Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 3. května 2018 - BruselKonečné znění
Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem (přistoupení Chorvatska) ***
 Rámcová dohoda mezi EU a Koreou (přistoupení Chorvatska) ***
 Podrobení nové psychoaktivní látky ADB-CHMINACA kontrolním opatřením *
 Podrobení nové psychoaktivní látky CUMYL-4CN-BINACA kontrolním opatřením *
 Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/010 BE/Caterpillar
 Výroční zpráva za rok 2016 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům
 Geneticky modifikovaná cukrovka H7-1 (KM-ØØØH71-4)
 Výroční zpráva o kontrole finančních činností Evropské investiční banky za rok 2016
 Prezidentské volby ve Venezuele
 Politika soudržnosti a tematický cíl „podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách“
 Ochrana dětí v rámci migrace
 Celosvětový zákaz testování kosmetických přípravků na zvířatech
 Současná situace a výhledu do budoucna odvětví chovu ovcí a koz v Unii
 Pluralita a svoboda sdělovacích prostředků v Evropské unii

Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 312kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé, s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii jménem Unie a jejích členských států (09021/2017 – C8-0243/2017 – 2017/0083(NLE))
P8_TA(2018)0191A8-0104/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09021/2017),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé, s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (09079/2017),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, články 207 a 209 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0243/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a odst. 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0104/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Republiky Uzbekistán.


Rámcová dohoda mezi EU a Koreou (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 312kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Rámcové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (07817/2016 – C8-0218/2017 – 2015/0138(NLE))
P8_TA(2018)0192A8-0120/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07817/2016),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Rámcové dohodě mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Korejskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (07730/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s články 207 a 212 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0218/2017),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0120/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Korejské republiky.


Podrobení nové psychoaktivní látky ADB-CHMINACA kontrolním opatřením *
PDF 313kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o podrobení nové psychoaktivní látky N-(1-amino-3,3-dimethyl-1-oxobutan-2-yl)-1-(cyklohexylmethyl)-1H-indazol-3-karboxamid (ADB-CHMINACA) kontrolním opatřením (05387/2018 – C8-0028/2018 – 2017/0340(NLE))
P8_TA(2018)0193A8-0133/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (05387/2018),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0028/2018),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/387/SVV ze dne 10. května 2005 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek(1), a zejména na čl. 8 odst. 3 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0133/2018),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 127, 20.5.2005, s. 32.


Podrobení nové psychoaktivní látky CUMYL-4CN-BINACA kontrolním opatřením *
PDF 315kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 k návrhu prováděcího rozhodnutí Rady o podrobení nové psychoaktivní látky 1-(4-kyanobutyl)-N-(2-fenylpropan-2-yl)-1H-indazol-3-karboxamid (CUMYL-4CN-BINACA) kontrolním opatřením (05392/2018 – C8-0025/2018 – 2017/0344(NLE))
P8_TA(2018)0194A8-0134/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (05392/2018),

–  s ohledem na čl. 39 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii ve znění Amsterodamské smlouvy a článek 9 Protokolu č. 36 o přechodných ustanoveních, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0025/2018),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2005/387/SVV ze dne 10. května 2005 o výměně informací, hodnocení rizika a kontrole nových psychoaktivních látek(1), a zejména na čl. 8 odst. 3 tohoto rozhodnutí,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0134/2018),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 127, 20.5.2005, s. 32.


Uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci: žádost EGF/2017/010 BE/Caterpillar
PDF 428kWORD 49k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (na základě žádosti Belgie – EGF/2017/010 BE/Caterpillar) (COM(2018)0156 – C8-0125/2018 – 2018/2043(BUD))
P8_TA(2018)0195A8-0148/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0156 – C8-0125/2018),

–  s ohledem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1309/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro přizpůsobení se globalizaci (2014–2020) a o zrušení nařízení (ES) č. 1927/2006(1)(dále jen „nařízení o EFG“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 12 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na článek 13 této dohody,

–  s ohledem na třístranné rozhovory podle bodu 13 IID ze dne 2. prosince 2013,

–  s ohledem na dopis Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

–  s ohledem na dopis Výboru pro regionální rozvoj,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0148/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Unie vytvořila legislativní a rozpočtové nástroje, aby mohla poskytovat dodatečnou podporu pracovníkům, kteří jsou postiženi důsledky významných změn ve struktuře světového obchodu nebo důsledky celosvětové finanční a hospodářské krize, a pomáhat jim při opětovném začlenění na trh práce;

B.  vzhledem k tomu, že finanční pomoc Unie pracovníkům, kteří byli propuštěni, by měla být dynamická a měla by se poskytovat co nejrychleji a co nejúčinněji;

C.  vzhledem k tomu, že Belgie podala žádost EGF/2017/010 BE/Caterpillar o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propuštěním 2 287 osob v hospodářském odvětví, které je v rámci NACE Revize 2 zařazeno do oddílu 28 (Výroba strojů a zařízení), v regionu na úrovni NUTS 2 Hainaut v Belgii (BE32);

D.  vzhledem k tomu, že žádost odpovídá kritériím pro pomoc stanoveným v čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení o EFG, tedy že během referenčního období v délce čtyř měsíců musí být v jednom podniku členského státu propuštěno nejméně 500 pracovníků, včetně pracovníků propuštěných dodavateli uvedeného podniku a výrobci, kteří jsou jeho odběrateli, anebo osob samostatně výdělečně činných, které přestaly vykonávat svou činnost;

1.  souhlasí s Komisí, že podmínky stanovené v čl. 4 odst. 1 nařízení o EFG byly splněny, a Belgie má proto podle uvedeného nařízení nárok na finanční příspěvek ve výši 4 621 616 EUR, což představuje 60 % celkových nákladů, které činí 7 702 694 EUR;

2.  konstatuje, že belgické orgány podaly žádost dne 18. prosince 2017 a že poté, co Belgie poskytla další informace, dokončila Komise dne 23. března 2018 své posouzení a tentýž den o tom informovala Parlament;

3.  připomíná, že se jedná o druhou žádost Belgie o finanční příspěvek z EFG v souvislosti s propouštěním ve společnosti Caterpillar a že první žádost EGF/2014/011 BE/Caterpillar byla předložena v červenci 2014 a kladně posouzena(4); poukazuje na to, že v nynější žádosti se pomoc vztahuje na jiné pracovníky než v případě předchozí žádosti;

4.  bere na vědomí, že Belgie argumentuje tím, že propouštění souvisí s významnými změnami ve struktuře světového obchodu způsobenými globalizací, globální konkurencí v odvětví stavebních a těžebních strojů a z ní plynoucím snížením podílu společnosti Caterpillar na strojírenském trhu; konstatuje, že propouštění souvisí s globálním plánem restrukturalizace a snižování nákladů, který společnost Caterpillar oznámila v září 2015;

5.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že podniky působící ve třetích zemích mohou mít vyšší konkurenceschopnost kvůli méně restriktivním předpisům v oblasti životního prostředí a nižším nákladům práce;

6.  je si vědom toho, že v těžebním odvětví v Evropě dochází od roku 2014 ke snižování produkce a prudce klesá vývoz EU-28 v tomto odvětví a že vyšší evropské ceny oceli způsobují růst výrobních nákladů ve strojírenství, zejména ve srovnání s Čínou; lituje nicméně toho, že společnost Caterpillar se rozhodla přesunout produkci ze závodu Gosselies do jiných výrobních jednotek ve Francii (Grenoble) a do jiných mimoevropských závodů, mimo jiné v Číně a Jižní Koreji; důsledkem tohoto rozhodnutí bylo neočekávané uzavření závodu Gosselies a propuštění 2 300 zaměstnanců, jímž byly tisíce rodin uvrženy do tíživé sociální a lidské situace, a to navzdory tomu, že závod Gosselies byl ziskový, zejména díky investicím z předchozích let;

7.  lituje, že zaměstnanci byli o uzavření závodu Gosselies informováni pouhým sdělením; lituje, že toto drastické rozhodnutí bylo přijato bez konzultace s místními a regionálními orgány; vyjadřuje politování nad tím, že zaměstnanci závodu a zástupci odborových organizací nedostali před uzavřením závodu vůbec žádné informace a bylo s nimi zacházeno bez jakéhokoli respektu; trvá proto na tom, že se musí zlepšit poskytování informací pracovníkům v Unii a posílit konzultace s nimi;

8.  důrazně žádá, aby byly zmírněny sociální a hospodářské důsledky tohoto kroku pro region Charleroi a aby bylo vyvíjeno soustavné úsilí o jeho hospodářskou obnovu, zejména za pomoci evropských strukturálních a investičních fondů;

9.  připomíná, že propouštění ve společnosti Caterpillar bude zřejmě mít výrazně negativní dopady na místní ekonomiku; poukazuje na důsledky tohoto rozhodnutí na velký počet zaměstnanců v dodavatelských a odběratelských závodech;

10.  konstatuje, že žádost se týká 2 287 pracovníků propuštěných společností Caterpillar a jejími pěti dodavateli, z nichž je většina ve věku od 30 do 54 let; upozorňuje na to, že více než 11 % propuštěných zaměstnanců je ve věku od 55 do 64 let a mají dovednosti specifické pro výrobní sektor; zdůrazňuje, že uchazeči o zaměstnání v Charleroi mají většinou nízkou kvalifikaci (50,6 % nemá dokončené vyšší sekundární vzdělání) a 40 % tvoří dlouhodobě nezaměstnaní (déle než 24 měsíců); lituje, že podle veřejných služeb zaměstnanosti Valonska (FOREM) dojde v důsledku tohoto propouštění ke zvýšení míry nezaměstnanosti v regionu Hainaut (Henegavsko) o 6,1 %; uznává proto, že je důležité přijmout aktivní opatření na trhu práce spolufinancovaná z EFG, která by zlepšila šanci uvedených skupin na opětovné začlenění na trh práce;

11.  vítá, že individualizované služby spolufinancované z EFG budou rovněž poskytovány až 300 mladým lidem ve věku pod 30 let, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy (tzv. „NEET“);

12.  bere na vědomí, že Belgie plánuje pět druhů opatření pro propuštěné pracovníky a mladé lidi z kategorie NEET, jichž se tato žádost týká: i) individuální pomoc při hledání pracovního místa, vyřizování konkrétních případů a obecné informační služby; ii) odbornou přípravu a rekvalifikaci; iii) podporu podnikání; iv) příspěvek na zahájení podnikání; v) příspěvky; zdůrazňuje, že finanční pomoc musí být efektivní a správně zacílená;

13.  vítá rozhodnutí poskytovat vzdělávací kurzy, jejichž cílem má být sladění nabídky odborné přípravy s rozvojovými prioritami Charleroi stanovenými v plánu CATCH(5);

14.  s uspokojením konstatuje, že opatření na podporu příjmu budou tvořit 13,68 % z celkového balíčku individualizovaných opatření, takže zdaleka nebyla využita maximální 35 % výše stanovená v nařízení o EFG, a že tato opatření jsou podmíněna aktivním zapojením cílových příjemců do hledání zaměstnání nebo jejich účastí na vzdělávání;

15.  vítá, že Belgie uvedla, že koordinovaný balíček individualizovaných služeb byl sestaven po konzultaci s pracovní skupinou, kterou tvořily veřejné služby zaměstnanosti Valonska, společnost SOGEPA, zástupci odborů a další sociální partneři; vyzývá belgické a valonské orgány, aby se do tohoto procesu aktivně zapojily;

16.  připomíná své usnesení ze dne 5. října 2016 o potřebě evropské politiky reindustrializace s ohledem na nedávné případy společností Caterpillar a Alstom, pro který hlasovala velká většina poslanců; v tomto usnesení Parlament vyzývá Unii, aby začala provádět skutečnou průmyslovou strategii opírající se o výzkum, vývoj a inovace, ale současně zdůrazňuje, že unijní průmysl je nutné chránit před nekalými praktikami třetích zemí;

17.  konstatuje, že belgické orgány poskytly záruky, že na navrhované akce nebude poskytnuta finanční podpora z jiných fondů či finančních nástrojů Unie, že nedojde k dvojímu financování a že se tyto akce budou doplňovat s akcemi financovanými ze strukturálních fondů;

18.  opětovně poukazuje na to, že pomoc z EFG nesmí nahrazovat opatření, za něž jsou podle vnitrostátního práva nebo kolektivních smluv odpovědné podniky, ani opatření k restrukturalizaci podniků nebo odvětví;

19.  zdůrazňuje, že k 15. březnu 2018 nalezlo nové zaměstnání jen 591 propuštěných pracovníků; žádá proto, aby byla na konci intervenčního období EFG provedena analýza, zda má být poskytnuta další pomoc na opětovné začlenění na trh práce; lituje, že výsledkem předchozího rozhodnutí o uvolnění prostředků z EFG týkajícího se této společnosti (EFG/2014/011) byl jen relativně nízký počet příjemců, kteří nalezli nové zaměstnání; doufá, že současný návrh se z této zkušenosti poučí;

20.  připomíná, že v souladu s článkem 7 nařízení o EFG by podoba koordinovaného balíčku individualizovaných služeb měla předjímat budoucí perspektivy trhu práce a požadované dovednosti a být slučitelná s přechodem na udržitelné hospodářství, jež účinně využívá zdroje;

21.  vyzývá Komisi, aby důrazně vyzvala vnitrostátní orgány, aby ve svých budoucích návrzích poskytly více údajů o odvětvích, která mají vyhlídky na růst, a proto lze očekávat, že budou přijímat nové pracovníky, a aby shromažďovaly podložené údaje o dopadu financování z EFG, a to i na kvalitu pracovních míst a míru opětovného začlenění na trh práce díky EFG;

22.  znovu apeluje na Komisi, aby zajistila přístup veřejnosti ke všem dokumentům souvisejícím s žádostmi o pomoc z EFG;

23.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

24.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

25.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení včetně jeho přílohy předal Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost Belgie – EGF/2017/010 BE/Caterpillar)

(Znění této přílohy zde není uvedeno, neboť odpovídá konečnému znění finálního aktu, rozhodnutí (EU) 2018/847.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 855.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/471 ze dne 11. března 2015 o uvolnění prostředků z Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci (žádost EGF/2014/011 BE/Caterpillar předložená Belgií)(Úř. věst. L 76, 20.3.2015, s. 58).
(5) Plan Catalysts for Charleroi (CATCH), Accélérer la Croissance de l'Emploi dans la Région de Charleroi, září 2017, http://www.catch-charleroi.be/.


Výroční zpráva za rok 2016 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům
PDF 542kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě za rok 2016 o ochraně finančních zájmů EU – boji proti podvodům (2017/2216(INI))
P8_TA(2018)0196A8-0135/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na Protokol č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality,

–  s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 20. července 2017 nazvanou „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům – Výroční zpráva za rok 2016“ (COM(2017)0383) a na její doprovodné pracovní dokumenty (SWD(2017)0266, SWD(2017)0267, SWD(2017)0268, SWD(2017)0269 a SWD(2017)0270),

–  s ohledem na zprávu úřadu OLAF za rok 2016 a zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2016,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2016 spolu s odpověďmi orgánů(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999(2) a hodnocení Komise o uplatňování ze dne 2. října 2017 (COM(2017)0589) a SWD(2017)0332),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie(3) (směrnice o ochraně finančních zájmů),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(4),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(5),

–  s ohledem na zprávu z roku 2015 o výpadku příjmů z DPH, kterou nechala vypracovat Komise, a na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu v oblasti DPH (COM(2016)0148),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci C-105/14, Taricco a další(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU(7),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0135/2018),

A.  vzhledem k tomu, že členské státy a Komise mají společnou odpovědnost za plnění přibližně 74 % rozpočtu Unie v roce 2016; vzhledem k tomu, že členské státy jsou primárně odpovědné za výběr vlastních zdrojů, zejména v podobě DPH a cel;

B.  vzhledem k tomu, že řádná správa veřejných výdajů a ochrana finančních zájmů EU by měly být klíčovými prvky politik EU, aby se díky zajištění řádného a efektivního využívání peněz občanů zvýšila jejich důvěra;

C.  vzhledem k tomu, že dosažení dobrých výsledků a zjednodušení vyžaduje pravidelné hodnocení příjmů, výdajů, výsledků a dopadů prostřednictvím auditů výkonnosti;

D.  vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech je třeba odpovídajícím způsobem řešit s cílem odstranit nesrovnalosti a bojovat proti podvodům; vzhledem k tomu, že Komise by proto měla intenzivněji usilovat o to, aby zajistila účinnost boje proti podvodům, který by měl přinášet konkrétnější a uspokojivější výsledky;

E.  vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 SFEU uvádí, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“;

F.  vzhledem k tomu, že kolísání v počtu nesrovnalostí může souviset s vývojem víceletých programových cyklů (s vyšší úrovní odhalování na konci cyklů v důsledku ukončování programů) a také s pozdním hlášením některých členských států, které mají tendenci hlásit většinu nesrovnalostí předchozích víceletých programů najednou;

G.  vzhledem k tomu, že DPH je pro členské státy hlavním a rostoucím zdrojem příjmů, který v roce 2015 přinesl téměř 1,0353 bilionu EUR a přispěl k vlastním zdrojům EU v celkové výši 18,3 mld. EUR, což představuje 13,9 % celkových příjmů EU v roce 2015;

H.  vzhledem k tomu, že systémy DPH, zejména pokud jsou uplatňovány na přeshraniční transakce, nejsou odolné vůči podvodům a daňovým únikům a že v roce 2015 měly pouze podvody s chybějícím obchodním článkem při obchodování uvnitř Společenství (tzv. „řetězové podvody) za následek ztráty z příjmů z DPH ve výši přibližně 50 mld. EUR;

I.  vzhledem k tomu, že korupce existuje ve všech členských státech, zejména v podobě organizované trestné činnosti a kromě toho, že zatěžuje hospodářství EU, podkopává demokracii a právní stát v celé Evropě; vzhledem k tomu nicméně, že přesná čísla nejsou známa, protože Komise rozhodla nezveřejnit příslušné údaje ve zprávě o protikorupční politice EU;

J.  vzhledem k tomu, že podvod je úmyslným protiprávním jednáním, jež představuje trestný čin, zatímco nesrovnalost znamená nedodržení pravidel;

K.  vzhledem k tomu, že výpadek příjmů z DPH činil v roce 2015 přibližně 151,5 mld. EUR a pohyboval se v jednotlivých zemích mezi méně než 3,5 % a více než 37,2 %;

L.  vzhledem k tomu, že do zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce a reformy Eurojustu je úřad OLAF jediným evropským orgánem specializovaným na ochranu finančních zájmů Unie; vzhledem k tomu, že v několika členských státech zůstane i po zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce úřad OLAF jediným orgánem chránícím finanční zájmy EU;

Odhalování a oznamování nesrovnalostí

1.  s uspokojením konstatuje, že celkový počet podvodů a jiných nesrovnalostí oznámených v roce 2016 (19 080 případů) byl o 15 % nižší než v roce 2015 (22 349 případů) a že jejich hodnota klesla o 8 % (z 3,21 mld. EUR v roce 2015 na 2,97 mld. EUR v roce 2016);

2.  bere na vědomí mírný pokles (o 3,5 %) počtu nesrovnalostí oznámených jako podvodné, což je pokračováním poklesu zaznamenaného od roku 2014; doufá, že pokles dotčených částek – z 637,6 milionu EUR v roce 2015 na 391 milionů EUR v roce 2016 – odráží skutečně nižší počet podvodů, nikoli nedostatky v jejich odhalování;

3.  připomíná, že ne všechny nesrovnalosti jsou podvodné a že je třeba jasně rozlišit chyby, k nimž došlo;

4.  domnívá se, že spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti odhalování podvodů není dostatečně účinná; naléhavě proto vyzývá, aby byl přijat soubor opatření, který by zajistil užší, účinnější a efektivnější spolupráci;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že ne všechny členské státy přijaly vnitrostátní strategie boje proti podvodům; vyzývá Komisi, aby členským státům aktivně pomáhala při vypracovávání jejich vnitrostátních strategií boje proti podvodům, a to zejména proto, že státy spravují přibližně 74 % rozpočtu EU;

6.  vyzývá opětovně Komisi, aby zavedla jednotný systém pro shromažďování srovnatelných údajů o nesrovnalostech a podvodech od členských států, aby bylo možné standardizovat postup oznamování a zajistit kvalitu a srovnatelnost poskytovaných údajů;

7.  vyjadřuje znepokojení nad přetrvávajícími rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o postup oznamování, což může vést k chybnému vnímání účinnosti kontrol; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o podporu členských států při zvyšování úrovně a kvality inspekcí a sdílení osvědčených postupů v boji proti podvodům;

Směrnice o ochraně finančních zájmů a nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce(8)

8.  vítá přijetí směrnice o ochraně finančních zájmů, která stanoví minimální pravidla týkající se definice trestných činů a sankcí v oblasti podvodů poškozujících finanční zájmy Unie a která zahrnuje přeshraniční podvody s DPH, při nichž vznikly celkové škody ve výši nejméně 10 milionů EUR; připomíná nicméně, že tato prahová hodnota bude předmětem posouzení, které má Komise provést do 6. července 2022; vítá skutečnost, že působnost směrnice o ochraně finančních zájmů zahrnuje podvody v oblasti DPH, což je zvláště důležité pro intenzivnější boj proti přeshraničním podvodům v oblasti DPH; považuje tuto směrnici za první krok k harmonizovanému evropskému trestnímu právu; konstatuje, že směrnice definuje korupci a stanoví druhy podvodného jednání, které je třeba trestně stíhat;

9.  vítá rozhodnutí 20 členských států zřídit Úřad evropského veřejného žalobce v rámci posílené spolupráce; vyzývá k účinné spolupráci mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce založené na doplňkovosti, účinné výměně informací a podpoře činnosti Úřadu evropského veřejného žalobce ze strany úřadu OLAF s cílem zabránit vytváření duplicitních struktur, střetu pravomocí a právním mezerám v důsledku nedostatečných pravomocí; vyjadřuje nicméně politování nad tím, že se k této iniciativě nepřipojily všechny členské státy EU, a zdůrazňuje, že je důležité ve všech členských státech zachovat obdobnou míru účinnosti při odhalování podvodů; vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy, které se dosud zdráhají tak učinit, aby se připojily k Úřadu evropského veřejného žalobce;

10.  žádá účastnící se členské státy a Komisi, aby co nejdříve začaly s přípravnými pracemi směřujícími k zahájení činnosti úřadu a aby Parlament úzce zapojily do příslušných postupů, zejména do jmenování nejvyššího žalobce; žádá Komisi, aby co nejdříve jmenovala prozatímního správního ředitele úřadu v souladu s článkem 20 nařízení o Úřadu evropského veřejného žalobce; trvá na tom, aby byl úřadu ještě před oficiálním zahájením jeho činnosti přidělen dostatečný počet zaměstnanců a dostatečné zdroje; opakuje, že úřad musí být nezávislý;

11.  vyzývá k účinné spolupráci mezi členskými státy, Úřadem evropského veřejného žalobce, úřadem OLAF a Eurojustem; připomíná nadále probíhající jednání o nařízení o Eurojustu; zdůrazňuje, že je třeba jasně vymezit, jaké pravomoci přísluší Eurojustu, jaké úřadu OLAF a jaké Úřadu evropského veřejného žalobce; zdůrazňuje, že má-li být boj proti podvodům na úrovni EU skutečně účinný, bude třeba, aby Úřad evropského veřejného žalobce, Eurojust a úřad OLAF navzájem hladce spolupracovaly v koncepční i operační rovině, aby nedocházelo k jakémukoli možnému překrývání jejich úkolů; v tomto ohledu opakuje, že by mělo být co nejdříve vypracováno a přijato pracovní ujednání mezi těmito třemi institucemi v souladu s články 99 až 101 nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce; trvá na tom, že by Úřad evropského veřejného žalobce měl mít pravomoc řešit spory o příslušnost v případech souvisejících s plněním jeho úkolů;

Příjmy – vlastní zdroje

12.  vyjadřuje své znepokojení nad ztrátami vyplývajícími z výpadku příjmů z DPH a z podvodů týkajících se DPH v EU, které v roce 2015 dosahovaly 159,5 mld. EUR;

13.  vítá přijetí krátkodobých opatření, jejichž cílem je bojovat proti ztrátám v oblasti DPH, uvedených v akčním plánu Komise „Směrem k jednotné oblasti DPH v EU“ zveřejněném dne 7. dubna 2016; zdůrazňuje, že problémy spojené s přeshraničními podvody v oblasti DPH vyžadují důsledná, koordinovaná a rychlá opatření; naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila své postupy a předložila své návrhy definitivního systému DPH, jak je uvedeno v akčním plánu, s cílem zabránit ztrátám příjmů z daní v EU a členských státech;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli celkový počet podvodů a jiných nesrovnalostí v souvislosti s tradičními vlastními zdroji poklesl z 5 514 v roce 2015 na 4 647 v roce 2016, celková částka se zvýšila ze 445 milionů EUR na 537 milionů EUR a je o 13 % vyšší než průměr za roky 2012–2016;

15.  s velkým znepokojením konstatuje, že se v posledních letech zintenzivnilo pašování tabáku do EU, které pro rozpočty EU a členských států podle odhadů představuje roční ztrátu 10 miliard EUR veřejných příjmů a je zároveň hlavním zdrojem pro organizovanou trestnou činnost, včetně terorismu; považuje za nezbytné, aby členské státy zvýšily své úsilí v boji proti těmto nezákonným činnostem, například zlepšením postupů spolupráce a výměny informací mezi členskými státy;

16.  bere na vědomí výsledek 12 společných celních operací provedených ve spolupráci úřadu OLAF a členských států s různými útvary třetích zemí a WCO, které umožnily zejména zabavit 11 milionů cigaret, 287 000 doutníků, 250 tun dalších tabákových výrobků, 8 tun konopí a 400 kg kokainu;

17.  konstatuje, že celní kontroly prováděné při proclení zboží a inspekce útvarů pro boj proti podvodům byly nejúspěšnějšími metodami odhalování podvodů na příjmové straně rozpočtu EU;

18.  vyjadřuje své znepokojení, pokud jde o celní kontroly a s nimi související výběr cel, která představují jeden z vlastních zdrojů rozpočtu EU; připomíná, že celní orgány členských států jsou povinny provádět kontroly s cílem zjistit, zda dovozci dodržují předpisy týkající se tarifů a dovozu;

19.  vyjadřuje politování nad rozdílností celních kontrol prováděných v EU a nad vysokými částkami, kterých se týkají podvody narušující výběr vlastních zdrojů; vyzývá Komisi, aby posílila společnou politiku celních kontrol tím, že stanoví její skutečnou harmonizaci za účelem lepšího výběru tradičních vlastních zdrojů, a zajistila bezpečnost EU a její hospodářské zájmy s důrazem zejména na boj proti obchodu s nezákonným a padělaným zbožím;

20.  vyjadřuje politování nad tím, že v období 2013–2016 byl dovoz oděvů a obuvi z Číny při jejich vstupu do několika evropských zemí, zejména do Spojeného království, podhodnocen;

21.  připomíná, že úřad OLAF doporučil Komisi vymáhat od vlády Spojeného království ztrátu ve výši 1,987 mld. EUR, což je částka, která by měla za normálních okolností být příjmem rozpočtu EU;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise není schopna vypočítat celkovou výši prostředků, které mají být zpětně získány na základě doporučení úřadu OLAF ohledně zpětného vymáhání prostředků; naléhavě vyzývá Komisi, aby každoročně předkládala zprávu o výši vlastních prostředků EU zpětně získaných v návaznosti na doporučení úřadu OLAF, aby zavedla systém, který umožní výpočet celkových částek, sdělila výši prostředků, které ještě nebyly získány zpět, a ve výročních zprávách úřadu OLAF zveřejnila podrobnosti o vztahu mezi doporučením a skutečně získanými částkami;

23.  domnívá se, že Komise by měla každoročně poskytovat údaje o rozdílech mezi očekávanými příjmy z DPH a cel a skutečně vybranými částkami;

Výdaje

24.  vyjadřuje politování nad tím, že nesrovnalosti, které nemají povahu podvodů, v rámci přímých výdajů vzrostly o 16 % oproti předchozímu roku na rozdíl od ostatních rozpočtových odvětví, kde v tomto ohledu došlo k poklesu;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že již čtvrtý rok roste počet nesrovnalostí podvodné povahy v přímém řízení (16 případů v roce 2015 a 49 v roce 2016) i jejich hodnota (0,78 milionu EUR v roce 2015 a 6,25 milionu EUR v roce 2016); vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila konkrétní plán na snížení výskytu podvodů v této oblasti;

26.  konstatuje, že počet oznámených podvodů a jiných nesrovnalostí týkajících se Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) je i přes pokles z 3 250 případů v roce 2015 na 2 676 případů v roce 2016 nadále dvakrát vyšší než v roce 2012, ale zdůrazňuje, že částky v roce 2016 jsou pouze o 8 % vyšší než v roce 2012; konstatuje rovněž, že ačkoli celkový počet podvodů a jiných nesrovnalostí u tohoto fondu klesl mezi roky 2015 a 2016 o 16 %, počet podvodů se zvýšil o 17 %; vítá nicméně skutečnost, že finanční částky, kterých se podvody týkaly, klesly o více než 50 %; konstatuje rovněž, že podvody týkající se EZFRV představují za posledních pět let přibližně 0,5 % plateb;

27.  konstatuje, že 8 497 podvodů a jiných nesrovnalostí spojených s politikou soudržnosti a rybolovem v roce 2016 představovalo 22% snížení oproti roku 2015, ale jejich počet je nadále o 25 % vyšší než průměr za posledních pět let; konstatuje rovněž, že finanční částky, kterých se nesrovnalosti týkaly, byly o 5 % nižší než v roce 2015; bere na vědomí, že v programovém období 2007–2013 bylo 0,42 % prostředků na závazky zatíženo podvody a 2,08 % jinými nesrovnalostmi;

28.  vítá skutečnost, že částky, kterých se týkaly nesrovnalosti označených jako podvody v oblasti politiky soudržnosti a rybolovu, poklesly o téměř 50 % ze 469 mil. EUR v roce 2015 na 235 mil. EUR v roce 2016;

29.  je konsternován skutečností, že částky související s nesrovnalostmi v rámci Fondu soudržnosti v programovém období 2007–2013 nadále rostou (z 277 mil. EUR v roce 2015 na 480 mil. EUR v roce 2016) na rozdíl od ostatních fondů (EFRR, ESF a ERF), kde je patrná tendence ke stabilizaci, případně k poklesu;

30.  vyjadřuje údiv nad skutečností, že u téměř jedné třetiny podvodů v rámci politiky soudržnosti v roce 2016 nebyly poskytnuty žádné informace ohledně dotčené prioritní oblasti, neboť tento nedostatek informací neumožňuje provést srovnání s předchozími roky; vyzývá Komisi a členské státy, aby tuto situaci napravily;

31.  vyjadřuje znepokojení, pokud jde o kontroly finančních nástrojů spravovaných zprostředkovateli a pokud jde o nedostatky odhalené při ověřování sídla příjemců; zdůrazňuje, že je nutné podmínit poskytování přímých a nepřímých úvěrů zveřejněním daňových a účetních údajů v jednotlivých zemích a zveřejněním údajů o skutečném majetku přijímajících subjektů a finančních zprostředkovatelů zapojených do finančních transakcí;

32.  očekává, že zjednodušení administrativních pravidel plánované ve společných ustanoveních pro období 2014–2020, umožní snížit počet nesrovnalostí, které nemají povahu podvodů, odhalovat podvody a zlepšit přístup příjemců k finančním prostředkům Unie;

33.  bere na vědomí pokračující pokles počtu oznámených nesrovnalostí v oblasti předvstupní pomoci, který je důsledkem postupného ukončování programů předvstupní pomoci; konstatuje nicméně, že největší počet nesrovnalostí (jak podvodů, tak jiných nesrovnalostí), které představují více než 50 % oznámených případů, se vyskytl v Turecku;

34.  se zájmem očekává výsledky systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů, který Komise uplatňuje od 1. ledna 2016;

35.  zasazuje se o užší spolupráci mezi členskými státy při výměně informací; připomíná, že mnohé členské státy postrádají zvláštní právní předpisy proti organizované trestné činnosti, která se stále více zapojuje do přeshraničních činností a do oblastí, s nimiž jsou spojeny finanční zájmy Unie, zejména do pašování a padělání měny; považuje za nezbytné, aby členské státy používaly účinné prostředky k potírání rostoucí internacionalizace podvodů, a vyzývá Komisi, aby zavedla společné normy pro opatření posilující boj proti podvodům;

Zadávání veřejných zakázek

36.  připomíná, že veřejné zakázky byly v posledním programovém období jedním z hlavních zdrojů chyb; konstatuje, že výskyt nesrovnalostí v důsledku nedodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek je i nadále vysoký; opakovaně vyzývá Komisi, aby vytvořila databázi nesrovnalostí, jež by mohla poskytnout základ pro smysluplnou a komplexní analýzu četnosti, závažnosti a příčin chyb při zadávání veřejných zakázek; vyzývá příslušné orgány členských států, aby vytvořily a analyzovaly své vlastní databáze nesrovnalostí, včetně těch, k nimž dochází při zadávání veřejných zakázek, a aby spolupracovaly s Komisí a poskytovaly jí tyto údaje v takové podobě a čase, jež Komisi usnadní její činnost; vyzývá Komisi, aby sledovala a co nejdříve vyhodnotila provedení směrnic 2014/24/EU a 2014/25/EU o veřejných zakázkách ve vnitrostátních právních předpisech;

37.  vyzývá Komisi a členské státy, aby dodržovaly ustanovení o předběžných podmínkách v rámci politiky soudržnosti, a to zejména v oblasti veřejných zakázek; vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí v oblastech, na které poukázala výroční zpráva Komise, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek, finanční trestnou činnost, střety zájmů, korupci, whistleblowing a definici podvodu;

Zjištěné problémy a potřebná opatření

Lepší kontroly

38.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly důslednější opatření proti podvodům; domnívá se, že nesrovnalosti, které nemají povahu podvodů, by měly být odstraněny pomocí administrativních opatření, zejména stanovením transparentnějších a jednodušších požadavků;

39.  zdůrazňuje, že systém výměny informací mezi příslušnými orgány by usnadnil křížovou kontrolu účetních záznamů týkajících se transakcí mezi dvěma či více členskými státy, která by bránila přeshraničním podvodům v oblasti strukturálních a investičních fondů, čímž by byl zajištěn průřezový a komplexní přístup k ochraně finančních zájmů členských států; znovu opakuje svou žádost, aby Komise předložila legislativní návrh týkající se vzájemné správní pomoci v těch oblastech evropského financování, které nejsou upraveny zvláštním ustanovením;

