Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0254(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0412/2018

Předložené texty :

A8-0412/2018

Rozpravy :

PV 11/12/2018 - 22
CRE 11/12/2018 - 22
PV 17/04/2019 - 23
CRE 17/04/2019 - 23

Hlasování :

PV 12/12/2018 - 19.1
CRE 12/12/2018 - 19.1
PV 18/04/2019 - 10.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0516
P8_TA(2019)0430

Přijaté texty
PDF 298kWORD 90k
Středa, 12. prosince 2018 - Štrasburk Konečné znění
Zřízení Evropského obranného fondu ***I
P8_TA(2018)0516A8-0412/2018
Text
 Úplné znění

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 12. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond (COM(2018)0476 – C8-0268/2018 – 2018/0254(COD))(1)
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)
k návrhu Komise
---------------------------------------------------------

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak]

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0412/2018).
(2)* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.


Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se zřizuje Evropský obranný fond

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 4, článek 183 a článek 188 druhý pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(-1a)   Má se za to, že obrana je jasným příkladem toho, jak by mohlo být dosaženo větší účinnosti tím, že se určité pravomoci a činnosti, které v současnosti provádějí členské státy, a odpovídající prostředky přesunou na evropskou úroveň. Výsledkem by měla být demonstrace evropské přidané hodnoty a snížení celkových veřejných výdajů v Unii.

(-1b)  V posledním desetiletí se dramaticky změnil geopolitický kontext Unie. Situace v sousedních regionech je nestabilní a Unie musí čelit komplexní a velmi náročné situaci, v níž se objevují nové hrozby, např. hybridní a kybernetické útoky, a zároveň se vracejí tradičnější problémy. V této situaci evropští občané i jejich političtí představitelé zastávají názor, že je třeba kolektivně učinit víc pro naši obranu. Společnou obrannou a bezpečnostní politiku podporuje 75 % Evropanů. V Římském prohlášení vrcholných představitelů 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Komise ze dne 25. března 2017 se uvádí, že Unie bude posilovat svou společnou bezpečnost a obranu a podporovat konkurenceschopnější a integrovanější obranný průmysl.

(1)  Ve svém sdělení ze dne 30. listopadu 2016 o evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných technologických a průmyslových kapacit v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, inovativní a efektivní evropský obranný průmysl a vytvořit v celé Unii integrovanější obranný trh. Komise zejména navrhla zřídit Evropský obranný fond (dále jen „fond“) na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, což přispěje k synergiím a nákladové efektivnosti, a na podporu toho, aby členské státy nakupovaly a udržovaly obranné vybavení společně. Fond by doplnil vnitrostátní finanční prostředky již používané k tomuto účelu a měl by působit jako pobídka pro členské státy, aby více přeshraničně spolupracovaly a investovaly do obrany. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého cyklu obranných produktů a technologií.

(1a)   Dne 7. června 2017 Komise přijala sdělení o zřízení Evropského obranného fondu. Byl navržen dvoufázový postup: v testovací fázi bude nejprve poskytnuto prvotní financování pro výzkum a vývoj v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020, a to přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/10922; v druhé fází bude v rámci VFR 2021–2027 vytvořen zvláštní fond, jímž se navýší finanční zdroje na kooperativní výzkum inovativních obranných produktů a technologií a na následné etapy vývojového cyklu, včetně vývoje prototypů. V obou fázích je třeba postupovat jednotně a soustavně.

(1b)   Obranný průmysl se vyznačuje rostoucími náklady na obranné vybavení a vysokými náklady na výzkum a vývoj, které omezují možnosti provádění nových obranných programů a mají přímý vliv na konkurenceschopnost a inovační schopnost tohoto odvětví v Unii. S ohledem na strmý růst nákladů, objem jednorázových výdajů na výzkum a vývoj a malé série, které lze získat na vnitrostátní úrovni, se vývoj nové generace hlavních obranných systémů a nových obranných technologií dostává stále více mimo dosah jednotlivých členských států.

(1c)   Ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020 Evropský parlament připomněl svou podporu vytvoření Evropské obranné unie s konkrétním výzkumným programem na obranu Unie a programem průmyslového rozvoje, který bude doplněn investicemi členských států, aby se zamezilo duplicitě a zvýšila se strategická autonomie a efektivita evropského obranného průmyslu. Zopakoval také, že Unie může být silnější a ambicióznější pouze tehdy, bude-li mít k dispozici více finančních prostředků, a vyzval proto k pokračování podpory stávajících politik, k navýšení zdrojů pro stěžejní programy Unie a k doplnění dalších finančních prostředků odpovídajících dodatečným úkolům.

(1d)   Situace v obranném odvětví se dále zhoršila kvůli významným škrtům v rozpočtech na obranu v celé Evropě během uplynulých deseti let, jež se dotkly zejména výdajů na výzkum a vývoj a na vybavení. Mezi lety 2006 a 2013 se úroveň skutečných výdajů na obranu v členských státech účastnících se mechanismu Evropské obranné agentury snížila o 12 %. Vzhledem k tomu, že výzkum a vývoj v oblasti obrany představuje základ pro rozvoj budoucích průlomových technologií pro obranné účely, jsou takovéto trendy obzvláště znepokojivé a znamenají závažný problém pro dlouhodobé zachování konkurenceschopnosti obranného průmyslu Unie.

(1e)   Navzdory souhře růstu nákladů a poklesu výdajů zůstává plánování v oblasti obrany a výdaje na obranný výzkum a vývoj a nákup vybavení z velké části na vnitrostátní úrovni s velmi omezenou mírou spolupráce mezi členskými státy, pokud jde o investice do obranného vybavení. Jen několik málo skutečně realizovaných programů mělo rovněž vztah k prioritám Unie v oblasti kapacit – v roce 2015 pocházelo z evropského kooperativního zadávání veřejných zakázek pouze 16 % zakoupeného vybavení, což je daleko méně než dohodnutý společný cíl 35 %.

(2)  Fond by přispěl k vytvoření silné, konkurenceschopné a inovativní obranné průmyslové a technologické základny a šel ruku v ruce s iniciativami Unie zaměřenými na integrovanější evropský obranný trh, a zejména pak se dvěma směrnicemi z roku 2009(1) o veřejných zakázkách a o transferech uvnitř EU v obranném odvětví. Je proto velmi důležité, aby byly splněny hlavní regulační podmínky, zejména pak plné provedení těchto směrnic. Fond se má stát základem řádné evropské politiky obranného průmyslu.

(3)  Evropský obranný fond by měl být zřízen integrovaným přístupem a tak, aby přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti obranného průmyslu Unie. Měl by být zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti, inovativnosti, efektivnosti a technologické a průmyslové autonomie obranného průmyslu Unie, a přispívat tak ke strategické autonomii Unie podporou přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a mezi podniky, výzkumnými středisky, vládami členských států, mezinárodními organizacemi a vysokými školami v různých zemích Unie, a to jak ve fázi výzkumu, tak ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Aby bylo možné dosáhnout inovativnějších řešení a otevřeného vnitřního trhu, měl by fond podporovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v obranném odvětví. Za účelem podpory otevřeného vnitřního trhu by fond měl napomáhat rozvoji přeshraniční spolupráce mezi právními subjekty, zejména pak přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací.

(3a)   Evropská bezpečnost závisí na pevných a solidních vztazích se strategickými partnery po celém světě a program by měl zvyšovat konkurenceschopnost evropského obranného průmyslu dalším upevňování partnerských vztahů prostřednictvím výzkumu a vývoje, a tím rozvíjet evropské strategické kapacity a schopnosti.

(4)  Důležitým prvkem je fáze výzkumu, neboť podmiňuje kapacitu evropského průmyslu a autonomii evropského průmyslu vyvíjet produkty a nezávislost členských států jako koncových uživatelů v oblasti obrany. Fáze výzkumu spojená s rozvojem obranných schopností může zahrnovat významná rizika, zejména rizika související s nízkou úrovní vyspělosti a přelomovostí technologií. Také fázi vývoje, jež následuje po fázi výzkumu a technologií, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a inovativnost obranného průmyslu Unie. Fond by měl podporovat provázanost mezi jednotlivými fázemi výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, aby se odstranila těžko překlenutelná propast mezi vývojem a praktickým uplatněním.

(5)  Fond by neměl podporovat čistě základní výzkum, který by měl využívat jiných režimů podpory, mohl by však podporovat základní výzkum zaměřený na obranu, který by mohl tvořit základ pro řešení zjištěných nebo očekávaných problémů nebo možností.

