Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 12. června 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Aktuální stav rekreačního rybolovu v Evropské unii
 Povinnost clearingu, požadavky na oznamování a techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv a registrace registrů obchodních údajů ***I
 Společná pravidla v oblasti civilního letectví a Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví ***I
 Emise CO2 a spotřeba paliva u nových těžkých vozidel ***I
 Modernizace vzdělávání v EU
 Na cestě k udržitelnému a konkurenceschopnému evropskému odvětví akvakultury

Aktuální stav rekreačního rybolovu v Evropské unii
PDF 154kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 o aktuálním stavu rekreačního rybolovu v Evropské unii (2017/2120(INI))
P8_TA(2018)0243A8-0191/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), zejména na článek 43 této smlouvy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: provádění článku 349 Smlouvy o fungování EU(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011(4), zejména na článek 77 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008(5), zejména na článek 5 tohoto nařízení,

–  s ohledem na výzkumnou studii nazvanou „Mořský rekreační a částečně samozásobitelský rybolov – jeho hodnota a dopad na rybolovné zdroje“ vydanou tematickou sekcí Evropského parlamentu Strukturální politika a politika soudržnosti v červenci 2017,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov (A8-0191/2018),

A.  vzhledem k tomu, že definice Mezinárodní rady pro průzkum moří (ICES) z roku 2013 popisuje rekreační rybolov jako „chytání nebo pokus o chytání živých vodních zdrojů především v rámci trávení volného času nebo pro osobní spotřebu. To se týká aktivních rybolovných metod včetně chytání na udici, lovení harpunou nebo chytání do rukou, a pasivních rybolovných metod zahrnujících sítě, pasti, vrše a lovení na šňůry“; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí jasné definice rekreačního rybolovu a mořského rekreačního rybolovu, s přihlédnutím k čl. 55 odst. 2 nařízení (ES) č. 1224/2009, který stanoví, že „uvádění úlovků z rekreačního rybolovu na trh se zakazuje“;

B.  vzhledem k tomu, že je důležité chápat rozdíl mezi rekreačním rybolovem a částečně samozásobitelským rybolovem, protože oba tyto typy by se měly posuzovat a regulovat odděleně a mělo by být vyjasněno, že rekreační rybolov nepředstavuje částečně samozásobitelský rybolov; vzhledem k tomu, že nařízení o společné rybářské politice (SRP) na toto nijak neodkazuje; vzhledem k tomu, že by se oba tyto typy měly posuzovat a regulovat odděleně;

C.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU pracují pouze s dvoustupňovým systémem kategorií rybolovu, který pokrývá rekreační a komerční rybolov, a tudíž neuznávají částečně samozásobitelský rybolov a částečně komerční rybolov;

D.  vzhledem k tomu, že rekreační rybolov může mít vzhledem ke svému rozsahu významný dopad na rybí populace, avšak úprava dané otázky primárně spadá do pravomoci členských států;

E.  vzhledem k tomu, že Organizace spojených národů pro výživu a zemědělství definuje samozásobitelský rybolov jako „lov vodních živočichů, který podstatně přispívá k uspokojování výživových potřeb jednotlivce“;

F.  vzhledem k tomu, že bez jasného právního rozlišení mezi rekreačním, částečně samozásobitelským a částečně komerčním rybolovem nemusí být zjištěny některé případy nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, které se nezapočítají ani řádně neregulují;

G.  vzhledem k tomu, že na úrovni EU neexistuje jednotná dohodnutá jasná definice rekreačního rybolovu, a vzhledem k tomu, že je proto velmi obtížné rekreační rybolov kontrolovat, shromažďovat o něm údaje a posuzovat jeho dopad na rybí populace a životní prostředí nebo jeho hospodářský význam;

H.  vzhledem k tomu, že s cílem řádně řídit veškeré typy rybolovné činnosti včetně rekreačního rybolovu, je žádoucí, aby se pravidelně získávaly jednoznačné údaje a časové řady s cílem posoudit dopad na populace ryb nebo jiné mořské organismy a na životní prostředí; vzhledem k tomu, že takové údaje v současnosti chybějí nebo jsou neúplné; vzhledem k tomu, že kromě přímého dopadu na rybí populace je také málo prostudován další dopad rekreačního rybolovu na životní prostředí;

I.  vzhledem k tomu, že studie prokázaly, že značný objem vysledovatelného plastového odpadu v mořích, jezerech a řekách pochází z vodních rekreačních aktivit, jako je jízda na lodích, turistika a rybolov; konstatuje, že odpad v podobě ztracených lovných zařízení pro rekreační rybolov může zapříčinit závažné zhoršení stavu přírodních stanovišť a ekologické škody;

J.  vzhledem k tomu, že Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) poskytuje finanční podporu na shromažďování údajů včetně údajů o rekreačním rybolovu;

K.  vzhledem k tomu, že záměry uvedené v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013 odkazují na nutnost dosáhnout přínosů v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti zaměstnanosti, a obnovit a zachovat rybí populace i ostatní mořské organismy nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximálně udržitelný výnos;

L.  vzhledem k tomu, že podle nedávné studie zadané Parlamentem se dopad rekreačního rybolovu může mezi rybími populacemi lišit a dosahovat 2 % (u makrely) až 43 % (u tresky polak) celkového úlovku;

M.  vzhledem k tomu, že pro dosažení cílů SRP by měly být rybí populace a rybolovné činnosti řízené a vyvážené; vzhledem k tomu, že těchto záměrů nelze dosáhnout, pokud chybí část údajů o úlovcích a o hospodářském významu rybolovných činností, včetně rekreačního rybolovu;

N.  vzhledem k tomu, že členské státy mají povinnost shromažďovat údaje včetně odhadů o počtu úlovků rekreačního rybolovu a vypouštění druhů uvedených v nařízení (EU) 2017/1004 a případně zahrnutých do víceletých plánů řízení; vzhledem k tomu, že komplexní údaje o rekreačním rybolovu provozovaném na jejich území mají v této souvislosti jen některé členské státy;

O.  vzhledem k tomu, že ačkoli se v rámci mořského rekreačního rybolovu loví řada druhů, uplatňuje se povinné shromažďování údajů jen na malý počet druhů a je tudíž žádoucí vícedruhový dohled a analýza podle situace v jednotlivých zemích; vzhledem k tomu, že by úlovky v rámci rekreačního rybolovu měly být zahrnuty do celkových odhadů úmrtnosti dané rybolovem a biomasy;

P.  vzhledem k tomu, že se dostupnost údajů o rekreačním rybolovu liší v jednotlivých regionech, přičemž v Severním a Baltském moři jsou o mořském rekreačním rybolovu k dispozici lepší informace než ve Středozemním a Černém moři nebo v Atlantiku;

Q.  vzhledem k tomu, že odhadovaný počet osob, které se mořskému rekreačnímu rybolovu věnují v Evropě, činí 8,7 až 9 milionů lidí, tj. 1,6 % evropského obyvatelstva, a že se rybolovu věnují odhadem po dobu 77 milionů dnů ročně;

R.  vzhledem k tomu, že podle čl. 3 odst. 2 bodu 6 nařízení (EU) č. 508/2014 o ENRF je „rybářem“ každá osoba, která provozuje komerční rybolov, jak je chápán členským státem, a vzhledem k tomu, že je tudíž nezbytné nalézt jinou definici, která by se vztahovala na osoby věnující se činnostem rekreačního rybolovu, jak je uvedeno v bodu A;

S.  vzhledem k tomu, že odhadovaný hospodářský dopad evropského mořského rekreačního rybolovu (bez údajů o turistickém rybolovu) činí 10,5 miliardy EUR, což zahrnuje 5,1 miliardy EUR přímých, 2,3 miliardy EUR nepřímých a 3,2 miliardy EUR indukovaných výdajů; vzhledem k tomu, že jen v EU se částka odhaduje na 8,4 miliardy EUR (což zahrnuje 4,2 miliardy EUR přímých, 1,8 miliardy EUR nepřímých a 2,5 miliardy EUR indukovaných výdajů);

T.  vzhledem k tomu, že existuje přímé spojení mezi stavem/strukturou rybích populací, přístupem k rybolovným právům a následnými dopady v oblasti zaměstnanosti a hospodářství a sociálně-ekonomickými dopady, které přináší; vzhledem k tomu, že je důležité odhadnout dopad všech druhů rybolovu na konkrétní populaci a také jeho ekonomickou hodnotu, s cílem přijmout opatření v oblasti řízení, která napomohou dosažení environmentálních i ekonomických cílů;

U.  vzhledem k tomu, že se přínos mořského rekreačního rybolovu v Evropě odhaduje na 99 000 pracovních míst v ekvivalentu plné pracovní doby, což zahrnuje 57 000 přímých, 18 000 nepřímých a 24 000 indukovaných pracovních míst, a že tento rybolov každoročně vytváří průměrnou ekonomickou hodnotu ve výši 49 000 EUR na jedno pracovní místo v ekvivalentu plné pracovní doby; vzhledem k tomu, že jen v EU se tento údaj odhaduje na 84 000 pracovních míst v ekvivalentu plné pracovní doby (50 000 přímých, 15 000 nepřímých a 20 000 indukovaných pracovních míst);

V.  vzhledem k tomu, že se rekreační mořský turistický rybolov stejně jako jiné druhy turistického rybolovu ukazuje jako velmi důležitý pro ekonomiku mnoha regionů a zemí a měl by se proto analyzovat, aby byla lépe posouzena jeho hodnota, dopad a rozvojový potenciál;

W.  vzhledem k tomu, že všechny druhy rekreačního rybolovu mají větší hospodářský a sociální dopad na místní a regionální úrovni než na celostátní úrovni, neboť podporují místní a pobřežní komunity prostřednictvím cestovního ruchu, výroby, maloobchodního prodeje a pronájmu vybavení i prostřednictvím dalších služeb souvisejících s rekreačním rybolovem;

X.  vzhledem k tomu, že rekreační úlovky představují v některých případech značnou část celkové úmrtnosti dané populace a že by se proto měly zohledňovat při stanovování rybolovných práv; vzhledem k tomu, že podle nedávné studie zadané Parlamentem se odhadovaný procentní přínos mořského rekreačního rybolovu k celkovým úlovkům může značně měnit v závislosti na cílových druzích – od 2 % u makrely až po 43 % u tresky polak;

Y.  vzhledem k tomu, že je důležité jednotlivě posoudit různé metody rekreačního rybolovu nebo segmenty popsané v definici Mezinárodní rady pro průzkum moří ICES z roku 2013;

Z.  vzhledem k tomu, že odhad dopadu rekreačního rybolovu na rybí populace zahrnuje zadržování úlovků a míru úmrtnosti vypuštěných ryb; vzhledem k tomu, že míra přežití u ryb ulovených s prutem a vlascem (úlovky i vypuštěné ryby) je ve většině případů vyšší než stejné hodnoty u ryb ulovených pomocí jiných zařízení a jiných postupů, a měla by se v těchto případech vzít v úvahu; vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí další informace o hlavním zařízení používaném při mořském rekreačním rybolovu, aby bylo možné provést srovnání šancí na přežití u nežádoucích úlovků při komerčním rybolovu a vypuštěných ryb při rekreačním rybolovu;

AA.  vzhledem k tomu, že rekreační rybolov zahrnuje nejrůznější nástroje a techniky, které mají různý dopad na populace a na životní prostředí, a že by se tudíž měl odpovídajícím způsobem posuzovat a regulovat;

AB.  vzhledem k tomu, že kvůli špatnému stavu populace mořčáka evropského v Severním moři a tresky obecné v západní části Baltského moře byla omezení rekreačního rybolovu zavedena na úrovni EU stanovením omezení denního úlovku nebo zákazem uchovávání (mořčák evropský) s cílem napomoci obnově těchto populací; vzhledem k tomu, že urgentní řídicí opatření, která se přijímají, pokud se má za to, že rekreační rybolov začíná narušovat stav určité populace, nezajišťují tomuto odvětví potřebné zviditelnění;

AC.  vzhledem k tomu, že se někteří rekreační rybáři zaměřují na diadromní druhy, jako je losos, pstruh a úhoř; vzhledem k tomu, že by se shromažďování údajů o těchto druzích mělo provádět jak pro sladkou, tak pro slanou vodu s cílem posoudit, jak se rybí populace proměňují v čase;

AD.  vzhledem k tomu, že pro většinu rekreačních rybářů jsou nejdostupnější pobřežní oblasti, kde jsou spolu s rybami často chyceni také bezobratlí a mořské řasy; vzhledem k tomu, že to hraje klíčovou úlohu pro ekologický stav těchto oblastí; vzhledem k tomu, že je třeba také posoudit dopad rybolovu na tyto druhy, a to nejenom s ohledem na dotčené druhy, ale také na ekosystémy, jejichž jsou součástí;

AE.  vzhledem k tomu, že lososi táhnou zpět do vod, v nichž se narodili, a vzhledem k tomu, že v ideálním případě by se na ně měl rybolov zaměřovat jen v těch říčních systémech, kde je možná účinná kontrola a prosazování předpisů; vzhledem k tomu, že lov lososů na moři vede k úbytku jak zdravých, tak zranitelných populací lososů;

AF.  vzhledem k tomu, že rekreační rybolov může být významnou příčinou úmrtnosti způsobené rybolovem a že nejzávažnější odhadovaný dopad sladkovodního rekreačního rybolovu souvisí s možností, že do ekosystému budou zavlečeny nepůvodní druhy, zatímco u mořského rekreačního rybolovu je tento dopad jen velmi omezený;

AG.  vzhledem k tomu, že SRP byla vytvořena k řízení komerčního rybolovu a nijak nezohledňuje rekreační rybolov, jeho specifika a potřebu zvláštních nástrojů řízení a plánování;

AH.  vzhledem k tomu, že dopady rekreačního rybolovu na životní prostředí nezahrnují jen úbytek ryb, avšak nedostatek jasných údajů znesnadňuje oddělení těchto dopadů od ostatních antropogenních zdrojů;

AI.  vzhledem k tomu, že by se u budoucího řízení mořského rekreačního rybolovu mělo vzít v úvahu vystoupení Spojeného království z Unie, a to s ohledem na význam této činnosti ve Spojeném království a na její význam pro sdílené populace ryb;

AJ.  vzhledem k tomu, že rekreační rybolov má mnoho přínosů pro společnost i veřejné zdraví, např. zvyšuje kvalitu života účastníků, podporuje interakci mezi mladými lidmi a vzdělává lidi, pokud jde o životní prostředí a význam jeho udržitelnosti;

1.  zdůrazňuje, že je důležité shromažďovat dostatečné údaje o rekreačním rybolovu a zvláště o mořském rekreačním rybolovu, aby bylo možné u všech druhů řádně vyhodnotit celkovou úmrtnost způsobenou rybolovem;

2.  zdůrazňuje, že rekreační rybolov nabývá ve většině evropských zemí na významu a že tento typ rybolovu představuje důležitou činnost, jež má dopad na společnost, hospodářství, zaměstnanost a na životní prostředí, a zejména připomíná významný dopad, který může mít na rybolovné zdroje; zdůrazňuje, že by členské státy měly tudíž zajistit, aby tato činnost byla prováděna udržitelným způsobem v souladu s cíli SRP;

3.  zdůrazňuje, že je třeba chránit tradiční rybolov a zajistit jeho přežití i generační obměnu tváří v tvář rozšiřující se rekreační činnosti spojené s rekreačními přístavy a sezónní turistikou;

4.  domnívá se, že je třeba shromažďovat údaje o počtu rekreačních rybářů, objemu jejich úlovků a přidané hodnotě, kterou vytvářejí v pobřežních společenstvích;

5.  vyzývá Komisi, aby do nového nařízení o kontrole začlenila stávající ustanovení o rekreačním rybolovu a tato ustanovení zdokonalila;

6.   naléhavě vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a případně rozšířila shromažďování údajů o rekreačním rybolovu s cílem zahrnout do něj více rybích populací a jiných mořských organismů, aby vypracovala studii proveditelnosti o jednotném shromažďování údajů týkajících se socioekonomického dopadu tohoto rybolovu a učinila shromažďování těch údajů povinným;

7.  zdůrazňuje, že je třeba lépe vykazovat a monitorovat úlovky související s rekreačním rybolovem; připomíná, že při přijímání rozpočtu EU na rok 2018 schválil Parlament pilotní projekt zaměřený na zavedení systému měsíčního podávání zpráv o úlovcích mořčáka evropského, a naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby financovaly další projekty v oblasti monitorování druhů, které jsou vůči rekreačnímu rybolovu nejzranitelnější; připomíná význam sledovatelnosti a vyzývá Komisi, aby do nového nařízení o kontrole začlenila stávající ustanovení o rekreačním rybolovu a tato ustanovení zdokonalila;

8.  vyzývá Komisi, aby provedla posouzení dopadů rekreačního rybolovu v EU; domnívá se, že součástí závěrečné zprávy Komise o hodnocení dopadů by mělo být posouzení plánů řízení, které zahrnují ustanovení v oblasti rekreačního rybolovu;

9.  vyzývá členské státy, aby podnikly nezbytné technické kroky s cílem provádět současné právní předpisy v oblasti shromažďování údajů a rozšířit je tak, aby zahrnovaly více populací a více aspektů rekreačního rybolovu;

10.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby byly pravidelně shromažďovány veškeré nezbytné údaje o rekreačním rybolovu s cílem zajistit komplexní posouzení rybích populací a dalších mořských organismů a toto odvětví více zviditelnit; varuje, že bez komplexního posouzení a vhodných kroků, jež budou na základě tohoto posouzení přijaty, může dojít k tomu, že plány řízení rybolovu a technická opatření nesplní cíle opatření (EU) č. 1380/2013 ani nedosáhnou rovnováhy mezi rekreačním a komerčním rybolovem;

11.  domnívá se, že v případě, že rekreační úlovky mají významný dopad na danou populaci, měly by být považovány za nedílnou součást ekosystému a být zahrnuty do sociálních a hospodářských hledisek víceletých plánů řízení, a to za účelem stanovení rybolovných práv i přijetí příslušných technických opatření; vyzývá proto Komisi, aby rekreační rybolov v případě potřeby zahrnula do víceletých plánů řízení, které již byly přijaty nebo budou přijaty v blízké budoucnosti;

12.  zdůrazňuje, že shromažďování údajů je povinností členských států; zdůrazňuje však, že řádná definice rekreačního rybolovu by zlepšila kvalitu údajů; vyzývá Komisi, aby navrhla jednotnou definici rekreačního rybolovu na úrovni EU, která by jasně odlišovala rekreační rybolov od komerčního nebo samozásobitelského rybolovu, a to na základě zásady, že rekreační úlovky by nikdy neměly být prodávány;

13.  domnívá se, na základě údajů a zprávy o hodnocení dopadů i s ohledem na pravomoci členských států v oblasti rekreačního rybolovu, že by Komise měla vyhodnotit úlohu rekreačního rybolovu v budoucí SRP tak, aby oba typy mořského rybolovu – komerční i rekreační – mohly být řízeny vyváženým, spravedlivým a udržitelným způsobem zaměřeným na dosažení žádoucích cílů;

14.  naléhavě vyzývá Komisi, aby poskytla podporu, včetně finanční podpory, rozvoji rekreačního rybolovu v odvětví cestovního ruchu vzhledem k tomu, že významně přispívá k rozvoji modré ekonomiky v malých a pobřežních komunitách i na ostrovech a zejména v nejvzdálenějších regionech; domnívá se, že by tento postup měl kladný dopad na úsilí o prodloužení turistické sezóny mimo letní měsíce; navrhuje, aby Komise stanovila rekreační rybolov jako jedno z témat projektového roku EDEN zaměřeného na udržitelný cestovní ruch a aby v rámci fondu COSME zahájila projekty na podporu turistiky za účelem rekreačního rybolovu v malých pobřežních společenstvích;

15.  zdůrazňuje, že mimo rámec běžného řízení rybolovných zdrojů na základě spolehlivých vědeckých údajů nesmí rozvoj rekreačního rybolovu vést k omezení rybolovných práv pro komerční účely nebo k rozdělování omezených zdrojů mezi profesionální a rekreační činnosti, a to zejména pokud jde o tradiční a drobný rybolov;

16.  uznává, že rekreační rybolov je v EU provozován po staletí a je nedílnou součástí kultury, tradic a dědictví celé řady pobřežních a ostrovních společenství; konstatuje, že druhy rekreačního rybolovu jsou stejně různorodé jako je různorodá kultura v rámci samotné EU a že je třeba si tuto skutečnost uvědomit před zahájením jakékoli snahy o regulaci této oblasti;

17.  vyzývá Komisi, aby zavedla vhodná opatření k zajištění toho, že budoucí ustanovení regulující rekreační rybolov budou přiměřená a nebudou poškozovat profesionální rybolov;

18.  zdůrazňuje, že je třeba stanovit základní pravidla pro řízení rekreačního rybolovu, a navrhuje vypracování soupisu činností v oblasti rekreačního rybolovu, který by zahrnoval informace o rybolovném zařízení a postupech a popis rybolovných oblastí, cílových druhů a vedlejších úlovků;

19.  zdůrazňuje význam fondu ENRF pro rozvoj vědeckých kapacit a zajišťování úplných a spolehlivých posouzení mořských zdrojů pro rekreační rybolovné činnosti; připomíná, že ENRF poskytuje prostředky na shromažďování údajů, a vyzývá Komisi, aby rozšířila působnost budoucího fondu ENRF s cílem poskytnout mu finanční podporu na výzkum a analýzu shromážděných údajů;

20.  zdůrazňuje, že je naprosto klíčové tyto údaje sdílet, a připomíná, že ENRF podporuje shromažďování údajů, včetně údajů o rekreačním rybolovu; vyzývá proto členské státy, aby přijaly nezbytné kroky ke shromažďování údajů, a naléhá na Komisi, aby dále rozvíjela společnou databázi obsahující komplexní a spolehlivé údaje dostupné všem výzkumným pracovníkům, aby na jejich základě mohli monitorovat a hodnotit stav rybolovných zdrojů; navrhuje, že by tato opatření mohla zahrnovat využívání finančních prostředků z ENRF;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0316.
(2) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.
(3) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
(4) Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.
(5) Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1.


Povinnost clearingu, požadavky na oznamování a techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv a registrace registrů obchodních údajů ***I
PDF 270kWORD 80k
Text
Úplné znění
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 12. června 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně (COM(2017)0208 – C8-0147/2017 – 2017/0090(COD))(1)
P8_TA(2018)0244A8-0181/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Pozměňovací návrh 1

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)
P8_TA(2018)0244A8-0181/2018
k návrhu Komise
P8_TA(2018)0244A8-0181/2018
---------------------------------------------------------
P8_TA(2018)0244A8-0181/2018

Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o povinnost clearingu a její pozastavení, požadavky na oznamování, techniky zmírňování rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana, registraci registrů obchodních údajů, dohled nad těmito registry a požadavky na ně

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012(6) bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (EU) dne 27. července 2012 a v platnost vstoupilo dne 16. srpna 2012. Požadavky, jež obsahuje, a sice clearing standardizovaných mimoburzovních (OTC) derivátových smluv ústředními protistranami; maržové požadavky; požadavky na zmírnění operačního rizika u OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana; povinnost oznamovat derivátové smlouvy; požadavky na ústřední protistrany a požadavky na registry obchodních údajů, přispívají ke snižování systémového rizika tím, že zvyšují transparentnost trhu s OTC deriváty a snižují úvěrové riziko protistrany a operační riziko spojené s OTC deriváty.

2)  Zjednodušení určitých oblastí, jež nařízení (EU) č. 648/2012 upravuje, a proporcionálnější přístup k těmto oblastem je v souladu s Programem pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT) Komise, který klade důraz na nutnost snižování nákladů a zjednodušení, aby politiky Unie dosahovaly svých cílů co nejefektivnějším způsobem, a jehož účelem je zejména snižování regulační a administrativní zátěže, aniž by byl dotčen obecný cíl zajišťovat finanční stabilitu a snižovat systémová rizika.

3)  Efektivní a odolné poobchodní systémy a trhy s kolaterálem jsou nezbytnými prvky dobře fungující unie kapitálových trhů a prohlubují úsilí na podporu investic, růstu a zaměstnanosti v souladu s politickými prioritami Komise.

4)  Komise v letech 2015 a 2016 provedla dvě veřejné konzultace k uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012. Komise rovněž obdržela podklady k uplatňování uvedeného nařízení od Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“), Evropské rady pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) a Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“). Z těchto veřejných konzultací vyplynulo, že cíle nařízení (EU) č. 648/2012 zúčastněné strany podporují a že významná změna tohoto nařízení není nutná. Dne 23. listopadu 2016 přijala Komise zprávu o přezkumu v souladu s čl. 85 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012. Ačkoli všechna ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012 dosud neplatí v plném rozsahu a jeho komplexní hodnocení není ještě možné, zpráva poukázala na oblasti, ve kterých je nutné přijmout cílená opatření, jež zajistí dosažení cílů nařízení (EU) č. 648/2012 přiměřenějším, účinnějším a efektivnějším způsobem.

5)  Nařízení (EU) č. 648/2012 by mělo zahrnovat všechny finanční smluvní strany, jež mohou představovat významné systémové riziko pro finanční systém. Definice finančních smluvních stran by proto měla být změněna.

6)  Určité finanční smluvní strany mají objem činnosti na trzích s OTC deriváty příliš nízký na to, aby představoval významné systémové riziko pro finanční systém, a příliš nízký na to, aby byl clearing prováděný ústřední protistranou ekonomicky schůdný. Ty finanční smluvní strany, často označované jako malé finanční smluvní strany, by měly být od povinnosti clearingu osvobozeny, avšak i nadále by měly podléhat požadavku na výměnu kolaterálu, aby se zmírnilo jakékoli systémové riziko. Překročí-li však malá finanční smluvní strana clearingový práh nejméně v jedné kategorii OTC derivátů, mělo by to zakládat její povinnost clearingu ve všech kategoriích OTC derivátů, a to vzhledem ke vzájemné propojenosti finančních smluvních stran a k možnému systémovému riziku pro finanční systém, jež by mohlo vzniknout, pokud by nebyl prováděn clearing těchto derivátových smluv ústřední protistranou.

7)  Nefinanční smluvní strany jsou navzájem méně propojeny než finanční smluvní strany. Jsou také často aktivní pouze v jedné kategorii OTC derivátů. Jejich činnost proto představuje pro finanční systém menší systémové riziko než činnost finančních smluvních stran. Rozsah povinnosti clearingu pro nefinanční smluvní strany by proto měl být zúžen, aby tyto smluvní strany podléhaly povinnosti clearingu pouze v kategorii či kategoriích aktiv, které překračují clearingový práh ▌.

7a)  Vzhledem k tomu, že finanční smluvní strany a nefinanční smluvní strany představují odlišná rizika, je nezbytné vytvořit dva odlišné clearingové prahy. S cílem zohlednit vývoj na finančních trzích by tyto prahové hodnoty měly být pravidelně aktualizovány.

8)  Požadavek na provádění clearingu u určitých OTC derivátových smluv uzavřených před datem nabytí účinnosti povinnosti clearingu vytváří právní nejistotu a vyvolává provozní komplikace, přičemž jeho výhody jsou omezené. Tento požadavek zejména způsobuje smluvním stranám těchto smluv vznik dodatečných nákladů a práce a může mít také dopad na bezproblémové fungování trhu, aniž by to vedlo k významnému zlepšení v jednotném a koherentním uplatňování nařízení (EU) č. 648/2012 nebo k nastolení rovných podmínek pro účastníky trhu. Tento požadavek by proto měl být zrušen.

9)  Smluvní strany, jejichž činnosti na trzích s OTC deriváty dosahují jen omezeného objemu, narážejí na obtíže v přístupu ke clearingu prováděnému ústřední protistranou, ať už jako klienti členů clearingového systému nebo prostřednictvím ujednání o nepřímém clearingu. Není proto efektivní požadovat, aby členové clearingového systému umožňovali poskytovat služby nepřímého clearingu za přiměřených obchodních podmínek. Od členů clearingového systému a klientů těchto členů, kteří poskytují clearingové služby jiným smluvním stranám přímo, nebo nepřímo tím, že umožňují svým vlastním klientům poskytovat tyto služby jiným smluvním stranám, by se proto mělo výslovně vyžadovat, aby tak činili za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek.

