Seznam 
Přijaté texty
Středa, 13. června 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Složení Evropského parlamentu ***
 Insolvenčním řízení: aktualizace příloh nařízení ***I
 Dohoda mezi EU a Islandem o doplňkových pravidlech v oblasti vnějších hranic a víz na období 2014–2020 ***
 Dohoda mezi EU a Švýcarskem o doplňkových pravidlech v oblasti vnějších hranic a víz na období 2014–2020 ***
 Provedení některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharsku a Rumunsku *
 Politika soudržnosti a oběhové hospodářství
 Další makrofinanční pomoc Ukrajině ***I
 Jednání o modernizaci dohody o přidružení EU-Chile
 Vzájemné vztahy EU-NATO
 Kybernetická obrana

Složení Evropského parlamentu ***
PDF 123kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 k návrhu rozhodnutí Evropské rady, kterým se stanoví složení Evropského parlamentu (00007/2018 – C8-0216/2018 – 2017/0900(NLE))
P8_TA(2018)0249A8-0207/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropské rady (00007/2018),

—  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Evropská rada v souladu s  čl. 14 odst. 2 druhým pododstavcem Smlouvy o Evropské unii (C8-0216/2018),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2018 o složení Evropského parlamentu a návrh rozhodnutí Evropské rady, který je k němu připojen (1),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0207/2018),

1.  uděluje souhlas s návrhem rozhodnutí Evropské rady;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Evropské radě a pro informaci Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0029.


Insolvenčním řízení: aktualizace příloh nařízení ***I
PDF 396kWORD 44k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se nahrazuje příloha A nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení (COM(2017)0422 – C8-0238/2017 – 2017/0189(COD))
P8_TA(2018)0250A8-0174/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0422),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 81 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0238/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 23. května 2018 zavázal schválit postoj Evropského parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0174/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. června 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se nahrazují přílohy A a B nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/946.)


Dohoda mezi EU a Islandem o doplňkových pravidlech v oblasti vnějších hranic a víz na období 2014–2020 ***
PDF 316kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Evropské unie, Dohody mezi Evropskou unií a Islandem o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020 (09228/2017 – C8-0101/2018 – 2017/0088(NLE))
P8_TA(2018)0251A8-0196/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09228/2017),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Islandem o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020 (09253/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0101/2018),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0196/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Islandu.


Dohoda mezi EU a Švýcarskem o doplňkových pravidlech v oblasti vnějších hranic a víz na období 2014–2020 ***
PDF 316kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020 (06222/2018 – C8-0119/2018 – 2018/0032(NLE))
P8_TA(2018)0252A8-0195/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06222/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Švýcarskou konfederací o doplňkových pravidlech týkajících se nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz jako součásti Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014–2020 (06223/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0119/2018),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0195/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Švýcarské konfederace.


Provedení některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharsku a Rumunsku *
PDF 312kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku (15820/1/2017 – C8-0017/2018 – 2018/0802(CNS))
P8_TA(2018)0253A8-0192/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Rady (15820/1/2017),

–  s ohledem na čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení Bulharské republiky a Rumunska, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0017/2018),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0192/2018),

1.  schvaluje návrh Rady;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Politika soudržnosti a oběhové hospodářství
PDF 441kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 o politice soudržnosti a oběhovém hospodářství (2017/2211(INI))
P8_TA(2018)0254A8-0184/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 3 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 4, 11, 174 až 178, 191 a 349 této smlouvy,

–  s ohledem na Pařížskou dohodu, rozhodnutí 1/CP.21 a 21. konferenci smluvních stran (COP21) Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu a 11. konferenci smluvních stran, která byla zároveň setkáním smluvních stran Kjótského protokolu (CMP11) a konala se ve dnech 30. listopadu až 11. prosince 2015 v Paříži ve Francii,

–  s ohledem na čl. 7 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 Pařížské dohody, v nichž se uznávají místní, krajské a regionální rozměry změny klimatu a opatření v oblasti klimatu,

–  s ohledem na nové cíle udržitelného rozvoje OSN, a zejména na cíl č. 7: „zajistit přístup k cenově dostupným, spolehlivým, udržitelným a moderním zdrojům energie pro všechny“ a cíl č. 11: „učinit města a obce inkluzivní, bezpečná, odolná a udržitelná“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006(1) (dále jen „nařízení o společných ustanoveních“),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském fondu pro regionální rozvoj, o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Investice pro růst a zaměstnanost a o zrušení nařízení (ES) č. 1080/2006(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1304/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1081/2006(3),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1302/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se mění nařízení (ES) č. 1082/2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS), pokud jde o vyjasnění, zjednodušení a zlepšení zřizování a fungování takovýchto seskupení(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1300/2013 ze dne 17. prosince 2013 o Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1084/2006(6),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(7),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Rámec pro sledování oběhového hospodářství“ (COM(2018)0029),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2017 nazvané „Úloha výroby energie z odpadů v oběhovém hospodářství“ (COM(2017)0034),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2017 o provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství (COM(2017)0033),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. prosince 2015 nazvané „Investovat do zaměstnanosti a růstu a maximalizovat příspěvek evropských strukturálních a investičních fondů“ (COM(2015)0639),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 nazvané „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Směrem k oběhovému hospodářství: program nulového odpadu pro Evropu“ (COM(2014)0398),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. července 2014 nazvané „Zelený akční plán pro malé a střední podniky: Umožnit malým a středním podnikům proměnit výzvy v oblasti životního prostředí na obchodní příležitosti“ (COM(2014)0440),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. února 2012 nazvané „Inovace pro udržitelný růst: biohospodářství pro Evropu“ (COM(2012)0060),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. července 2012 nazvané „Inteligentní města a obce – evropské inovační partnerství“, (C(2012)4701),

–  s ohledem na studii z prosince 2017 zadanou Komisí a nazvanou „Začlenění environmentálních hledisek do fondů politiky soudržnosti (EFRR, ESF, FS) – Výsledky, vývoj a tendence v průběhu tří programových období (2000–2006, 2007–2013, 2014–2020)“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o investování do zaměstnanosti a růstu a maximalizaci příspěvku evropských strukturálních a investičních fondů: hodnocení zprávy podle čl. 16 odst. 3 nařízení o společných ustanoveních(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2016 o Evropské územní spolupráci – osvědčené postupy a inovativní opatření(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2016 o součinnosti pro inovace: evropské strukturální a investiční fondy, program Horizont 2020 a další evropské fondy pro inovace a programy EU(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o příležitostech v oblasti zeleného růstu pro MSP(12),

–  s ohledem na prohlášení o inteligentních ostrovech ze dne 28. března 2017,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0184/2018),

A.  vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány, které jsou nejlépe obeznámeny s místními a regionálními problémy, představují klíčové aktéry z hlediska účinného uplatňování politiky soudržnosti a stojí v čele přechodu k oběhovému hospodářství; vzhledem k tomu, že evropský model víceúrovňového řízení založený na aktivní a konstruktivní spolupráci mezi různými úrovněmi správy a zúčastněnými stranami je, vedle přiměřeného informování a aktivního zapojení občanů, pro dosažení této změny klíčový;

B.  vzhledem k tomu, že města představují pouze 3 % povrchu Země, ale bydlí v nich více než polovina světové populace, spotřebovávají více než 75 % celosvětových zdrojů a produkují 60 až 80 % emisí skleníkových plynů, a vzhledem k tomu, že se očekává, že do roku 2050 se do měst přestěhuje 70 % světové populace;

C.  vzhledem k tomu, že přechod k silnějšímu a více oběhovému hospodářství je pro EU, její členské státy a její občany vynikající příležitostí a výzvou k tomu, aby modernizovali evropské hospodářství a řídili jej udržitelnějším směrem; vzhledem k tomu, že se jedná o příležitost zejména pro všechny evropské regiony a místní orgány, které jsou úrovní správy nejblíže místním komunitám; vzhledem k tomu, že to evropským regionům poskytuje příležitosti k rozvoji a růstu a může jim to pomoci vybudovat udržitelný model, který povede k hospodářskému rozvoji, přemění stávající odvětví, zlepší jejich obchodní bilanci a průmyslovou konkurenceschopnost díky vyšší produktivitě a vytvoří nová, vysoce kvalitní a dobře placená pracovní místa a nové hodnotové řetězce;

D.  vzhledem k tomu, že přibližně 60 % odpadu EU není v současné době recyklováno, a vzhledem k tomu, že z přezkoumání a zavedení nových modelů oběhového hospodářství by mohly vyplynout velké výhody a podnikatelské příležitosti pro malé a střední podniky v EU;

E.  vzhledem k tomu, že splnění cílů Pařížské dohody vyžaduje posun k více oběhovému hospodářství a zásadním způsobem přispívá k rozvoji hospodářského modelu, jehož cílem je nejen zisk, ale i ochrana životního prostředí;

F.  vzhledem k tomu, že politika soudržnosti nabízí nejen investiční příležitosti pro řešení místních a regionálních potřeb prostřednictvím evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondy), ale také integrovaný politický rámec, který má zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje mezi evropskými regiony a pomoci jim řešit četné výzvy týkající se jejich rozvoje, mimo jiné prostřednictvím podpory účinného využívání zdrojů a udržitelného rozvoje, jakož i územní spolupráce a budování kapacit, a také přilákat a podporovat soukromé investice;

G.  vzhledem k tomu, že současný legislativní rámec pro politiku soudržnosti neuvádí přechod na oběhové hospodářství jakožto cíl, a vzhledem k tomu, že udržitelný rozvoj je horizontální zásadou pro využívání ESI fondů, jak je definováno v článku 8 nařízení o společných ustanoveních i ve společném strategickém rámci (příloha I), což umožní posílit propojení stávajících nástrojů na podporu projektů v oblasti oběhového hospodářství;

H.  vzhledem k tomu, že mnohé z tematických cílů stanovených pro ESI fondy za účelem dosažení souladu se strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění a se souvisejícími předběžnými podmínkami jsou relevantní ve vztahu k cílům v oblasti oběhového hospodářství;

I.  vzhledem k tomu, že článek 6 nařízení o společných ustanoveních stanoví povinnost, aby operace podporované z fondů ESI byly v souladu s platným unijními i vnitrostátními právními předpisy týkajícími se uplatňování práva EU, zejména včetně práva v oblasti životního prostředí;

J.  vzhledem k tomu, že jedním z cílů oběhového hospodářství je snížit množství odpadu na skládkách, a vzhledem k tomu, že zabezpečení a vyřešení situace zákonných i nezákonných skládek v členských státech by mělo být považováno za naprostou prioritu;

K.  vzhledem k tomu, že Čína od 1. ledna 2018 zakázala dovoz úlomků z plastů a netříděného papírového odpadu, a vzhledem k tomu, že tento zákaz bude pro Unii znamenat výzvu v oblasti recyklace, již bude nutno řešit na regionální a místní úrovni;

Úloha politiky soudržnosti při podpoře oběhového hospodářství

1.  vítá snahu Komise podporovat oběhové hospodářství prostřednictvím politiky soudržnosti, zejména prostřednictvím informačních aktivit na pomoc členským státům a regionům EU při využívání fondů politiky soudržnosti pro účely oběhového hospodářství;

2.  konstatuje, že podle zprávy Komise o provádění akčního plánu pro oběhové hospodářství dosahuje podpora EU na období 2014–2020 určená pro inovace, malé a střední podniky, nízkouhlíkové hospodářství a ochranu životního prostředí 150 miliard EUR, přičemž mnohé z těchto oblastí přispívají k dosažení oběhového hospodářství;

3.  konstatuje, že analýza výsledků jednání o dohodách o partnerství a operačních programech Evropského sociálního fondu (ESF) pro současné programové období ukázala, že ESF je využíván na podporu opatření zaměřených na zavádění ekologičtějších modelů organizace práce a opatření v oblasti zelené ekonomiky;

4.  konstatuje, že jak zdůraznila studie zadaná Komisí, současný politický rámec neumožňuje plně zachytit příspěvek politiky soudržnosti k oběhovému hospodářství; v tomto ohledu poukazuje na to, že definice stávajících kategorií „oblasti zásahu“ používaná pro finanční příděly nezahrnuje oběhové hospodářství jako takové;

5.  naléhavě vyzývá Komisi, aby uplatňovala plánovaná opatření zaměřená na oběhové hospodářství a dodržovala přitom řádné regulační postupy, a zdůrazňuje, že je třeba monitorovat prováděcí opatření;

6.  zdůrazňuje, že je třeba plnit závazek Komise ohledně rámce pro sledování oběhového hospodářství(13) s cílem zvýšit a vyhodnotit pokrok dosažený při přechodu na oběhové hospodářství na úrovni EU a členských států a zároveň snížit administrativní zátěž;

7.  vyzývá Komisi, aby přijala mimořádná opatření k nápravě situace v oblastech využívaných k nezákonné vykládce a skladování nebezpečného odpadu, která má nepříznivý vliv na zdraví a hospodářské a sociální podmínky obyvatel;

8.  vyzdvihuje úlohu, kterou hrají rámcový program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 a program LIFE na období 2014–2020 při financování inovativních projektů a při podpoře projektů zaměřených na snižování množství odpadu, recyklaci a opětovné využití, jež jsou relevantní pro oběhové hospodářství;

9.  oceňuje skutečnost, že několik regionů využilo své strategie pro inteligentní specializaci ke stanovení priorit týkajících se oběhového hospodářství a že směřují své investice v oblasti výzkumu a inovací prostřednictvím politiky soudržnosti k tomuto cíli, což hraje zásadní úlohu při podpoře investic a infrastruktury, které splňují potřeby malých a středních podniků; vyzývá regionální orgány, aby tento osvědčený postup běžně využívaly a aby uplatňovaly strategie inteligentní specializace;

10.  vítá vytvoření evropského střediska excelence pro účinnost využívání zdrojů pro malé a střední podniky a platformy pro finanční podporu oběhového hospodářství;

11.  připomíná své stanovisko, že oběhové hospodářství přesahuje pouhé nakládání s odpady a zahrnuje oblasti, jako jsou zelená pracovní místa; obnovitelné zdroje energie; účinné využívání zdrojů; biohospodářství; politiky v oblasti zemědělství a rybolovu, jejichž průmysl založený na biotechnologiích usiluje o nahrazení fosilních paliv; vodohospodářství; energetická účinnost; plýtvání potravinami; odpad v mořích; zlepšení kvality vzduchu; výzkum a vývoj a inovace v souvisejících oblastech; uznává však, že infrastruktura pro nakládání s odpady je zásadním prvkem pro omezení lineárních vzorců výroby a spotřeby a že je nezbytné podporovat inovace v oblasti ekodesignu s cílem snížit úroveň plastového odpadu;

12.  připomíná, že základní problém, který je třeba vyřešit jako první, je trh s druhotnými materiály, protože pokud suroviny stojí méně než recyklované materiály, je zřejmé, že se směřování k zelené ekonomice výrazně zpomaluje a využívání strukturálních fondů by se mohlo dostat do začarovaného kruhu; v této souvislosti se domnívá, že některé právní předpisy přijaté ad hoc (jako např. nadcházející návrh Komise o plastových výrobcích na jedno použití) a vhodné zdanění na úrovni EU, které bude součástí vlastních zdrojů pro příští víceletý finanční rámec, mohou mít pro přechod na oběhové hospodářství rozhodující přínos;

13.  zdůrazňuje, že recyklované materiály naplňují v průměru pouze 10 % poptávky EU po materiálech; bere na vědomí, vzhledem k novému vývoji na světových trzích, zejména po nedávném zákazu dovozu úlomků z plastů a netříděného papírového odpadu do Číny, že se objevil nový potenciál pro regiony a místní komunity v oblasti investic do recyklační infrastruktury, tvorby nových ekologických pracovních míst a řešení aktuálních výzev, jimž EU čelí;

14.  zdůrazňuje existenci a význam předběžných podmínek pro ESI fondy, které souvisejí zejména s cílem zachovat a chránit životní prostředí a podporovat účinné využívání zdrojů; zejména zdůrazňuje podmínku týkající se „podpory investic do odpadového hospodářství udržitelných z hospodářského a environmentálního hlediska“; vyjadřuje však politování nad tím, že je zanedbávána hierarchie způsobů nakládání s odpady a že chybí řádné posouzení dlouhodobých výsledků investic v rámci ESI fondů z hlediska životního prostředí;

15.  vyzývá ke koordinaci a větší spolupráci mezi regiony, malými a středními podniky a dalšími veřejnými/soukromými subjekty s cílem zahájit nové tematické platformy pro inteligentní specializaci, zejména mezi zemědělsko-potravinářským, energetickým a průmyslovým odvětvím;

16.  zdůrazňuje, že je důležité uplatňovat hierarchii způsobů nakládání s odpady jako podmínku pro dosažení oběhového hospodářství a že je rovněž třeba dosáhnout větší transparentnosti v rámci dodavatelského řetězce, aby bylo možné produkty a materiály po skončení jejich životnosti účinně sledovat a znovu získat; kromě toho si všímá negativní tendence, kdy investice z ESI fondů směřují do nižších úrovní hierarchie způsobů nakládání s odpady, zejména do zařízení pro mechanicko-biologické zpracování a spalování, což v některých případech vede k nadměrné kapacitě a dlouhodobému technologickému ustrnutí, které ohrožují dosahování cílů EU v oblasti recyklace; připomíná, že vybízení podnikatelského prostředí k tomu, aby dodržovalo uvedenou hierarchii, by mělo vést ke generování dodatečných materiálů v rámci toku zdrojů a nabídnout potenciální odbytiště pro jeho využití ve výrobě;

17.  připomíná nové cíle pro odpad pro roky 2025, 2030 a 2035 stanovené v přezkumu právních předpisů EU týkajících se odpadu a zdůrazňuje, že splnění těchto cílů vyžaduje politický závazek na celostátní, regionální a místní úrovni, jakož i hospodářské investice; vyzývá členské státy, aby na podporu takových investic plně využívaly dostupné prostředky Unie, a zdůrazňuje, že tyto investice budou mít značnou návratnost z hlediska hospodářského růstu a tvorby pracovních míst;

18.  zdůrazňuje význam regionálních projektů pro zpracovávání zcela nerecyklovatelného zbytkového odpadu za účelem výroby udržitelných biopaliv druhé generace, a to po pečlivém vytřídění či odděleném sběru v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady;

