Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0225(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0410/2018

Předložené texty :

A8-0410/2018

Rozpravy :

PV 11/12/2018 - 23
CRE 11/12/2018 - 23
PV 16/04/2019 - 20
CRE 16/04/2019 - 20

Hlasování :

PV 12/12/2018 - 12.12
CRE 12/12/2018 - 12.12
Vysvětlení hlasování
PV 17/04/2019 - 8.4
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0510
P8_TA(2019)0396

Přijaté texty
PDF 692kWORD 205k
Středa, 12. prosince 2018 - Štrasburk Konečné znění
Program, kterým se provádí program Horizont Evropa ***I
P8_TA(2018)0510A8-0410/2018

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 12. prosince 2018 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (COM(2018)0436 – C8-0253/2018 – 2018/0225(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Právní východisko 5 a (nové)
s ohledem na zprávu Evropského parlamentu o posouzení provádění programu Horizont 2020 vzhledem k jeho průběžnému hodnocení a návrhu devátého rámcového programu
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
(3)  Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění zvláštního programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání pracovních programů pro provádění zvláštního programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/20114.
(3)  Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění zvláštního programu by měly být Komisi svěřeny přenesené pravomoci k přijetí strategických plánů pro výzkum a inovace a také prováděcí pravomoci k přijímání pracovních programů pro provádění zvláštního programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/20114.
__________________
__________________
4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento zvláštní program přispěje k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle, aby 25 % výdajů z rozpočtu EU šlo na podporu cílů v oblasti klimatu. Předpokládá se, že opatření v rámci tohoto zvláštního programu přispějí 35 % celkového finančního krytí zvláštního programu k cílům v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění zvláštního programu budou identifikována relevantní opatření, která budou znovu posouzena během příslušných hodnocení a přezkumů.
(5)  S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento zvláštní program přispěje k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle, aby 25 % výdajů z rozpočtu EU šlo na podporu cílů v oblasti klimatu. Předpokládá se, že opatření v rámci tohoto zvláštního programu přispějí nejméně 35 % celkového finančního krytí zvláštního programu k cílům EU a případně závazkům v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění zvláštního programu budou identifikována relevantní opatření, která budou monitorována, oznámena a znovu posouzena během příslušných hodnocení a přezkumů.
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  Opatření v rámci zvláštního programu by měla být využívána k tomu, aby přiměřeně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.
(6)  Opatření v rámci zvláštního programu by měla být využívána k tomu, aby posilovala, rozšiřovala a rozvíjela excelenci vědecké a technologické základny Unie, řešila velké globální výzvy, posilovala vedoucí postavení Unie v průmyslu, zvyšovala kvalitu života v Unii a podporovala investice, řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a využívala dodatečné financování, spíše než aby vytlačovala soukromé financování.
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Rovnost žen a mužů je prioritou politiky EU a klíčovou sociální výzvou (cíl udržitelného rozvoje OSN č. 5). Cíl rovnosti žen a mužů ve společnosti má navíc zásadní význam pro sociální a průmyslové přeměny, které vyžadují ostatní cíle udržitelného rozvoje. Do celého programu by tudíž měly být vhodně zahrnuty generové aspekty a měl by se také požadovat konkrétní výzkum v oblasti rovnosti žen a mužů s cílem podporovat provádění a navrhování lepší politiky EU zaměřené na rovnost žen a mužů.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Zvláštní program by měl být prováděn transparentním, participativním a strategickým způsoben ve snaze o zapojení zúčastněných subjektů a občanské společnosti. Zastoupení zúčastněných subjektů a zapojení občanské společnosti by mělo být vyvážené tak, aby zahrnovalo různá prostředí.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  Vzhledem k významnému příspěvku, který by výzkum a inovace měly přinést při řešení problémů v oblasti potravin, zemědělství, rozvoji venkova a v bioekonomice, a za účelem využití odpovídajících příležitostí ve výzkumu a inovacích v těsném spolupůsobení se společnou zemědělskou politikou budou relevantní opatření v rámci zvláštního programu na období 2021–2027 podpořena částkou 10 miliard EUR pro klastr „Potraviny a přírodní zdroje“.
(7)  Vzhledem k významnému příspěvku, který by výzkum a inovace měly přinést při řešení problémů v oblasti potravin, zemědělství, rozvoji venkova a v bioekonomice, s cílem zajistit jejich větší udržitelnost a za účelem využití odpovídajících příležitostí ve výzkumu a inovacích v těsném spolupůsobení se společnou zemědělskou politikou budou relevantní opatření v rámci zvláštního programu na období 2021–2027 podpořena částkou 10 miliard EUR pro specializovaný klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství“.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Evropská kulturní a tvůrčí odvětví staví mosty mezi uměním, kulturou, podnikáním a technologií. Kulturní dědictví je nedílnou součástí evropské soudržnosti a podporuje propojení mezi tradicí a inovací. Prioritou programu bude zachování kulturního dědictví a rozvoj tvůrčích řešení, zvláště v oblasti digitalizace.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)  Dokončení jednotného digitálního trhu a rostoucí příležitosti ze sbližování digitálních a fyzických technologií vyžadují zvýšení investic. Program Horizont Evropa k tomuto úsilí přispěje významným zvýšením výdajů na hlavní činnosti digitálního výzkumu a inovací ve srovnání s rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizont 20206. To by mělo zajistit, aby Evropa zůstala na čele globálního výzkumu a inovací v digitální oblasti.
(8)  Dokončení jednotného digitálního trhu a rostoucí příležitosti ze sbližování digitálních a fyzických technologií vyžadují zvýšení investic. Program Horizont Evropa k tomuto úsilí přispěje specializovaným klastrem s cílem zajistit, aby Evropa zůstala na čele globálního výzkumu a inovací v digitální oblasti.
__________________
6 Sdělení Komise „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ uvádí částku 13 miliard EUR vyčleněnou na hlavní digitální činnosti v rámcovém programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/ALL/?uri=CELEX%3A52018DC0098).
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  S ohledem na důležitost lépe informovat širší publikum o přidané hodnotě a dopadu opatření EU by Komise měla zvýšit své úsilí zaměřené na viditelnost programu Horizont Evropa. Podobně by měli příjemci zajistit viditelnost svých výsledků dosažených pomocí financování EU.
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9
(9)  Formy financování a metody provádění podle tohoto rozhodnutí se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnic jednotkových nákladů.
vypouští se
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Článek 2
Článek 2
Článek 2
Operační cíle
Operační cíle
1.  Zvláštní program přispívá k dosažení obecných a konkrétních cílů stanovených v článku 3 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
1.  Zvláštní program přispívá k dosažení obecných a konkrétních cílů stanovených v článku 3 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
2.  Zvláštní program má tyto operační cíle:
2.  Zvláštní program má tyto operační cíle:
a)  posílení a šíření excelence;
a)  upevnění a rozšíření evropské vědecké a technologické základny a posílení a šíření excelence;
b)  zvýšení spolupráce napříč odvětvími a obory;
b)  zvýšení spolupráce napříč odvětvími a obory;
c)  propojení a rozvoj výzkumných infrastruktur v celém Evropském výzkumném prostoru;
c)  propojení, rozvoj a umožnění široké, mimo jiné virtuální, dostupnosti výzkumných infrastruktur v celém Evropském výzkumném prostoru;
d)  posílení mezinárodní spolupráce;
d)  posílení mezinárodní spolupráce ve vědě a technice s cílem podpořit excelenci Unie;
e)  přilákání, výcvik a udržení výzkumných pracovníků a inovátorů v Evropském výzkumném prostoru, včetně využití mobility výzkumných pracovníků;
e)  přilákání, výcvik a udržení výzkumných pracovníků a inovátorů z EU i ze zahraničí, včetně využití mobility výzkumných pracovníků s cílem dosáhnout toho, aby Evropský výzkumný prostor byl nejlepší a nejvíce konkurenceschopný na světě;
f)  podpora otevřené vědy a zajištění viditelnosti pro veřejnost a otevřený přístup k výsledkům;
f)  podpora otevřené vědy a otevřený přístup k výsledkům;
g)  aktivní šíření a využívání výsledků, zejména pro tvorbu politik;
g)  aktivní šíření a využívání výsledků, zejména pro tvorbu politik;
h)  podpora provádění politických priorit Unie;
h)  podpora provádění politických priorit a cílů Unie;
i)  posílení vazby mezi výzkumem inovacemi a dalšími politikami, včetně cílů udržitelného rozvoje;
i)  posílení vazby mezi výzkumem, inovacemi, vzděláváním a dalšími politikami, včetně cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody;
j)  prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací splnění ambiciózních cílů ve stanoveném časovém rámci;
j)  prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací splnění ambiciózních cílů ve stanoveném časovém rámci;
k)  zapojení občanů a konečných uživatelů do procesů spolunavrhování a spoluvytváření;
k)  zapojení příslušných zúčastněných subjektů z oblasti výzkumu a inovací, včetně občanů, akademické obce, výzkumných organizací a průmyslu do procesů spolunavrhování a spoluvytváření;
l)  zlepšení komunikace ve vědě;
l)  zlepšení komunikace ve vědě;
m)  urychlení transformace průmyslu;
m)  řízení transformace průmyslu v EU s cílem uvolnit potenciál evropských strategických odvětví, jako jsou klíčové základní technologie;
n)  zlepšování dovedností pro inovace;
n)  zlepšování dovedností pomocí odborné přípravy a podporou kreativity pro výzkum a inovace;
o)  podnícení vytváření a růstu inovativních společností, zejména malých a středních podniků;
o)  podnícení vytváření a růstu inovativních společností, zejména začínajících podnikůmalých a středních podniků;
p)  zlepšení přístupu k rizikovému financování, zejména v případech, kdy trh neposkytuje životaschopné financování.
p)  zlepšení přístupu k rizikovému financování, mimo jiné prostřednictvím součinnosti s programem InvestEU zejména v případech, kdy trh neposkytuje životaschopné financování.
pa)  posílení začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a integraci genderového rozměru do výzkumu a inovací;
pb)  maximalizace vědeckého, technologického, společenského a ekonomického dopadu.
3.  V rámci cílů uvedených v odstavci 2 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění zvláštního programu. Může jít v řádně odůvodněných případech například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, jakož i na potřeby týkající se tvorby nových politik Unie.
3.  V rámci cílů uvedených v odstavci 2 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění zvláštního programu. Může jít v řádně odůvodněných případech například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, jakož i na potřeby týkající se tvorby nových politik Unie.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Článek 3
Článek 3
Článek 3
Struktura
Struktura
1.  V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast se zvláštní program skládá z těchto částí:
1.  V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast se zvláštní program skládá z těchto částí:
1)  Pilíř I „Otevřená věda“ obsahující tyto komponenty:
1)  Pilíř I „Vynikající a otevřená věda“ obsahující tyto komponenty:
a)  Evropskou radu pro výzkum popsanou v příloze I pilíři I oddíle 1;
a)  Evropskou radu pro výzkum popsanou v příloze I pilíři I oddíle 1;
b)  akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) popsané v příloze I pilíři I oddíle 2;
b)  akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) popsané v příloze I pilíři I oddíle 2;
c)  výzkumné infrastruktury popsané v příloze I pilíři I oddíle 3;
c)  výzkumné infrastruktury popsané v příloze I pilíři I oddíle 3;
2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ obsahující tyto komponenty:
2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“; včetně nástroje pro malé a střední podniky založeného na grantech s jedním příjemcem, jak je popsán v článku 43a nařízení a v příloze I zvláštního programu;
a)  klastr „Zdraví“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 1;
a)  klastr „Zdraví“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 1;
b)  klastr „Inkluzivní a bezpečná společnost“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 2;
b)  klastr „Inkluzivní a kreativní společnost“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 2;
ba)  klastr „Bezpečná společnost“;
c)  klastr „Digitální oblast a průmysl“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 3;
c)  klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 3;
d)  klastr „Klima, energetika a mobilita“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 4;
d)  klastr „Klima, energetika a mobilita“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 4;
e)  klastr „Potraviny a přírodní zdroje“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 5;
e)  klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemdědělství“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 5;
f)  nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC) popsané v příloze I pilíři II oddíle 6;
f)  nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC) popsané v příloze I pilíři II oddíle 6;
3)  Pilíř III „Otevřené inovace“ obsahující tyto komponenty:
3)  Pilíř III „Inovativní Evropa“ obsahující tyto komponenty:
a)  Evropskou radu pro inovace (ERI) popsanou v příloze I pilíři III oddíle 1;
a)  Evropskou radu pro inovace (ERI) popsanou v příloze I pilíři III oddíle 1; včetně evropských inovačních ekosystémů popsaných v příloze I pilíři III oddíle 2;
b)  evropské inovační ekosystémy popsané v příloze I pilíři III oddíle 2;
vypouští se
c)   Evropský inovační a technologický institut (EIT) popsaný v příloze I pilíři III oddíle 3;
b)   Evropský inovační a technologický institut (EIT) popsaný v příloze I pilíři III oddíle 3;
4)  Část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ obsahující tyto komponenty:
4)  Část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ obsahující tyto komponenty:
a)   sdílení excelence popsané v příloze I části „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ oddíle 1;
a)  šíření excelence a rozšiřování účasti popsané v příloze I části „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ oddíle 1;
b)  reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací popsané v příloze I části „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ oddíle 2;
b)  reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací popsané v příloze I části „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ oddíle 2;
2.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci částí uvedených v odstavci 1, jsou uvedeny v příloze I.
2.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci částí uvedených v odstavci 1, jsou uvedeny v příloze I.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Rozpočet
Rozpočet
1.  V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast činí finanční krytí pro provádění zvláštního programu na období 2021–2027 94 100 000 000 EUR v současných cenách.
1.  V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast činí finanční krytí pro provádění zvláštního programu na období 2021–2027 120 000 000 000 EUR v cenách roku 2018.
2.  Částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je rozdělena mezi šest komponent uvedených v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast. Použijí se ujednání čl. 9 odst. 3 až 8 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
2.  Částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je rozdělena mezi šest komponent uvedených v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast. Použijí se ujednání čl. 9 odst. 3 až 8 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Mise
Mise
1.  Pro každou misi může být zřízen výbor pro mise. Je složena z přibližně 15 osob na vysoké úrovni, včetně zástupců příslušných konečných uživatelů. Výbor pro mise poskytuje poradenství týkající se těchto záležitostí:
1.  Pro každou misi je zřízen výbor pro mise pro společné navrhování a řízení provádění. Je složen z 15 až 20 nezávislých osob na vysoké úrovni, včetně zástupců z oblasti výzkumu a inovací z různých odvětví a oborů, akademické obce, výzkumných a technologických organizací, průmyslových podniků všech velikostí, vnitrostátních a regionálních orgánů a organizací občanské společnosti. Členy výboru pro mise jmenuje Komise na základě nezávislého a transparentního postupu, včetně otevřené výzvy pro vyjádření zájmu. Výbor pro mise poskytuje poradenství týkající se těchto záležitostí:
a)  obsahu pracovních programů a jejich revize podle potřeb pro dosažení cílů mise, v příslušných případech ve společném návrhu se zúčastněnými stranami a veřejností;
a)  obsahu příslušných pracovních programů a jejich revize podle potřeb pro dosažení cílů mise;
b)  opatření na úpravu, nebo v příslušných případech ukončení, na základě posouzení provádění mise;
b)  opatření na úpravu, nebo v příslušných případech ukončení, na základě posouzení provádění mise;
c)  výběru odborných hodnotitelů, instruktáže odborných hodnotitelů a kritérií hodnocení a jejich vah;
c)  výběru odborných hodnotitelů, prevenci střetu zájmů odborných hodnotitelů, instruktáže odborných hodnotitelů a kritérií hodnocení a jejich vah, kromě standardních kritérií, konkrétně „excelence“; dopad; kvalita a efektivita provádění“.
d)  rámcových podmínek, které pomohou dosáhnout cílů mise;
d)  rámcových podmínek, které pomohou dosáhnout cílů mise v souladu s prioritami Unie;
e)  komunikace.
e)  komunikace.
ea)  jasných a měřitelných cílů a možných výsledků misí;
eb)  hodnocení sociálního dopadu a obchodního potenciálu mise;
2.  V pracovním programu uvedeném v článku 11 mohou být stanovena zvláštní ustanovení s cílem umožnit účinný a flexibilní portfoliový přístup.
2.  V pracovním programu uvedeném v článku 11 jsou stanovena zvláštní ustanovení s cílem umožnit účinný a flexibilní portfoliový přístup.
2a.  Obsah misí, podrobnosti jejich provádění, včetně rozsahu, ukazatelů, měřitelných cílů a milníků, odhadovaného rozpočtu a součinnosti s jinými fondy Unie a vazby na evropská partnerství jsou definovány ve strategických plánech výzkumu a inovací, jak je nastíněno v příloze I tohoto rozhodnutí.
2b.  Mise se provádějí prostřednictvím otevřených výzev v rámci pracovních programů příslušných klastrů, vyzývajících k předložení návrhů projektů, které přispívají k misi a které se nacházejí v jedné nebo několika z intervenčních oblastí klastrů.
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Článek 6
Článek 6
Článek 6
Evropská rada pro výzkum
Evropská rada pro výzkum
1.  Komise zřídí Evropskou radu pro výzkum („ERV“) pro provádění opatření v rámci pilíře I „Otevřená věda“, která se týkají ERV. Evropská rada pro výzkum je následníkem Evropské rady pro výzkum, která byla zřízena rozhodnutím C(2013) 18957.
1.  Komise zřídí Evropskou radu pro výzkum („ERV“) pro provádění opatření v rámci pilíře I „Vynikající a otevřená věda“, která se týkají ERV. Evropská rada pro výzkum je následníkem Evropské rady pro výzkum, která byla zřízena rozhodnutím C(2013) 18957.
2.  Evropská rada pro výzkum je složena z nezávislé vědecké rady podle článku 7 a specializované prováděcí struktury podle článku 8.
2.  Evropská rada pro výzkum je složena z nezávislé vědecké rady podle článku 7 a specializované prováděcí struktury podle článku 8.
3.  Evropská rada pro výzkum má předsedu, který je vybrán ze zkušených a mezinárodně uznávaných vědců.
3.  Evropská rada pro výzkum má předsedu, který je vybrán ze zkušených a mezinárodně uznávaných vědců.
Předsedu jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení za účasti nezávislého specializovaného vyhledávacího výboru, a to na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo. Přijímací řízení a vybraný kandidát musí být schváleni vědeckou radou.
Předsedu jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení za účasti nezávislého specializovaného vyhledávacího výboru, a to na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo. Přijímací řízení a vybraný kandidát musí být schváleni vědeckou radou.
Předseda předsedá vědecké radě, zajišťuje její vedení a kontakt se specializovanou prováděcí strukturou a zastupuje ji ve světě vědy.
Předseda předsedá vědecké radě, zajišťuje její vedení a kontakt se specializovanou prováděcí strukturou a zastupuje ji ve světě vědy.
4.  Evropská rada pro výzkum působí podle zásad vědecké excelence, samostatnosti, účinnosti, účelnosti, transparentnosti a odpovědnosti. Zajišťuje kontinuitu s akcemi Evropské rady pro výzkum prováděnými podle rozhodnutí …/ES.
4.  Evropská rada pro výzkum působí podle zásad vědecké excelence, samostatnosti, účinnosti, účelnosti, transparentnosti a odpovědnosti. Zajišťuje kontinuitu s akcemi Evropské rady pro výzkum prováděnými podle rozhodnutí …/ES.
5.  Činnosti Evropské rady pro výzkum podporují výzkum prováděný ve všech oblastech jednotlivými a nadnárodními týmy, které spolu soutěží na evropské úrovni.
5.  Činnosti Evropské rady pro výzkum podporují výzkum prováděný ve všech oblastech jednotlivými a nadnárodními týmy, které spolu soutěží na evropské úrovni. Podpora inovací, například prostřednictvím režimu ověřování koncepcí, by měla pokračovat s cílem podpořit rychlejší převádění nových objevů do komerčně nebo společensky hodnotných výrobků, procesů a služeb. S cílem přispět k tomuto záměru mohou být k ověření koncepce vybráni vynikající uchazeči programu ERV, kteří splnili prahové hodnoty, ale nemohli získat financování vzhledem k nedostatku zdrojů.
5a.  Pečeť excelence se uděluje účastníku programu ERV ověřování koncepce, pokud je návrh způsobilý, splnil příslušné prahové hodnoty a nemohl být financován.
6.  Komise zaručí samostatnost a bezúhonnost Evropské rady pro výzkum a zajistí řádné plnění úkolů jí svěřených.
6.  Komise zaručí samostatnost a bezúhonnost Evropské rady pro výzkum a zajistí řádné plnění úkolů jí svěřených.
Komise zaručí, aby provádění akcí Evropské rady pro výzkum bylo v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4 tohoto článku a rovněž s celkovou strategií Evropské rady pro výzkum podle čl. 7 odst. 2 písm. a) vypracovanou vědeckou radou.
Komise zaručí, aby provádění akcí Evropské rady pro výzkum bylo v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4 tohoto článku a rovněž s celkovou strategií Evropské rady pro výzkum podle čl. 7 odst. 2 písm. a) vypracovanou vědeckou radou.
__________________
__________________
7 Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 23.
7 Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 23.
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Vědecká rada Evropské rady pro výzkum
Vědecká rada Evropské rady pro výzkum
1.  Vědecká rada je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků obou pohlaví a různých věkových skupin s odpovídajícími odbornými znalostmi zajišťujícími rozmanitost výzkumných oblastí a jednajícími za svou osobu a nezávisle na cizích zájmech.
1.  Vědecká rada je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků s odpovídajícími odbornými znalostmi zajišťujícími rozmanitost výzkumných oblastí a jednajícími za svou osobu a nezávisle na cizích zájmech.
Členy vědecké rady jmenuje Komise na základě nezávislého a transparentního postupu pro jejich určení, na němž se dohodne s vědeckou radou, po konzultaci s vědeckou obcí a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě.
Členy vědecké rady jmenuje Komise na základě nezávislého a transparentního postupu pro jejich určení, na němž se dohodne s vědeckou radou, po konzultaci s vědeckou obcí a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě.
Jejich funkční období je omezeno na čtyři roky a může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady.
Jejich funkční období je omezeno na čtyři roky a může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady.
2.  Vědecká rada vypracuje:
2.  Vědecká rada vypracuje:
a)  celkovou strategii pro Evropskou radu pro výzkum;
a)  celkovou strategii pro Evropskou radu pro výzkum;
b)  pracovní program pro provádění činností Evropské rady pro výzkum;
b)  pracovní program pro provádění činností Evropské rady pro výzkum;
c)  metody a postupy pro vzájemná hodnocení a hodnocení návrhů, na jejichž základě budou určeny návrhy, jež budou financovány;
c)  metody a postupy pro vzájemná hodnocení a hodnocení návrhů, na jejichž základě budou určeny návrhy, jež budou financovány;
d)  své stanovisko k jakékoli záležitosti, která může z vědeckého hlediska rozšířit úspěchy a zvýšit dopad Evropské rady pro výzkum a kvalitu prováděného výzkumu;
d)  své stanovisko k jakékoli záležitosti, která může z vědeckého hlediska rozšířit úspěchy a zvýšit dopad Evropské rady pro výzkum a kvalitu prováděného výzkumu;
e)  kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů.
Komise se odchýlí od stanovisek vědecké rady podle prvního pododstavce písm. a), c), d) a e) pouze tehdy, pokud se domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise opatření s cílem zachovat kontinuitu provádění zvláštního programu a dosažení jeho cílů, objasní body, v nichž se odchyluje od stanovisek vědecké rady, a řádně je zdůvodní.
Komise zavede kodex chování, který bude mimo jiné řešit předcházení střetu zájmů a odchýlení se od stanovisek vědecké rady podle prvního pododstavce písm. a), c) a d) pouze tehdy, pokud se domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise opatření s cílem zachovat kontinuitu provádění zvláštního programu a dosažení jeho cílů, objasní body, v nichž se odchyluje od stanovisek vědecké rady, a řádně je zdůvodní.
3.  Vědecká rada jedná podle mandátu uvedeného v pilíři I přílohy I oddíle 1.
3.  Vědecká rada jedná podle mandátu uvedeného v pilíři I přílohy I oddíle 1.
4.  Vědecká rada jedná výlučně v zájmu dosažení cílů ERV podle zásad stanovených v článku 6. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a s nejvyšší možnou transparentností.
4.  Vědecká rada jedná výlučně v zájmu dosažení cílů ERV podle zásad stanovených v článku 6. Jedná naprosto nezávisle, bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a s nejvyšší možnou transparentností a otevřeností maximalizuje příspěvek ERV k dosažení cílů politiky EU v oblasti výzkumu a inovací a zejména cílů programu Horizont Evropa.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Článek 9
Článek 9
Článek 9
Evropská rada pro inovace
Evropská rada pro inovace
1.  Komise zřídí Evropskou radu pro inovace („ERI“) pro provádění opatření v rámci pilíře III „Otevřené inovace“, která se týkají ERI. ERI působí podle těchto zásad: zaměření na průlomové a přelomové inovace, samostatnost, schopnost přijmout riziko, účinnost, účelnost, transparentnost a odpovědnost.
1.  Komise zřídí Evropskou radu pro inovace (ERI) v souladu s článkem 7a) nařízení.
1a.  ERI bude zabudována do dvou nástrojů, Pathfinder a Accelerator, jak je popsáno v příloze I tohoto rozhodnutí. Nástroje ERI se budou nepřetržitě hodnotit s cílem systémově podporovat inovaci.
1b.  V případě potřeby budou cíle a kroky ERI propojeny s jinými částmi programu i s jinými fondy členských států a Unie, zejména EIT a InvestEU.
2.  Součástí ERI je výbor na vysoké úrovni („výbor ERI“) uvedený v článku 10 .
2.  Součástí ERI je výbor na vysoké úrovni („výbor ERI“) uvedený v článku 10 .
3.  Komise zajistí, aby provádění ERI bylo:
3.  Komise zajistí, aby provádění ERI bylo:
a)  v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku s náležitým zohledněním stanoviska výboru ERI k celkové strategii pro ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a
a)  v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku s náležitým zohledněním stanoviska výboru ERI k celkové strategii pro ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a
b)  nevedlo k narušení hospodářské soutěže v rozporu se společným zájmem.
b)  nevedlo k narušení hospodářské soutěže v rozporu se společným zájmem.
4.  Pro účely řízení kombinovaného financování ERI použije Komise nepřímé řízení, nebo v případech, kdy to není možné, může zřídit zvláštní účelovou jednotku. Komise se bude snažit zajistit účast dalších veřejných a soukromých investorů. Tam, kde to není v počáteční fázi možné, bude zvláštní účelová jednotka strukturována takovým způsobem, aby mohla přilákat další veřejné nebo soukromé investory pro zvýšení pákového efektu příspěvku Unie.
4.  Pro účely řízení kombinovaného financování ERI použije Komise nepřímé řízení, nebo v případech, kdy to není možné, může zřídit zvláštní účelovou jednotku. Komise se bude snažit zajistit účast dalších veřejných a soukromých investorů. Tam, kde to není v počáteční fázi možné, bude zvláštní účelová jednotka strukturována takovým způsobem, aby mohla přilákat další veřejné nebo soukromé investory pro zvýšení pákového efektu příspěvku Unie.
4a.  Komise zajistí spolupráci mezi ERI a EIT, zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Článek 10
Článek 10
Článek 10
Výbor ERI
Výbor ERI
1.  Výbor ERI poskytuje Komisi poradenství týkající se těchto záležitostí:
1.  Výbor ERI poskytuje Komisi poradenství týkající se těchto záležitostí:
a)  celkové strategie pro komponentu ERI v rámci pilíře III „Otevřené inovace“;
a)  celkové strategie pro komponentu ERI v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“;
b)  pracovního programu pro provádění akcí ERI;
b)  pracovního programu pro provádění akcí ERI;
c)  kritérií pro hodnocení inovativnosti a rizikového profilu návrhů a vhodné rovnováhy mezi granty, vlastním kapitálem a jinými formami financování pro nástroj Accelerator ERI;
c)  kritérií pro hodnocení inovativnosti a rizikového profilu návrhů a vhodné rovnováhy mezi granty, vlastním kapitálem a jinými formami financování pro nástroj Accelerator ERI;
d)  identifikace strategického portfoloia projektů;
d)  identifikace strategického portfoloia projektů;
e)  profilu správců programů.
e)  profilu správců programů.
ea)  systematického a trvalého procesu vyhodnocování kroků ERI;
2.  Výbor ERI může na vyžádání poskytnout Komisi doporučení týkající se těchto záležitostí:
2.  Výbor ERI může na vyžádání, popřípadě v koordinaci s řídicím výborem EIT, poskytnout Komisi doporučení týkající se těchto záležitostí:
a)  jakékoli záležitosti, která z pohledu inovací může zlepšit a podpořit inovační ekosystémy v celé Evropě, dosažení a dopad cílů komponenty ERI a kapacitu inovativních společností představit svá řešení;
a)  jakékoli záležitosti, která z pohledu inovací může zlepšit a podpořit inovační ekosystémy v celé Evropě, dosažení a dopad cílů komponenty ERI a kapacitu inovativních společností představit svá řešení;
b)  ve spolupráci s příslušnými útvary Komise identifikace případných regulatorních překážek, s kterými se potýkají podnikatelé, zejména ti, kterým byla udělena podpora v rámci komponenty ERI;
b)  ve spolupráci s příslušnými útvary Komise a EIT identifikace případných regulatorních překážek, s kterými se potýkají podnikatelé, zejména ti, kterým byla udělena podpora v rámci komponenty ERI;
c)  trendů u nově vznikajících technologií z portfolia ERI, aby bylo informováno plánování v jiných částech zvláštního programu;
c)  trendů u nově vznikajících technologií z portfolia ERI, aby bylo informováno plánování v jiných částech zvláštního programu;
d)  identifikace specifických problémů, u kterých je zapotřebí doporučení výboru ERI.
d)  identifikace specifických problémů, u kterých je zapotřebí doporučení výboru ERI.
Výbor ERI jedná v zájmu dosažení cílů komponenty ERI. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a transparentně.
Výbor ERI jedná v zájmu dosažení cílů ERI s přihlédnutím k průmyslové strategii EU, její konkurenceschopnosti a ke globálním výzvám. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně, transparentně a otevřeně a brání narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.
Výbor ERI jedná podle mandátu uvedeného v pilíři III přílohy I oddíle 1.
Výbor ERI jedná podle mandátu uvedeného v pilíři III přílohy I oddíle 1.
3.  Výbor ERI je složen z 15 až 20 osob na vysoké úrovni z různých částí evropského inovačního ekosystému, včetně podnikatelů, zástupců vedení společností, investorů výzkumných pracovníků. Přispívá k informačním aktivitám, přičemž členové výboru ERI usilují o zvýšení prestiže značky ERI.
3.  Výbor ERI je složen z 15 až 20 nezávislých osob na vysoké úrovni z různých částí evropského výzkumného a inovačního ekosystému, včetně podnikatelů ze společností všech velikostí, ekonomů, investorů, výzkumných pracovníků a akademických odborníků v oboru politiky inovací. Přispívá k informačním aktivitám, přičemž členové výboru ERI usilují o zvýšení prestiže značky ERI.
Členové výboru ERI jsou jmenováni Komisí na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů, nebo k vyjádření zájmu, nebo obojího podle toho, co Komise považuje za vhodnější, a s přihlédnutím k potřebě vyváženosti mezi odbornými znalostmi, pohlavími, věkovými skupinami a geografickým rozložením.
Členové výboru ERI jsou jmenováni Komisí na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů, nebo k vyjádření zájmu, nebo obojího podle toho, co Komise považuje za vhodnější, a s přihlédnutím k potřebě vyváženosti mezi odbornými znalostmi, pohlavími, věkovými skupinami a geografickým rozložením.
Jejich funkční období je omezeno na dva roky a může být dvakrát prodlouženo na základě etapového systému jmenování (členové jsou jmenováni každé dva roky).
Jejich funkční období je omezeno na tři roky a může být jednou prodlouženo na základě etapového systému jmenování (polovina členů se obmění každé dva roky)
4.  Výbor ERI má předsedu, kterého jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení. Předseda musí být vysoce postavený veřejný činitel s vazbami na oblast inovací.
4.  Výbor ERI má předsedu, kterého jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení. Předseda musí být vysoce postavený činitel s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti výzkumu a inovací.
Předseda je jmenován na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo.
Předseda je jmenován na funkční období omezené na tři roky, které může být jednou prodlouženo.
Předseda předsedá výboru ERI, připravuje jeho zasedání, přiděluje úkoly členům a může zřizovat specializované podskupiny, zejména k identifikaci nových technologických trendů z portfolia ERI. Předseda propaguje ERI, působí jako partner v dialogu při jednání s Komisí a reprezentuje ERI ve světě inovací. Komise může předsedovi při výkonu jeho povinností poskytovat administrativní podporu.
Předseda předsedá výboru ERI, připravuje jeho zasedání, přiděluje úkoly členům a může zřizovat specializované podskupiny, zejména k identifikaci nových technologických trendů z portfolia ERI. Předseda propaguje ERI, její úlohu při dosahování cílů programu a cílů EU v oblasti výzkumu a inovací, působí jako partner v dialogu při jednání s Komisí a reprezentuje ERI ve světě výzkumu a inovací. Komise předsedovi při výkonu jeho povinností poskytuje administrativní podporu.
5.  Komise zpracuje kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů. Předpokládá se, že členové výboru ERI při nástupu do funkce kodex chování přijmou.
5.  Komise zpracuje kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů. Členové výboru ERI musí při nástupu do funkce kodex chování přijmout.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Článek 11
Článek 11
Článek 11
Pracovní programy
Strategické plánování a pracovní programy
-1.  Provádění zvláštního programu se opírá o zvláštní plány výzkumu a inovací, které se zpracovávají každé dva roky, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6 nařízení a podle transparentního, inkluzivního a strategického víceletého postupu plánování činností v oblasti výzkumu a inovací, zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Povinné mnohostranné konzultace s vnitrostátními orgány, Evropským parlamentem a zástupci zúčastněných subjektů z oblasti výzkumu, vývoje a inovací, včetně občanské společnosti, o prioritách a vhodných typech opatření a forem provádění, včetně misí a evropských partnerství, zajistí nezbytné interdisciplinární a meziodvětvové perspektivy a sladění s dalšími příslušnými existujícími iniciativami na úrovni Unie, na vnitrostátní a regionální úrovni. To přispěje k využití dalšího soukromého a veřejného financování, což posílí evropský výzkumný prostor, jak je uvedeno v příloze I tohoto rozhodnutí.
1.  Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Ty se připravují po procesu strategického plánování popsaném v příloze I tohoto rozhodnutí.
1.  Podle strategického plánu výzkumu a inovací se program provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.
Pracovní programy v příslušných případech stanoví celkovou částku vyčleněnou pro operace kombinování zdrojů.
Pracovní programy v příslušných případech stanoví celkovou částku vyčleněnou pro operace kombinování zdrojů.
2.  Komise přijme samostatné pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů pro provádění akcí v rámci následujících komponent dle čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí:
2.  Komise přijme samostatné pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů pro provádění akcí v rámci následujících komponent dle čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí:
a)  ERV, kde pracovní program stanoví vědecká rada podle čl. 7 odst. 2 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 3. Komise se od pracovního programu stanoveného vědeckou radou odchýlí pouze tehdy, pokud se domnívá, že tento pracovní program není v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise pracovní program prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4. Toto opatření Komise řádně zdůvodní;
a)  ERV, kde pracovní program stanoví vědecká rada podle čl. 7 odst. 2 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 3. Komise se od pracovního programu stanoveného vědeckou radou odchýlí pouze tehdy, pokud se domnívá, že tento pracovní program není v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise pracovní program prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4. Toto opatření Komise řádně zdůvodní;
b)  všech klastrů v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, MSCA, výzkumných infrastruktur, podpory inovačních ekosystémů, sdílení excelence a reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, v souladu s přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4;
b)  všech klastrů v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, MSCA, výzkumných infrastruktur, podpory evropských inovačních ekosystémů, šíření excelence a rozšiřování účasti, reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, v souladu s přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4;
c)  ERI, kde se pracovní program připraví na základě doporučení výboru ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 4.
c)  ERI, kde se pracovní program připraví na základě doporučení výboru ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 4.
d)  JRC, kde víceletý pracovní program přihlíží ke stanovisku správní rady Společného výzkumného střediska uvedené v rozhodnutí 96/282/Euratom.
d)  JRC, kde víceletý pracovní program přihlíží ke stanovisku správní rady Společného výzkumného střediska uvedené v rozhodnutí 96/282/Euratom.
3.  Kromě požadavku uvedeného v článku 110 finančního nařízení pracovní programy uvedené v odstavci 2 tohoto článku v příslušných případech obsahují:
3.  Kromě požadavku uvedeného v článku 110 finančního nařízení pracovní programy uvedené v odstavci 2 tohoto článku v příslušných případech obsahují:
a)  uvedení částky přidělené na každou akci a misi a orientační harmonogram provedení;
a)  uvedení částky a rozpočtový podíl ve vztahu k programu přidělený na každou akci, misi a evropské partnerství a orientační harmonogram provedení;
b)  u grantů priority, kritéria pro výběr a udělení a relativní váhu jednotlivých hodnotících kritérií a maximální míru financování celkových způsobilých nákladů;
b)  u grantů priority, kritéria pro výběr a udělení a relativní váhu jednotlivých hodnotících kritérií a maximální míru financování celkových způsobilých nákladů;
c)  částku přidělenou na kombinované financování v souladu s články 41 až 43 nařízení (EU) …/… o rámcovém ucelenější a pravidlech pro účast;
c)  částku přidělenou na kombinované financování v souladu s články 41 až 43 nařízení (EU) …/… o rámcovém ucelenější a pravidlech pro účast;
d)  veškeré další povinnosti příjemců v souladu s články 35 a 37 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
d)  veškeré další povinnosti příjemců v souladu s články 35 a 37 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Článek 12 a (nový)
Článek 12a
Řídící výbor pro otázky zdraví
1.  Komise zřídí řídící výbor pro zdraví pro provádění opatření v rámci pilíře II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu", která se týkají oblasti „Zdraví“.
2.  Řídící výbor pro zdraví je složen z 15 až 20 vysoce postavených osob z různých oborů a činností v oblasti výzkumu, inovací, veřejného zdraví a dobrých životních podmínek obyvatel.
3.  Řídící výbor pro zdraví se zaměřuje na tyto zásady: koordinace a součinnost mezi unijními a vnitrostátními zdravotními programy a také mezi klastrem „Zdraví“ a dalšími součástmi programu Horizont Evropa, včetně misí a partnerství. Výbor podporuje zapojení pacientů a společnosti poskytováním vědeckého poradenství a doporučení. Opatření by měla prosazovat hodnotově orientovaný zdravotnický výzkum a lepší zdravotní řešení a snížit nerovnosti v oblasti zdraví.
4.  Řídící výbor pro otázky zdraví přispěje ke:
a)  strategii pro klastr „Zdraví“;
b)  plánu řízení koordinace a spolupráce mezi zdravotnickými programy, souvisejícími pilíři, jako jsou ERI, ERV, jakož i v rámci strategických partnerství a strukturálních fondů EU. Tento plán zajistí větší zviditelnění a koordinaci stávajících finančních mechanismů přidělených na výzkum ve zdravotnictví, řídí koordinaci a spolupráci a vytvoří pracovní programy a mise týkající se zdraví;
c)  metodám a postupům pro navrhování, výběr a realizaci misí v oblasti zdraví,
d)  zajišťuje účast občanů a zapojení do rozhodovacího procesu „zdola nahoru“,
e)  podporuje udržitelnost strategií a mechanismů financování umožňujících dlouhodobé projekty a ambiciózní mise;
f)  zajišťuje plodnou nadnárodní spolupráci v oblasti výzkumu, která maximalizuje evropský potenciál a přenáší výsledky do zdravotnických systémů;
g)  posiluje uplatnění mnohooborového výzkumu mezi oblastmi nemocí, v nichž existují společné prvky, a tím omezuje zdvojování činnosti a izolovaný výzkum;
h)  zvyšuje viditelnost programu Horizont Evropa a jeho přínos pro občany EU, řeší roztříštěnost odpovědnosti za vědu a výzkum v rámci řídících orgánů EU, zjednodušuje stávající mechanismy financování.
5.  Řídící výbor pro zdraví poskytuje komplexní výzkumnou strategii a řízení při přípravě pracovních programů a misí souvisejících se zdravím jako doplnění specializovaného Výboru pro mise.
6.  Řídící výbor pro otázky zdraví je vědecky orientovanou nezávislou skupinou zúčastněných stran, která je složena ze subjektů působících v biolékařském výzkumu a inovacích a dalších relevantních odvětvích výzkumu a průmyslu, s výrazným zapojením zástupců pacientů a občanů.
7.  Členové řídícího výboru pro otázky zdraví jsou jmenováni Komisí na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů, nebo k vyjádření zájmu, nebo obojího podle toho, co je vhodnější, a s přihlédnutím k potřebě vyváženosti mezi odbornými znalostmi, pohlavími, věkovými skupinami a geografickým rozložením. Jejich funkční období je omezeno na dva roky a může být dvakrát prodlouženo na základě etapového systému jmenování (členové jsou jmenováni každé dva roky).
8.  Řídící výbor pro zdraví má předsedu, kterého jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení. Předsedou je vysoce postavený veřejný činitel s vazbami na výzkum v oblasti zdraví.
9.  Činnosti a výsledek výboru budou přezkoumány a informace o nich bude obsažena v průběžném hodnocení programu, kde budou určena opatření za účelem prodloužení, uzpůsobení nebo ukončení činnosti skupiny v závislosti na přezkumu.
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Činnosti programu
ČINNOSTI PROGRAMU
ČINNOSTI PROGRAMU
Při provádění programu se použijí následující činnosti.
Při provádění programu se použijí následující činnosti.
Strategické plánování
Strategické plánování
Integrované plnění programových cílů programu Horizont Evropa bude zajištěno prostřednictvím víceletého strategického plánování. Díky tomuto plánování se pozornost zaměří na celkový dopad programu a soudržnost jeho jednotlivých pilířů, jakož i na součinnost s ostatními programy EU a na podporu poskytovanou dalším politikám EU nebo z těchto politik získanou.
Provádění programu Horizont Evropa se řídí inkluzivním a transparentním postupem strategického plánování výzkumných a inovačních činností financovaných z programu. Proces strategického plánování je určen k plnění programových cílů programu Horizont Evropa pomocí stanovení priorit financování. Pozornost se zaměří na dopad programu a soudržnost jeho jednotlivých pilířů, jakož i na součinnost s ostatními programy EU a na podporu poskytovanou dalším politikám EU.
Proces strategického plánování a přijímání strategického plánu výzkumu a inovací prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci zvýší pochopení a pocit zodpovědnosti širší veřejnosti za cíl programu a umožní spolutvůrcům právních předpisů, zúčastněným stranám a členským státům, aby byli plně informováni o zamýšlených iniciativách. Proces strategického plánování pomůže rozvíjet a provádět politiku v příslušných dotčených oblastech na úrovni EU, jakož i doplňující politiky v členských státech, a zároveň zajistí, aby program Horizont Evropa s odpovídajícími zdroji odrážel a podporoval hlavní cíle evropské politiky. Umožní zjednodušení prostředí pro financování, vyloučí zdvojování činností a překryvy mezi možnostmi financování, přičemž využije další soukromé a veřejné financování a podpoří rychlejší šíření a využívání výsledků výzkumu a inovací.
Systematický přístup k výzkumu a inovacím napříč obory, odvětvími a oblastmi politiky umožní řešit společenské a ekonomické výzvy a vytvářet znalosti, případně povede ke vzniku nových konkurenceschopných a udržitelných podniků a průmyslových odvětví a sociálních a technických inovací, podpoří hospodářskou soutěž, podnítí soukromé investice a zachová rovné podmínky na vnitřním trhu.
Strategické plánování podpoří intenzivní zapojení občanů a organizací občanské společnosti ve všech fázích výzkumu a inovací, společnou tvorbu znalostí a účinné prosazování rovnosti žen a mužů včetně začlenění genderového rozměru do obsahu výzkumu a inovací a zajistí a podpoří dodržování nejvyšších norem v oblasti etiky a integrity.
Proces strategického plánování podpoří intenzivní zapojení občanů a organizací občanské společnosti ve výzkumu a inovacích, společnou tvorbu znalostí a účinné prosazování rovnosti žen a mužů včetně začlenění genderového rozměru do výzkumu a inovací a podpoří dodržování nejvyšších norem v oblasti etiky a integrity.
Bude zahrnovat rozsáhlé konzultace a dialogy s členskými státy, v příslušných případech s Evropským parlamentem a s různými zúčastněnými stranami o prioritách včetně misí v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ a o vhodných typech akcí, které by se měly použít, zejména evropských partnerstvích.
V reakci na tyto cíle Komise zahájí otevřenou konzultační fázi s členskými státy, s Evropským parlamentem a s různými zúčastněnými stranami, mimo jiné včetně vědecké obce, výzkumných a technických organizací, průmyslu a organizací občanské společnosti. Konzultace pokryje strategické priority programu včetně misí v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a o vhodných typech nástrojů, které by se měly použít, zejména evropských partnerstvích. Výsledky konzultace budou zveřejněny na speciální internetové stránce, která by měla také uvádět podrobnosti o obsahu a procesu, které definují strategické plánování.
Pokud jde o evropská partnerství, strategický plán výzkumu a inovací nastíní a uvede důvody pro vytvoření, sloučení a ukončování evropských partnerství. Pro pokračování po roce 2020 by se měly zvážit uznané společné technologické iniciativy a smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru vzhledem k jejich přidané hodnotě, s níž přinášejí společenský a hospodářský dopad, využívají soukromé investice a přispívají k součinnosti fondů
Stávající a potenciální nová znalostní a inovační společenství budou popsána v legislativním návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o agendě strategických inovací EIT, v souladu se strategickým plánem výzkumu a inovací. Vytváření nových znalostních a inovačních společenství by však mělo podléhat dostatečnému financování, které by umožnilo stávajícím znalostním a inovačním společenstvím rozvíjet ekosystémy, budovat partnerství a účinně sledovat a provádět své ambiciózní cíle.
Z programu budou nadále podporovány „Stěžejní iniciativy FET“ podporované z programu Horizont 2020. Jelikož se značně podobají misím, další „stěžejní iniciativy FET“ mohou být podporovány z tohoto rámcového programu jako mise zaměřené na budoucí a vznikající technologie. Mise by měly posílit aspekty spolupráce programu a doplnit stávající evropská partnerství, která by mohla působit jako podpůrné pilíře pro zavádění misí. Součástí misí budou technologické a společenské prvky a budou také definovány v úzké spolupráci s příslušnými GŘ. Postup strategického plánování určí mise podle článku 7 nařízení a článku 5 tohoto rozhodnutí.
Na základě těchto rozsáhlých konzultací budou v rámci strategického plánování určeny společné cíle a společné oblasti činností, například oblasti partnerství (navrhovaný právní základ stanoví pouze nástroje a kritéria, jimiž se bude řídit jejich použití) a oblasti misí.
Strategické plánování pomůže rozvíjet a provádět politiku v relevantních dotčených oblastech na úrovni EU, jakož i doplňující politiky a politické přístupy v členských státech. V procesu strategického plánování se zohlední politické priority EU, aby se zvýšil příspěvek výzkumu a inovací k uskutečňování politiky. Rovněž se vezmou v úvahu prognostické činnosti, studie a další vědecké důkazy a zohlední se stávající relevantní iniciativy na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.
Strategické plánování bude podporovat součinnost mezi programem Horizont Evropa a jinými programy Unie, včetně programu Euratom, čímž se stane referenčním bodem pro výzkum a inovace ve všech souvisejících programech v rámci celého rozpočtu i nefinančních nástrojů EU. Tím se také podpoří rychlejší šíření a využívání výsledků výzkumu a inovací a předejde se zdvojování úsilí a překrývání mezi možnostmi financování. Strategické plánování poskytne rámec pro propojení akcí přímého výzkumu Společného výzkumného střediska a jiných činností podporovaných z programu, včetně využívání výsledků na podporu politiky.
Strategické plánování zjistí existující propojení mezi programem Horizont Evropa a dalšími programy Unie a nabídne možnosti součinnosti mezi fondy EU, regionálními a vnitrostátními fondy. Aby přispěl k plnění politických priorit a cílů EU, stane se program Horizont Evropa referenčním bodem pro výzkum a inovace ve všech souvisejících programech v rámci celého rozpočtu EU. Poskytne také rámec pro propojení akcí přímého výzkumu Společného výzkumného střediska a jiných činností podporovaných z programu, včetně využívání výsledků na podporu politiky.
Strategický plán stanoví víceletou strategii pro splnění obsahu pracovního programu (jak stanoví článek 11), ale zároveň ponechá dostatečnou flexibilitu, aby bylo možné rychle reagovat na nečekané příležitosti a krize. Jelikož program Horizont Evropa je sedmiletým programem, mohou se hospodářské, společenské a politické souvislosti, v jejichž rámci bude působit, během doby jeho trvání podstatně změnit. Program Horizont Evropa musí být schopen se těmto změnám rychle přizpůsobit. Bude proto existovat možnost v řádně odůvodněných případech zahrnout podporu pro činnosti nad rámec níže uvedených popisů za účelem zohlednění významného vývoje, nepředvídaných událostí, politických potřeb nebo krizových situací, například v reakci na vážné zdravotní hrozby způsobené kupříkladu epidemiemi.
Při provádění programu Horizont Evropa bude zvláštní pozornost věnována zajištění vyváženého a širokého přístupu k výzkumu a inovacím, což se neomezuje pouze na vývoj nových výrobních postupů a služeb na základě vědeckých a technických znalostí a průlomových objevů, nýbrž zahrnuje rovněž využívání stávajících technologií v nových aplikacích, soustavné zlepšování a netechnologické a sociální inovace. Systematický přístup k výzkumu a inovacím napříč disciplínami, odvětvími a politikami umožní řešit vytyčené výzvy a povede ke vzniku nových konkurenceschopných podniků a průmyslových odvětví, podpoří hospodářskou soutěž, podnítí soukromé investice a zachovává rovné podmínky na vnitřním trhu.
V případě pilířů „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ a „Otevřené inovace“ budou výzkum a inovace doplňovat činnosti, které se uskutečňují blízko konečných uživatelů a trhu, jako jsou demonstrace, pilotní projekty nebo ověření koncepce, avšak s vyloučením komercializačních činností překračujících fázi výzkumu a inovací. To bude zahrnovat také podporu činností na straně poptávky, které pomáhají urychlit zavádění a šíření široké škály inovací. Důraz bude kladen na nepreskriptivní výzvy k předkládání návrhů.
V pilíři „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, který staví na zkušenostech z programu Horizont 2020, budou do všech klastrů, včetně specifických a specializovaných činností, plně začleněny společenské a humanitní vědy. Podobně budou činnosti zahrnující mořský a námořní výzkum a inovace prováděny strategickým a integrovaným způsobem v souladu s integrovanou námořní politikou, společnou rybářskou politikou a mezinárodními závazky EU.
Z tohoto programu budou nadále podporovány „Stěžejní iniciativy FET“ podporované z programu Horizont 2020. Jelikož se značně podobají misím, budou další případné „stěžejní iniciativy FET“ podporovány z tohoto rámcového programu jako mise zaměřené na budoucí a vznikající technologie.
Dialogy na téma vědeckotechnické spolupráce s mezinárodními partnery EU a politické dialogy s hlavními světovými regiony významně přispějí k systematickému vyhledávání příležitostí pro spolupráci, což v kombinaci s rozlišováním podle jednotlivých zemí a regionů podpoří stanovování priorit.
Evropský inovační a technologický institut (EIT) se svým zaměřením na inovační ekosystémy přirozeně zapadá do pilíře Otevřené inovace programu Horizont Evropa, avšak plánování znalostních a inovačních společenství EIT bude prostřednictvím procesu strategického plánování sladěno s pilířem „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“.
Urychlení výzkumu a inovací
Program Horizont Evropa poskytne příjemcům možnost ucházet se o financování rychleji v případech stanovených v pracovním programu všech klastrů, ERI a „šíření excelence“, při pokrytí výzkumných a inovačních činností. Na základě úspěchu stávajícího nástroje „Rychlá cesta k inovacím“ v programu Horizont 2020 bude mít tento přístup logiku řízení zdola nahoru na základě nepřetržitě otevřených výzev a doby na udělení grantu nepřesahující šest měsíců. V části „šíření excelence“ bude tento přístup podporovat méně rozvinuté země EU v rychlejším a zdola nahoru řízeném přístupu k finančním prostředkům. Tato modalita se uplatní na nejméně 15 % rozpočtu programu.
Šíření výsledků a komunikace
Šíření výsledků a komunikace
Program Horizont Evropa poskytne specializovanou podporu, pokud jde o otevřený přístup k vědeckým publikacím, archivům znalostí a jiným zdrojům dat. Budou podporovány akce na šíření výsledků a znalostí, též prostřednictvím spolupráce s jinými programy EU, včetně vytváření klastrů a balíčků výsledků a dat v jazycích a formátech pro cílové skupiny a sítě pro občany, průmysl, orgány veřejné správy, akademickou obec, organizace občanské společnosti a tvůrce politik. Pro tyto účely může program Horizont Evropa využívat pokročilé technologie a analytické nástroje.
Program Horizont Evropa poskytne specializovanou podporu, pokud jde o otevřený přístup k vědeckým publikacím, archivům znalostí a jiným zdrojům dat. Budou podporovány akce na šíření výsledků a znalostí, též prostřednictvím spolupráce s jinými programy EU, včetně vytváření klastrů a balíčků výsledků a dat v jazycích a formátech pro cílové skupiny a sítě pro občany, průmysl, orgány veřejné správy, vědeckou obec, organizace občanské společnosti a tvůrce politik. Pro tyto účely může program Horizont Evropa využívat pokročilé technologie a analytické nástroje.