10)  Mělo by být možné v určitých situacích povinnost clearingu pozastavit. Za prvé, takové pozastavení by mělo být možné, pokud kritéria, na základě kterých konkrétní kategorie OTC derivátů podléhá povinnosti clearingu, již nejsou splňována. Mohlo by se tak stát v případě, kdy se nějaká kategorie OTC derivátů stane nevhodnou pro povinný clearing prováděný ústřední protistranou nebo kdy došlo k podstatné změně jednoho z těchto kritérií u konkrétní kategorie OTC derivátů. Pozastavit povinnost clearingu by mělo být možné i v případě, kdy ústřední protistrana přestane nabízet clearingové služby pro konkrétní kategorii OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvních stran a kdy jiné ústřední protistrany ji nemohou dostatečně rychle nahradit a tyto clearingové služby převzít. Pozastavit povinnost clearingu by rovněž mělo být možné v případě, kdy je považováno za nezbytné zamezit vážné hrozbě pro finanční stabilitu v Unii.

11)  Oznamování minulých obchodů se ukázalo být obtížným vzhledem k nedostatku určitých údajů, jejichž oznamování se nevyžadovalo před vstupem nařízení (EU) č. 648/2012 v platnost, ale které jsou vyžadovány nyní. To vedlo k tomu, že tyto obchody často nebyly oznamovány a že oznamované údaje měly nízkou kvalitu, přičemž zátěž spojená s oznamováním těchto obchodů je značná. Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že tyto údaje z minulosti zůstanou nevyužity. Navíc ke dni, kdy lhůta pro oznámení minulých obchodů nabývá účinnosti, je řada těchto obchodů již po expiraci a spolu s nimi i odpovídající expozice a rizika. K nápravě této situace by požadavek na oznamování minulých obchodů měl být zrušen.

12)  Obchody uvnitř skupiny zahrnující nefinanční smluvní strany představují poměrně malý zlomek všech obchodů s OTC deriváty a používají se především pro vnitřní zajištění v rámci skupiny. Tyto obchody proto významně nepřispívají k systémovému riziku a ke vzájemné propojenosti, avšak povinnost tyto obchody oznamovat znamená pro nefinanční smluvní strany významné náklady a zátěž. Všechny obchody mezi přidruženými subjekty v rámci skupiny, kde alespoň jednou smluvní stranou je nefinanční smluvní strana, by proto měly být od oznamovací povinnosti osvobozeny, bez ohledu na místo usazení nefinanční smluvní strany.

13)  Požadavek na oznamování obchodů s deriváty obchodovanými v obchodním systému znamená pro smluvní strany významnou zátěž vzhledem k vysokému objemu tohoto druhu obchodů, které jsou denně uzavírány. Veřejná konzultace Komise týkající se kontroly účelnosti oznamování orgánům dohledu, která byla zveřejněna dne 1. prosince 2017, má za cíl shromáždit důkazy o nákladech na dodržování platných požadavků na oznamování orgánům dohledu na úrovni Unie, jakož i konzistentnosti, soudržnosti, efektivnosti, účinnosti a přidané hodnotě EU, pokud jde o tyto požadavky. Tato konzultace poskytuje orgánům příležitost posoudit oznamování obchodů s deriváty obchodovanými v obchodním systému uceleně spolu se všemi stávajícími a budoucími systémy regulačního oznamování, dovoluje orgánům zohlednit nové prostředí oznamování v návaznosti na provedení nařízení (EU) č. 600/2014▌(7)poskytuje možnost předložení návrhů na efektivní snížení zátěže pro účastníky trhu, po kterých je vyžadováno podávat zprávy o obchodech s deriváty obchodovanými v obchodním systému. Komise by měla vzít taková zjištění v úvahu při navrhování budoucích změn požadavků týkajících se oznamování podle čl. 9 odst. 1 ve vztahu k oznamování obchodů s deriváty obchodovanými v obchodním systému▌.

14)  S cílem snížit zátěž nefinančních smluvních stran, které nepodléhají povinnosti clearingu, spojenou s oznamováním by za oznamování jednotné sady údajů jimi uzavíraných OTC derivátových smluvnefinanční smluvní stranou, která nepodléhá povinnosti clearingu▌, jakož i za zajištění správnosti oznamovaných údajů, měla odpovídat a nést právní odpovědnost výhradně finanční smluvní strana. Aby bylo zajištěno, že finanční smluvní strana obdrží údaje potřebné ke splnění oznamovací povinnosti, nefinanční smluvní strana by měla dodat podrobnosti týkající se obchodů s OTC deriváty, u nichž nelze důvodně předpokládat, že je má finanční smluvní strana v držení. Nefinanční smluvní strana by však měla mít možnost sama vykazovat své smlouvy o OTC derivátech. V takovém případě by měla nefinanční smluvní strana patřičně informovat finanční smluvní stranu a odpovídat a nést právní odpovědnost za oznamování těchto údajů a za zajištění jejich správnosti.

15)  Měla by se také určit odpovědnost za oznamování jiných derivátových smluv. Mělo by být proto stanoveno, že správcovská společnost subjektu kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (dále jen „SKIPCP“) odpovídá a nese právní odpovědnost za oznamování OTC derivátových smluv, které tento SKIPCP uzavřel, jménem tohoto SKIPCP, jakož i za správnost oznamovaných údajů. Podobně i správce alternativního investičního fondu by měl odpovídat a nést právní odpovědnost za oznamování OTC derivátových smluv, které tento fond uzavřel, jménem tohoto fondu, jakož i za správnost oznamovaných údajů.

16)  Aby se zamezilo tomu, že budou techniky zmírňování rizika uplatňovány v Unii nekonzistentně, měly by orgány dohledu schválit postupy řízení rizik, které vyžadují, aby si smluvní strany vyměnily kolaterál včas a přesně a aby byl tento kolaterál vhodně oddělen, nebo jakékoli významné změny těchto postupů dříve, než jsou použity.

16a)  S cílem vyhnout se rozdílům v mezinárodní dozorčí činnosti a s ohledem na zvláštní povahu obchodů s těmito deriváty by se povinná výměna variačních marží u fyzicky vypořádaných derivátů typu měnový forward a devizový swap měla vztahovat pouze na obchody mezi nejsystémovějšími smluvními stranami, jmenovitě úvěrovými institucemi a investičními podniky.

16b)  Služby pro snížení poobchodních rizik, jako je komprese portfolií, mohou vést ke snížení systémového rizika. Služby pro snížení poobchodních rizik mohou snížit expozici protistrany a riziko protistrany spojené s nárůstem hrubých nevypořádaných pozic snížením rizika stávajících portfolií derivátů, aniž by došlo ke změně celkové tržní pozice portfolia. „Komprese portfolia“ je definována v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 600/2014 a vyňata z působnosti obchodní povinnosti Unie stanovené v článku 28 nařízení (EU) č. 600/2014. S cílem uvést toto nařízení v případě potřeby do souladu s nařízením (EU) č. 600/2014 a s ohledem na rozdíly těchto dvou nařízení a možnost obejít povinnost clearingu, měla by Komise ve spolupráci s ESMA a ESRB posoudit, kterým službám pro snížení poobchodních rizik by mohla být udělena výjimka z povinnosti clearingu.

17)  S cílem zvýšit transparentnost a předvídatelnost počátečních marží a odradit ústřední protistrany od toho, aby své modely počátečních marží měnily způsobem, který by se mohl jevit jako procyklický, měly by ústřední protistrany poskytnout členům svých clearingových systémů nástroje k simulaci svých požadavků na počáteční marže a podrobný přehled modelů počátečních marží, jež používají. Tento požadavek je v souladu s mezinárodními normami zveřejněnými Výborem pro platební a tržní infrastrukturu a radou Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, a zejména s rámcem pro zveřejňování údajů uveřejněným v prosinci 2012(8) a s normami pro zveřejňování kvantitativních údajů pro ústřední protistrany uveřejněnými v roce 2015(9), které jsou důležitou pomůckou pro přesné pochopení rizik a nákladů spojených s účastí členů clearingového systému na ústřední protistraně a pro posílení transparentnosti ústředních protistran pro účastníky trhu.

18)  Přetrvává nejistota ohledně toho, v jaké míře jsou aktiva držená na souhrnných nebo individuálních oddělených účtech oddělena v případě insolvence. Není proto jasné, ve kterých případech mohou ústřední protistrany s dostatečnou právní jistotou převádět pozice klientů, pokud je člen clearingového systému v selhání, nebo ve kterých případech mohou ústřední protistrany s dostatečnou právní jistotou vyplácet výnosy z likvidace přímo klientům. S cílem motivovat ke clearingu a zlepšit přístup k němu by měla být vyjasněna pravidla týkající se oddělení těchto aktiv a pozic v případě insolvence.

19)  Pokuty, které může orgán ESMA v rámci svého přímého dohledu uložit registrům obchodních údajů, by měly být účinné, přiměřené a dostatečně odrazující, aby se zajistila účinnost dohledových pravomocí tohoto orgánu a zvýšila se transparentnost pozic v OTC derivátech a souvisejících expozic. Výměry pokut, jež nařízení (EU) č. 648/2012 původně stanovilo, se s ohledem na běžný obrat registrů obchodních údajů ukázaly jako nedostatečně odrazující, což by mohlo potenciálně omezovat účinnost dohledových pravomocí, jež orgán ESMA podle uvedeného nařízení vůči těmto registrům má. Horní hranice základní výměry pokut by proto měla být zvýšena.

20)  Orgány třetích zemí by měly mít přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v Unii, pokud dotčená třetí země splňuje určité podmínky zaručující zacházení s těmito údaji a pokud tato třetí země stanoví právně závaznou a vymahatelnou povinnost poskytnout orgánům Unie přímý přístup k údajům oznamovaným do registrů obchodních údajů v této třetí zemi.

21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365(10) umožňuje zjednodušený postup registrace registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s obchody zajišťujícími financování. Podobný zjednodušený postup registrace by měl být zaveden pro registraci registrů obchodních údajů, které jsou již registrovány v souladu s nařízením (EU) 2015/2365 a chtějí tuto registraci rozšířit, aby mohly poskytovat své služby v souvislosti s derivátovými smlouvami.

22)  Nedostatečná kvalita a transparentnost údajů poskytovaných registry obchodních údajů ztěžuje subjektům, kterým byl udělen přístup k těmto údajům, používat je při sledování trhů s deriváty a brání regulačním orgánům a orgánům dohledu včas zjistit rizika pro finanční stabilitu. K tomu, aby se zlepšila kvalita a transparentnost údajů a sjednotily se požadavky na oznamování podle nařízení (EU) č. 648/2012 s požadavky nařízení (EU) 2015/2365 a nařízení (EU) č. 600/2014, je nezbytná další harmonizace pravidel oznamování a požadavků na oznamování, a zejména další harmonizace datových standardů, metod a mechanismů oznamování údajů, jakož i postupů, jež mají registry obchodních údajů používat při validaci oznámených údajů z hlediska jejich úplnosti a správnosti a při sesouhlasování údajů s jinými registry obchodních údajů. Registry obchodních údajů by kromě toho měly na žádost poskytnout smluvním stranám přístup ke všem údajům oznámeným jejich jménem, aby se těmto smluvním stranám umožnilo ověřit správnost těchto údajů.

22a)   S cílem snížit administrativní zátěž a zvýšit párování obchodů by ESMA měl zavést společnou unijní normu pro oznamování registrům obchodních údajů. Jelikož ústřední protistrany a další finanční smluvní strany na sebe přebírají jim svěřené úkoly v oblasti oznamování, jednotný formát by zvýšil účinnost pro všechny účastníky.

23)  Pokud jde o služby poskytované registry obchodních údajů, nařízení (EU) č. 648/2012 zavedlo konkurenční prostředí. Smluvní strany by proto měly být schopny zvolit si registr obchodních údajů, kterému chtějí údaje oznamovat, a měly by být, pokud si to přejí, schopny přejít od jednoho registru obchodních údajů ke druhému. Aby se takový přechod usnadnil a zajistila se trvalá dostupnost údajů bez jejich duplicity, měly by registry obchodních údajů stanovit vhodné zásady, jež zajistí řádný přenos oznámených údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to podnik podléhající oznamovací povinnosti požádá.

24)  Nařízení (EU) č. 648/2012 stanoví, že povinnost clearingu by se neměla vztahovat na složky penzijního systému, dokud ústřední protistrany nevypracují vhodné technické řešení pro převod nehotovostního kolaterálu jako variačních marží. Jelikož dosud nebylo vypracováno žádné schůdné řešení, které by složkám penzijního systému umožňovalo provádět clearing prostřednictvím ústřední protistrany, mělo by být použití této dočasné výjimky prodlouženo o další dva roky v souvislosti s valnou většinou složek penzijního systému. Clearing prováděný ústřední protistranou by však měl zůstat konečným cílem vzhledem k tomu, že současný vývoj v oblasti regulace a trhů umožňuje účastníkům trhu vypracovat v této lhůtě vhodná technická řešení. S pomocí orgánů ESMA a EBA, Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (dále jen „orgán EIOPA“) a ESRB by Komise měla sledovat pokrok dosažený ústředními protistranami, členy clearingového systému a složkami penzijního systému při vypracovávání schůdných řešení, jež usnadní účast složek penzijního systému na clearingu prováděném ústřední protistranou, a vypracovat zprávu o tomto pokroku. Tato zpráva by rovněž měla zahrnovat řešení a související náklady pro složky penzijního systému, přičemž by měla zohlednit vývoj v oblasti regulace a trhů, například změny typu finanční smluvní strany, jež podléhá povinnosti clearingu. ▌Komisi by měla být svěřena pravomoc prodloužit tuto výjimku o další jeden rok, pokud se domnívá, že se zúčastněné strany dohodly na řešení a že jeho uskutečnění vyžaduje dodatečný čas.

24a)  Malé složky penzijního systému, kromě těch, které jsou klasifikovány jako malé finanční protistrany, nepředstavují stejná rizika jako větší složky penzijního systému a je vhodné umožnit jim delší výjimku z povinnosti clearingu. Pro tyto složky penzijního systému by Komise měla rozšířit výjimku z této povinnosti na tři roky. Jestliže se ke konci tohoto období Komise domnívá, že malé složky penzijního systému vyvinuly nezbytné úsilí o nalezení vhodných technických řešení pro účast v clearingu prováděném ústřední protistranou a že se nemění negativní dopad derivátových smluv, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, na důchodové dávky důchodců, měla by Komise moci prodloužit tuto výjimku o další dva roky. Po uplynutí výjimky by malé složky penzijního systému měly podléhat tomuto nařízení stejně jako všechny ostatní subjekty, které spadají do jeho rozsahu působnosti. Vzhledem k nízkému objemu derivátových smluv uzavřených malými složkami penzijního systému se očekává, že nepřekročí práh, jenž aktivuje povinnost clearingu. V důsledku toho nebude většina malých složek penzijního systému podléhat povinnosti clearingu ani po uplynutí výjimky z této povinnosti.

24b)  Tato výjimka pro malé složky penzijního systému by měla být uplatňována od data vstupu tohoto nařízení v platnost a pokud toto nařízení vstoupí v platnost po 16. srpnu 2018, měla by být uplatňována rovněž se zpětnou účinností na všechny OTC derivátové smlouvy vyhotovené po tomto datu. Zpětná působnost tohoto ustanovení je nezbytná, aby se zabránilo prodlevě mezi ukončením používání stávající výjimky a novou výjimkou, neboť obě slouží témuž účelu.

25)  Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o bližší určení podmínek, za kterých jsou obchodní podmínky poskytování clearingových služeb považovány za spravedlivé, přiměřené, transparentní a nediskriminační, a pokud jde o prodloužení lhůty, po kterou by se povinnost clearingu neměla vztahovat na složky penzijního systému.

26)  Aby se zajistily jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o dostupnost informací obsažených v registrech obchodních údajů v Unii pro relevantní orgány třetích zemí, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(11).

27)  S cílem zajistit důslednou harmonizaci pravidel týkajících se postupů zmírňování rizik, registrace registrů obchodních údajů a požadavků na oznamování, měla by Komise přijmout návrhy regulačních technických norem vypracované orgány EBA, EIOPA a ESMA, které se týkají postupů dohledu k zajištění počáteční a průběžné validace postupů řízení rizik, které vyžadují včasný, přesný a vhodně oddělený kolaterál, dále údajů o zjednodušené žádosti o rozšíření registrace registru obchodních údajů, který je již registrován podle nařízení (EU) 2015/2365, údajů o postupech, jež má registr obchodních údajů použít při ověřování, zda oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodrželi požadavky na oznamování údajů, dále úplnosti a správnosti oznámených informací, jakož i údajů o postupech sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů. Komise by měla tyto návrhy těchto regulačních technických norem přijímat prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie a v souladu s články 10 až 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(12), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010(13) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(14).

28)  Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy, jež vypracuje orgán ESMA, prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o Evropské unii a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010, pokud jde o datové standardy pro informace, jež mají být oznamovány u jednotlivých kategorií derivátů, a o metody a mechanismy oznamování.

29)  Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy jednak zajistit přiměřenost pravidel, jež vedou ke zbytečné administrativní zátěži a nákladům na dodržování předpisů, aniž by došlo k ohrožení finanční stability, a jednak zvýšit transparentnost pozic v OTC derivátech a souvisejících expozic, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

30)  Použití určitých ustanovení stanovených tímto nařízením by mělo být odloženo s cílem zavést všechna zásadní prováděcí opatření a umožnit účastníkům trhu přijmout nezbytné kroky za účelem dodržení povinností.

31)  V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(15) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který vydal své stanovisko dne […].

32)  Nařízení (EU) č. 648/2012 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

32a)  Povinnost clearingu pro deriváty podle nařízení (EU) č. 648/2012 by měla být, je-li to vhodné a potřebné, sladěna s obchodní povinností pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014. Proto by Komise měla připravit zprávu o změnách povinnosti clearingu pro deriváty provedených v tomto nařízení, zejména pokud jde o typy subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají, jakož i mechanismus pozastavení, které by měly být provedeny také u obchodní povinnosti pro deriváty, jak je vymezena v nařízení (EU) č. 600/2014.

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

-1)  v článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

„4. Toto nařízení se nevztahuje na:

   a) centrální banky a další veřejné subjekty pověřené správou veřejného dluhu nebo do správy veřejného dluhu zasahující;
   b) Banku pro mezinárodní platby;
   c) mezinárodní rozvojové banky uvedené v čl. 117 odst. 2 nařízení (EU) č. 575/2013.“

"

-1a)  V článku 1 odstavci 5 se zrušuje písmeno a;

1)  v článku 2 se bod 8 nahrazuje tímto:"

„8) „finanční smluvní stranou“ investiční podnik povolený v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/31(16), úvěrová instituce povolená v souladu se směrnicí 2013/36/EU, pojišťovna nebo zajišťovna povolená v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(17), SKIPCP povolený v souladu se směrnicí 2009/65/ES, vyjma případů, kdy se tento SKIPCP vztahuje k zaměstnaneckému plánu na koupi akcií, instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění ve smyslu čl. 6 písm. a) směrnice 2003/41/ES, alternativní investiční fond definovaný v čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, který je buď usazený v Unii nebo řízený správcem alternativního investičního fondu (dále jen „správce AIF“) povoleným nebo registrovaným v souladu se směrnicí 2011/61/EU, vyjma případů, kdy se tento alternativní investiční fond vztahuje k zaměstnaneckému plánu na koupi akcií, a případně a je-li správce AIF usazený v Unii;centrální depozitář cenných papírů povolený v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014(18) ▌;”

"

2)  Článek 4 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se písmeno a) mění takto:

i)  body i) až iv) se nahrazují tímto:"

„i) mezi dvěma finančními smluvními stranami, na které se vztahují podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci,

   ii) mezi finanční smluvní stranou, na kterou se vztahují podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, a nefinanční smluvní stranou, na kterou se vztahují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,
   iii) mezi dvěma nefinančními smluvními stranami, na které se vztahují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci,
   iv) mezi finanční smluvní stranou, na kterou se vztahují podmínky uvedené v čl. 4a odst. 1 druhém pododstavci, nebo nefinanční smluvní stranou, na kterou se vztahují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, na straně jedné a subjektem usazeným ve třetí zemi, který by podléhal povinnosti clearingu, pokud by byl usazen v Unii, na straně druhé;“;

"

b)  v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) jsou uzavřeny nebo nahrazeny buď:

   i) v den, kdy povinnost clearingu nabývá účinnosti, nebo později; nebo
   ii) v den, kdy obě smluvní strany splní podmínky uvedené v písmenu a), nebo později.“;

"

c)  vkládají se nové odstavce, které znějí:"

„3a. Členové clearingového systému a klienti, kteří přímo či nepřímo poskytují clearingové služby, poskytují tyto služby za spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek. Tito členové clearingového systému a klienti učiní veškeré přiměřené kroky nezbytné k odhalení, předcházení, řízení a sledování střetů zájmů ve skupině přidružených subjektů, zejména mezi obchodní jednotkou a clearingovou jednotkou, aby zabránili tomu, že tyto střety zájmů nepříznivě ovlivní spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní poskytování clearingových služeb.

Členům clearingového systému a klientům je povoleno řídit rizika spojená s clearingovými službami, které nabízejí.

3b.  S cílem zajistit jednotné uplatňování tohoto článku vypracuje Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (dále jen „orgán ESMA“) návrhy regulačních technických norem, které blíže určí okolnosti, za nichž jsou obchodní podmínky pro služby clearingu uvedené v odstavci 3a považovány za spravedlivé, přiměřené, nediskriminační a transparentní.

Orgán ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do [6 měsíců ode dne vstupu v platnost tohoto pozměňujícího nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

"

3)  Doplňuje se nový článek 4a, který zní:"

„Článek 4a

Finanční smluvní strany podléhající clearingové povinnosti

1.  Finanční smluvní strana zaujímající pozice v OTC derivátových smlouvách může každoročně vypočítat v souladu s odstavcem 3 souhrn svých průměrných pozic na konci měsíce za předchozích 12 měsíců.

V případě, kdy finanční smluvní strana svou pozici nevypočítá nebo pokud výsledek tohoto výpočtu překročí clearingové prahy stanovené podle čl. 10 odst. 4 písm. b), finanční smluvní strana:

   a) tuto skutečnost okamžitě oznámí orgánu ESMA a relevantnímu příslušnému orgánu;
   b) podléhá, pokud jde o budoucí OTC derivátové smlouvy, povinnosti clearingu podle článku 4 bez ohledu na kategorii či kategorie aktiv, v nichž byl clearingový práh překročen; a
   c) provede clearing smluv uvedených v písmeni b) do čtyř měsíců ode dne, kdy začala podléhat povinnosti clearingu.

2.  Finanční smluvní strana, která začala podléhat povinnosti clearingu v souladu s odstavcem 1 a následně relevantnímu příslušnému orgánu prokáže, že souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích 12 měsíců již nepřekračuje clearingový práh uvedený v odstavci 1, již povinnosti clearingu stanovené v článku 4 nepodléhá.

2a.  Pokud finanční smluvní strana, která byla dříve od povinnosti osvobozena, následně povinnosti clearingu stanovené v odstavci 1 podléhá, provede clearing svých OTC derivátových smluv do čtyř měsíců ode dne, kdy začala podléhat povinnosti clearingu.

3.  Do výpočtu pozic uvedených v odstavci 1 finanční smluvní strana zahrne všechny OTC derivátové smlouvy, které uzavřela ona sama nebo jiné subjekty v rámci skupiny, do níž sama patří.“;

"

4)  v čl. 5 odst. 2 se zrušuje písmeno c);

4a)   v čl. 6 odst. 2 se za písmeno d) vkládá následující písmeno:"

„da) v rámci každé kategorie OTC derivátů uvedené v písmeni d) údaje o druzích smluv, pro které byla příslušná ústřední protistrana pro provádění clearingu povolena, a datum, od kdy se tato ústřední protistrana stala povolenou k provádění clearingu u těchto smluv“;

"

5)  v čl. 6 odst. 2 se zrušuje písmeno e);

6)  Vkládá se nový článek 6b, který zní:"

„Článek 6b

Pozastavení povinnosti clearingu v jiných situacích než při řešení krize

1.  Nejsou-li dány okolnosti uvedené v čl. 6a odst. 1, může orgán ESMA požádat, aby Komise dočasně pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1 pro konkrétní kategorii OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvní strany, je-li splněna jedna z následujících podmínek:

   a) daná kategorie OTC derivátů již není vhodná pro clearing prováděný ústřední protistranou na základě kritérií uvedených v čl. 5 odst. 4 prvním pododstavci a odst. 5;
   b) je pravděpodobné, že určitá ústřední protistrana přestane provádět clearing této konkrétní kategorie OTC derivátů, a žádná jiná ústřední protistrana není schopna provádět clearing této konkrétní kategorie OTC derivátů, aniž by došlo k přerušení v této činnosti;
   c) pozastavení povinnosti clearingu u konkrétní kategorie OTC derivátů nebo konkrétního druhu smluvní strany je nezbytné k zamezení nebo řešení vážného ohrožení finanční stability v Unii a toto pozastavení je přiměřené k dosažení tohoto cíle.

Pro účely prvního pododstavce písm. c) orgán ESMA před podáním uvedené žádosti konzultuje ESRB.

Pokud orgán ESMA požádá, aby Komise dočasně pozastavila povinnost clearingu podle čl. 4 odst. 1, tuto žádost odůvodní a předloží důkazy o tom, že je splněna alespoň jedna z podmínek stanovených v prvním pododstavci. Komise o žádosti orgánu ESMA bezodkladně uvědomí Evropský parlament a Radu.

1a.  O žádost o pozastavení ze strany orgánu ESMA, jak je uvedeno v odstavci 1 tohoto článku, může požádat příslušný orgán určený v souladu s čl. 22. Pokud příslušný orgán požaduje, aby orgán ESMA předložil žádost o pozastavení, požadované pozastavení odůvodní a předloží důkazy o tom, že je splněna alespoň jedna z podmínek stanovených v odst. 1 prvním pododstavci.

Orgán ESMA ve lhůtě 48 hodin od obdržení žádosti příslušného orgánu a na základě odůvodnění a důkazů, které příslušný orgán předloží, buď požádá Komisi, aby pozastavila povinnost clearingu pro konkrétní kategorii OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvní strany podle odstavce 1, nebo žádost příslušného orgánu zamítne. Orgán ESMA informuje o svém rozhodnutí příslušný orgán a předloží podrobné zdůvodnění, které je objasní.

2.  Žádost podle odstavce 1 se nezveřejňuje.

3.  Komise ve lhůtě 48 hodin od obdržení žádosti podle odstavce 1 a na základě odůvodnění a důkazů, které jí orgán ESMA předloží, buď pozastaví povinnost clearingu pro konkrétní kategorii OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvní strany podle odstavce 1, nebo požadované pozastavení zamítne. Komise informuje o svém rozhodnutí orgán ESMA a předloží podrobné zdůvodnění, které je objasní. Komise poté tuto informaci neprodleně předá Evropskému parlamentu a Radě.

4.  Rozhodnutí Komise pozastavit povinnost clearingu se ▌ zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na internetových stránkách Komise a ve veřejném rejstříku uvedeném v článku 6.

5.  Pozastavení povinnosti clearingu podle tohoto článku je platné po dobu nepřesahující jeden měsíc ode dne zveřejnění tohoto pozastavení v Úředním věstníku Evropské unie.

6.  Přetrvávají-li důvody pro pozastavení, Komise po konzultaci s orgánem ESMA a ESRB může platnost pozastavení podle odstavce 5 tohoto článku prodloužit o jedno či více období o délce jednoho měsíce, přičemž celkové trvání nesmí překročit lhůtu 12 měsíců od konce počáteční doby pozastavení. Prodloužení platnosti pozastavení se zveřejní v souladu s článkem 4.

