Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 19. dubna 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Bělorusko
 Filipíny
 Situace v Pásmu Gazy
 Společný systém daně z přidané hodnoty, pokud jde o povinnost dodržovat minimální základní sazbu *
 Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu ***I
 Schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a dozor nad trhem s nimi ***I
 Ekologická produkce a označování ekologických produktů ***I
 Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států *
 Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2019 – oddíl I – Evropský parlament
 Ochrana investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové
 Nástroj evropských hodnot na podporu organizací občanské společnosti podporujících demokracii, právní stát a základní hodnoty v Evropské unii
 Porušování lidských práv a právního státu v případě dvou řeckých vojáků zatčených a zadržovaných v Turecku
 Provádění ustanovení Smlouvy týkajících se vnitrostátních parlamentů
 Výroční zpráva o politice v oblasti hospodářské soutěže
 Neochota k očkování a pokles proočkovanosti v Evropě
 Uplatňování směrnice o evropském ochranném příkazu
 Provádění boloňského procesu – aktuální stav a navazující opatření

Bělorusko
PDF 340kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o Bělorusku (2018/2661(RSP))
P8_TA(2018)0174RC-B8-0197/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení a doporučení týkající se Běloruska,

–  s ohledem na parlamentní volby konané v Bělorusku dne 11. září 2016, prezidentské volby konané dne 11. října 2015 a volby do místních zastupitelstev konané dne 18. února 2018,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 20. února 2018 k volbám do místních zastupitelstev v Bělorusku,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 25. března 2018 k událostem předcházejícím oslavám Dne svobody v Bělorusku a během jejich konání,

–  s ohledem na závěry Rady týkající se Běloruska, zejména na závěry ze dne 15. února 2016, ve kterých se ruší sankce proti 170 jednotlivcům a třem běloruským společnostem a stanoví se rámec pro politický dialog a podmínky pro to, aby se vztahy EU a Běloruska dále vyvíjely na základě pozitivnějších témat, zejména pokud jde o demokratické reformy,

–  s ohledem na závěry summitu Východního partnerství ze dne 24. listopadu 2017 a vyslovení souhlasu s programem „20 cílů pro rok 2020“, který má přinést výsledky pro občany,

–  s ohledem na návštěvu komisaře Hahna v Bělorusku v lednu 2018 a na probíhající jednání o prioritách partnerství EU–Bělorusko,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady pro zahraniční věci prodloužit až do února 2019 platnost zbývajících omezujících opatření vůči Bělorusku, mezi něž patří zbrojní embargo, zákaz vývozu vybavení, které by mohlo být použito k vnitřní represi, a zmrazení majetku a zákaz vstupu na území EU čtyřem osobám zařazeným na seznam v souvislosti s neobjasněným zmizením dvou opozičních politiků, jednoho podnikatele a jednoho novináře v letech 1999 a 2000,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv a na všechny úmluvy o lidských právech, jichž je Bělorusko smluvní stranou,

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku ze dne 28. března 2018,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že po prezidentských volbách v roce 2015 a po parlamentních volbách v roce 2016 se v Bělorusku konaly dne 18. února 2018 volby do místních zastupitelstev; vzhledem k tomu, že dlouhodobá doporučení Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR) a Benátské komise v oblasti volebních zákonů a procesů zůstávají v Bělorusku bez odezvy; vzhledem k tomu, že podle pozorovatelů z řad zahraničních diplomatů i Bělorusů volby do místních zastupitelstev, které se konaly v únoru 2018, tyto nedostatky jen znovu potvrdily;

B.  vzhledem k tomu, že v únoru 2016 EU jako gesto dobré vůle zrušila většinu svých omezujících opatření vůči běloruským představitelům a právním subjektům s cílem podnítit Bělorusko k tomu, aby zlepšilo situaci v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu;

C.  vzhledem k tomu, že EU opakovaně prohlásila, že dodržování základních svobod, zásad právního státu a lidských práv je jednoznačným předpokladem pro zlepšení a další rozvíjení vztahů mezi Evropskou unií a Běloruskem; vzhledem k tomu, že situace v zemi však i nadále zůstává znepokojující, protože v tomto ohledu lze zaznamenat pouze velmi omezené kroky, spíše náznaky, ve snaze o zlepšení;

D.  vzhledem k tomu, že dlouho očekávané ústavní a legislativní reformy, které by umožnily, aby země dospěla ke skutečné demokracii, se zatím nedostavují;

E.  vzhledem k tomu, že se neuskutečnil žádný pokus o volební reformu, a jak se ukázalo během voleb do místních zastupitelstev v únoru 2018, přetrvává značný počet závažných nedostatků a procesních nesrovnalostí, včetně restriktivního právního rámce pro výkon politických práv ve všech fázích volebních kampaní a problémů se sledováním průběhu hlasování, se samotným hlasováním a se sčítáním hlasů; vzhledem k tomu, že od roku 1994 se v Bělorusku neuskutečnily žádné svobodné a spravedlivé volby;

F.  vzhledem k tomu, že ke sledování průběhu voleb do místních zastupitelstev nebyli přizváni mezinárodní pozorovatelé, přičemž běloruští pozorovatelé sami shromáždili hmatatelné důkazy o obrovském celostátním úsilí navýšit celkovou volební účast a o tzv. kruhovém hlasování, které bylo použito poprvé po několika letech;

G.  vzhledem k tomu, že pokračují aktivity s cílem zastrašit, včetně mnoha případů zadržení nezávislých a opozičních aktivistů, politiků a novinářů; vzhledem k tomu, že prominentním představitelům opozice a prodemokratickým aktivistům a obhájcům lidských práv bylo znovu znemožněno se voleb účastnit nebo byli zatčeni ještě před konáním či v průběhu nepovolené demonstrace v Minsku dne 25. března 2018 u příležitosti 100. výročí vyhlášení nezávislosti Běloruska, následně byla ovšem většina z nich propuštěna, aniž by byli z čehokoli obviněni;

H.  vzhledem k tomu, že ve vazbě stále zůstávají dva političtí vězni, Michail Žamčužny a Zmicer Palijenka;

I.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament léta podporoval běloruskou občanskou společnost, kromě jiných iniciativ i udělením Sacharovovy ceny Běloruské asociaci novinářů v roce 2004 a Aljaksandaru Milinkevičovi v roce 2006;

J.  vzhledem k tomu, že události na Den svobody v roce 2018 jsou znovu dokladem toho, že běloruská vláda nemá nikterak v úmyslu se vzdát svých starých metod masových represí vůči občanům, kteří se pokoušejí uplatnit svá práva vyplývající z ústavy a z mezinárodních smluv;

K.  vzhledem k tomu, že dne 24. ledna 2018 ministerstvo informací svévolně zablokovalo na celém území Běloruska přístup k nejsledovanějším webovým stránkám nezávislého zpravodajství Charter97.org; vzhledem k tomu, že byla zahájena trestní řízení s nezávislými bloggery; vzhledem k tomu, že pokud by byly přijaty předložené návrhy změn zákona o sdělovacích prostředcích, staly by se novou a závažnou hrozbou pro svobodu projevu v zemi;

L.  vzhledem k tomu, že dne 25. října 2016 přijalo Bělorusko svůj Národní akční plán v oblasti lidských práv, který byl schválen usnesením běloruské rady ministrů a vymezuje principiální směry činnosti ve snaze naplnit závazky země v oblasti lidských práv;

M.  vzhledem k tomu, že Bělorusko je jedinou zemí v Evropě, která má stále výkon trestu smrti; vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku konstatoval, že rozsudky smrti v Bělorusku lze považovat za značně sporné, protože v zemi nefunguje nezávislé soudnictví a neprobíhají spravedlivé soudní procesy;

N.  vzhledem k tomu, že EU a Bělorusko právě jednají o konkrétním potřebám uzpůsobených prioritách partnerství, mezi jejichž hlavní oblasti zájmu patří hospodářský rozvoj a modernizace, posilování institucí a řádné správy věcí veřejných, propojitelnost a mezilidské kontakty; vzhledem k tomu, že běloruská vláda opakovaně uvedla, že usiluje o normalizaci vztahů s EU, o zrušení zbývajících sankcí a o uvolnění vízového režimu; vzhledem k tomu, že pokrok v tomto ohledu však nutně závisí na tom, zda Bělorusko projeví politickou vůli a odhodlání vyznávat demokratické hodnoty, právní řád a základní svobody;

1.  podporuje kriticky důležité aktivní styky EU s Běloruskem, pokud budou podmíněny tím, že Bělorusko učiní konkrétní kroky ve snaze o demokratizaci a že běloruské orgány budou v plném rozsahu dodržovat základní svobody a lidská práva;

2.  se zklamáním konstatuje, že i přes dřívější výzvy nebyla uskutečněna doporučení, která vydaly úřad OBSE ODIHR a Benátská komise po prezidentských volbách v roce 2015 a po parlamentních volbách v roce 2016 a která měla být uskutečněna před volbami do místních zastupitelstev v roce 2018; vyzývá běloruské orgány, aby neprodleně začaly opětovně pracovat na komplexních volebních reformách jako součásti širšího demokratizačního procesu a ve spolupráci s mezinárodními partnery;

3.  vyjadřuje politování nad pronásledováním novinářů a nezávislých sdělovacích prostředků v Bělorusku po volbách do místních zastupitelstev, mezi jehož příklady jsou mimo jiné nezákonné odvedení novináře stanice Belsat TV Andruse Kozela z volební místnosti a brutální zacházení s ním a zablokování zpravodajského portálu Charter97;

4.  naléhavě žádá běloruské orgány, aby okamžitě a bezpodmínečně zrušily blokádu hlavního nezávislého zpravodajského internetového portálu Charter97.org, upustily od novelizace zákona o sdělovacích prostředích, který by, pokud by byl přijat, ohrozil svobodu projevu, a aby ukončily pronásledování nezávislých blogerů za to, že tuto svobodu uplatňují;

5.  konstatuje, že počet zástupců demokratické opozice ve volebních místnostech na úrovni okrsků byl ve srovnání s počtem podaných žádostí neúměrně nízký;

6.  vyjadřuje zklamání nad opakovaným zamítnutím registrace demokratických opozičních stran; vyzývá ke zrušení omezení politických stran v Bělorusku a k jejich snadnější registraci; zdůrazňuje, že všem politickým stranám musí být umožněno vykonávat neomezenou politickou činnost, zejména v období volební kampaně; vyzývá ke zrušení článku 193/1 trestního zákoníku Běloruska, který staví účast na činnosti neregistrovaných organizací mimo zákon;

7.  s politováním konstatuje, že běloruské orgány reagovaly na snahu opozičních aktivistů zorganizovat 25. března 2018 na Den svobody nepovolenou demonstraci nepřiměřeně, což vedlo k zatčení desítek osob, včetně opozičních vůdců a bývalých kandidátů na prezidenta Mikalaje Statkeviče a Uladzimira Ňakljajeva; znovu opakuje, že svoboda shromažďování a sdružování je základním lidským právem; zdůrazňuje, že jakékoli závažné ustupování, pokud jde o demokracii a dodržování základních práv, včetně zadržení dalších politických vězňů, by mělo v každém případě vést ve vztazích s Běloruskem k jednoznačné reakci EU;

8.  důrazně požaduje propuštění Michaila Žamčužného a Zmicera Palijenky, dvou aktivistů občanské společnosti, kteří jsou v současnosti zadržováni z politických důvodů, a rehabilitaci všech bývalých politických vězňů, kterým mají být navrácena jejich občanská a politická práva;

9.  opakovaně vyzývá běloruské orgány, aby v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv a s mezinárodními a regionálními nástroji v oblasti lidských práv, které Bělorusko ratifikovalo, za všech okolností zajistily dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod;

10.  poukazuje na to, že dodržování základních svobod je jedním z hlavních prvků zdravé demokracie; naléhavě žádá běloruské orgány, aby se s cílem zaručit občanské svobody a práva, zejména právo na sdružování, pokojné shromažďování a právo na svobodu projevu, a také s cílem zajistit rámec pro fungování svobodných a nezávislých sdělovacích prostředků zapojily do konstruktivního otevřeného dialogu s demokratickou opozicí a organizacemi občanské společnosti;

11.  znovu naléhavě žádá Bělorusko, aby se připojilo k celosvětovému moratoriu na používání trestu smrti, což by bylo prvním krokem na cestě k jeho trvalému zrušení; připomíná, že trest smrti je formou nelidského a ponižujícího zacházení, která nemá žádný prokazatelný odrazující účinek, a že v jeho důsledku jsou justiční omyly nezvratné; s politováním konstatuje, že běloruské soudy v roce 2018 znovu v několika případech vynesly trest smrti;

12.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby i nadále poskytovaly organizacím občanské společnosti v Bělorusku i jinde v zahraničí svou podporu; v této souvislosti zdůrazňuje, že je nutné podporovat všechny nezávislé informační zdroje určené pro běloruskou společnost, včetně vysílání sdělovacích prostředků v běloruském jazyce a ze zahraničí;

13.  bere na vědomí odvětvový dialog na odborné úrovni, který probíhá mezi EU a Běloruskem, a prohloubení spolupráce v oblastech, jako je reforma hospodářství, účinné využívání zdrojů, ekologická ekonomika a ochrana životního prostředí; vyzývá ESVČ a Komisi, aby učinily bezpečnost běloruské jaderné elektrárny ve městě Astravěc svou prioritou a zajistily, aby byl pokrok ve vztazích mezi EU a Běloruskem podmíněn větší otevřeností, širší spoluprací a dodržováním veškerých mezinárodních norem jaderné bezpečnosti a ochrany životního prostředí ze strany Běloruska;

14.  s politováním konstatuje, že současný dialog týkající se oblasti lidských práv nenese žádné konkrétní výsledky, a naléhavě vyzývá zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby nalezl způsoby a prostředky, jak v Bělorusku podporovat úplnou a účinnou ochranu lidských práv; vyzývá k propuštění všech politických vězňů;

15.  bere na vědomí probíhající jednání o prioritách partnerství mezi EU a Běloruskem a netrpělivě očekává jejich brzké uzavření, které povede k rozšíření oboustranné spolupráce ku prospěchu občanů na obou stranách a za předpokladu, že Bělorusko přijme jasné hmatatelné kroky směrem k demokratizaci a otevřenosti a zajistí mj. coby svou prioritu rozsáhlou volební reformu, umožní mu dosáhnout na širší finanční pomoc a spolupráci; vítá v této souvislosti plán Komise na navýšení finanční pomoci na období 2018–2020; trvá na jasnějších reformních závazcích běloruské vlády a doporučuje, aby byl v zájmu užších vztahů mezi EU a Běloruskem vytvořen plán ve formě referenčních kritérií a časového harmonogramu pro plnění těchto závazků;

16.  naléhavě vyzývá k další podpoře EU poskytované organizacím občanské společnosti a obráncům lidských práv a žádá Komisi, aby úzce spolupracovala s Fórem občanské společnosti v rámci Východního partnerství a řídila se jeho doporučeními; naléhavě vyzývá běloruskou vládu, aby zajistila účast občanů v rozhodovacích politických procesech na místní a celostátní úrovni a nechala se přitom inspirovat pokyny, které přijala Rada Evropy dne 27. listopadu 2017; konstatuje, že mezi Běloruskem a touto organizací dochází se stále větší interakci;

17.  vyzývá v této souvislosti ESVČ a Komisi, aby zjistily, jakým způsobem by bylo možné informovat běloruské organizace občanské společnosti o probíhajícím dialogu a jednáních mezi EU a Běloruskem a jak by s nimi mohly tuto problematiku konzultovat;

18.  s potěšením konstatuje, že došlo k zahájení partnerství mezi EU a Běloruskem v oblasti mobility, a netrpělivě očekává, že mezi EU a Běloruskem dojde k dojednání dohody o zjednodušení vízového styku a dohody o zpětném přebírání osob, což by bezpochyby přispělo k prohloubení kontaktů mezi lidmi i podniky;

19.  vítá rozhodnutí minských orgánů, které od února 2018 umožnily zahraničním občanům z 80 zemí krátkodobě pobývat v Bělorusku bez víza;

20.  vítá pokrok, kterého bylo dosaženo při prosazování mládežnické výměny mezi EU a Běloruskem a kontaktů mezi lidmi, mj. prostřednictvím unijního systému mobility MOST, programu Erasmus+, iniciativy Horizont 2020 a Nástroje pro poskytování odborné pomoci a výměnu informací (TAIEX) a na základě přistoupení Běloruska k Boloňskému procesu; vyzývá k uplatňování Boloňského procesu v souladu s plánem, který byl dohodnut mezi Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání (EHEA) a Běloruskem, což je opatření, které bude ku prospěchu mladým Bělorusům a které dále zlepší výměnné pobyty s EU a styky mezi lidmi;

21.  žádá o prodloužení mandátu zvláštního zpravodaje OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Bělorusku; vyzývá běloruskou vládu, aby se zvláštním zpravodajem plně spolupracovala; vyzývá EU a její členské státy, aby podporovaly a prosazovaly prodloužení mandátu zvláštního zpravodaje OSN, a vybízí zvláštního zástupce EU pro lidská práva, aby v zájmu zlepšení situace v této zemi se zvláštním zpravodajem OSN spolupracoval;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro vnější činnost, Radě, Úřadu OBSE pro demokratické instituce a lidská práva, vládám a parlamentům členských států a běloruským orgánům.


Filipíny
PDF 251kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o Filipínách (2018/2662(RSP))
P8_TA(2018)0175RC-B8-0198/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci na Filipínách, zejména na usnesení ze dne 15. září 2016(1) a 16. března 2017(2),

–  s ohledem na prohlášení mluvčí ESVČ ze dne 16. března 2018 o Filipínách a Mezinárodním trestním soudu,

–  s ohledem na prohlášení delegace EU a mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

–  s ohledem na Rámcovou dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na straně jedné a Filipínskou republikou na straně druhé,

–  s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. ledna 2018 o hodnocení Filipín za období 2016–2017 pro účely zvláštního pobídkového režimu pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) (SWD(2018)0032),

–  s ohledem na prohlášení vysokého komisaře OSN pro lidská práva Zaída Raáda Zaída Husajna k obviněním vzneseným filipínskou vládou, podle nichž a zvláštní zpravodajka OSN pro práva původních obyvatel a další obránci lidských práv účastní teroristických aktivit,

–  s ohledem na výsledek jubilejního summitu ASEAN-EU, který se konal u příležitosti 40. výročí zahájení dialogu ASEAN-EU, a na akční plán ASEAN-EU 2018–2022;

–  s ohledem na prohlášení předsedy podvýboru Evropského parlamentu pro lidská práva (DROI) ze dne 23. února 2018, že „nelze akceptovat další zadržování senátorky De Limaové, aniž by jí bylo sděleno obvinění“,

–  s ohledem na diplomatické vztahy mezi Filipínami a EU (dříve Evropským hospodářským společenstvím (EHS)), které byly navázány dne 12. května 1964, kdy byl jmenován velvyslanec Filipín při EHS,

–  s ohledem na statut Filipín jako zakládajícího člena Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu na ochranu všech osob před nuceným zmizením,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se lidských práv,

–  s ohledem na Římský statut,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR),

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že mezi Filipínami a EU existují dlouhotrvající diplomatické, hospodářské, kulturní a politické vztahy, vzhledem k tomu, že ratifikací dohody o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipíny potvrdily svůj společný závazek, že budou dodržovat zásady řádné správy, demokracie, právního státu a lidských práv a budou napomáhat sociálnímu a hospodářskému rozvoji a usilovat o mír a bezpečnost v regionu;

B.  vzhledem k tomu, že od 1. července 2016 bylo v dosud probíhající protidrogové kampani na Filipínách, kterou prezident Duterte vyhlásil na mezinárodní scéně jako „válku proti drogám“, údajně zabito přibližně 12 tisíc osob, mezi nimi i ženy a děti; vzhledem k tomu, že prezident Duterte přislíbil, že bude pokračovat ve svém tažení proti drogám až do konce svého funkčního období v roce 2022; vzhledem k tomu, že EU je vážně znepokojena vysokým počtem osob, které byly zabity v souvislosti s tažením proti nelegálním drogám na Filipínách;

C.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodajka OSN pro práva původních obyvatel Victoria Tauli-Corpuzová, která je filipínskou občankou, byla obviněna z terorismu a spolu s dalšími 600 osobami, mezi nimiž jsou i představitelé původních obyvatel a lidskoprávní aktivisté, zařazena v březnu 2018 na seznam teroristických organizací filipínské vlády; vzhledem k tomu, že experti OSN požívají právní imunity; vzhledem k tomu, že obvinění následovalo poté, co Victoria Tauli-Corpuzová odsoudila zásah armády proti původním obyvatelům náležejícím ke skupině Lumad na ostrově Mindanao; vzhledem k tomu, Victoria Tauli-Corpuzová poukázala na zastrašování, týrání a zatýkání původních obyvatel, kteří nenásilným způsobem bránili svůj majetek;

D.  vzhledem k tomu, že senátorka Leila De Limaová, lidskoprávní aktivistka, která je nejznámějším kritikem protidrogové kampaně filipínského prezidenta Duterta, byla dne 19. září 2016 odvolána z funkce předsedkyně senátního výboru pro spravedlnost a lidská práva a dne 23. února 2017 byla zatčena; vzhledem k tomu, že senátorka De Limaová vedla vyšetřování případů poprav bez řádného soudu ve městě Davao v době, kdy jeho starostou byl dnešní prezident Duterte; vzhledem k tomu, že jsou vážné obavy, že trestné činy, z nichž byla senátorka De Limaová obviněna, jsou téměř kompletně vykonstruované a jsou politicky motivované;

E.  vzhledem k tomu, že útoky filipínské státní moci proti původním obyvatelům jsou důvodem k vážným obavám; vzhledem k tomu, že OSN na konci prosince upozornila na masivní porušování lidských práv, jehož obětí jsou Lumadové na filipínském ostrově Mindanao; vzhledem k tomu, že experti OSN odhadují, že od října 2017 bylo ze svých domovů vyhnáno nejméně 2500 Lumadů; vzhledem k obavám, že některé z těchto útoků jsou motivovány nepodloženými podezřeními, že Lumadové se podílejí na činnosti teroristických skupin, nebo jejich odporem proti těžebním aktivitám na jejich tradičních územích;

F.  vzhledem k tomu, že Filipíny podepsaly Římský statut dne 28. prosince 2000 a ratifikovaly jej 30. srpna 2011; vzhledem k tomu, že žalobce Mezinárodního trestního soudu zahájil předběžné šetření situace na Filipínách, v jehož rámci budou posouzeny trestné činy údajně spáchané v zemi nejméně od 1. července 2016 v kontextu „války proti drogám“, kterou vede filipínská vláda;

G.  vzhledem k tomu, že dne 19. března 2018 OSN oficiálně oznámila Mezinárodnímu trestnímu soudu, že Filipíny dne 17. března 2018 písemně oznámily svůj úmysl odstoupit od Římského statutu;

H.  vzhledem k tomu, že filipínská Sněmovna reprezentantů přijala dne 7. března 2017 zákon obnovující trest smrti; vzhledem k tomu, že zákon musí být ještě schválen Senátem, než jej bude moci prezident podepsat; vzhledem k tomu, že prezident Duterte se o obnovení trestu smrti aktivně zasazuje; vzhledem k tomu, že obnovení trestu smrti by bylo jednoznačným porušením druhého opčního protokolu k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech (ICCPR), jehož jsou Filipíny smluvní stranou od roku 2007;

I.  vzhledem k tomu, že na žebříčku korupce, který každoročně zveřejňuje organizace Transparency International, se Filipíny nacházejí na 111. místě z celkových 180;

J.  vzhledem k tomu, že se postupně zmenšuje prostor pro občanskou společnost; vzhledem k tomu, že obhájci lidských práv na Filipínách údajně čelí stále nepřátelštějšímu prostředí; vzhledem k tomu, že prezident Duterte několikrát vybídl policii k zásahům proti lidskoprávním organizacím a aktivistům;

K.  vzhledem k tomu, že osoby, které veřejně vystupují proti mimosoudním popravám, riskují, že jim bude zakázán vstup na filipínské území;

L.  vzhledem k tomu, že prezident Duterte pronesl několik hanlivých a opovržlivých výroků o ženách, opakovaně ospravedlňoval znásilňování a vyzýval ke střílení žen;

M.  vzhledem k tomu, že obránci lidských práv, novináři a aktivisté běžně čelí výhrůžkám, obtěžování, zastrašování a násilí, pokud se zabývají informacemi o mimosoudních popravách a jiných případech porušování lidských práv na Filipínách; vzhledem k tomu, že terčem soustavného pronásledování je také komunita LGBTI;

N.  vzhledem k tomu, že Filipíny se účastní všeobecného systému celních preferencí Evropské unie (GSP+);

O.  vzhledem k tomu, že dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Filipínami mimo jiné požaduje, aby probíhal smysluplný dialogu o lidských právech v rámci pracovní skupiny pro lidská práva;

1.  vyzývá filipínskou vládu, okamžitě ukončila mimosoudní popravy pod záminkou „války proti drogám“; důrazně odsuzuje velké množství mimosoudních poprav, které spáchaly ozbrojené síly a skupiny samozvaných strážců zákona v souvislosti s tažením proti drogám; vyjadřuje soustrast rodinám obětí; vyjadřuje vážné znepokojení nad věrohodnými zprávami o tom, že filipínské policejní složky falšují důkazy, aby odůvodnily mimosoudní popravy, a že se zaměřují převážně na městskou chudinu;

2.  bere na vědomí nejnovější vládní iniciativy k zajištění jednotnějšího a ucelenějšího přístupu k potírání drog založeného na zásadách vymáhání práva, spravedlnosti, obhajoby a rehabilitace a integrace; vítá rezoluci filipínského Senátu č. 516 podanou dne 25. září 2017, která vyzývá příslušné orgány, aby „učinily nezbytná opatření k zastavení vlny zabíjení, zejména našich dětí“; vyzývá vládu, aby učinila boj proti sítím obchodníků s drogami a drogovým velkobaronům svou prioritou a nesoustřeďovala se na vyhledávání drobných uživatelů drog; zdůrazňuje, že příslušné orgány Filipín musí pokračovat v boji proti nelegálním drogám se zaměřením na oblast veřejného zdraví a plně dodržovat řádný postup v souladu s vnitrostátními a mezinárodními právními předpisy; vyzývá vládu, aby přijala konkrétní nenásilná opatření;

3.  vyzývá příslušné orgány, aby plně spolupracovaly se zvláštními postupy OSN; vyzývá filipínské orgány, aby okamžitě zahájily nestranné a smysluplné vyšetřování těchto mimosoudních poprav, stíhaly jejich pachatele a postavily je před soud; vyzývá EU a všechny její členské státy, aby podporovaly vyšetřování vražd na Filipínách pod záštitou OSN, a žádá, aby byly odpovědné osoby postaveny před soud;

4.  znovu vyzývá filipínské orgány, aby propustily senátorku Leilu De Limaovou a poskytly jí odpovídající bezpečnostní a hygienické podmínky po dobu vazby; dále znovu vyzývá příslušné orgány, aby zaručily spravedlivé soudní řízení a upustily ode všech politicky motivovaných obvinění proti její osobě; vyzývá EU, aby nadále pozorně sledovala případ stíhání senátorky De Limaové;

5.  vyzývá filipínské orgány, aby vymazaly obránce lidských práv ze seznamu teroristických organizací, upustily ode všech obvinění a umožnily jim pokojně vykonávat jejich činnost; připomíná filipínským orgánům, že paní Victoria Tauli-Corpuzová požívá imunity podle Úmluvy o výsadách a imunitě z roku 1946;

6.  vítá iniciativu Mezinárodního trestního soudu za účelem prošetření údajných zločinů proti lidskosti v souvislosti s popravami během „války proti drogám“; vyzývá filipínskou vládu, aby plně spolupracovala s úřadem žalobce Mezinárodního trestního soudu v rámci předběžného prošetření situace na Filipínách; vyjadřuje hluboké politování nad rozhodnutím filipínské vlády odstoupit od Římského statutu; vyzývá vládu, aby své rozhodnutí změnila;

7.  znovu vyjadřuje své hluboké znepokojení nad rozhodnutím Sněmovny reprezentantů opět zavést trest smrti; znovu vyzývá filipínské orgány, aby okamžitě zastavily probíhající postupy vedoucí k obnovení trestu smrti; připomíná, že EU považuje trest smrti za krutý a nelidský trest, který nepůsobí jako prostředek odrazující od trestné činnosti; vyzývá filipínskou vládu, aby upustila od záměru snížit minimální věkovou hranici trestní odpovědnosti;

8.  je znepokojen rostoucí úrovní korupce v současné filipínské státní správě; vyzývá filipínské orgány, aby intenzivněji usilovaly o účinné potírání korupce; zdůrazňuje, že je důležité v této souvislosti dodržovat základní zásady demokracie a právního státu;

9.  odsuzuje veškeré hrozby, obtěžování, zastrašování a násilí vůči osobám, které se snaží odhalovat údajné mimosoudní popravy a jiné případy porušování lidských práv na Filipínách, např. obráncům lidských práv, novinářům a aktivistům; naléhavě vyzývá filipínskou vládu, aby zajistila, aby obránci lidských práv, novináři a aktivisté mohli vykonávat svou činnost v příznivém prostředí a bez obav z odvetných opatření;

10.  naléhavě Filipíny vyzývá, aby ukončily zákaz vstupu do země pro osoby, které jsou vnímány jako kritici politik prezidenta Duterta;

11.  naléhavě Filipíny vyzývá, aby dodržovaly své závazky vyplývající z mezinárodních právních předpisů na ochranu lidských práv původního obyvatelstva, a to i v rámci ozbrojeného konfliktu;

12.  odsuzuje veškeré formy násilí vůči ženám a připomíná, že takové násilí je závažným porušením lidských práv a důstojnosti žen a dívek; důrazně odsuzuje prohlášení prezidenta Duterta o ženách v řadách bojovníků, která jsou ponižující a vůči ženám nenávistná; připomíná prezidentovi, že vybízení ozbrojených složek státu k páchání sexuálního násilí během ozbrojeného konfliktu je porušením mezinárodního humanitárního práva; vyzývá prezidenta, aby se k ženám choval s úctou a upustil od podněcování k násilí vůči ženám;

13.  vybízí EU a její členské státy, aby zvážily možnost žádat o odvolání Filipínské republiky z Rady OSN pro lidská práva před uplynutím jejího mandátu jako člena na konci roku 2018;

14.  připomíná filipínským orgánům jejich závazky v rámci mezinárodních právních předpisů, systému GSP+ a dohody o partnerství a spolupráci, zejména pokud jde o lidská práva, a důsledky jejich nedodržení; zdůrazňuje, že ačkoli bylo dosaženo pokroku v provádění úmluv GSP+, přetrvávají silné obavy ohledně porušování lidských práv v souvislosti s válkou proti drogám; připomíná v tomto ohledu své předchozí usnesení o Filipínách ze dne 16. března 2017 a vyzývá Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby využily všech dostupných nástrojů, včetně dohody o partnerství a spolupráci, a přesvědčily Filipíny o nutnosti ukončit mimosoudní popravy v souvislosti s tažením proti drogám a aby v případě, že nedojde k podstatnému zlepšení, zahájily procesní kroky, které by mohly vést k dočasnému odnětí preferencí GSP+; naléhavě vyzývá EU, aby využila všechny dostupné nástroje a pomáhala vládě Filipín dodržovat její mezinárodní závazky v oblasti lidských práv;

15.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení prezidentovi, vládě a parlamentu Filipín, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, parlamentům a vládám členských států, vysokému komisaři OSN pro lidská práva a vládám členských zemí sdružení ASEAN.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0349.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0088.


Situace v Pásmu Gazy
PDF 244kWORD 46k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 2018 o situaci v Pásmu Gazy (2018/2663(RSP))
P8_TA(2018)0176RC-B8-0191/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o izraelsko-palestinském konfliktu a o mírovém procesu na Blízkém východě,

–  s ohledem na nedávné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federicy Mogheriniové ze dne 31. března 2018 a na prohlášení, která ve dnech 5. a 7. dubna a 19. února 2018 učinil její tiskový mluvčí,

–  s ohledem na prohlášení generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese ze dne 5. dubna 2018 a na prohlášení jeho mluvčího ze dne 30. března 2018,

–  s ohledem na prohlášení žalobkyně Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensoudové ze dne 8. dubna 2018,

–  s ohledem na příslušné rezoluce Valného shromáždění OSN a Rady bezpečnosti OSN,

–  s ohledem na čtvrtou Ženevskou úmluvu o ochraně civilních osob za války z roku 1949,

–  s ohledem na základní zásady OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů z roku 1990,

–  s ohledem na zprávu OSN z července 2017 nazvanou „Gaza, o deset let později“

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 30. března 2018 byly v Pásmu Gazy zahájeny šestitýdenní masové demonstrace, tzv. velký pochod za návrat, který organizují skupiny občanské společnosti; vzhledem k tomu, že Hamás i další palestinské frakce vyzývají obyvatele k účasti na tomto pochodu; vzhledem k tomu, že izraelské orgány informovaly o tom, že na jejich obranné síly bylo útočeno kameny a zápalnými bombami a že se někteří účastníci protestů pokoušeli poškodit a překročit oplocení a vstoupit na izraelské území;

B.  vzhledem k tomu, že dne 30. března, 6. dubna a 13. dubna 2018 izraelské ozbrojené síly (IDF) zahájily palbu na protestující a použily ostré střelivo; vzhledem k tomu, že bylo zabito téměř 30 Palestinců a více než 2 000 osob bylo zraněno, včetně mnoha dětí a žen;

C.  vzhledem k tomu, že generální tajemník OSN António Guterres a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Federica Mogheriniová a řada dalších mezinárodních aktérů vyzvala k nezávislému transparentnímu vyšetření těchto násilností, zvláště v souvislosti s použitím ostrého střeliva;

D.  vzhledem k tomu, že základní zásady OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů povolují záměrné použití smrtících střelných zbraní pouze v případech uvedených v odstavci 9 těchto zásad;

E.  vzhledem k tomu, že Hamás figuruje na seznamu teroristických organizací vedeném EU a vyzývá ke zničení Izraele; vzhledem k tomu, že nadále pokračuje odpalování raket z Pásma Gazy na izraelské území; vzhledem k tomu, že v posledních týdnech sílí teroristické útoky proti Izraeli a v Pásmu Gazy a jeho okolí roste počet ozbrojených incidentů;

F.  vzhledem k tomu, že podle údajů OSN 1,3 milionu osob v Gaze potřebuje humanitární pomoc, 47 % domácností trpí vážným nebo mírným nedostatkem potravin, 97 % vody z vodovodní sítě není vhodné pro lidskou spotřebu, 80 % potřeb v oblasti energie není pokryto a více než 40 % obyvatel v této oblasti je nezaměstnaných;

G.  vzhledem k tomu, že Hamás v Pásmu Gazy i nadále kontroluje obyvatele a vyvíjí na ně nátlak a Gaza je v mezinárodním měřítku vnímána jako centrum teroristických organizací; vzhledem k tomu, že orgány pod vedením Hamásu silně omezují základní svobody, včetně svobody sdružování a projevu; vzhledem k tomu, že bez ohledu na blokádu rozdělení palestinské společnosti dále omezuje schopnost místních orgánů zajišťovat v Gaze poskytování základních služeb; vzhledem k tomu, že nedávný pokus o atentát na palestinského předsedu vlády Rámích Hamdalláha během jeho návštěvy v této oblasti dále prohloubil patovou situaci, která blokuje proces palestinského usmíření;

H.  vzhledem k tomu, že podle dostupných informací byli Avera Mengistu, který do Izraele emigroval z Etiopie, a Hišám As-Sajjid, palestinský beduín z Izraele, nezákonně zatčeni a jsou drženi v izolaci v Pásmu Gazy, přičemž oba muži trpí psychosociálním postižením; vzhledem k tomu, že Hamás v Gaze i nadále zadržuje ostatky izraelských vojáků Hadara Goldina a Orona Shaula;

1.  vyzývá k co největší zdrženlivosti a zdůrazňuje, že prioritou je zabránit jakékoli další eskalaci násilí a ztrátám na životech;

2.  vyjadřuje politování nad ztrátou životů; důrazně odsuzuje zabití a zranění nevinných palestinských demonstrantů v Pásmu Gazy, k nimž došlo v posledních třech týdnech, a naléhavě vyzývá izraelské ozbrojené síly, aby vůči neozbrojeným protestujícím nepoužívaly smrtící prostředky; vyjadřuje soustrast rodinám obětí; znovu opakuje, že je nutné umožnit rychlé dodávky lékařského vybavení pro potřebné a umožnit, aby byli pacienti z Gazy přijímáni z humanitárních důvodů v nemocnicích mimo území pásma;

3.  uznává problémy, jimž Izrael čelí v oblasti bezpečnosti, a to, že musí chránit své území a hranice za využití přiměřených prostředků; odsuzuje teroristické útoky na Izrael, které z Pásma Gazy provádí Hamás a další militantní skupiny, včetně odpalování raket, infiltrace na území Izraele a budování tunelů; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že se Hamás podle všeho snaží o vyostření napětí; jednoznačně odsuzuje nepolevující taktiku Hamásu, který zneužívá civilisty k tomu, aby kryli teroristické aktivity;

4.  zdůrazňuje právo Palestinců na pokojné protesty, které jsou legitimním projevem jejich základních práv na svobodu projevu, shromažďování a sdružování; vyzývá osoby, které stojí v čele protestů v Pásmu Gazy, aby se zdržely rozdmýchávání násilí a aby zajistily, že veškeré protesty, demonstrace a shromáždění budou nenásilné a nebudou zneužity k jinému účelu; vyzývá Izrael, aby respektoval toto základní právo na pokojné protesty;

5.  podporuje výzvy k tomu, aby byly tyto násilné události nezávisle a transparentně vyšetřeny; bere na vědomí mechanismus pro vyšetřování a hodnocení, který zřídily izraelské ozbrojené síly a který je určen k přezkumu jeho akcí a konkrétních incidentů, k nimž došlo na hranici Izraele a Gazy od 30. března 2018; připomíná význam odpovědnosti a to, že záměrné použití smrtících prostředků vůči demonstrantům, kteří nemohou bezprostředně ohrozit něčí život nebo někoho zranit, porušuje mezinárodní právo v oblasti lidských práv a s ohledem na okupaci je závažným porušením čtvrté Ženevské úmluvy;

6.  s hlubokým znepokojením bere na vědomí, že OSN v několika svých zprávách varovalo před tím, že do roku 2020 může být Pásmo Gazy neobyvatelné; hluboce odsuzuje především skutečnost, že zdravotnictví je na pokraji kolapsu a nemocnice čelí závažnému nedostatku léků, vybavení a elektřiny; žádá okamžité přijetí zásadních mezinárodních opatření k obnově a renovaci Gazy, aby se zmírnila humanitární krize; vysoce oceňuje práci Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), která poskytuje potravinovou pomoc, přístup ke vzdělání a zdravotní péči a další základní služby pro populaci palestinských uprchlíků v této oblasti, která čítá 1,3 milionu osob;

7.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému ukončení blokády a uzavření Pásma Gazy, které vedly ke zhoršení bezprecedentní humanitární krize v této oblasti;

8.  znovu žádá, aby se do Pásma Gazy vrátila Palestinská správa a mohla se tak ujmout výkonu svých vládních funkcí, což musí být prioritou; vyzývá palestinské frakce, aby obnovily úsilí o usmíření, které má zásadní význam také pro zlepšení situace osob žijících v Gaze; zdůrazňuje, že usmíření v Palestině, včetně prezidentských a parlamentních voleb, které se měly konat již dávno, má význam pro dosažení řešení v podobě dvou států a je nutné, aby EU toto usmíření i nadále podporovala inovativními opatřeními; vyzývá k odzbrojení všech militantních skupin v Pásmu Gazy;

9.  požaduje, aby byli Avera Mengistu a Hišám As-Sajjid propuštěni a mohli se vrátit do Izraele; požaduje, aby byly vráceny ostatky Hadara Goldina a Orona Shaula, a vyjadřuje upřímnou soustrast jejich rodinám; žádá, aby byly vráceny ostatky zabitých Palestinců;

10.  znovu vyzývá všechny zúčastněné strany konfliktu, aby plně dodržovaly práva zadržovaných osob a vězňů;

11.  připomíná, že na situaci v Pásmu Gazy je nutné nahlížet v širších souvislostech mírového procesu na Blízkém východě; znovu opakuje, že hlavním cílem EU je dosáhnout řešení izraelsko-palestinského konfliktu v podobě existence dvou států na základě hranic z roku 1967, s Jeruzalémem jakožto hlavním městem obou států, s bezpečným Státem Izrael a nezávislým, demokratickým, souvislým a životaschopným Palestinským státem, které budou žít vedle sebe v míru a bezpečí, na základě práva na sebeurčení a plného dodržování mezinárodního práva;

12.  zdůrazňuje, že nenásilné prostředky a dodržování lidských práv a humanitárního práva státními i nestátními subjekty jsou jedinou cestou, jak dosáhnout udržitelného řešení a spravedlivého a trvalého míru mezi Izraelci a Palestinci; dále se domnívá, že pokračující násilí, teroristické činy a podněcování k násilí se zásadně neslučují se snahou o dosažení mírového řešení založeného na dvou státech; podotýká, že k tomu, aby bylo možné znovu nastolit důvěru a zabránit eskalaci násilí, které by dále omezovalo šanci na dosažení míru, je nutné vytrvat v odhodlání účinně bojovat proti násilí, terorismu, verbálním projevům nenávisti a podněcování k nenávisti;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu zástupci EU pro mírový proces na Blízkém východě, parlamentům a vládám členských států, generálnímu tajemníkovi OSN, Knesetu, prezidentovi a vládě Izraele, Palestinské legislativní radě a prezidentovi palestinské samosprávy.