Bude zajištěna vhodná podpora mechanismů pro sdělování programu potenciálním uchazečům (např. národních kontaktních míst).
Bude zajištěna vhodná podpora mechanismů pro sdělování programu potenciálním uchazečům (např. národních kontaktních míst).
Komise bude také v souvislosti s programem Horizont Evropa provádět informační a komunikační činnosti na propagaci toho, že výsledky byly získány za přispění financování z EU. Snahou bude také zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti výzkumu a inovací a širším dopadu a významu výzkumu a inovací financovaných z EU, např. prostřednictvím publikací, mediálních vztahů, akcí, archivů znalostí, databází, vícekanálových platforem, webových stránek nebo cíleného používání sociálních médií. Program Horizont Evropa bude také poskytovat příjemcům podporu k tomu, aby komunikovali o své práci a jejích dopadech na společnost jako celek.
Komise bude také v souvislosti s programem Horizont Evropa provádět informační a komunikační činnosti na propagaci toho, že výsledky byly získány za přispění financování z EU. Snahou bude také zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti výzkumu a inovací a širším dopadu a významu výzkumu a inovací financovaných z EU, např. prostřednictvím publikací, mediálních vztahů, akcí, archivů znalostí, databází, vícekanálových platforem, webových stránek nebo cíleného používání sociálních médií. Program Horizont Evropa bude také poskytovat příjemcům podporu k tomu, aby komunikovali o své práci a jejích dopadech na společnost jako celek.
Využívání výsledků a uvádění na trh
Využívání výsledků a uvádění na trh
Komise zavede komplexní opatření k využívání výsledků programu Horizont Evropa a získaných znalostí. Tím se urychlí využívání výsledků směrem k uvádění na trh a posílí dopad programu.
Komise zavede komplexní opatření k využívání výsledků programu Horizont Evropa a získaných znalostí, která zahrnou také podporu standardizace. Tím se urychlí využívání výsledků směrem k uvádění na trh a posílí dopad programu.
Komise bude systematicky zjišťovat a zaznamenávat výsledky výzkumných a inovačních činností v rámci programu a nediskriminačním způsobem přenášet nebo šířit tyto výsledky a získané znalosti do výrobních odvětví a podniků všech velikostí, do veřejné správy, akademické sféry, organizací občanské společnosti a mezi tvůrce politik s cílem maximalizovat evropskou přidanou hodnotu programu.
Komise bude systematicky zjišťovat a zaznamenávat výsledky výzkumných a inovačních činností v rámci programu a nediskriminačním způsobem přenášet nebo šířit tyto výsledky a získané znalosti do výrobních odvětví a podniků všech velikostí, do veřejné správy, vědecké obce, organizací občanské společnosti a mezi tvůrce politik s cílem maximalizovat evropskou přidanou hodnotu programu. Bude zaveden specifický postup monitorování pro novou Evropskou radu pro inovace (ERI).
Mezinárodní spolupráce
Mezinárodní spolupráce
Většího dopadu bude dosaženo díky sladění akcí s ostatními národy a regiony na světě v rámci mezinárodní spolupráce bezprecedentního měřítka. Vzhledem k oboustrannému prospěchu bude nedílnou součástí inciativ na podporu akcí EU zaměřených na udržitelnost, posílení excelence v oblasti výzkumu a inovací a konkurenceschopnost také výzva partnerům z celého světa, aby se k úsilí EU připojili.
Většího dopadu bude dosaženo díky sladění akcí s ostatními národy a regiony na světě v rámci mezinárodní spolupráce bezprecedentního měřítka. Vzhledem k oboustrannému prospěchu bude nedílnou součástí inciativ na podporu akcí EU zaměřených na udržitelnost, posílení excelence v oblasti výzkumu a inovací a konkurenceschopnost také výzva partnerům z celého světa, včetně vědecké obce, průmyslu, organizací občanské společnosti, vlád a nevládních organizací, aby se k úsilí EU připojili. Přenos znalostí, sdílení kapacit a infrastruktury mezi partnery na mezinárodní úrovni bude stimulovat sdílené přístupy a předpisy, které přinesou všem stranám součinný obchod.
Mezinárodní společné akce zajistí účinné řešení globálních společenských výzev a dosažení cílů udržitelného rozvoje, přístup k nejlepším světovým talentům, odborným znalostem a zdrojům a k širší nabídce inovativních řešení a poptávce po nich.
Mezinárodní společné akce zajistí účinné řešení globálních společenských výzev a dosažení cílů udržitelného rozvoje, přístup k nejlepším světovým talentům, odborným znalostem a zdrojům a k širší nabídce inovativních řešení a poptávce po nich. Mezinárodní spolupráce a součinnost bude navržena na základě společných cílů. Evropským výzkumným pracovníkům to usnadní spolupráci s nejlepšími výzkumnými pracovníky v jejich oboru.
Pracovní metody pro hodnocení
Pracovní metody pro hodnocení
Základem pro zapojení všech zúčastněných stran, komunit a zájmů do programu a předpokladem pro udržení excelence a relevance financovaných činností je využití kvalitních a nezávislých odborných znalostí v procesu hodnocení.
Základem pro zapojení všech zúčastněných stran, komunit a zájmů do programu a předpokladem pro udržení excelence a relevance financovaných činností je využití kvalitních a nezávislých odborných znalostí v procesu hodnocení.
Komise nebo financující subjekt zajistí nestrannost procesu a vyloučení střetů zájmů podle článku 61 finančního nařízení.
Komise nebo financující subjekt zajistí nestrannost procesu a vyloučení střetů zájmů podle článku 61 finančního nařízení.
Výjimečně, odůvodňuje-li to požadavek týkající se jmenování nejlepších dostupných odborníků a/nebo omezený počet kvalifikovaných odborníků, mohou nezávislí odborníci, kteří jsou nápomocni hodnotícímu výboru nebo jeho členy, hodnotit návrhy, u kterých prohlásí, že na nich mají potenciální zájem. V takovém případě Komise nebo financující subjekt přijmou všechna nezbytná nápravná opatření, aby zajistily integritu procesu hodnocení. Proces hodnocení bude odpovídajícím způsobem veden a jeho součástí bude fáze zahrnující interakci mezi různými odborníky. Při určování návrhů k financování vezme hodnotící výbor v potaz zvláštní okolnosti.
Odůvodňuje-li to požadavek týkající se jmenování nejlepších dostupných odborníků a/nebo omezený počet kvalifikovaných odborníků, mohou nezávislí odborníci, kteří jsou nápomocni hodnotícímu výboru nebo jeho členy, hodnotit návrhy, u kterých prohlásí, že na nich mají potenciální zájem. V takovém případě Komise nebo financující subjekt přijmou všechna nezbytná nápravná opatření, aby zajistily integritu procesu hodnocení, také pokud jde o střety zájmů. Proces hodnocení bude odpovídajícím způsobem veden a jeho součástí bude fáze zahrnující interakci mezi různými odborníky. O využívání tohoto procesu se bude informovat ve výroční zprávě o monitorování programu. Při určování návrhů k financování vezme hodnotící výbor v potaz zvláštní okolnosti.
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I
I OTEVŘENÁ VĚDA
I VYNIKAJÍCI A OTEVŘENÁ VĚDA
Jádrem ekonomického, sociálního a kulturního pokroku ve všech jeho formách je hledání průlomových objevů v chápání a získávání znalostí, dostupnost k tomu nezbytných zařízení světové úrovně, včetně fyzických a znalostních infrastruktur pro výzkum a inovace a prostředků k otevřenému šíření a sdílení znalostí, a odpovídající přísun vynikajících výzkumných pracovníků.
Hledání průlomových objevů v chápání a získávání znalostí, dostupnost k tomu nezbytných zařízení světové úrovně, včetně fyzických a elektronických infrastruktur pro výzkum a inovace a prostředků k otevřenému šíření a sdílení znalostí, a odpovídající přísun vynikajících výzkumných pracovníků a inovátorů. je jádrem ekonomického, sociálního a kulturního pokroku ve všech jeho formách.
Otevřená a vynikající věda je neoddělitelně spjata s dosahováním inovací na nejvyšší světové úrovni. Posun paradigmat ve sféře vědy a techniky je považován za klíčový motor růstu produktivity, konkurenceschopnosti, bohatství, udržitelného rozvoje a sociálního pokroku. Tyto posuny paradigmat historicky obvykle vycházely z vědecké základny veřejného sektoru, předtím než položily základy zcela nových průmyslových odvětví a sektorů.
Otevřená a vynikající věda je neoddělitelně spjata s dosahováním inovací na nejvyšší světové úrovni. Posun paradigmat ve sféře vědy a techniky je považován za klíčový motor produktivity, udržitelného a inkluzivního růstu a rozvoje, konkurenceschopnosti, bohatství a sociálního pokroku. Tyto posuny paradigmat historicky obvykle vycházely z vědecké základny veřejného sektoru, předtím než položily základy zcela nových průmyslových odvětví a sektorů.
Veřejné investice do výzkumu, zejména prostřednictvím univerzit a veřejných výzkumných institucí a výzkumných zařízení, se často zaměřují na dlouhodobý výzkum s vyšším rizikem a doplňují činnosti soukromého sektoru. Kromě toho vytváří dovednosti, know-how a zkušenosti, nové vědecké nástroje a metodiky a budují sítě, kterými se přenáší nejnovější poznatky.
Veřejné investice do výzkumu, zejména prostřednictvím univerzit a veřejných výzkumných institucí a výzkumných zařízení, se často zaměřují na dlouhodobý výzkum s vyšším rizikem a doplňují činnosti soukromého sektoru. Kromě toho vytváří vysoce kvalifikované lidské zdroje, know-how a zkušenosti, nové vědecké nástroje a metodiky a budují sítě, kterými se přenáší nejnovější poznatky.
Evropská věda a výzkumní pracovníci vždy stáli a stále stojí v mnoha oblastech v popředí. Není to stav, který bychom mohli brát za samozřejmost. Existuje mnoho důkazů, které dokládají, jak s rostoucím tempem výzkumu roste i počet zemí, které usilují o vedoucí pozici. K tradičně konkurujícím zemím, jako jsou Spojené státy americké, se nyní přidávají nové hospodářské velmoci, jako je Čína a Indie, zejména z nově industrializovaných částí světa a ze všech zemí, kde si vlády uvědomují různorodou a obrovskou návratnost, kterou investice do výzkumu přináší.
Evropská věda a výzkumní pracovníci vždy stáli a stále stojí v mnoha oblastech v popředí. Není to stav, který bychom mohli brát za samozřejmost. Existuje mnoho důkazů, které dokládají, jak s rostoucím tempem výzkumu roste i počet zemí, které usilují o vedoucí pozici. K tradičně konkurujícím zemím, jako jsou Spojené státy americké, se nyní přidávají nové hospodářské velmoci, jako je Čína a Indie, zejména z nově industrializovaných částí světa a ze všech zemí, kde si vlády uvědomují různorodou a obrovskou návratnost, kterou investice do výzkumu přináší.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 1 – bod 1.1
1.1.  Zdůvodnění
1.1.  Zdůvodnění
Ačkoli EU i nadále produkuje nejvíce vědeckých publikací na světě, jedná se v zásadě o „masovou produkci“ znalostí s relativně málo centry excelence (vzhledem k její velikosti), která by vynikala na celosvětové úrovni, a s rozsáhlými oblastmi průměrných a slabých výkonů. V porovnání s USA a nyní do určité míry i s Čínou se zdá, že EU stále sleduje tzv. „model distribuované excelence“, ve kterém jsou zdroje rozděleny mezi mnoho výzkumných pracovníků a institucí. Další výzvu představuje skutečnost, že v mnoha zemích EU veřejný sektor stále neposkytuje dostatečně atraktivní podmínky pro ty nejlepší výzkumné pracovníky. Tyto faktory prohlubují relativní nepřitažlivost Evropy v celosvětové soutěži o vědecké talenty.
EU i nadále produkuje nejvíce vědeckých publikací na světě. V porovnání s USA a nyní do určité míry i s Čínou EU sleduje tzv. „model distribuované excelence“, ve kterém jsou zdroje rozděleny mezi mnoho výzkumných pracovníků a institucí. Další výzvou je, že v mnoha zemích EU investice veřejného sektoru do výzkumu nedosahují jakkoli přijatelné úrovně a nejsou tak poskytovány dostatečně atraktivní podmínky pro ty nejlepší výzkumné pracovníky. Tyto faktory prohlubují relativní nepřitažlivost Evropy v celosvětové soutěži o vědecké talenty.
Globální situace ve výzkumu se vyvíjí dramatickým tempem a v důsledku rostoucího počtu rozvíjejících se zemí, zejména Číny, které rozšiřují svoji vědeckou produkci, se stává stále více multipolární. Takže zatímco v roce 2000 stály EU a Spojené státy americké za téměř dvěma třetinami světových výdajů na výzkum a vývoj, do roku 2013 tento podíl klesl na méně než polovinu.
Globální situace ve výzkumu se vyvíjí dramatickým tempem a v důsledku rostoucího počtu rozvíjejících se zemí, zejména Číny, které rozšiřují svoji vědeckou produkci, se stává stále více multipolární. Takže zatímco v roce 2000 stály EU a Spojené státy americké za téměř dvěma třetinami světových výdajů na výzkum a vývoj, do roku 2013 tento podíl klesl na méně než polovinu. Evropský srovnávací přehled inovací za rok 2018 mimoto potvrdil, že veřejné a soukromé výdaje na výzkum a vývoj v celé EU zůstávají pod úrovněmi z roku 2010 a nedosahují dlouhodobého cíle věnovat 3 % HDP na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.
Evropská rada pro výzkum (ERV) podporuje nejlepší výzkumné pracovníky flexibilním a dlouhodobým financováním, aby se mohli věnovat průlomovému výzkumu, který je vysoce ziskový a současně vysoce rizikový. Funguje samostatně a je vedená nezávislou vědeckou radou, která je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků s odpovídajícími odbornými znalostmi a rozmanitým původem. ERV je schopna čerpat z rozsáhlejšího zdroje talentů a nápadů, než by mohl jakýkoli vnitrostátní systém, a posiluje excelenci způsobem, kdy spolu soutěží ti nejlepší výzkumní pracovníci a ty nejlepší nápady.
Evropská rada pro výzkum (ERV) podporuje nejlepší výzkumné pracovníky, včetně mladých výzkumných pracovníků, flexibilním a dlouhodobým financováním, aby se mohli věnovat průlomovému výzkumu, který je vysoce ziskový a současně vysoce rizikový. Funguje samostatně a je vedená nezávislou a genderově i oborově vyváženou vědeckou radou, která je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků s odpovídajícími odbornými znalostmi a rozmanitým původem. ERV je schopna čerpat z rozsáhlejšího zdroje talentů a nápadů, než by mohl jakýkoli vnitrostátní systém, a posiluje vynikající výzkum ve všech oblastech vědy způsobem, kdy spolu soutěží ti nejlepší výzkumní pracovníci a ty nejlepší nápady.
Hraniční výzkum financovaný ERV má podstatný přímý dopad v podobě pokroku na hranicích znalostí a otevírá cestu k novým a často nečekaným vědeckým a technickým výsledkům a novým oblastem výzkumu. To pak dává vzniknout zcela novým myšlenkám, které jsou hybnou silou inovací a obchodní vynalézavosti a řeší společenské výzvy. ERV má také významný strukturální dopad, neboť vytváří silný tlak na zvyšování kvality evropského výzkumného systému, a to v mnohem větší šíři a rozsahu, než jaké představují výzkumní pracovníci a akce, které přímo financuje. Akce a výzkumní pracovníci financovaní ERV stanovují inspirativní cíl pro hraniční výzkum v Evropě, zvyšují jeho viditelnost a činí jej přitažlivějším pro nejlepší výzkumné pracovníky na celosvětové úrovni jakožto možné pracoviště a místo spolupráce. Prestiž být hostitelem držitelů grantů ERV vytváří soutěž mezi evropskými vysokými školami a výzkumnými organizacemi, pokud jde o to nabídnout nejlákavější podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky, a nepřímo jim pomáhá posoudit své relativní silné a slabé stránky a uskutečnit reformy.
Hraniční výzkum financovaný ERV má podstatný přímý dopad v podobě pokroku na hranicích znalostí a otevírá cestu k novým a často nečekaným vědeckým, technickým a společenským výsledkům a novým oblastem výzkumu. To pak dává vzniknout zcela novým myšlenkám, které jsou hybnou silou inovací a obchodní vynalézavosti a řeší společenské výzvy. ERV má také významný strukturální dopad, neboť vytváří silný tlak na zvyšování kvality evropského výzkumného systému, a to v mnohem větší šíři a rozsahu, než jaké představují výzkumní pracovníci a akce, které přímo financuje. Akce a výzkumní pracovníci financovaní ERV stanovují inspirativní cíl pro hraniční výzkum v Evropě, zvyšují jeho viditelnost a činí jej přitažlivějším pro nejlepší výzkumné pracovníky na celosvětové úrovni jakožto možné pracoviště a místo spolupráce. Prestiž být hostitelem držitelů grantů ERV vytváří soutěž mezi evropskými vysokými školami a výzkumnými organizacemi, pokud jde o to nabídnout nejlákavější podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky, a nepřímo jim pomáhá posoudit své relativní silné a slabé stránky a uskutečnit reformy.
Propast mezi výkonností výzkumu v USA a zemích EU se za posledních 10 let od založení ERV zmenšila. ERV financuje relativně malé procento veškerého evropského výzkumu, ale dosahuje tím nepoměrně vysokého vědeckého vlivu. Průměrné množství citovaných publikací z výzkumu podporovaného ERV je srovnatelné s nejprestižnějšími světovými výzkumnými univerzitami. Výkonnost výzkumu ERV je extrémně vysoká v porovnání s největšími světovými poskytovateli prostředků pro výzkum. ERV financuje velkou část hraničního výzkumu v mnoha oblastech výzkumu, které dosahují nejvyššího počtu citací, a to včetně rychle vznikajících oblastí. Ačkoli se financování ERV zaměřuje na hraniční výzkum, přineslo již značný počet patentů.
Propast mezi výkonností výzkumu v USA a zemích EU se za posledních 10 let od založení ERV zmenšila. ERV financuje relativně malé procento veškerého evropského výzkumu, ale dosahuje tím nepoměrně vysokého vědeckého vlivu. Průměrné množství citovaných publikací z výzkumu podporovaného ERV je srovnatelné s nejprestižnějšími světovými výzkumnými univerzitami. Výkonnost výzkumu ERV je extrémně vysoká v porovnání s největšími světovými poskytovateli prostředků pro výzkum. ERV financuje velkou část hraničního výzkumu v mnoha oblastech výzkumu, které dosahují nejvyššího počtu citací, a to včetně rychle vznikajících oblastí. Ačkoli se financování ERV zaměřuje na hraniční výzkum, přineslo již značný počet patentů.
Existují tedy jasné důkazy, že ERV prostřednictvím svých výzev přitahuje a financuje vynikající výzkumné pracovníky a že akce ERV produkují značný počet světově nejvýznamnějších výsledků výzkumu s vysokým dopadem v nově vznikajících oblastech, což vede k průlomovým objevům a výraznému pokroku. Práce příjemců grantů ERV je také vysoce interdisciplinární a příjemci grantů ERV spolupracují na mezinárodní úrovni a publikují své výsledky otevřeně napříč všemi oblastmi výzkumu, včetně sociálních a humanitních věd.
Existují tedy jasné důkazy, že ERV prostřednictvím svých výzev přitahuje a financuje vynikající výzkumné pracovníky a že akce ERV produkují značný počet světově nejvýznamnějších výsledků výzkumu s vysokým dopadem v nově vznikajících oblastech, což vede k průlomovým objevům a výraznému pokroku. Práce příjemců grantů ERV pravděpodobně také bude stále více interdisciplinární a příjemci grantů ERV spolupracují na mezinárodní úrovni a publikují své výsledky otevřeně napříč všemi oblastmi výzkumu, včetně sociálních a humanitních věd.
Kromě toho již teď existují důkazy o dlouhodobějším dopadu grantů ERV na kariéru, na přípravu vysoce kvalifikovaných postdoktorandůdoktorandů, na zvyšování globální viditelnosti a prestiže evropského výzkumu a na vnitrostátní výzkumné systémy díky silnému srovnávacímu efektu. Tento efekt je obzvláště cenný v evropském modelu distribuované excelence, protože status financování ERV může nahradit jiné ukazatele a sloužit jako přesnější ukazatel kvality výzkumu než uznání vycházející z postavení institucí. Ambiciózní jedinci, instituce, regiony a země tak mají možnost chopit se iniciativy a rozšiřovat výzkumné profily, ve kterých jsou nejsilnější.
Kromě toho již teď existují důkazy o dlouhodobějším dopadu grantů ERV na kariéru, na přípravu vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníkůdržitelů doktorského nebo vyššího titulu, na zvyšování globální viditelnosti a prestiže evropského výzkumu a na vnitrostátní výzkumné systémy díky silnému srovnávacímu efektu. Tento efekt je obzvláště cenný v evropském modelu distribuované excelence, protože status financování ERV může nahradit jiné ukazatele a sloužit jako spolehlivý ukazatel kvality výzkumu než uznání vycházející z postavení institucí. Ambiciózní jedinci, instituce, regiony a země tak mají možnost chopit se iniciativy a rozšiřovat výzkumné profily, ve kterých jsou nejsilnější.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.1
1.2.  Oblasti intervence
1.2.  Oblasti intervence
1.2.1.  Hraniční věda
1.2.1.  Hraniční věda
Od výzkumu financovaného Evropskou radou pro výzkum se očekává, že posune hranice poznání, přinese vědecké publikace špičkové kvality a povede k výsledkům s vysokým potenciálním společenským a ekonomickým dopadem, přičemž ERV stanoví jasný a inspirativní cíl pro hraniční výzkum v celé EU, Evropě a na mezinárodní scéně. Ve snaze učinit z EU atraktivnější prostředí pro nejlepší světové vědce se ERV zaměří na měřitelné zlepšení podílu EU na horním 1 % nejcitovanějších publikací na světě a na podstatné zvýšení počtu vynikajících mimoevropských výzkumných pracovníků, které financuje. Financování ERV se poskytuje podle níže uvedených zavedených zásad. Jediným kritériem, podle kterého se udělují granty ERV, je vědecká excelence. ERV funguje „zdola nahoru“ bez předem určených priorit.
Od výzkumu financovaného Evropskou radou pro výzkum se očekává, že posune hranice poznání, přinese vědecké publikace špičkové kvality a povede k výsledkům s potenciálním vysokým společenským, ekonomickým a environmentálním dopadem, přičemž ERV stanoví jasný a inspirativní cíl pro hraniční výzkum v celé EU, Evropě a na mezinárodní scéně. Ve snaze učinit z EU atraktivnější prostředí pro nejlepší světové vědce se ERV zaměří na měřitelné zlepšení podílu EU na horním 1 % nejcitovanějších publikací na světě a na podstatné zvýšení počtu vynikajících mimoevropských výzkumných pracovníků, které financuje. Financování ERV se poskytuje podle níže uvedených zavedených zásad. Jediným kritériem, podle kterého se udělují granty ERV, je vědecká excelence. ERV funguje „zdola nahoru“ bez předem určených priorit.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Dlouhodobé financování na podporu vynikajících badatelů a jejich výzkumných týmů, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů,
–  Dlouhodobé financování na podporu vynikajících badatelů a jejich výzkumných týmů, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů,
–  pomoc začínajícím výzkumným pracovníkům s vynikajícími nápady, když se osamostatňují a sestavují svůj vlastní výzkumný tým nebo program,
–  pomoc začínajícím výzkumným pracovníkům s vynikajícími nápady, když se osamostatňují a sestavují svůj vlastní výzkumný tým nebo program,
–  nové způsoby práce ve vědeckém světě, které mají potenciál přinášet průlomové výsledky a uvolňovat potenciál financovaného výzkumu v oblasti obchodních a sociálních inovací,
–  nové způsoby práce ve vědeckém světě, které mají potenciál přinášet průlomové výsledky a uvolňovat potenciál financovaného výzkumu v oblasti obchodních a sociálních inovací,
–  sdílení zkušeností a osvědčených postupů s regionálními a vnitrostátními agenturami financujícími výzkum za účelem propagace podpory vynikajících výzkumných pracovníků,
–  sdílení zkušeností a osvědčených postupů s regionálními a vnitrostátními agenturami financujícími výzkum i s ostatními orgány Unie za účelem propagace podpory vynikajících výzkumných pracovníků,
–  zviditelňování programů ERV.
–  zviditelňování programů ERV.
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 1 – bod 1.3 – bod 1.3.1 – odst. 2 – bod 2 – odrážka 4
–  kontroluje a posuzuje dosažené výsledky ERV a kvalitu a dopad výzkumu financovaného ERV a vydává doporučení pro nápravné či budoucí akce,
–  pravidelně předkládá k externí kontrole a posouzení dosažené výsledky ERV a kvalitu a dopad výzkumu financovaného ERV a podle toho přijímá doporučení a vypracovává pokyny pro nápravné či budoucí akce,
Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 2 – bod 2.1
2.1.  Zdůvodnění
2.1.  Zdůvodnění
Evropa potřebuje vysoce kvalifikovanouodolnou základnu lidského kapitálu ve výzkumu a inovacích, která se dokáže snadno přizpůsobit budoucím výzvám, například velkým demografickým změnám v Evropě, a hledat jejich udržitelná řešení. Aby bylo dosaženo excelence, musí být výzkumní pracovníci mobilní, spolupracovat a šířit znalosti v různých zemích, oborech a disciplínách, a mít správnou kombinaci znalostí a dovedností, aby mohli řešit společenské výzvy a podporovat inovace.
Evropa potřebuje vysoce kvalifikovanéodolné lidské zdroje ve výzkumu a inovacích, která se dokáže snadno přizpůsobit současným i budoucím výzvám, například velkým demografickým změnám v Evropě, a hledat jejich udržitelná řešení. Aby bylo dosaženo excelence, musí být výzkumní pracovníci mobilní, mít přístup k nejkvalitnější infrastruktuře v mnoha oblastech, spolupracovat a šířit znalosti v různých zemích, oborech a disciplínách, a mít správnou kombinaci znalostí a dovedností, aby mohli řešit společenské výzvy a podporovat inovace.
Evropa je vědeckou velmocí s přibližně 1,8 milionu výzkumných pracovníků pracujících na tisícovkách univerzit, ve výzkumných centrech a předních světových společnostech. Odhaduje se však, že do roku 2027 bude EU muset vyškolit a zaměstnat minimálně milion nových výzkumných pracovníků, aby dosáhla cílů stanovených pro vyšší investice do výzkumu a vývoje. Tato potřeba je obzvláště palčivá v neakademickém sektoru. EU se musí více snažit přilákat ke kariéře ve výzkumu více mladých žen a mužů, přilákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, udržet si své vlastní výzkumné pracovníky a znovu zapojit evropské výzkumné pracovníky pracující jinde ve světě do práce v Evropě. Kromě toho se za účelem rozsáhlejšího šíření excelence musí v Evropském výzkumném prostoru dále zlepšovat podmínky, ve kterých výzkumní pracovníci působí. V tomto ohledu jsou zapotřebí užší vazby, zejména s Evropským prostorem vzdělávání, Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropským sociálním fondem (ESF+).
Evropa je vědeckou velmocí s přibližně 1,8 milionu výzkumných pracovníků pracujících na tisícovkách univerzit, ve výzkumných centrech a předních světových společnostech. Odhaduje se však, že do roku 2027 bude EU muset vyškolit a zaměstnat minimálně milion nových výzkumných pracovníků, aby dosáhla cílů stanovených pro vyšší investice do výzkumu a vývoje. Tato potřeba je obzvláště palčivá v neakademickém sektoru.
EU se musí více snažit přilákat ke kariéře ve výzkumu více mladých žen a mužů, přilákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, udržet si své vlastní výzkumné pracovníky a znovu zapojit evropské výzkumné pracovníky pracující jinde ve světě do práce v Evropě.
Aby bylo těchto cílů dosaženo, je třeba věnovat pozornost také systémům poskytujícím větší flexibilitu výzkumným pracovníkům obou pohlaví, aby se zajistila rovnováha pracovního a soukromého života.
Programy mobility by měly také zajistit efektivní rovné příležitosti a zahrnout konkrétní opatření na odstranění překážek stojících v cestě mobilitě výzkumných pracovníků, zejména pracovnic.
Kromě toho se za účelem zajištění součinnosti a rozsáhlejšího šíření excelence bude nadále uplatňovat pečeť excelence na výzvy v rámci MSCA a musí se v Evropském výzkumném prostoru dále zlepšovat podmínky, ve kterých výzkumní pracovníci působí. V tomto ohledu jsou zapotřebí užší vazby, zejména s Evropským prostorem vzdělávání, Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropským sociálním fondem (ESF+).
Tyto výzvy lze vzhledem k jejich systémové povaze a potřebě nadnárodního úsilí nejlépe řešit na úrovni EU.
Tyto výzvy lze vzhledem k jejich systémové povaze a potřebě nadnárodního úsilí nejlépe řešit na úrovni EU.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ se zaměřují na vynikající výzkum, který funguje zcela zdola nahoru, a jsou otevřeny všem oblastem výzkumu a inovací od základního výzkumu až po uvádění na trh a inovační služby. To zahrnuje oblasti výzkumu popsané ve Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Vyvstanou-li zvláštní potřeby a budou-li k dispozici další zdroje financování, mohou se akce „Marie Curie-Skłodowska“ zaměřit na určité činnosti v rámci specifických výzev (včetně identifikovaných misí), typech výzkumných a inovačních institucí nebo zeměpisných lokalitách s cílem reagovat na vývoj evropských požadavků, pokud jde o dovednosti, odbornou přípravu v oblasti výzkumu, profesní rozvoj a sdílení znalostí.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ se zaměřují na vynikající výzkum, který funguje zcela zdola nahoru, a jsou otevřeny všem oblastem výzkumu a inovací od základního výzkumu až po uvádění na trh a inovační služby. To zahrnuje oblasti výzkumu popsané ve Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Vyvstanou-li zvláštní potřeby a budou-li k dispozici další zdroje financování, mohou se akce „Marie Curie-Skłodowska“ zaměřit na určité typy činností v rámci specifických výzev (včetně identifikovaných misí), a určitých typech výzkumných a inovačních institucí nebo zeměpisných lokalitách s cílem reagovat na vývoj evropských požadavků, pokud jde o dovednosti, odbornou přípravu v oblasti výzkumu, profesní rozvoj a sdílení znalostí.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ jsou hlavním nástrojem na úrovni EU pro přilákání výzkumných pracovníků z třetích zemí do Evropy, čímž významně přispívají ke globální spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Důkazy ukazují, že akce „Marie Curie-Skłodowska“ mají nejen pozitivní dopad na jednotlivce a organizace a na systémové úrovni, ale také přináší průlomové výsledky výzkumu s vysokým dopadem a zároveň významně přispívají k řešení společenských i strategických výzev. Dlouhodobé investice do lidí se vyplácí, důkazem čehož je počet nositelů Nobelovy ceny, kteří byli stipendisty nebo vedoucími v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ jsou spolu s ERV hlavními nástroji na úrovni EU pro přilákání výzkumných pracovníků z třetích zemí do Evropy, čímž významně přispívají ke globální spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Důkazy ukazují, že akce „Marie Curie-Skłodowska“ mají nejen pozitivní dopad na jednotlivce a organizace a na systémové úrovni, ale také přináší průlomové výsledky výzkumu s vysokým dopadem a zároveň významně přispívají k řešení společenských i strategických výzev. Dlouhodobé investice do lidí se vyplácí, důkazem čehož je počet nositelů Nobelovy ceny, kteří byli stipendisty nebo vedoucími v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“.
Díky globální hospodářské soutěži v oblasti výzkumu mezi vědci a hostujícími organizacemi z akademického i neakademického sektoru a díky vytvoření a sdílení vysoce kvalitních znalostí napříč zeměmi, obory a disciplínami přispívají akce „Marie Curie-Skłodowska“ zejména k cílům agendy „Růst, zaměstnanost a investice“, globální strategii EU a cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
Díky globální hospodářské soutěži v oblasti výzkumu mezi vědci a hostujícími organizacemi z akademického i neakademického sektoru a díky vytvoření a sdílení vysoce kvalitních znalostí napříč zeměmi, obory a disciplínami přispívají akce „Marie Curie-Skłodowska“ zejména k cílům agendy „Růst, zaměstnanost a investice“, globální strategii EU a cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ pomáhají učinit Evropský výzkumný prostor efektivnější, konkurenceschopnější a atraktivnější v globálním měřítku. Toho lze dosáhnout, když se zaměří pozornost na novou generaci vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků a poskytne podpora novým talentům z EU i mimo ni, když se podpoří šíření nových znalostí a myšlenek a jejich uplatňování v politikách EU, hospodářství a společnosti, mimo jiné prostřednictvím lepších opatření pro vědeckou komunikaci a informování veřejnosti, když se usnadní spolupráce mezi organizacemi provádějícími výzkum a když se dosáhne zjevného dopadu na strukturalizaci Evropského výzkumného prostoru, poskytnou argumenty pro otevřený pracovní trh a stanoví se normy pro kvalitní odbornou přípravu, atraktivní pracovní podmínky a otevřený proces přijímání pro všechny výzkumné pracovníky.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ pomáhají učinit Evropský výzkumný prostor efektivnější, konkurenceschopnější a atraktivnější v globálním měřítku. Toho lze dosáhnout, když se zaměří pozornost na novou generaci vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků a poskytne podpora novým talentům z EU i mimo ni, když se podpoří šíření nových znalostí a myšlenek a jejich uplatňování v politikách EU, hospodářství a společnosti, mimo jiné prostřednictvím lepších opatření pro vědeckou komunikaci a informování veřejnosti, když se usnadní spolupráce mezi organizacemi provádějícími výzkum a když se dosáhne zjevného dopadu na strukturalizaci Evropského výzkumného prostoru, poskytnou argumenty pro otevřený pracovní trh a stanoví se normy pro kvalitní odbornou přípravu, atraktivní pracovní podmínky a otevřený a transparentní proces přijímání pro všechny výzkumné pracovníky.
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.2 – odst. 1
Evropská unie potřebuje silnou, odolnou a tvůrčí základnu lidských zdrojů se správnou kombinací schopností, která odpovídá budoucím potřebám pracovního trhu, aby mohla inovovat a převádět znalosti a nápady na výrobky a služby v zájmu hospodářských a sociálních přínosů. Toho lze dosáhnout odbornou přípravou výzkumných pracovníků, aby dále rozvíjeli své základní výzkumné kompetence a zdokonalovali své přenositelné dovednosti, jako je tvůrčí a podnikatelské myšlení. Budou tak schopni čelit aktuálním a budoucím globálním výzvám a zlepšovat své kariérní vyhlídky a inovační potenciál.
Evropská unie potřebuje silnou, odolnou a tvůrčí základnu lidských zdrojů se správnou kombinací schopností, která odpovídá budoucím potřebám pracovního trhu, aby mohla inovovat a převádět znalosti a nápady na výrobky a služby v zájmu vědeckých, hospodářských a sociálních přínosů. Toho lze dosáhnout odbornou přípravou výzkumných pracovníků, aby dále rozvíjeli své základní výzkumné kompetence, zdokonalovali své přenositelné dovednosti, jako je tvůrčí a podnikatelské myšlení, tedy aby mimo jiné porozuměli výhodám, které přinášejí standardy, když se uvádějí na trh nové výrobky a služby. Budou tak schopni čelit aktuálním a budoucím globálním výzvám a zlepšovat své kariérní vyhlídky a inovační potenciál. Toho lze dosáhnout případně v rámci doplnění se vzdělávacími činnostmi Evropského inovačního a technologického institutu
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.3
2.2.3.  Posilování lidského kapitálu a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru
2.2.3.  Posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru
Aby bylo možné podporovat excelenci, propagovat spolupráci mezi organizacemi provádějícími výzkum a vytvářet pozitivní strukturální účinek, je třeba, aby byly standardy vysoce kvalitní odborné přípravy, dobré pracovní podmínky a efektivní profesní rozvoj výzkumných pracovníků více rozšířeny v celém Evropském výzkumném prostoru. Pomůže to modernizovat nebo pozvednout programy a systémy odborné přípravy v oblasti výzkumu a zvýšit celosvětovou atraktivitu institucí.
Aby bylo možné podporovat excelenci, propagovat spolupráci mezi organizacemi provádějícími výzkum a vytvářet pozitivní strukturální účinek, je třeba, aby byly standardy vysoce kvalitní odborné přípravy, dobré pracovní podmínky a efektivní profesní rozvoj výzkumných pracovníků více rozšířeny v celém Evropském výzkumném prostoru. Pomůže to modernizovat nebo pozvednout programy a systémy odborné přípravy v oblasti výzkumu a zvýšit celosvětovou atraktivitu institucí, rozvinutou ve spolupráci s ostatními částmi programu Horizont Evropa.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Programy odborné přípravy na podporu excelence a šíření osvědčených postupů mezi institucemi a systémy výzkumu a inovací,
–  Programy odborné přípravy na podporu excelence a šíření osvědčených postupů mezi institucemi a systémy výzkumu a inovací,
–  spolupráce a produkce a šíření znalostí v rámci EU a s třetími zeměmi
–  spolupráce a produkce a šíření znalostí v rámci EU a s třetími zeměmi
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.5
2.2.5.  Podpora informování veřejnosti
2.2.5.  Podpora informování veřejnosti
V celé EU i mimo ni je třeba zvýšit povědomí o činnostech programu a uznání výzkumných pracovníků v očích veřejnosti, aby se zvýšil globální profil akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a zajistilo lepší chápání dopadu práce výzkumných pracovníků na každodenní život občanů a aby byli mladí lidé motivováni k nastoupení profesní dráhy ve výzkumu. Toho lze dosáhnout lepším šířením a využíváním znalostí a praktických poznatků.
V celé EU i mimo ni je třeba zvýšit povědomí o činnostech programu a uznání výzkumných pracovníků v očích veřejnosti, aby se zvýšil globální profil akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a zajistilo lepší chápání dopadu práce výzkumných pracovníků na každodenní život občanů a aby byli mladí lidé, zvláště ženy, motivováni k nastoupení profesní dráhy ve výzkumu. Toho lze dosáhnout lepším šířením a využíváním znalostí a praktických poznatků.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Osvětové iniciativy s cílem podněcovat zájem o kariéru ve výzkumu, zejména mezi mladými lidmi,
–  Osvětové iniciativy s cílem podněcovat zájem o kariéru ve výzkumu, zejména mezi mladými lidmi,
–  propagační akce na zvýšení globálního profilu a viditelnosti akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a povědomí o nich,
–  propagační akce na zvýšení globálního profilu a viditelnosti akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a povědomí o nich,
–  šíření a seskupování znalostí prostřednictvím spolupráce napříč projekty a jiných činností k vytváření sítí, například v podobě služby pro absolventy.
–  šíření a seskupování znalostí prostřednictvím spolupráce napříč projekty a jiných činností k vytváření sítí, například v podobě služby pro absolventy a národních kontaktních míst.
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 3 – bod 3.1
3.1.  Zdůvodnění
3.1.  Zdůvodnění
Nejmodernější výzkumné infrastruktury nabízí výzkumným a inovačním komunitám klíčové služby a hrají základní roli v posouvání hranic znalostí. Podpora výzkumných infrastruktur na úrovni EU pomáhá zmírnit v mnoha případech běžnou realitu roztříštěných vnitrostátních výzkumných infrastruktur a malých oblastí vědecké excelence a řeší nízkou cirkulaci znalostí.
Nejmodernější výzkumné infrastruktury nabízí výzkumným a inovačním komunitám klíčové služby a hrají základní roli v posouvání hranic znalostí. Podpora všech typů výzkumných infrastruktur, včetně malých a středně velkých infrastruktur a infrastruktur financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, pomáhá na úrovni EU zmírnit v mnoha případech běžnou realitu roztříštěných vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur, které doplňují a modernizují malé oblasti vědecké excelence a zvyšují cirkulaci znalostí.
Celkovým cílem je vybavit Evropu udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové třídy, jež budou otevřené a přístupné všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni, kteří budou plně využívat jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace. Klíčovými cíli je snížit fragmentaci výzkumného a inovačního ekosystému, zabránit zdvojování vynaloženého úsilí a lépe koordinovat rozvoj a využití výzkumných infrastruktur. Stěžejní je podpora otevřeného přístupu k výzkumným infrastrukturám pro všechny evropské výzkumné pracovníky, jakož i lepší přístup k digitálním výzkumným zdrojům prostřednictvím evropského cloudu pro otevřenou vědu, přičemž je třeba konkrétně řešit aktuálně neoptimální přijetí zásad otevřené vědy a otevřených dat. Stejně tak musí EU řešit rychle rostoucí intenzitu celosvětové soutěže o vědecké talenty tím, že bude lákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, aby pracovali s evropskými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně. Dalším velkým cílem je zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, podpora klíčových technologií a služeb relevantních pro výzkumné infrastruktury a jejich uživatele, a tím zlepšení podmínek pro dodávání inovativních řešení.
Celkovým cílem je vybavit Evropu udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové třídy, jež budou otevřené a přístupné všem výzkumným pracovníkům a inovátorům v Evropě i mimo ni, kteří budou plně využívat jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace. Klíčovými cíli je snížit fragmentaci výzkumného a inovačního ekosystému, zajistit neustálou modernizaci, zabránit zdvojování vynaloženého úsilí a lépe koordinovat rozvoj, využití a dostupnost výzkumných infrastruktur.
Stěžejní je také podpora otevřeného přístupu k výzkumným infrastrukturám pro všechny evropské výzkumné pracovníky, jakož i lepší přístup k digitálním výzkumným zdrojům prostřednictvím evropského cloudu pro otevřenou vědu, přičemž je třeba konkrétně řešit aktuálně neoptimální přijetí zásad otevřené vědy a otevřených dat. Stejně tak musí EU řešit rychle rostoucí intenzitu celosvětové soutěže o vědecké talenty tím, že bude lákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, aby pracovali s evropskými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně. Dalším velkým cílem je zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, podpora klíčových technologií a služeb relevantních pro výzkumné infrastruktury a jejich uživatele, a tím zlepšení podmínek pro dodávání a využívání inovativních řešení.
Předchozí rámcové programy významně přispěly k účinnějšímu a efektivnějšímu využívání vnitrostátních infrastruktur a spolu s Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury vyvinuly jednotný a strategický přístup k tvorbě politik v otázkách celoevropských výzkumných infrastruktur. Tento strategický přístup přinesl evidentní výhody, mimo jiné snížení zdvojování vynaloženého úsilí, celkově efektivnější využívání zdrojů a standardizaci procesů a postupů.
Předchozí rámcové programy významně přispěly k účinnějšímu a efektivnějšímu využívání vnitrostátních infrastruktur a k odstranění překážek nadnárodního přístupu, a spolu s Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury vyvinuly jednotný a strategický přístup k tvorbě politik v otázkách celoevropských výzkumných infrastruktur. Tento strategický přístup přinesl evidentní výhody, mimo jiné snížení zdvojování vynaloženého úsilí, celkově efektivnější využívání zdrojů a standardizaci a harmonizaci procesů a postupů. Prioritou v tomto okruhu bude také posílení a otevření stávajících vynikajících sítí výzkumu a inovací a případně vytváření nových.
Činnosti podporované EU přinesou přidanou hodnotu těmito způsoby: konsolidací a optimalizací stávajících výzkumných infrastruktur společně s úsilím o rozvoj nových infrastruktur, zřízením evropského cloudu pro otevřenou vědu jakožto efektivního škálovatelného a udržitelného prostředí pro výzkum založený na datech, propojením vnitrostátních a regionálních výzkumných a vzdělávacích sítí společně s rozšířením a zajištěním bezpečnosti vysokokapacitní síťové infrastruktury pro velká množství dat a přístup k digitálním zdrojům napříč státními hranicemi a hranicemi domén, překonáváním překážek, které nejlepším výzkumným týmům brání v přístupu k nejlepším službám výzkumných infrastruktur v EU, a podporou inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur se zaměřením na technologický rozvoj a společné inovace a na širší využívání výzkumných infrastruktur ze strany průmyslu.
Činnosti podporované EU přinesou přidanou hodnotu těmito způsoby: konsolidací a optimalizací stávajících výzkumných infrastruktur, včetně elektronických infrastruktur, společně s úsilím o rozvoj nových infrastruktur, zřízením evropského cloudu pro otevřenou vědu jakožto efektivního škálovatelného a udržitelného prostředí pro výzkum založený na datech, propojením vnitrostátních a regionálních výzkumných a vzdělávacích sítí společně s rozšířením a zajištěním bezpečnosti vysokokapacitní síťové infrastruktury pro velká množství dat a přístup k digitálním zdrojům napříč státními hranicemi a hranicemi domén, překonáváním překážek, které nejlepším výzkumným týmům brání v přístupu k nejlepším službám výzkumných infrastruktur v EU, a podporou inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur se zaměřením na technologický rozvoj a společné inovace a na širší využívání výzkumných infrastruktur ze strany průmyslu.
Je třeba posílit mezinárodní rozměr výzkumných infrastruktur EU, čehož lze dosáhnout podporou intenzivnější spolupráce s mezinárodními partnery a mezinárodní účasti v evropských výzkumných infrastrukturách, která bude přínosná pro všechny.
Je třeba posílit mezinárodní rozměr výzkumných infrastruktur EU, čehož lze dosáhnout podporou intenzivnější spolupráce, přístupu a konektivity s mezinárodními partnery a mezinárodní účasti v evropských výzkumných infrastrukturách, která bude přínosná pro všechny.
Činnosti přispějí k různým cílům udržitelného rozvoje, jako jsou: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
Činnosti přispějí k různým cílům udržitelného rozvoje, jako jsou: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.1
3.2.1.  Konsolidace oblasti evropských výzkumných infrastruktur
3.2.1.  Konsolidace oblasti evropských výzkumných infrastruktur
K zajištění vedoucí pozice v hraničním výzkumu, vytváření a využívání znalostí a konkurenceschopnosti průmyslových odvětví je pro EU klíčovým faktorem zřízení, provoz a dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur, jak to identifikovalo Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury.
K zajištění vedoucí pozice v hraničním výzkumu, vytváření a využívání znalostí a konkurenceschopnosti průmyslových odvětví je pro EU klíčovým faktorem zřízení, provoz a dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur včetně těch, které identifikovalo Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury, a také maximalizace jejich zapojení do vynikajících projektů programu Horizont Evropa.
Efektivním a komplexním kanálem pro poskytování služeb výzkumných infrastruktur by se měl stát evropský cloud pro otevřenou vědu, který by měl evropským výzkumným komunitám nabídnout datové služby nové generace pro získávání, ukládání, zpracování (např. analýzy, simulace, vizualizace) a sdílení vědeckých dat velkého objemu. Evropský cloud pro otevřenou vědu by měl také výzkumným pracovníkům v Evropě poskytnout přístup k většině dat generovaných a shromážděných výzkumnými infrastrukturami, a také k vysoce výkonné výpočetní technice a prostředkům s exa-kapacitou nasazeným v rámci evropské datové infrastruktury (EDI)13
Efektivním a komplexním kanálem pro poskytování služeb výzkumných infrastruktur by se měl stát evropský cloud pro otevřenou vědu, který by měl evropským výzkumným komunitám umožnit rozvoj datových služeb nové generace pro získávání, ukládání, zpracování (např. analýzy, simulace, vizualizace) a sdílení vědeckých dat velkého objemu. Evropský cloud pro otevřenou vědu by měl také výzkumným pracovníkům v Evropě poskytnout služby podporující uchovávání a zpracovávání většiny dat generovaných a shromážděných výzkumnými pracovníky uvnitř i mimo výzkumných infrastruktur, a také by měl umožnit přístup k vysoce výkonné výpočetní technice a prostředkům s exa-kapacitou nasazeným v rámci evropské datové infrastruktury (EDI)13 .
Celoevropská výzkumná a vzdělávací síť propojí výzkumné infrastruktury a výzkumné zdroje a umožní k nim vzdálený přístup, a to tím, že zajistí vzájemné propojení univerzit, výzkumných institucí a výzkumných a inovačních komunit na úrovni EU, jakož i mezinárodní napojení na ostatní partnerské sítě na celém světě.
Celoevropská výzkumná a vzdělávací síť propojí výzkumné infrastruktury a výzkumné zdroje a umožní k nim vzdálený přístup, a to tím, že zajistí vzájemné propojení univerzit, výzkumných institucí a výzkumných a inovačních komunit na úrovni EU, jakož i mezinárodní napojení na ostatní partnerské sítě na celém světě.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Životní cyklus celoevropských výzkumných infrastruktur prostřednictvím návrhu nových výzkumných infrastruktur; jejich přípravná a prováděcí fáze, provoz v počátečních fázích se vzájemným doplňováním z jiných zdrojů financování a konsolidace a optimalizace ekosystému výzkumných infrastruktur na základě sledování ukazatelů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury a usnadnění dohod o službách, vývoje, slučování a vyřazování celoevropských výzkumných infrastruktur,
–  Životní cyklus celoevropských výzkumných infrastruktur prostřednictvím návrhu nových výzkumných infrastruktur; jejich přípravná a prováděcí fáze, provoz v počátečních fázích se vzájemným doplňováním z jiných zdrojů financování a konsolidace a optimalizace ekosystému výzkumných infrastruktur na základě sledování ukazatelů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury a usnadnění dohod o službách, vývoje, slučování a vyřazování celoevropských výzkumných infrastruktur,
–  evropský cloud pro otevřenou vědu, včetně: škálovatelnosti a udržitelnosti přístupového kanálu; efektivního sdružování evropských, vnitrostátních, regionálních a institucionálních zdrojů; technického a politického vývoje v reakci na nové výzkumné potřeby a požadavky (např. používání souborů citlivých údajů, ochrana soukromí již od návrhu); interoperability a dodržování zásad FAIR; široké uživatelské základny,
–  evropský cloud pro otevřenou vědu, včetně: škálovatelnosti a udržitelnosti přístupového kanálu; efektivního sdružování evropských, vnitrostátních, regionálních a institucionálních zdrojů; technického a politického vývoje v reakci na nové výzkumné potřeby a požadavky (např. používání souborů citlivých údajů, ochrana soukromí již od návrhu); interoperability a dodržování zásad FAIR; široké uživatelské základny,
–  celoevropská výzkumná a vzdělávací síť, o kterou se opírá evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura a která umožňuje poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky a datových služeb v cloudovém prostředí, které dokáže zvládnout extrémně velké datové soubory a výpočetní procesy.
–  celoevropská výzkumná a vzdělávací síť, o kterou se opírá evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura a která umožňuje poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky a datových služeb v cloudovém prostředí, které dokáže zvládnout extrémně velké datové soubory a výpočetní procesy.
__________________
__________________
13 Evropská datová infrastruktura bude oporou evropského cloudu pro otevřenou vědu, protože poskytne vysoce výkonnou výpočetní kapacitu světové třídy, vysokorychlostní připojení a špičkové datové a softwarové služby.
13 Evropská datová infrastruktura bude oporou evropského cloudu pro otevřenou vědu, protože poskytne vysoce výkonnou výpočetní kapacitu světové třídy, vysokorychlostní připojení a špičkové datové a softwarové služby.
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.2
3.2.2.  Otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur
3.2.2.  Otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur
Situace v oblasti výzkumu se výrazně zlepší, pokud se všem výzkumným pracovníkům v EU zajistí otevřený přístup ke klíčovým mezinárodním, vnitrostátním a regionálním výzkumným infrastrukturám a případně integrace služeb těchto infrastruktur, aby se pomocí inovačních akcí harmonizovaly podmínky přístupu, zlepšilo a rozšířilo poskytování služeb a podporovala společná strategie rozvoje pro technologicky vyspělé komponenty a pokročilé služby.
Situace v oblasti výzkumu se výrazně zlepší, pokud se všem výzkumným pracovníkům a inovátorům v EU zajistí otevřený přístup ke klíčovým mezinárodním, vnitrostátním a regionálním výzkumným infrastrukturám a případně integrace služeb těchto infrastruktur, aby se pomocí inovačních akcí harmonizovaly podmínky přístupu, zlepšilo a rozšířilo poskytování služeb a podporovala společná strategie rozvoje pro technologicky vyspělé komponenty a pokročilé služby.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Sítě, které spojují vnitrostátní a regionální poskytovatele finančních prostředků pro výzkumné infrastruktury za účelem společného financování mezinárodního přístupu výzkumných pracovníků,
–  Sítě, které spojují vnitrostátní a regionální poskytovatele finančních prostředků pro výzkumné infrastruktury za účelem společného financování mezinárodního přístupu výzkumných pracovníků,
–  sítě celounijních, vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur, které řeší globální výzvy, pokud jde o poskytnutí přístupu výzkumným pracovníkům a harmonizaci a zlepšování služeb poskytovaných těmito infrastrukturami,
–  sítě celounijních, vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur, včetně malých a středních infrastruktur, pokud jde o poskytnutí přístupu výzkumným pracovníkům a harmonizaci a zlepšování služeb poskytovaných těmito infrastrukturami,
–  integrované sítě výzkumných infrastruktur sloužících pro vývoj a provádění společné strategie/plánu pro technologický rozvoj, který je nezbytný pro zlepšování jejich služeb prostřednictvím partnerství s průmyslem; technologicky vyspělé komponenty v oblastech, jako jsou vědecké přístroje; podpora využívání výzkumných infrastruktur průmyslem, např. jako pokusná zkušební zařízení.
–  integrované sítě výzkumných infrastruktur sloužících pro vývoj a provádění společné strategie/plánu pro technologický rozvoj, který je nezbytný pro zlepšování jejich služeb prostřednictvím partnerství s průmyslem; technologicky vyspělé komponenty v oblastech, jako jsou vědecké přístroje; podpora využívání výzkumných infrastruktur průmyslem, např. jako pokusná zkušební zařízení.
