Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2053(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0293/2018

Předložené texty :

A8-0293/2018

Rozpravy :

PV 22/10/2018 - 19
CRE 22/10/2018 - 19

Hlasování :

PV 23/10/2018 - 7.16
CRE 23/10/2018 - 7.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0400

Přijaté texty
PDF 153kWORD 52k
Úterý, 23. října 2018 - Štrasburk Konečné znění
Úloha finanční účasti zaměstnanců při vytváření pracovních míst a motivování nezaměstnaných
P8_TA(2018)0400A8-0293/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 23. října 2018 o úloze finanční účasti zaměstnanců při vytváření pracovních míst a motivování nezaměstnaných (2018/2053(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na čl. 3 odst. 3 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), jenž po EU požaduje, aby podporovala vysokou úroveň zaměstnanosti, zaručila přiměřenou sociální ochranu, bojovala proti sociálnímu vyloučení a zajistila vysokou úroveň všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7. prosince 2015 na téma „Podpora sociální ekonomiky jakožto jednoho z klíčových motorů hospodářského a sociálního vývoje v Evropě“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. června 2016 s názvem „Evropský program pro ekonomiku sdílení“ (COM(2016)0356),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 27. března 2014 nazvané „Dlouhodobé financování evropské ekonomiky“ (COM(2014)0168),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. prosince 2012 s názvem „Akční plán: evropské právo obchodních společností a správa a řízení společností – moderní právní rámec pro angažovanější akcionáře a udržitelnější společnosti“ (COM(2012)0740),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM(2012)0573),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 s názvem „Evropa 2020: strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na doporučení Komise ze dne 3. října 2008 o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvané „Zelenou malým a středním podnikům“ – „Small Business Act“ pro Evropu (COM(2008)0394) a s ohledem na pracovní programy Evropské komise na rok 2008 a na rok 2009,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. března 2006 nazvané „Provádění lisabonského programu Společenství pro růst a zaměstnanost: převod podniků – Kontinuita prostřednictvím nového začátku“ (COM(2006)0117),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. července 2002 s názvem Rámec pro podporu finanční účasti zaměstnanců (COM(2002)0364) a usnesení Parlamentu k tomuto sdělení ze dne 5. června 2003(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) ze dne 21. října 2010 k tématu „Finanční spoluúčast zaměstnanců v Evropě“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 o informovanosti a konzultování pracovníků, předvídání a zvládání restrukturalizace(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. ledna 2014 o finanční účasti zaměstnanců na zisku společností(4) a na stanovisko Hospodářského a měnového výboru (2013/2127(INI)),

–  s ohledem na studii s názvem „Finanční účast zaměstnanců na zisku společností“, kterou si vyžádal Výbor pro zaměstnanost a sociální věci Evropského parlamentu a která byla zveřejněna v září 2012,

–  s ohledem na hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období, které bylo zveřejněno dne 8. června 2017 (COM(2017)0292),

–  s ohledem na pilotní projekt Komise s názvem „Podpora podílnictví a účasti zaměstnanců“, jehož konečná verze byla zveřejněna v roce 2014,

–  s ohledem na zprávu PEPPER IV nazvanou „Srovnání podílu zaměstnanců na zisku a hospodářských výsledcích podniků v členských státech a kandidátských zemích Evropské unie“, kterou v říjnu 2009 vydala Svobodná univerzita v Berlíně,

–  s ohledem na zprávu PEPPER III nazvanou „Podpora účasti zaměstnanců na zisku a hospodářských výsledcích podniku v nových členských státech a kandidátských zemích Evropské unie“, kterou v červnu 2006 vydala Svobodná univerzita v Berlíně,

–  s ohledem na zprávu skupiny na vysoké úrovni tvořené nezávislými odborníky ze dne 18. prosince 2003 o nadnárodních překážkách růstu finanční účasti zaměstnanců v nadnárodních podnicích,

