Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0228(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0409/2018

Předložené texty :

A8-0409/2018

Rozpravy :

PV 11/12/2018 - 21
CRE 11/12/2018 - 21

Hlasování :

PV 12/12/2018 - 19.2
CRE 12/12/2018 - 19.2
Vysvětlení hlasování
Vysvětlení hlasování
PV 17/04/2019 - 16.13

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0517
P8_TA(2019)0420

Přijaté texty
PDF 381kWORD 124k
Středa, 12. prosince 2018 - Štrasburk Konečné znění
Zřízení Nástroje pro propojení Evropy ***I
P8_TA(2018)0517A8-0409/2018
Text
 Úplné znění

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 12. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (COM(2018)0438 – C8-0255/2018– 2018/0228(COD))(1)
POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)
k návrhu Komise
---------------------------------------------------------

(Řádný legislativní postup: první čtení)

[Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak]

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0409/2018).
(2)* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.


Návrh
NAŘÍZENÍ EU .../... EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY
o zřízení Nástroje pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 172 a 194 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům:

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Aby bylo možno dospět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, stimulovat vytváření pracovních míst a dodržet dlouhodobé závazky v oblasti dekarbonizace, potřebuje Unie moderní a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích regionů, včetně odlehlých, nejvzdálenějších, ostrovních, okrajových a horských regionů, v odvětvích dopravy, telekomunikací a energetiky. Toto propojení by mělo pomoci zlepšit volný pohyb osob, včetně osob s omezenou schopností pohybu a orientace, zboží, kapitálu a služeb. Transevropské sítě by měly usnadnit přeshraniční propojení, posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přispět k dosažení konkurenceschopnějšího a udržitelnějšího sociálně tržního hospodářství a k boji proti změně klimatu.

(2)  Nástroj pro propojení Evropy (dále též „program“) má za cíl urychlit investice v oblasti transevropských sítí a stimulovat financování z veřejného i soukromého sektoru, při současném zvýšení právní jistoty a dodržování zásady technologické neutrality. Program by měl umožnit plné využívání synergií mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím, čímž se zvýší účinnost opatření přijímaných na úrovni Unie a umožní optimalizace nákladů na provádění.

(2a)  Program by měl přispívat k podpoře územní dostupnosti a propojenosti všech regionů Unie, včetně odlehlých, nejvzdálenějších, ostrovních, okrajových, horských a přeshraničních regionů, jakož i vylidněných a řídce osídlených oblastí.

(3)  Program by měl rovněž přispívat k opatřením EU proti změně klimatu, podporovat projekty týkající se změny klimatu, ekologicky a sociálně udržitelné projekty a případně opatření ke zmírnění změny klimatu a přizpůsobení se této změně. Zejména by se měl zvýraznit příspěvek programu k dosažení cílů Pařížské dohody, jakož i navrhovaných cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobého cíle týkajícího se dekarbonizace.

(3a)  Program by měl zaručit vysokou úroveň transparentnosti tím, že umožní přístup k příslušným dokumentům, zejména v případě, pokud by projekty ovlivňovaly životní prostředí a zdraví lidí. Postup hodnocení projektů by měl taktéž zohledňovat sociální kritéria a kritéria soudržnosti, a zejména přijetí místními komunitami. [pozm. návrh 82]

(4)  S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provedení Pařížské dohody a k plnění 17 cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje by toto nařízení proto mělo změnu klimatu zohledňovat a mělo by vést ke splnění celkového cíle, tj. aby se 25 % výdajů z rozpočtu EU vynakládalo na podporu cílů v oblasti klimatu(3). Očekává se, že 60 % z celkového finančního krytí programu bude vynaloženo na opatření, která přispějí k dosažení cílů v oblasti klimatu, a to mimo jiné na základě ▌ukazatelů z Ria („Rio markers“). ▌Výdaje na železniční infrastrukturu a infrastrukturu vnitrozemských vodních cest, dobíjecí infrastrukturu, alternativní a udržitelná paliva pro všechny druhy dopravy, energetickou účinnost, čistou městskou dopravu, přenos elektřiny, skladování elektřiny, inteligentní sítě, přepravu CO2, energii z obnovitelných zdrojů, ▌vnitrozemské vodní cesty ▌multimodální dopravu a plynárenskou infrastrukturu by měly být v souladu s cíli v oblasti klimatu. Příslušná opatření budou identifikována během přípravy a provádění programu a znovu posouzena v rámci příslušných hodnocení a přezkumných postupů. Aby infrastruktura neutrpěla potenciálními dlouhodobými dopady změny klimatu a aby se zajistilo, že náklady na emise skleníkových plynů, které při projektu vzniknou, budou zahrnuty do ekonomického hodnocení projektu, měly by projekty podporované programem podléhat kontrole z hlediska klimatu v souladu s pokyny, které by Komise měla ve vhodných případech vypracovat soudržně s pokyny připraveným pro jiné programy Unie. V souladu s cíli a závazky Unie v oblasti snížení dopadu klimatických změn podpoří program modální přechod na udržitelnější druhy dopravy, jako je železnice, čistá městská doprava, námořní doprava a vnitrozemské vodní cesty.

(5)  Aby byly splněny povinnosti týkající se podávání zpráv stanovené v čl. 11 písm. c) směrnice (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie na podporu opatření přijatých za účelem dosažení souladu s cíli této směrnice, je třeba sledovat výdaje související se snižováním emisí nebo látek znečišťujících ovzduší podle této směrnice.

(6)  Důležitým cílem tohoto programu je zajistit větší synergie a komplementaritu mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím. Pro tento účel by se pracovní programy mohly účinně zabývat konkrétními intervenčními oblastmi, například pokud jde o propojenou a automatizovanou mobilitu, udržitelná alternativní paliva včetně příslušné infrastruktury pro všechny druhy dopravy nebo společnou přeshraniční infrastrukturu a měly by zajistit větší flexibilitu s cílem sloučit finanční podporu v těchto odvětvích. Umožnění digitální komunikace by se mohlo stát nedílnou součásti projektu společného zájmu v oblasti energetiky a dopravy. Program by měl v rámci každého odvětví dát možnost zohlednit jako způsobilé některé synergetické součásti náležející do jiného odvětví, pokud tento přístup zlepší socioekonomický přínos investice. Synergie mezi odvětvími by při výběru opatření měly být podněcovány prostřednictvím kritérií pro udělení grantů a formou zvýšení spolufinancování.

(7)  Hlavní směry pro transevropskou síť TEN-T, jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013(4) (dále jen „hlavní směry pro sítě TEN-T“), identifikují infrastrukturu sítě TEN-T, upřesňují požadavky, které musí splňovat, a stanoví pravidla jejich uplatňování. Tyto hlavní směry zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030 vytvořením nové infrastruktury, ale i zásadní modernizací a rekonstrukcí infrastruktury stávající.

(7a)   Opatření přispívající k rozvoji projektů společného zájmu v odvětví dopravy, které jsou financovány prostřednictvím programu, by měly vycházet z komplementarity všech druhů dopravy, a vytvářet tak účinné, vzájemně propojené a multimodální sítě s cílem zajistit propojení v celé Unii.

(8)  Aby se dosáhlo cílů uvedených v hlavních směrech pro sítě TEN-T, je nutné přednostně podpořit probíhající projekty TEN-T a přeshraniční spojení, úzká místa, horizontální priority, chybějící spojení a městské uzly, případně zajistit, aby byla podpořená opatření v souladu s pracovními plány koridorů zavedenými podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 a s celkovým rozvojem sítě z hlediska výkonnosti a interoperability.

(8a)   V některých případech mají projekty realizované na území jednoho členského státu značný přeshraniční dopad a vytvářejí hodnotu přesahující vnitrostátní hranice tím, že zvyšují přeshraniční propojení na moři nebo posilují propojení s širším hospodářstvím ve vnitrozemí za vnitrostátními hranicemi. Projekty vykazující takový dopad by proto měly být považovány za přeshraniční.

(8b)   S cílem zohlednit výjimečné okolnosti, které představuje vystoupení Spojeného království z Evropské unie, je nezbytné zajistit propojení Irska s kontinentální Evropou a za tím účelem změnit trasy a složení koridorů sítě TEN-T, aby mohla být do hlavní sítě a globální sítě zařazena námořní spojení mezi irskými a kontinentálními přístavy.

(9)  Aby se zohlednil nárůst objemu dopravy a vývoj sítě, mělo by být upraveno sladění koridorů hlavní sítě, jejich předem určených úseků a jejich kapacity. Tyto úpravy hlavní sítě by neměly ovlivnit její dokončení do roku 2030, měly by zlepšit pokrytí území EU koridory a měly by být přiměřené, aby byla zachována soudržnost a účinnost rozvoje koridorů a koordinace. Délka koridorů hlavní sítě by se proto neměla prodloužit o více než 15 %. Rozvoj globální sítě musí být monitorován a vyhodnocován, aby byla zaručena relevance jednotlivých úseků.

(10)  Po celé Unii je třeba podporovat veřejné a soukromé investice upřednostňující inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, multimodální, inkluzivní, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu přístupnou pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace, a to pro všechny druhy dopravy. V roce 2017 Komise představila „Evropu v pohybu“(5), rozsáhlou řadu iniciativ, které mají zvýšit bezpečnost silničního provozu, podpořit inteligentní zpoplatnění silnic, snížit emise CO2, omezit znečištění ovzduší a přetížení dopravy, podpořit propojenou a autonomní mobilitu a zajistit pracovníkům řádné podmínky a dobu k odpočinku. Unie by tyto iniciativy měla finančně podporovat, v příslušných případech prostřednictvím tohoto programu, například v zájmu rychlejšího zavádění požadavků na montáž inteligentních tachografů do vozidel a jejich dovybavení.

(11)  Hlavní směry pro sítě TEN-T s ohledem na nové technologie a inovace vyžadují, aby sítě TEN-T umožňovaly dekarbonizaci u všech druhů dopravy prostřednictvím podněcování energetické účinnosti a používání alternativních paliv při dodržování zásady technologické neutrality. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU(6) stanoví společný rámec opatření pro zavedení infrastruktury pro alternativní paliva v Unii pro všechny druhy dopravy s cílem co nejvíce snížit závislost dopravy na fosilních palivech a omezit dopad dopravy na životní prostředí a klima a vyžaduje, aby členské státy zajistily, že do 31. prosince 2025 budou vybudovány veřejně přístupné plnicí nebo dobíjecí stanice. Jak je uvedeno v návrzích Komise z listopadu 2017(7), je k podpoře nízkoemisní mobility zapotřebí komplexního souboru opatření, včetně finanční podpory, jestliže tržní podmínky neposkytují dostatečnou pobídku.

(12)  V rámci svého sdělení „Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“(8) zdůraznila Komise, že automatizovaná vozidla a pokročilé systémy pro propojení budou znamenat bezpečnější vozidla, která bude možné snáze sdílet a budou dostupnější pro všechny občany, včetně těch, kteří dosud služeb mobility nemohou využívat, jako jsou starší lidé a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V této souvislosti Komise rovněž navrhla „Strategický akční plán EU pro bezpečnost silničního provozu“ a revizi směrnice 2008/96/ES o řízení dopravní infrastruktury. Ze stejného důvodu je třeba přizpůsobit novým standardům bezpečnosti a digitalizace v odvětví dopravy i další právní předpisy, jako je směrnice 2004/54/ES o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě. Zlepšení bezpečnosti musí být prioritou také v odvětví železniční dopravy. Důležité jsou zejména investice do bezpečnosti na železničních přejezdech (tj. signalizace, zlepšení infrastruktury). V roce 2012 došlo na 114 000 železničních přejezdech v EU k 573 vážným nehodám, které si vyžádaly 369 mrtvých a 339 vážně zraněných (Zpráva ERA 2014). V důsledku toho je třeba v celé EU určit železniční přejezdy, které představují vysoké bezpečnostní riziko, s cílem investovat do zlepšení těchto infrastruktur, které by měly být nakonec nahrazeny mosty a podjezdy.

(13)  V zájmu zlepšení realizace dopravních projektů v méně rozvinutých částech sítě by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti přesunout do programu na financování dopravních projektů v členských státech způsobilých k čerpání financí z Fondu soudržnosti. Výběr projektů způsobilých pro financování by měl v počáteční fázi ▌respektovat výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Na konci počáteční fáze by prostředky převedené do programu, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, měly být přiděleny formou soutěže projektům, které se nacházejí v členských státech způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti, kdy přednost mají přeshraniční a chybějící spojení. Komise by měla podpořit členské státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti při sestavování vhodného seznamu projektů, a to zejména posílením institucionální kapacity dotčených orgánů veřejné správy.

(14)  Po společném sdělení o zlepšení duální mobility v Evropské unii v listopadu 2017(9) zdůraznil Akční plán vojenské mobility přijatý 28. března 2018 Komisí a vysokou představitelkou Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku(10), že politika dopravní infrastruktury nabízí jasnou příležitost ke zvyšování synergií mezi potřebami obrany a sítí TEN-T s celkovým cílem zlepšit mobilitu v celé Unii. Akční plán uvádí, že do poloviny roku 2018 by Rada měla posoudit a potvrdit vojenské požadavky na infrastrukturu a že útvary Komise do roku 2019 určí části transevropské dopravní sítě, jež jsou vhodné i pro dvojí (civilní a obranné) využití infrastruktury, včetně těch, u nichž je možná modernizace stávající infrastruktury. Infrastruktura bude vždy sloužit dvojímu užití. Finanční prostředky Unie na realizaci projektů dvojího užití by měly být prováděny prostřednictvím programu na základě pracovních programů prostřednictvím měřitelných opatření v souladu s platnými požadavky vymezenými v rámci Akčního plánu.

(14a)   Vytvoření Akčního plánu duální (civilní a obranné) mobility v Unii je součástí celkového cíle zlepšit mobilitu v EU a současně reagovat na výzvy v oblasti logistiky a mobility zahrnuté ve společné bezpečnostní a obranné politice (SBOP) Evropské unie. Za tímto účelem je nezbytné sladit přeshraniční normy, celní předpisy a správní a legislativní postupy. Úloha společných podniků EU je zásadní mimo jiné pro harmonizaci správních a legislativních postupů, jak pro Nástroj pro propojení Evropy, tak pro Akční plán duální (civilní a obranné) mobility. Duální (civilní a obranná) mobilita přispěje k rozvoji Nástroje pro propojení Evropy, především co se týče rozpočtových záležitostí a řešení nových a budoucích potřeb.

