Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 11. prosince 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU
 Azylový, migrační a integrační fond: změna přidělení zbývajících částek ***I
 Zavedení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) ***I
 Ochrana zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci ***I
 Transparentnost a udržitelnost hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci ***I
 Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) ***I
 Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ***I
 Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) ***I
 Doplnění právních předpisů EU o schvalování typu s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I
 Humanitární víza
 Vízový kodex ***I
 Společný systém daně z přidané hodnoty s ohledem na dočasné uplatňování všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti v souvislosti s dodáním zboží nebo poskytnutím služeb převyšujícím určitou prahovou hodnotu *
 Plné uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku
 Vojenská mobilita
 Nová evropská agenda pro kulturu

Vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU
PDF 172kWORD 57k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o vzdělávání v digitálním věku: výzvy, příležitosti a ponaučení pro tvorbu politiky EU (2018/2090(INI))
P8_TA(2018)0485A8-0400/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na její článek 14,

–  s ohledem na článek 2 Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o ochraně lidských práv a základních svobod, který se týká práva na vzdělání,

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/646 ze dne 18. dubna 2018 o společném rámci pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass) a o zrušení rozhodnutí č. 2241/2004/ES(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. června 2018 o modernizaci vzdělávání v EU(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o nové agendě dovedností pro Evropu(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o politikách zaměřených na dovednosti v boji proti nezaměstnanosti mladých lidí(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. září 2015 o posílení postavení dívek v EU prostřednictvím vzdělávání(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 o podpoře podnikání mladých lidí prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2014 o nových technologiích a otevřených zdrojích vzdělávání(7),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení(8),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 22. května 2018 o směřování k vizi evropského prostoru vzdělávání,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 22. května 2017 o evropském rámci kvalifikací pro celoživotní učení, kterým se zrušuje doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 23. dubna 2008 o zavedení evropského rámce kvalifikací pro celoživotní učení(9),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 30. května 2016 o rozvoji mediální gramotnosti a kritického myšlení prostřednictvím vzdělávání a odborné přípravy,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 19. prosince 2016 o cestách prohlubování dovedností: nové příležitosti pro dospělé(10),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o úloze předškolního a základního vzdělávání při podpoře kreativity, inovativnosti a digitálních kompetencí,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 20. května 2014 o účinném vzdělávání učitelů,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(11),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 28. listopadu 2011 o obnoveném evropském programu pro vzdělávání dospělých(12),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. ledna 2018 o akčním plánu digitálního vzdělávání (COM(2018)0022),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. května 2017 nazvané „Rozvoj škol a vynikající výuka poskytující výborný start do života“ (COM(2017)0248),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. května 2012 s názvem „Evropská strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem“ (COM(2012)0196),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 10. června 2016 nazvané „Nová agenda dovedností pro Evropu“ (COM(2016)0381),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. prosince 2016 nazvané „Zlepšování a modernizace vzdělávání“ (COM(2016)0941),

–  s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 30. listopadu 2017 Modernizace základního a vyššího vzdělávání(13),

–  s ohledem na zprávu Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání ze dne 9. března 2018 s názvem „Dovednosti je třeba předvídat: systémy a přístupy. Analýza průzkumu zúčastněných stran o posouzení potřeb dovedností a jejich předvídání“,

–  s ohledem na zprávu Komise z roku 2017 s názvem „DigComp 2.1: rámec digitálních kompetencí pro občany s osmi znalostními úrovněmi a příklady použití“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanovisko Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0400/2018),

A.  vzhledem k tomu, že technologie se vyvíjí čím dál tím rychleji a digitální společnost a ekonomika jsou dnes součástí běžného života, z čehož vyplývá, že digitální dovednosti jsou nezbytné pro úspěšné uplatnění v pracovním životě i pro osobní rozvoj všech občanů;

B.  vzhledem k tomu, že digitální kompetence jsou klíčovými kompetencemi pro celoživotní učení, jak je definováno v referenčním rámci připojeném k doporučení Rady ze dne 22. května 2018;

C.  vzhledem k tomu, že inovační kapacita technologií je podmíněna mimo jiné kritickým myšlením, úrovní digitálních a kreativních dovedností obyvatelstva a kvalitou a dosahem internetového připojení;

D.  vzhledem k tomu, že základní schopnost ovládat digitální technologie je mimořádně důležitá pro výkon základních administrativních a každodenních úkolů;

E.  vzhledem k tomu, že podle odhadů v příštích 25 letech zmizí přibližně polovina zaměstnání, která v současnosti na světě existují (a 30 % zaměstnání vyskytujících se v Evropské unii)(14), přičemž se objeví nové druhy profesí, které budou vyžadovat pokročilé digitální dovednosti;

F.  vzhledem k tomu, že digitální dovednosti, které ve značné míře přesahují požadavky pracovního trhu, nabízejí lidem lepší příležitosti k účasti na životě společnosti, a to jak nyní, tak i v budoucnu, usnadňují výměnu informací i kulturní výměnu a dávají lidem větší slovo v politickém rozhodování;

G.  vzhledem k tomu, že je nezbytné, aby se internet opět stal společným statkem, a že je nutné podporovat aktivní elektronické občanství;

H.  vzhledem k tomu, že v důsledku technologické transformace napříč odvětvími jsou digitální nástroje často využívány i v tradičně netechnických profesích, přičemž devět z deseti zaměstnání bude v blízké či bezprostřední budoucnosti vyžadovat digitální dovednosti;

I.  vzhledem k tomu, že 44 % obyvatel EU ve věku od 16 do 74 let nemá v současnosti ani základní digitální dovednosti a 19 % nemá žádné digitální dovednosti, přičemž mezi jednotlivými členskými státy existují značné rozdíly, což může vést ke vzniku nové sociální propasti;

J.  vzhledem k tomu, že význam digitálních dovedností, stávající rozdíly v těchto dovednostech, jež jsou zvláště podstatné mezi muži a ženami, mezi generacemi a jednotlivými sociálními skupinami, a rozdíly v úrovni digitálních dovedností mezi členskými státy si žádají společnou reakci na politické úrovni;

K.  vzhledem k tomu, že je nezbytně nutné, aby vzdělávací zařízení připravovala žáky a studenty tak, aby se vyrovnali se sociálními a ekonomickými změnami, k nimž vede překotný technologický a sociální rozvoj, tím, že je vybaví náležitými dovednostmi pro přizpůsobení se výzvám digitálního věku;

L.  vzhledem k tomu, že přístup k internetu a technologickým a digitálním zařízením a jejich využívání proměnily sociální chování a vztahy, zejména v mladší části společnosti;

M.  vzhledem k tomu, že dosud nebylo dosaženo cíle, aby do roku 2025 měly všechny školy v EU přístup k internetovému připojení s rychlostí stahování/nahrávání 1 gigabitu dat za sekundu;

N.  vzhledem k tomu, že nadměrné používání technologických a digitálních zařízení, jako jsou počítače a tablety, může vést k problémům souvisejícím se zdravím a spokojeností jednotlivce, včetně nedostatku spánku, sedavého životního stylu a závislosti;

O.  vzhledem k tomu, že strategie digitálního učení musí brát v úvahu také výzkum nepříznivých účinků, které může mít rané využívání digitálních technologií na vývoj mozku malých dětí;

P.  vzhledem k tomu, že digitální technologie by měly být nedílnou součástí přístupu ke vzdělávání, který bude zaměřen na studujícího a bude přiměřený jeho věku, přičemž mohou poskytnout nové a inovativní přístupy k výuce a učení; vzhledem k tomu, že je nezbytné udržovat osobní kontakt mezi studenty a učiteli a upřednostnit spokojenost a zdravý vývoj dětí a dospělých studujících;

Q.  vzhledem k tomu, technologie by měly být lépe využívány k podpoře nových pedagogických postupů, které budou klást důraz na účastníky vzdělávání coby aktivní účastníky a budou využívat nástroje vhodné pro metody objevování znalostí (inquiry-based learning) a pracovní prostředí založená na spolupráci;

R.  vzhledem k tomu, že základní výuka kybernetické hygieny, kybernetické bezpečnosti, ochrany údajů a mediální gramotnosti musí být přizpůsobena věku a rozvoji žáků, aby se děti mohly stát kritickými studenty, aktivními občany a uživateli internetu, mohly formovat demokratickou digitální společnost a přijímat informovaná rozhodnutí a aby si uvědomovaly rizika spojená s internetem, jako jsou dezinformace a obtěžování na internetu a zneužívání osobních údajů, a byly schopny jim čelit; vzhledem k tomu, že do učebních osnov pro akademické i odborné vzdělávání je třeba zahrnout výukové programy týkající se kybernetické bezpečnosti;

S.  vzhledem k tomu, že kvalitní a inovační digitální učení může být atraktivní a interaktivní, a může tak doplňovat výukové metody založené na výkladu a nabídnout prostředí vhodné ke spolupráci a k vytváření znalostí;

T.  vzhledem k tomu, že jsme svědky nárůstu v komerčním využívání vzdělávání velkými digitálními společnostmi, které se snaží ovlivnit výukové postupy zaváděním vybavení, poskytováním softwaru a výukových materiálů či zajišťováním školení učitelů;

U.  vzhledem k tomu, že za účelem naplnění očekávání souvisejících s technologiemi potřebují členské státy účinné strategie k vybudování kapacit učitelů a tvůrci politik se musí více snažit zajišťovat podporu tomuto záměru;

V.  vzhledem k tomu, že se veřejné knihovny podílí na společném úsilí o obeznámení občanů s digitálními dovednostmi poskytováním otevřených služeb digitální podpory ve společenské a vstřícné atmosféře;

W.  vzhledem k tomu, že dospělí, kteří jsou bez práce nebo vykonávají zaměstnání, jež nevyžaduje digitální dovednosti, mohou rychle zaostávat za svými vrstevníky zdatnějšími v digitální oblasti, což zhoršuje jejich pracovní vyhlídky a prohlubuje sociální a ekonomické rozdíly;

X.  vzhledem k tomu, že postupná digitalizace práce povede ke ztrátě mnoha profesí a k nárůstu nezaměstnanosti; vzhledem k tomu, že nové profese, které se spolu s digitalizací objeví, mohou některá ztracená pracovní místa nahradit;

Y.  vzhledem k tomu, že digitální technologie mohou usnadnit přístup ke znalostem a ke vzdělávání a že používání těchto technologií umožňuje všem vzdělávacím zařízením na různých úrovních, aby byla snadno přístupná a inkluzivní;

Z.  vzhledem k tomu, že nebudou-li provedeny vhodné a cílené politiky, utrpí digitální transformací pravděpodobně nejvíce starší osoby a osoby se zdravotním postižením;

AA.  vzhledem k tomu, že ženy tvoří pouze 20 % odborníků v oblasti vědy, pouze 27 % absolventů inženýrských oborů(15) a jen 20 % absolventů informatiky(16); vzhledem k tomu, že podíl mužů pracujících v digitálním odvětví je 3,1krát vyšší než podíl žen; vzhledem k tomu, že pouze 19 % pracovníků v IKT má jako nadřízeného ženu, zatímco v jiných odvětvích je to 45 %;

AB.  vzhledem k tomu, že příležitosti k celoživotnímu učení jsou mnohem dostupnější pro vysoce kvalifikované pracovníky(17);

AC.  vzhledem k tomu, že průběžné monitorování a hodnocení úrovně digitálních dovedností u organizací i jednotlivců je základním předpokladem pro účinné provádění politiky;

AD.  vzhledem k tomu, že zvládnutí základních průřezových dovedností, jako jsou matematická gramotnost, kritické myšlení a sociální komunikační dovednosti, je základním předpokladem pro získání digitálních dovedností a kompetencí;

1.  podtrhuje skutečnost, že osvojování digitálních dovedností vyžaduje soudržný celoživotní přístup, který bude zakotven v prostředí formálního, neformálního a informálního vzdělávání, a vyžaduje rovněž politiky a cílené zásahy odpovídající potřebám různých věkových skupin a účastníků vzdělávání;

2.  zdůrazňuje potenciál digitálních technologií, pokud jde o podporu přechodu směrem k pedagogickým přístupům, které budou více zaměřeny na studenta, pokud budou tyto technologie začleněny do procesu učení plánovaně a účelně; je přesvědčen, že studující musí být vedeni k inovativním postupům vytváření znalostí založeným na přístupu „zdola nahoru“, má-li dojít ke skutečné transformaci vzdělávání;

3.  zdůrazňuje, že transformace vzdělávacích systémů a systémů odborné přípravy na všech úrovních je nezbytná za účelem plného využití příležitostí, které poskytují informační a komunikační technologie a sdělovací prostředky, a za účelem vytvoření dovedností a kompetencí vyžadovaných ke splnění budoucích nároků společnosti a trhu práce; připomíná, že tato transformace musí pokračovat, aby se zaručilo právo na osobní realizaci, nastolila řádná rovnováha mezi náležitými digitálními dovednostmi a dovednostmi potřebnými pro život a podpořila odolnost jednotlivců, kritické myšlení a inovační potenciál;

4.  je přesvědčen, že vzdělávací instituce si nemohou dovolit zanedbávat všestranné vzdělávání svých studentů, které zahrnuje pěstování a rozvoj kritického a holistického výhledu, jenž jim umožní prosazovat se jako aktivní občané; chápe, že kritické myšlení nelze posílit pouze výukou digitálních dovedností a že je rovněž potřebné komplexní vzdělávání;

5.  zdůrazňuje, že ačkoli je nezbytné zvyšovat základní a pokročilé digitální dovednosti žáků, měly by se přesto i nadále rozvíjet tradiční i humanistické dovednosti;

6.  připomíná, že jak Komise uznává ve svém akčním plánu pro digitální vzdělávání pro rok 2018, nemělo by nezbytné přizpůsobení vzdělávacích institucí novým technologiím a inovativním pedagogickým přístupům nikdy být považováno za cíl samo o sobě, nýbrž za nástroj ke zlepšení kvality a inkluzivnosti vzdělávání;

7.  uznává, že je zapotřebí více digitálních dovedností, avšak současně zdůrazňuje, že dopad digitálních technologií na vzdělávání není v současnosti snadné posoudit, což znamená, že je nezbytné zohlednit neurologický výzkum účinků digitálních technologií na vývoj mozku; požaduje tedy investice do nezaujatého mezioborového výzkumu, pokud jde o jednotlivé dopady digitálních technologií na vzdělávání, přičemž tento výzkum by měl zahrnovat stanoviska z hlediska andragogiky, pedagogiky, psychologie, sociologie, neurologie a informatiky, tak aby bylo možno co nejhlouběji pochopit, jak mysl dětí a dospělých na digitální prostředí reaguje, s cílem maximalizovat benefity používání digitálních technologií ve vzdělávání a minimalizovat rizika; zdůrazňuje, že je třeba prosazovat odpovědné využívání digitálních nástrojů, které chrání fyziologický, neurosenzorický a behaviorální vývoj žáků, zejména v dětství, a zajišťuje řádnou rovnováhu v každodenním používání technologií a digitálních zařízení, a to jak ve vzdělávacích zařízeních, tak v soukromém životě;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že zatímco k využívání internetových a mobilních aplikací a nových technologií, jako je internet věcí, dochází v obecnější míře než kdy jindy, občané, a zejména nezletilí, si často nejsou vědomi rizik spojených s využíváním internetu a nástrojů IKT, jako je zneužívání osobních údajů, všudypřítomné sledování uživatelů a kyberkriminalita; vyzývá proto členské státy, aby ochraně údajů a základní kybernetické hygieně přisoudily náležitý význam ve školních osnovách;

9.  vyzývá členské státy, Komisi a vzdělávací instituce, aby zvýšily bezpečí dětí na internetu a aby se zabývaly problémem kybernetické šikany, expozice škodlivému a zneklidňujícímu obsahu a dalšími kybernetickými hrozbami a aby za tímto účelem vypracovaly a zavedly preventivní programy a osvětové kampaně; vyzývá členské státy, aby dále podporovaly kampaň „#SafeInternet4EU“;

10.  zdůrazňuje, že k dosažení lepších zkušeností s učením a výsledků učení musí být digitální nástroje přizpůsobeny potřebám studentů, a to je způsob, jak se mohou studenti stát aktivními občany, a nikoli pouze pasivními spotřebiteli technologie;

11.  vyslovuje politování nad tím, že navzdory potenciálu digitalizace, pokud jde o zlepšování a podporu různých a personalizovaných metod učení, je dopad digitálních technologií na samotné vzdělávání omezený; vyjadřuje zejména znepokojení nad tím, že investice do informačních a komunikačních technologií (IKT) ve školách a ve střediscích odborné přípravy dosud nevedly ke kýženým změnám ve vzdělávacích postupech; připomíná, že školy a další místa vzdělávání musí podporovat všechny studenty a vzdělávané osoby a reagovat na jejich specifické potřeby vytvořením vhodných a účinných opatření na podporu digitálních dovedností, zejména v případě studentů se zdravotním postižením, menšinových skupin, komunit migrantů, osob, které předčasně ukončily školní docházku, dlouhodobě nezaměstnaných a starších osob; domnívá se, že tato podpora může být usnadněna používáním nových technologií;

12.  konstatuje rostoucí rozdíly mezi účastí mužů a žen na digitálním odvětví, pokud jde o vzdělávání, profesní dráhu a podnikání; zdůrazňuje, že při propagaci kariér v oblasti informačních a komunikačních technologií a v digitální oblasti je klíčové zajistit vyvážené zastoupení žen a mužů a že by mělo být podporováno více studentek a žen v tom, aby realizovaly profesní kariéru v digitální oblasti; zdůrazňuje význam zajištění digitální gramotnosti a zapojení žen a dívek do vzdělávání a odborné přípravy v oblasti informačních a komunikačních technologií; vyzývá členské státy, aby v raných fázích školní docházky zavedly věku odpovídající vzdělávání v oblasti IKT se zvláštním zaměřením na opatření sloužící k překonání rozdílu mezi digitálními dovednostmi žen a mužů a zajištění alternativních přístupových cest k předmětům STEAM pro dívky, neboť genderové stereotypy, které se týkají těchto předmětů, a chybějící ženské vzory jsou pro dívky obvykle překážkou v přístupu; domnívá se, že zdokonalená strategie „Women in Digital“ by spolu s nadcházejícím akčním plánem Komise snížit rozdíly mezi ženami a muži v oblasti nových technologií mohla pomoci oživit snahy v této oblasti;

13.  zdůrazňuje, že nedostatek digitálního vybavení a připojení ve školách v členských státech má škodlivý dopad na vzdělávání studentů v oblasti digitálních dovedností a na dostupnost digitálních výukových nástrojů; vyzývá členské státy, aby učinily značné veřejné investice s cílem poskytnout všem školám vysokokapacitní širokopásmové připojení a využít k tomu stávající programy EU, zejména Nástroj pro propojení Evropy, který může podpořit fyzickou infrastrukturu vysokokapacitních širokopásmových sítí, a systém poukázek WiFi4EU; zdůrazňuje, že úsilí v oblasti připojení a financování by se mělo zaměřit zejména na venkovské a znevýhodněné oblasti a na nejvzdálenější a horské regiony;

14.  poukazuje na to, že vzdělávací instituce a zařízení odborné přípravy potřebují pomoc Unie a členských států, jakož i úzkou spolupráci všech zúčastněných stran, průmyslových odvětví, místních a regionálních orgánů, komunit a občanské společnosti, aby vyvinuly své vzdělávání v oblasti IKT a médií v souladu se svým specifickým vzdělávacím přístupem a aby zvládly obtížný přechod k digitalizovanějšímu vzdělávacímu prostředí; zdůrazňuje v tomto ohledu, že je třeba přistupovat k digitální změně ve školství celostním a mezioborovým způsobem;

15.  zdůrazňuje, že učitelé a školitelé by měli být ústředním prvkem digitální transformace, a proto je nutné zajistit jim odpovídající počáteční přípravu a průběžné školení, které musí zahrnovat moduly týkající se výukových postupů zaměřených na věk a rozvoj; trvá na tom, že tato odborná příprava vyžaduje čas a že by neměla být dalším úkolem, který půjde nad rámec jejich každodenní činnosti; zdůrazňuje, že pro výuku digitálních dovedností je ještě více než pro výuku jiných základních dovedností, jako je matematická gramotnost a gramotnost, zapotřebí, aby si učitelé průběžně aktualizovali své znalosti a dovednosti; tvrdí proto, že učitelé potřebují odpovídající, pružný a vysoce kvalitní soustavný profesní rozvoj, který bude odpovídat jejich potřebám; má v tomto ohledu kladný pohled na využívání evropských on-line platforem ke zvyšování možností profesního rozvoje a k podpoře výměny osvědčených postupů;

16.  konstatuje, že osoby odpovědné za vzdělávání mají nyní větší odpovědnost v důsledku zvýšeného využívání digitálních aplikací ve výuce; domnívá se, že musí být rovněž zapojeny do procesu učení a do používání technologií, protože pokud nebudou mít nezbytné digitální dovednosti, bude pro ně obtížnější zapojit své studenty do procesu učení, což může vést k většímu sociálnímu vyloučení;

17.  podporuje provádění opatření týkajících se digitalizace správních postupů ve školách za účelem dalšího snížení administrativní zátěže na všech úrovních, a vybízí k tomu;

18.  vybízí členské státy, aby prosazovaly a financovaly regionální a místní iniciativy, které podporují kvalitní výukové postupy zaměřené na posílení inovací;

19.  zdůrazňuje význam autonomie škol pro dosažení inovací ve vzdělávání;

20.  vyzývá Komisi a členské státy, aby poskytly vhodné pokyny k tomu, jak v oblasti vzdělávání z hlediska zákona uplatňovat výjimky z právních předpisů v oblasti autorského práva, a aby zajistily snadný přístup k licencím pro veřejná a nezisková zařízení formálního a informálního vzdělávání; zastává názor, že učitelé i žáci potřebují jistotu pro používání digitálně přístupných zdrojů a pro získávání a zprostředkovávání dovedností; doporučuje v tomto směru, aby Komise za tím účelem poskytla pokyny pro vzdělávací instituce, pedagogy a studenty;

21.  připomíná, že nedostatek digitálních nástrojů pro studenty, kteří se účastní programů mobility, může snižovat kvalitu vzdělávacích zkušeností v Evropě; vyzývá Komisi, aby pokračovala v pilotním projektu evropského elektronického studentského průkazu a pilotním projektu „Erasmus without Papers“ s cílem uvést je do praxe během příštího víceletého programového období; vyzývá členské státy, aby odpovědně a efektivně využívaly finanční podporu Unie a propagovaly možnosti financování u širší veřejnosti a vzdělávacích institucí s cílem zajistit přístup všech občanů k digitálně šířenému vzdělávacímu obsahu, nástrojům a řešením;

22.  poukazuje na to, že v souladu s přístupem založeným na celoživotním učení, který je nezbytný pro digitální dovednosti, by vlády měly ve spolupráci se zúčastněnými stranami, jako jsou podniky a organizace občanské společnosti, a prostřednictvím formálního i neformálního učení zajistit udržitelnou digitální transformaci, aby nikdo nezůstal pozadu;

23.  zdůrazňuje, že inkluzivnost a inovace by měly být hlavními zásadami pro vzdělávání a odbornou přípravu v digitálním věku; je přesvědčen, že digitální technologie by neměly posilovat stávající nerovnosti, nýbrž by měly být využívány k překlenutí digitální propasti mezi studenty z různých socioekonomických poměrů a regionů EU; zdůrazňuje, že přístup založený na inkluzi musí využít plný potenciál zdrojů, které poskytují nové digitální technologie, včetně individuálně přizpůsobeného vzdělávání a partnerství mezi vzdělávacími institucemi, a že tím může umožnit přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě osobám ze znevýhodněných skupin a osobám s méně příležitostmi a podpořit integraci migrantů a uprchlíků;

24.  zdůrazňuje, že podpora digitálních technologií ve vzdělávání neznamená nutně rovný přístup ke vzdělávacím příležitostem a že, ačkoli jsou technologie stále přístupnější, získání základních digitálních dovedností zůstává překážkou a digitální propast stále existuje; poukazuje na to, že podle údajů Eurostatu se digitální propast neuzavírá a 44 % lidí v Evropské unii nemá základní digitální dovednosti(18);

25.  zdůrazňuje, že komplexní digitální dovednosti nutné pro efektivní využívání IKT závisí na získání dovedností základních a že ne každý má stejné podmínky, přičemž velké rozdíly jsou na základních úrovních a týkají se zejména znevýhodněných skupin a velkého množství dospělých; zdůrazňuje rovněž, že vzdělanější lidé s využitím internetu získají nové dovednosti a vytvoří nové příležitosti s trojnásobně vyšší pravděpodobností než lidé s nižším vzděláním(19) a že nám hrozí nebezpečí, že se technologie stanou vzdělávacím nástrojem privilegovaných, a nikoli příležitostí pro všechny;

26.  zdůrazňuje potřebu změnit instituční a pedagogickou praxi ve školách a v dalších místech vzdělávání, včetně prostředí neformálního učení, tak aby se zajistila větší spravedlivost jejich fungování na základě výrazně diverzifikovaných a hluboce podpůrných struktur pro všechny, a zejména pro ty skupiny osob, jimž hrozí exkluze, jako jsou nezaměstnaní, migranti, nekvalifikovaní, zdravotně postižení a starší lidé;

27.  doporučuje členským státům, aby vypracovaly programy digitální gramotnosti v evropských minoritních a regionálních jazycích a aby do osnov škol, univerzit a učňovských zařízení zavedly výuku jazykových technologií a související nástroje; opětovně zdůrazňuje skutečnost, že gramotnost zůstává významným faktorem a absolutně nutným předpokladem pro pokrok v rámci digitálního začleňování komunit;

28.  zdůrazňuje, že členské státy by měly poskytovat podporu, kterou vzdělávací zařízení potřebují pro zlepšení digitalizace jazyků v EU; doporučuje, aby školy v celé EU využívaly digitální technologie k většímu provádění přeshraničních vzdělávacích výměn prostřednictvím videokonferencí a virtuálních tříd; zdůrazňuje, že školy v celé EU by mohly využívat přeshraničního přístupu k digitálnímu obsahu;

29.  zdůrazňuje klíčovou úlohu knihoven při poskytování digitálních služeb občanům a zpřístupňování on-line učení a on-line služeb v bezpečném prostředí, které je otevřené všem; doporučuje proto, aby toto úsilí bylo řádně financováno z evropských, celostátních, regionálních a místních programů, které se budou vzájemně doplňovat, a aby knihovny získaly širší uznání pro svou zásadní úlohu při rozvíjení mediální gramotnosti;

30.  vyzývá k přechodu k intenzivnějším příležitostem v oblasti neformálního učení a profesní přípravy na pracovišti a trvá na tom, že jsou nutné kvalitní a inkluzivní systémy vzdělávání a odborné přípravy s dostatkem finančních zdrojů; je přesvědčen o tom, že zásadní význam mají možnosti rekvalifikace a zvyšování kvalifikace s tím, že programy profesní přípravy na pracovišti budou zahrnovat příslušné digitální dovednosti a bude zajištěno zvláštní školení pro osoby pracující v malých a středních podnicích (MSP); zdůrazňuje význam posílení vazeb mezi vzděláváním a zaměstnáním a úlohu celoživotního profesního vedení a poradenství při podpoře přístupu ke vhodnému, flexibilnímu a vysoce kvalitnímu vzdělávání a profesnímu růstu;

31.  zdůrazňuje, že stáže v digitálním odvětví mohou pomoci studentům a mladým dospělým získat praktické digitální dovednosti v zaměstnání; v této souvislosti vítá nový pilotní projekt stáží v digitální oblasti „Digital Opportunity Traineeships“ v rámci programů Erasmus+ a Horizont 2020; vyzývá v tomto směru k novému podnětu v rámci programů nového víceletého finančního rámce (VFR);

32.  doporučuje, aby členské státy v úzké spolupráci s místními komunitami a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy poskytly dospělým osobám s omezenými digitálními dovednostmi přístup k možnostem rozšiřování dovedností, které jim umožní získat minimální úroveň digitálních kompetencí;

33.  vyzývá členské státy, aby ve spolupráci s podniky, místními a regionálními komunitami, středisky vzdělávání a odborné přípravy a zúčastněnými stranami z řad občanské společnosti zjistily stávající nedostatky v dovednostech, rozšířily digitální a internetovou gramotnost, posílily mediální gramotnost, zejména mezi nezletilými, a zavedly vysokou úroveň digitální propojenosti a začlenění;

34.  vítá účast podnikatelské sféry na zakládání a financování škol;

35.  vítá vytvoření strategických partnerství mezi akademickými a výzkumnými institucemi a mezi partnery z veřejné a soukromé sféry jakožto součást klíčové akce 2 programu Erasmus+ v zájmu vytvoření středisek excelence v oblasti IKT a podpory rozvoje technologických startupů;

36.  připomíná, že k dosažení pokroku je nezbytné řádné posouzení a monitorování digitálních dovedností; vítá vývoj nástrojů pro organizace (např. rámec digitálních kompetencí a referenční rámec klíčových kompetencí pro celoživotní učení) i jednotlivce (např. nástroj SELFIE), k němuž dochází na úrovni EU; trvá nicméně na tom, že účinné metody hodnocení digitálních dovedností musí být dynamické, flexibilní, neustále aktualizované a uzpůsobené potřebám vzdělávaných osob a musí rovněž dosáhnout mnohem většího rozšíření v celé Unii, a to na celostátní, regionální i místní úrovni;

37.  vyzývá členské státy, aby spolupracovaly s Komisí na zajištění toho, aby nástroj sebehodnocení SELFIE byl dostupný v regionálních a minoritních jazycích členských států;

38.  vítá větší důraz politiky Unie na digitální dovednosti a vzdělávání, jak dokládá zejména akční plán digitálního vzdělávání, který vychází z řady úspěšných drobných politických iniciativ, jako je Evropský týden programování nebo Koalice pro digitální dovednosti a pracovní místa a Sofijská výzva k přijetí opatření v oblasti digitálních dovedností a vzdělávání; domnívá se, že výuka programování by měla být součástí širšího přístupu ke vzdělávání v oblasti informačních technologií a kritického a počítačového myšlení;

39.  poznamenává nicméně, že iniciativy Unie často vycházejí z různých generálních ředitelství Komise, což oslabuje koordinované pojetí politiky v oblasti digitálních dovedností;

40.  podporuje navýšení finančních prostředků na digitální dovednosti v příští generaci programů zaštítěných víceletým finančním rámcem; trvá na tom, že v zájmu maximalizace účinnosti financování rozvoje kvalitních digitálních dovedností a dosažení trvalých výsledků pro studenty všech věkových skupin a bez ohledu na jejich dosavadní vzdělání, musí Komise podporovat součinnost a zajistit koordinaci mezi těmito programy, včetně programů Erasmus+, Horizont Evropa, InvestEU a Digitální Evropa; dále zdůrazňuje nutnost vyčlenit v rámci těchto programů a v rámci evropských strukturálních a investičních fondů finanční podporu pro digitalizaci knihoven, archívů a muzeí, aby se rozšířilo a zkvalitnilo jejich využívání ve vzdělávání a v kultuře;

41.  zdůrazňuje, že je třeba, aby Unie rozvinula schopnosti v oblasti umělé inteligence, dat velkého objemu, softwareového inženýrství, kvantové výpočetní techniky a internetového designu; v této souvislosti vítá složku programu Digitální Evropa zaměřenou na digitální dovednosti;

42.  vyzývá k větší synergii mezi členskými státy EU a širším světem v oblasti internetového vzdělávání a aktivního elektronického občanství prostřednictvím různých mechanismů EU pro vnější akce a programů, jako je např. Erasmus Mundus;

43.  zdůrazňuje, že otevřené datové a kolaborativní digitální technologické nástroje a metody mohou umožnit inovace ve vzdělávání a další rozvoj otevřené vědy, čímž přispějí k prosperitě a podnikatelskému duchu evropské ekonomiky; připomíná kromě toho, že sběr údajů o digitalizaci v institucích pro vzdělávání a odbornou přípravu a o využívání digitálních technologií při výuce jsou základními faktory rozhodovacího procesu; doporučuje proto Komisi a členským státům, aby shromáždily údaje o míře připojení institucí pro vzdělávání a odbornou přípravu a o opatřeních pro vydávání digitálně certifikovaných kvalifikací a validování digitálně získaných dovedností, což je cílem akčního plánu digitálního vzdělávání;

44.  vyjadřuje politování nad tím, že na úrovni EU nebyla vyvinuta žádná zastřešující strategie pro digitální dovednosti, ačkoliv dopad digitální transformace na vnitřní trh EU je evidentní; domnívá se, že rozdíly mezi členskými státy ukazují na potřebu takové strategie;

45.  zdůrazňuje, že by měla být vypracována doporučení pro minimální úroveň digitálních kompetencí, které by si studenti měli během studia osvojit; požaduje tedy, aby byl ve všech členských státech zaveden specifický modul pro oblast IKT, například na základě modulu programu PISA pro IKT, a aby byli do jeho návrhu a provádění zapojeni učitelé; zdůrazňuje, že modul pro IKT by měl být navržen tak, aby zajistil, že vzdělávací zařízení v členských státech usilují o stejnou míru digitálních kompetencí, a to prostřednictvím průběžného posuzování, nikoli přístupu založeného na testování, a že veškeré problémy jsou přesně určeny; vybízí členské státy, aby si vzájemně vyměňovaly získané poznatky a osvědčené postupy, zejména v oblasti pedagogických inovací;

46.  domnívá se, že akční plán digitálního vzdělávání by měl být vnímán jako první krok k plnohodnotné strategii EU pro digitální vzdělávání a dovednosti založené na celoživotním učení, která bude jednak moci poskytnout koordinovanější politický rámec a jednak bude možné ji přizpůsobit měnící se realitě; vyzývá proto Komisi, aby kriticky zhodnotila 11 kroků uvedených v akčním plánu, včetně sociální inkluzivity, a mohla se tak připravit na přezkum v polovině období, jenž proběhne v roce 2020; připomíná, že k náležitému přezkumu by měla patřit ochota zaměřit se pouze na kroky s nejlepšími výsledky, upustit od těch, které nepřinášejí výsledky, a případně navrhnout kroky nové; zdůrazňuje, že v plánu nyní očividně chybí zlepšování digitálních dovedností na základě spolupráce s poskytovateli neformálního vzdělávání a u obtížněji dosažitelné dospělé populace;

47.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 42.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0247.
(3) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 135.
(4) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 44.
(5) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 182.
(6) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 76.
(7) Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 31.
(8) Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1.
(9) Úř. věst. C 189, 15.6.2017, s. 15.
(10) Úř. věst. C 484, 24.12.2016, s. 1.
(11) Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1.
(12) Úř. věst. C 372, 20.12.2011, s. 1.
(13) Úř. věst. C 164, 8.5.2018, s. 24.
(14) http://eskills-scale.eu/fileadmin/eskills_scale/all_final_deliverables/scale_digitalisation_report.pdf
(15) Evropská komise, Education and Training Monitor 2017 (Monitor vzdělávání a odborné přípravy 2017).
(16) Evropská komise, Women in the Digital Age (Ženy v digitálním věku), Lucemburk, 2018.
(17) Evropská komise, Společná zpráva o zaměstnanosti 2018.
(18) Eurostat, 2016.
(19) Pracovní dokument útvarů Komise ze dne 9. října 2008 nazvaný The use of ICT to support innovation and lifelong learning for all – A report on progress (Využití IKT na podporu inovačního a celoživotního učení pro všechny – Zpráva o pokroku) (SEC(2008)2629).


