Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0236(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0405/2018

Předložené texty :

A8-0405/2018

Rozpravy :

PV 12/12/2018 - 28
CRE 12/12/2018 - 28

Hlasování :

PV 13/12/2018 - 9.3
CRE 13/12/2018 - 9.3
Vysvětlení hlasování
PV 17/04/2019 - 8.10
CRE 17/04/2019 - 8.10

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0520
P8_TA(2019)0402

Přijaté texty
PDF 372kWORD 107k
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - Štrasburk Konečné znění
Zavedení kosmického programu Unie a zřízení Agentury Evropské unie pro kosmický program ***I
P8_TA(2018)0520A8-0405/2018

Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 13. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD))(1)

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh legislativního usnesení   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh legislativního usnesení
Právní východisko 5 a (nové)
–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (COM(2016)0587) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0300),
Pozměňovací návrh 2
Návrh legislativního usnesení
Právní východisko 5 b (nové)
–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. září 2016 nazvané „Akční plán 5G pro Evropu“ (COM(2016)0588) a na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0306),
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků.
(1)  Kosmická technologie, data a služby se staly nepostradatelnou součástí každodenního života Evropanů a hrají zásadní úlohu pro zachování mnoha strategických zájmů. Kosmický průmysl Unie již patří mezi nejkonkurenceschopnější na světě. Ale nástup nových aktérů a vývoj nových technologií od základů mění tradiční průmyslové modely. Proto je zásadní, aby Unie zůstala vůdčím mezinárodním aktérem s velkou svobodou jednání v oblasti vesmíru, podporovala vědecký a technický pokrok a posilovala konkurenceschopnost a inovační kapacitu kosmického odvětví v Unii, zejména malých a středních podniků, začínajících podniků a inovačních podniků. Zároveň je důležité vytvářet vhodné podmínky pro zajištění rovných podmínek pro podniky činné v kosmickém odvětví.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví jsou v mnoha případech zbožím dvojího užití. Možností, které vesmír nabízí pro bezpečnost Unie a jejích členských států, by se proto mělo využít.
(2)  Rozvoj kosmického odvětví je historicky spjat s bezpečností. Zařízení, díly a nástroje používané v kosmickém odvětví jsou v mnoha případech zbožím dvojího užití. Možností, které vesmír a autonomní přístup do vesmíru nabízejí pro bezpečnost a nezávislost Unie a jejích členských států, by se proto mělo využít.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Nejenže je zapotřebí zajistit kontinuitu uvedených iniciativ, ale také musí být zdokonaleny, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority, jako je změna klimatu, včetně monitorování změn v Arktidě, bezpečnost a obrana.
(3)  Unie vyvíjí vlastní kosmické iniciativy a programy od konce 90. let, konkrétně evropskou službu pro pokrytí geostacionární navigací (EGNOS) a poté programy Galileo a Copernicus, které reagují na potřeby občanů Unie a na požadavky veřejných politik. Je zapotřebí zajistit a rovněž zlepšit kontinuitu a využívání uvedených iniciativ, aby zůstaly na špičce s ohledem na nový technologický vývoj a transformace v oblastech digitálních, informačních a komunikačních technologií, odpovídaly novým potřebám uživatelů a byly schopny naplňovat politické priority. Program by měl podporovat kosmické služby, aby mohli všechny členské státy a jejich občané plně využívat jeho výhod.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu.
(4)  Unie si potřebuje zajistit svobodu jednání a autonomii, aby měla přístup do vesmíru a byla schopna ho bezpečně využívat. Proto je zásadní, aby si zachovala autonomní, spolehlivý a nákladově efektivní přístup do vesmíru, včetně alternativních technologií vypouštění do vesmíru a inovativních systémů nebo služeb, zejména pokud jde o kritickou infrastrukturu a technologii, veřejnou bezpečnost a bezpečnost Unie a jejích členských států. Komise by proto měla mít možnost sdružit služby vypouštění do vesmíru na evropské úrovni, a to jak pro vlastní potřebu, tak i na základě žádosti jiných subjektů pro jejich potřeby, včetně členských států, v souladu s ustanoveními čl. 189 odst. 2 Smlouvy. Rovněž je důležité, aby Unie měla i nadále moderní, efektivní a flexibilní zařízení infrastruktury vypuštění do vesmíru. Vedle opatření přijatých členskými státy a Evropskou kosmickou agenturou by Komise měla zvážit způsoby, jak tato zařízení podpořit. Zejména v případech, kdy má být zachována nebo modernizována pozemní kosmická infrastruktura, která je nezbytná pro vypuštění do vesmíru v souladu s potřebami programu, by mělo být možné tyto úpravy částečně financovat v rámci programu, a to v souladu s finančním nařízením a tehdy, pokud lze stanovit jasnou přidanou hodnotu EU, s ohledem na dosažení lepší nákladové efektivnosti programu.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno zřízením kosmických center, která propojují kosmické, digitální a uživatelské odvětví. Unie by měla podporovat expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a vytvářením inovačních partnerství (přístup první smlouvy).
(5)  Za účelem posílení konkurenceschopnosti kosmického průmyslu Unie a získání kapacit v oblasti navrhování, budování a provozu svých vlastních systémů by Unie měla podporovat vytváření, růst a rozvoj celého kosmického průmyslu. Vytvoření modelu stimulujícího podniky a inovace by mělo být na evropské, regionální a vnitrostátní úrovni podporováno iniciativami jako kosmická centra, která propojují kosmické, digitální a uživatelské odvětví. Kosmická centra by měla spolupracovat s centry digitálních inovací v zájmu podpory podnikání a dovedností. Unie by měla podporovat vytváření a expanzi kosmických společností se sídlem v Unii, aby jim pomohla uspět, a to i podporou jejich přístupu k rizikovému financování s ohledem na skutečnost, že v Unii chybí odpovídající přístup k soukromému kapitálu pro začínající podniky v kosmickém odvětví, a vytvářením inovačních partnerství (přístup první smlouvy).
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev má kosmický program Unie („program“) silný mezinárodní rozměr. Proto by Komise měla být schopna jménem Unie řídit a koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů, propagovala technologii a průmysl Unie a podporovala spolupráci v oblasti odborné přípravy, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran. Je obzvláště důležité, aby Unie byla zastoupena Komisí v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat nebo v příslušných odvětvových orgánech OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství, jakož i v rámci Světové meteorologické organizace.
(6)  Díky svému záběru a potenciálu pomáhat při řešení globálních výzev má kosmický program Unie („program“) silný mezinárodní rozměr. Proto by Komise měla být schopna jménem Unie řídit a koordinovat činnosti na mezinárodní scéně, především aby bránila zájmy Unie a jejích členských států na mezinárodních fórech, mimo jiné také v oblasti kmitočtů. Komise by měla posilovat ekonomickou diplomacii s cílem propagovat technologii a průmysl Unie a podporovat spolupráci v oblasti odborné přípravy, přičemž je třeba brát v úvahu nutnost zajistit vzájemnost práv a povinností dotčených stran a spravedlivou hospodářskou soutěž na mezinárodní úrovni. Je obzvláště důležité, aby Unie byla zastoupena Komisí v orgánech mezinárodního programu Cospas-Sarsat nebo v příslušných odvětvových orgánech OSN, včetně Organizace pro výživu a zemědělství, jakož i v rámci Světové meteorologické organizace.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN.
(7)  Komise by měla spolu s členskými státy a vysokým představitelem podporovat odpovědné chování ve vesmíru, zejména při hledání řešení proti šíření kosmického smetí, a prozkoumat možnost přistoupení k příslušným úmluvám OSN, včetně Smlouvy o zásadách činnosti států při výzkumu a využívání kosmického prostoru včetně Měsíce a jiných nebeských těles.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné nákladové položky, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování.
(8)  Program sdílí podobné cíle s dalšími programy Unie, zejména s programem Horizont Evropa, fondem InvestEU, Evropským obranným fondem a fondy podle nařízení (EU) [nařízení o společných ustanoveních]. Proto by se mělo počítat s kumulativním financováním z uvedených programů za předpokladu, že se vztahují na stejné náklady, a to zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů Unie, umožňují-li to způsoby řízení, – buď postupně, střídavě, nebo kombinací finančních prostředků, včetně na společné financování opatření, umožňujícím pokud možno inovační partnerství a operace kombinování zdrojů. Během provádění programu by proto Komise měla podporovat synergie s dalšími souvisejícími programy Unie, které by tam, kde je to možné, umožnily využít přístup k rizikovému financování, inovačním partnerstvím a kumulativnímu nebo kombinovanému financování. Je důležité zajistit návaznost mezi řešeními vytvořenými prostřednictvím programu Horizont Evropa a dalších programů Unie a složkami programu.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  V kosmickém odvětví Unie je zaměstnáno zhruba 200 000 odborníků. Je proto nezbytné pokračovat v rozvoji nejmodernější infrastruktury tohoto odvětví, a tím stimulovat hospodářské činnosti na začátku a na konci hodnotového řetězce. Navíc aby bylo možné zajistit konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu v budoucnu, měl by tento program podporovat rozvoj vyspělých dovedností v oblastech souvisejících s vesmírem, jakož i vzdělávání a odbornou přípravu, a to se zvláštním zaměřením na dívky a ženy s cílem plně využít potenciál občanů Unie v této oblasti.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)   Program by měl využívat synergií mezi kosmickým odvětvím a odvětvím dopravy, s ohledem na to, že kosmické technologie plní strategickou úlohu, díky které je pozemní, námořní, letecká a kosmická doprava inteligentnější, účinnější, bezpečnější, zabezpečenější, udržitelnější a integrovanější a rostoucí a inovativní odvětví dopravy zároveň klade větší požadavky na inovativní a aktuální kosmické technologie.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Jakékoli příjmy pocházející z programu by měla vybírat Unie, aby částečně kompenzovala předchozí investice, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře cílů programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.
(14)  Příjmy pocházející ze složek programu by měla vybírat Unie, aby částečně kompenzovala předchozí investice, a tyto příjmy by měly sloužit k podpoře a dosažení cílů programu. Ze stejného důvodu by ve smlouvách uzavřených se subjekty soukromého sektoru mělo být možné stanovit mechanismus rozdělení těchto příjmů.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.
(16)  Program využívá komplexní a neustále se vyvíjející technologie. Z využívání takových technologií plyne pro smlouvy na veřejné zakázky uzavírané v rámci tohoto programu nejistota a riziko, jelikož uvedené zakázky zahrnují dlouhodobé závazky k poskytování zařízení nebo služeb. Proto jsou vedle pravidel stanovených ve finančním nařízení zapotřebí zvláštní opatření týkající se veřejných zakázek. Mělo by tudíž být možné zakázku zadat formou rozdělení na podmíněné části, doplnit zakázku za určitých podmínek v rámci jejího plnění dodatkem nebo určit minimální úroveň subdodávek, zvláště pro malé a střední podniky a začínající podniky. Z důvodů technologických nejistot, které jsou pro složky programu charakteristické, nemohou být ceny veřejných zakázek vždy přesně dopředu stanoveny, a proto by mělo být možné, aby byly smlouvy na zakázky uzavírány, aniž by byla stanovena pevná a definitivní cena, a aby obsahovaly ustanovení o ochraně finančních zájmů Unie.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Řádná správa programu vyžaduje striktní dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zdvojování úsilí a omezila se překročení nákladů a zpoždění.
(25)  Řádná správa programu vyžaduje striktní dělbu odpovědnosti a úkolů mezi jednotlivé zapojené subjekty, aby se zabránilo zdvojování úsilí a omezila se překročení nákladů a zpoždění a měla by usilovat o stanovení přednostního využívání stávajících evropských infrastruktur a rozvoj evropských průmyslových a profesních odvětví.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)  Kosmické programy vycházejí z potřeb uživatelů, a tudíž pro své provádění a vývoj vyžadují průběžné účinné zapojení zástupců uživatelů.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu výrazně přispět, zejména k jeho provádění, a mělo by se požadovat, aby s Unií na podpoře služeb a aplikací programu plně spolupracovaly. Komise by měla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, mohla by členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu a mohla by využívat jejich pomoci. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby byly chráněny způsobem, který umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra15.
(26)  Členské státy jsou v oblasti vesmíru aktivní již dlouho. Mají systémy, infrastrukturu, vnitrostátní agentury a subjekty související s vesmírem. Proto mohou k programu výrazně přispět, zejména k jeho provádění, a mělo by se požadovat, aby s Unií na podpoře služeb a aplikací programu plně spolupracovaly. Komise by měla být schopna mobilizovat prostředky, které mají členské státy k dispozici, mohla by členské státy pověřit neregulatorními úkoly při provádění programu a mohla by využívat jejich pomoci. Dotčené členské státy by mimo to měly učinit veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany pozemních stanic nacházejících se na jejich územích. Kromě toho by členské státy a Komise měly společně a s příslušnými mezinárodními subjekty a regulačními orgány usilovat o zajištění toho, aby kmitočty nezbytné pro program byly dostupné a aby měly přiměřenou ochranu, která umožní plný rozvoj a využívání aplikací, jež jsou na nabízených službách založeny, v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra15.