19.  vyzývá Komisi, aby zajistila, aby všechny definice týkající se odpadu byly v souladu s rámcovou směrnicí o odpadech a aby byly dostupné srovnatelné údaje o pokroku, jehož dosáhly členské státy a místní a regionální orgány;

20.  podtrhuje význam iniciativy „Městská inovativní opatření“, v jejímž rámci bylo k financování z EFRR dosud schváleno osm inovativních projektů v oblasti oběhového hospodářství v městských orgánech, a vyzývá Komisi, aby sledovala a hodnotila jejich provádění s cílem formulovat obsáhlejší politiky v oblasti oběhového hospodářství;

Oběhové hospodářství coby hnací síla udržitelného a regionálního rozvoje

21.  zdůrazňuje význam zásady partnerství a důležitou úlohu všech zúčastněných stran, zejména regionálních a místních orgánů a nevládního sektoru, včetně malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky, při přípravě dohod o partnerství a operačních programů; požaduje skutečné zapojení partnerů do politických procesů prostřednictvím vytváření průřezových partnerství a náležité začlenění cílů týkajících se oběhového hospodářství do programových dokumentů; vybízí členské státy, aby v koordinaci s přístupem EU k oběhovému hospodářství vypracovaly své vlastní vnitrostátní strategie v této oblasti; poukazuje na vedoucí úlohu, kterou může mít místní správa při vytváření oběhového hospodářství;

22.  zdůrazňuje významnou úlohu partnerství veřejného a soukromého sektoru při navrhování a plánování nových produktů a služeb, které zohledňují životní cyklus, a to s cílem zavést čtyři konstrukční modely, které by bylo možné využívat v rámci oběhového hospodářství: navrhování zaměřené na dlouhou životnost; navrhování zaměřené na leasing/poskytování služeb; navrhování zaměřené na opětovné použití ve výrobě; navrhování zaměřené na opětovné získání materiálů;

23.  zdůrazňuje, že je třeba změnit a přizpůsobit stávající strategie a tržní modely s cílem podpořit regiony při přechodu k udržitelnější formě hospodářství a současně posílit hospodářskou, průmyslovou a environmentální konkurenceschopnost;

24.  požaduje zavedení oběhového hospodářství v rámci koordinované víceúrovňové správy a zásad partnerství, a to zcela transparentním způsobem a za účasti místních komunit a širokého zapojení veřejnosti;

25.  zdůrazňuje, že je nezbytné prosazovat větší spolupráci mezi všemi zúčastněnými stranami zapojenými do procesů oběhového hospodářství;

26.  bere na vědomí, že projekty týkající se oběhového hospodářství, které získaly podporu v rámci politiky soudržnosti, přinesly větší prospěch rozvinutějším regionům; uznává omezenou správní kapacitu méně rozvinutých regionů, a proto vyzývá vnitrostátní orgány členských států a Komisi, aby využily všech stávajících možností k poskytování odborné pomoci a k posílení kapacit těchto regionů s cílem podpořit je v jejich úsilí a vytvořit podmínky pro dosažení výrazného technologického pokroku prostřednictvím většího množství projektů, které splňují zásady oběhového hospodářství, a rozvíjením partnerství a úzké spolupráce se zainteresovanými stranami, jako jsou odborníci na materiály, chemici, výrobci a recyklační podniky, zejména v rámci iniciativy „Průmysl 2020 a oběhové hospodářství“;

27.  upozorňuje na odhady, že přechod na biologické suroviny a biologické metody zpracování by do roku 2030 mohl ušetřit až 2,5 miliardy tun emisí v ekvivalentech CO2 ročně a několikanásobně zvětšit trhy pro biologické suroviny a nové spotřebitelské produkty; zdůrazňuje mimořádný význam udržitelného hospodaření s přírodními zdroji a zachování biologické rozmanitosti při přeměně zdrojů na bioprodukty, materiály a paliva;

28.  domnívá se, že biohospodářství má zásadní význam pro regionální a místní rozvoj, neboť posiluje soudržnost mezi regiony prostřednictvím svého potenciálu pro vytváření pracovních míst a růst ve venkovských oblastech; požaduje, aby byly ESI fondy více využívány k provádění stávajících inovací prostřednictvím politik na podporu zúčastněných stran a současně byly dále podporovány inovace v oblasti rozvoje biologicky rozložitelných, recyklovatelných a kompostovatelných materiálů s biologickým základem získávané z udržitelně řízených biologických surovin; připomíná, že důsledné zavádění biohospodářství může také řešit problém plýtvání potravinami; vyzývá k lepší spolupráci státních, regionálních a místních orgánů při vytváření systémů a platforem, které spojují různé subjekty od produkce potravin přes dopravu, maloobchod, spotřebitele až po odvětví odpadů a další zúčastněné strany, čímž bude dosaženo větší součinnosti při vytváření účinných řešení;

29.  poukazuje na to, že kromě místních, regionálních a státních orgánů by měly být pobídky poskytovány rovněž samotným spotřebitelům, kteří by měli být neustále informováni a povzbuzováni ke změně svého chování coby spotřebitelů v oblasti nakládání s odpady a produkce odpadu, recyklace a problematiky udržitelných řešení v jejich každodenním životě;

30.  požaduje lepší, snazší a transparentnější přístup k financování pro místní a regionální orgány, mimo jiné posílením jejich správních kapacit a prohloubením spolupráce s EIB, v rámci Evropského centra pro investiční poradenství, s cílem umožnit větší investice do zelených pracovních míst, odpadového hospodářství, inteligentní specializace, dalšího rozvoje venkovských oblastí včetně potřebné infrastruktury a technologií šetrných k životnímu prostředí, přechodu z fosilních paliv na obnovitelné zdroje a do místní transformace energetiky, včetně energetické účinnosti, decentralizované distribuce energie, inovací v oblasti čisté energetiky a oběhového hospodářství; vítá, že EIB poskytla během posledních pěti let spolufinancování projektů v oblasti oběhového hospodářství, vodního hospodářství nebo výzkumu a vývoje v odvětví zemědělství v objemu přibližně 2,4 miliardy EUR; zdůrazňuje význam lepší koordinace ESI fondů a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v oblasti oběhového hospodářství, rovněž s cílem zajistit, aby programy zahrnovaly regionální přístup a lépe využívaly regionální potenciál, pokud jde o udržitelné zdroje energie;

31.  vyzývá členské státy, regiony a místní orgány, aby podněcovaly k vytváření sítí pro opětovné využívání a opravy a aby tyto sítě podporovaly, zejména ty, které fungují jako podniky sociálního hospodářství, aby zajistily delší životnost výrobků prostřednictvím opětovného využívání a oprav, a to prostřednictvím snazšího přístupu těchto sítí k místům sběru odpadu a prostřednictvím podpory využívání ESI fondů, ekonomických nástrojů, kritérií pro zadávání zakázek nebo jiných opatření v tomto směru;

32.  zdůrazňuje, že udržitelnost opětovného použití a recyklace s ohledem na životní cyklus rovněž závisí na spotřebě energie v dopravě; zdůrazňuje, že to se vztahuje zejména na venkovské oblasti, kde je třeba pokrýt větší vzdálenosti mezi místy sběru odpadu a místy, kde je tento odpad zpracováván; naléhavě žádá Komisi, členské státy a regionální orgány, aby přístup založený na životním cyklu zohlednily ve svých strategiích oběhového hospodářství pro venkovské oblasti s cílem zabránit celkovým negativním dopadům na životní prostředí a klima;

33.  poukazuje na to, že ze vzorku 32 operačních programů přezkoumaných v rámci studie o začlenění environmentálních hledisek do fondů politiky soudržnosti se devět z nich zabývá oběhovým hospodářstvím a šest zelenými pracovními místy; vítá stávající úsilí, které vyvíjejí vnitrostátní a regionální orgány, ale současně vyzývá členské státy, aby lépe začlenily oběhové hospodářství do svých operačních regionálních programů a dohod o partnerství; naléhavě žádá, aby byla regionům poskytnuta podpora s cílem zajistit co nejplynulejší přechod k oběhovému hospodářství;

34.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že oběhové hospodářství bude vhodným způsobem začleněno do vzdělávacích programů a odborné přípravy a rekvalifikace jakožto interdisciplinární téma s cílem formovat nové postoje, které následně pomohou definovat nové obchodní modely a vytvářet nová pracovní místa;

35.  vyzývá vnitrostátní a regionální orgány odpovědné za přípravu operačních programů, aby oběhové hospodářství lépe začlenily do programů územní spolupráce, zejména do programů přeshraniční spolupráce, s cílem zavést přeshraniční řešení, která mohou přinést výsledky účinněji a levněji;

36.  domnívá se, že budoucí plánování ESI fondů v příštím programovém období by mělo být lépe provázáno s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu pro rok 2030, přičemž by se měly, je-li to možné, využívat podobné ukazatele jako ukazatele obsažené v nařízení o správě energetické unie; požaduje ambiciózní a soudržnou strategii pro členské státy, aby plnily již existující povinné cíle na úrovni EU v oblasti zmírňování změny klimatu;

37.  vyzývá členské státy, aby využily příležitosti k dalšímu začlenění oběhového hospodářství do svých stávajících operačních programů během jejich revize; je přesvědčen, že Komise by měla tento proces usnadnit a zároveň poskytnout členským státům pomoc při analýze současného stavu a případných oblastí, v nichž by bylo možné uplatňovat zásady oběhového hospodářství;

38.  domnívá se, že je třeba dále posílit úlohu Evropské územní spolupráce při řešení výzev spojených se zaváděním oběhového hospodářství; vyzývá členské státy, aby podporovaly přeshraniční spolupráci, zejména pomocí Evropské územní spolupráce, s cílem provádět projekty v oblasti oběhového hospodářství; dále zdůrazňuje, že je důležité prostřednictvím předvstupních dohod se třetími zeměmi nalézt udržitelná řešení s cílem řešit aktuální výzvy, zejména v oblasti znečištění ovzduší;

39.  zdůrazňuje nevyužitý potenciál probíhajících makroregionálních strategií, pokud jde o pomoc při řešení výzev týkajících se realizace oběhového hospodářství, a to nejen v členských státech, ale také ve třetích zemích ležících ve stejné zeměpisné oblasti; zdůrazňuje, že tyto strategie by se měly zaměřit na priority, které by podpořily vytvoření trhu s druhotnými surovinami pro Unii; vyzývá k rozvíjení iniciativ spolupráce mezi EU a sousedními zeměmi;

40.  připomíná svá stanoviska týkající se významu náležitého budování a udržování kapacit v rámci místních, regionálních a vnitrostátních veřejných orgánů, což je také velmi důležité pro přechod na oběhové hospodářství; zdůrazňuje důležitou úlohu technické pomoci v této oblasti; uvědomuje si, že regiony a městské oblasti hrají zásadní úlohu při prosazování odpovědnosti za transformaci energetiky zdola nahoru a jsou nejvhodnější pro testování a zavádění integrovaných energetických řešení v přímém spojení s občany; zdůrazňuje úlohu, již mohou v oběhovém hospodářství hrát iniciativy pro „inteligentní města“, a to prostřednictvím podpory modelů ekologických technologií coby součásti strategií pro udržitelný rozvoj měst; zdůrazňuje, že nástrojem účinného oběhového hospodářství jsou udržitelná a „oběhová“ města;

41.  poukazuje na význam zelených veřejných zakázek coby hnací síly oběhového hospodářství s potenciálním trhem dodávajícím veřejné práce, zboží a služby(14) v hodnotě odhadované na 1,8 bilionu EUR ročně;

42.  zdůrazňuje potřebu regulačního rámce v oblasti energetiky, který podnítí občany a energetická společenství, aby se podíleli na transformaci energetiky prostřednictvím práva na vlastní výrobu a spotřebu a prostřednictvím pokračujících systémů podpory, zaručeného přednostního přístupu k síti a přednostního nasazování obnovitelných zdrojů energie;

43.  vybízí regionální a místní orgány, aby více investovaly do vzdělávacích programů, odborné přípravy a rekvalifikace zaměstnanců a do kampaní za zvýšení informovanosti veřejnosti o přínosech a výhodách všech opatření s cílem realizovat oběhové hospodářství pomocí projektů politiky soudržnosti, a zvýšit tak zapojení občanů a ovlivnit chování spotřebitelů; v této souvislosti zdůrazňuje potenciál ESF; zdůrazňuje, že je nutné podpořit mladé podnikatele, aby se posunovali směrem k oběhovému hospodářství, zejména v regionech s nízkými příjmy a slabým růstem; rovněž poukazuje na to, že oběhové hospodářství je příležitostí pro venkovské oblasti zvrátit trend vylidňování, diverzifikovat ekonomiku a zlepšit zabezpečení před riziky; v této souvislosti zdůrazňuje, že venkovské oblasti potřebují pobídky k přechodu k udržitelným hodnotovým řetězcům; zdůrazňuje, že je důležité vypracovat zvláštní strategii pro ostrovní regiony;

44.  vybízí Komisi, aby podporovala využívání komunitně vedeného místního rozvoje a integrovaných územních investic s cílem pomoci místním zúčastněným stranám spojit různé zdroje financování a naplánovat místní iniciativy zaměřené na oběhové hospodářství;

45.  konstatuje, že 80 % zdrojů odpadu znečišťujícího moře se nachází na pevnině; zdůrazňuje proto, že je důležité zabývat se odpady na pevnině a odpady v mořích prostřednictvím místních a regionálních opatření, která mají přínos jak pro životní prostředí, tak pro lidské zdraví; vyzývá členské státy, regiony a místní orgány, aby soustředily své úsilí na předcházení vzniku odpadu na pevnině;

46.  vyzývá Komisi, aby v kontextu evropského semestru zvážila dopad na výpočet veřejných schodků regionálních a státních investic spolufinancovaných z prostředků ESI fondů v projektech souvisejících s oběhovým hospodářstvím;

47.  vítá návrh na přezkum směrnice 98/83/ES o pitné vodě, který usnadní přechod na oběhové hospodářství omezením plastového odpadu z balené vody a bude zároveň zahrnovat významné energetické úspory a účinnou správu zdrojů pitné vody;

Oběhové hospodářství v politice soudržnosti na období po roce 2020

48.  vyzývá Komisi, aby na příští programové období vypracovala příslušnou metodiku monitorování s vhodnými ukazateli, která umožní lépe sledovat příspěvek politiky soudržnosti k realizaci oběhového hospodářství a nabídne tak lepší obrázek environmentálních a socioekonomických podmínek;

49.  poukazuje na to, že značnou podporu pro dokončení přechodu k oběhovému hospodářství poskytují i další programy, například programy LIFE, COSME a Horizont 2020; zdůrazňuje, že je rovněž nezbytné zlepšit součinnost mezi výše uvedenými nástroji, aby mohlo být dosaženo cílů stanovených v akčním plánu Komise pro oběhové hospodářství;

50.  vyzývá Komisi, aby v kontextu nových legislativních nástrojů pro budoucí rámec politiky soudržnosti stanovila vhodné předběžné podmínky týkající se realizace oběhového hospodářství; domnívá se, že strategie oběhového hospodářství by měly být vytvořeny v partnerství se státními, regionálními a místními orgány a hospodářskými a sociálními partnery;

51.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že program Horizont 2020 bude věnovat ještě větší pozornost inovačním a výzkumným projektům v oblasti oběhového hospodářství a vyčlení na ně více finančních prostředků;

52.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit podporu politiky soudržnosti vůči udržitelnému rozvoji měst a venkova, a požaduje, aby byla v této souvislosti přisouzena významnější úloha cílům souvisejícím s oběhovým hospodářstvím; požaduje, aby pokračovala městská a venkovská inovativní opatření v této oblasti, a vyzývá Komisi, aby při přípravě budoucích návrhů co nejvíce využila poznatků získaných v období 2014–2020; vyzývá k flexibilnímu a individuálnímu přístupu při provádění městské agendy, který poskytne pobídky a vodítko pro plné využití potenciálu měst při zavádění oběhového hospodářství;

53.  vyzývá Komisi, aby Evropskou platformu zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství učinila místem pro výměnu osvědčených postupů s cílem co nejlépe využít zdroje politiky soudržnosti pro přechod k oběhovému hospodářství;

54.  zdůrazňuje vzájemnou provázanost oběhového hospodářství a zmírňování změny klimatu, a žádá tedy větší výdaje v politice soudržnosti na období po roce 2020 týkající se investic do oběhového hospodářství a klimatu; mimoto zdůrazňuje, že je v příštím VFR nutné zvýšit celkové výdaje v oblasti klimatu oproti jejich stávající úrovni;

o
o   o

55.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 289.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 470.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259.
(5) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 303.
(6) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 281.
(7) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2017)0053.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2016)0321.
(10) Úř. věst. C 101, 16.3.2018, s. 111.
(11) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 65.
(12) Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 27.
(13) Sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 nazvané „Rámec pro sledování oběhového hospodářství“ (COM(2018)0029),
(14) „Kupujte zeleně! Příručka o zelených veřejných zakázkách“, třetí vydání, Evropská komise, 2016.


Další makrofinanční pomoc Ukrajině ***I
PDF 408kWORD 42k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí další makrofinanční pomoci Ukrajině (COM(2018)0127 – C8-0108/2018 – 2018/0058(COD))
P8_TA(2018)0255A8-0183/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0127),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0108/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady přijaté současně s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 778/2013/EU ze dne 12. srpna 2013 o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii(1),

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. května 2018 zavázal schválit tento postoj podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0183/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Parlamentu, Rady a Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. června 2018 k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o poskytnutí další makrofinanční pomoci Ukrajině

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/947.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU, RADY A KOMISE

Parlament, Rada a Komise připomínají, že nezbytnou podmínkou pro poskytnutí makrofinanční pomoci je, že země přijímající pomoc respektuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému založeného na pluralitě politických stran, jakož i zásady právního státu, a že zaručuje dodržování lidských práv.

Komise a Evropská služba pro vnější činnost sledují plnění této nezbytné podmínky po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci Unie.

