Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 31. května 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Situace osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu vězněných v Íránu
 Obránci práv žen v Saúdské Arábii
 Súdán, zejména situace Núry Husajnové Hammádové
 Jmenování člena výběrové komise Úřadu evropského veřejného žalobce
 Manipulace s počitadlem ujetých kilometrů u motorových vozidel: přezkum právního rámce EU
 Mechanismus civilní ochrany Unie ***I
 Nástroj pro propojení Evropy po roce 2020
 Situace v Nikaragui
 Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)
 Zpráva o provádění strategie EU pro mládež
 Provádění směrnice o ekodesignu
 Reakce na petice týkající se nejistoty spojené se smlouvami na dobu určitou a jejich zneužívání

Situace osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu vězněných v Íránu
PDF 137kWORD 47k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o situaci osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu vězněných v Íránu (2018/2717(RSP))
P8_TA(2018)0231RC-B8-0254/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Íránu, zejména usnesení ze dne 25. října 2016 ke strategii EU vůči Íránu po jaderné dohodě(1), usnesení ze dne 3. dubna 2014 o strategii EU vůči Íránu(2), usnesení ze dne 17. listopadu 2011 o Íránu – nedávné případy porušování lidských práv(3) a usnesení ze dne 10. března 2011 o postoji EU k Íránu(4)

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o výročních zprávách EU o lidských právech,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se trestu smrti, mučení, svobody projevu a ochránců lidských práv,

–  s ohledem na nový strategický rámec a akční plán EU pro lidská práva a demokracii, jehož cílem je, aby se otázka ochrany lidských práv a monitorování jejich dodržování dostala do centra všech politik EU,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/568 ze dne 12. dubna 2018(5), kterým se o jeden rok (tj. do 13. dubna 2019) prodloužila platnost omezujících opatření spojených s vážným porušováním lidských práv v Íránu,

–  s ohledem na společné prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federiky Mogheriniové a ministra zahraničních věcí Íránské islámské republiky Džaváda Zarífa učiněné v Teheránu dne 16. dubna 2016, v němž souhlasili s tím, že zahájí lidskoprávní dialog a uspořádají vzájemné návštěvy představitelů z EU a Íránu týkající se lidskoprávních otázek,

–  s ohledem na výroční zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva a na zprávy úřadu vysokého komisaře a generálního tajemníka OSN o situaci v oblasti lidských práv v Íránské islámské republice ze dne 23. března 2018,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Írán smluvní stranou,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v íránských věznicích je v současnosti zadržováno několik osob se státní příslušností EU i Íránu, včetně švédsko-íránského vědce Ahmadrezy Džalaliho, který byl obviněn ze špionáže a v nespravedlivém procesu, při němž neměl přístup k obhájci ani k nezbytné lékařské péči, odsouzen k trestu smrti a kterému v současnosti bezprostředně hrozí poprava, přičemž je současně ve špatném zdravotním stavu;

B.  vzhledem k tomu, že rakousko-íránský občan Kamran Ghaderi se nacházel na obchodní cestě v Íránu, když byl zatčen a odsouzen k desetiletému trestu odnětí svobody poté, co žalobce použil vynucené doznání; vzhledem k tomu, že je v současnosti v Íránu rovněž vězněna státní příslušnice Spojeného království a Íránu Nazanin Zaghariová-Ratcliffeová, která pracovala pro charitativní organizaci a byla jí diagnostikována deprese v pokročilém stádiu; vzhledem k tomu, že britsko-íránský akademický pracovník Abbas Edalat byl v dubnu 2018 zatčen a obvinění, která proti němu byla vznesena, doposud nebyla zveřejněna;

C.  vzhledem k tomu, že setrvalá praxe zatýkání osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu, po kterém následuje dlouhé věznění v izolaci, výslechy, nespravedlivé řízení, zakazování konzulárního přístupu či návštěv ze strany OSN či humanitárních organizací, procesy bez přístupu veřejnosti, kdy má zadržený jen omezený přístup k obhájci, dlouhé tresty odnětí svobody založené na vágních nebo blíže neupřesněných obviněních z ohrožení „národní bezpečnosti“ nebo „špionáže“ a státem podporované kampaně na očerňování vězněných jednotlivců;

D.  vzhledem k tomu, že Írán by jakožto smluvní strana Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (ICCPR) měl respektovat svobodu myšlení, svědomí a náboženství, stejně jako svobodu slova, sdružování a pokojného shromažďování, v souladu se svými závazky;

E.  vzhledem k tomu, že Írán i nadále uvězňuje aktivisty z řad občanské společnosti, ochránce lidských práv a environmentální a politické aktivisty a v poslední době ještě zintenzivnil jejich zatýkání; vzhledem k tomu, že ochránci lidských práv, novináři a političtí aktivisté jsou za své pokojné aktivity aktivně stíháni;

F.  vzhledem k tomu, že osoby s dvojí státní příslušností zadržené v Íránu nemají vždy přístup k obhájci a není jim vždy zaručen spravedlivý proces; vzhledem k tomu, že v praxi Írán přistupuje k osobám s dvojí státní příslušností jako k výhradně svým státním příslušníkům, což omezuje přístup zahraničních velvyslanectví k jejich občanům zadrženým v Íránu a přístup zadržených ke konzulární ochraně;

G.  vzhledem k tomu, že několik politických vězňů a jednotlivců obviněných z trestných činů spojených s národní bezpečností trpí nedostatečným přístupem k lékařské péči v průběhu uvěznění, a to se závažnými důsledky;

1.  odsuzuje pokračující praxi věznění osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu ze strany íránských úřadů na základě nespravedlivých procesů; vyzývá k jejich neprodlenému a bezpodmínečnému propuštění nebo k tomu, aby byly tyto osoby znovu souzeny v souladu s mezinárodními standardy a úředníci zodpovědní za porušování jejich práv za něj museli nést odpovědnost;

2.  vyjadřuje hluboké znepokojení nad zatýkáním osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu po jejich vstupu na íránské území bez důkazů prima facie, že byl spáchán trestný čin; zdůrazňuje, že toto zatýkání omezuje možnosti kontaktů mezi lidmi;

3.  s politováním konstatuje, že osoby s dvojí státní příslušností EU a Íránu jsou zadržovány v íránských věznicích ve špatných podmínkách a že jsou často donuceni k doznání na základě mučení a nelidského zacházení;

4.  vyzývá íránské úřady, aby panu Džalalimu zaručily plnohodnotný přístup k obhájci a jakékoli lékařské péči, o kterou si zažádá; naléhavě vyzývá íránské úřady, aby zrušily rozsudek smrti, který byl vůči němu vynesen, a aby ho neprodleně propustily, jak požaduje mezinárodní společenství;

5.  vyzývá íránské úřady, aby zajistily obnovu řízení s Kamranem Ghaderim s cílem zaručit, že bude dodrženo jeho právo na spravedlivý proces, aby neprodleně propustily Nazanin Zaghariovou-Ratcliffeovou, která má nárok na předčasné propuštění z výkonu trestu, a aby urychleně zveřejnily obvinění proti Abbasu Edalatovi;

6.  vyzývá íránské úřady, aby dodržovaly základní právo obviněných na přístup k obhájci, kterého si zvolí, a na spravedlivý proces, a to v souladu s mezinárodními závazky Íránu vycházejícími ze Všeobecné deklarace lidských práv;

7.  na základě důvěryhodných zpráv odsuzuje případy mučení a jiného krutého zacházení, k nimž dochází zejména při výslechu, a vyzývá íránské orgány, aby respektovaly lidskou důstojnost vězňů; s politováním konstatuje kruté a nelidské podmínky věznění a vyzývá Írán, aby zajistil, že bude všem vězňům poskytována přiměřená lékařská péče;

8.  vyzývá soudní orgány, aby dodržovaly zásady spravedlivého procesu a řádného řízení a aby podezřelým umožňovaly přístup k právnímu zástupci, konzulární návštěvy a návštěvy OSN a humanitárních organizací, jakož i plnohodnotný přístup k lékařské péči a zdravotnickým službám, a to v souladu s mezinárodními závazky Íránu; vyzývá Írán, aby učinil nezbytná opatření s cílem revidovat právní předpisy tak, že zajistí spravedlivý proces a přístup k právnímu zástupci v průběhu jednotlivých fází vyšetřování a ukončí praxi nucených doznání získaných na základě mučení;

9.  vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost a Komisi, aby zřídily interní jednotku zabývající se podporou občanů EU, kterým hrozí trest smrti nebo zjevně nespravedlivý proces ve třetích zemích, s cílem posílit podporu, kterou jim poskytují jejich národní konzulární nebo diplomatické služby;

10.  vyzývá íránské úřady, aby spolupracovaly s velvyslanectvími členských států EU v Teheránu s cílem vypracovat seznam osob s dvojí státní příslušností EU a Íránu a úzce monitorovat každý takový případ, neboť bezpečnost občanů a ochrana jejich základních práv mají pro EU ten nejvyšší význam;

11.  vyzývá k propuštění všech ochránců lidských práv vězněných v Íránu a k tomu, aby byla učiněna přítrž všem činům usilujícím o jejich zastrašení;

12.  vítá výrazné zpřísnění podmínek pro odsouzení za trestné činy spojené s drogami, za něž hrozí trest smrti, jakožto první krok na cestě k zavedení moratoria na trest smrti v Íránu;

13.  vyzývá Írán, aby se intenzivněji zapojil do mezinárodních lidskoprávních mechanismů prostřednictvím spolupráce se zvláštními zpravodaji a zvláštními mechanismy, včetně povolení žádostí o vstup do země ze strany zmocněných osob; naléhavě vybízí íránské úřady, aby zejména zajistily, aby byl budoucímu zvláštnímu zpravodaji OSN pro situaci v oblasti lidských práv v Íránu umožněn vstup do země;

14.  podporuje diskuse o lidských právech probíhající v rámci dialogu EU a Íránu na vysoké úrovni, který byl zahájen po uzavření společného komplexního akčního plánu; zdůrazňuje, že EU by měla být i nadále rozhodnuta pokračovat v upozorňování Íránu na její obavy v oblasti lidských práv, a to jak na bilaterálních, tak multilaterálních fórech;

15.  opakuje, že Írán je zapojen do lidskoprávního dialogu, a vítá, že íránské orgány jsou nakloněny pokračování v tomto dialogu;

16.  vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby s íránskými orgány hovořila o problému podmínek ve věznicích a porušování lidských práv, a zejména pak případech osob s dvojí státní příslušností vězněných v Íránu, s cílem ukončit kruté a nelidské zacházení s íránskými vězni; vyzývá místopředsedkyni, vysokou představitelku a členské státy, aby systematicky hovořily s íránskými orgány o problémech v oblasti lidských práv, včetně situace politických vězňů a ochránců lidských práv a otázky svobody projevu a sdružování;

17.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace spojených národů a vládě a parlamentu Íránu.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2016)0402.
(2) Úř. věst. C 408, 30.11.2017, s. 39.
(3) Úř. věst. C 153 E, 31.5.2013, s. 157.
(4) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 163.
(5) Úř. věst. L 95, 13.4.2018, s. 14.


Obránci práv žen v Saúdské Arábii
PDF 143kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o situaci obránců práv žen v Saúdské Arábii (2018/2712(RSP))
P8_TA(2018)0232RC-B8-0259/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Saúdské Arábii, zejména na usnesení ze dne 11. března 2014 o Saúdské Arábii, jejích vztazích s EU a její úloze na Blízkém východě a v severní Africe(1), usnesení ze dne 12. února 2015 o případu Ráifa Badawího(2) a usnesení ze dne 8. října 2015 o případu Alího Mohameda an-Nimra(3);

–  s ohledem na udělení Sacharovovy ceny za svobodu myšlení a projevu saúdskému bloggerovi Ráifovi Badawímu v roce 2015;

–  s ohledem na stanovisko mluvčí vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 29. května 2018 k nedávným zatčením v Saúdské Arábii, včetně svévolného zadržení a zmizení Nawáfa Talála Rašída, prince z dynastie ar-Rašíd a syna nedávno zesnulého básníka Nawáfa Talála bin Abdulazíze ar-Rašída, aniž by proběhl řádný proces;

–  s ohledem na stanovisko Úřadu pro státní bezpečnost Saúdské Arábie ze dne 18. května 2018 k zatčení sedmi podezřelých osob;

–  s ohledem na nový návrh zákona, který staví obtěžování mimo zákon a který byl dne 28. května 2018 schválen Poradním shromážděním Saúdské Arábie;

–  s ohledem na to, jaký dopad na lidská práva mají na domácí i regionální úrovni sankce uvalené Saúdskou Arábií a dalšími zeměmi na Katar, a s ohledem na zprávu o dopadu krize v Perském zálivu na lidská práva, kterou v prosinci 2017 vydal Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva;

–  s ohledem na členství Saúdské Arábie v Radě OSN pro lidská práva a v Komisi OSN pro postavení žen, jakož i na její budoucí členství ve výkonné radě tohoto orgánu, které započne v lednu 2019,

–  s ohledem na projev komisaře Christose Stylianidese, který jménem místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pronesl při debatě v Evropském parlamentu dne 4. července 2017 v reakci na zvolení Saúdské Arábie za člena Komise OSN pro postavení žen,

–  s ohledem na závěrečné připomínky Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen ze dne 9. března 2018 ke sloučené třetí a čtvrté pravidelné zprávě o Saúdské Arábii(4),

–  s ohledem na zprávu o Saúdské Arábii, která byla na 69. zasedání Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen dne 7. března 2018 společně předložena nevládní organizací ALQST, Centrem pro lidská práva v regionu Perského zálivu a Mezinárodní federací pro lidská práva;

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW),

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech z roku 1966,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se obránců lidských práv,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že od 15. května 2018 bylo saúdskými orgány zadrženo sedm žen (Ludžajn al-Hadlúl, Á´iša al-Mána´a, Madíha al-Adžrúš, Ímán an-Nafdžán, Azíza al-Júsuf, Hissa aš-Šajch, Walá´a aš-Šubbár) a čtyři muži (Ibráhím Fahd an-Nafdžán, Ibráhím al-Mudajmígh, Muhammad ar-Rabí´a a Abdulazíz al-Miš´al) za to, že se jejich manželky angažovaly ve prospěch práv žen; vzhledem k tomu, že zatčení obránci lidských práv byli od té doby obviněni z podpory činnosti zahraničních kruhů, náboru osob zastávajících významné vládní funkce a z poskytování peněžních prostředků těmto kruhům s cílem destabilizovat království; vzhledem k tomu, že tito aktivisté jsou známí díky svým kampaním proti zákazu řízení vozidel ženami a ve prospěch zrušení systému mužského poručenství; vzhledem k tomu, že byli zatčeni před očekávaným zrušením zákazu řízení vozidel ženami dne 24. června 2018;

B.  vzhledem k tomu, že Madíha al-Adžrúš, Walá´a aš-Šubbár, Á´iša al-Mána´a a Hissa aš-Šajch byly údajně propuštěny dne 24. května 2018;

C.  vzhledem k tomu, že případ Ludžajny al-Hadlúlové je zvláště znepokojující, neboť byla proti své vůli převezena z Abú Dhabí do Saúdské Arábie v březnu 2018 poté, co se zúčastnila zasedání Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen zaměřeného na přezkum situace v Saúdské Arábii; vzhledem k tomu, že se na ni až do jejího nedávného zatčení vztahoval zákaz cestování a že je nyní údajně spolu s dalšími aktivisty držena v izolaci;

D.  vzhledem k tomu, že v Saúdské Arábii platí jedna z nejpřísnějších omezení dopadajících na ženy navzdory nedávným vládním reformám, které jsou zaměřeny na posílení práv žen v zaměstnání; vzhledem k tomu, že saúdský politický a sociální systém zůstává nedemokratický a diskriminační, činí z žen občany druhé kategorie, nepovoluje svobodu víry a vyznání, závažným způsobem znevýhodňuje početné zahraniční pracovníky v zemi a tvrdě potlačuje veškeré projevy nesouhlasu;

E.  vzhledem k tomu, že vyšetřování uvedeného případu stále probíhá a že je obtížné se dostat k informacím o zatčeních z toho důvodu, že saúdské orgány uvolňují informace jen omezeně;

F.  vzhledem k tomu, že dne 25. května 2018 saúdské orgány zadržely předního obránce lidských práv Muhammada al-Badžádího, zakládajícího člena zakázané Saúdské asociace pro občanská a politická práva, která bezpečnostní složky obvinila ze zneužívání své pravomoci;

G.  vzhledem k tomu, že během několika dní od zadržení lidskoprávních aktivistů proti nim zahájily sdělovací prostředky napojené na vládu a platformy sociálních médií útočnou očerňující kampaň a označily je za „zrádce“, kteří představují hrozbu pro bezpečnost státu; vzhledem k tomu, že odborníci jsou přesvědčení o tom, že pomlouvačná kampaň, která se nyní proti těmto obráncům lidských práv vede, poukazuje na záměr uložit těmto osobám potenciálně velmi přísné tresty;

H.  vzhledem k tomu, že saúdská společnost se postupně, ale nepřetržitě mění a že saúdské orgány přijaly několik opatření s cílem posílit náležité uznání žen jako rovnoprávných občanů, například tím, že jim bylo uděleno právo hlasovat v obecních volbách, umožněn přístup do Poradního shromáždění Saúdské Arábie a Národní Rady pro lidská práva, povoleno řídit vozidla a že jim byly zpřístupněny veřejné sportovní události;

I.  vzhledem k tomu, že reformní program Vize 2030 přinášející hospodářskou a společenskou přeměnu země na základě posílení postavení žen by měl být skutečnou příležitostí pro saúdské ženy zajistit si svou legální emancipaci, což je zcela nezbytné pro to, aby plně požívaly svých práv na základě úmluvy CEDAW; vzhledem k tomu, že nedávná vlna zatýkání obránců práv žen se ovšem zdá být v rozporu s uvedeným záměrem a může od reformního programu odvádět pozornost;

J.  vzhledem k tomu, že saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán ál-Saúd poskytl verbální podporu reformám ve prospěch práv žen, zejména během své cesty po Evropě a Spojených státech, avšak tyto reformy byly doposud omezené a systém mužského poručenství, který představuje nejzávažnější překážku v uplatňování práv žen, zůstává z větší části nedotčený; vzhledem k tomu, že navíc přihlížel rozsáhlému zákroku proti předním aktivistům, právníkům a obráncům lidských práv, který se vystupňoval od té doby, co korunní princ začal upevňovat svou moc nad bezpečnostními orgány země;

K.  vzhledem k tomu, že v Saúdské Arábii platí řada diskriminačních zákonů, především předpisy upravující osobní status, postavení migrujících pracovnic, zákoník o postavení osob, zákoník práce, zákon o státní příslušnosti a systém mužského poručenství, jenž svolením mužského poručníka podmiňuje možnost žen požívat většiny práv, která jim zaručuje úmluva CEDAW;

L.  vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie má aktivní komunitu on-line obránců lidských práv a nejvyšší počet uživatelů sítě Twitter na Blízkém východě; vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie se nachází na seznamu „nepřátel internetu“, který vypracovala organizace Reportéři bez hranic, a to kvůli cenzuře saúdských médií a internetu a postihu těch, kdo kritizují vládu či náboženství; vzhledem k tomu, že svoboda slova a svoboda tisku a sdělovacích prostředků, ať on-line, či off-line, jsou klíčovou podmínkou a katalyzátorem demokratizace a reforem i zásadním prostředkem ke kontrole moci; vzhledem k tomu, že laureát Sacharovovy ceny za rok 2015 Ráif Badawí je stále vězněn za pokojné vyjádření svých názorů;

M.  vzhledem k tomu, že hodnota indexu lidského rozvoje měřeného OSN činí u Saúdské Arábie 0.847 za rok 2015, což ji řadí na 38. místo ze 188 zemí a oblastí; vzhledem k tomu, že hodnota indexu rovnosti pohlaví měřeného OSN činí u Saúdské Arábie 0.257, což ji řadí na 50. Místo ze 159 zemí v přehledu za rok 2015; vzhledem k tomu, že ve zprávě Světového ekonomického fóra o genderových rozdílech ve světě za rok 2017 se Saúdská Arábie umístila na 138. místě ze 144 zemí;

N.  vzhledem k tomu, že obecná výhrada Saúdské Arábie vůči úmluvě CEDAW je podle Výboru OSN pro odstranění diskriminace žen neslučitelná s cílem a účelem této úmluvy a podle jejího článku 28 nepřípustná; vzhledem k tomu, že Saúdská Arábie v roce 2013, kdy se úspěšně ucházela o členství v Radě OSN pro lidská práva, oficiálně přislíbila, že se bude „při prosazování a ochraně lidských práv řídit těmi nejvyššími měřítky“;

1.  vyzývá saúdské orgány, aby upustily od všech forem obtěžování, včetně na soudní rovině, kterým jsou vystaveni paní Ímán an-Nafdžán, paní Azíza al-Júsuf, paní Ludžajn al-Hadlúl, paní Á´iša al-Mána´a, paní Madíha al-Adžrúš, paní Hissa aš-Šajch, paní Walá´a aš-Šubbár, pan Muhammad ar-Rabí´a, pan Ibráhím al-Mudajmígh a všichni ostatní obránci lidských práv v zemi, aby mohli pokračovat ve své práci bez zbytečných překážek a bez obav z odvetných opatření;

2.  odsuzuje Saúdskou Arábii za pokračující útisk obránců lidských práv, včetně osob, které se zastávají práv žen, což snižuje věrohodnost tamního reformního procesu; vyzývá vládu Saúdské Arábie, aby okamžitě a bezpodmínečně propustila všechny obránce lidských práv a ostatní vězně svědomí, kteří byli zadrženi a odsouzeni pouze za využití svého práva na svobodu projevu a za pokojnou práci v oblasti lidských práv; kritizuje pokračující a systematickou diskriminaci žen a dívek v Saúdské Arábii;

3.  vyjadřuje uznání saúdským ženám a obráncům ženských práv, kteří usilují o ukončení všech forem nespravedlivého a diskriminačního zacházení a bojují za dodržování lidských práv navzdory problémům, které jim to přináší;

4.  vítá příslib, že v rámci programu Vize 2030 bude zrušen zákaz řízení pro ženy na území království;

5.  zdůrazňuje, že se všemi zadrženými osobami, i s obránci lidských práv, musí být ve vazbě zacházeno v souladu s podmínkami stanovenými v Souboru zásad pro ochranu všech zadržovaných či vězněných osob, který byl přijat rezolucí Valného shromáždění OSN 43/173 dne 9. prosince 1988;

6.  konstatuje, že mezinárodní automobilové společnosti, zejména společnosti se sídlem v EU, již s výhledem na zrušení uvedeného zákazu rozběhly reklamní kampaně zaměřené na ženy;

7.  je hluboce znepokojen rozměrem násilí, které je v Saúdské Arábii pácháno na základě pohlaví a které z velké části není ohlašováno ani zdokumentováno, a skutečností, že toto násilí bývá ospravedlňováno potřebou naučit ženy kázni v mužském poručenství; naléhá na saúdské orgány, aby přijaly komplexní soubor právních předpisů, který přesně vymezí všechny formy násilí páchaného na ženách na základě pohlaví, zejména znásilnění, včetně znásilnění v manželském svazku, sexuální útok a sexuální obtěžování, a postavily je mimo zákon a aby odstranily všechny překážky, které ženám brání v přístupu ke spravedlnosti;

8.  je zděšen existencí systému mužského poručenství, kdy v řadě oblastí – mj. pro cesty do zahraničí, přístup ke zdravotnickým službám, výběr místa bydliště, sňatek, podávání stížností u justičních orgánů, odchod ze státních zařízení pro zneužívané ženy a propuštění z vazebních zařízení – se stále očekává souhlas mužského poručníka; zdůrazňuje, že tento systém odráží hluboce zakořeněný patriarchální systém, který tuto zemi stále ovládá;

9.  vyzývá saúdské orgány, aby přezkoumaly zákon o sdruženích a nadacích z prosince 2015 tak, aby aktivistkám umožňoval sdružovat se a svobodně a nezávisle pracovat bez zbytečného vměšování úřadů; taktéž naléhá na revizi protiteroristického zákona, zákona o potírání kyberkriminality a zákona o tisku a publikacích, které jsou opakovaně zneužívány k pronásledování obránců lidských práv, jakož i revizi všech diskriminačních ustanovení v právním systému;

10.  vyzývá saúdské orgány, aby ratifikovaly Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, stáhly výhradu vůči úmluvě CEDAW a ratifikovaly její opční protokol, aby ženy mohly plně požívat práva zakotvená v Úmluvě, aby bylo skoncováno s dětskými a vynucenými sňatky a aby byla zrušena závazná pravidla oblékání pro ženy; naléhá na Saúdskou Arábii, aby rozšířila stálé pozvání k návštěvě země na všechny zástupce zvláštních postupů Rady OSN pro lidská práva;

11.  vyzývá saúdské orgány, aby povolily nezávislý tisk a sdělovací prostředky a aby všem obyvatelům Saúdské Arábie zajistily svobodu projevu, sdružování a pokojného shromažďování; odsuzuje represe obránců lidských práv a účastníků pokojných demonstrací; zdůrazňuje, že pokojné kampaně za dodržování základních zákonných práv či vyjadřování kritických připomínek prostřednictvím sociálních médií jsou projevy nezadatelného práva; vyzývá saúdské orgány, aby zrušily omezení, která obráncům lidských práv zakazují vystupovat na sociálních sítích a v mezinárodních sdělovacích prostředcích;

12.  připomíná, že Saúdská Arábie byla s podporou některých členských států zvolena členem Komise OSN pro postavení žen;

13.  žádá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a členské státy, aby zajistily plné uplatňování obecných zásad EU týkajících se ochránců lidských práv a zvýšily ochranu a podporu obránců lidských práv, zejména obránců zasazujících se o práva žen;

14.  vyzývá EU, aby na příštím zasedání Rady OSN pro lidská práva předložila rezoluci o situaci obránců lidských práv v Saúdské Arábii; vyzývá EU, aby na půdě Rady OSN pro lidská práva a Komise OSN pro postavení žen poukázala na problematické členství států s neuspokojivým stavem lidských práv, včetně práv žen a rovnosti pohlaví;  vyzývá členské státy, aby v Radě OSN pro lidská práva navrhla jmenovat zvláštního zpravodaje pro lidská práva v Saúdské Arábii;

15.  vyzývá EU, aby jako stálý bod jednání na výročních summitech EU a Rady pro spolupráci v Zálivu i na jiných dvoustranných a mnohostranných fórech zařadila diskusi o lidských právech, zejména pak diskusi o situaci obránců práv žen; vyzývá Radu, aby zvážila přijetí cílených sankcí vůči osobám, které jsou odpovědné za hrubé porušování lidských práv; konstatuje, že podle pravidel pro udělování ceny Chaillot za prosazování lidských práv v regionu Rady pro spolupráci v Zálivu lze podávat přihlášky pouze pro osoby, které mají zákonnou registraci a „konstruktivně spolupracují s orgány“;

16.  vyzývá ESVČ a Komisi, aby aktivně podporovaly sdružení občanské společnosti a jednotlivce, kteří se v Saúdské Arábii zasazují o obranu lidských práv, mj. aby organizovaly návštěvy ve vězeních, sledovaly soudní procesy a vydávaly veřejná prohlášení;

17.  naléhá na místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, ESVČ a členské státy, aby pokračovaly v dialogu se Saúdskou Arábií o lidských právech, základních svobodách a její znepokojující roli v regionu; prohlašuje, že je připraven vést se saúdskými orgány i poslanci konstruktivní a otevřený dialog o dodržování mezinárodních závazků Saúdské Arábie na poli lidských práv; vyzývá k výměně odborných znalostí o justičních a právních otázkách s cílem posílit ochranu práv jednotlivců v Saúdské Arábii;

18.  vyzývá saúdské orgány, aby zastavily další bičování Ráifa Badawího a aby ho neprodleně a bezpodmínečně propustily, neboť je považován za vězně svědomí, který byl zadržen a odsouzen pouze proto, že uplatnil své právo na svobodu projevu; vyzývá EU, aby na jeho případ upozorňovala na všech případných schůzkách na vysoké úrovni;

19.  žádá saúdské orgány, aby okamžitě zavedly moratorium na používání trestu smrti, které by bylo prvním krokem na cestě k jeho úplnému zrušení; žádá, aby byly přezkoumány všechny rozsudky trestu smrti, aby bylo zaručeno, že všechny soudní procesy probíhaly podle mezinárodních standardů;

20.  vyzývá saúdské orgány, aby přestaly podněcovat k nenávisti a diskriminaci náboženských menšin a všech ostatních skupin a osob, jejichž práva jsou porušována Saúdskou Arábií, včetně státních příslušníků zemí z jiných světových regionů;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Evropské službě pro pro vnější činnost, generálnímu tajemníkovi OSN, vysokému komisaři OSN pro lidská práva, Komisi OSN pro postavení žen, Radě OSN pro lidská práva, Jeho Veličenstvu králi Salmánovi bin Abd al-Azízovi Ál Saúdovi a korunnímu princi Muhammadovi bin Salmánovi Ál Saúdovi, vládě Království Saúdské Arábie a generálnímu tajemníkovi Střediska pro národní dialog Království Saúdské Arábie;

(1) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 64.
(2) Úř. věst. C 310, 25.8.2016, s. 29.
(3) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 34.
(4) CEDAW/C/SAU/CO/3-4.


Súdán, zejména situace Núry Husajnové Hammádové
PDF 137kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o Súdánu, především o situaci Núry Husajnové Hammádové (2018/2713(RSP))
P8_TA(2018)0233RC-B8-0265/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Súdánská republika smluvní stranou od roku 1986,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte, jíž je Súdán smluvní stranou od roku 1990,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN ze dne 19. prosince 2016 o sňatcích v raném věku a nucených sňatcích dětí,

–  s ohledem na Úmluvu o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) přijatou Valným shromážděním OSN v roce 1979 a na Deklaraci Organizace spojených národů o odstranění násilí páchaného na ženách (DEVAW), kterou přijalo Valné shromáždění OSN v roce 1993,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN č. 62/149 ze dne 18. prosince 2007 požadující moratorium na trest smrti, kterou předložila EU a která byla znovu potvrzena v letech 2008, 2010, 2012, 2014 a 2016,

–  s ohledem na první protokol Africké charty lidských práv a práv národů přijaté v roce 1981, který se týká práv žen v Africe,

–  s ohledem na články 16 a 21 Africké charty práv a blaha dítěte ratifikované dne 29. listopadu 1999,

–  s ohledem na naléhavou žádost týkající se případu Núry Husajnové Hammádové, kterou dne 17. května 2018 zaslal Africký výbor odborníků pro práva a blaho dítěte (ACERWC) orgánům Súdánské republiky,

–  s ohledem na súdánskou ústavu z roku 2005,

–  s ohledem na článek 96 (doložka o lidských právech) Dohody z Cotonou, kterou vláda Súdánu podepsala v roce 2005,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že Núra Husajnová Hammádová byla ke sňatku s Abdurrahmánem Hammádem přinucena svou rodinou coby dítě ve věku 16 let; vzhledem k tomu, že Núra uvedla, že ji manžel poprvé znásilnil s pomocí členů své rodiny; vzhledem k tomu, že podle její svědecké výpovědi ji dne 2. května 2017 znásilnil Abdurrahmán s pomocí tří mužů, kteří ji drželi; vzhledem k tomu, že Núra poté v sebeobraně svému manželovi způsobila smrtelné bodné zranění, když se ji následujícího dne pokusil znovu znásilnit; vzhledem k tomu, že následné lékařské vyšetření ukázalo, že Núra byla během potyčky se svým manželem také zraněna;

B.  vzhledem k tomu, že Núra Husajnová Hammádová byla držena ve vězení v Omdurmanu do 29. dubna 2018, kdy byla shledána vinnou z úkladné vraždy; vzhledem k tomu, že Núra Husajnová Hammádová, které je nyní 19 let, byla odsouzena ústředním soudem v Omdurmanu za zabití muže, ke sňatku s nímž ji přinutil její otec; vzhledem k tomu, že při vynesení rozsudku si rodina manžela zvolila jako odpovídající „trest“ pro Núru Husajnovou rozsudek smrti; vzhledem k tomu, že proti jejímu trestu bylo podáno odvolání;

C.  vzhledem k tomu, že vysoký komisař OSN pro lidská práva shromáždil informace o tom, že soud při vynesení rozsudku nezohlednil důkazy o nuceném sňatku Núry Husajnové, jejím znásilnění a dalších formách genderově motivovaného násilí, kterým byla vystavena, jakožto polehčující okolnosti; vzhledem k tomu, že odborník OSN pro sumární popravy prohlásil, že vynesení rozsudku smrti v případě s jasnými důkazy o sebeobraně představuje svévolné zabití;

D.  vzhledem k tomu, že Súdán zaujímá v žebříčku indexu lidského rozvoje i indexu OSN pro rovnost mužů a žen 165. místo ze 188 zemí; vzhledem k tomu, že Výbor OSN pro práva dítěte a Výbor OSN pro lidská práva vyjádřil vážné obavy v souvislosti se situací v oblasti lidských práv žen v Súdánu; vzhledem k tomu, že se súdánský právní systém zakládá na islámském právu šaría; vzhledem k tomu, že existují důkazy o tom, že ženy nemají v politické, kulturní a hospodářské oblasti rovnocenné postavení s muži, jsou oběťmi genderově motivovaného násilí, a to bez ohledu na jejich víru, rasu nebo národnost;

E.  vzhledem k tomu, že súdánská ústava stanoví, že „stát ženy chrání před bezprávím a podporuje rovnost žen a mužů“; vzhledem k tomu, že zvláštní zástupkyně OSN pro sexuální násilí v konfliktech Pramila Pattenová po své návštěvě Súdánu, která proběhla od 18. do 25. února 2018, uvedla, že v zemi panuje hluboce zakořeněná kultura popírání sexuálního násilí; vzhledem k tomu, že nucené sňatky, znásilnění v manželství a genderově založené násilí jsou v Súdánu považovány za něco naprosto běžného a všechny tyto formy násilí jsou obhajovány s poukazem na tradice, kulturu a náboženství; vzhledem k tomu, že do dnešního dne úřad zvláštního státního zástupce nevyšetřil ani jediný případ sexuálního násilí souvisejícího s konfliktem;

F.  vzhledem k tomu, že mandát Mezinárodního trestního soudu, který bojuje proti beztrestnosti v případě válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy, zahrnuje také brutální činy, jejichž oběťmi jsou často ženy, včetně široké řady sexuálních a genderově motivovaných trestných členů; vzhledem k tomu, že Mezinárodní trestní soud vydal dne 4. března 2009 zatykač na súdánského prezidenta Omara al Bašíra v souvislosti s obviněním z pěti zločinů proti lidskosti: vraždy, vyhlazování, nuceného přesunu, mučení a znásilnění;

G.  vzhledem k tomu, že byla spuštěna celosvětová kampaň „spravedlnost pro Núru Husajnovou Hammádovou“, jejímž cílem je zrušení trestu smrti, který byl nad ní vynesen; vzhledem k tomu, že do května 2018 podepsal petici nazvanou „spravedlnost pro Núru Husajnovou Hammádovou“ téměř 1 milion osob; vzhledem k tomu, že zastrašování obhájců představuje útok na spravedlivý soudní proces, a vzhledem k tomu, že Núra Husajnová Hammádová, která byla znásilněna, potřebuje psychologickou pomoc;

H.  vzhledem k tomu, že případ Núry Husajnové Hammádové vyvolal mezinárodní pozornost ohledně práv žen a poukázal na problematiku nucených sňatků a znásilnění v manželství v Súdánu, kde je podle zákonů možné, aby sňatek uzavíraly osoby ve věku pouhých 10 let; vzhledem k tomu, že čin znásilnění v manželství byl súdánskými právními předpisy oficiálně uznán teprve v roce 2015; avšak vzhledem k tomu, že soudní orgány tento čin odmítají uznávat jakožto trestný čin;

I.  vzhledem k tomu, že aktivisté bojující za práva žen a dětí s rostoucí intenzitou vyvíjejí kampaně proti nuceným sňatkům dívek a sňatkům nezletilých dívek, které jsou v Súdánu velmi rozšířené; vzhledem k tomu, že předcházení všem podobám násilí vůči ženám a dívkám a reakce na ně, včetně nucených sňatků a sňatků v raném věku, jsou jedním z cílů akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů pro období 2016–2020;