–  s ohledem na zprávu Komise PEPPER II nazvanou „Podpora účasti zaměstnanců na zisku a hospodářských výsledcích podniku (včetně kapitálové účasti) v členských státech“, kterou v lednu 1997 vydala Komise (COM(1996)0697),

–  s ohledem na zprávu PEPPER I nazvanou „Podpora účasti zaměstnanců na zisku a hospodářských výsledcích podniku“, kterou v březnu 1991 vydala Komise a Evropský univerzitní institut,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0293/2018),

A.  vzhledem k tomu, že existuje mnoho modelů finanční účasti zaměstnanců (EFP), z nichž si zaměstnavatel může vybrat: podíl na zisku, individuální zaměstnanecké podílnictví, vlastnictví pracovníků v rámci družstevních modelů, a programy zaměstnaneckého podílnictví (ESOP);

B.  vzhledem k tomu, že nejvhodnější model EFP si musí daná společnost a její pracovníci pečlivě zvolit, přičemž musí řádně zohlednit specifické vnitrostátní daňové předpisy a odvětvové souvislosti, a že tento model bude z větší části záviset na velikosti, činnosti a postavení společnosti, zejména pokud je kótovaná; vzhledem k tomu, že není vhodné vytvářet všeobecný a univerzální model finanční účasti zaměstnanců na úrovni EU;

C.  vzhledem k tomu, že podle údajů z evropského průzkumu o společnostech z roku 2013(5) mohou programy finanční účasti zaměstnanců značně kolísat v závislosti na charakteristice společnosti; vzhledem k tomu, že 62 % evropských podniků používá určitou formu pohyblivé složky odměny, přičemž podíl na zisku představuje 30 % a odměna spojená s výkonností skupiny činí 25 %; vzhledem k tomu, že systémy vlastnictví akcií využívá 5 % společností; vzhledem k tomu, že programy finanční účasti zaměstnanců se více než ve veřejném sektoru (s výjimkou některých států) využívají v soukromém sektoru a v určitých hospodářských odvětvích, především ve společnostech v oblasti informačních a komunikačních technologií, ve finančních a pojišťovacích společnostech a v konzultantských firmách; vzhledem k tomu, že využití programů finanční účasti zaměstnanců je pravděpodobnější ve větších společnostech než v malých a středních podnicích a že jsou tyto systémy také častější ve společnostech se zahraniční majetkovou účastí nebo nadnárodních společnostech a ve společnostech sídlících v oblastech se středně či pokročile rozvinutým hospodářstvím(6);

D.  vzhledem k tomu, že programy zaměstnaneckého podílnictví jsou jistou formou finanční účasti zaměstnanců využívající zvolený zprostředkující subjekt, který může vykonávat hlasovací práva či jinou podobu řízení společnosti jménem zaměstnanců, kteří si je mohli dobrovolně zvolit;

E.  vzhledem k tomu, že programy finanční účasti zaměstnanců zapojující pracovníky do konzultací a rozhodování prokazují(7), že jsou pro zaměstnance i společnost přínosné, a to i ve smyslu udržitelného řízení, transparentnosti, sociálního dialogu, vzájemného respektu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a dalších aspektů, jako je nábor pracovní síly, její udržení, motivace, uspokojení z práce a rozvoj dovedností, jakož i celková výkonnost a ziskovost;

F.  vzhledem k tomu, že účast zaměstnanců na rozhodování by mohla zlepšit organizační výkonnost a kvalitu pracovního života zaměstnanců a že by mohla fungovat jako inovační nástroj na pracovišti(8) na podporu pocitu vlastnictví, zlepšení toku informací ve společnosti a zlepšení úrovně důvěry mezi zaměstnavateli a zaměstnanci;

