Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2092(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0365/2018

Předložené texty :

A8-0365/2018

Rozpravy :

PV 10/12/2018 - 16
CRE 10/12/2018 - 16

Hlasování :

PV 11/12/2018 - 5.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0497

Přijaté texty
PDF 139kWORD 48k
Úterý, 11. prosince 2018 - Štrasburk Konečné znění
Plné uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku
P8_TA(2018)0497A8-0365/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku: zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích (2018/2092(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie (11997D/PRO/02),

–  s ohledem na čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku ze dne 29. září 2010 (14142/2010) a 8. července 2011 (14142/1/2010),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o rámci pro plné uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku ze dne 7. prosince 2011 (14302/3/11),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. června 2011 o návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku(1),

–  s ohledem na závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 9. a 10. června 2011, 22. a 23. září 2011, 25. a 26. října 2012, 7. a 9. března 2013 a 5. a 6. prosince 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2011 o přistoupení Bulharska a Rumunska k Schengenské dohodě(2),

–  s ohledem na osmou pololetní zprávu Komise o fungování schengenského prostoru ze dne 15. prosince 2015 (COM(2015)0675),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 k výroční zprávě o fungování schengenského prostoru(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2017/1908 ze dne 12. října 2017 o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Vízového informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku(4),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 18. dubna 2018 o uvedení některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku v účinnost (15820/1/2017),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. června 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0365/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Bulharsko a Rumunsko přijaly schengenské acquis při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007; vzhledem k tomu, že Bulharsko vydalo v roce 2008 prohlášení o připravenosti zahájit hodnocení prováděná pracovní skupinou pro schengenské hodnocení (SCH-EVAL), která sestává z odborníků z členských států Schengenu; vzhledem k tomu, že Rumunsko vydalo své prohlášení o připravenosti zahájit hodnocení prováděná skupinou SCH-EVAL v letech 2007 a 2008;

B.  vzhledem k tomu, že odborníci skupiny SCH-EVAL i Rada ve svých závěrech ze dne 9. a 10. června 2011 potvrdili dokončení schengenského hodnocení pro Bulharsko a Rumunsko a stav připravenosti těchto dvou zemí provést všechna ustanovení schengenského acquis; vzhledem k tomu, že ve svém návrhu rozhodnutí ze dne 8. července 2011 Rada ověřila, že nezbytné podmínky pro uplatňování schengenského acquis byly splněny ve všech oblastech, konkrétně v oblasti ochrany údajů, vzdušných hranic, pozemních hranic, policejní spolupráce, Schengenského informačního systému, námořních hranic a víz; vzhledem k tomu, že dokončení schengenského hodnocení znamenalo pro obě země kromě výzvy, jíž je správa vnějších hranic Evropské unie, také zásadní restrukturalizaci jejich systémů ostrahy hranic a investice do navýšení kapacity donucovacích orgánů; vzhledem k tomu, že podle aktu o přistoupení z roku 2005 je úspěšné dokončení postupů schengenského hodnocení jediným předpokladem pro úplné uplatnění schengenského acquis, včetně zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; vzhledem k tomu, že hlavy států a předsedové vlád v Radě i Komise a Parlament již mnohokrát uznali připravenost Bulharska a Rumunska uplatňovat schengenské acquis v plném rozsahu, naposledy ve sdělení Komise ze dne 27. září 2017 a v usnesení Parlamentu ze dne 30. května 2018;

C.  vzhledem k tomu, že ve svém návrhu rozhodnutí ze dne 29. září 2010 Rada navrhla plné uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku a zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém legislativním usnesení ze dne 8. června 2011 toto rozhodnutí schválil a požádal Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu je podstatně změnit;

D.  vzhledem k tomu, že v září 2011 předsednictví Rady předložilo návrh na částečné provedení ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku, konkrétně zrušení kontrol pouze na vnitřních námořních a vzdušných hranicích, přičemž naplánovalo předložit v následné fázi samostatné rozhodnutí ohledně pozemních hranic;

E.  vzhledem k tomu, že Rada pro spravedlnost a vnitřní věci ve svých závěrech několikrát potvrdila svůj závazek založit jakékoli budoucí rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích pro Bulharsko a Rumunsko na dvoustupňovém přístupu; vzhledem k tomu, že přijetí tohoto rozhodnutí bylo Radou pro spravedlnost a vnitřní věci opakovaně odloženo;