Společný systém daně z přidané hodnoty, pokud jde o povinnost dodržovat minimální základní sazbu *
PDF 311kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 k návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o povinnost dodržovat minimální základní sazbu (COM(2017)0783 – C8-0007/2018 – 2017/0349(CNS))
P8_TA(2018)0177A8-0124/2018

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2017)0783),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0007/2018),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0124/2018),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.


Předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu ***I
PDF 135kWORD 46k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/101/ES (COM(2016)0450 – C8-0265/2016 – 2016/0208(COD))
P8_TA(2018)0178A8-0056/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0450),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 50 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0265/2016),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 12. října 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. prosince 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro právní záležitosti (A8-0056/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 19. dubna 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/…, kterou se mění směrnice (EU) 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu a směrnice 2009/138/ES a 2013/36/EU

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2018/843.)

(1) Úř. věst. C 459, 9.12.2016, s. 3.
(2) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 121.


Schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a dozor nad trhem s nimi ***I
PDF 400kWORD 57k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi (COM(2016)0031 – C8-0015/2016 – 2016/0014(COD))
P8_TA(2018)0179A8-0048/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0031),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0015/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. května 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. prosince 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0048/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i parlamentům členských států.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 19. dubna 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/858.)

(1) Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 86.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 4. dubna 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0097).


Ekologická produkce a označování ekologických produktů ***I
PDF 141kWORD 59k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ekologické produkci a označování ekologických produktů, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. XXX/XXX [nařízení o úředních kontrolách] a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (COM(2014)0180 – C7-0109/2014 – 2014/0100(COD))
P8_TA(2018)0180A8-0311/2015

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0180),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 42 a 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C7‑0109/2014),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená lucemburskou Poslaneckou sněmovnou a rakouskou Spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. října 2014(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 4. prosince 2014(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. listopadu 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0311/2015),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, a vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 19. dubna 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/848.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise k časově omezeným testům ekologických odrůd

Komise uznává, že je třeba stanovit podmínky, za nichž se vypěstují ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci.

Za účelem stanovení kritérií pro popis charakteristických znaků „ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci“, jakož i za účelem vymezení podmínek, za nichž lze ekologické odrůdy vhodné pro ekologickou produkci pěstovat se zřetelem na jejich uvádění na trh, uspořádá Komise nejpozději do šesti měsíců po prvním dni použití tohoto nařízení časově omezený test.

Tímto časově omezeným testem se stanoví kritéria pro popis odlišnosti, uniformity, stálosti a případně hodnoty ve vztahu k pěstování a použití ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci; test se bude zabývat i dalšími podmínkami pro uvádění na trh, jako je označování a balení. Uvedené podmínky a kritéria budou přihlížet ke konkrétním potřebám ekologického zemědělství, jako je větší genetická rozmanitost, odolnost vůči chorobám a přizpůsobení se půdním a klimatickým podmínkám. O tomto časově omezeném testu budou každoročně vypracovány zprávy, jež budou sledovat dosažený pokrok.

V rámci tohoto testu, který bude prováděn po období sedmi let na dostatečném množství odrůd, mohou být členské státy osvobozeny od určitých povinností stanovených ve směrnici 66/401/EHS, směrnici 66/402/EHS, směrnici 68/193/EHS, směrnici 2002/53/ES, směrnici 2002/54/ES, směrnici 2002/55/ES, směrnici 2002/56/ES, směrnice 2002/57/ES, směrnici 2008/72/ES a směrnici 2008/90/ES.

Výsledky tohoto testu Komise vyhodnotí s cílem navrhnout změnu požadavků horizontálních právních předpisů o uvádění osiva a dalšího rozmnožovacího materiálu, pokud jde o charakteristické znaky „ekologických odrůd vhodných pro ekologickou produkci“.

Prohlášení Komise k článku 55

Komise zdůrazňuje, že je v rozporu se zněním i duchem nařízení (EU) č 182/2011 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13) uplatňovat systematicky čl. 5 odst. 4 druhý pododstavec písm. b). Použití tohoto ustanovení musí být reakcí na konkrétní potřebu odchýlit se od zásady, podle níž může Komise přijmout navrhovaný prováděcí akt, pokud nebylo vydáno žádné stanovisko. Protože se jedná o výjimku z obecného pravidla stanoveného čl. 5 odst. 4, použití druhého pododstavce písm. b) uvedeného odstavce nelze považovat za „rozhodovací pravomoc normotvůrce“, ale je nutné ho vykládat restriktivně, a musí tedy být odůvodněno.

(1) Úř. věst. C 12, 15.1.2015, s. 75.
(2) Úř. věst. C 19, 21.1.2015, s. 84.


Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států *
PDF 616kWORD 64k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2017)0677 – C8-0424/2017 – 2017/0305(NLE))
P8_TA(2018)0181A8-0140/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2017)0677),

–  s ohledem na článek 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0424/2017),

–  s ohledem na svoje usnesení ze dne 15. září 2016 k návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politiky zaměstnanosti členských států(1),

–  s ohledem na svoje usnesení ze dne 8. července 2015 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států(2),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0140/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1
(1)  Členské státy a Unie mají pracovat na rozvoji koordinované strategie zaměstnanosti a zejména na podpoře kvalifikace, vzdělánípřizpůsobivosti pracovníkůschopnosti trhů práce reagovat na hospodářské změny, aby dosáhly cílů plné zaměstnanosti a společenského pokroku stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady s přihlédnutím k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.
(1)  Členské státy a Unie mají vypracovat a zavést účinnou a koordinovanou strategii zaměstnanosti a zejména strategii pro podporu inkluzivních trhů práce, které reagují na hospodářskou, sociální, technologickouenvironmentální realitu a změny, s kvalifikovanými, vzdělanýmipřizpůsobivými pracovníky, ale také pro zajištění dobrých podmínek pro všechny pracovníky, aby dosáhly cílů sociálně-tržního hospodářství, plné zaměstnanosti a společenského pokroku stanovených v článku 3 Smlouvy o Evropské unii. Členské státy mají považovat podporu zaměstnanosti za záležitost společného zájmu a koordinovat své odpovídající činnosti v rámci Rady s přihlédnutím k vnitrostátním zvyklostem, které se týkají odpovědnosti sociálních partnerů.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 2
(2)  Unie má bojovat proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci a podporovat sociální spravedlnost a ochranu, jakož i rovnost žen a mužů. Při vymezování a provádění svých politik a činností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání.
(2)  Unie má bojovat proti veškerým formám chudoby, sociálního vyloučení a diskriminace ve všech oblastech života a podporovat sociální spravedlnost a ochranu, jakož i rovnost žen a mužů. Tento obecný cíl by měl být naplňován i prostřednictvím právních aktů Unie a politik týkajících se jiných oblastí. Při vymezování a provádění svých politik a činností má Unie přihlížet k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání. Unie má podporovat aktivní účast všech občanů na hospodářském, společenském a kulturním životě.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
(3)  Unie v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na fiskální, makroekonomické a strukturální politiky. Jako součást těchto nástrojů tvoří tyto hlavní směry politik zaměstnanosti členských států spolu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie stanovenými v doporučení Rady (EU) 2015/1184 integrované hlavní směry pro provádění strategie Evropa 2020. Jejich cílem je řídit provádění politik v členských státech a v Unii a zároveň odrážet vzájemnou provázanost mezi členskými státy. Výsledný soubor koordinovaných evropských a vnitrostátních politik a reforem má poskytnout vhodnou celkovou kombinaci hospodářských a sociálních politik, která by měla přinést pozitivní vedlejší dopady.
(3)  Unie v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) vytvořila a provádí nástroje pro koordinaci politik zaměřené na fiskální, makroekonomické a strukturální politiky, které významně ovlivňují sociální situaci a zaměstnanost v Unii s potenciálními dopady, jako je nejistota, chudoba a nerovnost. Jako součást těchto nástrojů tvoří tyto hlavní směry politik zaměstnanosti členských států spolu s hlavními směry hospodářských politik členských států a Unie stanovenými v doporučení Rady (EU) 2015/1184 integrované hlavní směry pro provádění strategie Evropa 2020. Jejich cílem je řídit provádění politik v členských státech a v Unii a zároveň odrážet vzájemnou provázanost mezi členskými státy. Výsledný soubor koordinovaných evropských a vnitrostátních politik a reforem má poskytnout vhodnou celkovou kombinaci hospodářských a sociálních politik, která by měla přinést pozitivní vedlejší dopady na všechny členské státy.
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)   Má-li být zaručena demokratičtější rozhodovací proces v rámci integrovaných hlavních směrů, které mají dopad na občany a trhy práce v celé Unii, je třeba, aby Rada přihlížela k postoji Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  Hlavní směry politik zaměstnanosti jsou v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, stávajícími právními předpisy Evropské unie a různými iniciativami EU, včetně doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi1, doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce2, doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností3 a návrhu doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu4.
(4)  Hlavní směry politik zaměstnanosti jsou v souladu s Paktem o stabilitě a růstu, stávajícími právními předpisy Evropské unie a různými iniciativami EU, včetně evropského pilíře sociálních práv, doporučení Rady o zavedení záruk pro mladé lidi1, doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trh práce2, doporučení Rady o cestách prohlubování dovedností3 a návrhu doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu4.
__________________
__________________
1 Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1–6.
1 Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
2 Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1–5.
2 Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 1.
3 Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1–6.
3 Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.
4 COM(2017)0563 final – 2017/0244 (NLE).
4 COM(2017)0563 final – 2017/0244 (NLE).
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  Evropský semestr kombinuje různé nástroje v souhrnném rámci pro integrovaný mnohostranný dohled nad hospodářskými politikami, rozpočtovými politikami, politikami zaměstnanosti a sociálními politikami a jeho účelem je dosáhnout cílů strategie Evropa 2020, zejména cílů v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a snižování chudoby, jak jsou stanoveny v rozhodnutí Rady 2010/707/EU5. Evropský semestr se od roku 2015 soustavně posiluje a racionalizuje, zejména aby se posílilo jeho zaměření na zaměstnanost a sociální věci a aby se usnadnil intenzivnější dialog s členskými státy, sociálními partnery a zástupci občanské společnosti.
(5)  Evropský semestr kombinuje různé nástroje v souhrnném rámci pro integrovaný mnohostranný dohled nad hospodářskými politikami, rozpočtovými politikami, politikami zaměstnanosti a sociálními politikami a jeho účelem je dosáhnout cílů strategie Evropa 2020, zejména cílů v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a snižování chudoby, jak jsou stanoveny v rozhodnutí Rady 2010/707/EU5. Evropský semestr se od roku 2015 soustavně posiluje a racionalizuje, zejména aby se posílilo jeho zaměření na zaměstnanost a sociální věci a aby se usnadnil intenzivnější dialog s členskými státy, sociálními partnery a zástupci občanské společnosti, přičemž klade zároveň silný důraz na strukturální reformy a konkurenceschopnost.
_________________
_________________
5 Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46–5.
5 Úř. věst. L 308, 24.11.2010, s. 46.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  Zotavení Evropské unie z hospodářské krize podporuje pozitivní trendy na trhu práce, avšak významné výzvy a nerovnosti v ekonomické a sociální výkonnosti mezi členskými státy a uvnitř členských států přetrvávají. Krize zdůraznila vzájemnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. V dnešní době je zásadním úkolem zajistit pokrok Unie při dosahování inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření pracovních příležitostí. To vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu se Smlouvou o fungování EU a s ustanoveními Unie, která se týkají správy ekonomických záležitostí. Tato politická opatření by měla být kombinací opatření na straně nabídky a poptávky a měla by zahrnovat podporu investic, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti strukturální reformy, které zlepší produktivitu, růst, sociální soudržnost a ekonomickou odolnost vůči otřesům, a naplňování fiskální odpovědnosti, s přihlédnutím k jejich dopadu na zaměstnanost a sociální situaci.
(6)  Zotavení Evropské unie z hospodářské krize podporuje pozitivní trendy na trhu práce, avšak významné výzvy a nerovnosti v ekonomické a sociální výkonnosti mezi členskými státy a uvnitř členských států přetrvávají, neboť hospodářský růst automaticky nevede k vyšší zaměstnanosti. Krize zdůraznila vzájemnou provázanost ekonomik a trhů práce členských států. V dnešní době je zásadním úkolem zajistit pokrok Unie při dosahování inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, který bude doprovázen vytvářením udržitelnýchkvalitních pracovních míst. To vyžaduje koordinovaná, ambiciózní a účinná politická opatření jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni, jež budou v souladu se Smlouvou o fungování EU a s ustanoveními Unie, která se týkají správy ekonomických záležitostí. Tato politická opatření by měla být kombinací opatření na straně nabídky a poptávky a měla by zahrnovat podporu investic, mimo jiné směřujících do oběhového hospodářství a zelené ekonomiky s ohledem na investování do sociální oblasti, obnovený závazek provádět v náležité posloupnosti sociálně a hospodářsky vyvážené strukturální reformy, které zlepší produktivitu, růst, sociální soudržnost a ekonomickou odolnost vůči otřesům, a naplňování fiskální odpovědnosti, přičemž by tyto strukturální reformy měly mít pozitivní dopad na zaměstnanost a sociální situaci.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by se měly řídit vnitrostátní praxí v oblasti sociálního dialogu a poskytnout potřebný politický prostor pro široké posouzení socioekonomických otázek, včetně zlepšení konkurenceschopnosti, vytváření pracovních míst, politiky celoživotního učení a odborné přípravy, jakož i reálných příjmů.
(7)  Reformy trhu práce, včetně vnitrostátních mechanismů stanovování mezd, by se měly řídit vnitrostátní praxí v oblasti sociálního dialogu a poskytnout potřebný politický prostor pro široké posouzení socioekonomických otázek, včetně zlepšení životní úrovně, posílení rovnosti a konkurenceschopnosti, zvýšení produktivity, vytváření udržitelných a kvalitních pracovních míst, politiky celoživotního učení a odborné přípravy, jakož i reálných příjmů.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)  Členské státy a Unie by měly také řešit sociální dopady hospodářské a finanční krize a usilovat o vytvoření inkluzivní společnosti, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky, jak bylo rovněž uvedeno v doporučení Komise o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce6. Je třeba řešit nerovnost, zajistit přístup a příležitosti pro všechny a snížit chudobu a sociální vyloučení (především u dětí), a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a systémů sociální ochrany a odstraněním překážek omezujících účast na vzdělávání a odborné přípravě a na trhu práce. Na pracovních místech v EU se objevují nové hospodářské a obchodní modely a také se mění pracovněprávní vztahy. Členské státy by měly zajistit, aby se novými pracovněprávními vztahy sociální model Evropy udržel a posílil.
(8)  Členské státy a Unie by měly také řešit sociální dopady hospodářské a finanční krize a usilovat o vytvoření inkluzivní a sociálně spravedlivé společnosti, jejíž členové jsou schopni předjímat a zvládat změny a mohou se aktivně podílet na životě společnosti a na fungování ekonomiky, jak bylo rovněž uvedeno v doporučení Komise o aktivním začleňování lidí vyloučených z trhu práce6. Je třeba řešit nerovnost a diskriminaci, zajistit rovné příležitosti pro všechny a vymýtit chudobu a sociální vyloučení (především u dětí), a to zejména zajištěním účinného fungování trhů práce a vhodných a efektivních systémů sociální ochrany a odstraněním překážek omezujících účast na vzdělávání a odborné přípravě a na trhu práce. Na pracovních místech v EU se objevují nové hospodářské a obchodní modely a také se mění pracovněprávní vztahy. Členské státy by měly zajistit, aby se novými pracovněprávními vztahy sociální model Evropy udržel a posílil, a to tím, že zabezpečí, aby se na osoby v nově vznikajících formách práce vztahovaly pracovněprávní předpisy a aby jimi tyto osoby byly chráněny. Členské státy by měly podporovat potenciál osob se zdravotním postižením přispívat k hospodářskému růstu a společenskému rozvoji.
__________________
__________________
6 COM(2008)0639 final.
6 COM(2008)0639 final.
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)   Komise a členské státy by měly s podporou specializovaných nevládních organizací a organizací osob žijících v chudobě vytvořit prostor pro úvahy a dialog s cílem zajistit, aby se osoby žijící v chudobě mohly podílet na hodnocení politik, které na ně mají vliv.
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 11
(11)  Integrované hlavní směry by měly být základem pro doporučení pro jednotlové země, která může Rada podat členským státům. Členské státy by měly plně využívat Evropského sociálního fondu a dalších fondů Unie v zájmu posílení zaměstnanosti, sociálního začlenění, celoživotního učení a vzdělávání a zlepšení veřejné správy. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.
(11)  Integrované hlavní směry a evropský pilíř sociálních práv by měly být základem pro vhodně zaměřená doporučení pro jednotlivé země, která podává Rada členským státům. Členské státy by měly plně využívat Evropského sociálního fondu a dalších fondů Unie v zájmu posílení zaměstnanosti, sociálního začlenění, celoživotního učení a vzdělávání a zlepšení veřejné správy. I když jsou integrované hlavní směry určeny členským státům a Unii, měly by se provádět ve spolupráci se všemi státními, regionálními a místními orgány, do níž by se měly intenzivně zapojovat parlamenty, jakož i sociální partneři a zástupci občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 12
(12)  Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu by měly v souladu se svými příslušnými mandáty vyplývajícími ze Smlouvy sledovat provádění příslušných politik s ohledem na hlavní směry politik zaměstnanosti. Uvedené výbory a další přípravné orgány Rady zapojené do koordinace hospodářských a sociálních politik by měly úzce spolupracovat,
(12)  Výbor pro zaměstnanost a Výbor pro sociální ochranu by měly v souladu se svými příslušnými mandáty vyplývajícími ze Smlouvy sledovat provádění příslušných politik s ohledem na hlavní směry politik zaměstnanosti. Uvedené výbory a další přípravné orgány Rady zapojené do koordinace hospodářských a sociálních politik by měly v zájmu zajištění demokratické odpovědnosti úzce spolupracovat s Evropským parlamentem, zejména s jeho Výborem pro zaměstnanost a sociální věci.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 1
Členské státy by měly usnadňovat vytváření kvalitních pracovních míst, mimo jiné omezením překážek, s nimiž se setkávají podniky při najímání pracovníků, podporováním podnikání a samostatně výdělečné činnosti a zejména podporou vytváření a růstu mikropodniků a malých podniků. Členské státy by měly aktivně podporovat sociální ekonomiku a sociální inovace.
Členské státy by měly usnadňovat vytváření udržitelných, přístupných a kvalitních pracovních míst napříč všemi úrovněmi odbornosti a všemi segmenty trhu práce a regiony a investovat do tohoto úsilí, mimo jiné i plným rozvojem potenciálu odvětví zaměřených na budoucnost, jako jsou např. zelená ekonomika a oběhové hospodářství, odvětví pečovatelských služeb a digitální odvětví. Členské státy by měly umožnit lidem vyvážit pracovní a osobní život, zajistit, aby pracovní místa byla přizpůsobena osobám se zdravotním postižením a starším pracovníkům, pomoci podnikům při najímání pracovníků a prosazovat odpovědné podnikání a samostatnou výdělečnou činnost, zejména podporou vytváření a růstu mikropodniků a malých podniků. Členské státy by měly aktivně podporovat sociální ekonomiku a sociální inovace.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 2
Členské státy by měly podporovat inovativní formy práce, které odpovědným způsobem vytvářejí pracovní příležitosti pro všechny.
Členské státy by měly podporovat inovativní formy práce, které odpovědným způsobem vytvářejí kvalitní pracovní příležitosti pro všechny, zohledňovat současně rozvoj nových informačních a komunikačních technologií a přitom zajišťovat plný soulad s právem Unie, vnitrostátními právními předpisy a praxí v oblasti zaměstnanosti, jakož i se systémy vztahů mezi sociálními partnery. Členské státy a Komise by měly podporovat osvědčené postupy v této oblasti.
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 2 a (nový)
Členské státy by měly omezit byrokracii, aby se snížila zbytečná zátěž pro malé a střední podniky, které významně přispívají k vytváření pracovních míst.
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 3
Daňové zatížení by se mělo přesunout z práce na jiné zdroje daní, které mají méně závažné dopady na zaměstnanost a růst, při zohlednění přerozdělovacího účinku daňového systému, a přitom ochraňovat příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a výdaje na podporu růstu.
Členské státy by měly postupně vyvíjet úsilí o snížení daňového zatížení práce, přičemž by toto zatížení měly přesunout na jiné zdroje daní, které mají méně závažné dopady na zaměstnanost a růst, při zohlednění přerozdělovacího účinku daňového systému, a přitom ochraňovat příjmy pro přiměřenou sociální ochranu a výdaje na podporu růstu, včetně investování do veřejných služeb obecného zájmu.
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 5 – odst. 4
Členské státy by v souladu s vnitrostátní praxí a při respektování autonomie sociálních partnerů měly podporovat transparentní a předvídatelné mechanismy stanovování mezd, které mzdám umožní reagovat na vývoj produktivity a zároveň zajistí spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň. Tyto mechanismy by měly zohledňovat rozdíly v úrovni dovedností a odlišnosti hospodářského výkonu jednotlivých regionů, odvětví a podniků. Členské státy by spolu se sociálními partnery a při dodržení vnitrostátních postupů měly zajistit přiměřené minimální mzdy s přihlédnutím k jejich dopadu na konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst a chudobu pracujících.
Členské státy by v souladu s vnitrostátní praxí a při respektování autonomie sociálních partnerů měly podporovat transparentní a předvídatelné mechanismy stanovování mezd, které mzdám umožní reagovat na vývoj produktivity a zároveň udržitelným a odpovědným způsobem zajistí spravedlivé mzdy umožňující důstojnou životní úroveň. Tyto mechanismy by měly zohledňovat rozdíly v úrovni dovedností a odlišnosti hospodářského výkonu jednotlivých regionů, odvětví a podniků. Členské státy by spolu se sociálními partnery a při dodržení vnitrostátních postupů měly zajistit přiměřené minimální mzdy s přihlédnutím k jejich dopadu na konkurenceschopnost, vytváření pracovních míst a chudobu pracujících.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – název
Hlavní směr 6: Zlepšení nabídky práce: přístup k zaměstnání, dovednostem a kompetencím
Hlavní směr 6: Zlepšení nabídky práce a přístupu k zaměstnání, dovednostem a kompetencím
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 1
V souvislosti s technologickými, environmentálními a demografickými změnami by členské státy při řešení současnýchbudoucích potřeb trhu práce měly ve spolupráci se sociálními partnery podporovat produktivitu a zaměstnatelnost prostřednictvím vhodné nabídky příslušných znalostí, dovedností a kompetencí v průběhu celého profesního života člověka. Členské státy by měly uskutečňovat potřebné investice do počátečního i dalšího vzdělávání a odborné přípravy. Měly by spolupracovat se sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy a dalšími zúčastněnými stranami při řešení strukturálních nedostatků v systémech vzdělávání a odborné přípravy, aby poskytovaly kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení. Měly by zajistit převod nároků na odbornou přípravu v době přechodu mezi zaměstnáními. Tak by všichni mohli lépe předvídat potřeby trhu práce a přizpůsobovat se jim a úspěšně zvládat přechody, čímž by se posílila celková odolnost hospodářství vůči šokům.
V souvislosti s technologickými, environmentálními a demografickými změnami by členské státy v reakci na současnépředpokládané budoucí příležitosti na trhu práce měly ve spolupráci se sociálními partnery a občanskou společností podporovat udržitelnost, produktivitu a zaměstnatelnost prostřednictvím vhodné nabídky příslušných znalostí, dovedností a kompetencí v průběhu celého profesního života člověka, kromě jiného i pomocí cílené podpory odborné přípravy v přírodních vědách, technických oborech a matematice. Členské státy by měly uskutečňovat potřebné investice do počátečního i dalšího vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, a zaměřit se přitom nejen na formální vzdělávání, ale i na neformální a informální učení, a zajistit také rovné příležitosti a přístup pro všechny. Měly by spolupracovat se sociálními partnery, poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, organizacemi občanské společnosti a dalšími zúčastněnými stranami s cílem řešit strukturální nedostatky v systémech vzdělávání a odborné přípravy, stejně jako tyto systémy zkvalitnit, aby poskytovaly kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, přičemž je nutné zohlednit zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, etnických a národnostních menšin, přistěhovalců a uprchlíků. Měly by zajistit převod nároků na odbornou přípravu během změn v profesním životě prostřednictvím bodového systému a akumulace souvisejících práv. Tak by všichni mohli lépe předvídat potřeby trhu práce a přizpůsobovat se jim, předcházet nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a úspěšně zvládat přechody, čímž by se posílila celková odolnost hospodářství vůči šokům.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 2
Členské státy by měly podporovat rovné příležitosti ve vzdělávání a celkově zvyšovat úrovně vzdělání, zejména nejméně kvalifikovaných osob. Měly by zajistit kvalitní výsledky učení, zlepšovat základní dovednosti, snížit počet mladých lidí předčasně odcházejících ze vzdělávání, zvýšit relevanci terciární úrovně vzdělání pro potřeby trhu práce, zlepšit monitorování a předvídání dovedností a zvýšit účast dospělých v dalším vzdělávání a odborné přípravě. Členské státy by měly ve svých systémech odborného vzdělávání a přípravy posílit učení se prací, mimo jiné prostřednictvím kvalitní a účinné učňovské přípravy, zajistit větší zviditelnění a srovnatelnost dovedností a rozšířit příležitosti pro uznávání a ověřování dovedností a kompetencí získaných mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy. Měly by zlepšit a zvýšit nabídku a využívání pružného dalšího odborného vzdělávání. Členské státy by rovněž měly podporovat osoby s nízkou úrovní dovedností, aby uchovaly nebo rozvíjely jejich dlouhodobou zaměstnatelnost tím, že zlepší přístup ke kvalitním vzdělávacím příležitostem a jejich využívání, a to zavedením cest prohlubování dovedností, včetně posuzování dovedností, vhodné nabídky vzdělávání a odborné přípravy a validace a uznávání získaných dovedností.
Členské státy by měly podporovat rovné příležitosti ve vzdělávání, včetně předškolního vzdělávání, a celkově zvyšovat úrovně vzdělání, zejména nejméně kvalifikovaných osob a studentů ze znevýhodněného prostředí. Měly by zajistit kvalitní výsledky učení, rozvíjet a zlepšovat základní dovednosti, posílit rozvoj podnikatelských schopností, snížit počet mladých lidí předčasně odcházejících ze vzdělávání, zvýšit relevanci terciární úrovně vzdělání pro potřeby trhu práce, zlepšit monitorování a předvídání dovedností a zvýšit účast dospělých v dalším vzdělávání a odborné přípravě, mimo jiné i prostřednictvím politik umožňujících vzdělávací a studijní volno, stejně jako odborné vzdělávání při zaměstnání a celoživotní učení. Členské státy by měly ve svých systémech odborného vzdělávání a přípravy posílit učení se prací, mimo jiné prostřednictvím kvalitní a účinné učňovské přípravy, zajistit větší zviditelnění a srovnatelnost dovedností a rozšířit příležitosti pro uznávání a ověřování dovedností a kompetencí získaných mimo rámec formálního vzdělávání a odborné přípravy. Měly by zlepšit a zvýšit nabídku a využívání pružného dalšího odborného vzdělávání. Členské státy by rovněž měly zaměřit podporu na osoby s nízkou úrovní dovedností, aby uchovaly nebo rozvíjely jejich dlouhodobou zaměstnatelnost tím, že zlepší přístup ke kvalitním vzdělávacím příležitostem a jejich využívání, a to zavedením cest prohlubování dovedností, včetně posuzování dovedností, nabídky vzdělávání a odborné přípravy odpovídající příležitostem na trhu práce, jakož i validace a uznávání získaných dovedností.
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 2 a (nový)
Za účelem podpory dlouhodobě dobrých pracovních podmínek a produktivní pracovní síly by měly členské státy zajistit, aby jejich systémy vzdělávání a odborné přípravy byly vedle řešení potřeb trhu práce zaměřeny na podporu osobního růstu, sociální soudržnosti, mezikulturního porozumění a aktivního občanství.
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 3
Měla by se řešit vysoká nezaměstnanost a neaktivita, mimo jiné včasnou a individuálně uzpůsobenou pomocí, která bude založena na podpoře při hledání zaměstnání, odborné přípravě a rekvalifikaci. Měly by se uplatňovat komplexní strategie, které zahrnují hloubkové individuální posouzení nejpozději po 18 měsících nezaměstnanosti, s cílem výrazně snížit strukturální nezaměstnanost a předcházet jí. Měla by se nadále řešit nezaměstnanost mladých lidí a vysoký počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a to strukturálním zlepšením přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné prostřednictvím plného provedení záruk pro mladé lidi1.
Měla by se řešit nezaměstnanost, dlouhodobá nezaměstnanost a dlouhodobá neaktivita, mimo jiné včasnou, integrovanou a individuálně uzpůsobenou pomocí, která bude založena na podpoře při hledání zaměstnání, odborné přípravě, rekvalifikaci a vhodných návazných opatřeních.tohoto důvodu je nutný koordinovaný přístup k sociálním službám a službám zaměstnanosti, což znamená úzkou spolupráci mezi službami zaměstnanosti, sociálními službami, sociálními partnery a místními orgány. Měly by se uplatňovat komplexní strategie, které zahrnují co nejvčasnější hloubkové individuální posouzení s cílem výrazně snížit dlouhodobou a strukturální nezaměstnanost a předcházet jí. Měla by se nadále řešit nezaměstnanost mladých lidí a vysoký počet mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a to strukturálním zlepšením přechodu ze vzdělávání do zaměstnání, mimo jiné prostřednictvím plného provedení záruk pro mladé lidi1.
__________________
__________________
1 Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1–6.
1 Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 4
Daňové reformy s cílem přesunout daňovou zátěž z práce do jiných oblastí by měly být zaměřeny na odstranění překážek a demotivujících prvků ve vztahu k účasti na trhu práce, zejména pro osoby, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce. Členské státy by měly podporovat uzpůsobené pracovní prostředí pro osoby se zdravotním postižením, včetně opatření cílené finanční podpory a služeb, které jim umožní účast na trhu práce a ve společnosti.
Daňové reformy s cílem postupně přesunout daňovou zátěž z práce do jiných oblastí by měly být zaměřeny na odstranění neodůvodněných překážek a přebytečné byrokracie a měly by také poskytovat pobídky ve vztahu k účasti na trhu práce, zejména pro osoby, které jsou nejvíce vzdáleny trhu práce, a zároveň zajistit, aby daňové přesuny neohrožovaly udržitelnost sociálního státu. Členské státy by měly podporovat uzpůsobené pracovní prostředí pro osoby se zdravotním postižením a starší pracovníky, včetně opatření cílené finanční podpory a služeb, které jim umožní účast na trhu práce a ve společnosti jako celku. Členské státy a Komise by měly napomáhat rozvoji podporovaného zaměstnání na otevřeném a inkluzivním trhu práce.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 6 – odst. 5
Pro zajištění rovnosti žen a mužů a zvýšenou účast žen na trhu práce by měly být odstraněny překážky bránící v účasti a kariérním postupu, a to také zajištěním stejné odměny za stejnou práci. Mělo by se podporovat sladění pracovního a rodinného života, zejména prostřednictvím přístupu k dlouhodobé péčifinančně dostupnému kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči. Členské státy by měly zajistit, aby rodiče a další osoby s pečovatelskými povinnostmi měly přístup k vhodné rodinné dovolené a pružným pracovním podmínkám, aby se dosáhlo vyvážení pracovního a soukromého života a podpořilo vyvážené využívání těchto nároků mezi ženami a muži.
Pro zajištění rovnosti žen a mužů a zvýšenou účast žen na trhu práce by měly být odstraněny překážky bránící v účasti a kariérním postupu, a to také zajištěním stejné odměny za stejnou práci ve všech odvětvích a povoláních. Členské státy by měly vypracovat a uplatnit politiky mzdové transparentnosti a auditů odměňování za účelem překonání rozdílů v odměňování žen a mužů. Členské státy mají prosazovat směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES1a tím, že stanoví účinné, přiměřené a odrazující finanční sankce pro zaměstnavatele, kteří vyplácejí odlišnou odměnu za stejnou práci v závislosti na tom, zda je vykonávána mužem, nebo ženou. Sladění pracovního, soukroméhorodinného života by mělo být zaručeno pro všechny osoby. Členské státy by měly zajistit, aby rodiče a další osoby s pečovatelskými povinnostmi měly přístup k vhodné rodinné a pečovatelské dovolené, cenově dostupné a kvalitní dlouhodobé péči, předškolnímu vzdělávání a péči a pružným pracovním podmínkám zaměřeným na pracovníka, jako je práce na dálku (teleworking) a tzv. inteligentní práce (smart working), aby se dosáhlo vyvážení pracovního a soukromého života a podpořilo vyvážené využívání těchto nároků mezi ženami a muži. Členské státy by měly zajistit podporu pro pečující osoby, které jsou nuceny omezit či ukončit svou profesní činnost, aby se mohly řádně starat o druhou osobu.
________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 2
Politiky by měly zlepšit a podpořit soulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce a přechody mezi zaměstnáními. Členské státy by měly účinně aktivovat osoby, které se mohou účastnit trhu práce. Členské státy by měly posílit účinnost aktivních politik na trhu práce zlepšením jejich zaměření, dosahu, pokrytí a jejich propojení s podporou příjmu, a to na základě právpovinností nezaměstnaných osob týkajících se aktivního hledání práce. Členské státy by měly usilovat o účinnější veřejné služby zaměstnanosti tím, že zajistí včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc uchazečům o zaměstnání, podpoří poptávku na trhu práce a využijí systémy měření výkonnosti.
Politiky by měly zlepšit a podpořit soulad mezi poptávkou a nabídkou na trhu práce a přechody mezi zaměstnáními, aby pracovníci mohli postupovat ve své profesionální dráze. Členské státy by měly účinně aktivovat osoby, které se mohou účastnit trhu práce, pomocí individuální podpory a integrovaných služeb v rámci širšího přístupu aktivního začleňování. Členské státy by měly posílit účinnost aktivních politik na trhu práce zlepšením jejich financování, zaměření, dosahu, pokrytí a zajištěním odpovídající podpory příjmu pro nezaměstnané během hledání práce, přičemž je nutné zohlednit právapovinnosti těchto osob. To zahrnuje spolupráci se sociálními partnery a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti, za účelem zvýšení účinnosti a posílení odpovědnosti těchto politik. Členské státy by měly usilovat o účinnější, propojenější a kvalitnější veřejné služby zaměstnanosti tím, že zajistí včasnou a individuálně uzpůsobenou pomoc uchazečům o zaměstnání, jimž tak umožní hledat pracovní místa v celé Unii, podpoří poptávku na trhu práce a využijí systémy měření výkonnosti.
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 3
Členské státy by měly poskytnout nezaměstnaným přiměřenou podporu v nezaměstnanosti po přiměřenou dobu v souladu s jejich příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti. Tato podpora by neměla být demotivační pro rychlý návrat do zaměstnání.
Členské státy by měly v souladu se svými příspěvky a vnitrostátními pravidly způsobilosti poskytovat nezaměstnaným přiměřenou podporu v nezaměstnanosti po dobu, které je důvodně zapotřebí k nalezení kvalitního pracovního místa. Tato podpora by měla být doprovázena aktivními politikami a opatřeními na trhu práce, která budou podnětem k rychlému návratu do kvalitního zaměstnání.
Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 4
Měla by být podporována mobilita studujících a pracovníků s cílem zvýšit dovednosti podporující zaměstnatelnost a využití plného potenciálu evropského trhu práce. Měly by být odstraněny překážky mobility ve vzdělávání a odborné přípravě, v zaměstnaneckých a osobních penzijních pojištěních a při uznávání kvalifikací. Členské státy by měly přijmout opatření k zajištění toho, aby správní postupy neznemožňovaly nebo neztěžovaly pracovníkům z jiných členských států přístup k zaměstnání. Členské státy by rovněž měly předcházet zneužívání stávajících pravidel a řešit případný odliv mozků z určitých regionů.
Měla by být zajištěna mobilita studujících a pracovníků jakožto základní svoboda s cílem zvýšit dovednosti a využití plného potenciálu evropského trhu práce. Rovněž by měla být podporována vnitřní mobilita. Měly by být odstraněny překážky mobility ve vzdělávání a odborné přípravě, v zaměstnaneckých a osobních penzijních pojištěních, v přístupu k sociální ochraně a při uznávání kvalifikací a dovedností, stejně jako nepřiměřené jazykové požadavky. Mobilní pracovníci by měli být podporováni mimo jiné tím, že se zlepší jejich přístup k zaměstnaneckým právům a povědomí o nich. Členské státy by měly přijmout opatření k zajištění toho, aby správní postupy neznemožňovaly nebo neztěžovaly pracovníkům z jiných členských států přístup k zaměstnání. Členské státy by rovněž měly předcházet zneužívání stávajících pravidel a řešit případný odliv mozků z určitých regionů. Měly by tak učinit zvýšením a podporou investic do odvětví, která mají skutečný potenciál vytvářet kvalitní pracovní příležitosti, jako jsou např. zelená ekonomika a oběhové hospodářství, odvětví pečovatelských služeb a digitální odvětví.
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 7 – odst. 5
V souladu s vnitrostátními postupy a s cílem dosáhnout účinnějšího sociálního dialogu a lepších sociálně-ekonomických výsledků by členské státy měly zajistit včasné a smysluplné zapojení sociálních partnerů do navrhování a provádění hospodářských a sociálních reforem a politik a reforem a politik v oblasti zaměstnanosti, mimo jiné poskytováním podpory pro zvýšení kapacity sociálních partnerů. Sociální partneři by měli být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je třeba uznávat jejich samostatnost a právo na kolektivní akce.
V souladu s vnitrostátními postupy, partnerskými zásadami a s cílem dosáhnout účinnějšího sociálního dialogu a lepších sociálně-ekonomických výsledků by členské státy měly zajistit včasné, skutečné a smysluplné zapojení sociálních partnerů a organizací občanské společnosti do navrhování, provádění a hodnocení hospodářských a sociálních reforem a politik během všech fází tohoto procesu, mimo jiné poskytováním podpory pro zvýšení kapacity sociálních partnerů a organizací občanské společnosti. Toto zapojení by mělo sahat nad rámec pouhé konzultace zúčastněných stran. Sociální partneři by měli být podporováni ve sjednávání a uzavírání kolektivních smluv v záležitostech, které se jich týkají, přičemž je třeba uznávat jejich samostatnost a právo na kolektivní akce. Pracovníkům zaměstnaným na základě atypických pracovních smluv a samostatně výdělečně činným pracovníkům by mělo být rovněž umožněno, aby vykonávali své právo sdružovat se a právo kolektivně vyjednávat. Členské státy by měly přijmout opatření k posílení úlohy sociálních partnerů.
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – nadpis
Hlavní směr 8: Prosazování rovných příležitostí pro všechny, podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě
Hlavní směr 8: Prosazování rovnosti, rovných příležitostí a rovného zacházení pro všechny, podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 1
Členské státy by měly podporovat inkluzivní trhy práce, které jsou otevřené všem, zavedením účinných opatření na podporu rovných příležitostí pro nedostatečně zastoupené skupiny na trhu práce. Členské státy by měly zajistit rovné zacházení, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, vzdělávání a přístup ke zboží a službám bez ohledu na pohlaví, rasu nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci.
Členské státy by ve spolupráci s místními a regionálními orgány měly zavést účinná opatření pro potírání všech forem diskriminace a prosazovat rovné příležitosti, které všem lidem umožní podílet se na dění ve společnosti. To by mělo zahrnovat opatření podporující inkluzivní trhy práce otevřené všem, mimo jiné i pomocí opatření potírajících diskriminaci v přístupu na trh práce, a to za účelem podpory těch, kteří jsou diskriminováni, nedostatečně zastoupeni, nebo se nacházejí v situaci, v níž jsou zranitelní. Členské státy by měly zajistit rovné zacházení a potírat všechny druhy diskriminace v zaměstnání, při poskytování sociální ochrany, ve vzdělávání a přístupu ke zboží a službám bez ohledu na pohlaví, rasu nebo etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk, sexuální orientaci nebo sociálně-ekonomický původ.tohoto důvodu jsou nutná konkrétní opatření na podporu osob ve zranitelném postavení, přičemž tato opatření musí být podpořena odpovídajícím financováním, aby se zamezilo jakémukoliv případnému soupeření o zdroje mezi dotčenými příjemci.
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 2
Členské státy by měly modernizovat systémy sociální ochrany, aby poskytovaly účinnou, účelnou a odpovídající sociální ochranu ve všech fázích života jednotlivce a přitom podporovaly sociální začlenění a vzestupnou sociální mobilitu, vybízely k účasti na trhu práce a řešily nerovnosti, mimo jiné vytvořením systémů daní a dávek. Modernizace systémů sociální ochrany by měla vést k lepší dostupnosti, udržitelnosti, přiměřenosti a kvalitě.
Členské státy by měly zkvalitnit systémy sociální ochrany, aby poskytovaly účinnou, účelnou a odpovídající sociální ochranu ve všech fázích života jednotlivce, mimo jiné i osob samostatně výdělečně činných, a přitom podporovaly sociální začlenění a vzestupnou sociální mobilitu, vybízely k účasti na trhu práce a řešily nerovnosti, mimo jiné vytvořením systémů daní a dávek. Zkvalitnění systémů sociální ochrany a inovace v jejich rámci by měla vést k lepšímu přístupu a dostupnosti i vyšší udržitelnosti, přiměřenosti a kvalitě.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 3
Členské státy by měly vytvářet a zavádět preventivní a integrované strategie kombinací tří prvků aktivního začleňování: přiměřené podpory příjmu, inkluzivních trhů práce a přístupu ke kvalitním službám. Systémy sociální ochrany by měly zajistit právo na přiměřené dávky zaručující minimální příjem každému, kdo nemá dostatečné prostředky, a podporovat sociální začlenění tím, že budou podněcovat osoby k aktivní účasti na trhu práce a ve společnosti.
Členské státy by měly vytvářet a zavádět preventivní a integrované strategie kombinací tří prvků aktivního začleňování: přiměřené podpory příjmu, inkluzivních trhů práce a přístupu ke kvalitním službám přizpůsobeným individuálním potřebám. Systémy sociální ochrany by měly zajistit přiměřené dávky zaručující minimální příjem každému, kdo nemá dostatečné prostředky, a podporovat sociální začlenění tím, že budou podněcovat osoby k aktivní účasti na trhu práce a ve společnosti.
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 3 a (nový)
Obdobně by členské státy měly s podporou Komise podporovat aktivní účast nevládních organizací zabývajících se bojem proti chudobě a organizací osob žijících v chudobě na vytváření politik boje proti chudobě a sociálnímu vyloučení.
Pozměňovací návrh 34
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 4
Pro zajištění rovných příležitostí, a to i pro dětimladé lidi, mají zásadní význam cenově dostupné, přístupnékvalitní služby, jako je péče o děti, mimoškolní péče, vzdělávání, odborná příprava, bydlení, zdravotní služby a dlouhodobá péče. Zvláštní pozornost by měla být věnována boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, včetně snižování chudoby pracujících. Členské státy by měly zajistit, aby měl každý přístup k základním službám, včetně vody, hygienického zařízení, energií, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací. Členské státy by měly všem, kteří to potřebují, a zranitelným osobám zajistit přístup k přiměřené pomoci v oblasti sociálního bydlení, jakož i právo na vhodnou pomoc a ochranu před nuceným vystěhováním. Specificky by měla být řešena problematika bezdomovectví. Přihlížet by se mělo ke specifickým potřebám osob se zdravotním postižením.
Pro zajištění rovných příležitostí, a to i pro děti, mladé lidi, ale i etnické menšiny a migranty, má zásadní význam přístup k finančně únosným, přístupným a kvalitním službámrovněž dostupnost těchto služeb, jako je péče o děti, mimoškolní péče, vzdělávání, odborná příprava, bydlení, zdravotní služby, rehabilitace a dlouhodobá péče. Děti žijící v chudobě by měly mít přístup k bezplatné zdravotní péči, vzdělávání a péči o děti, stejně jako k důstojnému bydlení a řádné výživě. Zvláštní pozornost by měla být věnována boji proti chudobě a sociálnímu vyloučení, včetně snižování chudoby pracujících, jakož i potírání diskriminace. Členské státy by měly zajistit, aby měl každý přístup k základním službám, včetně vzdělávání, zdravotní péče, bydlení, vody, hygienického zařízení, energií, dopravy, finančních služeb a digitálních komunikací, a aby tyto služby byly cenově dostupné. Členské státy by měly všem, kteří to potřebují nebo se nacházejí ve zranitelném postavení, zajistit přístup k přiměřené pomoci v oblasti sociálního bydlení, jakož i právo na vhodnou pomoc a ochranu před nuceným vystěhováním. Specificky by měla být řešena problematika bezdomovectví. Přihlížet by se mělo ke specifickým potřebám, stejně jako k potenciálu osob se zdravotním postižením. Za tímto účelem by měly členské státy mimo jiné revidovat své systémy posuzování zdravotního postižení, aby se zabránilo vytváření překážek v přístupu na trh práce.
Pozměňovací návrh 35
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 4 a (nový)
Členské státy by měly zajistit, aby zaměstnavatelům zaměstnávajícím osoby se zdravotním postižením byla poskytována odpovídající podpora a poradenství. Poskytování osobní asistence pro osoby se zdravotním postižením v rámci vzdělávání a ze strany služeb zaměstnanosti by mělo prosazováno a podporováno.
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 5
Členské státy by měly zajistit právo na včasný přístup k cenově dostupné a kvalitní zdravotní a dlouhodobé péči a zároveň zajistit dlouhodobou udržitelnost.
Členské státy by měly zajistit právo na včasný přístup k finančně únosné, dostupné a kvalitní zdravotní a dlouhodobé péči a zároveň zajistit dlouhodobou udržitelnost.
Pozměňovací návrh 37
Návrh rozhodnutí
Příloha – hlavní směr 8 – odst. 6
V kontextu prodlužující se délky života a demografických změn by členské státy měly zajistit udržitelnost a přiměřenost důchodových systémů pro ženy i muže tím, že pracovníkům a samostatně výdělečně činným osobám obou pohlaví zajistí rovné příležitosti nabývat důchodová práva, mimo jiné prostřednictvím doplňkových programů, které jim umožní důstojný život. Důchodové reformy by měly být podporovány opatřeními, která prodlouží pracovní život a zvýší skutečný věk odchodu do důchodu, například opatřeními ke snížení míry předčasného odcházení z trhu práceke zvýšení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu, aby se zohlednilo prodlužování střední délky života. Členské státy by měly zahájit konstruktivní dialog s příslušnými zúčastněnými stranami a umožnit postupné zavádění reforem.
Členské státy by měly naléhavě zajistit udržitelnost a přiměřenost důchodových systémů pro ženy i muže tím, že všem pracovníkům a samostatně výdělečně činným osobám zajistí rovné příležitosti nabývat odpovídající zákonná důchodová práva, aby jim byl umožněn důstojný život, a rovněž budou usilovat o zajištění dostatečného příjmu pro starší osoby, jenž bude alespoň nad úrovní chudoby. Měly by zajistit nediskriminační přístup k doplňkovým důchodovým systémům, které mohou sloužit jako připojištění k pevnému zákonnému důchodu. V závislosti na institucionálním uspořádání členských států a na vnitrostátní právní úpravě by měl starobní důchod založený na prvním pilíři, případně v kombinaci se starobním důchodem z druhého pilíře, zajistit odpovídající náhradní příjem založený na předchozí mzdě pracovníka. Členské státy by měly zajistit odpovídající důchodové pojištění osobám, které trávily čas mimo trh práce za účelem poskytování péče na neformálním základě. Důchodové reformy, včetně případného prodloužení věku pro odchod do důchodu, by měly být sestaveny v rámci strategií aktivního a zdravého stárnutípodporovány opatřeními, již prodlouží pracovní život těm, kteří si přejí pracovat déle. Pracovníkům, jejichž odchod do důchodu nastane zanedlouho, by měla být dána možnost snížit si ze své vůle pracovní dobu. Členské státy by měly zahájit konstruktivní dialog se sociálními partnery a občanskou společností a umožnit postupné zavádění všech reforem.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0355.
(2) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 201.


Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2019 – oddíl I – Evropský parlament
PDF 180kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2019 (2018/2001(BUD))
P8_TA(2018)0182A8-0146/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 36 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a o řádném finančním řízení(3) (IID ze dne 2. prosince 2013),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013, kterým se mění služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. dubna 2017 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2018(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2017 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. listopadu 2017 o společném návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018 schváleném dohodovacím výborem v rámci rozpočtového procesu(7),

–  s ohledem na zprávu, kterou generální tajemník předložil předsednictvu k vypracování předběžného odhadu výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2019,

–  s ohledem na předběžný odhad příjmů a výdajů, který podle čl. 25 odst. 7 a čl. 96 odst. 1 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracovalo předsednictvo dne 16. dubna 2018,

–  s ohledem na odhad příjmů a výdajů, který podle čl. 96 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu vypracoval Rozpočtový výbor,

–  s ohledem na článek 96 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0146/2018),

A.  vzhledem k tomu, že tento proces je čtvrtým úplným rozpočtovým procesem, který se uskutečňuje v novém volebním období, a šestým procesem víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

B.  vzhledem k tomu, že rozpočet na rok 2019 v podobě, jak je navržena ve zprávě generálního tajemníka, se připravuje s ohledem na meziroční zvýšení, jak v důsledku inflace, tak skutečné zvýšení, stropu v okruhu V, což poskytuje větší prostor pro růst a investice i pro další realizaci politik usilujících o dosažení úspor a zvýšení účinnosti a zaměřených na rozpočet podle výkonnosti;

C.  vzhledem k tomu, že prioritní cíle, které navrhl generální tajemník na rok 2019, zahrnují: volební kampaň před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019, bezpečnostní projekty, víceleté stavební projekty, rozvoj IT, zlepšování služeb pro poslance a podporu ekologického přístupu k dopravě;

D.  vzhledem k tomu, že generální tajemník pro předběžný odhad příjmů a výdajů Parlamentu na rok 2019 navrhl rozpočet ve výši 2 016 644 000 EUR, což představuje celkové zvýšení o 3,38 % oproti rozpočtu na rok 2018 (včetně 37,3 milionu EUR na změnu volebního období a 34,3 milionu EUR na jiné mimořádné výdaje) a podíl 18,79 % v okruhu V víceletého finančního rámce na období 2014–2020;

E.  vzhledem k tomu, že téměř dvě třetiny rozpočtu činí výdaje, které musí být pravidelně valorizovány a které se týkají v převážné většině odměn, důchodů, léčebných výdajů a příspěvků současných a penzionovaných poslanců (23 %) a zaměstnanců (34 %) a také budov (13 %), jež se upravují podle služebního řádu, statutu poslanců, oborově specifické valorizace nebo míry inflace;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament již ve svém usnesení ze dne 29. dubna 2015 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2016(8) zdůraznil, že rozpočet na rok 2016 by měl být sestaven na realistickém základě a měl by být v souladu se zásadami rozpočtové kázně a řádného finančního řízení;

G.  vzhledem k tomu, že důvěryhodnost Parlamentu coby jedné ze složek rozpočtového orgánu z části závisí na jeho schopnosti řídit své vlastní výdaje a rozvíjet demokracii na úrovni Unie;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 1990 byl podle předpisů předsednictva pro doplňkový (dobrovolný) systém důchodového pojištění zřízen dobrovolný penzijní fond(9);

Obecný rámec

1.  zdůrazňuje, že v roce 2019 je třeba podíl rozpočtu Parlamentu udržet v okruhu V pod 20 %; poznamenává, že výše návrhu odhadu příjmů a výdajů na rok 2019 odpovídá 18,53 %, a je tedy nižší než v roce 2018 (18,85 %) a je nejnižším podílem v rámci okruhu V za více než 15 let;

2.  zdůrazňuje, že největší díl rozpočtu Parlamentu je pevně stanoven právními a smluvními povinnostmi a podléhá roční valorizaci;

3.  poznamenává, že kvůli volbám do Evropského parlamentu v roce 2019 budou výdaje v některých oblastech výrazně vyšší, zejména v souvislosti s poslanci, kteří nebudou znovu zvoleni, a jejich asistenty, zatímco v jiných oblastech, i když v menším rozsahu, budou v důsledku omezení objemu parlamentní činnosti ve volebním roce dosaženy úspory;

4.  podporuje dohodu, které na dohodovacích schůzkách dne 26. března 2018 a 10. dubna 2018 dosáhlo předsednictvo a Rozpočtový výbor, ohledně navýšení rozpočtu na rok 2018 o 2,48 %, což odpovídá celkové výši odhadu příjmů a výdajů na rok 2019 v částce 1 999 144 000 EUR, snížení výdajů v předběžném návrhu příjmů a výdajů schváleném předsednictvem dne 12. března 2018 o 17,5 milionu EUR a související snížení navrhovaných prostředků v následujících rozpočtových položkách: 1004 „Příspěvek na obvyklé cestovní výdaje“, 105 „Jazykové kurzy a kurzy výpočetní techniky pro poslance“ 1404 „Stáže, granty a výměny úředníků“ 1612 „Další odborné vzdělávání“ 1631 „Mobilita“ 2000 „Nájem“ 2007 „Výstavba budov a zařízení prostor“ 2022 „Údržba, obsluha a úklid budov“ 2024 „Spotřeba energií“ 2100 „Výpočetní technika a telekomunikace“ 2101 „Výpočetní technika a telekomunikace – pravidelné činnosti – infrastruktura“ 2105 „Výpočetní technika a telekomunikace – investice do projektů“ 212 „Nábytek“ 214 „Technická zařízení a instalace“ 230 „Kancelářské potřeby“ 238 „Ostatní správní výdaje“ 300 „Výdaje na služební cesty zaměstnanců mezi třemi pracovními místy“ 302 „Výdaje na recepce a reprezentaci“ 3040 „Různé výdaje na interní schůze“ 3042 „Schůze, kongresy, konference a delegace“ 3049 „Náklady na služby cestovní kanceláře“ 3243 „Návštěvnická centra Evropského parlamentu“ 3248 „Výdaje na audiovizuální informační materiály“ 325 „Výdaje související na informační kanceláře“ 101 „Pohotovostní rezerva“; poskytuje na bod 1400 „Ostatní zaměstnanci – generální sekretariát a politické skupiny“ částku 50 000 EUR, bod 320 „Získávání odborného poradenství“ částku 50 000 EUR a na bod 3211 „Výdaje na vědecké mediální středisko“ částku 800 000 EUR; vítá, že předsednictvo dne 16. dubna 2018 tyto změny schválilo;

5.  zdůrazňuje, že hlavní funkcí Parlamentu je společně s Radou vytvářet právní předpisy a rozhodovat o rozpočtu Unie, zastupovat občany a dohlížet na činnost jiných orgánů;

6.  zdůrazňuje roli Parlamentu při utváření evropského politického uvědomění a podpoře hodnot Unie;

7.  konstatuje, že předběžný odhad příjmů a výdajů a doprovodné dokumenty obdržel pozdě, až poté, co byly dne 12. března 2018 schváleny předsednictvem; žádá, aby v příštích letech zprávu týkající se předběžného odhadu příjmu a výdajů, kterou generální tajemník předává předsednictvu, obdržel včas, a to včetně všech příloh k této zprávě;

Transparentnost a přístupnost

8.  vítá reakci na žádost Rozpočtového výboru vyjádřenou v různých usneseních o rozpočtu týkajících se dodatečných informací o střednědobém a dlouhodobém plánování, investicích, právních povinnostech, operačních výdajích a metodách vycházejících namísto z koeficientů z aktuálních potřeb; poznamenává, že paušální částky jsou užitečným a uznávaným nástrojem zvyšujícím flexibilitu a transparentnost;

9.  poznamenává, že stejně jako v rozpočtech na předcházející roky se navrhuje vyčlenit prostředky na „mimořádné“ investice a výdaje, tj. investice a výdaje, které jsou svou povahou pro Parlament neobvyklé nebo atypické a vyskytují se zřídka; poznamenává, že na rok 2019 tyto investice a výdaje činí 71,6 milionu EUR, včetně 37,3 milionu EUR na změnu volebního období a 34,3 milionu EUR na jiné mimořádné výdaje; připomíná, že uvedené rozlišení mezi řádnými a mimořádnými výdaji, zavedené v rozpočtu na rok 2016 a zahrnované poté do následujících rozpočtů, bylo vytvořeno výhradně s cílem reagovat na provádění naléhavých opatření týkajících se bezpečnosti budov a kybernetické bezpečnosti po teroristických útocích; domnívá se, že nadměrné užívání tohoto rozlišení, jako je přidávání dalších výdajů mezi mimořádné výdaje, vede k zavádějícím údajům o vývoji rozpočtového rozpětí, a je tudíž v rozporu se zásadou transparentnosti parlamentních výdajů;

10.  očekává, že rozpočet Parlamentu na rok 2019 bude realistický a přesný, pokud jde o sladění potřeb a jejich nákladů, aby se co nejvíce podařilo vyhnout nadhodnocení rozpočtu;

Brexit

11.  konstatuje, že dne 8. prosince 2017 dosáhli vyjednavači Unie a Spojeného království principiální dohody o finančním vypořádání v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie, která obsahuje ustanovení, že se Spojené království bude podílet na ročním rozpočtu Unie na roky 2019 a 2020, jako by stále bylo členským státem Unie, a bude přispívat na financování závazků Unie vzniklých do dne 31. prosince 2020; poznamenává, že dobrovolné důchodové pojištění pro poslance je zahrnuto jako závazek v rozvaze EU a že příspěvek na nesplacené závazky potřebný k pokrytí penzijních závazků, které vznikly dříve, ale přesahují rok 2020, bude součástí jednání;

12.  poznamenává, že Výbor pro ústavní záležitosti potvrdil hlasováním na plenárním zasedání v únoru 2018 zprávu z vlastního podnětu o složení Parlamentu, a zejména snížení počtu poslanců na 705 po vystoupení Spojeného království z Unie; konstatuje, že po neformálním setkání 27 hlav států a předsedů vlád 23. února 2018 předseda Tusk vyjádřil tomuto návrhu širokou podporu; poznamenává, že bude-li Spojené království na začátku volebního období 2019–2024 stále členským státem EU, bude počet poslanců činit 751 do té doby, než vystoupení Spojeného království z Unie nabude právního účinku; poukazuje však na to, že tento postup vyžaduje jednomyslné rozhodnutí Evropské rady po předchozím souhlasu Parlamentu; zdůrazňuje, že odhad příjmů a výdajů Parlamentu nyní odráží současný stav, kdy jej od 30. března 2019 do konce 8. volebního období bude tvořit 678 poslanců z 27 členských států a od počátku 9. volebního období do konce rozpočtového roku 2019 pak 705 poslanců z 27 členských států; s uspokojením na vědomí úpravy, které navrhl generální tajemník a které předsednictvo dne 12. března 2018 schválilo;

Evropské volby 2019

13.  vítá komunikační kampaň jako cenné úsilí o vysvětlení účelu Unie a Parlamentu občanům; zdůrazňuje, že cílem této kampaně by mělo být mj. vysvětlení úlohy Unie, pravomocí Parlamentu, jeho funkcí, například volby předsedy Komise, a dopadu jeho práce na život občanů;

14.  připomíná, že celkový rozpočet na kampaň, jak byl schváleno v rozpočtovém procesu na rok 2018, činí 33,3 milionu EUR na dva roky, z čehož 25 milionů EUR připadá na rok 2018 (kvůli času potřebnému na provedení zadávacích řízení a uzavření smluv) a 8,33 milionu na rok 2019; poznamenává, že předsednictvo v listopadu 2017 schválilo strategii kampaně založenou na analýze zkušeností získaných při posledních volbách;

15.  zdůrazňuje, že komunikační procesy při evropských volbách jsou charakterizovány třemi úrovněmi: nejviditelnější úroveň zahrnuje vnitrostátní a evropské politické strany a jejich kandidáty, druhá úroveň je postup nominace hlavních kandidátů (tzv. Spitzenkandidaten) zavedený v roce 2014 a třetí úroveň je institucionální kampaň, která připomíná, co parlament je, co dělá, jak ovlivňuje životy občanů a proč je účast ve volbách důležitá;

16.  poukazuje na to, že Parlament nemá dostatek zdrojů nezbytných k tomu, aby oslovil 400 milionů způsobilých voličů, a musí proto za tímto účelem maximálně využívat své vlastní sítě multiplikátorů; je přesvědčen, že by důležitou úlohu měla hrát i komunikace prostřednictvím internetových stránek sociálních médií; poukazuje na to, že na evropské úrovni bude v roce 2018 uspořádána řada konferencí občanů a zainteresovaných subjektů a že na úrovni jednotlivých států bude rozhodující úloha kontaktních úřadů; bude do přístupu založeného na vytváření sítí kontaktů i nadále zahrnovat Evropský výbor regionů a jeho místní a regionální zástupce; domnívá se, že těsně před volbami budou hrát klíčovou úlohu evropské politické strany i vnitrostátní strany, zejména v rámci postupu nominování hlavních kandidátů; proto navrhuje, aby jim bylo umožněno tento úkol realizovat díky tomu, že budou v roce 2019 prostředky pro tento konkrétní účel navýšeny;

Bezpečnost a kybernetická bezpečnost

17.  konstatuje, že rozpočet na rok 2019 bude zahrnovat další splátky podstatných investic zahájených v roce 2016 s cílem výrazně zlepšit bezpečnost Parlamentu; zdůrazňuje, že tyto projekty zahrnují různé oblasti, převážně v souvislosti s budovami, tj. modernizace zabezpečení vstupu, vybavení a pracovníků jako v případě projektu iPACS, ale také zlepšení v oblasti kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti komunikace;

18.  vítá memorandum o porozumění mezi belgickou vládou a Evropským parlamentem, Radou, Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost a dalšími bruselskými institucemi, které vstoupilo v platnost v roce 2017 a které se týká bezpečnostních prověrek všech pracovníků externích dodavatelů, kteří chtějí získat přístup do budov orgánů a institucí Unie; připomíná svou výzvu generálnímu tajemníkovi v souvislosti s odhady příjmů a výdajů Parlamentu pro rozpočtový rok 2018, aby zvážil, zda je vhodné rozšířit uplatňování tohoto memoranda o porozumění i na úředníky, parlamentní asistenty a stážisty, aby bylo možné provádět nezbytné bezpečnostní prověrky před jejich přijetím; žádá proto generálního tajemníka, aby Rozpočtovému výboru poskytl informace týkající se pokroku v této záležitosti;

19.  je toho názoru, že nástroje IT mají velký význam při výkonu pracovních povinností poslanců a zaměstnanců, jsou však ohroženy kybernetickými útoky; vítá proto mírné navýšení prostředků, jež umožní, aby Parlament lépe chránil svůj majetek a informace prostřednictvím dalšího provádění akčního plánu pro kybernetickou bezpečnost;

Politika v oblasti nemovitostí

20.  znovu požaduje, aby byl rozhodovací proces v rámci politiky v oblasti nemovitostí transparentní a aby vycházel z včas poskytovaných informací, s patřičným přihlédnutím k článku 203 finančního nařízení;

21.  bere na vědomí proces zlepšování pracovního prostředí poslanců a zaměstnanců, o němž předsednictvo rozhodlo v prosinci 2017, který bude pokračovat v roce 2019, aby měli poslanci k dispozici flexibilní pracoviště, které uspokojí jejich potřeby vznikající v souvislosti se změnami rozvržení jejich práce, a tak budou mít po volbách v roce 2019 tři kanceláře v Bruselu a dvě ve Štrasburku; zdůrazňuje nicméně, že ve Štrasburku by bylo užitečnější poskytnout flexibilní prostory pro schůze; bere na vědomí náklady na údržbu budov Parlamentu v roce 2019, včetně požadavků v oblasti bezpečnosti a životního prostředí; pozastavuje se nad velmi vysokými náklady na některé navrhované změny, zejména: odstranění knihovny a souvisejících kanceláří, renovaci poslanecké restaurace (v budově ASP) a renovaci restaurace v budově Churchill; vyzývá generálního tajemníka, aby před čtením rozpočtu v Parlamentu, jež se má uskutečnit na podzim 2018, poskytl Rozpočtovému výboru o těchto rozhodnutích veškeré informace, neboť některé z projektů budou odloženy;

22.  pozastavuje se nad plánovanou částkou 1,58 milionu EUR na studie týkající se renovace budovy Spaak s vědomím, že na tento účel již byla do rozpočtu na rok 2018 zapsána částka 14 milionů EUR; vyzývá generálního tajemníka, aby před čtením rozpočtu v Parlamentu, jež se má uskutečnit na podzim 2018, poskytl Rozpočtovému výboru o tomto rozhodnutí veškeré informace;

23.  žádá další informace o stavu nábytku v budově ASP v Bruselu, které zdůvodnily jeho výměnu, jakož i o postupu použitém při výběru nového nábytku, zejména o poměru mezi jeho cenou a potřebou výměny;

24.  bere na vědomí aktualizovaný mandát informačních kanceláří, které mají být nyní v souladu s rozhodnutím předsednictva z listopadu 2017 nazývány „kontaktními kancelářemi“; konstatuje, že hlavní funkcí kontaktních kanceláří je poskytovat informace a komunikovat jménem Parlamentu na místní úrovni, a to politicky neutrálním způsobem, aby byly prostřednictvím činnosti vnějších zúčastněných stran na místní, regionální a celostátní úrovni poskytovány informace o Unii a jejích politikách; včetně členů Evropského výboru regionů:

25.  konstatuje, že první části východního křídla nové budovy KAD budou předány a využívány od konce roku 2018, zatímco využívání zbývajících kanceláří a konferenčních místností ve východním křídle bude zahájeno postupně v průběhu roku 2019; připomíná, že ihned poté budou zahájeny stavební práce na západní straně;

26.  připomíná analýzu EÚD z roku 2014, která odhadla náklady na geografickou rozptýlenost činnosti Parlamentu na 114 milionů EUR ročně; dále podotýká, že v jeho usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel orgánů Evropské unie(10) se uvádí, že 78 % veškerých pracovních cest statutárních pracovníků Parlamentu je přímým důsledkem geografické rozptýlenosti činnosti Parlamentu; zdůrazňuje, že zpráva také odhaduje, že dopad geografické rozptýlenosti Parlamentu na životní prostředí lze vyčíslit na 11 000 až 19 000 tun emisí CO2; zdůrazňuje potenciální úspory, které by mělo sjednocení sídla Parlamentu na jeho rozpočet, a žádá proto vypracování plánu na zavedení jednoho sídla;

27.  připomíná závazek Parlamentu k dodržování směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti(11), jež stanoví, že „vzhledem k velké viditelnosti svých budov a vedoucímu postavení, které by měly zaujímat, pokud jde o jejich energetickou náročnost, se budou, aniž jsou dotčena použitelná rozpočtová pravidla a pravidla pro zadávání zakázek, na budovy, které mají ve vlastnictví a v užívání, vztahovat stejné požadavky, jako jsou požadavky vztahující se na budovy ústředních vládních institucí členských států podle článku 5 a 6“ uvedené směrnice; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné toto prohlášení dodržovat, v neposlední řadě z důvodu důvěryhodnosti Parlamentu při aktuálně probíhajících revizích směrnic o energetické náročnosti budov a energetické účinnosti;

Otázky týkající se poslanců EP a akreditovaných parlamentních asistentů

28.  oceňuje práci generálního sekretariátu Parlamentu, sekretariátů politických skupin a kanceláří poslanců, jejichž cílem je podporovat poslance při výkonu jejich mandátu; vybízí k dalšímu rozvoji těchto služeb, které poslancům umožňují důkladněji kontrolovat práci Komise a Rady a lépe zastupovat občany;

29.  vítá zejména stále se zvyšující kvalitu poradenství a výzkumu, které poslancům a výborům poskytují výzkumná služba Evropského parlamentu (EPRS) a tematické sekce; bere na vědomí střednědobé hodnocení spolupráce těchto dvou služeb, které v říjnu 2017 poskytlo generální ředitelství; žádá generálního tajemníka, aby poskytl další informace o tom, jak tyto dvě služby koordinují svou činnost, aby nedocházelo ke zdvojování činnosti a byly naplněny potřeby klientů; vítá nové i stávající zvláštní projekty týkající se uplatňování IT, které budou zcela nebo zčásti realizovány v roce 2019: projekt e-Parlament, projekt systému pro správu elektronických záznamů, program otevřené digitální knihovny, nový projekt zaměřený na výzkum a rozvoj strojového učení s překladovými pamětmi a nástroj pro registraci účastníků konferencí a akcí;

