Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0091M(NLE)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0367/2018

Předložené texty :

A8-0367/2018

Rozpravy :

PV 11/12/2018 - 14
CRE 11/12/2018 - 14

Hlasování :

PV 12/12/2018 - 12.7
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0505

Přijaté texty
PDF 152kWORD 55k
Středa, 12. prosince 2018 - Štrasburk Konečné znění
Dohoda o hospodářském partnerství EU-Japonsko (usnesení)
P8_TA(2018)0505A8-0367/2018

Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 obsahující návrh nelegislativního usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (07964/2018 – C8-0382/2018 – 2018/0091M(NLE))

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07964/2018),

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (07965/2018),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem, čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (C8-0382/2018),

–  s ohledem na společné prohlášení z 25. summitu EU-Japonsko, konaného dne 17. července 2018,

–  s ohledem na dohodu o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem, podepsanou dne 17. července 2018,

–  s ohledem na směrnice pro jednání o dohodě o volném obchodu s Japonskem přijaté Radou dne 29. listopadu 2012 a zveřejněné dne 14. září 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2012 o obchodních jednáních EU s Japonskem(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)(2) a na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 nazvané „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(3),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu hodnocení dopadu dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem na udržitelnost obchodu z dubna 2016 a na analýzu hospodářského dopadu dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, kterou zveřejnilo Generální ředitelství Komise pro obchod v červnu 2018,

–  s ohledem na společné prohlášení 38. zasedání meziparlamentního shromáždění EU-Japonsko, které se konalo dne 10. května 2018,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji v září 2015 v New Yorku,

–  s ohledem na sdělení Komise z října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“,

–  s ohledem na neoficiální dokument útvarů Komise ze dne 26. února 2018 nazvaný „Zpětná vazba a pokrok ve zlepšování provádění a vymáhání kapitol týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje v dohodách s EU o volném obchodu“,

–  s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. října 2014 o úloze organizací občanské společnosti v dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem a ze dne 14. února 2018 o kapitolách týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje v dohodách EU o volném obchodu,

–  s ohledem na patnáctibodový plán Komise usilující o zefektivnění kapitol EU v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje ze dne 26. února 2018;

–  s ohledem na posudek 2/15 Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017, který si dne 10. července 2015 vyžádala podle čl. 218 odst. 11 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise (dále jen „SFEU“),

–  s ohledem na protokol č. 26 SFEU o službách obecného zájmu,

–  s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“),

–  s ohledem na články 168 až 191 SFEU, a zejména na čl. 191 odst. 2 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 91, čl. 100 odst. 2 a článek 207 SFEU a na článek 218 SFEU, zejména na čl. 218 odst. 10,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. prosince 2018(4) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0367/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Japonsko sdílejí základní hodnoty, k nimž patří dodržování lidských práv, demokracie a právní stát, jakož i pevný závazek k udržitelnému rozvoji a systému Světové obchodní organizace (WTO) založenému na pravidlech;

B.  vzhledem k tomu, že dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (dále jen „dohoda“) má strategický rozměr a je nejdůležitější dvoustrannou obchodní dohodou, jakou kdy Unie uzavřela, neboť pokrývá téměř jednu třetinu světového HDP, téměř 40 % světového obchodu a týká se více než 600 milionů osob;

C.  vzhledem k tomu, že Japonsko je třetím největším spotřebitelským trhem na světě, avšak pro Unii až šestým vývozním trhem, což ukazuje, že zde existuje nevyužitý potenciál pro dvoustranný obchod;

D.  vzhledem k tomu, že z několika předběžných studií a analýz o dopadu dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem vyplývá, že dohoda má potenciál příznivě ovlivnit růst HDP, příjmy, obchod, produktivitu a zaměstnanost v Unii i v Japonsku a současně přispět k naplňování cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; vzhledem k tomu, že dohoda má rovněž potenciál přinést výhody spotřebitelům díky snížení cen a rozšíření výběru zboží a služeb; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by měly zlepšit stávající nástroje, aby pomohly pracovníkům a společnostem adaptovat se na nové příležitosti a případné negativní dopady globalizace a obchodních dohod; vzhledem k tomu, že úspěch dohody by měl být posuzován rovněž na základě přínosů vedoucích ke splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament jednání o dohodě od začátku sledoval a požadoval mimo jiné to, aby vyjednavači uspokojili zájmy občanů, občanské společnosti a podniků, a vyzýval k transparentnosti, což vedlo k lepšímu přístupu k dokumentům, pravidelnému podávání zpráv o jednáních a ke zlepšení komunikace; vzhledem k tomu, že v budoucnu by mohl být postup uzavírání obchodních dohod dále zlepšen, zejména sdílením návrhů EU a zajištěním toho, aby Rada systematicky zveřejňovala směrnice pro jednání ještě před jeho zahájením;