(6)  Fond by mohl podporovat akce týkající se jak nových produktů a technologií, tak modernizace těch stávajících, a to tam, kde použití již existujících informací potřebných k provedení akcí za účelem modernizace nepodléhá omezením ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Při podávání žádostí o financování z prostředků Unie by po právních subjektech mělo být požadováno, aby předložily informace relevantní pro prokázání neexistence těchto omezení. Pokud nebudou takové informace předloženy, financování z prostředků Unie by nemělo být možné.

(6a)   Fond by měl zajistit přiměřenou podporu výzkumných a vývojových činností v oblasti přelomových obranných technologií. Vzhledem k tomu, že přelomové technologie se mohou opírat o koncepce či myšlenky, jež nepocházejí od subjektů působících v oblasti tradičního obranného výzkumu a vývoje, měl by fond zajistit dostatečnou flexibilitu při konzultacích se zúčastněnými stranami, a financování a řízení činností.

(7)  Aby bylo zajištěno, že prováděním tohoto nařízení budou dodrženy mezinárodní závazky Unie a členských států, akce související s produkty nebo technologiemi, jejichž použití, vývoj nebo výrobu zakazuje mezinárodní právo, by neměly získat financování v rámci fondu. V tomto ohledu by vývoji mezinárodního práva měla podléhat i způsobilost akcí souvisejících s novými obrannými produkty nebo technologiemi, např. takovými, které jsou obzvlášť navrženy k provádění smrtících úderů bez lidské kontroly nad rozhodnutími o jejich nasazení do boje.

(7a)   Pokud jde o vývoz produktů, jež jsou výsledkem výzkumných či vývojových činností v rámci programu, měla by být zvláštní pozornost věnována čl. 7 odst. 1 Smlouvy OSN o obchodu se zbraněmi, v němž se stanoví, že i když vývoz není zakázán, jsou smluvní strany povinny objektivním a nediskriminačním způsobem a při zohlednění relevantních faktorů posoudit, zda tyto konvenční zbraně či položky mohou potenciálně: a) přispívat k míru a bezpečnosti nebo naopak bránit úsilí v této oblasti, b) být použity k následujícím činnostem nebo je umožnit: ii) závažné porušení mezinárodního humanitárního práva; ii) závažné porušení mezinárodního práva v oblasti lidských práv; iii) jednání, jež je v rozporu s mezinárodními úmluvami či protokoly týkajících se terorismu, jichž je vyvážející stát smluvní stranou; iv) jednání, jež je v rozporu s mezinárodními úmluvami nebo protokoly týkajícími se nadnárodního organizovaného zločinu, jichž je vyvážející stát smluvní stranou;

(8)  Přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi právními subjekty usazenými v různých členských státech ztěžuje to, že tyto státy a subjekty jen obtížně dospívají k dohodě o konsolidovaných požadavcích na obranné schopnosti a o společných technických specifikacích nebo normách. Absence takových požadavků, specifikací a norem vedla k vysoké roztříštěnosti v odvětví obrany, technické komplexnosti, zdržením, ▌ nárůstu nákladů, zbytečnému zdvojování schopností a nízké interoperabilitě. Shoda na společných technických specifikacích by měla být předpokladem pro akce, které zahrnují vyšší úroveň technologické připravenosti. Aby se zabránilo tomu, že protichůdné specifikace a normy ohrozí interoperabilitu, měly by být pro podporu z fondu způsobilé rovněž činnosti členských států, které interoperabilitu podporují, vedou ke společným požadavkům na obranné schopnosti, podpůrné studie i akce zaměřené na podporu tvorby společné definice technických specifikací nebo norem.

(9)  Jelikož cílem fondu je podpořit konkurenceschopnost, efektivitu, autonomii a inovativnost obranného průmyslu Unie posilováním pákového efektu a doplňováním kooperativních činností v oblasti obranného výzkumu a technologií a snižováním rizika spojeného s vývojovou fází kooperativních projektů, měly by být pro podporu z fondu způsobilé rovněž akce, které se týkají výzkumu a vývoje obranného produktu nebo technologie. Totéž bude platit i pro modernizaci stávajících obranných produktů a technologií, včetně jejich interoperability.

(10)  Vzhledem k tomu, že fond zejména usiluje o posílení spolupráce mezi právními subjekty a členskými státy v Evropě, měla by být akce způsobilá k financování z fondu pouze tehdy, pokud je prováděna formou spolupráce v rámci konsorcia alespoň tří subjektů usazených nejméně ve třech různých členských státech. Další právní subjekty účastnící se konsorcia mohou být usazeny v přidružené zemi ▌. V každém druhu spolupráce by měly mít v konsorciu většinu právní subjekty usazené v členském státě. Alespoň tři z těchto způsobilých právních subjektů usazené nejméně ve dvou různých členských státech a/nebo přidružených zemích by neměly přímo ani nepřímo podléhat ▌kontrole stejného subjektu ani se ovládat navzájem. Pro posílení spolupráce mezi členskými státy může fond podpořit společné zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi.

(11)  Podle [odkaz bude aktualizován v souladu s novým rozhodnutím o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU(2)] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(12)  Jelikož je fond zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti, efektivnosti a autonomie obranného průmyslu Unie, měly by být k podpoře v zásadě způsobilé pouze subjekty, které jsou usazeny v Unii nebo přidružených zemích a které nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, měla by se infrastruktura, zařízení, prostředky a zdroje, které příjemci a subdodavatelé používají u akcí financovaných z fondu, nacházet na území Unie nebo přidružených třetích zemí.

(13)  Za určitých okolností, je-li to nezbytné k dosažení cílů akce, by mělo být možné odchýlit se od zásady, že příjemci a jejich subdodavatelé by neměli podléhat kontrole ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Z tohoto pohledu mohou být právní subjekty usazené v Unii, které podléhají kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, způsobilé, pokud jsou splněny příslušné a přísné podmínky týkající se bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států. Účast takových subjektů by neměla být v rozporu s cíli fondu. Žadatelé by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, prostředcích a zdrojích, které mají být v rámci akce využívány. Za žádných okolností by nemělo být možné udělovat výjimky žadatelům, kteří jsou pod kontrolou nepřidružené třetí země podléhající omezujícím opatřením Unie nebo subjektu nepřidružené třetí země podléhající omezujícím opatřením Unie.

(14)  Hodlá-li se na způsobilé akci podílet konsorcium a finanční pomoc Unie má mít podobu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora, který bude hlavní styčnou osobou.

(15)  V případě, že vývojovou akci podporovanou z fondu řídí projektový manažer jmenovaný členským státem nebo přidruženou zemí, měla by Komise před provedením platby příjemci konzultovat projektového manažera, aby mohl zajistit, že příjemci dodrží časové rámce. ▌Projektový manažer by měl Komisi předávat svoje poznámky k pokroku akce, aby Komise mohla ověřit, zda podmínky pro přistoupení k platbě byly splněny.

(16)  Aby bylo zajištěno, že financované akce jsou finančně schůdné, je třeba, aby příjemci prokázali, že náklady akce, na které se financování Unie nevztahuje, budou finančně pokryty jiným způsobem.

(17)  Členské státy by měly mít k dispozici různé druhy finančních mechanismů pro společný vývoj a pořizování obranných schopností. Komisí připravený soubor finančních nástrojů by měl poskytnout různé druhy mechanismů, které členské státy mohou využít k překonání překážek pro kooperativní vývoj a zadávání veřejných zakázek z hlediska financování. Využívání takových finančních mechanismů by mohlo dále podpořit kooperativní a přeshraniční obranné projekty, pomoci zabránit zdvojování a zvýšit efektivnost výdajů na obranu, a to i pokud jde o projekty podporované z Evropského obranného fondu.

(18)  Vzhledem ke specifikům obranného průmyslu, kde poptávka přichází téměř výhradně jen od členských států a přidružených zemí, které také kontrolují veškeré pořizování produktů a technologií pro obranné účely, včetně vývozu, je fungování obranného sektoru jedinečné a neřídí se konvenčními pravidly a obchodními modely, které platí na tradičnějších trzích. Průmysl tudíž významné výzkumné a vývojové projekty v oblasti obrany nemůže financovat sám, a veškeré náklady na výzkum a vývoj tak na sebe berou členské státy a přidružené země. Aby bylo možné dosáhnout cílů fondu, především stimulovat spolupráci mezi podniky z různých členských států a přidružených zemí, a vzhledem ke specifikům obranného sektoru by u akcí, které probíhají před fází vývoje prototypu, měly být způsobilé náklady hrazeny až do jejich celkové výše.

