Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 25. října 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o dovozu kulturních statků (COM(2017)0375 – C8-0227/2017 – 2017/0158(COD))(1)

P8_TA(2018)0418 A8-0308/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh Pozměňovací návrh 1 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 (1)  Na základě závěrů Rady ze dne 12. února 2016 o boji proti financování terorismu, sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu24 a směrnice o boji proti terorismu25 je nutno přijmout společná pravidla týkající se obchodu se třetími zeměmi, aby byla zajištěna účinná ochrana kulturních statků před ztrátou, zachování kulturního dědictví lidstva a zabránění financování terorismu prodejem uloupeného kulturního dědictví kupujícím v Unii. (1)  Na základě závěrů Rady ze dne 12. února 2016 o boji proti financování terorismu, sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu24 a směrnice o boji proti terorismu25 je nutno přijmout společná pravidla týkající se obchodu se třetími zeměmi, aby byla zajištěna účinná ochrana kulturních statků před nedovoleným obchodem, ztrátou nebo ničením, zachovalo se kulturní dědictví lidstva a aby se zabránilo financování terorismu a praní peněz prodejem uloupeného kulturního dědictví kupujícím v Unii. __________________ __________________ 24 COM(2016)0050 final 24 COM(2016)0050 final 25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV; Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6–21. 25 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541 ze dne 15. března 2017 o boji proti terorismu, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV a mění rozhodnutí Rady 2005/671/SVV; Úř. věst. L 88, 31.3.2017, s. 6–21. Pozměňovací návrh 2 Návrh nařízení Bod odůvodnění 1 a (nový) (1a)  S ohledem na závazek Evropské unie usilovat o spravedlivé procesy a odškodnění obětí jakož i na ústavu a úmluvy Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně dědictví musí být zajištěno navrácení předmětů nelegálně obchodovaných, vykopaných nebo získaných. S ohledem na vykořisťování národů a území, jež obvykle vede k nezákonnému a nedovolenému obchodu s kulturními statky, zejména v případě, kdy k takovémuto obchodu dochází v důsledku ozbrojeného konfliktu, by toto nařízení mělo zohlednit spíše regionální a místní charakteristiky lidí a území než tržní hodnotu kulturní produkce. Pozměňovací návrh 3 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 (2)  Kulturní dědictví představuje jednu ze základních součástí civilizace, obohacuje kulturní život všech lidí, a proto by mělo být chráněno před neoprávněným přisvojováním a drancováním. Unie by tudíž měla zakázat vstup kulturních statků, které byly vyvezeny ze třetích zemí nelegálně, na celní území Unie. (2)  Kulturní statky jsou často velmi významné z hlediska kulturního, uměleckého, historického a vědeckého. Kulturní dědictví představuje jednu ze základních součástí civilizace, má mimo jiné symbolickou hodnotu a patří ke kulturní paměti lidstva. Obohacuje kulturní život všech lidí a sjednocuje lidi prostřednictvím znalosti společné paměti a rozvoje civilizace. Mělo by být proto chráněno před neoprávněným přisvojováním a drancováním. K rabování archeologických nalezišť docházelo vždy, ale nyní se z něj stal průmysl. Dokud je možné věnovat se lukrativnímu obchodu s kulturními statky z nezákonných vykopávek a vydělávat na nich bez významných rizik, budou tyto vykopávky a rabování pokračovat i v budoucnosti. Ekonomická a umělecká hodnota kulturního dědictví vytváří silnou poptávku na mezinárodním trhu, ale chybějící silné mezinárodní právní předpisy a absence jejich účinného prosazování vedou k přenesení těchto statků do stínové ekonomiky. Rabování archeologických nalezišť a obchod s nezákonnými vykopávkami kulturního dědictví je závažným zločinem, který způsobuje značné utrpení těm, kteří jsou přímo či nepřímo postiženi. Nedovolený obchod s kulturními statky v mnoha případech přispívá k nucené kulturní homogenizaci nebo vyloučení, zatímco rabování a drancování kulturních statků vede mimo jiné k rozpadu kultur. Unie by tudíž měla zakázat dovoz kulturních statků, které byly vyvezeny ze třetích zemí nelegálně, na celní území Unie, se zvláštním důrazem na kulturní statky ze třetích zemí postižených ozbrojenými konflikty, zejména v případech, kdy tyto statky vyvážejí teroristické nebo jiné zločinecké organizace. Pozměňovací návrh 4 Návrh nařízení Bod odůvodnění 2 a (nový) (2a)  Příslušné orgány třetích zemí nemají vždy dostatek kapacit k boji proti nedovolenému a nezákonnému obchodu s kulturními statky. Tyto orgány mohou být také vystaveny korupci nebo jiným formám nesprávného úředního postupu. Jsou-li kulturní statky vytrženy z daného prostředí, přichází obyvatelé o své zvyky a památky nebo památná a bohoslužebná místa. Pokud jsou spolu související předměty prodávány samostatně, ztrácí se historický kontext a vědecká hodnota statků. S ohledem na nenahraditelnost kulturních statků a zájem veřejnosti by mělo být jejich držení pouze podmíněné. Postup při dovozu musí zahrnovat záruku následného vhodného skladování, dokumentace, přístupu poskytnutého akademickým institucím a veřejným muzeím a spolupráci v případě oprávněných restitučních nároků. Pozměňovací návrh 5 Návrh nařízení Bod odůvodnění 3 (3)  Vzhledem k rozdílným pravidlům, která se v členských státech uplatňují s ohledem na vstup kulturních statků na celní území Unie, je nutno přijmout opatření zejména k zajištění toho, aby dovoz kulturních statků podléhal při vstupu jednotným kontrolám. (3)  Vzhledem k rozdílným pravidlům, která se v členských státech uplatňují s ohledem na dovoz kulturních statků na celní území Unie, je nutno přijmout opatření zejména k zajištění toho, aby určitý dovoz kulturních statků podléhal při vstupu na celní území Unie jednotným kontrolám, a to na základě stávajících procesů, postupů a administrativních nástrojů, jejichž cílem je jednotné provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/20131a. __________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1). Pozměňovací návrh 6 Návrh nařízení Bod odůvodnění 4 (4)  Společná pravidla by se měla vztahovat na celní zacházení s kulturními statky pocházejícími ze zemí mimo Unii, které vstupují na celní území Unie, tj. jejich propuštění do volného oběhu a do jiného zvláštního režimu, než je tranzit. (4)  Společná pravidla by se měla vztahovat na vstup a dovoz kulturních statků pocházejících ze zemí mimo Unii na celní území Unie. Pozměňovací návrh 7 Návrh nařízení Bod odůvodnění 5 (5)  Vzhledem k známému potenciálu svobodných pásem (a tzv. „svobodných přístavů“) pro účely uskladnění kulturních statků by kontrolní opatření, která budou zavedena, měla mít co nejširší oblast působnosti, pokud jde o dotčené celní režimy. Tato kontrolní opatření by se proto měla týkat nejen kulturních statků propuštěných do volného oběhu, nýbrž také kulturních statků propuštěných do zvláštního celního režimu. Tato široká oblast působnosti by však neměla být v rozporu se zásadou volného tranzitu zboží, ani jít nad rámec cíle spočívajícího v zabránění vstupu nelegálně vyvezených kulturních statků na celní území Unie. Kontrolní opatření by proto sice měla zahrnovat zvláštní celní režimy, do nichž lze propustit kulturní statky vstupující na celní území Unie, tranzit by však měl být vyloučen. (5)  Kontrolní opatření, která budou zavedena v souvislosti se svobodnými pásmy (a tzv. „svobodnými přístavy“) by měla mít co nejširší oblast působnosti, pokud jde o dotčené celní režimy, aby se zamezilo obcházení tohoto nařízení prostřednictvím využívání svobodných pásem, které představují potenciální zdrojové oblasti pro pokračující šíření obchodu s nelegálními produkty v Unii. Tato kontrolní opatření by se proto měla týkat nejen kulturních statků propuštěných do volného oběhu, nýbrž také kulturních statků propuštěných do zvláštního celního režimu. Tato široká oblast působnosti by však neměla jít nad rámec cíle spočívajícího v zabránění vstupu nelegálně vyvezených kulturních statků na celní území Unie, s výjimkou případů, kdy jsou příslušné orgány důvodně přesvědčeny, že tyto kulturní statky byly vyvezeny ze země původu nebo ze třetí země v rozporu s jejími právními předpisy. Pozměňovací návrh 8 Návrh nařízení Bod odůvodnění 6 (6)  V nařízení by měly být použity definice vycházející z definic, jež jsou obsaženy v Úmluvě UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsané v Paříži dne 14. listopadu 1970 a v Úmluvě UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích podepsané v Římě dne 24. června 1995, jejichž smluvní stranou je řada členských států a s jejichž ustanoveními je mnoho třetích zemí a většina členských států obeznámena. (6)  V nařízení by měly být použity definice vycházející z definic, jež jsou obsaženy v Úmluvě UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsané v Paříži dne 14. listopadu 1970 („Úmluva UNESCO z roku 1970“) a v Úmluvě UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích podepsané v Římě dne 24. června 1995, jejichž smluvní stranou je řada členských států a s jejichž ustanoveními je mnoho třetích zemí a většina členských států obeznámena. Pozměňovací návrh 9 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 (7)  Zákonnost vývozu je nutno posoudit na základě právních předpisů země, ve které byly kulturní statky nalezeny nebo vytvořeny („země původu“). Aby se zamezilo obcházení, měla by v případě vstupu kulturních statků do Unie z jiné třetí země osoba, která je chce dovézt na celní území Unie, prokázat, že byly z dané země vyvezeny legálně – pokud je dotyčná třetí země signatářským státem úmluvy UNESCO z roku 1970 a tedy státem, který se zavázal bojovat proti nedovolenému obchodu s kulturními statky. V ostatních případech by tato osoba měla prokázat zákonnost jejich vývozu ze země původu. (7)  Zákonnost vývozu je nutno posoudit na základě právních předpisů země, ve které byly kulturní statky nalezeny nebo vytvořeny nebo vyjmuty, vykopány nebo odcizeny z půdy nebo vody na současném území této země, nebo země, která je tak úzce spojená s kulturními statky, že je tato země chrání jako národní kulturní majetek a upravuje jejich vývoz ze svého území při jejich zákonném opuštění země, v níž byly vytvořeny nebo nalezeny („země původu“). Aby se zamezilo obcházení, v případě vstupu kulturních statků do Unie z jiné třetí země by osoba, která je chce dovézt na celní území Unie, měla prokázat, že byly legálně vyvezeny ze země původu. Ve výjimečných případech, kdy nelze spolehlivě určit zemi původu daného kulturního statku a okolnosti jsou řádně zdokumentovány a opírají se o důkazy příslušného orgánu, nebo v případě, kdy byly kulturní statky vyvezeny ze země původu před rokem 1970 a byly předtím, než vstoupily na celní území Unie, drženy ve třetí zemi za jiným účelem, než je dočasné použití, tranzit, vývoz nebo odeslání, avšak držitel nemůže poskytnout požadované dokumenty, neboť ty se v době, kdy byly kulturní statky vyváženy ze země původu, nepoužívaly, musí být žádost doplněna o příslušné podpůrné dokumenty a informace dokládající, že dotyčné kulturní statky byly ze třetí země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy, nebo dokazující, že takovéto předpisy neexistují. Pozměňovací návrhy 10 a 11 Návrh nařízení Bod odůvodnění 7 a (nový) (7a)  Článek 5 úmluvy UNESCO vyzývá k vytvoření jednoho nebo více vnitrostátních orgánů na ochranu kulturního dědictví členských států, kteří jsou smluvními stranami úmluvy, proti jeho nezákonnému dovozu, vývozu a převodu. V souladu s uvedenou úmluvou by měly být tyto vnitrostátní orgány vybaveny dostatečně početným kvalifikovaným personálem s cílem zajistit tuto ochranu a umožnit nezbytnou aktivní spolupráci mezi příslušnými orgány členských států, které jsou stranami uvedené úmluvy v oblasti bezpečnosti a boje proti nezákonnému dovozu kulturních statků, zejména v krizových oblastech. Členské státy, které jsou již stranami uvedené úmluvy, by měly dodržovat závazky stanovené v této úmluvě a členské státy, které uvedenou úmluvu dosud neratifikovaly, se naléhavě vyzývají, aby tak bezodkladně učinily. Pozměňovací návrh 12 Návrh nařízení Bod odůvodnění 8 (8)  Aby nebylo neúměrně bráněno obchodování s kulturními statky přes vnější hranice, mělo by se toto nařízení vztahovat pouze na kulturní statky, které splňují určitý požadavek na stáří. Za tímto účelem se zdá být vhodné stanovit pro všechny kategorie kulturních statků požadavek na minimální stáří 250 let. Tento požadavek na minimální stáří zajistí, aby se opatření stanovená tímto nařízením soustředila na kulturní statky, na něž se s největší pravděpodobnosti zaměřují plenitelé v oblastech, v nichž probíhá konflikt, aniž by byly vyloučeny ostatní kulturní statky, u nichž je nezbytná kontrola k zajištění ochrany kulturního dědictví. (8)  Aby nebylo neúměrně bráněno obchodování s kulturními statky přes vnější hranice Unie, mělo by se toto nařízení vztahovat pouze na kulturní statky, které splňují určitý požadavek na stáří a hodnotu. Za tímto účelem se zdá být vhodné stanovit pro většinu kategorií kulturních statků požadavek na minimální stáří v souladu s nařízením (ES) č. 116/2009 a ustanoveními úmluvy UNESCO z roku 1970 a úmluvy UNIDROIT z roku 1995 a pro některé kategorie kulturních statků uvedené v příloze I finanční prahovou hodnotu. Na některé kategorie kulturních statků by se finanční prahová hodnota neměla vztahovat, neboť vyžadují posílenou ochranu z důvodu větší míry ohrožení drancováním, ztrátou nebo zničením. Požadavek na minimální stáří zajistí, aby se opatření stanovená tímto nařízením soustředila na kulturní statky, na něž se s největší pravděpodobnosti zaměřují plenitelé v oblastech, v nichž probíhá konflikt, aniž by byly vyloučeny ostatní kulturní statky, u nichž je nezbytná kontrola k zajištění ochrany kulturního dědictví. Pozměňovací návrh 13 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 (10)  Jelikož u určitých kategorií kulturních statků, konkrétně archeologických předmětů, částí památek, vzácných rukopisů a prvotisků, existuje obzvláštní riziko drancování a ničení, zdá se být nezbytné zavést přísnější systém kontrol před tím, než tyto kulturní statky mohou vstoupit na celní území Unie. Takovýto systém by měl vyžadovat předložení licence vydané příslušným orgánem členského státu vstupu před propuštěním těchto kulturních statků do volného oběhu či do jiného zvláštního režimu, než je tranzit. Osoby usilující o získání této licence by měly být schopny prokázat legální vývoz ze země původu příslušnými doklady a důkazy, zejména vývozními osvědčeními nebo licencemi vydanými třetí zemí vývozu, vlastnickými tituly, fakturami, kupními smlouvami, doklady o pojištění, přepravními doklady a znaleckými posudky. Na základě úplných a správných žádostí by měly příslušné orgány členských států rozhodnout o vydání licence bez zbytečných prodlev. (10)  Jelikož u určitých kategorií kulturních statků, konkrétně archeologických předmětů a částí památek existuje obzvláštní riziko drancování a ničení, zdá se být nezbytné zavést přísnější systém kontrol před tím, než tyto kulturní statky mohou vstoupit na celní území Unie. Takovýto systém by měl vyžadovat předložení licence vydané příslušným orgánem prvního členského státu zamýšleného dovozu před dovozem na celní území Unie. Osoby usilující o získání této licence by měly být schopny prokázat, že kulturní statky byly vyvezeny ze země původu, nebo ve výjimečných případech ze třetí země, v souladu s jejími právními předpisy, nebo prokázat neexistenci takových předpisů. S náležitým přihlédnutím k rizikům a uplatňování zásad náležité péče by legální vývoz ze země původu nebo ve výjimečných případech ze třetí země měl být prokázán příslušnými doklady a důkazy, (vývozními osvědčeními nebo vývozními licencemi vydanými zemí původu, standardizovaným dokumentem odpovídajícím standardu Object ID, který představuje mezinárodní standard pro popis kulturních statků, vlastnickými tituly, fakturami, kupními smlouvami, doklady o pojištění, přepravními doklady), které dokazují, že dané kulturní statky byly ze země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy. Pokud nejsou příslušné doklady k dispozici, měla by žádost v případě, že to příslušný orgán považuje za nezbytné, zahrnovat znalecký posudek. Na základě úplných a správných žádostí by měly příslušné orgány členských států rozhodnout o vydání licence bez zbytečných prodlev a v rámci stanovené lhůty. Pozměňovací návrh 14 Návrh nařízení Bod odůvodnění 10 a (nový) (10a)  Vzhledem ke zvláštní povaze statků hrají v celních orgánech velmi důležitou roli odborníci v oblasti kultury, protože by měli být v případě potřeby schopni vyžadovat od deklaranta další informace a provést analýzu kulturních statků na základě fyzické kontroly. Pozměňovací návrh 15 Návrh nařízení Bod odůvodnění 11 (11)  U ostatních kategorií kulturních statků by osoby, které je chtějí dovézt na celní území Unie, měly prostřednictvím prohlášení osvědčit jejich legální vývoz ze třetí země a převzít za něj odpovědnost a měly by předložit dostatečné informace, aby mohly celní orgány tyto kulturní statky identifikovat. K usnadnění postupu a z důvodů právní jistoty by měly být informace o kulturním statku poskytnuty prostřednictvím jednotného dokladu. K popisu kulturních statků by se měl používat standard identifikace předmětů Object ID, který doporučuje UNESCO. Celní orgány by měly vstup těchto kulturních statků zaregistrovat, originály uschovat a deklarantovi vydat kopii příslušných dokladů, aby byla po jejich vstupu na vnitřní trh zajištěna jejich dohledatelnost. (11)  U ostatních kategorií kulturních statků by osoby, které je chtějí dovézt na celní území Unie, měly prostřednictvím elektronického prohlášení osvědčit jejich legální vývoz ze země původu nebo ve výjimečných případech ze třetí země a převzít za něj odpovědnost a měly by předložit dostatečné informace, aby mohly celní orgány tyto kulturní statky identifikovat. K usnadnění postupu a z důvodů právní jistoty by měly být informace o kulturním statku poskytnuty prostřednictvím jednotného elektronického dokladu. K popisu kulturních statků by se měl používat standardizovaný dokument odpovídající standardu Object ID pro identifikaci předmětů, který doporučuje UNESCO. Elektronické prohlášení by mělo zahrnovat také vývozní osvědčení nebo licence vydané zemí původu nebo ve výjimečných případech třetí zemí, které dokládají, že dotyčné kulturní statky byly z této země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy, nebo dokazující, že takovéto předpisy neexistují. Jestliže právní předpisy země původu nebo třetí země nestanoví vydávání vývozních licencí nebo osvědčení, obsahuje prohlášení dovozce také jakékoli jiné příslušné podpůrné doklady a důkazy, včetně vlastnických titulů, faktur, kupních smluv, dokladů o pojištění a přepravních dokladů. Tyto kulturní statky by se měly elektronicky zaregistrovat a deklarantovi by měla být poskytnuta kopie příslušných dokladů, aby byla po jejich vstupu na vnitřní trh zajištěna jejich dohledatelnost. Informace poskytnuté příslušným orgánům ve formě elektronického prohlášení by jim měly umožnit přijetí dalších opatření v případě, že jsou na základě analýzy rizik přesvědčeny, že tyto kulturní statky mohou být předmětem nedovoleného dovozu. Pozměňovací návrh 16 Návrh nařízení Bod odůvodnění 12 (12)  V případě dočasného použití kulturních statků pro účely vzdělávání a vědeckého nebo akademického výzkumu by se předložení licence nebo prohlášení nemělo vyžadovat. (12)  V případě dočasného použití kulturních statků pro účely vzdělávání, scénického umění a vědeckého výzkumu, konzervace, restaurace, digitalizace, akademického výzkumu a pro účely spolupráce mezi muzei či podobnými neziskovými institucemi za účelem pořádání kulturních výstav by se předložení dovozní licence nebo dovozního prohlášení nemělo vyžadovat. Na kulturní statky, které mají být představeny na obchodních veletrzích a mezinárodních veletrzích s uměním, by se neměl vztahovat požadavek na předložení dovozní licence nebo prohlášení dovozce. Pokud však byly kulturní statky získány na území Unie a mají zde setrvat, měl by se na ně vztahovat požadavek na předložení dovozní licence či dovozního prohlášení v závislosti na kategorii těchto kulturních statků. Pozměňovací návrh 17 Návrh nařízení Bod odůvodnění 13 (13)  Rovněž uskladnění kulturních statků pocházejících ze zemí postižených ozbrojeným konfliktem nebo přírodní pohromou by mělo být povoleno, aniž by bylo nutné předložit licenci či prohlášení, aby byla zajištěna jejich bezpečnost a ochrana. (13)  Rovněž by mělo být povoleno uskladnění kulturních statků pocházejících ze zemí postižených ozbrojeným konfliktem nebo přírodní pohromou se záměrem navrátit tyto kulturní statky, pokud to situace umožní, do země jejich původu nebo do třetí země, z níž byly legálně vyvezeny, aniž by bylo nutné předložit dovozní licenci či prohlášení dovozce, a to s cílem zajistit jejich bezpečnost a ochranu. Pozměňovací návrh 18 Návrh nařízení Bod odůvodnění 14 (14)  Aby se zohlednily zkušenosti s prováděním tohoto nařízení a měnící se geopolitická situace a jiné okolnosti, jež ohrožují kulturní statky, přičemž není současně neúměrně bráněno obchodu se třetími zeměmi, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravy kritéria minimálního stáří u jednotlivých kategorií kulturních statků. Toto přenesení pravomoci by mělo Komisi umožnit rovněž aktualizovat přílohu na základě změn kombinované nomenklatury. Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 201627. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. (14)  Aby se zohlednily zkušenosti s prováděním tohoto nařízení a měnící se geopolitická situace a jiné okolnosti, jež ohrožují kulturní statky, přičemž není současně neúměrně bráněno obchodu se třetími zeměmi, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o úpravy kritéria minimálního stáří a finanční prahové hodnoty u jednotlivých kategorií kulturních statků. Toto přenesení pravomoci by mělo Komisi umožnit rovněž aktualizovat přílohu I na základě změn kombinované nomenklatury a vytvořit druhou přílohu (přílohu II), která bude obsahovat seznam zemí a kódy kombinované nomenklatury na základě „červených seznamů ohrožených kulturních předmětů“, které sestavuje a aktualizuje Mezinárodní rada muzeí (ICOM). Je obzvláště důležité, aby Komise během přípravné práce uspořádala vhodné konzultace včetně konzultací na odborné úrovni a aby byly tyto konzultace vedeny v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů 27. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. __________________ __________________ 27 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. 27 Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. Pozměňovací návrh 19 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 (15)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení konkrétních způsobů dočasného použití a uskladnění kulturních statků na celním území Unie, šablon žádostí o dovozní licence a formulářů, jakož i prohlášení dovozce a průvodních dokladů a dalších procesních pravidel týkajících se jejich předkládání a zpracování. Komisi by měly být svěřeny rovněž prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí opatření k vytvoření elektronické databáze pro uchovávání a výměnu informací mezi členskými státy. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201128. (15)  Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení konkrétních způsobů dočasného použití a uskladnění kulturních statků na celním území Unie, přičemž by měly být zaručeny přiměřené podmínky uchovávání, a to při patřičném zohlednění zvláštního charakteru kulturních statků. Tato opatření by se měla rovněž vztahovat na elektronické standardizované šablony elektronických žádostí o dovozní licence a formulářů a seznam důvodů, na jejichž základě může být žádost zamítnuta, jakož i prohlášení dovozce a průvodních dokladů a dalších procesních pravidel týkajících se jejich elektronického předkládání a zpracování. Komisi by měly být svěřeny rovněž prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí opatření k vytvoření elektronické databáze pro uchovávání a výměnu informací mezi členskými státy v rámci stanoveném nařízením (EU) č. 952/2013. Vytvoření této databáze může být součástí pracovního programu stanoveného na základě článku 280 tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201128. __________________ __________________ 28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). 28 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13). Pozměňovací návrh 20 Návrh nařízení Bod odůvodnění 15 a (nový) (15a)  Pro účely provádění tohoto nařízení jsou ustanoveními použitelnými v oblasti kontrolních a ověřovacích celních postupů ustanovení obsažená v nařízení (EU) č. 952/2013. Pozměňovací návrh 21 Návrh nařízení Bod odůvodnění 16 (16)  Na podporu účinného provádění nařízení by měly být shromažďovány příslušné informace o obchodních tocích kulturních statků, které by měly poskytnout základ pro jeho budoucí hodnocení. Obchodní toky kulturních statků nelze účinně sledovat pouze na základě jejich hodnoty nebo hmotnosti, jelikož tyto dvě míry mohou kolísat. Je nezbytné shromažďovat informace o počtu položek uvedených v celním prohlášení. Jelikož v kombinované nomenklatuře není pro kulturní statky stanovena doplňková jednotka měření, je nezbytné vyžadovat, aby byl v celním prohlášení uveden počet položek. (16)  Na podporu účinného provádění nařízení by měly být členskými státy a Komisí elektronicky shromažďovány a sdíleny příslušné informace o obchodních tocích kulturních statků, které by měly poskytnout základ pro jeho budoucí hodnocení. V zájmu transparentnosti a veřejné kontroly by mělo být co nejvíce informací zveřejňováno. Obchodní toky kulturních statků nelze účinně sledovat pouze na základě jejich hodnoty nebo hmotnosti, jelikož tyto dvě míry mohou kolísat. Je nezbytné elektronicky shromažďovat informace o počtu položek uvedených v celním prohlášení. Jelikož v kombinované nomenklatuře není pro kulturní statky stanovena doplňková jednotka měření, je nezbytné vyžadovat, aby byl v celním prohlášení uveden počet položek. Pozměňovací návrh 22 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 (17)  Strategie a akční plán EU pro řízení rizik v oblasti cel29 mají mimo jiné posílit kapacity celních orgánů a zvýšit schopnost reagovat na rizika v oblasti kulturních statků. Měl by se používat společný rámec pro řízení rizik stanovený v nařízení (EU) č. 952/2013 a celní orgány by si měly vyměňovat příslušné informace o rizicích. (17)  Strategie a akční plán EU pro řízení rizik v oblasti cel29 mají mimo jiné posílit vzdělávání a kapacity celních orgánů s cílem zvýšit schopnost reagovat na rizika v oblasti kulturních statků. Měl by se používat společný rámec pro řízení rizik stanovený v nařízení (EU) č. 952/2013 a celní orgány by si měly vyměňovat příslušné informace o rizicích. __________________ __________________ 29 COM/2014/0527 final: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o strategii a akčním plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel. 29 COM/2014/0527 final: Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru o strategii a akčním plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel. Pozměňovací návrh 23 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 a (nový) (17a)  Je nutné vytvořit informační kampaně o rizicích spojených s nezákonnými statky, které se zaměří na osoby nakupující kulturní statky, a pomáhat účastníkům trhu při tom, aby tomuto nařízení porozuměli a uplatňovali jej. Členské státy by měly do šíření těchto informací zapojit příslušná vnitrostátní kontaktní místa a další poskytovatele informací. Pozměňovací návrh 24 Návrh nařízení Bod odůvodnění 17 b (nový) (17b)  Komise by měla za účelem účinného provádění tohoto nařízení zajistit, aby mikropodnikům a malým a středním podnikům byla poskytnuta náležitá technická pomoc, a usnadnit výměnu informací. Mikropodniky a malé a střední podniky se sídlem v Unii, které dovážejí kulturní statky, by proto měly využívat program COSME zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/20131a. __________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33). Pozměňovací návrh 25 Návrh nařízení Bod odůvodnění 18 (18)  Členské státy by měly zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení ustanovení tohoto nařízení a tyto sankce oznámit Komisi. (18)  Členské státy by měly zavést účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení ustanovení tohoto nařízení a tyto sankce oznámit Komisi. Členské státy by rovněž měly Komisi informovat o případech, kdy došlo k uplatnění těchto sankcí. Je žádoucí vytvořit rovné podmínky a uplatňovat jednotný přístup, a proto je vhodné, aby sankce byly ve všech členských státech svou povahou a účinkem podobné. Pozměňovací návrh 26 Návrh nařízení Bod odůvodnění 19 (19)  Komisi je třeba poskytnout dostatek času na přijetí prováděcích pravidel k tomuto nařízení, zejména pravidel týkajících se vhodných formulářů, které se budou používat k podání žádosti o dovozní licenci nebo vypracování prohlášení dovozce. Použití tohoto nařízení by proto mělo být odloženo. (19)  Komise by měla neprodleně přijmout prováděcí pravidla k tomuto nařízení, zejména pravidla týkající se vhodných jednotných elektronických formulářů, které se budou používat k podání žádosti o dovozní licenci nebo vypracování prohlášení dovozce. Pozměňovací návrh 27 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 1 Toto nařízení stanoví podmínky a postup vstupu kulturních statků na celní území Unie. Toto nařízení stanoví podmínky a postup vstupu a dovozu kulturních statků na celní území Unie. Pozměňovací návrh 28 Návrh nařízení Čl. 1 – odst. 2 Toto nařízení se nevztahuje na kulturní statky v tranzitu přes celní území Unie. Toto nařízení se vztahuje na kulturní statky v tranzitu přes celní území Unie, pokud jsou příslušné orgány důvodně přesvědčeny, že tyto kulturní statky byly vyvezeny ze země původu nebo třetí země v rozporu s jejími právními předpisy. Pozměňovací návrh 29 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. a a)  „kulturními statky“ se rozumějí předměty, které jsou významné pro archeologii, prehistorii, historii, literaturu, umění nebo vědu a které patří do kategorií uvedených v tabulce v příloze a splňují stanovený požadavek na minimální stáří; a)  „kulturními statky“ se rozumějí předměty, které jsou významné pro archeologii, prehistorii, historii, literaturu, umění nebo vědu a které patří do kategorií uvedených v přílohách a splňují stanovené požadavky na minimální stáří a finanční hodnotu; Pozměňovací návrh 30 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. a a (nové) aa)  „dovozem kulturních statků“ se rozumí i)  propuštění do volného oběhu, jak uvádí článek 201 nařízení (EU) č. 952/2013; nebo ii)  propuštění statků v rámci jedné z následujících kategorií zvláštních režimů uvedených v článku 210 nařízení (EU) č. 952/2013: a.  uskladnění zahrnující uskladnění v celním skladu nebo svobodná pásma, b.  zvláštní účel zahrnující dočasné použití a konečné užití, c.  aktivní zušlechťovací styk; Pozměňovací návrh 31 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. b b)  „zemí původu“ se rozumí země, na jejímž současném území byly kulturní statky vytvořeny nebo nalezeny; b)  „zemí původu“ se rozumí země, na jejímž současném území byly kulturní statky vytvořeny nebo nalezeny, nebo vyjmuty, vykopány nebo odcizeny z půdy nebo vody na současném území této země, nebo země, která je tak úzce spojená s kulturními statky, že je tato země chrání jako národní kulturní majetek a upravuje jejich vývoz ze svého území při jejich zákonném opuštění země, v níž byly vytvořeny nebo nalezeny; Pozměňovací návrh 32 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. c c)  „zemí vývozu“ se rozumí poslední země, ve které se kulturní statky nacházely trvale v souladu s právními předpisy této země před odesláním do Unie; c)  „třetí zemí“ se rozumí poslední země, a to jiná než země původu, ve které se kulturní statky nacházely trvale předtím, než vstoupily na celní území Unie; Pozměňovací návrh 33 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. d d)   pojmem „trvale“ se rozumí časové období v délce nejméně jednoho měsíce a pro jiné účely než dočasné použití, tranzit, vývoz nebo odeslání; vypouští se Pozměňovací návrh 34 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. h a (nové) ha)  „dokumentem Object ID“ se rozumí mezinárodní standardizovaný dokument zavedený organizací UNESCO, který obsahuje popis kulturních statků a souhrnné informace o nich; Pozměňovací návrh 35 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 1 – písm. h b (nové) hb)  „příslušnými orgány“ se rozumějí orgány určené členskými státy k vydávání dovozních licencí a registraci prohlášení dovozců. Pozměňovací návrh 36 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, pokud jde o změny druhého sloupce tabulky v příloze na základě změn kombinované nomenklatury a o změny požadavku na minimální věk ve třetím sloupci tabulky v příloze na základě zkušeností získaných při provádění tohoto nařízení. 2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, pokud jde o změny druhého sloupce tabulky v příloze I na základě změn kombinované nomenklatury a o změny požadavku na minimální věk a prahovou hodnotu v příloze na základě zkušeností získaných při provádění tohoto nařízení a provádění nařízení (ES) č. 116/2009. Pozměňovací návrh 37 Návrh nařízení Čl. 2 – odst. 2 a (nový) 2a.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12, pokud jde o změny přílohy II uvádějící seznam zemí a kategorií předmětů, jež jsou obzvláště ohroženy nezákonným obchodem, a to na základě databáze tzv. červených seznamů ohrožených kulturních předmětů, které zveřejňuje Mezinárodní rada muzeí (ICOM). Komise zajistí pravidelnou aktualizaci přílohy II. Pozměňovací návrh 38 Návrh nařízení Čl. 3 – název Kulturní statky vstupující a dovážené na celní území Unie Vstup a dovoz kulturních statků na celní území Unie Pozměňovací návrh 39 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 1.  Propuštění kulturních statků do volného oběhu a propuštění kulturních statků do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, je přípustné pouze po předložení dovozní licence vydané podle článku 4 nebo prohlášení dovozce podle článku 5. 1.  Vstup kulturních statků, které opustily území země původu v rozporu s mezinárodním právem a právními předpisy země původu nebo třetí země, je zakázán. Dovoz kulturních statků na celní území Unie je přípustný pouze po předložení dovozní licence vydané podle článku 4 nebo prohlášení dovozce podle článku 5. Pozměňovací návrh 40 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 1 a (nový) 1a.  Úspěšný dovoz kulturních statků není považován za důkaz legálního původu nebo vlastnictví. Pozměňovací návrh 41 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. a a)  dočasné použití kulturních statků ve smyslu článku 250 nařízení (EU) č. 952/2013 na celním území Unie pro účely vzdělávání a vědeckého a akademického výzkumu; a)  dočasné použití kulturních statků ve smyslu článku 250 nařízení (EU) č. 952/2013 na celním území Unie pro účely vzdělávání, scénického umění a vědeckého výzkumu, konzervace, restaurace, digitalizace, akademického výzkumu a pro účely spolupráce mezi muzei či podobnými neziskovými institucemi za účelem pořádání kulturních výstav; Pozměňovací návrh 42 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. a a (nové) aa)  kulturní statky, které mají být představeny na obchodních veletrzích a mezinárodních veletrzích s uměním, ledaže byly získány na území Unie a mají na něm zůstat; Pozměňovací návrh 43 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. b b)  uskladnění kulturních statků ve smyslu článku 237 nařízení (EU) č. 952/2013 výslovně za účelem zajištění jejich ochrany ze strany orgánu veřejné moci nebo pod jeho dohledem. b)  uskladnění kulturních statků ve smyslu článku 237 nařízení (EU) č. 952/2013 za účelem zajištění jejich bezpečnosti nebo ochrany ze strany orgánu veřejné moci nebo pod jeho dohledem se záměrem navrátit tyto kulturní statky, pokud to situace umožní, do země jejich původu nebo do třetí země, z níž byly legálně vyvezeny; Pozměňovací návrh 44 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 2 – písm. b a (nové) ba)  navrácené kulturní statky ve smyslu článku 2 směrnice 2014/60/EU. Pozměňovací návrh 45 Návrh nařízení Čl. 3 – odst. 3 3.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijímat zvláštní postupy pro dočasné použití nebo uskladnění kulturních statků uvedených v odstavci 2. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13. 3.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijímat zvláštní postupy pro dočasné použití nebo uskladnění kulturních statků a vrácených kulturních statků uvedených v odstavci 2 za účelem jejich ochrany. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13. Pozměňovací návrh 46 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 1 1.  Propuštění kulturních statků uvedených v písmenech c), d) a h) přílohy do volného oběhu a do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, v Unii je podmíněno předložením dovozní licence celním orgánům. 1.  Dovoz kulturních statků uvedených v bodech A1 a A2 přílohy I do Unie je podmíněn předložením dovozní licence celním orgánům. Tento článek se vztahuje pouze na statky, na něž odkazuje první pododstavec, pokud jsou uvedeny na seznamu zemí a kódů kombinované nomenklatury, jak stanoví příloha II, jestliže je takovýto seznam používán v zemi původu, z níž jsou tyto kulturní statky vyváženy, a země původu těchto statků je známa. Tento článek se vztahuje také na kulturní statky, které jsou uvedeny pouze v příloze II a jsou dováženy na celní území Unie ze země původu nebo ze třetí země. Pozměňovací návrh 47 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 2.  Držitel kulturního statku požádá o dovozní licenci příslušný orgán členského státu vstupu. K žádosti se přiloží podklady a informace dokládající, že dotyčné kulturní statky byly země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy. Avšak je-li zemí vývozu smluvní strana Úmluvy UNESCO o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků podepsané v Paříži dne 14. listopadu 1970 (dále jen „úmluva UNESCO z roku 1970“), přiloží se k žádosti podklady a informace dokládající, že kulturní statky byly z této země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy. 2.  Držitel kulturního statku požádá o dovozní licenci příslušný orgán prvního členského státu zamýšleného dovozu. K žádosti se přiloží náležité podklady a informace dokládající, že dotyčné kulturní statky byly země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy nebo že takové právní předpisy neexistují. To zahrnuje: –  vývozní osvědčení nebo vývozní licence; –  standardizovaný dokument odpovídající standardu Object ID, který dotyčné kulturní statky popisuje dostatečně podrobně, aby je celní orgány identifikovaly; –  vlastnické tituly; –  faktury; –  kupní smlouvy; –  doklady o pojištění a přepravní doklady. Pokud nejsou příslušné doklady k dispozici, zahrnuje žádost v případě, že to příslušný orgán považuje za nezbytné, také znalecký posudek. Pozměňovací návrh 48 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 2 a (nový) 2a.  Bez ohledu na odstavec 2, ve výjimečných případech, jestliže: a)  nelze spolehlivě určit zemi původu kulturního statku a tato okolnost je považována za dostatečně zdokumentovanou a doloženou důkazy příslušným orgánem; nebo b)  kulturní statky byly vyvezeny ze země původu před rokem 1970 a byly drženy ve třetí zemi pro jiné účely než dočasné použití, tranzit, vývoz nebo odeslání před vstupem na celní území Unie, avšak držitel nemůže předložit doklady požadované podle odstavce 2, protože takové doklady nebyly v době, kdy byly kulturní statky vyvezeny ze země původu, používány, přiloží se k žádosti náležité podklady a informace dokládající, že dotyčné kulturní statky byly ze třetí země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy nebo že takové právní předpisy neexistují. Tyto podklady zahrnují: –  vývozní osvědčení nebo vývozní licence; –  standardizovaný dokument odpovídající standardu Object ID, který dotyčné kulturní statky popisuje dostatečně podrobně, aby je celní orgány identifikovaly; –  vlastnické tituly; –  faktury; –  kupní smlouvy; a –  doklady o pojištění a přepravní doklady. Pokud nejsou příslušné podklady k dispozici, zahrnuje žádost v případě, že to příslušný orgán považuje za nezbytné, také znalecký posudek. Pozměňovací návrh 49 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 3 3.  Příslušný orgán členského státu vstupu ověří, zda je žádost úplná. Do 30 dnů od obdržení žádosti si od žadatele vyžádá případné chybějící informace nebo doklady. 3.  Příslušný orgán prvního členského státu zamýšleného dovozu ověří, zda je žádost úplná. Do 21 dnů od obdržení žádosti si od žadatele vyžádá případné chybějící či doplňující informace nebo doklady. Pozměňovací návrh 50 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 – návětí 4.  Do 90 dnů od podání úplné žádosti příslušný orgán žádost přezkoumá a rozhodne o vydání dovozní licence, nebo žádost zamítne. Žádost může zamítnout z těchto důvodů: 4.  Do 90 dnů od podání úplné žádosti příslušný orgán žádost přezkoumá a rozhodne o vydání dovozní licence, nebo žádost zamítne. V případě vydání dovozní licence příslušný orgán tuto licenci elektronicky zaregistruje. Žádost může příslušný orgán zamítnout z těchto důvodů: Pozměňovací návrh 51 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 – písm. a a)  pokud země vývozu není smluvní stranou úmluvy UNESCO z roku 1970, v případě, že není prokázáno, že kulturní statky byly ze země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy; a)  v případě, že není prokázáno, že kulturní statky byly ze země původu nebo ve výjimečných případech uvedených v čl. 4 odst. 2a ze třetí země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy, jež byly platné v době vývozu, nebo v případě neexistence takovýchto právních předpisů; Pozměňovací návrh 52 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 – písm. b b)  pokud země vývozu je smluvní stranou úmluvy UNESCO z roku 1970, v případě, že není prokázáno, že kulturní statky byly ze země vývozu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy; vypouští se Pozměňovací návrh 53 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 – písm. c c)  příslušný orgán má oprávněný důvod se domnívat, že držitel kulturního statku jej nezískal legálně. c)  příslušný orgán má oprávněný a ověřitelný důvod se domnívat, že držitel kulturního statku jej nezískal legálně. Pozměňovací návrh 54 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 – písm. c a (nové) ca)  pokud byla žádost o dovozní licenci pro tentýž kulturní statek dříve zamítnuta příslušnými orgány alespoň jednoho dalšího členského státu Unie a nebyly předloženy žádné další důkazy, které již nebyly předloženy v souvislosti se zamítnutou žádostí; Pozměňovací návrh 55 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 – písm. c b (nové) cb)  pokud legální přímý vývoz ze země původu nelze prokázat příslušnými doklady a důkazy, zejména vývozními osvědčeními nebo licencemi vydanými zemí vývozu, vlastnickými tituly, fakturami, kupními smlouvami, dokladem Object ID, je-li k dispozici, doklady o pojištění, přepravními doklady a znaleckými posudky. Pozměňovací návrh 56 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 a (nový) 4a.  Příslušný orgán může žádost zamítnout, pokud existují nároky na vrácení nebo náhradu škody předložené orgány země původu, které jsou projednávány před soudy. Pozměňovací návrh 57 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 b (nový) 4b.  Je-li žádost zamítnuta, musí být ke správnímu rozhodnutí uvedenému v odstavci 4 připojeno odůvodnění včetně informací o odvolacím řízení, které bylo sděleno dotčenému žadateli v okamžiku jeho vydání. Pozměňovací návrh 58 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 c (nový) 4c.  Žádost obsahuje prohlášení, že položky nebyly v minulosti předmětem žádosti, nebo v případě předchozího zamítnutí uvádí důvody tohoto zamítnutí a obsahuje další důkazy, které nebyly k dispozici při předchozím posuzování žádosti. Pozměňovací návrh 59 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 4 d (nový) 4d.  Pokud členský stát zamítne elektronickou žádost, sdělí tuto skutečnost spolu s důvody zamítnutí ostatním členským státům a Komisi. V případech podezření na nedovolený obchod informují členské státy také jiné relevantní orgány, jako jsou INTERPOL a EUROPOL. Pozměňovací návrh 60 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 5 – pododstavec 1 Členské státy určí orgány veřejné moci, které jsou příslušné k vydávání dovozních licencí v souladu s tímto článkem. Údaje o těchto orgánech a případné změny v tomto ohledu oznámí Komisi. Členské státy neprodleně určí orgány veřejné moci, které jsou příslušné k vydávání dovozních licencí v souladu s tímto článkem. Údaje o těchto orgánech a případné změny v tomto ohledu oznámí Komisi. Pozměňovací návrh 61 Návrh nařízení Čl. 4 – odst. 6 6.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit šablonu žádosti o dovozní licenci a procesní pravidla týkající se podávání a vyřizování těchto žádostí. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13. 6.  Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů elektronickou standardizovanou šablonu žádosti o dovozní licenci a procesní pravidla týkající se elektronického podávání a vyřizování těchto žádostí spolu s příslušnými podpůrnými dokumenty, které se podávají také elektronicky. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13. Pozměňovací návrh 62 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 1 1.  Propuštění kulturních statků uvedených v písmenech a), b), e), f), g), i), j), k) a l) přílohy do volného oběhu a do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, v Unii je podmíněno předložením prohlášení dovozce celním orgánům členského státu vstupu. 1.  Dovoz kulturních statků uvedených v části A bodech 3 až 14 přílohy I na celní území Unie je podmíněno předložením elektronického prohlášení dovozce držitelem kulturního statku celním orgánům prvního členského státu zamýšleného dovozu. Tento článek se rovněž vztahuje na kulturní statky uvedené v bodech A1 a A2, jejichž kódy kombinované nomenklatury nejsou uvedeny v příloze II. Pozměňovací návrh 63 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 2.  