Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2083(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0338/2018

Předložené texty :

A8-0338/2018

Rozpravy :

PV 12/11/2018 - 18
CRE 12/11/2018 - 18

Hlasování :

PV 13/11/2018 - 4.9
CRE 13/11/2018 - 4.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0448

Přijaté texty
PDF 509kWORD 60k
Úterý, 13. listopadu 2018 - Štrasburk Předběžné znění
Digitalizace pro rozvoj: zmírňování chudoby prostřednictvím technologie
P8_TA-PROV(2018)0448A8-0338/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. listopadu 2018 o digitalizaci pro účely rozvoje: snižování chudoby pomocí technologií (2018/2083(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 208, 209, 210, 211 a 214 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na summit Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji a na závěrečný dokument, který přijalo Valné shromáždění OSN dne 25. září 2015, s názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ a na sedmnáct cílů udržitelného rozvoje,

–  s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji – „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“(1), který byl přijat v květnu 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 2. května 2017 s názvem „Digitalizace pro rozvoj: systematické zohledňování digitálních technologií služeb v rozvojové politice EU“ (SWD(2017)0157),

–  s ohledem na strategii pro jednotný digitální trh v Evropě přijatou v květnu 2015,

–  s ohledem na evropský plán vnějších investic,

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o provádění strategie v oblasti obchodní politiky nazvanou „Obchod pro všechny – uskutečňování progresivní obchodní politiky k využití potenciálu globalizace“ (COM(2017)0491),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 s názvem „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. prosince 2015 k přípravě na Světový humanitární summit: výzvy a příležitosti pro humanitární pomoc(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. května 2014 nazvané „Posílení úlohy soukromého sektoru při dosahování udržitelného růstu podporujícího začlenění v rozvojových zemích“ (COM(2014)0263),

–  s ohledem na závěry Rady o digitalizaci pro rozvoj z listopadu 2017,

–  s ohledem na 11. ministerskou konferenci WTO, která se uskutečnila v Buenos Aires (Argentina) ve dnech 10.–13. prosince 2017,

–  s ohledem na iniciativy Mezinárodní telekomunikační unie OSN na podporu rozvojových zemí (ITU-D),

–  s ohledem na dohodu v rámci Světové obchodní organizace o informačních technologiích (ITA),

–  s ohledem na ministerské prohlášení o digitální ekonomice, které učinila Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v Cancúnu v roce 2016,

–  s ohledem na společné prohlášení učiněné ministry pro informační a komunikační technologie v rámci skupiny G7 na setkání, které proběhlo v Takamatsu (Japonsko) ve dnech 29.–30. dubna 2016,

–  s ohledem na iniciativu Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) s názvem „eTrade for All“,

–  s ohledem na Úmluvu o právech osob se zdravotním postižením a její opční protokol (A/RES/61/106),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A8-0338/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Evropský konsensus o rozvoji z roku 2017 zdůrazňuje význam informačních a komunikačních technologií a služeb coby faktorů umožňujících inkluzivní růst a udržitelný rozvoj;

B.  vzhledem k tomu, že strategie Komise s názvem Digitalizace pro rozvoj (D4D) se zabývá hospodářským růstem a lidskými právy a otázkami zdraví, vzdělávání, zemědělství a potravinového zabezpečení, základní infrastruktury, přístupu k vodě a hygieně, veřejné správy a sociální ochrany a také průřezovými cíli z pohledu genderu a životního prostředí;

C.  vzhledem k tomu, že digitální technologie nabízejí potenciál k zajištění udržitelnosti a ochrany životního prostředí; vzhledem k tomu, že při výrobě digitálních přístrojů jsou používány určité vzácné kovy, které lze špatně recyklovat a jejichž dostupné zásoby jsou omezené, a že elektronický a elektrický odpad představuje výzvu v oblasti životního prostředí a zdraví; vzhledem k tomu, že podle společné studie Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) a Interpolu(4) jsou odpadní elektrická a elektronická zařízení (OEEZ) prioritní oblastí trestné činnosti páchané proti životnímu prostředí;

D.  vzhledem k tomu, že podle aktuálních údajů databáze Identification for Development Global Dataset (ID4D) Světové banky se odhaduje, že je na světě 1,1 miliardy osob, které nemohou oficiálně prokázat svoji totožnost, včetně registrace při porodu, přičemž 78 % těchto osob žije v subsaharské Africe a v Asii; vzhledem k tomu, že tato skutečnost představuje hlavní překážku pro dosažení cíle 16.9 cílů udržitelného rozvoje a současně brání možnosti být hráčem a využívat výhod digitálního prostředí;