Vzhledem k nesplněným podmínkám týkajícím se boje proti korupci a následnému zrušení třetí splátky předchozího programu makrofinanční pomoci podle rozhodnutí (EU) 2015/601 Evropský parlament, Rada a Komise zdůrazňují, že poskytnutí další makrofinanční pomoci bude podmíněno dosažením pokroku v boji proti korupci na Ukrajině. Hospodářská politika a finanční podmínky chystaného memoranda o porozumění mezi Evropskou unií a Ukrajinou by proto měly zahrnovat mj. povinnost posílit řádnou správu věcí veřejných, správní kapacity a institucionální uspořádání pro boj proti korupci na Ukrajině, zejména pokud jde o systém ověřování majetkových přiznání, ověřování údajů o skutečných vlastnících společností a dobře fungující specializovaný protikorupční soud v souladu s doporučeními Benátské komise. Posoudit by se měly také podmínky pro boj proti praní peněz a vyhýbání se daňovým povinnostem. Nejsou-li tyto podmínky splněny, Komise v souladu s čl. 4 odst. 4 vyplácení makrofinanční pomoci Unie pozastaví nebo zruší.

Komise jednak pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o vývoji souvisejícím s makrofinanční pomocí a poskytuje jim příslušné dokumenty, jednak při každé výplatě veřejně podává zprávu o splnění všech podmínek týkajících se hospodářské politiky a financí, které jsou na tuto výplatu navázané, a to zejména těch podmínek, které se týkají předcházení korupce.

Evropský parlament, Rada a Komise připomínají, že tato makrofinanční pomoc Ukrajině by měla podpořit hodnoty sdílené s Evropskou unií, včetně udržitelného a sociálně odpovědného rozvoje vedoucího k vytváření pracovních příležitostí a snižování chudoby, a také závazek k silné občanské společnosti. Komise doplní návrh prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje memorandum o porozumění, o analýzu očekávaných sociálních dopadů makrofinanční pomoci. V souladu s nařízením (EU) č. 182/2011 bude tato analýza předložena Výboru členských států a zpřístupněna Parlamentu a Radě prostřednictvím rejstříku činnosti výborů.

(1) Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 15.


Jednání o modernizaci dohody o přidružení EU-Chile
PDF 343kWORD 48k
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k jednání o modernizaci dohody o přidružení EU-Chile (2018/2018(INI))
P8_TA(2018)0256A8-0158/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 a na hlavu V, zejména články 21 a 36, Smlouvy o Evropské unii (SEU) a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na článek 218 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na stávající dohodu o přidružení mezi Chilskou republikou a Evropskou unií,

–  s ohledem na to, že dne 16. listopadu 2017 byla zahájena jednání mezi Evropskou unií a Chile o nové dohodě o přidružení,

–  s ohledem na to, že Rada dne 13. listopadu 2017 přijala směrnice pro jednání o této dohodě,

–  s ohledem na společné prohlášení z 25. setkání Smíšeného parlamentního výboru EU-Chile ze dne 22. ledna 2018,

–  s ohledem na své doporučení ze dne 14. září 2017 Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednáním o modernizaci obchodního pilíře dohody o přidružení EU-Chile(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2017 o politických vztazích EU s Latinskou Amerikou(2),

–  s ohledem na prohlášení fóra občanské společnosti EU a CELAC ze dne 11. května 2015 nazvané „Rovnost, práva a demokratická účast národů Evropy a Latinské Ameriky a Karibiku“,

–  s ohledem na čl. 108 odst. 4 a článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0158/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Chile a EU spojují sdílené hodnoty a blízké kulturní, hospodářské a politické vazby;

B.  vzhledem k tomu, že Chile a EU jsou blízkými partnery při řešení regionálních a globálních výzev, jako je změna klimatu, mezinárodní bezpečnost, udržitelný rozvoj a globální správa;

C.  vzhledem k tomu, že Chile je silným zastáncem demokracie a lidských práv, volného a otevřeného obchodu a multilateralismu; vzhledem k tomu, že je rovněž hlavním členem Tichomořské aliance, Organizace amerických států (OAS) a Unie jihoamerických národů (UNASUR), zemí s vysokými příjmy a členem OECD;

D.  vzhledem k tomu, že Chile zastává klíčovou úlohu v regionálních záležitostech, například jako ručitelská země v kolumbijském mírovém procesu a rozhovorech v Santu Domingu mezi venezuelskou vládou a opozicí; vzhledem k tomu, že se Chile stáhlo z jednání o Venezuele z důvodu, že nebyly splněny minimální podmínky pro demokratické prezidentské volby a institucionální normalizaci;

E.  vzhledem k tomu, že rámcová dohoda o účasti Chile na operacích EU pro řešení krizí platí od ledna 2014; vzhledem k tomu, že Chile se účastní operací EUFOR ALTHEA v Bosně a Hercegovině, jakož i několika mírových operací OSN, což odráží závazek této země podporovat globální mír a bezpečnost;

F.  vzhledem k tomu, že nedávné parlamentní a prezidentské volby opět potvrdily, že demokracie v Chile je stabilní a zralá; vzhledem k tomu, že Chile těží ze silného hospodářského růstu a je jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik v Jižní Americe v posledních desetiletích; vzhledem k tomu, že úsilí o reformy v této zemi nadále pokračuje;

G.  vzhledem k tomu, že nedávná dekriminalizace potratů za určitých podmínek ukázala, že chilská společnost zaujímá otevřenější přístup k posílení postavení žen a dívek;

H.  vzhledem k tomu, že se Chile v roce 2016 v indexu lidského rozvoje umístilo v kategorii velmi vysoké úrovně lidského rozvoje a zaujalo první místo mezi zeměmi Latinské Ameriky a místo 38. ve světě, čímž předběhlo 7 členských států EU;

I.  vzhledem k tomu, že stávající dohoda o přidružení má zásadní význam při prohlubování politických vztahů mezi EU a Chile a pro značný nárůst obchodu a investičních toků; vzhledem k tomu, že trvalé respektování právního státu a stabilní právní a politický rámec umožňuje Chile i EU, aby umožňovaly svobodné podnikání, a pomáhá vytvářet prostředí pro odpovídající investice, jehož součástí jsou záruky zásady právní jistoty;

J.  vzhledem k tomu, že EU a Chile v posledních letech uzavřely ambicióznější a komplexnější dohody s jinými partnery; vzhledem k tomu, že modernizace dohody o přidružení EU-Chile tedy může stávající vztah výrazně prohloubit, což se týká rovněž vztahů v oblasti zahraničních věcí a bezpečnosti;

K.  vzhledem k tomu, že budoucí dohody o přidružení mezi EU a Chile musí plně odrážet transformační povahu Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a úlohu mezinárodní rozvojové spolupráce při dosahování cílů udržitelného rozvoje;

L.  vzhledem k tomu, že aktualizovaná dohoda o přidružení spolu s dohodami s Mexikem a Mercosurem, o nichž se v současné chvíli opět vyjednává, by posílily úlohu EU jakožto klíčového spojence Latinské Ameriky v době, kdy se jiní aktéři, jako je Čína nebo Rusko, čím dál více snaží v této oblasti získat vliv;

M.  vzhledem k tomu, že Smíšený parlamentní výbor EU-Chile opakovaně vyjádřil svou podporu modernizaci dohody o přidružení, naposledy ve společném prohlášení přijatém na svém 25. zasedání dne 22. ledna 2018;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

Obecné zásady

Multilateralismus a regionální a mezinárodní spolupráce

Politický dialog a spolupráce

Institucionální ustanovení

   a) výrazně posílit spolupráci mezi Chile a EU, dvěma stejně smýšlejícími partnery v prostředí nové nejistoty v oblasti mezinárodních vztahů, na základě našich sdílených hodnot a zásad demokracie, boje proti změně klimatu, zajišťování rovnosti žen a mužů, právního státu, dobré správy, dodržování lidských práv a základních svobod;
   b) zajistit, aby modernizovaná dohoda s Chile byla ambiciózní, komplexní a vyvážená a přinášela hmatatelné výhody pro občany, podniky a ekonomiky obou stran; zajistit, aby tato dohoda byla průkopníkem těch nejpokrokovějších dohod, které EU se třetími zeměmi uzavřela;
   c) posilovat lidskoprávní rozměr spolupráce mezi EU a Chile s ohledem na strategii EU a Chile pro oblast lidských práv na období 2016-2020; zahrnout do dohody společný závazek týkající se ochrany a prosazování lidských práv, základních svobod, rovnosti žen a mužů a práv menšin, stejně jako LGBTI komunity a původních obyvatel, včetně vymahatelných mechanismů monitorování, pravidelného podávání zpráv a řešení sporů; podpořit Chile, aby nalezlo řešení problémů s původními obyvateli Mapuči a dalšími původními obyvateli; pokračovat v praxi zahrnování doložky o lidských právech do veškerých budoucích dohod o přidružení; pokračovat v pravidelném dialogu mezi EU a Chile ohledně lidských práv, s cílem posilování institucionálního rámce a veřejných politik zaměřených na podporu lidských práv, a to i v rámci mnohostranné spolupráce;
   d) vybízet Chile, aby zajistilo řádný právní postup a spravedlivý proces soudních řízení plně v souladu s mezinárodními normami;
   e) usilovat o posílení udržitelného sociálního a hospodářského vývoje, boj proti chudobě a snížení míry nerovnosti, a to v souvislosti se závazkem Chile, podle něhož má dosáhnout cílů udržitelného rozvoje v rámci Agendy 2030;
   f) podporovat Chile při zvyšování úrovně vzdělání a vylepšování vzdělávacích programů a zajistit tak, aby lidé s nejnižšími příjmy měli neomezený přístup k vysokoškolskému vzdělání; posilovat vazby mezi universitami a pracovním trhem, překonávat nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a podporovat zaměstnanost mladých lidí;
   g) vybízet k ochraně sociálních a environmentálních práv a zajistit účinné provádění úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) a odstranění nucené a dětské práce;
   h) posílit dialog a spolupráci v oblasti regionálních a globálních výzev, jako je organizovaný zločin, pašování drog, vzrůstající nerovnost, migrace, terorismus a změna klimatu, včetně provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; podporovat spolupráci mezi EU a Chile v řízení migrace a zřízení mechanismů zpětného přebírání osob, včetně osob bez státní příslušnosti a státních příslušníků třetích zemí;
   i) připomenout význam mnohostranné agendy a toho, že žádné dvoustranné jednání nesmí podrývat snahu o dosažení pokroku na vícestranné úrovni;
   j) přispívat k posilování multilateralismu a mezinárodní spolupráce s cílem podpořit mezinárodní bezpečnost a efektivně řešit globální výzvy; zlepšit koordinaci pozic získaných oběma stranami v mezinárodních organizacích a fórech;
   k) povzbuzovat Chile, aby i nadále podporovalo režimy regionální integrace a spolupráce, zejména Tichomořskou alianci s ohledem na její povzbudivé výsledky jakožto skutečné a aktivní hnací síly hospodářské integrace členů v daném regionu, avšak také Unii jihoamerických národů (UNASUR) a Společenství latinskoamerických a karibských států (CELAC); prozkoumat možnost, že by EU získala status pozorovatele v Tichomořské alianci;
   l) poskytovat smysluplný a pravidelný dialog ohledně všech relevantních záležitostí, který vychází ze stávající podoby a rozšiřuje ji; mobilizovat zdroje dostupné prostřednictvím nástroje partnerství s cílem dosáhnout strategických cílů;
   m) poskytovat úzkou spolupráci v oblasti bezpečnosti a obrany, zejména pokud jde o předcházení konfliktům, řízení krizí, námořní bezpečnost, odzbrojování a nešíření zbraní; umožnit Chile větší účast v misích a operacích EU v oblasti společné bezpečností a obranné politiky (SBOP);
   n) umožnit hlubší spolupráci v oblasti boje proti terorismu, organizované trestné činnosti a kybernetické kriminalitě a předcházení radikalizaci a přeshraniční trestné činnosti, aniž by docházelo k podkopávání občanských svobod a základních práv; přijmout opatření v rámci celosvětového boje proti terorismu prostřednictvím posílení mechanismů, opatření a subjektů pro globální a regionální spolupráci v souladu s mezinárodním právem a zásadami Charty Organizace spojených národů;
   o) posílit spolupráci při boji proti korupci, praní špinavých peněz a daňovým únikům; zahrnout ustanovení o řádné správě daní a normách transparentnosti, která budou potvrzovat závazek smluvních stran k uplatňování mezinárodních norem pro boj proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;
   p) připomínat, že korupce narušuje lidská práva, rovnost, sociální spravedlnost, obchod a korektní hospodářskou soutěž, čímž brání hospodářskému růstu; zahrnout specifickou část o opatřeních k boji s korupcí ve všech jejích formách a plnění mezinárodních norem a mnohostranných úmluv zaměřených proti korupci;
   q) usnadnit mobilitu mezi EU a Chile; podpořit výměny mládeže a studentů, stipendijní programy a vzdělávací kurzy, včetně prostřednictvím programu ERASMUS+; vynaložit další úsilí k úplnému vzájemnému uznávání akademických kvalifikací a modernizaci, zpřístupnění a internacionalizaci vyššího vzdělávání;
   r) podporovat přesouvání vědeckých a technologických znalostí a posílit spolupráci v oblasti výzkumu a spolupráce a plně přitom využít stávající programy, jako je Horizont 2020;
   s) podporovat a posilovat vztahy v oblasti mezinárodní spolupráce, a to v návaznosti na Memorandum o porozumění o mezinárodní spolupráci podepsané v roce 2015; vytvořit inovativní mechanismy, které rozšíří a posílí třístrannou a regionální spolupráci s třetími stranami v rámci Latinské Ameriky i mimo ni prostřednictvím programů, jako je EUROsociAL+ a Euroclima+, jakož i spolupráci na politikách v oblasti drog, jakou představuje program COPOLAD;
   t) vypracovat metodiku k prokázání účinků modernizované dohody na muže a ženy s tím, že výsledky se použijí jako základ pro vytváření politik s cílem dosáhnout vyváženého zastoupení žen a mužů;
   u) znovu potvrdit společný závazek vůči Pařížské dohodě o klimatu a Agendě 2030 a umožnit úzkou spolupráci EU a Chile v oblasti ochrany životního prostředí a boje proti změně klimatu; posílit partnerství týkající se technické a politické spolupráce v klíčových složkách oblasti životního prostředí včetně emisí CO2 v mezinárodní dopravě, zachování biologické rozmanitosti a udržitelné výroby a spotřeby; podporovat posílenou spolupráci v oblasti oběhového hospodářství za účelem zlepšení účinného využívání zdrojů, udržitelného využívání přírodních zdrojů, ekologických inovací a vodohospodářství; zvýšit podporu projektů, jejichž cílem je zmírnění účinků změny klimatu;
   v) posílit spolupráci ve výzkumu a vývoji a při využívání programu EU Copernicus v oblasti údajů z pozorování Země satelity pro environmentální účely;
   w) podporovat kulturní spolupráci a podporovat diasporu v Chile a EU s cílem posilovat zahraniční investice v EU i v Chile;
   x) opětovně potvrdit, že přístup k vodě je jedno z lidských práv;
   y) zajistit, aby se tato dohoda o přidružení zakládala na významném zapojení parlamentů, které posiluje současná ustanovení a mechanismy spolupráce, aby byla umožněna větší podpora a kontrola jejího provádění, zejména prostřednictvím stávajícího meziparlamentního formátu Smíšeného parlamentního výboru; zajistit možnost, aby Smíšený parlamentní výbor požadoval relevantní informace o provádění dohody o přidružení;
   z) zajistit náležité zapojení občanské společnosti během vyjednávání i při prováděcí fázi dohody o přidružení, kromě jiného i Smíšeného poradního výboru; zdůrazňuje, že je třeba vytvořit institucionalizovaný mechanismus pro politický dialog organizací občanské společnosti v obou regionech;
   aa) okamžitě a plně informovat Parlament ve všech fázích jednání v souladu s čl. 218 odst. 10 SFEU; včetně toho, že Parlamentu budou poskytovány texty k jednání a zápisy z každého kola jednání; v tomto ohledu vítá rozhodnutí Rady ze dne 22. ledna 2018 zveřejnit vyjednávací mandát udělený Komisi a vysoké představitelce, místopředsedkyni v listopadu 2017;
   ab) pojmout nedávné zveřejnění směrnic pro jednání jako důležitý precedent a zavázat se ke zveřejňování směrnic pro jednání o mezinárodních dohodách v budoucnu;
   ac) urychlit vyjednávání o dohodě o přidružení s cílem umožnit její ratifikaci Parlamentem před koncem současného volebního období;
   ad) zajistit na všech úrovních dodržování dlouhodobé praxe, podle níž se nové dohody prozatímně neuplatňují, dokud je Parlament neschválí;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Chilské republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0354.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0345.