40.  podporuje program Hercule III, který je dobrým příkladem přístupu založeného na „co nejlepším využití každého eura“; zdůrazňuje význam tohoto programu a jeho přínos pro posilování kapacit celních orgánů s cílem bojovat proti přeshraniční trestné činnosti a předcházet tomu, aby se do členských států dostávalo padělané a pašované zboží;

41.  vítá nezávislé hodnocení programu Hercule III v polovině období, které bylo Evropskému parlamentu a Radě předloženo dne 11. ledna 2018;

42.  je znepokojen nárůstem podvodů souvisejících s DPH, zejména tzv. řetězových podvodů; bere na vědomí Komisí předložený návrh směrnice Rady, který by za určitých přísných podmínek umožňoval použití všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti členskými státy; bere na vědomí Komisí předložený návrh týkající se balíčku zjednodušujících opatření v souvislosti s DPH a snížení nákladů na dodržování předpisů pro malé a střední podniky ve snaze vytvořit prostředí příznivé pro růst malých a středních podniků a napomáhající přeshraničnímu obchodu; vyzývá Komisi, aby navrhla komplexní, dlouhodobé a celounijní řešení problému podvodů souvisejících s DPH; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na práci sítě Eurofisc ve všech oblastech její činnosti, a umožnily tak výměnu informací a koordinaci politik s cílem podpořit boj proti tomuto druhu podvodu, který poškozuje rozpočet EU a rozpočty členských států;

43.  vyzývá Komisi, aby každoročně publikovala veřejnou zprávu o využití finančních prostředků EU a o převodech finančních prostředků Evropské investiční (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) do offshorových struktur, včetně počtu a povahy zablokovaných projektů, vysvětlujících poznámek k odůvodnění zablokování projektů a následných opatření, která mají zajistit, aby žádné finanční prostředky EU přímo ani nepřímo nepřispívaly k poškozování finančních zájmů EU;

44.  zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat při vykazování výdajů naprostou transparentnost, zejména pokud jde o práce v oblasti infrastruktury, jež jsou přímo financovány z prostředků EU nebo prostřednictvím finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby u spolufinancovaných projektů zajistila evropským občanům plný přístup k informacím;

Prevence

45.  domnívá se, že preventivní opatření jsou velmi důležitá, aby se snížila míra podvodů v souvislosti s využíváním prostředků EU;

46.  vítá preventivní opatření Komise a úřadu OLAF a žádá, aby bylo posíleno uplatňování systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů a informačního systému pro boj proti podvodům a dokončeny vnitrostátní strategie boje proti podvodům;

47.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve zjednodušování finančního nařízení a všech ostatních správních předpisů; žádá Komisi, aby velmi pečlivě posoudila jasnost a přidanou hodnotu finančních pokynů operačních programů členských států;

48.  vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec pro digitalizaci veškerých postupů v rámci provádění politik EU (výzvy k předkládání návrhů, podávání žádostí, hodnocení, provádění, platby), který pak budou uplatňovat všechny členské státy;

49.  zdůrazňuje, že transparentnost je důležitým nástrojem v boji proti podvodům; vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec, který by členské státy používaly ke zveřejňování veškerých kroků při provádění projektů financovaných z evropských prostředků, včetně plateb;

Oznamovatelé („whistlebloweři“)

50.  zdůrazňuje důležitou úlohu oznamovatelů při prevenci, odhalování a hlášení podvodů a nutnost chránit je; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily minimální úroveň ochrany oznamovatelův EU;

51.  připomíná své usnesení ze dne 14. února 2017 a ze dne 24. října 2017(9) o ochraně oznamovatelů a naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby urychleně uplatnily doporučení, která jsou v nich obsažena;

52.  znovu žádá Komisi, aby urychleně předložila průřezový legislativní návrh o ochraně oznamovatelů s cílem účinně předcházet podvodům poškozujícím finanční zájmy Evropské unie a bojovat proti nim;

53.  bere na vědomí otevřené veřejné konzultace, které konala Komise mezi březnem a květnem 2017, aby shromáždila názory na otázku ochrany oznamovatelů na vnitrostátní i unijní úrovni; očekává v nadcházejících měsících plánovanou iniciativu Komise k posílení ochrany oznamovatelů v EU; připomíná své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU;

54.  vybízí Komisi a členské státy, aby přijaly opatření na ochranu důvěrnosti informačních zdrojů, aby se zabránilo možným diskriminačním krokům či vyhrožování;

Boj proti korupci

55.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise již necítí potřebu zveřejnit zprávu EU o boji proti korupci, což brání posouzení míry korupce; připomíná své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(10), v němž vzal na vědomí, že Komise bude nadále provádět monitorování korupce v rámci procesu evropského semestru, a vyjádřil názor, že boj proti korupci by mohly v tomto procesu zastínit jiné ekonomické a finanční záležitosti; dále vyzval Komisi, aby šla příkladem, pokračovala ve zveřejňování zprávy a zavázala se provádět mnohem důvěryhodnější a komplexnější protikorupční strategii; poukazuje na to, že boj proti korupci je záležitostí policejní a soudní spolupráce, což je politická oblast, v níž je Evropský parlament spolunormotvůrcem a má plné kontrolní pravomoci;

56.  zdůrazňuje, že korupce je velkou výzvou pro EU a pro členské státy a že bez účinných protikorupčních opatření je překážkou pro hospodářskou výkonnost, právní stát a hodnověrnost demokratických orgánů a důvěru v tyto orgány v Unii; připomíná své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi k vytvoření mechanismu Unie pro demokracii, právní stát a základní práva(11), v němž vyzývá zejména k vypracování výroční zprávy o demokracii, právním státu a základních právech („evropská zpráva o demokracii, právním státu a základních právech“) s doporučeními pro jednotlivé země, která by zvláštní pozornost věnovala korupci;

57.  vyjadřuje politování nad tím, že nová směrnice o zadávání veřejných zakázek dosud nevedla k výraznému zlepšení při odhalování úrovně korupce v EU, a vyzývá Komisi, aby poskytla účinné nástroje pro zlepšení transparentnosti postupů zadávání zakázek dodavatelům a subdodavatelům;

58.  vyzývá členské státy, aby plně prováděly směrnici EU o boji proti praní peněz a zavedly veřejný rejstřík skutečných vlastníků společností, včetně trustů;

59.  znovu vyzývá Komisi, aby na základě požadavků stanovených ve Stockholmském programu rozvinula systém důsledných ukazatelů a snadno použitelných jednotných kritérií k měření úrovně korupce v členských státech a aby vyhodnotila protikorupční politiky těchto států; vyzývá Komisi k vytvoření indexu korupce, který by umožnil vytvořit žebříček členských států; je toho názoru, že index korupce by mohl poskytnout pevné základy, na kterých by Komise mohla stanovit zvláštní kontrolní mechanismy pro jednotlivé země použitelné při kontrole vynakládání prostředků z EU;

60.  opakuje, že prevence by měla zahrnovat soustavnou přípravu a podporu pracovníků odpovědných za správu a kontrolu finančních prostředků v rámci příslušných orgánů, stejně jako výměnu informací a osvědčených postupů mezi členskými státy; poukazuje na rozhodující úlohu místních a regionálních orgánů a zúčastněných subjektů v boji proti podvodům;

61.  připomíná, že Komise nemá přístup k informacím, které si členské státy vyměňují s cílem předcházet podvodům s chybějícím obchodním článkem při obchodování uvnitř Společenství (tzv. „řetězovým podvodům“), a bojovat proti nim; zastává názor, že Komise by měla mít přístup k síti Eurofisc za účelem lepší kontroly, hodnocení a zdokonalení výměny údajů mezi členskými státy; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na všech oblastech činnosti sítě Eurofisc, a usnadnily a urychlily výměnu informací se soudními a s donucovacími orgány, jako je Europol a OLAF, jak to doporučuje Účetní dvůr; vyzývá členské státy a Radu, aby zajistily Komisi přístup k těmto údajům za účelem posílení spolupráce, zvýšení spolehlivosti údajů a zintenzivnění boje proti přeshraniční trestné činnosti;

Investigativní žurnalistika

62.  domnívá se, že investigativní žurnalistika hraje zásadní úlohu při posilování nezbytné transparentnosti v Unii a v členských státech a že je třeba ji podporovat a pomáhat jí právními prostředky zároveň v členských státech i v rámci Unie;

Tabák

63.  připomíná rozhodnutí Komise neprodloužit dohodu se společností PMI, jejíž platnost vypršela dne 9. července 2016; připomíná, že dne 9. března 2016(12) požádal Parlament Komisi, aby tuto dohodu neobnovovala, neprodlužovala, ani nesjednávala na dobu po jejím uplynutí; domnívá se, že i další tři dohody (BAT, JTI, ITL) by měly být ukončeny s účinností ke dni 20. května 2019; vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila zprávu o možnosti zrušit zbývající tři dohody;

64.  naléhavě žádá Komisi, aby přijala na úrovni EU veškerá opatření nezbytná ke zpětnému dohledávání tabákových výrobků společnosti PMI a aby v případě nezákonného zabavení produktů tohoto výrobce podnikla kroky, aby do doby, než budou všechna ustanovení směrnice o tabákových výrobcích plně vymahatelná, nedošlo k mezeře v právní úpravě mezi uplynutím platnosti dohody s PMI a vstupem v platnost směrnice o tabákových výrobcích a protokolu k rámcové úmluvě o kontrole tabáku;

65.  vítá podporu, kterou Komise vyjádřila rychlé ratifikaci protokolu Světové zdravotnické organizace o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, neboť tento protokol je prvním vícestranným právním nástrojem řešícím komplexně a v celosvětovém měřítku problém pašování cigaret;

66.  připomíná, že protokol Světové zdravotnické organizace o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky dosud ratifikovalo 32 stran, z toho pouze osm členských států a EU jako celek; vyzývá 10 členských států (Belgii, Dánsko, Finsko, Irsko, Německo, Nizozemsko, Řecko, Slovinsko, Spojené království a Švédsko) a Norsko, které protokol o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky podepsaly, ale dosud neratifikovaly, aby tak učinily;

67.  doufá, že v blízké době obdrží závěrečnou zprávu Komise o pokroku navazující na její sdělení z roku 2013 „Zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky – ucelená strategie EU“ (COM(2013)0324) a plánovanou na rok 2018;

68.  vítá skutečnost, že laboratoř Unie pověřená kontrolou tabáku ve Společném výzkumném středisku v Geelu (Belgie), která je od dubna 2016 v provozu, je schopna zjistit chemický profil a zásadní vlastnosti zabaveného tabáku, což umožní ověřit jeho pravost;

Vyšetřování a úloha úřadu OLAF

69.  konstatuje, že soudní doporučení úřadu OLAF se v členských státech dosud provádějí jen omezeně; domnívá se, že tuto situaci nelze tolerovat, a vyzývá Komisi, aby zajistila plné provádění doporučení úřadu OLAF v členských státech;

70.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory četným doporučením a vyšetřování úřadu OLAF je míra trestního stíhání v členských státech pouze 30 % a že soudní orgány některých členských států nepovažují doporučení úřadu OLAF týkající se zneužívání finančních prostředků EU za prioritu, a dokonce ani samotný úřad OLAF se vlastními doporučeními již dále nezabývá; vyzývá Komisi, aby stanovila pravidla pro další postup ve věci doporučení úřadu OLAF;

71.  vyjadřuje politování nad tím, že k přibližně 50 % případů úřadu OLAF vnitrostátní soudní orgány nepřihlížejí; vyzývá členské státy, Komisi a úřad OLAF, aby stanovily podmínky pro přípustnost důkazů poskytnutých úřadem OLAF; vyzývá úřad OLAF, aby zlepšil kvalitu svých závěrečných zpráv, a zvýšil tak jejich užitečnost pro vnitrostátní orgány;

72.  vyzývá úřad OLAF, aby uplatňoval realističtější přístup ke svým doporučením o zpětném získávání prostředků a aby podával zprávu i o částkách, které byly skutečně navráceny;

73.  připomíná, že nařízení o úřadu OLAF svěřuje v rámci postupu podávání stížností týkajících se vyšetřování významnou úlohu generálnímu řediteli; připomíná, že přímé zapojení generálního ředitele do vyšetřování úřadu OLAF podkopává jeho úlohu, a tudíž i dané nařízení;

74.  vyzývá Komisi, aby při přezkumu nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 usilovala o zajištění rovnováhy v oblasti pravomocí mezi Úřadem evropského veřejného žalobce a úřadem OLAF, aby posílila procesní záruky, objasnila a posílila vyšetřovací pravomoci úřadu OLAF, stanovila určitou úroveň transparentnosti doporučení a zpráv úřadu OLAF a také aby objasnila pravidla pro spolupráci a přístup k údajům mezi úřadem OLAF a jeho dozorčím výborem;

o
o   o

75.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a dozorčímu výboru úřadu OLAF.

(1) Úř. věst. C 322, 28.9.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.
(4) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(5) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1.
(6) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. září 2015, Taricco a další, C-105/14, ECLI:EU:C:2015:555.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0022.
(8) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(9) Přijatý texty, P8_TA(2017)0402.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2017)0491.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.
(12) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. března 2016 o dohodě o tabáku (dohoda se společností Philip Morris International (PMI)) (Úř. věst. C 50, 9.2.2018, s. 35).


Geneticky modifikovaná cukrovka H7-1 (KM-ØØØH71-4)
PDF 373kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D055630–01 – 2018/2651(RSP))
P8_TA(2018)0197B8-0220/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D055630-01),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 19. března 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na článek 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin přijaté dne 26. října 2017, které bylo zveřejněno dne 16. listopadu 2017(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 12. listopadu 2004 předložily společnosti KWS SAAT AG a Monsanto Europe S.A. příslušným orgánům Spojeného království podle článků 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které jsou vyrobeny z cukrovky H7-1, na trh (dále jen „geneticky modifikovaná cukrovka H7-1“);

B.  vzhledem k tomu, že rozhodnutí Komise 2007/692/ES(5) povolilo uvedení potravin, složek potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 na trh; vzhledem k tomu, že před tímto rozhodnutím Komise přijal dne 5. prosince 2006 Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 14. prosince 2006(6) (dále jen „stanovisko úřadu EFSA z roku 2006“);

C.  vzhledem k tomu, že dne 20. října 2016 předložily společnosti KWS SAAT SE a Monsanto Europe S.A./N.V. společně žádost o obnovení povolení vydaného v souladu s rozhodnutím 2007/692/ES;

D.  vzhledem k tomu, že dne 26. října 2017 přijal úřad EFSA v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003 kladné stanovisko, které bylo zveřejněno dne 16. listopadu 2017(7) (dále jen „stanovisko úřadu EFSA z roku 2017“);

E.  vzhledem k tomu, že obnovená žádost se co do rozsahu týká potravin a krmiv, které jsou vyrobeny z geneticky modifikované cukrovky H7-1, nebo potravin, které obsahují složky vyrobené z geneticky modifikované cukrovky H7-1, určených k dovozu a zpracování(8); vzhledem k tomu, že k příkladům těchto produktů patří cukr, sirup, sušená dužina a melasa, které jsou všechny získávány z kořene cukrovky; vzhledem k tomu, že dužina a melasa se kromě jiného používají jako krmivo(9);

F.  vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 1829/2003 stanoví, že geneticky modifikované potraviny nebo krmiva nesmí mít nepříznivé účinky na zdraví lidí a zvířat či na životní prostředí a Komise musí při návrhu svého rozhodnutí zohlednit veškerá příslušná ustanovení právních předpisů Unie a další opodstatněné faktory důležité pro danou záležitost;

G.  vzhledem k tomu, že členské státy během tříměsíčního období konzultace ke stanovisku úřadu EFSA z roku 2006(10) i stanovisku úřadu EFSA z roku 2017(11) předložily řadu kritických poznámek; vzhledem k tomu, že členské státy kritizují mimo jiné skutečnost, že nebyly provedeny zkoušky s částmi kořene, které se často mísí s melasou a používají se jako krmivo v podobě granulí, že třítýdenní studii výkonnosti krmiva podávaného ovcím nelze považovat za reprezentativní, neboť není jasné, zda byly posouzeny parametry významné z toxikologického hlediska, že nebyl poskytnut vědecký důkaz, který by podpořil tvrzení, že „expozice lidí danému proteinu bude zanedbatelná“, že pokud jde o alergenicitu, nebyly provedeny žádné experimentální zkoušky se samotným geneticky modifikovaným organismem, že studie provedené s izolovaným proteinem nejsou přesvědčivým důkazem bezpečnosti a že analýza složení neobsahuje údaje o fosforu a hořčíku doporučované Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj;

H.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná cukrovka H7-1 exprimuje protein CP4 EPSPS, který zajišťuje toleranci vůči glyfosátu; vzhledem k tomu, že následně je nutné očekávat, že rostliny geneticky modifikované cukrovky H7-1 budou vystaveny vyšším a často opakovaným dávkám glyfosátu, které povedou nejen k větší zátěži v podobě reziduí ve sklizni, ale též mohou ovlivnit složení rostlin a jejich agronomické charakteristiky;

I.  vzhledem k tomu, že ačkoli je glyfosát obvykle rozprašován na listy rostliny, může se nahromadit v kořenech v důsledku přenosu v rámci rostliny nebo vstřebávání skrze půdu; vzhledem k tomu, že vstřebávání glyfosátu skrze kořeny se objevilo u řady druhů plodin, včetně řep; vzhledem k tomu, že tento způsob expozice je významný, neboť kořeny jsou hlavní částí zachycující glyfosát při stékání z polí(12);

J.  vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitech a o jejich distribuci v rámci celé rostliny jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům; vzhledem k tomu, že podle vědecké komise pro geneticky modifikované organismy úřadu EFSA nespadají úrovně reziduí glyfosátu do její kompetence; vzhledem k tomu, že rezidua glyfosátu v geneticky modifikované cukrovce H7-1 a veškeré možné změny v jejím složení a agronomických charakteristikách v důsledku expozice glyfosátu úřad EFSA neposoudil;

K.  vzhledem k tomu, že podle vědecké komise pro pesticidy úřadu EFSA obecně nelze vyvodit závěry o bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin formacemi glyfosátu(13); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka(14); vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu přísadu známou jako polyethoxylovaný (POE) lojový amin z důvodu obav ohledně toxicity látky; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi však mohou být přesto povoleny v zemích, kde se pěstuje geneticky modifikovaná cukrovka H7-1 (USA, Kanada a Japonsko);

L.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka; vzhledem k tomu, že Parlament zřídil zvláštní výbor pro povolování pesticidů ze strany Unie, který pomůže stanovit, zda úřad EFSA a agentura ECHA dodržely příslušné mezinárodní vědecké standardy a zda nebyly závěry agentur Unie ohledně karcinogenity glyfosátu nezákonně ovlivněny průmyslem;

M.  vzhledem k tomu, že Komise v současnosti neukládá členským státům povinnost posuzovat rezidua glyfosátu v cukrovce s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu pro roky 2018, 2019 a 2020 v souladu s prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/660(15); vzhledem k tomu, že členské státy rovněž nebudou posuzovat rezidua glyfosátu v cukrovce s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/555(16); vzhledem k tomu, že tedy není známo, zda rezidua glyfosátu v dovážené geneticky modifikované cukrovce H7-1 dodržují maximální limity reziduí stanovené Unií;

N.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl k závěru, že veškerá reprezentativní využití glyfosátu pro konvenční plodiny (tj. plodiny, jež nejsou geneticky modifikované) s výjimkou jednoho představovala „riziko pro volně žijící necílové suchozemské obratlovce“, přičemž u některých z hlavních využití pro konvenční plodiny objevil také vysoké dlouhodobé riziko pro savce(17); vzhledem k tomu, že agentura ECHA klasifikovala glyfosát jako toxický pro vodní organismy, s dlouhodobými účinky; vzhledem k tomu, že negativní dopady využití glyfosátu na biologickou rozmanitost a životní prostředí jsou široce zdokumentovány; vzhledem k tomu, že například studie z USA z roku 2017 nalezla negativní vzájemnou souvislost mezi používáním glyfosátu a nadbytkem dospělých jedinců motýlů druhu monarcha stěhovavý, zejména v oblastech, kde je soustředěno zemědělství(18);

O.  vzhledem k tomu, že opětovné povolení uvedení geneticky modifikované cukrovky H7-1 na trh bude nadále vytvářet poptávku po jejím pěstování ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že jak je uvedeno výše, na geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům se (v porovnání s rostlinami, jež nejsou geneticky modifikované) používají vyšší a opakované dávky herbicidů, neboť byly záměrně navrženy za tímto účelem;

P.  vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti, jejíž smluvní strany musí zajistit, aby činnosti spadající do jejich pravomoci nebo pod jejich kontrolu nepoškozovaly životní prostředí jiných členských států či oblastí mimo hranice jejich jurisdikce(19); vzhledem k tomu, že rozhodnutí o tom, zda obnovit povolení pro geneticky modifikovanou cukrovku H7-1, nebo ne, spadá do pravomoci Unie;

Q.  vzhledem k tomu, že vznik geneticky modifikovaných plodin tolerantních k několika selektivním herbicidům je výsledkem především rychlého vývoje odolnosti plevele vůči glyfosátu v zemích, jež silně spoléhaly na geneticky modifikované plodiny; vzhledem k tomu, že v roce 2015 existovalo na světě alespoň 29 druhů plevele odolných vůči glyfosátu(20);

R.  vzhledem k tomu, že dne 19. března 2018 Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat podle článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003 hlasováním rozhodl nevydat žádné stanovisko;

S.  vzhledem k tomu, že Komise několikrát vyjádřila politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost musela přijímat rozhodnutí o povolení bez podpory Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup obecně, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi odsoudil jako nedemokratickou(21);

T.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003(22) ze dne 28. října 2015, v prvním čtení zamítl a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

U.  vzhledem k tomu, že ve 14. bodu odůvodnění nařízení (EU) č. 182/2011 se uvádí, že by Komise měla pokud možno respektovat převládající názor, který by se mohl objevit v odvolacím výboru a zpochybňoval by vhodnost prováděcího aktu, zejména pokud se tento akt týká citlivých oblastí, jako jsou zdraví spotřebitelů, bezpečnost potravin a ochrana životního prostředí;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(23) spočívá v poskytnutí základu pro zajištění vysoké míry ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

5.  vyzývá zejména Komisi, aby dodržela své závazky podle Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti tím, že pozastaví veškerý dovoz geneticky modifikovaných rostlin, které jsou tolerantní ke glyfosátu;

6.  vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům, aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy a z nich vyrobenými komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

7.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům bez ohledu na to, zda je daná geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

8.  připomíná její závazek pokročit v práci na návrhu Komise, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, s cílem zajistit, aby mimo jiné v případě, že Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepředloží žádné stanovisko ke schválení geneticky modifikovaných organismů, ať už co se týče pěstování, nebo co se týče potravin a krmiv, Komise svůj návrh stáhla; vyzývá Radu, aby co nejdříve pokročila v práci na tomtéž návrhu Komise;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5065
(4)–––––––––––––––––––––– – Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0388).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se povoluje uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0389).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0386).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Přijaté texty, P8_TA(2016)0387).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Přijaté texty, P8_TA(2016)0390).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0123).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0215).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0214).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0341).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0377).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0378).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 (DAS-Ø15Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0396).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0397).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2017)0398).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).
(5) Rozhodnutí Komise 2007/692/ES ze dne 24. října 2007, kterým se povoluje uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 283, 27.10.2007, s. 69).
(6) http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/431
(7) http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5065
(8) stanovisko úřadu EFSA z roku 2017, s. 3: http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5065
(9) stanovisko úřadu EFSA z roku 2006, s. 1 a s. 7: http://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/431
(10) Příloha G – poznámky členských států: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2004-164
(11) Příloha E – poznámky členských států: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2017-00026
(12) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5606642/
(13) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o přezkumu posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu. Sborník EFSA 2015, 13(11):4302: http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2015.4302/epdf
(14) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3955666
(15) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/660 ze dne 6. dubna 2017 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2018, 2019 a 2020 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 94, 7.4.2017, s. 12).
(16) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/555 ze dne 9. dubna 2018 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 92, 10.4.2018, s. 6).
(17) https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2015.4302
(18) https://onlinelibrary.wiley.com/doi/abs/10.1111/ecog.02719
(19) Úmluva OSN o biologické rozmanitosti, článek 3: https://www.cbd.int/convention/articles/default.shtml?a=cbd-03
(20) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5606642/
(21) Např. v úvodním projevu na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsaženém v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo v projevu o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
(22) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165.
(23) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


Výroční zpráva o kontrole finančních činností Evropské investiční banky za rok 2016
PDF 595kWORD 71k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016 (2017/2190(INI))
P8_TA(2018)0198A8-0139/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2016,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2016 a na její statistickou zprávu za tentýž rok,

–  s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2016, na zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU na základě tří pilířů za rok 2016 a na zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2016,

–  s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2016,

–  s ohledem na zprávu o činnosti skupiny EIB v rámci boje proti podvodům v roce 2016,

–  s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2016 a zprávu o její správě a řízení za rok 2016,

–  s ohledem na zprávu orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy (Office of the Chief Compliance Officer) za rok 2016,

–  s ohledem na operační plány skupiny EIB na období 2015–2017 a 2016–2018,

–  s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na protokol č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii,

–  s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2014 o EIB – výroční zprávě za rok 2012(1), na své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o EIB – výroční zprávě za rok 2013(2), usnesení ze dne 28. dubna 2016 o EIB – výroční zprávě za rok 2014(3) a usnesení ze dne 27. dubna 2017 o kontrole finančních činností EIB za rok 2015(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011(5) o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013 a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii(6),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 o investičním plánu pro Evropu (COM(2014)0903),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2015 s názvem „Společně k zaměstnanosti a růstu: úloha národních podpůrných bank při podpoře investičního plánu pro Evropu“ (COM(2015)0361),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 1. června 2016 s názvem „Obnova investic v Evropě – zhodnocení investičního plánu pro Evropu“ (COM(2016)0359),

–  s ohledem na sdělení Komise a průvodní pracovní dokumenty útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),

–  s ohledem na hodnocení fungování EFSI, které EIB vypracovala v září 2016,

–  s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 2/2016 k návrhu nařízení zaměřenému na zvýšení a rozšíření EFSI,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2016 nazvanou „Plnění rozpočtu EU prostřednictvím finančních nástrojů – ponaučení z programového období 2007–2013“,

–  s ohledem na ad hoc audit týkající se uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 (nařízení o EFSI), který dne 8. listopadu 2016 vypracovala společnost Ernst & Young,

–  s ohledem na zprávu o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice v roce 2016, kterou dne 16. června 2017 předložila Komise (COM(2017)0326) a (SWD(2017)0235),

–  s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

–  s ohledem na dopis evropského veřejného ochránce práv prezidentovi Evropské investiční banky ze dne 22. července 2016,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0139/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EIB je bankou EU ve smyslu článků 308 a 309 SFEU a je největší multilaterální bankou a největším veřejným poskytovatelem úvěrů na světě, který působí na mezinárodních kapitálových trzích;

B.  vzhledem k tomu, že Smlouvy EIB ukládají, aby svými příslušnými investičními nástroji, jako jsou úvěry, cenné papíry, záruky, nástroje financování se sdílením rizik a poradenské služby, přispívala k integraci EU, k její hospodářské a sociální soudržnosti a k regionálnímu rozvoji;

C.  vzhledem k tomu, že náročné úkoly spjaté s udržitelností narůstají, zejména v souvislosti s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030, která se musí odrazit v řadě výsledků, jež se od EIB očekávají;

D.  vzhledem k tomu, že EIB hraje klíčovou úlohu při zavádění stále většího počtu finančních nástrojů využívajících prostředky z rozpočtu EU k dosažení pákového efektu;

E.  vzhledem k tomu, že pro rozvoj evropské znalostní ekonomiky a splnění cílů strategie Evropa 2020 jsou klíčové investice do inovací a dovedností;

F.  vzhledem k tomu, že úsilí o podporu vyrovnaného a trvalého rozvoje vnitřního trhu financováním projektů určených méně rozvinutým regionům a projektů, které nemohou financovat pouze jednotlivé členské státy, je hlavním úkolem EIB podle článku 309 SFEU;

G.  vzhledem k tomu, že moderní a udržitelná infrastruktura hraje zásadní roli v boji proti změně klimatu a v propojování vnitřních trhů a evropských ekonomik; vzhledem k tomu, že všechny související investice EIB by měly EU zajistit udržitelnou, účinnou, ekologickou a dobře integrovanou infrastrukturu, kterou Unie potřebuje k vybudování „inteligentní Evropy“ a k podpoře skutečně udržitelného, inkluzivního a dlouhodobého růstu;

H.  vzhledem k tomu, že EIB je referenční bankou, jejímž účelem je podněcovat růst začínajících a inovativních podniků;

I.  vzhledem k tomu, že úvěry poskytované EIB na opatření týkající se klimatu by měly podporovat přechod na bezuhlíkové a ekologické hospodářství, jež bude odolné vůči změnám klimatu, a to konkrétně prostřednictvím projektů prosazujících efektivní využívání přírodních zdrojů, energii z obnovitelných zdrojů a energetickou účinnost;

J.  vzhledem k tomu, že investiční plán pro Evropu se opírá o tři pilíře: aktivaci finančních prostředků pro investice; zajištění toho, aby se investice dostaly do reálné ekonomiky, a zlepšení investičního prostředí v Unii;

K.  vzhledem k tomu, že investice EIB by neměly být pouze financovatelnými operacemi, ale měly by rovněž odpovídat kritériím udržitelnosti a normám v oblasti správy v souladu s požadavkem uvedeným ve Smlouvě, podle nějž musí banka pracovat na neziskovém základě v zájmu Unie;

L.  vzhledem k tomu, že politika transparentnosti vypracovaná v rámci EIB čelí nárokům vyplývajícím z dvojího charakteru banky: EIB jakožto veřejného orgánu (banky EU) a EIB jakožto komerční banky, která spravuje a uchovává informace o svých klientech;

M.  vzhledem k tomu, že EIB by si měla zachovat rating AAA, který je hlavní předností jejího obchodního modelu založeného na získávání finančních prostředků a poskytování úvěrů s výhodnými sazbami, jakož i na kvalitních portfoliích aktiv;

N.  vzhledem k tomu, že ačkoli již z podstaty EIB vyplývá, že příležitostně musí pracovat se soukromými podniky zaměřenými na zisk, její hlavní úlohou je sloužit zájmům občanů EU a nadřazovat tyto zájmy nad zájmy jakéhokoli soukromého podniku, společnosti nebo korporace;

Podpora finančně udržitelných činností v zájmu výrazného dlouhodobého dopadu investic EIB

1.  bere na vědomí celkové financování zajištěné skupinou EIB v roce 2016, jež dosáhlo 83,8 miliardy EUR a vedlo v témže roce k aktivaci investic v celkové výši 280 miliard EUR;

2.  bere na vědomí soubor výročních zpráv EIB za rok 2016, v němž jsou popsány jednotlivé investiční činnosti a jejich očekávané dopady; připomíná svůj požadavek, aby EIB předložila komplexnější, podrobnější a více harmonizovanou výroční zprávu o činnosti a významně zlepšila prezentaci informací tím, že předloží i podrobné a důvěryhodné přehledy investic, které byly schváleny, podepsány a vyplaceny za daný rok, a použitých finančních zdrojů (vlastních zdrojů, EFSI, centrálně řízených programů EU atd.), jakož i informace o příjemcích (členské státy, veřejný či soukromý sektor, zprostředkovatelé nebo přímí příjemci), o podporovaných odvětvích a o výsledcích hodnocení ex post;

3.  vybízí EIB, aby v tomto úsilí pokračovala i nadále, a to tím, že bude poskytovat tvůrcům politik úplné a vyčerpávající informace o konkrétním hospodářském, sociálním a environmentálním vlivu, jehož se podařilo dosáhnout, a o přidané hodnotě jejích operací v členských státech i mimo EU, a to v podobě zpráv o hodnocení na základě tří pilířů (3PA) a měření výsledků (ReM); zdůrazňuje, že je důležité provést u každého projektu nezávislé hodnocení ex ante i hodnocení ex post; vyzývá EIB, aby ve svých zprávách o dopadech investic podrobně uváděla konkrétní příklady přeshraniční přidané hodnoty i klíčové ukazatele úspěchů, které se týkaly jednoho odvětví, i úspěchů, jež se odrazily ve více odvětvích; vyzývá EIB, aby výsledky ex post hodnocení předávala Parlamentu;

4.  připomíná, že činnosti, které těží z podpory EIB, musí být v souladu s hlavním úkolem banky definovaným ve SFEU a se zásadami politických cílů EU uvedených ve strategii Evropa 2020 a v dohodě z 21. konference smluvních stran (COP 21); zdůrazňuje proto, že posláním EIB je oživit evropské hospodářství tak, aby podněcovalo tvorbu kvalitních pracovních míst a podporovalo v Unii inteligentní, inkluzivní a udržitelný růst a také větší soudržnost, kterých je zapotřebí ke zvrácení rostoucí tendence k nerovnostem uvnitř členských států i mezi nimi; z tohoto důvodu doufá ve stále těsnější spolupráci mezi EIB, Komisí a členskými státy v zájmu zlepšení úrovně plánování a definování cílů a následného předefinování priorit příslušných cílů financování;

5.  podtrhuje skutečnost, že nejvýznamnějším faktorem hospodářského oživení v EU a podpory tvorby kvalitních pracovních míst jsou investice do malých a středních podniků (MSP), začínajících inovativních podniků, výzkumu, inovací, digitální ekonomiky a energetické účinnosti vzhledem k jejich dopadu a významu pro hospodářství na místní i celostátní úrovni;

6.  připomíná, že je neustále zapotřebí, aby EIB na základě solidních ekonomických kritérií přispívala ke zmírňování přetrvávající investiční mezery; zdůrazňuje, že s cílem pochopit, zda mají financované projekty skutečně přidanou hodnotu pro občany EU, by posuzování financovaných projektů mělo brát rovněž v potaz sociální, ekonomické a environmentální externality (jak pozitivní, tak i negativní), zejména s ohledem na jejich vliv na místní komunity;

7.  domnívá se, že schvalování investičních projektů by mělo být založeno na solidní a nezávislé analýze, která posoudí finanční udržitelnost a rizika spjatá s projekty, aby se zabránilo nebezpečí socializace ztrát a privatizace zisků v případech, kdy se jedná o veřejné zdroje; zdůrazňuje, že veřejné dotace by se měly poskytovat pouze tehdy, pokud se plní úkoly obecného zájmu a pokud trh není schopen zajistit potřebné výsledky veřejné politiky;

