Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2046(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0313/2018

Předložené texty :

A8-0313/2018

Rozpravy :

PV 22/10/2018 - 14
CRE 22/10/2018 - 14

Hlasování :

PV 24/10/2018 - 11.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0404

Přijaté texty
PDF 561kWORD 67k
Středa, 24. října 2018 - Štrasburk Předběžné znění
Souhrnný rozpočet Evropské unie na rok 2019 – všechny oddíly
P8_TA-PROV(2018)0404A8-0313/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2018 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019 (11737/2018 – C8-0410/2018 – 2018/2046(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (2),

–  s ohledem na nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2018 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2019(7),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Komise dne 21. června 2018 (COM(2018)0600),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který Rada přijala dne 13. září 2018 a postoupila Evropskému parlamentu dne 14. září 2018 (11737/2018 – C8-0410/2018),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2018 o mandátu pro třístranná jednání o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2019(8),

–  s ohledem na návrh na změnu č. 1/2019 (COM(2018)0709) k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019,

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0313/2018),

Oddíl III

Celkový přehled

1.  zdůrazňuje, že čtení rozpočtu na rok 2019 v Parlamentu plně zohledňuje politické priority, které Parlament přijal převážnou většinou hlasů ve svých výše uvedených usneseních ze dne 15. března 2018 o obecných pokynech a ze dne 5. července 2018 o mandátu pro třístranná jednání; připomíná, že jádrem těchto priorit je: udržitelný růst, inovace, konkurenceschopnost, bezpečnost, řešení hlavních příčin vlny uprchlíků a migračních toků, zvládání toků uprchlíků a migrantů, boj proti změně klimatu a přechod na energii z obnovitelných zdrojů a migrace, a zvláštní pozornost má být věnována mladým lidem;

2.  upozorňuje na to, že s výhledem na vystoupení Spojeného království z Unie potřebuje Unie nezbytné finanční prostředky na to, aby naplnila očekávání občanů, aby byla schopna účinně plnit četné výše uvedené prioritní úkoly a zvládnout výzvy, kterým čelí, a aby zlepšovala každodenní život svých občanů;

3.  poukazuje na to, že občané Evropy očekávají, že se Unie všemožně vynasnaží zajistit hospodářský růst a podporovat vytváření pracovních míst, a to rovnou měrou ve všech svých regionech; podotýká, že naplnění těchto očekávání vyžaduje investice do výzkumu a inovací, digitalizace, vzdělávání, infrastruktury a malých a středních podniků a podporu zaměstnanosti, zejména u mladých lidí v Evropě; vyjadřuje nelibost nad tím, že Rada zase navrhuje škrty právě u těch programů, které mají učinit ekonomiku Unie konkurenceschopnější a inovativnější; zdůrazňuje navíc, že u mnoha z těchto programů – příkladem může být Horizont 2020 – je velmi výrazný převis poptávky nad možnostmi financování, což představuje špatné využívání zdrojů a znamená to, že se nedostává financování pro spoustu výborných projektů; upozorňuje rovněž na to, že programy jako Erasmus+, Horizont 2020 a Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) jsou živoucí ukázkou toho, jak je výhodné pracovat společně v rámci celé Unie, a pomáhají vytvářet pocit evropské sounáležitosti; rozhodl se proto výrazně zvýšit prostředky pro program Erasmus+ a posílit programy, které přispívají k růstu a vytváření pracovních míst, mj. Horizont 2020, Nástroj pro propojování Evropy (CEF) a COSME;

4.  opakuje, že je odhodlán splnit své přísliby, které učinil během jednání o Evropském fondu pro strategické investice (EFSI), tj. minimalizovat dopad škrtů souvisejících s EFSI u programů Horizont 2020 a CEF v rámci ročního rozpočtového procesu; navrhuje proto vykompenzovat tyto škrty tím, že se obnoví původní roční profil těchto dvou programů, který jim umožní plně dosáhnout cílů, které byly dohodnuty během přijímání příslušných právních předpisů;

5.  upozorňuje na to, že nezaměstnanost mladých je v některých členských státech i nadále nepřijatelně vysoká, a to zvláště v ekonomicky zaostávajících regionech, a že obzvláště znepokojivá je situace mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy a jsou dlouhodobě bez práce; zdůrazňuje, že mladí lidé jsou skupinou, která je nejvíce ohrožena chudobou a sociálním a ekonomickým vyloučením; rozhodl se proto zvýšit prostředky pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) nad úroveň, kterou navrhla Komise; zdůrazňuje, že toto navýšení prostředků by nemělo být v žádném případě považováno za předsunutí přídělu prostředků na YEI, který byl pro tuto iniciativu schválen v rámci přezkumu VFR v polovině období, a naléhavě žádá, členské státy ke zvyšování úrovně absorpce financování a k vytváření kvalitnějších pracovních míst pro mladé lidi;

6.  připomíná, že je nezbytné usilovně bojovat proti chudobě;

7.  zdůrazňuje, že fondy v rámci politiky soudržnosti by neměly přímo ani nepřímo podporovat přemístění, jak je definováno v čl. 2 odst. 61a nařízení Komise (EU) č. 651/2014; naléhavě vyzývá řídící orgány členských států, aby zajistily, že příspěvky z fondů nebudou poskytovány příjemcům, kteří provedli přemístění během pěti let před podáním žádosti o příspěvek; a zajistily, že v případě, že příjemce provede přemístění v průběhu pěti let po obdržení příspěvku, bude příspěvek vrácen v plné výši;

8.  připomíná, že politika soudržnosti sehrává primární úlohu při rozvoji a růstu Unie a při konvergenci v členských státech a regionech; zdůrazňuje, že se Parlament zavázal k zajištění odpovídajících prostředků na ty programy, které představují jednu z hlavních politik Unie;

9.  lituje toho, že podle současných předpokladů by bylo na klimatická opatření věnováno pouze 19,3 % rozpočtu Unie na období 2014–2020, nepodařilo by se tudíž dosáhnout cíle 20 %, který byl stanoven již v době před dohodou na pařížské konferenci o klimatu; rozumí, že je tomu tak do značné míry z důvodu zpoždění u politiky soudržnosti a u programů rozvoje venkova; naléhavě vyzývá členské státy, které tyto programy spravují, aby urychlily jejich provádění s důrazem na výdaje v oblasti klimatu, aby byly vyrovnány nižší příděly v prvních v letech VFR; vyzývá Komisi, aby vypracovala akční plán v rámci programů, které mají ohromný potenciál přispět k dosažení cíle výdajů na oblast klimatu; žádá robustní, každoroční konsolidaci, abychom dosáhli pokroku k cíli zohlednit problematiku klimatu ve všech politikách, s konkrétními a koherentními zárukami, které zaručí, že rozpočtová rozhodnutí, která nepůjdou proti snahám v oblasti klimatu, budou v souladu se závazky Unie podle Pařížské dohody, s komplexním vykazováním, aby bylo možno zahájit iniciativy, pokud se nepodaří splnit cíle;