Prohlášení dovozce obsahuje potvrzení podepsané držitelem kulturního statku, že dotyčné kulturní statky byly ze země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy. Je-li však země vývozu smluvní stranou úmluvy UNESCO z roku 1970, obsahuje prohlášení dovozce potvrzení podepsané držitelem kulturního statku, že dotyčné kulturní statky byly z této země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy. 2.  Prohlášení dovozce se elektronicky zaregistruje. Obsahuje: a)  potvrzení podepsané držitelem kulturního statku, že dotyčné kulturní statky byly ze země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy, nebo dokládající, že takové právní předpisy neexistují; b)  jednotný doklad odpovídající standardu Object ID, který dotyčné kulturní statky popisuje dostatečně podrobně, aby je celní orgány identifikovaly; c)  vývozní osvědčení nebo licence vydané zemí původu, jež prokazují, že dotyčné kulturní statky byly ze země původu vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy. Pozměňovací návrh 64 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 2 a (nový) 2a.  Bez ohledu na odstavec 2, ve výjimečných případech, jestliže: a)  nelze spolehlivě určit zemi původu kulturního statku a tato okolnost je považována za dostatečně zdokumentovanou a doloženou důkazy příslušným orgánem; nebo b)  kulturní statky byly vyvezeny ze země původu před rokem 1970 a byly drženy ve třetí zemi pro jiné účely než dočasné použití, tranzit, vývoz nebo odeslání před vstupem na celní území Unie, a držitel nemůže předložit doklady požadované podle odstavce 2, protože takové doklady nebyly v době, kdy byly kulturní statky vyvezeny ze země původu, používány, prohlášení dovozce obsahuje: a)  potvrzení podepsané držitelem kulturního statku, že dotyčné kulturní statky byly ze třetí země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy, nebo dokládající, že takové právní předpisy neexistují; b)  jednotný doklad odpovídající standardu Object ID, který dotyčné kulturní statky popisuje dostatečně podrobně, aby je celní orgány identifikovaly; a c)  vývozní osvědčení nebo licence vydané třetí zemí, jež prokazují, že dotyčné kulturní statky byly ze třetí země vyvezeny v souladu s jejími právními předpisy. Jestliže právní předpisy země původu nebo třetí země nepočítají s vydáváním vývozních licencí nebo osvědčení, obsahuje prohlášení dovozce také jakékoli jiné příslušné podpůrné doklady a důkazy, včetně vlastnických titulů, faktur, kupních smluv, dokladů o pojištění a přepravních dokladů. Pozměňovací návrh 65 Návrh nařízení Čl. 5 – odst. 3 3.  Komise může prostřednictvím prováděcích aktů stanovit šablonu prohlášení dovozce a procesní pravidla týkající se podávání a zpracování prohlášení dovozců. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13. 3.  Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů elektronickou standardizovanou šablonu prohlášení dovozce a procesní pravidla týkající se elektronického podávání a zpracování prohlášení dovozců. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 13. Pozměňovací návrh 66 Návrh nařízení Článek 5 a (nový) Článek 5a Mikropodniky, malé a střední podniky Komise v zájmu účinného provádění tohoto nařízení zajistí, aby mikropodniky a malé a střední podniky měly užitek z náležité technické a finanční pomoci, včetně podpory vnitrostátních kontaktních míst ve spolupráci s členskými státy a vytvoření zvláštních internetových stránek s veškerými relevantními informacemi, a usnadní výměnu informací mezi mikropodniky a malými a středními podniky a příslušnými vnitrostátními kontaktními místy při přijímání dotazů. Pozměňovací návrh 67 Návrh nařízení Článek 5 b (nový) Článek 5b Používání elektronického systému 1.  Veškeré výměny informací mezi příslušnými orgány a deklaranty na základě článků 4 a 5, jako jsou výměny prohlášení, žádostí či rozhodnutí, probíhají elektronickými prostředky. 2.  Komise zřídí elektronický systém uvedený v odstavci 1. Přijme prováděcí akty, v nichž stanoví: –  opatření za účelem zavedení, provozu a údržby elektronického systému uvedeného v odstavci 1; –  podrobná pravidla pro podávání, zpracovávání, uchovávání a výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států prostřednictvím elektronického systému. Členské státy spolupracují s Komisí na vývoji, údržbě a používání elektronického systému uvedeného v odstavci 1 a na uchovávání informací v souladu s tímto nařízením. 3.  Pokud jde o zpracování osobních údajů v rámci tohoto nařízení, měli by deklaranti a příslušné orgány plnit své úkoly v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6791aa nařízením (EU) .../…*. __________________ 1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1) * Úř. věst.: vložte prosím do textu číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2017/0003(COD). Pozměňovací návrh 68 Návrh nařízení Článek 6 Článek 6 vypouští se Celní kontroly a ověření 1.  Dovozní licence podle článku 4 nebo případně prohlášení dovozce podle článku 5 je předloženo celnímu úřadu příslušnému k propuštění kulturních statků do volného oběhu nebo do jiného zvláštního režimu, než je tranzit. 2.   Co se týká kulturních statků, u nichž se za účelem vstupu na celní území Unie vyžaduje vydání dovozní licence, celní orgány ověří, zda dovozní licence odpovídá předloženým kulturním statkům. Za tímto účelem mohou kulturní statky podrobit fyzické kontrole, včetně odborného posouzení. 3.   Co se týká kulturních statků, u nichž se za účelem vstupu na celní území Unie vyžaduje předložení prohlášení dovozce, celní orgány ověří, zda prohlášení dovozce splňuje požadavky stanovené v článku 5 nebo na základě tohoto článku a zda odpovídá předloženým kulturním statkům. Za tímto účelem si mohou od deklaranta vyžádat další informace a podrobit kulturní statky fyzické kontrole, včetně odborného posouzení. Celní orgány prohlášení dovozce zaregistrují, přidělí mu pořadové číslo a připojí datum registrace a při propuštění kulturních statků vydají deklarantovi kopii zaregistrovaného prohlášení dovozce. 4.  Při podávání celního prohlášení s návrhem na propuštění kulturních statků do volného oběhu nebo do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, je nutno uvést množství statků s použitím doplňkové jednotky stanovené v příloze. Pozměňovací návrh 69 Návrh nařízení Čl. 7 – odst. 1 Pokud členské státy omezí počet celních úřadů, které jsou příslušné k propuštění kulturních statků do volného oběhu nebo do jiného zvláštního režimu, než je tranzit, oznámí údaje o těchto celních úřadech a případné změny v tomto ohledu Komisi. Členské státy mohou omezit počet celních úřadů, které jsou příslušné k tomu, aby povolily dovoz kulturních statků. Pokud členské státy takovéto omezení uplatní, oznámí údaje o těchto celních úřadech a případné změny v tomto ohledu Komisi. Pozměňovací návrh 70 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 1 1.  Celní orgány zajistí a dočasně zadrží kulturní statky dovážené na celní území Unie, pokud dotyčné kulturní statky vstoupily na celní území Unie, aniž by byly splněny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 a 2. 1.  Příslušné orgány zajistí a dočasně zadrží kulturní statky dovážené na celní území Unie, aniž by byly splněny podmínky stanovené v čl. 3 odst. 1 a 2. V případě zadržení kulturních statků jsou zajištěny náležité podmínky uchovávání v souladu s podmínkami a povinnostmi spojenými s dočasným uskladněním statků, jak stanoví článek 147 nařízení (EU) č. 952/2013, s náležitým zohledněním zvláštní povahy těchto statků. Pozměňovací návrh 71 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 2 2.  Ke správnímu rozhodnutí uvedenému v odstavci 1 je připojeno odůvodnění, rozhodnutí je sděleno deklarantovi a podléhá účinnému opravnému prostředku v souladu s postupy stanovenými ve vnitrostátním právu. 2.  Správní rozhodnutí uvedené v odstavci 1 podléhá ustanovením čl. 22 odst. 7 nařízení (EU) č. 952/2013. Pozměňovací návrh 72 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 3.  Doba dočasného zadržení je důsledně omezena na čas potřebný k tomu, aby celní orgány nebo jiné donucovací orgány zjistily, zda okolnosti případu odůvodňují zadržení podle jiných ustanovení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů. Maximální doba dočasného zadržení podle tohoto článku činí šest měsíců. Není-li v této lhůtě přijato rozhodnutí o dalším zadržování kulturních statků nebo je-li rozhodnuto, že okolnosti případu neodůvodňují další zadržování, jsou kulturní statky dány k dispozici deklarantovi. 3.  Doba dočasného zadržení je důsledně omezena na čas potřebný k tomu, aby celní orgány nebo jiné donucovací orgány zjistily, zda okolnosti případu odůvodňují zadržení podle jiných ustanovení právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů. Maximální doba dočasného zadržení podle tohoto článku činí šest měsíců, přičemž na základě odůvodněného rozhodnutí celních orgánů lze toto období prodloužit o další tři měsíce. Není-li v této lhůtě přijato rozhodnutí o dalším zadržování kulturních statků nebo je-li rozhodnuto, že okolnosti případu neodůvodňují další zadržování, jsou kulturní statky dány k dispozici deklarantovi. Orgány členských států zajistí, aby v okamžiku navrácení kulturních statků do země původu nebyla země původu postižena ozbrojenou krizí, kdy nelze zaručit bezpečnost kulturních statků. V takovém případě zůstanou kulturní statky v Unii, dokud nebude situace v zemi původu stabilizována. Pozměňovací návrh 73 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 a (nový) 3a.  Po přijetí rozhodnutí uvedeného v odstavci 1 celní orgány neprodleně informují zemi původu nebo v případě, že zemi původu kulturních statků nelze spolehlivě určit, třetí zemi, případně i EUROPOL a INTERPOL. Pozměňovací návrh 74 Návrh nařízení Čl. 8 – odst. 3 b (nový) 3b.  Pokud jsou příslušné orgány důvodně přesvědčeny, že kulturní statky v tranzitu přes celní území Unie mohly být vyvezeny ze země původu v rozporu s jejími právními předpisy, nařídí celním orgánům, aby dotčené statky dočasně zadržely. Pozměňovací návrh 75 Návrh nařízení Čl. 9 – název Správní spolupráce Správní spolupráce a využití elektronického systému Pozměňovací návrh 76 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 1 1.  Pro účely provádění tohoto nařízení zajistí členské státy spolupráci mezi příslušnými orgány podle čl. 3 odst. 4. 1.  Pro účely provádění tohoto nařízení zajistí členské státy spolupráci a sdílení informací mezi příslušnými orgány podle čl. 4 odst. 5. Pozměňovací návrh 77 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 2.  Za účelem uchovávání a výměny informací mezi orgány členských států, zejména co se týká prohlášení dovozců a dovozních licencí, lze vyvinout elektronický systém. 2.  Za účelem uchovávání a výměny informací mezi orgány členských států v rámci nařízení (EU) č. 952/2013 je vytvořen elektronický systém. Každý takový systém slouží na přijímání, zpracování, ukládání a výměnu informací, zejména co se týká prohlášení dovozců a dovozních licencí. Pozměňovací návrh 78 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 2 a (nový) 2a.  Elektronický systém uvedený v odstavci 2 je uzpůsoben tak, aby do něho mohly nahlédnout členské státy, které se zabývají žádostmi podanými v souvislosti s vývozními licencemi požadovanými podle nařízení (ES) č. 116/2009. Tyto žádosti mohou přímo odkazovat na informace uchovávané v tomto elektronickém systému. Pozměňovací návrh 79 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 1 – návětí Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout, Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů: Pozměňovací návrh 80 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2 Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle článku 13. Tyto prováděcí akty se přijímají do ... [šesti měsíců od data vstupu tohoto nařízení v platnost] postupem podle článku 13. Pozměňovací návrh 81 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 a (nový) 3a.  Zpracovávání osobních údajů na základě tohoto nařízení je prováděno pouze za účelem účinné ochrany kulturních statků před ztrátou, zachování kulturního dědictví lidstva a zabránění financování terorismu prodejem uloupeného kulturního dědictví kupujícím v Unii. Pozměňovací návrh 82 Návrh nařízení Čl. 9 – odst. 3 b (nový) 3b.  K jakýmkoli osobním údajům získaným v souladu s články 4, 5 a 9 mají přístup pouze řádně zmocnění zaměstnanci orgánů a jen ti je mohou zpracovávat a tyto údaje jsou náležitě chráněny před neoprávněným přístupem nebo sdělením. Pozměňovací návrh 83 Návrh nařízení Čl. 10 – odst. 1 Členské státy stanoví pravidla sankcí, které lze uložit za porušení článků 3, 4, a 5, a zejména za předložení nepravdivých prohlášení a poskytnutí nepravdivých informací k dosažení vstupu kulturních statků na celní území Unie, a učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy do 18 měsíců od data vstupu nařízení v platnost uvědomí o takových pravidlech a opatřeních Komisi a neprodleně ji informují o jakýchkoli pozdějších změnách těchto pravidel nebo opatření. Členské státy stanoví pravidla sankcí, které lze uložit za porušení článků 3, 4, a 5, a zejména za poskytnutí nepravdivých informací k dosažení dovozu kulturních statků na celní území Unie, přičemž členské státy učiní veškerá opatření nezbytná k zajištění uplatňování těchto pravidel. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Za účelem dosažení rovných podmínek a soudržného přístupu uplatní členské státy sankce, které jsou svou povahou a účinkem podobné. Členské státy do 12 měsíců od data vstupu nařízení v platnost uvědomí o takových pravidlech a opatřeních Komisi a neprodleně ji informují o jakýchkoli pozdějších změnách těchto pravidel nebo opatření. Pozměňovací návrh 84 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. -1 (nový) Komise a členské státy v rámci svých přípravných činností předcházejících provádění tohoto nařízení spolupracují s mezinárodními organizacemi, jako jsou UNESCO, Interpol, EUROPOL, Světová celní organizace (WCO), Mezinárodní centrum pro studium ochrany a restaurování kulturního dědictví (ICCROM) a Mezinárodní rada muzeí, aby zajistily účinné vzdělávání, činnosti v oblasti budování kapacit a informační kampaně a aby v náležitých případech zadávaly relevantní výzkum a vývoj norem. Pozměňovací návrh 85 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 Členské státy organizují činnosti v oblasti vzdělávání a budování kapacit k zajištění účinného provádění tohoto nařízení ze strany dotčených orgánů. Mohou využít rovněž informační kampaně, zejména za účelem upozornění subjektů pořizujících kulturní statky. Komise ve spolupráci s členskými státy organizuje: i)   činnosti v oblasti vzdělávání a budování kapacit a informační kampaně pro orgány, vnitrostátní kontaktní místa a dotčené odborníky k zajištění účinného provádění tohoto nařízení; ii)  opatření na podporu účinné spolupráce zemí původu; a iii)  výměnu osvědčených postupů se zaměřením na podporu jednotného provádění tohoto nařízení, zejména pokud jde o příslušné postupy členských států s platnými vnitrostátními právními předpisy týkajícími se dovozu kulturních statků, a to před vstupem tohoto nařízení v platnost. Pozměňovací návrh 86 Návrh nařízení Čl. 11 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový) Tyto činnosti, kampaně a opatření musí vycházet ze zkušeností stávajících programů, včetně programů podporovaných Světovou celní organizací a Komisí. Pozměňovací návrh 87 Návrh nařízení Článek 11 a (nový) Článek 11 a Spolupráce se třetími zeměmi V záležitostech spadajících do oblasti její činnosti a v míře potřebné pro plnění úkolů stanovených v tomto nařízení Komise usnadňuje a podporuje technickou a operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi. Komise může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi na jejich územích. Pozměňovací návrh 88 Návrh nařízení Čl. 12 – odst. 2 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 2 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od …. [Úřad pro publikace doplní datum vstupu tohoto aktu v platnost.) 2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od …. [datum vstupu tohoto nařízení v platnost.] Nejpozději devět měsíců před koncem tohoto …-letého období vypracuje Komise o přenesení pravomoci zprávu. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. Pozměňovací návrh 89 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. b b)  informace o porušení tohoto nařízení; b)  informace o porušení tohoto nařízení a uložených sankcích; Pozměňovací návrh 90 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 2 Za tímto účelem zašle Komise členským státům příslušné dotazníky. Členské státy mají šest měsíců na to, aby Komisi sdělily požadované informace. Za tímto účelem zašle Komise členským státům příslušné dotazníky. Členské státy mají šest měsíců od obdržení dotazníku na to, aby Komisi sdělily požadované informace. Pozměňovací návrh 91 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový) Na základě odpovědí členských států na dotazníky uvedené v odstavci 1 může Komise požádat členské státy, aby poskytly dodatečné informace týkající se zpracování žádostí o dovozní licence. Členské státy poskytnou požadované informace co nejdříve. Pozměňovací návrh 92 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 2.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení a poté každých pět let. 2.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení dva roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení a poté každé čtyři roky. Tato zpráva se zveřejní. Obsahuje posouzení praktického provádění, včetně dopadu na hospodářské subjekty Unie, zejména na mikropodniky a malé a střední podniky. Zpráva obsahuje porovnání provádění nařízení v členských státech, včetně posouzení stupně jeho jednotného uplatňování od data předchozí zprávy. Toto posouzení rovněž zohlední ustanovení o stanovení a uplatnění sankcí a do jaké míry tyto sankce zajišťují rovné podmínky pro všechny členské státy. V případě potřeby může zpráva obsahovat doporučení k řešení nedostatečného provádění tohoto nařízení členskými státy. Pozměňovací návrh 93 Návrh nařízení Čl. 14 – odst. 2 a (nový) 2a.  Zpráva uvedená v odstavci 2 zohlední dopad tohoto nařízení v praxi, včetně jeho dopadu na hospodářské subjekty v Unii, a to i na mikropodniky a malými a středními podniky. Tato zpráva poskytne údaje o výsledcích různých států, včetně hodnocení míry, do jaké bylo v uvedeném období toto nařízení prováděno a uplatňováno jednotně, a bude zahrnovat doporučení k řešení nedostatků, které byly na straně členských států zjištěny při provádění tohoto nařízení. Pozměňovací návrh 94 Návrh nařízení Příloha I – podnadpis 3 Kulturní statky, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1 Kulturní statky, na něž se vztahuje čl. 2 odst. 1 písm. a) Pozměňovací návrh 95 Návrh nařízení Příloha I a (nová) Znění navržené Komisí Pozměňovací návrh 1. Archeologické předměty starší 100 let, které pocházejí z:     –  vykopávek a nálezů na zemi nebo pod vodní hladinou 9705 00 00   –  archeologických nalezišť 9706 00 00   –  archeologických sbírek   2. Fragmenty tvořící nedílnou součást uměleckých, historických nebo náboženských památek starších 100 let, které byly rozebrány na části 9705 00 00 9706 00 00 3. Obrazy a malby jiné než ty, které jsou zahrnuté v kategoriích 4 nebo 5, zcela provedené ručně na jakémkoli podkladu a jakýmkoli materiálem1a 9701 4. Akvarely, kvaše a pastely zcela provedené ručně na jakémkoli podkladu1a 9701 5. Mozaiky zcela provedené ručně jakýmkoli materiálem, na které se nevztahují kategorie 1 nebo 2, a kresby zcela provedené ručně na jakémkoli podkladu a jakýmkoli materiálem1a 6914 9701 6. Originální rytiny, tisky, sítotisky a litografie s příslušnými deskami a originály plakátů1a Kapitola 49 9702 00 00 8442 50 99 7. Originály plastik nebo soch a kopie vyrobené stejným způsobem jako originál1a, pokud nejsou uvedeny v kategorii 1 9703 00 00 8. Fotografie, filmy a jejich negativy1a 3704 3705 3706 4911 91 80 9. Prvotisky a rukopisy, včetně map a partitur, jednotlivě nebo ve sbírkách1a 9702 00 00 9706 00 00 4901 10 00 4901 99 00 4904 00 00 4905 91 00 4905 99 00 4906 00 00 10. Knihy starší 100 let, jednotlivě nebo ve sbírkách 9705 00 00 9706 00 00 11. Tištěné mapy starší 200 let 9706 00 00 12. Archivy všech druhů a na jakémkoli podkladu s archiváliemi staršími 50 let 3704 3705 3706 4901 4906 9705 00 00 9706 00 00 13. a)  Sbírky1b a jednotlivé exempláře ze zoologických, botanických, mineralogických nebo anatomických sbírek 9705 00 00   b)  Sbírky1b historické, paleontologické, etnografické nebo numismatické hodnoty 9705 00 00 14. Dopravní prostředky starší 75 let 9705 00 00 Kapitoly 86-89 15. Ostatní starožitnosti, které nejsou zahrnuty v kategoriích A1 až A14     a)  staré 50 až 100 let     hračky, hry Kapitola 95   skleněné výrobky 7013   zlatnické nebo stříbrnické zboží 7114   nábytek Kapitola 94   optické, fotografické a kinematografické přístroje Kapitola 90   hudební nástroje Kapitola 92   hodiny a hodinky a jejich části Kapitola 91   předměty ze dřeva Kapitola 44   keramika Kapitola 69   tapiserie 5805 00 00   koberce Kapitola 57   tapety 4814   zbraně Kapitola 93   b)  starší 100 let 9706 00 00 ______________ 1a Díla, která jsou starší 50 let a nenáležejí svému autoru. 1b Ve smyslu rozhodnutí Soudního dvora ve věci 252/84 se „sběratelskými kusy“ ve smyslu čísla 97.05 společného celního sazebníku rozumí předměty vhodné k zahrnutí do sbírky, to znamená předměty, které jsou poměrně vzácné, obvykle se nepoužívají ke svému původnímu účelu, jsou předmětem zvláštního trhu odlišného od obvyklého trhu s podobnými užitkovými předměty a mají vysokou hodnotu. Toto nařízení se vztahuje na kulturní statky zahrnuté v kategoriích A1 až A14 pouze za předpokladu, že jejich hodnota odpovídá finančním limitům uvedeným v oddílu B nebo je převyšuje. B.  Finanční limity použitelné pro určité kategorie uvedené v oddílu A (v eurech) Hodnota: Bez ohledu na jejich hodnotu: – 1 (archeologické předměty) – 2 (památky rozebrané na části) – 9 (prvotisky a rukopisy) – 12 (archivy) 15 000 – 5 (mozaiky a kresby) – 6 (rytiny) – 8 (fotografie) – 11 (tištěné mapy) 30 000 – 4 (akvarely, kvaše a pastely) 50 000 – 7 (sochy) – 10 (knihy) – 13 (sbírky) – 14 (dopravní prostředky) – 15 (jakákoli jiná položka) 150 000 – 3 (obrazy) Splnění podmínek týkajících se finanční hodnoty je nutno posoudit při podání žádosti o navrácení kulturního statku. Finanční hodnotou je hodnota kulturního statku na mezinárodním trhu. Hodnoty vyjádřené v eurech uvedené v příloze I se přepočtou a vyjádří v národních měnách podle směnného kurzu ke dni 31. prosince 2001 zveřejněného v Úředním věstníku Evropských společenství. Tato protihodnota vyjádřená v národní měně se s účinkem od 31. prosince 2001 přezkoumává každé dva roky. Výpočet protihodnoty se zakládá na průměrných denních hodnotách zmíněných měn vyjádřených v eurech během období dvaceti čtyř měsíců, které končí posledním srpnovým dnem, který předchází přezkumu nabývajícímu účinku 31. prosince. Poradní výbor pro otázky kulturních statků přezkoumá tuto metodu výpočtu na návrh Komise zpravidla dva roky po jejím prvním použití. Při každém přezkumu budou hodnoty vyjádřené v eurech a jejich protihodnoty přepočtené do národních měn pravidelně zveřejňovány v Úředním věstníku Evropské unie v prvních dnech měsíce listopadu předcházejícího dni, kterým nabývá výsledek přezkumu účinku. Pozměňovací návrh 96 Návrh nařízení Příloha I b (nová) Příloha Ib Země a kategorie předmětů, u nichž existuje obzvláště vysoké riziko nedovoleného obchodu [Stanoví Komise podle čl. 2 odst. 2a]