E.  vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje výslovně uvádějí digitální technologie v pěti případech (cíl č. 4 – vzdělávání; cíl č. 5 – rovnost pohlaví; cíl č. 8 – důstojné pracovní podmínky a hospodářský růst; cíl č. 9 – infrastruktura, industrializace a inovace; a cíl č. 17 – partnerská spolupráce);

F.  vzhledem k tomu, že cíle udržitelného rozvoje zdůrazňují, že zajištění všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu pro obyvatele nejméně rozvinutých zemí do roku 2020 bude nezbytné pro posílení rozvoje vzhledem k tomu, že rozvoj digitální ekonomiky by mohl být hnací silou pro vytváření důstojných pracovních míst i růst podporující začlenění a rovněž pro zvyšování objemu vývozu a jeho diverzifikaci;

G.  vzhledem k tomu, že podle UNCTAD vede digitalizace ve stále větší míře ke vzniku monopolů a že představuje nové výzvy pro antimonopolní politiku a politiku hospodářské soutěže jak v rozvojových, tak rozvinutých zemích(5);

H.  vzhledem k tomu, že se ve svém celkovém přezkumu provádění výsledků Světového summitu o informační společnosti(6) Valné shromáždění OSN zavázalo k využití potenciálu informačních a komunikačních technologií (IKT) za účelem naplnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a dalších mezinárodně sjednaných rozvojových cílů, přičemž by uvedené technologie mohly urychlit pokrok v rámci všech sedmnácti cílů udržitelného rozvoje;

I.  vzhledem k tomu, že konektivita zůstává i nadále výzvou, jakož i záležitostí spojenou s příčinami různých podob digitálních propastí, pokud jde o přístup k IKT i o jejich použití;

J.  vzhledem k rychlosti, s jakou se digitální ekonomika vyvíjí, a k významným mezerám, které existují v rozvojových zemích v oblasti digitální ekonomiky, pokud jde o rozvoj spolehlivé vnitrostátní politiky, nařízení a ochrany spotřebitelů, vyvstává naléhavá potřeba posílit budování kapacit a technickou pomoc ve prospěch rozvojových zemí, zejména těch nejméně rozvinutých;

K.  vzhledem k tomu, že digitální gramotnost a dovednosti jsou klíčovými prvky pro sociální a osobní růst a pokrok, jakož i pro podporu podnikání a budování silné digitální ekonomiky;

L.  vzhledem k tomu, že by digitalizace rovněž měla přispět k zefektivnění poskytování humanitární pomoci, odolnosti, prevence nebezpečí vzniku katastrof a přechodné podpory, a to skrze propojení humanitární a rozvojové pomoci v nestabilních a konflikty zasažených oblastech;

M.  vzhledem k tomu, že více než polovina světové populace stále nemá přístup k internetu a že bylo doposud dosaženo jen pozvolného pokroku při dosahování cíle udržitelného rozvoje č. 9, který se týká významného rozšíření přístupu k IKT a úsilí o zajištění všeobecného a cenově dostupného přístupu k internetu v nejméně rozvinutých zemích do roku 2020;

N.  vzhledem k tomu, že po celé planetě dochází k výraznému nárůstu objemu služeb spojených s mobilními telefony a že počet uživatelů těchto zařízení nyní přesahuje počet lidí, kteří mají přístup k elektřině, hygienickým zařízením nebo čisté vodě;

O.  vzhledem k tomu, že humanitární inovace musí být v souladu s humanitárními zásadami (lidskostí, nestranností, neutralitou a nezávislostí) a zásadou důstojnosti;

P.  vzhledem k tomu, že humanitární inovace musí být prováděny za účelem prosazování práv, důstojnosti a schopností obyvatel, jimž jsou určeny, a mělo by být možné, aby všichni členové společenství, které postihla krize, měli z inovace užitek bez diskriminačních překážek;

Q.  vzhledem k tomu, že analýza rizika a zmírňování rizika musí být uplatňovány za účelem předcházení neúmyslné újmě, včetně újmy týkající se ochrany soukromí a bezpečnosti osobních údajů a dopadů na místní ekonomiky;

R.  vzhledem k tomu, že experimentování, ověřování a zkoušky musejí být prováděny v souladu s mezinárodně uznávanými etickými normami;

Význam podpory digitalizace v rozvojových zemích

1.  vítá strategii D4D vypracovanou Komisí jakožto nástroj, který pomáhá začlenit digitální technologie do rozvojové politiky EU, která by měla přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje; trvá na důležitosti posílení digitalizace zaměřené na cíle udržitelného rozvoje; připomíná, že digitální revoluce přináší společnostem celou škálu nových výzev, což přináší jak rizika, tak příležitosti;

