Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0073(CNS)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0428/2018

Předložené texty :

A8-0428/2018

Rozpravy :

PV 12/12/2018 - 18
CRE 12/12/2018 - 18

Hlasování :

PV 13/12/2018 - 9.6

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0523

Přijaté texty
PDF 225kWORD 64k
Čtvrtek, 13. prosince 2018 - Štrasburk Konečné znění
Společný systém daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb *
P8_TA(2018)0523A8-0428/2018

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2018 o návrhu směrnice Rady o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb (COM(2018)0148 – C8-0137/2018 – 2018/0073(CNS))

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0148),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0137/2018),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená dánským parlamentem, irským parlamentem, maltským parlamentem a nizozemskou První komorou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0428/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Světová ekonomika se rychle digitalizuje a v důsledku toho se objevují nové způsoby podnikání. Digitální podniky se vyznačují tím, že je jejich činnost úzce spojena s internetem. Digitální obchodní modely ve velké míře závisí zejména na schopnosti vykonávat činnosti na dálku a s omezenou fyzickou přítomností nebo bez fyzické přítomnosti, na přispění konečných uživatelů při vytváření hodnoty a na významu nehmotných aktiv.
(1)  Světová ekonomika se rychle digitalizuje a v důsledku toho se objevují nové způsoby podnikání. Digitální podniky se vyznačují tím, že je jejich činnost úzce spojena s internetem. Digitální obchodní modely ve velké míře závisí zejména na schopnosti vykonávat činnosti na dálku a s omezenou fyzickou přítomností nebo bez fyzické či zdanitelné přítomnosti v dané zemi, na přispění konečných uživatelů při vytváření hodnoty a na významu nehmotných aktiv.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Stávající pravidla pro zdanění právnických osob byla z velké části vytvořena během 20. století pro tradiční podniky. Vychází z představy, že ke zdanění by mělo docházet tam, kde je vytvářena hodnota. Uplatňování stávajících pravidel na digitální ekonomiku však vedlo k tomu, že místo, kde jsou zisky zdaňovány, neodpovídá místu, kde je hodnota vytvářena, a to zejména v případě obchodních modelů, které do velké míry závisí na zapojení uživatelů. Ukázalo se, že stávající pravidla pro daň z příjmů právnických osob jsou pro účely zdanění zisků digitální ekonomiky nedostačující a že je nezbytné je přezkoumat.
(2)  Stávající pravidla pro zdanění právnických osob byla z velké části vytvořena během 20. století pro tradiční podniky. Vychází z představy, že ke zdanění by mělo docházet tam, kde je vytvářena hodnota. Uplatňování stávajících pravidel na digitální ekonomiku však vedlo k tomu, že místo, kde jsou zisky zdaňovány, neodpovídá místu, kde je hodnota vytvářena, a to zejména v případě obchodních modelů, které do velké míry závisí na zapojení uživatelů. Digitalizace změnila úlohu uživatelů tím, že jim umožňuje, aby se stále více podíleli na procesu vytváření hodnoty. Ukázalo se, že stávající pravidla pro daň z příjmů právnických osob nezohledňují pro účely zdanění zisků digitální ekonomiky tento nový faktor a že je naléhavě nutné je přezkoumat.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)   Cílem je odstranit rozdíl mezi zdaněním digitálních výnosů a tradičních výnosů. V současné době podléhají digitální podniky v průměru reálné daňové sazbě pouze 9,5 %, zatímco v případě tradičních obchodních modelů1a je to 23,2 %. Systém zdanění musí být spravedlivý a musí být přínosný pro společnost jako celek. Pro všechny společnosti působící na jednotném trhu by měly být nastaveny stejné podmínky.
_________________
1a Zdroj: Výpočty na základě posouzení dopadu provedeného Evropskou komisí na základě ZEW (2016, 2017) a ZEW et al. (2017).
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Tento přezkum je důležitou součástí jednotného digitálního trhu3 vzhledem k tomu, že jednotný digitální trh vyžaduje moderní a stabilní daňový rámec pro digitální ekonomiku, který bude stimulovat inovace, vyřeší fragmentaci trhu a umožní všem aktérům využít nové dynamiky trhu za spravedlivých a vyrovnaných podmínek.
(3)  Tento přezkum je důležitou součástí jednotného digitálního trhu3 vzhledem k tomu, že jednotný digitální trh vyžaduje spravedlivý, moderní a stabilní daňový rámec pro digitalizovanou ekonomiku, který bude stimulovat inovace a růst podporující začlenění, vyřeší fragmentaci trhu a umožní všem aktérům využít nové dynamiky trhu za spravedlivých a vyrovnaných podmínek. Digitalizace má vliv na celou ekonomiku, což jde nad rámec vytvoření daně z digitálních služeb; daňová pravidla by měla být reformována. Ad hoc opatření uvedená v této směrnici by neměla zpomalovat práce na zdanění významné digitální přítomnosti a na zařazení takové daně do společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob.
__________________
__________________
3 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192 ze dne 6.5.2015).
3 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ (COM(2015)0192 ze dne 6.5.2015).