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0308/2018).

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o „Ochraně finančních zájmů EU – navrácení peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu“ (2018/2006(INI))

P8_TA(2018)0419 A8-0298/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na osmnáctou zprávu Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) týkající se roku 2017,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie(1)

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO)(2),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu v oblasti DPH: Směrem k jednotné oblasti DPH v EU - Čas přijmout rozhodnutí(COM(2016)0148),

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. září 2018 nazvanou „29. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům – 2017“ (COM(2018)0553) a k ní připojené pracovní dokumenty (SWD(2018)0381 až 0386),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2013 o organizované trestné činnosti, korupci a praní peněz: doporučení kroků a iniciativ, které se mají podniknout (závěrečná zpráva)(5) (usnesení zvláštního výboru CRIM), a na usnesení ze dne 25. října 2016 o boji proti korupci a krocích následujících po usnesení zvláštního výboru CRIM(6),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Eurobarometru č. 470,

–  s ohledem na otázku předloženou Komisi o boji proti celním podvodům a ochraně vlastních zdrojů EU (O-000066/2018),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0298/2018),

A.  vzhledem k tomu, že ochrana finančních zájmů EU by měla být klíčovým prvkem politiky EU pro zvyšování důvěry občanů, že EU by takto měla zajistit náležité a efektivní využívání jejich peněz;

B.  vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech představuje pro boj proti podvodům složité prostředí, neboť na úrovni Unie neexistují jednotné právní předpisy pro boj proti organizované trestné činnosti;

C.  vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“;

D.  vzhledem k tomu, že směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/42/EU ze dne 3. dubna 2014 o zajišťování a konfiskaci nástrojů a výnosů z trestné činnosti v Evropské unii(7) zavádí v EU minimální standardy pro zajišťování majetku určeného ke konfiskaci a standardy pro konfiskaci majetku v trestních věcech;

E.  vzhledem k tomu, že návrh nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci majetku (2016/0412(COD)), který Komise předložila dne 21. prosince 2016, zavádí standardizované prostředky spolupráce mezi členskými státy;

F.  vzhledem k tomu, že žádný z těchto nástrojů se nemůže uplatnit na třetí země;

G.  vzhledem k tomu, že nařízení Rady (EU) 2017/1939 a především článek 104 tohoto nařízení, předpokládá spolupráci s třetími státy;

H.  vzhledem k tomu, že čl. 3 odst. 4 úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů a financování terorismu (CETS č. 198) stanoví, že „každá strana přijme taková legislativní nebo jiná nezbytná opatření, která stanoví, aby v případě závažných trestných činů nebo trestných činů, jak je definuje právo členských států, pachatel prokázal původ údajného zisku nebo jiného majetku, který má být zkonfiskován, jestliže je tento požadavek v souladu se zásadami práva daného členského státu“;

I.  vzhledem k tomu, že na regionální a globální úrovni vytvořila OSN a Rada Evropy v souvislosti s konfiskací a navracením majetku několik úmluv a mechanismů, konkrétně Úmluvu OSN proti korupci ze dne 31. října 2003, Úmluvu OSN proti nadnárodnímu organizovanému zločinu ze dne 15. listopadu 2000, Úmluvu Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu ze dne 16. května 2005 a Úmluvu Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990; vzhledem k tomu, že tyto nástroje ovšem z různých důvodů ne vždy umožňují efektivní a včasné navrácení ukradeného majetku;

J.  vzhledem k tomu, že toto téma bylo Unií označeno za jednu z priorit společné zahraniční a bezpečnostní politiky; vzhledem k tomu, že v této věci jsou realizovány pilotní a přípravné projekty;

K.  vzhledem k tomu, že v souladu s články 1, 3 a 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům(8), má úřad OLAF mandát k vyšetřování kdekoli, kde jsou vynakládány prostředky EU, včetně zemí mimo Unii, které dostávají finanční pomoc z EU;

L.  vzhledem k tomu, že podle článku 14 nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 může úřad OLAF po předchozím projednání s odpovědnými útvary Komise a Evropskou službou pro vnější činnost uzavírat s příslušnými orgány v třetích zemích smlouvy o správní spolupráci;

1.  upozorňuje na stále nevyřešený problém ztracených finančních prostředků EU, které byly podvodně převedeny do třetích zemí;

2.  zdůrazňuje, že z preventivních důvodů je nutné vyhnout se převodům prostředků prostřednictvím finančních zprostředkovatelů, kteří působí v netransparentních a nespolupracujících jurisdikcích;

3.  se znepokojením poukazuje na to, že finanční prostředky z třetích zemí mohou být naopak podvodem převedeny do EU; vyzdvihuje, že výsledky přípravné akce Navrácení majetku do zemí Arabského jara, kterou financuje EU a provádí Výzkumný institut OSN pro otázky meziregionálního zločinu a trestní spravedlnosti (UNICRI), by měly vést k vytvoření obecnějšího stálého programu EU na navracení majetku;

4.  zdůrazňuje, že přidělování finančních prostředků je nutné podmínit zveřejňováním údajů o skutečných příjemcích, aby bylo v případě podvodu usnadněno jejich zpětné získání;

