Seznam 
Přijaté texty
Středa, 4. července 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Program na podporu strukturálních reforem: finanční krytí a obecný cíl ***I
 Reforma volebního práva Evropské unie ***
 Dohoda o partnerství mezi EU a ESAE a Arménií ***
 Dohoda o partnerství mezi EU a ESAE a Arménií (usnesení)
 Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem ***
 Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem (usnesení)
 Dohoda mezi EU a Novým Zélandem o změnách koncesí (přistoupení Chorvatska) ***
 Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky ***I
 Zdanění vozidel: výběr poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly *
 Návrh opravného rozpočtu č. 2/2018: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2017
 Návrh opravného rozpočtu č. 3/2018: prodloužení nástroje pro uprchlíky v Turecku
 Směrem k vnější strategii EU proti sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům
 Definice malých a středních podniků
 Jednání o souhrnné dohodě EU-Ázerbájdžán
 Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Jordánskem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
 Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Tureckem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
 Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Izraelem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
 Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Tuniskem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
 Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Marokem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
 Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Libanonem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
 Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Egyptem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu - Zpráva: Claude Moraes
 Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Alžírskem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu

Program na podporu strukturálních reforem: finanční krytí a obecný cíl ***I
PDF 176kWORD 51k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 4. července 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2017/825 za účelem navýšení finančního krytí programu na podporu strukturálních reforem a přizpůsobení jeho obecného cíle (COM(2017)0825 – C8-0433/2017 – 2017/0334(COD))(1)
P8_TA(2018)0281A8-0227/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)  Od Unie se požaduje, aby na žádost členských států podporovala zlepšování jejich správní kapacity pro provádění práva Unie.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Program na podporu strukturálních reforem (dále jen „program“) byl vytvořen s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění prorůstových správních a strukturálních reforem, mimo jiné prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie. Podpora v rámci programu je poskytována Komisí na základě žádostí členských států a zahrnuje širokou škálu oblastí politiky. Budování odolných ekonomik, které se opírají o silné ekonomické a sociální struktury, což členským státům umožňuje účinně absorbovat otřesy a rychle překonávat jejich účinky, přispívá k hospodářské a sociální soudržnosti. Provádění institucionálních, správních a prorůstových strukturálních reforem je odpovídajícím nástrojem pro dosažení takového vývoje.
(1)  Program na podporu strukturálních reforem (dále jen „program“) byl vytvořen s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění prorůstových správních a strukturálních reforem s evropskou přidanou hodnotou, mimo jiné prostřednictvím pomoci pro účinné a účelné využívání finančních prostředků Unie. Podpora v rámci programu je poskytována Komisí na základě žádostí členských států a zahrnuje širokou škálu oblastí politiky. Budování odolných ekonomik a odolné společnosti, které se opírají o silné ekonomické, sociální a územní struktury, což členským státům umožňuje účinně absorbovat otřesy a rychle překonávat jejich účinky, přispívá k hospodářské, sociální a územní soudržnosti. Reformy podporované programem vyžadují účinné a účelné státní a regionální orgány veřejné správy i vlastní odpovědnost a aktivní účast všech zúčastněných stran. Provádění institucionálních, správních a prorůstových strukturálních reforem přizpůsobených podmínkám každé země a vlastní odpovědnost na základě strukturálních reforem v zájmu Unie, zejména prostřednictvím místních a regionálních orgánů a sociálních partnerů, jsou odpovídajícími nástroji pro dosažení takového vývoje.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Účinné provádění a sdělování výsledků programu na úrovni Unie, členských států a regionů je nezbytné pro zajištění viditelnosti výsledků reforem prováděných na základě žádosti každého členského státu. To by zajistilo výměnu znalostí, zkušeností a osvědčených postupů, což je také jedním z cílů programu.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 b (nový)
(1b)  Předpokládá se, že poptávka po podpoře v rámci programu bude i nadále vysoká, což znamená, že určité požadavky budou muset být upřednostněny. Je-li to relevantní, upřednostňovány by měly být žádosti, které se zaměřují na přesun daňového zatížení z práce na bohatství a znečišťování životního prostředí, podporu silnějších politik v oblasti zaměstnanosti a v sociální oblasti, a tedy sociální začlenění, boj proti daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům díky lepší transparentnosti, na vytváření strategií pro inovativní a udržitelnou reindustrializaci a zlepšení systémů vzdělávání a odborné přípravy. Zvláštní pozornost je třeba věnovat žádostem o podporu, které mají vysokou míru demokratické podpory a zapojení partnerů a které mají dopad na další odvětví. Program by měl doplňovat další nástroje, aby se zabránilo překrývání.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 c (nový)
(1c)   Ve svém úsilí o posílení kapacity členských států při přípravě a realizaci strukturálních reforem udržujících růst by program neměl nahrazovat financování z vnitrostátních rozpočtů členských států ani by neměl být použit k úhradě běžných výdajů.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Posílení hospodářské a sociální soudržnosti prostřednictvím podpory strukturálních reforem je klíčové pro úspěšnou účast v hospodářské a měnové unii. To je zvláště důležité pro členské státy, jejichž měnou není euro, při přípravě na vstup do eurozóny.
(3)  Posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti prostřednictvím podpory strukturálních reforem, které jsou prospěšné pro Unii a v souladu s jejími zásadami a hodnotami, je klíčové pro úspěšnou účast v hospodářské a měnové unii, větší reálnou konvergenci a pro zajištění její dlouhodobé stability a prosperity. To je zvláště důležité pro členské státy, jejichž měnou zatím není euro, při přípravě na vstup do eurozóny.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Je proto vhodné zdůraznit v obecném cíli programu – v rámci jeho příspěvku k reakci na hospodářské a sociální výzvy –, že posílení soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelného růstu a tvorby pracovních míst by rovněž mělo přispívat k přípravě na budoucí účast v eurozóně v případě těch členských států, jejichž měnou není euro.
(4)  Je proto vhodné zdůraznit v obecném cíli programu – v rámci jeho příspěvku k reakci na hospodářské a sociální výzvy – že posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelného růstu, tvorby pracovních míst, sociálního začlenění a snižování nerovnosti mezi členskými státy a regiony by rovněž mělo přispívat k přípravě na budoucí účast v eurozóně v případě těch členských států, jejichž měnou zatím není euro.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Rovněž je nutné uvést, že opatření a činnosti v rámci programu mohou podpořit reformy, jež mohou členským státům, které chtějí přijmout euro, pomoci při přípravě na účast v eurozóně.
(5)  S ohledem na pozitivní zkušenosti, jež má Unie s technickou pomocí poskytnutou dalším zemím, které již přijaly euro, je rovněž nutné uvést, že opatření a činnosti v rámci programu mohou podpořit reformy, jež mohou členským státům, které do Evropské unie vstoupily později a které chtějí přijmout euro, pomoci při přípravě na účast v eurozóně
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Smluvní povinnost připravovat se na účast v eurozóně se vztahuje na sedm členských států, konkrétně se jedná o Bulharsko, Česko, Chorvatsko, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a Švédsko. Některé z těchto členských států učinily v posledních letech jen malý pokrok směrem k tomuto cíli, a proto je podpora Unie zaměřená na účast v eurozóně stále naléhavější. Dánsko a Spojené království povinnost zapojit se do eurozóny nemají.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)   Regionální a místní orgány hrají ve strukturálních reformách důležitou úlohu a to v míře, která závisí na ústavní a administrativní organizaci každého členského státu. Je proto vhodné stanovit vhodnou úroveň zapojení a konzultace regionálních a místních orgánů při přípravě a provádění strukturálních reforem.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  S cílem uspokojit rostoucí poptávku po podpoře od členských států a s ohledem na nutnost podpořit provádění strukturálních reforem v členských státech, jejichž měnou není euro, by finanční prostředky přidělené na program měly být navýšeny na dostatečnou úroveň, která umožní Unii poskytovat podporu, jež splňuje potřeby členských států, které o ni žádají.
(6)  S cílem uspokojit rostoucí poptávku po podpoře od členských států a s ohledem na nutnost podpořit provádění strukturálních reforem, na nichž má Unie zájem, v členských státech, jejichž měnou zatím není euro, by finanční prostředky přidělené na program měly být navýšeny s využitím nástroje pružnosti podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/20131a na dostatečnou úroveň, která umožní Unii poskytovat podporu, jež splňuje potřeby členských států, které o ni žádají. Tento nárůst by neměl mít negativní dopad na další priority politiky soudržnosti. Mimoto by neměly mít členské státy povinnost převádět své státní a regionální příspěvky přidělené z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) s cílem vyřešit nedostatek finančních prostředků vyčleněných na tento program.
___________
1a Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  S cílem poskytovat podporu s co možná nejmenším zpožděním by Komise měla mít možnost použít část finančního krytí také na pokrytí nákladů na činnosti podporující provádění programu, jako jsou výdaje spojené s kontrolou kvality a sledováním projektů v terénu.
(7)  S cílem poskytovat kvalitní podporu s co možná nejmenším zpožděním by Komise měla mít možnost použít část finančního krytí také na pokrytí nákladů na činnosti podporující provádění programu, jako jsou výdaje spojené s kontrolou kvality a sledováním a hodnocením projektů v terénu. Tyto náklady by měly být úměrné celkové hodnotě výdajů v rámci podpůrných projektů.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Aby se zajistilo hladké podávání zpráv o provádění programu Evropskému parlamentu a Radě, mělo by být upřesněno období, ve kterém má Komise předložit výroční monitorovací zprávu.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) 2017/825
Čl. 4 – odst. 1
Obecným cílem programu je přispět k institucionálním, správním a strukturálním reformám podporujícím růst v členských státech poskytováním podpory vnitrostátním orgánům na opatření zaměřená na reformování a posílení institucí, řízení, veřejné správy a hospodářských a sociálních odvětví v reakci na hospodářské a sociální výzvy, za účelem posílení soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelného růstu, tvorby pracovních míst a investic, což rovněž připraví na účast v eurozóně, zejména v rámci správy ekonomických záležitostí, mimo jiné prostřednictvím pomoci zaměřené na účinné, účelné a transparentní využívání fondů Unie.
Obecným cílem programu je přispět k institucionálním, správním a strukturálním reformám podporujícím růst v členských státech poskytováním podpory orgánům členských států, případně včetně regionálních a místních orgánů, na opatření zaměřená na reformování a posílení institucí, řízení, veřejné správy a hospodářských a sociálních odvětví v reakci na hospodářské a sociální výzvy, za účelem posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti, konkurenceschopnosti, produktivity, udržitelného růstu, tvorby pracovních míst, sociálního začlenění, boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a chudobě, investic a reálné konvergence v Unii, což rovněž připraví na účast v eurozóně, zejména v rámci správy ekonomických záležitostí, mimo jiné prostřednictvím pomoci zaměřené na účinné, účelné a transparentní využívání fondů Unie.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Nařízení (EU) 2017/825
Čl. 5 – odst. 1 – písm. d a (nové)
1a)   V čl. 5 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
da)   podporovat účast regionálních a místních orgánů a konzultace s nimi při přípravě a provádění opatření strukturálních reforem, a to v rozsahu, který odpovídá pravomocem a povinnostem těchto regionálních a místních orgánů v rámci ústavního a správního uspořádání každého členského státu.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a
Nařízení (EU) 2017/825
Čl. 10 – odst. 1
1.  Finanční krytí pro provádění tohoto programu činí 222 800 000 EUR v běžných cenách.
1.  Finanční krytí pro provádění tohoto programu činí 222 800 000 EUR v běžných cenách, přičemž 80 000 000 EUR bude poskytnuto z nástroje pružnosti podle nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013*;
_________________
* Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Nařízení (EU) 2017/825
Čl. 16 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí
3a)   V čl. 16 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:
2.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční monitorovací zprávu o provádění programu. Tato zpráva obsahuje informace o:
2. Od roku 2018 do roku 2021 včetně předkládá Komise Evropskému parlamentu a Radě výroční monitorovací zprávu o provádění programu. Tato zpráva obsahuje informace o:
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 b (nový)
Nařízení (EU) 2017/825
Čl. 16 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d a (nové)
3b)  V článku 16 odst. 2 se vkládá písm. da), které zní:
"da) výsledky kontroly kvality a sledování projektů v terénu; "

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0227/2018).


Reforma volebního práva Evropské unie ***
PDF 122kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady, kterým se mění Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách, jenž je připojen k rozhodnutí Rady 76/787/ESUO, EHS, Euratom ze dne 20. září 1976 (09425/2018 – C8-0276/2018 – 2015/0907(APP))
P8_TA(2018)0282A8-0248/2018

(Zvláštní legislativní postup – souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09425/2018),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s čl. 223 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0276/2018),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebního práva Evropské unie a na připojený návrh rozhodnutí Rady, kterým se přijímají ustanovení pozměňující Akt o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách(1),

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená francouzským Senátem, lucemburskou Poslaneckou sněmovnou, nizozemskou První komorou, nizozemskou Druhou komorou, švédským parlamentem, Dolní sněmovnou Spojeného království a Sněmovnou lordů Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0248/2018),

1.  uděluje souhlas s návrhem rozhodnutí Rady;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 7.


Dohoda o partnerství mezi EU a ESAE a Arménií ***
PDF 122kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé jménem Unie (12543/2017 – C8-0422/2017 – 2017/0238(NLE))
P8_TA(2018)0283A8-0177/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12543/2017),

–  s ohledem na návrh Dohody o komplexním a posíleném partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé (12548/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, články 207 a 209 a s čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a), čl. 218 odst. 7 a 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0422/2017),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 4. července 2018(1) k návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0177/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Arménské republiky.

(1) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2018)0284.


Dohoda o partnerství mezi EU a ESAE a Arménií (usnesení)
PDF 171kWORD 53k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření komplexní a posílené dohody o partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé, jménem Unie (12543/2017 – C8-0422/2017 – 2017/0238(NLE)2017/2269(INI))
P8_TA(2018)0284A8-0179/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12543/2017),

–  s ohledem na komplexní a posílenou dohodu o partnerství mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii a jejich členskými státy na jedné straně a Arménskou republikou na straně druhé (12548/2017),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a článkem 91, čl. 100 odst. 2, články 207 a 209, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a), čl. 218 odst. 7 a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0422/2017),

–  s ohledem na svá příslušná usnesení týkající se vztahů mezi EU a Arménií,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky(1),

–  s ohledem na společná prohlášení přijatá na summitech Východního partnerství, zejména na společné prohlášení dohodnuté v Bruselu v roce 2017,

–  s ohledem na společné sdělení Komise a Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) o evropské politice sousedství (EPS), především na zprávu ze dne 18. května 2017 o provádění přezkumu evropské politiky sousedství (JOIN(2017)0018) a společný pracovní dokument ze dne 9. června 2017 nazvaný „Východní partnerství – 20 výstupů do roku 2020: Zaměření se na hlavní priority a hmatatelné výsledky“ (SWD(2017)0300) a také sdělení z roku 2016 o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v zemích východního sousedství, a zejména na své doporučení ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(2), a na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 o stém výročí genocidy Arménů(3),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 4. července 2018(4) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na Priority partnerství mezi Evropskou unií a Arménií podepsané dne 21. února 2018,

–  s ohledem na článek 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0179/2018),

A.  vzhledem k tomu, že se současný rámec vztahů mezi Arménií a Evropskou unií zakládá na dohodě o partnerství a spolupráci z roku 1996, která vstoupila v platnost v roce 1999 a kterou má nahradit navrhovaná komplexní a posílená dohoda o partnerství;

B.  vzhledem k tomu, že EU a Arménie zakládají prostřednictvím Východního partnerství své vztahy na společném závazku k dodržování mezinárodního práva a základních hodnot, včetně demokracie, právního státu a řádné správy věcí veřejných a dodržování lidských práv a základních svobod;

C.  vzhledem k tomu, že nadále přetrvávají obavy ohledně toho, zda Arménie v plném rozsahu dodržuje výše uvedené základní hodnoty, především pokud jde o demokracii a právní stát, které jsou oslabovány korupcí, kupováním voličských hlasů, organizovaným zločinem a šikanózním oligarchickým řízením;

D.  vzhledem k zeměpisné poloze Arménie mezi Evropou, Střední Asií a Blízkým východem a sousedními regionálními velmocemi, zejména Ruskem, Íránem a Tureckem, která je jak strategická, tak obtížná; vzhledem k tomu, že skutečnost, že některé země dosud neuznaly historické tragické události, zejména arménskou genocidu, přítomnost zahraničních jednotek v Arménii a dlouhotrvající konflikty na jižním Kavkaze, které se týkají také Ázerbájdžánu a Gruzie, představují velkou hrozbu pro bezpečnost všech partnerů a stabilitu v tomto regionu; vzhledem k tomu, že konflikt v Náhorním Karabachu může být vyřešen pouze mírovými prostředky v souladu se základními zásadami OBSE z roku 2009, a to zejména prostřednictvím úsilí a návrhů spolupředsedů Minské skupiny OBSE;

E.  vzhledem k tomu, že EU je pro Arménii hlavním obchodním partnerem a největším dárcem; vzhledem k tomu, že Arménie je také členem Euroasijské hospodářské unie, což je důkazem toho, že EU nevyžaduje od svých partnerů, aby se rozhodli pro prohlubování svých vztahů s EU na úkor vztahů se třetími zeměmi, třebaže za těchto okolností není možné využít některých možností, jako je například prohloubená a komplexní zóna volného obchodu s EU;

F.  vzhledem k tomu, že tato nová dohoda vytváří nový právní základ pro oživení politického dialogu a rozšíření hospodářské spolupráce a spolupráce v odvětvích, jako je energetika, doprava, infrastruktura a životní prostředí; vzhledem k tomu, že nová dohoda by měla mít příznivý dopad na Arménii, pokud jde o podporu demokratických standardů, hospodářského růstu a udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že takovéto vyhlídky jsou důležité především pro mladé Armény, především pokud jde o kvalitnější vzdělávání a větší pracovní příležitosti; vzhledem k tomu, že posílená spolupráce bude ku prospěchu jak občanům EU, tak občanům Arménie;

1.  vřele vítá podpis komplexní a posílené dohody o partnerství, která představuje zásadní pokrok ve vztazích mezi EU a Arménií a je závazkem k dalšímu prohlubování politických a ekonomických vztahů;

2.  konstatuje, že podpis této dohody není konečným cílem spolupráce mezi EU a Arménií; zdůrazňuje spíše, že je důležité její rychlé a účinné provedení předtím, než budou zvažovány možnosti dalšího zlepšování spolupráce a integrace mezi oběma stranami, a to takovým tempem a v takovém rozsahu, jak to bude přijatelné pro obě strany;

3.  připomíná, že pro otevření dalších perspektiv spolupráce je zásadně důležitý významný pokrok z hlediska dodržování základních hodnot, jako je právní stát, lidská práva a základní svobody, fungující demokratický systém chránící nezávislost a nestrannost soudnictví a přinášející výsledky v boji proti korupci; v této souvislosti se zájmem očekává, až EU v příhodné době zahájí dialog o možném uvolnění vízového režimu s Arménií, a to v případě, že budou vytvořeny podmínky pro řádně řízenou a bezpečnou mobilitu, včetně účinného provedení dohody o zjednodušení vízového režimu a dohody o zpětném přebírání osob mezi oběma stranami;

4.  blahopřeje arménským občanům k předání moci v dubnu a květnu 2018, ke kterému došlo mírovou cestou a které vedlo ke změně vlády v souladu s arménskou ústavou; vítá zdrženlivost, kterou prokázaly donucovací orgány, ale vyjadřuje znepokojení nad neoprávněným zatčením pokojných demonstrantů, včetně poslanců; srdečně blahopřeje Nikolovi Pašinjanovi ke zvolení novým premiérem Arménie; těší se na větší spolupráci s ním, jeho vládou a Národním shromážděním a také na to, že je podpoří v tom, aby naplnili očekávání arménské společnosti vyjádřené během demonstrací, a vyjadřuje své odhodlání sledovat průběh příštích parlamentních voleb v Arménii;

Rozsah, obecné zásady, základní hodnoty a závazek k řešení konfliktů

5.  zdůrazňuje, že z hlediska územní působnosti dohoda pokrývá na jedné straně území, na nichž je uplatňována Smlouva o Evropské unie, Smlouva o fungování Evropské unie a Smlouva o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a to za podmínek v nich stanovených, a na straně druhé území Arménské republiky; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby do EU nebyly přes Arménii nezákonně vyváženy žádné výrobky;

6.  konstatuje, že dohoda je v souladu s duchem a zásadami vyjádřenými v doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017, které jednoznačně stanoví, že nebude ratifikována žádná komplexní dohoda se zemí, která nerespektuje hodnoty EU, k nimž patří demokracie, právní stát, řádná správa, lidská práva a základní svobody; nicméně naléhavě žádá arménské orgány, aby s podporou EU zajistily přísné dodržování těchto hodnot, protože v případě, že se od nich odkloní, by to mohlo mít za následek pozastavení platnosti dané dohody prostřednictvím jejího článku 379; znovu připomíná, že podmínkou pro finanční pomoc, kterou EU poskytuje Arménii, je i nadále provádění reforem a jejich kvalita;

7.  vybízí Arménii, aby urychleně přijala a provedla vzájemně dohodnuté reformy, zejména v oblasti stability volebního systému, nezávislosti soudního systému a transparentnosti ve státní správě, především v souvislosti s prioritami partnerství mezi EU a Arménií, které by měly představovat pomocný rámec pro provádění této dohody, aby přinesla hmatatelné a pozitivní výsledky pro arménské občany;

8.  zdůrazňuje, že je zásadně důležité, aby byly do prováděcí fáze smysluplným způsobem zapojeny a začleněny příslušné organizace občanské společnosti, a to i prostřednictvím nové platformy občanské společnosti zřízené touto dohodou, nad rámec omezených povinností informovat zástupce občanské společnosti a vyměňovat si s nimi názory, které jsou v současné době uloženy v článku 366 dohody; připomíná, že zapojené organizace občanské společnosti by měly pokrývat co nejširší spektrum politických a společenských zájmů;

9.  vyzývá Komisi, aby důsledně dodržovala podmíněnost finanční pomoci EU tím, že bude podporu EU – a to i prostřednictvím evropského nástroje sousedství, makrofinanční pomoci a jiných nástrojů – systematicky vázat na účinné provádění reforem, přičemž pokrok při provádění těchto reforem by měl být důsledně sledován;

10.  konstatuje, že tato dohoda je také v souladu s duchem a zásadami vyjádřenými v doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017, a to i z hlediska toho, že ratifikace nové dohody s Arménií nebo Ázerbájdžánem je podmíněna smysluplným závazkem k řešení konfliktu v Náhorním Karabachu a podstatným pokrokem v tomto směru; naléhavě vyzývá obě strany, aby v dobré víře zvýšily tempo a dospěly k výsledkům při jednáních po volbách, které v obou zemích proběhly v roce 2018, a aby se zapsaly do historie tím, že ukončí konflikt, který nelze vyřešit vojenskými silami, ale vyžádal si příliš mnoho životů, zejména civilistů, a který již téměř tři desetiletí nejen brání nastolení míru a stability, ale také brzdí sociálně-ekonomický rozvoj v tomto regionu; vyjadřuje hluboké znepokojení nad posilováním vojenské přítomnosti a nepřiměřenými výdaji na obranu v tomto regionu; podporuje veškeré iniciativy vedoucí k míru a k rozvoji dobrých sousedských vztahů, včetně rozhovorů na vysoké úrovni a mechanismu monitorujícího příměří, a vyzývá ESVČ a Komisi, aby zvýšily podporu EU pro programy, které umožňují větší kontakty mezi arménskými a ázerbájdžánskými nevládními organizacemi a mládežnickými organizacemi, a zároveň zajistily, aby členské státy EU nepřímo nevyvážely zboží a technologie dvojího užití stranám tohoto konfliktu;

Politická reforma

11.  vyzývá Arménii i EU, aby přikládaly velký význam domácím reformám, jak je uvedeno v článku 4, a tak zajistily především hladký přechod od prezidentského k parlamentnímu systému a nepolitizaci státních institucí; vybízí arménskou vládu k zajištění toho, aby hlavní reformy – např. reformy týkající se struktury a činností vlády nebo trestního zákoníku – byly předmětem větší transparentnosti a inkluzivního dialogu s opozicí a občanskou společností v zájmu celé arménské společnosti;

12.  zdůrazňuje, že je třeba zajistit rovné podmínky pro opozici a prostředí, v němž občanská společnost, včetně zástupců sdělovacích prostředků a obránců lidských práv, může fungovat beze strachu z represálií; vyzývá v této souvislosti Arménii, aby zajistila rychlý a spravedlivý proces pro všechny vězně, včetně Andrease Gukasjana, bez jakéhokoliv politického vlivu; vyzývá arménské orgány, aby zajistily, že novináři nebudou v souvislosti se svou prací vystaveni žádnému nátlaku, strachu z odplaty nebo násilí a že bude dodržováno právo na svobodu shromažďování, a aby se zdržely používání nepřiměřené síly a nátlaku vůči pokojným demonstrantům a jejich vůdcům, jako například vznášení nepodložených trestních obvinění; požaduje nestranné vyšetření a spravedlivé procesy ve všech případech, a to i v souvislosti s nepřiměřenými zákroky policie proti pokojným demonstrantům v minulosti a s případem skupiny Sasna Tsrer, v němž policie vážně bránila v práci obhájcům;

13.  naléhavě žádá arménské orgány, aby s ohledem na budoucí volby urychleně a plně provedly veškerá doporučení mezinárodních volebních pozorovatelských misí vedených Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) uvedená v jejich závěrečné zprávě, především v souvislosti s podezřeními na kupování voličských hlasů, zastrašování voličů, nátlak na státní úředníky a zaměstnance v soukromém sektoru a nepatřičné zasahování do volebního procesu ze strany zástupců politických stran nebo příslušníků donucovacích orgánů, což má za následek nemožnost zvýšení důvěry veřejnosti ve volební systém této země;

14.  vybízí Arménii, aby provedla doporučení Benátské komise, např. doporučení uvedená v jejím stanovisku z roku 2017 k návrhu soudního řádu, podle nějž tento řád zavedl pozitivní změny dané ústavní reformou, ale jsou v něm mezery a nesrovnalosti, které je třeba řešit;

Právní stát a dodržování lidských práv a základních svobod

15.  znovu potvrzuje svou silnou oddanost mezinárodnímu právu a základním hodnotám, včetně demokracie, právního státu a řádné správy věcí veřejných, a dodržování lidských práv a základních svobod, a vybízí Arménii, aby v těchto oblastech dosáhla zásadního pokroku, zejména co se týče svobody sdělovacích prostředků, nezávislosti soudnictví a boje proti korupci, organizované trestné činnosti, praní peněz, daňových úniků, nepotismu a šikanózního oligarchického řízení; vybízí arménské orgány, aby zahájily zásadní a skutečné hospodářské reformy s cílem překonat stávající oligarchickou strukturu a odstranit příslušné monopoly; vybízí arménské orgány, aby nadále jednaly důsledně v souladu se svými závazky smluvní strany úmluvy OSN proti mučení, a tak předcházely porušování práv, stíhaly ho a trestaly;

16.  vyjadřuje politování nad tím, že násilí na základě pohlaví a sexuální orientace zůstává v Arménii i nadále vážným problémem; bere na vědomí skutečnost, že domácí násilí bylo uznáno za závažný problém, jelikož dne 8. prosince 2017 přijalo Národní shromáždění zákon o předcházení násilí v rodinách, ochraně obětí násilí v rodinách a obnovení míru (soudržnosti) v rodinách, ale požaduje přísnější právní předpisy pro účinný boj proti tomuto násilí a proto, aby orgány mohly lépe chránit a podporovat jeho oběti; chválí Arménii za to, že dne 18. ledna 2018 podepsala Istanbulskou úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, a vybízí Arménii, aby tuto úmluvu urychleně ratifikovala a řádně provedla, aby tak účinně splnila své závazky k mezinárodním standardům v této oblasti;

17.  vyzývá Arménii, aby se zabývala otázkou rovnosti žen a mužů a nediskriminace tím, že přijme rychlé, ale účinné kroky zaměřené na dosažení rovných příležitostí pro všechny, zejména v oblasti zaměstnání, rovných platů a veřejných funkcí, ideálně prostřednictvím komplexního samostatného zákona o zákazu diskriminace, který by chránil také jiné zranitelné skupiny, např. osoby LGBTI, v souladu s mezinárodními standardy a různými závazky Arménie v oblasti lidských práv, a aby zajistila účinné ochranné mechanismy, kterým budou přiděleny odpovídající zdroje; vyjadřuje v tomto směru obavy ohledně neslučitelnosti stávajícího práva s mezinárodními standardy v oblasti zákazu diskriminace;

18.  naléhavě vyzývá arménské orgány, aby za vysokou prioritu považovaly ukončení praktik výběru pohlaví prostřednictvím selektivních potratů, které jsou v Arménii a Ázerbájdžánu po Číně stále nejrozšířenější na světě; podporuje odhodlání Arménie zlepšit životy dětí – především dětí se zdravotním postižením a sirotků – tím, že bude důsledně provádět priority stanovené v národní strategii pro ochranu práv dětí a v souvisejícím akčním plánu pro provádění Úmluvy OSN o právech dítěte a do roku 2025 zaručí inkluzivní vzdělávání pro všechny děti a vymýcení dětské práce;

19.  vybízí k dalšímu úsilí ke zvýšení spolupráce v oblasti předcházení trestné činnosti, jako je terorismus, organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita a přeshraniční trestná činnost, a v boji proti této činnosti a vyzývá Arménii, aby usilovala o větší soulad se zahraniční a bezpečnostní politikou EU;

20.  vyzývá Arménii, aby ratifikovala Římský statut Mezinárodního trestního soudu, který podepsala v roce 1999;

Obchodní a hospodářská spolupráce

21.  vítá prohlubování obchodních a hospodářských vztahů mezi EU a Arménií a skutečnost, že v některých případech jde komplexní a posílená dohoda o partnerství nad rámec závazků WTO z hlediska transparentnosti a přístupu na trh pro výrobky a subjekty z EU v oblastech, jako je obchodování se službami, práva duševního vlastnictví a veřejné zakázky;

22.  vyzývá Arménii, aby navázala důvěryhodné obchodní vztahy s EU v souladu se svými závazky přijatými v rámci přistoupení k WTO; připomíná, že podmínky členství ve WTO a závazky vyplývající z dohod WTO a ustanovení těchto dohod se vztahují pouze na území Arménské republiky uznané OSN;

23.  vyjadřuje naději, že dohoda brzy poskytne nové a atraktivní ekonomické příležitosti pro arménské občany žijící v Arménii nebo se tam vracející, zejména pro mladé lidi v Arménii;

24.  vyjadřuje však politování nad tím, že dohoda nemůže vzhledem k členství Arménie v Euroasijské hospodářské unii zahrnovat i odstranění celních překážek; vítá nicméně vysokou míru využívání všeobecného systému preferencí EU (GSP+) ze strany Arménie, s určitými obavami však konstatuje, že tento vývoz v rámci GSP+ je výrazně zaměřen jen na několik druhů zboží; konstatuje, že dohoda respektuje mnohostrannou zahraniční politiku Arménie, ale vyzývá Komisi, aby zajistila, že pomoc EU nebude v Arménii směrována do odvětví ovlivněných ruskými sankcemi proti EU, a naléhavě Komisi žádá, aby přísně dohlížela na dodržování nařízení Rady (EU) č. 833/2014 ze strany členských států EU, aby zabránila tomu, že Rusko získá zboží a technologie dvojího užití skrze Arménii;

25.  vítá dohodu dosaženou v oblasti ochrany ochranných známek, včetně přechodných ustanovení v článku 237 týkajících se koňaku a šampaňského, která chrání zájmy EU a také umožňují Arménii, aby rozvíjela svůj obchod ve všech hlavních odvětvích svého hospodářství;

Energetika a jiné oblasti spolupráce

26.  vítá důraz kladený, především v článku 42, na jadernou bezpečnost na základě norem a postupů Mezinárodní agentury pro atomovou energii a Evropské unie; vyjadřuje politování nad rozhodnutím arménských orgánů prodloužit životnost jaderné elektrárny Medzamor a znovu vyjadřuje své vážné obavy ohledně přetrvávajícího rozporu mezi bezpečnostními normami této jaderné elektrárny a vážnými riziky vyplývajícími z jejího umístění v seismické oblasti; chválí vyjednávače za zahrnutí konkrétní spolupráce v oblasti uzavření a bezpečného vyřazení jaderné elektrárny Medzamor z provozu a včasného přijetí plánu či akčního plánu pro tento účel (v článku 42 komplexní a posílené dohody o partnerství), s přihlédnutím k potřebě jejího nahrazení novou kapacitou, která zajistí energetickou bezpečnost Arménské republiky a podmínky pro udržitelný rozvoj;

27.  dále vítá zvláštní ustanovení o spolupráci v otázkách životního prostředí v Arménii, vzhledem k tomu, že pokrok v této oblasti je naléhavě nutný a že to může být příležitost k vytvoření nových pracovních míst a omezení závislosti na dovozu energie v důsledku rozvoje čistých, alternativních zdrojů energie; především vyzývá Komisi, aby podporovala arménskou vládu a poskytla jí technickou a finanční pomoc v jejím ambiciózním plánu rozvíjet obnovitelné energie;

28.  vyzývá arménské orgány, aby zvýšily transparentnost a odpovědnost v rámci správy veřejných financí, zadávání veřejných zakázek a procesu privatizace a také aby posílily dohled nad bankovním sektorem;

29.  zdůrazňuje význam ustanovení o dialogu a spolupráci v oblasti politiky zaměstnanosti, pracovních práv, např. bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, rovnosti žen a mužů a zákazu diskriminace, včetně zranitelných skupin a skupin na okraji společnosti, aby byla k dispozici lepší pracovní místa s lepšími pracovními podmínkami, zejména pro mladé Armény, a aby to přispělo k boji proti vysoké nezaměstnanosti a vážné chudobě;

Institucionální ustanovení

30.  vítá vytvoření parlamentního výboru pro partnerství podle článku 365 této dohody a zavazuje se, že spolu s arménským parlamentem urychleně vypracuje jeho jednací řád, aby mohl výbor brzy zahájit činnost;

31.  znovu opakuje svou žádost Komisi a ESVČ, aby Parlamentu jednou za půl roku předložily podrobnou písemnou zprávu o provádění mezinárodních dohod v souladu s jeho doporučením ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017, které znovu potvrdilo odhodlání Parlamentu důrazněji sledovat provádění mezinárodních dohod s východními partnery a posílit kontrolu podpory EU poskytované v tomto směru;

32.  vyzývá EU a arménské orgány, aby zlepšily komunikaci ohledně cílů této nové dohody, a tím zvýšily povědomí veřejnosti, jak v Arménii, tak v EU, o očekávaných příležitostech a přínosech plynoucích z jejího uzavření; dále obě strany vyzývá, aby pokračovaly v boji proti dezinformačním kampaním týkajícím se vztahů mezi EU a Arménií;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal usnesení Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Arménie.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0440.
(3) Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 2.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0283.


Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem ***
PDF 124kWORD 44k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé (10209/1/2012 – C8-0038/2018 – 2010/0310(NLE))
P8_TA(2018)0285A8-0222/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10209/1/2012),

–  s ohledem na návrh Dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé (5784/2/2011 a 8318/2012),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s články 91, 100, 207, 209 and čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0038/2018),

–  s ohledem na svůj postoj ze dne 17. ledna 2013 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé(1),

–  s ohledem na změnu právního základu v návaznosti na rozsudek Soudního dvora ze dne 11. června 2014(2),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 4. července 2018(3) k návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0222/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Irácké republiky.

(1) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 301.
(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 11. června 2014, Komise v. Rada, o Rámcové dohodě o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Filipínskou republikou, C-377/12, ECLI: EU:C:2014:1903.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0286.


Dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem (usnesení)
PDF 176kWORD 58k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé (10209/1/2012 – C8-0038/2018 – 2010/0310M(NLE))
P8_TA(2018)0286A8-0224/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10209/1/2012),

–  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Iráckou republikou na straně druhé(1),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s články 91, 100, 207 a 209 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0038/2018),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. ledna 2013 o dohodě o partnerství a spolupráci mezi EU a Irákem(2),

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise / vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komise ze dne 8. ledna 2018 o prvcích budoucí strategie Unie ve vztahu k Iráku,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. ledna 2018 o nové strategii ve vztahu k Iráku,

–  s ohledem na víceletý orientační program Komise pro Irák (2014–2017),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. února 2016 o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá'iš)(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 27. října 2016 o situaci v severním Iráku / Mosulu(4),

–  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 2367 (2017) ze dne 14. července 2017 a č. 2379 (2017) ze dne 21. září 2017,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 4. července 2018 (5) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0224/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Evropu a Irák spojují tisíce let vzájemných kulturních vlivů a společná historie;

B.  vzhledem k tomu, že Irák byl po desetiletí sužován diktátorským režimem Saddáma Husajna, který v roce 1980 rozpoutal válku proti Íránu a v roce 1990 proti Kuvajtu, a byl také terčem přísných mezinárodních sankcí; pod invazi koalice vedené Spojenými státy v roce 2003 byl zmítán vnitřním konfliktem, který zahrnoval sektářské násilí, kurdský separatismus a džihádistický terorismus organizace Dá'iš; vzhledem k tomu, že všechny tyto faktory vysvětlují rozsah problémů, s nimiž se Irák potýká ve snaze o dosažení lepší správy, hospodářského pokroku a národního usmíření;

C.  vzhledem k tomu, že EU opětovně potvrdila svůj vážný zájem o navázání pevného partnerství mezi EU a Irákem na základě dohody o partnerství a spolupráci, zájem podporovat irácké státní orgány při přechodu k demokracii a během procesu rekonstrukce a zároveň také řešit příčiny politické, sociální a ekonomické nestability; vzhledem k tomu, že náklady na rekonstrukci země se odhadují na 88 miliard USD;

D.  vzhledem k tomu, že zvláštní povinnost pomoc iráckému obyvatelstvu a podporovat úsilí o dosažení míru a stability země mají ty členské státy EU, které se účastnily války v roce 2003, a EU jako celek;

E.  vzhledem k tomu, že dne 12. května 2018 proběhly v Iráku parlamentní volby; vzhledem k tomu, že v regionu, který je dlouhodobě sužován autoritářské režimy a praktikami, představuje Irák jeden z mála příkladů pluralitního politického prostředí, v němž probíhá soutěž více politických stran a působí relativně svobodné sdělovací prostředky; vzhledem k tomu, že politické síly v zemi si jsou zjevně vědomy toho, že má-li se posílit legitimita a stabilita systému, je nutné vytvořit spojenectví napříč náboženskými skupinami; vzhledem k tomu, že skutečné volby s více kandidáty mají pro demokratickou konsolidaci Iráku zásadní význam; vzhledem k tomu, že plná účast všech skupin irácké společnosti bude důležitým krokem k inkluzivní demokracii a pocitu národní sounáležitosti;

F.  vzhledem k tomu, že je nezbytné výrazně zlepšit bezpečnostní situaci, aby bylo možné usilovat stabilizaci, usmíření, inkluzivní správu a hospodářský a sociální pokrok jak na celostátní, tak na místní úrovni; vzhledem k tomu, že má-li být dosaženo usmíření, je nutné, aby byly potrestány všechny zločiny, ať už je má na svědomí kterákoli ze stran; vzhledem k tomu, že EU poskytuje pomoc při reformě bezpečnostního sektoru v Iráku prostřednictvím poradní mise EU; vzhledem k tomu, že mise OSN na pomoc Iráku (UNAMI) je v zemi přítomna od roku 2003 a odvádí významnou práci v rozvíjení inkluzivního politického dialogu a procesu národního usmíření; vzhledem k tomu, že NATO pokračuje v provádění své iniciativy na posilování obranných kapacit v Iráku, která se zaměřuje na obranu proti improvizovaným výbušným zařízením, zneškodňování nevybuchlé munice, odminování, civilní a vojenské plánování, údržbu zařízení z období Sovětského svazu, vojenské lékařství a reformu iráckých bezpečnostních institucí;

G.  vzhledem k tomu, že Irák čelí mnoha výzvám v oblasti správy a řízení, pokud jde o rozvoj institucionální a administrativní kapacity a upevnění právního státu, uplatňování zákona a dodržování lidských práv se zvláštním zřetelem na etnicko-náboženské menšiny;

H.  vzhledem k tomu, že je důležité bojovat proti nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení, zejména mezi mladými lidmi, s cílem zabránit tomu, aby se radikalizovali a nechali se tak snadno naverbovat teroristickými organizacemi nebo jinými skupinami organizovaného zločinu;

I.  vzhledem k tomu, že irácké protiteroristické jednotky, které hrály hlavní roli při osvobozování Mosulu, utrpěly těžké ztráty na životech a musí se jim dostat řádného uznání a podpory, aby byly schopny rekrutovat nové vojáky a obnovit své stavy na přiměřenou a dlouhodobě udržitelnou úroveň;

J.  vzhledem k tomu, že by irácké orgány měly příjmy této země plynoucí z ropy vnímat jako příležitost a nástroj umožňující trvalou sociální a ekonomickou obnovu, z níž bude těžit celá irácká společnost, a neměly by je rozdělovat klientelistickým způsobem; vzhledem k tomu, že v autonomní oblasti iráckého Kurdistánu se nacházejí významná naleziště ropy; vzhledem k tomu, že je třeba v souladu s ústavou normalizovat vztahy mezi ústřední vládou v Bagdádu a kurdskou regionální vládou autonomní oblasti iráckého Kurdistánu;

K.  vzhledem k tomu, že Irák představuje mozaiku komunit, které mezi sebou často soutěží o moc a kontrolu nad národními zdroji; vzhledem k tomu, že tisíce iráckých občanů, včetně příslušníků menšin a zejména žen a dětí, byly nelidským způsobem zavražděni či zotročeni organizací Dá'iš, která se tím dopustila válečných zločinů a zločinů proti lidskosti; vzhledem k tomu, že teroristické a extremistické skupiny jsou dosud schopny využívat napětí mezi stoupenci jednotlivých náboženských směrů a místních rozbrojů; vzhledem k tomu, že v roce 2003 žilo v Iráku více než 1,5 milionu občanů křesťanského vyznání (Chaldejci, syrští a asyrští křesťané a další křesťanské menšiny), kteří tvoří původní skupinu obyvatel sídlící zde odedávna, která v současnosti čelí vážnému nebezpečí pronásledování a vyhnanství; vzhledem k tomu, že miliony iráckých občanů včetně křesťanů byly donuceny před násilím uprchnout, přičemž buď svou zemi zcela opustily, nebo zůstaly v jejích hranicích bez domova; vzhledem k tomu, že Kurdové tvoří významnou menšinu iráckého obyvatelstva, přičemž většina z nich žije v autonomní oblasti iráckého Kurdistánu;

L.  vzhledem k tomu, že Dá'iš, al-Káida a podobně smýšlející teroristické organizace jsou inspirovány extremistickou formou salafismu/wahhábismu; vzhledem k tomu, že navzdory vojenské a územní porážce Dá'iš je nutné se hrozbou této ideologie stále zabývat a zlepšovat správu, zvyšovat vzdělanost, zefektivnit poskytování služeb, usilovat o deradikalizaci bývalých členů a plně začlenit sunnitskou komunitu do iráckého politického procesu;

M.  vzhledem k tomu, že v zemi s 26 miliony obyvatel je dnes 11 milionů lidí, kteří potřebují humanitární pomoc, přičemž více než 3 miliony Iráčanů jsou ve vnitřním exilu (mnozí z nich se nacházejí v oblasti iráckého Kurdistánu) a v zemi se nachází rovněž 246 000 syrských uprchlíků; vzhledem k tomu, že ekonomická podpora vnitřně vysídlených osob, která jim má pomoci opětovně vybudovat svou existenci, má pro jejich návrat kritický význam;

N.  vzhledem k tomu, že územní porážka Dá'iš je výsledkem úsilí iráckých ozbrojených složek podporovaných mezinárodní koalicí a různými lidovými mobilizačními jednotkami, nediskriminace milicemi a dalšími spojeneckými silami; vzhledem k tomu, že i přes územní porážku organizace Dá'iš v Iráku džihádistická hrozba trvá a ohrožuje upevnění stability a bezpečnosti v zemi, zejména podél hranice se Sýrií; vzhledem k tomu, že pro rekonstrukci země a integraci irácké společnosti je třeba překonat rozdíly spočívající v náboženských kritériích, rozpustit lidové mobilizační jednotky a integrovat jejich členy podle státních potřeb, což je nezbytný předpoklad pro dosažení funkčního státu založeného na zásadách demokracie a plurality; vzhledem k tomu, že v roce 2016 irácký parlament přijal zákon, který fakticky učinil z ozbrojených milic trvalou složku iráckých bezpečnostních jednotek; vzhledem k tomu, že sjednocený, pluralitní a demokratický irácký stát je zárukou stability a rozvoje země a jejích občanů;

1.  vítá uzavření dohody o partnerství a spolupráci mezi Evropskou unií a Irákem; žádá, aby byly mechanismy, které tato dohoda zavádí, plně využity k prohloubení vztahů mezi Unií a Irákem;

2.  zdůrazňuje, že dohoda o partnerství a spolupráci je zásadním nástrojem pro provádění strategie Unie pro Irák a také pro posílení naší spolupráce ve prospěch obnovy, stabilizace a usmíření na celostátní i místní úrovni na základě dlouhodobé strategie; zdůrazňuje, že je důležité, aby Irák sám přijal odpovědnost za budování demokratického, federálního a pluralitního státu založeného na dodržování lidských práv a zásadách právního státu;

3.  vítá uspořádání mezinárodní konference pro rekonstrukci Iráku, která se konala dne 12. února 2018 v Kuvajtu; vyzývá Unii a členské státy, aby plnily své závazky týkající se poskytnutí finanční a technické podpory;

4.  vítá, že Evropská unie Irák dlouhodobě podporuje a rozhodla se k Iráku přistupovat jako k pilotní zemi, v níž je třeba v zájmu upevnění přechodu z humanitární pomoci na dlouhodobou rekonstrukci a stabilizaci zajistit lepší provázanost humanitární a rozvojové činnosti; připomíná, že irácká krize je podle klasifikace OSN mimořádnou krizovou situací třetího stupně a že pomoc v současné době potřebuje 11 milionů lidí; naléhavě proto žádá EU a její členské státy, aby nejprve zvýšily své úsilí o vyřešení hlavních humanitárních problémů a uspokojení nejdůležitějších lidských potřeb, zejména pokud jde o více než 3 miliony vnitřně vysídlených osob;

5.  zdůrazňuje, že je v zemi rozšířena chudoba, a že ačkoli Irák býval zemí s vyššími středními příjmy, léta násilí, konfliktů a sektářství tento pokrok v oblasti rozvoje do značné míry zvrátila; žádá EU, aby svou rozvojovou pomoc zaměřila prostřednictvím cílených projektů na nejzranitelnější skupiny a osoby, které ji nejvíce potřebují, zejména ženy a děti, mladé lidi, vnitřně vysídlené osoby a uprchlíky;

Priority činnosti Evropské unie v Iráku

6.  vyzývá Unii a členské státy, aby zachovaly humanitární pomoc, již v současnosti poskytují, s cílem poskytovat všem Iráčanům postiženým konflikty pomoc a ochranu, a aby tuto humanitární pomoc používaly jako prostředek k posílení správy, demokracie a právního státu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily celkový dohled nad poskytovanou finanční pomocí, aby se tato pomoc vždy dostávala k těm, kteří ji potřebují; zdůrazňuje, že všichni Iráčané mají právo získat své občanské dokumenty, stejně jako právo na přístup k pomoci bez jakékoli diskriminace;

7.  žádá Unii, aby zintenzívnila svou spolupráci s cílem usnadnit stabilizaci a zajištění bezpečnosti nedávno osvobozených oblastí a umožnila tak bezpečný, informovaný, dobrovolný a důstojný návrat vnitřně vysídlených osob; vyzývá EU, aby pokračovala v podpoře iráckých úřadů s cílem zajistit demokratický volební proces a aby byla nejvyšší irácké nezávislé volební komisi nápomocna v jejích snahách o to, aby se vnitřně vysídlené osoby mohly těchto voleb účastnit; vybízí Unii, aby poskytla technickou podporu s cílem posílit irácké kapacity při odstraňování nášlapných min a jiných výbušnin na těchto územích; vyzývá iráckou vládu, aby usilovala o urychlení postupů při registraci organizací provádějících odminování území;

8.  žádá EU a její členské státy, aby poskytovaly naléhavou finanční pomoc na rekonstrukci prioritní infrastruktury a obnovu nejdůležitějších veřejných služeb, jako je přístup k pitné vodě a hygienickým zařízením, dodávky elektrické energie, vzdělání a zdravotní péče, s cílem zajistit obyvatelstvu základní životní standard, a aby více podporovaly občanskou společnost a dávaly přednost financování projektů, které podporují subjekty usilující o demokratickou odpovědnost a změnu; vyzývá členské státy EU, aby podpořily proces plánování obnovy měst, který umožní zapojení občanů do rozhodovacích procesů souvisejících s rekonstrukcí, s cílem zajistit inkluzivnost v městském plánování a obnově měst, a to s cílem posílit důvěru mezi občany a státem; žádá Komsi, aby zajistila, že finanční fondy poskytnuté na rekonstrukci budou rovnoměrně rozděleny mezi skupiny obyvatel, které je potřebují, bez ohledu na etnickou a náboženskou příslušnost jejích příjemců a aby byly tyto prostředky poskytovány prostřednictvím legitimních státních orgánů, subjektů na nižší úrovni; je přesvědčen, že finanční pomoc by rovněž mohla být poskytována místním podnikatelům a podnikům s cílem zajistit přístup malých a středních podniků ke kapitálu;

9.  žádá Unii, aby učinila vše pro podporu pokračování intenzivního a konstruktivního dialogu mezi ústřední mocí a orgány v oblasti iráckého Kurdistánu, zejména po referendu v této oblasti ze září 2017, s cílem zajistit stabilní vztahy uspokojivé pro obě strany napomáhající inkluzivnímu rozhodování na nejvyšší úrovni a plně respektující rozmanitost země, práva všech složek irácké společnosti i zásady irácké Ústavy, jakož i jednotu, suverenitu a územní celistvost Iráku; zdůrazňuje, že hranici mezi kurdským regionem a zbytkem Iráku je třeba stanovit na základě dialogu s podporou OSN; domnívá se, že Irák a regionální vláda Kurdistánu by měly mít možnost profitovat z vývozu své ropy bez vměšování vnějších aktérů; vyzývá Unii, aby podporovala užší spolupráci mezi federálními a místními orgány na obnově země a dosažení dlouhodobé stability a mírového soužití; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba, aby oblast iráckého Kurdistánu provedla nutné politické a hospodářské reformy, bojovala proti korupci, umožnila vznik a fungování nových stran a zaručila, aby volby do regionálního parlamentu v roce 2018 byly skutečnými volbami s více kandidáty;

10.  je přesvědčen o tom, že během přechodu z naléhavé pomoci na pomoc rozvojovou je prioritou dlouhodobý přístup, stabilizace, reformy a zlepšení v oblastech řádné správy věcí veřejných a odpovědnosti, vzdělávání a získávání dovedností, přístup k možnostem obživy a poskytování základních zdravotních a sociálních služeb; zdůrazňuje také význam reforem zaměřených na zlepšení situace v oblasti rovnosti žen a mužů a zastoupení žen v politickém životě země; s netrpělivostí očekává konkrétní návrhy zamýšlených opatření, která by měla na tyto potřeby odpovídat, a naléhavě žádá Komisi, aby v rámci víceletého orientačního programu na období 2014–2017 poskytla informace o průkazných výsledcích a dopadech;

11.  vyjadřuje své znepokojení nad značnou roztříštěností irácké společnosti; vyzývá EU, aby v koordinaci s Asistenční misí OSN v Iráku (UNAMI) a iráckými orgány plně podporovala úsilí Komise pro národní usmíření o prosazování mezikomunitního usmíření a o proces národního usmíření plně vedený Iráčany, který zajistí respektování rozmanitosti Iráku a bude prosazovat inkluzivní a reprezentativní správu věcí veřejných na celostátní i místní úrovni, která se bude podílet na posilování společné identity obsažené v iráckém občanství; konstatuje, že vzhledem k nutnosti předcházet konfliktům a řešit bezpečnostní výzvy a požadavky týkající se iniciativ usmíření, mediace a dialogu je zapotřebí výrazně navýšit fondy vyčleněné na tyto iniciativy, zejména za pomoci nástroje přispívajícího ke stabilitě a míru; vítá doporučení ze strany iráckých náboženských představitelů určené irácké vládě, aby v Iráku ustavila radu nejvyšších duchovních a učenců, zaslala iráckému parlamentu žádost, aby schválil zákon, který bude kriminalizovat extremistické náboženské projevy podněcující k nenávisti a násilí a trestat ty, kteří k nim vybízejí, provedla revizi školních osnov a kladla důraz na usmíření a na identitu založenou na státním občanství, a nikoli odvozenou od příslušnosti k sektě;

12.  vybízí mezinárodní společenství a EU, aby podporovaly zachování rozmanitosti etnických, kulturních a náboženských identit v Iráku; žádá, aby byly prozkoumány způsoby, jak v rámci irácké ústavy uznat, chránit a posilovat místní samosprávu etnických a náboženských menšin žijících v oblastech, kde byly historicky silně zastoupeny a kde spolu žily v míru, například v pohoří Sindžár (Jezídové) a na pláních Ninive (Chaldejci, Syřané a Asyřané); vyzývá irácké orgány, aby umožnily Kurdům, křesťanům a Jezídům návrat do míst jejich původního bydliště a zajistily pro to bezpečné podmínky;

Politický dialog

13.  vyzývá EU, aby posílila svůj politický dialog s iráckými orgány s cílem prosazovat dodržování lidských práv a posilování demokratických institucí skrze hlubší respektování zásad právního státu, řádné správy věcí veřejných a efektivního soudnictví; v této souvislosti žádá, aby se prioritou uvedeného dialogu stalo zrušení trestu smrti, a vyzývá irácké orgány, aby na ukládání trestu smrti bezodkladně uvalily moratorium;

14.  připomíná, že je nezbytné podporovat rozvoj irácké občanské společnosti, jakož i její plné politické zastoupení a účast v různých reformních procesech; zastává názor, že je třeba věnovat zvláštní pozornost zastoupení žen, mladých lidí a také osob pocházejících ze všech etnických a náboženských skupin irácké společnosti včetně křesťanů, šíitských a sunnitských muslimů, Jezídů, Mandejců, Šabaků, Kurdů, Turkmenů a dalších skupin, jejichž potřeby je nutné vzít v potaz; současně zdůrazňuje, že je zapotřebí jako prioritu stanovit vybudování inkluzivní, nesektářské politické třídy, jež bude zastupovat všechny části tvořící iráckou společnost;

15.  žádá EU a její členské státy, aby s ohledem na soubor unijních právních předpisů týkajících se boje proti korupci zahájily spolu s iráckými orgány programy justiční spolupráce a výměny osvědčených postupů a účinných nástrojů za účelem boje proti široce přítomné korupci, a zajistily tak spravedlivé rozdělování bohatství země; zdůrazňuje, jaký význam pro účely zajištění stability v Iráku má EU coby zdroj poradenství pro iráckou vládu v otázkách bezpečnosti a správy věcí veřejných;

16.   oceňuje příspěvek iráckých ozbrojených sil k celosvětovému boji proti teroristické organizaci Dá'iš; nadále poskytuje při současném respektování mezinárodního práva a lidských práv podporu komplexním krokům zaměřeným na boj proti terorismu, které provádí celosvětová koalice proti Dá'iš, který zůstává hlavní hrozbu i přes nedávno dosažené vojenské úspěchy proti této organizaci; uznává, že boj proti terorismu v Iráku je do velké míry ovlivněn okolní situací, jako je válka v Sýrii; vyzývá EU, aby navázala dialog o otázkách týkajících se boje proti terorismu s cílem reformovat protiteroristickou právní úpravu, posílit kapacity země pro vypořádání se s hrozbami terorismu a spolupracovat s iráckými orgány v potírání beztrestnosti ve spojení s jakýmikoli zločiny namířenými proti kterékoli skupině, ať už etnické, náboženské či jiné, včetně všech druhů menšin; rozumí tomu, že musí být řešeny kořeny terorismu, aby bylo možné proti tomuto jevu bojovat;

17.  žádá EU, aby vyzvala irácké orgány k přijetí vnitrostátní strategie pro postihování zločinů, které spáchal Dá'iš, a k přistoupení k Římskému statutu Mezinárodního trestního soudu, čímž dobrovolně uznají pravomoc tohoto soudu transparentně a spravedlivě prošetřit porušování lidských práv, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, kterých se organizace IS dopustila, a vyvodit za tyto činy odpovědnost; zdůrazňuje nezbytnost vést věrohodné stíhání osob odpovědných za zločiny spáchané Dá'iš, smysluplně do něj zapojit oběti a důkladně v jeho rámci tyto zločiny soudně zaznamenat; je zároveň znepokojen tím, že příliš široký prostor pro stíhání by mohl vést ke vzniku dalšího bezpráví, které by bránilo budoucímu usmíření a opětovnému začlenění v rámci komunit;

18.  zdůrazňuje, že mají-li být místní mediální aktéři odborně připraveni na zpravodajství podporující mír, jsou zapotřebí rozsáhlé odborné znalosti v oblasti sdělovacích prostředků a svobody vyjadřování;

19.  vyzývá EU, aby uznala odpovědnost za svoje občany, kteří odcestovali do Iráku s cílem účastnit se trestné činnosti Dá'iš a kteří by měli podléhat zásadám právního státu a být postaveni před soud; požaduje, aby mezi Irákem a příslušnými členskými státy EU byly zavedeny jednoznačné postupy upravující otázky repatriace a právní odpovědnosti dotčených osob;

20.  vyzývá Komisi, aby podpořila reformu justičního systému, zejména pokud jde o přechodné soudnictví, s cílem zajistit dodržování mezinárodních norem týkajících se řádného a spravedlivého vedení soudního procesu a rovněž nezávislosti a nestrannosti justice, aby byla zajištěna odpovědnost v rámci vládních struktur; vyzývá EU, aby spolupracovala s iráckými orgány na potírání beztrestnosti veškerých zločinů zaměřených na jakékoli skupiny, jako jsou etnické, náboženské či jiné skupiny, včetně všech druhů menšin;

21.  vyzývá irácké orgány, aby upřednostnily prosazování rovnosti pohlaví a vymýcení veškerého násilí a diskriminace vůči ženám a dívkám, včetně násilí na základě pohlaví; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité zrušit zákon, který zprošťuje odpovědnosti muže obviněné ze znásilnění, sexuálního napadení, znásilnění mladistvých, únosu nebo podobného činu, pokud se se svou obětí ožení;

22.  vyzývá EU, aby podporovala dobré a konstruktivní vztahy mezi Irákem a jeho sousedy, jakož i jeho úlohu coby země přispívající k míru v regionu; vzhledem k tomu, že Irák udržuje úzké vztahy se Spojenými státy a s Íránem, přičemž se v nedávné době zlepšily i jeho vztahy se Saúdskou Arábií, což z Iráku může učinit centrum regionálních snah o zmírnění napětí; vyzývá všechny zúčastněné strany k uplatňování odstavce 8 rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 598, který vyzývá k vytvoření regionálního bezpečnostního uspořádání pobřežních států Perského zálivu;

23.   vyzývá EU, aby s iráckými orgány spolupracovala na vypracování celostátní strategie pro ochranu a exhumaci hromadných hrobů s cílem zachovat tato místa v oblastech, kde nedávno proběhl konflikt, aby bylo možné ostatky lidských těl exhumovat a kriminalisticky prozkoumat, a umožnit tak jejich řádný pohřeb nebo předání rodině, zabezpečení důkazů a vedení vyšetřování a stíhání v případech, kdy existuje podezření ze spáchání zločinů proti lidskosti; vyzývá rovněž EU a členské státy, aby přijaly opatření za účelem naléhavého zřízení skupiny odborníků, kteří budou v rámci přípravy mezinárodního stíhání odpovědných osob usilovat o shromáždění veškerých důkazů o jakékoli probíhající mezinárodní trestné činnosti, včetně genocidy, aniž by byli omezeni místem jejího spáchání;

24.  vyzývá k zavedení celosvětového výročí památky obětí hrůzných teroristických činů spáchaných Dá'iš, skupinou al-Káida a obdobnými teroristickými organizacemi;

Odvětvová spolupráce

25.  zdůrazňuje, že proces obnovy a stabilizace musí doprovázet konzistentní politika v oblasti hospodářského a sociálního rozvoje, jež bude přínosná pro všechny Iráčany udržitelným a inkluzivním způsobem; vyzývá EU, aby se plně angažovala po boku iráckých orgánů nejen s cílem řešit ekonomickou a rozpočtovou nerovnováhu, ale také za účelem prosazování dlouhodobého a inkluzivního hospodářského růstu, který bude s to vytvořit kromě rámce pro obchod a vhodného prostředí pro investice také pracovní místa, zejména pro mladé lidi; vyzývá EU, aby vybídla Irák k tomu, aby mladým lidem, kterým se nedostalo formálního vzdělání poté, co je Dá'iš nuceně vysídlil, poskytl příležitosti zapojit se do formálních vzdělávacích programů, které je vybaví znalostmi a dovednostmi v zájmu zlepšení jejich šance na získání zaměstnání, a aby zemi v tomto úsilí podporovala;

26.  žádá EU, aby Irák vybídla k diverzifikaci jeho hospodářství a v tomto úsilí jej podporovala;

27.  je znepokojen vysokou mírou předčasného ukončení školní docházky u žáků iráckých škol obou pohlaví (podle zpráv organizací občanské společnosti školní docházku předčasně ukončilo již 60 % žáků zapsaných v roce 2015); zdůrazňuje, že v situaci stižené konflikty je vysoká úroveň gramotnosti zásadně důležitá pro smír opírající se o pozitivní základy;

28.  vyzývá EU, aby prohlubovala svou spolupráci ve vzdělávacím odvětví a ve prospěch reformy vzdělávání s cílem zajistit přístup ke kvalitnímu vzdělání na všech úrovních a pro všechny, zejména pro nezletilé; uznává problém nedostatečné dostupnosti škol pro dívky z důvodu obyčejů, vnímání ve společnosti, chudoby a bezpečnosti; vyzývá EU, aby podporovala informovanost o vzdělávání dívek a aby spolupracovala s iráckou vládu na zlepšení této situace, neboť to má zásadní význam pro zlepšení kvality jejich života;

29.  vyzývá EU, aby rozvíjela možnosti spolupráce v oblasti vědy a výzkumu, zejména ve vztahu k univerzitní spolupráci a partnerství, především pokud jde o program Erasmus+ a možnosti výměn na poli výuky a výzkumu;

30.  vyzývá EU, aby se zapojila do spolupráce v oblasti kultury s cílem chránit, zachovat a obnovit umělecké a kulturní dědictví Iráku a posilovala ji;

31.  vítá, že byla na žádost iráckých orgánů a v rámci irácké bezpečnostní strategie zahájena mise, jejímž cílem je podpořit reformu bezpečnostního sektoru v Iráku (EUAM Iraq); přeje si, aby toto úsilí vedlo k posílení veřejných institucí a k vytvoření nestranného a inkluzivního policejního sboru; zdůrazňuje, že reforma bezpečnostního sektoru v Iráku je důležitou výzvou a že by ji OSN měla podporovat; zdůrazňuje, že v rámci širšího úsilí o reformu bezpečnostního sektoru je třeba vybízet k rozpuštění milicí a opětovnému začlenění bojovníků do společnosti, a to skrze konkrétní programy opětovné integrace, budou-li zapotřebí;

32.  vyzývá EU, aby iráckým orgánům poskytla posílenou technickou pomoc na podporu řádného řízení přírodních zdrojů, lepšího výběru daní a omezení nezákonných finančních toků, a zajistila tak, že Irák bude moci ve střednědobém horizontu financovat svůj rozvoj z vlastních zdrojů a  omezit nerovnost v rámci svého obyvatelstva a svých regionů; zdůrazňuje, že je třeba aktivně poskytovat poradenství soukromému sektoru a investorům s cílem zlepšit jejich vnímavost vůči konfliktům a zvýšit jejich příspěvek k budování míru a udržitelnému rozvoji;

33.  vyzývá EU, aby v rámci stanoveném dohodou o partnerství a spolupráci navázala s Irákem dialog týkající se všech aspektů migrace a aby také zaujala přístup k řízení migrace, který bude založen na úctě k lidským právům, a zároveň zohlednila potřebu nalézt dlouhodobá, účinná a proveditelná řešení ve prospěch občanů EU i Iráku;

34.  zdůrazňuje, že Irák je potenciálně důležitým partnerem při zajišťování rekonstrukce energetické infrastruktury a vyšší míry diverzifikace zdrojů energie pro Irák a také zdrojů zásob pro EU; vyzývá proto EU, aby podporovala Irák při jeho transformaci energetiky a spolupracovala s ním na vytváření společných projektů i výměně osvědčených postupů a znalostí v klíčových oblastech energetické účinnosti, obnovitelné energie, životního prostředí a efektivního řízení zdrojů, včetně vodních zdrojů, a to mimo jiné za účelem urychlení provádění cílů udržitelného rozvoje;

35.  připomíná, že konflikty a extremismus mají nepřiměřený dopad na ženy a dívky, které jsou zranitelnější vůči násilí a zneužívání, včetně sexuálního násilí, mučení, obchodu s lidmi, otroctví a dětských sňatků; zdůrazňuje, že je třeba zabývat se specifickými humanitárními a rozvojovými potřebami žen a dívek, zejména ve vysídlených komunitách; žádá EU, aby skrze své rozvojové úsilí dále podporovala rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a aby rovněž prosazovala úlohu žen při obnově a budování míru v zemi;

36.  zdůrazňuje, že je zapotřebí investovat do iráckého zemědělství, neboť má vysoký potenciál, pokud jde o zaměstnanost, a je důležité pro opětovné zalidnění venkovských oblastí, které v důsledku konfliktů trpí soustavným úbytkem obyvatel;

37.  oceňuje pevné odhodlání Iráku přistoupit ke Světové obchodní organizaci a žádá Komisi, aby byla iráckým orgánům nápomocna v jejich úsilí o opětovné zapojení do světového hospodářství a obchodu;

Institucionální vztahy

38.  trvá na tom, aby veškerá pomoc poskytovaná ze strany Unie podléhala přísnému dodržování lidských práv a zásad právního státu a byla doprovázena nepřetržitým procesem hodnocení, o jehož výsledcích musí být Parlament v souladu s článkem 113 dohody o partnerství a spolupráci řádně informován;

39.  zavazuje se vytvořit spolu s iráckým parlamentem parlamentní výbor pro spolupráci, jak je stanoveno v dohodě o partnerství a spolupráci, aby tento výbor mohl zahájit svou činnost, mimo jiné sledování provádění projektů v rámci spolupráce mezi EU a Irákem;

40.  vyjadřuje přání, aby jeho skupina pro podporu demokracie a koordinaci voleb zahrnula Irák do svého seznamu prioritních zemí na rok 2019 a zapojila se do programů pro posílení kapacit iráckého parlamentu; žádá Komisi, aby tyto programy podporovala;

o
o   o

41.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal předsedovi Evropské rady, předsedovi Komise, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Irácké republiky.