J.  vzhledem k tomu, že jak organizace Human Rights Watch (HRW), tak nezávislý odborník OSN pro Súdán ve své zprávě za rok 2017 uvedly, že súdánské bezpečnostní síly používají sexuální násilí, zastrašování a další formy zneužívání k tomu, aby v celé zemi umlčely ženy bojující za lidská práva; vzhledem k tomu, že právníkovi Núry Husajnové Hammádové zabránily vnitrostátní zpravodajské a bezpečnostní služby v rámci sílí zastrašovací kampaně v tom, aby uspořádal tiskovou konferenci; vzhledem k tomu, že Náhid Džabralláhová, ředitelka nevládní organizace SEEMA, která pracuje s oběťmi genderového násilí v hlavním městě Súdánu Chartúmu, byla několikrát uvězněna za vedení kampaně na podporu Núry Husajnové Hammádové, neboť Súdán zavádí omezení svobody projevu;

K.  vzhledem k tomu, že se Súdán dosud nepřipojil k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen;

L.  vzhledem k tomu, že EU v současnosti v Súdánu financuje projekty v hodnotě 275 milionů EUR, zejména prostřednictvím Evropského rozvojového fondu (ERF), evropského nástroje sousedství (ENI), evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) a nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru (IcSP); vzhledem k tomu, že Súdán doposud neratifikoval přepracované znění dohody z Cotonou;

M.  vzhledem k tomu, že ženy jsou v Súdánu diskriminovány, svévolně zatýkány a jsou vystavovány ponižujícím trestům; vzhledem k tomu, že podle nezávislého odborníka OSN pro Súdán tzv. zločiny proti veřejné morálce, jako jsou tresty pro ženy, které jsou údajně „neslušně“ oblečeny, a ponižující tělesné tresty porušují mezinárodní normy v oblasti lidských práv; vzhledem k tomu, že články 151, 152, 154 a 156 trestního zákoníku Súdánu posilují omezení stanovená pro ženy, která se týkají způsobu jejich oblékání i chování na veřejnosti; vzhledem k tomu, že porušení těchto zákonů je trestáno pokutami a v některých případech dokonce bičováním;

N.  vzhledem k tomu, že EU poskytuje Súdánu podporu, která kombinuje rozvojovou a humanitární pomoc, avšak také podporuje velmi kontroverzní operace týkající se ochrany hranic a boje proti pašeráctví a převaděčství, mimo jiné také prostřednictvím tzv. projektu ROCK;

1.  vyjadřuje hluboké politování nad rozsudkem smrti pro Núru Husajnovou Hammádovou a hluboce s tímto trestem nesouhlasí; vyzývá súdánské orgány, aby trest smrti zmírnily a plně zohlednily skutečnost, že paní Husajnová jednala v sebeobraně a snažila se ubránit muži, který se ji za pomoci kompliců pokusil znásilnit;

2.  vyzývá súdánské orgány, aby plně dodržovaly vnitrostátní právní předpisy a mezinárodní normy v oblasti lidských práv, včetně Protokolu Africké charty lidských práv a práv národů o právech žen v Africe a protokolu Soudního dvora Africké unie, které byly přijaty dne 11. července 2003; připomíná, že podle mezinárodních norem představuje vynesení trestu smrti v případě jednoznačných důkazů o sebeobraně svévolné zabití, především v případech, kdy byly z vraždy obviněny ženy, které jednaly v sebeobraně;

3.  připomíná súdánským orgánů jejich povinnosti zajistit dodržování základních práv, včetně práva na spravedlivý proces; trvá na tom, že musí být přijata veškerá nezbytná opatření k tomu, aby soudní proces s Núrou Husajnovou Hammádovou splňoval nejpřísnější požadavky spravedlivého a řádného procesu;

4.  znovu opakuje, že je naprosto nezbytné, aby došlo k přehodnocení a přepracování hlavních súdánských zákonů, včetně zákona o národní bezpečnosti z roku 2010 a zákonů regulujících sdělovací prostředky a občanskou společnost, tak aby odpovídaly mezinárodním normám, na nichž se zakládá svobodu projevu, shromažďování a sdružování; vyjadřuje znepokojení v souvislosti s rozsáhlými pravomocemi, na základě nichž mohou národní zpravodajské a bezpečnostní služby zatýkat a zadržovat osoby; tyto služby svévolně zatýkají a zadržují osoby, které jsou často mučeny a vystaveny různým formám špatného zacházení, a jejich příslušníci požívají imunitu před stíháním;

5.  konstatuje, že vzhledem k tomu, že je případ projednáván v rámci soudního systému, mají súdánské orgány stále povinnost prokázat, že nepřehlížejí znásilnění nebo genderové násilí, a musí zachránit život mladé ženy, jejíž život byl již z mnoha důvodů, které byly mimo její kontrolu, zničen; žádá súdánské orgány k zajištění toho, aby byly veškeré případy genderového a sexuálního násilí, včetně znásilnění v manželství a domácího násilí, trestně stíhány a pachatelé nesli za tyto činy odpovědnost; naléhavě vyzývá súdánské orgány, aby se zabývaly problémem dětských a nucených sňatků a znásilnění v manželství;

6.  naléhavě žádá súdánské orgány, aby okamžitě, nezávisle a nestranně vyšetřily obvinění vznesená vůči súdánským bezpečnostním silám, která se týkají použití násilí na ženách, jejich zastrašování a dalších forem jejich zneužívání;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že národní zpravodajské a bezpečnostní služby zakázaly tiskovou konferenci, kterou pořádal právnický tým Núry Husajnové Hammádové poté, co byl nad ní vynesen rozsudek; hluboce nesouhlasí s pronásledováním aktivistů v oblasti lidských práv a právníků, k němuž dochází v souvislosti s případem Núry Husajnové Hammádové,

8.  naléhavě vyzývá súdánské orgány, aby zajistily plnou ochranu fyzické a psychické integrity jak Núry Husajnové Hammádové během jejího věznění, tak fyzickou a psychickou integritu jejích právních zástupců a rodinných příslušníků;

9.  opakuje svůj rozhodný nesouhlas s uplatňováním trestu smrti ve všech případech a za všech okolností; domnívá se, že trest smrti je formou krutého, nelidského a ponižujícího zacházení; naléhavě žádá súdánské orgány, aby se řídily moratoriem OSN na trest smrti; vyzývá Súdán, aby ratifikoval Úmluvu OSN proti mučení a úmluvu CEDAW;

10.  upozorňuje súdánské orgány, že by lepší ochrana lidských práv žen a trestní stíhání znásilnění v manželství mohly zachránit mnoho životů a zabránit případům, jako je případ Núry Husajnové Hammádové;

11.  jednoznačně odsuzuje dětské a nucené sňatky a násilí páchané na ženách a dívkách v Súdánu i v jiných zemích; zdůrazňuje, že stávající odvolání proti trestu paní Husajnové, které se omezuje na formální a právní aspekty trestního stíhání, aniž by byly zohledněny dané skutečnosti, není podle Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, který Súdán ratifikoval, dostačující; naléhavě žádá orgány, aby provedly doporučení Výboru pro práva dítěte týkající se změny zákona o osobním statutu a zvýšily zákonný věk pro uzavření sňatku;

12.  důrazně požaduje, aby EU a její členské státy zajistily, aby se při realizaci projektů se súdánskými orgány dodržovala zásada „neškodit“, která by vyloučila spolupráci s osobami odpovědnými za porušování lidských práv;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, prezidentovi Súdánu, Africké unii, generálnímu tajemníkovi OSN, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU a Panafrickému parlamentu.


Jmenování člena výběrové komise Úřadu evropského veřejného žalobce
PDF 117kWORD 41k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o jmenování Antonia Mury do výběrové komise uvedené v čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (2018/2071(INS))
P8_TA(2018)0234B8-0237/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 14 odst. 3 nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce(1),

–  s ohledem na návrh Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (B8-0237/2018),

–  s ohledem na svůj jednací řád,

A.  vzhledem k tomu, že Antonio Mura splňuje podmínky stanovené v čl. 14 odst. 3 nařízení (EU) 2017/1939;

1.  navrhuje, aby byl Antonio Mura jmenován členem uvedené výběrové komise;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.


Manipulace s počitadlem ujetých kilometrů u motorových vozidel: přezkum právního rámce EU
PDF 191kWORD 57k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 obsahující doporučení Komisi o manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů u motorových vozidel: přezkum právního rámce EU (2017/2064(INL))
P8_TA(2018)0235A8-0155/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na čl. 91 odst. 1 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU(2),

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) 2017/1151(3), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009(4), nařízení Komise (ES) č. 692/2008(5) a předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 39(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. prosince 2013 o CARS 2020: vstříc konkurenceschopnému a udržitelnému automobilovému průmyslu v Evropě(7),

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu (EPRS) z listopadu 2017 nazvanou „Neoprávněné zásahy do počitadel ujetých kilometrů: opatření nezbytná k zabránění manipulace s nimi“(8) a související posouzení evropské přidané hodnoty „Manipulace s počitadly ujetých kilometrů v motorových vozidlech v EU“(9),

–  s ohledem na konečnou zprávu Sdružení evropských orgánů příslušných pro registraci vozidel a řidičů nazvanou „Zaznamenávání údajů o počtu kilometrů ujetých vozidlem“ (Vehicle Mileage Registration)(10),

–  s ohledem na studii spotřebitelského trhu Komise zaměřenou na fungování trhu s ojetými vozidly z hlediska spotřebitele,

–  s ohledem na písemné prohlášení 0030/2016 ze dne 11. dubna 2016 o boji proti podvodům se záznamy počtu ujetých kilometrů na trhu s ojetými automobily,

–  s ohledem na články 46 a 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0155/2018),

Současná situace

A.  vzhledem k tomu, že neoprávněné zásahy do počitadel ujetých kilometrů, tj. praktiky, kdy je úmyslně a bez povolení měněn skutečný počet kilometrů ujetých vozidlem, který se zobrazuje na jeho počitadle ujetých kilometrů, představují vážný a rozšířený problém v Unii, zejména v kontextu přeshraničního obchodu, a poškozují třetí země, které z Unie ojetá vozidla dovážejí;

B.  vzhledem k tomu, že s ohledem na nízké ceny potřebného vybavení a umělý nárůst hodnoty ojetých vozidel může být ekonomický zisk z těchto neoprávněných zásahů do počitadel ujetých kilometrů značný; vzhledem k tomu, že studie odhadují podíl vozidel, u nichž byl takový neoprávněný zásah proveden, na 5 % až 12 % ojetých vozidel v rámci vnitrostátního prodeje a 30 % až 50 % v rámci přeshraničního prodeje, což v celé Unii představuje celkovou hospodářskou škodu v rozmezí 5,6 až 9,6 miliardy EUR;

C.  vzhledem k tomu, že počet ujetých kilometrů je jedním z nejdůležitějších parametrů, na jejichž základě může kupující posoudit technický stav vozidla, a vzhledem k tomu, že údaj o počtu ujetých kilometrů má významný dopad na tržní hodnotu vozidla;

D.  vzhledem k tomu, že záznamy stavu počitadla ujetých kilometrů se ukládají a zobrazují digitálně a vnější přístup za účelem pozměnění je snadný, neboť úroveň ochrany je nižší u počitadel ujetých kilometrů než u jiných součástí vozidla;

E.  vzhledem k tomu, že neoprávněné zásahy do počitadel ujetých kilometrů poškozují spotřebitele, prodejce ojetých vozidel, pojistitele a leasingové společnosti a přinášejí finanční prospěch pachatelům těchto podvodů a že je třeba nalézt technická řešení, která neprofesionálům neoprávněné zásahy do počitadel ujetých kilometrů ztíží;

F.  vzhledem k tomu, že zvýšené opotřebení vozidel s upravenými počitadly ujetých kilometrů negativně ovlivňuje bezpečnost na silnicích; vzhledem k tomu, že se kupující těchto vozidel mohou potýkat s vyššími náklady na údržbu a opravy, protože vozidla nejsou kontrolována na základě skutečně ujetých kilometrů;

G.  vzhledem k tomu, že vozidla s upravenými počitadly ujetých kilometrů mohou vykazovat vyšší spotřebu a vyšší emise znečišťujících látek, než se očekává, čímž porušují požadavky na životnost v právních předpisech o schvalování typu;

H.  vzhledem k tomu, že trh s ojetými vozidly v Unii, který je dvakrát až třikrát větší než trh s novými vozidly, vykazuje nejnižší důvěru spotřebitelů ze všech trhů se zbožím podle srovnávacího přehledu situace na spotřebitelských trzích Komise za rok 2014(11) a neoprávněné zásahy do počitadel ujetých kilometrů závažně přispívají ke ztrátě důvěry spotřebitelů v obchodníky s ojetými vozidly, a tudíž narušují fungování vnitřního trhu a spravedlivou hospodářskou soutěž;

I.  vzhledem k tomu, že spotřebitelé nejsou dostatečně informováni o možnostech předcházení manipulacím s počitadly ujetých kilometrů v ojetých vozidlech a o existujících postupech pro sledování počtu ujetých kilometrů a předcházení podvodům v této oblasti a o tom, jak k těmto postupům získat přístup;

J.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států stále neposkytuje spotřebitelům potřebné nástroje, které by jim umožňovaly ověřit historii ojetého vozidla;

K.  vzhledem k tomu, že podvody s počtem ujetých kilometrů mají nepřiměřený dopad na sociální skupiny a zeměpisné oblasti s nižším příjmem, takže zákazníci v členských státech, které k Unii přistoupily v roce 2004 či poté, a v zemích v bezprostředním sousedství Unie (zejména v zemích západního Balkánu, do nichž se dovážejí ojetá vozidla z Unie bezcelně nebo jen s nepatrnými cly) jsou vystaveni většímu riziku, že zakoupí vozidlo s upraveným počitadlem ujetých kilometrů, a tudíž jsou touto nekalou praktikou poškozeni častěji;

L.  vzhledem k tomu, že neexistuje společný integrovaný systém pro výměnu informací mezi členskými státy, a že je tudíž vyšší riziko, že k legalizaci upraveného údaje o počtu ujetých kilometrů dojde dříve, než proběhne první ověření v zemi, kde bude vozidlo nakonec registrováno a v níž již existují opatření pro registraci vozidla a ověření počtu ujetých kilometrů;

M.  vzhledem k tomu, že zabránění podvodům s počitadly ujetých kilometrů zavedením jednotných pravidel pro předcházení manipulacím zásadně zlepší bezpečnost a jistotu při přeshraničních nákupech vozidel, omezí rozsah nekalých praktik a bude mít hmatatelný přínos pro miliony spotřebitelů v Unii;

Stávající opatření k řešení podvodů s počitadly ujetých kilometrů

N.  vzhledem k tomu, že některé členské státy již zavedly nástroje, které minimalizují manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů, např. „Car-Pass“ v Belgii a „Nationale AutoPas“ v Nizozemsku; vzhledem k tomu, že oba tyto členské státy používají databázi záznamů stavu počitadla ujetých kilometrů provedených při každé údržbě, servisu, opravě nebo pravidelné kontrole vozidla, aniž by přitom shromažďovaly jakékoli osobní údaje, a oba ve své oblasti působnosti během krátké doby podvody s počitadly ujetých kilometrů téměř úplně vymýtily;

O.  vzhledem k tomu, že belgický systém funguje na právním základě neziskové organizace a systém v Nizozemsku je řízen vládní agenturou; vzhledem k tomu, že oba systémy fungují s přiměřenými náklady a jejich úspěch podporují osvětové a informační kampaně a silný právní rámec, který stanoví jasná pravidla a odrazující sankce;

P.  vzhledem k tomu, že výrazně vyšší počet vozidel s upravenými počitadly ujetých kilometrů v zemích, které nemají k těmto databázím přístup, ukazuje, že pro dosažení úspěchu je zásadně důležitá přeshraniční výměna údajů a spolupráce mezi členskými státy;

Q.  vzhledem k tomu, že Evropský informační systém vozidel a řidičských oprávnění (Eucaris) již poskytuje infrastrukturu a organizační strukturu pro výměnu harmonizovaných údajů souvisejících s dopravou mezi orgány členských států a všechny členské státy jej používají k plnění povinností podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU(12), přičemž mezi jeho funkce již patří záznamy o počtu ujetých kilometrů;

R.  vzhledem k tomu, že existují i technická řešení, hardwarová i softwarová, která by mohli výrobci do vozidel zabudovat, a tím manipulacím s počitadly ujetých kilometrů od počátku předejít; vzhledem k tomu, že se ve vozidlech již používají nástroje jako „Hardware Security Modules“ a „Secure Hardware Extensions“ na ochranu elektronických řídicích jednotek před neoprávněným přístupem, manipulací nebo krádeží vozidla a jejich náklady na jedno vozidlo se odhadují na jedno euro;

S.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2017/1151 ukládá výrobcům, kteří chtějí získat schválení typu vozidla, povinnost zavést systematické ochranné strategie proti neoprávněným zásahům a ochranné funkce proti zápisu s cílem odradit od přeprogramování počitadel ujetých kilometrů, a rovněž zohledňuje funkce pro výměnu údajů na dálku; vzhledem k tomu, že toto nařízení pouze vyžaduje informace a vysvětlení od výrobce a nestanoví žádné kontroly, zda je počitadlo ujetých kilometrů vůči neoprávněným zásahům odolné, ačkoli existují ověřené a mezinárodně uznávané postupy, jako jsou např. společná kritéria pro hodnocení bezpečnosti informačních technologií; vzhledem k tomu, že pomoci chránit počitadla ujetých kilometrů před neoprávněnými zásahy mohou mezinárodně uznané postupy, např. uvedená společná kritéria (ISO/IEC 15408);

Právní předpisy a mezery

T.  vzhledem k tomu, že manipulace s počitadly ujetých kilometrů je sice zakázána ve 26 členských státech, ale pouze deset z členských států zavedlo další opatření k ověření údajů o počtu ujetých kilometrů, jež má k dispozici zákazník, a pouze šest států považuje manipulaci s počitadly ujetých kilometrů za trestný čin(13); vzhledem k tomu, že hardware a software používané pro neoprávněné zásahy do počitadel ujetých kilometrů jsou v Unii volně dostupné a jejich použití se nepovažuje za trestný čin, a vzhledem k tomu, že činnosti spojené s nezákonnou manipulací s počitadly ujetých kilometrů se chystají klasifikovat jako trestný čin další členské státy;

U.  vzhledem k tomu, že podvody s počitadly ujetých kilometrů představují ohrožení technické způsobilosti, jak je uvedeno i ve směrnici 2014/45/EU, která vyžaduje, aby členské státy ukládaly za takovéto manipulace účinné, přiměřené a odrazující sankce; vzhledem k tomu, že by Komise měla v zájmu přeshraniční výměny informací o technické způsobilosti vozidel, zahrnující údaje o záznamech stavu počitadla ujetých kilometrů, dále prozkoumat proveditelnost propojení vnitrostátních platforem;

V.  vzhledem k tomu, že směrnice 2014/45/EU zahrnuje povinnost zaznamenávat údaje o ujetých kilometrech během pravidelných technických kontrol a tyto údaje zpřístupnit pro následné pravidelné technické kontroly, ale týká se pouze záznamů o ujetých kilometrech během kontroly technické způsobilosti počínaje první technickou kontrolou; vzhledem k tomu, že první pravidelná technická kontrola někdy proběhne až čtyři roky po první registraci vozidla, což ponechává dostatek času pro manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů před první kontrolou nebo mezi kontrolami, a což může dokonce vést k tomu, že bude úředně zaznamenán nesprávný počet ujetých kilometrů;

W.  vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES(14), nařízení Komise (ES) č. 692/2008 o schválení typu ani předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů č. 39 (předpis EHK OSN č. 39) neberou v potaz podvody s počtem ujetých kilometrů nebo počitadla ujetých kilometrů chráněná proti manipulacím; vzhledem k tomu, že nařízení (ES) č. 661/2009 odkazuje na předpis EHK OSN č. 39 v souvislosti s požadavky na schválení tachometru, ale nestanoví požadavky na počitadlo ujetých kilometrů nebo jeho základní charakteristiky;

Budoucí vývoj v automobilovém průmyslu

X.  vzhledem k tomu, že v automobilovém průmyslu došlo k obrovskému pokroku ve vývoji a výrobě vozidel, která jsou propojená, používají inteligentní dopravní systém a komunikují se svým prostředím, takže většina vozidel vstupujících na trh je již schopna propojení, což postupně povede k tomu, že se bude na silnicích v Unii pohybovat propojený vozový park;

Y.  vzhledem k tomu, že podle různých průzkumů je průměrné stáří vozidel na silnicích v Unii sedm až jedenáct let a stále se zvyšuje, přičemž v členských státech, které přistoupily k Unii po roce 2004, je stáří vozidel vysoko nad tímto průměrem, což ve svém důsledku vytváří vozový park skládající se z novějších, vysoce propojených vozidel a současně starších vozidel bez jakýchkoli možností propojení;

Z.  vzhledem k tomu, že moderní vozidla již pravidelně odesílají výrobcům soubory údajů zahrnující stávající počet ujetých kilometrů a celkový čas provozu a tak poskytují klíčové údaje pro ověřování spolehlivosti záznamů o počtu ujetých kilometrů;

AA.  vzhledem k tomu, že jedním řešením pro budoucí uchovávání údajů z počitadel ujetých kilometrů by mohla být technologie blockchain;

AB.  vzhledem k tomu, že úspěšným projektem na využití technologie blockchain k vymýcení podvodů s počitadly ujetých kilometrů je CarTrustChain, spolufinancovaný Evropským fondem pro regionální rozvoj;

1.  žádá Komisi, aby na základě čl. 91 odst. 1 a článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) předložila ve lhůtě dvanácti měsíců od přijetí tohoto usnesení Evropským parlamentem legislativní rámec, jenž bude v souladu s doporučeními uvedenými v tomto usnesení a jeho příloze a jenž bude vyžadovat, aby členské státy zavedly právní, technické a provozní překážky, které manipulaci s počitadly ujetých kilometrů znemožní; žádá Komisi, aby přezkoumala povinné požadavky nařízení (EU) 2017/1151;

2.  žádá Komisi, aby zajistila, aby byly stejné právní a technické překážky uplatňovány i na dovozy z třetích zemí;

3.  vítá technická řešení jako „Hardware Security Modules“ a „Secure Hardware Extensions“, která se již hojně používají na ochranu citlivých údajů ve vozidlech, a zdůrazňuje, že záznamy stavu počitadla ujetých kilometrů by měly požívat stejné úrovně ochrany, aby se předešlo manipulacím s nimi;

4.  vyzývá Komisi, aby zpřísnila schvalování typu u bezpečnostních zařízení ve vozidlech, zejména v případě technických opatření proti podvodům s počitadly ujetých kilometrů, ale také s ohledem na nárůst počtu propojených vozidel;

5.  vítá skutečnost, že Komise zahrnula požadavky na technologickou bezpečnost počitadel ujetých kilometrů do nařízení (EU) 2017/1151; poukazuje však na to, že zde nejsou žádná ustanovení týkající se sledování těchto požadavků, a žádá proto Komisi, aby stanovila jasná kritéria pro účinnou kontrolu bezpečnosti počitadel ujetých kilometrů, aby tyto požadavky v případě potřeby co nejdříve upravila a aby Parlament informovala o účinnosti uvedeného nařízení;

6.  konstatuje, že vnitrostátní řešení, která využívají databáze častých záznamů stavu počitadel ujetých kilometrů pocházející z pravidelných technických kontrol a jiných prohlídek vozidel, jsou v boji proti manipulaci s těmito počitadly v těchto členských státech velmi úspěšná, a proto navrhuje, aby členské státy, které dosud žádné odpovídající kroky neučinily, co nejdříve zavedly vhodná řešení;

7.  v tomto ohledu zdůrazňuje, že by všechny členské státy měly mít vnitrostátní rejstříky a měly by se účastnit přeshraniční výměny údajů z těchto rejstříků, neboť to je jediný způsob, jak podvody se záznamy počtu ujetých kilometrů v Unii účinně vyřešit; žádá proto Komisi, aby navrhla legislativní rámec, na jehož základě by členské státy vytvořily srovnatelné a vzájemně slučitelné vnitrostátní mechanismy pro sběr údajů, vycházející ze stávajících osvědčených postupů, které zajistí častý a spolehlivý sběr údajů o počtu ujetých kilometrů od okamžiku první registrace vozidla a umožní mezinárodní výměnu;

8.  zdůrazňuje, že je třeba, aby byly záznamy stavu počitadel ujetých kilometrů přístupné přeshraničně, a že snadný přístup k těmto informacím pro kupující ojetého vozidla by významně přispěl k ochraně spotřebitelů; zdůrazňuje, že kupující ojetého vozidla by měli mít možnost ověřit správnost záznamu stavu počitadla ujetých kilometrů bez ohledu na to, ve kterém členském státě bylo vozidlo předtím registrováno; vyzývá Komisi a členské státy, aby spotřebitele a zúčastněné strany proaktivně informovaly o platných opatřeních proti podvodům s počitadlem ujetých kilometrů a tom, jak manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů odhalit a jak jí předcházet;

9.  zdůrazňuje, že systém Eucaris disponuje infrastrukturou pro nákladově efektivní výměnu záznamů stavu počitadel ujetých kilometrů v celé Unii, a to na základě databáze; lituje, že v roce 2017 využívaly platformu Eucaris k výměně informací o záznamech stavu počitadel ujetých kilometrů pouze Belgie, Nizozemsko a Slovensko, a vybízí tedy členské státy, aby se zapojily a možností, které tento systém skýtá, využívaly;

10.  žádá Komisi, aby učinila účast v systému Eucaris povinnou a systém zavedla jako platformu informací o vozidlech, čímž usnadní ověřování počtu ujetých kilometrů v  Unii a omezí možnosti manipulace s počitadlem ujetých kilometrů;

11.  lituje, že dosud nebyl vytvořen elektronický rejstřík podle směrnice 2014/45/EU a že sankce členských států nejsou dostatečně odrazující, v důsledku čehož nebyly splněny cíle v oblasti výměny údajů;

12.  žádá Komisi, aby poskytla právní rámec, který umožní členským státům registrovat záznamy stavu počitadla ujetých kilometrů z pravidelných technických kontrol, z každé prohlídky, servisního úkonu, údržby či provedené opravy a z jiných návštěv opraven, a to již od první registrace vozidla;

13.  zdůrazňuje, že řešení založené na technologii blockchain by mohlo být nákladově efektivnější, a žádá Komisi, aby do dvanácti měsíců od přijetí tohoto usnesení Parlamentem provedla analýzu nákladů a přínosů takového řešení, včetně posouzení bezpečnosti, transparentnosti a ochrany údajů; zdůrazňuje, že než bude tato technologie potenciálně přijata, je třeba bezodkladně uskutečnit účinná, snadno použitelná a rychle provozuschopná řešení, zejména databáze;

14.  zdůrazňuje, že dodatečnou ochranu proti manipulacím s počitadly ujetých kilometrů a chránit počitadla ujetých kilometrů před neoprávněnými zásahy prostřednictvím zabezpečených čipů by mohlo zajistit širší využití vyspělých šifrovacích technologií jako „Hardware Security Modules“ či „Secure Hardware Extensions“;

15.  zdůrazňuje, že vozidla jsou stále více propojitelná a že tento vývoj bude pokračovat, což umožní automatické ukládání údajů z počitadel ujetých kilometrů do databáze nebo blockchainové sítě; vítá úsilí automobilového průmyslu o vývoj rozmanitých technických záruk proti neoprávněným zásahům do počitadel ujetých kilometrů, jako je šifrování údajů či ochrana a zabezpečení údajů, avšak současně výrobce vyzývá, aby účinnost svých technických řešení zlepšili;

16.  zdůrazňuje, že všechna opatření zahrnující předávání a uchovávání údajů by měla dodržovat evropské acquis v oblasti ochrany údajů a měla by se používat výhradně pro předcházení manipulaci s počitadlem ujetých kilometrů a s nejvyšší úrovní kybernetické ochrany;

17.  vyzývá členské státy, aby zavedly nebo přizpůsobily právní předpisy týkající se manipulace s počitadly ujetých kilometrů tak, aby se tato manipulace stala trestným činem – včetně poskytování hardware, software a souvisejících služeb potřebných pro neoprávněnou manipulaci –, neboť neoprávněné zásahy vedou k nesprávnému posouzení technické způsobilosti vozidla, a mají tudíž negativní dopad na bezpečnost silničního provozu; vyzývá členské státy, aby na účinné, nediskriminační a přiměřené vymáhání těchto právních předpisů vyčlenily dostatečné lidské a finanční zdroje;

18.  domnívá se, že výměna jednoho počitadla ujetých kilometrů za jiné s nižším počtem kilometrů, je-li uskutečněna s cílem zatajit skutečný počet ujetých kilometrů, a tím dosáhnout zisku, by se měla považovat za podvod s ujetými kilometry vozidla;

19.  žádá Komisi, aby na základě čl. 91 odst. 1 a článku 114 Smlouvy o fungování EU předložila návrh aktu týkajícího se opatření v oblasti manipulace s počitadly ujetých kilometrů, jenž bude v souladu s doporučeními uvedenými v příloze k tomuto usnesení;

o
o   o

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a  doporučení, které je přílohou tohoto usnesení, Komisi a Radě.

PŘÍLOHA K USNESENÍ

DOPORUČENÍ TÝKAJÍCÍ SE OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Podpora technických řešení a schvalování typu

Aby byla manipulace se záznamy stavu počitadel ujetých kilometrů ve vozidlech složitější, je třeba dosáhnout vyšší úrovně zabezpečení údajů těchto počitadel. Bude jej dosaženo zahrnutím těchto prostředků do návrhu:

—  sledování provádění čl. 5 odst. 3 písm. f) nařízení (EU) 2017/1151 a přeložení zprávy výsledků Parlamentu, jakmile je to možné;

—  zavedení jasných požadavků k zajištění záznamů stavu počitadla ujetých kilomentrů proti manipulaci, včetně – v případě pozitivního posouzení – šifrovací ochrany proti manipulaci, systémů rozpoznání manipulace, odděleného zjišťování a registrace ujetých kilometrů a hardwarového zabezpečení;

—  zavedení zkušební metody nebo použití společných kritérií pro hodnocení bezpečnosti informačních technologií u preventivních řešení stanovených v nařízení (EU) 2017/1151 v oblasti podvodů s počitadly ujetých kilometrů.

Systémy databází

Databáze záznamů stavu počitadel ujetých kilometrů významně snižují počet vozidel, u nichž došlo k manipulaci. Je důležité zajistit unijní řešení, jelikož podvodům s počitadly ujetých kilometrů v přeshraničním obchodu s ojetými vozidly nemohou zabránit izolované vnitrostátní iniciativy. Proto by měl návrh stanovit následující opatření:

—  povinné záznamy stavu počitadla ujetých kilometrů stanovené ve směrnici 2014/45/EU by měly být zpřístupněny pro přeshraniční výměnu a na požádání také zákazníkům;

—  vytvoření právního rámce pro zavedení srovnatelných databází záznamů o počtu ujetých kilometrů v členských státech, který zajistí mezinárodní výměnu a přístup k informacím, bude založen na stávajících osvědčených postupech a stanoví časté a spolehlivé zaznamenávání údajů o počtu ujetých kilometrů;

—  existující databáze údajů o záznamech stavu počitadel ujetých kilometrů na úrovni členských států by měly být vzájemně propojené a měly by umožňovat mezinárodní výměnu údajů a existující infrastruktura, jako je systém Eucaris, by měla být využita k nákladově efektivnímu a včasnému provádění;

—  měla by být dodržována pravidla ochrany údajů, která by v případě potřeby měla být upravena tak, aby umožňovala uchovávání příslušných údajů a jejich výměnu a také ochranu soukromí, a která by zároveň účinně bránila podvodnému používání získaných údajů;

—  kupujícím ojetých vozidel by měla být před koupí poskytnuta možnost ověřit správnost záznamu stavu počitadla ujetých kilometrů vozidla, a to na základě získaných údajů o počtu ujetých kilometrů vozidla bez ohledu na to, ve kterém členském státě bylo vozidlo předtím registrováno.

Technologie blockchain a propojenost jako potenciální a vzájemně se doplňující dlouhodobá řešení

Vozidla jsou stále více propojená a podíl propojených vozidel v unijním vozovém parku soustavně roste. Již dnes vozidla předávají údaje, jako je skutečný počet ujetých kilometrů, na servery výrobců. Tyto údaje by mohly být použity k odhalení podvodů s ujetými kilometry již nyní.

Technologie blockchain by se postupem času mohla stát spolehlivým nástrojem, který zabezpečí údaje v síti a napomůže zabránění manipulaci se záznamy údajů. Mohlo by se prozkoumat, zda by dlouhodobé řešení podvodů s počitadly ujetých kilometrů nemohla představovat kombinace popsaného vývoje s touto technologií.

Proto je třeba navrhnout následující opatření:

—  potenciální náklady a přínosy vytvoření evropské blockchainové sítě pro počitadla ujetých kilometrů by měly být posouzeny;

—  v případě pozitivního posouzení: právní a regulační rámec za účelem automatizovaného předávání údajů o záznamech stavu počitadel ujetých kilometrů u vozidel, která jsou vybavena funkcemi propojitelnosti, a – bez ohledu na výsledek posouzení technologie blockchain – za účelem přístupu k údajům o záznamech počtu ujetých kilometrů, které shromáždili a uchovávají výrobci, a které doplňují záznamy o počtu ujetých kilometrů získané při manuálních zápisech při pravidelných technických kontrolách a z jiných zdrojů, by měl být vytvořen;

—  předávání záznamů stavu počitadel ujetých kilometrů zjištěných při pravidelných technických kontrolách, návštěvách opraven a prohlídkách by mělo být požadováno, a tím systém databází integrovat, ale současně i překonat.

Právní předpisy a jejich vymáhání

V současné době není ve všech členských státech podvod s počitadlem ujetých kilometrů trestným činem, ačkoli to výslovně požaduje směrnice 2014/45/EU. Vymáhání účinných právních opatření, včetně pokut a sankcí, je pro vymýcení podvodů s počitadly ujetých kilometrů zásadní. Proto by měla být navržena následující opatření:

—  podvod s počitadlem ujetých kilometrů by se měl považovat za trestný čin spáchaný jak osobou, která si změnu záznamu z počitadla ujetých kilometrů objednala (majitel vozidla), tak i osobou, která záznam změní, a v celé Unii by se za něj měly na základě vysoce srovnatelného standardu ukládat účinné, přiměřené, odrazující a nediskriminační sankce.

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51).
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a o zrušení směrnice 2000/30/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 134).
(3) Nařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L 175, 7.7.2017, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1).
(5) Nařízení Komise (ES) č. 692/2008 ze dne 18. července 2008 kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 199, 28.7.2008, s. 1).
(6) Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 39 – Jednotná ustanovení pro schvalování vozidel, pokud jde o rychloměrné zařízení včetně jeho montáže (Úř. věst. L 120, 13.5.2010, s. 40).
(7) Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 57.
(8) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/602012/IPOL_STU%282017%29602012_EN.pdf.
(9) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/615637/EPRS_STU%282018%29615637_EN.pdf.
(10) https://www.ereg-association.eu/media/1122/final-report-ereg-topic-group-xiii-vehicle-mileage-registration.pdf.
(11) https://ec.europa.eu/info/files/consumer-markets-scoreboard-2014-edition_en.
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/82/EU ze dne 25. října 2011 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu (Úř. věst. L 288, 5.11.2011, s. 1).
(13) Viz Síť evropských spotřebitelských center (ECC-Net, 2015), „Přeshraniční nákup vozidel: na co si dát pozor, když hledáte výhodnou koupi“, s. 236.
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).