Azylový, migrační a integrační fond: změna přidělení zbývajících částek ***I
PDF 134kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, pokud jde o změnu přidělení zbývajících částek přidělených na podporu provádění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601 nebo jejich přidělení na jiné akce v rámci národních programů (COM(2018)0719 – C8-0448/2018 – 2018/0371(COD))
P8_TA(2018)0486A8-0370/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0719),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 78 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 a 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0448/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 30. listopadu 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0370/2018),

A.  vzhledem k tomu, že z důvodu naléhavosti lze přikročit k hlasování před uplynutím lhůty osmi týdnů stanovené v článku 6 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(1);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. prosince 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/..., kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014, pokud jde o změnu přidělení zbývajících finančních prostředků přidělených na podporu provádění rozhodnutí Rady (EU) 2015/1523 a (EU) 2015/1601 nebo jejich přidělení na jiné akce v rámci národních programů

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2018/2000.)

(1) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 29. listopadu 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0468).


Zavedení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) ***I
PDF 307kWORD 116k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne dne 11. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (COM(2018)0385 - C8-0249/2018 – 2018/0209(COD))(1)
P8_TA(2018)0487A8-0397/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/20136 pro období 2014–2020, je poslední z řady programů Unie, které již 25 let podporují provádění právních předpisů a politických priorit v oblasti životního prostředí a klimatu. V nedávném hodnocení v polovině období7 byl pozitivně vyhodnocen jako program, který má potenciál být účinný, účelný a relevantní. Jak vyplývá z hodnocení v polovině období a následných hodnocení, program LIFE na období 2014–2020 by tedy měl pokračovat s určitými úpravami. Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (dále jen „program“) by proto měl být zřízen na období od roku 2021.
(2)  Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/20136 pro období 2014–2020, je poslední z řady programů Unie, které již 25 let podporují provádění právních předpisů a politických priorit v oblasti životního prostředí a klimatu. V nedávném hodnocení v polovině obdob7 byl pozitivně vyhodnocen jako program, který již je vysoce nákladově efektivní a má potenciál být v obecné rovině účinný, účelný a relevantní. Jak vyplývá z hodnocení v polovině období a následných hodnocení, program LIFE na období 2014–2020 by tedy měl pokračovat s určitými úpravami. Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (dále jen „program“) by proto měl být zřízen na období od roku 2021.
_________________
_________________
6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).
6 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1293/2013 ze dne 11. prosince 2013 o zřízení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (ES) č. 614/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 185).
7 Zpráva o hodnocení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) v polovině období (SWD(2017)0355).
7 Zpráva o hodnocení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) v polovině období (SWD(2017)0355).
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Program by měl úsilím o dosažení cílů a záměrů Unie stanovených právními předpisy, politikou, plány a mezinárodními závazky v oblasti životního prostředí, klimatu a související čisté energie přispět k přechodu na čisté, oběhové, energeticky účinné, nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu, k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, a to buď prostřednictvím přímých zásahů, nebo podporou začlenění těchto cílů do jiných politik.
(3)  Program by měl úsilím o dosažení cílů a záměrů Unie stanovených právními předpisy, politikou, plány a mezinárodními závazky v oblasti životního prostředí, klimatu a související čisté energie přispět v rámci spravedlivé transformace k přechodu na čisté, oběhové, energeticky účinné hospodářství s nulovými emisemi, které bude odolné vůči změně klimatu, k ochraně a zlepšování životního prostředí a zdraví, k zastavení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti, mimo jiné prostřednictvím podpory sítě Natura 2000, účinného řízení a řešení degradace ekosystémů, a to buď prostřednictvím přímých zásahů, nebo podporou začlenění těchto cílů do jiných politik. Spravedlivé transformace by mělo být dosaženo na základě dialogu se sociálními partnery a dotčenými regiony a komunitami. Tyto strany by rovněž měly být co nejvíce zapojeny do přípravy a realizace projektů.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Unie je odhodlána k rozvoji komplexního přístupu k cílům udržitelného rozvoje Agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj, který zdůrazňuje úzkou vazbu mezi správou přírodních zdrojů k zajištění jejich dlouhodobé dostupnosti, ekosystémovými službami, jejich spojitostí s lidským zdravím a udržitelným hospodářským růstem podporujícím sociální začlenění. V tomto duchu by měl program materiálně přispět k hospodářskému rozvoji i sociální soudržnosti.
(4)  Unie je odhodlána k rozvoji komplexního přístupu k cílům udržitelného rozvoje Agendy OSN 2030 pro udržitelný rozvoj, který zdůrazňuje úzkou vazbu mezi správou přírodních zdrojů k zajištění jejich dlouhodobé dostupnosti, ekosystémovými službami, jejich spojitostí s lidským zdravím a udržitelným hospodářským růstem podporujícím sociální začlenění. V tomto duchu by měl program zohledňovat zásady solidarity a sdílení odpovědnosti a přitom materiálně přispívat k hospodářskému rozvoji i sociální soudržnosti.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  S cílem podporovat udržitelný rozvoj, by měla být do vymezení a provádění všech celounijních politik a činností začleněna ochrana životního prostředí a klimatu. Měly by proto být podporovány synergie a doplňkovost s dalšími finančními programy Unie, například umožněním financování činností, které doplňují strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody, a podporou využití a reprodukcí řešení vyvinutých v rámci programu. Je nutná koordinace, aby se předešlo dvojímu financování. Komise a členské státy by měly zajistit, aby nedocházelo k administrativnímu překrývání a aby příjemcům v rámci projektů nevznikala administrativní zátěž v důsledku povinnosti vykazování plynoucí z různých finančních nástrojů.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Program by měl přispět k udržitelnému rozvoji a k dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a příslušných aspektů čisté energie, především Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 20308, Úmluvy o biologické rozmanitosti9 a Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu10 („Pařížská dohoda o změně klimatu“).
(5)  Program by měl přispět k udržitelnému rozvoji a k dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a příslušných aspektů čisté energie, především Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 20308, Úmluvy o biologické rozmanitosti9, Pařížské dohody přijaté podle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu10 („Pařížská dohoda o změně klimatu“), Úmluvy EHK OSN o přístupu k informacím, účasti veřejnosti a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí („Aarhuská úmluva“), Úmluvy EHK OSN o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím hranice států, Basilejské úmluvy OSN o kontrole pohybu nebezpečných odpadů přes hranice států a jejich zneškodňování, Rotterdamské úmluvy OSN o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu a Stockholmské úmluvy OSN o perzistentních organických znečišťujících látkách.
_________________
_________________
8 Agenda 2030, rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 25. září 2015.
8 Agenda 2030, rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 25. září 2015.
9 Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1).
9 Rozhodnutí Rady 93/626/EHS ze dne 25. října 1993 o uzavření Úmluvy o biologické rozmanitosti (Úř. věst. L 309, 13.12.1993, s. 1).
10 Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
10 Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
Pozměňovací návrhy 6 a 101
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  K dosažení zastřešujících cílů je obzvláště důležité provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství11, rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 203012, 13, 14, právních předpisů Unie v oblasti ochrany přírody15, jakož i souvisejících politik16, 17, 18, 19, 20.
(6)  K dosažení zastřešujících cílů je obzvláště důležité provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství11, rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 203012,13,14, acquis Unie v oblasti ochrany přírody14a, 14b, 15, jakož i souvisejících politik16, 17, 18, 19, 20, 20a, stejně jako provádění20b obecných akčních programů v oblasti životního prostředí a politiky v oblasti klimatu přijatých v souladu s čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, jako je 7. akční program pro životní prostředí20c.
_________________
_________________
11 COM(2015)0614, 2.12.2015.
11 COM(2015)0614, 2.12.2015.
12 Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, COM(2014)0015, 22.1.2014.
12 Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, COM(2014)0015, 22.1.2014.
13 Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM(2013)0216, 16.4.2013.
13 Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM(2013)0216, 16.4.2013.
14 Balíček předpisů s názvem Čistá energie pro všechny Evropany, COM(2016)0860, 30.11.2016.
14 Balíček předpisů s názvem Čistá energie pro všechny Evropany, COM(2016)0860, 30.11.2016.
14a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
14b Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
15 Akční plán pro přírodu, lidi a hospodářství, COM(2017)0198, 27.4.2017.
15 Akční plán pro přírodu, lidi a hospodářství, COM(2017)0198, 27.4.2017.
16 Program Čisté ovzduší pro Evropu, COM(2013)0918.
16 Program Čisté ovzduší pro Evropu, COM(2013)0918.
17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
18 Tematická strategie pro ochranu půdy, COM(2006)0231.
18 Tematická strategie pro ochranu půdy, COM(2006)0231.
19 Strategie pro nízkoemisní mobilitu, COM(2016)0501.
19 Strategie pro nízkoemisní mobilitu, COM(2016)0501.
20 Akční plán pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva podle čl. 10 odst. 6 směrnice 2014/94/EU, 8.11.2017.
20 Akční plán pro zavádění infrastruktury pro alternativní paliva podle čl. 10 odst. 6 směrnice 2014/94/EU, 8.11.2017.
20aNařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
20b Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o minimálních požadavcích na opětovné využívání vody.
20c Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Unie přikládá velkou důležitost dlouhodobé udržitelnosti výsledků projektů programu LIFE a schopnosti zajistit a udržovat je po realizaci projektu, mimo jiné pokračováním, přejímáním nebo převodem projektů. To předpokládá zvláštní požadavky pro žadatele a potřebu záruk na úrovni Unie, aby bylo zajištěno, že jiné projekty financované z prostředků Unie nebudou narušovat výsledky jakýchkoli realizovaných projektů programu LIFE.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Předpokladem ke splnění závazků Unie v rámci Pařížské dohody o změně klimatu je transformace Unie v energeticky účinnou, nízkouhlíkovou společnost odolnou vůči změnám klimatu. To si zase vyžaduje opatření, jež přispívají k provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu a příprav na dlouhodobou strategii Unie v oblasti klimatu a energetiky do poloviny století, a to zejména v odvětvích, která nejvíce přispívají k současným úrovním produkce CO2 a znečištění. Program by měl také obsahovat opatření přispívající k provádění politiky Unie v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, jejichž cílem je snížit zranitelnost vůči negativním dopadům změny klimatu.
(7)  Předpokladem ke splnění závazků Unie v rámci Pařížské dohody o změně klimatu je transformace Unie v udržitelnou, oběhovou, obnovitelnou, energeticky účinnou, společnost s nulovými emisemi a odolnou vůči změnám klimatu. To si zase vyžaduje opatření, jež přispívají k provádění rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, integrovaných vnitrostátních plánů členských států v oblasti energetiky a klimatu a provádění dlouhodobé strategie Unie v oblasti klimatu a energetiky do poloviny století, a to zejména v odvětvích, která nejvíce přispívají k současným úrovním produkce skleníkových plynů a znečištění, v souladu s cílem dekarbonizace stanoveným v Pařížské dohodě. Program by měl také obsahovat opatření přispívající k provádění politiky Unie v oblasti přizpůsobení se změně klimatu, jejichž cílem je snížit zranitelnost vůči negativním dopadům změny klimatu.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Přechod na čistou energii představuje zásadní příspěvek ke zmírňování dopadů změny klimatu s vedlejším přínosem pro životní prostředí. Opatření pro budování kapacit na podporu přechodu na čistou energii financovaná až do roku 2020 v rámci programu Horizont 2020 by měla být začleněna do programu, protože jejich cílem není financovat excelenci a vytvářet inovace, ale usnadnit využití již dostupných technologií, které přispěje ke zmírnění změny klimatu. Začlenění těchto činností v oblasti budování kapacit do programu nabízí potenciál pro součinnost mezi podprogramy a zvyšuje celkovou soudržnost unijního financování. Z tohoto důvodu by se měly shromažďovat a rozšiřovat údaje o využívání stávajících výzkumných a inovačních řešení v rámci projektů LIFE, včetně projektů programu Horizont Evropa a jeho předchůdců.
(8)  Přechod na obnovitelnou, energeticky účinnou energii s nulovými emisemi představuje zásadní příspěvek ke zmírňování dopadů změny klimatu s vedlejším přínosem pro životní prostředí. Opatření pro budování kapacit na podporu přechodu na čistou energii financovaná až do roku 2020 v rámci programu Horizont 2020 by měla být začleněna do programu, protože jejich cílem není financovat excelenci a vytvářet inovace, ale usnadnit využití již dostupných technologií pro obnovitelnou energii a energetickou účinnost, které přispěje ke zmírnění změny klimatu. Program by měl zahrnovat všechny zúčastněné strany a všechna odvětví zapojená do přechodu na čistou energii, jako je stavebnictví, průmysl, doprava a zemědělství. Začlenění těchto činností v oblasti budování kapacit do programu nabízí potenciál pro součinnost mezi podprogramy a zvyšuje celkovou soudržnost unijního financování. Z tohoto důvodu by se měly shromažďovat a rozšiřovat údaje o využívání stávajících výzkumných a inovačních řešení v rámci projektů LIFE, včetně projektů programu Horizont Evropa a jeho předchůdců.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  V posouzení dopadů právních předpisů týkajících se čisté energie se odhaduje, že plnění cílů Unie v oblasti energetiky do roku 2030 bude v období 2021–2030 vyžadovat dodatečné investice ve výši 177 miliard EUR ročně. Největší mezery se týkají investic do dekarbonizace budov (energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie v malém měřítku), kde kapitál musí být nasměrován na projekty s vysoce distribuovanou povahou. Jedním z cílů podprogramu Přechod na čistou energii je vybudovat kapacity pro vývoj a sdružování projektů, čímž se rovněž pomůže čerpat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů a urychlí investice do čisté energie, a to i s použitím finančních nástrojů poskytnutých z fondu InvestEU.
(9)  V posouzení dopadů právních předpisů týkajících se čisté energie se odhaduje, že plnění cílů Unie v oblasti energetiky do roku 2030 bude v období 2021–2030 vyžadovat dodatečné investice ve výši 177 miliard EUR ročně. Největší mezery se týkají investic do dekarbonizace budov (energetická účinnost a obnovitelné zdroje energie v malém měřítku), kde kapitál musí být nasměrován na projekty s vysoce distribuovanou povahou. Jedním z cílů podprogramu Přechod na čistou energii je vybudovat kapacity pro vývoj a sdružování projektů, čímž se rovněž pomůže čerpat prostředky z evropských strukturálních a investičních fondů a urychlí investice do obnovitelné energie a energetické účinnosti, a to i s použitím finančních nástrojů poskytnutých z fondu InvestEU.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Program LIFE je jediným programem, který se zaměřuje konkrétně na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, a proto hraje rozhodující úlohu při uplatňování právních předpisů Unie v těchto oblastech.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Na opatření, na něž byl získán příspěvek z programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, budou předmětem pouze jediného auditu, který zahrne všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.
(11)  Na opatření, na něž byl získán příspěvek z programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Opatření, která obdrží kumulativní financování z různých programů Unie, by měla být předmětem pouze jediného auditu, který by měl zahrnovat všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  V nejnovějším balíčku unijních předpisů týkajícím se přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí21 se uvádí, že je zapotřebí značně pokročit, aby se urychlilo provádění unijního acquis v oblasti životního prostředí a aby se cíle z oblasti životního prostředí a klimatu více integrovaly do ostatních politik. K dosažení požadovaného pokroku by tedy program měl hrát katalytickou úlohu a rozvíjet, zkoušet a přejímat nové přístupy, podporovat vývoj, sledování a přezkum politiky, posilovat zapojení zúčastněných stran, mobilizovat investice ze všech unijních investičních programů nebo jiných finančních zdrojů a podporovat opatření, jimž se překonají různé překážky, které brání účinnému provádění klíčových plánů vyžadovaných právními předpisy v oblasti životního prostředí.
(12)  V nejnovějším balíčku unijních předpisů týkajícím se přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí21 se uvádí, že je zapotřebí značně pokročit, aby se urychlilo provádění unijního acquis v oblasti životního prostředí a aby se cíle z oblasti životního prostředí a klimatu více integrovaly a začleňovaly do ostatních politik. Program by měl působit jako katalyzátor a řešit horizontální, systémové problémy i hlavní příčiny nedostatků při provádění, jak je uvedeno v přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí, s cílem dosáhnout požadovaného pokroku prostřednictvím vývoje, zkoušení a přejímání nových přístupů, podporovat vývoj, sledování a přezkum politiky, zlepšovat správu v oblasti životního prostředí, změny klimatu a souvisejících záležitostí týkajících se přechodu na čistou energii, mimo jiné prostřednictvím zvýšeného víceúrovňového zapojení veřejnosti a zúčastněných stran, budování kapacit, komunikace a zvyšování povědomí, mobilizovat investice ze všech unijních investičních programů nebo jiných finančních zdrojů a podporovat opatření, jimž se překonají různé překážky, které brání účinnému provádění klíčových plánů vyžadovaných právními předpisy v oblasti životního prostředí.
_________________
_________________
21 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků (COM(2017)0063).
21 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Přezkum provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí: společné výzvy a jak sjednotit úsilí za účelem dosažení lepších výsledků (COM(2017)0063).
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  K tomu, aby se zastavil a zvrátil úbytek biologické rozmanitosti, včetně mořských ekosystémů, je zapotřebí podpořit vypracování, provádění, prosazování a hodnocení příslušných unijních předpisů a politik, kam mimo jiné patří strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 202022, směrnice Rady 92/43/EHS23, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES24 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/201425, a to zejména vytvořením znalostní základny pro přípravu a provádění politiky a prostřednictvím vývoje, testování, demonstrací a uplatňováním osvědčených postupů a řešení v malém měřítku nebo přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, včetně integrovaných přístupů k provádění prioritních akčních rámců vypracovaných na základě směrnice 92/43/EHS. Unie by měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí, aby splnila své povinnosti týkající se podávání zpráv podle Úmluvy o biologické rozmanitosti. Měly by být splněny též požadavky na sledování v jiných příslušných právních předpisech Unie.
(13)  K tomu, aby se zastavil a zvrátil úbytek biologické rozmanitosti a degradace ekosystémů, včetně mořských ekosystémů, je zapotřebí podpořit vypracování, provádění, prosazování a hodnocení příslušných unijních předpisů a politik, kam mimo jiné patří strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 202022, směrnice Rady 92/43/EHS23, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES24 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/201425, a to zejména vytvořením znalostní základny pro přípravu a provádění politiky a prostřednictvím vývoje, testování, demonstrací a uplatňováním osvědčených postupů a řešení, jako je účinné řízení, v malém měřítku nebo přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, včetně integrovaných přístupů k provádění prioritních akčních rámců vypracovaných na základě směrnice 92/43/EHS. Unie a členské státy by měly sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí, aby splnily své povinnosti týkající se podávání zpráv podle Úmluvy o biologické rozmanitosti. Měly by být splněny též požadavky na sledování v jiných příslušných právních předpisech Unie.
_________________
_________________
22 COM(2011)0244.
22 COM(2011)0244.
23 Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
23 Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  V nedávných hodnoceních a posouzeních, včetně přezkumu v polovině období týkajícího se strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a kontroly účelnosti právních předpisů upravujících ochranu přírody, se uvádí, že jednou z hlavních příčin nedostatečného provádění právních předpisů Unie v oblasti ochrany přírody a strategie pro biologickou rozmanitost je nedostatek adekvátního financování. K uspokojení těchto potřeb mohou významně přispět hlavní unijní nástroje financování (Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond). Program může dále zlepšit účinnost tohoto začleňování pomocí strategických projektů na ochranu přírody zaměřených na urychlení provádění unijních právních předpisů a politiky v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti, včetně opatření stanovených v prioritních akčních rámcích vytvořených v souladu se směrnicí 92/43/EHS. Strategické projekty na ochranu přírody by měly v členských státech podpořit akční programy na začlenění příslušných cílů v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti do dalších politik a programů financování, a zajistit tak, že budou na provádění těchto politik uvolněny příslušné finanční prostředky. Členské státy by se mohly v rámci svého strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku rozhodnout využít určitou část přídělu prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova k získání podpory pro opatření, která doplňují strategické projekty na ochranu přírody definované v tomto nařízení.
(14)  V nedávných hodnoceních a posouzeních, včetně přezkumu v polovině období týkajícího se strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 a kontroly účelnosti právních předpisů upravujících ochranu přírody, se uvádí, že jednou z hlavních příčin nedostatečného provádění právních předpisů Unie v oblasti ochrany přírody a strategie pro biologickou rozmanitost je nedostatek adekvátního financování. K uspokojení těchto potřeb mohou významně přispět hlavní unijní nástroje financování (Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti, Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova a Evropský námořní a rybářský fond) pod podmínkou, že financování musí být doplňkové. Program může dále zlepšit účinnost tohoto začleňování pomocí strategických projektů na ochranu přírody zaměřených na urychlení provádění unijních právních předpisů a politiky v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti, včetně opatření stanovených v prioritních akčních rámcích vytvořených v souladu se směrnicí 92/43/EHS. Strategické projekty na ochranu přírody by měly pomoci podpořit akční programy na začlenění příslušných cílů v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti do dalších politik a programů financování, a zajistit tak, že budou na provádění těchto politik uvolněny příslušné finanční prostředky. Členské státy by se mohly v rámci svého strategického plánu pro společnou zemědělskou politiku rozhodnout využít určitou část přídělu prostředků z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova k získání podpory pro opatření, která doplňují strategické projekty na ochranu přírody definované v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Dobrovolný program pro služby v oblasti biologické rozmanitosti a ekostystémů na evropských zámořských územích (program BEST) podporuje zachování biologické rozmanitosti, včetně biologické rozmanitosti moří, a udržitelné využívání ekosystémových služeb, včetně ekosystémových přístupů k přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování dopadů změny klimatu v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích Unie. Program BEST pomohl zvýšit povědomí o ekologickém významu nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území pro zachování celosvětové biologické rozmanitosti. Zámořské země a území tento malý grantový program pro biologickou rozmanitost ocenily v prohlášení ministrů v letech 2017 a 2018. Je vhodné umožnit, aby program malé granty pro biologickou rozmanitost v nejvzdálenějších regionech i zámořských zemích a územích nadále financoval.
(15)  Dobrovolný program pro služby v oblasti biologické rozmanitosti a ekosystémů na evropských zámořských územích (program BEST) podporuje zachování biologické rozmanitosti, včetně biologické rozmanitosti moří, a udržitelné využívání ekosystémových služeb, včetně ekosystémových přístupů k přizpůsobování se změně klimatu a zmírňování dopadů změny klimatu v nejvzdálenějších regionech a zámořských zemích a územích Unie. Program BEST pomohl prostřednictvím přípravné akce BEST schválené v roce 2011 a návazných programu BEST 2.0 a projektu BEST RUP zvýšit povědomí o ekologickém významu nejvzdálenějších regionů a zámořských zemí a území a jejich klíčové důležitosti při zachovávání celosvětové biologické rozmanitosti. Komise odhaduje, že potřeba finanční podpory pro projekty na těchto územích dosahuje 8 milionů EUR ročně. Zámořské země a území tento malý grantový program pro biologickou rozmanitost ocenily v prohlášení ministrů v letech 2017 a 2018. Je proto vhodné umožnit, aby program malé granty pro biologickou rozmanitost, včetně budování kapacit a kapitalizace financovaných opatření, v nejvzdálenějších regionech i zámořských zemích a územích nadále financoval.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Pro podporu oběhového hospodářství je zapotřebí změnit způsob navrhování, výroby, spotřeby a likvidace materiálů a výrobků, včetně plastů. K přechodu na model oběhového hospodářství by měl program přispět finanční podporou zaměřenou na různé subjekty (podniky, veřejné orgány a spotřebitele), zejména uplatňováním, vývojem a přejímáním osvědčených technologií, postupů a řešení přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím integrovaných přístupů k provádění plánů nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku. Podporou provádění strategie pro plasty mohou být přijata opatření, jejichž cílem je zejména vyřešit problém odpadu v mořích.
(16)  Pro podporu oběhového hospodářství a účinného využívání zdrojů je zapotřebí změnit způsob navrhování, výroby, spotřeby a likvidace materiálů a výrobků, včetně plastů. K přechodu na model oběhového hospodářství by měl program přispět finanční podporou zaměřenou na různé subjekty (podniky, veřejné orgány, občanskou společnost a spotřebitele), zejména uplatňováním, vývojem a přejímáním osvědčených technologií, postupů a řešení přizpůsobených konkrétním místním, regionálním nebo vnitrostátním podmínkám, mimo jiné prostřednictvím integrovaných přístupů k uplatňování hierarchie způsobů nakládání s odpady a provádění plánů nakládání s odpady a předcházení jejich vzniku. Podporou provádění strategie pro plasty mohou být přijata opatření, jejichž cílem je zejména vyřešit problém odpadu v mořích.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Vysoká úroveň ochrany životního prostředí má zásadní význam pro zdraví a kvalitu života občanů Unie. Program by měl podporovat cíl Unie vyrábět a používat chemické látky způsobem, který vede k minimalizaci významných nepříznivých účinků na lidské zdraví a životní prostředí, a vytvořit strategii Unie pro netoxické prostředí. Program by měl rovněž přispívat k činnostem na podporu provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES1a za účelem dosažení úrovní hluku, které nemají významné negativní účinky na zdraví lidí a neohrožují je.
___________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí – prohlášení Komise v dohodovacím výboru ke směrnici o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12).
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Dlouhodobým cílem politiky Unie v oblasti ochrany ovzduší je dosáhnout úrovní kvality ovzduší, které nezpůsobují významné negativní účinky na zdraví lidí a neohrožují je. Informovanost veřejnosti o znečištění ovzduší je vysoká a občané očekávají, že veřejné orgány budou jednat. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/228426 zdůrazňuje úlohu, již může unijní financování hrát při dosahování cílů v oblasti čistého ovzduší. Program by tedy měl podporovat projekty, včetně strategických integrovaných projektů, které mají potenciál využívat veřejné a soukromé prostředky, aby se staly ukázkou osvědčených postupů a urychlily provádění plánů a právních předpisů v oblasti kvality ovzduší na místní, regionální, multiregionální, národní a nadnárodní úrovni.
(17)  Dlouhodobým cílem politiky Unie v oblasti ochrany ovzduší je dosáhnout úrovní kvality ovzduší, které nezpůsobují významné negativní účinky na zdraví lidí a neohrožují je, a životního prostředí a posilovat přitom synergie mezi zlepšováním kvality ovzduší a snižováním emisí skleníkových plynů. Informovanost veřejnosti o znečištění ovzduší je vysoká a občané očekávají, že veřejné orgány budou jednat, zejména v oblastech, kde jsou obyvatelstvo a ekosystémy vystaveny vysokým hladinám látek znečišťujících ovzduší. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/228426 zdůrazňuje úlohu, již může unijní financování hrát při dosahování cílů v oblasti čistého ovzduší. Program by tedy měl podporovat projekty, včetně strategických integrovaných projektů, které mají potenciál využívat veřejné a soukromé prostředky, aby se staly ukázkou osvědčených postupů a urychlily provádění plánů a právních předpisů v oblasti kvality ovzduší na místní, regionální, multiregionální, národní a nadnárodní úrovni.
_________________
_________________
26 Směrnice Evropského a parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).
26 Směrnice Evropského a parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Ochrana a obnova mořského prostředí je jedním z celkových cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí. Program by měl podporovat řízení, zachování, obnovu a monitorování biologické rozmanitosti a mořských ekosystémů, zejména v mořských lokalitách sítě Natura 2000, a ochranu druhů v souladu s prioritními akčními rámci vypracovanými podle směrnice 92/43/EHS, dosažení dobrého stavu životního prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES28, propagaci čistých a zdravých moří, provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství k řešení problému ztracených rybolovných zařízení, a zejména odpadu v mořích, a propagaci zapojení Unie v mezinárodní správě oceánů, které je zásadní pro dosažení cílů Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a zajištění zdravých oceánů pro budoucí generace. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody v rámci programu by měly obsahovat příslušná opatření zaměřená na ochranu mořského prostředí.
(19)  Ochrana a obnova vodního prostředí je jedním z celkových cílů politiky Unie v oblasti životního prostředí. Program by měl podporovat řízení, zachování, obnovu a monitorování biologické rozmanitosti a vodních ekosystémů, zejména v mořských lokalitách sítě Natura 2000, a ochranu druhů v souladu s prioritními akčními rámci vypracovanými podle směrnice 92/43/EHS, dosažení dobrého stavu životního prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES28, propagaci čistých a zdravých moří, provádění evropské strategie pro plasty v oběhovém hospodářství k řešení problému ztracených rybolovných zařízení, a zejména odpadu v mořích, a propagaci zapojení Unie v mezinárodní správě oceánů, které je zásadní pro dosažení cílů Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a zajištění zdravých oceánů pro budoucí generace. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody v rámci programu by měly obsahovat příslušná opatření zaměřená na ochranu vodního prostředí.
_________________
_________________
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
28 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)  O lokality sítě Natura 2000 na zemědělských pozemcích je v současnosti velmi nedostatečně pečováno, a proto takové lokality stále potřebují ochranu. Stávající platby z prostředků SZP ve prospěch oblastí sítě Natura 2000 jsou nejúčinnějším způsobem zachování biologické rozmanitosti na zemědělských pozemcích1a. Avšak tyto platby jsou nedostatečné a nepředstavují pro přírodní kapitál vysokou hodnotu. Platby z prostředků SZP ve prospěch lokalit sítě Natura 2000 by proto měly být navýšeny s cílem zlepšit ochranu životního prostředí v takových oblastech.
_________________
1a G. Pe’er, S. Lakner, R. Müller, G. Passoni, V. Bontzorlos, D. Clough, F. Moreira,C. Azam, J. Berger, P. Bezak, A. Bonn, B. Hansjürgens, L. Hartmann, J.Kleemann, A. Lomba, A. Sahrbacher, S. Schindler, C. Schleyer, J. Schmidt, S.Schüler, C. Sirami, M. von Meyer-Höfer, and Y. Zinngrebe (2017). Is the CAP Fit for purpose? An evidence based fitness-check assessment (Plní SZP svůj účel? Posouzení účelnosti na základě důkazů). Lipsko, Německé centrum pro integrativní výzkum biologické rozmanitosti (iDiv) Halle-Jena-Leipzig.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Zlepšení správy v záležitostech životního prostředí, změny klimatu a souvisejícího přechodu na čistou energii vyžaduje zapojení občanské společnosti prostřednictvím zvyšování povědomí veřejnosti, zapojení spotřebitelů a rozšířeného zapojení zúčastněných subjektů včetně nevládních organizací do konzultací a provádění souvisejících politik.
(20)  Zlepšení správy v záležitostech životního prostředí, změny klimatu a souvisejícího přechodu na čistou energii vyžaduje zapojení občanské společnosti prostřednictvím zvyšování povědomí veřejnosti, včetně komunikační strategie, která zohlední nové sdělovací prostředky a sociální sítě a zvýší zapojení spotřebitelů a rozšířeného víceúrovňového zapojení veřejnosti a zúčastněných subjektů včetně nevládních organizací do konzultací a provádění souvisejících politik. Je proto vhodné, aby tento program podporoval širokou škálu nevládních organizací a sítí neziskových subjektů, které usilují o cíle, jež jsou v obecném zájmu Unie, a především ty, které působí v oblasti životního prostředí nebo klimatu, a to tím, že bude konkurenčním a transparentním způsobem poskytovat provozní granty s cílem pomoci těmto nevládním organizacím, sítím a subjektům účinně přispívat k politice Unie a budovat a posilovat jejich schopnost stát se účinnějšími partnery.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Zatímco zlepšení správy na všech úrovních by mělo být průřezovým cílem všech podprogramů programu, program by měl podporovat vypracování a provádění horizontálních právních předpisů týkajících se správy záležitostí v oblasti životního prostředí, včetně právních předpisů provádějících Úmluvu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí29.
(21)  Zatímco zlepšení správy na všech úrovních by mělo být průřezovým cílem všech podprogramů programu, program by měl podporovat vypracování, provádění, prosazování a účinné dodržování acquis v oblasti životního prostředí a klimatu, zejména horizontálních právních předpisů týkajících se správy záležitostí v oblasti životního prostředí, včetně právních předpisů provádějících Úmluvu Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí29, 29a, a měl by podporovat Výbor pro dohled nad dodržováním Aarhuské úmluvy.
_________________
_________________
29 Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.
29 Úř. věst. L 124, 17.5.2005, s. 4.
29a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Program by měl účastníky trhu připravit na přechod na čisté, oběhové, energeticky účinné, nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu a podpořit je v tom testováním nových obchodních příležitostí, zlepšováním odborných schopností, usnadňováním přístupu spotřebitelů k udržitelným výrobkům a službám, zapojením a posílením postavení lobbistů a zkoušením nových metod k přizpůsobení stávajících postupů a podnikatelského prostředí. Aby se podpořilo širší tržní uplatnění udržitelných řešení, je třeba prosazovat přijetí širokou veřejností a zapojení spotřebitelů.
(22)  Program by měl účastníky trhu připravit na přechod na čisté, oběhové, energeticky účinné hospodářství s nulovými emisemi, které bude odolné vůči změně klimatu, a podpořit je v tom testováním nových obchodních příležitostí, zlepšováním odborných schopností, usnadňováním přístupu spotřebitelů k udržitelným výrobkům a službám, zapojením a posílením postavení lobbistů a zkoušením nových metod k přizpůsobení stávajících postupů a podnikatelského prostředí. Aby se podpořilo širší tržní uplatnění udržitelných řešení, je třeba prosazovat přijetí širokou veřejností a zapojení spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Program je koncipován tak, aby podporoval demonstrační techniky, přístupy a osvědčené postupy, které lze reprodukovat a rozšířit. Inovativní řešení by přispěla ke zlepšení environmentální výkonnosti a udržitelnosti, zejména pro rozvoj udržitelných zemědělských postupů v oblastech aktivních z hlediska klimatu, vody, půdy, biologické rozmanitosti a odpadu. V tomto ohledu je třeba vyzdvihnout synergie s dalšími programy a politikami, jako je evropské inovační partnerství v oblasti produktivity a udržitelnosti zemědělství a systém EU pro environmentální řízení podniků a audit.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Na úrovni Unie jsou velké investice do činností v oblasti životního prostředí a klimatu převážně financovány z hlavních unijních programů financování (mainstreaming). Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody, které se mají v rámci programu vypracovat, by měly v souvislosti se svou katalytickou úlohou využívat možností financování v rámci těchto programů financování a jiných zdrojů financování, jako jsou například vnitrostátní fondy, a vytvářet synergie.
(23)  Na úrovni Unie jsou velké investice do činností v oblasti životního prostředí a klimatu převážně financovány z hlavních unijních programů financování. Proto je zásadně důležité zvýšit úsilí o systematické zohledňování těchto aspektů s cílem zajistit, aby byly udržitelnost, biologická rozmanitost a klima nedílnou součástí také dalších programů financování Unie a aby byly do všech nástrojů Unie začleněny záruky pro udržitelnost. Komise by měla mít pravomoc přijmout společnou metodiku a účinná opatření, jež zajistí, aby nebyly projekty v rámci programu LIFE negativně ovlivněny jinými programy a politikami Unie. Strategické integrované projekty a strategické projekty na ochranu přírody, které se mají v rámci programu vypracovat, by měly v souvislosti se svou katalytickou úlohou využívat možností financování v rámci těchto programů financování a jiných zdrojů financování, jako jsou například vnitrostátní fondy, a vytvářet synergie.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)  Úspěch strategických projektů na ochranu přírody a strategických integrovaných projektů závisí na úzké spolupráci mezi vnitrostátními, regionálními a místními orgány a nestátními subjekty, kterých se cíle programu týkají. Zásady transparentnosti a zveřejňování rozhodnutí týkajících se vývoje, provádění, posuzování a sledování projektů by se proto měly uplatňovat zejména v případě začleňování, nebo pokud je s projektem spojeno více zdrojů financování.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu do všech programů a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že opatření v rámci tohoto programu přispějí na cíle v oblasti klimatu 61 % celkového finančního krytí programu. Související opatření budou určena během přípravy a provádění programu a přehodnocena v rámci příslušných procesů hodnocení a přezkumu.
(24)  Vzhledem k významu koordinovaného a ambiciózního boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu do všech programů a k dosažení celkového cíle alespoň 25 % výdajů z rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu v průběhu období VFR 2021–2027 a dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Očekává se, že opatření v rámci tohoto programu přispějí na cíle v oblasti klimatu [61 %] celkového finančního krytí programu. Související opatření budou určena během přípravy a provádění programu a přehodnocena v rámci příslušných procesů hodnocení a přezkumu.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Při provádění programu by měla být s ohledem na článek 349 SFEU a specifické potřeby a zranitelná místa nejvzdálenějších regionů věnována náležitá pozornost strategii pro nejvzdálenější regiony. Zohlednit by se měly také jiné politiky Unie, než je politika Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a příslušných aspektů přechodu na čistou energii.
(25)  Při provádění programu by měla být s ohledem na článek 349 SFEU a specifické potřeby a zranitelná místa nejvzdálenějších regionů věnována náležitá pozornost strategii pro nejvzdálenější regiony. V tomto ohledu by mělo být odpovídajícím způsobem posíleno financování ze strany Unie a členských států. Zohlednit by se měly také jiné politiky Unie, než je politika Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a příslušných aspektů přechodu na čistou energii.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Na podporu provádění programu by Komise měla spolupracovat s vnitrostátními kontaktními místy programu, pořádat semináře a workshopy, zveřejňovat seznamy projektů financovaných v rámci programu nebo podnikat jiné činnosti k šíření výsledků projektu a usnadnění výměny zkušeností, znalostí a osvědčených postupů a reprodukci výsledků projektu v celé Unii. Tyto činnosti by měly být zaměřeny zejména na členské státy s nízkou mírou využívání finančních prostředků a měly by usnadňovat komunikaci a spolupráci mezi příjemci projektu, žadateli nebo zúčastněnými stranami dokončených a probíhajících projektů v téže oblasti.
(26)  Na podporu provádění programu by Komise měla spolupracovat s vnitrostátními, regionálními a místními kontaktními místy programu, mimo jiné při vytváření poradní sítě na místní úrovni s cílem usnadnit navrhování projektů s vysokou přidanou hodnotou a s významným dopadem z hlediska provádění politiky a s cílem zajistit předávání informací o doplňkovém financování, převoditelnosti projektů a dlouhodobé udržitelnosti, pořádat semináře a workshopy, zveřejňovat seznamy projektů financovaných v rámci programu nebo podnikat jiné činnosti k snadnějšímu šíření výsledků projektu, jako jsou mediální kampaně, a usnadnění výměny zkušeností, znalostí a osvědčených postupů a reprodukci výsledků projektu v celé Unii, čímž se podpoří spolupráce a komunikace. Tyto činnosti by měly být zaměřeny zejména na členské státy s nízkou mírou využívání finančních prostředků a měly by usnadňovat komunikaci a spolupráci mezi příjemci projektu, žadateli nebo zúčastněnými stranami dokončených a probíhajících projektů v téže oblasti. Je nezbytné, aby takové sdělení a spolupráce zapojovaly rovněž regionální a místní orgány a zúčastněné strany.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28 a (nový)
(28a)  Měla by být stanovena minimální a maximální míra spolufinancování, a to na úrovních potřebných k udržení účinné úrovně podpory poskytované v rámci programu, s přihlédnutím k potřebě flexibility a adaptability, jež vyžaduje reakce na stávající rozsah opatření a subjektů.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Druhy financování a metody provádění by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení předpisů. Co se týče grantů, mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.
(31)  Druhy financování a metody provádění by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení předpisů. Co se týče grantů, mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů. Komise by měla zajistit, aby bylo provádění srozumitelné, a měla by prosazovat skutečné zjednodušení pro tvůrce projektů.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36 a (nový)
(36a)  V zájmu zajištění toho, aby podpora a provádění programu byly v souladu s politikami a prioritami Unie a aby doplňovaly ostatní finanční nástroje Unie, by měla být na Komisi přenesena pravomoc k přijímání aktů v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, aby doplnila toto nařízení prostřednictvím přijímání víceletých pracovních programů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v Interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž příspěvku k udržitelnému rozvoji a dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí, klimatu a příslušných aspektů čisté energie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(38)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž příspěvku k vysoké úrovni ochrany životního prostředí a ambiciózním opatřením v oblasti klimatu s řádnou správou a zapojením více zúčastněných stran, a dosažení cílů a záměrů právních předpisů, strategií, plánů a mezinárodních závazků Unie v oblasti životního prostředí, biologické rozmanitosti, klimatu, oběhového hospodářstvírelevantní aspekty energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
Toto nařízení zavádí Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (dále jen „program“).
Toto nařízení zavádí Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) (dále jen „program“), který zahrnuje období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Stanoví cíle programu, rozpočet na toto období, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1
(1)  „strategickými projekty na ochranu přírody“ se rozumí projekty, které podporují dosažení cílů Unie v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti prováděním soudržných akčních programů v členských státech s cílem začlenit tyto cíle a priority do dalších politik a finančních nástrojů, mimo jiné prostřednictvím koordinovaného provádění prioritních akčních rámců zřízených podle směrnice 92/43/EHS;
(1)  „strategickými projekty na ochranu přírody“ se rozumí projekty, které podporují dosažení cílů Unie v oblasti ochrany přírody a biologické rozmanitosti prováděním soudržných akčních programů zejména prostřednictvím začlenění těchto cílů a priorit do dalších politik a finančních nástrojů, mimo jiné prostřednictvím koordinovaného provádění prioritních akčních rámců zřízených podle směrnice 92/43/EHS;
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Obecným cílem tohoto programu je přispět k přechodu na čisté, oběhové, energeticky účinné, nízkouhlíkové hospodářství odolné vůči změně klimatu, a to i prostřednictvím přechodu na čistou energii, k ochraně a zlepšování kvality životního prostředí a k zastavenízvrácení úbytku biologické rozmanitosti, a tím přispět k udržitelnému rozvoji.
1.  Obecným cílem tohoto programu je přispět v rámci spravedlivé transformace k přechodu na čisté, oběhové, energeticky účinné hospodářství s nulovými emisemi, které bude odolné vůči změně klimatu, chránit a zlepšovat kvalitu životního prostředí a zastavitzvrátit úbytek biologické rozmanitosti a degradaci ekosystémů, a tím přispět k udržitelnému rozvoji.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a
a)  vyvíjet, předvádět a podporovat inovativní techniky a přístupy za účelem dosažení cílů právních předpisů a politiky Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně přechodu na čistou energii, a přispět k uplatňování osvědčených postupů týkajících se ochrany přírody a biologické rozmanitosti;
a)  vyvíjet, předvádět a podporovat inovativní techniky a přístupy za účelem dosažení cílů právních předpisů a politiky Unie v oblasti životního prostředí a klimatu, včetně přechodu na čistou a obnovitelnou energii a zvyšování energetické účinnosti, a přispět k vybudování znalostní základny, účinnému řízení a uplatňování osvědčených postupů týkajících se ochrany přírody a biologické rozmanitosti, mimo jiné prostřednictvím podpory sítě Natura 2000;
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. b
b)  podporovat vypracování, provádění, sledování a prosazování příslušných právních předpisů a politik Unie, mimo jiné zlepšením správy prostřednictvím posílení kapacit veřejných a soukromých subjektů a zapojením občanské společnosti;
b)  podporovat vypracování, provádění, sledování, účinné dodržování a prosazování příslušných právních předpisů a politik Unie, zejména podporou provádění obecných akčních programů Unie v oblasti životního prostředí, které byly přijaty podle čl. 192 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, a zlepšením správy v záležitostech životního prostředí a klimatu na všech úrovních, mimo jiné prostřednictvím posílení kapacit veřejných a soukromých subjektů a zapojením občanské společnosti;
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 5 450 000 000 EUR v běžných cenách.
1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 6 442 000 000 EUR v cenách roku 2018 (7 272 000 000 EUR v běžných cenách).
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:
2.  Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:
a)  3 500 000 000 EUR pro oblast Životní prostředí, z čehož
a)  4 715 000 000 EUR v cenách roku 2018 (5 322 000 000 EUR v běžných cenách, což představuje 73,2 % celkového finančního krytí programu) pro oblast Životní prostředí, z čehož
1)  2 150 000 000 EUR na podprogram Příroda a biologická rozmanitost a
1)  EUR 2 829 000 000 EUR v cenách roku 2018 (3 261 420 000 EUR v běžných cenách, což představuje 44,9 % celkového finančního krytí programu) na podprogram Příroda a biologická rozmanitost a
2)  1 350 000 000 EUR na podprogram Oběhové hospodářství a kvalita života;
2)  1 886 000 000 EUR v cenách roku 2018 (2 060 580 000 EUR v běžných cenách, což představuje 28,3 % celkového finančního krytí programu) na podprogram Oběhové hospodářství a kvalita života;
b)  1 950 000 000 EUR na oblast Opatření v oblasti klimatu, z čehož
b)  1 950 000 000 EUR na oblast Opatření v oblasti klimatu, z čehož
1)  950 000 000 EUR na podprogram Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a
1)  950 000 000 EUR na podprogram Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a
2)  1 000 000 000 EUR na podprogram Přechod na čistou energii.
2)  1 000 000 000 EUR na podprogram Přechod na čistou energii.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – návětí
1.  Program je otevřen těmto třetím zemím:
1.  Pod podmínkou plnění všech jeho pravidel a dodržování regulace je program otevřen těmto třetím zemím:
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Článek 6 a (nový)
Článek 6a
Mezinárodní spolupráce
Pokud to vyžaduje dosažení obecných cílů uvedených v článku 3, je v průběhu provádění programu možná spolupráce s příslušnými mezinárodními organizacemi a jejich institucemi a orgány.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Článek 7
Program je prováděn způsobem, který zajišťuje jeho soulad s Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a rybářským fondem, programem Horizont Evropa, Nástrojem pro propojení Evropy a fondem InvestEU, aby bylo možné vytvářet synergie, zejména pokud jde o strategické projekty na ochranu přírody a strategické integrované projekty, a podporovat využití a reprodukci řešení vyvinutých v rámci programu.
Komise zajistí ucelené provádění programu a rovněž spolu s členskými státy zajistí soulad a koordinaci s Evropským fondem pro regionální rozvoj, Evropským sociálním fondem, Fondem soudržnosti, Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova a Evropským námořním a rybářským fondem, programem Horizont Evropa, Nástrojem pro propojení Evropy, Fondem pro inovace v rámci systému obchodování s emisemi a fondem InvestEU, aby bylo možné vytvářet synergie, zejména pokud jde o strategické projekty na ochranu přírody a strategické integrované projekty, a podporovat využití a reprodukci řešení vyvinutých v rámci programu. Komise a členské státy zajistí doplňkovost na všech úrovních. Komise určí zvláštní činnosti a uvolní příslušné finanční prostředky v rámci dalších unijních programů a usnadní koordinované a ucelené provádění doplňkových činností financovaných z jiných zdrojů.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 a (nový)
1a.  Program se provádí v rámci spravedlivé transformace, kdy jsou dotčené komunity a území zahrnuty do přípravy a realizace projektů, zejména prostřednictvím konzultací a dialogu.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 3
3.  Projekty v rámci podprogramu Příroda a biologická rozmanitost týkající se řízení, obnovy a monitorování lokalit Natura 2000 podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES jsou podporovány v souladu s prioritními akčními rámci stanovenými podle směrnice 92/43/EHS.
3.  Projekty v rámci podprogramu Příroda a biologická rozmanitost týkající se řízení, obnovy a monitorování lokalit Natura 2000 podle směrnic 92/43/EHS a 2009/147/ES zohlední priority vymezené ve vnitrostátní a regionálních plánech, strategiích a politikách obsažených mimo jiné v prioritních akčních rámcích stanovených podle směrnice 92/43/EHS.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4
4.  Granty mohou financovat činnosti mimo Unii za předpokladu, že projekt sleduje cíle Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a činnosti mimo Unii jsou nezbytné k zajištění účinnosti zásahů prováděných na územích členských států.
4.  Granty mohou financovat činnosti mimo členský stát nebo zámořskou zemi či území, které je s tímto členským státem spojeno, a to za předpokladu, že projekt sleduje cíle Unie v oblasti životního prostředí a klimatu a činnosti mimo Unii jsou nezbytné k zajištění účinnosti zásahů prováděných na územích členských států nebo v zámořských zemích či územích nebo podporují mezinárodní dohody, jichž je Unie smluvní stranou.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2 – písm. a – bod 3
3)  jiná třetí země uvedená v pracovním programu za podmínek uvedených v odstavcích 4 až 6;
3)  jiná třetí země uvedená ve víceletých pracovních programech za podmínek uvedených v odstavcích 4 až 6;
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 6 a (nový)
6a.   Aby se zajistilo efektivní využívání prostředků v rámci programu a také účinná účast právních subjektů uvedených v článku 4, svěřuje se Komisi pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21 s cílem doplnit tento článek tím, že určí rozsah, v jakém je zapojení uvedených právních subjektů do politiky v oblasti životního prostředí a klimatu realizované Unií dostatečné pro to, aby byly považovány za způsobilé účastnit se programu.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Článek 12 a (nový)
Článek 12a
Předložení projektu a výběrová řízení
1.  Program zavádí následující postupy pro předložení a výběr projektů:
a)  zjednodušený dvoufázový postup založený na předložení a vyhodnocení shrnutí, po němž následuje celkový návrh určený těm kandidátům, jejichž návrhy byly předběžně vybrány;
b)  standardní jednofázový postup založený pouze na předložení a vyhodnocení celkového návrhu. V případě upřednostnění standardního před zjednodušeným postupem je tento krok v pracovním programu odůvodněn s ohledem na organizační a personální omezení spojená s každým podprogramem a případně také s každou výzvou pro předložení návrhů.
2.  Pro účely ustanovení odstavce 1 se „shrnutím“ rozumí zpráva v délce maximálně deseti stran včetně popisu obsahu projektu, potenciálních partnerů, pravděpodobných omezení a nouzového plánu pro jejich řešení, jakož i strategie vybrané s cílem zajistit udržitelnost výsledků projektu po jeho skončení, administrativních formulářů týkajících se příjemců zapojených do projektu a podrobného projektového rozpočtu.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Článek 13
Článek 13
Článek 13
Kritéria pro udělení grantu
Kritéria pro udělení grantu
Kritéria pro udělení grantu jsou stanovena ve výzvě k předkládání návrhů a jsou v nich zohledněny tyto aspekty:
Kritéria pro udělení grantu jsou vymezena ve víceletých pracovních programech stanovených v článku 17 a ve výzvě k předkládání návrhů a jsou v nich zohledněny tyto aspekty:
a)  projekty financované z programu nesmí narušit cíle programu v oblasti životního prostředí, klimatu nebo příslušných aspektů čisté energie, a pokud možno podporují využívání ekologických veřejných zakázek;
a)  projekty financované z programu nesmí narušit cíle programu v oblasti životního prostředí, klimatu nebo příslušných aspektů čisté energie, a pokud možno podporují využívání ekologických veřejných zakázek;
aa)  projekty zajišťují nákladově efektivní přístup a jsou technicky a finančně soudržné;
ab)  upřednostněny jsou projekty, které mají největší potenciál přispět k dosažení cílů stanovených v článku 3;
b)  upřednostněny jsou projekty, které přináší vedlejší přínosy a podporují součinnost mezi podprogramy podle článku 4;
b)  upřednostněny jsou projekty, které přináší vedlejší přínosy a podporují součinnost mezi podprogramy podle článku 4;
c)  upřednostněny jsou projekty, které mají největší potenciál, že budou opětovně použity a převzaty veřejným nebo soukromým sektorem nebo že přitáhnou největší investice nebo finanční zdroje (katalytický potenciál);
c)  projekty, které mají největší potenciál, že budou opětovně použity a převzaty veřejným nebo soukromým sektorem nebo že přitáhnou největší investice nebo finanční zdroje (katalytický potenciál) získají v hodnocení bonus;
d)  je zajištěna reprodukovatelnost výsledků standardních akčních projektů;
d)  je zajištěna reprodukovatelnost výsledků standardních akčních projektů;
e)  projekty, které vycházejí z výsledků projektů financovaných z programu, programů, které mu předcházely, nebo jiných fondů Unie nebo je vylepšují, získají v hodnocení bonus;
e)  projekty, které vycházejí z výsledků projektů financovaných z programu, programů, které mu předcházely, nebo jiných fondů Unie nebo je vylepšují, získají v hodnocení bonus;
f)  zvláštní pozornost se případně věnuje projektům v zeměpisných oblastech se zvláštními potřebami nebo ve zranitelných oblastech, jako jsou oblasti se specifickými problémy v oblasti životního prostředí nebo oblasti s přírodními omezeními, přeshraniční oblasti nebo nejvzdálenější regiony.
f)  zvláštní pozornost se případně věnuje biogeografické vyváženosti projektů a projektům v zeměpisných oblastech se zvláštními potřebami nebo ve zranitelných oblastech, jako jsou oblasti se specifickými problémy v oblasti životního prostředí nebo oblasti s přírodními omezeními, přeshraniční oblasti, oblasti s vysoce hodnotným přírodním dědictvím nebo nejvzdálenější regiony.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1
1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek k opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Aby byla opatření, financovaná v rámci jiného programu Unie, způsobilá pro příspěvky v rámci programu, nesmějí jimi být ohroženy cíle v oblasti životního prostředí a klimatu stanovené v článku 3. Příspěvek k opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Opatření, která získala osvědčení „Pečeť excelence“, nebo která splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:
2.  Opatření, která získala osvědčení „Pečeť excelence“, nebo která splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:
a)  byla posouzena ve výzvě k předkládání návrhů v rámci programu;
a)  byla posouzena ve výzvě k předkládání návrhů v rámci programu;
b)  splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k předkládání návrhů;
b)  splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k předkládání návrhů;
c)  nesmějí být financovány v rámci této výzvy k předkládání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,
c)  nesmějí být financovány v rámci této výzvy k předkládání návrhů z důvodu rozpočtových omezení,
mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu + a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že jsou v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla pro poskytování podpory z fondu.
mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu + a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že jsou v souladu s cíli a kritérii způsobilosti příslušného programu. Použijí se pravidla pro poskytování podpory z fondu.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1
Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.
Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení, a to s patřičným zohledněním požadavků na udržitelnost a transparentnost.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 17 – nadpis
Pracovní program
Víceletý pracovní program
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1
1.  Program se provádí prostřednictvím alespoň dvou víceletých pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.
1.  Program se provádí prostřednictvím alespoň dvou víceletých pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21 s cílem doplnit toto nařízení přijetím těchto víceletých pracovních programů.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 a (nový)
1a.   Komise zajistí, aby byly při sestavování víceletých pracovních programů vedeny odpovídající konzultace se spolunormotvůrci a zúčastněnými stranami, včetně organizací občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  minimální a maximální úrovně míry spolufinancování, rozlišené podle podprogramů stanovených v článku 4 a činnosti způsobilé podle článku 10, u nichž celkové maximální míry spolufinancování v prvním víceletém pracovním programu pro činnosti uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. a), b) a d) činí [60 %] způsobilých nákladů a [75 %] u projektů financovaných v rámci podprogramu Příroda a biologická rozmanitost, které se týkají prioritních stanovišť nebo druhů pro účely provádění směrnice 92/43/EHS nebo druhů ptáků považovaných Výborem pro přizpůsobení technickému a vědeckému pokroku, zřízeným podle článku 16 směrnice 2009/147/ES, za prioritní, pokud je to nezbytné pro dosažení cíle ochrany;
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 – písm. a b (nové)
ab)  maximální celkovou částku vyhrazenou pro operace kombinování zdrojů financování;
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da)  orientační harmonogramy pro výzvy k předkládání návrhů na celou dobu trvání víceletého pracovního programu;
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 – písm. d b (nové)
db)  odbornou metodiku pro předložení projektu a výběrové řízení a kritéria výběru a přidělení grantů stanovená v článku 13.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 a (nový)
2a.  Doba trvání prvního víceletého pracovního programu je čtyři roky a doba trvání druhého víceletého pracovního programu je tři roky.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 b (nový)
2b.  Komise zajistí, aby nevyužité finanční prostředky z určité výzvy k předkládání návrhů byly přerozděleny mezi různé druhy opatření uvedených v čl. 10 odst. 2.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2 c (nový)
2c.  Komise zajistí, aby při přípravě víceletých pracovních programů proběhly konzultace se zúčastněnými stranami.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1
1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu s náležitým přihlédnutím k soudržnosti, synergiím, přidané hodnotě Unie a dlouhodobé udržitelnosti, s využitím priorit příslušného akčního programu pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.
2.  Hodnocení programu v polovině období se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu., přičemž se použijí ukazatele výstupů a výsledků stanovené v souladu s přílohou II. Hodnocení je v případě potřeby doprovázeno návrhem změny tohoto nařízení.
Hodnocení obsahuje alespoň tyto údaje:
a)  kvalitativní a kvantitativní hlediska provádění programu;
b)  efektivnost využívání zdrojů;
c)  míru, do jaké bylo dosaženo cílů všech opatření, přičemž se – pokud je to možné – specifikují výsledky a dopady;
d)  skutečný nebo očekávaný úspěch projektů v případě využití dalších fondů Unie, zejména s přihlédnutím k výhodám zvýšené soudržnosti s ostatními finančními nástroji Unie;
e)  rozsah, v němž bylo dosaženo součinnosti mezi cíli, a jejich doplňkovost s dalšími příslušnými programy Unie;
f)  přidanou hodnotu Unie a dlouhodobý dopad programu s ohledem na přijetí rozhodnutí o obnovení, změně nebo pozastavení opatření;
g)  míru zapojení zúčastněných stran;
h)  kvantitativní a kvalitativní analýzu příspěvku programu ke stavu ochrany přírodních stanovišť a druhů uvedených ve směrnicích 92/43/EHS a 2009/147/ES.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 3
3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v čl. 1 druhém pododstavci provede Komise závěrečné hodnocení programu.
3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v čl. 1 druhém pododstavci provede Komise závěrečné hodnocení programu, které bude doplněno o externí a nezávislou zprávu o následném hodnocení provádění a výsledků programu.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 4
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
4.  Komise předloží závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a Komise výsledky těchto hodnocení zveřejní.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci projektů a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci projektů a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Za tímto účelem příjemci používají pro veškeré komunikační činnosti logo programu, jak je zobrazeno v příloze IIa, a toto logo se uvede na informačních tabulích viditelných pro veřejnost na strategických místech. Veškeré zboží dlouhodobé spotřeby pořízené v rámci programu nese logo programu, nestanoví-li Komise jinak.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 23 – odst. 4
4.  Do finančních nástrojů zřízených v rámci [fondu InvestEU] lze investovat prostředky získané z dřívějších operací v rámci finančních nástrojů zřízených podle nařízení (EU) č. 1293/2013.
4.  Prostředky získané z dřívějších operací v rámci finančních nástrojů zřízených podle nařízení (EU) č. 1293/2013 musí být přerozděleny mezi opatření v rámci tohoto programu.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Příloha II – bod 2 – podbod 2.1 – odrážka 3 a (nová)
–  Chemické látky,
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Příloha II – bod 2 – podbod 2.1 – odrážka 5 a (nová)
–  Hluk,
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Příloha II – bod 2 – podbod 2.1 – odrážka 5 b (nová)
–  Využití a účinné využívání zdrojů,
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Příloha II – bod 2 – podbod 2.2 a (nový)
2.2a.  Zvyšování povědomí;
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Příloha II a (nová)
PŘÍLOHA IIa
Logo programu
20181211-P8_TA(2018)0487_CS-p0000002.png