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Vzhledem k tomu, že problematika zdanění digitální ekonomiky je globální povahy, bylo by ideální najít v této oblasti multilaterální, mezinárodní řešení. Komise se z tohoto důvodu aktivně zapojuje do diskuse na mezinárodní úrovni. Práce na úrovni OECD v současnosti probíhá. Dosáhnout pokroku na mezinárodní úrovni je však velmi náročné. Jsou proto podnikány kroky s cílem přizpůsobit pravidla pro daň z příjmu právnických osob na úrovni Unie6 a měly by být uzavřeny smlouvy s jurisdikcemi mimo Unii7 tak, aby rámec daně z příjmu právnických osob byl vhodný pro nové digitální obchodní modely.
(5)  Vzhledem k tomu, že problematika zdanění digitální ekonomiky je globální povahy, bylo by ideální najít v této oblasti multilaterální, mezinárodní řešení. Komise se z tohoto důvodu aktivně zapojuje do diskuse na mezinárodní úrovni. Práce na úrovni OECD, Mezinárodního měnového fondu (MMF), Organizace spojených národů (OSN) a Skupiny Světové banky, které tvoří platformu pro spoluprácidaňové oblasti, v současnosti probíhá. Dosáhnout pokroku na mezinárodní úrovni je však velmi náročné. Jsou proto podnikány kroky s cílem přizpůsobit pravidla pro daň z příjmu právnických osob na úrovni Unie6 a měly by být uzavřeny smlouvy s jurisdikcemi mimo Unii7 tak, aby rámec daně z příjmu právnických osob byl vhodný pro nové digitální obchodní modely. Měla by být zajištěna soudržnost s inkluzivním rámcem v oblasti eroze základu daně a přesouvání zisku (BEPS), aby bylo zaručeno, že nedojde k odchýlení se od mezinárodních norem, a aby se předešlo větší složitosti.
__________________
__________________
6 Návrh směrnice Rady, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018)0147).
6 Návrh směrnice Rady, která stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (COM(2018)0147).
7 Doporučení Komise ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650).
7 Doporučení Komise ohledně zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti (C(2018)1650).
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Než bude projednáno takové řešení, jehož přijetí a zavedení může určitou dobu trvat, jsou členské státy vystaveny tlaku v této otázce jednat, neboť je zde riziko, že postupem času dojde k výrazné erozi jejich základu daně z příjmu právnických osob. Nekoordinovaná opatření přijatá jednotlivými členskými státy mohou vést k fragmentaci jednotného trhu, narušit hospodářskou soutěž a být překážkou bránící vývoji nových digitálních řešení a konkurenceschopnosti Unie jako celku. Z tohoto důvodu je nezbytné přijmout harmonizovaný přístup k dočasnému řešení, jak se s tímto problémem cíleně vypořádat, dokud nebude zavedeno komplexní řešení.
(6)  Než bude projednáno takové řešení, jehož přijetí a zavedení může určitou dobu trvat, jsou členské státy vystaveny tlaku v této otázce jednat, neboť je zde riziko, že postupem času dojde k výrazné erozi jejich základu daně z příjmu právnických osob. Nekoordinovaná opatření přijatá jednotlivými členskými státy mohou vést k fragmentaci jednotného trhu, narušit hospodářskou soutěž a být překážkou bránící vývoji nových digitálních řešení a konkurenceschopnosti Unie jako celku. Z tohoto důvodu je nezbytné přijmout harmonizovaný přístup k dočasnému řešení, jak se s tímto problémem cíleně vypořádat, dokud nebude zavedeno komplexní řešení. Prozatímní řešení by mělo být dočasně omezeno tak, aby se nechtěně nestalo řešením trvalým. Proto by se mělo vložit ustanovení o skončení platnosti, jehož účinkem tato směrnice automaticky přestane platit zavedením komplexního řešení, nejlépe na mezinárodní úrovni. Pokud nebude dosaženo dohody o komplexním řešení do 31. prosince 2020, Komise by měla zvážit předložení nového návrhu založeného na článku 116 Smlouvy o fungování Evropské unie, přičemž Evropský parlament a Rada rozhodují řádným legislativním postupem. To je zásadní pro neprodlené dosažení shody, aby nedocházelo ke zvýšení počtu jednostranných vnitrostátních daní z digitálních služeb přijímaných na úrovni členských států.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Toto dočasné řešení by mělo stanovit společný systém daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb některými subjekty. Mělo by to být snadno proveditelné opatření, které se zaměřuje na příjmy pocházející z poskytování určitých digitálních služeb, u kterých uživatelé významně přispívají k vytváření hodnoty. Tento faktor (vytváření hodnoty uživateli) rovněž hovoří pro podniknutí těchto kroků s ohledem na pravidla pro daň z příjmu právnických osob, jak je popsáno v 5. bodě odůvodnění.
(7)  Toto dočasné řešení by mělo stanovit společný systém daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb, včetně on-line služeb, některými subjekty. Mělo by to být snadno proveditelné opatření, které se zaměřuje na příjmy pocházející z poskytování určitých digitálních služeb, u kterých uživatelé a nehmotný majetek významně přispívají k vytváření hodnoty. Tento faktor (vytváření hodnoty uživateli a spoléhání se na nehmotný majetek) rovněž hovoří pro podniknutí těchto kroků s ohledem na pravidla pro daň z příjmu právnických osob, jak je popsáno v 5. bodě odůvodnění.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Daň z digitálních služeb by se měla vztahovat na příjmy plynoucí z poskytování pouze určitých digitálních služeb. Mělo by se jednat o digitální služby, které výrazně závisí na vytváření hodnoty uživateli, a u kterých je tudíž nesoulad mezi místem, kde jsou zisky zdaňovány, a místem, kde jsou uživatelé usazeni, obvykle výraznější. Zdaněny by měly být příjmy dosažené ze zpracovávání uživatelských vstupů, avšak ne zapojení uživatelů samo o sobě.