30.  připomíná výše uvedená usnesení ze dne 5. dubna 2017 o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu na rozpočtový rok 2018 a usnesení ze dne 25. října 2017 o postoji Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2018; znovu vyzývá k transparentnosti příspěvku na všeobecné výdaje poslanců; vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby se zaměřilo na zlepšení pokynů ohledně odpovědnosti za výdaje schválené k úhradě z tohoto příspěvku, aniž by správě Parlamentu vznikaly dodatečné náklady nebo administrativní zátěž; bere na vědomí, že komplexní systém kontroly příspěvku na parlamentní mandát poslanců by vyžadoval 40 až 75 nových pracovních míst(12) ve správě Parlamentu v oblasti finančního řízení, což je v rozporu s plánem snižování počtu zaměstnanců;

31.  připomíná princip nezávislosti poslaneckého mandátu; zdůrazňuje, že zvolení poslanci odpovídají za použití výdajů pro parlamentní činnosti a že výkazy svých výdajů financovaných z příspěvku na všeobecné výdaje mohou zveřejňovat na své osobní internetové stránce; zdůrazňuje, že paušální částky jsou v členských státech velmi rozšířené a uznávané jako užitečný nástroj; zdůrazňuje, že paušální částky jsou v současné době používány tak, že není nutné zvyšovat počet zaměstnanců ani nestoupají náklady pro správu Parlamentu a že dodatečné mandatorní výdaje a administrativní zátěž nevznikají ani poslancům a jejich kancelářím; znovu opakuje, že zvýšená efektivita a transparentnost příspěvku na všeobecné výdaje neznamenají narušení soukromí;

32.  naléhavě vyzývá pracovní skupinu předsednictva Parlamentu pro příspěvek na všeobecné výdaje k dokončení práce, aby mohla být doporučení vycházející z postoje Parlamentu vyjádřeného v říjnu 2017 posouzena ještě před volbami do devátého volebního období;

33.  opět vyzývá předsednictvo, aby zajistilo dodržování sociálních a důchodových práv poslanců a akreditovaných asistentů a dostupnost odpovídajících finančních prostředků; v tomto ohledu opakuje svou výzvu k nalezení proveditelného řešení pro ty akreditované parlamentní asistenty, kteří, ačkoli budou mít na konci stávajícího volebního období odpracována dvě volební období bez přerušení, nebudou po dosažení důchodového věku oprávněni k přístupu k evropskému důchodovému systému, neboť jim bude chybět určitá doba k dosažení potřebných deseti let stanovených ve služebním řádu, a to kvůli dřívějšímu termínu konání voleb v roce 2014 a zpožděním při schvalování nových smluv pro akreditované parlamentní asistenty, jež byla způsobena velkým objemem práce po volbách v letech 2009; opakuje, že čl. 27 odst. 2 statutu poslanců Evropského parlamentu stanoví, že „nabytá práva nebo budoucí nároky zůstávají zachovány v plném rozsahu“; bere však na vědomí přetrvávající problémy týkající se dobrovolného důchodového fondu a žádá předsednictvo a generálního tajemníka, aby přezkoumali všechny možnosti s cílem minimalizovat zátěž pro rozpočet Parlamentu;

34.  domnívá se, že prostředky v rozpočtové položce 422 „Výdaje na parlamentní asistenci“ jsou adekvátní;

35.  bere na vědomí revizi výše náhrad a příspěvků pro akreditované parlamentní asistenty v souvislosti s jejich služebními cestami mezi třemi pracovními místy Parlamentu; připomíná svou žádost adresovanou předsednictvu, aby přijalo opatření s cílem dosáhnout od příštího volebního období plné harmonizace pravidel pro úředníky, ostatní zaměstnance a akreditované parlamentní asistenty;

36.  s ohledem na nadcházející volební období opětovně vyzývá Konferenci předsedů, aby revidovala prováděcí ustanovení, kterými se řídí činnost delegací a osob vyslaných na pracovní cesty mimo Evropskou unii; zdůrazňuje, že by v rámci této revize měla být zvážena možnost, aby akreditovaní parlamentní asistenti mohli za určitých podmínek doprovázet poslance při oficiálních parlamentních delegacích a pracovních cestách;

37.  vyzývá předsednictvo, aby pozměnilo rozhodnutí předsednictva ze dne 19. dubna 2010 o pravidlech týkajících se stážistů poslanců s cílem zajistit stážistům důstojnou odměnu; zdůrazňuje, že odměna stážistů působících v kancelářích poslanců nebo v politických skupinách musí být přinejmenším na takové úrovni, která zajistí pokrytí jejich životních nákladů v Bruselu nebo v jiném městě, kde se stáž odehrává;

38.  domnívá se, že by měly být poskytnuty přiměřené finanční prostředky na provádění plánu na úpravu opatření k prevenci a včasné podpoře v případě konfliktů a obtěžování mezi poslanci a akreditovanými parlamentními asistenty a jinými pracovníky;

Otázky týkající se zaměstnanců

39.  snižuje počet míst v plánu pracovních míst generálního sekretariátu na rok 2019 o 59 míst (cíl snížit počet zaměstnanců o 1 %) v souladu s dohodou s Radou ze dne 14. listopadu 2015 o souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, podle níž mají každoroční opatření k omezení počtu zaměstnanců Parlamentu pokračovat do roku 2019;

40.  domnívá se, že v období, kdy je pravděpodobné, že finanční i personální zdroje orgánů Unie budou stále omezenější, je důležité, aby orgány dokázaly přijímat a udržet si ty nejschopnější pracovníky, kteří budou moci zvládat složité budoucí úkoly, a to v souladu se zásadami sestavování rozpočtu podle výkonnosti;

41.  domnívá se, že Parlament bude až do volební přestávky čelit mimořádné situaci, jež bude výsledkem souběhu velkého objemu práce, jenž je obvyklý na konci volebního období, s komplexním balíčkem legislativních návrhů pro VFR, brexitem a rostoucím počtem třístranných jednání; je toho názoru, že mají-li Parlament a jeho výbory vykonávat svou hlavní činnost, je klíčové i nadále zajišťovat odpovídající úroveň logistických a lidských zdrojů;

42.  pověřuje generálního tajemníka, aby stavěl na stávajících dohodách o spolupráci mezi Parlamentem, Evropským výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem; EPRS představuje v tomto ohledu velmi pozitivní příklad; žádá, aby byly zjištěny oblasti, např. IT služby a bezpečnost, v nichž je možné zlepšit součinnost podpůrných služeb s využitím zkušeností Parlamentu i dalších dvou orgánů a s plným ohledem na obtíže v oblasti správy a rozdíly v rozsahu služeb, s cílem vypracovat spravedlivé dohody o spolupráci; dále žádá generálního tajemníka, aby nechal vypracovat studii o možné součinnosti, které by mohlo být dosaženo v oblasti podpůrných funkcí a služeb ve spolupráci s ostatními orgány;

43.  žádá o vyhodnocení úspor a přínosů pro každou ze stran, kterých bylo dosaženo díky interinstitucionální dohodě o administrativní spolupráci mezi Evropským parlamentem, Evropským výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem, a to jak v oblastech podléhajících společným službám, tak v oblastech podléhajících spolupráci, a o vyhodnocení potenciálních úspor a přínosů případných budoucích dohod s dalšími institucemi a agenturami;

44.  vítá usnesení Parlamentu o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU(13); domnívá se, že toto usnesení je důležitým krokem k účinnějšímu boji proti sexuálnímu obtěžování a všem druhům nevhodného chování v Unii a v rámci jejích orgánů, včetně Parlamentu; požaduje, aby byly na provedení požadavků obsažených v tomto usnesení vyčleněny odpovídající zdroje;

Ostatní záležitosti

45.  poukazuje na to, že tzv. sběrný převod na konci roku je běžně používán jako příspěvek k plnění stávajících stavebních projektů; na základě údajů za roky 2014, 2015, 2016 a 2017 zdůrazňuje, že ke sběrnému převodu na konci roku dochází systematicky v týchž kapitolách a hlavách a s několika výjimkami i v týchž rozpočtových položkách; klade si proto otázku, zda se jedná o plánované nadhodnocování těchto kapitol a položek s cílem získat finanční prostředky na financování rozpočtové politiky;

46.  pochybuje o tom, zda bylo nutné instalovat do kanceláří všech parlamentních asistentů v Bruselu a ve Štrasburku sluchátka a webkamery, ačkoli většina z nich o ně vůbec nežádala; ptá se tudíž, jaké byly náklady na realizaci uvedeného rozhodnutí a jaké k němu vedly důvody; vyzývá generálního tajemníka, aby Rozpočtovému výboru poskytl veškeré informace týkající se uvedeného rozhodnutí;

47.  konstatuje, že omezení týkající se vstupu do stravovacích zařízení Parlamentu byla zrušena dne 1. ledna 2017; souhlasí s praxí, kdy každý, kdo pracuje v budovách Parlamentu nebo se nachází v jeho prostorách z důvodu interinstitucionální schůze, může obědvat v parlamentních jídelnách a restauracích; poznamenává však, že přístup do samoobslužných restaurací v budově ASP v Bruselu a LOW ve Štrasburku je nyní značně komplikovaný, neboť se v nich každodenně nacházejí skupiny návštěvníků; vyzývá proto, aby byly urychleně obnoveny kontroly u vchodu do těchto dvou samoobslužných restaurací, které se nebudou zaměřovat na poslance ani na zaměstnance ostatních orgánů a institucí, ale budou systematicky přesměrovávat tyto skupiny návštěvníků do restauračních prostor, jež jsou pro ně vyhrazeny;

48.  bere na vědomí pokračující dialog mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty; zdůrazňuje, že je zapotřebí překročit stávající rámec Evropského parlamentního týdne s cílem umožnit trvalou součinnost vztahů mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty; vyzývá k posílení tohoto dialogu, aby byl lépe chápán přínos Parlamentu a Unie v členských státech;

49.  požaduje modernizaci evropského vědeckého mediálního centra (European Science Media Hub) schváleného v rozpočtu na rok 2018, pro spolupráci s televizními stanicemi, sociálními médii a dalšími partnery za účelem vzdělávání mladých novinářů, a to zejména v souvislosti s novým vědeckým a technologickým rozvojem a recenzovanými zprávami založenými na faktech;

50.  vítá úsilí Parlamentu na podporu udržitelné mobility;

51.  vyzývá Parlament, aby zaujal ekologicky udržitelný přístup a aby v jeho rámci prováděl většinu svých činností co nejšetrněji k životnímu prostředí;

52.  bere na vědomí vytvoření pracovní skupiny pro mobilitu, která by měla pracovat inkluzivním způsobem a měla by mít jasný mandát; zdůrazňuje, že Parlament musí ve svých pracovních místech dodržovat veškeré příslušné regionální právní předpisy, včetně předpisů v této oblasti; zasazuje se o propagaci využívání zavedeného přímého vlakového spojení mezi areálem Parlamentu v Bruselu a letištěm; vyzývá příslušné útvary, aby s ohledem na tyto okolnosti přehodnotily skladbu a velikost svého vozového parku; vyzývá předsednictvo, aby bezodkladně vytvořilo pobídkový program na podporu využívání jízdních kol k dojíždění do práce; konstatuje, že takovýto program byl již zaveden v jiných institucích, zejména v Evropském hospodářském a sociálním výboru;

53.  vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby v zájmu zvýšení efektivity, omezení administrativy a byrokracie ve vnitřní činnosti Parlamentu vštěpovali všem jeho správním útvarům kulturu sestavování rozpočtu podle výkonnosti a přístup úsporného řízení; zdůrazňuje, že přístup úsporného řízení spočívá v neustálém zlepšování pracovních postupů na základě zjednodušování a zkušeností administrativních zaměstnanců;

o
o   o

54.  přijímá odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2019;

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a odhad příjmů a výdajů Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 15.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0114.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0408.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0458.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2015)0172.
(9) Texty přijaté předsednictvem, PE 113.116/BUR./rev. XXVI/01-04-2009
(10) Přijaté texty, P7_TA(2013)0498.
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
(12) Přijaté texty, P7_TA(2016)0150.
(13) Přijaté texty: P8_TA(2017)0417


Ochrana investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové
PDF 355kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o ochraně investigativních novinářů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové (2018/2628(RSP))
P8_TA(2018)0183B8-0186/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 4, 5, 6, 9 a 10 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na článek 20 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 6, 7, 8, 10, 11, 12 a 47 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o lidských právech (EÚLP) a příslušnou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (ICCPR),

–  s ohledem na obecnou poznámku č. 34 Výboru OSN pro lidská práva k článku 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (svoboda přesvědčení a projevu),

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy 2141 (2017) ze dne 24. ledna 2017 o útocích na novináře a svobodu sdělovacích prostředků v Evropě,

–  s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 30. dubna 2014 o ochraně novinářů a bezpečnosti novinářů a dalších aktérů z řad médií,

–  s ohledem na závazky OBSE v oblasti svobody sdělovacích prostředků, svobody projevu a volného toku informací,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 k legitimním opatřením na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací společností a veřejných orgánů(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o právním státě na Maltě(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o boji proti korupci a dalších krocích v návaznosti na usnesení CRIM(4),

–  s ohledem na otevřený dopis ze dne 6. března 2018, který 17 organizací pro svobodu sdělovacích prostředků adresovalo předsedovi Evropské komise Jean-Claude Junckerovi,

–  s ohledem na prohlášení Rady a Komise ze dne 14. března 2018 o ochraně investigativních žurnalistů v Evropě: případ slovenského novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy mají povinnost dodržovat právní stát, demokracii, lidská práva a základní svobody a řídit se hodnotami a zásadami zakotvenými ve Smlouvách EU a v mezinárodních nástrojích v oblasti lidských práv a musí této povinnosti dostát;

B.  vzhledem k tomu, že čl. 6 odst. 3 SEU potvrzuje, že základní práva, která jsou zaručena Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a která vyplývají z ústavních tradic společných členským státům, tvoří obecné zásady práva Unie;

C.  vzhledem k tomu, že EU funguje na základě předpokladu vzájemné důvěry, že členské státy dodržují zásady demokracie, právního státu a základních práv zakotvených v Evropské úmluvě o lidských právech, v Listině základních práv Evropské unie a v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech;

D.  vzhledem k tomu, že svobodná a nezávislá a nerušená média představují jeden ze základních prvků demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že je povinností členských států zajistit ochranu svobody tisku a novinářů na svém území;

E.  vzhledem k tomu, že svoboda projevu a přesvědčení je nezbytnou podmínkou pro uplatňování zásad transparentnosti a odpovědnosti;

F.  vzhledem k tomu, že Evropská unie a její členské státy se zavázaly dodržovat svobodu a pluralitu médií a také právo na informace a svobodu projevu zakotvenou v článku 11 Listiny základních práv, článku 10 EÚLP a článku 19 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; vzhledem k tomu, že funkce médií coby strážce veřejných zájmů je klíčová pro dodržování těchto práv a pro ochranu dalších základních práv;

G.  vzhledem k tomu, že EU má možnost jednat s cílem chránit společné hodnoty, na nichž byla založena; vzhledem k tomu, že právní stát a základní práva by měly být uplatňovány stejnou měrou ve všech členských státech;

H.  vzhledem k tomu, že slovenský investigativní novinář Ján Kuciak a jeho partnerka Martina Kušnírová byli dne 25. února 2018 nalezeni zavražděni ve svém domě ve Veľké Mače;

I.  vzhledem k tomu, že právo na nezávislý a transparentní přístup ke spravedlnosti je klíčovým prvkem právního státu; vzhledem k tomu, že pachatelé těchto vražd, ale i pachatelé dřívějších případů, musí být teprve postaveni před soud a musí být odsouzena kultura beztrestnosti;

J.  vzhledem k tomu, že se jedná o pátý případ vraždy novináře v členském státě EU za posledních 10 let(5) a druhou vraždu investigativního novináře pracujícího na případu Panama Papers v EU po vraždě Daphne Caruana Galiziové na Maltě v říjnu 2017; vzhledem k tomu, že útoky na investigativní novináře představují zločin proti právnímu státu a demokracii;

K.  vzhledem k tomu, že Ján Kuciak se zaměřoval na vyšetřování rozsáhlých skandálů daňových úniků, daňových podvodů a praní špinavých peněz a ve svém posledním článku, který vyšel posmrtně, se zabýval možným zneužíváním zemědělských dotací EU italskou mafiánskou skupinou ‘Ndrangheta, které mohlo zasahovat až do řad vládních úředníků blízkých vysoce postavený politikům;

L.  vzhledem k tomu, že vražda vedla k největším mírovým protestům a pouličním demonstracím od Sametové revoluce v roce 1989, při nichž lidé volali po spravedlnosti, odpovědnosti, právním státu, dodržování svobody médií a opatřeních pro boj s korupcí; vzhledem k tomu, že demonstranti a slovenská veřejnost projevili závažnou nedůvěru ve státní instituce a úředníky, včetně policie; vzhledem k tomu, že je třeba znovu nastolit důvěru ve státní instituce;

M.  vzhledem k tomu, že podle Rady Evropy urážení a zločiny proti novinářům silně paralyzují svobodu projevu a umocňují fenomén autocenzury;

N.  vzhledem k tomu, že platforma Organised Crime and Corruption Reporting Project uvedla, že osobní informace o Jánu Kuciakovi mohly uniknout v návaznosti na několik žádostí v souvislosti se svobodou informací, které předložil u slovenských orgánů; vzhledem k tomu, že podal na veřejném státním zastupitelství žalobu poté, co mu jistý slovenský podnikatel vyhrožoval, a následně uvedl, že 44 dnů po podání nebyl případ přidělen žádnému policistovi a byl uzavřen bez vyslechnutí jakýchkoliv svědků;

O.  vzhledem k tomu, že ochrana novinářů a jejich zdrojů, včetně oznamovatelů, se v jednotlivých členských státech liší a ve většině nezahrnuje poskytování účinné ochrany proti odvetě, stíhání pro pomluvu, vyhrožování, zastrašujícím soudní procesům a dalším negativním důsledkům; vzhledem k tomu, že nedostatečná ochrana poskytovaná novinářům v některých členských státech a také narůstající nenávist, kterou jim vyjadřují některé veřejné osoby, zásadním způsobem podrývají základní svobody novinářů;

P.  vzhledem k tomu, že zpráva Observatoře pro pluralitu sdělovacích prostředků za rok 2016 o Slovensku identifikovala vysokou úroveň nebezpečí týkající se politické nezávislosti, a to zejména kvůli tomu, že místní média jsou financována a často nepřímo vlastněna obcemi a vystavována potenciálnímu politickému tlaku; vzhledem k tomu, že zpráva také zmiňuje současné záruky pro ochranu novinářských zdrojů, například soudní přezkum a právní definice;

Q.  vzhledem k tomu, že podle mezinárodního indexu svobody tisku za rok 2017, který vydává organizace Reportéři bez hranic, se pomluva na Slovensku trestá až osmi lety odnětí svobody a jedná se tedy o nejpřísnější trest za tento přečin v EU; vzhledem k tomu, že Slovensko zaujímá v tomto indexu 17. příčku;

R.  vzhledem k tomu, že generální tajemník organizace Reportéři bez hranic na návštěvě v Bratislavě dne 2. března 2018 odsoudil „otřesné prostředí pro novináře“, které v některých členských státech udržuje či dokonce vytváří řada evropských politiků včetně vedoucích představitelů vlád;

S.  vzhledem k tomu, že od roku 2007 bylo na Slovensku hlášeno několik útoků na novináře a dva novináři se stále pohřešují;

T.  vzhledem k tomu, že podle Světového ekonomického fóra (2017) se Slovensko řadí na 117. příčku ze 137 zkoumaných zemí, pokud jde o korupci; vzhledem k tomu, že počet trestních stíhání za přečiny související s korupcí významně poklesl; vzhledem k tomu, že zpráva Evropského semestru o Slovensku uvádí, že v posílení boje s korupcí nebylo dosaženo žádného pokroku;

U.  vzhledem k tomu, že Parlament na Slovensku provedl ve dnech 7. až 9. března 2018 vyšetřovací misi, které se zúčastnili členové Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro rozpočtovou kontrolu;

V.  vzhledem k tomu, že ve zprávě z mise, kterou vypracovala delegace Parlamentu, vyjádřili zástupci nevládních organizací závažné obavy především z možného střetu zájmů, například mezi úřadem nejvyššího státního zástupce a orgány, které by měly kontrolovat jeho činnost, a mezi ministerstvem vnitra a policejním prezidentem; vzhledem k tomu navíc, že výběr vysoce postavených státních zástupců byl popsán jako velmi zpolitizovaný a bylo kritizováno, že chybí nezávislý orgán kompetentní k přezkumu stížností proti policii; vzhledem k tomu, že byla zpochybněna přiměřenost ochrany svobody sdělovacích prostředků a transparentnosti vlastnictví médií;

W.  vzhledem k tomu, že slovenský nejvyšší kontrolní úřad zkoumal řízení veškerých fondů EU a zprostředkujících orgánů a jako problematickou shledal pouze Slovenskou zemědělskou a platební agenturu (PPA); vzhledem k tomu, že nejvyšší kontrolní úřad předal svá zjištění slovenskému nejvyššímu státnímu zástupci a Národní kriminální agentuře;

1.  silně odsuzuje vraždu slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové;

2.  je zděšen skutečností, že se jedná o druhý smrtící útok na novináře v EU za uplynulých šest měsíců po vraždě novinářky Daphne Caruana Galiziové na Maltě 16. října 2017;

3.  vyzývá slovenské orgány, aby vynaložily všechny nezbytné zdroje a zjistily úplné, důkladné a nezávislé vyšetření vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové, které postaví pachatele před soud; vítá záměr slovenských orgánů při vyšetřování plně spolupracovat s mezinárodními donucovacími orgány a italským ředitelstvím pro vyšetřování mafie (DIA); silně doporučuje sestavit společný vyšetřovací tým, na jehož vedení se bude podílet Europol, kterému bude umožněn přístup ke spisu;

4.  vyzývá slovenského nejvyššího státního zástupce, aby znovu otevřel trestní oznámení podané Jánem Kuciakem poté, co mu bylo vyhrožováno, a prošetřil zprávy o tom, že unikly osobní informace poté, co u slovenských orgánů podal několik žádostí v souvislosti se svobodou informací;

5.  apeluje na slovenské orgány, aby zajistily ochranu investigativních novinářů před všemi formami zastrašování, obvinění z pomluvy, vyhrožování nebo fyzických útoků a aby přijaly účinná opatření na ochranu těch, kdo uplatňují své právo na svobodu vyjadřování, před útoky, které je mají umlčet;

6.  uznává klíčovou úlohu, kterou investigativní novináři mohou hrát coby strážci demokracie a právního státu; odsuzuje urážlivé poznámky politiků EU na adresu novinářů; konstatuje, že nejvyšší míra ochrany investigativních novinářů a oznamovatelů je klíčovým zájmem společnosti jako celku; vybízí Komisi i členské státy, aby předložily legislativní i nelegislativní návrhy na ochranu novinářů v EU, kteří jsou pravidelně vystavováni trestnímu stíhání s cílem cenzurovat jejich práci nebo je zastrašit, a to včetně celoevropských soudních řízení proti účasti veřejnosti (SLAPP);

7.  vyzývá Komisi, aby zajistila, prosazovala a uplatňovala hodnoty zakotvené ve Smlouvě o Evropské unii a Listině základních zpráv a také v Mezinárodním paktu o občanských a politických právech, aby v této souvislosti monitorovala a řešila výzvy pro svobodu a pluralitu médií v EU a dodržovala přitom zásadu subsidiarity; vyzývá Komisi, aby Parlament podrobně informovala o přijatých opatřeních;

8.  poukazuje na to, že oznamovatelé se ukázali jako klíčový zdroj pro investigativní žurnalistiku a pro nezávislý tisk a že záruka důvěrnosti zdrojů je klíčová pro svobodu tisku; zdůrazňuje tedy, že oznamovatelé přispívají k demokracii, transparentnosti politiky a hospodářství a k informování veřejnosti; vyzývá slovenské orgány a všechny členské státy, aby zajistily ochranu osobní bezpečnosti a živobytí investigativních novinářů a oznamovatelů; žádá Komisi, aby předložila návrh účinné komplexní a horizontální směrnice EU o ochraně oznamovatelů a plně schválila doporučení Rady Evropy a usnesení Parlamentu ze dne 14. února 2017(6) a 24. října 2017.

9.  vyzývá Komisi, aby přerozdělením stávajících zdrojů na podporu nezávislé investigativní žurnalistiky vytvořila stálý systém finanční podpory včetně zvláštního rozpočtu;

10.  vyzývá svoji konference předsedů, aby předložila návrh o tom, jak by mohl Parlament ocenit práci Daphne Caruan Galiziové a Jána Kuciaka, a zvážila přejmenování stáže pro novináře v Parlamentu po Jánu Kuciakovi;

11.  konstatuje, že zpráva o pluralitě médií za rok 2016 vydaná Střediskem pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků identifikovala střední až vysoké riziko koncentrace horizontálního vlastnictví médií na Slovensku; má za to, že pluralita médií je v řadě členských států ohrožena kontrolou, kterou nad sdělovacími prostředky mají politické subjekty nebo jednotlivci či některé komerční organizace; zdůrazňuje, že obecně vzato by vlády neměly zneužívat svého postavení ovlivňováním médií; doporučuje začlenit do roční zprávy Observatoře pro pluralitu sdělovacích prostředků podrobnější informace o vlastnictví médií;

12.  vítá iniciativu Investigativní žurnalistika pro EU (IJ4EU), jejímž cílem je podporovat a posilovat přeshraniční spolupráci investigativních novinářů v EU;

13.  je znepokojen tvrzeními o korupci, zneužívání fondů EU, zneužívání moci a střetech zájmů na Slovensku, které by mohly způsobit zhoršení demokracie; vyzývá slovenské a dozorčí a soudní orgány a Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) k vyšetření všech údajných nesrovnalostí a podvodů týkajících se podvodů s DPH a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a dalších strukturálních fondů;

14.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad možnou účastí organizovaného zločinu na této vraždě a nad rizikem jeho proniknutí do politiky, všech úrovní státní správy, hospodářství a financí; zdůrazňuje, že tento jev nelze podceňovat; připomíná, že mezinárodní zločinecké sítě jsou velmi aktivní a organizovaný zločin je stále rozsáhlejší a propracovanější; vyzývá Slovensko a všechny členské státy, aby zlepšily spolupráci a koordinaci s cílem podpořit rozvoj společných standardních postupů založených na osvědčených postupech právních systémů, jež jsou z hlediska boje proti organizovanému zločinu nejrozvinutější;

15.  konstatuje, že slovenský nejvyšší kontrolní úřad vydal tři kritické zprávy o agentuře PPA; vyzývá slovenské orgány, aby zajistily důkladné vyšetření zjištění nejvyššího kontrolního úřadu; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby vedl vyšetřování plateb v zemědělství na Slovensku a zveřejnil o něm zvláštní zprávu;

16.  vybízí Zvláštní výbor pro finanční trestné činy, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky, aby posoudil údajné podvody s DPH, praní špinavých peněz a zneužívání evropských fondů, a také dostatečnost vnitrostátních pravidel pro zabavování majetku v návaznosti na trestnou činnost v této souvislosti se zvláštním přihlédnutím k práci Jána Kuciaka a dalších investigativních novinářů;

17.  vyzývá Radu, aby ve spolupráci se zúčastněnými členskými státy co nejdříve zřídila Úřad evropského veřejného žalobce v zájmu koordinované činnosti proti podvodům v EU a dalším trestným činům ovlivňujícím finanční zájmy Unie;

18.  vyjadřuje znepokojení ze zjištění zprávy vypracované Výborem pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výborem pro rozpočtovou kontrolu po vyšetřovací misi na Slovensku, která uvádí, že výběr vrchních státních zástupců je považován za vysoce zpolitizovaný a že se objevila řada tvrzení o korupci vysoce postavených úředníků, která nebyla řádně vyšetřena; vyzývá slovenské orgány, aby posílily nestrannost vymáhání práva a zabývaly se klíčovými závěry a doporučeními uvedenými ve zprávě z vyšetřovací mise Parlamentu; vyzývá slovenskou vládu a parlament, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k obnovení důvěry veřejnosti ve státní instituce, včetně policie;

19.  opakuje své politování nad tím, že se Komise rozhodla nezveřejnit protikorupční zprávu EU o boji proti korupci za rok 2017, a vyzývá Komisi, aby ve všech členských státech bezodkladně obnovila své roční protikorupční monitorování; vybízí Komisi, aby vypracovala systém přísných ukazatelů a snadno použitelných jednotných kritérií pro měření míry korupce v členských a hodnocení jejich protikorupčních politik v souladu s usnesením Parlamentu ze dne 8. března 2016 k výroční zprávě za rok 2014 o ochraně finančních zájmů Evropské unie(7);

20.  zdůrazňuje, že je zcela zásadní zaručit úplné dodržování společných evropských hodnot uvedených v článku 2 SEU a zaručit základní práva zakotvená v Listině základních práv;

21.  důrazně požaduje zavedení pravidelného postupu monitorování a dialogu, jehož se budou účastnit všechny členské státy, Rada, Komise a Parlament, s cílem chránit základní hodnoty EU – demokracii, základní práva a právní stát –, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva (Pakt EU o demokracii, právním státu a základních právech);

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, vládám a parlamentům členských států a prezidentovi Slovenské republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0402.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0438.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0403.
(5) Viz: https://rsf.org/en/journalists-killed
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0022.
(7) Úř. věst. C 50, 9.2.2018, s. 2.


Nástroj evropských hodnot na podporu organizací občanské společnosti podporujících demokracii, právní stát a základní hodnoty v Evropské unii
PDF 324kWORD 45k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o nutnosti zřídit nástroj pro evropské hodnoty na podporu organizací občanské společnosti, které prosazují základní hodnoty v rámci Evropské unie na místní a vnitrostátní úrovni (2018/2619(RSP))
P8_TA(2018)0184B8-0189/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv,

–  s ohledem na závěry Rady o uplatňování Listiny základních práv,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(1),

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP), judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, úmluvy, doporučení, rezoluce a zprávy Parlamentního shromáždění, Výboru ministrů, komisaře pro lidská práva a Benátské komise Rady Evropy,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 24. ledna 2017 s názvem „Posílení práv občanů v Unii demokratické změny – zpráva o občanství EU pro rok 2017“ (COM(2017)0030),

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva nazvanou „Úkoly pro organizace občanské společnosti, které pracují v oblasti lidských práv v EU“, která byla vydána v lednu 2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2018 „Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020“(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru s názvem „Financování organizací občanské společnosti ze strany EU“ přijatou dne 19. října 2017(3),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že společné evropské základní hodnoty zakotvené v článku 2 SEU, konkrétně úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv osob náležejících k menšinám, a zásady pluralismu, nepřípustnosti diskriminace, tolerance, spravedlnosti, solidarity a rovnosti mezi ženami a muži, nelze považovat za samozřejmost a je třeba je neustále rozvíjet a chránit, neboť jejich zhoršení v jakémkoli členském státě může mít neblahé důsledky pro EU jako celek;

B.  vzhledem k tomu, že aktivní a vysoce rozvinutá občanská společnost ve všech členských státech EU představuje nejlepší ochranu před úpadkem těchto hodnot;

C.  vzhledem k tomu, že mnoho organizací občanské společnosti nadále prosazuje tyto hodnoty, přestože čelí rostoucím obtížím při zajišťování potřebných finančních prostředků na nezávislé a účinné rozvíjení a provádění svých činností;

D.  vzhledem k tomu, že EU přímo financuje organizace občanské společnosti, které působí ve třetích zemích, aby tyto hodnoty posílila, avšak možnosti financování organizací občanské společnosti, které se snaží dosáhnout tohoto cíle v rámci EU, jsou velmi omezené, zejména pokud jde o organizace občanské společnosti působící na místní a vnitrostátní úrovni;

1.  připomíná, že organizace občanské společnosti jsou zcela zásadní pro podporu a prosazování hodnot zakotvených v článku 2 SEU, kterými jsou úcta k lidské důstojnosti, svoboda, demokracie, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, včetně práv osob náležejících k menšinám, a hrají klíčovou úlohu při prosazování aktivního občanství v EU, jakož i při podpoře informované veřejné diskuse coby součásti pluralitní demokracie;

2.  zdůrazňuje, že EU potřebuje vyvinout nové a účinné způsoby ochrany a podpory těchto hodnot v rámci Unie;

3.  je v tomto ohledu přesvědčen, že EU by měla poskytovat cílenou finanční podporu organizacím občanské společnosti, které jsou aktivní na místní a vnitrostátní úrovni při prosazování a ochraně těchto hodnot;

4.  žádá EU, aby vytvořila specializovaný nástroj financování – který by mohl být nazván nástroj pro evropské hodnoty – určený k prosazování a ochraně hodnot zakotvených v článku 2 SEU, zejména demokracie, právního státu a základních práv, a to v rámci rozpočtu EU podle příštího víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020 a s úrovní financování odpovídající nejméně úrovni evropského nástroje pro demokracii a lidská práva, který slouží podobným účelům za hranicemi EU; doporučuje, aby strukturální prioritou tohoto nástroje bylo vytvoření zdravého a udržitelného sektoru organizací občanské společnosti na vnitrostátní a místní úrovni se schopností plnit svou úlohu při ochraně těchto hodnot;

5.  domnívá se, že tento nástroj by organizacím občanské společnosti, které jsou zapojeny do prosazování a ochrany těchto hodnot v rámci EU, měl poskytovat granty na provozní náklady (základní financování a stejně tak granty na projekty a iniciativy);

6.  zdůrazňuje, že by tento nástroj měl být spravován Komisí a měl by zajišťovat rychlé a pružné postupy pro udělování grantů; konkrétně doporučuje, aby postup pro podávání žádosti o grant byl uživatelsky přívětivý a pro místní a vnitrostátní organizace občanské společnosti snadno přístupný;

7.  domnívá se, že tento nástroj by měl být konkrétně zaměřen na projekty a iniciativy, které prosazují evropské hodnoty na místní a vnitrostátní úrovni, jako například projekty zaměřené na účast občanů a prosazování této účasti a další kontrolní činnosti, a že nadnárodní projekty a iniciativy by měly hrát jen podpůrnou roli; je přesvědčen, že zvláštní důraz by měl být kladen na schopnost organizací občanské společnosti zapojit širokou veřejnost, aby se zlepšilo její porozumění pluralitní a participativní demokracii, právnímu státu a základním právům;

8.  zdůrazňuje, že tento nástroj by měl doplňovat již existující evropské a vnitrostátní nástroje a činnosti, které prosazují a chrání tyto hodnoty, a proto by neměl jít na úkor jiných evropských či vnitrostátních fondů a činností v této oblasti;

9.  zdůrazňuje, že finanční odpovědnost, jak je stanovena ve finančním nařízení, musí být zajištěna při správě nového nástroje, zejména pokud jde o dodržování právních povinností, naprostou transparentnost ohledně využívání zdrojů, řádné finanční řízení a obezřetné využívání zdrojů;

10.  doporučuje Komisi, aby vypracovala výroční zprávu o výkonnosti tohoto nástroje a zveřejnila seznam organizací a činností, které financovala;

11.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Radě Evropy.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0075.
(3) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 9.


Porušování lidských práv a právního státu v případě dvou řeckých vojáků zatčených a zadržovaných v Turecku
PDF 311kWORD 42k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o porušování lidských práv a zásad právního státu v případě dvou řeckých vojáků zatčených a zadržovaných v Turecku (2018/2670(RSP))
P8_TA(2018)0185B8-0194/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na zatčení dvou řeckých vojáků dne 1. března 2018, kteří uvedli, že při nepříznivém počasí ztratili orientaci, a jejich pokračující zadržování tureckými orgány,

–  s ohledem na skutečnost, že tuto konkrétní část hranice v lesní oblasti Kastanies podél řeky Evros/Meriç často využívají migranti, uprchlíci a převaděči pro přechod přes hranici a že poručík a seržant byli na pravidelné obhlídce hranice,

–  s ohledem na výzvy představitelů EU a NATO k propuštění vojáků, jakož i výzvu Evropské rady dne 22. března 2018 a během setkání vedoucích představitelů EU a Turecka dne 26. března 2018,

–  s ohledem na úsilí řecké vlády zajistit propuštění a návrat vojáků;

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2 Evropské úmluvy o lidských právech, v němž je stanoveno, že: „Každý, kdo je zatčen, musí být seznámen neprodleně a v jazyce, jemuž rozumí, s důvody svého zatčení a s každým obviněním proti němu.“;

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 4. března 2018 turecký soud v Edirne rozhodl, že oba vojáci, kteří jsou v současné době drženi ve vězení s maximální ostrahou a jsou obviněni z nelegálního vstupu do Turecka, zůstanou i nadále ve vazbě;

B.  vzhledem k tomu, že oba řečtí vojáci jsou drženi v tureckém vězení již přes měsíc, aniž by bylo proti nim vzneseno obvinění, takže nevědí, z jakého trestného činu jsou obviněni;

C.  vzhledem k tomu, že předchozí případy podobného náhodného překročení hranice řeckými nebo tureckými vojáky byly v minulosti vyřešeny na místě na úrovni místních vojenských orgánů obou stran;

1.  vyzývá turecké orgány, aby urychleně ukončily soudní proces a oba řecké vojáky propustily a umožnily jim návrat do Řecka;

2.  vyzývá Radu, Komisi, Evropskou službu pro vnější činnost a všechny členské státy EU, aby projevily solidaritu s Řeckem a při jakýchkoli kontaktech nebo komunikaci s tureckými představiteli a orgány požadovaly okamžité propuštění obou řeckých vojáků v duchu mezinárodního práva a dobrých sousedských vztahů;

3.  vyzývá turecké orgány, aby svědomitě sledovaly soudní řízení a plně respektovaly u všech dotčených osob lidská práva zakotvená v mezinárodním právu, včetně Ženevské úmluvy;

4.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal prezidentům, vládám a parlamentům Turecka a Řecka, Evropské službě pro vnější činnost, Komisi, příslušným orgánům členských států a NATO.