F.  vzhledem k tomu, že je klíčové, aby byly obchodní preference a příležitosti, které dohoda nabízí, plně dostupné a využívané;

1.  domnívá se, že dohoda má značný dvoustranný i celosvětový strategický význam a že v této době, kdy je mezinárodní řád konfrontován se závažnými protekcionistickými výzvami, vysílá dobře načasovaný signál na podporu otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a hodnotách a současně podporuje vysoké standardy, zejména v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitelů a pracovních práv; upozorňuje, že protekcionismus není řešením a že status quo v obchodní politice již není udržitelný;

2.  vítá ambiciózní a komplexní povahu dohody, která splňuje priority stanovené v usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2012 o obchodních jednáních EU s Japonskem;

3.  všímá si zvláště vysoké úrovně celní liberalizace dohodnuté v dohodě o hospodářském partnerství, která po úplném provedení přinese liberalizaci 99 % celních položek EU a 97 % celních položek Japonska, včetně průmyslových výrobků v odvětvích, v nichž je EU velmi konkurenceschopná, spolu s opatřeními na ochranu nejcitlivějších produktů prostřednictvím bezcelních kvót, snížených cel nebo lhůt; zdůrazňuje, že dohoda zahrnuje ustanovení proti podvodům, které umožňuje, aby EU zrušila obchodní preference v případě podvodu nebo odepření spolupráce v celních záležitostech, přičemž je zajištěno, aby nebyli negativně dotčeni řádně jednající obchodníci;

4.  upozorňuje, že unijní cla na automobily budou v průběhu sedmi let postupně odstraněna; žádá Komisi, aby zůstala ostražitá, pokud jde o vývoj obchodních toků týkajících se automobilů v tomto období s cílem zabránit jakékoli destabilizaci evropského trhu, a aby tuto situaci v daných případech řešila; zdůrazňuje však, že významné množství japonských značek vozidel prodávaných v EU je v EU také vyráběno;

5.  podotýká, že Japonsko se již zabývá nepotřebnými necelními opatřeními v řadě odvětví, k nimž patří odvětví vozidel, potravinářských přídatných látek, oblast sanitárních a fytosanitárních předpisů, označování potravin a kosmetiky, což vedlo ke snížení nákladů na splnění požadavků a k předvídatelnějšímu regulačnímu rámci; připomíná právo každé země stanovit si své vnitrostátní normy na vyšší úrovni, než mají mezinárodní normy, je-li to v zájmu přiměřené ochrany zdraví, bezpečnosti nebo spotřebitelů odůvodněné; dále bere na vědomí závazek Japonska sladit své automobilové normy s mezinárodními normami Evropské hospodářské komise OSN, které používají výrobci automobilů v EU;

6.  vítá zejména skutečnost, že Japonsko zaručí dodavatelům z EU nediskriminační přístup k trhům s veřejnými zakázkami v 54 klíčových městech, přičemž může počet těchto měst dále zvýšit, a že odstraní tzv. „doložku o bezpečnosti provozu“, která dosud prakticky bránila v přístupu na japonský trh unijním železničním dodavatelům, a že maximalizuje transparentnost výběrových řízení na veřejné zakázky; žádá Komisi, aby zajistila průběžnou kontrolu provádění tohoto bodu, aby se zajistilo splnění závazků týkající se otevřenosti veřejných zakázek a přístupu k nim; zdůrazňuje, že při zadávání veřejných zakázek by měla být zohledněna i sociální a environmentální kritéria; zdůrazňuje, že v Unii i v Japonsku musí zadávání veřejných zakázek i nadále sloužit nejlepšímu zájmu občanů;