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0397/2018).


Ochrana zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci ***I
PDF 134kWORD 44k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (COM(2017)0011 – C8-0010/2017 – 2017/0004(COD))
P8_TA(2018)0488A8-0142/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0011),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 153 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0010/2017),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 24. října 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu podle čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0142/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. prosince 2018 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, směrnice (EU) 2019/130.)

(1) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 56.


Transparentnost a udržitelnost hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci ***I
PDF 326kWORD 99k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 11. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002 [o obecném potravinovém právu], směrnice 2001/18/ES [o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí], nařízení (ES) č. 1829/2003 [o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech], nařízení (ES) č. 1831/2003 [o doplňkových látkách], nařízení (ES) č. 2065/2003 [o kouřových aromatech], nařízení (ES) č. 1935/2004 [o materiálech určených pro styk s potravinami], nařízení (ES) č. 1331/2008 [o jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata], nařízení (ES) č. 1107/2009 [o přípravcích na ochranu rostlin] a nařízení (EU) 2015/2283 [o nových potravinách] (COM(2018)0179 – C8-0144/2018 – 2018/0088(COD))(1)
P8_TA(2018)0489A8-0417/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Návrh legislativního usnesení   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Právní východisko 1
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 43 a 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) této smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 43 a 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) a čl. 192 odst. 1 této smlouvy,
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Při řízení rizika, hodnocení rizika a sdělování by měla být přísně uplatňována mimo jiné zásada opatrnosti.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Je proto nezbytné zajistit v celém průběhu analýzy rizika komplexní a průběžný proces sdělování o riziku, do nějž se zapojí osoby, které provádějí hodnocení rizika, a osoby, které provádějí řízení rizika, na unijní a vnitrostátní úrovni. Tento proces by měl být kombinován s otevřeným dialogem mezi všemi zúčastněnými stranami, aby se zajistil soulad a soudržnost v procesu analýzy rizika.
(4)  Je proto nezbytné zajistit v celém průběhu analýzy rizika transparentní, nezávislý, průběžný a inkluzivní proces sdělování o riziku, do nějž se zapojí osoby, které provádějí hodnocení rizika, a osoby, které provádějí řízení rizika, na unijní a vnitrostátní úrovni. Tento proces by měl znovu získat důvěru občanů, neboť celý proces se opírá o cíl tohoto nařízení, kterým je zajištění vysoké úrovně lidského života a zdraví a ochrana zájmů spotřebitelů. Tento proces by měl rovněž přispět k participativnímu a otevřenému dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami, zejména mezi veřejností, aby se zajistilo, že bude převažovat pouze veřejný zájem,aby byla zajištěna správnost, úplnost, transparentnost, soudržnost a odpovědnost v procesu analýzy rizika.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Unie musí při podpisu obchodních smluv zajistit, aby právní předpisy partnerských třetích zemí v oblasti potravin stanovovaly nejméně takovou bezpečnost potravin jako právní předpisy Unie, a zaručovaly tak bezpečnost spotřebitelů a předcházely nekalé soutěži s evropskými produkty.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Zvláštní důraz by měl být kladen na to, aby byly soudržným, vhodným a včasným způsobem vysvětleny nejen samotné výsledky hodnocení rizika, ale i způsob, jakým jsou používány k lepšímu poskytování informací pro rozhodnutí týkající se řízení rizika, spolu s dalšími legitimními faktory, je-li to relevantní.
(5)  Zvláštní důraz by měl být kladen na to, aby byly přesným, jasným, objektivním a včasným způsobem vysvětleny nejen samotné výsledky hodnocení rizika, ale i způsob, jakým jsou používány k lepšímu poskytování informací pro rozhodnutí týkající se řízení rizika, spolu s dalšími legitimními faktory, je-li to relevantní.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Za tímto účelem je nezbytné stanovit obecné cíle a zásady sdělování o riziku a zohlednit při tom příslušné úlohy osob provádějících hodnocení a řízení rizika.
(6)  Za tímto účelem je nezbytné stanovit obecné cíle a zásady sdělování o riziku. Při tom je třeba zohlednit příslušné úlohy osob provádějících hodnocení a řízení rizika a současně zaručit jejich nezávislost.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Zmíněný obecný plán by měl uvádět zásadní faktory, které je třeba zohlednit při činnostech týkajících se sdělování o riziku, jako jsou různé úrovně rizika, povaha rizika a jeho možný dopad na veřejné zdraví, koho a čeho se riziko přímo či nepřímo dotýká, úrovně expozice riziku, schopnost kontroly rizika a další faktory, které ovlivňují vnímání rizika, včetně míry naléhavosti, jakož i platný legislativní rámec a relevantní situace na trhu. Obecný plán by měl rovněž uvádět nástroje a kanály, které mají být používány, a měl by zavést odpovídající mechanismy pro zajištění soudržného sdělování o riziku.
(8)  Zmíněný obecný plán by měl stanovit praktická opatření, která veřejnosti zpřístupní nezbytné informace, aby bylo dosaženo vysoké transparentnosti řízení rizika. Měl by uvádět zásadní faktory, které je třeba zohlednit při činnostech týkajících se sdělování o riziku, jako jsou různé úrovně rizika, povaha rizika a jeho možný dopad na veřejné zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí, koho a čeho se riziko přímo či nepřímo dotýká, úrovně expozice riziku, schopnost minimalizace či kontroly rizika a další faktory, které ovlivňují vnímání rizika, včetně míry naléhavosti, jakož i platný legislativní rámec a relevantní situace na trhu. Obecný plán by měl rovněž uvádět nástroje a kanály, které mají být používány, a měl by zavést odpovídající mechanismy pro zajištění soudržného sdělování o riziku.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Transparentnost procesu hodnocení rizika přispívá k tomu, že úřad získává větší legitimitu v očích spotřebitelů a široké veřejnosti při plnění svého poslání, zvyšuje jejich důvěru v práci úřadu a zajišťuje, že úřad nese větší odpovědnost vůči občanům Unie v demokratickém systému. Má proto zásadní význam pro zachování důvěry široké veřejnosti a jiných zúčastněných stran v proces analýzy rizika, z nějž vychází potravinové právo Unie, a zejména v hodnocení rizika, včetně organizace a nezávislosti úřadu a transparentnosti.
(9)  Zvýšení transparentnosti procesu hodnocení rizika by přispělo k tomu, že úřad získá větší legitimitu v očích spotřebitelů a široké veřejnosti při plnění svého poslání, zvýšilo by jejich důvěru v práci úřadu a zajistilo by, že úřad nese větší odpovědnost vůči občanům Unie v demokratickém systému. Má proto zásadní význam pro obnovení důvěry široké veřejnosti a jiných zúčastněných stran v proces analýzy rizika, z nějž vychází potravinové právo Unie, a zejména v hodnocení rizika, včetně organizace, fungování a nezávislosti úřadu a transparentnosti.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Je vhodné sladit složení správní rady úřadu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady Evropské unie a Evropské komise o decentralizovaných agenturách z roku 201222.
vypouští se
__________________
22 https://europa.eu/european-union/sites/europaeu/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_cs.pdf
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Zkušenosti ukazují, že úloha správní rady úřadu je zaměřena na administrativní a finanční aspekty a nemá vliv na nezávislost vědecké práce prováděné úřadem. Je proto vhodné zahrnout do správní rady úřadu zástupce všech členských států a současně zajistit, aby tito zástupci měli zkušenosti zejména v oblasti hodnocení rizika.
(11)  Zkušenosti ukazují, že úloha správní rady úřadu je zaměřena na administrativní a finanční aspekty a nemá vliv na nezávislost vědecké práce prováděné úřadem. Je proto vhodné zahrnout do správní rady úřadu zástupce všech členských států, Komise, Evropského parlamentu, občanské společnostiprůmyslových sdružení a současně zajistit, aby tito zástupci měli zkušenosti zejména v oblasti hodnocení rizika a aby se předešlo jakémukoli střetu zájmů.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Správní rada by měla být vybrána tak, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň odborné způsobilosti a velký rozsah odpovídajících zkušeností u zástupců členských států, Evropského parlamentu a Komise.
(12)  Správní rada by měla být vybrána tak, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň odborné způsobilosti a zároveň byl zajištěn závazekochraně zdraví a životního prostředí a velký rozsah odpovídajících zkušeností u zástupců členských států, Evropského parlamentu a Komise.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Kontrola účelnosti obecného potravinového práva odhalila určité nedostatky v dlouhodobé schopnosti úřadu zachovat si své odborné znalosti na vysoké úrovni. Zejména došlo k poklesu počtu uchazečů o místa členů vědeckých komisí. Systém proto musí být posílen a členské státy by měly zaujmout aktivnější přístup, aby se zajistilo, že bude k dispozici dostatečný počet odborníků, kteří odpovídají potřebám unijního systému hodnocení rizika, pokud jde o vysokou úroveň odborných znalostí, nezávislostmultidisciplinární odbornost.
(13)  Kontrola účelnosti obecného potravinového práva odhalila určité nedostatky v dlouhodobé schopnosti úřadu zachovat si své odborné znalosti na vysoké úrovni, tudíž odborné pracovníky. Došlo navíc k poklesu počtu uchazečů o místa členů vědeckých komisí a příčinu tohoto poklesu je třeba zjistit. Dvě třetiny odborníků ve vědeckých komisích pochází z šesti členských států. Vzhledem k tomu, že Spojené království v současné době poskytuje zhruba 20 % národních odborníků, problém s přilákáním vhodných odborníků se po jeho vystoupení z Unie ještě prohloubí. Má-li lépe reagovat na tuto situaci, musí být systém posílen a podpořen, musí motivovat uchazeče k tomu, aby se hlásili, a členské státy by měly podporovat šíření výzev úřadu k vyjádření zájmu o členství ve vědeckých komisích a ve vědeckém výboru, aby se zajistilo, že bude k dispozici dostatečný počet nezávislých odborníků. Je tak třeba učinit pomocí podpůrných kroků, stimulů a bonusů s cílem pozvednout úroveň účastimíru zájmu o zapojení.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Aby bylo možné zachovat nezávislost hodnocení rizika na řízení rizika a jiných zájmech na úrovni Unie, je vhodné, aby navrhování členů vědeckých komisí členskými státy, jejich výběr výkonným ředitelem úřadu a jejich jmenování správní radou úřadu byly založeny na přísných kritériích, která zajistí vynikající kvalitu a nezávislost odborníků a zároveň potřebné multidisciplinární odborné znalosti pro každou komisi. V této souvislosti je rovněž nezbytné, aby výkonný ředitel, jehož úkolem je hájit zájmy úřadu EFSA a zejména nezávislost jeho odborných znalostí, hrál roli při výběru a jmenování uvedených vědeckých odborníků. Měla by být rovněž zavedena další opatření s cílem zajistit, aby vědečtí odborníci měli prostředky k tomu, aby mohli jednat nezávisle.
(14)  Aby bylo možné zachovat nezávislost hodnocení rizika na řízení rizika a jiných zájmech na úrovni Unie, je vhodné, aby navrhování členů vědeckých komisí, jejich výběr výkonným ředitelem úřadu a jejich jmenování správní radou úřadu byly založeny na přísných kritériích, která zajistí vynikající kvalitu a nezávislost odborníků a zároveň potřebné multidisciplinární odborné znalosti pro každou komisi. V této souvislosti je rovněž nezbytné, aby výkonný ředitel, jenž je zástupcem úřadu v právních věcech a jehož úkolem je hájit zájmy úřadu EFSA a monitorovat jeho výkonnost a zejména nezávislost jeho odborných znalostí, hrál roli při výběru a jmenování uvedených vědeckých odborníků. Měla by být rovněž zavedena další opatření, včetně řádné finanční kompenzace, s cílem zajistit, aby vědečtí odborníci měli prostředky k tomu, aby mohli jednat nezávisle a věnovat dostatek času své činnosti v oblasti hodnocení rizika pro úřad.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Je nezbytné zajistit účinné fungování úřadu a zlepšit udržitelnost jeho odborných znalostí. Proto je nezbytné posílit podporu, kterou poskytuje úřad a členské státy pro práci vědeckých komisí úřadu. Úřad by měl zejména organizovat přípravné práce na podporu úkolů komisí, včetně možnosti požádat zaměstnance úřadu nebo vnitrostátních vědeckých organizací o navázání kontaktů s úřadem pro účely vypracovávání přípravných vědeckých stanovisek, která budou komise posuzovat a přijímat.
(15)  Je nezbytné zajistit účinné fungování úřadu a zlepšit udržitelnost jeho odborných znalostí. Proto je nezbytné posílit podporu, kterou poskytuje úřad a členské státy pro práci vědeckých komisí úřadu. Úřad by měl zejména organizovat přípravné práce na podporu úkolů komisí, včetně možnosti požádat zaměstnance úřadu nebo vnitrostátních vědeckých organizací o navázání kontaktů s úřadem pro účely vypracovávání přípravných vědeckých stanovisek, která budou komise posuzovat a přijímat. Neměla by tím být nijak dotčena nezávislost vědeckých hodnocení prováděných úřadem.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Administrativní postupy jsou založeny na zásadě, že je na žadateli, aby prokázal, že předmět povolovacího postupu splňuje požadavky Unie na bezpečnost s ohledem na vědecké poznatky, které má k dispozici. Tato zásada vychází z předpokladu, že veřejné zdraví je lépe chráněno, když důkazní břemeno nese žadatel, neboť musí prokázat, že určitý předmět je bezpečný, ještě před jeho uvedením na trh, namísto toho, aby veřejné orgány musely prokazovat, že daný předmět je nebezpečný, aby mohly zakázat jeho uvádění na trh. Veřejné finanční prostředky by navíc neměly být používány k zadávání nákladných studií, které v konečném důsledku pomohou danému výrobnímu odvětví uvést určitý výrobek na trh. Podle této zásady a v souladu s platnými regulatorními požadavky jsou žadatelé povinni předložit na podporu žádosti o povolení podle potravinového práva Unie příslušné studie, včetně zkoušek, za účelem prokázání bezpečnosti a v některých případech účinnosti určitého předmětu.
(16)  Administrativní postupy jsou založeny na zásadě, že je na žadateli, aby prokázal, že předmět povolovacího postupu splňuje požadavky Unie na bezpečnost s ohledem na vědecké poznatky, které má k dispozici. Tato zásada vychází z předpokladu, že veřejné zdraví a životní prostředí jsou lépe chráněny, když důkazní břemeno nese žadatel, neboť musí prokázat, že určitý předmět je bezpečný, ještě před jeho uvedením na trh, namísto toho, aby veřejné orgány musely prokazovat, že daný předmět je nebezpečný, aby mohly zakázat jeho uvádění na trh. Veřejné finanční prostředky by navíc neměly být používány k zadávání nákladných studií, které v konečném důsledku pomohou danému výrobnímu odvětví uvést určitý výrobek na trh. Podle této zásady a v souladu s platnými regulatorními požadavky jsou žadatelé povinni předložit na podporu žádosti o povolení podle potravinového práva Unie příslušné studie, včetně zkoušek, za účelem prokázání bezpečnosti a v některých případech účinnosti určitého předmětu.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  Z porovnání agentur Unie vyplývá, že úřad se svými téměř 55 měsíci potřebuje pro schvalovací postup pětkrát delší dobu než Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). To podniky odrazuje od investování do inovativních výrobků a dlouhodobě snižuje konkurenceschopnost Unie. Kromě toho dlouhé schvalovací postupy oslabují důvěru úřadu. Je proto nanejvýš důležité zajistit účinnost hodnocení rizika prostřednictvím lepšího personálního obsazení a financování.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Existují ustanovení týkající se obsahu žádostí o povolení. Je nezbytné, aby žádost o povolení předložená úřadu k hodnocení rizika splňovala příslušné specifikace, aby se zajistila co nejlepší kvalita vědeckého hodnocení prováděného úřadem. Žadatelé, a zejména malé a střední podniky, nemají vždy jasnou představu o těchto specifikacích. Mělo by se proto zajistit, aby úřad potenciálnímu žadateli na jeho žádost poskytoval poradenství o platných pravidlech a požadovaném obsahu žádosti o povolení před tím, než je žádost formálně předložena, aniž by zasahoval do uspořádání studií, jež mají být předloženy, které zůstává odpovědností žadatele. V zájmu zajištění transparentnosti tohoto procesu by poradenství úřadu mělo být zveřejněno.
(17)  Existují ustanovení týkající se obsahu žádostí o povolení. Je nezbytné, aby žádost o povolení předložená úřadu k hodnocení rizika splňovala příslušné specifikace, aby se zajistila co nejlepší kvalita vědeckého hodnocení prováděného úřadem. Žadatelé, a zejména malé a střední podniky, nemají vždy jasnou představu o těchto specifikacích. Mělo by se proto zajistit, aby úřad potenciálnímu žadateli na jeho žádost poskytoval poradenství o platných pravidlech a požadovaném obsahu žádosti o povolení před tím, než je žádost formálně předložena. Do ... [36 měsíců od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] by Komise měla posoudit dopad všeobecného poradenství ohledně fungování úřadu. Komise by měla zejména posoudit jeho dopad na přidělování prostředků úřadu a na jeho nezávislost.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Úřad by měl mít povědomí o předmětu všech studií prováděných žadatelem s cílem podat v budoucnu žádost o povolení podle potravinového práva Unie. Za tímto účelem je nutné a vhodné zajistit, aby provozovatelé podniků zadávající studie a laboratoře provádějící tyto studie oznámili tyto studie úřadu v době zadání. Informace o oznámených studiích by měly být zveřejněny až poté, co byla zveřejněna daná žádost o povolení v souladu s platnými pravidly o transparentnosti.
(18)  Úřad by měl mít povědomí o předmětu všech studií prováděných žadatelem s cílem podat v budoucnu žádost o povolení nebo obnovení povolení podle potravinového práva Unie. Za tímto účelem je nutné a vhodné zajistit, aby provozovatelé podniků zadávající studie a laboratoře provádějící tyto studie oznámili tyto studie úřadu v době zadání v Unii či mimo ni. Informace o oznámených studiích by měly být zveřejněny až poté, co byla zveřejněna daná žádost o povolení nebo jeho obnovení v souladu s platnými pravidly o transparentnosti.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Veřejnost pociťuje jisté obavy ohledně toho, že hodnocení prováděné úřadem v oblasti povolení se zakládá především na studiích poskytnutých výrobním odvětvím. Úřad již v současnosti dohledává údaje v odborné literatuře, aby mohl zohlednit i jiné údaje a studie, které již existují a týkají se předmětu předloženého k jeho hodnocení. Aby bylo možné poskytnout ještě vyšší úroveň záruky, která zajistí, že úřad bude mít přístup k veškerým relevantním vědeckým údajům a studiím, které jsou k dispozici a týkají se předmětu povolovacího postupu, je vhodné stanovit konzultace třetích stran s cílem určit, zda jsou k dispozici jiné relevantní vědecké údaje nebo studie. Aby se zvýšila její účinnost, měla by se konzultace uskutečnit v momentě, kdy jsou studie předkládané výrobním odvětvím a obsažené v žádosti o povolení zpřístupněny veřejnosti, a to na základě pravidel o transparentnosti podle tohoto nařízení.
(20)  Veřejnost pociťuje jisté obavy ohledně toho, že hodnocení prováděné úřadem v oblasti povolení se zakládá především na studiích poskytnutých výrobním odvětvím. V případě nové žádosti o povolení nebo obnovení by měl úřad vždy dohledávat údaje v odborné literatuře, aby mohl zohlednit i jiné údaje a studie, které již existují a týkají se předmětu předloženého k jeho hodnocení, a v případě potřeby si mohl vyžádat další studie. Úřad by měl poskytnout veřejnosti přístup k veškeré relevantní odborné literatuře týkající se daného předmětu, kterou disponuje. Aby bylo možné poskytnout ještě vyšší úroveň záruky, která zajistí, že úřad bude mít přístup k veškerým relevantním vědeckým údajům a studiím, které jsou k dispozici a týkají se předmětu povolovacího postupu, je vhodné stanovit konzultace třetích stran s cílem určit, zda jsou k dispozici jiné relevantní vědecké údaje nebo studie. Aby se zvýšila její účinnost, měla by se konzultace uskutečnit ihned poté, co byly studie předkládané výrobním odvětvím a obsažené v žádosti o povolení zpřístupněny veřejnosti, a to na základě pravidel o transparentnosti podle tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21

(21)  Studie, včetně zkoušek, předložené provozovateli podniků na podporu žádostí o povolení podle odvětvového potravinového práva Unie jsou obvykle v souladu s mezinárodně uznávanými zásadami, které představují jednotný základ pro jejich kvalitu, zejména z hlediska reprodukovatelnosti výsledků. Nicméně v některých případech mohou vyvstat otázky týkající se souladu s použitelnými normami, a to je důvod, proč byly zavedeny vnitrostátní systémy k ověřování tohoto souladu. Je vhodné stanovit ještě vyšší úroveň záruk pro ujištění široké veřejnosti o kvalitě studií a stanovit posílený systém auditů, přičemž kontroly prováděné členskými státy v oblasti uplatňování uvedených zásad laboratořemi provádějícími tyto studie a zkoušky by ověřovala Komise.

(21)  Studie, včetně zkoušek, předložené provozovateli podniků na podporu žádostí o povolení podle odvětvového potravinového práva Unie by měly vycházet z nezávislé literatury spočívající na peer reviews nebo být v souladu s mezinárodně uznávanými normami a zásadami správné laboratorní praxe, které představují jednotný základ pro jejich kvalitu, zejména z hlediska reprodukovatelnosti výsledků. Nicméně v některých případech mohou vyvstat otázky týkající se souladu s použitelnými normami, a to je důvod, proč byly zavedeny vnitrostátní systémy k ověřování tohoto souladu. Je vhodné stanovit ještě vyšší úroveň záruk pro ujištění široké veřejnosti o kvalitě studií a stanovit posílený systém auditů, přičemž kontroly, které provádějí členské státy nebo třetí země ve spolupráci s ředitelstvím Komise pro audity a analýzy v oblasti zdraví a potravin a jež se týkají uplatňování uvedených zásad laboratořemi provádějícími tyto studie a zkoušky v Unii a ve třetích zemích, by ověřovala Komise.

Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Do postupu je třeba zapracovat dostatečnou flexibilitu, aby bylo možné okamžitě zohlednit nové poznatky o závažných nepříznivých účincích na zdraví, a to i když se na ně konkrétně nevztahují regulační požadavky na údaje.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Bezpečnost potravin je pro všechny občany Unie citlivá záležitost prvořadého zájmu. Je třeba zachovat zásadu, že důkazní břemeno spočívající v prokázání souladu s požadavky Unie nese výrobní odvětví, a zároveň je třeba zavést doplňkový ověřovací nástroj, aby bylo možné řešit konkrétní případy velkého společenského významu, kdy dojde ke sporům ohledně bezpečnostních otázek; uvedený nástroj by spočíval v zadávání doplňujících studií s cílem prověřit důkazy použité v souvislosti s řízením rizika. Vzhledem k tomu, že tento nástroj by byl financován z rozpočtu Unie a že používání tohoto výjimečného ověřovacího nástroje by mělo zůstat přiměřené, za zadávání těchto ověřovacích studií by měla být odpovědná Komise. Měla by být zohledněna skutečnost, že v některých specifických případech může být nutné, aby zadané studie měly širší působnost než příslušné důkazy (například když se objeví nové vědecké poznatky).
(22)  Bezpečnost potravin je pro všechny občany Unie citlivá záležitost prvořadého zájmu. Je třeba zachovat zásadu, že důkazní břemeno spočívající v prokázání souladu s požadavky Unie nese výrobní odvětví, a zároveň je třeba zavést doplňkový ověřovací nástroj, aby bylo možné řešit konkrétní případy velkého společenského významu, kdy dojde ke sporům ohledně bezpečnostních otázek; uvedený nástroj by spočíval v zadávání doplňujících studií s cílem prověřit důkazy použité v souvislosti s řízením rizika. Vzhledem k tomu, že tento nástroj by byl financován z rozpočtu Unie a že používání tohoto výjimečného ověřovacího nástroje by mělo zůstat přiměřené, za zadávání těchto ověřovacích studií by měla být v případě rozcházejících se vědeckých závěrů odpovědná Komise. Měla by být zohledněna skutečnost, že v některých specifických případech může být nutné, aby zadané studie měly širší působnost než důkazy použité při hodnocení rizik (například když se objeví nové vědecké poznatky).
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)   Aarhuská úmluva stanoví řadu práv veřejnosti týkajících se životního prostředí. Podle této úmluvy má každý člověk právo obdržet informace o životním prostředí, které mají veřejné orgány k dispozici, právo na účast na rozhodování o životním prostředí a právo na přezkum postupů pro vznášení námitek proti rozhodnutím veřejných orgánů, která byla učiněna, aniž by byla dodržena obě výše uvedená práva nebo právní předpisy v oblasti životního prostředí obecně.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Evropská občanská iniciativa „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ dále potvrdila obavy týkající se transparentnosti, pokud jde o studie zadávané výrobním odvětvím a předkládané v žádosti o povolení23.
(24)  Jako smluvní strana Aarhuské úmluvy Unie uznala, že v oblasti životního prostředí lepší přístup k informacím a účast veřejnosti na rozhodování zvyšují kvalitu a provádění rozhodnutí, přispívají k povědomí veřejnosti o otázkách životního prostředí, poskytují veřejnosti příležitost vyjádřit své znepokojení a umožňují veřejným orgánům, aby takové znepokojení náležitě zohledňovaly. Evropská občanská iniciativa „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ dále potvrdila obavy týkající se transparentnosti, pokud jde o studie zadávané výrobním odvětvím a předkládané v žádosti o povolení23.
__________________
__________________
23 Sdělení Komise o evropské občanské iniciativě „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“, C(2017) 8414 final.
23 Sdělení Komise o evropské občanské iniciativě „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“, C(2017) 8414 final.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25 a (nový)
(25a)  Odvolací senát úřadu EFSA by měl být akty v přenesené pravomoci zřízen podle vzoru odvolacího senátu Evropské agentury pro chemické látky ve smyslu článků 89 až 93 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/20061a.
_______________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Aby bylo možné určit, při jaké úrovni zveřejnění bude dosaženo přiměřené rovnováhy, měla by být příslušná práva veřejnosti na transparentnost procesu hodnocení rizika zvážena oproti právům žadatelů z řad podniků při zohlednění cílů nařízení (ES) č. 178/2002.
(27)  Aby bylo možné určit, při jaké úrovni proaktivního zveřejnění bude dosaženo přiměřené rovnováhy, měla by být nutnost zajistit transparentnost procesu hodnocení rizika zvážena oproti právům žadatelů z řad podniků při zohlednění cílů nařízení (ES) č. 178/2002, které se týkají vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, ochrany zájmů spotřebitele, dobrých životních podmínek zvířat a jejich zdraví, zdraví rostlin a životního prostředí.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27 a (nový)
(27a)   Ustanovení o aktivním šíření informací uvedená v tomto nařízení nemají za cíl jakkoliv omezovat rozsah práv stanovených v nařízeních (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Je rovněž nezbytné stanovit zvláštní požadavky s ohledem na ochranu osobních údajů pro účely transparentnosti procesu hodnocení rizika s přihlédnutím k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/200124 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67925. Žádné osobní údaje by tedy podle tohoto nařízení neměly být veřejně přístupné, pokud to není nezbytné a přiměřené pro účely zajištění transparentnosti, nezávislosti a spolehlivosti procesu hodnocení rizika a zároveň předcházení střetu zájmů.
(30)  Je rovněž nezbytné odkázat ve věci ochrany a důvěrnosti osobních údajů pro účely transparentnosti procesu hodnocení rizika na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/200124 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67925. Žádné osobní údaje by tedy podle tohoto nařízení neměly být veřejně přístupné, pokud to není nezbytné a přiměřené pro účely zajištění transparentnosti, nezávislosti a spolehlivosti procesu hodnocení rizika a zároveň předcházení střetu zájmů. Aby se zajistila transparentnost, nezávislost, udržitelnost a spolehlivost procesu posuzování rizik, a zejména aby se zabránilo střetu zájmů, je považováno za nezbytné a přiměřené zveřejnit jména všech osob, které úřad EFSA určí, aby přispívaly k jeho rozhodovacímu procesu, a to i v souvislosti se schvalováním pokynů.
__________________
__________________
24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
24 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Pro účely zvýšení transparentnosti a s cílem zajistit, aby se žádosti o vědecké výstupy zaslané úřadu zpracovávaly efektivně, by měly být vypracovány standardní datové formáty a programové vybavení. Pro zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 178/2002, pokud jde o přijetí standardních datových formátů a programového vybavení, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201126.
(31)  Pro účely zvýšení transparentnosti a s cílem zajistit, aby se žádosti o vědecké výstupy zaslané úřadu zpracovávaly efektivně, by měly být vypracovány standardní datové formáty a programové vybavení. Pro zajištění jednotných a harmonizovaných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 178/2002, pokud jde o přijetí standardních datových formátů a programového vybavení, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201126.
_________________
_________________
26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Kromě toho, aby bylo možné posoudit účinnost a efektivitu různých ustanovení, která se vztahují na úřad, je rovněž vhodné stanovit, aby Komise prováděla hodnocení úřadu v souladu se společným přístupem k decentralizovaným agenturám. Toto hodnocení by mělo zejména přezkoumávat postupy pro výběr členů vědeckého výboru a vědeckých komisí, pokud jde o stupeň transparentnosti, nákladovou efektivnost a jejich vhodnost pro zajištění nezávislosti a kompetentnosti a bránění střetům zájmů.
(33)  Kromě toho, aby bylo možné posoudit účinnost a efektivitu různých ustanovení, která se vztahují na úřad, je rovněž vhodné provést nezávislé hodnocení úřadu. Toto hodnocení by mělo zejména přezkoumávat postupy pro výběr členů vědeckého výboru a vědeckých komisí, pokud jde o stupeň transparentnosti, nákladovou efektivnost a jejich vhodnost pro zajištění nezávislosti a kompetentnosti a bránění střetům zájmů.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33 a (nový)
(33a)  Sedmý evropský akční program pro životní prostředí upřednostnil rozvoj a uplatňování způsobů, jak řešit kombinované dopady chemických látek na lidské zdraví a životní prostředí. Posouzení „koktejlových efektů“ vyžaduje meziodvětvový přístup, užší spolupráci monitorovacích agentur na evropské úrovni a formulaci vhodných postupů.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
(35)  Pro účely zajištění transparentnosti procesu hodnocení rizika je rovněž nezbytné rozšířit oblast působnosti nařízení (ES) č. 178/2002, která je v současné době omezena na potravinové právo, aby se vztahovala i na žádosti o povolení v rámci nařízení (ES) č. 1831/2003, pokud jde o doplňkové látky, nařízení (ES) č. 1935/2004, pokud jde o materiály určené pro styk s potravinami, a nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o přípravky na ochranu rostlin.
(35)  Pro účely zajištění transparentnosti a nezávislosti procesu hodnocení rizika je rovněž nezbytné rozšířit oblast působnosti nařízení (ES) č. 178/2002, která je v současné době omezena na potravinové právo, aby se vztahovala i na žádosti o povolení v rámci nařízení (ES) č. 1831/2003, pokud jde o doplňkové látky, nařízení (ES) č. 1935/2004, pokud jde o materiály určené pro styk s potravinami, a nařízení (ES) č. 1107/2009, pokud jde o přípravky na ochranu rostlin.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  Aby se zajistilo, že bude zohledněna zvláštní situace jednotlivých odvětví, pokud jde o důvěrné informace, je nutné zvážit veškerá příslušná práva veřejnosti na transparentnostprocesu hodnocení rizika, včetně práv vyplývajících z Aarhuské úmluvy1, oproti právům žadatelů z řad podniků, při zohlednění konkrétních cílů odvětvových právních předpisů Unie, jakož i získaných zkušeností. Je proto nezbytné změnit směrnici 2001/18/ES, nařízení (ES) č. 1829/2003, nařízení (ES) č. 1831/2003, nařízení (ES) č. 1935/2004 a nařízení (ES) č. 1107/2009, aby bylo možné stanovit další důvěrné prvky kromě těch, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 178/2002.
(36)  Aby se zajistilo, že bude zohledněna zvláštní situace jednotlivých odvětví, pokud jde o důvěrné informace, je nutné zvážit příslušná práva veřejnosti na transparentnost procesu hodnocení rizika, včetně práva využívat proaktivních informací týkajících se tohoto procesu, oproti právům žadatelů z řad podniků, při zohlednění konkrétních cílů odvětvových právních předpisů Unie, jakož i získaných zkušeností. Je proto nezbytné změnit směrnici 2001/18/ES, nařízení (ES) č. 1829/2003, nařízení (ES) č. 1831/2003, nařízení (ES) č. 1935/2004 a nařízení (ES) č. 1107/2009, aby bylo možné stanovit další důvěrné prvky kromě těch, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 178/2002. Ustanovení o aktivním šíření uvedená v tomto nařízení a posouzení žádosti o zachování důvěrnosti ze strany úřadu by neměla žádným způsobem omezovat působnost práv zajištěných nařízením (ES) č. 1049/2001 a nařízením (ES) č. 1367/2006.
_____________________________
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36 a (nový)
(36a)  Kontrola účelnosti obecného potravinového práva také upozornila na nedostatečnou transparentnost procesu hodnocení rizika. Je nezbytné lépe informovat veřejnost o zvažovaných možnostech řízení rizika, úrovně ochrany spotřebitele a zdraví zvířat a životního prostředí, které by každá možnost zajistila, jakož i o jiných faktorech, než jsou výsledky hodnocení rizika, které zohledňují osoby provádějící řízení rizika, a jak jsou v rámci rozhodování vzájemně zvažovány.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
(37)  V zájmu dalšího posílení vazby mezi osobami, které provádějí hodnocení rizika, a osobami, které provádějí řízení rizika, na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, jakož i soudržnostikonzistentnosti sdělování o riziku, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, na jejichž základě bude přijat obecný plán sdělování o riziku v záležitostech týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(37)  V zájmu posílení interaktivní výměny informací v celém procesu analýzy rizika mezi osobami, které provádějí hodnocení rizika, a osobami, které provádějí řízení rizika, na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni, jakož i s dalšími stranami zapojenými do potravinového řetězce, jako jsou hospodářské subjekty, spotřebitelédalší organizace občanské společnosti, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, na jejichž základě bude přijat obecný plán sdělování o riziku v záležitostech týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce. Zmíněný obecný plán sdělování o riziku by měl stanovit praktická opatření, která veřejnosti zpřístupní nezbytné informace, aby bylo dosaženo vysoké úrovně transparentnosti procesu řízení rizika. Je tudíž obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37 a (nový)
(37a)  Opatřeními, která se týkají toho, jaké informace by měly být zveřejněny, by nemělo být dotčeno nařízení (ES) č. 1049/2001 ani vnitrostátní nebo unijní právní předpisy o přístupu veřejnosti k úředním dokumentům.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Aby se úřadu a provozovatelům podniků umožnilo přizpůsobit se novým požadavkům a zároveň se zajistilo, že úřad bude nadále bezproblémově fungovat, je třeba stanovit přechodná opatření pro uplatňování tohoto nařízení.
(38)  Aby se úřadu, členským státům, Komisi a provozovatelům podniků umožnilo přizpůsobit se novým požadavkům a zároveň se zajistilo, že úřad bude nadále bezproblémově fungovat, je třeba stanovit přechodná opatření pro uplatňování tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39 a (nový)
(39a)  Vzhledem k tomu, že změny obsažené v tomto návrhu přenášejí na úřad rozsáhlé pravomoci v souvislosti s hodnocením rizik a ověřováním důvěrnosti, je nezbytné zvýšit rozpočtové prostředky úřadu v souladu s přílohou 3 návrhu Komise. Návrh financování je sice v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem, mohl by však vyžadovat využití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013. Pokud by po konzultacích mezi Evropským parlamentem a členskými státy o rozpočtu Unie nezůstal prostor pro nezbytné rozpočtové prostředky, musela by Komise předložit prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci alternativní návrh financování.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40 a (nový)
(40a)  Nedávné události související s bezpečností potravin ukázaly potřebu stanovit vhodná opatření pro mimořádné situace, která zajistí, aby se v případě vážného ohrožení lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí vztahovala na všechny potraviny bez ohledu na druh a původ a na všechna krmiva společná opatření. Tento komplexní přístup k mimořádným opatřením v oblasti bezpečnosti potravin by měl umožňovat přijetí účinných opatření a vyhýbání se umělým rozdílům při řešení jakéhokoli závažného rizika spojeného s potravinou nebo krmivem prostřednictvím postupu řízení společných varování v oblasti potravin.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 6 – odst. 2
-1)  V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Hodnocení rizika je založeno na dostupných vědeckých důkazech a provádí se nezávislým, objektivním a průhledným způsobem.
2. „Hodnocení rizika je založeno na všech dostupných vědeckých důkazech a provádí se nezávislým, objektivním a průhledným způsobem.“
(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.)
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a (nový)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 7 – odst. 1
-1a)  V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.  Za zvláštních okolností, kdy je po zhodnocení dostupných informací zjištěna možnost škodlivých účinků na zdraví, kdy však přetrvává vědecká nejistota, mohou být přijata předběžná opatření v rámci řízení rizika nezbytná k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví zvolené ve Společenství, dokud nebudou k dispozici další vědecké informace pro komplexnější hodnocení rizika.
„1. Za zvláštních okolností, kdy je po zhodnocení dostupných informací zjištěna možnost škodlivých účinků na zdraví, kdy však přetrvává vědecká nejistota, jsou přijata opatření v rámci řízení rizika nezbytná k zajištění vysoké úrovně ochrany zdraví zvolené ve Společenství, dokud nebudou k dispozici další vědecké informace pro komplexnější hodnocení rizika.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (ES) č. 178/2002
Článek 8 a
Článek 8a
Článek 8a
Cíle sdělování o riziku
Cíle sdělování o riziku
Sdělování o riziku sleduje následující cíle, přičemž zohledňuje příslušné úlohy osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika:
Sdělování o riziku sleduje následující cíle, přičemž zohledňuje příslušné úlohy osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika:
a)  podporovat znalost a pochopení specifických záležitostí zvažovaných v průběhu celého procesu analýzy rizika;
a)  podporu znalosti a pochopení specifických záležitostí zvažovaných v průběhu celého procesu analýzy a řízení rizika;
b)  podporovat soudržnosttransparentnost při tvorbě doporučení pro řízení rizika;
b)  podporu soudržnosti, transparentnostijasnosti při tvorbě možností řízení rizika, doporučení a rozhodnutí pro řízení rizika;
c)  poskytovat pevný základ pro pochopení rozhodnutí týkajících se řízení rizika;
c)  poskytování pevného vědeckého základu pro pochopení rozhodnutí týkajících se řízení rizika, včetně informací o:
i)  způsobu, jakým zvolené možnosti řízení rizika odráží míru nejistoty hodnocení rizika, a o míře ochrany zdraví spotřebitelů a zvířat a životního prostředí, kterou by tyto možnosti dosáhly;
ii)  jak je uvedeno v čl. 6 odst. 3, o jiných faktorech než výsledcích hodnocení rizika, které byly zvažovány osobami provádějícími řízení rizika, a o tom, jak byly tyto faktory vzájemně váženy;
d)  posilovat povědomí veřejnosti o procesu analýzy rizika, a posilovat tak důvěru v jeho výsledek;
d)  posilování povědomí veřejnosti o procesu analýzy rizika, a tedy posilování důvěry v jeho výsledek, včetně poskytování jasných a soudržných informací ohledně příslušných úkolů, pravomocí a odpovědnosti osob, které provádí hodnocení a řízení rizika;
e)  podporovat vhodné zapojení všech zúčastněných stran a
e)  podporu vyváženého zapojení všech zúčastněných stran, včetně hospodářských subjektů potravinového řetězce, spotřebitelůdalších organizací občanské společnosti;
f)  zajišťovat odpovídající výměnu informací se zúčastněnými stranami, pokud jde o rizika spojená se zemědělsko-potravinovým řetězcem.
f)  zajištění transparentní a spravedlivé výměny informací se zúčastněnými stranami uvedenými v písmenu e), pokud jde o rizika spojená se zemědělsko-potravinovým řetězcem;
fa)  informování spotřebitelů o strategiích ke snížení rizik; a
fb)  boj proti šíření nepravdivých informací a jejich zdrojů.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (ES) č. 178/2002
Článek 8 b
Článek 8b
Článek 8b
Obecné zásady sdělování o riziku
Obecné zásady sdělování o riziku
S přihlédnutím k úloze osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika, sdělování o riziku:
S přihlédnutím k úloze osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika, sdělování o riziku:
a)  zajišťuje, aby byly interaktivně vyměňovány přesné, odpovídající a včasné informace na základě zásad transparentnosti, otevřenosti a schopnosti reakce;
a)  zajišťuje, aby byly se všemi zúčastněnými stranami interaktivně vyměňovány přesné, úplné a včasné informace na základě zásad transparentnosti, otevřenosti a schopnosti reakce;
b)  poskytuje transparentní informace v každé fázi procesu analýzy rizika od formulování žádosti o vědecké poradenství až po provedení hodnocení rizika a přijetí rozhodnutí týkajících se řízení rizika;
b)  poskytuje transparentní informace v každé fázi procesu analýzy rizika od formulování žádosti o vědecké poradenství až po provedení hodnocení rizika a přijetí rozhodnutí týkajících se řízení rizika;
c)  zohledňuje vnímání rizika;
c)  reaguje na vnímání rizika;
d)  usnadňuje porozumění a dialog mezi všemi zúčastněnými stranami a
d)  usnadňuje porozumění a dialog mezi všemi zúčastněnými stranami;
e)  je dostupné, a to i pro osoby, které nejsou přímo zapojeny do procesu, s přihlédnutím k zachování důvěrnosti a ochrany osobních údajů.
e)  je dostupné, a to i pro osoby, které nejsou přímo zapojeny do procesu, s přihlédnutím k zachování důvěrnosti a ochrany osobních údajů a
ea)  formuluje přístupy pro lepší sdělování rozdílu mezi nebezpečím a rizikem.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (ES) č. 178/2002
Článek 8 c
Článek 8c
Článek 8c
Obecný plán sdělování o riziku
Obecný plán sdělování o riziku
1.  Komisi, v úzké spolupráci s úřadem a členskými státy a poté, co proběhly vhodné veřejné konzultace, je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57a za účelem stanovení obecného plánu sdělování o riziku v záležitostech týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce, s přihlédnutím k příslušným cílům a obecným zásadám stanoveným v článcích 8a a 8b.
1.  Komisi, v úzké spolupráci s úřadem a členskými státy a poté, co proběhly vhodné veřejné konzultace, je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 57a, které doplňují toto nařízení, za účelem stanovení obecného plánu sdělování o riziku v záležitostech týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce, s přihlédnutím k příslušným cílům a obecným zásadám stanoveným v článcích 8a a 8b.
2.  Obecný plán sdělování o riziku musí podporovat integrovaný rámec pro sdělování o riziku, který musí soudržným a systematickým způsobem dodržovat osoby, které provádějí hodnocení rizika, i osoby, které provádějí řízení rizika, jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni. Tento plán:
2.  Obecný plán sdělování o riziku musí podporovat integrovaný rámec pro sdělování o riziku, který musí soudržným a systematickým způsobem dodržovat osoby, které provádějí hodnocení rizika, i osoby, které provádějí řízení rizika, jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni. Tento plán:
a)  určí zásadní faktory, které je třeba zohlednit při posuzování druhu a úrovně potřebných činností týkajících se sdělování o riziku;
a)  určí zásadní faktory, které je třeba zohlednit při posuzování druhu a úrovně potřebných činností týkajících se sdělování o riziku;
b)  určí nejdůležitější vhodné nástroje a kanály, které se mají používat pro účely sdělování o riziku, s přihlédnutím k potřebám příslušných cílových skupin, a
b)  určí nejdůležitější vhodné nástroje a kanály, které se mají používat pro účely sdělování o riziku, s přihlédnutím k nutnosti zajistit vyvážené zapojení všech zúčastněných stran, včetně hospodářských subjektů potravinového řetězce a spotřebitelských a dalších organizací občanské společnosti;
c)  zavede vhodné mechanismy pro posílení soudržnosti sdělování o riziku mezi osobami, které provádějí hodnocení rizika, a osobami, které provádějí řízení rizika, a zajistí otevřený dialog mezi všemi zúčastněnými stranami.
c)  zavede vhodné mechanismy pro posílení soudržnosti sdělování o riziku mezi osobami, které provádějí hodnocení rizika, a osobami, které provádějí řízení rizika, včetně systematického uznávání a vysvětlování rozdílů ve vědeckém hodnocení či vnímání přijatelné míry rizika;
ca)  stanoví praktická opatření a harmonogram pro zveřejnění informací uvedených v čl. 55a odst. 1.
3.  Komise přijme obecný plán sdělování o riziku do [dva roky od data použitelnosti tohoto nařízení] a pravidelně jej aktualizuje s ohledem na technický a vědecký pokrok a získané zkušenosti.“;
3.  Komise přijme obecný plán sdělování o riziku do [dva roky od data použitelnosti tohoto nařízení] a pravidelně jej aktualizuje s ohledem na technický a vědecký pokrok a získané zkušenosti.“;
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (ES) č. 178/2002
Článek 8 d (nový)
Článek 8d
Transparentnost sdělování o riziku
1.  Komise, úřad a členské státy vykonávají své činnosti v oblasti sdělování o riziku v rámci potravinového práva s vysokou mírou transparentnosti.
2.  Komise může vydávat příslušné pokyny.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Článek 9
1a)  článek 9 se nahrazuje tímto:
Článek 9
„Článek 9
Veřejné konzultace
Veřejné konzultace
Během přípravy, hodnocení a revize potravinového práva jsou vedeny přímo nebo prostřednictvím zastupujících orgánů veřejné a průhledné konzultace s veřejností, kromě případů, kdy to neumožňuje naléhavost záležitosti.
Během analýzy rizik a během přípravy, hodnocení a revize potravinového práva jsou vedeny přímo nebo prostřednictvím zastupujících orgánů otevřené a transparentní konzultace s veřejností, vyjma případů, kdy to neumožňuje naléhavost záležitosti.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 b (nový)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Článek 10
1b)  článek 10 se nahrazuje tímto:
Článek 10
„Článek 10
Informování veřejnosti
Informování veřejnosti
Aniž jsou dotčena použitelná ustanovení právních předpisů Společenství a vnitrostátních právních předpisů o přístupu k dokumentům, přijmou orgány veřejné moci, pokud existují dostatečné důvody pro podezření, že určitá potravina nebo krmivo mohou představovat riziko pro lidského zdraví nebo zdraví zvířat, vhodná opatření s ohledem na povahu, závažnost a rozsah tohoto rizika, aby informovaly širokou veřejnost o povaze zdravotního rizika, přičemž co nejpřesněji identifikují potravinu nebo krmivo nebo druh potraviny nebo krmiva, riziko, jaké mohou představovat, a opatření, která se přijímají nebo budou přijata s cílem předejít riziku, snížit je nebo je vyloučit.
1.   Aniž jsou dotčena platná ustanovení práva společenství a vnitrostátního práva o přístupu k dokumentům, jestliže existují důvody domnívat se, že potraviny nebo krmivo mohou představovat riziko pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat, orgány veřejné správy přijmou příslušná a včasná opatření, aby informovaly širokou veřejnost o povaze rizika pro zdraví, co nejpřesněji vymezily dotčené výrobky, riziko, které mohou představovat, a opatření, která jsou přijímána nebo budou přijata k předcházení riziku, k jeho snížení nebo odstranění. Tento odstavec se použije též v případě, že existuje podezření na nesoulad vyplývající z možného úmyslného porušení právních předpisů Unie prostřednictvím podvodných nebo klamavých praktik.
2.  Pro účely zajištění jednotného provádění odstavce 1 Komise přijme do ... [12 měsíců od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] prováděcí akty o způsobech jeho uplatňování.“
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 c (nový)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 22 – odst. 7
1c)  V čl. 22 odst. 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
Jedná v úzké spolupráci s příslušnými subjekty v členských státech, které vykonávají podobné úkoly jako úřad.
„Jedná ve spolupráci s dalšími agenturami Evropské unie provádějícími hodnocení.“
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 d (nový)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 23 – odst. 1 – písm. b
1d)  v prvním pododstavci článku 23 se písmeno b) nahrazuje tímto:
b)  podporovat a koordinovat vývoj jednotných metodik hodnocení rizika v oblastech spadajících do jeho působnosti;
„b) podporovat a koordinovat v průřezovém přístupu rozvoj jednotných metod pro hodnocení rizika v oblastech jeho působnosti, zejména zohlednit kombinované účinky chemických látek, což může mít dopad na lidské zdraví a životní prostředí;
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. b
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 25 – odst. 1 a
1a.  Kromě členů a náhradníků uvedených v odstavci 1 zahrnuje správní rada:
1a.  Kromě členů a náhradníků uvedených v odstavci 1 zahrnuje správní rada:
a)  dva členy a náhradníky jmenované Komisí a zastupující Komisi, kteří mají právo hlasovat;
a)  dva členy a náhradníky jmenované Komisí a zastupující Komisi, kteří mají právo hlasovat;
b)  jednoho člena jmenovaného Evropským parlamentem, který má právo hlasovat;
b)  dva zástupce jmenované Evropským parlamentem, kteří mají právo hlasovat;
c)  čtyři členy s právem hlasovat, kteří zastupují zájmy občanské společnosti a potravinového řetězce, konkrétně jednoho zástupce organizací spotřebitelů, jednoho zástupce environmentálních nevládních organizací, jednoho zástupce organizací zemědělců a jednoho zástupce průmyslových organizací. Uvedené členy jmenuje Rada po konzultaci s Evropským parlamentem na základě seznamu sestaveného Komisí, který obsahuje více jmen, než kolik míst má být obsazeno. Seznam sestavený Komisí se zašle Evropskému parlamentu spolu se souvisejícími podklady. Evropský parlament může co nejdříve, nejpozději však do tří měsíců od oznámení předložit svá stanoviska ke zvážení Radě, která poté uvedené členy jmenuje.
c)  šest členů s právem hlasovat, kteří zastupují zájmy občanské společnosti a potravinového řetězce, konkrétně jednoho zástupce organizací spotřebitelů, jednoho zástupce environmentálních nevládních organizací, jednoho zástupce nevládních organizací činných v oblasti veřejného zdraví, jednoho zástupce organizací zemědělců, jednoho zástupce z oblasti agro-chemické a jednoho zástupce průmyslových organizací. Uvedené členy jmenuje Rada po konzultaci s Evropským parlamentem na základě seznamu sestaveného Komisí, který obsahuje více jmen, než kolik míst má být obsazeno. Seznam sestavený Komisí se zašle Evropskému parlamentu spolu se souvisejícími podklady. Evropský parlament může co nejdříve, nejpozději však do tří měsíců od oznámení předložit svá stanoviska ke zvážení Radě, která poté uvedené členy jmenuje.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. c
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 25 – odst. 2
2.  Funkční období členů a náhradníků činí čtyři roky. Funkční období členů uvedených v odst. 1a písm. a) a b) však není časově omezeno. Funkční období členů uvedených v odst. 1a písm. c) může být prodlouženo pouze jednou.
2.  Funkční období členů uvedených v odst. 1a písm. b) trvá nejvýše 2,5 roku. Funkční období členů uvedených v odst. 1a písm. a) a c) činí pět let. Funkční období členů uvedených v odst. 1a písm. c) může být prodlouženo pouze jednou.
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a (nové)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 28 – odst. 4 – pododstavec 1 – návětí
-a)  V čl. 28, odst. 4 se návětí nahrazuje tímto:
„4. Vědecké komise tvoří nezávislí vědci, kteří aktivně provádí výzkum a zveřejňují výsledky svého výzkumu v hodnocených vědeckých časopisech.“
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a a b
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 28 – odst. 5 až 5 g
5.  Členy vědeckého výboru, kteří nejsou členy vědeckých komisí,další členy uvedené v odstavci 5b jmenuje správní rada na návrh výkonného ředitele na pětileté funkční období, které může být prodlouženo, a to po výzvě k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie, v předních vědeckých publikacích daného oboru a na internetové stránce úřadu.“;
5.  Členy vědeckého výboru, kteří nejsou členy vědeckých komisí, a členy vědeckých komisí jmenuje správní rada na pětileté funkční období, které může být prodlouženo, následujícím postupem:
5a.  Členy vědeckých komisí jmenuje správní rada na obnovitelné pětileté funkční období v souladu s následujícím postupem:
a)  Výkonný ředitel zašle po konzultaci se správní radou členským státům žádost o specifické multidisciplinární odborné znalosti potřebnékaždé vědecké komisi a uvede počet odborníků, které mají členské státy navrhnout. Výkonný ředitel uvědomí členské státy o politice nezávislosti úřadu a prováděcích pravidlech vztahujících se na členy vědeckých komisí. Členské státy zveřejní výzvu k vyjádření zájmu, která bude základem pro jejich návrhy. Výkonný ředitel informuje o žádosti zaslané členským státům správní radu.
a)  Výkonný ředitel zveřejní po konzultaci se správní radou výzvu k vyjádření zájmuÚředním věstníku Evropské unie, v příslušných předních vědeckých publikacích a na internetových stránkách úřadu a informuje členské státy. Ve výzvě jsou uvedeny specifické multidisciplinární odborné znalosti potřebné v každé vědecké komisi a počet požadovaných odborníků.
b)  Členské státy navrhnou odborníky tak, aby společně dosáhly počtu uvedeného výkonným ředitelem. Každý členský stát navrhne nejméně 12 vědeckých odborníků. Členské státy mohou navrhnout státní příslušníky jiných členských států.
b)  Členské státy zajistí rozšíření výzvy k vyjádření zájmu v celé vědecké obci. Mohou rovněž navrhnout odborníky pro uvedené oblasti, pokud tak učiní na základě vnitrostátní výzvy k vyjádření zájmu.
c)  Na základě návrhů členských států sestaví výkonný ředitel pro každou vědeckou komisi seznam odborníků, jejichž počet je vyšší než počet členů, kteří mají být jmenováni. Výkonný ředitel nemusí takový seznam sestavit, pokud může zdůvodnit, že obdržené návrhy mu vzhledem ke kritériím pro výběr stanoveným v písmenu d) tohoto odstavce neumožňují sestavit delší seznam. Výkonný ředitel předloží tento seznam správní radě, aby provedla jmenování.
c)  Na základě obdržených přihlášek a návrhů a v souladu s politikou nezávislosti a prováděcími pravidly úřadu pro členy vědeckých komisí sestaví výkonný ředitel pro každou vědeckou komisi seznam odborníků, jejichž počet je vyšší než počet členů, kteří mají být jmenováni. Výkonný ředitel nemusí takový seznam sestavit, pokud může zdůvodnit, že obdržené přihlášky a návrhy mu vzhledem ke kritériím pro výběr stanoveným v písmenu d) tohoto odstavce neumožňují sestavit delší seznam. Výkonný ředitel předloží tento seznam správní radě, aby provedla jmenování.
d)  Návrhy členských států, výběr výkonným ředitelem a jmenování správní radou se provedou na základě těchto kritérií:
d)  Návrhy členských států, výběr výkonným ředitelem a jmenování správní radou se provedou na základě těchto kritérií:
i)  vysoká úroveň odborných znalostí;
i)  vysoká úroveň odborných znalostí;
ii)  nezávislost a neexistence střetu zájmů v souladu s čl. 37 odst. 2 a politikou nezávislosti úřadu a prováděcími pravidly týkajícími se nezávislosti členů vědeckých komisí;
ii)  nezávislost a neexistence střetu zájmů v souladu s čl. 37 odst. 2 a politikou nezávislosti úřadu a prováděcími pravidly týkajícími se nezávislosti členů vědeckých komisí;
iii)  splnění potřeby specifických multidisciplinárních odborných znalostí komise, do níž budou jmenováni, a použitelný jazykový režim.
iii)  splnění potřeby specifických multidisciplinárních odborných znalostí komise, do níž budou jmenováni, a použitelný jazykový režim.
e)  Správní rada zajistí, aby bylo při konečném jmenování dosaženo co nejširšího zeměpisného rozložení.
e)  Správní rada zajistí, aby bylo při konečném jmenování dosaženo co nejširšího zeměpisného rozložení.
5b.  Pokud úřad zjistí, že v jedné nebo několika komisích chybí specifické odborné znalosti, navrhne výkonný ředitel správní radě další členy komise (komisí) pro účely jejich jmenování v souladu s postupem stanoveným v odstavci 5.
5a.  Pokud úřad zjistí, že v jedné nebo několika komisích chybí specifické odborné znalosti, navrhne výkonný ředitel správní radě další členy komise (komisí) pro účely jejich jmenování v souladu s postupem stanoveným v odstavci 5.
5c.  Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele pravidla pro podrobnou organizaci a načasování postupů stanovených v odstavcích 5a a 5b tohoto článku.
5b.  Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele pravidla pro podrobnou organizaci a načasování postupů stanovených v odstavcích 5 a 5a tohoto článku.
5d.  Členské státy zavedou opatření, která zajistí, aby členové vědeckých komisí jednali nezávisle a bez střetu zájmů, jak je stanoveno v čl. 37 odst. 2 a ve vnitřních opatřeních úřadu. Členské státy zajistí, aby členové vědeckých komisí měli prostředky k tomu, věnovat nezbytný čas a úsilí na pomoc činnosti úřadu. Členské státy zajistí, aby členové vědeckých komisí nedostávali žádné pokyny na žádné vnitrostátní úrovni a aby jejich nezávislý vědecký příspěvek k systému hodnocení rizika na úrovni Unie byl uznáván jako prioritní úkol v rámci ochrany bezpečnosti potravinového řetězce.
5c.  Členové vědeckých komisí jednají nezávisle a bez střetu zájmů, jak je stanoveno v čl. 37 odst. 2 a ve vnitřních opatřeních úřadu. Mají prostředky, aby věnovali nezbytný čas a úsilí na pomoc činnosti úřadu, nedostávají žádné pokyny na žádné vnitrostátní úrovni a jejich nezávislý vědecký příspěvek k systému hodnocení rizika na úrovni Unie je uznáván jako prioritní úkol v rámci ochrany bezpečnosti potravinového řetězce.
5e.  Členské státy zajistí, aby veřejnoprávní subjekty zaměstnávající tyto vědecké odborníky a osoby, které mají odpovědnost za stanovení priorit vědeckých subjektů zaměstnávajících tyto odborníky, provedly opatření stanovená v odstavci 5d.
5d.  Členské státy podle potřeby zajistí, aby veřejnoprávní subjekty zaměstnávající tyto vědecké odborníky a osoby, které mají odpovědnost za stanovení priorit vědeckých subjektů zaměstnávajících tyto odborníky, provedly opatření, která jsou nezbytná k tomu, aby byly splněny podmínky uvedené v odstavci 5c.
5f.  Úřad podporuje úlohu komisí tím, že organizuje jejich práci, zejména přípravné práce prováděné zaměstnanci úřadu nebo určenými vnitrostátními vědeckými organizacemi uvedenými v článku 36, a mimo jiné zajišťuje příležitost, aby připravovaná vědecká stanoviska mohla být podrobena posouzení ze strany komisí před tím, než je komise přijmou.
5e.  Úřad podporuje úlohu komisí tím, že organizuje jejich práci, zejména přípravné práce prováděné zaměstnanci úřadu nebo určenými vnitrostátními vědeckými organizacemi uvedenými v článku 36, a mimo jiné zajišťuje příležitost, aby připravovaná vědecká stanoviska mohla být podrobena posouzení ze strany komisí před tím, než je komise přijmou.
5g.  Každá komise zahrnuje nejvýše 21 členů.
5f.  Každá komise zahrnuje nejvýše 21 členů.
5fa.  Úřad poskytne členům komisí podrobné školení o procesu hodnocení rizika.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. c
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 28 – odst. 9 – písm. b
počtu členů každé vědecké komise v maximálním počtu stanoveném v odstavci 5g.
b)  počtu členů každé vědecké komise v maximálním počtu stanoveném v odstavci 5f.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. c a (nové)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 28 – odst. 9 – písm. g a (nové)
ca)  v čl. 28 odst. 9 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ga) možnost, aby žadatelé řešili kritické problémové oblasti pomocí nových údajů v maximální lhůtě 6 měsíců, není-li s úřadem dohodnuto jinak, a před zveřejněním návrhu stanoviska úřadu.“
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 29 – odst. 6
3a)  na konec čl. 29 odst. 6 se doplňuje tato věta:
„Neumožní předem vyloučit některé vědecké důkazy, zejména pokud byly zveřejněny po procesu vzájemného hodnocení.“;
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Článek 32 a
Na žádost potenciálního žadatele o povolení podle potravinového práva poskytnou zaměstnanci úřadu poradenství ohledně příslušných ustanovenípožadovaného obsahu žádosti o povolení. Poradenstvím poskytovaným zaměstnanci úřadu není dotčeno následné posuzování žádostí o povolení vědeckými komisemi a není pro ně zavazující.
Úřad zveřejní příručku, zahrnující otázky a odpovědi, vymezující administrativní a vědecké požadavky žádosti o povolení. Na žádost potenciálního žadatele o povolení podle potravinového práva poskytuje úřad rovněž poradenství, v jehož rámci je vysvětlen požadovaný obsah a různé zkouškystudie k prokázání kvality, bezpečnosti a účinnosti plánovaného výrobku. Poradenstvím poskytovaným úřadem není dotčeno následné posuzování žádostí o povolení vědeckými komisemi a není pro ně zavazující. Zaměstnanci úřadu poskytující poradenství nejsou zapojeni do žádné přípravné vědecké činnosti, která se přímo nebo nepřímo týká žádosti, jež je předmětem poradenství.
Do ...[36 měsíců od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] Komise posoudí dopad tohoto článku na fungování úřadu. Zvláštní pozornost je třeba věnovat doplňkovému pracovnímu zatížení a mobilizaci zaměstnanců a tomu, zda to vede k posunu v přidělování zdrojů úřadu na úkor činností veřejného zájmu.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 b – odst. 1
1.  Zřizuje se rejstřík Unie obsahující studie zadané provozovateli podniků s cílem získat povolení podle potravinového práva Unie. Provozovatelé podniků neprodleně oznámí úřadu předmět jakékoli studie zadané na podporu budoucí žádosti o povolení podle potravinového práva Unie. Rejstřík spravuje úřad.