Provádění ustanovení Smlouvy týkajících se vnitrostátních parlamentů
PDF 510kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o provádění ustanovení Smlouvy, která se týkají vnitrostátních parlamentů 2016/2149(INI))
P8_TA(2018)0186A8-0127/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na její článek 5 o svěření pravomocí a o subsidiaritě, čl. 10 odst. 1 o zastupitelské demokracii, čl. 10 odst. 2 o zastoupení občanů EU, čl. 10 odst. 3 o právu občanů EU podílet se na demokratickém životě Unie, článek 11 o participativní demokracii, článek 12 o úloze vnitrostátních parlamentů, čl. 48 odst. 3 o řádném postupu pro přijímání změn a čl. 48 odst. 7 (překlenovací ustanovení),

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii a na protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

–  s ohledem na článek 15 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na články 41 a 42 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 12. června 1997 o vztazích mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty(1), ze dne 7. února 2002 o vztazích mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v rámci evropské integrace(2), ze dne 7. května 2009 o vývoji vztahů mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v rámci Lisabonské smlouvy(3) a ze dne 16. dubna 2014 o vztazích mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty(4),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(5), o rozpočtové kapacitě pro členské státy, jejichž měnou je euro(6), a o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie(7),

–  s ohledem na výroční zprávy Komise o vztazích mezi Evropskou komisí a vnitrostátními parlamenty, zejména na zprávu za rok 2014 ze dne 2. července 2015 (COM(2015)0316) a za rok 2015 ze dne 15. července 2016 (COM(2016)0471), a na výroční zprávy Komise o subsidiaritě a proporcionalitě, zejména zprávy za rok 2015 ze dne 15. července 2016 (COM(2016)0469) a za rok 2016 ze dne 30. června 2017 (COM(2017)0600),

–  s ohledem na výroční zprávy ředitelství Evropského parlamentu pro vztahy s vnitrostátními parlamenty, zejména zprávy v polovině období z roku 2016 o vztazích mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o kontrole uplatňování práva EU (2015)(8),

–  s ohledem na bílou knihu Komise o budoucnosti Evropy ze dne 1. března 2017 a na projev předsedy Komise Jean-Clauda Junckera o stavu Unie ze dne 13. září 2017, v němž byl představen plán,

–  s ohledem na prohlášení „Větší evropská integrace: cesta vpřed“ předsedů italské Poslanecké sněmovny (Camera dei deputati), francouzského Národního shromáždění (Assemblée nationale), německého Spolkového sněmu (Bundestag) a lucemburské Poslanecké sněmovny (Chambre des Députés), které bylo podepsáno dne 14. září 2015 a které nyní podporuje 15 parlamentních komor v EU,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Konference předsedů parlamentů EU a jejích schůzí od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, zejména na závěry ze zasedání v Lucemburku v roce 2016 a v Bratislavě v roce 2017,

–  s ohledem na příspěvky a závěry ze zasedání Konference parlamentních výborů pro evropské záležitosti parlamentů Evropské unie (COSAC) od vstupu Lisabonské smlouvy v platnost, zejména pak ze zasedání ve Vallettě a v Tallinnu v roce 2017, a na její pololetní výroční zprávy,

–  s ohledem na článek 13 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii (TSCG), která zakotvila pořádání meziparlamentních konferencí za účelem projednání rozpočtových politik a dalších záležitostí upravených touto smlouvou;

–  s ohledem na usnesení Senátu České republiky ze dne 30. listopadu 2016 (26. usnesení z 11. volebního období), na usnesení italského Senátu (Senato della Repubblica) ze dne 19. října 2016 (Doc. XVIII č. 164) a na příspěvky jeho výboru pro politiky Evropské unie ze dne 2. května 2017 (prot. 573), na příspěvky výboru pro záležitosti EU francouzského Národního shromáždění (Assemblée nationale) ze dne 31. května 2017 (ref. 2017/058) a stálého výboru pro evropské záležitosti dolní komory nizozemského parlamentu (Tweede Kamer der Staten-Generaal) ze dne 22. prosince 2017 (A(2018)1067);

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0127/2018),

A.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty aktivně přispívají k řádnému ústavnímu fungování Evropské unie (článek 12 SEU), a hrají tedy důležitou úlohu pro demokratickou legitimitu a její realizaci v plném rozsahu;

B.  vzhledem k tomu, že odpovědnost vlád jednotlivých členských států vůči parlamentům v rámci evropských záležitostí, která se odvíjí od různých vnitrostátních postupů, je úhelným kamenem úlohy vnitrostátních parlamentů ve stávající Smlouvě o EU;

C.  vzhledem k tomu, že ve snaze posílit odpovědnost by měly vnitrostátní parlamenty dohlížet na své vlády, stejně jako Evropský parlament dohlíží na evropskou exekutivu; vzhledem k tomu, že vliv vnitrostátních parlamentů na vlády členských států se však stát od státu výrazně liší;

D.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty si často stěžují na své omezené zapojení do záležitostí Unie a chtějí se více podílet na rozvíjení evropského integračního procesu;

E.  vzhledem k tomu, že kvůli nedostatečné transparentnosti legislativních a rozhodovacích procesů EU hrozí, že dojde k oslabení výsad vnitrostátních parlamentů, které vyplývají ze Smluv a příslušných protokolů, a zejména jejich úlohy dohledu nad jednotlivými vládami;

F.  vzhledem k tomu, že pluralismus vnitrostátních parlamentů je pro Unii mimořádně prospěšný, neboť sladění různých politických postojů napříč členskými státy může posílit a rozšířit debatu na evropské úrovni probíhající napříč odvětvími;

G.  vzhledem k tomu, že nedostatečné zastoupení parlamentní opozice v evropských záležitostech by mělo být vyváženo při plném respektování většiny v každém vnitrostátním parlamentu a v souladu se zásadou poměrného zastoupení;

H.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty jsou zapojeny do každé revize evropských smluv a před nedávnem byly pozvány k účasti na sérii demokratických fór EU;

I.  vzhledem k tomu, že evropskou veřejnou sféru lze podporovat sérií fór o budoucnosti Evropy, jež by pořádaly vnitrostátní parlamenty a Evropský parlament jako přirození zástupci evropského lidu; vzhledem k tomu, že tato fóra by mohla být podpořena společným Evropským týdnem, kdy by členové vnitrostátních parlamentních komor diskutovali o evropských záležitostech společně s komisaři a poslanci Evropského parlamentu;

J.  vzhledem k tomu, že – jak v poslední době dokládají volební trendy – hospodářská, finanční a sociální krize vedla k nárůstu nedůvěry a rozčarování občanů EU ohledně současného modelu demokratického zastoupení, a to jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni;

K.  vzhledem k tomu, že uplatňování práva vnitrostátních parlamentů kontrolovat soulad se zásadou subsidiarity na základě tzv. mechanismu včasného varování částečně zlepšilo vztahy mezi orgány EU a vnitrostátními parlamenty;

L.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty jsou někdy kritické vůči mechanismu včasného varování a prohlašují, že jeho ustanovení se nesnadno uplatňují v praxi a nemají široké uplatnění;

M.  vzhledem k tomu, že zavádění mechanismu včasného varování pokročilo, jak ukazují nejnovější údaje o celkovém počtu stanovisek, která předložily vnitrostátní parlamenty v rámci politického dialogu; vzhledem k tomu, že omezené využívání postupu žluté karty a neúčinnost postupu oranžové karty ukazují, že stále existuje prostor pro zlepšení a že je v této věci možná lepší koordinace mezi vnitrostátními parlamenty;

N.  vzhledem k tomu, že osmitýdenní lhůta stanovená v článku 4 protokolu č. 1 se projevila jako nedostatečná pro včasné monitorování souladu se zásadou subsidiarity;

O.  vzhledem k tomu, že systém včasného varování lze doplnit systémem, který v současnosti umožňuje vnitrostátním parlamentům předkládat Komisi ke zvážení konstruktivní návrhy při řádném zohlednění její pravomoci iniciativy;

P.  vzhledem k tomu, že některé vnitrostátní parlamenty vyjádřily zájem o nástroj ke zlepšení politického dialogu, který by jim poskytl příležitost předkládat konstruktivní návrhy Komisi ke zvážení, při řádném zohlednění pravomoci iniciativy Komise;

Q.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty mohou kdykoli vydávat stanoviska v rámci politického dialogu, pověřit své vlády, aby požádaly o zformulování legislativních návrhů prostřednictvím Rady, nebo v souladu s článkem 225 SFEU jednoduše vyzvat Parlament, aby předložil návrhy Komisi;

R.  vzhledem k tomu, že v této fázi evropského integračního procesu je uplatnění postupu červené karty nemyslitelné;

S.  vzhledem k tomu, že komplexní práva týkající se poskytování informací stanovená Lisabonskou smlouvou by mohla být rozšířena v případě, že by vnitrostátní parlamenty měly k dispozici více prostředků a času na zpracování dokumentů, které jim evropské orgány poskytují;

T.  vzhledem k tomu, že IPEX, platforma pro nepřetržitou výměnu informací mezi vnitrostátními parlamenty, jakož i mezi vnitrostátními parlamenty a evropskými orgány, by se měla dále rozvíjet v souladu s digitální strategií, v níž Evropský parlament hraje důležitou podpůrnou úlohu;

U.  vzhledem k tomu, že interinstitucionální spolupráce se zlepšila poté, co vstoupily v platnost Lisabonská smlouva a byla zahájena tzv. Barrosova iniciativa – politický dialog zahájený Komisí v září 2006, který vnitrostátním parlamentům umožňuje vznášet připomínky, poskytovat pozitivní zpětnou vazbu nebo se kriticky vyjadřovat k návrhům Komise;

V.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty si příležitostně stěžují na své vztahy s Evropskou unií a tvrdí, že jsou příliš složité;

W.  vzhledem k tomu, že vnitrostátní parlamenty mají příslušné pravomoci v oblasti svobody, bezpečnosti a práva podle článků 70, 85 a 88 SFEU, a měly by tak hrát významnou úlohu v budoucnosti bezpečnostní a obranné politiky EU;

X.  vzhledem k tomu, že by mělo být dosaženo vyšší úrovně kontroly ze strany vnitrostátních parlamentů a Evropského parlamentu nad fiskálními a ekonomickými politikami, přijatými rozhodnutími a správními záležitostmi na úrovni EU;

Y.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí Soudního dvora ze dne 16. května 2017 o „smíšeném“ charakteru obchodní dohody mezi EU a Singapurem mění budoucí způsob zapojení vnitrostátních parlamentů do obchodních dohod;

Z.  vzhledem k tomu, že lepší interakce a výměna informací mezi poslanci Evropského a vnitrostátních parlamentů a rovněž mezi zaměstnanci vnitrostátních parlamentů by zlepšila kontrolu evropské debaty na vnitrostátní úrovni a podpořila tak skutečně evropskou parlamentní a politickou kulturu;

Kontrola činnosti vlád v evropských záležitostech

1.  domnívá se, že provádění práv a povinností vnitrostátních parlamentů vyplývajících z Lisabonské smlouvy posílilo jejich úlohu v evropském ústavním rámci, čímž zajistilo větší pluralismus a demokratickou legitimitu a lepší fungování Unie;

2.  uznává, že vnitrostátní vlády jsou podle čl. 10 odst. 2 SEU a v souladu s příslušnými ústavními pořádky svých států demokraticky odpovědny vnitrostátním parlamentům; domnívá se, že tato odpovědnost je úhelným kamenem role vnitrostátních parlamentních komor v Evropské unii; vybízí vnitrostátní parlamenty, aby plně vykonávaly své evropské funkce za účelem přímého ovlivňování a kontroly obsahu evropských politik, zejména prostřednictvím monitorování příslušných vnitrostátních vlád ve funkci členů Evropské rady a Rady;

3.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že vnitrostátní parlamenty budou míst dostatek času, kapacit a nezbytný přístup k informacím, aby mohly plnit svou ústavní úlohu kontroly, a potažmo zajišťování legitimity, činnosti vnitrostátních vlád, když tyto vlády jednají na evropské úrovni v rámci Rady nebo Evropské rady; uznává, že tato evropská funkce by měla být naplňována v plném souladu s příslušnými ústavními tradicemi členských států; domnívá se, že v zájmu zachování a posílení této úlohy by měly být prohloubeny a podporovány stávající výměny osvědčených postupů a interakce mezi vnitrostátními parlamenty;

4.  domnívá se, že transparentnost pracovních a rozhodovacích postupů orgánů EU je nezbytným předpokladem pro to, aby mohly vnitrostátní parlamenty účinně plnit svou institucionální úlohu plynoucí ze Smluv; dále vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby plně využívaly svých příslušných pravomocí ke kontrole činnosti vlád na evropské úrovni, mimo jiné provedením úprav své interní organizace, harmonogramů a jednacích řádů, aby tak mohly činit; dále navrhuje výměnu osvědčených postupů mezi vnitrostátními parlamentními komorami, pravidelné debaty mezi příslušnými ministry a tematickými výbory ve vnitrostátních parlamentech před zasedáními Rady a Evropské rady a v návaznosti na tato zasedání a pravidelná setkání členů vnitrostátních parlamentů, komisařů a poslanců EP;

5.  zastává názor, že je nutno dbát na to, aby členské státy neuplatňovaly u právních předpisů EU praxi tzv. „gold-platingu“, a že v této věci připadá klíčová úloha vnitrostátním parlamentům; zároveň však připomíná, že tím není dotčeno právo členských států uplatňovat ustanovení o zákazu snížení úrovně právní ochrany a stanovovat na vnitrostátní úrovni např. vyšší sociální a environmentální normy;

6.  ačkoli podporuje posílený a politický dialog s vnitrostátními parlamenty a uznává, že je nezbytné upevňovat parlamentní účast, připomíná, že rozhodnutí musí být přijímána v souladu s ústavními pravomocemi a podle jasného vymezení příslušných rozhodovacích pravomocí vnitrostátních a evropských orgánů;

7.  konstatuje, že Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty by měly být lépe zapojeny do evropského semestru, a doporučuje, aby byly v průběhu celého procesu lépe koordinovány rozpočtové kalendáře na vnitrostátní a evropské úrovni v zájmu účinnějšího využívání tohoto nástroje; mimoto připomíná, že harmonizace evropského semestru s agendami vnitrostátních parlamentů by mohla dále přispět ke koordinaci hospodářských politik, přičemž zdůrazňuje, že by při tom neměly být opomíjeny pravomoci samosprávy a konkrétní jednací řád každé parlamentní komory;

8.  navrhuje, aby byla zavedena vnitrostátní lhůta pro dialog o rozpočtu, během níž by vnitrostátní parlamenty mohly projednat evropský semestr a přispět k jeho utváření pověřením svých vlád v rámci jejich vztahů s Komisí a Radou;

9.  zdůrazňuje, že Konference výborů pro evropské záležitosti (COSAC) na svém minulém plenárním zasedání v Tallinnu uznala, že většina vnitrostátních parlamentů se aktivně účastní plenárních zasedání, aby zde jednaly o záležitostech EU, ať už pravidelně, nebo příležitostně, a že více plenárních rozprav o záležitostech EU zvyšuje povědomí o Unii a poskytuje občanům příležitost dozvědět se více o agendě EU a o postojích, které politické strany k těmto tématům zaujímají;

Vytváření evropské veřejné sféry

10.  konstatuje, že synchronizace různých politických postojů napříč členskými státy by mohla podpořit a rozšířit debatu na úrovni EU a umožnit její širší záběr; proto doporučuje, aby delegace vnitrostátních parlamentů, které působí u orgánů EU, odrážely politickou rozmanitost; v tomto ohledu zdůrazňuje význam zásady poměrného zastoupení členů různých politických stran;

11.  konstatuje, že závazná vůle parlamentních většin by mohla být vyjádřena v podobě stanovisek vydaných vnitrostátními parlamenty v rámci nebo mimo rámec mechanismu včasného varování; podporuje však myšlenku, aby politické menšiny v rámci vnitrostátních parlamentů měly příležitost vyjádřit nesouhlasný postoj, který by pak mohl být uveden v příloze těchto stanovisek; domnívá se, že tato stanoviska by měla být vydávána v plném souladu se zásadou proporcionality a v souladu s jednacím řádem každé parlamentní komory;

12.  bere na vědomí nedávnou výzvu k sérii demokratických setkání v celé Evropě; domnívá se v této souvislosti, že zavedení každoročního Evropského týdne by umožnilo poslancům EP a komisařům, zejména místopředsedům pověřeným problematikou klastrů, vystoupit před všemi vnitrostátními parlamentními shromážděními za účelem projednání a objasnění evropské agendy spolu s členy vnitrostátních parlamentů a zástupci občanské společnosti; navrhuje přezkum svého jednacího řádu s cílem podpořit tuto iniciativu a vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby učinily totéž; dále se domnívá, že schůzky vnitrostátních a evropských politických skupin v rámci meziparlamentní spolupráce EU by mohly vytvořit přidanou hodnotu v podobě skutečné evropské politické diskuse;

Podpora reformy mechanismu včasného varování

13.   zdůrazňuje skutečnost, že od doby, co vstoupila v platnost Lisabonská smlouva, je mechanismus včasného varování využíván jen zřídka, a je přesvědčen, že by mohl být reformován ve stávajícím ústavním rámci;

14.  konstatuje, že příklady jako zahájení postupu žluté karty v souvislosti s návrhem Komise na přezkum směrnice o vysílání pracovníků v roce 2016 svědčí o tom, že mechanismus včasného varování je funkční; zdůrazňuje, že omezené využívání postupu žluté karty by mohlo naznačovat, že v EU je celkově dodržována zásada subsidiarity; proto se domnívá, že procesní nedostatky systému včasného varování by neměly být považovány za důkaz nedodržování této zásady; mimoto připomíná, že vnitrostátní parlamenty se mohou zapojit také předtím, než Komise předloží legislativní návrh, v rámci zelených a bílých knih nebo každoročního představování pracovního programu Komise, a zabývat se tak otázkou dodržování zásady subsidiarity včas;

15.  připomíná, že Komise má povinnost u každé nové legislativní iniciativy prověřit, zda je EU oprávněna konat a zda jsou daná opatření opodstatněná; dále zdůrazňuje, že z dosavadních zkušeností vyplývá, že vytyčení hranice mezi politickým rozměrem zásady subsidiarity a právním rozměrem zásady proporcionality je v tomto případě obtížné a nesnadné; proto vyzývá Komisi, aby se ve svých odpovědích na odůvodněná stanoviska vydaná v rámci systému včasného varování nebo mimo tento rámec zabývala vedle výkladu zásady subsidiarity rovněž proporcionalitou a případně obavami ohledně navržených politických řešení;

16.  uznává požadavek vnitrostátních parlamentů, aby byla prodloužena osmitýdenní lhůta, během níž mohou vydávat odůvodněná stanoviska podle článku 3 protokolu č. 1; zdůrazňuje však, že současný rámec Smluv prodloužení této lhůty neupravuje; domnívá se proto, že Komise by měla zavést technickou lhůtu pro oznámení v rámci mechanismu včasného varování s cílem poskytnout více času mezi dnem, kdy vnitrostátní parlamentní komory technicky obdrží návrhy právních předpisů, a dnem, kdy začíná běžet osmitýdenní lhůta; v této souvislosti připomíná, že další praktická opatření pro fungování mechanismu kontroly dodržování subsidiarity zavedla Komise v roce 2009;

17.  bere na vědomí požadavek některých vnitrostátních parlamentů, aby byla prodloužena osmitýdenní lhůta, během níž mohou vydat odůvodněné stanovisko podle článku 6 protokolu č. 2;

18.  v souladu s politickým dialogem, který zahájila Komise v roce 2016, podporuje plné využívání systému, kdy vnitrostátní parlamenty mohou podávat konstruktivní návrhy Komisi s cílem pozitivně ovlivnit evropskou debatu a pravomoc iniciativy Komise; v tomto ohledu navrhuje, aby Komise měla práva buď tyto návrhy přijmout, nebo vypracovat formální odpověď s uvedením důvodů, proč tak neučinila; upozorňuje na to, že takový postup nemůže představovat pravomoc iniciativy nebo pravomoc stažení nebo změny právních předpisů, neboť by to znamenalo rozvrácení postupu Unie a rozdělení pravomocí mezi vnitrostátní a evropskou úroveň, a tedy porušení Smluv; mezitím doporučuje, aby při případném budoucím přepracování Smluv byla pravomoc legislativní iniciativy přiznána Evropskému parlamentu jako přímému zástupci občanů EU;

Uplatňování práva na informace

19.  opětovně potvrzuje, že článek 12 SEU a protokol č. 1 poskytují vnitrostátním parlamentům právo získávat informace přímo od orgánů EU;

20.  zdůrazňuje, že vnitrostátní parlamenty by mohly lépe zpracovávat informace, které by jim byly zasílány z titulu mechanismu včasného varování nebo v rámci jejich práva na informace, pokud by platforma IPEX získala význam Agory nebo fóra pro neformální stálý dialog mezi vnitrostátními parlamenty a mezi vnitrostátními parlamenty a evropskými orgány; proto je rozhodnut podporovat využívání platformy pro posílení politického dialogu; doporučuje vnitrostátním parlamentům, aby začaly platformu IPEX včas využívat s cílem zajistit brzké zahájení mechanismu vnitrostátní kontroly; doporučuje využívat platformu IPEX jako kanál pro systematické sdílení informací a včasné upozorňování na záležitosti spojené se subsidiaritou; vidí potenciál pro rozvoj platformy IPEX jako hlavního prostředku komunikace a předávání příslušných dokumentů mezi evropskými orgány a vnitrostátními parlamenty a v této souvislosti se zavazuje nabídnout pomoc správám vnitrostátních parlamentů s používáním této platformy; mimoto vyzývá k navázání intenzivnějších kontaktů mezi úředníky orgánů a politických skupin v rámci správ Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů;

Na cestě k lepší interinstitucionální spolupráci

21.  bere na vědomí stávající spolupráci mezi Evropským parlamentem a vnitrostátními parlamenty v rámci Konference výborů pro evropské záležitosti (COSAC), Meziparlamentní konference pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP) a v rámci článku 13 Smlouvy o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii; zdůrazňuje, že taková spolupráce by se měla rozvíjet na základě zásad konsensu, sdílení informací a konzultací, aby mohly vnitrostátní parlamenty vykonávat dohled nad svými vládami a správními orgány;

22.  znovu opakuje, že stávající rámec vztahů mezi Unií a vnitrostátními parlamenty by mohl být zjednodušen a harmonizován, aby byl účinnější a účelnější; v této souvislosti vyzývá k přezkumu spolupráce mezi Unií a jejími vnitrostátními parlamenty prostřednictvím stávajících platforem a fór s cílem posílit tyto vztahy a přizpůsobit je současným potřebám; trvá však na jednoznačném vymezení rozhodovacích pravomocí mezi vnitrostátními parlamenty a Evropským parlamentem, přičemž vnitrostátní parlamenty by měly plnit svou evropskou funkci na základě ústav jednotlivých států, zejména pak kontrolou vnitrostátních vlád, jejichž členové jsou členy Evropské rady a Rady a které mají na této úrovni nejlepší možnost sledovat evropský legislativní proces; z důvodu transparentnosti, odpovědnosti a schopnosti jednat tudíž odmítá vytvoření smíšených parlamentních rozhodovacích orgánů;

23.  zdůrazňuje, že posílení politického a technického dialogu mezi parlamentními výbory na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU by bylo velmi přínosným krokem k úplné meziparlamentní spolupráci; zvažuje možnost přidělení dodatečných prostředků k naplnění tohoto cíle a využívání videokonferencí, kdykoli to bude možné;

24.  uznává význam meziparlamentního setkání výboru (ICM) stanovených v článcích 9 a 10 protokolu č. 1; je přesvědčen, že pokud by poslanci Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů přikládali větší význam meziparlamentním setkáním výborů a pokud by tato setkání byla připravována v užší spolupráci, bylo by možné dosáhnout lepší interinstitucionální spolupráce;

25.  doporučuje, aby se vnitrostátní parlamenty plně zapojily do trvalého rozvoje společné bezpečnostní a obranné politiky; je přesvědčen, že toto zapojení by mělo probíhat v úzké spolupráci s Evropským parlamentem a při plném respektování ustanovení ústav jednotlivých států v oblasti bezpečnostní a obranné politiky, mj. prostřednictvím meziparlamentních setkání mezi zástupci z vnitrostátních parlamentů a poslanci Evropského parlamentu, a prostřednictvím politického dialogu mezi plnohodnotným Výborem pro bezpečnost a obranu v Evropském parlamentu a odpovídajícími výbory ve vnitrostátních parlamentech; všímá si možností, které to skýtá pro konstruktivní kontrolu v této oblasti ze strany neutrálních členských států EU;

26.  domnívá se, že posílený politický a legislativní dialog mezi vnitrostátními parlamenty a s vnitrostátními parlamenty by podpořil soulad s cíli stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů;

o
o   o

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 200, 30.6.1997, s. 153.
(2) Úř. věst. C 284 E, 21.11.2002, s. 322.
(3) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 94.
(4) Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 40.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0049.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0050.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0048.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0421.


Výroční zpráva o politice v oblasti hospodářské soutěže
PDF 479kWORD 71k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o výroční zprávě o politice v oblasti hospodářské soutěže (2017/2191(INI))
P8_TA(2018)0187A8-0049/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na články 39, 42, 101 až 109 a 174 této smlouvy,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. května 2017 o politice hospodářské soutěže v roce 2016 (COM(2017)0285) a na pracovní dokument útvarů Komise, který byl zveřejněn jako podpůrný materiál tentýž den (SWD(2017)0175,

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem(1),

–  s ohledem na bílou knihu o zefektivnění kontroly spojování podniků v EU ze dne 9. července 2014 (COM(2014)0449),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) 2017/1084 ze dne 14. června 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014, pokud jde o podporu na přístavní a letištní infrastrukturu, prahové hodnoty oznamovací povinnosti pro podporu na kulturu a zachování kulturního dědictví a pro podporu na sportovní a multifunkční rekreační infrastrukturu a režimy regionální provozní podpory pro nejvzdálenější regiony, a mění se nařízení (EU) č. 702/2014, pokud jde o výpočet způsobilých nákladů(2),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu (COM(2017)0142),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. července 2016 o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 o dohodách EU o spolupráci v oblasti prosazování politiky hospodářské soutěže – další postup(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o zvláštní situaci ostrovů(5),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o zelené knize o retailových finančních službách(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o výroční zprávě o politice hospodářské soutěže EU(7) a na své usnesení z předchozích let na toto téma,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. listopadu 2017 o akčním plánu v oblasti retailových finančních služeb(8),

–  s ohledem na příslušná pravidla Komise a na její pokyny, rozhodnutí, usnesení, sdělení a dokumenty týkající se hospodářské soutěže,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke zprávě o politice hospodářské soutěže v roce 2016,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(9),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0049/2018),

1.  vítá zprávu Komise ze dne 31. května 2017 o politice hospodářské soutěže v roce 2016, podle níž jsou spravedlivé konkurenční prostředí, investice a inovace zásadními prvky pro budoucnost Evropy;

2.  rozhodně podporuje, aby byla Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž nezávislé při zastávání úlohy, jíž je účinné utváření a prosazování unijních pravidel v oblasti hospodářské soutěže ve prospěch všech občanů EU a podniků působících v EU;

3.  vítá a dále podporuje skutečnost, že Komise se kromě strukturovaného dialogu s komisařkou pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerovou snaží i o udržování pravidelného kontaktu se členy příslušného výboru Parlamentu a jeho pracovní skupiny pro hospodářskou soutěž; je přesvědčen, že výroční zpráva Komise o politice hospodářské soutěže je klíčovým opatřením, pokud jde o demokratickou kontrolu, a vítá reakci Komise na všechny konkrétní požadavky přijaté Parlamentem;

4.  vyzývá Komisi, aby zajistila pravidelné informování Parlamentu a výměnu s ním ohledně vypracovávání a uplatňování právních předpisů EU, mezinárodních dohod a dalších předpisů „měkkého“ práva upravujících hospodářskou soutěž, jak stanovuje interinstitucionální dohoda mezi Komisí a Parlamentem; konstatuje, že toto například při konzultacích ohledně dohody mezi EU a Kanadou o výměně informací v řízeních týkajících se hospodářské soutěže neprobíhá uspokojivě; vyzývá Radu, aby dohodu mezi EU a Kanadou co nejdříve ratifikovala; zamýšlí podporovat pravidelnou výměnu názorů v rámci příslušného výboru s Evropskou sítí pro hospodářskou soutěž (ECN) a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž;

5.  vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění právních předpisů týkajících se dotvoření jednotného trhu, například v odvětví energetiky (včetně vlastní spotřeby) a dopravy, digitálního trhu a v oblasti retailových finančních služeb s cílem zlepšit prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže a dosáhnout jejich jednotného uplatňování v členských státech;

6.  konstatuje, že státní podpora může být nepostradatelným nástrojem k zajištění nezbytné infrastruktury a k zásobení energetického i dopravního odvětví, zejména v Evropě, kde probíhá přechod na čistší a klimaticky únosnější dodávky energie a dopravní systémy;

7.  konstatuje, že státní podpora může být nezbytná pro poskytování služeb obecného hospodářského zájmu, počítaje v to energetiku, dopravu a telekomunikace; zdůrazňuje, že zásahy státu jsou často nejlepším politickým nástrojem k poskytování služeb, které jsou zcela zásadní z hlediska podpory izolovaných, vzdálených nebo okrajových oblastí a ostrovů Unie;

8.  považuje za důležité zaručit hospodářskou soutěž, což vyžaduje zajištění možnosti přeshraničních akvizic na vnitroevropském trhu s finančními službami, včetně pojištění;

9.  zdůrazňuje, že propojení okrajových regionů a ostrovů je nutné z hlediska udržování a rozvíjení přijatelné úrovně hospodářských a sociálních iniciativ prostřednictvím udržování důležitých obchodních vztahů;

10.  zdůrazňuje, že přístup k hotovosti prostřednictvím bankomatů je základní veřejnou službou, která musí být zajištěna bez jakýchkoli diskriminačních, protisoutěžních či nekalých praktik, a která tedy nesmí být nadměrně nákladná;

11.  vítá snahu GŘ pro hospodářskou soutěž pokračovat ve vytváření stálých a vyrovnaných pracovních sil v průběhu roku 2016; dále vítá skutečnost, že se zlepšilo řízení lidských zdrojů GŘ pro hospodářskou soutěž a že fluktuace zaměstnanců klesla na nejnižší úroveň od zahájení měření (ze 13,9 % v roce 2015 na 10,8 % v roce 2016(10)); žádá Komisi, aby GŘ pro hospodářskou soutěž přidělila odpovídající finanční a lidské zdroje a aby zajistila stálý přísun finančních prostředků na modernizaci elektronických a informačních nástrojů ředitelství, tak aby zvládlo narůstající objem své práce a vyrovnalo se s technologickým pokrokem; opětovně žádá důsledné oddělení útvarů, které vypracovávají pokyny, a těch, které jsou odpovědné za jejich uplatňování;

12.  vítá pokrok, kterého GŘ pro hospodářskou soutěž dosáhlo v oblasti rovných příležitostí, včetně 36% zastoupení žen ve středním managementu;

13.  opět zdůrazňuje, že korupce při zadávání veřejných zakázek závažně narušuje konkurenceschopnost evropského trhu; opakuje, že zadávání veřejných zakázek je jednou z činností státní správy, které jsou nejnáchylnější ke korupci; zdůrazňuje, že v určitých členských státech je zadávání veřejných zakázek financovaných z prostředků EU z hlediska korupce riskantnější než zadávání veřejných zakázek financovaných z vnitrostátních zdrojů; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí předcházet zneužívání finančních prostředků EU a podněcovala odpovědnost při zadávání veřejných zakázek; rovněž vítá zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce;

14.  bere na vědomí, že pravidla EU nestanovují pro antimonopolní šetření cílové časové rámce, z čehož vyplývá, že rozhodnutí jsou v některých případech přijímána příliš pozdě, a to poté, co byli soutěžitelé donuceni stáhnout se z trhu;

15.  vyzývá Komisi k přijetí indikativních pokynů pro omezení doby antimonopolního šetření a řízení při zneužití dominantního postavení na trhu, aby se předcházelo vzniku nejistoty nebo nadměrné zátěže pro podniky a utvářely se soutěžní podmínky, které budou prospěšné pro spotřebitele; varuje, že pružnější časové rámce by měly být umožněny pouze ve složitých případech, kdy je potřeba šetření prodloužit s ohledem na jiné podniky;

16.  zdůrazňuje, že i když rychlost šetření musí být vyvážena nutností řádného zachování práv obhajoby i kvality šetření, orientační časové rámce mohou pomoci antimonopolním orgánům účinněji využívat jejich zdroje; konstatuje, že pro zrychlení důležitých antimonopolních šetření by Komise a zúčastněné subjekty mohly ve větší míře využívat zjednodušená antimonopolní řízení a zlepšit přístup k příslušným dokumentům;

17.  bere na vědomí, že většina rozhodnutí týkajících se antimonopolních otázek je přijímána na vnitrostátní úrovni; vyzývá Komisi, aby proto s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality sledovala globální ucelenost a nezávislost politiky hospodářské soutěže a její prosazování na vnitřním trhu, a to s podporou Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN); zdůrazňuje, že nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž je velmi důležitá, a proto vítá návrh Komise týkající se Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN+), jehož cílem je zvýšit kapacitu vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž a zajistit tak účinnější vymáhání právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže;

18.  je přesvědčen, že by Komise měla ověřit, zda vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž disponují dostatečnými finančními, lidskými a technickými zdroji, aby byly schopny vykonávat svou činnost zcela nezávisle, a zda je volba nebo jmenování jejich ředitelů a vyššího vedení transparentní a nejsou politicky ovlivněny; zdůrazňuje, že nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž, a to i po rozpočtové stránce, je nezbytná pro zajištění účinného vymáhání právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž zveřejňovaly výroční zprávy, které obsahují statistiky a odůvodněné syntézy jejich činností, a žádá, aby Komise Parlamentu předkládala každoročně zprávu o těchto klíčových záležitostech; je přesvědčen o tom, že ve vnitrostátních orgánech pro hospodářskou soutěž musí být zavedeny postupy k zajištění toho, aby jejich zaměstnanci a ředitelé poté, co opustí svou pracovní pozici, nevykonávali po přiměřeně dlouhou dobu zaměstnání, které by mohlo vést ke střetu zájmů v souvislosti s konkrétním případem, jímž se zabývali v rámci vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž; zdůrazňuje význam Evropské sítě pro hospodářskou soutěž, která představuje platformu pro pravidelnou výměnu informací mezi Komisí a vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž s cílem zajistit účinné a důsledné uplatňování pravidel hospodářské soutěže; žádá Komisi, aby zohledňovala stanoviska vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž;

19.  zastává názor, že by mohlo být užitečné vypracovat studii o povědomí a porozumění podniků, zejména malých a středních podniků, pokud jde o pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory, neboť by posloužila k důslednějšímu prosazování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže a zároveň jako užitečné vodítko;

20.  zastává názor, že předběžná opatření mohou zejména v digitálním hospodářství představovat důležitý prostředek k zajištění toho, aby protiprávní jednání v době probíhajícího šetření vážně a nenapravitelně nepoškodilo hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby prověřila dostupné možnosti, jak buď urychlit řízení před orgány pro hospodářskou soutěž týkající se uplatnění článků 101 a 102 SFEU, nebo jak zjednodušit přijímání předběžných opatření; v této souvislosti Komisi vyzývá, aby vypracovala studii na toto téma a předložila Parlamentu a Radě její výsledky a případně legislativní návrh;