7.  domnívá se, že Japonsko je cenným vývozním trhem pro zemědělce a producenty potravin z EU, a podotýká, že přibližně 85 % zemědělsko-potravinářských produktů bude moci být do Japonska dováženo bez cla; poukazuje na to, že i zpracované zemědělské produkty budou po uplynutí přechodného období na japonském trhu osvobozeny od cla; vítá skutečnost, že dohoda přináší významné vývozní příležitosti pro zemědělské a potravinářské produkty EU, jako jsou víno, hovězí a vepřové maso a sýry, a že ochraňuje 205 evropských zeměpisných označení, přičemž existuje možnost další zeměpisná označení doplnit, což představuje další zlepšení oproti předcházejícím obchodním dohodám a má velký význam především pro malé a malé a střední podniky v potravinářském odvětví; vyzývá k pokračování rozhovorů po třech letech s cílem vyhodnotit možnosti rozšíření seznamu chráněných zeměpisných označení a očekává, že obě strany budou věnovat maximální pozornost udržitelnému zemědělství, včetně drobné produkce potravin a rozvoje venkova;

8.  zdůrazňuje, že dohoda podporuje osvědčené postupy při poskytování bezpečných a kvalitních potravin a produktů spotřebitelům; zdůrazňuje, že nic v této dohodě nebrání uplatňování zásady předběžné opatrnosti, jak je stanovena v SFEU, v Evropské unii; vítá skutečnost, že byl do dohody začleněn jasný odkaz na tuto zásadu; zdůrazňuje, že tato dohoda nesmí v žádném případě ohrozit přesné a srozumitelné označování potravin v souladu s předpisy EU; vyzývá oba partnery, aby při provádění dohody zlepšili ochranu spotřebitelů, podmínky pro spotřebitele a bezpečnost potravin, a žádá Komisi, aby do všech budoucích obchodních dohod EU začleňovala konkrétní důrazná opatření na ochranu spotřebitelů;

9.  zdůrazňuje, že obě strany jsou odhodlány prosazovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí a práce a že by tyto vysoké standardy neměly být považovány za obchodní překážky, a současně poznamenává, že pracovní a environmentální normy nemohou být uvolněny nebo sníženy kvůli přilákání obchodu a investic; připomíná cíl udržitelného rozvoje č. 5 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030; vítá skutečnost, že se Japonsko i EU připojily k „prohlášení z Buenos Aires o ženách a obchodu“, a vyzývá obě strany, aby v této dohodě výrazně posílily své závazky v oblasti rovnosti žen a mužů a obchodu, včetně práva na stejnou odměnu; očekává, že EU a Japonsko přijmou veškerá nezbytná opatření k provedení cílů v oblasti udržitelného rozvoje ve všech svých činnostech, a to i prostřednictvím této dohody; žádá Komisi, aby provedla následné posouzení dopadu provádění této dohody na udržitelnost;

10.  vítá závazek k účinnému provádění Pařížské dohody o změně klimatu a dalších mnohostranných dohod týkajících se životního prostředí, jakož i k udržitelnému řízení lesů (boji proti nezákonné těžbě dřeva) a rybolovu (boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu); připomíná, že na produkty dovezené na evropský trh se i nadále uplatňují právní předpisy a normy EU a že zejména nařízení EU o dřevu (nařízení (EU) č. 995/2010) zakazuje uvádění nelegálního dřeva na trh EU a zřizuje povinný systém náležité péče; žádá obě strany, aby v rámci kapitoly o udržitelném rozvoji úzce spolupracovaly a vyměňovaly si osvědčené postupy a aby posílily vymáhání právních předpisů v těchto otázkách, také pokud jde o co nejúčinnější opatření k boji proti nelegální těžbě dřeva a mimořádnou pozornost věnovanou tomu, aby se zabránilo vývozu nelegálně vytěženého dřeva z EU do Japonska;

11.  zdůrazňuje, že součástí dohody je jasný závazek pokračovat v ratifikaci základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP); zdůrazňuje, že Japonsko dosud neratifikovalo dvě základní úmluvy MOP (o diskriminaci a o odstranění nucené práce), a očekává, že Japonsko dosáhne konkrétního pokroku ve věci ratifikace a účinného provedení těchto úmluv v souladu s ustanoveními dohody o hospodářském partnerství;

12.  vítá skutečnost, že Japonsko zřídilo mezirezortní rámec, který se bude zabývat prováděním závazků v oblasti udržitelného rozvoje, včetně ratifikace základních úmluv MOP, a skutečnost, že výboru pro obchod a udržitelný rozvoj, jehož zřízení je v dohodě stanoveno, byl svěřen úkol spolupracovat s občanskou společností na provádění kapitoly týkající se udržitelného rozvoje;