10.  zdůrazňuje, že prostředky z okruhu 3 byly v posledních letech uvolňovány převážně za účelem řešení migrační a uprchlické výzvy a že by tato opatření měla pokračovat a měla by být posílena natolik a tak dlouho, jak bude nutné; vyzývá Komisi, aby aktivně sledovala, zda je výše přídělů finančních prostředků v okruhu 3 odpovídající, a plně využívala veškeré dostupné nástroje k tomu, aby včas reagovala na případné nepředvídané události, které by mohly vyžadovat dodatečné finanční prostředky v oblasti migrace, a zvláštní pozornost při tom věnovala případu ostrovních regionů spadajících do působnosti článku 174 Smlouvy o fungování Evropské unie; rozhodl se zvýšit prostředky pro Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), aby bylo možno plně pokrýt potřeby Unie v oblasti migrace, zejména podporovat členské státy při zlepšování podmínek přijímání, integračních opatření a postupů pro žadatele o azyl a migranty a při prohlubování solidarity a sdílení odpovědnosti mezi členskými státy a zdokonalování spravedlivých a účinných strategií navracení osob; znovu konstatuje, že strop okruhu 3 je nedostatečný k tomu, aby bylo možno poskytnout odpovídající finanční prostředky na vnitřní dimenzi těchto priorit a na jiné prioritní programy, například v oblastech zdravotnictví, bezpečnosti potravin, bezpečnosti, spravedlnosti, občanství a kultury; domnívá se, že místní orgány ochotné podpořit program Unie pro znovuusídlení by měly být ještě více podporovány prostřednictvím složky přímého řízení ve fondu AMIF;

11.  trvá na tom, že s ohledem na nedávné bezpečnostní hrozby v celé Unii by v rámci financování z okruhu 3 měla být věnována zvláštní pozornost i opatřením, která povedou ke zvýšení bezpečnosti občanů Unie; z tohoto důvodu se rozhodl zvýšit rozpočtové prostředky agenturám v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí jako například Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (EUROPOL), Agentuře Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL), Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Evropské jednotce pro soudní spolupráci (Eurojust) a novému Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), které se vzhledem k vyšší pracovní zátěži a dalším úkolům v uplynulých letech potýkaly s nedostatkem zaměstnanců a finančních prostředků;

12.  opakuje, že součástí řešení migrační a uprchlické výzvy i bezpečnostních hrozeb pro občany Unie je řešení hlavních příčin migrace a vyčlenění dostatečných finančních prostředků na vnitřní i vnější nástroje, které mají za cíl řešit problémy, jako je chudoba, nedostatek pracovních míst, možností vzdělávání a ekonomických příležitostí, nestabilita, konflikty a změna klimatu v evropském sousedství a v Africe; je toho názoru, že Unie by měla optimálně využívat finanční prostředky v okruhu 4, které se ukázaly jako nedostatečné k tomu, aby bylo rovnou měrou věnováno úsilí všem vnějším problémům;

13.  uvědomuje si výzvy, kterým musí některé členské státy čelit v důsledku obrovského náporu příchozích migrantů a žadatelů o azyl; lituje toho, že veškeré snahy vytvořit spravedlivý a humánní systém přijímání migrantů na úrovni Unie byly zatím neúspěšné;

14.  lituje toho, že Parlament nebyl řádně zapojen do diskusí o prodloužení nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT); opakuje svůj dlouholetý postoj, že nové iniciativy nesmějí být financovány na úkor stávajících projektů Unie v oblasti vnější činnosti; má za to, přičemž podotýká, že podporuje pokračování nástroje FRT, že vzhledem k napjaté situaci v okruhu 4, který musí reagovat na vnější problémy, včetně migrace, by měl rozpočet Unie přispět na financování druhé tranše stejným dílem jako u první tranše, tj. částkou 1 miliardy, a členské státy by měly na její financování přispět 2 miliardami;

15.  připomíná význam Turecka jakožto sousední země, a to i pro regionální stabilitu, a zdůrazňuje, že je třeba, aby Turecko ve svém regionu dodržovalo mezinárodní právo a vrátilo se k reformnímu kurzu, který zajistí blaho občanů této země a plné dodržování všech jejich práv;

16.  obnovuje všechny škrty, které navrhla Rada v návrhu rozpočtu (NR) na rok 2019 ve všech okruzích, s malými výjimkami v okruhu 4 a podokruhu 1b; odmítá akceptovat navrhované škrty u programů s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou, například u Horizontu 2020 a u nástroje CEF, tj. u dvou programů, které již byly postiženy přesuny prostředků na EFSI, a většinu škrtů ve vnějších politikách; zdůrazňuje, že logika škrtů Rady není opodstatněna aktuálními údaji o čerpání prostředků a naprosto nebere v potaz odlišné způsoby plnění rozpočtu u některých programů;

17.  dospívá k závěru, že mají-li být odpovídajícím způsobem financovány veškeré naléhavé potřeby a také vezmeme-li v potaz velmi napjatá nebo nulová rozpětí VFR v roce 2019, bude třeba využít veškerých možností dostupných v nařízení o VFR, pokud jde o flexibilitu; očekává, že Rada bude tento přístup sdílet a že během dohodovacího řízení se snadno podaří dosáhnout shody, což Unii umožní situaci úspěšně zvládnout a účinně reagovat na budoucí výzvy, zejména uvážíme-li, že letošní dohodovací řízení bude posledním před evropskými volbami v květnu 2019;

18.  stanoví celkovou výši prostředků na rok 2019 na 166 340 415 936 EUR v prostředcích na závazky a 149 349 039 470 EUR v prostředcích na platby, což představuje zvýšení prostředků na závazky oproti NR 2019 o 721 061 034 EUR;

Podokruh 1a – Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

19.  odmítá neodůvodněné škrty Rady ve výši 794 milionů EUR v podokruhu 1a, jež představují více než polovinu veškerých škrtů Rady v závazcích v okruzích VFR; konstatuje, že tyto škrty jsou v rozporu s proklamovanými politickými prioritami Rady; je navíc znepokojen tím, že by mohly zkomplikovat provádění programů, které hrají životně důležitou roli při vytváření pracovních míst a růstu, což by mohlo mít nepříznivý dopad na ekonomiku Unie;

20.  poukazuje v této souvislosti na programy jako Horizont 2020 a CEF a na stěžejní programy pro vesmír, jako je Copernicus, které přinášejí velmi značnou přidanou hodnotu; lituje výrazných škrtů Rady ve společném strategickém rámci pro výzkum a inovace s převážně negativním dopadem na program Horizont 2020, a zejména lituje škrtů v příslušných rozpočtových položkách, jako je Posílení výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících technologií a Posílení evropských výzkumných infrastruktur; konstatuje také, že mnohé z těchto programů výrazně přispívají k boji proti změně klimatu, a domnívá se, že tento příspěvek by měl být posílen; proto se rozhodl zrušit všechny škrty provedené Radou a dále plně obnovit původní profil položek Horizontu 2020 a CEF, v nichž byly provedeny škrty za účelem přesunutí prostředků do záručního fondu EFSI;