(9)  Daň z digitálních služeb by se měla vztahovat na příjmy plynoucí z poskytování digitálních služeb, které výrazně závisí na vytváření hodnoty uživateli a na jejich schopnosti poskytovat služby s velmi omezenou fyzickou přítomností nebo bez fyzické přítomnosti. V těchto případech je nesoulad mezi místem, kde jsou zisky zdaňovány, a místem, kde jsou uživatelé usazeni, obvykle výraznější.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Zdanitelnými příjmy z digitálních služeb by měly být zejména příjmy plynoucí z poskytování následujících služeb: i) umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní; ii) zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž umožňovat poskytování související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli (někdy označováno jako „zprostředkovatelské“ služby); a iii) předávání dat shromážděných o uživatelích, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních. Nejsou-li z poskytování služeb získány žádné příjmy, neměla by vznikat povinnost k dani z digitálních služeb. Jiné příjmy, které subjekt poskytující takové služby získá a které nepocházejí přímo z poskytování takových služeb, by neměly spadat do působnosti daně.
(10)  Zdanitelnými příjmy z digitálních služeb by měly být zejména příjmy plynoucí z poskytování následujících služeb: i) umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele tohoto rozhraní; ii) zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž umožňovat poskytování související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli (někdy označováno jako „zprostředkovatelské“ služby); iii) zpracování, předávání a prodej dat shromážděných o uživatelích, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních; a iv) dodání digitálního obsahu, jako je video, audio, hry nebo texty. Nejsou-li z poskytování obsahu, zboží a služeb získány žádné příjmy, neměla by vznikat povinnost k dani z digitálních služeb. Jiné příjmy, které subjekt poskytující takové služby získá a které nepocházejí přímo z poskytování takových služeb, by neměly spadat do působnosti daně.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  V případech, kdy se jedná o mnohostranná digitální rozhraní, která umožňují související dodávku zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli takového rozhraní, by měly související transakce a příjmy z příslušných transakcí získané uživateli zůstat mimo působnost této daně. Do oblasti působnosti daně z digitálních služeb by rovněž neměly spadat příjmy pocházející z maloobchodních činností představujících prodej zboží nebo služeb, kdy je smlouva uzavřena online prostřednictvím internetových stránek dodavatele tohoto zboží nebo služeb a kdy dodavatel nevystupuje jako zprostředkovatel, protože vytváření hodnoty pro maloobchodníka spočívá ve zboží nebo službách, které poskytuje, a digitální rozhraní je využíváno pouze jako prostředek ke komunikaci. To, zda dodavatel prodává zboží nebo služby online na svůj vlastní účet nebo poskytuje zprostředkovatelské služby, by se určovalo s přihlédnutímprávní a ekonomické podstatě transakce tak, jak je vyjádřena v ujednáních mezi příslušnými stranami. Například dodavatel digitálního rozhraní, kde je zpřístupněno zboží třetích stran, by mohl být považován za poskytovatele zprostředkovatelské služby (jinými slovy: subjekt zpřístupňující mnohostranné digitální rozhraní), pokud se nepředpokládají žádná významná rizika související se zásobami nebo pokud cenu zboží ve skutečnosti určuje dotčená třetí strana.
(13)  V případech, kdy se jedná o mnohostranná digitální rozhraní, která umožňují související dodávku zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli takového rozhraní, by měly související transakce a příjmy z příslušných transakcí získané uživateli zůstat mimo působnost této daně. Do oblasti působnosti daně z digitálních služeb by rovněž neměly spadat příjmy pocházející z maloobchodních činností představujících prodej zboží nebo služeb, kdy je smlouva uzavřena online prostřednictvím internetových stránek dodavatele tohoto zboží nebo služeb a kdy dodavatel nevystupuje jako zprostředkovatel. Avšak vzhledem k tomu, že je možné zpracovávat údaje o uživateli prostřednictvím digitálního rozhraní, a vytvořit tak další hodnotu z transakce a vzhledemtomu, že neexistence fyzické přítomnosti může být příležitostí pro agresivní daňové plánování, by při přezkumu této směrnice mělo být zváženo rozšíření rozsahu těchto služeb.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14
(14)  Služby spočívající v dodání digitálního obsahu subjektem prostřednictvím digitálního rozhraní by měly být vyloučeny z působnosti daně bez ohledu na to, zda digitální obsah tento subjekt vlastní, nebo získal práva na jeho šíření. Dokonce i v případě, že je určitá interakce mezi příjemci digitálního obsahu povolena, a tudíž by bylo možné poskytovatele těchto služeb považovat za dodavatele, který zpřístupňuje mnohostranné digitální rozhraní, není zcela jasné, zda uživatel hraje při vytváření hodnoty pro podnik dodávající digitální obsah ústřední úlohu. Místo perspektivy vytváření hodnoty se zaměření přesouvá na samotný digitální obsah, který subjekt dodává. Příjmy získané z tohoto dodání by proto neměly spadat do působnosti této daně.