Pro účely prvního pododstavce Komise svůj záměr prodloužit platnost pozastavení povinnosti clearingu oznámí orgánu ESMA a informuje taktéž Evropský parlament a Radu. ESMA vydá své stanovisko k prodloužení platnosti pozastavení do 48 hodin od obdržení takového oznámení.“;

"

7)  článek 9 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Finanční smluvní strany, nefinanční smluvní strany, které splňují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, a ústřední protistrany zajistí, aby údaje o každé derivátové smlouvě, kterou uzavřely, a o veškerých změnách nebo ukončení smluv byly oznamovány v souladu s odstavcem 1a registru obchodních údajů registrovanému v souladu s článkem 55 nebo uznanému v souladu s článkem 77. Údaje se oznamují nejpozději v pracovní den následující po uzavření, změně nebo ukončení smlouvy.

Oznamovací povinnost se vztahuje na derivátové smlouvy, které byly ▌uzavřeny k 12. únoru 2014 nebo po tomto datu.

Aniž je dotčen článek 3, tato oznamovací povinnost se nevztahuje na OTC derivátové smlouvy v rámci stejné skupiny, kde alespoň jednou ze smluvních stran je nefinanční smluvní strana nebo by se kvalifikovala jako nefinanční smluvní strana, pokud by byla usazena v Unii, za předpokladu, že:

   a) obě protistrany jsou plně zahrnuty do stejné konsolidace;
   b) obě smluvní strany podléhají vhodným centralizovaným postupům pro hodnocení, měření a kontrolu rizik; a že
   c) mateřský podnik není finanční smluvní stranou.“;

"

b)  vkládají se nové odstavce 1a a 1b, které znějí:"

„1a. Údaje o derivátových smlouvách uvedených v odstavci 1 se oznamují takto:

   b) ▌údaje o [OTC] derivátových smlouvách uzavřených mezi finanční smluvní stranou a nefinanční smluvní stranou, které nesplňují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, se oznamují takto:
   i) finanční smluvní strany nesou výlučnou odpovědnost a právní odpovědnost za oznamování jednotné sady údajů, jakož i za správnost oznamovaných údajů. Aby bylo zajištěno, že finanční smluvní strana obdržela veškeré údaje potřebné ke splnění oznamovací povinnosti, nefinanční smluvní strana jí dodá podrobnosti týkající se OTC derivátových smluv, které byly mezi nimi uzavřeny, u nichž nelze důvodně předpokládat, že je má finanční smluvní strana k dispozici. Nefinanční smluvní strana odpovídá za zajištění toho, aby tyto údaje byly přesné.
   ii) aniž je dotčen bod i), nefinanční smluvní strany, které již investovaly do zavedení systému oznamování údajů, se mohou rozhodnout, že budou oznamovat údaje o svých OTC derivátových smlouvách uzavřených s finančními smluvními stranami registru obchodních údajů. V tomto případě nefinanční smluvní strany informují finanční smluvní strany, se kterými uzavřely OTC derivátové smlouvy, o svém rozhodnutí předem. Odpovědnost a právní odpovědnost za oznamování údajů a za zajištění jejich správnosti ponesou v této situaci i nadále nefinanční smluvní strany.
   ba) v případě OTC derivátových smluv uzavřených nefinanční smluvní stranou, na kterou se nevztahují podmínky uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci, se subjektem usazeným ve třetí zemi, který by byl finanční smluvní stranou, kdyby byl usazený v Unii, nebude tato nefinanční smluvní strana oznamující smluvní stranou podle článku 9 a neponese právní odpovědnost za oznamování či zajištění správnosti údajů o těchto OTC derivátových smlouvách, jestliže:
   i) je příslušný právní režim pro oznamování údajů této třetí země podle článku 13 považován za odpovídající, a jestliže finanční smluvní strana usazená ve třetí zemi oznámila tyto informace v souladu s právním režimem této třetí země pro oznamování údajů;
   ii) právní režim pro oznamování údajů dotyčné třetí země není považován za odpovídající podle článku 13, finanční smluvní strana usazená ve třetí zemi se rozhodne řídit požadavky tohoto článku, jako kdyby se jednalo o finanční smluvní stranu usazenou v Unii, a zaregistruje se u orgánu ESMA.

Orgán ESMA zpřístupní na svých internetových stránkách celounijní rejstřík finančních smluvních stran ze třetích zemí, které se v souladu s bodem ii) rozhodnou tímto článkem řídit;

   c) správcovská společnost SKIPCP nese odpovědnost za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jichž je tento SKIPCP smluvní stranou, jakož i za správnost oznamovaných údajů;
   d) správce alternativního investičního fondu nese odpovědnost za oznamování údajů o OTC derivátových smlouvách, jichž je tento alternativní investiční fond smluvní stranou, jakož i za správnost oznamovaných údajů;
   e) smluvní strany a ústřední protistrany, které oznamují OTC derivátové smlouvy registru obchodních údajů, zajistí, aby oznamování údajů o jejich derivátových smlouvách probíhalo přesně a aby přitom nedocházelo k duplicitám.

Smluvní strany a ústřední protistrany podléhající oznamovací povinnosti podle odstavce 1 mohou tuto povinnost přenést na jiný subjekt.

1b.  Orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které specifikují podrobnosti, jež mají být poskytnuty finanční smluvní stranou usazenou ve třetí zemi k její registraci u orgánu ESMA, jak je uvedeno v písm. ba) bodu ii) prvního pododstavce odstavce 1a.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [6 měsíců ode dne vstupu v platnost tohoto pozměňujícího nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“

"

c)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:"

„6. K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavců 1 a 3 vypracuje orgán ESMA v úzké spolupráci s ESCB návrhy prováděcích technických norem, které blíže určí:

   a) datové standardy a formáty pro informace, jež mají být oznamovány, které zahrnují alespoň toto:
   i) celosvětové identifikační kódy právnických osob;
   ii) mezinárodní identifikační čísla cenných papírů (dále jen „ISIN“);
   iii) specifické identifikační kódy obchodů;
   b) metody a postupy oznamování;
   c) četnost zpráv;
   d) lhůtu, ve které mají být derivátové smlouvy oznámeny, včetně případného postupného zavádění u smluv uzavřených přede dnem vzniku oznamovací povinnosti.

Při vypracovávání těchto návrhů technických norem orgán ESMA zohlední mezinárodní vývoj a normy dohodnuté na úrovni Unie nebo celosvětové úrovni a soulad těchto návrhů s požadavky na oznamování stanovenými v článku 4 nařízení (EU) 2015/2365* a v článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.;

__________________________________________________________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).“

"

8)  V článku 10 se odstavce 1 až 4 nahrazují tímto:"

„1. Nefinanční smluvní strana zaujímající pozice v OTC derivátových smlouvách může každoročně vypočítat v souladu s odstavcem 3 souhrn svých průměrných pozic na konci měsíce za předchozích 12 měsíců.

Pokud finanční smluvní strana svou pozici nevypočítá nebo výsledek tohoto výpočtu podle prvního pododstavce nepřekročí clearingové prahy stanovené podle odst. 4 písm. b), tato nefinanční smluvní strana:

   a) okamžitě informuje orgán ESMA a orgán určený podle odstavce 5 tohoto článku;
   b) pokud nevypočítá svou pozici, podléhá povinnosti clearingu podle článku 4, pokud jde o budoucí OTC derivátové smlouvy ve všech kategoriích aktiv, a požadavkům stanoveným v čl. 11 odst. 3;
   ba) pokud výsledek tohoto výpočtu podle prvního pododstavce překročí clearingové prahy stanovené podle odst. 4 písm. b), podléhá povinnosti clearingu podle článku 4, pokud jde o budoucí OTC derivátové smlouvy v kategorii nebo kategoriích aktiv, v nichž došlo k překročení clearingových prahů,je osvobozena od požadavků stanovených v čl. 11 odst. 3 v jiné kategorii či kategoriích aktiv, v nichž nebyl clearingový práh překročen;
   c) provede clearing smluv uvedených v písmeni b) do čtyř měsíců ode dne, kdy začala podléhat povinnosti clearingu.

2.  Nefinanční smluvní strana, která začala podléhat povinnosti clearingu v souladu odst. 1 druhým pododstavcem a následně orgánu určenému v souladu s odstavcem 5 prokáže, že souhrn jejích průměrných pozic na konci měsíce za předchozích 12 měsíců již nepřekračuje clearingový práh uvedený v odstavci 1, přestane podléhat povinnosti clearingu stanovené v článku 4.

3.  Při výpočtu pozic uvedených v odstavci 1 započte nefinanční smluvní strana veškeré OTC derivátové smlouvy uzavřené nefinanční smluvní stranou nebo jinými nefinančními subjekty uvnitř skupiny, k níž nefinanční smluvní strana náleží, které nejsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním nefinanční smluvní strany nebo této skupiny.

4.  K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje ESMA po konzultaci s ESRB a dalšími relevantními orgány návrhy regulačních technických norem, které blíže určí:

   a) kritéria pro určení toho, které OTC derivátové smlouvy jsou objektivně měřitelné jako snižující rizika přímo související s obchodní činností nebo korporátním financováním podle odstavce 3; a
   b) hodnoty clearingových prahů, které jsou určeny s ohledem na systémový význam součtu čistých pozic a expozic smluvní strany a podle jednotlivých kategorií OTC derivátů.

ESMA může stanovit různé clearingové prahy pro finanční a nefinanční smluvní strany, a to při řádném zohlednění vzájemného propojení finančních smluvních stran a jejich vyššího systémového rizika.

Po provedení otevřené veřejné konzultace ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 30. září 2012 a pravidelně je aktualizuje.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

ESMA po konzultaci s ESRB a dalšími relevantními orgány pravidelně přezkoumává příslušné prahy uvedené v písmenu b) a v případě potřeby navrhuje regulační technické normy za účelem jejich změny, a to zejména za účelem zajištění vyšší účasti na clearingu prováděném ústřední protistranou.“;

"

8a)  V článku 11 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„1. Požadavky uvedené v odstavci 1 tohoto článku se neuplatní v případě obchodů uvnitř skupiny uvedených v článku 3, kde jednou ze smluvních stran je nefinanční smluvní strana, na kterou se nevztahuje povinnost clearingu v souladu s čl. 10 odst. 1 druhým pododstavcem.“

"

8b)  V článku 11 se odstavec 3 mění takto:"

„3. Finanční smluvní strany musí mít zavedeny postupy řízení rizik, které vyžadují, aby ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, které byly uzavřeny dne 16. srpna 2012 nebo později, byl kolaterál vyměněn včas a přesně a byl vhodně oddělen. Nefinanční smluvní strany uvedené v článku 10 nesmí používat postupy řízení rizik, které vyžadují, aby ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, které patří do kategorie nebo kategorií aktiv, v nichž došlo k překročení clearingových prahů, byl kolaterál vyměněn včas a přesně a byl vhodně oddělen.“;

"

9)  v článku 11 se odstavec 15 mění takto:

a)  písmeno a) se nahrazuje tímto:"

„a) postupy řízení rizik včetně úrovní a typu kolaterálu a způsobů jeho oddělení podle odstavce 3, jakož i související postupy dohledu k zajištění počáteční a průběžné validace těchto postupů řízení rizik;“;

"

b)  V pododstavci 2 se první věta nahrazuje tímto:"

„Evropské orgány dohledu předloží tyto společné návrhy regulačních technických norem Komisi do … [12 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].“

"

10)  v článku 38 se doplňují nové odstavce 6 a 7, které znějí:"

„6. Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému simulační nástroj umožňující jim určit přibližnou výši dodatečné počáteční marže, kterou může tato ústřední protistrana požadovat při clearingu nového obchodu. Přístup k tomuto nástroji musí být řádně zabezpečen a výsledky simulace nejsou závazné.

7.  Ústřední protistrana poskytne členům svého clearingového systému informace o modelu počátečních marží, který používá. Tyto informace musí splňovat všechny tyto podmínky:

   a) jasně vysvětlují koncepci modelu počátečních marží a způsob, jak tento model funguje;
   b) jasně popisují klíčové předpoklady a omezení modelu počátečních marží, jakož i okolnosti, za nichž tyto předpoklady již neplatí;
   c) jsou zdokumentovány.“;

"

11)  v článku 39 se doplňuje nový odstavec 11, který zní:"

„11. Vnitrostátní insolvenční právo členských států nebrání ústředním protistranám v tom, aby jednaly v souladu s odstavci 5 až 7 článku 48, pokud jde o aktiva a pozice zaznamenané na účtech podle odstavců 2 až 5 tohoto článku.“;

"

12)  článek 56 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Pro účely čl. 55 odst. 1 registr obchodních údajů předloží orgánu ESMA jeden z následujících dokumentů:

   a) žádost o registraci;
   b) žádost o rozšíření registrace, pokud registr obchodních údajů je již registrován podle kapitoly III nařízení (EU) 2015/2365.“;

"

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku orgán ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

   a) náležitosti žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);
   b) náležitosti zjednodušené žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

"

c)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

„4. K zajištění jednotných podmínek uplatňování odstavce 1 vypracuje orgán ESMA návrhy prováděcích technických norem, které blíže určují:

   a) formát žádosti o registraci uvedené v odst. 1 písm. a);
   b) formát žádosti o rozšíření registrace uvedené v odst. 1 písm. b).

V souvislosti s ustanovením prvního pododstavce písm. b) vypracuje orgán ESMA zjednodušený formát.

ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do ... [9 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článku 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

"

12a)   v článku 62 se vypouští odstavec 5.

12b)   v článku 63 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Orgán ESMA může za účelem plnění svých povinností podle tohoto nařízení provádět veškeré nezbytné kontroly na místě v provozních prostorách či na majetku právnických osob uvedených v čl. 61 odst. 1. Vyžaduje-li to řádné provedení a účinnost kontroly, může orgán ESMA provést kontrolu na místě bez předchozího ohlášení.“;

"

12c)   v článku 63 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Úředníci orgánu ESMA a další osoby tímto orgánem pověřené k provádění kontrol na místě smějí vstupovat do všech provozních prostor či do majetku právnických osob, kterých se rozhodnutí o šetření přijaté orgánem ESMA týká, a mají veškeré pravomoci uvedené v čl. 62 odst. 1. Zároveň jsou oprávněni zapečetit jakékoli provozní prostory a účetní knihy nebo záznamy na dobu a v rozsahu, které jsou pro kontrolu nezbytné.

"

12d)  v článku 63 se vypouští odstavec 8.

12e)  v článku 64 se odstavec 4 mění takto:"

„4. Předává-li vyšetřující úředník spis s nálezem ESMA, uvědomí o tom vyšetřované osoby. Tyto osoby mají právo nahlížet do spisu s výhradou oprávněného zájmu jiných osob na ochraně svého obchodního tajemství. Právo na přístup ke spisu se nevztahuje na důvěrné informace ani na interní přípravné dokumenty orgánu ESMA.“;

"

12f)   v článku 64 se odstavec 8 nahrazuje tímto:"

„8. Zjistí-li orgán ESMA při plnění svých povinností podle tohoto nařízení závažné známky toho, že by mohly podle jeho vědomí existovat skutečnosti, jež by bylo možné považovat za trestný čin podle použitelného práva, postoupí věc příslušným orgánům k vyšetření a případnému trestnímu řízení. Orgán ESMA kromě toho neuloží pokuty nebo penále v případech, kdy si je vědom, že tytéž skutečnosti nebo skutečnosti, jež jsou v podstatě totožné, vedly v rámci trestního řízení podle vnitrostátních právních předpisů k osvobozujícímu nebo odsuzujícímu rozhodnutí, které již nabylo právní moci.”;

"

12g)   v čl. 65 odst. 1 se vypouští druhý pododstavec.

13)  v článku 65 se odstavec 2 mění takto:

a)  v písmenu a) se částka „20 000 EUR“ nahrazuje částkou „200 000 EUR“;

b)  v písmenu b) se částka „10 000 EUR“ nahrazuje částkou „100 000 EUR“;

c)  doplňuje se nové písmeno c), které zní:"

„c) v případech porušení povinností uvedených v oddíle IV přílohy I dosahuje výše pokuty nejméně 5 000 EUR, přičemž nepřesáhne 10 000 EUR.“;

"

13a)   v čl. 67 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„První pododstavec se nevztahuje na situace, kdy je třeba přijmout naléhavá opatření s cílem zabránit významnému a bezprostřednímu poškození finančního systému nebo významnému a bezprostřednímu narušení integrity, transparentnosti, účinnosti a řádného fungování finančních trhů, včetně stability a přesnosti údajů nahlášených registru obchodních údajů. V uvedeném případě může orgán ESMA přijmout prozatímní rozhodnutí s tím, že co nejdříve po přijetí svého rozhodnutí musí dát dotyčným osobám příležitost k vyjádření.“;

"

14)  v článku 72 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Výše poplatku účtovaného registru obchodních údajů pokrývá veškeré přiměřené správní náklady vzniklé orgánu ESMA na jeho registraci i na činnosti dohledu nad ním a je přiměřená obratu dotyčného registru obchodních údajů a druhu registrace a vykonávaného dohledu.“;

"

15)  vkládá se nový článek 76a, který zní:"

Článek 76a

Vzájemný přímý přístup k údajům

1.  Je-li to nezbytné pro výkon jejich povinností, mají relevantní orgány třetích zemí, ve kterých je usazen jeden nebo více registrů obchodních údajů, přímý přístup k informacím v registrech obchodních údajů usazených v Unii, pod podmínkou, že Komise za tím účelem přijme prováděcí akt podle odstavce 2.

2.  Po předložení žádosti ze strany orgánů uvedených v odstavci 1 může Komise přijímat prováděcí akty přezkumným postupem podle čl. 86 odst. 2, které určí, zda právní rámec třetí země žádajícího orgánu splňuje všechny tyto podmínky:

   a) registry obchodních údajů usazené v uvedené třetí zemi mají řádné povolení;
   b) registry obchodních údajů podléhají v uvedené třetí zemi průběžnému účinnému dohledu a jejich povinnosti jsou účinně vymáhány;
   c) je zaručeno služební tajemství a tyto záruky jsou alespoň rovnocenné zárukám stanoveným v tomto nařízení, včetně ochrany obchodních tajemství, jež orgány sdělují třetím osobám;
   d) registry obchodních údajů povolené v dotyčné třetí zemi podléhají právně závazné a vymahatelné povinnosti poskytnout subjektům uvedeným v čl. 81 odst. 3 přímý a bezprostřední přístup k údajům.“;

"

16)  v článku 78 se doplňují nové odstavce 9 a 10, které znějí:"

„9) Registr obchodních údajů musí stanovit tyto postupy a zásady:

   a) postupy účinného sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;
   b) postupy k zajištění úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;
   c) zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.

10)  K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

   a) postupy sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;
   b) postupy, které má registr obchodních údajů použít k ověření toho, že oznamující smluvní strana nebo předkládající subjekt dodržuje požadavky na oznamování, a k ověření úplnosti a správnosti informací oznamovaných podle článku 9.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

"

17)  článek 81 se mění takto:

a)  v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno q), které zní:"

„q) relevantním orgánům třetí země, ve vztahu k níž byl přijat prováděcí akt podle čl. 76 písm. a);“;

"

b)  vkládá se nový odstavec 3a, který zní:"

„3a. Registr obchodních údajů poskytne smluvním stranám a ústředním protistranám uvedeným v čl. 9 odst. 1a druhém pododstavci informace, jež byly oznámeny jejich jménem.“;

"

c)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:"

„5. K zajištění jednotného uplatňování tohoto článku vypracuje orgán ESMA po konzultaci s členy ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určují:

   a) informace, které mají být zveřejněny nebo zpřístupněny v souladu s odstavci 1 a 3;
   b) četnost zveřejňování informací uvedených v odstavci 1;
   c) provozní normy, které umožní seskupovat a porovnávat údaje mezi registry a které zajistí subjektům uvedeným v odstavci 3 přístup k těmto informacím;
   d) podmínky, postupy a požadovanou dokumentaci, podle kterých registry obchodních údajů poskytnou přístup subjektům uvedeným v odstavci 3.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení].

Při vypracovávání těchto návrhů technických norem orgán ESMA zajistí, že zveřejněním informací uvedených v odstavci 1 nedojde k prozrazení totožnosti žádné smluvní strany žádné smlouvy.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.“;

"

18)  v článku 82 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Pravomoc přijímat akty uvedená v čl. 1 odst. 6, čl. 4 odst. 3, čl. 64 odst. 7, článku 70, čl. 72 odst. 3, článku 76a a čl. 85 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou.“;

"

19)  článek 85 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Do ... [tři roky ode dne použitelnosti tohoto pozměňujícího nařízení] Komise posoudí uplatňování tohoto nařízení a podá o něm souhrnnou zprávu. Komise tuto zprávu spolu s případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.“;

"

aa)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„1a. Do ... [tři roky ode dne použitelnosti tohoto pozměňujícího nařízení] orgán ESMA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž provede analýzu dopadu změn zavedených nařízením (EU) 2018/... [toto pozměňující nařízení] v oblasti režimu pro oznamování na všechny účastníky trhu. V této zprávě zejména posoudí přijetí a provedení příslušných ustanovení umožňujících přenesení oznamovací povinnosti na finanční smluvní strany a vyžadujících provádět oznamování smluv prostřednictvím ústředních protistran a také prověří, zda tato nová ustanovení měla zamýšlený účinek spočívající ve snížení zátěže spojené s oznamováním pro menší smluvní strany. Prověří také to, jak tato nová ustanovení ovlivnila soutěž mezi registry obchodních údajů a zda a do jaké míry měla za následek méně konkurenční prostředí a menší svobodu volby u členů clearingového systému a jejich klientů.“;

"

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Do [jeden rok ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]každý následující rok až do ... [dva roky ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] Komise vypracuje zprávu, v níž posoudí, zda byla vypracována schůdná technická řešení sloužící tomu, aby složky penzijního systému mohly převádět hotovostní a nehotovostní kolaterál jako variační marži, a zda je nutné přijmout jakákoli opatření k usnadnění těchto technických řešení.

Do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]každý následující rok až do ... [dva roky ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] orgán ESMA ve spolupráci s orgány EIOPA a EBA a s ESRB předloží Komisi zprávu, která posoudí:

   a) zda ústřední protistrany, členové clearingových systémů a složky penzijního systému vynaložily odpovídající úsilí a vypracovali schůdná technická řešení pro účast složek penzijního systému na clearingu prováděném ústřední protistranou prostřednictvím poskytování hotovostního a nehotovostního kolaterálu jako variačních marží, včetně důsledků těchto řešení pro likviditu trhů a jejich procykličnosti a jejich možných právních a dalších důsledků;
   b) objem a povahu činnosti složek penzijního systému na trzích s OTC deriváty, u nichž se provádí, resp. neprovádí clearing, v členění podle kategorií aktiv, a dále související systémové riziko pro finanční systém;
   c) důsledky toho, že složky penzijního systému budou plnit požadavky na clearing, pro jejich investiční strategie, včetně případných změn v alokaci jejich hotovostních a nehotovostních aktiv;
   d) důsledky clearingových prahů uvedených čl. 10 odst. 4 pro složky penzijního systému;
   e) dopad jiných právních požadavků na rozdíl v nákladech mezi obchody s OTC deriváty, u nichž se provádí, resp. neprovádí clearing, včetně maržových požadavků na deriváty, u nichž se clearing neprovádí, a výpočtu pákového poměru provedeného podle nařízení (EU) č. 575/2013;
   f) zda jsou v budoucnu nutná opatření, která by usnadnila clearingové řešení pro složky penzijního systému.

Komise v souladu s článkem 82 přijme akt v přenesené pravomoci prodlužující tříletou dobu uvedenou v čl. 89 odst. 1 jednorázově o dva roky, pokud dospěje k závěru, že nebylo vypracováno žádné schůdné technické řešení a že se nemění negativní dopad derivátových smluv, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, na důchodové dávky budoucích důchodců.“;

"

c)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Do ... [dva roky ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] ▌Komise:

   a) předloží návrh na závazné řešení odlišné od stálých či dalších dočasných výjimek pro složky penzijního systému z povinnosti clearingu, pokud se domnívá, že zúčastněné strany žádné řešení nenalezly; nebo
   b) přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82, kterým se dvouletá doba uvedená v čl. 89 odst. 1 jednorázově prodlouží o jeden rok, pouze pokud se domnívá, že zúčastněné strany se na řešení dohodly a že je zapotřebí dodatečná lhůta k jeho provedení; nebo
   c) nechá výjimku uplynout a zároveň vybídne zúčastněné strany, aby před tím uplatnily své řešení, pokud se domnívá, že bylo nalezeno.

"

ca)  vkládají se nové odstavce, které znějí:"

„3a. Do ... [tři roky ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] Komise v souladu s článkem 82 přijme akt v přenesené pravomoci prodlužující tříletou dobu uvedenou v čl. 89 odst. 1a jednorázově o dva roky, pouze pokud dospěje k závěru, že malé složky penzijního systému uvedené v čl. 89 odst. 1a vynaložily odpovídající úsilí o vytvoření vhodných technických řešení a že se nemění negativní dopad derivátových smluv, jejichž clearing provádí ústřední protistrana, na důchodové dávky důchodců;

3b.   Orgán ESMA předloží do [12 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] Komisi zprávu, v níž posoudí, zda by seznam finančních nástrojů, jež lze považovat za vysoce likvidní finanční nástroje s minimálním úvěrovým a tržním rizikem, v souladu s článkem 47 mohl být rozšířen a zda by tento seznam mohl zahrnovat jeden či více fondů peněžního trhu povolených na základě nařízení (EU) 2017/1131.“;

"

e)  doplňují se nové odstavce, které znějí:"

„6. Do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] Komise po konzultaci s orgánem ESMA předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě o sladění obchodní povinnosti pro deriváty podle nařízení (EU) č. 600/2014 se změnami provedenými podle nařízení (EU) 2018 /... [toto pozměňující nařízení] ve vztahu k povinnosti clearingu pro deriváty, zejména pokud jde o typy subjektů, jež povinnosti clearingu podléhají, jakož i o mechanismus pozastavení. Bude-li taková harmonizace považována za nezbytnou a vhodnou, ke zprávě bude připojen legislativní návrh zavádějící nezbytné změny.

7.  Do ... [18 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] orgán ESMA ve spolupráci s orgány EIOPA a EBA předloží Komisi zprávu, v níž posoudí, zda byla zásada spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek uvedených v čl. 4 odst. 3a účinná při usnadnění přístupu ke clearingu.

Komise do ... [dva měsíce ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž posoudí, zda byla zásada spravedlivých, přiměřených, nediskriminačních a transparentních obchodních podmínek účinná při usnadnění přístupu ke clearingu, a v níž budou obsaženy případné návrhy na zkvalitnění této zásady. Tato zpráva zohlední závěry zprávy uvedené v prvním pododstavci a bude k ní případně připojen legislativní návrh.

8.  Do ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] Komise vypracuje zprávu, v níž posoudí, zda by obchody, jež přímo vyplývají ze snížení rizika v oblasti vypořádání obchodů, včetně komprese portfolií, měly být osvobozeny od povinnosti clearingu uvedené v čl. 4 odst. 1. V této zprávě Komise zejména provede analýzu míry, v jaké tyto obchody zmírňují rizika, konkrétně úvěrové riziko a operační riziko protistrany, stejně jako potenciál pro obcházení povinnosti clearingu a odrazující potenciál clearingu prováděného ústřední protistranou. Komise tuto zprávu spolu s dalšími případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě.

Aby Komisi při vypracovávání zprávy uvedené v prvním pododstavci poskytl součinnost, orgán ESMA do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] ve spolupráci s ESRB předloží Komisi zprávu, v níž posoudí, zda by obchody, jež přímo vyplývají ze snížení rizika v oblasti vypořádání obchodů, včetně komprese portfolií, měly být osvobozeny od povinnosti clearingu. Tato zpráva prozkoumá kompresi portfolií a jiná dostupné možnosti snížení rizika v oblasti vypořádání obchodů nezasahující do tvorby ceny, jež snižují netržní rizika v portfoliích derivátů, a přitom při nich nedochází ke změně tržního rizika těchto portfolií, například pokud jde o vyrovnávací obchody. Vysvětlí se v ní také účel a fungování takových jednotlivých snížení rizika v oblasti vypořádání obchodů, míra, v jaké snižují rizika, zejména úvěrové riziko protistrany a provozní riziko, a vyhodnotí se potřeba provádět clearing takových obchodů, nebo zda by měly být vyňaty z povinnosti clearingu, s ohledem na řízení systémového rizika. Posoudí se v ní rovněž to, do jaké míry může vynětí z povinnosti clearingu u takových služeb odrazovat od clearingu prováděného ústřední protistranou a do jaké míry může mít za následek, že budou smluvní strany povinnost clearingu obcházet.