Vzájemné vztahy EU-NATO
PDF 437kWORD 56k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 o vzájemných vztazích EU-NATO (2017/2276(INI))
P8_TA(2018)0257A8-0188/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Lisabonskou smlouvu,

–  s ohledem na Severoatlantickou smlouvu,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 28. června a 15. prosince 2016 a z 9. března, 22. června a 15. prosince 2017,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 18. května 2015 a 14. listopadu 2016 o společné bezpečnostní a obranné politice, ze dne 6. prosince 2016 o spolupráci EU-NATO, ze dne 6. března, 18. května a 17. července 2017 o globální strategii EU, ze dne 19. června a 5. prosince 2017 o provádění společného souboru návrhů, který potvrdily rady EU a NATO dne 6. prosince 2016,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

–  s ohledem na společné prohlášení předsedů Evropské rady a Komise a generálního tajemníka NATO ze dne 8. července 2016, na společný soubor 42 návrhů, který potvrdily rady EU a NATO dne 6. prosince 2016, a na zprávy o pokroku ze dne 14. června a 5. prosince 2017 o jeho provádění a na nový soubor 32 návrhů, který potvrdily obě rady dne 5. prosince 2017,

–  s ohledem na závěry ze zasedání Rady pro zahraniční věci (včetně obrany), která se konala dne 13. listopadu 2017 a dne 6. března 2018, týkající se konkrétně spolupráce EU a NATO,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016 Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o Evropském obranném akčním plánu (COM(2016)0950),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Evropskému parlamentu a Radě ze dne 10. listopadu 2017 na téma „Jak zlepšit vojenskou mobilitu v Evropské unii“ (JOIN(2017)0041) a na jeho akční plán předložený v březnu 2018 (JOIN(2018)0005),

–  s ohledem na balíček týkající se obrany, který předložila Komise dne 7. června 2017,

–  s ohledem na výroční zprávu generálního tajemníka NATO za rok 2017, zveřejněnou dne 15. března 2018,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění NATO č. 439 ze dne 9. října 2017 o užší spolupráci NATO-EU,

–  s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění NATO č. 440 ze dne 9. října 2017 o obranné průmyslové základně,

–  s ohledem na zprávu obranného a bezpečnostního výboru Parlamentního shromáždění NATO ze dne 8. října 2017 o spolupráci NATO-EU po Varšavě, včetně její přílohy, kterou přispěl Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. dubna 2016 nazvané „EU v měnícím se globálním prostředí – více propojený, zpochybňovaný a složitý svět“(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii(2),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 23. listopadu 2016 a 13. prosince 2017 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP)(3),

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 14. prosince 2016 a 13. prosince 2017 o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. března 2017 o ústavních, právních a institucionálních dopadech společné bezpečnostní a obranné politiky: možnosti, které skýtá Lisabonská smlouva“(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0188/2018),

A.  vzhledem k tomu, že naše hodnoty, jako je liberální demokracie, multilateralismus, lidská práva, mír, rozvoj a právní stát, na nichž je založena EU i transatlantické vazby, jakožto na pravidlech založený mezinárodní systém a evropská jednota a soudržnost, jsou v éře geopolitických turbulencí a rychlého zhoršování strategického prostředí vystaveny velké zkoušce;

B.  vzhledem k tomu, že dvě hlavní západní organizace, EU a NATO, dosahují pokroku ve zlepšování své spolupráce, pokud jde o zvládání složitých problémů, rizik a hrozeb, tradičních i hybridních, jež přicházejí od státních i nestátních subjektů pocházejících zejména z východu a z jihu; vzhledem k tomu, že akumulace krizí, které destabilizují evropské sousedství, vytváří jak vnitřní, tak i vnější bezpečnostní hrozby; vzhledem k tomu, že ani jedna z těchto organizací nemá k dispozici plnou škálu nástrojů, kterými by sama bojovala proti těmto bezpečnostním výzvám, a každá z nich by se jim mohla lépe postavit, pokud budou vzájemně spolupracovat; vzhledem k tomu, že EU i NATO jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti Evropy a jejích občanů;

C.  vzhledem k tomu, že spolupráce EU-NATO by neměla být považována za cíl sama o sobě, ale za prostředek ke splnění společných bezpečnostních priorit a cílů prostřednictvím doplňkovosti misí a dostupnými prostředky; vzhledem k tomu, že členské státy EU a spojenci NATO mají jediný soubor ozbrojených sil; vzhledem k tomu, že společně mohou účinně využívat zdroje a účinněji mobilizovat širokou škálu stávajících nástrojů použitelných k reakci na bezpečnostní výzvy;

D.  vzhledem k tomu, že NATO je vojenskou aliancí, a EU nikoli; vzhledem k tomu, že EU je globálním strategickým hráčem a subjektem zajišťujícím bezpečnost, neboť má k dispozici jedinečnou a širokou škálu nástrojů, kterými může uceleným způsobem prostřednictvím nejrůznějších politik řešit současné problémy; vzhledem k tomu, že EU v souladu se svými cíli a v důsledku své globální strategie zvyšuje svou odpovědnost za svou vlastní bezpečnost a obranu a svou úlohu partnera pro mezinárodní mír a bezpečnost, jakož i svou schopnost konat samostatně a zároveň posílit svůj přínos pro NATO a podporovat užší spolupráci;

E.  vzhledem k tomu, že NATO nese primární odpovědnost za společnou obranu svých členů; vzhledem k tomu, že bere na vědomí pokyny NATO pro své členy, podle nichž mají v průběhu příštích deseti let vydat 2 % HDP na obranu v zájmu udržení odpovídající obranyschopnosti; vzhledem k tomu, že NATO coby klíčový bezpečnostní partner EU je důležitou zárukou interoperability schopností spojeneckých sil a soudržnosti jejich úsilí v oblasti veřejných zakázek;

F.  vzhledem k tomu, že činnosti EU a NATO by se měly lépe doplňovat v otázkách bezpečnosti, a to v zájmu lepšího řešení nových mimořádných a komplexních bezpečnostních výzev; vzhledem k tomu, že společné oblasti obou organizací rovněž vyžadují užší a účinnější spolupráci;

G.  vzhledem k tomu, že EU a NATO, které se obě podílejí na řešení krizí, by byly v této činnosti účinnější, pokud by postupovaly skutečně koordinovaným způsobem a co nejvíce využívaly svých odborných znalostí a zdrojů; vzhledem k tomu, že EU v návaznosti na svou globální strategii posiluje svůj ucelený přístup k vnějším konfliktům a krizím a reaguje na hrozby a výzvy propojováním otázek vnitřní a vnější bezpečnosti za použití civilních či vojenských prostředků;

H.  vzhledem k tomu, že na summitu NATO konaném ve Varšavě v roce 2016 stanovily Aliance a EU oblasti posílené spolupráce s ohledem na společné výzvy na východě a jihu, včetně postavení se hybridním hrozbám, posilování odolnosti, budování obranných kapacit, kybernetické obrany, námořní bezpečnosti a cvičení; vzhledem k tomu, že v prosinci 2016 schválili ministři zahraničí členů NATO 42 opatření pro rozvoj spolupráce NATO-EU v dohodnutých oblastech a že v prosinci 2017 byla dohodnuta spolupráce v dalších oblastech;

I.  vzhledem k tomu, že partnerství mezi EU a NATO je v zájmu boje proti hybridním hrozbám, včetně boje proti dezinformacím, a podpory odolnosti nezbytné; vzhledem k tomu, že je zapotřebí jednoznačně rozlišovat kompetence a politické strategie obou institucí;

J.  vzhledem k tomu, že došlo k náhlému zvýšení aktivit Ruska; vzhledem k tomu, že zatímco riziko oslabení transatlantických vazeb a solidarity mezi členskými státy EU přetrvává, je třeba posílit jejich společný strategický přístup vůči Rusku; vzhledem k tomu, že jak EU, tak NATO jsou znepokojeny čím dál tím důraznějším vojenským vystupováním Ruska; vzhledem k tomu, že zdrojem znepokojení je i politická manipulace a kybernetické útoky; vzhledem k tomu, že EU reagovala na vměšování Ruska do vnitřních záležitostí Evropy, které jednalo v rozporu s mezinárodním právem a normami; vzhledem k tomu, že odolnost je a nadále zůstane klíčovým faktorem kolektivní obrany;

K.  vzhledem k tomu, že jižní sousedství čelí nebývalé nestabilitě a představuje strategicky důležitou výzvu jak pro členské státy EU, tak pro členy NATO, zejména pro ty příhraniční;

L.  vzhledem k tomu, že kybernetické útoky jsou stále častější a sofistikovanější; vzhledem k tomu, že NATO v roce 2014 stanovilo kybernetickou obranu jako součást základních aliančních úkolů v oblasti kolektivní obrany a v roce 2016 uznalo kyberprostor za operační oblast vedle země, vzduchu a moře; vzhledem k tomu, že EU a NATO mohou vzájemně doplňovat své úsilí; vzhledem k tomu, že je nutné posílit spolupráci členských států EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a že je v této oblasti zapotřebí koordinovaný přístup všech členských států EU;

M.  vzhledem k tomu, že NATO a EU se v prosinci 2017 rozhodly zintenzivnit vzájemnou spolupráci v boji proti terorismu, a to především prostřednictvím posílení výměny informací a zlepšení národní odolnosti;

N.  vzhledem k tomu, že EU a NATO využívají tutéž dopravní infrastrukturu v Evropě, což je klíčové při rychlých vojenských operacích, a vzhledem k tomu, že vojenská mobilita byla nedávno označena za prioritní oblast spolupráce mezi oběma organizacemi;

O.  vzhledem k tomu, že podle posledních průzkumů Pew Research Center je podpora NATO ze strany veřejnosti silná a ve většině členských států NATO roste;

Důležitější partnerství

1.  je přesvědčen, že EU a NATO sdílí stejné hodnoty na cestě k dosažení mezinárodního míru a bezpečnosti, že čelí podobným strategickým výzvám a s ohledem na souběžné členství 22 států mají sbližující se bezpečností a obranné zájmy, včetně ochrany svých občanů před případnými hrozbami; domnívá se, že strategické partnerství mezi EU a NATO je zásadní pro řešení těchto bezpečnostních výzev; zdůrazňuje, že spolupráce EU-NATO by se měla vzájemně doplňovat a respektovat zvláštnosti a role každé z nich;

2.  zdůrazňuje otevřenost a transparentnost při plném respektování rozhodovací samostatnosti a procesů obou organizací, jakož i inkluzivnost a reciprocitu, jimiž není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky žádného členského státu, jako důležitých zásad strategického partnerství EU-NATO; zdůrazňuje, že spolupráce s členskými státy EU, které nejsou členy NATO, s členy NATO, jež nejsou členskými státy EU, je nedílnou součástí spolupráce mezi EU a NATO;

3.  je přesvědčen, že NATO je pro své členy základním kamenem kolektivní obrany a odrazování v Evropě; je rovněž přesvědčen, že silnější EU vybavená účinnější SBOP, uskutečňující četné projekty mezi členskými státy a schopná zabezpečit plnění čl. 42 odst. 7 Smlouvy o Evropské unie, prostřednictvím něhož mohou členské státy požádat o pomoc, přispívá k posilování NATO; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO musí zohlednit také bezpečnostní a obrannou politiku těch šesti členských států EU, které nejsou členy NATO, a sedmi členů NATO, kteří nejsou členskými státy EU;

4.  je pevně přesvědčen, že účinná reakce na celé spektrum bezpečnostních výzev vyžaduje strategickou vizi, další strukturální přizpůsobení a kombinaci tvrdých a měkkých mocenských nástrojů EU i NATO; zdůrazňuje, že čas je důležitým faktorem pro posílení partnerství mezi EU a NATO při zohlednění rozdílů mezi oběma organizacemi;

5.  konstatuje, že zatímco je třeba dále rozvíjet společnou evropskou strategickou kulturu, bude mít společné vnímání hrozeb kladný dopad; domnívá se, že EU musí pracovat na posílení své strategické autonomie; vyzývá proto členské státy EU, aby ve spolupráci s orgány EU zformulovaly společnou definici neustále se vyvíjejících hrozeb a aby pokračovaly v úsilí v podobě společných brífingů, cvičení civilní ochrany a sdíleného posuzování rizik; vítá nejnovější aktivity v této oblasti;

6.  zdůrazňuje, že evropští občané jsou si vědomi toho, že reakce na terorismus a nebezpečí vedené pouze na úrovni jednotlivých států nejsou dostatečné, a očekávají, že je EU před těmito hrozbami bude chránit a že úzká spolupráce mezi EU a NATO umožní členským státům lépe se doplňovat a být účinnější;

7.  zdůrazňuje, že je třeba posílit spolupráci mezi EU a NATO v oblasti misí a operací, a to na strategické i taktické úrovni;

8.  zdůrazňuje, že strategické partnerství EU a NATO je stejně důležité i pro stále se měnící SBOP EU a budoucnost aliance, jakož i pro vztahy mezi EU a Spojeným královstvím po vystoupení Spojeného království z EU;

9.  domnívá se, že potenciál vztahů mezi EU a NATO může být více využíván a že další rozvoj a prohlubování partnerství by se neměly omezovat jen na společnou reakci na krizové situace mimo Evropu, zejména v sousedství, ale že tento potenciál by měl být využíván i v případě krizí na kontinentu;

10.  zdůrazňuje nezbytnost spolupráce v oblasti předcházení, analýzy a včasného varování prostřednictvím účinného sdílení informací s cílem bojovat proti novým hrozbám společnými postupy;

11.  domnívá se, že společné prohlášení EU a NATO a následná prováděcí opatření zahájila novou a velmi důležitou fázi strategického partnerství; vítá hmatatelné výsledky vyplývající z provádění společného prohlášení, zejména pokud jde o boj proti hybridním hrozbám, strategické komunikace, soudržnost výstupů v příslušných postupech plánování obrany a spolupráci v námořní oblasti; nabádá k dalšímu pokroku a vítá nový soubor akcí, který byl doplněn dne 5. prosince 2017, zejména pokud jde o boj proti terorismu, vojenskou mobilitu, postavení žen, mír a bezpečnost; vítá změnu v kultuře angažovanosti a hladké fungování spolupráce mezi pracovníky z obou organizací při provádění jednotlivých opatření; znovu připomíná, že ačkoli proces sám je veden organizacemi, závisí úspěch provádění dohodnutých společných cílů a akcí na trvající politické vůli všech členských států; v této souvislosti rovněž vítá zapojení členů EU a NATO a zdůrazňuje, že úspěšné provádění společného prohlášení závisí na politické vůli všech členských států; domnívá se, že je důležité posílit lepší spolupráci a dialog mezi EU a NATO a zajistit politickou vůli a vlastní zdroje pro další provádění a zlepšování spolupráce; se zájmem očekává nové prohlášení EU-NATO, jež má být přijato na summitu NATO v Bruselu ve dnech 11.–12. července 2018;

12.  bere na vědomí pravidelné společné informační schůzky místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky a generálního tajemníka NATO v Radě pro zahraniční věci EU a v Severoatlantické radě NATO a pokračující pravidelná zasedání Politického a bezpečnostního výboru EU a Severoatlantické rady NATO;

13.  vítá opětovné potvrzení závazku ze strany USA vůči NATO a evropské bezpečnosti; připomíná, že EU a Spojené státy jsou klíčovými mezinárodními partnery a že toto partnerství je uskutečňováno rovněž prostřednictvím NATO; zdůrazňuje hodnotu dvoustranných vztahů mezi členskými státy EU a USA; je pevně přesvědčen, že posílení spolupráce EU-NATO posílí transatlantické vazby a že schopnost NATO plnit své úkoly je spojena s transatlantickými vztahy; připomíná proto, že politický vývoj v poslední době by mohl mít dopad na pevnost tohoto svazku; konstatuje, že Spojené státy, které obecně podpořily a uvítaly zásadní vývoj v oblasti obrany EU, by měly pokračovat ve svém úsilí o lepší porozumění evropským strategickým zájmům, včetně rozvoje evropských obranných kapacit; trvá na tom, že úsilí EU o získání strategické autonomie posílí bezpečnostní prostředí aliance;

14.  vítá posílení předsunuté přítomnosti NATO na východní hranici NATO; vítá rozmístění čtyř nadnárodních bojových skupin v Estonsku, Lotyšsku, Litvě a Polsku, kterým velí Spojené království, Kanada, Německo a USA, k němuž přistoupilo NATO; domnívá se, že na východní a jižní hranici EU je třeba posílit spolupráci mezi EU a NATO v zájmu bezpečnosti obou organizací a že pronikání Ruska do zemí na východní hranici hybridními i tradičními způsoby by mělo být zabráněno a mělo by se proti němu odpovídajícím způsobem bojovat; zdůrazňuje, že stávající infrastrukturu v Evropě, která je orientována především západo-východním směrem, je třeba v souladu s požadavky na vojenskou mobilitu doplnit o novou severojižní dimenzi; zdůrazňuje, že úsilí v oblasti vojenské mobility by mělo přispět k účinnosti provádění misí a operací SBOP i k obrannému přístupu aliance; má za to, že silnice, mosty a železniční tratě měly být modernizovány tak, aby umožňovaly rychlé rozmístění vojenského personálu a zařízení;

15.  zdůrazňuje v tomto ohledu význam zlepšení schopností rychlého posilování NATO prostřednictvím zlepšení infrastruktury EU a členských států a odstranění byrokratických a infrastrukturních překážek rychlého pohybu sil a předsunutého vojenského zařízení a dodávek, což posílí společnou bezpečnost;

16.  vítá zahájení stálé strukturované spolupráce (PESCO); zdůrazňuje její potenciál posílit evropský příspěvek v rámci NATO; domnívá se, že tato spolupráce může zvýšit součinnost a účelnost a že je důležitým krokem na cestě ke zlepšení bezpečnostních a obranných schopností EU, jakož i případného výkonu evropských členů NATO, a je přesvědčen, že silnější EU a NATO se mohou vzájemně posilovat;

17.  zdůrazňuje doplňkovost stálé strukturované spolupráce (PESCO) s NATO a že by tato spolupráce měla být podnětem pro další spolupráci mezi EU a NATO, pokud jde o rozvoj schopností, jelikož jejím cílem je posilovat schopnosti EU v oblasti obrany a obecněji zvyšovat účinnost a relevantnost SBOP tak, aby mohla reagovat na stávající bezpečnostní a vojenské výzvy; zdůrazňuje význam transparentnosti a komunikace o stálé strukturované spolupráci s USA a dalšími členy NATO, aby se zabránilo nesprávným představám;

18.  zdůrazňuje, že příští společné prohlášení EU-NATO by mělo trvat na tom, aby schopnosti, jež na nadnárodní úrovni rozvinuly členské státy EU, a to i v rámci stálé strukturované spolupráce, a členové NATO, byly dostupné pro operace EU i NATO; zdůrazňuje, že nedávná rozhodnutí EU (koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany, PESCO, Evropský obranný fond (EDF)) zaměřená na to, aby Evropané přijali větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, přispívají k posílení NATO i k zajištění spravedlivého transatlantického rozdělení zátěže, přičemž zároveň pamatují na cíl společně řešit společné bezpečnostní výzvy, zabránit zbytečnému zdvojování a rozvíjet soudržné, doplňující se a interoperabilní obranné schopnosti; má za to, že rozvoj společných norem, postupů, výcviku a cvičení by měl být považován za významný faktor účinnější spolupráce mezi EU a NATO;

19.  poukazuje na to, že po vystoupení Spojeného království z EU bude 80 % výdajů NATO na obranu pocházet ze zdrojů mimo EU a tři ze čtyř praporů na východě povedou země mimo EU;