(15)  Ve svém sdělení „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“(11) Komise zdůraznila konkrétní potřeby nejvzdálenějších regionů v oblasti dopravy, energetiky a digitálního odvětví a nutnost poskytnout přiměřené unijní financování k uspokojení těchto potřeb i prostřednictvím programu uplatňováním míry spolufinancování až do maximální výše 85 %.

(16)  S ohledem na významný objem investic potřebných k pokroku směrem k dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 (odhadem 350 miliard EUR v letech 2021–2027), globální sítě TEN-T do roku 2050 a investic do dekarbonizace, digitalizace a rozvoje měst (odhadem 700 miliard EUR v letech 2021–2027) je vhodné zachovat odpovídající rozpočet pro odvětví dopravy v souladu s rozpočtem stanoveným na začátku programového období 2014-2020 a co nejefektivněji využít různé finanční programy a nástroje Unie, a maximalizovat tím evropskou přidanou hodnotu investic podporovaných Unií. Mělo by se to podařit díky zjednodušení investičního procesu, který by umožnil větší přehlednost připravovaných dopravních projektů a soudržnost mezi příslušnými programy Unie, zejména Nástrojem pro propojení Evropy, Evropským fondem pro regionální rozvoj, Fondem soudržnosti a fondem InvestEU. V příslušných případech je třeba vzít v úvahu zejména základní podmínky uvedené v příloze IV nařízení (EU) č. XXX [nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a finančních pravidlech pro ně a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy vnějších hranic a společné vízové politiky].

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013(12) určuje priority transevropské energetické infrastruktury, jež je nezbytné splnit, aby Unie dosáhla svých cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu, identifikuje projekty společného zájmu, jež jsou ke splnění těchto priorit nezbytné, a stanoví opatření v oblasti udělování povolení, účasti veřejnosti a regulace, jež mají urychlit či usnadnit realizaci uvedených projektů, včetně kritérií způsobilosti těchto projektů k čerpání finanční pomoci Unie. Seznam projektů společného zájmu a hlavních směrů pro TEN-E by měl být revidován tak, aby zohledňoval cíle Pařížské dohody a cíle Unie v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030 a dále.

(18)  Směrnice [přepracované znění směrnice o energiích z obnovitelných zdrojů] zdůrazňuje potřebu vytvořit podpůrný rámec sestávající ze zlepšeného využívání finančních prostředků Unie, s výslovným odkazem na umožnění opatření na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti obnovitelné energie.

(19)  Ačkoli dokončení síťové infrastruktury zůstává prioritou v oblasti rozvoje obnovitelné energie, zařazení přeshraniční spolupráce v oblasti obnovitelné energie a vytváření inteligentního a energeticky účinného systému zahrnujícího řešení v oblasti skladování a řízení poptávky, která pomáhají vyrovnávat síť, odráží přístup přijatý v rámci iniciativy Čistá energie pro všechny Evropany s kolektivní odpovědností za dosažení ambiciózního cíle u obnovitelné energie v roce 2030 a změnu politického kontextu, zajišťující spravedlivou a přiměřenou sociální transformaci, s ambiciózními dlouhodobými cíli v oblasti dekarbonizace.

(20)  Vzhledem k programu Unie v oblasti dekarbonizace jsou nezbytné inovativní technologie v oblasti infrastruktury, které umožňují přechod na nízkoemisní energii a systémy mobility a zlepšují zabezpečení dodávek tím, že se zaměřují na větší energetickou nezávislost Unie. Zejména ve svém sdělení z 23. listopadu 2017 „Sdělení o posílení evropských energetických sítí“(13) zdůraznila Komise, že úloha elektřiny, kdy budou obnovitelné zdroje energie představovat v roce 2030 polovinu výroby elektřiny, bude stále větší hybnou silou dekarbonizace odvětví, v nichž až doposud převažovala fosilní paliva, jako je doprava, průmysl, vytápění a chlazení, a že v souladu s tím se do centra zájmu politiky transevropské energetické sítě musí dostat propojení elektroenergetických soustav, skladování elektřiny, projekty inteligentních sítí a investice do plynárenské infrastruktury. Na podporu cílů Unie v oblasti dekarbonizace, integrace vnitřního trhu a zabezpečení dodávek by se měla věnovat patřičná pozornost a dávat přednost technologiím a projektům přispívajícím k přechodu na nízkoemisní hospodářství. Komise se zaměří na zvýšení počtu přeshraničních projektů v oblasti inteligentních sítí, inovativního skladování a přepravy oxidu uhličitého podporovaných z programu.

(20a)   Je nutná podpora projektů inteligentních sítí, pokud takové projekty zahrnují výrobu elektrické energie, její distribuci nebo spotřebu s využitím systému řízení v reálném čase a mají vliv na přeshraniční přenos energie. Energetické projekty by měly dále odrážet klíčovou úlohu inteligentních sítí v energetické transformaci a podpora z programu by měla přispívat k odstraňování mezer ve financování, které v současné době brzdí investice do širokého zavádění technologií inteligentních sítí.

(20b)  Pokud jde o propojení elektrických sítí, v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/… [o správě energetické unie] je stanoven cíl propojení elektrických sítí mezi členskými státy pro rok 2030 na úrovni 15 %. Program by měl přispět k dosažení tohoto cíle.

(21)  Realizace jednotného digitálního trhu závisí na základní infrastruktuře pro digitální konektivitu. Digitalizace evropského průmyslu a modernizace odvětví, jako je doprava, energetika, zdravotní péče a veřejná správa, závisí na univerzálním přístupu ke spolehlivým, dostupným sítím s vysokou a velmi vysokou kapacitou. Digitální připojení se stalo jedním z rozhodujících faktorů pro překlenutí hospodářských, sociálních a územních rozdílů, podporu modernizace místních ekonomik a posílení diverzifikace hospodářské činnosti. Rozsah intervence programu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu by se měl upravit tak, aby odrážel její vzrůstající význam pro hospodářství a společnost obecně. Je proto nezbytné stanovit infrastrukturní projekty společného zájmu pro digitální konektivitu, aby Unie mohla splnit své cíle v oblasti jednotného digitálního trhu, a zrušit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014(14).

(22)  Sdělení „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“(15) (strategie pro gigabitovou společnost) stanoví strategické cíle do roku 2025, pokud jde o optimalizaci investic do infrastruktury pro digitální konektivitu. Cílem směrnice (EU) 2018/XXX [evropský kodex pro elektronické komunikace] je mimo jiné vytvořit regulační prostředí, které vybízí k soukromým investicím do sítí pro digitální konektivitu. Je však jasné, že zavádění sítí bude naléhavě vyžadovat více pozornosti vzhledem k omezené nákladové efektivnosti v celé Unii, a to kvůli různým faktorům, jako je odlehlost, územní nebo místní specifika, malá hustota osídlení a různé sociálně-ekonomické faktory. Program by proto měl být rovněž zaměřen na dosažení rovnováhy mezi venkovskými a městskými oblastmi, aby přispíval k dosažení těchto strategických cílů stanovených ve strategii pro gigabitovou společnost a doplňoval podporu poskytovanou na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou z jiných programů, zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti a fondu InvestEU.

(23)  Ačkoli všechny sítě pro digitální konektivitu, které jsou připojeny k internetu, jsou z podstaty transevropské, zejména v důsledku fungování aplikací a služeb, které umožňují, prioritu pro podporu prostřednictvím programu by měla získat opatření s nejvyšším očekávaným dopadem na jednotný digitální trh, mimo jiné prostřednictvím svého souladu s cíli sdělení Strategie pro gigabitovou společnost, a na digitální transformaci hospodářství a společnosti s ohledem na zjištěná selhání trhu a překážky v provádění.

(24)  Školy, univerzity, knihovny, místní, regionální nebo vnitrostátní správní orgány, hlavní poskytovatelé veřejných služeb, nemocnice a zdravotní centra, dopravní uzly a digitálně intenzivní podniky jsou subjekty a místy, které mohou působit na důležité součásti sociálně-ekonomického vývoje ve svém okolí, včetně venkovských a řídce osídlených oblastí. Tito sociálně-ekonomičtí aktéři musí mít špičkové gigabitové připojení, aby mohli zajišťovat přístup k nejlepším službám a aplikacím pro evropské občany, podniky a místní komunity. Program by měl podporovat přístup ke gigabitovému připojení, vysokorychlostnímu připojení, včetně nejmodernějšího mobilního připojení, pro tyto sociálně-ekonomické aktéry, aby se co nejvíce projevilo jejich pozitivní nepřímé působení na širší hospodářství a společnost, včetně vytváření větší poptávky po připojení a službách.

(25)  Program by měl dále navázat na úspěch iniciativy WiFi4EU a měl by pokračovat v podpoře poskytování bezplatného, bezpečného, vysoce kvalitního místního bezdrátového připojení v centrech místního veřejného života, včetně subjektů s veřejným posláním, jako jsou orgány veřejné moci a poskytovatelé veřejných služeb, i na venkovních místech dostupných široké veřejnosti s cílem propagovat digitální vizi Unie v místních komunitách.

(25a)  Důležitým základem inovací je digitální infrastruktura. Aby měl program co největší dopad, měl by se zaměřit na financování této infrastruktury. Jednotlivé digitální služby a aplikace, jako jsou ty, které zahrnují různé technologie distribuované účetní knihy nebo využívající umělou inteligenci, by proto měly být mimo oblast působnosti programu a namísto toho by se k nim mělo přistupovat prostřednictvím jiných nástrojů, jako je Digitální Evropa. Rovněž důležité je maximalizovat součinnost mezi různými programy.

(26)  Životaschopnost očekávaných digitálních služeb příští generace, jako je internet věcí a aplikace, které mají přinést významné přínosy v rámci různých odvětví a pro společnost jako celek, bude vyžadovat nepřerušené přeshraniční pokrytí sítěmi 5G, zejména pokud jde o možnost připojení pro uživatele na cestách a pohybující se objekty. Scénáře sdílení nákladů u zavádění sítí 5G v těchto odvětvích jsou však i nadále nejasné a očekávaná rizika komerčního zavádění v některých klíčových oblastech jsou velmi vysoká. Očekává se, že silniční koridory a vlaková spojení budou klíčovými oblastmi pro první fázi nových aplikací v oblasti propojené mobility, a proto budou tvořit zásadní přeshraniční projekty pro financování v rámci programu.

(27)  Nepřipojená území ve všech oblastech Unie, včetně centrálních, představují úzká místa a nevyužitý potenciál jednotného digitálního trhu. Ve většině venkovských a odlehlých oblastí může hrát vysoce kvalitní internetové připojení zásadní úlohu v předcházení vzniku digitální propasti, izolaci a vylidňování snižováním nákladů na dodávání zboží či poskytování služeb a částečně kompenzovat odlehlost. Vysoká kvalita internetového připojení je nezbytná pro nové hospodářské příležitosti, jako je přesné zemědělství nebo rozvoj biohospodářství ve venkovských oblastech. Program by měl přispět k zajištění pevného nebo bezdrátového připojení s velmi vysokou kapacitou do všech evropských domácností, ať už na venkově nebo ve městech, a zaměřit se na zavádění v místech, kde se projevuje selhání trhu, které lze řešit pomocí grantů s nízkou intenzitou. Přitom by cílem programu mělo být dosažení globálního pokrytí domácností a území, poněvadž vyplňování mezer v již pokryté oblasti by bylo v pozdější fázi nerentabilní.

(28)  Je zapotřebí zavádění páteřních sítí elektronických komunikací, včetně podmořských kabelů spojujících evropská území s třetími zeměmi na jiných světadílech nebo spojujících evropské ostrovy nebo zámořská území s pevninou, aby se zajistila nezbytná redundance pro tuto důležitou infrastrukturu a zvýšila se kapacita a odolnost digitálních sítí v Unii. Tyto projekty jsou však často bez veřejné podpory komerčně neudržitelné.

(29)  Opatření přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu musí zavádět nejdostupnější a nejvhodnější technologie, které ▌ vykazují nejlepší poměr mezi nejmodernějšími technologiemi co do kapacity toku dat, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě, kybernetické bezpečnosti a nákladové efektivnosti a v pracovních programech by jim měl být dávána přednost s přihlédnutím ke kritériím stanoveným v tomto nařízení. Zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou může zahrnovat pasivní infrastrukturu v zájmu maximalizace socioekonomických a environmentálních přínosů. Při určování priorit se zohlední potenciální pozitivní vedlejší účinky, pokud jde o konektivitu, například může-li realizovaný projekt zlepšit ekonomické opodstatnění dalšího zavádění v budoucnu, což povede k dalšímu pokrytí území a obyvatelstva v oblastech, na něž se dosud nedostalo.

(30)  Unie vyvinula vlastní technologii družicové navigace, určování polohy a času (EGNOS/Galileo) a vlastní systém pozorování Země (Copernicus). Programy EGNOS/Galileo i Copernicus nabízejí vyspělé služby, které přinášejí značné hospodářské výhody veřejným i soukromým uživatelům. Proto by veškerá dopravní, energetická nebo digitální infrastruktura financovaná z programu – využívající služby družicové navigace, určování polohy a času nebo pozorování Země – měla být technicky slučitelná s programy EGNOS/Galileo a Copernicus.

(31)  Pozitivní výsledky první výzvy k podávání návrhů na projekty s kombinovaným financováním uskutečněné v rámci stávajícího programu v roce 2017 potvrdily význam a přidanou hodnotu použití grantů EU ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru. Kombinování zdrojů by mělo přispět k přilákání soukromých investic a zajistit pákový efekt celkového příspěvku veřejného sektoru v souladu s cíli programu InvestEU. Program by proto měl i nadále ▌ podporovat opatření, která umožňují kombinaci grantů EU s jinými zdroji financování. V oblasti dopravy nesmí operace kombinování zdrojů přesáhnout 10 % účelového krytí.

(31a)  V odvětví dopravy by operace kombinování zdrojů měly být přednostně zaměřeny na projekty, jejichž cílem je digitalizace odvětví, zejména SESAR a ERTMS, u nichž se očekává finanční návratnost.

(32)  Politické cíle tohoto programu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna (oken) politiky [...] fondu InvestEU. Opatření programu by se měla přiměřeným a adekvátním způsobem používat k podpoře investic prostřednictvím nápravy selhání trhu nebo řešení suboptimálních investičních situací, aniž by docházelo ke zdvojování činností nebo vytěsňování soukromého financování a měla by přinášet jasnou evropskou přidanou hodnotu.