Pozměňovací návrh 34
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II
GLOBÁLNÍ VÝZVY A KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU
GLOBÁLNÍ VÝZVY A KONKURENCESCHOPNOST EVROPSKÉHO PRŮMYSLU
Mnohé výzvy, kterým čelí EU, jsou rovněž globální. Problémy jsou značně rozsáhlé a složité a k nalezení řešení je třeba vynaložit úměrně velké množství peněz, zdrojů a úsilí. Přesně to jsou oblasti, kde musí EU spolupracovat: inteligentně, flexibilně a společně pro blaho našich občanů.
V propojeném světě jsou mnohé výzvy, kterým čelí EU, rovněž globální. Problémy jsou značně rozsáhlé a složité a k nalezení řešení je třeba vynaložit úměrně velké finanční a lidské zdroje a úsilí. Přesně to jsou oblasti, kde musí EU spolupracovat: inteligentně, flexibilně a společně pro blaho našich občanů.
Většího dopadu lze dosáhnout díky sladění akcí s ostatními státy a regiony na světě v rámci bezprecedentní mezinárodní spolupráce, jejíž směr vytyčují cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda. Vzhledem k oboustrannému prospěchu bude nedílnou součástí výzkumu a inovací pro udržitelnost výzva partnerům z celého světa, aby se ke snahám EU připojili.
Většího dopadu lze dosáhnout díky sladění akcí s ostatními státy a regiony na světě v rámci bezprecedentní mezinárodní spolupráce, jak ji vytyčují cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda. Vzhledem k oboustrannému prospěchu bude nedílnou součástí výzkumu a inovací pro udržitelnost výzva partnerům z celého světa, aby se ke snahám EU připojili.
Výzkum a inovace jsou klíčovým motorem udržitelného hospodářského růstu a konkurenceschopnosti průmyslu a budou napomáhat při hledání řešení dnešních problémů, jak co nejrychleji zvrátit negativní a nebezpečný trend, který aktuálně spojuje hospodářský rozvoj, využívání přírodních zdrojů a sociální problémy, a proměnit jej v nové obchodní příležitosti.
Výzkum a inovace jsou klíčovým motorem udržitelného rozvoje, včetně hospodářského růstu a konkurenceschopnosti průmyslu, a budou napomáhat při hledání řešení dnešních problémů, jak co nejrychleji zvrátit negativní a nebezpečný trend, který aktuálně spojuje hospodářský rozvoj, využívání přírodních zdrojů a sociální problémy, a proměnit jej v pracovní místa a nové udržitelné obchodní příležitosti a hospodářský, sociální a environmentální rozvoj.
Evropská unie jakožto názorná ukázka toho, jak moderní průmyslová, udržitelně inkluzivní, otevřená a demokratická společnost a ekonomika může fungovat a rozvíjet se, bude profitovat jako uživatel a výrobce technologií a průmyslových odvětví. Budou podporovány a rozvíjeny rostoucí ekonomicko-environmentálně-sociální příklady udržitelných průmyslových ekonomik budoucnosti, a to v nejrůznějších oblastech: zdraví a dobré životní podmínky pro všechny, odolná, bezpečná a inkluzivní společnost, dostupná čistá energie a mobilita, digitalizované hospodářství a společnost, mezioborový a kreativní průmysl, kosmická, námořní nebo pozemní řešení, řešení zabezpečování potravin a výživy, udržitelné využívání přírodních zdrojů nebo ochrana klimatu a přizpůsobení se jeho změnám; všechny tyto oblasti vytvářejí v Evropě bohatství a nabízejí kvalitnější pracovní místa. Klíčová bude transformace průmyslu.
Evropská unie bude profitovat jako uživatel a tvůrce znalostí, technologií a průmyslových odvětví. Může sloužit jako názorná ukázka toho, jak moderní průmyslová, udržitelně inkluzivní, otevřená a demokratická společnost a ekonomika může fungovat a rozvíjet se. Budou podporovány a rozvíjeny rostoucí ekonomicko-environmentálně-sociální příklady udržitelných průmyslových ekonomik budoucnosti, a to v nejrůznějších oblastech: zdraví a dobré životní podmínky pro všechny, inkluzivní a kreativní společnost, bezpečná společnost, dostupná čistá energie a mobilita, digitalizované hospodářství a společnost, mezioborový a účinný průmysl, kosmická, námořní nebo pozemní řešení, řešení zabezpečování potravin a výživy, udržitelné využívání přírodních zdrojů nebo ochrana klimatu a zmírňování jeho změn; všechny tyto oblasti vytvářejí v Evropě bohatství a nabízejí kvalitnější pracovní místa. Klíčová bude transformace průmyslu.
Výzkum a inovace v rámci tohoto pilíře programu Horizont Evropa jsou seskupeny do integrovaných klastrů činností. Investice spíše než na obory cílí na systémové změny naší společnosti a ekonomiky ve směru k udržitelnosti. Toho se podaří dosáhnout pouze tehdy, když se všichni aktéři ze soukromého i veřejného sektoru zapojí do společného návrhu a vytváření výzkumu a inovací a přivedou dohromady konečné uživatele, vědce, technology, výrobce, inovátory, podniky, vzdělávací instituce, občany a organizace občanské společnosti. Proto není žádný z tematických klastrů určen pro pouze jednu skupinu aktérů.
Výzkum a inovace v rámci tohoto pilíře programu Horizont Evropa jsou seskupeny do integrovaných klastrů činností. Investice spíše než na obory cílí na systémové změny naší společnosti a ekonomiky ve směru k inkluzivnosti a udržitelnosti. Toho se podaří dosáhnout pouze tehdy, když se všichni aktéři ze soukromého i veřejného sektoru zapojí do společného návrhu a vytváření výzkumu a inovací a přivedou dohromady konečné uživatele, výzkumné pracovníky, vědce, technology, designérů, výrobce, inovátory, podniky, vzdělávací instituce, občany a organizace občanské společnosti. Proto není žádný z tematických klastrů určen pro pouze jednu skupinu aktérů.
Klastry budou podporovat vytváření znalostí ve všech stádiích vývoje, včetně rané fáze výzkumných činností, přičemž je doplní průřezová podpůrná opatření pro ambiciózní, dlouhodobé výzkumné iniciativy velkého rozsahu zaměřené na budoucí a vznikající technologie (stěžejní iniciativy FET), které byly zahájeny v rámci předchozího rámcového programu: Human Brain Project, Graphene, Quantum Technologies a Future Battery Technologies.
Klastry budou vyvíjet a aplikovat digitální technologie, klíčové základní technologie a nově vznikající technologie v rámci společné strategie na podporu vedoucího postavení EU v průmyslu. V příslušných případech se k tomu budou využívat kosmická data a služby EU.
Klastry budou rovněž vyvíjet a aplikovat digitální technologie, klíčové základní technologie a nově vznikající technologie v rámci společné strategie na podporu vedoucího postavení EU v průmyslu. V příslušných případech se k tomu budou využívat kosmická data a služby EU.
Bude se podporovat přesun technologií z laboratoře na trh a vývoj aplikací, včetně pilotních linek a demonstrací, a přijímání opatření stimulujících uvádění technologií na trh a intenzivnější zapojení soukromého sektoru. Maximálně se budou využívat synergie s ostatními programy.
Bude se podporovat přesun technologií z laboratoře na trh a vývoj aplikací, včetně pilotních linek a demonstrací, a přijímání opatření stimulujících uvádění technologií na trh a intenzivnější zapojení soukromého sektoru. Maximálně se budou využívat synergie s ostatními částmi programu Horizont Evropa, zejména s EIT, a s ostatními programy.
Klastry podpoří rychlé zavádění jedinečných inovací v EU prostřednictvím široké řady dílčích činností, jako je komunikace, šíření a využívání výsledků, standardizace, podpora netechnických inovací a inovačních realizačních mechanismů a pomoc při utváření společenských, regulačních a tržních podmínek příznivých pro inovace, například dohod o inovacích. Budou zavedena portfolia inovativních řešení vycházejících z výzkumných a inovačních akcí, která budou zacílena na veřejnésoukromé investoryostatní relevantní programy na úrovni EU a vnitrostátní úrovni.
Klastry podpoří rychlé zavádění jedinečných inovací v EU prostřednictvím široké řady dílčích činností, jako je komunikace, šíření a využívání výsledků, standardizace, podpora netechnických inovací a inovačních realizačních mechanismů a pomoc při utváření společenských, regulačních a tržních podmínek příznivých pro inovace, například dohod o inovacích, přičemž však budou zkoumat dopady těchto inovací na společnost. Budou zavedena portfolia inovativních řešení vycházejících z výzkumných a inovačních akcí, která budou zacílena na využití dalších veřejnýchsoukromých investorůostatních relevantních programů na úrovni EU a vnitrostátní úrovni.
Zvláštní pozornost bude věnována podpoře malých a středních podniků prostřednictvím pilíře 2 v kooperativních částech a prostřednictvím zvláštního nástroje pro malé a střední podniky založeného na grantech a jednom příjemci. Do tohoto nástroje pro malé a střední podniky, který bude plně řízen zdola nahoru, v rámci nepřetržitě otevřených výzev s četnými daty uzávěrky, a který bude určen výlučně k přírůstkovým inovacím, převedou klastry náležitou částku. O financování budou moci požádat pouze malé a střední podniky, a to i pokud se jedná o spolupráci nebo zadávání subdodávek. Projekty musí mít jasný evropský rozměr a přispívat k přidané hodnotě EU.
Podpora v rámci nástroje pro malé a střední podniky bude poskytována ve třech fázích, přičemž se bude vycházet z modelu Horizont Evropa:
–  Fáze 1: Posouzení koncepce a proveditelnosti:
Malé a střední podniky obdrží financování na posouzení vědecké nebo technické proveditelnosti a možného obchodního využití nového nápadu (ověření koncepce) za účelem vývoje inovačního projektu. Pozitivní výsledek tohoto posouzení, v rámci kterého je důležitou otázkou propojení mezi tématy projektů a potřebami potenciálních uživatelů/odběratelů, umožní financování v rámci následující fáze (fází).
–  Fáze 2: Výzkum a vývoj, demonstrace, tržní replikace:
Bude podporován výzkum a vývoj se zvláštním zaměřením na demonstrace (testování, prototyp, studie týkající se rozšíření, návrh, pilotní inovativní procesy, výrobky a služby, validace, ověření výkonnosti atd.) a tržní replikaci podporující zapojení koncových uživatelů a potenciálních klientů, přičemž bude řádná pozornost věnována koncepci inovačního voucheru. Inovační vouchery podpoří účast mladých podnikatelů.
–  Fáze 3: Obchodní využití:
Tato fáze nebude kromě podpůrných činností poskytovat jiné přímé financování, usiluje však o usnadnění přístupu k soukromému kapitálu a prostředí, které umožňuje inovace. Počítat se bude s propojením s ERI a InvestEU. Malé a střední podniky budou využívat rovněž podpůrná opatření jako vytváření sítí, odborná příprava, vedení a poradenství. Tato fáze může být dále spojena s opatřeními, která podporují zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání inovativních řešení.
Pozměňovací návrh 35
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.1
1.1.  Zdůvodnění
1.1.  Zdůvodnění
Evropský pilíř sociálních práv zajišťuje všem právo na včasný přístup k dostupné a kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči. To potvrzuje závazek EU k rozvojovým cílům OSN, které vyzývají k zajištění všeobecné zdravotní péče pro všechny lidi všech věkových skupin do roku 2030, aby nikdo nezůstal stranou, a k vymýcení úmrtí, kterým lze předcházet.
Evropský pilíř sociálních práv zajišťuje všem právo na včasný přístup k dostupné a kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči. To potvrzuje závazek EU k rozvojovým cílům OSN, které vyzývají k zajištění všeobecné zdravotní péče pro všechny lidi všech věkových skupin do roku 2030, aby nikdo nezůstal stranou, a k vymýcení úmrtí, kterým lze předcházet.
Zdravá populace má zásadní význam pro stabilní, udržitelnou a inkluzivní společnost a zlepšení zdraví je klíčem pro snižování chudoby, podporu sociálního pokroku a prosperity a zvyšování hospodářského růstu. Podle OECD je 10% zlepšení střední délky života spojeno se zvýšením hospodářského růstu o 0,3–0,4 % ročně. Střední délka života v EU se od jejího založení zvýšila o 12 let v důsledku obrovských zlepšení v kvalitě života, vzdělávání, zdraví a zdravotní péče. V roce 2015 byla celková střední délka života v EU při narození 80,6 roku a celosvětově 71,4 roku. V minulých letech se v EU v průměru zvyšovala o 3 měsíce ročně.
Zdravá populace má zásadní význam pro stabilní, udržitelnou a inkluzivní společnost a zlepšení zdraví je klíčem pro snižování chudoby, podporu sociálního pokroku a prosperity a zvyšování hospodářského růstu. Podle OECD je 10% zlepšení střední délky života spojeno se zvýšením hospodářského růstu o 0,3–0,4 % ročně. Střední délka života v EU se od jejího založení zvýšila o 12 let v důsledku obrovských zlepšení v kvalitě života, mimo jiné v oblasti vzdělávání a zdraví. V roce 2015 byla celková střední délka života v EU při narození 80,6 roku a celosvětově 71,4 roku. V minulých letech se v EU v průměru zvyšovala o 3 měsíce ročně.
Výzkum v oblasti zdraví, inovační výzkum a inovace významnou měrou přispěly k těmto výsledkům, ale i ke zlepšení produktivity a kvality v odvětví zdraví a zdravotní péče. EU však nadále čelí novým, nově vznikajícím nebo přetrvávajícím výzvám, které ohrožují její občany a veřejné zdraví, udržitelnost systémů zdravotní péče a sociální ochrany a konkurenceschopnost jejího odvětví zdraví a zdravotní péče. K největším výzvám v oblasti zdraví v EU patří: nedostatek efektivní propagace zdraví a prevence nemocí; nárůst nepřenosných nemocí; šíření antimikrobiální rezistence a výskyt epidemií infekčních nemocí; narůstající znečištění životního prostředí; přetrvávající nerovnosti v oblasti zdraví mezi zeměmi i uvnitř nich a mající neúměrný dopad na lidi, kteří jsou znevýhodněni nebo ve zranitelné životní fázi; detekce, pochopení, kontrola, prevence a zmírňování rizik pro zdraví v rychle se měnícím společenském, městském a přírodním prostředí; rostoucí náklady na systémy zdravotní péče v Evropě a postupné zavádění přístupů personalizované medicíny a digitalizace v oblasti zdraví a zdravotní péče a zvyšující se tlak na evropské odvětví zdraví a zdravotní péče, aby nadále dokázalo konkurovat novým globálním hráčům v rozvíjení zdravotních inovací a jejich prostřednictvím.
Výzkum a inovace v oblasti zdraví významnou měrou přispěly k těmto výsledkům, ale i ke zlepšení produktivity a kvality v odvětví zdraví a zdravotní péče a k vytvoření znalostní základny pro zdravější populaci a kvalitnější péči o nemocné. Výzkum v oblasti zdraví má zvláštní povahu, protože úzce propojuje výzkum, péči o pacienty a zdraví občanů s inovacemi a probíhá v multidisciplinárním prostředí se složitou regulací.
EU však nadále čelí novým, nově vznikajícím nebo přetrvávajícím výzvám, které ohrožují její občany a veřejné zdraví, udržitelnost systémů zdravotní péče a sociální ochrany a konkurenceschopnost jejího odvětví zdraví a zdravotní péče. K největším výzvám v oblasti zdraví v EU patří: zvýšený výskyt rakoviny; nedostatek efektivní propagace zdraví a prevence nemocí; nárůst nepřenosných nemocí; šíření antimikrobiální rezistence a výskyt epidemií infekčních nemocí; narůstající znečištění životního prostředí; přetrvávající nerovnosti v oblasti zdraví mezi zeměmi i uvnitř nich a mající neúměrný dopad na lidi, kteří jsou znevýhodněni nebo ve zranitelné životní fázi; včasná detekce, pochopení, kontrola, prevence a zmírňování rizik pro zdraví v rychle se měnícím společenském, městském a přírodním prostředí; zvyšování počtu roků prožitých ve zdraví; vysoké náklady některých inovativních zdravotnických nástrojů a technologií pro konečné spotřebitele; rostoucí náklady na systémy zdravotní péče v Evropě a postupné zavádění přístupů přesné lékařské péče, včetně příslušného výzkumu, a digitalizace v oblasti zdraví a zdravotní péče a zvyšující se tlak na evropské odvětví zdraví a zdravotní péče, aby nadále dokázalo konkurovat novým globálním hráčům v rozvíjení zdravotních inovací a jejich prostřednictvím.
Řešení v oblasti digitálního zdravotnictví vytváří spoustu příležitostí k řešení problémů spojených s pečovatelskými službami a dalších nově se objevujících problémů stárnoucí společnosti. Mezi výzvy patří i plné využití postupného zavádění příležitostí, které nabízí digitalizace v oblasti zdraví a zdravotní péče, aniž by bylo ohroženo právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Vyvíjí se digitální zařízení a software, jež mají uskutečňovat diagnózu a léčbu a usnadnit samoléčbu nemocí, včetně těch chronických. Digitální technologie se čím dál více používají rovněž v lékařské odborné přípravě a vzdělávání a také umožňují pacientům a dalším spotřebitelům v oblasti zdravotnictví přístup k informacím o zdravotním stavu, jejich sdílení a vytváření.
Tyto výzvy ve zdravotnictví jsou ze své podstaty komplexní, vzájemně propojené a globální a vyžadují multidisciplinární, mezioborovou a nadnárodní spolupráci. Výzkumnéinovační činnosti vybudují úzké vazby mezi objevy, klinickým, epidemiologickým, environmentálním a socioekonomickým výzkumem a regulačními vědami. Budou využívat kombinované dovednosti akademické obce a průmyslu a podporovat jejich spolupráci se zdravotnickými službami, pacienty, tvůrci politik a občany s cílem zvýšit účinek veřejného financování a zajistit přenos výsledků do klinické praxe i do systémů zdravotní péče. Budou podporovat strategickou spolupráci na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, aby mohly spojit odborné znalosti, kapacity a zdroje potřebné k dosažení úspor z rozsahu, sortimentu a rychlosti a ke sdílení očekávaných přínosů a finančních rizik.
Dnešní výzvy ve zdravotnictví jsou ze své podstaty komplexní, vzájemně propojené a globální a vyžadují multidisciplinární, mezioborovou, translační a nadnárodní spolupráci, a to i se zeměmi s nízkými a středními příjmy. Výzkuminovace vybudují úzké vazby mezi objevy, klinickým, epidemiologickým, etickým, environmentálním a socioekonomickým výzkumem a regulačními vědami. Budou využívat kombinované dovednosti akademické obce a průmyslu a podporovat jejich spolupráci se zdravotnickými službami, pacienty, tvůrci politik, organizacemi občanské společnosti a občany s cílem zvýšit účinek veřejného financování a zajistit přenos výsledků do klinické praxe i do systémů zdravotní péče. Budou podporovat strategickou spolupráci na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, aby mohly spojit odborné znalosti, kapacity a zdroje potřebné k dosažení úspor z rozsahu, sortimentu a rychlosti a ke sdílení očekávaných přínosů a finančních rizik. Studie a výzkum v rámci tohoto klastru musí zohledňovat genderové hledisko a rozdíly mezi pohlavími.
Výzkumné a inovační činnosti v souvislosti s touto globální výzvou budou rozvíjet znalostní základnu, budovat výzkumnou a inovační kapacitu a pracovat na řešeních potřebných pro efektivnější propagaci zdraví a pro prevenci, léčbu a vyléčení nemocí. Zlepšení výsledků v oblasti zdraví pak povede k prodloužení střední délky života, ke zdravému aktivnímu životnímu stylu produktivitě lidí v produktivním věku a k udržitelným systémům v oblasti zdraví a zdravotní péče.
Výzkumné a inovační činnosti v souvislosti s touto globální výzvou budou rozvíjet lidské zdroje a znalostní základnu, budovat výzkumnou a inovační kapacitu a pracovat na řešeních potřebných pro efektivnější propagaci zdraví a pro prevenci, léčbu a vyléčení nemocí. Zlepšení výsledků v oblasti zdraví pak povede k prodloužení střední délky života, k celkově zdravému a aktivnímu životnímu stylu, produktivitě lidí v produktivním věku a k udržitelným systémům v oblasti zdraví a zdravotní péče. Inovace v oblasti metod rychlé diagnostiky a nových antibiotik mohou zabránit rozvoji antimikrobiální rezistence a budou tedy podporovány.
Řešení velkých výzev v oblasti zdraví přispěje k politickým cílům a strategiím EU, konkrétně k evropskému pilíři sociálních práv, jednotnému digitálnímu trhu EU, směrnici EU o přeshraniční zdravotní péči a evropskému akčnímu plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci a k provádění příslušných regulačních rámců EU. Kromě toho to podpoří závazek EU k Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a dalším agendám v kontextu ostatních organizací OSN a mezinárodních iniciativ, kam patří i globální strategie a akční plány Světové zdravotnické organizace (WHO).
Řešení velkých výzev v oblasti zdraví přispěje k politickým cílům a strategiím EU, konkrétně k evropskému pilíři sociálních práv, jednotnému digitálnímu trhu EU, směrnici EU o přeshraniční zdravotní péči a evropskému akčnímu plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci a k provádění příslušných regulačních rámců EU. Kromě toho to podpoří závazek EU k Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a dalším agendám v kontextu ostatních organizací OSN a mezinárodních iniciativ, kam patří i globální strategie a akční plány Světové zdravotnické organizace (WHO).
Skupina na vysoké úrovni bude podporovat naplňování těchto cílů, zejména formou řídicího výboru pro zdraví. Měla by zajišťovat koordinaci s ostatními výzkumnými programy v jednotlivých členských státech a součinnost mezi zdravotním klastrem a ostatními částmi programu Horizont Evropa, včetně misí a partnerství. Bude to vědecký orgán a bude zahrnovat všechny příslušné zúčastněné subjekty, přičemž se výrazně zapojí společnost, občané a pacienti. Jejím úkolem bude řízení/poradenství při vytváření pracovních programů a misí v oblasti zdraví.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu a nepřímo k cíli č. 1 – konec chudoby, cíli č. 5 – rovnost žen a mužů, cíli č. 6 – čistá voda a hygienická zařízení, cíli č. 10 – méně nerovností.
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.1
1.2.1.  Celoživotní zdraví
1.2.1.  Celoživotní zdraví
Lidé ve zranitelné životní fázi (narození, rané dětství, dětství, dospívání, těhotenství, dospělost a pozdní dospělost), včetně lidí se zdravotním postižením nebo zraněním, mají specifické zdravotní potřeby, které vyžadují lepší pochopení a řešení na míru. To umožní snížit nerovnosti související se zdravím a zlepšit výsledky zdravotní péče ve prospěch aktivního a zdravého stárnutí v průběhu celého života, zejména díky zdravému startu do života, který snižuje riziko mentálních a fyzických onemocnění v pozdějším věku.
Lidé ve zranitelné životní fázi (narození, rané dětství, dětství, dospívání, těhotenství, dospělost a pozdní dospělost), včetně lidí se zdravotním postižením, zvláštními potřebami nebo zraněním, mají specifické zdravotní potřeby, které vyžadují lepší pochopení a řešení na míru. To umožní snížit nerovnosti související se zdravím a zlepšit výsledky zdravotní péče ve prospěch aktivního a zdravého stárnutí v průběhu celého života, zejména díky zdravému startu do života, který snižuje riziko mentálních a fyzických onemocnění v pozdějším věku.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Raný vývoj a proces stárnutí v průběhu celého života,
–  Onemocnění související s věkem a proces stárnutí v průběhu celého života,
–  zdraví matek, otců, kojenců a dětí a úloha rodičů,
–  zdraví matek, otců, kojenců a dětí, včetně úmrtnosti matek a dětí při porodu, a úloha rodičů,
–  zdravotní potřeby a dlouhodobé důsledky související s vysokou úmrtností a dlouhodobou nemocností, zejména pokud jde o děti,
–  zdravotní potřeby dospívajících,
–  zdravotní potřeby dospívajících, včetně dobrého psychického stavu,
–  zdravotní následky postižení a zranění,
–  etiologie zdravotních postižení a zdravotní následky postižení a zranění,
–  nezávislý a aktivní život pro starší osoby a/nebo osoby se zdravotním postižením,
–  nezávislý a aktivní život pro starší osoby a/nebo osoby se zdravotním postižením,
–  zdravotnické vzdělávání a digitální zdravotnická gramotnost.
–  zdravotnické vzdělávání a digitální zdravotnická gramotnost,
–  regenerace starých nebo poškozených orgánů a tkání,
–  angiogeneze, arteriální patologie, ischemická choroba srdeční a strukturální patologie srdce a biomarkery a genetika kardiovaskulárních onemocnění,
–  léčba chronických onemocnění.
Pozměňovací návrhy 37, 276 a 277
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.2
1.2.2.  Environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví
1.2.2.  Environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví
Lepší pochopení pozitivních a rizikových faktorů ovlivňujících zdraví, které jsou dány sociálním, ekonomickým a fyzickým prostředím v každodenním životě lidí a na pracovišti, včetně zdravotního dopadu digitalizace, znečištění, klimatických změn a dalších environmentálních aspektů pomůže identifikovat a zmírňovat rizikahrozby pro zdraví, snižovat úmrtí a nemoci vzniklé expozicí chemickým látkám a znečištěním životního prostředí, podporovat zdravá, odolná, udržitelná a environmentálně šetrná prostředí pro život a práci, podporovat zdravý životní stylspotřební chování a rozvíjet spravedlivou, inkluzivní a důvěryhodnou společnost.
Lepší pochopení pozitivních a rizikových faktorů ovlivňujících zdraví, které jsou dány sociálním, ekonomickým a fyzickým prostředím v každodenním životě lidí a na pracovišti, včetně zdravotního dopadu digitalizace, znečištění, rychlé urbanizace, změny klimatu a dalších vnitrostátních i nadnárodních environmentálních aspektů přispěje k identifikaci, prevenci a zmírňování rizikhrozeb pro zdraví, k identifikaci a snižování úmrtí a nemoci vzniklé expozicí chemickým látkám a znečištěním životního prostředí, k podpoře bezpečných, zdravých, odolných, udržitelných a environmentálně šetrných prostředí pro život a práci, k podpoře zdravého životního styluspotřebního chování a k rozvíjení spravedlivé, inkluzivní a důvěryhodné společnosti.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Technologie pro posuzování rizik, expozic a zdravotních dopadů, pokud jde o chemické látky, znečišťující látky a další zátěžové faktory včetně těch, které souvisí s klimatem a životním prostředím, a kombinované účinky více zátěžových faktorů,
–  Bezpečné a účinné technologie a metody pro posuzování rizik, expozic a zdravotních dopadů, pokud jde o chemické látky, znečišťující látky a další zátěžové faktory včetně těch, které souvisí s klimatem a životním prostředím, a kombinované účinky více zátěžových faktorů,
–  faktory související s životním prostředím a povoláním a sociální a behaviorální faktory mající dopad na fyzické a mentální zdraví životní podmínky lidí a jejich interakce, se zvláštní pozorností věnovanou zranitelným a znevýhodněným osobám,
–  faktory související s životním prostředím, včetně zastavěného prostředí (návrh a konstrukce), povoláním, ekonomické, politické, sociální a behaviorální faktory mající dopad na fyzické a mentální zdraví, životní podmínky lidí a jejich produktivitu a jejich interakce, se zvláštní pozorností věnovanou zranitelným a znevýhodněným osobám a osobám se zdravotním postižením nebo zhoršením podmínek,
–  posouzení a řízení rizik a komunikace, podporované vylepšenými nástroji pro rozhodování na základě důkazů, včetně alternativ ke zkouškám na zvířatech,
–  posouzení a řízení rizik a komunikace, včetně sdílení informací, podporované vylepšenými nástroji pro rozhodování na základě důkazů, včetně alternativ ke zkouškám na zvířatech,
–  kapacity a infrastruktury pro shromažďování, sdílení a kombinování dat o všech faktorech ovlivňujících zdraví, jako jsou expozice, zdraví a onemocnění na úrovni EU a na mezinárodní úrovni,
–  kapacity a infrastruktury pro shromažďování, sdílení a kombinování dat o všech faktorech ovlivňujících zdraví, jako jsou expozice, zdraví a onemocnění na úrovni EU a na mezinárodní úrovni,
–  podpora zdraví a intervence v rámci primární prevence.
–  podpora zdraví a intervence v rámci primární prevence,
–  výzkum opatření s cílem plánovat, provádět a monitorovat rehabilitaci v průběhu celého života,
–  výzkum opatření s cílem plánovat a provádět rané individuální rehabilitační programy pro děti se zdravotním postižením.
Pozměňovací návrh 38
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.3
1.2.3.  Nepřenosná a vzácná onemocnění
1.2.3.  Nepřenosná a vzácná onemocnění
Nepřenosná onemocnění včetně vzácných nemocí představují velkou výzvu pro zdraví a společnost a vyžadují efektivnější přístupy v prevenci, léčbě a vyléčení, jakož i přístupy založené na personalizované medicíně.
Nepřenosná onemocnění včetně vzácných nemocí představují velkou výzvu pro zdraví a společnost a vyžadují efektivnější přístupy v prevenci, diagnostice, léčbě a vyléčení, jakož i přístupy přesné lékařské péče.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Diagnostika umožňující rychleji a přesněji stanovit diagnózu a přizpůsobit léčbu pacientovi,
–  Diagnostika umožňující rychleji a přesněji stanovit diagnózu a včas přizpůsobit léčbu pacientovi,
–  infrastruktura a schopnosti pro využití potenciálu rozvoje genomické medicíny v běžné klinické praxi,
–  preventivní a screeningové programy,
–  preventivní a screeningové programy,
–  integrovaná řešení pro sledování vlastního zdraví, podporu zdraví, prevenci nemocí a zvládání chronických stavů a multimorbidity,
–  integrovaná řešení pro sledování vlastního zdraví, podporu zdraví, prevenci nemocí a zvládání chronických stavů a multimorbidity,
–  léčba nebo péče, včetně farmakologické i nefarmakologické léčby,
–  bezpečná, účinná a cenově dostupná léčba, péče nebo jiné terapeutické strategie, včetně farmakologické i nefarmakologické léčby,
–  paliativní péče,
–  paliativní péče,
–  kolaborativní výzkum v oblasti molekulární, strukturální a buněčné biologie, experimentální způsoby léčby, genetika, genomika a environmentální základy rakoviny u lidí,
–  genomická hranice, epidemiologie, bioinformatika, patologie a výzvy přesné lékařské péče v případě vzácných onemocnění, neurodegenerativních onemocnění a onkologie,
–  oblasti mimořádně nenaplněné klinické potřeby, jako jsou vzácná nádorová onemocnění, včetně rakoviny u dětí;
–  posouzení komparativní účinnosti intervencí a řešení,
–  posouzení komparativní účinnosti intervencí a řešení,
–  implementační výzkum s cílem zintenzivnit intervence v oblasti zdraví a podpořit jejich přenos do politik a systémů v oblasti zdraví.
–  implementační výzkum s cílem zintenzivnit intervence v oblasti zdraví a podpořit jejich přenos do politik a systémů v oblasti zdraví.
Pozměňovací návrh 39
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.4
1.2.4.  Infekční onemocnění
1.2.4.  Infekční onemocnění
Hlavní výzvou pro veřejné zdraví, která si žádá efektivní mezinárodní spolupráci na úrovni EU i na globální úrovni, je ochrana obyvatel před přeshraničními zdravotními hrozbami. To bude zahrnovat prevenci, připravenost, včasnou detekci, léčbu a vyléčení infekčních onemocnění a také řešení antimikrobiální rezistence v rámci přístupu „jedno zdraví“.
Hlavní výzvou pro veřejné zdraví, která si žádá efektivní mezinárodní spolupráci na úrovni EU i na globální úrovni, je ochrana obyvatel před přenosnými nemocemi a přeshraničními zdravotními hrozbami. To bude zahrnovat prevenci, připravenost, včasnou detekci, léčbu a vyléčení infekčních onemocnění a také řešení antimikrobiální rezistence v rámci přístupu „jedno zdraví“. Pokračující šíření bakterií rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, včetně superbakterií, bude mít stejně tak značně nepříznivý dopad na hospodářství a životní prostředí. Prevence jejich vzniku a šíření bude rovněž jednou z priorit v rámci této části. Světová zdravotnická organizace navíc sestavila seznam opomíjených nemocí, na jejichž výzkum a inovace neposkytuje soukromý sektor kvůli omezeným obchodním pobídkám dostatečné investice. K řešení problematiky těchto s chudobou souvisejících a opomíjených nemocí je zapotřebí ambicióznějších veřejných investic.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Faktory způsobující výskyt nebo opětovný výskyt infekčních onemocnění a jejich šíření, včetně přenosu ze zvířat na člověka (zoonóza) nebo z jiných částí životního prostředí (voda, půda, rostliny, potrava) na člověka,
–  Faktory způsobující výskyt nebo opětovný výskyt infekčních onemocnění a jejich šíření, včetně přenosu ze zvířat na člověka (zoonóza) nebo z jiných částí životního prostředí (voda, půda, rostliny, potrava) na člověka, a zavádění empirických preventivních řešení, která přenos minimalizují,
–  předvídání, včasná detekce a sledování infekčních onemocnění, včetně patogenů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče a faktorů souvisejících s životním prostředím,
–  předvídání, včasná detekce a sledování infekčních onemocnění, včetně patogenů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče a faktorů souvisejících s životním prostředím,
–  vakcinace, diagnostika, léčba a vyléčení infekčních onemocnění včetně komorbidit a koinfekcí,
—  vhodná, bezpečná a účinná diagnostika, lékařské technologie, léčba a vakcinace pro prevenci a profylaxi infekčních onemocnění, včetně výzkumu a objevů nových očkovacích látek, pokročilých technologií pro imunizaci a regulačních věd;
–  účinná opatření a strategie v oblasti připravenosti a reakce na krizové situace související se zdravím a zotavení z nich, se zapojením komunit,
–  účinná opatření a strategie v oblasti připravenosti a reakce na krizové situace související se zdravím a zotavení z nich, se zapojením komunit,
–  překážky zavádění a přenosu lékařských intervencí do klinické praxe a do systému zdravotní péče,
–  překážky zavádění a přenosu lékařských intervencí do klinické praxe a do systému zdravotní péče,
–  přeshraniční aspekty infekčních onemocnění a specifické výzvy v zemích s nízkými a středními příjmy, například tropické nemoci.
–  přeshraniční aspekty infekčních onemocnění a specifické výzvy v zemích s nízkými a středními příjmy, například opomíjené tropické nemoci, AIDS, tuberkulóza a malárie. Vývoj nových metod léčby infekčních onemocnění, které zmírní antimikrobiální rezistenci.
Pozměňovací návrh 40
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.5
1.2.5.  Nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče
1.2.5.  Nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče
Zdravotnické technologie a nástroje jsou klíčové pro veřejné zdraví a velkou měrou přispěly k důležitým zlepšením, kterých bylo v EU dosaženo v oblasti kvality života, zdraví a zdravotní péče. Klíčovou strategickou výzvou je tudíž navrhnout, vyvinout, realizovat a zavést vhodné, důvěryhodné, bezpečné a nákladově efektivní nástroje a technologie pro zdraví a zdravotní péči s náležitým ohledem na potřeby lidí se zdravotním postižením a stárnoucí společnost. To zahrnuje umělou inteligenci a jiné digitální technologie, které nabízejí značné zlepšení oproti stávajícím možnostem, jakož i stimulaci konkurenceschopného a udržitelného průmyslu souvisejícího se zdravím, který vytváří pracovní místa vysoké hodnoty. Evropský průmysl související se zdravím je jedním z klíčových hospodářských odvětví v EU, které představuje 3 % HDP a zaměstnává 1,5 milionu lidí.
Zdravotnické technologie a nástroje jsou klíčové pro veřejné zdraví a velkou měrou přispěly k důležitým zlepšením, kterých bylo v EU dosaženo v oblasti kvality života, zdraví a zdravotní péče. Klíčovou strategickou výzvou je tudíž navrhnout, vyvinout, realizovat a zavést vhodné, důvěryhodné, bezpečné a nákladově efektivní nástroje a technologie pro zdraví a zdravotní péči s náležitým ohledem na potřeby lidí se zdravotním postižením a stárnoucí společnost. To zahrnuje klíčové základní technologie, umělou inteligenci, robotiku, data velkého objemu, kvantovou technologii a jiné digitální nástroje a technologie, které nabízejí značné zlepšení oproti stávajícím možnostem, jakož i stimulaci konkurenceschopného a udržitelného průmyslu souvisejícího se zdravím, který vytváří pracovní místa vysoké hodnoty. Evropský průmysl související se zdravím je jedním z klíčových hospodářských odvětví v EU, které představuje 3 % HDP a zaměstnává 1,5 milionu lidí.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Nástroje a technologie pro aplikace napříč zdravotním spektrem a pro jakoukoli relevantní lékařskou indikaci, včetně funkčních poškození,
–  Nástroje a technologie pro aplikace napříč zdravotním spektrem, včetně výroby zdravotnických technologií, a pro jakoukoli relevantní lékařskou indikaci, včetně funkčních poškození,
–  umělá inteligence a robotika pro zdravotnické technologie a nástroje,
–  integrované nástroje, technologie a digitální řešení pro lidské zdraví, včetně mobilních řešení a zdravotní péče na dálku,
–  integrované nástroje, technologie a digitální řešení pro lidské zdraví, včetně mobilních řešení a zdravotní péče na dálku,
–  individualizované přístupy digitálního zdravotnictví založené na digitálním replikování fyzických objektů, přesné počítačové modely klíčových biologických procesů v lidském těle založené na datech, které umožňují určit nejlepší individuální terapie, zdravotní prevence a opatření na udržení zdraví,
–  pilotní projekty, rozsáhlé nasazení, optimalizace a inovativní zadávání veřejných zakázek, pokud jde o technologie a nástroje pro zdraví a zdravotní péči v reálných podmínkách, včetně klinických hodnocení a implementačního výzkumu,
–  pilotní projekty, rozsáhlé nasazení, optimalizace a inovativní zadávání veřejných zakázek, pokud jde o technologie a nástroje pro zdraví a zdravotní péči v reálných podmínkách, včetně klinických hodnocení a implementačního výzkumu,
–  inovativní procesy a služby pro rozvoj, výrobu a rychlé dodávání nástrojů technologií pro zdraví a zdravotní péči,
–  inovativní procesy a služby pro rozvoj, výrobu a rychlé dodávání nástrojů, technologií, léčiv a vakcín pro zdravotní péči,
–  bezpečné, účinné a kvalitní nástroje a technologie pro zdraví a zdravotní péči a jejich etický, právní a sociální dopad,
–  bezpečné, účinné a kvalitní nástroje a technologie pro zdraví a zdravotní péči a jejich etický, právní a sociální dopad,
–  regulační věda pro zdravotnické technologie a nástroje.
–  regulační věda pro zdravotnické technologie a nástroje,
–  nástroje, technologie a digitální řešení ke zvýšení bezpečnosti lékařských rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 41
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.6
1.2.6.  Systémy zdravotní péče
1.2.6.  Systémy zdravotní péče
Systémy zdravotní péče jsou klíčovým aktivem sociálních systémů EU a v roce 2017 na ně připadalo 24 milionů zaměstnanců v odvětví zdravotní a sociální péče. Je hlavní prioritou zařídit, aby byly systémy zdravotní péče dostupné, nákladově efektivní, odolné, udržitelné a důvěryhodné, jakož i snižovat nerovnosti, mimo jiné uvolněním potenciálu digitálních inovací a inovací založených na datech, které staví na otevřených evropských datových infrastrukturách a zajistí lepší zdravotní péči zaměřenou na člověka. To posune kupředu digitalizaci v oblasti zdraví a zdravotní péče.
Systémy zdravotní péče jsou klíčovým aktivem sociálních systémů EU a v roce 2017 na ně připadalo 24 milionů zaměstnanců v odvětví zdravotní a sociální péče. Je hlavní prioritou zařídit, aby byly systémy zdravotní péče dostupné, nákladově efektivní, odolné, udržitelné a důvěryhodné, jakož i snižovat nerovnosti, mimo jiné uvolněním potenciálu digitálních inovací a inovací založených na datech, které staví na otevřených evropských datových infrastrukturách a zajistí lepší zdravotní péči zaměřenou na člověka. To posune kupředu digitalizaci v oblasti zdraví a zdravotní péče. Budoucí infrastruktura by se měla spoléhat na bezpečná úložiště, a tedy i zavádění sítí páté generace, podmínky pro rozvoj internetu věcí a vysoce výkonná výpočetní střediska.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Reformy veřejných politik a systémů zdravotní péče v Evropě i mimo ni,
–  Reformy veřejných politik a systémů zdravotní péče v Evropě i mimo ni,
–  nové modely a přístupy ke zdraví a zdravotní péči a jejich přenositelnost nebo adaptace z jedné země/regionu do jiné,
–  nové modely a přístupy ke zdraví a zdravotní péči a jejich přenositelnost nebo adaptace z jedné země/regionu do jiné,
–  zlepšování hodnocení zdravotnických technologií,
–  zlepšování hodnocení zdravotnických technologií,
–  vývoj nerovností v oblasti zdraví a účinná politická odpověď,
–  vývoj nerovností v oblasti zdraví a účinná politická odpověď,
–  budoucí pracovní síla v oblasti zdraví a její potřeby,
–  budoucí pracovní síla v oblasti zdraví a její potřeby,
–  vytváření systémů specializovaného odborného vzdělávání zdravotnických pracovníků, školení a rozvíjení technického know-how a nových způsobů práce na základě inovací v elektronickém zdravotnictví;
–  zlepšování včasných informací souvisejících se zdravím a používání zdravotních údajů, včetně elektronických zdravotních záznamů, s patřičnou pozorností věnovanou bezpečnosti, soukromí, interoperabilitě, normám, srovnatelnosti a integritě,
–  zlepšování včasného poskytování a kvality informací souvisejících se zdravím a také infrastruktury pro účinné shromažďování a používání zdravotních údajů, včetně elektronických zdravotních záznamů, s patřičnou pozorností věnovanou bezpečnosti, soukromí, interoperabilitě, normám, srovnatelnosti a integritě, informace související se zdravím a používání zdravotních údajů, včetně elektronických zdravotních záznamů, s patřičnou pozorností věnovanou bezpečnosti, důvěře, soukromí, interoperabilitě, normám, srovnatelnosti a integritě,
–  odolnost systémů zdravotní péče při vstřebávání dopadů krizí a přijímání přelomových inovací,
–  odolnost systémů zdravotní péče při vstřebávání dopadů krizí a přijímání přelomových inovací,
–  řešení pro posílení účasti občanů a pacientů, sledování vlastního zdraví a komunikaci s odborníky ve zdravotnických a sociálních službách s cílem poskytovat integrovanější péči a přístup zaměřený na uživatele,
–  řešení pro posílení účasti občanů a pacientů, sledování vlastního zdraví a komunikaci s odborníky ve zdravotnických a sociálních službách s cílem poskytovat integrovanější péči a přístup zaměřený na uživatele,
–  data, informace, znalosti a osvědčené postupy z výzkumu v oblasti systémů zdravotní péče na úrovni EU a celosvětově.
–  data, informace, znalosti a osvědčené postupy z výzkumu v oblasti systémů zdravotní péče na úrovni EU a celosvětově.
Pozměňovací návrh 42
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – návětí
2.  KLASTR „INKLUZIVNÍ A BEZPEČNÁ SPOLEČNOST“
2.  KLASTR „INKLUZIVNÍ A KREATIVNÍ SPOLEČNOST“
Pozměňovací návrh 43
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.1
2.1.  Zdůvodnění
2.1.  Zdůvodnění
EU představuje jedinečný způsob spojení hospodářského růstu a sociálních politik s vysokou mírou sociálního začlenění, sdílenými demokratickými hodnotami, lidskými právy, rovností žen a mužů a bohatou rozmanitostí. Tento model se neustále vyvíjí a musí se potýkat s výzvami, jako jsou mimo jiné globalizace a technologická změna. Evropa dále musí reagovat na výzvy pramenící z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb. Teroristické útoky a radikalizace spolu s počítačovými útoky a hybridními hrozbami dávají vzniknout velkým obavám o bezpečnost a zvyšují napětí ve společnosti.
EU představuje jedinečný způsob spojení prosperity, hospodářského růstu a udržitelných sociálních politik s vysokou mírou sociálního začlenění, sdílenými demokratickými hodnotami, lidskými právy, rovností žen a mužů a bohatou rozmanitostí. Tento model se neustále vyvíjí a musí se potýkat s výzvami, jako jsou mimo jiné digitalizace, globalizace a technologický vývoj.
EU musí prosazovat model inkluzivního a udržitelného růstu a zároveň sklízet plody technologického pokroku, zvyšovat důvěru v demokratickou správu a prosazovat její inovaci, bojovat s nerovnostmi, nezaměstnaností, marginalizací, diskriminací a radikalizací, zaručovat dodržování lidských práv, podporovat kulturní rozmanitost a evropské kulturní dědictví a prostřednictvím sociálních inovací posilovat postavení občanů. Nadále zůstane prioritou také řízení migrace a integrace migrantů. Výzkum a inovace ve společenských a humanitních vědách mají fundamentální význam pro reakci na tyto výzvy a plnění cílů EU.
EU musí prosazovat model inkluzivního a udržitelného růstu a zároveň sklízet plody technologického pokroku, zvyšovat důvěru v demokratickou správu a prosazovat její inovaci, bojovat s nerovnostmi, nezaměstnaností, marginalizací, diskriminací a radikalizací, zaručovat dodržování lidských práv, podporovat kulturní rozmanitost a evropské kulturní dědictví a prostřednictvím sociálních inovací posilovat postavení občanů. Nadále zůstane prioritou také řízení migrace a integrace migrantů.
Výzkum a inovace ve společenských a humanitních vědách a v kulturním a kreativním odvětví mají fundamentální význam pro reakci na tyto výzvy a plnění cílů EU. Tato odvětví vzhledem ke svému širokému záběru, velikosti a dopadu na dnešní digitální transformaci významně přispívají k našemu hospodářství. Jelikož vzájemné vztahy mezi společenskými a technologickými inovacemi jsou složité a jen zřídka přímočaré, je třeba dále zkoumat, a to i prostřednictvím průřezového a víceoborového výzkumu, vývoj všech druhů inovací a činností, jejichž provádění je financováno s cílem podpořit jejich účinný rozvoj v budoucnosti.
Evropské občany, státní instituce a hospodářství je třeba chránit před přetrvávajícími hrozbami organizovaného zločinu, včetně obchodu se zbraněmi, drogami a lidmi. Klíčové je také posílení ochrany a bezpečnosti prostřednictvím lepší správy hranic. S postupující digitalizací hospodářství a společnosti je na vzestupu počítačová kriminalita a diverzifikují se rizika s ní spojená. Aby Evropa ochránila demokratickou a hospodářskou stabilitu, musí nadále vynakládat úsilí na zlepšení kybernetické bezpečnosti, digitálního soukromí a ochrany osobních údajů a bojovat s šířením nepravdivých a škodlivých informací. A konečně je zapotřebí další úsilí, aby se omezil dopad extrémních povětrnostních jevů, které jsou stále intenzivnější v důsledku klimatických změn, na život a živobytí; jde například o záplavy, bouře nebo sucha způsobující lesní požáry, degradaci půdy a jiné přírodní katastrofy, např. zemětřesení. Katastrofy, ať už přírodní nebo způsobené člověkem, mohou ohrozit důležité funkce společnosti, jako je zdravotní péče, dodávky energie a správa věcí veřejných.
Závažnost, složitost a nadnárodní charakter těchto výzev si žádá akci EU na více úrovních. Řešení takto závažných sociálních, politických, kulturních a ekonomických problémů a bezpečnostních výzev pouze na vnitrostátní úrovni by sebou neslo riziko neefektivního využívání zdrojů, roztříštěného přístupu a nejednotných standardů znalostí a kapacity.
Součástí širší komplexní reakce EU na bezpečnostní hrozby je výzkum v oblasti bezpečnosti. Přispívá k procesu budování kapacit tím, že umožňuje, aby v budoucnu byly dostupné technologie a aplikace, které zaplní kapacitní mezery, na něž poukazují tvůrci politik a odborníci z praxe. Již teď představuje financování výzkumu prostřednictvím rámcového programu EU přibližně 50 % celkového veřejného financování výzkumu v oblasti bezpečnosti v EU. Plně se využijí dostupné nástroje, včetně evropského kosmického programu (Galileo a EGNOS, Copernicus, získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy). Usiluje se o součinnost s činnostmi podporovanými obranným výzkumem financovaným EU, aniž by docházelo ke zdvojování financování. Přeshraniční spolupráce přispívá k rozvoji jednotného evropského trhu v oblasti bezpečnosti a ke zlepšování výkonnosti odvětví, což posiluje autonomii EU.
Výzkumné a inovační činnosti v rámci této globální výzvy budou celkově sladěny s prioritami Komise v těchto oblastech: demokratická změna; růst, zaměstnanost a investice; spravedlnost a základní práva; migrace; hlubší a spravedlivější evropská měnová unie; jednotný digitální trh. V návaznosti na závazky Římské agendy budou usilovat o „sociální Evropu“ a „Unii, která zachovává naše kulturní dědictví a podporuje kulturní rozmanitost.“ Podpoří také evropský pilíř sociálních práv a globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci. Výzkum v oblasti bezpečnosti navazuje na závazek Římské agendy usilovat o „bezpečnou a chráněnou Evropu“ a napomáhá k vytvoření skutečné a účinné bezpečnostní unie. Budou využity součinnosti s programem Spravedlnost a programem Práva a hodnoty, které podporují činnosti v oblasti přístupu ke spravedlnosti, práv obětí, rovnosti žen a mužů, nediskriminace, ochrany osobních údajů a prosazování evropského občanství.
Výzkumné a inovační činnosti v rámci této globální výzvy budou celkově sladěny s prioritami Komise v těchto oblastech: demokratická změna; růst, zaměstnanost a investice; spravedlnost a základní práva; migrace; hlubší a spravedlivější evropská měnová unie; jednotný digitální trh. V návaznosti na závazky Římské agendy budou usilovat o „sociální Evropu“ a „Unii, která zachovává naše kulturní dědictví a podporuje kulturní rozmanitost.“ Podpoří také evropský pilíř sociálních práv.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 1 – konec chudoby, cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 10 – méně nerovností, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 1 – konec chudoby, cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl č. 5 – rovnost žen a mužů, cíl č. 8 – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 10 – méně nerovností, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce, cíl č. 17 – partnerství pro dosažení cílů.
Pozměňovací návrh 44
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.1 – odst. 2
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Historie, vývoj a efektivnost demokracií na různých úrovních a v různých podobách; aspekty digitalizace a účinky komunikace na sociálních sítích a úloha vzdělávání a politik zaměřených na mladé lidi jakožto základní kameny demokratického občanství,
–  Historie, vývoj a efektivnost demokracií na různých úrovních a v různých podobách, jako jsou hnutí pro dialog mezi kulturami, spolupráci mezi národy a mír mezi náboženstvími; aspekty digitalizace včetně mediální a digitální gramotnosti a účinky komunikace na sociálních sítích a úloha vzdělávání, politik zaměřených na mladé lidi a kulturní účasti jakožto základní kameny demokratického občanství,
–  inovativní přístupy k podpoře transparentnosti, schopnosti reagovat, odpovědnosti, efektivity a legitimity demokratické správy věcí veřejných při plném dodržování základních práv a zásad právního státu,
–  inovativní přístupy k podpoře transparentnosti, schopnosti reagovat, odpovědnosti, efektivity a legitimity demokratické správy věcí veřejných, včetně boje proti korupci, při plném dodržování základních a lidských práv a zásad právního státu,
–  dopad technologií na individuální životní styl a jednání;
–  strategie pro řešení populismu, extremismu, radikalizace a terorismu a pro zapojení nespokojených občanů a lidí na okraji společnosti,
–  strategie pro řešení populismu, extremismu, radikalizace, diskriminace a nenávistných projevů, terorismu a pro aktivní zapojení a posílení nespokojených a zranitelných občanů a lidí na okraji společnosti,
–  nové přístupy k řešení spojitosti mezi migrací a xenofobií a příčiny migrace,
–  lepší pochopení úlohy standardů novinářské práce a obsahu vytvářeného uživateli v hyperpropojené společnosti a vývoj nástrojů pro boj proti dezinformacím,
–  lepší pochopení úlohy standardů novinářské práce a obsahu vytvářeného uživateli v hyperpropojené společnosti a vývoj nástrojů pro boj proti dezinformacím,
–  role multikulturního občanství a identity ve vztahu k demokratickému občanství a politické angažovanosti,
–  role multikulturního občanství a identity ve vztahu k demokratickému občanství a politické angažovanosti,
–  dopad technického a vědeckého pokroku včetně dat velkého objemu, online sociálních sítí a umělé inteligence na demokracii,
–  dopad technického a vědeckého pokroku včetně dat velkého objemu, online sociálních sítí a umělé inteligence na demokracii,
–  poradní a participativní demokracie a aktivní a inkluzivní občanství včetně digitálního rozměru,
–  poradní a participativní demokracie a aktivní a inkluzivní občanství včetně digitálního rozměru,
–  dopad ekonomických a sociálních nerovností na politickou účast a demokracii, demonstrace dokládající, jak odstraňování nerovností a boj se všemi formami diskriminace, včetně nerovnosti žen a mužů, pomáhá udržovat demokracii.
–  dopad ekonomických a sociálních nerovností na politickou účast a demokracii, demonstrace dokládající, jak odstraňování nerovností a boj se všemi formami diskriminace, včetně nerovnosti žen a mužů, pomáhá udržovat demokracii,
–  nové přístupy k vědecké diplomacii.