__________________
__________________
15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).
15 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 243/2012/EU ze dne 14. března 2012 o vytvoření víceletého programu politiky rádiového spektra (Úř. věst. L 81, 21.3.2012, s. 7).
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží program provádět, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní technické a provozní specifikace nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb.
(27)  Komisi, jako prosazovateli obecného zájmu Unie, náleží dohlížet na provádění programu, nést celkovou odpovědnost a propagovat jeho využití. Za účelem optimalizace zdrojů a pravomocí různých zúčastněných stran by Komise měla mít možnost určité úkoly přenést. Komise má navíc nejlepší předpoklady k tomu, aby stanovila hlavní požadavky nezbytné k provádění systémů a rozvoji služeb.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnost. Agentura by proto měla být pověřena určitými úkoly souvisejícími s bezpečností a podporou programu. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku vztahujících se na různé další zvláštní úkoly související s programem.
(28)  Posláním Agentury Evropské unie pro kosmický program („agentury“), která nahrazuje Agenturu pro evropský GNSS zřízenou nařízením (EU) č. 912/2010 a navazuje na ni, je přispívat k programu, zejména pokud jde o bezpečnost, kybernetickou bezpečnost a propagaci služeb a navazujícího odvětví. Agentura by proto měla být pověřena úkoly souvisejícími s těmito oblastmi. Zvláště v souvislosti s bezpečností a vzhledem ke svým zkušenostem v této oblasti by agentura měla být odpovědná za úkoly spojené s bezpečnostní akreditací pro všechna opatření Unie v kosmickém odvětví. Agentuře by na základě jejích pozitivních výsledků při podpoře užívání a zavádění systémů Galileo a EGNOS na trh a za účelem podpory programů jako balíčku rovněž mělo náležet vykonávání propagačních činností a činností spojených s komercializací týkajících se programu Copernicus. Dále by měla vykonávat úkoly, které jí Komise svěří prostřednictvím jedné či více dohod o přiznání příspěvku vztahujících se na různé další zvláštní úkoly související s programem.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Evropská kosmická agentura je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu. Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat veškeré odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením je důležité uzavřít s Evropskou kosmickou agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a Evropskou kosmickou agenturou a zajistí jejich soudržnost a soulad s rámcovou dohodou s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s článkem 5 této dohody. Jelikož však Evropská kosmická agentura není institucí Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států důležité, aby taková dohoda byla podmíněna zavedením vhodných provozních pravidel v Evropské kosmické agentuře. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie.
(29)  Evropská kosmická agentura je mezinárodní organizací s rozsáhlými odbornými znalostmi v oblasti vesmíru, která v roce 2004 uzavřela s Evropským společenstvím rámcovou dohodu. Je tudíž důležitým partnerem při provádění programu, se kterým je třeba navázat veškeré odpovídající vztahy. V tomto ohledu a v souladu s finančním nařízením je důležité uzavřít s Evropskou kosmickou agenturou dohodu o finančním rámcovém partnerství, která upraví veškeré finanční vztahy mezi Komisí, agenturou a Evropskou kosmickou agenturou a zajistí jejich soudržnost a soulad s rámcovou dohodou s Evropskou kosmickou agenturou, zejména s článkem 5 této dohody. Jelikož Evropská kosmická agentura není institucí Unie a nevztahuje se na ni právo Unie, je za účelem ochrany zájmů Unie a jejích členských států důležité, aby taková dohoda zahrnovala požadavky týkající se provozních pravidel v Evropské kosmické agentuře. Dohoda by měla rovněž obsahovat všechna ustanovení nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb uživatelů a požadavků napříč hranicemi mezi státy a civilní a vojenskou sférou by příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská obranná agentura, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti vojenského plánování a vedení / útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, měly zastávat koordinační úlohu pro zvláštní skupiny uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura a Evropská obranná agentura měly v příslušných případech zastupovat civilní a vojenské uživatelské skupiny a mohou monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků.
(31)  Za účelem strukturálního zasazení uživatelského zastoupení do správy složky GOVSATCOM a sdružení potřeb uživatelů a požadavků napříč hranicemi mezi státy by příslušné subjekty Unie s těsnými vazbami na uživatele, např. Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva, útvar schopnosti civilního plánování a vedení a středisko pro koordinaci odezvy na mimořádné události, měly zastávat koordinační úlohu pro zvláštní skupiny uživatelů. Na sdružené úrovni by agentura měla zastupovat uživatelskou skupinu a může monitorovat provozní využívání, poptávku, soulad s požadavky a vývoj potřeb a požadavků.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  Aby se zajistilo bezpečné předávání informací, měla by být zavedena vhodná pravidla, která zajistí rovnocennost bezpečnostních pravidel pro různé veřejné a soukromé subjekty, jakož i pro fyzické osoby, které jsou do provádění programu zapojeny.
(36)  Aby se zajistilo bezpečné předávání informací, měla by být zavedena vhodná pravidla, která zajistí rovnocennost bezpečnostních pravidel pro různé veřejné a soukromé subjekty, jakož i pro fyzické osoby, které jsou do provádění programu zapojeny, a zavedeno několik úrovní přístupu k informacím a implicitně bezpečnost přístupu k informacím.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36 a (nový)
(36a)  Kybernetická bezpečnost evropských kosmických infrastruktur, ať už pozemních, nebo kosmických, je klíčem k zajištění kontinuity provozních činností systémů, jejich účinné schopnosti provádět úkoly nepřetržitě a poskytovat požadované služby.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace, nemluvě o synergiích s činnostmi spojenými s bezpečností a obranou Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii.
(38)  Stále více klíčových hospodářských odvětví, zejména doprava, telekomunikace, zemědělství a energetika, čím dál tím více využívá systémy družicové navigace. Družicová navigace hraje rovněž úlohu v souvislosti s bezpečností Unie a jejích členských států. Plná kontrola družicové navigace by proto měla Unii zaručit technologickou nezávislost, a to i v dlouhodobějším horizontu, pokud jde o součásti zařízení infrastruktury, a zajistit její strategickou autonomii.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
(40)  Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, s cílem pokrýt uvedená území do konce roku 2025. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení [2018/XXXX] [nařízení o agentuře EASA] a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS.
(40)  Cílem systému EGNOS je zlepšit kvalitu otevřených signálů ze stávajících globálních systémů družicové navigace, zejména otevřených signálů vydávaných systémem Galileo. Služby poskytované systémem EGNOS by měly přednostně pokrývat území členských států nacházející se v Evropě, k němuž se pro tyto účely řadí i Azory, Kanárské ostrovy a Madeira, s cílem pokrýt uvedená území do konce roku 2025. Geografické pokrytí služeb poskytovaných systémem EGNOS by mohlo být rozšířeno do dalších oblastí světa, pokud je to technicky proveditelné, a v případě služby pro zajištění bezpečnosti života na základě mezinárodních dohod. Aniž je dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/11391a a nezbytné monitorování kvality služeb poskytovaných systémem Galileo a výkonnosti v oblasti bezpečnosti pro účely letectví, je třeba mít na paměti, že ačkoli signály vydávané systémem Galileo lze účinně využívat pro snazší určení polohy letadla, mohou být v Evropě služby uspořádání letového provozu (ATM) a letové navigační služby (ANS) tvořeny pouze místními nebo regionálními systémy zesílení signálu, jako je EGNOS.
_________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40 a (nový)
(40a)   Služba EGNOS může být přínosná pro přesné zemědělství a může evropským zemědělcům napomáhat při odstraňování odpadu, snižování nadměrného používání hnojiv a herbicidů a optimalizaci výnosů. EGNOS má již nyní početnou „komunitu uživatelů“, ale množství zemědělských strojů kompatibilních s technologií navigace je omezenější. Tuto otázku je třeba řešit.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41
(41)  Je nezbytně nutné, aby byla zajištěna kontinuita, udržitelnost a budoucí dostupnost služeb poskytovaných systémy Galileo a EGNOS. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů.
(41)  Je nezbytně nutné, aby byla zajištěna kontinuita, udržitelnost, bezpečnost, spolehlivost, přesnost a budoucí dostupnost služeb poskytovaných systémy Galileo a EGNOS. V kontextu měnícího se prostředí a rychle se vyvíjejícího trhu by měl jejich rozvoj též pokračovat a měly by být připravovány nové generace těchto systémů.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44 a (nový)
(44a)    Příslušné orgány by měly v zájmu podpory využívání služeb složek Galileo a EGNOS a podpory navazujících služeb, především v odvětví dopravy, vytvořit společné normy a certifikace na mezinárodní úrovni. 
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 45
(45)  S ohledem na význam, jaký má pro systémy Galileo a EGNOS jejich pozemní infrastruktura, a na její dopad na bezpečnost těchto systémů by umístění této infrastruktury měla určit Komise. Pozemní infrastruktura systémů by i nadále měla být zaváděna na základě otevřeného a transparentního procesu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
(46)  Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS, zejména v oblasti bezpečnosti, by se mělo podporovat využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo v jiných politikách Unie, je-li to odůvodněné a přínosné.
(46)  Za účelem maximalizace socioekonomických přínosů systémů Galileo a EGNOS, zejména v oblasti bezpečnosti, by se mělo začlenit využívání služeb poskytovaných systémy EGNOS a Galileo do jiných politik Unie, je-li to možné. Podpora využívání těchto služeb ve všech členských státech rovněž představuje důležitou fázi.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
(47)  Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, změny klimatu, civilní ochrany, bezpečnosti a digitální ekonomiky.
(47)  Složka Copernicus by měla zajistit autonomní přístup k environmentálním poznatkům a klíčovým technologiím pro pozorování Země a geoinformační služby, díky čemuž by Unie mohla docílit nezávislého rozhodování a jednání mimo jiné v oblastech životního prostředí, včetně zemědělství, biologické rozmanitosti, využívání půdy, lesnictví, rozvoje venkova a rybolovu, změny klimatu, kulturního dědictví, civilní ochrany, bezpečnosti, mimo jiné bezpečnosti infrastruktury, a digitální ekonomiky.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
(48)  Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/201417, kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech18, kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, a měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie19. V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT20, jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES21. Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus.
(48)  Stávající kapacity by měly být postaveny na nových prostředcích, které by měly být doplněny a které mohou být společně rozvíjeny v rámci odpovědných subjektů. Za tímto účelem by Komise měla úzce spolupracovat s Evropskou kosmickou agenturou, členskými státy a případně i dalšími subjekty, které vlastní příslušné prostředky ve vesmíru a prostředky in situ. Složka Copernicus by měla vycházet z činností a úspěchů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/201417, kterým se zavádí program Unie pro pozorování a monitorování Země (Copernicus), jakož i nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech18, kterým se zřizuje předchozí program pro Globální monitoring životního prostředí a bezpečnosti (GMES) a stanoví pravidla pro provádění jeho počátečních provozních činností, a měla by zajistit kontinuitu s těmito činnostmi a úspěchy s přihlédnutím k posledním trendům ve výzkumu, technologickému pokroku a inovacím ovlivňujícím oblast pozorování Země, jakož i k vývoji analýz dat velkého objemu a umělé inteligence a souvisejícím strategiím a iniciativám na úrovni Unie19. V co největší možné míře by měla využívat kapacity pro pozorování z vesmíru členských států, Evropské kosmické agentury, organizace EUMETSAT20, jakož i dalších subjektů, včetně obchodních iniciativ v Evropě, a tím také přispívat k rozvoji životaschopného komerčního kosmického odvětví v Evropě. Je-li to proveditelné a vhodné, měla by také využívat dostupných dat in situ a pomocných dat poskytovaných zejména členskými státy v souladu se směrnicí 2007/2/ES21. Komise by měla spolupracovat s členskými státy a Evropskou agenturou pro životní prostředí, aby se zajistil efektivní přístup a využívání souborů dat in situ pro složku Copernicus.
__________________
__________________
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44).
17 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 377/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Copernicus a zrušuje nařízení (EU) č. 911/2010 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 44).
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1).
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 911/2010 ze dne 22. září 2010 o Evropském programu monitorování Země (GMES) a jeho počátečních provozních činnostech (2011–2013) (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 1).
19 Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018)0237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018)0232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018)0008 final).
19 Sdělení „Umělá inteligence pro Evropu“ (COM(2018)0237 final), sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ (COM(2018)0232 final), návrh nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (COM(2018)0008 final).