1.  Zřizuje se rejstřík Unie obsahující studie zadané provozovateli podniků usilujících o získání nebo obnovení povolení podle potravinového práva Unie. Provozovatelé podniků neprodleně oznámí úřadu předmět jakékoli studie zadané v Unii i mimo ni na podporu budoucí žádosti o povolení nebo o jeho obnovení podle potravinového práva Unie. Rejstřík spravuje úřad.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 b – odst. 1 a (nový)
1a.  Zadané studie zohledňují směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU1a.
________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 b – odst. 2
2.  Oznamovací povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje rovněž na laboratoře Unie provádějící uvedené studie.
2.  Oznamovací povinnost stanovená v odstavci 1 se vztahuje rovněž na jakékoli instituce provádějící studie, včetně laboratoří, ústavů nebo univerzit.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 b – odst. 2 a (nový)
2a.  Údaje ze zadaného testu, které nebyly zaregistrovány, nebudou použity při posuzování rizik.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 b – odst. 2 b (nový)
2b.  Předmět nebude povolen, dokud nebudou předloženy všechny údaje ze všech registrovaných studií.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 b – odst. 3 a (nový)
3a.  Pokud si úřad vyžádá a obdrží dodatečné údaje od žadatele, jsou tyto údaje označeny jako takové, doplněny do unijního rejstříku a zveřejněny.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 b – odst. 4 a (nový)
4a.  Komise přijme v souladu s článkem 57a akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení stanovením sankcí za porušení oznamovací povinnosti.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 b – odst. 4 b (nový)
4b.  Tento článek se nevztahuje na studie zadané před ... [den vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 c – odst. 1
1.  V případech, kdy potravinové právo Unie stanoví, že povolení může být obnoveno, oznámí potenciální žadatel o obnovení úřadu studie, které hodlá za tímto účelem provést. Po tomto oznámení zahájí úřad konzultaci se zúčastněnými stranami a s veřejností o zamýšlených studiích pro účely obnovení a poskytne poradenství ohledně obsahu zamýšlené žádosti o obnovení, přičemž zohlední obdržené připomínky. Poradenstvím poskytovaným úřadem není dotčeno následné posuzování žádostí o obnovení povolení vědeckými komisemi a není pro ně zavazující.
1.  V případech, kdy potravinové právo Unie stanoví, že povolení může být obnoveno, oznámí potenciální žadatel o obnovení úřadu studie, které hodlá za tímto účelem provést. Po tomto oznámení zahájí úřad konzultaci se zúčastněnými stranami a s veřejností o zamýšlených studiích pro účely obnovení a poskytne poradenství ohledně obsahu zamýšlené žádosti o obnovení, přičemž zohlední obdržené připomínky, které jsou pro hodnocení rizik plánovaného obnovení relevantní. Poradenstvím poskytovaným úřadem není dotčeno následné posuzování žádostí o obnovení povolení vědeckými komisemi a není pro ně zavazující.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 c – odst. 2
2.  Úřad konzultuje zúčastněné strany a veřejnost, pokud jde o studie na podporu žádostí o povolení, jakmile jsou zveřejněny úřadem v souladu s článkem 38 a články 39 až 39f, aby bylo možné určit, zda jsou k dispozici jiné relevantní vědecké údaje nebo studie týkající se předmětu žádosti o povolení. Toto ustanovení se nevztahuje na předkládání jakýchkoli doplňujících informací žadatelem během procesu hodnocení rizika.
2.  Úřad do dvou měsíců konzultuje zúčastněné strany a veřejnost, pokud jde o studie na podporu žádostí o povolení, jakmile jsou zveřejněny úřadem v souladu s článkem 38 a články 39 až 39f, aby bylo možné určit, zda jsou k dispozici jiné relevantní vědecké údaje nebo studie týkající se předmětu žádosti o povolení, které se opírají o nezávislou literaturu spočívající na peer reviews a byly provedeny v souladu s mezinárodními pravidly a zásadami správné laboratorní praxe, a to aniž by byly dotčeny povinnosti úřadu podle článku 33. Toto ustanovení se nevztahuje na předkládání jakýchkoli doplňujících informací žadatelem během procesu hodnocení rizika.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Článek 32 d
Odborníci Komise provádějí kontroly, včetně auditů, aby získali jistotu, že zkušební zařízení jsou v souladu s příslušnými normami pro provádění zkoušek a studií předkládaných úřadu jako součást žádosti o povolení podle potravinového práva Unie. Tyto kontroly jsou organizovány ve spolupráci s příslušnými orgány členských států.
Odborníci ředitelství Komise pro audity a analýzy v oblasti zdraví a potravin provádějí kontroly, včetně auditů, aby získali jistotu, že zkušební zařízení v Unii a ve třetích zemích jsou v souladu s příslušnými normami pro provádění zkoušek a studií předkládaných úřadu jako součást žádosti o povolení podle potravinového práva Unie. Tyto kontroly jsou organizovány ve spolupráci s příslušnými orgány členských států nebo dotčených třetích zemí.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 e
Aniž je dotčena povinnost žadatelů o povolení podle potravinového práva spočívající v prokázání bezpečnosti předmětu předkládaného do systému udělování povolení, může Komise ve výjimečných případech požádat úřad, aby zadal vědecké studie s cílem ověřit důkazy používané v procesu hodnocení rizika prováděného úřadem. Zadané studie mohou mít širší působnost než důkazy, na které se vztahuje ověřování.
Aniž je dotčena povinnost žadatelů o povolení podle potravinového práva spočívající v prokázání bezpečnosti předmětu předkládaného do systému udělování povolení, může Komise v případě rozcházejících se vědeckých závěrů požádat úřad, aby zadal vědecké studie s cílem ověřit důkazy používané v procesu hodnocení rizika prováděného úřadem. Zadané studie mohou mít širší působnost než důkazy, na které se vztahuje ověřování v procesu hodnocení rizika. Ověřovací studie se financují z příspěvků žadatelů do společného fondu. Komise přijme akt v přenesené pravomoci podle článku 57a, jímž stanoví podrobnosti týkající se tohoto fondu.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 32 e – odst. 1 a (nový)
Zadané studie zohledňují směrnici 2010/63/EU.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 33 – odst. 1 – písm. d a (nové)
4a)  v čl. 33 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„da) kombinovaných a nahromaděných účinků.“
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 1 – návětí
1.  Úřad vykonává své činnosti s vysokou mírou transparentnosti. Neprodleně zveřejní zejména:
1.  Úřad vykonává své činnosti s vysokou mírou transparentnosti, v souladu s nařízením (ES) č. 1367/2006, aniž by bylo dotčeno nařízení (ES) č. 1049/2001. Neprodleně zveřejní zejména:
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 1 – písm. a
a)  programy jednání a zápisy ze schůzí vědeckého výboru a vědeckých komisí a jejich pracovních skupin;
a)  programy jednání, prezenční listiny a zápisy ze schůzí správní rady, poradního výboru, vědeckého výboru a vědeckých komisí a jejich pracovních skupin;
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 1 – písm. c
c)  vědecké údaje, studie a další informace na podporu žádostí o povolení podle potravinového práva Unie, včetně doplňujících informací poskytnutých žadatelem, jakož i další vědecké údaje a informace na podporu žádostí o vědecký výstup, které podal Evropský parlament, Komise a členské státy, včetně vědeckého stanoviska, přičemž se zohlední ochrana důvěrných informací a ochrana osobních údajů v souladu s články 39 až 39f;
c)  vědecké údaje, studie a další informace na podporu žádostí o povolení podle potravinového práva Unie, včetně doplňujících informací poskytnutých žadatelem, jakož i další vědecké údaje a informace na podporu žádostí o vědecký výstup, které podal Evropský parlament, Komise a členské státy, včetně vědeckého stanoviska, přičemž se zohlední převažující veřejný zájem na zveřejnění a ochrana důvěrných informací a ochrana osobních údajů v souladu s články 39 až 39f;
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 1 – písm. d
d)  informace, z nichž jeho vědecké výstupy včetně vědeckých stanovisek vycházejí, přičemž se zohlední ochrana důvěrných údajů a ochrana osobních údajů v souladu s články 39 až 39f;
d)  informace, z nichž jeho vědecké výstupy včetně vědeckých stanovisek vycházejí, přičemž se zohlední převažující veřejný zájem na zveřejnění a ochrana důvěrných údajů a ochrana osobních údajů v souladu s články 39 až 39f;
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 1 – písm. h a (nové)
ha)  informace o jménu a adrese žadatele a název žádosti;
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 1 – písm. i
i)  poradenství poskytované úřadem potenciálním žadatelům ve fázi před předložením žádosti podle článku 32a a 32c.
i)  všeobecné poradenství poskytované úřadem potenciálním žadatelům ve fázi před předložením žádosti podle článků 32a a 32c.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 1 – pododstavec 2
Položky uvedené v prvním pododstavci se zveřejní ve zvláštním oddílu na internetových stránkách úřadu. Uvedený oddíl musí být veřejně dostupný a snadno přístupný. Příslušné položky musí být k dispozici ke stažení, tisku a prohledávání v elektronickém formátu.
Položky uvedené v prvním pododstavci se zveřejní ve zvláštním oddílu na internetových stránkách úřadu. Uvedený oddíl musí být veřejně dostupný a snadno přístupný a podléhá jasným závazkům ohledně elektronických záznamů podniků, které do něj přistupují, a podléhá opatřením a sankcím, které jsou účinné, přiměřené a odrazující od jakéhokoli komerčního užití. Příslušné položky musí být k dispozici ke stažení, k tisku s vodoznakem umožňujícím sledovatelnost a k prohledávání v elektronickém, strojově čitelném formátu. Tato opatření se zaměří na komerční používání dokumentů a jejich předkládání. Opatření budou zajišťovat účinnou ochranu před komerčním použitím položek uvedených v prvním pododstavci jak v Unii, tak ve třetích zemích.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 1 a – pododstavec 1 – návětí
1a.  Zveřejněním informací uvedených v odst. 1 písm. c) není dotčeno:
1a.  Zveřejněním informací uvedených v odst. 1 písm. c), d) a i) není dotčeno:
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 1 a – pododstavec 1 – písm. a
a)  žádné právo k duševnímu vlastnictví, které se může vztahovat na dokumenty či jejich obsah, a
vypouští se
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 1 a – pododstavec 2
Zveřejnění informací uvedených v odst. 1 písm. c) se nepovažuje za explicitní nebo implicitní souhlas nebo povolení k použití, reprodukci nebo jinému využití příslušných údajů a informací a jejich obsahu a jejich použití třetími stranami nezakládá odpovědnost Evropské unie.
Zveřejnění informací uvedených v odst. 1 písm. c) se nepovažuje za explicitní nebo implicitní souhlas nebo povolení ke komerčnímu použití, reprodukci nebo jinému využití příslušných údajů a informací a jejich obsahu pro komerční účely. Aby se zabránilo pochybnostem, zveřejněné informace mohou být použity pro účely veřejné kontroly výsledků včetně lepšího porozumění nepříznivým účinkům na zdraví a životní prostředí a jejich použití třetími stranami nezakládá odpovědnost Unie.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c a (nové)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 38 – odst. 3 a (nový)
ca)   doplňuje se nový odstavec, který zní:
„3a. Tímto článkem není dotčena směrnice 2003/4/ES ani nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.“
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 – odst. 1
1.  Odchylně od článku 38 úřad nezveřejní informace, u nichž bylo požádáno o důvěrné zacházení podle podmínek stanovených v tomto článku.
1.  Odchylně od článku 38, a aniž je dotčeno nařízení (ES) č. 1049/2001, směrnice 2003/4/ES a obecná zásada, že zájmy veřejného zdraví jsou vždy nadřazeny soukromým zájmům, úřad nezveřejní informace, u nichž bylo požádáno o důvěrné zacházení a u nichž bylo toto zacházení schváleno podle podmínek stanovených v tomto článku.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 – odst. 2 – bod 1
1)  metoda a jiné technické a průmyslové specifikace týkající se uvedené metody, používané k výrobě nebo produkci předmětu žádosti o vědecký výstup, včetně vědeckého stanoviska;
1)  metoda a jiné technické a průmyslové specifikace týkající se uvedené metody používané k výrobě nebo produkci předmětu žádosti o vědecký výstup, včetně vědeckého stanoviska, s výjimkou případů, kdy je to relevantní pro pochopení potenciálních účinků na zdraví a životní prostředí, a za předpokladu, že žadatel prokáže, že tato metoda nezahrnuje informace o emisích do životního prostředí a o dopadech na zdraví a životní prostředí;
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 – odst. 2 – bod 3
3)  obchodní informace odhalující původ zdrojů, podíly na trhu nebo obchodní strategii žadatele a
3)  obchodní informace odhalující původ zdrojů, inovativní nápady na produkty/látky, podíly na trhu nebo obchodní strategii žadatele;
(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.)
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 – odst. 2 – bod 4
4)  kvantitativní složení předmětu žádosti o vědecký výstup, včetně vědeckého stanoviska.
4)  kvantitativní složení předmětu žádosti o vědecký výstup, včetně vědeckého stanoviska, s výjimkou případů, kdy je to důležité pro pochopení možných účinků na zdraví a životní prostředí.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 – odst. 4 – písm. a
a)  je-li nutné přijmout naléhavé opatření pro ochranu veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, například při mimořádných situacích, může úřad zveřejnit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 a
a)  je-li nutné přijmout naléhavé opatření pro ochranu veřejného zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, například při mimořádných situacích, může úřad zveřejnit informace uvedené v odstavcích 2 a 3 nebo
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 – odst. 4 – písm. b
b)  informace, které tvoří součást závěrů vědeckých výstupů, včetně vědeckých stanovisek, vydaných úřadem a které se týkají předvídatelných účinků na zdraví.
b)  informace, které tvoří součást závěrů vědeckých výstupů, včetně vědeckých stanovisek, vydaných úřadem a které se týkají předvídatelných účinků na veřejné zdraví, zdraví zvířat a životní prostředí.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 – odst. 4 – písm. b a (nové)
ba)  je-li v převažujícím veřejném zájmu, aby ke zveřejnění došlo.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 – odst. 4 – písm. b b (nové)
bb)  veškeré informace, v jejichž případě se uplatní převažující veřejný zájem na zveřejnění podle čl. 4 odst. 2 nařízení (ES) č. 1049/2001 a článku 6 nařízení (ES) č. 1367/2006, zejména pokud se tyto informace týkají emisí do životního prostředí.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 – odst. 4 a (nový)
4a.  Tímto článkem není dotčena směrnice 2003/4/ES ani nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 a – odst. 2
2.  Pokud žadatel předkládá žádost o zachování důvěrnosti, poskytne nedůvěrné znění a důvěrné znění předkládaných informací v souladu se standardními datovými formáty, pokud existují, podle článku 39f. Nedůvěrné znění nesmí obsahovat informace, které žadatel považuje za důvěrné v souladu s čl. 39 odst. 2 a 3. Důvěrné znění musí obsahovat veškeré předkládané informace, včetně informací, které žadatel považuje za důvěrné. Informace uvedené v důvěrném znění, u nichž se žádá o důvěrné zacházení, se zřetelně označí. Žadatel jasně uvede důvody, na jejichž základě se žádá o zachování důvěrnosti pro jednotlivé informace.
2.  Pokud žadatel předkládá žádost o zachování důvěrnosti, poskytne nedůvěrné znění a důvěrné znění předkládaných informací v souladu se standardními datovými formáty, pokud existují, podle článku 39f. V nedůvěrném znění jsou informace, u kterých žadatel požádal o důvěrné zacházení v souladu s čl. 39 odst. 2 a 3, zakryty černými pruhy. Důvěrné znění musí obsahovat veškeré předkládané informace, včetně informací, které žadatel považuje za důvěrné. Informace uvedené v důvěrném znění, u nichž se žádá o důvěrné zacházení, se zřetelně označí. Žadatel jasně uvede ověřitelné zdůvodnění a důkazy, na jejichž základě se žádá o zachování důvěrnosti pro jednotlivé informace.
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 b – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a
a)  neprodleně zveřejní nedůvěrné znění, které předložil žadatel;
a)  neprodleně zveřejní nedůvěrné znění žádosti, kterou předložil žadatel, jakmile je uznána za přípustnou;
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 b – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c
c)  písemně informuje žadatele o svém úmyslu zveřejnit informace a související důvody před tím, než úřad oficiálně přijme rozhodnutí o žádosti o zachování důvěrnosti. Pokud žadatel nesouhlasí s hodnocením úřadu, může vyjádřit svůj názor nebo stáhnout svou žádost ve lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy mu byl oznámen postoj úřadu.
c)  písemně informuje žadatele o svém úmyslu zveřejnit informace a související důvody před tím, než úřad oficiálně přijme rozhodnutí o žádosti o zachování důvěrnosti. Pokud žadatel námitky proti hodnocení úřadu, může 1) vyjádřit svůj názor, 2) stáhnout svou žádost nebo 3) požádat odvolací radu úřadu o přezkoumání ve lhůtě čtyř týdnů ode dne, kdy mu byl oznámen postoj úřadu. Žadatel může úřadu písemně oznámit, že chce požádat o přezkoumání stanoviska odvolací radou úřadu. V tom případě zašle žadatel úřadu podrobné odůvodnění žádosti do 60 dnů po obdržení stanoviska. Odvolací rada úřadu přezkoumá stanovisko do 60 dnů po obdržení odůvodněné žádosti;
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 b – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d
d)  přijme odůvodněné rozhodnutí ohledně žádosti o zachování důvěrnosti s přihlédnutím k připomínkám žadatele do deseti týdnů ode dne obdržení žádosti o zachování důvěrnosti, pokud jde o žádosti o povolení, a bez zbytečného prodlení v případě doplňujících údajů a informací, své rozhodnutí oznámí žadateli a informuje o něm Komisi a případně členské státy a
d)  přijme odůvodněné rozhodnutí ohledně žádosti o zachování důvěrnosti s přihlédnutím k připomínkám žadatele do osmi týdnů ode dne obdržení žádosti o zachování důvěrnosti, pokud jde o žádosti o povolení, a bez zbytečného prodlení v případě doplňujících údajů a informací, své rozhodnutí oznámí žadateli a informuje o něm Komisi a v každém případě členské státy a
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 b – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. e
e)  zveřejní veškeré doplňující údaje a informace, v jejichž případě nebyla žádost o zachování důvěrnosti schválena jako opodstatněná, ne dříve než dva týdny po oznámení svého rozhodnutí žadateli podle písmene d).
e)  zveřejní nedůvěrné údaje a informace týkající se žádosti až poté, co bylo přijato konečné rozhodnutí o žádosti o zachování důvěrnosti v souladu s tímto článkem a úřad zveřejnil návrh svého vědeckého stanoviska podle článku 38. Pokud žadatel stáhne žádost v souladu s čl. 39 písm. c), neboť považuje zveřejnění informací zamýšlené úřadem za příliš rozsáhlé, zdrží se úřad, Komise a členské státy zveřejnění jakýchkoli informací týkajících se žádosti o povolení.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 b – odst. 1 – pododstavec 2
Rozhodnutí přijatá úřadem podle tohoto článku mohou být předmětem žaloby u Soudního dvora Evropské unie za podmínek stanovených v článcích 263 a 278 Smlouvy.
Rozhodnutí přijatá úřadem podle tohoto článku mohou být předmětem odvolání u odvolací rady úřadu, kterou zřídí Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají v souladu s článkem 57a tohoto nařízení. Podání odvolání podle tohoto odstavce má odkladný účinek. Žadatel může úřadu písemně oznámit, že chce požádat o přezkoumání stanoviska odvolací radou úřadu. V tom případě zašle žadatel úřadu podrobné odůvodnění žádosti do 60 dnů po obdržení stanoviska. Odvolací rada úřadu přezkoumá stanovisko do 60 dnů po obdržení odůvodněné žádosti. Pokud si žadatel přeje zpochybnit rozhodnutí odvolací rady úřadu, může být případ předmětem žaloby u Soudního dvora Evropské unie za podmínek stanovených v článku 263 Smlouvy.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 d – odst. 2
2.  Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření, aby informace, které obdržely podle potravinového práva Unie a pro které bylo požádáno o důvěrné zacházení, nebyly zveřejněny, dokud úřad nepřijme rozhodnutí ohledně žádosti o zachování důvěrnosti a toto rozhodnutí nenabude právní moci. Komise a členské státy rovněž přijmou nezbytná opatření, aby informace, v jejichž případě úřad schválil důvěrné zacházení, nebyly zveřejněny.
2.  Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření, aby informace, které obdržely podle potravinového práva Unie a pro které bylo požádáno o důvěrné zacházení, nebyly zveřejněny, dokud úřad nepřijme rozhodnutí ohledně žádosti o zachování důvěrnosti a toto rozhodnutí nenabude právní moci, s výjimkou případů, kdy je o přístup k informacím požádáno v souladu se směrnicí 2003/4/ES nebo s vnitrostátními právními předpisy o přístupu k dokumentům. Komise a členské státy rovněž přijmou nezbytná opatření, aby informace, v jejichž případě úřad schválil důvěrné zacházení, nebyly zveřejněny, s výjimkou případů, kdy je o přístup k informacím požádáno v souladu se směrnicí 2003/4/ES nebo s vnitrostátními právními předpisy o přístupu k dokumentům.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 d – odst. 3
3.  Pokud žadatel v rámci povolovacího postupu stáhne nebo stáhl svou žádost, úřad, Komise a členské státy respektují důvěrnost obchodních a průmyslových informací, kterou schválil úřad podle článků 39 až 39f. Žádost se považuje za staženou od okamžiku, kdy příslušný subjekt, který obdržel původní žádost, obdrží písemný požadavek. Pokud ke stažení žádosti dojde dříve, než úřad rozhodl o příslušné žádosti o zachování důvěrnosti, úřad, Komise a členské státy nezveřejní informace, pro něž byla požadována důvěrnost.
3.  Pokud žadatel v rámci povolovacího postupu stáhne nebo stáhl svou žádost, úřad, Komise a členské státy respektují důvěrnost obchodních a průmyslových informací, kterou schválil úřad podle článků 39 až 39f. Žádost se považuje za staženou od okamžiku, kdy příslušný subjekt, který obdržel původní žádost, obdrží písemný požadavek. Úřad nezveřejní žádné důvěrné ani nedůvěrné informace, pokud se žadatel rozhodne svou žádost stáhnout.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 e – odst. 1 – písm. c
c)  jména všech účastníků jednání vědeckého výboru a vědeckých komisí a jejich pracovních skupin.
c)  jména všech účastníků a pozorovatelů jednání vědeckého výboru a vědeckých komisí, jejich pracovních skupin či jakýchkoliv jiných ad hoc skupin účastnících se jednání na dané téma.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 f – odst. 1
1.  Pro účely čl. 38 odst. 1 písm. c) a k zajištění efektivního zpracovávání žádostí o vědecké výstupy úřadu se přijmou standardní datové formáty a programové vybavení, aby bylo možné dokumenty předkládat, vyhledávat, kopírovat a tisknout a zároveň zajistit soulad s regulačními požadavky stanovenými v potravinovém právu Unie. Návrh těchto standardních datových formátů a programového vybavení nesmí být založen na autorsky chráněných normách a musí zajistit co největší interoperabilitu se stávajícími způsoby předkládání údajů.
1.  Pro účely čl. 38 odst. 1 písm. c) a k zajištění efektivního zpracovávání žádostí o vědecké výstupy úřadu se přijmou standardní datové formáty a programové vybavení, aby bylo možné dokumenty předkládat, vyhledávat, kopírovat a tisknout a zároveň zajistit soulad s regulačními požadavky stanovenými v potravinovém právu Unie a proveditelnost pro malé a střední podniky. Návrh těchto standardních datových formátů a programového vybavení nesmí být založen na autorsky chráněných normách a musí zajistit co největší interoperabilitu se stávajícími způsoby předkládání údajů.
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 f – odst. 2 a (nový)
2a.  Standardní datové formáty a softwarové balíčky se uplatní pouze na údaje vzniklé po přijetí prováděcích aktů podle odst. 2 písm. b).
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 39 g – odst. 1
Informační systémy provozované úřadem pro účely uchovávání jeho údajů, včetně důvěrných a osobních údajů, jsou navrženy tak, aby zajišťovaly vysokou úroveň zabezpečení odpovídající daným bezpečnostním rizikům, s přihlédnutím k článkům 39 až 39f tohoto nařízení. Přístup je založen přinejmenším na systému, který vyžaduje dvoufázové ověření nebo poskytuje rovnocennou úroveň zabezpečení. Systém zajišťuje, aby každý přístup do něj byl plně kontrolovatelný.
Informační systémy provozované úřadem pro účely uchovávání jeho údajů, včetně důvěrných a osobních údajů, jsou navrženy tak, aby zajišťovaly dosažení nejvyšších norem zabezpečení odpovídajících daným bezpečnostním rizikům, s přihlédnutím k článkům 39 až 39f tohoto nařízení. Přístup je založen přinejmenším na systému, který vyžaduje dvoufázové ověření nebo poskytuje rovnocennou úroveň zabezpečení. Systém zajišťuje, aby každý přístup do něj byl plně kontrolovatelný.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 41 – odst. 1
Pokud jde o informace o životním prostředí, použijí se rovněž články 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/200639.
Úřad zajistí, aby k dokumentům, které má v držení, měla přístup široká veřejnost. Pokud jde o informace o životním prostředí, použije se rovněž nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/200639. Aniž by bylo dotčeno uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006, použijí se články 38 až 39 tohoto nařízení.
__________________
__________________
39 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
39 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 b (nový)
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 51 – odst. 1 a (nový)
9b)  V článku 51 se vkládá nový odstavec, který zní:
„1a. Komise přijme akt v přenesené pravomoci podle článku 57a s cílem vytvořit harmonizovaný systém řízení sítě varování před potravinovými riziky mezi Komisí a členskými státy.“
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10
Nařízení (ES) č. 178/2002
Čl. 57 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 písm. c) je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem [den vstupu tohoto nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 8 písm. c), v čl. 32b odst. 4a, v čl. 39b odst. 1 druhém pododstavci a v čl. 51 odst. 1a je svěřena Komisi na dobu pěti let počínaje dnem [den vstupu tohoto nařízení v platnost].
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11
Nařízení (ES) č. 178/2002
Článek 61
Článek 61
Článek 61
Ustanovení o přezkumu
Ustanovení o přezkumu
1.  Komise zajistí pravidelný přezkum uplatňování tohoto nařízení.
1.  Komise zajistí pravidelný přezkum uplatňování tohoto nařízení.
2.  Nejpozději do pěti let ode dne uvedeného v článku [vstup v platnost nařízení, kterým se mění obecné potravinové právo] a poté každých pět let posoudí Komise výkon úřadu ve vztahu k jeho cílům, mandátu, úkolům, postupům a umístění v souladu s pokyny Komise. Hodnocení se zabývá případnou potřebou upravit mandát úřadu a finančními dopady jakékoli takové úpravy.
2.  Nejpozději do pěti let ode dne uvedeného v článku [vstup v platnost nařízení, kterým se mění obecné potravinové právo] a poté každých pět let zadá úřad ve spolupráci s Komisí nezávislé externí hodnocení svých výkonů a dosažených výsledků ve vztahu ke svým cílům, mandátům, úkolům, postupům a umístěním. Hodnocení vychází z pracovního programu správní rady po dohodě s Komisí. Posuzuje pracovní postupy a dopad úřadu a zabývá se případnou potřebou upravit mandát úřadu, včetně finančních dopadů jakékoli takové úpravy. Dále se zabývá případnou potřebou úžeji koordinovat a sladit činnosti úřadu s činnostmi příslušných orgánů v členských státech a jiných agentur Unie. V hodnocení jsou zohledněny názory zúčastněných subjektů jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni.
2a.  Správní rada prozkoumá závěry hodnocení a vydá doporučení Komisi, která se mohou týkat změn v úřadu.
3.  Pokud Komise usoudí, že další fungování úřadu již není s ohledem na cíle, mandát a úkoly, které mu byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby příslušná ustanovení tohoto nařízení byla odpovídajícím způsobem změněna nebo zrušena.
4.  Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z hodnocení vyplynou. Zjištění vyplývající z hodnocení se zveřejní.
4.  Hodnocení a doporučení uvedená v odstavcích 2 a 2a se předávají Komisi, Radě, Evropskému parlamentu a správní radě. Zjištění vyplývající z hodnocení a doporučení se zveřejní.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Směrnice 2001/18/ES
Čl. 24 – odst. 2 a (nový)
2a)   V článku 24 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„2a. Povinností proaktivně šířit informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, v souladu s článkem 25 tohoto nařízení a články 38 a 39 nařízení (ES) č. 178/2002 není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob na přístup k dokumentům na základě žádosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.“
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 9
Nařízení (ES) č. 1829/2003
Čl. 29 – odst. 1
1.  Úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska a stanoviska příslušných orgánů uvedených v článku 4 směrnice 2001/18/ES, v souladu s článkem 38, články 39 až 39f a článkem 40 nařízení (ES) č. 178/2002 a s přihlédnutím k článku 30 tohoto nařízení.
1.  Úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, monitorovací zprávy, jakož i svá vědecká stanoviska a stanoviska příslušných orgánů uvedených v článku 4 směrnice 2001/18/ES, v souladu s článkem 38, články 39 až 39f a článkem 40 nařízení (ES) č. 178/2002 a s přihlédnutím k článku 30 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 9
Nařízení (ES) č. 1829/2003
Čl. 29 – odst. 1 a (nový)
1a.   Povinností proaktivně šířit informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, v článku 30 tohoto nařízení v souladu s články 38 a 39 nařízení (ES) č. 178/2002 není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob na přístup k dokumentům na základě žádosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1831/2003
Čl. 17 – odst. 2 a (nový)
1a)   V článku 17 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„2a. Povinností proaktivně šířit informace uvedené v tomto článku v souladu s články 38 a 39 nařízení (ES) č. 178/2002 není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob na přístup k dokumentům na základě žádosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.“
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1831/2003
Čl. 18 – odst. 3
3.  Kromě ustanovení čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad také souhlasit s poskytnutím důvěrného zacházení následujícím informacím, u nichž se na základě ověřitelného zdůvodnění může mít za to, že jejich zveřejnění by značně poškodilo dotčené zájmy:
vypouští se
a)  plán pro studie prokazující účinnost doplňkové látky, pokud jde o cíle jejího předpokládaného užití, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 1 a v příloze I tohoto nařízení, a
b)  specifikace nečistot účinné látky a příslušné metody analýzy interně vyvinuté žadatelem, kromě nečistot, které mohou mít nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1831/2003
Čl. 18 – odst. 3 a (nový)
3a.   Při zpracovávání žádostí o přístup k dokumentům, které má v držení, uplatňuje úřad zásady nařízení (ES) č. 1049/2001.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1831/2003
Čl. 18 – odst. 3 b (nový)
3b.   Členské státy, Komise a úřad zachovají důvěrnost všech informací považovaných za důvěrné podle odstavce 2 tohoto článku, s výjimkou informací, které musí být zveřejněny v zájmu ochrany lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí. Členské státy vyřídí žádosti o přístup k dokumentům získaným podle tohoto nařízení v souladu s článkem 5 nařízení (ES) č. 1049/2001.
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 2065/2003
Čl. 14 – odst. 1 a (nový)
1a.  Povinností proaktivně šířit informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku v souladu s články 38 a 39 nařízení (ES) č. 178/2002 není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob na přístup k dokumentům na základě žádosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.“
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1935/2004
Čl. 19 – odst. 2 a (nový)
2a)  V článku 19 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„2a. Povinností proaktivně šířit informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku, včetně článku 20 tohoto nařízení, a článcích 38 a 39 nařízení (ES) č. 178/2002 není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob na přístup k dokumentům na základě žádosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.“
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (ES) č. 1935/2004
Čl. 20 – odst. 2 – písm. b
b)  ochranná známka, pod kterou má být látka uváděna na trh, jakož i obchodní název přípravků, materiálů nebo předmětů, v nichž se má používat, v příslušných případech, a
vypouští se
Pozměňovací návrhy 120 a 121
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1331/2008
Čl. 11 – odst. 1 a (nový)
1a.  Povinností proaktivně šířit informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku v souladu s článkem 12 tohoto nařízení a články 38 a 39 nařízení (ES) č. 178/2002 není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob na přístup k dokumentům na základě žádosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – bod 3
Nařízení (ES) č. 1331/2008
Čl. 12 – odst. 3 a (nový)
3a.  Ustanoveními o aktivním šíření stanovenými v článcích 11 a 12 tohoto nařízení a článcích 38 a 39 nařízení (ES) č. 178/2002 není dotčeno právo na přístup k dokumentům na základě žádosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 1049/2001.
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 1107/2009
Čl. 16
Úřad neprodleně posoudí jakoukoli žádost o zachování důvěrnosti a zpřístupní veřejnosti informace předložené žadatelem podle článku 15, jakož i veškeré další doplňující informace předložené žadatelem, kromě informací, u nichž bylo požádáno o důvěrné zacházení a bylo úřadem schváleno, podle článku 38, článků 39 až 39f a článku 40 nařízení (ES) č. 178/2002, které se použijí obdobně, a podle článku 63 tohoto nařízení.;
Úřad neprodleně posoudí jakoukoli žádost o zachování důvěrnosti a zpřístupní veřejnosti informace předložené žadatelem podle článku 15, jakož i veškeré další doplňující informace předložené žadatelem, kromě informací, u nichž bylo požádáno o důvěrné zacházení a bylo úřadem schváleno, podle článku 38, článků 39 až 39f a článku 40 nařízení (ES) č. 178/2002, které se použijí obdobně, a podle článku 63 tohoto nařízení, pokud není převažující veřejný zájem na jejich zveřejnění.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1107/2009
Čl. 23 – odst. 1 – poslední věta
4a)  V článku 23 odstavci 1 se poslední věta nahrazuje tímto:
Pro účely tohoto nařízení se účinná látka, která splňuje kritéria pro potraviny stanovená v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002, považuje za základní látku.
„Pro účely tohoto nařízení se účinná látka, která splňuje kritéria pro potraviny stanovená v článku 2 nařízení (ES) č. 178/2002, považuje za schválenou základní látku.“
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – bod 5
Nařízení (ES) č. 1107/2009
Čl. 63 – odst. 1
1.  V souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článku 39 nařízení (ES) č. 178/2002 a s tímto článkem může žadatel požádat o zachování důvěrnosti určitých informací předložených podle tohoto nařízení spolu s ověřitelným zdůvodněním.
1.  V souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článku 39 nařízení (ES) č. 178/2002 a s tímto článkem může žadatel požádat o zachování důvěrnosti určitých informací, s výjimkou informací považovaných za důležité z hlediska toxikologie, ekotoxikologie nebo životního prostředí, předložených podle tohoto nařízení spolu s vhodným a ověřitelným zdůvodněním. Součástí tohoto zdůvodnění jsou ověřitelné důkazy, které prokáží, že zveřejnění informací by mohlo poškodit jeho komerční zájmy nebo ohrozit ochranu soukromí a integritu jednotlivce.
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1107/2009
Čl. 63 – odst. 3
5a)   v článku 63 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  Tímto článkem není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí.
„3. Tímto článkem není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.“
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 2015/2283
Čl. 10 – odst. 1
1.  Řízení pro účely povolení uvedení nové potraviny na trh v Unii a aktualizace seznamu Unie stanovené v článku 9 tohoto nařízení se zahájí buď z podnětu Komise, nebo na základě žádosti předložené Komisi žadatelem v souladu se standardními datovými formáty, pokud existují, podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002. Komise žádost bezodkladně zpřístupní členským státům.
1.  Řízení pro účely povolení uvedení nové potraviny na trh v Unii a aktualizace seznamu Unie stanovené v článku 9 tohoto nařízení se zahájí buď z podnětu Komise, nebo na základě žádosti předložené Komisi žadatelem v souladu se standardními datovými formáty, pokud existují, podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002. Komise žádost a veřejně dostupné shrnutí žádosti bezodkladně zpřístupní členským státům.
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 2015/2283
Čl. 23 – odst. 4 a (nový)
4a.  Ustanoveními o aktivním šíření stanovenými v článku 23 tohoto nařízení a článcích 38 a 39 nařízení (ES) č. 178/2002 není dotčeno právo na přístup k dokumentům na základě žádosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 1049/2001.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 2015/2283
Čl. 23 – odst. 4 b (nový)
4b.  Komise může přijmout prostřednictvím prováděcích aktů podrobná prováděcí pravidla k odstavcům 1 až 4 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 3.
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
Nařízení (EU) č. 2015/2283
Čl. 25 – odst. 1 a (nový)
4a)   V článku 25 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„1a. Povinností aktivně šířit informace uvedené v tomto nařízení v souladu s články 38 a 39 nařízení (ES) č. 178/2002 není dotčeno právo fyzických nebo právnických osob na přístup k dokumentům na základě žádosti, jak stanoví nařízení (ES) č. 1049/2001 a (ES) č. 1367/2006.“
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Článek 9 a (nový)
Článek 9a
Transparentnost řízení rizik
1.  Komise a členské státy vykonávají své činnosti v oblasti řízení rizik v rámci legislativních aktů uvedených v článcích 1 až 9 s vysokou mírou transparentnosti. Bez zbytečného prodlení zveřejní zejména:
a)  v počáteční fázi procesu řízení rizika návrh zvažovaných opatření pro řízení rizik;
b)  pořady jednání a zápisy z jednání, podrobné shrnující zprávy ze schůzí a návrhy opatření, která mají být přijata popřípadě ve formě aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, včetně výsledků hlasování a vysvětlení hlasování jednotlivých členských států ve výborech ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/20111a, včetně odvolacích výborů, které jsou Komisi nápomocny při uplatňování [nařízení (ES) č. 178/2002, směrnice 2001/18/ES, nařízení (ES) č. 1829/2003, nařízení (ES) č. 1831/2003, nařízení (ES) č. 2065/2003, nařízení (ES) č. 1935/2004, nařízení (ES) č. 1331/2008, nařízení (ES) č. 1107/2009 a nařízení (EU) 2015/2283], ve kterých se projednávají opatření k řízení rizik a o těchto opatřeních se hlasuje; a
c)  pořady jednání a podrobné zápisy z jednání pracovních skupin členských států, během nichž se projednávají příslušná opatření k řízení rizik.
2.  Pro účely odstavce 1 tohoto článku připojí Komise ke každému návrhu opatření, které má být přijato podle článku 58 [nařízení o obecném potravinovém právu], článku směrnice 2001/18/ES, článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, článku 22 nařízení (ES) č. 1831/2003, článku 19 nařízení (ES) č. 2065/2003, článku 23 nařízení (ES) č. 1935/2004, článku 14 nařízení (ES) č. 1331/2008, článku 79 nařízení (ES) č. 1107/2009 a článků 30 a 32 nařízení (EU) 2015/2283, důvodovou zprávu obsahující:
a)  důvody a cíle daného opatření,
b)  odůvodnění opatření na základě jeho nezbytnosti a přiměřenosti,
c)  dopady opatření na veřejné zdraví a zdraví zvířat, životní prostředí, společnost a potravinářské podniky, jež jsou založeny na výsledcích posouzení dopadů, a
d)  výsledek jakékoli veřejné konzultace, mj. podle článku 9 [nařízení o obecném potravinovém právu].
_______________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanovují pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0417/2018).


Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) ***I
PDF 134kWORD 49k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a o zrušení nařízení (EHS) č. 337/75 (COM(2016)0532 – C8-0343/2016 – 2016/0257(COD))
P8_TA(2018)0490A8-0273/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0532),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 166 odst. 4, čl. 165 odst. 4 a článek 149 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0343/2016),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. listopadu 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0273/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. prosince 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o zřízení Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 337/75

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/128.)

(1) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 49.


Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) ***I
PDF 133kWORD 49k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94 (COM(2016)0528 – C8-0344/2016 – 2016/0254(COD))
P8_TA(2018)0491A8-0274/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0528),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 153 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0344/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. listopadu 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a na stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0274/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. prosince 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2062/94

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/126.)

(1) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 49.


Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) ***I
PDF 133kWORD 49k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1365/75 (COM(2016)0531 – C8-0342/2016 – 2016/0256(COD))
P8_TA(2018)0492A8-0275/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0531),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 153 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0342/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 9. listopadu 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0275/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. prosince 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o zřízení Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound) a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1365/75

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/127.)

(1) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 49.


Doplnění právních předpisů EU o schvalování typu s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I
PDF 133kWORD 45k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se doplňují právní předpisy EU o schvalování typu s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie (COM(2018)0397 – C8-0250/2018 – 2018/0220(COD))
P8_TA(2018)0493A8-0359/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0397),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0250/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 28. listopadu 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0359/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 11. prosince 2018 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se doplňují právní předpisy EU o schvalování typu s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/26.)

(1)Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 95.


Humanitární víza
PDF 168kWORD 56k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 obsahující doporučení Komisi o humanitárních vízech (2018/2271(INL))
P8_TA(2018)0494A8-0423/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 4, 18 a 19 této listiny,

–  s ohledem na Úmluvu o právním postavení uprchlíků podepsanou dne 28. července 1951 v Ženevě a protokol z roku 1967 k této úmluvě,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se stanoví kodex Společenství o vízech (vízový kodex)(1),

–  s ohledem na globální pakt OSN o bezpečné, řízené a legální migraci a globální pakt OSN o uprchlících, které navazovaly na Newyorskou deklaraci pro uprchlíky a migranty, která byla Valným shromážděním Organizace spojených národů jednomyslně přijata dne 19. září 2016,

–  s ohledem na posouzení evropské přidané hodnoty týkající se humanitárních víz, které vypracovala výzkumná služba Evropského parlamentu,

–  s ohledem na články 46 a 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0423/2018),

A.  vzhledem k tomu, že navzdory četným oznámením a žádostem týkajícím se bezpečných a legálních cest, které umožňují vstup na evropské území osobám žádajícím o mezinárodní ochranu, v současné době na unijní úrovni neexistuje žádná harmonizace v oblasti postupů pro chráněný vstup ani právní rámec pro humanitární víza, tj. víza udělená pro účely dosažení území členských států s cílem žádat o mezinárodní ochranu;

B.  vzhledem k tomu, že v souladu s rozsudkem Soudního dvora ze dne 7. března 2017 ve věci C-638/16(2), X a X v État belge, nejsou členské státy podle právních předpisů EU povinny vydávat humanitární víza osobám, které chtějí vstoupit na jejich území s úmyslem požádat zde o azyl, ale mohou tak učinit svobodně na základě svého vnitrostátního práva; vzhledem k tomu, že tento rozsudek vykládá stávající právní předpisy Unie, které mohou být změněny;

C.  vzhledem k tomu, že některé členské státy v současné době využívají nebo dříve využívaly vnitrostátní režimy pro vydávání humanitárních víz nebo povolení k pobytu za účelem zajištění postupů pro chráněný vstup do dané země osobám, které potřebují pomoc;

D.  vzhledem k tomu, že počet osob přijatých na základě vnitrostátních postupů pro vstup za účelem humanitární ochrany nebo prostřednictvím přesídlení je ve srovnání s celosvětovou potřebou stále nízký a mezi členskými státy existují značné rozdíly; vzhledem k tomu, že vnitrostátní postupy pro vstup za účelem humanitární ochrany nebo prostřednictvím přesídlení jsou úzce definovány a v případě přesídlování zahrnuje výhradně osoby, které splňují kritéria zranitelnosti a jsou registrovány jako uprchlíci Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky;

E.  vzhledem k tomu, že se odhaduje, že v důsledku této situace se 90 % osob, jimž byla přiznána mezinárodní ochrana, do Unie dostalo nelegálním způsobem, což znamená, že tyto osoby jsou stigmatizovány ještě před příchodem na vnější hranice členských států;

F.  vzhledem k tomu, že svobodné ženy cestující samy nebo s dětmi, ženy vedoucí domácnosti, těhotné a kojící ženy, osoby se zdravotním postižením, dospívající dívky a starší ženy jsou osobami, které jsou na migračních trasách do Evropy obzvláště zranitelné a čelí výrazně většímu riziku násilí založeného na pohlaví, jako je znásilnění nebo násilí, a jsou oběťmi pašeráků a obchodníků s lidmi za účelem sexuálního zneužívání a ekonomického vykořisťování; vzhledem k tomu, že ženy a dívky jsou na migračních trasách do EU obvykle zranitelnější vůči všem formám vykořisťování, včetně pracovního vykořisťování a sexuálního zneužívání a že jsou často nuceny k sexuálním službám výměnou za to, aby mohly pokračovat ve své cestě;

G.  vzhledem k tomu, že vinou těchto politik od roku 2000 dosáhly ztráty na životech nejméně 30 000 mrtvých na hranicích Unie; vzhledem k tomu, že je naléhavě nutné vytvořit unijní právní rámec coby prostředek k řešení neúnosných ztrát na životech ve Středozemním moři a na migračních trasách do Evropy, ke skutečnému boji proti převaděčství osob se zaměřením na obchodování s lidmi, pracovní vykořisťování a násilí, k řízení řádného příjezdu, důstojného přijetí a spravedlivého posuzování žádostí o azyl, k optimalizaci finančních prostředků členských států a Unie vyhrazených na azylové postupy, kontrolu hranic a pátrací a záchranné činnosti, jakož i k dosažení soudržných postupů v rámci acquis Unie v oblasti azylu;

H.  vzhledem k tomu, že Parlament se v tomto směru pokoušel zahrnout ustanovení ve svých pozměňovacích návrzích k nařízení (ES) č. 810/2009;

I.  vzhledem k tomu, že Rada i Komise tyto pozměňovací návrhy zamítly, mimo jiné z toho důvodu, že by taková ustanovení do nařízení (ES) č. 810/2009 vzhledem k oblasti jeho působnosti, která se vztahuje pouze na krátkodobá víza, neměla být zahrnuta;

J.  vzhledem k tomu, že se Parlament v reakci na nečinnost Komise rozhodl vypracovat toto usnesení o humanitárních vízech;

K.  vzhledem k tomu, že vypracování doporučení, která jsou přílohou tohoto usnesení, předcházela intenzivní práce za pomoci expertů;

1.  žádá Komisi, aby do 31. března 2019 předložila na základě čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie návrh nařízení, kterým se zavádí evropská humanitární víza a který navazuje na doporučení uvedená v příloze tohoto usnesení;

2.  domnívá se, že členské státy by měly mít možnost udělit humanitární víza osobám žádajícím o mezinárodní ochranu, aby tyto osoby mohly vstoupit na území členského státu, který vízum vydal, výhradně za účelem požádání o mezinárodní ochranu v tomto členském státě;

3.  domnívá se, že evropská humanitární víza by měla pouze doplňovat, a nikoli nahrazovat stávající vnitrostátní postupy vstupu na území za účelem humanitární ochrany, přesídlování nebo žádosti podané na základně mezinárodního uprchlického práva, a že rozhodnutí vydat evropské humanitární vízum by mělo zůstat ve výlučné pravomoci členských států;

4.  domnívá se, že jakoukoli iniciativou v oblasti evropských humanitárních víz by neměly být dotčeny další iniciativy týkající se migrační politiky, a to včetně těch, které se zaměřují na řešení základních příčin migrace;

5.  zdůrazňuje naléhavou potřebu bezpečných a legálních způsobů pro vstup do Unie – přičemž evropská humanitární víza by měla být jedním z nich –, které jsou rovněž velmi důležité z hlediska pohlaví, jelikož ženy jsou obzvláště zranitelné, a proto jsou více vystaveny sexuálnímu a genderově motivovanému násilí na trasách a v přijímacích centrech; zdůrazňuje, že hospodářská závislost a další druhy nesamostatnosti často vystavují ženy a dívky ve třetích zemích situacím, kdy je pro ně mnohem obtížnější než pro muže získat azyl bezpečným způsobem;

6.  domnívá se, že část finančních dopadů požadovaného návrhu by měla být hrazena ze souhrnného rozpočtu Unie jakožto praktický projev zásady solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni, v souladu s článkem 80 SFEU;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení a doporučení uvedená v příloze Komisi a Radě, jakož i vnitrostátním parlamentům, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropské službě pro vnější činnost, Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva a Agentuře Evropské unie pro základní práva.