Pozměňovací návrh 45
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.2 – návětí
2.2.2.  Kulturní dědictví
2.2.2.  Kultura a kreativita
Pozměňovací návrh 46
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.2
2.2.2.  Kulturní dědictví
2.2.2.  Kulturní dědictví
Evropské kulturní a kreativní odvětví staví most mezi uměním, kulturou, podnikáním a technologií. Dále, zejména v oblasti digitalizace, hrají kulturní a kreativní odvětví klíčovou úlohu při reindustrializaci Evropy, jsou hnacím motorem růstu a jejich strategická pozice jim ve venkovských i městských oblastech umožňuje šíření inovací do dalších odvětví, jako je cestovní ruch, maloobchod, média a digitální technologie a inženýrství. V programu Horizont Evropa budou kreativita a design průřezovými prvky, které budou začleněny do projektů v celém programu s cílem podporovat nové technologie, obchodní modely a pravomoci a přetvářet tvůrčí a mezioborová řešení v ekonomickou a sociální hodnotu.
Kulturní dědictví je nedílnou součástí našich životů, má význam pro společenství, skupiny a společnosti a dává pocit sounáležitosti. Je to most mezi minulostí a budoucností našich společností. Je hnací silou lokálních ekonomik a mocným zdrojem inspirace pro kreativní a kulturní odvětví. Klíčovými výzvami pro tuto i budoucí generaci je zpřístupnění, uchování, ochrana a obnova, interpretace a využití plného potenciálu našeho kulturního dědictví. Kulturní dědictví je velkým přínosem a inspirací pro umění, tradiční řemesla i kulturní, podnikatelská a kreativní odvětví, která jsou hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu, vytváření nových pracovních míst a zahraničního obchodu.
Kulturní dědictví je nedílnou součástí kulturního a kreativního odvětví. Kulturní dědictví jsou stopy a projevy minulosti, které dávají jednotlivým společenstvím, skupinám a společnostem charakteristický význam a pocit sounáležitosti a jsou jimi využívány. Je to most mezi minulostí a budoucností našich společností. Je hnací silou lokálních ekonomik a mocným zdrojem inspirace pro kreativní a kulturní odvětví. Klíčovými výzvami pro tuto i budoucí generaci je zpřístupnění, uchování, ochrana a obnova, interpretace a využití plného potenciálu našeho kulturního dědictví. Kulturní dědictví je velkým přínosem a inspirací pro umění, tradiční řemesla i kulturní, kreativní a podnikatelská odvětví, která jsou hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu, vytváření nových pracovních míst a zahraničního obchodu.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Studie a vědy zaměřené na kulturní dědictví, využívající nejmodernější technologie včetně digitálních,
–  Studie a vědy zaměřené na kulturní dědictví, využívající nejmodernější technologie včetně digitálních,
–  přístup ke kulturnímu dědictví a jeho sdílení pomocí inovativních vzorců a způsobů použití a participativních modelů správy,
–  přístup ke kulturnímu dědictví a jeho sdílení a příslušným informacím pomocí inovativních vzorců a způsobů použití a participativních modelů správy,
–  propojení kulturního dědictví se vznikajícími kreativními odvětvími,
–  propojení kulturního dědictví se vznikajícími kreativními odvětvími,
–  přínos kulturního dědictví k udržitelnému rozvoji skrze uchování, ochranu a regeneraci kulturní krajiny, kdy EU může sloužit jako laboratoř pro inovace opírající se o dědictví a kulturní cestovní ruch,
–  přínos kulturního dědictví k udržitelnému rozvoji skrze uchování, ochranu a regeneraci kulturní krajiny, kdy EU může sloužit jako laboratoř pro inovace opírající se o dědictví a kulturní cestovní ruch,
–  uchování, ochrana, rozšiřování a restaurování kulturního dědictví a jazyků s využitím nejmodernějších technologií včetně digitálních,
–  uchování, ochrana, rozšiřování a restaurování kulturního dědictví, jazyků a tradičních dovedností a řemesel s využitím nejmodernějších technologií včetně digitálních,
–  vliv tradic, vzorců chování, vnímání a přesvědčení na hodnoty a pocit sounáležitosti.
–  význam pluralitních a rozmanitých tradic, zvyklostí, vnímání a přesvědčení pro hodnoty při rozvíjení komunit,
–  zřízení cloudu „Kulturní dědictví“, prostoru pro spolupráci v oblasti výzkumu a inovací, s cílem zajistit dostupnost kulturního dědictví prostřednictvím nových technologií a podpořit a usnadnit přenos know-how a dovedností, poskytnout příležitost k vytváření jednotlivých pracovních skupin a projektových struktur a vytvořit tak evropský kulturní protějšek ke komerčně řízeným cloudovým službám. Tomu bude předcházet posouzení dopadu.
Pozměňovací návrh 47
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.3
2.2.3.  Socioekonomická transformace
2.2.3.  Sociální, kulturní a ekonomická transformace
Evropské společnosti prochází hlubokou socioekonomickou transformací, především v důsledku globalizace a technologických inovací. Zároveň se ve většině evropských zemí zvyšuje příjmová nerovnost14. Jsou zapotřebí politiky zaměřené do budoucna, které budou prosazovat inkluzivní růst a odstraňování nerovností, podporovat produktivitu (včetně pokroku v jejím měření) a lidský kapitál, řešit výzvy v oblasti migrace a integrace a podporovat mezigenerační solidaritu a sociální mobilitu. Pro spravedlivější a prosperující budoucnost jsou zapotřebí systémy vzdělávání a odborné přípravy.
Evropské společnosti prochází hlubokou sociální, kulturní a ekonomickou transformací, především v důsledku globalizace a technologických inovací. Zároveň se ve většině evropských zemí zvyšuje příjmová nerovnost14. Jsou zapotřebí politiky zaměřené do budoucna, které budou prosazovat inkluzivní růst a odstraňování nerovností, podporovat produktivitu (včetně pokroku v jejím měření) a lidský kapitál, zlepšovat život občanů a jejich pracovní podmínky, řešit výzvy v oblasti migrace a integrace a podporovat mezigenerační solidaritu a sociální mobilitu a kulturní integraci. Pro spravedlivější a prosperující budoucnost jsou zapotřebí dostupné, inovativní a vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy podporující začlenění.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Znalostní základna poskytující poradenství v otázkách investic a politik, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a podporující dovednosti s vysokou přidanou hodnotou, produktivitu, sociální mobilitu, růst, sociální inovace a vytváření pracovních míst; úloha vzdělávání a odborné přípravy při řešení nerovností,
–  Znalostní základna poskytující poradenství v otázkách investic a politik, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a podporující dovednosti s vysokou přidanou hodnotou, produktivitu, sociální mobilitu, růst, sociální inovace a vytváření pracovních míst; úloha vzdělávání a odborné přípravy při řešení nerovností,
—  mezioborový vědecký výzkum, který bude kombinovat hospodářský, kulturní a sociální dopad technologické změny,
–  sociální udržitelnost, která jde nad rámec ukazatelů založených pouze na HDP, obzvláště nové ekonomické a obchodní modely a nové finanční technologie,
–  sociální udržitelnost, která jde nad rámec ukazatelů založených pouze na HDP, obzvláště nové ekonomické a obchodní modely, jako jsou sociální ekonomika a nové finanční technologie;
–  statistické a jiné ekonomické nástroje pro lepší pochopení růstu a inovací v kontextu pomalého zvyšování produktivity,
–  statistické a jiné ekonomické a kvantitativní nástroje pro lepší pochopení udržitelného růstu a inovací v kontextu pomalého zvyšování produktivity,
–  nové typy práce, úloha práce, trendy a změny na trzích práce a v příjmech v současných společnostech a jejich dopad na rozdělení příjmu, rovné zacházení včetně rovnosti žen a mužů a sociální začlenění,
–  nové typy práce, úloha práce, trendy a změny na trzích práce a v příjmech v současných společnostech a jejich dopad na rozdělení příjmu, rovné zacházení včetně rovnosti žen a mužů a sociální začlenění,
–  systémy daní a dávek spolu s politikami v oblasti sociálního zabezpečení a sociálních investic usilující o odstranění nerovností a řešení negativních dopadů techniky, demografie a rozmanitosti,
–  systémy daní a dávek spolu s politikami v oblasti sociálního zabezpečení a sociálních investic, daňových rájů a daňové spravedlnosti usilující o odstranění nerovností a řešení negativních dopadů techniky, demografie a rozmanitosti,
–  strategie zaměřené na řešení demografické změny, problém urbanizace versus odliv obyvatel z venkovských oblastí, řešení socioekonomického vyloučení a zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, mimo jiné prostřednictvím špičkových technologií a digitálních řešení,
–  mobilita lidí v globálním a lokálním kontextu pro lepší řízení migrace a začleňování migrantů a uprchlíků; dodržování mezinárodních závazků a lidských práv; širší a lepší přístup ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě a podpůrným službám, aktivní a inkluzivní občanství, obzvláště pro zranitelné skupiny lidí,
–  mobilita lidí v globálním a lokálním kontextu pro lepší řízení migrace a začleňování migrantů a uprchlíků; dodržování mezinárodních závazků a lidských práv; širší a lepší přístup ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě a podpůrným službám, aktivní a inkluzivní občanství, obzvláště pro zranitelné skupiny lidí,
–  systémy vzdělávání a odborné přípravy na podporu a lepší využití digitální transformace EU a na zvládnutí rizik plynoucích z globální propojenosti a technologických inovací, zejména nových online rizik, etických obav, sociálně-ekonomických nerovností a radikálních změn na trhu,
–  systémy vzdělávání a odborné přípravy na podporu a lepší využití digitální transformace EU a na zvládnutí rizik plynoucích z globální propojenosti a technologických inovací, zejména nových online rizik, etických obav, sociálně-ekonomických nerovností a radikálních změn na trhu,
–  modernizace orgánů veřejné správy tak, aby splňovaly očekávání občanů, pokud jde o poskytování služeb, transparentnost, přístupnost, otevřenost, odpovědnost a zaměření na uživatele,
–  modernizace orgánů veřejné správy tak, aby splňovaly očekávání občanů a plnily jejich potřeby, pokud jde o poskytování služeb, transparentnost, přístupnost, otevřenost, odpovědnost a zaměření na uživatele,
–  účinnost systémů soudnictví a zlepšení přístupu ke spravedlnosti na základě zásady nezávislosti soudnictví a zásad právního státu, jakož i spravedlivá, účinná a transparentní procesní pravidla v občanských i trestních věcech.
–  účinnost systémů soudnictví a zlepšení přístupu ke spravedlnosti na základě zásady nezávislosti soudnictví a zásad právního státu, jakož i spravedlivá, účinná, přístupná a transparentní procesní pravidla v občanských i trestních věcech.
—  identifikace stávajících a nově vznikajících genderových rozdílů a potřeb spojených s globálními transformacemi a rozvoj inovačních metod řešení genderových stereotypů a genderových předsudků.
__________________
__________________
14 OECD, Understanding The Socio-Economic Divide in Europe (Pochopení sociálně-ekonomických rozdílů v Evropě), 26. ledna 2017.
14 OECD, Understanding The Socio-Economic Divide in Europe (Pochopení sociálně-ekonomických rozdílů v Evropě), 26. ledna 2017.
Pozměňovací návrh 48
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.4
2.2.4.  Společnost odolná vůči katastrofám
2.2.4.  Společenské a humanitní vědy
Katastrofy mají různé příčiny, ať už přirozené nebo způsobené člověkem, včetně teroristických útoků, jevů spojených s klimatem a jiných extrémních jevů (včetně zvyšování hladiny moří), lesních požárů, dlouhotrvajících veder, záplav, zemětřesení, tsunami a sopečných jevů, vodních krizí, kosmického počasí, průmyslových a dopravních katastrof, chemických, biologických, radiologických a jaderných událostí i řetězení rizik. Cílem je eliminovat nebo omezit ztráty na životech, újmy na zdraví, škody na životním prostředí a hospodářské a majetkové škody způsobené katastrofami, zajistit zabezpečení potravin, jakož i lépe porozumět rizikům vzniku katastrof, možnostem jejich omezení a z katastrof se poučit.
Výzkum v oblasti společenských a humanitních věd bude začleněn do jednotlivých priorit programu Horizont Evropa, přičemž bude přispívat zejména k základně znalostí pro tvorbu politik na mezinárodní, unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Vedle tohoto začlenění bude poskytována zvláštní podpora v souladu s následujícími hlavními rysy, také v oblasti tvorby politiky.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Technologie a kapacity pro záchranáře zasahující při mimořádných událostech v krizových situacích a při katastrofách,
–  schopnost společnosti lépe řídit a snížit riziko vzniku katastrof, též prostřednictvím přírodních řešení a zlepšování prevence, připravenosti a reakce na stávající a nová rizika,
–  interoperabilita zařízení a postupů pro usnadnění přeshraniční operativní spolupráce a integrovaný trh EU.
–  Analýza a rozvoj sociálního, hospodářského a politického začlenění a mezikulturní dynamiky v Evropě a s mezinárodními partnery,
–  lepší pochopení společenských změn v Evropě a jejich dopadu,
–  řešení hlavních výzev, pokud jde o evropské modely sociální soudržnosti, imigraci, integraci, demografickou změnu, stárnutí, zdravotní postižení, vzdělávání, chudobu a sociální vyloučení,
–  podpora výzkumu zaměřeného na pochopení identity a pocitu sounáležitosti v různých společenstvích, regionech a národech.
Pozměňovací návrh 49
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.5
2.2.5.  Ochrana a bezpečnost
vypouští se
Je třeba chránit občany před bezpečnostními hrozbami plynoucími z trestné činnosti, včetně terorismu a hybridních hrozeb, a na tyto hrozby reagovat; chránit lidi, veřejné prostory a kritickou infrastrukturu před fyzickými útoky (včetně CBRN-E) i kybernetickými útoky; bojovat proti terorismu a radikalizaci, včetně pochopení teroristického myšlení a přesvědčení a jejich potírání; předcházet závažné trestné činnosti a potírat ji, včetně počítačové a organizované trestné činnosti; podporovat oběti; sledovat finanční toky z trestné činnosti; podporovat využívání dat pro účely prosazování práva a k zajištění ochrany osobních údajů v rámci činností v oblasti prosazování práva; podporovat správu vzdušných, pozemních a námořních hranic EU, pokud jde o pohyb osob a zboží. Stěžejní je udržovat flexibilitu, aby bylo možné rychle reagovat na nové bezpečnostní problémy, které mohou vzniknout.
Hlavní rysy
–  Inovativní přístupy a technologie pro odborníky v oblasti bezpečnosti (např. policii, pohraniční a pobřežní stráž, celní úřady), zdravotníky, provozovatele infrastruktury a osoby spravující otevřené prostory,
–  lidský a sociální rozměr kriminality a násilné radikalizace ve vztahu k osobám, které se takového chování dopouští nebo potenciálně mohou dopouštět, a k osobám, které jím jsou zasaženy nebo potenciálně zasaženy,
–  způsob myšlení občanů, veřejných orgánů a průmyslu, který předchází vzniku nových bezpečnostních rizik a snižuje existující rizika, včetně rizik plynoucích z nových technologií, jako je umělá inteligence,
–  boj s dezinformacemi a falešnými zprávami s důsledky pro bezpečnost,
–  interoperabilita zařízení a postupů k usnadnění přeshraniční a meziagenturní operativní spolupráce a rozvoj integrovaného trhu EU,
–  zajištění ochrany osobních údajů v rámci činností v oblasti prosazování práva, zejména s ohledem na rychlý vývoj techniky.
Pozměňovací návrh 50
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.6
2.2.6.  Kybernetická bezpečnost
vypouští se
Nekalé kybernetické činnosti ohrožují nejen naše ekonomiky, ale také samotné fungování našich demokracií, naše svobody a naše hodnoty. Kybernetické hrozby mají často povahu trestné činnosti motivované ziskem, pohnutky však mohou být i politické a strategické. Naše budoucí bezpečnost a prosperita závisí na lepší schopnosti chránit EU před kybernetickými hrozbami. Digitální transformace vyžaduje podstatné zlepšení kybernetické bezpečnosti, aby byla zajištěna ochrana obrovského množství zařízení internetu věcí, která budou podle očekávání připojena k internetu, včetně zařízení, která řídí rozvodné sítě, automobily a dopravní sítě, nemocnice, finance, veřejné instituce, továrny a domácnosti. Evropa si musí vybudovat odolnost vůči kybernetickým útokům a efektivně je odvracet.
Hlavní rysy
–  Technologie v celém digitálním hodnotovém řetězci (od zabezpečených komponent po kryptografii a samoopravitelný software a sítě),
–  technologie k řešení aktuálních hrozeb v oblasti kybernetické bezpečnosti, které předvídají budoucí výzvy a udržují konkurenceschopnost odvětví,
–  evropská síť odborné způsobilosti a středisko kompetence pro kybernetickou bezpečnost.
Pozměňovací návrh 51
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 a (nový)
2a.  KLASTR „BEZPEČNÁ SPOLEČNOST“
2a.1  Zdůvodnění
V kontextu proměn a rostoucí celosvětové vzájemné závislosti a hrozeb jsou pro zajištění bezpečnosti v Evropě naprosto nezbytné výzkum a inovace.
I přes to, že Evropa je bez rozsáhlých vojenských agresí, je nyní potřeba reagovat na výzvy vyplývající z nových bezpečnostních hrozeb. Teroristické útoky různého druhu a násilná radikalizace spolu s počítačovými útoky a hybridními hrozbami dávají vzniknout velkým obavám o bezpečnost a zvyšují napětí ve společnosti. EU musí tyto výzvy řešit a zajistit veřejnou bezpečnost při zachování svobody jednotlivce a základních práv.
Součástí širšího úsilí EU o řešení tohoto a dalších problémů je výzkum v oblasti bezpečnosti. Přispívá k procesu budování kapacit tím, že umožňuje, aby v budoucnu byly dostupné technologie a aplikace, které zaplní mezery, na něž poukazují tvůrci politik a koneční uživatelé, zejména orgány veřejné správy.
Takový výzkum a inovace navazuje na závazek Římské agendy usilovat o „bezpečnou a chráněnou Evropu“ a přispívá k vytvoření bezpečnostní unie. Budou využity součinnosti s programem Spravedlnost a programem Práva a hodnoty, které podporují činnosti v oblasti přístupu ke spravedlnosti, práv obětí, rovnosti žen a mužů, nediskriminace, ochrany osobních údajů a prosazování evropského občanství.
Plně se využijí dostupné nástroje, včetně evropského kosmického programu (Galileo a EGNOS, Copernicus, získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy).
Aby Evropa ochránila prosperitu a demokratickou a hospodářskou stabilitu, musí nadále vynakládat úsilí v oblasti výzkumu a inovací na zlepšení kybernetické bezpečnosti, digitálního soukromí a ochrany osobních údajů a bojovat s šířením nepravdivých a škodlivých informací. Terorismus, násilná radikalizace, ideologicky motivované násilí, obchod s kulturními statky, kyberútoky, organizovaný zločin, vyhýbání se daním a ekologická kriminalita a katastrofy, to jsou některé příklady oblastí, které je třeba pod tímto klastrem řešit.
Aby bylo možno rizika a hrozby předvídat, předcházet jim a řídit je, je třeba věnovat se nejen výzkumu, ale i dále rozvíjet a používat inovační technologie, řešení, prognostické nástroje a znalosti, stimulovat spolupráci mezi poskytovateli a uživateli z řad veřejnosti, nacházet řešení, předcházet zneužívání soukromí a porušování lidských práv a bojovat proti němu a současně zabezpečit osobní práva a svobody evropských občanů.
Aby se zvýšila doplňkovost v oblasti výzkum a inovací, měly by být prosazováno, aby orgány veřejné bezpečnosti vynakládaly větší úsilí o mnohonárodní a mezinárodní výměnu a spolupráci. Je třeba podněcovat orgány veřejné bezpečnosti k účasti na úsilí spojeném s výzkumem a inovacemi v EU, aby tak posílily svou schopnost spolupracovat a komunikovat na všech příslušných úrovních, vyměňovat si údaje, profitovat ze společných norem v oblasti technologií, postupů, vybavení a nejnovějších výsledků v kriminalistických vědních oborech, ve vzdělávání a při podpoře výhod plynoucích z odborných znalostí.
Mimoto je třeba vytvořit takové zadávání veřejných zakázek, které bude podporovat prototypy a usnadňovat zkoušení a pořizování inovačních technologií veřejnými subjekty před uvedením na trh.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 1 – konec chudoby, cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 10 – méně nerovností, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce.
2a.2  Oblasti intervence
2a.2.1  Organizovaná trestná činnost; terorismus, extremismus, radikalizace a ideologicky motivované násilí
Organizovaná trestná činnost, terorismus, extremismus, násilná radikalizace a ideologicky motivované násilí představuje velké riziko pro občany i pro evropskou společnost, evropské hospodářství a demokratickou stabilitu. Škála pachatelů těchto trestných činů sahá od jednotlivců až k vysoce profesionálním zločineckým organizacím působícím i v mezinárodním měřítku. Je třeba, aby výzkum a inovace, a to i pokud jde o humanitní vědy a technologie, odhalily jejich aktivity, předcházely jim a bojovaly proti nim.
Hlavní rysy
–  lidský a sociální rozměr kriminality a násilné radikalizace ve vztahu k osobám, které se takového chování dopouští nebo potenciálně mohou dopouštět, a k osobám, které jím jsou zasaženy nebo potenciálně zasaženy,
–  inovační přístupy a technologie pro bezpečnost a konečné uživatele, zejména orgány veřejné bezpečnosti;
–  technologie a provozní normy na ochranu infrastruktury, otevřených a veřejných prostorů;
–  prognózy, odhalování, prevence a ochrana před pokusy o závažnou a organizovanou trestnou činnost, ideologicky motivovanou radikalizaci, násilí a terorismus a jejich pachateli, včetně podpory pro oběti této činnosti;
2a.2.2  Řízení ochrany hranic
Posílení bezpečnosti a ostrahy v EU vyžaduje výzkum a inovace, které posílí schopnosti v oblasti ochrany a správy hranic. Jedná se mimo jiné o průzkum a sledování (ve vzduchu, na zemi, na moři), stabilní spolupráci a výměnu údajů se zahraničními orgány, včetně možností interoperability s místními, regionálními, vnitrostátními a mezinárodními velitelskými, kontrolními a komunikačními středisky a zavádění řešení na ochranu hranic, reakce na incidenty, odhalování rizik a předcházení trestné činnosti. Zařazen by měl být i výzkum v oblasti prognostického zajišťování bezpečnosti, aplikací včasného varování založených na algoritmech a technologií automatizovaného dohledu využívajících různé druhy čidel, přičemž by se mělo přihlížet k základním právům. Technologie a vybavení by měly přispívat k integritě těch, kteří se přibližují k vnější hranici, zejména po zemi a po moři, současně by však měl být hodnocen jejich dopad a potenciál v oblasti zlepšení úsilí a řešení v oblasti bezpečnosti.
Výzkum by měl podpořit rovněž zlepšení integrované správy evropských hranic, včetně lepší spolupráce s kandidátskými a možnými kandidátskými zeměmi a zeměmi, jichž se týká evropská politika sousedství. Dále bude přispívat k úsilí EU o řízení migrace.
Hlavní rysy
–  odhalování zfalšovaných a jinak zmanipulovaných dokumentů,
–  odhalování ilegální přepravy osob a zboží a obchodování s nimi,
–  posílení schopnosti reagovat na pohraniční incidenty,
–  modernizace zařízení pro průzkum a dohled v pohraničních oblastech,
–  zlepšení přímé spolupráce bezpečnostních orgánů na obou stranách příslušných pohraničních oblastí s cílem zajistit přeshraniční opatření, která by zaručila nepřetržité stíhání pachatelů a podezřelých osob.
2a.2.3  Kybernetická bezpečnost, soukromí, ochrana údajů
Naši společnost, občany, stabilní a bezpečné fungování orgánů a institucí veřejné správy, ekonomiku a také samotné fungování evropských demokratických institucí, naši svobodu a hodnoty ohrožují zákeřné a nepřátelské kybernetické aktivity. K incidentům, které postihly orgány veřejné správy, již došlo a je pravděpodobné, že k nim bude docházet stále častěji s tím, jak pokračuje začleňování digitálních a kybernetických aplikací do správních a ekonomických procesů i do soukromého a individuálního využití.
Kybernetická kriminalita je na vzestupu, s ní spojená rizika se diverzifikují s tím, jak se ekonomika a společnost dále digitalizují. Aby Evropa ochránila demokratickou a hospodářskou stabilitu, musí nadále usilovat o zlepšení kybernetické bezpečnosti, digitálního soukromí a ochrany osobních údajů a o boj proti šíření nepravdivých a škodlivých informací.
Budoucí bezpečnost a prosperita závisejí na zlepšujících se schopnostech chránit EU před těmito hrozbami, předcházet zákeřným kybernetickým aktivitám, které často vyžadují úzkou a rychlou přeshraniční spolupráci, odhalovat je a bojovat proti nim. Zejména digitální transformace vyžaduje podstatné zlepšení kybernetické bezpečnosti, aby byla zajištěna ochrana obrovského množství zařízení internetu věcí, která budou podle očekávání připojena k internetu. Evropa proto musí i nadále všemožně usilovat o posílení odolnosti proti kybernetickým útokům a dosažení skutečného odrazujícího účinku.
Hlavní rysy
–  boj proti šíření dezinformací a falešných zpráv s důsledky pro bezpečnost, včetně ochrany volebních záznamů a hodnotících/počítacích systémů a komunikace (bezpečnost voleb); rozvoj schopnosti odhalovat zdroje manipulace při současném zachování svobody projevu a přístupu k informacím.
–  rozšiřování technologií na odhalování, prevenci, obranu a boj proti trestné činnosti;
–  zdokonalování schopnosti orgánů veřejné správy dešifrovat a dekódovat kybernetické útoky;
–  technologie k odhalování a monitorování nelegálních elektronických způsobů plateb a finančních toků;
–  zdokonalování vědecké a technologické schopnosti odpovědných orgánů, zejména Evropského policejního úřadu, Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě a Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací;
–  zajištění ochrany osobních údajů v rámci činností v oblasti prosazování práva, zejména s ohledem na rychlý technologický vývoj;
–  technologie v celém digitálním hodnotovém řetězci (od zabezpečených komponent přes kryptografii, technologie distribuovaných účetních knih, zabezpečení založené na chování a odolný a samoopravitelný software a sítě);
–  vysoce dostupné technologie, metody a osvědčené postupy, které mohou řešit a zmírňovat aktuální hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti, předcházet těmto hrozbám a zotavovat po jejich překonání a které současně předvídají budoucí výzvy a udržují konkurenceschopnost odvětví, včetně zlepšování znalostí a informovanosti, pokud jde o rizika kybernetické bezpečnosti a důsledky;
–  zlepšení ochrany osobních údajů podporou uživatelsky přívětivých řešení pro zařízení používaná občany a spotřebiteli;
–  vývoj zabezpečeného softwaru a hardwaru a zkušební zařízení pro testování zabezpečení softwaru a hardwaru;
2a.2.4  Ochrana kritických infrastruktur a zlepšování reakce na katastrofy
Nové technologie, procesy, metody a specializované schopnosti pomohou chránit kritickou infrastrukturu, včetně elektronické infrastruktury, systémy a služby, které mají zásadní význam pro řádné fungování společnosti a ekonomiky, včetně komunikací, dopravy, financí, zdravotnictví, potravin, vody, energie, logistického a dodavatelského řetězce a životního prostředí.
Katastrofy vznikají z mnoha příčin, ať již přírodních nebo způsobených lidmi, nebo jsou důsledkem zřetězení rizik. Je zapotřebí další úsilí, aby se omezil dopad na život a živobytí. Cílem je zabránit poškození zdraví a životního prostředí a ekonomickým a materiálním škodám nebo tyto škody omezit a zajistit dodávky potravin a léků, bezpečnost a základní komunikační prostředky.
Hlavní rysy
–  Technologie a kapacity pro záchranáře zasahující při mimořádných událostech v krizových situacích a při katastrofách, včetně reakce na katastrofy pro oběti a systémů včasného varování;
–  schopnost společnosti lépe řídit a snížit riziko vzniku katastrof, též prostřednictvím přírodních řešení a řešení založených na know-how komunit a zlepšování prevence, připravenosti a reakce na stávající a nová rizika, zlepšování odolnosti těchto různých infrastruktur, mimo jiné prostřednictvím institucionálních, politických a řídicích struktur odolných vůči katastrofám,
–  posílení pohyblivosti vyhledávací a záchranné techniky, vozidel, dodávek a záchranných složek;
–  technologie, vybavení a postupy, které brání vypuknutí pandemií nebo brání jejich šíření,
–  zlepšení víceúrovňových systémů varování veřejnosti, zejména s ohledem na zranitelné osoby;
–  zlepšení dostupnosti specializovaných letounů a pozemních vozidel v boji proti rozsáhlým a lesním požárům a zlepšení jejich rychlého nasazení;
2a.2.5  Pirátství a padělání výrobků
Boj proti pirátství a padělání produktů je závažným problémem pro evropské hospodářství, kulturní a kreativní odvětví i pro samotné občany. Tyto nezákonné aktivity způsobují rozsáhlé daňové ztráty, ztráty tržeb a osobních příjmů i ohrožení pracovních míst v Evropě.
Produkty vykazující nedostatky s sebou nesou riziko poškození osob a majetku. Takové dopady je třeba řešit a je třeba hledat řešení, jak se vypořádat s pirátstvím a paděláním produktů, stejně jako prosazovat, aby příslušné orgány veřejné správy předcházely ve vzájemné spolupráci těmto trestným činům a souvisejícím nelegálním činnostem, odhalovaly a vyšetřovaly je a bojovaly proti nim.
Do těchto aktivit by mělo být zahrnuto i úsilí o podporu ochrany duševního vlastnictví.
Hlavní rysy
–  podpora technik k identifikaci produktů;
–  posílení ochrany originálních komponentů a zboží;
–  technologie ke kontrole přepravovaných produktů (v reálném čase) a výměna dat mezi výrobci, dopravci, celními orgány a příjemci.
2a.2.6  Podpora vnějších bezpečnostních politik Unie předcházením konfliktům a budováním míru
Jsou zapotřebí výzkum, nové technologie, schopnosti a řešení na podporu vnějších bezpečnostních politik Unie v oblasti civilních úkolů, od civilní ochrany po humanitární pomoc, správu hranic nebo udržování míru a stabilizaci po krizi, včetně předcházení konfliktům a budování a zprostředkování míru.
Hlavní rysy
–  výzkum zaměřený na řešení konfliktů a obnovení míru a spravedlnosti, včasnou identifikaci faktorů vedoucích ke konfliktu a na dopad restorativních soudních řízení;
–  podpora interoperability mezi civilními a vojenskými kapacitami při civilních úkolech sahajících od civilní ochrany po humanitární pomoc, správu hranic nebo udržování míru;
–  technologický rozvoj v oblasti technologií dvojího užití k zaručení interoperability mezi silami civilní ochrany a vojenskými silami a mezi silami v oblasti civilní ochrany působícími po celém světě, jakož i spolehlivost, organizační, právní a etické aspekty, obchodní záležitosti, ochrana důvěrných údajů a integrity informací a sledovatelnost všech operací a zpracování;
–  rozvoj řídících a kontrolních schopností pro civilní mise.
2a.2.7  Podpora koordinace, spolupráce a součinnosti
Aby byla zajištěna schopnost zavádět, řídit, kontrolovat a ovládat procesy uvnitř orgánu, je třeba mít moderní technologii a normy. Cílem by mělo být vybavit orgány veřejné správy a nasadit další síly s výměnným vybavením, sjednotit po celé EU standardní operativní postupy, reakce, podávání zpráv a výměnu dat.
Pro agentury by měl být vyčleněn odpovídající rozpočet s cílem dále podporovat jejich schopnost účasti, a to i z výzkumu a inovací EU, a s cílem řídit příslušné projekty, vyměňovat si požadavky, výsledky a ambice a spolupracovat a koordinovat úsilí s jinými agenturami a určitými orgány mimo EU, například Protiteroristickou skupinou a Interpolem. Pokud jde o výzkum a inovace související s bezpečností, jsou to především Evropská policejní akademie, Evropská agentura pro bezpečnost letectví, Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací, Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva, Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví, Evropský policejní úřad, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Satelitní středisko Evropské unie.
Pro zlepšení součinnosti s výzkumem EU v oblasti obrany by měly být zavedeny mechanismy výměn a konzultací s orgány přidruženými v rámci výzkumu v oblasti obrany pro civilní účely.
Důležitou úlohu budou mít normy, které zajišťují společný rozvoj, produkci a uplatňování, jakož i schopnosti výměny, interoperabilitu a kompatibilitu služeb, postupů, technologií a vybavení.
Hlavní rysy
–  technologie a vybavení se základními provozními požadavky, které budou stejným způsobem využívat všechny orgány členských států stejné linie (policie, záchranáři, řízení katastrof, komunikace atd.);
–  interoperabilita zařízení a postupů k usnadnění přeshraniční a meziagenturní operativní schopnosti spolupráce.
Pozměňovací návrh 52
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – název bodu
3.  KLASTR „DIGITÁLNÍ OBLAST A PRŮMYSL
3.  KLASTR „DIGITÁLNÍ OBLAST, PRŮMYSL A VESMÍR“
Pozměňovací návrh 53
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.1
3.1.  Zdůvodnění
3.1.  Zdůvodnění
Aby byla zajištěna konkurenceschopnost průmyslu a kapacita řešit budoucí globální výzvy, musí EU posílit a udržovat své technologické a průmyslové kapacity v klíčových oblastech, o které se opírá transformace naší ekonomiky a společnosti.
Aby byla zajištěna konkurenceschopnost průmyslu a kapacita řešit budoucí globální výzvy, musí EU posílit a udržovat své technologické a průmyslové kapacity v klíčových oblastech, o které se opírá transformace naší ekonomiky a společnosti.
Na průmysl v EU připadá jedno z pěti pracovních míst, dvě třetiny soukromých investic do výzkumu a vývoje a 80 % vývozu EU. Nová vlna inovací, která bude zahrnovat slučování fyzických a digitálních technologií, přinese obrovské příležitosti pro průmysl EU a zlepší kvalitu života občanů EU.
Na průmysl v EU připadá jedno z pěti pracovních míst, dvě třetiny soukromých investic do výzkumu a vývoje a 80 % vývozu EU. Nová vlna inovací, která bude zahrnovat slučování fyzických a digitálních technologií, přinese obrovské příležitosti pro průmysl EU a zlepší kvalitu života občanů EU.
Hlavním hnacím motorem je digitalizace. S tím, jak se digitalizace rychlým tempem šíří napříč všemi obory, jsou pro sílu naší ekonomiky a udržitelnost naší společnosti zásadní investice do prioritních oblastí, od umělé inteligence přes internet nové generace a vysoce výkonnou výpočetní techniku až po fotonikunanoelektroniku. Investice do IKT, jejich výroba a používání představují hlavní impulz pro hospodářský růst EU; jenom v období 2001 až 2011 vedly k 30% zvýšení.
Hlavním hnacím motorem je digitalizace. S tím, jak se digitalizace rychlým tempem šíří napříč všemi obory, jsou pro sílu naší ekonomiky zásadní investice do prioritních oblastí, od umělé inteligence přes internet nové generace a vysoce výkonnou výpočetní techniku až po fotoniku, kvantové technologie, nanoelektroniku a inteligentní údaje. Investice do IKT, jejich výroba a používání představují hlavní impulz pro hospodářský růst EU; jenom v období 2001 až 2011 vedly k 30% zvýšení.
Na klíčových základních technologiích15 stojí spojení digitálního a fyzického světa, které je ústředním tématem této nové globální vlny inovací. Investice do rozvoje, demonstrací a zavádění klíčových základních technologií a zajištění bezpečných, udržitelných a dostupných dodávek surovin a pokročilých materiálů zajistí Evropské unii strategickou autonomii a pomůže průmyslu EU významně snížit svoji uhlíkovou a environmentální stopu.
Na klíčových základních technologiích15 stojí spojení digitálního a fyzického světa, které je ústředním tématem této nové globální vlny inovací. Investice do rozvoje, demonstrací, zavádění a standardizace klíčových základních technologií a zajištění bezpečného, udržitelného a dostupného získávání, využívání surovin a pokročilých materiálů a hospodaření s nimi zajistí Evropské unii strategickou autonomii a pomůže průmyslu EU významně snížit svoji uhlíkovou a environmentální stopu, a tudíž i náklady pro společnost z hlediska externalit.
V případě potřeby je možné věnovat se také specifickým budoucím a vznikajícím technologiím.
Specifické budoucí a vznikající technologie je také třeba vnímat jako základ pro další průlomové inovace.
Strategický význam má vesmír; přibližně 10 % HDP EU závisí na využívání kosmických služeb. EU má kosmické odvětví světové úrovně se silným odvětvím výroby družic a dynamickým odvětvím navazujících služeb. Vesmír poskytuje důležité nástroje pro komunikaci, navigaci a dohled a otevírá řadu obchodních příležitostí, zejména v kombinaci s digitálními technologiemi a dalšími zdroji dat. EU musí tyto příležitosti maximálně zužitkovat, a to tak, že plně využije potenciálu svých kosmických programů Copernicus, EGNOS a Galileo a bude chránit kosmické a pozemní infrastruktury před hrozbami z vesmíru.
Strategický význam má vesmír; přibližně 10 % HDP EU závisí na využívání kosmických služeb. EU má kosmické odvětví světové úrovně se silným odvětvím výroby družic a dynamickým odvětvím navazujících služeb. Vesmír poskytuje důležité nástroje pro komunikaci, navigaci a dohled a otevírá řadu obchodních příležitostí pro výzkum, inovace a obchod, zejména v kombinaci s digitálními technologiemi a dalšími zdroji dat. EU musí tyto příležitosti maximálně zužitkovat, a to tak, že plně využije potenciálu svých kosmických programů Copernicus, EGNOS a Galileo, podpoří mimo jiné rozvoj navazujících odvětví a aplikací pro koncové uživatele a bude chránit kosmické a pozemní infrastruktury před hrozbami.
EU má jedinečnou šanci stát se světovým lídrem a zvýšit svůj podíl na světových trzích tím, že předvede, jak se digitální transformace, vedoucí postavení v klíčových základních a kosmických technologiích, přechod k nízkouhlíkovému oběhovému hospodářství a konkurenceschopnost mohou navzájem umocňovat prostřednictvím vědecké a technické excelence.
EU má jedinečnou šanci stát se světovým lídrem a zvýšit svůj podíl na světových trzích tím, že předvede, jak digitální transformace, vedoucí postavení v klíčových základních a kosmických technologiích, umožní rozvíjet plány na přechod k hospodářství s nulovou bilancí emisí skleníkových plynů, včetně nízkouhlíkových technologií, a strategie pro dekarbonizaci, přechod k nízkouhlíkovému oběhovému hospodářství založenému na biotechnologiích a zajistí konkurenceschopnost a pochopení těchto technologií a tohoto vývoje ve společnosti.
K tomu, aby se digitalizované, oběhové, nízkouhlíkové a nízkoemisní hospodářství stalo realitou, je nutné podniknout kroky na úrovni EU, a to vzhledem ke složitosti hodnotových řetězců, systémové a multidisciplinární povaze technologií a vysokým nákladům na jejich vývoj a meziodvětvové povaze problémů, které je třeba vyřešit. EU musí zajistit, aby všichni aktéři v průmyslu a společnost jako celek mohli těžit z pokročilých a čistých technologií a digitalizace. Rozvoj technologií sám o sobě nebude stačit. Průmyslově orientované infrastruktury, včetně pilotních linek, pomohou podnikům v EU – zejména malým a středním podnikům – využívat tyto technologie a zlepšit svou inovační výkonnost.
K tomu, aby se digitalizované, oběhové, nízkouhlíkové a nízkoemisní hospodářství stalo realitou, je nutné podniknout kroky na úrovni EU, a to vzhledem ke složitosti hodnotových řetězců, systémové a multidisciplinární povaze technologií a vysokým nákladům na jejich vývoj a meziodvětvové povaze problémů, které je třeba vyřešit. EU musí zajistit, aby všichni aktéři v průmyslu a společnost jako celek mohli těžit z pokročilých a čistých technologií a digitalizace. Rozvoj technologií sám o sobě nebude stačit. Nové, udržitelné podnikatelské modely, průmyslově orientované infrastruktury, včetně pilotních linek, pomohou podnikům v EU – zejména malým a středním podnikům – využívat tyto technologie a zlepšit svou inovační výkonnost. V tomto kontextu hrají důležitou úlohu také kulturní a tvůrčí odvětví jako hnací síla digitální transformace a inovace založené na IKT v Evropě.
Silná angažovanost průmyslu je zásadní pro stanovení priorit a rozvoj programů výzkumu a inovací, zvýšení pákového účinku financování z veřejných zdrojů a zajištění využívání výsledků. Klíčovými podmínkami úspěchu jsou společenské pochopení a přijetí a také nový program dovedností v oblasti průmyslu a standardizace.
Silná angažovanost průmyslu je proto zásadní pro stanovení priorit a rozvoj programů výzkumu a inovací, zvýšení pákového účinku dodatečného financování z veřejných a soukromých zdrojů a zajištění využívání výsledků. Klíčovými podmínkami úspěchu jsou společenské pochopení a přijetí a také nový program dovedností v oblasti průmyslu a standardizace.
Propojení činností v oblasti digitálních, kosmických a klíčových základních technologií a udržitelného zásobování surovinami umožní systematičtější přístup a rychlejší a hlubší digitální a průmyslovou transformaci. Zajistí, že výzkum a inovace v těchto oblastech přispějí k tvorbě a provádění politik EU v oblasti průmyslu, digitalizace, životního prostředí, energetiky a klimatu, oběhového hospodářství, surovin a pokročilých materiálů a vesmíru.
Propojení činností v oblasti digitálních, kosmických a klíčových základních technologií a udržitelného zásobování surovinami umožní systematičtější přístup a rychlejší a hlubší digitální a průmyslovou transformaci. Zajistí, že výzkum a inovace v těchto oblastech přispějí k tvorbě a provádění politik EU v oblasti průmyslu, digitalizace, životního prostředí, energetiky a klimatu, mobility, oběhového hospodářství, surovin a pokročilých materiálů a vesmíru.
Bude zajištěno vzájemné doplňování s činnostmi v rámci programu Digitální Evropa a respektování hranic mezi oběma programy, aby se předešlo překryvům.
Bude zajištěno vzájemné doplňování s činnostmi v rámci programu Digitální Evropa a respektování hranic mezi oběma programy, aby se předešlo překryvům.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 8 – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 8 – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
__________________
__________________
15 Klíčové základní technologie budoucnosti zahrnují pokročilé materiály a nanotechnologii, fotoniku a mikro- a nanoelektroniku, technologie vědy o živé přírodě, pokročilou výrobu a zpracování, umělou inteligenci a digitální bezpečnost a konektivitu.
15 Klíčové základní technologie budoucnosti zahrnují pokročilé materiály a nanotechnologii, fotoniku a mikro- a nanoelektroniku, technologie vědy o živé přírodě, pokročilou výrobu a zpracování, umělou inteligenci a digitální bezpečnost a konektivitu.
Pozměňovací návrh 54
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.1
3.2.1.  Výrobní technologie
3.2.1.  Výrobní technologie
Klíčovou hnací silou zaměstnanosti a prosperity v EU je výroba, jež produkuje více než tři čtvrtiny celosvětového vývozu EU a poskytuje více než 100 milionů přímých a nepřímých pracovních míst. Klíčovou výzvou pro výrobu v EU je udržet si konkurenceschopnost na celosvětové úrovni prostřednictvím inteligentnějších a individualizovanějších výrobků s vysokou přidanou hodnotou vyráběných s mnohem nižšími náklady na energii. K vytváření přidané hodnoty budou nezbytné tvůrčí a kulturní vstupy.
Klíčovou hnací silou zaměstnanosti a prosperity v EU je výroba, jež produkuje více než tři čtvrtiny celosvětového vývozu EU a poskytuje více než 100 milionů přímých a nepřímých pracovních míst. Klíčovou výzvou pro výrobu v EU je udržet si konkurenceschopnost na celosvětové úrovni prostřednictvím inteligentnějších, individualizovanějších výrobků a výrobků účinněji využívajících energii a zdroje s vysokou přidanou hodnotou a nízkou uhlíkovou stopou, které způsobují méně odpadu a znečištění. K dosažení těchto cílů budou nezbytné tvůrčí a kulturní vstupy, stejně jako pohled společenských a humanitních věd na vztah mezi technologií a lidmi.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Průlomové výrobní technologie, jako je aditivní výroba, průmyslová robotika a systémy výroby se zapojením člověka, podporované též prostřednictvím sítě průmyslově orientovaných infrastruktur EU,
–  Průlomové výrobní technologie, jako je aditivní výroba, modelování, simulace, průmyslová automatizace a robotika a systémy výroby se zapojením člověka, podporované též prostřednictvím sítě průmyslově orientovaných infrastruktur EU,
–  průlomové inovace s využitím různých základních technologií (např. konvergujících technologií, umělé inteligence, analýzy dat, průmyslové robotiky, biovýroby, technologií pokročilých baterií) napříč hodnotovým řetězcem,
–  průlomové inovace s využitím různých základních technologií (např. konvergujících technologií, umělé inteligence, analýzy dat, průmyslové robotiky, udržitelné biovýroby, technologií pokročilých baterií) napříč hodnotovým řetězcem,
–  dovednosti a pracoviště plně přizpůsobené novým technologiím v souladu s evropskými sociálními hodnotami,
–  dovednosti a pracoviště plně přizpůsobené novým technologiím, včetně ergonomických aspektů, které jsou v souladu s evropskými sociálními hodnotami a potřebami,
–  flexibilní, vysoce přesná, kognitivní výrobní zařízení s nulovou zmetkovostí a nulovým odpadem a inteligentní výrobní systémy, které splňují požadavky zákazníků,
–  flexibilní, vysoce přesná, kognitivní výrobní zařízení s nulovou zmetkovostí a nulovým odpadem a inteligentní a energeticky účinné výrobní systémy, které splňují požadavky zákazníků,
–  průlomové inovace v technikách zkoumání stavenišť, pro plně automatizovanou montáž na místě a prefabrikované komponenty.
–  průlomové inovace v technikách zkoumání stavenišť, pro plně automatizovanou montáž na místě a prefabrikované komponenty.
Pozměňovací návrh 55
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.1 – odst. 1
Pro konkurenceschopnou EU bude nezbytné zachování a autonomní rozvíjení silných konstrukčních a výrobních kapacit v oblasti základních digitálních technologií, jako je mikro- a nanoelektronika, fotonika, software a systémy a jejich integrace, jakož i pokročilé materiály pro tyto aplikace.
Pro konkurenceschopnou EU bude nezbytné zachování a autonomní rozvíjení silných konstrukčních a výrobních kapacit v oblasti základních digitálních technologií, jako je mikro- a nanoelektronika, fotonika, software a systémy, jejich integrace a standardizace, jakož i pokročilé materiály pro tyto aplikace. Základní klíčové digitální technologie jsou zásadní pro překonání mezery mezi špičkovým výzkumem a inovacemi, které mají potenciál vytvářet trh.
Pozměňovací návrh 56
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.2 – odst. 2
–  Návrhové a výrobní koncepce nanoelektroniky, které odpovídají specifickým požadavkům digitální transformace a globálním výzvám, pokud jde o funkčnost, spotřebu energie a integraci,
–  Návrhové a výrobní koncepce nanoelektroniky, které odpovídají specifickým požadavkům digitální transformace a globálním výzvám, pokud jde o výkonnost, funkčnost, sdílení a spotřebu energie, účinnost a integraci,
–  technologie senzorů a jejich kointegrace s výpočetními jednotkami, což je základem internetu věcí, včetně inovativních řešení v oblasti pružných a přizpůsobivých materiálů pro objekty umožňující pohodlnou interakci s člověkem,
–  technologie senzorů a jejich kointegrace s výpočetními jednotkami, což je základem internetu věcí, včetně inovativních řešení v oblasti pružných a přizpůsobivých materiálů pro bezpečné a spolehlivé objekty umožňující pohodlnou interakci s člověkem a životním prostředím,
–  technologie jako doplňky nebo alternativy k nanoelektronice, jako je neuromorfní výpočetní technika podporující aplikace umělé inteligence nebo integrovaná kvantová výpočetní technika,
–  technologie jako doplňky nebo alternativy k nanoelektronice, jako je neuromorfní výpočetní technika podporující aplikace umělé inteligence nebo integrovaná kvantová výpočetní technika,
–  počítačové architektury a nízkopříkonové procesory pro širokou škálu aplikací včetně edge computingu, digitalizace průmyslu, dat velkého objemu a cloud computingu, inteligentní energie a propojeného a automatizovaného řízení,
–  počítačové architektury a nízkopříkonové procesory pro širokou škálu aplikací včetně edge computingu, digitalizace průmyslu, automatizace a robotiky, dat velkého objemu a cloud computingu, inteligentní energie a propojeného a automatizovaného řízení,
–  návrhy počítačového hardwaru, které poskytnou silné záruky důvěryhodného vykonávání programu, se zabudovanou ochranou soukromí a zabezpečením, pokud jde o vstupní/výstupní data a zpracování instrukcí,
–  návrhy počítačového hardwaru, které poskytnou silné záruky důvěryhodného vykonávání programu, se zabudovanou ochranou soukromí a zabezpečením, pokud jde o vstupní/výstupní data a zpracování instrukcí,
–  fotonické technologie umožňující vznik aplikací, které dosahují průlomového pokroku ve funkčnosti a výkonnosti,
–  fotonické technologie umožňující vznik aplikací, které dosahují průlomového pokroku ve funkčnosti, integraci a výkonnosti,
–  technologie systémového inženýrství k podpoře plně autonomních systémů důvěryhodných aplikací interagujících s fyzickým světem, včetně průmyslových a bezpečnostně kritických oblastí,
–  technologie systémového inženýrství k podpoře plně autonomních systémů důvěryhodných aplikací interagujících s fyzickým světem, včetně průmyslových a bezpečnostně kritických oblastí,
–  softwarové technologie, které zvyšují kvalitu, bezpečnost a spolehlivost softwaru spolu se zlepšenou životností, zvyšují produktivitu vývoje a zavádějí do softwaru vestavěnou umělou inteligenci a odolnost,
–  softwarové a hardwarové technologie, které zvyšují kvalitu, bezpečnost a spolehlivost spolu se zlepšenou životností, zvyšují produktivitu vývoje a interoperabilitu a zavádějí do softwaru vestavěnou umělou inteligenci a odolnost,
–  vznikající technologie, které rozšiřují digitální technologie a propojují ověření koncepce ve výzkumu s průmyslovou proveditelností pro příslušné trhy.
–  vznikající technologie, které rozšiřují digitální technologie a propojují ověření koncepce ve výzkumu s průmyslovou proveditelností pro příslušné trhy;
–  digitální technologie pro kulturní a tvůrčí odvětví, včetně audiovizuální oblasti, archivů a knihoven, ediční činnosti, za účelem vývoje nových nástrojů pro vytváření přístupu, využívání a uchování digitálního obsahu.
–  rozvíjení nových obchodních modelů ekologických inovací a alternativních energeticky účinných přístupů k výrobě, které budou účinně využívat zdroje.
Pozměňovací návrh 57
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.3 – odst. 1
EU je světovým lídrem v oblasti pokročilých materiálů a souvisejících procesů, která představuje 20 % její průmyslové základny a tvoří základ téměř všech hodnotových řetězců v rámci transformace surovin. K tomu, aby EU zůstala konkurenceschopná a uspokojovala potřeby občanů v oblasti udržitelných, bezpečných a pokročilých materiálů, musí zlepšit recyklovatelnost materiálů, snížit uhlíkovou a environmentální stopu a podněcovat meziodvětvové průmyslové inovace tím, že bude podporovat nové aplikace ve všech průmyslových odvětvích.
EU je světovým lídrem v oblasti pokročilých materiálů a souvisejících procesů, která představuje 20 % její průmyslové základny a tvoří základ téměř všech hodnotových řetězců v rámci transformace surovin. K tomu, aby EU zůstala konkurenceschopná a uspokojovala potřeby občanů v oblasti udržitelných, bezpečných a pokročilých materiálů, včetně alternativ šetrných k životnímu prostředí, musí zlepšit trvanlivost, opětovnou využitelnost a recyklovatelnost materiálů, snížit uhlíkovou a environmentální stopu a podněcovat meziodvětvové průmyslové inovace tím, že bude podporovat nové aplikace a standardizaci ve všech průmyslových odvětvích.
Pozměňovací návrh 58
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.3 – odst. 2
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Materiály (včetně plastů, biomateriálů, dvojrozměrných materiálů, inteligentních materiálů a multimateriálů) s novými vlastnostmi a funkcemi, které splňují regulační požadavky (aniž by to vedlo k větším tlakům na životní prostředí během jejich výroby, používání a na konci životnosti),
–  Materiály (včetně plastů, bioplastů, biomateriálů, dvojrozměrných materiálů, inteligentních materiálů a multimateriálů) s novými vlastnostmi a funkcemi, které splňují regulační požadavky (aniž by to vedlo k větším tlakům na životní prostředí a negativním externalitám během jejich výroby, používání a na konci životnosti),
–  integrované zpracování a výroba materiálů v souladu s přístupem zaměřeným na zákazníka a etickým přístupem, včetně prenormativních činností a hodnocení životního cyklu, získávání a správy surovin, trvanlivosti, opětovné využitelnosti a recyklovatelnosti, bezpečnosti a hodnocení a řízení rizik,
–  integrované zpracování a výroba materiálů v souladu s přístupem zaměřeným na zákazníka a etickým přístupem, včetně prenormativních činností a hodnocení životního cyklu, udržitelného získávání a správy surovin, trvanlivosti, opětovné využitelnosti a recyklovatelnosti, bezpečnosti a hodnocení a řízení rizik,
–  prostředky k vylepšení materiálů, jako je charakterizace (např. pro zajištění kvality), modelování, pilotní ověřování a zlepšování kvality,
–  prostředky k vylepšení materiálů, jako je charakterizace (např. pro zajištění kvality), modelování, pilotní ověřování a zlepšování kvality,
–  inovační ekosystém technologických infrastruktur EU16 identifikovaných a prioritizovaných po dohodě s členskými státy, který poskytuje služby k urychlení technologické transformace a uplatnění v průmyslu EU, zejména v malých a středních podnicích, což pokryje všechny klíčové technologie nezbytné pro inovace v oblasti materiálů,
–  inovační síť výzkumných a technologických infrastruktur EU16 identifikovaných a prioritizovaných po dohodě s členskými státy a s přihlédnutím k plánu Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), která poskytuje služby k urychlení technologické transformace a uplatnění v průmyslu EU, zejména v malých a středních podnicích, což pokryje všechny klíčové technologie nezbytné pro inovace v oblasti materiálů,
–  analýza budoucích a vznikajících trendů v pokročilých materiálech a dalších klíčových základních technologiích,
–  analýza budoucích a vznikajících trendů v pokročilých materiálech a dalších klíčových základních technologiích,
–  řešení založená na návrhu, architektuře a obecné kreativitě se silným zaměřením na uživatele, která přidávají hodnotu průmyslovým a tvůrčím odvětvím.