(33)  Aby se upřednostnil integrovaný rozvoj inovačního cyklu, je nezbytné zajistit komplementaritu mezi inovativními řešeními vyvinutými v kontextu rámcových programů Unie pro výzkum a inovace a inovativních řešení zaváděných s podporou z Nástroje pro propojení Evropy. Za tímto účelem synergie s programem Horizont Evropa zajistí, aby: a) se potřeby v oblasti výzkumu a inovací v oblastech dopravy, energetiky a digitálního odvětví v EU určovaly a stanovovaly během strategického plánovacího procesu programu Horizont Evropa; b) Nástroj pro propojení Evropy úzce spolupracoval s programem Horizont Evropa při rozsáhlém zavádění inovativních technologií a řešení v oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury a při synergiích mezi těmito oblastmi, zejména těch, které jsou výsledkem programu Horizont Evropa; c) se usnadnila výměna informací a údajů mezi programem Horizont Evropa a Nástrojem pro propojení Evropy, například tím, že se bude klást důraz na technologie z programu Horizont Evropa s vysokou mírou tržní připravenosti, které by bylo možné dále zavádět prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy.

(34)  Toto nařízení stanoví finanční krytí na celé období 2021–2027, které má pro Evropský parlament a Radu při ročním rozpočtovém procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz náležitě aktualizovat podle nové interinstitucionální dohody: 17. bod interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení31]. Aby byla zachována počáteční rovnováha, ale i vyváženost různých aspektů a tematické a územní rozdělení po celou dobu trvání programu, mělo by finanční krytí být zachováno po celou dobu trvání programu a nemělo by se žádným způsobem snižovat ani převádět do jiných programů.

(35)  Na úrovni Unie je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik rámcem k určování národních reformních priorit a ke sledování jejich provádění. Členské státy vytvářejí své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie, které tyto reformní priority podporují. Tyto strategie by se měly předkládat společně s ročními národními programy reforem jako způsob, jak navrhnout a koordinovat prioritní investiční projekty, které mají být podpořeny z vnitrostátních zdrojů a/nebo z prostředků Unie. Měly by rovněž sloužit k tomu, aby se finanční prostředky Unie využívaly soudržně a maximalizovala se přidaná hodnota finanční podpory zejména z Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, Evropské funkce investiční stabilizace, fondu InvestEU a případně Nástroje pro propojení Evropy. V náležitých případech by se finanční podpora měla použít rovněž tak, aby byla v souladu s plány Unie a členských států v oblasti energetiky a klimatu.

[oddělené hlasování]

(37)  Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které nesouvisí s náklady uvedenými v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(38)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce stanovené Dohodou o EHP, která stanoví provádění programů rozhodnutím podle této dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.

(39)  Finanční nařízení stanoví pravidla pro udělování grantů. Aby se zohlednila specifičnost opatření, která program podporuje, a zajistilo jednotné provádění mezi odvětvími, na něž se program vztahuje, je třeba dále upřesnit kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení grantu. Komise a/nebo výkonné agentury, které odpovídají za provádění programu, nejsou oprávněny ukládat další povinnosti týkající se výběru operací a jejich financování, jež nejsou stanoveny tímto nařízením. Aniž by se odchýlily od finančního nařízení, mohou pracovní programy v některých případech, v nichž nemají cíle výzev k předkládání návrhů strategické dopady, stanovit zjednodušené postupy.

(39a)  V souladu s finančním nařízením jsou výběrová kritéria a kritéria pro udělení grantu vymezena v pracovních programech. V odvětví dopravy by kvalita a význam projektu měly být posuzovány také s přihlédnutím k jeho očekávanému dopadu na konektivitu EU, jeho souladu s požadavky na dostupnost a jeho strategii, pokud jde o budoucí potřeby v oblasti údržby.

(40)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(16), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(17), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(18) a nařízením Rady (EU) 2017/193(19) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(20). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Podle [odkaz bude aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ:

(40a)   Úspěšné provádění programu je do velké míry závislé na míře spolupráce mezi subjekty, které se podílejí na společném projektu. Proto by mělo být podporováno vytváření struktury společných podniků, mimo jiné pomocí vyšší míry spolufinancování.

(41)  Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU(21) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(42)  Unie by měla usilovat o soudržnost a synergie se svými programy v oblasti vnějších politik, včetně předvstupní pomoci v návaznosti na závazky přijaté v souvislosti se sdělením „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“(22).

(43)  Pokud se do opatření přispívajících k projektům společného zájmu nebo do přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie zapojí třetí země nebo subjekty usazené ve třetích zemích, měla by být finanční pomoc poskytnuta pouze v případě, že je nezbytná k dosažení cílů těchto projektů.

(43a)   V souladu s článkem 85 směrnice 2014/25/EU a v případě třetích zemí, s nimiž Unie neuzavřela mnohostrannou ani dvoustrannou dohodu zajišťující srovnatelný a účinný přístup pro podniky z Unie k veřejným zakázkám těchto třetích zemí, může být odmítnuta jakákoli nabídka předložená ve výběrovém řízení na dodávky v rámci projektu spolufinancovaného z Nástroje pro propojení Evropy, jestliže podíl výrobků pocházejících ze třetích zemí přesahuje 50 % celkové hodnoty výrobků představujících tuto nabídku.

(44)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(23) je třeba program hodnotit na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, jako je kontrola z hlediska klimatu, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Komise by měla k posouzení účelnosti a účinnosti financování a jeho vlivu na celkové cíle programu provést hodnocení a jeho výsledky sdělit Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a provést veškeré nezbytné úpravy.

(45)  Měla by být zavedena transparentní, kontrolovatelná a přiměřená opatření pro monitorování a vykazování, včetně měřitelných ukazatelů, aby se mohl hodnotit a vykazovat pokrok programu směrem k dosažení obecných a konkrétních cílů stanovených v tomto nařízení a podporovaly se jeho výsledky. Tento systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a obtíží, k nimž došlo podél koridorů hlavní sítě, a aby se tyto údaje a výsledky shromažďovaly účinně, efektivně a včas. Ke shromáždění příslušných údajů o programu je nezbytné uložit příjemcům finančních prostředků Unie přiměřené požadavky na podávání zpráv.

(45a)  Program by měl být prováděn prostřednictvím pracovních programů. Do konce března 2021 by Komise měla připravit rámcový program, který bude obsahovat předpokládaný harmonogram pracovních programů, výzvy, jejich témata a vyčleněné finanční prostředky a další nezbytné podrobnosti nutné k zajištění transparentnosti a předvídatelnosti na celé programové období a ke zvýšení kvality projektů.

(45b)  Celkové hodnocení programu by mělo být provedeno tak, aby byla zaručena soudržnost investičních priorit programu se závazky Unie v oblasti změny klimatu.

(46)  K doplnění tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o přijímání pracovních programů a rámcového programu. ▌

(47)  Aby bylo možné v případě potřeby upravit ukazatele používané k monitorování programu ▌a definice koridorů hlavní dopravní sítě, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny částí I, II a III přílohy tohoto nařízení a o vojenské požadavky, za účelem stanovení nebo změny seznamu částí transevropské dopravní sítě vhodných pro vojenskou dopravu, stanovení nebo změny seznamu prioritních projektů na infrastrukturu dvojího užití a postupu hodnocení, pokud jde o způsobilost opatření spojených s vojenskou mobilitou. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(48)  Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 by měla být z důvodu přehlednosti zrušena. Avšak účinky článku 29 nařízení (EU) č. 1316/2013, kterým se mění příloha nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010(24), pokud jde o seznam koridorů pro nákladní dopravu, by měly být zachovány.

(49)  Aby bylo možné včas přijmout prováděcí akty podle tohoto nařízení, je nezbytné, aby vstoupilo v platnost ihned po vyhlášení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zřizuje Nástroj pro propojení Evropy („program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)  „opatřením“ se rozumí jakákoli činnost, která byla uznána za finančně a technicky nezávislou, má stanovený časový rámec a je nezbytná pro realizaci projektu;

b)  „alternativními palivy“ se rozumí alternativní paliva pro všechny druhy dopravy definovaná v čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/94/EU;

c)  „přidruženou zemí“ se rozumí třetí země, která je smluvní stranou dohody s Unií, která umožňuje její účast v programu podle článku 5;

ca)   „příjemcem“ se rozumí subjekt, který byl vybrán pro příjem finanční pomoci Unie na základě kritérií způsobilosti stanovených v článku 11 tohoto nařízení a v souladu s článkem [197] finančního nařízení;

d)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. [2 odst. 6] nařízení (EU, Euratom) 2018/XXX (dále jen „finanční nařízení“), která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje nebo rozpočtové záruky z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

da)  „úzkým místem“ se rozumí fyzická, technická nebo funkční překážka, jejímž důsledkem je narušení systému, které nepříznivě ovlivňuje plynulost dálkových nebo přeshraničních toků, a již lze překonat vytvořením nové infrastruktury nebo zásadní modernizací infrastruktury stávající, což by mohlo vést ke značným zlepšením, která vyřeší omezení spojená s úzkým místem;

e)  „globální sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura vymezená podle kapitoly II nařízení (EU) č. 1315/2013;

f)  „hlavní sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura vymezená podle kapitoly III nařízení (EU) č. 1315/2013;

g)  „koridory hlavní sítě“ se rozumí nástroj usnadňující koordinovanou realizaci hlavní sítě uvedené v kapitole IV nařízení (EU) č. 1315/2013; seznam těchto koridorů je obsažen v části III přílohy tohoto nařízení;

ga)   „přeshraničním spojením“ se v oblasti dopravní infrastruktury rozumí projekty pokrývající určitý železniční, silniční, vnitrozemský vodní nebo námořní úsek mezi členskými státy nebo členským státem a třetí zemí nebo projekt týkající se kteréhokoli druhu dopravy a prováděný v jednom členském státě, který prokazuje vysoký přeshraniční dopad posílením přeshraničních toků mezi dvěma členskými státy;

h)  „přeshraničním projektem v oblasti obnovitelné energie“ se rozumí projekt zařazený nebo k zařazení způsobilý podle dohody o spolupráci nebo jakéhokoliv jiného druhu ujednání mezi členskými státy nebo ujednání mezi členskými státy a třetími zeměmi ve smyslu [článků ▌8, 9, 11 nebo 13] směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/...1](25) při plánování nebo zavádění energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii stanovenými v části IV přílohy tohoto nařízení;

ha)  „zásadou energetická účinnost v první řadě“ se rozumí snaha zohledňovat při přijímání rozhodnutí týkajících se energetického plánování a politiky a investic alternativní nákladově efektivní opatření v oblasti energetické účinnosti s cílem zvyšovat účinnost poptávky po energii a zásobování energií, a to zejména prostřednictvím nákladově efektivních úspor energie u konečného uživatele, iniciativ zaměřených na snižování poptávky a zvyšování účinnosti přeměny, přenosu a distribuce energie při dosahování cílů příslušných rozhodnutí;

i)  „infrastrukturou pro digitální konektivitu“ se rozumí sítě s velmi vysokou kapacitou, systémy sítí 5G, místní vysoce kvalitní bezdrátové připojení, páteřní sítě a operační digitální platformy přímo související s dopravní a energetickou infrastrukturou;

j)  „systémy sítí 5G“ se rozumí soubor prvků digitální infrastruktury založený na celosvětově dohodnutých standardech pro mobilní a bezdrátovou komunikační technologii používaný pro připojení a služby s přidanou hodnotou s vyspělými výkonnostními charakteristikami, jako jsou velmi vysoké rychlosti přenosu dat, nízké zpoždění, vysoká spolehlivost nebo podpora vysokého počtu připojených zařízení;

k)  „koridorem 5G“ se rozumí dopravní cesta, silnice, železnice nebo vnitrozemská vodní cesta, plně pokrytá infrastrukturou pro digitální konektivitu a zejména systémy 5G, umožňující nepřetržité poskytování synergických digitálních služeb, jako je propojená a automatizovaná mobilita, podobné služby inteligentní mobility pro železnice nebo digitální konektivita na vnitrozemských vodních cestách;

ka)   „chybějícím spojením“ se ve všech druzích dopravy rozumí úsek na koridoru TEN-T nebo dopravní úsek, který představuje chybějící propojení hlavní nebo globální sítě s koridory TEN-T nebo propojení obsahující jedno či více úzkých míst, která nepříznivě ovlivňují kontinuitu koridoru TEN-T;

l)  „operačními digitálními platformami přímo souvisejícími s dopravní a energetickou infrastrukturou“ se rozumí fyzické a virtuální zdroje informačních a komunikačních technologií (IKT), fungující na komunikační infrastruktuře, která podporuje tok, uchovávání, zpracování a analýzu údajů dopravní a/nebo energetické infrastruktury;

m)  „projektem společného zájmu“ se rozumí projekt vymezený v nařízení (EU) č. 1315/2013, nařízení (EU) č. 347/2013 nebo v článku 8 tohoto nařízení;

n)  „studiemi“ se rozumí činnosti potřebné pro přípravu realizace projektu, například přípravné studie, mapování, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, a to i ve formě softwaru, a jiná technická podpůrná opatření, včetně opatření předcházejících úplnému definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky příslušných areálů a příprava finančního balíčku;

o)  „socioekonomickými aktéry“ se rozumí subjekty, které svým zaměřením, podstatou nebo umístěním mohou přímo nebo nepřímo vytvářet významné socioekonomické přínosy pro občany, podniky a místní komunity nacházející se v jejich okolí nebo v oblasti jejich vlivu;

p)  „třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Evropské unie;

q)  „sítěmi s velmi vysokou kapacitou“ se rozumí sítě s velmi vysokou kapacitou definované v článku [2 (XX)] směrnice (EU) 2018/XXX [evropský kodex pro elektronické komunikace];

r)  „pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu.

ra)   „infrastrukturou pro civilně-obranné dvojí užití“ se rozumí infrastruktura využívaná převážně pro civilní účely, která má ale rovněž strategický význam pro účely obrany a řešení krizí a mohla by být upravena tak, aby sloužila potřebám civilně-vojenského dvojího užití.

Článek 3

Cíle

1.  Obecným cílem programu je budovat, rozvíjet a modernizovat transevropské sítě v oblasti dopravy, energetiky a digitálních technologií a usnadňovat přeshraniční spolupráci v oblasti obnovitelné energie s cílem přispívat ke zvyšování evropské konkurenceschopnosti, k zlepšování přístupu na vnitřní trh, k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění a ke zvyšování územní, sociální a hospodářské soudržnosti, a přispívat tak k plnění dlouhodobých závazků v oblasti dekarbonizace, s důrazem na plnou součinnost mezi dopravním, energetickým a digitálním odvětvím.