2.  opětovně vyzdvihuje velký potenciál digitálních technologií a služeb pro naplnění cílů udržitelného rozvoje, za předpokladu, že budou přijata opatření za účelem řešení negativních dopadů technologií, např. automatizace práce mající dopad na zaměstnatelnost, digitální vyloučení a nerovnost, kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a otázky regulace; připomíná, že každá digitální strategie musí přispět k realizaci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a že s ní musí být plně v souladu, zejména pokud jde o cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl č. 5 – dosažení rovnosti pohlaví a posílení postavení všech žen a dívek, cíl č. 8 – důstojné pracovní podmínky a hospodářský růst a cíl č. 9 – infrastruktura, industrializace a inovace; připomíná, že má-li být cílů udržitelného rozvoje dosaženo do roku 2030, je zapotřebí posíleného globálního, národního, regionálního a místního partnerství mezi vládními, vědeckými a hospodářskými subjekty i subjekty občanské společnosti;

3.  zdůrazňuje, že navzdory rozšíření dostupnosti internetu mnoho rozvojových zemí a rozvíjejících se ekonomik zaostává při využívání výhod digitalizace, mnoho lidí stále nemá přístup k informačním a telekomunikačním technologiím a existují velké rozdíly mezi zeměmi i mezi městskými a venkovskými oblastmi; připomíná, že digitální technologie zůstává nástrojem a nikoli cílem, a domnívá se, že vzhledem k finančním omezením je třeba upřednostňovat co nejúčinnější způsoby dosahování cílů udržitelného rozvoje a že, ačkoliv může být digitalizace užitečná, v některých zemích je stále nezbytné zajistit naplnění základních lidských potřeb, zejména z hlediska přístupu k potravinám, energiím, vodě a hygienickým zařízením, vzdělávání a zdraví, jak zdůraznila zpráva OSN o naplňování cílů udržitelného rozvoje z roku 2017; domnívá se ovšem, že podmínky pro digitální rozvoj musí být poskytnuty ve fázi návrhu infrastruktury, ačkoli se provádění uskuteční až později;

4.  zdůrazňuje pravidlo, podle nějž každá strategie digitálního obchodu musí být plně v souladu se zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, která je nezbytná pro dosažení cílů udržitelného rozvoje; zdůrazňuje, že přístup k internetovému připojení a digitálním platebním metodám, které jsou spolehlivé a v souladu s mezinárodními standardy, je spolu s právními předpisy v oblasti ochrany spotřebitele v souvislosti se zbožím a službami poskytovanými online, právy duševního vlastnictví, předpisy o ochraně osobních údajů a daňovými a celními předpisy přizpůsobenými elektronickému obchodu klíčový pro umožnění digitálního obchodu a také pro udržitelný rozvoj a inkluzivní růst; bere v této souvislosti na vědomí potenciál dohody o usnadnění obchodu pro podporu digitálních iniciativ v rozvojových zemích za účelem usnadnění přeshraničního obchodu;

5.  vyzývá k vytvoření akčního plánu v oblasti technických inovací pro humanitární pomoc s cílem zajistit soulad s právními a etickými zásadami stanovenými v takových dokumentech, jako je nový Evropský konsensus o rozvoji - „Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost“ a „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“;

6.  zdůrazňuje, že všechny aspekty humanitární inovace by měly podléhat hodnocení a sledování, včetně posouzení primárních a druhotných dopadů tohoto inovačního procesu; zdůrazňuje, že etický přezkum a analýza rizika by měly být provedeny ještě před zahájením projektů v oblasti humanitární inovace a digitalizace, a měly by v případě potřeby zahrnovat externí odborníky nebo experty třetí strany;

7.  vyzývá k tomu, aby zásady zakotvené ve strategii pro jednotný digitální trh v Evropě byly prováděny v rámci vnější činnosti EU prostřednictvím podpory regulačních rámců partnerských zemí EU;

8.  vyzývá k vynaložení dostatečných finančních prostředků v rámci Víceletého finančního rámce (VFR) pro období 2021-2027 s cílem začlenit digitální technologie do všech prvků rozvojové politiky;

