Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP14) (2018/2791(RSP))
Evropský parlament,
– s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2016 o přezkumu strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v polovině období(1),
– s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství(2),
– s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. května 2015 s názvem Stav přírody v Evropské unii: zpráva o stavu a trendech u typů stanovišť a druhů, na které se vztahuje směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, za období 2007–2012, jak se požaduje podle článku 17 směrnice o stanovištích a článku 12 směrnice o ptácích“ (COM(2015)0219),
– s ohledem na otázky položené Komisi a Radě o 14. zasedání Úmluvy o biologické rozmanitosti (COP14) (O-000115/2018 – B8‑0413/2018 a O-000116/2018 – B8‑0414/2018),
– s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,
– s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,
A. vzhledem k tomu, že mandátem strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011 2011–2020 přijatého smluvními stranami Úmluvy o biologické rozmanitosti v roce 2010 je „přijmout účinná a rychlá opatření k zastavení úbytku biologické rozmanitosti (mimořádné rozmanitosti ekosystémů, druhů a genetických zdrojů, které nás obklopují), s cílem zajistit, aby ekosystémy byly do roku 2020 odolné a nadále poskytovaly základní služby, a zajišťovaly tak rozmanitost života na této planetě a přispívaly k blahobytu jejích obyvatel a k vymýcení chudoby;
B. vzhledem k tomu, že Vizí 2050, která byla přijata v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti, je život v souladu s přírodou a v jejím rámci má být do roku 2050 biologická rozmanitost ceněna, chráněna, obnovena a užívána rozumně a mají se udržovat ekosystémové služby a zdravá planeta a přinést výhody, které jsou zásadní pro všechny lidi;
C. vzhledem k tomu, že Vize 2050 spočívá v pěti celkových cílech: a) řešit základní příčiny úbytku biologické rozmanitosti tím, že se téma biologické rozmanitosti začlení do činnosti všech oblastí státní správy a společnosti; b) omezit přímé tlaky na biologickou rozmanitost a podporovat trvale udržitelné využívání; c) zlepšit stav biologické rozmanitosti ochranou ekosystémů, druhů a genetické rozmanitosti; d) zvýšit přínos biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb pro všechny; a e) zlepšit provádění pomocí participativního plánování, správy znalostí a budování kapacit;
D. vzhledem k tomu, že Nagojský protokol o přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání má za cíl zajistit spravedlivé a rovné sdílení přínosů plynoucích z využívání genetických zdrojů;
E. vzhledem k tomu, že strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 má za cíl zastavit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb v EU a pomoci zastavit úbytek biologické rozmanitosti v celosvětovém měřítku do roku 2020, se zřetelem k inherentní hodnotě biologické rozmanitosti a zásadnímu příspěvku ekosystémových služeb pro blaho lidí a hospodářskou prosperitu;
F. vzhledem k tomu, že EU a její členské státy přijaly Agendu 2030 a doprovodné cíle udržitelného rozvoje, které požadují transformaci našeho světa a ochranu naší planety, včetně života na souši i pod vodou, a zavázaly se, že ji uskuteční v plném rozsahu;
G. vzhledem k tomu, že zhoršování stavu ekosystémů znamená pro EU ohromné sociální a ekonomické ztráty;
Obecné poznámky
1. se znepokojením konstatuje, že cíle z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti nebudou za současné trajektorie úbytku biologické rozmanitosti do roku 2020 splněny, a vyzývá všechny smluvní strany a zúčastněné strany Úmluvy o biologické rozmanitosti, aby v této problematice vynaložily větší úsilí; v této souvislosti naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se zavázaly, že okamžitě začnou podnikat další, mnohem ambicióznější kroky v zachování biologické rozmanitosti, aby byly splněny cíle EU;
2. zdůrazňuje, že ochrana celosvětové biologické rozmanitosti je zásadní výzvou, a tedy strategickým zájmem EU, kterému by se mělo dostat nejvyšší politické pozornosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby aktivně navázaly spolupráci s třetími zeměmi, především pomocí svých vnějších nástrojů, a tak se podpořily a posílily opatření a správa v oblasti zachování biologické rozmanitosti, zejména ve všech mnohostranných dohodách;
3. zdůrazňuje, že je třeba ucelený správní režim, který by řešil zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb; vyzývá Unii a členské státy, aby byly i nadále pevně odhodlány posilovat Úmluvu o biologické rozmanitosti, aby zaujaly vedoucí postavení v přípravě rámce po roce 2020, obzvláště v období před čtrnáctým a patnáctým zasedáním konference smluvních stran, a aby transparentně stanovily své vize a priority ohledně rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020;