20 Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites).
20 Evropská organizace pro využívání meteorologických družic (European Organisation for the Exploitation of Meteorological Satellites).
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE).
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 49 a (nový)
(49a)  Plný potenciál programu Copernicus, pokud jde o společnost a hospodářství Unie, by měl být nad rámec přímých příjemců zcela uvolněn prostřednictvím intenzivnějších opatření týkajících se rozšiřování uživatelské základy, což vyžaduje další kroky k tomu, aby údaje mohly být poskytnuty nespecialistům, což povede ke stimulaci růstu, vytváření pracovních míst a předávání znalostí.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
(52)  S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí zaměřených na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti.
(52)  S ohledem na získávání dat by činnosti v rámci složky Copernicus měly mít za cíl dokončení a údržbu stávající kosmické infrastruktury, přípravu dlouhodobé výměny družic na konci jejich životnosti, jakož i zahájení nových misí, jejichž proveditelnost v současnosti zkoumá Evropská kosmická agentura, zaměřených na nové pozorovací systémy s cílem pomoci řešit výzvu globální změny klimatu (např. monitorování antropogenních emisí CO2 a jiných skleníkových plynů). Činnosti v rámci složky Copernicus by měly rozšířit pokrytí globálního monitorování polárních regionů a podporovat zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, povinné monitorování životního prostředí a podávání zpráv a inovativní environmentální aplikace (např. pro monitorování plodin, vodohospodářství a lepší monitorování požárů). Při tom by měla složka Copernicus aktivovat a maximálně využít investice provedené v rámci předchozího období financování (2014–2020) a současně by měla prozkoumat nové provozní a obchodní modely pro další doplnění kapacit složky Copernicus. Složka Copernicus by měla rovněž stavět na úspěšných partnerstvích s členskými státy, aby v rámci vhodných mechanismů správy dále rozvíjela svůj bezpečnostní rozměr, a reagovala tak na vyvíjející se potřeby uživatelů v oblasti bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 53
(53)  V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj hlavních služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o stavu atmosféry; informace o stavu oceánů; informace na podporu monitorování území přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb.
(53)  V rámci funkce zpracování dat a informací by měla složka Copernicus zajistit dlouhodobou udržitelnost a další vývoj hlavních služeb složky Copernicus poskytujících informace za účelem uspokojení potřeb veřejného sektoru a potřeb vyplývajících z mezinárodních závazků Unie a za účelem maximalizace příležitostí pro komerční využití. Složka Copernicus by měla zejména na místní, celostátní, evropské i celosvětové úrovni přinášet informace o stavu atmosféry, včetně kvality ovzduší; informace o stavu oceánů; informace na podporu monitorování území přispívající k provádění místních, celostátních a unijních politik; informace na podporu přizpůsobování se změně klimatu a jejího zmírňování; geoprostorové informace na podporu zvládání mimořádných událostí, mimo jiné prostřednictvím prevence, zajištění dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a civilní bezpečnosti, včetně podpory vnější činnosti Unie. Komise by měla určit odpovídající smluvní ujednání, která posílí udržitelnost poskytování služeb.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 54 a (nový)
(54a)  Aby bylo možné dosáhnout cílů složky Copernicus udržitelným způsobem, existuje možnost zřídit výbor (podvýbor složky Copernicus), který by byl Komisi nápomocen při zajišťování koordinace příspěvků Unie, uživatelských fór, členských států a mezivládních organizací, jakož i soukromého sektoru do složky Copernicus, přičemž se maximálně využije stávajících kapacit a určí se nedostatky, jež je třeba na úrovni Unie řešit.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 55
(55)  Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by Komise a její pověřené subjekty poskytující služby měly úzce spolupracovat s různými uživatelskými skupinami v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly v případě složky Copernicus spolupracovat za účelem vývoje složky in situ a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus.
(55)  Provádění služeb složky Copernicus by mělo usnadňovat veřejné využívání služeb, neboť uživatelé by mohli předvídat dostupnost a vývoj služeb, jakož i spolupráci s členskými státy a dalšími stranami. Za tímto účelem by agentura a pověřené subjekty složky Copernicus měly úzce spolupracovat s různými uživatelskými skupinami v Evropě na dalším vývoji služeb složky Copernicus a informačního portfolia, aby se zajistilo, že budou uspokojeny vyvíjející se potřeby veřejného sektoru a politiky, a bude tak možné maximalizovat v zájmu evropských občanů využívání dat pozorování Země. Komise a členské státy by spolu měly v případě složky Copernicus spolupracovat za účelem vývoje složky in situ a usnadnění integrace souborů dat in situ do souborů kosmických dat pro modernizované služby složky Copernicus.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 56 a (nový)
(56a)  Členské státy, Komise a odpovědné subjekty by měly v rámci složky Copernicus pravidelně pořádat informační kampaně týkající se přínosu programu, a umožnit všem potenciálním uživatelům přístup k příslušným informacím a údajům.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 57 a (nový)
(57a)  Služby pro změnu klimatu složky Copernicus, přestože jsou stále v předprovozní fázi, jsou již na dobré cestě, neboť počet uživatelů se mezi lety 2015 a 2016 zdvojnásobil. Veškeré služby pro změnu klimatu by měly být co nejdříve plně v provozu, a zajišťovat tak nepřetržitý tok údajů nezbytných pro účinné zmírňování změny klimatu a činnosti týkající se přizpůsobení se účinkům změny klimatu.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 59
(59)  Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany místních orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami, aby se podpořila poptávka po komerčních aplikacích a službách a podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země.
(59)  Za účelem propagace a usnadnění používání dat pozorování Země a technologií pro toto pozorování ze strany místních a regionálních orgánů, malých a středních podniků, vědců a výzkumných pracovníků je třeba prostřednictvím činností zaměřených na rozšiřování uživatelské základny podporovat zvláštní sítě pro distribuci dat složky Copernicus, jejichž součástí jsou vnitrostátní a regionální orgány. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly usilovat o vytvoření užších vazeb mezi složkou Copernicus a unijními a vnitrostátními politikami, aby se podpořila poptávka po komerčních aplikacích a službách a podniky, zvláště malé a střední podniky a začínající podniky, měly možnost vyvíjet aplikace založené na datech a informacích složky Copernicus, s cílem rozvíjet v Evropě konkurenceschopný ekosystém dat pozorování Země.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 59 a (nový)
(59a)   Vzhledem k velkému potenciálu, jaký skýtají satelitní snímky pro udržitelné a účinné řízení zdrojů, neboť dodávají spolehlivé a včasné informace například o stavu plodin a půdy, tato služba by mohla být rozšířena tak, aby plnila potřeby konečných uživatelů a zajišťovala propojování údajů.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 62
(62)  V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru24, zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmického smetí SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným majetkem, a jeho využití.
(62)  V návaznosti na žádosti Evropského parlamentu a Rady Unie prostřednictvím rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU24 zřídila rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (SST). Kosmické smetí se stalo závažnou hrozbou pro zabezpečení, bezpečnost a udržitelnost činností ve vesmíru. Složka SST má proto zásadní význam pro zachování kontinuity složek programu a jejich přispění k politikám Unie. Snahou předcházet síření kosmického smetí SST přispívá k zajištění udržitelného a zaručeného přístupu do vesmíru, který je globálním společným majetkem, a jeho využití. Úkolem SST je také usnadnit přípravu evropských projektů „čištění“ oběžné dráhy Země.
__________________
__________________
24 Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227.
24 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 541/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje rámec pro podporu pozorování a sledování vesmíru (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 227).
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 63
(63)  Složka SST by měla dále rozvíjet výkonnost a autonomii kapacit SST. Za tímto účelem by mělo dojít k zavedení autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. Složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že SST je systém, který vychází z potřeb uživatelů, měl by být zaveden vhodný mechanismus pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti.
(63)  Složka SST by měla dále rozvíjet výkonnost a autonomii kapacit SST. Za tímto účelem by mělo dojít k zavedení autonomního evropského katalogu kosmických objektů, vycházejícího z dat ze sítě senzorů SST. Tento katalog by se mohl řídit příkladem jiných zemí úspěšných v kosmické oblasti a zveřejnit některá ze svých dat pro nekomerční a výzkumné použití. Složka SST by měla rovněž i nadále podporovat provoz a poskytování služeb SST. Vzhledem k tomu, že SST je systém, který vychází z potřeb uživatelů, měl by být zaveden vhodný mechanismus pro sběr požadavků uživatelů, včetně těch, jež se týkají bezpečnosti a přenosu relevantních informací pro veřejné orgány a od nich s cílem zlepšit účinnost systému.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 67
(67)  Navíc by složka SST měla rovněž doplňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami pro aktivní odstraňování kosmického smetí a opatření pro jeho neutralizaci. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období.
(67)  Navíc by složka SST měla rovněž doplňovat stávající zmírňující opatření, jako například pokyny pro snižování množství kosmického smetí vydané Výborem OSN pro mírové využívání kosmického prostoru (COPUOS) a pokyny pro dlouhodobou udržitelnost činností ve vesmíru, nebo další iniciativy, aby se zajistila bezpečnost, zabezpečení a udržitelnost činností ve vesmíru. V zájmu snížení rizika kolize by složka SST rovněž usilovala o synergie s iniciativami zaměřenými na podporu rozvoje a zavádění technologických systémů určených k aktivnímu odstraňování kosmického smetí. Složka SST by měla přispět k zajištění mírového využití a průzkumu vesmíru. Nárůst činností ve vesmíru může mít dopad na mezinárodní iniciativy v oblasti řízení kosmického provozu. Unie by měla tento vývoj monitorovat a může jej zohlednit v souvislosti s přezkumem stávajícího víceletého finančního rámce v polovině období.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 70
(70)  Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států a zapojení soukromého sektoru.
(70)  Mimořádné a významné jevy kosmického počasí mohou ohrozit bezpečnost občanů a narušit provozní činnosti kosmické a pozemní infrastruktury. Proto by v rámci programu měla být zřízena funkce týkající se kosmického počasí s cílem posuzovat rizika spojená s kosmickým počasím a odpovídající potřeby uživatelů, zvyšovat povědomí o rizicích spojených s kosmickým počasím, zajistit poskytování služeb kosmického počasí vycházejících z potřeb uživatelů a zlepšovat kapacity členských států produkovat službu kosmického počasí. Komise by měla stanovit priority ohledně odvětví, jimž mají být operační služby kosmického počasí poskytovány, s ohledem na potřeby uživatelů, rizika a technologickou připravenost. V dlouhodobém horizontu mohou být zohledněny potřeby dalších odvětví. Poskytování služeb na úrovni Unie v souladu s potřebami uživatelů bude vyžadovat cílené, koordinované a nepřetržité činnosti v oblasti výzkumu a vývoje na podporu rozvoje služeb kosmického počasí. Poskytování služeb kosmického počasí by mělo vycházet ze stávajících vnitrostátních a unijních kapacit a mělo by umožňovat širokou účast členských států, mezinárodních organizací a zapojení soukromého sektoru.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 73
(73)  GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití lze analyzovat pro tři hlavní skupiny: řešení krizí, jež může zahrnovat civilní a vojenské společné bezpečnostní a obranné mise a operace, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, kritické infrastruktury (např. energie, doprava, vodní bariéry) a kosmické infrastruktury.
(73)  GOVSATCOM je program zaměřený na uživatele, který má silný bezpečnostní rozměr. Případy použití lze analyzovat pro tři hlavní skupiny: řešení krizí, přírodní a člověkem způsobené katastrofy, humanitární krize a mimořádné námořní události; dohled, který může zahrnovat ostrahu hranic, ostrahu předhraniční oblasti, ostrahu námořních hranic, námořní dohled a sledování nedovoleného obchodu; a klíčové infrastruktury, jež mohou zahrnovat diplomatickou síť, policejní komunikace, digitální infrastrukturu (např. datová centra, servery), kritické infrastruktury (např. energie, doprava, vodní bariéry, jako jsou přehrady) a kosmické infrastruktury.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 78
(78)  Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM většině uživatelů umožňuje i nadále využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM, využívají-li technologií Unie.
(78)  Pro uživatele družicové komunikace je uživatelské zařízení tím nejdůležitějším operačním rozhraním. Přístup EU v oblasti GOSVSATCOM by měl uživatelům i nadále umožňovat využívat jejich stávající uživatelské zařízení pro služby GOSVSATCOM.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 86
(86)  Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa, zejména pro účely udržitelného zásobování potravinami a přírodními zdroji, monitorování klimatu, inteligentních měst, automatizovaných vozidel, bezpečnosti nebo zvládání katastrof. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus.