21.  vyzývá Komisi, aby v rámci případné reformy nařízení o kontrole spojování podniků důkladně prověřila, zda stávající praxe hodnocení dostatečně zohledňuje podmínky na digitálních trzích; domnívá se, že je možná třeba kritéria posuzování spojení v digitálním hospodářství upravit; kromě toho zdůrazňuje, že nezávislost vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž by měla být zajištěna nejen při uplatňování článků 101 a 102 SFEU, ale také při prosazování evropských předpisů pro kontrolu spojování podniků; zdůrazňuje proto, že v této oblasti je třeba mít na úrovni EU rovnocenná pravidla;

22.  vítá trvalou snahu Komise objasnit různé aspekty definice státní podpory, o čemž svědčí její Sdělení o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 SFEU, které představuje důležitý stavební prvek iniciativy k modernizaci státní podpory; konkrétně upozorňuje na snahu Komise vyjasnit pojmy „podnik“ a „hospodářská činnost“; podotýká však, že zejména v oblasti sociálních věcí je stále obtížné stanovit hranici mezi hospodářskými a nehospodářskými činnostmi; dále zdůrazňuje, že zajistit řádný výklad Smlouvy je úlohou Evropského soudního dvora;

23.  připomíná, že spravedlivá daňová soutěž je důležitá pro integritu vnitřního trhu a že všechny tržní subjekty, včetně digitálních společností, by měly odvádět svůj spravedlivý díl daní tam, kde vytvářejí zisk, a měly by soutěžit za rovných podmínek; vítá hloubková šetření Komise v tomto směru a zdůrazňuje, že boj proti daňovým podvodům a agresivnímu daňovému plánování je nezbytným předpokladem pro zajištění rovných podmínek na jednotném trhu a pro konsolidaci zdravých veřejných rozpočtů; zdůrazňuje, že pravidla státní podpory se uplatňují i na osvobození od daně a že je nezbytné odstranit rušivé postupy odporující pravidlům hospodářské soutěže, jako jsou selektivní daňové výhody; vyzývá členské státy, aby Komisi zajistily přístup ke všem příslušným informacím, které si vyměňují vnitrostátní daňové orgány, aby mohla posoudit soulad mezi daňovými rozhodnutími a režimy členských států a pravidly EU v oblasti hospodářské soutěže;

24.  vyjadřuje své znepokojení nad tím, že orgány pro hospodářskou soutěž nezasahují proti zpětnému rušení režimů podpory pro obnovitelnou energii; zdůrazňuje, že tato nečinnost způsobila další narušení hospodářské soutěže, jelikož mezinárodní investoři mohli získat náhradu škody, zatímco místní investoři nikoliv; vyzývá Komisi, aby vyšetřila narušující účinky stávajících plateb za kapacitu a plateb v souvislosti s jaderným moratoriem na trzích s elektřinou;

25.  požaduje revizi pokynů týkajících se státní podpory v oblasti zdanění, tak aby upravovaly případy nekalé hospodářské soutěže překračující rámec daňových rozhodnutí a režimů převodních cen;

26.  zdůrazňuje potřebu jednoduchých a transparentních daňových politik a předpisů;

27.  velmi vítá rozhodnutí Komise zaměřené proti nezákonným daňovým výhodám uděleným společnosti Amazon i její předchozí zásadní rozhodnutí ve věci nezákonných selektivních daňových zvýhodnění a zdůrazňuje, že je nezbytné, aby nezákonná podpora byla včas vrácena; konstatuje, že Lucembursko oznámilo, že se hodlá stejně jako Irsko v případě společnosti Apple proti rozhodnutí týkajícímu se společnosti Amazon odvolat; vyzývá Komisi, aby i nadále sledovala situaci ve všech členských státech a aby ve všech srovnatelných případech přijala rozhodnutí proti jakékoli nezákonné státní podpoře s cílem zaručit rovné zacházení a obnovit rovné podmínky;

28.  zdůrazňuje, že je nutné zdanit digitální společnosti na základě jejich skutečné činnosti v členských státech zjištěním dosaženého obratu prostřednictvím digitálních platforem, a zabránit tak nevýhodnému konkurenčnímu postavení společností, které provozují obchodní činnost za trvalé fyzické přítomnosti;

29.  domnívá se, že spravedlivá hospodářská soutěž v rámci vnitřního trhu může být poškozena daňovým plánováním, neboť noví účastníci na trhu a malé a střední podniky obchodující pouze v jedné zemi jsou znevýhodněni v porovnání s nadnárodními korporacemi, které mohou přesouvat zisky nebo uplatňovat jiné formy agresivního daňového plánování prostřednictvím celé škály rozhodnutí a nástrojů dostupných pouze jim; se znepokojením konstatuje, že z toho vyplývající nižší daňová povinnost nadnárodním korporacím přináší vyšší zisk po zdanění a vytváří nerovné podmínky pro jejich konkurenty na jednotném trhu, kteří se nemohou k agresivnímu daňovému plánování uchýlit a udržují spojení mezi místem vytvoření zisku a místem zdanění;

30.  žádá Komisi, aby zahájila jednání se všemi státy a územími, jež mají dobrý přístup ke společnému trhu a chybí jim účinné kontroly státní podpory, které by zabránily nekalé daňové soutěži;

31.  bere na vědomí možnost využít veřejné prostředky na záchranu bank, které jsou v daném regionu důležité; vyzývá Komisi, aby vysvětlila, za jakých podmínek to je možné, zejména v souvislosti se státní pomocí EU a pravidly rekapitalizace z vnitřních zdrojů; je přesvědčen, že stávající právní rámec je nejasný, a vyzývá Komisi, aby ho zlepšila;

32.  připomíná, že podle směrnice o systémech pojištění vkladů by využívání systémů pojištění vkladů k zabránění selhání úvěrové instituce mělo být prováděno v jasně vymezeném rámci a v každém případě by mělo být v souladu s pravidly státní podpory;

33.  vyzývá Komisi, aby každý rok znovu zhodnotila, zda mají být požadavky na uplatňování čl. 107 odst. 3 písm. b) SFEU ve finančním sektoru i nadále plněny;

34.  je přesvědčen, že po finanční krizi se koncentrace v bankovním sektoru zvýšila a v některých případech k ní vybízely evropské a vnitrostátní orgány dohledu; vyzývá Komisi, aby tento fenomén sledovala a aby na evropské úrovni vypracovala studii zaměřenou na jednotlivé země s cílem prozkoumat jeho dopady na hospodářskou soutěž;

35.  vítá závazky, které komisařka Vestagerová učinila ve strukturovaném dialogu s Hospodářským a měnovým výborem dne 21. listopadu 2017, pokud jde o zvážení možných narušení hospodářské soutěže vyplývajících z programu nákupu cenných papírů podnikového sektoru Evropské centrální banky a o podání zprávy obsahující odpověď kvalitativního rázu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že pojem selektivity v oblasti státní podpory je zásadním kritériem, které je potřeba důkladně prošetřit; dále v tomto ohledu poukazuje na čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který obsahuje takzvanou zásadu loajality;

36.  vyzývá Komisi, aby pečlivě kontrolovala, zda v odvětví retailového bankovnictví a finančních služeb nedochází k porušování antimonopolních pravidel a ke kartelové činnosti, a aby úzce spolupracovala s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž při prosazování antimonopolních pravidel EU;

37.  domnívá se, že je prioritou zajistit, aby pravidla státní podpory byla při řešení budoucích bankovních krizí striktně a nestranně dodržována, a daňoví poplatníci tak byli ochráněni před náklady, které si vyžádají záchrany bank;

38.  podporuje zjištění, ke kterému Komise dospěla na základě svého šetření elektronického obchodování, a sice že přeshraniční elektronické obchodování může přispívat k hlubší integraci jednotného trhu, přinášet podnikům konkurenční výhody a zvyšovat nabídku pro spotřebitele, avšak že opatření zeměpisného blokování tomu výrazně brání; opakuje, že tato skutečnost může být za určitých okolností shledána neslučitelnou s článkem 101; vítá závazek Komise zaměřit se na prosazování unijních pravidel hospodářské soutěže, která buď byla zavedena, nebo se více rozšířila v důsledku vzniku a rostoucího významu digitální ekonomiky; rovněž vítá cíl Komise rozšířit dialog s vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž s cílem zajistit jednotné uplatňování unijních pravidel hospodářské soutěže s ohledem na praktiky elektronického obchodu;

39.  vyzývá hlavního vyjednavače EU o brexitu, aby ve spolupráci s komisařkou Vestagerovou co nejdříve zahájil čestnou a transparentní diskusi o budoucnosti vztahů mezi EU a Spojeným královstvím z hlediska hospodářské soutěže;

40.  je přesvědčen, že žádné z probíhajících šetření(11) možného porušení unijního práva hospodářské soutěže Spojeným královstvím nebo společnostmi sídlícími ve Spojeném království by nemělo být ohroženo agendou brexitu a že každé konečné rozhodnutí přijaté Komisí po 29. březnu 2019 by mělo být i nadále závazné;

41.  bere na vědomí prohlášení Komise o námitkách a její předběžný závěr, že společnost Google zneužila svého dominantního postavení na trhu jakožto internetového vyhledávače poskytováním protiprávních výhod jinému ze svých produktů, tj. službě srovnávání nákupu; vyzývá Komisi k zajištění toho, aby tato společnost účinně a neprodleně provedla nápravné opatření a zabránila tak dalšímu zneužití dominantního postavení; zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise provedla hloubkovou analýzu a sledovala, jak návrh týkající se společnosti Google bude fungovat v praxi, s cílem nastolit rovné podmínky potřebné pro rozmach hospodářské soutěže a inovací; konstatuje, že bez plnohodnotného strukturálního oddělení obecných a specializovaných vyhledávacích služeb nemusí přístup založený na aukcích zajistit rovné zacházení; vyzývá Komisi a výkonného ředitele společnosti Google k účasti na společném veřejném slyšení Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů; zastává názor, že všechny společnosti, včetně společností působících v digitálním sektoru, by měly úzce spolupracovat s Parlamentem a účastnit se mj. veřejných slyšení;

42.  vyzývá Komisi k přijetí ambicióznějších opatření za účelem odstranění nelegitimních překážek hospodářské soutěže na internetu, aby tak zajistila bezbariérové obchodování na internetu pro evropské spotřebitele nakupující od prodejců, kteří sídlí v jiném členském státě, a zároveň aby nevytvářela nové překážky způsobené stávajícími odlišnostmi ve spotřebitelském právu;

43.  vyzývá Komisi, aby důkladně provedla a co nejdříve uzavřela všechna další probíhající antimonopolní šetření, jako jsou šetření týkající se operačního systému Android a služby AdSense, i šetření v oblasti vyhledávání cest a místního vyhledávání, v nichž společnost Google údajně zneužívá svého dominantního postavení na úkor stávajících a potenciálních konkurentů, kterým bylo zabráněno ve vstupu do této oblasti a v dalším rozvoji; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla Komise dobře připravena a vybavena na první případ zahrnující velké množství dat, přičemž by se mohlo jednat o přibližně 5,2 terabytů; v této souvislosti zdůrazňuje, že využívání osobních údajů velkými technologickými společnostmi je bezprecedentní a spotřebitelé si často neuvědomují a nejsou informováni o tom, v jakém rozsahu se jejich údaje používají např. k profilování nebo pro cílenou reklamu; je přesvědčen, že digitální společnosti představují zvláštní výzvu pro orgány pro hospodářskou soutěž a fiskální orgány, zejména pokud jde o algoritmy, umělou inteligenci nebo hodnotu dat; vybízí Komisi, aby vytvořila politiku a donucovací nástroje, které by řešily nově vznikající digitální ekonomiky, a aby zajistila plný stav interních inženýrů s kvalifikací v oblasti pokročilých technologií a specialistů na špičkové technologie, kteří budou k dispozici pro sledování a řešení situací poškozujících hospodářskou soutěž spojených s digitální a platformovou ekonomikou;

44.  zdůrazňuje, že probíhající šetření ve farmaceutickém odvětví jsou důležitá, vezmeme-li v úvahu přibývající důkazy narušení trhu v této oblasti, a to včetně množstevních omezení, cenových manipulací a překážek dostupnosti generických léčiv;

45.  vítá informativní přehled Komise ze dne 6. října 2017, v němž potvrzuje, že provedla neohlášené kontroly týkající se přístupu k informacím o bankovních účtech konkurenčními službami; vyzývá Komisi, aby byla v této otázce stále ostražitá, zvláště když vstupují v platnost regulační technické normy pro silné ověření klienta a bezpečnou komunikaci;

46.  vítá šetření Komise týkající se kartelu v oblasti nákladních vozidel a její závěry;

47.  žádá Komisi, aby v případě evropských a mimoevropských leteckých společností objasnila pravidla státní podpory s cílem vytvořit rovné podmínky mezi jejich činnostmi zaměřenými na evropské a mimoevropské trhy; je přesvědčen, že podpora na restrukturalizaci by mohla být v určitých případech rušivá; je přesvědčen, že by se tatáž pravidla hospodářské soutěže měla uplatňovat na všechny letecké dopravce při letech z a do EU a na národní i nízkonákladové dopravce, přičemž by měla být zohledněna situace dopravců, jejichž činnost nemá na trh významnější dopad; konstatuje, že Komise schválila převzetí LGW (dceřiné společnosti Air Berlin) společností Lufthansa pod podmínkou, že budou dodrženy určité závazky, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže; vyzývá Komisi, aby sledovala situaci ve střednědobém horizontu a potírala veškeré praktiky, které narušující hospodářskou soutěž v leteckém průmyslu a oslabují právní předpisy na ochranu spotřebitele;

48.  žádá Komisi, aby prošetřila nadvládu nízkonákladových leteckých společností nad různými leteckými trasami v Evropě a struktury cen těchto tras; konstatuje, že tohoto postavení je často dosahováno prostřednictvím agresivního, či dokonce bezohledného tržního chování, které omezuje hospodářskou soutěž a ve výsledku zatěžuje spotřebitele vyššími sazbami a poplatky;

49.  žádá, aby Komise pečlivě posoudila všechny smlouvy o fúzi mezi leteckými společnostmi v souladu s unijním řízením o kontrole spojování podniků, včetně jejich dopadu na hospodářskou soutěž na trhu a možného poškození, které by mohly spotřebitelům způsobit, zejména prostřednictvím vyšších cen a omezení přímého přístupu do destinací;

50.  naléhavě žádá Komisi, aby dokončila realizaci jednotného evropského železničního prostoru, zajistila úplnou transparentnost toků peněz mezi provozovateli infrastruktur a železničními podniky a ověřila, že každý členský stát má silný a nezávislý vnitrostátní antimonopolní regulační orgán;

51.  je znepokojen protisoutěžními účinky společného vlastnictví významnými institucionálními investory; je přesvědčen, že skutečnost, že tito investoři vlastní významnou část akcií přímých konkurentů ve stejném odvětví, například leteckých společností, vytváří prakticky oligopol a nepříznivé účinky na spotřebitele a ekonomiku jako celek, protože omezuje hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nutná opatření, která potřebuje k tomu, aby se vypořádala s možnými protisoutěžními účinky společného vlastnictví; dále vyzývá Komisi, aby prošetřila společné vlastnictví a vypracovala zprávu o účincích společného vlastnictví na evropské trhy, a to zejména na ceny a inovace, která bude předložena Parlamentu;

52.  vítá revizi nařízení (ES) č. 868/2004 s cílem zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž, zajistit reciprocitu a odstraňovat nespravedlivé postupy, včetně údajné státní podpory leteckým společnostem z určitých třetích zemí, a řešit regulační otázky, jako jsou pracovní podmínky, a problémy životního prostředí; souhlasí s Komisí, že nejlepším krokem by bylo přijetí nového komplexního právního nástroje, který by pomohl vyřešit narušení trhu v mezinárodní dopravě, podpora zapojení Mezinárodní organizace pro civilní letectví do hospodářské soutěže regionálních leteckých společností a spravedlivá hospodářská soutěž založená na dohodách o leteckých službách; je přesvědčen, že transparentnost v ustanovení o spravedlivé hospodářské soutěži představuje pro zajištění rovných podmínek klíčový prvek; domnívá se, že toto nařízení nebo jiné příslušné legislativní nástroje by měly zabránit protisoutěžnímu chování při distribuci cestovních dokladů, jako je ukládání přirážek některými leteckými společnostmi nebo omezený přístup k informacím pro ty, kteří používají jiné rezervační prostředky než jejich vlastní;

53.  znovu připomíná, že letectví zcela zásadně přispívá k propojení EU, a to jak mezi samotnými členskými státy, tak se třetími zeměmi, sehrává klíčovou úlohu v oblasti integrace a konkurenceschopnosti EU a rozhodujícím způsobem přispívá k hospodářskému růstu a zaměstnanosti; konstatuje, že celková konektivita EU do značné míry závisí na leteckých službách, které uskutečňují letečtí dopravci EU;

54.  vítá, že Komise zjednodušila pravidla pro veřejné investice do přístavů a letišť, kultury a nejodlehlejších oblastí; zdůrazňuje, že s ohledem na potřebu konektivity nejodlehlejších a okrajových oblastí a v souladu se stávajícími pokyny Komise by všechna letiště financovaná z unijního rozpočtu nebo Evropskou investiční bankou měla vycházet z pozitivních výsledků analýzy nákladů a přínosů a mít střednědobou až dlouhodobou provozní a hospodářskou životaschopnost, aby se v Evropě zabránilo financování fiktivních letišť;

55.  zdůrazňuje, že je důležité zabezpečit transparentnost a neutralitu letových informací, zajistit rovné podmínky na trhu a nakonec i ochránit schopnost evropských spotřebitelů činit kvalifikovaná rozhodnutí; vyzývá proto Komisi, aby při přezkumu kodexu chování pro používání počítačových rezervačních systémů a  nařízení o leteckých službách dodržovala tyto zásady;

56.  vyzývá Komisi, aby zajistila spravedlivou hospodářskou soutěž v odvětví dopravy za účelem dokončení jednotného trhu, přičemž by měla zohlednit veřejný zájem a otázky životního prostředí a zabezpečit konektivitu ostrovních a okrajových oblastí; vyzývá Komisi, aby sledovala případy, kdy jsou veřejné sítě přístavů a letišť spravovány prostřednictvím monopolu;

57.  zdůrazňuje, že pro účinné prosazování zásad práva hospodářské soutěže v době globalizace je nezbytná mezinárodní spolupráce; vítá v této souvislosti trvalé zapojení Komise a vnitrostátních orgánů pro hospodářskou soutěž do mnohostranných fór, jako je Mezinárodní síť pro hospodářskou soutěž, Výbor pro hospodářskou soutěž Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Světová banka a Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD); žádá Komisi, aby do mezinárodních dohod o obchodu a investicích začlenila oddíl věnovaný hospodářské soutěži; vybízí Komisi, aby nadále podporovala sbližování nástrojů a postupů politiky hospodářské soutěže, a to i prostřednictvím dvoustranné spolupráce se třetími zeměmi po vzoru dohody druhé generace o spolupráci mezi EU a Švýcarskem z roku 2013; vítá zahájení dialogu mezi Komisí a Čínou o kontrole státní podpory a pozorně sleduje, jak Čína přijímá přezkumný systém pro spravedlivou hospodářskou soutěž, který má zajistit, aby státní opatření nepříznivě neovlivňovala vstup na trh a odchod z něj a také volný pohyb zboží; opakovaně vyzývá komisařku Vestagerovou, aby skutečně zajistila, aby Komise podávala pravidelné a aktuální informace příslušnému výboru Parlamentu o své vnější činnosti v oblasti politiky hospodářské soutěže;

58.  zdůrazňuje, že fungující hospodářská soutěž na evropském vnitřním trhu přinese prospěch především spotřebitelům; je přesvědčen, že přísné a nestranné prosazování politiky hospodářské soutěže může významně přispět ke klíčovým politickým prioritám, jako je prohloubený a spravedlivější vnitřní trh, propojený jednotný digitální trh a integrovaná energetická unie šetrná vůči klimatu; opakovaně zdůrazňuje, že tradiční tržní modely politiky hospodářské soutěže nemusejí být vždy vhodné pro digitální trh, například obchodní modely založené na platformách či mnohostranné trhy;

59.  zdůrazňuje, že jednotný soubor pravidel pro výpočet základu daně z příjmů právnických osob by mohl odstranit nekalou daňovou soutěž, například v podobě uzavírání daňových dohod mezi určitými nadnárodními společnostmi a členskými státy; bere na vědomí pokračující jednání o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob;

60.  poukazuje na význam příznivého regulačního rámce pro letiště, který by přilákal a mobilizoval veřejné investice; domnívá se, že hodnocení směrnice o letištních poplatcích vypracované Komisí ve spojení s účinnými konzultacemi mezi letišti a leteckými společnostmi by mělo pomoci objasnit, zda jsou stávající ustanovení účinným nástrojem na podporu hospodářské soutěže a k prosazování zájmů evropských spotřebitelů, nebo jestli je třeba je přepracovat;

61.  vítá skutečnost, že španělská vláda je připravena uvolnit dohodu o letecké dopravě mezi Španělskem a Ruskem, což umožní přímé lety mezi Barcelonou a Tokiem;

62.  vybízí Komisi, aby prozkoumala dvoustranné dohody o letecké dopravě uzavřené mezi členskými státy a třetími zeměmi s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž;

63.  vyzývá Komisi, aby zohlednila a řešila možné dopady brexitu na hospodářskou soutěž v odvětví letecké dopravy, zejména pokud jde o jeho dopady na členství Spojeného království ve společném evropském leteckém prostoru a z toho plynoucí omezení přístupu do všech destinací v EU a naopak;

64.  domnívá se, že mají-li být zajištěny rovné podmínky pro společnosti na vnitřním trhu, je třeba usilovat o rázné potírání sociálního dumpingu;

65.  vyzývá Komisi, aby se dále zabývala dlouhodobými dopady přerušení jednání o budoucích právních předpisech v rámci strategie EU v oblasti letectví;

66.  vítá počáteční posouzení dopadu a veřejnou konzultaci o potravinovém řetězci, které zahájila Komise; zdůrazňuje, že Parlament již vyzval Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby reagovaly na obavy, které vyvolává jak u počátečních článků potravinového řetězce, tak i u distributorů a spotřebitelů kombinovaný efekt rychlé koncentrace distribučního odvětví na vnitrostátní úrovni a rozvoje aliancí velkých distributorů na evropské a mezinárodní úrovni; domnívá se, že tento strukturální vývoj vede k obavám ohledně možných strategických spojenectví, omezení hospodářské soutěže a menšího prostoru pro investice do inovací v potravinovém řetězci, řádného fungování organizací producentů, zejména malých zemědělců, a výběru odrůd přizpůsobených agroekologickým podmínkám; žádá Komisi, aby zavedla závazný regulační rámec na úrovni Unie za účelem boje proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci, které poškozují zemědělce;

67.  vítá hloubková šetření Komise zaměřená na fúzi společností Monsanto a Bayer; je krajně pobouřen skutečností, že pokud bude fúze společností Monsanto a Bayer schválena, tři společnosti (ChemChina/Syngenta, DuPont/Dow a Bayer/Monsanto) budou vlastnit a prodávat až 60 % světových osiv chráněných patentem a 64 % světových pesticidů a herbicidů; poukazuje na to, že takovýto stupeň koncentrace nepochybně povede k růstu cen, zvýší technologickou a ekonomickou závislost zemědělců na několika globálních integrovaných společných platformách, povede k omezené rozmanitosti osiv a k odvedení inovační činnosti od přijetí výrobního modelu, který by bral ohled na životní prostředí a biologickou rozmanitost, a konečně k menší míře inovací v důsledku omezené hospodářské soutěže; žádá proto Komisi, aby při posuzování úrovně koncentrace a účinků fúze na hospodářskou soutěž na jednotlivých dotčených trzích důkladně zvážila skutečnost, že se v tomto odvětví odehrává současně několik fúzí,

68.  Vyjadřuje hluboké znepokojení nad tím, že Komise schválila fúzi společností Bayer-Monsanto, neboť navzdory navrhovanému odprodeji aktiv společnosti Bayer fúze zhoršuje již dalekosáhlou koncentraci odvětví zemědělské výroby a účinně brání přechodu od chemicky závislé zemědělské výroby na skutečně udržitelné zemědělství; požaduje revizi zákona o hospodářské soutěži, aby bylo v budoucnu možné fúzím tohoto typu účinně čelit; důrazně proto vyzývá Komisi, aby posoudila, zda by fúze v zemědělském odvětví mohly vést k „významnému narušení účinné hospodářské soutěže“, a to nikoliv pomocí testu s omezeným rozsahem, jenž se zaměří pouze na účinky fúze na ceny, objem výroby a inovace, ale prostřednictvím zhodnocení plného rozsahu sociálních nákladů spojených s těmito fúzemi, s přihlédnutím k jejich širšímu dopadu na ochranu životního prostředí a k mezinárodním závazkům v oblasti biologické rozmanitosti, jak vyžaduje článek 11 SFEU;

69.  domnívá se, že obchodní subvence a preference, jako jsou systémy GSP a GSP+, které jsou poskytovány třetím zemím v zájmu podpory lidských a pracovních práv, ale ukázaly se užitečné i při podpoře konkurenceschopnosti EU na mezinárodní scéně, musí být patřičně kontrolovány a uplatňovány s ohledem na dopad na průmyslová odvětví EU; z tohoto důvodu vyzývá Komisi, aby v případě zneužití třetími zeměmi grant či preferenci pozastavila;

70.  připomíná, že Komise zkoumá daňový režim, který Lucembursko poskytuje společnosti McDonald´s od června 2014, a že přijala rozhodnutí o zahájení formálního vyšetřovacího řízení v prosinci 2015, nicméně že konečné rozhodnutí dosud přijato nebylo; žádá Komisi, aby vynaložila maximální úsilí, aby mohlo být co nejdříve přijato konečné rozhodnutí v tomto případu;

71.  vyzývá Komisi, aby pravidelně hodnotila účinnost ochrany práv duševního vlastnictví ze strany členských států, neboť jde o základní prvek zdravých politik hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že ochrana ochranných známek je nezbytná pro identifikaci a rozeznávání produktů na trhu a že bez ochranných známek a možnosti spotřebitelů rozeznávat produkty je pro výrobce velmi obtížné, ne-li nemožné, vstupovat na nové trhy; navíc se domnívá, že bude-li se konkurence soustředit na cenu, znesnadní to výrobcům s malým tržním podílem posílení jejich postavení na trhu; zdůrazňuje proto, že odstranění ochranných známek nebo omezení jejich používání by vytvořilo významnou překážku pro vstup na trh a ohrozilo by základní aspekt svobodné a spravedlivé hospodářské soutěže v EU;

72.  důrazně podporuje prohlášení Komise ve výroční zprávě o hospodářské politice za rok 2016 v tom smyslu, že „subjekty prosazující hospodářskou soutěž se musí přizpůsobit působení společností na globálních trzích“; domnívá se, že podmínkou rozvoje celosvětového spravedlivého obchodu jsou celosvětová pravidla pro hospodářskou soutěž, transparentnost a nejvyšší míra koordinace mezi orgány pro hospodářskou soutěž, a to i s ohledem na výměnu informací během řízení ve věcech hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že boj proti nekalým obchodním praktikám, a to i prostřednictvím politiky hospodářské soutěže, je nezbytný pro zajištění celosvětově rovných podmínek, které přinášejí užitek pracovníkům, spotřebitelům i podnikům a patří mezi priority obchodní strategie EU; zdůrazňuje, že v diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace se poukazuje na to, že EU musí přijmout opatření k obnovení spravedlivých podmínek hospodářské soutěže, a žádá Komisi, aby v tomto ohledu navrhla konkrétní strategie;

73.  vyzývá k modernizaci nástrojů na ochranu obchodu tak, aby byly důraznější, rychlejší a účinnější; vítá novou metodu výpočtu antidumpingových cel na základě posouzení narušení trhu ve třetích zemích, která musí být alespoň stejně účinná jako dříve zavedená antidumpingová opatření, a to v plném souladu s našimi závazky v rámci WTO; připomíná, že je důležité kontrolovat její účinné uplatňování; dále zdůrazňuje především význam antisubvenčního nástroje při potírání nekalé globální konkurence a pro vytvoření rovných podmínek s pravidly EU pro státní podporu;

74.  trvá na tom, že reciprocita musí být jedním z pilířů obchodní politiky EU, a sice proto, aby byly zajištěny rovné podmínky pro podniky z EU, zejména v oblasti veřejných zakázek; zdůrazňuje, že snahy zaměřené na zajištění lepšího přístupu na zahraniční trhy veřejných zakázek nesmí narušovat vytváření pravidel EU týkajících se sociálních a environmentálních kritérií; zdůrazňuje, že je důležité, aby EU přijala mezinárodní nástroj pro zadávací řízení, který by stanovil potřebnou reciprocitu v případech, kdy obchodní partneři omezují přístup na své trhy veřejných zakázek; připomíná výhody přímých zahraničních investic a domnívá se, že návrh Komise týkající se kontroly zahraničních investic by měl umožnit větší reciprocitu v přístupu na trhy;

75.  vyzývá Komisi, aby v rámci jednání a obchodních vztahů věnovala zvláštní pozornost malým a středním podnikům s cílem zajistit jim lepší přístup na trhy a zvýšit jejich konkurenceschopnost; v tomto ohledu uznává úsilí Komise v boji proti nekalé hospodářské soutěži v případě velkých podniků, ale zdůrazňuje, že prosazování spravedlivé hospodářské soutěže je zásadně důležité i v případě malých a středních podniků;

76.  zdůrazňuje, že obchodní politika a obchodní dohody EU mohou sehrát roli v boji proti korupci;

77.  připomíná význam evropské harmonizované a účinné celní kontroly v boji proti nekalé hospodářské soutěži;

78.  vyzývá Komisi, aby detailněji vysvětlila, jak lze v rámci stávající politiky v oblasti hospodářské soutěže řešit nekalé obchodní praktiky;

79.  vítá proto návrh Komise týkající se Evropské sítě pro hospodářskou soutěž (ECN), který upozorňuje i na význam odrazujících pokut pro hospodářskou soutěž; dále zdůrazňuje, že pokud dožádaný orgán odmítne vymáhat rozhodnutí o uložení sankcí, musí toto odmítnutí vždy řádně odůvodnit, a že je nutné zřídit systém, jehož prostřednictvím by se v takovýchto případech řešily případné spory mezi orgány;

80.  bere na vědomí šetření v odvětví elektronického obchodování a výslednou konečnou zprávu, která potvrdila, že v odvětví elektronického obchodu mají některé obchodní postupy negativní dopad na spravedlivou hospodářskou soutěž a omezují zákazníky ve výběru; je přesvědčen, že s ohledem na strategii jednotného digitálního trhu by toto šetření mělo být součástí širšího úsilí Komise o plné uplatňování politiky hospodářské soutěže v případě internetových prodejců;

81.  podporuje záměr Komise zaměřit se na vymáhání pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže v souvislosti s velmi rozšířenými obchodními postupy, které se objevily nebo vznikly v důsledku růstu elektronického obchodování, a zdůrazňuje, že Komise musí zvýšit své úsilí o zajištění soudržného uplatňování pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže ve všech členských státech, a to také v oblasti obchodních postupů souvisejících s elektronickým obchodem; zdůrazňuje, že s ohledem na asymetrický vztah mezi velkými internetovými prodejci a jejich dodavateli by Komise a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž měly aktivně vymáhat pravidla hospodářské soutěže, neboť dodavatelé, především MSP, nemusí mít vždy nákladově efektivní přístup k opravným prostředkům;

82.  vyzývá k tomu, aby se posílila svobodná volba spotřebitelů v rámci jednotného digitálního trhu; domnívá se, že právo na přenositelnost údajů zakotvené v obecném nařízení o ochraně osobních údajů (nařízení (EU) 2016/679) je správným krokem k posílení práv spotřebitelů i hospodářské soutěže;

83.  má za to, že účinná politika v oblasti hospodářské soutěže může doplnit regulační iniciativy v oblasti jednotného digitálního trhu, a domnívá se, že pokud je hlavním motivem pro regulační opatření reakce na kroky některých účastníků trhu, bylo by možné řešit veškeré škody prostřednictvím opatření v oblasti hospodářské soutěže zaměřených na boj proti praktikám poškozujícím hospodářskou soutěž, aniž by se kladly překážky těm, kteří skutečně chtějí konkurovat ostatním;

84.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že výrobci využívají v rostoucí míře smluvní omezení internetového prodeje, jak potvrdilo šetření v oblasti elektronického obchodování, a vyzývá Komisi, aby provedla další přezkum takovýchto ustanovení s cílem zajistit, aby neodůvodněně neomezovala hospodářskou soutěž; současně žádá Komisi, aby s ohledem na tyto změny provedla přezkum pokynů k vertikálním omezením a blokovým výjimkám a nařízení Komise (EU) č. 330/2010;

85.  poukazuje na stanovisko generálního advokáta Wahla ze dne 26. července 2017 týkající se věci C-230/16 Coty Germany GmbH v Parfümerie Akzente GmbH, a sice že by omezení dohod o distribuci týkající se prodeje na on-line tržištích neměla být považována za tvrdá omezení ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 330/2010;

86.  zdůrazňuje, že má-li se dosáhnout cílů politiky EU v oblasti hospodářské soutěže, je nezbytné zajistit přístup ke spravedlnosti, a to mimo jiné prostřednictvím možnosti hromadné žaloby; zdůrazňuje, že neexistence takovýchto možností oslabuje hospodářskou soutěž, fungování vnitřního trhu a práva spotřebitelů;

87.  připomíná, že má-li být boj proti postupům narušujícím hospodářskou soutěž účinný, musí členské státy přijmout hospodářskou politiku, která je v souladu se zásadami otevřeného tržního hospodářství založeného na spravedlivé hospodářské soutěži, neboť čistě protekcionistická opatření mohou fungování vnitřního trhu poškozovat; zdůrazňuje, že je nutné odstranit všechny formy nekalé soutěže, včetně neregistrované práce a obcházení pravidel týkajících se vysílání pracovníků, aniž by tím byl dotčen volný pohyb pracovních sil jako jedna ze základních svobod vnitřního trhu;

88.  domnívá se, že velký význam mají konzultace vedené Komisí ohledně možného zlepšení zkvalitnění kontroly EU v oblasti fúzí; je přesvědčen, že je nutné zajistit, aby zejména v digitální sféře fúze neomezovaly hospodářskou soutěž na vnitřním trhu; vyzývá proto znovu Komisi, aby posoudila pečlivě to, zda stávající postupy hodnocení dostatečně zohledňují situaci na digitálních trzích a internacionalizaci trhů; dále vyzývá Komisi, aby při hodnocení tržní síly zohledňovala význam přístupu k údajům a informacím, to, zda slučování údajů a informací o zákaznících během fúzí narušuje hospodářskou soutěž a do jaké míry přístup podniků k exkluzivním analytickým metodám a licencím vylučuje konkurenty; znovu žádá Komisi, aby vysvětlila, jak definuje minimální počet účastníků trhu nezbytný pro spravedlivou hospodářskou soutěž v EU a jak chrání možnosti nových firem, zejména začínajících podniků, vstupovat na vysoce koncentrované trhy;

89.  žádá členské státy, aby zajistily řádné vymáhání pravidel EU týkajících se veřejných zakázek s cílem řešit případy narušení hospodářské soutěže, a to i případně prostřednictvím kritérií sociální a environmentální ochrany a ochrany spotřebitelů, a aby v procesech veřejných orgánů podporovaly osvědčené postupy; domnívá se, že rozvoj elektronizace postupů v oblasti zadávání veřejných zakázek usnadní přístup MSP k veřejným zakázkám, povede ke zvýšení transparentnosti a zajistí účinnější kontrolu porušování pravidel hospodářské soutěže; dále vyzývá Komisi, aby podporovala příležitosti MSP k přístupu na trh prostřednictvím menších zakázek, pokud je to slučitelné s klíčovými cíli zadávacího řízení, a aby bedlivě sledovala vymáhání předpisů týkajících se centralizace nákupů na trzích veřejných zakázek;

90.  vítá skutečnost, že v rámci strategie jednotného digitálního trhu byla přijata pravidla pro přenositelnost předplacených služeb, která zlepší hospodářskou soutěž na vnitřním trhu a zaručí spotřebitelům větší práva;

91.  domnívá se, že by kritéria pro zapojení do selektivní distribuce nebo franšízové sítě měla být transparentní, aby se zajistilo, že tato kritéria nenarušují politiku v oblasti hospodářské soutěže a volné fungování vnitřního trhu; zdůrazňuje, že takováto kritéria musí být objektivní, kvalitativní, nediskriminační a nesmí jít nad rámec toho, co je bezpodmínečně nezbytné; vyzývá Komisi, aby přijala opatření, která tuto transparentnost zajistí;

92.  všímá si zvýšeného rizika koluze mezi konkurenty, mimo jiné v důsledku softwaru pro sledování cen; domnívá se, že k omezujícímu spojenému jednání může docházet i v případě, že je kontakt mezi konkurenty menší, než povolují stávající normy, a může k němu pravděpodobně docházet dokonce i automaticky, neboť interakce mezi algoritmy probíhá nezávisle na tom, kterým směrem se jeden nebo více účastníků trhu pohybuje; žádá Komisi, aby byla vůči takovýmto novým hrozbám pro volnou hospodářskou soutěž ostražitá;