21.  připomíná, že program Erasmus+ je i nadále vysoce ceněným a velmi oblíbeným programem, který podporuje vzdělávací mobilitu a odbornou přípravu mládeže, o čemž svědčí i počet obdržených přihlášek, který dalece přesahuje dostupné finanční prostředky, a podotýká také, že pomáhá pěstovat silný pocit evropské identity a podněcuje mladé lidi k účasti na budování evropské demokracie; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že návrh rozpočtu na rok 2019 pro program Erasmus+ ani zdaleka nenaplňuje očekávání Parlamentu, neboť nedosahuje úrovně prostředků plánovaných v rámci současného VFR; považuje proto za zásadní zvýšit prostředky na ty složky programu Erasmus+, které se týkají vzdělávání a odborné přípravy a mládeže, v návaznosti na YEI v podokruhu 1b;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise po zveřejnění první zprávy o boji proti korupci v EU ze dne 3. února 2014 odmítla pokračovat v této praxi zveřejňování výročních zpráv a namísto toho začlenila protikorupční politiky do zpráv týkajících se hospodářského semestru; konstatuje, že zprávy pro jednotlivé země v rámci hospodářského semestru neobsahují jasný popis situace ani doporučení týkající se protikorupčních opatření pro všechny členské státy; naléhavě vyzývá Komisi, aby ještě jednou předložila Parlamentu druhou zprávu o boji proti korupci v EU a v této souvislosti nehodnotila úsilí při boji proti korupci jen s ohledem na hospodářské ztráty, ale aby také analyzovala škodlivé účinky korupce na základní práva občanů Unie;

23.  připomíná, že je důležité podporovat rozsáhlou součinnost mezi oddíly nástroje CEF pro dopravu a pro digitální oblast ve snaze maximalizovat finanční pákový efekt u projektů zaměřených na podporu digitalizace koridorů TEN-T;

24.  znovu upozorňuje na to, že malé a střední podniky jsou zásadní součástí ekonomiky Unie a hrají klíčovou roli při vytváření pracovních míst v celé Unii; je přesvědčen, že je třeba vytvořit podnikatelské prostředí vstřícné k malým a středním podnikům a podporovat rozvoj klastrů a sítí těchto podniků, a také je třeba podporovat družstevní společnosti, které uplatňují sociální, solidární a etické postupy; s obavami si však všímá škrtů, které Rada provedla u Nástroje pro malé a střední podniky, neboť tyto škrty vysílají podnikům v Unii rozporuplné signály; domnívá se, že rozpočet Unie a přístup k financím, které se o něj opírají, začínající podniky a mikropodniky mohou být klíčovým nástrojem při snaze učinit malé a střední podniky konkurenceschopnějšími a inovativnějšími a při pěstování podnikatelského ducha v Unii; připomíná v tomto ohledu programy COSME a Horizont 2020;

25.  rozhodl se proto ještě více zvýšit prostředky – nad rámec NR 2019 a profilů před přesunem prostředků na EFSI – u těch programů, které jsou klíčové pro posílení růstu a vytváření pracovních míst a které odrážejí obecně dohodnuté priority Unie, zejména Erasmus+, Horizont 2020 (Marie Curie, Evropská rada pro výzkum, Nástroj pro malé a střední podniky), COSME, CEF a EaSI;

26.  zvyšuje proto prostředky na závazky v podokruhu 1a nad rámec NR 2019 o 566 773 112 EUR (bez obnovení prostředků na úroveň před přesunem na EFSI, kompenzace v souvislosti s návrhem nařízení o Evropském orgánu pro pracovní záležitosti, pilotních projektů a přípravných akcí), které budou financovány v rámci dostupného rozpětí i dalším uvolněním prostředků z celkového rozpětí pro závazky;

27.  vítá závazek k obnovení agendy Unie v oblasti obrany, zejména prostřednictvím dohody o Evropském programu rozvoje obranného průmyslu; vyjadřuje svůj záměr věnovat zvláštní pozornost tomu, aby Komise naplňovala dohody, k nimž se podařilo dospět ve věci Evropského programu rozvoje obranného průmyslu a Evropského sboru solidarity a které jsou uvedeny v návrhu na změnu, který Komise předložila  16. října 2018;

Podokruh 1b – Hospodářská, sociální a územní soudržnost

28.  vítá klesající míru nezaměstnanosti mladých na úrovni Unie, která k 1. říjnu 2018 činila 14,8 %, lituje však toho, že v některých členských státech stále zůstává nepřijatelně vysoká; zdůrazňuje, že pro řešení tohoto problému je důležité zajistit řádné financování systémů záruk pro mladé lidi prostřednictvím iniciativy YEI a Evropského sociálního fondu (ESF); vítá dohodu na potřebě poskytnout nové finanční prostředky pro tuto iniciativu a zahrnutí odpovídajících prostředků do NR 2019; domnívá se nicméně, že s ohledem na problémy a rizika v oblasti nezaměstnanosti mladých by se mělo iniciativě YEI dostat více prostředků, a proto se rozhodl jí navýšit prostředky na závazky v roce 2019 na 600 milionů EUR; má za to, že toto zvýšení je navíc k celkové částce pro YEI podle současného plánu na období 2014–2020;

29.  vyzývá členské státy, aby zajistily, aby bylo zrychleno provádění programů politiky soudržnosti ve snaze dohnat zpoždění; konstatuje, že i když Rada nezpochybnila výši prostředků na platby navrženou Komisí, bude Parlament pečlivě zkoumat aktualizované prognózy Komise, aby byla výše prostředků na platby přizpůsobena skutečným potřebám a nedošlo k tomu, že se na konci současného VFR opět nahromadí nevyřízené žádosti o platby;

30.  zdůrazňuje s politováním, že katastrofy obecně ovlivňují ty, kteří mají méně prostředků k vlastní ochraně; konstatuje, že reakce na přírodní katastrofy nebo katastrofy způsobené člověkem by měla být co nejrychlejší, aby bylo možné minimalizovat škody a zachránit lidi a majetek; poukazuje na potřebu dalšího navýšení finančních prostředků, zejména v rozpočtových položkách spojených s prevencí katastrof a připraveností na ně v rámci Unie, zejména vzhledem k požárům v Řecku, Španělsku a Portugalsku (které vedly k tragickým ztrátám na lidských životech), které mají dramatický a podstatný dopad na lidi;

31.  v souladu s dohodou dosaženou ve věci revize programu na podporu strukturálních reforem (SRSP) souhlasí s převodem částek 40 milionů EUR v prostředcích na závazky a 17,2 milionu EUR v prostředcích na platby z podokruhu 1b do okruhu 2;