PŘÍLOHA K USNESENÍ

PODROBNÁ DOPORUČENÍ K OBSAHU POŽADOVANÉHO NÁVRHU

Evropský parlament se domnívá, že legislativní akt, který má být přijat, by měl:

1.  FORMA A NÁZEV NÁSTROJE, KTERÝ MÁ BÝT PŘIJAT

–  být samostatným právním aktem přijatým ve formě nařízení s názvem „Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí evropská humanitární víza“,

2.  PRÁVNÍ ZÁKLAD

–  mít jako právní základ čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

3.  ODŮVODNĚNÍ

–  být odůvodněn těmito skutečnostmi:

–  současná mezera v právních předpisech Unie, kromě postupů znovuusídlení pro zranitelné uprchlíky, v nichž ani acquis v oblasti víz, ani acquis v oblasti hranic či azylu nejsou upraveny konkrétní postupy pro přijímání osob žádajících o ochranu na území členských států, přičemž je odhadem 90 % těchto osob následně uznáno za uprchlíky a osoby, které požívají doplňkové ochrany, na území členských států vstupují nezákonně(3) často po životu nebezpečných trasách,

–  riziko roztříštěnosti, neboť členské státy stále častěji zavádějí vlastní programy a postupy pro přijímání osob z humanitárních důvodů, což je v rozporu s obecným cílem vymezeným v čl. 78 odst. 1 SFEU ohledně rozvoje společné politiky týkající se azylu, doplňkové ochrany a dočasné ochrany a což by s ohledem na různé režimy mohlo narušit jednotné uplatňování společných ustanovení o vstupu státních příslušníků třetích zemí na území členských států, který je upraven nařízeními (ES) č. 810/2009(4) a (EU) 2016/399(5) Evropského parlamentu a Rady

–  vysoká cena z hlediska lidských životů, ale také ze sociálního, ekonomického a rozpočtového hlediska spojená se současným stavem pro dotčené státní příslušníky třetích zemí (poplatky převaděčům, riziko obchodování s lidmi a vykořisťování, riziko pronásledování, riziko smrti a fyzického zneužívání atd.) a členské státy a Unii (zvýšený rozpočet na pátrání a záchranu, včetně soukromých lodí, ochrany hranic, spolupráce s třetími zeměmi, azylových řízení a případně navracení v případě zamítnutých žádostí o mezinárodní ochranu, jakož i boje proti organizované trestné činnosti, obchodování s lidmi a převaděčství atd.),

–  přidaná hodnota činnosti Unie, pokud jde o zajištění dodržování hodnot Unie, včetně základních práv, vzájemné důvěry mezi členskými státy a důvěry žadatelů o azyl v systém, právní jistota, předvídatelnost a jednotné uplatňování a provádění pravidel, dosažení úspor z rozsahu a snížení výše uvedených výdajů spojených se současným stavem,

–  připomíná, že směrnice Evropského parlamentu a Rady(6) 2013/32/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady(7) (EU) č. 604/2013 platí pouze na území členských států, že však v současnosti chybí legální cesty, aby se žadatelé o azyl mohli na tato území dostat,

–  připomíná, že podání žádosti o azyl v členském státu se uplatňují ustanovení společného evropského azylového systému Unie;

–  zdůrazňuje, že odmítnutí žádosti o evropské humanitární vízum nemá žádný vliv na právo požádat o azyl v Unii, ani žadateli nebrání vstoupit do jiného dostupného systému ochrany,

4.  OBECNÁ  USTANOVENÍ

–  mít za cíl zavést ustanovení týkající se postupů a podmínek, na základě kterých může členský stát udělit evropská humanitární víza osobám žádajícím o mezinárodní ochranu, aby tyto osoby mohly vstoupit na území členského státu, který vízum vydal, výhradně za účelem požádání o mezinárodní ochranu v tomto členském státě,

–  zahrnout do své působnosti státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou na základě nařízení Rady (ES) č. 539/2001(8)povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum a jejichž potřeba ochrany před nebezpečím pronásledování ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU(9) je zcela zjevně opodstatněná, ale jichž se ještě netýká proces znovuusídlení, jak je stanoven ve vnitrostátních programech pro znovuusídlení nebo v navrhovaném nařízení, kterým se zřizuje rámec Unie pro znovuusídlování a mění se nařízení (EU) č. 516/2014 Evropského parlamentu a Rady,(10) či ve směrnici Rady 2001/55/ES(11),

–  vyloučit ze své působnosti rodinné příslušníky, kteří by jinak měli právo přidat se v příhodný čas ke své rodině v určitém členském státě v souladu s jinými akty vnitrostátního nebo unijního práva;

5.  POSTUPY UDĚLOVÁNÍ HUMANITÁRNÍCH VÍZ

–  stanovit způsob předkládání žádostí o humanitární víza přímo, elektronicky nebo písemně na kterémkoli konzulátu nebo velvyslanectví členských států,

–  stanovit praktické postupy pro tyto žádosti o humanitární víza, včetně vyplnění formuláře žádosti, poskytování informací o totožnosti žadatele, včetně biometrických identifikátorů, a poskytování důkazů, pokud možno podložené dokumenty o nebezpečí pronásledování nebo vážné újmy,

–  stanovit, že žadatel o humanitární vízum je pozván na pohovor – v případě potřeby za přítomnosti tlumočníka –, který lze provést také na dálku prostřednictvím audiokomunikačních a videokomunikačních prostředků, které zajistí náležitou úroveň bezpečnosti, ochrany a důvěrnosti,

–  stanovit, aby že předložené dokumenty jsou posouzeny, mimo jiné z hlediska jejich autenticity, příslušným nezávislým a nestranným orgánem s odpovídajícími znalostmi a odbornými vědomostmi v otázkách mezinárodní ochrany,

–  stanovit, že žádosti o humanitární víza jsou posuzovány na základě žadatelova prohlášení, pohovoru, a případně podpůrných dokumentů, aniž by proběhl úplný postup určování statusu,

–  stanovit, že každý žadatel o humanitární vízum je před jeho vydáním podroben bezpečnostní kontrole, ke které jsou využity příslušné vnitrostátní a unijní databází, přičemž jsou plně dodržena platná ustanovení o ochraně údajů, aby se zajistilo, že žadatel nepředstavuje bezpečnostní riziko,

–  stanovit, že o žádostech o víza je rozhodnuto do 15 kalendářních dní po předložení žádosti,

–  stanovit, že rozhodnutí o žádosti je žadateli sděleno písemně a je individuální, a odůvodněné,

–  stanovit, že státní příslušník třetí země, kterému vízum nebylo uděleno, má možnost podat opravný prostředek, jak je tomu v současnosti v případě zamítnutí žádosti o udělení krátkodobého víza nebo odmítnutí vstupu na hranicích,

6.  UDĚLOVÁNÍ HUMANITÁRNÍCH VÍZ

–  stanovit, že se tato víza udělují pomocí společného vízového štítku a jsou vložena do Vízového informačního systému,

–  stanovit, že po udělení humanitárního víza je jeho držitel oprávněn ke vstupu na území členského státu, který vízum vydal, výhradně za účelem požádání o mezinárodní ochranu v tomto členském státě,

7.  SPRÁVA A ORGANIZACE

–  stanovit, že žádosti o humanitární víza jsou posuzovány řádně vyškolenými pracovníky,

–  stanovit, že tito pracovníci pracují buď na velvyslanectvích a konzulátech, nebo v členských státech a že se v tomto případě se žádosti předávají elektronicky a pohovory se provádějí na dálku,

–  stanovit, že určité aspekty tohoto postupu, které nezahrnují žádný předběžný výběr případů, posuzování ani rozhodování, mohou spravovat externí poskytovatelé služeb, a to například poskytování informací, organizování schůzek za účelem pohovorů a shromažďování biometrických identifikátorů,

–  stanovit, že jsou zavedena náležitá opatření k zajištění ochrany a bezpečnosti údajů a důvěrnosti komunikace,

–  stanovit, že za účelem harmonizovaného uplatňování členské státy vzájemně spolupracují a spolupracují s agenturami Unie, mezinárodními organizacemi, vládními i nevládními organizacemi a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty,

–  stanovit, že informace o postupech a podmínkách týkajících se humanitárních víz, jakož i o podmínkách a postupech pro získání mezinárodní ochrany na území členských států jsou zpřístupněny široké veřejnosti, a to i na internetových stránkách velvyslanectví a konzulátů členských států a prostřednictvím Evropské služby pro vnější činnost,

8.  ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

–  stanovit, že je členským státům na provádění aktu poskytnuta rozsáhlá finanční podpora z Fondu pro integrovanou správu hranic,

–  zajistit, aby členský stát, který vydá humanitární vízum, měl nárok na stejné náhrady z Azylového, migračního a integračního fondu jako členský stát, které přijímá uprchlíky prostřednictvím evropského rámce pro znovuusídlování,

9.  ZMĚNY JINÝCH PRÁVNÍCH AKTŮ

–  obsahovat změny:

–  nařízení (ES) č. 810/2009 s cílem vyjasnit, že se na osoby žádající o mezinárodní ochranu vztahují ustanovení nařízení, kterým se zavádí evropská humanitární víza,

–  nařízení Evropského parlamentu a Rady(12) to (ES) č. 767/2008 s cílem stanovit, že žádosti o evropské humanitární vízum se vkládají do Vízového informačního systému,

–  nařízení (EU) 2016/399 s cílem přizpůsobit podmínky vstupu osob, které obdržely evropské humanitární vízum,

–  Fondu pro integrovanou správu hranic s cílem poskytnout členským státům finanční prostředky na provádění nařízení, kterým se zavádí evropská humanitární víza,

–  článku 26 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích(13) a směrnice Rady 2001/51/ES(14) s cílem osvobodit dopravce převážející státní příslušníky třetích zemí od odpovědnosti, povinností a sankcí, pokud státní příslušníci třetích zemí prohlásí, že chtějí zažádat o mezinárodní nebo humanitární ochranu na území členských států.

(1) Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1.
(2) Rozsudek Soudního dvora ze dne 7. března 2017, X a X v État belge, C-638/16, ECLI:EU:C:2017:173.
(3) HEIN / DONATO (CIR) 2012: Exploring avenues for protected entry in Europe (Hledání cest pro bezpečný vstup do Evropy), s. 17.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).
(8) Nařízení Rady (ES) č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 81, 21.3.2001, s. 1).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).
(10) 2016/0225(COD).
(11) Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).
(13) Úř. věst. L 239, 22.9.2000, s. 19.
(14) Směrnice Rady 2001/51/ES ze dne 28. června 2001, kterou se doplňuje článek 26 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 (Úř. věst. L 187, 10.7.2001, s. 45).