(1) Úř. věst. L 204, 31.7.2012, s. 20.
(2) Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 83.
(3) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 77.
(4) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 194.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0285.


Dohoda mezi EU a Novým Zélandem o změnách koncesí (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 124kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Novým Zélandem podle článků XXIV: 6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listině Chorvatské republiky v průběhu jejího přistoupení k Evropské unii (10670/2017 – C8-0121/2018 – 2017/0137(NLE))
P8_TA(2018)0287A8-0220/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10670/2017),

–  s ohledem na návrh Dohody ve formě výměny dopisů mezi Evropskou unií a Novým Zélandem podle článků XXIV:6 a XXVIII Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) 1994 o změnách koncesí v listině Chorvatské republiky v průběhu jejího přistoupení k Evropské unii (10672/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0121/2018),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0220/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Nového Zélandu.


Statut Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky ***I
PDF 172kWORD 48k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 4. července 2018 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění článek 22 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (10850/2017 – ECB/2017/18 – C8-0228/2017 – 2017/0810(COD))(1)
P8_TA(2018)0288A8-0219/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh Evropské centrální banky   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 1
(1)  Mezi základní úkoly, které plní Evropský systém centrálních bank (ESCB), se řadí vymezení a provádění měnové politiky Unie a podpora plynulého fungování platebních systémů. Pro plnění těchto základních úkolů jsou nezbytné bezpečné a účinné infrastruktury finančního trhu, zejména zúčtovací systémy.
(1)  Mezi základní úkoly, které plní Evropský systém centrálních bank (ESCB), se řadí vymezení a provádění měnové politiky Unie a podpora plynulého fungování platebních systémů, což je zásadně důležité pro zachování finanční stability. Pro plnění těchto základních úkolů jsou nezbytné bezpečné a účinné infrastruktury finančního trhu, zejména zúčtovací systémy.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
(3)  Dne 4. března 2015 vydal Tribunál Evropské unie rozsudek ve věci T-496/11 Velká Británie v. ECB7, v němž rozhodl, že ECB nemá pravomoc nezbytnou k regulaci činnosti zúčtovacích systémů. Tribunál uvedl, že na základě čl. 129 odst. 3 Smlouvy mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem a na doporučení ECB změnit článek 22 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“). Tribunál došel k závěru, že „v případě, že by ECB dospěla k názoru, že uznání její pravomoci regulovat infrastruktury zúčtovávající obchody s cennými papíry je nezbytné k řádnému plnění jejího úkolu stanoveného v čl. 127 odst. 2 čtvrté odrážce SFEU, měla by požádat unijního zákonodárce o změnu článku 22 statutu, spočívající v doplnění výslovného odkazu na systémy zúčtování cenných papírů.“
(3)  Dne 4. března 2015 vydal Tribunál Evropské unie rozsudek ve věci T-496/11 Velká Británie v. ECB7, v němž rozhodl, že ECB nemá pravomoc nezbytnou k regulaci činnosti zúčtovacích systémů, a pokud rámec dohledu ukládá ústředním protistranám zprostředkovávajícím zúčtování cenných papírů povinnost, aby byly umístěny na území eurozóny, musí být tento požadavek pro nedostatek pravomoci zrušen. Tribunál uvedl, že na základě čl. 129 odst. 3 Smlouvy mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem a na doporučení ECB změnit článek 22 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (dále jen „statut ESCB“). Tribunál tudíž došel k závěru, že „v případě, že by ECB dospěla k názoru, že uznání její pravomoci regulovat infrastruktury zúčtovávající obchody s cennými papíry je nezbytné k řádnému plnění jejího úkolu stanoveného v čl. 127 odst. 2 čtvrté odrážce SFEU, měla by požádat unijního zákonodárce o změnu článku 22 statutu, spočívající v doplnění výslovného odkazu na systémy zúčtování cenných papírů.“
_________________
_________________
7 ECLI: EU:T:2015:133.
7 ECLI: EU:T:2015:133.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Ačkoli jsou systémy zúčtování cenných papírů typologií platebních systémů, je v této věci s ohledem na rozsudek Tribunálu ze dne 4. března 2015 ve věci T-496/11 zapotřebí větší jasnosti, a je tudíž nutné vyjasnit otázku pravomoci v rámci těchto systémů prostřednictvím revize článku 22 statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky.
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 4
(4)  Očekává se, že významné změny jak na globální, tak na evropské úrovni zvýší riziko, že poruchy postihující zúčtovací systémy, zejména ústřední protistrany, ohrozí plynulé fungování platebních systémů a provádění jednotné měnové politiky, čímž v konečném důsledku ovlivní prvořadý cíl Eurosystému spočívající v udržování cenové stability.
(4)  Očekává se, že významné změny jak na globální, tak na evropské úrovni zvýší riziko, že poruchy postihující zúčtovací systémy, zejména ústřední protistrany, ohrozí plynulé fungování platebních systémů a provádění jednotné měnové politiky, čímž v konečném důsledku ovlivní finanční stabilitu, včetně prvořadého cíle Eurosystému spočívajícího v udržování cenové stability.
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  Dne 29. března 2017 Spojené království Velké Británie a Severního Irska Evropské radě oznámilo svůj záměr vystoupit z Evropské unie. Vystoupení Velké Británie z Evropské unie povede k zásadní změně v tom směru, jak jsou regulovány určité systémově významné clearingové činnosti v eurech a jak je nad těmito činnostmi vykonáván dozor a dohled, což bude mít negativní dopad na schopnost Eurosystému monitorovat a řídit rizika pro plynulé fungování platebních systémů, jakož i na provádění měnové politiky Eurosystému.
vypouští se
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  Centrální clearing je svou povahou čím dál tím více přeshraniční a systémově významný. S ohledem na různorodost členů ústředních protistran a celoevropský charakter finančních služeb, jež poskytují, mají ústřední protistrany klíčový význam pro Unii jako celek, zejména však pro eurozónu. To se odráží v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/20128, jež zavádí opatření kolektivního dohledu ve formě kolegií složených z příslušných vnitrostátních a unijních orgánů včetně Eurosystému jakožto centrální banky vydávající euro.
(6)  Centrální clearing je svou povahou čím dál tím více přeshraniční a systémově významný. S ohledem na různorodost členů ústředních protistran a celoevropský charakter finančních služeb, jež poskytují, mají ústřední protistrany klíčový význam pro Unii jako celek, zejména však pro eurozónu. To se odráží v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, jež zavádí opatření kolektivního dohledu ve formě kolegií složených z příslušných vnitrostátních a unijních orgánů včetně Eurosystému jakožto centrální banky vydávající euro, měnu Evropské unie.
_________________
8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  S cílem řešit tyto otázky Komise dne 13. června 2017 předložila legislativní návrh na zajištění finanční stability a bezpečnosti a spolehlivosti ústředních protistran, které mají systémový význam pro finanční trhy v rámci Unie. Aby mohl Eurosystém jakožto centrální banka vydávající euro plnit úlohu stanovenou v uvedeném legislativním návrhu, je zcela zásadní, aby měl příslušné pravomoci podle Smlouvy a statutu ESCB. Eurosystém by zejména měl mít normotvornou pravomoc přijímat závazná hodnocení a vyžadovat přijetí nápravných opatření v úzké spolupráci s jinými orgány Unie. Je-li to nezbytné k ochraně stability eura, měla by ECB rovněž mít normotvornou pravomoc přijímat dodatečné požadavky pro ústřední protistrany, které jsou zapojeny do clearingu významného objemu transakcí v eurech.
(7)  S cílem řešit tyto otázky Komise dne 13. června 2017 předložila legislativní návrh na zajištění finanční stability a bezpečnosti a spolehlivosti ústředních protistran, které mají systémový význam pro finanční trhy v rámci Unie. Aby mohl Eurosystém jakožto centrální banka vydávající euro plnit úlohu stanovenou v uvedeném legislativním návrhu, je zcela zásadní, aby měl příslušné pravomoci podle Smlouvy a statutu ESCB. Eurosystém by zejména měl mít normotvornou pravomoc přijímat závazná hodnocení a vyžadovat přijetí nápravných opatření v úzké spolupráci s jinými orgány Unie. Je-li to nezbytné k ochraně stability eura, měla by ECB rovněž mít normotvornou pravomoc přijímat dodatečné požadavky pro ústřední protistrany, které jsou zapojeny do clearingu významného objemu transakcí v eurech. Tyto požadavky by měly chránit integritu jednotného trhu a zajistit unijnímu právu a judikatuře Soudního dvora Evropské unie při dohledu nad ústředními protistranami z třetích zemí prvořadé postavení.
Pozměňovací návrh 8
Návrhu rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)  Článek 22 statutu ESCB je součástí kapitoly „Měnové funkce a operace ESCB“. Úkoly v něm svěřené by proto měly sloužit jen pro účely měnové politiky.
(8)  Článek 22 statutu ESCB je součástí kapitoly „Měnové funkce a operace ESCB“. Úkoly v něm svěřené by proto měly sloužit jen pro účely měnové politiky. Pokud jde o zúčtovací systémy pro finanční nástroje, měly by požadavky, které lze uplatňovat na základě uvedeného článku, zahrnovat požadavky na podávání zpráv a povinnost zúčtovacího systému spolupracovat při posuzování odolnosti systému vůči nepříznivým tržním podmínkám s ECB a národními centrálními bankami. Dále by měly zahrnovat i povinnost systému otevřít si jednodenní vkladový účet u ESBC v souladu s příslušnými kritérii a požadavky ESCB na přístup. Také by k nim měly patřit i požadavky nezbytné pro řešení situací, kdy bezprostředně hrozí, že by zúčtovací systém pro finanční nástroje výrazně poškodil finanční instituce, trhy či finanční systém Unie nebo některého z členských států, jako jsou požadavky týkající se kontroly rizika v oblasti likvidity, vypořádání, marží či dohod o zajištění nebo interoperabilitě. Pokud jde o zúčtovací systémy pro systémově významné finanční nástroje třetích zemí, dává nařízení (EU) č. …/… [nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1095/2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy) a nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jde o postupy a orgány zapojené do povolování ústředních protistran a požadavky na uznávání ústředních protistran ze třetích zemí] možnost ECB, aby pro tyto systémy navrhla další požadavky.
Pozměňovací návrh 9
Návrhu rozhodnutí
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Nové pravomoci ECB týkající se zúčtovacích systémů pro finanční nástroje na základě pozměněného článku 22 statutu ESCB a ECB budou uplatňovány souběžně s pravomocemi dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie na základě ustanovení o zřízení či fungování vnitřního trhu, jak je uvedeno v třetí části Smlouvy o fungování EU, včetně ustanovení obsažených v aktech přijatých Komisí nebo Radou na základě pravomocí, které jim byly svěřeny. Aby se v této souvislosti zajistilo, že budou respektovány příslušné pravomoci každého subjektu, a aby se předešlo vzniku protichůdných pravidel a nesrovnalostí mezi rozhodnutími přijímanými různými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, měly by být pravomoci svěřené podle článku 22 statutu ESCB a ECB uplatňovány s náležitým ohledem k obecnému rámci pro vnitřní trh zřízenému spolunormotvůrci, a to způsobem, který je plně v souladu s právními akty Evropského parlamentu a Rady i s dalšími opatřeními přijatými na základě těchto aktů.
Pozměňovací návrh 10
Návrhu rozhodnutí
Bod odůvodnění 8 b (nový)
(8b)  Pokud jde o výkon pravomocí a plnění úkolů podle článku 22 statutu ESCB a ECB, měla by ECB zajistit úplnou transparentnost a odpovědnost vůči Evropskému parlamentu a Radě. Zvláště by měla Evropský parlament a Radu pravidelně informovat o veškerých rozhodnutích a nařízeních přijatých na základě tohoto článku. Pro tento účel by měla ECB do své výroční zprávy zařadit zvláštní kapitolu věnovanou výkonu svých pravomocí podle článku 22 statutu a všechna svá rozhodnutí, doporučení a stanoviska týkající se nařízení přijatých na základě tohoto článku by měla zveřejňovat na svých internetových stránkách.
Pozměňovací návrh 11
Návrhu rozhodnutí
Článek 1
(Pozměňovací návrh se týká znění navrženého Evropskou centrální bankou.)
Článek 22
Článek 22
Článek 22
Zúčtovací systémy a platební systémy
Zúčtovací systémy a platební systémy
ECB a národní centrální banky mohou poskytovat facility a ECB může vydávat nařízení proto, aby byly zajištěny účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy a zúčtovací mechanismy pro finanční nástroje uvnitř Unie a ve styku se třetími zeměmi.
ECB a národní centrální banky mohou poskytovat facility a ECB může vydávat nařízení proto, aby byly zajištěny účinné a spolehlivé zúčtovací a platební mechanismy uvnitř Unie a ve styku se třetími zeměmi.
V zájmu plnění cílů a úkolů ESCB může ECB vydávat nařízení týkající se zúčtovacích systémů pro finanční nástroje v Unii a ve styku se třetími zeměmi, pokud tak činí způsobem, který plně respektuje právní akty Evropského parlamentu a Rady a opatření přijatá na základě těchto aktů, a který je s těmito akty a opatřeními plně v souladu.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0219/2018).


Zdanění vozidel: výběr poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly *
PDF 167kWORD 45k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, pokud jde o jistá ustanovení o zdanění vozidel (COM(2017)0276 – C8-0196/2017 – 2017/0115(CNS))
P8_TA(2018)0289A8-0200/2018

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2017)0276),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0196/2017),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Hospodářského a měnového výboru (A8-0200/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Uplatňování daně z vozidla představuje náklady, které toto odvětví musí v příslušném rozsahu nést v každém případě, i když budou členské státy vybírat mýtné. Proto mohou daně z vozidla při zavádění mýtného působit jako překážka.
(4)  Uplatňování daně z vozidla představuje náklady, které toto odvětví, a zejména MSP, musí v příslušném rozsahu nést v každém případě, i když budou členské státy vybírat mýtné. Proto mohou daně z vozidla při zavádění mýtného působit jako překážka.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Členským státům by tedy měl být dán větší prostor, aby mohly snížit daně z vozidla, a to konkrétně snížením minimálních sazeb stanovených ve směrnici 1999/62/ES. V zájmu minimalizace rizika narušení hospodářské soutěže mezi dopravci usazenými v různých členských státech by snižování mělo probíhat postupně.
(5)  Vzhledem ke způsobu účtování mýtného na základě ujeté vzdálenosti a v zájmu minimalizace rizika narušení hospodářské soutěže mezi dopravci usazenými v různých členských státech a omezení možné administrativní zátěže by členským státům měl být dán větší prostor, aby mohly snížit daně z vozidla, a to konkrétně snížením minimálních sazeb stanovených ve směrnici 1999/62/ES.
Pozměňovací návrhy 3 a 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Členské státy by měly být pobízeny k odstranění veškerých rozporuplných daňových pobídek, které od nízkoemisní mobility odrazují a dotují neúčinná a znečišťující vozidla jako firemní vozy s naftovým motorem.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)  S cílem poskytnout členským státům větší prostor pro snížení sazby zdanění vozidla, aby se podpořilo zavedení mýtného za ujetou vzdálenost a aby se předešlo možné administrativní zátěži, měly by být minimální sazby zdanění sníženy jednorázově od 1. ledna 2024, což členským státům poskytne největší flexibilitu při rozhodování o sazbě a tempu snižování.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Směrnice 1999/62/ES
Čl. 6 – odst. 4 a (nový)
(2a)   V článku 6 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„4a. Postupné snižování daně z vozidla pro těžká vozidla uplatňované členským státem by mělo být plně vykompenzováno dodatečnými příjmy ze systému vybírání mýtného. Do 1. ledna 2024 budou mít všechny členské státy zaveden systém vybírání mýtného v souladu s touto směrnici.“
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Příloha I – bod 1 – písm. a
Směrnice 1999/62/ES
Příloha I – název
Tabulka A: MINIMÁLNÍ SAZBY DANĚ UPLATŇOVANÉ U TĚŽKÝCH NÁKLADNÍCH VOZIDEL DO 31. PROSINCE […]“ [doplňte rok vstupu této směrnice v platnost]
Tabulka A: MINIMÁLNÍ SAZBY DANĚ UPLATŇOVANÉ U TĚŽKÝCH NÁKLADNÍCH VOZIDEL DO 31. prosince 2023
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Příloha I – odst. 1 – písm. b
Směrnice 1999/62/ES
Příloha I – tabulka B
Tabulka B: MINIMÁLNÍ SAZBY DANĚ UPLATŇOVANÉ U TĚŽKÝCH NÁKLADNÍCH VOZIDEL OD 1. LEDNA [...]doplňte rok následující po roce vstupu této směrnice v platnost ]
vypouští se
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Příloha I – odst. 1 – písm. b
Směrnice 1999/62/ES
Příloha I – tabulka C
Tabulka C: MINIMÁLNÍ SAZBY DANĚ UPLATŇOVANÉ U TĚŽKÝCH NÁKLADNÍCH VOZIDEL OD 1. LEDNA […] [doplňte druhý rok následující druhý rok následující po vstupu této směrnice v platnost]
vypouští se
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Příloha I – odst. 1 – písm. b
Směrnice 1999/62/ES
Příloha I – tabulka D
Tabulka D: MINIMÁLNÍ SAZBY DANĚ UPLATŇOVANÉ U TĚŽKÝCH NÁKLADNÍCH VOZIDEL OD 1. LEDNA […] [doplňte třetí rok následující po vstupu této směrnice v platnost]
vypouští se
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Příloha I – odst. 1 – písm. b
Směrnice 1999/62/ES
Příloha I – tabulka E
Tabulka E: MINIMÁLNÍ SAZBY DANĚ UPLATŇOVANÉ U TĚŽKÝCH NÁKLADNÍCH VOZIDEL OD 1. LEDNA […] [doplňte čtvrtý rok následující po vstupu této směrnice v platnost]
vypouští se
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Příloha I – odst. 1 – písm. b
Směrnice 1999/62/ES
Příloha I – tabulka F – název
Tabulka F: MINIMÁLNÍ SAZBY DANĚ UPLATŇOVANÉ U TĚŽKÝCH NÁKLADNÍCH VOZIDEL OD 1. LEDNA […] [doplňte pátý rok následující po vstupu této směrnice v platnost]
Tabulka F: MINIMÁLNÍ SAZBY DANĚ UPLATŇOVANÉ U TĚŽKÝCH NÁKLADNÍCH VOZIDEL OD 1. LEDNA 2024

Návrh opravného rozpočtu č. 2/2018: zahrnutí přebytku za rozpočtový rok 2017
PDF 131kWORD 45k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 2/2018 na rozpočtový rok 2018: zapsání přebytku z rozpočtového roku 2017 (09325/2018 – C8-0277/2018 – 2018/2057(BUD))
P8_TA(2018)0290A8-0209/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na čl. 18 odst. 3 a na článek 41 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018 přijatý s konečnou platností dne 30. listopadu 2017(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 2/2018, který Komise přijala dne 13. dubna 2018 (COM(2018)0227),

–  s ohledem na postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2018, který Rada přijala dne 18. června 2018 a dne 19. června 2018 předala Parlamentu (09325/2018 – C8-0277/2018),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0209/2018),

A.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 2/2018 je zapsat do rozpočtu na rok 2018 přebytek z rozpočtového roku 2017 ve výši 555,5 milionu EUR;

B.  vzhledem k tomu, že hlavními složkami tohoto přebytku jsou kladný zůstatek na straně příjmů ve výši 338,6 milionu EUR, nevyčerpané prostředky na straně výdajů ve výši 383,4 milionu EUR a kurzové rozdíly ve výši 166,4 milionu EUR;

C.  vzhledem k tomu, že největší rozdíl na straně příjmů pramení z vyššího výnosu z úroků z prodlení a z pokut (342,6 milionu EUR), než se očekávalo;

D.  vzhledem k tomu, že na straně výdajů dosáhly nevyčerpané prostředky Komise na platby 201,5 milionu EUR za rok 2017 (z toho 99,3 milionu EUR je z rezervy na pomoc při mimořádných událostech) a 53,5 milionu EUR připadlo na přenesené prostředky z roku 2016, přičemž ostatní orgány a instituce vykázaly nevyčerpané prostředky za rok 2017 ve výši 82,6 milionu EUR a přenesené prostředky z roku 2016 ve výši 45,7 milionu EUR;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 2/2018 předložený Komisí, jehož jediným účelem je zapsání přebytku z roku 2017 ve výši 555,5 milionu EUR do rozpočtu v souladu s článkem 18 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 a s postojem Rady k tomuto návrhu;

2.  připomíná, že nízkého objemu nevyčerpaných prostředků na platby na konci roku 2017 bylo dosaženo jedině přijetím opravného rozpočtu 6/2017, kterým se snížily prostředky na platby o 7 719,7 milionu EUR nahromaděné v důsledku výrazných prodlev při provádění, zejména v podokruhu 1b „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“; dále připomíná, že všechny opravné rozpočty – i když výrazně zvýšily prostředky na závazky – byly v roce 2017 plně financovány z přerozdělených prostředků pocházejících z nevyužitých prostředků na platby (např. 1 166,8 milionu EUR z Fondu solidarity EU pro Itálii, 500 milionů EUR pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a 275 milionů EUR pro Evropský fond pro udržitelný rozvoj); s politováním konstatuje, že v členských státech dochází k prodlevám při provádění a k nepřesným prognózám zřejmě i v roce 2018;

3.  opět si všímá, že v roce 2017 byla vybrána poměrně vysoká částka na pokutách uložených za narušení hospodářské soutěže, která v úhrnu činila 3 273 milionů EUR; domnívá se, že kromě jakéhokoli přebytku v důsledku nevyčerpaných prostředků by mělo být v rozpočtu Unie umožněno opětovně použít veškeré příjmy získané na pokutách nebo ve spojitosti s pozdními platbami, aniž by byly odpovídajícím způsobem sníženy příspěvky založené na HND; připomíná svůj návrh, aby byla v rozpočtu Unie vytvořena zvláštní rezerva, která bude postupně naplněna prostředky ze všech druhů nepředvídaných nebo jiných příjmů a řádně přenesena, aby v případě potřeby sloužila jako další možnost financování;

4.  dále se domnívá, že vzhledem k naléhavé potřebě rychle reagovat na výzvy spojené s migrací a na prodlevy s prodloužením nástroje pro uprchlíky v Turecku, by přebytky z roku 2017, které činí 555,5 milionu EUR, byly skvělým řešením pro financování příspěvku Unie na tento nástroj v roce 2018, aniž by se souhrnný rozpočet Unie vyčerpal až na svůj limit;

5.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 2/2018;

6.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 2/2018 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 57, 28.02.2018.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.


Návrh opravného rozpočtu č. 3/2018: prodloužení nástroje pro uprchlíky v Turecku
PDF 131kWORD 45k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 3/2018 na rozpočtový rok 2018, oddíl III – Komise: prodloužení nástroje pro uprchlíky v Turecku (09713/2018 – C8-0302/2018 – 2018/2072(BUD))
P8_TA(2018)0291A8-0246/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018, schválený s konečnou platností dne 30. listopadu 2017(2),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(3) (nařízení o VFR),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(5),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 3/2018, který Komise přijala dne 23. května 2018 (COM(2018)0310),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2018, který Rada přijala dne 22. června 2018 a postoupila Evropskému parlamentu dne 25. června 2018 (09713/2018 – C8-0302/2018),

–  s ohledem na dopis Výboru pro zahraniční věci

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0246/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Komise dne 14. března 2018 změnila své rozhodnutí o nástroji pro uprchlíky v Turecku (dále jen „nástroj“) a vyčlenila na tento nástroj v souladu s prohlášením EU a Turecka ze dne 18. března 2016 dodatečné 3 miliardy EUR (druhá tranše);

B.  vzhledem k tomu, že cílem návrhu opravného rozpočtu č. 3/2018 je zapsat do rozpočtu na rok 2018 k 50 milionům EUR, které jsou financovány ze stávajícího rozpočtového krytí humanitární pomoci v roce 2018, dalších 500 milionů EUR v prostředcích na závazky jako příspěvek Unie ke druhé tranši v roce 2018;

C.  vzhledem k tomu, že Komise navrhuje, aby v souladu s článkem 14 nařízení o VFR byly pro financování 243,8 milionu EUR, které nelze získat pouze z nepřiděleného rozpětí v okruhu 4 (který by měl přispět 256,2 miliony EUR), použity prostředky z celkového rozpětí pro závazky;

D.  vzhledem k tomu, že Komise v rámci návrhu rozpočtu na rok 2019 navrhla poskytnout další 1,45 miliardy EUR jako příspěvek z rozpočtu Unie na tento nástroj;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament soustavně a důrazně podporuje pokračování nástroje, avšak současně poukazuje na to, že jakožto jedna ze složek rozpočtového orgánu musí být plně zapojen do rozhodovacího procesu o prodloužení nástroje, mj. aby se nemusel opakovat postup potřebný k jeho opětovnému vytvoření; vzhledem k tomu, že zatím mezi Parlamentem a Radou neproběhla žádná jednání o financování druhé tranše nástroje; vzhledem k tomu, že by bývalo vhodné, aby diskuse o financování druhé tranše proběhla v rámci dohodovacího řízení o rozpočtu Unie na rok 2018;

1.  bere na vědomí návrh opravného rozpočtu č. 3/2018 předložený Komisí, jehož jediným účelem je zajistit financování příspěvku z rozpočtu Unie na rok 2018 na nástroj pro uprchlíky v Turecku ve výši 500 milionů EUR v prostředcích na závazky, a postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu;

2.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že na jedné straně se Parlament nepodílí na přijímání rozhodnutí o vytvoření a prodloužení nástroje, zatímco na straně druhé jako rozpočtový orgán rozhoduje o jeho financování z rozpočtu Unie;

3.  s politováním konstatuje, že Komise financování nástroje v roce 2018 nezahrnula do návrhu rozpočtu na rok 2018 v žádné fázi příslušného rozpočtového procesu; věří, že pokud by se o tomto financování jednalo v rámci rozpočtového procesu, obě složky rozpočtového orgánu by měly příležitost diskutovat o financování celé druhé tranše nástroje, neboť stanoviska Parlamentu a Rady k velikosti příspěvku z rozpočtu Unie se rozcházejí;

4.  trvá na tom, aby Komise posílila monitorování využívání nástroje pro uprchlíky v Turecku a aby pravidelně podávala rozpočtovému orgánu dostatečně podrobné zprávy o souladu financovaných opatření s příslušným právním základem obecně a konkrétně s druhy opatření uvedenými v čl. 3 odst. 2 rozhodnutí Komise o nástroji pro uprchlíky v Turecku;

5.  konstatuje, že hlavním účelem návrhu opravného rozpočtu č. 3/2018 je umožnit dětským uprchlíkům v Turecku pokračovat nerušeně ve školní docházce;

6.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 3/2018;

7.  zdůrazňuje, že tímto rozhodnutím není ovlivněno jeho stanovisko ke zbývající části financování druhé tranše nástroje; zdůrazňuje, že Parlament bez ohledu na debaty v Radě o prodloužení nástroje si v rozpočtovém procesu na rok 2019 plně ponechá své výsady;

8.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 3/2018 za schválený s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

9.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 57, 28.2.2018.
(3) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(4) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.