13.  připomíná, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém stanovisku 2/15 ze dne 16. května 2017 k dohodě o volném obchodu mezi EU a Singapurem v bodu 161 uvedl, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji mají přímý a bezprostřední vliv na obchod a že porušení ustanovení v oblasti udržitelného rozvoje opravňuje druhou stranu ukončit nebo pozastavit liberalizaci, jež je stanovena v jiných částech dohody o volném obchodu; vítá skutečnost, že byla do kapitoly o udržitelném rozvoji začleněna doložka o přezkumu, a žádá obě strany, aby tuto doložku řádně a v patřičný čas využily s cílem splnit přijaté závazky a posílit vymahatelnost a účinnost ustanovení týkajících se práce a životního prostředí, včetně posouzení možnosti, kromě jiných metod vymáhání, vytvořit jakožto krajní možnost mechanismus založený na sankcích; vyzývá obě strany, aby nečekaly na uplatnění doložky o přezkumu a přijaly opatření k účinnému provedení dohody, která by zajistila, aby se tato dohoda o hospodářském partnerství stala příkladnou dohodou zajišťující nejvyšší možnou ochranu; žádá Komisi, aby monitorovala závazky přijaté v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji a aby spolupracovala s Japonskem při jejich provádění, přičemž by se mělo vycházet z patnáctibodového neoficiálního dokumentu Komise o provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji;

14.  zdůrazňuje, že dohoda znovu potvrzuje právo orgánů členských států vymezit, poskytovat a regulovat veřejné služby na místní, regionální i státní úrovni a že stanovený „negativní seznam“ nebrání vládám, aby jakoukoli privatizovanou službu opět převedly do veřejného sektoru, ani v tom, aby bez omezení vytvářely nové veřejné služby; je přesvědčen, že je třeba v zásadě upřednostňovat používání přístupu založeného na pozitivním seznamu podle Všeobecné dohody o obchodu a službách WTO (GATS); všímá si, že se obě strany v dohodě zavázaly k ochraně veřejného vodohospodářství v rámci všeobecné výjimky pro veřejné služby;

15.  je přesvědčen, že závazky týkající se přístupu na trh u přeshraničních služeb, včetně elektronického obchodu, námořní dopravy, poštovních služeb, energetiky a telekomunikací, skýtají potenciál k výraznému posílení obchodu se službami; má za to, že díky dohodě bude pro firmy z EU snazší poskytovat služby na japonském trhu, neboť se zajistí spravedlivější zacházení; připomíná, že cíle veřejné politiky musí být chráněny, a to i v oblasti kybernetické bezpečnosti, a že je třeba zachovat politický prostor s cílem řešit budoucí výzvy v oblasti regulace;

16.  poukazuje na to, že dohoda umožňuje dočasný přeshraniční pohyb kvalifikovaných pracovníků (tzv. 4. způsob), přičemž v přibližně 40 odvětvích zavazuje obě strany k převodům v rámci společnosti a v přibližně 20 odvětvích k pohybu nezávislých profesionálů, což přispívá k usnadnění vazeb mezi EU a Japonskem, pokud jde o přímé zahraniční investice;

17.  zdůrazňuje, že dohoda zachovává suverénní právo regulovat finanční a bankovní odvětví z obezřetnostních důvodů a pro účely dohledu; žádá obě partnerské strany, aby využívaly fóra pro finanční regulaci ke zlepšení globálního finančního systému;

18.  vítá klíčové inovační prvky, jako jsou zvláštní kapitoly nebo ustanovení týkající se Pařížské dohody, MSP a správy a řízení podniků, jejichž cílem je podporovat sociální odpovědnost podniků na základě zásad skupiny G20 a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); naléhavě vyzývá obě strany, aby aktivně pracovaly ve věci sociální odpovědnosti podniků;

19.  zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti regulace je dobrovolná a v žádném případě neomezuje právo na regulaci; připomíná, že provádění odpovídajících ustanovení musí v plném rozsahu respektovat výsady spolunormotvůrců; vítá skutečnost, že kapitola o spolupráci v oblasti regulace jasně stanoví, že musí být v plném rozsahu dodržovány zásady zakotvené ve Smlouvě o fungování EU, např. zásada předběžné opatrnosti;

20.  požaduje transparentní fungování výboru pro spolupráci v oblasti regulace a řádné zapojení všech zúčastněných stran, zejména odborů a organizací občanské společnosti, které by mělo být vnímáno jako základní předpoklad dalšího budování důvěry veřejnosti v dohodu a její dopady; zdůrazňuje, že Parlament by měl být pravidelně informován o rozhodnutích, která výbor pro spolupráci v oblasti regulace přijal;