(19)  Prototypová fáze je důležitá fáze, kdy se členské státy a přidružené země obvykle domluví na svých konsolidovaných investicích a zahájí proces pořizování budoucích obranných produktů a technologií. To je důvod, proč se v této konkrétní fázi členské státy a přidružené země dohodnou na potřebných závazcích, včetně sdílení nákladů a odpovědnosti za projekt. Aby byla zajištěna důvěryhodnost jejich závazku, finanční pomoc Unie v rámci fondu by za normálních okolností neměla překročit 20 % způsobilých nákladů.

(20)  Pro akce po prototypové fázi by se mělo počítat s financováním ve výši 80 %. Tyto akce, které jsou blíže dokončení výrobku a technologií, mohou s sebou i tak nést velké náklady.

(21)  Subjekty v obranném odvětví čelí specifickým nákladům, jako jsou například bezpečnostní náklady. Tyto subjekty působí navíc na specifickém trhu, kde bez poptávky na straně kupujícího nedokáží získat zpět náklady na výzkum a vývoj, jak je to možné v civilním odvětví. Je tedy odůvodněné povolit paušální sazbu ve výši 25 % i možnost ▌účtovat nepřímé náklady vypočtené v souladu s běžnými účetními postupy příjemců, které byly oznámeny Komisi, pokud tyto postupy uznávají jejich vnitrostátní orgány v rámci vnitrostátních režimů financování. ▌

(21a)  Projekty, jichž se účastní přeshraniční malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, podporují zpřístupňování dodavatelských řetězců a přispívají k dosažení cílů fondu. Tyto činnosti by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování, z níž mají prospěch všechny subjekty účastnící se konsorcia.

(22)  Aby se zajistilo, že financované akce přispějí ke konkurenceschopnosti a efektivnosti evropského obranného průmyslu, je důležité, aby členské státy již měly v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo využívat technologii, zejména prostřednictvím společného přeshraničního zadávání veřejných zakázek, kdy členské státy organizují svá zadávací řízení společně, zejména s využitím centrálního zadavatele. Vzhledem k tomu, že výhradními zákazníky obranného průmyslu jsou ministerstva obrany členských států a že obranný průmysl je jediným dodavatelem obranných produktů, musí být ministerstva obrany – v zájmu usnadnění zadávání veřejných zakázek – zapojena do všech fází projektu od technických specifikací po dokončení projektu.

(22a)  V reakci na zvýšenou nestabilitu a konflikty v sousedství Unie a na nové bezpečnostní a geopolitické hrozby musí členské státy a Unie koordinovat investiční rozhodnutí, a tudíž vyžadovat přijetí společné definice hrozeb, potřeb a priorit, včetně předpokládaných potřeb vojenských schopností, které by bylo možné určit na základě plánu rozvoje schopností (CDP) a podobných postupů.

(23)  Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla probíhat v souladu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie. Z toho vyplývá, že jedním z kritérií pro udělení by měl být přínos dané akce pro tyto zájmy a priority v oblasti obranného výzkumu a schopností, na nichž se členské státy dohodly. Společné nedostatky ve společném obranném výzkumu a obranných schopnostech v rámci Unie jsou pojmenovány v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky zejména prostřednictvím zastřešujícího strategického plánu výzkumu a plánu rozvoje schopností, včetně strategických kontextových případů tohoto plánu. Provádění příslušných priorit podpoří další procesy Unie, např. koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a stálá strukturovaná spolupráce, a to prostřednictvím hledání a využívání příležitostí pro posílenou spolupráci s cílem splnit úroveň ambicí EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Ve vhodných případech by měly být zohledněny také regionální a mezinárodní priority, včetně těch v kontextu Severoatlantické aliance, pokud jsou v souladu s prioritami Unie a nebrání tomu, aby se jich zúčastnil jakýkoli členský stát nebo přidružená země, přičemž bude zohledněno i to, že by nemělo docházet k zbytečné duplicitě.

(24)  Způsobilé akce vyvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) v institucionálním rámci Unie by měly průběžně umocňovat spolupráci mezi právními subjekty v různých členských státech, a bezprostředně tak přispívat k cílům fondu. Takové projekty, pokud by byly vybrány, by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

(24a)  Fond by měl také zohlednit akční plán pro vojenskou mobilitu, která je součástí příštího Nástroje pro propojení Evropy, evropský mírový nástroj na podporu mimo jiné misí SZBP/SBOP společné zahraniční a bezpečnostní politiky a úsilí v boji proti hybridním hrozbám, který společně s plánem rozvoje schopností, koordinovaným každoročním přezkumem v oblasti obrany a stálou strukturovanou spoluprací pomáhají koordinovat plánování schopností, jejich rozvoj, zadávání zakázek a operace.

(25)  Komise vezme v potaz ostatní činnosti financované z rámcového programu Horizont Evropa, aby nedocházelo zbytečné duplicitě a aby bylo zajištěno vzájemné obohacování a součinnost civilního a obranného výzkumu a to, že program Horizont Evropa zůstane čistě civilním výzkumným programem.

(26)  Čím dál většími výzvami jsou kybernetická bezpečnost a kybernetická obrana a Komise a vysoká představitelka uznaly potřebu vytvořit synergie mezi akcemi v oblasti kybernetické obrany v rámci fondu a iniciativami Unie v oblasti kybernetické obrany, například iniciativami oznámenými ve společném sdělení o kybernetické bezpečnosti. Konkrétně evropské výzkumné a odborné středisko pro kybernetickou bezpečnost, které má být zřízeno, by mělo hledat synergie mezi civilním a obranným rozměrem kybernetické bezpečnosti. Mohlo by aktivně pomáhat členským státům a dalším relevantním stranám poskytováním poradenství, sdílením zkušeností a usnadňováním spolupráce s ohledem na projekty a akce a také na žádost členských států působících jako projektový manažer ve vztahu k Evropskému obrannému fondu.

(27)  Propojením činností, na něž se vztahuje přípravná akce v oblasti obranného výzkumu zahájená Komisí ve smyslu čl. [58 odst. 2 písm. b)] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/... (dále jen „finanční nařízení“) a Evropský program rozvoje obranného průmyslu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. ..., by měl být zajištěn integrovaný přístup za účelem harmonizace podmínek účasti, vytvoření soudržnějšího souboru nástrojů a zvýšení inovačního, kooperativního a hospodářského dopadu, přičemž je třeba zabránit zbytečné duplicitě a roztříštěnosti. Pomocí tohoto integrovaného přístupu by fond také přispěl k lepšímu využívání výsledků obranného výzkumu, neboť by překlenul mezeru mezi výzkumem a vývojem s přihlédnutím ke specifikům odvětví obrany a podporoval všechny formy inovací, a pokud lze případně očekávat pozitivní dopady na civilní oblast, včetně přelomových inovací, u kterých by se s neúspěchem mělo počítat.

(28)  Politické cíle tohoto fondu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci okna (oken) politiky [...] fondu InvestEU.

(29)  Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(30)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů kontrol, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. Přitom by se mělo zvážit rovněž využití jednorázových částek, paušálních plateb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojené s náklady, podle čl. [125 odst. 1] finančního nařízení.

(31)  Komise by měla sestavit roční nebo víceleté pracovní programy odpovídající cílům fondu. Pracovní programy by měly zohlednit počáteční zkušenosti s prováděním Evropského programu rozvoje obranného průmyslu, pilotního projektu a přípravné akce v oblasti obranného výzkumu.

(32)  Aby byly zajištěny jednotné podmínky provádění tohoto nařízení, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovního programu a o přidělování finančních prostředků na vybrané akce. Při provádění rozvojových akcí by měla být zohledněna specifika obranného sektoru, zejména odpovědnost členských států a/nebo přidružených zemí za proces plánování a pořizování. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením [Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011](3).

(33)  Za účelem podpory otevřeného vnitřního trhu by měla být rovněž podporována účast přeshraničních malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, ať již jako členů konsorcií, nebo jako subdodavatelů. Pracovní program by měl zajistit, aby byla náležitá část celkového rozpočtu určena na opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední kapitalizací.

(34)  Aby fond měl očekávaný dopad na obranný průmysl, měla by Komise usilovat o udržování dialogu s Evropským parlamentem, členskými státy a průmyslem.

(35)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro Evropský obranný fond, které má pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [nové interinstitucionální dohody] mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4). Komise by měla zajistit, aby administrativní postupy byly co nejjednodušší a aby vznikaly co nejmenší dodatečné náklady.

(36)  Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na fond finanční nařízení. To stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(37)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z EU.