93.  vítá úsilí Komise navázat vztahy s mezinárodními partnery a vícestrannými fóry v oblasti politiky hospodářské soutěže; je přesvědčen, že se význam mezinárodní spolupráce zvyšuje s ohledem na to, že podniky, na něž se opatření vztahují, provozují činnost v rámci několika jurisdikcí;

94.  je přesvědčen, že rozšíření sítě dohod o volném obchodu uzavřených Evropskou unií přispěje k vymáhání právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže v celosvětovém měřítku; vybízí Komisi, aby v této souvislosti hledala možnosti uzavření dalších obchodních dohod a aby do takovýchto budoucích dohod začleňovala přísná antimonopolní pravidla a pravidla týkající se státní podpory;

95.  domnívá se, že politika hospodářské soutěže musí zohledňovat zvláštní charakter zemědělství; připomíná, že článek 42 Smlouvy o fungování Evropské unie přiznává zemědělství zvláštní status, pokud jde o právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, který byl v rámci poslední reformy společné zemědělské politiky (SZP) potvrzen tím, že byla umožněna řada odchylek a výjimek z ustanovení článku 101 SFEU; konstatuje, že v situaci, kdy neustále hrozí hospodářská a klimatická rizika, SZP usiluje o zajištění odpovídající životní úrovně zemědělců; připomíná, že politika v oblasti hospodářské soutěže hájí především zájmy spotřebitelů, ale nezohledňuje dostatečně specifické zájmy a problémy zemědělských producentů; zdůrazňuje, že politika hospodářské soutěže musí stejně hájit zájmy zemědělských producentů i spotřebitelů, a to tak, že zajistí, aby podmínky pro hospodářskou soutěž a pro přístup na vnitřní trh byly spravedlivé s cílem posílit investice a inovace, zaměstnanost, životaschopnost zemědělských podniků a vyvážený rozvoj zemědělských oblastí v EU, a přitom podporovat transparentnost pro účastníky trhu;

96.  trvá na tom, že by pojem „spravedlivá cena“ neměl být chápán jako nejnižší možná cena pro spotřebitele, ale že tato cena musí být přiměřená a umožňovat spravedlivé odměňování všech účastníků potravinového řetězce;

97.  domnívá se, že společný postup organizací producentů a jejich sdružení – včetně plánování výroby a jednání o prodeji a smluvních podmínkách – je nezbytný k dosažení cílů SZP vymezených v článku 39 SFEU, a proto by měl být vyňat z působnosti článku 101 SFEU, pokud tento společný postup probíhá skutečně tak, aby přispěl ke zlepšení konkurenceschopnosti zemědělců; konstatuje, že odchylek podle nařízení (EU) č. 1308/2013 (nařízení o jednotné společné organizaci trhů) se nevyužívá v plném rozsahu a že nejasnost těchto odchylek, obtíže s jejich prováděním a jejich nejednotné uplatňování vnitrostátními orgány pro hospodářskou soutěž neposkytují zemědělcům a jejich organizacím dostatečnou právní jistotu; vítá skutečnost, že nařízení (EU) 2017/2393(12) zjednoduší pravidla pro kolektivní organizaci zemědělců a objasní úlohu a pravomoci organizací producentů vykonávajících hospodářskou činnost v souvislosti s právními předpisy v oblasti hospodářské soutěže, aby se posílila jejich vyjednávací pozice a zároveň zaručily zásady stanovené v článku 39 SFEU;

98.  vítá skutečnost, že s přihlédnutím k povzbudivým přezkumům provádění(13) a ke způsobu, jakým tzv. balíček předpisů týkajících se mléka z roku 2012 přispívá ke zlepšování postavení producentů mléka v rámci potravinového řetězce, má být platnost tohoto balíčku v rámci nařízení (EU) 2017/2393 včas prodloužena; vyzývá však Komisi, aby provedla posouzení dopadu s cílem určit, zda by měla být rozšířena oblast působnosti ustanovení týkajících se smluvních jednání v odvětví mléka a mléčných výrobků tak, aby zahrnovala jiná zemědělská odvětví, neboť zemědělci a organizace producentů by díky tomu mohli svobodněji plánovat produkci, měli by právo na kolektivní vyjednávání a na jednání o prodeji a smluvních podmínkách, které jasně stanovují ceny a množství;

99.  žádá, aby zemědělským mezioborovým organizacím byly poskytovány automatické výslovné výjimky z článku 101 SFEU, které by podléhaly zásadám nezbytnosti a proporcionality a díky kterým by zemědělské mezioborové organizace mohly plnit úkoly podle nařízení o jednotné společné organizaci trhů s cílem prosazovat cíle článku 39 SFEU;

100.  navrhuje, aby byla ustanovení nařízení o jednotné společné organizaci trhů, na základě kterých je možné přijmout opatření pro regulaci dodávek u sýrů (článek 150) a u šunky (článek 172) s chráněným označením původu nebo chráněným zeměpisným označením nebo u vín (článek 167), rozšířena tak, aby se vztahovala na produkty označené značkou kvality a aby nabídka lépe odrážela poptávku;

101.  vítá skutečnost, že nařízení (EU) 2017/2393 zavádí postup, na základě kterého může uskupení zemědělců požádat Komisi o nezávazné stanovisko s cílem posoudit, zda je daná kolektivní akce v souladu s obecnou výjimkou z pravidel hospodářské soutěže podle článku 209 nařízení o jednotné společné organizaci trhů; vyzývá nicméně Komisi, aby s ohledem na doporučení pracovní skupiny pro zemědělské trhy vyjasnila rozsah obecné odchylky pro zemědělství s cílem upřesnit výjimku takovým způsobem, aby neuplatnění článku 101 SFEU – kde je tak stanoveno – bylo vymahatelné a proveditelné;

102.  poukazuje na to, že v obdobích závažné nerovnováhy na trhu, kdy je zemědělství ohroženo, a všichni občané jsou zasaženi potenciálním narušením dodávek základních potravin, musí tržně orientovaná SZP poskytnout zemědělcům podporu a zajistit dodatečné, časově omezené a plně odůvodněné výjimky z pravidel hospodářské soutěže; vítá skutečnost, že v důsledku změn provedených na základě nařízení (EU) 2017/2393 bude snazší využívat ustanovení článku 222 nařízení o jednotné společné organizaci trhů, který umožňuje takové dočasné odchylky od právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže;

103.  vyzývá k dalšímu rozvoji evropského nástroje pro monitorování cen potravin s cílem zlepšit odhalování krizí v zemědělsko-potravinářském odvětví prostřednictvím kvalitnějších a rozčleněnějších údajů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že do definování a shromažďování údajů je nutné zapojit organizace zemědělců;

104.  poukazuje na to, že Komise uznala, že zemědělci představují nejméně koncentrovanou úroveň v potravinovém řetězci, zatímco jejich dodavatelé a odběratelé jsou často mnohem větší a vyznačují se vyšší mírou koncentrace, což vede k nevyrovnanému vztahu a k negativním a nekalým praktikám ze strany některých velkých distribučních řetězců, zpracovatelů a maloobchodních provozovatelů, které nelze vyřešit pouze pomocí politiky hospodářské soutěže, a proto je třeba zajistit soudržnost s ostatními politikami; vyzývá proto Komisi, aby jasněji definovala „dominantní postavení“ a zneužití takového postavení s přihlédnutím k míře koncentrace a vyjednávací síle vstupního, zpracovatelského a maloobchodního odvětví; dále konstatuje, že nařízení (EU) 2017/2393 zavádí určitá ustanovení o právu na písemné smlouvy a vyjednávání o smluvních podmínkách pro lepší sdílení hodnot v rámci dodavatelského řetězce, což by mělo pomoci uklidnit vztahy mezi zúčastněnými stranami, bojovat proti nekalým obchodním praktikám, zlepšit reaktivitu zemědělců na tržní signály, zlepšovat oznamování cen a cenový přenos a rychleji přizpůsobit nabídku poptávce; dále vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž k zajištění toho, aby komodity byly řádně klasifikovány a oceněny, aby byly sledovány případy zneužívání a nekalých obchodních praktik s dopadem na zemědělce a aby byly potírány pomocí závazných opatření a potrestány; domnívá se, že je třeba přezkoumat stávající vnitrostátní systémy s cílem určit nejlepší postup, který by se měl uplatnit;

105.  uznává, že pro boj proti nekalým obchodním praktikám v potravinovém řetězci dosud nebyly využity právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, a to ani na evropské, ani na vnitrostátní úrovni; konstatuje, že v této souvislosti byla zavedena konkrétní vnitrostátní pravidla, avšak zdá se, že pro řešení hluboce zakořeněného problému, který představují nekalé obchodní praktiky a nevyvážené pravomoci v potravinovém řetězci, nejsou plně účinná; vyzývá Komisi, aby bez odkladu zveřejnila a schválila oznámený legislativní návrh EU zaměřený na nekalé obchodní praktiky, stanovila harmonizovaný právní rámec, který lépe ochrání producenty a zemědělce před nekalými praktikami, a zajistila další konsolidaci vnitřního trhu;

106.  poukazuje na to, že Parlament již vyzval Komisi a vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž, aby účinně reagovaly na obavy vyvolané kombinovaným dopadem, jaký má rychlá koncentrace distribučního odvětví na vnitrostátní úrovni a spojenectví, která vznikají mezi velkými distributory na evropské a mezinárodní úrovni, na subjekty předcházející v potravinovém řetězci a na distributory a spotřebitele; má za to, že tento strukturální vývoj vede k obavám ze strategické spolupráce, zúžení hospodářské soutěže a omezení prostoru pro investice a inovace v potravinovém řetězci;

107.  vyzývá členské státy a orgány EU, aby upřednostnily posílení jednotného trhu v období po brexitu zajištěním plného souladu s právními předpisy EU v oblasti hospodářské soutěže a příslušnými výjimkami, jakož i s dalšími normami s cílem zajistit právní jistotu a rovné podmínky v členských státech;

108.  bere na vědomí, že individuální strop pro podporu de minimis v zemědělském odvětví se v roce 2013 zdvojnásobil (ze 7 500 EUR na 15 000 EUR), aby bylo možné čelit rostoucímu počtu krizí souvisejících s klimatem, zdravím a hospodářskou situací; poukazuje na to, že vnitrostátní strop de minimis byl současně upraven pouze nepatrně (z 0,75 % na 1 % hodnoty vnitrostátní zemědělské výroby), v důsledku čehož mají členské státy menší prostor pro podporu zemědělských podniků, které se potýkají s obtížemi; vyzývá proto ke zvýšení vnitrostátního stropu de minimis na 1,25 % vnitrostátní zemědělské výroby, aby se zmírnila obtížná hospodářská situace zemědělců; konstatuje, že soudržná pravidla o podpoře de minimis by měla sloužit ke zlepšení postavení zemědělců, aniž by bylo třeba opětovné nacionalizace zemědělské politiky;

109.  zdůrazňuje význam finančních prostředků určených na zpřístupnění vysokorychlostních širokopásmových sítí, mají-li zejména venkovské a odlehlé oblasti držet krok s technickým pokrokem a má-li dojít k posílení hospodářské soutěže;

110.  zdůrazňuje, že otevření trhu EU velmi konkurenceschopným obchodním partnerům a velkým vývozcům zemědělských produktů, na které se vztahují rozmanité normy, může ohrozit nejzranitelnější zemědělská odvětví v EU; vyzývá Komisi, aby plně zohlednila dopad případných narušení trhu, která mohou být důsledkem obchodních dohod se třetími zeměmi, na zemědělské producenty v Evropě, jejichž finanční situace je křehká a kteří hrají v naší společnosti zásadní úlohu;

111.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním a případně regionálním orgánům pro hospodářskou soutěž.

(1) Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1.
(2) Úř. věst. L 156, 20.6.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 262, 19.7.2016, s. 1.
(4) Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 71.
(5) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 71.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0434.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0027.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0428.
(9) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(10) https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/file_import/aar-comp-2016_en_0.pdf
(11) Například hloubkové šetření Komise v souvislosti s možným režimem státní podpory týkajícím se daňového osvobození příjmů z financování v rámci skupiny u ovládaných zahraničních společností ve Spojeném království (SA.44896).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15).
(13) Zprávy s názvem „Vývoj situace na trhu s mlékem a mléčnými výrobky a provedení ustanovení balíčku předpisů týkajících se mléka“ (COM(2016)0724 a COM(2014)0354).


Neochota k očkování a pokles proočkovanosti v Evropě
PDF 348kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o váhavosti vůči očkování a poklesu proočkovanosti v Evropě (2017/2951(RSP))
P8_TA(2018)0188B8-0188/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 168 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na závěry Rady na téma „Imunizace dětí – úspěchy a úkoly v oblasti imunizace dětí v Evropě a další postup“(1), které přijali ministři zdravotnictví členských států EU dne 6. června 2011,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 1. prosince 2014 týkající se očkování coby účinného nástroje v oblasti veřejného zdraví(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2017 s názvem „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci“ (COM(2017)0339),

–  s ohledem na Globální akční plán Světové zdravotnické organizace (WHO) pro očkovací látky, který přijalo 194 členských států na Světovém zdravotnickém shromáždění v květnu 2012,

–  s ohledem na usnesení WHO 68.6, které přijalo 194 členských států na Světovém zdravotnickém shromáždění dne 26. května 2015,

–  s ohledem na Evropský akční plán WHO pro očkovací látky na období 2015–2020 přijatý dne 18. září 2014,

–  s ohledem na technickou zprávu Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ze dne 27. dubna 2017 s názvem „Informační systémy v oblasti imunizace v EU a Evropském hospodářském prostoru (EHP)“,

–  s ohledem na technickou zprávu ECDC ze dne 14. června 2017 s názvem „Nemoci, jimž lze předcházet očkováním, a imunizace: hlavní pravomoci“,

–  s ohledem na politické prohlášení z Valného shromáždění OSN na vysoké úrovni o antimikrobiální rezistenci, které se konalo dne 21. září 2016 v New Yorku,

–  s ohledem na zprávu Světové banky s názvem „Infekce rezistentní vůči lékům: hrozba pro naši ekonomickou budoucnost“ vydanou v březnu 2017,

–  s ohledem na doporučení Rady 2009/1019/EU ze dne 22. prosince 2009 o očkování proti sezónní chřipce(3),

–  s ohledem na rostoucí počet mezikontinentálních cestujících,

–  s ohledem na otázky Radě a Komisi o váhavosti vůči očkování a poklesu proočkovanosti v Evropě (O-000008/2018 – B8‑0011/2018 a O-000009/2018 – B8‑0012/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2010 se přední představitelé celosvětového zdravotnictví zavázali, že budou zajišťovat objevování, vývoj a celosvětové poskytování život zachraňujících vakcín, a to zejména v nejchudších zemích, a následujících 10 let (2011 až 2020) prohlásili za „Desetiletí očkování“;

B.  vzhledem k tomu, že cena úplného balíčku očkovacích látek pro jedno dítě se od roku 2001 do roku 2014 i při nejnižších světových cenách zvýšila 68krát; vzhledem k tomu, že toto zvýšení cen je neoprávněné a neslučitelné s cílem udržitelného rozvoje zajistit zdravý život a zvyšovat jeho kvalitu pro všechny v jakémkoli věku;

C.  vzhledem k tomu, že země EU a Evropského hospodářského prostoru (EHP) se významně liší, pokud jde o doporučená očkování a organizaci zdravotnických služeb;

D.  vzhledem k tomu, že všechny členské státy EU přijaly Evropský akční plán WHO pro očkovací látky na období 2015–2020;

E.  vzhledem k tomu, že podpora vysoké proočkovanosti chrání občany před nakažením nemocemi, kterým lze předcházet očkováním a které jsou v zemích s nízkou proočkovaností a nízkou mírou imunizace pandemické;

F.  vzhledem k tomu, že podle globálního průzkumu, který provedl Projekt důvěry v očkování, má evropský region nejvyšší počet negativních odpovědí, pokud jde o vnímání významu očkování a jeho bezpečnosti a účinnosti, což vede k nejvyššímu stupni váhavosti vůči očkování u obyvatelstva(4);

G.  vzhledem k tomu, že pokles míry využívání očkování v Evropě vedl k rozsáhlým spalničkovým nákazám a s tím souvisejícím úmrtím v několika evropských zemích;

H.  vzhledem k tomu, že na základě přístupu „jedno zdraví“ různé členské státy považují očkování zemědělských a domácích zvířat, které zavedly, za důležité opatření jak k prevenci před vypuknutím přeshraničních nemocí zvířat, tak k omezení rizika další nákazy, včetně infekcí způsobených druhem Coxiella burnetii a dalších bakteriálních a virových onemocnění, které rovněž představují riziko pro veřejné zdraví;

I.  vzhledem k tomu, že v období od roku 2008 do roku 2015 bylo v Evropě zaznamenáno 215 000 případů nemocí, aniž v to počítáme chřipku, jimž lze předcházet očkováním(5);

1.  uznává, že očkování může mít potenciální úlohu při boji proti antimikrobiální rezistenci, která by měla být nadále zkoumána;

2.  uznává, že očkování může mít potenciální úlohu při snižování potřeby antibiotik, čímž pomáhá při omezování šíření antimikrobiální rezistence, která by měla být nadále zkoumána; zdůrazňuje však, že naléhavé snížení nadměrného používání a zneužívání antibiotik a neúmyslného ošetřování antibiotiky musí zůstat hlavní prioritou;

3.  konstatuje, že očkování každoročně zabrání přibližně 2,5 milionu úmrtí na světě a snižuje náklady na léčbu konkrétní nemoci, včetně antimikrobiální léčby;

4.  vítá skutečnost, že zavedení rozsáhlých ochranných očkování v Evropě významně přispělo k vymýcení nebo oslabení mnoha infekčních onemocnění; nicméně se obává znepokojivého jevu, kterým je váhavost vůči očkování, jakož i nedostatku vnitrostátních doporučení, která by zohlednila stárnoucí obyvatelstvo, a žádá o větší transparentnost při výrobě očkovacích látek a o opatření, která by evropským občanům dodala jistotu;

5.  zdůrazňuje, že očkovací látky se přísně testují v několika fázích hodnocení, a poté je předběžně vybere WHO a schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a jsou pravidelně přezkoumávány; poukazuje na to, že výzkumní pracovníci jsou povinni oznámit jakýkoli střet zájmů;

6.  navrhuje, aby byli z hodnotících panelů vyloučeni vědci ve střetu zájmů; žádá o důvěrnost jednání o zrušení hodnotícího panelu EMA; navrhuje, aby vědecké a klinické údaje, které sloužily jako podklad pro závěry panelu, byly při předběžném zaručení anonymity zveřejněny;

7.  připomíná, že Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR) uvádí, že imunizace prostřednictvím očkování je nákladově efektivním zdravotním zásahem v oblasti boje proti antimikrobiální rezistenci(6);

8.  vítá aktivní zapojení Komise do problému očkování a začlenění iniciativy v oblasti očkování do pracovního programu Komise na rok 2018; vítá zveřejnění plánu pro doporučení Rady o posílení spolupráce v oblasti prevence nemocí, jimž lze předcházet očkováním;

9.  vyjadřuje svou podporu skutečnosti, že Komise ve svém akčním plánu proti antimikrobiální rezistenci oznamuje, že poskytne pobídky ke zvýšení zavádění diagnostik, antimikrobiálních alternativ a očkování(7);

10.  vítá nadcházející zahájení společné akce spolufinancované programem EU v oblasti zdraví, který je zaměřen na zvýšení míry proočkovanosti;

11.  vyzývá členské státy a Komisi, aby posílily právní základ pro imunizaci; poukazuje na to, že podle cíle 1 Evropského akčního plánu WHO pro očkovací látky na období 2015–2020 je zavedení a provádění vhodného legislativního rámce zásadní pro definici vnitrostátních priorit a pro přijetí konkrétních opatření vedoucích k udržitelnému závazku k imunizaci;

12.  důrazně podporuje dohodu o společném zadávacím řízení, které dává členským státům a Komisi rámec ke společnému zadávání zakázek na očkovací látky, čímž spojuje kupní sílu členských států, a tím zajišťuje dostupnost pandemických a dalších vakcín v dostatečných množstvích, přístup k očkovacím látkám a rovné zacházení se všemi zúčastněnými členskými státy;

13.  vítá skutečnost, že 24 členských států podepsalo dohodu o společném zadávacím řízení, což znamená, že dohoda se týká 447,8 milionu občanů z celkového počtu 508,2 milionu občanů Evropské unie; vyzývá členské státy, které dohodu dosud nepodepsaly, aby tak učinily a zajistily, že se bude vztahovat na všechny občany EU;

14.  připomíná, že je důležitá transparentnost při budování a zachování důvěry veřejnosti v léčivé přípravky;

15.  připomíná význam nařízení o klinických hodnoceních(8) pro stimulaci a usnadnění výzkumu nových očkovacích látek a zajištění transparentnosti výsledků klinických hodnocení; vyzývá Komisi a agenturu EMA, aby neprodleně prováděly nařízení o klinických hodnoceních, zejména zřízením Evropského portálu a databáze, při jehož provádění docházelo přes dva roky k výrazným zpožděním; dále vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zajistily, že současný proces přemístění agentury EMA mimo Londýn nezpůsobí žádné další narušení nebo zpoždění práce agentury;

16.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že zdravotnický personál bude sám dostatečně očkován; vyzývá Komisi, aby řešila proočkovanost zdravotnického personálu ve svém návrhu doporučení Rady o prohloubené spolupráci zaměřené proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním;

17.  domnívá se, že iniciativa Komise týkající se návrhu na doporučení Rady ohledně prohloubené spolupráce zaměřené proti nemocem, jimž lze předcházet očkováním, která má být předložena ve druhém čtvrtletí roku 2018 a zaměřena na podporu členských států při provádění očkovacích programů, snižování váhavosti vůči očkování, posilování nabídky vakcín a při celkovém zvyšování míry proočkovanosti, je dobrým krokem; vyzývá Komisi a Radu, aby při vypracování doporučení zohlednily postoj Parlamentu;

18.  se znepokojením konstatuje, že epidemiologické údaje o současné situaci očkování v členských státech ukazují významné nedostatky v zavádění očkování a že míra proočkovanosti potřebná pro zajištění přiměřené ochrany je nedostatečná; s obavami konstatuje, že rostoucí a rozšířená váhavost vůči očkování dosáhla znepokojivých rozměrů kvůli rozsahu souvisejících zdravotních důsledků způsobených v členských státech; vzhledem k užitečnosti očkování coby nástroje prevence žádá členské státy, aby zajistily, že proočkovanost bude rozšířena i mimo rané dětství a že se bude na všechny skupiny obyvatelstva vztahovat přístup spočívající v celoživotním očkování;

19.  zdůrazňuje, že oslabení důvěry veřejnosti v očkování na celém světě je důvodem k obavám a velkou výzvou pro odborníky v oblasti veřejného zdraví; konstatuje, že Evropa v důsledku váhavosti vůči očkování v současnosti čelí v řadě zemí ohniskům výskytu spalniček, kterým by bylo možné předejít; vyzývá Komisi, aby nadále zvyšovala podporu pro vnitrostátní vakcinační úsilí zaměřené na zvýšení pokrytí;

20.  zdůrazňuje, že k obnovení důvěry v očkování by přispěla větší transparentnost v procesu hodnocení vakcín a jejich přídavných látek a financování nezávislých výzkumných projektů týkajících se jejich případných vedlejších účinků;

21.  vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily infrastrukturu pro shromažďování údajů s cílem sledovat vzorce infekčních onemocnění a skutečný dopad vakcín za účelem podpory provádění imunizačních programů;

22.  vyjadřuje znepokojení nad značnými rozdíly mezi očkovacími látkami, které jsou doporučovány, poskytovány či ustanoveny v různých členských státech; je rovněž znepokojen tím, že tyto rozdíly v míře proočkovanosti zvyšují nerovnost v oblasti zdraví mezi členskými státy a maří úsilí omezovat a odstraňovat nemoci, jimž se dá předcházet;

23.  odsuzuje rozšíření nespolehlivých, zavádějících a nevědeckých informací o očkování, které jsou ještě prohlubovány mediálními spory, senzacechtivostí médií a špatnou žurnalistikou; vyzývá členské státy a Komisi, aby přijaly účinná opatření proti rozšíření těchto dezinformací, aby dále rozvíjely osvětové a informační kampaně zaměřené na obnovení důvěry v očkovací látky a aby zlepšily vzdělávání a dialog, zejména zaměřené na rodiče, včetně vytváření evropské platformy zaměřené na zvýšení míry proočkovanosti a na zabránění tomu, aby se zavádějící informace ukázaly jako účinné;

24.  zdůrazňuje, že je nutné poskytnout občanům inkluzivní, faktické a vědecky podložené informace; vyzývá Komisi a členské státy, aby usnadnily dialog se zainteresovanými stranami z občanské společnosti, s místními hnutími, akademickou obcí, sdělovacími prostředky a vnitrostátními zdravotnickými orgány s cílem bojovat proti nespolehlivým, zavádějícím a nevědeckým informacím o očkování;

25.  vyjadřuje znepokojení nad omezeným rozpočtem vyčleněným v některých členských státech speciálně na očkovací látky, jakož i nad vysokými cenami a velkými rozdíly v cenách některých vakcín zachraňujících život, které hrozí dalším zhoršením stávajících nerovností v oblasti zdraví; vybízí Komisi a členské státy, aby co nejdříve provedly opatření požadovaná v usnesení ze dne 2. března 2017 o možnostech EU pro zlepšení přístupu k léčivům(9), a zároveň zdůrazňuje, že očkovací látky jsou z dlouhodobého hlediska jedním z nejúčinnějších opatření zdravotnických systémů v oblasti veřejného zdraví;

26.  s obavami konstatuje, že vysoké ceny vakcín neúměrně postihují země s nízkými a středními příjmy, včetně zemí, které přicházejí o dárcovskou podporu, již předtím dostávaly od Světové aliance pro vakcíny a imunizaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření, která usnadní přístup k vakcínám v dotčených zemích;

27.  vítá povzbudivý pokrok, k němuž došlo v boji proti nádorovým a jiným onemocněním způsobeným lidským papillomavirem (HPV) díky programům očkování proti viru HPV; vyzývá členské státy, aby dále vyvíjely tyto programy a zkoumaly způsoby, jak zvýšit míru proočkovanosti a předcházet jiným druhům rakoviny, například zahrnutím chlapců do programů očkování;

28.  je přesvědčen, že poskytování služeb v oblasti očkovacího screeningu a očkování pro migranty a uprchlíky přicházející do zemí EU je nezbytné; vyzývá Komisi a členské státy, aby zmapovaly, jaké konkrétní činnosti týkající se očkování migrantů a uprchlíků vstupujících do zemí EU jsou prováděny, a aby energicky pracovaly na řešení odhalených nedostatků;

29.  je znepokojen nedostatkem vakcín a vyzývá Komisi a členské státy, aby vyvinuly řešení, která povedou ke zvýšení dodávek a dostupnosti vakcín, včetně opatření pro zvýšení zásob očkovacích látek;

30.  vyzývá členské státy a Komisi, aby propagovaly kampaně na zvyšování informovanosti mezi zdravotnickými pracovníky poskytujícími očkování, které zdůrazní jejich morální a etickou povinnost chránit veřejné zdraví poskytováním dostatečných informací o očkováních pacientům (nebo jejich zákonným zástupcům), aby mohli učinit informované rozhodnutí;

31.  zdůrazňuje, že zdravotničtí pracovníci jsou základním kamenem veřejného přijetí očkování a jejich doporučení jsou stále uváděna jako hlavní důvod očkování(10);

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zcela komplexní akční plán EU, ve kterém by upozornily na společenský problém váhavosti vůči očkování, posílily závazky členských států vůči imunizaci jako prioritnímu opatření v oblasti veřejného zdraví, včetně prioritních a specifických regionálních opatření, a aby zohlednily proměnlivé okolnosti a konkrétní problémy, jimž čelí jednotlivé členské státy;

33.  vyzývá Komisi, aby usnadnila harmonizovanější a lépe sladěný harmonogram pro očkovací látky napříč EU, aby sdílela osvědčené postupy, aby společně s členskými státy zjišťovala možnosti pro vytvoření platformy EU pro kontrolu bezpečnosti a účinnosti vakcín, aby zajistila rovnoměrné pokrytí v Evropě, aby snížila nerovnosti v oblasti zdraví a aby přispěla ke zvýšení důvěry v programy očkování a očkovací látky; vyzývá Komisi, aby zahájila iniciativy zaměřené na očkování, jako například „Evropský den očkování proti chřipce“, které by umožnily každý rok provést kampaň týkající se očkování, a to s cílem dosáhnout 75% pokrytí, které stanovují doporučení Rady pro sezónní chřipku;

34.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci politiky „jedno zdraví“ přijaly konkrétní opatření s cílem zvýšit prostřednictvím finančních a politických pobídek míru proočkovanosti jak u lidí, tak případně i u zvířat, a tím nákladově efektivněji bojovaly proti infekčním nemocem a rezistenci vůči antibiotikům, mimo jiné v rámci budoucí společné zemědělské politiky po roce 2020;

35.  vyzývá členské státy, aby včas poskytly údaje o očkování a o nemocech, jimž lze předcházet očkováním, Komisi, středisku ECDC a organizaci WHO;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Světové zdravotnické organizaci a vládám členských států.

(1) Úř. věst. C 202, 8.7.2011, s. 4.
(2) Úř. věst. C 438, 6.12.2014, s. 3.
(3) Úř. věst. L 348, 29.12.2009, s. 71.
(4) Larson, Heidi J. et al. (2016), ‘The State of Vaccine Confidence 2016: Global Insights Through a 67-Country Survey’ („Stav důvěry v očkovací látky v roce 2016: globální náhled prostřednictvím průzkumu v 67 zemích“), EBioMedicine; svazek 12, 2016, strany 295–301.
(5) Rada pro zahraniční vztahy, „Mapy ohnisek nemocí, jimž lze předcházet očkováním“, 2015.
(6) Viz akční plán, s. 10.
(7) Viz akční plán, s. 12.
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES, (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0061.
(10) Leask J., Kinnersley P., Jackson C., Cheater F., Bedford H., Rowles G., ‘Communicating with parents about vaccination: a framework for health professionals’ („Komunikace s rodiči o očkovacích látkách: rámec pro zdravotnické pracovníky“), BMC Pediatrics, 2012, svazek 12, strany 12–154.


Uplatňování směrnice o evropském ochranném příkazu
PDF 614kWORD 60k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o uplatňování směrnice 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu (2016/2329(INI))
P8_TA(2018)0189A8-0065/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 8, 10, 18, 19, 21, 79 a 82 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 3, 6, 20, 21, 23, 24, 41 a 47 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou v roce 1948 Valným shromážděním OSN,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na deklaraci OSN o odstranění násilí páchaného na ženách přijatou dne 20. prosince 1993,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking + 5 (2000), Peking + 10 (2005), Peking + 15 (2010) a Peking + 20 (2015),

–  s ohledem na obecnou připomínku Výboru OSN pro práva osob se zdravotním postižením ze dne 26. srpna 2016 týkající se článku 6 („Ženy a dívky se zdravotním postižením“) Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí („Istanbulská úmluva“) s na rozhodnutí Rady (EU) 2017/865(1) a (EU) 2017/866 ze dne 11. května 2017(2) o podpisu Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí jménem Evropské unie,

–  s ohledem na podpis Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) všemi členskými státy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádějí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV(4),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/80/ES ze dne 29. dubna 2004 o odškodňování obětí trestných činů(5);

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV(6), a na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. června 2012 nazvané „Strategie EU pro vymýcení obchodu s lidmi 2012–2016“ (COM(2012)0286),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/99/EU ze dne 13. prosince 2011 o evropském ochranném příkazu(8),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 606/2013 ze dne 12. června 2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech(9),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/947/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o uplatňování zásady vzájemného uznávání na rozsudky a rozhodnutí o probaci za účelem dohledu nad probačními opatřeními a alternativními tresty(10),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2009/829/SVV ze dne 23. října 2009 o uplatnění zásady vzájemného uznávání na rozhodnutí o opatřeních dohledu jakožto alternativy zajišťovací vazby mezi členskými státy Evropské unie(11),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech(12),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 10. června 2011 o plánu posílení práv a ochrany obětí, zejména v trestním řízení(13),

–  s ohledem na dokument Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je(14),

–  s ohledem na program Práva, rovnost a občanství (2014–2020),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 nazvaný „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) nazvanou „Násilí na ženách: celounijní průzkum“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2009 o odstranění násilí páchaného na ženách(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. února 2014 obsahující doporučení Komisi o boji proti násilí páchanému na ženách(17),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(18),

–  s ohledem na hodnocení provádění směrnice 2011/99/EU (PE 603.272), které vypracovalo oddělení pro následné posuzování výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0065/2018),

A.  vzhledem k tomu, že jakýkoli druh násilí páchaného na člověku je přímým porušením jeho lidské důstojnosti, která je samotným základem všech základních lidských práv, a musí být proto respektována a chráněna; vzhledem k tomu, že násilí páchané na ženách je hrubou formou diskriminace a porušování lidských a základních práv;

B.  vzhledem k tomu, že obětem násilí a zneužívání hrozí, že se následně stanou obětí druhotného a opakovaného zneužívání, odvety a zastrašování; vzhledem k tomu, že poskytování nezbytné ochrany obětem (a to i přeshraničně) proto do značné míry závisí na povědomí samotných obětí, společnosti obecně a profesionálů, kteří se dostávají do kontaktu s oběťmi, včetně relevantních aktérů, jako jsou např. specializovaná ubytovací zařízení;

C.  vzhledem k tomu, že není-li lidským bytostem poskytována odpovídající ochrana před genderově podmíněným násilím, má to negativní dopady na společnost jako celek;

D.  vzhledem k tomu, že nejdůležitějším bezpečnostním aspektem každé společnosti je ochrana osobní integrity a svobody každého jednotlivce; vzhledem k tomu, že Evropský program pro bezpečnost by mezi priority měl zařadit zajištění osobní bezpečnosti a ochranu všech osob před genderově podmíněným násilím;

E.  vzhledem k tomu, že násilí a fyzické, psychologické a sexuální zneužívání postihují nepoměrně častěji ženy(19); vzhledem k tomu, že každá třetí žena v EU zažila po dovršení věku 15 let fyzické a/nebo sexuální násilí; vzhledem k tomu, že rozsah a závažnost násilí páchaného na ženách jsou v některých členských státech často přehlíženy a zlehčovány a že stále existuje znepokojivá obecně rozšířená tendence obviňovat oběti; vzhledem k tomu, že pouze přibližně jedna třetina žen, které jsou fyzicky nebo sexuálně zneužity svým partnerem, se obrátí na úřady;

F.  vzhledem k tomu, že zajištění rovnosti žen a mužů ve všech politických oblastech je hlavní zásadou Evropské unie a zásadním prvkem boje proti genderově podmíněnému násilí;

G.  vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva – která byla podepsána, nikoli však ratifikována, EU a všemi členskými státy(20) – stanoví, že veškerá její ustanovení, a zvláště opatření na ochranu práv obětí, musejí být zajištěna bez jakékoli diskriminace, a že výslovně vyzývá své signatáře, aby z pronásledování (stalkingu) učinili trestný čin; vzhledem k tomu, že ratifikace a plnohodnotné provádění Istanbulské úmluvy pomůže překonat výzvy, které přinesl EPO, tím, že bude zajištěn soudržný evropský právní rámec k předcházení násilí páchanému na ženách a boji proti němu;

H.  vzhledem k tomu, že aby došlo ke snížení odhadovaného počtu neoznámených případů násilí, musejí členské státy zavést a posílit nástroje na včasné varování a ochranu žen, aby se ženy cítily bezpečně a byly schopny genderově podmíněné násilí oznamovat; vzhledem k tomu, že značně vysoký počet neregistrovaných případů genderově podmíněného násilí by mohl spojen s nedostatkem veřejných zdrojů; vzhledem k tomu, že příslušné orgány musejí disponovat strukturami, jako jsou např. specializovaná ubytovací zařízení poskytující lékařskou a forenzní podporu, psychologické poradenství a právní pomoc, která představují bezpečné zázemí pro ženy, které se staly obětí genderově podmíněného násilí;

I.  vzhledem k tomu, že v důsledku svobody pohybu v EU se lidé často přemisťují z jedné země do druhé; vzhledem k tomu, že EPO se zakládá na potřebě zajistit práva a svobody právo obětí a potenciálních obětí, zejména pokud jde o výkon práva na svobodu pohybu a o to, aby jim byla při výkonu tohoto práva zajištěna trvalá ochrana;