(14)  Služby spočívající v dodání digitálního obsahu subjektem prostřednictvím digitálního rozhraní by měly být zahrnuty do působnosti daně bez ohledu na to, zda digitální obsah tento subjekt vlastní, nebo získal práva na jeho šíření. Příjmy získané z tohoto dodání by proto měla Komise posoudit do ... [dva roky po vstupu této směrnice v platnost].
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Digitální obsah by měl být vymezen jako data dodávaná v digitální podobě, jako jsou počítačové programy, aplikace, hry, hudba, videa či texty, bez ohledu na to, zda jsou přístupná prostřednictvím stahování nebo přehrávání, s výjimkou dat představovaných samotným digitálním rozhraním. Účelem je zachytit různé formy, které může digitální obsah mít, když si ho uživatel pořizuje, což nic nemění na skutečnosti, že jediným nebo hlavním účelem z pohledu uživatele je pořízení digitálního obsahu.
(15)  Digitální obsah by měl být vymezen jako data dodávaná v digitální podobě, jako jsou počítačové programy, aplikace, hry, hudba, videa či texty, bez ohledu na to, zda jsou přístupná prostřednictvím stahování nebo přehrávání, s výjimkou dat představovaných samotným digitálním rozhraním.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)   Digitální společnosti povětšinou méně investují do budov a strojního vybavení než běžné společnosti.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)   Měly by se rozlišovat služby popsané ve 14. bodě odůvodnění a služby spočívající ve zpřístupňování mnohostranného digitálního rozhraní, prostřednictvím něhož mohou uživatelé vkládat a sdílet digitální obsah s jinými uživateli, nebo zpřístupňování rozhraní, které usnadňuje dodání souvisejícího digitálního obsahu přímo mezi uživateli. Tento druhý případ představuje zprostředkovatelskou službu a měl by tedy spadat do působnosti daně z digitálních služeb bez ohledu na povahu souvisejících transakcí.
vypouští se
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  Zdanitelné služby spočívající v předávání dat shromážděných o uživatelích by měly zahrnovat pouze data, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních, nikoli však data, která byla generována senzory či jinými prostředky a shromažďována digitálně. A to proto, že služby v působnosti daně z digitálních služeb by měly být ty, které využívají digitální rozhraní jako prostředek k vytváření vstupů uživatelů, jež zpeněžují, spíše než služby, které využívají rozhraní pouze jako způsob přenášení jinak generovaných dat. Daň z digitálních služeb by tedy neměla být daň ze shromažďování dat nebo využívání dat shromážděných podniky pro interní účely podniků nebo sdílení dat shromážděných podniky s jinými stranami bez protiplnění. Předmětem daně z digitálních služeb by mělo být vytváření příjmů z předávání dat získaných z velmi specifických činností (činností uživatelů na digitálním rozhraní).
(17)  Zdanitelné služby spočívající ve zpracování, předávání nebo prodeji dat shromážděných o uživatelích by měly zahrnovat data, která byla generována činností těchto uživatelů na digitálních rozhraních. Tyto zdanitelné služby by měly být ty, které využívají digitální rozhraní jako prostředek k vytváření vstupů uživatelů, jež zpeněžují. Daň z digitálních služeb není daň ze shromažďování dat jako takového. Předmětem daně z digitálních služeb by mělo být vytváření příjmů z prodeje nebo předávání dat získaných z velmi specifických činností (činností uživatelů na digitálním rozhraní) třetí straně.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 22
(22)  Osobami povinnými k dani z digitálních služeb by měly být pouze určité subjekty, a to bez ohledu na to, zda jsou usazeny v členském státě nebo v jurisdikci mimo Unii. Subjekt by měl být považován za osobu povinnou k dani, pouze pokud splňuje obě tyto podmínky: i) celková výše celosvětových příjmů oznámených subjektem za poslední úplné účetní období, pro něž je k dispozici účetní závěrka, překračuje 750 000 000 EUR a ii) celková výše zdanitelných příjmů dosažených subjektem v rámci Unie během uvedeného účetního období překračuje 50 000 000 EUR.
(22)  Osobami povinnými k dani z digitálních služeb by měly být pouze určité subjekty, a to bez ohledu na to, zda jsou usazeny v členském státě nebo v jurisdikci mimo Unii. Subjekt by měl být považován za osobu povinnou k dani, pouze pokud splňuje obě tyto podmínky: i) celková výše celosvětových příjmů oznámených subjektem za poslední úplné účetní období, pro něž je k dispozici účetní závěrka, překračuje 750 000 000 EUR; a ii) celková výše zdanitelných příjmů dosažených subjektem v rámci Unie během uvedeného účetního období překračuje 40 000 000 EUR.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23
(23)  První prahová hodnota (celkový roční celosvětový příjem) by měla omezit použití daně z digitálních služeb na podniky určité velikosti, což jsou podniky, jež jsou schopny poskytovat digitální služby, u nichž přispění uživatelů hraje významnou úlohu a které do velké míry závisí na rozsáhlých uživatelských sítích, značném uživatelském provozu a využívání silného postavení na trhu. Takové obchodní modely, které při dosahování příjmů závisí na vytváření hodnoty uživateli a jsou životaschopné pouze, pokud je provádějí podniky určité velikosti, jsou odpovědné za větší nesoulad mezi tím, kde jsou zisky zdaňovány, a tím, kde je vytvářena hodnota. Příležitosti zapojit se do agresivního daňového plánování se kromě toho skýtají velkým společnostem. Proto byla navržena stejná prahová hodnota i v jiných inciativách Unie9. Tato prahová hodnota by měla rovněž přinést právní jistotu, neboť by pomohla podnikům a daňovým orgánům určit, zda má určitý subjekt povinnost odvádět daň z digitálních služeb, a snížit související náklady. Vylučuje také malé a začínající podniky, u kterých by zátěž spojená s dodržováním předpisů týkajících se nové daně měla pravděpodobně nepřiměřené dopady.