–  řešení založená na návrhu, architektuře a obecné kreativitě se silným zaměřením na uživatele, která přidávají hodnotu průmyslovým a tvůrčím odvětvím, včetně módního průmyslu.
__________________
__________________
16 Jedná se o veřejná nebo soukromá zařízení, která poskytují zdroje a služby především pro evropský průmysl, pokud jde o zkoušení a ověřování klíčových základních technologií a produktů. Tyto infrastruktury mohou být na jednom místě, virtuální nebo distribuované a musí být registrovány v členském státě nebo ve třetí zemi přidružené k programu.
16 Jedná se o veřejná nebo soukromá zařízení, která poskytují zdroje a služby především pro evropský průmysl, pokud jde o zkoušení a ověřování klíčových základních technologií a produktů. Tyto infrastruktury mohou být na jednom místě, virtuální nebo distribuované a musí být registrovány v členském státě nebo ve třetí zemi přidružené k programu.
Pozměňovací návrh 59
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.4 - odst. 1
Jedním z megatrendů je vybavení jakéhokoli předmětu a zařízení inteligencí. Klíčovým motorem budoucího růstu ekonomiky a produktivity budou výzkumní pracovníci a inovátoři, kteří vyvíjejí umělou inteligenci a poskytují aplikace v oblasti robotiky a dalších oblastech. Mnoho odvětví, včetně zdravotnictví, výroby, stavebnictví a zemědělství, bude tuto klíčovou základní technologii využívat a dále rozvíjet v ostatních částech rámcového programu. Při vývoji je třeba zajistit bezpečnost aplikací založených na umělé inteligenci, posoudit rizika a omezit potenciál ke zneužití a nezamýšlené diskriminaci, například podle pohlaví nebo rasy. Rovněž musí být zajištěno, že umělá inteligence bude vyvíjena v rámci, který respektuje hodnoty EU a Listinu základních práv Evropské unie.
Jedním z megatrendů je vybavení jakéhokoli předmětu a zařízení inteligencí. Klíčovým motorem budoucího růstu ekonomiky a produktivity budou výzkumní pracovníci a inovátoři, kteří vyvíjejí umělou inteligenci a poskytují aplikace v oblasti robotiky a dalších oblastech. Mnoho odvětví, včetně zdravotnictví, dopravy, výroby, stavebnictví a zemědělství, bude tuto klíčovou základní technologii využívat a dále rozvíjet v ostatních částech rámcového programu. Při vývoji je třeba zajistit bezpečnost aplikací založených na umělé inteligenci, posoudit jejich rizika a omezit jejich potenciál ke zneužití a nezamýšlené diskriminaci, například podle pohlaví nebo rasy. Rovněž musí být zajištěno, že umělá inteligence bude vyvíjena v etickém rámci, který respektuje hodnoty EU a Listinu základních práv Evropské unie.
Pozměňovací návrh 60
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.4 – odst. 2 – odrážka 4
–  rozvoj a propojení výzkumných kompetencí středisek excelence v oblasti umělé inteligence v celé Evropě,
–  rozvoj a propojení výzkumných a inovačních kompetencí středisek excelence v oblasti umělé inteligence v celé Evropě,
Pozměňovací návrh 61
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.5 – odst. 1
Internet se stal klíčovým prostředkem umožňujícím digitální transformaci všech odvětví naší ekonomiky a společnosti. EU musí hrát vedoucí roli při směřování internetu nové generace k ekosystému zaměřenému na člověka v souladu s našimi sociálními a etickými hodnotami. Investice do technologií a softwaru pro internet nové generace zlepší konkurenceschopnost průmyslu EU v globální ekonomice. Optimalizace širokého zavádění v celé EU bude vyžadovat rozsáhlou spolupráci mezi zúčastněnými stranami.
Internet se stal klíčovým prostředkem umožňujícím digitální transformaci všech odvětví naší ekonomiky a společnosti. EU musí hrát vedoucí roli při směřování internetu nové generace k ekosystému zaměřenému na člověka a při technickém rozvoji směřujícím k dostupným, bezpečným a spolehlivým síťovým službám v souladu s našimi sociálními a etickými hodnotami. Investice do technologií a softwaru pro internet nové generace zlepší konkurenceschopnost EU v globální ekonomice. Optimalizace širokého zavádění v celé EU bude vyžadovat rozsáhlou spolupráci mezi zúčastněnými stranami a rozvoj evropské a mezinárodní normalizace.
Pozměňovací návrh 62
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.5 – odst. 2
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Technologie a systémy pro důvěryhodné a energeticky účinné infrastruktury inteligentních sítí a služeb (konektivita nad rámec 5G, softwarově definované infrastruktury, internet věcí, cloudové infrastruktury, kognitivní cloudy), které umožňují využívání kapacit v reálném čase, virtualizaci a decentralizované řízení (ultrarychlé a flexibilní rádio, edge computing, blockchain, sdílené kontexty a znalosti),
–  Technologie a systémy pro důvěryhodné a energeticky účinné infrastruktury inteligentních sítí a služeb (konektivita nad rámec 5G, softwarově definované infrastruktury, internet věcí, cloudové infrastruktury, kognitivní cloudy), které umožňují využívání kapacit v reálném čase, virtualizaci a decentralizované řízení (ultrarychlé a flexibilní rádio, edge computing, technologie založené na kryptografii, distribuované účetní knihy, sdílené kontexty a znalosti),
–  aplikace a služby internetu nové generace pro spotřebitele, průmysl a společnost založené na důvěře, interoperabilitě, lepší uživatelské kontrole dat, jazykově transparentním přístupu, nových konceptech multimodálních interakcí, inkluzivním a vysoce personalizovaném přístupu k objektům, informacím a obsahu, včetně imerzních a důvěryhodných médií, sociálních médií a sociálních sítí,
–  aplikace a služby internetu nové generace pro spotřebitele, průmysl a společnost založené na důvěře, interoperabilitě, propojenosti, lepší uživatelské kontrole dat, jazykově transparentním přístupu, nových konceptech multimodálních interakcí, inkluzivním a vysoce personalizovaném přístupu k objektům, informacím a obsahu, včetně imerzních a důvěryhodných médií, sociálních médií a sociálních sítí jakož i řešení pro bezpečné operace a služby v rámci sdílených infrastruktur;
–  middleware založený na softwaru, včetně technologií distribuované účetní knihy, který pracuje ve vysoce distribuovaných prostředích, usnadňuje mapování dat a přenos dat přes hybridní infrastruktury s inherentní ochranou osobních údajů a začleňuje umělou inteligenci, analýzu dat, zabezpečení a kontrolu do internetových aplikací a služeb založených na volném pohybu dat a znalostí.
–  middleware založený na softwaru, včetně technologií distribuované účetní knihy, který pracuje ve vysoce distribuovaných prostředích, usnadňuje mapování dat a přenos dat přes hybridní infrastruktury s inherentní ochranou osobních údajů a začleňuje umělou inteligenci, analýzu dat, zabezpečení a kontrolu do internetových aplikací a služeb založených na volném pohybu dat a znalostí,
–  technologie a nástroje pro systémovou integraci (tzv. systém systémů) určené pro společenské a průmyslové aplikace s cílem zajistit škálovatelnou, účinnou a spolehlivou výkonnost sítě vhodnou pro obrovské nasazení služeb.
Pozměňovací návrh 63
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.6 – odst. 2
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Vysoce výkonná výpočetní technika (HPC): nová generace klíčových technologií a systémů s exa- a post-exakapacitou (např. nízkopříkonové mikroprocesory, software, systémová integrace); algoritmy, kódy a aplikace, analytické nástroje a zkušební prostředí; průmyslová pilotní zkušební prostředí a služby; podpora výzkumu a inovací pro infrastrukturu HPC světové úrovně, včetně první hybridní HPC/kvantové výpočetní infrastruktury v EU,
–  Vysoce výkonná výpočetní technika (HPC): vývoj nové generace klíčových technologií a systémů s exa- a post-exakapacitou (např. nízkopříkonové mikroprocesory, software, systémová integrace); speciální počítačový hardware, algoritmy, kódy a aplikace, analytické nástroje a zkušební prostředí; průmyslová pilotní zkušební prostředí a služby; podpora výzkumu a inovací pro infrastrukturu HPC světové úrovně, včetně první hybridní HPC/kvantové výpočetní infrastruktury v EU,
–  data velkého objemu: extrémně výkonná analýza dat; „ochrana soukromí již od návrhu“ při analýze osobních a důvěrných dat velkého objemu; technologie pro rozsáhlé datové platformy pro opětovné použití průmyslových, osobních a veřejně přístupných dat; správa dat, interoperabilita a propojovací nástroje; datové aplikace pro globální výzvy,
–  data velkého objemu: extrémně výkonná analýza dat; zachování bezpečnosti a integrity, „ochrana soukromí již od návrhu“ při analýze osobních a důvěrných dat velkého objemu; technologie pro rozsáhlé datové platformy pro opětovné použití průmyslových, osobních a veřejně přístupných dat; správa dat, interoperabilita a propojovací nástroje; datové aplikace pro globální výzvy,
–  snížení uhlíkové stopy procesů IKT, pokud jde o hardware, software, senzory, sítě, ukládání dat a datová centra, včetně standardizovaných hodnocení.
–  snížení uhlíkové stopy procesů IKT, pokud jde o hardware, software, senzory, sítě, ukládání dat a datová centra, včetně standardizovaných hodnocení.
Pozměňovací návrh 64
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.6 a (nový)
3.2.6 a.  Kvantové technologie
Kvantové technologie využívají obrovské pokroky v naší schopnosti rozpoznat a manipulovat dílčími kvanty (atomy, fotony, elektrony). To by mohlo způsobit revoluci v celém informačním hodnotovém řetězci od softwaru po hardware a od komunikací po vytěžování dat a umělou inteligenci. Evropa je domovem předních světových výzkumných pracovníků v této oblasti a v současné době probíhá závod, jak rychle přenést dosažené vědecké výsledky do aplikací připravených pro trh. Tato klíčová základní technologie bude mít hluboký průřezový dopad, neboť bude poskytovat evropským občanům a průmyslu například zásadně výkonnější výpočetní systémy, které povedou mimo jiné ke spolehlivějšímu zdravotnictví, vylepšeným chemickým látkám a materiálům, optimalizovanému, a tím také udržitelnějšímu využívání zdrojů, účinnějšímu inženýringu, bezpečnějším telekomunikacím a mnoha dalším revolučním aplikacím.
Hlavní rysy
–  kvantové výpočetní systémy a simulace, včetně vývoje různé architektury a fyzických platforem hardwaru a vývoje algoritmů a softwaru,
–  kvantové sítě pro bezpečný přenos dat a pro sdílení kvantových zdrojů, jak pozemních, tak kosmických,
–  kvantové senzory, zobrazovací systémy a metrologické normy, využívání soudržných kvantových systémů a složitých sítí,
–  zkušební prostředí a uživatelská zařízení pro výše uvedené technologie.
Pozměňovací návrh 65
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.7 – odst. 2
Primární suroviny budou i nadále hrát důležitou úlohu v oběhovém hospodářství a je třeba věnovat pozornost jejich udržitelné výrobě. Navíc by však pro oběhové hospodářství měly být navrženy zcela nové materiály, výrobky a procesy. Vybudování oběhového průmyslu bude mít pro Evropu několik výhod: povede k bezpečnému, udržitelnému a cenově dostupnému zásobování surovinami, což ve svém důsledku ochrání průmysl před nedostatkem zdrojů a nestálými cenami. Vytvoří rovněž nové obchodní příležitosti a inovativní a efektivnější způsoby výroby.
Primární suroviny budou i nadále hrát důležitou úlohu v oběhovém hospodářství a je třeba věnovat pozornost udržitelnému zajišťování jejich dodávek a jejich udržitelnému používání a výrobě. Navíc by však pro oběhové hospodářství měly být navrženy zcela nové materiály, výrobky a procesy. Vybudování oběhového průmyslu bude mít pro Evropu několik výhod: povede k bezpečnému, udržitelnému a cenově dostupnému zásobování surovinami, což ve svém důsledku ochrání průmysl před nedostatkem zdrojů a nestálými cenami. Vytvoří rovněž nové obchodní příležitosti a inovativní a efektivnější způsoby výroby.
Pozměňovací návrh 66
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.7 – odst. 3
Cílem je vyvinout dostupné průlomové inovace a zavést kombinaci pokročilých technologií a procesů tak, aby ze všech zdrojů byla získána maximální hodnota.
Cílem je vyvinout dostupné průlomové inovace a zavést kombinaci pokročilých a digitálních technologií a procesů tak, aby ze všech zdrojů byla získána maximální hodnota.
Pozměňovací návrh 67
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.7 – odst. 4
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Průmyslová symbióza s toky zdrojů mezi výrobními zařízeními v různých odvětvích a městskými komunitami; procesy a materiály pro přepravu, přeměnu, opětovné použití a skladování zdrojů a spojující zhodnocování vedlejších produktů, odpadů a CO2,
–  Průmyslová symbióza s toky zdrojů mezi výrobními zařízeními v různých odvětvích a městskými komunitami; procesy a materiály pro přepravu, přeměnu, opětovné použití a skladování zdrojů a spojující zhodnocování vedlejších produktů, odpadů a CO2,
–  posuzování životního cyklu a valorizace materiálů a produktových proudů s využitím nových alternativních vstupních materiálů, řízení zdrojů a sledování a třídění materiálů,
–  posuzování životního cyklu a valorizace materiálů a produktových proudů s využitím nových alternativních vstupních materiálů, řízení zdrojů, včetně nových obchodních modelů, automatizace a digitálních technologií pro sledování a třídění materiálů,
–  produkty s prodlouženým životním cyklem, vylepšenou trvanlivostí a modernizovatelností a snáze opravitelné, demontovatelné a recyklovatelné,
–  vývoj a návrh produktů s prodlouženým životním cyklem a vylepšenou trvanlivostí, které lze opětovně použít, opravit a modernizovat a snáze přepracovat, opravit, demontovat a recyklovat,
–  recyklační průmysl, maximalizace potenciálu a bezpečnosti druhotných materiálů a minimalizace znečištění, degradace kvality a úbytku množství po zpracování,
–  recyklační průmysl, maximalizace potenciálu a bezpečnosti druhotných materiálů a minimalizace znečištění, degradace kvality a úbytku množství po zpracování,
–  eliminace látek vzbuzujících obavy ve fázi výroby a na konci životnosti, bezpečné náhražky a bezpečné a nákladově efektivní výrobní technologie,
–  eliminace látek vzbuzujících obavy ve fázi výroby a na konci životnosti a bezpečná manipulace s takovými látkami, bezpečné náhražky a bezpečné a nákladově efektivní výrobní technologie,
–  udržitelné dodávky nebo náhrady surovin, včetně kritických surovin, v celém hodnotovém řetězci.
–  udržitelné dodávky nebo možnosti náhrady surovin, včetně kritických surovin, v celém hodnotovém řetězci.
Pozměňovací návrh 68
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.8 – odst. 1
Průmyslová odvětví, včetně energeticky náročných odvětví, přispívají miliony pracovních míst a jejich konkurenceschopnost je klíčem k prosperitě naší společnosti. Odpovídají však za 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů a mají velký dopad na životní prostředí (zejména pokud jde o látky znečišťující ovzduší, vodu a půdu).
Průmyslová odvětví, včetně energeticky náročných odvětví, přispívají miliony pracovních míst a jejich konkurenceschopnost je klíčem k prosperitě naší společnosti. Odpovídají však za 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů a mají velký dopad na životní prostředí (zejména pokud jde o látky znečišťující ovzduší, vodu a půdu). Odvětví, zejména ta, která jsou energeticky náročná, by proto měla dále zvyšovat svou energetickou účinnost, aby dosáhla nárůstu konkurenceschopnosti a snížení poptávky EU po energii. Větší integrace obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím vývoje nových průmyslových technologií a postupů využívajících motorový pohon má pro průmyslovou transformaci zásadní význam.
Pozměňovací návrh 69
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.8 – odst. 2
Průlomové technologie k dosažení významného snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek, často kombinované s výše uvedenými technologiemi pro oběhový průmysl, povedou k silným průmyslovým hodnotovým řetězcům, k revolučním změnám výrobních kapacit a ke zlepšení celosvětové konkurenceschopnosti průmyslu, přičemž zároveň významně přispějí k našim cílům v oblasti klimatu a kvality životního prostředí.
Rozsáhlé průlomové technologie vědeckého a technologického výzkumu k dosažení významného snížení emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek nižší spotřebou energie, často např. kombinované s výše uvedenými technologiemi pro oběhové hospodářství a digitální technologie, povedou k silným průmyslovým hodnotovým řetězcům, k revolučním změnám výrobních kapacit a ke zlepšení celosvětové konkurenceschopnosti průmyslu, přičemž zároveň významně přispějí k našim cílům v oblasti klimatu a kvality životního prostředí.
Pozměňovací návrh 70
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.8 – odst. 3
–  Procesní technologie, včetně vytápění a chlazení, digitální nástroje a rozsáhlé demonstrační projekty týkajících se výkonnosti a účinnosti procesů; podstatné snížení nebo eliminace emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek včetně částic z průmyslu,
–  Procesní technologie, včetně vytápění a chlazení, technologická činidla a digitální nástroje, zejména v podobě rozsáhlých demonstračních projektů týkajících se výkonnosti a účinnosti procesů; podstatné snížení nebo eliminace emisí skleníkových plynů a znečišťujících látek včetně částic z průmyslu,
–  průmyslové zhodnocení CO2,
–  průmyslové zhodnocení CO2, včetně technologií a řešení ke snížení emisí skleníkových plynů z výroby energie na bázi fosilních paliv prostřednictvím zachytávání a využívání CO2;
–  přímé zabránění úniku uhlíku za použití elektrolytické výroby vodíku a elektřiny z obnovitelných zdrojů.
–  elektrifikace a využívání nekonvenčních zdrojů energie v průmyslových zařízeních, výměna energie a zdrojů mezi průmyslovými zařízeními (například prostřednictvím průmyslové symbiózy),
–  elektrifikace a využívání čistých zdrojů energie v průmyslových zařízeních s cílem omezit spotřebu fosilních nosičů energie, zejména při energeticky náročných průmyslových procesech.
–  průmyslové výrobky, které vyžadují výrobní procesy s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku během celého životního cyklu.
–  průmyslové výrobky a materiály, které vyžadují výrobní procesy s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku.
Pozměňovací návrh 71
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.9 – odst. 2
EU bude podporovat součinnost mezi kosmickými technologiemi a klíčovými základními technologiemi (data velkého objemu, pokročilá výroba, robotika a umělá inteligence), podněcovat prosperující, podnikatelské a konkurenceschopné kosmické odvětví a pomáhat zajistit nezávislost v přístupu do vesmíru a jeho využívání bezpečným a zabezpečeným způsobem. Činnosti budou založeny na harmonogramu, zohlední harmonizační proces ESA a příslušné iniciativy členských států a v příslušných případech budou prováděny spolu s agenturou ESA.
EU bude podporovat součinnost mezi kosmickými technologiemi a klíčovými základními technologiemi (data velkého objemu, pokročilá výroba, kvantové technologie, robotika a umělá inteligence), podnítí prosperující, podnikatelské a konkurenceschopné kosmické odvětví a pomůže zajistit nezávislost v přístupu do vesmíru a jeho využívání bezpečným a zabezpečeným způsobem. Předcházející činnosti budou založeny na harmonogramu, zohlední harmonizační proces ESA a příslušné iniciativy členských států a v příslušných případech budou prováděny spolu s agenturou ESA. Navazující činnosti budou řízeny trhem, budou odrážet potřeby uživatelů a budou prováděny v rámci Agentury Evropské unie pro kosmický program.
Pozměňovací návrh 72
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.9 – odst. 3 – odrážka 1
–  Evropské globální navigační družicové systémy (Galileo a EGNOS): inovativní aplikace, celosvětové přijetí i ze strany mezinárodních partnerů, řešení zlepšující robustnost, autentizace, integrita služeb, vývoj základních prvků, jako jsou čipové sady, přijímače a antény, udržitelnost dodavatelských řetězců, nové technologie (např. kvantové technologie, optické spoje, reprogramovatelná užitečná zatížení), směřování k trvalému využívání služeb za účelem ovlivnění společenských problémů. Vývoj nových systémů pro nové výzvy, jako je bezpečnost nebo autonomní řízení,
–  Evropské globální navigační družicové systémy (Galileo a EGNOS): inovativní aplikace, celosvětové přijetí i ze strany mezinárodních partnerů, řešení zlepšující robustnost, autentizace, integrita služeb, vývoj základních prvků, jako jsou čipové sady, přijímače a antény, udržitelnost dodavatelských řetězců, nové technologie (např. kvantové technologie, optické spoje, reprogramovatelná užitečná zatížení), zlepšení dostupnosti a větší rozmanitost aplikací, směřování k trvalému využívání služeb za účelem ovlivnění společenských problémů. Vývoj nových systémů pro nové výzvy, jako je snižování rizika přírodních katastrof, bezpečnost nebo autonomní řízení,
–  Copernicus: inovativní aplikace, celosvětové využívání a mezinárodní partneři, robustnost a evoluce služeb, udržitelnost dodavatelských řetězců, senzory, systémy a koncepce pro mise (např. platformy ve velké výšce, drony, lehké družice); kalibrace a ověřování; trvalé využívání služeb a dopad na společenské výzvy; datové techniky pro pozorování Země, data velkého objemu, výpočetní prostředky a algoritmické nástroje. Vývoj nových systémů pro nové výzvy, jako jsou změna klimatu a bezpečnost,
–  Copernicus: inovativní aplikace, celosvětové využívání a mezinárodní partneři, robustnost a evoluce služeb, udržitelnost dodavatelských řetězců, senzory, systémy a koncepce pro mise (např. platformy ve velké výšce, drony, lehké družice); kalibrace a ověřování; trvalé využívání služeb a dopad na společenské výzvy; datové techniky pro pozorování Země, data velkého objemu, výpočetní prostředky a algoritmické nástroje. Vývoj nových systémů pro nové výzvy, jako je snížení rizika katastrof, změna klimatu a bezpečnost,
–  získávání poznatků o situaci ve vesmíru: silná kapacita EU monitorovat a předpovídat stav kosmického prostředí, např. kosmického počasí, kosmického smetí a objektů v blízkosti Země, a nové koncepce služeb, jako je řízení kosmické dopravy a aplikace a služby pro zajištění bezpečnosti kritické infrastruktury ve vesmíru a na Zemi,
–  získávání poznatků o situaci ve vesmíru: silná kapacita EU monitorovat a předpovídat stav kosmického prostředí, např. kosmického počasí, kosmického smetí a objektů v blízkosti Země, senzory a nové koncepce služeb, jako je řízení kosmické dopravy a aplikace a služby pro zajištění bezpečnosti kritické infrastruktury ve vesmíru a na Zemi,
–  bezpečná družicová komunikace pro vládní instituce v EU: řešení pro co nejširší škálu uživatelů z řad vládních institucí a s tím spojená uživatelská zařízení v architekturních, technických a systémových řešeních pro kosmickou infrastrukturu na podporu autonomie EU,
–  bezpečná, kvantově zajištěná družicová komunikace pro vládní instituce v EU: řešení pro co nejširší škálu uživatelů z řad vládních institucí a s tím spojená uživatelská zařízení v architekturních, technických a systémových řešeních pro kosmickou infrastrukturu na podporu autonomie EU,
–  satelitní komunikace mezi koncovými body pro občany a podniky: nákladově efektivní, pokročilé družicové komunikace pro spojení aktiv a lidí v oblastech s nedostatečným pokrytím jako součást všudypřítomné konektivity na úrovni 5G a rozvoje internetu věcí (IoT) a příspěvek k infrastruktuře internetu nové generace. Vylepšený pozemní segment a uživatelské vybavení, standardizace a interoperabilita k zajištění vedoucího postavení EU v průmyslu,
–  satelitní komunikace mezi koncovými body pro občany a podniky: nákladově efektivní, pokročilé družicové komunikace pro spojení aktiv a lidí v oblastech s nedostatečným pokrytím jako součást všudypřítomné konektivity na úrovni 5G a rozvoje internetu věcí (IoT) a příspěvek k infrastruktuře internetu nové generace. Vylepšený pozemní segment a uživatelské vybavení, standardizace a interoperabilita k zajištění vedoucího postavení EU v průmyslu,
–  nezávislost a udržitelnost dodavatelského řetězce: zvýšené úrovně připravenosti technologií v oblasti družic a nosných raket a s tím související kosmický a pozemní segment a výrobní a zkušební zařízení. Zajistit vedoucí postavení a autonomii EU v oblasti technologií, zlepšit udržitelnost dodavatelského řetězce, snížit závislost na kritických kosmických technologiích nepocházejících z EU a zlepšit znalosti o tom, jak mohou kosmické technologie nabídnout řešení jiným průmyslovým odvětvím,
–  nezávislost a udržitelnost dodavatelského řetězce: zvýšené úrovně připravenosti technologií v oblasti družic a nosných raket a s tím související kosmický a pozemní segment a výrobní a zkušební zařízení. Zajistit vedoucí postavení a autonomii EU v oblasti technologií, zlepšit udržitelnost dodavatelského řetězce, snížit závislost na kritických kosmických technologiích nepocházejících z EU a zlepšit znalosti o tom, jak mohou kosmické technologie nabídnout řešení jiným průmyslovým odvětvím,
–  kosmický ekosystém: služby ověřování a demonstrací na oběžné dráze včetně služeb společného vynášení pro lehké družice; kosmická demonstrační zařízení v oblastech, jako jsou hybridní, inteligentní nebo rekonfigurovatelné družice, výroba a montáž na oběžné dráze, opakovaně použitelné nosné rakety, opravy na oběžné dráze a nosné mikrorakety; průlomové inovace a přenos technologií v oblastech, jako je recyklace, ekologické využívání vesmíru, umělá inteligence, robotika, digitalizace, nákladová efektivnost, miniaturizace,
–  kosmický ekosystém: služby ověřování a demonstrací na oběžné dráze včetně služeb společného vynášení pro lehké družice; kosmická demonstrační zařízení v oblastech, jako jsou hybridní, inteligentní nebo rekonfigurovatelné družice, výroba a montáž na oběžné dráze, opakovaně použitelné nosné rakety, opravy na oběžné dráze a nosné mikrorakety; průlomové inovace a přenos technologií v oblastech, jako je recyklace, čistý vesmír, ekologické využívání vesmíru, umělá inteligence, robotika, digitalizace, nákladová efektivnost, miniaturizace,
–  výzkum vesmíru: využívání vědeckých dat získaných z vědeckých a průzkumných misí v kombinaci s vývojem inovativních přístrojů v mezinárodním prostředí; příspěvek k prekurzorovým vědeckým misím pro další vývoj kosmického programu.
–  výzkum vesmíru: využívání vědeckých dat získaných z vědeckých a průzkumných misí v kombinaci s vývojem inovativních přístrojů v mezinárodním prostředí; příspěvek k prekurzorovým vědeckým misím pro další vývoj kosmického programu,
–  umělá inteligence a robotika ve vesmíru: inovativní řešení pro kosmické mise, např. montáž a manévrování ve vesmíru, kognitivní kosmické systémy, spolupráce robotů a lidí ve vesmíru,
Pozměňovací návrh 73
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.1
Průnik výzkumu a inovací v oblasti klimatu, energie a mobility se bude vysoce integrovaným a účinným způsobem zabývat jednou z nejdůležitějších globálních výzev pro udržitelnost a budoucnost našeho životního prostředí a způsobu života.
Průnik výzkumu a inovací v oblasti klimatu, energie a mobility se bude vysoce integrovaným a účinným způsobem zabývat jednou z nejdůležitějších globálních výzev pro udržitelnost a budoucnost našeho životního prostředí, hospodářství a způsobu života.
EU bude muset v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody přejít k nízkouhlíkovým a odolným ekonomikám a společnostem účinně využívajícím zdroje. To bude založeno na hlubokých změnách v technologiích a službách, ve způsobech chování podnikůspotřebitelů a také na nových formách správy věcí veřejných. Omezení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod úroveň 2  C a snaha o omezení nárůstu teploty na 1,5  C si žádají rychlý pokrok v dekarbonizaci energetického systému a podstatné snížení emisí skleníkových plynů z odvětví dopravy17. Rovněž bude zapotřebí nový impuls, který urychlí rozvoj průlomových objevů nové generace, jakož i demonstrace a zavádění inovativních technologií a řešení, též s využitím příležitostí, které nabízejí digitální a kosmické technologie. K tomu bude sloužit integrovaný přístup, který bude zahrnovat dekarbonizaci, účinné využívání zdrojů, snižování znečištění ovzduší, přístup k surovinám a oběhové hospodářství.
Unie bude muset v zájmu dosažení cílů Pařížské dohody přijmout plány s cílem přejít k hospodářství s nulovou bilancí emisí skleníkových plynů, včetně nízkouhlíkových technologií,strategie pro dekarbonizaci. To bude znamenat hluboké změny v technologiích a službách, které určují způsoby výroby průmyslu a chování podniků a spotřebitelů. Transformace energetického trhu proběhne prostřednictvím interakcí technologií, infrastruktury, trhu, politiky a regulačních rámců včetně nových forem správy. Proto jsou nezbytné systematické inovace v odvětvích energetiky, stavebnictví, dopravy a průmyslu.
Omezení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod úroveň 2 °C a snaha o omezení nárůstu teploty na 1,5 °C si žádají snížení emisí skleníkových plynů prostřednictvím dekarbonizace, úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie a elektrifikace průmyslových procesů, což zahrnuje jak odvětví energetiky, tak odvětví dopravy 17. V současnosti pochází téměř jedna čtvrtina unijních emisí skleníkových plynů z dopravy.
Rovněž bude zapotřebí nový impuls, který urychlí rozvoj průlomových objevů nové generace, jakož i demonstrace a zavádění inovativních technologií a řešení, též s využitím příležitostí, které nabízejí klíčové základní technologie a digitální a kosmické technologie. K tomu bude sloužit integrovaný přístup, který bude zahrnovat dekarbonizaci, účinné využívání energie a obnovitelných zdrojů energie, snižování znečištění ovzduší, přístup k surovinám včetně kritických surovin a oběhové hospodářství. Zvláštní pozornost by měla být věnována propojování odvětví (tj. elektrické energie, tepla, chladu, průmyslu a dopravy) ve všech oblastech intervence, které jsou důležité pro úspěšný přechod v oblasti energetiky a dopravy.
K dosažení těchto cílů bude Unie rovněž podporovat participační přístupy v oblasti výzkumu a inovací, včetně přístupu založeného na více subjektech, a rozvíjet znalostní a inovativní systémy na místní, regionální, vnitrostátní a evropské úrovni. Pochopení sociálních a humanitních věd, sociální inovace spolu s angažovaností občanů budou mít zásadní význam pro podporu nových modelů správy, výroby a spotřeby.
Pokrok v těchto odvětvích, ale i napříč celým spektrem průmyslu EU, včetně zemědělství, stavebnictví, využití průmyslových procesů a produktů a nakládání s odpady, bude vyžadovat trvalé úsilí o lepší pochopení mechanismů změny klimatu a souvisejících dopadů na celou ekonomiku a společnost, jakož i využívání synergií s vnitrostátními činnostmi a dalšími typy akcí EU a mezinárodní spolupráci.
Pokrok v odvětvích energetiky a dopravy a napříč celým spektrem průmyslu EU, včetně zemědělství, stavebnictví, využití průmyslových procesů a produktů a nakládání s odpady a recyklace, bude vyžadovat trvalé a posílené úsilí o lepší pochopení mechanismů změny klimatu a souvisejících dopadů na celou ekonomiku a společnost, jakož i využívání synergií s vnitrostátními činnostmi a dalšími typy akcí Unie a mezinárodní spolupráci.
Během uplynulého desetiletí bylo dosaženo značného pokroku v klimatologii, zejména v oblasti pozorování, asimilace dat a klimatických modelů. Složitost klimatického systému a nutnost podpořit provádění Pařížské dohody, cílů udržitelného rozvoje a politik EU však vyžadují zesílené úsilí k vyplnění zbývajících mezer ve znalostech.
Během uplynulého desetiletí bylo dosaženo značného pokroku v klimatologii, zejména v oblasti pozorování, asimilace dat a klimatických modelů. Složitost klimatického systému a nutnost podpořit provádění Pařížské dohody, cílů udržitelného rozvoje a politik EU však vyžadují zesílené úsilí k vyplnění zbývajících mezer ve znalostech.
EU v rámci své strategie energetické unie vytvořila komplexní politický rámec se závaznými cíli, legislativními akty a výzkumnými a inovativními činnostmi směřujícími k získání vedoucí pozice v rozvoji a zavádění účinných systémů výroby energie založených na obnovitelných zdrojích energie.
EU v rámci své strategie energetické unie vytvořila komplexní politický rámec se závaznými cíli, legislativními akty a výzkumnými a inovativními činnostmi směřujícími k vybudování energetického systému, který bude vysoce energeticky účinný a založený na obnovitelných zdrojích energie.
Doprava zajišťuje mobilitu osob a zboží nezbytnou pro integrovaný evropský jednotný trh, územní soudržnost a otevřenou a inkluzivní společnost. Doprava s sebou zároveň nese významné negativní dopady na lidské zdraví, dopravní přetížení, půdu, kvalitu ovzduší a hluk, jakož i na bezpečnost, což vede k četným předčasným úmrtím a rostoucím sociálně-ekonomickým nákladům. Z těchto důvodů se udržitelná mobilita a dopravní sítě musí stát čisté, bezpečné, inteligentní, zabezpečené, tiché, spolehlivé a cenově dostupné a nabídnout plynulou integrovanou službu „ode dveří ke dveřím“.
Doprava zajišťuje mobilitu osob a zboží nezbytnou pro integrovaný evropský jednotný trh, územní soudržnost a otevřenou a inkluzivní společnost. Doprava s sebou zároveň nese významné negativní dopady na lidské zdraví, dopravní přetížení, půdu, kvalitu ovzduší a hluk, jakož i na bezpečnost, což vede k četným předčasným úmrtím a rostoucím sociálně-ekonomickým nákladům. Z těchto důvodů se mobilita a dopravní sítě, zejména v městských oblastech, musí stát čisté, účinné, ekologicky a ekonomicky udržitelné, bezpečné, inteligentní, inovativní, zabezpečené, tiché, spolehlivé a cenově dostupné a nabídnout plynulou integrovanou službu „ode dveří ke dveřím“.
Problémy, jimž odvětví dopravy a energetiky čelí, však přesahují rámec nutnosti snižovat emise. Existuje několik výzev, které je třeba řešit, včetně rostoucí penetrace digitálních a kosmických technologií, změn v chování uživatelů a vzorcích mobility, nových subjektů vstupujících na trh a disruptivních obchodních modelů, globalizace, rostoucí mezinárodní konkurence a starší, více městské a stále rozmanitější populace.
Problémy, jimž odvětví dopravy a energetiky čelí, však přesahují rámec nutnosti snižovat emise. Existuje několik výzev, které je třeba řešit, včetně energie z obnovitelných zdrojů, udržitelných paliv, skladování energie a zabezpečení dodávek, rostoucí penetrace digitálních, automatizovaných a kosmických technologií, změn v chování uživatelů a vzorcích mobility, nových subjektů vstupujících na trh a disruptivních obchodních modelů, globalizace, rostoucí mezinárodní konkurence a starší, více městské a stále rozmanitější populace.
Obě odvětví jsou hlavním motorem hospodářské konkurenceschopnosti a růstu Evropy. EU má více než 1,6 milionu lidí, kteří pracují v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Odvětví dopravy a skladování zaměstnávají v EU více než 11 milionů pracovníků, což představuje přibližně 5 % HDP a 20 % vývozu. EU je světovým lídrem v oblasti projektování a výroby vozidel, letadel a plavidel a pokud jde o patentování inovativních technologií pro čistou energii, patří EU druhé místo na světě.
Odvětví energetiky a odvětví dopravy jsou hlavním motorem hospodářské konkurenceschopnosti a růstu Evropy. EU má více než 1,6 milionu lidí, kteří pracují v oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti. Odvětví dopravy a skladování zaměstnávají v EU více než 11 milionů pracovníků, což představuje přibližně 5 % HDP a 20 % vývozu. EU je světovým lídrem v oblasti projektování a výroby vozidel, letadel a plavidel a pokud jde o patentování inovativních technologií pro čistou energii, včetně technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, patří EU druhé místo na světě.
Hledání nových způsobů, jak urychlit zavádění čistých technologií a řešení pro dekarbonizaci evropského hospodářství, rovněž vyžaduje vyšší poptávku po inovacích. Tu lze stimulovat posílením postavení občanů, jakož i inovacemi v sociálně-ekonomické oblasti a ve veřejném sektoru, a povede to k širším přístupům, než jsou inovace motivované technologiemi. Socioekonomický výzkum, který se kromě jiného zabývá potřebami a zvyklostmi uživatelů, prognostickými činnostmi, environmentálními, ekonomickými, sociálními a behaviorálními aspekty, obchodními případy a modely a prenormativním výzkumem pro stanovení standardů, rovněž usnadní akce podporující inovace v regulaci, financování a sociální oblasti, získávání dovedností a posílení postavení a účasti účastníků trhu a spotřebitelů.
Hledání nových způsobů, jak urychlit zavádění technologií založených na obnovitelných zdrojích a na energetické účinnosti a dalších netechnologických řešení pro dekarbonizaci evropského hospodářství, rovněž vyžaduje vyšší poptávku po inovacích. Tu lze stimulovat posílením postavení občanů, jakož i inovacemi v sociálně-ekonomické oblasti a ve veřejném sektoru a zadávání veřejných zakázek, a povede to k širším přístupům, než jsou inovace motivované technologiemi. Socioekonomický výzkum, který se kromě jiného zabývá potřebami a zvyklostmi uživatelů, prognostickými činnostmi, environmentálními, ekonomickými, sociálními a behaviorálními aspekty, obchodními případy a modely a prenormativním výzkumem pro stanovení standardů, rovněž usnadní akce podporující inovace v regulaci, financování a sociální oblasti, získávání dovedností a posílení postavení a účasti všech účastníků trhu a spotřebitelů. Technologie, které podporují propojování odvětví, mají rovněž potenciál posílit domácí výrobní odvětví. V odvětví dopravy má ústřední význam aplikovaný výzkum a testování zaměřené na uvádění inovací na trh.
Činnosti v rámci tohoto klastru přispívají zejména k cílům energetické unie, jakož i k cílům jednotného digitálního trhu, programu pro zaměstnanost, růst a investice, posílení EU jako globálního aktéra, nové strategie průmyslové politiky EU, oběhového hospodářství, iniciativy v oblasti surovin, bezpečnostní unie a městské agendy, jakož i společné zemědělské politiky EU a právních předpisů EU pro snížení hluku a znečištění ovzduší.
Činnosti v rámci tohoto klastru přispívají zejména k cílům energetické unie, závazkům v rámci Pařížské dohody, jakož i k cílům jednotného digitálního trhu, programu pro zaměstnanost, růst a investice, posílení Unie jako globálního aktéra, nové strategie průmyslové politiky Unie, oběhového hospodářství, akčního plánu EU pro oběhové hospodářství, iniciativy evropské aliance pro baterie, iniciativy v oblasti surovin, strategie EU v oblasti biohospodářství, iniciativy v oblasti surovin, bezpečnostní unie a městské agendy, jakož i společné zemědělské politiky Unie a právních předpisů Unie pro snížení hluku a znečištění ovzduší. Rovněž pomáhají členským státům plnit národní cíle pro snížení emisí. Mělo by být zajištěno vzájemné doplňování a synergie s činnostmi v rámci jiných programů Unie.
Vzhledem k počtu evropských technologických a inovačních platforem (ETP) v této oblasti by měly výzvy v tomto klastru zohledňovat jejich doporučení.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
__________________
__________________
17 Podstatnou dekarbonizací ostatních odvětví se zabývají další oblasti pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ programu Horizont Evropa.
Podstatnou dekarbonizací ostatních odvětví se zabývají další oblasti pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu v Evropě“ programu Horizont Evropa.
Pozměňovací návrh 74
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.1 – odst. 1
Efektivní provádění Pařížské dohody mít vědecký základ, což vyžaduje neustálou aktualizaci našich znalostí o systému klimatu Země, jakož i o dostupných možnostech zmírnění a přizpůsobení, aby bylo možno získat systémovou a ucelenou představu o výzvách a příležitostech pro ekonomiku EU. Na tomto základě budou vyvinuta vědecká řešení pro nákladově efektivní přechod na nízkouhlíkovou společnost odolnou vůči změně klimatu a účinně využívající zdroje.
Efektivní provádění Pařížské dohody mít vědecký základ, což vyžaduje neustálou aktualizaci našich znalostí o systému klimatu Země, jakož i o dostupných možnostech zmírnění a přizpůsobení, aby bylo možno získat systémovou a ucelenou představu o výzvách a příležitostech pro ekonomiku Unie. Na tomto základě budou vyvinuta vědecká řešení pro nákladově efektivní přechod na hospodářství, které bude nízkouhlíkové nebo s nulovou bilancí emisí skleníkových plynů.
Pozměňovací návrh 75
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.1 – odst. 2 – odrážka -1 (nová)
—  identifikace klíčových procesů v polárních oblastech pro lepší rozvoj možností řízení, které minimalizují negativní dopady na ekosystémy a zlepšují pochopení globálního klimatu;
Pozměňovací návrh 76
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.1 – odst. 2 – odrážka 2
–  cesty ke snižování emisí uhlíku, opatření a politiky ke zmírnění dopadů ve všech odvětvích hospodářství slučitelné s Pařížskou dohodou a cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje,
–  cesty ke snižování emisí skleníkových plynů, opatření a politiky ke zmírnění dopadů ve všech odvětvích hospodářství slučitelné s Pařížskou dohodou a cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje,
Pozměňovací návrh 77
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.1 – odst. 2 – odrážka 4
–  cesty a politiky adaptace pro ohrožené ekosystémy, kritická hospodářská odvětvíinfrastrukturu v EU (místní/regionální/vnitrostátní), včetně vylepšených nástrojů pro hodnocení rizik.
–  cesty a politiky adaptace, včetně vylepšených nástrojů pro hodnocení a snižování rizik, pro ohrožené ekosystémy, kritická hospodářská odvětví, kritická infrastrukturu a městská prostředí na místní, regionální, vnitrostátní a unijní úrovni;
Pozměňovací návrh 78
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.1 – odst. 2 – odrážka 4 a (nová)
–  modely pro posílení diplomatické činnosti v oblasti klimatu jakožto hybné síly mezinárodní spolupráce.
Pozměňovací návrh 79
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.2 – odst. 1
Cílem EU je stát se světovým lídrem v oblasti cenově dostupných, bezpečných udržitelných energetických technologií, čímž zlepší svou konkurenceschopnost v globálních hodnotových řetězcích a své postavení na rostoucích trzích. Rozmanité klimatické, geografické, environmentální a sociálně-ekonomické podmínky v EU, stejně jako potřeba zajistit energetickou bezpečnost a přístup k surovinám, určují široké portfolio energetických řešení, též netechnického rázu. Co se týče technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, je třeba dále snížit náklady, zlepšit výkonnost, zlepšit integraci do energetické soustavy a vyvinout průlomové technologie. Pokud jde o fosilní paliva, pro splnění cílů v oblasti klimatu bude rozhodující dekarbonizace jejich využívání.
Cílem EU je stát se světovým lídrem v oblasti cenově dostupných, bezpečných, udržitelných a obnovitelných technologií v oblasti energetiky, což zlepší konkurenceschopnost v globálních hodnotových řetězcích a její postavení na rostoucích trzích. Rozmanité klimatické, geografické, environmentální a sociálně-ekonomické podmínky v EU, stejně jako potřeba zajistit snížení spotřeby energie, energetickou účinnost, bezpečnost dodávek energie a přístup k surovinám, zejména ke kritickým surovinám, určují široké portfolio energetických řešení, též netechnického rázu. Transformace energetiky bude pro EU výzvou, aby se postavila do čela vývoje řešení pro modernizaci koncepce trhu, zatímco je třeba podstatně zlepšit systémovou integraci. Co se týče technologií v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, je třeba dále snížit náklady a zlepšit výkonnost. To vyžaduje podporu pro podpůrný a průlomový výzkum pokročilých technologií. Kromě toho je třeba vyvinout a zavést nové průlomové technologie, přičemž zavedené technologie je třeba zlepšit. Pokud jde o fosilní paliva a vstupné suroviny, bude pro splnění cílů v oblasti klimatu rozhodující snížit jejich využívání.
Pozměňovací návrh 80
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.2 – odst. 2 – odst. 1
–  Technologie a řešení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, vytápění a chlazení, udržitelná paliva v dopravě, dopravce uskutečňující úsek přepravy, to vše v různých měřítkách a vývojových fázích a s přizpůsobením geografickým podmínkám a trhům v rámci EU i celosvětově,
–  Technologie a řešení v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně výroby mořské energie a jejích jednotlivých dílčích odvětví využívajících např. vítr, proudy a vlnění, vytápění a chlazení, paliva, zprostředkující technologie, jako je přeměna energie na plyn nebo vodík, to vše v různých měřítkách a vývojových fázích a s přizpůsobením geografickým podmínkám a trhům v rámci Unie i celosvětově,
Pozměňovací návrh 81
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.2 – odst. 2 – odrážka 1 a (nová)
–  vysoce energeticky účinná nízkouhlíková nebo dekarbonizovaná řešení pro výrobu energie;
Pozměňovací návrh 82
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.2 – odst. 2 – odrážka 2
–  přelomové technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro nové aplikace a průlomová řešení,
–  přelomové technologie v oblasti energie z obnovitelných zdrojů pro nové, zavedené nebo zásadně vylepšené aplikace a průlomová řešení,
Pozměňovací návrh 83
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.2 – odst. 2 – odrážka 2 a (nová)
–  technologická řešení nové generace, včetně vývoje nových materiálů, výrobních postupů a provozních metod ke zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu v oblasti technologií pro čistou energii,
Pozměňovací návrh 84
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.2 – odst. 2 – odrážka 2 b (nová)
–  výzkum a vývoj nových podnikatelských modelů, řešení a služeb pro vytváření příznivých tržních podmínek na regulační, administrativní a finanční úrovni pro obnovitelné zdroje energie, energeticky účinných technologií a řešení pro konečné uživatele,
Pozměňovací návrh 85
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.3 – odst. 1
Očekávaný růst variabilní výroby elektřiny a posun směrem k vyššímu podílu elektrického vytápění, chlazení a dopravy si žádá nové přístupy ke správě energetických sítí. Vedle dekarbonizace je cílem zajistit dostupnost energie a bezpečnost a stabilitu dodávek, a to prostřednictvím investic do inovativních technologií síťové infrastruktury a inovativního řízení soustav. Při poskytování služeb pro energetickou síť i při zlepšování a posilování síťových kapacit bude hrát klíčovou úlohu skladování energie v různých formách. Nezbytnou podmínkou pro inteligentní a integrovaný provoz příslušných infrastruktur bude využívání synergií mezi různými sítěmi (jako jsou elektrické sítě, sítě vytápění a chlazení, plynárenské sítě, infrastruktura pro dobíjení a doplňování paliva v dopravě, vodík a telekomunikační sítě) a subjekty (jako jsou průmyslová zařízení, datová centra, samovýrobci).
Očekávaný růst variabilní výroby elektřiny a posun směrem k vyššímu podílu elektrického vytápění, chlazení a dopravy potřebuje nové přístupy směrem ke správě energetických sítí a zavedení decentralizovaných řešení v oblasti energetiky. Kromě toho důležitou úlohu při integraci obnovitelných a nízkouhlíkových plynů hraje také plynárenská infrastruktura.
Vedle snížení emisí skleníkových plynů je cílem zajistit dostupnost energie, úspory energie a bezpečnost a stabilitu dodávek. Toho lze dosáhnout prostřednictvím investic do propojování jednotlivých odvětví a související inovativní síťové infrastruktury a technologií, větší flexibility nastavitelné výroby energie, zejména z obnovitelných zdrojů energie, inovativního řízení soustav, jakož i usnadněním opatření podporujících regulační a sociální inovace, dovednosti a zapojení účastníků trhu, spotřebitelů a komunit. Při poskytování služeb pro energetickou síť a při zlepšování a posilování síťových kapacit bude hrát klíčovou úlohu skladování energie v různých formách. Nezbytnou podmínkou pro inteligentní a integrovaný provoz příslušných infrastruktur bude využívání synergií mezi různými sítěmi (jako jsou elektrické sítě, sítě vytápění a chlazení, plynárenské sítě a ukládání plynu, infrastruktura pro dobíjení a doplňování paliva v dopravě, infrastruktura pro vodík a telekomunikační sítě) a subjekty (jako jsou průmyslová zařízení, síťoví provozovatelé, datová centra, samovýrobci a samospotřebitelé, komunity energie z obnovitelných zdrojů), jakož i zvyšování odezvy na straně poptávky a rozvoj a integrace evropských a mezinárodních norem.
Pozměňovací návrh 86
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.3 – odst. 2 – odrážka 1
–  Technologie a nástroje pro elektrorozvodné sítě za účelem integrace obnovitelných zdrojů energie a nových zátěží, jako jsou elektromobilita a tepelná čerpadla,
–  technologie a nástroje pro stávající sítě za účelem integrace obnovitelných zdrojů energie a nových zátěží, jako jsou elektromobilita, zařízení pro elektrolýzu, palivové články, tepelná čerpadla, průmyslová hydrolýza, skladování elektřiny a ukládání a decentralizovaná energie z obnovitelných zdrojů jako klíčové složky nákladově efektivního, bezpečného a vysoce energeticky účinného energetického systému na základě obnovitelných zdrojů;
Pozměňovací návrh 87
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.3 – odst. 2 – odrážka 2 a (nová)
–  demonstrace stabilních a spolehlivých energetických systémů a sítí na místní a regionální úrovni, které jsou řízeny proměnlivou a pružnou obnovitelnou energií;
Pozměňovací návrh 88
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.3 – odst. 2 – odrážka 3
–  integrované přístupy ke sladění výroby energie z obnovitelných zdrojů a spotřeby na místní úrovni, též na ostrovech, a to na základě nových služeb a komunitních iniciativ,
–  integrované přístupy ke zvyšování, zlepšování a sladění výroby energie z obnovitelných zdrojů a spotřeby na místní úrovni, též na ostrovech, a to na základě nových služeb a technologií (včetně technologií peer-to-peer, technologií distribuované účetní knihy, virtuálního čistého měření), jakož i komunitních iniciativ (včetně aktivních spotřebitelů a samospotřebitelů energie z obnovitelných zdrojů jednajících samostatně či společně, komunit energie z obnovitelných zdrojů a místních energetických komunit);
Pozměňovací návrh 89
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.3 – odst. 2 – odrážka 3 a (nová)
–  analýza systémového dopadu nových energetických technologií, jako je flexibilní výroba obnovitelných zdrojů, vodík produkovaný s využitím obnovitelných zdrojů energie a syntetický plyn pro skladování energie, výzkumné a integrované přístupy k přeměně přepravních soustav pro zemní plyn na soustavy pro přepravu zeleného vodíku nebo biometanu či syntetického metanu,
Pozměňovací návrh 90
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.3 – odst. 2 – odrážka 4
–  flexibilita sítě a synergie mezi různými zdroji energie, sítěmi, infrastrukturami a subjekty.
–  flexibilita sítě a produkce energie a spolehlivost dodávek včetně odezvy na poptávku a synergie mezi různými zdroji energie, sítěmi, infrastrukturou (včetně již existující infrastruktury), a subjekty; technologie propojování odvětví za účelem usnadnění skladování energie a využití potenciálu energie v dopravě;
Pozměňovací návrh 91
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.3 – odst. 2 – odrážka 4 a (nová)
–  čistá řešení, která mohou zajistit systémovou spolehlivost a zároveň doplňují a přesahují obnovitelné zdroje energie a skladování založené na elektrifikaci.
Pozměňovací návrh 92
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – návětí
4.2.4.  Budovy a průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky
4.2.4.  Budovy v oblasti transformace energetiky
Pozměňovací návrh 93
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 1
Při interakci s energetickou soustavou hrají budovy a průmyslová zařízení stále aktivnější úlohu. Jsou proto klíčovými prvky přechodu k energii z obnovitelných zdrojů.
Při interakci s energetickou soustavou hrají budovy stále aktivnější úlohu. Jsou proto klíčovými prvky přechodu k obnovitelným zdrojům energie a vyšší energetické účinnosti.
Pozměňovací návrh 94
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 2
Budovy jsou důležitým faktorem kvality života občanů. Vzhledem k začlenění různých technologií, spotřebičů a systémů a propojení různých způsobů využití energie představují budovy i jejich obyvatelé a uživatelé vysoký potenciál pro zlepšení v oblasti výroby a skladování energie a energetické účinnosti.
Budovy jsou důležitým faktorem kvality života občanů. Vzhledem k začlenění různých technologií, spotřebičů, systémů a standardů a propojení různých způsobů využití energie představují budovy i jejich obyvatelé a uživatelé vysoký potenciál pro zmírňování změny klimatu, zlepšení v oblasti výroby, úspory a skladování energie a energetické účinnosti.