F.  vzhledem k tomu, že na základě rozhodnutí Rady ze dne 12. října 2017 byl Bulharsku a Rumunsku udělen pasivní přístup do Vízového informačního systému; vzhledem k tomu, že Rada ve svém návrhu rozhodnutí ze dne 18. dubna 2018 navrhla plné uplatňování zbývajících ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v obou členských státech;

G.  vzhledem k tomu, že ani akt o přistoupení z roku 2005, ani mechanismus schengenského hodnocení nestanoví odlišné časové rámce pro zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; vzhledem k tomu, že všechna předchozí rozšíření schengenského prostoru byla stanovena prostřednictvím jediného právního aktu;

H.  vzhledem k tomu, že schengenský prostor je jedinečným opatřením a jedním z největších úspěchů Evropské unie, který umožňuje volný pohyb osob přes vnitřní hranice Schengenu; vzhledem k tomu, že toto je možné prostřednictvím různých kompenzačních opatření, jako je zřízení Schengenského informačního systému (za účelem posílení výměny informací), jakož i vytvoření hodnotícího mechanismu za účelem ověření provádění schengenského acquis členskými státy a posílení vzájemné důvěry ve fungování schengenského prostoru;

I.  vzhledem k tomu, že zachovávání kontrol na vnitřních hranicích Unie a jejich opětovné zavedení v schengenském prostoru má závažný dopad na životy evropských občanů a všech osob, které využívají zásady volného pohybu uvnitř EU, a značně narušuje jejich důvěru v evropské orgány a integraci; vzhledem k tomu, že tato situace způsobuje přímé provozní a investiční náklady přeshraničním pracovníkům, turistům, silničním nákladním přepravcům a orgánům veřejné správy, což silně poškozuje ekonomiky členských států a fungování vnitřního trhu EU; vzhledem k tomu, že zachovávání vnitřních hraničních kontrol v Bulharsku a Rumunsku má negativní dopad na vývoz z obou členských států i dovoz do nich, jakož i na přepravní operace z a do některých z největších jihoevropských civilních a nákladních přístavů, což znamená ušlý zisk a vyšší výdaje; vzhledem k tomu, že odhady nákladů souvisejících s obnovením hraničních kontrol v Evropské unii činí 0,05 až 20 miliard EUR v jednorázových nákladech a 2 miliardy EUR v ročních provozních nákladech(6);

J.  vzhledem k tomu, že zachovávání kontrol na vnitřních hranicích Unie nebo jejich obnovení v schengenském prostoru se zdá být spojeno spíše s pocitem ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti než se spolehlivými důkazy o skutečné existenci vážné hrozby; vzhledem k tomu, že zrušení kontrol na vnitřních hranicích v důsledku plného uplatňování schengenského acquis v členských státech, které k Schengenu již přistoupily, nevedlo ke zvýšení kriminality; vzhledem k tomu, že rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 je spojeno s nižší mírou majetkových trestných činů v členských státech nově přistupujících k Schengenu i ve stávajících členských státech a že mezi občany EU nezhoršilo pocit nejistoty(7);

1.  připomíná, že Bulharsko a Rumunsko splnily v roce 2011 všechny nezbytné podmínky pro plné uplatňování schengenského acquis;

2.  vyjadřuje politování nad skutečností, že během sedmi let, které od té doby uběhly, nepřijala Rada rozhodnutí o plném uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku, a to navzdory opakovaným žádostem Komise a Parlamentu v tomto směru;

3.  považuje návrh rozdělit zrušení kontrol na vnitřních hranicích do dvou právních aktů za účelem stanovení odlišných harmonogramů pro zrušení kontrol na pozemních, námořních a vzdušných hranicích za významný odklon od znění návrhu rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2010, které schválil Parlament;

4.  připomíná, že Rada smí rozhodnout o uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku teprve po konzultaci s Parlamentem, což je povinnost vyplývající z čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005; připomíná svou žádost určenou Radě, aby uvědomila Parlament, pokud bude mít v úmyslu se významně odchýlit od znění, které schválil Parlament ve svém legislativním usnesení ze dne 8. června 2011;