8.  připomíná obavy Parlamentu, pokud jde o vymezení vyvážené strategie vyznačující se dynamickým, spravedlivým a transparentním zeměpisným rozdělením projektů a investic mezi členské státy EU, jež zohledňuje zvláštní zaměření na méně rozvinuté země a regiony; podotýká, že 70 % všech úvěrů, které EIB poskytla v roce 2016 (46,8 miliard EUR), je soustředěno v několika zemích s nejrozvinutějšími finančními trhy, což svědčí o tom, že ne všechny členské státy nebo regiony jsou schopny takové úrovně dosáhnout a stejnou měrou využívat investiční příležitosti;

9.  vyjadřuje svou podporu čtyřem cílům veřejné politiky EIB a dvěma jejím horizontálním cílům, které se s těmito cíli prolínají, a to hospodářské a sociální soudržnosti a opatřením v oblasti klimatu, což jsou cíle zahrnující celou řadu různých otázek, počínaje problémem regionální nerovnováhy a konče pomocí slabším regionům k získání větší přitažlivosti v zájmu rozvoje prostředí vhodného k prosazování udržitelného a inkluzivního růstu; opětovně EIB nicméně vyzývá, aby obnovila hospodářskou, sociální a územní soudržnost jako prvořadý cíl veřejné politiky;

10.  vyzývá EIB, aby v případě rozsáhlých infrastrukturních projektů zohledňovala všechna rizika, která by mohla mít dopad na životní prostředí, a aby financovala přednostně ty projekty, které prokázaly, že přinesou skutečnou přidanou hodnotu pro životní prostředí, hospodářství nebo místní obyvatelstvo; zdůrazňuje, že je důležité bedlivě sledovat možná nebezpečí korupce a podvodu, a žádá EIB, aby zmrazila veškeré úvěry poskytnuté na projekty, pokud to vyžaduje oficiální vyšetřování, které provádí úřad OLAF nebo vnitrostátní orgán;

11.  vyslovuje politování nad tím, že řadě členských států chybí schopnost uplatňovat finanční nástroje, zavádět partnerství veřejného a soukromého sektoru a dosahovat součinnosti mezi různými druhy financování, což má nepříznivý dopad na celkový pokrok v investování;

12.  zdůrazňuje, že kromě přístupu EIB založeného na poskytování snadno dostupné technické pomoci a finančního poradenství členským státům je také třeba optimalizovat využívání finančních prostředků a grantů EU, a to na základě kombinace úvěrové činnosti (úvěry na projekty, zprostředkované úvěry, mikrofinancování, rizikový kapitál, kapitálové financování a investice do fondů), kombinovaného financování (přímé financování opírající se o další investiční zdroje, např. záruky, projektové dluhopisy) a poradenství (finanční a technická odbornost); vyzývá proto EIB, aby ve spolupráci s Komisí poskytovala členským státům, které využívají financování EIB v malé míře, větší technickou pomoc v poradenských a analytických službách, řízení projektů a vytváření kapacit; připomíná, že abychom zabránili přesunu celé zátěže na veřejnost, je třeba finanční nástroje, například projektové dluhopisy, seriózně posuzovat z hlediska jejich finančních a sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí;

13.  uznává, že mohou existovat rozdíly mezi bankovním posouzením proveditelnosti projektů a tradičním odvětvovým posouzením, které se používá u strukturálních fondů; domnívá se navíc, že účinnost zásahů by měla být posuzována na základě potenciálu a udržitelnosti finančních nástrojů, a to rovněž s ohledem na kvantifikovatelné výsledky, jichž by bylo možné dosáhnout;

14.  vyzývá EIB, aby vzhledem k vysokému počtu svých mandátů věnovala pozornost nákladové účinnosti svých provozních činností, a to pečlivým sledováním administrativních nákladů a poplatků a podáváním zpráv o těchto nákladech a poplatcích; domnívá se, že je zásadní, aby činnosti byly prováděny za přiměřené náklady; žádá EIB, aby ve svých zprávách uváděla kompletní informace o struktuře nákladů na řízení a poplatků za řízení (přímých, nepřímých a kumulativních) podle charakteru spravovaných mandátů, velikosti projektů a využitých finančních nástrojů, tj. úvěru, záruky nebo kapitálu;

15.  domnívá se, že rating AAA je zásadní devizou pro rozvoj investiční strategie EIB a dlouhodobých priorit při poskytování úvěrů; připomíná však, že mají-li přispívat k ekonomickému rozvoji EU, nemohou být nástroje a zásahy EIB, zejména ty, které jsou založeny na převodu rizik, bez rizika;

16.  konstatuje, že Spojené království upsalo 16,1 % kapitálu EIB, což představuje 3,5 miliardy EUR splaceného kapitálu a 35,7 miliardy EUR disponibilního kapitálu banky; žádá vedení EIB, aby v zájmu zachování schopnosti EIB plnit své politické cíle vymezilo, jaký dopad bude mít brexit na EIB, a aby o tom urychleně informovalo Parlament;

17.  vzhledem k nejaktuálnější výzvě, před níž EIB stojí a kterou způsobilo rozhodnutí Spojeného království aktivovat článek 50, a jelikož uznává, že podrobné podmínky odchodu Spojeného království nelze předjímat, vyzývá EIB, aby Parlamentu předložila podrobný přehled projektů a jejich realizačních fází do konce roku 2017, jakož i předběžné hodnocení případných souvisejících rizik;

Zdokonalení sledování přidané hodnoty a adicionality v rámci finančního řízení EIB

18.  bere na vědomí, že portfolio půjček, záruk a investic EIB vedlo v roce 2016 k aktivaci celkových investic v hodnotě 280 miliard EUR; poznamenává, že v roce 2016 se investice ve výši 67,7 miliardy EUR týkaly podpor schválených v rámci EFSI, které byly určeny především pro menší podniky (31 %), energetiku (22 %) a výzkum, rozvoj a inovace (22 %); vyslovuje nicméně politování nad tím, že velká část investic z portfolia EFSI byla přidělena na projekty související s fosilními palivy; připomíná, že u každého projektu je nutné provést hloubkovou analýzu a posouzení dopadu na životní prostředí;

19.  domnívá se, že zásadní význam má pákový efekt na posílení dopadu a zajištění adicionality; bere na vědomí modelování a odhadovaný dopad činností EIB, které by měly přispět k navýšení HDP o dodatečných 1,1 % a do roku 2030 pomoci vytvořit 1,4 milionu dalších pracovních míst; vítá skutečnost, že z financování poskytovaného EIB bude těžit 385 000 MSP, přičemž připomíná, že MSP jsou páteří hospodářství EU a hnací silou zaměstnanosti a udržitelného růstu; žádá EIB, aby podávala pravidelně zprávy o aktuálním pákovém efektu; chápe nicméně, že pákový efekt se liší podle jednotlivých odvětví a že projekt s menším pákovým efektem nemusí nutně znamenat nízkou přidanou hodnotu;

20.  zdůrazňuje, že v současném období zpomaleného oživení je třeba pečlivě zaměřovat činnost EIB na vysoce kvalitní projekty, které ve srovnání s jinými stávajícími nástroji Unie a hlavními operacemi EIB zajišťují vyšší adicionalitu; za tímto účelem rovněž doufá v těsnější spolupráci EIB s Komisí a členskými státy, jejímž prostřednictvím by bylo možné podpořit větší flexibilitu trhu a zlepšení digitální a dopravní infrastruktury, jejíž nedostatek je často vnímán jako překážka bránící investicím;

21.  zastává názor, že pro každý financovaný projekt by měly být poskytovány příslušné informace o kvalitativním řízení, a to nejen na základě vystavení rizikům, ale i na základě monitorování nebo ukazatelů adicionality, aby bylo možné řádně posoudit přidanou hodnotu projektu, jeho potenciální úlohu jakožto hnací síly účinnosti nebo přínos pro hospodářství EU;

22.  žádá EIB, aby v případě pákového efektu EU na veřejné zdroje předkládala přesné informace o dosaženém minimálním a průměrném pákovém efektu, který měl dopad na příjemce nebo projekty, a ukázala tak rozsah získaného soukromého financování; požaduje, aby byl jasně určen podíl odpovídající získanému veřejnému financování a podíl odpovídající soukromému kapitálu; domnívá se, že hrozí, že by multiplikační účinek byl nadhodnocen a že by stanovené cíle a výsledky byly pouhou prognózou, kterou nepotvrzují hmatatelné, přesné, jasné a aktuální statistické údaje;

Dosavadní úspěchy EFSI

23.  konstatuje, že podle odhadů z konce roku 2016 fond EFSI aktivoval způsobilé investice v celkové hodnotě 163,9 miliardy EUR; konstatuje nicméně rovněž, že podle operačního plánu skupiny EIB na rok 2018 skutečný objem investic, jež byly v roce 2016 aktivovány v rámci okna pro infrastrukturu a inovace (IIW) a nástroje pro MSP (SMEW), není vyšší než 85,5 miliardy EUR, což společně s 37 miliardami EUR za rok 2015 odpovídá celkové částce 122,5 miliardy EUR investic aktivovaných fondem EFSI;

24.  vyslovuje pochybnosti o tom, že by vyšší cíl v hodnotě 500 miliard EUR mohl být dosažen při provádění EFSI 2.0, a vyzývá EIB, aby dokázala přidanou hodnotu EFSI jakožto finančního nástroje určeného k podnícení soukromých investic;

25.  připomíná, že výchozím zdůvodněním EFSI, který se na rozdíl od jiných stávajících finančních nástrojů EIB opírá o rozpočet EU, je zajišťovat adicionalitu tak, že bude poukazovat na skutečně přínosná a inovativní odvětví orientovaná na budoucnost a riskantnější projekty, jakož i objevovat nové protějšky ze soukromého sektoru;

26.  poznamenává, že doplňkovost mezi jednotlivými pilíři investičního plánu pro Evropu je stále ještě ve fázi zrodu; uznává, že ačkoli v rámci pilíře 2 má skupina EIB velmi silný vliv na Evropské centrum pro investiční poradenství (EIAH), na zbývající část pilíře 2 (zajištění toho, aby se financování investic dostalo do reálné ekonomiky) či na pilíř 3 (zlepšování investičního prostředí – reforma regulace) má vliv velmi omezený;

27.  zdůrazňuje význam kritérií adicionality, podle nichž je nutné podporovat operace, které jsou způsobilé pouze pro podporu z EFSI, pokud jejich účelem je řešit jednoznačně zjištěná selhání trhu či neoptimální investiční situace, a které by bez EFSI nemohly být provedeny v témže rozsahu nebo v témže časovém rámci; požaduje, aby skupina EIB plně využívala svou rizikovou kapacitu k výběru inovativních podniků, ale aby současně projevila schopnost přinášet skutečnou přidanou hodnotu, např. ve formě stabilních a kvalitních pracovních míst;

28.  připomíná, že posouzení adicionality všech projektů podporovaných z EFSI musí být řádně zdokumentováno; vyjadřuje politování nad tím, že srovnávací přehledy týkající se schválených operací nejsou zveřejňovány v rámci EFSI 1.0; připomíná, že skutečnost, že tyto přehledy nejsou zveřejňovány, zapříčiňuje problémy v oblasti odpovědnosti a transparentnosti; zdůrazňuje význam transparentnosti, pokud jde o srovnávací přehledy ukazatelů EFSI, a to i s ohledem na potřebu zajistit, aby investiční výbor EFSI nesl odpovědnost, a oceňuje proto, že přehledy ukazatelů budou v rámci EFSI 2.0 zveřejňovány; konstatuje mimo jiné, že v zájmu zaručení větší jednotnosti a transparentnosti při výběru projektů je nutná jednoznačnější definice zásady adicionality ve vztahu k riskantnějším činnostem, než jsou standardní operace EIB;

29.  vyzývá EIB, aby poskytovala úplné a relevantní informace o kvalitativním řízení při plnění vytyčených cílů EFSI, a dokládala tak jejich skutečnou adicionalitu a dopad ve srovnání s referenčními hodnotami;

30.  vyzývá banku, aby objasnila projekty financované z fondu EFSI, mezi něž případně patří i infrastrukturní zařízení, která mají značný dopad na životní prostředí a pochybnou adicionalitu, jako jsou biorafinérie, ocelárny, zařízení na znovuzplyňování a skladování plynu a dálnice; vyzývá banku, aby v souladu se svými postupy řádné kontroly seriózně zohlednila prohlášení místních úřadů, společenství zúčastněných subjektů a skupin občanské společnosti; žádá EIB, aby s přihlédnutím k zásadě předběžné opatrnosti zmrazila a v případě nutnosti ukončila financování projektů vždy, když je vědecky prokázáno nebo skutečně hrozí, že projekty budou mít negativní dopad na životní prostředí a nepříznivý vliv na společnost nebo na místní komunity;

31.  z důvodu určení odpovědnosti trvá na tom, že investiční výbor musí na základě přehledu ukazatelů pravidelně vyhodnocovat vývoj investic zaměřených na výsledky s cílem identifikovat projekty, jež jsou vhodně zaměřené z hlediska jejich skutečného makroekonomického dopadu nebo stimulačního vlivu na udržitelný růst a tvorbu pracovních míst; žádá objektivní přehled o adicionalitě a přidané hodnotě těchto projektů, stejně jako o jejich slučitelnosti s politikami Unie či jinými klasickými operacemi EIB;

32.  vyjadřuje politování nad tím, že pouze 20 % finančních prostředků z EFSI podpořilo projekty, které přispívají ke zmírnění změny klimatu a k přizpůsobení se této změně, ačkoli standardní portfolio EIB dosáhlo 25 % prahové hodnoty; vyzývá EIB, aby za účelem ochrany životního prostředí a plnění kritérií konference COP 21 zajistila, aby její nejpřísnější normy byly za všech okolností dodržovány;

33.  je znepokojen skutečností, že na konci roku 2016 činily investice z EFSI do sociální infrastruktury (lidský kapitál, kultura a zdraví) pouze 4 % (méně než 900 milionů EUR), a že tato infrastruktura je tedy sektorem, jenž je z EFSI nejméně podporován, a to jak celkově, tak v rámci obou jednotlivých oken: okno pro infrastrukturu a inovace a okno pro MSP; zdůrazňuje, že je očividně a naléhavě nutné značně zvýšit podíl a objem těchto investic;

34.  vyslovuje politování nad tím, že stávající podpůrné služby k řešení kapacitních nedostatků nejsou k dispozici na místní úrovni v každém členském státě; domnívá se, že místním a regionálním aktérům by měla být poskytnuta náležitá vysvětlení nebo strategické pokyny, zejména pokud jde o postavení EFSI a jeho případné zkombinování s jinými fondy Unie nebo EIB; konstatuje, že spolupráce fondu EFSI s dalšími finančními zdroji EU (COSME, Horizont 2020) by měla být posílena s cílem dosáhnout lepší součinnosti; poukazuje na to, že EFSI by neměl být považován pouze za další doplňkový finanční zdroj a že by se měla věnovat náležitá pozornost tomu, aby nedocházelo k dvojímu zaměření či dvojímu financování;

35.  bere na vědomí zvýšení objemu zvláštních činností EIB, které je výsledkem prvního roku a půl existence EFSI; domnívá se, že zvláštní činnosti EIB podporované z EFSI musí zajistit adicionalitu ve srovnání s jinými finančními nástroji EIB, Evropského investičního fondu (EIF) nebo Unie;

36.  naléhavě vyzývá ke zlepšení transparentnosti výběru operací a ke zveřejňování všech provozních informací o podepsaných operacích prostřednictvím srovnávacího přehledu ukazatelů, jakož i ke zvýšení odpovědnosti za operace;

37.  požaduje zefektivnění mechanismů řízení, aby byly lépe určeny příslušné povinnosti Komise a EIB, byla zajištěna nezávislost a zabránilo se střetům zájmů různých aktérů podílejících se na rozhodovacím procesu, zejména členů investičního výboru EFSI;

38.  vítá větší odpovědnost Evropského fondu pro strategické investice (EFSI 2.0) vůči Evropskému parlamentu (mj. v podobě pravidelných zpráv a účasti zástupce EP v řídící radě EFSI) i větší transparentnost srovnávacího přehledu ukazatelů EFSI; očekává proto, že v souladu s nařízením o EFSI 2.0 budou zveřejněna posouzení projektů provedená v rámci srovnávacího přehledu ukazatelů s cílem zajistit, aby finanční prostředky EU byly použity pouze jako záruka za projekty, jejichž charakter odůvodňuje takovou dodatečnou veřejnou podporu; vyjadřuje však politování nad skutečností, že součástí návrhu na prodloužení EFSI nebylo posouzení dopadů, jak stanovují pokyny ke zlepšování právní úpravy, ani posouzení ex ante, jež vyžadují články 30 a 140 finančního nařízení v případě výdajových programů a finančních nástrojů;

39.  doporučuje, aby ve výročních zprávách bylo uvedeno, jak EIB uplatnila doporučení obsažená v usneseních Evropského parlamentu, což je otázka kontroly odpovědnosti, kterou je třeba formalizovat;

Přehled nástrojů změny a vytváření hodnoty při provádění cílů veřejné politiky EU

40.  bere na vědomí zprávu o operacích, které EIB uskutečnila v EU v roce 2016, v níž jsou popsány finanční prostředky, které EIB poskytla ve čtyřech základních oblastech veřejné politiky: inovace a dovednosti (19,6 % podepsaných úvěrů EIB v roce 2016 – 13,1 miliardy EUR), malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací (31,7 % – 21,3 miliardy EUR), infrastruktura (27,1 % – 18,1 miliardy EUR) a životní prostředí (21,6 % – 14,5 miliardy EUR);

41.  vyjadřuje politování nad tím, že ve zprávě o operacích, které EIB uskutečnila v EU v roce 2016, nejsou obsaženy strukturované informace o jedné z průřezových politik banky, tj. o politice hospodářské a sociální soudržnosti; vyjadřuje své znepokojení nad tím, že rok 2016 byl již druhým rokem, kdy EIB nedosáhla u investic na politiku soudržnosti zamýšlené úrovně ve výši 30 % (v EU dosáhla v roce 2016 26,8 % a v roce 2015 25,2%);

42.  zdůrazňuje, že je třeba, aby výroční zprávy EIB obsahovaly podrobnější analýzu investičních požadavků jednotlivých odvětví v EU, aby bylo možné stanovit oblasti, ve kterých investice zaostávají za požadavky potřebnými k plnění priorit EU; domnívá se, že EIB by měla posoudit, zda jsou její investiční nástroje schopny působit proti těmto deficitům;

43.  zastává názor, že úvěrová činnost EIB by se mohla zvýšit prostřednictvím účinnějšího a strategičtějšího přidělování prostředků, které by se zaměřilo na produktivní a udržitelné investiční projekty s prokazatelnou přidanou hodnotou a lepšími synergiemi s veřejnými prostředky za účelem oživení veřejných investic a podnícení vnitřní poptávky; zdůrazňuje, že toto zvýšení by měla kromě odpovídající diverzifikace škály produktů EIB, včetně účinnějšího a transparentnějšího využívání partnerství veřejného a soukromého sektoru, přičemž veřejný a soukromý přínos by měl zůstat v rovnováze, doprovázet i další inovativní řešení s cílem lépe reagovat na potřeby reálné ekonomiky;

44.  upozorňuje na početné výzvy, aby EIB působila jako katalyzátor a usnadňovala šíření osvědčených postupů ve všech členských státech, a to zejména prostřednictvím příslušných vnitrostátních podpůrných bank, investičních platforem a institucí, které představují hlavní nástroj koordinované reakce EU na nízkou míru investic;

45.  vyslovuje politování nad faktem, že sociální investice představují méně než 6 % ročního portfolia EIB; podtrhuje, že sociální soudržnost je klíčovým a prioritním horizontálním cílem EIB, a trvá na tom, že banka musí vzít v potaz nutnost omezit v EU nerovnosti a rozdíly a investovat do sociálních odvětví a z geografického hlediska i ve větším rozsahu;

Podpora malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací

46.  uznává, že tendence vytvořit místo klasických dotací více finančních nástrojů na podporu malých a středních podniků představuje politickou výzvu a změnu, pokud jde o monitorování transakcí, správu fondů a míru či rychlost vyplácení prostředků malým a středním podnikům; poukazuje na to, že malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací sehrávají v evropském hospodářství zásadní úlohu, neboť vytvářejí pracovní místa a blahobyt a podporují inovace; zdůrazňuje, že malé a střední podniky tvoří v EU více než 90 % podniků a zaměstnávají dvě třetiny ekonomicky aktivního obyvatelstva, a že usnadňování přístupu malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací k finančním prostředkům musí proto i nadále zůstat jednou z hlavních priorit EIB; připomíná, že EIB by měla být jednou z institucí, které malým a středním podnikům pomáhají vyřešit nedostatek finančních prostředků, s nímž se potýkají;

47.  všímá si toho, že podpora EIB pro malé a střední podniky činila přibližně 33,6 % finančních prostředků, které EIB v roce 2016 poskytla prostřednictvím Evropského investičního fondu, přičemž pomocí finančních zprostředkovatelů uvolnila investice ve výši 36,2 miliardy EUR s cílem udržet 3,8 milionu pracovních míst;

48.  konstatuje, že se rozšířila škála produktů InnovFin, neboť byly zavedeny dva nové nástroje financování zaměřené na demonstrační projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a infekčních chorob; vítá novou operaci ve výši 140 milionů EUR, která zahrnuje platformu pro přímé úvěrování propojující investory s malými a středními podniky, které potřebují finanční prostředky;

49.  vyzývá EIB k užší spolupráci s jejími finančními zprostředkovateli v členských státech, aby tak potenciální příjemci získávali relevantní informace a bylo vytvořeno prostředí příznivé pro podnikatele, které by malým a středním podnikům usnadnilo přístup k financování; zdůrazňuje význam EIB z hlediska usnadňování partnerství a posilování podpůrných nástrojů pro financování činností mikropodniků, malých a středních podniků a inovativních začínajících podniků; rovněž EIB vyzývá, aby intenzivněji spolupracovala s regionálními veřejnými institucemi s cílem optimalizovat možnosti financování malých a středních podniků;

50.  zdůrazňuje, že skupina EIB musí dále rozvíjet svou kulturu rizik s cílem zlepšit svou účinnost a doplňkovost svých zásahů a jednotlivých politik EU, zejména v hospodářsky znevýhodněných regionech nebo v regionech, v nichž chybí stabilita, a to v souladu se soustavným a dlouhodobým cílem zajistit snadnější přístup MSP k financování, aniž by se však odchýlila od zásad řádné správy;

51.  zdůrazňuje, že je zapotřebí přizpůsobit investiční programy drobným projektům, má-li se zajistit účast malých a středních podniků; je přesvědčen, že EIB by měla přispívat k řešení případných problémů s nedostatkem finančních prostředků mikropodniků, a to častějším využíváním finančních nástrojů a produktů, jako jsou nástroje mikrofinancování a záruky;

52.  upozorňuje na to, že přístup k financování a internacionalizace jsou pro malé a střední podniky významnými překážkami; zdůrazňuje, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství; je přesvědčen, že i když EIB postupuje správným směrem, musí učinit více pro zajištění jednoduššího a účinnějšího přístupu k finančním prostředkům pro malé a střední podniky, aby se mohly začlenit do globálních hodnotových řetězců; domnívá se, že EIB musí podporovat podniky v EU, které chtějí podnikat v zahraničí, mimo jiné prostřednictvím nástroje na podporu financování obchodu;

Inovace a dovednosti

53.  zdůrazňuje, že pro rozvoj evropské znalostní ekonomiky a splnění cílů strategie Evropa 2020, mj. investování 3 % HDP do výzkumu a vývoje, jsou klíčové investice do inovací a dovedností; zejména doufá, že EIB ve spolupráci s Komisí a členskými státy bude financovat projekty, které v krátkodobém až střednědobém horizontu odstraní nedostatek kvalifikované pracovní síly, jenž je velkou překážkou bránící investicím;

54.  konstatuje, že celkové úvěry poskytnuté v roce 2016 na inovativní projekty dosáhly výše 13,5 miliardy EUR, z nichž 12,2 miliardy EUR se týkalo prvních podpisů, zatímco celkové investiční náklady na projekty odpovídající novým operacím činily 50,2 miliardy EUR;

55.  naléhavě žádá EIB, aby inovativním firmám zajistila podporu při vývoji a uvádění na trh nových výrobků, postupů a služeb, neboť tyto firmy se při získávání finanční pomoci od komerčních bank potýkají s obtížemi; zdůrazňuje, že EIB významně přispívá k dokončení evropské digitální sítě (např. rychlého širokopásmového připojení) a k vytvoření jednotného digitálního trhu, jehož součástí jsou i digitální služby; vybízí EIB, aby vyvinula pobídky, které by podporovaly investice veřejného a soukromého sektoru do výzkumu a vývoje v oblasti informačních a komunikačních technologií, věd o živé přírodě, potravin, udržitelného zemědělství, lesnictví a nízkouhlíkových technologií;

56.  vítá přepracování úvěrového programu na podporu znalostní ekonomiky v oblasti vzdělávání, v jehož důsledku se financování rozšířilo tak, že kromě iniciativ zaměřených na mládež zahrnuje i odborné vzdělávání a celoživotní učení pro všechny věkové skupiny;

Investice do infrastruktury

57.  domnívá se, že provádění projektů se skutečnou evropskou přidanou hodnotou by mělo být pro Unii prioritou; je přesvědčen o tom, že inovativní a účinné hospodářství potřebuje vyspělý, ekologický a kvalitní dopravní systém a infrastrukturu, které by měly patřit mezi priority Unie a měly by se obzvláště zaměřit na inovativní multimodální infrastrukturu a dopravní řešení v řídce osídlených oblastech;

58.  vyzývá EIB, aby věnovala větší pozornost realizaci infrastrukturních projektů zejména ve slabších regionech, a zabránila tak zpomalení hospodářské konvergence; za tímto účelem očekává, že na úrovni Evropské unie budou zahájeny úvahy na téma veřejného financování opatření, a to i opatření dočasných, která umožní skutečné obnovení veřejných investic do infrastruktury;

59.  zdůrazňuje, že je třeba, aby evropská investiční politika více zohledňovala horizontální témata, zejména pokud jde o budoucí udržitelné dopravní prostředky a služby, což si vyžádá souběžný a koherentní vývoj alternativních energetických a telekomunikačních sítí; zdůrazňuje proto, že EIB sehrává zásadní úlohu při dlouhodobém financování, které je potřebné pro realizaci tohoto typu projektů za konkurenčních podmínek;

60.  konstatuje, že EIB financuje činnosti v oblasti infrastruktury a dopravy, přičemž v roce 2016 dosáhlo toto financování celkové výše 18,1 miliardy EUR, a připomíná, jak důležité je zajistit pro občany EU skutečnou hospodářskou, environmentální a sociální přidanou hodnotu a provést jednak podrobné hodnocení ex ante vybraných projektů, jednak následné hodnocení dosažených výsledků;

61.  vyzývá EIB, aby pokud jde o infrastrukturní projekty v rámci EU, investovala mnohem více prostředků do komplexní poradenské pomoci místním orgánům a menším obcím v ranější fázi určování a předběžného posuzování projektů;

62.  vyjadřuje znepokojení nad úvěrem ve výši 1,5 miliardy EUR, který EIB poskytla projektu transjadranského plynovodu, který v tranzitních zemích, tj. v Albánii, Řecku a Itálii, v různé míře nesplňuje minimální environmentální a sociální standardy stanovené zásadami pro financování rozvojových projektů (tzv. equator principles); vyjadřuje politování nad tím, že Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) již vyčlenila finanční prostředky ve výši 500 milionů EUR, a domnívá se, že tento projekt není vhodný pro investice ze strany EIB a že by se nemělo uvažovat ani o jeho financování ze strany jakékoli jiné banky, která si přeje provádět sociálně a environmentálně odpovědné investice;

Opatření v oblasti životního prostředí a klimatu

63.  bere na vědomí závazek EIB, že alespoň 25 % úvěrového portfolia EU bude vyčleněno na nízkouhlíkový růst odolný vůči změně klimatu; všímá si, že v roce 2016 dosáhla celková hodnota operací spojených se životním prostředím částky 14,4 miliardy EUR, z čehož operace v oblasti udržitelné dopravy činily 4,9 miliardy EUR, operace v oblasti ochrany životního prostředí a účinnosti přírodních zdrojů 5 miliard EUR a operace v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti 4,6 miliardy EUR; dále konstatuje, že podepsané úvěry na průřezový cíl týkající se opatření v oblasti změny klimatu dosáhly 17,5 miliardy EUR;

64.  zdůrazňuje důležitost cílů stanovených konferencí COP 21 v oblasti dopravy pro boj proti změně klimatu; vyjadřuje znepokojení nad tím, že doprava v Evropě způsobuje téměř čtvrtinu emisí skleníkových plynů a je hlavní příčinou znečištění ovzduší ve městech, přičemž emise v tomto odvětví zůstávají nad hodnotami z roku 1990; bere na vědomí, že v období let 2014–2016 EIB financovala v členských státech projekty v oblasti energie z fosilních zdrojů v celkové výši 5,3 miliardy EUR, a sice dva ropné projekty, jeden uhelný projekt a 27 projektů souvisejících s plynem, a přidělila 976 milionů EUR prostřednictvím vnější záruky na šest projektů mimo EU, z toho jeden projekt související s uhlím a pět projektů s fosilním plynem; zdůrazňuje, že přednostně by měl být financován přechod od silniční dopravy k udržitelnějším formám dopravy;

65.  zdůrazňuje, že je důležité, aby plánované projekty, které mají být financovány nebo spolufinancovány EIB, odpovídaly vnitrostátním klimatickým cílům souvisejícím s uplatňováním závěrů konference COP 21;

66.  vyzývá EIB, aby posílila financování projektů v souladu se svou strategií v oblasti klimatu a Pařížskou dohodou postupným ukončováním své podpory fosilních paliv, s cílem stát se klíčovým nástrojem EU v globálním společném úsilí při boji proti změně klimatu, a aby podporovala udržitelný rozvoj a dosažení konkurenceschopnějšího, bezpečnějšího a udržitelnějšího energetického systému v souladu s energetickou strategií pro rok 2030; vyzývá za tímto účelem EIB, aby se zejména při usnadňování investic do sektoru energetiky zdržela financování projektů spojených se značným znečišťováním životního prostředí a zastaralými technologiemi; vyzývá EIB, aby zvýšila své úvěry určené na projekty veřejné infrastruktury zaměřené na zmírnění důsledků změny klimatu (např. povodně) a malé projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů;

67.  vyzývá EIB, aby ještě zvýšila podporu, kterou zaměřuje na energii z obnovitelných zdrojů, zejména na decentralizované a malé projekty;

Reakce na globální výzvy

68.  připomíná, že 10 % celkové úvěrové činnosti EIB je určeno na operace mimo Unii, a bere na vědomí, že celková výše částky, kterou EIB přidělila tvůrcům projektů mimo Evropskou unii, se ve srovnání s rokem 2015 zvýšila; zdůrazňuje proto, jak je důležité, aby EIB podávala každý rok zprávu o svých činnostech mimo Unie z hlediska dodržování obecných zásad, kterými se řídí vnější činnost Unie, a aby řádně plnila svou úlohu v rámci obnoveného závazku Unie zajistit soudržnost politik ve prospěch rozvoje a v souladu s dalšími politikami EU, agendou OSN do roku 2030 a Pařížskou dohodou o klimatu, podporou vzdělávání a vytváření důstojných pracovních míst, zajištěním plného dodržování lidských a pracovních práv a práv v oblasti životního prostředí a podporou rovnosti žen a mužů; zdůrazňuje, že by EIB při podpoře podniků z EU v zahraničí měla brát řádně v úvahu obchodní strategii EU, včetně stávajících a budoucích obchodních dohod;

69.  vyzývá EIB, aby ve spolupráci s ESVČ a GŘ DEVCO vypracovala metodiku pro měření dopadu svých úvěrových operací mimo EU na celkovou rozvojovou spolupráci EU, zejména pokud jde o Agendu OSN 2030 a dopad na lidská práva;

70.  bere na vědomí iniciativy EIB zaměřené na posílení ekonomické odolnosti ve zdrojových zemích migrace, a zejména její úsilí o dosažení silného multiplikačního účinku vnější politiky EU v Africe;

71.  považuje za důležité, aby EIB posílila své kapacity pro převzetí rizik a poskytování záruky za rizika, zejména pokud jde o projekty rozvíjející a posilující soukromý sektor a projekty, které patří do rámce iniciativy týkající se ekonomické odolnosti;

72.  opakuje, že je zapotřebí, aby Účetní dvůr zintenzivnil svá hodnocení operací EIB, při kterých jsou využívány zdroje z rozpočtu EU, a aby důkladněji kontroloval operace prováděné v rámci vnějšího úvěrového mandátu (ELM) EIB;

73.  zdůrazňuje skutečnost, že vnější operace EIB by měly podporovat politické oblasti, které jsou pro EU velmi důležité;

74.  bere na vědomí, že EIB navyšuje kapacitu iniciativy na zvýšení dopadu finanční pomoci v zemích AKT a mění ji v revolvingový fond, přičemž 300 milionů EUR je určeno na řešení migrace přímo podporou iniciativ soukromého sektoru; konstatuje, že EIB v rámci investiční facility AKT poskytne rovněž 500 milionů EUR, aby podpořila projekty veřejného sektoru zaměřené na migraci; zdůrazňuje, že je důležité, aby se prostředky EIB nevyužívaly na bezpečnost ani ochranu hranic; domnívá se, že je spíše třeba se zaměřit na udržitelný rozvoj třetích zemí; opakuje, že u prováděných projektů je důležité důsledně kontrolovat dodržování náležité péče v souvislosti s lidskými právy; vyzývá EIB, aby při provádění svých projektů vzala v úvahu všechny případy porušení lidských práv a aby na základě toho případně ukončila poskytování příslušných úvěrů; doporučuje, aby se EIB zavázala dodržovat příslušnou úmluvy OSN o lidských právech do konce roku 2018, aby se dodržování náležité péče v souvislosti s lidskými právy promítlo do všech úrovní projektového cyklu; žádá, aby byly vypracovány praktické pokyny k posuzování aspektů týkajících se všech základních lidských práv, které by se měly využívat při ex-ante hodnocení i průběžném sledování jednotlivých projektů; požaduje posouzení Komise, které by poukázalo na rizika porušování lidských práv v rámci záruky EU;