(86)  Infrastruktura vyhrazená pro tento program může vyžadovat další výzkum a inovace, které mohou být podporovány v rámci programu Horizont Evropa, s cílem dosáhnout soudržnosti s činnostmi Evropské kosmické agentury v této oblasti. Synergie s programem Horizont Evropa by měly zajistit, aby byly výzkumné a inovační potřeby kosmického odvětví pojmenovány a začleněny do procesu strategického plánování výzkumu a inovací. Je důležité zajistit kontinuitu mezi řešeními vyvinutými v rámci programu Horizont Evropa a činnostmi složek programu. Kosmická data a služby, které program volně zpřístupňuje, budou využity k vývoji průlomových řešení v rámci hlavních evropských politik prostřednictvím výzkumu a inovací, včetně v rámci programu Horizont Evropa. Proces strategického plánování v rámci programu Horizont Evropa určí výzkumné a inovační činnosti, jež by měly využívat infrastruktur ve vlastnictví Unie, jako jsou Galileo, EGNOS a Copernicus. Výzkumné infrastruktury, zejména pozorovací sítě in situ, budou tvořit základní prvky infrastruktury pro pozorování in situ umožňující služby složky Copernicus.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 87
(87)  Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny.
(87)  Nařízení (EU) č. 912/2010 zřídilo agenturu Unie nazvanou Agentura pro evropský GNSS za účelem řízení určitých aspektů družicových navigačních programů Galileo a EGNOS. Toto nařízení zejména stanoví, že Agentura pro evropský GNSS bude pověřena novými úkoly, nikoli pouze v souvislosti se složkami Galileo a EGNOS, nýbrž i v souvislosti s jinými složkami programu, zejména bezpečnostní akreditací a kybernetickou bezpečností. Název, úkoly a organizační aspekty Agentury pro evropský GNSS tudíž musí být příslušným způsobem upraveny.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 88
(88)  Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by Agentura pro evropský GNSS měla být od nynějška změněna. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí.
(88)  Vzhledem k rozšířené oblasti působnosti, jež se již nebude omezovat pouze na složky Galileo a EGNOS, by Agentura pro evropský GNSS měla být od nynějška změněna. V případech, kdy Komise pověřuje úkoly agenturu, by měla zajistit odpovídající finanční prostředky na řízení a provádění těchto úkolů, včetně dostatečných lidských a finančních zdrojů. V rámci agentury by však měla být zajištěna kontinuita činností Agentury pro evropský GNSS, včetně kontinuity, pokud jde o práva a povinnosti, zaměstnance a platnost přijatých rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
2)  „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi;
2)  „jevy kosmického počasí“ se rozumí přirozeně se vyskytující variace v kosmickém prostředí mezi Sluncem a Zemí, včetně slunečních erupcí, slunečních energetických částic, slunečního větru a výronu koronální hmoty, které mohou vést ke slunečním bouřím (geomagnetickým bouřím, bouřím slunečního záření a ionosférickým poruchám) s potenciálním dopadem na Zemi či vesmírné infrastruktury;
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5
5)  „získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“) se rozumí holistický přístup k hlavním kosmickým rizikům, která zahrnují kolize mezi družicemi a kosmickým smetím, úkazy kosmického počasí a blízkozemní tělesa;
5)  „získáváním poznatků o situaci ve vesmíru“ („SSA“) se rozumí komplexní znalost hlavních kosmických rizik, která zahrnují kolize mezi družicemi a kosmickým smetím, úkazy kosmického počasí a blízkozemní tělesa, a porozumění jim;
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 6
6)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
6)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje a/nebo rozpočtové záruky z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 10
10)  „daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“);
10)  „daty SST“ se rozumí fyzikální parametry kosmických objektů, včetně kosmického smetí, získané senzory SST nebo orbitální parametry kosmických objektů získané pozorováním senzory SST v rámci složky pozorování a sledování vesmíru („SST“);
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 14 a (nový)
14a)   „informacemi třetích stran v rámci složky Copernicus“ se rozumí informace licencované a poskytované k použití v rámci činností složky Copernicus, které pocházejí z jiných zdrojů než družic Sentinel;
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 – pododstavec 1
„hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, což zahrnuje orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování environmentální politiky, politiky civilní ochrany a bezpečnostní politiky;
„hlavní uživatelé složky Copernicus“, kterým jsou k užitku data a informace složky Copernicus a kteří navíc napomáhají vývoji této složky, což zahrnuje orgány a instituce Unie a evropské národní nebo regionální veřejné orgány pověřené výkonem veřejné služby spočívající v definování, provádění, prosazování nebo monitorování environmentální politiky, politiky civilní ochrany, politiky v oblasti bezpečnosti, včetně bezpečnosti infrastruktur, a bezpečnostní politiky;
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 – pododstavec 2 a (nový)
„hlavními službami složky Copernicus“ se rozumí provozní služby zahrnuté ve složce týkající se zpracování údajů a informací nebo ve složce služeb, které jsou obecným a společným zájmem členských států a Unie;
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 23 a (nový)
23a)  „kosmickým odvětvím“ se rozumí
„základní odvětví“ zahrnující činnosti vedoucí k operačnímu kosmickému systému a zkoumání kosmu;
„navazující odvětví“ zahrnující činnosti spojené s využíváním satelitních údajů na rozvoj výrobků a služeb spojených s kosmem koncovým uživatelům.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a
a)  autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, jehož součástí je soustava družic, střediska a globální síť pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Galileo“);
a)  autonomního civilního globálního družicového navigačního systému (GNSS) pod civilní kontrolou, jehož součástí je soustava družic, střediska a globální síť pozemních stanic a který poskytuje polohové, navigační a časoměrné služby a případně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Galileo“);
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. c
c)  autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, který poskytuje geoinformační data a služby, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“);
c)  autonomního, z potřeb uživatelů vycházejícího systému pod civilní kontrolou pro pozorování Země, který poskytuje geoinformační data a služby založené na politice bezplatného a otevřeného přístupu k datům, zahrnuje družice, pozemní infrastrukturu, zařízení pro zpracování dat a informací a distribuční infrastrukturu a plně začleňuje bezpečnostní potřeby a požadavky („Copernicus“);
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. d
d)  systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním aktivních a neaktivních celistvých kosmických objektů, vyřazených stupňů nosných raket, smetí a úlomků smetí, které obíhají okolo Země, a doplněné o pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí a monitorování rizika blízkozemních těles („NEO“) blížících se k Zemi („SST“);
d)  systému pozorování a sledování vesmíru, jehož cílem je vylepšovat, provozovat a poskytovat data, informace a služby související s pozorováním a sledováním aktivních a neaktivních celistvých kosmických objektů a kosmického smetí, které obíhají okolo Země, a doplněné o pozorovací parametry týkající se jevů kosmického počasí a monitorování rizika blízkozemních těles („NEO“) blížících se k Zemi („SST“);
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění efektivního přístupu do vesmíru pro účely programu a pro podporu inovativního kosmického odvětví.
Kromě toho program zahrnuje opatření pro zajištění autonomního přístupu do vesmíru, pro řešení kybernetických hrozeb, pro podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví, na začátku i na konci hodnotového řetězce, a pro podporu vesmírné diplomacie.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – návětí
1.  Program má tyto obecné cíle:
1.  (Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a
a)  poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie, a to i pokud jde o změnu klimatu a bezpečnost a obranu;
a)  poskytovat nebo přispívat k poskytování vysoce kvalitních, aktuálních a případně zabezpečených dat, informací a služeb souvisejících s vesmírem, a to bez přerušení, a kdykoli je to možné, na globální úrovni, které splňují současné i budoucí potřeby a které jsou schopny vyhovět politickým prioritám Unie včetně změny klimatu; a podporovat schopnost Unie a jejích členských států přijímat nezávislá rozhodnutí podložená důkazy;
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
b)  maximalizovat socioekonomické přínosy, a to rovněž prosazováním co nejširšího využívání dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu;
b)  maximalizovat socioekonomické přínosy, zejména posílením evropského navazujícího odvětví, což umožní růst a vytváření pracovních míst v Unii, a prosazováním co nejširšího využívání služeb a dat, informací a služeb poskytovaných složkami programu, a to jak uvnitř Unie, tak mimo ni;
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
c)  posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, její svobodu jednání a její strategickou autonomii, zejména z technologického hlediska a hlediska rozhodování podloženého důkazy;
c)  posilovat bezpečnost Unie a jejích členských států, včetně kybernetické bezpečnosti,, její strategickou autonomii, zejména z průmyslového a technologického hlediska;
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  posilovat evropské průmyslové a vědecké prostředí ve vesmírné oblasti vytvořením uceleného rámce, který propojí excelenci evropského vzdělávání a know-how, rozvoj projektů na vysoké úrovni, kapacity v oblasti výroby a strategické plánování nezbytné v tomto čím dál tím více konkurenčním odvětví;
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d
d)  prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o změnu klimatu a udržitelný rozvoj.
d)  prosazovat úlohu Unie na mezinárodní scéně jakožto vůdčího aktéra v kosmickém odvětví a posilovat její úlohu při řešení globálních výzev a podporování globálních iniciativ, a to i pokud jde o udržitelný rozvoj;
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  posilovat vesmírnou diplomacii Unie a podporovat mezinárodní spolupráci v zájmu zvyšování povědomí o vesmíru jakožto společném dědictví lidstva;
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d b (nové)
db)  prosazovat unijní technologie a průmysl a podporovat zásadu vzájemnosti a spravedlivou hospodářskou soutěž na mezinárodní úrovni;
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d c (nové)
dc)  posílit bezpečnost Unie a jejích členských států v různých oblastech, zejména v odvětví dopravy (letecká doprava, včetně bezpilotních prostředků, železniční doprava, námořní doprava, silniční doprava, autonomní řízení), budování a monitorování infrastruktury, pozemního monitorování a životního prostředí.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. a
a)  pokud jde o Galileo a EGNOS: poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby;
a)  pokud jde o Galileo a EGNOS: dlouhodobě a průběžně poskytovat nejmodernější a ve vhodných případech zabezpečené polohové, navigační a časoměrné služby;
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. b
b)  pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik Unie a jejích členských států v oblasti životního prostředí, změny klimatu, zemědělství a rozvoje venkova, civilní ochrany, bezpečnosti a zabezpečení, jakož i digitální ekonomiky;
b)  pokud jde o Copernicus: poskytovat přesná, spolehlivá a dlouhodobá data a informace pozorování Země na podporu provádění a monitorování politik a opatření Unie a jejích členských států, které vycházejí z potřeb uživatelů;
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. c
c)  pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles;
c)  pokud jde o získávání poznatků o situaci ve vesmíru („SSA“): zlepšovat schopnosti složky SST monitorovat, sledovat a identifikovat kosmické objekty, kosmické smetí, monitorovat kosmické počasí a mapovat a propojovat kapacity členských států v oblasti blízkozemních těles;
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. e
e)  přispívat, je-li to nutné pro potřeby programu, k autonomní, zabezpečené a nákladově efektivní schopnosti přístupu do vesmíru;
e)  zajistit autonomní, zabezpečené a nákladově efektivní schopnosti přístupu do vesmíru;
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 – písm. f
f)  podporovat a posilovat konkurenceschopnost, podnikání, dovednosti a inovační kapacitu právnických a fyzických osob z Unie, které jsou činné nebo by chtěly být činné v tomto odvětví, se zvláštním ohledem na postavení a potřeby malých, středních a začínajících podniků.
f)  podporovat rozvoj silné a konkurenceschopné kosmické ekonomiky Unie a maximalizovat příležitosti pro unijní podniky všech velikostí a pro všechny regiony Unie.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – návětí
Program podpoří:
Program v součinnosti s dalšími programy Unie a Evropské kosmické agentury a systémy financování podpoří:
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
a)  poskytování služeb vypouštění do vesmíru pro potřeby programu;
a)  poskytování služeb vypouštění do vesmíru pro účely programu včetně sdružených služeb vypouštění do vesmíru pro účely Unie a na vyžádání i pro další subjekty s přihlédnutím k základním bezpečnostním zájmům Unie v souladu s článkem 25 s cílem posílit konkurenceschopnost evropských nosných raket a průmyslu na globálním trhu;
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. b
b)  vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru;
b)  vývojové činnosti související s autonomním, spolehlivým a nákladově efektivním přístupem do vesmíru, včetně alternativních technologií pro vypouštění do vesmíru a inovačních systémů nebo služeb s přihlédnutím k základním bezpečnostním zájmům Unie a jejích členských států v souladu s článkem 25;
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. c
c)  je-li to nutné pro potřeby programu, nezbytné úpravy pozemní kosmické infrastruktury.