Mechanismus civilní ochrany Unie ***I
PDF 236kWORD 70k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 31. května 2018 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění rozhodnutí č. 1313/2013/EU o mechanismu civilní ochrany Unie (COM(2017)0772/2 – C8-0409/2017 – 2017/0309(COD))(1)
P8_TA(2018)0236A8-0180/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1
(1)  Mechanismem Unie v oblasti civilní ochrany (dále jen „mechanismus Unie“), který upravuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU12, se posiluje spolupráce mezi Unií a členskými státy a usnadňuje koordinace v oblasti civilní ochrany v zájmu zlepšení reakce Unie na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.
(1)  Mechanismem Unie v oblasti civilní ochrany (dále jen „mechanismus Unie“), který upravuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU12, se posiluje spolupráce mezi Unií, členskými státyjejich regiony a usnadňuje koordinace v oblasti civilní ochrany v zájmu zlepšení reakce Unie na přírodní a člověkem způsobené katastrofy.
_________________
_________________
12 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).
12 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
(3)  K přírodním a člověkem způsobeným katastrofám může dojít kdykoli a kdekoli na celém světě a často bez varování. Tyto katastrofy, ať přírodní nebo způsobené člověkem, jsou stále častější, extrémnější a složitější, přičemž je zhoršuje dopad změny klimatu a postihují území bez ohledu na státní hranice. Důsledky, které z katastrof vyplývají pro lidi, životní prostředí a hospodářství, mohou být enormní.
(3)  K přírodním a člověkem způsobeným katastrofám může dojít kdykoli a kdekoli na celém světě a často bez varování. Tyto katastrofy, ať přírodní nebo způsobené člověkem, jsou stále častější, extrémnější a složitější, přičemž je zhoršuje dopad změny klimatu a postihují území bez ohledu na státní hranice. Důsledky, které z katastrof vyplývají pro lidi, životní prostředí, sociální oblast a hospodářství, mohou mít nebývalý rozsah. Tyto katastrofy mohou být bohužel také záměrné, jak je tomu v případě teroristických útoků.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  Nedávné zkušenosti ukázaly, že nutnost spoléhat se na dobrovolné nabídky vzájemné pomoci – koordinované a usnadněné mechanismem Unie – ve všech případech nezajistí, aby byly k dispozici dostatečné kapacity pro uspokojivé řešení základních potřeb osob postižených katastrofami, ani náležitou ochranu životního prostředí a majetku. Platí to zejména v případech, kdy jsou členské státy současně zasaženy opakujícími se katastrofami a kolektivní kapacita je nedostatečná.
(4)  Nedávné zkušenosti ukázaly, že nutnost spoléhat se na dobrovolné nabídky vzájemné pomoci – koordinované a usnadněné mechanismem Unie – ve všech případech nezajistí, aby byly k dispozici dostatečné kapacity pro uspokojivé řešení základních potřeb osob postižených katastrofami, ani náležitou ochranu životního prostředí a majetku. Platí to zejména v případech, kdy jsou členské státy současně zasaženy katastrofami, ať už opakujícími se nebo nečekanými, ať už přírodními nebo způsobenými člověkem, a kolektivní kapacita je nedostatečná. Mají-li se všechny tyto nedostatky a vznikající rizika úspěšně řešit, je třeba, aby všechny unijní nástroje byly využívány naprosto flexibilně, a to i pokud jde o podporu aktivní účasti občanské společnosti. Členské státy by nicméně měly uskutečnit přiměřená preventivní opatření k zachování takového množství vnitrostátních kapacit, které je dostatečné k řádnému řešení katastrof.
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Prevence lesních požárů je zásadní součástí globálního úsilí o snížení emisí CO2. Při lesních požárech, kdy hoří stromy a půda bohatá na rašelinu, totiž k uvolňování emisí CO2 také dochází. Studie prokázaly, že lesní požáry způsobují 20 % celosvětových emisí CO2, přičemž je třeba poznamenat, že jde o větší množství emisí, než jaké vytvoří všechny druhy dopravy na zeměkouli dohromady (vozidla, lodě i letadla).
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  Klíčový význam pro ochranu před katastrofami má prevence, která vyžaduje další opatření. Za tímto účelem by členské státy měly pravidelně zpřístupňovat svoje posouzení rizik, jakož i souhrny svých plánů řízení rizik v případě katastrof, aby se zajistil integrovaný přístup ke zvládání katastrof, který bude spojovat opatření týkající se prevence rizik, připravenosti i reakce na ně. Kromě toho by měla mít Komise možnost od členských států vyžadovat, aby poskytly zvláštní plány prevence a připravenosti v souvislosti s konkrétními katastrofami, a to zejména s cílem maximalizovat celkovou podporu Unie, pokud jde o řízení rizika katastrof. Měla by se snížit administrativní zátěž a měly by se posílit politiky prevence, a to i zajištěním nezbytných propojení s ostatními klíčovými politikami a nástroji Unie, zejména se strukturálními a investičními fondy, jak se uvádí v 2. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 1303/201313.
(5)  Klíčový význam pro ochranu před katastrofami má prevence, která vyžaduje další opatření. Za tímto účelem by členské státy měly pravidelně zpřístupňovat svoje posouzení rizik z hlediska vnitrostátní bezpečnosti a bezpečnostních rizik, jakož i souhrny svých plánů řízení rizik v případě katastrof, aby se zajistil integrovaný přístup ke zvládání přírodních i člověkem způsobených katastrof, který bude spojovat opatření týkající se prevence rizik, připravenosti i reakce na ně. Kromě toho by měla mít Komise možnost od členských států vyžadovat, aby poskytly zvláštní plány prevence a připravenosti v souvislosti s konkrétními katastrofami, včetně katastrof způsobených člověkem, a to zejména s cílem maximalizovat celkovou podporu Unie, především Evropské agentury pro životní prostředí (European Environment Agency – EEA), pokud jde o řízení rizika katastrof. Je zásadně důležité snížit administrativní zátěž a posílit politiky prevence, a to i na základě silnějšího propojení a intenzivnější spolupráce s ostatními klíčovými politikami a nástroji Unie, zejména se strukturálními a investičními fondy, jak se uvádí v 2. bodě odůvodnění nařízení (EU) č. 1303/201313.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Riziko představuje pro rozvoj regionů negativní stimul. Prevence a řízení rizik obnáší přepracování politik a institucionálních rámců a posílení místních, celostátních a regionálních kapacit pro tvorbu a uplatňování opatření řízení rizik, za současné koordinace široké škály subjektů. Příprava map rizik podle regionů a/nebo členských států a posilování reakceschopnosti a preventivních opatření se zvláštním důrazem na rizika spojená s klimatem má naprosto zásadní význam. Je velmi důležité, aby mapy rizik zohledňovaly nejen rizika způsobená současnou proměnlivostí klimatu, ale také předpokládané trajektorie změny klimatu.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)   Při přípravě svých posouzení rizik a plánů řízení rizik by členské státy měly zohledňovat specifická rizika pro životní podmínky volně žijících živočichů a ostatních zvířat. Komise by měla podněcovat k celoevropskému šíření informací o zvířatech postižených katastrofami.tomto směru by se měl vypracovat i systém školení a kurzů.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 c (nový)
(5c)   Období lesních požárů bylo v roce 2017 v mnoha členských státech obzvláště dlouhé a intenzivní, přičemž si jen v jednom členském státě vyžádalo přes 100 mrtvých. Nedostatek dostupných zdrojů, na něž upozornila zpráva o nedostatcích kapacit1a, a neschopnost evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události reagovat v řádné lhůtě na všech 17 žádostí o pomoc při lesních požárech, poukázaly na to, že dobrovolné příspěvky členských států při rozsáhlých mimořádných událostech postihujících několik členských států najednou nejsou dostatečným řešením.
_________________
1a Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o dosaženém pokroku a přetrvávajících nedostatcích v rámci evropské kapacity pro odezvu na mimořádné události, 17.2.2017.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 d (nový)
(5d)   Nejpřirozenějšími partnery pro prohloubení spolupráce jsou sousední členské státy, které sdílejí odborné poznatky a struktury ve stejné oblasti a u nichž je nejpravděpodobnější, že je postihnou stejné katastrofy a rizika.
Pozměňovací návrh 68
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5 e (nový)
(5e)  Stěžejní pro klimatickou odolnost je zabezpečení vodních zdrojů. Členské státy by měly zmapovat stávající vodní zdroje s cílem usnadnit adaptaci na změnu klimatu a zvýšit odolnost obyvatelstva vůči klimatickým hrozbám, jako jsou sucha, požáry či povodně. Účelem tohoto mapování by měla být podpora rozvoje opatření na snížení zranitelnosti obyvatelstva.
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  Je zapotřebí posílit kolektivní schopnost připravit se a reagovat na katastrofy, a to zejména prostřednictvím vzájemné podpory v Evropě. Kromě posílení možností, které již nabízí evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události (dále jen „evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události“ nebo „dobrovolný soubor“), od této chvíle nazývaná „Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany“, by Komise měla zřídit i rescEU. Součástí rescEU by měly být i kapacity pro odezvu na mimořádné události určené k boji proti přírodním požárům, rozsáhlým záplavám a zemětřesením, jakož i polní nemocnice a lékařské týmy v souladu s normami Světové zdravotnické organizace, které by bylo možno rychle nasadit.
(6)  Je zapotřebí posílit kolektivní schopnost připravit se a reagovat na katastrofy, a to zejména prostřednictvím vzájemné podpory v Evropě. Kromě posílení možností, které již nabízí evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události (dále jen „evropská kapacita pro odezvu na mimořádné události“ nebo „dobrovolný soubor“), od této chvíle nazývaná „Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany“, by Komise měla zřídit i rescEU. Součástí rescEU by měly být i kapacity pro odezvu na mimořádné události určené k boji proti přírodním požárům, rozsáhlým záplavám a zemětřesením, teroristickým útokům a chemickým, biologickým, radioaktivním a jaderným útokům, jakož i polní nemocnice a lékařské týmy v souladu s normami Světové zdravotnické organizace, které by bylo možno rychle nasadit. Zdůrazňuje v této souvislosti význam posilování a zahrnutí specifických kapacit místních a regionálních orgánů, protože zajišťují první zásah po katastrofě. Tyto orgány by měly vypracovat modely spolupráce, v jejichž rámci by si komunity mohly vyměňovat osvědčené postupy a získaly by tak příležitost účastnit se rozvoje vlastní odolnosti vůči přírodním katastrofám.
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)   Významnou úlohu při prevenci a zvládání katastrof hrají regionální a místní orgány a v zájmu minimalizace překrývání činnosti a podpory interoperability je třeba, aby jejich kapacity pro odezvu byly do veškeré koordinace a nasazení podle tohoto rozhodnutí náležitě zapojeny, v souladu s institucionálními a právními rámci členských států. Tyto orgány mohou hrát důležitou úlohu při prevenci a jsou to právě ony, kdo bude bezprostředně po katastrofě, s využitím kapacit svých dobrovolníků, reagovat jako první. Je proto zapotřebí, aby na místní, regionální i přeshraniční úrovni fungovala průběžná spolupráce s cílem vytvořit společné systémy varování pro rychlý zásah ještě před mobilizací rescEU i pravidelné osvětové kampaně týkající se počátečních opatření pro odezvu.
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  Unie by měla být schopna členské státy podpořit v případech, kdy dostupné kapacity neumožňují efektivní reakci na katastrofy, a to přispěním k financování leasingu či pronájmu, čímž se zajistí rychlý přístup k takovým kapacitám, nebo financováním jejich pořízení. To by podstatným způsobem zvýšilo účinnost mechanismu Unie, neboť by se zajistila dostupnost kapacit v případě, kdy by jinak nebylo možné zajistit účinnou reakci na katastrofy, zejména pokud jde o katastrofy s širokým spektrem dopadů na velký počet členských států. Získávání kapacit ze strany Unie by mělo umožnit úspory z rozsahu i lepší koordinaci při reakci na katastrofy.
(7)  Unie by měla být schopna členské státy podpořit v případech, kdy dostupné materiální a technické kapacity neumožňují efektivní reakci na katastrofy, mj. v případě přeshraničních událostí, a to přispěním k financování leasingu či pronájmu, čímž se zajistí rychlý přístup k takovým kapacitám, nebo financováním jejich pořízení. To by podstatným způsobem zvýšilo účinnost a schopnost nasazení mechanismu Unie, neboť by se zajistila rychlá dostupnost materiálních a technických kapacit – mj. pro záchranu starších osob nebo osob se zdravotním postižením – v případě, kdy by jinak nebylo možné zajistit účinnou reakci na katastrofy, zejména pokud jde o katastrofy s širokým spektrem dopadů na velký počet členských států, například přeshraniční epidemie. Předem vyčleněné vhodné vybavení a získávání kapacit ze strany Unie by mělo umožnit úspory z rozsahu i lepší koordinaci při reakci na katastrofy. Tyto finanční zdroje je nutné vynakládat optimálně a transparentně.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   Řada členských států čelí v případě neočekávaných katastrof nedostatku materiálu a technického vybavení. Mechanismus Unie by tedy měl umožnit rozšiřovat materiální i technickou základnu tam, kde je to nezbytné, zejména s cílem zachraňovat osoby se zdravotním postižením, starší nebo nemocné osoby.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9
(9)  Aby se zvýšila účelnost a účinnost odborné přípravy a posílila se spolupráce mezi vnitrostátními orgány a útvary v oblasti civilní ochrany, je zapotřebí vytvořit síť znalostí v oblasti civilní ochrany EU, která bude založena na stávajících strukturách.
(9)  Zásadními aspekty spolupráce v oblasti civilní ochrany jsou odborná příprava, výzkum a inovace. Účelnost a účinnost odborné přípravy, podporu inovací, jakož i dialog a spolupráci mezi vnitrostátními orgány a útvary v oblasti civilní ochrany je zapotřebí posílit na základě stávajících struktur a zapojit do nich centra excelence, univerzity, vědecké pracovníky a další odborníky z členských států, mezi nimiž by měla rovněž probíhat výměna informací.
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   S ohledem na stále častější katastrofy, a to jak katastrofy spojené s počasím, tak i ty, které ohrožují vnitřní bezpečnost, je jednou z nejdůležitějších priorit pro celou Unii lepší zajištění civilní ochrany, přičemž je ovšem zcela zásadní, aby unijní nástroje byly doplněny o silnější územní, lokálně řízenou dimenzi, protože škody způsobené katastrofou lze nejrychleji a nejúčinněji omezit na základě opatření přijatých danou obcí na místě.
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10
(10)  Aby se dosáhlo fungování kapacity rescEU, měly by se zpřístupnit další finanční prostředky na financování opatření v rámci mechanismu Unie.
(10)  Aby se dosáhlo fungování kapacity rescEU, měly by se zpřístupnit další finanční prostředky na financování opatření v rámci mechanismu Unie, avšak nikoli na úkor finančních prostředků přidělených na jiné klíčové oblasti politiky Unie.
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Pro revidovaný mechanismus Unie by mělo být zajištěno samostatné financování a samostatné přidělování rozpočtových prostředků. Vzhledem k tomu, že je třeba zabránit negativnímu dopadu na financování stávajících víceletých programů, mělo by zvýšení finančních prostředků na předpokládanou revizi mechanismu Unie v letech 2018, 2019 a 2020 pocházet výlučně ze všech prostředků dostupných podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/20131a, zejména využitím nástroje pružnosti.
___________________
1a Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 11
(11)  Je zapotřebí zjednodušit postupy mechanismu Unie tak, aby se zajistil co nejrychlejší přístup členských států k pomoci a ke kapacitám, které potřebují, aby mohly co nejrychleji reagovat na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy.
(11)  Je zapotřebí zjednodušit, zefektivnit a zpružnit postupy v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, tak aby se zajistil rychlý přístup členských států k pomoci a ke kapacitám, které potřebují, aby mohly co nejrychleji a co nejúčinněji reagovat na přírodní nebo člověkem způsobené katastrofy.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 12
(12)  S cílem maximalizovat využití stávajících nástrojů financování a podpory členských států při poskytování pomoci, zejména v reakci na katastrofy mimo EU, by se měla stanovit výjimka z čl. 129 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/201214, pokud se poskytuje financování podle článků 21, 22 a 23 rozhodnutí č. 1313/2013/EU.
(12)  S cílem maximalizovat využití stávajících nástrojů financování a podpory členských států při poskytování pomoci, mimo jiné v reakci na katastrofy mimo EU, by se měla stanovit výjimka z čl. 129 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/201214, pokud se poskytuje financování podle článků 21, 22 a 23 rozhodnutí č. 1313/2013/EU. Bez ohledu na tuto výjimku by však měly v jakékoli budoucí architektuře financování Unie zůstat finanční prostředky na činnost civilní ochrany, a zejména na humanitární pomoc, jasně odděleny a být plně v souladu s jednotlivými cíli a právními požadavky této architektury.
__________________
__________________
14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002 (Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 13
(13)  Je důležité zajistit, aby členské státy přijaly všechna potřebná opatření k zabránění přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám a ke zmírnění jejich účinků. Ustanovení by měla posílit vazby mezi opatřeními týkajícími se prevence, připravenosti a reakce v rámci mechanismu Unie. Měla by se také zajistit soudržnost s dalšími relevantními právními předpisy Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, včetně přeshraničních preventivních opatření a reakce na hrozby typu závažných přeshraničních zdravotních hrozeb15. Podobně by se měl zajistit soulad s mezinárodními závazky, jako je např. sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Pařížská dohoda o změně klimatu a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030.
(13)  Je důležité zajistit, aby členské státy přijaly všechna potřebná opatření k zabránění přírodním nebo člověkem způsobeným katastrofám a ke zmírnění jejich účinků. Ustanovení by měla posílit vazby mezi opatřeními týkajícími se prevence, připravenosti a reakce v rámci mechanismu Unie. Měla by se také zajistit soudržnost s dalšími relevantními právními předpisy Unie v oblasti prevence a řízení rizika katastrof, včetně přeshraničních preventivních opatření a reakce na hrozby typu závažných přeshraničních zdravotních hrozeb15. Programy územní spolupráce založené na politice soudržnosti stanoví konkrétní opatření, která mají zohlednit odolnost vůči katastrofám, předcházení rizikům a řízení rizik, přičemž je třeba vyvinout další úsilí o hlubší integraci a větší součinnost. Všechna opatření by navíc měla být v souladu s mezinárodními závazky, jako je např. sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030, Pařížská dohoda o změně klimatu a Agenda pro udržitelný rozvoj 2030, a aktivně přispívat k jejich plnění.
__________________
__________________
15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).
15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1082/2013/EU ze dne 22. října 2013 o vážných přeshraničních zdravotních hrozbách a o zrušení rozhodnutí č. 2119/98/ES (Úř. věst. L 293, 5.11.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)   Je nutné zachovat moduly zaregistrované v rámci systému CECIS (společného komunikačního a informačního systému pro mimořádné události), aby bylo možné reagovat na žádosti o pomoc a účastnit se vzdělávání v rámci obvyklého systému.
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b)   Stejně tak je důležité propojit mechanismus Unie, který je omezen na období bezprostředně navazující na katastrofu, s dalšími nástroji Unie, které se zaměřují na odstraňování škod, např. Fondem solidarity.
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 13 c (nový)
(13c)   Fond solidarity je nutné upravit tak, že bude zavedena povinnost odstranit škody na životním prostředí a použit HDP na hlavu v daném regionu nebo členském státě místo celkového HDP jakožto ukazatele pro schválení použití prostředků z tohoto fondu, aby nedocházelo k tomu, že by k využívání fondu nebyly způsobilé rozsáhlé zalidněné regiony s nízkou mírou bohatství. Je velmi důležité oceňovat životní prostředí zasažené katastrofou, zejména oblasti s vysokou přírodní hodnotou, jako jsou chráněné oblasti nebo oblasti v rámci sítě Natura 2000, z ekonomického hlediska, aby je bylo možné napravit.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 13 d (nový)
(13d)   Činnost Unie by se měla soustředit také na poskytování pomoci v rámci odborného proškolování, tak aby se zvýšila schopnost obcí pomoci si samy, což by je lépe vybavilo na poskytování počáteční pomoci a omezení následků katastrof. Cílená odborná příprava a vzdělávání pracovníků civilní ochrany, např. vedoucích místních představitelů, sociálních pracovníků, zdravotnického personálu, záchranářů a hasičů, jakož i místních dobrovolnických zásahových skupin, jež by měly mít rychle použitelné vybavení k zásahu, může pomoci při omezování následků katastrof a snížit počet smrtelných případů v průběhu katastrofy a po jejím skončení.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e
e)  posílení dostupnosti a využití vědeckých poznatků o katastrofách.
e)  zvýšení dostupnosti a využití vědeckých poznatků o katastrofách, mj. v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích;
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a a (nové)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e a (nové)
aa)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ea) zmírňování bezprostředních následků, které mohou mít katastrofy na lidský život a na kulturní a přírodní dědictví;“
Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a b (nové)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e b (nové)
ab)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„eb) prohloubení spolupráce a koordinace činnosti na přeshraniční úrovni.“
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
a)  přijímá opatření pro zlepšení znalostní základny, pokud jde o rizika katastrof, a pro usnadnění sdílení znalostí, výsledků vědeckého výzkumu, osvědčených postupů a informací, mimo jiné mezi členskými státy, které sdílí společná rizika;
a)  přijímá opatření pro zlepšení znalostní základny, pokud jde o rizika katastrof, a pro větší usnadnění a podporu spolupráce a výměny poznatků, výsledků vědeckého výzkumu a inovací, osvědčených postupů a informací, mimo jiné mezi členskými státy, které sdílí společná rizika;
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a (nové)
3a)  V čl. 5 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:
„aa) koordinuje harmonizaci informací a pokynů týkajících se systémů varování, a to i na přeshraniční úrovni;“
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 5 – odst. 1 – písm. f
3b)   V čl. 5 odst. 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:
f)  shromažďuje a rozesílá informace zpřístupněné členskými státy, organizuje výměnu zkušeností s posuzováním schopnosti řízení rizik, do 22. prosince 2014 vypracuje společně s členskými státy pokyny ohledně obsahu, metodiky a struktury těchto posouzení; a usnadňuje výměnu osvědčených postupů při plánování prevence a připravenosti, mimo jiné i prostřednictvím dobrovolného vzájemného hodnocení;
„f) shromažďuje a rozesílá informace zpřístupněné členskými státy, organizuje výměnu zkušeností s posuzováním schopnosti řízení rizik, do 22. prosince 2019 vypracuje společně s členskými státy nové pokyny ohledně obsahu, metodiky a struktury těchto posouzení a usnadňuje výměnu osvědčených postupů při plánování prevence a připravenosti, mimo jiné i prostřednictvím dobrovolného vzájemného hodnocení;
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. a
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a
a)  do 22. prosince 2018 a poté každé tři roky provedou na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni posouzení rizik a zpřístupní Komisi;
a)  do 22. prosince 2018 a poté každé tři roky vypracují po konzultaci s příslušnými místními a regionálními orgány a v souladu se sendajským rámcem pro snižování rizika katastrof na celostátní nebo odpovídající nižší úrovni posouzení rizik, které poskytnou Komisi,to na základě modelu dohodnutého s Komisí, přičemž v této souvislosti budou využity stávající vnitrostátní informační systémy;
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. a a (nové)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 6 – odst. 1 – písm. d
aa)  písmeno d) se nahrazuje tímto:
d)  dobrovolně se účastní vzájemných hodnocení týkajících se posouzení schopnosti zvládání rizik.
„d) dobrovolně se účastní vzájemné revize týkající se schopnosti zvládání rizik s cílem určit opatření, která vyřeší nedostatky.
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. b
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 6 – odst. 2
Komisi se poskytuje souhrn relevantních prvků plánů na zvládání rizik, včetně informací o vybraných opatřeních v oblasti prevence a připravenosti, a to do 31. ledna 2019 a poté každé tři roky. Kromě toho může Komise od členských států požadovat, aby poskytly zvláštní plány týkající se prevence a připravenosti, které budou zahrnovat krátkodobé i dlouhodobé úsilí. Unie náležitě zváží pokrok, kterého členské státy dosáhly v oblasti prevence katastrofpřipravenosti na ně, jako součást jakéhokoli budoucího mechanismu předběžných podmínek v rámci evropských strukturálních a investičních fondů;
Komisi se v souladu se vzorem, který se vypracuje prostřednictvím prováděcího aktu, poskytuje souhrn relevantních prvků plánů na zvládání rizik, včetně informací o vybraných opatřeních v oblasti prevence a připravenosti, a to do 31. ledna 2019 a poté každé tři roky. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 33 odst. 2. Kromě toho může Komise od členských států požadovat, aby poskytly zvláštní plány týkající se prevence a připravenosti, které budou zahrnovat krátkodobé i dlouhodobé úsilí. V tomto ohledu může úsilí zahrnovat závazek členských států k podpoře investic na základě informovanosti o rizicích a k zajištění účinnější obnovy po katastrofách. Dodatečná administrativní zátěž na celostátní i nižší úrovni je maximálně omezena.
Pozměňovací návrh 34
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. b
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 6 – odst. 3
Komise může rovněž zřídit zvláštní konzultační mechanismy na podporu plánování a koordinace prevence a připravenosti mezi členskými státy vystavenými podobným druhům katastrof.
Komise může rovněž ve spolupráci s členskými státy zřídit zvláštní konzultační mechanismy na podporu plánování a koordinace prevence a připravenosti mezi členskými státy vystavenými podobným druhům katastrof. Komise a členské státy také podporují, je-li to možné, soudržnost mezi řízením rizik katastrof a strategiemi pro přizpůsobení se změně klimatu.
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 8 – odst. 1 – písm. k
4a)  V čl. 8 odst. 1 se písmeno k) nahrazuje tímto:
k)  v úzké konzultaci s členskými státy přijímá další nezbytná podpůrná a doplňková opatření v oblasti připravenosti zaměřená na splnění cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b).
„k) v úzké konzultaci s členskými státy přijímá další nezbytná podpůrná a doplňková opatření v oblasti připravenosti, mj. prostřednictvím koordinace s dalšími nástroji Unie, zaměřená na splnění cíle uvedeného v čl. 3 odst. 1 písm. b).
Pozměňovací návrh 37
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 b (nový)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 9 – odst. 1 a (nový)
4b)   V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:
„1a. Členské státy posílí v souladu se svým institucionálním a právním rámcem relevantní správní kapacity příslušných regionálních a místních orgánů.“
Pozměňovací návrh 38
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 10 – odst. 1
1.  Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit plánování operací odezvy na katastrofy v rámci mechanismu Unie, mimo jiné vytvářením scénářů odezvy na katastrofy na základě posouzení rizik uvedených v čl. 6 písm. a) a přehledu rizik uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c), mapováním prostředků a vypracováváním plánů pro nasazení kapacit pro odezvu.“
1.  Komise a členské státy spolupracují s cílem zlepšit plánování operací odezvy na katastrofy, přírodní i způsobené člověkem, v rámci mechanismu Unie, mimo jiné vytvářením scénářů odezvy na katastrofy na základě posouzení rizik uvedených v čl. 6 písm. a) a přehledu rizik uvedeného v čl. 5 odst. 1 písm. c), mapováním prostředků – přičemž mezi tyto prostředky jsou zahrnuty i stroje pro zemní práce, mobilní generátory elektřiny a mobilní protipožární prostředky – a vypracováváním plánů pro nasazení kapacit pro odezvu.“
Pozměňovací návrh 39
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 11 – odst. 1
1.  Zřizuje se Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany. Sestává ze souboru předem vyčleněných kapacit členských států pro odezvu a zahrnuje moduly, další kapacity pro odezvu a odborníky.
1.  Zřizuje se Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany. Sestává z dobrovolného souboru předem vyčleněných kapacit členských států pro odezvu a zahrnuje moduly, další kapacity pro odezvu a odborníky.
Pozměňovací návrh 40
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 11 – odst. 1 a (nový)
1a.   Jelikož by ve snaze o omezení bezpečnostních rizik měla být hlavní prioritou členských států celostátní prevence, je Evropská rezerva v oblasti civilní ochrany doplňkem stávajících kapacit členských států.
Pozměňovací návrh 41
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 11 – odst. 2
2.  Komise na základě zjištěných rizik určí druhy a počet klíčových kapacit pro odezvu potřebných pro Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany (dále jen „cíle kapacity“). Komise monitoruje pokrok dosažený při plnění cílů kapacity i přetrvávající nedostatky a vyzývá členské státy k řešení těchto nedostatků. Komise může poskytnout členským státům podporu v souladu s článkem 20, čl. 21 odst. 1 bodem i) a čl. 21 odst. 2.“
2.  Komise ve spolupráci s příslušnými orgány členských států stanoví na základě potřeb a rizik zjištěných na místě druhy a počet klíčových kapacit pro odezvu potřebných pro Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany (dále jen „cíle týkající se kapacity“). Komise monitoruje pokrok dosažený při plnění cílů kapacity i přetrvávající nedostatky a vyzývá členské státy k řešení těchto nedostatků. Komise může poskytnout členským státům podporu v souladu s článkem 20, čl. 21 odst. 1 bodem i) a čl. 21 odst. 2.“
Pozměňovací návrh 42
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. c
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 11 – odst. 7
7.  Kapacity pro odezvu, které členské státy zpřístupní pro Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany, jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy prováděné v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, pokud nejsou členské státy vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů.
7.  Kapacity pro odezvu, které členské státy zpřístupní pro Evropskou rezervu v oblasti civilní ochrany, jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy prováděné v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události, pokud nejde o mimořádné vnitrostátní situace či případy vyšší moci nebo pokud jsou členské státy vystaveny výjimečné situaci, při níž je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů. Konečné rozhodnutí o jejich nasazení učiní členský stát, který příslušnou kapacitu pro odezvu registroval.
Pozměňovací návrh 43
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. c
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 11 – odst. 8 – pododstavec 1
V případě nasazení v rámci takové odezvy podléhají uvedené kapacity velení a řízení členských států, které je zpřístupní, a lze je stáhnout, pokud členské státy čelí výjimečné situaci, kvůli které je podstatně dotčeno plnění jejich vnitrostátních úkolů a která jim v dalším poskytování těchto kapacit pro odezvu brání. V takových případech je konzultována Komise.
V případě nasazení v rámci takové odezvy podléhají uvedené kapacity velení a řízení členských států, které je zpřístupní, a lze je stáhnout, pokud tyto členské státy čelí mimořádným vnitrostátním situacím či vyšší moci nebo pokud jim výjimečná situace v dalším poskytování těchto kapacit pro odezvu brání. V takových případech je konzultována Komise.
Pozměňovací návrh 44
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 12 – odst. 1
1.  Zřizuje se rescEU s cílem poskytovat pomoc v případech, kdy existující kapacity neumožňují účinně reagovat na katastrofy.
1.  Zřizuje se rescEU s cílem poskytovat pomoc za mimořádných okolností, kdy nejsou k dispozici kapacity na vnitrostátní úrovni, a v případech, kdy existující kapacity neumožňují na katastrofy účinně reagovat. Kapacity rescEU nejsou využívány k nahrazování vlastních kapacit členských států a příslušných povinností.
Pozměňovací návrh 45
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 12 – odst. 2
2.  rescEU sestává z těchto kapacit:
2.  rescEU sestává z kapacit, jež jdou nad rámec kapacit, které již existují v členských státech, s cílem doplňovat a posilovat je, a usiluje o řešení současných a budoucích rizik. Tyto kapacity se určí na základě případných nedostatků kapacit pro odezvu na mimořádné situace v oblasti zdraví, na průmyslové, environmentální, seismické či sopečné katastrofy, na povodně a požáry včetně lesních požárů a na teroristické útoky a chemické, biologické, radioaktivní a jaderné hrozby.
Na základě určených nedostatků zahrnuje rescEU nejméně tyto kapacity:
a)  letecké hašení lesních požárů;
a)  letecké hašení lesních požárů;
b)  vysokokapacitní odčerpávání;
b)  vysokokapacitní odčerpávání;
c)  vyhledávací a záchranné operace ve městech;
c)  vyhledávací a záchranné operace ve městech;
d)  polní nemocnice a pohotovostní lékařské týmy.
d)  polní nemocnice a pohotovostní lékařské týmy.
Pozměňovací návrh 46
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 12 – odst. 2 a (nový)
2a.   Tyto kapacity zůstávají flexibilní a mohou se změnit s cílem reagovat na nový vývoj a budoucí výzvy, jako jsou důsledky změny klimatu.
Pozměňovací návrh 47
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 12 – odst. 4
4.  Na základě zjištěných rizik a s ohledem na přístup zohledňující širokou škálu rizik je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem vymezit druhy kapacit pro odezvu, které jsou zapotřebí kromě kapacit určených v odstavci 2 tohoto článku, a odpovídajícím způsobem revidovat složení rescEU. Zajistí se soudržnost s ostatními politikami Unie.
4.  Na základě zjištěných rizik a kapacit a plánu v oblasti řízení rizik podle článku 6 a s ohledem na přístup zohledňující širokou škálu rizik je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 30 s cílem vymezit druhy kapacit pro odezvu, které jsou zapotřebí kromě kapacit určených v odstavci 2 tohoto článku, a odpovídajícím způsobem revidovat složení rescEU. Zajistí se soudržnost s ostatními politikami Unie.
Je-li to ze zvláště naléhavých důvodů nutné v případě katastrofy či její hrozby, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 31.
Je-li to ze zvláště naléhavých důvodů nutné v případě katastrofy či její hrozby, použije se na akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku postup stanovený v článku 31.
Pozměňovací návrh 48
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 12 – odst. 5
5.  Komise stanoví požadavky na kvalitu kapacit pro odezvu, které jsou součástí rescEU. Požadavky na kvalitu vycházejí ze zavedených mezinárodních norem, pokud tyto normy již existují.
5.  Komise stanoví ve spolupráci s členskými státy požadavky na kvalitu kapacit pro odezvu, které jsou součástí rescEU. Požadavky na kvalitu vycházejí ze zavedených mezinárodních norem, pokud tyto normy již existují.
Pozměňovací návrh 49
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 12 – odst. 7
7.  Kapacity rescEU jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Rozhodnutí o jejich nasazení přijímá Komise, která si ponechá velení a řízení kapacit rescEU.
7.  Kapacity rescEU jsou k dispozici pro operace v oblasti odezvy v rámci mechanismu Unie na základě žádosti o pomoc prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Rozhodnutí o jejich nasazení přijímá Komise, která si ponechá strategickou koordinaci kapacit rescEU a je orgánem, jenž o nasazení rozhoduje, avšak operační velení a řízení zůstává u příslušných činitelů v přijímajících členských státech.
Pozměňovací návrh 50
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 12 – odst. 8
8.  V případě nasazení se Komise na operačním nasazení kapacit rescEU dohodne s žádajícím členským státem. Žádající členský stát během operací usnadní operační koordinaci svých vlastních kapacit a činností rescEU.
8.  V případě nasazení se Komise na operačním nasazení kapacit rescEU dohodne s žádajícím členským státem prostřednictvím střediska pro koordinaci odezvy na mimořádné události. Žádající členský stát během operací usnadní operační koordinaci svých vlastních kapacit a činností rescEU.
Pozměňovací návrh 51
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 12 – odst. 10
10.  V případě, že Komise pořizuje vybavení jako zařízení pro letecké hašení lesních požárů, prostřednictvím nákupu, leasingu nebo pronájmu, musí být zajištěno:
10.  V případě, že Komise pořizuje vybavení jako zařízení pro letecké hašení lesních požárů, prostřednictvím nákupu, leasingu nebo pronájmu, musí být zajištěno:
a)  v případě nákupu vybavení se v dohodě mezi Komisí a členským státem stanoví registrace vybavení v uvedeném členském státě.
a)  v případě nákupu vybavení se v dohodě mezi Komisí a členským státem stanoví registrace vybavení v uvedeném členském státě.
b)  v případě leasingu a pronájmu registrace vybavení v členském státě.
b)  v případě leasingu a pronájmu není registrace vybavení v členském státě povinná.
ba)  řízení komerčních letounů je svěřeno provozovatelům s osvědčením od agentury EASA.
Pozměňovací návrh 52
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 12 a – odst. 1
Komise každé dva roky informuje Evropský parlament a Radu o operacích a dosaženém pokroku v rámci článků 11 a 12.“
Komise každý rok informuje Evropský parlament a Radu o operacích a dosaženém pokroku v rámci článků 11 a 12.“
Pozměňovací návrh 53
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 12 a – odst. 1 a (nový)
Tyto informace zahrnují přehled vývoje rozpočtu a nákladů s podrobným technickým a finančním posouzením a přesnými informacemi o zvyšování nákladů a o změnách v druzích požadovaných kapacit pro odezvu a v případných požadavcích týkajících se kvality těchto kapacit, jakož i důvody pro jakákoli taková zvýšení nebo změny.
Pozměňovací návrh 54
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 1
Komise vytvoří síť příslušných aktérů a institucí v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, kteří budou společně s Komisí tvořit síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany.
Komise vytvoří síť příslušných aktérů a institucí v oblasti civilní ochrany a zvládání katastrof, k nimž patří střediska excelence, univerzity a výzkumní pracovníci, kteří budou společně s Komisí tvořit síť znalostí Unie v oblasti civilní ochrany. Komise náležitě zohledňuje odborné znalosti, které jsou k dispozici v členských státech a u organizací působících na místě.
Pozměňovací návrh 55
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 - úvodní věta

Uvedená síť bude plnit tyto úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, získaných zkušeností a šíření znalostí, a to v případě potřeby v úzké spolupráci s příslušnými znalostními centry:

Uvedená síť bude plnit tyto úkoly v oblasti odborné přípravy, cvičení, získaných zkušeností a šíření znalostí, a to v případě potřeby v úzké spolupráci s příslušnými znalostními centry, a současně bude usilovat o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů:

Pozměňovací návrh 56
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
9a)  V čl. 13 odst. 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
a)  vytvoření a řízení programu odborné přípravy pro pracovníky civilní ochrany a pracovníky zapojené do zvládání mimořádných událostí v oblasti předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně. Program zahrnuje společné kurzy a systém výměny odborníků, v jehož rámci mohou být jednotlivci dočasně vysláni do jiných členských států.
„a) vytvoření a řízení programu odborné přípravy pro pracovníky civilní ochrany a pracovníky zapojené do zvládání mimořádných událostí v oblasti předcházení katastrofám, připravenosti a odezvy na ně. Program zahrnuje společné kurzy a systém výměny odborníků, v jehož rámci mohou být jednotlivci dočasně vysláni do jiných členských států. Nový program Erasmus pro civilní ochranu se provádí v souladu s pravidly a zásadami stanovenými v nařízení (EU) č. 1288/2013*.
Program odborné přípravy je zaměřen na zlepšení koordinace, slučitelnosti a doplňkovosti mezi kapacitami podle článků 9 a 11 a zvyšování odborné způsobilosti odborníků podle čl. 8 písm. d) a f);
Program Erasmus pro civilní ochranu je zaměřen i na zlepšení koordinace, slučitelnosti a doplňkovosti mezi kapacitami podle článků 9, 1112 a zvyšování odborné způsobilosti odborníků podle čl. 8 písm. d) a f).
Program Erasmus pro civilní ochranu zahrnuje mezinárodní rozměr, který má prostřednictvím spolupráce mezi členskými státy a mezi partnerskými zeměmi podporovat vnější činnost Unie, včetně jejích rozvojových cílů.
_______________
* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).“
Pozměňovací návrh 57
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 13 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. f
9b)   V čl. 13 odst. 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:
f)  podněcování a podpora zavádění a využívání vhodných nových technologií pro účely mechanismu Unie.
„f) podněcování výzkumu a inovací a podpora zavádění a využívání vhodných nových technologií pro účely mechanismu Unie.
Pozměňovací návrh 58
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 c (nový)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 13 – odst. 3 a (nový)
9c)  V článku 13 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3a. Komise rozšíří kapacity v oblasti odborné přípravy a posílí sdílení znalostí a zkušeností mezi sítí znalostí Unie v oblasti civilní ochrany a mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi s cílem přispět k plnění mezinárodních závazků v oblasti snižování rizika katastrof, zejména závazků v sendajském rámci.“
Pozměňovací návrh 59
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 a (nový)
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 16 – odst. 2
11a)  V článku 16 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.   Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako příspěvek k zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) a respektuje jeho vedoucí úlohu.
„2. Zásahy podle tohoto článku se mohou provádět formou autonomního asistenčního zásahu nebo jako příspěvek k zásahu vedeného mezinárodní organizací. Koordinace Unie je plně začleněna do celkové koordinace zajišťované Úřadem OSN pro koordinaci humanitární pomoci (OCHA) a respektuje jeho vedoucí úlohu. V případě katastrof způsobených člověkem nebo komplexních mimořádných událostí Komise po konzultaci s humanitárními subjekty jasně definuje oblast působnosti zásahu a jeho vztah ke stranám zapojeným do širší humanitární odezvy a zajistí jeho soulad s Evropským konsensem o humanitární pomoci a dodržování humanitárních zásad.“
Pozměňovací návrh 60
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. – bod 12
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 19 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Prostředky nezbytné pro mechanismus Unie postupně schvalují Evropský parlament a Rada v rámci ročního rozpočtového procesu, přičemž se řádně zohledňují veškeré prostředky dostupné podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013*, zejména s využitím nástroje pružnosti, jak je stanoveno v příloze I.
____________________
* Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
Pozměňovací návrh 61
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 20 a – odst. 1
Každá pomoc nebo každé financování poskytnuté podle tohoto rozhodnutí vhodně zviditelní Unii, což zahrnuje i výrazné zobrazení emblému Unie, pokud jde o kapacity uvedené v článku 11, článku 12 a čl. 21 odst. 2 písm. c).“
Každá pomoc nebo každé financování poskytnuté podle tohoto rozhodnutí vhodně zviditelní Unii, což zahrnuje i výrazné zobrazení emblému Unie, pokud jde o kapacity uvedené v článku 11, článku 12 a čl. 21 odst. 2 písm. c). Je rozvíjena komunikační strategie s cílem zviditelnit konkrétní výsledky opatření provedených v rámci mechanismu Unie pro občany.
Pozměňovací návrh 62
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. b
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 23 – odst. 2 a (nový)
2a.  Pro kapacity členských států, které nejsou předem poskytnuty do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany, nepřesáhne částka finanční pomoci Unie na dopravní zdroje 55 % celkových způsobilých nákladů. Aby členské státy byly k získání těchto finančních prostředků způsobilé, zavazují se vytvořit rejstřík všech kapacit, které mají k dispozici, včetně příslušných struktur řízení – nad rámec kapacit předem poskytnutých do Evropské rezervy v oblasti civilní ochrany – za účelem odezvy na průmyslové, environmentální, seismické či sopečné katastrofy, na povodně a požáry včetně lesních požárů, na teroristické útoky a na chemické, biologické, radioaktivní a jaderné útoky.
Pozměňovací návrh 63
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 26 – odst. 2
2.  Je třeba usilovat o propojenostkomplementárnost s jinými nástroji Unie, jako jsou nástroje na podporu soudržnosti, rozvoje venkova, výzkumu, zdraví, jakož i migrační a bezpečnostní politiky. V případě reakce na humanitární krize ve třetích zemích zajistí Komise doplňkovost a soudržnost opatření financovaných na základě tohoto rozhodnutí a opatření financovaných na základě nařízení (ES) č. 1257/96.
2.  Rozvíjí se propojenost, komplementárnostzvýšená koordinace s jinými nástroji Unie, jako jsou nástroje na podporu soudržnosti – mj. Fond solidarity Evropské unie –, rozvoje venkova, výzkumu, zdraví, jakož i migrační a bezpečnostní politiky, aniž by to vedlo k převádění prostředků z těchto oblastí jinam. V případě reakce na humanitární krize ve třetích zemích zajistí Komise doplňkovost a soudržnost opatření financovaných na základě tohoto rozhodnutí a opatření financovaných na základě nařízení (ES) č. 1257/96, přičemž respektuje odlišnost a nezávislost těchto opatření a jejich financování a zajistí, aby byla v souladu s Evropským konsensem o humanitární pomoci.
Pozměňovací návrh 64
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1 – bod 18
Rozhodnutí č. 1313/2013/EU
Čl. 32 – odst. 1 – písm. g
g)  vytvoření, řízení a údržba rescEU, jak se stanoví v článku 12, včetně kritérií pro rozhodnutí o nasazeníprovozních postupů;
g)  vytvoření, řízení a údržba rescEU, jak se stanoví v článku 12, včetně kritérií pro rozhodnutí o nasazení, provozních postupů, podmínek nasazení kapacit rescEU na vnitrostátní úrovni členským státem a finančních a jiných souvisejících opatření;
Pozměňovací návrh 65
Návrh rozhodnutí
Příloha I (nová)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

PŘÍLOHA I

ORIENTAČNÍ DODATEČNÉ FINANČNÍ PŘÍDĚLY PRO OBDOBÍ 2018–2020

 

 

2018

2019

2020

CELKEM

Celkové dodatečné prostředky v okruhu 3*

PZ

19,157

115,2

122,497

256,854

 

PP

11

56,56

115,395

182,955

Celkové dodatečné prostředky v okruhu 4*

PZ

2

2

2,284

6,284

 

PP

0,8

1,8

2,014

4,614

Celkové dodatečné prostředky v součtu okruhů 3 a 4*

PZ

21,157

117,2

124,781

263,138

 

PP

11,8

58,36

117,409

187,569

(částky jsou v milionech EUR)

* Celé částky budou poskytnuty prostřednictvím nástroje pružnosti.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0180/2018).


Nástroj pro propojení Evropy po roce 2020
PDF 143kWORD 50k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o dopravním pilíři nástroje pro propojení Evropy po roce 2020 (2018/2718(RSP))
P8_TA(2018)0237RC-B8-0242/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 311, 312 a 323 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a jeho následnou změnu nařízením Rady (EU, Euratom) 2017/1123 ze dne 20. června 2017(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o přípravě povolební revize VFR na období 2014–2020: náměty Parlamentu předcházející návrhu Komise(4),

–  s ohledem na diskusní dokument Komise ze dne 28. června 2017 o budoucnosti financí EU (COM(2017)0358),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o diskusním dokumentu o budoucnosti financí EU(5),

–  s ohledem na návrh, který Komise předložila dne 14. září 2016 a kterým se mění nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (COM(2016)0604), sdělení Komise (COM(2016)0603) a k němu připojený dokument (SWD(2016)0299),

–  s ohledem na návrh změny interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení předložený Komisí dne 14. září 2016 (COM(2016)0606),

–  s ohledem na ratifikaci Pařížské dohody Evropským parlamentem dne 4. října 2016 a Radou dne 5. října 2016,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2016 o revizi VFR na období 2014–2020 v polovině období(6),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 15. června 2016 k přezkumu víceletého finančního rámce (VFR) v polovině období(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. května 2018 s názvem „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání. Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (COM(2018)0321),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 28. března 2018 o akčním plánu o vojenské mobilitě (JOIN(2018)0005),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 14. února 2018 o hodnocení nástroje pro propojení Evropy v polovině období (COM(2018)0066),

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že rozvoj a obnova dopravní infrastruktury v EU jsou dosud spíše roztříštěné a představují významnou výzvu z hlediska kapacit i financování, avšak vzhledem k tomu, že jsou zásadní jak pro zajištění udržitelného růstu, pracovních míst a konkurenceschopnosti, tak sociální a územní soudržnosti v rámci Unie, čímž zmírňují nerovnováhu mezi regiony;

B.  vzhledem k tomu, že nástroj pro propojení Evropy (CEF) je společný, centrálně řízený program financování určený na podporu rozvoje vysoce výkonné, udržitelné a propojené transevropské sítě (TEN) v oblastech dopravy, energetiky a infrastruktury digitálních služeb;

C.  vzhledem k tomu, že brzké dokončení transevropské dopravní sítě (TEN-T) významně přispěje ke splnění cílů EU v oblasti snižování emisí v rámci Pařížské dohody, k dekarbonizaci evropského hospodářství a ke splnění cílů EU „20-20-20“ v oblasti energetiky a klimatu; vzhledem k tomu, že hlavní síť by měla být dokončena do roku 2030 a komplexní síť do roku 2050;

D.  vzhledem k tomu, že každý desátý Evropan pracuje v širším odvětví dopravy, a vzhledem k tomu, že investice do dopravní infrastruktury povedou k tvorbě nových pracovních míst, jelikož se odhaduje, že každá miliarda EUR investovaná do hlavní sítě TEN-T vytvoří až 20 000 nových pracovních míst;

E.  vzhledem k tomu, že se CEF zaměřuje na usnadňování přeshraničních propojení, vytváření multimodálních a městských uzlů, řešení tržních selhání a odstraňování úzkých míst; vzhledem k tomu, že CEF zajistil realizaci projektů, které by jinak realizovány nebyly, čímž poskytl jasnou přidanou hodnotu EU při usnadňování nadnárodní spolupráce a koordinace;

F.  vzhledem k tomu, že odvětví dopravy představuje největší část rozpočtu CEF na období 2014–2020; vzhledem k tomu, že podíl určený na dopravu byl rozdělen na obecný příděl pro všechny členské státy a na příděl soudržnosti, který je k dispozici těm členským státům, které jsou způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti, a je je převáděn přímo z Fondu soudržnosti;

G.  vzhledem k tomu, že CEF je jedním z nejúspěšnějších programů EU, jelikož žádosti o financování významně převyšují možnosti; vzhledem k tomu, že do konce roku 2017 bylo z nástroje pro propojení Evropy – doprava již přiděleno 21,3 miliardy EUR ve formě grantů na projekty TEN-T, čímž se aktivovaly investice v celkové výši 41,6 miliardy EUR; vzhledem k tomu, že v průběhu roku 2018 budou podepsány další grantové dohody v rámci výzvy k podávání návrhů kombinující granty CEF se soukromým financováním, včetně Evropského fondu pro strategické investice (EFSI); vzhledem k tomu, že původní rozpočet na tuto výzvu ve výši 1 miliardy EUR byl v listopadu 2017 navýšen o 350 milionů EUR na podporu priority „Inovace a nové technologie“ v souladu s cíli akčního plánu alternativních paliv;

H.  vzhledem k tomu, že zavedení zásady „ztráty prostředků v případě jejich nevyužití“ významně přispělo k úspěchu CEF: vzhledem k tomu, že by však mělo být urychleno zpětné získávání prostředků v případě nerealizovaných projektů;

I.  vzhledem k tomu, že cílem CEF je urychlit investice do dopravní infrastruktury a inovace a stimulovat financování z veřejného i soukromého sektoru a zároveň zvýšit právní jistotu a respektovat zásadu technologické neutrality;

J.  vzhledem k tomu, že se očekává, že Komise v červnu 2018 zveřejní své legislativní návrhy týkající se evropských strategických investic včetně aktualizovaného nástroje pro propojení Evropy (CEF);

1.  zdůrazňuje, že investice do dopravní infrastruktury znamenají investice do dlouhodobého růstu, soudržnosti, konkurenceschopnosti a pracovních míst; zdůrazňuje proto strategický význam programu CEF, pokud jde o integraci vnitřního trhu, inteligentní mobilitu a příležitost pro EU poskytovat prostřednictvím tohoto programu hmatatelnou přidanou hodnotu pro občany;

2.  zdůrazňuje, že CEF byl, je a nadále musí být účinným a cíleným nástrojem pro investice do transevropské infrastruktury (TEN) v odvětví dopravy, energetiky a digitálních služeb, aby mohl přispívat k prioritám EU v oblasti zaměstnanosti, růstu a investic, vnitřního trhu, energetické unie, klimatu a jednotného digitálního trhu;

3.  zdůrazňuje úspěch programu CEF na období 2014–2020 při poskytování vysoké evropské přidané hodnoty díky podpoře projektů v oblasti konektivity s přeshraničním, interoperabilním a multimodálním rozměrem a projektů posilujících konektivitu všech druhů dopravy, včetně námořní dopravy, vnitrozemských přístavů a vnitrozemských vodních cest, se zaměřením na projekty doplňující chybějící spojení a odstraňující úzká místa, s cílem vybudovat jednotný evropský dopravní prostor přístupný pro všechny a inovativní odvětví dopravy; vyzývá Komisi, aby zvýšila přeshraniční přidanou hodnotu uzlů, jako jsou námořní přístavy, a podporovala projekty posilující konektivitu s partnerskými třetími zeměmi;

4.  uznává, že plný prospěch a potenciál investování EU do sítě TEN-T lze realizovat pouze po dokončení hlavních a globálních sítí; vyzývá Komisi, aby měla na paměti, že dokončení těchto sítí bude vyžadovat významné investice, z nichž část bude záviset na průběžné podpoře EU, jinak hrozí riziko, že se zastaví; trvá na tom, že je třeba nadále vyvíjet tlak s cílem dosáhnout jejich dokončení nejpozději do roku 2030, respektive 2050, a to v souladu se standardy 21. století v průběhu celého procesu;

5.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby program CEF v rámci návrhu VFR na období 2021–2027 navázal na současný program a aby měl dokonce vyšší ambice, pokud jde o cíle politiky a finanční zdroje; zdůrazňuje, že je třeba urychlit investice do digitálních a inovačních projektů a projektů udržitelné dopravy s cílem směřovat k ekologičtějšímu, skutečně integrovanému, modernímu, všem dostupnému, bezpečnějšímu a efektivnímu dopravnímu systému;

6.  uznává, že zásah CEF byl rozhodující pro zahájení většiny projektů, zvláště pro projekty v oblasti konektivity na přeshraniční, celostátní, regionální a místní úrovni; zdůrazňuje, že CEF prokázal, že je hlavním katalyzátorem veřejných a soukromých investic; je však přesvědčen, že by měly být podniknuty další kroky s cílem plně uvolnit jeho potenciál;

7.  vyzývá Komisi, aby zvážila další způsoby prosazování CEF jako nástroje řízeného politikou s konkrétními odvětvovými cíli, který se zabývá složitými projekty s rozměrem přeshraniční nebo celounijní interoperability

8.  je přesvědčen, že v příštím VFR, vypracovaném na základě podrobného přezkumu období 2014–2020 a důsledků komplexního vztahu mezi CEF a dalšími finančními programy a nástroji, jako je program Horizont 2020, fondy ESI a EFSI a zvláště substituční účinek mezi CEF a EFSI, by Komise měla dále posilovat a zajišťovat doplňkovost mezi CEF a dalšími programy, jako je Horizont Evropa a fond InvestEU, s cílem zachovávat a prosazovat jasné cíle programu, zabraňovat překrývání a optimalizovat rozpočtové zdroje;

9.  zdůrazňuje, že jakékoli škrty v příštím CEF ve prospěch jiných programů, jako k tomu došlo v rámci CEF 2014–2020 u EFSI a Evropského program rozvoje obranného průmyslu (EDIDP), by byly považovány za nepřípustné; vyzývá Komisi, aby zachovala integritu finanční kapacity CEF vzhledem k tomu, že financování CEF se z velké většiny týká projektů s širšími regionálními přínosy a přínosy pro EU, pro něž však není k dispozici dostatečné vnitrostátní nebo tržní financování;

10.  uznává povzbudivý úspěch prvních výsledků kombinované výzvy k předkládání návrhů zahájené v rámci stávajícího programu CEF; vybízí proto důrazně Komisi, aby takové výzvy v budoucnu opakovala a aby nadále využívala silnější CEF v podobě grantů, který by se tam, kde je to možné, kombinoval s unijními i mimounijními finančními nástroji; vyzývá také Komisi, aby nalezla způsoby efektivnější podpory účasti soukromých spoluinvestorů, a členské státy k tomu, aby odstranily právní a správní překážky tohoto procesu;

11.  vyzývá Komisi, aby dále podporovala synergie na úrovni projektu mezi všemi třemi odvětvími, které jsou v současnosti limitovány vzhledem k rigidnosti rozpočtového rámce, pokud jde o způsobilost projektů a způsobilost nákladů; naléhavě vyzývá Komisi, aby přizpůsobila infrastrukturu nadcházejícím potřebám čisté a inteligentní mobility; očekává, že budoucí hlavní směry odvětvové politiky a nástroj CEF budou flexibilnější, aby usnadňovaly synergie a mohly rychleji reagovat na nový technologický vývoj a priority, jako je digitalizace, a zároveň urychlovaly vytváření hospodářství s nízkými emisemi a řešily obecné společenské výzvy, jako je kybernetická bezpečnost;

12.  zdůrazňuje význam přímého řízení s cílem zajistit společné postupy ve všech třech odvětvích, urychlené přidělování finančních prostředků a velmi řádné plnění rozpočtu; poukazuje na to, že se přímé řízení grantů CEF osvědčilo jako velmi efektivní, bylo spojeno s kvalitním seznamem projektů a soutěžním výběrovým řízením, důrazem na cíle politiky EU, koordinovaným prováděním a plným zapojením členských států; uznává klíčovou úlohu Výkonné agentury pro inovace a sítě (INEA) v úspěchu CEF prostřednictvím optimalizace rozpočtu, zejména díky její flexibilitě, se kterou částky nevyužité v rámci některých opatření rychle přesměrovává na financování nových opatření; zdůrazňuje, že je nezbytné agenturu INEA posílit s cílem zajistit náležité vynakládání finančních prostředků EU;

13.  podporuje uplatňování zásady „ztráty prostředků v případě jejich nevyužití“ v přímém řízení CEF; zdůrazňuje zároveň, že je nutné zachovat možnost recyklovat závazky v případech, kdy projekty nevedou k předpokládanému výkonu, a tak zvýšit efektivnost CEF;

14.  uznává, že předložení projektu je komplexní záležitost, zvláště u rozsáhlé dopravní infrastruktury, i význam technické podpory poskytované například pomocí podpůrného opatření programu CEF, zvláště pro členské státy, na které se vztahuje politika soudržnosti, s cílem prosazovat způsobilost vyspělých a vysoce kvalitních projektů; vyzývá Komisi, aby nadále poskytovala tento druh podpory a aby přehodnotila kritéria hodnocení tak, aby podpořila jasnější zjišťování přidané hodnoty projektů; žádá mimoto Komisi, aby učinila další kroky s cílem významně zjednodušit administrativní požadavky nejen u malých grantů, a aby poskytovanou technickou podporu uzpůsobila pro předkladatele menších projektů;

15.  vítá skutečnost, že v rámci programu na období 2014–2020 bylo 11,3 miliardy EUR z Fondu soudržnosti převedeno do finančního krytí pro oblast soudržnosti v rámci dopravního pilíře CEF, a zdůrazňuje mimořádný úspěch výzev v oblasti soudržnosti;

16.  bere na vědomí návrh Komise přidělit 42 265 milionů EUR na program CEF na období 2021–2027, včetně 7 675 milionů EUR na projekty v oblasti energetiky a 2 662 milionů EUR (oboje ve stálých cenách) na telekomunikační a digitální projekty; vyjadřuje však politování nad tím, že ve stálých cenách dosahuje příděl na oblast CEF–Doprava částky 11 384 milionů EUR a příspěvek z Fondu soudržnosti částky 10 000 milionů EUR, což představuje škrty ve výši 12 %, respektive 13 %; konstatuje a nemůže přijmout, že finanční prostředky přidělené na dopravní pilíř jsou jediné, které byly sníženy; zdůrazňuje, že výzvy, jimž odvětví dopravy čelí na vnitřním trhu, a úspěch CEF jsou v rozporu se snížením částky přídělu na dopravu, a žádá Komisi, aby navrhovanou částku opětovně zvážila;

17.  je přesvědčen, že aby se zachovala vysoká důvěryhodnost a atraktivita programu CEF pro investory, měla by se během příštího období VFR zvýšit jeho finanční kapacita; zdůrazňuje, že nedostatečný rozpočet na dopravu by vystavil riziku dokončení sítě TEN-T a že by to ve skutečnosti znehodnotilo již provedené investice z veřejných financí;

18.  zdůrazňuje dále, že finanční krytí pro oblast soudržnosti má výraznou regionální dimenzi, která odpovídá na místní poptávku a je klíčová pro dokončení částí hlavní sítě v členských státech, na něž se vztahuje politika soudržnosti, a tudíž i pro územní soudržnost EU; konstatuje, že investice do dopravní infrastruktury EU, pokud se provádějí s příspěvkem z Fondu soudržnosti, by měly i nadále představovat dobře vyvážený systém centrálně a společně řízených zdrojů; zdůrazňuje, že částka vyčleněná v rámci přímého řízení rámce CEF z Fondu soudržnosti v příštím VFR na období 2010–2027 musí zůstat alespoň na stejné úrovni jako v předchozím VFR na období 2014–2020, a že tato částka musí být dostatečná k tomu, aby byly během příštího VFR na období 2021–2027 dokončeny uvedené projekty financované prostředky vyčleněnými z Fondu soudržnosti v rámci současného CEF;

19.  připomíná, že dokončení hlavní dopravní sítě v EU a plnění politických priorit bude nadále vyžadovat účast občanů a zainteresovaných subjektů v rozhodování, transparentnost při posuzování a monitorování environmentálního a finančního provádění projektů, zlepšování integrace různých druhů dopravy a podporu komodálního provozu;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby se i nadále zaměřovaly na hlavní politické cíle CEF v odvětví dopravy: do roku 2030 – dokončit hlavní síť TEN-T, včetně spuštění projektů výzkumu uspořádání letového provozu jednotného evropského nebe (SESAR), mořských dálnic (MoS) a evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS), a přechod k čisté, konkurenceschopné, inovativní a propojené mobilitě, včetně vybudování páteřní infrastruktury EU pro dobíjení alternativních paliv do roku 2025; pokročit směrem k dokončení komplexní sítě TEN-T do roku 2050;

21.  podtrhuje, že třeba se výrazněji zaměřit na inteligentní horizontální projekty, žádá proto Komisi, aby zvážila zavedení specifických, konkrétně zaměřených a nadnárodních iniciativ s cílem urychlit a zajistit řádné provádění horizontálních priorit, jako je ERTMS, které budou stimulovat soukromé investice, mj. sdružováním grantů a finančních nástrojů;

22.  připomíná v souvislosti s odvětvím dopravy význam zaměření na multimodální a přeshraniční propojení, digitální řešení, přechod na jiné druhy dopravy a udržitelnější dopravu domnívá se, že by tento modernizovaný nástroj CEF měl také upřednostňovat přímější spojení mezi hlavními a komplexními sítěmi; je přesvědčen, že by se tyto cíle měly odrážet v seznamech předběžně vybraných projektů, které budou obsaženy příštím nařízení o CEF;

23.  uznává, že by odvětví dopravy mělo plně využít příležitostí, které nabízejí digitální a inovativní technologie, a uznává, že nová inovativní dopravní infrastruktura je vždy atraktivnější pro investice, zvláště ze soukromého sektoru; poukazuje však na to, že stávající infrastruktura zůstává páteří sítě EU, a zdůrazňuje, že je naléhavé výrazněji investovat do údržby stávající infrastruktury; vyzývá proto Komisi, aby zajistila atraktivitu dovybavení nebo modernizace existující infrastruktury s vysokými inovačními ambicemi;

24.  vyzývá Komisi, aby věnovala zvláštní pozornost nejvzdálenějším regionům, jak je zakotveno v článku 349 SFEU, a to rozšířením hlavní sítě přístavů s cílem zlepšit konektivitu v jejich zeměpisných oblastech, mezi samotnými regiony, s pevninou a se třetími zeměmi; domnívá se, že by nejvzdálenější regiony měly získat až 85 % spolufinancování u všech druhů dopravy, aby tak zlepšily svůj přístup k výzvám k předkládání projektů a vytvářely pravidelná námořní propojení mezi nejvzdálenějšími regiony a pevninskými oblastmi; vyzývá Komisi, aby zvážila vytvoření konkrétní výzvy k předkládání projektů pro nejvzdálenější regiony a aby také zvážila přidělení finančních prostředků na inovativní technologii pro regionální letiště v nejvzdálenějších regionech s cílem zajistit bezpečnost a údržbu letištní infrastruktury;

25.  vítá cíle stanovené ve společném sdělení o akčním plánu o vojenské mobilitě, a to jak pokud jde o zlepšení infrastruktury, tak o umožnění synergií; vyzývá Komisi, aby využívala CEF na podporu rozvoje civilně obranné infrastruktury dvojího užití společně se sítí TEN-T;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. L 163, 24.6.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 64.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0401.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0412.
(7) Úř. věst. C 17, 18.1.2017, s. 20.


Situace v Nikaragui
PDF 144kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o situaci v Nikaragui (2018/2711(RSP))
P8_TA(2018)0238RC-B8-0244/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Nikaragui, zejména na usnesení ze dne 18. prosince 2008(1), ze dne 26. listopadu 2009(2) a ze dne 16. února 2017(3),

–  s ohledem na dohodu o přidružení mezi EU a Střední Amerikou z roku 2012,

–  s ohledem na strategický dokument EU a na víceletý orientační program pro Nikaraguu na období 2014–2020,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na obecné zásady EU týkající se ochránců lidských práv z června 2004,

–   s ohledem na nikaragujskou ústavu,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. listopadu 2016 o konečných výsledcích voleb v Nikaragui,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie ze dne 22. dubna 2018 a 15. května 2018 o Nikaragui,

–  s ohledem na tiskovou zprávu vysokého komisaře OSN pro lidská práva ze dne 27. dubna 2018 o situaci v oblasti lidských práv v Nikaragui,

–  s ohledem na návštěvu Meziamerické komise pro lidská práva, která se uskutečnila ve dnech 17. až 21. května 2018 s cílem posoudit situaci v Nikaragui, a na její předběžné prohlášení ze dne 21. května 2018,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí Úřadu OSN pro lidská práva Liz Throssellové ze dne 20. dubna 2018 o násilí doprovázejícím protestní akce v Nikaragui,

–  s ohledem na tiskovou zprávu Organizace amerických států ze dne 14. května 2018 o návštěvě, která se uskutečnila za účelem posouzení situace v Nikaragui,

–  s ohledem na zprávu generálního sekretariátu Organizace amerických států ze dne 20. ledna 2017 o Nikaragui a na její prohlášení ze dne 22. dubna 2018, v němž odsoudila násilí v Nikaragui,

–  s ohledem na komuniké Nikaragujské biskupské konference, a zejména její poslední zprávu ze dne 23. května 2018,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v důsledku pokojných demonstrací vedených studenty, které začaly dne 18. dubna 2018 na protest proti reformám systému sociálního zabezpečení oznámeným prezidentem Danielem Ortegou, bylo údajně nejméně 84 osob zabito, více než 860 osob zraněno a přes 400 osob zatčeno; vzhledem k tomu, že většina obětí měla střelná poranění v oblasti hlavy, krku, hrudi či dutiny břišní, což do značné míry svědčí o tom, že se jednalo o mimosoudní popravy; vzhledem k tomu, že nikaragujské orgány demonstranty nazývaly „vandaly“ a obviňovaly je z „politické manipulace“, čímž je otevřeně stigmatizovaly;

B.  vzhledem k tomu, že dne 23. dubna 2018 prezident Ortega oznámil zrušení reformy sociálního zabezpečení, avšak demonstrace přešly v širší pokračující nepokoje a výzvy k vytvoření prozatímní vlády a obnovení demokratického pořádku; vzhledem k tomu, že k dalším zdrojům nespokojenosti a otevřeného konfliktu patří prudký nárůst na vývoz orientovaných „extraktivistických“ aktivit;

C.  vzhledem k tomu, že dne 20. dubna 2018 napadly 600 studentů v Metropolitní katedrále v Manague protipovstalecké jednotky a skupina členů Sandinovské fronty národního osvobození (FSLN), které jednají naprosto beztrestně a za tichého přihlížení policie; vzhledem k tomu, že Meziamerická komise pro lidská práva zdokumentovala zásahy ve čtyřech univerzitních kampusech (univerzity UCA, UPOLI, UNA a UNAN);

D.   vzhledem k tomu, že vysoký počet obětí je známkou brutální represe ze strany státních orgánů, což je v rozporu se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti požadovanými podle mezinárodního práva a standardů, které stanovují omezení pro používání síly; vzhledem k tomu, že nikaragujský policejní prezident Aminta Granera v důsledku použití nepřiměřeného násilí odstoupil z funkce;

E.  vzhledem k tomu, že vláda svévolně ukončila činnost sdělovacích prostředků, které informovaly o demonstracích, a novináři, kteří jakoukoli formou vyjádřili opačné postoje, byli zastrašováni a zadržováni; vzhledem k tomu, že tvrdé zákroky proti svobodě projevu a pronásledování opozičních vůdců, jichž se dopouští nikaragujské orgány, bylo odsouzeno jako útok na občanské svobody; vzhledem k tomu, že novinář Angel Gahona byl zastřelen během živého vysílání;

F.  vzhledem k tomu, že lidskoprávní organizace zaznamenaly mnoho případů, kdy veřejné nemocnice údajně neposkytly pomoc a péči zraněným demonstrantům;

G.   vzhledem k tomu, že dne 27. dubna 2018 předseda Národního shromáždění Gustavo Porras oznámil zřízení komise pravdy, která má vyšetřit, co se stalo během manifestací; vzhledem k tomu, že dne 6. května 2018 zákonodárný sbor sestávající ze sedmi členů, z nichž pět zastupuje stranu prezidenta Ortegy, jmenoval všech pět členů této komise a Národní shromáždění toto jmenování potvrdilo;

H.  vzhledem k tomu, že Nikaraguu ve dnech 17. až 21. května 2018 navštívila Meziamerická komise pro lidská práva; vzhledem k tomu, že komise zaznamenala protiprávní a svévolné zatýkání, případy mučení, krutého, nelidského a ponižujícího zacházení, cenzury a útoků proti tisku a další formy zastrašování, jako jsou vyhrůžky, pronásledování a perzekuce, jejichž účelem je ukončit protesty a potlačit účast občanů na nich;

I.  vzhledem k tomu, že se prostřednictvím národního dialogu mezi prezidentem Ortegou a nikaragujskými opozičními a občanskými skupinami, který zprostředkovávala katolická církev a který byl zahájen dne 16. května 2018, nepodařilo dospět k řešení krize a dialog byl přerušen, neboť vládní vyjednávači odmítli projednávat 40 bodů agendy předložené zprostředkovateli, která zahrnuje plán demokratických voleb, včetně reforem volebního práva, a uspíšení termínu jejich konání a zákaz opětovného zvolení prezidenta; vzhledem k tomu, že bylo navrženo zřídit společný výbor sestávající ze šesti členů: tří zástupců vlády a tří zástupců platformy nazvané „Alianza Cívica por la Justicia y la Democracia“ (Občanská aliance pro spravedlnost a demokracii);

J.  vzhledem k tomu, že Daniel Ortega byl od roku 2007 zvolen do úřadu prezidenta již ve třech po sobě jdoucích obdobích, a to navzdory skutečnosti, že nikaragujská ústava opětovné zvolení do funkce v po sobě jdoucích obdobích zakazuje, což svědčí o korupci a autoritářství, které nyní vládnou tomuto státu; vzhledem k tomu, že orgány EU a Organizace amerických států volby v roce 2011 a 2016 ostře kritizovaly s tím, že je provázely nesrovnalosti a že proběhly bez přítomnosti pozorovatelů některé organizace či jiných věrohodných mezinárodních pozorovatelů;

K.  vzhledem k tomu, že jedním z hlavních problémů zůstává korupce ve veřejném sektoru, která se týká i rodinných příslušníků prezidenta Ortegy; vzhledem k tomu, že velmi často dochází k podplácení veřejných činitelů, nezákonné konfiskaci a ke svévolným odhadům ze strany celních a daňových orgánů; vzhledem k tomu, že panuje oprávněné znepokojení nad nepotismem v nikaragujské vládě; vzhledem k tomu, že skupiny zabývající se lidskými právy odsuzují postupné soustřeďování moci v rukou jedné strany a oslabování institucí;

L.  vzhledem k tomu, že se v Nikaragui v posledním desetiletí zhoršila situace, pokud jde o demokracii a právní stát; vzhledem k tomu, že nedílnou součástí vnější politiky EU, včetně dohody o přidružení mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Ameriky z roku 2012, musí být rozvoj a upevnění demokracie a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod;

1.  odsuzuje brutální represi a zastrašování pokojných demonstrantů v Nikaragui protestujících proti reformě systému sociálního zabezpečení, které si vyžádaly již mnoho obětí na životech a vedly k případům nezvěstných osob a svévolného zatýkání, jehož se dopouštějí nikaragujské orgány, ozbrojené síly, policie a násilné skupiny podporující vládu; připomíná nikaragujským bezpečnostním jednotkám, že jejich povinností je především chránit občany před jakoukoli újmou;

2.  vyjadřuje svou soustrast a účast rodinám všech obětí, které během demonstrací přišly o život či byly zraněny;

3.  vyzývá nikaragujské orgány, aby ukončily veškeré násilí vůči osobám, které vykonávají své právo na svobodu projevu a shromažďování; vyzývá také demonstranty a organizace občanské společnosti, které protesty vedou, aby se při výkonu svých práv vyhýbaly používání násilí; vyzývá nikaragujské orgány, aby propustily všechny svévolně zadržované osoby, odškodnily všechny dotčené rodinné příslušníky a poskytly záruky, že proti nim nebude zahájeno žádné trestní stíhání; naléhavě vyzývá státní orgány, aby upustily od zveřejňování prohlášení, které stigmatizují demonstranty, obránce lidských práv a novináře, a využívání státních sdělovacích prostředků k vedení veřejných kampaní, které mohou podněcovat k násilí;

4.  vyzývá nikaragujské orgány, aby mezinárodnímu společenství umožnily bezodkladně provést nezávislé a transparentní vyšetření za účelem stíhání osob odpovědných za represe a za úmrtí osob, k nimž během protestů došlo; vítá v této souvislosti návštěvu Meziamerické komise pro lidská práva v Nikaragui a vyjadřuje své znepokojení nad závěry předběžné zprávy; naléhavě vyzývá mezinárodní společenství, aby se aktivně podílelo na stíhání osob odpovědných za tyto činy;

5.  žádá nikaragujskou vládu, aby uznala a posílila pravomoc výboru pro monitorování provádění doporučení předložených Meziamerickou komisí pro lidská práva a sestavila harmonogram jejích budoucích návštěv; požaduje zřízení veřejného rejstříku osob, které jsou ošetřovány v nemocnicích, jak jej požaduje Mezinárodní komise pro lidská práva;

6.  vyzývá nikaragujské orgány, aby poskytly všem subjektům ve společnosti, včetně opozičních sil, novinářů a ochránců lidských práv, a to i ekologických aktivistů a občanské společnosti, dostatečný prostor k tomu, aby mohly svobodně a v souladu s mezinárodním právem vykonávat činnost s cílem připravit půdu pro všechny znepřátelené strany k projednání situace v Nikaragui a dodržování lidských práv v zemi; připomíná, že základními faktory při obnovování demokratického řádu je neomezená účast opozice, depolarizace soudnictví, ukončení beztrestnosti a pluralita sdělovacích prostředků;

7.  vyjadřuje politování nad porušováním svobody sdělovacích prostředků v Nikaragui jak před protesty, tak v jejich průběhu; považuje obsazení sdělovacích prostředků, k němuž se úřady uchýlily v průběhu protestů, za nepřijatelné; vyzývá vládu, aby plně obnovila svobodu sdělovacích prostředků a projevu v zemi a ukončila pronásledování novinářů;

8.   bere na vědomí nedávné zahájení národního dialogu a ustavení komise pravdy s účastí nezávislých národních ze všech odvětví i mezinárodních subjektů; vyjadřuje politování nad neúspěchem prvního kola národního dialogu v důsledku omezení, na nichž trvala nikaragujská vláda, a vyjadřuje naději, že nedávné obnovení dialogu představuje příležitost k řešení krize a ukončení násilí; zdůrazňuje, že každý dialog by měl probíhat za neexistence násilí a represe a za dodržování právního státu a ústavy a zásady, podle níž by veškeré změny zákonů měly být prováděny v souladu s postupy, které jsou v ní zakotveny;

9.  odsuzuje nezákonné kroky činěné v rozporu se soudním systémem, jejichž účelem bylo odstranit omezení délky funkčního období prezidenta, a tím Danielu Ortegovi umožnit setrvání ve funkci prezidenta, což je v jasném rozporu s právem na demokratické volby; zdůrazňuje potřebu silných demokratických institucí, svobody shromažďování a politické plurality; za účelem vyřešení politické krize proto vyzývá k reformě volebního systému, která zajistí spravedlivé, transparentní a věrohodné volby, které budou v souladu s mezinárodními normami;

10.  vyzývá orgány, aby potíraly všudypřítomnou korupci v politických kruzích Nikaraguy, která brání fungování všech státních orgánů a omezuje zahraniční investice; vyzývá, aby byly v Nikaragui prováděny protikorupční právní předpisy, a to i v oblasti úplatkářství, zneužití pravomoci veřejného činitele a odměn za urychlené vyřízení; je znepokojen vazbami mezi prezidentem Ortegou a jinými konflikty v regionu; vyzývá nikaragujské orgány, aby podepsaly a ratifikovaly Římský statut Mezinárodního trestního soudu;

11.  poukazuje na to, že s ohledem na dohodu o přidružení mezi Evropskou unií a zeměmi Střední Ameriky je nutné Nikaragui připomenout, že musí dodržovat zásady právního státu a demokracie a lidská práva, jak jsou stanoveny v ustanoveních o lidských právech v dohodě; naléhavě vyzývá EU, aby situaci sledovala a v případě nutnosti zvážila přijetí případných opatření; varuje, že porušování lidských práv může mít vážné politické, hospodářské a investiční důsledky;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států, generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států, Parlamentnímu shromáždění EU-Latinská Amerika, Středoamerickému parlamentu, Limské skupině a vládě a parlamentu Nikaragujské republiky.