5.  upozorňuje na skutečnost, že EU zatím bohužel uzavřela dohody o vzájemné právní pomoci pouze s několika třetími zeměmi, jako je Japonsko, Lichtenštejnsko, Norsko aUSA, navzdory podezření, že finanční prostředky jsou převáděny také do jiných jurisdikcí; vyzývá Komisi, aby podporovala úsilí o uzavření dohod s třetími zeměmi, kterým jsou poskytovány finanční prostředky EU;

6.  s politováním konstatuje, že mnoho členských států se v současnosti musí spoléhat pouze na dvoustranné dohody a že k této problematice neexistuje jednotný přístup EU; zdůrazňuje proto, že je nutné přijmout jednotnější přístup;

7.  vyzývá EU, aby co nejvíce urychlila podání žádosti o členství ve Skupině států proti korupci (GRECO), která působí v rámci Rady Evropy, a aby Parlament pravidelně informovala o vývoji situace;

8.  žádá Komisi, aby zpřísnila svůj postoj v dohodách podepsaných se třetími zeměmi tím, že do nich začlení doložky pro boj proti podvodům; s politováním konstatuje, že neexistují údaje o objemu finančních prostředků EU, které jsou ročně ztraceny kvůli podvodným převodům peněz do třetích zemí; žádá Komisi, aby množství ztracených finančních prostředků EU vyčíslila;

9.  vyzývá Komisi, aby posoudila rizika a odstranila sporná místa v zákonech EU, která usnadňují nelegální převod peněz mimo EU;

10.  žádá Komisi, aby zavedla standardní metodu sběru údajů pro všechny členské státy, která by umožnila zachytit podvodné převody majetku do třetích zemí, s cílem vytvořit co nejdříve centrální databázi EU; vyzdvihuje, že takový mechanismus již existuje pro boj proti praní peněz a že by tento mechanismus mohl být rozšířen;

11.  zdůrazňuje, že Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu a o financování terorismu ze dne 16. května 2005 a Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu ze dne 8. listopadu 1990 představují důležité nástroje, které usnadňují spolupráci s třetími zeměmi při zajišťování a zpětném získávání majetku; vítá úspěšně uzavřená jednání o návrhu nařízení o vzájemném uznávání příkazů k zajištění a konfiskaci majetku a konstatuje, že jeho hlavní prvky by mohly být užitečným základem spolupráce s třetími zeměmi v rámci mezinárodních úmluv a dvoustranných dohod, k nimž přistoupila Evropská unie;

12.  s politováním konstatuje, že ne všechny členské státy EU souhlasily s členstvím v EPPO; zdůrazňuje, že je důležité, aby se úřad EPPO stal klíčovým hráčem v jakémkoli budoucím mechanismu pro navracení prostředků z třetích zemí, a že to vyžaduje, aby byl pro tento účel v souladu s článkem 104 nařízení o zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce uznán ve stávajících a budoucích smlouvách o vzájemné právní pomoci a navracení majetku, zejména v úmluvách Rady Evropy a OSN, jako příslušný orgán;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Evropskému úřadu pro boj proti podvodům.

(1) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29. (2) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1. (3) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105. (4) Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. (5) Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 89. (6) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 96. (7) Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 39. (8) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (COM(2014)0557 – C8-0142/2014 – 2014/0256(COD))

P8_TA(2018)0420 A8-0035/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0557),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými  Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0142/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. června 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0035/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se mění nařízení (ES) č. 726/2004, kterým se stanovují postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky, nařízení (ES) č. 1901/2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a směrnice 2001/83/ES o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/5.)

(1) Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 39. (2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 10. března 2016 (Přijaté texty, P8_TA(2016)0088).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o veterinárních léčivých přípravcích (COM(2014)0558 – C8-0164/2014 – 2014/0257(COD))

P8_TA(2018)0421 A8-0046/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0558),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0164/2014),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. května 2015 o bezpečnějším zdravotnictví v Evropě: zlepšení bezpečnosti pacientů a boj proti antimikrobiální rezistenci(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. června 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0046/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/6.)

(1) Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 54. (2) Úř. věst. C 353, 27.9.2016, s. 12. (3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 10. března 2016 (Přijaté texty, P8_TA(2016)0087).

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS (COM(2014)0556 – C8-0143/2014 – 2014/0255(COD))

P8_TA(2018)0422 A8-0075/2016

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2014)0556),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, článek 43 a čl. 168 odst. 4 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0143/2014),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 21. ledna 2015(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 8. května 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova a na stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0075/2016),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/... o výrobě, uvádění na trh a používání medikovaných krmiv, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 183/2005 a o zrušení směrnice Rady 90/167/EHS

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/4.)

(1) Úř. věst. C 242, 23.7.2015, s. 54.

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (COM(2017)0275 – C8-0171/2017 – 2017/0114(COD))

P8_TA(2018)0423 A8-0202/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0275),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0171/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené rakouskou Spolkovou radou v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, v němž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. února 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0202/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a také parlamentům členských států.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 25. října 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../..., kterou se mění směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Pokrok při dosahování cíle, který Komise stanovila ve své bílé knize ze dne 28. března 2011(6), a sice začít plně uplatňovat zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“ s cílem vytvářet zisky a zajistit financování budoucích dopravních investic, je pomalý a při výběru poplatků za používání pozemních komunikací přetrvávají v rámci Unie nesrovnalosti.

(1a)  S cílem „postupovat k plné a povinné internalizaci vnějších nákladů (kromě povinné náhrady nákladů na běžné opotřebení se rovněž jedná o hluk, místní znečištění a dopravní zácpy) u silniční a železniční dopravy“ stanovila Komise v této bílé knize jako lhůtu rok 2020. [pozm. návrh 1]

(1b)   Provoz vozidel nákladní a osobní dopravy způsobuje uvolňování znečišťujících látek do ovzduší, které mají velmi závažný dopad na zdraví občanů a jsou zodpovědné za zhoršování kvality ovzduší v Evropě, přičemž se jedná např. o látky PM2,5, NO2 a O3. Podle odhadu Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2017 vedly v roce 2014 tyto tři látky na území Unie při dlouhodobém působení ke 399 000, 75 000, resp. ke 13 600 předčasných úmrtí. [pozm. návrh 2]

(1c)   Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) je hluk ze silniční dopravy hned po znečištění ovzduší druhým nejškodlivějším environmentálním stresovým faktorem v Evropě. Každoročně zemře v důsledku srdečních onemocnění způsobených hlukem z dopravy předčasně nejméně 9 000 osob. [pozm. návrh 3]

(1d)   Podle zprávy o kvalitě ovzduší za rok 2017, kterou vydala Evropská agentura pro životní prostředí, bylo v roce 2015 odvětví silniční dopravy odvětvím s nejvyššími emisemi NOx a s druhým největším znečištěním černým uhlíkem. [pozm. návrh 4]

(2)  Ve svém sdělení o Evropské strategii pro nízkoemisní mobilitu(7) Komise oznámila, že navrhne revizi směrnice o výběru poplatků pro nákladní vozidla s cílem umožnit výběr poplatků rovněž na základě diferenciace emisí oxidu uhličitého a rozšíření použití některých zásad směrnice i na autobusy a autokary a také na osobní automobily a dodávky.

(3)  Všechna těžká vozidla mají Významný dopad na pozemní komunikace mají všechna vozidla, která se a podílejí se na znečišťování ovzduší, a zatímco lehká vozidla jsou zdrojem většiny negativních environmentálních a sociálních dopadů silniční dopravy spojených s emisemi a kongescí. V zájmu rovného zacházení a spravedlivé hospodářské soutěže je třeba zajistit, aby vozidla, na něž se dosud nevztahuje rámec stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES(8), pokud jde o mýtné a poplatky za užívání, byla do tohoto rámce zahrnuta. Působnost uvedené směrnice by proto měla být rozšířena i na těžká vozidla s jiným určením jiným, než je převoz zboží, a na lehká vozidla a včetně osobních automobilů osobní automobily. Výše poplatků pro osobní vozidla by se mohla upravit tak, aby zátěž dopadající na časté uživatele dopravních komunikací nebyla neúměrně velká. V zájmu rovného zacházení s uživateli silnic je nutné poplatky uplatňovat nediskriminačním způsobem podle kategorie vozidel a diferencovaným způsobem podle dopadu vozidel na pozemní komunikace, jejich vlivu na životní prostředí a společnost a podle konkrétní sociálně-ekonomické situace některých uživatelů, kteří nemají jinou možnost dostat se do práce než po silnici. [pozm. návrh 5]

(3a)  Pro realizaci vnitřního trhu silniční dopravy za podmínek spravedlivé hospodářské soutěže by mělo být nezbytné jednotné uplatňování pravidel. Jedním z hlavních cílů této směrnice je odstranit narušení hospodářské soutěže mezi uživateli. Je proto vhodné, aby se poplatky za těžká vozidla vztahovala i na dodávky, které přepravují zboží po silnici. [pozm. návrh 6]

(3b)  Aby se zajistila přiměřenost takového opatření, je důležité zaměřit se pouze na dodávky používané v souvislosti s činností v oblasti silniční přepravy zboží, kterou upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009(9) a (ES) č. 1072/2009(10) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014(11). [pozm. návrh 7]

(4)  Časové poplatky za užívání ze své podstaty přesně neodrážejí skutečně vzniklé náklady na infrastrukturu a ze stejných důvodů nejsou účinnou motivací k ekologičtějšímu a účelnějšímu provozu a snižování kongesce. Proto je v případě těžkých vozidel třeba je časové poplatky postupně nahradit poplatky na základě ujeté vzdálenost vzdálenosti, které jsou spravedlivější, účinnější a efektivnější. [pozm. návrh 8]

(4a)    S cílem zajistit, aby se toto postupné nahrazování časových poplatků poplatky podle ujeté vzdálenosti nestalo další překážkou bránící přístupu dopravy ze zemí a regionů ležících na okraji EU na hlavní evropské trhy, by měl být zaveden co nejdříve kompenzační systém, který by vyrovnával zvýšení nákladů, a zajistil tak, aby nedošlo k významnému omezení konkurenceschopnosti. [pozm. návrh 10]

(4b)   S cílem zabránit odklonění dopravy na nezpoplatněné silnice, které by mohlo mít významný dopad na bezpečnost silničního provozu a optimální využívání dopravní sítě, je nutné, aby členské státy měly možnost vybírat mýtné na všech pozemních komunikacích, které představují přímou konkurenci transevropským sítím. [pozm. návrh 11]

(4c)   Poplatky vyměřované na základě doby užívání silnic řidiče podněcují k tomu, aby během doby platnosti kupónu jezdili více, čímž dochází k nesprávnému uplatňování zásady „znečišťovatel platí“ a „uživatel platí“. [pozm. návrh 12]

(4d)  Aby se zajistilo správné uplatňování této směrnice, měly by smluvní rámce, kterými se řídí koncesní smlouvy na vybírání poplatků za užívání pozemních komunikací, umožnit v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU snadnější přizpůsobení zmíněných smluv vývoji regulačního rámce Unie. [pozm. návrh 13]

(4e)   V souvislosti s tím je třeba zvážit možnost vyrovnávání rozdílu vzniklého zvýšením nákladů spojených s odlehlostí místa prostřednictvím nástrojů umožňujících přístup k energeticky účinnějším autoparkům a prioritní poskytování výhradní infrastruktury nebo technologií, jako jsou elektronické dálnice. Tyto kompenzační nástroje by se mohly stát součástí budoucího Nástroje pro propojení Evropy (CEF) v období po roce 2020. [pozm. návrh 14]

(5)  K zajištění přijetí budoucích systémů silničních poplatků uživateli je třeba členským státům umožnit zavedení vhodných systémů výběru poplatků v rámci širšího souboru služeb mobility. Těmito systémy je třeba zabezpečit spravedlivé rozložení nákladů na pozemní komunikace, a uplatnění zásady „znečišťovatel platí“ a účelové vázání příjmů z poplatků placených uživateli. Členské státy by přitom měly mít možnost vybírat mýtné i na pozemních komunikacích, které nejsou součástí hlavní dopravní sítě. Všechny členské státy, které takový systém zavádějí, by měly zajistit, aby byl v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES(12). [pozm. návrh 15]

(5a)  Členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby při zavádění systémů poplatků za užívání pozemních komunikací v případě osobních automobilů zohledňovaly socioekonomické faktory. [pozm. návrh 16]

(5b)   Velkoplošné vybírání poplatků za užívání pozemních komunikací prostřednictvím elektronických zařízení se pojí se shromažďováním a uchováváním velkého množství osobních údajů, na jejichž základě lze navíc sestavovat komplexní profily mobility. Členské státy a Komise by se při uplatňování této směrnice měly za všech okolností řídit zásadou účelové vázanosti a minimalizace těchto údajů. Technické řešení umožňující shromažďování údajů v souvislosti s poplatky za užívání pozemních komunikací by tudíž mělo počítat s možností anonymizovaného a šifrovaného placení či platby předem. [pozm. návrh 17]

(5c)  Zdanění vozidel může při zavádění mýtného působit jako překážka. S cílem podpořit zavedení mýtného by měly mít členské státy větší volnost, pokud jde o rychlé snížení daní z vozidel, což znamená, že minimální částky stanovené ve směrnici 1999/62/ES by měly být co nejdříve sníženy. [pozm. návrh 18]

(5d)  Je velmi důležité, aby členské státy zavedly spravedlivý systém poplatků, jenž by nepenalizoval uživatele osobních vozidel, kteří musejí kvůli tomu, že bydlí na venkově, ve špatně přístupné nebo izolované oblasti, pravidelně využívat pozemní komunikace, na něž se vztahují poplatky. V rámci politiky územního rozvoje by členské státy měly v případě obyvatel takových území uplatňovat snížené poplatky. [pozm. návrh 20]

(6)  Podobně jako u těžkých vozidel je důležité zajistit, aby pokud členské státy zavedou časové poplatky uplatňované na lehká vozidla, byly tyto poplatky přiměřené, a to i v případě období užívání kratších než jeden rok. V tomto ohledu je třeba vzít v úvahu fakt, že lehká vozidla mají jiný režim užívání než těžká vozidla. K výpočtu přiměřených časových poplatků lze použít dostupné údaje o režimu užívání, přičemž je třeba vyloučit jakoukoli diskriminaci. [pozm. návrh 21]

(7)  Podle směrnice 1999/62/ES lze by měl být poplatek za externí náklady podle zásady „znečišťovatel platí“ ukládán v úrovni, která se blíží sociálním mezním nákladům na používání zpoplatněného vozidla. Tato metoda se ukázala být nejspravedlivějším a nejefektivnějším způsobem zohlednění negativních dopadů znečištění ovzduší a hluku působených těžkými vozidly na zdraví a životní prostředí a zajistila by spravedlivý podíl těžkých vozidel na plnění norem EU týkajících se kvality ovzduší(13) a jakýchkoli veškerých platných limitů či cílových hladin hluku. Uplatnění takových změn je proto třeba podporovat. [pozm. návrh 22]

(8)  Proto je třeba zavést možnost uplatňovat poplatek za externí náklady na sítě, na něž se nevztahuje poplatek za pozemní komunikace, a nahradit maximální vážený průměrný poplatek za externí náklady snadno použitelnými referenčními minimálními hodnotami aktualizovanými ve světle inflace, vědeckého pokroku v určování externích nákladů silniční dopravy a vývoje struktury autoparků. [pozm. návrh 23]

(8a)  S cílem přispět k cíli bílé knihy o dopravě, jímž je dosažení plného uplatňování zásady „znečišťovatel platí“, by bylo vhodné zajistit, aby na sítích, na něž se vztahuje poplatek za pozemní komunikace, byl na těžká vozidla i na dodávky používané pro přepravu zboží po silnici uplatňován poplatek za externí náklady. [pozm. návrh 24]

(8b)  Za účelem zajištění náležitého využití příjmů získaných výběrem poplatků za externí náklady by bylo žádoucí, aby byly tyto příjmy investovány s cílem podporovat udržitelnější způsoby dopravy, které mají menší dopad na životní prostředí, zpět do odvětví dopravní infrastruktury. [pozm. návrh 25]

(9)  Členění poplatků za pozemní komunikace podle emisní třídy Euro přispívá k užívání čistších vozidel. S postupnou obnovou autoparků se ovšem očekává, že takovéto členění poplatků pro meziměstské silniční sítě bude do konce roku 2020 zastaralé méně účinné a bude třeba jej do té doby nahradit. Od stejného okamžiku bude třeba systematičtěji uplatňovat poplatky za externí náklady jako cílové prostředky krytí externích nákladů s ohledem na situace, v nichž to vadí nejvíce. [pozm. návrh 27]

(10)  Podíl emisí CO2 z těžkých vozidel roste. Členění poplatků za pozemní komunikace podle těchto emisí může přispět ke zlepšení v této oblasti, a proto je třeba jej zavést.

(11)  Lehká vozidla se na negativních vlivech silniční dopravy na životní prostředí a zdraví obyvatelstva podílejí dvěma třetinami. Je proto důležité motivovat k využívání nejekologičtějších a nejúspornějších vozidel prostřednictvím diferenciace silničních poplatků na základě faktorů shody, které jsou vymezeny v nařízení Komise (EU) 2016/427(14), nařízení Komise (EU) 2016/646(15) a nařízení Komise (EU) č. 2017/xxx(16).