c)  je-li to nutné pro cíle programu, nezbytnou podporu pro údržbu, úpravy a rozvoj pozemní kosmické infrastruktury, včetně stávající infrastruktury, rozsahů raket a výzkumných středisek.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 6 – nadpis
Opatření na podporu inovativního kosmického odvětví Unie
Opatření na podporu inovativního a konkurenceschopného kosmického odvětví Unie
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a
a)  inovační činnosti pro co nejlepší využití kosmických technologií, infrastruktur nebo služeb;
a)  inovační činnosti pro co nejlepší rozvoj a využití kosmických technologií, infrastruktur nebo služeb;
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  vhodná opatření k usnadnění přijímání inovativních řešení vyplývajících z činností v oblasti výzkumu a inovací, zejména prostřednictvím synergií s dalšími fondy Unie, jako jsou program Horizont Evropa a fond InvestEU, s cílem podpořit rozvoj navazujících odvětví všech složek programu;
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a b (nové)
ab)  posílení evropského kosmického odvětví na vývozním trhu;
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. b
b)  zřizování inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím za účelem vývoje inovativních produktů nebo služeb a pro následné zakoupení výsledné dodávky nebo služeb;
b)  zřizování inovačních partnerství souvisejících s kosmickým odvětvím za účelem vývoje inovativních produktů nebo služeb a pro následné zakoupení výsledných produktů nebo služeb pro potřeby programu;
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  navrhování, testování, zřizování a zavádění interoperabilních vesmírných řešení založených na datech pro veřejné služby, prosazování inovací a zřizování společných rámců za účelem využití plného potenciálu služeb veřejné správy pro občany a podniky;
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c
c)  podnikání, od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a dalšími ustanoveními o přístupu k finančním prostředkům uvedenými v článku 18 a hlavě III kapitole I;
c)  podnikání, a to i od rané fáze až po rozšiřování, v souladu s článkem 21 a na základě dalších ustanovení o přístupu k finančním prostředkům uvedených v článku 18 a hlavě III kapitole I;
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. d
d)  spolupráci mezi podniky ve formě kosmických center, které na regionální a národní úrovni propojují subjekty z kosmického a digitálního odvětví a uživatele a poskytují podporu občanům a podnikům, a přispívají tak k podpoře podnikání a dovedností;
d)  spolupráci ve formě sítě kosmických center, která zejména na regionální a národní úrovni propojují subjekty z kosmického a digitálního odvětví a uživatele a poskytují podporu, zařízení a služby občanům a podnikům, a přispívají tak k podpoře podnikání a dovedností; posílení spolupráce mezi kosmickými centry a centry pro digitální inovace zřízenými v rámci programu Digitální Evropa;
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  možné vypracování strategie „přístup první smlouvy“ se všemi příslušnými subjekty z veřejného a soukromého sektoru s cílem podporovat rozvoj začínajících podniků v oblasti vesmíru;
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. d b (nové)
db)  synergie s odvětvím dopravy a s kosmickým a digitálním odvětvím s cílem podpořit širší užívání nových technologií (např. e-call, digitální tachograf, dohled nad dopravou a její řízení, autonomní řízení, samořiditelné vozy a drony) a věnovat se potřebám zabezpečené a bezproblémové konektivity, solidnějšího určováním polohy, intermodality a interoperability, a zvýšit tak konkurenceschopnost dopravních služeb a celého odvětví;
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. e
e)  poskytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;
e)  poskytování činností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvinout vyspělé dovednosti;
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. f
f)  přístup ke zpracujícím a zkušebním zařízením;
f)  přístup ke zpracujícím a zkušebním zařízením pro odborníky ze soukromého a veřejného sektoru, studenty a podnikatele;
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2 – písm. c
c)  neuděluje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci ohledně daného programu rozhodovací pravomoc;
c)  neuděluje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci ohledně daného programu rozhodovací pravomoc nebo případně přístup k citlivým nebo utajovaným informacím;
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da)  v případě potřeby chrání strategické a svrchované zájmy Unie ve všech dotčených oblastech, včetně evropské strategické autonomie v oblasti technologií či průmyslu.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 3
3.  Komise podnikne nezbytné kroky k tomu, aby smlouvy, dohody nebo jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v prvním odstavci obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví těchto prostředků, a pokud jde o písmeno c), aby Unie mohla volně používat přijímače PRS v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU.
3.  Komise podnikne nezbytné kroky k tomu, aby smlouvy, dohody nebo jiná ujednání vztahující se na činnosti uvedené v druhém odstavci obsahovaly ustanovení stanovící příslušný režim vlastnictví a využívání těchto prostředků, a pokud jde o písmeno c), aby Unie mohla volně používat přijímače PRS a udělovat povolení k jejich používání v souladu s rozhodnutím 1104/2011/EU.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
Služby, data a informace poskytované složkami programu jsou poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel. Za tímto účelem učiní Komise nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli vhodným způsobem informováni o absenci takové záruky.
Služby, data a informace poskytované složkami programu jsou poskytovány bez záruky, ať už výslovné, nebo implicitní, pokud jde o jejich kvalitu, přesnost, dostupnost, spolehlivost, rychlost a vhodnost pro jakýkoli účel, pokud tuto záruku nevyžaduje platný zákon Unie týkající se poskytování dotčených služeb. Za tímto účelem učiní Komise nezbytné kroky k tomu, aby uživatelé těchto služeb, dat a informací byli vhodným způsobem informováni o absenci takové záruky.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1
Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16] miliard EUR v běžných cenách.
Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [16,9] miliardy EUR v běžných cenách.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  Copernicus: [5,8] miliardy EUR;
b)  Copernicus: [6] miliard EUR;
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c
c)  SSA/GOVSATCOM: [0,5] miliardy EUR.
c)  SSA/GOVSATCOM: [1,2] miliardy EUR.
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Průřezové činnosti podle článku 3 jsou financovány v rámci složek programu.
2.  Průřezové činnosti podle článků 3, 5 a 6 jsou financovány v rámci složek programu.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. a
a)  prosazují ve všech členských státech v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků a dalších hospodářských subjektů, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky;
a)  prosazují v celé Unii a v celém dodavatelském řetězci co nejširší a nejotevřenější účast všech hospodářských subjektů a zejména začínajících podniků, nových účastníků na trhu a malých a středních podniků, včetně požadavku, aby uchazeči zadávali subdodávky;
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. d
d)  podporují autonomii Unie, zejména z technologického hlediska;
d)  podporují strategickou autonomii Unie, zejména z průmyslového a technologického hlediska v celém hodnotovém řetězci;
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  dodržují zásady otevřeného přístupu a spravedlivé hospodářské soutěže v rámci celého dodavatelského řetězce, nabídková řízení na základě poskytování transparentních a včasných informací, jasné sdělování platných pravidel pro zadávání zakázek, kritérií výběru a kritérií pro přidělení zakázky a jakýchkoliv dalších důležitých informací umožňujících rovné podmínky všem potenciálním uchazečům;
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1
1.  Aby podpořil nové účastníky na trhu a malé, střední a začínající podniky a aby nabídnul co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně strategické autonomie Unie, může veřejný zadavatel po uchazeči požadovat, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče.
1.  Aby podpořil nové účastníky na trhu, zejména malé, střední a začínající podniky a aby nabídnul co nejširší zeměpisné pokrytí při současné ochraně strategické autonomie Unie, veřejný zadavatel po uchazeči požaduje, aby část zakázky zadal prostřednictvím veřejné soutěže na příslušných úrovních subdodávek společnostem, které nenáleží do skupiny uchazeče.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2
2.  Veřejný zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek v rámci zakázky v rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu.
2.  Veřejný zadavatel vyjádří požadovaný podíl subdodávek odvětví v rámci zakázky na všech úrovních, v souladu s odstavcem 1, v rozmezí od minimálního do maximálního procentního podílu.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 3
3.  Uchazeč odůvodní jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1.
3.  Uchazeč odůvodní a veřejný zadavatel posoudí jakoukoli odchylku od požadavku podle odstavce 1.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2
V případě společné výzvy se stanoví společný postup pro výběr a hodnocení návrhů. Postupy musí zahrnovat vyváženou skupinu odborníků jmenovaných každou stranou.
V případě společné výzvy se stanoví společný postup pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana. V případě střetu zájmů tito odborníci danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytují poradenství či pomoc.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 24 – odst. 1
1.  Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise a agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu.
1.  Navíc k ustanovením [článku 165] finančního nařízení mohou Komise nebo agentura provádět společná zadávací řízení s Evropskou kosmickou agenturou nebo jinými mezinárodními organizacemi, které jsou zapojeny do provádění složek programu.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 – písm. a
a)  přísné dělbě úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a Evropskou kosmickou agenturu;
a)  přísné dělbě úkolů a odpovědností mezi subjekty zapojené do provádění programu, zejména mezi členské státy, Komisi, agenturu a Evropskou kosmickou agenturu, a to na základě pravomocí každého ze subjektů, aby se zlepšila transparentnost, účinnost a nákladová efektivnost a zabránilo se zdvojování činností;
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 – písm. b
b)  pevné kontrole nad programem, včetně přísného dodržování nákladů a harmonogramu všemi subjekty v rámci jejich příslušné působnosti podle tohoto nařízení;
b)  pevné kontrole nad programem, včetně přísného dodržování nákladů a technických výkonů všemi subjekty v rámci jejich příslušné odpovědnosti podle tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 27 – odst. 1 – písm. d
d)  systematickém zvažování potřeb uživatelů služeb poskytovaných složkami programu a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami;
d)  systematickém zvažování potřeb uživatelů služeb poskytovaných složkami programu a vědeckého a technologického vývoje v souvislosti s těmito službami mimo jiné prostřednictvím konzultací poradních uživatelských fór na vnitrostátní a unijní úrovni;
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 2
2.  Komise, nebo u úkolů uvedených v článku 30 agentura, může svěřit konkrétní úkoly členským státům nebo vnitrostátním agenturám nebo skupinám těchto členských států nebo vnitrostátních agentur. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu a propagace jeho využívání, a to i přispíváním k ochraně kmitočtů potřebných pro tento program.
2.  Komise, nebo u úkolů uvedených v článku 30 agentura, může svěřit konkrétní úkoly členským státům nebo skupinám těchto členských států. Takové svěření konkrétního úkolu podléhá konkrétní jednotlivé shodě. Členské státy přijmou všechna nezbytná opatření k zajištění hladkého fungování programu a propagace jeho využívání, a to i přiměřeným přispíváním k ochraně kmitočtů potřebných pro tento program.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 28 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy usilují o proaktivní a koordinované konzultace komunit koncových uživatelů, zejména pokud jde o Galileo, EGNOS a Copernicus, a to mimo jiné prostřednictvím uživatelských fór.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 1
1.  Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a to i v oblasti bezpečnosti. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu a dohlíží na jeho provádění, přičemž bere řádný ohled na jeho dopad na jiné politiky Unie.
1.  Komise má celkovou odpovědnost za provádění programu, a odpovědnost v oblasti bezpečnosti za složky programu nesvěřené agentuře podle článku 30. Komise v souladu s tímto nařízením určuje priority a dlouhodobý vývoj programu a dohlíží na jeho provádění, přičemž bere řádný ohled na jeho dopad na jiné politiky Unie.
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 2
2.  Komise řídí složky programu, není-li takovým řízením pověřen jiný subjekt.
2.  Komise řídí složky programu, nejsou-li takovým řízením pověřeny jiné subjekty uvedené v článcích 30, 31 a 32.
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 3
3.  Komise zajistí jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů.
3.  Komise zajistí jasné rozdělení úkolů mezi jednotlivé subjekty zapojené do programu a koordinuje činnosti těchto subjektů a zajistí plnou ochranu zájmů Unie, řádné řízení jejích finančních prostředků a používání jejích předpisů, zejména těch, které se týkají zadávání veřejných zakázek. Komise proto s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství, vztahující se k úkolům svěřeným těmto dvěma subjektům, podle článku 31a.
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 3 a (nový)
3a.  Pokud jde o konkrétní ustanovení fungování a správy funkce kosmického počasí a blízkozemních těles a o GOVSATCOM, Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105.
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 4 – pododstavec 1
Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami stanoví prostřednictvím prováděcích aktů technické a provozní specifikace nezbytné k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují. Při stanovení uvedených technických a provozních specifikací Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu.
Je-li to nezbytné pro hladké fungování programu a hladké poskytování služeb poskytovaných složkami programu, Komise po konzultaci s uživateli a všemi dalšími příslušnými zúčastněnými stranami stanoví prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci požadavky vysoké úrovně k provádění a vývoji těchto složek a služeb, které tyto složky poskytují, včetně navazujícího odvětví. Při stanovení uvedených požadavků vysoké úrovně Komise nesníží obecnou úroveň bezpečnosti a dodrží požadavek na zpětnou kompatibilitu.