5.  vyjadřuje znepokojení ohledně toho, že zavedení dvoustupňového přístupu by mohlo mít negativní dopad na budoucí rozšíření schengenského prostoru; zdůrazňuje, že neschopnost dosáhnout shody v Radě zpochybňuje jednotné uplatňování ustanovení Smluv EU a důvěryhodnost EU, což trvale narušuje veřejnou podporu společných politik EU tím, že ukazuje nerovné zacházení s členskými státy a jejich občany a zavádí umělé hranice v rámci Unie; vyjadřuje své obavy, že takovéto postupy přispívají k nárůstu populismu a nacionalismu na celém kontinentu, což představuje zásadní výzvu pro fungování EU;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že volný pohyb osob přes vnitřní hranice EU vyplývající ze začlenění schengenského acquis do právního rámce EU je jedním z hlavních úspěchů, jichž Unie dosáhla; zdůrazňuje, že fungování a rozšíření schengenského prostoru by nemělo být negativně ovlivněno nedostatky v ostatních politikách EU, jako je společný evropský azylový systém;

7.  vítá přijetí rozhodnutí Rady ze dne 12. října 2017, které Bulharsku a Rumunsku poskytuje pasivní přístup do Vízového informačního systému, a návrh Rady na plné uplatnění zbývajících ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v obou členských státech; vyjadřuje politování nad skutečností, že přijetí těchto rozhodnutí nenásledovalo ihned po ověření úspěšného dokončení schengenského hodnocení v roce 2011, ale bylo zahájeno coby opatření ad hoc s cílem zajistit soulad s podmínkami pro provedení Systému vstupu/výstupu, který by měl začít fungovat do roku 2020; domnívá se, že tyto právní akty představují krok směrem k uzavření informačních mezer mezi členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis a členskými státy uplatňujícími je částečně; rozhodně trvá na tom, že přijetí těchto aktů by nemělo sloužit k dalšímu oddálení zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; konstatuje, že přijetím těchto rozhodnutí budou Bulharsko a Rumunsko sdílet veškeré povinnosti a odpovědnost plnohodnotného členství v schengenském prostoru, ale nikoli všechny jeho přínosy;

8.  zdůrazňuje, že schengenské acquis nebylo zamýšleno za tím účelem, aby se přizpůsobovalo členským státům s různými právními statusy; upozorňuje na skutečnost, že delší nečinnost Rady vedla k tomu, že je nezbytné v právních předpisech EU v souvislosti s informačními systémy a systémy řízení hranic jasně rozlišovat mezi členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis a členskými státy uplatňujícími je částečně; vyjadřuje své obavy, že to z právního hlediska fakticky kodifikuje souběžnou existenci schengenského prostoru s volným pohybem a schengenského prostoru bez volného pohybu, takže hrozí mezery v oblasti výměny informací, legislativní nedostatky a nedostatečné propojení mezi systémy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí;

9.  zdůrazňuje, že pokud jde o plné uplatňování schengenského acquis, neměla by být zaváděna jiná kritéria, než jsou přesně vymezené podmínky stanovené v aktu o přistoupení z roku 2005, nebo vytvářeny vazby na jiné mechanismy a politiky Unie, včetně mechanismu spolupráce a ověřování a bez toho, aby byl tento mechanismus dotčen; vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodnutí ohledně rozšíření schengenského prostoru pouze na základě splnění příslušných podmínek pro uplatnění schengenského acquis po dokončení schengenského hodnocení;

10.  naléhavě vyzývá Radu, aby na základě svého návrhu rozhodnutí ze dne 29. září 2010 (14142/2010) co nejdříve předložila nový návrh rozhodnutí o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku a aby pomocí jediného právního aktu přijala okamžité rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích;

11.  vyzývá Radu, aby uplatnila stejný přístup v případě Chorvatska a potvrdila plné přistoupení této země k schengenskému prostoru, jakmile Chorvatsko úspěšně dokončí schengenské hodnocení a budou splněna příslušná kritéria;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 160.
(2) Úř. věst. C 94 E, 3.4.2013, s. 13.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0228.
(4) Úř. věst. L 269, 19.10.2017, s. 39.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0253.
(6) van Ballegooij, W., „Cena neexistence Schengenu: Aspekty občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí” („The Cost of Non-Schengen: Civil Liberties, Justice and Home Affairs aspects“), zpráva o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu, oddělení pro posuzování celoevropského přínosu, 2016, s. 32.
(7) Tamtéž, s. 28 a 31.

Poslední aktualizace: 7. října 2019Právní upozornění