(12)  Na podporu používání co nejčistších a nejúčinnějších účinnějších vozidel by členské státy měly na tato vozidla uplatňovat mýtné a poplatky za užívání ve výrazně snížené výši. S cílem usnadnit a urychlit zavádění těchto režimů by se toto snížení mělo uplatňovat nezávisle na vstupu nařízení Komise (EU) 2019/..., kterým se provádí nařízení (ES) č. 595/2009, pokud jde o certifikaci emisí CO2 a spotřeby paliva u těžkých vozidel, v platnost. Na vozidla s nulovými emisemi by se neměly vztahovat žádné poplatky za externí náklady související se znečištěním ovzduší. [pozm. návrh 28]

(12a)   Tranzitní doprava vedoucí přes Alpy představuje pro dotčené regiony vzhledem k hluku z dopravního provozu, znečištění ovzduší a opotřebení infrastruktury znační problém, který ještě zhoršuje soutěživost okolních koridorů v oblasti nákladů. Dotčené regiony a členské státy by proto měly mít co nejširší flexibilní možnosti zpoplatňování externích nákladů a uplatňování opatření pro zdanění silničního provozu, mj. za účelem zabránění nežádoucím přesunům dopravy a využívání jednotlivých koridorů jako objížděk. [pozm. návrh 29]

(13)  Silniční kongesce, na níž se všechna motorová vozidla v různém poměru podílejí, představuje náklady ve výši zhruba 1 % HDP. Významnou část těchto nákladů lze připsat meziměstské kongesci. Mělo by být proto povoleno stanovit zvláštní poplatek za kongesci pod podmínkou, že se bude vztahovat na všechny kategorie vozidel. Poplatky by měly být vypočítány na základě marginálních nákladů na kongesci a členěny podle místa, času a kategorie vozidla, tím bude dosaženo efektivity, a přiměřenosti a zákazu diskriminace. Podobně je třeba vypracovat vyvažující a vyrovnávací vzorce, které by zabránily diskriminaci pracujících žijících na okrajích měst, neboť tito lidé by museli nést jak náklady na poplatky za užívání, tak i náklady na mýtné. Aby bylo dosaženo maximálního pozitivního účinku poplatků za kongesci, měly by být příslušné příjmy vyčleněny na projekty, které řeší příčiny tohoto problému. [pozm. návrh 30]

(13a)  V zájmu zachování dědictví automobilového průmyslu by členské státy měly vytvořit zvláštní kategorii historických vozidel s cílem umožnit stanovení různé výše poplatků vybíraných v souladu s touto směrnicí. [pozm. návrh 31]

(14)  Poplatky za kongesci by měly úměrně odrážet skutečné náklady způsobené každým vozidlem přímo ostatním uživatelům pozemních komunikací a nepřímo celé společnosti. Aby neúměrně neomezovaly volný pohyb osob a zboží, měly by být omezeny určitou výší, která bude odrážet marginální náklady vyvolané kongescí ve stavu blízkém kapacitní mezi, to znamená stavu, kdy se objem provozu blíží kapacitě silnice.

(15)  Příjmově neutrální členění poplatků za pozemní komunikace pro těžká vozidla jako ne zcela optimální nástroj pro omezování kongesce je třeba odstranit a nahradit.

(15a)  Vzhledem k vysokým externím nákladům ve výši desítek miliard eur ročně vzniklým v souvislosti s nehodami by bylo vhodné, aby v souladu s ustanoveními směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES(17) byla členským státům poskytnuta možnost lépe internalizovat náklady, které nejsou kryty pojištěním. Část těchto nákladů, jako jsou administrativní náklady mobilizovaných veřejných služeb, určité náklady mobilizovaných zdravotnických služeb, ztráty lidského kapitálu a náklady spojené s fyzickou a psychickou újmou, by šla k tíži příslušného systému sociálního zabezpečení nebo celé společnosti. [pozm. návrh 32]

(16)  K řešení problémů výrazného poškozování životního prostředí nebo kongesce způsobené užíváním některých silnic v horských i jiných oblastech mohou přispět také přirážky k poplatku za pozemní komunikace. Současné omezování Proto by mělo být uplatňování těchto přirážek usnadněno pouze na horské oblasti je proto třeba ukončit. Přirážky tím, že se odstraní stávající omezení, která omezují přirážky na tyto regiony, a přidělit je na projekty týkající se základní sítě transevropské dopravní sítě. Je třeba vymezit přísněji omezit přirážky uplatňované na úseky silnic, na kterých se neuplatňují uplatňují poplatky za kongesci, aby nemohlo docházet ke dvojímu zpoplatnění uživatelů. Je také třeba upravit maximální výši těchto přirážek podle různé situace. [pozm. návrh 33]

(17)  Pokud členský stát zavede poplatky na pozemních komunikacích, může, podle okolností, kompenzacemi působit diskriminaci řidičů z jiných zemí. Poskytování kompenzací by proto mělo být omezené pouze na mýtné, bez další možnosti využití na poplatky za užívání.

(17a)   Je třeba zajistit, aby ustanovení této směrnice, která se týkají lehkých vozidel, neomezovala volný pohyb občanů. Členské státy by měly mít pro případ, kdy poplatky mají na účastníky silničního provozu ze zeměpisných nebo sociálních důvodů neúměrný dopad, možnost zavádět slevy a nižší sazby. [pozm. návrh 34]

(18)  Pro rozvoj spolupráce Aby bylo možné využít součinnosti mezi stávajícími systémy zpoplatnění, a docílit tak snížení provozních nákladů, podporuje měla by být Komise spolupráci plně zapojena do spolupráce členských států, při zavádění společných systémů které chtějí zavést společné interoperabilní systémy zpoplatnění. [pozm. návrh 35]

(19)  Poplatky za užívání pozemních komunikací mohou mobilizovat mobilizují zdroje, které přispívají financování a ke křížovému financování alternativních projektů v oblasti dopravní infrastruktury, údržby a rozvoji vysoce kvalitní dopravní infrastruktury a služeb. Proto je na místě, podněcovat aby členské státy k využívání příjmů využívaly příjmy z poplatků za užívání pozemních komunikací v tomto duchu a s tímto cílem vyžadovat aby byly povinny podávat odpovídající podávání zpráv o využívání těchto příjmů. Příjmy z poplatků za infrastrukturu a z poplatků za externí náklady by proto měly být znovu investovány do odvětví dopravy. Pomůže to zejména k odhalování možných mezer ve financování a k přijímání výběru poplatků za užívání pozemních komunikací veřejností. [pozm. návrh 36]

(20)  Cílem této směrnice je zejména zajistit uplatňování systémů zpoplatnění v členských státech na jiná než těžká nákladní vozidla sourodým způsobem, který zajistí rovný přístup v celé Unii, a nemůže být dostatečně realizován na úrovni samotných členských států. Z důvodů mezinárodního charakteru silniční dopravy a problémů, které se tato směrnice snaží řešit, je takový způsob lépe zvládnutelný na unijní úrovni a Unie může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity vyjádřené v článku 5 Smlouvy o fungování Evropské unie. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je pro dosažení uvedeného cíle nezbytné.

(21)  Je třeba zajistit, aby poplatky za externí náklady dále co nejpřesněji odrážely náklady vyvolané znečišťováním ovzduší a hlukem těžkých vozidel bez toho, aby se systém zpoplatnění zbytečně komplikoval, aby stimulovaly používání vozidel s co nejúčinnějším spalováním a aby byla tato stimulace účinná a členění zpoplatnění aktuální. Proto je třeba v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenést na Komisi pravomoc přijímat akty a umožnit Komisi upravovat referenční minimální hodnoty pro poplatky za externí náklady v souladu s vědeckým pokrokem, určovat formy příjmově neutrálního členění poplatků za pozemní komunikace podle emisí CO2 z těžkých vozidel a přizpůsobovat formy členění poplatků za pozemní komunikace pro lehká vozidla technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(18). Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž odborníci těchto dvou orgánů mají systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 37]

(21a)   Nejpozději do dvou let od vstupu této směrnice v platnost předloží Komise obecně platný, transparentní a jasný rámec pro internalizaci nákladů na ochranu životního prostředí, kongesci a zdraví, který bude základem pro budoucí výpočty poplatků za pozemní komunikace. V této souvislosti by Komise měla být schopna navrhnout model doprovázený analýzou dopadu na internalizaci externích nákladů pro všechny druhy dopravy.  Pokud jde o proporcionalitu, musí být při zpoplatnění externích nákladů zohledněny všechny druhy dopravy. [pozm. návrh 38]

(21b)   V zájmu transparentnosti by bylo žádoucí, aby členské státy zpřístupnily účastníkům silničního provozu výsledky, jichž bylo dosaženo opětovným investováním prostředků získaných výběrem poplatků za pozemní komunikace, poplatků za externí náklady a poplatků za kongesci. Měly by proto oznámit dosažené přínosy z hlediska zvýšení bezpečnosti silničního provozu, nižšího dopadu na životní prostředí a snížení dopravní kongesce. [pozm. návrh 39]

(22)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení příslušných ustanovení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Pro přijetí prováděcího aktu, kterým se stanoví harmonizované ukazatele pro hodnocení kvality sítě zpoplatněných silnic, je třeba použít doporučený postup. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(19).

(23)  Směrnice 1999/62/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 1999/62/ES se mění takto:

(1)  název se nahrazuje tímto:"

„Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání pozemních komunikací vozidly na základě vzdálenosti“; [pozm. návrh 40]

(2)  Články 1 a 2 se nahrazují tímto:"

„Článek 1

1.  Tato směrnice se vztahuje na:

2.  Tato směrnice se nevztahuje na vozidla, která jsou používána pro dopravu výlučně na mimoevropských územích členských států.

3.  Tato směrnice se nevztahuje na vozidla evidovaná na Kanárských ostrovech, Ceutě a Melille, Azorech nebo Madeiře, která jsou používána pro dopravu výlučně na těchto územích nebo mezi těmito územími a pevninským územím Španělska, popřípadě Portugalska.

Článek 2

_______________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51).

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

**** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).“;

(2a)  V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„ba) historická vozidla;“; [pozm. návrh 58]

(3)  Článek 7 se nahrazuje tímto:"

„Článek 7

1.  Aniž je dotčen čl. 9 odst. 1a, mohou členské státy ponechat v platnosti nebo zavést mýtné a poplatky za užívání transevropské silniční sítě nebo některých úseků této sítě anebo jakýchkoliv dalších úseků své dálniční sítě, které nejsou součástí transevropské silniční sítě, za podmínek uvedených v odstavcích 3 až 9 tohoto článku a článcích 7a až 7k.

2.  Odstavcem 1 není dotčeno právo členských států v souladu se Smlouvou o fungování Evropské unie uplatňovat mýtné a poplatky za užívání na jiných pozemních komunikacích za předpokladu, že uložení mýtného a poplatků za užívání těchto jiných pozemních komunikací neznevýhodňuje mezinárodní dopravu a nevede k narušení hospodářské soutěže mezi hospodářskými subjekty. Mýtné a poplatky za užívání uplatňované na pozemních komunikacích, které nejsou součástí transevropské silniční sítě, a jiných než dálnice musí splňovat podmínky stanovené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, v článku 7a a v čl. 7j odst. 1, 2 a 4.

3.  Členské státy neuloží pro žádnou kategorii vozidel současně mýtné a poplatky za užívání pro týž úsek pozemní komunikace. Pokud však členský stát ukládá poplatek za užívání své sítě, může uložit rovněž mýtné za užívání mostů, tunelů a horských průsmyků.

4.  Mýtné a poplatky za užívání nesmějí být přímo ani nepřímo diskriminující na základě státní příslušnosti uživatele silnice, členského státu nebo třetí země usazení dopravce nebo registrace vozidla, nebo výchozího či cílového místa přepravní operace.

5.  Členské státy mohou stanovit snížené sazby mýtného nebo poplatků za užívání anebo osvobození od povinnosti platit mýtné nebo poplatky za užívání u těžkých vozidel osvobozených od povinnosti instalovat a používat záznamové zařízení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014* a v případech, na něž se vztahují podmínky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a), b) a c) této směrnice.

6.  Aniž je dotčen odstavec 9, členské státy od 1. ledna 2018 ... [datum vstupu této směrnice v platnost] nezavádějí poplatky za užívání pro těžká vozidla a dodávky určené k přepravě zboží. Poplatky za užívání zavedené před tímto datem je možné ponechat v platnosti do 31. prosince 2023 2022 a od 1. ledna 2023 je nahradí poplatky za pozemní komunikace na silniční síti, na kterou se vztahuje tato směrnice. [pozm. návrh 59]

7.  Od ... [datum vstupu této směrnice v platnost] členské státy nezavádějí poplatky za užívání pro lehká vozidla. Poplatky za užívání zavedené před tímto datem se postupně zruší do 31. prosince 2027.

8.  Do 31. prosince 2019 se členský stát může rozhodnout, že bude uplatňovat mýtné nebo poplatky za užívání pouze u těžkých vozidel s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla nejméně 12 tun, pokud se domnívá, že by rozšíření působnosti na vozidla lehčí než 12 tun:

Členské státy, které se rozhodnou, že budou uplatňovat mýtné nebo poplatky za užívání nebo obojí pouze u vozidel s maximální přípustnou hmotností naloženého vozidla nejméně 12 tun, informují o svém rozhodnutí a důvodech k němu vedoucích Komisi.

9.  Od 1. ledna 2020 se mýtné a poplatky za užívání uplatňované na těžká vozidla vztahují na všechna těžká vozidla a dodávky určené k přepravě zboží. [pozm. návrh 61]

10.  Mýtné a poplatky za užívání je možné zavádět a uplatňovat pro těžká vozidla a dodávky určené k přepravě zboží a pro lehká vozidla jiná než dodávky určené k přepravě zboží samostatně do 31. prosince 2022. [pozm. návrh 62]

___________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).“;

(4)  Článek 7a se nahrazuje tímto:"

„Článek 7a

1.  Poplatky za užívání musí být úměrné době užívání dotčených pozemních komunikací.

2.  V případě uplatňování poplatků za užívání na těžká vozidla se užívání daných pozemních komunikací umožní na dobu alespoň: jednoho dne, týdne, měsíce a roku. Měsíční sazba smí činit nejvýše 10 % roční sazby, týdenní sazba smí činit nejvýše 5 % roční sazby a denní sazba smí činit nejvýše 2 % roční sazby.

Členský stát se může rozhodnout, že se na vozidla registrovaná v tomto státě vztahují pouze roční sazby poplatků.

Členské státy stanoví poplatky za užívání, včetně správních výdajů, pro všechny kategorie těžkých vozidel na úrovni nepřekračující maximální sazby stanovené v příloze II.

3.  V případě uplatňování poplatků za užívání na osobní automobily se užívání daných pozemních komunikací umožní na dobu alespoň: jednoho dne, jednoho týdne, 10 dnů, jednoho nebo dvou měsíců nebo obou těchto období a roku. Dvouměsíční sazba smí činit nejvýše 30 % roční sazby, měsíční sazba smí činit nejvýše 18 % roční sazby a 10denní, týdenní a denní sazba smí činit nejvýše 8 % roční sazby. [pozm. návrh 63]

Členské státy mohou umožnit užívání pozemních komunikací také na jiná období. V takových případech členské státy použijí sazby, jež jsou v souladu se zásadou rovného přístupu ke všem uživatelům, a zohlední všechny související faktory, zejména roční sazbu a sazby pro ostatní období uvedená v prvním pododstavci, stávající režimy užívání a administrativní náklady.

Co se týče systémů poplatků za užívání přijatých před 31. květnem 2017, mohou členské státy do tohoto data ponechat v platnosti sazby převyšující limity stanovené v prvním pododstavci, jakož i odpovídající sazby pro jiná období užívání, za dodržení zásady rovného přístupu. Musí však limity stanovené v prvním pododstavci, jakož i ustanovení druhého pododstavce začít dodržovat, jakmile vstoupí v platnost podstatně změněné režimy výběru mýtného nebo poplatků, nejpozději však od 1. ledna 2024.

4.  Pokud jde o minibusy, dodávky a dodávky určené k přepravě zboží, musí členské státy dodržovat ustanovení odstavce 2 nebo odstavce 3. Členské státy však stanoví pro minibusy, dodávky a dodávky určené k přepravě zboží vyšší poplatky za užívání než pro osobní automobily nejpozději od 1. ledna 2024. [pozm. návrh 64]

4a.  Přiměřenost poplatků za užívání může zohledňovat specifika dopravních činností, které začínají na území některého členského státu v okrajové oblasti Unie.“; [pozm. návrh 65]

(4a)  V článku 7b se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„2a. Dálniční úseky, na kterých se vybírá poplatek za pozemní komunikace, musí mít nezbytnou infrastrukturu pro zajištění bezpečného provozu pro všechny uživatele a mohou mít bezpečné parkovací plochy za všech povětrnostních podmínek v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. .../…, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) č. 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů (2017/0122(COD)).“; [pozm. návrh 66]

(5)  Článek 7c se nahrazuje tímto:"

„Článek 7c

1.  Členské státy mohou ponechat v platnosti nebo zavést poplatek za externí náklady odpovídající nákladům v důsledku znečištění ovzduší nebo hlučnosti způsobených provozem.

Poplatky za externí náklady mohou být zavedeny nebo zachovány na úsecích silniční sítě, na které se nevztahují poplatky za pozemní komunikace.

Poplatek za externí náklady pro těžká vozidla vzniklé v důsledku znečištění ovzduší dopravním provozem nebo hluku z dopravního provozu musí být rozlišen a stanoven na základě minimálních požadavků a metod uvedených v příloze IIIa a musí dodržovat referenční splňovat alespoň minimální hodnoty stanovené v příloze IIIb. [pozm. návrh 67]

2.  Zohledněné náklady se musí vztahovat k síti nebo části sítě, kde jsou vybírány poplatky za externí náklady, a ke zpoplatněným vozidlům. Členský stát se může rozhodnout dosáhnout návratnosti pouze určité procentní části těchto nákladů.

3.  Poplatek za externí náklady v důsledku znečištění ovzduší způsobeného provozem se neuplatní na těžká vozidla, která splňují nejpřísnější emisní normy EURO.

První pododstavec přestane platit čtyři roky po datu začátku použitelnosti pravidel, jimiž byly tyto normy zavedeny.

4.  Výši poplatku za externí náklady stanoví příslušný členský stát. Určí-li členský stát k tomuto účelu orgán, musí být tento orgán právně a finančně nezávislý na organizaci pověřené správou nebo výběrem části nebo celého poplatku.

5.  Od 1. ledna 2021 členské státy, které vybírají mýtné, uplatňují poplatek za externí náklady vzniklé v důsledku znečištění ovzduší dopravním provozem nebo hluku z dopravního provozu na těžká vozidla a na dodávky určené k přepravě zboží, a to alespoň na všechny části sítě vymezené v čl. 7 odst. 1, na které se vztahuje poplatek za pozemní komunikace.“;pokud jsou škody na životním prostředí působené těžkými vozidly vyšší než průměrné škody na životním prostředí působené těžkými vozidly vymezené v souladu s příslušnými požadavky na podávání zpráv uvedenými v příloze IIIa. [pozm. návrh 68]

5a.  Od 1. ledna 2026 se na všech úsecích silniční sítě podle čl. 7 odst. 1 uplatňuje nediskriminačním způsobem poplatek za externí náklady pro všechny kategorie vozidel. [pozm. návrh 69]

5b.  Členské státy mohou uplatnit odchylky, které u historických vozidel umožňují úpravu poplatku za externí náklady.“; [pozm. návrh 70]

(6)  Vkládá se nový článek 7da, který zní:"

„Článek 7da

1.  Členské státy mohou v souladu s požadavky přílohy V zavést poplatek za kongesci na jakémkoliv úseku své silniční sítě, na němž dochází ke kongesci. Poplatek za kongesci lze uplatnit pouze na ty úseky silniční sítě, na nichž pravidelně dochází ke kongesci, a pouze během období, kdy ke kongesci dochází.