75.  poukazuje na účinnost investiční facility zřízené v roce 2003 v rámci dohod z Cotonou a požaduje, aby byl tento nástroj zachován i po opětovném projednání dohod, které zavazují EU a její partnery ze zemí AKT, v roce 2020;

76.  v souvislosti s novým vnějším úvěrovým mandátem EIB vyzývá k zajištění toho, aby vedle předchozích priorit, kterými jsou klima, malé a střední podniky a socioekonomická infrastruktura, přinášela skutečnou přidanou hodnotu a adicionalitu i nová priorita v oblasti migrace; zdůrazňuje proto, že nově vytvořenou iniciativu na posílení ekonomické odolnosti je třeba provádět vhodným způsobem a při tom podporovat projekty, které se liší od projektů financovaných dříve;

77.  vítá úlohu EIB při rozvoji místního soukromého sektoru a její podporu mikrofinancování a uznává, že její činnosti nabízejí nové hospodářské a obchodní příležitosti; zdůrazňuje, že je nezbytné řádně a účinně přizpůsobit činnosti EIB stávajícím mezinárodním výzvám; požaduje rozšíření vnějšího úvěrového mandátu EIB s cílem posílit její úlohu, pokud jde o dosahování udržitelného rozvoje a zajišťování strategické reakce na hlavní příčiny migrace, a její aktivnější zapojení do nové strategie pro soukromý sektor; vyzývá v této souvislosti EIB, aby se více zapojila do projektů infrastruktury, dopravy a digitalizace, které jsou nezbytné pro podporu místních a regionálních obchodních tras, a na podporu internacionalizace malých a středních podniků, čímž aktivně přispěje k provedení dohody WTO o usnadnění obchodu; opakuje, že činnosti EIB musí být v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN;

78.  konstatuje, že v roce 2016 schválila EIB tři nové nástroje pro mikrofinancování, jeden pro Karibskou oblast, jeden pro Tichomoří a dva pro Afriku s celkovou částkou ve výši 110 milionů EUR a jeden pro jižní sousedství ve výši 75 milionů EUR; připomíná, že nástroje EIB pro mikrofinancování a její technická pomoc umožnily přidělit 300 milionů EUR více než 1,5 milionu příjemců; vyzývá EIB, aby do své příští zprávy začlenila pákový efekt těchto nástrojů společně s finančními prostředky vyčleněnými v rámci finančních nástrojů vnější činnosti;

79.  konstatuje, že v roce 2016 směřovala polovina všech úvěrových operací EIB v rámci ELM k místním finančním zprostředkovatelům s cílem posílit mikroúvěry; vyzývá EIB, aby provedla genderové hodnocení poskytování úvěrů prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, vzhledem k tomu, že mikroúvěry jsou určeny převážně podnikatelkám;

80.  bere na vědomí, že EIB má v plánu zřídit v rámci skupiny EIB pobočku zaměřenou na rozvoj, která by se měla stát rozvojovou bankou EU; vyzývá EIB a Komisi, aby přípravy tohoto kroku prováděly co nejtransparentnějším a nejinkluzivnějším způsobem, včetně veřejných konzultací;

81.  konstatuje, že EIB může mít prostřednictvím svých úvěrových nástrojů významný vliv na novou evropskou hospodářskou diplomacii; v této souvislosti zdůrazňuje, že EIB musí při své činnosti zohledňovat hospodářské aspekty diplomacie;

82.  podporuje intenzivnější partnerství mezi EIB a rozvojovými agenturami členských států a projekty prováděné společně EIB a jinými mnohostrannými rozvojovými bankami, zejména pokud je účelem těchto projektů přispět k dosažení cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje do roku 2030;

83.  konstatuje, že v posledních několika letech jsou podpůrná opatření v oblasti přímých zahraničních investic (PZI) ve vztahu k Asii nedostatečná; zdůrazňuje, že by investoři z EU, a zejména malé a střední podniky, měli mít větší zastoupení na čínském a indickém trhu a na trhu zemí sdružení ASEAN a měli by těžit ze stejných podmínek; vyzývá EIB, aby společnostem z EU poskytovala přímé financování na podporu investic v zahraničí, a to i prostřednictvím vnějšího úvěrového mandátu (ELM);

Posílení správy a řízení, obchodních postupů a standardů v oblasti transparentnosti a odpovědnosti EIB

84.  je přesvědčen, že je třeba posílit vazbu mezi kontrolou dopadu a výkonu na jedné straně a větší odpovědností a viditelností na straně druhé, přičemž je třeba vycházet z procesu potvrzování věrohodnosti závazného pro všechny zúčastněné strany (finanční zprostředkovatele, předkladatele a konečné příjemce, s důkladnou kontrolou integrity a ověřováním identity klienta v rámci politiky „poznej svého klienta“); vyzývá EIB, aby zveřejňovala informace o vysoce rizikových subprojektech a aby si vyměňovala zkušenosti s jinými mezinárodními mnohostrannými rozvojovými bankami, a to zejména prostřednictvím výměny informací o výsledcích přezkumu náležité péče v souvislosti s podnikovými či daňovými záležitostmi nebo o výsledcích přezkumu v rámci politiky „poznej svého klienta“;

85.  uznává, že je důležité šířit mezi místními a regionálními aktéry informace o dostupnosti financování a technické podpory v celé EU; uznává také, že přiměřená informovanost o účasti EIB na financování projektů je pro různé zúčastněné strany nezbytná, mají-li si být občané na místní úrovni vědomi svého práva odvolat se a podat stížnost prostřednictvím kanceláře mechanismu pro řešení stížností a evropského veřejného ochránce práv; konstatuje, že v roce 2016 bylo zaregistrováno 89 stížností, z nichž 84 bylo přípustných, přičemž v roce 2015 bylo obdrženo 56 stížností;

86.  je znepokojen navrhovanou revizí mechanismu EIB pro řešení stížností a vyzývá EIB, aby obzvláště zajistila, aby: vedoucí pracovník odpovědný za mechanismus EIB pro řešení stížností náležitě zaznamenával všechny stížnosti a informoval stěžovatele o obdržení jejich stížnosti před rozhodnutím o její přípustnosti; aby tento vedoucí pracovník byl nezávislý na ostatních částech struktury řízení banky, mohl přijímat veškerá rozhodnutí o přípustnosti stížností, aniž by je musel konzultovat s pracovními útvary skupiny EIB, a mohl rozhodnout o tom, zda stížnost je přípustná pro prošetření, přezkum dodržování norem či mediaci i bez dohody s ostatními útvary EIB, s generálním inspektorem nebo řídícím výborem; aby se, pokud jde o definici nesprávného úředního postupu, řídil příkladem evropského veřejného ochránce práv tak, aby tento nesprávný postup zahrnoval špatnou nebo nedostatečnou správu, například správní pochybení, nespravedlnost, diskriminaci, zneužití moci, neposkytnutí odpovědi, neposkytnutí informací a zbytečné prodlevy; aby byl postup maximálně transparentní a mechanismus pro řešení stížností proaktivně zveřejňoval informace o svých postupech, operacích a případech; aby postupy náboru vedoucího a pracovníků mechanismu byly transparentnější;

87.  upozorňuje na připomínky, jež byly k některým návrhům na revizi mechanismu EIB pro řešení stížností vzneseny při veřejných konzultacích, konkrétně na vynětí případů spojených s veřejnými zakázkami z mechanismu pro řešení stížností a otázky týkající se zákonnosti politiky EIB, a na omezení nezávislosti kanceláře mechanismu pro řešení stížností stanovením požadavku konzultovat před rozhodnutím o přípustnosti stížnosti další útvary a omezením možností kanceláře vydávat doporučení; důrazně vybízí řídící výbor, aby tyto připomínky vzal v potaz;

88.  zdůrazňuje, že je důležité, aby evropský veřejný ochránce práv vykonával veřejnou kontrolu nad EIB;

89.  vítá, že jsou zveřejňovány zápisy ze schůzí správní rady EIB, a doporučuje EIB, aby rovněž uvažovala o zveřejňování těch informací ze schůzí řídícího výboru, které nejsou důvěrné; s ohledem na úroveň projektů opakuje svůj požadavek na systematické zveřejňování zpráv o dokončení projektů v rámci činnosti EIB mimo Evropu a rovněž zpráv o hodnocení na základě tří pilířů (3PA) a měření výsledků (REM) projektů EIB; je přesvědčen, že postup zveřejňování přehledu ukazatelů, jak je plánováno v případě EFSI 2.0, by se měl uplatnit na všechny projekty prováděné EIB; konstatuje, že toto zveřejňování by znamenalo výrazný průlom v transparentnosti operací EIB;

90.  je hluboce znepokojen skutečností, že vedení banky zatím žádným způsobem nereagovalo na specifická ustanovení bodů 75 a 76 usnesení Parlamentu ze dne 27. dubna 2017 o kontrole finančních činností EIB za rok 2015, a připomíná, že je třeba stanovit přísnější pravidla týkající se střetu zájmů a jasná, přísná a transparentní kritéria určená k tomu, aby se zabránilo korupci v jakékoli podobě; opakuje, že EIB musí přepracovat svůj kodex chování tak, aby její místopředsedové nebyli pověřováni operacemi ve svých domovských členských státech, neboť taková situace ohrožuje nezávislost instituce; je hluboce znepokojen nedostatky, které byly zjištěny ve stávajících mechanismech EIB pro předcházení možným střetům zájmů v řídících orgánech EIB; v tomto ohledu vyzývá EIB, aby vzala v úvahu doporučení veřejného ochránce práv a co nejdříve přepracovala svůj kodex chování, aby tak lépe předcházela střetům zájmů ve svých řídících orgánech a případným problémům v souvislosti s efektem „otáčivých dveří“, vyzývá EIB, aby se ihned po dokončení vyjednávání Komise, Parlamentu a Rady připojila k interinstitucionální dohodě o rejstříku transparentnosti;

91.  zdůrazňuje, že potírání škodlivých daňových praktik ve všech podobách by mělo být i nadále významnou prioritou EIB; vyzývá EIB, aby neprodleně uplatnila příslušné právní předpisy a standardy EU týkající se vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových rájů a dalších souvisejících témat a aby od svých klientů vyžadovala patřičné dodržování těchto pravidel; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem informací zveřejňovaných EIB o konečném skutečném vlastnictví, zvláště v případech, kdy financování závisí na soukromých kapitálových fondech; naléhavě EIB žádá, aby v případech, kdy se zjistí, že projekty EIB mají spojitost s jurisdikcemi, které jsou problematické z hlediska daní, přijala proaktivní opatření a prováděla opatření posílené hloubkové kontroly;

92.  trvá na tom, že je třeba, aby EIB vypracovala podrobný veřejný seznam kritérií pro výběr finančních zprostředkovatelů s cílem posílit odhodlání EU v boji proti zneužívání daňového systému a účinněji předcházet nebezpečí korupce a průniku organizované trestné činnosti a terorismu; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit kritéria hodnocení projektů, aby se zaručilo, že finanční prostředky nebudou investovány prostřednictvím subjektů ve třetích zemích, které nesplňují mezinárodní daňové standardy;

93.  zdůrazňuje, že je třeba zpřísnit standardy v oblasti daňové transparentnosti a řádné daňové správy, zejména pokud se jedná o ustanovení týkající se vyhýbání se daňovým povinnostem; bere na vědomí, že na konci roku 2017 přijala EU seznam nespolupracujících daňových jurisdikcí; v této souvislosti vyzývá EIB, aby v rámci svého probíhajícího přezkumu zkvalitnila svou politiku vůči netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím (politika NCJ) a vyvinula odpovědnou daňovou politiku na širším základě; vyzývá EIB, aby prokázala proveditelnost přísnějších standardů daňové transparentnosti tím, že přijme politiku, která jde nad rámec minimálních zákonem stanovených požadavků, přičemž EIB by měla jít v oblasti spravedlivého zdanění příkladem; obzvláště zdůrazňuje, že je nutné bez výjimky podmínit poskytování přímých i nepřímých úvěrů zveřejňováním daňových a účetních údajů rozčleněných podle zemí a zveřejňováním údajů o skutečném vlastnictví u přijímajících subjektů a finančních zprostředkovatelů zapojených do transakcí spojených s financováním;

94.  s potěšením konstatuje, že EIB přikládá své politice nulové tolerance vůči podvodům, korupci a podvodným dohodám velký význam; vyzývá EIB, aby s cílem chránit své finanční zájmy a finanční zájmy EU přijala veškerá vhodná opatření, včetně pozastavení plateb a vyplácení úvěrů, vždy když to vyžaduje šetření vedené agenturou OLAF nebo trestní vyšetřování, a dále EIB vyzývá, aby příslušným způsobem upravila svá interní pravidla; zdůrazňuje, že je třeba zveřejňovat informace týkající se systému veřejných zakázek a zadávání subdodávek, aby se tak zabránilo jakémukoli riziku podvodu a korupce; zdůrazňuje, že na internetových stránkách EIB by mělo být vyhrazeno viditelné místo, kde budou veřejně uváděny vyloučené subjekty, což by mělo mít odstrašující účinek; zdůrazňuje, že je důležité, aby EIB vstoupila do sítí vzájemného vylučování (cross-debarment) s dalšími mnohostrannými věřiteli; vyzývá EIB, aby sladila svou politiku vylučování s dalšími mnohostrannými věřiteli, jako je Světová banka, která registruje více než 800 „vyloučených“ jednotlivců a společností, i když objem jejích finančních prostředků činí přibližně polovinu prostředků EIB;

95.  doufá, že EIB bude v souladu se sdělením Komise z roku 2016 dále uplatňovat a zlepšovat vnější strategii pro efektivní zdanění, a zajišťovat tak soulad s mezinárodními normami pro daňovou transparentnost a prosazovat podávání zpráv rozčleněných podle jednotlivých zemí na mezinárodní úrovni; vyzývá EBI, aby zaručila vysokou kvalitu informací o konečných příjemcích a účinně předcházela operacím prováděným pomocí finančních zprostředkovatelů, s nimiž jsou spjaty zkušenosti poukazující na problémy s transparentností, podvody, korupcí, organizovanou trestnou činností, praním peněz nebo nepříznivými dopady v sociální a environmentální oblasti;

96.  vyjadřuje politování nad tím, že případy „dieselgate“ vyvolaly otázky ohledně toho, zda Volkswagen získal úvěry od EIB podvody a klamem; žádá EIB, aby se řídila doporučeními úřadu OLAF a aktivně přijala opatření k uplatňování své politiky v oblasti boje proti podvodům; upozorňuje na tajnosti kolem způsobu, jakým EIB tento případ řeší, a naléhavě EIB vyzývá, aby zpřístupnila zprávu úřadu OLAF o jejím úvěru poskytnutém Volkswagenu a aby zveřejnila přinejmenším smysluplné shrnutí této zprávy;

97.  poukazuje na to, že vleklé vyšetřování korupce v souvislosti se skandálem systému MOSE bylo ukončeno dne 14. září 2017 rozsudkem soudu v Benátkách, který odsoudil dvě hlavní osoby přímo zapojené do skandálu ke čtyřem letům odnětí svobody a k zabavení částky 9 575 000 EUR; vyjadřuje politování nad tím, že EIB v letech 2011 až 2013 poskytla tři úvěry ve výši 1,2 miliardy EUR na realizaci projektu MOSE, přičemž poslední z úvěrů byl poskytnut poté, co vnitrostátní orgány zahájily vyšetřování korupce; vyzývá EIB, aby zajistila co nejpřísnější uplatňování politiky nulové tolerance k podvodům a aby ukončila veškeré financování projektu MOSE i projektů s ním souvisejících prostřednictvím systému společností a příjemců zapojených do realizace projektů v regionu Veneto, zejména úseku dálnice A4 známého jako Passante di Mestre, v souvislosti s nímž probíhá nyní vyšetřování daňového podvodu, korupce a průniku organizované trestné činnosti, a třetího pruhu dálnice A4 v úseku mezi Benátkami a Terstem; naléhavě EIB žádá, aby provedla odpovídající vnitřní vyšetřování týkající se výběru příjemců a vyplácení a řízení vlastních finančních prostředků a aby zveřejnila jeho výsledky;

98.  vítá pravidelný přezkum optimálního bankovního rámce a osvědčených postupů ve skupině EIB, který se provádí za účelem zjištění nedostatků při jejich dodržování; domnívá se, že mandáty EIB a EIF si žádají komplexní a pravidelný systém posuzování a kontroly rizik na úrovni skupiny EIB, čímž doladění hlavních provozních procesů a výměna informací týkajících se správy mandátů získávají z hlediska celkové odpovědnosti EIB zásadní význam;

99.  vítá návrhy výboru EIB pro etiku a compliance v oblasti správy a řízení společnosti a transparentnosti, např. aby byly do jeho oblasti působnosti zařazeny etické otázky, a to vedle mechanismů pro účinnější předcházení střetům zájmů v řídících orgánech a možnému efektu „otáčivých dveří“, zavedení postupu pozastavení výkonu funkce u členů řídícího výboru a zavedení poradního výboru, který bude moci vydávat stanoviska předtím, než budou formálně jmenováni členové řídícího výboru;

100.  zdůrazňuje, že je důležité posilovat závazky v oblasti integrity v období po ukončení zaměstnání a zavést konkrétní sankce pro eventuální případy „otáčivých dveří“ mezi nejvyšším vedením EIB a soukromým sektorem; je proto přesvědčen, že tzv. období „vychladnutí“, během něhož bývalí členové správní rady nesmějí lobovat u řídících orgánů nebo zaměstnanců EIB, by mělo trvat alespoň 12 měsíců;

101.  vítá zahájení přezkumu politiky EIB pro whistleblowing i aktualizaci informací týkajících se provádění rámce AML-CFT (boj proti praní peněz a financování terorismu) po jeho přijetí EIB v roce 2014, a to v úzké souvislosti s požadavky na zjištění a ověření identity klienta („poznej svého klienta“) u aktuálních portfolií a nových obchodních aktivit;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

102.  znovu vyzývá EIB, aby podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o dopad úvěrových činností banky;

o
o   o

103.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 2.
(2) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 77.
(3) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 6.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0138.
(5) Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1.
(6) Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1.
(7) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.


Prezidentské volby ve Venezuele
PDF 321kWORD 44k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o volbách ve Venezuele (2018/2695(RSP))
P8_TA(2018)0199RC-B8-0225/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá četná usnesení o Venezuele, především usnesení ze dne 27. února 2014 o situaci ve Venezuele(1), usnesení ze dne 18. prosince 2014 o pronásledování demokratické opozice ve Venezuele(2) a usnesení ze dne 12. března 2015(3), 8. června 2016(4), 27. dubna 2017(5) a 8. února 2018(6) o situaci ve Venezuele,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na prohlášení Limské skupiny ze dne 23. ledna 2018 a 14. února 2018,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. listopadu 2017 a 22. ledna 2018,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. ledna 2018 o nejnovějším vývoji ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení žalobkyně Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensoudové ze dne 8. února 2018,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. dubna 2018 o situaci ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení Organizace amerických států ze dne 20. dubna 2018 o zhoršující se humanitární situaci ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení své skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb ze dne 23. dubna 2018,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 20. května 2018 se mají konat předčasné prezidentské volby vyhlášené Národním ústavodárným shromážděním, které není na mezinárodní úrovni uznáváno, a schválené Národní volební radou; vzhledem k tomu, že Národní volební rada rozhodla, že souběžných místních a regionálních voleb se mohou účastnit pouze ty strany, které předloží kandidáty pro prezidentské volby;

B.  vzhledem k tomu, že venezuelský nejvyšší soud rozhodl dne 25. ledna 2018 o vyloučení koalice opozičních stran Mesa de la Unidad Democrática (MUD) z účasti v prezidentských volbách, což představuje vážné porušení zásady spravedlivých voleb, protože opozičním kandidátům je znemožněno zúčastnit se svobodně a za rovných podmínek voleb;

C.  vzhledem k tomu, že nejsou splněny podmínky pro důvěryhodné, transparentní a inkluzivní volby, jak se ukázalo během rozhovorů v Santo Domingu, kdy venezuelská vláda a opozice nedokázaly dosáhnout dohody; vzhledem k tomu, že mezinárodní demokratické subjekty, včetně Evropské unie, odmítly pozvání, aby se účastnily takového nelegitimního volebního procesu jako pozorovatelé;

D.  vzhledem k tomu, že dne 13. listopadu 2017 rozhodla Rada Evropské unie uvalit na Venezuelu zbrojní embargo a zákaz vývozu materiálu, který by mohl být použit pro vnitřní represi; vzhledem k tomu, že dne 22. ledna 2018 Rada Evropské unie v reakci na porušování demokratických zásad jednomyslně rozhodla o zavedení sankcí proti sedmi občanům Venezuely, kteří zastávají veřejné funkce, formou restriktivních opatření, jako je zákaz cestování a zmrazení majetku;

E.  vzhledem k tomu, že nedávný vývoj ve Venezuele vede k další polarizaci a zhoršení situace v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu; vzhledem k tomu, že Venezuela čelí nebývalé politické, sociální, hospodářské a humanitární krizi, která si již vyžádala mnoho obětí na životech;

1.  důrazně odmítá rozhodnutí Národního ústavodárného shromáždění, které není na mezinárodní úrovni uznáváno, potvrzené Národní volební radou uspořádat předčasné prezidentské volby, jež jsou nyní plánovány na 20. května 2018; vyzývá k jejich okamžitému pozastavení do doby, než budou splněny podmínky pro důvěryhodné, transparentní a inkluzivní volby;

2.  trvá na tom, že EU uzná pouze volby s realistickým harmonogramem, který bude dohodnut v národním dialogu se všemi důležitými subjekty a politickými stranami, při nichž budou dodržovány rovné, spravedlivé a transparentní podmínky účasti – včetně zrušení zákazů účasti politických oponentů, propuštění politických vězňů, zajištění vyváženého složení a nezávislosti Národní volební rady a poskytnutí dostatečných záruk, včetně monitorování voleb nezávislými mezinárodními pozorovateli;

3.  vyzývá k tomu, aby byly okamžitě vyhlášeny volby splňující všechny mezinárodní normy v plném souladu s kritérii Organizace amerických států; zdůrazňuje, že legitimní vláda, která vzejde z těchto voleb, musí naléhavě řešit stávající hospodářskou a sociální krizi ve Venezuele a usilovat o národní usmíření v této zemi;

4.  vyzývá vládu i opozici, aby bez dalšího prodlení společně s mezinárodními finančními institucemi přijaly makroekonomický stabilizační plán s cílem řešit řadu problémů, s nimiž se tato země potýká, jako je humanitární krize způsobená hyperinflací a nedostatkem základního zboží a léčivých přípravků; opětovně vyzývá venezuelskou vládu, aby umožnila přístup humanitární pomoci do země;

5.  připomíná, že za stávajících okolností Evropský parlament nemůže uznat volby, které jsou výsledkem tohoto nelegitimního procesu; v tomto ohledu vyzývá Evropskou unii, Organizaci amerických států a Limskou skupinu, aby vystupovaly jednotně a koordinovaně;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládě a Národnímu shromáždění Bolívarovské republiky Venezuely, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států.

(1) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 145.
(2) Úř. věst. C 294, 12.8.2016, s. 21.
(3) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 190.
(4) Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 101.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0200.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0041.


Politika soudržnosti a tematický cíl „podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách“
PDF 356kWORD 52k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o provádění politiky soudržnosti a tematického cíle „Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách“ – čl. 9 odst. 7 nařízení o společných ustanoveních (2017/2285(INI))
P8_TA(2018)0200A8-0136/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na politiku soudržnosti a tematický cíl „Podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách“ – čl. 9 odst. 7 nařízení (EU) č. 1303/2013 o společných ustanoveních(1),

–  s ohledem na nařízení o společných ustanoveních, článek 37 o finančních nástrojích podporovaných z ESI fondů,

–  s ohledem na nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EU) č. 1301/2013, čl. 5 odst. 7 o podpoře udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách(2),

–  s ohledem na nařízení o Fondu soudržnosti (EU) č. 1300/2013, čl. 4 písm. d) o podpoře udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a ruší nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010(5),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o zaostávajících regionech v EU(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: provádění článku 349 Smlouvy o fungování EU(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. května 2017 o správné skladbě financování pro evropské regiony: nalezení rovnováhy mezi finančními nástroji a granty v politice soudržnosti EU(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o provádění bílé knihy o dopravě z roku 2011: hodnocení a cesta k udržitelné mobilitě(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2009 o zelené knize o budoucí politice TEN-T(11),

–  s ohledem na sedmou zprávu Komise o hospodářské, sociální a územní soudržnosti ze dne 9. října 2017 s názvem „Můj region, má Evropa, naše budoucnost“ (COM(2017)0583),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, (COM(2018)0065),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017 s názvem „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (COM(2017)0623),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2017 s názvem „Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ (COM(2017)0534),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. prosince 2013 s názvem „Společně ke konkurenceschopné městské mobilitě účinně využívající zdroje“ (COM(2013)0913),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. března 2011 s názvem „Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050“ (COM(2011)0112),

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 28. března 2011 s názvem „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 4. února 2009 s názvem „TEN-T: přezkum politiky směrem k lépe integrované transevropské dopravní síti ve službách společné dopravní politiky“ (COM(2009)0044),

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Komise ze srpna 2016 s názvem „První pracovní balíček: Souhrnná zpráva: následné hodnocení programů politiky soudržnosti v období 2007–2013 se zaměřením na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS)“,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Komise z června 2016 s názvem „Trendy regionálního vývoje – První pracovní balíček: Souhrnná zpráva: následné hodnocení programů politiky soudržnosti v období 2007–2013 se zaměřením na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS)“,

–  s ohledem na souhrnnou zprávu Komise z května 2016 s názvem „Pátý pracovní balíček: následné hodnocení programů politiky soudržnosti v období 2007–2013 se zaměřením na Evropský fond pro regionální rozvoj (EFRR) a Fond soudržnosti (FS)“,

–  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 10. dubna 2017 s názvem „Konkurenceschopnost v regionech s nízkými příjmy a malým růstem: zpráva o zaostávajících regionech“ (SWD(2017)0132),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 4. května 2010 s názvem „Konzultace o budoucí politice týkající se transevropské dopravní sítě“ (COM(2010)0212),

–  s ohledem na zprávu Evropské agentury pro životní prostředí nazvanou „Přibližná inventura skleníkových plynů Evropské unie: odhadovaný ukazatel emisí skleníkových plynů za rok 2016“,

–  s ohledem na studii s názvem „Svět se mění, doprava také“, již zadalo generální ředitelství Parlamentu pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti, březen 2016,

–  s ohledem na studii s názvem „Budoucnost dopravní infrastruktury EU“, již zadalo generální ředitelství Parlamentu pro vnitřní politiky Unie, tematická sekce B: strukturální politika a politika soudržnosti, leden 2010,

–  s ohledem na statistickou publikaci Eurostatu z roku 2016 s názvem „Ukazatele pro energii, dopravu a životní prostředí, vydání 2016“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, jakož i na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a na stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0136/2018),

A.  vzhledem k tomu, že tematické zaměření, jehož cílem je zvýšit účinnost evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů) a podpořit úsilí regionů o provádění strategie Evropa 2020, záměrně soustřeďuje investice uskutečňované v rámci tematického cíle 7 na zlepšování kvality dopravní infrastruktury, včetně efektivního využívání existující infrastruktury;

B.  vzhledem k tomu, že fondy FS a EFRR poskytují podporu rozvoji jak sítě TEN-T, tak regionální a místní dopravní infrastruktury, která součástí TEN-T není, zejména v méně rozvinutých členských státech a regionech, ve kterých je stále zapotřebí značného úsilí k doplnění chybějících propojení, odstranění překážek v infrastruktuře a modernizaci kolejových vozidel;

C.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy a infrastruktura pro toto odvětví jsou ústřední a nezbytné pro rozvoj každé země, jakož i pro dobré životní podmínky obyvatel členských států, což je důvod, proč odvětví dopravy zůstává klíčovou investiční oblastí, která přispívá k růstu, konkurenceschopnosti a rozvoji posilováním hospodářského potenciálu každého regionu EU, čímž napomáhá hospodářské a sociální soudržnosti, podporuje vnitřní trh a tak usnadňuje soudržnost, integraci a sociální a ekonomické začlenění, vyvažuje nerovnosti mezi regiony, usnadňuje přístup ke službám a odborné přípravě v nejvzdálenějších regionech, jimž v současné době hrozí vylidnění, a posiluje sítě pro začínající podniky a rozvoj podnikání;

D.  vzhledem k tomu, že v období 2007–2013 bylo do oblasti dopravní infrastruktury investováno 81 miliard EUR, neboli téměř třetina (31 %) ESI fondů; vzhledem k tomu, že největší pozitivní vliv investic do dopravní infrastruktury EU je viditelný zejména ve střední a východní Evropě a především pak v nových členských státech EU, kam směřovalo 69 % z celkového financování dopravy;

E.  vzhledem k tomu, že víceletý finanční rámec na období let 2014–2020 se vyznačuje zvýšením rozpočtů pro ESI fondy a Nástroj pro propojení Evropy; vzhledem k tomu, že nepříznivé důsledky nedávné hospodářské a finanční krize a zpožděné plnění programového období neměly zásadní dopad na investice do dopravy; vzhledem k tomu, že investice do dopravní infrastruktury EU jsou jednou z politik, které přináší EU nejvyšší přidanou hodnotu díky efektu přelévání v rámci mj. jednotného trhu, v jehož důsledku se všechny členské státy stávají čistými příjemci investic;

F.  vzhledem k tomu, že úspěchy týkající se silničních, železničních a přístavních projektů podpořených z rozpočtu EU přispívají k hospodářství, růstu, průmyslu, vývozu, cestovnímu ruchu, obchodu, tvorbě pracovních míst a oživování regionů a pomáhají zvrátit tendenci k vylidňování; vzhledem k tomu, že existují příklady přidané hodnoty EU, mezi něž patří modernizace železniční tratě E30/C-E30, Krakov – Rzeszow v Polsku, železnice Sofie – Plovdiv v Bulharsku, lipský městský železniční tunel (moduly 5 a 6) v Německu, modernizace tratě z Votic do Benešova u Prahy v České republice, rekonstrukce spojení Ülemiste v estonském Tallinu, rekonstrukce státní silnice DN6 z Alexandrie do Craiovy v Rumunsku, vysokorychlostní železnice z Madridu přes Valencii do Murcii ve Španělsku, dokončení dálnice Trakia ze Sofie do černomořského přístavu v Burgasu, linka 4 budapešťského metra v Maďarsku, linky sofijského metra v Bulharsku a mnoho dalších;

G.  vzhledem k tomu, že TEN-T a dopravní infrastruktury, jako jsou silnice, investice do (vysokorychlostních) železnic, vodní cesty a vzdušné cesty, jsou prioritami EU, a pokud by evropské investice zaostávaly, mohl by být tento výpadek zaplněn vyššími přímými zahraničními investicemi, což by mohlo vést k převedení zisků, daní a pracovních míst mimo EU, případně ke zvýšení závislosti a makroekonomické nestability regionů; vzhledem k tomu, že takový proces by v dlouhodobém výhledu ohrozil regionální přítomnost Unie a její politiky a vedl by k roztříštěnosti a zvětšování rozdílů;

H.  vzhledem k tomu, že rozvoj koridorů hlavní sítě zahrnuje řadu prvků, které jsou jeho nedílnou součástí, jako infrastruktura pro alternativní paliva (zařízení pro nabíjení) a inteligentní a inovační dopravní systémy, a hraje nepostradatelnou úlohu jako prostředek k dekarbonizaci dopravního systému jako celku;

I.  vzhledem k tomu, že inteligentní, v budoucnosti použitelné, udržitelné a plně propojené dopravní, energetické a digitální sítě jsou nezbytnou podmínkou pro dokončení a hladké fungování jednotného evropského trhu a pro propojení Evropy se světovým trhem; vzhledem k tomu, že tyto sítě jsou skutečnými tepnami pro růst evropské hospodářské produktivity, územní soudržnost a blahobyt jejích občanů;

J.  vzhledem k tomu, že integrovanější přístup k investicím do dopravní infrastruktury odstraní úzká místa, zlepší multimodální propojení a navýší investice do přechodu ze silniční na železniční dopravu, vozidel šetrných k životnímu prostředí, jakými jsou například elektrická vozidla, a rovněž do vodních cest a železnic; vzhledem k tomu, že to povede k energetické diverzifikaci v dopravě a k ekologičtějším dopravním sítím, čímž se sníží emise skleníkových plynů, zlepší kvalita ovzduší a podpoří se další opatření v boji proti změně klimatu;

K.  vzhledem k tomu, že doprava je důležitým stavebním kamenem politiky EU v oblasti energetiky a klimatu, a vzhledem k tomu, bez významného přispění dopravy nelze dosáhnout cílů v oblasti minimálního podílu energie z obnovitelných zdrojů a snížení emisí skleníkových plynů EU;

1.  zdůrazňuje, že Nástroj pro propojení Evropy, FS a EFRR by měly v příštím programovém období zůstat klíčovými zdroji EU pro investice do dopravní infrastruktury v rámci tematického cíle „podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách“; navrhuje, aby z důvodu vysoké evropské přidané hodnoty a významného efektu přelévání zůstaly tyto finanční zdroje i nadále k dispozici a byly vyváženým způsobem rozděleny mezi všechny členské státy a regiony EU, což přispěje k plnění politiky soudržnosti EU;

2.  konstatuje, že intervenční logika související s investicemi EU do dopravní infrastruktury by měla být i nadále dobře vyváženou strukturou centrálně a společně řízených zdrojů, aby bylo možné řešit potřeby v oblasti politiky a financování; připomíná, že cíle Nástroje pro propojení Evropy se přednostně zaměřují na prioritu EU, tj. na hlavní koridory TEN-T, včetně bezpečnostních a environmentálních otázek a technologických inovací; připomíná také, že EFRR a FS mají významný regionální rozměr, který odpovídá místní poptávce (městské a příměstské oblasti) a regionálním specifikům; zdůrazňuje, že podporují konektivitu s TEN-T a mobilitu prostřednictvím sekundárních a terciárních uzlů a multimodálních terminálů (komplexní síť TEN-T); v této souvislosti zdůrazňuje, že příslušné rozpočtové příděly pro tyto tři finanční zdroje je třeba navyšovat vyváženě, aby se zabránilo asymetrickému rozdělování investic mezi úrovněmi; vyzývá Komisi, aby umožnila zjednodušené, včasné a pružné postupy pro přenos zdrojů mezi regiony, operačními programy a programovými osami v rámci ESI fondů s cílem odpovídajícím způsobem reagovat na měnící se hospodářskou situaci a regionální poptávku;