(23)  První prahová hodnota (celkový roční celosvětový příjem) by měla omezit použití daně z digitálních služeb na podniky určité velikosti, což jsou podniky, jež jsou schopny poskytovat digitální služby, které jsou značně závislé na mobilním nehmotném a / nebo digitálním majetku, u nichž přispění uživatelů hraje významnou úlohu a které do velké míry závisí na rozsáhlých uživatelských sítích, značném uživatelském provozu a využívání silného postavení na trhu. Takové obchodní modely, které při dosahování příjmů závisí na vytváření hodnoty uživateli a jsou životaschopné pouze, pokud je provádějí podniky určité velikosti, jsou odpovědné za větší nesoulad mezi tím, kde jsou zisky zdaňovány, a tím, kde je vytvářena hodnota. Příležitosti zapojit se do agresivního daňového plánování se kromě toho skýtají velkým společnostem. Tato prahová hodnota by měla rovněž přinést právní jistotu, neboť by pomohla podnikům a daňovým orgánům určit, zda má určitý subjekt povinnost odvádět daň z digitálních služeb, a snížit související náklady. Vylučuje také malé a začínající podniky, u kterých by zátěž spojená s dodržováním předpisů týkajících se nové daně měla pravděpodobně nepřiměřené dopady.
__________________
9 Viz článek 2 návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob (CCCTB) (COM(2016)0683).
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 27
(27)  Ve snaze omezit možné případy dvojího zdanění, kdy stejné příjmy podléhají dani z příjmu právnických osob a dani z digitálních služeb, se očekává, že členské státy podnikům umožní odpočet uhrazené daně z digitálních služeb jako nákladu ze základu daně z příjmu právnických osob na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou obě daně placeny ve stejném členském státě nebo v odlišných členských státech.
(27)  Ve snaze omezit možné případy dvojího zdanění, kdy stejné příjmy podléhají dani z příjmu právnických osob a dani z digitálních služeb, bude muset být v budoucnosti nalezeno společné řešení platné v celé Unii, které podnikům umožní odpočet uhrazené daně z digitálních služeb jako nákladu ze základu daně z příjmu právnických osob na svém území, a to bez ohledu na to, zda jsou obě daně placeny ve stejném členském státě nebo v odlišných členských státech.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 29
(29)  Pokud se uživatelé dané zdanitelné služby nacházejí v různých členských státech nebo jurisdikcích mimo Unii, příslušné zdanitelné příjmy dosažené z těchto služeb by měly být přiděleny každému členskému státu poměrným způsobem na základě určitého klíče pro přidělení. Tyto klíče by měly být stanoveny v závislosti na povaze každé zdanitelné služby s rozlišením prvků, které u dané služby vedou k dosahování zisků pro poskytovatele.
(29)  Pokud se uživatelé dané zdanitelné služby nacházejí v různých členských státech nebo jurisdikcích mimo Unii, příslušné zdanitelné příjmy dosažené z těchto služeb by měly být přiděleny každému členskému státu poměrným způsobem na základě určitého klíče pro přidělení. Tyto klíče by měly být stanoveny v závislosti na povaze každé zdanitelné služby s rozlišením prvků, které u dané služby vedou k dosahování zisků pro poskytovatele. Pokud má použití klíče pro rozdělení za následek nevyvážené rozdělení, které neodráží reálnou hospodářskou činnost, mohl by nápravu této situace zajistit mechanismus urovnávání sporů. Vzhledem k tomu by Komise měla posoudit možnost zavedení mechanismu pro urovnávání sporů, aby bylo zajištěno řádné řešení sporů, v nichž figuruje více členských států.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 30
(30)  V případě zdanitelných služeb spočívajících v umísťování reklamy na digitální rozhraní, by se pro účely stanovení podílu zdanitelných příjmů, které mají být přiděleny v určitém zdaňovacím období určitému členskému státu, mělo vzít v úvahu, kolikrát se reklama zobrazila na zařízení uživatele v tomto zdaňovacím v období v tomto členském státě.
(30)  V případě zdanitelných služeb spočívajících v umísťování reklamy nebo dodávání obsahu na digitální rozhraní nebo v tom, kolikrát se reklama nebo digitální obsah zobrazil na zařízení uživatele v určitém zdaňovacím období v určitém členském státě, by se pro účely stanovení podílu zdanitelných příjmů, které mají být přiděleny v tomto zdaňovacím období tomuto členskému státu, měly vzít tyto skutečnosti v úvahu.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 32
(32)  Pokud jde o předávání dat shromážděných o uživatelích, měl by se při přidělování zdanitelných příjmů ve zdaňovacím období členskému státu vzít v úvahu počet uživatelů, od nichž byla data předaná ve zdaňovacím období získána tím, že uživatel použil zařízení k přístupu na digitální rozhraní.