9.  konstatuje, že zavedení digitálních technologií v rozvojových zemích často předběhlo zřízení státních institucí, právních předpisů a dalších mechanismů, které by mohly pomoci zvládat nové výzvy, zejména pokud jde o kybernetickou bezpečnost; zdůrazňuje význam prohloubení spolupráce mezi výzkumnými pracovníky a inovátory na meziregionální úrovni a podporování činností výzkumu a rozvoje, které podporují vědecký pokrok a přenos technologií a know-how; vyzývá k tomu, aby digitalizace působila v období po skončení platnosti dohody z Cotonou přednostně jako faktor umožňující inkluzivní a udržitelný rozvoj v souladu s pokyny pro jednání;

10.  vyzývá k další společné činnosti v rámci spolupráce v oblasti digitální infrastruktury, neboť by se měla stát jednou z klíčových činností v rámci partnerství EU s regionálními organizacemi, zejména Africkou unií; poukazuje na význam technické pomoci a přenosu odborných poznatků na instituce, které vytvářejí digitální politiky na národní, regionální a kontinentální úrovni;

11.  žádá, aby byla digitalizace začleněna do národních strategií členských států pro rozvoj;

12.  požaduje, aby mezinárodní společenství, včetně nestátních subjektů, jako jsou zástupci občanské společnosti, neziskový sektor, soukromé společnosti a akademická obec, zaujalo lépe zaměřený a komplexnější přístup napříč odvětvími s cílem zajistit, aby posun na cestě k ekonomice s vyšším stupněm digitalizace nikoho neopomněl a přispěl k dosažení Agendy OSN pro udržitelný rozvoj, přičemž by se zaručil přístup k digitálním technologiím a službám pro všechny hospodářské subjekty a občany a zabránilo by se přílišnému množství různých přístupů, které by vedly k neslučitelnosti právních předpisů, jejich překrývání nebo mezerám v těchto předpisech; vyzývá ke zlepšení politického projevu mezi EU, členskými státy EU a dalšími příslušnými subjekty s cílem posílit koordinaci, doplňkovost a vytváření synergií;

13.  poukazuje na to, že technologie, umělá inteligence a automatizace již nahrazují některá pracovní místa vyžadující nízkou nebo střední úroveň dovedností; vyzývá Komisi, aby prosazovala digitalizaci zaměřenou na cíle udržitelného rozvoje, a zdůrazňuje, že státem financovaná minimální úroveň sociální ochrany, je nezbytná při řešení některých negativních dopadů nových technologií, aby se překonaly změny na globálních pracovních trzích a v mezinárodní dělbě práce, jež mají dopad zejména na málo kvalifikované pracovníky v rozvojových zemích;

14.  vyzývá soukromý sektor, aby ve prospěch strategie D4D odpovědně přispěl pomocí technologií a inovací, odborných znalostí, investic, řízení rizik, udržitelných obchodních modelů a rovněž udržitelným růstem, což by mělo zahrnovat prevenci, snížení, opravy, recyklaci a opětovné používání surovin;

15.  lituje toho, že předpisy na ochranu dat existují v méně než polovině všech rozvojových zemí, a vybízí EU, aby poskytla odbornou pomoc příslušným orgánům při vypracovávání takových právních předpisů, přičemž se bude spoléhat zejména na vlastní zkušenosti a vlastní právní předpisy, které jsou mezinárodně uznávané jako modelové; zdůrazňuje, že je třeba zohlednit náklady, které mohou se standardizací takových právních předpisů souviset, zejména v případě malých a středních podniků; poznamenává, že právní předpisy v oblasti ochrany údajů by se vzhledem k přeshraniční povaze digitálních technologií neměly příliš lišit, neboť by to vedlo k neslučitelnosti;

16.  vyzývá všechny zúčastněné strany ke shromažďování, zpracování, rozboru a šíření dat a statistik na místní, regionální, státní a celosvětové úrovni, aby se zajistila vysoká úroveň ochrany údajů v souladu s příslušnými mezinárodními standardy a nástroji, a sice za účelem splnění cílů Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; konstatuje, že důkladné a včasné shromáždění údajů zaručuje řádné monitorování během procesu realizace, úpravu politik a zásahy v případě potřeby, jakož i vyhodnocení dosažených výsledků a jejich účinku; připomíná ovšem, že zatímco datová revoluce usnadňuje, zrychluje a zlevňuje produkci a analýzu údajů z široké škály zdrojů, přináší rovněž obrovské výzvy v oblasti bezpečnosti a soukromí; zdůrazňuje tedy, že inovace týkající se shromažďování údajů v rozvojových zemích by neměly nahrazovat oficiální statistiky, nýbrž by je měly doplňovat;