G.  vzhledem k tomu, že programy finanční účasti zaměstnanců mohou mít prostřednictvím podpory společností - včetně malých a středních podniků - a trhu práce pozitivní účinek na hospodářství členských států; vzhledem k tomu, že finanční účast zaměstnanců v jejich společnosti může přispět k uspokojení z práce, smyslu vlastnictví, vzájemné úctě mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a celkové výkonnosti a může zaměstnancům pomoci nalézt příležitosti ve svých domovských zemích;

H.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s rozvojem unie kapitálových trhů by programy finanční účasti zaměstnanců mohly přispět k cílům unie kapitálových trhů, pokud jde o růst podporující začlenění a transparentnost v hospodářské činnosti; vzhledem k tomu, že finanční účast zaměstnanců by mohla zlepšit finanční vzdělávání mezi občany EU, pokud by byla spojena se školením účastníků poskytovaným společnostmi a členskými státy, což by mohlo snížit jejich neochotu investovat a potenciálně zvýšit retailové investice;

I.  vzhledem k tomu, že Evropská strategie zaměstnanosti a strategie Evropa 2020 stanoví priority ke zlepšení kvality pracovních míst a zajištění lepších pracovních podmínek; vzhledem k tomu, že zvýšení účasti zaměstnanců na finančních výsledcích společnosti a poskytování lepších odměn by mohlo přispět k dosažení těchto cílů;

J.  vzhledem k tomu, že je naprosto zásadní, aby finanční účast zaměstnanců byla doprovázena vysokou mírou informovanosti, odbornou přípravou a konzultacemi se zaměstnanci, aby si plně uvědomovali, jak programy finanční účasti, do nichž mohou vstoupit, fungují, a aby mohli na základě plného obeznámení se se situací posoudit možné výhody a rizika těchto programů, jako například v případě bankrotu společnosti;

K.  vzhledem k tomu, že díky finanční účasti zaměstnanců, posílenému sociálnímu dialogu a strategickému rozhodování by zaměstnavatelé mohli investovat do možností rozvoje své pracovní síly, čímž by přispěli k boji proti sociálnímu vyloučení a zajistili vysokou úroveň vzdělávání;

L.  vzhledem k tomu, že díky zapojení zaměstnanců do rozhodovacího procesu může finanční účast zaměstnanců v závislosti na specifičnosti tohoto programu v některých případech pomoci společnostem, včetně malých a středních podniků, s restrukturalizací a zachováním kontinuity společnosti skrze řešení problémů spojených s nástupnictvím společnosti a generační obnovou, například v rodinných podnicích;

M.  vzhledem k tomu, že je třeba mít na paměti, že finanční účast zaměstnanců v sobě nese pozitivní a negativní prvky;

N.  vzhledem k tomu, že finanční účast zaměstnanců sebou nese určitá finanční rizika, ale může sloužit i ke zmírnění otřesů, protože umožňuje bonusy nebo jiné formy odměn a rovněž zajišťuje, aby zaměstnanci měli k dispozici portfolio uložených akcií; vzhledem k tomu, že zejména programy zaměstnaneckého podílnictví (ESOP) mohou být příkladem modelu odkoupení podniku zaměstnanci v případě nekótovaných společností, pokud by proces přednostního odkoupení mohl zaměstnancům umožnit potenciálně si zachovat vlastní pracovní místa v případě, že existuje možnost odkoupení podniku jinými společnostmi;

O.  vzhledem k tomu, že mají-li být zaměstnanci chráněni před riziky, jako je ztráta pracovního místa a ztráta investovaného kapitálu v případě, že na jejich zaměstnavatele udeří krize, je zapotřebí přijmout vhodná opatření; vzhledem k tomu, že finanční účast zaměstnanců nesmí být využívána ke snížení sociálních a zaměstnaneckých práv, která zaměstnanci získali, nesmí nahrazovat běžný základní plat, jiné formy odměn nebo příspěvky do důchodových systémů a nesmí být způsobem, jak převádět rizika na pracovníka nebo nedodržovat pracovní právo;