9.  Kromě jiného na základě zjištění, která vzešla z veřejné konzultace Komise týkající se kontroly účelnosti oznamování orgánům dohledu a která byla zveřejněna dne 1. prosince 2017, jakož i na základě zprávy předložené orgánem ESMA podle druhého pododstavce, Komise do [12 měsíců ode dne vstupu v platnost tohoto pozměňujícího nařízení] přezkoumá uplatňování ustanovení čl. 9 odst. 1a a podá o něm zprávu. Komise tuto zprávu spolu s dalšími případnými návrhy předloží Evropskému parlamentu a Radě. Při přezkumu uplatňování čl. 9 odst. 1a Komise posoudí, zda povinnost oznamovat obchody podle článku 26 nařízení (EU) č. 600/2014 nevede ke zbytečnému zdvojování oznamování obchodů u derivátů, které nejsou OTC, a zda by požadavek na zprávu o obchodu, který není OTC, podle čl. 9 odst. 1a nemohl být omezen bez zbytečné ztráty informací s ohledem na zjednodušení oznamovacích řetězců, pokud jde o deriváty, které nejsou OTC, pro všechny smluvní strany, a zejména pro nefinanční smluvní strany nepodléhající povinnosti clearingu uvedené v čl. 10 odst. 1 druhém pododstavci.

Orgán ESMA ve spolupráci s ESRB do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] předloží Komisi zprávu, v níž posoudí:

   a) soulad mezi požadavky na oznamování pro deriváty, které nejsou OTC, podle nařízení (EU) č. 600/2014 a podle článku 9 tohoto nařízení, a to jak ve smyslu údajů o oznamované derivátové smlouvě, tak pokud jde o přístup k údajům ze strany příslušných subjektů;
   b) zda je možné sladit oznamovací povinnosti pro deriváty, které nejsou OTC, podle nařízení (EU) č. 600/2014 a podle článku 9 tohoto nařízení, jak ve smyslu údajů o oznamované derivátové smlouvě, tak pokud jde o přístup k údajům ze strany příslušných subjektů; a
   c) proveditelnost zjednodušení oznamovacích řetězců pro všechny smluvní strany včetně všech nepřímých klientů s přihlédnutím k potřebě včasného podání oznámení a také k aktům a opatřením přijatým podle čl. 4 odst. 4 a čl. 30 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014.“

"

20)  v čl. 89 odst. 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„1. Do [dva roky ode dne vstupu v platnost tohoto pozměňujícího nařízení] se povinnost clearingu stanovená v článku 4 nevztahuje na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému, a na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům složek penzijního systému v případě selhání složky penzijního systému.

Složky penzijního systému, ústřední protistrany a členové clearingového systému vynaloží veškeré úsilí, aby přispěli k vypracování technických řešení, která usnadní clearing těchto OTC derivátových smluv prováděný složkami penzijního systému.

Komise zřídí skupinu odborníků tvořenou zástupci složek penzijního systému a ústředních protistran, členy clearingového systému a dalšími stranami, kterých se tato technická řešení týkají, aby mohla sledovat jejich úsilí a posuzovat jejich pokrok při vytváření technických řešení, která usnadní clearing těchto OTC derivátových smluv prováděný složkami penzijního systému. Tato skupina odborníků se bude scházet alespoň každých šest měsíců. Komise posoudí úsilí vynaložené složkami penzijního systému, ústředními protistranami a členy clearingového systému v rámci přípravy své zprávy podle čl. 85 odst. 2 prvního pododstavce.“;

"

20a)  V článku 89 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„1a. Aniž je dotčeno ustanovení odstavce 1, povinnost clearingu stanovená v článku 4 se po dobu ... [tři roky ode dne vstupu v platnost tohoto pozměňujícího nařízení] nebude vztahovat na OTC derivátové smlouvy, které jsou objektivně měřitelné jako snižující investiční rizika přímo související s finanční solventností složek penzijního systému spadajících do kategorie malých složek penzijního systému, a na subjekty zřízené pro účely poskytování náhrady členům těchto složek penzijního systému v případě selhání dané složky penzijního systému.

Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 82 s cílem doplnit toto nařízení určením toho, které složky penzijního systému lze považovat za malé složky penzijního systému v souladu s prvním pododstavcem tohoto odstavce, a zohlední přitom, že kategorie malých složek penzijního systému nesmí představovat více než 5 % OTC derivátových smluv, které malé složky penzijního systému uzavřely.“;

"

21)  Příloha I se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení se použije od ... [pět měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Aniž je dotčen druhý odstavec tohoto článku, ustanovení čl. 1 odst. 7 písm. d) a čl. 1 odst. 8, 10 a 11 se použijí od [▌šest měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] a ustanovení čl. 1 odst. 2 písm. c), čl. 1 odst. 7 písm. e), čl. 1 odst. 9, čl. 1 odst. 12 písm. b) a c) a čl. 1 odst. 16 se použijí od [▌18 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Pokud toto nařízení vstoupí v platnost po 16. srpnu 2018, uplatní se čl. 89 odst. 1 zpětně na všechny OTC derivátové smlouvy uzavřené složkami penzijního systému po 16. srpnu 2018 a před datem vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Příloha I se mění takto:

1)  v oddíle I se doplňují nová písmena i), j) a k), která znějí:

„i) registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. a) tím, že nestanovil náležité postupy sesouhlasování údajů mezi registry obchodních údajů;

j)  registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. b) tím, že nestanovil náležité postupy k zajištění úplnosti a správnosti oznamovaných údajů;

k)  registr obchodních údajů porušuje čl. 78 odst. 9 písm. c) tím, že nestanovil náležité zásady pro řádný přenos údajů do jiných registrů obchodních údajů, pokud o to smluvní strany nebo ústřední protistrany uvedené v článku 9 požádají nebo pokud je to nutné z jiných důvodů.“;

2)  v oddíle IV se doplňuje nové písmeno d), které zní:

„d) registr obchodních údajů porušuje čl. 55 odst. 4 tím, že neinformuje v řádné lhůtě orgán ESMA o zásadních změnách podmínek pro svou registraci.“.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0181/2018).
(2)* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
(3) Úř. věst. C […], […], s. […].
(4) Úř. věst. C […], […], s. […].
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne ... (Úř. věst. ...) a rozhodnutí Rady ze dne ...
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).
(8) http://www.bis.org/cpmi/publ/d106.pdf
(9) http://www.bis.org/cpmi/publ/d125.pdf
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).


Společná pravidla v oblasti civilního letectví a Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví ***I
PDF 134kWORD 55k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se ruší nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (COM(2015)0613 – C8-0389/2015 – 2015/0277(COD))
P8_TA(2018)0245A8-0364/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2015)0613),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0389/2015),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená italským Senátem a maltským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 14. prosince 2016(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. října 2016(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. prosince 2017 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0364/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. června 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/... o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/1139.)

(1) Úř. věst. C 75, 10.3.2017, s. 111.
(2) Úř. věst. C 88, 21.3.2017, s. 69.


Emise CO2 a spotřeba paliva u nových těžkých vozidel ***I
PDF 140kWORD 54k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel (COM(2017)0279 – C8-0168/2017 – 2017/0111(COD))
P8_TA(2018)0246A8-0010/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0279),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0168/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. dubna 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0010/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení,

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. června 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../2018 o sledování a vykazování emisí CO2 a spotřeby paliva u nových těžkých vozidel

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/956.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE

Návrh norem CO2 pro těžká vozidla

Jak bylo oznámeno dne 8. listopadu 2017 ve sdělení „Jak dosáhnout nízkoemisní mobility – Evropská unie, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“ (COM(2017)0675), Komise hodlá v první polovině května 2018 předložit třetí balíček opatření v oblasti mobility, který obsahuje též návrh na stanovení norem pro emise oxidu uhličitého z nákladních vozidel.

Harmonogram pro vývoj nástroje VECTO / certifikačního nařízení

Komise pokračuje v technickém vývoji nástroje pro výpočet spotřeby energie vozidla (VECTO) tak, aby zahrnoval od roku 2020 nové známé technologie a také další druhy vozidel, konkrétně od roku 2020 zbývající nákladní automobily, autobusy a autokary a od roku 2021 přípojná vozidla.

Další informace o vývoji nástroje VECTO, jakož i o změně nařízení (EU) 2017/2400, budou zveřejněny na příslušných internetových stránkách Komise s cílem pravidelně informovat zúčastněné strany a hospodářské subjekty.

Vývoj zkoušky shodnosti vozidel při provozu na silnici v rámci certifikačního nařízení

Komise uznává význam spolehlivých a reprezentativních údajů o emisích CO2 a spotřebě paliva těžkých vozidel.

Nařízení (EU) 2017/2400 by proto mělo být doplněno o postup pro ověřování a zajištění shodnosti, pokud jde o používání nástroje VECTO, jakož i o vlastnosti příslušných konstrukčních částí, samostatných technických celků a systémů související s CO2 a spotřebou paliva. O tomto postupu ověřování, který by měl zahrnovat zkoušení těžkých vozidel ve výrobě při provozu na silnici, se má podle plánu hlasovat v Technickém výboru pro motorová vozidla před koncem roku 2018.

Uvedený postup ověřování má rovněž sloužit jako základ pro budoucí zkoušku pro ověření výkonu vozidel v provozu, které by prováděli výrobci a orgány příslušné pro schvalování typu nebo nezávislé třetí strany.

(1) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 95.


Modernizace vzdělávání v EU
PDF 232kWORD 76k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU (2017/2224(INI))
P8_TA(2018)0247A8-0173/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. září 2011 nazvané „Podpora růstu a zaměstnanosti – plán modernizace evropských systémů vysokoškolského vzdělávání“ (COM(2011)0567),

–  s ohledem na právo na vzdělání stanovené v článku 14 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů(1),

–  s ohledem na článek 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o zajišťování kvality na podporu vzdělávání a odborné přípravy(2),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(3),

–  s ohledem na závěry Rady o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí ze dne 18. a 19. května 2015(4),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (COM(2016)0381) a na své usnesení ze dne 14. září 2017 „Nová agenda dovedností pro Evropu“(5),

–  s ohledem na článek 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká práva na vzdělání,

–  s ohledem na rezoluci Rady Evropy č. 1904 (2012) o právu na svobodnou volbu vzdělání,

–  s ohledem na společnou zprávu Rady a Komise za rok 2015 o provádění strategického rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET 2020) nazvanou „Nové priority evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy“(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(7),

–  s ohledem na pařížské prohlášení ze dne 17. března 2015 o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2015 o krocích v návaznosti na provádění boloňského procesu(8),

–  s ohledem na pracovní dokument Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu: Společně pracovat na posílení lidského kapitálu, zaměstnatelnosti a konkurenceschopnosti“ (SWD(2016)0195),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES(9),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 nazvané „Prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé“(10),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2016 nazvané „Zlepšování a modernizace vzdělávání“ (COM(2016)0941),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2017 nazvané „Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života“ (COM(2017)0248),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2017 o obnoveném programu EU v oblasti vysokoškolského vzdělávání (COM(2017)0247),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 30. května 2017 na doporučení Rady o sledování uplatnění absolventů (COM(2017)0249),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 5. října 2017 na doporučení Rady o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (COM(2017)0563 – SWD(2017)0322),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 30. listopadu 2017 k modernizaci základního a vyššího vzdělávání,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2017 k nové strategii EU v oblasti vzdělávání,

–  s ohledem na návrh Komise ze 17. ledna 2018 na doporučení Rady o podpoře společných hodnot, inkluzivního vzdělávání a evropského rozměru ve výuce (COM(2018)0023),

–  s ohledem na návrh Komise ze dne 17. ledna 2018 na doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (COM(2018)0024),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(11),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu ze sociálního summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu, který se konal ve švédském Gothenburgu dne 17. listopadu 2017(12),

–  s ohledem na závěry Rady „Systém předškolního vzdělávání a péče: nejlepší start do života pro všechny naše děti“ přijaté na 3090. zasedání Rady pro vzdělávání, mládež, kulturu a sport konaném ve dnech 19. a 20. května 2011(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 1984 o svobodě vzdělávání v Evropském společenství(14),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. května 2010 o internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání(15),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu a Radě ze dne 8. června 2016 nazvané „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029) a na usnesení Parlamentu ze dne 5. července 2017 v této věci(16),

–  s ohledem na článek 26 Všeobecné deklarace lidských práv,

–  s ohledem na Chartu Rady Evropy o výchově k demokratickému občanství a lidským právům přijatou v rámci doporučení CM/Rec(2010)7,

–  s ohledem na článek 10 Úmluvy z roku 1979 o odstranění všech forem diskriminace žen,

–  s ohledem na strategický cíl B Pekingské deklarace a akční platformy z roku 1995,

–  s ohledem na články 28 a 29 Úmluvy OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jež byla přijata v září 2015 a vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016, a zejména na její cíle udržitelného rozvoje 4 a 5,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0173/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 6 písm. e) SFEU náleží pravomoc v oblasti vzdělávání a odborné přípravy členským státům, avšak Evropská unie hraje zásadní podpůrnou úlohu při stanovování úkolů a cílů a při podpoře a výměně osvědčených postupů;

B.  vzhledem k tomu, že právo na vzdělání je základním lidským právem a že vzdělání ve všech svých podobách a na všech úrovních musí vykazovat tyto vzájemně propojené klíčové rysy: a) disponibilitu, b) přístupnost, c) přijatelnost a d) přizpůsobivost;

C.  vzhledem k tmu, že evropský pilíř sociálních práv považuje za hlavní prioritu poskytování kvalitního a inkluzivního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení;

D.  vzhledem k tomu, že důležitou funkcí vzdělávání je dosažení rovných příležitostí, a proto musí být přístup ke vzdělání nediskriminační; vzhledem k tomu, že za tímto účelem je třeba vyvinout více úsilí s cílem zajistit, aby všichni lidé, se zvláštním ohledem na nejzranitelnější osoby, osoby se zdravotním postižením a zvláštními potřebami a znevýhodněné skupiny, měli stejnou šanci na přístup ke vzdělávání a k odborné přípravě a na jejich dokončení a na získávání dovedností na všech úrovních;

E.  vzhledem k tomu, že evropské vzdělávací systémy představují ohromnou pokladnici kulturní, sociální a jazykové rozmanitosti, přičemž členské státy zároveň řeší v oblasti vzdělávání podobné výzvy, jako je zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny, které lze řešit na evropské úrovni;

F.  vzhledem k tomu, že schopnost vzdělávacích systémů uspokojovat společenské, ekonomické a osobní potřeby závisí na jejich kvalitě, dostupnosti, rozmanitosti, účinnosti a rovném přístupu a také na dostupnosti adekvátních lidských, finančních a materiálních zdrojů;

G.  vzhledem k tomu, že je nutné připomenout, že vzdělávání, včetně vzdělávání učitelů, zasáhla hospodářská a finanční krize a že pro vzdělávací systémy v EU má zásadní význam veřejné financování; vzhledem k tomu, že je tedy nezbytná nepřetržitá a zvýšená podpora vzdělávání, včetně učitelů a jejich pracovních podmínek a výzkumu, má-li být zajištěno svobodné, inkluzivní a přístupné veřejné vzdělávání;

H.  vzhledem k tomu, že vzdělávání a odborná příprava by měly přispívat k osobnímu rozvoji a růstu mladých lidí, aby se z nich stali proaktivní a zodpovědní občané připraveni žít a pracovat v technologicky vyspělém a globalizovaném světě, a zajistit jim klíčový soubor schopností pro celoživotní učení, které jsou definovány jako kombinace znalostí, dovedností a postojů, jež jsou potřebné k osobnímu naplnění a rozvoji, aktivnímu občanství a zaměstnanosti;

I.  vzhledem k tomu, že kvalita výuky je pro výsledky žáků a studentů určující, a že je proto silná podpora vysoké kvality výuky a vyučujících jednou z priorit pro unijní spolupráci na poli vzdělávání a odborné přípravy;

J.  vzhledem k tomu, že právo na vzdělání zahrnuje svobodu zřizovat vzdělávací systémy s náležitým ohledem k demokratickým zásadám a k právu rodičů zajistit, aby jejich děti byly vychovávány a vzdělávány podle jejich náboženského, filozofického a pedagogického přesvědčení;

K.  vzhledem k tomu, že otevřená metoda koordinace používaná ve vzdělávání umožňuje členským státům vytvářet a uplatňovat společnou strategii v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mimo jiné v rámci online platformy ET2020 (Education and Training 2020); vzhledem k tomu, že referenční hodnoty této strategie jsou každoročně analyzovány a vyhodnocovány v publikaci „Monitor vzdělávání a odborné přípravy“ vypracovávané pro členské státy i EU jako celek;

L.  vzhledem k tomu, že v posledním „Monitoru vzdělávání a odborné přípravy“ zveřejněném v roce 2017 Komise uznává, že i přes postupné snižování počtu osob, které předčasně ukončily školní docházku nebo odbornou přípravu, zůstává jejich počet v EU velmi vysoký;

M.  vzhledem k tomu, že podle výsledků poslední studie PISA se 20,6 % evropských žáků potýká s problémy při získávání základních dovedností, jako je čtení, matematika a přírodní vědy, a významný počet evropských občanů je negramotných; vzhledem k tomu, že to vyvolává vážné znepokojení s ohledem na další učení, osobní rozvoj a náležitou účast na veřejném životě a pracovním trhu;

N.  vzhledem k tomu, že zajištění přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a pečovatelským službám je pro každé dítě klíčové, má-li zahájit svou cestu životem a vzděláváním pozitivně;

O.  vzhledem k tomu, že v předškolním vzdělávání a pečovatelských službách je klíčovým faktorem kvalita zaměstnanců;

P.  vzhledem k tomu, že podpora mobility studentů a pracovníků je důležitou součástí evropských systémů vysokoškolského vzdělávání, přispívá k rozvoji mladých lidí a může podpořit hospodářský a sociální pokrok; vzhledem k tomu, že je nutné kvalitativní zlepšení a větší finanční podpora s cílem rozšířit mobilitu studentů a pracovníků v rámci programu Erasmus+;

Q.  vzhledem k tomu, že metodické a digitální inovace jsou potenciálním nástrojem pro rozšíření přístupu k informacím a znalostem, ovšem nemohou nahrazovat osobní kontakt a výměnu mezi studenty a mezi studenty a učiteli a ani by se neměly stát prioritou vzdělávacích systémů;

R.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů je základní zásadou Evropské unie zakotvenou ve Smlouvách a měla by se projevit ve všech oblastech politiky EU, zejména v oblasti vzdělávání a kultury;

S.  vzhledem k tomu, že vzdělávání je mocným nástrojem k překonání genderové nerovnosti a diskriminace, avšak často může reprodukovat nebo zhoršovat stávající diskriminaci; vzhledem k tomu, že nerovnost mezi ženami a muži ve vzdělávání brání osobnímu rozvoji a pracovnímu uplatnění jednotlivce a ovlivňuje mnoho sociokulturních oblastí;

T.  vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že ženy představují tři pětiny (57,6 %) všech absolventů vysokoškolského vzdělávání, rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů v roce 2015 činil 11,6 procentního bodu(17);

Znalosti jako klíčový ekonomický zdroj a zdroj blahobytu občanů

1.  prohlašuje, že kvalitní vzdělání pro všechny je klíčovým prvkem osobního, kulturního, společenského a profesního rozvoje ve znalostní společnosti;

2.  domnívá se, že dodržování společných evropských hodnot, dosahování hospodářských a sociálních cílů EU a zajištění konkurenceschopnosti a udržitelného růstu je spjato s kvalitním vzděláváním prostřednictvím prosazování demokratických hodnot, lidských práv, sociální soudržnosti, integrace a úspěšnosti jednotlivce;

3.  zdůrazňuje, že vzdělání hraje zásadní úlohu při formování Evropy jak z hospodářského, tak ze sociálního hlediska, přičemž zajišťuje potřeby jejích občanů a vytváří různorodé společenství občanů, které spojují společné základní hodnoty;

4.  zdůrazňuje, že kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy podporují aktivní občanství a společné hodnoty a jako takové pomáhají utvářet otevřenou, inkluzivní, pluralistickou, demokratickou a tolerantní společnost;

5.  zdůrazňuje úlohu vzdělávání jako prostředku, který žákům pomáhá rozvíjet etické a občanské hodnoty a stát se aktivními, odpovědnými členy společnosti, kteří jsou otevřeni novým názorům, schopni uplatňovat a hájit svá demokratická práva a odpovědnosti ve společnosti, cení si rozmanitosti, hrají aktivní úlohu v demokratickém životě a převzali odpovědnost za sebe a svá společenství; v tomto kontextu zdůrazňuje význam občanské, etické a environmentální výchovy;

6.  zdůrazňuje, že aby byli mladí lidé schopni čelit výzvám, stát se aktivními evropskými občany a dosáhnout úspěchů v osobním i pracovním životě a současně utvářet budoucnost světa, musí je kvalitní a inkluzivní vzdělání vybavit potřebnými znalostmi, dovednostmi, mediální gramotností a kritickým a nezávislým myšlením, stejně jako demokratickými postoji;

7.  zdůrazňuje, že zajištění rovného přístupu ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání je klíčem k dosažení pokračující sociální soudržnosti prostřednictvím boje proti chudobě, sociálnímu vyloučení lidí ze znevýhodněného a nestabilního prostředí a genderovým stereotypům, a že je tak stále největší pomocí pro sociální mobilitu;

8.  poukazuje na to, že kvalitní vzdělání může podpořit inovace a výzkum v oblastech, které mají pro společnost význam a jsou pro ni přínosem;

9.  je si vědom významu vzdělání při rozvíjení kulturních kompetencí a podpoře kulturního rozvoje; vybízí k užší součinnosti mezi sférou vzdělávání a kultury na základě podpory aktivní úlohy kultury a umění ve formálních, informálních a neformálních vzdělávacích kontextech;

10.  poukazuje na úlohu vzdělání při rozvíjení pozitivního postoje k celoživotnímu učení, který lidem pomáhá přizpůsobit se měnícím se požadavkům moderního světa;

11.  připomíná, že školy a vzdělávací instituce hrají klíčovou roli ve vytváření a pěstování pozitivního přístupu k učení, a to během celého života;

Měnící se realita vzdělávání a související výzvy

12.  je přesvědčen, že všezahrnující přístup k politice vzdělávání se silnou politickou a veřejnou podporou je neodmyslitelnou součástí reformy vzdělávání a že pro dosažení těchto cílů je klíčové zapojit celou společnost a všechny relevantní a zainteresované strany včetně rodičů;

13.  domnívá se, že účinná správa a dostatečné financování pro všechna vzdělávací zařízení, moderní a kvalitní vzdělávací zdroje a výuka, motivovaní a schopní učitelé a celoživotní vzdělávání mají zásadní význam pro dosažení rovného přístupu, rozmanitosti a vysoké kvality v oblasti vzdělávání;

14.  zdůrazňuje potenciál nových informačních a komunikačních (IKT) technologií jako nástrojů, jež nabízejí nové příležitosti ve vzdělávání, účinněji naplňují individuální potřeby studujících, a to i v rámci zvláštních vzdělávacích potřeb, zvyšují pružnost studia a výuky, personalizaci a odpovědnost a podporují interaktivní formy spolupráce a komunikace;

15.  zdůrazňuje příležitosti, které nabízejí digitalizace a vytváření společných vzdělávacích platforem pro moderní vzdělávání, zejména pokud jde o dálkové a kombinované studium a vzdělávání, a jež by měly umožnit větší flexibilitu vzdělávání díky tomu, že bude více přizpůsobeno individuální životní situaci studujících, což podpoří celoživotní učení, kvalitu a dostupnost vzdělávání a rozvoj budoucích dovedností; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí osnovy přizpůsobené věku pro výuku zaměřenou na IKT a sdělovací prostředky, které budou zohledňovat rozvoj a pohodu dítěte a klást důraz na význam jak zodpovědného využívání, tak kritického myšlení;

16.  konstatuje, že účinné učení a vyučování prostřednictvím digitálních technologií vyžaduje rovný přístup, kompetentní úroveň digitálních dovedností, kvalitní výukové materiály, odbornou přípravu pro přizpůsobení technologií pro pedagogické účely a podporu potřebných postojů a motivace ke smysluplné digitální účasti; je přesvědčen, že nedílnou součástí vzdělávací politiky by měly být dovednosti digitální a mediální gramotnosti včetně mimo jiné občanských kompetencí a kritického myšlení; zdůrazňuje význam kritického posuzování zdrojů a jejich spolehlivosti a projektů zaměřených na mediální gramotnost;

17.  uznává, že ve stále více globalizovaném a digitalizovaném světě jsou nezbytné inovativní a relevantní metody učení, výuky a hodnocení a patřičná vzdělávací infrastruktura umožňující skupinovou práci a týmovou výuku a podněcující ke kritickému myšlení a řešení problémů spolu s dalšími progresivními vzdělávacími metodami; připomíná, že do hodnocení toho, do jaké míry byly naplněny cíle učení, je nutné zapojit studenty, učitele a další zaměstnance školy;

18.  konstatuje, že je zapotřebí usilovat o přizpůsobení vzdělávacího paradigmatu tak, aby vyvažoval přístup zaměřený na vyučujícího a obsah, konkrétně přizpůsobený studujícím a jejich životní situaci, a přístup zaměřený na porozumění kombinující metody učení přizpůsobené tradičním i online výukovým modelům, v zájmu větší personalizace vzdělávacího procesu a většího počtu osob, které pokračují ve vzdělávání, a většího počtu absolventů;

19.  zdůrazňuje, že vzdělávací systémy by měly podporovat a rozvíjet mezioborové přístupy, spolupráci a tvořivost s cílem vybavit žáky a studenty znalostmi a dovednostmi, včetně měkkých dovedností, a také profesními, průřezovými, společenskými a občanskými kompetencemi;

20.  připomíná, že kvalitní vyučování a učení je neustálý proces zahrnující dialog, smysl pro sdílení a dotazování a že by při modernizaci vzdělávání mělo být považováno za prioritu;

21.  zdůrazňuje, že usnadnění rovného přístupu ke kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání má zásadní význam pro nezávislost a integraci žáků se zdravotním postižením do společnosti; vyzývá členské státy, aby usnadnily přístup k obecnému kvalitnímu inkluzivnímu vzdělávání při zohlednění potřeb všech studentů se všemi typy zdravotního postižení, což znamená např. poskytování dvojjazyčného inkluzivního vzdělávání neslyšících dětí s ohledem na jejich zvláštní jazykové potřeby; vyzývá školy, aby poskytovaly formální i neformální rozlišené služby a dodatečnou podporu, a to i za využití potenciálu nových technologií, aby byly naplněny individuální potřeby všech žáků; vyzývá Komisi, aby monitorovala politiku neodmítání žáků jednotlivými školami a aby v rámci strategie Evropa 2020 stanovila ukazatele specifické pro zdravotní postižení;

22.  domnívá se, že evropské vzdělávání musí usilovat především o rozvoj uvažování, přemýšlení a zájmu o vědu, že musí být schopno vytvořit základy humanistické, umělecké, vědecké a technické kultury a že musí postupovat od praktické reality místního, regionálního, celostátního a evropského života k přípravě na řešení vnitrostátních a evropských problémů a zvyšovat povědomí o problémech v rámci mezinárodního společenství;

23.  je si vědom toho, že mezi jednotlivci jsou rozdíly v kognitivních schopnostech a osobnostních rysech, které v interakci se sociálními a environmentálními faktory ovlivňují výsledky vzdělávání; v této souvislosti zdůrazňuje, že pokud jsou tyto rozdíly zohledněny, je vzdělávání efektivnější a panuje v jeho rámci větší rovnost a spravedlnost;

24.  je si vědom toho, že v konkurenčním světě je naprosto nezbytné odhalit a podporovat evropské nadání v co nejranější fázi;