17.  vyjadřuje politování nad přetrvávajícími digitálními propastmi existujícími v rámci každé země, které mimo jiné faktory diskriminace existují mezi muži a ženami, mezi oblastmi, mezi věkovými a příjmovými skupinami ale také mezi etniky a mezi zdravotními podmínkami či zdravotním postižením; z tohoto důvodu rozhodně požaduje, aby se v rámci mezinárodní rozvojové spolupráce usilovalo o výraznější pokrok a začlenění osob ve znevýhodněné či zranitelné situaci a aby bylo současně podporováno odpovědné používání digitálních nástrojů a dostatečné informování o možných rizicích; žádá podporu inovací, která bude přizpůsobena místním potřebám, a přechod k ekonomikám založeným na znalostech;

18.  vyzývá tedy k vystupňování úsilí o řešení výzev spojených s digitálním vyloučením pomocí vzdělávání a odborné přípravy v oblasti klíčových digitálních dovedností a iniciativ, aby se usnadnilo vhodné používání IKT a využívání digitálních nástrojů při realizaci participativních metodik podle věku, osobní situace a podmínek uživatelů, včetně seniorů a osob se zdravotním postižením; konstatuje, že mezinárodní rozvojová spolupráce by se mohla opírat o digitální technologie s cílem lépe začlenit znevýhodněné osoby za předpokladu, že budou mít k těmto technologiím přístup; vítá iniciativy, jako je Africa Code Week, které přispívají k posílení postavení generace mladých Afričanů skrze prohlubování digitální gramotnosti; zdůrazňuje význam elektronického učení a dálkového studia pro dosažení vzdálených oblastí a oslovení osob všech věkových kategorií;

19.  požaduje zavedení předmětu digitální gramotnost do osnov na všech úrovních vzdělávacího systému v rozvojových zemích, základní školou počínaje a univerzitou konče, a to za účelem osvojení dovedností nutných pro zlepšení přístupu k informacím; domnívá se však, že nástroje IKT a nové technologie by neměly nahrazovat skutečné učitele a školy, ale měly by se využívat coby prostředky pro zlepšení přístupu ke vzdělávání a zlepšení jeho kvality; zdůrazňuje, že nové technologie jsou klíčovým nástrojem k šíření znalostí, odborné přípravě vyučujících a řízení příslušných institucí; trvá rovněž na tom, že je zapotřebí lepších místních vzdělávacích středisek (včetně škol programování) za účelem vzdělávání programátorů a podpory vytváření digitálních řešení a aplikací odpovídajících místním potřebám a situaci;

20.  zdůrazňuje, že překlenutí digitální propasti si vyžaduje zavedení infrastruktury s dostatečným pokrytím, které je kvalitní, cenově dostupné, spolehlivé a zabezpečené, jakož i přístup k této infrastruktuře, a to zejména ve venkovských a odlehlých oblastech; konstatuje, že hlavní příčiny stojící konektivitě v cestě zahrnují chudobu a nedostatek základních služeb spolu se zaostalými pozemními sítěmi, nedostatkem vhodných veřejných politik a regulačních rámců, vysokým zdaněním digitálních výrobků a služeb, nízkou konkurencí na trhu a chybějící energetickou přenosovou soustavou;

21.  vyjadřuje své znepokojení ohledně technologické závislosti na malém počtu subjektů, zejména na čtveřici GAFA (Google, Apple, Facebook a Amazon), a vyzývá k vypracování alternativ za účelem posílení konkurence; konstatuje, že o dosažení tohoto cíle by bylo možné usilovat v rámci partnerství mezi EU a Afrikou;

22.  připomíná, že rozvojové země zdaleka nejsou odolné vůči kybernetickým útokům, a připomíná rizika narušení hospodářské, politické a demokratické stability v případě, že nebude zaručena digitální bezpečnost; vyzývá všechny zúčastněné strany v digitálně propojeném světě, aby aktivně převzaly odpovědnost přijetím praktických opatření v zájmu prosazování vyšší informovanosti o kybernetické bezpečnosti a šíření know-how v této oblasti; za tímto účelem zdůrazňuje, že je důležité rozvíjet lidský kapitál na všech úrovních v zájmu zmírnění hrozeb pro kybernetickou bezpečnost prostřednictvím odborné přípravy, vzdělávání a zvýšené informovanosti, vytvořit odpovídající rámec trestního práva a nadnárodní rámec s cílem bojovat proti kyberkriminalitě a aktivně se účastnit mezinárodních fór, jako je Globální fórum o digitální bezpečnosti ve prospěch prosperity zřízené OECD;

23.  připomíná, že digitalizace může snížit nerovnost v rámci sociálního začleňování, rozšířit přístup k informacím a omezit hospodářskou marginalizaci v okrajových oblastech;