2.  Program má tyto specifické cíle:

a)  v odvětví dopravy:

i)  přispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se účinných, vzájemně propojených, interoperabilních a multimodálních sítí a infrastruktury pro inteligentní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu a evropský dopravní prostor;

ii)  přizpůsobit části transevropské dopravní sítě vhodné k vojenské dopravě potřebám duální (civilní a obranné) mobility;

b)  v odvětví energetiky přispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se další integrace účinného a konkurenceschopného vnitřního trhu s energií, interoperability sítí napříč hranicemi a odvětvími, usnadnění dekarbonizace hospodářství a zajištění bezpečnosti dodávek a energetické nezávislosti EU, usnadnění přeshraniční spolupráce v oblasti energetiky (včetně obnovitelné energie) a podpory energetické účinnosti;

c)  v digitálním odvětví přispívat k rozvoji projektů společného zájmu, které se týkají zavádění bezpečných a zabezpečených digitálních sítí s velmi vysokou kapacitou a systémů 5G, ke zvýšení odolnosti a kapacity digitálních páteřních sítí na území EU jejich propojením se sousedními územími, jakož i k digitalizaci dopravních a energetických sítí.

Článek 4

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 je stanoveno na 43 850 768 000 EUR ve stálých cenách (XXX EUR v běžných cenách).

2.  Rozdělení této částky bude následující:

a)  33 513 524 000 EUR ve stálých cenách (XXX EUR v běžných cenách) na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a), z toho:

i)  17 746 000 000 EUR ve stálých cenách (XXX EUR v běžných cenách) z prostředků na evropské strategické investice;

ii)  10 000 000 000 EUR ve stálých cenách (11 285 493 000 EUR v běžných cenách) převedených z Fondu soudržnosti k vynaložení v souladu s tímto nařízením výhradně v členských státech, jež jsou způsobilé k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti;

iii)  5 767 524 000 EUR ve stálých cenách (6 500 000 000 EUR v běžných cenách) z prostředků na obranu pro účely specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii);

b)  až 8 650 000 000 EUR pro účely specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b), z čehož 20 % na přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie; [pozm. návrh 9]

c)  2 662 000 000 EUR ve stálých cenách (3 000 000 000 EUR v běžných cenách) na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c).

3.  Komise se neodchýlí od částky uvedené v pododstavci 2 písm. a) bodě ii).

4.  Až 3 % částky uvedené v odstavci 1 lze použít také na technickou a správní pomoc určenou k provádění programu a na pokyny pro jednotlivá odvětví, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. Tuto částku lze rovněž použít k financování doprovodných opatření na podporu přípravy projektů.

5.  Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

5a.  U velkých projektů se zaručí transparentnost a účast občanů. [pozm. návrh 27]

6.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

7.  Částka převedená z Fondu soudržnosti se provádí v souladu s tímto nařízením, s výhradou odstavce 8, a aniž je dotčen čl. 14 odst. 2 písm. b).

8.  Pokud jde o částky převedené z Fondu soudržnosti, do 31. prosince 2022 se výběr projektů způsobilých pro financování provádí při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti ▌. Od 1. ledna 2023 se zdroje převedené do programu, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dají k dispozici formou soutěže všem členským státům způsobilým k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti za účelem financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením.

9.  Do programu mohou být na žádost členského státu a se souhlasem příslušného řídícího orgánu převedeny zdroje, jež mu byly přiděleny v rámci sdíleného řízení, aby mohly být použity v rámci operace kombinování zdrojů nebo součinnosti s jinými programy Unie, které jsou obsaženy v návrhu předloženém dotčeným členským státem a které Komise prohlásila za způsobilý postupem v rámci některého pracovního programu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. ▌

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

1.  Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)  členové Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;

b)  přistupující země, kandidáti a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro jejich účast v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a nimi;

c)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  jiné třetí země, v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě o účasti třetí země v kterémkoli programu Unie, za předpokladu, že:

–  zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami účasti třetí země, která se účastní programů Unie;

–  stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

–  neposkytuje třetí zemi ohledně daného programu rozhodovací pravomoc;

–  zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit svoje finanční zájmy.

—  poskytuje reciprocitu v přístupu k podobným programům v třetí zemi, zejména v oblasti zadávání veřejných zakázek;

2.  Třetí země uvedené v odstavci 1 a subjekty v těchto zemích usazené nesmí přijímat finanční pomoc podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů daného projektu společného zájmu, podle podmínek stanovených v pracovních programech uvedených v článku 19 a podle ustanovení článku 8 nařízení (EU) č. 1315/2013.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Program bude prováděn v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení subjekty uvedenými v čl. [61 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.  Program může poskytovat financování formou grantů a zadávání veřejných zakázek, jak jsou stanoveny ve finančním nařízení. Financování poskytnuté programem může být použito v rámci operací kombinování zdrojů včetně prostředků stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení o InvestEU. Operace kombinování zdrojů v odvětví dopravy nepřesáhnou 10 % účelového krytí a jsou určeny pro horizontální priority uvedené v příloze v části III bodu -1 (nový). Operace kombinování zdrojů, o nichž bylo rozhodnuto v rámci tohoto programu, se provádějí v souladu s nařízením o fondu InvestEU a hlavou X finančního nařízení.

3.  Komise může delegovat pravomoc provádět část programu výkonným agenturám v souladu s článkem [69] finančního nařízení s ohledem na optimální řízení a požadavky efektivity programu v dopravě, energetice a digitálním odvětví.

4.  Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 6a

Úprava sítí TEN-T pro civilně-obranné dvojí užití

1.  Projekty společného zájmu přispívají k úpravě sítí TEN-T ve smyslu nařízení (EU) č. 1315/2013 s cílem umožnit civilně-obranné dvojí užití infrastruktury v souladu s požadavky na duální (civilními a obrannými) mobilitu (dále jen „požadavky na duální mobilitu“) a prioritní projekty infrastruktury dvojího užití uvedené v odstavci 2 tohoto článku.

2.  Do 31. prosince 2019 přijme Komise akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 tohoto nařízení za účelem další specifikace požadavků na duální mobilitu, seznamu částí transevropské dopravní sítě vhodné pro vojenskou dopravu, seznamu prioritních projektů infrastruktury dvojího užití a postupů hodnocení způsobilosti opatření souvisejících s civilně-obranným dvojím užitím infrastruktury. Specifikace prioritních projektů zohlední situaci členských států na východě a na jihu Unie.

3.  Studie, jejichž účelem je rozvíjení a určování projektů společného zájmu částí transevropské dopravní sítě vhodné pro vojenskou dopravu, které budou vždy založeny na studiích proveditelnosti, projektech a provádění sítě TEN-T, zahrnují též opatření nezbytná ke splnění požadavků na duální mobilitu potvrzených Radou a na prioritní projekty infrastruktury civilně-obranného dvojího užití.

Všechny navrhované projekty obsahují měřitelná opatření na zahrnutí požadavků na duální mobilitu potvrzených Radou.

Návrhy obsahující pouze opatření spojená s vojenskou mobilitou jsou způsobilé pouze v případě, že přispívají k stávající civilní infrastruktuře.

Veškerá opatření spojená se splněním požadavků na duální mobilitu jsou financována z prostředků uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu iii) a musí umožňovat civilně-obranné dvojí užití infrastruktury.

4.  Do 31. prosince 2025 provede Komise vyhodnocení již provedeného nebo plánovaného čerpání prostředků z částky uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu iii). V závislosti na výsledcích tohoto hodnocení Komise rozhodne o převedení prostředků, které nebyly přiděleny na závazky, z čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu iii) do čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu i).

Článek 6b

Přeshraniční projekty v oblasti dopravy

1.  Členské státy, regionální orgány nebo jiné subjekty, které se účastní přeshraničního projektu v oblasti dopravy, mohou vytvořit společný subjekt (jednotné kontaktní místo) za účelem řízení projektu. Tyto společné subjekty mají rozsáhlé koordinační pravomoci, pro něž jsou unijní normy nadřazené vnitrostátním normám a které usnadňují řízení veškerého posuzování vlivů na životní prostředí, územního plánování a stavebních povolení.

2.  Za účelem řešení obtíží při koordinaci postupů udělování povolení projektům přeshraniční infrastruktury sítě TEN-T monitorují evropští koordinátoři koordinaci projektů a navrhují postupy, které napomáhají jejich synchronizaci a dokončení.

3.  Protože je zapotřebí zajistit koordinaci a spolupráci členských států prostřednictvím jediného určeného příslušného orgánu a stanovit společné lhůty pro postupy udělování přeshraničních povolení a vyhlašování výběrových řízení na společné přeshraniční projekty, musí být nezbytná opatření v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o zjednodušení opatření na zlepšení realizace transevropské dopravní sítě (COM(2018)0277).

Článek 7

Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie

1.  Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie přispívají k dekarbonizaci, dokončení vnitřního trhu s energií a zvýšení bezpečnosti dodávek, účastní se jich alespoň dva členské státy a jsou upraveny dohodou o spolupráci nebo jiným typem ujednání mezi členskými státy, případně na regionální úrovni, nebo ujednání mezi členskými státy a třetími zeměmi podle článků ▌8, 9, 11 nebo 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/...1](26). Tyto projekty se určí v souladu s obecnými kritérii procesem stanoveným v části IV přílohy tohoto nařízení.

2.  Komise do 31. prosince 2019 přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s čl. 23 písm. d) tohoto nařízení, jímž dále upřesní specifická výběrová kritéria, aniž jsou dotčena kritéria pro udělování grantů stanovená v článku 13, a podrobně stanoví náležitosti procesu výběru projektů, a zveřejní metodiky pro hodnocení příspěvku projektů k obecným kritériím a pro posouzení analýzy nákladů a přínosů uvedené v části IV přílohy.

3.  Studie zaměřené na rozvoj a identifikaci přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie budou způsobilé k čerpání finančních prostředků podle tohoto nařízení.

4.  Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie jsou způsobilé k získání financování Unie na práce, splňují-li tato dodatečná kritéria:

a)  analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle bodu 3 části IV přílohy je pro všechny podporované projekty povinná, je provedena transparentním, vyčerpávajícím a úplným způsobem a poskytuje důkazy o významných úsporách nákladů a/nebo existenci přínosů z hlediska udržitelnosti, integrace systémů, bezpečnosti dodávek energie nebo inovací a

b)  žadatel prokáže, že projekt by se v případě neposkytnutí grantu neuskutečnil, nebo by nebyl komerčně životaschopný. Tato analýza zohlední veškeré výnosy vyplývající z podpůrných programů.

5.  Výše grantu na práce musí být úměrná úsporám nákladů a/nebo přínosům uvedeným v části IV bodě 2 písm. b) přílohy, nesmí překročit částku potřebnou k tomu, aby se projekt realizoval nebo se stal komerčně životaschopným, a musí být v souladu s ustanoveními čl. 14 odst. 3.

Článek 8

Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu

1.  Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu ▌jsou ty projekty, které významně přispívají:

a)  k dokončení jednotného evropského digitálního trhu;

b)  ke strategickým cílům Unie v oblasti konektivity;

c)  k zajišťování podkladové síťové infrastrukturu podporující digitální transformaci ekonomiky a společnosti.

1a.  Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu splňují níže uvedená kritéria:

a)  přispívají ke konkrétnímu cíli uvedenému v čl. 3 odst. 2 písm. c);

b)  zavádějí nejlepší dostupnou technologii a současně nabízejí nejlepší možnou rovnováhu z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě, kybernetické bezpečnosti a nákladové efektivnosti.

2.  K čerpání prostředků podle tohoto nařízení jsou způsobilé studie zaměřené na rozvoj a identifikaci projektů společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu.

3.  Aniž jsou dotčena kritéria pro udělení grantu stanovená v článku 13, stanoví se priorita pro financování s přihlédnutím k těmto kritériím:

a)  přednost mají opatření přispívající k přístupu k sítím s velmi vysokou kapacitou, které jsou schopny poskytnout, socioekonomickým aktérům gigabitové připojení, včetně 5G nebo jiného nejmodernějšího mobilního připojení. Kromě úlohy socioekonomických aktérů se přitom přihlíží ke globální konkurenceschopnosti Unie a její schopnosti absorbovat investice, k významu digitálních služeb a aplikací, které se budou moci díky základní konektivitě realizovat, a potenciálním socioekonomickým přínosům pro občany, podniky a místní komunity, včetně potenciálních pozitivních vedlejších účinků na konektivitu v souladu s částí V přílohy;

b)  opatření přispívající k poskytování velmi kvalitního místního bezdrátového připojení v místních komunitách v souladu s částí V přílohy;

c)  u opatření přispívajících k zavádění systémů 5G je prioritou zavádění koridorů 5G podél hlavních pozemních dopravních tras, včetně transevropských dopravních sítí, a socioekonomických uzlů. Rovněž se zohlední míra, do jaké opatření přispívá k zajištění pokrytí podél velkých dopravních cest, aby se umožnilo nepřerušované poskytování synergických digitálních služeb a současně se maximalizovaly potenciální pozitivní vedlejší účinky pro území a obyvatelstvo v sousedství oblasti zavádění projektu. Orientační seznam projektů, které by mohly využít podpory, je obsažen v části V přílohy;

d)  projekty zaměřené na zavádění přeshraničních sítí s velmi s vysokou kapacitou a páteřních sítí mezi Unií a třetími zeměmi a upevňující vazby na území Unie, podmořské kabely nevyjímaje, mají přednost podle toho, nakolik výrazný je jejich příspěvek ke zvýšení odolnosti a kapacity sítí elektronických komunikací na území Unie;

e)  v případě pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou mají přednost opatření přispívající k pokrytí území a obyvatelstva, a to v nepřímé úměře k intenzitě grantové podpory, která by byla nutná k realizaci projektu ve srovnání s platnými maximálními sazbami spolufinancování podle článku 14. Rovněž se zohlední, nakolik opatření přispívá k zajištění globálního pokrytí daného území a obyvatel v rámci konkrétní oblasti zavádění projektu, a současně se maximalizují potenciální pozitivní vedlejší účinky pro území a obyvatelstvo v sousedství oblasti zavádění projektu;

f)  u projektů zavádějících operační digitální platformy je třeba upřednostnit opatření založená na nejmodernějších technologiích s přihlédnutím k aspektům, jako je interoperabilita, kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a opakované použití údajů.

Článek 8a

Zadávání veřejných zakázek nebo zakázek na dodávky

1.  Při zadávání veřejných zakázek s podporou z programu by příjemci neměli přidělovat zakázky pouze ekonomicky nejvýhodnější nabídce, ale měli by zohlednit i nákladovou efektivnost a soustředit se na kvalitativní, sociální a environmentální údaje.