(38)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(5), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(6), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(7) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(8) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(9). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(39)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(40)  V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je potřeba toto nařízení hodnotit na základě informací shromážděných podle zvláštních požadavků na monitorování a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení dopadu nařízení v praxi. Nejpozději čtyři roky po zahájení provádění fondu by Komise měla provést průběžné hodnocení a na konci prováděcího období fondu pak konečné hodnocení, které finanční činnosti přezkoumá z hlediska finančního plnění a, nakolik to v té chvíli bude možné, z hlediska výsledků a dopadů. Tyto zprávy by rovněž měly analyzovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v projektech podporovaných z fondu, jakož i účast malých a středních podniků a společností se střední kapitalizací na globálním hodnotovém řetězci a měly by také obsahovat informace o zemích původu příjemců, počtu zemí zapojených do jednotlivých projektů a popřípadě rozdělení udělených práv duševního vlastnictví. Komise může rovněž navrhnout změny tohoto nařízení, které budou reagovat na případný vývoj během provádění fondu.

(41)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a cíli udržitelného rozvoje OSN přispěje tento fond ▌k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění fondu a znovu posouzeny v kontextu jeho hodnocení v polovině období.

(42)  Jelikož fond podporuje pouze fáze výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, ▌Unie by neměla nabýt vlastnictví nebo práv duševního vlastnictví, pokud jde o produkty nebo technologie, jež jsou výsledkem financovaných akcí, ledaže by pomoc Unie byla poskytnuta zadáním veřejné zakázky. U výzkumných akcí by však členské státy a přidružené země, které o to mají zájem, měly mít možnost využít výsledky financovaných akcí a účastnit se návazného kooperativního vývoje, a proto by měly být povoleny odchylky od této zásady.

(43)  Finanční podpora Unie by měla jít ruku v ruce s plným a řádným uplatňováním směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES(10) o transferu produktů pro obranné účely uvnitř Unie a neměla by mít vliv na vývoz produktů, zařízení a technologií.

(43a)   Subjekty, jež byly soudem shledány vinnými za trestný čin, jakým je například podplácení úřední osoby nebo porušení omezujících opatření EU, by neměly být způsobilé k financování. Komise může rozhodnout, že jakýkoli takový subjekt nebo subjekt, u nějž byli vinnými shledáni členové jeho vyššího managementu, není oprávněn podat žádost o financování po dobu nejméně 36 měsíců od vynesení rozsudku. Komise spravuje veřejně přístupnou databázi všech takových vyloučených podniků. Pokud je subjekt předmětem důvěryhodného a relevantního vyšetřování pro trestný čin, měla by si Komise vyhradit právo vyčkat výsledku vyšetřování, než přizná finanční prostředky. [pozm. návrh 4]

(43b)   Fond by měl podporovat osvědčené průmyslové postupy týkající se řízení podniků a zadávacích postupů. To by mělo zahrnovat možnost anonymního a důvěrného oznamování prostřednictvím horké linky provozované třetími stranami, a to se zavedenými postupy na ochranu před odvetnými opatřeními. Udělovací postup by měl tyto normy řízení podniku zohledňovat s cílem posílit standardy v oblasti odpovědnosti podniku v evropském odvětví obrany. [pozm. návrh 5]

(44)  Použití citlivých základních informací nebo přístup neoprávněných osob k citlivým výsledkům výzkumných projektů může mít nepříznivý dopad na zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států. Nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se tudíž mělo řídit všemi příslušnými právními předpisy Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444(11).

(45)  Za účelem doplňování nebo změny tohoto nařízení by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o financování činností v oblasti vývoje, přijímání pracovních programů a ukazatelů způsobu dosahování dopadů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.“

(46)  Komise by měla fond řídit s patřičným ohledem na požadavky na důvěrnost a bezpečnost, zejména pokud jde o utajované informace a citlivé informace,

(46a)  Podniky musí při navrhování nových obranných produktů nebo technologií nebo při navrhování změny účelu stávajících produktů nebo technologií dodržovat platné předpisy. Pokud neexistují přímo uplatnitelné právní předpisy, měly by se zavázat k dodržování souboru všeobecných etických zásad v oblasti základních práv a životních podmínek, ochrany lidského genomu, zacházení se zvířaty, ochrany životního prostředí, ochrany kulturního dědictví a rovného přístupu ke globálním statkům, včetně vesmíru a kybernetického prostoru. Komise by měla zajistit, aby byly návrhy systematicky prověřovány s cílem určit akce, které vyvolávají závažné etické otázky, a předkládat je k etickému posouzení. Akce, které nejsou eticky přijatelné, by neměly získat financování Unie.

(46b)  Rada by měla usilovat o přijetí rozhodnutí o používání vyzbrojených bezpilotních vzdušných prostředků do [31. prosince 2020], Před vstupem tohoto rozhodnutí v platnost nebudou na vývoj vyzbrojených bezpilotních vzdušných prostředků poskytnuty žádné prostředky.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PLATNÁ PRO VÝZKUM A VÝVOJ

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský obranný fond (dále jen „fond“).

Nařízení stanoví cíle fondu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

2)  „kontrolou“ se rozumí schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů;

3)  „vývojovou akcí“ se rozumí jakákoli akce spočívající především v činnostech zaměřených na obranu ve fázi vývoje, která zahrnuje nové produkty nebo technologie nebo modernizaci těch stávajících, s výjimkou výroby nebo používání zbraní;

4)  „přelomovou obrannou technologií“ se rozumí technologie, jejíž nasazení může radikálně změnit koncepci a vedení obranných záležitostí;

5)  „strukturami výkonného řízení“ se rozumí orgán nebo orgány jmenované v souladu vnitrostátními právními předpisy, které jsou oprávněny stanovovat strategii, cíle a celkové směřování právního subjektu a které dohlížejí na řízení rozhodovacího procesu a tento proces sledují;

6)  „právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s [čl. 197 odst. 2 písm. c)] finančního nařízení;

7)  „společností se střední tržní kapitalizací“ se rozumí podnik, který není mikropodnikem ani malým či středním podnikem podle definice v doporučení Komise 2003/361/ES(12) a který má až 3 000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců je vypočten podle článků 3, 4, 5 a 6 hlavy I přílohy uvedeného doporučení;

8)  „zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ se rozumí zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků;

9)  „projektovým manažerem“ se rozumí jakýkoli veřejný zadavatel usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi, zřízený členským státem nebo přidruženou zemí nebo skupinou členských států a/nebo přidružených zemí za účelem trvalého nebo příležitostného řízení nadnárodních zbrojních projektů;

10)  „příjemcem“ se rozumí jakýkoli právní subjekt, který získá financování z fondu;

11)  „výzkumnou akcí“ se rozumí jakákoli akce spočívající ve výzkumných činnostech zaměřených výhradně na obranné uplatnění;

12)  „výsledky“ se rozumí jakékoli hmotné či nehmotné účinky akce, jako jsou údaje, znalosti nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohou být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;

13)  „zvláštní zprávou“ se rozumí konkrétní výstup výzkumné akce, který shrnuje její výsledky a poskytuje podrobné informace o hlavních zásadách, cílech, skutečných výsledcích, základních vlastnostech, provedených zkouškách, možných přínosech, možných obranných uplatněních a předpokládaném způsobu využití výzkumu;

14)  „systémovým prototypem“ se rozumí model produktu nebo technologie, kterým lze prokázat jeho vlastnosti v operačním prostředí;

15)  „třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie;

16)  „nepřidruženou třetí zemí“ se rozumí třetí země, která není přidruženou zemí ve smyslu článku 5;

17)  „subjektem nepřidružené třetí země“ se rozumí právní subjekt, který je usazen v nepřidružené třetí zemi nebo má v nepřidružené třetí zemi své struktury výkonného řízení.

17a)  „kvalifikací“ se rozumí celý postup, jímž se prokazuje, že návrh obranného produktu, hmotná či nehmotná součást nebo technologie splňuje stanovené požadavky. Tento postup poskytuje objektivní důkaz, jímž se prokazuje, že byly splněny určité požadavky návrhu;

17b)  „konsorciem“ se rozumí skupina spolupracujících právních subjektů vytvořená za účelem provádění akce v rámci tohoto fondu;

17c)  „certifikací“ se rozumí postup, jímž vnitrostátní orgán osvědčí, že obranný produkt, hmotná či nehmotná součást nebo technologie je v souladu s platnými předpisy;

17d)  „koordinátorem“ se rozumí právní subjekt, který je členem konsorcia a byl všemi členy konsorcia jmenován hlavní osobou pro styk s Komisí, pokud jde o grantovou dohodu.

Článek 3

Cíle fondu

1.  Fond má obecný cíl podporovat konkurenceschopnost, výkonnost a inovační schopnosti evropského obranného průmyslu tím, že bude podporovat kooperativní akce a přeshraniční spolupráci mezi právními subjekty v celé Unii, včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, zvyšovat a zlepšovat dynamiku dodavatelského a hodnotového řetězce v oblasti obrany, rozšiřovat přeshraniční spolupráci právních subjektů a napomáhat využívání průmyslového potenciálu inovací, výzkumu a technologického vývoje v každé fázi životního cyklu obranných produktů a technologií. ▌Fond rovněž přispívá ke svobodě jednání Unie a její strategické autonomii, zejména z technologického a průmyslového hlediska.