Digitalizace: nástroj pro udržitelný rozvoj

24.  vítá plán vnějších investic EU, který podporuje investice a inovativní digitální řešení místních potřeb, finanční inkluzi a vytváření důstojných pracovních míst; zdůrazňuje, že digitalizace je důležitou investiční příležitostí, a že na základě spolupráce evropských a mezinárodních finančních institucí a soukromého sektoru by tedy kombinace zdrojů financování představovala důležitý nástroj k uvolnění peněžních částek;

25.  vyzývá Komisi k zahájení nových iniciativ s úzkým zaměřením na rozvoj digitální infrastruktury, podporu elektronické správy a digitálních dovedností, posílení digitální ekonomiky a zlepšení podmínek pro zakládání nových společností zaměřených na naplňování cílů udržitelného rozvoje, včetně příležitostí financování pro mikropodniky a malé a střední podniky, aby tak mohly spolupracovat digitální cestou s nadnárodními společnostmi a získaly přístup ke globálním hodnotovým řetězcům;

26.  vyzývá Komisi, aby dále začleňovala digitální technologie a služby do rozvojové politiky EU, jak je mimo jiné uvedeno v programu D4D; zdůrazňuje, že je zapotřebí podporovat využívání digitálních technologií v konkrétních oblastech politik, včetně elektronické správy, zemědělství, vzdělávání, nakládání s vodou, zdravotní péče a energetiky;

27.  vyzývá Komisi k navýšení investic do digitální infrastruktury v rozvojových zemích za účelem přemostění hluboké digitální propasti, a to rozvojově účinným způsobem, který bude založený na zásadách;

28.  připomíná, že mikropodniky a malé a střední podniky tvoří v rozvojových zemích většinu obchodních společností a zaměstnávají většinovou část pracovníků výrobního odvětví a odvětví služeb; připomíná, že usnadnění náležitě regulovaného přeshraničního elektronického obchodu může mít přímý dopad na zlepšení životních podmínek a životní úrovně a také na vytváření pracovních míst i zrychlení hospodářského rozvoje; zdůrazňuje přínos, jaký by mohly tyto snahy mít pro rovnost žen a mužů, neboť vysoký počet těchto společností je vlastněn a provozován ženami; zdůrazňuje, že je zapotřebí omezit právní, administrativní a společenské překážky pro podnikání, zejména co se týče žen; vyzývá k tomu, aby byla digitalizace využívána také v zájmu zkvalitnění vzdělávání a posilování kapacit pro podnikání v rozvojových zemích a zároveň s cílem vytvořit prostředí vhodné pro začínající a inovativní podniky;

29.  zdůrazňuje, že je nutné zamezit obchodování s minerály, jejichž těžba zahrnuje dětskou práci nebo se z ní financují ozbrojené konflikty; připomíná, že coltan je základní surovina pro mnoho elektronických zařízení (např. pro chytré telefony) a že kvůli jeho využití, těžbě a nezákonnému obchodování zachvátila oblast afrických Velkých jezer, zvláště Demokratickou republiku Kongo, občanská válka, která si vyžádala více než osm milionů životů; požaduje, aby se skoncovalo s vykořisťováním dětí při práci v coltanových dolech a s nezákonným obchodováním s touto surovinou s cílem vytvořit prostředí, v němž bude coltan těžen a uváděn na trh přijatelným způsobem, který bude ku prospěchu také místnímu obyvatelstvu;

30.  poukazuje na to, že zemědělství jakožto největší odvětví africké ekonomiky může mít potenciálně prospěch z digitálních technologií; zdůrazňuje, že digitální platformy mohou být v rozvojových zemích využívány k informování zemědělců o tržních cenách a jejich propojení s potenciálními kupujícími, a rovněž k poskytování praktických informací o pěstebních metodách a tržních trendech, informací o počasí a varování před chorobami rostlin a zvířat a s tím souvisejícího poradenství; nicméně vzhledem k tomu, že zemědělství stále více využívá hluboké znalosti a vyspělé technologie, zdůrazňuje, že digitální zemědělství může mít v rozvojových zemích velmi silně rušivý účinek na společnost a životní prostředí, neboť přístup k nejmodernější technologii může zůstat vyhrazený jen pro velké industrializované zemědělské podniky, které jsou aktivní na vývozním trhu a pěstují tržní plodiny, přičemž by omezené znalosti a dovednosti dále mohly vytlačovat na okraj drobné zemědělství v těchto zemích;