20.  naléhavě vyzývá EU a NATO, aby organizovaly pravidelná cvičení na strategické úrovni za účasti nejvyšších politických představitelů z obou organizací; vítá v této souvislosti estonské cvičení EU CYBRID 2017, během něhož se generální tajemník NATO poprvé účastnil cvičení EU;

Hlavní oblasti spolupráce

21.  poukazuje na to, že bezpečnostní hrozby jsou stále více hybridní a méně konvenční, a že za účelem boje proti nim je nutná mezinárodní spolupráce; vyzývá EU a NATO, aby dále budovaly odolnost a rozvíjely společné situační povědomí o hybridních hrozbách; vybízí EU a NATO, aby koordinovaly své mechanismy reakce na krize s cílem zajistit konsistentní reakce na hybridní hrozby; vítá nedávné společné slavnostní otevření centra excelence pro boj s hybridními hrozbami, kterého se zhostili generální tajemník NATO a vysoká představitelka, místopředsedkyně, a nabádá členské státy EU, aby se inspirovaly centrem v Helsinkách a taková centra rovněž vytvořily; vítá v tomto ohledu oddělená, avšak souběžně probíhající cvičení PACE17 a CMX17, která proběhla v roce 2017 a při nichž personál EU a NATO testoval své postupy komunikace a sdílení informací během rozmáhající se fiktivní hybridní hrozby; vítá společnou akci západních spojenců v reakci na chemický útok ve Spojeném království, z něhož je podezřelé Rusko;

22.  domnívá se, že nadcházející společné prohlášení EU a NATO by mělo uvítat dosažený pokrok a vyzvat ke konkrétním krokům pro uplatnění všech návrhů přijatých oběma organizacemi; je přesvědčen, že je zapotřebí vyvinout větší úsilí při provádění již přijatých četných závazků;

23.  v této souvislosti se domnívá, že by iniciativy pro posílení evropské obrany měly být ku prospěchu oběma organizacím, a umožnit tak členským státům EU posílit svou strategickou autonomii a schopnost společného přesvědčivého vojenského zásahu; připomíná, že tyto iniciativy se doplňují s iniciativami NATO;

24.  domnívá se, že je rovněž třeba zajistit uplatňování zásad inkluzivnosti, reciprocity a plného respektování rozhodovací samostatnosti obou organizací, jak je stanoveno v závěrech Rady ze dne 5. prosince 2017;

25.  vítá úspěšné souběžné a koordinované cvičení v oblasti řešení krizí z roku 2017, které poskytlo užitečnou platformu pro sdílení osvědčených postupů; se zájmem očekává analýzu získaných zkušeností, jakož i pokračování spolupráce při společných cvičeních mezi EU i NATO, včetně cvičení vedeného EU naplánovaného na rok 2018;

26.  poukazuje na to, že stávající postupy výměny utajovaných informací mezi oběma organizacemi zůstávají těžkopádné a neefektivní; domnívá se, že obě organizace čelí podobným strategickým výzvám a společně proto ponesou důsledky; domnívá se, že budováním vzájemné důvěry se musí zlepšit spolupráce při výměně utajovaných informací a analýze zpravodajských informací, a to i v oblasti boje proti terorismu; zdůrazňuje, že EU bude muset posílit své schopnosti tím, že více zaměstnanců podrobí bezpečnostním prověrkám a speciálnímu školení pro práci s utajovanými informacemi a že bude investovat do bezpečné komunikace; domnívá se, že pokud by se v rámci výměny odpovídajících informací zavedl reciproční přístup a přístup založený na potřebě výměny („need-to-share“), bylo by to prospěšné i pro mise a operace obou organizací; je toho názoru, že k účinnějšímu společnému boji proti hybridním hrozbám by mohlo přispět provádění paralelního a koordinovaného posouzení zpravodajských informací;

27.  vyzývá EU a NATO, aby rozšířily spolupráci v oblasti strategické komunikace, a to i posílením partnerství mezi centrem excelence NATO pro strategickou komunikaci a oddělením strategické komunikace Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ);

28.  vítá nové středisko EU pro hybridní hrozby a jeho spolupráci s oddělením NATO pro hybridní analýzy při výměně informací v oblasti situačního povědomí, jakož i analýz potenciálně hybridních hrozeb;

29.  je přesvědčen, že spolupráce a výměna a sdílení informací mají zásadní význam v oblasti kybernetické bezpečnosti, a uznává pokrok dosažený v této oblasti; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit prevenci kybernetických incidentů, jejich odhalování a reakci na ně; vyzývá obě organizace, aby koordinovaly své kontrolní činnosti a případně si vyměňovaly si informace v oblasti kybernetické obrany, a tím usnadňovaly činnost EU a NATO v oblasti zpravodajství; vybízí EU a NATO, aby posilovaly svou operační spolupráci a koordinaci a aby posílily interoperabilitu tím, že si budou vyměňovat osvědčené postupy, pokud jde o prostředky, metody a postupy využívané v boji proti kybernetickým útokům; domnívá se, že intenzivnější výměna informací mezi EU a NATO by měla být prioritou s cílem umožnit určení všech odpovědných zdrojů kybernetických útoků a provést následné právní kroky; domnívá se, že je rovněž důležité sladit vzdělávací činnosti a spolupracovat v oblasti výzkumu a vývoje kybernetiky; vítá dohodu mezi skupinou pro reakce na počítačové hrozby EU a složkou NATO pro schopnost reakce na počítačové incidenty; je přesvědčen, že v rámci nového mandátu Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) by nové činnosti týkající se spolupráce v oblasti kybernetické obrany mohly vzbudit zájem NATO;

30.  domnívá se, že v zájmu zefektivnění ochrany námořní bezpečnosti je důležité zaručit vzájemnou doplňkovost a zabránit zbytečnému zdvojování činností v oblasti budování námořních kapacit; vítá posílenou operativní spolupráci a koordinaci mezi EU a NATO, včetně informovanosti o situaci, a to na základě zkušeností získaných ve Středomoří a v oblasti Afrického rohu, a tudíž i hledání dalších příležitostí pro vzájemnou logistickou podporu a výměnu informací mezi personálem obou organizací, pokud jde o operační činnost, včetně aktivit týkajících se nelegální migrace;

31.  vítá posílení taktické a operační spolupráce, mimo jiné prostřednictvím přímých kontaktů mezi spojeneckým námořním velením NATO a agenturou Frontex, jakož i mezi operací „Sea Guardian“ a operací EU NAVFOR MED SOPHIA, což EU a jejím misím pomáhá zamezovat nelegální migraci a bojovat proti sítím nedovoleného obchodování s lidmi, včetně obchodování se zbraněmi; konstatuje, že NATO může na žádost poskytnout logistickou podporu a další služby, jako je doplňování paliva na moři a lékařská podpora; poukazuje na úspěšnou spolupráci mezi EU a NATO mezi operací Oceánský štít a EUNAVFOR Atlanta v boji proti pirátství v oblasti Afrického rohu;

32.  vybízí k další součinnosti mezi EU a NATO v terénu a dalším zlepšením, zejména pokud jde o koordinaci činnosti v oblasti zpravodajství, sledování a průzkumu;

33.  znovu opakuje, že iniciativy EU zaměřené na posílení evropské bezpečnosti a obrany by rovněž měly pomoci zajistit, aby členské státy, které jsou členy NATO, plnily své závazky v rámci této aliance; domnívá se, že souběžné členství v EU a NATO by nemělo být pro žádný členský stát znevýhodňující; podobně zdůrazňuje, že skutečnost, že některé členské státy EU nejsou členy NATO, by neměla vést k odlišným povinnostem v rámci evropské obranné unie; zdůrazňuje, že by členské státy EU měly být schopny vykonávat samostatné vojenské mise i v případech, kdy NATO není ochotné jednat nebo kdy je akce EU vhodnější;

34.  vítá pokračující trend zvyšování výdajů na obranu mezi členy NATO; vybízí všechny členské státy EU, které jsou rovněž členy NATO, aby dosáhly zásadního pokroku při dosahování výše výdajů na obranu na úrovni 2 % HDP, z toho 20 % na důležité nové vybavení; domnívá se, že členské státy EU, jež se zavázaly k dodržování obecných směrů NATO pro výdaje na obranu, by měly uvažovat o tom, že v rámci zásady 20 % výdajů na vybavení vyčlení určitou částku na výzkum a vývoj, aby tak zajistily minimální výdaje na inovace, které se mohu zhodnotit také proniknutím technologií do civilního odvětví;

35.  připomíná, že společné prohlášení EU-NATO z Varšavy vyzvalo členy k „usnadnění budování silnějšího obranného průmyslu a výzkumu v oblasti obrany“; je pevně přesvědčen, že členové EU a NATO musí spolupracovat a vytvářet součinnost při posilování a rozvoji své technologické a průmyslové základny s cílem reagovat na priority v oblasti kapacit, zejména prostřednictvím koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany a procesu plánování obrany NATO; domnívá se, že je důležité, aby účinná a vyvážená transatlantická spolupráce v oblasti obranných technologií a průmyslu byla pro obě organizace strategickou prioritou; podporuje opatření plánovaná v rámci Evropského obranného fondu na podporu společného výzkumu a vývoje evropských kapacit; domnívá se, že větší závazky v oblasti výzkumu a plánování kapacit mohou vést k vyšší účinnosti;

36.  připomíná, že je třeba zajistit soudržnost výstupů a harmonogramu mezi politikou EU v oblasti koordinovaného každoročního přezkumu v oblasti obrany, plánem rozvoje schopností a příslušnými procesy NATO, jako je například proces plánování obrany NATO; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby se nadnárodní iniciativy EU a NATO v oblasti rozvoje schopností vzájemně doplňovaly a posilovaly; zdůrazňuje, že schopnosti využívané v rámci SBOP a rozvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce nadále náleží členským státům, které je také mohou poskytnout pro jiné rámce;

37.  zdůrazňuje, že je nezbytné řešit v úzké spolupráci mezi EU a NATO fyzické a právní překážky, které brání rychlému a pohotovému pohybu vojenského personálu a aktiv v rámci EU i mimo ni, s cílem zajistit, kdykoli to bude nutné, bezproblémové přemístění zařízení a sil v celé Evropě, včetně využitelnosti kritické infrastruktury, jako jsou silnice, mosty a železniční tratě, a to zejména prostřednictvím provádění akčního plánu, který předložila vysoká představitelka, místopředsedkyně a Komise na základě cestovního plánu vypracovaného členskými státy EU v rámci Evropské obranné agentury; naléhavě žádá členské státy EU, aby urychleně navázaly na aktuální impuls a využily jej; zdůrazňuje, že je třeba, aby kompatibilní obranné kapacity usnadnily rozmisťování a spolupráci na celém území EU a NATO; doporučuje EU a NATO, aby se zabývaly rovněž mobilitou sil zemí NATO, jež nejsou členskými státy EU, na evropském území;

38.  domnívá se, že EU a NATO by měly více spolupracovat, s cílem posílit odolnost, obranu a bezpečnost sousedů a partnerů obou organizací; důrazně podporuje skutečnost, že pomoc sousedním a partnerským zemím při budování jejich kapacit a posilování odolnosti, mimo jiné pokud jde o boj proti terorismu, strategickou komunikaci, kybernetickou obranu, skladování munice a reformu bezpečnostního sektoru, je společným cílem, zejména ve třech pilotních zemích (Bosně a Hercegovině, Moldavsku a Tunisku);

39.  připomíná, že řešení bezpečnostních otázek jak v oblasti západního Balkánu, tak v sousedství EU a spolupráce v některých konkrétních oblastech je v zájmu jak Evropské unie, tak NATO; vítá úsilí EU a NATO při poskytování politické a praktické podpory zemím východního Balkánu, východní Evropy a jižního Kavkazu; doporučuje členským státům EU vytrvat v tomto úsilí o zajištění pokračujícího demokratického vývoje a reformy bezpečnostního sektoru; zdůrazňuje, že spolupráce mezi EU a NATO a zeměmi západního Balkánu má zásadní význam pro řešení bezpečnostních hrozeb na celém kontinentu;

40.  zdůrazňuje důležitost zásad zakotvených ve Vídeňském dokumentu, zejména zásady otevřenosti a transparentnosti; vítá v tomto ohledu otevřenost vojenských cvičení EU a NATO i jejich společných cvičení mezinárodním pozorovatelům;

41.  znovu připomíná důležitou úlohu žen v rámci misí společné bezpečnostní a obranné politiky a NATO, zejména při řešení situace žen a dětí v oblastech konfliktu; vítá skutečnost, že EU i NATO tuto důležitou úlohu uznaly; doporučuje EU a NATO, aby aktivně podporovaly genderovou rozmanitost v rámci svých struktur a operací;

42.  zdůrazňuje, že je zapotřebí, aby si EU zajistila blízké vztahy se Spojeným královstvím v oblasti bezpečnosti a obrany po jeho vystoupení z EU a aby uznala, že Spojené království zůstane zásadním přispěvatelem k evropské obraně jakožto člen NATO a evropský stát, byť již ne jako členský stát EU;

o
o   o

43.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce, generálnímu tajemníkovi NATO, bezpečnostním a obranným agenturám EU, vládám a vnitrostátním parlamentům členských států EU a parlamentnímu shromáždění NATO.

(1) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 109.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2016)0435.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2016)0440 a P8_TA(2017)0492.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2016)0503 a P8_TA(2017)0493.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2017)0092.


Kybernetická obrana
PDF 503kWORD 68k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. června 2018 o kybernetické obraně (2018/2004(INI))
P8_TA(2018)0258A8-0189/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 15. prosince 2016, 9. března 2017, 22. června 2017, 20. listopadu 2017 a 15. prosince 2017,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2017 nazvané „Diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany“ (COM(2017)0315),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2017 nazvané „Vznik Evropského obranného fondu“ (COM(2017)0295),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016 o Evropském obranném akčním plánu (COM(2016)0950),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. února 2013 nazvané „Strategie kybernetické bezpečnosti Evropské unie: Otevřený, bezpečný a chráněný kyberprostor“ (JOIN(2013)0001), které bylo předloženo Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 13. září 2017 s názvem „Posouzení strategie EU v oblasti kybernetické bezpečnosti za rok 2013“ (SWD(2017)0295),

–  s ohledem na politický rámec EU pro kybernetickou obranu ze dne 18. listopadu 2014,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 10. února 2015 o diplomacii v oblasti kybernetiky,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. června 2017 o rámci pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelskou činnost v kyberprostoru („soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky“),

–  s ohledem na společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 13. září 2017 Evropskému parlamentu a Radě s názvem „Odolnost, odrazující opatření a obrana: budování silné kybernetické bezpečnosti pro EU“ (JOIN(2017)0450),

–  s ohledem na „Tallinnskou příručku 2.0 o mezinárodním právu platném pro kybernetické operace“ (Tallinn Manual 2.0 on the International Law Applicable to Cyber Operations)(1),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii(2),

–  s ohledem na činnost Globální komise pro stabilitu kybernetického prostoru,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 28. dubna 2015 nazvané „Evropský program pro bezpečnost“ (COM(2015)0185),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 6. dubna 2016 s názvem „Společný rámec pro boj proti hybridním hrozbám – Reakce Evropské unie“ (JOIN(2016)0018) adresované Evropskému parlamentu a Radě,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě(3),

–  s ohledem na společné prohlášení předsedy Evropské rady, předsedy Komise a generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) ze dne 8. července 2016, na společné soubory návrhů na uplatňování společného prohlášení schválené Radou EU a Severoatlantickou radou dne 6. prosince 2016 a 5. prosince 2017 a na zprávy o pokroku při jejich provádění přijaté dne 14. června, resp. 5. prosince 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2012 o kybernetické bezpečnosti a ochraně(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii(5),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. září 2017 o agentuře ENISA, „Agentuře EU pro kybernetickou bezpečnost“, zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií („akt o kybernetické bezpečnosti“), který předložila Komise (COM(2017)0477),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP)(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP)(7),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0189/2018),

A.  vzhledem k tomu, že kybernetické a hybridní výzvy, hrozby a útoky představují největší hrozbu pro bezpečnost, obranu, stabilitu a konkurenceschopnost EU, její členské státy a občany; vzhledem k tomu, že je jasné, že součástí kybernetické obrany je jak vojenský, tak civilní rozměr;

B.  vzhledem k tomu, že EU a její členské státy čelí dříve neznámé hrozbě v podobě politicky motivovaných a státem financovaných kybernetických útoků, jakož i kybernetické trestné činnosti a terorismu;

C.  vzhledem k tomu, že armáda všeobecně uznává kybernetický prostor jako pátý operační okruh, který umožňuje rozvoj schopností v oblasti kybernetické bezpečnosti; vzhledem k tomu, že se diskutuje o tom, zda kybernetický prostor uznat jako pátý válečný okruh;

D.  vzhledem k tomu, že v ustanovení o vzájemné obraně v čl. 42 odst. 7 SEU je stanoveno, že v případě, že dojde k ozbrojenému napadení na území určitého členského státu, mají členské státy EU vzájemnou povinnost poskytnout pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci; vzhledem k tomu, že tím není dotčena zvláštní povaha bezpečnostní a obranné politiky některých členských států; vzhledem k tomu, že doložka o solidaritě v článku 222 SFEU doplňuje ustanovení o vzájemné obraně tím, že je v ní stanoveno, že členské státy EU jsou povinny jednat společně, pokud je některý členský stát EU cílem teroristického útoku nebo obětí přírodní nebo člověkem způsobené pohromy; vzhledem k tomu, že doložka o solidaritě znamená využití jak civilních, tak vojenských struktur;