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 4 – pododstavec 2
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají v souladu s článkem 21.
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 5
5.  Komise prosazuje a zajišťuje rozšiřování základny uživatelů a využívání dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném i soukromém sektoru, a to i podporou odpovídajícího vývoje těchto služeb a stabilního dlouhodobého prostředí. Buduje synergie mezi aplikacemi jednotlivých složek programu. Zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie.
5.  Komise zajišťuje doplňkovost, konzistentnost, synergie a provázanost mezi programem a dalšími opatřeními a programy Unie. Komise v úzké spolupráci s agenturou a případně i s Evropskou kosmickou agenturou a subjekty pověřenými složkou Copernicus zajišťuje podporu a přispívá k:
–  činnostem souvisejícím s rozšiřováním základny a využíváním dat a služeb poskytovaných složkami programu ve veřejném a soukromém sektoru;
–  budování synergií mezi aplikacemi;
–  odpovídajícímu vývoji těchto služeb;
–  podpoře stabilního dlouhodobého prostředí.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 29 – odst. 6
6.  Ve vhodných případech zajistí koordinaci s činnostmi v kosmickém odvětví na unijní, národní a mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a prosazuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti.
6.  Ve vhodných případech a ve spolupráci s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou zajistí koordinaci s činnostmi v kosmickém odvětví na unijní, národní a mezinárodní úrovni. Pobízí ke spolupráci mezi členskými státy a prosazuje sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmické oblasti.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  propaguje a zajišťuje rozšiřování a využívání dat a služeb poskytnutých složkami programu, včetně rozvoje navazujících aplikací a služeb založených na složkách programu;
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 1 – písm. b b (nové)
bb)  provádět opatření na podporu inovativního kosmického odvětví Unie v souladu s článkem 6;
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 1 – písm. b c (nové)
bc)  usnadnění přístupu k financování díky finančním nástrojům uvedeným v hlavě III a díky InvestEU i ve spolupráci s Evropskou investiční bankou prostřednictvím finančních nástrojů, které zavedla a které jsou určeny zejména malým a středním podnikům;
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 1 – písm. c
c)  vykonává komunikační a propagační činnosti a činnosti v souvislosti s komercializací služeb nabízených složkami Galileo a EGNOS;
c)  vykonává komunikační a propagační činnosti a činnosti v souvislosti s komercializací služeb nabízených složkami Galileo, EGNOS a Copernicus;
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  pokud jde o Galileo a EGNOS: řízení složek Galileo a EGNOS , jak je uvedeno v článku 43;
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 1 – písm. d
d)  poskytuje technické poradenství Komisi.
d)  poskytuje technické poradenství Komisi, přičemž se snaží zabránit zdvojování úkolů Evropské kosmické agentury stanovených v článcích 27 a 31.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2 – písm. a
a)  řízením využívání složek EGNOS a Galileo, jak je uvedeno v článku 43;
vypouští se
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  poskytovat Komisi doporučení týkající se priorit kosmické oblasti v programu Horizont Evropa a podílet se na jejich provádění;
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 2 – písm. c
c)  prováděcími činnostmi v souvislosti s vývojem návazných aplikací a služeb založených na složkách programu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 3
3.  Komise může agenturu pověřit dalšími úkoly, mimo jiné výkonem činností v oblasti komunikace, propagace a marketingu dat a informací a dalších činností souvisejících s rozšiřováním základny uživatelů složek programu jiných než Galileo a EGNOS.
3.  Komise může agenturu pověřit dalšími úkoly, zabraňuje přitom zdvojování na základě lepší účinnosti v provádění cílů programu.
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 3 a (nový)
3a.  Agentura může za účelem splnění svých úkolů podepisovat dohody o partnerství nebo jiné dohody s vnitrostátními kosmickými agenturami, skupinou vnitrostátních kosmických agentur nebo jinými subjekty.
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 4
4.  Komise agenturu pověří úkoly uvedenými v odstavcích 2 a 3 dohodou o přiznání příspěvku podle [čl. 2 odst. 18] a [hlavy VI] finančního nařízení.
4.  Komise agenturu pověří úkoly uvedenými v odstavcích 2 a 3 dohodou o přiznání příspěvku podle [čl. 2 odst. 18] a [hlavy VI] finančního nařízení, přičemž úkoly budou přezkoumány podle čl. 102 odst. 6 tohoto nařízení, zejména pokud jde o složku Copernicus.
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 30 – odst. 4 a (nový)
4a.  Komise v souvislosti s úkoly, kterými agenturu pověřuje, pokaždé zajistí dostatečné financování řízení a plnění těchto úkolů, a to i co se týče dostatečných lidských a administrativních zdrojů.
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 1 – písm. a
a)  pokud jde o Copernicus: vývojem, projektováním a budováním kosmické infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury;
a)  pokud jde o Copernicus: vývojem, projektováním a budováním kosmické a pozemní infrastruktury složky Copernicus a provozem této infrastruktury;
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 1 – písm. b
b)  pokud jde o Galileo a EGNOS: rozvojem systémů, vývojem pozemního segmentu a projektováním a vývojem družic;
b)  pokud jde o Galileo a EGNOS: podporovat agenturu při provádění jejích hlavních úkolů. Pokud tak stanoví zvláštní dohody mezi agenturou a Evropskou kosmickou agenturou, zadávání veřejných zakázek jménem a v zastoupení Unie v případě rozvoje systémů, projektování a vývoje pozemního segmentu a projektování a vývoje kosmického segmentu;
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 1 – písm. c
c)  pokud jde o všechny složky programu, činnostmi výzkumu a vývoje v jejích oblastech odbornosti.
c)  pokud jde o všechny složky programu, činnostmi výzkumu a vývoje týkající se infrastruktury složek programu.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  pobídkami ke spolupráci mezi členskými státy a prosazováním sbližování jejich technologických kapacit a vývoje v kosmickém segmentu.
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 2
2.  Komise s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství podle [článku 130] finančního nařízení. Tato dohoda o finančním rámcovém partnerství:
vypouští se
–  jasně definuje odpovědnosti a povinnosti Evropské kosmické agentury, pokud jde o program,
–  vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura dodržovala bezpečnostní pravidla programu Unie, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací,
–  stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, zejména s ohledem na zadávání veřejných zakázek, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i na komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením,
–  vyžaduje účast Komise a případně agentury na zasedáních výboru Evropské kosmické agentury pro hodnocení nabídek týkajících se programu,
–  zavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména systém předběžného odhadu nákladů, systematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu a v případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu, a pokuty vůči Evropské kosmické agentuře, pokud jí lze nesrovnalost přímo přičíst,
–  stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury, které je úměrné obtížnosti úkolů, které má vykonat, v souladu s tržními cenami a odměnami jiných zúčastněných subjektů včetně Unie a které ve vhodných případech může být založeno na výkonnostních ukazatelích; tyto odměny nezahrnují obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře Unií.
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 3
3.  Uzavření dohody o finančním rámcovém partnerství zmíněné v odstavci 2 je podmíněno tím, že budou v rámci Evropské kosmické agentury zřízeny vnitřní struktury a funkční metoda, zejména pro účely rozhodování, řízení a odpovědnosti, které umožní zajištění maximální ochrany zájmů Unie a plnění jejích rozhodnutí, a také pro činnosti financované Evropskou kosmickou agenturou, které mají dopad na program.
vypouští se
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 31 – odst. 4
4.  Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství zmíněná v odstavci 4, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, kterými byly tímto nařízením pověřeny.
vypouští se
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Článek 31 a (nový)
Článek 31a
Dohoda o finančním rámcovém partnerství
1.  Komise s agenturou a Evropskou kosmickou agenturou uzavře dohodu o finančním rámcovém partnerství podle [článku 130] finančního nařízení. Tato dohoda o finančním rámcovém partnerství:
a)  jasně definuje úlohy, odpovědnosti a povinnosti Komise, agentury a Evropské kosmické agentury, pokud jde o program;
b)  jasně definuje nástroje koordinace a kontroly určené k realizaci složek programu, s přihlédnutím k úlohám a povinnostem Komise týkajícím se provádění celkové koordinace složek programu;
c)  vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura dodržovala bezpečnostní pravidla programu Unie, zejména s ohledem na zpracování utajovaných informací;
d)  stanoví podmínky řízení finančních prostředků svěřených Evropské kosmické agentuře, včetně uplatňování předpisů Unie o zadávání veřejných zakázek, když jsou zadávány jménem a v zastoupení Unie, řídicí postupy, očekávané výsledky měřené výkonnostními ukazateli, opatření použitelná v případě nedostatečného nebo podvodného plnění smluv z hlediska nákladů, harmonogramu a výsledků, jakož i komunikační strategii a pravidla týkající se vlastnictví všech hmotných a nehmotných prostředků; tyto podmínky musí být v souladu s hlavou III a V tohoto nařízení a s finančním nařízením;
e)  vyžaduje účast Komise a případně agentury na zasedáních výboru Evropské kosmické agentury pro hodnocení nabídek týkajících se programu, kdy Evropská kosmická agentura zadává veřejné zakázky jménem a v zastoupení Unie v souladu s odstavcem 1a;
f)  zavede monitorovací a kontrolní opatření a mezi nimi zejména systém předběžného odhadu nákladů, systematické informování Komise nebo případně agentury o nákladech a harmonogramu a v případě nesrovnalostí mezi naplánovaným rozpočtem, plněním a harmonogramem též nápravná opatření, která zajistí splnění úkolů v mezích přiděleného rozpočtu, a pokuty vůči Evropské kosmické agentuře, pokud jí lze nesrovnalost přímo přičíst,
g)  stanoví zásady odměňování Evropské kosmické agentury, které zohlední její nákladový model jakožto veřejného subjektu a které je úměrné obtížnosti úkolů, které má vykonat, v souladu s tržními cenami a odměnami jiných zúčastněných subjektů včetně Unie a které ve vhodných případech může být založeno na výkonnostních ukazatelích; tyto odměny nezahrnují obecné režijní náklady, které nejsou spojeny s činnostmi svěřenými Evropské kosmické agentuře;
h)  vyžaduje, aby Evropská kosmická agentura zajistila plnou ochranu zájmů Unie a jejích rozhodnutí, což může vést i k tomu, že Evropská kosmická agentura bude muset upravit svůj postup rozhodování, metody řízení a ustanovení o odpovědnosti.
2.  Aniž je dotčena dohoda o finančním rámcovém partnerství zmíněná v článku 31a, Komise nebo agentura mohou požádat Evropskou kosmickou agenturu, aby poskytla technické poradenství a informace nezbytné k plnění úkolů, kterými byly tímto nařízením pověřeny. Podmínky pro takové žádosti a jejich provádění podléhají vzájemnému souhlasu.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Čl. 32 – nadpis
Úloha dalších subjektů
Úloha organizace EUMETSAT a dalších subjektů
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Čl. 32 – odst. 1 – návětí
1.  Dohodou o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit prováděním složek programu subjekty jiné než uvedené v článcích 30 a 31, a to mimo jiné:
1.  Dohodou o přiznání příspěvku může Komise zcela nebo částečně pověřit prováděním následujících úkolů subjekty jiné než uvedené v článcích 30 a 31, a to mimo jiné:
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Čl. 32 – odst. 1 – písm. a
a)  provozem kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí organizaci EUMETSAT;
a)  provozem a modernizací kosmické infrastruktury složky Copernicus nebo jejích částí organizaci EUMETSAT;
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Čl. 32 – odst. 1 – písm. b
b)  prováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí příslušné agentury, subjekty nebo organizace.
b)  prováděním služeb složky Copernicus nebo jejich částí příslušné agentury, subjekty nebo organizace řídící rovněž příslušné získávání informací třetích stran.
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Čl. 32 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise vezme v úvahu vědecké a technické poradenství Společného výzkumného střediska pro účely provádění programu.