3.  domnívá se, že úloha dodatečných zdrojů, jako je například Evropský fond pro strategické investice (EFSI), a finančních nástrojů musí být definována s ohledem na jejich doplňkovost s EFRR a FS a jejich adicionalitu k úvěrovým operacím EIB; konstatuje, že výzva pro smíšené dopravní projekty v rámci Nástroje pro propojení Evropy z roku 2017 byla rovněž navržena tak, aby tyto součinnosti posílila, je však také zapotřebí výměna osvědčených postupů mezi členskými státy a další podpora kapacit; v tomto ohledu zdůrazňuje, že EFSI by měl sloužit jako platforma pro partnerství veřejného a soukromého sektoru při propojování finančních nástrojů se soukromými investicemi a vnitrostátním/regionálním financováním na úrovni projektů; konstatuje, že potenciálně výnosné projekty by měly být kromě financování prostřednictvím EFRR, FS nebo Nástroje pro propojení Evropy přednostně podporovány prostřednictvím půjček, záruk či kombinovaných nástrojů EU; je však přesvědčen, že granty by měly být i nadále hlavním finančním zdrojem investic do udržitelné veřejné dopravy;

4.  konstatuje, že před stanovením rozpočtu a postupů realizace je třeba v případě infrastruktury objektivně ex ante kvantifikovat poptávku a budoucí potřeby; zdůrazňuje, že by v rámci cílů týkajících se klíčových síťových infrastruktur mělo být možné, pokud jde o kritéria způsobilosti EFRR a FS, zvážit stávající poptávku na odpovídající teritoriální úrovni; dále konstatuje, že modelování celoevropských, regionálních a místních dopravních sítí může účinně ukázat, kde by investice mohly přinést největší evropskou přidanou hodnotu;

5.  vyzývá Komisi, aby za účelem podpory udržitelné dopravy a odstraňování úzkých míst v klíčových infrastrukturách sestavila seznam kritérií způsobilosti, který bude lépe vyjadřovat místní a regionální potřeby týkající se dopravní infrastruktury, s cílem pomoci určit výši celkového přídělu na dopravu, potřebné investice a stanovit priority; poukazuje na nutnost vycházet z údajů z přehledu dopravy EU, které jsou vysoce kvalitní, spolehlivé, aktuální, strukturované a dostupné; dále konstatuje, že tento seznam může zahrnovat otázky týkající se např. multimodální konektivity, místních a regionálních specifik, dostupnosti alternativních způsobů dopravy, bezpečnosti na silnicích a železnicích a dopadu na životní prostředí;

6.  konstatuje, že je třeba, aby investice do dopravní infrastruktury EFRR, Nástroje pro propojení Evropy a FS směřovaly integrovanějším způsobem do základních dopravních infrastruktur v méně rozvinutých oblastech, jakož i horských, vzdálených, vylidněných a nejvzdálenějších oblastech se špatnou dostupností, jakmile bude stanovena přidaná hodnota EU podložená odpovídající analýzou nákladů a přínosů, a že je nutné více usilovat o multimodální konektivitu; zdůrazňuje, že zlepšení dostupnosti těchto regionů je předpokladem pro hospodářský rozvoj; vyzývá Komisi a členské státy, aby prostřednictvím veřejných konzultací před realizací projektů podporovaly aktivnější zapojení veřejného sektoru do dopravních řešení na vnitrostátní, regionální, ale i místní či městské úrovni a na úrovni venkova, s cílem rozvíjet optimální dopravní investice;

7.  konstatuje, že udržitelné inovace v dopravě vyžadují součinnost a doplňkovost mezi třemi hlavními nástroji – ESI fondy, Nástrojem pro propojení Evropy i programem Horizont 2020 a jeho nástupcem;

8.  žádá, aby se posílila podpora z EFRR určená na Evropskou územní spolupráci, a to prostřednictvím dodatečných zdrojů zaměřených na investice do klíčové udržitelné dopravní infrastruktury (jako např. do přeshraničních vodních cest, přístavů, mostů, železnic, propojení různých druhů dopravy a terminálů atd.); je si vědom toho, že je třeba se zaměřit na konektivitu v přeshraničních regionech, včetně vnějších hranic EU, poradenství a budování kapacit na projektové úrovni; vyzývá k odstranění překážek s cílem usnadnit investice, a zejména přeshraniční investice (do vodních cest, železniční a silniční dopravy), a přístup k vnějším trhům;

9.  v souvislosti s integrovanými dopravními projekty vyzývá k doplnění chybějící dopravní infrastruktury na západním Balkáně prostřednictvím dalších investic do konektivity a odstraňováním úzkých míst v oblasti dopravy, zejména s ohledem na sdělení Komise o evropské perspektivě pro země západního Balkánu; v této souvislosti připomíná význam Evropské územní spolupráce a makroregionálních strategií pro integrované dopravní projekty, přičemž bere v úvahu nutnost lépe koordinovat dopravní plány a projekty s cílem vyřešit nedostatky v dopravě, např. na západním Balkáně; dále v této souvislosti připomíná, že námořní přístavy a vodní cesty jsou velmi často přeshraničními subjekty, a tudíž by měly mít možnost využívat stejnou míru spolufinancování jako přeshraniční projekty v oblasti železniční a silniční dopravy;

10.  zdůrazňuje, že pokud jde o cíl v oblasti udržitelné dopravy, je potřeba začlenit do politiky soudržnosti ochranu klimatu, a usilovat tak o dosažení cílů EU v oblasti snižování emisí CO2; vyzývá Komisi, aby od členských států vyžadovala začleňování environmentálních právních předpisů EU do procesu schvalování a plánování projektů způsobilých k financování, zejména pokud se týkají sítě Natura 2000, strategického posuzování vlivů na životní prostředí, hodnocení vlivů na životní prostředí a kvality ovzduší, rámcové směrnice o vodě, směrnice o ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků a mechanismu podávání zpráv o dopravě a životním prostředí Evropské agentury pro životní prostředí;

11.  zdůrazňuje, že by měla být zintenzivněna podpora inteligentního řízení dopravy, a to i prostřednictvím digitalizace, tím, že bude účinněji využívána stávající infrastruktura a její využívání bude přesměrováno mimo nejvytíženější dobu;

12.  požaduje přiměřenou a ambiciózní jednotnou evropskou dopravní politiku založenou na rámci financování, který je integrovaný a koordinovaný s dopravními nástroji EU; domnívá se, že by tematické zaměření mělo být zachováno, s cílem umožnit zjednodušení a součinnosti mezi různými zdroji financování na projektové úrovni; navrhuje, aby byl vytvořen jednotný soubor pravidel pro všechny zdroje financování, které souvisejí se všemi tematickými cíli; považuje za nezbytné, aby se zjednodušily, standardizovaly a urychlily postupy pro zadávání veřejných zakázek a pro splnění požadavků v oblasti státní podpory;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v příštím programovém období i nadále pokračovaly ve spolufinancování projektů v souladu se zásadou „ztráty prostředků v případě jejich nevyužití“;

14.  vítá práci Společné pomoci při podpoře projektů v evropských regionech (JASPERS), Evropského odborného centra pro partnerství veřejného a soukromého sektoru (EPEC) a Evropského centra pro investiční poradenství (EIAH); očekává však, že operace v oblasti dopravní infrastruktury skupiny EIB v rámci EU budou věnovat mnohem více prostředků na poskytování komplexního poradenství místním, regionálním a vnitrostátním orgánům, a to v ranější fázi určování a předběžného posuzování projektů s přidanou hodnotou EU;

15.  vyzývá Komisi, aby v rámci nových nařízení o politice soudržnosti po roce 2020 navrhla přidělení většího objemu finančních prostředků městům, aby se mohla společně ucházet o infrastruktury nebo technologie, které by přispěly k dekarbonizaci městské dopravy a ke snížení znečištění ovzduší způsobeného silničním provozem;

16.  podporuje, aby byly v souladu s Vallettským prohlášením o bezpečnosti silničního provozu vyčleněny odpovídající zdroje na výzkum, programy a projekty podporující bezpečnost silničního provozu v Evropě;

17.  zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby byly uvolněny zdroje na podporu udržitelné městské mobility, rozvoje inteligentních dopravních systémů, projektů pro cyklisty a chodce a zlepšování dostupnosti dopravy pro osoby se zdravotním postižením;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a vládám a vnitrostátním a regionálním parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.
(4) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129.
(6) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0067.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0316.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0222.
(10) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 155.
(11) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 35.


Ochrana dětí v rámci migrace
PDF 341kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o ochraně migrujících dětí (2018/2666(RSP))
P8_TA(2018)0201B8-0218/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. dubna 2017 o ochraně migrujících dětí (COM(2017)0211),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 8. června 2017 o ochraně migrujících dětí,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na rezoluci přijatou Valným shromážděním OSN dne 19. září 2016 s názvem „Newyorská deklarace pro uprchlíky a migranty“(1),

–  s ohledem na bod 44 obecné připomínky č. 21 (2017) Výboru OSN pro práva dítěte o situaci dětí žijících na ulici ze dne 21. června 2017(2),

–  s ohledem na obecné zásady EU ze dne 6. března 2017 v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte nazvané „Neopomenout žádné dítě“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o 25. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o situaci ve Středomoří a nutnosti uceleného přístupu EU k migraci(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2017 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí(5),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. dubna 2018 ve věci C-550/16, A and S v Staatssecretaris van Veiligheid en Justitie,(6),

–  s ohledem na otázku Komisi o ochraně migrujících dětí (O-000031/2018 – B8-0016/2018),

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že podle UNICEF žije v Evropě odhadem na 5,4 milionu migrujících dětí(7); vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) přišlo v roce 2017 do Řecka, Itálie, Španělska a Bulharska 32 039 dětí; vzhledem k tomu, že ve 46 % případů se jednalo o děti bez doprovodu nebo děti odloučené od rodiny a zbývajících 54 % přišlo v doprovodu svých rodičů nebo jiných osob majících je v péči; vzhledem k tomu, že k 1. září 2016 bylo nahlášeno 821 dětí zadržovaných v detenčních centrech v devíti členských státech; vzhledem k tomu, že většina členských států neposkytuje ani systematicky neshromažďuje údaje o dětech v detenčních centrech pro přistěhovalce(8);

B.  vzhledem k tomu, že po roce od jeho zveřejnění dne 12. dubna 2017 mají členské státy stále potíže s uskutečněním doporučení ze sdělení Komise o ochraně migrujících dětí;

C.  vzhledem k tomu, že nedostatek spolehlivých informací a zdlouhavé postupy slučování rodin a stanovování poručníků, spolu se strachem ze zadržení a navrácení do země původu nebo předání do země prvního vstupu, má za důsledek, že se děti skrývají, a jsou tak vystaveny obchodování s lidmi, násilí a vykořisťování;

D.  vzhledem k tomu, že nedostatek služeb na ochranu dětí a činností pro děti v přijímacích střediscích má škodlivý dopad na duševní zdraví dětí;

E.  vzhledem k tomu, že Listina základních práv Evropské unie a Úmluva OSN o právech dítěte požadují, aby při všech činnostech týkajících se dětí byl prvořadým hlediskem „nejlepší zájem dítěte“;

F.  vzhledem k tomu, že podle nedávného komparativního výzkumu(9) integrují členské státy děti z řad žadatelů o azyl do škol různým tempem a v některých případech po více než třech měsících po podání žádosti o azyl, přičemž zvláště starší děti mají specifické problémy;

G.  vzhledem k tomu, že podle zprávy z databáze informací o azylu z roku 2016 je přístup k azylovému řízení často problematický a může vést k dalším výrazným prodlevám(10);

H.  vzhledem k tomu, že některé členské státy stále mají potíže se zjišťováním věku a s ochranou dětí, které nepožádaly o azyl;

I.  vzhledem k tomu, že nedávná zpráva Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) o příchodech sexuálně zneužívaných migrantů odhaduje, že 80 % dívek přijíždějících z Nigérie trasou před centrální Středomoří – jejichž počty prudce vzrostly z 1 454 v roce 2014 na 11 009 v roce 2016 – jsou potenciálními oběťmi obchodu pro účely sexuálního vykořisťování; vzhledem k tomu, že členské státy se potýkají s obtížemi při zjišťování, které dívky byly oběťmi obchodu s lidmi a sexuálního vykořisťování, a při poskytování podpory těmto dívkám;

J.  vzhledem k tomu, že problém dětí bez státní příslušnosti přináší závažné výzvy z hlediska lidských práv, a zpožďuje tak proces určování statutu dětí v Evropské unii a dochází k tomu, že je dětem odepřen přístup k základním službám a právům;

1.  zdůrazňuje skutečnost, že všechny děti, bez ohledu na jejich status migranta nebo uprchlíka, mají v první řadě a především nárok na všechna práva zakotvená v Úmluvě OSN o právech dítěte;

2.  je pevně přesvědčen, že by Komise měla pomáhat členským státům s přijímáním a řádným uplatňováním uceleného přístupu založeného na právech ve všech politikách souvisejících s dětmi;

3.  zdůrazňuje, že je důležité vytvořit individuální plán na základě potřeb a dalších specifických problémových stránek každého dítěte, s přihlédnutím k tomu, že pro kvalitní život dětí a jejich blaho je také nutné, aby byly vbrzku integrovány, aby fungoval systém komunitní podpory a měly možnost plně realizovat svůj potenciál; zastává názor, že takovýto přístup se též ukázal jako účinný při snaze zabránit tomu, aby se děti ztrácely a byly pohřešovány;

4.  vyzývá členské státy, aby uplatňovaly zásadu nejlepšího zájmu dítěte u všech rozhodnutí týkajících se dětí bez ohledu na jejich status;

5.  zdůrazňuje, že veškeré potřebné informace o právech dětí a postupech a možnostech jejich ochrany by měly být dětem k dispozici v jim přístupné a genderově citlivé formě a v jazyce, kterému rozumějí; vyzývá Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, aby pomohl členským státům vytvořit odpovídající informační materiály o přijímání pro děti;

6.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zrychlily postupy stanovování poručníků nebo dočasných poručníků pro děti bez doprovodu po jejich příchodu;

7.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily, aby měly všechny děti po svém příchodu přístup k profesionálním pracovníkům zajišťujícím ochranu dětí, a to i v hotspotech a v zařízeních, v nichž jsou ubytovány děti, a na hraničních přechodech;

8.  vyzývá členské státy, aby zaručily každé osobě, zejména dětem bez doprovodu, přístup k důstojnému ubytování a ke zdravotní péči a plný přístup k formálnímu inkluzivnímu vzdělávání za stejných podmínek, jaké mají ostatní děti v daném státě, včetně přípravných opatření, například výuky jazyka, s cílem umožnit dětem začlenění do hostitelské společnosti po celou dobu jejich pobytu na území členského státu;

9.  připomíná, že děti bez doprovodu by měly být umístěny v zařízeních odděleně od dospělých, aby se zabránilo riziku násilí a sexuálního zneužívání;

10.  žádá, aby byly upřednostněny relokace zbývajících dětí bez doprovodu, které jsou způsobilé podle rozhodnutí EU o relokaci, z Řecka a Itálie; žádá, aby byly vytvořeny struktury, které umožní pokračovat v relokaci dětí z členských států vstupu, je-li to v jejich nejlepším zájmu;

11.  uznává klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů, které zajišťují přijímání a integraci migrujících dětí v praxi, navzdory omezeným zdrojům; vyzývá členské státy, aby budovaly kapacity a vyčlenily dostatečné zdroje na přijímání migrujících dětí, zejména jsou-li bez doprovodu;

12.  vyzývá členské státy, aby místním a regionálním orgánům trvale poskytovaly finanční prostředky a podporu a aby zajistily přístup k evropskému financování, například prostřednictvím Azylového, migračního a integračního fondu (AMIF);

13.  naléhavě žádá členské státy, aby neprodleně pokročily ve všech probíhajících postupech slučování rodin;

14.  zdůrazňuje, že děti nesmí být v souvislosti s migrací zadržovány, a vyzývá členské státy, aby během vyřizování imigračního statusu umisťovaly všechny děti a rodiny s dětmi do komunitních zařízení neomezujících jejich osobní svobodu;

15.  zastává názor, že Komise by měla zahájit řízení o nesplnění povinnosti s členskými státy, v niž bude nadále systematicky docházet k zadržování dětí a jejich rodin v souvislosti s imigrací, aby bylo zajištěno dodržování základních práv dětí;

16.  zdůrazňuje, že členské státy by měly neprodleně investovat do psychologické a psychiatrické podpory a rehabilitace dětí v souvislosti s problémy v oblasti duševního zdraví;

17.  zdůrazňuje, že je nutné vytvořit robustní systém identifikace a registrace respektující nejlepší zájem dítěte s cílem zajistit začlenění dětí do vnitrostátních systémů ochrany a jejich setrvání v těchto systémech, přičemž je v průběhu celého řízení nutné klást důraz na dítě a postupovat v plném souladu s Úmluvou OSN o právech dítěte; zdůrazňuje, že členské státy nesmí za účelem získání biometrických údajů dítěte použít nátlak;

18.  vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy s cílem stanovit vysoké normy pro posuzování věku v celé EU; zdůrazňuje, že lékařská vyšetření dětí by měla být prováděna způsobem, který není obtěžující a který respektuje dětskou důstojnost;

19.  rovněž vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí a prohloubily přeshraniční spolupráci mezi donucovacími orgány a orgány v oblasti ochrany dětí při pátrání po pohřešovaných dětech a zajištění jejich bezpečnosti, přičemž je třeba mít na zřeteli v první řadě nejlepší zájem dítěte;

20.  vyjadřuje politování nad nadále rozšířeným jevem dětí bez státní příslušnosti; vyzývá EU a její členské státy, aby zajistily vhodnou úpravu tohoto jevu ve vnitrostátních právních předpisech v plném souladu s článkem 7 Úmluvy OSN o právech dítěte;

21.  uznává pokrok dosažený členskými státy a Komisí ve věci Evropské sítě opatrovnických institucí a vyzývá členské státy, aby ji podporovaly;

22.  zdůrazňuje, že osoby pracující s dětmi nesmí mít záznam v trestním rejstříku, zejména pokud jde o trestné činy nebo přestupky související s dětmi; vyzývá členské státy, aby soustavně zabezpečovaly odpovídající odbornou přípravu v oblasti práv a potřeb nezletilých osob bez doprovodu, včetně platných norem na ochranu dětí;

23.  vyzývá členské státy, aby zvýšily úsilí, včetně přeshraniční spolupráce, k vyhledávání dětských obětí obchodování s lidmi, zneužívání a všech forem vykořisťování a aby zajistily rovný přístup všech dětských obětí k podpůrným službám; uznává, že existuje konkrétní problém zneužívání dívek k prostituci;

24.  zdůrazňuje, že vytvoření nových bezpečných a legálních cest by umožnilo Unii a členským státům lépe reagovat na potřeby ochrany, zejména v případě dětí, a mařit obchodní model převaděčů;

25.  oceňuje, že řada vnitrostátních i evropských nevládních organizací, včetně těch, které provádějí pátrací a záchranné operace, se podílí na humanitární pomoci a přispívá tak k dosažení nejlepšího zájmu dítěte;

26.  vyzývá členské státy, aby se vší naléhavostí zvýšily úsilí o společné řešení různých forem organizované trestné činnosti, včetně obchodování s dětmi, v zájmu boje proti beztrestnosti a zajištění bezodkladného stíhání pachatelů těchto trestných činů bez ohledu na to, zda se jedná o občany EU, či nikoli;

27.  je přesvědčen, že práva migrujících dětí by měla být jednou z priorit v rozpočtovém období po roce 2020, v duchu sdělení Komise o ochraně dětí v rámci migrace z roku 2017, cílů udržitelného rozvoje a nástrojů Komise pro využívání fondů EU k integraci osob z přistěhovaleckého prostředí;

28.  vyzývá členské státy, aby zintenzivnily přeshraniční spolupráci, sdílení informací a koordinaci mezi jednotlivými útvary v rámci členských států s cílem vyplnit mezery a zajistit, aby systémy ochrany byly vhodně nastavené a aby nebyly roztříštěné;

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

(1) Rezoluce OSN A/RES/71/1, http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/71/1
(2) https://www.streetchildrenresources.org/resources/general-comment-no-21-2017-on-children-in-street-situations/
(3) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 57.
(4) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 9.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0329.
(6) ECLI:EU:C:2018:248
(7) https://www.unicef.org/publications/files/Uprooted_growing_crisis_for_refugee_and_migrant_children.pdf
(8) http://fra.europa.eu/en/publication/2017/child-migrant-detention
(9) #Backtoschool“, výzkum organizací Global Progressive Forum, Migration Policy Group a SIRIUS European Policy network, www.globalprogressiveforum.org/backtoschool
(10) Zpráva AIDA z roku 2016 (s. 3).


Celosvětový zákaz testování kosmetických přípravků na zvířatech
PDF 410kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o zavedení celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech (2017/2922(RSP))
P8_TA(2018)0202B8-0217/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích(1) („nařízení o kosmetických přípravcích“),

–  s ohledem na článek 13 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. března 2013 o zkouškách na zvířatech a zákazu uvádění na trh a o současném stavu, pokud jde o alternativní metody v odvětví kosmetických přípravků (COM(2013)0135),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. září 2016 o vývoji, validaci a právním přijímání alternativních metod ke zkouškám kosmetických přípravků na zvířatech (2013–2015) (COM(2016)0599),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. června 2015 o Evropské občanské iniciativě „Stop vivisekci“ (C(2015)3773),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 21. září 2016 ve věci C-592/14(2),

–  s ohledem na výsledky zvláštního průzkumu Eurobarometru 442 z března 2016 s názvem „Postoje Evropanů k otázce dobrých životních podmínek zvířat“,

–  s ohledem na studii z ledna 2017 s názvem „Dobré životní podmínky zvířat v Evropské unii“ vypracovanou na žádost Petičního výboru,

–  s ohledem na otázku položenou Radě týkající se celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech (O-000040/2018 – B8-0017/2018),

–  s ohledem na otázku položenou Komisi týkající se celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech (O-000041/2018 – B8-0018/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že nařízení o kosmetických přípravcích stanovuje podmínky prodeje kosmetických přípravků a přísad v EU a usiluje o vytvoření vnitřního trhu s kosmetickými přípravky a zároveň o zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví;

B.  vzhledem k tomu, že se v článku 13 SFEU uvádí, že při stanovování a uplatňování politik Unie, zejména pokud jde o vnitřní trh, je třeba plně zohledňovat požadavky na dobré životní podmínky zvířat, jelikož se jedná o vnímající bytosti;

C.  vzhledem k tomu, že kosmetické přípravky, ať už se jedná o přípravky používané při líčení a deodoranty, přípravky používané při koupání, sprchování, opalování, při péči o vlasy, pokožku a nehty nebo přípravky na holení a ústní hygienu, jsou nedílnou součástí každodenního života většiny občanů EU;

D.  vzhledem k tomu, že EU se kromě ochrany lidského zdraví a životního prostředí zavázala k podpoře dobrých životních podmínek zvířat;

E.  vzhledem k tomu, že v zájmu zajištění bezpečnosti kosmetických přípravků článek 10 nařízení o kosmetických přípravcích uvádí, že u každého kosmetického přípravku musí být provedeno posouzení bezpečnosti a vypracována zpráva o bezpečnosti;

F.  vzhledem k tomu, že článek 11 nařízení o kosmetických přípravcích stanovuje povinnost vést u každého výrobku uvedeného na trh informační dokumentaci, která musí obsahovat informace o jakýchkoli zkouškách na zvířatech provedených v souvislosti s vývojem nebo posouzením bezpečnosti kosmetických přípravků nebo jeho přísad;

G.  vzhledem k tomu, že testování na zvířatech u konečných kosmetických přípravků je v EU zakázáno od září 2004 a zákaz testování kosmetických přísad na zvířatech platí od března 2009 („zákaz testování“);

H.  vzhledem k tomu, že uvádění konečných kosmetických přípravků a kosmetických přísad testovaných na zvířatech na trh je v EU zakázáno od března 2009, s výjimkou toxicity po opakované dávce, reprodukční toxicity a toxikokinetiky; vzhledem k tomu, že kvůli těmto specifickým komplexním zdravotním účinkům začal zákaz uvádění na trh platit v březnu 2013 bez ohledu na to, zda jsou k dispozici alternativní testy („zákaz uvádění na trh“);

I.  vzhledem k tomu, že většina přísad obsažených v kosmetických přípravcích, jako jsou léčivé přípravky, detergenty a jiné chemické látky, je používána i u řady jiných spotřebitelských a průmyslových výrobků a potravin; vzhledem k tomu, že je možné, že nebyla-li dostupná alternativa, byly tyto přísady podle příslušného právního rámce, jako např. nařízení REACH(3), testovány na zvířatech;

J.  vzhledem k tomu, že podle zvláštního průzkumu Eurobarometru 442 z března 2016 89 % občanů EU souhlasí s tím, že by EU měla v mezinárodním měřítku podporovat větší informovanost o důležitosti dobrých životních podmínek zvířat, a 90 % občanů EU souhlasí s tím, že je důležité zavést přísné, celosvětově uznávané normy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

K.  vzhledem k tomu, že občané – uplatňujíce své právo podle článků 24 a 227 SFEU a článku 44 Listiny základních práv Evropské unie – předkládají Parlamentu často petice, v nichž vyzývají k tomu, aby v Evropě i ve světě bylo ukončeno testování na zvířatech a aby byly stanoveny mezinárodní standardy v oblasti dobrých životních podmínek zvířat;

L.  vzhledem k tomu, že občané požadují přijetí nového legislativního rámce pro postupné ukončení testování na zvířatech;

M.  vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém rozsudku ze dne 21. září 2016 ve věci C-592/14 potvrdil, že lze zakázat uvádění kosmetických přípravků obsahujících některé přísady testované na zvířatech mimo území EU na trh Unie, s cílem uvést tyto výrobky na trh ve třetích zemích, pokud jsou údaje vyplývající z takového testování použity k prokázání bezpečnosti umístění těchto výrobků na trh v EU;

N.  vzhledem k tomu, že mezery v právních předpisech umožňují uvádět kosmetické přípravky testované na zvířatech mimo EU na trh Unie a dotyčné výrobky opětovně testovat v EU za použití alternativních testování než testování na zvířatech, což se neshoduje s duchem právních předpisů EU;

O.  vzhledem k tomu, že EU hraje klíčovou roli v OSN; vzhledem k tomu, že evropské instituce a členské státy musí i nadále usilovat o celosvětový pořádek založený na mezinárodním právu a mnohostranné spolupráci;

P.  vzhledem k tomu, že by EU měla vynaložit větší úsilí na začlenění podpory přísných norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat do svých vnějších vztahů;

Poučení z přelomového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech, který vydala EU

1.  bere na vědomí, že Evropa disponuje prosperujícím a inovativním kosmetickým odvětvím, které poskytuje přibližně dva miliony pracovních míst a je nejrozsáhlejším trhem kosmetických přípravků na světě; zdůrazňuje, že zákaz testování na zvířatech, který EU přijala, neohrozil rozvoj dotyčného odvětví;

2.  podotýká, že míra dodržování platných zákazů testování na zvířatech a uvádění testovaných výrobků na trh je v Evropě velmi vysoká; zdůrazňuje však, že stále velmi závažným problémem, který je třeba řešit přednostně, je nedostatek úplné a spolehlivé dokumentace v informační složce k výrobkům, pokud jde o kosmetické přípravky dovážené do EU ze třetích zemí, ve kterých je testování na zvířatech nadále požadováno;

3.  domnívá se, že přelomový zákaz testování kosmetických přípravků na zvířatech, který EU přijala, vyslal okolnímu světu důrazný signál ohledně významu, který EU přikládá ochraně zvířat, a úspěšně poukázal na to, že postupný zákaz tohoto testování je možný;

4.  připomíná, že v Evropě bylo přijato politické rozhodnutí zavést tento zákaz bez ohledu na úplnou dostupnost metod, které by byly alternativou testování na zvířatech; domnívá se, že příklad Evropy ukazuje na to, že absence metod, které by byly alternativou testování na zvířatech pro některé parametry, není argumentem proti zavedení celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech;

5.  opětovně zdůrazňuje, že testování kosmetických přípravků na zvířatech se již nemůže dále ospravedlňovat, a vyzývá orgány EU a vnitrostátní orgány, aby podpořily občany v jejich nesouhlasu s testováním kosmetických přípravků na zvířatech a zasadily se o vývoj inovativních a humánních metod testování;

6.  vyzývá regulační orgány a podniky, aby zavedly monitorovací systém, který bude otevřen pravidelným a nezávislým auditům a zajistí, že dodavatelé v odvětví budou dodržovat úplný zákaz testování na zvířatech;

Dopad zákazu na rozvoj alternativních metod

7.  připomíná, že zákaz testování na zvířatech vedl ke zvýšenému úsilí v oblasti výzkumu alternativních testovacích metod, což mělo dopad nejenom v odvětví kosmetiky; bere na vědomí, že bylo rovněž dosaženo významného pokroku ve věci validace a zákonného uznání alternativních metod;

8.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby daly k dispozici dostatečné střednědobé až dlouhodobé zdroje na rychlý rozvoj, validaci a zavedení alternativních testovacích metod, které plně nahradí testování na zvířatech u klíčových toxikologických parametrů, jako je karcinogenita, reprodukční toxicita a toxicita po opakovaných dávkách(4);

9.  zdůrazňuje potřebu trvalého úsilí v oblasti odborné přípravy a vzdělávání s cílem zajistit, aby laboratoře a příslušné orgány měly k dispozici úplné poznatky o alternativních metodách a postupech;

10.  zdůrazňuje, že akademické instituce hrají důležitou úlohu při podpoře alternativ k testování na zvířatech ve vědeckých oborech a při šíření nových poznatků a postupů, které jsou k dispozici, avšak nejsou vždy široce využívané;

11.  zdůrazňuje, že je třeba v rámci mezinárodních struktur vyvíjet činnost s cílem urychlit validaci a přijímání alternativních metod a předat třetím zemím, kde vědci možná nemají o alternativních metodách povědomí a jejich zkušební zařízení možná postrádá nezbytnou výzkumnou infrastrukturu, potřebné znalosti a poskytnout jim finanční podporu;

12.  poukazuje na to, že EU podporuje mezinárodní spolupráci v oblasti vývoje alternativních metod v rámci Evropského partnerství pro alternativní přístupy k testování na zvířatech (EPAA) a je zapojena do řady dalších příslušných mezinárodních procesů, jako je např. Mezinárodní spolupráce v oblasti regulace kosmetických přípravků (ICCR) a Mezinárodní spolupráce týkající se alternativních zkušebních metod (ICATM); konstatuje, že tato spolupráce má zásadní význam;

Mezinárodní situace

13.  zdůrazňuje, že v Guatemale, Indii, na Islandu, v Izraeli, Norsku, na Novém Zélandu, v Srbsku, Švýcarsku a Turecku je zakázáno testovat kosmetické přípravky na zvířatech; poukazuje na to, že některé další země, jako jsou Jižní Korea a Austrálie, již dosáhly značného pokroku na cestě k takovému zákazu;

14.  podotýká, že navzdory značnému zákonodárnému pokroku v různých částech světa okolo 80 % zemí světa stále umožňuje testování na zvířatech a obchodování s kosmetickými přípravky testovanými na zvířatech;

Zavedení celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech

15.  vyzývá k tomu, aby nařízení o kosmetických přípravcích bylo použito jako model pro zavedení celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech a zákazu mezinárodního obchodu s kosmetickými přísadami a přípravky testovanými na zvířatech, který by měl vstoupit v platnosti před rokem 2023;

16.  vyzývá orgány EU, aby zajistily rovné podmínky pro všechny výrobky uváděné na trh v EU a aby zajistily, že žádný z nich nebude testován ve třetí zemi na zvířatech;

17.  vyzývá k tomu, aby předsedové orgánů EU prosazovali, podporovali a usnadňovali zavedení celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech na setkáních s jejich protějšky, zejména s generálním tajemníkem OSN;

18.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby využily svých diplomatických sítí a s rozhodností jednaly na všech možných bilaterálních i multilaterálních vyjednávacích fórech s cílem vytvořit silnou a širokou koalici na podporu celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech;

19.  vyzývá Komisi, Radu a členské státy, aby v rámci OSN usnadňovaly, prosazovaly a podporovaly uzavření mezinárodní úmluvy proti testování kosmetických přípravků na zvířatech; vyzývá evropské orgány a členské státy, aby otázku celosvětového zákazu testování kosmetických přípravků na zvířatech zařadily na pořad jednání příštího zasedání Valného shromáždění OSN;

20.  vyzývá Komisi k tomu, aby aktivně spolupracovala se všemi zúčastněnými stranami, počínaje propagátory kampaně usilující celosvětově skoncovat s používáním zvířat pro testování kosmetických přípravků, nevládními organizacemi a zástupci občanské společnosti za účelem podpory doprovodných akcí na příštím zasedání Valného shromáždění OSN a dialogu o užitku a přínosu mezinárodní úmluvy proti testování kosmetických přípravků na zvířatech;

21.  vyzývá Komisi a Radu, aby se ujistily, že zákaz EU provádět testování kosmetických přípravků na zvířatech nebude oslaben žádným z právě probíhajících obchodních jednání či pravidly Světové obchodní organizace; vyzývá Komisi, aby vyloučila kosmetiku testovanou na zvířatech z rozsahu působnosti dohod o volném obchodu, ať již platných nebo v jednání;

o
o   o

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, předsedovi Evropské rady, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyni Komise, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi OSN.

(1) Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59.
(2) ECLI:EU:C:2016:703.
(3) Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1.
(4) Vědecký výbor pro bezpečnost spotřebitele, Pokyny pro zkoušky kosmetických přísad a posuzování jejich bezpečnosti, 9. revize, SCCS/1564/15.