2.  Jakákoli nabídka předložená v rámci výběrového řízení na veřejnou zakázku nebo zakázku na dodávky, která čerpá finanční prostředky z programu, se považuje za oprávněnou k účasti, pokud podíl produktů pocházejících ze třetích zemí, s nimiž Unie neuzavřela dohodu zajišťující srovnatelný a účinný přístup podniků z Unie na trhy těchto třetích zemí, nepřesahuje 50 % celkové hodnoty produktů, které jsou předmětem nabídky. [pozm. návrh 35]

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 9

Způsobilé akce

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření přispívající ke splnění cílů uvedených v článku 3, která podléhají kontrole z hlediska klimatu. K těmto opatřením mohou patřit zejména studie, práce a další doprovodná opatření nezbytná pro řízení a provádění programu a hlavních směrů pro konkrétní odvětví. Studie jsou způsobilé, pouze pokud se týkají projektů způsobilých v rámci tohoto programu a jsou uvedeny ve výzvě k předkládání návrhů v rámci pracovního programu. Na výběr operací a jejich financování v rámci tohoto nařízení nesmí bát kladeny žádné další požadavky, které nejsou tímto nařízením stanoveny.

2.  V odvětví dopravy jsou způsobilá pro získání finanční pomoci podle tohoto nařízení tato opatření:

a)  opatření týkající se ▌propojených, interoperabilních a multimodálních sítí:

i)  opatření provádějící hlavní síť v souladu s kapitolou III nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně opatření týkajících se městských uzlů, železniční interoperability, multimodálních logistických platforem, letišť, námořních přístavů, ▌přístavů vnitrozemských vodních cest, splavnosti vnitrozemských vodních cest, přístavů zajišťujících napojení na vnitrozemí a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní sítě definovaných v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013, hlavně opatření uvedená v části III oddílu 1 přílohy tohoto nařízení, a rovněž vzájemná propojení mezi sítěmi. K opatřením provádějícím hlavní síť mohou patřit prvky nacházející se v globální síti, pokud je nutno optimalizovat investici a podle způsobů provedení uvedených v pracovním programu uvedeném v článku 19 tohoto nařízení;

ii)  opatření provádějící a stimulující přeshraniční spojení globální sítě v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, zejména úseky uvedené v části III (2) přílohy tohoto nařízení;

iia)  opatření na podporu harmonizace přeshraničních a celních předpisů a správních a právních postupů s cílem vytvořit na úrovni EU regulační rámec pro duální (civilní a obrannou) mobilitu;

iib)   činnosti za účelem rekonstrukce chybějících regionálních železničních propojení, která byla zrušena nebo demontována;

iii)  opatření provádějící úseky globální sítě nacházející se v nejvzdálenějších regionech v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně opatření týkajících se příslušných městských uzlů, letišť, multimodálních logistických platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy globální sítě definovaných v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013;

iiia)  opatření pro odstranění překážek v interoperabilitě, zejména při dosahování koridorových / síťových účinků, zejména pokud jde o podporu nárůstu železniční nákladní dopravy; [pozm. návrh 33]

iv)  opatření na podporu projektů společného zájmu s cílem propojit transevropskou síť se sítěmi infrastruktury sousedních zemí definovaných v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1315/2013.

b)  Opatření pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, multimodální, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu;

i)  opatření na podporu mořských dálnic podle článku 21 nařízení (EU) č. 1315/2013 zaměřená na přeshraniční pobřežní námořní dopravu;

ii)  opatření na podporu systémů telematických aplikací, mimo jiné projekty ERTME a SESAR, včetně pro bezpečnostní účely, v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1315/2013;

iii)  opatření na podporu služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 32 nařízení (EU) č. 1315/2013;

iv)  opatření na podporu nových technologií a inovací, včetně automatizace, zlepšených dopravních služeb, modální integrace a infrastruktury pro alternativní pohonné hmoty pro všechny druhy dopravy a dekarbonizace odvětví dopravy v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1315/2013;

v)  opatření pro odstranění překážek v interoperabilitě, konkrétně městských uzlů definovaných v článku 30 nařízení (EU) č. 1315/2013, a zejména při poskytování koridorového/síťového účinku;

vi)  opatření provádějící bezpečnou a chráněnou infrastrukturu a mobilitu, včetně silniční bezpečnosti, v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 1315/2013;

vii)  opatření pro zlepšení odolnosti dopravní infrastruktury vůči změně klimatu a přírodním katastrofám;

viii)  opatření pro zlepšení dostupnosti dopravní infrastruktury pro všechny druhy dopravy a všechny uživatele, zejména pro uživatele se sníženou pohyblivostí, v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1315/2013;

ix)  opatření zlepšující přístupnost a dostupnost dopravní infrastruktury pro účely bezpečnosti a civilní obrany;

ixa)  opatření ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy.

c)  Podle konkrétního cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) a v souladu s článkem 6a:

i)  ▌zvláštní činnosti v jejich rámci na podporu částí nové nebo stávající transevropské dopravní ▌sítě vhodné pro vojenskou dopravu, za účelem jejího přizpůsobení požadavkům duální mobility, aby bylo možné infrastrukturu používat k civilně-vojenskému dvojímu užití;

ia)  opatření zlepšující přístupnost a dostupnost dopravní infrastruktury pro účely bezpečnosti a civilní obrany;

ib)  opatření zvyšující odolnost vůči hrozbám souvisejícím s kybernetickou bezpečností.

3.  V odvětví energetiky jsou způsobilá pro získání finanční pomoci podle tohoto nařízení tato opatření:

a)  opatření týkající se projektů společného zájmu stanovených v článku 14 nařízení (EU) č. 347/2013;

b)  opatření na podporu přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie, včetně jejich koncepce, jak jsou vymezeny v části IV přílohy tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 7 tohoto nařízení.

4.  V digitálním odvětví jsou způsobilá pro získání finanční pomoci podle tohoto nařízení tato opatření:

a)  opatření podporující gigabitové a 5G připojení socioekonomických aktérů;

b)  opatření podporující poskytování místního vysoce kvalitního bezdrátového připojení v místních komunitách, které je bezplatné a bez diskriminačních podmínek;

c)  opatření provádějící nepřerušené pokrytí systémy 5G všech hlavních pozemních dopravních cest, včetně transevropských dopravních sítí;

d)  opatření podporující zavádění a začlenění nových nebo stávajících páteřních sítí včetně pomocí podmořských kabelů, v členských státech a mezi Unií a třetími zeměmi;

e)  opatření podporující přístup evropských domácností k sítím s velmi vysokou kapacitou a provádějící strategické cíle EU v oblasti konektivity;

f)  opatření provádějící požadavky na infrastrukturu pro digitální konektivitu ve vztahu k přeshraničním projektům v oblasti dopravy nebo energetiky a/nebo podporující operační digitální platformy přímo související s dopravní nebo energetickou infrastrukturou.

Orientační seznam způsobilých projektů z digitálního odvětví je uveden v části V přílohy.

Článek 10

Synergie mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím

1.  Opatření přispívající současně k dosažení jednoho nebo více cílů v nejméně dvou odvětvích, jak uvádí čl. 3 odst. 2 písm. a), b) a (c), jsou způsobilá obdržet finanční pomoc Unie podle tohoto nařízení a využít vyšší míru spolufinancování v souladu s článkem 14. Tato opatření budou prováděna prostřednictvím ▌pracovních programů, které se zabývají nejméně dvěma odvětvími, obsahují konkrétní kritéria pro udělení grantu a jsou financovány z rozpočtových příspěvků ze zapojených odvětví.

2.  V každém odvětví dopravy, energetiky nebo digitálních technologií mohou opatření způsobilá podle článku 9 zahrnovat prvky synergie s kterýmkoli z jiných odvětví, které se nemusí vztahovat ke způsobilým opatřením podle čl. 9 odst. 2, 3 nebo 4, pokud splňují všechny tyto požadavky:

a)  náklady na tyto ▌prvky synergie nepřekračují 20 % celkových způsobilých nákladů opatření; a dále

b)  tyto prvky synergie se vztahují k dopravě, energetice nebo digitálnímu odvětví; a dále

c)  tyto ▌prvky synergie umožňují výrazně zlepšit socioekonomické, klimatické nebo environmentální přínosy opatření.

Článek 11

Způsobilé subjekty

1.  Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku.

2.  Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)  právnické osoby usazené v některém členském státě, včetně společných podniků;

b)  právnické osoby usazené ve třetí zemi přidružené k programu;

c)  právnické osoby zřízené podle práva Unie a mezinárodní organizace, je-li tak stanoveno v pracovních programech.

3.  Fyzické osoby nejsou způsobilé.

4.  Právnické osoby usazené ve třetí zemi, jež k programu není přidružena, jsou výjimečně způsobilé k získání podpory v rámci programu, je-li to nezbytné k dosažení cílů daného projektu společného zájmu v oblasti dopravy, energetiky a digitalizace nebo přeshraničního projektu v oblasti obnovitelné energie.

5.  Pracovní programy uvedené v článku 19 mohou uvádět, že způsobilé jsou pouze návrhy předložené jedním nebo více členskými státy nebo společnými podniky nebo v konzultaci s dotčenými členskými státy, regionálními nebo místními orgány, mezinárodními organizacemi ▌nebo veřejnými či soukromými podniky nebo subjekty usazenými v členských státech.

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 12

Granty

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou [VIII] finančního nařízení.

Článek 13

Kritéria pro udělení grantu

1.  Kritéria pro udělení grantu jsou definována v pracovních programech uvedených v článku 19 a ve výzvách k podávání návrhů a v použitelném rozsahu obsahují tyto prvky:

a)  hospodářský, sociální a environmentální dopad (přínosy a náklady), včetně spolehlivosti, úplnosti a transparentnosti analýzy;

aa)  soulad s ustanoveními článků 82 a 85 směrnice 2014/25/EU;

b)  aspekty týkající se inovací, bezpečnosti, digitalizace, interoperability a přístupnosti;

c)  přeshraniční rozměr a rozměr propojení;

ca)  propojení a územní dostupnost, a to i pro nejvzdálenější regiony a ostrovy;

cb)  evropskou přidanou hodnotu;

d)  synergie mezi dopravou, energetikou a digitálním odvětvím;

e)  připravenost opatření z hlediska vývoje projektu;

ea)  životní cyklus projektů a správnost strategie údržby navrhované pro dokončený projekt;

f)  racionalitu navrhovaného prováděcího plánu;

g)  katalytický účinek finanční pomoci Unie na investici;

h)  nutnost překonat finanční překážky, jako je nedostatečná obchodní životaschopnost, vysoké počáteční náklady nebo nedostatek finančních prostředků tržního původu;

ha)  příspěvek k začlenění požadavků duální mobility (civilní a obranné);

hb)  přístupnost pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace;

i)  příspěvek k unijním a vnitrostátním plánům v oblasti energetiky a klimatu;

ia)  dekarbonizaci, jíž bylo díky projektům dosaženo;

ib)  příspěvek k zásadě „energetická účinnost v první řadě“;

2.  Posouzení návrhů na základě kritérií pro udělení grantu zohlední případně odolnost vůči nepříznivým dopadům změny klimatu, a to prostřednictvím posouzení zranitelnosti z hlediska klimatu a posouzení rizik, včetně příslušných adaptačních opatření.

3.  Posouzení návrhů na základě kritérií pro udělení grantu zajistí, aby byla opatření podpořená z programu a zahrnující technologie navigace, určování polohy a času, případně, podle specifikací v pracovních programech, technicky slučitelná s programy EGNOS/Galileo a Copernicus.

4.  V odvětví dopravy posouzení návrhů na základě kritérií pro udělení grantu v odstavci 1 případně zajistí, aby navrhovaná opatření byla v souladu s pracovními plány koridoru a prováděcími akty podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 a zohledňovala stanovisko odpovědného evropského koordinátora podle čl. 45 odst. 8 uvedeného nařízení. Přitom musí být rovněž posouzeno, zda při provádění opatření financovaných z Nástroje pro propojení Evropy nemůže dojít k narušení přepravy zboží a osob na trase, které se projekt týká, a případně navrhnout řešení.

5.  Pokud jde o opatření týkající se přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie, kritéria pro udělení grantu definovaná v pracovních programech a výzvách k podávání návrhů zohlední podmínky uvedené v čl. 7 odst. 4.

6.  Pokud jde o opatření týkající se projektů společného zájmu v oblasti digitálního připojení, kritéria pro udělení grantu definovaná v pracovních programech a výzvách k podávání návrhů zohlední podmínky uvedené čl. 8 odst. 3.

Článek 14

Míry spolufinancování

1.  U studií nepřekročí částka finanční pomoci Unie 50 % celkových způsobilých nákladů. V případě studií financovaných z prostředků převedených z Fondu soudržnosti jsou maximálními mírami spolufinancování míry platné pro Fond soudržnosti, jak je uvedeno v odst. 2 písm. b).

2.  U prací v odvětví dopravy se použijí následující maximální míry spolufinancování:

a)  U prací týkajících se konkrétních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) nepřekročí částka finanční pomoci Unie 30 % celkových způsobilých nákladů. Míry spolufinancování lze zvýšit až na 50 % u opatření, která souvisejí s přeshraničními spojeními zahrnujícími kterýkoli druh dopravy za podmínek uvedených v písmeni c) tohoto odstavce, u opatření na podporu systémů telematických aplikací, u opatření na podporu vnitrozemských vodních cest, železnic nebo mořských dálnic, u opatření na podporu nových technologií a inovací, opatření na zlepšení bezpečnosti infrastruktury v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a u opatření realizovaných v nejvzdálenějších regionech a u opatření na zlepšení územní dostupnosti a propojení. U prací v nejvzdálenějších regionech je míra spolufinancování nejvýše 85 %;

b)  V případě částek převedených z Fondu soudržnosti jsou maximálními mírami spolufinancování míry platné pro Fond soudržnosti, jak je uvedeno v nařízení (EU) XXX [CPR]. Tyto míry spolufinancování lze zvýšit až na 85 % u opatření týkajících se přeshraničních a chybějících spojení podle podmínek uvedených v bodě c) tohoto odstavce a u opatření týkajících se zlepšování územní konektivity a dostupnosti;

c)  v případě opatření týkajících se přeshraničních spojení se zvýšené maximální sazby spolufinancování uvedené v písmenech a) a b) mohou vztahovat pouze na opatření, jejichž plánování a provádění vykazuje mimořádně vysoký stupeň integrace pro účely kritéria pro udělení grantu uvedeného v čl. 13 odst. 1 písm. c) nebo čl. 13 odst. 1 písm. ca), zejména prostřednictvím zřízení jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury a dvoustranného právního rámce nebo prováděcího aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 nebo prostřednictvím písemné dohody mezi dotčenými členskými státy či regionálními orgány; míra spolufinancování použitelná na projekty prováděné společným podnikem v souladu s čl. 11 odst. 2 písm. a) může být navíc zvýšena o 10 %; míra spolufinancování nepřekročí 90 % celkových způsobilých nákladů;

ca)  v případě činností týkajících se specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodu ii), lze tyto míry spolufinancování zvýšit až na 85 % u opatření týkajících se přeshraničních spojení podle podmínek uvedených v bodě c) tohoto odstavce.