4. připomíná, že zachování a obnova biologické rozmanitosti je základem pro dosažení většiny cílů udržitelného rozvoje a je zásadní pro plnění cílů politiky EU týkajících se mj. životního prostředí, zajišťování potravin, zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se jí, zdraví, snížení rizika katastrof a migrace;
5. připomíná, že zachování biologické rozmanitosti a ekosystémů je ve své podstatě provázáno a je klíčovým prvkem udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise a členské státy usnadnily začlenění tématu biologické rozmanitosti do své agendy a zlepšily soudržnost politiky v oblasti životního prostředí ve všech vnitřních i vnějších politikách EU, a to také se zřetelem k jejich závazkům plně dosáhnout cílů udržitelného rozvoje do roku 2030;
6. je přesvědčen, že je naprosto zásadní, aby se dlouhodobě strategicky řešily klíčové příčiny úbytku a zhoršování stavu biologické rozmanitosti a aby byla vypracována a provedena účinná rozhodnutí a opatření od určení a ochrany chráněných oblastí na základě citlivosti těchto oblastí, výskytu ohrožených druhů nebo zjištěných nedostatečných znalostí a/nebo účinné správy s cílem omezit úbytek biologické rozmanitosti a negativní vlivy na území a živobytí původního obyvatelstva a místních komunit a obnovovat ekosystémy a jejich služby také mimo chráněné oblasti až po zohledňování problému úbytku biologické rozmanitosti také v jiných sektorech, jako je zemědělství, lesnictví, plánování využívání půdy, rozvojová spolupráce, výzkum a inovace, doprava, důlní těžba a zdravotnictví, a odstranění zvrácených dotací; považuje také za zásadní zastavit úbytek biologické rozmanitosti a jeho negativní dopad na půdu a na prostředky obživy místních a domorodých komunit;
Provádění úmluvy a strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020
7. připomíná, že na zasedání COP14 v Egyptě připadá dvacáté páté výročí od vstupu úmluvy v platnost; považuje tedy za mimořádně důležité, aby se intenzivněji usilovalo o uskutečnění současného strategického plánu pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020, aby se kladl důraz na dosažení cílů z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti a základních prvků Nagojského protokolu o přístupu ke genetickým zdrojům a sdílení přínosů plynoucích z jejich využívání s cílem vypracovat ambiciózní strategický plán a mechanismus realizace pro období po roce -2020 s ohledem na přípravu scénáře do roku 2050, který bere v úvahu nové výzvy v oblasti biologické rozmanitosti v souladu s Agendou a cíli udržitelného rozvoje;
8. upozorňuje na úlohu cílů z Aiči v oblasti biologické rozmanitosti při naplňování Agendy 2030 a cílů udržitelného rozvoje, zejména cíle č. 14 (chránit a udržitelným způsobem využívat oceány, moře a mořské zdroje za účelem udržitelného rozvoje) a cíle č. 15 (chránit pozemní ekosystémy, udržitelně spravovat lesy, bojovat proti dezertifikaci, zastavit a zvrátit znehodnocování půdy a zastavit úbytek biologické rozmanitosti);
9. se znepokojením konstatuje, že v rámci hodnocení(3) stavu zachování druhů a typů stanovišť významných z hlediska ochrany přírody v EU vykazuje pouze 7 % mořských druhů a 9 % mořských typů stanovišť příznivý stav z hlediska ochrany a že 27 % hodnocených druhů a 66 % hodnocených typů stanovišť vykazuje nepříznivý stav z hlediska ochrany;
Rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020
10. naléhavě vyzývá k tomu, aby byly učiněny kroky ke zvýšení ambic a zlepšení fungování rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020; vyzývá Komisi a členské státy, aby se aktivně zabývaly vývojem jasných, kvantitativních, měřitelných cílů s ukazateli výkonnosti, lepšími sledovacích nástrojů, postupů závazků a mechanismů přezkumu a oznamování s jednotnými normami po vzoru mechanismů Pařížské dohody o klimatu, které zvýší transparentnost a odpovědnost vůči smluvním stranám a celkovou efektivitu příštího globálního rámce pro biologickou rozmanitost;
11. zdůrazňuje, že k ochraně, zastavení úbytku a maximální obnově celosvětové biologické rozmanitosti je potřeba silnější mezinárodní rámec; domnívá se, že by takový rámec měl být založen na cílech a dobrovolných závazcích, skládajících se z vnitrostátně stanovených příspěvků, podpořených místními a regionálními příspěvky, a dalších vhodných nástrojů, finančních závazků a solidnějších záruk budování kapacit a mechanismu pětiletého přezkoumání s důrazem na zlepšenou správu chráněných oblastí a účinnější opatření k ochraně přírody a na to, aby ambice postupně vzrůstaly;