E.  vzhledem k tomu, že zatímco kybernetická obrana je i nadále především v kompetenci členských států, hraje EU zásadní úlohu při poskytování platformy pro evropskou spolupráci a zajišťování úzké koordinace těchto nových snah na mezinárodní úrovni i v rámci transatlantického bezpečnostního uskupení od samého počátku, aby se zabránilo neefektivnosti, kterou se vyznačuje celá řada tradičních opatření v oblasti obrany; vzhledem k tomu, že musíme učinit více, než jen prohloubit naši spolupráci a koordinaci; vzhledem k tomu, že musíme zajistit účinnou prevenci tím, že rozšíříme schopnosti EU odhalovat kybernetické útoky, bránit se jim a odrazovat od nich; vzhledem k tomu, že aby bylo v EU dosaženo účinné kybernetické bezpečnosti a zajištěno, aby byly členské státy vybaveny alespoň k tomu, aby se nestaly snadným cílem kybernetických útoků, je nutné vytvořit důvěryhodnou kybernetickou obranu a systém odrazování, a dále vzhledem k tomu, že nezbytnou součástí společné bezpečnostní a obranné politiky a vytvoření evropské obranné unie by měly být rozsáhlé kapacity v oblasti kybernetické obrany; vzhledem k tomu, že čelíme stálému nedostatku vysoce kvalifikovaných odborníků na kybernetickou obranu; vzhledem k tomu, že nezbytnou součástí vytvoření účinné SBOP je úzká koordinace v souvislosti s ochranou ozbrojených sil vůči kybernetickým útokům;

F.  vzhledem k tomu, že členské státy EU jsou často předmětem kybernetických útoků ze strany nepřátelských a nebezpečných státních i nestátních subjektů na civilní nebo vojenské cíle; vzhledem k tomu, že stávající ohrožení je především výsledkem roztříštěné strategie a kapacit EU v oblasti obrany, což cizím zpravodajským agenturám opakovaně umožňuje využívat bezpečnostních slabin systémů a sítí IT, které mají pro evropskou bezpečnost zásadní význam; vzhledem k tomu, že se vládám členských států se často nedaří informovat příslušné zúčastněné strany včas, aby jim umožnily odstranit slabé stránky jejich výrobků a služeb; vzhledem k tomu, že tyto útoky vyžadují urychlené posílení obrany a rozvoj evropských ofenzivních i defenzivních kapacit v civilní a vojenské oblasti, aby bylo možné zabránit případnému přeshraničnímu dopadu kybernetických incidentů na hospodářství a společnost;

G.  vzhledem k tomu, že se hranice mezi civilním a vojenským vměšováním v kybernetickém prostoru rozostřují;

H.  vzhledem k tomu, že k řadě kybernetických útoků dochází z důvodu nedostatečné odolnosti a robustnosti soukromé a veřejné síťové infrastruktury, nedostatečně chráněných či zabezpečených databází a dalších nedostatků v důležité informační infrastruktuře; vzhledem k tomu, že pouze malý počet členských států považuje ochranu své sítě a informačních systémů a souvisejících údajů za součást své povinnosti náležité péče, což vysvětluje nedostatek investic do odborné přípravy, nejmodernějších zabezpečovacích technologií a vydávání vhodných pokynů;

I.  vzhledem k tomu, že právo na soukromí a ochranu údajů je stanoveno v Listině základních práv EU a článku 16 SFEU a upraveno obecným nařízením EU o ochraně osobních údajů, které vstoupilo v platnost 25. května 2018;

J.  vzhledem k tomu, že o aktivní a účinné kybernetické politice lze hovořit, pokud umožňuje odrazovat nepřátele a narušovat kapacity, přičemž předchází útoku a snižuje schopnost zaútočit;

K.  vzhledem k tomu, že řada teroristických skupin a organizací využívá kybernetický prostor jako levný nástroj sloužící k náboru členů, radikalizaci a šíření teroristické propagandy; vzhledem k tomu, že teroristické skupiny, nestátní subjekty a nadnárodní zločinecké sítě využívají kybernetické operace k anonymnímu získávání finančních prostředků, shromažďování informací a vývoji kybernetických zbraní za účelem vedení kybernetických teroristických kampaní, k narušování, poškozování nebo ničení důležité infrastruktury, k útokům na finanční systémy a k provozování další nelegální činnosti, což má významný dopad na bezpečnost evropských občanů;

L.  vzhledem k tomu, že v rámci diskuzí o modernizaci obrany, společných evropských obranných snahách, budoucím rozvoji ozbrojených sil a jejich operací a o zlepšení strategické autonomie Evropské unie je jednou ze zásadních otázek odrazování a kybernetická obrana evropských ozbrojených sil a životně důležité infrastruktury;

M.  vzhledem k tomu, že zatímco některé členské státy investovaly značné prostředky do vytvoření řádně personálně zajištěných velitelství pro kybernetickou obranu, která mají řešit tyto nové výzvy a zlepšit svou kybernetickou odolnost, zbývá ještě mnoho práce, neboť je stále obtížnější čelit kybernetickým útokům na úrovni členských států; vzhledem k tomu, že velitelství členských států pro kybernetickou obranu se od sebe liší, pokud jde o ofenzivní a defenzivní mandát; vzhledem k tomu, že struktura kybernetické obrany je stále roztříštěná a v jednotlivých členských státech se značně liší; vzhledem k tomu, že odrazování a kybernetická obrana představuje činnost, kterou lze nejlépe vyvíjet ve spolupráci na evropské úrovni a s našimi partnery a spojenci, jelikož její operační okruh nezná ani státní, ani organizační hranice; vzhledem k tomu, že vojenská a civilní kybernetická bezpečnost je úzce propojena, a že je proto nutné zajistit větší součinnost mezi civilními a vojenskými odborníky; vzhledem k tomu, že soukromé společnosti mají v dané oblasti velké množství odborných zkušeností, což vede ke vzniku základních otázek ohledně správy a bezpečnosti a schopnosti států bránit své občany;

N.  vzhledem k tomu, že z důvodu nedostatečné včasné reakce na měnící se prostředí kybernetické bezpečnosti je naléhavě nutné rozšířit schopnosti v oblasti kybernetické obrany; vzhledem k tomu, že klíčovými prvky při zajišťování bezpečnosti v této oblasti je rychlá reakce a odpovídající připravenost;

O.  vzhledem k tomu, že stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a Evropský obranný fond (EDF) jsou nové iniciativy, jejichž prostřednictvím by bylo možné podpořit ekosystém, který může zajistit příležitosti pro malé a střední podniky a začínající podniky, podporovat společné projekty v oblasti kybernetické obrany a přispět k vytváření regulačního a institucionálního rámce;

P.  vzhledem k tomu, že se členské státy účastnící se stálé strukturované spolupráce zavázaly k tomu, že zajistí, aby došlo k rozšíření spolupráce v oblasti kybernetické obrany, jako je výměna informací, odborná příprava a operační podpora;

Q.  vzhledem k tomu, že ze sedmnácti projektů vybraných jako projekty stálé strukturované spolupráce se dva týkají oblasti kybernetické obrany;

R.  vzhledem k tomu, že Evropský obranný fond musí podpořit globální konkurenceschopnost a inovativnost evropského obranného průmyslu tím, že bude investovat do digitálních a kybernetických technologií a nabídne malým a středním podnikům a začínajícím podnikům příležitost se také zapojit s cílem usnadnit rozvoj inteligentních řešení;

S.  vzhledem k tomu, že s cílem zajistit potřeby členských států týkající se rozšiřování jejich kapacit v oblasti kybernetické obrany zahájila Evropská obranná agentura (EDA) řadu projektů, mj. v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jako je platforma pro koordinaci odborné přípravy a výcviku v oblasti kybernetické obrany (CD TEXP), sdružvání žádostí o podporu odborné přípravy a výcviku v oblasti kybernetické obrany ze strany soukromého sektoru (DePoCyTE) a projekt v oblasti kybernetických polygonů;

T.  vzhledem k tomu, že probíhají další projekty EU v oblasti informovanosti o dané situaci, odhalování škodlivého softwaru a výměny informací (platforma Malware Information Sharing Platform (MISP) a systém Multi-Agent System For Advanced persistent threat Detection (MASFAD));

U.  vzhledem ke značné potřebě budování kapacit a odborné přípravy v oblasti kybernetické obrany, která dále roste, a vzhledem k tomu, že ji lze neúčinněji zajistit ve spolupráci v rámci EU a NATO;

V.  vzhledem k tomu, že mise a operace SBOP jsou stejně jako všechny moderní organizace velmi závislé na fungujících systémech IT; vzhledem k tomu, že kybernetické hrozby ohrožující mise a operace SBOP mohou existovat na různých rovinách, které sahají od taktické roviny (mise a operace SBOP) přes provozní rovinu (sítě EU) až k obecnější globální rovině, jejíž součástí je infrastruktura IT;

W.  vzhledem k tomu, že velitelské a kontrolní systémy, výměna informací a logistika spoléhají na utajovanou i neutajovanou infrastrukturu v oblasti IT, zejména pokud jde o taktickou a operační úroveň; vzhledem k tomu, že tyto systémy představují přitažlivý cíl pro nepřátelské subjekty, které se snaží útočit na mise; vzhledem k tomu, že kybernetické útoky mohou mít citelný dopad na infrastrukturu v Evropské unii; vzhledem k tomu, že kybernetické útoky zejména na energetickou infrastrukturu Evropské unie by mohly mít závažné důsledky, a proto je nutné ji obzvláště chránit;

X.  vzhledem k tomu, že kybernetická obrana je samozřejmě důležitým faktorem ve všech fázích plánování mísí a operací SBOP a je třeba ji neustále sledovat, a vzhledem k tomu, že aby ji bylo možné plně začlenit do plánování misí a zajistit jí nepřetržitou životně důležitou podporu, je nutné vytvořit příslušné kapacity;

Y.  vzhledem k tomu, že síť Evropské bezpečnostní a obranné školy (EBOŠ) je jediným evropským zařízením, které zajišťuje odborné vzdělávání pro struktury, mise a operace SBOP; vzhledem k tomu, že v současné době se v kybernetické oblasti plánuje podstatné rozšíření její úlohy při sjednocování evropských vzdělávacích kapacit;

Z.  vzhledem k tomu, že Varšavská deklarace ze summitu NATO konaného v roce 2016 uznala kyberprostor jako operační okruh, ve kterém se musí NATO bránit tak účinně, jako se brání ve vzduchu, na zemi a na moři;

AA.  vzhledem k tomu, že EU a NATO přispívají k rozšíření kapacit členských států v oblasti kybernetické obrany, a to prostřednictvím výzkumu v oblasti technologií dvojího užití a projektů koordinovaných Evropskou obrannou agenturou (EDA) a NATO, a ke zlepšení kybernetické odolnosti členských států pomocí podpory poskytované Agenturou Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

AB.  vzhledem k tomu, že NATO v roce 2014 učinila kybernetickou bezpečnost součástí své kolektivní obrany a v roce 2016 uznala kybernetický prostor za operační oblast vedle země, vzduchu a moře; vzhledem k tomu, že EU a NATO jsou partnery, kteří se při budování své kybernetické odolnosti doplňují; vzhledem k tomu, že kybernetická bezpečnost a obrana je již jedním z nejsilnějších pilířů spolupráce mezi těmito dvěma subjekty a rozhodující oblastí, ve které mají oba jedinečné kapacity; vzhledem k tomu, že se EU a NATO ve svém společném prohlášení ze dne 8. července 2016 dohodly na širokém programu spolupráce; vzhledem k tomu, že čtyři ze čtyřiceti dvou návrhů užší spolupráce se týkají kybernetické bezpečnosti a obrany, přičemž další návrhy se zaměřují obecněji na hybridní hrozby; vzhledem k tomu, že tyto návrhy doplňuje další návrh týkající se kybernetické bezpečnosti a obrany, který byl předložen dne 5. prosince 2017;

AC.  vzhledem k tomu, že skupina vládních odborníků na oblast informační bezpečnosti fungující při OSN (UNGGE) uzavřela poslední kolo jednání; vzhledem k tomu, že ačkoli tentokrát nebyla schopna dospět ke konsenzu ohledně zprávy, zůstávají v platnosti dohody z roku 2017, 2015 a 2013, včetně toho, že pro oblast zachování míru a stability a prosazování otevřeného, bezpečného, mírumilovného a přístupného prostředí IKT platí stávající mezinárodní právo, zejména Charta OSN, která má v tomto ohledu zásadní význam;

AD.  vzhledem k tomu, že nedávno vytvořený rámec pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelskou kybernetickou činnost – soubor nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky –, jehož cílem je vybudovat kapacity EU a členských států, tak aby bylo možné ovlivňovat chování potenciálních agresorů, předpokládá používání přiměřených opatření v rámci SZBP, včetně restriktivních opatření;

AE.  vzhledem k tomu, že do nepřátelské činnosti za účelem dosažení politických, ekonomických nebo bezpečnostních cílů, mezi něž patří útoky na životně důležitou infrastrukturu, kybernetická špionáž, hromadné sledování občanů EU, dezinformační kampaně, šíření škodlivého softwaru (Wanncry a NotPetya apod.) a omezování přístupu k internetu a fungování systémů IT, jsou zapojeny nejrůznější státy – Rusko, Čína a Severní Korea, ale také nestátní aktéři (včetně organizovaných zločineckých skupin), které ponoukají k činnosti, najímají nebo sponzorují státy, bezpečnostní agentury či soukromé společnosti; vzhledem k tomu, že tato činnost představuje nedodržování a porušování mezinárodního práva, lidských práv a základních práv EU a ohrožuje demokracii, bezpečnost, veřejný pořádek a strategickou autonomii, a měla by proto vést ke společné reakci EU, jako je uplatňování rámce pro společnou diplomatickou reakci EU, včetně restriktivních opatření, které jsou součástí souboru nástrojů pro diplomacii v oblasti kybernetiky, jako jsou např. pokuty a omezení přístupu na vnitřní trh v případě soukromých společností;

AF.  vzhledem k tomu, že k takovým rozsáhlým útokům proti IKT došlo v minulosti několikrát, mimo jiné vůči Estonsku v roce 2007, Gruzii v roce 2008 a v současnosti se používají téměř denně vůči Ukrajině; vzhledem k tomu, že ofenzivní kapacity v kybernetické oblasti se v nebývalé míře používají také vůči členským státům EU a NATO;

AG.  vzhledem k tomu, že v případě technologií pro kybernetickou bezpečnost, které jsou důležité jak pro vojenskou, tak i civilní oblast, se jedná o tzv. technologie dvojího užití, které nabízejí mnoho příležitostí k vytvoření součinnosti mezi civilními a vojenskými subjekty v řadě oblastí, jako jsou nástroje v oblasti šifrování, bezpečnosti a řízení zranitelnosti a systémy detekce případů narušování a jejich prevence;

AH.  vzhledem k tomu, že vývoj kybernetických technologií během příštích let bude mít dopad na nové oblasti, jako je umělá inteligence, internet věcí, robotika a mobilní zařízení, a všechny tyto prvky by mohly mít také různé důsledky z hlediska bezpečnosti v oblasti obrany;

AI.  vzhledem k tomu, že velení v oblasti kybernetické obrany zřízené některými členskými státy může významně přispět k ochraně životně důležité civilní infrastruktury, a dále vzhledem k tomu, že znalosti týkající se kybernetické obrany jsou často stejně užitečné v civilní oblasti;

Budování kapacit k zajištění kybernetické obrany a odrazování

1.  zdůrazňuje, že jedním ze základních prvků rozvoje evropské obranné unie by měla být společná politika a rozsáhlé kapacity v oblasti kybernetické obrany;

2.  vítá iniciativu Evropské komise týkající se balíčku opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti na podporu kybernetické odolnosti, odrazování a obrany EU;

3.  připomíná, že kybernetická obrana má vojenský i civilní rozměr, a vyžaduje proto vytvoření integrovaného politického přístupu a úzkou spolupráci mezi vojenskými a civilními zúčastněnými stranami;

4.  vyzývá k důslednému rozvoji kybernetických kapacit ve všech orgánech a institucích EU a také v členských státech a k vytvoření nezbytných politických a praktických řešení k překonání zbývajících politických, legislativních a organizačních překážek, které brání spolupráci v oblasti kybernetické obrany; považuje pravidelnou širší výměnu informací a prohloubenou spolupráci mezi příslušnými veřejnými subjekty v oblasti kybernetické obrany na úrovni EU i členských států za zásadní;

5.  důrazně poukazuje na to, že k zajištění maximální účinnosti je od samého počátku nutné zapojit do nově vznikající evropské obranné unie v co nejširším rozsahu kapacity členských států v oblasti kybernetické obrany; proto členské státy naléhavě vybízí, aby v zájmu většího zefektivnění struktur v oblasti kybernetické obrany ve všech členských státech, neodkladného uplatňování dostupných krátkodobých opatření a prosazování výměny odborných zkušeností zajistily na základě jasného plánu úzkou spolupráci při budování svých příslušných velitelství pro oblast kybernetické obrany, čímž by přispěly k procesu koordinovanému Komisí, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a Evropskou obrannou agenturou; domnívá se, že bychom měli vytvořit evropskou bezpečnou síť pro důležité informace a infrastrukturu; je si vědom toho, že jedním ze základních prvků účinné kybernetické obrany a odrazování je rozsáhlá schopnost připisovat kybernetické útoky jejich původci a že má-li být dosaženo účinné prevence, je nutné získat další významné technické zkušenosti; naléhavě vyzývá členské státy, aby s cílem zlepšit připisování kybernetických útoků pachatelům navýšily finanční a lidské zdroje, zejména odborníky z oblasti počítačové forenzní vědy; zdůrazňuje, že taková spolupráce by měla být zavedena také na základě rozšíření činnosti Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA);

6.  je si vědom toho, že řada členských států se domnívá, že hlavní součástí jejich státní bezpečnostní strategie a nezbytnou součástí jejich státní suverenity je existence jejich vlastních kapacit v oblasti kybernetické obrany; zdůrazňuje však, že vzhledem k přeshraniční povaze kybernetického prostoru je rozsah a znalosti nutné k zajištění skutečně komplexních a účinných sil zaručujících dosažení strategické autonomie EU v kybernetickém prostoru mimo možnosti kteréhokoli členského státu jednajícího samostatně, a že je proto nutné ze strany všech členských států zajistit intenzivní koordinovanou reakci na úrovni EU; konstatuje v této souvislosti, že EU a její členské státy se nacházejí pod časovým tlakem, pokud jde o vytvoření takových sil, a musejí jednat okamžitě; podotýká, že z důvodu iniciativ EU, jako je jednotný digitální trh, má EU vhodné postavení pro to, aby se ujala vedoucí úlohy při rozvoji evropských strategií v oblasti kybernetické obrany; připomíná, že při rozvoji kybernetické obrany na evropské úrovni musí být podporována schopnost Unie bránit se; vítá v tomto ohledu navrhovaný trvalý mandát a posílenou úlohu agentury ENISA;