P.  vzhledem k tomu, že účast v modelu finanční účasti zaměstnanců by měla pro zaměstnance zůstat dobrovolnou možností, zejména v malých a středních podnicích, aniž by to mělo vliv na jejich mobilitu na trhu práce, jejich sociální zabezpečení nebo jejich právo na kolektivní akci; vzhledem k tomu, že zaměstnanci by proto měli mít vždy přístup k informacím o hospodářské situaci společnosti, s výjimkou jeho obchodního tajemství a informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, a měli by být informováni o výhodách a nevýhodách každého dostupného modelu finanční účasti zaměstnanců;

Q.  vzhledem k tomu, že daňové pobídky jsou klíčovým prvkem pro propagaci modelu finanční účasti zaměstnanců s návratností ve středně až dlouhodobém výhledu, a že země s dlouhou tradicí finanční účasti zaměstnanců mají rovněž nejrozvinutější model zaměstnaneckého vlastnictví a nejvyšší fiskální výnosy;

R.  vzhledem k tomu, že aktivní politiky zaměstnanosti, jako je podpora skutečné samostatné výdělečné činnosti a běžného i sociálního podnikání, jsou nezbytnými nástroji k začlenění nezaměstnaných do pracovního trhu, a to v souladu s Akčním plánem na podporu evropského podnikání přijatým v lednu 2013;

S.  vzhledem k tomu, že stávající Evropský sociální fond (ESF) podporuje sociální podnikání a sociální a solidární ekonomiku a budoucí ESF Plus by v této činnosti měl pokračovat; vzhledem k tomu, že finanční účast zaměstnanců může významným způsobem přispět k rozvoji sociálního a solidárního hospodářství, například tím, že zajistí větší dostupnost investic nebo financování;

T.  vzhledem k tomu, že model finanční účasti zaměstnanců může sloužit jako doplňkový k programům EU zaměřeným na rozšíření přístupu ke kapitálu, zvláště pro malé a střední podniky, a to například v rámci programů COSME, InnovFin a Creative Europe a také evropských strukturálních a investičních fondů;

U.  vzhledem k tomu, že model finanční účasti zaměstnanců by mohl doplňovat Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci, který pomáhá osobám, které ztratily zaměstnání v důsledku rozsáhlé restrukturalizace spojené s globalizací nebo ekonomickou a finanční krizí, pokud jde o opatření zaměřená na rekvalifikaci, odbornou přípravu, pomoc při samostatné výdělečné činnosti, zakládání firmy a převzetí podniků zaměstnanci;

V.  vzhledem k tomu, že pokyny EU týkající se finanční účasti zaměstnanců by mohly členským státům pomoci vypracovat rámce pro modely finanční účasti zaměstnanců, které by mohly potenciálně vést k přínosům jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance, a rovněž by mohly zvýšit informovanost veřejnosti o finanční účasti zaměstnanců;

1.  vyzývá Komisi, aby zvážila doporučení vhodná pro motivování členských států a společností, zejména malých a středních podniků, k vytvoření a nabízení modelů finanční účasti zaměstnanců, které budou ku prospěchu i v zájmu jak zaměstnanců, tak společností; zdůrazňuje, že tyto modely by měly:

   chránit bezpečnost příjmu pracovníků,
   nevyužívat pracovníky v krizové situaci,
   nepřenášet podnikatelské riziko na pracovníky;
   zaručit vysokou úroveň ochrany investic pracovníků;

2.  vyzývá členské státy, aby při propagaci programů zaměstnaneckého podílnictví u společností a zaměstnanců poskytovaly v souladu se zásadami osvědčených postupů nezávazné pobídky, včetně daňových pobídek, a aby současně podporovaly nejvyšší standardy sociální ochrany zaměstnanců a zaručily jejich právo na kolektivní akci;