(1) Úř. věst. C 45 E, 23.2.2010, s. 89.
(2) Úř. věst. C 285 E, 21.10.2010, s. 74.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0043.


Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života žen a dívek prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020)
PDF 202kWORD 64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o provádění společného pracovního dokumentu útvarů (SWD(2015)0182) – Rovnost žen a mužů a posílení postavení žen: proměna života dívek a žen prostřednictvím vnějších vztahů EU (2016–2020) (2017/2012(INI))
P8_TA(2018)0239A8-0167/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi (CETS č. 197) a Úmluvu Rady Evropy o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání (CETS č. 201),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy ze dne 11. května 2011 o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulskou úmluvu),

–  s ohledem na zprávu Populačního fondu OSN (UNFPA) z roku 2012 nazvanou „Příliš mladí na sňatek – Ukončete sňatky dětí“ (Marrying Too Young – End Child Marriage),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci v roce 1995, a na výsledky hodnotících konferencí,

–  s ohledem na akční program Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a na závěry hodnotících konferencí,

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti č. 1325 (2000), 1820 (2009), 1888 (2009), 1889 (2010), 1960 (2011), 2106 (2013), 2122 (2013) a 2242 (2015),

–  s ohledem na akční program z Addis Abeby, který byl přijat na třetí mezinárodní konferenci o financování rozvoje v červenci 2015,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jež byla přijata v září 2015 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016, a zejména na její cíle udržitelného rozvoje 1, 5, 8 a 10,

–  s ohledem na iniciativu EU a OSN s názvem Spotlight,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 8 a 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (GAP I),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů (2011–2020), který přijala Rada dne 7. března 2011,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. září 2010 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů 2010–2015“ (COM(2010)0491),

–  s ohledem na společné sdělení Evropské komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Akční plán pro lidská práva a demokracii (2015–2019): zajistit ústřední postavení otázky lidských práv v agendě EU“ ze dne 28. dubna 2015 (JOIN(2015)0016),

–  s ohledem na závěry Rady týkající rovnosti žen a mužů v oblasti rozvoje ze dne 26. května 2015,

–  s ohledem na akční plán EU pro rovnost žen a mužů 2016–2020 (GAP II), který přijala Rada dne 26. října 2015, a na výroční zprávu o jeho provádění za rok 2016, kterou zveřejnily Komise a vysoká představitelka dne 29. srpna 2017,

–  s ohledem na strategický závazek Komise ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019 ze dne 3. prosince 2015,

–  s ohledem na globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie zveřejněnou v červnu 2016,

–  s ohledem na článek 208 SFEU, který zavádí zásadu politické soudržnosti ve prospěch rozvoje a vyžaduje, aby se při provádění politik, které by mohly mít vliv na rozvojové země, přihlíželo k cílům rozvojové spolupráce,

–  s ohledem na nový Evropský konsenzus o rozvoji,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. října 2015 o obnovení akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen v rámci rozvojové spolupráce(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o přezkumu Evropského konsensu o rozvoji(2),

–  s ohledem na hodnocení evropského provádění akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů 2016–2020, které v říjnu 2017 zveřejnila výzkumná služba Evropského parlamentu,

–  s ohledem na zprávu o provádění pokynů EU týkajících se osob LGBTI, kterou vypracovala organizace COC Netherlands(3),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0167/2018),

A.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní hodnotou EU a je zakotvena ve Smlouvách o EU a v Listině základních práv, mělo by být začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zahrnováno a prosazováno ve všech činnostech a politikách EU, aby bylo rovnosti dosaženo také v praxi a aby se zajistil udržitelný rozvoj; vzhledem k tomu, že rovnost a posílení postavení žen tvoří základní předpoklad pro naplňování cílů udržitelného rozvoje po roce 2015 a jsou také samostatnou otázkou v oblasti lidských práv, která by se měla řešit bez ohledu na její přínos pro rozvoj a růst;

B.  vzhledem k tomu, že pátým cílem udržitelného rozvoje je dosáhnout genderové rovnosti s cílem posílit postavení všech žen a dívek na celém světě, a vzhledem k tomu, že pátý cíl udržitelného rozvoje by měl být začleněn do celé Agendy 2030, aby se dosáhlo pokroku u všech cílů udržitelného rozvoje;

C.  vzhledem k tomu, že žádná rozvojová strategie nemůže být účinná, aniž by ženy a dívky zastávaly ústřední úlohu;

D.  vzhledem k tomu, že původní akční plán pro rovnost žen a mužů 2010–2015 (GAP I) přinesl určitý pokrok, byl však poznamenán také řadou nedostatků: úzce vymezenou působností, neexistencí sestavování rozpočtu, které by zohledňovalo rovnost žen a mužů, nedostatečným pochopením rámce pro rovnost pohlaví delegacemi EU, nedostatečnou angažovaností vedení EU a chybějící institucionální strukturou a nedostatečnými pobídkami k motivaci a dostatečné podpoře zaměstnanců;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament vyzval ve svém usnesení ze dne 8. října 2015 k nápravě těchto nedostatků a k přijetí řady dalších změn včetně rozšíření působnosti akčního plánu pro rovnost žen a mužů a posílení odpovědnosti řídících pracovníků v oblasti rovnosti pohlaví;

F.  vzhledem k tomu, že rok 2018 je rokem 70. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv a že zásada rovnosti je jádrem pohledu na lidská práva ze strany Charty OSN z roku 1945, která uvádí, že lidská práva a základní svobody by měly platit pro všechny lidi „bez diskriminace na základě rasy, pohlaví, jazyka nebo náboženství“;

G.  vzhledem k tomu, že nový akční plán pro rovnost žen a mužů II 2016–2020 (GAP II) vznikl na základě doporučení Parlamentu, přičemž se zaměřil na změnu institucionální kultury EU na úrovni ústředí a delegací s cílem dosáhnout systémové změny, pokud jde o to, jak EU přistupuje ke genderovým otázkám, jakož i na přeměnu životů žen a dívek skrze čtyři stěžejní oblasti;

H.  vzhledem k tomu, že čtyři stěžejní oblasti vytvořené v rámci GAP II jsou: zajištění tělesné a duševní integrity žen a dívek; podpora hospodářských a sociálních práv dívek a žen a posilování jejich postavení; posílení vlivu a účasti dívek a žen; a horizontální pilíř, který sestává ze změny institucionální kultury útvarů Komise a ESVČ s cílem plnit závazky EU účinněji;

I.  vzhledem k tomu, že ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o řešení zmenšujícího se prostoru pro občanskou společnost v rozvojových zemích(4) Parlament poukazuje na velký význam podpory rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen v rámci vnějších vztahů EU;

J.  vzhledem k tomu, že je obtížné určit objem rozpočtových prostředků přidělených na činnosti usilující o rovnost mezi pohlavími, neboť začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zatím není zahrnuto do veškerého přidělování rozpočtových prostředků a rozhodování o jejich vyčlenění jako součást metodiky sestavování rozpočtu; vzhledem k tomu, že podle Komise finanční závazky EU spojené s otázkou rovnosti pohlaví narostly, avšak kapacita Komise a ESVČ v oblasti lidských zdrojů pro tento rostoucí objem práce nikoli;

K.  vzhledem k tomu, že zapojení žen do ekonomické aktivity je zásadně důležité pro udržitelný rozvoj a hospodářský růst;

L.  vzhledem k tomu, že hledisko rovnosti pohlaví obvykle v systémech pro monitorování programů a projektů a v hodnotících postupech chybí, a vzhledem k tomu, že genderová analýza je zřídkakdy využívána jako podklad pro cíle, programy, projekty a dialog v rámci strategie země;

M.  vzhledem k tomu, že rok po přijetí plánu GAP II není dostatečně dlouho na to, aby bylo možné v plné míře posoudit jeho dopad; vzhledem k tomu, že před vyhodnocením opatření EU se doporučuje, aby období politických zásahů nebo provádění politiky trvalo minimálně tři roky; vzhledem k tomu, že cílem tohoto usnesení tedy není diskutovat o cílech plánu GAP II, ale posoudit, jak byly cíle plánu provedeny v průběhu jeho prvního roku, a doporučit opatření ke zlepšení jeho provádění v nadcházejících letech;

N.  vzhledem k tomu, že Úmluva o právech dítěte, kterou podepsalo 195 zemí, je právně závazná a je klíčovým nástrojem k řešení zranitelnosti dívek a zvláštní ochrany a péče, kterou potřebují;

O.  vzhledem k tomu, že opětovné zavedení a rozšíření politiky „Mexico City“ nebo tzv. globálního roubíkového pravidla a také omezování globální zdravotní pomoci USA pro organizace, které dívkám a ženám poskytují služby v oblasti plánovaného rodičovství a sexuálního a reprodukčního zdraví, je velmi znepokojující záležitostí; vzhledem k tomu, že budou postiženy programy zabývající se virem HIV a nemocí AIDS, zdravím matek a dětí, bojem proti viru Zika a dalšími otázkami spojenými se zdravím a chorobami, včetně organizací, které provádějí umělé přerušení těhotenství, poskytují poradenství v této oblasti, odkazují na tyto služby nebo je obhajují, a to i v případě, že tak činí za vlastní finanční prostředky, které nepocházejí z USA, a i tehdy, je-li umělé přerušení těhotenství v jejich zemi povoleno;

P.  vzhledem k tomu, že delegace a mise EU jsou v čele, pokud jde o provádění plánu GAP II v partnerských zemích, a že vůdčí schopnosti a znalosti vedoucích a pracovníků těchto delegací a misí hrají významnou úlohu v zájmu zajištění úspěšného provedení uvedeného plánu; vzhledem k tomu, že stále existuje genderová překážka bránící ženám v přístupu k vedoucím a řídicím pozicím v delegacích EU;

Q.  vzhledem k tomu, že pouze jedna třetina všech delegací EU vyvíjí činnost týkající se lidských práv osob LGBTI; vzhledem k tomu, že pokyny EU týkající se osob LGBTI jsou uplatňovány nestejnoměrně; vzhledem k tomu, že uplatňování těchto pokynů silně závisí na znalostech a zájmu jednotlivých velvyslanců, a nikoli na strukturálním přístupu;

R.  vzhledem k tomu, že konflikty, období po jejich skončení a nestabilní situace dopadají na muže a ženy odlišně; vzhledem k tomu, že ženy nejsou pouze oběťmi, ale také hybnou silou pozitivních změn, a že by mohly přispět k předcházení konfliktům a k jejich řešení, upevňování míru, mírovým jednáním a při obnově po skončení konfliktu; vzhledem k tomu, že ženy a dívky mohou zažívat různé druhy diskriminace a že mohou být více vystaveny riziku chudoby; vzhledem k tomu, že u třetiny žen na celém světě existuje pravděpodobnost, že během svého života zažijí tělesné a pohlavní násilí; vzhledem k tomu, že každoročně je 14 milionů dívek nuceno uzavřít sňatek;

1.  poznamenává, že v srpnu 2017 byla zveřejněna první výroční zpráva o provádění za rok 2016, která prokázala, že došlo k jednoznačnému posunu směrem k provádění plánu GAP II;

2.  zdůrazňuje, že jeden rok od přijetí plánu GAP II jsme stále na samém začátku, nicméně obecný vývoj lze hodnotit kladně a bylo zaznamenáno několik pozitivních trendů; konstatuje však také, že bylo zaznamenáno mnoho problémů týkajících se podávání zpráv a naplňování klíčových priorit a cílů udržitelného rozvoje v otázce rovnosti pohlaví, monitorování pokroku při dosahování všech cílů a rovněž začleňování hlediska rovnosti mužů a žen v rámci dialogu o odvětvových politikách;

3.  poznamenává, že plán GAP II byl vypracován formou společného pracovního dokumentu útvarů; žádá Komisi, aby prokázala své silné odhodlání a vypracovala v budoucnu na jeho základě sdělení na téma rovnosti žen a mužů;

4.  konstatuje, že využívání nejmodernějších metod politického výzkumu a spolehlivých údajů má zásadní význam při budování povědomí o rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen, aby bylo možné rozvíjet politiky a strategie, které zvýší schopnost Unie dosáhnout toho, aby byla genderová rovnost každodenní realitou; vyzývá proto ESVČ a Komisi, aby věnovaly zvláštní pozornost dosažení cíle, jímž je zajistit nezávislé hodnocení provádění opatření uvedených v příloze 1 akčního plánu GAP II;

5.  konstatuje, že plán GAP II nabízí komplexní program, který pokrývá celý program zahraniční politiky EU, a v této souvislosti vítá výběr tří tematických pilířů, které jsou zejména zaměřeny na zajištění tělesné a psychické integrity dívek a žen, podporu hospodářských a sociálních práv i posílení postavení žen a dívek a posílení vlivu dívek a žen a jejich účasti; zdůrazňuje, že tyto pilíře jsou určeny k řešení hlavních faktorů a příčin diskriminace a utlačování; bere také na vědomí horizontální pilíř, který sestává ze změny institucionální kultury útvarů Komise a ESVČ s cílem účinněji plnit závazky EU týkající se rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen prostřednictvím vnějších vztahů Unie;

6.  poukazuje na to, že mezi hlavní faktory a příčiny napomáhající diskriminaci a utlačování patří: sexuální násilí a násilí na základě pohlaví páchané na ženách a dívkách, včetně škodlivých tradic jako např. dětské sňatky a mrzačení ženských pohlavních orgánů; nedostatečný přístup k základním odvětvím a sociálním službám, jako je zdravotnictví, vzdělání, voda, hygiena a výživa; obtíže při získávání přístupu k péči v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví; nerovné zapojení do veřejných a soukromých institucí i do procesů politického rozhodování a mírových procesů;

7.  připomíná, že nerovnost pohlaví se překrývá s dalšími formami nerovnosti a zhoršuje je a že výběr priorit a závazků k akcím se musí řídit porozuměním této skutečnosti;

8.  vyzývá k tomu, aby se při provádění plánu GAP II věnovala větší pozornost dívkám a ženám, které čelí další diskriminaci na základě národnosti, sexuality, tělesného postižení, kasty nebo věku, a k odpovídajícímu rozčlenění údajů;

9.  zdůrazňuje, že klíčovými faktory pro dosažení dlouhodobého a inkluzivního hospodářského růstu, pro boj proti nerovnosti a pro šíření finanční nezávislosti žen jsou větší zapojení žen na pracovním trhu, zlepšení podpory podnikání žen, obrana rovnosti příležitostí a mezd žen a mužů, jakož i podpora rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem;

10.  vítá silný rámec pro monitorování a odpovědnost, který byl vytvořen s cílem měřit a sledovat pokrok při provádění plánu GAP II, a uznává, že jeho ambicióznější cíle skýtají pro EU skutečnou příležitost k tomu, aby dosáhla pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů a emancipace dívek a žen v oblasti vnějších vztahů; uznává nicméně, že je zapotřebí hlubšího porozumění tomuto rámci, jakož i jeho harmonizace, aby bylo možné řádně posoudit dopady unijních opatření;

11.  uznává význam posilování politik a opatření na podporu vzdělávání dívek a jeho vlivu na zdraví a zlepšování ekonomického postavení dívek; upozorňuje na skutečnost, že dívky a mladé ženy jsou mimořádně zranitelné a že je nutné věnovat zvláštní pozornost zajištění jejich přístupu ke všem stupňům vzdělávacího systému; v této souvislosti vyzývá, aby se zvážily mnohé příležitosti v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (obory STEM);

12.  poukazuje na to, že pro posílení práv žen a jejich ekonomického postavení v různých odvětvích hospodářství je nezbytně nutné větší zapojení veřejného i soukromého sektoru; zdůrazňuje nutnost zapojení žen a jejich zastoupení v rámci vznikajících hospodářských oblastí, které jsou důležité pro udržitelný rozvoj, a to včetně odvětví IKT; zdůrazňuje, že podnikatelské prostředí musí hrát při posilování práv žen důležitou roli; v této souvislosti požaduje, aby byla zvýšená podpora poskytnuta místním malým a středním podnikům, zejména podnikatelkám, s cílem umožnit jim těžit z růstu poháněného soukromým sektorem;

13.  zdůrazňuje, že je nutné posílit postavení žen žijících ve venkovských oblastech zlepšením jejich přístupu k půdě, vodě, vzdělání a odborné přípravě, na trhy a k finančním službám;

14.  vyzývá EU, aby podpořila větší zapojení žen do procesů udržování a budování míru a do vojenských i civilních misí EU pro řešení krizí;

Výsledky plánu GAP II

15.  vítá, že byl akční plán pro rovnost žen a mužů rozšířen a zahrnuje veškeré vnější služby EU a členské státy, a všímá si pokroku, kterého bylo dosaženo při změně institucionální kultury EU na úrovni ústředí a delegací, což je klíčovým krokem k posílení účinnosti iniciativ EU a jejich vlivu na rovnost pohlaví; vítá rovněž závazný požadavek zavedený plánem GAP II, aby všechny subjekty EU každoročně předkládaly zprávy o dosaženém pokroku v alespoň jedné tematické oblasti; znovu však připomíná, že je třeba posílit vedení a nadále zlepšovat soudržnost a koordinaci institucí EU a členských států využíváním stávajících struktur a rozpočtu;

16.  vítá skutečnost, že útvary Komise a ESVČ a také 81 % delegací EU a 22 členských států předložily zprávy týkající se rovnosti žen a mužů za rok 2016; ačkoliv si uvědomuje, že mohou existovat výjimečné okolnosti ospravedlňující skutečnost, že delegace nepředloží zprávu, očekává, že delegace a členské státy znásobí své úsilí, a vyjadřuje přání vidět neustálý každoroční růst množství předložených zpráv; konstatuje, že mezi členskými státy přetrvávají významné rozdíly; připomíná, že plný soulad s podáváním zpráv o plánu GAP II a s jeho prováděním bude klíčový pro dosažení cíle tohoto plánu, kterým je začleňovat do roku 2020 genderová opatření do 85 % všech nových iniciativ;

17.  vítá praktické kroky ke změně kultury a zavedení povinné genderové analýzy pro všechny nové vnější činnosti, což přenáší celkovou odpovědnost za předkládání zpráv o plánu GAP na vedoucí delegací EU, jakož i zvýšený počet vysoce postavených zaměstnanců zapojených do provádění plánu GAP II a jmenování zvyšujícího se počtu zastánců genderových otázek a ustanovení kontaktních míst pro genderové otázky v rámci delegací EU, ačkoliv v současné době existují kontaktní místa pro genderové otázky jen v polovině delegací EU; požaduje, aby bylo genderovým otázkám věnováno více času i na řídící úrovni a aby delegace, které tak dosud neučinily, zřídily svá kontaktní místa pro genderové otázky; zdůrazňuje, že všechna kontaktní místa pro genderové otázky by měla mít dostatek času i kapacitu k tomu, aby mohla provádět své činnosti;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že podle zprávy ESVČ z listopadu 2016 poskytuje jen několik málo misí SBOP EU školení týkající se sexuálního nebo genderového obtěžování, a konstatuje, že v roce 2015 nebyl ze strany misí SBOP nahlášen žádný případ sexuálního nebo genderového obtěžování, zneužívání či násilí; poukazuje na to, že vůči případům sexuálního nebo genderového obtěžování je důležité uplatňovat politiku nulové tolerance a že je třeba podpořit institucionální struktury zaměřené na předcházení sexuálnímu či genderovému násilí; vyzývá ESVČ a členské státy, aby podporovaly veškeré úsilí zaměřené na boj proti sexuálnímu či genderovému násilí při mezinárodních operacích k udržení míru a aby zajistily účinnou ochranu oznamovatelů a obětí;

19.  vítá zvýšený počet opatření zaměřených na rovnost pohlaví (ukazatele G1 & G2) a povinnost delegací poskytovat odůvodnění projektů, které toto zaměření nemají; zdůrazňuje, že by celkové zvýšení takovýchto projektů nemělo být na úkor konkrétních projektů zaměřených na genderové otázky (ukazatel G2), a doporučuje proto, aby projekty G2 měly konkrétní cíl; konstatuje, že není jasné, jak se cílená opatření (G2) a opatření týkající se začleňování (G1) vzájemně doplňují; vyzývá k dalšímu úsilí o vyjasnění začleňování hlediska rovnosti mužů a žen a k posílení cílených opatření;

20.  konstatuje, že při tvorbě programů a výběru projektů se využívá pouze několik, stále se opakujících složek rovnosti žen a mužů; vyzývá provádějící subjekty, aby využívaly celý rozsah oblasti rovnosti žen a mužů;

21.  odsuzuje všechny formy násilí páchaného na ženách a dívkách a všechny formy genderově podmíněného násilí, a to i obchodování s lidmi, sexuální vykořisťování, nucené sňatky, zločiny ze cti, mrzačení ženských pohlavních orgánů či využívání sexuálního násilí jako válečné zbraně; vyzývá EU a všechny její členské státy, aby ratifikovaly Istanbulskou úmluvu, jakožto první právně závazný mezinárodní nástroj pro prevenci a potírání násilí na ženách;

22.  vyjadřuje politování nad tím, že ženy, které zažily nebo zažívají násilí, nemají stejnou podporu v souvislosti s násilím ze strany mužů, pokud jde o informace o azylových domech, přístup do těchto zařízení a poskytování těchto služeb, podpůrné služby a práva, linky bezpečí, krizová centra pro znásilněné, atd.; zdůrazňuje, že Istanbulská úmluva by se měla zejména zaměřit na násilí, jehož se muži dopouštějí na ženách, a zároveň bojovat proti veškerému genderově podmíněnému násilí tím, že se bude zabývat násilím motivovaným kombinací různých důvodů, včetně sexuální orientace, genderové identity a jejího vyjádření; zdůrazňuje význam strategických opatření k proaktivnímu boji proti genderovým stereotypům a proti projevům patriarchátu, rasismu, sexismu, homofobie a transfobie, jakož i genderové normativitě a heteronormativitě;

23.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že stávající programování upozaďuje genderový rozměr v krizových situacích nebo složitých konfliktech, což mimo jiné znamená, že dívky a ženy, které se staly oběťmi znásilnění v době války, nemají přístup k nediskriminační péči a zejména ke komplexní lékařské péči; vyzývá Komisi, aby systematicky uplatňovala plán GAP II v rámci humanitárních akcí, kde musí být poskytován nediskriminační přístup k lékařským službám, a aktivně informovala své humanitární partnery, že politika Komise stanoví, že v případech, kdy těhotenství ohrožuje život ženy či dívky nebo způsobuje utrpení, může být podle mezinárodního humanitárního práva odůvodněné provedení bezpečného potratu; naléhavě vyzývá k tomu, aby poskytování humanitární pomoci ze strany EU a členských států nebylo podřízeno omezením ze strany jiných partnerských dárců, pokud jde o nezbytnou lékařskou péči, včetně přístupu k bezpečným potratům pro ženy a dívky, jež se stanou obětí znásilnění při ozbrojených konfliktech; vítá, že se mnoho delegací EU zaměřilo na potírání násilí páchaného na ženách; trvá v této souvislosti na tom, že je nutné zajistit ochranu práva na život a důstojnost všech žen a dívek prostřednictvím aktivního potírání závadných praktik, jako je zabíjení na základě pohlaví; zdůrazňuje, že je nutné skoncovat se znásilňováním a útiskem coby prostředky vedení války a že EU musí vyvinout nátlak na vlády třetích zemí a všechny zúčastněné strany spojené s regiony, kde k tomuto násilí na základě pohlaví dochází, aby tomuto jevu byla učiněna přítrž, pachatelé byli postaveni před soud a spolupracovalo se s přeživšími, postiženými ženami a komunitami s cílem pomoci jim vyléčit se a zotavit;

24.  zdůrazňuje, že všeobecné dodržování práva na sexuální a reprodukční zdraví a přístup k němu přispívají k dosažení všech rozvojových cílů udržitelného rozvoje v oblasti zdraví, jako jsou prenatální péče a opatření za účelem předcházení vysoce rizikovým porodům a snížení kojenecké a dětské úmrtnosti; poukazuje na to, že přístup k plánovanému rodičovství, službám v oblasti zdraví matek a k bezpečným a legálním potratům představuje důležitý prvek pro ochranu života žen; vyjadřuje však politování nad tím, že priority ve vztahu k plánovanému rodičovství či reprodukčního zdraví jsou zanedbávány, pokud jde o financování i programové plánování; je znepokojen tím, že žádná delegace EU na Blízkém východě, v severní Africe ani v regionech Evropy a střední Asie si nezvolila některý ukazatel v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, přestože v těchto regionech existují v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv důležité související potřeby; vyzývá delegace EU v těchto regionech k opětovnému vyhodnocení těchto znepokojujících údajů s cílem určit, jestli je lze spojit s nesprávným vykazováním, nebo zda je nutné doplnit stávající programy o cílená opatření v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv a využít přitom přezkumu plánování programů v polovině období; zdůrazňuje, že kapitola věnovaná sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům musí být v každoroční zprávě zachována s cílem zajistit, aby transformační dopad plánu GAP II byl řádně posouzen a aby byl ve zprávě odpovídajícím způsobem a na základě metodického přístupu zachycen pokrok v otázkách sexuálního a reprodukčního zdraví a práv;

25.  konstatuje, že zpráva ukazuje, že je zapotřebí posílit opatření v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a práv, což je nezbytná podmínka pro rovnost pohlaví a lepší postavení žen, a že je nezbytné mít vhodné nástroje k měření pokroku, pokud jde o zajišťování univerzálního přístupu k sexuálnímu a reprodukčnímu zdraví a právům, jak to bylo dohodnuto v souladu se závazkem EU týkajícím se akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji a Pekingské akční platformy a dokumentů, které vyplynuly z jejich hodnotících konferencí v souvislosti s cílem udržitelného rozvoje 5.6; v této souvislosti připomíná i cíle udržitelného rozvoje 3.7 a 5.3;

26.  lituje skutečnosti, že v situaci, kdy se omezuje prostor pro občanskou společnost, je cíli 18, který je zaměřený na organizace pro práva žen a obhájce lidských práv žen, věnována jen malá pozornost; je znepokojen tím, že tematické prioritě týkající se politických a občanských práv, a zejména otázce požívání těchto práv ze strany žen a dívek, byl v rámci provádění plánu GAP II přisouzen jen malý význam;

Klíčová doporučení pro Komisi/ESVČ

27.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby podnikly další kroky k usnadnění výměny osvědčených postupů v oblasti zlepšování rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů mezi delegacemi a odděleními, jako je například zřizování a podpora sítě kontaktních míst pro genderové otázky a sdílení řady pozitivních příkladů úspěšných postupů, včetně mj. formulace programu, provádění opatření a systematické genderové analýzy, a aby zajistily, že genderové analýzy budou mít skutečný dopad na programy prováděné delegacemi EU;

28.  zdůrazňuje, že v řadě prioritních oblastí bylo dosaženo významného pokroku, ale v některých oblastech je pokrok pomalejší, než se dalo očekávat; vyzývá Komisi, aby prostřednictvím studie přezkoumala důvody, proč se delegace EU častěji zaměřují na určité tematické cíle a prioritní oblasti, v nichž je následně dosahováno většího pokroku;

29.  vyzývá k posílení kapacity v oblasti lidských zdrojů zaměřených na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v útvarech Komise prostřednictvím individualizovaného vzdělávání, reorganizace stávajících struktur a přijímání dodatečných pracovníků; domnívá se, že by posílení vzdělávání zaměstnanců, zejména nejvýše postavených a vedoucích úředníků, se zahrnutím specifického vzdělávání v oblasti genderových záležitostí v nejzranitelnějších skupinách, jakož i kontaktní místo pro genderové otázky na každém oddělení a koordinační skupina pro genderové otázky napříč GŘ DEVCO, GŘ NEAR, GŘ ECHO a ESVČ mohly přispět k začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v rámci oddělení pro vnější politiku; domnívá se, že zlepšení i další specializaci školení o otázkách rovnosti žen a mužů je třeba zpřístupnit také místním partnerům na úrovni místních samospráv i nestátním subjektům, včetně nevládních organizací;

30.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit soudržnost a doplňkovost všech stávajících vnějších nástrojů a politik EU, pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, například v rámci nového konsensu o rozvoji, balíčku zdrojů EU v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do rozvojové spolupráce a akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii;

31.  vítá pokyn ze dne 8. března 2016 ohledně zdrojů a nástrojů k provádění plánu GAP II, který se vztahuje na GŘ DEVCO a ESVČ, a vyzývá k tomu, aby byl vydán pokyn pro všechny evropské služby zapojené do provádění plánu GAP II;

32.  vítá zahájení společné globální genderové iniciativy EU a OSN (iniciativa Spotlight), která se v souladu s cílem plánu GAP II zaměřuje na sexuální a genderové násilí a škodlivé praktiky, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, předčasné nucené sňatky nebo obchodování s lidmi; konstatuje však, že podle zprávy o provádění se iniciativa Spotlight zaměřuje zejména na ty body programu, které jsou již globálně společným zdrojem znepokojení, a zdůrazňuje proto, že rovnost žen a mužů je třeba prosazovat komplexnějším způsobem, prostřednictvím přiměřenější skladby programů a způsobů provádění; vyzývá k tomu, aby iniciativa Spotlight obdržela dodatečné zdroje, které dosud nebyly vyčleněny na rovnost žen a mužů; žádá Komisi, aby využila přezkum svých programů týkajících se mezinárodní spolupráce v polovině období k navýšení prostředků na balíček zdrojů v oblasti rovnosti pohlaví s cílem dosáhnout ambiciózních cílů plánu GAP II, včetně začleňování genderového hlediska do dvoustranné spolupráce i tematických programů;

33.  zdůrazňuje, že EU musí zásadu rovnosti žen a mužů podporovat a zohledňovat ve svých vnějších vztazích; konstatuje však, že vazba mezi obchodem a genderem není v plánu GAP II dostatečně řešena a obecně že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů představuje i nadále mnohostrannou výzvu; v této souvislosti připomíná, že jednání o obchodních dohodách, a zejména o kapitolách o obchodu a udržitelném rozvoji, které se týkají pracovních práv, představuje důležitý nástroj pro prosazování rovnosti žen a mužů a emancipaci žen ve třetích zemích; vyzývá proto GŘ TRADE, aby v rámci své činnosti přijalo opatření k provádění plánu GAP II, a žádá, aby veškeré obchodní dohody EU zahrnovaly práva dívek a žen a rovnost pohlaví jakožto hybatele hospodářského růstu a aby dodržovaly základní úmluvy Mezinárodní organizace práce týkající se rovnosti žen a mužů a pracovních práv, včetně nucené a dětské práce; připomíná, že je třeba v průběhu provádění obchodních politik EU sledovat jejich dopad na posílení postavení žen a rovnost pohlaví;

34.  konstatuje, že posílení postavení žen a dívek je jedním ze stanovených cílů vnější činnosti EU v rámci globální strategie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku; konstatuje, že úloha žen při mírových jednáních a mediaci, jak ji zohledňuje akční plán GAP II, není dostatečná; poukazuje na významnou úlohu žen, pokud jde o prosazování dialogu a budování důvěry, vytváření koalicí ve prospěch míru a přinášení různých pohledů na to, co znamená mír a bezpečnost, zejména při předcházení konfliktům, řešení konfliktů a při obnově po jejich skončení; konstatuje, že prosazování práv žen v zemích zasažených krizí nebo konfliktem podporuje silnější a odolnější komunity; vítá skutečnost, že byl jmenován hlavní poradce ESVČ pro otázky rovnosti žen a mužů a pro provádění rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti; vybízí k tomu, aby byly prostřednictvím OSN posíleny akce členských států EU a mezinárodní akce s cílem účinněji řešit dopad konfliktu a situace po skončení konfliktu na ženy a dívky; vyzývá Komisi, aby podpořila novou globální síť kontaktních míst pro ženy, mír a bezpečnost; bere na vědomí význam rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2250 o mládeži, míru a bezpečnosti a konstatuje, že je důležité, aby EU nalezla nejlepší možný způsob, jak tuto rezoluci provést;

35.  připomíná svou žádost v souvislosti s obchodními jednáními s Chile, aby do dohody byla začleněna zvláštní kapitola o obchodu, rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen; zdůrazňuje, že návrh na začlenění takové speciální kapitoly do obchodní dohody se nyní poprvé stává skutečností; zdůrazňuje, že je třeba, aby byl informován o obsahu této kapitoly a aby ji vyhodnotil s cílem přijmout následně rozhodnutí na obecnější úrovni; naléhavě žádá EU, aby v obchodních dohodách přijala průřezová opatření, která by podpořila rovnost žen a mužů, umožnila výměnu osvědčených postupů a přinesla ženám větší prospěch z obchodních dohod;