7.  v této souvislosti naléhavě vybízí členské státy, aby při navrhování projektů spolupráce co nejlépe využily rámec, který jim poskytuje stálá strukturovaná spolupráce a Evropský obranný fond;

8.  bere na vědomí intenzivní práci EU a jejích členských států v oblasti kybernetické obrany; bere na vědomí zejména projekty Evropské obranné agentury v oblasti kybernetických polygonů, program strategického výzkumu v oblasti kybernetické obrany a vypracovávání balíčků v oblasti informovanosti o dané kybernetické situaci, které by mohlo využívat velení;

9.  vítá oba kybernetické projekty, které mají být zahájeny v rámci stálé strukturované spolupráce, totiž platformu pro výměnu informací v případě kybernetických incidentů a týmy rychlé kybernetické reakce a vzájemné pomoci v oblasti kybernetické bezpečnosti; zdůrazňuje, že tyto dva projekty se zaměřují na defenzivní kybernetickou politiku, jejímž cílem je vyměňovat si informace o kybernetických hrozbách pomocí propojené platformy členských států a týmů rychlé kybernetické reakce, které členským státům umožní navzájem si pomáhat, a zajistit tak vyšší úroveň kybernetické odolnosti a společně odhalovat, rozpoznávat a zmírňovat kybernetické hrozby; vyzývá Komisi a členské státy, aby navázaly na projekt PESCO pro vnitrostátní týmy rychlé kybernetické reakce a vzájemné pomoci v oblasti kybernetické bezpečnosti tím, že zřídí evropský tým rychlé kybernetické reakce, který by koordinoval a odhaloval společné kybernetické hrozby a bojovat proti nim a podpořil tak snahy zúčastněných členských států;

10.  konstatuje, že schopnosti Unie v oblasti rozvoje projektů kybernetické obrany závisejí na dovedném ovládání technologií, zařízení, služeb a údajů i na zpracování údajů a že tyto schopnosti vyžadují možnost opřít se o vzájemnou důvěru průmyslových subjektů;

11.  připomíná, že jedním z cílů v rámci úsilí vynaloženého na zajištění větší jednotnosti systémů velení je zajistit prostředky velení, které by byly interoperabilní se zeměmi Severoatlantické aliance, které nejsou členy EU, a s příležitostnými partnery, zajistit plynulou výměnu informací vedoucí k urychlení rozhodovacího procesu a zachovat kontrolu nad informacemi v souvislosti s kybernetickými riziky;

12.  doporučuje, aby se našel způsob, jak doplnit projekty NATO v oblasti inteligentní obrany (např. nadnárodní budování kapacit v oblasti kybernetické obrany, platformu Malware Information Sharing Platform (MISP) a nadnárodního vzdělávání a odborné přípravy v oblasti kybernetické obrany (MNCDE&T));

13.  uznává nový vývoj v oblastech, jako jsou nanotechnologie, umělá inteligence, data velkého objemu, odpadní elektrická a elektronická zařízení a vyspělá robotika; naléhavě žádá členské státy a EU, aby věnovaly zvláštní pozornost možnému zneužití těchto oblastí ze strany nepřátelských států a organizovaných zločineckých skupin; vyzývá k vytvoření odborné přípravy a rozvoji kapacit za účelem ochrany před vznikem sofistikovaných systémů trestné činnosti, jako jsou složité podvody založené na zneužití totožnosti a případy padělání zboží;

14.  zdůrazňuje, že s cílem bojovat proti kybernetickým a hybridním hrozbám, odhalovat a odstraňovat extremistické a zločinecké ráje na internetu pomocí rozšíření a větší výměny informací mezi EU a jejími agenturami, jako jsou Europol, Eurojust, EDA a ENISA, je nezbytné upřesnit terminologii týkající se bezpečnosti v kybernetickém prostoru, zaujmout všeobecný jednotný přístup a vyvinout společné úsilí;

15.  poukazuje na rostoucí úlohu umělé inteligence v oblasti kybernetické ofenzivy i defenzivy; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby této oblasti věnovaly zvláštní pozornost jak v rámci výzkumu, tak při praktickém rozvoji svých kapacit v oblasti kybernetické obrany;

16.  klade zvláštní důraz na to, že se zavedením bezpilotních vzdušných prostředků, ať už ozbrojených nebo ne, by měla být přijata dodatečná opatření za účelem omezení jejich možných slabých stránek v kybernetické oblasti;

Kybernetická obrana misí a operací v rámci SBOP

17.  zdůrazňuje, že kybernetická obrana by se měla považovat za operační úkol v rámci misí a operací SBOP a že by měla být začleněna do veškerého plánování v rámci této politiky, aby bylo zajištěno neustálé zohledňování kybernetické bezpečnosti během plánování, čímž by se omezily nedostatky v kybernetické oblasti;

18.  je si vědom toho, že plánování úspěšné mise nebo operace v oblasti SBOP vyžaduje značné odborné zkušenosti v oblasti kybernetické obrany a zabezpečenou infrastrukturu a sítě IT, a to jak na úrovni operačního velení, tak i v rámci samotné mise, aby bylo možné hrozbu důkladně posoudit a poskytnout příslušnou ochranu v terénu; vyzývá ESVČ a členské státy zajišťující velení operací v rámci SBOP, aby prohloubily své odborné zkušenosti v oblasti kybernetické obrany pro mise a operace EU; konstatuje, že možnost správné přípravy mise SBOP za účelem ochrany před kybernetickými útoky má své omezení;

19.  zdůrazňuje, že plánování veškerých misí a operací SBOP musí doprovázet důkladné posouzení situace, pokud jde o kybernetické hrozby; konstatuje, že taxonomie hrozeb, kterou vypracovala Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací poskytuje pro toto posouzení vhodnou šablonu; doporučuje vytvořit kapacity pro posuzování kybernetické odolnosti při velitelství SBOP;

20.  je si vědom zejména toho, že je důležité omezit kybernetickou stopu a prostor k útoku na mise a operace v rámci SBOP na nezbytné minimum; naléhavě vyzývá osoby, které se zabývají příslušným plánováním, aby k tomu přihlížely od začátku procesu plánování;

21.  uznává analýzu potřeb agentury EDA týkajících se odborné přípravy, která poukázala na hlavní nedostatky v oblasti dovedností a schopností v oblasti kybernetické obrany mezi osobami s rozhodovací pravomocí nejen v členských státech, a vítá iniciativy této agentury v oblasti kurzů pro vedoucí osoby s rozhodovací pravomocí v členských státech na podporu plánování misí a operací SBOP;

Vzdělávání a odborná příprava v oblasti kybernetické obrany

22.  konstatuje, že zefektivněné prostředí vzdělávání a odborné přípravy EU v oblasti kybernetické obrany by významně zmírnilo hrozby, a vyzývá EU a členské státy, aby posílily svou spolupráci v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a výcviku;

23.  jednoznačně podporuje program vojenský Erasmus a další společné iniciativy v oblasti odborné přípravy a vzdělávání mezi členskými státy, které jsou zaměřeny na zvýšení interoperability ozbrojených sil členských států a rozvoj společné strategické kultury na základě častějších výměnných pobytů mladého vojenského personálu, přičemž je třeba mít na paměti, že tato interoperabilita je mezi všemi členskými státy a spojenci NATO nezbytná; domnívá se však, že výměny týkající se odborné přípravy a vzdělávání v oblasti kybernetické obrany by měly přesahovat tuto iniciativu a měly by zahrnovat vojenský personál všech věkových kategorií a všech hodností a rovněž studenty ze všech akademických středisek se vzdělávacími programy v oblasti kybernetické bezpečnosti;

24.  zdůrazňuje, že v oblasti kybernetické obrany jsou zapotřebí další odborníci; vyzývá členské státy, aby usnadnily spolupráci mezi civilními a vojenskými akademiemi s cílem odstranit tento nesoulad a vytvořit více možností v oblasti vzdělávání a odborné přípravy v oblasti kybernetické obrany, a aby vyčlenily více prostředků na specializovanou odbornou přípravu v oblasti kybernetických operací; vyzývá vojenské akademie, aby začlenily vzdělávání v oblasti kybernetické obrany do svých osnov a pomohly tak rozšířit skupinu talentů v kybernetické oblasti, která je k dispozici pro potřeby misí SBOP;

25.  vyzývá všechny členské státy, aby dostatečně a aktivně informovaly podniky, školy a občany o kybernetické bezpečnosti a hlavních digitálních hrozbách a zvyšovaly jejich povědomí o těchto skutečnostech; vítá v tomto ohledu kybernetické příručky jako nástroj sloužící ke směrování občanů a organizací k lepší strategii v oblasti kybernetické bezpečnosti, ke zvýšení znalostí o kybernetické bezpečnosti a k celkovému zlepšení kybernetické odolnosti;

26.  konstatuje, že vzhledem k tomu, že jsou zapotřebí více specializovaní zaměstnanci, měly by se členské státy zaměřit nejen na nábor schopných zaměstnanců ozbrojených sil, ale také na udržení potřebných specialistů;

27.  vítá, že 11 členských států (Belgie, Estonsko, Finsko, Irsko, Lotyšsko, Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko a Švédsko) projektu „Cyber Ranges Federation“ zahájilo realizaci prvního ze čtyř projektů v oblasti kybernetické obrany, které probíhají v rámci programu Evropské obranné agentury v oblasti sdružování a společného využívání kapacit; vyzývá ostatní členské státy, aby se k této iniciativě připojily; vyzývá členské státy, aby prosazovaly větší vzájemnou dostupnost virtuálního vzdělávání v oblasti kybernetické obrany a kybernetických polygonů; konstatuje v této souvislosti, že je třeba zvážit také úlohu agentury ENISA a její odborné znalosti;

28.  domnívá se, že tyto iniciativy přispívají ke zlepšování kvality vzdělávání v oblasti kybernetické obrany na úrovni EU, zejména tím, že vytvářejí rozsáhlé technické platformy a dávají vzniknout komunitě odborníků EU; domnívá se, že evropské ozbrojené síly mohou zvýšit svou atraktivitu tím, že zajistí komplexní odbornou přípravu týkající se kybernetické obrany s cílem přilákat a udržet talenty v oblasti kybernetiky; zdůrazňuje, že je třeba určit slabá místa v počítačových systémech členských států i orgánů EU; uznává, že k nejčastěji zjištěným slabým místům v systémech kybernetické bezpečnosti patří lidská chyba, a proto vyzývá k pravidelné odborné přípravě vojenského i civilního personálu pracujícího v orgánech EU;

29.  vyzývá Evropskou obrannou agenturu, aby co nejdříve zavedla platformu pro koordinaci vzdělávání, odborné přípravy a výcviku v oblasti kybernetické bezpečnosti (CD TEXP), která by měla podpořit program „Cyber Ranges Federation“, se zaměřením na posílení spolupráce v oblasti harmonizovaných požadavků, podporu výzkumu a technologických inovací v oblasti kybernetické obrany a společnou pomoc třetím zemím při budování jejich kapacit za účelem vytvoření odolnosti, pokud jde o kybernetickou bezpečnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby tyto iniciativy doplnily specializovaným evropským střediskem pro odbornou přípravu v oblasti kybernetické obrany s cílem zajistit odbornou přípravu pro nejnadějnější nové zaměstnance, která by podpořila odbornou přípravu zapojených členských států v kybernetické oblasti;

30.  vítá skutečnost, že s cílem zvýšení úrovně vzdělávacích a výcvikových příležitostí v členských státech byla v rámci EBOP vytvořena platforma pro vzdělávání, odbornou přípravu, výcvik a hodnocení v oblasti kybernetické bezpečnosti (ETEE);

31.  podporuje více výměn informací o dané situaci pomocí předložení nejlepšího kybernetického výcviku a koordinace příslušných snah o rozvoj kapacit za účelem dosažení větší interoperability a lepší prevence a reakce na budoucí útoky; vyzývá, aby tyto projekty byly prováděny se spojenci NATO, ozbrojenými silami členských států EU a dalšími partnery s rozsáhlými zkušenostmi v oblasti boje proti kybernetickým útokům s cílem vypracovat operační připravenost, společné postupy a normy, aby bylo možné komplexně čelit různým kybernetickým hrozbám; vítá v tomto ohledu zapojení EU do kybernetického výcviku, jako je CODE (Kybernetický ofenzivní a defenzivní výcvik);

32.  připomíná, že odolný kybernetický prostor vyžaduje bezchybnou kybernetickou hygienu; vyzývá všechny veřejné a soukromé zúčastněné strany, aby prováděly pravidelná školení v oblasti kybernetické hygieny pro všechny své zaměstnance;

33.  doporučuje zvýšit výměnu odborných znalostí a získaných poznatků mezi ozbrojenými silami, policejními silami a dalšími státními orgány členských států aktivně zapojenými do boje proti kybernetickým hrozbám;

Spolupráce mezi EU a NATO v oblasti kybernetické obrany

34.  opakovaně zdůrazňuje, že EU a NATO mají na základě svých společných hodnot a strategických zájmů zvláštní odpovědnost a způsobilost řešit narůstající problémy v oblasti kybernetické bezpečnosti a kybernetické obrany účinněji a v úzké spolupráci, a to hledáním možné doplňkovosti, předcházením zdvojování úsilí a uznáváním svých příslušných povinností;

35.  vyzývá Radu, aby ve spolupráci s dalšími příslušnými orgány a strukturami EU zvážila způsoby, jak co nejdříve, harmonizovaně a v úzké spolupráci s NATO zajistit podporu na úrovni Unie pro začlenění kybernetické oblasti do vojenských doktrín členských států;

36.  vyzývá k provádění uvedených opatření, která již byla dohodnuta; vyzývá ke zvážení možnosti nových iniciativ na podporu spolupráce mezi EU a NATO, mj. s přihlédnutím k možnostem spolupráce v rámci specializovaného střediska NATO v oblasti kybernetické obrany (Cooperative Cyber Defence Centre of Excellence, CCD COE) a Akademie NATO pro komunikační a informační systémy, jejichž cílem je rozšířit kapacity týkající se odborné přípravy v oblasti IT a kybernetických systémů z hlediska softwaru i hardwaru, pokud jde o kybernetickou obranu; konstatuje, že by to mohlo zahrnovat dialog s NATO týkající se možnosti EU připojit se k CCD COE s cílem zvýšit doplňkovost a spolupráci; vítá nedávné vytvoření specializovaného Evropského střediska pro boj proti hybridním hrozbám; naléhavě vyzývá všechny příslušné orgány a spojence, aby pravidelně projednávali své činnosti s cílem zabránit překrývání a podpořit koordinovaný přístup ke kybernetické obraně; domnívá se, že je zásadní podnítit výměnu zpravodajských informací o kybernetických hrozbách mezi členskými státy a s NATO, a sice na základě vzájemné důvěry;

37.  je přesvědčen, že rozšíření spolupráce mezi EU a NATO je v oblasti kybernetické obrany zásadní a užitečné, neboť je prostředkem k tomu, jak předcházet kybernetickým útokům, odhalovat je a odrazovat od nich; vyzývá proto obě tyto organizace, aby rozšířily svou operační spolupráci a koordinaci a zintenzivnily společnou snahu o vybudování kapacit, zejména v podobě společného cvičení a vzdělávání civilních a vojenských zaměstnanců v oblasti kybernetické obrany a díky účasti členských států na projektech NATO v oblasti inteligentní obrany; považuje za zásadní, aby EU a NATO zesílily výměnu informací s cílem umožnit oficiálně určovat pachatele kybernetických útoků a následně umožnit ukládat omezující sankce těm, kteří za tyto útoky odpovídají; naléhavě vyzývá obě organizace k užší spolupráci také ohledně kybernetických aspektů řešení krizí;

38.  vítá výměnu koncepcí s cílem začlenit požadavky a normy týkající se kybernetické obrany do plánování a vedení misí a operací za účelem podpory interoperability a vyjadřuje naději, že na tuto výměnu naváže intenzivnější operační spolupráce ohledně zajištění kybernetické obrany příslušných misí a synchronizace operačních přístupů;

39.  vítá dohodu mezi skupinou EU pro reakci na počítačové hrozby (CERT-EU) a skupinou NATO pro reakci na počítačové incidenty (NCIRC), která má usnadnit výměnu informací, logistickou podporu, sdílené posuzování hrozeb, získávání zaměstnanců a výměnu osvědčené praxe s cílem zajistit schopnost reagovat na hrozby v reálném čase; zdůrazňuje, že je důležité podporovat výměnu informací mezi týmy v rámci skupin CERT-EU a NCIRC a snažit se o vybudování větší důvěry; má za to, že existuje domněnka, že informace, které má k dispozici skupina CERT-EU, by mohl využít výzkum v oblasti kybernetické obrany a NATO a že tyto informace by se proto měly sdílet, pokud bude zajištěn plný soulad s právními předpisy EU v oblasti ochrany údajů;

40.  vítá spolupráci mezi těmito dvěma organizacemi na cvičení v oblasti kybernetické obrany; bere na vědomí účast zástupců EU na každoročním koaličním cvičení v oblasti kybernetické obrany; je si vědom pokroku, který představuje účast EU na cvičení NATO v oblasti krizového řízení 17 prostřednictvím paralelních a koordinovaných cvičení (PACE), a vítá zejména to, že do tohoto cvičení byla začleněna také oblast kybernetické obrany; vyzývá obě organizace k zintenzivnění tohoto úsilí;

41.  naléhavě vyzývá EU a NATO, aby organizovaly pravidelná cvičení na strategické úrovni s účastí nejvyšších politických představitelů z obou organizací; vítá v této souvislosti estonské cvičení EU CYBRID 2017, během něhož se generální tajemník NATO poprvé zúčastnil cvičení EU;

42.  podotýká, že existuje značný prostor pro ještě náročnější a konkrétnější program v oblasti kybernetické obrany, který by v rámci konkrétních operací přesahoval koncepční rámec spolupráce; naléhavě vyzývá obě organizace, aby zavedly již existující agendu do praxe a účinně ji provedly a aby předložily ambicióznější návrhy týkající se příštího přehodnocení uplatňování společného prohlášení;