3.  U prací v odvětví energetiky se použijí následující maximální míry spolufinancování:

a)  u prací týkajících se konkrétních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) nepřekročí částka finanční pomoci Unie 50 % celkových způsobilých nákladů, u prací v nejvzdálenějších regionech je míra spolufinancování nejvýše 85 %;

b)  míry spolufinancování lze zvýšit až na 75 % u opatření přispívajících k rozvoji projektů společného zájmu, která mají výrazný dopad na snižování emisí CO2, nebo na základě důkazů uvedených v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 347/2013 zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, upevňují solidaritu Unie nebo zahrnují vysoce inovativní řešení.

4.  U prací v digitálním odvětví se použijí následující maximální míry spolufinancování: u prací týkajících se konkrétních cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) nepřekročí částka finanční pomoci Unie 30 % celkových způsobilých nákladů. U prací v nejvzdálenějších regionech je míra spolufinancování nejvýše 85 %. Míry spolufinancování lze zvýšit až na 50 % u opatření s výrazným přeshraničním rozměrem, jako je nepřerušené pokrytí systémy 5G podél hlavních dopravních tras nebo zavádění páteřních sítí mezi členskými státy a mezi Unií a třetími zeměmi, a až na 75 % u opatření, kterými se provádí gigabitové připojení socioekonomických aktérů. Opatření v oblasti poskytování bezplatného místního bezdrátového připojení v místních komunitách jsou financována z finanční pomoci Unie až do 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.

5.  Maximální míra spolufinancování platná pro opatření uvedená v článku 10 bude nejvyšší maximální míra spolufinancování platná pro příslušná odvětví. Míra spolufinancování použitelná na tato opatření může být navíc zvýšena o 10 %; míra spolufinancování nepřekročí 90% celkových způsobilých nákladů.

5a.  Při přidělování grantu a poté, co rozhodne o procentním podílu spolufinancování, Komise předkladatelům projektu poskytne seznam veškerých možností a prostředků pro včasné získání zbytku finanční podpory.

Článek 15

Způsobilé náklady

Kromě kritérií stanovených v článku [186] finančního nařízení se použijí tato kritéria způsobilosti nákladů:

a)  způsobilé mohou být pouze výdaje vzniklé v členských státech, s výjimkou případů, kdy projekt společného zájmu nebo přeshraniční projekt v oblasti obnovitelné energie zahrnuje i území jedné nebo více třetích zemí uvedených v článku 5 a čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení nebo mezinárodní vody a kdy je opatření nezbytně nutné k dosažení cílů dotčeného projektu;

b)  náklady na vybavení, zařízení a infrastrukturu, se kterými příjemce nakládá jako s kapitálovými výdaji, mohou být způsobilé až v plné výši;

c)  výdaje související s nákupem pozemků se za způsobilé náklady nepovažují;

d)  způsobilé náklady nezahrnují daň z přidané hodnoty („DPH“);

da)  výdaje související s vojenskými požadavky jsou způsobilé od počátečního data způsobilosti opatření bez ohledu na datum nabytí účinnosti aktů v přenesené pravomoci uvedených v čl. 6a odst. 2.

Článek 16

Kombinace grantů s jinými zdroji financování

1.  Granty lze použít ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru.

2.  Použití grantů uvedených v odstavci 1 lze provést prostřednictvím zvláštních výzev k podávání návrhů.

Článek 17

Snížení výše grantů nebo jejich ukončení

1.  Kromě důvodů uvedených v [čl. 131 odst. 4] finančního nařízení může být výše grantu s výjimkou řádně odůvodněných případů snížena z těchto důvodů:

a)  jedná-li se o studie, opatření nebylo zahájeno do jednoho roku ode dne zahájení uvedeného v dohodě o grantu, nebo do dvou let u všech dalších opatření způsobilých k čerpání finanční pomoci podle tohoto nařízení;

b)  na základě přezkumu pokroku dosaženého při provádění opatření bylo zjištěno, že při provádění opatření došlo v několika po sobě jdoucích fázích k nedodržení lhůt stanovených v čl. 6 [nařízení č. XXX - Smart TEN-T] či k tak významným prodlevám, že cílů opatření pravděpodobně nebude dosaženo.

2.  Dohoda o grantu může být ukončena na základě důvodů uvedených v odstavci 1.

2a.  Částka plynoucí z uplatnění odstavce 1 nebo odstavce 2 se přidělí na jiné pracovní programy navržené v rámci odpovídajícího finančního krytí stanoveného v čl. 4 odst. 2.

Článek 18

Synergie s ostatními programy Unie

1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek z programu, lze získat příspěvek rovněž z jiného programu Unie, včetně fondů v režimu sdíleného řízení, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Při provádění musí být dodržena pravidla stanovená v článku [xxx] finančního nařízení. Kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na opatření a podpora z jednotlivých programů Unie může být vypočtena na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.  Opatření, která splňují všechny tyto ▌podmínky:

a)  byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

b)  splňují minimální požadavky na kvalitu dané touto výzvou k podávání návrhů;

c)  v rámci dané výzvy k podávání návrhů nemohou být financována z důvodu rozpočtových omezení;

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Fondu soudržnosti v souladu s [čl. 67 odst. 5] nařízení (EU) XXX [nařízení o společných ustanoveních] bez jakéhokoli dalšího posuzování a za předpokladu, že jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož se poskytuje podpora.

KAPITOLA IV

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ, POSUZOVÁNÍ A KONTROLA

Článek 19

Pracovní programy

1.  Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. ▌.

1a.  Komise vypracuje do konce března 2021 rámcový program, který bude obsahovat časový harmonogram pracovních programů a výzev, jejich témata, příděl finančních prostředků a další nezbytné údaje, aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost po celou dobu trvání programu a zvýšila se kvalita projektů. Rámcový program bude přijat prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24.

1b.  Po zveřejnění pracovního programu zveřejní Komise oznámení o výzvách k předkládání návrhů v rámci pracovního programu; toto oznámení musí v souladu s článkem 194 finančního nařízení obsahovat přinejmenším následující informace pro každou uvedenou výzvu:

a)  priority;

b)  orientační datum zahájení;

c)  orientační datum ukončení;

d)  odhadovaný rozpočet.

2.  Pracovní programy přijme Komise prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci ▌podle článku 24 tohoto nařízení.

2a.  V souladu s čl. 200 odst. 2 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 zahrnují všechny výzvy dvoustupňové výběrové řízení a provádějí se takto:

a)  žadatelé předloží zjednodušenou dokumentaci obsahující relativně stručné informace, aby bylo možné předběžně vybrat způsobilé projekty;

b)  žadatelé, kteří byli předběžně vybráni, předloží po ukončení první fáze úplnou dokumentaci;

c)  Komise zveřejní výzvy k podávání návrhů nejméně tři měsíce před zahájením výběrového řízení.

Článek 20

Monitorování a vykazování

-1.  Komise definuje metodiku pro stanovení ukazatelů kvality za účelem přesného hodnocení dosaženého pokroku jednotlivých projektů, jež spadají pod síť TEN-T, a posouzení, do jaké míry se prostřednictvím programu podařilo splnit cíle stanovené v článku 3. Na základě této metodiky Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, kterým nejpozději do 1. ledna 2021 doplní část I přílohy.

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a konkrétních cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v části I přílohy.

2.  K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24, aby mohla měnit část I přílohy, v případě potřeby přezkoumat nebo doplnit ukazatele a doplnit toto nařízení o ustanovení o vytvoření rámce pro monitorování a hodnocení.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu pokroku při vytváření koridorů hlavních sítí a případných obtíží, a aby se shromažďovaly účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie, případně členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

3a.  Komise zřídí specializovanou internetovou stránku, na které v reálném čase zveřejňuje mapu s prováděnými projekty spolu s příslušnými údaji (posouzení dopadu, hodnota, příjemce, prováděcí subjekt, stav provádění).

Článek 21

Hodnocení a přezkum

1.  Hodnocení se provádějí včas, nejméně však každé dva roky tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

1a.  Hodnocení posoudí plnění programu podle jeho obecných a odvětvových cílů stanovených v článku 3, přičemž upřesní, zda jsou v jednotlivých odvětvích plněny příslušné cíle, zda je celkový rozpočtový závazek v souladu s celkovou přidělenou částkou, zda probíhající projekty dosáhly dostatečného stupně dokončení, zda jsou stále proveditelné a mohou být dokončeny.

2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění na základě monitorování prováděného podle článku 20, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje rovněž komplexní hodnocení vhodnosti postupů, cílů a kritérií způsobilosti k dosažení obecných a odvětvových cílů stanovených v článku 3. Na základě výsledků tohoto průběžného hodnocení budou navržena doporučení pro přezkum programu.

3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do dvou let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 22

Postup ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Koordinační výbor pro Nástroj pro propojení Evropy. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 23

Akty v přenesené pravomoci

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24 tohoto nařízení:

a)  za účelem změny části I přílohy, pokud jde o ukazatele, a k vytvoření rámce pro monitorování a hodnocení;

c)  za účelem změny části III přílohy, pokud jde o definice koridorů hlavní dopravní sítě a předem určené úseky; a předem určené úseky v globální síti;

d)  za účelem změny části IV přílohy, pokud jde o identifikaci přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie;

e)  za účelem změny části V přílohy, pokud jde o identifikaci projektů společného zájmu v oblasti digitálního připojení.

ea)  za účelem přijetí pracovního programu;

eb)  za účelem přijetí rámcového programu;

ec)  za účelem specifikace nebo změny vojenských požadavků, vytvoření nebo změny seznamu částí transevropské dopravní sítě vhodných pro vojenskou dopravu, stanovení nebo změny seznamu prioritních projektů infrastruktury dvojího užití a postupu hodnocení způsobilosti opatření souvisejících s vojenskou mobilitou stanovených v článku 6a;

ed)  za účelem definování metodiky pro stanovení kvalitativních ukazatelů pro správné hodnocení dosaženého pokroku jednotlivých projektů, které se budou realizovat prostřednictvím programu a jež spadají pod síť TEN-T.

Článek 24

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 23 je Komisi svěřena do 31. prosince 2028.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 23 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 25

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytnou ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 26

Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371.

KAPITOLA VI

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 27

Zrušení a přechodná ustanovení

1.  Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 se zrušují.

2.  Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1316/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2a.  Nařízení (EU) č. 347/2013 se reviduje včas pro příští VFR s cílem uvést hlavní směry v soulad s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030 a s dlouhodobým závazkem EU v oblasti dekarbonizace a začlenit zásadu „energetická účinnost v první řadě“. [pozm. návrh 10]

3.  Finanční krytí programu může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, Nástroje pro propojení Evropy podle nařízení (EU) č. 1316/2013.

4.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 5 tohoto nařízení, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 28

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

ČÁST I – UKAZATELE

Program bude pečlivě sledován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, s ohledem na minimalizaci administrativní zátěže a nákladů. Za tímto účelem se údaje shromažďují podle následujícího souboru ukazatelů:

 

Odvětví

Specifické cíle

Ukazatele

 

Doprava:

Efektivní a propojené sítě a infrastruktura pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, multimodální, inkluzivníbezpečnou a zabezpečenou mobilitu.

Počet přeshraničních a chybějících spojení řešených s podporou Nástroje pro propojení Evropy (včetně opatření týkajících se městských uzlů, regionálních přeshraničních železničních spojení, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, letišť a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní a globální sítě TEN-T)

 

 

 

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, které přispívají k digitalizaci dopravy (ERTMS, SESAR)

 

 

 

Počet čerpacích stanic poskytujících alternativní paliva, vybudovaných nebo modernizovaných s podporou Nástroje pro propojení Evropy

 

 

 

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, které přispívají k bezpečnosti dopravy

 

 

 

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k dostupnosti dopravy pro osoby se zdravotním postižením

 

 

 

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy

 

 

Uzpůsobení požadavkům duální mobility (civilní a obranné)

Počet součástí dopravní infrastruktury přizpůsobených tak, aby vyhovovaly požadavkům duální mobility (civilní a obranné)

 

Energetika

Přínos k propojenosti a integraci trhů

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k propojení sítí členských států a odstranění vnitřních omezení

 

 

Bezpečnost dodávek energie

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k projektům zajišťujícím odolnou plynárenskou síť

 

 

 

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají ke zvýšení inteligence a digitalizace sítí a zvýšení kapacity pro uskladnění energie

 

 

Udržitelný rozvoj umožněním dekarbonizace

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k projektům umožňujícím zvýšení penetrace obnovitelné energie do energetických soustav

 

 

 

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k přeshraniční spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů energie

 

Digitální odvětví

Přínos k zavádění infrastruktury pro digitální konektivitu po celé Evropské unii.

Nová připojení k sítím s velmi vysokou kapacitou pro sociálně-ekonomické aktéry a místní vysoce kvalitní bezdrátová připojení pro místní komunity

 

 

 

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která zajišťují připojení 5G podél dopravních cest

 

 

 

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která umožňují nová připojení k sítím s velmi vysokou kapacitou pro domácnosti

 

 

 

Počet opatření podporovaných z Nástroje pro propojení Evropy, která přispívají k digitalizaci odvětví energetiky a dopravy

ČÁST II: ORIENTAČNÍ PROCENTNÍ PODÍLY PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY

Rozpočtové zdroje uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě i) a ii) budou přiděleny takto:

—  60 % na opatření uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. a): „Opatření pro efektivní a propojené sítě“;

—  40 % na opatření uvedená v čl. 9 odst. 2 písm. b): „Opatření pro inteligentní, udržitelnou, inkluzivní a bezpečnou a zabezpečenou mobilitu“.