Okruh 2 – Udržitelný růst: přírodní zdroje

32.  připomíná, že návrh Komise zvýšit prostředky k financování potřeb Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) je převážně důsledkem výrazně nižší částky účelově vázaných příjmů očekávaných v roce 2019;

33.  bere na vědomí škrty Rady ve výši 310 milionů EUR v prostředcích na závazky (–0,52 % oproti NR 2019) a 328,13 milionu EUR v prostředcích na platby (–0,57 % oproti NR 2019), domnívá se však, že Komisí předložený návrh na změnu by měl být i nadále základem jakékoliv spolehlivé revize prostředků EZZF, a proto obnovuje NR 2019, dokud nebude tento návrh na změnu projednán v dohodovacím řízení;

34.  rozhodl se zvýšit financování mimořádné podpory zejména u vepřového masa pro země postižené africkým morem prasat s cílem snížit negativní dopad na zemědělce a zaměstnance v regionech nejvíce postižených touto chorobou; rozhodl se vyjádřit svou rozhodnou podporu odvětví zemědělství v Unii zvýšením prostředků na ovoce a zeleninu, a to s cílem řešit dopady krize na toto odvětví a rovněž dopady ruského embarga, a na opatření proti dopadům epidemie bakterie Xylella fastidiosa a volatilitě cen olivového oleje;

35.  upozorňuje na zásadní roli, kterou hrají decentralizované agentury Unie v oblasti životního prostředí, veřejného zdraví a bezpečnosti potravin tím, že pomáhají Unii a členské státy činit informovaná, vědecky podložená rozhodnutí o ochraně a zlepšování stavu životního prostředí a veřejného zdraví, a současně zintenzivňují spolupráci mezi členskými státy při snaze řešit problémy, které trápí občany Unie;

36.  rozhodl se navrhnout zvýšení o 20 milionů EUR nad NR 2019 pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV), aby podporoval inovace v zemědělství a lesním hospodářství a zajistil ziskovost a udržitelnost těchto způsobů obživy v budoucnu;

37.  v souladu se svými cíli v rámci strategie Evropa 2020 a se svými mezinárodními závazky v oblasti řešení změny klimatu se rozhodl navrhnout zvýšení o 15,6 milionu EUR nad úroveň NR 2019 u opatření v oblasti klimatu; připomíná navíc závazky Unie zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zdůrazňuje, že toto zvýšení přispívá také k ochraně biologické rozmanitosti;

38.  vzhledem k úspěšnému ukončení jednání o revizi programu na podporu strukturálních reforem se rozhodl uvolnit prostředky převedené z podokruhu 1b, které Rada zapsala do rezervy;

39.  poukazuje na dopady extrémního sucha, které v posledních měsících postihlo členské státy, způsobilo značné ztráty v zemědělství a ohrozilo velké množství podniků, a zdůrazňuje v tomto ohledu, že je třeba zajistit podpůrná opatření zaměřená na pomoc nejvíce postiženým zemědělcům;

40.  rozhodl se využít maximální výši prostředků na programy POSEI stanovenou v příslušném nařízení(9), což jen podtrhuje důležitost těchto programů pro odolnost zemědělských producentů, a upozorňuje na křehkou ekonomickou situaci nejvzdálenějších regionů;

41.  zvyšuje proto prostředky na závazky o 154,1 milionu EUR (bez pilotních projektů a přípravných akcí), a ponechává tak pod stropem prostředků na závazky v okruhu 2 rozpětí ve výši 190,8 milionu EUR;

42.  zdůrazňuje, že přetrvávající nerovnováha v potravinovém řetězci, v němž je postavení primárních producentů výrazně slabší než postavení ostatních subjektů, by mělo vést Komisi k tomu, aby přijala opatření ke zvýšení transparentnosti cen a marží v potravinovém řetězci s cílem zaručit spravedlivé ceny za produkci, a tím zajistit zvýšení příjmů malých a středních zemědělců;

43.  poukazuje na faktory ohrožení, které zatěžují mnoho lesních ekosystémů, jako je mj. šíření invazních cizorodých druhů, škůdců (např. háďátka borovicového a dalších) a lesních požárů; domnívá se, že by měly být prostřednictvím komunitních podpůrných programů a opatření vyčleněny dostatečné finanční zdroje na zhodnocení ekologického a rostlinného zdraví lesů a na jejich obnovu včetně opětovného zalesňování; konstatuje, že tyto zdroje jsou obzvlášť důležité a naléhavě nutné pro určité členské státy, zejména Portugalsko, Řecko a Španělsko, které se v minulosti potýkaly s četnými požáry;

Okruh 3 – Bezpečnost a občanství

44.  opakuje své dlouhodobé přesvědčení, že strop okruhu 3 je prokazatelně naprosto nedostatečný k tomu, aby mohl odpovídajícím způsobem financovat vnitřní rozměr zásadních výzev týkajících se na jedné straně vnitřní bezpečnosti a bezpečnosti občanů a na straně druhé uprchlíků a migrantů;

45.  očekává, že tlak na migrační a azylové systémy výše uvedených členských států a také na jejich hranice zůstane vysoký i v roce 2019 a v letech následujících, a je proto toho názoru, že v oblasti uprchlíků a migrace jsou zapotřebí další finanční prostředky, také s ohledem na jakékoli budoucí, nepředvídatelné potřeby v této oblasti; zvyšuje proto prostředky pro fond AMIF, pokud jde o podporu legální migrace do Unie a podporu účinné integrace státních příslušníků třetích zemí a propracování spravedlivých a účinných strategií navracení osob, zejména ve snaze podpořit členské státy při zlepšování integračních opatření pro uprchlíky a migranty, zejména děti a nezletilé bez doprovodu;

46.  vítá zvýšení prostředků na závazky u fondu AMIF za účelem financování nové legislativy Dublin II (pokud bude přijata do konce roku 2018) a odmítá rozhodnutí Rady přesunout příslušné prostředky do rezervy;

47.  zdůrazňuje, že vnitřní bezpečnost musí zůstat jednou z hlavních priorit Unie, a zdůrazňuje úlohu Fondu pro vnitřní bezpečnost (ISF) jako klíčového finančního nástroje na podporu členských států v oblasti bezpečnosti, včetně boje proti terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a počítačové kriminalitě; rozhodl se proto zvýšit rozpočtové prostředky pro ISF, mj. s cílem posílit podporu správy hranic a poskytnout pomoc obětem teroristických útoků;

48.  upozorňuje na klíčovou roli, kterou sehrávají agentury Unie v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí při prohlubování spolupráce členských států při řešení problémů, které znepokojují občany Unie; rozhodl se zvýšit rozpočtové prostředky a stav zaměstnanců agentur EUROPOL, CEPOL, eu-LISA, Eurojust a úřadu EPPO;