Současná situace a výhledu do budoucna odvětví chovu ovcí a koz v Unii
PDF 480kWORD 67k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o současné situaci a výhledu do budoucna odvětví chovu ovcí a koz v Unii (2017/2117(INI))
P8_TA(2018)0203A8-0064/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Evropského fóra pro skopové maso, které se konalo v letech 2015 a 2016 pod záštitou Komise,

–  s ohledem na studii o budoucnosti odvětví skopového a kozího masa v Evropě, kterou zadala tématická sekce B na základě žádosti Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. června 2008 o budoucnosti chovu ovcí a koz v Evropě(1),

–  s ohledem na hodnocení opatření SZP v odvětví chovu ovcí a koz, které provedla Komise v roce 2011,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 o akčním plánu EU pro přírodu, lidi a hospodářství,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2017 nazvaném „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)“ (COM(2017)0339),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě,

–  s ohledem na závěry nizozemského veřejného ochránce práv v jeho zprávě z roku 2012 o přístupu vlády k horečce Q(3) a v jeho studii z roku 2017 o zkušenostech, které získala vláda z epidemie horečky Q(4),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0064/2018),

A.  vzhledem k tomu, že odvětví chovu ovcí a koz se ve většině zemí EU vyznačují nízkou výnosností, přičemž jejich příjmy patří k nejnižším v EU, což je dáno hlavně vysokými provozními a regulačními náklady, jež někdy přesahují prodejní ceny, a velkou administrativní zátěží, což stále častěji vede mnoho zemědělců k rušení této produkce;

B.  vzhledem k tomu, že nerovnováha v potravinovém řetězci zvyšuje zranitelnost těchto odvětví, a vzhledem k tomu, že Komise dosud nepřijala potřebná regulační opatření, která v této souvislosti požadoval Parlament;

C.  vzhledem k tomu, že je nemožné zřídit a udržovat chov ovcí a koz bez zaručených stabilních příjmů pro zemědělce;

D.  vzhledem k tomu, že na rozdíl od některých jiných regionů světa, v nichž lze udržovat cyklus chovu a produkce neomezeně po celý rok, má chov ovcí a koz v Evropě sezónní charakter; vzhledem k tomu, že z důvodu vysoké sezónnosti mohou být zemědělci a producenti vystaveni hospodářské nejistotě;

E.  vzhledem k tomu, že obě odvětví mají potenciál vytvářet a udržovat zaměstnanost ve znevýhodněných oblastech, jako jsou odlehlé a horské regiony;

F.  vzhledem k tomu, že chov ovcí a koz představuje významný potenciál pro rozvoj a zaměstnanost v mnoha slabých venkovských a příměstských oblastech, zejména prodejem skopového a kozího masa a vysoce kvalitních mléčných výrobků, které lze uvádět na trh prostřednictvím krátkých místních dodavatelských řetězců;

G.  vzhledem k tomu, že chovatelé ovcí obtížně hledají kvalifikované a někdy i nekvalifikované pracovní síly;

H.  vzhledem k tomu, že chov ovcí a koz je součástí kulturního dědictví mnoha členských států a dodává vysoce kvalitní tradiční produkty;

I.  vzhledem k tomu, že odvětví chovu ovcí a koz musí zajistit dodržení nejpřísnějších světových norem, pokud jde o bezpečnost potravin, zdraví a dobré životní podmínky zvířat a respektování životního prostředí;

J.  vzhledem k tomu, že chov ovcí a koz má důležitou úlohu při zajišťování udržitelnosti životního prostředí, zejména pokud se zakládá na pastvě, neboť se vyskytuje v 70 % zeměpisně znevýhodněných oblastí EU, včetně izolovaných a relativně nepřístupných regionů, a přispívá k zachování krajiny, ochraně biologické rozmanitosti (včetně místních původních plemen) a boji proti erozi půdy, hromadění nežádoucí biomasy, poškozování hrází a kanálů, lavinám a požárům lesů a křovin;

K.  vzhledem k tomu, že chov ovcí a koz má významný sociálně-ekonomický přínos pro venkovské oblasti Evropy tím, že udržuje zemědělství a zaměstnanost ve znevýhodněných oblastech a dodává vysoce kvalitní tradiční produkty;

L.  vzhledem k tomu, že je třeba zlepšit generační obnovu zemědělců, aby bylo zaručeno přežití tohoto druhu chovu hospodářských zvířat a zastavilo se rychlé vylidňování obyvatelstva v mnoha venkovských oblastech, v nichž jsou základní služby a služby podpory rodiny nedostatečné, což má důsledky zejména pro ženy, které vykonávají významnou a často neviditelnou práci v tomto odvětví;

M.  vzhledem k tomu, že tato odvětví nabízejí příznivé prostředí a příležitosti pro mladé lidi, kteří jsou ochotni začít se věnovat zemědělské činnosti s lidským rozměrem – včetně nízké kapitalizace, dobře rozvinuté kolektivní organizace, vzájemné pomoci a družstev s vybavením pro společné využití – nebo založit podnik;

N.  vzhledem k tomu, že se průměrný věk chovatelů ovcí a koz zvyšuje a chybí přenos znalostí mezi generacemi, což brzdí hladké fungování obou odvětví a může vést k tomu, že budou v budoucnosti zranitelné kvůli nedostatku dovedností a znalostí; vzhledem k tomu, že chovatelé a výrobci kvalitních zpracovaných produktů, jako jsou řemeslně vyráběné sýry, často postrádají potřebné dovednosti v oblasti marketingu a prodeje, které jsou potřebné pro uvádění jejich výrobků na trh přitažlivým způsobem;

O.  vzhledem k tomu, že většina ovcí a koz v EU je chována v extenzivních podmínkách chovu, jako jsou pastviny; vzhledem k tomu, že v některých členských státech se tato odvětví opírají o intenzivní model chovu ovcí a koz;

P.  vzhledem k tomu, že tato odvětví přispívají k ochraně oblastí s vysokou ekologickou hodnotou nebo vysokou přírodní hodnotou, jako jsou travní porosty a extenzivní pastviny, pastviny porostlé remízky a jiné druhy lesopastvin nebo dehes, stejně jako méně úrodná půda; a rovněž mají zásadní funkci při odstraňování podrostu;

Q.  vzhledem k tomu, že definice trvalých travních porostů před vstupem nařízení (EU) 2017/2393(5) v platnost nepokrývala vhodným způsobem středomořské travní porosty s jejich trvalými dřevinami, jako jsou dehesy a jiné ekosystémy spojené s agrolesnictvím, což vedlo ke snížení plochy způsobilé k přímé podpoře a k penalizaci chovatelů v těchto oblastech;

R.  vzhledem k tomu, že pastevectví je tradiční činností extenzivního chovu zvířat, jež se provádí zejména v horských oblastech, přičemž umožňuje rozvoj obtížně přístupných nebo stroji obdělavatelných oblastí s nízkou agronomickou hodnotou a napomáhá tak udržet hospodářskou činnost;

S.  vzhledem k tomu, že sezónní přesun zvířat na jiné pastviny je součástí zemědělských postupů v některých členských státech;

T.  vzhledem k tomu, že současná společná zemědělská politika (SZP) počítá s podporou různých autochtonních plemen ovcí a koz;

U.  vzhledem k tomu, že tato plemena se dobře přizpůsobila místnímu prostředí a hrají významnou úlohu při zachovávání biologické rozmanitosti a přirozené rovnováhy ve svých stanovištích;

V.  vzhledem k tomu, že původní plemena jsou mnohem lépe přizpůsobena místním podmínkám a prvkům;

W.  vzhledem k tomu, že od 80. let 20. století ubylo 25 milionů ovcí a v posledních 17 letech klesla produkce o více než 20 %;

X.  vzhledem k tomu, že spotřeba skopového a kozího masa v posledních letech výrazně poklesla, přičemž u skopového masa se snížila z 3,5 kg na osobu v roce 2001 na 2 kg v současnosti, a že tato klesající tendence pokračovala rychlým tempem i v roce 2017, především mezi mladými lidmi;

Y.  vzhledem k tomu, že trh s kozím masem v Evropě je jedinečný v tom, že produkce se převážně koncentruje v Řecku, Španělsku a Francii, zatímco spotřeba je zvláště významná v Portugalsku, Itálii a Řecku;

Z.  vzhledem k tomu, že produkce kozího masa pocházejícího z kůzlat nebo dospělých poražených zvířat je sezónní a jedná se o vedlejší produkt produkce mléka, jež je kontrolována několika hospodářskými subjekty a jejíž prodejní cena nestačí na odměnu zemědělcům;

AA.  vzhledem k tomu, že omezená přítomnost kozího masa v prodejních místech vede ke ztrátě viditelnosti, a tudíž k poklesu spotřebitelské spotřeby;

AB.  vzhledem k tomu, že odvětví chovu ovcí a koz tvoří 3 % evropské produkce mléka a 9 % evropské výroby sýrů, a vzhledem k tomu, že společně zaměstnávají v Evropské unii 1,5 milionu osob;

AC.  vzhledem k tomu, že spotřeba kozího mléka a kozího sýra se v řadě členských států v posledních letech výrazně zvýšila;

AD.  vzhledem k tomu, že produkce skopového masa v EU pokrývá pouze 87 % poptávky trhu a dovozy ze třetích zemí, zejména z Nového Zélandu, podkopávají konkurenceschopnost produkce EU v nejcitlivějších obdobích roku (Velikonoce a Vánoce), ale také ve zbytku roku, protože Nový Zéland a Austrálie jsou hlavními vývozci skopového masa;

AE.  vzhledem k tomu, že Nový Zéland v posledních letech zvýšil vývoz čerstvého nebo chlazeného masa a snížil tradiční vývoz mraženého masa, což má větší dopad na trh EU s čerstvým masem a vede ke snižování cen hrazených evropským producentům; domnívá se, že při nadcházejících jednáních o dohodách o volném obchodu s Novým Zélandem je třeba to zohlednit;

AF.  vzhledem k tomu, že výrobci v EU mnohdy nekonkurují za stejných podmínek dovozu ze třetích zemí, jejichž kvalitativní normy, regulační požadavky a normy ochrany životního prostředí jsou méně přísné;

AG.  vzhledem k tomu, že citlivá odvětví chovu ovcí a koz by v probíhajících jednáních o dohodách o volném obchodu mezi Evropskou unií a Novým Zélandem, resp. Austrálií, měla být buď chráněna, nebo by měla být zcela z těchto obchodních dohod vyloučena;

AH.  vzhledem k tomu, že některé regiony v sousedství EU projevily zájem o produkty z ovcí a koz z EU, což pro producenty EU představuje příležitost, která bohužel není plně využívána;

AI.  vzhledem k tomu, že brexit by mohl vyvolat významné změny v obchodě se skopovým masem v rámci EU, neboť Spojené království je největším producentem a hlavní vstupní branou dovozu ze třetích zemí;

AJ.  vzhledem k tomu, že Spojené království dováží přibližně polovinu své tržní kvóty skopového masa z Nového Zélandu a téměř dvě třetiny z Austrálie, a vzhledem k tomu, že EU nemůže zrušit ze dne na den své mezinárodní závazky, což prohlubuje nejistotu vyvolanou brexitem;

AK.  vzhledem k tomu, že ovčí a kozí vlna je pro textilní odvětví udržitelným, obnovitelným a biologicky rozložitelným zdrojem;

AL.  vzhledem k tomu, že vlna není uznána jako zemědělský produkt podle přílohy I SFEU, ale je klasifikována pouze jako živočišný vedlejší produkt podle nařízení (EU) č. 142/2011;

AM.  vzhledem k tomu, že toto nedostatečné uznání znamená znevýhodnění chovatelů ovcí vůči ostatním zemědělcům, neboť vlna podléhá při přepravě přísnějším požadavkům než uznané zemědělské produkty a protože v případě vlny nejsou možné intervence na trhu prostřednictvím společné organizace trhu;

AN.  vzhledem k tomu, že chov ovcí a koz je svým charakterem z velké části extenzivní, což vede k přímému kontaktu s volně žijícími zvířaty, jejichž zdravotní stav nelze zaručit;

AO.  vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením (ES) č. 999/2001 vedl plán kontroly klusavky ke snížení počtu chovných burz o 100 %, a vzhledem k tomu, že u malých domácích plemen vedla genotypizace klusavky k poklesu počtu samců plemenných zvířat až o 50 %;

AP.  vzhledem k tomu, že nedávná ohniska nákaz zvířat ukázala, že výskyt v jednom členském státě může představovat hrozbu pro celý evropský zemědělský trh, když se vezme v úvahu několik epidemií, které zasáhly Evropskou unii, z nichž některé – jako například dosud nejrozsáhlejší epidemie horečky Q, která se vyskytovala v kozích farmách v letech 2007 až 2011, – mají důsledky pro lidské zdraví;

AQ.  vzhledem k tomu, že očkování ovcí a koz chrání stáda v členských státech před přeshraničními chorobami, omezuje riziko další nákazy mezi členskými státy a pomáhá zmírňovat důsledky antimikrobiální rezistence;

AR.  vzhledem k tomu, že podle Evropského akčního plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci je imunizace prostřednictvím očkování nákladově efektivním zásahem v oblasti veřejného zdraví v boji proti antimikrobiální rezistenci, a to i přesto, že používání antibiotik je v krátkodobém horizontu levnější, a vzhledem k tomu, že podle uvedeného plánu se předpokládají také pobídky ke zvýšení využívání diagnostiky, antimikrobiálních alternativ a vakcín;

AS.  vzhledem k tomu, že systém elektronické identifikace ovcí a koz zaručuje účinnou sledovatelnost zvířat, ale ztráta ušních značek nebo nechtěné chyby při jejich snímání mohou vést k sankcím, jež jsou někdy nepřiměřené;

AT.  vzhledem k tomu, že se chovatelé potýkají rovněž s problémy při provádění stávajících pravidel pro identifikaci mláďat;

AU.  vzhledem k tomu, že ochrana určitých druhů zvířat, zejména velkých masožravců, podle směrnice o stanovištích (92/43/EHS), poškozování jejich přirozených stanovišť a snižování množství a kvality jejich přirozené kořisti, spolu s vylidňováním venkova a nedostatečnými investicemi do preventivních opatření ze strany členských států přispěly ke značnému nárůstu útoků dravců na stáda ovcí a koz ve všech regionech, což zhoršilo již tak složitou situaci, v níž se nacházejí některé zemědělské podniky, a ohrozilo tradiční zemědělství a pastevectví v mnoha oblastech;

AV.  vzhledem k tomu, že dravci a velcí masožravci dosahují dobrého stavu ochrany v některých regionech Evropské unie;

AW.  vzhledem k tomu, že by mělo být zohledněno zavedení možnosti změnit status ochrany druhů v jednotlivých regionech, jakmile bude dosažen požadovaný stav ochrany;

AX.  vzhledem k tomu, že chovatelé ovcí a koz se musí vypořádat s velkou mírou byrokracie a administrativní zátěže vyplývající nejen ze SZP, ale i z jiných předpisů EU, jako jsou předpisy týkající se zpracování vedlejších produktů živočišného původu, které nejsou určeny k lidské spotřebě;

AY.  vzhledem k tomu, že trh se skopovým a kozím masem je značně roztříštěný a ohlašování tržních cen je málo transparentní;

AZ.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech existuje jen velmi málo jatek, což brání rozvoji těchto odvětví;

BA.  vzhledem k tomu, že restrukturalizace jatečného průmyslu, dodržování zdravotních předpisů a snížení počtu poražených zvířat v důsledku snížení chovů vedlo v mnoha regionech k vymizení ekonomických nástrojů potřebných k přidání hodnoty a udržení místních dodavatelských řetězců;

BB.  vzhledem k tomu, že restrukturalizace jatečného průmyslu, opatření uplatňovaná v důsledku choroby „šílených krav“ a soubor opatření v oblasti hygieny a zdraví vedly spolu s dalšími faktory v mnoha členských státech k vymizení různých nástrojů nezbytných pro přežití přímého místního prodeje a k nárůstu nákladů na porážku;

BC.  vzhledem k tomu, že mobilní dojicí zařízení a jatka, nebo opatření k tomu, aby taková zařízení byla dostupná na místě, jsou důležitá a nezbytná pro usnadnění produktivity chovu ovcí a koz;

BD.  vzhledem k tomu, že konečné produkty ze skopového a kozího masa často postrádají variabilitu, kterou lze nalézt u jiných druhů masa, což je činí méně atraktivními, a tedy méně vyhledávanými spotřebiteli;

BE.  vzhledem k tomu, že je nezbytné zvýšit přidanou hodnotu produkce masa a zavést inovativní nové formy, jež budou lépe odpovídat spotřebitelským návykům mladých lidí;

BF.  vzhledem k tomu, že kromě poskytování široké škály výrobků z masa, mléka a vlny spotřebitelům v celé EU hraje chov ovcí a koz důležitou kulturní roli v mnoha společenstvích, mimo jiné při tradiční bulharské oslavě kukeri a rumunské capra;

BG.  vzhledem k tomu, že v mnoha členských státech roste trh pro místní a ekologicky pěstované zemědělské produkty, které splňují požadavky spotřebitelů na transparentnost a kvalitu;

BH.  vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením (EU) č. 1151/2012 a nařízením v přenesené pravomoci (EU) č. 665/2014 mohou členské státy používat nepovinný výraz „horský produkt“ za účelem lepšího zviditelnění produktů chovu ovcí a koz pocházejících z horských oblastí;

BI.  vzhledem k tomu, že jakostní režimy EU – zejména označení CHZO (chráněné zeměpisné označení) a CHOP (chráněné označení původu) – poskytují nástroje pro větší zviditelnění produktů chovu ovcí a koz, a tím i lepší šance na jejich realizaci na trhu;

BJ.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech neexistují strukturální opatření pro rozvoj jednoho nebo obou odvětví, což je překážkou jejich rozvoje;

BK.  vzhledem k tomu, že taková opatření by mohla obsahovat doporučení pro různé fáze, např. chov (výběr plemen, produkce beranů atd.), jakož i pro realizaci na trhu;

Lepší podpora

1.  schvaluje doporučení, jež byla zveřejněna v rámci fóra EU pro skopové maso v roce 2016, které se konalo pod záštitou Komise, zejména potřebu zavést ekologickou platbu jako uznání úlohy, kterou má odvětví chovu ovcí a koz při poskytování veřejných statků, zejména je-li založeno na extenzivním pastevectví, pokud jde o: zlepšování půdy a zachování biologické rozmanitosti, ekosystémů, ekologicky hodnotných oblastí a kvality vody; prevenci změn klimatu, záplavy, laviny, lesní požáry a s tím související erozi; a zachování přírodního prostředí a pracovních míst; zdůrazňuje, že by tato doporučení měla platit také pro odvětví kozího masa a výrobky z ovčího a kozího mléka;

2.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily pobídky pro chovatele, kteří praktikují sezónní přesun zvířat na jiné pastviny;

3.  podporuje zachování nebo případné zvýšení dobrovolné vázané podpory pro odvětví chovu ovcí a koz a další příslušná opatření zaměřená na obě odvětví s diferencovanými dotacemi pro stáda na pastvě v příští reformě SZP s cílem zastavit odliv zemědělců z těchto odvětví v EU, a to vzhledem k vysoké míře závislosti velké části odvětví chovu ovcí a koz na přímých platbách;

4.  zdůrazňuje skutečnost, že podle dohody dosažené při jednáních o nařízení (EU) 2017/2393 je režim dobrovolné vázané podpory zjednodušen a vyjasněn odstraněním odkazů na množstevní limity a zachovávání produkce a ustanovením, že některá kritéria způsobilosti a celkový rozpočet mohou členské státy každoročně přezkoumávat;

5.  vyzývá všechny členské státy, aby rozšířily agroenvironmentální platby na pastviny využívané pro pastvu ovcí a koz a aby podpořily chovatele, kteří zajišťují lepší životní podmínky zvířat;

6.  vítá dohodu dosaženou v rámci jednání o nařízení (EU) 2017/2393 ohledně uznání zvláštností středomořských travních porostů, jako jsou pastviny typu dehesa, s cílem nalézt spravedlivější pravidla pro vymezení půdy způsobilé pro přímé platby a napravit diskriminaci extenzivních pastvin a lesopastvinových systémů;

7.  zdůrazňuje význam tohoto druhu pastvin pro prevenci požárů, avšak konstatuje, že tato zlepšení jsou pro členské státy stále nepovinná;

8.  je přesvědčen, že by jiné ekosystémy spojené s pastvinami neměly být v tomto ohledu diskriminovány, a žádá, aby v případě chovatelů koz a ovcí byla zrušena prahová hodnota 50 % trávy v zalesněných oblastech, která je nezbytná pro uplatnění přímé platby na hektar;

9.  doporučuje povolit přiměřenou pastvu na plochách využívaných v ekologickém zájmu, a to i v suchých a nekvalitních travních porostech nacházejících se v některých znevýhodněných oblastech;

10.  zdůrazňuje, že pastva by neměla být povolena, pokud hrozí riziko poškození citlivých přírodních oblastí; v této souvislosti zdůrazňuje velký význam přežvýkavců při zužitkování surové vlákniny;

11.  je přesvědčen, že je nezbytné poskytnout mladým zemědělcům a nově vstupujícím subjektům větší podporu prostřednictvím přímé pomoci a politiky rozvoje venkova, a to v souladu s vnitrostátními politikami, s cílem zavést pobídky pro založení nebo převzetí chovů ovcí a koz, protože vysoký průměrný věk zemědělců v odvětvích chovu hospodářských zvířat, který z důvodu jejich nízké ziskovosti zřetelně překračuje dokonce i ostatní zemědělské profese, patří k hlavním výzvám, pokud jde o udržení života na venkově a zachování potravinové bezpečnosti v Unii;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vzaly v úvahu specifické problémy nastíněné organizacemi, které zastupují ženy zaměstnané v těchto odvětvích, a to mimo jiné prostřednictvím opatření, která zlepší jejich zviditelnění, podpoří vlastnictví a spoluvlastnictví a zavedou nezbytné služby na podporu rodiny;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly konkrétní programy, které pomohou ženám nalézt své místo v těchto konkrétních odvětvích, neboť to by mohlo výrazně přispět k potřebné generační obnově v těchto odvětvích a k udržení chovu ovcí a koz jako rodinného podniku;

14.  vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly větší pozornost rozmanitosti genetických zdrojů v odvětvích chovu ovcí a koz, vzhledem k jejich významu pro produktivitu (plodnost, početnost vrhu atd.), kvalitu výrobků a přizpůsobení se zvířat jejich životnímu prostředí;

15.  oceňuje možnosti podpory, které jsou v současné době k dispozici na propagování původních plemen a diferencované kvality, jako je např. osvědčení o ekologické produkci;

16.  zdůrazňuje, že by se v této souvislosti mělo v plánech chovu zvířat zohlednit zachování místních a odolných plemen;

17.  zdůrazňuje význam původních plemen ovcí a koz pro pastvu v alpském regionu, který nelze použít pro pastvu jiných plemen;

18.  vyzývá Komisi, aby přijala opatření ke zvýšení podpory pro zachování takových plemen ovcí a koz;

19.  požaduje vyšší podporu pro organizace producentů v odvětví chovu ovcí a koz;

20.  bere v úvahu vývoj dotací v těchto odvětvích, který má zásadní význam pro zvýšení efektivnosti a konkurenceschopnosti produkce, zlepšení kvality výrobků a zvýšení soběstačnosti EU v dodávkách skopového masa, což jsou všechno úkoly, jež jsou v souladu s cíli EU v oblasti zvyšování efektivnosti a zlepšování kvality;

Podpora a inovace

21.  vyzývá Komisi, aby zvýšila podporu výzkumu inovačních výrobních metod a technologií v zájmu posílení konkurenceschopnosti odvětví chovu ovcí a koz a propagace výrobků z masa, mléka a vlny na vnitřním trhu, přičemž by se měly zdůrazňovat nejen tradiční výrobky, např. sýry, ale také novější porcování masa, s cílem nabízet produkty, které odpovídají očekáváním spotřebitelů a poptávce na trhu; vyzývá rovněž Komisi, aby prostřednictvím informačních kampaní o způsobech vaření a přípravy uzpůsobených pro nové spotřebitele podporovala pravidelnější spotřebu, a to i v nových rozvíjejících se sousedních zemích a na východních trzích, a aby zdůrazňovala výživové a zdravotní přínosy skopového a kozího masa;

22.  považuje za nezbytné bojovat proti myšlence, že tepelná úprava jehněčího masa je náročná, a zvrátit současný trend vyhýbání se červenému masu;

23.  zdůrazňuje, že je nezbytné usilovat o zvýšení spotřeby skopového a kozího masa, má-li se produkce v EU zvýšit;

24.  oceňuje záměr Komise vytvořit v rámci příštích propagačních kampaní spolufinancovaných Unií účelově vymezenou rozpočtovou položku pro ovčí a kozí masné a mléčné produkty;

25.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit odpovídající finanční prostředky pro propagační kampaně, jejichž cílem je zvýšit spotřebu ovčích a kozích produktů v celé EU;

26.  vyzývá k zařazení kůže a vlny mezi podporované produkty;

27.  vyzývá Komisi, aby koordinovala kampaně na podporu značení ovčích a kozích produktů pomocí CHZO a CHOP za účelem zvýšení atraktivity těchto produktů; vyzývá k vypracování hloubkové studie o odbytištích vlny s cílem poskytnout výrobcům větší ekonomickou návratnost;

28.  vyzývá k tomu, aby více členských států zavedlo volitelný kvalitativní údaj „horský produkt“, jak stanoví stávající právní předpisy EU, což je nástroj k zajištění lepší viditelnosti produktu a informovanější volby pro spotřebitele;

29.  zdůrazňuje, že je nutné zavést označení záruky pro jehněčí a kůzlečí maso jak pro jednotlivé výrobce, tak pro sdružení výrobců coby možné příjemce podpory v případě diferencované jakosti; zdůrazňuje, že taková označení musí být schválena příslušným místním orgánem v souladu s odpovídajícími pravidly a předpisy, které upravují způsob použití těchto označení;

30.  vyzývá k podpoře celoevropských propagačních akcí věnovaných odvětvím chovu ovcí a koz, jako jsou festivaly a obdobné každoroční akce, coby prostředku ke zvýšení povědomí veřejnosti o přínosech těchto odvětví pro EU, její občany a životní prostřední;

31.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly využívání velkého potenciálu tradičního způsobu chovu ovcí a koz prostřednictvím agroturistiky;

Osvědčené postupy

32.  vybízí Komisi, aby vytvořila podmínky pro rozvoj odvětví produkce ovčího a kozího mléka, které umožní dosáhnout nejvyšší možné přidané hodnoty v zemědělských podnicích, a to prostřednictvím vysoce kvalitních politik ve prospěch toho, aby v těchto podnicích byly vyráběny mléčné produkty, které budou uváděny na trh především pomocí krátkých či místních dodavatelských řetězců; v této souvislosti zdůrazňuje důležitost toho, aby Komise zajistila lepší provádění hygienických pravidel ve všech členských státech, v neposlední řadě postupem podle „Pokynů pro osvědčené hygienické postupy při tradiční výrobě sýrů“, které ve spolupráci s Komisí vypracovala Evropská síť zemědělských a tradičních výrobců sýrů a mléčných výrobků (FACE);

33.  vyzývá Komisi k vytvoření online platformy, která bude zaměřena na odvětví chovu ovcí a koz a jejímž hlavním smyslem bude výměna příslušných osvědčených postupů a dat z členských států;

34.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala pokyny týkající se osvědčených postupů pro uvádění produktů z odvětví chovu ovcí a koz na trh, které bude posléze možné sdílet mezi členskými státy a také s profesními organizacemi;

35.  vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly více pozornosti odvětví výroby a zpracování vlny tím, že budou podporovat provádění programů výměny informací a osvědčených postupů mezi účastníky řetězce zpracování vlny;

36.  naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnosti udělení výjimek pro vlnu při uplatňování nařízení (ES) č. 1069/2009 a nařízení (EU) č. 142/2011 o nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu, neboť se jedná o produkt, který není určen pro lidskou spotřebu;

Zkvalitnění tržního prostředí

37.  vyzývá Komisi, aby předložila návrhy týkající se transparentnosti cen v těchto odvětvích s cílem poskytnout spotřebitelům a výrobcům informace o cenách výrobků;

38.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily možnosti harmonizace opatření týkajících se jatečně upravených těl takovým způsobem, aby odrážela skutečné náklady, aniž by byla dotčena biologická rozmanitost opírající se o místní plemena, jakož i možnost zřízení evropského střediska pro sledování, které by monitorovalo ceny skopového a kozího masa a náklady při jeho produkci; zdůrazňuje, že je důležité monitorovat marže v rámci celého dodavatelského řetězce, včetně velkoobchodních cen;

39.  upozorňuje na to, že neměnná či klesající poptávka může spolu s vyšší produkcí vést k nižším cenám pro výrobce;

40.  připomíná, že podle článku 149 nařízení (EU) č. 1308/2013 mohou producenti odvětví ovčího a kozího mléka, pokud jsou sdruženi do organizace producentů, vést společná smluvní jednání týkající se až 33 % vnitrostátní produkce a až 3,5 % evropské produkce; zdůrazňuje, že tyto limity byly stanoveny především pro produkci kravského syrového mléka, a jsou proto restriktivní a nedostatečně uzpůsobené chovu malých přežvýkavců, zejména pokud je záměrem zemědělců organizovat se ve sdruženích, která tvoří místní organizace producentů nebo organizace producentů s více odběrateli, nebo pokud čelí velké průmyslové skupině;

41.  vyzývá k zavedení přesných ukazatelů, aby bylo možné blíže sledovat produkci a spotřebu kozího masa a obchod s ním, přičemž je nutné rozlišovat mezi dospělými zvířaty a kůzlaty;

42.  je přesvědčen o tom, že v zájmu zvýšení konkurenceschopnosti a nynější nízké produktivity těchto odvětví je nezbytné zlepšit vyjednávací a tržní pozici producentů v potravinovém řetězci a rozšířit na chov ovcí a koz, jakož i na masné a mléčné produkty, režim smluvních vztahů založením organizací producentů a meziodvětvových organizací obdobných těm, které existují v ostatních odvětvích rostlinné a živočišné produkce, a to v souladu s dohodou dosaženou v rámci nařízení (EU) 2017/2393;

43.  vyzývá k tomu, aby se označení kvality skopového masa pomocí CHOP a CHZO vztahovalo i na označení šunky, jak je uvedeno v článku 172 nařízení (EU) č. 1308/2013, jakožto opatření v oblasti řízení dodávek za účelem rozšíření možností pro to, aby nabídka odrážela poptávku;

44.  konstatuje, že organizace producentů ovčího nebo kozího mléka či sdružení těchto organizací mohou ignorovat závazné limity podle článku 149 nařízení (EU) č. 1308/2013, pokud společně vykonávají ekonomickou činnost (propagace, kontrola kvality, balení, označování nebo zpracování) v souladu s článkem 152 ve znění nařízení (EU) 2017/2393;

45.  vyzývá všechny členské státy, které zatím neposkytují finanční podporu odvětví produkce ovčího a kozího mléka na základě balíčku předpisů týkajících se mléka, aby tak učinily;

46.  je přesvědčen, že je nutné bránit tomu, aby byly ovčí a kozí produkty prodávány za ceny pod úrovní výrobních nákladů;

47.  vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy prozkoumala dodavatelský řetězec skopového a kozího masa (např. odlišením masa z dospělých zvířat a z mláďat) s cílem zajistit pro zemědělce spravedlivý tržní výnos;

48.  v této souvislosti zdůrazňuje význam přímého uvádění ovčích a kozích produktů na trh;

49.  vyzývá Komisi, aby podporovala podmínky pro přímý prodej ze strany producentů a jejich organizací za účelem omezení umělého navyšování cen;

50.  podporuje rozvoj místních dodavatelských řetězců v rámci odvětví chovu ovcí coby prostředek ke zvýšení příjmů podniků z chovu ovcí, jakož i shody mezi nabídkou a poptávkou, a vyzývá členské státy a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost svým veřejným politikám týkajícím se místních jatek, jež mají pro rozvoj těchto dodavatelských řetězců zásadní význam;

51.  připomíná, že producenti mohou zavést opatření k regulaci dodávek sýra, pocházejícího mimo jiné i z ovčího a kozího mléka, za využití CHOP nebo CHZO v souladu s článkem 150 nařízení (EU) č. 1308/2013;

52.  vítá skutečnost, že platnost těchto nástrojů byla prodloužena do období po roce 2020 jako součást dohody dosažené v rámci jednání o nařízení (EU) č. 2017/2393;

53.  domnívá se, že je nezbytně nutné podporovat koncentraci dodávek mezi zemědělci v organizacích, jako jsou družstva, což posílí jejich vyjednávací pozici v rámci potravinového řetězce, dodá přidanou hodnotu produkci zemědělců, kteří jsou členy těchto organizací, a umožní vykonávat činnosti, které povedou k úsporám nákladů či které je obtížné provádět samostatně, jako jsou inovace a poradenství týkající se hospodářských zvířat;

54.  vybízí orgány v členských státech, v nichž profesní organizace v odvětvích chovu ovcí a koz projevily zájem, aby vypracovaly střednědobé a dlouhodobé strategie pro rozvoj těchto odvětví spolu s návrhy na zlepšení výběru plemen a uvádění produktů na trh;

55.  žádá Komisi a členské státy, aby spustily programy, které producenty povzbudí k zakládání výrobních a prodejních sdružení, k přímému uvádění výrobků na trh a k produkci a označování zvláštních vlastností výrobků ze skopového a kozího masa a mléčných výrobků (například ekologických produktů či regionálních specialit);

56.  vyzývá Komisi, aby zmírnila administrativní požadavky na zprovoznění drobných podniků na výrobu sýra v podnicích chovajících ovce a kozy, čímž umožní zemědělcům zvýšit přidanou hodnotu jejich podniků;

57.  naléhavě vyzývá Komisi, aby posoudila dodatečné nástroje a prostředky, které těmto odvětvím mohou pomoci čelit krizím, dostát globálním výzvám a zajistit jejich udržitelný rozvoj;

58.  považuje za nezbytné, aby pro odvětví chovu ovcí a koz byly připraveny nástroje pro předcházení krizím a rovněž řídící nástroje, aby bylo možné omezit cenovou volatilitu, zajistit spravedlivý výnos pro producenty i příznivé investiční prostředí a aby vedení zemědělských podniků přebírali mladí lidé;

59.  konstatuje, že kvalita skopového a kozího masa z velké části závisí na zdrojích potravin, a že se proto podmínky hospodářské soutěže v odvětvích chovu ovcí a koz v jednotlivých regionech EU liší;

60.  vyzývá vnitrostátní orgány k zajištění toho, aby producenti měli přístup na trhy a byla zřízena specializovaná prodejní místa;

Brexit a obchodní dohody

61.  žádá Komisi, aby zjistila, jaká bude situace na trhu se skopovým masem v období po uskutečnění brexitu, a aby zavedla nezbytná opatření s cílem zabránit závažnému narušení trhu, včetně vytvoření účinnější bezpečnostní sítě určené pro ceny a trhy, za účelem ochrany tohoto odvětví před dopady vystoupení Spojeného království z EU;