25.  zdůrazňuje, že zvyšování průměrné úrovně výsledků vzdělávání je kompatibilní s podněcováním nadaných studentů k excelentním výsledkům; v této souvislosti poukazuje na důležitost vypracování vhodných intervenčních programů zaměřených na posílení psychologických vlastností s významem pro maximalizaci lidského potenciálu;

26.  zdůrazňuje, že je nutné klást důraz na vizuální gramotnost jako novou životní dovednost, neboť v této době a éře lidé komunikují mnohem více prostřednictvím obrazů než tradičními prostředky;

27.  bere na vědomí návrh na vytvoření Evropského prostoru pro vzdělávání předložený na Sociálním summitu pro spravedlivé zaměstnání a růst konaném v Gothenburgu v roce 2017; připomíná, že tato iniciativa by měla napomáhat spolupráci, vzájemnému uznávání diplomů a kvalifikací a větší mobilitě a růstu;

28.  podporuje závěry Rady ze dne 14. prosince 2017 obsahující výzvu k větší mobilitě studentů a jejich většímu zapojení do vzdělávacích a kulturních činností, mimo jiné prostřednictvím „evropské karty studenta“, jež by měla usnadnit uznávání vysokoškolských kreditů získaných v jiných členských státech;

29.  je přesvědčen, že stěžejním programem EU v oblasti vzdělávání je program Erasmus+, který během své existence plně prokázal svoji účelnost a popularitu; proto vyzývá k výraznému navýšení prostředků na tento program ve víceletém finančním rámci (VFR) na období 2021–2027, aby byl přístupnější a inkluzivnější a aby se do něj mohlo zapojit více studentů a učitelů;

30.  zdůrazňuje, že nezaměstnanost mladých lidí je rozšířena v celé Unii a podle dostupných údajů činí přibližně dvojnásobek průměrné celkové míry nezaměstnanosti; vyjadřuje znepokojení nad alarmující nezaměstnaností vykazovanou Eurostatem ve středomořských členských státech, zejména ve Španělsku (44,4 %), v Itálii (37,8 %) a v Řecku (47,3 % – míra nezaměstnanosti mladých lidí; 30,5 % – podíl mladých lidí, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy);

31.  poukazuje na to, že bez ohledu na 2 miliony volných pracovních míst v EU více než 30 % kvalifikovaných mladých lidí s vysokoškolským diplomem má zaměstnání, které neodpovídá jejich dovednostem a přáním, zatímco 40 % evropských zaměstnavatelů má problémy najít pracovníky s dovednostmi, které požadují(18);

32.  potvrzuje, že je nutné, aby vzdělávací systémy na všech úrovních respektovaly genderové hledisko, které navíc zohlední potřeby osob trpících různými formami diskriminace, včetně osob se zdravotním postižením, osob, které se identifikují jako osoby LGBTI, a příslušníků marginalizovaných komunit;

Předškolní vzdělávání a péče

33.  zdůrazňuje, že kvalitní a dostupné předškolní vzdělávání a péče vytváří základ pro spravedlivější a účinnější vzdělávací systémy a zajišťuje individuální osobní rozvoj, pohodu a účinnost dalšího učení;

34.  poukazuje na velký přínos docházky do zařízení předškolního vzdělávání a péče pro všechny děti, zejména děti ze znevýhodněných skupin, a v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zaručit přístup k předškolnímu vzdělávání a péči všem dětem; se znepokojením konstatuje, že v některých členských státech poptávka po předškolním vzdělávání a péči převyšuje nabídku, zejména u nejmladších dětí;

35.  zdůrazňuje význam sledování kvality předškolního vzdělávání a péče s cílem umožnit dětem rozvíjet své kognitivní dovednosti a zjistit, zda jsou zohledňovány jejich nejlepší zájmy;

Školní vzdělávání

36.  považuje všechny školy za autonomní centra podpory kritického a kreativního myšlení a prosazování demokratických hodnot a aktivního občanství; domnívá se, že školy by měly klást důraz na to, aby žákům pomáhaly získat dovednosti potřebné k pochopení a používání dostupných informací a pro rozvíjení jejich schopnosti samostatného učení a jazykových znalostí;

37.  poukazuje na to, že v centru účinného fungování školy by měly být specifické potřeby všech studentů, což vyžaduje vytyčení společných cílů a jasného plánu pro jejich naplňování a úzkou spolupráci celé vzdělávací obce a popřípadě i dalších zainteresovaných stran;

38.  domnívá se, že moderní osnovy by měly být zaměřeny na kompetence, měly by podporovat osobní dovednosti a do budoucna orientovanou kompetenci zvládat životní nároky s vědomím významu zdraví a měly by se soustředit na formativní hodnocení a na tělesnou a duševní pohodu; domnívá se, že každý student by měl mít možnost naplnit svůj intelektuální potenciál; zdůrazňuje, že rozvoj a posílení dovedností je nepřetržitým procesem, který funguje na všech úrovních vzdělávání i na trhu práce, a že dovednosti a kompetence by měly být zohledněny ve vzdělávacím procesu i při uznávání studijních kvalifikací;

39.  zdůrazňuje, že zvládnutí základních čtenářských a početních dovedností je pro žáky zásadní z hlediska zajištění jejich dalšího vzdělávání, osobního rozvoje a nabytí digitální kompetence; zdůrazňuje, že strategický rámec evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy (ET2020) a Nová agenda dovedností předložená Komisí by měly doplňovat vnitrostátní činnost a podporovat v tomto směru členské státy; vyzývá členské státy a vzdělávací instituce, aby posílily základní dovednosti prostřednictvím učení založeného na projektech a řešení problémů a prostřednictvím dalších řešení;

40.  domnívá se, že členské státy by měly zaručit, aby nikdo neukončil školní docházku, aniž by získal základní dovednosti, včetně základních digitálních dovedností; zdůrazňuje skutečnost, že většina pracovních míst nyní vyžaduje vyšší gramotnost, znalost početních úkonů, digitální gramotnost a další klíčové dovednosti a že moderní vzdělávací systémy by tedy měly spojovat všech osm klíčových kompetencí uvedených v návrhu Komise na doporučení Rady o klíčových kompetencích pro celoživotní učení, které zahrnují rovněž znalosti a postoje; vítá skutečnost, že tento návrh zařazuje mezi základní dovednosti rovněž digitální dovednosti;

41.  domnívá se, že bez ohledu na dopad nových technologií na vzdělávání by školy měly nadále zůstat základním prostředím pro učení, kde je rozvíjen potenciál a kde každý může nalézt místo a čas pro osobní a společenský rozvoj;

42.  upozorňuje na to, že se ukázalo, že přiznání větší samostatnosti školám ve věci osnov, hodnocení a financování vede za předpokladu řádného řízení školy a odpovědnosti školy za učení k lepším výsledkům žáků;

43.  zdůrazňuje pozitivní dopad kulturní rozmanitosti a mnohojazyčnosti ve školách na jazykový a kognitivní rozvoj žáků a na zvyšování mezikulturního povědomí, respektu a plurality;

44.  zdůrazňuje, že je nutné posílit jazykovou výuku, aby žáci kromě svého mateřského jazyka hovořili dalšími dvěma jazyky, a že je nutné podpořit na úrovni středních škol výuku alespoň dvou předmětů v jiném než mateřském jazyce;

45.  poukazuje na to, že středoškolské výměny významně motivují studenty k získávání schopností, dovedností, postojů a hodnot, které jsou nerozlučně spjaty s dynamickým evropským občanstvím, a k rozvoji konstruktivního kritického myšlení;

46.  zdůrazňuje, že je nutné školy více otevřít, aby bylo možné uznávat neformální a informální učení, a snadněji přecházet mezi různými vzdělávacími směry (např. technickým a akademickým);

47.  zdůrazňuje, že účastníci vzdělávání by měli být motivováni k tomu, aby využívali techniky autoevaluace, jimiž by měřili svůj pokrok v učení; vybízí vzdělávací instituce, aby zajistily spolehlivost informací získávaných pomocí nástrojů pro zpětnou vazbu tím, že budou využívat kombinace několika nástrojů, jako jsou dotazníky pro studenty, pracovní skupiny a schránky pro podávání podnětů;

48.  zdůrazňuje, že je důležité aktivně se ve svém životě věnovat sportu; zdůrazňuje, že je nutné dát v učebních osnovách všech úrovní větší prostor a podporu fyzické aktivitě a tělesné výchově s širšími možnostmi pro rozvoj spolupráce mezi vzdělávacími institucemi a místními sportovními organizacemi; rovněž podporuje vzdělávací iniciativy a mimoškolní činnost ve snaze přispět k naplnění individuálních potřeb a zájmů žáků a také stavět mosty k místním komunitám;

49.  zdůrazňuje význam kvalitního vzdělávání, odborné přípravy a komunitní a dobrovolnické činnosti pro zvyšování atraktivity praktických oborů;

50.  konstatuje, že značný počet nových pracovních míst vzniká v odvětvích spojených s obnovitelnými energiemi a že ekologická odvětví a profese by měly být odpovídajícím způsobem začleněny do školních osnov;

51.  zdůrazňuje, že klíčovými cíli akademického vzdělávání jsou dovednosti v oblasti řízení informací, kritické myšlení a schopnost uplatňovat osvojené znalosti;

52.  uznává, že je třeba posílit znalostní trojúhelník a zlepšit vazby mezi výzkumem a výukou tím, že budou na příslušné programy vyčleněny odpovídající zdroje a zajistí se, aby studenti působící ve výzkumných programech získali na svůj výzkum dostatečné finanční prostředky;

53.  domnívá se, že systémy vysokoškolského vzdělávání by měly být pružnější a otevřenější a že by se na vysokých školách a v institucích dalšího vzdělávání měly prosazovat programy duálního vzdělávání, zejména podporou odborných stáží, umožněním uznávání informálního a neformálního učení a zajištěním hladšího přechodu mezi jednotlivými úrovněmi vzdělávání, včetně přechodu mezi odborným vzděláváním a přípravou a vysokoškolským vzděláváním, a různých forem realizace programů; zdůrazňuje, že tyto systémy by se měly opírat o lepší porozumění výkonům absolventů;

Vysokoškolské vzdělávání

54.  v kontextu utváření Evropského prostoru vzdělávání zdůrazňuje, že je důležité podporovat spolupráci a využívat potenciál všech evropských vysokoškolských institucí a studentů s cílem povzbudit vytváření sítí, mezinárodní spolupráci a konkurenceschopnost;

55.  zastává názor, že všezahrnující přístup k internacionalizaci, včetně zvýšené mobility personálu a studentů (také prostřednictvím odborných stáží a praktických programů), a mezinárodní rozměr osnov, ale i výuky, výzkumu, spolupráce a dalších činností by měly být důležitými znaky evropských vysokoškolských institucí;

56.  domnívá se, že je nutné klást větší důraz na mezioborové studijní programy, a vybízí k tomu, aby byly podporovány obory STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika) paralelně s humanitními a sociálními obory; zdůrazňuje, že je třeba podpořit účast žen a dalších nedostatečně zastoupených skupin v oborech STEAM a příslušných profesích;

57.  zastává názor, že vysokoškolské vzdělávání se v zájmu podpory inovativního růstu a sociálního blahobytu musí zapojovat do života celé společnosti; domnívá se, že spolupráce mezi vysokoškolskými institucemi a externími zainteresovanými stranami je žádoucí, neboť externí zainteresované strany mohou svými obecnými i odbornými znalostmi přispět k vytváření a realizaci vysokoškolských programů; zdůrazňuje však, že odpovědnost za rozhodování musí vždy náležet studentům a pedagogickým odborníkům;

58.  uznává zásadní úlohu akademiků a studentů při šíření znalostí, empirických zjištění a faktů mezi širší veřejností; podporuje v této souvislosti ekonomicky a politicky nezávislý výzkum, který je relevantní a obohacující pro společnost;

59.  zdůrazňuje úlohu vzdělávání založeného na výzkumu a pedagogického výzkumu jakožto prostředku k povzbuzení aktivního učení, posílení rozvoje dovedností a zdokonalení metodiky výuky;

60.  zdůrazňuje, že účastníci vzdělávání by měli být motivováni k tomu, aby využívali techniky autoevaluace, jimiž by měřili svůj pokrok v učení;

Učitel jako garant kvalitní výuky

61.  domnívá se, že učitelé a jejich dovednosti, angažovanost a efektivita tvoří základ vzdělávacích systémů;

62.  zdůrazňuje potřebu přilákat k učitelskému povolání větší počet motivovaných uchazečů s řádným akademickým vzděláním nebo profesní zkušeností a pedagogickými předpoklady; požaduje účelná výběrová řízení a konkrétní opatření a iniciativy ke zlepšení postavení učitelů, jejich odborné přípravy, profesních příležitostí, pracovních podmínek, včetně odměňování, které zamezí nestálým formám zaměstnání, sociálních práv, bezpečnosti a ochrany a k zajištění podpory pro učitele, která bude zahrnovat programy v oblasti mentorování, vzájemné učení a sdílení osvědčených postupů; vyzývá Komisi, aby vybízela k větší rovnosti žen a mužů v učitelském povolání;

63.  zdůrazňuje, že je důležité transformovat vzdělávání učitelů a investovat do něj, a to od počáteční fáze i v rámci jejich celého profesního rozvoje učitelů, s cílem vybavit je solidními a aktualizovanými znalostmi, dovednostmi a kompetencemi, které jsou nezbytné pro vysokou úroveň výuky a které budou zahrnovat nejrůznější vyučovací metody, jako např. dálkové vzdělávání, umožněné díky digitálním výukovým technologiím; zdůrazňuje význam soustavného profesního rozvoje učitelů, včetně zajištění programů celoživotního učení a opakovacích kurzů a možností rekvalifikace a rozšiřování dovedností během celé jejich profesní dráhy, které nabídnou praktická řešení náročných situací, s nimiž se učitelé potýkají ve své práci na úrovni tříd, a příležitostí účastnit se mezinárodních výměn učitelů na podporu institucionální kultury učení;

64.  souhlasí s tím, že vysoce kvalitní pedagogická, psychologická a metodologická odborná příprava učitelů vyučujících na školách a přednášejících na institucích terciárního vzdělávání je klíčovou podmínkou úspěšného vzdělávání budoucích generací; zdůrazňuje v této souvislosti důležitost sdílení osvědčených postupů a rozvíjení dovedností a kompetencí prostřednictvím mezinárodní spolupráce, programů mobility, jako je Erasmus+, a placených stáží v jiných členských státech;

65.  zdůrazňuje, že učiteli náleží klíčová úloha z hlediska zajištění inkluzivního vzdělávacího prostředí, která vyžaduje osvojení si řady metod a postupů, které mu umožňují naplnit rozličné potřeby, aby všichni účastníci vzdělávání mohli být zapojeni do utváření, uskutečňování a hodnocení svých výsledků učení; uznává zásadní úlohu učitelů jakožto proaktivních průvodců a rádců, kteří učí, jak vyhodnocovat informace, jsou nápomocni při zvládání obtíží a připravují účastníky vzdělávání na život;

66.  domnívá se, že zapojení učitelů a vedoucích pracovníků škol do modernizace vzdělávacích systémů je nezbytným předpokladem účinných reformních procesů a motivování pedagogických pracovníků k dalšímu zlepšování školské politiky;

67.  je toho názoru, že obecná školská politika musí zaručovat účinnou podporu učitelů, aby se zajistilo dosažení vzdělávacích cílů, příznivé školní prostředí a efektivní fungování a rozvoj škol a správa založená na spolupráci;

68.  uznává důležitost úlohy pedagogů a spolupráce rodičů, učitelů a školských orgánů v rámci formálního, neformálního a informálního vzdělávání pro podporu současných a budoucích generací; vybízí v této souvislosti k posílení spolupráce všech relevantních subjektů ve formálním, neformálním a informálním učení;

69.  je toho názoru, že posílení spolupráce mezi učiteli škol, výzkumnými a akademickými pracovníky je prospěšné pro všechny spřízněné strany a vede ke zlepšení a aktualizaci obsahu výuky, učebních postupů a pedagogiky a zároveň se jím podpoří inovace, tvořivost a nové dovednosti;

Doporučení

70.  domnívá se, že Evropský prostor vzdělávání by se měl zaměřit na dosahování společných cílů včetně zajištění kvalitního vzdělávání pro všechny a že je třeba jej utvářet na základě sladění se stávajícími politikami a vzdělávacími trendy a čísly v EU i mimo ni a jejich kritického posouzení s cílem zajistit soudržnost, konzistentnost a dosažitelné výsledky a že zároveň musí poskytovat nový podnět k jejich rozvoji a dodržovat zásadu svěření pravomocí, subsidiarity, svobody, proporcionality a zásadu institucionální autonomie a autonomie vzdělávání;

71.  domnívá se, že Evropský prostor vzdělávání by neměl ohrozit ani nahradit boloňský proces, který by měl být naopak rozvíjen a posílen; zdůrazňuje, že je důležité, aby mezi Evropským prostorem vzdělávání a Evropským prostorem vysokoškolského vzdělávání existovaly vzájemné spojitosti a doplňkovost;

72.  vyzývá členské státy, aby podpořily vytvoření Evropského prostoru vzdělávání a posílily spolupráci na rozvíjení a provádění jeho cílů; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby zajistila sdílení podnětů a osvědčených postupů za účelem dosažení těchto cílů;

73.  jako základ hlubší spolupráce zahrnující vysokoškolské instituce uvnitř EU i mimo ni podporuje vytvoření evropské sítě univerzit, která by vycházela z přístupu zdola nahoru a z iniciativ samotných univerzit, což by mělo přispět mimo jiné k tomu, že se Evropský prostor vzdělávání stane inovativnějším, vitálnějším a atraktivnějším místem pro učení a výzkum;

74.  vyzývá členské státy, aby uznaly vzdělávání jako investici do lidského kapitálu a poskytly vyšší podporu z veřejných prostředků transparentního charakteru na uskutečňování iniciativ zaměřených na zlepšení kvality, inkluzivnosti a rovnosti ve výuce a vzdělávání;

75.  zdůrazňuje, že vyšší investice do systémů vzdělávání a odborné přípravy, jakož i do jejich modernizace a přizpůsobení, jsou zásadním předpokladem sociálního a hospodářského pokroku; zdůrazňuje proto, že je důležité zajistit, aby se v nastávajícím programovém období VFR na období 2020–2026 upřednostnily sociální investice, zejména do vzdělávání a odborné přípravy pro všechny;

76.  s ohledem na zvyšování inkluzivnosti a zaručení svobody výběru vzdělávání vybízí k zajištění odpovídající finanční podpory školám všech kategorií a úrovní, a to jak státním školám, tak neziskovým soukromým školám, za předpokladu, že se jejich nabízené vzdělávací programy zakládají na zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie a jsou v souladu s právními systémy a platnými pravidly a předpisy týkajícími se kvality vzdělávání a využívání těchto prostředků daného členského státu;

77.  domnívá se, že je nejvyšší čas investovat potřebné prostředky do vzdělávací infrastruktury v méně rozvinutých regionech, přičemž je třeba dbát na to, aby byly koordinované investice uzpůsobeny specifickým znakům dotčeného regionu; zdůrazňuje, že v této souvislosti je obzvláště důležité, aby mohly regionální iniciativy zaměřené na rozvoj vzdělávání získat větší podporu od Evropské investiční banky a z evropských fondů;

78.  vyzývá Komisi a členské státy, aby si vyměňovaly zkušenosti a osvědčené postupy týkající se mechanismů a metod veřejného financování, včetně financování na základě dosažených výsledků a konkurenčního financování výzkumu, s cílem dosáhnout udržitelné a transparentní diverzifikace financování;

79.  vyzývá k posílení spolupráce mezi členskými státy v oblasti modernizace vzdělávání; naléhavě vyzývá členské státy, aby začaly provádět zásady evropského pilíře sociálních práv, které umožňují prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení snížit nerovnosti v Evropě;

80.  zdůrazňuje úlohu evropského semestru při prosazování vnitrostátních reforem, zejména stanovením doporučení pro jednotlivé země týkajících se vzdělávání;

81.  očekává, že akční plán digitálního vzdělávání podpoří členské státy a vzdělávací instituce v lepším a efektivnějším využívání nejnovějších technologií při studiu, výuce a hodnocení, které je přiměřené věku a rozvoji studentů a které splňuje normy týkající se zajištění kvality; domnívá se, že každý plán digitálního vzdělávání by měl vytvořit a pravidelně posuzovat spojitost mezi digitálními prostředky vzdělávání a rámci kvalifikací založenými na výsledcích učení;

82.  doporučuje, aby členské státy a vzdělávací instituce podporovaly individualizované učební metody zaměřené na studující, včetně kurzů přizpůsobených na míru, které vycházejí z akademických a profesních zkušeností studenta a kombinují je, a inovativní metody a interakci mezi učiteli a studenty s cílem podpořit další vzdělávání a dosažení zamýšlených výsledků učení, v němž jsou studenti aktivními účastníky vlastního vzdělávacího procesu;

83.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly celostní přístup ke vzdělávání a poskytovaly studentům specifické a flexibilní příležitosti k učení, které je mohou vybavit základními dovednostmi, které potřebují k úspěšnému vstupu na trh práce;

84.  vyzývá k většímu začlenění badatelsky orientované a aktivní výuky založené na projektech a řešení konkrétních problémů do vzdělávacích programů na všech úrovních s cílem podpořit spolupráci a týmovou práci; doporučuje, aby se vzdělávací systémy snažily posílit průřezové, měkké a životní dovednosti;

85.  znovu připomíná, že právo na vzdělání musí být zaručeno všem osobám se zdravotním postižením, od mateřské školy až po univerzitu, a zdůrazňuje, že je důležité mít k dispozici vhodné výukové a technické vybavení, hodnotící mechanismy a kvalifikovaný personál s cílem zajistit, aby osoby se zdravotním postižením skutečně mohly tohoto práva využívat;

86.  vyjadřuje podporu a povzbuzení provádění opatření týkajících se rozvoje mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy; připomíná stávající závazek v této oblasti vyjádřený v závěrech Rady ze dne 30. května 2016; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby na úrovni EU koordinovala vývoj politik v oblasti mediální gramotnosti s cílem šířit aktuální poznatky a osvědčené postupy v této oblasti; vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily zvláštní opatření na podporu projektů mediální a digitální gramotnosti, jako je pilotní projekt Mediální gramotnost pro všechny, a aby vytvořily ucelenou politiku v oblasti mediální a digitální gramotnosti se zvláštním důrazem na školní vzdělávání;

87.  vybízí členské státy, aby poskytly příležitosti k rozvíjení klíčových kompetencí s cílem udržovat a osvojit si dovednosti, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat základním dovednostem, oborům STEAM, jazykovým kompetencím, podnikatelským dovednostem, digitálním kompetencím, kreativitě, kritickému myšlení a týmové práci; vybízí Komisi a členské státy, aby usnadnily využívání rámce EU pro klíčové kompetence ve všech vzdělávacích prostředích a umožňovaly jeho uplatňování ve formálním, neformálním a informálním učení, a maximalizovaly tak jeho potenciál jakožto klíčového nástroje pro celoživotní učení;

88.  vybízí členské státy, aby zvyšovaly povědomí veřejnosti o celoživotním učení a začlenily hledisko rovnosti žen a mužů do rozvoje příslušných politik a programů, zejména se zaměřením na ženy s nižším vzděláním v městských i venkovských oblastech, tak aby se jim dostalo kvalitních příležitostí k rozšiřování dovedností;

89.  podporuje zvýšení referenční hodnoty EU pro účast v celoživotním učení; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby navrhla doporučení týkající se osvědčených postupů s cílem dosáhnout tohoto ambiciózního cíle; vybízí k tomu, aby byl kladen větší důraz na celoživotní učení na všech úrovních vzdělávání; zdůrazňuje v této souvislosti úlohu vysokoškolských institucí v uskutečňování strategie celoživotního učení, ve vzdělávání profesně aktivních lidí, v rozvoji kompetencí a v utváření kultury vzdělávání pro lidi všech věkových skupin a z různých prostředí;

90.  vybízí Komisi, aby podpořila členské státy při vytváření, prosazování a posilování programů v oblasti odborné přípravy a vzdělávání usnadňujících vzdělávání dospělých a jejich aktivní začleňování do vzdělávacího systému; připomíná, že učení a vzdělávání dospělých by mělo poskytovat širokou nabídku způsobů vzdělávání a flexibilních příležitostí k učení, včetně podpory určené lidem plánujícím svůj program celoživotního učení, programů druhé šance pro lidi, kteří nikdy nechodili do školy, ze školy předčasně odešli nebo neukončili školní docházku; vyzývá Komisi, aby uskutečnila závazky, jako je záruka k získání dovedností stanovená v nové agendě dovedností EU, a aby zlepšila možnosti uplatnění dospělých s nízkou kvalifikací v EU;

91.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely mezigenerační projekty s cílem usnadnit porozumění problémům, jimž čelí starší lidé, a poskytnout jim příležitost sdílet své dovednosti, znalosti a zkušenosti;

92.  podporuje rozvíjení synergií a spolupráce mezi formálním, neformálním a informálním vzděláváním; vítá pokrok, jehož bylo v posledních několika letech dosaženo v provádění doporučení Rady o uznávání neformálního a informálního učení do roku 2018; vyzývá nicméně členské státy, aby i po roce 2018 pokračovaly v úsilí o další zlepšení při provádění těchto doporučení a aby zavedly příslušné právní rámce a vytvořily komplexní validační strategie, které by umožnily provádět validaci; zdůrazňuje, že v jádru myšlenky otevření vzdělávání více znevýhodněným osobám je uznávání informálního a neformálního učení, a to i prostřednictvím bezplatných on-line kurzů;

93.  zdůrazňuje, že klíčovou úlohu v podpoře učení hrají u dětí rodiče jako součást vzdělávacího trojúhelníku; zdůrazňuje výhody zapojení rodičů do vzdělávání dětí pro dosažení lepších výsledků žáků, jejich blahobyt a rozvoj škol;

94.  vyzývá Komisi, aby podporovala přeshraniční iniciativy otevřeného on-line vzdělávání;

95.  zdůrazňuje, že kvalita vzdělávání by se měla měřit nejen na základě toho, v jaké míře si student osvojil znalosti a kompetence, ale také toho, nakolik získal schopnost uskutečňovat a rozvíjet celoživotní učení a kreativní úsilí;

96.  podporuje Komisi při vytváření hodnotící tabulky na podporu rozvoje klíčových kompetencí, jakož i vzdělávání, učení a odborné přípravy založené na kompetencích;

97.  vyzývá členské státy, aby bojovaly proti genderovým stereotypům ve vzdělávání, s cílem zajistit, aby měly ženy stejné příležitosti a stejnou svobodu volby povolání, které chtějí vykonávat; je v tomto ohledu znepokojen přetrvávajícími stereotypy v učebních materiálech v některých členských státech a různými očekáváními učitelů, pokud jde o chování dívek a chlapců; poukazuje na to, že s cílem odstranit veškeré překážky, které studentům brání v rozvinutí jejich plného potenciálu bez ohledu na jejich pohlaví, je zapotřebí začlenit uplatňování zásady rovnosti žen a mužů do základního i pokračujícího vzdělávání učitelů i do výukových postupů; vyzývá členské státy, aby byla při prosazování rovnosti žen a mužů v učebních osnovách a systémech regionálních vzdělávacích systémů zaměřena zvláštní pozornost na nejvzdálenější regiony, a to s ohledem na vysokou míru násilí páchaného na ženách, která tam byla zaznamenána; poukazuje na to, že vzdělávací systémy na všech úrovních by měly obsahovat hledisko rovnosti žen a mužů a přihlížet k potřebám osob vystavených diskriminaci;

98.  naléhavě žádá členské státy, aby prosazovaly zásady rovnosti a nediskriminace ve vzdělávacích institucích, ať už prostřednictvím formálního či informálního učení;

99.  doporučuje, aby Komise a/nebo členské státy vytvořily a podporovaly evropská/vnitrostátní ocenění zaměřená na otázku rovnosti žen a mužů ve vzdělávacích institucích s cílem podpořit osvědčené postupy;