3.  zdůrazňuje, že finanční účast zaměstnanců musí být součástí systému zapojení pracovníků, například do rozhodovacího procesu společnosti, a to i prostřednictvím zástupců zaměstnanců, a že finanční účast zaměstnanců nesmí nahrazovat spravedlivý a důstojný plat ani být alternativou k veřejným důchodům nebo ke kolektivně dohodnutým důchodovým systémům;

4.  vyzývá Komisi, aby provedla tzv. pětibodový akční plán zahrnutý do konečné zprávy pilotního projektu na podporu podílnictví a účasti zaměstnanců z roku 2014,

5.  uznává, že existuje souvislost mezi legislativními opatřeními na vnitrostátní úrovni upřednostňujícími programy finanční účasti zaměstnanců a počtem společností a zaměstnanců, kteří tyto programy využívají;

6.  upozorňuje na překážky na nadnárodní úrovni, jimž čelí společnosti nabízející tyto programy v několika členských státech, jakož i zaměstnanci, zejména pokud jde o nesrovnalosti v právní úpravě a rizika dvojího zdanění, jež mohou vést k podstatným administrativním nákladům a mít dopad na svobodu pohybu pracovníků, což má z hlediska boje proti tíživé nezaměstnanosti a prohlubování konvergence a integrace členských států zásadní vliv;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvyšovaly informovanost o této záležitosti, jak doporučuje závěrečná zpráva o pilotním projektu na podporu podílnictví a účasti zaměstnanců z roku 2014, využívaly poznatků vzešlých z výzkumných projektů a podporovaly přeshraniční přenositelnost osvědčených postupů a aby rovněž navrhly soubor jednoduchých, základních a elementárních podpůrných modelů;

8.  vyzývá Komisi a členské státy, aby malým a středním podnikům a mikropodnikům poskytly zvláštní internetové stránky, které by zahrnovaly vzorové dohody o podílu na zisku s cílem usnadnit jejich provádění, jakož i informace o souvisejících rizicích a další relevantní materiály; dále vyzývá Komisi a členské státy, aby s pomocí Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek, nadále pokračovaly v získávání údajů o využívání a šíření modelů finanční účasti a zkoumání dopadů finanční účasti na fungování společnosti, kvalitu její práce a udržení pracovníků;

9.  vyzývá členské státy a Komisi, aby společnostem, které projeví zájem o finanční účast zaměstnanců, pomáhaly s řešeními a zvláštními podpůrnými opatřeními, aby se zabránilo nadměrným administrativním nákladům a nákladům na rozvoj spojeným s prováděním finanční účasti zaměstnanců, zejména v malých a středních podnicích, a aby podporovaly poskytovatele outsourcingových služeb, jako jsou banky a investiční fondy, a navrhli jednoduché modely finanční účasti zaměstnanců přizpůsobené tak, aby vyhovovaly tomuto druhu společnosti, přičemž je třeba zajistit, aby zprostředkovatelé nezneužívaly nejmenší společnosti a aby nevznikaly žádné skryté náklady;

10.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly finanční vzdělávání s cílem posílit postavení občanů EU a zvýšit jejich informovanost o důsledcích finanční účasti zaměstnanců;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby hned na začátku navázaly spolupráci se sociálními partnery, organizacemi podílnictví zaměstnanců a dalšími zúčastněnými stranami, s cílem vypracovat nejvhodnější rámce finanční účasti zaměstnanců, a pokud je model finanční účasti zaměstnanců považován za relevantní, jednat o něm za každý podnik zvlášť a zohledňovat velikost a druh společnosti, její pracovní sílu a finanční situaci, ale i vnitrostátní právní úpravu a praxi;

12.  doporučuje, aby se o prostředcích a nástrojích spoření zaměstnanců jednalo na úrovni jednotlivých odvětví s cílem poskytnout malým a středním podnikům a mikropodnikům vzorové dohody, které mohou být těmito podniky přímo a snadno uplatňovány;

13.  zdůrazňuje, že finanční účast zaměstnanců by měla být přístupná všem zaměstnancům na nediskriminačním základě bez ohledu na jejich věk, pohlaví, národnost, plný či částečný úvazek atd.