2.  Fond má tyto specifické cíle:

a)  podporovat vysoce efektivní projekty kooperativního výzkumu, které by mohly významně podpořit přínos budoucích evropských schopností, s cílem maximalizovat inovace a zavádět nové produkty a technologie v oblasti obrany, včetně těch přelomových obranných technologií;

b)  podporovat projekty kooperativního evropského vývoje obranných produktů a technologií v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností stanovených lenskými státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, zejména v kontextu plánu rozvoje schopností, který je součástí společné bezpečnostní a obranné politiky, a přispívat tak k vyšší efektivnosti výdajů na obranu v Unii, dosahovat větších úspor z rozsahu, snižovat riziko ▌duplicity a přílišné závislosti na dovozech ze třetích zemí, takže členské státy budou více nakupovat evropské vybavení, čímž se rovněž omezí roztříštěnost trhu s obrannými produkty a technologiemi v celé Unii a zvýší standardizace obranných systémů a interoperabilita mezi schopnostmi členských států.

Článek 4

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění Evropského obranného fondu na období 2021–2027 činí 11 453 260 000 EUR v cenách roku 2018 (13 000 000 000 EUR v běžných cenách).

2.  ▌Rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)  ▌ 3 612 182 000 EUR v cenách roku 2018 (4 100 000 000 EUR v běžných cenách) na výzkumné akce;

b)  ▌ 7 841 078 000 EUR v cenách roku 2018 (8 900 000 000 EUR v běžných cenách) na vývojové akce.

2a.  Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 %.

3.  Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění fondu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. Tato částka nesmí překročit 5 % hodnoty finančního krytí uvedeného v odstavci 1.

4.  Nejméně 5 a nejvýše 10 % finančního krytí uvedeného v odstavci 1 bude vynaloženo na podporu přelomových obranných technologií.

Článek 5

Přidružené země

Fondu se mohou účastnit členové Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru. Veškeré finanční příspěvky na fond na základě tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s [čl. 21 odst. 5] finančního nařízení.

Článek 6

Podpora přelomových obranných technologií

1.  Komise poskytne financování prostřednictvím otevřených a veřejných konzultací o přelomových obranných technologiích s výhradním zaměřením na obranné aplikace v oblastech intervencí stanovených v pracovních programech v souladu s postupem uvedeným v článku 27.

2.  Komise určí nejvhodnější formu financování přelomových technologií pro každý konkrétní případ.

Článek 7

Etické otázky

1.  Akce financované z fondu musí být v souladu:

–  etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními, unijními a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejich doplňkových protokolů a mezinárodního humanitárního práva;

–  předpisy a iniciativami proti korupci a praní peněz;. [pozm. návrhy 6/rev a 13 ]

2.  Návrhy musí být systematicky předem prověřeny Komisí s cílem určit opatření, která vyvolávají složité nebo závažné etické otázky a případně je předložit k etickému posouzení. Etické prověřování a hodnocení provádí Komise za pomoci nezávislých odborníků z různých oborů. Komise v co největší míře zajistí transparentnost postupů týkajících se etiky a informuje o této problematice v rámci svých činností podávání zpráv a hodnocení podle článků 31 a 32. Všichni tito odborníci musí být občany Unie a státními příslušníky co největšího počtu členských států.

3.  Subjekty účastnící se dané akce musí před zahájením příslušných činností získat všechna povolení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných celostátních a místních etických komisí nebo jiných subjektů, např. úřadů pro ochranu údajů. Tyto dokumenty jsou součástí dokumentace a předkládají se Komisi.

5.  Akce, které nejsou z etického hlediska přijatelné, se zamítnou. ▌

KAPITOLA II

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 8

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Fond provádí Komise v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

2.  Fond může poskytovat financování jakoukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. ▌

Článek 9

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.  Na akce, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci fondu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek na akci z jednotlivých programů/fondů Unie podléhá pravidlům těchto programů/fondů. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

KAPITOLA III

PODMÍNKY ZPŮSOBILOSTI, KRITÉRIA PRO UDĚLENÍ GRANTU A FINANCOVÁNÍ

Článek 10

Způsobilé subjekty

1.  Žadatelé a subdodavatelé účastnící do akce jsou způsobilí k financování za předpokladu, že jsou usazeni v Unii nebo v přidružené zemi uvedené v článku 5, mají své struktury výkonného řízení v Unii nebo v přidružené zemi a nejsou pod kontrolou nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.

2.  Žadatelé nebo subdodavatelé účastnící do akce, kteří jsou usazeni v Unii nebo v přidružené zemi a jsou pod kontrolou nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, mohou být subjektem způsobilým pro financování, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů příslušné akce a pokud jejich účast neohrozí bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států ani cíl uvedený v článku 3. V zájmu zajištění ochrany bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států se musí ve výzvě k předkládání návrhů po žadateli požadovat, aby se ještě před zahájením příslušné akce zavázal provést vhodná opatření, která zajistí, že:

a)  ▌kontrola nad podnikem není vykonávána způsobem, který omezuje jeho schopnost provádět akci a dosáhnout výsledků, ukládá omezení ohledně infrastruktury, zařízení, majetku, zdrojů, duševního vlastnictví nebo know-how, jež jsou nezbytné pro účely dané akce, nebo oslabuje jeho schopnosti a normy nutné pro provedení akce;

b)  ▌nepřidružené třetí země nebo subjekty nepřidružených třetích zemí nebudou mít přístup k citlivým utajovaným i neutajovaným informacím týkajícím se příslušné akce, a zaměstnanci a jiné osoby účastnící se akce mají vnitrostátní bezpečnostní prověrku vydanou členským státem nebo přidruženou zemí;

c)  výsledky akce a práva duševního vlastnictví vzniklá na jejím základě si ponechá příjemce a nepodléhají kontrole ani omezením nepřidružených třetích zemí ani jiných subjektů nepřidružených třetích zemí a během akce ani po určenou dobu po jejím dokončení, která je stanovena v grantové dohodě, nesmí být vyváženy do třetí země ani k nim třetí země nebo subjekt třetí země nesmí mít přístup bez souhlasu členského státu, v němž je příjemce usazen, a v souladu s cíli stanovenými v článku 3.

Výjimku podle tohoto odstavce nelze udělit žadateli nebo subdodovateli účastnícímu se akce, pokud má tento žadatel nebo subdodavatel strukturu výkonného řízení v Unii nebo v přidružené zemi a je pod kontrolou nepřidružené třetí země podléhající omezujícím opatřením Unie nebo pod kontrolou subjektu nepřidružené třetí země, který podléhá omezujícím opatřením Unie.

3.  Veškerá infrastruktura, zařízení, prostředky a zdroje použité při akcích financovaných z fondu se musí nacházet na území Unie nebo přidružených zemí a nesmí podléhat kontrole ani omezením nepřidružených třetích zemí či subjektů nepřidružených třetích zemí. Kromě toho při provádění způsobilých akcí musí příjemci a subdodavatelé účastnící se akce spolupracovat pouze s právními subjekty, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružené zemi a nejsou pod kontrolou nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí.

4.  Odchylně od odstavce 3 mohou v případě, že v Unii neexistuje žádná snadno dostupná konkurenceschopná náhrada, příjemci a subdodavatelé účastnící se akce používat svoje prostředky, infrastrukturu, zařízení a zdroje nacházející se nebo držené na území nepřidružených třetích zemí, pokud je to nutné pro dosažení cílů akce, a za předpokladu, že to nebude v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států a s cíli programu uvedenými v článku 3. Za stejných podmínek mohou při provádění způsobilých akcí příjemci a subdodavatelé účastnící se akce spolupracovat se subjektem usazeným v nepřidružené třetí zemi. Náklady na využívání této infrastruktury, zařízení, prostředků nebo zdrojů a na tuto spolupráci nejsou způsobilé k financování z fondu. Výjimku nelze v žádném případě udělit, pokud se aktiva, infrastruktura, zařízení a zdroje nacházejí nebo jsou drženy na území nepřidružené třetí země podléhající omezujícím opatřením Unie.

5.  V zájmu zajištění ochrany bezpečnostních zájmů Unie a jejích členských států stanoví výzva k předkládání návrhů všechny podmínky, včetně podmínek uvedených v bodě 2 tohoto článku. Tyto podmínky se týkají zejména ustanovení o vlastnictví výsledků akce a o přístupu k citlivým utajovaným a neutajovaným informacím a záruk pro bezpečnost dodávek.