100.  zdůrazňuje, že vzdělávání je klíčovým nástrojem sociálního začlenění migrantů a uprchlíků, ať už nezletilých, nebo dospělých, a zvyšování úrovně jejich dovedností a kvalifikace; vybízí v této souvislosti k výměně osvědčených postupů v oblasti integrace prostřednictvím vzdělávání a šíření společných hodnot, ke zlepšování a usnadnění uznávání diplomů a kvalifikací, k poskytování stipendií a uzavírání partnerství s univerzitami v zemích původu a k využívání cenných zkušeností se vzdělávacími koridory;

101.  zdůrazňuje, že je třeba vynaložit větší úsilí na zajištění přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě všech úrovní žákům z autochtonních menšin a podporovat vzdělávací instituce, které nabízejí své služby v mateřském jazyce autochtonních etnických nebo jazykových menšin; vyzývá Komisi, aby posílila podporu programů zaměřených na výměnu zkušeností a osvědčených postupů v oblasti vzdělávání v regionálních a menšinových jazycích v Evropě; vybízí členské státy, aby usnadnily rozvoj výuky v mateřském jazyce žáků a studentů;

102.  vybízí členské státy, aby zvýšily úroveň jazykových kompetencí využíváním osvědčených postupů, jako například úředním osvědčováním znalosti cizích jazyků nabyté do určitého věku;

103.  vyzývá členské státy a Komisi, aby zavedly systém inovačních a flexibilních grantů s cílem pečovat o talenty a osoby s uměleckým a sportovním nadáním v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; podporuje ty členské státy, které se snaží zavést systémy stipendií pro studenty, kteří jsou úspěšní ve vzdělávání, sportu a v umělecké činnosti;

104.  vítá v tomto ohledu sdělení Komise o nové agendě dovedností pro Evropu (COM(2016)0381), které navrhuje řešení nesouladu mezi dovednostmi a nedostatky a prostředky k nalezení vhodného systému uznávání dovedností; vybízí v této souvislosti členské státy, aby v koordinaci s místními a regionálními subjekty a v souladu se specifickou povahou každého vzdělávacího systému zavedly kvalitní duální systémy vzdělávání (mající mimořádnou hodnotu z hlediska komplexního osobního růstu a rozvíjení dovedností pro celoživotní učení) a odborné přípravy; poukazuje na výhody a rostoucí atraktivitu hybridního systému odborného vzdělávání a přípravy, který rovnocenně kombinuje plnohodnotnou školní výuku s praxí;

105.  doporučuje, aby bylo posíleno poradenství v oblasti vzdělání jako zásadní nástroj pro flexibilní přechod z jednoho vzdělávacího systému do jiného, díky kterému se zároveň obohatí a aktualizují znalosti a dovednosti;

106.  podporuje a podněcuje poradenské služby ve vzdělávání a odborné přípravě, které sehrávají nenahraditelnou úlohu v oblasti vzdělávání ve prospěch osobního a sociálního rozvoje mladé generace;

107.  domnívá se, že podnikání je hnací silou růstu a vytváření pracovních míst a také způsobem, jak zvýšit konkurenceschopnost a inovaci hospodářství, což napomáhá posílení postavení žen;

108.  zdůrazňuje, že sociální podnikání je rostoucím odvětvím, které může podpořit hospodářství a zároveň zmírnit strádání, sociální vyloučení a další sociální problémy; domnívá se tedy, že podnikatelské vzdělávání by mělo zahrnovat sociální rozměr a že by se mělo zabývat tématy, jako je spravedlivý obchod, sociální podniky, společenská odpovědnost podniků a alternativní modely podnikání jako například družstva, s cílem dosáhnout sociálnějšího, inkluzivnějšího a udržitelnějšího hospodářství;

109.  vyzývá členské státy, aby se zaměřily na vzdělávání v podnikatelské a finanční oblasti, dobrovolnictví a znalost cizích jazyků ve vzdělávání a aby tyto dovednosti také upřednostňovaly v programech odborného vzdělávání a přípravy;

110.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly konkrétní pracovní příležitosti spojené s odborným vzděláváním a přípravou a jeho význam na trhu práce;

111.  vyzývá členské státy, aby rozvíjely profesní poradenství, které by usnadnilo zjištění schopností a předpokladů žáků a studentů, a aby podporovaly proces personalizované výuky;

112.  zdůrazňuje zvláštní situaci vzdělávání dětí a mladistvých, jejichž rodiče z pracovních důvodů cestují po Evropě, a vyzývá Komisi, aby vypracovala studii, v níž by byla zdůrazněna specifická situace těchto dětí a dospívajících, a to s ohledem na výzvy, jimž čelí z předškolním a školním vzdělávání;

113.  doporučuje Komisi, aby v souladu s článkem 349 SFEU poskytovala větší podporu členským státům s nejvzdálenějšími regiony s cílem zlepšit jejich vzdělávací systémy na všech úrovních;

114.  vybízí členské státy a regionální orgány, aby pravidelně posuzovaly a monitorovaly relevanci vzdělávacích politik, strategií a programů, rovněž s přihlédnutím ke zpětné vazbě od učitelů a účastníků vzdělávání, s cílem zajistit, aby vzdělávací systémy nadále odpovídaly měnícím se potřebám a proměňující se sociálně-ekonomické situaci dané země; doporučuje, aby byly posíleny vazby mezi vzdělávací politikou a jinými politikami s cílem podpořit a posoudit účinnost a výkonnost vzdělávacích reforem;

115.  znovu zdůrazňuje význam sledování hodnocení výkonnosti a dopadů programů EU zaměřených na zaměstnanost mladých lidí; zdůrazňuje význam účinných a udržitelných investic;

116.  oceňuje činnost Komise v oblasti modernizace vzdělávacích systémů a v této souvislosti vyzývá členské státy, aby se více zapojovaly a zasazovaly o provádění navrhovaných zlepšení;

117.  vybízí členské státy, aby ve spolupráci s Komisí podporovaly vzdělávací instituce v modernizaci reformních procesů tím, že na vnitrostátní nebo regionální úrovni určí specializovaná kontaktní místa, která budou poskytovat příslušné informace, poradenství a pomoc;

118.  znovu zdůrazňuje, že je nutné vytvořit výukové prostředí, které se bude opírat o práva a bude zohledňovat rovnost žen a mužů a které umožní studentům, aby se věnovali problematice lidských práv, včetně práv žen a dětí, základních hodnot a občanské účasti, práv a odpovědnosti občanů, demokracie a právního státu, a také aby tyto hodnoty sami zastávali, byli sebevědomí ohledně své identity, jisti si tím, že jejich hlas má váhu, a cítili ocenění ze strany své komunity;

Předškolní vzdělávání a péče (ECEC)

119.  vyzývá členské státy, aby zajistily svobodný a spravedlivý přístup k vysoce kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, přijaly nezbytná opatření k zajištění hmotných a finančních podmínek s cílem umožnit každému dítěti bez diskriminace přístup k předškolnímu vzdělávání a poskytovaly více míst pro děti v jeslích a mateřských školách;

120.  vyzývá Komisi, aby zvážila zavedení společného evropského rámce předškolního vzdělávání a péče, aby se navázalo na zásady navržené v rámci kvality; podporuje, aby se evropská referenční úroveň kvality předškolního vzdělávání a péče stanovila ve spolupráci s učiteli a odborníky v tomto odvětví a v souladu s vnitrostátními nebo regionálními ukazateli kvality;

121.  domnívá se, že členské státy by měly vyvinout větší úsilí o podporu řídících orgánů zařízení předškolní vzdělávání a péče při zkoumání možností provádění celoevropských projektů; zdůrazňuje, že odborníci by tak mohli sledovat inovace ve vzdělávání a přispět k tomu, aby bylo předškolní vzdělávání smysluplnější;

122.  zdůrazňuje, že zařízení poskytující vzdělávání a péči v raném dětství by neměla být z evropského prostoru vzdělávání vylučována; domnívá se, že tato zařízení by měla rovněž podporovat výměnu znalostí mezi členskými státy, zejména pro účely výměny informací při provádění inovativních projektů;

123.  doporučuje posílení spolupráce mezi pracovníky předškolního vzdělávání a péče a učiteli v předškolních zařízeních s cílem zvýšit kvalitu vzdělávání a zlepšit propojení mezi různými úrovněmi vzdělávání, připravit předškolní děti na přechod na základní školu a zaměřit se na rozvoj dětí; zdůrazňuje význam vztahů mezi poskytovateli předškolního vzdělávání a péče a rodiči dětí a opatrovníky, mezi zaměstnanci škol a dětmi a mezi dětmi navzájem;

124.  vybízí členské státy, aby zvýšily financování předškolního vzdělávání a péče a hospodářskou podporu a posílily iniciativy (např. daňové úlevy, dotace nebo zrušení poplatků) ve prospěch rodičů a opatrovníků, zejména těch, kteří pocházejí ze sociálně a hospodářsky znevýhodněného prostředí, s cílem umožnit a podpořit to, aby rodiče a opatrovníci využívali služby předškolního vzdělávání a péče;

125.  vyzývá členské státy, aby dále investovaly do zaměstnanců s cílem přilákat více lidí do tohoto povolání, aby se tak zajistila dostupnost vysoce kvalifikovaných pracovníků pro předškolní vzdělávání a péči;

126.  vyzývá členské státy, aby reformovaly a zdokonalily své systémy v zájmu dosažení barcelonského cíle spočívajícího v zajištění toho, aby se alespoň 33 % dětí mladších tří let účastnilo programů předškolního vzdělávání a péče;

Školní vzdělávání

127.  vybízí k zavedení tzv. celoškolního přístupu s cílem zvýšit sociální začlenění, dostupnost, demokratickou správu věcí veřejných, kvalitu a rozmanitost v oblasti vzdělávání a zaroveň řešit problém předčasného ukončování školní docházky a osob, které se neúčastní vzdělávání, zaměstnání ani odborné přípravy (NEET), přičemž výsledky vzdělávání, potřeby studentů, blahobyt a zapojení do školního života jsou jádrem všech aktivit; vyslovuje se pro to, aby byly prosazovány a podporovány demokratické struktury pro zastupování studentů na školách;

128.  zdůrazňuje, že vysoký počet osob skupiny NEET – téměř 6,3 milionu mladých lidí ve věku 15–24 let – by mohl být snížen, kdyby se zabránilo předčasnému ukončení školní docházky díky praktičtějšímu zaměření škol a jejich propojení s místním prostředím, rozvíjení kontaktů s místními podniky, orgány, sociálními institucemi a nevládními organizacemi; domnívá se, že předčasné ukončení školní docházky, které je jedním z důvodů, proč se mladí lidé zařadí mezi osoby, které nejsou zaměstnané, neúčastní se vzdělávání ani odborné přípravy, by mohlo být řešeno bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení; domnívá se, že je rovněž důležité podporovat studenty, aby nalezli vlastní metody učení, včetně online kurzů a smíšeného učení; vítá zavádění vhodných a zajímavých osnov a spolehlivých a dobře rozvinutých systémů profesního poradenství s vysoce kvalitními službami poradenství a profesní orientace pro všechny studenty;

129.  zdůrazňuje potřebu posílit příležitosti a struktury vnitřní a vnější spolupráce na úrovni škol, včetně mezioborové spolupráce, týmové výuky, klastrů škol a interakcí s aktéry zapojenými do tvorby a uplatňování vzdělávacích drah, včetně rodičů; upozorňuje na význam mezinárodní výměny a partnerství škol v rámci programů, jako jsou Erasmus+ a e-Twinning;

130.  zdůrazňuje, že školní vzdělávání by mělo být flexibilnější, aby lépe odpovídalo životním podmínkám studentů, a to například zvýšením využívání služeb on-line, aby se tak mohly zlepšit například i příležitosti kombinovaného vzdělávání;

131.  domnívá se, že čím dříve lidé získají dovednosti v oborech STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika), tím lepší jsou jejich vyhlídky na úspěch, pokud jde o vzdělávání a podnikání v budoucnosti; vyzývá proto k většímu počtu iniciativ v oborech STEAM na školní úrovni a zároveň k podpoře humanitních a společenských věd, mimo jiné prostřednictvím posílené a diferencované spolupráce s vysokoškolskými a výzkumnými institucemi;

132.  vyzývá Komisi, aby v rámci formálního a neformálního vzdělávacího prostředí podporovala mezi mladými Evropany rozvoj jazykových znalostí zavedením inovativních mnohojazyčných pedagogických postupů, sdílením osvědčených postupů v této oblasti a zvýšením jazykových kompetencí učitelů;

133.  vybízí členské státy a Komisi, aby podporovaly stávající iniciativy a rozvíjely a uplatňovaly komplexní politiky v oblasti inkluzivního vzdělávání a strategie zaměřené na naplňování specifických potřeb, podporu práv nejzranitelnějších skupin, vytvoření inkluzivnějšího vzdělávacího prostředí a podporu otevřenosti a angažovanosti; žádá Komisi, aby společně s Evropskou agenturou pro speciální a inkluzivní vzdělávání vyvinula inovativní metody a vzdělávací nástroje na podporu začlenění a uspokojení potřeb jednotlivých žáků;

134.  doporučuje členským státům, aby do osnov na středních školách zahrnuly výuku o EU s cílem předat studentům poznatky o tom, jak Unie funguje, o jejích dějinách a o hodnotě evropského občanství;

135.  zdůrazňuje, že s cílem zvýšit povědomí o dané problematice a prosazovat práva žen v oblasti vzdělávání je důležité zahrnout do školních učebních osnov a vzdělávacího obsahu znalosti o historii ženské emancipace, a zejména o volebním právu žen, a to i při příležitosti symbolických výročí (např. 100 let volebního práva žen v Polsku a Německu v roce 2018);

136.  zdůrazňuje význam zdravotní a vztahové výchovy, jejíž součástí musí být výuka pro děti a mladé lidi v oblasti vztahů založených na rovnosti, souhlasu, respektu a vzájemnosti a také výuka o právech žen a dívek, včetně reprodukčního a sexuálního zdraví a práv, jako nástroje boje proti stereotypům a předcházení násilí na základě pohlaví a podpory dobrých životních podmínek;

137.  podporuje školní kurzy pořádané Červeným křížem, díky nimž by si studenti, učitelé a ostatní zaměstnanci osvojili základní dovednosti v oblasti první pomoci, které by mohli využít v případě naléhavé situace;

138.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily pilotní systém podpory výměn středoškoláků tak, aby alespoň jeden semestr v akademickém roce mohli strávit v jiném členském státě;

139.  žádá členské státy, aby používání standardizovaných testů jako nástroje pro posouzení úrovně nabytých znalostí a dovedností omezily na nezbytné minimum;

140.  vyzývá členské státy, aby zvážily přijetí opatření k zajištění uznávání studijních pobytů v zahraničí, které nejsou uzavřeny získáním diplomu či kvalifikace; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby navrhla pokyny pro uznávání studijních pobytů v zahraničí a aby přitom přihlédla ke stávajícím osvědčeným postupům členských států, k zásadě vzájemného uznávání mezi vzdělávacími systémy, k přístupu založenému na klíčových kompetencích a ke zvláštním rysům vzdělávacích systémů a kultury členských států;

141.  vyzývá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby řešily problém šikany, internetové šikany, obtěžování, závislosti a násilí ve školách tím, že ve spolupráci s přímými příjemci a se všemi zúčastněnými stranami (zejména učiteli, sdruženími rodičů a zvláštními nevládními organizacemi) vytvoří preventivní programy a osvětové kampaně podporující inkluzi;

142.  doporučuje členským státům, jejich vzdělávacím institucím a Komisi, aby se aktivněji podílely na podpoře provozování sportu mezi žáky;

Vysokoškolské vzdělávání

143.  vyzývá k vytvoření Evropského prostoru vzdělávání s využitím potenciálu stávajících rámců, např. Evropského výzkumného prostoru, Unie inovací, Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání, a to tak, aby se tyto rámce navzájem posilovaly a doplňovaly;

144.  nabádá členské státy, aby investovaly nejméně 2 % svých HDP do vysokoškolského vzdělávání a aby do roku 2020 dodržely referenční hodnotu investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP Unie;

145.  navrhuje, aby členské státy a regionální orgány při využívání svých celostátních a regionálních prostředků a při přidělování prostředků z evropských strukturálních a investičních fondů upřednostňovaly vzdělávací programy a posílení spolupráce mezi vysokoškolským vzděláváním, světem práce, odvětvím, výzkumnými komunitami a celou společností;

146.  žádá členské státy, aby podporovaly inkluzivnější a přístupnější mobilitu studentů, stážistů, začínajících učitelů, výzkumných pracovníků a administrativních pracovníků, jelikož přispívá k jejich osobnímu i profesnímu rozvoji i k větší kvalitě učení, výuky, výzkumu a správy; vyzývá k usnadnění mobility pro všechny, mimo jiné prostřednictvím hladkého uznávání kreditů a akademických a profesních kvalifikací získaných v zahraničí, přiměřeným financováním a osobní pomocí, zaručením sociálních práv a případně prostřednictvím začlenění vzdělávací mobility jako součásti vzdělávacích programů; v této souvislosti bere na vědomí nové iniciativy ze strany Komise, včetně evropské studentské karty, jejichž cílem je usnadnit přeshraniční mobilitu studentů;

147.  domnívá se, že je třeba navýšit finanční prostředky na mobilitu učitelů a výzkumných pracovníků tím, že kromě úhrady nákladů jim budou nabízena stipendia na studium či výzkum, prodlouží se pobyty v zahraničí, budou usnadňovány postupy udělování povolení a prosazovány formy společné ochrany učitelů a výzkumných pracovníků;

148.  vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy v tom, aby zlepšily mobilitu v rámci vzdělávání dospělých, kterou se již zabývá program Erasmus+;

149.  zdůrazňuje význam zaručení vzájemného přeshraničního uznávání a kompatibility kvalifikací a akademických titulů s cílem posílit systém zajištění kvality na úrovni EU a ve všech zemích, které se zapojily do Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání;

150.  zdůrazňuje, že je třeba vytvořit ucelené strategie a odpovídající nástroje pro určení kvality nových způsobů výuky a učení, např. elektronického učení, hromadných otevřených on-line kurzů (MOOC) a zdrojů s otevřeným přístupem; v této souvislosti uznává úlohu Evropského sdružení pro zabezpečení kvality ve vysokoškolském vzdělávání (ENQA) a dalších příslušných evropských sítí, které přispívají k zajištění kvality;

151.  vyzývá Komisi a členské státy, aby mezi vysokoškolskými institucemi, regionálními a místními orgány a zaměstnavateli podporovaly obnovený program EU pro vysokoškolské vzdělávání s ohledem na řešení potřeb a problémů, jimž vysokoškolské instituce a studenti čelí, vytváření vazeb s místními a regionálními aktéry, oslovení místní komunity, podporu místního a regionálního rozvoje a inovací, budování propojených systémů vysokoškolského vzdělávání podporujícího začlenění, posílení spolupráce se světem práce a řešení potřeb, pokud jde o regionální dovednosti; dále vyzývá vysokoškolské instituce, aby se mimo jiné účastnily ve větší míře místního a regionálního rozvoje tím, že se zapojí do projektů komunitní spolupráce;

152.  vyzývá ke splnění závazků nové agendy dovedností, včetně podpory členských států při zvyšování úsilí o větší informovanosti o tom, jak si absolventi vedou na trhu práce; vítá v této souvislosti návrh, aby byl do roku 2020 vytvořen evropský systém pro sledování absolventů; domnívá se, že informace získané na základě sledování uplatnění absolventů a shromažďování přesných a náležitých údajů (nejen na vnitrostátní, ale i na úrovni EU) jsou zásadní pro zajištění kvality a rozvoj kvalitního vzdělávání;

153.  vybízí Komisi, aby vynaložila větší úsilí o snížení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací mezi členskými státy a regiony tím, že navrhne nové iniciativy v rámci akce „Marie Curie-Skłodowska“, a aby podpořila kombinaci výzkumných a výukových činností pro ty příjemce akcí „Marie Curie-Skłodowska“, kteří se připravují na akademickou dráhu;

154.  navrhuje, aby koalice STE(A)M EU pokrývala širokou škálu oborů s cílem připravit studenty na život a práci v rychle se měnící realitě;

155.  zasazuje se za to, aby studentům byly udělovány kredity v rámci evropského kreditního systému (ECTS) za dobrovolnickou komunitní činnost, což přispěje k jejich profesnímu a osobnímu rozvoji;

156.  zdůrazňuje, že programy mezinárodní spolupráce, kulturní diplomacie a politické dialogy se třetími zeměmi v oblasti vysokoškolského vzdělávání nejen usnadňují tok znalostí, ale přispívají i ke zlepšení kvality a mezinárodního postavení evropského vysokoškolského vzdělávání, posilování výzkumu a inovací a k podpoře mobility, mezikulturního dialogu a mezinárodního rozvoje v souladu s cíli EU v oblasti vnější činnosti;

157.  zastává názor, že v kontextu čím dál větší digitalizace a robotizace evropských společností by perspektivní vzdělávací systémy měly zahrnovat učení se udržitelnosti a budování míru a být koncipovány v rámci obecnějších úvah o profesní gramotnosti a neměly by se soustřeďovat pouze na hospodářský růst, ale i na osobní rozvoj, upevňování zdraví a dobrých životních podmínek studentů a žáků;

158.  žádá členské státy, aby podporovaly spolupráci mezi vzdělávacími institucemi a světem práce tak, aby studenti byli lépe připraveni zapojit se do pracovního procesu, a přijaly opatření k řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a nedostatky v oblasti dovedností; v této souvislosti vyzývá k začlenění kvalitních relevantních pracovních stáží, uznávaných v rámci kreditů ECTS, do programů vysokoškolského vzdělávání a do systémů odborného vzdělávání a přípravy a k posílení spolupráce mezi vysokoškolským vzděláváním, trhem práce, výzkumným odvětvím a místními a regionálními hospodářskými subjekty při vytváření kvalitních systémů duálního vzdělávání a odborné přípravy, profesního poradenství, učňovské přípravy, stáží a také odborné přípravy vycházející z reality, které by měly být součástí vysokoškolských osnov a osnov odborného vzdělávání; dále vyzývá členské státy k zajištění toho, aby každý mladý člověk v EU měl právo na zaměstnání, učňovskou přípravu, další vzdělávání či kombinaci práce a odborné přípravy;

159.  domnívá se, že pro zajištění kvalitních učňovských míst nebo odborných stáží je nutné uzavřít smlouvy o učňovském vzdělávání, v nichž by byly stanoveny úlohy a odpovědnost všech stran a uvedena délka tohoto vzdělávání, učební cíle a úkoly odpovídající jasně stanoveným dovednostem, které je třeba rozvíjet, zaměstnanecký status, odpovídající náhrady/odměny, i za přesčasy, systémy sociální ochrany a zabezpečení podle platných vnitrostátních právních předpisů, platných kolektivních smluv nebo obou;

160.  zdůrazňuje, že je třeba nabízet vhodný obsah vzdělávání a odborné přípravy a důstojné pracovní podmínky pro stáže a učňovská místa, aby byla zajištěna jejich rozhodující úloha při přechodu ze vzdělávacího do pracovního procesu; zdůrazňuje, že učňovská místa a stáže by nikdy neměly nahrazovat pracovní místa a stážisté ani učni by neměli být považováni za levnou či dokonce neplacenou pracovní sílu;

161.  navrhuje, aby univerzity a školicí střediska poskytovaly základní a další odbornou přípravu pro učitele odborného vzdělávání a přípravy, na jejíž realizaci se budou podílet odborníci z pracovních oblastí odpovídajících zvláštním oborům, kterých se kurzy odborného vzdělávání týkají;

Učitel jako garant kvalitní výuky

162.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily učitele v začleňování inovací a technologií do výuky tím, že zlepší jejich digitální dovednosti a poskytnou jim příslušné zdroje a podporu, např. v podobě zvýšení počtu nabídek opakovacího školení, vytvoření virtuálních komunit a otevřených vzdělávacích zdrojů a kurzů;

163.  podporuje vytvoření Akademie pro výuku a učení, která učitelům nabídne další možnost vzdělávání a výměny osvědčených postupů na evropské úrovni a bude centrem pro on-line výměny, sdílení zkušeností a vzájemné učení, jakož i místem pravidelných setkání v podobě workshopů, seminářů a konferencí podporujících spolupráci učitelů, zvyšujících kvalitu výuky a přispívajících k profesnímu rozvoji učitelů; vyzývá Komisi, aby navrhla projekt pro vytvoření takové akademie, přičemž se bude rovněž vycházet z know-how Akademie Evropské sítě škol (European Schoolnet Academy).