Směrem k vnější strategii EU proti sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům
PDF 166kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 Směrem k vnější strategii EU proti sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům – další kroky (2017/2275(INI))
P8_TA(2018)0292A8-0187/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2017 o ukončení dětských sňatků(1),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv, a zejména článek 16 této deklarace, a na všechny další smlouvy a nástroje OSN týkající se lidských práv,

–  s ohledem na článek 23 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech,

–  s ohledem na čl. 10 odst. 1 Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou Valným shromážděním OSN dne 20. listopadu 1989 a na v ní zakotvené čtyři základní zásady: zákaz diskriminace (článek 2), nejlepší zájem dítěte (článek 3), právo na život, rozvoj a ochranu (článek 6) a právo na účast v řízení (článek 12) a s ohledem na své usnesení ze dne 27. listopadu 2014 o 25. výročí přijetí Úmluvy OSN o právech dítěte(2);

–  s ohledem na článek 16 Úmluvy OSN o odstranění všech forem diskriminace žen,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o souhlasu k manželství, nejnižším věku pro uzavření manželství a registraci manželství,

–  s ohledem na rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 18. prosince 2014 a 19. prosince 2016 o dětských sňatcích, sňatcích v raném věku a nucených sňatcích,

–  s ohledem na usnesení Rady OSN pro lidská práva č. 29/8 ze dne 2. července 2015 o posílení úsilí o předcházení a odstraňování dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků, usnesení č. 24/23 ze dne 9. října 2013 o posílení úsilí o předcházení a odstraňování dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků: výzvy, dosažené výsledky, osvědčené postupy a rozdíly v uplatňování a usnesení č. 35/16 ze dne 22. června 2017 o dětských sňatcích, sňatcích v raném věku a nucených sňatcích v humanitárních souvislostech,

–  s ohledem na postoj k dětským sňatkům, který byl přijat na zasedání představitelů států a vlád zemí Africké unie v červnu 2015 v Johannesburgu (Jihoafrická republika),

–  s ohledem na obecné společné připomínky k ukončení dětských sňatků, které vydala Africká komise pro lidská práva a práva národů (ACHPR) a Africký výbor odborníků pro práva a blaho dítěte (ACERWC),

–  s ohledem na články 32 a 37 a čl. 59 odst. 4 Úmluvy Rady Evropy o předcházení násilí páchanému na ženách a domácímu násilí a boji proti němu (Istanbulská úmluva),

–  s ohledem na zprávu Populačního fondu OSN (UNFPA) z roku 2012 nazvanou „Příliš mladí na sňatek – Ukončete sňatky dětí“ (Marrying Too Young – End Child Marriage),

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 9 této listiny,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 26. října 2015 týkající se akčního plánu pro rovnost žen a mužů na období 2016–2020,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 3. dubna 2017 o prosazování a ochraně práv dětí,

–  s ohledem na základní zásady zakotvené ve sdělení Evropské služby pro vnější činnost (ESVČ) z roku 2016 o globální strategii zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie,

–  s ohledem na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii, které Rada přijala dne 25. června 2012(3); s ohledem na akční plán pro lidská práva a demokracii na období 2015–2019, který Rada přijala dne 20. července 2015(4); s ohledem na společný pracovní dokument útvarů Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 27. června 2017 nazvaný „EU Action Plan on Human Rights and Democracy (2015-2019): Mid-Term Review – June 2017“ (Akční plán EU pro lidská práva a demokracii: přezkum v polovině období, červen 2017) (SWD(2017)0254),

–  s ohledem na revidované zásady EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte ze dne 6. března 2017 nazvané „Neopomenout žádné dítě“,

–  s ohledem na Evropský konsensus o rozvoji ze dne 7. června 2017, v němž se klade důraz na závazek Evropské unie zahrnout lidská práva a rovnost žen a mužů do Agendy pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0187/2018),

A.  vzhledem k tomu, že dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky jsou závažným porušením lidských práv a zvláště práv žen, například práva na rovnost, nezávislost a tělesnou integritu, přístup ke vzdělání a osvobození od vykořisťování a diskriminace, a představují problém, který existuje nejen ve třetích zemích, ale mohlo by k němu docházet také v některých členských státech; vzhledem k tomu, že ukončení této praxe je jednou z priorit vnější činnosti EU v oblasti prosazování práv žen a lidských práv; vzhledem k tomu, že řada mezinárodních listin a právních předpisů, jako je Úmluva OSN o právech dítěte a její opční protokoly, zakazuje sňatky nezletilých; vzhledem k tomu, že dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky mají velmi nepříznivý dopad na fyzické a duševní zdraví a osobní rozvoj dotčených jedinců a na děti, jež se v takovém svazku narodí, stejně jako ve výsledku na celou společnost; vzhledem k tomu, že dětské sňatky jsou formou nuceného sňatku, neboť děti nejsou schopny poskytnout plný, svobodný a informovaný souhlas ke svému sňatku nebo jeho načasování; vzhledem k tomu, že děti patří k velmi zranitelné skupině osob;

B.  vzhledem k tomu, že EU se zavázala prosazovat práva dítěte a že dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky jsou porušením těchto práv; vzhledem k tomu, že EU se zavázala, že bude ve své vnější politice komplexně chránit a prosazovat práva dítěte;

C.  vzhledem k tomu, že žádný sňatek nemůže být legálně uzavřen bez plného a svobodného souhlasu obou stran a osobou, která nedosáhla nejnižšího věku pro vstup do manželství;

D.  vzhledem k tomu, že dětské sňatky jsou celosvětovým problémem, který se dotýká všech zemí, kultur a náboženství; vzhledem k tomu, že dětské nevěsty lze nalézt ve všech regionech světa od Blízkého východu po Latinskou Ameriku, od Asie až po Evropu a od Afriky až po Severní Ameriku; vzhledem k tomu, že dětské sňatky se týkají i chlapců, ale v mnohem menší míře než dívek;

E.  vzhledem k tomu, že k dnešnímu dni bylo více než 750 milionů žen provdáno před dovršením věku 18 let a 250 milionů z nich bylo provdáno před 15. rokem svého věku; vzhledem k tomu, že v současné době žije přibližně 40 milionů dívek ve věku mezi 15 a 19 lety v manželství nebo v nemanželském svazku; vzhledem k tomu, že každoročně je před dovršením věku 18 let provdáno dalších 15 milionů dívek, z nichž 4 miliony uzavřou sňatek před dosažením věku 15 let; vzhledem k tomu, že zhruba 156 milionů chlapců rovněž uzavřelo manželství před dovršením věku 18 let, z toho 25 milionů vstoupilo do manželství před 15. rokem svého věku; vzhledem k tomu, že dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky jsou častější v chudých a málo rozvinutých regionech; vzhledem k tomu, že počet dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků se s nárůstem světové populace zvyšuje; vzhledem k tomu, že podle nedávno vydané zprávy organizace UNICEF se odhaduje, že v roce 2050 dosáhne počet dívek, jež uzavřely manželství před dovršením 18 let věku, 1,2 miliardy; vzhledem k tomu, že devět z 10 zemí s nejvyšším počtem dětských sňatků je označeno za nestabilní státy;

F.  vzhledem k tomu, že hlavními příčinami dětských sňatků obecně jsou chudoba, nedostatečné vzdělání, hluboce zakořeněné genderové nerovnosti a stereotypy, názor, že manželství poskytne „ochranu“, rodinná čest a nedostatek účinné ochrany práv chlapců a dívek a škodlivé praktiky, názory, zvyky a diskriminační normy; vzhledem k tomu, že tyto faktory jsou často zhoršovány omezeným přístupem ke kvalitnímu vzdělání a pracovním příležitostem a jsou posilovány určitými zakotvenými sociálními normami dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků;

G.  vzhledem k tomu, že s dětskými sňatky, sňatky v raném věku a nucenými sňatky souvisí vysoké riziko brzkých a nechtěných těhotenství, vysoká míra mateřské a dětské úmrtnosti, méně časté plánované rodičovství a nechtěná těhotenství s vyšším zdravotním rizikem, nedostatečný nebo neexistující přístup k informacím o službách v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví a obvykle tyto sňatky znamenají konec vzdělávání dívek; vzhledem k tomu, že některé země dokonce těhotným dívkám a mladým matkám zakazují vrátit se do třídy; vzhledem k tomu, že dětský sňatek může rovněž vést k nucené práci, otroctví a prostituci;

H.  vzhledem k tomu, že ačkoli Úmluva OSN o právech dítěte zdůrazňuje význam opatření, která podporují pravidelnou školní docházku, mnoho dívek se nevzdělává v důsledku řady faktorů, například proto, že školy nejsou dostupné nebo jsou drahé; vzhledem k tomu, že dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky mají naprosto ničivý dopad a celoživotní důsledky pro jejich oběti a velmi často připravují dotčené osoby o možnost pokračovat ve studiu, neboť dívky mají tendenci odejít ze školy během přípravného období před sňatkem, nebo krátce poté; vzhledem k tomu, že vzdělání, včetně sexuální výchovy, je účinným prostředkem pro předcházení dětským sňatkům, sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům, protože přístup ke vzdělávání a odborné přípravě přispívá k emancipaci, rozšiřuje možnosti zaměstnání a podporuje svobodu volby, právo na sebeurčení a aktivní účast ve společnosti, neboť umožňuje jednotlivci osvobodit se od jakékoli formy kontroly, která by omezovala jeho práva, bez nichž je ztížena hospodářská, právní, zdravotní a sociální situace žen a dívek a rozvoj společnosti jako celku;

I.  vzhledem k tomu, že 17 milionům dětí se každý rok narodí dítě, což je nutí k tomu, aby převzaly zodpovědnost dospělých, a ohrožuje jejich zdraví, vzdělávání a ekonomické vyhlídky; vzhledem k tomu, že dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky vystavují dívky předčasnému rození dětí, s nímž jsou spojena značná rizika a potíže během těhotenství a porodu, a to zejména v důsledku zcela nedostatečného či neexistujícího přístupu k lékařské péči, včetně kvalitních zdravotních středisek, což často vede k mateřské úmrtnosti a nemocnosti; vzhledem k tomu, že v takových případech hrozí vyšší riziko nákazy přenosnými infekcemi, včetně HIV; vzhledem k tomu, že komplikace v těhotenství a při porodu jsou v zemích s nízkými a středními příjmy hlavní příčinou úmrtí dívek ve věku od 15 do 19 let; vzhledem k tomu, že úmrtnost dětí narozených dospívajícím matkám je o 50 % vyšší a že tyto děti jsou více ohroženy problémy fyzického a kognitivního vývoje; vzhledem k tomu, že častá a předčasná těhotenství mohou rovněž způsobit řadu dlouhodobých zdravotních komplikací, a dokonce i smrt;

J.  vzhledem k tomu, že dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky jsou porušením práv dítěte a určitou formou násilí vůči dívkám a chlapcům, a vzhledem k tomu, že státy jako takové mají povinnost vyšetřovat obvinění, stíhat pachatele a poskytovat odškodnění obětem, kterými jsou především ženy a dívky; vzhledem k tomu, že tyto sňatky musí být odsouzeny a nemohou být odůvodněny žádnými kulturními či náboženskými důvody; vzhledem k tomu, že dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky zvyšují riziko genderového násilí a jsou často zdrojem domácího násilí a sexuálního, fyzického, psychického, citového a finančního zneužívání a jiných škodlivých praktik páchaných na ženách a dívkách, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů a tzv. trestné činy motivované zachováním cti, a zvyšují riziko, že dívky a ženy budou během svého života vystaveny diskriminaci a genderovému násilí;

K.  vzhledem k tomu, že počet dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků se výrazně zvyšuje v období nestability, v průběhu ozbrojených konfliktů a přírodních a humanitárních katastrof, během nichž často chybí lékařská péče a psychologická podpora nebo přístup ke vzdělání i příležitosti k obživě a sociální sítě a stereotypy jsou narušeny; vzhledem k tomu, že během nedávné migrační krize někteří rodiče ve snaze chránit své děti, zejména dcery, před sexuálním násilím, nebo proto, že dcery jsou považovány za finanční zátěž pro své rodiny, měli pocit, že nemají jinou možnost, než provdat své dcery před jejich 18. narozeninami v domnění, že by to mohlo být východiskem z chudoby;

L.  vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva klasifikuje nucené sňatky jako druh násilí na ženách a vyžaduje, aby skutky spočívající v přinucení dítěte k uzavření manželství a vylákání dítěte do zahraničí za účelem následného přinucení tohoto dítěte k uzavření manželství byly považovány za trestný čin; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup obětí k právní, zdravotní a sociální podpoře může tuto záležitost ještě zhoršit; vzhledem k tomu, že 11 členských států EU tuto úmluvu ještě neratifikovalo;

M.  vzhledem k tomu, že povaha dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků znamená, že mnohé případy, například případy zneužívání překračující mezinárodní a kulturní hranice, často nejsou hlášeny a mohou představovat formu obchodování s lidmi, vést k otroctví, vykořisťování nebo kontrole;

N.  vzhledem k tomu, že v červenci 2014 se v Londýně uskutečnil první dívčí summit zaměřený na mobilizaci domácího a mezinárodního úsilí o ukončení mrzačení ženských pohlavních orgánů a dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků v rámci celé generace;

O.  vzhledem k tomu, že předcházení všem podobám násilí vůči dívkám a ženám, včetně dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků, a reakce na ně jsou jedním z cílů akčního plánu EU pro rovnost žen a mužů pro období 2016–2020;

P.  vzhledem k tomu, že dětské sňatky budou stát rozvojové země do roku 2030 biliony dolarů(5);

Q.  vzhledem k tomu, že dětské sňatky a sňatky v raném věku jsou i nadále tabuizovaným tématem, jemuž je třeba se veřejně věnovat s cílem ukončit každodenní utrpení mladých a dospívajících dívek a neustálé porušování jejich lidských práv; vzhledem k tomu, že jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, by bylo podporovat a šířit práci novinářů, umělců, fotografů a aktivistů, kteří se otázce sňatků v raném věku věnují;

1.  poznamenává, že některé členské státy EU povolují uzavření sňatku ve věku 16 let se souhlasem rodičů; vyzývá normotvůrce jak v členských státech EU, tak i ve třetích zemích, aby uzákonili 18 let jako jednotnou minimální věkovou hranici pro vstup do manželství a přijali správní, právní a finanční opatření nezbytná k zajištění účinného provádění tohoto požadavku, například podporou registrace sňatků a narození dětí a zajišťováním přístupu dívek k institucionálním podpůrným mechanismům, včetně psychosociálního poradenství, k ochranným mechanismům a příležitostem k posílení hospodářského postavení; znovu opakuje, že dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky by měly být považovány za vážné porušení lidských práv a základních práv dotčených dětí, především práva svobodně vyjádřit svůj souhlas a práva na tělesnou integritu a duševní zdraví, avšak nepřímo také práva na vzdělávání a na plné užívání občanských a politických práv; odsuzuje dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky a domnívá se, že jakékoliv porušení těchto právních předpisů by mělo být řešeno přiměřeným a účinným způsobem;

2.  je toho názoru, že je nutné řešit rozličné příčiny dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků, včetně škodlivých tradic, místně zakořeněné chudoby, konfliktů, zvyků, následků přírodních katastrof, stereotypů, nedostatečného zohledňování rovnosti žen a mužů a práv, zdraví a dobrých životních podmínek žen a dívek, nedostatku patřičných vzdělávacích možností a slabé právní a politické odezvy se zvláštním ohledem na děti ze znevýhodněných komunit; v této souvislosti vyzývá EU a její členské státy, aby spolupracovaly s příslušnými orgány OSN a dalšími partnery s cílem upozornit na otázku dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků; vyzývá EU a členské státy, aby splnily cíle Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 s cílem účinněji bojovat proti škodlivým praktikám a předvést odpovědné osoby ke spravedlnosti; podporuje zvýšení finančních prostředků z EU a jejích členských států prostřednictvím mechanismů rozvojové pomoci, které podporují rovnost žen a mužů a vzdělávání s cílem zlepšit přístup dívek a žen ke vzdělávání a posílit jejich možnost podílet se na komunitním, rozvojovém, hospodářském a politickém řízení, a řešit tak příčiny dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků;

3.  uznává, že zákonný zákaz dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků by sám o sobě nezaručil konec těchto sňatků; vyzývá proto EU a její členské státy, aby lépe koordinovaly a prosazovaly mezinárodní smlouvy, právní předpisy a programy, a to i prostřednictvím diplomatických vztahů s vládami a organizacemi ve třetích zemích s cílem řešit otázky týkající se dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků; žádá, aby bylo vynaloženo veškeré úsilí na prosazení takových zákonných zákazů a jejich doplnění o širší soubor zákonů a politik; uznává, že to vyžaduje přijetí a uplatňování komplexních a celostních politik, strategií a programů, včetně zrušení diskriminačních právních ustanovení týkajících se manželství, přijetí pozitivních opatření k posílení postavení dívek v dětském věku;

4.  konstatuje, že jednou z největších překážek v boji proti sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům je chybějící rovnost mezi ženami a muži, nedostatek všeobecného respektu vůči dívkám a ženám a dodržování kulturních a společenských tradic, které zachovávají diskriminaci žen a dívek; dále uznává vazbu mezi dětskými sňatky, sňatky v raném věku a nucenými sňatky a násilím motivovaným zachováním cti a vyzývá k tomu, aby byly tyto trestné činy řádně vyšetřeny a obvinění stíháni; navíc konstatuje, že chlapci a mladí muži mohou být rovněž oběťmi takového násilí; žádá, aby v zájmu jejich potírání byly tyto praktiky řešeny ve všech příslušných programech EU a v politickém dialogu EU s partnerskými zeměmi, jakož i prostřednictvím snah o vzdělávání a zvyšování povědomí v partnerských zemích;

5.  poukazuje na to, že s cílem bojovat proti dětským sňatkům, sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům globálně je nutné, aby se Evropská unie, coby hlavní aktér rozvoje a ochránce lidských práv ve světě, ujala vůdčí úlohy a spolupracovala s regionálními organizacemi a místními komunitami; vyzývá EU a členské státy, aby spolupracovaly s donucovacími orgány a soudními systémy ve třetích zemích a aby poskytovaly odbornou přípravu a technickou pomoc při přijímání a prosazování právních předpisů zakazujících sňatky v raném věku a nucené sňatky a při odstraňování právních předpisů, sociálních norem a kulturních tradic, které brání právům a svobodám mladých dívek a žen; vyzývá členské státy, aby přispívaly k iniciativám, jako je iniciativa Spotlight, kterou zahájily EU a OSN a která je zaměřená na odstraňování všech forem násilí páchaného na ženách a dívkách;

6.  vyzývá proto členské státy, které tak dosud neučinily, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech uzákonily úplný zákaz dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků, prosazovaly trestní právo a ratifikovaly Istanbulskou úmluvu; rovněž vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s občanskou společností s cílem koordinovat kroky v této oblasti; zdůrazňuje význam náležité a dlouhodobé podpory azylových domů pro ženy, uprchlíky a vysídlené děti bez doprovodu, aby tak nikomu nebyla odepřena ochrana kvůli nedostatku zdrojů; vyzývá všechny členské státy, aby prosazovaly minimální věk pro uzavření manželství stanovený právními předpisy a monitorovaly situaci shromažďováním údajů rozčleněných podle pohlaví a důkazů o souvisejících faktorech, aby bylo možné lépe posoudit závažnost problému; vyzývá Komisi, aby vytvořila evropskou databázi, včetně informací ze třetích zemí, pro monitorování nucených sňatků;

7.  vybízí Evropskou unii, aby v rámci své zahraniční politiky a politiky rozvojové spolupráce nabídla svým partnerům strategický pakt a za tímto účelem vyžadovala:

   a) zavedení zákazu dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků ve všech partnerských zemích, a to odstraněním všech mezer v právních předpisech, prosazování právních předpisů v souladu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv, včetně odstranění jakýchkoli ustanovení, která by umožňovala, zdůvodňovala nebo podněcovala dětské sňatky, sňatky v raném věku či nucené sňatky, včetně ustanovení, která umožňují pachatelům znásilňování, sexuálního zneužívání, sexuálního vykořisťování, únosů, obchodování s lidmi nebo moderní formy otroctví uniknout stíhání a trestu, pokud vdají/ožení své oběti, konkrétně prostřednictvím zrušení nebo změny těchto zákonů;
   b) dodržování a prosazování tohoto zákazu v praxi na všech úrovních poté, co příslušný zákon vstoupí v platnost, a zavedení komplexních a celostních strategií a programů s měřitelnými progresivními cíli, které budou zaměřeny na předcházení a vymýcení dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků a budou náležitě financovány a hodnoceny, zejména na základě zajištění přístupu k mechanismům spravedlnosti a odpovědnosti a opravným prostředkům;
   c) schopnost trvalého vedení a politické vůle partnerských vlád k odstranění dětských sňatků a vypracování komplexního právního rámce a akčních plánů s jasnými milníky a časovými plány, které začlení preventivní opatření v oblasti dětských sňatků do různých oblastí, a přitom vyzývá k vytvoření politického, hospodářského, sociálního, kulturního a občanského prostředí, které chrání a posiluje postavení žen a dívek a podporuje rovnost žen a mužů;
   d) vynaložení potřebných prostředků na splnění tohoto cíle a současně nabídnutí související spolupráce všem institucionálním subjektům, jako jsou soudní, vzdělávací a zdravotničtí odborníci, donucovací orgány a komunitní a náboženští vůdci, a občanské společnosti, pokud jde o boj proti dětským sňatkům, sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům;
   e) podmínění výše oficiálního přidělování rozvojové pomoci státním orgánům tím, že přijímací země se zaváže zejména k plnění požadavků v oblasti lidských práv, včetně požadavku potírat dětské sňatky, sňatky v raném věku a nucené sňatky;
   f) zapojení UNFPA a Dětského fondu OSN (UNICEF) do třístranné spolupráce, která spojí uvedené organizace, Evropskou unii, její členské státy a jejich organizace občanské společnosti pracující v této oblasti a partnerské země v boji proti dětským sňatkům, sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům prostřednictvím provádění vnitrostátních akčních plánů financovaných z přiděleného rozpočtu a při níž budou preferovány zejména programy a metody, které by mohly překonat takzvané kulturní, náboženské či kmenové praktiky, jež ve skutečnosti představují nejzávažnější formu porušení práv dětí a důstojnosti dívek; vyzývá k tomu, aby v rámci této spolupráce byly rovněž řešeny otázky týkající se násilí motivovaného zachováním cti;
   g) provádění uvedených programů na základě souvisejících úmluv a dokumentů a přímých cílů a úkolů, které byly schváleny prostřednictvím rezoluce Valného shromáždění OSN dne 25. září 2015 v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030, a cílů udržitelného rozvoje, především cíle č. 3 („zajistit zdravé životy a podporovat dobré životní podmínky pro všechny osoby každého věku“), cíle č. 4 („zajistit inkluzivní a spravedlivé kvalitní vzdělávání a podporovat celoživotní učení pro všechny“) a cíle č. 16 („podporovat spravedlivou a mírovou společnost podporující začlenění“), zejména „ukončit zneužívání, vykořisťování, obchodování s lidmi a všechny formy násilí a mučení dětí“;
   h) provádění uvedených programů by rovněž mělo vycházet z cíle č. 5 („dosáhnout rovnosti žen a mužů a posílit postavení všech žen a dívek“), včetně přístupu k rodinnému plánování a plné škále služeb práv na služby v oblasti veřejného a všeobecného sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně moderní antikoncepce a bezpečného a zákonného potratu; v tomto kontextu vyzývá Komisi a členské státy, aby podpořily hnutí SheDecides a zavázaly se k dalšímu financování mezinárodní pomoci v oblasti služeb sexuálního a reprodukčního zdraví, včetně bezpečných potratů a informací o potratech, s odvoláním na globální roubíkové pravidlo, které vláda Spojených států obnovila počátkem roku 2017;
   i) vznesení otázek týkajících se dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků v rámci probíhajícího dialogu mezi zvláštním zástupcem EU pro lidská práva Stavrosem Lambrinidisem a třetími zeměmi; vybízí Komisi a členské státy, aby začleňovaly hledisko rovnosti žen a mužů do programů budování míru a poválečné rekonstrukce s cílem rozvíjet programy zaměřené na živobytí a vzdělávání dívek a žen, které jsou oběťmi dětských sňatků, nucených sňatků nebo sňatků v raném věku, a usnadnit jejich přístup ke zdravotnickým službám a službám reprodukčního zdraví v oblastech zasažených konflikty;

8.  domnívá se, že v rámci boje proti sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům je mimořádně důležité vytvářet prostor pro dialog s komunitními vůdci vedený s respektem a zvyšovat informovanost široké veřejnosti a především ohrožených osob prostřednictvím vzdělávacích a osvětových kampaní, sociálních sítí a nových médií; vyzývá proto k zavedení průřezových vládních, právních, společenských a diplomatických opatření zaměřených na předcházení takovým praktikám; domnívá se, že je důležité zapojit se do místních komunit prostřednictvím klíčových zúčastněných stran, jako jsou studenti a studentky v dospívajícím věku, učitelé, rodiče, náboženští a komunitní vůdci, prostřednictvím komunitních programů nebo zvláštních osvětových programů, jejichž účelem je upozornit na negativní dopad dětských sňatků na děti, rodiny a komunity a jež se týkají stávajících právních předpisů upravujících dětské sňatky a nerovnost mezi muži a ženami a způsobů, jak získat přístup k financování v zájmu řešení tohoto problému;

9.  domnívá se, že posílení postavení žen a dívek prostřednictvím vzdělávání, sociální podpory a hospodářských příležitostí je zásadním nástrojem boje proti těmto praktikám; doporučuje, aby EU prosazovala a chránila rovná práva žen a dívek, pokud jde o přístup ke vzdělání, přičemž zvláštní důraz by se měl klást na bezplatné a vysoce kvalitní základní a střední vzdělávání, začlenění vzdělávání v oblasti sexuálního a reprodukčního zdraví do učebních plánů škol, poskytování finančních pobídek rodinám s dívkami anebo pomoci při zápisu a dokončení školní docházky; zdůrazňuje, že je nezbytné zaručit plný přístup ke vzdělávání dětem uprchlíků a podporovat jejich integraci a začlenění do vnitrostátních vzdělávacích systémů; uznává potřebu podporovat a chránit osoby, kterým hrozí dětské sňatky, sňatky v raném věku či nucené sňatky, a ty, které již takový sňatek uzavřely, z hlediska vzdělávání, poskytování psychické a sociální podpory, bydlení a jiných vysoce kvalitních sociálních služeb, jakož i přístupu k sexuálnímu a reprodukčním zdravotním službám a zdravotní péči;

10.  vyzývá Evropskou unii, aby zajistila školení pro vládní úředníky, včetně pracovníků diplomatických služeb, pro sociální pracovníky, náboženské a komunitní vůdce, všechny donucovací orgány, orgány soudnictví třetích zemí, učitele a vychovatele a další osoby, které jsou v kontaktu s potenciálními oběťmi, díky nimž by byly schopny lépe reagovat na případy dětských sňatků a násilí páchaného na základě pohlaví a lépe identifikovat a podporovat dívky a chlapce nucené k dětskému sňatku či k sňatku v raném věku, vystavené domácímu násilí, riziku znásilnění či jakýmkoli jiným praktikám poškozujícím lidskou důstojnost, a byly rovněž schopny přijmout účinná opatření k zajištění respektování práva a důstojnosti těchto jedinců;

11.  vyzývá Evropskou unii, aby zajistila školení pro donucovací orgány, díky nimž by mohly lépe prosazovat dodržování práv dívek, které jsou nuceny k sňatku či k sňatku v raném věku, čelí domácímu násilí, riziku znásilnění či jakýmkoli jiným praktikám poškozujícím lidskou důstojnost;

12.  vyzývá členské státy, aby ženám a dívkám z řad migrantů zajistily samostatné povolení k pobytu, které nebude závislé na statusu jejich manžela či partnera, a to především pro oběti fyzického a psychického násilí včetně nucených či předem domluvených sňatků, s cílem zajistit, aby byla přijata veškerá správní opatření na jejich ochranu včetně účinného přístupu k pomoci a mechanismům ochrany;

13.  vyzývá EU a její členské státy, aby zvážily podporu a posílení ochranných opatření ve třetích zemích, jako jsou bezpečná přístřeší a přístup k právní, zdravotní a případně konzulární pomoci pro oběti dětských sňatků, sňatků v raném věku a nucených sňatků;

14.  bere na vědomí, že Evropská unie, která je odhodlána hájit lidská práva a základní hodnoty, mezi nimiž i úctu k lidské důstojnosti, musí být na úrovni členských států naprosto bezúhonná, a vyzývá Komisi, aby na toto téma zahájila rozsáhlou osvětovou kampaň a zavedla evropský rok boje proti dětským sňatkům, sňatkům v raném věku a nuceným sňatkům;

15.  důrazně podporuje práci globálního partnerství Girls Not Brides, které usiluje o odstranění dětských sňatků a snaží se zajistit dívkám možnost využít svůj potenciál;

16.  vítá pokračující kampaň Africké unie zaměřenou na ukončení dětských sňatků a práci organizací, jako je Royal Commonwealth Society, která se zasazuje o zvýšení úsilí o ukončení dětských sňatků a řešení nerovnosti mezi ženami a muži;

17.  zdůrazňuje naléhavou potřebu informovat a vzdělávat muže i chlapce a získat jejich podporu pro opatření zaměřená na dodržování lidských práv, včetně práv dětí a žen;

18.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a Organizaci spojených národů.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2017)0379.
(2) Úř. věst. C 289, 9.8.2016, s. 57.
(3) https://www.consilium.europa.eu/uedocs/cms_data/docs/pressdata/EN/foraff/131181.pdf
(4) https://eeas.europa.eu/sites/eeas/files/eu_action_plan_on_human_rights_and_democracy_en_2.pdf
(5) Wodon, Quentin T.; Male, Chata; Nayihouba, Kolobadia Ada; Onagoruwa, Adenike Opeoluwa; Savadogo, Aboudrahyme; Yedan, Ali; Edmeades, Jeff; Kes, Aslihan; John, Neetu; Murithi, Lydia; Steinhaus, Mara; Petroni, Suzanne, Economic Impacts of Child Marriage: Global Synthesis Report (Hospodářské dopady dětských sňatků: souhrnná světová zpráva), Economic Impacts of Child Marriage, Washington, D.C., World Bank Group, 2017.


Definice malých a středních podniků
PDF 159kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o definici malých a středních podniků (2018/2545(RSP))
P8_TA(2018)0293B8-0304/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních podniků377(1),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 23. února 2011 nazvané „Přezkum iniciativy ,Small Business Act‘ pro Evropu“ (COM(2011)0078) a na související usnesení Parlamentu ze dne 12. května 2011(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2012 o malých a středních podnicích: konkurenceschopnost a podnikatelské prostředí(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o rodinných podnicích v Evropě(4),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. září 2016,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. listopadu 2016 s názvem „Budoucí evropští lídři: iniciativa pro začínající a rychle se rozvíjející podniky (COM(2016)0733),

–  s ohledem na otázku ohledně definice malých a středních podniků položenou Komisi (O-000050/2018 – B8‑0031/2018),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku,

–  s ohledem na článek 128 a čl. 123 odst. 2 až 8 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že 23 milionů malých a středních podniků (MSP) v EU, které představují asi 99 % všech podniků na jejím území, zaměstnává téměř dvě třetiny evropského pracujícího obyvatelstva, vytváří více než 90 milionů pracovních míst a přidanou hodnotu ve výši 3,9 bilionu EUR, rozhodujícím způsobem přispívá k hospodářskému růstu, sociální soudržnosti a tvorbě a zachovávání udržitelných pracovních míst vysoké kvality a je klíčovou hnací silou, pokud jde o transformaci energetiky, boj proti změně klimatu a konkurenceschopnost EU v oblasti ekologických technologií, a zároveň je významným zdrojem inovací v EU;

B.  vzhledem k tomu, že 90 % malých a středních podniků v EU a 93 % všech podniků EU v nefinančním podnikatelském sektoru jsou mikropodniky, které mají mezi malými a středními podniky největší podíl na přidané hodnotě a zaměstnanosti, neboť zaměstnávají přibližně 30 % evropské pracovní síly, a proto vyžadují zvláštní pozornost;

C.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky čelí nepoměrně větší administrativní zátěži a finančním překážkám než větší podniky, a to bez ohledu na jejich organizační strukturu, což brání jejich konkurenceschopnosti, vývozu a vytváření pracovních míst; vzhledem k tomu, že na úrovni EU, členských států, regionální a místní úrovni mají prospěch ze zvláštní podpory, včetně finančních příležitostí a zjednodušených postupů, nicméně by mohly být zintenzivněny snahy o vytvoření jednoduššího prostředí vstřícného vůči malým a středním podnikům nad rámec již daných politických příslibů;

D.  vzhledem k tomu, že v asi 100 právních aktech EU je odkazováno na definici malých a středních podniků, zejména v aktech upravujících politiku hospodářské soutěže a právních předpisech týkajících se finančního trhu a prostředků na strukturální politiku, výzkum a inovace, ale i v právních předpisech týkajících se práce, životního prostředí, energetiky, ochrany spotřebitelů a sociálního zabezpečení, např. v sekundárních právních předpisech k nařízení REACH a ve směrnici o energetické účinnosti;

E.  vzhledem k tomu, že jednotné právní prostředí s jednoznačnými pravidly je výhodné pro všechny podniky, a vzhledem k tomu, že striktní definice malých a středních podniků je nástrojem, s jehož pomocí lze zmírnit selhání trhu a problémy, které souvisejí s hospodářskou soutěží mezi podniky, jež se liší velikostí, množstvím aktiv a podnikovými modely;

F.  vzhledem k tomu, že Komise pravidelně sleduje provádění definice EU týkající se malých a středních podniků; vzhledem k tomu, že hodnocení byla prováděna opakovaně v roce 2006, 2009 a naposledy v roce 2012 a vždy dospěla k závěru, že rozsáhlá revize definice EU týkající se malých a středních podniků není nutná;

G.  vzhledem k tomu, že meziodvětvový hodnotový řetězec pro malé a střední podniky umožňuje omezit institucionální, technické a byrokratické překážky, a vzhledem k tomu, že pro vytváření sítí mezi podniky jsou nezbytné účinné podpůrné politiky;

H.  vzhledem k tomu, že definice MSP musí přispívat ke snazšímu vytváření kvalitních pracovních míst, zlepšování pracovních podmínek a bezpečnosti a omezování případných zneužití na minimum;

Definice malých a středních podniků

Opatření Komise

1.  vítá první posouzení dopadu vypracované Komisí a schvaluje zaměření na podniky, které potřebují podporu a jednoduchou právní úpravu, aby se zjednodušilo plánování a zlepšila se právní jistota malých a středních podniků; v této souvislosti vítá veřejnou konzultaci provedenou Komisí;

2.  zastává názor, že vzhledem k vlastnostem tohoto strategického nástroje a rozdílům mezi malými a středními podniky a členskými státy by měla být zachována jeho flexibilní povaha, jak je navrhováno v doporučení z roku 2003; je přesvědčen, že celková struktura definice musí být zachována a uplatňována ve správné kombinaci s již stanovenými kritérii;

Přehodnocení definice MSP

3.  důrazně vyzývá Komisi, aby zabránila velkým subjektům ve vytváření umělých podnikových struktur, na jejichž základě by mohly požívat výhod spojených s definicí malých a středních podniků, což by mohlo vést k neoprávněnému vyplácení dostupné podpory většímu počtu příjemců, která by pak nebyla k dispozici pro ty malé a střední podniky, které ji potřebují; zdůrazňuje, že jakákoliv úprava definice malých a středních podniků by vždy měla být ve prospěch těchto podniků a usnadňovat jejich přístup k podpoře z veřejných prostředků;

4.  vyzývá Komisi, aby zvážila aktualizaci definice malých a středních podniků a zohlednila při tom hospodářské prognózy Komise týkající se inflace a produktivity práce, aby se vyhnula nutnosti rychlé další úpravy v nacházejících letech; domnívá se, že jakákoliv budoucí úprava definice malých a středních podniků by měla být provedena způsobem, který zajistí dlouhodobou stabilitu této definice;

5.  zdůrazňuje, že počet zaměstnanců se stal obecně uznávaným kritériem a měl by nadále hlavním kritériem zůstat; uznává, že kritérium počtu zaměstnanců má určitá omezení, pokud jde o přesnost srovnání v rámci celé EU, a domnívá se proto, že důležitými kritérii této definice jsou i obrat a bilanční suma; dále zdůrazňuje význam řádného uznání začínajících podniků, jakož i „mikropodniků“, a tudíž používání zkratky MMSP;