6.  Žadatelé musí poskytnout všechny relevantní informace, které jsou nezbytné pro posouzení kritérií způsobilosti a podmínek uvedených v odstavcích 1 až 4.

7.  Žádosti, jež je nutno ověřit podle odstavce 2 nebo 4, lze podat pouze se souhlasem členského státu nebo přidružené země, kde je žadatel usazen.

8.  V případě, že dojde v průběhu provádění akce ke změně, která by mohla zpochybnit splnění uvedených kritérií a podmínek, příjemce informuje Komisi, která posoudí, zda jsou uvedená kritéria a podmínky nadále splňovány, a vyhodnotí potenciální dopad (pozastavení, zrušení) na financování akce.

9.  Pro účely tohoto článku se subdodavateli rozumí subdodavatelé s přímým smluvním vztahem s příjemcem, ostatní subdodavatelé, kterým je přiděleno nejméně 10 % celkových způsobilých nákladů na akci, a subdodavatelé, kteří mohou za účelem provádění akce vyžadovat přístup k utajovaným informacím ve smyslu rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444.

Článek 11

Způsobilé akce

1.  K financování jsou způsobilé pouze akce zaměřené na provádění cílů uvedených v článku 3.

2.  Fond podpoří akce týkající se jak nových produktů a technologií, tak modernizace těch stávajících, a to tam, kde použití již existujících informací potřebných k provedení modernizace nepodléhá přímo ani nepřímo omezením ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí.

3.  Způsobilá akce se musí týkat jednoho nebo více těchto bodů:

a)  činností zaměřených na získávání, podporu a zlepšování ▌znalostí a produktů nebo technologií v oblasti obrany, včetně přelomových technologií, které mohou mít na tuto oblast významný dopad;

b)  činností zaměřených na zvýšení interoperability a odolnosti, včetně zabezpečeného vytváření a výměny údajů, hlavních kritických obranných technologií, posílení bezpečnosti dodávek nebo umožnění účinného využívání výsledků pro obranné produkty a technologie;

c)  studií, jako jsou studie proveditelnosti s cílem prozkoumat možnost zavedení nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby, řešení ▌;

d)  návrhu obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie, jakož i vymezení technických specifikací, podle kterých byl tento návrh vyvinut a které mohou zahrnovat částečné zkoušky pro snížení rizik v průmyslovém či reprezentativním prostředí;

e)  vývoje modelu obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie, které mohou prokázat výkonnost tohoto prvku v provozním prostředí (systémového prototypu);

f)  zkoušení obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

g)  kvalifikaci produktu pro obranné účely, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie ▌;

h)  certifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie ▌;

i)  vývoje technologií nebo prostředků zvyšujících účinnost během celého životního cyklu obranných produktů a technologií;

4.  ▌Akce se provádí ve spolupráci v rámci konsorcia alespoň tří právních subjektů usazených nejméně ve třech různých členských státech. Dalšími účastníky konsorcia mohou být právní subjekty usazené v přidružené zemi uvedené v článku 5. Alespoň tři z těchto způsobilých subjektů usazené nejméně ve dvou členských státech a/nebo přidružených zemích nesmí během celého provádění akce přímo ani nepřímo podléhat ▌kontrole stejného subjektu ani se ovládat navzájem.

5.  Odstavec 4 se nepoužije na ▌akce uvedené v odst. 3 písm. c) ▌a v článku 6.

6.  Akce zaměřené na vývoj produktů a technologií, jejichž použití, vývoj nebo výroba jsou zakázány platnými mezinárodními právními předpisy, nejsou způsobilé k financování. Program nesmí především financovat zápalné zbraně, včetně bílého fosforu, zbraně s ochuzeným uranem, smrtící autonomní zbraně, včetně bezpilotních vzdušných prostředků, které postrádají člověkem prováděnou kontrolu zásadních funkcí, jako je výběr cíle a útok na něj, a ruční palné a lehké zbraně vyráběné zejména za účelem vývozu, tj. pokud žádný členský stát nevyjádřil požadavek, aby byla akce uskutečněna. [pozm. návrh 29/rev]

6a.   K financování z programu nejsou způsobilé akce týkající se vývoje produktů a technologií, které mohou být použity k provádění následujících činností nebo je umožnit:

i)  závažné porušení mezinárodního humanitárního práva;

ii)  závažné porušení mezinárodního práva v oblasti lidských práv;

iii)  jednání, jež je v rozporu s mezinárodními úmluvami či protokoly týkajícími se terorismu;

iv)  jednání, jež je v rozporu s mezinárodními úmluvami nebo protokoly týkajícími se nadnárodního organizovaného zločinu.

6b.   Akce přispívající částečně či zcela, přímo nebo nepřímo, k vývoji zbraní hromadného ničení a souvisejících technologií bojových hlavic a raket nejsou způsobilé. [pozm. návrh 21]

Článek 12

Kritéria pro výběr a udělení grantu

[pozm. návrh 30]

2.  Komise udělí financování vybraným akcím po každé výzvě nebo po uplatnění [čl. 195 písm. e)] finančního nařízení.

3.  Při udělování financování na podporu akcí zaměřených na rozvoj jedná Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s postupem uvedeným v čl. 28a.

Článek 13

Kritéria pro udělení grantu

1.  Každý návrh se hodnotí podle těchto kritérií:

a)  příspěvek k excelenci nebo potenciální přelomovosti v oblasti obrany, zejména prokázáním, že očekávané výsledky navrhované akce představují výrazné výhody oproti stávajícím produktům nebo technologiím;

b)  příspěvek k inovacím a technologickému rozvoji evropského obranného průmyslu, zejména prokázáním, že navrhovaná akce zahrnuje průlomovou nebo novou koncepci a přístupy, nová slibná budoucí technická zlepšení nebo aplikaci technologií nebo koncepcí, které dříve nebyly v odvětví obrany uplatňovány;

c)  příspěvek ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu, zejména vytvářením nových tržních příležitostí a urychlením růstu podniků v celé Unii;

ca)   příspěvek k průmyslové a technologické autonomii Unie cestou zdokonalování obranných technologií či produktů v souladu s prioritami v oblasti vojenských schopností stanovených členskými státy v rámci společné zahraniční a bezpečností politiky, zejména v kontextu plánu rozvoje schopností, který je součástí SBOP;

d)  příspěvek k bezpečnostním a obranným zájmům Unie v souladu s prioritami uvedenými v čl. 3 odst. 2 a případně s regionálními a mezinárodními dohodami o spolupráci;

e)  příspěvek k vytvoření nové přeshraniční spolupráce mezi právními subjekty, zejména malými a středními podniky a společnostmi se střední tržní kapitalizací, které jsou usazeny v členských státech a/nebo přidružených zemích jiných než těch, kde jsou usazeny subjekty v konsorciu, jež malými a středními podniky ani společnostmi se střední tržní kapitalizací nejsou;

f)  kvalita a efektivita provádění akce.

2.  Podle odst. 1 písm. d) mohou být zejména s cílem zabránit zbytečné duplicitě zohledněny regionální a mezinárodní priority, pokud slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie a nevylučují účast kteréhokoli členského státu.

Článek 14

Míra spolufinancování

1.  Aniž je dotčena zásada spolufinancování, financuje fond ▌100 % způsobilých nákladů akce.

2.  Odchylně od odstavce 1:

a)  pro akce, jež jsou vymezeny v čl. 11 odst. 3 písm. e), finanční pomoc z fondu nepřevýší 20 % způsobilých nákladů na akci;

b)  pro akce, jež jsou vymezeny v čl. 11 odst. 3 písm. f) až h), finanční pomoc z fondu nepřevýší 80 % způsobilých nákladů na akci.

3.  U vývojových akcí se míra financování zvýší až do maximální výše celkových způsobilých nákladů v těchto případech:

a)  u akce rozvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce, jak stanoví rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, se míra financování zvýší o 10 procentních bodů;

b)  míra financování akce se zvýší o procentní body odpovídající procentnímu podílu celkových způsobilých nákladů přidělenému malým a středním podnikům usazeným v členském státě nebo přidružené zemi jiných než těch, ve kterých jsou usazeni členové konsorcia, jež malými a středními podniky ani společnostmi se střední tržní kapitalizací nejsou;

c)  míra financování akce se zvýší o procentní body odpovídající čtvrtině procentního podílu celkových způsobilých nákladů přiděleného společnostem se střední tržní kapitalizací usazeným v členském státě nebo přidružené zemi jiných než těch, ve kterých jsou usazeni ostatní členové konsorcia, jež nejsou malými a středními podniky ani společnostmi se střední tržní kapitalizací;

d)  celkově nesmí míra být financování akce zvýšena o více než 30 procentních bodů.