62.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při jednání o nových dohodách o volném obchodu s Novým Zélandem a Austrálií postupovala obezřetně, dokud nedokončí analýzu dopadu brexitu na hospodářský chov ovcí a koz, zejména pokud jde o budoucnost kvóty pro jatečně upravená těla ve výši 287 000 tun, již EU u skopového masa stanovila Novému Zélandu a jež je průměrně využívána ze zhruba 75 %, přičemž 48 % směřuje do Spojeného království, a také pokud jde o kvótu pro jatečně upravená těla ve výši 19 200 tun, již EU u skopového masa stanovila Austrálii, z níž je využito téměř 100 %, přičemž 75 % směřuje do Spojeného království;

63.  zastává názor, že by v nových dohodách o volném obchodu mělo být v případě vývozu jehněčího do EU stanoveno rozdělení kvót pro Nový Zéland a Austrálii do oddělených kategorií pro čerstvé či chlazené a mražené maso; připomíná, že zatímco jehňata jsou velmi často v EU uváděna na trh ve věku 6 nebo 9 měsíců, na Novém Zélandu se tak děje ve věku 12 měsíců; zdůrazňuje, že přednostní přístup na trh by neměl být rozšiřován nad úroveň stávajících celních kvót;

64.  připomíná, že Parlament určil skopové maso jako zvláště citlivou položku při jednáních o dohodě o volném obchodu s Novým Zélandem a že ve svém usnesení ze dne 26. října 2017 obsahujícím doporučení Parlamentu Radě týkající se navrhovaného mandátu k vyjednávání pro obchodní jednání s Novým Zélandem(6) podpořil případné vyloučení nejcitlivějších odvětví z jednání;

65.  opakuje, že veškeré dohody o volném obchodu musí být plně v souladu s přísnými normami EU pro dobré životní podmínky zvířat, ochranu životního prostředí a bezpečnost potravin; poznamenává, že nynější celní kvóty pro Nový Zéland mají dopad na produkci skopového masa v EU;

66.  je znepokojen dopisem, který Spojené státy americké a šest dalších významných vývozců zemědělských produktů (Argentina, Brazílie, Kanada, Nový Zéland, Thajsko a Uruguay) zaslaly dne 26. září 2017 zástupcům Spojeného království a EU při Světové obchodní organizaci (WTO) v souvislosti s interními debatami ohledně možného přerozdělení celních kvót pro dovoz mezi Spojeným královstvím a ostatními členskými státy EU;

67.  zdůrazňuje důležitost toho, aby si Spojené království poté, co vystoupí z EU, zachovalo svůj stávající podíl na celních kvótách a aby bylo dosaženo dohody, na jejímž základě nebudou trhy Spojeného království ani EU zahlceny dovezeným skopovým masem, aby se tak předešlo negativním dopadům na producenty ve Spojeném království a EU;

68.  je si vědom toho, jak je britské odvětví produkce skopového masa závislé na unijním trhu, domnívá se ale, že tato situace představuje jak výzvy, tak příležitosti;

69.  domnívá se, že vystoupení Spojeného království z EU by mělo představovat příležitost pro rozvoj evropských odvětví chovu ovcí a koz s ohledem na snížení závislosti EU na dovozu skopového a kozího masa z Nového Zélandu;

70.  vyjadřuje politování nad tím, že více než 1 400 evropských zemědělských produktů, které jsou chráněny zeměpisným označením, nepožívá automaticky rovnocenné ochrany na trzích ve třetích zemích, na něž se vztahují mezinárodní obchodní smlouvy sjednané EU;

71.  žádá, aby se při uzavírání dalších obchodních dohod se třetími zeměmi zohlednila nejistá situace chovatelů ovcí a koz, zejména tím, že budou zařazeni do citlivých odvětví nebo že se zcela vyloučí z jednání, aby se tak předešlo přijetí jakýchkoli ustanovení, která by mohla ohrozit evropský model produkce či poškodit místní nebo regionální ekonomiky;

72.  zdůrazňuje, že výrobní náklady a normy zemí, které jsou předními vývozci skopového a kozího masa, jsou podstatně nižší a méně přísné než v Evropě;

73.  zdůrazňuje, že k těmto odvětvím by mělo být přistupováno odpovídajícím způsobem, například tím, že budou zavedeny celní kvóty nebo odpovídající přechodná období, přičemž je nutné řádně zohlednit stupňující se dopad obchodních dohod na zemědělství, nebo také tím, že tato odvětví budou vyloučena z jednání;

74.  zejména v této souvislosti upozorňuje na závažné problémy spojené s obavami o dobré životní podmínky zvířat při dlouhém převozu ze vzdálených a do vzdálených zemí a se souvisejícím dopadem na životní prostředí;

75.  vyzývá Komisi, aby zavedla závazný regulační systém unijního označování produktů ze skopového masa, případně s využitím celounijního loga, s cílem umožnit spotřebitelům rozlišení mezi produkty z EU a ze třetích zemí; navrhuje, že by takové označení mohlo být vydáváno na základě několika kritérií, včetně systému osvědčení příslušného zemědělského podniku a označení země původu, a to s cílem zajistit, aby byli spotřebitelé plně informováni o místě původu produktu;

76.  domnívá se, že systém musí být navržen takovým způsobem, aby nepoškozoval současné režimy propagačního označování na úrovni členských států i na regionální úrovni;

77.  vyzývá Komisi, aby poskytla pomoc při zpřístupňování vývozních trhů pro skopové maso a droby z EU v zemích, kde v současné době platí zbytečná omezení;

78.  vyzývá Komisi, aby zvážila zvýšení vývozu do severní Afriky, která představuje rostoucí trh uznávající kvalitu a bezpečnost potravin zaručené EU;

79.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávy o potenciálních cílových trzích pro kozí a ovčí masné a mléčné produkty z EU;

80.  vyzývá Komisi, aby podporovala kvalitu produktů vyvážených z EU, především prostřednictvím přísných hygienických norem a sledovatelnosti, jejichž pomocí je zajištěno, že skopové a kozí maso má vyšší kvalitu než totéž maso vyvážené z Nového Zélandu a Austrálie; upozorňuje na to, že úzké zaměření EU na kvalitu je věcí, která by měla být zdůrazňována s cílem povzbudit spotřebu evropského skopového a kozího masa;

Systém elektronické identifikace

81.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily harmonizaci toleranční úrovně při sankcionování zemědělců chovajících hospodářská zvířata za neúmyslné chyby při označování ovcí a používání systému elektronické identifikace, a to pod podmínkou, že tento postoj nepovede k toleranci vyššího rozpětí chyb než v případě preventivní zdravotní péče o zvířata a že bude opodstatněn s ohledem na přístup "jedno zdraví“;

82.  uznává význam jednotného přístupu k preventivní zdravotní péči o zvířata v Unii, jakož i důležitost zkvalitňování této péče;

83.  zdůrazňuje, že členské státy by měly provádět právní předpisy bez výjimky;

84.  upozorňuje na to, že míra ztrát ušních značek je vyšší u ovcí pasených extenzivně v oblastech s přírodními omezeními než u jiných hospodářských zvířat v nížinných systémech, a žádá Komisi, aby tuto skutečnost vzala na vědomí;

85.  žádá Komisi a členské státy, aby prozkoumaly možnost navržení zjednodušeného identifikačního systému pro malá stáda v extenzivní produkci určené pro místní obvody, který nebude ke škodě účinné sledovatelnosti produktů, a aby zavedla pružnější a na růst zaměřené předpisy týkající se používání elektronických ušních značek;

86.  konstatuje, že identifikační systémy by měly být navrženy takovým způsobem, aby byla minimalizována byrokratická zátěž; zdůrazňuje, že pokud budou muset producenti s nízkými příjmy zavést nákladné a povinné systémy elektronické identifikace, budou potřebovat finanční pomoc;

Zdravotní aspekty

87.  konstatuje, že propuknutí nákaz zvířat má katastrofální důsledky pro životní podmínky zvířat, zemědělců a místních obyvatel;

88.  zdůrazňuje, že zdraví lidí a zvířat musí být vždy upřednostněno;

89.  domnívá se, že je zapotřebí přijmout více opatření, aby se zabránilo propuknutí nákaz zvířat s přeshraničním rozměrem a omezil důsledek odolnosti vůči antibiotikům, a že je rovněž nutné podporovat očkování v zájmu boje proti šíření nakažlivých nemocí u ovcí a koz;

90.  vyzývá Komisi, aby poskytla pobídky a podporu pro chovatele ovcí a koz, kteří jsou schopni prokázat, že dosáhli vysoké míry očkování svých zvířat, a to v souladu s evropským akčním plánem „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci, neboť by v opačném případě byl pro zemědělce k dispozici jen nízký počet pobídek, aby tak učinili;

91.  vyzývá Komisi, aby prostřednictvím nové strategie EU v oblasti zdraví zvířat, financováním výzkumu, náhradou ztrát, poskytováním záloh na platby atd. zlepšila svou schopnost reagovat na závažné nákazy zvířat, jako je například katarální horečka ovcí;

92.  vyzývá k vypracování plánu pro předcházení onemocnění a úmrtnosti samčích mláďat na základě skutečné hodnoty zvířete a s ohledem na prioritu dobrých životních podmínek jak samčích kůzlat, tak dospělých koz;

93.  vyzývá Komisi, aby usnadnila využívání imunoprecizních očkovacích látek první prostředek k boji proti možným výskytům nákazy v těchto odvětvích;

94.  zdůrazňuje potřebu zlepšit dostupnost léčivých a veterinárních přípravků pro chov ovcí a koz na úrovni EU prostřednictvím podpory farmaceutického výzkumu a usnadnění získání povolení k uvedení na trh;

95.  vyzývá Komisi a členské státy, aby opětovně vyhodnotily úroveň monitorování zdraví divokých zvířat, zvláště v oblastech s extenzivním pastevectvím;

Dravci

96.  připomíná, že rozmnožení predátorů je mimo jiné důsledkem nynějších unijních právních předpisů zaměřených na ochranu původních druhů divokých zvířat;

97.  podporuje revizi příslušných příloh směrnice o přírodních stanovištích za účelem kontroly a řízení vysokého počtu dravců v určitých oblastech pastvy;

98.  vyzývá Komisi, aby vzala v úvahu pružnost, kterou tato směrnice poskytuje, s cílem řešit tyto obtíže, aniž by byl ohrožen udržitelný rozvoj těchto venkovských oblastí;

99.  zdůrazňuje, že u jakýchkoli zvažovaných návrhů je zapotřebí objektivního přístupu založeného na vědeckých poznatcích, který zohlední chování zvířat, vztah dravce a kořisti, přesnou regionálně specifickou kvantifikaci predačního nebezpečí podle druhů uvedených ve směrnici o přírodních stanovištích, dynamiku pastvin i další ekologické otázky;

100.  zdůrazňuje, že útoky vlků a nechráněných kříženců vlka a psa na stáda se stupňují navzdory vynakládání stále větších zdrojů, které jsou pro zemědělce a komunity čím dál více nákladnější;

101.  konstatuje, že se nyní začínají ukazovat hranice opatření doporučených a prováděných s cílem ochránit stáda, neboť počet ztracených zvířat podstatně vzrostl;

102.  upozorňuje na to, že tato neúčinnost v současnosti zpochybňuje budoucnost druhů zemědělství šetrných vůči životnímu prostředí, jako je pastevectví, jelikož někteří zemědělci začínají uzavírat prostor, v němž se jejich zvířata pohybují, což brzy povede nejen k opuštění velmi rozlehlých oblastí a vzniku velkých požárů a nebezpečí pádů lavin, ale také posune zemědělské podniky směrem k intenzivnějším formám zemědělství;

103.  vybízí Komisi a členské státy, jakož i místní a regionální orgány, aby při konzultaci se zemědělci a dalšími zúčastněnými stranami zvážily opatření na rozvoj venkova v zájmu ochrany stád, poskytovaly náležitou náhradu za ztráty způsobené útoky velkých dravců, včetně dravců nechráněných podle směrnice o přírodních stanovištích, a aby přizpůsobily pomoc účelu doplnit stáda;

104.  považuje za nezbytné učinit kroky za účelem revize statusu ochrany dravců v rámci Bernské úmluvy;

105.  naléhavě vyzývá členské státy, aby provedly doporučení obsažená v této úmluvě, aby se předešlo rozmnožení kříženců vlka a psa, neboť tito kříženci ohrožují zachování druhu Canis lupus a lze jim z velké části přisoudit útoky na stáda ovcí a koz;

106.  bere na vědomí částečný úspěch programů na opětovné nasazení plemen ovčáckých psů coby prostředku k odrazení vlků nebo přinejmenším kříženců;

107.  navrhuje určit tzv. veřejné ochránce práv pro vlky, aby sloužili jako prostředník mezi odlišnými zájmy a při sporech ohledně statusu ochrany a povinnosti nahradit ztráty způsobené vlkem s ohledem na model tzv. veřejného ochránce práv pro medvědy, který se v některých členských státech ukázal jako úspěšný;

108.  vyzývá Komisi, aby zohlednila doporučení, která předložil Parlament ve svém usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o akčním plánu pro přírodu, lidi a hospodářství;

109.  vyzývá Komisi a členské státy, aby v zájmu zlepšení situace zaměstnanosti v těchto odvětvích vypracovaly program pro zkvalitnění výcviku hlídacích a ovčáckých psů a poskytování odborné přípravy pro jejich správné použití v podnicích chovajících hospodářská zvířata a aby byla za tímto účelem naléhavě prohloubena přeshraniční spolupráce a sdílení myšlenek a osvědčených postupů mezi orgány, chovateli a ochránci, pokud jde o velké dravce;

110.  vyzývá k vytvoření chráněných oblastí pastvin, kde bude možné velké dravce usměrňovat, aby tak jejich návrat nevedl k nezdarům v zemědělských postupech příznivých dobrým životním podmínkám zvířat (migrační chov ovcí, otevřené ustájení atd.) nebo v tradičním zemědělství a pastvinářském hospodařením (letní pastva ve vysokých nadmořských výškách);

Jatka

111.  konstatuje, že koncentrace je v jatečním odvětví na vzestupu a odráží se v tom, že skupiny zpracovávající maso kontrolují celý řetězec v rámci masného průmyslu od živých zvířat až po balené čerstvé maso, což vede nejen k delším převozním trasám pro živá zvířata, ale také k vyšším nákladům a nižší výnosnosti pro producenty;

112.  vyzývá Komisi, aby určila podpůrná opatření pro zřízení míst určených pro porážky a zjednodušení postupů pro vydání povolení;

113.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily místní sítě, které mohou působit jako prostředek ke zvýšení příjmů, a to tím, že usnadní zakládání místních a mobilních jatek, která jsou pro strukturu těchto odvětví nezbytná;

Odborná příprava

114.  vyzývá členské státy, aby pro představitele odvětví zavedly programy odborné přípravy zaměřené na to, jak zvýšit hodnotu produktů takovým způsobem, aby mohly soutěžit s dalšími masnými a mléčnými produkty;

115.  považuje za životně důležité, že pastevecké školy, které se zaměřují na sezónní přesun zvířat na jiné pastviny, jsou zakládány v členských státech, kde je tento druh hospodaření běžnější, a to s cílem nabídnout alternativní zdroj pracovních míst v zemědělském chovu zvířat, který bude ku prospěchu generační obměny a zároveň pomůže posílit důstojnost a společenské uznání tradiční profese pasení hospodářských zvířat;

116.  považuje za nezbytné usnadnit nejen inovace (postupy při hospodaření, nové produkty atd.), ale také poradenství i úvodní a probíhající odbornou přípravu v odvětvích chovu ovcí a koz;

Ostatní záležitosti

117.  vyzývá Komisi, aby uplatňovala a vymáhala příslušné právní předpisy EU, především nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy;

118.  považuje na nezbytné dodržovat soulad s rozsudkem Soudního dvora Evropské unie, v němž se stanoví, že ochrana dobrých životních podmínek zvířat nekončí na vnějších hranicích EU a že přepravci zvířat, jež jsou vyvážena z Evropské unie, musí proto dodržovat unijní pravidla pro dobré životní podmínky zvířat, a to i mimo EU;

119.  upozorňuje na nedostatek vody v mnoha regionech, kde se chovají ovce a kozy, zejména ve Středomoří, což je situace, která se s globálním oteplováním bude jen zhoršovat;

120.  zdůrazňuje proto, že je nutné zabezpečit lepší řízení vodních zdrojů prostřednictvím uzpůsobených zařízení s ohledem na rozložení dešťových srážek během roku a otázku udržitelnosti;

o
o   o

121.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 286 E, 27.11.2009, s. 41.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0441.
(3) https://www.nationaleombudsman.nl/onderzoeken/2012/100
(4) https://www.nationaleombudsman.nl/onderzoeken/2017030-onderzoek-naar-de-lessen-die-de-overheid-uit-de-qkoorts-epidemie-heeft
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15).
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0420.


Pluralita a svoboda sdělovacích prostředků v Evropské unii
PDF 479kWORD 64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. května 2018 o pluralitě a svobodě sdělovacích prostředků v Evropské unii (2017/2209(INI))
P8_TA(2018)0204A8-0144/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 6, 7, 9, 10, 11 a 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na články 9, 10 a 16 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 11 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech, judikaturu Evropského soudu pro lidská práva a Evropskou sociální chartu,

–  s ohledem na Mezinárodní úmluvu o odstranění všech forem rasové diskriminace přijatou a otevřenou k podpisu a ratifikaci usnesením Valného shromáždění č. 2106 ze dne 21. prosince 1965,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(1),

–  s ohledem na protokol č. 29 o systému veřejnoprávního vysílání v členských státech,

–  s ohledem na Evropskou chartu svobody tisku,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu,

–  s ohledem na prohlášení, doporučení a usnesení Výboru ministrů a Parlamentního shromáždění Rady Evropy a na stanoviska a seznam kritérií Benátské komise,

–  s ohledem na studii Rady Evropy s názvem „Journalists under pressure – Unwarranted interference, fear and self-censorship in Europe“ (Novináři pod nátlakem – neoprávněné zásahy, strach a autocenzura v Evropě),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, Úmluvu OSN proti korupci a Úmluvu UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů,

–  s ohledem na obecnou připomínku č. 34 Výboru pro lidská práva OSN,

–  s ohledem na hlavní zásady OSN týkající se podnikání a lidských práv,

–  s ohledem na příslušné rezoluce Valného shromáždění OSN, Rady OSN pro lidská práva a na zprávy zvláštního zpravodaje OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu názoru a projevu,

–  s ohledem na akční plán OSN týkající se bezpečnosti novinářů a problému beztrestnosti,

–  s ohledem na práci, již odvedla Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v oblasti svobody sdělovacích prostředků, konkrétně zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků,

–  s ohledem na práci, kterou odvedla platforma Rady Evropy pro podporu ochrany žurnalistiky a bezpečnosti novinářů,

–  s ohledem na společné prohlášení o svobodě projevu a „falešných zprávách“, dezinformacích a propagandě, které 3. března 2017 vydal zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu názoru a projevu, zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků, zvláštní zpravodaj Organizace amerických států pro svobodu projevu a zvláštní zpravodaj Africké komise pro lidská práva a práva národů pro svobodu projevu a přístup k informacím,

–  s ohledem na výsledky světového indexu svobody tisku, který zveřejnila organizace Reportéři bez hranic, a na výsledky sledování plurality sdělovacích prostředků prováděného Střediskem pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků Evropského univerzitního institutu,

–  s ohledem na dokument s názvem „Defining Defamation: Principles on Freedom of Expression and Protection of Reputation“ (Definice pomluvy: zásady svobody projevu a ochrany dobrého jména) publikovaný organizací Článek 19,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 21. května 2013 o Chartě EU: standardní podmínky svobody sdělovacích prostředků v celé EU(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. března 2014 o programu agentury NSA (USA) pro sledování, subjektech členských států pro sledování a dopadech na základní práva občanů EU a na transatlantickou spolupráci v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(3) a na své usnesení ze dne 29. října 2015 o opatřeních v návaznosti na usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2014 o hromadném elektronickém sledování občanů EU(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o elektronické demokracii v Evropské unii: potenciál a výzvy(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2016 obsahující doporučení Komisi o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva(6),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU(7) a ze dne 24. října 2017 o legitimních opatřeních na ochranu oznamovatelů jednajících ve veřejném zájmu při zveřejňování důvěrných informací společností a veřejných orgánů(8),

–  s ohledem na závěry Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků v digitálním prostředí(9),

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline a na pokyny Komise týkající se podpory svobody a integrity sdělovacích prostředků v zemích procesu rozšíření ze strany EU v období 2014–2020,

–  s ohledem na výroční kolokvium o základních právech v roce 2016 pořádané Komisí s názvem „Media pluralism and democracy“ (Pluralita sdělovacích prostředků a demokracie) a na relevantní příspěvky zveřejněné Agenturou Evropské unie pro základní práva,

–  s ohledem na existenci skupiny odborníků na vysoké úrovni pro boj proti falešnému zpravodajství a dezinformacím online, která byla jmenována Komisí s cílem poskytovat poradenství ohledně rozsahu fenoménu falešných zpráv a ohledně vymezení úloh a odpovědnosti příslušných zúčastněných stran,

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (EIOÚ) z května 2016 k přezkumu směrnice o soukromí a elektronických komunikacích (2002/58/ES),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV(10),

–  s ohledem na závěry Evropské rady o bezpečnosti a obraně ze dne 22. června 2017,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro právní záležitosti (A8-0144/2018),

A.  vzhledem k tomu, že právo na svobodu projevu a svobodu názoru jsou základními lidskými právy a nezbytnými podmínkami pro plný osobní rozvoj jednotlivců a jejich aktivní zapojení do demokratické společnosti, pro uskutečnění zásad transparentnosti a zodpovědnosti a pro naplnění dalších lidských práv a základních svobod;

B.  vzhledem k tomu, že pluralitu nelze oddělit od svobody, demokracie a právního státu;

C.  vzhledem k tomu, že právo informovat a právo být informován, jsou součástí základních demokratických hodnot, na nichž je Evropská unie založena;

D.  vzhledem k tomu, že význam pluralitních, nezávislých a důvěryhodných sdělovacích prostředků jakožto strážců a hlídačů demokracie a právního státu nesmí být podceňován;

E.  vzhledem k tomu, že svoboda, pluralita a nezávislost sdělovacích prostředků jsou základními složkami práva na svobodu projevu; vzhledem k tomu, že sdělovací prostředky hrají v demokratické společnosti zcela zásadní roli, neboť slouží jako veřejní hlídací psi a přispívají k posílení postavení občanů prostřednictvím zvyšování jejich povědomí o současném politickém a sociálním prostředí a vedou k jejich vědomé účasti na demokratickém životě; vzhledem k tomu, že rozsah role sdělovacích prostředků by měl být rozšířen, aby tyto prostředky obsáhly i online a občanskou žurnalistiku a stejně tak práci bloggerů, uživatelů internetu, aktivistů sociálních médií a obránců lidských práv a byla tak zohledněna současná zásadně proměněná podoba sdělovacích prostředků, přičemž musí být respektováno právo na soukromí; vzhledem k tomu, že neutralita sítí je jednou ze základních zásad otevřeného internetu;

F.  vzhledem k tomu, že falešné zprávy, internetová šikana nebo pornografická pomsta jsou předmětem rostoucích obav naší společnosti, zejména mezi mladými lidmi;

G.  vzhledem k tomu, že šíření falešných zpráv a dezinformací v sociálních médiích nebo prostřednictvím internetových vyhledávačů výrazně narušilo důvěryhodnost tradičních sdělovacích prostředků, což ve svém důsledku paralyzuje jejich schopnost působit jako hlídací psi;

H.  vzhledem k tomu, že povinností veřejných orgánů je nejen zdržet se zavádění omezení svobody projevu, ale že mají rovněž pozitivní povinnost přijmout právní a regulační rámec, který pomáhá rozvoji svobodných, nezávislých a pluralitních sdělovacích prostředků;

I.  vzhledem k tomu, že podle článků 2 a 4 Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace a článku 30 Všeobecné deklarace lidských práv nesmí být svoboda projevu nikdy použita k obraně projevů, které úmluvu a deklaraci porušují, jako jsou nenávistné projevy nebo propaganda založené na myšlenkách či teoriích o nadřazenosti jedné rasy nebo skupiny osob určité barvy pleti nebo etnické skupiny nebo projevy, které se snaží ospravedlnit či prosazovat rasovou nenávist a diskriminaci v jakékoliv formě;

J.  vzhledem k tomu, že veřejné orgány mají povinnost chránit nezávislost a nestrannost veřejných sdělovacích prostředků, a to zejména jakožto subjektů sloužících demokratickým společnostem, nikoliv vyhovujících zájmům vlád, které jsou právě u moci;

K.  vzhledem k tomu, že orgány musí rovněž zajistit, aby sdělovací prostředky dodržovaly platné právní předpisy;

L.  vzhledem k tomu, že nedávný politický vývoj v různých členských státech, ve kterých jsou nacionalismus a populismus na vzestupu, vedl ke zvýšenému tlaku na novináře a k hrozbám na jejich adresu, což svědčí o tom, že Evropská unie musí zajistit, podporovat a bránit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků;

M.  vzhledem k tomu, že podle Rady Evropy mají nekalé praktiky a zločiny spáchané vůči novinářům státními i nestátními subjekty závažný a odrazující účinek s ohledem na svobodu projevu; vzhledem k tomu, že riziko a frekvence neoprávněných zásahů zvyšuje pocit strachu mezi novináři, občanskými novináři, bloggery a dalšími informačními činiteli, vede k potenciálnímu vyššímu stupni autocenzury a zároveň oslabuje práva občanů na informace a spoluúčast;

N.  vzhledem k tomu, že zvláštní zpravodaj OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu názoru a projevu v září 2016 připomněl, že vlády nesou odpovědnost nejen za respekt k žurnalistice, ale také za to, aby zajistily, že novináři a jejich zdroje budou chráněni přísnými zákony, stíháním pachatelů a v nutných případech i poskytnutím dostatečné ochrany;

O.  vzhledem k tomu, že novináři i další aktéři působící v oblasti sdělovacích prostředků se v Evropské unii stále potýkají s násilím, výhrůžkami, obtěžováním nebo veřejným zostuzováním, zejména kvůli svým investigativním činnostem s cílem chránit veřejný zájem před zneužíváním moci, korupcí, porušováním lidských práv nebo trestnou činností;

P.  vzhledem k tomu, že zajištění bezpečnosti a ochrany novinářů a dalších aktérů působících v oblasti sdělovacích prostředků je předpokladem k tomu, aby mohli plně hrát svou úlohu a vykonávat to, k čemu jsou předurčeni, tj. náležitě informovat občany a efektivně se účastnit veřejné diskuse;

Q.  vzhledem k tomu, že podle platformy Rady Evropy na ochranu žurnalistiky a bezpečnosti novinářů jsou ve více než polovině případů útoků na pracovníky sdělovacích prostředků pachateli státní činitelé;

R.  vzhledem k tomu, že investigativní žurnalistika by měla být podporována jako projev občanské angažovanosti a akt občanské ctnosti podporovaný komunikací, učením, vzděláváním a odbornou přípravou;

S.  vzhledem k tomu, že radikální vývoj systému sdělovacích prostředků, rychlý růst online rozměru plurality sdělovacích prostředků a zvýšení počtu vyhledávačů a platforem sociálních médií představují výzvu i příležitost pro propagaci svobody projevu, pro demokratizaci vytváření zpráv zapojením občanů do veřejné diskuse a pro přeměnu rostoucího počtu uživatelů informací na jejich tvůrce; vzhledem k tomu, že v důsledku koncentrace moci mediálních konglomerátů, provozovatelů platforem a zprostředkovatelů internetových služeb a kontroly ekonomických korporací a politických subjektů nad sdělovacími prostředky hrozí negativní důsledky pro pluralitu veřejné diskuse a přístup k informacím a dopad na svobodu, integritu, kvalitu a redakční nezávislost novinářů a vysílacích sdělovacích prostředků; vzhledem k tomu, že rovné podmínky na evropské úrovni jsou nutné k tomu, aby bylo zajištěno, že vyhledávače, platformy sociálních médií a další technologičtí giganti budou respektovat pravidla jednotného digitálního trhu EU v oblastech, jako je ochrana elektronického soukromí a hospodářská soutěž;

T.  vzhledem k tomu, že novináři vyžadují přímý, okamžitý a neomezený přístup k informacím od orgánů veřejné správy, aby náležitě přiměli orgány zodpovídat se ze své činnosti;

U.  vzhledem k tomu, že informace získané na základě práva na investigativní šetření a informace získané prostřednictvím oznamovatelů se vzájemně doplňují a jedny i druhé jsou zásadní pro to, aby mohli novináři plnit své poslání konat ve veřejném zájmu;

V.  vzhledem k tomu, že novináři potřebují plnou právní ochranu při využívání a šíření takových informací ve veřejném zájmu v rámci své práce;

W.  vzhledem k tomu, že právo požadovat a dostávat informace od orgánů veřejné správy je v celé Evropské unii stále nedůsledné a neúplné;

X.  vzhledem k tomu, že v jakékoli demokratické společnosti hraje oblast sdělovacích prostředků klíčovou úlohu; vzhledem k tomu, že účinek hospodářské krize spolu se současně probíhajícím nárůstem platforem sociálních médií a dalších špičkových technologických gigantů a vysoce selektivních příjmů z reklamy výrazně zvýšil nejistotu pracovních podmínek a sociální nejistotu mediálních činitelů, včetně nezávislých novinářů, což vede k dramatickému poklesu profesních, společenských a kvalitativních norem žurnalistiky a může negativně ovlivnit jejich redakční nezávislost;

Y.  vzhledem k tomu, že Evropská audiovizuální observatoř Rady Evropy odsoudila vznik digitálního duopolu společností Google a Facebook, který odpovídá za téměř 85 % veškerého růstu trhu s digitální reklamou v roce 2016, čímž ohrožuje budoucnost tradičních mediálních společností financovaných z reklamy, jako jsou komerční televizní stanice, noviny a časopisy, které mají mnohem nižší divácký dosah;

Z.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s politikou rozšíření má Komise povinnost vyžadovat důsledné plnění kodaňských kritérií včetně svobody projevu a sdělovacích prostředků, a proto by EU měla být v této oblasti příkladem nejvyšších standardů; vzhledem k tomu, že jakmile se státy stanou členy EU, jsou i nadále a nezpochybnitelně vázány závazky v oblasti lidských práv na základě Smluv o EU a Listiny základních práv Evropské unie, a že respektování svobody projevu a sdělovacích prostředků ve členských státech by mělo podléhat pravidelné kontrole; vzhledem k tomu, že úsilí EU může být v celosvětovém měřítku vnímáno jako věrohodné pouze tehdy, pokud svoboda tisku a sdělovacích prostředků bude zaručena a dodržována i v Unii samotné;

AA.  vzhledem k tomu, že při výzkumech se soustavně zjišťují doklady toho, že ženy patří v odvětví sdělovacích prostředků mezi menšiny, zejména na tvůrčích pozicích, a jsou výrazně nedostatečně zastoupeny na vyšších, rozhodovacích úrovních; vzhledem k tomu, že studie o zapojení žen v oboru žurnalistiky naznačují, že ačkoli mezi zájemci o žurnalistiku je mezi ženami a muži poměrně dobrá rovnováha, rozdělení odpovědnosti za rozhodování se vyznačuje značnou nerovností mezi ženami a muži;

AB.  vzhledem k tomu, že ustanovení Listiny základních práv Evropské unie a SEU, která zajišťují dodržování těchto zásad, jsou prováděna prostřednictvím pozitivních opatření s cílem prosazovat svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a podporovat kvalitu, přístupnost a dostupnost (pozitivní svoboda), zároveň však vyžadují přehlížení ze strany veřejných orgánů, aby se zabránilo škodlivé agresi (negativní svoboda);

AC.  vzhledem k tomu, že nezákonné a svévolné sledování, zejména je-li prováděno v masovém měřítku, je neslučitelné s lidskými právy a základními svobodami, mimo jiné se svobodou projevu – včetně svobody tisku a ochrany důvěrnosti novinářských zdrojů – a s právem na soukromí a ochranu údajů; vzhledem k tomu, že při šíření projevů nenávisti a při vytváření podhoubí pro radikalizaci vedoucí k násilnému extremismu hrají určitou roli internet a sociální média tím, že se na nich distribuuje nelegální obsah, který je zvláště zaměřen na mladé lidi; vzhledem k tomu, že potírání takovýchto jevů vyžaduje úzkou a koordinovanou spolupráci všech relevantních subjektů na všech úrovních správy (místní, regionální i vnitrostátní) a rovněž spolupráci s občanskou společností a soukromým sektorem; vzhledem k tomu, že účinné právní předpisy a činnosti v oblasti bezpečnosti a boje proti terorismu a také opatření mající za cíl bojovat proti projevům nenávisti a násilnému extremismu by měly vždy být vázány povinnostmi dodržovat základní práva, aby nedocházelo k jakýmkoli konfliktům s ochranou svobody projevu;

AD.  vzhledem k tomu, že s odkazem na Radu Evropy je whistleblowing (oznamování nekalých praktik) základním aspektem svobody projevu a hraje zásadní roli při odhalování a hlášení nesrovnalostí a protiprávního jednání a při posilování demokratické zodpovědnosti a transparentnosti; vzhledem k tomu, že whistleblowing je klíčovým zdrojem informací při boji proti organizované trestné činnosti, při vyšetřování, zjišťování a zveřejňování případů korupce ve veřejném i soukromém sektoru a při odhalování strategií uplatňovaných soukromými společnostmi s cílem vyhnout se daňovým povinnostem; vzhledem k tomu, že odpovídající ochrana oznamovatelů na unijní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni a také prosazování kultury uznávání důležité role, kterou oznamovatelé ve společnosti hrají, jsou nezbytnými předpoklady zajištění efektivnosti této role;

AE.  vzhledem k tomu, že v souvislosti s bojem proti korupci a nesprávným úředním postupům v EU by měl být na investigativní žurnalistiku brán zvláštní ohled a měla by jí být poskytována finanční podpora, neboť se jedná o nástroj sloužící veřejnému zájmu;

AF.  vzhledem k tomu, že podle zjištění nástroje monitorování plurality sdělovacích prostředků zůstává vlastnictví sdělovacích prostředků vysoce koncentrované, což představuje významné riziko pro rozmanitost informací a názorů zastoupených v mediálním obsahu;