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 1 – návětí
Bezpečnost programu by měla vycházet z těchto zásad:
Bezpečnost programu vychází z těchto zásad:
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 1 – písm. a
a)  zohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy;
a)  zohlednění zkušeností členských států v oblasti bezpečnosti a inspirace jejich osvědčenými postupy a vnitrostátními právními předpisy;
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Čl. 33 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  zohlednění zkušeností získaných při provozu programů Galileo, EGNOS a Copernicus;
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
Komise v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o:
Komise a agentura v oblasti své působnosti zajistí vysoký stupeň bezpečnosti, zejména pokud jde o:
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 1 – pododstavec 2
Za tímto účelem Komise zajistí, aby byla pro každou složku programu provedena analýza rizik a hrozeb. Na základě této analýzy rizik a hrozeb stanoví prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Za tímto účelem Komise po konzultaci s koncovými uživateli v členských státech a příslušnými subjekty řídícími provádění složky programu provede analýzu rizik a hrozeb pro složky Copernicus, SST a GOVSATCOM. Agentura provede analýzu rizik a hrozeb pro složky Galileo a EGNOS. Na základě této analýzy rizik a hrozeb Komise po konzultaci s koncovými uživateli v členských státech a příslušnými subjekty řídícími provádění složky programu stanoví prostřednictvím prováděcích aktů obecné bezpečnostní požadavky pro každou složku programu. Přitom Komise vezme v úvahu dopad těchto požadavků na hladké fungování dané složky, zejména z hlediska nákladů, řízení rizik a harmonogramu, a dbá na to, aby nesnížila obecnou úroveň bezpečnosti ani nenarušila fungování stávajícího zařízení založeného na dané složce. Obecné bezpečnostní požadavky stanoví postupy, kterými je třeba se řídit v případě, kdy může mít provoz složky vliv na bezpečnost Unie nebo jejích členských států. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 2
2.  Subjekt odpovědný za řízení složky programu odpovídá za řízení bezpečnosti dané složky a za tím účelem provádí analýzu rizik a hrozeb a veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti dané složky, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitoruje jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odstavci 1.
2.  Komise je odpovědná za řízení bezpečnosti složek Copernicus, SSA a GOVSATCOM. Agentura odpovídá za řízení bezpečnosti složek Galileo a EGNOS. Za tím účelem provádějí veškeré nezbytné činnosti k zajištění a monitorování bezpečnosti složek, za které odpovídají, zejména stanovení technických specifikací a provozních postupů, a monitorují jejich soulad s obecnými bezpečnostními požadavky uvedenými v odst. 1 třetím pododstavci.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 3 – návětí
3.  Agentura:
3.  Agentura také:
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 3 – písm. d a (nové)
da)  zajistí kybernetickou bezpečnost programu;
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 4 – písm. a
a)  přijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná k ochraně evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu29, a těm, která jsou nezbytná k ochraně jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur, za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury na zemi, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěná na jejich území;
a)  přijmou opatření alespoň rovnocenná těm, která jsou nezbytná k ochraně evropských kritických infrastruktur ve smyslu směrnice Rady 2008/114/ES ze dne 8. prosince 2008 o určování a označování evropských kritických infrastruktur a o posouzení potřeby zvýšit jejich ochranu29, a těm, která jsou nezbytná k ochraně jejich vlastních vnitrostátních kritických infrastruktur, za účelem zajištění ochrany pozemní infrastruktury, jež tvoří nedílnou součást programu a je umístěná na jejich území;
__________________
__________________
29 Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.
29 Úř. věst. L 345, 23.12.2008, s. 75.
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Čl. 34 – odst. 5
5.  Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá opatření nezbytná pro zajištění bezpečnosti programu.
5.  Subjekty zapojené do programu přijmou veškerá nezbytná opatření, mimo jiné s ohledem na problémy identifikované v analýze rizik, pro zajištění bezpečnosti programu.
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Čl. 38 – odst. 2
2.  Jako pozorovatel je na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci přizván zástupce Evropské kosmické agentury. K účasti na těchto zasedáních mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací v případě záležitostí, které se těchto třetích zemí nebo mezinárodních organizací přímo týkají, zejména pak záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a její podmínky se stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci.
2.  Jako pozorovatel je na zasedání rady pro bezpečnostní akreditaci přizván zástupce Evropské kosmické agentury. K účasti na těchto zasedáních mohou být jako pozorovatelé ve výjimečných případech přizváni rovněž zástupci agentur Unie, třetích zemí nebo mezinárodních organizací zejména v případě záležitostí, které se týkají infrastruktury, jež jim patří nebo jež je zřízena na jejich území. Ujednání pro takovou účast zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací a její podmínky se proto stanoví v příslušných dohodách a musí být v souladu s jednacím řádem rady pro bezpečnostní akreditaci.
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Čl. 43 – odst. 1 – písm. b
b)  řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně modernizací a managementu zastarávání;
b)  řízení, údržbu, neustálé zdokonalování, vývoj a ochranu pozemní infrastruktury, včetně infrastruktury mimo území EU, která je však nezbytná pro to, aby složky Galileo a EGNOS mohly plně pokrývat území členských států, která geograficky leží v Evropě, zejména sítí, míst a podpůrných zařízení, včetně modernizací a managementu zastarávání;
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Čl. 43 – odst. 1 – písm. c
c)  rozvoj budoucích generací systémů a vývoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie;
c)  rozvoj budoucích generací systémů a vývoj služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS, aniž jsou dotčena budoucí rozhodnutí o finančním výhledu Unie a s ohledem na potřeby příslušných zúčastněných subjektů;
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Čl. 43 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  podporu rozvoje a vývoje základních technologických prvků, jako jsou čipové sady a přijímače uzpůsobené pro systém Galileo;
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Čl. 43 – odst. 1 – písm. c b (nové)
cb)  podporu vývoje (integrovaných) návazných aplikací složek Galileo a EGNOS s využitím jednak složek EGNOS/Galileo, jednak Copernicus;
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Čl. 43 – odst. 1 – písm. e
e)  zajišťování služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a rozvoj trhu s těmito službami;
e)  zajišťování služeb poskytovaných složkami Galileo a EGNOS a rozvoj trhu s těmito službami, zejména za účelem maximalizace socioekonomických přínosů uvedených v čl. 4 odst. 1;
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 1 – písm. c
c)  službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a synchronizaci s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti a přesnosti, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb.
c)  službu pro zajištění bezpečnosti života (SoL), která je osvobozena od přímých uživatelských poplatků a poskytuje informace o poloze a synchronizaci času s vysokou úrovní kontinuity, dostupnosti, přesnosti a integrity. Tato služba se poskytuje v souladu s nařízením o agentuře EASA s cílem zajistit dodržení požadavků na bezpečnost leteckého provozu, včetně zpráv týkajících se integrity, které uživatele upozorňují na jakékoli selhání v systému Galileo a jiných GNSS, které Galileo v oblasti pokrytí zesiluje, nebo na signály o překročení limitů vydávaných systémem Galileo a těmito jinými GNSS, a která je určena především pro uživatele, pro které má zásadní význam bezpečnost, zejména v oblasti civilního letectví pro účely letových navigačních služeb.
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 2 – pododstavec 1
Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě.
Služby uvedené v odstavci 1 se poskytují především na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě s cílem pokrýt kontinentální území do konce roku 2023 a všechna území do konce roku 2025.
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Čl. 45 – odst. 3
3.  Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě.
3.  Náklady takového rozšíření, včetně souvisejících provozních nákladů specifických pro uvedené regiony, nejsou hrazeny z rozpočtu podle článku 11, Komise ovšem zváží využití programů a dohod o partnerství, a bude-li to vhodné, vývoj zvláštního finančního nástroje na jejich podporu. Uvedené rozšíření nezpůsobí prodlevu v nabízení služeb podle odstavce 1 na území členských států nacházejícím se zeměpisně v Evropě.
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Čl. 47 – nadpis
Slučitelnost a interoperabilita
Slučitelnost, interoperabilita a normalizace
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 2
2.  Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky na slučitelnost a interoperabilitu.
2.  Složky Galileo a EGNOS a služby, které poskytují, musí být vzájemně slučitelné a interoperabilní s ostatními systémy družicové navigace a s klasickými prostředky rádiové navigace, pokud jsou v mezinárodních dohodách stanoveny nezbytné požadavky na slučitelnost a interoperabilitu.
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Čl. 47 – odst. 2 a (nový)
2a.  Složky Galileo a EGNOS usilují o dosažení souladu s mezinárodními normami a certifikacemi.
Pozměňovací návrh 171
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 1
1.  Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice Unie a ve vhodných případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu.
1.  Složka Copernicus se provádí v návaznosti na předchozí investice Unie, Evropské kosmické agentury a organizace EUMETSAT a ve vhodných případech využívá národní nebo regionální kapacity členských států a zohledňuje kapacity komerčních dodavatelů srovnatelných dat a informací a potřebu podporovat hospodářskou soutěž a rozvoj trhu.
Pozměňovací návrh 172
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 2
2.  Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž uplatňuje politiku plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům.
2.  Složka Copernicus dodává data a informace, přičemž vychází z politiky plného, bezplatného a otevřeného přístupu k datům.
Pozměňovací návrh 173
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 3 – písm. a – odrážka 1
–  vývoj a provozní činnosti družic Sentinel složky Copernicus;
–  (Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 174
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 3 – písm. c
c)  složky pro přístup k datům a jejich distribuci, která zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění vyhledávání a prohlížení dat a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuci a využívání;
c)  složky pro přístup k datům a jejich distribuci, která zahrnuje infrastrukturu a služby k zajištění uživatelsky přívětivého vyhledávání, prohlížení a dlouhodobé archivování dat a informací složky Copernicus, přístupu k nim a jejich distribuci a využívání;
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 3 – písm. d
d)  složky rozšiřování uživatelské základy a rozvoje trhu podle čl. 29 odst. 5, která zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, jejích dat a služeb na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1.
d)  složky rozšiřování uživatelské základny, budování kapacit a rozvoje trhu podle čl. 29 odst. 5, která zahrnuje příslušné činnosti, zdroje a služby na podporu složky Copernicus, jejích dat a služeb na všech úrovních za účelem maximalizace socioekonomických přínosů, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 1.
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Čl. 48 – odst. 4
4.  Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje stávající mezinárodní dohody a koordinační postupy.
4.  Složka Copernicus prosazuje mezinárodní koordinaci pozorovacích systémů a související výměny údajů za účelem posílení jejího globálního rozměru a doplňkovosti, přičemž zohledňuje stávající a budoucí mezinárodní dohody a koordinační postupy.
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Čl. 49 – nadpis
Získávání dat
Způsobilá opatření
Pozměňovací návrh 178
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 1 – písm. a
a)  opatření pro poskytnutí kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, přičemž se upřednostňují: pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní pokrytí pólů a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví a vodohospodářství;
a)  opatření pro poskytnutí kontinuity stávajících misí Sentinel a pro vývoj, vypouštění do vesmíru, údržbu a provozování dalších družic Sentinel rozšiřujících oblast pozorování, jako jsou: pozorovací kapacity pro monitorování antropogenních emisí CO2 a ostatních skleníkových plynů, které umožní pokrytí pólů a inovativní environmentální aplikace v oblasti zemědělství, lesnictví a vodohospodářství;
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 1 – písm. b
b)  opatření k zajištění přístupu k datům třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany orgánů, agentur a decentralizovaných útvarů Unie;
b)  opatření k zajištění přístupu k datům třetích stran nezbytným k vytváření služeb složky Copernicus nebo pro využití ze strany hlavních uživatelů, přičemž se upřednostňují data poskytovaná nebo financovaná veřejnými subjekty v členských státech, jako jsou vnitrostátní agentury;
Pozměňovací návrh 180
Návrh nařízení
Čl. 49 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  podporu rozvoje příslušných navazujících aplikací a služeb složky Copernicus.
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Čl. 50 – odst. 1 – návětí
Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto služeb:
Složka Copernicus zahrnuje opatření na podporu těchto hlavních služeb:
Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Čl. 50 – odst. 1 – písm. a – odrážka 3
–  monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, městských oblastech, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře,
–  monitorování pevniny a zemědělství za účelem poskytování informací o krajinném pokryvu, využívání půdy a změnách využívání půdy, kvalitě půdy, desertifikaci, památkách kulturního dědictví, kvantitě a kvalitě vnitrozemské vody, lesích a zejména odlesňování, zemědělských a jiných přírodních zdrojích, biologické rozmanitosti a kryosféře, členské státy budou moci používat informace a údaje vyplývající z monitorování zemědělské plochy, pokud jde o míru pokrytí půdy a využívání zemědělské půdy tak, aby se dále snížila administrativní zátěž spojená s poskytováním zemědělských subvencí,
Pozměňovací návrh 183
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. a – odrážka 4 a (nová)
–   mapování zemědělské půdy vyžadující závlahu, odhady úrody a využívání půdy a zajištění větší bezpečnosti a kvality potravin prostřednictvím ochrany životního prostředí;
Pozměňovací návrh 184
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – písm. a – odrážka 1 b (nová)
–   monitorování rybolovné činnosti za účelem zajištění větší bezpečnosti a kvality potravin prostřednictvím ochrany životního prostředí;
Pozměňovací návrh 185
Návrh nařízení
Čl. 50 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  monitorování podpory provádění politik Unie;
Pozměňovací návrh 186
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 1 – návětí
Složka SST podporuje tyto činnosti:
Cílem programu SST je postupně vybavit Unii autonomními schopnostmi složky SST.