Článek 15

Finanční způsobilost

Odchylně od článku [198] finančního nařízení:

a)  finanční způsobilost se ověřuje pouze u koordinátora a pouze v případě, kdy je požadováno financování z prostředků Unie nejméně ve výši 500 000 EUR. Pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční způsobilosti, ověří Komise rovněž finanční způsobilost dalších žadatelů nebo koordinátorů pod prahovou hodnotou uvedenou v první větě;

b)  finanční způsobilost se neověřuje u právních subjektů, jejichž životaschopnost je zaručena členským státem, a u vysokých škol a veřejných výzkumných středisek;

c)  zaručuje-li strukturálně finanční způsobilost jiný právní subjekt, ověří se finanční způsobilost u tohoto právního subjektu.

Článek 16

Nepřímé náklady

1.  Nepřímé způsobilé náklady se stanoví za použití paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a jednotkových nákladů nebo paušálních částek, které zahrnují nepřímé náklady.

2.  Alternativně mohou být nepřímé způsobilé náklady ▌stanoveny v souladu s běžnými postupy příjemce pro účtování nákladů na základě skutečných nepřímých nákladů, a to za předpokladu, že jsou tyto postupy účtování nákladů schváleny vnitrostátními orgány na základě srovnatelných režimů financování v souladu s článkem [185] finančního nařízení a sděleny Komisi.

Článek 17

Využití jediné jednorázové částky nebo příspěvku, které nejsou spojeny s náklady

1.  U grantů na akce uvedené v čl. 11 odst. 3 písm. e) a jiné akce, u nichž členské státy a/nebo přidružené země financují více než 50 % rozpočtu, může Komise použít:

a)  příspěvku, který není spojen s náklady uvedenými v [čl. 180 odst. 3] finančního nařízení a je založen na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti; nebo

b)  jediné jednorázové částky uvedené v článku [182] finančního nařízení a na základě předběžného rozpočtu akce, který již byl schválen vnitrostátními orgány spolufinancujících členských států a přidružených zemí.

2.  Do jednorázové částky jsou zahrnuty nepřímé náklady.

Článek 18

Zadávání zakázek v předobchodní fázi

1.  Unie může podpořit zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi udělením grantu veřejným zadavatelům nebo zadavatelům ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(13), 2014/25/EU(14) a 2009/81/ES(15), kteří společně zadávají veřejnou zakázku na výzkum a vývoj obranných služeb nebo koordinují své postupy zadávání veřejných zakázek.

2.  Zadávací řízení:

a)  musí být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

b)  může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů);

c)  stanoví zadání zakázek hospodářsky nejvýhodnější(m) nabídce (nabídkám).

Článek 19

Garanční fond

Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 21

Přístup k finančním nástrojům

Příjemci prostředků z fondu mohou využívat zvláštní finanční produkty zřízené v rámci InvestEU v souladu s hlavou X finančního nařízení.

HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PLATNÁ PRO VÝZKUM

Článek 22

Vlastnictví výsledků

1.  Vlastníky výsledků akcí jsou příjemci, kteří je vytvořili. Pokud právní subjekty vytvoří výsledky společně, přičemž nelze s jistotou určit jejich příslušný příspěvek nebo tyto společně vytvořené výsledky nelze rozdělit, jsou právní subjekty společnými vlastníky těchto výsledků. Společní vlastníci uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu se svými povinnostmi podle grantové dohody.

2.  Pokud je pomoc Unie poskytnuta formou veřejné zakázky, je vlastníkem výsledků Unie. Členské státy a přidružené země na svoji písemnou žádost bezplatně získají přístupová práva k výsledkům.

3.  ▌Výsledky akcí podpořených z fondu nepodléhají žádné přímé ani nepřímé kontrole či omezení ze strany jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, včetně pokud jde o transfer technologií nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země.

4.  Grantová dohoda v odůvodněných případech stanoví právo Komise být informována o převodu vlastnictví výsledků nebo udělení licence týkající se výsledků na nepřidruženou třetí zemi nebo na subjekt nepřidružené třetí země a vznést proti tomuto převodu námitky. Tyto převody nesmí ohrozit obranné a bezpečnostní zájmy Unie a jejích členských států ani cíle tohoto nařízení, jak jsou uvedeny v článku 3.

5.  Vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí mají přístupová práva ke zvláštní zprávě o akci, která získala finanční prostředky Unie. Tato přístupová práva se udělují bezplatně a Komise je převede na členské státy a přidružené země po zajištění odpovídajících závazků zachování důvěrnosti. Účastníci nejsou za žádných okolností povinni uvádět ve zvláštní zprávě žádné údaje či informace, které jsou součástí duševního vlastnictví.

6.  Vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí použijí tuto zvláštní zprávu výhradně pro účely související s jejím použitím ozbrojenými, bezpečnostními nebo zpravodajskými silami nebo pro ozbrojené, bezpečnostní nebo zpravodajské síly a také v rámci jejich programů spolupráce. Takové použití zahrnuje mimo jiné studium, hodnocení, posouzení, výzkum, návrh, vývoj, výrobu, zdokonalování, modifikaci, údržbu, opravu, renovaci a přijetí a certifikaci produktu, provoz, školení, likvidaci a jiné služby týkající se návrhu a zavádění produktu, jakož i posouzení a vypracování technických požadavků na zadávání veřejných zakázek.

7.  Příjemci bezplatně udělí přístupová práva ke svým výsledkům orgánům, subjektům nebo agenturám Unie pro řádně odůvodněné účely vývoje, provádění a sledování politik nebo programů Unie. Tato přístupová práva jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití.

8.  Grantové dohody a smlouvy v případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi obsahují zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co největší využití výsledků a nedocházelo k nespravedlivému zvýhodnění. ▌Jestliže dodavatel po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi ve lhůtě, která je stanovena ve smlouvě, výsledky obchodně nevyužije, převede, je-li to možné, veškeré vlastnictví výsledků na zadavatele.

8a.   Tři nebo více členských států nebo přidružených zemí, které na multilaterálním základě nebo v rámci organizace Unie společně uzavřely společně jednu nebo více smluv s jedním nebo více účastníky s cílem dále rozvíjet výsledky získané v rámci konkrétní akce, která je financována na základě grantové dohody na výzkumné akce v oblasti obrany, mají přístup k výsledkům akce, které jsou ve vlastnictví těchto účastníků a jež jsou nezbytné pro plnění těchto smluv. Tento přístup není zpoplatněn a podléhá zvláštním podmínkám, jejichž cílem je zajistit, aby tato práva byla použita pouze pro účel dané smlouvy a byly uplatňovány přiměřené povinnosti týkající se důvěrnosti.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE VÝVOJE

Článek 23

Dodatečná kritéria způsobilosti

1.  V případě potřeby konsorcium prokáže, že zbývající náklady na způsobilou akci, na něž se podpora Unie nevztahuje, budou pokryty jinými způsoby financování, jako jsou příspěvky členských států a/nebo přidružených zemí nebo spolufinancování ze strany právních subjektů.

2.  Pokud jde o akce uvedené v čl. 11 odst. 3 písm. d), musí být tyto akce založeny na harmonizovaných požadavcích na způsobilost, které společně schválily příslušné členské státy a/nebo přidružené země.

3.  U akcí uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. e) až h) konsorcium prokáže prostřednictvím dokumentů vydaných vnitrostátními orgány, že:

a)  nejméně dva členské státy nebo nejméně jeden členský stát s přidruženými zeměmi poskytnou záruky na pořízení konečného produktu nebo na používání technologie koordinovaným způsobem. Takový postup může zahrnovat společné zadávání zakázek.

b)  akce je založena na společných technických specifikacích, které si společně dohodly členské státy a/nebo přidružené země, jež akci spolufinancují.

Článek 24

Dodatečná kritéria pro udělení grantu

Kromě kritérií pro udělení uvedených v článku 13 může pracovní program rovněž zohlednit:

a)  příspěvek ke zvýšení efektivnosti v průběhu životního cyklu obranných produktů a technologií, včetně nákladové účinnosti a potenciálu synergií v procesech pořízení, údržby a likvidace;

b)  úroveň spolupráce mezi členskými státy účastnícími se způsobilé akce.

ba)  zamýšlený objem zakázky a předpokládaný dopad na obranné schopnosti a výdaje členských států a na strategickou autonomii EU.

Článek 25

Vlastnictví výsledků

1.  Unie není vlastníkem produktů ani technologií, které z vývojových akcí vzejdou, ani nemá žádná práva duševního vlastnictví týkající se výsledků akcí.