Pozměňovací návrh 95
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 3
Odvětví, zejména ta, která jsou energeticky náročná, by mohla dále zvýšit svou energetickou účinnost a podporovat integraci obnovitelných zdrojů energie.
vypouští se
Pozměňovací návrh 96
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 4 - odrážka 1
–  Elektřinateplo mezi průmyslovým zařízením a provozovatelem energetické soustavy,
–  Výměna elektřinytepla mezi budovami, průmyslovým zařízením a provozovatelem energetické soustavy,
Pozměňovací návrh 97
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 4 – odrážka 3
–  příslušné postupy, návrhmateriály,
–  optimalizace a udržitelnost příslušných procesů, návrhůmateriálů,
Pozměňovací návrh 98
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 4 – odrážka 4
–  inteligentní budovy a velké uzly mobility (přístavy, letiště, logistická centra) jako aktivní prvky širších energetických sítí a inovativních řešení v oblasti mobility,
–  inteligentní budovy a velké uzly mobility (přístavy, letiště, železniční stanice a logistická centra) jako aktivní prvky širších energetických sítí a inovativních řešení v oblasti mobility,
Pozměňovací návrh 99
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 4 – odrážka 5
–  projektování životního cyklu budov a jejich výstavba, provoz a demontáž se zohledněním oběhovosti a environmentálního profilu a se zaměřením na účinné využívání energie a zdrojů, odolnost vůči změně klimatu a recyklaci,
–  nové způsoby, včetně inteligentních nástrojů a spotřebičů, pro projektování životního cyklu, výstavby (včetně používání lehkých a obnovitelných materiálů), provozu a demontáže budov se zohledněním oběhovosti, environmentálního profilu, udržitelnosti a ekonomické efektivity se zaměřením na účinné využívání energie a zdrojů, odolnost vůči změně klimatu, dopad s ohledem na emise skleníkových plynů a recyklaci,
Pozměňovací návrh 100
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 4 – odrážka 6
–  nové obchodní modely, přístupy a služby pro financování renovací, zlepšování dovedností ve stavebnictví, zapojení uživatelů budov a dalších účastníků trhu,
–  nové obchodní modely, přístupy a služby pro financování renovací, např. programy předběžného financování se splácením v rámci vyúčtování za energie, zlepšování dovedností ve stavebnictví, zapojení uživatelů budov a dalších účastníků trhu, jako jsou místní orgány nebo komunity obnovitelné energie,
Pozměňovací návrh 101
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 4 – odrážka 7
–  monitorování a optimalizace energetické náročnosti budov,
–  monitorování a optimalizace energetické náročnosti budov v souladu s cíli stanovenými ve směrnici o energetické náročnosti budov (směrnice (EU) 2018/844), včetně pokročilých systémů hospodaření s energií v budovách;
Pozměňovací návrh 102
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 4 – odrážka 8
–  nástroje a inteligentní spotřebiče pro zlepšování energetické účinnosti v budovách,
vypouští se
Pozměňovací návrh 103
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 4 – odrážka 9
–  procesy renovace stávajících budov směrem k budovám s téměř nulovou spotřebou energie.
–  procesy renovace stávajících budov směrem k budovám s téměř nulovou spotřebou energie a inovační technologie.
Pozměňovací návrh 104
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 – odst. 4 – odrážka 9 a (nová)
–  flexibilní výroba energie, reakce strany poptávky, optimalizace skladování energie.
Pozměňovací návrh 105
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 a (nový)
4.2.4 a.  Průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky
Odvětví, zejména ta, která jsou energeticky náročná, by měla dále zvýšit svou energetickou účinnost, snížit spotřebu energie a podporovat integraci obnovitelných zdrojů energie. Úloha průmyslových zařízení v energetickém systému se mění v důsledku potřeby snižovat emise na základě přímé či nepřímé elektrifikace a také zdroje materiálu pro výrobní procesy (např. vodík). Průmyslové a výrobní komplexy, v nichž v bezprostřední blízkosti probíhá celá řada různých procesů, mohou optimalizovat vzájemnou výměnu energetických toků a dalších zdrojů (surovin).
Hlavní rysy
–  Konverzní technologie pro udržitelné využívání zdrojů uhlíku za účelem zvýšení účinného využívání zdrojů a snížení emisí, včetně hybridních energetických systémů pro průmysl a energetiku s potenciálem k dekarbonizaci,
–  demonstrace přímé a nepřímé elektrifikace energeticky náročných průmyslových procesů,
–  nástroje a infrastruktura pro řízení procesů ve výrobních zařízeních za účelem optimalizace toků energie ve vzájemném působení s energetickou soustavou,
–  flexibilita a účinnost elektrické energie, vstupních surovin a tepla v průmyslových provozech a energetickém systému,
–  zlepšené nebo nové procesy, návrh a materiály s cílem účinně využívat nebo vyrábět teplo, chladno, skladování energie,
–  zlepšená účinnost materiálu, která snižuje poptávku po energeticky náročných objemných materiálech.
Pozměňovací návrh 106
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.4 b (nový)
4.2.4 b.  Uhelné regiony procházející transformací
Téměř polovina členských států je vyzývána k přípravě soudržných strategií zaměřených na regiony, které se potýkají s postupným vyřazováním výroby energie z hnědého uhlí, černého uhlí a dalších fosilních paliv. Cílem této priorita bude doplňkovost s ostatními nástroji a programy EU.
Hlavní rysy
–  Podpora rozvoje inkluzivních a spravedlivých strategií přechodu; řešení společenských, socioekonomických a environmentálních dopadů spolu s přeměnou lokalit,
–  technologie a modely pro uvolnění potenciálu těchto regionů, včetně toho, jak nejlépe přilákat alternativní inovativní podniky,
–  výzkum toho, jak revitalizovat tyto regiony, pokud jde o udržitelnou zaměstnanost a perspektivy růstu, včetně výzkumu zaměřeného na rekvalifikace pracovníků.
Pozměňovací návrh 107
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.5 – odst. 1
Odhaduje se, že do roku 2050 bude v městských oblastech žít více než 80 % obyvatelstva EU, které bude spotřebovávat největší podíl dostupných zdrojů včetně energie, a tyto oblasti budou obzvláště ohroženy negativními dopady meteorologických změn, které se zhoršují v důsledku změny klimatu a přírodních katastrof již nyní a budou se zhoršovat ještě více v budoucnu. Klíčovou výzvou je výrazné a holistické zvýšení celkové energetické účinnosti, účinného využívání zdrojů a odolnosti vůči změně klimatu, pokud jde o evropská města, se zaměřením na budovy, energetické soustavy, mobilitu, změnu klimatu, jakož i kvalitu vody, půdy a ovzduší, odpady a hluk. Měla by se prověřit a využít součinnost s městskou politikou a akcemi financovanými z ERDF.
Odhaduje se, že do roku 2050 bude v městských oblastech žít více než 80 % obyvatelstva EU, které bude spotřebovávat největší podíl dostupných zdrojů včetně energie, a tyto oblasti budou obzvláště ohroženy negativními dopady meteorologických změn, které se zhoršují v důsledku změny klimatu a přírodních katastrof již nyní a budou se zhoršovat ještě více v budoucnu. Klíčovou výzvou je výrazné a holistické zvýšení celkové energetické účinnosti, účinného využívání zdrojů a odolnosti vůči změně klimatu, pokud jde o evropská společenství a města, se zaměřením na budovy, energetické soustavy, dopravu a mobilitu, zmírňování změny klimatu, jakož i kvalitu vody, půdy a ovzduší, odpady a hluk. Měla by se prověřit a využít součinnost s městskou politikou a akcemi financovanými z ERDF.
Pozměňovací návrh 108
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.5 – odst. 2 – odrážka 1
–  Městské či oblastní energetické systémy a systémy mobility směřující ke vzniku nízkouhlíkových a energeticky pozitivních oblastí a mobility a logistiky s nulovými emisemi v celé EU do roku 2050, čímž se posílí globální konkurenceschopnost integrovaných řešení EU,
–  Městské, oblastní či venkovské energetické systémy a systémy mobility směřující ke vzniku nízkouhlíkových a energeticky pozitivních oblastí a mobility a logistiky s nulovými emisemi v celé Unii do roku 2050, čímž se posílí globální konkurenceschopnost integrovaných řešení EU,
Pozměňovací návrh 109
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.5 – odst. 2 – odrážka 2
–  městské územní plánování, infrastruktury a systémy včetně vzájemných rozhraní a interoperability, řešení založená na přírodě a využívání digitálních technologií a kosmických služeb a dat s přihlédnutím k účinkům předpovídané změny klimatu a se začleněním odolnosti vůči změně klimatu,
–  městské a venkovské územní plánování, infrastruktury a systémy včetně vzájemných rozhraní a interoperability, normalizace, řešení založená na přírodě a využívání bezpečných digitálních technologií a kosmických služeb a dat s přihlédnutím k účinkům předpovídané změny klimatu a se začleněním zmírňování změny klimatu,
Pozměňovací návrh 110
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.5 – odst. 2 –odrážka 3
–  kvalita života občanů, bezpečná mobilita, městské sociální inovace, oběhová a regenerační kapacita měst, nižší environmentální stopa a znečištění,
–  kvalita života občanů, bezpečná a multimodální mobilita, včetně chůze a cyklistiky, městské a venkovské sociální inovace, oběhová a regenerační kapacita měst, nižší environmentální dopad a znečištění,
Pozměňovací návrh 111
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.6 – odst. 1
Posun směrem k čistým technologiím, konektivitě a automatizaci bude záviset na včasném projektování a výrobě letadel, vozidel a plavidel s integrací různých technologií a na urychlení jejich zavádění. Zvyšování komfortu, účinnosti a cenové dostupnosti a minimalizace vlivu životního cyklu na životní prostředí, lidské zdraví a spotřebu energie jsou nadále cíle zásadního významu. S ohledem na zvýšenou poptávku po mobilitě a rychle se měnící technologické režimy je pro řádné fungování všech druhů dopravy nutná inovativní dopravní infrastruktura s vysokými schopnostmi. Integrovaný přístup k infrastruktuře a vývoji vozidel/plavidel/letadel si zaslouží zvláštní pozornost i proto, aby se minimalizoval energetický a environmentální dopad.
Posun směrem k čistým technologiím, konektivitě a automatizaci bude záviset na včasném projektování a výrobě letadel, vozidel a plavidel s integrací různých technologií a na urychlení jejich zavádění. Zvyšování komfortu, účinnosti a cenové dostupnosti a minimalizace vlivu životního cyklu na klima, životní prostředí, lidské zdraví a spotřebu energie jsou nadále cíle zásadního významu. S ohledem na zvýšenou poptávku po mobilitě a rychle se měnící technologické režimy je pro řádné fungování všech druhů dopravy nutná inovativní dopravní infrastruktura s vysokými schopnostmi. Integrovaný přístup k infrastruktuře a vývoji vozidel/plavidel/letadel si zaslouží zvláštní pozornost i proto, aby se minimalizoval energetický a environmentální dopad.
Pozměňovací návrh 112
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.6 – odst. 2 – odrážka 2
–  koncepce a projektování vozidel/plavidel/letadel, včetně náhradních dílů, s využitím vylepšených materiálů a konstrukcí, lepší účinnosti, skladování a obnovy energie a bezpečnostních a zabezpečovacích prvků s menším dopadem na životní prostředí a zdraví,
–  koncepce a projektování vozidel/plavidel/letadel, včetně náhradních dílů, modulárních prvků, s využitím vylepšených pokročilých materiálů a konstrukcí, softwarových řešení a aktualizací, moderních systémů zabezpečení proti pirátství, lepší účinnosti, skladování a obnovy energie a bezpečnostních a zabezpečovacích prvků s menším dopadem na životní prostředí a zdraví,
Pozměňovací návrh 113
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.7 – odst. 1
K tomu, aby EU dosáhla svých cílů v oblasti kvality ovzduší, klimatu a energie, včetně snížení emisí skleníkových plynů o 60 % do roku 2050 a snížení hluku, bude nutné přehodnotit celý systém mobility, včetně uživatelů, vozidel, pohonných hmotinfrastruktur. Rovněž bude zapotřebí zavést alternativní zdroje energie s nízkými emisemi a zajistit tržní uplatnění vozidel/plavidel/letadel s nulovými emisemi. Kromě škodlivých účinků emisí skleníkových plynů doprava výrazně přispívá ke špatné kvalitě ovzduší a hluku v Evropě, což má negativní dopad na zdraví občanů18. Je nezbytné stavět na pokroku v oblasti elektrifikace a používání palivových článků pro automobily, autobusy a lehká užitková vozidla a urychlit výzkumná a inovativní řešení pro další odvětví, jako jsou letectví, námořní a vnitrozemská plavba a nákladní automobily.
K tomu, aby Unie dosáhla svých cílů v oblasti kvality ovzduší, klimatu a energie, jakož i snížení hluku, bude muset přehodnotit celý systém mobility, včetně uživatelů, vozidel, systémů opatření v oblasti CO2, infrastruktury, využití prostorunových dopravních řešení. Unie bude rovněž muset zavést alternativní zdroje energie s nízkými emisemi a zajistit tržní uplatnění vozidel/plavidel/letadel s nulovými emisemi. Kromě škodlivých účinků emisí skleníkových plynů doprava výrazně přispívá ke špatné kvalitě ovzduší a hluku v Evropě, což má negativní dopad na zdraví občanů18. Je nezbytné stavět na stávajícím pokroku v oblasti produkce a využívání alternativních paliv, elektrifikace, vodíkových technologií, biopaliv a bioplynu, používání palivových článků, zlepšení spalovacích motorů a jejich přizpůsobení se obnovitelným palivům a dalším udržitelným technologiím pro automobily, autobusy, nákladní vozidla a lehká užitková vozidla a urychlit výzkumná a inovativní řešení pro další odvětví, jako jsou letectví, železniční doprava a námořní a vnitrozemská plavba.
__________________
__________________
18 Přibližně třetina občanů EU žije v městských oblastech, kde úrovně koncentrace znečišťujících látek převyšují povolené hodnoty.
18 Přibližně třetina občanů EU žije v městských oblastech, kde úrovně koncentrace znečišťujících látek převyšují povolené hodnoty.
Pozměňovací návrh 114
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.7 – odst. 2 – odrážka 1
–  Elektrifikace všech druhů dopravy (např. baterie, palivové články, hybridizace atd.) včetně nových technologií pro hnací ústrojí vozidel/plavidel/letadel, rychlé nabíjení/doplňování paliva, získávání energie a uživatelsky přívětivá a přístupná rozhraní nabíjecí infrastruktury pro zajištění interoperability a plynulého poskytování služeb; vývoj a zavádění konkurenceschopných, bezpečných, vysoce výkonných a udržitelných baterií pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi,
–  Dekarbonizace všech druhů dopravy, mimo jiné prostřednictvím elektrické mobility (např. recyklovatelné baterie, palivové články, všechny druhy hybridizace atd.) včetně nových technologií pro hnací ústrojí vozidel/plavidel/letadel, rychlé nabíjení/doplňování paliva, získávání energie a uživatelsky přívětivá a přístupná rozhraní infrastruktury pro doplňování paliva a dobíjení v zájmu zajištění interoperability a plynulého poskytování služeb; vývoj a zavádění konkurenceschopných, bezpečných, vysoce výkonných, recyklovatelných a udržitelných baterií pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi,
Pozměňovací návrh 115
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.7 – odst. 2 – odrážka 2
–  udržitelná nová paliva a nová inteligentní vozidla/plavidla/letadla pro stávající a budoucí vzorce mobility a podpůrná infrastruktura; technologie a řešení založená na uživatelích pro interoperabilitu a plynulé poskytování služeb,
–  udržitelná nová paliva a nová inteligentní vozidla/plavidla/letadla pro stávající a budoucí vzorce mobility a podpůrná infrastruktura; technologie a řešení založená na uživatelích pro interoperabilitu a plynulé poskytování služeb, tišší a ekologičtější letadla;
Pozměňovací návrh 116
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.7 – odst. 2 – odrážka 3
–  snížení dopadu mobility na životní prostředí a lidské zdraví.
–  minimalizace dopadu mobility na životní prostředí a lidské zdraví, mimo jiné zkoumáním potenciálu nové generace dálkových senzorů k měření znečištění v odvětví dopravy;
Pozměňovací návrh 117
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.8 – odst. 1
Inteligentní mobilita pomůže zajistit účinnost, bezpečnost a odolnost mobility „ode dveří ke dveřím“ a všech jejích komponent, zejména pomocí digitálních technologií, pokročilé satelitní navigace (EGNOS/Galileo) a umělé inteligence. Nové technologie pomohou optimalizovat využívání a efektivitu dopravní infrastruktury a sítí, zlepšit multimodalitu a propojenost, optimalizovat řízení dopravy a umožnit vznik inovativních dopravních řešení a služeb, čímž se sníží přetížení dopravy a negativní dopady na životní prostředí a občanům a podnikům budou poskytnuty lepší služby v oblasti mobility a logistiky. Propojená a automatizovaná mobilita společně se základní infrastrukturou zlepší účinnost a bezpečnost všech druhů dopravy.
Inteligentní mobilita pomůže zajistit účinnost, bezpečnost a odolnost mobility „ode dveří ke dveřím“ a všech jejích komponent, zejména pomocí nových digitálních technologií, pokročilé satelitní navigace (EGNOS/Galileo) a umělé inteligence. Nové technologie včetně technologií typu „system of systems“ pomohou optimalizovat využívání a efektivitu dopravní infrastruktury a sítí, zlepšit multimodalitu a propojenost, optimalizovat řízení dopravy a umožnit vznik inovativních dopravních řešení, standardů a služeb, čímž se sníží přetížení dopravy a negativní dopady na životní prostředí a občanům a podnikům budou poskytnuty lepší služby v oblasti mobility a logistiky. Propojená a automatizovaná mobilita společně se základní infrastrukturou zlepší účinnost a bezpečnost všech druhů dopravy.
Pozměňovací návrh 118
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.8 – odst. 2 – odrážka 1
–  Digitální řízení sítě a dopravy: vyspělé systémy na podporu rozhodování; nová generace řízení dopravy (včetně řízení multimodální sítě a provozu), která přispívá k plynulé, multimodální a propojené mobilitě v oblasti osobní i nákladní dopravy; využívání dat velkého objemu a jejich omezení; využívání inovativního družicového určování polohy/navigace (EGNOS/Galileo),
–  Digitální sítě, doprava, územní plánování a řízení vyspělé systémy na podporu rozhodování; nová generace řízení dopravy (včetně řízení multimodální sítě a provozu), která přispívá k plynulé, multimodální a propojené mobilitě v oblasti osobní i nákladní dopravy; využívání dat velkého objemu a jejich omezení; využívání inovativního družicového určování polohy/navigace (EGNOS/Galileo), porozumění novému chování v souvislosti s měnící se mobilitou,
Pozměňovací návrh 119
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.8 – odst. 2 – odrážka 3
–  železniční technologie a provoz pro vysokokapacitní, tichý, interoperabilní a automatizovaný železniční systém,
–  železniční technologie a provoz pro vysokokapacitní, přitažlivý, tichý, plně propojený, interoperabilní, přeshraniční a automatizovaný železniční systém splňující požadavky osobní i nákladní dopravy,
Pozměňovací návrh 120
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.8 – odst. 2 – odrážka 4
–  propojené, kooperativní a automatizované systémy a služby mobility včetně technologických řešení a netechnologických otázek.
–  propojené, kooperativní, interoperabilní a automatizované systémy a služby mobility včetně technologických řešení a netechnologických otázek, jako např. změny v chování uživatelů a vzorcích mobility,
Pozměňovací návrh 121
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.8 – odst. 2 – odrážka 4 a (nová)
—  nové nebo vylepšené služby a obchodní modely, jejichž prostřednictvím uživatel komunikuje s různými inteligentními modalitami,
Pozměňovací návrh 122
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.8 – odst. 2 – odrážka 4 b (nová)
—  koncepce, vývoj, důsledky, návrh, výzkum, ověřování a metody jako součást bezpečného automatizovaného řízení vozidel ve smíšeném provozu,
Pozměňovací návrh 123
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.8 – odst. 2 – odrážka 4 c (nová)
—  inteligentní řešení v oblasti lodní dopravy pro větší bezpečnost a efektivitu operací;
Pozměňovací návrh 124
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.8 – odst. 2 – odrážka 4 d (nová)
—  nové systémy a technologie pro správu přístavů a propojení.
Pozměňovací návrh 125
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.9 – odst. 1
Rozsáhlá, koncentrovaná a decentralizovaná skladovací řešení (zahrnující chemická, elektrochemická, elektrická, mechanická a tepelná řešení) pro energetickou soustavu zvýší účinnost, flexibilitu, nezávislost na technologiích a dostupnost, jakož i bezpečnost dodávek. Nízkoemisní a dekarbonizovaná doprava bude vyžadovat rostoucí podíl elektrických vozidel a/nebo jiných vozidel na alternativní paliva, s výkonnějšími a levnějšími, recyklovatelnými a opakovaně použitelnými bateriemi, jakož i místní dodávky syntetických/obnovitelných paliv, jako je vodík, a inovativní řešení pro jejich skladování na místě.
Rozsáhlá, koncentrovaná a decentralizovaná skladovací řešení (zahrnující chemická, elektrochemická, elektrická, mechanická a tepelná řešení) pro energetickou soustavu zvýší účinnost, flexibilitu, nezávislost na technologiích a dostupnost, jakož i bezpečnost dodávek. Nízkoemisní a dekarbonizovaná doprava bude vyžadovat rostoucí podíl elektrických a vodíkových vozidel a/nebo jiných vozidel na alternativní paliva, s výkonnějšími a levnějšími, vysoce recyklovatelnými a opakovaně použitelnými bateriemi s nízkým dopadem na životní prostředí, jakož i místní dodávky nízkouhlíkových paliv, jako je vodík vyráběný nízkouhlíkovými a obnovitelnými technologiemi, a inovativní řešení pro jejich skladování na místě.
Pozměňovací návrh 126
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 4.2 – bod 4.2.9 – odst. 2 – odrážka 1
–  Technologie včetně kapalných a plynných obnovitelných paliv pro denní až sezónní potřeby skladování energie a k nim přidružené hodnotové řetězce,
–  Technologie včetně kapalných a plynných nízkouhlíkových paliv pro denní až sezónní potřeby skladování energie a k nim přidružené hodnotové řetězce, včetně jejich dopadu na životní prostředí a klima;
Pozměňovací návrh 127
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.9 – odst. 2 – odrážka 2
–  baterie a hodnotový řetězec EU, včetně projektování, technologií výroby bateriových článků ve velkém rozsahu, opětovného použití a metod recyklace,
–  baterie a hodnotový řetězec EU, včetně projektování, technologií výroby bateriových článků ve velkém rozsahu, vysoké výkonnosti a vysoké energetické hustoty, rychlého dobíjení, nízkého dopadu na životní prostředí, opětovného použití a vysoké recyklovatelnosti, řešení založených na pokročilých materiálech pro skladování energie a potřeb standardizace;
Pozměňovací návrh 128
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 4 – bod 4.2 – bod 4.2.9 – odst. 2 – odrážka 3
–  vodík produkovaný s nízkými nebo nulovými emisemi uhlíku, včetně palivových článků a hodnotový řetězec EU od návrhu až po konečné použití v různých aplikacích.
–  elektrolýza a palivové články založené na obnovitelných zdrojích a hodnotový řetězec EU od návrhu až po konečné použití v různých aplikacích.
Pozměňovací návrh 129
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – název bodu
5.  KLASTR „POTRAVINY A PŘÍRODNÍ ZDROJE“
5.  KLASTR „POTRAVINY, PŘÍRODNÍ ZDROJE A ZEMĚDĚLSTVÍ“
Pozměňovací návrh 130
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.1 – odst. 1
Lidské aktivity vyvíjejí rostoucí tlak na půdu, moře a oceány, vodu, vzduch, biologickou rozmanitost a jiné přírodní zdroje. Výživa rostoucí populace planety je přímo závislá na zdraví přírodních systémů a zdrojů. V kombinaci se změnou klimatu však rostoucí poptávka lidstva po přírodních zdrojích vytváří tlaky na životní prostředí, které dalece přesahující udržitelnou úroveň a ovlivňují ekosystémy a jejich schopnost sloužit dobrým životním podmínkám lidí. Koncepce oběhového hospodářství, bioekonomiky a modré ekonomiky poskytují příležitost k vyvážení ekologických, sociálních a ekonomických cílů a nasměrování lidských činností na cestu k udržitelnosti.
Lidské aktivity vyvíjejí rostoucí tlak na půdu, moře a oceány, vodu, vzduch, biologickou rozmanitost a jiné přírodní zdroje. Výživa rostoucí populace planety je přímo závislá na zdraví přírodních systémů a zdrojů. V kombinaci se změnou klimatu však rostoucí poptávka lidstva po přírodních zdrojích vytváří tlaky na životní prostředí, které dalece přesahující udržitelnou úroveň a ovlivňují ekosystémy a omezují jejich schopnost dlouhodobě uchovávat dobré životní podmínky lidí. Protože růst produkce potravin není úměrný růstu celosvětové populace, potřebujeme průlomová řešení v oblasti intenzifikace udržitelné výroby potravin. Současně musíme usilovat o to, aby hlavním zájmem našich systémů výroby potravin byla výživa a zdraví.
Koncepce oběhového hospodářství, agroekologie, udržitelného zemědělství, bioekonomiky a modré ekonomiky poskytují příležitost k vyvážení ekologických, sociálních a ekonomických cílů a nasměrování lidských činností na cestu k udržitelnosti.
Pozměňovací návrh 131
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.1 – odst. 2
Plnění cílů udržitelného rozvoje, zajištění výroby a spotřeby bezpečných a zdravých potravin, podpora udržitelných postupů v zemědělství, akvakultuře, rybolovu a lesnictví, zajištění přístupu k čisté vodě, půdě a ovzduší pro všechny, vyčištění moří oceánů a zachování a obnova životně důležitých přírodních systémů planety a životního prostředí vyžadují, abychom využili potenciálu výzkumu a inovací. Avšak způsoby přechodu k udržitelnosti a cesty, jak překonat odolné překážky, nejsou zdaleka pochopeny. Přechod k udržitelné spotřebě a výrobě a obnovení zdraví planety si žádá investice do technologií, nových obchodních modelů a sociálních a environmentálních inovací. To vytváří nové příležitosti pro udržitelné, odolné, inovativní a zodpovědné evropské hospodářství, které zvyšuje účinnost využívání zdrojů, produktivitu a konkurenceschopnost a vytváří pracovní místa a růst.
Plnění cílů udržitelného rozvoje a snižování emisí skleníkových plynů, zajištění výroby a spotřeby bezpečných a zdravých potravin, podpora udržitelných postupů v zemědělství, chovu hospodářských zvířat, akvakultuře, rybolovu a lesnictví, zajištění přístupu k čisté vodě, půdě a ovzduší pro všechny, vyčištění moří, oceánů a vnitrozemských vod a zachování a obnova životně důležitých přírodních systémů planety a životního prostředí vyžadují, abychom využili potenciálu výzkumu a inovací. Avšak způsoby přechodu k udržitelnosti a cesty, jak překonat odolné překážky, nejsou zdaleka pochopeny. Přechod k udržitelné výrobě, spotřebě a obnovení ekosystémů a přírodních zdrojů a posilování základny přírodních zdrojů, o něž se opírá zemědělství, a péče o ni si žádá investice do vědeckého a technologického výzkumu, standardizace a nových obchodních modelů, které podporují sociální a environmentální inovace včetně internalizace environmentálních nákladů v našich ekonomikách a shromažďování většího množství kvalitnějších údajů o dopadech různých politik. To vytváří nové příležitosti pro udržitelné, odolné, inovativní a zodpovědné evropské hospodářství, které zvyšuje účinnost využívání zdrojů a kapacitu a stav přírodních zdrojů, dlouhodobou produktivitu a tím i dlouhodobou konkurenceschopnost, zachovává životaschopnosti venkova, a vytváří udržitelný hospodářský a sociální růst.
Pozměňovací návrh 132
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.1 – odst. 3
Činnosti vytvoří znalostní báziposkytnou řešení pro: udržitelné řízení a využívání přírodních zdrojů z půdy a moře a posílení úlohy pozemských a vodních systémů jako úložišť uhlíku; zajištění bezpečnosti potravin a výživy, zajištění bezpečné, zdravé a výživné stravy; urychlení přechodu od lineárního hospodářství založeného na fosilních palivech k oběhovému hospodářství, které efektivně využívá zdroje a je odolné, nízkoemisní a nízkouhlíkové, a podpora rozvoje udržitelné ekonomiky založené na biotechnologiích a modré ekonomiky; jakož i pro rozvoj odolných a dynamických venkovských, pobřežních a městských oblastí.
Bude třeba usilovat o multidisciplinární a transdisciplinární přístupy využívající odborné znalosti a zkušenosti subjektů v rámci hodnotových řetězců v zájmu vytvoření znalostní bázenalezení řešení pro: ochranu, udržitelné řízení a využívání přírodních zdrojů z půdy a vody; posílení udržitelného růstu pozemských a vodních systémů; rozvoj zachycování uhlíku: poskytování dostatečného množství potravin a výživy, předcházení vzniku odpadu a zajištění bezpečné, zdravé a výživné stravy; urychlení přechodu k udržitelným postupům ve všech typech zemědělské aktivity, včetně tradičního a ekologického zemědělství; urychlení přechodu od lineárního hospodářství založeného na fosilních palivech k oběhovému hospodářství, které efektivně využívá zdroje a je odolné, nízkoemisní a nízkouhlíkové, a podpora rozvoje udržitelné ekonomiky založené na biotechnologiích a modré ekonomiky; rozvoj odolných a dynamických venkovských, pobřežních a městských oblastí.
Pozměňovací návrh 133
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.1 – odst. 4
Tyto činnosti pomohou udržet a rozšířit zajišťování biologické rozmanitosti a zajistit dlouhodobé fungování ekosystémových služeb, přizpůsobení se změně klimatu a ukládání uhlíku (jak na pevnině, tak i na moři). Pomohou snížit emise skleníkových plynů a další emise a redukovat odpady a znečištění z prvovýroby (pozemní i vodní), zpracování, spotřeby a jiných lidských činností. Podnítí investice a budou podporovat posun směrem k oběhovému hospodářství, bioekonomice a modré ekonomice a současně ochraňovat zdraví a integritu životního prostředí.
Dosažením cílů se přispěje k udržení a rozšíření biologické rozmanitosti, jak v případě rostlinzvířat ve volné přírodě, tak pěstovaných rostlin a chovaných zvířat, a zajištění dlouhodobého fungování ekosystémových služeb, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se změně klimatu a zachycování uhlíku (v půdě a ve vodě). Pomohou zachovat biologickou rozmanitost a zajistit dlouhodobé fungování ekosystémových služeb a snížit emise skleníkových plynů a další emise a redukovat odpady a znečištění z prvovýroby (pozemní i vodní), zpracování, spotřeby a jiných lidských činností. Podnítí investice a budou podporovat posun směrem k oběhovému hospodářství, udržitelnému zemědělství, bioekonomice a modré ekonomice a současně ochraňovat zdraví, udržitelnost a integritu životního prostředí. V rámci této priority budou rovněž rozvíjeny, ověřovány a standardizovány srovnatelné celounijní metodiky s cílem prohlubovat znalosti o stavu biologické rozmanitosti.
Pozměňovací návrh 134
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.1 – odst. 5
Budou rovněž podporovat participační přístupy v oblasti výzkumu a inovací, včetně přístupu založeného na více subjektech, a rozvíjet znalostní a inovativní systémy na místní, regionální, národní a evropské úrovni. Sociální inovace spolu s angažovaností občanů a důvěra v inovace budou mít zásadní význam pro podporu nových vzorů správy, výroby a spotřeby.
Budou rovněž podporovat participační přístupy v oblasti výzkumu a inovací, včetně přístupu založeného na více subjektech, a rozvíjet znalostní a inovativní systémy na místní, regionální, národní a evropské úrovni. Zapojením všech subjektů v zemědělsko-potravinářském řetězci do společné tvorby a sdílení znalostí bude podpořen rozvoj a provádění udržitelných zemědělských inovací, které řeší problémy v rámci potravinového systému včetně adaptace na změnu klimatu a jejího zmírňování. Sociální inovace spolu s angažovaností občanů a důvěra v inovace budou mít zásadní význam pro podporu nových vzorů správy, výroby a spotřeby.
Pozměňovací návrh 135
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.1 – odst. 6
Vzhledem k tomu, že tyto výzvy jsou složité, vzájemně propojené a svou povahou globální, bude třeba uplatnit systémový přístup za spolupráce s členskými státy a mezinárodními partnery, s dalšími zdroji financování a s dalšími politickými iniciativami. To bude zahrnovat využívání zdrojů dat velkého objemu o životním prostředí, jako jsou data z programů Copernicus, EGNOS/Galileo, INSPIRE, EOSC, GEOSS, CEOS a EMODnet, na základě potřeb uživatelů.
Vzhledem k tomu, že tyto výzvy jsou složité, vzájemně propojené a svou povahou globální, bude třeba rovněž uplatnit systémový přístup za spolupráce s členskými státy a mezinárodními partnery, s dalšími zdroji financování a s dalšími politickými iniciativami. To bude zahrnovat využívání zdrojů dat velkého objemu o životním prostředí, jako jsou data z programů Copernicus, EGNOS/Galileo, INSPIRE, EOSC, GEOSS, CEOS a EMODnet, na základě potřeb uživatelů.
Pozměňovací návrh 136
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.1 – odst. 7
Výzkumné a inovační činnosti v rámci tohoto klastru přispívají zejména k realizaci cílů: akčního programu pro životní prostředí, společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky, právních předpisů v oblasti potravinového práva, námořní politiky, akčního plánu pro oběhové hospodářství, biohospodářské strategie EU a rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jakož i právních ustanovení EU ke snížení znečištění ovzduší.
Výzkumné a inovační činnosti v rámci tohoto klastru přispívají zejména k realizaci cílů: akčního programu pro životní prostředí, společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky, právních předpisů v oblasti potravinového práva, námořní politiky, akčního plánu pro oběhové hospodářství, biohospodářské strategie EU, strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, strategie EU v oblasti zelené infrastruktury, strategie EU v oblasti lesnictví a rámce politiky EU v oblasti klimatu a energetiky v souladu s Pařížskou dohodou, jakož i právních ustanovení EU ke snížení znečištění ovzduší. Opatření budou pevně spojena se stávajícími partnerstvími Unie, zejména PRIMA, mimo jiné s cílem přispívat k vědecké diplomacii.
Pozměňovací návrh 137
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.1 – odst. 8
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 2 – vymýcení hladu, cíl č. 6 – čistá voda a hygienická zařízení, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu, cíl č. 14 – život pod vodou, cíl č. 15 – život na souši.
Činnosti přímo přispějí zejména k cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 2 – vymýcení hladu, cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 6 – čistá voda a hygienická zařízení, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu, cíl č. 14 – život pod vodou, cíl č. 15 – život na souši.
Pozměňovací návrh 138
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.1 – odst. 1
Schopnost pozorovat životní prostředí je základem výzkumu a inovací19 v oblasti udržitelného využívání a sledování potravinových a přírodních zdrojů. Zlepšené prostorové a časové pokrytí a intervaly odběru vzorků se sníženými náklady, jakož i přístup k datům velkého objemu a jejich integrace z více zdrojů poskytují nové způsoby monitorování a pochopení systému Země a předvídání jeho chování. Je zapotřebí v širší míře nasadit, využívat a modernizovat nové technologie a pokračovat ve výzkumu a inovacích s cílem řešit mezery v programu pozorování Země na pevnině, moři a v atmosféře a spolupracovat, zejména prostřednictvím programu Globální soustavy systémů pozorování Země (GEOSS) a jeho evropské složky EuroGEOSS.
Schopnost pozorovat životní prostředí je základem výzkumu a inovací19 v oblasti udržitelného využívání a sledování potravinových a přírodních zdrojů. Zlepšené prostorové a časové pokrytí a intervaly odběru vzorků se sníženými náklady, jakož i přístup k datům velkého objemu a jejich integrace z více zdrojů poskytují nové způsoby monitorování a pochopení systému Země a předvídání jeho chování. Je zapotřebí v širší míře nasadit, využívat a modernizovat nové technologie a pokračovat ve výzkumu a inovacích s cílem řešit mezery v programu pozorování Země na pevnině, ve vodě, v moři a v atmosféře a spolupracovat, zejména prostřednictvím programu Globální soustavy systémů pozorování Země (GEOSS) a jeho evropské složky EuroGEOSS.
__________________
__________________
19 Program pozorování Země bude podporovat výzkum a inovace v rámci dalších oblastí intervence v rámci této globální výzvy, jakož i v rámci dalších relevantních částí programu Horizont Evropa.
19 Program pozorování Země bude podporovat výzkum a inovace v rámci dalších oblastí intervence v rámci této globální výzvy, jakož i v rámci dalších relevantních částí programu Horizont Evropa.
Pozměňovací návrh 139
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.1 – odst. 2 – odrážka 3
–  stav biologické rozmanitosti, ochrana ekosystémů, zmírňování změny klimatu přizpůsobení se , zajišťování potravin, zemědělství a lesnictví, využívání půdy a jeho změna, městský a příměstský rozvoj, správa přírodních zdrojů, využívání a zachování oceánů, námořní bezpečnost a další relevantní oblasti,
–  stav biologické rozmanitosti, posuzování ekosystémových služeb a jejich hodnoty, ochrana ekosystémů, zmírňování změny klimatu, přizpůsobení se druhů a ekosystémů změně klimatu, zajišťování potravin, zemědělství, úrodnost půdy a lesnictví, využívání půdy a jeho změna, venkovský, městský a příměstský rozvoj, ochrana, obnova a správa přírodních zdrojů, zachování a využívání moří a oceánů, námořní bezpečnost a další relevantní oblasti,
Pozměňovací návrh 140
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.1 – odst. 2 – odrážka 4
–  uživatelsky orientované aplikace, včetně jejich rozšiřování, na podporu řízení služeb evropských přírodních zdrojů a ekosystémových služeb a s nimi souvisejícího hodnotového řetězce.
–  uživatelsky orientované aplikace, včetně jejich rozšiřování, na podporu zachování, obnovy a řízení služeb evropských přírodních zdrojů a ekosystémových služeb a s nimi souvisejícího hodnotového řetězce.
Pozměňovací návrh 141
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.1 – odst. 2 – odrážka 4 a (nová)
–  komplexní a udržitelný celosvětový systém pozorování životního prostředí a poskytování informací o něm, mimo jiné prostřednictvím podpory spolupráce mezi komunitami v oblasti modelování klimatu a komunitami v oblasti pozorování životního prostředí a správy dat;
Pozměňovací návrh 142
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.1 – odst. 2 – odrážka 4 b (nová)
–  účinky invazních nepůvodních druhů na biologickou rozmanitost, ekosystémové služby a produktivitu, včetně nových nástrojů k jejich prevenci a likvidaci;
Pozměňovací návrh 143
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.1 – odst. 2 – odrážka 4 c (nová)
–  zlepšení integrované prognostiky a posuzování rizik a citlivosti v souvislosti s pohromami způsobenými přírodními nebo antropogenními škodlivými vlivy, včetně vývoje systémů včasného varování;
Pozměňovací návrh 144
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.1 – odst. 2 – odrážka 4 d (nová)
–  ekologická a sociokulturní soudržnost teritoriálních modelů, se zvláštním zřetelem k interakcím mezi přírodou a společností odvozených od politik a strategií s teritoriálními vlivy;
Pozměňovací návrh 145
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.2 – odst. 2 – odrážka 1
–  Stav a hodnota biologické rozmanitosti, suchozemských mořských ekosystémů, přírodního kapitálu a ekosystémových služeb,
–  Stav a hodnota biologické rozmanitosti v globálním i místním měřítku, suchozemských, mořských a vodních ekosystémů, přírodního kapitálu a ekosystémových služeb, analýza příčin a možných řešení úbytku biologické rozmanitosti;
Pozměňovací návrh 146
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.2 – odst. 2 – odrážka 4
–  ekotoxikologie sloučenin a nových znečišťujících látek, jejich interakce a environmentální chování a pozměněné biochemické cykly v měnícím se klimatu,
–  ekotoxikologie sloučenin a nových znečišťujících látek, chemických látek a jejich interakce a environmentální chování a pozměněné biochemické cykly v měnícím se klimatu,
Pozměňovací návrh 147
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 1
Odolné a udržitelné zemědělské a lesnické systémy poskytují ekonomický, environmentální a sociální přínos v měnícím se kontextu prvovýroby. Vedle přínosu v oblasti zajišťování potravin a výživy přispívají k dynamickým hodnotovým řetězcům, spravují půdu a přírodní zdroje a také poskytují řadu velmi důležitých veřejných statků, včetně ukládání uhlíku, uchování biologické rozmanitosti, opylování veřejného zdraví. Je zapotřebí integrovaných přístupů k podpoře řady funkcí zemědělských a lesních (eko)systémů a zohlednění měnícího se kontextu prvovýroby, zejména v souvislosti s klimatem a životním prostředím, dostupností zdrojů, demografickými aspekty a spotřebními návyky. Dále je nezbytné řešit prostorový a sociálně-ekonomický rozměr zemědělských a lesnických činností a mobilizovat potenciál venkovských oblastí.
Odolné a udržitelné zemědělské a lesnické systémy poskytují ekonomický, environmentální a sociální přínos v měnícím se kontextu prvovýroby. Vedle přínosu v oblasti zajišťování potravin a výživy přispívají k dynamickým hodnotovým řetězcům, spravují půdu a přírodní zdroje a také poskytují řadu velmi důležitých veřejných statků, včetně ukládání uhlíku, uchování biologické rozmanitosti, opylování, veřejného zdraví a životních podmínek. Je zapotřebí integrovaných přístupů k podpoře řady funkcí zemědělských a lesních (eko)systémů a zohlednění měnícího se kontextu prvovýroby, zejména v souvislosti s klimatem a životním prostředím, dostupností zdrojů, demografickými aspekty a spotřebními návyky. Dále je nezbytné řešit vliv a prostorový a sociálně-ekonomický rozměr zemědělských a lesnických činností a mobilizovat potenciál venkovských oblastí.
Pozměňovací návrh 148
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 2 – odrážka -1 (nová)
–  zlepšení sledování a ukazatelů biologické rozmanitosti, funkcí a služeb ekosystémů ve venkovských oblastech a agroekologických systémů a podpora účasti veřejnosti na společném učení a zlepšení stavu zemědělských ekosystémů,
Pozměňovací návrh 149
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.1 – odst. 2 – odrážka 1
–  metody, technologie a nástroje pro udržitelnou a odolnou výrobu v zemědělství a lesnictví,
–  metody, technologie a inovativní nástroje pro udržitelnou a odolnou výrobu v zemědělství, akvakultuře a lesnictví a pro co nejúčinnější využívání vodních zdrojů,
Pozměňovací návrh 150
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 2 – odrážka 3
–  dopad činností v primárním sektoru na klima a životní prostředí; potenciál zemědělství a lesnictví jako propadů uhlíku a pro snižování emisí skleníkových plynů, včetně přístupů založených na negativních emisích,
–  dopad činností v primárním sektoru a v hodnotovém řetězci na klima a životní prostředí; potenciál zemědělství a lesnictví zaměřený na větší využívání nahrazování a skladování uhlíku prostřednictvím udržitelné výroby biomasy a pro snižování emisí skleníkových plynů, včetně přístupů založených na negativních emisích,
Pozměňovací návrh 151
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 2 – odrážka 4
–  škůdci a choroby rostlin a zdraví a dobré životní podmínky zvířat, alternativy k používání sporných pesticidů, antibiotik a jiných látek,
–  škůdci a choroby rostlin a zdraví a dobré životní podmínky zvířat, alternativy k používání sporných chemických pesticidů, antibiotik a jiných látek s ohledem na zachování biologické rozmanitosti a zemědělsko-ekosystémové postupy založené na vysoké biologické rozmanitosti;
Pozměňovací návrh 152
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 2 – odrážka 4 a (nová)
–  otevřené datové systémy pro sdílení údajů a znalostí o rostlinách, patogenech a životním prostředí, jež umožňují další vědecký výzkum, environmentální plánování a vývoj komerčních produktů,
Pozměňovací návrh 153
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 2 – odrážka 6
–  využívání a poskytování ekosystémových služeb v zemědělských a lesnických systémech uplatňujících ekologické přístupy a testování řešení inspirovaných přírodou od úrovně zemědělských podniků až po úroveň krajiny pro účely zemědělství šetrného k životnímu prostředí,
–  využívání a poskytování ekosystémových služeb v zemědělských a lesnických systémech uplatňujících ekologické přístupy a testování řešení inspirovaných přírodou od úrovně zemědělských podniků až po úroveň krajiny pro účely zemědělství šetrného k životnímu prostředí, řešení problémů souvisejících se změnou klimatu, ztrátou biologické rozmanitosti, degradací ekosystémů, znečištěním ze zemědělství a zdravím a životními podmínkami občanů;
Pozměňovací návrh 154
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.1 – odst. 2 – odrážka 7
–  zemědělské a lesnické systémy od úrovně zemědělských podniků až po úroveň krajiny; využívání a poskytování ekosystémových služeb v prvovýrobě,
–  inovativní zemědělské a lesnické systémy od úrovně zemědělských podniků až po úroveň krajiny; využívání a poskytování ekosystémových služeb v prvovýrobě,
Pozměňovací návrh 155
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 2 – odrážka 8
–  inovace v zemědělství na rozhraní zemědělství, akvakultury a lesnictví a v městských oblastech,
–  inovace v zemědělství na rozhraní zemědělství, akvakultury a lesnictví a v městských a venkovských oblastech,
Pozměňovací návrh 156
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 2 – odrážka 10
–  digitální inovace v zemědělství, lesnictví a v hodnotových řetězcích a venkovských oblastech díky využívání dat a rozvoji infrastruktur, technologií a modelů správy,
–  digitální inovace v zemědělství a lesnictví, včetně metod přesného zemědělství a lesnictví v hodnotových řetězcích a venkovských oblastech díky využívání dat a rozvoji infrastruktur, umělé inteligence, algoritmů strojového učení, robotických technologií a modelů správy včetně rozvoje ukázkových zemědělských podniků;
Pozměňovací návrh 157
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 2 – odrážka 11 a (nová)
–  přechod k integrovaným a diverzifikovaným potravinářským a zemědělským systémům a zemědělským postupům, včetně využívání přesných technologií a metod agroekologické a ekologické intenzifikace ve prospěch všech typů zemědělství;
Pozměňovací návrh 158
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 2 – odrážka 11 b (nová)
–  nové strategie šlechtění rostlin zaměřené na dlouhodobě vyšší výnos, vyšší kvalitu a další přínosy v oblasti hospodářství a ochrany životního prostředí,
Pozměňovací návrh 159
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.3 – odst. 2 – odrážka 11 c (nová)
–  vývoj produktů, nástrojů a metod na podporu udržitelných zemědělských postupů včetně rozšiřování poznatků o vlivu různých zemědělských postupů na kvalitu a regeneraci půdy.
Pozměňovací návrh 160
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.4 – nadpis
5.2.4.  Moře a oceány
5.2.4.  Moře, oceány, vnitrozemské vody a modrá ekonomika
Pozměňovací návrh 161
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.4 – odst. 1
Přírodní kapitál a ekosystémové služby moří a oceánů poskytují významné sociálně-ekonomické užitky a přínosy v oblasti příznivých životních podmínek. Tento potenciál je ohrožen kvůli silnému tlaku lidských a přírodních zátěžových faktorů, jako je znečištění, nadměrný rybolov, změna klimatu, stoupající hladiny moří a extrémní povětrnostní jevy. Aby situace ohledně moří oceánů nepřekročila bod, odkud není návratu, je nezbytné posílit naše znalosti a chápání, abychom udržitelně spravovali, chránili a obnovovali mořské a pobřežní ekosystémy a předešli znečišťování moře v rámci lepší a odpovědné správy oceánů. To bude také zahrnovat výzkum, jak udržitelně využít obrovský nevyužitý hospodářský potenciál moří a oceánů s cílem vyšší produkce potravin, aniž by došlo ke zvýšení tlaku na moře a oceány, a rovněž s cílem přispět ke zmírnění tlaku na půdní, sladkovodní a mořské zdroje. Jsou zapotřebí přístupy založené na partnerství, včetně strategie pro přímořské oblasti a makroregionální strategie, které přesahují rámec EU (např. v oblasti Středozemního moře, Baltského moře, Černého moře, Atlantského oceánu, Karibského moře a Indického oceánu), a je třeba přispívat k závazkům v rámci iniciativy Mezinárodní správa oceánů, iniciativám, jako je desetiletí vědy o oceánech pro udržitelný rozvoj, které vyhlásila OSN, a závazkům spojeným se zachováním biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států.
Bohatá biologická rozmanitost moří, oceánů a vnitrozemských vod poskytuje významné sociálně-ekonomické užitky a přínosy v oblasti příznivých životních podmínek. Tento potenciál je ohrožen kvůli silnému tlaku lidských a přírodních zátěžových faktorů, jako je znečištění, nadměrný rybolov, změna klimatu, stoupající hladiny moří, neudržitelné využívání vody a extrémní povětrnostní jevy. Aby situace ohledně moří, oceánů a vnitrozemských vod nepřekročila bod, odkud není návratu, je nezbytné posílit naše znalosti a chápání, abychom udržitelně spravovali, chránili a obnovovali mořské a pobřežní ekosystémy a předešli znečišťování moře v rámci lepší a odpovědné správy oceánů. To bude také zahrnovat výzkum, jak udržitelně využít obrovský nevyužitý hospodářský potenciál moří, oceánů a vnitrozemských vod s cílem vyšší produkce potravin, aniž by došlo ke zvýšení tlaku na moře a oceány, a rovněž s cílem přispět ke zmírnění tlaku na půdní a vodní zdroje. Jsou zapotřebí přístupy založené na partnerství, včetně strategie pro přímořské oblasti a makroregionální strategie, které přesahují rámec EU (např. v oblasti Středozemního moře, Baltského moře, Černého moře, Atlantského oceánu, Karibského moře a Indického oceánu), a je třeba přispívat k závazkům v rámci iniciativy Mezinárodní správa oceánů, cílů udržitelného rozvoje, iniciativám, jako je desetiletí vědy o oceánech pro udržitelný rozvoj, které vyhlásila OSN, a závazkům spojeným se zachováním biologické rozmanitosti moří v oblastech mimo jurisdikci jednotlivých států.
Pozměňovací návrh 162
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.4 – odst. 2 – odrážka 1
–  Udržitelný chov v mořích a oceánech, rybolov a mořská akvakultura pro výrobu potravin, včetně alternativních zdrojů bílkovin a lepšího zajištění potravin, potravinové soběstačnosti a odolnosti vůči změně klimatu,
–  Udržitelný rybolov a zodpovědná akvakultura pro výrobu potravin, včetně alternativních zdrojů bílkovin a lepšího zajištění potravin, potravinové soběstačnosti a odolnosti vůči změně klimatu,
Pozměňovací návrh 163
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II –bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.4 – odst. 2 – odrážka 1 a (nová)
–  vývoj nových produktů z mořských organismů s širokým spektrem uplatnění, které představují příležitosti pro nové výrobky a služby,
Pozměňovací návrh 164
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.4 – odst. 2 – odrážka 2
–  posílená odolnost mořských ekosystémů pro zajištění zdraví moří oceánů a potírání a zmírnění účinků přírodních tlaků i zátěží způsobených člověkem, jako je znečištění a plasty, eutrofizace, acidifikace, oteplování moří a oceánů a zvyšování hladiny moří, se zohledněním průniku mezi pevninou a mořem a podporou oběhového přístupu,
–  posílená odolnost mořských ekosystémů pro zajištění zdraví moří, oceánů a vnitrozemských vod, prevence, potírání a zmírnění účinků přírodních tlaků i zátěží způsobených člověkem, jako je znečištění, chemické látky a plasty včetně mikroplastů, nadměrný rybolov, eutrofizace, acidifikace, oteplování, invazní druhy a zvyšování hladiny moří, se zohledněním průniku mezi pevninským a mořským prostředím a podporou oběhového přístupu,
Pozměňovací návrh 165
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.4 – odst. 2 – odrážka 3
–  správa oceánů na celosvětové a regionální úrovni s cílem zajistit zachování a udržitelné využívání zdrojů moří a oceánů,
–  správa oceánů na celosvětové a regionální úrovni s cílem zajistit zachování a udržitelné využívání zdrojů moří, oceánů a vnitrozemských vod a jejich přírodního kapitálu,
Pozměňovací návrh 166
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.4 – odst. 2 – odrážka 6
–  modré hodnotové řetězce, mnohostranné využití mořského prostoru a růst odvětví obnovitelných zdrojů energie z moří a oceánů, včetně udržitelných mikroskopických a makroskopických řas,
–  modré hodnotové řetězce, mnohostranné využití vodního prostoru a růst odvětví obnovitelných zdrojů energie z moří, oceánů a vnitrozemských vod, včetně udržitelné výroby mikroskopických a makroskopických řas, moderní systémy vodní produkce na pevnině poskytující nástroje pro produkci biomasy neutrální z hlediska životního prostředí,
Pozměňovací návrh 167
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.4 – odst. 2 – odrážka 7
–  řešení vycházející z přírody, která se týkají dynamiky ekosystémů mořských a pobřežních oblastí, biologické rozmanitosti a řady ekosystémových služeb a která umožní systémové přístupy k udržitelnému využívání zdrojů moří a oceánůpřispějí k ochraně životního prostředí, správě pobřeží a přizpůsobování se změně klimatu,
–  řešení vycházející z přírody, která se týkají dynamiky vodních a pobřežních ekosystémů, biologické rozmanitosti a řady ekosystémových služeb a která umožní systémové přístupy k udržitelnému využívání zdrojů moří, oceánů a vnitrozemských vodpřispívají k ochraně, obnově a správě životního prostředí, mimo jiné v pobřežních oblastech, a k přizpůsobování se změně klimatu,
Pozměňovací návrh 168
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.4 – odst. 2 – odrážka 8
–  modré inovace, též v modré a digitální ekonomice a přes pobřežní oblasti, pobřežní města a přístavy, za účelem posílení odolnosti pobřežních oblastí a zvýšení přínosů pro občany,
–  modré inovace, též v modré a digitální ekonomice a přes pobřežní oblasti, pobřežní města a přístavy, za účelem posílení odolnosti pobřežních oblastí a zvýšení přínosů pro občany a návštěvníky,
Pozměňovací návrh 169
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.1 – odst. 2 – odrážka 9
–  lepší pochopení úlohy oceánů při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.