6.  zdůrazňuje, že je zapotřebí vyjasnit pojmy „přidružený podnik“ a „partnerský podnik“ a status malého a středního podniku při slučování podniků; domnívá se, že je naprosto nezbytné zjednodušit postupy a platná ustanovení a omezit byrokracii; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby zjednodušila platná ustanovení; domnívá se, že pokud začínající podniky spolupracují se společnými podniky, podniky propojené se společnými podniky by neměly být při posuzování statusu malého a středního podniku u začínajícího podniku brány v potaz za předpokladu, že nejde o umělý konstrukt a neexistují další propojení mezi začínajícím podnikem a propojenými podniky;

7.  vyzývá Komisi, aby podpořila sdružování podniků, zejména uskupení a podnikatelské sítě, s cílem podpořit racionalizaci nákladů a zlepšení výměny poznatků a odborných znalostí, zejména s ohledem na inovace týkající se výrobků/služeb a postupů;

Další připomínky k definici malých a středních podniků

8.  vítá iniciativu Komise pro začínající a rychle se rozvíjející podniky; domnívá se, že podpora podnikání je důležitá pro hospodářský růst v EU; vítá dvouletou přechodnou lhůtu, během níž by si například rychle rostoucí podniky ještě mohly ponechat status MSP; vyzývá k vyhodnocení potřeby prodloužení této přechodné lhůty; vyzývá Komisi, aby nadále pomáhala podnikatelům, začínajícím podnikům a malým a středním podnikům s iniciativami zaměřenými na získávání finančních prostředků, včetně nových způsobů, jako je skupinové financování;

9.  zastává názor, že pomocí unijních nástrojů hospodářské diplomacie, jako je např. Mise pro růst, lze lépe řešit globální hospodářské výzvy a využívat hospodářské příležitosti po celém světě; vyzývá Komisi, aby zintenzivnila své úsilí v této oblasti v rámci strategie průmyslové politiky EU, aniž by však vytvářela paralelní struktury; v této souvislosti žádá, aby byl vytvořen ukazatel „potenciálu vývozu v poměru k velikosti podniku“ s cílem zlepšit informovanost a získat příklady osvědčených postupů, pokud jde o příležitosti k internacionalizaci a mezinárodní konkurenceschopnosti malých a středních podniků, a aby malým a středním podnikům s velkým potenciálem vývozu byla nabízena zvláštní podpora;

10.  je znepokojen tím, že není věnována náležitá politická pozornost podnikům, na něž nelze uplatnit definici malých a středních podniků, které však přesto vykazují strukturu typickou pro tyto podniky (podniky se střední tržní kapitalizací, tzv. MidCaps) a díky své produktivitě mají významnou zásluhu na zaměstnanosti a růstu; žádá proto Komisi, aby zvážila stanovení samostatné definice pro tyto podniky, která by umožnila cílená opatření pro podniky se střední tržní kapitalizací a současně by zabránila riziku rozšíření definice malých a středních podniků do takové míry, že by to bylo na úkor jejích původních cílů;

11.  konstatuje, že kromě malých a středních podniků, osob samostatně výdělečně činných a velkých podniků také podniky se střední tržní kapitalizací přispívají k zaměstnanosti a růstu, zejména díky své produktivitě, a proto by si zasloužily spravedlivou pozornost v rámci politik EU;

12.  vyzývá Komisi, aby kromě upřednostňovaných opatření pro malé a střední podniky v EU zvážila zahájení iniciativy zaměřené na financování, které by zahrnovalo přístup k partnerstvím pro výzkumnou spolupráci, strategiím digitalizace a novým vývozním trhům;

Oznamovací povinnosti, statistiky, studie a posouzení dopadu

13.  domnívá se, že budoucí programy COSME, 9. rámcový program, jakož i programy strukturálních fondů v rámci příštího VFR by měly nadále vyčleňovat dostatečné finanční prostředky na podporu malých a středních podniků usilujících o inovace a vytváření pracovních míst;

14.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat jasnou a společnou definici malých a středních podniků s ohledem na probíhající jednání o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie, neboť malé a střední podniky jsou vymezeny v právních předpisech EU a často jim bylo v rámci obchodních dohod Unie přiznáno zvláštní postavení;

15.  žádá Komisi, aby komplexně posoudila možné dopady definice malých a středních podniků na hospodářský rozvoj a tzv. efekt uzamčení („lock-in effect“), což se navenek projevuje tak, že podniky dobrovolně rezignují na růst, aby se vyhnuly byrokracii a dalším povinnostem, které by po nich byly požadovány, pokud by ztratily status malého a středního podniku;

16.  zdůrazňuje, že malé místní podniky poskytující veřejné služby, které splňují kritéria malých a středních podniků, plní důležité úkoly pro místní komunity a jsou hluboce zakořeněny v místním podnikatelském prostředí, přičemž mj. vytvářejí vhodné podmínky pro růst všech ostatních malých a středních podniků; konstatuje, že veřejné vlastnictví nemusí nutně znamenat finanční nebo regulační podporu ze strany veřejného subjektu vzhledem k vnitrostátním právním předpisům, právním předpisům o státní podpoře a finančně slabým veřejným subjektům; vybízí proto Komisi, aby provedla studii dopadů definice na veřejně vlastněné podniky, které jsou finančně nezávislé, organizované podle soukromého práva nebo působí za podmínek hospodářské soutěže se soukromými společnostmi;

17.  vyzývá Komisi, aby provedla studii proveditelnosti vypracování definic malých a středních podniků pro jednotlivá odvětví s cílem prozkoumat, jaké by byly důsledky takového přístupu pro tato hospodářská odvětví a jaká by byla vytvořena přidaná hodnota;

18.  žádá, aby byl u všech legislativních návrhů EU kromě vlastních závazků Komise povinný test dopadů na malé a střední podniky, jímž by byla zásada „zelenou malým a středním podnikům“ uváděna do praxe; zdůrazňuje, že výsledek tohoto testu musí být viditelně uveden v posouzení dopadů všech legislativních návrhů; žádá Komisi, aby v příští interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů přijala odpovídající závazek, a domnívá se, že by měla být zvážena aktualizace iniciativy „Small Business Act“ pro Evropu;

Poradenství pro malé a střední podniky v souvislosti s definicí

19.  žádá členské státy a Komisi, aby včas a optimálním způsobem pomáhaly podnikům s orientací při postupech určování statusu malého a středního podniku a poskytovaly jim informace o jakýchkoliv změnách v definici malých a středních podniků nebo postupech;

o
o   o

20.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36.
(2) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 102.
(3) Úř. věst. C 68 E, 7.3.2014, s. 40.
(4) Úř. věst C 316, 22.9.2017, s. 57.


Jednání o souhrnné dohodě EU-Ázerbájdžán
PDF 176kWORD 55k
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k jednání o komplexní dohodě mezi EU a Ázerbájdžánem (2017/2056(INI))
P8_TA(2018)0294A8-0185/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3 a 8 a na hlavu V, zejména články 21, 22 a 36, Smlouvy o Evropské unii a na část pátou Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na to, že dne 7. února 2017 byla zahájena jednání mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem o nové komplexní dohodě, která by měla nahradit Dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1999 mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Ázerbájdžánskou republikou na straně druhé(1),

–  s ohledem na to, že Rada dne 7. listopadu 2016 přijala směrnice pro jednání o této dohodě,

–  s ohledem na memorandum o porozumění o strategickém partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem v oblasti energetiky ze dne 7. listopadu 2006,

–  s ohledem na hlavní výsledky 15. zasedání Rady pro spolupráci mezi Evropskou unií a Ázerbájdžánem, které se uskutečnilo dne 9. února 2018,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. prosince 2017 o vztazích mezi EU a Ázerbájdžánem v rámci revidované evropské politiky sousedství (SWD(2017)0485),

–  s ohledem na sdělení předsednictva Parlamentního shromáždění Euronest hlavám států a předsedům vlád ze dne 30. října 2017,

–  s ohledem na své doporučení ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o výroční zprávě o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky(3),

–  s ohledem na společná prohlášení přijatá na vrcholných schůzkách Východního partnerství včetně té, která se konala dne 24. listopadu 2017,

–  s ohledem na publikaci Komise a ESVČ z června 2016 nazvanou „Globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky Evropské unie“, a zejména na klíčové zásady zakotvené v této publikaci,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. června 2017 o případu ázerbájdžánského novináře Afgana Muhtarliho(4) a na další usnesení o Ázerbájdžánu, zejména týkající se stavu lidských práv a právního státu,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku/Evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření ze dne 14. ledna 2018 o odsouzení novináře Afghana Muhtarliho v Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na rezoluci Parlamentního shromáždění Rady Evropy ze dne 11. října 2017 o fungování demokratických institucí v Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na zahájení řízení o nesplnění povinnosti ve Výboru ministrů Rady Evropy dne 5. prosince 2017, neboť ázerbájdžánské orgány i nadále odmítaly provést rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Ilgar Mammadov v. Ázerbájdžán,

–  s ohledem na zprávu mise za účelem hodnocení potřeb vyslané Úřadem pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) ze dne 2. března 2018 o předčasných prezidentských volbách v Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na čl. 108 odst. 4 a článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0185/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Východní partnerství je založeno na společném závazku mezi Arménií, Ázerbájdžánem, Běloruskem, Gruzií, Moldavskem, Ukrajinou a Evropskou unií a má za cíl prohloubit jejich vztahy a dodržovat mezinárodní právo a základní hodnoty, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv a základních svobod; vzhledem k tomu, že nová dohoda mezi EU a Ázerbájdžánem by měla prosazovat zájmy Unie v tomto regionu, jakož i podporovat její hodnoty;

B.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament je nakloněn prohlubování vztahů se všemi členy Východního partnerství za předpokladu, že dodržují tyto základní hodnoty; vzhledem k tomu, že v rámci politiky Východního partnerství by atraktivní dlouhodobější model „Východní partnerství+“, který navrhl Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. listopadu 2017 o Východním partnerství a který by mohl nakonec vést mimo jiné k přistoupení těchto zemí k celní, energetické a digitální unii a k schengenskému prostoru, měl být rovněž otevřen i těm zemím, které nemají s EU dohodu o přidružení, jako je Ázerbájdžán, jakmile budou připraveny na tyto posílené závazky a dosáhnou významného pokroku v provádění společně dohodnutých reforem;

C.  vzhledem k tomu, že vztahy mezi EU a Ázerbájdžánem jsou v současnosti upraveny dohodou o partnerství a spolupráci z roku 1999; vzhledem k tomu, že EU je pro Ázerbájdžán nejdůležitějším obchodním partnerem a největším vývozním i dovozním trhem, který představuje 48,6 % celkového objemu obchodu Ázerbájdžánu a zároveň tvoří největší zdroj přímých zahraničních investic; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán je strategickým partnerem EU v oblasti energetiky, který umožňuje diverzifikaci energetických zdrojů EU; vzhledem k tomu, že hospodářství Ázerbájdžánu je závislé na ropě a plynu, které představují přibližně 90 % vývozu, což jej činí zranitelným vůči vnějším šokům a kolísání světových cen ropy; vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán ještě není členem WTO, v důsledku čehož vznikají významné celní a necelní překážky, které brání obchodu a obchodním vztahům s EU;

D.  vzhledem k tomu, že EU a Ázerbájdžánem zdůraznily ve společném prohlášení ze summitu o Východním partnerství ze dne 24. listopadu 2017, že „EU bude diferencovaným způsobem společně s každou z partnerských zemí, včetně Arménie, Ázerbájdžánu a Běloruska, nadále jednat o atraktivních a realistických možnostech, jak posílit vzájemný obchod a povzbudit investice tak, aby byly zohledněny společné zájmy, reformovaná investiční politika, pokud jde o ochranu investic, pravidla uplatňovaná v mezinárodním obchodu a mezinárodní normy související s obchodem, mimo jiné v oblasti duševního vlastnictví, a s cílem přispět k modernizaci a diverzifikaci ekonomik“;

E.  vzhledem k tomu, že nová dohoda by měla mít na Ázerbájdžán příznivý dopad, co se týče podpory demokratických norem, růstu a hospodářského rozvoje; vzhledem k tomu, že tyto perspektivy jsou obzvláště důležité pro mladé lidi v Ázerbájdžánu, pokud jde o podporu nové generace vzdělaných ázerbájdžánských občanů, s cílem zachovat naše základní hodnoty a modernizovat zemi; vzhledem k tomu, že plně fungující občanská společnost je stěžejním předpokladem k zajištění diverzifikace hospodářství;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

Obecné zásady, základní hodnoty a závazek k řešení konfliktů

Politický dialog a regionální spolupráce

Právní stát, dodržování lidských práv a základních svobod

Obchodní a hospodářská spolupráce

Energetika a další oblasti spolupráce

Institucionální ustanovení

   a) zajistit, aby prohlubování vztahů mezi EU a Ázerbájdžánem bylo podmíněno dodržováním a respektováním základních hodnot a zásad demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, lidských práv a základních svobod, včetně svobody projevu a sdružování, práv menšin a rovnosti pohlaví v zájmu obou stran, a zejména jejich občanů;
   b) připomenout ázerbájdžánským orgánům postoj Evropského parlamentu vyjádřený v doporučení ze dne 15. listopadu 2017 o Východním partnerství, v němž Ázerbájdžán vyzývá, aby dodržoval své mezinárodní závazky, a v němž jednoznačně deklaruje, že nebude ratifikována komplexní dohoda s žádnou zemí, která nerespektuje základní hodnoty a práva EU, zejména v případě, že neprovádí rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva a obtěžuje, zastrašuje a pronásleduje obránce lidských práv, nevládní organizace, členy opozice, právníky, novináře a ekologické aktivity; před uzavřením nové dohody EU-Ázerbájdžán zabezpečit propuštění všech politických vězňů a vězňů svědomí v Ázerbájdžánu, jak bylo oznámeno ázerbájdžánskými orgány; zajistit, aby byl v nové dohodě zahrnut zvláštní mechanismus pro pozastavení platnosti s jasnými ustanoveními o dodržování zásady právního státu, lidských práv a základních svobod;
   c) připomenout ázerbájdžánským orgánům postoj Evropského parlamentu vyjádřený ve stejném doporučení, že ratifikace nových dohod mezi EU a jednotlivými stranami konfliktu v Náhorním Karabachu musí být podmíněna smysluplnými závazky a viditelným pokrokem v mírovém řešení konfliktu, jako je zachování příměří a podpora uskutečňování základních zásad OBSE z roku 2009 a úsilí spolupředsedů Minské skupiny OBSE; zopakovat, že je nutné zapojit arménskou i ázerbájdžánskou občanskou společnost do jakéhokoli procesu vyjednávání;
   d) zajistit, aby budoucí dohoda s Ázerbájdžánem byla ambiciózní, komplexní, zaměřená do budoucna a zároveň slučitelná s ambicemi EU i Ázerbájdžánu na základě společných hodnot a zájmů, aby byla v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 a aby přinášela hmatatelné a konkrétní výhody pro obě strany, a to nejen pro velké společnosti, ale i pro malé a střední podniky s ohledem na jejich specifika a pro občany EU a Ázerbájdžánu;
   e) zajistit, pokud budou splněny výše uvedené podmínky, rychlý a stabilní vývoj jednání s cílem uzavřít tuto novou dohodu před konáním příštího summitu Východního partnerství v roce 2019;
   f) aktivně a jasně komunikovat o cílech a podmíněnosti nové dohody a probíhajícího procesu vyjednávání s cílem zvýšit transparentnost a informovanost veřejnosti v EU i  Ázerbájdžánu a o očekávaných příležitostech a přínosech vyplývajících z jejího uzavření, aby se tak zamezilo veškerým dezinformačním kampaním;
   g) vést pravidelný a zevrubný politický dialog s cílem podnítit výrazné reformy zaměřené na posílení institucí a oddělení pravomocí mezi nimi, aby se zvýšila míra jejich demokratičnosti a nezávislosti, aby byla dodržována lidská práva a svoboda sdělovacích prostředků a aby bylo vytvořeno regulační prostředí, ve kterém by občanská společnost mohla fungovat bez nepatřičných zásahů, a to i v reformním procesu;
   h) zavést konkrétní opatření zaměřená na plnění doporučení OBSE/ODHIR a Benátské komise Rady Evropy s cílem pokročit směrem k inkluzivním a transparentním volbám za účasti více kandidátů a k referendům, jež zabezpečí svobodné a otevřené vyjadřování názorů a očekávání ázerbájdžánských občanů;
   i) plně podpořit předběžné závěry volební pozorovatelské mise OBSE a Rady Evropy v souvislosti s předčasnými prezidentskými volbami konanými dne 11. dubna 2018, podle kterých „ve volbách chyběla skutečná soutěž“ z důvodu „restriktivního politického prostředí“, „právního rámce, který omezuje základní práva a svobody“, „chybějícího pluralismu, a to i ve sdělovacích prostředcích“ a „rozšířeného nerespektování povinných postupů, nedostatku transparentnosti a řady vážných nedostatků, jako je vícenásobné hlasování“;
   j) usilovat o opatření, jež prohloubí spolupráci při prosazování míru a mezinárodní spravedlnosti, a zejména trvat na tom, aby Ázerbájdžán dodržoval své mezinárodní závazky, včetně těch, které vyplývají z jeho členství v Radě Evropy, a aby respektoval rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva; naléhavě vyzvat Ázerbájdžán k podpisu a ratifikaci Římského statutu Mezinárodního trestního soudu; usilovat rovněž o zavedení důrazných opatření zaměřených na spolupráci v boji proti šíření zbraní hromadného ničení a proti nezákonnému obchodu s ručními palnými a lehkými zbraněmi;
   k) zajistit užší spolupráci v zahraničních, obranných a bezpečnostních záležitostech s cílem dosáhnout co největšího sblížení, zejména pokud jde o reakci na celosvětové hrozby a výzvy, včetně terorismu, předcházení konfliktům, řešení krizí a regionální spolupráci, přičemž je rovněž třeba zohlednit diverzifikovanou zahraniční politiku Ázerbájdžánu; podpořit podepsání rámcové dohody o účasti mezi EU a Ázerbájdžánem s cílem vytvořit právní a politický základ pro spolupráci při misích a operacích společné bezpečnostní a obranné politiky;
   l) zajistit, aby byla přikládána vysoká důležitost dialogu mezi Ázerbájdžánem a Arménii a většímu zapojení EU do mírového řešení konfliktu v Náhorním Karabachu v souladu se základními zásadami OBSE z roku 2009, zejména za podpory spolupředsedů Minské skupiny OBSE, a prosazovat všechny iniciativy napomáhající budování míru, jako je dodržování příměří všemi stranami, dialog na všech úrovních, včetně rozhovorů na vysoké úrovni, omezování nenávistných projevů, skutečná opatření na podporu důvěry, podstatné zvýšení počtu mezinárodních pozorovatelů OBSE a intenzivnější výměna mezi arménskou a ázerbájdžánskou občanskou společností, a to i mezi náboženskými a kulturními osobnostmi, s cílem připravit arménskou a ázerbájdžánskou společnost na mírové soužití; vyjádřit hluboké znepokojení nad posilováním vojenské přítomnosti a nepřiměřenými výdaji na obranu v této oblasti;
   m) zavést zvláštní opatření na podporu značného úsilí orgánů při poskytování pomoci velkému počtu uprchlíků a vnitřně vysídlených osob a podpořit civilisty, kteří žijí v oblastech konfliktu v rámci mezinárodně uznaných hranic Ázerbájdžánu; trvat na tom, aby byla dodržována práva všech osob žijících na území Ázerbájdžánu, ať už dočasně, nebo trvale; přispívat především k dodržování jejich práva na návrat do svých domovů a ke svému majetku a na odškodnění všemi stranami konfliktu v souladu s rozsudky Evropského soudu pro lidská práva;
   n) podporovat reformu soudnictví, která zajistí jeho nestrannost a nezávislost na výkonné moci a posílí právní stát; především zajistit nezávislost právních odborníků odstraněním veškerých nevhodných zásahů do jejich práce, aby nezávisle působící právníci mohli zastupovat klienty na základě notářsky ověřené plné moci, a zabránit ázerbájdžánské advokátní komoře ve svévolném uplatňování své pravomoci vylučovat právníky a odmítat přijetí nových členů;
   o) podporovat rovněž rozvoj pevného rámce na ochranu lidských práv, základních svobod a rovnosti žen a mužů; zdůraznit důležitost zastoupení žen na všech úrovních správy i toho, aby se ženy rovně, plně a aktivně účastnily prevence a řešení konfliktů, a naléhavě vyzvat Ázerbájdžán, aby podepsal Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí;
   p) zavést zvláštní opatření na podporu potírání hospodářské trestné činnosti, včetně korupce, praní špinavých peněz a daňových úniků, v Ázerbájdžánu; prosazovat větší transparentnost v souvislosti se skutečnými vlastníky společností a svěřeneckých fondů i s finančními činnostmi velkých společností, pokud jde o dosažené zisky a odvedené daně; podpořit vyšetřování systémů praní špinavých peněz, zejména aféry týkající se tzv. prádelny peněz, a vytvořit zvláštní mechanismy dohledu a kontroly, jako je omezený přístup k evropskému bankovnímu systému pro osoby zapojené do systémů praní špinavých peněz a podvodů;
   q) umožnit hlubší spolupráci v oblasti boje proti terorismu, organizované trestné činnosti a kybernetické kriminalitě a předcházení radikalizaci a přeshraniční trestné činnosti a podporovat v tom Ázerbájdžán; spolupracovat zejména na opatřeních zaměřených proti náborovým akcím teroristických organizací;
   r) zahrnout ustanovení o provádění trestního práva v Ázerbájdžánu týkající se ochrany lidských práv a základních svobod a zaměřená na ukončení politických stíhání a únosů, svévolných zákazů cestování, útoků na politické disidenty, včetně jejich hanobení, a na nezávislé novináře, obránce lidských práv, zástupce nevládních organizací a nejzranitelnější členy společnosti, jako jsou členové některých menšinových skupin včetně komunity LGBTQI; zajistit, aby v dohodě byly uvedeny konkrétní odkazy na tyto skupiny; zopakovat, že tyto praktiky jsou pro jakoukoli potenciální partnerskou zemi EU nepřijatelné; ustavit na základě konzultace s hlavními mezinárodními a skutečně nezávislými ázerbájdžánskými nevládními organizacemi posílené fórum pro účinný lidskoprávní dialog mezi EU a Ázerbájdžánem zaměřený na výsledky, jehož pokrok by se měl hodnotit každý rok na základě konkrétních kritérií;
   s) trvat na přijetí příslušných změn právních předpisů s cílem umožnit legitimní činnost občanské společnosti, odstranění zbytečných omezení, pokud jde o požadavky na registraci, provoz a přístup k zahraničnímu financování a grantům, a ukončit neoprávněná trestní vyšetřování, zbytečné podávání zpráv různým vládním agenturám, razie v kancelářích, zmrazování účtů, zákazy cestování a pronásledování čelních představitelů;
   t) zajistit ještě před uzavřením jednání, aby Ázerbájdžán propustil své politické vězně a vězně svědomí, jejichž nejznámějšími zástupci jsou Ilgar Mammadov, Afgan Muhtarli, Mehman Husejnov, Ilkin Rustamzada, Seymur Haziyev, Rašad Ramazanov, Elchin Ismailli, Gijas Ibrahimov, Bejram Mammadov, Asif Jusifli a Fuad Gahramanli, a aby zrušil jejich zákaz cestování, až budou propuštěni, a to i v případě novinářky Chadídžy Ismailové a právníka Intigama Alijeva, a aby v plném rozsahu provedl rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, zejména v souvislosti s Ilgarem Mammadovem; zajistit propuštění a zlepšení situace těchto osob a jejich rodin včetně jejich rehabilitace prostřednictvím soudnictví a uplatňování zásad právního státu a chránit ázerbájdžánské disidenty v EU; odsoudit skutečnost, že v rozporu s prohlášeními ázerbájdžánských orgánů nebyl žádný z výše jmenovaných politických vězňů propuštěn a že za pokojné uplatňování svých ústavních práv byly zadrženy další osoby, včetně příslušníků opozičních stran a právníka zabývajícího se lidskými právy Emina Aslana; požadovat, aby byl Emin Aslan okamžitě propuštěn z vazby a aby byl zcela zproštěn pochybného obvinění z „neuposlechnutí policie“; zajistit, aby Ázerbájdžán nepoužíval administrativní zadržení k umlčování osob kritizujících vládu;
   u) zajistit, aby Ázerbájdžán respektoval právo na pokojné shromažďování a neomezoval toto právo způsoby, které nejsou slučitelné s jeho závazky podle mezinárodního práva, mj. s Evropskou úmluvou o lidských právech, a aby rychle a účinně prošetřil všechny případy nepřiměřeného použití síly, svévolného zatýkání a nezákonného zadržování pokojných demonstrantů, včetně těch zadržených v souvislosti se zákroky proti opozičním demonstracím v září 2017 a v březnu 2018, a postavil pachatele před soud;
   v) usilovat o to, aby se ázerbájdžánské orgány ještě před uzavřením jednání zavázaly k uplatňování Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a k tomu, že skutečně prošetří všechny případy špatného zacházení s politickými vězni a vězni svědomí, zejména pokud jde o Mehmana Galandarova, který zemřel ve vazbě v Ázerbájdžánu, a členy komunity LGBTQI, kteří byli v září 2017 hromadně obtěžováni a zatčeni;
   w) zdůraznit obavy EU ohledně stávajícího stavu svobody sdělovacích prostředků v Ázerbájdžánu, který se v roce 2018 ve světovém indexu svobody tisku, který zveřejňuje organizace Reportéři bez hranic, umístil na 163. místě ze 180 zemí; zdůrazňovat význam svobodných a nezávislých tradičních i elektronických médií a zajistit větší podporu ze strany EU, politickou i finanční, svobodným a pluralistickým sdělovacím prostředkům v Ázerbájdžánu a jejich redakční nezávislost na dominantních politických a oligarchických skupinách v souladu s normami EU; požádat orgány, aby odblokovaly přístup k internetovým stránkám novin Azadliq a tří zpravodajských kanálů, které musí působit ze zahraničí: ázerbájdžánské sekce Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL), Meydan TV a Azerbaycan Saati;
   x) zahrnout spravedlivá a ambiciózní obchodní a investiční ustanovení, která budou slučitelná s ázerbájdžánským statusem nečlena WTO a plně odpovídat normám EU, zejména v oblasti sanitární a fytosanitární kontroly, v oblasti životního prostředí a pracovním, sociálním, genderovým a nediskriminačním normám, a nebudou tyto normy oslabovat a která zajistí uznání a ochranu práv duševního vlastnictví včetně zeměpisných označení, zejména vín a lihovin; podporovat Ázerbájdžán v jeho procesu přistoupení k WTO;
   y) zavést důrazná opatření, která by zajistila rychlý pokrok směrem ke zlepšení podnikatelského a investičního prostředí v Ázerbájdžánu, zejména pokud jde o zdanění, správu veřejných financí a zadávání veřejných zakázek – s ohledem na pravidla stanovená v dohodě WTO o vládních zakázkách – v zájmu větší transparentnosti, lepší správy věcí veřejných a větší odpovědnosti, rovného přístupu a spravedlivé hospodářské soutěže;
   z) umožnit užší spolupráci v odvětví energetiky v souladu se strategickým energetickým partnerstvím mezi EU a Ázerbájdžánem a se zkušenostmi s Ázerbájdžánem jako spolehlivým dodavatelem energie, přitom však zohlednit, že v březnu 2017 bylo pozastaveno a následně staženo pozastavení členství Ázerbájdžánu v iniciativě pro transparentnost těžebního průmyslu (EITI) z důvodu „změn v právních předpisech ohledně nevládních organizací v Ázerbájdžánu“, neboť Ázerbájdžán nesplňoval požadavky skupiny v oblasti občanské společnosti; donutit Ázerbájdžán k tomu, aby zajistil soulad s těmito požadavky a mohl se tak znovu podílet na činnosti EITI;
   aa) podporovat rovněž diverzifikaci skladby energetických zdrojů Ázerbájdžánu, prosazovat neuhlíkové zdroje energie a připravovat se na post-uhlíkový věk snižováním závislosti na fosilních palivech a podporou používání energie z obnovitelných zdrojů, a to i v zájmu energetické bezpečnosti; podpořit dokončení jižního koridoru pro přepravu plynu po vyřešení důležitých otázek týkajících se klimatické změny a jejího dopadu na místní společenství uvedených v rozhodnutí Evropské investiční banky o financování transanatolského plynovodu (TANAP);
   ab) začlenit do nové dohody ambiciózní opatření na ochranu životního prostředí a ke zmírňování změny klimatu v souladu s agendou Unie v oblasti změny klimatu a se závazky obou stran Pařížské dohody, a to mj. zohledňováním těchto politických opatření coby části ostatních odvětvových politik;
   ac) nabídnout nové vyhlídky na posílenou spolupráci v oblastech, které se netýkají energetiky, především v oblasti vzdělávání, zdraví, dopravy, konektivity a cestovního ruchu, s cílem diverzifikovat ázerbájdžánské hospodářství, podpořit tvorbu pracovních míst, modernizovat průmysl i sektor služeb a stimulovat udržitelný rozvoj v podnikatelské sféře i ve výzkumu; umožnit více mezilidských kontaktů na evropské úrovni i v rámci regionálních výměn s arménskými nevládními organizacemi;
   ad) prohloubit spolupráci v oblasti výměn mladých lidí a studentů posílením stávajících a již úspěšných programů, jako je síť „Mladí evropští sousedé“, a vytvářením nových stipendijních programů a kurzů odborné přípravy a usnadnit účast na programech v oblasti vyššího vzdělání, zejména na programu Erasmus+, což podpoří rozvoj dovedností, včetně jazykových znalostí, a umožní, aby se ázerbájdžánští občané obeznámili s EU a jejími hodnotami;
   ae) podporovat hospodářský růst rovněž prostřednictvím dopravy a konektivity; rozšířit transevropskou dopravní síť (TEN-T) na Ázerbájdžán;
   af) zvážit, jak je uvedeno ve společném prohlášení ze summitu Východního partnerství z roku 2017, „zahájení dialogu o uvolnění vízového režimu s Arménií a Ázerbájdžánem za předpokladu, že budou vytvořeny podmínky pro dobře řízenou a bezpečnou mobilitu, včetně účinného provádění dohody o zjednodušení vízového režimu a dohody o zpětném přebírání osob mezi oběma stranami“;
   ag) zajistit, aby dohoda měla silný parlamentní rozměr a posilovala stávající ustanovení a mechanismy spolupráce s cílem umožnit větší vklad do jejího provádění a kontrolu jejího provádění, zejména vytvořením lepší meziparlamentní struktury, která umožní pravidelný a konstruktivní dialog mezi Evropským parlamentem a ázerbájdžánským parlamentem o všech aspektech našich vztahů, včetně provádění dohod;
   ah) vést jednání co nejtransparentnějším způsobem; informovat Parlament ve všech fázích jednání v souladu s čl. 218 odst. 10 SFEU, který stanoví, že „Evropský parlament je okamžitě a plně informován ve všech etapách tohoto postupu“; poskytovat též Parlamentu dokumenty k jednání a zápisy z každého kola jednání; připomenout Radě, že kvůli porušení čl. 218 odst. 10 SFEU Soudní dvůr Evropské unie v minulosti již zrušil rozhodnutí Rady o podpisu a uzavření několika dohod; mít na paměti, že Parlament může i v budoucnu odmítnout schválit uzavření nových dohod, dokud nebude Rada plnit své právní povinnosti;
   ai) zajistit, aby nová dohoda nebyla prozatímně uplatňována, dokud ji Parlament neschválí; zdůraznit, že Parlament může odmítnout schválit nové dohody nebo jiné budoucí dohody, pokud toto nebude dodržováno;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Ázerbájdžánské republiky.

(1) Úř. věst. L 246, 17.9.1999, s. 3.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2017)0440.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2017)0493.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0267.


Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Jordánskem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
PDF 143kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a jordánskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)07982018/2060(INI))
P8_TA(2018)0295A8-0232/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a jordánskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)0798),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na články 7 a 8 této listiny,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „SEU“), a zejména na článek 6 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na články 16 a 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterým se nahrazují a ruší rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikací)(3),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(5),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně údajů (ETS č. 108) a na Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice ze dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 181),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EDPS“) č. 2/2018 o osmi mandátech k vyjednávání za účelem uzavření mezinárodních dohod umožňujících výměnu údajů mezi Europolem a třetími zeměmi;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě(6),

–  s ohledem na dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi, orgány, úřady a agenturami Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), a zejména s ohledem na kapitolu nařízení týkající se zpracovávání operativních osobních údajů, která se vztahuje na subjekty, úřady a agentury Unie při výkonu činností spadajících do oblasti působnosti třetí části hlavy V kapitol 4 a 5 SFEU;

–  s ohledem na čl. 108 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci A8-0232/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) umožňuje předávání osobních údajů orgánům třetích zemí nebo mezinárodní organizaci, je-li toto předávání nezbytné pro výkon úkolů Europolu, na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně podle směrnice (EU) 2016/680, pro mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU obsahující odpovídající záruky, pro dohodu o spolupráci uzavřenou před 1. květnem 2017 a – ve výjimečných situacích – v individuálních případech na základě přísných podmínek stanovených v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794 a za předpokladu, že jsou zajištěny odpovídající záruky;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody umožňující Europolu a třetím zemím spolupracovat a vyměňovat si osobní údaje by měly dodržovat články 7 a 8 Listiny základních práv a článek 16 SFEU, a tedy také dodržovat zásadu omezení účelu a právo na přístup a opravu a podléhat dohledu ze strany nezávislého orgánu, jak výslovně uvádí Listina, a tato výměna by měla být nezbytná a přiměřená vůči plnění úkolů Europolu;

C.  vzhledem k tomu, že takovýto přenos má být založen na mezinárodní dohodě, která je uzavřena mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 SFEU a poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob;

D.  vzhledem k tomu, že programový dokument Europolu na období 2018–2020(7) zdůrazňuje, že rozšířený multidisciplinární přístup, včetně shromažďování nezbytných odborných znalostí a informací od široké škály partnerů, má pro plnění poslání Europolu stále větší význam;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě zdůraznil, že dohody o strategické a operační spolupráci mezi Europolem a třetími zeměmi usnadňují výměnu informací i praktickou spolupráci v boji proti kyberkriminalitě;

F.  vzhledem k tomu, že Europol již v minulosti uzavřel značný počet dohod o výměně údajů se třetími zeměmi, jako jsou Albánie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Kolumbie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Gruzie, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené státy americké;

G.  vzhledem k tomu, že EDPS ode dne 1. května 2017 dohlíží nad Europolem a poskytuje také orgánům EU poradenství ohledně politik a právních předpisů týkajících se ochrany údajů;

1.  je přesvědčen, že je třeba řádně posoudit potřebu spolupráce s Jordánským hášimovským královstvím v oblasti prosazování práva i její proporcionalitu, a to s ohledem na bezpečnostní zájmy Evropské unie; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadu; zdůrazňuje, že je třeba při vymezování mandátu pro vyjednání dohody mezi Evropskou unií a Jordánským hášimovským královstvím o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a jordánskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu postupovat s náležitou opatrností;

2.  je přesvědčen, že by v třetích zemích získávajících údaje mělo být zajištěno plné dodržování článků 7 a 8 Listiny a dalších základních práv a svobod zakotvených v Listině; v tomto ohledu vyzývá Radu, aby doplnila směrnice pro vyjednávání navržené Komisí o podmínky stanovené v tomto usnesení;

3.  konstatuje, že doposud nebylo vypracováno žádné přiměřené posouzení dopadů, které by vyhodnotilo závažnost rizik vznikajících předáváním osobních údajů Jordánskému hášimovskému království, pokud se jedná o právo jednotlivců na ochranu soukromí a osobních údajů, ale také o ostatní základní práva a svobody chráněné Listinou; žádá Komisi, aby vypracovala odpovídající posouzení dopadů s cílem vymezit nezbytné záruky, které by měly být do dohody začleněny;

4.  zdůrazňuje, že úroveň ochrany, která na základě dohody vznikne, by měla v zásadě odpovídat úrovni ochrany v právu EU; zdůrazňuje, že není-li možné tuto úroveň zaručit jak na úrovni právních předpisů, tak v praxi, nelze tuto dohodu uzavřít;

5.  protože je třeba zajistit plné dodržování článku 8 Listiny a článku 16 SFEU a zabránit případné právní odpovědnosti Europolu na základě porušení právních předpisů Unie na ochranu údajů způsobeného přenosem osobních údajů bez nezbytných a odpovídajících záruk, požaduje, aby dohoda obsahovala striktní a konkrétní ustanovení ukládající povinnost dodržovat zásadu omezení účelu a zavádějící jednoznačné podmínky pro zpracovávání předávaných osobních údajů;

6.  vyzývá k doplnění „směrnice B“ (Guideline B) tak, aby dohoda výslovně uváděla, že Europol (podle článku 19 nařízení o Europolu) musí dodržovat veškerá omezení, o nichž ve vztahu k osobním údajům předávaným Europolu rozhodly členské státy nebo jiní poskytovatelé, pokud se jedná o využívání a přístup k údajům, které mají být předávány do Jordánského hášimovského království;

7.  požaduje, aby dohoda jednoznačně uváděla, že jakékoli další zpracovávání by mělo vždy podléhat předběžnému písemnému souhlasu Europolu; zdůrazňuje, že tento souhlas by měl být Europolem dokumentován a měl by být na žádost zpřístupněn EDPS; vyzývá k tomu, aby dohoda rovněž obsahovala ustanovení ukládající příslušným orgánům Jordánského hášimovského království povinnost dodržovat tato omezení a aby upřesňovala, jak bude dodržování těchto omezení prosazováno;

8.  trvá na tom, aby dohoda obsahovala jednoznačné a přímočaré ustanovení stanovující lhůtu pro uchovávání osobních údajů, které byly předány, a vyžadující smazání předaných osobních údajů na konci této lhůty; požaduje, aby dohoda stanovila procesní opatření, která zajistí dodržování těchto ustanovení; zdůrazňuje, že ve výjimečných případech, existují-li opodstatněné důvody pro uchovávání údajů po prodlouženou dobu (po vypršení lhůty pro uchovávání údajů), se tyto důvody a doprovodná dokumentace předají Europolu a EDPS;

9.  očekává, že se uplatní kritéria uvedená v bodu odůvodnění 71 směrnice (EU) 2016/680, tj. že osobní údaje budou předávány pouze tehdy, pokud bude příslušným jordánským orgánům získávajícím údaje od Europolu uložena povinnost zachovávat mlčenlivost, tyto údaje nebudou zpracovávány pro jiné účely než pro účely předání a osobní údaje nebudou použity v souvislosti s žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem nebo s jakoukoli formou krutého a nelidského zacházení;

10.  je přesvědčen, že kategorie trestných činů, u nichž bude možná výměna osobních údajů, musí být jednoznačně vymezeny a konkrétně uvedeny na seznamu obsaženém v samotné mezinárodní dohodě, v souladu s definicemi EU pro trestné činy, pokud jsou k dispozici; zdůrazňuje, že tento seznam by měl jednoznačně a přesně definovat činnosti naplňující podstatu těchto trestných činů a osoby, skupiny a organizace, které budou pravděpodobně postiženy příslušným předáváním údajů;

11.  naléhavě vybízí Radu a Komisi, aby (na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a ve smyslu ustanovení čl. 8 odst. 3 Listiny) společně s vládou Jordánského hášimovského království vymezily, který nezávislý orgán bude pověřen dohledem nad prováděním této mezinárodní dohody; trvá na tom, že tento orgán by měl být dohodnut a zřízen předtím, než může mezinárodní dohoda vstoupit v platnost; zdůrazňuje, že jméno tohoto orgánu musí být v příloze dohody výslovně uvedeno;

12.  má za to, že by mělo být možné, aby kterákoli ze stran pozastavila uplatňování této mezinárodní dohody nebo ji zrušila, pokud dojde k jejímu porušení, a že nezávislý orgán dohledu by měl být rovněž příslušný pro to, aby navrhl pozastavení uplatňování dohody či její ukončení v případě, že dojde k jejímu porušení; má za to, že osobní údaje spadající do oblasti působnosti dohody, které byly předány před pozastavením její platnosti nebo jejím ukončením, mohou být i nadále zpracovávány v souladu s dohodou; domnívá se, že je třeba zavést pravidelné vyhodnocování dohody, aby bylo možné posoudit její dodržování ze strany partnerů;

13.  má za to, že je třeba stanovit jednoznačnou definici pojmu jednotlivých případů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

14.  má za to, že je třeba definovat pojem přiměřených důvodů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

15.  zdůrazňuje, že údaje předávané přijímacímu orgánu nesmějí být v žádném případě dále zpracovávány jinými orgány, a že by proto měl být vypracován vyčerpávající seznam příslušných orgánů Jordánského hášimovského království, jimž může Europol předávat údaje, včetně popisu pravomocí těchto orgánů; domnívá se, že jakákoli změna tohoto seznamu, v rámci níž se nahradí nebo doplní nový příslušný orgán, by si vyžadovala revizi této mezinárodní dohody;

16.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně uvést, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Jordánského hášimovského království jiným orgánům této země může být povoleno pouze tehdy, splňuje-li původní účel předání ze strany Europolu, a mělo by být vždy oznámeno nezávislému orgánu dohledu, EDPS a Europolu;

17.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně stanovit, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Jordánského hášimovského království jiným zemím je zakázáno a vedlo by k okamžitému ukončení platnosti mezinárodní dohody;

18.  domnívá se, že mezinárodní dohoda s Jordánským hášimovským královstvím by měla zahrnovat právo subjektu údajů na informace, opravu a výmaz, jak je stanoveno v jiných právních předpisech Unie o ochraně údajů;

19.  upozorňuje na skutečnost, že předávání osobních údajů odhalujících rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženská nebo filozofická přesvědčení, členství v odborech, genetické informace nebo údaje o zdraví a pohlavním životě dané osoby je neobyčejně citlivé a vyvolává vážné znepokojení vzhledem k rozdílnému právnímu rámci a odlišné povaze společnosti a kulturního zázemí Jordánského hášimovského království ve srovnání s Evropskou unií; zdůrazňuje, že definice podstaty trestných činů v Evropské unii a v Jordánském hášimovském království se liší; má za to, že k tomuto předávání údajů by se proto mělo přikročit jen ve velmi výjimečných případech a za uplatnění jednoznačných záruk pro subjekt údajů a osoby, které jsou s ním spojeny; považuje za nezbytné, aby byly vymezeny konkrétní záruky, které by muselo Jordánské hášimovské království dodržovat, pokud se jedná o základní práva a svobody, včetně dodržování svobody slova, svobody náboženského vyznání a lidské důstojnosti;

20.  je přesvědčen, že do dohody by měl být začleněn monitorovací mechanismus, který by měl podléhat pravidelnému vyhodnocování s cílem zhodnotit její fungování ve vztahu k operačním potřebám Europolu, jakož i dodržování evropských práv a zásad v oblasti ochrany údajů;

21.  vyzývá Komisi, aby si před finalizací mezinárodní dohody v souladu s nařízením (EU) č. 2016/794 a nařízením (ES) č. 45/2001 vyžádala stanovisko evropského inspektora ochrany údajů;

22.  zdůrazňuje, že souhlas Parlamentu s uzavřením dohody bude podmíněn uspokojivým zapojením Parlamentu do všech fází postupu v souladu s článkem 218 SFEU;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládě Jordánského hášimovského království.

(1) Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(4) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0366.
(7) Programový dokument Europolu na období 2018–2020 přijatý správní radou Europolu dne 30. listopadu 2017, EDOC# 856927v18.


Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Tureckem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
PDF 150kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a tureckými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)07992018/2061(INI))
P8_TA(2018)0296A8-0233/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a tureckými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)0799),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na články 7 a 8 této listiny,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména článek 6 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména články 16 a 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterým se nahrazují a ruší rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(3),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(5),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně údajů (ETS č. 108) a na Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice ze dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 181),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EDPS“) č. 2/2018 o osmi mandátech k vyjednávání za účelem uzavření mezinárodních dohod umožňujících výměnu údajů mezi Europolem a třetími zeměmi;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě(6),

–  s ohledem na dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi, orgány, úřady a agenturami Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), a zejména s ohledem na kapitolu tohoto nařízení týkající se zpracovávání operativních osobních údajů, která se vztahuje na subjekty, úřady a agentury Unie při výkonu činností spadajících do oblasti působnosti třetí části hlavy V kapitol 4 a 5 SFEU;

–  s ohledem na čl. 108 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0233/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) umožňuje předávání osobních údajů orgánům třetích zemí nebo mezinárodní organizaci, je-li toto předávání nezbytné pro výkon úkolů Europolu, na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně podle směrnice (EU) 2016/680, pro mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU obsahující odpovídající záruky, pro dohodu o spolupráci uzavřenou před 1. květnem 2017 a – ve výjimečných situacích – v individuálních případech na základě přísných podmínek stanovených v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794 a za předpokladu, že jsou zajištěny odpovídající záruky;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody umožňující Europolu a třetím zemím spolupracovat a vyměňovat si osobní údaje by měly dodržovat články 7 a 8 Listiny základních práv a článek 16 SFEU, a tedy také dodržovat zásadu omezení účelu a právo na přístup a opravu a podléhat dohledu ze strany nezávislého orgánu, jak výslovně uvádí Listina, a tato výměna by měla být nezbytná a přiměřená vůči plnění úkolů Europolu;

C.  vzhledem k tomu, že takovýto přenos má být založen na mezinárodní dohodě, která je uzavřena mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 SFEU a poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob;

D.  vzhledem k tomu, že v posledních letech bylo odhaleno několik případů porušování lidských práv v Turecké republice; vzhledem k tomu, že zejména byly nemilosrdně potlačeny projevy nesouhlasu, přičemž terčem odvetných opatření se stali mj. novináři, političtí aktivisté a obránci lidských práv; vzhledem k tomu, že se i nadále objevují zprávy o případech mučení, a to i v době po pokusu o státní převrat v červenci 2016; vzhledem k tomu, že účinné vyšetření případů porušování lidských práv ze strany úředníků příslušných orgánů bylo znemožněno všudypřítomnou beztrestností, přičemž pokračovalo pronásledování, jehož se dopouštějí ozbrojené skupiny;

E.  vzhledem k tomu, že programový dokument Europolu na období let 2018–2020(7) zdůrazňuje, že rozšířený multidisciplinární přístup, včetně propojování nezbytných odborných znalostí a informací od široké škály partnerů, má pro plnění poslání Europolu stále větší význam;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě zdůraznil, že dohody o strategické a operační spolupráci mezi Europolem a třetími zeměmi usnadňují výměnu informací i praktickou spolupráci v boji proti kyberkriminalitě;

G.  vzhledem k tomu, že Europol již v minulosti uzavřel značný počet dohod o výměně údajů se třetími zeměmi, jako jsou Albánie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Kolumbie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Gruzie, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené státy americké;

H.  vzhledem k tomu, že EDPS ode dne 1. května 2017 dohlíží nad Europolem a poskytuje také orgánům EU poradenství ohledně politik a právních předpisů týkajících se ochrany údajů;

1.  je přesvědčen, že je třeba řádně posoudit potřebu spolupráce s Tureckou republikou v oblasti prosazování práva i její proporcionalitu, a to s ohledem na bezpečnostní zájmy Evropské unie; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadu; zdůrazňuje, že je třeba při vymezování mandátu pro vyjednání dohody mezi Evropskou unií a Tureckou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a tureckými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu postupovat s náležitou opatrností;

2.  je přesvědčen, že by ve třetích zemích získávajících údaje mělo být zajištěno plné dodržování článků 7 a 8 Listiny a dalších základních práv a svobod zakotvených v Listině; v tomto ohledu vyzývá Radu, aby doplnila směrnice pro vyjednávání navržené Komisí o podmínky stanovené v tomto usnesení;

3.  domnívá se, že panují značné obavy ohledně dodržování základních práv v Turecké republice, zejména pokud se jedná o svobodu projevu, svobodu náboženského vyznání a právo nebýt předmětem mučení či nelidského zacházení, jak jsou zakotveny v Listině a Evropské úmluvě o lidských právech;

4.  zdůrazňuje, že předpokladem pro zahájení jednání je to, aby Turecko plnilo svou horizontální povinnost v plné míře, účinně a nediskriminačně spolupracovat se všemi členskými státy ohledně otázek v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, a to včetně spolupráce s Kyperskou republikou;

5.  konstatuje, že doposud nebylo vypracováno žádné přiměřené posouzení dopadů, které by vyhodnotilo závažnost rizik vznikajících předáváním osobních údajů Turecké republice, pokud se jedná o právo jednotlivců na ochranu soukromí a osobních údajů, ale také o ostatní základní práva a svobody chráněné Listinou; žádá Komisi, aby vypracovala odpovídající posouzení dopadů s cílem vymezit nezbytné záruky, které by měly být do dohody začleněny;

6.  zdůrazňuje, že úroveň ochrany, která na základě dohody vznikne, by měla v zásadě odpovídat úrovni ochrany v právu EU; zdůrazňuje, že není-li možné tuto úroveň zaručit jak na úrovni právních předpisů, tak v praxi, nelze tuto dohodu uzavřít;

7.  protože je třeba zajistit plné dodržování článku 8 Listiny a článku 16 SFEU a zabránit případné právní odpovědnosti Europolu na základě porušení právních předpisů Unie na ochranu údajů způsobeného přenosem osobních údajů bez nezbytných a odpovídajících záruk, požaduje, aby dohoda obsahovala striktní a konkrétní ustanovení ukládající povinnost dodržovat zásadu omezení účelu a zavádějící jednoznačné podmínky pro zpracovávání předávaných osobních údajů;

8.  vyzývá k doplnění „směrnice B“ (Guideline B) tak, aby dohoda výslovně uváděla, že Europol (podle článku 19 nařízení o Europolu) musí dodržovat veškerá omezení, o nichž ve vztahu k osobním údajům předávaným Europolu rozhodly členské státy nebo jiní poskytovatelé, pokud se jedná o využívání a přístup k údajům, které mají být předávány do Turecké republiky;

9.  požaduje, aby dohoda jednoznačně uváděla, že jakékoli další zpracovávání by mělo vždy podléhat předběžnému písemnému souhlasu Europolu; zdůrazňuje, že tento souhlas by měl být Europolem dokumentován a měl by být na žádost zpřístupněn EDPS; vyzývá k tomu, aby dohoda rovněž obsahovala ustanovení ukládající příslušným orgánům Turecké republiky povinnost dodržovat tato omezení a aby upřesňovala, jak bude dodržování těchto omezení prosazováno;

10.  trvá na tom, aby dohoda obsahovala jednoznačné a přímočaré ustanovení stanovující lhůtu pro uchovávání osobních údajů, které byly předány, a vyžadující smazání předaných osobních údajů na konci této lhůty; požaduje, aby dohoda stanovila procesní opatření, která zajistí dodržování těchto ustanovení; zdůrazňuje, že ve výjimečných případech, existují-li opodstatněné důvody pro uchovávání údajů po prodlouženou dobu (po vypršení lhůty pro uchovávání údajů), se tyto důvody a doprovodná dokumentace předají Europolu a EDPS;

11.  očekává, že se uplatní kritéria uvedená v bodu odůvodnění 71 směrnice (EU) 2016/680, tj. že osobní údaje budou předávány pouze tehdy, pokud bude příslušným tureckým orgánům získávajícím údaje od Europolu uložena povinnost zachovávat mlčenlivost, tyto údaje nebudou zpracovávány pro jiné účely než pro účely předání a osobní údaje nebudou použity v souvislosti s žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem nebo s jakoukoli formou krutého a nelidského zacházení;

12.  je přesvědčen, že kategorie trestných činů, u nichž bude možná výměna osobních údajů, musí být jednoznačně vymezeny a konkrétně uvedeny na seznamu obsaženém v samotné mezinárodní dohodě, v souladu s definicemi EU pro trestné činy, pokud jsou k dispozici; zdůrazňuje, že tento seznam by měl jednoznačně a přesně definovat činnosti naplňující podstatu těchto trestných činů a osoby, skupiny a organizace, které budou pravděpodobně postiženy příslušným předáváním údajů;

13.  naléhavě vybízí Radu a Komisi, aby (na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a ve smyslu ustanovení čl. 8 odst. 3 Listiny) společně s vládou Turecka vymezily, který nezávislý orgán bude pověřen dohledem nad prováděním této mezinárodní dohody; trvá na tom, že tento orgán by měl být dohodnut a zřízen předtím, než může mezinárodní dohoda vstoupit v platnost; zdůrazňuje, že jméno tohoto orgánu musí být v příloze dohody výslovně uvedeno;

14.  má zato, že je třeba, aby Komise zaujala opatrný přístup ohledně závažných rizik vznikajících předáváním osobních údajů Turecku vzhledem k častým stížnostem občanů ohledně porušování lidských práv v Turecké republice;

15.  má za to, že by mělo být možné, aby kterákoli ze stran pozastavila uplatňování této mezinárodní dohody nebo ji zrušila, pokud dojde k jejímu porušení, a že nezávislý orgán dohledu by měl být rovněž příslušný pro to, aby navrhl pozastavení uplatňování dohody či její ukončení v případě, že dojde k jejímu porušení; má za to, že osobní údaje spadající do oblasti působnosti dohody, které byly předány před pozastavením její platnosti nebo jejím ukončením, mohou být i nadále zpracovávány v souladu s dohodou; domnívá se, že je třeba zavést pravidelné vyhodnocování dohody, aby bylo možné posoudit její dodržování ze strany partnerů;

16.  má za to, že je třeba stanovit jednoznačnou definici pojmu jednotlivých případů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat pouze na skutečné trestněprávní vyšetřování, a nikoli na operace tajných služeb zaměřené na konkrétní jednotlivce, kteří jsou považováni za podezřelé z trestné činnosti;

17.  má za to, že je třeba definovat pojem přiměřených důvodů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

18.  zdůrazňuje, že údaje předávané přijímacímu orgánu nesmějí být v žádném případě dále zpracovávány jinými orgány, a že by proto měl být vypracován vyčerpávající seznam příslušných orgánů Turecké republiky, jimž může Europol předávat údaje, včetně popisu pravomocí těchto orgánů; domnívá se, že jakákoli změna tohoto seznamu, v rámci níž se nahradí nebo doplní nový příslušný orgán, by si vyžadovala revizi této mezinárodní dohody;

19.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně uvést, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Turecké republiky jiným orgánům této země může být povoleno pouze tehdy, splňuje-li původní účel předání ze strany Europolu, a mělo by být vždy oznámeno nezávislému orgánu dohledu, EDPS a Europolu;

20.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně stanovit, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Turecké republiky jiným zemím je zakázáno a vedlo by k okamžitému ukončení platnosti mezinárodní dohody;

21.  domnívá se, že mezinárodní dohoda s Tureckou republikou by měla zahrnovat právo subjektu údajů na informace, opravu a výmaz, jak je stanoveno v jiných právních předpisech Unie o ochraně údajů;

22.  upozorňuje na skutečnost, že předávání osobních údajů odhalujících rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženská nebo filozofická přesvědčení, členství v odborech, genetické informace nebo údaje o zdraví a pohlavním životě dané osoby je neobyčejně citlivé a vyvolává vážné znepokojení vzhledem k rozdílnému právnímu rámci a odlišné povaze společnosti a kulturního zázemí Turecka ve srovnání s Evropskou unií; zdůrazňuje, že definice podstaty trestných činů v Evropské unii a v Turecku se liší; má za to, že k tomuto předávání údajů by se proto mělo přikročit jen ve velmi výjimečných případech a za uplatnění jednoznačných záruk pro subjekt údajů a osoby, které jsou s ním spojeny; považuje za nezbytné, aby byly vymezeny konkrétní záruky, které by muselo Turecko dodržovat, pokud se jedná o základní práva a svobody, včetně dodržování svobody slova, svobody náboženského vyznání a lidské důstojnosti;

23.  je přesvědčen, že do dohody by měl být začleněn monitorovací mechanismus, který by měl podléhat pravidelnému vyhodnocování s cílem zhodnotit její fungování ve vztahu k operačním potřebám Europolu, jakož i dodržování evropských práv a zásad v oblasti ochrany údajů;

24.  vyzývá Komisi, aby si před finalizací mezinárodní dohody v souladu s nařízením (EU) č. 2016/794 a nařízením (ES) č. 45/2001 vyžádala stanovisko evropského inspektora ochrany údajů;

25.  zdůrazňuje, že souhlas Parlamentu s uzavřením dohody bude podmíněn uspokojivým zapojením Parlamentu do všech fází postupu v souladu s článkem 218 SFEU;

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládě Turecké republiky.

(1) Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(4) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0366.
(7) Programový dokument Europolu na období 2018–2020 přijatý správní radou Europolu dne 30. listopadu 2017, EDOC# 856927v18.


Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Izraelem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
PDF 150kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Státem Izrael o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a izraelskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)08062018/2062(INI))
P8_TA(2018)0297A8-0235/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Státem Izrael o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a izraelskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)0806),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 7 a 8 této listiny,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména na článek 6 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na články 16 a 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterým se nahrazují a ruší rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(3),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(5),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně údajů (ETS č. 108) a na Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice ze dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 181),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EDPS“) č. 2/2018 o osmi mandátech k vyjednávání za účelem uzavření mezinárodních dohod umožňujících výměnu údajů mezi Europolem a třetími zeměmi;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě(6),

–  s ohledem na dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi, orgány, úřady a agenturami Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), a zejména s ohledem na kapitolu tohoto nařízení týkající se zpracovávání operativních osobních údajů, která se vztahuje na subjekty, úřady a agentury Unie při výkonu činností spadajících do oblasti působnosti třetí části hlavy V kapitol 4 a 5 SFEU;

–  s ohledem na čl. 108 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0235/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) umožňuje předávání osobních údajů orgánům třetích zemí nebo mezinárodní organizaci, je-li toto předávání nezbytné pro výkon úkolů Europolu, na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně podle směrnice (EU) 2016/680, pro mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU obsahující odpovídající záruky, pro dohodu o spolupráci uzavřenou před 1. květnem 2017 a – ve výjimečných situacích – v individuálních případech na základě přísných podmínek stanovených v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794 a za předpokladu, že jsou zajištěny odpovídající záruky;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody umožňující Europolu a třetím zemím spolupracovat a vyměňovat si osobní údaje by měly dodržovat články 7 a 8 Listiny základních práv a článek 16 SFEU, a tedy také dodržovat zásadu omezení účelu a právo na přístup a opravu a podléhat dohledu ze strany nezávislého orgánu, jak výslovně uvádí Listina, a tato výměna by měla být nezbytná a přiměřená vůči plnění úkolů Europolu;

C.  vzhledem k tomu, že takovýto přenos má být založen na mezinárodní dohodě, která je uzavřena mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 SFEU a poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob;

D.  vzhledem k tomu, že programový dokument Europolu na období let 2018–2020(7) zdůrazňuje, že rozšířený multidisciplinární přístup, včetně propojování nezbytných odborných znalostí a informací od široké škály partnerů, má pro plnění poslání Europolu stále větší význam;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě zdůraznil, že dohody o strategické a operační spolupráci mezi Europolem a třetími zeměmi usnadňují výměnu informací i praktickou spolupráci v boji proti kyberkriminalitě;

F.  vzhledem k tomu, že Europol již v minulosti uzavřel značný počet dohod o výměně údajů se třetími zeměmi, jako jsou Albánie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Kolumbie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Gruzie, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené státy americké;

G.  vzhledem k tomu, že Stát Izrael byl zařazen na seznam třetích států a organizací, se kterými by Europol měl uzavřít dohody, stanovený v rozhodnutí Rady 2009/935/SVV ze dne 30. listopadu 2009(8); vzhledem k tomu, že jednání o dohodě o operativní spolupráci byla zahájena v roce 2010, ale nebyla uzavřena před vstupem nařízení o Europolu (nařízení (EU) 2016/794) v platnost, tj. dne 1. května 2017;

H.  vzhledem k tomu, že EDPS ode dne 1. května 2017 dohlíží nad Europolem a poskytuje také orgánům EU poradenství ohledně politik a právních předpisů týkajících se ochrany údajů;

1.  je přesvědčen, že je třeba řádně posoudit potřebu spolupráce se Státem Izrael v oblasti prosazování práva i její proporcionalitu, a to s ohledem na bezpečnostní zájmy Evropské unie; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadu; zdůrazňuje, že je třeba při vymezování mandátu pro vyjednání dohody mezi Evropskou unií a Státem Izrael o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a izraelskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu postupovat s náležitou opatrností;

2.  je přesvědčen, že by ve třetích zemích získávajících údaje mělo být zajištěno plné dodržování článků 7 a 8 Listiny a dalších základních práv a svobod zakotvených v Listině; v tomto ohledu vyzývá Radu, aby doplnila směrnice pro vyjednávání navržené Komisí o podmínky stanovené v tomto usnesení;

3.  konstatuje, že doposud nebylo vypracováno žádné přiměřené posouzení dopadů, které by vyhodnotilo závažnost rizik vznikajících předáváním osobních údajů Státu Izrael, pokud se jedná o právo jednotlivců na ochranu soukromí a osobních údajů, ale také o ostatní základní práva a svobody chráněné Listinou; žádá Komisi, aby vypracovala odpovídající posouzení dopadů s cílem vymezit nezbytné záruky, které by měly být do dohody začleněny;

4.  zdůrazňuje, že úroveň ochrany, která na základě dohody vznikne, by měla v zásadě odpovídat úrovni ochrany v právu EU; zdůrazňuje, že není-li možné tuto úroveň zaručit jak na úrovni právních předpisů, tak v praxi, nelze tuto dohodu uzavřít; v této souvislosti vítá, že Komise v roce 2011 oficiálně uznala Izrael jakožto zemi, která zajišťuje odpovídající úroveň ochrany údajů, pokud se jedná o automatické zpracování osobních údajů ve smyslu směrnice 95/46/ES;

5.  protože je třeba zajistit plné dodržování článku 8 Listiny a článku 16 SFEU a zabránit případné právní odpovědnosti Europolu na základě porušení právních předpisů Unie na ochranu údajů způsobeného přenosem osobních údajů bez nezbytných a odpovídajících záruk, požaduje, aby dohoda obsahovala striktní a konkrétní ustanovení ukládající povinnost dodržovat zásadu omezení účelu a zavádějící jednoznačné podmínky pro zpracovávání předávaných osobních údajů;

6.  vyzývá k doplnění „směrnice B“ (Guideline B) tak, aby dohoda výslovně uváděla, že Europol (podle článku 19 nařízení o Europolu) musí dodržovat veškerá omezení, o nichž ve vztahu k osobním údajům předávaným Europolu rozhodly členské státy nebo jiní poskytovatelé, pokud se jedná o využívání a přístup k údajům, které mají být předávány do Státu Izrael;

7.  požaduje, aby dohoda jednoznačně uváděla, že jakékoli další zpracovávání by mělo vždy podléhat předběžnému písemnému souhlasu Europolu; zdůrazňuje, že tento souhlas by měl být Europolem dokumentován a měl by být na žádost zpřístupněn EDPS; vyzývá k tomu, aby dohoda rovněž obsahovala ustanovení ukládající příslušným orgánům Státu Izrael povinnost dodržovat tato omezení a aby upřesňovala, jak bude dodržování těchto omezení prosazováno;

8.  trvá na tom, aby dohoda obsahovala jednoznačné a přímočaré ustanovení stanovující lhůtu pro uchovávání osobních údajů, které byly předány, a vyžadující smazání předaných osobních údajů na konci této lhůty; požaduje, aby dohoda stanovila procesní opatření, která zajistí dodržování těchto ustanovení; zdůrazňuje, že ve výjimečných případech, existují-li opodstatněné důvody pro uchovávání údajů po prodlouženou dobu (po vypršení lhůty pro uchovávání údajů), se tyto důvody a doprovodná dokumentace předají Europolu a EDPS;

9.  očekává, že se uplatní kritéria uvedená v bodu odůvodnění 71 směrnice (EU) 2016/680, tj. že osobní údaje budou předávány pouze tehdy, pokud bude příslušným izraelským orgánům získávajícím údaje od Europolu uložena povinnost zachovávat mlčenlivost, tyto údaje nebudou zpracovávány pro jiné účely než pro účely předání a osobní údaje nebudou použity v souvislosti s žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem nebo s jakoukoli formou krutého a nelidského zacházení;

10.  je přesvědčen, že kategorie trestných činů, u nichž bude možná výměna osobních údajů, musí být jednoznačně vymezeny a konkrétně uvedeny na seznamu obsaženém v samotné mezinárodní dohodě, v souladu s definicemi EU pro trestné činy, pokud jsou k dispozici; zdůrazňuje, že tento seznam by měl jednoznačně a přesně definovat činnosti naplňující podstatu těchto trestných činů a osoby, skupiny a organizace, které budou pravděpodobně postiženy příslušným předáváním údajů;

11.  naléhavě vybízí Radu a Komisi, aby (na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a ve smyslu ustanovení čl. 8 odst. 3 Listiny) společně s vládou Izraele vymezily, který nezávislý orgán bude pověřen dohledem nad prováděním této mezinárodní dohody; trvá na tom, že tento orgán by měl být dohodnut a zřízen předtím, než může mezinárodní dohoda vstoupit v platnost; zdůrazňuje, že jméno tohoto orgánu musí být v příloze dohody výslovně uvedeno;

12.  má za to, že by mělo být možné, aby kterákoli ze stran pozastavila uplatňování této mezinárodní dohody nebo ji zrušila, pokud dojde k jejímu porušení, a že nezávislý orgán dohledu by měl být rovněž příslušný pro to, aby navrhl pozastavení uplatňování dohody či její ukončení v případě, že dojde k jejímu porušení; má za to, že osobní údaje spadající do oblasti působnosti dohody, které byly předány před pozastavením její platnosti nebo jejím ukončením, mohou být i nadále zpracovávány v souladu s dohodou; domnívá se, že je třeba zavést pravidelné vyhodnocování dohody, aby bylo možné posoudit její dodržování ze strany partnerů;

13.  má za to, že je třeba stanovit jednoznačnou definici pojmu jednotlivých případů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

14.  má za to, že je třeba definovat pojem přiměřených důvodů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

15.  zdůrazňuje, že údaje předávané přijímacímu orgánu nesmějí být v žádném případě dále zpracovávány jinými orgány, a že by proto měl být vypracován vyčerpávající seznam příslušných orgánů Státu Izrael, jimž může Europol předávat údaje, včetně popisu pravomocí těchto orgánů; domnívá se, že jakákoli změna tohoto seznamu, v rámci níž se nahradí nebo doplní nový příslušný orgán, by si vyžadovala revizi této mezinárodní dohody;

16.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně uvést, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Státu Izrael jiným orgánům této země může být povoleno pouze tehdy, splňuje-li původní účel předání ze strany Europolu, a mělo by být vždy oznámeno nezávislému orgánu dohledu, EDPS a Europolu;

17.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně stanovit, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Státu Izrael jiným zemím je zakázáno a vedlo by k okamžitému ukončení platnosti mezinárodní dohody;

18.  domnívá se, že mezinárodní dohoda se Státem Izrael by měla zahrnovat právo subjektu údajů na informace, opravu a výmaz, jak je stanoveno v jiných právních předpisech Unie o ochraně údajů;

19.  upozorňuje na skutečnost, že předávání osobních údajů odhalujících rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženská nebo filozofická přesvědčení, členství v odborech, genetické informace nebo údaje o zdraví a pohlavním životě dané osoby je neobyčejně citlivé a vyvolává vážné znepokojení vzhledem k rozdílnému právnímu rámci a odlišné povaze společnosti a kulturního zázemí Státu Izrael ve srovnání s Evropskou unií; zdůrazňuje, že definice podstaty trestných činů v Evropské unii a ve Státu Izrael se liší; má za to, že k tomuto předávání údajů by se proto mělo přikročit jen ve velmi výjimečných případech a za uplatnění jednoznačných záruk pro subjekt údajů a osoby, které jsou s ním spojeny; považuje za nezbytné, aby byly vymezeny konkrétní záruky, které by musel Stát Izrael dodržovat, pokud se jedná o základní práva a svobody, včetně dodržování svobody slova, svobody náboženského vyznání a lidské důstojnosti;

20.  je přesvědčen, že do dohody by měl být začleněn monitorovací mechanismus, který by měl podléhat pravidelnému vyhodnocování s cílem zhodnotit její fungování ve vztahu k operačním potřebám Europolu, jakož i dodržování evropských práv a zásad v oblasti ochrany údajů;

21.  vyzývá Komisi, aby si před finalizací mezinárodní dohody v souladu s nařízením (EU) č. 2016/794 a nařízením (ES) č. 45/2001 vyžádala stanovisko evropského inspektora ochrany údajů;

22.  zdůrazňuje, že souhlas Parlamentu s uzavřením dohody bude podmíněn uspokojivým zapojením Parlamentu do všech fází postupu v souladu s článkem 218 SFEU;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě Státu Izrael.