43.  vítá průmyslové kybernetické partnerství NATO (NATO Industry Cyber Partnership, NICP) uzavřené v roce 2014 a vyzývá k zapojení EU do společných snah NICP s cílem propojit úsilí v oblasti spolupráce mezi NATO a EU s úsilím vedoucích průmyslových subjektů specializovaných na kybernetické technologie s cílem pokročit v oblasti kybernetické bezpečnosti pomocí trvalé spolupráce zaměřené zejména na: odbornou přípravu, výcvik a vzdělávání zástupců NATO, EU a průmyslu; začlenění EU a průmyslu do projektů NATO v oblasti inteligentní obrany; společné sdílení informací a osvědčených postupů v zájmu připravenosti a obnovy mezi NATO, EU a průmyslem; úsilí o společně budované kapacity pro kybernetickou obranu; a ve vhodných případech zajištění společné reakce na kybernetické incidenty;

44.  bere na vědomí pokračující práci na návrhu nařízení, kterým se mění nařízení o agentuře ENISA ((EU) č. 526/2013) a kterým se stanoví evropský rámec pro certifikaci a označování bezpečnosti IKT; vyzývá agenturu ENISA, aby podepsala dohodu s NATO s cílem zvýšit jejich praktickou spolupráci, včetně výměny informací a účasti na výcviku v oblasti kybernetické obrany;

Mezinárodní normy platné pro oblast kybernetického prostoru

45.  vyzývá k  začlenění kapacity v oblasti kybernetické obrany do SZBP a začlenění vnější činnosti EU a jejích členských států jako průřezového úkolu a vyzývá k užší spolupráci mezi členskými státy, orgány EU, NATO, OSN, Spojenými státy a dalšími strategickými partnery, zejména pokud jde o pravidla, normy a  opatření pro jejich vymáhání v kyberprostoru;

46.  s politováním konstatuje, že skupina vládních odborníků OSN (UNGGE) pro období 2016-2017 nebyla ani po několika měsících jednání schopna dosáhnout nové společné dohody ohledně příslušné zprávy; připomíná, že jak uvádí zpráva z roku 2013 je v kyberprostoru uplatňováno a mělo by být prosazováno zejména platné mezinárodní právo a Charta Organizace spojených národů, která zakazuje hrozbu silou nebo použití síly vůči politické nezávislosti jakéhokoli státu, včetně škodlivých kybernetických operací určených k narušení technické infrastruktury nezbytné pro provádění oficiálních participativních postupů v jiném státě, včetně voleb; připomíná, že zpráva vládních odborníků na oblast informační bezpečnosti fungující při OSN z roku 2015 uvádí soubor norem odpovědného chování států, který zahrnuje zákaz toho, aby státy prováděly kybernetickou činnost v rozporu se svými závazky podle mezinárodních předpisů nebo aby tuto činnost vědomě podporovaly; vyzývá EU, aby zaujala vedoucí postavení v probíhajících a budoucích diskusích o mezinárodních normách v kybernetickém prostoru a jejich provádění;

47.  poukazuje na význam Tallinské příručky 2.0, která představuje základ pro diskuzi a analýzu toho, jak lze stávající mezinárodní právo uplatnit na kybernetický prostor; vyzývá členské státy, aby zahájily analýzu zjištění, která odborníci v Tallinské příručce uvedli, a začaly je uplatňovat a aby se dohodly na dalších dobrovolných normách pro mezinárodní chování; konstatuje zejména, že veškeré ofenzivní využití kybernetických kapacit by mělo být založeno na mezinárodním právu;

48.  potvrzuje, že je zcela oddán myšlence otevřeného, svobodného, stabilního a bezpečného kybernetického prostoru, v jehož rámci by se dodržovaly základní hodnoty demokracie, lidská práva a zásady právního státu a kde by se mezinárodní spory řešily mírovými prostředky na základě Charty OSN a zásad mezinárodního práva; vyzývá členské státy, aby podporovaly další uplatňování společného komplexního postoje EU k diplomacii a stávajícím normám v kybernetické oblasti a aby spolu s NATO vypracovaly kritéria a definice na úrovni EU týkající se toho, co představuje kybernetický útok, aby se zlepšila schopnost EU rychle se dohodnout na společném postoji v případě mezinárodně nesprávného jednání v podobě kybernetického útoku; plně podporuje provádění dobrovolných, nezávislých norem odpovědného chování států v kybernetickém prostoru, které by zahrnovaly respektování soukromí a dodržování základních práv občanů, vyplývajících ze zprávy vládních odborníků na oblast informační bezpečnosti fungující při OSN z roku 2015, a vytvoření regionálních opatření na budování důvěry; podporuje v této souvislosti činnost Globální komise pro stabilitu kybernetického prostoru za účelem vypracování návrhů norem a politik, které zlepší mezinárodní bezpečnost a stabilitu a poskytnou návod pro odpovědné chování států a nestátních subjektů v kybernetickém prostoru; podporuje návrh, že by státní a nestátní subjekty neměly provádět nebo vědomě umožňovat činnost, která úmyslně a podstatně poškozuje obecnou dostupnost nebo integritu veřejné podstaty internetu a tím i stabilitu kybernetického prostoru;

49.  uznává, že většinu technologické infrastruktury vlastní nebo provozuje soukromý sektor, a že jsou tedy úzká spolupráce, konzultace a začlenění soukromého sektoru a skupin občanské společnosti pomocí dialogu s mnoha zúčastněnými stranami nezbytné k zajištění otevřeného, svobodného, stabilního a bezpečného kybernetického prostoru;

50.  je si vědom toho, že vzhledem ke svému obtížnému prosazování nepřinášejí dvoustranné dohody mezi státy vždy očekávané výsledky; domnívá se proto, že účinným způsobem, jak by bylo možné doplnit snahy více zúčastněných stran, je vytváření koalic v rámci podobně smýšlejících skupin zemí, které se chtějí dohodnout na konsenzu; zdůrazňuje významnou úlohu místních orgánů v procesu technologických inovací a sdílení údajů, pokud jde o posílení boje proti trestné činnosti a teroristickým činnostem;

51.  vítá skutečnost, že Rada přijala rámec pro společnou diplomatickou reakci EU na nepřátelské činnosti v kyberprostoru, tzv. soubor nástrojů EU pro diplomacii v oblasti kybernetiky; podporuje možnost, aby EU přijala restriktivní opatření vůči nepřátelům napadajícím její členské státy v kybernetickém prostoru, včetně ukládání sankcí;

52.  požaduje rovněž jasný aktivní přístup ke kybernetické bezpečnosti a kybernetické obraně a vyzývá k posílení diplomacie EU v kybernetické oblasti coby průřezového úkolu v zahraniční politice EU a její kapacity a všech nástrojů, tak aby mohly účinně posílit normy a hodnoty EU a vést k dosažení konsenzu o pravidlech, normách a opatřeních pro jejich prosazování v kybernetickém prostoru na celém světě; konstatuje, že budování kybernetické odolnosti ve třetích zemích přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti, což nakonec zvyšuje bezpečnost evropských občanů;

53.  domnívá se, že kybernetické útoky, jako je NotPetya a WannaCry, jsou buď řízené státem, nebo k nim dochází s vědomím státu a jeho souhlasem; konstatuje, že tyto kybernetické útoky, které způsobují závažnou a trvalou hospodářskou škodu a ohrožují život, jsou jasným porušením mezinárodního práva a právních norem; domnívá se tedy, že NotPetya a WannaCry představují porušení mezinárodního práva, jimiž se provinily Ruská federace a Severní Korea, a že tyto dva státy by měly čelit úměrné a náležité reakci ze strany EU a NATO;

54.  vyzývá Evropské centrum Europolu pro boj proti kyberkriminalitě, aby se stal ústředním místem pro divizi pro prosazování práva a vládní agentury věnované kyberkriminalitě, jejichž hlavní odpovědností by bylo řídit obranu jak domény eu, tak důležité infrastruktury sítí EU během útoku; zdůrazňuje, že toto ústřední místo by rovněž mělo být pověřeno výměnou informací a mělo by poskytovat pomoc členským státům;

55.  zdůrazňuje, že je důležité vypracovat normy ohledně soukromí a bezpečnosti, šifrování, nenávistných výroků, dezinformací a teroristických hrozeb;

56.  doporučuje, aby každý členský stát EU přijal povinnost pomáhat ostatním členským státům napadeným kybernetickým útokem a zajistit vnitrostátní odpovědnost v kybernetické oblasti v úzké spolupráci s NATO;

Civilně-vojenská spolupráce

57.  vyzývá všechny zúčastněné strany, aby rozšířily partnerství v oblasti předávání poznatků, uplatňovaly vhodné obchodní modely a budovaly důvěru mezi podniky a koncovými uživateli z oblasti obrany a civilními uživateli a dále aby zlepšily transformaci akademických poznatků v praktická řešení, tak aby bylo možné zajistit jejich synergické působení a převádění řešení mezi civilním a vojenským trhem, který z hlediska kybernetické bezpečnosti a produktů kybernetické bezpečnosti v podstatě tvoří jeden trh, a to na základě transparentních postupů a za dodržování práva EU a mezinárodního práva s cílem zachovat a posílit strategickou autonomii EU; bere na vědomí ústřední úlohu, kterou soukromé firmy v oblasti kybernetické bezpečnosti hrají při včasném varování a připisování kybernetických útoků;

58.  klade důraz na zásadní význam výzkumu a vývoje, zejména vzhledem k vysokým požadavkům na bezpečnost na obranném trhu; naléhavě vyzývá EU a členské státy, aby evropským podnikům v oblasti kybernetické bezpečnosti a dalším příslušným hospodářským subjektům, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům (které jsou hlavním zdrojem inovativních řešení v oblasti kybernetické obrany) poskytovaly větší praktickou podporu a snížily byrokratickou zátěž a aby prosazovaly užší spolupráci s vysokoškolskými výzkumnými organizacemi a významnými aktéry, tak aby došlo k omezení závislosti na produktech v oblasti kybernetické bezpečnosti z vnějších zdrojů a k vytvoření strategického dodavatelského řetězce v rámci EU s cílem posílit její strategickou nezávislost; v této souvislosti poukazuje na cenný příspěvek, který by mohl zajistit Evropský obranný fond a další nástroje v rámci víceletého finančního rámce (VFR);

59.  vybízí Komisi, aby začlenila prvky kybernetické obrany do sítě Evropských výzkumných a odborných středisek pro kybernetickou bezpečnost mimo jiné s cílem zajistit v příštím VFR dostatečné zdroje pro kybernetické kapacity a technologie v oblasti dvojího užití;

60.  konstatuje, že ochrana životně důležité veřejné a jiné civilní infrastruktury, zejména informačních systémů a souvisejících údajů, je jedním z významných úkolů pro členské státy, zejména pro orgány pověřené ochranou informačních systémů, a že by měla spadat buď do působnosti vnitrostátních struktur kybernetické obrany, nebo do působnosti těchto orgánů; zdůrazňuje, že to si vyžádá určitou míru důvěry a co nejužší spolupráci mezi vojenskými složkami, agenturami pro kybernetickou obranu a  jinými příslušnými orgány v této oblasti a příslušnými průmyslovými odvětvími, které lze dosáhnout pouze pomocí jasného vymezení úkolů, rolí a povinností civilních a vojenských subjektů, a naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby k tomu v rámci svého plánování přihlédly; naléhavě vyzývá k větší přeshraniční spolupráci, pokud jde o prosazování práva v souvislosti s odstraňováním nepřátelské činnosti v kybernetické oblasti za současného dodržování právních předpisů EU v oblasti ochrany údajů;

61.  vyzývá všechny členské státy, aby soustředily své vnitrostátní strategie kybernetické bezpečnosti na ochranu informačních systémů a souvisejících údajů a považovaly ochranu této kritické infrastruktury za součást svých vlastních povinností náležité péče; naléhavě vyzývá členské státy, aby přijaly a provedly strategie, pokyny a nástroje, které zajistí přiměřenou úroveň ochrany proti hrozbám na identifikovatelné úrovni a jejichž náklady a zátěž na ochranu budou úměrné pravděpodobnému poškození, které hrozí dotčeným stranám; žádá členské státy, aby přijaly náležitá opatření, která uloží právnickým osobám spadajícím do jejich pravomoci povinnost chránit osobní údaje, jež mají na starosti;

62.  uznává, že kvůli měnícímu se prostředí kybernetických hrozeb by mohla být vhodná silnější a strukturovanější spolupráce s příslušníky policie, zejména v některých kritických oblastech, např. při sledování hrozeb v oblastech jako je kybernetický džihád, kybernetický terorismus, on-line radikalizace a financování extremistických či radikálních organizací;

63.  vybízí k úzké spolupráci mezi agenturami EU, jako je EDA, ENISA, Evropské centrum pro boj proti kyberkriminalitě, v rámci přístupu jdoucího napříč odvětvími s cílem prosazovat synergické působení a zabránit překrývání;

64.  vyzývá Komisi, aby vypracovala plán pro koordinovaný přístup k evropské kybernetické obraně, který by zahrnoval aktualizaci politického rámce EU v oblasti kybernetické obrany, aby bylo zajištěno, že tento rámec jakožto příslušný politický mechanismus pro dosahování cílů EU v této oblasti stále plní svůj účel, a to v úzké spolupráci s členskými státy, agenturou EDA, Parlamentem a ESVČ; konstatuje, že tento proces musí být součástí širšího strategického přístupu k SZBP;

65.  vzhledem k tomu, že v nadcházejících letech se zejména v rozvojových zemích objeví miliony nových uživatelů Internetu, vyzývá k budování kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti na základě rozvojové spolupráce a k trvalému vzdělávání a odborné přípravě v oblasti kybernetické informovanosti, čímž dojde k posílení odolnosti zemí a společností vůči kybernetickým a hybridním hrozbám;

66.  požaduje mezinárodní spolupráci a vícestranné iniciativy s cílem vybudovat přísné rámce v oblasti kybernetické obrany a kybernetické bezpečnosti za účelem boje proti zmocňování se státu pomocí korupce, finančních podvodů, praní peněz, financování terorismu a řešit výzvy, které představuje kybernetický terorismus a kryptoměny a další alternativní platební metody;

67.  konstatuje, že kybernetické útoky, jako je NotPetya, se rychle šíří, čímž způsobují nahodilou škodu, neexistuje-li všeobecná odolnost na celém světě; domnívá se, že odborná příprava a vzdělání v oblasti kybernetické obrany by měly být součástí vnější činnosti EU a že budování kybernetické odolnosti ve třetích zemích přispívá k mezinárodnímu míru a bezpečnosti, což nakonec zvyšuje bezpečnost evropských občanů;

Institucionální posílení

68.  vyzývá členské státy k ambicióznější spolupráci v kybernetické oblasti v rámci stálé strukturované spolupráce; navrhuje, aby členské státy v rámci stálé strukturované spolupráce zahájily nový program spolupráce v kybernetické oblasti s cílem podpořit rychlé a efektivní plánování, velení a kontrolu současných a budoucích operací a misí EU; konstatuje, že by to mělo vést k lepší koordinaci operačních kapacit v kybernetickém prostoru a může to vést ke vzniku společného velení v oblasti kybernetické obrany, pokud tak rozhodne Evropská rada;

69.  připomíná svou výzvu členským státům a vysoké představitelce, místopředsedkyni, aby předložily bílou knihu EU o bezpečnosti a obraně; vyzývá členské státy a vysokou představitelku, místopředsedkyni, aby z obrany a odrazování učinily základní prvek bílé knihy týkající se jak ochrany kybernetické oblasti pro operace stanovené v článku 43, tak společné obrany stanovené v čl. 42 odst. 7 SEU;

70.  konstatuje, že nový program spolupráce v kybernetické oblasti v rámci stálé strukturované spolupráce by měli střídavě vést vysoce postavení vojenští i civilní zaměstnanci ze všech členských států, kteří by odpovídali ministrům obrany EU v rámci stálé strukturované spolupráce a vysoké představitelce, místopředsedkyni, aby se podpořily zásady důvěry mezi členskými státy a orgány a agenturami EU při výměně informací a zpravodajských informací;

71.  opakuje svou výzvu ohledně vytvoření Rady pro obranu EU, která by vycházela ze stávajícího ministerského řídícího výboru agentury EDA a formátu stálé strukturované spolupráce ministrů obrany EU, s cílem zaručit stanovování priorit, operacionalizaci zdrojů a účinnou spolupráci a integraci mezi členskými státy;

72.  připomíná, že je třeba zajistit, aby Evropský obranný fond pokračoval nebo byl dokonce v příštím VFR navýšen a měl dostatečný rozpočet na kybernetickou obranu;

73.  požaduje vyšší zdroje na modernizaci a zefektivnění kybernetické bezpečnosti a šíření zpravodajských informací mezi ESVČ / Zpravodajským a informačním centrem EU (INTCEN), Radou a Komisí;

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

74.  uznává, že soukromé společnosti hrají hlavní úlohu při předcházení a odhalování incidentů v oblasti kybernetické bezpečnosti, při zabraňování jejich šíření a reakci na ně, a to nikoli jen jako poskytovatelé technologie, ale také jako poskytovatelé jiných služeb, než jsou služby v oblasti IT;

75.  uznává úlohu soukromého sektoru při předcházení a odhalování incidentů v oblasti kybernetické bezpečnosti, při zabraňování jejich šíření a reakci na ně spolu s jeho úlohou při podněcování inovací v oblasti kybernetické obrany, a požaduje proto posílenou spolupráci se soukromým sektorem s cílem zajistit společné chápání požadavků EU a NATO a podporu při hledání společných řešení;

76.  vyzývá EU, aby provedla komplexní přezkum softwaru, vybavení v oblasti IT a komunikací a infrastruktury používané v orgánech s cílem vyloučit programy a zařízení, která by mohla být nebezpečná, a zakázat ta, jejichž škodlivost se prokázala, jako je Kaspersky Lab;

o
o   o

77.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, agenturám EU v oblasti obrany a kybernetické bezpečnosti, generálnímu tajemníkovi NATO a vnitrostátním parlamentům členských států EU.

(1) Cambridge University Press, únor 2017, ISBN 9781316822524, https://doi.org/10.1017/9781316822524.
(2) Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0366.
(4) Úř. věst. C 419, 16.12.2015, s. 145.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2016)0435.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0492.

Právní upozornění