(32)  Pokud jde o zpracování, prodej nebo předávání dat shromážděných o uživatelích, měl by se při přidělování zdanitelných příjmů ve zdaňovacím období členskému státu vzít v úvahu počet uživatelů, od nichž byla data využitá, prodaná nebo předaná ve zdaňovacím období získána tím, že uživatel použil zařízení k přístupu na digitální rozhraní.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 34
(34)  Zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s daní z digitálních služeb by mělo probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67910, a to včetně zpracování, které může být nezbytné s ohledem na adresy internetového protokolu (IP) nebo jiné prostředky geolokace. Zejména by se mělo přihlížet k potřebě zajistit vhodná technická a organizační opatření ke splnění pravidel týkajících se zákonnosti a bezpečnosti činností souvisejících se zpracováním, poskytováním informací a právy subjektů údajů. Je-li to možné, mělo by dojít k anonymizaci osobních údajů.
(34)  Zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s daní z digitálních služeb by mělo probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67910, a to včetně zpracování, které může být nezbytné s ohledem na adresy internetového protokolu (IP) nebo jiné prostředky geolokace, bez možnosti identifikace uživatelů. Daňový orgán členských států je informován o metodě používané k určení polohy uživatelů. Zejména by se mělo přihlížet k potřebě zajistit vhodná technická a organizační opatření ke splnění pravidel týkajících se zákonnosti a bezpečnosti činností souvisejících se zpracováním, zvláště souladu se zásadami nezbytnosti a přiměřenosti, poskytováním informací a právy subjektů údajů. Je-li to možné, mělo by dojít k anonymizaci osobních údajů.
_________________
_________________
10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
10 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 35
(35)  Zdanitelné příjmy by se měly rovnat celkové výši hrubých příjmů dosažených osobou povinnou k dani, očištěných o daň z přidané hodnoty a další podobné daně. Zdanitelné příjmy by měly být uznány jako příjmy dosažené osobou povinnou k dani v okamžiku jejich splatnosti bez ohledu na to, zda byly do té doby skutečně uhrazeny. Daň z digitálních služeb by se měla odvádět v členském státě podle podílu zdanitelných příjmů dosažených osobou povinnou k dani ve zdaňovacím období, který je považován za dosažený v členském státě, a měla by být vypočítána uplatněním sazby daně z digitálních služeb na tento podíl. Na úrovni Unie by měla existovat jednotná sazba daně z digitálních služeb, aby se zamezilo narušení jednotného trhu. Daň z digitálních služeb by měla být stanovena na 3 %, čímž se dosáhne vhodné rovnováhy mezi příjmy dosaženými touto daní a zohledněním různých dopadů daně z digitálních služeb na podniky s různým ziskovým rozpětím.
(35)  Zdanitelné příjmy by se měly rovnat celkové výši hrubých příjmů dosažených osobou povinnou k dani, očištěných o daň z přidané hodnoty a další podobné daně. Zdanitelné příjmy by měly být uznány jako příjmy dosažené osobou povinnou k dani v okamžiku jejich splatnosti bez ohledu na to, zda byly do té doby skutečně uhrazeny. Daň z digitálních služeb by se měla odvádět v členském státě podle podílu zdanitelných příjmů dosažených osobou povinnou k dani ve zdaňovacím období, který je považován za dosažený v členském státě, a měla by být vypočítána uplatněním sazby daně z digitálních služeb na tento podíl. Na úrovni Unie by měla existovat jednotná sazba daně z digitálních služeb, aby se zamezilo narušení jednotného trhu. Účelem daně z digitálních služeb stanovené na 3 % je dosáhnout vhodné rovnováhy mezi příjmy dosaženými touto daní a zohledněním různých dopadů daně z digitálních služeb na podniky s různým ziskovým rozpětím.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 37
(37)  Členské státy by měly být schopny stanovit účetní, evidenční či jiné povinnosti s cílem zajistit, aby splatná daň z digitálních služeb byla skutečně uhrazena, i jiná opatření s cílem zabránit daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužití daňového režimu.