(1) Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(4) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0366.
(7) Programový dokument Europolu na období 2018–2020 přijatý správní radou Europolu dne 30. listopadu 2017, EDOC# 856927v18.
(8) Úř. věst. L 325, 11.12.2009, s. 12.


Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Tuniskem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
PDF 150kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Tuniskem o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a tuniskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)08072018/2063(INI))
P8_TA(2018)0298A8-0237/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Tuniskem o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a tuniskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)0807),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 7 a 8 této listiny,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „SEU“), a zejména článek 6 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména články 16 a 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterým se nahrazují a ruší rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikací)(3),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(5),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně údajů (ETS č. 108) a na Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice ze dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 181),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EDPS“) č. 2/2018 o osmi mandátech k vyjednávání za účelem uzavření mezinárodních dohod umožňujících výměnu údajů mezi Europolem a třetími zeměmi;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě(6),

–  s ohledem na dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi, orgány, úřady a agenturami Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), a zejména s ohledem na kapitolu nařízení týkající se zpracovávání operativních osobních údajů, která se vztahuje na subjekty, úřady a agentury Unie při výkonu činností spadajících do oblasti působnosti třetí části hlavy V kapitol 4 a 5 SFEU;

–  s ohledem na čl. 108 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0237/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) umožňuje předávání osobních údajů orgánům třetích zemí nebo mezinárodní organizaci, je-li toto předávání nezbytné pro výkon úkolů Europolu, na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně podle směrnice (EU) 2016/680, pro mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU obsahující odpovídající záruky, pro dohodu o spolupráci uzavřenou před 1. květnem 2017 a – ve výjimečných situacích – v individuálních případech na základě přísných podmínek stanovených v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794 a za předpokladu, že jsou zajištěny odpovídající záruky;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody umožňující Europolu a třetím zemím spolupracovat a vyměňovat si osobní údaje by měly dodržovat články 7 a 8 Listiny základních práv a článek 16 SFEU, a tedy také dodržovat zásadu omezení účelu a právo na přístup a opravu a podléhat dohledu ze strany nezávislého orgánu, jak výslovně uvádí Listina, a tato výměna by měla být nezbytná a přiměřená vůči plnění úkolů Europolu;

C.  vzhledem k tomu, že takovýto přenos má být založen na mezinárodní dohodě, která je uzavřena mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 SFEU a poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob;

D.  vzhledem k tomu, že programový dokument Europolu na období 2018–2020(7) zdůrazňuje, že rozšířený multidisciplinární přístup, včetně shromažďování nezbytných odborných znalostí a informací od široké škály partnerů, má pro plnění poslání Europolu stále větší význam;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě zdůraznil, že dohody o strategické a operační spolupráci mezi Europolem a třetími zeměmi usnadňují výměnu informací i praktickou spolupráci v boji proti kyberkriminalitě;

F.  vzhledem k tomu, že Europol již v minulosti uzavřel značný počet dohod o výměně údajů se třetími zeměmi, jako jsou Albánie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Kolumbie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Gruzie, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené státy americké;

G.  vzhledem k tomu, že EDPS ode dne 1. května 2017 dohlíží nad Europolem a poskytuje také orgánům EU poradenství ohledně politik a právních předpisů týkajících se ochrany údajů;

1.  je přesvědčen, že je třeba řádně posoudit potřebu spolupráce s Tuniskem v oblasti prosazování práva i její proporcionalitu, a to s ohledem na bezpečnostní zájmy Evropské unie; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadu; zdůrazňuje, že je třeba při vymezování mandátu pro vyjednání dohody mezi Evropskou unií a Tuniskem o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a tuniskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu postupovat s náležitou opatrností;

2.  je přesvědčen, že by ve třetích zemích získávajících údaje mělo být zajištěno plné dodržování článků 7 a 8 Listiny a dalších základních práv a svobod zakotvených v Listině; v tomto ohledu vyzývá Radu, aby doplnila směrnice pro vyjednávání navržené Komisí o podmínky stanovené v tomto usnesení;

3.  konstatuje, že doposud nebylo vypracováno žádné přiměřené posouzení dopadů, které by vyhodnotilo závažnost rizik vznikajících předáváním osobních údajů Tunisku, pokud se jedná o právo jednotlivců na ochranu soukromí a osobních údajů, ale také o ostatní základní práva a svobody chráněné Listinou; žádá Komisi, aby vypracovala odpovídající posouzení dopadů s cílem vymezit nezbytné záruky, které by měly být do dohody začleněny;

4.  zdůrazňuje, že úroveň ochrany, která na základě dohody vznikne, by měla v zásadě odpovídat úrovni ochrany v právu EU; zdůrazňuje, že není-li možné tuto úroveň zaručit jak na úrovni právních předpisů, tak v praxi, nelze tuto dohodu uzavřít;

5.  protože je třeba zajistit plné dodržování článku 8 Listiny a článku 16 SFEU a zabránit případné právní odpovědnosti Europolu na základě porušení právních předpisů Unie na ochranu údajů způsobeného přenosem osobních údajů bez nezbytných a odpovídajících záruk, požaduje, aby dohoda obsahovala striktní a konkrétní ustanovení ukládající povinnost dodržovat zásadu omezení účelu a zavádějící jednoznačné podmínky pro zpracovávání předávaných osobních údajů;

6.  vyzývá k doplnění „směrnice B“ (Guideline B) tak, aby dohoda výslovně uváděla, že Europol (podle článku 19 nařízení o Europolu) musí dodržovat veškerá omezení, o nichž ve vztahu k osobním údajům předávaným Europolu rozhodly členské státy nebo jiní poskytovatelé, pokud se jedná o využívání a přístup k údajům, které mají být předávány do Tuniska;

7.  požaduje, aby dohoda jednoznačně uváděla, že jakékoli další zpracovávání by mělo vždy podléhat předběžnému písemnému souhlasu Europolu; zdůrazňuje, že tento souhlas by měl být Europolem dokumentován a měl by být na žádost zpřístupněn EDPS; vyzývá k tomu, aby dohoda rovněž obsahovala ustanovení ukládající příslušným orgánům Tuniska povinnost dodržovat tato omezení a aby upřesňovala, jak bude dodržování těchto omezení prosazováno;

8.  trvá na tom, aby dohoda obsahovala jednoznačné a přímočaré ustanovení stanovující lhůtu pro uchovávání osobních údajů, které byly předány, a vyžadující smazání předaných osobních údajů na konci této lhůty; požaduje, aby dohoda stanovila procesní opatření, která zajistí dodržování těchto ustanovení; zdůrazňuje, že ve výjimečných případech, existují-li opodstatněné důvody pro uchovávání údajů po prodlouženou dobu (po skončení lhůty pro uchovávání údajů), se tyto důvody a doprovodná dokumentace předají Europolu a EDPS;

9.  očekává, že se uplatní kritéria uvedená v bodu odůvodnění 71 směrnice (EU) 2016/680, tj. že osobní údaje budou předávány pouze tehdy, pokud bude příslušným tuniským orgánům získávajícím údaje od Europolu uložena povinnost zachovávat mlčenlivost, tyto údaje nebudou zpracovávány pro jiné účely než pro účely předání a osobní údaje nebudou použity v souvislosti s žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem nebo s jakoukoli formou krutého a nelidského zacházení;

10.  je přesvědčen, že kategorie trestných činů, u nichž bude možná výměna osobních údajů, musí být jednoznačně vymezeny a konkrétně uvedeny na seznamu obsaženém v samotné mezinárodní dohodě, v souladu s definicemi EU pro trestné činy, pokud jsou k dispozici; zdůrazňuje, že tento seznam by měl jednoznačně a přesně definovat činnosti naplňující podstatu těchto trestných činů a osoby, skupiny a organizace, které budou pravděpodobně postiženy příslušným předáváním údajů;

11.  naléhavě vybízí Radu a Komisi, aby (na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a ve smyslu ustanovení čl. 8 odst. 3 Listiny) společně s vládou Tuniska vymezily, který nezávislý orgán bude pověřen dohledem nad prováděním této mezinárodní dohody; trvá na tom, že tento orgán by měl být dohodnut a zřízen předtím, než může mezinárodní dohoda vstoupit v platnost; zdůrazňuje, že jméno tohoto orgánu musí být v příloze dohody výslovně uvedeno;

12.  má za to, že by mělo být možné, aby kterákoli ze stran pozastavila uplatňování této mezinárodní dohody nebo ji zrušila, pokud dojde k jejímu porušení, a že nezávislý orgán dohledu by měl být rovněž příslušný pro to, aby navrhl pozastavení uplatňování dohody či její ukončení v případě, že dojde k jejímu porušení; má za to, že osobní údaje spadající do oblasti působnosti dohody, které byly předány před pozastavením její platnosti nebo jejím ukončením, mohou být i nadále zpracovávány v souladu s dohodou; domnívá se, že je třeba zavést pravidelné vyhodnocování dohody, aby bylo možné posoudit její dodržování ze strany partnerů;

13.  má za to, že je třeba stanovit jednoznačnou definici pojmu jednotlivých případů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

14.  má za to, že je třeba definovat pojem přiměřených důvodů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

15.  zdůrazňuje, že údaje předávané přijímacímu orgánu nesmějí být v žádném případě dále zpracovávány jinými orgány, a že by proto měl být vypracován vyčerpávající seznam příslušných orgánů Tuniska, jimž může Europol předávat údaje, včetně popisu pravomocí těchto orgánů; domnívá se, že jakákoli změna tohoto seznamu, v rámci níž se nahradí nebo doplní nový příslušný orgán, by si vyžadovala revizi této mezinárodní dohody;

16.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně uvést, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Tuniska jiným orgánům této země může být povoleno pouze tehdy, splňuje-li původní účel předání ze strany Europolu, a mělo by být vždy oznámeno nezávislému orgánu dohledu, EDPS a Europolu;

17.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně stanovit, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Tuniska jiným zemím je zakázáno a vedlo by k okamžitému ukončení platnosti mezinárodní dohody;

18.  domnívá se, že mezinárodní dohoda s Tuniskem by měla zahrnovat právo subjektů údajů na informace, opravu a výmaz, jak je stanoveno v dalších právních předpisech Unie o ochraně údajů;

19.  upozorňuje na skutečnost, že předávání osobních údajů odhalujících rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženská nebo filozofická přesvědčení, členství v odborech, genetické informace nebo údaje o zdravotním a pohlavním životě dané osoby je neobyčejně citlivé a vyvolává vážné znepokojení vzhledem k rozdílnému právnímu rámci a odlišné povaze společnosti a kulturního zázemí Tuniska ve srovnání s Evropskou unií; zdůrazňuje, že definice podstaty trestných činů v Evropské unii a v Tunisku se liší; má za to, že k tomuto předávání údajů by se proto mělo přikročit jen ve velmi výjimečných případech a za uplatnění jednoznačných záruk pro subjekt údajů a osoby, které jsou s ním spojeny; považuje za nezbytné, aby byly vymezeny konkrétní záruky, které by muselo Tunisko dodržovat, pokud se jedná o základní práva a svobody, včetně dodržování svobody slova, svobody náboženského vyznání a lidské důstojnosti;

20.  je přesvědčen, že do dohody by měl být začleněn monitorovací mechanismus, který by měl podléhat pravidelnému vyhodnocování s cílem zhodnotit její fungování ve vztahu k operačním potřebám Europolu, jakož i dodržování evropských práv a zásad v oblasti ochrany údajů;

21.  vyzývá Komisi, aby si před finalizací mezinárodní dohody v souladu s nařízením (EU) č. 2016/794 a nařízením (ES) č. 45/2001 vyžádala stanovisko evropského inspektora ochrany údajů;

22.  zdůrazňuje, že souhlas Parlamentu s uzavřením dohody bude podmíněn uspokojivým zapojením Parlamentu do všech fází postupu v souladu s článkem 218 SFEU;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, jakož i vládě Tuniska.

(1) Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(4) Úř, věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0366.
(7) Programový dokument Europolu na období 2018–2020 přijatý správní radou Europolu dne 30. listopadu 2017, EDOC# 856927v18.


Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Marokem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
PDF 149kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a marockými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)08082018/2064(INI))
P8_TA(2018)0299A8-0238/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a marockými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)0808),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 7 a 8 této listiny,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména článek 6 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména články 16 a 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterým se nahrazují a ruší rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(3),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(5),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně údajů (ETS č. 108) a na Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice ze dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 181),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EDPS“) č. 2/2018 o osmi mandátech k vyjednávání za účelem uzavření mezinárodních dohod umožňujících výměnu údajů mezi Europolem a třetími zeměmi;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě(6),

–  s ohledem na dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi, orgány, úřady a agenturami Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), a zejména s ohledem na kapitolu tohoto nařízení týkající se zpracovávání operativních osobních údajů, která se vztahuje na subjekty, úřady a agentury Unie při výkonu činností spadajících do oblasti působnosti třetí části hlavy V kapitol 4 a 5 SFEU;

–  s ohledem na čl. 108 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0238/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) umožňuje předávání osobních údajů orgánům třetích zemí nebo mezinárodní organizaci, je-li toto předávání nezbytné pro výkon úkolů Europolu, na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně podle směrnice (EU) 2016/680, pro mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU obsahující odpovídající záruky, pro dohodu o spolupráci uzavřenou před 1. květnem 2017 a – ve výjimečných situacích – v individuálních případech na základě přísných podmínek stanovených v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794 a za předpokladu, že jsou zajištěny odpovídající záruky;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody umožňující Europolu a třetím zemím spolupracovat a vyměňovat si osobní údaje by měly dodržovat články 7 a 8 Listiny základních práv a článek 16 SFEU, a tedy také dodržovat zásadu omezení účelu a právo na přístup a opravu a podléhat dohledu ze strany nezávislého orgánu, jak výslovně uvádí Listina, a tato výměna by měla být nezbytná a přiměřená vůči plnění úkolů Europolu;

C.  vzhledem k tomu, že takovýto přenos má být založen na mezinárodní dohodě, která je uzavřena mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 SFEU a poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob;

D.  vzhledem k tomu, že programový dokument Europolu na období 2018–2020(7) zdůrazňuje, že rozšířený multidisciplinární přístup, včetně shromažďování nezbytných odborných znalostí a informací od široké škály partnerů, má pro plnění poslání Europolu stále větší význam;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě zdůraznil, že dohody o strategické a operační spolupráci mezi Europolem a třetími zeměmi usnadňují výměnu informací i praktickou spolupráci v boji proti kyberkriminalitě;

F.  vzhledem k tomu, že Europol již v minulosti uzavřel značný počet dohod o výměně údajů se třetími zeměmi, jako jsou Albánie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Kolumbie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Gruzie, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené státy americké;

G.  vzhledem k tomu, že EDPS ode dne 1. května 2017 dohlíží nad Europolem a poskytuje také orgánům EU poradenství ohledně politik a právních předpisů týkajících se ochrany údajů;

1.  je přesvědčen, že je třeba řádně posoudit potřebu spolupráce s Marockým královstvím v oblasti prosazování práva i její proporcionalitu, a to s ohledem na bezpečnostní zájmy Evropské unie; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadu; zdůrazňuje, že je třeba při vymezování mandátu pro vyjednání dohody mezi Evropskou unií a Marockým královstvím o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a marockými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu postupovat s náležitou opatrností;

2.  je přesvědčen, že by ve třetích zemích získávajících údaje mělo být zajištěno plné dodržování článků 7 a 8 Listiny a dalších základních práv a svobod zakotvených v Listině; v tomto ohledu vyzývá Radu, aby doplnila směrnice pro vyjednávání navržené Komisí o podmínky stanovené v tomto usnesení;

3.  konstatuje, že doposud nebylo vypracováno žádné přiměřené posouzení dopadů, které by vyhodnotilo závažnost rizik vznikajících předáváním osobních údajů Marockému království, pokud se jedná o právo jednotlivců na ochranu soukromí a osobních údajů, ale také o ostatní základní práva a svobody chráněné Listinou; žádá Komisi, aby vypracovala odpovídající posouzení dopadů s cílem vymezit nezbytné záruky, které by měly být do dohody začleněny;

4.  zdůrazňuje, že úroveň ochrany, která na základě dohody vznikne, by měla v zásadě odpovídat úrovni ochrany v právu EU; zdůrazňuje, že není-li možné tuto úroveň zaručit jak na úrovni právních předpisů, tak v praxi, nelze tuto dohodu uzavřít;

5.  protože je třeba zajistit plné dodržování článku 8 Listiny a článku 16 SFEU a zabránit případné právní odpovědnosti Europolu na základě porušení právních předpisů Unie na ochranu údajů způsobeného přenosem osobních údajů bez nezbytných a odpovídajících záruk, požaduje, aby dohoda obsahovala striktní a konkrétní ustanovení ukládající povinnost dodržovat zásadu omezení účelu a zavádějící jednoznačné podmínky pro zpracovávání předávaných osobních údajů;

6.  vyzývá k doplnění „směrnice B“ (Guideline B) tak, aby dohoda výslovně uváděla, že Europol (podle článku 19 nařízení o Europolu) musí dodržovat veškerá omezení, o nichž ve vztahu k osobním údajům předávaným Europolu rozhodly členské státy nebo jiní poskytovatelé, pokud se jedná o využívání a přístup k údajům, které mají být předávány do Marockého království;

7.  požaduje, aby dohoda jednoznačně uváděla, že jakékoli další zpracovávání by mělo vždy podléhat předběžnému písemnému souhlasu Europolu; zdůrazňuje, že tento souhlas by měl být Europolem dokumentován a měl by být na žádost zpřístupněn EDPS; vyzývá k tomu, aby dohoda rovněž obsahovala ustanovení ukládající příslušným orgánům Marockého království povinnost dodržovat tato omezení a aby upřesňovala, jak bude dodržování těchto omezení prosazováno;

8.  trvá na tom, aby dohoda obsahovala jednoznačné a přímočaré ustanovení stanovující lhůtu pro uchovávání osobních údajů, které byly předány, a vyžadující smazání předaných osobních údajů na konci této lhůty; požaduje, aby dohoda stanovila procesní opatření, která zajistí dodržování těchto ustanovení; zdůrazňuje, že ve výjimečných případech, existují-li opodstatněné důvody pro uchovávání údajů po prodlouženou dobu (po skončení lhůty pro uchovávání údajů), se tyto důvody a doprovodná dokumentace předají Europolu a EDPS;

9.  očekává, že se uplatní kritéria uvedená v bodu odůvodnění 71 směrnice (EU) 2016/680, tj. že osobní údaje budou předávány pouze tehdy, pokud bude příslušným marockým orgánům získávajícím údaje od Europolu uložena povinnost zachovávat mlčenlivost, tyto údaje nebudou zpracovávány pro jiné účely než pro účely předání a osobní údaje nebudou použity v souvislosti s žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem nebo s jakoukoli formou krutého a nelidského zacházení;

10.  je přesvědčen, že kategorie trestných činů, u nichž bude možná výměna osobních údajů, musí být jednoznačně vymezeny a konkrétně uvedeny na seznamu obsaženém v samotné mezinárodní dohodě, v souladu s definicemi EU pro trestné činy, pokud jsou k dispozici; zdůrazňuje, že tento seznam by měl jednoznačně a přesně definovat činnosti naplňující podstatu těchto trestných činů a osoby, skupiny a organizace, které budou pravděpodobně postiženy příslušným předáváním údajů;

11.  naléhavě vybízí Radu a Komisi, aby (na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a ve smyslu ustanovení čl. 8 odst. 3 Listiny) společně s vládou Marockého království vymezily, který nezávislý orgán bude pověřen dohledem nad prováděním této mezinárodní dohody; trvá na tom, že tento orgán by měl být dohodnut a zřízen předtím, než může mezinárodní dohoda vstoupit v platnost; zdůrazňuje, že jméno tohoto orgánu musí být v příloze dohody výslovně uvedeno;

12.  má za to, že by mělo být možné, aby kterákoli ze stran pozastavila uplatňování této mezinárodní dohody nebo ji zrušila, pokud dojde k jejímu porušení, a že nezávislý orgán dohledu by měl být rovněž příslušný pro to, aby navrhl pozastavení uplatňování dohody či její ukončení v případě, že dojde k jejímu porušení; má za to, že osobní údaje spadající do oblasti působnosti dohody, které byly předány před pozastavením její platnosti nebo jejím ukončením, mohou být i nadále zpracovávány v souladu s dohodou; domnívá se, že je třeba zavést pravidelné vyhodnocování dohody, aby bylo možné posoudit její dodržování ze strany partnerů;

13.  má za to, že je třeba stanovit jednoznačnou definici pojmu jednotlivých případů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

14.  má za to, že je třeba definovat pojem přiměřených důvodů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

15.  zdůrazňuje, že údaje předávané přijímacímu orgánu nesmějí být v žádném případě dále zpracovávány jinými orgány, a že by proto měl být vypracován vyčerpávající seznam příslušných orgánů Marockého království, jimž může Europol předávat údaje, včetně popisu pravomocí těchto orgánů; domnívá se, že jakákoli změna tohoto seznamu, v rámci níž se nahradí nebo doplní nový příslušný orgán, by si vyžadovala revizi této mezinárodní dohody;

16.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně uvést, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Marockého království jiným orgánům této země může být povoleno pouze tehdy, splňuje-li původní účel předání ze strany Europolu, a mělo by být vždy oznámeno nezávislému orgánu dohledu, EDPS a Europolu;

17.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně stanovit, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Marockého království jiným zemím je zakázáno a vedlo by k okamžitému ukončení platnosti mezinárodní dohody;

18.  domnívá se, že mezinárodní dohoda s Marockým královstvím by měla zahrnovat právo subjektů údajů na informace, opravu a výmaz, jak je stanoveno v jiných právních předpisech Unie o ochraně údajů;

19.  upozorňuje na skutečnost, že předávání osobních údajů odhalujících rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženská nebo filozofická přesvědčení, členství v odborech, genetické informace nebo údaje o zdravotním a pohlavním životě dané osoby je neobyčejně citlivé a vyvolává vážné znepokojení vzhledem k rozdílnému právnímu rámci a odlišné povaze společnosti a kulturního zázemí Marockého království ve srovnání s Evropskou unií; zdůrazňuje, že definice podstaty trestných činů v Evropské unii a v Marockém království se liší; má za to, že k tomuto předávání údajů by se proto mělo přikročit jen ve velmi výjimečných případech a za uplatnění jednoznačných záruk pro subjekt údajů a osoby, které jsou s ním spojeny; považuje za nezbytné, aby byly vymezeny konkrétní záruky, které by muselo Marocké království dodržovat, pokud se jedná o základní práva a svobody, včetně dodržování svobody slova, svobody náboženského vyznání a lidské důstojnosti;

20.  je přesvědčen, že do dohody by měl být začleněn monitorovací mechanismus, který by měl podléhat pravidelnému vyhodnocování s cílem zhodnotit její fungování ve vztahu k operačním potřebám Europolu, jakož i dodržování evropských práv a zásad v oblasti ochrany údajů;

21.  vyzývá Komisi, aby si před finalizací mezinárodní dohody v souladu s nařízením (EU) č. 2016/794 a nařízením (ES) č. 45/2001 vyžádala stanovisko evropského inspektora ochrany údajů;

22.  zdůrazňuje, že souhlas Parlamentu s uzavřením dohody bude podmíněn uspokojivým zapojením Parlamentu do všech fází postupu v souladu s článkem 218 SFEU;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě Marockého království.

(1) Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(4) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0366.
(7) Programový dokument Europolu na období 2018–2020 přijatý správní radou Europolu dne 30. listopadu 2017, EDOC# 856927v18.


Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Libanonem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
PDF 142kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Libanonskou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a libanonskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)08052018/2065(INI))
P8_TA(2018)0300A8-0234/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Libanonskou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a libanonskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)0805),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a zejména na články 7 a 8 této listiny,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (dále jen „SEU“), a zejména na článek 6 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména na články 16 a 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterým se nahrazují a ruší rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikací)(3),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(5),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně údajů (ETS č. 108) a na Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice ze dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 181),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EDPS“) č. 2/2018 o osmi mandátech k vyjednávání za účelem uzavření mezinárodních dohod umožňujících výměnu údajů mezi Europolem a třetími zeměmi;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě(6),

–  s ohledem na dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi, orgány, úřady a agenturami Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), a zejména s ohledem na kapitolu nařízení týkající se zpracovávání operativních osobních údajů, která se vztahuje na subjekty, úřady a agentury Unie při výkonu činností spadajících do oblasti působnosti třetí části hlavy V kapitol 4 a 5 SFEU;

–  s ohledem na čl. 108 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0234/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) umožňuje předávání osobních údajů orgánům třetích zemí nebo mezinárodní organizaci, je-li toto předávání nezbytné pro výkon úkolů Europolu, na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně podle směrnice (EU) 2016/680, pro mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU obsahující odpovídající záruky, pro dohodu o spolupráci uzavřenou před 1. květnem 2017 a – ve výjimečných situacích – v individuálních případech na základě přísných podmínek stanovených v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794 a za předpokladu, že jsou zajištěny odpovídající záruky;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody umožňující Europolu a třetím zemím spolupracovat a vyměňovat si osobní údaje by měly dodržovat články 7 a 8 Listiny základních práv a článek 16 SFEU, a tedy také dodržovat zásadu omezení účelu a právo na přístup a opravu a podléhat dohledu ze strany nezávislého orgánu, jak výslovně uvádí Listina, a tato výměna by měla být nezbytná a přiměřená vůči plnění úkolů Europolu;

C.  vzhledem k tomu, že takovýto přenos má být založen na mezinárodní dohodě, která je uzavřena mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 SFEU a poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob;

D.  vzhledem k tomu, že programový dokument Europolu na období 2018–2020(7) zdůrazňuje, že rozšířený multidisciplinární přístup, včetně shromažďování nezbytných odborných znalostí a informací od široké škály partnerů, má pro plnění poslání Europolu stále větší význam;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě zdůraznil, že dohody o strategické a operační spolupráci mezi Europolem a třetími zeměmi usnadňují výměnu informací i praktickou spolupráci v boji proti kyberkriminalitě;

F.  vzhledem k tomu, že Europol již v minulosti uzavřel značný počet dohod o výměně údajů se třetími zeměmi, jako jsou Albánie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Kolumbie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Gruzie, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené státy americké;

G.  vzhledem k tomu, že EDPS ode dne 1. května 2017 dohlíží nad Europolem a poskytuje také orgánům EU poradenství ohledně politik a právních předpisů týkajících se ochrany údajů;

1.  je přesvědčen, že je třeba řádně posoudit potřebu spolupráce s Libanonskou republikou v oblasti prosazování práva i její proporcionalitu, a to s ohledem na bezpečnostní zájmy Evropské unie; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadu; zdůrazňuje, že je třeba při vymezování mandátu pro vyjednání dohody mezi Evropskou unií a Libanonskou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a libanonskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu postupovat s náležitou opatrností;

2.  je přesvědčen, že by ve třetích zemích získávajících údaje mělo být zajištěno plné dodržování článků 7 a 8 Listiny a dalších základních práv a svobod zakotvených v Listině; v tomto ohledu vyzývá Radu, aby doplnila směrnice pro vyjednávání navržené Komisí o podmínky stanovené v tomto usnesení;

3.  konstatuje, že doposud nebylo vypracováno žádné přiměřené posouzení dopadů, které by vyhodnotilo závažnost rizik vznikajících předáváním osobních údajů Libanonské republice, pokud se jedná o právo jednotlivců na ochranu soukromí a osobních údajů, ale také o ostatní základní práva a svobody chráněné Listinou; žádá Komisi, aby vypracovala odpovídající posouzení dopadů s cílem vymezit nezbytné záruky, které by měly být do dohody začleněny;

4.  zdůrazňuje, že úroveň ochrany, která na základě dohody vznikne, by měla v zásadě odpovídat úrovni ochrany v právu EU; zdůrazňuje, že není-li možné tuto úroveň zaručit jak na úrovni právních předpisů, tak v praxi, nelze tuto dohodu uzavřít;

5.  protože je třeba zajistit plné dodržování článku 8 Listiny a článku 16 SFEU a zabránit případné právní odpovědnosti Europolu na základě porušení právních předpisů Unie na ochranu údajů způsobeného přenosem osobních údajů bez nezbytných a odpovídajících záruk, požaduje, aby dohoda obsahovala striktní a konkrétní ustanovení ukládající povinnost dodržovat zásadu omezení účelu a zavádějící jednoznačné podmínky pro zpracovávání předávaných osobních údajů;

6.  vyzývá k doplnění „směrnice B“ (Guideline B) tak, aby dohoda výslovně uváděla, že Europol (podle článku 19 nařízení o Europolu) musí dodržovat veškerá omezení, o nichž ve vztahu k osobním údajům předávaným Europolu rozhodly členské státy nebo jiní poskytovatelé, pokud se jedná o využívání a přístup k údajům, které mají být předávány do Libanonské republiky;

7.  požaduje, aby dohoda jednoznačně uváděla, že jakékoli další zpracovávání by mělo vždy podléhat předběžnému písemnému souhlasu Europolu; zdůrazňuje, že tento souhlas by měl být Europolem dokumentován a měl by být na žádost zpřístupněn EDPS; vyzývá k tomu, aby dohoda rovněž obsahovala ustanovení ukládající příslušným orgánům Libanonské republiky povinnost dodržovat tato omezení a aby upřesňovala, jak bude dodržování těchto omezení prosazováno;