Rozpočtové zdroje použité k financování opatření uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. a) budou rozděleny takto: 75 % by mělo být přiděleno opatřením na koridorech hlavní sítě, 10% opatřením na hlavní síti mimo koridory hlavní sítě a 15% opatřením na globální síti.

ČÁST III: HORIZONTÁLNÍ PRIORITY, KORIDORY HLAVNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ A PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY; PŘEDEM URČENÉ ÚSEKY NA GLOBÁLNÍ SÍTI

-1a.  Horizontální priority

SESAR, ERTMS, ITS, RIS, VTMIS - inteligentní technologická zařízení

1.  Koridory hlavní sítě a předem určené úseky

„Atlantický“ koridor hlavní sítě

Vytýčení trasy

Gijón – León – Valladolid

 

A Coruña – Vigo – Orense – León –

 

Zaragoza – Pamplona/Logroño – Bilbao

 

Bordeaux – Toulouse

 

Tenerife / Gran Canaria – Huelva / Sanlúcar de Barrameda – Sevilla – Córdoba

 

Algeciras – Bobadilla – Madrid

 

souostroví Madeira/Sines – Ermidas/Lisabon – Madrid – Valladolid

 

Lisabon – Aveiro – Leixões/Porto – řeka Duoro/Vigo

 

Aveiro – Valladolid – Vitoria-Gasteiz – Bergara – Bilbao/Bordeaux – La Rochelle – Tours – Paříž – Le Havre/Méty – Mannheim/Štrasburk

 

Shannon Foynes – Dublin – Rosselare – Waterford – Cork – Brest – Roscoff – Cherbourg – Caen – Le Havre – Rouen – Paříž

 

Dublin/Cork — Brest – Roscoff — Saint Nazaire – Nantes – Tours — Dijon

Předem určené úseky

Přeshraniční úseky

Evora – Merida

železniční doprava

 

 

Vitoria-Gasteiz – San Sebastián – Bayonne – Bordeaux

 

 

 

Aveiro – Salamanca

 

 

 

Řeka Douro (Via Navegável do Douro)

vnitrozemské vodní cesty

 

Chybějící spojení

Paříž (spojení Orly – Versailles a Orly – letiště Ch. De Gaulle)

Multimodální spojení

„Baltsko-jaderský“ koridor hlavní sítě

Vytýčení trasy

Gdyně – Gdaňsk – Katovice/Slavkov

 

Gdaňsk – Varšava – Katovice

 

Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň

 

Štětín/Svinoústí – Poznaň – Vratislav – Ostrava

 

Katovice – Žilina – Bratislava – Vídeň

 

Vídeň – Štýrský Hradec – Villach – Udine – Terst

 

Udine – Benátky – Padova – Bologna – Ravenna – Ancona – Foggia

 

Štýrský Hradec – Maribor – Lublaň – Koper/Terst

Předem určené úseky

Přeshraniční úseky

Katovice – Ostrava

železniční doprava

 

Katovice – Žilina

 

 

Opole – Ostrava

 

 

Bratislava – Vídeň

 

 

Štýrský Hradec – Maribor

 

 

Terst – Divača

 

 

Katovice – Žilina

silniční doprava

 

Brno – Vídeň

 

 

Chybějící spojení

Gloggnitz – Mürzzuschlag:

železniční doprava

 

Semmeringský patní tunel

 

 

Štýrský Hradec – Klagenfurt: Koralmská železniční trať a tunel

 

 

Koper – Divača

 

„Středomořský“ koridor hlavní sítě

Vytýčení trasy

Algeciras – Bobadilla – Madrid – Zaragoza – Tarragona

 

Zaragoza — Teru — Valencia /Sagunto

 

Sagunto — Valencia — Madrid

 

Sevilla – Bobadilla – Murcia

 

Cartagena – Murcia – Valencia – Tarragona / Palma de Mallorca – Barcelona

 

Tarragona – Barcelona – Perpignan – Marseille – Janov/Lyon – La Spezia – Turín – Novara – Milán – Bologna/Verona – Padova – Benátky – Ravenna/Terst/Koper – Lublaň – Budapešť

 

Toulouse – Narbonne

 

Lublaň/Rijeka – Záhřeb – Budapešť – ukrajinská hranice

Předem určené úseky

Přeshraniční úseky

Lyon – Turín: patní tunel a přístupové cesty

železniční doprava

 

 

Barcelona – Perpignan

 

 

 

Nice – Ventimiglia

 

 

 

Terst – Divača

 

 

 

Lublaň – Záhřeb

 

 

 

Záhřeb – Budapešť

 

 

 

Budapešť – Miskolc – ukrajinská hranice

 

 

 

Lendava – Letenye

silniční doprava

 

 

Vásárosnamény – ukrajinská hranice

 

 

Chybějící spojení

Perpignan – Montpellier

železniční doprava

 

 

Madrid – Zaragoza –Barcelona

 

 

 

Koper – Divača

 

 

 

Rijeka – Záhřeb

 

 

 

Milán – Cremona – Mantova Ferrara – Porto Levante / Benátky – Terst/Ravenna – Porto Garibaldi

vnitrozemské vodní cesty

„Severomořsko-baltský“ koridor hlavní sítě

Vytýčení trasy

Luleå – Helsinky – Tallinn – Riga

 

Ventspils – Riga

 

Riga – Kaunas

 

Klaipeda – Kaunas – Vilnius

 

Kaunas – Varšava

 

Běloruská hranice – Varšava – Łódź/Poznań – Frankfurt nad Odrou – Berlín – Hamburk – Kiel

 

Lodž – Katovice/Vratislav

 

Ukrajinsko–polská hranice – Řešov – Katovice – Vratislav – Falkenberg – Magdeburg

 

Štětín/Svinoústí – Berlín – Magdeburg – Braunschweig – Hannover

 

Hannover – Brémy – Bremerhaven/Wilhelmshaven

 

Hannover – Osnabrück – / Kleve – Nijmegen / – Hengelo – Almelo – Deventer – Utrecht

 

Utrecht – Amsterodam

 

Utrecht – Rotterdam – Antverpy

 

Hannover – Kolín – Antverpy

Předem určené úseky

Přeshraniční úseky

Tallinn – Riga – Kaunas/Vilnius – Varšava: Nová železniční baltská trať plně interoperabilní s rozchodem UIC

železniční doprava

 

 

Antverpy – Duisburg

železniční doprava

 

 

Štětín/Svinoústí / most u Karninu – Berlín

železniční doprava / vnitrozemské vodní cesty

 

 

Koridor Via Baltica EE-LV-LT-PL

silniční doprava

 

Chybějící spojení

železniční doprava

 

 

Varšava/Idzikowice – Poznaň/Vratislav, vč. připojení na plánovaný Centrální dopravní uzel

 

 

 

Kielský průplav

vnitrozemské vodní cesty

 

 

Berlín – Magdeburg – Hannover; Středoněmecký průplav; západoněmecké průplavy

 

 

 

Rýn, Waal

 

 

 

Průplav Noordzee, IJssel, průplav Twente

 

 

Modernizace (dvoukolejná trať)

Porúří – Münster – Osnabrück – Hamburk

Železniční doprava

„Severomořsko-středomořský“ koridor hlavní sítě

Vytýčení trasy

 

Derry — Sligo — Galway — Shannon Foynes/Cork

 

 

 

Baile Átha Cliath/Dublin/Corcaigh/Cork – Zeebrugge/Antverpy/Rotterdam

 

Dublin – Cork – Calais – Dunkerque – Zeebrugge – Antverpy – Rotterdam

 

Hranice Spojeného království – Lille – Brusel

 

Londýn – Lille – přeshraniční železniční trať Brusel–Quiévrain–Valenciennes – Brusel

 

Amsterodam – Rotterdam – Antverpy – Brusel – Lucemburk

 

Lucemburk – Méty – Dijon – Mâcon – Lyon – Marseille

 

Lucemburk – Méty – Štrasburk – Basilej

 

Antverpy/Zeebrugge – Gent – Dunkerque/Lille – Paříž

Předem určené úseky

Přeshraniční úseky

Brusel – Lucemburk – Štrasburk

železniční doprava

 

 

Terneuzen – Gent

vnitrozemské vodní cesty

 

 

Síť Seina – Šelda a související povodí Seiny, Šeldy a Mázy

 

 

 

Průplav Šelda – Rýn

 

 

Chybějící spojení

Albertův průplav / průplav Bocholt-Herentals

vnitrozemské vodní cesty

 

Dunkirk – Lille

Koridor hlavní sítě „Východ-východní Středomoří“

Vytýčení trasy

Hamburk – Berlín

 

Rostock – Berlín – Drážďany

 

Bremerhaven/Wilhelmshaven – Magdeburg – Drážďany

 

Drážďany – Ústí nad Labem – Mělník/Praha – Lysá nad Labem / Poříčany – Kolín

 

Kolín – Pardubice – Brno – Vídeň/Bratislava – Budapešť – Arad – Temešvár – Krajova – Calafat – Vidin – Sofie

 

Sofie – Plovdiv – Burgas

 

Plovdiv – turecká hranice – Alexandropouli – Kavala – Soluň – Ioannina – Kakavia/Igoumenitsa

 

Hranice Bývalé jugoslávské republiky Makedonie – Soluň

 

Sofie – Soluň – Atény – Piraeus/Ikonio – Heraklion – Lemesos (Vasiliko) – Lefkosia

 

Atény – Patras/Igoumenitsa

Předem určené úseky

Přeshraniční úseky

Drážďany – Praha

železniční doprava

 

 

Vídeň/Bratislava – Budapešť

 

 

 

Békéscsaba – Arad

 

 

 

Calafat – Vidin – Sofie – Soluň

 

 

 

Turecká hranice – Alexandropouli

 

 

 

Hranice Bývalé jugoslávské republiky Makedonie – Soluň

 

 

 

Ioannina – Kakavia (albánská hranice)

silniční doprava

 

 

Krajova – Vidin

 

 

 

Hamburk – Drážďany – Praha – Pardubice

vnitrozemské vodní cesty

 

Chybějící spojení

Soluň – Kavala

železniční doprava

 

 

Budapešť Kelenföld – Ferencváros

 

 

 

Železniční stanice v Szolnoku

 

„Rýnsko-alpský“ koridor hlavní sítě

Vytýčení trasy

Janov – Milán – Lugano – Basilej

 

Janov – Novara – Brig – Bern – Basilej – obnova přeshraničního železničního mostu Freiburg (Breisgau)–Colmar – přeshraniční spoj Rastatt–Haguenau – Karlsruhe – Mannheim – Mohuč – Koblenz – Kolín nad Rýnem

 

Milán – Verona – Trento – Bolzano – Innsbruck – Mnichov, včetně Brennerského koridoru

 

Kolín nad Rýnem – Düsseldorf – Duisburg – Nijmegen/Arnhem – Utrecht – Amsterodam

 

Nijmegen – Rotterdam – Vlissingen

 

Kolín nad Rýnem – Lutych – Brusel – Gent

 

Lutych – Antverpy – Gent – Zeebrugge

Předem určené úseky

Přeshraniční úseky

Zevenaar – Emmerich – Oberhausen

železniční doprava

 

 

Karlsruhe – Basilej

 

 

 

Milán/Novara – švýcarská hranice

 

 

 

Antverpy – Duisburg

 

 

 

Basilej – Antverpy/Rotterdam – Amsterodam

vnitrozemské vodní cesty

 

Chybějící spojení

Janov – Tortona / Novi Ligure

železniční doprava

„Rýnsko-dunajský“ koridor hlavní sítě

Vytýčení trasy

Paříž – Štrasburk – Stuttgart – Augsburg – Mnichov – Salcburk – Wels/Linec

 

Štrasburk – Mannheim – Frankfurt – Würzburg – Norimberk – Řezno – Pasov – Wels/Linec

 

Mnichov/Norimberk – Praha – Ostrava/Přerov – Žilina – Košice – ukrajinská hranice

 

Wels/Linec – Vídeň – Bratislava – Budapešť – Vukovar

 

Vídeň/Bratislava – Budapešť – Arad – Brašov/Krajova - Bukurešť – Focșani – Albița (moldavská hranice) / Konstanca – Sulina

Předem určené úseky

Přeshraniční úseky

Mnichov – Praha

železniční doprava

 

 

Norimberk – Plzeň

 

 

 

Mnichov – Mühldorf – Freilassing – Salcburk

 

 

 

Štrasburk – Kehl Appenweier

 

 

 

Hranice – Žilina

 

 

 

Vídeň – Bratislava/Budapešť

 

 

 

Bratislava – Budapešť

 

 

 

Békéscsaba – Arad

 

 

 

Dunaj (Kehlheim – Konstanca/Midia/Sulina) a související povodí Sávy a Tisy

vnitrozemské vodní cesty

 

 

Zlín – Žilina

silniční doprava

 

Chybějící spojení

Stuttgart – Ulm

železniční doprava

 

 

Salcburk – Linec

 

 

 

Arad – Krajova

 

 

 

Bukurešť – Konstanca

 

 

 

Arad – Brašov

železniční doprava

 

 

Brašov – Predeal

železniční doprava

 

 

Bukurešť – Krajova

železniční doprava

„Skandinávsko-středomořský“ koridor hlavní sítě

Vytýčení trasy

Ruská hranice – Hamina/Kotka – Helsinky – Turku/Naantali – Stockholm – Örebro – Malmö

 

Narvik/Oulu – Luleå – Umeå – Stockholm

 

Oslo – Göteborg – Malmö – Trelleborg

 

Malmö – Kodaň – Fredericia – Aarhus – Aalborg – Hirtshals/Frederikshavn

 

Kodaň – Kolding/Lübeck – Hamburk – Hannover

 

Bremerhaven – Brémy – Hannover – Norimberk

 

Rostock – Berlín – Halle/Lipsko – Erfurt/Výmar – Mnichov

 

Norimberk – Mnichov – Innsbruck – Verona – Bologna – Ancona/Florencie

 

Livorno/La Spezia – Florencie – Řím – Neapol – Bari – Taranto – Valletta

 

Neapol – Cagliari / Gioia Tauro – Palermo/Augusta – Valletta – Marsaxlokk

Předem určené úseky

Přeshraniční úseky

Ruská hranice – Helsinky

železniční doprava

 

 

Kodaň – Hamburk: Přístupové cesty k fixnímu spojení Fehmarnovy úžiny

 

 

 

Mnichov – Wörgl – Innsbruck – Fortezza – Bolzano – Trento – Verona: Brennerský patní tunel a přístupové cesty

 

 

 

Trelleborg – Malmö – Göteborg – norská hranice (přeshraniční úsek, železniční doprava)

 