164.  připomíná význam pedagogického vzdělávání učitelů ve vysokoškolských institucích a zohlednění pedagogických dovedností přinejmenším stejně důležitých pro výzkumné dovednosti během náborového procesu; zdůrazňuje úlohu vzdělávání založeného na výzkumu a pedagogického výzkumu jakožto prostředku k povzbuzení přístupu k výuce a učení, který je zaměřen na studenta, k aktivnímu učení, posílení rozvoje dovedností a zdokonalení metodiky výuky;

165.  vyzývá členské státy, aby zavedly pobídky, které přilákají a motivují mladé lidi a kvalifikované učitele, aby vstoupili do vzdělávacího systému a pracovali v něm;

166.  zdůrazňuje, že je třeba uznat profesní postavení pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče;

167.  vyzývá k podpoře učitelů, kteří zajišťují vícejazyčné kurzy, jelikož tyto kurzy jsou důležitým faktorem internacionalizace vzdělávání;

168.  zdůrazňuje význam mezikulturního učení jako součásti vzdělání učitelů, které přispěje ke zlepšení jejich mezikulturní kompetence s cílem prosazovat evropskou kulturu a společné hodnoty a také evropský rozměr výuky; zdůrazňuje, že mezikulturní kompetence mají pro práci ve stále rozmanitějších společnostech a pro podporu internacionalizace ve školách zásadní význam;

169.  je si vědom toho, že aby se maximalizovaly výsledky učení, je třeba vytvořit součinnost mezi znalostmi učitelů a technologickým potenciálem žáků;

170.  vyslovuje se pro to, aby do všech fází vzdělávání učitelů byly začleněny pedagogické stáže, při nichž by učitele vedli proškolení mentoři;

171.  nabádá učitele a ředitele škol, aby podporovali zavádění inovací do školního prostředí a jeho rozvoj a aby se v tomto směru ujali vedoucí úlohy;

172.  vybízí vysokoškolské instituce, aby upřednostňovaly, podporovaly a oceňovaly zlepšování a aktualizaci pedagogických znalostí vysokoškolských učitelů a výzkumných pracovníků, jakož i vzdělávací možnosti, které nabízejí moderní technologie, jako způsob zlepšení výkonu studentů a účinnosti výuky;

173.  podporuje rozvoj nových, inovativních a ambiciózních výukových technik a vzdělávacích standardů, aby lépe odpovídaly potřebám studentů a vysokoškolských institucí a řešily výzvy rychle se měnícího světa;

o
o   o

174.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 22.
(2) Úř. věst. C 183, 14.6.2014, s. 30.
(3) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(4) Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 17.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0360.
(6) Úř. věst. C 417, 15.12.2015, s. 25.
(7) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50.
(8) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 2.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2017)0018.
(10) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.
(11) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(12) http://www.socialsummit17.se/wp-content/uploads/2017/11/Concluding-report-Gothenburg-summit.pdf
(13) https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/en/educ/122123.pdf
(14) Úř. věst. C 104, 16.4.1984, s. 69.
(15) Úř. věst. C 135, 26.5.2010, s. 12.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2017)0303.
(17) http://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Gender_statistics
(18) http://www.cedefop.europa.eu/en/publications-and-resources/publications/3072, https://www.eurofound.europa.eu/sites/default/files/ef_publication/field_ef_document/ef1502en_0.pdf


Na cestě k udržitelnému a konkurenceschopnému evropskému odvětví akvakultury
PDF 210kWORD 68k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. června 2018 Na cestě k udržitelnému a konkurenceschopnému evropskému odvětví akvakultury: současný stav a budoucí výzvy (2017/2118(INI))
P8_TA(2018)0248A8-0186/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise s názvem „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“ (COM(2013)0229),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 304/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře(1),

–  s ohledem na směrnici Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely(2),

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 710/2009 ze dne 5. srpna 2009, kterým se mění nařízení (ES) č. 889/2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007, pokud jde o stanovení prováděcích pravidel ohledně ekologické produkce živočichů pocházejících z akvakultury a produkce mořských řas(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97(4),

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 889/2008 ze dne 5. září 2008, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů, pokud jde o ekologickou produkci, označování a kontrolu(5),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 834/2007 ze dne 28. června 2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení (EHS) č. 2092/91(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES(7),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1379/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné organizaci trhů s produkty rybolovu a akvakultury a o změně nařízení Rady (ES) č. 1184/2006 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 104/2000(8),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011(9),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1004 ze dne 17. května 2017 o vytvoření rámce Unie pro shromažďování, správu a využívání údajů v odvětví rybolovu a pro podporu vědeckého poradenství pro společnou rybářskou politiku a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 199/2008(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. prosince 2008 o vypracování evropského plánu na regulaci populace kormoránů s cílem snížit rostoucí škody, které kormoráni způsobují rybím populacím, rybolovu a akvakultuře(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. června 2010 o novém impulsu pro strategii pro udržitelný rozvoj evropské akvakultury(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o režimu pro dovoz produktů rybolovu a akvakultury do EU z hlediska budoucí reformy SRP(13),

–  s ohledem na svůj postoj přijatý v prvním čtení dne 23. listopadu 2010 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. …/2011, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o využití potenciálu výzkumu a inovací v modré ekonomice pro vytvoření pracovních příležitostí a růstu(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2016 o sledovatelnosti produktů rybolovu a akvakultury v restauracích a maloobchodě(16),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise o uplatňování rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí v odvětví akvakultury (SWD(2016)0178),

–  s ohledem na dokument Komise z roku 2015 nazvaný „Souhrnná zpráva: Provádění pravidel týkajících se akvakultury ryb“ (DG(SANTE) 2015-7406 - MR),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 29. června 2017 nazvané „Evropský akční plán ‚Jedno zdraví‘ proti antimikrobiální rezistenci (AMR)“ (COM(2017)0339),

–  s ohledem na hospodářskou zprávu o odvětví akvakultury v EU, kterou v roce 2016 vypracoval Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR),

–  s ohledem na zprávu Eurobarometru nazvanou „Spotřebitelské návyky týkající se produktů rybolovu a akvakultury“ (2017) a doplňující analýzu, kterou vypracovalo Evropské středisko pro monitorování trhu s produkty rybolovu a akvakultury (EUMOFA),

–  s ohledem na vědecké stanovisko nazvané „Potraviny z oceánů“, které v listopadu 2017 vypracovala skupina vědeckých poradců na vysoké úrovni,

–  s ohledem na Kodex chování pro odpovědný rybolov Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO),

–  s ohledem na Kodex zdraví vodních živočichů Světové organizace pro zdraví zvířat (OIE),

–  s ohledem na článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o podpoře soudržnosti a rozvoje v nejvzdálenějších regionech EU: provádění článku 349 Smlouvy o fungování EU(17),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0186/2018),

A.  vzhledem k tomu, že odvětví akvakultury, které zahrnuje chov mořských a sladkovodních ryb, chov měkkýšů, korýšů a ostnokožců a pěstování mořských řas, je inovativním hospodářským odvětvím s nejrychleji rostoucí produkcí potravin a potenciálně s velkým podílem technologií a vyžaduje vysokou míru strukturálních investic a investic do výzkumu a dlouhodobé provozní a finanční plánování;

B.  vzhledem k tomu, že chov ryb a chov mořských plodů hrají důležitou a cennou úlohu z hlediska ekonomiky a zaměstnanosti i ze sociálního a environmentálního hlediska, pokud jde o zlepšování kvality života v pobřežních i vnitrozemských oblastech Unie a nejvzdálenějších regionech a o příspěvek k zabezpečení dostatku živin a dodávek potravin pro Evropany; vzhledem k tomu, že produkci akvakultury negativně ovlivňují některé faktory, mj. faktory týkající se životního prostředí a klimatu, ale především predátoři; vzhledem k tomu, že podle několika studií mají problémy spojené s predátory na produkci značný dopad;

C.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“ zdůrazňuje čtyři prioritní oblasti, na které je třeba zaměřit v zájmu rozvinutí potenciálu akvakultury v EU pozornost, a to: správní postupy, koordinované územní plánování, konkurenceschopnost – zejména propojením odvětví s vědou – a rovné podmínky;

D.  vzhledem k tomu, že uvedené sdělení doporučuje členským státům, aby vypracovaly víceleté národní strategické plány akvakultury, které by analyzovaly klíčové nedostatky a problémy, které je třeba vyřešit, stanovily společné cíle a případně ukazatele pro posouzení pokroku při dosahování těchto cílů;

E.  vzhledem k tomu, že klíčovým prioritním cílem musí být zachování místních ekosystémů a populací a prevence přemísťování a zániku místního rybolovu a chovu;

F.  vzhledem k tomu, že navzdory dobrým úmyslům a úsilí akvakultura v EU stagnuje, na rozdíl od stále intenzivnějšího růstu zaznamenaného v jiných regionech světa;

G.  vzhledem k tomu, že produkce akvakultury v EU podle odhadů pokrývá pouze 10 % domácí poptávky po rybách a že více než polovina poptávky po produktech rybolovu pokrývá dovoz z třetích zemí;

H.  vzhledem k tomu, že akvakulturu je třeba vnímat jako druh zemědělství a přistupovat k ní podle toho, zejména k rybníkářství;

I.  vzhledem k tomu, že pokud jde o rozvoj akvakultury, je zvláště zřetelná zaostalost nejvzdálenějších regionů;

J.  vzhledem k tomu, že nedávno přijaté stanovisko skupiny vědeckých poradců na vysoké úrovni k otázce, kterou této skupině položil komisař Vella, tj. „Jakým způsobem lze z oceánu získat více potravin a biomasy, aniž by to bylo na úkor budoucích generací?“, obsahuje tato doporučení: „začlenit paradigma odpovědné kultury založené na ‚potravinách z oceánu‘ […] do rozsáhlých unijních a celosvětových politických programů na systémové úrovni“ a „posunout rozvoj mořské akvakultury v Evropě na vyšší a strategičtější úroveň prostřednictvím komplexního společného politického rámce, což zahrnuje vydání pokynů k začlenění požadavků spojených s mořskou akvakulturou do provádění směrnice EU o  územním plánování mořských prostor z roku 2014 a rozšíření technické spolupráce na mořskou akvakulturu v rámci dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu mezi EU a jižními partnerskými zeměmi“;

K.  vzhledem k tomu, že založení nebo rozšíření akvakulturní farmy v EU vyžaduje získání různých povolení a oprávnění a proces získávání těchto úředních dokladů není na úrovni EU harmonizován a obvykle je pomalý, složitý, právně nejistý a špatně předvídatelný z ekonomického hlediska; vzhledem k tomu, že tato situace ohrožuje rozvoj celého odvětví a vedle nepřímé podpory dovozu z třetích zemí by mohla i odrazovat podniky od investic a vést k nadměrným nákladům pro odvětví;

L.  vzhledem k tomu, že nejsložitějšími operacemi v oblasti akvakultury jsou procesy související s požadavky v oblasti životního prostředí (posuzování dopadů na životní prostředí, strategické posuzování vlivů na životní prostředí a postupy dohledu), avšak pomalost a složitost těchto správních postupů paradoxně ochranu životního prostředí vždy nezajišťuje, ale naopak někdy znesnadňuje zakládání kvalitních akvakulturních farem udržitelných sociálně-ekonomicky i z hlediska životního prostředí; vzhledem k tomu, že sladkovodní a mořská akvakultura jsou odlišné; vzhledem k tomu, že rozdíly mezi těmito akvakulturními pododvětvími si žádají odlišné praktické postupy, pokud jde o řízení populací, krmení a reprodukci; vzhledem k tomu, že při práci na regulaci akvakultury v EU, a zejména udržitelných norem v oblasti ochrany životního prostředí, je nutné věnovat těmto rozdílům pozornost;

M.  vzhledem k tomu, že byrokratická složitost a zpoždění, zejména v souvislosti s udělováním licencí a plánováním, představují nečinnost, která potenciálním investorům v oblastech s akvakulturními farmami nevyhnutelně přináší ekonomické a sociálně-pracovní náklady, a zvláště dopadá na zaměstnanost žen a mladých lidí;

N.  vzhledem k tomu, že při náležitém územním plánování je nutné přihlížet k odlišným zájmům různých uživatelů a k potřebě chránit životní prostředí, a že je třeba vynakládat úsilí, aby byly jednotlivé zájmy uvedeny v soulad; vzhledem k tomu, že nedostupnost lokalit, nevyhovující územní plánování a konflikt s dalšími hospodářskými činnostmi mají na rozvoj akvakultury v některých regionech EU značný dopad, neboť odvětví akvakultury má leckdy slabší hlas a váhu než jiná, mocnější odvětví;

O.  vzhledem k tomu, že územní plánování je jednou z podmínek dlouhodobého rozvoje akvakultury a s ohledem na další činnosti v dotčených oblastech je nezbytné pro zajištění vhodných lokalit pro akvakulturu;

P.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU v oblasti životního prostředí jsou založeny na směrnicích (směrnice o strategii pro mořské prostředí, směrnice o ptácích a stanovištích), jejichž transpozice a uplatňování jsou tak ponechány na členských státech a místní a regionální veřejné správě, což poskytuje určitý prostor, aby postupovaly podle vlastního uvážení; vzhledem k tomu, že z tohoto důvodu není provádění v celé EU jednotné, což vede k právní nejistotě pro podniky a farmy a k nedostatečné předvídatelnosti pro investory a vytváří nerovné podmínky;

Q.  vzhledem k tomu, že podle vědeckého stanoviska „Potraviny z oceánů“ je jediným způsobem, jak v krátké době získat z oceánů podstatně více potravin a biomasy, zaměřit se na organismy na spodku potravního řetězce, jako jsou makrořasy a plži;

R.  vzhledem k tomu, že odlišnost státních či regionálních právních rámců upravujících akvakulturu může vést k tomu, že se na podniky vztahují různé právní požadavky, i když působí v téže mořské oblasti, což následně ohrožuje hospodářskou soutěž;

S.  vzhledem k tomu, že příklady dobré spolupráce na základě dobrovolných dohod a jiných dohod mezi ochránci přírody a tímto odvětvím jsou v každém případě vítány; vzhledem k tomu, že pozitivní příklady příspěvku akvakultury k zachování dobré kvality vody a služeb vodních ekosystémů jsou sice chvályhodné, avšak zároveň je důležité uznat i případné negativní dopady akvakultury na místní životní prostředí a kvalitu vody a snažit se je zmírnit; vybízí proto k dalším inovacím a iniciativám s cílem zajistit dlouhodobě udržitelné a ziskové odvětví;

T.  vzhledem k tomu, že chov mlžů a pěstování makrořas vyžadují prostředí s vyváženým přísunem živných solí;

U.  vzhledem k tomu, že s ohledem na výše uvedené představuje tento druh sladkovodních rybích farem službu v rámci ochrany životního prostředí, která ochraňuje kvalitu a množství vody, a zaslouží si mnohem větší uznání a podporu od rozhodovacích orgánů EU, než se mu dostává dnes;

V.  vzhledem k tomu, že produkty EU musí vyhovovat celé řadě přísných pravidel v oblasti životního prostředí, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a ochrany spotřebitele a norem vztahujících se na produkci, krmivo, dobré životní podmínky, přepravu, zpracování a sociální podmínky zaměstnání, které mají přímý vliv na náklady s produkcí spojené; vzhledem k tomu, že výsledkem jsou udržitelné produkty vynikající kvality, které však mohou být dražší, a tedy méně konkurenceschopné než produkty dovážené, které se na trh EU často dostávají za nižší ceny díky praktikám, jež jsou z hlediska životního prostředí a ze sociálního a pracovního hlediska neudržitelné, a jejichž výrobu provázejí nedostatečné normy v oblasti životních podmínek a zdraví zvířat;

W.  vzhledem k tomu, že některé podniky v odvětví akvakultury vysoce závisejí na zdrojích energie, což přidává k akvakulturní produkci další náklady;

X.  vzhledem k tomu, že je třeba, aby spotřeba ryb vzrostla, neboť se jedná o zdroj bílkovin, mastných kyselin, vitamínů, minerálů a základních mikroživin, přínosných pro lidské zdraví, a vzhledem k tomu, že vynikající kvalita unijních potravin mořského původu by měla být pro akvakulturu v EU přední konkurenční výhodou;

Y.  vzhledem k tomu, že celosvětová spotřeba ryb stabilně stoupá, souběžně s globálním růstem počtu obyvatel;

Z.  vzhledem k tomu, že ne vždy existuje soudržnost mezi obchodní, sociální a environmentální politikou EU: EU například uděluje status všeobecného systému preferencí (GSP a GSP+) zranitelným rozvojovým zemím, aby jim umožnila platit nižší nebo žádná cla na dovoz do EU, čímž jim poskytuje klíčový přístup na trh EU a přispívá k jejich růstu; vzhledem k tomu, že současně však některé země, např. některé asijské země, nabízejí produkty akvakultury, které nesplňují normy v oblasti životního prostředí a životních podmínek a zdraví zvířat a sociální a pracovní normy, jež musí splňovat subjekty EU, a které v některých případech porušují lidská práva;

AA.  vzhledem k tomu, že pokud jde o akvakulturní krmiva, je EU velmi závislá na dovozu produktů rybolovu z třetích zemí, a vzhledem k tomu, že udržitelnější alternativní krmiva nebyla dosud dostatečně zkoumána a podporována;

AB.  vzhledem k tomu, že vnější obchod EU v oblasti akvakultury je ve schodku a že mezi produkty akvakultury dováženými z třetích zemí a unijními produkty panuje nekalá hospodářská soutěž, která má neblahý dopad na kvalitu potravin a zdraví spotřebitelů;

AC.  vzhledem k tomu, že akvakultura v třetích zemích skýtá příležitosti pro investice EU;

AD.  vzhledem k tomu, že evropští spotřebitelé nemohou zjistit rozdíly mezi produkty evropské akvakultury a produkty z třetích zemí, pokud jde o kvalitu, environmentální stopu, sociální chování a dodržování dobrých životních podmínek zvířat, jestliže jsou informace, které o nich obdrží, nedostatečné nebo nepřesné (zejména v souvislosti se zemí původu, rozmrazováním nebo identifikací druhů);

AE.  vzhledem k tomu, že právní předpisy EU týkající se informací o produktech akvakultury pro spotřebitele jsou jasné, a vzhledem k tomu, že jejich kontrola je odpovědností orgánů členských států; vzhledem k tomu, že je však nechvalně známá neschopnost tyto nezbytné informace spotřebitelům skutečně poskytovat, a to jak v případě prodejců ryb, tak restaurací; vzhledem k tomu, že toto nedostatečné provádění předpisů oslabuje konkurenceschopnost akvakultury EU;

AF.  vzhledem k tomu, že udržitelný chov ryb je založen na chovu zdravých zvířat, k čemuž je zásadně důležité vyvíjet zvláštní a inovativní veterinářské nástroje, zejména očkovací látky a antibiotika, které je v zájmu zdraví a kvality života zvířat i spotřebitelů a bezpečných a výživných produktů akvakultury nutné používat odpovědně a v omezeném rozsahu, bez negativních dopadů na životní prostředí a volně žijící a planě rostoucí druhy; vzhledem k tomu, že unijní regulace v oblasti zdraví zvířat musí v úpravě léčby infekcí a chorob zohledňovat také zvláštnosti akvakultury a rybích druhů a dopady na kvalitu produktů;

AG.  zdůrazňuje, že evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci uvádí, že imunizace prostřednictvím očkování je nákladově efektivním veřejným zdravotním zásahem v boji proti antimikrobiální rezistenci(18), což platí i pro akvakulturu;

AH.  vzhledem k tomu, že představy evropské společnosti a spotřebitelů o akvakultuře se v jednotlivých členských státech liší, ale obecně v této oblasti existuje zřetelný prostor pro zlepšení;

AI.  vzhledem k tomu, že i když prostor pro zlepšení v této oblasti prostřednictvím lepších postupů bezpochyby existuje vždy, není špatná pověst této činnosti někdy založena na skutečných problémech (aspektech životního prostředí, kvality nebo bezpečnosti), nýbrž na předsudcích spotřebitelů vůči akvakultuře; vzhledem k tomu, že k této situaci významně přispívá přesvědčení, že k reálným dopadům, které má akvakultura v některých třetích zemích (rozvojových zemích), dochází i v EU, což není pravda;

AJ.  vzhledem k tomu, že velmi různorodé praktiky v akvakultuře vedou ke značným rozdílům mj. v kvalitě produktů, dopadech na životní prostředí a hygienických podmínkách, což často vede k nejistotě spotřebitele, pokud jde o výsledný produkt;

AK.  vzhledem k tomu, že špatná pověst akvakultury ovlivňuje její řízení orgány veřejné správy (vydávání povolení, plánování atd.), ale také podmínky uvádění jejích produktů na trh;

AL.  vzhledem k tomu, že je důležité nezapomínat na potenciál, jaký mají pro zabezpečení dodávek potravin a rozvoje venkovských oblastí sladkovodní akvakultura, vnitrozemská akvakultura v uzavřených vodách, integrovaná multitrofická akvakultura nebo systémy recirkulace a akvaponie v městských oblastech;

AM.  vzhledem k tomu, že důležitými zdroji pro akvakulturu jsou korýši, měkkýši a vodní rostliny, např. řasy;

AN.  vzhledem k tomu, že zásadní úlohu při naplňování potenciálu udržitelné akvakultury hrají výzkum a inovace; vzhledem k tomu, že je možné udržitelně zvyšovat produkci a zároveň omezovat dopady na životní prostředí a poskytovat environmentální služby, a to expanzí založenou na inovacích, obnovou a čištěním vod, využíváním obnovitelných energií a účinným využívání energie a zdrojů;

AO.  vzhledem k tomu, že značný význam mají standardní protokoly vědeckých údajů, které umožňují dohled nad řízením a výrobními postupy, včetně jejich dopadů na životní prostředí a zdraví, a jejich zlepšení;

AP.  vzhledem k tomu, že v zájmu omezení dopadu akvakultury na životní prostředí a zvýšení její udržitelnosti je třeba upřednostňovat chov a pěstování původních či endemických druhů;

AQ.  vzhledem k tomu, že investory mohou odrazovat obtíže při přístupu k úvěrům a značné prodlevy mezi investicí a prvním prodejem (obvykle tři a více let);

AR.  vzhledem k tomu, že podmínky předběžného financování, které nabízejí banky a finanční instituce, jsou stále přísnější;

AS.  vzhledem k tomu, že postupy – které většinou nejsou uživatelům dostatečně jasné – a přemíra dokladů, které je třeba předložit za účelem získání finančních prostředků z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), jsou pro žadatele odrazující; vzhledem k tomu, že přibližně 1 280 milionů EUR, které jsou k dispozici pro současné programové období (2014–2020), k rozvoji evropského odvětví akvakultury nepostačuje; vzhledem k tomu, že míra absorpce ze strany členských států je navíc v této oblasti mimořádně nízká;

AT.  vzhledem k tomu, že udržitelná akvakultura musí brát v úvahu potenciální dopady na volně žijící rybí populace a kvalitu vody, ale zároveň také potřebuje, aby byly rybí populace zdravé a kvalita vody vynikající;

AU.  vzhledem k tomu, že dostupné údaje svědčí o rostoucím rozdílu – odhadem 8 milionů tun – mezi spotřebou potravin mořského původu v EU a objemem výlovu; vzhledem k tomu, že udržitelná akvakultura může spolu s udržitelným rybolovem – pokud se budou v akvakultuře používat krmiva z udržitelných zdrojů a zabrání se poškozování životního prostředí – přispívat k dlouhodobému zabezpečení dodávek potravin a výživy, k růstu a zaměstnanosti pro občany Unie a k uspokojení rostoucí světové poptávky po potravinách z vodních organismů; vzhledem k tomu, že tak může přispět k celkovému cíli, jímž je vyplnit mezeru mezi spotřebou a produkcí mořských plodů v EU;

AV.  vzhledem k tomu, že v akvakultuře může být jeden kilogram ryb s nízkou hodnotou přeměněn na jeden kilogram ryb s vysokou hodnotou (jako v případě huňáčka severního na pakambalu velkou, kdy se hodnota zvýší z 0,10 EUR na 7 EUR za kilogram);

AW.  vzhledem k tomu, že mladí lidé mají menší zájem o práci v akvakultuře nebo do ní investovat a rozvíjet ji, a to v důsledku nedostatečné komunikace a slabých finančních vyhlídek a stability, což jsou faktory, které činí akvakulturu pro mladší generace neatraktivní;

AX.  vzhledem k tomu, že udržitelná akvakultura vlastněná a řízená komunitami může být socioekonomickým přínosem pro pobřežní okrajové regiony a hrát pozitivní úlohu v modré ekonomice;

AY.  vzhledem k tomu, že sladkovodní akvakultura představuje 20 % výkonnosti celého odvětví v Evropě, a vzhledem k tomu, že podpora EU by měla odpovídat tomuto poměru; vzhledem k tomu, že sladkovodní akvakultura potřebuje v důsledku své odlišné povahy zvláštní pravidla a samostatnou kapitolu v právních předpisech upravujících společnou rybářskou politiku EU;

AZ.  vzhledem k tomu, že pro vytvoření udržitelnějšího a konkurenceschopnějšího odvětví akvakultury na trhu EU jsou zásadně důležité výzkum a inovace;

BA.  vzhledem k tomu, že projekty sladkovodní akvakultury je možné uskutečňovat i s použitím financování ex-post, a vzhledem k tomu, že to často vyžaduje neúměrné úsilí investorů, a v mnoha případech se proto chovatelé ryb neodváží do takových projektů pustit; vzhledem k tomu, že intenzita podpory je ve většině případů nedostatečná;

Rozvinutí potenciálu akvakultury v EU

1.  uznává příznivé účinky, které může mít udržitelná akvakultura, mořská i sladkovodní, na zaměstnanost, a obecně na hospodářství Unie, neboť zlepšuje produktivitu a kvalitu života pobřežních i vnitrozemských oblastí Unie; zdůrazňuje, že je třeba posílit její rozvoj, diverzifikaci a inovativnost a podporovat vysokou úroveň akvakulturní produkce ryb, korýšů, měkkýšů, řas a ostnokožců, zlepšit konkurenceschopnost těchto produktů (s cílem zlepšit produkci akvakultury EU tak, aby do pěti let dosáhla nejméně současného celosvětového růstu akvakultury, a podněcovat investice do energeticky účinnějšího a hospodárnějšího vybavení) a zvýšit jejich spotřebu a podíl na zabezpečení dodávek potravin a živin pro občany EU; trvá na tom, že při plnění těchto úkolů je nutné zachovat řádné fungování mořských ekosystémů a umožnit tak pokračování ziskové akvakultury, komerčního rybolovu a dalších udržitelných způsobů využívání mořského prostředí;

2.  vyjadřuje přesvědčení, že je třeba, aby EU zvýšila produkci v odvětví akvakultury, zejména s cílem snížit tlak na přírodní oblasti rybolovu; zastává názor, že krmiva na bázi ryb by měla pocházet z udržitelných zdrojů a neměla by ohrožovat cíle společné rybářské politiky v oblasti maximálního udržitelného výnosu a že by mělo být kontrolováno zatížení živinami; zdůrazňuje význam spolupráce mezi výzkumnými pracovníky, odvětvím akvakultury, výrobci krmiv a organizacemi a správami v oblasti životního prostředí; zdůrazňuje, že akvakultura EU by měla brát ohled na kvalitu, udržitelnost, bezpečnost potravin, aspekty životního prostředí a zdraví zvířat a lidí a měla by být v tomto ohledu modelovým příkladem; bere s uspokojením na vědomí nové iniciativy týkající se suchozemské akvakultury, zejména v citlivých oblastech EU s uzavřenými vodami, a domnívá se, že jsou zapotřebí důraznější opatření, aby se akvakultura stala účinnější, hospodářsky životaschopnější, sociálně odpovědnější a šetrnější k životnímu prostředí, uspokojovala větší podíl evropské poptávky po rybách a snížila závislost Evropy na dovozu;

3.  vítá sdělení Komise „Strategické zásady udržitelného rozvoje akvakultury v EU“ a jeho určení oblastí, v nichž je třeba zaměřit úsilí na rozvinutí potenciálu akvakultury v EU, aby mohla spolu s udržitelným rybolovem přispět k cíli vyplnění mezery mezi spotřebou a produkcí potravin mořského původu v EU způsobem, který bude ekologicky, sociálně a ekonomicky udržitelný;

4.  zdůrazňuje, že sladkovodní akvakultura zůstává nedostatečně prozkoumanou příležitostí ke zlepšení potravinového zabezpečení a rozvoje venkova;

5.  zdůrazňuje, že udržitelný růst má být založen na předvídatelnosti podnikatelských investic a právní jistotě, které lze vytvořit pomocí účinnějších správních rámců, větší transparentnosti správy a jasných, homogenních a zjednodušených kritérií pro udělování licencí v celé EU, na společných postupech řízení chorob a přístupu k náležitému veterinárnímu ošetření, jež nemá škodlivé dopady na zdraví zvířat ani lidí, a dále na účinném územním plánování, dostupnosti pokynů, výměně osvědčených postupů, podpoře poradního sboru pro akvakulturu a na odpovídající finanční podpoře; upozorňuje, že všechny uvedené faktory mohou přispět k udržitelnému růstu;

6.  oceňuje závěry a doporučení vědeckého stanoviska „Potraviny z oceánů“ z listopadu 2017 týkající se rozvoje a provádění námořní politiky a politiky rybolovu a akvakultury v nadcházejících letech s cílem zvýšit množství udržitelných potravin získávaných z oceánů;

7.  žádá Komisi, aby podporovala úsilí tohoto odvětví o omezení své závislosti na volně žijících rybích populacích používaných k výrobě rybího krmiva, mj. větším využíváním chaluh a jiných řas;

8.  žádá Komisi, aby podněcovala další vývoj nově vznikající akvakultury mořských řas;

9.  uznává potenciál, jímž může akvakultura přispět k zabezpečení dodávek potravin a výživy pro občany EU, a dále uznává, že je třeba se stravovat udržitelně a zdravě, mít potravinové systémy, které jsou klimaticky citlivé, vstřícné vůči životním podmínkám zvířat a ekologicky udržitelné, a prosazovat v potravinových systémech oběhovost a účinné využívání zdrojů, a podporovat tak inovace a posílení postavení komunit;

10.  opakuje, že rozvoj evropské akvakultury musí být dán do souvislosti se základní a životně důležitou potřebou soběstačné, bezpečné, výživné a udržitelné výroby potravin a musí v globálním programu EU zaujmout vyšší místo;

11.  vyzývá Komisi a členské státy, aby investovaly do výzkumu, studií a pilotních projektů týkajících se inovativních, progresivních a ekologicky odpovědných výrobních akvakultury, například systémů integrované multitrofické akvakultury (IMTA), akvaponie a recirkulačních akvakulturních systémů (RAS), které snižují dopad akvakulturních chovů na přírodní stanoviště, populace volně žijících zvířat a kvalitu vody a přispívají k ekosystémovému přístupu;

12.  vyzývá Komisi, aby vypracovala důkladnou analýzu doporučení skupiny vědeckých poradců na vysoké úrovni a zajistila přijetí náležitých opatření v návaznosti na tato doporučení;

13.  zdůrazňuje, že jakákoli udržitelná evropská politika v oblasti akvakultury musí zohledňovat zvláštnosti a různé potřeby a problémy spojené s jednotlivými druhy této produkce a vypracovat specifická opatření, která zohlední také zeměpisné rozdíly a potenciální dopady změny klimatu; vyzývá proto Komisi, aby ve společné rybářské politice po roce 2020 stanovila pravidla přizpůsobená zvláštnostem každého pododvětví;