1a.   Vlastníky výsledků akcí jsou příjemci, kteří je vytvořili. Pokud právní subjekty vytvoří výsledky společně, přičemž nelze s jistotou určit jejich příslušný příspěvek nebo tyto společně vytvořené výsledky nelze rozdělit, jsou právní subjekty společnými vlastníky těchto výsledků. Spoluvlastníci uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu se svými povinnostmi podle grantové dohody.

2.  Výsledky akcí, které jsou podpořeny z fondu, nepodléhají žádné kontrole ani omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, a to přímo ani nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, včetně pokud jde o přenos technologií.

3.  Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci podle tohoto nařízení a aniž je dotčen odstavec 2, Komise musí být nejméně šest týdnů předem informována o každém převodu vlastnictví nebo udělení licence nepřidruženým třetím zemím nebo subjektům z nepřidružených třetích zemí. Jsou-li tyto převody vlastnictví nebo udělení licence v rozporu s obrannými a bezpečnostními zájmy Unie a jejích členských států a s cíli tohoto nařízení, jak jsou stanoveny v článku 3, ▌je nutné finanční prostředky poskytnuté z fondu vrátit.

4.  Odchylně od odstavce 1, pokud je pomoc Unie poskytována ve formě veřejné zakázky, je Unie vlastníkem výsledků a členské státy a/nebo přidružené země mají na základě své písemné žádosti bezplatné právo na nevýhradní licenci na používání výsledků.

Článek 26

Informování projektového manažera

Byl-li členskými státy nebo přidruženými zeměmi jmenován projektový manažer, Komise s ním před provedení platby příjemci způsobilé akce konzultuje pokrok, jehož bylo v souvislosti s akcí dosaženo.

HLAVA IV

SPRÁVA, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 27

Pracovní programy

1.  Fond bude prováděn prostřednictvím ročních či víceletých pracovních programů stanovených v souladu s článkem [110] finančního nařízení. ▌

1a.   Pracovní programy mohou především zohlednit strategie stanovené v rámci zastřešujícího strategického plánu výzkumu a ve strategických kontextových případech plánu rozvoje schopností.

1b.  Komise zajistí soudržnost pracovních programů po celou dobu řízení životního cyklu obranných produktů a technologií.

2.  Komise přijme pracovní programy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci postupem podle čl. 28a.

2a.   Pracovní program podrobně stanoví kategorie projektů, které budou z fondu financovány. Tyto pracovní programy musí být v souladu s cíli uvedenými v článku 3.

2b.   Komise vypracuje na základě postupu vytváření pracovních programů předběžné posouzení možných případů zdvojení stávajících schopností nebo již financovaných programů výzkumu a vývoje v EU.

Článek 28a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 27 je svěřena Komisi na období sedmi let počínaje [den vstupu v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 27 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(16).

Článek 29

Nezávislí odborníci

1.  Komise jmenuje nezávislé odborníky na pomoc při hodnocení návrhů v souladu s článkem [237] finančního nařízení. ▌

2.  Nezávislými odborníky jsou ▌občané Unie, kteří pocházejí z co největšího počtu členských států a kteří byli vybráni na základě výzev k projevení zájmu ▌týkajících se vytvoření seznamu odborníků. Odchylně od článku [237] finančního nařízení se tento seznam nezveřejňuje, je-li to nutné z důvodu ochrany veřejné bezpečnosti.

3.  Nezávislí odborníci musí mít příslušnou bezpečnostní prověrku vydanou členským státem.

5.  Nezávislí odborníci jsou vybráni podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí vhodných ke splnění úkolů, kterými jsou pověřeni.

5a.  Komise rovněž zajistí, že odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat posudek, danou věc nehodnotí a neposkytuje v ní poradenství ani pomoc.

Článek 30

Použití předpisů o utajovaných informacích

1.  V rámci působnosti tohoto nařízení:

a)  každý členský stát nebo přidružená země zajistí, aby jeho vnitrostátní bezpečnostní předpisy poskytovaly pro utajované informace Evropské unie stupeň ochrany rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU(17) a bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU(18);

b)  členské státy a přidružené země neprodleně informují Komisi o vnitrostátních bezpečnostních předpisech uvedených v písmenu a);

c)  fyzické osoby s bydlištěm v nepřidružených třetích zemích a právnické osoby usazené v nepřidružených třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se fondu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly Komise stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU. Rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci se stanoví v rámci dohody o bezpečnosti informací, která řeší i případné otázky průmyslové bezpečnosti, uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU;

d)  aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující průmyslovou bezpečnost, jak jsou stanovena v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím Evropské unie, je-li to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za nezbytné, a to s ohledem na povahu a obsah těchto informací, potřebu příjemce znát tyto informace a míru prospěchu pro Unii.

2.  Pokud se akce týkají utajovaných informací či takové informace vyžadují nebo obsahují, upřesní příslušný financující subjekt v dokumentaci k výzvě k překládání nabídek / zadávacímu řízení opatření a požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti těchto informací na požadované úrovni.

3.  S cílem usnadnit výměnu citlivých informací mezi Komisí, příjemci a případně členskými státy zřídí Komise systém elektronické výměny informací.

Článek 31

Monitorování a podávání zpráv

1.  Ukazatele pro monitorování provádění a pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů fondu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze.

2.  Aby se zajistilo účinné posouzení pokroku při plnění cílů fondu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, jimiž se v případě potřeby mění příloha za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se rámce pro monitorování a hodnocení.

3.  Komise provádění fondu pravidelně monitoruje a vyhodnocuje a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato výroční zpráva obsahuje oddíl o provádění článku 7. Za tímto účelem Komise přijme nezbytná opatření pro monitorování.

4.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění fondu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 32

Hodnocení fondu

1.  Hodnocení se provádějí včas, aby bylo možné je promítnout do rozhodovacího procesu.

2.  Průběžné hodnocení fondu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění fondu. Předmětem zprávy o průběžném hodnocení ▌je zejména posouzení správy fondu, zkušeností z Evropského programu rozvoje obranného průmyslu a přípravné akce v oblasti obranného výzkumu, hodnocení provádění etických postupů podle článku 7, míry plnění, výsledků udělování finančních prostředků projektům, včetně účasti malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací a míry jejich přeshraniční účasti, rozdělení financování mezi různé kategorie subdodavatelů v souladu s definicí uvedenou v čl. 10 bodě 9, rozpočtu přiděleného na přelomové technogie a financování poskytnutého v souladu s článkem [195] finančního nařízení do 31. července 2024. Průběžné hodnocení bude rovněž obsahovat informace o zemích původu příjemců, počtu zemí účastnících se jednotivých projektů a případně rozdělení udělených práv duševního vlastnictví. Komise může předložit návrhy na vhodné změny tohoto nařízení.

3.  Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let od ▌31. prosince 2027 provede Komise závěrečné hodnocení provádění fondu. Závěrečná hodnotící zpráva bude obsahovat výsledky provádění a v co největším možném rozsahu, s přihlédnutí k časovým důvodům, dopad fondu. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a přidruženými zeměmi a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 3. Rovněž bude analyzovat přeshraniční účast v projektech prováděných v rámci fondu, a to včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a také zapojení těchto podniků a společností do globálního hodnotového řetězce. Hodnocení bude rovněž obsahovat informace o zemích původu příjemců a případně rozdělení udělených práv duševního vlastnictví.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 33

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku [127] finančního nařízení. Podle článku 287 SFEU Evropský účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Unie.

Článek 34

Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se třetí země účastní fondu na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo jiného právního nástroje, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 35

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci akcí a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.  Komise provádí k fondu a jeho akcím a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na fond rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace prováděným Komisí, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3. Tyto finanční zdroje mohou být použity na projekty týkající se statistik o obranném průmyslu a pilotních projektech týkajících se sběru údajů;

HLAVA V

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Akty v přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 31 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 31 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 37

Zrušení

Nařízení (EU) č. …/…. (Evropský program rozvoje obranného průmyslu) se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 38

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny dotčených akcí, a to až do jejich ukončení, v rámci [nařízení o Evropském programu rozvoje obranného průmyslu] a přípravné akce pro obranný výzkum, které se nadále použijí na dotčené akce až do doby jejich ukončení.

2.  Finanční krytí fondu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k fondu od akcí přijatých podle jeho předchůdců, [nařízení o Evropském programu rozvoje obranného průmyslu] a přípravné akce pro obranný výzkum.

3.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 4, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

Článek 39

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1); směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).2 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30).
(2) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(3) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(4) Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na internetové adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(6) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(7) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(8) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).
(11) Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(12) Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
(16) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(17) Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53.
(18) Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1.

Poslední aktualizace: 7. října 2019Právní upozornění