49.  trvá na tom, aby měl úřad EPPO odpovídající finanční prostředky a lidské zdroje; konstatuje, že v NR 2019 činí příspěvek Unie úřadu celkově 4 911 000 EUR; poukazuje na to, že tyto prostředky jsou určeny na pokrytí výdajů úřadu na zaměstnance, výdajů na infrastrukturu, dalších administrativních výdajů a operačních výdajů; konstatuje, že se počítá s pouhými 35 zaměstnanci, z čehož vyplývá, že po odečtení 23 míst evropských veřejných žalobců zbývá pouze 12 pracovních míst pro administrativní úkoly; domnívá se, že to je nerealistické, zejména s ohledem na skutečnost, že se další dva členské státy nedávno rozhodly připojit se k úřadu EPPO; rozhodl se proto v předstihu provést zvýšení stavu zaměstnanců předpokládané pro rok 2020 a sladit zařazení nejvyššího žalobce a evropských žalobců do platových tříd s platovými třídami manažerských postů v úřadu OLAF a v Europolu;

50.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada provedla zcela o své vůli u řady programů v oblasti kultury, občanství, spravedlnosti a veřejného zdraví škrty ve výši více než 35 milionů EUR v prostředcích na závazky, a to přesto, že tyto programy mají vynikající míry plnění a již nyní jsou financovány nedostatečně, takže na řadu vysoce kvalitních projektů již prostředky nezbudou; obnovuje všechny položky alespoň na úroveň návrhu rozpočtu a v příslušných položkách navrhuje další zvýšení;

51.  zdůrazňuje hodnotu programu Kreativní Evropa při podpoře audiovizuálního a kulturního odvětví Unie a trvá na tom, že výše financování musí odpovídat ambicím tohoto programu; žádá zvýšení prostředků na závazky u dílčích programů MEDIA a Kultura, mj. s cílem řešit nízkou míru úspěšnosti žádostí; zvyšuje také prostředky na opatření v multimediální oblasti a na posílení finanční kapacity malých a středních podniků v evropském kulturním a tvůrčím odvětví;

52.  připomíná svou podporu programům v oblasti práv, rovnosti, občanství a spravedlnosti; rozhodl se zvýšit prostředky na závazky pro nástroje, které mají obecně zajistit nediskriminaci a rovnost, konkrétně pro program Daphne, a které bojují proti násilí na základě pohlaví a prosazují práva žen a osob LGBTQI+;

53.  připomíná, že projekty související s kulturou a vzděláváním jsou podporovány z celé řady programů a nástrojů Unie, konkrétně z ESI fondů, z fondu EFSI a z programu Horizont 2020; důrazně žádá Komisi, aby zlepšila synergie mezi jednotlivými programy ve snaze vynakládat výdaje efektivním způsobem; vyzývá Komisi, aby především plně využila potenciální součinnosti různých programů EU, jako jsou Horizont 2020, CEF, Erasmus+, EaSI, Kreativní Evropa a COSME, fond EFSI a fondy ESI, aby mohlo být podporováno více projektů v kulturních a kreativních odvětvích;

54.  zvyšuje prostředky pro okruh 3 oproti návrhu rozpočtu o 127,75 milionu EUR v prostředcích na závazky (bez pilotních projektů a přípravných akcí) a navrhuje financovat toto zvýšení dalším uvolněním prostředků ze zvláštních nástrojů;

Okruh 4 – Globální Evropa

55.  zdůrazňuje, že komplexní geopolitické výzvy, jimž Unie nyní čelí, naléhavě vyžadují, aby se Unie výrazněji angažovala ve světě; znovu zdůrazňuje, že vnější činnost Unie může být důvěryhodná, pouze pokud bude podepřena dostatečnými finančními zdroji; připomíná, že potřeby financování značně převyšují současný objem okruhu 4, a žádá, aby byl vytvořen dostatečný manévrovací prostor pro případ nepředvídaných vnějších krizí;

56.  připomíná, že plnění cílů udržitelného rozvoje musí jít napříč vnitřními i vnějšími politikami EU, přičemž by se tyto snahy měly zvláště zaměřit na dostupnost kvalitních potravin a pitné vody a na výstavbu dalších čistíren odpadních vod, aby mohly být splněny cíle udržitelného rozvoje č. 2 a 6; dále upozorňuje na velký rozsah a dopady energetické chudoby v rozvojových zemích a žádá, aby byly učiněny další kroky ke snížení energetické chudoby v souladu s cílem udržitelného rozvoje č. 7, zejména ve odlehlých venkovských oblastech regionů, které nejsou napojeny na rozvodné soustavy;

57.  v tomto ohledu opakuje svůj postoj, vyjádřený ve výše uvedeném usnesení ze dne 5. července 2018, že by i při financování druhé tranše nástroje FRT měl být zachován současný poměr příspěvků do tohoto nástroje z rozpočtu Unie (1 miliarda EUR) a od členských států (2 miliardy EUR); rozhodl se proto snížit příspěvky z rozpočtu Unie z 1,45 miliardy EUR na 450 milionů EUR; je přesvědčen, že rozdíl by měl být namísto toho financován bilaterálními příspěvky členských států;

58.  domnívá se, že prosazování míru, bezpečnosti a spravedlnosti v rozvojových zemích má naprosto zásadní význam pro řešení základních příčin migrace a s ní souvisejících humanitárních krizí v jižním sousedství, například v Libyi; zdůrazňuje důležitost podpory řádné správy věcí veřejných, demokracie, právního státu a aktivní občanské společnosti, má-li se dařit dlouhodobě čelit chudobě a výzvám změny klimatu v rozvojových zemích; rozhodl se proto zvýšit zdroje určené na nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI) a jižní rozměr evropského nástroje sousedství (ENI) v jeho různých složkách ve snaze vzít v potaz rovněž značný tlak, pod kterým bude nástroj ENI i v roce 2019;

59.  připomíná, že se Unie ve své vnější politice zavázala chránit a prosazovat veškerá práva dětí, dívek a žen, stejně jako zdravotně postižených osob a osob se zvláštními potřebami; zdůrazňuje, že ve vnějších vztazích Evropské unie je velmi důležité uplatňovat obecné zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte, akční plán Evropské unie pro rovnost žen a mužů a evropskou politiku v oblasti zdravotního postižení; ve stejném duchu považuje za vhodné, aby bylo 10 % prostředků určených na humanitární pomoc vyhrazeno na přístup ke vzdělávání v krizových oblastech;

60.  zdůrazňuje strategický význam poskytování dostatečných finančních prostředků zemím západního Balkánu s cílem konsolidovat jejich směřování k přistoupení; nechápe, jak může Rada navrhovat škrty v prostředcích na politické reformy, které jsou jádrem každé demokratické transformace společnosti; zdůrazňuje, že je třeba odpovídajícím způsobem finančně zajistit akční plán strategie pro západní Balkán na období 2018–2020, a rozhodl se proto zvýšit příděl prostředků z nástroje předvstupní pomoci (NPP II) pro tento region;