J.  vzhledem k tomu, že předcházení násilí pomocí investic do kampaní na posilování obecného povědomí a informačních kampaní s dostatečným mediálním pokrytím, vzdělávání a školení odborníků je zásadním prvkem v boji proti genderově podmíněnému násilí; vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva ukládá stranám povinnost předcházet genderově podmíněnému násilí a stereotypům tím, že se budou zabývat úlohou sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že nedostatečné povědomí o možnosti požádat o EPO mezi oběťmi využívajícími vnitrostátních ochranných opatření má negativní dopady na jeho provádění; vzhledem k tomu, že kampaně a programy na posilování povědomí o tomto problému zaměřené na boj proti zlehčování domácího a genderově podmíněného násilí by pomohly posílit odhodlání obětí oznamovat případy zneužívání a žádat o vnitrostátní i unijní ochranné příkazy (EPO) a zvýšily by také důvěru obětí v příslušné orgány;

K.  vzhledem k tomu, že v roce 2010, kdy bylo EPO navrženo Evropskou radou, bylo 118 000 žen žijících v EU předmětem ochranných opatření spojených s genderově podmíněným násilím; vzhledem k tomu, že v roce 2011 se odhadovalo, že v EU by v průměru 1 180 osob potřebovalo setrvalá přeshraniční ochranná opatření;

L.  vzhledem k tomu, že nevládní organizace často hrají v mnoha členských státech nepostradatelnou úlohu při podpoře obětí;

M.  vzhledem k tomu, že EPO jsou nástrojem vzájemného uznávání a spolupráce, který může řádně fungovat a chránit oběti teprve tehdy, jakmile je plnohodnotně proveden ve všech členských státech;

N.  vzhledem k tomu, že – zejména v případech, kdy dojde k násilí – některé členské státy přijímají ochranná opatření na základě trestního řízení, přičemž jiné státy vydávají ochranné příkazy na základě řízení občanskoprávního;

O.  vzhledem k tomu, že provádění EPO čelí mnoha obtížím, protože v členských státech EU existuje široká škála ochranných opatření a justiční systémy členských států jsou rozmanité, což by mohlo vést k tomu, že bude ohroženo řádné uplatňování EPO ve prospěch obětí, a snižovat počet vydaných EPO;

P.  vzhledem k tomu, že většina členských států nemá žádný registrační systém, který by evidoval údaje o ochranných příkazech, a že neexistuje ani žádný evropský centrální registrační systém, který by veškeré relevantní unijní údaje shromažďoval; vzhledem k tomu, že kvůli nedostatku údajů je obtížné posoudit provádění EPO a řešit nedostatky v právních předpisech nebo provádění;

Q.  vzhledem k tomu, že EPO se uplatňuje na oběti všech typů trestných činů, včetně obětí terorismu, obchodování s lidmi, genderově podmíněného násilí a organizované trestné činnosti; vzhledem k tomu, že k lidem ve zranitelných situacích, kteří se stali obětí trestného činu a žádají o EPO, je třeba přistupovat obzvlášť ohleduplně;

R.  vzhledem k tomu, že existuje silná vazba mezi fungováním EPO a minimálními pravidly pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu na základě směrnice 2012/29/EU;

1.  vyzývá členské státy, aby jednoznačně odsoudily všechny formy genderově podmíněného násilí a násilí páchaného na ženách, zavázaly se k jejich vymýcení a zajistily, že na tyto druhy násilí bude uplatňována nulová tolerance;

2.  žádá členské státy a Komisi, aby zavedly hledisko genderu do všech svých politik, zejména těch, které by mohly být spojeny se zvyšováním informovanosti o násilí vůči ženám a jeho zjišťováním a s ochranou a zajištěním integrity obětí;

Obecné hodnocení uplatňování směrnice a doporučení ohledně toho, jak zlepšit toto uplatňování a fungování EPO

3.  uznává, že všechny členské státy, na které se vztahuje směrnice o EPO, Komisi oznámily její provedení ve vnitrostátním právu;

4.  je si vědom pozitivního dopadu, který mohlo mít vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva na přeshraniční ochranu obětí; domnívá se, že EPO má potenciál stát se účinným nástrojem na ochranu obětí v moderním světě, který se vyznačuje vysokou mobilitou a absencí vnitřních hranic; se znepokojením však konstatuje, že od provedení směrnice o EPO bylo v členských státech zjištěno pouhých sedm EPO, navzdory tomu, že v posledních několika letech byly v členských státech podány tisíce žádostí o vydání vnitrostátního ochranného příkazu a tisíce těchto příkazů také byly vydány(21);

5.  s politováním konstatuje, že Komise nepředložila v termínu do 11. ledna 2016 Parlamentu a Radě zprávu o uplatňování směrnice o EPO; vyzývá Komisi, aby splnila svou povinnost předložit zprávu, jak ji stanoví směrnice, a aby do své zprávy zahrnula zmapování vnitrostátních ochranných opatření, přehled činností odborné přípravy, analýzu dodržování práva obětí na bezplatnou právní pomoc ze strany členských států, včetně údajů o tom, zda oběti nesou jakékoli náklady v souvislosti s ochranným opatřením, a zmapování informačních kampaní probíhajících v členských státech;

6.  připomíná, že vykonávající stát má povinnost přiznat EPO tutéž prioritu, kterou mu přiznává vydávající stát, navzdory komplikacím a právním obtížím, které to zahrnuje;

7.  je znepokojen, že při výkonu EPO panuje značný nedostatek koordinace a komunikace mezi členskými státy; vyzývá členské státy, aby zdokonalily a společně posílily spolupráci a komunikaci s ohledem na EPO, neboť by to umožnilo začít uplatňovat mnohem účinnější postupy a simultánní přeshraniční opatření v členských státech;

8.  trvá na tom, že je nezbytné zlepšit shromažďování statistických údajů s cílem posoudit rozměr problému a výsledky opatření přijatých k omezení genderově podmíněného násilí; vyzývá členské státy, aby standardizovaly a digitalizovaly formuláře pro EPO, zavedly vnitrostátní systém registrující EPO s cílem shromažďovat údaje a také zdokonalit výměnu informací s Komisí a členskými státy; vyzývá členské státy, aby shromažďovaly a pravidelně předávaly Komisi údaje rozčleněné podle pohlaví a údaje týkající se počtu žádostí o vydání EPO, počtu vydaných EPO a provedených EPO a informace o typech trestných činů;

9.  vyzývá Komisi, aby zavedla evropský registrační systém, který by shromažďoval údaje o EPO od všech členských států;

10.  vybízí k navržení a uplatňování jednotného formuláře pro žádost o ochranný příkaz a jeho uznání, který by byl platný jak z trestního, tak z občanskoprávního hlediska, a mohl by být používán ve všech členských státech; žádá, aby byl rovněž zaveden digitální systém správy, který by usnadnil koordinaci, standardizoval shromážděné údaje a urychlil jak správu příkazů, tak vypracovávání operačních statistik na úrovni EU;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zveřejnily úplný seznam orgánů příslušných k vydávání a uznávání EPO a ústředních orgánů, které EPO předávají a kterým jsou předávány zahraniční EPO, v členských státech a aby tento seznam učinily snadno přístupným s cílem umožnit chráněným osobám a organizacím na podporu obětí požádat o vydání EPO nebo řešit s tím spojené problémy; vyzývá členské státy, aby posílily své celostátní a místní instituce a příslušné orgány s cílem zvýšit přístupnost a použitelnost EPO způsobem, který podpoří jejich vydávání;

12.  vyzývá Komisi, aby podporovala výměnu osvědčených postupů a spolupráci mezi členskými státy a mezi těmito státy a občanskou společností ve všech podobách s cílem zaručit řádné fungování EPO;

13.  zdůrazňuje, že oběti trestné činnosti, které zvažují nebo by mohly zvažovat, že si vyžádají vnitrostátní ochranný příkaz, by měly být automaticky a řádně informovány a příslušný orgán by jim měl ústně i písemně připomenout možnost vyžádat si v průběhu trestního řízení EPO; zdůrazňuje, že osoba, na níž se vztahuje ochranné opatření a která žádá o vydání EPO, by neměla nést finanční náklady;

14.  vyzývá členské státy, aby v souvislosti s poskytováním pomocných a podpůrných opatření při žádosti o EPO prováděly individuální hodnocení s genderově citlivým přístupem;

15.  s politováním konstatuje problematický přístup ke spravedlnosti a k právní pomoci pro oběti všech druhů trestné činnosti v některých členských státech, který vede k tomu, že oběti není poskytován dostatek informací ohledně možnosti požádat o EPO; domnívá se, že členské státy by měly zajistit poskytování bezplatné právní pomoci, správní podpory a náležitých informací osobám chráněným v rámci EPO, neboť to je zásadní pro používání tohoto nástroje a jeho účinnost, a to jak ve fázi vydání, tak ve fázi prosazování; vyzývá členské státy, aby navýšily prostředky určené na monitorování a předcházení násilí vůči ženám ve venkovských oblastech;

16.  vyzývá členské státy, aby informovaly chráněné osoby o doplňkových zdrojích sociální pomoci, které jsou k dispozici v přijímajícím státě, jako jsou rodinné dávky, ubytování atd., neboť tato opatření jsou mimo oblast působnosti EPO;

17.  zdůrazňuje, že v rámci ochrany a doplňkové sociální pomoci je nezbytné věnovat zvláštní pozornost dětským obětem a dětem obětí trestné činnosti, zejména pokud existuje riziko, že by mohli být obětí sexuálního útoku;

18.  s politováním konstatuje, že členské státy před vydáním, při vydávání a po vydání EPO nezaručují překladatelské a tlumočnické služby do jazyka, jemuž oběť rozumí;

19.  zdůrazňuje, že oběti by v průběhu postupů spojených s EPO měly mít vždy právo být vyslyšeny; zdůrazňuje, že je třeba, aby tyto překladatelské a tlumočnické služby byly bezplatně k dispozici během celého postupu EPO; zdůrazňuje tudíž, že všechny relevantní dokumenty by měly být přeloženy do jazyka, jemuž oběť rozumí;

20.  s politováním konstatuje, že členské státy uplatňují nedostatečný počet opatření ve prospěch obětí ve zranitelných situacích nebo obětí se zvláštními potřebami; domnívá se, že škrty ve veřejných výdajích mají v mnoha případech negativní dopad na zdroje dostupné pro uplatňování uvedených zvláštních opatření; vyzývá tudíž členské státy, aby ve spolupráci s Komisí a příslušnými organizacemi pracujícími v oblasti ochrany obětí přijaly zvláštní obecné pokyny a opatření na usnadnění získávání EPO pro oběti ve zranitelných situacích nebo oběti se zvláštními potřebami;

21.  zdůrazňuje, že kvůli narůstajícímu a nebezpečnému trendu obchodování s lidmi může být evropský ochranný příkaz velmi užitečným nástrojem pro oběti obchodování s lidmi; vyzývá proto Komisi, aby začlenila EPO do strategie EU pro boj proti obchodování s lidmi;

22.  domnívá se, že za účelem plného využití potenciálu ochranného příkazu a zajištění přijetí obdobných ochranných opatření ve vydávajícím a vykonávajícím členském státě musí být tento nástroj co nejrychlejší, nejúčinnější a nejvíce automatický a co nejméně byrokratický; vyzývá Komisi a členské státy, aby pro příslušné orgány v členských státech stanovily jednoznačný a krátký časový rámec v délce dvou týdnů pro vydání EPO a pro jeho oznámení s cílem zabránit prohlubování nejistoty chráněných osob a zesilování tlaku, jemuž čelí, a aby pro účely dosažení téhož cíle vydaly příslušným orgánům pokyn, aby obětem v průběhu postupu rozhodování ve věci jejich žádosti o EPO poskytovaly dostatek informací, včetně toho, že jim budou oznamovat jakékoli incidenty, k nimž v průběhu tohoto postupu dojde; v této souvislosti naléhavě vyzývá členské státy, aby orgánům pracujícím s EPO přidělily dostatečné zdroje s cílem usnadnit účinný systém zohledňující situaci oběti;

23.  vyzývá členské státy, aby řádně zohledňovaly zájmy chráněné osoby a aby zajišťovaly bezpečné zázemí osobám oznamujícím násilné skutky tím, že budou plně dodržovat povinnost nesdělovat osobě, která je původcem nebezpečí, informace o místě, kde se chráněná osoba nachází, a další podrobnosti o této osobě, není-li to naprosto nezbytné pro účely splnění cílů ochranného příkazu; zdůrazňuje, že kdykoli situace vyžaduje, aby byl pachatel informován o jakýchkoli podrobnostech ohledně EPO, musí být oběť o tomto rozhodnutí informována;

24.  vyzývá členské státy, aby zvážily zavedení specifických postupů usnadňujících vydávání EPO s cílem chránit členy rodiny, kteří žijí po boku oběti, na niž se EPO již vztahuje;

25.  poukazuje na vzrůstající účinnost nových technologií, jako jsou např. systémy monitorování na základě GPS a aplikace pro „chytré telefony“, které spustí poplach, hrozí-li bezprostřední nebezpečí, jakožto prostředku pro zdokonalení účinnosti a přizpůsobivosti EPO jak ve vydávajícím, tak ve vykonávajícím státě; je znepokojen tím, že tyto nové technologie využívá pouze omezený počet členských států;

26.  zdůrazňuje, nakolik je důležité monitorovat EPO ve vykonávajícím členském státě v souvislosti s hrozbou, jíž oběť čelí, s cílem zjistit, zda byla přijatá ochranná opatření řádně provedena a zda je třeba je revidovat;

27.  vyzývá Komisi, aby monitorovala provádění této směrnice a bezodkladně zahájila řízení o porušení Smlouvy proti všem členským státům, které ji porušují;

28.  v souladu s představou, kterou opakovaně nastínila sdružení obětí genderově podmíněného násilí, vyzývá k otestování postupů, jež změní tradiční přístup, který ke koncepci ochrany zaujímá většina členských států; zdůrazňuje, že metody, které se uplatňují za účelem zabránění rizikům, by měly kromě obvyklých opatření ve prospěch obětí zahrnovat také prevenci, dohled, kontrolu a sledování osob působících újmu a že mezi preventivní opatření, jež je třeba uplatňovat, by měla být prioritně zahrnuta povinná převýchova pachatelů;

29.  vyzývá Komisi a členské státy, aby důkladně přezkoumaly možné způsoby, jak zdokonalit právní předpisy spojené s EPO a jeho účinné provádění ve všech členských státech a také praktickou podporu s cílem zaručit obětem násilí, které jsou chráněny na vnitrostátní úrovni, jejich právo na mezinárodní ochranu a na pomoc a podporu, na které mají nárok;

30.  vyzývá agentury EU, jako je např. FRA a Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), aby uplatňování směrnice pravidelně monitorovaly;

31.  vyzývá Komisi, aby vyhlásila výzvu k podávání návrhů týkající se monitorování ze strany občanské společnosti a podávání zpráv o situaci s cílem zdokonalit fungování nástroje EPO v členských státech a aby za tímto účelem zpřístupnila finanční prostředky EU nevládním organizacím;

32.  vyzývá Komisi, aby vyhlásila výzvy k podávání návrhů v oblasti podpory výzkumu zaměřeného na využívání vnitrostátních a evropských ochranných příkazů a aby koordinovala kampaně na posilování povědomí v členských státech s cílem informovat oběti trestných činů o možnosti požádat o EPO a o přeshraničních ochranných opatřeních;

33.  vyzývá členské státy, aby posílily svou spolupráci s nevládními organizacemi a aby poskytovaly všem úředníkům, kteří pracují s oběťmi ve vztahu k EPO a jsou klíčoví pro řádné uplatňování této směrnice, povinná, praktická a průřezová školení založená na étosu lidských práv a orientovaná na služby; zdůrazňuje, že ve všech členských státech by měla být zavedena specifická a pravidelná školení a také kurzy týkající se EPO a určené policistům, personálu příslušných vnitrostátních orgánů, právníkům, sociálním pracovníkům a sdružením a nevládním organizacím zabývajícím se oběťmi násilí; požaduje, aby byla zaměstnancům pracujícím s případy genderově podmíněného násilí poskytnuta náležitá odborná příprava zohledňující zvláštní potřeby žen, které jsou oběťmi násilí, a aby jim byly přiděleny dostatečné zdroje umožňující upřednostňovat genderově podmíněné násilí;

34.  vzhledem k tomu, že misogynie a sexismus jsou v našich společnostech hluboce zakořeněné, a vzhledem k tomu, že děti a dospívající jsou stále častěji vystavováni násilí on-line, vyzývá členské státy, aby do osnov základních a středních škol zařadily výuku o rovnosti žen a mužů a nenásilí, a to tak, aby žáci o těchto otázkách diskutovali a byly využity všechny učební příležitosti, které se k tomuto účelu nabízejí;

35.  zdůrazňuje, že nové prostředky komunikace, např. prostřednictvím digitálních platforem, jsou využívány jakožto nová forma genderově podmíněného násilí zahrnujícího také hrozby a obtěžování; vyzývá tedy členské státy, aby tyto aspekty zohlednily při vydávání a/nebo provádění EPO;

Obecná doporučení týkající se genderově podmíněného násilí

36.  vyzývá Komisi, aby do Evropského programu pro bezpečnost začlenila ochranu všech občanů, zejména těch z nich, kteří se nacházejí v nejzranitelnější situaci, s tím, že se obzvláště zaměří na oběti trestných činů, jako je obchodování s lidmi nebo genderově podmíněné násilí, a to včetně obětí terorismu, které rovněž potřebují zvláštní pozornost, podporu a společenské uznání;

37.  vyzývá Komisi, aby uspořádala kampaně vybízející ženy, aby genderově podmíněné násilí ve všech podobách oznamovaly, aby mohly být chráněny a zvýšila se přesnost údajů o genderově podmíněném násilí;

38.  zdůrazňuje, že v souladu s hodnotící zprávou vypracovanou službou Parlamentu EPRS je prvotní příčinou odlišné míry využívání vnitrostátních a evropských ochranných příkazů skutečnost, že oběti a mnozí profesionálové nevědí o možnostech, které tato směrnice nabízí; vyzývá tudíž členské státy, aby přijaly plnou odpovědnost za své občany a aby se zapojením nevládních organizací zahájily dlouhodobé, průřezové a informační osvětové kampaně ohledně dostupných ochranných nástrojů a jejich využívání, přičemž se zaměří na: a) celou společnost, b) potenciální oběti, zejména ženy, u nichž je v platnosti vnitrostátní ochranný příkaz, a c) profesionály, jako jsou policisté, úředníci v soudnictví a poskytovatelé právní pomoci a sociálních a tísňových služeb, kteří jsou prvními osobami, které se s oběťmi setkají; vyzývá proto Komisi, aby na zahájení těchto informačních programů vyčlenila finanční prostředky;

39.  bere na vědomí existenci portálu e-justice, který provozuje Komise za přispění členských států; vítá iniciativu Komise rozšířit stávající sekci „Oběti trestných činů“ portálu e-justice a zahrnout do ní veškeré náležité informace týkající se práv obětí, včetně specifických obecných pokynů pro jednotlivé země týkajících se oznamování případů násilí; zdůrazňuje, že je třeba koncipovat sekci pro oběti jako snadno použitelný praktický nástroj a informační zdroj, který by měl být k dispozici ve všech úředních jazycích EU; vybízí členské státy, aby zavedly uživatelsky vstřícné webové stránky věnované právům obětí, které by zahrnovaly také EPO a digitální platformu pro oznamování s cílem usnadnit zjišťování případů genderově podmíněného násilí a které by byly snadno přístupné např. prostřednictvím vnitrostátních portálů s právními informacemi;

40.  naléhavě vybízí členské státy, aby posílily svou spolupráci s nevládními organizacemi činnými v oblasti podpory obětí násilí s cílem vypracovat strategie zahrnující jak proaktivní, tak i reaktivní opatření týkající se genderově podmíněného násilí, fungování nástroje EPO a nezbytných změn legislativy a podpůrných opatření;

41.  vyzývá Komisi, aby předložila právní akt, kterým by podpořila členské státy při prevenci a odstraňování všech forem násilí na ženách a dívkách a genderově podmíněného násilí;

42.  vyzývá Radu, aby aktivovala překlenovací ustanovení, tj. aby jednomyslně přijala rozhodnutí o tom, že násilí páchané na ženách a dívkách (a jiné druhy genderově podmíněného násilí) představuje oblast trestné činnosti podle čl. 83 odst. 1 SFEU;

43.  naléhavě žádá, aby byl podpořen proces, který napomůže postupnému sbližování právních předpisů uplatňovaných na násilné chování vedoucí k vydání ochranného příkazu; zdůrazňuje závažnost útoků, které se zaměřují zejména na ženy a které by měly být trestným činem ve všech členských státech, a také skutečnost, že ochranná opatření v případech genderově podmíněného násilí by měly rovněž přijímat soudy;

Směrem k soudržnému právnímu rámci EU na ochranu obětí

44.  vítá skutečnost, že dne 13. června 2017 bylo podepsáno přistoupení EU k Istanbulské úmluvě, která zaujímá ucelený, komplexní a koordinovaný přístup, přičemž do centra pozornosti klade práva oběti, a která by měla být plně propojena s EPO; vyzývá EU, aby zajistila široké přistoupení k této úmluvě s cílem předcházet násilí vůči ženám, bojovat proti beztrestnosti a chránit oběti; zdůrazňuje význam tohoto nástroje pro překonání jedné z překážek bránících uplatňování EPO, a to skutečnost, že pronásledování (tzv. stalking) není trestným činem ve všech členských státech; v souladu se svým usnesením ze dne 12. září 2017 o přistoupení k Istanbulské úmluvě žádá Komisi, aby určila koordinátora EU pro oblast násilí vůči ženám, který by odpovídal za koordinaci, provádění, monitorování a hodnocení politik, nástrojů a opatření EU s cílem předcházet všem formám násilí vůči ženám a dívkám a bojovat proti nim a jednal jako zástupce EU ve Výboru smluvních stran této úmluvy;

45.  vyzývá všechny členské státy, které tak doposud neučinily, aby ratifikovaly a v plné míře vymáhaly Istanbulskou úmluvu a vyčlenily přiměřené finanční a lidské zdroje na předcházení násilí vůči ženám a genderově podmíněnému násilí a na boj proti němu, a to i prostřednictvím emancipace žen a dívek, ochrany obětí a umožnění toho, aby jim bylo přiznáváno odškodnění;

46.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby se všem profesionálům pracujícím s oběťmi veškerých násilných činů ve smyslu Istanbulské úmluvy dostalo náležitého proškolení, postupů a pokynů, a zabránilo se tak diskriminaci či opakované viktimizaci v průběhu soudního řízení, lékařských postupů a policejního šetření;

47.  vítá povinnost stanovenou Istanbulskou úmluvou zřídit celostátní nepřetržitě fungující bezplatné telefonní linky pomoci, které by volajícím poskytovaly poradenství v souvislosti se všemi druhy násilí spadajícími do oblasti působnosti této úmluvy; vyzývá členské státy, aby tento nástroj v náležitých případech využily a aby obětem poskytovaly informace týkající se EPO;

48.  zdůrazňuje, že s nedostatky justiční a praktické povahy, které se projevily při uplatňování této směrnice, je možné bojovat prostřednictvím řádné součinnosti a koordinace jednotlivých unijních nástrojů na ochranu obětí, jako jsou např. rámcové rozhodnutí 2009/829/SVV o opatřeních dohledu jakožto alternativě zajišťovací vazby a rámcové rozhodnutí o probačních opatřeních, nařízení (EU) č. 606/2013 o vzájemném uznávání ochranných opatření v občanských věcech a směrnice 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu, jež ustavila právo na informace a na bezplatné tlumočnické služby a překlad informací a která zaujímá komplexní přístup k obětem se zvláštními potřebami, včetně obětí genderově podmíněného násilí;

49.  vyzývá členské státy, aby oběti informovaly o dalších ochranných opatřeních v případě, kdy se vykonávající stát ocitne mimo oblasti působnosti této směrnice;

50.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření s cílem přezkoumat stávající nástroje právní ochrany obětí trestných činů a zavést v této věci soudržný právní rámec EU;

51.  vyzývá Komisi, aby přezkoumala, jak je tato směrnice uplatňována v souvislosti s příbuzným nástrojem v občanských věcech, konkrétně nařízením (EU) č. 606/2013, a aby předložila obecné pokyny upravující, jak by mohly být tyto dva právní nástroje EU usilující o ochranu obětí díky uznávání ochranných opatření přijatých v rámci vnitrostátních občanskoprávních či trestněprávních řízení členskými státy účinněji uplatňovány;

o
o   o

52.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, Agentuře Evropské unie pro základní práva a Evropskému institutu pro rovnost žen a mužů.

(1) Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 11.
(2) Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 13.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0329.
(4) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.
(5) Úř. věst. L 261, 6.8.2004, s. 15.
(6) Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1.
(7) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.
(8) Úř. věst. L 338, 21.12.2011, s. 2.
(9) Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 4.
(10) Úř. věst. L 337, 16.12.2008, s. 102.
(11) Úř. věst. L 294, 11.11.2009, s. 20.
(12) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(13) Úř. věst. C 187, 28.6.2011, s. 1.
(14) Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.
(15) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 53.
(16) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 35.
(17) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 2.
(18) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.
(19) Zpráva Agentury Evropské unie pro základní práva (FRA) nazvaná „Násilí na ženách: celounijní průzkum“ ukazuje, že každá třetí žena (33 %) byla po dovršení věku 15 let obětí fyzického a/nebo sexuálního násilí; každá pátá žena (18 %) zažila pronásledování (stalking) a každá druhá žena (55 %) byla vystavena jednomu či více typům sexuálního obtěžování. Vzhledem k této skutečnosti nelze násilí páchané na ženách považovat za okrajový problém, který se týká jen životů některých žen.
(20) https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/210/signatures?desktop=true
(21) Studie EPRS o hodnocení provádění směrnice 2011/99/EU o evropském ochranném příkazu uvádí, že „se odhaduje, že v roce 2010 bylo více než 100 000 žen žijících v EU předmětem ochranných opatření spojených s genderově podmíněným násilím“.


Provádění boloňského procesu – aktuální stav a navazující opatření
PDF 330kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018 o provádění boloňského procesu – aktuální stav a navazující opatření (2018/2571(RSP))
P8_TA(2018)0190B8-0190/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 14 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o příspěvku evropských orgánů ke konsolidaci a pokroku v rámci boloňského procesu(1),

–  s ohledem na závěry Rady z 25. a 26. listopadu 2013 o globálním rozměru evropského vysokoškolského vzdělávání(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

–  s ohledem na závěry Rady z 28. a 29. listopadu 2011 o modernizaci vysokoškolského vzdělávání(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2012 nazvané „Přehodnocení vzdělávání: investice do dovedností pro dosažení lepších socioekonomických výsledků“ (COM(2012)0669),

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu a Rady 2006/143/ES ze dne 15. února 2006 o další evropské spolupráci při zabezpečování kvality v oblasti vysokoškolského vzdělávání(4),

–  s ohledem na společnou deklaraci, kterou dne 19. června 1999 v Boloni podepsali ministři školství z 29 evropských zemí (Boloňská deklarace),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o krocích v návaznosti na provádění boloňského procesu(5),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. listopadu 2017 nazvané „Posílení evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ (COM(2017)0673),

–  s ohledem na otázku Komisi o provádění boloňského procesu – aktuální stav a navazující opatření (O-000020/2018 – B8‑0014/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro kulturu a vzdělávání,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že boloňský proces je mezivládní iniciativa, s jejíž pomocí se země snaží dosáhnout společných cílů otevřeného a skupinového dialogu prostřednictvím mezinárodně dohodnutých závazků, a tím přispívají k vytvoření Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA); vzhledem k tomu, že kvalitní vyšší vzdělávání je jedním z hlavních faktorů rozvoje široké, rozvinuté společnosti založené na znalostech, která v konečném důsledku přispívá k budování pokojné, tolerantní komunity tím, že zajišťuje rovné příležitosti a kvalitní vzdělávání přístupné pro všechny;

B.  vzhledem k tomu, že boloňský proces prosazuje mobilitu posílením internacionalizace vysokoškolského vzdělávání a zlepšením slučitelnosti a srovnatelnosti standardů různých systémů vysokoškolského vzdělávání, a zároveň dodržuje zásady akademické svobody a institucionální autonomie a soustředí se na posílení kvality vysokoškolského vzdělávání a zajištění rovných příležitostí pro občany;

C.  vzhledem k tomu, že EHEA byl zahájen za účelem zřízení třístupňového systému (bakalářský, magisterský a doktorandský) a dosažení srovnatelnějších a celosvětově přitažlivějších evropských systémů vysokoškolského vzdělávání;

D.  vzhledem k tomu, že vzdělávání je jeden z hlavních pilířů naší společnosti a že vysokoškolské vzdělávání má důležitou úlohu při podpoře osobního rozvoje a rozvoje dovedností, zvýšení zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti, posílení občanské angažovanosti, aktivního občanství a mezikulturního porozumění, prosazování společných hodnot a řešení problémů rychle se měnícího světa;

E.  vzhledem k tomu, že Komise zahájila obnovený program EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání za účelem podpory vysokoškolských institucí a vnitrostátních orgánů odpovědných za vysokoškolské vzdělávání; vzhledem k tomu, že do tohoto procesu by se mohly postupně zapojovat další země v EHEA prostřednictvím konzultací a výměny osvědčených postupů;

F.  vzhledem k tomu, že hledání otevřeného a inkluzivního EHEA založeného na kvalitě a vzájemné důvěře je základem boloňského procesu;

G.  vzhledem k tomu, že boloňský proces a EHEA zahrnují 48 zemí včetně mnoha významných sousedů a partnerů EU; vzhledem k tomu, že boloňský proces posiluje účinnost partnerství se zeměmi mimo EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání a nabízí pobídky k reformám v oblasti vzdělávání a dalších oblastech v daných zemích;

H.  vzhledem k tomu, že s přihlédnutím k nerovnoměrnému pokroku při provádění boloňského procesu v rámci EHEA a k mnohým problémům při provádění dohodnutých strukturálních reforem jsou zvýšená a usnadněná mobilita studentů a společné diplomy dosud dvěma hlavními úspěchy boloňského procesu;

I.  vzhledem k tomu, že v roce 2015 bylo Bělorusko přijato do EHEA pod podmínkou, že splní požadavky stanovené v běloruském plánu pro reformu vysokoškolského vzdělávání; vzhledem k tomu, že běloruské orgány nesplnily své závazky do konce roku 2017 a měly by provádění svých reforem oživit;

1.  vyzývá zúčastněné země, aby zvýšily politické zapojení a posílily vzájemnou spolupráci při provádění společně dohodnutých cílů v celém EHEA a aby v případě nutnosti vytvářely vhodné legislativní rámce za účelem konsolidace svého vývoje, posílení svojí důvěryhodnosti a dosažení referenční hodnoty pro celosvětovou špičkovou akademickou úroveň, a zároveň aby posílily možnosti mobility s cílem zajistit zapojení co největšího možného počtu studentů;

2.  vyzývá zúčastněné země, aby zajistily transparentní, přístupné a spravedlivé mechanismy přidělování grantů a příspěvků na mobilitu; požaduje, aby EU a členské státy navýšily své rozpočty na vzdělávání, aby zaručily, že veřejné vysoké školství bude bezplatné a přístupné všem, a podpořily tak celoživotní učení;

3.  vyzývá Komisi a zúčastněné země, aby usnadnily uznání období akademického studia a kreditů získaných v zahraničí, jakož i uznání kvalifikací pro akademické a profesní účely a předchozí učení, a aby vytvořily systémy zajišťování kvality; trvá na tom, že Unie, členské státy a univerzity by měly vytvořit mechanismy pro poskytování finanční a administrativní podpory studentům, akademickým pracovníkům a ostatním zaměstnancům se znevýhodněným zázemím prostřednictvím přiměřených finančních prostředků, a to i tak aby podpořily účast v programech mobility, a pro další zpřístupnění vysokoškolské vzdělávání rozšířením možností celoživotního učení na akademické úrovni, aby stimulovaly doplňkové formy učení, jako je například neformální a informální vzdělávání, a aby vytvořily otevřenější způsoby učení tím, že odstraní stávající překážky mezi různými stupni vzdělávání;

4.  vyzývá příslušné zúčastněné strany a orgány, aby poskytly řešení problému krátkých cyklů, kdy je přijímací zkouška na univerzitu vyžadována pro přístup a přijetí do bakalářského stupně studia;

5.  žádá země EHEA, aby podporovaly inkluzivnější mobilitu studentů, učitelů, výzkumných pracovníků a administrativních pracovníků, která přispívá k osobnímu i profesnímu rozvoji a k lepší kvalitě učení, výuky, výzkumu a správy; zastává se o zahrnutí mobility do vzdělávacích programů a zlepšení učení cizích jazyků; žádá členské státy, aby poskytovaly odpovídající veřejné finanční prostředky a aby je účinněji využívaly, a zaručily tak studentům a výzkumným pracovníkům nezbytné prostředky pro studium v zahraničí a zajistily, aby sociální a ekonomické prostředí, z něhož pocházejí, nepředstavovalo překážku;

6.  zdůrazňuje, že šíření znalostí, výzkumu a vědy v rámci zemí EHEA je klíčovou součástí strategie EU po roce 2020 a výrazně přispívá k posílení evropského občanství;

7.  vybízí Komisi, aby posoudila provádění cílů stanovených na ministerské konferenci v Jerevanu v roce 2015, pokud jde o kvalitu výuky a studia a o podporu zaměstnatelnosti absolventů v průběhu jejich pracovního života;

8.  zdůrazňuje, že je důležité zlepšovat sociální rozměr vysokoškolského vzdělávání; vyzývá země EHEA, aby účinně prováděly strategii sociálního rozměru EHEA a aby poskytovaly konkrétní příležitosti pro přístup k vysokoškolskému vzdělávání a jeho úspěšné dokončování pro studenty se zdravotním postižením a studenty se znevýhodněným zázemím;

9.  vyzývá země EHEA, aby zajistily, že konzultace a kritická posouzení jejich vysokoškolských institucí se provádějí na mezinárodní úrovni, a aby usilovaly o lépe koordinovaný přístup k provádění společně dohodnutých reforem za účelem dosažení cílů boloňského procesu, jakož i o faktické uznání neformálního vzdělávání a informálního učení s cílem zlepšit zaměstnatelnost studentů a občanskou angažovanost;

10.  zdůrazňuje, že je zapotřebí rozšířit přístup nedostatečně zastoupených skupin, zejména stanovením kvantitativních cílů přístupu ke vzdělávání a jeho dokončení; zdůrazňuje, že je důležité zaručit a podporovat přístup uprchlíků a žadatelů o azyl ke všem institucím v Evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA), a připomíná, že „atraktivita“ vyššího vzdělávání v Evropě spočívá rovněž v jeho schopnosti přijímat studenty bez jakékoli diskriminace;

11.  vyzývá Komisi, aby sledovala pokrok cílů stanovených v rámci boloňského procesu v oblasti sociálního rozměru, jakož i cílů širšího začlenění;

12.  žádá, aby na ministerské konferenci, která se bude letos konat v Paříži, byla předložena zpráva o provádění cíle stanoveného na poslední ministerské konferenci (v Jerevanu v květnu 2015), aby bylo dokončeno vytváření EHEA;

13.  požaduje, aby příští ministerská konference EHEA v roce 2018 v Paříži poskytla kritické posouzení boloňského procesu s cílem a) určit zbývající překážky a možná řešení a zajistit řádné provádění závazků, b) země, které zaostávají v provádění klíčových závazků boloňského procesu, podpořit prostřednictvím lepšího budování kapacit a vytvořit zvláštní mechanismy a postupy pro řešení případů neplnění povinností a c) prozkoumat nové cíle EHEA na období po roce 2020 a zlepšit dialog mezi vládami, vysokoškolskými institucemi a výzkumnými instituty, a přispět tak k vytvoření integrovanějšího, vysoce kvalitního, inkluzivního, atraktivního a konkurenceschopného EHEA;

14.  vyzývá země EHEA, aby ponechaly Bělorusko na programu EHEA; vyzývá Komisi, aby poskytla prostředky pro činnosti vyžadované k provádění běloruského plánu pro reformu vysokoškolského vzdělávání;

15.  vyzývá sekretariát boloňské kontrolní skupiny, aby prošetřil zprávy o tom, že stejné předpisy byly prováděny různě v různých zemí EHEA a že různá prostředí a úrovně prostředků vedly k významným rozdílům mezi institucemi EHEA;

16.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat a vytvářet příležitosti pro společenskou debatu o sektoru vysokoškolského vzdělávání a o výzvách, kterým čelí zúčastněné strany; poukazuje na význam podpory zapojení studentů, výzkumných pracovníků, učitelů a ostatních zaměstnanců do řízení vysokoškolského vzdělávání;

17.  zdůrazňuje, že je nutné navýšit veřejné financování vzdělávání a držet se hlavního cíle EU, který činí 3 % HDP Unie v oblasti výzkumu a vývoje do roku 2020;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 24.
(2) Úř. věst. C 28, 31.1.2014, s. 2.
(3) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 36.
(4) Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 60.
(5) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 2.

Právní upozornění