12. zdůrazňuje, že je důležité minimalizovat časové prodlevy, které by mohly nastat mezi přijetím celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a jeho převedením do národních cílů pro biologickou rozmanitost, aby se předešlo zpoždění při přijímání konkrétních opatření k zastavení úbytku biologické rozmanitosti;
Hospodářské faktory a financování
13. zdůrazňuje skutečnost, že ekonomický růst může napomoci udržitelnému rozvoji, pouze pokud nevede k úbytku biologické rozmanitosti a schopnosti přírody přispívat k lidské pohodě a že je důležité kvalitativně zlepšit řešení se zřetelem k ochraně přírody a pomoci tak společnostem čelit výzvám se sociálními a ekonomickými aspekty plně udržitelným způsobem;
14. vyzdvihuje, že je nutné biologickou rozmanitost dostatečně financovat; zdůrazňuje skutečnost, že ověřování v oblasti biologické rozmanitosti a případné vyčlenění finančních prostředků v příštím víceletém finančním rámci na otázku biologické rozmanitosti by mělo významný a pozitivní účinek na naplnění Vize 2050;
15. vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily zavedení nového mezinárodního finančního mechanismu pro zachování biologické rozmanitosti propojeného s CBD, a zdůrazňuje v tomto ohledu význam iniciativ soukromého financování;
16. zdůrazňuje význam zvyšování investic na závazky vyplývající z Pařížské dohody, aby se omezily dopady změny klimatu na biologickou rozmanitost a byla soudržnost politik ke zmírnění změny klimatu a politik přizpůsobení se jí a politik v oblasti biologické rozmanitosti;
Lesnictví a zemědělství
17. vítá skutečnost, že doporučení pro rozhodnutí COP14 v bodě 10 odst. 2 písm. g) (XXI/1.) zmiňuje potenciál lesnictví a zemědělství; podtrhuje skutečnost, že zemědělské činnosti a zachování biologické rozmanitosti spolu úzce souvisejí; zdůrazňuje skutečnost, že udržitelné zemědělství a lesnictví významně přispívají k rozmanitosti druhů, stanovišť a ekosystémů a snižují dopady klimatických změn;
18. konstatuje nicméně negativní vliv intenzivního zemědělství na biologickou rozmanitost, zejména pokud jde o odlesňování a využívání pesticidů; připomíná alarmující ubývání opylovačů, kteří jsou pro dobře fungující ekosystémy klíčoví; vyzývá smluvní strany, aby se pevně zavázaly k udržitelnému zemědělství a lesnictví, včetně podpůrných požadavků na prosazování agroekologických přístupů, postupné ukončení používání škodlivých přípravků na ochranu rostlin a strategie, které zajistí ochranu půdy a stanovišť;
Inovace
19. vítá skutečnost, že je v doporučení v bodě 10 odst. 2 písm. g) (XXI/1) zmíněn technologický vývoj; připomíná význam inovací, výzkumu a vývoje, které umožní plnit cíle Vize 2050, a vyzývá smluvní strany, aby zaměřily svou pozornost zejména na vazby mezi zachováním biologické rozmanitosti a přínosy pro lidské zdraví a dobrý stav ekonomiky a aby koordinovaly opatření na shromažďování údajů;
Budování kapacit, povědomí veřejnosti a zapojení všech subjektů
20. zdůrazňuje, že budování kapacit a zvyšování povědomí mj. o hodnotách biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb jsou klíčem k úspěšnému provedení projektu; vítá proto skutečnost, že COP13 ve svém rozhodnutí XIII/23 a ve svém doporučení XXI/1. přijala krátkodobý akční plán (2017–2022), který má posílit a podpořit budování kapacit a strategii komunikace, a vyzývá COP14, aby tato klíčová témata dále rozvinula;
21. zdůrazňuje důležitost komplexních a participativních procesů pro formování rámce na období po roce 2020;
22. vítá skutečnost, že v doporučení XXI/1 na přípravu COP14 jsou zmíněny informační kampaně pro veřejnost, a vyzývá smluvní strany, aby podporovaly osvětové kampaně a mnohostranné zapojení s cílem nalézt s místními komunitami a původním obyvatelstvem řešení na míru s cílem podpořit udržitelné využívání půdy v zájmu větší biologické rozmanitosti a plně respektovat regionální rozdíly v krajině a stanovištích;
23. vítá záměr aktivně spolupracovat se zainteresovanými stranami včetně regionálních a místních aktérů, což má zásadní význam pro ocenění, ochranu, zachování, udržitelné využívání a obnovu biologické rozmanitosti, a podtrhuje, že lepší jednání s různými úrovněmi správy a sektory a také s podnikatelskými platformami pro biologickou rozmanitost a mezi nimi navzájem vytvoří příležitosti pro lepší plnění cílů biologické rozmanitosti a začlenění cílů biologické rozmanitosti do jiných politik;
o o o
24. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.
Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby, „The Regional Assessment Report on Biodiversity and Ecosystem Services for Europe and Central Asia“ (Regionální hodnotící zpráva o biologické rozmanitosti a ekosystémových službách pro Evropu a Střední Asii), 2018.