61.  upozorňuje na to, že značnou výzvou je pro Unii také situace v zemích Východního partnerství; je přesvědčen, že je důležité poskytnout více prostředků na podporu reformního úsilí našich sousedů, přispět ke zvýšení odolnosti a upevňování míru a ke zlepšení každodenního života občanů těchto zemí;

62.  žádá, aby Unie zvýšila podporu poskytovanou UNRWA v souladu s usnesením ze dne 8. února 2018(10), s ohledem na zhoršující se situaci na místě a na rozhodnutí Spojených států přestat poskytovat agentuře roční příspěvek; upřesňuje, že navržené zvýšení je určeno výhradně pro UNRWA k vyrovnání těchto ztrát;

63.  je přesvědčen, že mezilidské kontakty a mobilita mladých lidí mají velký potenciál, a to také jako jedna z klíčových strategií, jak zlepšit dopad vnější činnosti Unie a její viditelnost mezi veřejností v partnerských zemích; rozhodl se proto zvýšit příspěvky z nástrojů DCI, ENI, NPP II a nástroje partnerství na program Erasmus+;

64.  v souladu se zásadou podmíněnosti podporuje snížení částky určené Turecku ve všech rozpočtových položkách, protože v zemi se stále zhoršuje situace v oblasti právního státu, demokracie a lidských práv; současně pokládá za nutné dále navýšit přímou podporu občanské společnosti a mezilidských kontaktů;

65.  pokládá za nutné zvýšit prostředky v rozpočtové položce pro společenství kyperských Turků s cílem přispět rozhodným způsobem k pokračování a zintenzivnění činnosti Výboru pro pohřešované osoby na Kypru, dobrým životním podmínkám Maronitů, kteří se chtějí přesídlit, a všech osob žijících v enklávách, jak bylo stanoveno ve třetí Vídeňské dohodě, a podpořit Technický výbor pro kulturní dědictví složený ze zástupců obou komunit, a napomáhat tak budování důvěry a usmíření mezi oběma komunitami;

66.  bere na vědomí mírné navýšení prostředků na společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), jak je navrhuje Komise, ale současně poznamenává, že rozpočet SZBP je i nadále pod velkým tlakem a v důsledku zvýšení počtu misí společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP) hrozí, že v roce 2019 tento problém ještě naroste; obnovuje původní výši prostředků na další opatření a akce pro řešení krizí, jejichž snížení navrhuje Rada, protože by vedlo k omezení flexibility při řešení neočekávaných krizí;

67.  rozhodl se tudíž zvrátit téměř všechny škrty Rady a zvýšit prostředky v okruhu 4 o 425,4 milionu EUR nad rámec NR 2019 (bez pilotních projektů a přípravných akcí) a současně snížit položky na nástroj FRT a Turecko a neobnovovat škrty v celkové výši 1,24 miliardy EUR, takže čistým výsledkem je snížení prostředků v okruhu 4 oproti NR 2019 o 819,1 milionu EUR;

Okruh 5 – Správní náklady; ostatní okruhy – správní výdaje a výdaje na podporu výzkumu

68.  domnívá se, že škrty Rady jsou neodůvodněné a neodrážejí skutečné potřeby; obnovuje proto NR 2019 u všech správních výdajů Komise, včetně správních výdajů a výdajů na podporu výzkumu v okruzích 1 až 4;

Decentralizované agentury

69.  obecně souhlasí s odhady rozpočtových potřeb agentur, jak je zpracovala Komise; domnívá se proto, že by další škrty navržené Radou ohrozily řádné fungování agentur a znemožnily by jim plnit úkoly, které jim byly svěřeny; za zvláště iritující považuje svévolné snížení prostředků pro CEPOL o pouhých 10 000 EUR a žádá Radu, aby Parlamentu sdělila věcné důvody, proč považuje takové škrty za nezbytné a přiměřené;

70.  zdůrazňuje, že pokud by byly agentury financovány z poplatků, snížilo by se zatížení unijního rozpočtu o 1 miliardu EUR ročně; zdůrazňuje, že veřejné úkoly, např. v oblasti zdravotní péče, životního prostředí nebo bezpečnosti a spravedlnosti, by měly být vždy financovány z rozpočtu Unie; je nicméně přesvědčen, že Komise by se měla nadále zabývat rizikem střetu zájmů, k němuž může docházet v agenturách financovaných z poplatků, a měla by přijmout vhodná opatření k jeho zamezení;

71.  připomíná, že je důležité, aby se Unie zaměřila na konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost; v této souvislosti se domnívá, že Agentura pro evropský GNSS (GSA) a Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER) potřebují více finančních prostředků a zaměstnanců; bere na vědomí vytvoření Evropského orgánu pro pracovní záležitosti (ELA) a zdůrazňuje, že je zapotřebí pro něj uvolnit nové zdroje; obnovuje výrazné škrty Rady u prostředků pro evropské orgány dohledu, část prostředků pro ně ovšem zapisuje do rezervy, která bude uvolněna až poté, co dojde k pokroku při přezkumu těchto orgánů;

72.  s ohledem na výzvy, kterým Unie stále čelí, pokud jde o bezpečnost, a se zřetelem k nezbytnosti koordinované evropské reakce se rozhodl zvýšit prostředky pro EUROPOL, eu-LISA, CEPOL, EUROJUST, EPPO a Agenturu Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

73.  očekává, že tlak na migrační a azylové systémy některých členských států a na jejich hranice zůstane vysoký i v roce 2019 a bude se možná i zvyšovat, zdůrazňuje, že budoucí potřeby Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž (FRONTEX) a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), pokud jde o provozní zdroje a personál, budou muset být pozorně sledovány a možná i upraveny v rozpočtu na rok 2019; žádá Komisi, aby co nejdříve poskytla přehled rozpočtových potřeb pro rozpočet na rok 2019, pokud jde o navržené reformy těchto agentur;

74.  upozorňuje na potřebu odpovídající výše finančních prostředků pro agentury, které budou plnit nové úkoly navíc;

75.  znovu opakuje, že podle jeho názoru bylo cíle pětiprocentního snížení stavu zaměstnanců úspěšně dosaženo; vyjadřuje svůj záměr přidat společné prohlášení všech orgánů, které potvrdí ukončení této jednorázové akce; domnívá se, že nová pracovní místa přijatá v jeho postoji jsou nezbytná k plnění dodatečných úkolů vyplývajících z nového politického vývoje a nových právních předpisů;

76.  připomíná, že interinstitucionální pracovní skupina pro zdroje decentralizovaných agentur 2 uzavřela svou činnost přijetím doporučení o zkušenostech s postupem snižování stavu zaměstnanců o 5 %, plněním nových úkolů, hodnocením agentur, sdílením služeb, hodnocením agentur působících na více místech a modelem financování agentur z poplatků; vítá, že orgány tato doporučení ratifikovaly; vyjadřuje svůj záměr nadále sledovat, jaké kroky činí Komise na základě těchto doporučení;

Pilotní projekty a přípravné akce (PP a PA)