2.  Členské státy určí úseky silniční sítě a časová období podle odstavce 1 na základě objektivních kritérií souvisejících s úrovní vystavení kongesci na dotčených silnicích a v jejich okolí, například průměrné délky zdržení nebo délky kolony.

3.  Poplatek za kongesci uložený na jakémkoliv úseku silniční sítě nesmí být diskriminační vůči žádné kategorii vozidel v souladu se standardními koeficienty ekvivalence stanovenými v příloze V. Členské státy mohou nicméně rozhodnout, že za účelem podpory hromadné dopravy a sociálně-ekonomického rozvoje a územní soudržnosti osvobodí od tohoto poplatku autobusy a autokary. [pozm. návrh 72]

4.  Poplatek za kongesci musí odrážet náklady, které vozidlo působí ostatním uživatelům silnice a nepřímo i celé společnosti, nesmí však překročit maximální hodnoty stanovené pro daný typ silnice v příloze VI.

5.  Členské státy zavedou potřebné mechanismy pro monitorování dopadu poplatků za kongesci a pro účely přezkoumávání jejich výše. Výši poplatků pravidelně přinejmenším jednou za tři roky přezkoumají s cílem zajistit, aby nepřekračovaly náklady kongesce vzniklé v daném členském státě a na silničních úsecích, na které se poplatky za kongesci vztahují.“;

(7)  Články 7f a 7g se nahrazují tímto:"

„Článek 7f

1.  Členský stát může poté, co informuje Komisi, zavést přirážku k poplatkům za pozemní komunikace na určitých úsecích, na nichž pravidelně dochází ke kongesci, nebo jejichž užívání vozidly působí značné škody na životním prostředí, a to za následujících podmínek:

1a.  V případech nových přeshraničních projektů lze přirážku zavést pouze se souhlasem všech členských států zapojených do tohoto projektu. [pozm. návrhy 78 a 164]

2.  Přirážku lze uplatnit k poplatku za pozemní komunikace, který byl rozlišen v souladu s článkem 7 g nebo 7ga.

3.  Jakmile Komise od členského státu, který má v úmyslu uplatnit přirážku, obdrží požadované informace, sdělí tyto informace členům výboru uvedeného v článku 9c. Jestliže se Komise domnívá, že zamýšlená přirážka nesplňuje podmínky stanovené v odstavci 1 nebo bude mít významné nepříznivé dopady na hospodářský rozvoj okrajových regionů, může prostřednictvím prováděcích aktů plány týkající se poplatků předložené dotyčným členským státem zamítnout nebo si vyžádat jejich změnu. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 9c odst. 2. V případech, kdy se přirážka uplatní na systémy výběru mýtného uvedené v čl. 7e odst. 3, nepovažuje se za podstatnou úpravu pro účely této směrnice. [pozm. návrh 79]

4.  Částka přirážky se odečte od částky poplatku za externí náklady vypočteného podle článku 7c, s výjimkou vozidel emisních tříd EURO 0, I a II ode dne 15. října 2011 a emisních tříd EURO III a IV od 1. ledna 2015, třídy V od 1. ledna 2019 a třídy VI od ledna 2023. Všechny příjmy získané současným uplatňováním přirážky a poplatků za externí náklady se použijí k financování staveb koridorů základní sítě uvedených v části I přílohy I nařízení (EU) č. 1316/2013. [pozm. návrh 80]

5.  Přirážka nesmí být uplatňována na úsecích pozemních komunikací, na kterých je uplatňován poplatek za kongesci.

Článek 7g

1.  Do 31. prosince 2021 lze poplatky za pozemní komunikace rozlišovat pro účely snížení kongesce, minimalizace škod na pozemních komunikacích, optimálního využívání dotčených pozemních komunikací nebo podpory bezpečnosti silničního provozu, pokud jsou splněny následující podmínky:

Členský stát, který má v úmyslu takovéto rozlišení zavést nebo změnit stávající rozlišení, informuje o svém záměru Komisi a poskytne jí informace nezbytné k posouzení toho, zda jsou dané podmínky splněny.

2.  Pokud jde o těžká vozidla, do 31. prosince 2020 členské státy rozlišují poplatky za pozemní komunikace podle emisní třídy EURO vozidla tak, že nepřesáhnou o více než 100 % stejný poplatek stanovený pro obdobná vozidla, která splňují nejpřísnější emisní normy. Stávající koncesní smlouvy mohou být od tohoto požadavku až do obnovení smlouvy osvobozeny.

Každá taková odchylka nebo výjimka se oznámí Komisi.

3.  Jestliže při kontrole není řidič nebo případně dopravce schopen předložit doklady o vozidle neprovede platbu prostřednictvím elektronického systému mýtného nebo nemá platný předplacený kupón nebo jeho vozidlo nemá provozovatelem mýta schválené palubní zařízení nezbytné ke zjištění emisní třídy vozidla pro účely odstavce 2, mohou členské státy uplatnit mýtné do výše nejvyšší použitelné sazby. [pozm. návrh 82]

4.  Do jednoho roku poté, co Komise zveřejní oficiální údaje o emisích CO2 ve smyslu nařízení (EU) …/…* přijme Komise akt v přenesené pravomoci podle článku 9e, kterým stanoví referenční hodnoty emisí CO2 a odpovídající kategorizaci pro těžká vozidla a zohlední technologie pro snižování emisí. [pozm. návrh 83]

Do jednoho roku poté, co akt v přenesené pravomoci vstoupí v platnost, upraví členské státy poplatky za pozemní komunikace s ohledem na referenční hodnoty emisí CO2 a kategorizaci vozidel. Poplatky budou členěny tak, aby žádná hodnota poplatku za pozemní komunikace nepřekročila více než o 100 % stejný poplatek stanovený pro obdobná vozidla s nejnižší nenulovou hodnotou emisí CO2. Na vozidla s nulovými emisemi se použijí poplatky za infrastrukturu snížené o 75 % v porovnání s nejvyšší sazbou. [pozm. návrh 84]

4a.  Od ... [datum vstupu této směrnice v platnost] se na vozidla s nulovými emisemi vztahuje snížení poplatků za infrastrukturu o 50 % v porovnání s nejnižší sazbou. Na provoz s nulovými emisemi se vztahuje stejné snížení za předpokladu, že takový provoz lze prokázat. [pozm. návrh 85]

4b.  Komise do … [pět let po vstupu této směrnice v platnost] vypracuje hodnotící zprávu odhadující tržní podíl vozidel s nulovými emisemi a provozu s nulovými emisemi. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v případě potřeby v souladu s článkem 9e akty v přenesené pravomoci na přepočítání slevy vztahující se na vozidla s nulovými emisemi ve srovnání s nejnižší sazbou poplatku za používání infrastruktury. [pozm. návrh 86]

5.  Rozlišení uvedené v odstavcích 1, 2 a 4 není určeno k vytváření dodatečných příjmů z mýtného. Jakékoli nezamýšlené zvýšení příjmů musí být vyváženo změnou struktury rozlišení, která se provede do dvou let od konce účetního roku, v němž byly dodatečné příjmy vytvořeny.

____________

* Nařízení Komise (EU) …/… ze dne XXX, kterým se provádí nařízení (EU) č. 595/2009, pokud jde o certifikaci emisí CO2 a spotřeby paliva těžkých vozidel, a mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L …, …, s...).“;

(8)  Vkládá se nový článek 7ga, který zní:"

„Článek 7ga

1.  V případě lehkých vozidel mohou členské státy do 31. prosince 2021 rozlišovat mýtné a poplatky za užívání podle působení vozidel na životní prostředí.

2.  Od 1. ledna 2022 členské státy rozlišují mýtné a v případě poplatků za užívání alespoň roční poplatky podle emisí CO2 a znečišťujících látek z vozidel podle pravidel stanovených v příloze VII.

2a.  Členské státy mohou zohlednit zlepšení environmentální výkonnosti vozidla v souvislosti s jeho úpravou umožňující používání alternativních pohonných hmot. Režim předplatného stejně jako veškeré další mechanismy schválené provozovatelem systému výběru mýtného by měly uživatelům umožnit čerpat výhody ze strukturovaného sazebníku mýtného, který odmění zlepšenou environmentální výkonnost vozidla po provedení úpravy. [pozm. návrh 88]

3.  Jestliže při kontrole není řidič nebo případně dopravce držitelem předplatného a nemá s provozovatelem systému výběru mýtného ani žádné jiné ujednání nebo není schopen předložit doklady o vozidle nezbytné ke zjištění hodnot emisí vozidla (prohlášení o shodě) podle nařízení Komise (EU) …/…*, mohou členské státy uplatnit mýtné nebo roční poplatky za užívání do výše nejvyšší použitelné sazby. Na základě pozdějšího předložení příslušných dokladů prokazujících hodnoty emisí vozidla bude částka představující rozdíl mezi uplatněnou výší mýtného či poplatků a náležitou výší mýtného či poplatku platného pro dotčené vozidlo vrácena. [pozm. návrh 89]

3a.  Členské státy mohou přijmout mimořádná opatření za účelem zpoplatnění vozidel historického významu. [pozm. návrh 90]

4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, kterými se mění příloha VII za účelem přizpůsobení podmínek uvedených v této příloze technickému pokroku a zohlední podíl součástí na zlepšování bezpečnosti silničního provozu a dekarbonizace dopravy. [pozm. návrh 91]

_____________

* Nařízení Komise (EU) 2017/xxx ze dne xxx, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení (ES) č. 692/2008 (Úř. věst. L xxx) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).“;

(9)  Článek 7h se mění takto:

a)  v odstavci 1 se návětí nahrazuje tímto:"

„Členské státy zašlou Komisi nejméně šest měsíců před zavedením nového nebo podstatně změněného režimu výběru mýtného v podobě poplatku za pozemní komunikace:“;

aa)   V čl. 7h odst. 1 písm. a) se doplňuje nová odrážka, která zní:"

„– jasné informace o interoperabilitě palubního zařízení umístěného na palubě vozidel za účelem placení poplatků za užívání a mýtného. Obsahuje zdůvodnění toho, proč uživatelé pro účely tohoto režimu výběru mýtného nemohou uplatňovat jiná palubní zařízení používaná v jiných členských státech.“; [pozm. návrh 92]

ab)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„1a. Cílem smluvního rámce, kterým se řídí vztahy mezi poskytovatelem koncese a koncesionářem, je zajistit, aby bylo možné koncese upravit podle vývoje regulačního rámce Unie nebo členských států v souvislosti s povinnostmi stanovenými v článku 7c, 7da, 7g a 7ga této směrnice.“; [pozm. návrh 93]

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Před zavedením nového nebo podstatně změněného režimu výběru mýtného v podobě poplatku za externí náklady poskytnou členské státy Komisi informace o dotčené síti a předpokládaných sazbách za kategorie vozidel a emisní třídy.“;

c)  odstavec 4 se zrušuje;

(10)  Článek 7i se mění takto:

-a)  v odstavci 2 se úvodní část nahrazuje tímto:"

„2. V případě těžkých vozidel a dodávek určených k přepravě zboží mohou členské státy k poplatku za pozemní komunikace stanovit slevy nebo snížené sazby pod podmínkou, že:“; [pozm. návrh 94]

a)  v odstavci 2 se písmena b) a c) nahrazují tímto:"

aa)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

ab)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„2b. Členské státy nebo příslušné orgány mohou zavést paušální osvobození určitého počtu kilometrů na určitém konkrétním silničním úseku s přihlédnutím ke vzorcům mobility a hospodářskému zájmu okrajových regionů, za předpokladu, že výsledná struktura poplatků bude úměrná, bude zveřejněna a zpřístupněna uživatelům za stejných podmínek a nepovede k tomu, že na jiné uživatele budou přeneseny dodatečné náklady v podobě vyššího mýtného;“; [pozm. návrh 97]

b)  odstavec 3 se mění takto:"

„3. S výhradou podmínek uvedených v čl. 7g odst. 1 písm. b) a odst. 5 se mohou na sazby mýtného pro určité projekty vysokého evropského zájmu určené v příloze I rozhodnutí (EU) č. 1315/2013 vztahovat jiné způsoby rozlišení, které mají zajistit komerční rentabilitu těchto projektů, jestliže jsou vystaveny přímé konkurenci jiných druhů dopravy. Výsledná struktura poplatků musí být lineární, úměrná, zveřejněná a dostupná všem uživatelům za stejných podmínek a nesmí vést k tomu, že na jiné uživatele budou přeneseny dodatečné náklady v podobě vyššího mýtného.“; [pozm. návrh 98]

ba)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

(11)  Článek 7j se mění takto:

a)  v odstavci 1 se druhá věta nahrazuje tímto:"

„Za tím účelem členské státy spolupracují, aby uživatelům pozemních komunikací umožnily hradit mýtné a poplatky za užívání 24 hodin denně, buďto alespoň na větších výběrčích místech a hranicích nebo v jakémkoli výběrčím místě, s možností vydání účtenky, prostřednictvím běžných nebo elektronických platebních prostředků, a to uvnitř i vně hranic členského státu, ve kterém jsou ukládány.“; [pozm. návrh 100]

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Pokud členský stát uloží mýtné za vozidlo, musí být celková částka mýtného, výše poplatku za pozemní komunikace, výše poplatku za externí náklady a případně výše poplatku za kongesci uvedena v dokladu na vyžádání poskytnutém uživateli pozemních komunikací, pokud možno elektronicky.“; [pozm. návrh 101]

c)  v odstavci 4 se první věta nahrazuje tímto:"

„Je-li to ekonomicky proveditelné, členské státy stanoví a vybírají poplatky za externí náklady a poplatky za kongesci prostřednictvím elektronického systému, který splňuje požadavky čl. 2 odst. 1 směrnice 2004/52/ES.“;

(12)  Článek 7k se nahrazuje tímto:"

„Článek 7k

Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie, není touto směrnicí dotčena volnost členských států, které zavedou systém výběru mýtného, stanovit vhodnou kompenzaci, pokud tento systém nenarušuje činnost místních nebo pravidelných dopravců nebo na ně nemá nepříznivý dopad.“; [pozm. návrh 102]

(13)  V článku 8 se odstavec 2 mění takto:

a)  v písmeni a) se odkaz na „čl. 7 odst. 7“ nahrazuje odkazem na „článek 7a“;

b)  v písmeni b) se za „čl. 7 odst. 1“ vkládají slova „a 2“;

(13a)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 8a

Monitorování a vykazování

1.  Každý členský stát určí nezávislý orgán dozoru nad poplatky za infrastrukturu, který dohlíží na dodržování stávající směrnice.

2.  Orgán dozoru zajistí ekonomickou a finanční kontrolu koncesí, zejména aby zajistil dodržování uplatňování článku 7b.

3.  Členské státy informují Komisi o určeném orgánu dohledu.“; [pozm. návrh 103]

(14)  Článek 9 se mění takto:

-a)  V čl. 9 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:"

„2. Členské státy rozhodnou o využití příjmů získaných na základě této směrnice. V zájmu rozvoje dopravní sítě jako celku by se příjmy z poplatků za používání infrastruktury a za externí náklady nebo finanční hodnoty rovnocenné těmto příjmům měly být využity ve prospěch odvětví dopravy s cílem optimalizovat celý dopravní systém využijí na provádění údržby sítě pozemních komunikací a na optimalizaci celého dopravního systému. Zejména příjmy z poplatků za externí náklady nebo finanční hodnoty rovnocenné těmto příjmům by měly být se použijí na zvýšení dlouhodobé udržitelnosti dopravy, včetně jednoho nebo více z těchto prvků:“; [pozm. návrh 104]

-aa)  v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) snížení znečištění ovzduší a hluku ze silniční dopravy u zdroje;“; [pozm. návrh 105]

-ab)  v odstavci 2 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„ba) financování hromadných a udržitelných druhů dopravy;“; [pozm. návrh 106]

-ac)  V odstavci 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:"

„e) rozvoj náhradních komunikací vybudování infrastruktury pro alternativní paliva v souladu se směrnicí 2014/94/EU a alternativní služby pro uživatele dopravy nebo rozšíření stávající kapacity;“; [pozm. návrh 107]

-ad)  v odstavci 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:"

„f) podpora transevropské dopravní sítě a odstranění kritických míst;“; [pozm. návrh 108]

-ae)  v odstavci 2 se písmeno h) nahrazuje tímto:"

„h) zlepšení bezpečnosti silničního provozu a bezpečnosti pozemních komunikací; a“; [pozm. návrh 109]

-af)  v odstavci 2 se písmeno i) nahrazuje tímto:"

„i) zajištění bezpečných a chráněných parkovišť;“; [pozm. návrh 110]

a)  v odstavci 2 se zrušuje druhý pododstavec;

b)  doplňuje se nový odstavec 3, který zní:"

ba)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„3a. Příjmy získané z poplatků za infrastrukturu a z poplatků za externí náklady se používají v rámci silničního úseku, na který se vztahují.“; [pozm. návrh 114]

(15)  Články 9d a 9e se nahrazují tímto:"

„Článek 9d

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9e, kterými se mění příloha 0, hodnoty v tabulkách 1 a 2 v příloze IIIb a vzorce v oddílech 4.1 a 4.2 přílohy IIIa za účelem jejich přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.

Článek 9e

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7g odst. 4, čl. 7ga odst. 4 a článku 9d je svěřena Komisi na dobu neurčitou pěti let od ... [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. [pozm. návrh 115]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7g odst. 4, čl. 7ga odst. 4 a článku 9d kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 7g odst. 4, čl. 7ga odst. 4 a článku 9d vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“;

(16)  Články 9f a 9g se zrušují;

(17)  Článek 10a se nahrazuje tímto:"

„1. Částky v eurech uvedené v příloze II a částky v centech uvedené v tabulkách 1 a 2 přílohy IIIb se upravují každé dva roky s cílem zohlednit změny celounijního harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, vyjma ceny za energii a ceny nezpracovaných potravin, zveřejňovaného Komisí (Eurostatem). První úprava bude provedena do 31. března [rok následující po dvou letech od vstupu této směrnice v platnost].

Částky se automaticky upravují zvýšením základní částky v eurech nebo centech na základě procentní změny v tomto indexu. Výsledné částky se zaokrouhlují nahoru na celou částku v eurech, pokud jde o přílohu II, a na desetinu centu, pokud jde o přílohu IIIb.