(37)  Členské státy by měly být schopny stanovit účetní, evidenční či jiné povinnosti s cílem zajistit, aby splatná daň z digitálních služeb byla skutečně uhrazena, i jiná opatření, včetně postihů a sankcí, s cílem zabránit daňovým únikům, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužití daňového režimu.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 37 a (nový)
(37a)   Celková daň z digitálních služeb placená osobou povinnou k dani ve vztahu k členskému státu by měla být součástí systému zpráv za jednotlivé země.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 38 a (nový)
(38a)  Pokud osoba povinná k dani podléhá dani z digitálních služeb ve více než jednom členském státě, měla by Komise každé tři roky provést audit podání přiznání k dani z digitálních služeb u členského státu identifikace.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 40 a (nový)
(40a)  Daň z digitálních služeb je dočasným opatřením, které bude nahrazeno trvalým řešením a nemělo by v žádném případě zpozdit vstup trvalého řešení v platnost. Tato směrnice by měla být v platnosti pouze do té doby, než bude přijata směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti, nebo směrnic Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob a o společném základu daně z příjmů právnických osob, včetně digitální stálé provozovny, jak je navrhováno v legislativních usneseních Evropského parlamentu ze dne 15. března 2018 o návrhu směrnice Rady o společném základu daně z příjmů právnických osob a návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob, nebo směrnice, kterou se provádí politická dohoda dosažená v rámci mezinárodního fóra, jako je OECD nebo OSN, podle toho, která bude přijata dřív.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 40 b (nový)
(40b)   Členské státy by měly pravidelně předkládat Komisi zprávu o placení daně z digitálních služeb subjekty, o fungování mechanismu jednotného správního místa a o spolupráci s ostatními členskými státy pro účely výběru a placení daně.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 40 c (nový)
(40c)   Dva roky po... [datum vstupu této směrnice v platnost] by Komise měla provést posouzení uplatňování této směrnice a předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně doplněnou o návrhy na její přezkum v souladu se zásadami spravedlivého zdanění digitálního odvětví.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 41
(41)  Cílem této směrnice je chránit integritu jednotného trhu, zajistit jeho řádné fungování a zabránit narušení hospodářské soutěže. Jelikož těchto cílů vzhledem k jejich podstatě nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, nýbrž může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,
(41)  Cílem této směrnice je chránit integritu jednotného trhu, zajistit jeho spravedlivé a řádné fungování a zabránit narušení hospodářské soutěže. Jelikož těchto cílů vzhledem k jejich podstatě nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, nýbrž může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7 a (nový)
7a)  „zpracováním údajů“ jakýkoli úkon nebo soubor úkonů, které jsou prováděny s osobními údaji nebo soubory osobních údajů pomocí automatizovaných postupů nebo bez nich, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, strukturování, uchovávání, přizpůsobování nebo pozměňování, vyhledávání, nahlížení, používání, sdělování prostřednictvím přenosu, šíření nebo jakékoliv jiné zpřístupnění, seřazení či zkombinování, omezení, výmaz nebo zničení;
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. c
c)  předávání dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.
c)  zpracovávání a předávání dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních;
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  zpřístupňování obsahu uživatelům na digitálním rozhraní, jako je video, audio, hry nebo text, pomocí digitálního rozhraní.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 4 – písm. a
a)  zpřístupnění digitálního rozhraní, pokud je jediným nebo hlavním účelem zpřístupnění rozhraní, který subjekt sleduje, dodávání digitálního obsahu uživatelům, poskytování komunikačních služeb uživatelům nebo poskytování platebních služeb uživatelům;
a)  zpřístupnění digitálního rozhraní, pokud je jediným nebo hlavním účelem zpřístupnění rozhraní, který subjekt sleduje, poskytování komunikačních služeb uživatelům nebo poskytování platebních služeb uživatelům, pokud nejsou díky zpracovávání, předávání nebo prodeji dat uživatelů vytvářeny žádné další příjmy;
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
b)  celková výše zdanitelných příjmů dosažených subjektem v rámci Unie během příslušného účetního období překračuje 50 000 000 EUR.
b)  celková výše zdanitelných příjmů dosažených subjektem v rámci Unie během příslušného účetního období překračuje 40 000 000 EUR.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  v případě služby podle čl. 3 odst. 1 písm. ca) se dotčený digitální obsah zobrazí na zařízení uživatele v okamžiku, kdy je zařízení ve zdaňovacím období používáno v tomto členském státě k přístupu k digitálnímu rozhraní.
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 6
6.  Data uživatelů, která je možné shromažďovat pro účely použití této směrnice, jsou omezena na data určující členský stát, v němž se nacházejí uživatelé, bez možnosti identifikace těchto uživatelů.
6.  Data uživatelů, která je možné shromažďovat pro účely použití této směrnice, jsou omezena na data určující členský stát, v němž se nacházejí uživatelé, bez možnosti identifikace těchto uživatelů. Zpracování osobních údajů prováděné v souvislosti s daní z digitálních služeb musí probíhat v souladu s nařízením (EU) 2016/679, a to včetně zpracování, které může být nezbytné s ohledem na adresy internetového protokolu (IP) nebo jiné prostředky geolokace.
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 6 a (nový)
6a.   Komise zanalyzuje, zda by zavedení mechanismu urovnávání sporů vedlo k dalšímu zvýšení účinnosti a účelnosti řešení sporů mezi členskými státy. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě příslušnou zprávu, která bude případně obsahovat legislativní návrh.
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1
Sazba daně z digitálních služeb činí 3 %.
Sazba daně z digitálních služeb se stanoví ve výši 3 %.
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
Pokud se použije písmeno b) tohoto odstavce, provede Komise každé tři roky audit podání přiznání k dani z digitálních služeb u členského státu identifikace.
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 2
2.  Pokud však osoba povinná k dani již nadále nemá povinnost odvádět daň z digitálních služeb v členském státě identifikace zvoleném podle čl. 10 odst. 3 písm. b), změní svůj členský stát identifikace v souladu s požadavky stanovenými v článku 10.
2.  Pokud však osoba povinná k dani již nadále nemá povinnost odvádět daň z digitálních služeb v členském státě identifikace zvoleném podle čl. 10 odst. 3 písm. b), změní svůj členský stát identifikace v souladu s požadavky stanovenými v článku 10, aniž je dotčen odstavec 2a.