–  lepší pochopení úlohy oceánů a jiného vodního prostředí při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně.
Pozměňovací návrh 170
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.5 – odst. 1
Kombinované účinky růstu populace, nedostatku zdrojů a jejich nadměrného využívání, zhoršování životního prostředí, změny klimatu a migrace vytvářejí bezprecedentní výzvy, které vyžadují transformaci potravinového systému (FOOD 2030)20. Současná výroba a spotřeba potravin jsou z velké části neudržitelné, přičemž se potýkáme s dvojím břemenem špatné výživy v podobě souběžné existence podvýživy a obezity. Budoucí potravinové systémy musí zajistit dostatek bezpečných, zdravých a kvalitních potravin pro všechny na základě efektivního využíváním zdrojů, udržitelnosti (včetně snižování emisí skleníkových plynů, znečištění a produkce odpadů), propojení souše a moře, snižování plýtvání potravinami, posílení produkce potravin z moří a oceánů a zahrnutí celého „potravinového hodnotového řetězce“ od výrobců až po spotřebitele a zpět. To musí jít ruku v ruce s rozvojem budoucího systému bezpečnosti potravin a návrhem, vývojem a realizací nástrojů, technologií a digitálních řešení, které poskytnou významné přínosy spotřebitelům a zlepší konkurenceschopnost a udržitelnost potravinového hodnotového řetězce. Kromě toho je potřeba podpořit změny chování v oblasti spotřeby a výroby potravin a zapojit primární producenty, průmysl (včetně malých a středních podniků), maloobchodníky, odvětví stravování a pohostinství, spotřebiteleveřejné služby.
Kombinované účinky růstu populace, nedostatku zdrojů a jejich nadměrného využívání, zhoršování životního prostředí, změny klimatu a migrace vytvářejí bezprecedentní výzvy, které vyžadují transformaci potravinového systému (FOOD 2030)20. Současná výroba a spotřeba potravin jsou z velké části neudržitelné, přičemž se potýkáme s dvojím břemenem špatné výživy v podobě souběžné existence podvýživy a obezity. Budoucí potravinové systémy musí zajistit dostatek bezpečných, zdravých a kvalitních potravin pro všechny na základě efektivního využíváním zdrojů, udržitelnosti (včetně snižování emisí skleníkových plynů, znečištění a produkce odpadů), propojení souše a vodního prostředí, snižování plýtvání potravinami, posílení produkce potravin a zahrnutí celého „potravinového hodnotového řetězce“ od výrobců až po spotřebitele a zpět. To musí jít ruku v ruce s rozvojem budoucího systému bezpečnosti potravin a návrhem, vývojem a realizací nástrojů, technologií a digitálních řešení, které poskytnou významné přínosy spotřebitelům a zlepší konkurenceschopnost, efektivitu a udržitelnost potravinového hodnotového řetězce. Kromě toho je potřeba podpořit změny chování v oblasti spotřeby a výroby potravin, například prostřednictvím označování potravin, a lépe zapojit všechny zúčastněné subjekty, včetně primárních producentů, průmyslu (včetně malých a středních podniků), maloobchodníků, odvětví stravování a pohostinství, spotřebitelůveřejných služeb.
__________________
__________________
20 Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2016)0319: Evropský výzkum a inovace v oblasti zajištění potravin a výživy.
20 Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2016)0319: Evropský výzkum a inovace v oblasti zajištění potravin a výživy.
Pozměňovací návrh 171
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.5 – odst. 2 – odrážka 1
–  Udržitelná a zdravá výživa pro dobré životní podmínky lidí po celou dobu života,
–  Udržitelná a zdravá výživa pro dobré životní podmínky lidí po celou dobu života zajišťující, že systémy výroby a zpracování potravin byly navrhovány od základů s ohledem na výživové potřeby,
Pozměňovací návrh 172
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.5 – odst. 2 – odrážka 1 a (nová)
–  využívání nových genomických a metabolomických technologií k rozpoznávání a uspokojování různých výživových potřeb naší globální populace za účelem dosažení příznivých dopadů na zdraví;
Pozměňovací návrh 173
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.5 – odst. 2 – odrážka 2
–  individualizovaná výživa, zejména pro rizikové skupiny, za účelem zmírnění rizikových faktorů souvisejících s nemocemi spojenými s výživou a nepřenosnými nemocemi,
–  nové přístupy k výživě, zejména pro rizikové skupiny, za účelem zmírnění rizikových faktorů souvisejících s nemocemi spojenými s výživou a nepřenosnými nemocemi včetně potravinové intolerance.
Pozměňovací návrh 174
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.5 – odst. 2 – odrážka 3
–  chování spotřebitelů, životní styl a motivace, podpora sociálních inovací a společenského zapojení pro lepší udržitelnost zdraví a životního prostředí v celém potravinovém hodnotovém řetězci,
–  chování spotřebitelů, životní styl a motivace, analyzované z multidisciplinárního hlediska (psychologického a kulturního), podpora sociálních inovací a společenského zapojení pro lepší udržitelnost zdraví a životního prostředí v celém potravinovém hodnotovém řetězci,
Pozměňovací návrh 175
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.5 – odst. 2 – odrážka 4
–  moderní systémy bezpečnosti a autenticity potravin, které prohlubují důvěru spotřebitelů v potravinový systém,
–  moderní systémy bezpečnosti, dohledatelnosti a autenticity potravin, které prohlubují důvěru spotřebitelů v potravinový systém,
Pozměňovací návrh 176
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.5 – odst. 2 – odrážka 4 a (nová)
–  stanovení zdrojů bílkovin a další vývoj bílkovinných plodin a jejich zpracování pro použití jako potravin a krmiv,
Pozměňovací návrh 177
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.5 – odst. 2 – odrážka 6
–  environmentálně udržitelné a oběhové potravinové systémy účinně využívající zdroje na souši i na moři, směřující k nulovému plýtvání potravinami v celém potravinovém systému díky opětovnému použití potravin a biomasy, recyklaci potravinářských odpadů, novým obalům potravin a poptávce po potravinách na míru a po místních potravinách,
–  environmentálně udržitelné a oběhové potravinové systémy účinně využívající zdroje na souši a ve vodním prostředí, směřující k nulovému plýtvání potravinami v celém potravinovém systému díky opětovnému použití potravin a biomasy, recyklaci potravinářských odpadů, novým obalům potravin a poptávce po potravinách na míru a po místních potravinách,
Pozměňovací návrh 178
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.5 – odst. 2 – odrážka 7
–  inovační a potravinářské systémy zaměřené na inovace v konkrétním místě a posílení postavení komunit, podpora spravedlivého obchodu a tvorby cen, začlenění a udržitelnost prostřednictvím partnerství mezi průmyslem, místními orgány, výzkumnými pracovníky a společností.
–  inovační a potravinářské systémy zaměřené na inovace v konkrétním místě a posílení postavení komunit, podpora spravedlivého obchodu a tvorby cen, začlenění a udržitelnost prostřednictvím partnerství mezi průmyslovými sektory, místními orgány, výzkumnými pracovníky a společností.
Pozměňovací návrh 179
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.5 – odst. 2 – odrážka 7 a (nová)
–  vývoj oběhové bioekonomiky způsobem, který maximalizuje výrobu potravin a cyklů zpracování za účelem optimalizace hodnoty našich zdrojů a minimalizace dopadu na životní prostředí.
Pozměňovací návrh 180
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.6 – odst. 1
Inovace založené na biotechnologiích vytvářejí základy pro přechod od hospodářství založeného na fosilních palivech tím, že zahrnují udržitelné získávání, průmyslové zpracování a přeměnu biomasy ze souše i z moře na biologické materiály a výrobky. Rovněž využívají potenciál živých zdrojů, věd o živé přírodě a průmyslových biotechnologií k novým objevům, produktům a procesům. Inovace založené na biotechnologiích, včetně nových technologií, mohou přinést nové hospodářské činnosti a pracovní místa do regionů a měst, přispět k revitalizaci venkovských a pobřežních hospodářství a posílit oběhovost biohospodářství.
Inovace založené na biotechnologiích vytvářejí základy pro přechod od hospodářství založeného na fosilních palivech tím, že zahrnují udržitelné získávání, průmyslové zpracování a přeměnu biomasy ze souše i z moře na biologické materiály a výrobky. Rovněž využívají potenciál živých zdrojů, věd o živé přírodě a průmyslových biotechnologií i probíhající normalizační činnost k novým objevům, produktům a procesům. Inovace založené na biotechnologiích, včetně nových technologií, mohou přinést nové hospodářské činnosti a pracovní místa do regionů a měst, přispět k revitalizaci venkovských a pobřežních hospodářství a posílit oběhovost biohospodářství a tím podpořit přechod na nízkouhlíkovou společnost účinně využívající zdroje.
Pozměňovací návrh 181
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.6 – odst. 1 a (nový)
Ekologické inovační systémy vyžadují spolupráci ve všech odvětvích a v hodnotovém řetězci. Je třeba pečlivě posuzovat potenciál a vliv různých zdrojů biomasy.
Pozměňovací návrh 182
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II –bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.6 – odst. 2 – odrážka 1
–  Systémy udržitelného získávání a výroby biomasy se zaměřením na aplikace a využití s vysokou hodnotou, sociální a environmentální udržitelnost, dopad na cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a na celkovou účinnost využívání zdrojů,
–  Systémy udržitelného a sociálně vyváženého získávání a výroby biomasy se zaměřením na aplikace a využití s vysokou hodnotou, sociální, hospodářskou a environmentální udržitelnost, dopad na cíle v oblasti klimatu a biologické rozmanitosti a na celkovou účinnost využívání zdrojů,
Pozměňovací návrh 183
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.6 – odst. 2 – odrážka 3
–  biotechnologické hodnotové řetězce, materiály včetně biologicky inspirovaných materiálů, výrobky a procesy s novými vlastnostmi, funkcemi a vylepšenou udržitelností (včetně snížení emisí skleníkových plynů), podpora rozvoje pokročilých biorafinerií využívajících širší škálu biomasy,
–  biotechnologické hodnotové řetězce, materiály včetně biologicky inspirovaných materiálů, výrobky a procesy s novými vlastnostmi, funkcemi a vylepšenou udržitelností (včetně snížení emisí skleníkových plynů), podpora rozvoje pokročilých biorafinerií využívajících širší škálu biomasy a dalšího vývoje stávajících a nových biogenních paliv; lepší využívání biologického odpadu a vedlejších produktů;
Pozměňovací návrh 184
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.6 – odst. 2 – odrážka 4
–  biotechnologie, včetně nejmodernějších meziodvětvových biotechnologií, pro použití v konkurenceschopných, udržitelných a nových průmyslových procesech, ekosystémových službách a spotřebních výrobcích21,
–  biotechnologie, včetně nejmodernějších meziodvětvových biotechnologií, pro použití v konkurenceschopných, udržitelných a nových zemědělských, průmyslových procesech, ekosystémových službách a spotřebních výrobcích,
__________________
__________________
21 Biotechnologickými aplikacemi v oblasti zdraví se v rámci tohoto pilíře bude zabývat klastr „Zdraví“.
21 Biotechnologickými aplikacemi v oblasti zdraví se v rámci tohoto pilíře bude zabývat klastr „Zdraví“.
Pozměňovací návrh 185
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.6 – odst. 2 – odrážka 5
–  oběhovost hospodářství založeného na biotechnologiích prostřednictvím technologických, systémových a sociálních inovací a inovací obchodních modelů s cílem radikálně zvýšit hodnotu vytvořenou na jednotku biologických zdrojů, avšak udržet hodnotu těchto zdrojů v hospodářství po delší dobu a podporovat zásadu kaskádového využívání udržitelné biomasy prostřednictvím výzkumu a inovací,
–  oběhovost hospodářství založeného na biotechnologiích prostřednictvím technologických, systémových a sociálních inovací a inovací obchodních modelů s cílem zvýšit hodnotu vytvořenou na jednotku biologických zdrojů, avšak udržet hodnotu těchto zdrojů v hospodářství po delší dobu a podporovat přechod k udržitelným materiálům a zásadu kaskádového využívání udržitelné biomasy prostřednictvím výzkumu a inovací,
Pozměňovací návrh 186
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.6 – odst. 2 – odrážka 5 a (nová)
–  hodnotové řetězce založené na ekologickém přístupu včetně nových inovativních materiálů, kombinací materiálů a dalších inovativních koncepcí a výrobků,
Pozměňovací návrh 187
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.7 – odst. 1
Oběhové systémy výroby a spotřeby budou přínosem pro evropské hospodářství, neboť sníží závislost na zdrojích a zvýší konkurenceschopnost podniků, i pro evropské občany, neboť vytvoří nové pracovní příležitosti a sníží tlaky na životní prostředí a klima. Přechod k nízkoemisnímu oběhovému hospodářství s účinným využíváním zdrojů bude kromě průmyslové transformace vyžadovat širší systémový posun, který vyžaduje systémová ekologicky inovativní řešení, nové obchodní modely, trhy a investice, základní infrastrukturu, změny v chování spotřebitelů díky sociálním inovacím a modely správy stimulující spolupráci mezi více zainteresovanými stranami, aby zamýšlená systémová změna dosáhla lepších hospodářských, environmentálních a sociálních výsledků22. Pro srovnatelnost, vytváření a sdílení znalostí a zamezení zdvojování úsilí bude důležité otevřít se mezinárodní spolupráci, např. prostřednictvím mezinárodních iniciativ, jako je Mezinárodní panel pro zdroje.
Oběhové systémy výroby a spotřeby budou přínosem pro evropské hospodářství a společnost, neboť sníží závislost na zdrojích a zvýší konkurenceschopnost podniků, i pro evropské občany, neboť vytvoří nové pracovní příležitosti a sníží tlaky na životní prostředí a klima. Přechod k nízkoemisnímu oběhovému hospodářství s účinným využíváním zdrojů bude kromě průmyslové transformace vyžadovat širší systémový posun, který vyžaduje systémová ekologicky inovativní řešení, nové obchodní modely, trhy a investice, revizi nebo vývoj nových norem, základní infrastrukturu, změny v chování spotřebitelů díky sociálním inovacím a modely správy stimulující spolupráci mezi více zainteresovanými stranami, aby zamýšlená systémová změna dosáhla lepších hospodářských, environmentálních a sociálních výsledků11. Pro srovnatelnost, vytváření a sdílení znalostí a zamezení zdvojování úsilí může být případně důležité otevřít se mezinárodní spolupráci, např. prostřednictvím mezinárodních iniciativ, jako je Mezinárodní panel pro zdroje.
__________________
__________________
22 Činnosti v oblasti intervence „Oběhové systémy“ se budou doplňovat s činnostmi v oblasti intervence „Nízkouhlíkový a ekologický průmysl“ v klastru „Digitální oblast a průmysl“.
22 Činnosti v oblasti intervence „Oběhové systémy“ se budou doplňovat s činnostmi v oblasti intervence „Nízkouhlíkový a ekologický průmysl“ v klastru „Digitální oblast a průmysl“.
Pozměňovací návrh 188
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.7 – odst. 2 – odrážka 1
–  Systémový přechod k oběhovému hospodářství s účinným využíváním zdrojů a novými paradigmaty interakce se spotřebiteli, novými obchodními modely pro účinné využívání zdrojů a environmentální výkonnost; produkty a služby podporující účinné využívání zdrojů během celého životního cyklu; systémy pro sdílení, opětovné použití, opravy, repase, recyklaci a kompostování,
–  Systémový přechod k oběhovému hospodářství s účinným využíváním zdrojů a novými paradigmaty interakce se spotřebiteli, novými obchodními modely pro účinné využívání zdrojů a energie a environmentální výkonnost; produkty a služby podporující účinné využívání zdrojů během celého životního cyklu; systémy pro sdílení, opětovné použití, opravy, repase, recyklaci a kompostování,
Pozměňovací návrh 189
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.7 – odst. 2 – odrážka 3
–  řešení pro udržitelný a regenerativní rozvoj měst, příměstských oblastí a regionů, která integrují transformaci oběhového hospodářství s řešeními založenými na přírodě a technologickými, digitálními, sociálními a kulturními inovacemi a inovacemi územní správy,
–  řešení pro udržitelný a regenerativní rozvoj měst, příměstských a venkovských oblastí a regionů, která integrují transformaci oběhového hospodářství s řešeními založenými na přírodě a technologickými, digitálními, sociálními a kulturními inovacemi a inovacemi územní správy,
Pozměňovací návrh 190
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.7 – odst. 2 – odrážka 3 a (nová)
–  Adaptace na plně oběhový přístup využívající inovativní řešení v oblasti nakládání s odpady a umožňující získávat z odpadů zdroje a živiny a využívat potravinový odpad v městských oblastech;
Pozměňovací návrh 191
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.7 – odst. 2 – odrážka 4
–  ekologické inovace pro prevenci a sanaci znečištění životního prostředí nebezpečnými látkami a chemikáliemi, které vzbuzují obavy; rovněž se zaměřením na rozhraní mezi chemickými látkami, produkty a odpady,
–  ekologické inovace pro prevenci a sanaci znečištění životního prostředí nebezpečnými látkami a chemikáliemi, které vzbuzují obavy; rovněž se zaměřením na rozhraní mezi ekosystémy, chemickými látkami, produkty a odpady,
Pozměňovací návrh 192
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 5 – bod 5.2 – bod 5.2.7 – odst. 2 – odrážka 5 a (nová)
—  Větší pochopení pozitivních i negativních faktorů pro větší využívání bioproduktů prostřednictvím výzkumu v oblasti oběhového hospodářství, pokud jde o známky, označování, uplatňování norem, systémy certifikace, zadávání veřejných zakázek a regulaci, včetně hlediska globální hospodářské soutěže.
Pozměňovací návrh 193
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.1 – odst. 1
Kvalitní veřejná politika nezbytně potřebuje vysoce kvalitní a důvěryhodné vědecké důkazy. Nové iniciativy a návrhy právních předpisů EU vyžadují transparentní, komplexní a vyvážené důkazy, zatímco provádění politik vyžaduje podklady pro měření a sledování jejich dopadu a pokroku.
Kvalitní veřejná politika nezbytně potřebuje vysoce kvalitní a důvěryhodné vědecké důkazy. Nové iniciativy a návrhy právních předpisů EU vyžadují transparentní, komplexní a vyvážené důkazy a transparentnost, zatímco provádění politik vyžaduje podklady pro měření a sledování jejich dopadu a pokroku.
Pozměňovací návrh 194
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.1 – odst. 1
Množství znalostí a dat exponenciálně roste. Aby je tvůrci politik mohli smysluplně využít, musí se přezkoumat a filtrovat. Rovněž jsou zapotřebí průřezové vědecké metody a analytické nástroje, které mohou využít všechny útvary Komise, zejména k předvídání nadcházejících společenských výzev a podpoře zdokonalení tvorby právních předpisů. To zahrnuje inovativní procesy, které zajistí účast zainteresovaných stran a občanů na otázkách tvorby politik.
Množství znalostí a dat exponenciálně roste. Aby je tvůrci politik mohli smysluplně využít, musí se přezkoumat a filtrovat. Rovněž jsou zapotřebí průřezové vědecké metody a analytické nástroje, které mohou využít všechny útvary Komise, zejména k předvídání nadcházejících společenských výzev či včasné reakci na ně a k podpoře zdokonalení tvorby právních předpisů. To zahrnuje inovativní procesy, které zajistí účast zainteresovaných stran a občanů na otázkách tvorby politik.
Pozměňovací návrh 195
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.1 – odst. 2 – odrážka 4
–  správa a sdílení dat a jejich soudržnost.
–  datová správa FAIR, sdílení dat a jejich soudržnost.
Pozměňovací návrh 196
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – nadpis
6.2.2.  Globální výzvy
6.2.2.  Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu
Pozměňovací návrh 197
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II –bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 1
Společné výzkumné středisko bude přispívat ke specifickým politikám a závazkům EU, kterými se zabývá pět klastrů Globálních výzev, zejména pokud jde o závazek EU k cílům udržitelného rozvoje.
Společné výzkumné středisko bude přispívat ke specifickým politikám a závazkům EU, kterými se zabývá šest klastrů Globálních výzev, zejména pokud jde o závazek EU k cílům udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh 198
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 1 – bod 2 – nadpis
2.  Inkluzivní a bezpečná společnost
2.  Inkluzivní a kreativní společnost
Pozměňovací návrh 199
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 2 – odrážka 1
–  Výzkum nerovností, chudoby a vyloučení, sociální mobility, kulturní rozmanitosti a dovedností; hodnocení dopadů sociálních, demografických a technologických transformací hospodářství a společnost,
–  Výzkum nerovností, chudoby a vyloučení, sociální mobility, kulturní rozmanitosti a dovedností; hodnocení dopadů sociálních, demografických, geografických a technologických transformací hospodářství a společnost,
Pozměňovací návrh 200
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 2 – odrážka 2
–  podpora zachování kulturního dědictví,
–  Výzkum ekonomického a sociální příspěvku kulturního a tvůrčího odvětví, včetně vývoje statistik a podpory zachování hmotného a nehmotného kulturního dědictví;
Pozměňovací návrh 201
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 2 – odrážka 3 a (nová)
—  Výzkum sociálních dopadů technologických změn na členské státy a regiony,
Pozměňovací návrh 202
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 2 a (nový)
2 a.  Bezpečná společnost
Pozměňovací návrh 203
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 3 – nadpis
3.  Digitální oblast a průmysl
3.  Digitální oblast, průmysl a vesmír
Pozměňovací návrh 204
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 3 – odrážka 4
–  výzkum nanotechnologií a dalších klíčových základních technologií,
vypouští se
Pozměňovací návrh 205
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 4 – odrážka 1
–  Podpora provádění politik EU v oblasti klimatu, energetiky a dopravy, přechod k nízkouhlíkovému hospodářství a strategie pro dekarbonizaci do roku 2050; analýza integrovaných národních klimatických a energetických plánů; hodnocení způsobu dekarbonizace všech odvětví, včetně zemědělství, změny využívání půdy a lesnictví,
–  Podpora provádění politik EU v oblasti klimatu, energetiky a dopravy, umožnění rozvoje plánů na přechod k hospodářství s nulovou bilancí emisí skleníkových plynů, včetně nízkouhlíkových technologií, a strategie pro dekarbonizaci; analýza integrovaných národních klimatických a energetických plánů; hodnocení způsobu dekarbonizace všech odvětví, včetně zemědělství, změny využívání půdy a lesnictví,
Pozměňovací návrh 206
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 4 – odrážka 2
–  posouzení rizik v citlivých ekosystémech a kritických hospodářských odvětvích a infrastruktur se zaměřením na adaptační strategie,
–  posouzení rizik a možných řešení pro citlivé ekosystémy a kritická hospodářská odvětví a infrastruktury se zaměřením na strategie zmírňování a adaptace,
Pozměňovací návrh 207
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 4 – odrážka 3
–  analýza výzkumného a inovačního rozměru energetické unie; hodnocení konkurenceschopnosti EU na globálním trhu s energií z čistých zdrojů,
–  analýza výzkumného a inovačního rozměru energetické unie; hodnocení konkurenceschopnosti EU na globálním trhu s energií z čistých zdrojů, zejména s energií z obnovitelných zdrojů,
Pozměňovací návrh 208
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 4 – odrážka 5
–  analýza využívání energie v budovách, inteligentních a udržitelných městech a průmyslových odvětvích,
–  analýza využívání energie v budovách, inteligentních a udržitelných městech a průmyslových odvětvích a jejich potenciálů z hlediska zmírňování změny klimatu;
Pozměňovací návrh 209
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 4 – odrážka 8
–  podpora transformace energetiky, včetně Paktu starostů a primátorů, čistá energie pro ostrovy EU, citlivé regiony a Afriku,
–  podpora přechodu k bezuhlíkovým energetickým systémům včetně vysoce účinných systémů založených na obnovitelných zdrojích;
Pozměňovací návrh 210
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 5 – nadpis
5.  Potraviny a přírodní zdroje
5.  Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství
Pozměňovací návrh 211
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 5 – odrážka 1
–  Výzkum týkající se souše, půdy, lesů, ovzduší, vody, mořských zdrojů, surovin a biologické rozmanitosti na podporu účinného zachování, obnovy a udržitelného využívání přírodního kapitálu, včetně udržitelné správy zdrojů v Africe,
–  Výzkum týkající se souše, půdy, lesů, ovzduší, vody, mořských zdrojů, surovin a biologické rozmanitosti na podporu účinného zachování, obnovy a udržitelného využívání přírodního kapitálu, včetně sociální spravedlivé a udržitelné správy zdrojů v Africe,
Pozměňovací návrh 212
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 5 – odrážka 3
–  posouzení změny klimatu a případných zmírňujících a přizpůsobujících opatření pro zemědělskou a rybářskou politiku, včetně zabezpečení potravin,
–  posouzení změny klimatu a případných zmírňujících a přizpůsobujících opatření pro zemědělskou a rybářskou politiku a lesní hospodářství, včetně zabezpečení potravin,
Pozměňovací návrh 213
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.2 – odst. 2 – bod 5 – odrážka 4
–  sledování a prognózy v oblasti zemědělských zdrojů v zemích EU a v sousedních zemích,
–  sledování a prognózy v oblasti zemědělských a lesních zdrojů v zemích EU a v sousedních zemích,
Pozměňovací návrh 214
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.3 – odst. 1
Společné výzkumné středisko bude přispívat k inovacím a přenosu technologií. Bude podporovat fungování vnitřního trhu a správu ekonomických záležitostí Unie. Přispěje k rozvoji a monitorování politik zaměřených na sociálnější a udržitelnější Evropu. Bude podporovat vnější rozměr EU a mezinárodní cíle a pomáhat při prosazování řádné správy věcí veřejných. Dobře fungující vnitřní trh se silnou správou ekonomických záležitostí a spravedlivým sociálním systémem podpoří inovace a konkurenceschopnost.
Společné výzkumné středisko bude přispívat k inovacím a přenosu technologií. Bude podporovat fungování vnitřního trhu a správu ekonomických záležitostí Unie. Přispěje k rozvoji a monitorování politik zaměřených na sociálnější a udržitelnější Evropu. Bude podporovat vnější rozměr EU a mezinárodní cíle a pomáhat při prosazování řádné správy věcí veřejných. Dobře fungující vnitřní trh se silnou správou ekonomických záležitostí a spravedlivým sociálním systémem podpoří inovace, konkurenceschopnost, tvorbu pracovních míst, sociální začlenění a dobré životní podmínky.
Pozměňovací návrh 215
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.4 – odst. 2 – odrážka 5
–  otevřená věda a otevřená data.
–  otevřená věda a otevřená data založená na zásadách FAIR.
Pozměňovací návrh 216
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 6 – bod 6.2 – bod 6.2.5 – odst. 2 – odrážka 1
–  Provádění regionálních a městských politik, strategií pro inteligentní specializaci, strategií pro hospodářskou transformaci přechodových regionů, integrovaných strategií rozvoje měst a příslušných dat,
–  Provádění regionálních a městských politik, strategií pro inteligentní specializaci, strategií pro hospodářskou transformaci přechodových regionů, integrovaných strategií rozvoje měst a venkova a příslušných dat,
Pozměňovací návrh 217
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III
III OTEVŘENÉ INOVACE
III INOVATIVNÍ EVROPA
Otevřené inovace jsou pro EU životně důležitým paradigmatem, aby mohla nadále zajišťovat svým obyvatelům prosperitu a čelit budoucím výzvám. Jejich zavedení vyžaduje systémový, průřezový a mnohostranný přístup. Hospodářský pokrok Evropy, sociální blahobyt a kvalita života se opírají o schopnost zvyšovat produktivitu a růst, což výrazně závisí na schopnosti inovovat. Inovace jsou také klíčem k řešení hlavních výzev, před nimiž EU stojí.
Otevřené inovace jsou pro EU životně důležitým paradigmatem, aby mohla nadále zajišťovat svým obyvatelům prosperitu a čelit budoucím výzvám. Jejich zavedení vyžaduje systémový, průřezový a mnohostranný přístup. Hospodářský pokrok Evropy, sociální blahobyt a kvalita života se opírají o schopnost zvyšovat produktivitu a růst, což výrazně závisí na schopnosti inovovat. Inovace jsou také klíčem k řešení hlavních výzev, před nimiž EU stojí.
Podobně jako u předcházejících programů jsou inovace ústředním prvkem programu Horizont Evropy. Hledání nových nápadů, výrobků a procesů je hlavní motivací cílů programu Horizont Evropa a jeho způsobů provádění, od strategického plánování po výzvy, a je od začátku do konce přítomno v každém podpořeném projektu, od základního výzkumu po průmyslové nebo technologické plány a mise.
Podobně jako u předcházejících programů jsou inovace ústředním prvkem programu Horizont Evropy. Hledání nových nápadů, výrobků a procesů je hlavní motivací cílů programu Horizont Evropa a jeho způsobů provádění, od strategického plánování po výzvy, a je od začátku do konce přítomno v každém podpořeném projektu, od základního výzkumu po průmyslové nebo technologické plány a mise.
Inovace si však zaslouží zvláštní opatření, neboť EU musí rozhodným způsobem zlepšit podmínky a prostředí, v nichž mohou evropské inovace vzkvétat, aby byly myšlenky rychle sdíleny mezi účastníky inovačního ekosystému a nové nápady a technologie se rychle přeměnily na výrobky a služby potřebné k tomu, aby EU splnila své cíle.
Inovace si však zaslouží zvláštní opatření, neboť EU musí rozhodným způsobem zlepšit podmínky a prostředí, v nichž mohou evropské inovace vzkvétat, aby byly myšlenky rychle sdíleny mezi účastníky inovačního ekosystému a nové nápady a technologie se rychle přeměnily na výrobky a služby potřebné k tomu, aby EU splnila své cíle.
V posledních desetiletích došlo ke vzniku významných a celosvětových nových trhů v oblasti zábavy, médií, zdravotnictví, ubytování a maloobchodu založených na průlomových inovacích v oblasti informačních a komunikačních technologií, biotechnologií, internetu a platformové ekonomiky. Tyto inovace, které vytvářejí trhy a ovlivňují hospodářství EU jako celek, jsou zaváděny rychle rostoucími a často novými společnostmi. Ale jen několik z nich pochází z EU.
V posledních desetiletích došlo ke vzniku významných a celosvětových nových trhů v oblasti zábavy, médií, komunikace, zdravotnictví, ubytování a maloobchodu založených na průlomových inovacích v oblasti informačních a komunikačních technologií, biotechnologií, internetu a platformové ekonomiky. Tyto inovace, které vytvářejí trhy a ovlivňují hospodářství EU jako celek, jsou zaváděny rychle rostoucími a často novými společnostmi. Ale jen několik z nich pochází z EU a daří se jim zde.
Přichází nová globální vlna průlomových inovací, která bude více založena na „deep-tech“ technologiích, jako je blockchain, umělá inteligence, genomika a robotika, a dalších technologiích, které mohou pocházet i od jednotlivých inovátorů a komunit občanů. Spojuje je to, že se utvářejí na křižovatce různých technologií, průmyslových odvětví a vědních oborů, nabízejí radikálně nové kombinace produktů, procesů, služeb a obchodních modelů a mají potenciál otevřít nové trhy po celém světě. Ovlivněna budou i další odvětví, jako je výroba, finanční služby, doprava nebo energetika.
Přichází nová globální vlna základních, průlomových a přelomových inovací, mimo jiné v sociální a technologické oblasti, která bude více založena na „deep-tech“ technologiích, jako je blockchain, umělá inteligence, genomika a robotika, a dalších technologiích, které mohou pocházet nejen od podniků nebo výzkumných organizací, ale i od jednotlivých inovátorů a komunit občanů. Spojuje je to, že se utvářejí na křižovatce různých technologií, průmyslových odvětví a vědních oborů, nabízejí radikálně nové kombinace produktů, procesů, služeb, norem a obchodních modelů a mají potenciál otevřít nové trhy po celém světě. Ovlivněna budou i další odvětví, jako je výroba, finanční služby, doprava nebo energetika.
Evropa musí této příležitosti využít. Nachází se v dobré pozici, protože tato nová vlna přichází v „deep-tech“ oblastech, jako jsou umělá inteligence, kvantové technologie a čisté zdroje energie, kde má Evropa určitou konkurenční výhodu, pokud jde o vědu a znalosti, a může stavět na těsné spolupráci veřejného a soukromého sektoru (např. ve zdravotnictví nebo v energetice).
Evropa musí této příležitosti využít. Nachází se v dobré pozici, protože tato nová vlna přichází v „deep-tech“ oblastech, jako jsou umělá inteligence, kvantové technologie a čisté zdroje energie, kde má Evropa určitou konkurenční výhodu, pokud jde o vědu a znalosti, a může stavět na těsné spolupráci veřejného a soukromého sektoru (např. ve zdravotnictví nebo v energetice).
K tomu, aby Evropa stála v čele této nové vlny průlomových inovací, je třeba úspěšně čelit následujícím výzvám:
K tomu, aby Evropa stála v čele této nové vlny průlomových inovací, je třeba úspěšně čelit následujícím výzvám:
–  zlepšit transformaci vědy na inovace s cílem urychlit přenos nápadů, technologií a talentů z výzkumné základny do začínajících podniků a průmyslu,
–  zlepšit transformaci vědy na inovace s cílem urychlit přenos nápadů, technologií a talentů z výzkumné základny do začínajících podniků a průmyslu,
–  posílit spolupráci mezi všemi typy inovátorů při vytváření nových ekosystémů, zejména mezi začínajícími podniky, malými a středními podniky a většími společnostmi,
–  urychlit transformaci průmyslu: evropský průmysl zaostává při zavádění nových technologií a zvyšování rozsahu: 77 % mladých a velkých společností zabývajících se výzkumem a vývojem sídlí v USA nebo v Asii a pouze 16 % v Evropě,
–  urychlit transformaci průmyslu: evropský průmysl zaostává při zavádění nových technologií a zvyšování rozsahu: 77 % mladých a velkých společností zabývajících se výzkumem a vývojem sídlí v USA nebo v Asii a pouze 16 % v Evropě,
–  zvýšit rizikové financování k překlenutí mezer ve financování: inovátoři v Evropě trpí nízkou nabídkou rizikového financování. Rizikový kapitál je klíčem k tomu, aby se průlomové inovace staly předními světovými společnostmi, ale v Evropě představuje méně než čtvrtinu částek získaných v USA a v Asii. Evropa musí překlenout tzv. „údolí smrti“, kvůli nimž se nápady a inovace nedostanou na trh v důsledku mezery mezi veřejnou podporou a soukromými investicemi, zejména pokud jde o vysoce rizikové průlomové inovace a dlouhodobé investice,
–  zvýšit rizikové financování k překlenutí mezer ve financování: inovátoři v Evropě trpí nízkou nabídkou rizikového financování. Rizikový kapitál je klíčem k tomu, aby se průlomové inovace staly předními světovými společnostmi, ale v Evropě představuje méně než čtvrtinu částek získaných v USA a v Asii. Evropa musí překlenout tzv. „údolí smrti“, kvůli nimž se nápady a inovace nedostanou na trh v důsledku mezery mezi veřejnou podporou a soukromými investicemi, zejména pokud jde o vysoce rizikové průlomové inovace a dlouhodobé investice,
–  zlepšit a zjednodušit evropské prostředí pro financování a podporu výzkumu a inovací: množství různých zdrojů financování vytváří pro inovátory složité prostředí. Intervence EU se musí uskutečňovat ve spolupráci a koordinaci s dalšími veřejnými a soukromými iniciativami na evropské, národní a regionální úrovni, aby se posílily a navzájem sladily podpůrné kapacity a vytvořilo se přehledné prostředí pro všechny evropské inovátory,
–  zlepšit a zjednodušit evropské prostředí pro financování a podporu výzkumu a inovací: množství různých zdrojů financování vytváří pro inovátory složité prostředí. Intervence EU se musí uskutečňovat ve spolupráci a koordinaci s dalšími veřejnými a soukromými iniciativami na evropské, národní a regionální úrovni, aby se posílily a navzájem sladily podpůrné kapacity a vytvořilo se přehledné prostředí pro všechny evropské inovátory,
–  překonat roztříštěnost inovačního ekosystému. I když je v Evropě stále více „hotspotů“, nejsou dobře propojeny. Společnosti s potenciálem mezinárodního růstu se musí vyrovnávat s roztříštěností vnitrostátních trhů a jejich rozmanitými jazyky, podnikatelskými kulturami a právními předpisy.
–  překonat roztříštěnost inovačního ekosystému. I když je v Evropě stále více „hotspotů“, nejsou dobře propojeny. Společnosti s potenciálem mezinárodního růstu se musí vyrovnávat s roztříštěností vnitrostátních trhů a jejich rozmanitými jazyky, podnikatelskými kulturami a právními předpisy.
Aby EU obstála v této nové vlně průlomových inovací, musí podpora pro průlomové inovátory používat agilní, jednoduchý, hladký a individuální přístup. Politika pro rozvoj a zavádění průlomových inovací a rozšiřování činnosti podniků musí zahrnovat odvahu podstoupit rizika, vzít v úvahu výše uvedené výzvy a přidávat hodnotu k souvisejícím inovačním činnostem prováděným jednotlivými členskými státy.
Aby EU obstála v této nové vlně průlomových inovací, musí podpora pro průlomové inovátory používat agilní, jednoduchý, hladký a individuální přístup. Politika pro rozvoj a zavádění průlomových inovací a rozšiřování činnosti podniků musí zahrnovat odvahu podstoupit rizika, vzít v úvahu výše uvedené výzvy a přidávat hodnotu k souvisejícím inovačním činnostem prováděným jednotlivými členskými státy.
Pilíř Otevřené inovace programu Horizont Evropa ve spolupráci s dalšími politikami EU, zejména programem InvestEU, má za cíl takové hmatatelné výsledky přinést. Vychází z poznatků a zkušeností získaných z předchozích rámcových programů, zejména z činnosti zaměřených na budoucí technologie a inovace (jako jsou iniciativa „Budoucí a vznikající technologie“ (FET) a program „Rychlá cesta k inovacím“ (FTI)), malé a střední podniky (jako je nástroj pro MSP), ale také soukromé a podnikové finance (jako jsou nástroj financování se sdílením rizik sedmého rámcového programu a nástroj InnovFin programu Horizont 2020), což je vše součástí činností „pilotního programu ERI“ zahájených na období 2018–2020.
Pilíř Inovativní Evropa programu Horizont Evropa ve spolupráci s dalšími politikami EU, zejména programem InvestEU, má za cíl takové hmatatelné výsledky přinést. Vychází z poznatků a zkušeností získaných z předchozích rámcových programů, zejména z činnosti zaměřených na budoucí technologie a inovace (jako jsou iniciativa „Budoucí a vznikající technologie“ (FET) a program „Rychlá cesta k inovacím“ (FTI)), malé a střední podniky (jako je nástroj pro MSP), ale také soukromé a podnikové finance (jako jsou nástroj financování se sdílením rizik sedmého rámcového programu a nástroj InnovFin programu Horizont 2020), což je vše součástí činností „pilotního programu ERI“ zahájených na období 2018–2020.
Na základě těchto zkušeností tento pilíř stanoví vznik Evropské rady pro inovace (ERI), která bude podporovat průlomové inovace s potenciálem rychlého růstu na globální úrovni prostřednictvím specializovaných typů akcí a činností:
Na základě těchto zkušeností tento pilíř stanoví vznik Evropské rady pro inovace (ERI), která bude podporovat průlomový výzkum a inovace s potenciálem rychlého růstu na globální úrovni prostřednictvím specializovaných typů akcí a činností:
–  podpora rozvoje budoucích a vznikajících průlomových inovací,
–  podpora rozvoje budoucích a vznikajících průlomových inovací, včetně cíleného kolaborativního výzkumu,
–  podpora rozšiřování a přijímání inovací v průmyslových a jiných ekonomických hodnotových řetězcích,
–  překlenutí mezer ve financování pro vývoj, zavádění a růst inovací, které vytvářejí trhy,
–  překlenutí mezer ve financování pro vývoj, zavádění a růst inovací, které vytvářejí trhy,
–  zvyšování dopadu a viditelnosti podpory inovací ze strany EU.
–  zvyšování dopadu a viditelnosti podpory inovací ze strany EU.
–  vytváření součinnosti s činnostmi v ostatních částech programu,
I když bude ERI přímo podporovat průlomové inovace, je třeba dále rozvíjet a zlepšovat celkové prostředí, ze kterého evropské inovace pocházejí: podpora inovací v celé Evropě a ve všech rozměrech a formách, včetně navzájem se doplňujících politik a zdrojů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, kdykoli je to možné, by měla být společnou evropskou snahou. Tento pilíř proto rovněž upravuje:
I když bude ERI přímo podporovat průlomové inovace, je třeba dále rozvíjet a zlepšovat celkové prostředí, ze kterého evropské inovace pocházejí: podpora inovací v celé Evropě a ve všech rozměrech a formách, včetně navzájem se doplňujících politik a zdrojů na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni, kdykoli je to možné, by měla být společnou evropskou snahou. Tento pilíř proto rovněž upravuje:
–  obnovené a posílené mechanismy koordinace a spolupráce s členskými státy a přidruženými zeměmi, ale také se soukromými iniciativami, s cílem podporovat všechny druhy evropských inovačních ekosystémů a subjekty, které v nich působí,
–  obnovené a posílené mechanismy koordinace a spolupráce s členskými státy a přidruženými zeměmi, ale také se soukromými iniciativami, s cílem podporovat všechny druhy evropských inovačních ekosystémů a subjekty, které v nich působí,
–  podporu pro Evropský inovační a technologický institut (EIT) a znalostní a inovační společenství (KIC).
–  rozšířenou podporu pro Evropský inovační a technologický institut (EIT) a znalostní a inovační společenství (KIC).
Kromě toho bude tento pilíř propojen s programem InvestEU v rámci trvalé snahy vylepšovat kapacity pro rizikové financování výzkumu a inovací v Evropě a tam, kde je to třeba. Program InvestEU, na základě úspěchů a zkušeností získaných v rámci nástroje InnovFin programu Horizont 2020 a v rámci EFSI, posílí přístup k rizikovému financování pro financovatelné výzkumné organizace, inovátory a podnikatele, zejména pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, jakož i pro investory.
Kromě toho bude tento pilíř propojen s programem InvestEU v rámci trvalé snahy vylepšovat kapacity pro rizikové financování výzkumu a inovací v Evropě a tam, kde je to třeba. Program InvestEU, na základě úspěchů a zkušeností získaných v rámci nástroje InnovFin programu Horizont 2020 a v rámci EFSI, posílí přístup k rizikovému financování pro financovatelné výzkumné organizace, inovátory a podnikatele, zejména pro malé a střední podniky a malé společnosti se střední tržní kapitalizací, jakož i pro investory.
Pozměňovací návrh 218
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – odst. 1
Cílem ERI je identifikovat, rozvíjet a zavádět průlomové a přelomové inovace (včetně technologií) a podporovat rychlý růst inovativních společností na úrovni EU a na mezinárodní úrovni na cestě od nápadů k tržnímu uplatnění.
Cílem ERI je identifikovat, rozvíjet a zavádět průlomové a přelomové inovace (včetně zcela nových technologií)  a podporovat rychlý růst inovativních společností na úrovni EU a na mezinárodní úrovni na cestě od nápadů k tržnímu uplatnění.
Pozměňovací návrh 219
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – odst. 2
ERI se bude provádět především prostřednictvím dvou vzájemně se doplňujících typů akcí, konkrétně nástroje Pathfinder pro pokročilý výzkum, pokud jde o rané fáze technického rozvoje, a nástroje Accelerator pro akce na podporu inovací a tržního uplatnění, včetně fáze před masovou komercializací a fáze růstu společnosti. Nástroj Accelerator, jehož myšlenkou je nabídnout jedno místo a jeden proces podpory, bude rovněž poskytovat kombinované financování, které spojuje granty s kapitálovými investicemi. Kromě toho bude také kanálem pro přístup k úvěrům poskytovaným z programu InvestEU.
ERI se bude provádět především prostřednictvím dvou vzájemně se doplňujících typů akcí, konkrétně nástroje ERI Pathfinder pro pokročilý výzkum, pokud jde o rané fáze vědeckého a technologického výzkumu a rozvoje, a nástroje ERI Accelerator pro akce na podporu inovací a tržního uplatnění, včetně fáze před masovou komercializací a fáze růstu společnosti. Nástroj Accelerator, jehož myšlenkou je nabídnout jedno místo a jeden proces podpory, bude poskytovat kombinované financování, které spojuje granty s kapitálovými investicemi. Kromě toho bude také kanálem pro přístup k úvěrům a zárukám poskytovaným z programu InvestEU. Na začínající podniky a malé a střední podniky se vyčlení nejméně 70% rozpočtu ERI.
Pozměňovací návrh 220
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – odst. 3 – odrážka 1
–  zaměřeny na průlomové a přelomové inovace včetně společenských, které mají potenciál vytvářet nové trhy, oproti těm, které inkrementálně zlepšují stávající výrobky, služby nebo podnikatelské modely,
–  zaměřeny na průlomové a přelomové inovace včetně společenských, které mají potenciál vytvářet nové trhy nebo umožnit nová řešení, a také výzkum potenciálu zcela nových technologií;
Pozměňovací návrh 221
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – odst. 3 – odrážka 2
–  fungovat především „zdola nahoru“, budou otevřené inovacím ze všech oborů vědy a techniky a aplikacím v jakémkoli odvětví, přičemž umožní i cílenou podporu vznikajících průlomových nebo přelomových technologií potenciálního strategického významu,
–  fungovat především „zdola nahoru“, budou otevřené cíleným inovacím a výzkumu ze všech oborů vědy a techniky a aplikacím v jakémkoli odvětví, přičemž umožní i cílenou podporu vznikajících průlomových nebo přelomových technologií potenciálního strategického významu,
Pozměňovací návrh 222
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – odst. 3 – odrážka 3
–  podněcovat inovace, které vedou napříč různými obory a odvětvími vědy a techniky (např. spojují fyzikální a digitální oblast),
–  podněcovat inovace a výzkum, které vedou napříč různými obory a odvětvími vědy a techniky (např. spojují fyzikální a digitální oblast),
Pozměňovací návrh 223
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – odst. 3 – odrážka 4
–  zaměřeny na inovátory, zjednodušovat procesy a správní požadavky, při posuzování žádostí využívat pohovory a zajišťovat rychlé rozhodování,
–  zaměřeny na inovátory a výzkumné pracovníky, zjednodušovat procesy a správní požadavky, při posuzování žádostí využívat pohovory a zajišťovat rychlé rozhodování,
Pozměňovací návrh 224
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – odst. 4
Kromě finanční podpory budou mít inovátoři přístup k poradenským službám ERI pro podniky, které projektům poskytnou coaching, mentorování a technickou pomoc a propojí inovátory s kolegy, průmyslovými partnery a investory. Inovátoři získají také snazší přístup k odborným znalostem, zařízením (včetně inovačních center23) a partnerům ze všech oblastí činností podporovaných ze strany EU (včetně činností EIT, zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství).
Kromě finanční podpory budou mít inovátoři přístup k poradenským službám ERI pro podniky, které projektům poskytnou coaching, mentorování a technickou pomoc a propojí inovátory s kolegy, průmyslovými partnery a investory. Inovátoři získají také snazší přístup k odborným znalostem, zařízením (včetně výzkumných infrastruktur a inovačních center23) a partnerům ze všech oblastí činností podporovaných ze strany EU (včetně činností EIT, zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství).
__________________
__________________
23 Jedná se o veřejná nebo soukromá zařízení, která poskytují přístup k nejnovějším poznatkům a odborným znalostem o digitálních a souvisejících základních technologiích, které podniky potřebují ke zlepšení své konkurenceschopnosti, pokud jde o výrobu, služby a obchodní procesy.
23 Jedná se o veřejná nebo soukromá zařízení, která poskytují přístup k nejnovějším poznatkům a odborným znalostem o digitálních a souvisejících základních technologiích, které podniky potřebují ke zlepšení své konkurenceschopnosti, pokud jde o výrobu, služby a obchodní procesy.
Pozměňovací návrh 225
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – odst. 5
Zvláštní pozornost bude věnována zajištění náležitého a účinného vzájemného doplňování s iniciativami členských států, ať už prováděnými individuálně nebo v rámci sítě, též v podobě evropského partnerství.
Mimoto bude zvláštní pozornost věnována zajištění náležitého a účinného vzájemného doplňování s iniciativami členských států, ať už prováděnými individuálně nebo v rámci sítě, též v podobě evropských partnerství.
Pozměňovací návrh 226
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.1 – návětí
1.1.1.  Nástroj Pathfinder pro pokročilý výzkum
1.1.1.  Nástroj ERI Pathfinder pro pokročilý výzkum
Pozměňovací návrh 227
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.1 – odst. 2
Celkovým cílem nástroje Pathfinder bude rozvíjet inovace vzešlé z průlomových technických nápadů, které mají potenciál vytvářet trhy, a přivést je do fáze demonstrace, nebo rozvoj obchodních případů či strategií, které pak převezme nástroj Accelerator nebo jakékoli jiné řešení pro zavádění na trh. Za tímto účelem bude nástroj Pathfinder z počátku podporovat nejranější fáze vědeckého a technického výzkumu a vývoje, včetně fází ověření koncepce a prototypů pro ověření technologie.
Celkovým cílem nástroje Pathfinder bude rozvíjet inovace vzešlé z průlomových vědeckých a technických nápadů, které mají potenciál vytvářet trhy, a přivést je do fáze demonstrace, nebo rozvoj obchodních případů či strategií, které pak převezme nástroj Accelerator nebo jakékoli jiné řešení pro zavádění na trh. Za tímto účelem bude nástroj Pathfinder z počátku podporovat nejranější fáze vědeckého a technického výzkumu a vývoje, včetně meziodvětvového výzkumu fází ověření koncepce a prototypů pro ověření technologie.
Pozměňovací návrh 228
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.1 – odst. 3
Aby byl nástroj Pathfinder plně otevřen širokému průzkumu, příležitostem vzešlým ze šťastných náhod a nečekaným nápadům, koncepcím a objevům, bude prováděn především prostřednictvím trvale otevřené výzvy k podávání návrhů „zdola nahoru“. Nástroj Pathfinder bude rovněž vyhlašovat soutěžní výzvy s cílem rozvíjet klíčové strategické cíle24, které si žádají „deep-tech“ a radikální myšlení. Přeskupení vybraných projektů do tematických portfolií či portfolií založených na cílech umožní dosáhnout kritického množství úsilí a vytvořit strukturu nových multidisciplinárních výzkumných komunit.
Aby byl nástroj Pathfinder plně otevřen širokému průzkumu, příležitostem vzešlým ze šťastných náhod a nečekaným nápadům, koncepcím a objevům, bude prováděn především prostřednictvím trvalých, soutěžních a otevřených výzev k podávání návrhů „zdola nahoru“ s konečnými termíny. Nástroj Pathfinder bude rovněž vyhlašovat soutěžní výzvy s cílem rozvíjet klíčové strategické cíle24, které si žádají „deep-tech“ a radikální myšlení. Přeskupení vybraných projektů do tematických portfolií či portfolií založených na cílech umožní dosáhnout kritického množství úsilí a vytvořit strukturu nových multidisciplinárních výzkumných komunit.
__________________
__________________
24 Ty by mohly zahrnovat témata, jako jsou umělá inteligence, kvantové technologie, biologická kontrola nebo druhá generace digitálního replikování fyzických objektů, nebo jakákoli jiná témata identifikovaná v kontextu strategického programování Horizont Evropa (též s programy členských států v rámci sítí).
24 Ty by mohly zahrnovat témata, jako jsou umělá inteligence, kvantové technologie, biologická kontrola nebo druhá generace digitálního replikování fyzických objektů, nebo jakákoli jiná témata identifikovaná v kontextu strategického programování Horizont Evropa (též s programy členských států v rámci sítí).
Pozměňovací návrh 229
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.1 – odst. 5
Nástroj Pathfinder bude otevřený všem druhům inovátorů od jednotlivců po univerzity, výzkumné organizace a společnosti, zejména pak startupy a malé a střední podniky, a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. V případě projektů jednotlivých příjemců nebudou povoleny větší společnosti. Nástroj Pathfinder bude prováděn v úzké koordinaci s dalšími částmi programu Horizont Evropa, zejména s činnostmi Evropské rady pro výzkum, akcemi „Marie Curie-Skłodowska“ a znalostními a inovačními společenstvími Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Bude také prováděn v úzké koordinaci s programy a činnostmi členských států.
Nástroj Pathfinder bude otevřený všem druhům inovátorů od jednotlivců po univerzity, výzkumné a technologické organizace a společnosti, zejména pak startupy a malé a střední podniky, a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. V případě projektů jednotlivých příjemců nebudou povoleny větší společnosti. Aby byla zajištěna součinnost a nedocházelo ke zdvojování činností, nástroj Pathfinder bude prováděn v úzké koordinaci s dalšími částmi programu Horizont Evropa, zejména s činnostmi Evropské rady pro výzkum, akcemi „Marie Curie-Skłodowska“ a činnostmi Evropského inovačního a technologického institutu (EIT). Bude také prováděn v úzké koordinaci s programy a činnostmi členských států.