2.  Komise zveřejní upravené částky podle odstavce 1 v Úředním věstníku Evropské unie do 31. března roku následujícího po skončení období dvou kalendářních let podle odstavce 1. Upravené částky vstupují v platnost prvním dnem prvního měsíce po zveřejnění.“;

(18)  Článek 11 se nahrazuje tímto:"

„Článek 11

-1.  Členské státy nebo příslušné orgány co nejtransparentnějším a nejsrozumitelnějším způsobem vykazují využívání příjmů získaných od uživatelů pozemních komunikací. [pozm. návrh 116]

1.  Členské státy každoročně zveřejní v souhrnné podobě zprávu o mýtném a poplatcích za užívání, které vybírají na svém území, s údaji o použití příjmů a o kvalitě dotčených silnic podle odstavců 2 a 3.

2.  Zpráva zveřejněná podle odstavce 1 obsahuje údaje o:

3.  K hodnocení kvality úseků silniční sítě, na kterých se vybírá mýtné nebo poplatek za užívání, použijí členské státy klíčové ukazatele výkonnosti. Tyto ukazatele se musí týkat přinejmenším:

3a.  Členské státy zajistí, aby byly uživatelům veřejně přístupné výsledky reinvestování poplatků za pozemní komunikace a poplatků za externí náklady, jakož i přínosy z hlediska zvýšení bezpečnosti silničního provozu, omezení environmentálního dopadu a omezení kongesce. [pozm. návrh 118]

4.  Do tří let od [den vstupu revidované směrnice v platnost] přijme Komise v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 9c odst. 2 prováděcí akt, kterým se stanoví harmonizovaný soubor ukazatelů.

5.  Do šesti let od [den vstupu revidované směrnice v platnost] Komise zveřejní zprávu na základě uplatňování ukazatelů uvedených v odstavci 4 členskými státy.

5a.  Do pěti let po vstupu této směrnice v platnost předloží Komise zprávu o vývoji podílu na trhu s vozidly s nulovými emisemi, a v důsledku toho přehodnotí v případě nutnosti míru snížení poplatků týkající se vozidel s nulovými emisemi.“; [pozm. návrh 119]

19)  Přílohy se mění takto:

a)  přílohy 0, IIIa, IIIb a IV se mění v souladu s přílohou této směrnice;

b)  doplňují se nové přílohy V, VI a VII ve znění uvedeném v příloze této směrnice.

Článek 2

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda nebo předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

1)  Přílohy 0, III, IIIa, IIIb a IV se mění takto:

a)  v příloze 0 se oddíl 3 mění takto:

i)  nadpis se nahrazuje tímto:

„3. Vozidla „EURO III“/„EURO IV“/„EURO V“ “;

ii)  v tabulce se zrušuje řádek týkající se vozidel „EEV“;

iii)  doplňuje se nový text, který zní:

„Mezní hodnoty emisí Euro VI

Pozn.:

PI = zážehový motor.

CI = vznětový motor.

(1)   Přípustná úroveň složky NO2 v mezní hodnotě NOx může být stanovena v pozdější fázi.“;

b)  příloha III se mění takto:

i)  bod 2 se mění takto:

—  v bodě 2.1 se šestá odrážka nahrazuje tímto:

„ Přidělení nákladů těžkým vozidlům jednotlivým typům vozidel se provádí objektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k podílu těžkých jednotlivých typů vozidel na provozu v silniční síti a souvisejícím nákladům. Kilometry ujeté těžkými vozidly lze za tímto účelem upravit podle objektivně odůvodněných „koeficientů ekvivalence“, jako jsou koeficienty uvedené v bodě 4 (*). [pozm. návrh 120]

______________

* Použití koeficientů ekvivalence členskými státy může brát v úvahu výstavbu silnic rozvíjenou po etapách nebo s použitím přístupu dlouhé životnosti.“,

—  v bodě 2.2 se druhá odrážka nahrazuje tímto:

„ Tyto náklady se rozdělí mezi těžká vozidla a jiná lehká vozidla v silničním provozu na základě skutečných a předpokládaných podílů vozokilometrů a lze je upravit s použitím věcně oprávněných koeficientů ekvivalence, jako jsou koeficienty uvedené v bodě 4.“; [pozm. návrh 121]

ii)  v bodě 4 se nadpis a první odrážka nahrazují tímto:

„4. PODÍL TĚŽKÝCH VOZIDEL NA PROVOZU, KOEFICIENTY EKVIVALENCE A OPRAVNÝ MECHANISMUS

—  Výpočet mýtného se zakládá na skutečném nebo předpokládaném podílu těžkých vozidel na vozokilometrech, v případě potřeby upravených s použitím koeficientů ekvivalence, aby se řádně zohlednily zvýšené náklady na výstavbu a opravu pozemních komunikací pro použití těžkými vozidly.“;

c)  příloha IIIa se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IIIa

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO STANOVENÍ POPLATKU ZA EXTERNÍ NÁKLADY

V této příloze jsou stanoveny minimální požadavky pro stanovení poplatku za externí náklady a pro případný výpočet maximálního poplatku za externí náklady.

1.  Příslušné části silniční sítě

Členský stát upřesní část nebo části své silniční sítě, na které se má vztahovat poplatek za externí náklady.

Pokud chce členský stát stanovit poplatek za externí náklady pouze na část nebo části silniční sítě tvořené jeho dílem transevropské sítě a jeho dálnicemi, musí být tato část nebo části vybrány na základě posouzení, ze kterého vyplývá, že:

—  užívání vozidel na pozemních komunikacích, na nichž se uplatňuje poplatek za externí náklady, působí větší škody na životním prostředí, než jsou průměrné způsobené škody, které se posoudí podle zpráv o kvalitě ovzduší, národních emisních inventur, objemu dopravy a v případě hluku podle směrnice 2002/49/ES, nebo

—  uložení poplatku za externí náklady na jiné části silniční sítě tohoto typu by mohlo mít nepříznivý dopad na životní prostředí nebo bezpečnost silničního provozu nebo by stanovení a výběr poplatku za externí náklady na tyto části sítě vyžadovaly neúměrné náklady. [pozm. návrh 122]

2.  Příslušná vozidla, pozemní komunikace a období

Pokud chce členský stát použít vyšší poplatky za externí náklady, než jsou referenční hodnoty uvedené v příloze IIIb, oznámí Komisi klasifikaci vozidel, podle které se budou poplatky za externí náklady rozlišovat. Komisi rovněž oznámí polohu pozemních komunikací, na které se vztahují vyšší poplatky za externí náklady (dále jen „příměstské komunikace (včetně dálnic)“), a komunikací, na které se vztahují nižší poplatky za externí náklady (dále jen „meziměstské komunikace (včetně dálnic)“).

Členský stát popřípadě Komisi rovněž oznámí přesné doby odpovídající noční době, během nichž je možné ukládat vyšší poplatek za externí náklady související s hlukem, aby se zohlednilo větší obtěžování hlukem.

Klasifikace pozemních komunikací jako příměstských komunikací (včetně dálnic) a meziměstských komunikací (včetně dálnic) a vymezení období musí vycházet z objektivních kritérií, která s mírou působení znečištění a hluku na silnice a jejich okolí souvisejí, jako jsou hustota osídlení, roční průměrné znečištění ovzduší (zejména částicemi PM10 a emisemi NO2) a počet dnů (pro PM10) a hodin (pro NO2), po které jsou překračovány mezní hodnoty stanovené směrnicí 2008/50/ES. Tato kritéria musí být uvedena v oznámení. [pozm. návrh 123]

3.  Výše poplatku

Tento oddíl se vztahuje na situace, kdy chce členský stát použít vyšší poplatky za externí náklady, než jsou referenční hodnoty uvedené v příloze IIIb.

Pro každou třídu vozidel, typ komunikace a období určí členský stát nebo případně nezávislý orgán jedinou konkrétní částku. Výsledná struktura poplatků musí být transparentní, zveřejněná a dostupná všem uživatelům za stejných podmínek. Zveřejnění by mělo být provedeno včas před zavedením. Všechny parametry, údaje a další informace nezbytné k pochopení způsobu výpočtu jednotlivých složek externích nákladů musí být zveřejněny.

Při stanovení poplatků se členský stát nebo případně nezávislý orgán řídí zásadou účinného stanovení cen, tedy ceny, která se blíží sociálním mezním nákladům na používání zpoplatněného vozidla.

Poplatek se stanoví poté, co se zohlední rizika v souvislosti s odkláněním provozu společně s nepříznivými dopady na bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a kongesci, jakož i řešení ke zmírnění těchto rizik.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán pak musí sledovat účinnost systému pro výběr poplatků při snižování škod na životním prostředí způsobených silniční dopravou. Každé dva roky případně upraví v závislosti na změnách nabídky a poptávky v dopravě strukturu poplatků a konkrétní částku poplatku stanovenou pro jednotlivé třídy vozidel, typy pozemních komunikací a období.

4.  Složky externích nákladů

4.1  Náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem

Pokud chce členský stát použít vyšší poplatky za externí náklady, než jsou referenční hodnoty uvedené v příloze IIIb, vypočte členský stát nebo případně nezávislý orgán účtovatelné náklady v důsledku znečištění ovzduší provozem podle tohoto vzorce:

kde:

Emisní faktory jsou shodné s faktory, které členský stát používá při vypracování národních emisních inventur stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 o snížení národních emisí některých látek znečisťujících ovzduší* (jež vyžaduje použití příručky EMEP/EEA pro inventury emisí látek znečišťujících ovzduší**). Peněžní náklady znečišťujících látek odhadne tento členský stát nebo případně nezávislý orgán podle čl. 7c odst. 4 pomocí vědecky doložených metod.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán může používat alternativní vědecky doložené metody výpočtu hodnoty nákladů v důsledku znečištění ovzduší a využít údaje z měření látek znečišťujících ovzduší a místní hodnotu peněžních nákladů látek znečišťujících ovzduší.

4.2  Náklady v důsledku hluku z provozu

Pokud chce členský stát použít vyšší poplatky za externí náklady, než jsou referenční hodnoty uvedené v příloze IIIb, vypočte členský stát nebo případně nezávislý orgán účtovatelné náklady v důsledku hluku podle těchto vzorců:

kde:

Hluk z provozu se vztahuje k dopadu hluku na zdraví obyvatelstva v blízkosti pozemní komunikace.

Počet obyvatel vystavených hladině hluku „k“ se určí podle strategických hlukových map vypracovaných podle článku 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES***.

Náklady na osobu vystavenou hladině hluku „k“ odhadne členský stát nebo případně nezávislý orgán pomocí vědecky doložených metod.

Pro váženou průměrnou denní hustotu provozu se uplatní koeficient ekvivalence „e“ mezi těžkými nákladními vozidly a osobními automobily odvozený z hladin emise hluku průměrného osobního automobilu a průměrného těžkého nákladního vozidla, s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán může stanovit rozlišené poplatky za hluk s cílem odměnit využívání tišších vozidel, pokud to nepovede ke znevýhodnění zahraničních vozidel.

_____________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

** Metodika Evropské agentury pro životní prostředí: http://www.eea.europa.eu//publications/emep-eea-guidebook-2016.

*** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).“;

d)  příloha IIIb se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA IIIb

REFERENČNÍ HODNOTY MINIMÁLNÍ VÝŠE POPLATKŮ ZA EXTERNÍ NÁKLADY

V této příloze se stanoví referenční hodnoty minimální výše poplatků za externí náklady, které zahrnují náklady vyvolané znečištěním ovzduší a hlukem. [pozm. návrh 126]

Tabulka 1:  Referenční hodnoty Minimální výše poplatků za externí náklady pro těžká nákladní vozidla [pozm. návrh 127]

(1)  „Příměstské“ = oblasti s hustotou osídlení 150 až 900 obyvatel/km2 (medián hustoty osídlení 300 obyvatel/km2).

(2)   „Meziměstské“ = oblasti s hustotou osídlení nižší než 150 obyvatel/km2.

Tabulka 2: Referenční hodnoty Minimální výše poplatků za externí náklady pro autokary [pozm. návrh 128]

(1)  „Příměstské“ = oblasti s hustotou osídlení 150 až 900 obyvatel/km2 (medián hustoty osídlení 300 obyvatel/km2).

(2)  „Meziměstské“ = oblasti s hustotou osídlení nižší než 150 obyvatel/km2.

V horských oblastech a v okolí aglomerací je v míře odůvodněné nižším rozptylem, sklonem komunikace, nadmořskou výškou nebo teplotní inverzí možno hodnoty v tabulkách 1 a 2 vynásobit referenčním koeficientem až ve výši 2 4. Existují-li vědecké důkazy vyššího koeficientu v souvislosti s nadmořskou výškou nebo aglomerací, může být tato referenční hodnota na základě podrobného odůvodnění zvýšena.“; [pozm. návrh 129]

Tabulka 3: Minimální výše poplatků za externí náklady pro osobní vozidla (€ct/vkm):

[pozm. návrh 124]

Tabulka 4: Minimální výše poplatků za externí náklady pro lehká užitková vozidla (€ct/vkm):

[pozm. návrh 125]

e)  v příloze IV se tabulka s nadpisem „Jízdní soupravy (kloubová vozidla a vozové soupravy)“ nahrazuje tímto:

„Jízdní soupravy (kloubová vozidla a vozové soupravy)

ea)  V příloze IV se doplňuje nový odstavec, který zní:

„V případě všech motorových vozidel využívajících alternativní paliva se maximální přípustná hmotnost zvyšuje o dodatečnou hmotnost nutnou pro pohon na alternativní paliva, nejvýše však o 1 t.“; [pozm. návrh 130]

2)  Doplňují se nové přílohy V, VI a VII:

„PŘÍLOHA V

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY PRO STANOVENÍ POPLATKŮ ZA KONGESCI

V této příloze jsou vymezeny minimální požadavky pro stanovení poplatku za kongesci.

1.  Části sítě, na které se má vztahovat poplatek za kongesci, příslušná vozidla a období

Členský stát upřesní:

a)  část nebo části své silniční sítě tvořené jeho dílem transevropské silniční sítě a jeho dálnicemi podle čl. 7 odst. 1, na které se má vztahovat poplatek za kongesci podle čl. 7da odst. 1 a 3;

b)  rozdělení částí sítě, na které se má vztahovat poplatek za kongesci, na „metropolitní“ a „nemetropolitní“. Pro potřeby klasifikace jednotlivých segmentů pozemních komunikací použijí členské státy kritéria uvedená v tabulce 1.

Tabulka 1: Kritéria pro rozdělení pozemních komunikací v rámci sítě podle písmene a) na „metropolitní“ a „nemetropolitní“

c)  období, po která zpoplatnění pro jednotlivé segmenty platí. Pokud se během zpoplatněného období mění výše poplatků, členský stát jasně určí začátek a konec každého dílčího období daného zpoplatnění.

Pro potřeby stanovení poměru mezi výší poplatků za jednotlivé kategorie vozidel použijí členské státy koeficienty ekvivalence uvedené v tabulce 2.

Tabulka 2: Koeficienty ekvivalence pro stanovení poměru mezi výší poplatků za kongesci za jednotlivé kategorie vozidel

[pozm. návrh 131]

2.   Výše poplatku

Pro každou kategorii vozidel, segment pozemní komunikace a období určí členský stát nebo případně nezávislý orgán v souladu s ustanovením oddílu 1 této přílohy a s ohledem na příslušnou maximální hodnotu podle tabulky v příloze VI jedinou konkrétní částku. Výsledná struktura poplatků musí být transparentní, zveřejněná a dostupná všem uživatelům za stejných podmínek.

Členský stát před zavedením poplatků za kongesci včas zveřejní veškeré následující údaje:

a)  všechny parametry, údaje a další informace potřebné k pochopení způsobu klasifikace pozemních komunikací a vozidel a způsobu stanovení období platnosti poplatků;

b)  úplný popis poplatků za kongesci zaváděných pro jednotlivé kategorie vozidel na jednotlivých segmentech pozemních komunikací a za jednotlivá období.

Členské státy zpřístupní Komisi veškeré informace ke zveřejnění podle písmen a) a b).

Poplatek se stanoví až poté, co se zohlední rizika v souvislosti s odkláněním provozu společně s nepříznivými dopady na bezpečnost silničního provozu, životní prostředí a kongesci, jakož i řešení ke zmírnění těchto rizik.

Členský stát nebo případně nezávislý orgán pak musí sledovat účinnost systému pro výběr poplatků při snižování kongesce. Každý rok případně upraví v závislosti na změnách nabídky a poptávky v dopravě strukturu poplatků, období zpoplatnění a konkrétní částku poplatku stanovenou pro jednotlivé kategorie vozidel, typy pozemních komunikací a období.

PŘÍLOHA VI

MAXIMÁLNÍ VÝŠE POPLATKŮ ZA KONGESCI

V této příloze je stanovena maximální výše poplatků za kongesci.

Maximální výše uvedená v následující tabulce platí pro lehká vozidla. Poplatky za ostatní kategorie vozidel se stanoví vynásobením poplatků pro lehká vozidla koeficientem ekvivalence podle tabulky v příloze V.

Tabulka: Maximální výše poplatků za kongesci pro lehká vozidla

PŘÍLOHA VII

ODSTUPŇOVÁNÍ MÝTNÉHO A POPLATKŮ ZA UŽÍVÁNÍ PRO LEHKÁ VOZIDLA

V této příloze se stanoví emisní kategorie, podle kterých se odstupňují mýtné a poplatky za užívání.

Emise znečišťujících látek se měří podle nařízení Komise (EU) …/…*.

Níže uvedené výše poplatků platí pro veškeré osobní automobily a veškerá lehká užitková vozidla se specifickými emisemi CO2 naměřenými podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007**, které jsou nižší než platné cíle EU pro vozové parky stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009*** a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011****.

Tabulka: Emisní kategorie lehkých vozidel

__________________

* Nařízení Komise (EU) …/… ze dne XXX, kterým se mění nařízení Komise (EU) 2017/xxx a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, pokud jde o emise z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel v reálném provozu (Euro 6) [RDE 3] (Úř. věst. L …, ……..2017, s. …).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1).

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1).

**** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1).“.

(1) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 188. (2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 66. (3) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 188. (4) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 66. (5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018. (6) Bílá kniha ze dne 28. března 2011 „Plán jednotného evropského dopravního prostoru – vytvoření konkurenceschopného dopravního systému účinně využívajícího zdroje“ (COM(2011)0144). (7) COM(2016)0501. (8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/62/ES ze dne 17. června 1999 o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly (Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42). (9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51). (10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných předpisech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72). (11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1). (12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství (Text s významem pro EHP), (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 124). (13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu (Úř. věst. L 152, 11.06.2008, s. 1). (14) Nařízení Komise (EU) 2016/427 ze dne 10. března 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (Úř. věst. L 82, 31.3.2016, s. 1). (15) Nařízení Komise (EU) 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (Úř. věst. L 109, 26.4.2016, s. 1). (16) ... (17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59). (18) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1. (19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).