21.  bere na vědomí, že pokračují jednání o samostatné dohodě o investicích, která bude Parlament pečlivě sledovat; konstatuje, že Komise na základě dohod s dalšími partnery zavedla systém soudů pro investice, a to až do doby, než bude zřízen vícestranný soud pro investice; znovu opakuje, že starý mechanismus urovnávání sporů mezi soukromým investorem a státem (ISDS) je nepřijatelný a že neexistuje žádný mandát k návratu k tomuto mechanismu;

22.  vítá skutečnost, že EU a Japonsko dne 17. července 2018 úspěšně uzavřely svá jednání o rozhodnutí o reciproční přiměřenosti a dohodly se na tom, že budou uznávat své systémy v oblasti ochrany údajů jako „rovnocenné“, což umožní bezpečný tok údajů mezi EU a Japonskem; poukazuje na důležitou úlohu orgánů na ochranu údajů na obou stranách pro zachování patřičné úrovně ochrany údajů; bere na vědomí, že dohoda obsahuje prověrkovou doložku, jež stanoví, že bude do tří let provedeno posouzení ustanovení o přeshraničním přenosu údajů, a uznává rostoucí důležitost digitální ekonomiky pro růst a zaměstnanost; připomíná, že všechny obchodní dohody musí plně dodržovat acquis EU v oblasti ochrany údajů, včetně všeobecného nařízení o ochraně údajů (nařízení (EU) 2016/679), a zdůrazňuje, že jakýkoli budoucí výsledek musí podléhat souhlasu Parlamentu a zaručovat základní práva občanů EU;

23.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci a koordinaci s Japonskem v mnohostranných záležitostech, v úzké spolupráci s dalšími strategickými partnery, s cílem chránit a dále rozvíjet mezinárodní normy a otevřený, spravedlivý a silný vícestranný obchodní systém založený na dodržování pravidel organizace WTO a dalších mezinárodních norem;

24.  upozorňuje, že 78 % společností z EU, které vyvážejí do Japonska, jsou menší podniky, a vítá skutečnost, že dohoda o hospodářském partnerství s Japonskem zahrnuje samostatnou kapitolu o malých a středních podnicích, která by jim měla umožnit, aby z uzavření dohody maximálně těžily, konkrétně prostřednictvím zvláštních doložek, které zavazují obě strany k transparentnosti ve věci přístupu na trh a ke sdílení příslušných informací; požaduje rychlé vytvoření kontaktních míst a internetových stránek pro MSP, které budou těmto podnikům poskytovat informace relevantní pro přístup na trh;

25.  žádá Komisi, aby podrobně monitorovala, zda je řádně prováděno dohodnuté rušení necelních opatření a řízení celních kvót pro zemědělské produkty a aby Parlamentu podávala zprávy;

26.  naléhavě vyzývá obě partnerské strany, aby zajistily, aby byli aktivně zapojeni sociální partneři a občanská společnost, zvláště prostřednictvím společného dialogu s občanskou společností a domácími poradními skupinami; vyzývá Komisi, aby aktivně stanovovala a sdílela osvědčené postupy s Japonskem ohledně fungování domácích poradních skupin a společného dialogu; vyzývá obě strany, aby zajistily urychlené vytvoření dobře fungujících, efektivně pracujících a vyvážených domácích poradních skupin s patřičným kodexem chování a aby také zajistily, že jejich názory budou zohledňovány transparentním způsobem při mezivládních konzultacích, které dohoda stanoví;

27.  žádá Komisi, aby celého procesu provádění dohody byla účastna delegace Evropské unie v Japonsku; připomíná, že delegace EU umožňují přijmout rychlá a přímá opatření v zájmu řádného provádění obchodních ustanovení a to, aby byly problémy a překážky rychle odhaleny a účinně řešeny;

28.  očekává, že na základě dohody bude zavedena naprostá transparentnost fungování odvětvových výborů, a to jak ve vztahu k Parlamentu, tak ve vztahu k široké veřejnosti;

29.  zavazuje se, že bude provádění dohody podrobně monitorovat, a to v úzké spolupráci s Komisí, zúčastněnými stranami a japonskými partnery;

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Japonska.

(1) Úř. věst. C 72 E, 11.3.2014, s. 16.
(2) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 21.
(3) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 22.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0504.

Poslední aktualizace: 7. října 2019Právní upozornění