8.  trvá na tom, aby dohoda obsahovala jednoznačné a přímočaré ustanovení stanovující lhůtu pro uchovávání osobních údajů, které byly předány, a vyžadující smazání předaných osobních údajů na konci této lhůty; požaduje, aby dohoda stanovila procesní opatření, která zajistí dodržování těchto ustanovení; zdůrazňuje, že ve výjimečných případech, existují-li opodstatněné důvody pro uchovávání údajů po prodlouženou dobu (po vypršení lhůty pro uchovávání údajů), se tyto důvody a doprovodná dokumentace předají Europolu a EDPS;

9.  očekává, že se uplatní kritéria uvedená v bodu odůvodnění 71 směrnice (EU) 2016/680, tj. že osobní údaje budou předávány pouze tehdy, pokud bude příslušným libanonským orgánům získávajícím údaje od Europolu uložena povinnost zachovávat mlčenlivost, tyto údaje nebudou zpracovávány pro jiné účely než pro účely předání a osobní údaje nebudou použity v souvislosti s žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem nebo s jakoukoli formou krutého a nelidského zacházení;

10.  je přesvědčen, že kategorie trestných činů, u nichž bude možná výměna osobních údajů, musí být jednoznačně vymezeny a konkrétně uvedeny na seznamu obsaženém v samotné mezinárodní dohodě, v souladu s definicemi EU pro trestné činy, pokud jsou k dispozici; zdůrazňuje, že tento seznam by měl jednoznačně a přesně definovat činnosti naplňující podstatu těchto trestných činů a osoby, skupiny a organizace, které budou pravděpodobně postiženy příslušným předáváním údajů;

11.  naléhavě vybízí Radu a Komisi, aby (na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a ve smyslu ustanovení čl. 8 odst. 3 Listiny) společně s vládou Libanonské republiky vymezily, který nezávislý orgán bude pověřen dohledem nad prováděním této mezinárodní dohody; trvá na tom, že tento orgán by měl být dohodnut a zřízen předtím, než může mezinárodní dohoda vstoupit v platnost; zdůrazňuje, že jméno tohoto orgánu musí být v příloze dohody výslovně uvedeno;

12.  má za to, že by mělo být možné, aby kterákoli ze stran pozastavila uplatňování této mezinárodní dohody nebo ji zrušila, pokud dojde k jejímu porušení, a že nezávislý orgán dohledu by měl být rovněž příslušný pro to, aby navrhl pozastavení uplatňování dohody či její ukončení v případě, že dojde k jejímu porušení; má za to, že osobní údaje spadající do oblasti působnosti dohody, které byly předány před pozastavením její platnosti nebo jejím ukončením, mohou být i nadále zpracovávány v souladu s dohodou; domnívá se, že je třeba zavést pravidelné vyhodnocování dohody, aby bylo možné posoudit její dodržování ze strany partnerů;

13.  má za to, že je třeba stanovit jednoznačnou definici pojmu jednotlivých případů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

14.  má za to, že je třeba definovat pojem přiměřených důvodů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

15.  zdůrazňuje, že údaje předávané přijímacímu orgánu nesmějí být v žádném případě dále zpracovávány jinými orgány, a že by proto měl být vypracován vyčerpávající seznam příslušných orgánů Libanonské republiky, jimž může Europol předávat údaje, včetně popisu pravomocí těchto orgánů; domnívá se, že jakákoli změna tohoto seznamu, v rámci níž se nahradí nebo doplní nový příslušný orgán, by si vyžadovala revizi této mezinárodní dohody;

16.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně uvést, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Libanonské republiky jiným orgánům této země může být povoleno pouze tehdy, splňuje-li původní účel předání ze strany Europolu, a mělo by být vždy oznámeno nezávislému orgánu dohledu, EDPS a Europolu;

17.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně stanovit, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Libanonské republiky jiným zemím je zakázáno a vedlo by k okamžitému ukončení platnosti mezinárodní dohody;

18.  domnívá se, že mezinárodní dohoda s Libanonskou republikou by měla zahrnovat právo subjektů údajů na informace, opravu a výmaz, jak je stanoveno v dalších právních předpisech Unie o ochraně údajů;

19.  upozorňuje na skutečnost, že předávání osobních údajů odhalujících rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženská nebo filozofická přesvědčení, členství v odborech, genetické informace nebo údaje o zdravotním a pohlavním životě dané osoby je neobyčejně citlivé a vyvolává vážné znepokojení vzhledem k rozdílnému právnímu rámci a odlišné povaze společnosti a kulturního zázemí Libanonské republiky ve srovnání s Evropskou unií; zdůrazňuje, že definice podstaty trestných činů v Evropské unii a v Libanonské republice se liší; má za to, že k tomuto předávání údajů by se proto mělo přikročit jen ve velmi výjimečných případech a za uplatnění jednoznačných záruk pro subjekt údajů a osoby, které jsou s ním spojeny; považuje za nezbytné, aby byly vymezeny konkrétní záruky, které by musela Libanonská republika dodržovat, pokud se jedná o základní práva a svobody, včetně dodržování svobody slova, svobody náboženského vyznání a lidské důstojnosti;

20.  je přesvědčen, že do dohody by měl být začleněn monitorovací mechanismus, který by měl podléhat pravidelnému vyhodnocování s cílem zhodnotit její fungování ve vztahu k operačním potřebám Europolu, jakož i dodržování evropských práv a zásad v oblasti ochrany údajů;

21.  vyzývá Komisi, aby si před finalizací mezinárodní dohody v souladu s nařízením (EU) č. 2016/794 a nařízením (ES) č. 45/2001 vyžádala stanovisko evropského inspektora ochrany údajů;

22.  zdůrazňuje, že souhlas Parlamentu s uzavřením dohody bude podmíněn uspokojivým zapojením Parlamentu do všech fází postupu v souladu s článkem 218 SFEU;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě Libanonské republiky.

(1) Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(4) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0366.
(7) Programový dokument Europolu na období 2018–2020 přijatý správní radou Europolu dne 30. listopadu 2017, EDOC# 856927v18.


Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Egyptem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu - Zpráva: Claude Moraes
PDF 151kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Arabskou republikou Egypt o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a egyptskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)08092018/2066(INI))
P8_TA(2018)0301A8-0236/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Arabskou republikou Egypt o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a egyptskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)0809),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 7 a 8 této listiny,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména článek 6 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména články 16 a 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterým se nahrazují a ruší rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(3),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(5),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně údajů (ETS č. 108) a na Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice ze dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 181),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EDPS“) č. 2/2018 o osmi mandátech k vyjednávání za účelem uzavření mezinárodních dohod umožňujících výměnu údajů mezi Europolem a třetími zeměmi;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě(6),

–  s ohledem na dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi, orgány, úřady a agenturami Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), a zejména s ohledem na kapitolu tohoto nařízení týkající se zpracovávání operativních osobních údajů, která se vztahuje na subjekty, úřady a agentury Unie při výkonu činností spadajících do oblasti působnosti třetí části hlavy V kapitol 4 a 5 SFEU;

–  s ohledem na čl. 108 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0236/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) umožňuje předávání osobních údajů orgánům třetích zemí nebo mezinárodní organizaci, je-li toto předávání nezbytné pro výkon úkolů Europolu, na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně podle směrnice (EU) 2016/680, pro mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU obsahující odpovídající záruky, pro dohodu o spolupráci uzavřenou před 1. květnem 2017 a – ve výjimečných situacích – v individuálních případech na základě přísných podmínek stanovených v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794 a za předpokladu, že jsou zajištěny odpovídající záruky;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody umožňující Europolu a třetím zemím spolupracovat a vyměňovat si osobní údaje by měly dodržovat články 7 a 8 Listiny základních práv a článek 16 SFEU, a tedy také dodržovat zásadu omezení účelu a právo na přístup a opravu a podléhat dohledu ze strany nezávislého orgánu, jak výslovně uvádí Listina, a tato výměna by měla být nezbytná a přiměřená vůči plnění úkolů Europolu;

C.  vzhledem k tomu, že takovýto přenos má být založen na mezinárodní dohodě, která je uzavřena mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 SFEU a poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob;

D.  vzhledem k tomu, že v posledních letech bylo odhaleno několik případů porušování lidských práv v Arabské republice Egypt; vzhledem k tomu, že zejména byly nemilosrdně potlačeny projevy nesouhlasu, přičemž terčem odvetných opatření se stali mj. novináři, političtí aktivisté a obránci lidských práv; vzhledem k tomu, že se i nadále objevují zprávy o případech mučení; vzhledem k tomu, že účinné vyšetření případů porušování lidských práv ze strany úředníků příslušných orgánů bylo znemožněno všudypřítomnou beztrestností;

E.  vzhledem k tomu, že programový dokument Europolu na období 2018–2020(7) zdůrazňuje, že rozšířený multidisciplinární přístup, včetně shromažďování nezbytných odborných znalostí a informací od široké škály partnerů, má pro plnění poslání Europolu stále větší význam;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě zdůraznil, že dohody o strategické a operační spolupráci mezi Europolem a třetími zeměmi usnadňují výměnu informací i praktickou spolupráci v boji proti kyberkriminalitě;

G.  vzhledem k tomu, že Europol již v minulosti uzavřel značný počet dohod o výměně údajů se třetími zeměmi, jako jsou Albánie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Kolumbie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Gruzie, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené státy americké;

H.  vzhledem k tomu, že EDPS ode dne 1. května 2017 dohlíží nad Europolem a poskytuje také orgánům EU poradenství ohledně politik a právních předpisů týkajících se ochrany údajů;

1.  je přesvědčen, že je třeba řádně posoudit potřebu spolupráce s Arabskou republikou Egypt v oblasti prosazování práva i její proporcionalitu, a to s ohledem na bezpečnostní zájmy Evropské unie; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadu; zdůrazňuje, že je třeba při vymezování mandátu pro vyjednání dohody mezi Evropskou unií a Arabskou republikou Egypt o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a egyptskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu postupovat s náležitou opatrností;

2.  je přesvědčen, že by ve třetích zemích získávajících údaje mělo být zajištěno plné dodržování článků 7 a 8 Listiny a dalších základních práv a svobod zakotvených v Listině; v tomto ohledu vyzývá Radu, aby doplnila směrnice pro vyjednávání navržené Komisí o podmínky stanovené v tomto usnesení;

3.  domnívá se, že panují značné obavy ohledně dodržování základních práv v Arabské republice Egypt, zejména pokud se jedná o svobodu projevu, svobodu náboženského vyznání a právo nebýt předmětem mučení či nelidského zacházení, jak jsou zakotveny v Listině a Evropské úmluvě o lidských právech;

4.  konstatuje, že doposud nebylo vypracováno žádné přiměřené posouzení dopadů, které by vyhodnotilo závažnost rizik vznikajících předáváním osobních údajů Arabské republice Egypt, pokud se jedná o právo jednotlivců na ochranu soukromí a osobních údajů, ale také o ostatní základní práva a svobody chráněné Listinou; žádá Komisi, aby vypracovala odpovídající posouzení dopadů s cílem vymezit nezbytné záruky, které by měly být do dohody začleněny;

5.  zdůrazňuje, že úroveň ochrany, která na základě dohody vznikne, by měla v zásadě odpovídat úrovni ochrany v právu EU; zdůrazňuje, že není-li možné tuto úroveň zaručit jak na úrovni právních předpisů, tak v praxi, nelze tuto dohodu uzavřít;

6.  protože je třeba zajistit plné dodržování článku 8 Listiny a článku 16 SFEU a zabránit případné právní odpovědnosti Europolu na základě porušení právních předpisů Unie na ochranu údajů způsobeného přenosem osobních údajů bez nezbytných a odpovídajících záruk, požaduje, aby dohoda obsahovala striktní a konkrétní ustanovení ukládající povinnost dodržovat zásadu omezení účelu a zavádějící jednoznačné podmínky pro zpracovávání předávaných osobních údajů;

7.  vyzývá k doplnění „směrnice B“ (Guideline B) tak, aby dohoda výslovně uváděla, že Europol (podle článku 19 nařízení o Europolu) musí dodržovat veškerá omezení, o nichž ve vztahu k osobním údajům předávaným Europolu rozhodly členské státy nebo jiní poskytovatelé, pokud se jedná o využívání a přístup k údajům, které mají být předávány do Arabské republiky Egypt;

8.  požaduje, aby dohoda jednoznačně uváděla, že jakékoli další zpracovávání by mělo vždy podléhat předběžnému písemnému souhlasu Europolu; zdůrazňuje, že tento souhlas by měl být Europolem dokumentován a měl by být na žádost zpřístupněn EDPS; vyzývá k tomu, aby dohoda rovněž obsahovala ustanovení ukládající příslušným orgánům Arabské republiky Egypt povinnost dodržovat tato omezení a aby upřesňovala, jak bude dodržování těchto omezení prosazováno;

9.  trvá na tom, aby dohoda obsahovala jednoznačné a přímočaré ustanovení stanovující lhůtu pro uchovávání osobních údajů, které byly předány, a vyžadující smazání předaných osobních údajů na konci této lhůty; požaduje, aby dohoda stanovila procesní opatření, která zajistí dodržování těchto ustanovení; zdůrazňuje, že ve výjimečných případech, existují-li opodstatněné důvody pro uchovávání údajů po prodlouženou dobu (po skončení lhůty pro uchovávání údajů), se tyto důvody a doprovodná dokumentace předají Europolu a EDPS;

10.  očekává, že se uplatní kritéria uvedená v bodu odůvodnění 71 směrnice (EU) 2016/680, tj. že osobní údaje budou předávány pouze tehdy, pokud bude příslušným egyptským orgánům získávajícím údaje od Europolu uložena povinnost zachovávat mlčenlivost, tyto údaje nebudou zpracovávány pro jiné účely než pro účely předání a osobní údaje nebudou použity v souvislosti s žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem nebo s jakoukoli formou krutého a nelidského zacházení;

11.  je přesvědčen, že kategorie trestných činů, u nichž bude možná výměna osobních údajů, musí být jednoznačně vymezeny a konkrétně uvedeny na seznamu obsaženém v samotné mezinárodní dohodě, v souladu s definicemi EU pro trestné činy, pokud jsou k dispozici; zdůrazňuje, že tento seznam by měl jednoznačně a přesně definovat činnosti naplňující podstatu těchto trestných činů a osoby, skupiny a organizace, které budou pravděpodobně postiženy příslušným předáváním údajů;

12.  naléhavě vybízí Radu a Komisi, aby (na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a ve smyslu ustanovení čl. 8 odst. 3 Listiny) společně s vládou Arabské republiky Egypt vymezily, který nezávislý orgán bude pověřen dohledem nad prováděním této mezinárodní dohody; trvá na tom, že tento orgán by měl být dohodnut a zřízen předtím, než může mezinárodní dohoda vstoupit v platnost; zdůrazňuje, že jméno tohoto orgánu musí být v příloze dohody výslovně uvedeno;

13.  má za to, že by mělo být možné, aby kterákoli ze stran pozastavila uplatňování této mezinárodní dohody nebo ji zrušila, pokud dojde k jejímu porušení, a že nezávislý orgán dohledu by měl být rovněž příslušný pro to, aby navrhl pozastavení uplatňování dohody či její ukončení v případě, že dojde k jejímu porušení; má za to, že osobní údaje spadající do oblasti působnosti dohody, které byly předány před pozastavením její platnosti nebo jejím ukončením, mohou být i nadále zpracovávány v souladu s dohodou; domnívá se, že je třeba zavést pravidelné vyhodnocování dohody, aby bylo možné posoudit její dodržování ze strany partnerů;

14.  má za to, že je třeba stanovit jednoznačnou definici pojmu jednotlivých případů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

15.  má za to, že je třeba definovat pojem přiměřených důvodů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

16.  zdůrazňuje, že údaje předávané přijímacímu orgánu nesmějí být v žádném případě dále zpracovávány jinými orgány, a že by proto měl být vypracován vyčerpávající seznam příslušných orgánů Arabské republiky Egypt, jimž může Europol předávat údaje, včetně popisu pravomocí těchto orgánů; domnívá se, že jakákoli změna tohoto seznamu, v rámci níž se nahradí nebo doplní nový příslušný orgán, by si vyžadovala revizi této mezinárodní dohody;

17.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně uvést, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Arabské republiky Egypt jiným orgánům této země může být povoleno pouze tehdy, splňuje-li původní účel předání ze strany Europolu, a mělo by být vždy oznámeno nezávislému orgánu dohledu, EDPS a Europolu;

18.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně stanovit, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Arabské republiky Egypt jiným zemím je zakázáno a vedlo by k okamžitému ukončení platnosti mezinárodní dohody;

19.  domnívá se, že mezinárodní dohoda s Arabskou republikou Egypt by měla zahrnovat právo subjektu údajů na informace, opravu a výmaz, jak je stanoveno v jiných právních předpisech Unie o ochraně údajů;

20.  upozorňuje na skutečnost, že předávání osobních údajů odhalujících rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženská nebo filozofická přesvědčení, členství v odborech, genetické informace nebo údaje o zdravotním a pohlavním životě dané osoby je neobyčejně citlivé a vyvolává vážné znepokojení vzhledem k rozdílnému právnímu rámci a odlišné povaze společnosti a kulturního zázemí Arabské republiky Egypt ve srovnání s Evropskou unií; zdůrazňuje, že definice podstaty trestných činů v Evropské unii a v Arabské republice Egypt se liší; má za to, že k tomuto předávání údajů by se proto mělo přikročit jen ve velmi výjimečných případech a za uplatnění jednoznačných záruk pro subjekt údajů a osoby, které jsou s ním spojeny; považuje za nezbytné, aby byly vymezeny konkrétní záruky, které by musela Arabská republiky Egypt dodržovat, pokud se jedná o základní práva a svobody, včetně dodržování svobody slova, svobody náboženského vyznání a lidské důstojnosti;

21.  je přesvědčen, že do dohody by měl být začleněn monitorovací mechanismus, který by měl podléhat pravidelnému vyhodnocování s cílem zhodnotit její fungování ve vztahu k operačním potřebám Europolu, jakož i dodržování evropských práv a zásad v oblasti ochrany údajů;

22.  vyzývá Komisi, aby si před finalizací mezinárodní dohody v souladu s nařízením (EU) č. 2016/794 a nařízením (ES) č. 45/2001 vyžádala stanovisko evropského inspektora ochrany údajů;

23.  zdůrazňuje, že souhlas Parlamentu s uzavřením dohody bude podmíněn uspokojivým zapojením Parlamentu do všech fází postupu v souladu s článkem 218 SFEU;

24.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě Arabské republiky Egypt.

(1) Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(4) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0366.
(7) Programový dokument Europolu na období 2018–2020 přijatý správní radou Europolu dne 30. listopadu 2017, EDOC# 856927v18.


Zahájení jednání o dohodě mezi EU a Alžírskem o výměně osobních údajů pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu
PDF 150kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. července 2018 o doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a alžírskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)08112018/2067(INI))
P8_TA(2018)0302A8-0239/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na doporučení Komise pro rozhodnutí Rady o zmocnění k zahájení jednání o dohodě mezi Evropskou unií a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a alžírskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu (COM(2017)0811),

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 7 a 8 této listiny,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii, a zejména článek 6 této smlouvy, a na Smlouvu o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), a zejména články 16 a 218 této smlouvy,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol), kterým se nahrazují a ruší rozhodnutí Rady 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)(3),

–  s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/977/SVV ze dne 27. listopadu 2008 o ochraně osobních údajů zpracovávaných v rámci policejní a justiční spolupráce v trestních věcech (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích)(4),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV(5),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o ochraně údajů (ETS č. 108) a na Dodatkový protokol k Úmluvě o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat o orgánech dozoru a toku dat přes hranice ze dne 8. listopadu 2001 (ETS č. 181),

–  s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů (dále jen „EDPS“) č. 2/2018 o osmi mandátech k vyjednávání za účelem uzavření mezinárodních dohod umožňujících výměnu údajů mezi Europolem a třetími zeměmi;

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě(6),

–  s ohledem na dohodu, jíž bylo dosaženo mezi Evropským parlamentem a Radou o návrhu nařízení o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů institucemi, orgány, úřady a agenturami Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (COM(2017)0008), a zejména s ohledem na kapitolu tohoto nařízení týkající se zpracovávání operativních osobních údajů, která se vztahuje na subjekty, úřady a agentury Unie při výkonu činností spadajících do oblasti působnosti třetí části hlavy V kapitol 4 a 5 SFEU;

–  s ohledem na čl. 108 odst. 1 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0239/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nařízení (EU) 2016/794 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) umožňuje předávání osobních údajů orgánům třetích zemí nebo mezinárodní organizaci, je-li toto předávání nezbytné pro výkon úkolů Europolu, na základě rozhodnutí Komise o odpovídající ochraně podle směrnice (EU) 2016/680, pro mezinárodní dohodu podle článku 218 SFEU obsahující odpovídající záruky, pro dohodu o spolupráci uzavřenou před 1. květnem 2017 a – ve výjimečných situacích – v individuálních případech na základě přísných podmínek stanovených v čl. 25 odst. 5 nařízení (EU) 2016/794 a za předpokladu, že jsou zajištěny odpovídající záruky;

B.  vzhledem k tomu, že mezinárodní dohody umožňující Europolu a třetím zemím spolupracovat a vyměňovat si osobní údaje by měly dodržovat články 7 a 8 Listiny základních práv a článek 16 SFEU, a tedy také dodržovat zásadu omezení účelu a právo na přístup a opravu a podléhat dohledu ze strany nezávislého orgánu, jak výslovně uvádí Listina, a tato výměna by měla být nezbytná a přiměřená vůči plnění úkolů Europolu;

C.  vzhledem k tomu, že takovýto přenos má být založen na mezinárodní dohodě, která je uzavřena mezi Unií a danou třetí zemí podle článku 218 SFEU a poskytuje dostatečná ochranná opatření ve vztahu k ochraně soukromí a základních práv a svobod fyzických osob;

D.  vzhledem k tomu, že programový dokument Europolu na období 2018–2020(7) zdůrazňuje, že rozšířený multidisciplinární přístup, včetně shromažďování nezbytných odborných znalostí a informací od široké škály partnerů, má pro plnění poslání Europolu stále větší význam;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament ve svém usnesení ze dne 3. října 2017 o boji proti kyberkriminalitě zdůraznil, že dohody o strategické a operační spolupráci mezi Europolem a třetími zeměmi usnadňují výměnu informací i praktickou spolupráci v boji proti kyberkriminalitě;

F.  vzhledem k tomu, že Europol již v minulosti uzavřel značný počet dohod o výměně údajů se třetími zeměmi, jako jsou Albánie, Austrálie, Bosna a Hercegovina, Kanada, Kolumbie, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Gruzie, Island, Lichtenštejnsko, Moldavsko, Monako, Černá Hora, Norsko, Srbsko, Švýcarsko, Ukrajina a Spojené státy americké;

G.  vzhledem k tomu, že EDPS ode dne 1. května 2017 dohlíží nad Europolem a poskytuje také orgánům EU poradenství ohledně politik a právních předpisů týkajících se ochrany údajů;

1.  je přesvědčen, že je třeba řádně posoudit potřebu spolupráce s Alžírskou demokratickou a lidovou republikou v oblasti prosazování práva i její proporcionalitu, a to s ohledem na bezpečnostní zájmy Evropské unie; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby provedla důkladné posouzení dopadu; zdůrazňuje, že je třeba při vymezování mandátu pro vyjednání dohody mezi Evropskou unií a Alžírskou demokratickou a lidovou republikou o výměně osobních údajů mezi Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a alžírskými orgány příslušnými pro boj proti závažné trestné činnosti a terorismu postupovat s náležitou opatrností;

2.  je přesvědčen, že by ve třetích zemích získávajících údaje mělo být zajištěno plné dodržování článků 7 a 8 Listiny a dalších základních práv a svobod zakotvených v Listině; v tomto ohledu vyzývá Radu, aby doplnila směrnice pro vyjednávání navržené Komisí o podmínky stanovené v tomto usnesení;

3.  konstatuje, že doposud nebylo vypracováno žádné přiměřené posouzení dopadů, které by vyhodnotilo závažnost rizik vznikajících předáváním osobních údajů Alžírské demokratické a lidové republice, pokud se jedná o právo jednotlivců na ochranu soukromí a osobních údajů, ale také o ostatní základní práva a svobody chráněné Listinou; žádá Komisi, aby vypracovala odpovídající posouzení dopadů s cílem vymezit nezbytné záruky, které by měly být do dohody začleněny;

4.  zdůrazňuje, že úroveň ochrany, která na základě dohody vznikne, by měla v zásadě odpovídat úrovni ochrany v právu EU; zdůrazňuje, že není-li možné tuto úroveň zaručit jak na úrovni právních předpisů, tak v praxi, nelze tuto dohodu uzavřít;

5.  protože je třeba zajistit plné dodržování článku 8 Listiny a článku 16 SFEU a zabránit případné právní odpovědnosti Europolu na základě porušení právních předpisů Unie na ochranu údajů způsobeného přenosem osobních údajů bez nezbytných a odpovídajících záruk, požaduje, aby dohoda obsahovala striktní a konkrétní ustanovení ukládající povinnost dodržovat zásadu omezení účelu a zavádějící jednoznačné podmínky pro zpracovávání předávaných osobních údajů;

6.  vyzývá k doplnění „směrnice B“ (Guideline B) tak, aby dohoda výslovně uváděla, že Europol (podle článku 19 nařízení o Europolu) musí dodržovat veškerá omezení, o nichž ve vztahu k osobním údajům předávaným Europolu rozhodly členské státy nebo jiní poskytovatelé, pokud se jedná o využívání a přístup k údajům, které mají být předávány do Alžírské demokratické a lidové republiky;

7.  požaduje, aby dohoda jednoznačně uváděla, že jakékoli další zpracovávání by mělo vždy podléhat předběžnému písemnému souhlasu Europolu; zdůrazňuje, že tento souhlas by měl být Europolem dokumentován a měl by být na žádost zpřístupněn EDPS; vyzývá k tomu, aby dohoda rovněž obsahovala ustanovení ukládající příslušným orgánům Alžírské demokratické a lidové republiky povinnost dodržovat tato omezení a aby upřesňovala, jak bude dodržování těchto omezení prosazováno;

8.  trvá na tom, aby dohoda obsahovala jednoznačné a přímočaré ustanovení stanovující lhůtu pro uchovávání osobních údajů, které byly předány, a vyžadující smazání předaných osobních údajů na konci této lhůty; požaduje, aby dohoda stanovila procesní opatření, která zajistí dodržování těchto ustanovení; zdůrazňuje, že ve výjimečných případech, existují-li opodstatněné důvody pro uchovávání údajů po prodlouženou dobu (po skončení lhůty pro uchovávání údajů), se tyto důvody a doprovodná dokumentace předají Europolu a EDPS;

9.  očekává, že se uplatní kritéria uvedená v bodu odůvodnění 71 směrnice (EU) 2016/680, tj. že osobní údaje budou předávány pouze tehdy, pokud bude příslušným alžírským orgánům získávajícím údaje od Europolu uložena povinnost zachovávat mlčenlivost, tyto údaje nebudou zpracovávány pro jiné účely než pro účely předání a osobní údaje nebudou použity v souvislosti s žádostí o trest smrti, jeho vynesením nebo výkonem nebo s jakoukoli formou krutého a nelidského zacházení;

10.  je přesvědčen, že kategorie trestných činů, u nichž bude možná výměna osobních údajů, musí být jednoznačně vymezeny a konkrétně uvedeny na seznamu obsaženém v samotné mezinárodní dohodě, v souladu s definicemi EU pro trestné činy, pokud jsou k dispozici; zdůrazňuje, že tento seznam by měl jednoznačně a přesně definovat činnosti naplňující podstatu těchto trestných činů a osoby, skupiny a organizace, které budou pravděpodobně postiženy příslušným předáváním údajů;

11.  naléhavě vybízí Radu a Komisi, aby (na základě judikatury Soudního dvora Evropské unie a ve smyslu ustanovení čl. 8 odst. 3 Listiny) společně s vládou Alžírské demokratické a lidové republiky vymezily, který nezávislý orgán bude pověřen dohledem nad prováděním této mezinárodní dohody; trvá na tom, že tento orgán by měl být dohodnut a zřízen předtím, než může mezinárodní dohoda vstoupit v platnost; zdůrazňuje, že jméno tohoto orgánu musí být v příloze dohody výslovně uvedeno;

12.  má za to, že by mělo být možné, aby kterákoli ze stran pozastavila uplatňování této mezinárodní dohody nebo ji zrušila, pokud dojde k jejímu porušení, a že nezávislý orgán dohledu by měl být rovněž příslušný pro to, aby navrhl pozastavení uplatňování dohody či její ukončení v případě, že dojde k jejímu porušení; má za to, že osobní údaje spadající do oblasti působnosti dohody, které byly předány před pozastavením její platnosti nebo jejím ukončením, mohou být i nadále zpracovávány v souladu s dohodou; domnívá se, že je třeba zavést pravidelné vyhodnocování dohody, aby bylo možné posoudit její dodržování ze strany partnerů;

13.  má za to, že je třeba stanovit jednoznačnou definici pojmu jednotlivých případů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

14.  má za to, že je třeba definovat pojem přiměřených důvodů, neboť tento pojem je nezbytný pro vyhodnocení nezbytnosti a přiměřenosti předávání údajů; zdůrazňuje, že tato definice by měla odkazovat na skutečné trestněprávní vyšetřování;

15.  zdůrazňuje, že údaje předávané přijímacímu orgánu nesmějí být v žádném případě dále zpracovávány jinými orgány, a že by proto měl být vypracován vyčerpávající seznam příslušných orgánů Alžírské demokratické a lidové republiky, jimž může Europol předávat údaje, včetně popisu pravomocí těchto orgánů; domnívá se, že jakákoli změna tohoto seznamu, v rámci níž se nahradí nebo doplní nový příslušný orgán, by si vyžadovala revizi této mezinárodní dohody;

16.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně uvést, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Alžírské demokratické a lidové republiky jiným orgánům této země může být povoleno pouze tehdy, splňuje-li původní účel předání ze strany Europolu, a mělo by být vždy oznámeno nezávislému orgánu dohledu, EDPS a Europolu;

17.  zdůrazňuje, že je třeba výslovně stanovit, že další předávání informací ze strany příslušných orgánů Alžírské demokratické a lidové republiky jiným zemím je zakázáno a vedlo by k okamžitému ukončení platnosti mezinárodní dohody;

18.  domnívá se, že mezinárodní dohoda s Alžírskou demokratickou a lidovou republikou by měla zahrnovat právo subjektů údajů na informace, opravu a výmaz, jak je stanoveno v jiných právních předpisech Unie o ochraně údajů;

19.  upozorňuje na skutečnost, že předávání osobních údajů odhalujících rasový nebo etnický původ, politické názory, náboženská nebo filozofická přesvědčení, členství v odborech, genetické informace nebo údaje o zdraví a pohlavním životě dané osoby je neobyčejně citlivé a vyvolává vážné znepokojení vzhledem k rozdílnému právnímu rámci a odlišné povaze společnosti a kulturního zázemí Alžírské demokratické a lidové republiky ve srovnání s Evropskou unií; zdůrazňuje, že definice podstaty trestných činů v Evropské unii a v Alžírské demokratické a lidové republice se liší; má za to, že k tomuto předávání údajů by se proto mělo přikročit jen ve velmi výjimečných případech a za uplatnění jednoznačných záruk pro subjekt údajů a osoby, které jsou s ním spojeny; považuje za nezbytné, aby byly vymezeny konkrétní záruky, které by musela Alžírská demokratická a lidová republika dodržovat, pokud se jedná o základní práva a svobody, včetně dodržování svobody slova, svobody náboženského vyznání a lidské důstojnosti;

20.  je přesvědčen, že do dohody by měl být začleněn monitorovací mechanismus, který by měl podléhat pravidelnému vyhodnocování s cílem zhodnotit její fungování ve vztahu k operačním potřebám Europolu, jakož i dodržování evropských práv a zásad v oblasti ochrany údajů;

21.  vyzývá Komisi, aby si před finalizací mezinárodní dohody v souladu s nařízením (EU) č. 2016/794 a nařízením (ES) č. 45/2001 vyžádala stanovisko evropského inspektora ochrany údajů;

22.  zdůrazňuje, že souhlas Parlamentu s uzavřením dohody bude podmíněn uspokojivým zapojením Parlamentu do všech fází postupu v souladu s článkem 218 SFEU;

23.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládě Alžírské demokratické a lidové republiky.

(1) Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53.
(2) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(3) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(4) Úř. věst. L 350, 30.12.2008, s. 60.
(5) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0366.
(7) Programový dokument Europolu na období 2018–2020 přijatý správní radou Europolu dne 30. listopadu 2017, EDOC# 856927v18.

Právní upozornění