 

 

Göteborg-Oslo

 

 

 

Helsingborg-Helsingør

 

 

 

Kodaň – Malmö

 

 

 

Kodaň – Hamburk: Fixní spojení Fehmarnovy úžiny

silniční / železniční doprava

2.  Předem určené úseky na globální síti

K souvisejícím prvkům nacházejícím se v globální síti, které jsou uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a) bodě i), a k přeshraničním spojům globální sítě uvedeným v čl. 9 odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto nařízení patří zejména následující úseky:

Dublin – Strabane – Letterkenny

silniční doprava

Derry — Sligo — Galway

železniční doprava

Pau – Huesca

železniční doprava

Lyon – švýcarská hranice

železniční doprava

Athus – Mont-Saint-Martin

železniční doprava

železniční doprava

Mons – Valenciennes

železniční doprava

Gent – Terneuzen

železniční doprava

Heerlen – Cáchy

železniční doprava

Groningen – Brémy

železniční doprava

Stuttgart – švýcarská hranice

železniční doprava

Berlín – Rzepin/Horka – Vratislav

železniční doprava

Praha – Linec

železniční doprava

Villach – Lublaň

železniční doprava

Ancona – Foggia

silniční / železniční doprava

Pivka – Rijeka

železniční doprava

Plzeň – České Budějovice – Vídeň

železniční doprava

Vídeň – Győr

železniční doprava

Štýrský Hradec – Celldömölk – Győr

železniční doprava

Neumarkt – Kalham – Mühldorf

železniční doprava

Jantarový koridor PL–SK–HU

železniční doprava

Koridor Via Carpathia bělorusko–ukrajinská hranice–PL–SK–HU–RO

silniční doprava

Budapešť – Osijek – Svilaj (hranice Bosny a Hercegoviny)

silniční doprava

Temešvár – Moravița

silniční doprava

Faro – Huelva

železniční doprava

Porto – Vigo

železniční doprava

Bukurešť – Giurgiu – Varna/Burgas

železniční doprava

Svilengrad – Pithio

železniční doprava

Siret – Suceava

silniční doprava

Focșani – Albița

silniční doprava

Mnichov – Salcburk – Laibach

železniční doprava

Gallarate/Sesto C. – Laveno/Luino

železniční doprava

PŘÍLOHA - ČÁST IV: IDENTIFIKACE PŘESHRANIČNÍCH PROJEKTŮ V OBLASTI OBNOVITELNÉ ENERGIE

1.  Cíle přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie

Přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie podporují přeshraniční spolupráci mezi členskými státy v oblasti plánování, vývoje a nákladově efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie s cílem přispět k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti dekarbonizace.

2.  Obecná kritéria

Aby se projekt kvalifikoval jako přeshraniční projekt v oblasti obnovitelné energie, musí splňovat všechna následující kritéria:

a)  musí být součástí dohody o spolupráci nebo jiného druhu dohody mezi členskými státy a/nebo mezi členskými státy a třetími zeměmi, jak stanoví články 6, 7, 9 nebo 11 směrnice 2009/28/ES;

b)  musí umožňovat úspory nákladů v zavádění obnovitelných zdrojů energie a/nebo přínosy pro systémovou integraci, zabezpečení dodávek nebo inovace ve srovnání s alternativním přeshraničním projektem v oblasti energetiky nebo obnovitelné energie prováděným jedním z účastnických států samotným;

c)  potenciální celkové přínosy spolupráce převažují nad náklady, včetně dlouhodobých, podle posouzení na základě analýzy nákladů a přínosů podle bodu 3 a při použité metodice uvedené v článku [7].

3.  Analýza nákladů a přínosů

Analýza nákladů a přínosů zmíněná v bodě 2 c) musí zohlednit u každého účastnického členského státu nebo třetí země mimo jiné dopad na následující aspekty:

a)  náklady na výrobu elektrické energie;

b)  systémové náklady na integraci;

c)  náklady na podporu;

d)  emise skleníkových plynů;

e)  zabezpečení dodávek;

f)  znečišťování ovzduší a jiné místní znečištění nebo vlivy na místní přírodu a životní prostředí

g)  inovace.

4.  Proces

Předkladatelé projektu, včetně členských států, potenciálně způsobilého pro výběr jako přeshraničního projektu v oblasti obnovitelné energie na základě dohody o spolupráci nebo jiného druhu dohody v oblasti obnovitelné energie mezi členskými státy a/nebo mezi členskými státy a třetími zeměmi, jak stanoví články 9 nebo 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/...1](27), a usilujícího o získání statusu přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie, předloží Komisi žádost o výběr jako přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie. Žádost bude obsahovat příslušné informace, aby Komise mohla vyhodnotit projekt na základě kritérií uvedených v bodech 2 a 3 v souladu s metodikami uvedenými v článku 7.

Komise zajistí, aby předkladatelé měli příležitost požádat o status přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie nejméně jednou za rok.

Komise provede příslušné konzultace k seznamu projektů předložených s cílem stát se přeshraničními projekty v oblasti obnovitelné energie.

Komise vyhodnotí žádosti podle kritérií uvedených v bodech 2 a 3.

Komise se při výběru přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie zaměří na celkově zvládnutelný počet. Komise se vynasnaží, aby při identifikaci přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie zajistila odpovídající geografickou rovnováhu. Pro identifikaci projektů se mohou použít regionální seskupení.

Projekt nebude vybrán mezi přeshraniční projekty v oblasti obnovitelné energie nebo mu bude tento status odebrán, pokud jeho hodnocení vycházelo z nesprávných informací, které byly rozhodujícím faktorem při hodnocení, nebo pokud projekt není v souladu s právními předpisy Unie.

Komise zveřejní na svých internetových stránkách seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti obnovitelné energie.

ČÁST V – PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU V OBLASTI INFRASTRUKTURY PRO DIGITÁLNÍ KONEKTIVITU

1.  Gigabitové připojení a připojení 5G nebo jiné moderní mobilní připojení sociálně-ekonomických aktérů

Opatření budou rozdělena podle priorit s ohledem na fungování sociálně-ekonomických aktérů, relevanci digitálních služeb a aplikací umožněných poskytováním základního připojení k internetu a potenciální sociálně-ekonomické přínosy pro občany, podniky a místní komunity, včetně vedlejších účinků z hlediska konektivity. Dostupný rozpočet bude členským státům přidělen geograficky vyváženým způsobem.

Prioritu mají opatření přispívající ke:

—  gigabitovému připojení pro nemocnice a zdravotní centra, v souladu se snahou digitalizovat systém zdravotní péče, s ohledem na zvýšení blaha občanů EU a změnu způsobu, jakým jsou pacientům poskytovány služby v oblasti zdravotnictví a péče(28),

—  gigabitovému připojení pro vzdělávací výzkumná centra v souvislosti se snahou usnadnit mimo jiné používání vysoce výkonné výpočetní techniky, cloudových aplikací a dat velkého objemu, překlenout digitální propasti a inovovat v oblasti vzdělávacích systémů, zlepšovat výsledky učení, posilovat rovnost a efektivnost.(29)

—  připojení 5G nebo bezdrátovému širokopásmovému připojení s velmi vysokou kapacitou pro vzdělávací a výzkumná centra, nemocnice a zdravotní střediska v souvislosti se snahou zajistit souvislé bezdrátové širokopásmové pokrytí sítí 5G všem městským centrům do roku 2025.

2.  Bezdrátové připojení v místních komunitách

Opatření zaměřená na poskytování místního bezdrátového připojení, které je bezplatné a bez diskriminujících podmínek, v centrech místního veřejného života, včetně venkovních prostor přístupných široké veřejnosti, která jsou důležitá pro veřejný život místních komunit, musí splnit tyto podmínky, aby obdržely financování:

—  jsou prováděna subjektem veřejného sektoru ve smyslu níže uvedeného pododstavce, jenž je schopen naplánovat instalaci vnitřních či venkovních místních bezdrátových přístupových bodů ve veřejných prostorách a dohlédnout na ni, jakož i zajistit financování provozních nákladů po dobu nejméně tří let,

—  jsou prováděna na digitálních sítích s velmi vysokou kapacitou umožňujících zajistit uživatelům vysoce kvalitní internetové připojení, které

—  je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, je snadno přístupné, je zabezpečené a využívá nejmodernější a nejdostupnější zařízení schopná poskytovat uživatelům vysokorychlostní připojení a a dále

—  podporuje rovný přístup k inovativním digitálním službám,

—  používají společnou vizuální identitu dostupnou ve více jazycích, kterou poskytne Komise, a spojení se souvisejícími internetovými nástroji,

—  zavazují se k zajištění potřebného vybavení nebo souvisejících instalačních služeb v souladu s platnými právními předpisy, aby se zajistilo, že tyto projekty nebudou nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž.

Finanční pomoc je k dispozici pro subjekty veřejného sektoru vymezené v čl. 3 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102(30), které se zaváží poskytovat v souladu s vnitrostátním právem místní bezdrátové připojení, které je bezplatné a není omezeno diskriminujícími podmínkami, prostřednictvím zřízení místních bezdrátových přístupových bodů.

Financovaná opatření nebudou zdvojovat stávající bezplatné soukromé nebo veřejné nabídky podobných vlastností, včetně kvality, ve stejném veřejném prostoru.

Dostupný rozpočet bude členským státům přidělen geograficky vyváženým způsobem.

3.   Orientační seznam koridorů 5G a přeshraničních spojů způsobilých k získání finančních prostředků

V souladu s cíli gigabitové společnosti, které Komise vytyčila, aby zajistila, že hlavní pozemní dopravní trasy budou mít do roku 2025 nepřerušované pokrytí 5G(31), zahrnují opatření na realizaci nepřerušovaného pokrytí systémy 5G podle čl. 9 odst. 4 písm. c) jako první krok opatření na přeshraničních úsecích pro experimentování v oblasti CAM(32) a jako druhý krok opatření na delších úsecích s výhledem na rozsáhlejší zavedení CAM podél koridorů, jak uvádí tabulka níže (orientační seznam). Koridory TEN-T slouží k tomuto účelu jako základ, nicméně zavádění 5G se nemusí omezovat pouze na tyto koridory(33).

„Atlantický“ koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Porto – Vigo a Merida – Evora

 

Azory a souostroví Madeira – Lisabon – Paříž – Amsterodam – Frankfurt

 

Aveiro – Salamanca

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Méty – Paříž – Bordeaux – Bilbao – Vigo – Porto – Lisabon

 

Bilbao – Madrid – Lisabon

„Baltsko-jaderský“ koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

-

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Gdaňsk – Varšava – Brno – Vídeň – Štýrský Hradec – Lublaň – Terst

„Středomořský“ koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Sítě podmořských kabelů Lisabon – Marseille – Milán

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Budapešť – Záhřeb – Lublaň/Rijeka/Split

„Severomořsko-baltský“ koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Baltský koridor (bude určen)

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Tallinn – Kaunas

„Severomořsko-středomořský“ koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Méty – Merzig – Lucemburk

 

Rotterdam – Antverpy – Eindhoven;

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Amsterodam – Rotterdam – Breda – Lille – Paříž

 

Brusel – Méty – Basilej

 

Mulhouse – Lyon – Marseille

Koridor hlavní sítě „Východ-východní Středomoří“

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Sofie – Soluň – Bělehrad

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Berlín – Praha – Brno – Bratislava

 

Temešvár – Sofie – hranice s Tureckem

 

Sofie – Soluň – Atény

„Rýnsko-alpský“ koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Bologna – Innsbruck – Mnichov (Brennerský koridor)

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Rotterdam – Oberhausen – Frankfurt nad Mohanem

 

Basilej – Milán – Ženeva

„Rýnsko-dunajský“ koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Mnichov – Salcburk

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Frankfurt nad Mohanem – Pasov – Vídeň – Budapešť – Bukurešť – Iasi / Konstanca

 

Karlsruhe – Mnichov – Salcburk – Wels

 

Frankfurt nad Mohanem – Štrasburk

„Skandinávsko-středomořský“ koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Oulu – Tromsø

 

Oslo – Stockholm – Helsinky

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Turku – Helsinky –hranice s Ruskem

 

Stockholm/Oslo – Malmö

 

Malmö – Kodaň – Hamburk – Würzburg

 

Norimberk – Mnichov – Verona

 

Rosenheim – Bologna – Neapol – Catania – Palermo

 

Neapol – Bari – Taranto

(1) Úř. věst. C , , s. .
(2) Úř. věst. C , , s. .
(3) COM(2018)0321, s. 13.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
(5) Sdělení Komise „Evropa v pohybu – Agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny“ – COM(2017)0283.
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
(7) Sdělení Komise „Jak dosáhnout nízkoemisní mobility: Evropská unie, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“, COM(2017)0675.
(8) COM(2018)0293.
(9) JOIN(2017)0041.
(10) JOIN(2018)0005.
(11) COM(2017)0623.
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).
(13) COM(2017)0718.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).
(15) COM(2016)0587.
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(17) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(18) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(19) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(21) Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1.
(22) COM(2018)0065.
(23) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).
(25)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo směrnice obsažené v dokumentu PE-CONS 55/18 (2016/0375(COD)) a doplňte do poznámky pod čarou číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení uvedené směrnice v Úředním věstníku.[1] Úř. věst. ...+ Úř. věst. vložte prosím název, číslo a odkaz na vyhlášení spisu COD 2016/0382 (energie z obnovitelných zdrojů) v Úředním věstníku.
(26)+ Úř. věst. vložte prosím název, číslo a odkaz na vyhlášení spisu COD 2016/0382 (energie z obnovitelných zdrojů) v Úředním věstníku.
(27)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsažené v dokumentu PE-CONS 55/18 (2016/0375(COD)) a doplňte do poznámky pod čarou číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení uvedené směrnice v Úředním věstníku.[1] Úř. věst.+ Úř. věst. vložte prosím název, číslo a odkaz na zveřejnění spisu COD 2016/0382 (energie z obnovitelných zdrojů) v Úředním věstníku.
(28) Viz také COM(2018)0233 final – Sdělení Komise o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu; posílení postavení občanů a budování zdravější společnosti.
(29) Viz také COM(2018)0022 final – Sdělení Komise o akčním plánu digitálního vzdělávání.
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
(31) Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti (COM(2016)0587).
(32) Propojená a automatizovaná mobilita.
(33) Úseky uvedené kurzivou leží mimo koridory hlavní sítě TEN-T, ale jsou zahrnuty do koridorů 5G.

Poslední aktualizace: 7. října 2019Právní upozornění