31.  trvá na tom, aby bylo financování zemědělství v rozvojových zemích ze strany EU v souladu s transformační povahou Agendy 2030 a Pařížské dohody o změně klimatu a následně také se závěry Mezinárodního panelu pro hodnocení zemědělských technologií a vědy pro rozvoj a doporučeními zvláštní zpravodajky OSN pro právo na potraviny; zdůrazňuje, že toto si vyžaduje uznání polyfunkčnosti zemědělství a rychlý posun od pěstování monokulturních plodin na základě intenzivního používání chemikálií k diverzifikovanému a udržitelnému zemědělství, které bude založené na agroekologických zemědělských postupech a na posílení místních systémů produkce potravin a drobného zemědělství;

32.  poukazuje na to, že informační a komunikační technologie mohou být použity k šíření informací, které může být zásadní jak během katastrof a mimořádných událostí přírodního a technického rázu, tak i v nestabilních a konfliktních oblastech; zdůrazňuje, že digitální technologie mohou nízkopříjmovým společenstvím a dalším zranitelným komunitám umožnit přístup ke kvalitním základním službám (jako je zdravotní péče, vzdělávání, voda, hygienická zařízení a elektřina), a také k humanitární pomoci a dalším veřejným a soukromým službám; zdůrazňuje význam boje proti šíření dezinformací (falešných zpráv) online cestou a upozorňuje na to, že je zapotřebí konkrétních programů zaměřených na mediální gramotnost coby prostředek k řešení těchto výzev;

33.  zdůrazňuje, že technologické inovace v oblasti humanitární pomoci jsou prioritou, především v souvislosti s násilným vysídlováním, pokud jde o přispívání k udržitelným řešením, jež poskytují stabilitu a důstojnost lidským životům a mohou usnadnit vazby mezi humanitární a rozvojovou oblastí; vítá globální iniciativy na podporu inovací v humanitární oblasti, jako je Globální aliance pro humanitární inovace (GAHI), Fond pro humanitární inovace (HIF) a Global Pulse při OSN, a vyzývá EU, aby prosazovala veřejně přístupná data a důrazně podporovala celosvětové komunity softwarových vývojářů a designérů, kteří budují praktickou otevřenou technologii, s cílem řešit mezinárodní rozvojové a humanitární problémy;

34.  zdůrazňuje, že digitální technologie, jako jsou SMS a aplikace v mobilních telefonech, mohou poskytnout dostupné nové nástroje pro šíření důležitých informací, které by mohly využít chudé a izolované osoby a osoby se zdravotním postižením; bere na vědomí potenciál technologie mobilních telefonů, která může skýtat takové výhody, jako jsou nižší náklady na přístup díky rozšiřujícímu se pokrytí sítí, uživatelská vstřícnost, klesající náklady na volání a posílání textových zpráv; zároveň však připomíná, že mobilní telefony vytvářejí rizika pro zdraví a životní prostředí, zvláště s ohledem na těžbu minerálních zdrojů a navyšování objemu elektronického a elektrického odpadu; zdůrazňuje, že digitalizace má potenciál jak k posílení, tak k oslabení demokracie, a vyzývá EU, aby se nad těmito riziky řádně zamyslela s cílem sledovat případy zneužití digitálních technologií při prosazování technologických inovací v rámci rozvojové pomoci, a aby podporovala správu internetu;

35.  zdůrazňuje význam vybudování udržitelného prostředí pro digitální ekonomiku s cílem snížit ekologický dopad spojený s digitalizací pomocí rozvoje účinného využívání zdrojů jak v digitálním odvětví, tak v odvětví energetiky, zejména upřednostňováním oběhového hospodářství; požaduje plán vnějších investic za účelem podpory odpovědnosti výrobce, konkrétně tím, že budou podpořeny malé a střední podniky, jejichž činnost je zaměřena na rozvoj opětovného využití, oprav a renovací, a které začleňují systémy zpětného odběru do své obchodní činnosti s cílem odstranit nebezpečné prvky použité v elektrickém a elektronickém zařízení (EEZ); požaduje zvýšení informovanosti spotřebitelů o dopadu elektronických zařízení na životní prostředí a účinné řešení otázky odpovědnosti podniků při výrobě EEZ; obdobně upozorňuje na to, že je nutné podpořit sestavování statistik elektronického a elektrického odpadu a státní politiku pro nakládání s tímto odpadem v rozvojových zemích, aby se tak přispělo ke snížení jeho produkce, předcházelo jeho nezákonnému ukládání a nevhodnému zpracování, podpořilo se recyklování a vytvořila se pracovní místa v odvětví revitalizace a recyklace;