36.  vyzývá k tomu, aby byl v klíčových odvětvích, kterých se obchodní dohody nejvíce týkají, prováděn sběr dat rozčleněných podle pohlaví, což poskytne užitečný nástroj k co nejpřesnějšímu předvídání, jaký dopad by mohly mít na život žen, a k boji proti jejich nepříznivým důsledkům; rovněž žádá vytvoření mechanismu, jenž bude výslovně sloužit k monitorování a posilování genderové politiky v obchodních dohodách;

37.  vítá tematickou prioritu, za kterou je považováno posílení hospodářského a sociálního postavení, a analýzu překážek bránících přístupu k produktivním zdrojům, včetně pozemků, i související činnosti; opakuje, že se EU sice zavázala k investicím do rovnosti žen a mužů v zemědělství, zemědělkyně však nejsou primárním cílem oficiální rozvojové pomoci v zemědělství, a vyzývá EU a její členské státy, aby v souladu s cílem 5 plánu GAP II přidělily zemědělkyním více zdrojů;

38.  důrazně vyzývá všechny orgány a instituce, aby výrazně zlepšily zastoupení žen v delegacích, zejména na pozicích vedoucích delegací EU – v současnosti má ve svém čele ženu 28 ze 138 delegací, jakož i na pozicích vedoucích misí, kde je v současnosti ze 17 pozic pět obsazeno ženami; vyzývá Komisi a ESVČ, aby účinně prováděly cílené politiky, jež by usnadňovaly přístup žen k vedoucím a manažerským pozicím; poukazuje na nízkou přítomnost žen na rozhodovacích pozicích, což ukazuje na existenci neviditelných překážek, které ženám brání v zastávání pozic s větší odpovědností;

39.  zdůrazňuje, že úspěch plánu GAP II bude ve výsledku záviset na dlouhodobé a důsledné angažovanosti čelných politických představitelů a vedoucích pracovníků v rámci veškerých aktérů EU i na dostupnosti dostatečných lidských a finančních zdrojů k jeho provádění a na přizpůsobování snah EU místním skutečnostem v přijímajících zemích; v této souvislosti vítá pozitivní zapojení komisaře pro mezinárodní spolupráci a rozvoj a vyzývá k většímu zapojení ostatních komisařů; poukazuje na to, že vysoká představitelka a vedoucí činitelé musí prokázat silnější politické vedení s cílem navýšit zdroje i odpovědnost a koordinovat a posilovat toto zapojení v nadcházejících letech; vyzývá všechny aktéry EU, aby využívaly balíček zdrojů v oblasti rovnosti pohlaví s cílem zajistit, aby začleňování hlediska rovnosti žen a mužů bylo uplatňováno soudržně, což povede ke splnění ambiciózních cílů plánu GAP II;

40.  jednoznačně odsuzuje obnovení a rozšíření tzv. politiky Mexico City, neboli globálního roubíkového pravidla ze strany Spojených států amerických v lednu 2017 a důsledky, které to s sebou nese pro ženy a dívky, pokud jde o jejich komplexní zdravotní péči a práva; opět vyzývá EU a její členské státy, aby proaktivně podporovaly práva žen po celém světě a podstatně navýšily rozvojové financování na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU zaměřené na sexuální a reprodukční zdraví a práva, zejména pokud jde o přístup k plánování rodičovství a bezpečnému a legálnímu umělému přerušení těhotenství bez diskriminace, s cílem zacelit mezeru ve financování, kterou v této oblasti zanechaly Spojené státy;

41.  vyzývá ESVČ, aby zlepšila provádění pokynů EU týkajících se osob LGBTI a aby zajistila, že delegace EU budou pravidelně konzultovat s organizacemi LGBTI a informovat je o dění v oblasti práv osob LGBTI, aby se tak zajistilo, že rozsah angažovanosti a přijímaných opatření bude vyplývat z potřeb komunity LGBTI v dané zemi, a nikoli z osobní angažovanosti pracovníků delegace, a aby koordinovala strategii a opatření nejenom s vnitrostátními velvyslanectvími členských států EU, ale také s velvyslanectvími třetích zemí a s mezinárodními organizacemi, jako je OSN;

42.  konstatuje, že bude nezbytné poskytnout dostatek finančních prostředků na oblast rovnosti žen a mužů v rámci vnějších vztahů, aby bylo možné dodržet politické závazky, které byly v tomto směru přijaty; zdůrazňuje, že stávající finanční prostředky na opatření na podporu rovnosti žen a mužů a posílení postavení žen jsou i nadále nedostatečné, a naléhavě vyzývá ke změně této situace v rámci příštího VFR;

Klíčová doporučení pro delegace EU

43.  vítá flexibilitu, kterou plán GAP II poskytuje delegacím, aby mohly samy rozhodovat o prioritách v závislosti na situaci v dané zemi, jelikož to umožňuje analýzu a hodnocení potřeb každé země či regionu a řeší se tak konkrétní výzva, kterou je posílení práv žen a jejich ekonomického postavení; doporučuje však, aby byly delegace pobízeny k tomu, aby do konce plánu GAP II dosáhly pokroku nejméně u jedné priority v rámci každého tematického pilíře s cílem zajistit rovnoměrnější pokrytí různých tematických oblastí, jako je posílení politik a opatření na podporu vzdělávání dívek a z toho vyplývající důsledky pro zdraví a posílení ekonomického postavení; naléhavě vyzývá k zaměření pozornosti na situaci, ve které se nalézají ženy a dívky v oblastech postižených konflikty, jakož i na násilí na základě pohlaví a zejména na využívání znásilnění coby válečné zbraně; opětovně připomíná, že činnosti a projekty financované EU by měly být systematicky zaměřeny na potírání genderových rozdílů a diskriminace;

44.  připomíná povinnost stanovenou Smlouvami začleňovat hledisko rovnosti žen a mužů do všech činností EU, mimo jiné do politických dialogů, do všech odvětvových politických dialogů a do odvětví, jimž byla doposud věnována jen malá pozornost, jako jsou energetika, zemědělství, doprava, vzdělávání a veřejná správa; trvá na tom, aby bylo začleňování hlediska rovnosti žen a mužů součástí vnitrostátních plánů a politických rámců za účelem zajištění odpovědnosti a závazků partnerských zemí, a připomíná, že je důležité podporovat rozvojové projekty, jež v dotyčných zemích rozbíhají ženy; poukazuje na význam spolupráce s partnerskými zeměmi na vytváření rozpočtů zohledňujících genderové hledisko;

45.  vyzývá k vytvoření zvláštní rozpočtové položky v oblasti rovnosti žen a mužů, aby se viditelněji řešila otázka účasti žen v politickém životě a jejich zastoupení v sousedních zemích EU a v EU; zdůrazňuje, že tyto programy by měly být plně propojeny s cíli a programy UN Women a měly by rovněž stanovovat měřitelné cíle, aby bylo možné pravidelně sledovat pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v zemích východního a jižního sousedství a úžeji a více spolupracovat s vládami partnerských států v rámci dvoustranného partnerství a dohod o přidružení s cílem dosáhnout rychleji lepších výsledků;

46.  konstatuje, že odborná příprava týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů probíhá pouze v některých delegacích a že velká část proškolených zaměstnanců měla smluvní poměr s dočasným přidělením; vyzývá delegace EU, aby tuto situaci napravily;

47.  v politickém dialogu zdůrazňuje důležitost zlepšování účasti žen na vzdělávaní a hospodářské činnosti, v zaměstnání a podnikání jakožto prioritního nástroje pro zlepšování postavení žen ve společnosti;

48.  zdůrazňuje, že je důležité provádět systematické genderové analýzy podložené důkazy s využitím údajů rozlišených podle pohlaví a věku, pokud je to možné, a to po konzultaci a za účasti místních organizací občanské společnosti, ženských sdružení, organizací hájících lidská práva a místních a regionálních orgánů odpovědných za posuzování a výběr cílů, prostředky pro provádění a zdroje pro sledování a také za účinnost a udržitelnost výsledků; vítá skutečnost, že byly dokončeny analýzy genderové situace ve 42 zemích, vybízí k rychlému dokončení analýz všech ostatních zemí a k vyšší míře uplatňování kritérií rovnosti žen a mužů v rámci systémů pro monitorování programů a projektů a při hodnotících postupech a žádá, aby genderová analýza hrála úlohu ve vymezování státních strategických cílů, programů, projektů a dialogu; vybízí EU, aby posoudila možnosti systematičtějšího sdílení, řízení a aktualizace genderových analýz, aby se zlepšila koordinace a genderová analýza se neomezovala jen na viditelné oblasti politiky, jako je vzdělávání a zdraví matek, ale aby se rovněž posoudily oblasti politiky, které jsou často mylně považovány za genderově neutrální, a to zejména zemědělství, klima a energetika;

49.  konstatuje, že ve společném pracovním dokumentu útvarů o rámci na období 2016–2020 Komise uznala, že finanční investice EU do rovnosti žen a mužů nejsou systematicky vyhodnocovány; vyzývá Komisi, aby přijala jasný přístup zaměřený na výsledky, který stanoví náročné normy pro mechanismy pro podávání zpráv, hodnocení a odpovědnost, a aby prosazovala rozhodování založené na důkazech s cílem účinněji a účelněji využívat dostupné finanční zdroje; žádá, aby byla vypracována zpráva, která přesně určí, kolik finančních prostředků bylo konkrétně věnováno na začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, a aby v ní byly uvedeny nejvýznamnější dosažené cíle;

50.  zdůrazňuje, že je nutné dále zlepšit způsob shromažďování dat na vnitrostátní úrovni a vytvořit konkrétní ukazatele s cíli, které se budou na těchto ukazatelích zakládat, a že je důležité, aby jejich monitorování bylo sladěné s rámcem cílů udržitelného rozvoje;

51.  připomíná, že ženská práva jsou lidská práva, a vybízí k tomu, aby se nadále pracovalo na řešení problematiky sociálních a kulturních norem a genderových stereotypů ve společnosti, a to prostřednictvím užší spolupráce s občanskou společností a organizacemi, které na místní úrovni hájí práva žen a jejich emancipaci, zejména v souvislosti s nestabilitou státu a konfliktními nebo nouzovými situacemi; je přesvědčen, že vytváření nových nebo rozvoj stávajících sítí a zahrnutí všech klíčových subjektů, včetně soukromého sektoru, má zásadní význam, stejně jako rozvoj partnerství veřejného a soukromého sektoru, je-li to možné; zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby se posilovala úloha žen v místních společenstvích a nevládních organizacích při monitorování a zajišťování odpovědnosti místních orgánů; zdůrazňuje, že místo toho, aby byly ženy a dívky představovány jako zranitelné, by měla být zdůrazňována jejich úloha jakožto hybné síly změn a rozvoje a mírových činitelů v řešení konfliktů; zdůrazňuje, že je nutné zahrnout a aktivně zapojit chlapce a muže, má-li se dosáhnout skutečné rovnosti mezi ženami a muži; vybízí proto k rozsáhlému vzdělávání s cílem změnit chování týkající se násilí na základě pohlaví, do něhož budou zapojeni všichni muži, chlapci i komunity; zdůrazňuje, že společenské normy týkající se úlohy žen a mužů, staví ženy do situace, kdy jsou velmi zranitelné, zejména v souvislosti s jejich sexuálním a reprodukčním zdravím, a vedou ke škodlivým praktikám, jako jsou mrzačení ženských pohlavních orgánů či sňatky dětí, sňatky v raném věku nebo nucené sňatky;

52.  vyzývá EU, aby podporovala právní rámce a strategie vybízející ženy k tomu, aby se výrazněji a účinněji zapojovaly do udržování míru, jeho upevňování a také do mediačních postupů a vojenských i civilních misí EU určených k řízení krizových situací, a to v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN č. 1325 o ženách, míru a bezpečnosti a se zvláštním důrazem na sexuální násilí související s konflikty; domnívá se, že za tímto účelem by analýza konfliktů zohledňující otázky rovnosti žen a mužů provedená na základě konzultací s komunitními činiteli a organizacemi žen mohla vést k lepšímu porozumění postavení žen v konfliktech;

53.  zdůrazňuje, že je třeba vyčlenit v rozpočtu prostředky na programy prevence dětských sňatků, jejichž cílem je vytvořit prostředí, v němž mohou dívky dosáhnout svého plného potenciálu, a to i prostřednictvím vzdělávání, sociálních a ekonomických programů pro dívky, které nechodí do školy, systémů na ochranu dětí, azylových domů pro dívky a ženy, právního poradenství a psychologické podpory;

54.  zdůrazňuje význam čím dál většího zapojování organizací občanské společnosti a jiných zúčastněných stran, jako jsou subjekty činné v oblasti lidských práv, zdravotnictví či životního prostředí, prostřednictvím pravidelného dialogu a koordinace s delegacemi EU, neboť taková spolupráce přispěje ke zvyšování viditelnosti a lepšímu provádění plánu GAP II, čímž se prohloubí veřejná odpovědnost ve vztahu k pokroku v otázce rovnosti žen a mužů;

55.  je znepokojen tím, že ochraně obráncům práv žen a organizacím hájícím tato práva je věnována nedostatečná pozornost s ohledem na skutečnost, že se nyní nacházejí kvůli zmenšujícímu se občanskému prostoru v mnoha regionech pod velkým tlakem; je rovněž znepokojen tím, že tematické prioritě týkající se politických a občanských práv, a zejména otázce požívání těchto práv ze strany žen a dívek, byl při provádění plánu GAP II přisouzen jen malý význam;

56.  vyzývá delegace EU, aby zajistily účinný a pravidelný sběr údajů o násilí páchaném na ženách a dívkách, vypracovaly doporučení pro jednotlivé země a podporovaly vytváření ochranných mechanismů a vhodných struktur podpory pro oběti;

Klíčová doporučení pro Evropský parlament

57.  vybízí delegace Parlamentu, aby v rámci své spolupráce s partnerskými zeměmi systematicky vznášely dotazy ohledně genderového plánování, výsledků genderové analýzy a činností v oblasti podpory rovnosti pohlaví a emancipace žen a aby do programů misí zahrnuly setkání s ženskými organizacemi; vyzývá Parlament, aby zajistil vyváženější zastoupení žen a mužů ve svých delegacích;

58.  vyzývá Komisi, aby zpřístupnila zprávy o analýze genderové situace v dotčených zemích, a rovněž žádá, aby byly tyto zprávy zahrnuty do informačních brífinků pro všechny delegace Parlamentu ve třetích zemích;

59.  doporučuje, aby Parlament pravidelně hodnotil budoucí zprávy o provádění plánu GAP II, pokud možno každé dva roky;

Klíčová doporučení v souvislosti s budoucími zprávami

60.  zdůrazňuje, že je nutné zjednodušit metodu podávání zpráv, tak aby minimalizovala byrokracii; vyzývá k tomu, aby byly budoucí zprávy o provádění dokončovány a zveřejňovány v kratším časovém rámci; požaduje, aby byly zavedeny zprávy podávané on-line a přehledné vzory a byla vydána příručka s pokyny k usnadnění práce delegací;

61.  zdůrazňuje, že je třeba začlenit ženy do hospodářských oblastí, které jsou důležité pro udržitelný rozvoj, a zajistit v těchto oblastech jejich zastoupení; zdůrazňuje, že důležitou úlohu při posilování práv žen má podnikání; v této souvislosti žádá, aby byla prostřednictvím mikroúvěrů poskytnuta větší podpora místním malým a středním podnikům, zejména podnikatelkám, aby mohly těžit z růstu stimulovaného soukromým sektorem;

62.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat posilování vnitrostátních statistických kapacit a mechanismů v partnerských zemích a zároveň účinně koordinovat finanční a technickou pomoc s cílem umožnit lepší měření, monitorování a správu výsledků získaných v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

63.  vyzývá Komisi, aby v rámci provádění programů pro posilování postavení žen, které jsou financovány ze strany EU, shromažďovala údaje rozlišené podle pohlaví;

64.  poukazuje na to, že jsou potřebné nejen kvalitní politiky začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, nýbrž též zprávy o konkrétních praktických krocích – zejména v citlivých oblastech, jako je sexuální a reprodukční zdraví – s nimiž bude možné měřit skutečný dopad na životy žen a dívek, jakož i mužů a chlapců;

65.  opětovně však připomíná, že posuzování údajů z genderového hlediska je komplexnější než pouhé shromažďování údajů rozlišených podle pohlaví, a vyzývá ke zkvalitnění shromažďování údajů, aby bylo možné provést kvalitativní analýzu situace žen, například pokud jde o pracovní podmínky;

66.  zdůrazňuje, že je zapotřebí posílit hodnověrnost genderových analýz prostřednictvím harmonizace údajů shromažďovaných delegacemi EU, a to takovým způsobem, aby je bylo možné srovnávat;

67.  upozorňuje na to, že je nezbytné s mezinárodními i vnitrostátními partnery, akademickou obcí, think tanky a organizacemi žen nejenom vést konzultace, ale že je rovněž nutné zajistit, aby jejich podněty a odbornost přispívaly k monitorování činností a programů pro rovnost pohlaví, které jsou financovány EU;

68.  připomíná, že je povinností EU a členských států dodržovat při vypracovávání a provádění migrační politiky EU práva dívek a žen coby migrantek, uprchlic a žadatelek o azyl; v této souvislosti požaduje, aby byla opět posouzena možnost spolupráce operace EU NAVFOR MED SOPHIA s libyjskou pobřežní stráží s ohledem na zprávy o sexuálním násilí systematicky páchaném na ženách v zajišťovacích zařízeních na libyjské půdě;

69.  konstatuje, že koncept začleňování hlediska rovnosti žen a mužů stále zůstává často nepochopen a že je třeba po kvalitativní stránce zlepšit podávání zpráv, což by umožnilo zhodnotit provádění plánu GAP v rámci stávajících politik a projektů; poukazuje na potřebu hmatatelných cílů a činností, jež budou spojeny s jasnými a konkrétními referenčními body a přesným harmonogramem, i kvalitativního hodnocení dat, které ukáže, jaký skutečný dopad měla provedená opatření na přijímající země, aby tak plán GAP II mohl sloužit jako opravdový mechanismus pro prioritizaci a provádění politik, a nejen jako pouhý interní nástroj pro podávání zpráv;

o
o   o

70.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 50.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0026.
(3) https://www.ilga-europe.org/sites/default/files/Attachments/report_on_the_implementation_of_the_eu_lgbti_guidelines_2016.pdf
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0365.


Zpráva o provádění strategie EU pro mládež
PDF 194kWORD 64k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o provádění strategie EU pro mládež (2017/2259(INI))
P8_TA(2018)0240A8-0162/2018

Evropský parlament

–  s ohledem na články 9, 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její články 14, 15, 21, 24 a 32,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením, kterou EU ratifikovala v roce 2010,

–  s ohledem na nařízení (EU) č. 1288/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2013, kterým se zřizuje „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(1),

–  s ohledem na usnesení Rady o pracovním plánu Evropské unie v oblasti mládeže na léta 2016–2018(2),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. dubna 2013 o zavedení záruk pro mladé lidi(3),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 7.–8. února 2013 o vytvoření Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí(4),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 27. listopadu 2009 o obnoveném rámci evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)(5),

–  s ohledem na hodnocení strategie EU pro mládež vypracované Komisí(6),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. května 2009 o strategickém rámci evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020)(7),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o budoucnosti programu Erasmus+(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění nařízení (EU) č. 1288/2013 Evropského parlamentu a Rady ze dne 11. prosince 2013, kterým se zřizuje „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(9),

–  s ohledem na Pařížské prohlášení o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání, které bylo přijato na neformálním zasedání ministrů školství EU v Paříži dne 17. března 2015,

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2015 o provádění obnoveného rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018), již Rada přijala dne 23. listopadu 2015(10),

–   s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. srpna 2015 nazvané „Návrh společné zprávy Rady a Komise pro rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) – Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“ (COM(2015)0408),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „EU 2020: Evropská strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 nazvané „Akční plán pro digitální vzdělávání“ (COM(2018)0022),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o posouzení strategii EU pro mládež za období 2013–2015(12),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 10. března 2014 o rámci pro kvalitu stáží(13),

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na usnesení Rady Evropy ze dne 25. listopadu 2008 o politice v oblasti mládeže (CM/Res(2008)23),

–  s ohledem na doporučení Rady Evropy ze dne 31. května 2017 týkající se práce s mládeží (CM/Res(2017)4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých lidí prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(15),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů Evropské unie nazvané „Evropská spolupráce v oblasti mládeže (2010–2018)“(16),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(17),

–  s ohledem na stínovou zprávu o politice zaměřené na mladé lidi, kterou zveřejnilo Evropské fórum mládeže,

–  s ohledem na usnesení o strategii EU pro mládež přijaté Evropským fórem mládeže(18),

–  s ohledem na písemné stanovisko nazvané „Engage. Inform. Empower“ („Zapojovat se. Informovat. Posilovat.“) vydané Evropskou informační a poradenskou agenturou (ERYICA),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a rovněž na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu vydávání svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0162/2018),

A.  vzhledem k tomu, že celá Evropská unie stále pociťuje nepříznivý dopad hospodářské recese na vyhlídky mladých lidí na rozvoj jejich plného potenciálu;

B.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států, především zemí jižní Evropy, u řady ukazatelů týkajících se mládeže, jako je zaměstnanost, blahobyt a sociální ochrana, stále nedosahuje úrovně před krizí;

C.  vzhledem k tomu, že na regionální úrovni je v celé EU patrné zmenšování rozdílů; vzhledem k tomu, že mnohé regiony stále mají míru zaměstnanosti pod úrovní před krizí;

D.  vzhledem k tomu, že se míra nezaměstnanosti mladých lidí v posledních letech postupně snižuje, ač podle informací Eurostatu činila v lednu 2018 16,1 %, přičemž v některých zemích dokonce přesahovala 34 %; vzhledem k tomu, že ve srovnání s údaji z roku 2008 (15,6 %) vidíme, že se tato míra zvýšila; vzhledem k tomu, že tyto údaje neumožňují univerzální řešení, pokud máme využít plný potenciál mladých lidí; vzhledem k tomu, že v nejvzdálenějších regionech je znepokojivě vysoká míra nezaměstnanosti mladých lidí, přičemž některé z těchto regionů zaznamenávají míru přesahující 50 %, jako je tomu v případě Mayotte;

E.  vzhledem k tomu, že znevýhodněné skupiny, jako jsou etnické menšiny, osoby se zvláštními potřebami, ženy, LGBTIQ, migranti a uprchlíci, které se potýkají s překážkami při vstupu na trh práce a v přístupu ke kultuře, sociálním službám a vzdělání, jsou těmi, koho socioekonomická krize postihuje nejvíce;

F.  vzhledem k tomu, že vzdělání pomáhá minimalizovat dopad socioekonomických nerovností a poskytuje dovednosti a schopnosti potřebné ke snížení mezigeneračního přenosu znevýhodnění;

G.  vzhledem k tomu, že celkový nedostatek investic do mladých lidí a jejich práv bude bránit tomu, aby mladí lidé mohli vymáhat, uplatňovat a hájit svá práva, a přispěje ke zhoršování jevů, jako je klesající počet obyvatel, předčasné ukončování školní docházky, nedostatečná profesní a odborné kvalifikace, pozdní vstup na pracovní trh, nedostatek finanční nezávislosti, potenciální nefunkčnost systémů sociálního zabezpečení, rozšířená nejistota zaměstnání a sociální vyloučení;

H.  vzhledem k tomu, že problémy, s nimiž se mladí lidé potýkají v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy, stejně jako v oblasti sociálního a politického zapojení, nejsou jednolité a některé skupiny jsou postiženy neúměrně více než ostatní; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vyvinout větší úsilí na podporu těch, kdo jsou nejvíce nebo zcela odloučeni od trhu práce;

I.  vzhledem k tomu, že zachování místních škol a vzdělávacích zařízení ve všech evropských regionech je zásadní, pokud jde o zlepšení vzdělávání mladých lidí a má-li EU nabídnout regionům plnou podporu při řešení této výzvy;

J.  vzhledem k tomu, že vzdělání, mezikulturní dialog, strategická komunikace a zejména užší spolupráce mezi členskými státy plní klíčovou úlohu v prevenci radikalizace a marginalizace mladých lidí a při zvyšování jejich odolnosti;

K.  vzhledem k tomu, že mladí lidé by se měli aktivně zapojovat do plánování, vytváření, provádění, sledování a hodnocení všech politik, které mají dopad na mladé lidi; vzhledem k tomu, že 57 % organizací mládeže v EU se domnívá, že nejsou při tvorbě politiky zaměřené na mladé lidi zohledňovány jejich znalosti a zkušenosti(19);

L.   vzhledem k tomu, že je důležité, aby organizace mládeže mohly zaručovat odpovídající úroveň reprezentativnosti a inkluzivnosti mladých lidí nezbytných k tomu, aby byly plně legitimní;

M.  vzhledem k tomu, že přestože je strategie EU pro mládež strategií právě probíhající, která je neustále vylepšována, jsou její cíle stále velmi široké a ambiciózní; vzhledem k tomu, že chybí řádně stanovené referenční parametry;

N.  vzhledem k tomu, že strategie EU pro mládež na období 2010–2018 zdůrazňuje potřebu strukturovaného dialogu mezi mladými lidmi a tvůrci politik;

O.  vzhledem k tomu, že konečným cílem evropské strategie pro mládež je zvýšení počtu příležitostí a zajištění rovnosti příležitostí pro všechny mladé Evropany;

P.  vzhledem k tomu, že je zapotřebí pomáhat mladým lidem a posilovat jejich postavení při řešení vážných problémů, jimž v současnosti čelí, a výzev, jimž budou čelit v budoucnosti, a to pomocí více odpovídajících, efektivnějších a lépe koordinovaných politik zaměřených na mládež, lepšího a přístupného vzdělávání a cílenějšího využívání hospodářských politik, politik v oblasti zaměstnanosti a sociálních politik na místní, regionální a vnitrostátní úrovni i na úrovni EU;

Q.  vzhledem k tomu, že v posledních letech EU v rámci své strategie pro mládež zahájila řadu iniciativ, jako je Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) a záruka pro mladé lidi, s cílem vytvořit více rovných příležitostí pro všechny mladé lidi ve vzdělávání a na trhu práce a podporovat začlenění mladých lidí, posilování jejich postavení a jejich aktivní účast ve společnosti;

R.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby EU začlenila problematiku mládeže do stávajících i budoucích politik a programů financování tím, že do nich zahrne tento aspekt, především do všech klíčových politických oblastí, jako je hospodářství, zaměstnanost a sociální věci, soudržnost, zdravotnictví, ženy, spolurozhodování, migrace, kultura, média nebo vzdělávání;

S.  vzhledem k tomu, že je nutné koordinovat provádění budoucí strategie EU pro mládež napříč různými oblastmi politiky a institucemi;

T.  vzhledem k tomu, že při přijímání rozhodnutí o politikách týkajících se mládeže je nutné začlenit hledisko rovnosti žen a mužů, které zohledňuje specifické problémy a okolnosti, s nimiž se potýkají mladé ženy, především dívky z odlišného kulturního a náboženského prostředí; vzhledem k tomu, že se součástí politiky týkající se mládeže musí stát konkrétní opatření, jež zohledňují aspekt rovnosti žen a mužů, jako například předcházení násilí páchanému na dívkách a ženách, vzdělávání o rovnosti žen a mužů a sexuální výchova; vzhledem k tomu, že u žen je v průměru 1,4krát vyšší pravděpodobnost, že nebudou zaměstnány ani se nebudou účastnit vzdělávání nebo profesní přípravy (NEET)(20) a že je nutné trvale usilovat o to, aby byly do pracovního trhu více zapojeny mladé ženy – zejména po mateřské dovolené a v situaci, kdy samy vychovávají děti – a dále mladí lidé s neukončenou školní docházkou, nízkou kvalifikací nebo zdravotním postižením a všichni mladí lidé ohrožení diskriminací;

U.  vzhledem k tomu, že je třeba trvale usilovat o větší zapojení mladých lidí do společnosti, zejména lidí se zdravotním postižením, migrantů, uprchlíků, osob nezaměstnaných ani se neúčastnících vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET) a osob, jimž hrozí sociální vyloučení;

V.  vzhledem k tomu, že vzdělávání je klíčovým faktorem v boji proti sociálnímu vyloučení a že investice do schopností a dovedností jsou zásadní pro boj proti vysoké míře nezaměstnanosti, zejména mezi osobami NEET;

W.  vzhledem k tomu, že článek 9 SFEU požaduje, aby Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížela k požadavkům spojeným s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, boje proti sociálnímu vyloučení a vysokou úrovní všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví;

X.  vzhledem k tomu, že evropská strategie pro mládež je dobrým základem plodné a smysluplné spolupráce v oblasti mládeže;

Y.  vzhledem k tomu, že dosažení cílů předchozího tříletého cyklu evropské strategie pro mládež (2010–2018) nelze řádně a přesně posoudit a je velice obtížné srovnávat situaci v různých členských státech, neboť neexistují dostatečná měřítka a ukazatele a nástroje provádění se překrývají;

Z.  vzhledem k tomu, že profesní orientace a přístup k informacím o možnostech zaměstnání a zaměřeních vzdělání jsou zásadní pro budoucí vzdělávací rozvoj a přechod na trh práce;

AA.  vzhledem k tomu, že při stanovování cílů této strategie a jejím provádění a hodnocení musí EU úzce spolupracovat s vnitrostátními, regionálními a místními orgány;

Problémy mládeže a ponaučení vyplývající ze stávajícího procesu tvorby politik EU v oblasti mládeže

1.  s politováním konstatuje, že dlouhodobá úsporná opatření, především škrty ve financování vzdělávání, kultury a politik zaměřených na mladé lidi, měla nepříznivý dopad na mladé lidi a na jejich životní podmínky; varuje, že mladí lidé, především ti nejvíce znevýhodnění, jako jsou mladí lidé se zdravotním postižením, mladé ženy, menšiny, osoby se zvláštními potřebami, jsou velmi zasaženi narůstající nerovností, hrozbou vyloučení, nejistotou a diskriminací;

2.  oceňuje výsledky evropské spolupráce v oblasti mládeže, které prokázaly její schopnost řešit problémy většiny Evropanů a podporovat vnitrostátní tvůrce politik zajištěním odborných znalostí, doporučení a legitimity a úspěšnou mobilizací dalších finančních prostředků z EU;

3.  považuje otevřenou metodu koordinace za vhodný, avšak stále nedostatečný prostředek pro koncipování politik zaměřených na mladé lidi, který je třeba doplnit dalšími opatřeními; opětovně vyzývá k užší spolupráci a výměně osvědčených postupů v otázkách týkajících se mládeže na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni; naléhavě vyzývá členské státy, aby se dohodly na jasných ukazatelích a standardech, jež umožní sledování dosahovaného pokroku;

4.  uznává úspěchy evropské strategie pro mládež dosažené prostřednictvím rozvoje meziodvětvové spolupráce a prováděním strukturovaného dialogu v zájmu zapojení mladých lidí a domnívá se, že se musí zlepšit obecná úroveň informovanosti o cílech a nástrojích evropské strategie pro mládež na straně příslušných aktérů a zúčastněných stran; především konstatuje, že přístup zdola nahoru používaný u strukturovaného dialogu představuje přidanou hodnotu a je třeba jej zachovat; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby při vytváření nové strategie vzala v úvahu výsledky VI. cyklu strukturovaného dialogu, který se zaměřuje na budoucí strategii EU pro mládež;

5.  navrhuje, aby byly do politiky zaměřené na mládež zapojeny místní a regionální orgány, zvláště v těch členských státech, v nichž mají v této oblasti konkrétní pravomoci;

6.  vítá politické iniciativy zaměřené na podporu mládeže v EU, především Investice do evropské mládeže, Evropský sbor solidarity a Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí; má nicméně za to, že tyto nástroje by měly být lépe napojeny na evropskou strategii pro mládež a řídit se postupem zdola nahoru; vyzývá proto Komisi, aby systematicky propojovala všechny politické návrhy týkající se mladých lidí se zastřešující strategií a aby zapojovala všechny příslušné zúčastněné subjekty, jako jsou sociální partneři a občanská společnost, prostřednictvím holistického, dlouhodobého přístupu s jasně vymezenými horizontálními cíli;

7.  naléhavě žádá Komisi, aby ustavila meziodvětvovou pracovní skupinu pro koordinaci budoucího provádění evropské strategie pro mládež za účasti orgánů EU, včetně Parlamentu, členských států a organizací občanské společnosti, zejména odborů a organizací mládeže;

8.  vyzývá Komisi, aby vytvořila účinné nástroje koordinace mezi útvary a aby přidělila odpovědnost za začleňování oblasti mládeže v rámci klastrové politiky místopředsedovi Komise;

9.  vybízí členské státy, aby jako východisko pro návrhy právních předpisů týkajících se mladých lidí používaly evropský pilíř sociálních práv;

10.  zdůrazňuje, že je třeba prosazovat zdravý životní styl jako prevenci nemocí, a domnívá se, že je nutné poskytovat mladým lidem správné informace a pomoc, pokud jde o vážné psychické problémy spojené s užíváním tabáku, alkoholu a drog a se závislostí na těchto látkách;

11.  zdůrazňuje důležitost, kterou má hodnocení provádění strategie pro mládež v členských státech ze strany Komise s ohledem na to, aby se umožnilo zvýšit počet kontrol a rozsah monitorování na místě; naléhavě vyzývá Komisi, aby stanovila cíle strategie EU pro mládež, jež umožní kvalitativní a kvantitativní hodnocení jejího provádění, a to s přihlédnutím ke zvláštnostem každého členského státu nebo regionu; vyzývá Komisi, aby navýšila financování programů a opatření, jež mladé lidi připravují na pracovní prostředí;

Zohlednění názorů mladých lidí v evropské strategii pro mládež

12.  doporučuje, aby budoucí evropská strategie pro mládež měla participační charakter a zaměřila se na mladé lidi, přičemž by měla zohledňovat potřeby, ambice a různorodost všech mladých lidí v Evropě a zvětšit jejich přístup k tvůrčím nástrojům zahrnujícím nové technologie;

13.  má za to, že EU by měla vyjadřovat solidaritu s mladými lidmi a nadále jim dávat prostředky ke společenské účasti díky rozvoji nových zvláštních opatření, jako především začleňováním dobrovolných činností a vytvářením nových nástrojů, zvláště těch, jež zahrnují nové technologie; uznává tedy význam sdružení mládeže coby prostoru, který umožňuje mladým lidem růst a rozvíjet smysl pro aktivní občanství; vyzývá členské státy, aby usnadnily aktivní zapojení mladých lidí v rámci dobrovolnických organizací; posílení účasti mladých lidí na společnosti může, kromě toho, že je samo o sobě významným úspěchem, sloužit jako odrazový můstek k jejich intenzivnějšímu zapojení do politiky;

14.  zdůrazňuje v tomto ohledu významnou úlohu, kterou hraje neformální a informální učení i účast na sportovních a dobrovolnických aktivitách při podněcování rozvoje občanských, sociálních a mezikulturních kompetencí a dovedností mezi mladými Evropany;

15.  vyzývá členské státy, aby poskytly vnitrostátní právní rámce a odpovídající finanční prostředky pro dobrovolnickou činnost;

16.  naléhavě žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly mladé lidi, především osoby s menšími příležitostmi a mimo oficiální organizační struktury, v tom, aby plnili aktivní a důležitou úlohu ve veřejném životě, a aby uplatňovaly participační přístup při tvorbě politik a umožnily tak mladým lidem ovlivňovat rozhodnutí, která mají vliv na jejich životy, tím, že jim nabídnou on-line a off-line nástroje demokracie, přičemž by měly zohledňovat omezení a rizika spojená se sociálními médii, a aby zapojily příslušné zúčastněné strany, jako jsou sociální partneři, občanská společnost a organizace mládeže do vypracovávání, provádění a hodnocení politik týkajících se mládeže;

17.  vyzývá členské státy, aby mládež vybízely k plné účasti na volebních procesech;

18.  vyjadřuje potřebu pokračovat ve strukturovaném dialogu mezi mladými lidmi a tvůrci politik v rámci příštího rámce evropské spolupráce v oblasti mládeže; domnívá se, že proces strukturovaného dialogu by měl systematicky oslovovat více skupin mladých lidí a rozmanitější skupiny, a konstatuje, že by za tímto účelem měla být poskytována dostatečná finanční podpora pracovním skupinám na vnitrostátní i evropské úrovni; vyzývá členské státy, aby podporovaly účast tvůrců politik vnitrostátní, regionální a místní úrovně ve strukturovaném dialogu s mladými lidmi;