77.  připomíná důležitost pilotních projektů a přípravných akcí (PP a PA) jako nástrojů k formulování politických priorit a zahajování nových iniciativ, které se mohou vyvinout v trvalé činnosti a programy Unie; poté, co provedl důkladnou analýzu všech předložených návrhů, a s přihlédnutím k posouzení Komise, která se zabývala souladem projektů s právními požadavky a jejich proveditelností, se rozhodl přijmout vyvážený soubor PP a PA, který reflektuje politické priority Parlamentu;

78.  vítá zahájení projektu Discover EU, distribuci 15 000 jízdenek Interrail osmnáctiletým Evropanům v roce 2018, a také návrh Komise na 700 milionů EUR ve VFR na období 2021–2027, který zcela odpovídá ambicím EU podporovat studijní mobilitu, aktivní občanství, sociální začleňování a solidaritu všech mladých lidí; rozhoduje o pokračování příslušné přípravné akce v roce 2019 a má v úmyslu zajistit její pokračování i v roce 2020;

Zvláštní nástroje

79.  připomíná užitečnost zvláštních nástrojů při zajišťování flexibility nad rámec extrémně těsných stropů stávajícího VFR a vítá zlepšení, která přinesla revize nařízení o VFR v polovině období; vyzývá k rozsáhlému využívání nástroje pružnosti, celkového rozpětí pro závazky v rozpočtu na rok 2019 k financování široké škály nových výzev a dodatečných úkolů, kterým rozpočet Unie čelí; připomíná také význam Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), rezervy na pomoc při mimořádných událostech a Fondu solidarity EU (FSEU);

Platby

80.  opakuje, že je znepokojen tím, že i přes nedávnou snahu dohnat ztrátu dosáhl objem neprovedených plateb rekordní hodnoty za poslední tři roky, zejména v podokruhu 1b; lituje toho, že takováto zpoždění brání tomu, aby priority a projekty Unie mohly naplnit svůj potenciál a občané mohli těžit z jejich výsledků; upozorňuje na to, že v důsledku těchto zpoždění zůstává v NR 2019 pod stropem prostředků na platby bezprecedentní rozpětí ve výši 19,3 miliardy EUR; zvyšuje prostředky na platby v těch položkách, ve kterých se změnila výše prostředků na závazky;

Ostatní oddíly

Oddíl I – Evropský parlament

81.  zachovává celkovou výši svého rozpočtu na rok 2019 beze změny, v souladu se svým výše uvedeným usnesením o odhadu příjmů a výdajů Parlamentu přijatým na plenárním zasedání dne 19. dubna 2018, a to na 1 999 144 000 EUR; provádí určité rozpočtově neutrální technické úpravy, které zohlední aktuální informace, jež na počátku tohoto roku nebyly k dispozici;

82.  poznamenává, že výše odhadu příjmů a výdajů na rok 2019 odpovídá 18,53 %, a je tedy pod úrovní roku 2018 (18,85 %) a současně je nejnižším podílem v rámci okruhu 5 za více než patnáct let;

83.  konstatuje, že kvůli volbám do Evropského parlamentu v roce 2019 budou výdaje v některých oblastech vyšší, zejména v souvislosti s poslanci, kteří nebudou znovu zvoleni, a jejich asistenty, zatímco v jiných oblastech, i když v menším rozsahu, budou v důsledku omezení objemu parlamentní činnosti ve volebním roce dosaženy úspory;

84.  považuje za pozitivní, že v rozpočtu na rok 2019 budou obsaženy prostředky na další splátky rozsáhlých investic zahájených v roce 2016 s cílem výrazně zlepšit bezpečnost Parlamentu; upozorňuje na to, že tyto projekty zahrnují různé oblasti, převážně v souvislosti s budovami, jako je modernizace zabezpečení vstupu, vybavení a pracovníků jako v případě projektu iPACS, ale také zlepšení v oblasti kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti komunikace;

85.  bere na vědomí rozhodnutí předsednictva zvážit výběr ze dvou variant dalšího rozvoje budovy PHS, kterými je renovace a přestavba; žádá generálního tajemníka a předsednictvo, aby poskytli rozpočtovému orgánu nejen technické specifikace, ale také podrobný rozpočet obou těchto variant;

86.  snižuje počet míst v plánu pracovních míst generálního sekretariátu na rok 2019 o 59 míst (cíl snížit počet zaměstnanců o 1 %) v souladu s dohodou s Radou ze dne 14. listopadu 2015 o souhrnném rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2016, podle níž mají každoroční opatření k omezení počtu zaměstnanců Parlamentu pokračovat do roku 2019;

87.  má za to, že ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o politice integrity v Komisi vyjádřil obavy, pokud jde o postupy jmenování vyšších úředníků, znovu vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 přezkoumala správní postup jmenování vyšších úředníků s cílem zajistit, aby byli vybíráni nejlepší kandidáti v rámci co největší transparentnosti a rovných příležitostí;

88.  bere na vědomí rozhodnutí Tribunálu ze dne 25. září 2018, které potvrdilo, že Parlament měl právo odmítnout zpřístupnění dokumentů týkajících se denních příspěvků, cestovních výdajů a příspěvků na parlamentní asistenci pro poslance EP (rozsudek ve věcech T-639/15 až T-666/15 Maria Psara a další v Parlament a T-94/16 Gavin Sheridan v Parliament); připomíná předsednictvu, že plénum vyzvalo k větší transparentnosti a poukázalo na naléhavou potřebu provést audit příspěvku na všeobecné výdaje; uvítalo v této souvislosti vytvoření ad hoc pracovní skupiny pro stanovení a zveřejnění pravidel pro používání příspěvku na všeobecné výdaje; vyjadřuje však politování nad tím, že na základě zprávy své pracovní skupiny se předsednictvo bylo schopno dohodnout toliko na nevyčerpávajícím seznamu způsobilých výdajů a na tom, že je třeba, aby každý poslanec měl samostatný bankovní účet určený pro prostředky, jež získává jako část příspěvku na všeobecné výdaje; opakuje svou výzvu předsednictvu, aby přijalo tyto dodatečné změny týkající se příspěvku na všeobecné výdaje:

   vyžadovat, aby poslanci všechny účtenky související s příspěvkem na všeobecné výdaje uchovávali;
   vyžadovat, aby poslanci vraceli neutracenou část  příspěvku na všeobecné výdaje ke konci svého mandátu;

89.  připomíná článek 62 rozhodnutí předsednictva ze dne 19. května a 9. července 2008 týkajícího se prováděcích opatření ke statutu poslanců Evropského parlamentu, který stanoví, že „vyplacené částky“, včetně příspěvku na všeobecné výdaje, „jsou vyhrazeny výlučně pro financování činností souvisejících s výkonem poslaneckého mandátu a nemohou krýt osobní výdaje nebo dotace či dary politického rázu“, a že „poslanci vrátí Parlamentu nevyužité částky“; vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo Evropského parlamentu, aby zajistili, aby byla tato ustanovení plně uplatňována a dodržována;