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 2 a (nový)
2a.   Pokud osoba povinná k dani již nadále nemá povinnost odvádět daň z digitálních služeb v členském státě identifikace zvoleném podle čl. 10 odst. 3 písm. b), může se rozhodnout, že si ponechá původně zvolený členský stát identifikace, neboť tato osoba povinná k dani může mít povinnost odvádět daň z digitálních služeb v tomto členském státě opět v příštím zdaňovacím období. Pokud však osoba povinná k dani již nemá povinnost odvádět daň z digitálních služeb v tomto členském státě po dobu více než dvou po sobě jdoucích let, změní svůj členský stát identifikace v souladu s požadavky stanovenými v článku 10.
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 2
2.  Změny uvedené v odstavci 1 se podávají elektronicky členskému státu identifikace ve lhůtě tří let ode dne, kdy mělo být podáno původní přiznání. Změny se po skončení tohoto období řídí pravidly a postupy platnými v jednotlivých členských státech, kde je daň splatná.
2.  Změny uvedené v odstavci 1 se podávají elektronicky členskému státu identifikace ve lhůtě dvou let ode dne, kdy mělo být podáno původní přiznání. Změny se po skončení tohoto období řídí pravidly a postupy platnými v jednotlivých členských státech, kde je daň splatná.
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 3
3.  Členské státy mohou přijmout opatřeníprevenci daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužití daňového režimu s ohledem na daň z digitálních služeb.
3.  Členské státy přijmou opatření, včetně postihů a sankcí, k prevenci daňových úniků, vyhýbání se daňovým povinnostem a zneužití daňového režimu s ohledem na daň z digitálních služeb.
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 5 a (nový)
5a.   Po přijetí této směrnice Komise předloží legislativní návrh na zahrnutí zveřejňování údajů o dani z příjmu v případě určitých podniků a poboček do směrnice 2013/34/EU, přičemž celková částka daně z digitálních služeb uhrazené osobou povinnou k dani v jednotlivých členských státech bude zařazena na seznam povinných informací systému zpráv za jednotlivé země.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Kapitola 4 – název
SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE
SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE A POVINNÁ VÝMĚNA INFORMACÍ
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Článek -20 (nový)
Článek -20
Automatická a povinná výměna informací
Aby mohly daňové orgány řádně posoudit splatnou daň a zajistit řádné a jednotné provádění této směrnice, probíhá výměna informací v daňové oblasti automaticky a povinně, jak je stanoveno ve směrnici Rady 2011/16/EU. Členské státy přidělí svým daňovým orgánům odpovídající lidské, odborné a rozpočtové zdroje a rovněž zdroje na odbornou přípravu pracovníků daňové správy zaměřenou na přeshraniční spolupráci v daňových záležitostech a na automatickou výměnu informací s cílem zajistit plné provedení této směrnice.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Článek 24 a (nový)
Článek 24a
Zpráva a přezkum
Dva roky po... [datum vstupu této směrnice v platnost] Komise provede posouzení uplatňování této směrnice a předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně doplněnou o návrhy na její přezkum v souladu se zásadami spravedlivého zdanění digitálního odvětví.
Komise posoudí zejména:
a)  zvýšení sazby daně z digitálních služeb ze 3 % na 5 % a odpovídající daňovou úlevu s cílem omezit rozdíl ve skutečných daňových sazbách mezi tradičními a digitálními společnostmi;
b)  rozsah daně z digitálních služeb, včetně rozšíření tohoto rozsahu na prodej zboží a služeb, u nichž je smlouva uzavřena online prostřednictvím digitálních platforem;
c)  výši daně odvedené v každém členském státě;
d)  druh digitálních činností spadajících do oblasti působnosti této směrnice;
e)  potenciální praktiky daňového plánování, které subjekty použily, aby se vyhnuly placení daně z digitálních služeb;
f)  fungování mechanismu jednotného správního místa a spolupráci mezi členskými státy a
g)  celkový dopad na vnitřní trh s ohledem na možné narušení hospodářské soutěže.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Článek 24 b (nový)
Článek 24b
Oznamovací povinnosti
Členské státy každoročně předkládají Komisi příslušné číselné údaje a informace o placení daně z digitálních služeb subjekty, o fungování mechanismu jednotného správního místa a o spolupráci s ostatními členskými státy pro účely výběru daně a plateb.
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Článek 25 a (nový)
Článek 25a
Ustanovení o skončení platnosti podmíněné trvalými opatřeními
Daň z digitálních služeb je dočasným opatřením, které bude nahrazeno trvalým řešením, a proto tato směrnice pozbyde platnosti s přijetím některé z následujících směrnic, podle toho, která bude přijata dříve:
a)  směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti;
b)  směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob a o společném základu daně z příjmů právnických osob, včetně digitální stálé provozovny, jak je navrhováno v legislativních usneseních Evropského parlamentu ze dne 15. března 2018 o návrhu směrnice Rady o společném základu daně z příjmů právnických osob a o návrhu směrnice Rady o společném konsolidovaném základu daně z příjmu právnických osob nebo
c)  směrnice, kterou se provádí politická dohoda dosažená v rámci mezinárodního fóra, jako je OECD nebo OSN.
Poslední aktualizace: 7. října 2019Právní upozornění