19.  naléhavě vyzývá členské státy, aby zajišťovaly transparentnost při předkládání svých finančních výkazů a využívání finančních prostředků vyčleněných na podporu udržitelných pracovních příležitostí pro mladé lidi; znovu proto zdůrazňuje, že je důležité, aby členské státy na požádání předkládaly podrobné informace o situaci svých mladých lidí;

20.  upozorňuje na nedostatek systematických aktualizací a spolehlivých údajů o provádění této evropské strategie pro mládež; naléhavě proto žádá členské státy a Komisi, aby podporovaly užší spolupráci mezi vnitrostátními a regionálními statistickými úřady, pokud jde o předkládání relevantních a aktuálních statistik o mládeži, které jsou důležité pro posouzení úspěšnosti provádění strategie; má za to, že zprávy předkládané jednou za tři roky musí být doplněny těmito statistikami;

21.  znovu upozorňuje na trend klesající účasti mládeže v rámci celostátních a komunálních voleb a to, že je nutné, aby mladí lidé měli o politiku zájem a dokázali vidět výsledek svého příspěvku; proto připomíná, že možnost zažít zapojení do politiky ve svém vlastním prostředí a v rámci místních komunit již od raného věku je klíčová pro to, aby se posílil pocit evropského občanství a z mladých lidí stali aktivní občané; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly regionální a místní orgány v zajišťování toho, aby se mladí lidé a organizace mládeže mohli plně a účinně zapojit do rozhodovacích a volebních procesů a účastnit se jich;

22.  vyzývá členské státy, aby zapojily národní rady mládeže do výborů pro sledování a provádění strategie EU pro mládež;

23.  zdůrazňuje potenciál technologií, pokud jde o kontakt s mladými lidmi, a vyzývá EU, aby posílila jejich schopnost účasti ve společnosti prostřednictvím elektronických platforem;

24.  s politováním konstatuje, že navzdory soustavné snaze Komise komunikovat o příležitostech pro mladé lidi podporovaných různými unijními programy stále existuje mnoho mladých lidí, kteří se domnívají, že k těmto příležitostem mají omezený přístup; naléhavě žádá Komisi, aby zlepšila své nástroje komunikace;

Rovné příležitosti k zajištění udržitelného začlenění na trh práce

25.  je velmi znepokojen přetrvávající mírou nezaměstnanosti mladých lidí po celé EU, a zejména v jižní Evropě; připomíná, že vytváření kvalitních pracovních příležitostí a kvalitní zaměstnání by měly být zaručeny a zůstat hlavním závazkem vůči mladým lidem, a vyzývá v tomto směru k opatřením, jejichž cílem je usnadnit přechod mladých lidí ze školy do pracovního prostředí zajišťováním kvalitních zácviků a učňovské přípravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly strukturální reformy trhu práce, spravedlivé pracovní podmínky a odměny s cílem zajistit, aby mladí lidé nebyli diskriminováni v možnosti přístupu na trh práce; zdůrazňuje, že je důležité definovat sociální práva pro nové formy zaměstnání a spravedlivé odborné praxe a zajistit sociální dialog;

26.  zdůrazňuje, že je důležité, aby vnitrostátní, regionální a místní orgány přijímaly opatření uzpůsobená na míru a poskytovaly individualizovanou podporu s cílem oslovit všechny, kdo nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy; připomíná potřebu zapojovat zúčastněné strany na místní úrovni, například sociální partnery, odborové organizace, občanskou společnost, mládežnické organizace;

27.  prohlašuje, že by měla být přijata zvláštní opatření k řešení nejisté situace mladých pracujících žen na pracovním trhu, přičemž by měla být věnována pozornost zejména rozdílu v odměňování žen a mužů a nadměrnému zastoupení těchto žen v atypických formách pracovních poměrů s nedostatečnou sociální ochranou;

28.  zdůrazňuje, že je nutné podporovat spravedlivé pracovní podmínky a přiměřenou sociální ochranu pracujících v takzvaných nových formách zaměstnávání, kde mají nadměrné zastoupení mladí lidé;

29.  je přesvědčen, že by měla být přijata opatření k začlenění mladých přistěhovalců na pracovním trhu, za plného dodržování zásady rovného zacházení;

30.  zdůrazňuje, že inkluzivní politika v oblasti mládeže by měla bránit a podporovat sociální programy, které usnadňují politické a kulturní zapojení mladých lidí; dále je přesvědčen, že pro dobré životní podmínky mladých lidí ve společnosti je důležitá důstojná práce zakotvená v kolektivních smlouvách s pracovními poměry, které nejsou nejisté, s odpovídajícími platy a mzdami, jakož i univerzální a kvalitní veřejné služby; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly spravedlivé pracovní podmínky a přiměřenou sociální ochranu, a to i v nových formách zaměstnání;

31.  připomíná, že zaměstnanost a podnikání jsou jednou z osmi priorit, které strategie EU pro mládež (2010–2018) stanovila; zdůrazňuje, že práce s mládeží a neformální učení, zejména jak je rozvíjeno v mládežnických organizacích, sehrává zásadní úlohu v rozvoji potenciálu mladých lidí, včetně podnikatelských schopností, které jim umožní rozvíjet širokou škálu kompetencí, jež mohou zvýšit jejich šance na trhu práce;

32.  vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem podporovaly přeshraniční odborné a profesní příležitosti, aby pronikaly a více investovaly do oblasti odborného vzdělávání a aby ho prezentovaly jako atraktivní vzdělávací možnost;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly regionální a místní orgány a investovaly do nových životních příležitostí mladých lidí, čímž umožní rozvoj jejich kreativity a plného potenciálu, podpoří podnikání mladých lidí a posílí jejich sociální začleňování, což bude přínosem pro jejich komunity;

34.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby v otázkách mládeže a zaměstnávání zaujímaly přístup založený na právech; vyzývá členské státy, aby zajistily přístup mladých lidí ke kvalitním stážím a pracovním příležitostem a hájily jejich práva, včetně práva na stabilní pracovní pozici, která zajišťuje alespoň životní minimum a sociální ochranu a nabízí důstojný a samostatný život;

35.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby dohlížely na podniky, které opakovaně nabízejí po sobě jdoucí stáže, aniž by pak mladým lidem nabídly pracovní místo, s cílem zajistit, aby pracovní místa nebyla nahrazována tzv. stážemi;

36.  oceňuje, že evropská strategie pro mládež poskytla podporu více než 1,6 milionu mladých lidí(21); zdůrazňuje, že je nutné vynaložit více úsilí a přijmout více finančních závazků; zdůrazňuje potřebu zlepšit aktivní pomoc mladým lidem, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo profesní přípravy a čelí vícečetným překážkám, a kvalitu nabídek v rámci systému záruk pro mladé lidi, a to tím, že budou stanovena jasná kvalitativní kritéria a normy včetně přístupu k sociální ochraně, minimálního příjmu a práv souvisejících se zaměstnáním; vyzývá členské státy, aby účinně zlepšily kvalitu systémů zaměřených na monitorování, podávání zpráv a výsledky a zajistily, aby financování z prostředků Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI) bylo použito jako doplněk k vnitrostátnímu financování, a nikoliv jako jeho nahrazení;

37.  dále zdůrazňuje, že je třeba řešit kvalitu mentorství a poradenství, kvalitu a přiměřenost individuální odborné přípravy, stáží nebo pracovních míst a také kvalitu výsledků podle pevně stanovených cílů; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je nutno při provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí zajistit uplatňování již existujících rámců kvality, např. evropského rámce kvality; je toho názoru, že mladí lidé by také měli být zapojeni do monitorování kvality nabídek;

38.  připomíná, že opatření na podporu začlenění všech mladých lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, na trhu práce, včetně kvalitních placených zácviků, stáží a učňovské přípravy, musí mít finanční podporu v rámci evropské strategie pro mládež nebo budoucích evropských nástrojů, přičemž je nutné zabránit veškerým formám „nahrazování“ pracovních míst a zneužívání mladých pracovníků;

39.  poznamenává, že prioritou je podpora podnikatelského ducha u mladých lidí a že nejúčinnější cestou, jak podpořit podnikání mladých, jsou formální i neformální vzdělávací systémy; zdůrazňuje, že podnikání je nástrojem boje proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení mladých a zároveň podněcuje inovace; je přesvědčen, že by tedy evropská strategie pro mládež měla podporovat vytváření vhodného prostředí pro podnikání mladých lidí;

40.  připomíná, že hlavním cílem Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí je oslovit všechny, kdo nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a proto naléhavě žádá členské státy, aby investovaly více úsilí do identifikace všech osob, které patří do této skupiny, a více se na ně zaměřovaly, a to zejména pokud jde o nejvíce zranitelné mladé lidi, jako jsou lidé se zdravotním postižením, přičemž musí být zohledněny jejich zvláštní potřeby;

41.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly inovační a flexibilní granty s cílem pečovat o talenty a osoby s uměleckým a sportovním nadáním v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; podporuje ty členské státy, které se snaží zavést systémy stipendií pro studenty, kteří jsou úspěšní ve vzdělávání, sportu a v umělecké činnosti;

42.  zdůrazňuje, že 38 % mladých lidí čelí problémům při přístupu k informacím; podtrhuje skutečnost, že je důležité zajistit kolektivní přístup k vedení a podpoře mládeže a k informování mladých lidí o jejich právech a příležitostech;

43.  dále zdůrazňuje, že je nutné, aby se iniciativa YEI nezaměřovala jen na velmi vzdělané mladé lidí, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, ale rovněž na ty, kteří mají nízkou kvalifikaci a nejsou aktivní a ani nejsou registrovaní v rámci veřejných služeb zaměstnanosti;

44.  zdůrazňuje, že i přes vysokou míru nezaměstnanosti zůstává mobilita pracovníků v rámci EU omezená; upozorňuje proto na význam pracovní mobility pro konkurenceschopný trh práce; vyzývá Komisi a členské státy, aby za tímto účelem podporovaly přeshraniční odborné a profesní příležitosti;

45.  znovu připomíná význam dospělých osob starších 55 let, pokud jde o vzdělávání mladých lidí na pracovišti; souhlasí s Komisí v tom, že je vhodné vytvářet programy umožňující postupný odchod těchto osob z trhu práce po dosažení věku odchodu do důchodu, konkrétněji nejprve přechod na práci na částečný úvazek, během něhož rovněž školí mladé lidi a pomáhají jim postupně se začleňovat do pracovního prostředí;

46.  zdůrazňuje důležitou úlohu podniků v záležitostech týkajících se získávání dovedností a vytváření pracovních míst pro mladé lidi; konstatuje, že vzdělávání a odborná příprava v oblastech souvisejících s podporou podnikání může přispět k dosažení dlouhodobého rozvoje, podpoře evropské konkurenceschopnosti a boji proti nezaměstnanosti;

47.  naléhavě vyzývá členské státy, aby ve svých akčních plánech uváděly očekávaný dopad opatření, která mají být přijata; zdůrazňuje tudíž, že je důležité, aby členské státy poskytovaly záruky, že zavedená opatření zaměstnanost účinně posílila; opakuje, že je třeba posoudit udržitelnost politik, které mají být prováděny;

Udržitelný rozvoj: budoucnost mladých lidí

48.  je přesvědčen, že kvalitní formální, neformální a informální vzdělání a příprava jsou základním právem; domnívá se proto, že přístup ke všem úrovním kvalitního vzdělání by měl být zaručen všem Evropanům bez ohledu na jejich sociálně-ekonomické postavení, etnickou příslušnost, pohlaví, tělesné nebo kognitivní postižení; zdůrazňuje význam role, kterou formální, neformální a informální vzdělávání sehrává tím, že mladým lidem poskytuje znalosti, dovednosti a kompetence, aby se mohli stát angažovanými občany a zapojit se do evropského projektu; žádá proto členské státy, aby vytvořily zvláštní politiky, a v této souvislosti podporuje to, aby v rámci školních osnov mělo umělecké a tvůrčí vzdělávání stejnou hodnotu jako vědecké a technologické předměty (STEM);

49.  zdůrazňuje, že je důležité modernizovat vzdělávání; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zařazování nových schopností a dovedností do vzdělávání, jako je občanství, kritické myšlení a podnikatelský duch, a aby prosazovaly rozvoj nových vzdělávacích nástrojů, které zvyšují účast na vzdělávání a jeho dostupnost;

50.  je velmi znepokojen mimořádně naléhavým problémem dětské chudoby, která postihuje až 25 milionů dětí v EU (přes 26,4 % všech Evropanů ve věku do 18 let) z rodin trpících každodenním nedostatkem příjmů a základních služeb; domnívá se, že politika zaměřená na mládež by mohla přispívat k oblastem, jako jsou politiky týkající se dětí a rodiny;

51.  je hluboce znepokojen jevem předčasného ukončování školní docházky, a požaduje proto vhodná řešení, která by proti tomuto jevu bojovala za účelem dosažení cílů strategie Evropa 2020;

52.  vybízí Komisi, aby podporovala iniciativy zaměřené na posilování aktivního a kritického občanství, respektu, tolerance, hodnot a mezikulturního učení, a zdůrazňuje v tomto ohledu zásadní úlohu programů EU, jako jsou Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropa pro občany; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly prostor k dialogu s mladými lidmi na řadu témat, jako jsou pohlaví, gender, politika, solidarita a životní prostředí, právo, dějiny a kultura;

53.  je přesvědčen, že klíčovým prostředkem k zajištění samostatnosti a slibné budoucnosti mladých lidí je gramotnost, včetně digitální a mediální gramotnosti, ovládání základních početních úkonů, jakož i základních dovedností, která musí být prioritou na evropské, vnitrostátní i místní úrovni; naléhavě proto vyzývá na Komisi a členské státy, aby vystupňovaly své úsilí při zajišťování základních vědomostí a dovedností pro všechny;

54.  vyzývá Komisi, aby podporovala iniciativy formálního vzdělávání a neformální učení, které by podporovaly inovace, kreativitu a podnikání mladých a podporovaly soudržnost a porozumění mezi mladými lidmi z odlišných skupin;

55.  s velkým znepokojením v té souvislosti konstatuje, že stále existuje velký počet evropských občanů, kteří mají nízkou gramotnost nebo problémy s gramotností včetně funkční, digitální a mediální negramotnosti, což vyvolává hluboké obavy ve smyslu odpovídajícího zapojení do veřejného života a na pracovním trhu;

56.  připomíná, že první zásada evropského pilíře sociálních práv uvádí, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní vzdělání, odbornou přípravu a celoživotní učení, aby si mohl udržet a získat dovednosti, které mu umožní plně se zapojit do společnosti a úspěšně zvládnout přechod v rámci trhu práce; zdůrazňuje tedy, že je důležité, aby v novém programovém období víceletého finančního rámce na období 2021-2027 byly upřednostněny a zajištěny sociální investice do vzdělávání a odborné přípravy.

57.  je přesvědčen, že k monitorování evropské strategie pro mládež by se měl využívat srovnávací přehled sociálních ukazatelů, který byl zaveden v rámci evropského pilíře sociálních práv; vyzývá Komisi, aby za účelem monitorování evropské strategie pro mládež přijala konkrétní soubor ukazatelů, jako jsou vzdělání, dovednosti, celoživotní učení, rovnost žen a mužů na pracovním trhu, zdravotní péče, přístup k digitálním technologiím, životní podmínky a chudoba;

58.  zdůrazňuje klíčovou roli rodiny a učitelů v podpoře mladých lidí, kteří se potýkají s šikanou ve škole a s kyberšikanou; naléhavě vyzývá na Komisi a členské státy, aby přijaly opatření k řešení těchto druhů chování, které ohrožují duševní pohodu mladých lidí, a to především rozvíjením náležitých digitálních dovedností již od základní školy, jak je stanoveno v akčním plánu pro digitální vzdělávání;

59.  domnívá se, že za účelem zvýšení účinnosti opatření v oblasti vzdělávání, mládeže a sportu je třeba na základě mezinárodních studií vypracovat společné cíle a nástroje pro měření dopadu politik;

60.  zdůrazňuje škodlivý dopad stresu na duševní pohodu mladých lidí, a to ve škole, při odborné přípravě, na pracovním trhu i v osobním životě; vyzývá Komisi a členské státy k investicím do programů duševního zdraví a k podpoře příslušných aktérů, kteří mladým lidem v tomto směru pomáhají;

61.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby mladí Evropané měli zajištěno duševní a fyzické blaho; vyzývá Komisi a členské státy, aby propagovaly mimoškolní sportovní aktivity a informovaly o jejich významu prostřednictvím kampaní týkajících se výživy;

62.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat mezikulturní dialog ve sportu, a to i vytvářením platforem, které by spojovaly mladé lidi, uprchlíky a přistěhovalce;

63.  domnívá se, že vzhledem ke složitosti politik pro mládež a jejich dopadu musí být výzkumná spolupráce stimulována tak, aby se vytvořily integrované, empiricky odůvodněné reakce a vyvinula intervenční a preventivní řešení, která dále posílí dobré životní podmínky a odolnost mladých lidí.

64.  zdůrazňuje význam kultury, a to nejen v boji proti násilí, rasismu, radikalizaci a nesnášenlivosti, ale i pro rozvoj evropské identity; vyzývá Komisi a členské státy k podpoře kultury, k investicím do ní a k zajišťování rovného přístupu ke kultuře;

65.  zdůrazňuje, že organizace mládeže mají klíčovou úlohu z hlediska zapojení a začlenění mladých lidí do společnosti; vyzývá proto členské státy, aby podporovaly organizace mládeže a uznaly jejich úlohu při rozvoji dovednosti a sociálním začleňování a aby podpořily vytváření rad mládeže na všech úrovních, a to ve spolupráci s mladými lidmi;

66.  zdůrazňuje význam, který má uznání neformálního a informálního učení pro zlepšení jejich situace, neboť je to důležité pro rozvoj společnosti založené na sociální spravedlnosti a rovných příležitostech a přispívá to k rozvoji občanských dovedností a individuálního naplnění; s politováním konstatuje, že zaměstnavatelé a poskytovatelé vzdělávání dostatečně neuznávají hodnotu a relevantnost dovedností, schopností a znalostí nabytých v rámci neformálního a informálního učení; poukazuje na to, že nedostatečná srovnatelnost a nejednotnost postupů uznávání jednotlivých zemí EU představuje další překážku; vyzývá členské státy, aby nadále usilovaly o zavádění národního systému uznávání a ověřování a aby zajistily dostatečné financování pro dovednosti nabyté v rámci neformálních vzdělávacích aktivit, přičemž připomíná doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení;

Lepší sladění evropské strategie pro mládež a její podpora prostřednictvím finančních nástrojů

67.  má za to, že evropská strategie pro mládež by se měla řídit víceletým finančním rámcem, být v souladu s cíli udržitelného rozvoje a všemi příslušnými stěžejními iniciativami, programy a politickými strategiemi, podněcovat systematický dialog mezi příslušnými orgány, jasně stanovit cíle a záměry a zřídit příslušný koordinační mechanismus;

68.  připomíná, že v oblasti mládeže může EU realizovat pouze opatření na podporu, koordinaci a doplnění akcí členských států v souladu se zásadou subsidiarity, a konstatuje, že je důležitá soudržnost financování na úrovni EU a států, a proto vyzývá Komisi, aby usnadnila synergii s vnitrostátními, regionálními a místními iniciativami, aby nedocházelo ke zdvojování, překrývání a opakování činností;

69.  naléhavě vyzývá členské státy a Komisi, aby navýšily veřejné investice do oblasti vzdělávání a oblastí spojených s mládeží;

70.  je přesvědčen, že finanční prostředky dostupné na podporu různých iniciativ a politik v oblasti mládeže, jako jsou program Erasmus+, evropská strategie pro mládež a program Evropa pro občany, by v následujícím víceletém finančním rámci měly být podstatně navýšeny s cílem poskytnout více příležitostí mladým lidem a zamezit vyloučení;

71.  vítá Evropský sbor solidarity – program podporující solidaritu mezi mladými Evropany, dobrovolnickou činnost a rozvoj občanství podporujícího začlenění; připomíná stanovisko Parlamentu vyzývající k řádnému financování nové iniciativy z nových zdrojů a k tomu, aby tento program nebyl využíván jako další způsob boje proti nezaměstnanosti mladých lidí;

72.  je pevně přesvědčen, že program Evropa pro občany by měl nadále podněcovat aktivní občanství, občanské vzdělávání a dialog a že by měl vytvářet pocit evropské identity; konstatuje nízkou míru úspěšnosti programu danou nedostatkem finančních prostředků; vyzývá k výraznému navýšení finančních prostředků vyčleněných na tento program;

73.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zachovala program Erasmus pro mladé podnikatele; vybízí členské státy a Komisi, aby spolu s obchodními komorami, firmami a mladými lidmi investovaly do společného šíření tohoto programu, aniž by přehlížely svou hlavní oblast činnosti;

74.  připomíná, že podporuje posílení programu Kreativní Evropa, který nabízí konkrétní systémy mobility mladým umělcům a profesionálům působícím v kulturních a tvůrčích odvětvích;

75.  vyzdvihuje význam programu Erasmus+ coby základního nástroje k zajištění aktivního a angažovaného přístupu mladých občanů; je přesvědčen, že program Erasmus+ by měl cílit na všechny mladé lidi, včetně těch s menšími příležitostmi, a že ambicióznější cíle příštího období programu Erasmus+ je nutné podpořit výrazným navýšením financování za účelem rozvinutí plného potenciálu programu a za účelem zjednodušení postupů zřízením elektronických systémů pro přístup k přeshraničním službám a k údajům o studentech, jako je například projekt elektronických průkazů;

76.  požaduje lepší sladění strategie EU pro mládež a programu Erasmus+, harmonizaci časových rámců provádění, změnu nařízení o programu Erasmus+ tak, aby jednoznačně podporoval cíle strategie prostřednictvím společných „cílů zaměřených na mládež“, a definování klíčové akce 3, což jsou hlavní prováděcí nástroje strategie;

77.  zdůrazňuje, že rozpočet na evropskou strategii pro mládež nedostačuje k tomu, aby mohl program dosáhnout svých cílů; požaduje proto, aby prostředky přidělené na evropskou strategii pro mládež byly v příštím víceletém finančním rámci podstatně navýšeny programů zaměstnanosti mladých lidí; dále připomíná, že je třeba zvýšit věkovou hranici z 25 na 29 let, aby ve větší míře zohlednila skutečnost, že řada mladých absolventů a lidí vstupujících na trh práce je ve věku nad 25 let;

78.  aniž by byla dotčena zásada subsidiarity, požaduje harmonizaci pojmu „mladá osoba“ a stanovení věkové hranice platné v celé Evropské unii; vybízí všechny členské státy, aby k této harmonizaci přispěly a odstranily překážky pro měření pokroku a určení opatření, která mají být přijata;

79.  vyzývá k podpoře využívání budoucího rámcového programu EU pro výzkum a inovace k rozvoji integrovaných reakcí založených na faktech a řešení v oblasti intervence i prevence, která by podporovala dobré životní podmínky a odolnost mladých lidí;

80.  bere na vědomí zjištění a rizika, která naznačují, že činnosti řízené Komisí (včetně výměnných programů pro studenty) podle vnitrostátních orgánů plní požadavky strategie pro mládež a že některé členské státy odnímají své prostředky z oblastí politik, které jsou podporovány z rozpočtu EU(22);

o
o   o

81.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.
(2) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 1.
(3) Úř. věst. C 120, 26.4.2013, s. 1.
(4) Dokument EUCO 37/13.
(5) Úř. věst. C 311, 19.12.2009, s. 1.
(6) http://ec.europa.eu/assets/eac/dgs/education_culture/more_info/evaluations/docs/youth/youth-strategy-2016_en.pdf
(7) Úř. věst. C 119, 28.5.2009, s. 2.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0359.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0018.
(10) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 17.
(11) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(12) Přijaté texty, P8_TA(2016)0426.
(13) Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1.
(14) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 57.
(15) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 76.
(16) Úř. věst. C 120, 5.4.2016, s. 22.
(17) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 16.
(18) https://www.youthforum.org/resolution-eu-youth-strategy-0
(19) Stínová zpráva o politice zaměřené na mladé lidi, kterou zveřejnilo Evropské fórum mládeže.
(20) Letmý pohled na společnost v roce 2016 – Sociální ukazatele OECD.
(21) Usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. ledna 2018 o provádění Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí v členských státech (P8_TA(2018)0018).
(22) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2018/615645/EPRS_STU(2018)615645_EN.pdf


Provádění směrnice o ekodesignu
PDF 177kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o provádění směrnice o ekodesignu (2009/125/ES) (2017/2087(INI))
P8_TA(2018)0241A8-0165/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na článek 114 této smlouvy,

–  s ohledem na směrnici 2009/125/ES Evropského parlamentu a Rady ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie(1) (dále jen „směrnice o ekodesignu“) a na prováděcí nařízení a dobrovolné dohody přijaté podle této směrnice,

–  s ohledem na pracovní plán Komise pro ekodesign na období 2016–2019 (COM(2016)0773) přijatý v souladu se směrnicí 2009/125/ES,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU(2) (dále jen „směrnice o označování energetickými štítky“),

–  s ohledem na cíle Unie pro snižování emisí skleníkových plynů a energetickou účinnost,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu o změně klimatu a 21. konferenci smluvních stran (COP21) UNFCCC,

–  s ohledem na ratifikaci Pařížské dohody ze strany EU a jejích členských států,

–  s ohledem na dlouhodobý cíl této dohody, tedy udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a pokračovat v úsilí udržet ji pod 1,5 °C,

–  s ohledem na všeobecný akční program Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013)(3),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Evropská strategie pro plasty v oběhovém hospodářství“ (COM(2018)0028),

–  s ohledem na sdělení Komise, jakož i na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 16. ledna 2018 o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (COM(2018)0032 – SWD(2018)0020)),

–  s ohledem na sdělení ze dne 13. září 2017 Komise nazvané „Seznam kritických surovin pro EU z roku 2017“ (COM(2017)0490),

–  s ohledem na závěry Rady o ekologických inovacích: umožnění přechodu k oběhovému hospodářství, přijaté dne 18. prosince 2017(4),

–  s ohledem na zprávu Programu OSN pro životní prostředí z listopadu 2017 o nedostatečném úsilí při snižování emisí nazvanou „The Emissions Gap Report 2017“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství(5),

–  s ohledem na právní předpisy EU o odpadech,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti(6),

–  s ohledem na evropské posouzení uplatňování vypracované generálním ředitelstvím pro parlamentní výzkumné služby na doplnění kontroly provádění směrnice o ekodesignu,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu, a také čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výbor pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0165/2018),

A.  vzhledem k tomu, že cílem směrnice o ekodesignu je zvyšovat energetickou účinnost a míru ochrany životního prostředí prostřednictvím harmonizovaných požadavků, které zajišťují fungování vnitřního trhu a podporují soustavné snižování celkového environmentálního dopadu výrobků spojených se spotřebou energie; vzhledem k tomu, že tato opatření mají také pozitivní dopad na energetickou bezpečnost, neboť snižují spotřebu energie;

B.  vzhledem k tomu, že směrnice o ekodesignu stanoví opatření, která mají být přijata s cílem snížit dopad na životní prostředí během životního cyklu výrobků spojených se spotřebou energie; vzhledem k tomu, že rozhodnutí v rámci této směrnice jsou z větší části zaměřena na snížení spotřeby energie při používání;

C.  vzhledem k tomu, že provádění směrnice by mohlo větší měrou přispět ke snahám EU zlepšit energetickou účinnost a přispět k dosažení cílů v oblasti klimatu;

D.  vzhledem k tomu, že snížení dopadu výrobků spojených se spotřebou energie na životní prostředí ve fázi ekodesignu prostřednictvím stanovení minimálních kritérií pro jejich životnost a pro jejich modernizovatelnost, opravitelnost a potenciál recyklace a opětovného použití může skýtat jedinečnou příležitost pro rozvoj pracovních míst;

E.  vzhledem k tomu, že do začátku roku 2018 bylo v platnosti 29 specifických nařízení o ekodesignu, která se vztahovala na různé skupiny výrobků, a navíc byly v souladu se směrnicí přijaty tři dobrovolné dohody;

F.  vzhledem k tomu, že směrnice o ekodesignu uznává dobrovolné dohody nebo jiná samoregulační opatření jako alternativy k prováděcím opatřením, pokud jsou splněna určitá kritéria; vzhledem k tomu, že ne všechny stávající dobrovolné dohody se ukázaly být účinnější než regulační opatření;

G.  vzhledem k tomu, že ekodesign přináší odvětví i spotřebitelům hospodářské výhody a významně přispívá k politikám Unie v oblasti klimatu, energetiky a oběhového hospodářství;

H.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti ekodesignu úzce souvisí s právními předpisy o označování energetickými štítky a očekává se, že opatření přijatá podle těchto dvou směrnic přinesou 55 miliard EUR dodatečného ročního příjmu pro průmyslová, velkoobchodní a maloobchodní odvětví a že do roku 2020 přinesou 175 milionů tun ropného ekvivalentu úspor primární energie ročně, čímž přispějí k polovině cíle Unie v oblasti energetických úspor do roku 2020 a snížení závislosti na dovozu energie; vzhledem k tomu, že právní předpisy rovněž přispívají k cílům pro změnu klimatu EU snížením emisí skleníkových plynů o 320 milionů tun ekvivalentu CO2 ročně; vzhledem k tomu, že potenciál pro úspory energie je ještě větší v dlouhodobém horizontu;

I.  vzhledem k tomu, že podle účetní zprávy o dopadu ekodesignu (Evropská komise, 2016) se odhaduje, že do roku 2020 spotřebitelé v EU ušetří až 112 miliard EUR, neboli přibližně 490 EUR ročně v každé domácnosti;

J.  vzhledem k tomu, že o 80 % dopadu výrobku na životní prostředí je rozhodnuto ve fázi jeho návrhu;

K.  vzhledem k tomu, že u většiny zúčastněných stran lze identifikovat tři hlavní překážky plného provádění právních předpisů: nedostatek jasné politické podpory a směřování, pomalé tempo regulačního procesu a nedostatečný dohled nad trhem v členských státech;

L.  vzhledem k tomu, že odhadem 10–25 % výrobků na trhu nevyhovuje směrnicím o ekodesignu a označování energetickými štítky, což vede ke ztrátě přibližně 10 % předpokládaných energetických úspor a k nekalé hospodářské soutěži;

M.  vzhledem k tomu, že stávající výjimka pro osvětlení jeviště stanovená v nařízení Komise (ES) č. 244/2009(7) a (EU) č. 1194/2012(8) byla vhodným a efektivním způsobem, jak respektovat zvláštní potřeby a okolnosti v oblasti divadel a celého zábavního průmyslu, a měla by trvat i nadále;

N.  vzhledem k tomu, že oblast působnosti směrnice o ekodesignu byla sice v roce 2009 rozšířena, aby pokrývala všechny výrobky spojené se spotřebou energie (s výjimkou dopravních prostředků), ale na výrobky, které energii nespotřebovávají, se dosud žádné požadavky o ekodesignu nevztahují;

O.  vzhledem k tomu, že všechny výrobky v EU by měly být navrhovány, vyráběny, uváděny na trh a recyklovány s využitím minimálního množství nebezpečných látek, přičemž je zajištěna bezpečnost produktů, by se usnadnilo jejich opětovné použití a současně se zachovala vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a životního prostředí;

P.  vzhledem k tomu, že směrnice o ekodesignu uvádí, že její doplňkovost s nařízením REACH o chemických látkách by měla přispět ke zvýšení dopadů obou předpisů a stanovení jednotných požadavků na výrobce; vzhledem k tomu, že požadavky týkající se používání nebezpečných chemických látek a jejich recyklaci byly dosud jen omezené;

Q.  vzhledem k tomu, že podle nového nařízení o označování energetickými štítky se vyvíjí nová databáze a že informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS) se používá v některých, ale nikoli ve všech členských státech;

R.  vzhledem k tomu, že jedním z prioritních cílů všeobecného akčního programu EU pro životní prostředí na období do roku 2020 (7. akční program pro životní prostředí) je přeměnit Unii v zelené a konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství účinně využívající zdroje; vzhledem k tomu, že akční program pro životní prostředí uvádí, že politický rámec Unie by měl zajistit, aby byly prioritní výrobky uváděné na trh Unie navrhovány v souladu se zásadami ekodesignu s cílem optimalizovat účinnost využívání zdrojů a materiálu;

S.  vzhledem k tomu, že akční plán EU pro oběhové hospodářství zahrnuje závazek klást důraz na aspekty oběhového hospodářství v budoucích požadavcích na design výrobku v rámci směrnice o ekodesignu, a to systematickou analýzou otázek, jako je opravitelnost, trvanlivost, možnosti zdokonalení, recyklovatelnost či určení některých materiálů nebo látek;

T.  vzhledem k tomu, že Pařížská dohoda stanovuje dlouhodobý cíl se záměrem udržet zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod 2 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a pokračovat ve vyvíjení úsilí o to, aby se toto zvýšení omezilo na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí; vzhledem k tomu, že se EU zavázala, že přispěje ke splnění těchto cílů spravedlivým dílem prostřednictvím snížení emisí ve všech odvětvích;

U.  vzhledem k tomu, že pro zlepšení účinného využívání zdrojů v Unii by se opatření v oblasti ekodesignu měla vztahovat na celý životní cyklus výrobků, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, že více než 80 % dopadu výrobku na životní prostředí je rozhodnuto ve fázi jeho návrhu, který proto sehrává významnou úlohu při podpoře aspektů oběhového hospodářství, trvanlivosti, možnosti modernizace, opravitelnosti, opětovného použití a recyklaci výrobku;

V.  vzhledem k tomu, že kromě zvýšení udržitelnosti výrobků a jejich účinného využívání z hlediska zdrojů je třeba posílit zásady sdílené ekonomiky a ekonomiky služeb, přičemž by členské státy měly při předkládání programů na podporu zavádění výrobků a služeb, které jsou nejúčinnější z hlediska využívání zdrojů, věnovat zvláštní pozornost nízkopříjmovým domácnostem ohroženým energetickou chudobou;

W.  vzhledem k tomu, že Unie je smluvní stranou Stockholmské úmluvy o perzistentních organických znečišťujících látkách, a je tudíž povinna činit kroky směrem k postupnému ukončení používání těchto rizikových látek, a to i tím, že omezí jejich používání ve fázi návrhu výrobku;

Účinný nástroj pro zajištění nákladově efektivních úspor energie

1.  má za to, že směrnice o ekodesignu je úspěšným nástrojem pro zlepšování energetické účinnosti a vede k významnému snížení emisí skleníkových plynů a znamená přínos pro úspory spotřebitelů;

2.  doporučuje, aby Komise i nadále zahrnovala více skupin výrobků vybraných na základě jejich potenciálu, pokud jde o ekodesign, energetickou účinnost a účinnost materiálů, jakož i jiné environmentální aspekty, za použití metody stanovené v článku 15 směrnice, a aby průběžně aktualizovala stávající normy, aby bylo možné plně využít potenciálu oblasti působnosti směrnice a cílů;

3.  zdůrazňuje, že směrnice o ekodesignu zlepšuje fungování vnitřního trhu EU prostřednictvím definování společných norem pro výrobky; zdůrazňuje, že pokračující přijímání harmonizovaných požadavků pro výrobky na úrovni EU podporuje inovace, výzkum a konkurenceschopnost výrobců EU a zajišťuje spravedlivou soutěž, a současně zamezuje zbytečné administrativní zátěži;

4.  připomíná, že směrnice vyžaduje, aby Komise předložila prováděcí opatření, pokud výrobek splňuje kritéria, tj. významný objem prodaných výrobků, významný dopad na životní prostředí a potenciál zlepšení; zdůrazňuje odpovědnost Komise respektovat tento mandát a zajistit, že bude skutečně dosaženo výhod pro spotřebitele, oběhové hospodářství a životní prostředí, přičemž uznává, že tyto normy týkající se výrobku lze použít pouze na úrovni EU, a že členské státy se proto spoléhají na Komisi, aby podnikla nezbytné kroky;

5.  domnívá se, že koordinace s iniciativami spojenými s oběhovým hospodářstvím by ještě více prohloubila účinnost směrnice; vyzývá tedy k ambicióznímu plánu o ekodesignu v oběhovém hospodářství, což bude mít jak environmentální přínosy, tak příležitosti pro udržitelný růst a tvorbu pracovních míst i v odvětví malých a středních podniků, tak přinese i výhody pro spotřebitele; poukazuje na skutečnost, že nejvyšší standardy v oblasti účinného využívání zdrojů a ve využívání druhotných surovin při výrobě má vysoký potenciál, pokud jde o snižování množství odpadů a úsporu zdrojů;