90.  připomíná, že dne 23. října 1997 vyzval Evropský parlament ve svém usnesení o souhrnném rozpočtu na rok 1998 své předsednictvo, aby požádalo Účetní dvůr o prověření dobrovolného systému důchodového pojištění EP; na základě této žádosti vydal Účetní dvůr stanovisko č. 5/99 ze dne 16. června 1999 s názvem „Důchodový fond a systém připojištění pro poslance Evropského parlamentu“; nyní vyzývá předsednictvo, aby co nejdříve požádalo Účetní dvůr, aby v roce 2019 vypracoval další podobné stanovisko k systému důchodového připojištění a fondu;

91.  připomíná, že ve sdělení předsednictvu ze dne 8. března 2018 generální tajemník připustil, že důchodový fond systému dobrovolného důchodového pojištění poslanců „vyčerpá svůj kapitál dlouho před úplným vyplacením všech nároků na důchod a dost možná již do roku 2024“; vyzývá proto generálního tajemníka a předsednictvo, aby při plném respektování statutu poslanců sestavil spolu s důchodovým fondem jasný plán toho, jak Parlament převezme jeho závazky a odpovědnosti od dobrovolného systému důchodového pojištění, a to ihned po volbách v roce 2019;

92.  žádá o další podporu Unie pro parlamentní dimenzi WTO, zejména zvýšením finanční a personální pomoci příslušnému sekretariátu;

93.  žádá modernizaci Evropského vědeckého mediálního střediska, schváleného v rozpočtu na rok 2018, a spolupráci s televizními stanicemi, sociálními médii a dalšími partnery za účelem vzdělávání mladých novinářů, a to zejména v souvislosti s novým vědeckým a technologickým rozvojem a recenzovanými zprávami založenými na faktech;

94.  pro účely uskutečnění doporučení z usnesení Parlamentu ze dne 26. října 2017 o potírání sexuálního obtěžování a zneužívání v EU žádá další podporu na pokrytí nákladů na externí odborné poradenství potřebné k rozšíření provedeného externího auditu poradního výboru, který řeší stížnosti na obtěžování týkající se poslanců Evropského parlamentu, na poradní výbor Evropského parlamentu pro prevenci obtěžování pro zaměstnance Parlamentu; k témuž účelu také žádá další podporu na pokrytí nákladů na další zaměstnance schopné řešit případy obtěžování v Parlamentu, na to, aby byli do zvláštního útvaru získáni zaměstnanci s lékařskou, psychologickou, právnickou a personalistickou praxí a zkušenostmi a specifickou odborností v této oblasti;

95.  připomíná analýzu EÚD z roku 2014, která odhadla roční náklady na geografickou roztříštěnost činnosti Parlamentu na 114 milionů EUR; dále podotýká, že ve svém usnesení ze dne 20. listopadu 2013 o umístění sídel orgánů Evropské unie(11) se uvádí, že 78 % veškerých pracovních cest statutárních pracovníků Parlamentu je přímým důsledkem geografické roztříštěnosti činnosti EP; zdůrazňuje, že zpráva také odhaduje, že dopad geografické roztříštěnosti na životní prostředí lze vyčíslit na 11 000 – 19 000 tun emisí CO2; opakuje, že veřejnost kvůli této roztříštěnosti vnímá Parlament negativně, a žádá proto vypracování plánu na zavedení jednoho sídla a snížení prostředků v příslušných rozpočtových položkách;

96.  naléhavě vyzývá generálního tajemníka, aby koncipoval podrobné ujednání o rozsáhlejším sdílení podpůrných útvarů a služeb mezi Parlamentem, Výborem regionů a Evropským hospodářským a sociálním výborem;

Oddíl IV – Soudní dvůr

97.  obnovuje NR 2019 ve všech rozpočtových položkách, v nichž Rada provedla škrty a které jsou nezbytné pro fungování Soudního dvora, a obnovuje odhad ve dvou rozpočtových položkách s cílem posílit schopnost Soudního dvora zvládat stále rostoucí požadavky na překlad;

98.  obnovuje 16 pracovních míst a prostředky na ně, které škrtla Komise v NR 2019, aby se předešlo hromadění práce, které by mohlo snížit výkonnost soudů v souvislosti s novými činnostmi Soudního dvora a neustále rostoucí pracovní zátěží; domnívá se, že by mělo být schváleno vytvoření 16 nových stálých pracovních míst pro podpůrné služby, které původně navrhl Soudní dvůr, avšak Komise je zamítla;

Oddíl V – Účetní dvůr

99.  obnovuje NR 2019 ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty, aby Účetní dvůr mohl provádět svůj pracovní program a vypracovávat plánované auditní zprávy;

Oddíl VI – Evropský hospodářský a sociální výbor

100.  obnovuje NR 2019 ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

101.  zvyšuje v řadě položek prostředky nad úroveň NR 2019, a to v souladu s vlastním odhadem příjmů a výdajů Evropského hospodářského a sociálního výboru;

Oddíl VII – Výbor regionů

102.  obnovuje NR 2019 ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

103.  zvyšuje v řadě položek prostředky nad úroveň NR 2019, a to v souladu s vlastním odhadem příjmů a výdajů Výboru regionů;

Oddíl VIII – Evropský veřejný ochránce práv

104.  ponechává celkovou výši rozpočtu veřejného ochránce práv na rok 2019 beze změny tak, jak ji navrhla Komise v NR 2019;

Oddíl IX – Evropský inspektor ochrany údajů

105.  rozhodl se neobnovovat NR 2019 v položce, ve které Rada snížila prostředky, protože celkový rozpočet se ve srovnání s předchozím rokem značně zvýšil;

Oddíl X – Evropská služba pro vnější činnost

106.  obnovuje NR 2019 ve všech položkách, v nichž Rada provedla škrty;

107.  zvyšuje v řadě položek prostředky nad úroveň NR 2019, a to v souladu s vlastním odhadem příjmů a výdajů ESVČ;

108.  opakovaně vyjadřuje svou podporu kapacitě pro strategickou komunikaci a posiluje ji s cílem zajistit silnější koordinovanou reakci Unii na problém dezinformací;

109.  obnovuje 28 pracovních míst a prostředky s nimi spojené, které Rada škrtla, a přidává dalších 5 míst, což představuje jen mírné zvýšení stavu zaměstnanců, které je odůvodněné s ohledem na rozsáhlé nové odpovědnosti ESVČ, zejména v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie (totiž vytvoření nové delegace Unie v Londýně a nového oddělení v ústředí) a s přijetím řady iniciativ v oblasti bezpečnosti a obrany v posledních měsících;

o
o   o

110.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení, k němuž jsou připojeny pozměňovací návrhy k návrhu souhrnného rozpočtu, Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0089.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0182.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2018)0311.
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0042.
(11) Úř. věst. C 436, 24.11.2016, s. 2.

Poslední aktualizace: 25. října 2018Právní upozornění