14.  zdůrazňuje potenciál sladkovodní akvakultury, vnitrozemské akvakultury v uzavřených vodách, integrované multitrofické akvakultury a recirkulačních systémů a akvaponie v městských oblastech; zdůrazňuje, že stále není dostatečně využíván potenciál sladkovodní akvakultury pro zlepšení potravinového zabezpečení a rozvoj venkovských oblastí; sladkovodní akvakultura má nicméně důležitou sociální úlohu, protože vytváří pracovní místa na venkově v nejchudších oblastech, a také úlohu v oblasti životního prostředí při udržování hodnotných mokřadů a poskytování široké škály ekosystémových služeb, které přesahují její ekonomický přínos;

15.  zdůrazňuje, že je důležité zavést nástroje pro koordinaci, studijní skupiny a činnosti EU s cílem určit případy, kdy je produkce měkkýšů významně poškozena dravostí mořana zlatavého (Sparus aurata), a usilovat o nalezení udržitelných a ekologických řešení;

16.  uznává potenciál akvakultury a doplňujícího zpracování a vývozu produktů rybolovu jakožto původního odvětví vytvářejícího pracovní místa a hospodářský přínos, zejména ve venkovských pobřežních a ostrovních komunitách;

17.  zdůrazňuje význam rámcové směrnice o vodě a rámcové směrnice o strategii pro mořské prostředí, které by měly zajistit ochranu oblastí s produkcí měkkýšů, kterou stanovovala nyní zrušená „směrnice o ochraně měkkýšů“;

18.  poukazuje na to, že v prostředí, kde mají být produkovány makrořasy nebo plži, musí omezování vstupu živin, jehož cílem je dosáhnout dobrého ekologického stavu, přihlížet k přirozené schopnosti organismů, které jsou zde chovány nebo pěstovány, snižovat toto zatížení;

Zjednodušení administrativních postupů

19.  zdůrazňuje klíčovou úlohu místních a regionálních orgánů v rozvoji akvakultury v Evropě, například v provádění víceletých strategických plánů vypracovaných členskými státy;

20.  zdůrazňuje, že udržitelný růst akvakultury musí být založen na předvídatelnosti obchodních investic a právní jistotě, která vyžaduje zejména:

   a) zjednodušení a urychlení správních postupů – omezení byrokracie – na úrovni EU, členských států i regionů s co největším využitím informačních a komunikačních technologií, přičemž je třeba zajistit, aby mořské prostředí nebylo dále poškozováno;
   b) větší transparentnost a řádné plánování;
   c) lepší koordinaci, pokud jde o sdílené pravomoci EU, členských států a případně regionálních a místních orgánů;
   d) rychlé, jasné a transparentní postupy udělování licencí a omezení lhůt pro schvalování, které by neodrazovaly investory;
   e) pečlivé sledování víceletých vnitrostátních strategických plánů Komisí;
   f) pokyny Komise pro vnitrostátní strategické plány, které umožní jednotné uplatňování právních předpisů EU (zejména v oblasti životního prostředí a ochrany zdraví, přičemž je třeba zajistit, aby nebyly poškozovány ani ekosystémy, ani rybolov);
   g) koordinaci právního rámce mezi jednotlivými regiony a členskými státy, které sdílejí stejné vody, s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a účinnou politiku v oblasti životního prostředí;
   h) úzkou spolupráci Komise a příslušných orgánů (vnitrostátních, ale také místních a regionálních) při provádění právních předpisů EU (především v oblasti hygieny a životního prostředí) a podporu koordinace vnitrostátních nebo regionálních právních předpisů v oblastech, kde to je nezbytné;
   i) mechanismy výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy prostřednictvím otevřené metody koordinace vnitrostátních opatření týkajících se bezpečnosti podnikání, přístupu do vod a prostoru Unie a zjednodušení postupů udělování licencí;
   j) odpovídající podporu z veřejných finančních prostředků na úrovni EU a členských států pro udržitelnou a odpovědnou produkci, inovace a rozvoj v oblasti akvakultury;
   k) lepší začlenění hlediska akvakultury a rybolovu do obchodních dohod, které Unie uzavírá;

21.  pokud jde o systém správy, navrhuje vytvořit co nejdříve jedno správní místo, které by převzalo a vykonávalo všechny pravomoci a umožnilo předložení náležitých dokladů jedinému správnímu orgánu; domnívá se, že by to zlepšilo vztah mezi koncovým uživatelem a různými úrovněmi veřejné správy;

22.  navrhuje zavedení systému zjednodušeného nebo urychleného udělování licencí, jehož prostřednictvím by příslušný správní orgán udělil prozatímní osvědčení umožňující zahájení činnosti těm hospodářským subjektům, které by splňovaly předem stanovená kritéria; poukazuje na to, že tato kritéria by mohla být založena na záznamech o žadateli, na předložení průkopnického projektu v oblasti akvakultury, pokud jde o inovace nebo udržitelnost, nebo na vytvoření zón vyhrazených pro akvakulturu, v nichž budou předem stanovena využití neslučitelná s akvakulturou;

Spravedlnost při interakci s jinými odvětvími

23.  zdůrazňuje, že při vhodném územním plánování by měla být zohledněna všechna odvětví (ucelený přístup), otázky udržitelnosti i potravinového zabezpečení, aniž by byla silná ekonomická odvětví upřednostňována na úkor odvětví akvakultury; poukazuje na to, že územní plánování nemusí nutně zahrnovat oddělení aktivit v určitých oblastech, ale spíše jejich vyváženou kompatibilitu, což může potenciálně být přínosem pro všechny;

24.  navrhuje podporovat aktivnější a důležitější úlohu a zapojení organizací v oblasti akvakultury a místních akčních skupin v oblasti rybolovu do rozhodovacího procesu prostřednictvím regionalizace, aby se pro každý region zajistil co nejlepší přístup;

25.  zdůrazňuje, že je nutné brát náležitý ohled na zájmy odvětví akvakultury a že je třeba, aby se s ním v případech, kdy se vzájemně ovlivňuje s jinými odvětvími, např. při územním plánování, zacházelo spravedlivě;

26.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly územní plány s cílem identifikovat možné oblasti, kde by mohla akvakultura existovat společně s jinými činnostmi;

27.  zdůrazňuje, že podmínky územního plánování a udělování licencí jsou s největší pravděpodobností příčinou neochoty jiných důležitých nebo silných odvětví sdílet prostor;

28.  poukazuje na to, že aby se zajistily rovné podmínky v přístupu k mořským zdrojům, měly by se studie dopadu v oblasti sociálně-ekonomické a v oblasti životního prostředí požadované v případě akvakultury týkat rovněž všech odvětví, které akvakultuře konkurují, například cestovního ruchu nebo těžby surovin;

29.  naléhavě vyzývá členské státy a vnitrostátní orgány, aby dodržovaly právní předpisy EU týkající se vody a obnovy a čištění kontaminovaných oblastí;

30.  zdůrazňuje, že právní předpisy by se měly přijímat po rovnoprávné konzultaci se všemi zúčastněnými stranami;

Přizpůsobení právních předpisů potřebám akvakultury

31.  zdůrazňuje, že environmentální udržitelnost musí jít ruku v ruce se sociální a ekonomickou udržitelností (udržitelnost má tři pilíře) a že je třeba náležitě zohlednit stávající a potenciální přínos akvakultury k potravinovému zabezpečení v Unii;

32.  vítá osvědčené postupy a příklady dobré spolupráce v tomto odvětví na základě dobrovolných dohod a jiných dohod mezi ochránci přírody a tímto odvětvím, například v oblastech Natura 2000; vítá řadu případů, kdy akvakultura přispívá k zachování dobré kvality vody; uznává služby vodního ekosystému poskytované tímto odvětvím a vyzývá k tomu, aby k jejich posílení byly poskytovány pobídky; zdůrazňuje, že zavedení dalších právních komplikací týkajících se akvakultury je z hlediska udržitelnosti a sociálně-ekonomického rozvoje nežádoucí;

33.  zdůrazňuje, že právní předpisy EU by měly být lépe přizpůsobeny skutečné situaci v odvětví akvakultury, zvláštnostem a potřebám v rámci společné rybářské politiky, měly by být mimo jiné v souladu s právními předpisy EU o životním prostředí, s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého ekologického stavu mořských vod a měly by zohledňovat důležitost zaměstnávání žen a mladých lidí v tomto odvětví;

34.  zdůrazňuje, že pokud je uplatňování právních předpisů EU problematické nebo nekonzistentní, měly by být vydány pokyny pro jejich výklad a osvědčené postupy;

35.  opakuje, že toto odvětví by mělo být více zapojeno do rozhodování;

36.  naléhavě vyzývá Komisi, aby zlepšila omezený příspěvek produkce akvakultury k domácí poptávce po rybách, který se odhaduje na 10 %, a aby zvrátila současný trend, kdy více než polovinu poptávky po rybách v Unii tvoří dovážené produkty;

Posílení konkurenceschopnosti akvakultury EU v Unii i za hranicemi

37.  žádá, aby bylo u dovážených produktů akvakultury vyžadováno splnění stejných norem v oblasti životního prostředí, potravinového zabezpečení a sociálních a pracovních norem a norem v oblasti lidských práv, jaké musí dodržovat hospodářské subjekty EU, a vyjadřuje politování nad tím, že v této oblasti dosud nejsou rovné podmínky a že nebezpečná narušení hospodářské soutěže představují pro hospodářské subjekty EU závažný problém;

38.  upozorňuje na současnou situaci evropských chovatelů ryb v rybnících, kteří se potýkají se značnými ztrátami zasahujícími celé populace kvůli dravcům, jakými jsou vydry, volavky a kormoráni; zdůrazňuje, že tito dravci rovněž zabíjejí potěr candátů a kaprů a v důsledku toho výrazně omezují chov a reprodukci sladkovodních ryb; vyzývá proto členské státy, aby uplatňovaly stávající výjimky v případě volavek a kormoránů, a vyzývá Komisi, aby provedla revizi týkající se stavu ochrany vyder a případně umožnila odstranění a kontrolu těchto dravců;

39.  vyzývá k četnějším a kvalitnějším kontrolám původu a kontrolám dovážených produktů na hranicích a k přijetí opatření na vnitřní úrovni k potírání nelegálních nebo „tajných“ postupů v akvakultuře, které narušují vnitřní rozvoj odvětví;

40.  zdůrazňuje, že EU by měla vyvážet své standardy udržitelnosti a know-how; domnívá se, že to je obzvláště důležité v případě sousedních regionů, které produkují podobné druhy jako ty, které se produkují v EU, a zejména ve vztahu ke třetím zemím, které mají společné vody s EU;

41.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby byl v rámci obchodních dohod se třetími zeměmi preferenční přístup na trh podmíněn dodržováním norem v oblasti udržitelnosti a dobrých životních podmínek zvířat, které jsou rovnocenné s normami, jež platí v EU;

42.  vyzývá Komisi k tomu, aby v rámci politiky spolupráce EU s rozvojovými zeměmi financovala opatření v oblasti vzdělávání a podpory zaměřená na udržitelnou akvakulturu a zvyšování informovanosti producentů věnujících se v těchto zemích akvakultuře o politice kvality a přísnějších normách stanovených pro produkci, zejména pokud jde o životní prostředí, hygienu a sociální normy;

43.  naléhavě vyzývá k přijetí opatření, která by podporovala investice EU do projektů akvakultury ve třetích zemích;

44.  vyzývá Komisi, aby nadále zajišťovala, aby byla ve vyvážejících třetích zemích dodržována pravidla EU pro dovoz, včetně chovných postupů, které musí být v souladu s normami v oblasti životního prostředí a hygienickými a sociálními normami, aby byly na mezinárodní úrovni uplatňovány rovné podmínky; domnívá se zároveň, že výsledky monitorování postupů akvakultury ve třetích zemích by měly mít rozhodující význam pro prodloužení vývozních povolení do EU;

45.  žádá Komisi, aby posoudila dopady brexitu v oblasti akvakultury;

Lepší informování spotřebitelů

46.  trvá na úplném a důkladném provádění právních předpisů EU týkajících se označování a informací pro spotřebitele jak na rybích trzích, tak v odvětví ubytovacích a stravovacích služeb; je přesvědčen, že to je důležité pro všechny produkty rybolovu (nejen pro produkty akvakultury), dovážené i produkované v EU; zastává názor, že za tímto účelem by mělo být přizpůsobeno a posíleno nařízení o kontrolním režimu;

47.  žádá, aby bylo vytvořeno zvláštní označení pro produkty udržitelné akvakultury EU, a zdůrazňuje potřebu transparentnosti pro spotřebitele, a to i v souvislosti s produkty akvakultury dováženými ze třetích zemí, které lze dosáhnout posílením sledovatelnosti;

Zajištění dobrých životních podmínek zvířat

48.  je toho názoru, že strategie týkající se usmrcování ryb by měla zahrnovat návrhy, které by zajistily vypracování účinných parametrů pro humánní metody usmrcování ryb v souladu s pokyny OIE a EFSA a fungování zařízení používaných pro usmrcování ryb v souladu s těmito parametry tak, aby bylo v celé EU uplatňováno, posuzováno, hodnoceno a certifikováno skutečně humánní usmrcování chovaných ryb;

Dostupnost veterinárních přípravků

49.  zdůrazňuje, že veterinární právní předpisy EU musí být lépe přizpůsobeny situaci v odvětví akvakultury a jejím potřebám s ohledem na různé druhy a rozdíly ve fungování;

50.  zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit skutečně jednotný trh EU s vakcínami a jinými veterinárními přípravky, které chrání zdraví zvířat a lidí, zejména pro „menšinové“ druhy;

51.  konstatuje, že relativně vyšší náklady na diagnózu, alternativy antimikrobiálních přípravků a očkování ve srovnání s široce užívanými antibiotiky jsou bohužel překážkou dosažení většího využití očkování a vyšší míry proočkovanosti, jak je požadováno v akčním plánu(19); vítá skutečnost, že v tomto akčním plánu Komise vyhlašuje pobídky k širšímu zavádění diagnostiky, alternativ antimikrobiálních přípravků a vakcín(20);

52.  naléhavě vyzývá Komisi, aby s ohledem na možná rizika pro lidské zdraví a ekosystém stanovila povinnost poskytovat informace o používání očkovacích látek a antibiotik v akvakultuře;

53.  domnívá se, že Komise a členské státy by měly navrhnout praktické pobídky a opatření, včetně lepšího provádění směrnice 2006/88/ES nebo případně jejích změn, s cílem podporovat integrovaný přístup k AMR v rámci celého řetězce a rozšířit používání alternativ k antimikrobiálním přípravkům, diagnostiky a očkovacích látek v akvakultuře, a tím podporovat nákladově účinnou prevenci, kontrolu a vymýcení nemocí a odolnosti vůči antibiotikům u vodních živočichů a dosáhnout co nejvyššího přežití, růstu a účinnosti produkce vodních živočichů;

54.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat vědecký výzkum v rámci evropských a vnitrostátních programů zaměřených na plody moře a zdraví ryb a vývoj nových veterinárních přípravků pro vodní druhy;

55.  konstatuje v této souvislosti, že odolnost vůči antibiotikům představuje závažný problém v celé humánní a veterinární medicíně, a vyzývá Komisi, aby omezila používání antibiotik na situace, kdy existuje riziko epizoocie v zařízení akvakultury, a nikoli pouze jako preventivní opatření, a aby posoudila jejich dopad s ohledem na riziko přenosu rezistence na spotřebitele;

Lepší reklamní kampaně a komunikace

56.  poukazuje na to, že je třeba zlepšit reklamní kampaně a komunikaci na úrovni EU o přínosech konzumace ryb a produktů akvakultury;

57.  vyzývá Komisi, aby podporovala intenzivní a dlouhodobé obecně zaměřené kampaně EU vysvětlující význam produktů akvakultury EU pro udržitelnost s důrazem na jejich vysokou kvalitu, dobré životní podmínky zvířat a normy v oblasti životního prostředí oproti produktům dováženým ze třetích zemí, například v případě označení „Produkce EU“;

58.  zdůrazňuje, že je třeba podporovat a financovat reklamní kampaně týkající se regionálních režimů jakosti, na které se vztahuje nařízení (EU) č. 1151/2012, jako jsou chráněná označení původu; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy zahájila celounijní informační kampaň zaměřenou na spotřebitele a podniky obecně a konkrétně na rozdíly mezi vysokými a komplexními standardy na evropském trhu a nižšími standardy platnými pro dovážené zboží ze třetích zemí, se zvláštním důrazem na problémy týkající se potravinového zabezpečení a veřejného zdraví způsobené zavlečením zvláště odolných mikroorganismů do Unie a vznikem AMR; zdůrazňuje význam právních předpisů EU týkajících se dobrých podmínek chovaných ryb během chovu, přepravy a usmrcování, které splňují očekávání spotřebitelů, a propagace kvality produktů zaručené normami EU ve srovnání s produkty dováženými ze třetích zemí;

59.  žádá Komisi, aby vyčlenila odpovídající částku z rozpočtu na propagaci EU na propagaci ryb a dalších produktů rybolovu a akvakultury; domnívá se, že jako kolektivní opatření s 80-100% intenzitou podpory ke zvýšení informovanosti a obliby produktů akvakultury EU je třeba zahájit rozsáhlé marketingové kampaně založené na společných zásadách a pokrývající všechny členské státy;

60.  podporuje místní akční skupiny v oblasti rybolovu a akvakultury v rámci Evropské sítě rybářských oblastí při prosazování jejich činností na místní, vnitrostátní i evropské úrovni;

Podpora výzkumu a inovací

61.  zdůrazňuje, že ENRF, který na udržitelný rozvoj akvakultury v EU vyčleňuje 1,2 miliardy EUR, a další zdroje financování, jako např. program Horizont 2020, poskytují příležitost pro inovace;

62.  poukazuje na význam místních akčních skupin v oblasti rybolovu, které přispívají k rozvoji rybolovu a akvakultury v daných oblastech posílením místních rybolovných zdrojů a podporou inovací a diverzifikace v rybolovu a akvakultuře;

63.  vyzývá Komisi, aby podporovala výzkum v oblasti nákazy ostreid herpesvirus a boje proti ní;

64.  je znepokojen dopadem některých invazivních nepůvodních druhů na evropskou akvakulturu; zdůrazňuje význam vědecky podloženého, účinného a přiměřeného provádění nařízení (EU) č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazivních nepůvodních druhů s cílem chránit jak evropskou akvakulturu, tak původní druhy a ekosystémy; žádá Komisi a členské státy, aby podporovaly výzkum a inovace s cílem bojovat proti nejproblematičtějším invazivním nepůvodním druhům;

65.  naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly boj proti druhu Ocenebra inornata;

66.  zdůrazňuje, že program Horizont 2020 a 9. rámcový program by měly nadále podporovat výzkumné činnosti zaměřené na akvakulturu, které zlepšují konkurenceschopnost tohoto odvětví a reagují na otázky zdůrazněné na konferenci Komise nazvané „FOOD 2030“, která se konala v roce 2016, a ve stanovisku skupiny vědeckých poradců na vysoké úrovni nazvaném „Potraviny z oceánů“;

67.  domnívá se, že Komise spolu s Evropskou platformou pro technologii a inovace (EATiP) a poradním sborem pro akvakulturu by měly projednat priority, které by měly být začleněny do vnitrostátních strategických plánů;

68.  naléhavě žádá, aby byly investice směřovány do výzkumu, studií a pilotních projektů týkajících se postupů akvakultury založených na ekosystému, zejména v případě nejvzdálenějších regionů a regionů s demografickým znevýhodněním;

69.  poukazuje na to, že je třeba posilovat spolupráci mezi vědeckou komunitou na jedné straně a producenty akvakultury a dalšími subjekty v dodavatelském řetězci před produkcí nebo po ní na straně druhé;

70.  žádá, aby na základě nejlepších vědeckých doporučení byly na úrovni EU vypracovány standardní protokoly pro shromažďování údajů s cílem monitorovat a zlepšovat řízení akvakultury a postupy produkce a sociální, zdravotní, hospodářský a environmentální dopad těchto postupů, a to jak v případě mořských, tak sladkovodních chovů ryb;

71.  vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly inovativní technologie akvakultury šetrné k životnímu prostředí, jako je akvaponie, s cílem produkovat potraviny udržitelným způsobem s účinným využíváním zdrojů a zabránit negativním dopadům na životní prostředí;

72.  vybízí Komisi, aby s náležitým ohledem na sociální a environmentální udržitelnost podporovala využívání příležitostí pro další rozvoj akvakultury chaluh, což je odvětví s ekologickou a ekonomickou hodnotou;

Podpora odborného vzdělávání a zaměstnanosti

73.  vyzývá členské státy, aby kdekoli je to přínosné, s podporou Komise zajistily náležitou odbornou přípravu v oblasti akvakultury, a bere na vědomí možnost případné rekvalifikace profesionálních rybářů na jiný způsob obhospodařování vodního prostředí, což by umožnilo vytvářet pracovní příležitosti pro ženy a mladé lidi ve venkovských, pobřežních a nejvzdálenějších regionech, na ostrovech a obecně v regionech, které jsou na rybolovu a akvakultuře do velké míry závislé;

Vyšší udržitelnost odvětví akvakultury EU

74.  zdůrazňuje důležitou úlohu žen v odvětví akvakultury a nutnost přizpůsobit právní předpisy této skutečnosti i potřebu náležitě zohlednit ostatní činnosti spojené s akvakulturou, jako jsou mimo jiné tkaní rybářských sítí nebo balení produktů;

75.  konstatuje, že inovativní systémy zaměřené na chov ryb co nejvíce v souladu s ekosystémem a využívající přírodní krmiva nejsou dosud na evropském trhu dostatečně zastoupeny; vyzývá k vytvoření rámcových podmínek pro zlepšení těchto systémů;

76.  je přesvědčen, že pro využití potenciálu a zajištění udržitelnosti odvětví akvakultury, ochrany životního prostředí a poskytování veřejných statků jsou zapotřebí investice, a vyzývá proto k většímu financování výzkumu, inovací a udržitelných projektů v oblasti produkce orientované na kvalitu; vyzývá Komisi a členské státy, aby dále zjednodušily a snížily byrokratickou zátěž pro odvětví akvakultury, včetně rybníkářství;

77.  zdůrazňuje, že povzbuzující spolupráce mezi výzkumem a inovacemi v odvětví akvakultury a specifickými univerzitními programy přinese nové myšlenky a zvýší zájem o toto hospodářské odvětví;

Zajištění odpovídajícího financování prostřednictvím ENRF a dalších strukturálních fondů

78.  vítá podporu udržitelné a konkurenceschopné akvakultury coby jedné z priorit ENRF; vyjadřuje však znepokojení nad tím, že podle závěrů studie, kterou v roce 2014 zveřejnil Evropský účetní dvůr, předchůdce tohoto fondu, Evropský rybářský fond (ERF), udržitelný rozvoj akvakultury nepodporoval účinně; konstatuje, že na evropské úrovni byly návrh podpůrných opatření a dohled nad nimi považovány za nedostatečné a tato opatření neposkytla dostatečně jasný rámec pro rozvoj akvakultury; dále poznamenává, že podpůrná opatření na vnitrostátní úrovni nebyla řádně navržena ani uplatňována a vnitrostátní strategické plány a jejich operační programy neposkytly dostatečně jasný základ pro podporu akvakultury a že podpora ze strany ENRF tento stav příliš nezlepšila;

79.  poukazuje na to, že vzdělávání a dobrá komunikace zvýší atraktivitu tohoto odvětví pro mladé lidi, zajistí jeho budoucnost a konkurenceschopnost a přinesou nové technologie a inovace do jeho rozvoje;

80.  vyzývá Komisi, Parlament a Radu, aby v rámci rybářské politiky po roce 2020 zvýšily intenzitu podpory investic v oblasti sladkovodní akvakultury na 75 % s cílem zvýšit odhodlání investovat a poskytnout chovatelům ryb potřebnou pomoc; vyzývá dále Komisi, aby spolu s Evropskou investiční bankou vypracovala celounijní režim úrokového zvýhodnění investic do akvakultury a financování likvidních aktiv;

81.  navrhuje rovněž zvýšit v budoucnu podporu EU pro výzkum, rozvoj a inovace související s akvakulturou, se zvláštním ohledem na oblasti týkající se hospodářské udržitelnosti a mezinárodní konkurenceschopnosti, jako je energetická účinnost a účinné využívání zdrojů, rozvoj biologických základů, snížení ekologické zátěže, poskytování ekologických služeb na vysoké úrovni atd.;

82.  konstatuje, že opožděné schválení nařízení o ENRF a operačních programů členských států mělo za následek, že hospodářské subjekty v členských státech nemohli skutečně začít využívat prostředky ENRF – v nejlepším případě – dříve než na konci roku 2016, což znamenalo zpoždění o téměř tři roky;

83.  požaduje zjednodušení postupů a dokladů, které je třeba předložit za účelem získání prostředků z ENRF;

84.  vyzývá k tomu, aby byly s cílem podpořit toto odvětví revidovány všechny programy, které by bránily podpoře akvakultury, a to i prostřednictvím jiných finančních nástrojů EU (jako je EFRR);

85.  vyzývá Komisi, aby vyvíjela větší úsilí a poskytovala další pomoc nezbytnou k tomu, aby mohli uživatelé ENRF získat přístup k finančním prostředkům;

86.  zdůrazňuje, že je nutná větší podpora organizací producentů a meziodvětvových organizací, aby se mohly stát pilíři společné organizace trhů;

Harmonická symbióza s rybolovem

87.  zdůrazňuje, že mezi rybolovem a akvakulturou by neměly existovat žádné konflikty a že obě odvětví mohou být zcela slučitelná a vzájemně se doplňovat, zejména v pobřežních oblastech a na ostrovech, které jsou na těchto činnostech silně závislé a v nichž se praktikuje drobný rybolov; vyzývá proto k dalšímu rozvoji zařízení mořské akvakultury;

88.  zdůrazňuje, že mořská akvakultura je kompatibilní a komplementární s pobřežním rybolovem v nejvzdálenějších regionech, a vyzývá Komisi, aby podporovala rozvoj chovných a druhově selektivních technik v teplých vodách v tropických a subtropických oblastech; vyzývá Komisi, aby zdůraznila úlohu, kterou hrají ženy v neprůmyslovém pobřežním rybolovu a všech souvisejících činnostech;

89.  vyzývá Komisi, aby přidělila více finančních prostředků ekologicky odpovědným výrobním metodám akvakultury, jako jsou systémy akvakultury v uzavřených zařízeních na moři (CCS) a recirkulační suchozemské systémy (RAS), s cílem snížit negativní dopad akvakultury na prostředí, volně žijící rybí populace a kvalitu vody;

90.  opakuje názor, který vyjádřil již ve svém usnesení k přijetí evropského plánu na regulaci populace kormoránů, a zdůrazňuje, že snížení škod, jež kormoráni a jiní dravci způsobují akvakulturním chovům, představuje důležitý faktor z hlediska výrobních nákladů, a tedy zachování těchto chovů a jejich konkurenceschopnosti; vyzývá členské státy, aby uplatňovaly stávající výjimky v případě volavek a kormoránů, a Komisi, aby revidovala stav ochrany vyder;

91.  vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy přijala opatření k výraznému snížení stavu kormoránů s využitím všech metod tak, aby na jedné straně bylo zajištěno přežití kormoránů a na druhé straně nebyly ohroženy jiné druhy a zabránilo se poškození dotčených akvakultur;

o
o   o

92.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 1.
(2) Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23.
(3) Úř. věst. L 204, 6.8.2009, s. 15.
(4) Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1.
(5) Úř. věst. L 250, 18.9.2008, s. 1.
(6) Úř. věst. L 189, 20.7.2007, s. 1.
(7) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22.
(8) Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 1.
(9) Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1.
(10) Úř. věst. L 157, 20.6.2017, s. 1.
(11) Úř. věst. C 21 E, 28.1.2010, s. 11.
(12) Úř. věst. C 236 E, 12.8.2011, s. 132.
(13) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 119.
(14) Úř. věst. C 99 E, 3.4.2012, s. 177.
(15) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 64.
(16) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 40.
(17) Přijaté texty, P8_TA(2017)0316.
(18) Evropská komise (29. června 2017), Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR), s. 10.
(19) Evropský akční plán „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci (AMR), s. 15.
(20) Tamtéž, s. 12.

Právní upozornění