6.  zdůrazňuje, že směrnice o ekodesignu je součástí většího souboru nástrojů a že její účinnost závisí na součinnostech s dalšími nástroji, zejména v oblasti označování energetickými štítky; má za to, že by se mělo zabránit překrývání právních předpisů;

Posilování rozhodovacího procesu

7.  zdůrazňuje klíčovou úlohu konzultačního fóra pro sbližování průmyslu, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran v procesu rozhodování a má za to, že tento subjekt funguje dobře;

8.  je znepokojen zpožděními, jež jsou někdy podstatná, při tvorbě a přijímání prováděcích opatření, což vyvolává nejistotu hospodářských subjektů, vede k výrazným zmařeným příležitostem v oblasti energetických úspor pro spotřebitele a s tím související snížení emisí skleníkových plynů a může to způsobit, že přijatá opatření budou zaostávat za technologickým pokrokem;

9.  konstatuje, že prodlevy při provádění jsou částečně způsobeny omezenými zdroji, které má Komise k dispozici; vyzývá Komisi, aby s ohledem na významnou přidanou hodnotou EU v oblasti právních předpisů poskytla na proces ekodesignu dostatečné zdroje;

10.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zabránila zpožděním při přijímání a zveřejňování prováděcích opatření, a doporučuje stanovit jasné lhůty a milníky pro jejich dokončení a pro přezkum stávajících nařízení; domnívá se, že opatření týkající se ekodesignu by měla být přijímána samostatně a měla by být zveřejněna v okamžiku, kdy budou připravena;

11.  zdůrazňuje, že je třeba dodržet časový plán stanovený v Pracovním plánu pro ekodesign na období 2016–2019;

12.  zdůrazňuje, že je třeba, aby požadavky na ekodesign vycházely z důkladných technických analýz a posouzení dopadů, přičemž se jako měřítko použijí výrobky nebo technologie s nejlepším výkonem na trhu a technologický rozvoj v každém odvětví; vyzývá Komisi, aby upřednostnila provádění a přezkum opatření týkajících se výrobků, které mají nejvyšší potenciál jak z hlediska úspor primární energie, tak i oběhového hospodářství;

13.  uznává, že směrnice o ekodesignu umožňuje použití dobrovolných dohod; zdůrazňuje, že dobrovolné dohody se mohou použít místo prováděcích opatření, pokud pokrývají velkou většinu trhu a jsou považovány za schopné zajistit přinejmenším stejnou úroveň environmentální výkonnosti, a že by měly zajistit rychlejší rozhodovací proces; domnívá se, že účinnost dozoru dobrovolných dohod by měla být posílena a že by mělo být zajištěno odpovídající zapojení občanské společnosti; vítá v tomto ohledu doporučení Komise (EU) 2016/2125 o pokynech k samoregulačním opatřením výrobního odvětví a žádá Komisi, aby přísně sledovala všechna dobrovolná ujednání uznaná podle směrnice;

14.  podporuje začlenění procesu osvojování technologií do metodiky pro ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (MEErP) tak, aby bylo možné předjímat zlepšení technologií předtím, než vstoupí v platnost předpisy, a zajistit, že jsou tyto předpisy aktuální;

15.  vyzývá Komisi, aby do opatření v oblasti ekodesignu zahrnula případná posouzení týkající se uvolňování mikroplastů do vodního prostředí; vyzývá Komisi, aby při revizi opatření v oblasti ekodesignu praček a sušiček prádla pro domácnost zavedla závazné požadavky týkající se mikroplastových filtrů;

Od úspor energie k účinnému využívání zdrojů

16.  opakuje svoji výzvu dát nový impuls aspektům oběhového hospodářství souvisejícím s výrobky a má za to, že směrnice o ekodesignu má významný potenciál pro zlepšení účinného využívání zdrojů, které dosud nebyly využity;

17.  domnívá se tedy, že provádění směrnice o ekodesignu se kromě pokračujícího úsilí o zlepšování energetické účinnosti musí nyní systematicky věnovat úplnému životnímu cyklu výrobků, které spadají do její oblasti působnosti, a to stanovením minimálních kritérií pro zdroje, jež budou mimo jiné zahrnovat trvanlivost, spolehlivost, opravitelnost a možnosti modernizace, ale také potenciál pro sdílení, opětovné využívání, rozšiřitelnost, recyklovatelnost, obsah recyklovaných nebo druhotných surovin a využívání kritických surovin;

18.  domnívá se, že výběr kritérií oběhového hospodářství pro jednotlivé skupiny výrobků musí být jasně a objektivně specifikován a definován a zároveň být snadno měřitelný a dosažitelný přiměřenými náklady, aby se zabezpečilo, že směrnice je i nadále proveditelná;

19.  požaduje, aby byla v průběhu fáze přípravných studií pro konkrétní opatření v oblasti ekodesignu vztahující se ke každé kategorii výrobků systematicky prováděna hloubková analýza potenciálu oběhového hospodářství;

20.  zdůrazňuje, že je důležité, aby výrobci poskytovali jasné a objektivní pokyny, které uživatelům a nezávislým opravnám umožní opravit výrobky snadněji a bez zvláštního vybavení; zdůrazňuje také důležitost poskytování informací o dostupnosti náhradních dílů a o životnosti výrobků, pokud je to možné;

21.  zdůrazňuje možné přínosy zaměření se na další environmentální aspekty mimo využití energie, jako jsou nebezpečné chemické látky, uvolňování mikroplastů, tvorba odpadu a vstupy materiálů, a vyzývá k používání nástrojů podle směrnice, aby se posílila transparentnost pro spotřebitele;

22.  domnívá se, že o více než 80% dopadu výrobku na životní prostředí je rozhodnuto ve fázi jeho návrhu, a že v této fázi je možné z velké části vyloučit, nahradit nebo omezit látku vzbuzující obavy; zdůrazňuje, že využívání materiálů a látek zásadního významu, jako jsou prvky vzácných zemin nebo toxické látky či látky vzbuzující obavy, jako jsou např. perzistentní organické znečišťující látky a látky narušující činnost žláz s vnitřní sekrecí, je třeba posuzovat podle rozšířených kritérií pro ekodesign, aby se omezilo jejich použití nebo přinejmenším zajistila možnost je na konci doby životnosti extrahovat/oddělit, aniž jsou tím dotčeny ostatní harmonizované právní požadavky týkající se těchto látek stanovených na úrovni Unie;

23.  žádá, aby požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie nevytvářely cíle, které budou pro výrobce EU obtížně splnitelné, zejména pro malé a střední podniky, jejichž potenciál ve vztahu k patentovaným technologiím je výrazně nižší než potenciál podniků s vedoucím postavením na trhu;

24.  vítá v tomto ohledu pracovní program pro ekodesign na období 2016–2019, který obsahuje závazky v oblasti vytvoření požadavků a norem pro účinnost materiálů podporujících používání druhotných surovin, a apeluje na Komisi, aby tuto práci přednostně dokončila; má za to, že tato kritéria by měla být vázaná na jednotlivé výrobky, měla by vycházet z důkladných analýz, zaměření na oblasti s jasným potenciálem pro zlepšení a měla by být vymahatelná a ověřitelná orgány dozoru nad trhem; domnívá se, že při stanovování osvědčených postupů by se mělo podporovat využívání výsledků minulých a probíhajících výzkumných činností a špičkových inovací v oblasti recyklace odpadních elektrických a elektronických zařízení;

25.  domnívá se, že vývoj „systémového přístupu“, který bude v rámci procesu ekodesignu posuzovat nejen výrobek, ale celý systém potřebný pro jeho fungování, se stává stále důležitějším faktorem úspěšnosti při účinném využívání zdrojů, a naléhavě žádá Komisi, aby do příštího pracovního programu směrnice o ekodesignu zahrnula více takových systémových příležitostí;

26.  domnívá se, že je třeba věnovat zvláštní pozornost výrobkům využívajícím vodu, které by mohly zajistit značné přínosy pro životní prostředí a významné úspory pro spotřebitele;

27.  vyzývá Komisi, aby podporovala využití kritických surovin i z důlního odpadu;

28.  konstatuje, že Komise odložila opatření pro informační a komunikační technologie (IKT), jako jsou mobilní a chytré telefony, až do doby dalších posouzení a vzhledem k rychlým technologickým změnám v této produktové skupině; má však za to, že u těchto výrobků, které se prodávají ve velkých množstvích a jsou často nahrazovány, je zcela zřejmý potenciál pro zlepšení, a to zejména v souvislosti s účinným využíváním zdrojů, a že by se na ně tedy měla při nejbližší příležitosti vztahovat kritéria pro ekodesign, a že by proto mělo být vynaloženo úsilí na zjednodušení regulačního procesu; zdůrazňuje, že je nutné pečlivě posoudit, jak zlepšit ekodesign pro skupiny výrobků, u nichž opravitelnost a výměna náhradních dílů jsou klíčovými parametry ekodesignu;

29.  zdůrazňuje, že je nutné, aby byla podporována opravitelnost, která by měla být usnadněna dostupností náhradních dílů v průběhu celého životního cyklu výrobku, a to za cenu, která je vzhledem k celkové ceně výrobku přiměřená,

30.  připomíná své požadavky pro rozsáhlý přezkum rámce produktové politiky Unie v zájmu řešení účinného využívání zdrojů; v této souvislosti žádá Komisi, aby posoudila, zda by stávající metodika pro ekodesign mohla být kromě výrobků spojených se spotřebou energie použita i pro jiné kategorie výrobků, a aby případně předložila návrhy nových právních předpisů;

31.  zdůrazňuje, že v zájmu zajištění využívání recyklovaných/druhotných surovin je nezbytně nutné, aby byly vysoce kvalitní druhotné suroviny dostupné, a byl pro ně tudíž vytvořen dobře organizovaný trh;

32.  zdůrazňuje, že je důležité přenést odpovědnost na výrobce, prodloužit záruční lhůty a rozšířit záruční podmínky, uložit výrobcům povinnost převzít zodpovědnost za celé řízení fáze odpadu životního cyklus výrobku v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, podporovat opravitelnost, možnosti modernizace, modularitu a recyklovatelnost a zajistit, aby nakládání se surovinami a odpady zůstalo záležitostí Evropské unie;

33.  vyzývá k rozšíření minimálních záruk na zboží dlouhodobé spotřeby;

Zlepšování dozoru nad trhem

34.  trvá na tom, že je nezbytné posilovat dozor nad výrobky, které jsou umísťovány na vnitřní trh, a to prostřednictvím lepší spolupráce a koordinace mezi členskými státy a mezi Komisí a vnitrostátními orgány, zejména poskytnutím vhodných finančních nástrojů orgánům členských států pro dozor nad trhem;

35.  vyzývá Komisi, aby prozkoumala potenciál vytvoření digitálního informačního listu výrobku (dále jen „produktový pas“), jak je uvedeno v závěrech Rady ze dne 18. prosince 2017 o ekologických inovacích, jako nástroj ke zveřejnění materiálů a látek ve výrobcích, což by rovněž usnadnilo dozor nad trhem;

36.  vyzývá k soudržnějšímu a nákladově efektivnějšímu systému dozoru nad trhem napříč EU v zájmu zajištění souladu se směrnicí o ekodesignu a předkládá následující doporučení:

   vnitrostátní orgány měly povinnost využívat databázi ICSMS pro sdílení všech výsledků kontrol souladu výrobků a testování prováděného u všech výrobků, na něž se vztahují nařízení o ekodesignu; tato databáze by měla obsahovat veškeré relevantní informace o výrobcích splňujících a nesplňujících požadavky, aby se zamezilo zbytečnému testování v jiném členském státě a měla by být uživatelsky vstřícná a přístupná;
   všeobecná databáze registrace výrobků pro výrobky opatřené energetickým štítkem byla rozšířena na všechny výrobky, které podléhají nařízením o ekodesignu,
   vnitrostátní orgány měly povinnost vypracovat konkrétní plány svých činností dozoru nad trhem v oblasti ekodesignu, které je nutné oznámit ostatním členským státům a Komisi, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 765/2008(9); členské státy by do těchto plánů měly zahrnout namátkové inspekce;
   se používaly metody rychlého screeningu pro odhalení výrobků, které neodpovídají předpisům, a aby tyto metody vznikaly ve spolupráci s odvětvovými odborníky a byly sdíleny s veřejnými orgány;
   Komise zvážila stanovení minimálního procentního podílu výrobků, které mají být testovány, na trhu, jakož i vytvoření mandátu pro provádění vlastního nezávislého dozoru nad trhem a předložila případně návrhy;
   byla přijata odrazující opatření, včetně: sankcí pro výrobce nesplňující předpisy přiměřených dopadu neplnění předpisů na celý evropský trh a kompenzací pro spotřebitele, kteří si takové výrobky zakoupili, a to i po uplynutí záruční lhůty, mimo jiné prostřednictvím kolektivního odškodnění;
   aby byla zvláštní pozornost věnována dovozu ze zemí mimo EU a výrobkům z těchto zemí prodávaným on-line;
   aby byla zaručena soudržnost s návrhem nařízení Komise, jež stanoví pravidla a postupy pro dodržování a prosazování harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků (COM(2017)0795), jehož oblast působnosti zahrnuje výrobky regulované podle směrnice o ekodesignu; v této souvislosti podporuje zjednodušení společného testování na úrovni EU;

37.  zdůrazňuje význam odpovídajících a jasně definovaných testovacích norem a zdůrazňuje, že by měly být vypracovány protokoly o zkouškách, které co nejlépe simulují reálné podmínky; zdůrazňuje, že zkušební metody by měly být stabilní a navrhovány a prováděny způsobem, který vylučuje manipulaci a úmyslné či neúmyslné vylepšování výsledků; domnívá se, že zkoušky by neměly vést k nepřiměřené zátěži pro podniky, zejména s ohledem na malé a střední podniky, které nemají stejné postavení jako jejich větší konkurenti; vítá nařízení Komise (EU) 2016/2282 o používání tolerancí v postupech ověřování;

38.  vyzývá Komisi, aby členské státy podporovala v oblasti prosazování práva, a požaduje posílenou spolupráci v případě, že je zjištěn nevyhovující výrobek; zdůrazňuje, že výrobci a dovozci potřebují pokyny, pokud jde o podrobné požadavky ohledně dokumentů předkládaných orgánům dozoru nad trhem;

Další doporučení

39.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zajistit ucelenost a sbližování mezi nařízeními o ekodesignu a horizontálními nařízeními, jako jsou právní předpisy Unie o chemických látkách a odpadu, včetně směrnic REACH, WEEE a ROHS a zdůrazňuje, že je nutné posílit součinnosti se zadáváním ekologických veřejných zakázek a ekoznačkou EU;

40.  zdůrazňuje souvislost mezi směrnicí o ekodesignu a směrnicí o energetické náročnosti budov; vyzývá členské státy, aby stimulovaly zavádění energeticky účinných výrobků a služeb a aby posílily své kontrolní a poradenství; domnívá se, že zlepšení ekodesignu výrobků spojených se spotřebou energie může mít pozitivní dopad na energetickou náročnost budov;

41.  zdůrazňuje, že je zapotřebí poskytnout veřejnosti a zejména sdělovacím prostředkům před zveřejněním opatření jasné informace o přínosech ekodesignu, a vybízí Komisi a členské státy, aby proaktivně informovaly o přínosech opatření o ekodesignu, což by mělo být nedílnou součástí procesu přijetí těchto opatření, a aby aktivněji komunikovaly se zúčastněnými subjekty, a umožnily tak, aby lidé těmto právním předpisům lépe porozuměli;

42.  zdůrazňuje, že přechod na udržitelné a oběhové hospodářství přinese nejenom množství příležitostí, ale také sociální výzvy; domnívá se, že jelikož by nikdo neměl zůstat bez pomoci, Komise a členské státy by měly, když předkládají programy na podporu zavádění produktů, které jsou nejúčinnější z hlediska využívání zdrojů, věnovat zvláštní pozornost nízkopříjmovým domácnostem ohroženým energetickou chudobou; domnívá se, že tyto programy by neměly bránit inovaci, ale měly by i nadále umožňovat, aby výrobci spotřebitelům nabízeli širokou škálu vysoce kvalitních produktů, a že by měly být rovněž podporovat pronikání na trh energeticky významných výrobků a a výrobků využívajících vodu, které mohou dosáhnout vyšší účinnosti využívání zdrojů a úspory pro spotřebitele;

43.  vyzývá orgány EU a členské státy, aby šly dobrým příkladem tím, že zavedou a budou plně využívat oběhové hospodářství a strategie zelených veřejných zakázek s cílem upřednostňovat osvědčené udržitelné výrobky, jako jsou výrobky opatřené ekoznačkou, a nejvyšší standardy v oblasti účinného využívání zdrojů ve všech investicích, a aby podporovaly široké využívání zelených veřejných zakázek i v soukromém sektoru.

o
o   o

44.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(2) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1.
(3) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171.
(4) http://www.consilium.europa.eu/media/32274/eco-innovation-conclusions.pdf
(5) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0287.
(7) Nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009 , kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost (Úř. věst. L 76, 24.3.2009, s. 3).
(8) Nařízení Komise (EU) č. 1194/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign směrových světelných zdrojů, světelných zdrojů využívajících elektroluminiscenčních diod a souvisejících zařízení (Úř. věst. L 342, 14.12.2012, s. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).


Reakce na petice týkající se nejistoty spojené se smlouvami na dobu určitou a jejich zneužívání
PDF 150kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. května 2018 o odpovědích na petice týkající se nejistoty spojené se smlouvami na dobu určitou a jejich zneužívání (2018/2600(RSP))
P8_TA(2018)0242B8-0238/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 153 odst. 1 písm. a) a b), čl. 155 odst. 1 a článek 352 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–   s ohledem na články 4 a 30 Evropské sociální charty a na články 31 a 32 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na opatření směřující proti diskriminaci a zneužívání ve směrnici Rady 97/81/ES ze dne 15. prosince 1997 o Rámcové dohodě o částečném pracovním úvazku uzavřené mezi organizacemi UNICE, CEEP a EKOS – příloha: Rámcová dohoda o částečném pracovním úvazku(1) (směrnice o částečném pracovním úvazku),

–  s ohledem na směrnici Rady 1999/70/ES ze dne 28. června 1999 o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi EKOS, UNICE a CEEP(2) (směrnice o pracovních poměrech na dobu určitou),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby(3) (směrnice o pracovní době),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/104/ES ze dne 19. listopadu 2008 o agenturním zaměstnávání(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství(5) (směrnice o evropské radě zaměstnanců),

–  s ohledem na Úmluvu Mezinárodní organizace práce (MOP) č. 98 o provádění zásad práva organizovat se a kolektivně vyjednávat a na Úmluvu č. 175 o práci na částečný úvazek,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání(6),

–  s ohledem na studii s názvem „Dočasné pracovní smlouvy, nejisté zaměstnání, základní práva pracovníků a pracovní právo EU“, kterou zveřejnilo jeho generální ředitelství pro vnitřní politiky v listopadu 2017(7),

–  s ohledem na velké množství petic týkajících se případů porušování směrnice o pracovních poměrech na dobu určitou ve veřejném sektoru(8), nejistých pracovních podmínek pracovníků se smlouvami na nulový počet pracovních hodin v soukromém sektoru(9), zastupování odbory a rozdílností v systémech sociálního zabezpečení(10) a stavějících se proti stále častějšímu využívání dočasných pracovních smluv(11),

–  s ohledem na nové návrhy Komise na nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (COM(2018)0131) a doporučení Rady o přístupu pracovníků a osob samostatně výdělečně činných k sociální ochraně (COM(2018)0132),

–  s ohledem na výsledky slyšení pořádaného Petičním výborem dne 22. listopadu 2017 na téma „Ochrana práv pracovníků v dočasném nebo nejistém zaměstnání, a to na základě obdržených petic“,

–  s ohledem na směrnici Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách smlouvy nebo zaměstnaneckého vztahu(12),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady předložený Komisí o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii, kterou se zrušuje směrnice Rady 91/533/EHS (COM(2017)0797),

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi na téma odpovídání na petice týkající se nejistoty spojené se smlouvami na dobu určitou a jejich zneužívání (O-000054/2018 – B8-0022/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Petičního výboru,

–  s ohledem na čl. 128 odst. 5 a čl. 123 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že se v EU za posledních 15 let zvýšil počet pracovníků se smlouvami na dobu určitou a na částečný pracovní úvazek, a to v důsledku úsporných politik a provedených kroků oklešťujících práva zaměstnanců, které vedly ke zvýšení nejistoty a pracovní nestability; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí účinné politiky, které budou zahrnovat různé formy zaměstnání a budou dostatečně chránit pracovníky;

B.  vzhledem k tomu, že nejisté pracovní podmínky vyplývají z toho, že na různých úrovních regulace, mj. v primárním a sekundárním právu EU a v právních předpisech členských států, jsou zásadní mezery v účinné ochraně práv pracovníků; vzhledem k tomu, že petice týkající se různých typů pracovních poměrů by měly být posuzovány s plným zřetelem k vnitrostátním právním předpisům příslušného členského státu, z něhož přicházejí, a s příslušnými právními předpisy EU; vzhledem k tomu, že sociální a pracovněprávní politika EU vychází ze zásady subsidiarity;

C.  vzhledem k tomu, že je třeba uzpůsobit politická řešení tak, aby reflektovala skutečnost, že nejistota je dynamickým aspektem postihujícím veškeré osobní vztahy při práci; vzhledem k tomu, že boj proti práci za nejistých podmínek je třeba vést prostřednictvím integrovaného víceúrovňového souboru politických opatření, který podporuje inkluzivní a účinné pracovní normy společně s účinnými opatřeními k zajištění dodržování zásady rovnosti;

D.  vzhledem k tomu, že cíl účinně řešit problém nekalých praktik při zaměstnávání, které vedou k nejistotě, by měl být také sledován na základě Agendy důstojné práce Mezinárodní organizace práce (MOP), která věnuje pozornost vytváření pracovních míst, právům při pracovním poměru, sociální ochraně a sociálnímu dialogu, a to s rovností žen a mužů jako s průřezovým cílem;

E.  vzhledem k tomu, že údaje Eurostatu a nadace Eurofound o nedobrovolném zaměstnávání na dobu určitou, o rozdílnostech pohlaví a věku při tomto typu zaměstnávání a o podzaměstnanosti značné části pracovníků s částečným pracovním úvazkem svědčí o stále častějším výskytu nestandardních, atypických forem zaměstnávání; vzhledem k tomu, že údaje o nezaměstnanosti podle pohlaví a věku ukazují, že míry nezaměstnanosti jsou nejníže od roku 2009;

F.  vzhledem k tomu, že několik členských států zaznamenalo v posledních letech výrazný nárůst atypických pracovních smluv a pracovních smluv na dobu určitou jak ve veřejném, tak v soukromém sektoru, a to v právním rámci, ve kterém nebylo možno ani odpovídajícím způsobem bránit zneužívání smluv na dobu určitou ani tuto praxi náležitě sankcionovat z důvodu neexistence účinných a přiměřených nápravných prostředků; vzhledem k tomu, že tato skutečnost poškozovala integritu evropských pracovněprávních předpisů a judikatury Soudního dvora Evropské unie;

G.  vzhledem k tomu, že je v platnosti komplexní rámec právních předpisů EU, který by měl omezit riziko nejistoty u některých typů zaměstnaneckých poměrů – patří mezi ně směrnice o smlouvách na dobu určitou, směrnice o částečném pracovním úvazku, směrnice o pracovním poměru na přechodnou dobu, směrnice o pracovní době, směrnice o rovném zacházení v zaměstnání a povolání, směrnice o rovném zacházení mezi osobami a směrnice o rovných příležitostech a rovném zacházení;

H.  vzhledem k tomu, že Komise nakupila dlouhá zpoždění při přípravě řízení pro porušení právních předpisů z důvodu porušování pracovněprávních předpisů EU některými členskými státy, a umožnila tak, aby celá léta docházelo ke zneužívání smluv na dobu určitou a k případům porušování práv pracovníků;

I.  vzhledem k tomu, že informace z poslední doby v souvislosti s peticemi týkajícími se zneužívání smluv na dobu určitou ve veřejném sektoru upozornily na situaci pracovníků v dočasném pracovním poměru, kteří byli propuštěni veřejnoprávním subjektem, pro který pracovali, poté, co byla vydána rozhodnutí potvrzující, že se stali obětmi zneužívání smluv na dobu určitou a došlo k porušení směrnice 1999/70/ES o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou uzavřené mezi organizacemi EKOS, UNICE a CEEP;

J.  vzhledem k tomu, že pracovní podmínky se v jednotlivých členských státech liší, neboť každý má svou vlastní specifickou právní úpravu smluv o pracovním poměru;

K.  vzhledem k tomu, že Petiční výbor byl seznámen s pádnými důkazy o nárůstu práce za nejistých podmínek;

L.  vzhledem k tomu, že pracovníci se smlouvami na nulový počet pracovních hodin musí být považováni za pracovníky podle práva EU, protože pracují pod vedením někoho jiného a dostávají za tuto práci odměnu, a proto se na ně musí vztahovat právní podpisy EU v sociální oblasti;

M.  vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání, jehož příkladem jsou i smlouvy na nulový počet pracovních hodin, má za důsledek nedostatečný přístup k sociální ochraně a oslabuje právo na kolektivní vyjednávání, zejména pokud jde o zaměstnanecké výhody a ochranu před neoprávněným propuštěním, má ovšem také svůj dopad na kariérní rozvoj a odbornou přípravu; vzhledem k tomu, že nejisté zaměstnání vede celkové životní nejistotě;

N.  vzhledem k tomu, že u žen je větší pravděpodobnost pracovního poměru na částečný úvazek nebo s časově omezenými smlouvami nebo smlouvami s nízkou mzdou, a hrozí jim proto větší riziko nejistoty v důsledku jejich diskriminace na pracovním trhu, a tato skutečnost brzdí pokrok v boji proti rozdílům mezi muži a ženami ve výši platů a důchodů;

1.  chápe nejisté zaměstnání tak, že znamená formu zaměstnávání, která vzniká mimo jiné v důsledku zneužívání smluv o pracovním poměru na dobu určitou způsobem porušujícím mezinárodní normy pro pracovní podmínky, zaměstnanecká práva a právní předpisy EU; zdůrazňuje, že nejisté zaměstnání obnáší vyšší riziko socioekonomické zranitelnosti, nedostatek zdrojů k důstojnému životu a nedostatečnou sociální ochranu;

2.  upozorňuje na to, že je důležité rozlišovat mezi atypickou prací a existencí nejistého zaměstnání; zdůrazňuje, že pojmy „atypický“ a „nejistý“ nelze používat jako synonyma;

3.  bere na vědomí usnesení Parlamentu ze dne 4. července 2017 o pracovních podmínkách a nejistém zaměstnání a obdržené petice a zdůrazňuje, že riziko nejistoty závisí na typu smlouvy, ale také na následujících faktorech:

   malá nebo žádná jistota zaměstnání kvůli nestálému charakteru práce, jako je tomu v případě nedobrovolných a často marginálních smluv na částečný úvazek, a v některých členských státech nejasná pracovní doba a pracovní náplň, jež se mění kvůli práci na vyžádání;
   pouze základní ochrana před propuštěním a nedostatečná sociální ochrana v případě propuštění;
   odměna, jež není dostatečná pro důstojný životní standard;
   žádná nebo jen omezená práva na sociální ochranu nebo dávky sociálního zabezpečení;
   žádná nebo jen omezená ochrana proti jakékoli diskriminaci;
   žádné nebo jen omezené vyhlídky na lepší postavení na trhu práce, kariérní postup nebo odbornou přípravu;
   nízká úroveň kolektivních práv a omezená práva na kolektivní zastoupení;
   pracovní prostředí nevyhovující z hlediska minimálních zdravotních a bezpečnostních norem;

4.  vyzývá Komisi a členské státy, aby bojovaly proti nejistému zaměstnání, jakým jsou například smlouvy na nulový počet pracovních hodin, zajištěním toho, že budou vytvořeny nové nástroje a bude důsledně respektována judikatura Soudního dvora Evropské unie a bude také konkrétně vymáháno dodržování unijních a vnitrostátních právních předpisů na národní úrovni ve snaze vyřešit problém deficitu důstojné práce a uplatňovat přístup založený na právech; vyzývá Komisi a členské státy, aby spolupracovaly se všemi sociálními partnery – zejména s odbory – a relevantními zainteresovanými stranami a prosazovaly kvalitativní, bezpečná a dobře placená zaměstnání, aby byly mimo jiné posíleny inspektoráty práce;

5.  naléhavě vyzývá Komisi, aby při své legislativní práci učinila okamžité kroky k tomu, aby byl účinně řešen problém zaměstnavatelských praktik vedoucím k nejistým pracovním podmínkám;

6.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o to, aby skončila praxe neférových podmínek v pracovních smlouvách, a to tím, že se vynasnaží zamezit veškerým možnostem zneužívání a zacelit mezery v právní úpravě; bere na vědomí nový návrh směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách, která má za cíl stanovit nová práva pro všechny pracovníky, zejména ve snaze zlepšit pracovní podmínky pro pracovníky v nových formách pracovních poměrů a v nestandardních pracovních poměrech, a současně omezit zátěž pro zaměstnavatele a zachovat přizpůsobivost pracovního trhu;

7.  konkrétně vítá ustanovení o právu hledat další zaměstnání, se zákazem doložek o výlučnosti a omezeními doložek o neslučitelnosti, a o právu být informován o datu zahájení práce v přiměřeném předstihu před tímto datem;

8.  zdůrazňuje, že směrnice o pracovní době může a musí být uplatňována u pracovníků se smlouvami na nulový počet pracovních hodin, a že se na ně tudíž vztahují pravidla pro minimální doby odpočinku a maximální délku pracovní doby;

9.  vyzývá členské státy, aby braly v potaz ukazatele MOP při zjišťování, zda existuje zaměstnanecký vztah, jako prostředek řešení problému nedostatku ochrany při nejistém zaměstnání;

10.  konstatuje, že přístup k sociální ochraně je velmi důležité pro ekonomickou a sociální bezpečnost pracovní síly a pro dobře fungující pracovní trh, který vytváří pracovní místa a udržitelný růst;

11.  zdůrazňuje, že musí být zajištěny inspekce, aby pracovníci s dočasnými nebo flexibilními smluvními vztahy požívali přinejmenším stejné ochrany jako všichni ostatní pracovníci; konstatuje, že je nezbytné cílené úsilí využívat stávající nástroje MOP při specifické kampani proti nejisté práci a že by se mělo vážně uvažovat o tom, že jsou zapotřebí nové závazné nástroje a právní opatření, které by omezily a snížily nejistou práci a učinily smlouvy s nejistými pracovními podmínkami méně atraktivními pro zaměstnavatele;

12.  je pevně přesvědčen, že musí být prováděno celkové posouzení okolností prodloužení smluv na dobu určitou, protože služby požadované od daného pracovníka neměly naplňovat pouze dočasné potřeby, což odhaluje existenci zneužívání, které je porušením doložky 5 rámcové dohody ze směrnice 1999/70/ES;

13.  vyzývá Komisi a členské státy, aby plně zajistily stejnou mzdu za stejnou práci na tomtéž pracovišti;

14.  trvá na tom, aby Komise a členské státy posoudily právní předpisy týkající se nejisté práce z hlediska jejich dopadu na rovnost žen a mužů; považuje za nezbytné zaměřit se na různá stávající opatření reagující na potřeby žen vykonávajících nejistou práci, neboť v opačném případě bude již tak početně příliš hojně zastoupená skupina i nadále nadměrně postihována;

15.  připomíná, že premisou, na níž je založena směrnice 1999/70/ES o rámcové dohodě o pracovních poměrech na dobu určitou, je, že pracovní smlouvy na dobu neurčitou jsou obecnou formou zaměstnaneckého poměru, zatímco pracovní smlouvy na dobu určitou jsou pouze určitým rysem zaměstnávání pracovníků v některých odvětvích nebo u některých povolání a činností;

16.  odsuzuje prodlužování pracovních smluv na dobu určitou s cílem pokrýt potřeby, které nejsou svou povahou dočasné, nýbrž pevně dané a trvalé, protože to představuje porušení směrnice 1999/70/ES;

17.  konstatuje, že Soudní dvůr Evropské unie shledal, že přeměna pracovních smluv na dobu určitou na pracovní smlouvy na dobu neurčitou tím, že představuje opatření k předcházení zneužívání takových smluv a s konečnou platností odstraňuje důsledky zneužití, odpovídá požadavkům vyplývajícím z unijního práva(13);

18.  poukazuje na to, že přeměna smlouvy na dobu určitou na smlouvu na dobu neurčitou musí být považována za opatření k účinnému zabránění a sankcionování zneužívání smluv na dobu určitou ve veřejném i soukromém sektoru a musí být jednoznačně a důsledně zařazována všemi členskými státy do jejich příslušných právních rámců pracovního práva;

19.  upozorňuje na to, že přeměna smlouvy na dobu určitou na smlouvu na dobu neurčitou u pracovníka, který se stal obětí případu zneužívání pracovních smluv na dobu určitou, které je porušením směrnice 1999/70/ES, nezprošťuje členský stát povinnosti toto zneužívání potrestat, včetně toho, že navíc musí být možnost, že postižený pracovník obdrží odškodnění za jakékoli újmy, které v minulosti utrpěl;

20.  zdůrazňuje, že pokud se členský stát rozhodne potrestat diskriminaci pracovníka se smlouvou dobu určitou nebo její zneužití proti němu, což je porušením práva EU, tím, že přizná postiženému pracovníkovi odškodnění, musí být toto odškodnění v každém případě odpovídající a účinné a musí mu plně nahradit veškeré újmy, které utrpěl;

21.  zdůrazňuje, že rozpočtové pohnutky, z nichž vychází určitý členský stát při volbě své sociální politiky, nemohou ospravedlnit neexistenci účinných opatření s cílem zabránit zneužívání po sobě jdoucích pracovních smluv na dobu určitou a náležitě je trestat; zdůrazňuje, že přijetí takovýchto účinných opatření, která jsou plně v souladu s právem EU, je skutečně nutné k tomu, aby se přestaly projevovat důsledky porušování práv pracovníků;

22.  odsuzuje skutečnost, že pracovníci, které příslušné soudní orgány uznaly za oběti zneužívání smluv na dobu určitou, které je porušením směrnice 1999/70/ES, byli propuštěni ze zaměstnání; je pevně přesvědčen, že v případech, kdy došlo ke zneužívání po sobě jsoucích smluv na dobu určitou, lze uplatnit opatření skýtající účinné a rovnocenné záruky ochrany pracovníků s cílem náležitě toto zneužívání potrestat a odstranit důsledky tohoto porušování práva EU a také zabezpečit zaměstnanecké postavení postižených pracovníků;

23.  vyzývá členské státy, aby zlepšily standardy pracovních míst v případě nestandardních pracovních míst tím, že stanoví alespoň soubor minimálních standardů pro sociální ochranu, výši minimální mzdy a přístup k odborné přípravě a osobnímu rozvoji;

24.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření s cílem dodržovat, prosazovat a konkretizovat základní zásady a práva na pracovišti, které trápí ty, kteří pracují v šedé ekonomice, a aby zavedly odpovídající mechanismy nebo přezkoumaly mechanismy již existující ve snaze zajistit soulad s vnitrostátními právními a správními předpisy a uznávat a vynucovat zaměstnanecké poměry takovým způsobem, který usnadní přechod pracovníků do formální ekonomiky.

25.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 14, 20.1.1998, s. 9.
(2) Úř. věst. L 175, 10.7.1999, s. 43.
(3) Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9.
(4) Úř. věst. L 327, 5.12.2008, s. 9.
(5) Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0290.
(7) http://www.europarl.europa.eu/RegData/etudes/STUD/2017/596823/IPOL_STU(2017)596823_EN.pdf
(8) 0389/2015, 1328/2015, 0044/2016, 0988/2016, 1108/2016, 1202/2016, 1310/2016, 0188/2017, 0268/2017, 0283/2017, 0640/2017, 0701/2017
(9) 0019/2016, 0020/2016, 0021/2016, 0099/2017, 1162/2017
(10) 0019/2016, 0442/2017
(11) 1043/2017
(12) Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32.
(13) Rozsudek Soudního dvora ze dne 26. listopadu 2014 ve věci Mascolo, C-22/13, ECLI:EU:C:2014:2401, bod 55.

Právní upozornění