36.  uznává, že digitální technologie poskytují odvětví energetiky inovativní nástroje k optimalizaci využívání zdrojů; připomíná nicméně, že digitální technologie za sebou zanechávají významnou ekologickou stopu s ohledem na spotřebu energetických zdrojů (podíl digitálních emisí CO2 na celkových emisích se odhaduje na 2-5 %) a kovy (jako je stříbro, kobalt, měď a tantal), což zpochybňuje jejich dlouhodobou udržitelnost; opakuje, že aby bylo možné bojovat se změnou klimatu, je zapotřebí provést změnu ve výrobních a spotřebních vzorcích;

37.  uznává potenciální úlohu, kterou mohou digitální technologie sehrát v podpoře demokracie a posilování účasti občanů na rozhodovacích procesech;

38.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit státem provozované digitální informační platformy, které by nabídly lidem více příležitostí k tomu, aby se plně informovali o svých právech a službách, které svým občanům stát poskytuje;

39.  zdůrazňuje, že aplikace elektronické veřejné správy přispívají k rychlejší a levnější dostupnosti veřejných služeb, ke zlepšení jednotnosti a spokojenosti občanů, k usnadnění vyjadřování postojů a činnosti občanské společnosti a ke zvýšení transparentnosti, čímž významně přispívají k prosazování demokratizace a boji proti korupci; zdůrazňuje zásadní úlohu technologií a digitalizace pro účinnou fiskální politiku a administrativu, která umožňuje účinné zvýšení mobilizace domácích zdrojů a pomáhá bojovat proti daňovým podvodům a únikům; trvá na tom, že je nezbytné vytvořit bezpečné digitální identity, neboť by to mohlo pomoci určit počet osob, které potřebují určité základní služby;

40.  žádá, aby byly využity příležitosti nabízené digitálními technologiemi jako prostředek k zefektivnění zápisu dětí do matrik a zápisu úmrtí a sňatků; upozorňuje na to, že podle odhadů UNICEF se pouze v subsaharské Africe nachází 95 milionů dětí, jejichž porod nebyl v matrice zaznamenán(7), a nemá proto rodný list, že tato skutečnost dotčeným dětem znemožňuje nabýt právní subjektivity, a jejich existence jako členů společnosti tak zůstává nezaznamenána od narození až do dospělého života, což pokřivuje demografické údaje dané země a má významný vliv na posuzování potřeb obyvatelstva, zejména pokud jde o přístup ke vzdělání a zdravotní péči;

41.  uznává ústřední úlohu digitálních technologií v řízení zdravotnických služeb, při naléhavém řešení epidemických onemocnění, šíření informačních kampaní o veřejných zdravotních službách, v poskytování veřejného přístupu ke zdravotnickým službám a školení pro zdravotnické pracovníky, podpoře a propagaci základního výzkumu a také rozvoji zdravotnických služeb a informačních služeb v oblasti elektronického zdravotnictví; vyzývá proto tvůrce politik, aby zavedli odpovídající politický a regulační rámec s cílem rozšířit projekty v oblasti elektronického zdravotnictví; žádá Komisi, aby v této souvislosti poskytla nezbytné finanční prostředky;

42.  vítá online program „DEVCO Academy“, který umožňuje vzdělávat osoby z partnerských zemí EU online cestou; vyzývá k tomu, aby vzdělávací programy pro místní vedoucí činitele byly dále rozvíjeny a aby byly vytvořeny postupy pro podávání žádostí o dotace z EU, aby tak tito partneři získali jasnější představu o tom, co lze očekávat a jaké jsou cíle a podmínky těchto programů, a tím se zlepšily jejich vyhlídky na to, že budou k těmto programům připuštěni; zdůrazňuje, že takové iniciativy by za předpokladu, že budou snadno dostupné, účinné a relevantní, měly pozitivní vliv na čerpání pomoci a na pověst EU u jejích partnerů;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Evropské službě pro vnější činnost.

(1) Úř. věst. C 210, 30.6.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 22.
(3) Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 106.
(4) Studie UNEP - INTERPOL nazvaná „Vzrůst trestné činnosti proti životnímu prostředí. Rostoucí hrozba pro přírodní zdroje, mír, rozvoj a bezpečnost“, 2016.
(5) UNCTAD, South-South Digital Cooperation for Industrialisation: A Regional Integration Agenda (Digitální spolupráce mezi zeměmi Jihu za účelem industrializace: Agenda regionální integrace) (2017).
(6) Rezoluce Valného shromáždění OSN, GA/RES/70/125.
(7) https://www.unicef.org/french/publications/files/UNICEF_SOWC_2016_French_LAST.pdf

Poslední aktualizace: 14. listopadu 2018Právní upozornění