AG.  vzhledem k tomu, že na informování o záležitostech EU a práci institucí a agentur EU by se měla rovněž vztahovat stejná kritéria plurality a svobody sdělovacích prostředků jako na vnitrostátní zpravodajství, a mělo by mít mnohojazyčnou podporu, aby bylo přístupné pro co nejvíce občanů EU;

1.  vyzývá členské státy, aby zavedly odpovídající opatření s cílem zabezpečit a podporovat pluralitní, nezávislé a svobodné mediální prostředí, včetně zajištění přiměřeného veřejného financování, ve službách demokratické společnosti, včetně nezávislosti a udržitelnosti veřejnoprávních sdělovacích prostředků a komunitních a místních médií, jež jsou klíčovými prvky prostředí příznivého pro zabezpečení základního práva na svobodu projevu a informace;

2.  zdůrazňuje sdílenou odpovědnost zákonodárců, novinářů, vydavatelů a internetových zprostředkovatelů, ale také občanů jako spotřebitelů informací;

3.  vyzývá orgány EU, aby zaručily plné provádění Listiny základních práv Evropské unie ve všech svých rozhodnutích, akcích a politikách, jakožto prostředek důsledného prosazování plurality a svobody sdělovacích prostředků před nepřiměřeným vlivem vnitrostátních veřejných orgánů; v této souvislosti žádá Komisi, aby zavedla posuzování dopadu na lidská práva pro hodnocení svých legislativních návrhů a aby předložila návrh na zřízení mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva v souladu s příslušným usnesením Parlamentu ze dne 25. října 2016;

4.  zdůrazňuje, že je třeba zavést nezávislé monitorovací mechanismy s cílem zhodnotit situaci svobody a plurality sdělovacích prostředků v EU, a to jako prostředek k prosazování a ochraně práv a svobod zakotvených v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie a článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech, a pohotově reagovat na jejich možné ohrožení a porušování; vyzývá Komisi a členské státy, aby plně podporovaly a posílily nástroje, které již byly v této souvislosti vyvinuty, jako je monitorování plurality sdělovacích prostředků a platforma Rady Evropy na ochranu žurnalistiky a bezpečnosti novinářů;

5.  vyzývá Komisi, aby jakožto strážkyně Smluv přistupovala k pokusům vlád členských států o omezení svobody a plurality sdělovacích prostředků jako k závažnému a systémovému zneužití moci a kroku, který je v rozporu se základními hodnotami Evropské unie zakotvenými v článku 2 SEU, jimiž skutečně jsou, neboť právo na svobodu projevu a svobodu názoru jsou základními lidskými právy a svoboda sdělovacích prostředků, pluralita a nezávislost hrají v demokratické společnosti zásadní úlohu, a to i v tom smyslu, že fungují jako kontrola vlády a státní moci;

6.  vyzývá členské státy, aby provedly nezávislý přezkum svých příslušných právních předpisů a postupů s cílem chránit svobodu projevu a svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků;

7.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad nekalými praktikami, zločiny a vražednými útoky, k nimž ještě stále dochází vůči novinářům a pracovníkům sdělovacích prostředků v členských státech kvůli jejich činnosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby se za každou cenu snažily zabránit tomuto násilí, zajistit zodpovědnost, zabránit beztrestnosti a zaručit, že oběti a jejich rodiny budou mít přístup k odpovídajícím právním prostředkům; vybízí členské státy, aby ve spolupráci s novinářskými organizacemi zřídily nezávislý a nestranný regulační orgán pro sledování a dokumentování násilí a výhrůžek vůči novinářům a podávání zpráv o nich a zabývající se také ochranou a bezpečností novinářů v jednotlivých státech; kromě toho vyzývá členské státy, aby plně uplatňovaly doporučení Rady Evropy CM/Rec(2016)4 o ochraně žurnalistiky a bezpečnosti novinářů a dalších mediálních činitelů;

8.  vyjadřuje své znepokojení nad zhoršujícími se pracovními podmínkami novinářů a množstvím psychického násilí, kterého jsou novináři svědky; vyzývá proto členské státy, aby v úzké spolupráci s novinářskými organizacemi vypracovaly vnitrostátní akční plány za účelem zlepšení pracovních podmínek novinářů a aby zajistily, že novináři nebudou obětmi psychického násilí;

9.  je znepokojen stavem svobody sdělovacích prostředků na Maltě, jenž nastal v říjnu 2017 po zavraždění protikorupční novinářky Daphne Caruanové Galiziové, která byla rovněž obětí obtěžování, a to mimo jiné v podobě předběžného zmrazení jejích bankovních účtů a výhrůžek ze strany nadnárodních společností;

10.  důrazně odsuzuje vraždu slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové;

11.  vítá rozhodnutí pojmenovat tiskové středisko Evropského parlamentu po zavražděné novinářce Daphne Caruanové Galiziové; v této souvislosti znovu opakuje svou výzvu, aby po Daphne Caruanové Galiziové byla pojmenována i každoroční cena Evropského parlamentu za investigativní žurnalistiku;

12.  žádá Konferenci předsedů, aby předložila návrh toho, jak by Parlament mohl uctít práci Jána Kuciaka, a aby zvážila možnost, že po něm pojmenuje stáže pro novináře v Parlamentu;

13.  vyzývá členské státy, aby plně podpořily iniciativu zahájenou organizací Reportéři bez hranic za účelem jmenování zvláštního zástupce generálního tajemníka OSN pro bezpečnost novinářů;

14.  vyzývá členské státy, aby vytvořily a zachovaly, a to v právních předpisech i v praxi, bezpečné prostředí pro novináře a další mediální činitele, včetně zahraničních novinářů, kteří vykonávají svou žurnalistickou činnost v členských státech, a umožnily jim dělat svou práci zcela nezávisle a bez nepatřičných zásahů, jako je vyhrožování násilím, obtěžování, finanční, ekonomický a politický nátlak, naléhání na odhalení důvěrných zdrojů a materiálů a cílené sledování; zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zajistily účinné postupy právní nápravy v souvislosti s výše uvedeným jednáním pro novináře, jejichž svoboda výkonu své práce byla ohrožena, aby nebyli nuceni k samocenzuře; zdůrazňuje, že při zvažování opatření, která se mají zabývat bezpečností novinářů, je důležité zaujmout přístup zohledňující rovnost pohlaví;

15.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit přiměřené pracovní podmínky pro novináře a pracovníky sdělovacích prostředků v naprostém souladu s požadavky Listiny základních práv Evropské unie a Evropské sociální charty, aby se zabránilo nepatřičnému internímu a externímu tlaku, závislosti, zranitelnosti a nestabilitě, a tudíž riziku autocenzury; zdůrazňuje, že nezávislou žurnalistiku nemůže zaručit a podporovat samotný trh; žádá proto Komisi a členské státy, aby podpořily a vypracovaly nové sociálně udržitelné hospodářské modely zaměřené na financování a podporu kvalitní a nezávislé žurnalistiky a zajistily, aby veřejnost byla přesně informována; žádá členské státy, aby posílily finanční podporu pro poskytovatele veřejných služeb a investigativní žurnalistiku, aniž by se zapojovaly do redakčních rozhodnutí;

16.  odsuzuje pokusy vlád umlčet kritické sdělovací prostředky a zničit svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků, a to i prostřednictvím sofistikovanějších způsobů, které v rámci platformy Rady Evropy na ochranu žurnalistiky a bezpečnosti novinářů obvykle nespustí varovné signály, jako jsou například členové vlád a jejich „známí“, kteří skupují komerční sdělovací prostředky a přebírají kontrolu nad těmi veřejnoprávními, aby sloužily jednostranným zájmům;

17.  zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat a rozšiřovat oblast působnosti Evropského střediska pro svobodu tisku a sdělovacích prostředků, zejména pokud jde o právní podporu ohrožených novinářů;

18.  poukazuje na to, že pracovníci působící v oblasti sdělovacích prostředků pracují často v nejistých podmínkách, pokud jde o smlouvy, mzdy a sociální záruky, což má negativní dopad na jejich schopnost odvádět řádně svou práci a je tak omezována svoboda sdělovacích prostředků;

19.  uznává, že svoboda projevu může podléhat omezením – pokud jsou stanovena zákonem, mají legitimní cíl a jsou nezbytná v demokratické společnosti – mimo jiné v zájmu ochrany pověsti a práv druhých; vyjadřuje však znepokojení nad negativními a odrazujícími účinky, které by mohly mít trestněprávní předpisy proti pomluvě na právo na svobodu projevu, svobodu tisku a veřejnou diskusi; vyzývá členské státy, aby se zdržely zneužívání trestněprávních předpisů proti pomluvě tak, že naleznou patřičnou rovnováhu mezi právem na svobodu projevu a právem na respektování soukromí a rodinného života, včetně pověsti, přičemž musí být být zajištěno právo na účinnou nápravu a nesmějí být ukládány příliš přísné a neúměrné tresty a sankce, v souladu s kritérii stanovenými ESLP;

20.  vyzývá Komisi, aby navrhla směrnici namířenou proti strategickým žalobám proti účasti veřejnosti ve veřejné debatě, která bude chránit nezávislé sdělovací prostředky před obtěžujícími soudními řízeními majícími za cíl je v EU umlčet nebo zastrašit;

21.  domnívá se, že zapojení do demokratických procesů je založeno v první řadě na skutečném a nediskriminačním přístupu k informacím a znalostem; vyzývá EU a členské státy, aby vytvořily adekvátní politiky, jež by vedly k dosažení všeobecného přístupu k internetu a k tomu, aby byl přístup k internetu – včetně neutrality sítě – uznán za základní právo;

22.  vyjadřuje politování nad rozhodnutím o zrušení pravidel pro neutralitu sítě z roku 2015, které přijala Federální komise Spojených států amerických pro komunikaci, a zdůrazňuje negativní důsledky, které by toto rozhodnutí mohlo mít v globálně propojeném digitálním světě, pokud jde o právo na přístup k informacím bez diskriminace; vyzývá EU a členské státy, aby nadále usilovaly o posílení zásady neutrality sítě tím, že budou vycházet z pokynů Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) ohledně provádění evropských pravidel neutrality sítě ze strany vnitrostátních regulačních orgánů a dále je rozpracovávat;

23.  poukazuje na významnou roli, kterou hrají nezávislé a pluralitní sdělovací prostředky v politické diskusi a v otázce práva na pluralitní informace během volebních období i v mezidobích; zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit, aby se všichni političtí aktéři mohli v souladu s ustanoveními Mezinárodní úmluvy o odstranění všech forem rasové diskriminace plně vyjádřit a aby se prostor ve vysílání, který jim poskytnou provozovatelé veřejnoprávního vysílání, zakládal na novinářských a odborných kritériích, a nikoli na stupni jejich institucionální reprezentativnosti nebo na jejich politických názorech;

24.  vyzývá členské státy a Komisi, aby se zdržely přijímání nepotřebných opatření zaměřených na svévolné omezování přístupu k internetu a výkonu základních lidských práv nebo na kontrolu veřejných sdělovacích prostředků, jako je přijetí represivních předpisů pro zřízení a provozování sdělovacích prostředků či webových stránek, svévolné vyhlašování výjimečného stavu, technický dohled nad digitálními technologiemi – tj. blokování, filtrování, rušení a uzavírání digitálního prostoru – nebo faktická privatizace kontrolních opatření prostřednictvím vyvíjení nátlaku na zprostředkovatele, aby přijali opatření s cílem omezit či odstranit internetový obsah; vyzývá navíc EU a členské státy, aby zabránily přijetí těchto opatření soukromými subjekty;

25.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily plnou transparentnost soukromých společností a vlád při používání algoritmů, umělé inteligence a automatizovaného rozhodování, které by neměly být používány a vyvíjeny způsobem, který vede ke svévolnému blokování, filtrování a odstraňování internetového obsahu, nebo se záměrem jej dosáhnout, a aby zaručily, že jakákoliv digitální politika a strategie EU budou vycházet z přístupu založeného na lidských právech, který stanoví vhodné nápravné prostředky a záruky a bude plně v souladu s příslušnými ustanoveními Listiny základních práv EU a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod;

26.  opakuje, že internetová šikana, pornografická pomsta a materiály zachycující sexuální zneužívání dětí jsou v našich společnostech stále větším problémem a mají mimořádně vážné dopady, zvláště na mladé lidí a děti, a zdůrazňuje, že v souvislosti se sdělovacími prostředky musí být plně respektovány zájmy a práva nezletilých osob; podněcuje všechny členské státy k tomu, aby vytvořily právní předpisy orientované do budoucna, které by tento jev řešily, včetně ustanovení o odhalování, označování a odstraňování obsahu, který zjevně poškozuje lidskou důstojnost, ze sociálních médií; vybízí Komisi a členské státy, aby zvýšily své úsilí o vytváření účinných protivýkladů a daly jasné pokyny, které zajistí uživatelům, poskytovatelům služeb a oblasti internetu jako celku právní jistotu a předvídatelnost, přičemž musí být zajištěna možnost soudní nápravy v souladu s vnitrostátními právními předpisy, s cílem reagovat na zneužívání sociálních médií pro teroristické účely; zdůrazňuje však, že jakákoli opatření omezující nebo odstraňující internetový obsah by měla být přijímána pouze za přesně stanovených, jednoznačných a legitimních okolností a pod přísným soudním dohledem, v souladu s mezinárodními normami, s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a článkem 52 Listiny základních práv Evropské unie;

27.  vítá kodex chování průmyslu pro boj proti nelegálním projevům nenávisti, který prosazuje Komise; poukazuje na široký manévrovací prostor, který je ponechán soukromým společnostem, aby si určily, co je „protiprávní“, a žádá, aby byl tento prostor omezen, aby nevzniklo nebezpečí cenzury a svévolných omezení svobody projevu;

28.  znovu potvrzuje, že anonymita a šifrování jsou nezbytnými nástroji pro uplatňování demokratických práv a svobod, pro podporu důvěry v digitální infrastrukturu a sdělovací prostředky a pro ochranu důvěrnosti novinářských zdrojů; uvědomuje si, že šifrování a anonymita poskytují soukromí a bezpečnost, které jsou v digitálním věku nezbytné pro výkon práva na svobodu názoru a projevu, a připomíná, že volný přístup k informacím nutně vyžaduje zabezpečení ochrany osobních údajů, které za sebou občané zanechávají, když se pohybují na internetu; bere na vědomí skutečnost, že šifrování a anonymita mohou také vést k porušování práv a k protiprávnímu jednání a ztěžují předcházení trestným činnostem a provádění vyšetřování, na což upozorňují osoby činné v trestním řízení a v boji proti terorismu; připomíná, že omezení šifrování a anonymity musí být omezeno v souladu se zásadami zákonnosti, nezbytnosti a proporcionality; vyzývá orgány EU a členské státy, aby v plném rozsahu prosazovaly a provedly doporučení uvedená ve zprávě zvláštního zpravodaje OSN pro podporu a ochranu práva na svobodu názorů a projevu ze dne 22. května 2015, která se týkají používání šifrování a anonymity v digitální komunikaci;

29.  vybízí k vypracování etického kodexu novinářů a řídících pracovníků v oblasti sdělovacích prostředků, aby bylo možné zajistit novinářům a sdělovacím prostředkům plnou nezávislost;

30.  zdůrazňuje, že orgány činné v trestním řízení a soudní orgány čelí při vyšetřování a stíhání trestných činů páchaných na internetu mnoha překážkám, mimo jiné kvůli rozdílnostem mezi právními předpisy členských států;

31.  konstatuje, že se v rozvíjejícím se ekosystému digitálních sdělovacích prostředků objevili noví zprostředkovatelé, kteří jsou schopni ovlivňovat a kontrolovat informace a názory na internetu prostřednictvím funkcí a ovládání kontroly přístupu; zdůrazňuje, že musí existovat dostatečné množství nestranných a autonomních internetových komunikačních kanálů, služeb a zdrojů, které jsou schopny zprostředkovat veřejnosti pluralitu názorů a demokratických myšlenek v otázkách obecného zájmu; vyzývá členské státy, aby rozvíjely nové či stávající vnitrostátní politiky a opatření v této oblasti;

32.  uznává, že nové digitální prostředí zhoršuje problém šíření dezinformací a takzvaných „falešných“ zpráv; připomíná však, že se nejedná o nový jev, který by se týkal pouze online prostředí; zdůrazňuje, že je důležité zaručit právo na kvalitní informace prostřednictvím zlepšení přístupu občanů ke spolehlivým informacím a zabránit šíření dezinformací online i offline; připomíná, že používání výrazu „falešné zprávy“ by nemělo mít nikdy za cíl podrýt důvěru veřejnosti ve sdělovací prostředky nebo zdiskreditovat a kriminalizovat kritické hlasy; vyjadřuje znepokojení nad možnou hrozbou, kterou by mohl koncept falešných zpráv být pro svobodu slova a projevu a pro nezávislost, a zdůrazňuje negativní účinky, které by mohlo mít šíření falešných zpráv na kvalitu veřejné diskuse a na informovanou účast občanů na dění v demokratické společnosti; zdůrazňuje, že je důležité zajistit účinné samoregulační mechanismy vycházející ze zásad přesnosti a transparentnosti a stanovit odpovídající povinnosti a zajistit odpovídající nástroje, pokud jde o ověření zdroje, a nechávat ověřovat fakta nezávislými a nestrannými certifikovanými organizacemi provádějícími kontrolu faktů o třetích stranách, aby byla zajištěna objektivnost informací a její ochrana;

33.  vyzývá společnosti provozující sociální média a online platformy, aby vyvinuly nástroje, které umožní uživatelům hlásit a označovat potenciální falešné zprávy, aby byla usnadněna jejich rychlá oprava a bylo možno je nechat přezkoumat nezávislými a nestrannými certifikovanými organizacemi provádějícími kontrolu faktů o třetích stranách, které budou mít za úkol podat přesnou definici falešných zpráv a dezinformací, aby byl omezen prostor pro svévolné rozhodování subjektů ze soukromého sektoru, a aby ponechávaly na stránkách a patřičně označovaly informace, u nichž bylo prokázáno, že jsou „falešnými zprávami“, s cílem podnítit veřejnou diskusi a zabránit tomu, aby se tatáž dezinformace objevila v jiné podobě znovu;

34.  vítá rozhodnutí Komise zřídit odbornou skupinu na vysoké úrovni pro boj proti falešnému zpravodajství a dezinformacím online složenou ze zástupců občanské společnosti, platforem sociálních médií, organizací zpravodajských sdělovacích prostředků, novinářů a akademické obce s cílem analyzovat tyto nově se objevující hrozby a navrhnout operativní opatření jak na evropské, tak na vnitrostátní úrovni;

35.  zdůrazňuje odpovědnost aktérů na internetu za vyhýbání se šíření neověřených nebo nepravdivých informací pouze za účelem zvýšení provozu online, například prostřednictvím tzv. „clickbaitu“ (návnady ke kliknutí);

36.  uznává, že úloha a investice vydavatelů tisku v oblasti investigativní, odborné a nezávislé žurnalistiky jsou zásadní pro boj proti šíření „falešných“ zpráv, a zdůrazňuje, že je třeba, aby byla zajištěna udržitelnost pluralitního obsahu redakčního tisku; podněcuje jak Komisi, tak členské státy k tomu, aby investovaly odpovídající finanční prostředky do sdělovacích prostředků a do digitální gramotnosti a do vytváření komunikačních strategií ve spolupráci s mezinárodními organizacemi a organizacemi občanské společnosti, aby byli občané a online uživatelé schopni rozpoznat pochybné zdroje informací a věděli o nich a aby si dokázali všimnout záměrně nepravdivého obsahu a upozornili na něj ostatní; proto také podněcuje členské státy k tomu, aby do svých národních vzdělávacích soustav začlenily problematiku médií a informační gramotnosti; vyzývá Komisi, aby se zabývala osvědčenými postupy z vnitrostátní úrovně s cílem zajistit kvalitu žurnalistiky a spolehlivost zveřejňovaných informací;

37.  znovu připomíná právo každého jednotlivce rozhodovat o osudu svých osobních údajů, zejména výlučné právo mít kontrolu nad používáním a zveřejňováním osobních údajů a právo být zapomenut, definované jako možnost nechat urychleně odstranit ze sociálních médií a internetových vyhledávačů obsah, který může být škodlivý pro jeho důstojnost;

38.  uznává, že internet a obecně vývoj digitálního prostředí rozšířily rozsah několika lidských práv, jak například vyplývá z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 13. května 2014 ve věci C-131/12 Google Spain SL a Google Inc v. Agencia Española de Protección de Datos (AEPD) a Mario Costeja González(11); v této souvislosti vyzývá orgány EU, aby zahájily participativní postup s cílem vypracovat Evropskou listinu internetových práv s ohledem na osvědčené postupy členských států, zejména italské prohlášení o internetových právech, které by se použily jako referenční bod, společně s příslušnými evropskými a mezinárodními nástroji v oblasti lidských práv pro regulaci digitálního odvětví;

39.  zdůrazňuje klíčovou úlohu oznamovatelů při ochraně veřejného zájmu a při podpoře kultury veřejné odpovědnosti a integrity jak ve veřejných, tak v soukromých institucích; opětovně vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily a zavedly přiměřený, vyspělý a komplexní rámec pro společné evropské právní předpisy na ochranu oznamovatelů, a to tím, že se plně postaví za doporučení Rady Evropy a usnesení Parlamentu ze 14. února a 24. října 2017; považuje za nutné zajistit, aby mechanismy pro podávání zpráv byly přístupné, bezpečné a zabezpečené a aby tvrzení oznamovatelů a investigativních novinářů byla profesionálně vyšetřována;

40.  zdůrazňuje, že právní ochrana oznamovatelů při zveřejňování informací spočívá zejména v právu veřejnosti se tyto informace dozvědět; zdůrazňuje, že nikdo by neměl ztratit právo na ochranu pouze z toho důvodu, že možná chybně vyhodnotil skutkové okolnosti nebo že se vnímaná hrozba vůči obecnému zájmu nerealizovala, ovšem za předpokladu, že daná osoba měla v okamžiku oznámení rozumné důvody věřit, že je tato hrozba reálná; připomíná, že osoby, které příslušným orgánům vědomě poskytnou nesprávné nebo zavádějící informace, by neměly být považovány za oznamovatele, a tudíž by neměly mít možnost využívat ochranných mechanismů; dále zdůrazňuje, že komukoli, kdo je přímo či nepřímo poškozen podáním nebo zveřejněním nepravdivých nebo zavádějících informací, by se mělo dostat práva na účinnou nápravu;

41.  vybízí jak Komisi, tak členské státy, aby přijaly opatření na ochranu důvěrnosti informačních zdrojů, aby se zabránilo možným diskriminačním krokům či vyhrožování;

42.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, aby byly novinářům poskytnuty náležité nástroje pro vyhledávání informací a přijímání informací od orgánů veřejné správy členských států a EU podle nařízení (ES) č. 1049/2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům, aniž by museli čelit svévolným rozhodnutím zamítajícím právo přístupu; konstatuje, že informace získané novináři nebo občany na základě práva na investigativní šetření, včetně informací získaných prostřednictvím oznamovatelů, se vzájemně doplňují a jsou zásadní pro to, aby mohli novináři plnit své poslání ve veřejném zájmu; opakuje, že přístup k veřejným zdrojům a akcím by měl záviset na objektivních, nediskriminačních a transparentních kritériích;

43.  zdůrazňuje, že svoboda tisku vyžaduje nezávislost na politické i hospodářské moci, což znamená rovné zacházení bez ohledu na jejich redakční orientaci; opakuje, jak je důležité zachovat žurnalistiku, která využívá mechanismy bránící koncentraci v rukou určitých monopolních či kvazimonopolních skupin, což zajišťuje volnou konkurenci a redakční rozmanitost; vyzývá členské státy, aby přijaly a uplatňovaly právní úpravu vlastnictví sdělovacích prostředků s cílem zabránit horizontální koncentraci vlastnictví v oblasti sdělovacích prostředků a nepřímému vlastnictví či vlastnictví více sdělovacích prostředků a zaručit transparentnost vlastnictví, zdrojů financování a řízení sdělovacích prostředků, zveřejňování informací o nich a snadný přístup občanů k těmto informacím; zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat odpovídající omezení vlastnictví sdělovacích prostředků osobami, které vykonávají veřejnou funkci, a zajistit nezávislý dohled a účinné kontrolní mechanismy, jejichž účelem je předejít střetům zájmu a efektu tzv. „otáčivých dveří“; považuje za nezbytné mít nezávislé a nestranné vnitrostátní orgány, které zajistí účinný dohled nad odvětvím audiovizuálních sdělovacích prostředků;

44.  naléhavě vyzývá členské státy, aby rozvíjely vlastní strategické kapacity a aby spolupracovaly s místními komunitami v EU i v jejím sousedství s cílem podporovat pluralitní mediální prostředí a konzistentně a účinně komunikovat o politikách EU;

45.  vyzývá členské státy, aby v plném rozsahu podpořily a schválily doporučení Výboru ministrů Rady Evropy určené členským státům o pluralitě a transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků přijaté dne 7. března 2018;

46.  připomíná důležitou úlohu provozovatelů veřejnoprávního vysílání při zachovávání plurality sdělovacích prostředků, jak je zdůrazněno v protokolu č. 29 ke Smlouvám; vyzývá členské státy, aby jim poskytly přiměřené finanční a technické prostředky nezbytné k plnění jejich společenské funkce a ke službě veřejnému zájmu; vyzývá členské státy, aby v zájmu toho zaručily jejich redakční nezávislost tím, že je budou prostřednictvím jasně stanovených regulačních rámců chránit před jakoukoliv formou vládního, politického a obchodního zasahování a ovlivňování a zajistí všem veřejným institucím a subjektům, které vykonávají pravomoci v oblasti vysílání a telekomunikací, plnou autonomii a nezávislost řízení;

47.  naléhavě vyzývá členské státy, aby sladily svou politiku v oblasti udělování licencí vnitrostátním vysílacím společnostem s ohledem na zásadu dodržování plurality sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že účtované poplatky a přísnost povinností spojených s udělením licence by měly podléhat kontrole a neměly by ohrožovat svobodu sdělovacích prostředků;

48.  vyzývá Komisi, aby ověřila, zda členské státy přidělují vysílací licence na základě objektivních, transparentních, nestranných a přiměřených kritérií;

49.  navrhuje, aby za účelem účinné ochrany svobody a plurality sdělovacích prostředků byla účast na veřejných zakázkách ze strany podniků, jejichž konečný vlastník vlastní zároveň mediální společnost, zakázána či alespoň zajištěna jejich plná transparentnost; navrhuje, aby členské státy byly povinny pravidelně podávat zprávy o veškerém veřejném financování poskytovaném mediálním podnikům a aby bylo poskytování veřejných finančních prostředků pravidelně sledováno; zdůrazňuje, že by vlastníci sdělovacích prostředků neměli být shledáni vinnými ze spáchání trestného činu nebo za spáchání trestného činu odsouzeni;

50.  zdůrazňuje, že veškeré veřejné finanční prostředky určené mediálním organizacím by měly být rozdělovány na základě nediskriminačních, objektivních a transparentních kritérií, o kterých by měly být všechny sdělovací prostředky s předstihem informovány;

51.  připomíná, že členské státy by měly nalézt způsoby, jak podporovat sdělovací prostředky, například zajištěním neutrality DPH, jak doporučuje usnesení Parlamentu ze dne 13. října 2011 o budoucnosti DPH(12), a podporou iniciativ týkajících se sdělovacích prostředků;

52.  vyzývá Komisi, aby z rozpočtu EU vyčlenila stálé a přiměřené finanční prostředky na podporu monitorování plurality sdělovacích prostředků v rámci Střediska pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a aby vytvořila každoroční mechanismus posuzování rizik pro pluralitu sdělovacích prostředků v členských státech; zdůrazňuje, že stejný mechanismus by se měl používat k měření plurality sdělovacích prostředků v kandidátských zemích a že výsledky monitorování plurality sdělovacích prostředků by měly mít skutečný vliv na pokrok v procesu vyjednávání;

53.  vyzývá Komisi, aby monitorovala a shromažďovala informace a statistiky o svobodě a pluralitě sdělovacích prostředků ve všech členských státech a aby důkladně analyzovala případy porušení základních práv novinářů, přičemž by respektovala zásadu subsidiarity;

54.  zdůrazňuje, že je třeba zintenzívnit sdílení osvědčených postupů mezi orgány členských států pro regulaci audiovizuálního sektoru;

55.  vyzývá Komisi, aby vzala v potaz doporučení obsažená v usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2016 o vytvoření mechanismu EU pro demokracii, právní stát a základní práva; v tomto směru Komisi vyzývá, aby při vypracovávání své výroční zprávy o demokracii, právním státu a základních právech zohlednila výsledky a doporučení monitorování plurality sdělovacích prostředků o rizicích pro pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků v EU;

56.  vyzývá členské státy, aby zvýšily své úsilí o posílení mediální gramotnosti a prosazovaly odborné a vzdělávací iniciativy mezi všemi občany prostřednictvím formálního, neformálního a informálního vzdělávání v kontextu celoživotního učení, a také tím, že budou věnovat zvláštní pozornost počáteční a průběžné odborné přípravě učitelů a jejich podpoře a posílí rovněž dialog a spolupráci mezi oblastí vzdělávání a odborné přípravy a všemi příslušnými zúčastněnými subjekty, včetně pracovníků sdělovacích prostředků, občanské společnosti a mládežnických organizací; znovu potvrzuje, že je třeba podporovat inovační nástroje vhodné pro jednotlivé věkové skupiny na podporu zmocnění a bezpečnosti na internetu jako povinné prvky učebních plánů ve školách a překlenout digitální propast pomocí konkrétních projektů v oblasti technologické gramotnosti a prostřednictvím odpovídajících investic do infrastruktur s cílem zajistit univerzální přístup k informacím;

57.  zdůrazňuje, že pro to, aby lidé porozuměli otázkám současnosti a podíleli se na veřejném životě a aby měli povědomí o transformačním potenciálu i hrozbách, které jsou vlastní stále složitějšímu a propojenějšímu mediálnímu prostředí, je zásadní, aby rozvíjeli kritické myšlení a smysl pro analýzu, pokud jde o používání a vytváření mediálního obsahu; zdůrazňuje, že mediální gramotnost představuje zásadní demokratickou dovednost, která posiluje postavení občanů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily zvláštní opatření na propagaci a podporu projektů mediální gramotnosti, jako je pilotní projekt „Mediální gramotnost pro všechny“, a aby vypracovaly komplexní politiku mediální gramotnosti se zaměřením na občany všech věkových skupin a na všechny typy sdělovacích prostředků jako nedílnou součást vzdělávací politiky Evropské unie, přičemž by tato opatření byla ze strany EU náležitě podpořena v rámci jejích příslušných možností financování, jako jsou ESI fondy a Horizont 2020;

58.  se znepokojením konstatuje, že je ohrožen přístup menšin, místních a regionálních komunit, žen a osob se zdravotním postižením ke sdělovacím prostředkům, jak v roce 2016 zdůraznil nástroj monitorování plurality sdělovacích prostředků; zdůrazňuje, že v otevřeném, svobodném a pluralitním mediálním prostředí jsou sdělovací prostředky podporující začleňování zcela nezbytné a že všichni občané mají právo na přístup k nezávislým informacím ve svém mateřském jazyce bez ohledu na to, zda se jedná o jazyk celého státu, nebo o jazyk menšinový; zdůrazňuje, že je důležité poskytovat evropským novinářům, zejména těm, kteří zprostředkovávají obsah v méně používaných a menšinových jazycích, odpovídající odbornou přípravu a možnosti rekvalifikace; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby podněcovaly a podporovaly výzkum, projekty a politiky, které zlepšují dostupnost sdělovacích prostředků, a také relevantní iniciativy zaměřené na zranitelné menšinové skupiny (například pilotní projekt „Možnosti stáží pro zástupce sdělovacích prostředků v jazycích národnostních menšin“), a aby všem občanům zaručily příležitosti k účasti a vyjádření;

59.  vybízí sdělovací prostředky, aby chránily rovnost žen a mužů v politice sdělovacích prostředků i v praxi, a to prostřednictvím společného regulačního mechanismu, vnitřních kodexů chování a dalších dobrovolných kroků;

60.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby se zapojily do společenských kampaní, vzdělávacích programů a cílenějších školení a programů zvýšení informovanosti (včetně těch, kteří v rámci odvětví rozhodují) s cílem prosazovat prostřednictvím financování a podpory na vnitrostátní i evropské úrovni hodnoty a postupy založené na rovnosti a usilovat tak o účinné řešení nerovnosti mezi ženami a muži v rámci odvětví sdělovacích prostředků;

61.  doporučuje Komisi, aby vypracovala odvětvovou strategii pro odvětví evropských sdělovacích prostředků, která by se zakládala na inovacích a udržitelnosti; domnívá se, že tato strategie by měla posílit přeshraniční spolupráci a koprodukci mezi aktéry v oblasti sdělovacích prostředků v EU s cílem zdůraznit jejich rozmanitost a podporovat mezikulturní dialog, rozšířit spolupráci s jednotlivými zpravodajskými a audiovizuálními službami všech orgánů EU, zejména Evropského parlamentu, a podporovat zpravodajství o záležitostech EU a jejich viditelnost ve sdělovacích prostředcích;

62.  zdůrazňuje, že je důležité vypracovat další modely pro vytvoření evropské platformy veřejnoprávního vysílání, která podporuje celounijní politické diskuse založené na faktech, nesouhlasu a respektu, přispívá k pluralitě názorů v nově konvergovaném mediálním prostředí a podporuje zviditelnění EU v jejích vnějších vztazích;

63.  žádá, aby Komise a členské státy chránily svobodu sdělovacích prostředků a svobodu slova v současném umění tím, že budou podporovat tvorbu uměleckých děl, která dávají zaznít sociálním problémům, podněcují kritickou debatu a inspirují k vystoupení proti projevům nenávisti;

64.  zdůrazňuje, že je nezbytné zrušit zeměpisné blokování informačního mediálního obsahu a umožnit tak občanům EU online přístup k televizním stanicím jiných členských států, přehrávání pořadů na vyžádání a opakovanému přehrávání;

65.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a generálnímu tajemníkovi Rady Evropy.

(1) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
(2) Úř. věst. C 55, 12.2.2016, s. 33.
(3) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 104.
(4) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 51.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0095.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0409.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0022.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0402.
(9) Úř. věst. C 32, 4.2.2014, s. 6.
(10) Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6.
(11) ECLI:EU:C:2014:317.
(12) Úř. věst. C 94 E, 3.4.2013, s. 5.

Právní upozornění