14.  podotýká, že rozlišování mezi zaměstnanci by bylo možné odůvodnit v zájmu naplnění různých potřeb a zájmů zaměstnanců, například pokud jde o systémy neobchodovatelných akcií, které jsou vyhrazeny vedení společnosti;

15.  domnívá se, že programy zaměstnaneckého podílnictví by měly rovněž umožnit, aby zaměstnanci používali účet ESOP i pro jiný kapitál než kapitál současného zaměstnavatele, aby se zmírnilo riziko koncentrace, a to zejména pro malé a střední podniky;

16.  připomíná, že rozhodnutí vstoupit do programu finanční účasti zaměstnanců by mělo být naprosto dobrovolné, což znamená, že by se neměla přijímat žádná opatření vůči zaměstnancům, pokud se rozhodnou, že se programu nezúčastní, a pokud souhlasí, měla by být jejich účast založená na přiměřené odborné přípravě a na informovaném souhlasu zaměstnance, který si je plně vědom svých práv, povinností a rizik, situace společnosti a daňových povinností v souvislosti se vstupem do programu, jakož i podmínek, které se uplatní v případě odchodu ze společnosti či vystoupení z tohoto programu;

17.  domnívá se, že finanční účast zaměstnanců nesmí nahradit nebo snížit normální základní mzdu ani jiné formy příspěvků, jako jsou příspěvky na sociální zabezpečení, ale měla by doplňovat všechna sociální a smluvní práva, což je nezbytnou podmínkou uplatňování finanční účasti zaměstnanců;

18.  je přesvědčen, že by mělo být vytvořeno více vazeb mezi finanční účastí zaměstnanců a sociálním hospodářstvím, zejména prostřednictvím programů, jako je Creative Europe, nabízejících malým a sociálním podnikům mikroúvěry do výše 25 000 EUR;

19.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily rychlý vývoj a změny na pracovním trhu a také následné výzvy související s dovednostmi, digitalizací, automatizací, majetkovou nerovností a škrty v oblasti sociálního zabezpečení a neustálé vytváření nových příležitostí s cílem podporovat a chránit pracovníky a umožnit jim, aby se mohli přizpůsobit a rozvíjet se po odborné i osobní stránce;

20.  zdůrazňuje významnou úlohu, kterou může hrát finanční účast zaměstnanců v rozvoji podnikatelského ducha a podnikání tím, že usnadní hledání a přístup ke kapitálu, a to zejména začínajícím podnikům;

21.  zdůrazňuje, že ačkoli mikropodniky hrají v ekonomice většiny členských států EU významnou roli, nebyla pro ně dosud provedena žádná opatření na podporu zaměstnaneckého podílnictví;

22.  vítá iniciativy, které jsou vedené generálními ředitelstvími Komise, například GŘ EMPL, GŘ FISMA a GŘ GROW, a zaměřené na podporu zaměstnanosti, malých a středních podniků a unie kapitálových trhů, a vyzývá ke koordinovanému přístupu s cílem nejlépe využívat dostupné zdroje, přičemž je nutné zohlednit, že konečným příjemcem je evropský občan;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 307, 18.11.2008, s. 11.
(2) Úř. věst. C 68 E, 18.3.2004, s. 429.
(3) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 23.
(4) Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 41.
(5) Třetí evropský průzkum společností, Eurofound, 2013.
(6) Změny v odměňování a systémech odměňování, Eurofound, 2016.
(7) Každoroční ekonomický průzkum zaměstnaneckého podílnictví v evropských zemích
(8) Inovativní změny v evropských společnostech, Eurofound, 2016.

Poslední aktualizace: 10. prosince 2019Právní upozornění