Pozměňovací návrh 230
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.2 – odst. 2
Nástroj Accelerator bude proto poskytovat finanční podporu inovátorům a společnostem, které zatím nejsou financovatelné nebo atraktivní pro investory, ale mají ambici vyvinout své průlomové inovace, zavést je v EU a na mezinárodních trzích a rychle se rozvíjet. Za tímto účelem bude stavět na zkušenostech z fází 2 a 3 nástroje pro MSP programu Horizont 2020 a z nástroje InnovFin programu Horizont 2020, přičemž zejména přidá negrantové komponenty a schopnost podporovat větší a dlouhodobější investice.
Nástroj Accelerator bude proto poskytovat finanční podporu inovátorům a společnostem, které zatím nejsou financovatelné nebo atraktivní pro investory, ale mají ambici vyvinout své průlomové inovace, zavést je v EU a na mezinárodních trzích a rychle se rozvíjet. Za tímto účelem bude stavět na zkušenostech z fází 2 a 3 nástroje pro MSP programu Horizont 2020 a z nástroje InnovFin programu Horizont 2020, přičemž zejména přidá negrantové komponenty a schopnost podporovat větší a dlouhodobější investice. Bude zajištěna spolupráce s EIT a jeho znalostními a inovačními společenstvími a součinnost s aktivitami jejich akcelerátorů.
Pozměňovací návrh 231
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.2 – odst. 3 – odrážka 2
–  podporu investic do vlastního kapitálu27 nebo jiných vratných forem, aby se překonala propast mezi inovačními činnostmi a účinným uvedením na trh, včetně rozšiřování činnosti podniku, a to způsobem, který nevytěsní soukromé investice a nezdeformuje konkurenci na vnitřním trhu. V příslušných případech bude inovátorovi poskytovat přístupový kanál k dluhovému financování (např. úvěrům) poskytovanému programem InvestEU.
–  podporu investic do vlastního kapitálu27 nebo jiných vratných forem, aby se překonala propast mezi inovačními činnostmi a účinným uvedením na trh, včetně rozšiřování činnosti podniku, a to způsobem, který nevytěsní soukromé investice a nezdeformuje konkurenci na vnitřním trhu. V příslušných případech bude inovátorovi poskytovat přístupový kanál k dluhovému financování (např. úvěrům nebo zárukám) poskytovanému programem InvestEU.
__________________
__________________
27 Obvykle ne více než 25 % hlasovacích práv. Ve výjimečných případech může EU zajistit akvizici blokační menšiny pro ochranu evropských zájmů v zásadních otázkách, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti.
27 Obvykle ne více než 25 % hlasovacích práv. Ve výjimečných případech může EU zajistit akvizici blokační menšiny pro ochranu evropských zájmů v zásadních otázkách, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 232
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.2 – odst. 4
Podpora bude přidělována jediným procesem a jediným rozhodnutím, což podpořenému inovátorovi zajistí jediný globální závazek k finančním prostředkům pokrývajícím různé fáze inovace, až po tržní uplatnění včetně fáze před masovou komercializací. Plná realizace udělené podpory bude podléhat milníkům a přezkumu. Kombinace a objem financování se přizpůsobí potřebám firmy, její velikosti a fázi, povaze dané technologie/inovace a délce inovačního cyklu. Bude pokrývat potřeby financování až do náhrady z alternativních zdrojů investic.
Podpora bude přidělována jediným procesem a jediným rozhodnutím, což podpořenému inovátorovi zajistí jediný globální závazek k finančním prostředkům pokrývajícím různé fáze inovace, až po tržní uplatnění včetně fáze před masovou komercializací. Plná realizace udělené podpory bude podléhat milníkům a přezkumu. Kombinace a objem financování se přizpůsobí potřebám příjemce, jeho velikosti a fázi, povaze dané technologie/inovace a délce inovačního cyklu. Bude pokrývat potřeby financování až do náhrady z alternativních zdrojů investic.
Pozměňovací návrh 233
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.2 – odst. 5
V případě inovací s vysokými technologickými riziky („deep tech“) bude podpora vždy zahrnovat grantovou komponentu pokrývající inovační činnosti. Když se různá rizika (technologická, tržní, regulační atd.) sníží, očekává se nárůst relativní důležitosti komponenty vratné zálohy.
V případě inovací s vysokými riziky (například „deep tech“) bude podpora vždy zahrnovat grantovou komponentu pokrývající inovační činnosti, které mohou být prováděny ve spolupráci s veřejnými výzkumnými organizacemi jako partnery nebo prostřednictvím subdodavatelů. Když se různá rizika (technologická, tržní, regulační atd.) sníží, očekává se nárůst relativní důležitosti komponenty vratné zálohy.
Pozměňovací návrh 234
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.2 – odst. 7
Nástroj Accelerator bude působit především prostřednictvím trvale otevřené výzvy „zdola nahoru“ zacílené na jednotlivé podnikatele (zejména startupy a malé a střední podniky), přičemž zvláštní pozornost bude věnována věnovat mladým inovátorům a ženám. Tuto otevřenou výzvu „zdola nahoru“ doplní cílená podpora pro vznikající průlomové nebo průrazné technologie potenciálního strategického významu. Návrhy mohou podávat také investoři, včetně veřejných agentur na podporu inovací, podpora však bude udělena podniku.
Nástroj Accelerator bude působit především prostřednictvím trvale otevřené soutěžní výzvy „zdola nahoru“, s konečnými termíny, zacílené na jednotlivé podnikatele (zejména startupy a malé a střední podniky), přičemž zvláštní pozornost bude věnována věnovat mladým inovátorům a ženám. Tuto otevřenou výzvu „zdola nahoru“ doplní cílená podpora pro vznikající průlomové nebo průrazné inovace a technologie potenciálního strategického významu. Návrhy mohou podávat také investoři, včetně veřejných agentur na podporu inovací, podpora však bude udělena podniku.
Pozměňovací návrh 235
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.2 – odst. 8
Nástroj Accelerator umožní urychlit zavádění inovací pocházejících z projektů podporovaných nástrojem Pathfinder, z podobných „pokročilých výzkumných programů“ členských států a z dalších pilířů rámcových programů EU28 a poskytne jim podporu, aby dosáhly uvedení na trh. Určování projektů podporovaných v ostatních pilířích programu Horizont Evropa a také přechozích rámcových programech bude založeno na náležitých metodikách, jako je iniciativa Inovační radar.
Nástroj Accelerator umožní urychlit zavádění inovací pocházejících z podporovaných projektů z nástroje Pathfinder, z podobných „pokročilých výzkumných programů“ členských států, znalostních a inovačních společenství EIT a z dalších pilířů rámcového programu EU28 a poskytne jim podporu, aby dosáhly uvedení na trh. Určování projektů podporovaných v ostatních pilířích programu Horizont Evropa a také přechozích rámcových programech bude založeno na náležitých metodikách, jako je iniciativa Inovační radar.
__________________
__________________
28 Například z programu ERV „Proof of Concept“, z projektů podporovaných v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, startupy vzešlé ze znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu, … Též z činností programu Horizont 2020, zejména projekty vybrané ve fázi 2 nástroje pro MSP a související pečeti excelence financované členskými státy, (stávající a budoucí) evropská partnerství.
28 Například z programu ERV „Proof of Concept“, z projektů podporovaných v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, startupy vzešlé ze znalostních a inovačních společenství Evropského inovačního a technologického institutu, … Též z činností programu Horizont 2020, zejména projekty vybrané ve fázi 2 nástroje pro MSP a související pečeti excelence financované členskými státy, (stávající a budoucí) evropská partnerství.
Pozměňovací návrh 236
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.3 – odst. 3 – odrážka 1
–  služby ERI napomáhající zakládání a rozvoji podniků na podporu činností a akcí nástrojů Pathfinder a Accelerator. Cílem bude propojit komunitu inovátorů podporovaných ERI, včetně podporovaných pečetí excelence, s investory, partnery a zadavateli veřejných zakázek. Akcím ERI se tak poskytne široká škála služeb coachingu a mentorování. Inovátorům se poskytne přístup k mezinárodním sítím možných partnerů, též z průmyslu, s cílem doplnit hodnotový řetězec nebo rozvinout tržní příležitosti a vyhledat investory a další soukromé nebo podnikové zdroje financí. Činnosti budou zahrnovat živé akce (např. zprostředkovací akce, prezentace investorům), ale také rozvoj platforem pro hledání partnerů nebo použití stávajících platforem v úzkém napojení na finanční zprostředkovatele podporované z programu InvestEU a na skupinu EIB. Tyto činnosti podpoří také vzájemné výměny jakožto zdroj vzdělávání v inovačním ekosystému, čímž se výhodně využijí členové poradního výboru ERI na vysoké úrovni a stipendisté ERI,
–  služby ERI napomáhající zakládání a rozvoji podniků na podporu činností a akcí nástrojů Pathfinder a Accelerator. Cílem bude propojit komunitu inovátorů podporovaných ERI, včetně podporovaných pečetí excelence, s investory, partnery a zadavateli veřejných a soukromých zakázek. Akcím ERI se tak poskytne široká škála služeb coachingu a mentorování. Inovátorům se poskytne přístup k mezinárodním sítím možných partnerů, též z průmyslu, s cílem doplnit hodnotový řetězec nebo rozvinout tržní příležitosti a vyhledat investory a další soukromé nebo podnikové zdroje financí. Činnosti budou zahrnovat živé akce (např. zprostředkovací akce, prezentace investorům), ale také rozvoj platforem pro hledání partnerů nebo použití stávajících platforem v úzkém napojení na finanční zprostředkovatele podporované z programu InvestEU a na skupinu EIB. Tyto činnosti podpoří také vzájemné výměny jakožto zdroj vzdělávání v inovačním ekosystému, čímž se výhodně využijí členové poradního výboru ERI na vysoké úrovni a stipendisté ERI. Tyto dodatečné aktivity ERI zaměřené na průlomové/rizikové inovace doplní podobné portfolio aktivit EIT zaměřených na podnikatele, inovátory a startupy. ERI je vybízena k využívání odborných znalostí znalostních a inovačních společenství při poskytování podpory inovátorům,
Pozměňovací návrh 237
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.1 – bod 1.1.3 – odst. 1 – odrážka 3
–  výzvy ERI, tj. motivační ceny na podporu vývoje nových řešení globálních výzev, zapojení nových subjektů a rozvoje nových společenství. Ceny uznání ERI budou zahrnovat ocenění iCapital, motivační cenu za sociální inovace a cenu pro inovátorky29. Mechanismus udílení cen propojí ERI s jinými částmi rámcového programu, včetně misí a dalších financujících subjektů. Budou zkoumány příležitosti pro spolupráci s organizacemi (jako jsou podniky, univerzity, výzkumné organizace, akcelerátory podnikání, charitativní organizace a nadace),
–  výzvy ERI, tj. motivační ceny na podporu vývoje nových průlomových inovací, zapojení nových subjektů a rozvoje nových výzkumných a inovačních společenství a sítí a také zajištění viditelnosti výsledků dosažených pomocí financování EU. Ceny uznání ERI budou zahrnovat ocenění iCapital, cenu EU Challenge motivační cenu za sociální inovace a cenu pro inovátorky. 29 Mechanismus udílenía uplatňování cen bude propojen s jinými částmi programu, včetně misí a EIT, aby byla zajištěna doplňkovost a vyloučeno zdvojování činností. Budou zkoumány příležitosti pro spolupráci s organizacemi (jako jsou podniky, univerzity, výzkumné organizace, akcelerátory podnikání, charitativní organizace a nadace),
__________________
__________________
29 Ceny ERI převezmou správu cen zavedených v rámci programu Horizont 2020 a zajistí návrh a realizaci nových motivačních cen a ocenění za uznání.
29 Ceny ERI převezmou správu cen zavedených v rámci programu Horizont 2020 a zajistí návrh a realizaci nových motivačních cen a ocenění za uznání.
Pozměňovací návrh 238
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.1 – odst. 1
Poradní výbor ERI na vysoké úrovni (výbor ERI) bude napomáhat Komisi při realizaci ERI. Kromě poradenství o pracovních programech ERI bude výbor ERI aktivně poskytovat poradenství vedení a sledovat provádění akcí. Bude mít komunikační funkci, kdy jeho členové budou plnit úlohu ambasadorů a pomáhat stimulovat inovace v EU. Mezi komunikační kanály bude patřit účast na klíčových inovačních událostech, sociální média, zřízení společenství inovátorů ERI, kontakty s klíčovými médii zaměřenými na inovace, společné akce s inkubátory a akcelerátory.
Poradní výbor ERI na vysoké úrovni (výbor ERI) bude napomáhat Komisi při realizaci ERI. Bude složen ze zástupců včetně akademických odborníků na politiku v oblasti inovací a, mimo jiné, z organizací v oblasti výzkumu a technologií, z podnikatelů, a z odborníků na rizikový kapitál, v souladu s článkem 9 tohoto rozhodnutí.
Pro provádění ERI Komise s podporou výboru ERI zajistí:
–  jasné rozlišování mezi oslovenými cílovými skupinami a jejich rozdílnými potřebami;
–  podrobnosti o tom, jak bude provádět smíšenou podporu (grant, kapitál, půjčka a záruka);
–  řádný mechanismus pro systematické vyhodnocování nástrojů v reálném čase s cílem zajistit rychlý proces získávání poznatků v rámci politiky a rozvíjet inovační vzorce, včetně výběru a zavádění ukazatelů;
–  spolupráci mezi ERI a EIT pro zajištění doplňkovosti a zabránění zdvojování
–  další definici úlohy a odpovědností vedoucích pracovníků programu;
–  popis nástrojů na přilákání investorů s rizikovým kapitálem v případě vysoce rizikových projektů;
–  definici cílů inovace v souvislosti s produkty, procesy, marketingem a službami;
–  měření hybné síly příjemců.
Výbor bude poskytovat také poradenství o pracovních programech ERI, vedení a sledování akcí. Bude mít komunikační funkci, kdy jeho členové budou plnit úlohu ambasadorů a pomáhat stimulovat inovace v EU. Mezi komunikační kanály bude patřit účast na klíčových inovačních událostech, sociální média, zřízení společenství inovátorů ERI, kontakty s klíčovými médii zaměřenými na inovace, společné akce s inkubátory a akcelerátory. Řídicí výbor EIT a výbor ERI budou spolupracovat na využívání součinnosti a na zvyšování přidané hodnoty pro inovátory a podnikatele v Unii.
Pozměňovací návrh 239
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.1 – odst. 2
Výbor ERI bude poskytovat Komisi doporučení ohledně trendů v oblasti inovací nebo ohledně iniciativ nezbytných pro posílení inovačního ekosystému EU a péči o něj, a to včetně možných regulačních překážek. V rámci poradenství by měl výbor také určit vznikající oblasti inovací, které by měly být zohledněny v činnostech v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ a příslušných misí. Očekává se, že výbor tímto způsobem přispěje k celkové soudržnosti programu Horizont Evropa.
Výbor ERI bude společně s řídicím výborem EIT poskytovat Komisi doporučení ohledně trendů v oblasti inovací nebo ohledně iniciativ nezbytných pro posílení inovačního ekosystému EU a péči o něj, a to včetně možných technických i regulačních překážek. V rámci poradenství by měl výbor také určit vznikající oblasti inovací, které by měly být zohledněny v činnostech v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a příslušných misí. Očekává se, že výbor tímto způsobem přispěje k celkové soudržnosti programu Horizont Evropa.
Pozměňovací návrh 240
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.2 – odst. 5
Správci programů budou zejména dohlížet na provádění výzev nástroje Pathfinder a navrhovat žebříčky hodnocení s ohledem na konzistentní strategické portfolio projektů, u nichž se očekává, že budou mít zásadní přínos k rozvoji společenských nebo hospodářských inovací s potenciálem vytvořit trh.
Správci programů budou zejména dohlížet na provádění výzev nástroje Pathfinder a navrhovat žebříčky hodnocení na základě jasných a transparentních kritérií stanovených v nařízení, konzistentní se strategickým portfoliem projektů, u nichž se očekává, že budou mít zásadní přínos k rozvoji vědeckých, společenských nebo hospodářských zcela nových technologií budoucnosti nebo inovací s potenciálem vytvořit trh.
Pozměňovací návrh 241
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 2 – bod 2.1 – odst. 1
Má-li dojít k plnému využití potenciálu inovací, na kterých se podílí výzkumní pracovníci, podnikatelé, průmysl a společnost jako celek, musí EU zlepšit prostředí, v němž se bude inovacím dařit na všech úrovních. To znamená přispět k rozvoji účinného inovačního ekosystému na úrovni EU a stimulovat spolupráci, vytváření sítí a výměnu myšlenek, financování a dovedností mezi národními a místními inovačními ekosystémy.
Má-li dojít k plnému využití potenciálu inovací, na kterých se podílí výzkumní pracovníci, podnikatelé, průmysl a společnost jako celek, musí EU zlepšit prostředí, v němž se bude inovacím dařit na všech úrovních. To znamená přispět k rozvoji účinného inovačního ekosystému na úrovni EU a stimulovat spolupráci, vytváření sítí a výměnu myšlenek, vývoj procesů otevřené inovace, financování a dovedností mezi národními a místními inovačními ekosystémy.
Pozměňovací návrh 242
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 2 – bod 2.1 – odst. 2
EU se musí také zaměřit na rozvoj ekosystémů, které kromě inovací v soukromých podnicích podporují sociální inovace a inovace ve veřejném sektoru. Sektor vládních institucí musí sám inovovat a obměnit se, aby mohl podporovat změny v regulaci a správě věcí veřejných, které jsou nezbytné pro podporu rozsáhlého zavádění nových technologií a rostoucí poptávky veřejnosti po účinnějším a účelnějším poskytování služeb. Sociální inovace jsou nezbytné pro posílení blahobytu našich společností.
EU se musí také zaměřit na rozvoj ekosystémů, které kromě inovací v soukromých podnicích podporují sociální inovace a vybízejí k předávání znalostí a inovace ve veřejném sektoru. Sektor vládních institucí musí sám inovovat a obměnit se, aby mohl podporovat změny v regulaci a správě věcí veřejných, které jsou nezbytné pro podporu rozsáhlého zavádění inovací, včetně nových technologií a rostoucí poptávky veřejnosti po účinnějším a účelnějším poskytování služeb. Sociální inovace jsou nezbytné pro posílení blahobytu našich společností. Jako největší evropská inovační síť budou znalostní a inovační společenství EIT hrát důležitou úlohu při rozvoji těchto ekosystémů a provádění této priority. Tato společenství podporují požadovanou meziregionální spolupráci tím, že propojují inovační ekosystémy v celoevropském měřítku.
Pozměňovací návrh 243
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 2 – bod 2.2 – odst. 1 – návětí
Jako první krok Komise uspořádá fórum ERI pro veřejné orgány a subjekty členských států a přidružených zemí, které se zabývají národní inovační politikou a programy, s cílem podpořit koordinaci a dialog o vývoji inovačního ekosystému EU. V rámci tohoto fóra ERI bude Komise:
Jako první krok Komise uspořádá fórum o inovacích pro veřejné orgány a subjekty členských států a přidružených zemí, které se zabývají národní inovační politikou a programy, s cílem podpořit koordinaci a dialog o vývoji inovačního ekosystému EU. V rámci tohoto fóra o inovacích budou zúčastněné strany a orgány Unie, včetně EIT, výboru ERI a Komise:
Pozměňovací návrh 244
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 2 – bod 2.2 – odst. 1 – odrážka 3
–  prohlubovat koordinaci mezi národními inovačními programy a ERI, aby se stimulovala operační součinnost a nedocházelo k překrývání, a to prostřednictvím sdílení údajů o programech a jejich provádění, sdílení zdrojů a odborných znalostí, analýzy a monitorování technologických a inovačních trendů a vzájemného propojování příslušných společenství inovátorů,
–  prohlubovat koordinaci mezi národními programy,EIT a ERI, aby se stimulovala operační součinnost a nedocházelo k překrývání, a to prostřednictvím sdílení údajů o programech a jejich provádění, sdílení zdrojů a odborných znalostí, analýzy a monitorování technologických a inovačních trendů a vzájemného propojování příslušných společenství inovátorů,
Pozměňovací návrh 245
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 2 – bod 2.2 – odst. 2
Činnosti budou prováděny tak, aby bylo zaručeno účinné vzájemné doplňování mezi typy akcí ERI a jejich konkrétním zaměřením na průlomové inovace, a budou je provádět členské státy a přidružené země, ale také soukromé iniciativy, aby se zajistila podpora všech druhů inovací, byli osloveni všichni inovátoři v celé EU a poskytla se jim posílená a vhodná podpora.
Činnosti budou prováděny tak, aby bylo zaručeno účinné vzájemné doplňování a spolupráce mezi typy akcí EIT a ERI a jejich konkrétním zaměřením na inovace, a budou je provádět členské státy a přidružené země, ale také soukromé iniciativy, aby se zajistila podpora všech druhů inovací, byli osloveni všichni inovátoři v celé EU a poskytla se jim posílená a vhodná podpora.
Pozměňovací návrh 246
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 2 – bod 2.2 – odst. 3 – návětí
Za tímto účelem bude EU:
Za tímto účelem budou zapojené orgány EU:
Pozměňovací návrh 247
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 2 – bod 2.2 – odst. 3 – odrážka 1
–  propagovat a spolufinancovat společné inovační programy spravované orgány odpovědnými za národní, regionální nebo místní veřejné inovační politiky a programy, k nimž se mohou přidružit inovátoři a soukromé subjekty podporující inovace. Tyto společné programy založené na poptávce se mohou zaměřit mimo jiné na podporu v raných fázích a studie proveditelnosti, spolupráci akademické obce s podniky, podporu technologicky vyspělého výzkumu založeného na spolupráci mezi malými a středními podniky, transfer technologií a znalostí, internacionalizaci malých a středních podniků, analýzy trhu a jeho rozvoj, digitalizaci technicky méně vyspělých malých a středních podniků, finanční nástroje pro inovační činnosti blízké trhu nebo uvádění na trh, sociální inovace. Mohou zahrnovat také iniciativy společného zadávání veřejných zakázek, které umožňují obchodně využít inovace ve veřejném sektoru, zejména na podporu tvorby nové politiky. To může být účinné zejména pro stimulaci inovací v oblastech veřejných služeb a pro poskytnutí tržních příležitostí evropským inovátorům,
–  propagovat a spolufinancovat společné inovační programy spravované orgány odpovědnými za národní, regionální nebo místní veřejné inovační politiky a programy, k nimž by se měli přidružit inovátoři a soukromé subjekty podporující inovace. Tyto společné programy založené na nabídce a poptávce se mohou zaměřit mimo jiné na podporu v raných fázích a studie proveditelnosti, spolupráci mezi akademickou obcí, výzkumnými organizacemi a podniky, podporu technologicky vyspělého výzkumu založeného na spolupráci mezi malými a středními podniky, transfer technologií a znalostí, internacionalizaci malých a středních podniků, analýzy trhu a jeho rozvoj, digitalizaci technicky méně vyspělých malých a středních podniků, finanční nástroje pro inovační činnosti blízké trhu nebo uvádění na trh, sociální inovace. Mohou zahrnovat také iniciativy společného zadávání veřejných zakázek, které umožňují obchodně využít inovace ve veřejném sektoru, zejména na podporu tvorby nové politiky. To může být účinné zejména pro stimulaci inovací v oblastech veřejných služeb a pro poskytnutí tržních příležitostí evropským inovátorům, Pokud jsou tyto programy řízeny na místní úrovni, měly by umožňovat nadnárodní partnerství a měly by být soudržné se strategiemi pro inteligentní specializaci a podporovat součinnost s EFRR ve zúčastněných regionech.
Pozměňovací návrh 248
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 2 – bod 2.2 – odst. 3 - odrážka 2
–  podporovat také společné programy pro mentorování, coaching, technickou pomoc a další služby, které se poskytují blízko k inovátorům prostřednictvím sítí, jako je Enterprise Europe Network, klastrů, celoevropských platforem, jako je Startup Europe, místních veřejných, ale také soukromých subjektů věnujících se inovacím, zejména inkubátorů a inovačních center, jež lze navíc navzájem propojit za účelem posílení partnerství mezi inovátory. Podpora může být poskytnuta i pro propagaci sociálních dovedností pro inovace, a to též sítím institucí odborné přípravy a v úzkém propojení s Evropským inovačním a technologickým institutem,
–  podporovat také společné programy pro mentorování, coaching, technickou pomoc a další služby, které se poskytují blízko k inovátorům prostřednictvím sítí, jako je Enterprise Europe Network, klastrů, celoevropských platforem, jako je Startup Europe, místních veřejných, ale také soukromých subjektů věnujících se inovacím, zejména inkubátorů a inovačních center, jež lze navíc navzájem propojit za účelem posílení partnerství mezi inovátory. Podpora by měla být poskytnuta i pro propagaci sociálních dovedností pro inovace, a to též sítím institucí odborné přípravy a v úzké spolupráci s EIT;
Pozměňovací návrh 249
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.1 – odst. 1
Jak jasně uvádí zpráva skupiny na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů EU pro výzkum a inovace („Lamyho skupina na vysoké úrovni“), cesta kupředu znamená „vzdělávat pro budoucnost a investovat do lidí, kteří budou stát u změny“. Výzva se týká zejména evropských univerzit, které mají stimulovat podnikání, smazávat hranice oborů a institucionalizovat silnou nedisciplinární spolupráci akademického sektoru s průmyslem. Podle nedávných průzkumů je přístup k nadaným lidem zdaleka nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje volbu místa usazení ze strany evropských zakladatelů startupů. Příležitosti pro vzdělávání a odbornou přípravu podnikatelů hrají klíčovou úlohu při výchově budoucích inovátorů a při rozvoji schopností těch stávajících, aby dosáhli růstu svého podnikání na vyšší úrovně úspěšnosti. Přístup k podnikatelským talentům společně s přístupem k odborným službám, kapitálu a trhům na úrovni EU, jakož i spojení klíčových aktérů při řešení společného cíle jsou klíčové složky pro rozvoj inovačního ekosystému. Je zapotřebí koordinovat úsilí v celé EU, aby se vytvořilo kritické množství vzájemně propojených podnikatelských klastrů a ekosystémů v rámci celé EU.
Jak jasně uvádí zpráva skupiny na vysoké úrovni o maximalizaci dopadů programů EU pro výzkum a inovace („Lamyho skupina na vysoké úrovni“), cesta kupředu znamená „vzdělávat pro budoucnost a investovat do lidí, kteří budou stát u změny“. Výzva se týká zejména evropských univerzit, které mají stimulovat podnikání, smazávat hranice oborů a institucionalizovat silnou nedisciplinární spolupráci akademického sektoru s průmyslem. Podle nedávných průzkumů je přístup k nadaným lidem zdaleka nejdůležitějším faktorem, který ovlivňuje volbu místa usazení ze strany evropských zakladatelů startupů. Příležitosti pro vzdělávání a odbornou přípravu podnikatelů hrají klíčovou úlohu při výchově budoucích inovátorů a při rozvoji schopností těch stávajících, aby dosáhli růstu svého podnikání na vyšší úrovně úspěšnosti. Přístup k podnikatelským talentům společně s přístupem k odborným službám, kapitálu a trhům na úrovni EU, jakož i spojení klíčových aktérů při řešení společného cíle jsou klíčové složky pro rozvoj inovačního ekosystému a vytváření úspěšných inovačních modelů a osvědčených postupů na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni. Je zapotřebí koordinovat úsilí v celé EU, aby se vytvořilo kritické množství vzájemně propojených podnikatelských klastrů a ekosystémů v rámci celé EU.
Pozměňovací návrh 250
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.1 – 1 a (nový)
EIT je největší současný evropský integrovaný inovační ekosystém s více než 1 000 vynikajících partnerů z oblasti obchodu, výzkumu a vzdělávání i dalších oblastí. Model inovací EIT funguje a je zvláště důležitý při odstraňování překážek inovací v členských státech a na regionální úrovni. EIT bude tyto problémy řešit prostřednictvím podpory strukturálních změn v evropském inovačním prostředí. Bude postupovat cestou podpory integrace vzdělávání, výzkumu a inovací na nejvyšší úrovni, zejména prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství, čímž bude vytvářet nová prostředí příznivá pro inovace, a cestou prosazování a podpory nové generace podnikavých lidí a podporou vytváření inovativních osamostatněných a začínajících podniků.
Pozměňovací návrh 251
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.1 – odst. 2 – návětí
Nadále je třeba vyvíjet úsilí na rozvoj ekosystémů, kde výzkumní pracovníci, inovátoři, průmysl a vlády mohou snadno komunikovat. Inovační ekosystémy stále nefungují ideálně, a to z řady důvodů, například:
Nadále je třeba vyvíjet úsilí na rozvoj a podporu ekosystémů, kde výzkumní pracovníci, inovátoři, průmysl a vlády mohou snadno komunikovat. Inovační ekosystémy stále nefungují ideálně, a to z řady důvodů, například:
Pozměňovací návrh 252
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.1 – odst. 3
Aby bylo možno reagovat na budoucí výzvy, chopit se příležitostí, které nabízí nové technologie, a přispět k udržitelnému hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti a dobrým životním podmínkám evropských občanů, je nutné dále posílit schopnost Evropy inovovat, a to: podporou vytváření nových prostředí, která jsou příznivá pro spolupráci a inovace, posilováním inovačních schopností akademického a výzkumného sektoru, podporou nové generace podnikatelsky založených lidí, stimulací vzniku a rozvoje inovativních podniků.
Aby bylo možno reagovat na budoucí výzvy, chopit se příležitostí, které nabízí nové technologie, a přispět k udržitelnému hospodářskému růstu, vytváření pracovních míst, konkurenceschopnosti a dobrým životním podmínkám evropských občanů, je nutné dále posílit schopnost Evropy inovovat, a to: podporou vytváření nových prostředí, která jsou příznivá pro spolupráci a inovace, posilováním inovačních schopností akademického a výzkumného sektoru, podporou nové generace podnikatelsky založených lidí a lidí zaměřených na výzkum, stimulací vzniku a rozvoje inovativních podniků a také prosazování a zviditelňování výsledků dosažených pomocí financování EU v oblasti výzkumu a inovací směrem k širší veřejnosti.
Pozměňovací návrh 253
Návrh rozhodnutí
Příloha III – pilíř III – bod 3 – bod 3.1 – odst. 4 a (nový)
EIT bude řešit tyto problémy v souladu se svými strategickými cíli na období 2021–2027, které budou stanoveny v návrhu právního předpisu pro agendu strategických inovací EIT.
Pozměňovací návrh 254
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.1 – odst. 1
EIT bude hrát důležitější úlohu při posilování udržitelných inovačních ekosystémů v celé Evropě. EIT bude zejména nadále působit především prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství – rozsáhlých evropských partnerství, která se zabývají konkrétními společenskými výzvami. Bude nadále posilovat inovační ekosystémy okolo nich, a to podporou integrace výzkumu, inovací a vzdělávání. EIT bude kromě toho přispívat k překlenování stávajících mezer ve výkonnosti inovací v celé Evropě, a to rozšiřováním svého regionálního inovačního programu (EIT RIS). EIT bude pracovat s inovačními ekosystémy, které vykazují vysoký inovační potenciál, a to na základě strategií, tematického souladu a dopadu a v úzké součinnosti se strategiemi a platformami pro inteligentní specializaci.
EIT bude hrát důležitější úlohu při posilování udržitelných inovačních ekosystémů v celé Evropě a zajistí řešení nejnaléhavějších globálních problémů, s nimiž se potýká naše společnost. EIT bude zejména nadále působit především prostřednictvím svých znalostních a inovačních společenství – rozsáhlých evropských partnerství, která se zabývají konkrétními společenskými výzvami. Znalostní a inovační společenství (KIC) budou nadále posilovat inovační ekosystémy okolo nich, a to podporou integrace výzkumu, inovací a vzdělávání. EIT bude kromě toho přispívat k překlenování stávajících mezer ve výkonnosti inovací v celé Evropě, a to rozšiřováním svého regionálního inovačního programu (EIT RIS). EIT bude pracovat s inovačními ekosystémy, které vykazují vysoký inovační potenciál, a to na základě strategií, tematického souladu a dopadu a v úzké součinnosti se strategiemi a platformami pro inteligentní specializaci.
Pozměňovací návrh 255
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.1 – odst. 2 – odrážka 1
–  Posilování účinnosti stávajících znalostních a inovačních společenství a zřizování nových v omezeném počtu tematických oblastí,
–  Posilování účinnosti stávajících znalostních a inovačních společenství a zřizování nových s cílem řešit globální výzvy,
Pozměňovací návrh 256
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.1 – odst. 2 – odrážka 2
–  urychlování pokroku regionů směrem k excelenci v zemích, které jsou slabými nebo středními inovátory.
–  urychlování pokroku regionů směrem k excelenci v zemích, které jsou slabými nebo středními inovátory, v úzké spolupráci s příslušnými regionálními fondy.
Pozměňovací návrh 257
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.2 – odst. 1
Vzdělávací činnosti EIT budou posíleny, aby podporovaly inovace a podnikání prostřednictvím lepšího vzdělávání a odborné přípravy. Silnější zaměření na rozvoj lidského kapitálu bude vycházet z rozšíření stávajících vzdělávacích programů znalostních a inovačních společenství EIT s cílem nadále nabízet studentům i odborníkům vysoce kvalitní vzdělávací programy zaměřené na inovace a podnikání, zejména v souladu se strategií EU pro průmysl a dovednosti. To může zahrnovat výzkumné pracovníky a inovátory podporované z jiných částí programu Horizont Evropa, zejména z akcí „Marie Curie-Skłodowska“. EIT bude také podporovat obnovu evropských univerzit a jejich začlenění do inovačních ekosystémů tím, že bude stimulovat a zvyšovat jejich podnikatelský potenciál a schopnosti a podněcovat je k tomu, aby lépe předvídaly nové požadavky na dovednosti.
Vzdělávací činnosti EIT budou posíleny, aby podporovaly inovace a podnikání prostřednictvím lepšího vzdělávání a odborné přípravy, včetně odborného vzdělávání. Silnější zaměření na rozvoj lidského kapitálu bude vycházet z rozšíření stávajících vzdělávacích programů znalostních a inovačních společenství EIT s cílem nadále nabízet studentům i odborníkům vysoce kvalitní vzdělávací programy zaměřené na inovace a podnikání, zejména v souladu se strategií EU pro průmysl a dovednosti. To může zahrnovat výzkumné pracovníky a inovátory podporované z jiných částí programu Horizont Evropa, zejména z akcí „Marie Curie-Skłodowska“. EIT bude také podporovat obnovu evropských univerzit a jejich začlenění do inovačních ekosystémů tím, že bude stimulovat a zvyšovat jejich podnikatelský potenciál a schopnosti a podněcovat je k tomu, aby lépe předvídaly nové požadavky na dovednosti.
Pozměňovací návrh 258
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.2 – odst. 2 – odrážka 1
–  Rozvoj inovačních vzdělávacích programů zohledňujících budoucí potřeby průmyslu a průřezových programů, které budou nabízeny studentům, podnikatelům a odborníkům v celé Evropě i mimo ni a v nichž se specializované a odvětvové znalosti spojí s dovednostmi orientovanými na podnikání a inovace, jako jsou „high tech“ dovednosti v digitální oblasti a klíčových základních technologiích,
–  Rozvoj inovačních vzdělávacích programů zohledňujících budoucí potřeby průmyslu, společnosti a průřezových programů, které budou nabízeny studentům, podnikatelům a odborníkům v celé Evropě i mimo ni a v nichž se specializované a odvětvové znalosti spojí s dovednostmi orientovanými na podnikání a inovace, jako jsou „high tech“ dovednosti v digitální oblasti a klíčových základních technologiích,
Pozměňovací návrh 259
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.2 – odst. 2 – odrážka 3
–  vývoj inovačních a podnikatelských schopností vysokoškolského sektoru s využitím odborných znalostí společenství EIT v propojování vzdělávání, výzkumu a podnikání,
–  vývoj a šíření inovačních a podnikatelských schopností vysokoškolského sektoru s využitím a podporou odborných znalostí společenství EIT v propojování vzdělávání, výzkumu a podnikání,
Pozměňovací návrh 260
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.2 – odst. 2 – odrážka 4 a (nová)
–  ceny EIT, tj. zavedené ceny uznání EIT pro rozvoj inovativních řešení globálních problémů a ceny pro mladé talenty a inovátory.
Pozměňovací návrh 261
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.3 – návětí
3.2.3.  Uvádění nových řešení na trh
3.2.3.  Nová řešení globálních problémů.
Pozměňovací návrh 262
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.3 – odst. 1
EIT bude podporovat podnikatele, inovátory, pedagogy, studenty a další inovační subjekty a usnadňovat jim, aby spolupracovali v mezioborových týmech, vytvářeli nápady a přetvářeli je na dílčí i průrazné inovace. Činnosti budou charakterizovány otevřenými inovacemi a přeshraničním přístupem se zaměřením na začlenění příslušných činností znalostního trojúhelníku, které jsou významné pro jejich úspěšnost (např. předkladatelé projektů mohou získat lepší přístup k absolventům se zvláštní kvalifikací, startupům s inovačními myšlenkami, zahraničním společnostem s příslušnými doplňkovými aktivy atd.).
EIT bude podporovat podnikatele, inovátory, návrháře, pedagogy, studenty a další inovační subjekty a usnadňovat jim, aby spolupracovali v mezioborových týmech, vytvářeli nápady a přetvářeli je na dílčí i průrazné inovace. Činnosti budou charakterizovány otevřenými inovacemi a přeshraničním přístupem se zaměřením na začlenění příslušných činností znalostního trojúhelníku, které jsou významné pro jejich úspěšnost (např. předkladatelé projektů mohou získat lepší přístup k absolventům se zvláštní kvalifikací, startupům s inovačními myšlenkami, zahraničním společnostem s příslušnými doplňkovými aktivy atd.).
Pozměňovací návrh 263
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.3 – odst. 2 – odrážka 1
–  Podpora vývoje nových výrobků a služeb, kde budou subjekty znalostního trojúhelníku spolupracovat na přípravě řešení k uvedení na trh,
–  Podpora změny výzkumu na vývoj nových výrobků, služeb a trhů, kde budou subjekty znalostního trojúhelníku spolupracovat na vypracování řešení globálních problémů,
Pozměňovací návrh 264
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.4 – odst. 2 – odrážka 2
–  plánování a provádění činností EIT s cílem maximalizovat součinnost a doplňkovost s akcemi v rámci pilíře Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu,
–  plánování a provádění činností EIT s cílem maximalizovat součinnost a doplňkovost s akcemi v rámci pilířů Vynikající a otevřená věda a Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu a případně přispění k těmto akcím,
Pozměňovací návrh 265
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.4 – odst. 2 – odrážka 3
–  práce s členskými státy EU na národní i regionální úrovni, zavedení strukturovaného dialogu a koordinační úsilí, aby se umožnily synergie se stávajícími národními iniciativami a za účelem identifikace, sdílení a šíření osvědčených postupů a poznatků,
–  práce s členskými státy EU na národní i regionální úrovni, zavedení strukturovaného dialogu a koordinační úsilí, aby se umožnily synergie se stávajícími a budoucími národními iniciativami a za účelem identifikace, sdílení a šíření osvědčených postupů a poznatků,
Pozměňovací návrh 266
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.4 – odst. 2 – odrážka 3 a (nová)
–  sdílení a šíření inovačních postupů a poznávání a příspěvek k inovační politice v Evropě, v případě potřeby ve spojení a v úzké spolupráci s ostatními částmi programu Horizont Evropa.
Pozměňovací návrh 267
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř III – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.4 – odst. 2 – odrážka 4
–  poskytování podkladů pro jednání o inovační politice a příspěvek k realizaci politických priorit EU, a to nepřetržitou spoluprací se všemi příslušnými útvary Evropské komise, jinými programy EU a jejich zúčastněnými subjekty a dalším prověřováním příležitostí v rámci iniciativ na provádění politiky,
–  poskytování podkladů pro jednání o inovační politice a příspěvek k navrhování a realizaci politických priorit EU, a to nepřetržitou spoluprací se všemi příslušnými útvary Evropské komise, jinými programy EU a jejich zúčastněnými subjekty a dalším prověřováním příležitostí v rámci iniciativ na provádění politiky,
Pozměňovací návrh 268
Návrh rozhodnutí
Příloha I – část 4 – odst. 5
EU nyní potřebuje zvýšit laťku v otázkách kvality a dopadu svého systému výzkumu a inovací, k čemuž je zapotřebí revitalizovaný Evropský výzkumný prostor (EVP)31, který bude lépe podporován z rámcového programu EU pro výzkum a inovace. Je nutná správně integrovaná, ale přitom na míru připravená sada opatření EU32 ve spojení reformami a zvyšováním výkonnosti na národní úrovni (k čemuž mohou přispět strategie pro inteligentní specializaci podporované v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj) a zároveň také institucionální změny v organizacích, které výzkum financují a které výzkum vykonávají, včetně univerzit. Spojením snah na úrovni EU lze využít součinnosti a nalézt nezbytnou míru pro to, aby podpora národních politických reforem byla účinnější a měla větší dopad.
EU nyní potřebuje zvýšit laťku v otázkách kvality a dopadu svého systému výzkumu a inovací, k čemuž je zapotřebí revitalizovaný Evropský výzkumný prostor (EVP)31, který bude lépe podporován z rámcového programu EU pro výzkum a inovace. Je nutná správně integrovaná, ale přitom na míru připravená sada opatření EU32 ve spojení reformami a zvyšováním výkonnosti na národní úrovni (k čemuž mohou podstatně přispět strategie pro inteligentní specializaci podporované v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj), pokud je budou provázet silné vnitrostátní výzkumné strategie a financování a zároveň také institucionální změny v organizacích, které výzkum financují a které výzkum vykonávají, včetně univerzit. Spojením snah na úrovni EU lze využít součinnosti a nalézt nezbytnou míru pro to, aby podpora národních politických reforem byla účinnější a měla větší dopad.
__________________
__________________
31 Závěry Rady o plánu pro EVP, 19. května 2015 [podle potřeby aktualizovat].
31 Závěry Rady o plánu pro EVP, 19. května 2015 [podle potřeby aktualizovat].
32 Ustanovení čl. 181 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.
32 Ustanovení čl. 181 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Pozměňovací návrh 269
Návrh rozhodnutí
Příloha I – část 4 – bod 1 – návětí
1.  SDÍLENÍ EXCELENCE33
1.  ŠÍŘENÍ EXCELENCE A ROZŠIŘOVÁNÍ ÚČASTI
__________________
__________________
33 K určení členských států a přidružených zemí, kde je třeba vytvořit právní subjekty, aby byly způsobilé předkládat návrhy jako koordinátoři v rámci „sdílení excelence“, se použije kritérium založené na excelenci výzkumu a inovací. Toto kritérium se bude zabývat kombinací celkové hospodářské výkonnosti (HDP), výkonnosti výzkumu a inovační výkonosti, normalizované vzhledem k velikosti příslušných zemí. Země určené tímto kritériem se v souvislosti se sdílením excelence nazývají „způsobilé země“. Na základě článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie budou jako koordinátoři v rámci „sdílení excelence“ rovněž plně způsobilé právní subjekty z nejvzdálenějších regionů.
Pozměňovací návrh 270
Návrh rozhodnutí
Příloha I – část 4 – bod 1 – odst. 1
Snižování rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a know-how v celé EU pomůže zemím a regionům, které ve výkonnosti výzkumu a inovací zaostávají, včetně nejvzdálenějších regionů EU, dosáhnout konkurenceschopného postavení v globálních hodnotových řetězcích. Rovněž mohou být zavedeny činnosti na podporu cirkulace mozků v celém EVP a lepší využívání stávajících výzkumných infrastruktur (případně společně řízených v rámci programů EU) v cílových zemích prostřednictvím mobility výzkumných pracovníků a inovátorů.
Snižování rozdílů ve výkonnosti výzkumu a inovací prostřednictvím sdílení znalostí a know-how v celé EU a rozšíření účasti v programu pomůže zemím a regionům, které ve výkonnosti výzkumu a inovací zaostávají, včetně nejvzdálenějších regionů EU a nejméně rozvinutých regionů, dosáhnout konkurenceschopného postavení v globálních hodnotových řetězcích, i Unii, aby v plné míře využívaly potenciál výzkumu a inovací ve všech členských státech. Rovněž mohou být zavedeny činnosti na podporu cirkulace mozků v celém EVP a lepší využívání stávajících výzkumných infrastruktur (případně společně řízených v rámci programů EU) v cílových zemích prostřednictvím mobility a virtuální spolupráce výzkumných pracovníků a inovátorů a posílení, případně zřizování nových sítí a iniciativ v oblasti výzkumu a inovací vybudovaných na základě těchto infrastruktur.
Pozměňovací návrh 271
Návrh rozhodnutí
Příloha I – část 4 – bod 1 – odst. 3
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  „teaming“ s cílem vytvořit nová nebo modernizovat stávající centra excelence ve způsobilých zemích a stavět na partnerstvích mezi předními vědeckými institucemi a partnerskými institucemi,
–  „teaming“ s cílem vytvořit nová nebo modernizovat stávající centra excelence ve způsobilých zemích, včetně malých a středních výzkumných infrastruktur a infrastruktur podporovaných z EFRR, zajištěním spolupráce ve všech fázích výzkumu mezi předními vědeckými institucemi a partnerskými institucemi, Žadatelé musí jasně prokázat, že projekty jsou spojeny s vnitrostátními a/nebo regionálními strategiemi v oblasti výzkumu a inovací, aby mohli požádat o financování v rámci tohoto hlavního rysu.
–  „twinning“ s cílem výrazně posílit univerzitu nebo výzkumnou organizaci ze způsobilé země ve vymezeném oboru tím, že získá vazby na výzkumné instituce v jiných členských státech nebo přidružených zemích, které zaujímají přední postavení v mezinárodním měřítku,
–  „twinning“ s cílem výrazně posílit univerzitu nebo výzkumnou organizaci ze způsobilé země ve všech oblastech výzkumu tím, že získá vazby na výzkumné instituce v jiných členských státech nebo přidružených zemích, které zaujímají přední postavení v mezinárodním měřítku, Žadatelé musí jasně prokázat, že projekty jsou spojeny s vnitrostátními a/nebo regionálními strategiemi v oblasti výzkumu a inovací, aby mohli požádat o financování v rámci tohoto hlavního rysu.
–  „profesury EVP“, které univerzitám nebo výzkumným institucím pomohou přilákat a udržet si vysoce kvalitní lidské zdroje pod vedením vynikajícího výzkumného pracovníka a vedoucího výzkumu („držitele profesury EVP“) a zavést strukturální změny pro dosažení excelence na udržitelném základě,
–  „profesury EVP“, které univerzitám nebo výzkumným institucím pomohou přilákat a udržet si vysoce kvalitní lidské zdroje pod vedením vynikajícího výzkumného pracovníka a vedoucího výzkumu („držitele profesury EVP“) a zavést strukturální změny pro dosažení excelence na udržitelném základě,
–  evropská spolupráce v oblasti vědy a technologií („program COST“), která zahrnuje ambiciózní podmínky týkající se začlenění způsobilých zemí a další opatření pro vytváření vědeckých sítí, budování kapacit a kariérní rozvoj na podporu výzkumných pracovníků z těchto cílových zemí. 80 % celkového rozpočtu programu COST bude věnováno na činnosti, které jsou v plném souladu s cíli této oblasti intervence.
–  evropská spolupráce v oblasti vědy a technologií („program COST“), která zahrnuje ambiciózní podmínky týkající se začlenění způsobilých zemí a další opatření pro vytváření vědeckých sítí, budování kapacit a kariérní rozvoj na podporu výzkumných pracovníků z těchto cílových zemí. 80 % celkového rozpočtu programu COST bude věnováno na činnosti, které jsou v plném souladu s cíli této oblasti intervence.
–  „iniciativy excelence“ s cílem podporovat inovativní iniciativy zaměřené na posílení excelence výzkumu a inovací ve způsobilých zemích, včetně podpůrného výcviku s cílem zlepšit manažerské dovednosti v oblasti výzkumu a inovací, ceny za atraktivitu, posílení inovačních ekosystémů a také vytváření sítí výzkumu a inovací, mimo jiné na základě výzkumných infrastruktur financovaných z EU. Žadatelé musí jasně prokázat, že projekty jsou spojeny s vnitrostátními a/nebo regionálními strategiemi výzkumu a inovací, aby mohli požádat o financování v rámci tohoto hlavního rysu.
–  Rozšiřovat stipendia a ceny s cílem přilákat vynikající výzkumné pracovníky jakékoli státní příslušnosti a umožnit jim získat a přenášet nové znalosti do rozšiřujícího se počtu zemí. Ceny se udělují zejména projektům, které přilákají vědce, již si přejí se usadit v rozšiřujícím se počtu zemí. Tento systém bude doplňovat jiné části programu, zejména v rámci akcí Marie Curie-Skłodowska.
Pozměňovací návrh 272
Návrh rozhodnutí
Příloha I – část 4 – bod 1 – odst. 5
Tato oblast intervence bude podporovat specifické cíle programu Horizont Evropa: šířit a propojovat excelenci v celé EU, posilovat vytváření vysoce kvalitních znalostí, prohlubovat spolupráci mezi odvětvími, mezi obory a přes hranice.
Priorita „šíření excelence a rozšiřování účasti“ bude podporovat specifické cíle programu Horizont Evropa: šířit a propojovat excelenci v celé EU a rozšiřovat účast v programu; posilovat vytváření vysoce kvalitních znalostí, prohlubovat spolupráci mezi odvětvími, mezi obory a přes hranice. Všechna opatření podpoří součinnost s jinými vnitrostátními fondy a fondy EU, zejména s EFRR, s politikou soudržnosti a ESF+, v souladu s regionálními výzkumnými a inovačními strategiemi pro inteligentní specializaci a operačními programy.
Pozměňovací návrh 273
Návrh rozhodnutí
Příloha I – část 4 – bod 2 – odst. 2 – odrážka 5
–  zajištění atraktivního pracovního prostředí, dovedností a kompetencí nezbytných v moderní znalostní ekonomice pro výzkumné pracovníky36. Propojení EVP a Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím podpory modernizace univerzit a jiných výzkumných a inovačních organizací a prostřednictvím mechanismů uznávání a odměňování k podněcování činností na národní úrovni, jakož i pobídky podporující přijímání postupů otevřené vědy, podnikání (a vazby s inovačními ekosystémy), nadoborovost, zapojení občanů, mezinárodní a meziodvětvovou mobilitu, plány zajištění rovnosti mužů a žen a ucelené přístupy k institucionálním změnám. V této souvislosti také doplnění podpory z programu Erasmus pro iniciativu Evropské univerzity, především pro její výzkumný rozměr, jako součást rozvoje nových společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace založených na nadoborových a meziodvětvových přístupech, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností a udělil se impuls k hospodářskému růstu,
–  zajištění atraktivního pracovního prostředí, dovedností a kompetencí nezbytných v moderní znalostní ekonomice pro výzkumné pracovníky36. Propojení EVP a Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání prostřednictvím podpory modernizace univerzit a jiných výzkumných a inovačních organizací a prostřednictvím mechanismů uznávání a odměňování k podněcování činností na národní úrovni, jakož i pobídky podporující přijímání postupů otevřené vědy, podnikání (a vazby s inovačními ekosystémy), nadoborovost, zapojení občanů a občanské společnosti, mezinárodní a meziodvětvovou mobilitu, plány zajištění rovnosti mužů a žen a ucelené přístupy k institucionálním změnám. V této souvislosti také doplnění podpory z programu Erasmus pro iniciativu Evropské univerzity, především prostřednictvím financování výzkumných a inovačních projektů v rámci těchto sítí, jako součást rozvoje nových společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace založených na nadoborových a meziodvětvových přístupech, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností a udělil se impuls k hospodářskému růstu,
__________________
__________________
36 Jde zejména o Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky, kodex chování pro nábor výzkumných pracovníků, iniciativu EURAXESS a penzijní fond RESAVER.
36 Jde zejména o Evropskou chartu pro výzkumné pracovníky, kodex chování pro nábor výzkumných pracovníků, iniciativu EURAXESS a penzijní fond RESAVER.
Pozměňovací návrh 274
Návrh rozhodnutí
Příloha I – část 4 – bod 2 – odst. 2 – odrážka 6
–  vědecká činnost občanů podporující všechny druhy formálního, neformálního a informálního vědeckého vzdělávání včetně zapojení občanů do společného návrhu a nastavení politik a programů výzkumu a inovací a do spoluvytváření vědeckého obsahu a inovací prostřednictvím transdisciplinárních činností,
–  vědecká činnost občanů podporující všechny druhy formálního, neformálního a informálního vědeckého vzdělávání včetně posuzování překážek a podpory zapojení občanů do společného návrhu a nastavení politik a programů výzkumu a inovací a do spoluvytváření vědeckého obsahu a inovací prostřednictvím transdisciplinárních činností.
Pozměňovací návrh 275
Návrh rozhodnutí
Příloha II – odst. 1
Složení programového výboru
Složení programového výboru
Seznam složení programového výboru v souladu s čl. 12 odst. 2:
Seznam složení programového výboru v souladu s čl. 12 odst. 2:
1.  Strategické složení: strategický přehled provádění celého programu, soudržností různých částí programu, misí a posilování evropského výzkumného prostoru
1.  Strategické složení: strategický přehled provádění celého programu, soudržností různých částí programu, misí a posilování evropského výzkumného prostoru
2.  Evropská rada pro výzkum (ERV) a akce „Marie Curie-Skłodowska“
2.  Evropská rada pro výzkum (ERV) a akce „Marie Curie-Skłodowska“
3.  Výzkumné infrastruktury
3.  Výzkumné infrastruktury
4.  Zdraví
4.  Zdraví
5.  Inkluzivní a bezpečná společnost
5.  Inkluzivní a kreativní společnost
5a.  Bezpečná společnost
6.  Digitální oblast a průmysl
6.  Digitální oblast, průmysl a vesmír
7.  Klima, energetika a mobilita
7.  Klima, energetika a mobilita
8.  Potraviny přírodní zdroje
8.  Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství
9.  Evropská rada pro inovace (ERI) a evropské inovační ekosystémy
9.  Evropská rada pro inovace (ERI) a evropské inovační ekosystémy

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0410/2018).

Poslední aktualizace: 7. října 2019Právní upozornění