Složka SST podporuje tyto činnosti:
Pozměňovací návrh 187
Návrh nařízení
Čl. 53 – odst. 1 – písm. a
a)  vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů členských států, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů přizpůsobeného potřebám uživatelů podle článku 55;
a)  vytvoření, rozvoj a provoz sítě pozemních a/nebo kosmických senzorů členských států nebo Unie, včetně senzorů vyvinutých Evropskou kosmickou agenturou a senzorů Unie provozovaných na vnitrostátní úrovni za účelem průzkumu a sledování objektů a vytvoření evropského katalogu kosmických objektů přizpůsobeného potřebám uživatelů podle článku 55;
Pozměňovací návrh 188
Návrh nařízení
Čl. 56 – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 54, musí Komisi předložit společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií:
Členské státy, které si přejí účastnit se poskytování služeb SST podle článku 54, musí Komisi předložit jednotný nebo společný návrh, v němž prokážou splnění těchto kritérií:
Pozměňovací návrh 189
Návrh nařízení
Čl. 57 – odst. 8
8.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
8.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 105 týkající se konkrétního ustanovení, podrobná pravidla týkající se fungování organizačního rámce účasti členských států na SST. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Pozměňovací návrh 190
Návrh nařízení
Článek 58 a (nový)
Článek 58a
Monitorování nabídky a poptávky týkající se SST
Do 31. prosince 2024 vyhodnotí Komise provádění složky SST, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou pozemních a kosmických senzorů, a dokončí tvorbu evropského katalogu uvedeného v čl. 53 odst. 1a.
Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické a pozemní infrastruktury.
Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické a pozemské infrastruktury v rámci složky SST.
Pozměňovací návrh 191
Návrh nařízení
Čl. 60 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  vytvoření evropského katalogu blízkozemních těles.
Pozměňovací návrh 192
Návrh nařízení
Čl. 61 – odst. 1 – návětí
V rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace. Tato složka zahrnuje:
V rámci složky GOVSATCOM se kapacity a služby družicové komunikace kombinují do společného souboru Unie obsahujícího kapacity a služby družicové komunikace s přiměřenými požadavky na bezpečnost. Tato složka může zahrnovat:
Pozměňovací návrh 193
Návrh nařízení
Čl. 61 – odst. 1 – písm. a
a)  vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního segmentu;
a)  vývoj, vybudování a provozní činnosti infrastruktury pozemního a kosmického segmentu;
Pozměňovací návrh 194
Návrh nařízení
Čl. 62 – odst. 3
3.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1 a musí upřednostňovat služby poskytované uživatelům na úrovni Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
3.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme portfolio služeb pro služby poskytované v rámci GOVSATCOM v podobě seznamu kategorií kapacit a služeb družicové komunikace a jejich atributů, včetně zeměpisného pokrytí, kmitočtu, šířky pásma, uživatelského zařízení a bezpečnostních prvků. Tato opatření musí být založena na provozních a bezpečnostních požadavcích uvedených v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 107 odst. 3.
Pozměňovací návrh 195
Návrh nařízení
Čl. 62 – odst. 3 a (nový)
3a.  Portfolio služeb uvedené v odstavci 3 zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.
Pozměňovací návrh 196
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 1 – písm. b
b)  právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace podle článku 36 na základě specifických bezpečnostních požadavků na GOVSATCOM podle čl. 34 odst. 1.
b)  právnické osoby, které jsou řádně akreditovány k poskytování satelitních kapacit nebo služeb v souladu s postupem bezpečnostní akreditace podle článku 36.
Pozměňovací návrh 197
Návrh nařízení
Čl. 63 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  Poskytovatelé kapacit či služeb družicové komunikace v rámci této složky splňují specifické bezpečnostní požadavky na složku GOVSATCOM stanovené podle čl. 34 odst. 1.
Pozměňovací návrh 198
Návrh nařízení
Čl. 65 – odst. 1
1.  Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik prováděné uživateli na úrovni Unie a členských států. Při tomto sdílení a prioritizaci jsou upřednostňováni uživatelé na úrovni Unie.
1.  Sdružené kapacity, služby a uživatelská zařízení družicové komunikace se sdílí a prioritizují mezi účastníky GOVSATCOM na základě analýzy bezpečnostních rizik prováděné uživateli na úrovni Unie a členských států.
Pozměňovací návrh 199
Návrh nařízení
Čl. 66 – odst. 1 a (nový)
1a.  Centra GOVSATCOM zohlední stávající komerčně dostupné služby, aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.
Pozměňovací návrh 200
Návrh nařízení
Čl. 69 – odst. 1
Před koncem roku 2024 vyhodnotí Komise provádění složky GOVSATCOM, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou družicové komunikace. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické infrastruktury v rámci složky GOVSATCOM.
Před koncem roku 2024 vyhodnotí Komise ve spolupráci s odpovědnými subjekty provádění složky GOVSATCOM, zejména pokud jde o vývoj potřeb uživatelů v souvislosti s kapacitou družicové komunikace. Hodnocení se zaměří zejména na potřebu další kosmické infrastruktury. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno vhodným návrhem vývoje další kosmické infrastruktury v rámci složky GOVSATCOM.
Pozměňovací návrh 201
Návrh nařízení
Čl. 71 – odst. 1
Agentura sídlí v Praze (Česká republika).
Agentura sídlí v Praze (Česká republika). S ohledem na potřeby programu mohou být zřízeny místní úřadovny agentury, jak je uvedeno v čl. 79 odst. 2.
Pozměňovací návrh 202
Návrh nařízení
Čl. 73 – odst. 4
4.  Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti hlavních úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.
4.  Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí v oblasti úkolů agentury, přičemž se přihlédne k relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu. Evropský parlament, Komise a členské státy usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.
Pozměňovací návrh 203
Návrh nařízení
Čl. 73 – odst. 5
5.  Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyřleté s možností jednoho opětovného jmenování.
5.  Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků činí čtyři roky s možností opětovného jmenování.
Pozměňovací návrh 204
Návrh nařízení
Čl. 75 – odst. 3
3.  Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Zasedání správní rady se dále konají z podnětu předsedy nebo na žádost nejméně třetiny jejích členů.
3.  (Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 205
Návrh nařízení
Čl. 75 – odst. 5
5.  [V případě jakékoli složky programu, která zahrnuje využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, se jednání správní rady a hlasování smí účastnit pouze zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, a zástupce Komise. Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní.]
5.  [V případě jakékoli složky programu, která zahrnuje využití citlivé vnitrostátní infrastruktury, se jednání správní rady a hlasování smí účastnit zástupci členských států a zástupce Komise, hlasují ovšem pouze zástupci těch členských států, které takovou infrastrukturu vlastní. Pokud předseda správní rady nezastupuje jeden z členských států, které takovou infrastrukturu vlastní, nahradí jej zástupci členských států, které takovou infrastrukturu vlastní.]
Pozměňovací návrh 206
Návrh nařízení
Čl. 77 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  přijme do 30. června prvního roku víceletého finančního rámce podle článku 312 Smlouvy o fungování Evropské unie po obdržení stanoviska Komise víceletý pracovní program agentury na období víceletého finančního rámce, do kterého se bez jakékoli změny zahrne část podle čl. 80 písm. a) vypracovaná radou pro bezpečnostní akreditaci. Evropský parlament je ohledně tohoto pracovního programu konzultován;
Pozměňovací návrh 207
Návrh nařízení
Čl. 77 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da)  přijme pravidla pro transparentnost průmyslových zakázek a výkonný ředitel ji o nich pravidelně informuje;
Pozměňovací návrh 208
Návrh nařízení
Čl. 79 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  dodržuje pravidla pro transparentnost průmyslových zakázek a informuje správní radu;
Pozměňovací návrh 209
Návrh nařízení
Čl. 79 – odst. 2
2.  Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Může být vyžadováno uzavření dohody o sídle s dotčeným členským státem / dotčenými členskými státy.
2.  Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je za účelem účinného a účelného provádění úkolů agentury nutné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho či více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře musí výkonný ředitel získat předchozí souhlas správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí agentury. Může být vyžadováno uzavření dohody o sídle s dotčeným členským státem / dotčenými členskými státy. Je-li to možné, stanoví se v ročním pracovním programu dopad, pokud jde o přidělování zaměstnanců a rozpočet, a v každém případě se tento projekt v souladu s čl. 84 odst. 11 oznámí rozpočtovému orgánu.
Pozměňovací návrh 210
Návrh nařízení
Čl. 88 – odst. 3 a (nový)
3a.  Zaměstnanci agentury jsou odměňováni z vlastních zdrojů agentury a, pokud je to nutné pro plnění úkolů svěřených agentuře, prostřednictvím rozpočtu, jehož plněním pověřila agenturu Komise.
Pozměňovací návrh 211
Návrh nařízení
Čl. 89 – odst. 1 – pododstavec 2
Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde.
Výkonného ředitele jmenuje správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídících dovedností i relevantních schopností a zkušeností ze seznamu alespoň tří kandidátů navržených Komisí po otevřeném a transparentním výběrovém řízení, které následovalo po zveřejnění výzvy k projevení zájmu v Úředním věstníku Evropské unie nebo jinde.
Pozměňovací návrh 212
Návrh nařízení
Čl. 89 – odst. 2 – pododstavec 2
Na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše čtyř let.
Na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v prvním pododstavci, může správní rada funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit na dobu nejvýše pěti let.
Pozměňovací návrh 213
Návrh nařízení
Čl. 92 – nadpis
Dohoda o sídle a provozní podmínky
Dohoda o sídle a místních úřadovnách a provozní podmínky
Pozměňovací návrh 214
Návrh nařízení
Čl. 92 – odst. 1
1.  Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi agenturou a členským státem, v němž se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas.
1.  Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění agentury v hostitelském členském státě a zařízení, které dá k dispozici tento členský stát, a zvláštní pravidla, která se v hostitelských členských státech použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle místních úřadoven uzavřené mezi agenturou a členským státem, v němž se sídlo nebo místní infrastruktura nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas.
Pozměňovací návrh 215
Návrh nařízení
Čl. 98 – odst. 1
1.  Agentura je otevřena účasti třetích zemí, které uzavřely s Unií za tímto účelem dohody.
1.  Agentura je otevřena účasti třetích zemí a mezinárodních organizací, které uzavřely s Unií za tímto účelem dohody.
Pozměňovací návrh 216
Návrh nařízení
Čl. 101 – odst. 1 a (nový)
1a.   Komise stanoví metodologii pro zajištění kvalitativních ukazatelů pro přesné posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v čl. 4 písm. a), b) a c). Na základě této metodologie Komise doplní přílohu, a to nejpozději do 1. ledna 2021.
Pozměňovací návrh 217
Návrh nařízení
Čl. 102 – odst. 2
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu. Zvláštní oddíl takového hodnocení se bude věnovat řízení programu s cílem poskytnout informace o tom, zda je potřeba pozměnit úlohy a pravomoci svěřené různým subjektům v rámci programu.
Pozměňovací návrh 218
Návrh nařízení
Čl. 102 – odst. 4
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a ve vhodných případech může k hodnocení připojit nový legislativní návrh.
Pozměňovací návrh 219
Návrh nařízení
Čl. 102 – odst. 6 – pododstavec 1
Do 30. června 2024 a poté každých pět let posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění. Hodnocení se zejména zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci.
Do 30. června 2024 a poté každé tři roky posoudí Komise na základě svých vlastních pokynů výsledky agentury s ohledem na její cíle, mandát, úkoly a umístění. Hodnocení se zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury, zejména pokud jde o možnost svěřit jí dodatečné úkoly v souladu s článkem 30, a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Zaměří se také na uplatňování politiky agentury v oblasti střetu zájmů a na nezávislost a samostatnost rady pro bezpečnostní akreditaci.
Pozměňovací návrh 220
Návrh nařízení
Čl. 105 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 je svěřena Komisi na dobu neurčitou do 31. prosince 2028.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 52 a 101 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
Pozměňovací návrh 221
Návrh nařízení
Čl. 107 – odst. 1
1.  Komisi je nápomocen výbor. Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
1.  Komisi je nápomocen výbor, který zasedá ve zvláštních sestavách/podvýborech věnovaných každé z hlavních složek programu (Galileo a EGNOS, Copernicus, SSA, GOVSATCOM). Uvedený výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
Pozměňovací návrh 222
Návrh nařízení
Čl. 107 – odst. 3 a (nový)
3a.  Mezinárodní dohody uzavřené Unií mohou obsahovat ustanovení o případném zapojení zástupců třetích zemí nebo mezinárodních organizací do práce výboru za podmínek stanovených jeho jednacím řádem s přihlédnutím k bezpečnosti Unie.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0405/2018).

Poslední aktualizace: 21. listopadu 2019Právní upozornění