Vízový kodex ***I
PDF 250kWORD 75k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 11. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 810/2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (COM(2018)0252 – C8-0114/2018 – 2018/0061(COD))(1)
P8_TA(2018)0495A8-0434/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Společná politika Evropské unie v oblasti krátkodobých víz tvoří nedílnou součást procesu vytváření prostoru bez vnitřních hranic. Vízová politika by i nadále měla být nezbytným nástrojem pro usnadňování cestovního ruchu a podnikání a současně by měla pomáhat čelit bezpečnostním rizikům a riziku nelegální migrace do Unie.
(1)   Společná politika Evropské unie v oblasti krátkodobých víz tvoří nedílnou součást procesu vytváření prostoru bez vnitřních hranic. Vízová politika dodržující lidská práva a základní svobody by měla usnadnit státním příslušníkům třetích zemí cestování do EU a současně zajistit volný pohyb osob a zachovat bezpečnost osob na území Unie. Společná vízová politika by měla být v souladu s ostatními politikami Unie a zejména s těmi v oblasti volného pohybu, pobytu a mobility.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)   Při provádění tohoto nařízení by členské státy měly dodržovat své povinnosti vyplývající z mezinárodního práva, zejména z Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvy OSN o právech dítěte a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Postup podávání žádostí o vízum by měl být pro žadatele co nejjednodušší. Mělo by být jasné, který členský stát je příslušný pro posouzení žádosti o udělení víza, zejména pokud plánovaná návštěva zahrnuje několik členských států. Členské státy by měly dle svých možností umožnit vyplňování a podávání formulářů žádostí v elektronické formě. Měly by být stanoveny lhůty pro jednotlivé kroky postupu, zejména s cílem umožnit cestujícím plánovat dopředu a vyhnout se velmi vytíženým obdobím na konzulátech.
(4)  Postup podávání žádostí o vízum by měl být pro žadatele co nejjednodušší a s rozumnými náklady. Mělo by být jasné, který členský stát je příslušný pro posouzení žádosti o udělení víza, zejména pokud plánovaná návštěva zahrnuje několik členských států. Členské státy by měly umožnit vyplňování a podávání formulářů žádostí v elektronické formě. Měly by být stanoveny lhůty pro jednotlivé kroky postupu, zejména s cílem umožnit cestujícím plánovat s dostatečným předstihem a vyhnout se velmi vytíženým obdobím na konzulátech. Postupy a podmínky udělování víz by v rámci dalšího rozvoje acquis směřujícího ke skutečně společné vízové politice měly být dále harmonizovány a mělo by být posíleno jejich jednotné uplatňování.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Žádosti o víza a rozhodnutí o žádosti zkoumají a přijímají konzuláty. Členské státy by měly zajistit, že budou mít zastoupení nebo budou zastoupeny jiným členským státem ve třetí zemi, jejíž příslušníci podléhají vízové povinnosti, a zajistit, aby tyto konzuláty byly dostatečně obeznámeny s místní situací, a mohly tak zaručit integritu postupu žádosti o víza.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)   Členské státy by neměly být povinny umožnit přímé podávání žádostí na konzulátu v místech, kde byl přijímáním žádosti o víza v jejich zastoupení pověřen externí poskytovatel služeb, aniž by byly dotčeny povinnosti uložené členským státům směrnicí 2004/38/ES18, a zejména čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice.
vypouští se
_________________
18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (Úř. věst. L 229, 29.6.2004, s. 35).
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Žadatelé by při podávání žádosti o krátkodobé vízum neměli být povinni předložit cestovní zdravotní pojištění. Pro žadatele o vízum představuje nepřiměřenou zátěž, přičemž neexistují důkazy, že držitelé krátkodobých víz představují větší riziko, pokud jde o veřejné výdaje na zdravotní péči v členských státech, než státní příslušníci třetích zemí nepodléhající vízové povinnosti.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Vízový poplatek by měl zajistit dostatečné finanční zdroje na pokrytí výdajů na vyřizování víz, včetně odpovídajících struktur a dostatečného počtu zaměstnanců, aby bylo zajištěno kvalitní a jednotné přezkoumávání žádostí o víza. Výše vízového poplatku by měla být revidována jednou za dva roky na základě objektivních kritérií.
(6)  Vízový poplatek by měl zajistit dostatečné finanční zdroje na pokrytí výdajů na vyřizování víz, včetně odpovídajících struktur a dostatečného počtu zaměstnanců, aby bylo zajištěno kvalitní, rychlé a jednotné přezkoumávání žádostí o víza. Výše vízového poplatku by měla být revidována každé dva roky na základě objektivních hodnotících kritérií.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)   Opatření pro přijímání žadatelů by měla náležitě respektovat lidskou důstojnost a dodržovat lidská práva, jak jsou uvedená v Listině základních práv Evropské unie a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Vyřizování žádostí o víza by mělo být vůči žadatelům nediskriminační, profesionální a důstojné.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Aby bylo zajištěno, že státní příslušníci třetích zemí, na které se vztahuje vízová povinnost, mohou podávat žádost o vízum v místě svého bydliště i v případě, že tam není zastoupen žádný členský stát pro účely přijímání žádostí, měli by mít externí poskytovatelé služeb možnost poskytovat tuto nezbytnou službu za poplatek vyšší, než je obecná maximální úroveň.
(7)  Aby bylo zajištěno, že státní příslušníci třetích zemí, na které se vztahuje vízová povinnost, mohou podávat žádost o vízum co nejblíže místu svého bydliště, měli by mít externí poskytovatelé služeb možnost přijímat žádosti za poplatek vyšší, než je obecná maximální úroveň.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Ujednání o zastupování by měla být zefektivněna a mělo by se zamezit překážkám v uzavírání takových ujednání mezi členskými státy. Zastupující členský stát by měl být odpovědný za kompletní zpracování žádostí o víza bez účasti zastupovaného členského státu.
(8)  Ujednání o zastupování by měla být zefektivněna a usnadněna a mělo by se zamezit překážkám v uzavírání takových ujednání mezi členskými státy. Zastupující členský stát by měl být odpovědný za kompletní zpracování žádostí o víza bez účasti zastupovaného členského státu.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  V případě nedostatečné spolupráce některých třetích zemí v oblasti zpětného přebírání jejich státních příslušníků zadržených v nelegální situaci a nespolupráce těchto třetích zemí při procesu jejich navracení by za účelem zlepšení spolupráce dané třetí země při zpětném přebírání nelegálních migrantů měla být omezeným způsobem a dočasně a na základě transparentního mechanismu založeného na objektivních kritériích uplatněna některá ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009.
(11)  V případě uspokojivé nebo nedostatečné spolupráce některých třetích zemí v oblasti zpětného přebírání jejich státních příslušníků zadržených v nelegální situaci a nespolupráce nebo dobré spolupráce těchto třetích zemí při procesu jejich navracení by za účelem zlepšení nebo podpory pokračování spolupráce dané třetí země při zpětném přebírání nelegálních migrantů měla být omezeným způsobem a dočasně a na základě transparentního mechanismu založeného na objektivních kritériích uplatněna některá ustanovení nařízení (ES) č. 810/2009.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Žadatelé, kterým byla zamítnuta žádost o udělení víza, by měli mít právo podat odvolání, které by mělo v určité fázi řízení zaručovat možnost podání opravného prostředku k soudu. Podrobnější informace o důvodech zamítnutí a postupech pro odvolání proti zamítavým rozhodnutím by měly být uvedeny v oznámení o zamítnutí.
(12)  Žadatelé, kterým byla zamítnuta žádost o udělení víza, by měli mít právo podat odvolání, které by mělo co nejdříve zaručovat možnost podání opravného prostředku k soudu. Podrobné informace o důvodech zamítnutí a postupech pro odvolání proti zamítavým rozhodnutím by měly být uvedeny v oznámení o zamítnutí.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)   Toto nařízení respektuje základní práva a zachovává práva a zásady uznané zejména mezinárodními smlouvami a Listinou základních práv Evropské unie. Usiluje zejména o zajištění plného dodržování práva na ochranu osobních údajů podle článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie, práva na respektování soukromého a rodinného života podle článku 7, práva na azyl podle článku 18 a práv dítěte podle článku 24 Listiny a ochrany zranitelných obyvatel.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Měla by být stanovena pružná pravidla, která by členským státům umožnila optimalizovat sdílení zdrojů a zvýšit konzulární pokrytí. Spolupráce mezi členskými státy (střediska pro schengenská víza) by mohla mít libovolnou podobu přizpůsobenou místním okolnostem, a zaměřit se přitom na posílení zeměpisného konzulárního pokrytí, snížení nákladů členských států, zviditelnění Evropské unie a zlepšování služeb poskytovaných žadatelům o víza.
(16)  Měla by být stanovena pružná pravidla, která by členským státům umožnila optimalizovat sdílení zdrojů a zvýšit konzulární pokrytí. Spolupráce mezi členskými státy (střediska pro schengenská víza) by mohla mít libovolnou podobu přizpůsobenou místním okolnostem, a zaměřit se přitom na posílení zeměpisného konzulárního pokrytí, snížení nákladů členských států, zviditelnění Evropské unie a zlepšování služeb poskytovaných žadatelům o víza. Společná vízová politika by měla přispět k vytváření růstu a být v souladu s ostatními politikami Unie v oblastech jako např. vnější vztahy, obchod, vzdělávání, kultura a cestovní ruch.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Systémy pro elektronické podávání žádostí o vízum vyvinuté členskými státy usnadňují podávání žádostí žadatelům i konzulátům. Mělo by být vypracováno společné řešení, které by při maximálním využití aktuálního právního a technologického vývoje umožnilo úplnou digitalizaci.
(17)  Systémy pro elektronické podávání žádostí o vízum vyvinuté členskými státy jsou nezbytné k usnadnění podávání žádostí žadatelům i konzulátům. Do roku 2025 by mělo být vypracováno společné řešení ve formě online platformy a elektronického víza EU, které by při maximálním využití aktuálního právního a technologického vývoje zajistilo úplnou digitalizaci, čímž by se umožnilo, aby podávání žádostí o víza online odpovídalo potřebám žadatelů a přilákalo do schengenského prostoru více návštěvníků. Systémy pro elektronické podávání žádostí o vízum by měly být zcela přístupné pro osoby se zdravotním postižením. Procedurální záruky, jež musí být jednoduché a efektivní, je třeba posílit a uplatňovat stejným způsobem.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Při provádění nařízení (ES) č. 810/2009 by členské státy měly dodržovat své povinnosti vyplývající z mezinárodního práva, zejména z Úmluvy OSN o právním postavení uprchlíků, Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, Úmluvy OSN proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, Úmluvy OSN o právech dítěte a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27 a (nový)
(27a)   Je třeba přijmout nezbytná opatření k provádění tohoto nařízení. Pokud jde o technické změny příloh tohoto nařízení, měla by být Komise zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27 b (nový)
(27b)   Je třeba vytvořit vhodná opatření pro monitorování a hodnocení tohoto nařízení, pokud jde o harmonizaci vyřizování žádostí o víza. Monitorování a hodnocení musí rovněž sledovat, zda členské státy při zpracování žádostí plně dodržují základní práva a uplatňují zásadu nediskriminace a ochrany osobních údajů.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 1 – odst. 1
1.  Toto nařízení stanoví postupy a podmínky udělování víz pro předpokládané pobyty na území členských států nepřesahující 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů.“;
1.  Toto nařízení stanoví postupy a podmínky udělování víz pro předpokládané pobyty na území členských států nepřesahující 90 dnů během jakéhokoliv období 180 dnů a pro předpokládané pobyty profesionálních sportovců a kulturní profesionálů až na dobu jednoho roku nepřesahující 90 dnů během kteréhokoli 180denního období v jednotlivých členských státech.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 1 – odst. 3 a (nový)
1a)  V článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3a. Při uplatňování tohoto nařízení jednají členské státy v plném souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie včetně Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), příslušnými normami mezinárodního práva, jako je Úmluva OSN o právním postavení uprchlíků (dále jen „Ženevská konvence“), v plném souladu se závazky ohledně přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadou nenavracení, a základními právy. V souladu s obecnými zásadami práva Unie se rozhodnutí podle tohoto nařízení přijímají na základě individuálního posouzení případu.“;
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 b (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 1 – odst. 3 b (nový)
1b)  V článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3b. Evropská komise zavede do roku 2025 elektronické podávání žádostí o vízum (e-vízum).“
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. d
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 2 – bod 12 a (nový)
12a.   Profesionální sportovci a kulturní profesionálové: Státní příslušníci třetích zemí, kteří nejsou občany Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy a patří k následujícím kategoriím: umělci a jejich spolupracovníci, vrcholoví sportovci a jejich spolupracovníci, a případně rodinní příslušníci těchto kategorií, u nichž jsou administrativní a logistické překážky spojené s přípravou uměleckého turné nebo sportovního turnaje v několika členských státech schengenského prostoru v délce více než tří měsíců prokazatelné.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a (nové)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 3 – odst. 5
3)  v čl. 3 odst. 5 se písmena b) a c) nahrazují tímto:
3)  v čl. 3 odst. 5 se písmena b) a c) nahrazují tímto:
„b) státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného povolení k pobytu uděleného členským státem, jenž se neúčastní přijímání tohoto nařízení, nebo členským státem, jenž ještě plně neuplatňuje ustanovení schengenského acquis, nebo státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platných povolení k pobytu uvedených v příloze V, která udělila Andorra, Kanada, Japonsko, San Marino nebo Spojené státy americké a která zaručují zpětné přebírání držitele bez podmínek, nebo kteří jsou držiteli povolení k pobytu v karibských částech Nizozemského království (Aruba, Curaçao, Sint Maarten, Bonaire, Sint Eustatius a Saba);
c)  státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli platného víza do některého členského státu, jenž se neúčastní přijímání tohoto nařízení, nebo členského státu, jenž ještě plně neuplatňuje ustanovení schengenského acquis, nebo do státu, který je smluvní stranou Dohody o Evropském hospodářském prostoru, nebo do Kanady, Japonska nebo Spojených států amerických, nebo kteří jsou držiteli platného víza do karibských částí Nizozemského království (Aruba, Curaçao, Sint Maarten, Bonaire, Sint Eustatius a Saba), při cestě do země, která toto vízum udělila, nebo do jakékoli jiné třetí země, nebo kteří se ze země, jež toto vízum udělila, po použití tohoto víza vracejí“;
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 5 – odst. 1 b
b)  pokud návštěva zahrnuje více než jeden cíl nebo pokud se během dvou měsíců má uskutečnit několik samostatných návštěv, členský stát, jehož území tvoří hlavní cíl návštěvy (návštěv), pokud jde o délku pobytu počítanou ve dnech, nebo;
b)  pokud návštěva zahrnuje více než jeden cíl nebo pokud se během dvou měsíců má uskutečnit několik samostatných návštěv, členský stát, kde se nachází hostitelská organizace nebo podnik, případně členský stát, jehož území tvoří hlavní cíl návštěvy (návštěv), pokud jde o délku pobytu počítanou ve dnech, nebo není-li možné určit hlavní cíl, členský stát při vnější hranici, přes niž má žadatel v úmyslu vstoupit na území členských států;
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 5 – odst. 2 a (nový)
5a)  V článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:
„2a. Jestliže členský stát příslušný podle odst. 1 písm. a) nebo b) nemá své zastoupení ani není zastoupen ve třetí zemi, v níž žadatel podává žádost v souladu s článkem 10, je žadatel oprávněn podat žádost:
a)  na konzulátu jednoho z členských států určení plánované návštěvy;
b)  na konzulátu členského státu prvního vstupu, nelze-li písmeno a) uplatnit;
c)  ve všech ostatních případech na konzulátu kteréhokoli členského státu, který je zastoupen v zemi, v níž žadatel žádost podává.
Pokud se konzulát členského státu příslušného podle odstavce 1 nebo konzulát členského státu uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce nacházejí ve vzdálenosti větší než 500 km od místa bydliště žadatele nebo pokud by zpáteční cesta veřejnou dopravou z místa bydliště žadatele obnášela přenocování a pokud se konzulát jiného členského státu nachází blíže místu bydliště žadatele, je žadatel oprávněn předložit žádost na konzulátu tohoto jiného členského státu.“;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 b (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 5 – odst. 2 b (nový)
5b)  V článku 5 se vkládá nový odstavec, který zní:
„2b. Pokud členský stát příslušný podle odstavce 1 či odstavce 2 uzavřel v souladu s článkem 8 s jiným členským státem ujednání o zastupování pro účely posuzování žádostí a udělování víz jeho jménem, podá žadatel svou žádost na konzulátu zastupujícího členského státu.“;
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. -a (nové)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 8 – odst. 1
1.  Členský stát může souhlasit se zastupováním jiného členského státu, který je příslušný podle článku 5, pro účely posuzování žádostí a udělování víz jménem tohoto členského státu. Členský stát může rovněž v omezeném rozsahu zastupovat jiný členský stát, a to výlučně pro účely přijímání žádostí a vkládání biometrických identifikátorů.
1.  Členský stát může souhlasit se zastupováním jiného členského státu, který je příslušný podle článku 5, pro účely posuzování žádostí a udělování víz jménem tohoto členského státu, aniž je dotčen článek 6. Členský stát může rovněž v omezeném rozsahu zastupovat jiný členský stát, a to výlučně pro účely přijímání žádostí a vkládání biometrických identifikátorů;
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b a (nové)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 8 – odst. 6
ba)   v článku 8 se odstavec 6 mění takto:
6.  Členské státy, které nemají v daném regionu či oblasti vlastní konzulát, se budou snažit o uzavření ujednání o zastupování s členskými státy, které konzulát v tomto regionu či oblasti mají, aby bylo zajištěno, že v důsledku slabé dopravní infrastruktury nebo velkých vzdáleností v konkrétním regionu či zeměpisné oblasti žadatelé nebudou muset vynaložit pro dosažení konzulátu nepřiměřené úsilí.
6.  „Členské státy, které nemají v daném regionu či oblasti vlastní konzulát, se budou snažit o uzavření ujednání o zastupování s členskými státy, které konzulát v tomto regionu či oblasti mají, aby bylo zajištěno, že v důsledku slabé dopravní infrastruktury nebo velkých vzdáleností v konkrétním regionu či zeměpisné oblasti žadatelé nebudou muset vynaložit pro dosažení konzulátu nepřiměřené úsilí, a v zájmu boje proti diskriminaci mezi příslušníky třetích zemí vzniklé kvůli nerovnému přístupu ke konzulárním službám.
Tato ujednání mohou být rovněž uzavřena se zastoupením členského státu EU v zemi sousedící s dotčenou třetí zemí, pokud je blíže místu bydliště žadatele.“
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 9 – odst. 1
Žádosti se mohou podávat nejdříve šest měsíců, a v případě námořníků při plnění jejich povinností nejdříve devět měsíců, před zahájením plánované návštěvy a zpravidla nejpozději 15 kalendářních dnů před tímto začátkem.;
Žádosti se mohou podávat nejdříve devět měsíců, před zahájením plánované návštěvy a zpravidla nejpozději 15 kalendářních dnů před tímto začátkem.; V jednotlivých naléhavých případech, které jsou odůvodněné, mimo jiné z pracovních důvodů, z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu či mezinárodních závazků, může konzulát od dodržení této lhůty odhlédnout;
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a a (nové)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 9 – odst. 3
aa)   čl. 9 odst. 3 se mění takto:
V naléhavých případech, které jsou odůvodněné, může konzulát žadatelům umožnit podat žádost bez schůzky nebo se schůzka uskuteční neprodleně.
„V naléhavých případech, které jsou odůvodněné, může konzulát žadatelům umožnit podat žádost bez schůzky nebo se schůzka uskuteční neprodleně.
V případě neposkytnutí odpovědi ve věci elektronického postupu během měsíce následujícího po podání žádosti je stanoven opravný prostředek umožňující v každém případě žádost prozkoumat.“
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 9 – odst. 4 – písm. a a (nové)
aa)  právními zástupci žadatele;
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 – písm. a
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 10 – odst. 1
„Při podávání žádosti se žadatel dostaví osobně k odběru otisků prstů v souladu s čl. 13 odst. 2 a 3 a odst. 7 písm. b).“;
Aniž jsou dotčena ustanovení článků 13, 42, 43 a 45, žadatelé mohou podat svoji žádost osobně nebo elektronicky;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
9a)  V čl. 13 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Aniž je dotčen odstavec 3, nesmí externí poskytovatel služeb od žadatele vyžadovat, aby se u každé žádosti pokaždé osobně dostavil za účelem odběru biometrických identifikátorů. Aby externí poskytovatelé služeb mohli ověřit, že biometrické identifikátory byly odebrány, je žadateli vystaveno potvrzení o odběru biometrických identifikátorů.“;
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 14 – odst. 4 – pododstavec 1
4.  Členské státy mohou požadovat, aby žadatelé předložili doklad o převzetí finančních nákladů souvisejících s pobytem cizince a ubytování v soukromí, nebo obou, prostřednictvím formuláře příslušného členského státu. Formulář obsahuje zejména:
4.  Členské státy mohou požadovat, aby žadatelé předložili doklad o převzetí finančních nákladů souvisejících s pobytem cizince a ubytování v soukromí, nebo obou, prostřednictvím formuláře Komise. Formulář obsahuje zejména:
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 – písm. a
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 14 – odst. 4 – pododstavec 2
Kromě úředního jazyka (jazyků) členského státu se formulář vypracovává minimálně v jednom dalším úředním jazyce orgánů Evropské Unie. Vzor formuláře se zašle Komisi.
Formulář schválí Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem, který je stanoven v čl. 52 odst. 2. Formulář se použije k informování sponzora / zvoucí osoby o zpracování jejich osobních údajů a o platných pravidlech. Kromě úředního jazyka (jazyků) členského státu se formulář vypracovává minimálně v jednom dalším úředním jazyce orgánů Evropské Unie.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11
Nařízení (ES) č. 810/2009
Článek 15
11)  článek 15 se mění takto:
článek 15 se zrušuje;
a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:
Vypuštění cestovního zdravotního pojištění
„1. Žadatelé o jednotné vízum pro jeden vstup prokáží, že mají dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění pokrývající veškeré náklady, které by mohly nastat během jejich předpokládaného pobytu na území členských států v souvislosti s repatriací ze zdravotních důvodů nebo v souvislosti s naléhavou lékařskou péčí, pohotovostní nemocniční péčí nebo úmrtím.;“
b)  v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:
„2. Osoby, které podávají žádost o udělení jednotného víza pro více vstupů, prokáží, že mají uzavřeno dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění na dobu první předpokládané návštěvy;“
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 810/2009
Článek 16
Článek 16 se nahrazuje tímto:
Článek 16
„Článek 16
Vízový poplatek
Vízový poplatek
1.  Žadatelé uhradí vízový poplatek ve výši 80 EUR.
1.  Žadatelé uhradí vízový poplatek ve výši 80 EUR.
1a.  Žadatelé, jejichž údaje jsou již zaznamenány v systému VIS a jejichž biometrické identifikátory byly získány v souladu s článkem 13, uhradí vízový poplatek ve výši 60 EUR.
2.  Děti ve věku od šesti let do dvanácti let uhradí vízový poplatek ve výši 40 EUR.“;
2.  Děti ve věku od dvanácti let do osmnácti let uhradí vízový poplatek ve výši 40 EUR.
2a.   Žadatelé, kteří jsou součástí skupiny cestující za sportovními, kulturními nebo vzdělávacími účely, uhradí vízový poplatek ve výši 60 EUR.
4.  Od vízového poplatku jsou osvobozeni žadatelé z těchto kategorií osob:
4.  Od vízového poplatku jsou osvobozeni žadatelé z těchto kategorií osob:
a)  děti mladší 6 let;
a)  děti mladší dvanácti let;
b)  žáci, studenti, postgraduální studenti a doprovázející učitelé, kteří podnikají cesty za účelem studia nebo vzdělávacích kurzů;
b)  žáci, studenti, postgraduální studenti a doprovázející učitelé, kteří podnikají cesty za účelem studia nebo vzdělávacích kurzů;
c)  výzkumní pracovníci ze třetích zemí cestující za účelem provádění vědeckého výzkumu, jak je stanoveno v doporučení Evropského parlamentu a Rady č. 2005/761/ES27 ze dne 28. září 2005 pro usnadnění vydávání jednotných víz členskými státy pro krátkodobý pobyt výzkumných pracovníků ze třetích zemí, kteří cestují v rámci Společenství za účelem provádění vědeckého výzkumu [21];
c)  výzkumní pracovníci ze třetích zemí podle definice směrnice Rady 2005/71/ES27, kteří cestují za účelem provádění vědeckého výzkumu nebo účasti na vědeckém semináři nebo konferenci;
d)  zástupci neziskových organizací do věku 25 let, kteří se účastní seminářů, konferencí, sportovních, kulturních nebo vzdělávacích událostí organizovaných neziskovými organizacemi.
d)  zástupci neziskových organizací do věku 25 let, kteří se účastní seminářů, konferencí, sportovních, kulturních nebo vzdělávacích událostí organizovaných neziskovými organizacemi;
e)  rodinní příslušníci občanů Unie podle čl. 5 odst. 2 směrnice 2004/38/ES.
5.  Od vízového poplatku mohou být osvobozeny:
5.  Od vízového poplatku mohou být osvobozeny:
a)  děti ve věku od šesti let a mladší dvanácti let;
a)  děti ve věku od dvanácti let a mladší osmnácti let;
b)  držitelé diplomatických a služebních pasů;
b)  držitelé diplomatických a služebních pasů;
c)  osoby do věku 25 let, které se účastní seminářů, konferencí, sportovních, kulturních nebo vzdělávacích událostí organizovaných neziskovými organizacemi.
c)  osoby do věku 25 let, které se účastní seminářů, konferencí, sportovních, kulturních nebo vzdělávacích událostí organizovaných neziskovými organizacemi;
d)  žadatelé, kterým bylo uděleno vízum s omezenou územní platností z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo vzhledem k mezinárodním závazkům, jakož i příjemci unijního programu přesídlování či relokace;
e)  žadatelé o víza s omezenou územní platností.
6.  V jednotlivých případech lze od vybírání vízového poplatku upustit nebo jej snížit, pokud to pomůže podpoře kulturních či sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů.
6.  V jednotlivých případech lze od vybírání vízového poplatku upustit nebo jej snížit, pokud to pomůže podpoře kulturních či sportovních zájmů, zájmů v oblasti zahraniční politiky, rozvojové politiky, jiných důležitých veřejných zájmů nebo z humanitárních důvodů nebo vzhledem k mezinárodním závazkům.“;
_________________-
____________________
27 Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15).
27 Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15).
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Nařízení (ES) č. 810/2009
Článek 17
13)  článek 17 se mění takto:
Článek 17
Poplatek za služby
1.  „Externí poskytovatel služeb podle článku 43 si může účtovat poplatek za služby.“; Poplatek za služby musí být přiměřený nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly při provádění jednoho nebo několika úkolů uvedených v čl. 43 odst. 6.
1.  „Externí poskytovatel služeb podle článku 43 si může účtovat poplatek za služby.“; Poplatek za služby musí být přiměřený nákladům, které externímu poskytovateli služeb vznikly při provádění jednoho nebo několika úkolů uvedených v čl. 43 odst. 6.
2.  Tento poplatek za služby musí být upřesněn v právním nástroji uvedeném v článku 43 odst. 2.
2.  Tento poplatek za služby musí být upřesněn v právním nástroji uvedeném v článku 43 odst. 2.
3.   Členské státy v rámci místní schengenské spolupráce zajistí, aby poplatek za služby, který je žadateli účtován, náležitým způsobem odpovídal službám nabízeným externím poskytovatelem služeb a byl přizpůsoben místním okolnostem. Členské státy navíc usilují o harmonizaci poplatku za služby.
4.  Poplatek za služby nesmí být vyšší než polovina vízového poplatku stanoveného v čl. 16 odst. 1, a to bez ohledu na možné snížení poplatku nebo výjimky z poplatku podle čl. 16. odst. 2, 4, 5 a 6.
4.  Poplatek za služby nesmí být vyšší než polovina vízového poplatku stanoveného v čl. 16 odst. 1, a to bez ohledu na možné snížení poplatku nebo výjimky z poplatku podle čl. 16. odst. 2, 4, 5 a 6. Poplatek zahrnuje veškeré náklady spojené s předložením žádosti o vízum, včetně předání žádosti a cestovního dokladu externím poskytovatelem služeb konzulátu a navrácení cestovního dokladu externímu poskytovateli služeb.
5.  Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy musí všem žadatelům i nadále umožňovat podávání žádostí přímo na svých konzulátech.
5.  Dotčený členský stát nebo dotčené členské státy musí všem žadatelům i nadále umožňovat podávání žádostí přímo na svých konzulátech nebo na konzulátu členského státu, s nímž mají ujednání o zastupování v souladu s článkem 40.
5a.   Žadatel po zaplacení poplatku za služby obdrží potvrzení.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13 a (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 19 – odst. 3
13a)  čl. 19 odst. 3
Shledá-li příslušný konzulát, že podmínky uvedené v odstavci 1 splněny nebyly, žádost je nepřípustná a konzulát neprodleně
„Shledá-li příslušný konzulát, že podmínky uvedené v odstavci 1 splněny nebyly, v případě potřeby o tom vyrozumí žadatele, sdělí mu nedostatky a umožní mu, aby tyto nedostatky napravil. Pokud k napravení nedostatků nedojde, žádost je nepřípustná a konzulát neprodleně:
—  vrátí formulář žádosti a veškeré doklady, které žadatel předložil,
—  vrátí formulář žádosti a veškeré doklady, které žadatel předložil,
—  znehodnotí odebrané biometrické údaje,
—  znehodnotí odebrané biometrické údaje,
—  vrátí vízový poplatek a
—  vrátí vízový poplatek a
—  příslušnou žádost neposuzuje.
—  příslušnou žádost neposuzuje.“;
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13 a (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 19 – odst. 4
13a)  v článku 19 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4.  Odchylně může být žádost, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, považována za přípustnou na základě humanitárních důvodů nebo z důvodů národního zájmu.
„4. Odchylně může být žádost, která nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 1, považována za přípustnou na základě humanitárních důvodů nebo z důvodů národního zájmu nebo kvůli mezinárodním závazkům.“;
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. a
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 – odst. 3 – písm. e
a)  v odstavci 3 se písmeno e) nahrazuje tímto:
a)  v odstavci 3 se písmeno e) zrušuje.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 14 – písm. c
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 – odst. 8
8.  Při posuzování žádosti mohou konzuláty v odůvodněných případech provést s žadatelem pohovor a požadovat dodatečné doklady.
8.  Při posuzování žádosti mohou konzuláty v odůvodněných případech provést s žadatelem pohovor a požadovat dodatečné doklady. Tyto pohovory mohou být prováděny pomocí moderních digitálních nástrojů a prostředků komunikace na dálku, jako je volání nebo videohovory po internetu. V rámci tohoto procesu musí být dodržena základní práva žadatelů.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 15 – písm. a a (nové)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 22 – odst. 4
aa)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:
4.  Komise o takových oznámeních uvědomí členské státy.
„4. Komise taková oznámení zveřejní.“;
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 – písm. a
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 23 – odst. 1
O žádosti se rozhodne do 10 kalendářních dnů ode dne podání žádosti, která je přípustná podle článku 19.
O žádosti se rozhodne do 10 kalendářních dnů ode dne podání žádosti, která je přípustná podle článku 19, nebo do pěti kalendářních dnů v případě žadatelů o víza, jejichž údaje jsou již zaznamenány v systému VIS a jimž byly odebrány biometrické identifikátory v souladu s článkem 13.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 – písm. a
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 2
Tato lhůta může být v jednotlivých případech prodloužena nejvýše na dobu 45 kalendářních dnů, a to zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení.
Tato lhůta může být v jednotlivých případech prodloužena nejvýše na dobu 30 kalendářních dnů, a to zejména pokud je zapotřebí dalšího posouzení.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 – písm. a a (nové)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 23 – odst. 2 a (nový)
aa)  vkládá se nový odstavec, který zní:
„2a. V jednotlivých naléhavých případech, které jsou odůvodněné, mimo jiné je-li to nutné z pracovních důvodů, z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo kvůli mezinárodním závazkům, se o žádosti rozhodne neprodleně.“;
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17 – písm. a a (nové)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 24 – odst. 1 a (nový)
1a.  Žadatelům, kteří podle konzulátů splňují podmínky pro vstup a u kterých není důvod vízum na základě článku 32 odepřít, jsou vydána víza v souladu s tímto článkem.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17 – písm. b
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 24 – odst. 2 – písm. a
a)  na dobu platnosti v délce jednoho roku za předpokladu, že žadatel získal a oprávněně používal tři víza v průběhu předchozích dvou let;
a)  na dobu platnosti v délce jednoho roku za předpokladu, že žadatel získal a oprávněně používal tři víza v průběhu předchozích dvou let, a v případě námořníků při plnění jejich povinností na dobu platnosti v délce jednoho roku za předpokladu, že žadatel získal a oprávněně používal dvě víza v průběhu předchozích dvou let;
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17 – písm. b
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 24 – odst. 2 – písm. b
b)  na dobu platnosti v délce dvou let za předpokladu, že žadatel získal a oprávněně používal předchozí vízum pro více vstupů s platností jednoho roku;
b)  na dobu platnosti v délce dvou let, pokud žadatel získal v předchozích dvou letech vízum pro více vstupů s platností jednoho roku;
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17 – písm. b
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 24 – odst. 2 – písm. c
c)  na dobu platnosti v délce pěti let za předpokladu, že žadatel získal a oprávněně používal předchozí vízum pro více vstupů s platností dvou let.“;
c)  na dobu platnosti v délce pěti let, pokud žadatel získal v předchozích třech letech vízum pro více vstupů s platností dvou let.“;
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 17 – písm. c
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 24 – odst. 2 c
2c.  Aniž je dotčen odstavec 2, vízum pro více vstupů platné až na pět let může být uděleno žadatelům, kteří prokáží potřebu nebo odůvodní záměr cestovat často a/nebo pravidelně, za předpokladu, že prokáží svou bezúhonnost a spolehlivost, zejména pak oprávněné používání předchozích víz, svou ekonomickou situaci v zemi původu a upřímný úmysl opustit území členských států před uplynutím doby platnosti víza, o jehož udělení požádali.
2c.  Aniž je dotčen odstavec 2, vízum pro více vstupů platné až na pět let je uděleno žadatelům, kteří prokáží potřebu nebo odůvodní záměr cestovat často a/nebo pravidelně, zejména kvůli svému povolání nebo rodinnému stavu – sem patří např. podnikatelé, úředníci zapojení do pravidelných oficiálních kontaktů s členskými státy a orgány EU, zástupci organizací občanské společnosti cestující za účelem odborného vzdělávání, seminářů a konferencí, rodinní příslušníci občanů Unie, rodinní příslušníci státních příslušníků třetích zemí legálně pobývajících v členských státech a námořníci –, za předpokladu, že prokáží svou bezúhonnost a spolehlivost, zejména pak oprávněné používání předchozích víz, svou ekonomickou situaci v zemi původu a upřímný úmysl opustit území členských států před uplynutím doby platnosti víza, o jehož udělení požádali.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 18
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 25 a
„Článek 25a
„Článek 25a
Spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob
Spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob
1.  Ustanovení čl. 14 odst. 6, čl. 16 odst. 1 a odst. 5 písm. b), čl. 23 odst. 1 a čl. 24 odst. 2 se neuplatní vůči žadatelům nebo kategoriím žadatelů, kteří jsou státními příslušníky třetí země, která je na základě relevantních a objektivních údajů považována v souladu s tímto článkem za dostatečně nespolupracující s členskými státy na zpětném přebírání nelegálních migrantů. Tímto článkem nejsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi v čl. 24 odst. 2d.
1.  V závislosti na úrovni spolupráce třetích zemí s členskými státy v oblasti zpětného přebírání nelegálních migrantů, posuzované na základě relevantních a objektivních údajů, se od nynějška může uplatňování čl. 16 odst. 1a a odst. 5 písm. b) a čl. 24 odst. 2 upravit s ohledem na kategorie žadatelů nebo všechny žadatele, kteří jsou státními příslušníky dotčené třetí země, jak je upřesněno v odstavci 4.
Tímto článkem nejsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi v čl. 24 odst. 2d.
2.  Komise pravidelně posuzuje spolupráci třetích zemí, pokud jde o zpětné přebírání osob, s přihlédnutím zejména k těmto ukazatelům:
2.  Komise pravidelně nejméně jednou ročně posuzuje spolupráci příslušných třetích zemí, pokud jde o zpětné přebírání osob, s přihlédnutím zejména k těmto ukazatelům:
a)  počet rozhodnutí o navrácení vydaných vůči osobám z dotčené třetí země, které se neoprávněně zdržují na území členských států;
a)  počet státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje správní nebo soudní rozhodnutí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES;
b)  počet skutečných navrácení osob, vůči nimž bylo vydáno rozhodnutí o navrácení, vyjádřený jako procento počtu rozhodnutí o navrácení vydaných vůči občanům dotyčné třetí země, a případně, na základě unijních nebo dvoustranných dohod o zpětném přebírání osob, počet státních příslušníků třetích zemí, kteří projížděli přes její území;
c)   počet žádostí o zpětné převzetí, kterým třetí země vyhověla, vyjádřený jako procento z počtu žádostí předložených této třetí zemi.
b)   počet žádostí o zpětné převzetí podle členských států, kterým třetí země vyhověla, vyjádřený jako procento z počtu žádostí předložených této třetí zemi;
c)   úroveň praktické spolupráce v oblasti navracení v jednotlivých fázích řízení o navrácení, k níž patří:
i)   včasná pomoc při postupech určování totožnosti,
ii)   dodání a uznání nezbytných cestovních dokladů.
Komise podává zprávy o výsledcích tohoto posouzení Evropskému parlamentu a Radě. Ty záležitost projednají, zejména pokud jde o úroveň spolupráce s příslušnou třetí zemí v oblasti zpětného přebírání nelegálních migrantů.
Při posuzování spolupráce země v oblasti zpětného přebírání osob se přihlíží zejména k těmto aspektům:
a)   účast na pilotních projektech v oblasti pracovní migrace, tj. příspěvek k odstraňování pobídek k nelegální migraci;
b)   prokázané úsilí o opětovnou integraci navrácených osob a zajištění udržitelnosti navracení;
c)   prokázané úsilí v boji proti obchodování s lidmi a převaděčství a souvisejícímu porušování práv dotčených jedinců (účast na budování kapacit a školicích činnostech, mj. v oblasti prevence zneužívání a vykořisťování).
Komise informuje Parlament o závěrech posouzení.
3.  Komisi může informovat také členský stát, pokud zaznamená závažné a přetrvávající praktické problémy ve spolupráci se třetí zemí v oblasti zpětného přebírání nelegálních migrantů, na základě ukazatelů uvedených v odstavci 2.
3.  Komisi může informovat také členský stát, pokud zaznamená závažné a přetrvávající praktické problémy, ale i podstatné zlepšení ve spolupráci se třetí zemí v oblasti zpětného přebírání nelegálních migrantů, na základě ukazatelů uvedených v odstavci 2.
4.   Komise přezkoumá každé oznámení podle odstavce 3 ve lhůtě jednoho měsíce.
Komise přezkoumá každé oznámení ve lhůtě 15 dnů. O výsledcích svého přezkumu Komise informuje Evropský parlament a Radu.
5.   Rozhodne-li Komise na základě analýzy uvedené v odstavcích 2 a 4, že daná země nespolupracuje dostatečně, a je proto třeba podniknout opatření, může i s ohledem na celkové vztahy Unie s dotyčnou třetí zemí přijmout v souladu s přezkumným postupem, na který odkazuje čl. 52 odst. 2, prováděcí akt:
4.   Rozhodne-li Komise na základě analýzy uvedené v odstavcích 2 a 3, s přihlédnutím k celkovým vztahům Unie s dotčenou třetí zemí, zejména pokud jde o spolupráci v oblasti zpětného přebírání osob, a s ohledem na posouzení a otázky uvedené v odstavci 2, že daná země:
a)  kterým se dočasně pozastaví uplatňování čl. 14 odst. 6, čl. 16 odst. 5 písm. b), čl. 23 odst. 1 nebo čl. 24 odst. 2 nebo některých nebo všech těchto ustanovení vůči všem státním příslušníkům dotčené třetí země nebo vůči určitým kategoriím těchto státních příslušníků; nebo
a)   spolupracuje dostatečně, přijme v souladu s přezkumným postupem, na nějž odkazuje čl. 52 odst. 2a, pro některé kategorie státních příslušníků nebo pro všechny státní příslušníky dotčené třetí země, kteří žádají o vízum na území této třetí země, prováděcí akt, kterým se:
i)   sníží vízový poplatek podle čl. 16 odst. 2a,
ii)   omezí lhůta na přijetí rozhodnutí o žádosti podle čl. 23 odst. 1a,
iii)   prodlouží období platnosti víz pro více vstupů podle čl. 24 odst. 2 posledního pododstavce, a/nebo
iv)   usnadní účast na projektech v oblasti pracovní migrace;
b)  kterým se uplatní vízový poplatek stanovený v čl. 16 odst. 2a vůči všem státním příslušníkům dotčené třetí země nebo vůči určitým kategoriím těchto státních příslušníků.
b)  nespolupracuje dostatečně, může i s ohledem na celkové vztahy Unie s dotyčnou třetí zemí přijmout v souladu s přezkumným postupem, na nějž odkazuje čl. 52 odst. 2a, prováděcí akt, kterým se:
i)   dočasně pozmění uplatňování čl. 14 odst. 6 nebo čl. 23 odst. 1, nebo se dočasně pozastaví uplatňování čl. 16 odst. 5b, čl. 23 odst. 1 nebo některých jejich ustanovení nebo čl. 24 odst. 2.“
6.  Komise na základě ukazatelů uvedených v odstavci 2 průběžně posuzuje, zda lze konstatovat významné zlepšení ve spolupráci dané třetí země v oblasti zpětného přebírání nelegálních migrantů, a při současném zohlednění celkových vztahů Unie s danou třetí zemí může rozhodnout o zrušení nebo změně prováděcího aktu uvedeného v odstavci 5.
7.  Nejpozději šest měsíců po vstupu prováděcího aktu uvedeného v odstavci 5 v platnost předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku dosaženém danou třetí zemí v oblasti spolupráce při zpětném přebírání osob.“
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 22 – písm. a a (nové)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 32 – odst. 1 – odst. a – písm. vii
aa)   v čl. 32 se odst. 1 bod vii) zrušuje
vii)  neprokáže, že má uzavřeno dostatečné a platné cestovní zdravotní pojištění, pokud se na něj tato povinnost vztahuje;
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 22 – písm. a b (nové)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 32 – odst. 2
ab)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:
2.  Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI.
„2. Rozhodnutí o zamítnutí a důvody, na nichž se zakládá, se oznámí žadateli prostřednictvím standardního formuláře uvedeného v příloze VI v jazyce, kterému žadatel rozumí nebo u nějž se dá rozumně předpokládat, že mu bude rozumět.“;
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 22 – písm. b
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 32 – odst. 3
3.  Žadatelé, kterým byla žádost o udělení víza zamítnuta, mají právo podat odvolání, které v určité fázi řízení zaručí možnost podání opravného prostředku k soudu. Odvolání se podává proti členskému státu, který přijal konečné rozhodnutí o žádosti, a v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu. Členské státy poskytnou žadatelům podrobné informace týkající se postupu, který je třeba při odvolání dodržet, jak je stanoveno v příloze VI.“;
3.  Žadatelé, kterým byla žádost o udělení víza zamítnuta, mají právo podat odvolání, které v určité fázi řízení zaručí možnost podání opravného prostředku k soudu. Odvolání se podává proti členskému státu, který přijal konečné rozhodnutí o žádosti, a v souladu s vnitrostátním právem tohoto členského státu. Odvolací lhůta je nejméně 30 kalendářních dnů. Členské státy poskytnou žadatelům podrobné informace týkající se postupu, který je třeba při odvolání dodržet, jak je stanoveno v příloze VI, a to v jazyce, kterému žadatelé rozumějí nebo u nějž se dá rozumně předpokládat, že mu budou rozumět.“;
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 22 – písm. b
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 32 – odst. 3 a
3a.   Jednotný formulář pro oznamování důvodů zamítnutí, prohlášení víza za neplatné nebo zrušení víza uvedený v příloze VI je k dispozici minimálně v těchto jazycích:
a)  v úředním jazyce či jazycích členského státu, pro který se o vízum žádá, a
b)  v úředním jazyce či jazycích hostitelské země.
Kromě jazyka či jazyků uvedených v písmeni a) může být formulář k dispozici v dalším úředním jazyce či jazycích orgánů Evropské unie.
Překlad tohoto formuláře do úředního jazyka či jazyků hostitelské země se vyhotoví v rámci místní schengenské spolupráce stanovené v článku 48.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 22 c (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 34 – bod 7
22c)   v článku 34 se odstavec 7 mění takto:
7.  Držitel víza, jehož vízum bylo prohlášeno za neplatné či zrušeno, se může odvolat, pokud vízum nebylo zrušeno na jeho žádost podle odstavce 3. Odvolání se podává proti členskému státu, který přijal rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné či o zrušení víza, a v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu. Členské státy poskytnou žadatelům informace týkající se postupu, který je třeba při odvolání dodržet, jak je stanoveno v příloze VI.
„7. Držitel víza, jehož vízum bylo prohlášeno za neplatné či zrušeno, se může odvolat, pokud vízum nebylo zrušeno na jeho žádost podle odstavce 3. Odvolání se podává proti členskému státu, který přijal rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné či o zrušení víza, a v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu. Členské státy poskytnou žadatelům informace týkající se postupu, který je třeba při odvolání dodržet, jak je stanoveno v příloze VI. Je-li příjemce víza, které bylo prohlášeno za neplatné, již přítomen na území členského státu, nemůže být rozhodnuto o jeho návratu, dokud nevyprší lhůta pro odvolání nebo dokud mu nebude řádně oznámeno konečné rozhodnutí o tomto odvolání.“
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 22 b (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 35 – odst. 2
22b)  v článku 35 se odstavec 2 zrušuje;
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 24
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 36a – odst. 3
3.  Dotčený členský stát zřídí odpovídající struktury a zajistí odborně vyškolený personál pro vyřizování žádostí o víza a pro provádění všech ověření a posouzení rizik stanovených v článku 21.
3.  Dotčený členský stát zřídí odpovídající struktury a zajistí odborně vyškolený personál pro vyřizování žádostí o víza a pro provádění všech ověření a posouzení rizik stanovených v článku 21. Pracovníci musí být vyškoleni v oblasti správy digitálních souborů.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 24 b (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 37 – bod 2
24b)   v článku 37 se odstavec 2 mění takto:
2.  Uchovávání a používání vízových štítků podléhá vhodným bezpečnostním opatřením, aby se zabránilo podvodům nebo ztrátám. Každý konzulát si vede záznamy o zásobách vízových štítků a vede záznamy o tom, jak jsou jednotlivé vízové štítky použity.
„2. Uchovávání a používání vízových štítků podléhá vhodným bezpečnostním opatřením, aby se zabránilo podvodům nebo ztrátám. Každý konzulát si vede záznamy o zásobách vízových štítků a vede záznamy o tom, jak jsou jednotlivé vízové štítky použity. Jakýkoli významný podvod nebo ztráta musí být oznámeny Komisi.“
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 25
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 37 – odst. 3 – pododstavec 2
Jednotlivé spisy žádostí se uchovávají nejméně jeden rok ode dne rozhodnutí o žádosti uvedeného v čl. 23 odst. 1, nebo v případě odvolání do konce řízení o odvolání.“;
Jednotlivé spisy žádostí se uchovávají nejméně dva roky ode dne rozhodnutí o žádosti uvedeného v čl. 23 odst. 1, nebo v případě odvolání do konce řízení o odvolání.“;
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 26 a (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 38 – odst. 4 a (nový)
26a)  v článku 38 se vkládá nový odstavec, který zní:
„4a. Členské státy zajistí, aby měly konzuláty zaveden postup, jehož prostřednictvím budou moci žadatelé o víza podat stížnost. Informace o postupu podávání stížností zpřístupní konzulát na svých internetových stránkách a případně je zveřejní externí poskytovatel služeb. Členské státy zajistí, aby byly o stížnostech vedeny záznamy.“;
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 26 b (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 39 – odst. 1
26b)   v článku 39 se odstavec 1 mění takto:
1.  Konzuláty členských států zajistí, aby se se žadateli jednalo zdvořile.
„1. Konzuláty členských států zajistí, aby se se žadateli jednalo zdvořile. Podmínky přijetí žadatelů a zpracování jejich žádostí musí řádně respektovat základní práva, jak jsou uvedena v Listině základních práv Evropské unie a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. Zpracování žádostí o víza musí proběhnout bez diskriminace, profesionálně a s respektem k žadatelům.“
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 26 c (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 39 – odst. 3
26c)  v článku 39 se odstavec 3 mění takto:
3.  Při plnění svých úkolů nesmějí konzulární pracovníci diskriminovat žádné osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
3. Při plnění svých úkolů nesmí konzulární pracovníci diskriminovat žádné osoby na základě státní příslušnosti, pohlaví, genderu, rodinného stavu, skutečného či domnělého náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 29 – písm. d
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 43 – odst. 9
9.  Členské státy odpovídají za dodržování pravidel ochrany osobních údajů a zajistí, aby externí poskytovatel služeb podléhal monitorování ze strany dozorových úřadů pro ochranu údajů podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.“;
9.  Dotčený členský stát nebo členské státy i nadále odpovídají za dodržování pravidel, mj. za dodržování základních práv, a zejména zásady nediskriminace a ochrany osobních údajů, a zajistí, aby externí poskytovatel služeb podléhal monitorování ze strany dozorových úřadů pro ochranu údajů podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 33 – písm. b
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 48 – odst. 1 a – písm. c
c)  případného zajištění společného překladu formuláře žádosti;
c)  případného zajištění společného překladu formuláře žádosti a jednotného formuláře pro oznámení důvodů zamítnutí, prohlášení víza za neplatné nebo zrušení víza;
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 33 – písm. d
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 48 – odst. 3 – písm. b – vi
vi)  trendech, pokud jde o zamítnutí;
vi)  trendech a důvodech, pokud jde o zamítnutí;
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 33 – písm. d
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 48 – odst. 3 – písm. d
d)  informace o pojišťovnách poskytujících dostatečné cestovní zdravotní pojištění, včetně ověření druhů pojistného krytí a možných nadlimitních částek.“;
vypouští se
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 34 a (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Článek 49
34a)   článek 49 se mění takto:
Článek 49
„Článek 49
Ustanovení o olympijských a paralympijských hrách
Ustanovení o olympijských a paralympijských hrách a jiných mezinárodních sportovních soutěžích na vysoké úrovni
Členské státy, které hostí olympijské a paralympijské hry, uplatňují zvláštní postupy a podmínky usnadňující udělování víz uvedené v příloze XI.
Členské státy, které hostí olympijské a paralympijské hry a jiné mezinárodní sportovní soutěže na vysoké úrovni, uplatňují zvláštní postupy a podmínky usnadňující udělování víz uvedené v příloze XI.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 50 b – odst. 1
1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.
1.  Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě, které je provedeno současně a bezodkladně, se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1
1.  Tři roky po dni [den vstupu tohoto nařízení v platnost] vypracuje Komise hodnocení uplatňování tohoto nařízení. Toto celkové hodnocení obsahuje posouzení dosažených výsledků ve vztahu k cílům a uplatňování ustanovení tohoto nařízení.
1.  Dva roky po dni [den vstupu tohoto nařízení v platnost] vypracuje Komise hodnocení uplatňování tohoto nařízení. Toto celkové hodnocení obsahuje posouzení dosažených výsledků ve vztahu k cílům a uplatňování ustanovení tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 a (nový)
2a.   Nejpozději jeden rok po [den vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o zrušení vízových štítků a zavedení digitálních víz umožňujících udílení schengenských víz v podobě prosté registrace do systému VIS a elektronického oznámení zaslaného žadateli.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Příloha IV a (nová)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Příloha XI
PŘÍLOHA XI ZVLÁŠTNÍ POSTUPY A PODMÍNKY, KTERÉ ZJEDNODUŠUJÍ UDĚLOVÁNÍ VÍZ ČLENŮM OLYMPIJSKÉ RODINY ÚČASTNÍCÍM SE OLYMPIJSKÝCH A PARALYMPIJSKÝCH HER
„PŘÍLOHA XI ZVLÁŠTNÍ POSTUPY A PODMÍNKY, KTERÉ ZJEDNODUŠUJÍ UDĚLOVÁNÍ VÍZ ČLENŮM OLYMPIJSKÉ A SPORTOVNÍ RODINY ÚČASTNÍCÍM SE OLYMPIJSKÝCH HER, PARALYMPIJSKÝCH HER A SPORTOVNÍCH SOUTĚŽÍ NA VYSOKÉ ÚROVNI“

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0434/2018).


Společný systém daně z přidané hodnoty s ohledem na dočasné uplatňování všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti v souvislosti s dodáním zboží nebo poskytnutím služeb převyšujícím určitou prahovou hodnotu *
PDF 173kWORD 48k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o návrhu směrnice Rady, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty, pokud jde o dočasné používání všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti ve vztahu k dodání zboží a poskytnutí služeb nad určitou prahovou hodnotu (COM(2016)0811 – C8-0023/2017 – 2016/0406(CNS))
P8_TA(2018)0496A8-0418/2018

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2016)0811),

–  s ohledem na článek 113 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0023/2017),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0418/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Aby se omezilo riziko přesunu podvodných činností mezi členskými státy, mělo by být povoleno používat uvedený mechanismus přenesení daňové povinnosti všem členským státům, které splní určitá kritéria, pokud jde o rozsah podvodů, zejména kolotočových, a které jsou schopny prokázat, že jiná kontrolní opatření nejsou k boji proti těmto podvodům dostatečná.
(4)  Aby se omezilo riziko přesunu podvodných činností mezi členskými státy, mělo by být povoleno používat uvedený mechanismus přenesení daňové povinnosti všem členským státům, které splní určitá kritéria, pokud jde o rozsah podvodů, zejména kolotočových, a které jsou schopny prokázat, že jiná kontrolní opatření nejsou k boji proti těmto podvodům dostatečná. Členské státy by dále měly mít povinnost prokázat, že odhadovaný přínos dodržování daňových předpisů a výběru daní v důsledku zavedení všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti převáží nad odhadovaným celkovým dodatečným zatížením podniků a správců daně a že podnikům a správcům daně nevzniknou náklady vyšší než náklady vzniklé v důsledku uplatnění jiných kontrolních opatření.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Kromě toho by mělo být povoleno používat tento mechanismus také členským státům, jež sousedí s členským státem, kde byl mechanismus již povolen, a jež tedy čelí vážnému riziku, že se podvody přesunou na jejich území, a to též v případech, kdy by jiná kontrolní opatření nebyla proti tomuto riziku podvodu dostatečná.
vypouští se
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Pokud se členský stát rozhodne všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti používat, měl by ho uplatňovat na veškeré dodávky zboží a služeb nad stanovenou prahovou hodnotu faktury. Mechanismus by neměl být omezen na žádné konkrétní odvětví.
(6)   Pokud se členský stát rozhodne všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti používat, měl by ho uplatňovat na veškeré jiné než přeshraniční dodávky zboží a poskytování služeb nad stanovenou prahovou hodnotu transakce. Mechanismus by neměl být omezen na žádné konkrétní odvětví.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  V zájmu možnosti posoudit, zda zavedení mechanismu v jednom členském státě způsobuje přesun podvodných činností do jiných členských států, jakož i možnosti posoudit míru možného narušení fungování vnitřního trhu je vhodné stanovit konkrétní povinnost výměny informací mezi členskými státy, které mechanismus používají, a ostatními členskými státy. Na veškerou takovou výměnu informací by se měla vztahovat příslušná ustanovení týkající se ochrany osobních údajů a důvěrnosti. Tato ustanovení vymezují výjimky a omezení za účelem ochrany zájmů členských států a Unie v oblasti zdanění.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 1 – pododstavec 1
Odchylně od článku 193 může členský stát do dne 30. června 2022 jako všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba povinná k dani, jíž je dodáno zboží či poskytnuty služby přesahující limit 10 000 EUR na fakturu.
Odchylně od článku 193 může členský stát do dne 30. června 2022 jako všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba povinná k dani, jíž je dodáno zboží či poskytnuty služby přesahující limit 25 000 EUR na fakturu.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)   výpadek příjmů z DPH vyjádřený jako procentní podíl celkové daňové povinnosti k DPH nejméně 5 procentních bodů nad mediánem výpadku příjmů z DPH ve Společenství;
a)  podle metod a údajů, které jsou obsaženy v závěrečné zprávě Komise z roku 2016 datované ze dne 23. srpna 2016 o výpadku z příjmů z DPH, měl v roce 2014 výpadek příjmů z DPH vyjádřený jako procentní podíl celkové daňové povinnosti k DPH ve výši nejméně 15 procentních bodů nad mediánem výpadku příjmů z DPH ve Společenství;
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  podíl kolotočových podvodů na jeho celkovém výpadku příjmů z DPH činí více než 25 %;
b)  na základě posouzení dopadů doprovázejícího legislativní návrh u tohoto článku, činí v roce, jehož se týká zpráva uvedená v písm. a), podíl kolotočových podvodů na jeho celkovém výpadku příjmů z DPH více než 25 %; a
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c
c)  stanoví, že jiná kontrolní opatření nejsou pro boj proti kolotočovým podvodům na jeho území dostatečná.
c)  prokáže, že jiná kontrolní opatření nejsou dostatečná pro boj proti kolotočovým podvodům na jeho území, zejména tím, že uvede uplatňovaná kontrolní opatření a konkrétní důvody, proč tato opatření nejsou účinná, jakož i důvody, proč se správní spolupráce v oblasti DPH ukázala jako nedostačující; a
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c a (nové)
ca)  prokáže, že odhadovaný přínos dodržování daňových předpisů a výběru daní v důsledku zavedení všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti převáží očekávané celkové dodatečné zatížení podniků a správců daně o minimálně 25 %; a
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c b (nové)
cb)  prokáže, že podnikům a správcům daně nevzniknou v důsledku zavedení všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti náklady vyšší než náklady vzniklé v důsledku uplatnění jiných kontrolních opatření.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 1 – pododstavec 3
Členský stát přiloží k žádosti podle odstavce 4 výpočet výpadku příjmů z DPH podle metody a údajů, které jsou k dispozici v poslední zprávě o výpadcích příjmů z DPH, již zveřejňuje Komise.
Členský stát přiloží k žádosti podle odstavce 4 výpočet výpadku příjmů z DPH podle metody a údajů, které jsou k dispozici ve zprávě o výpadcích příjmů z DPH, již zveřejňuje Komise, jak je uvedeno v druhém pododstavci písm. a).
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 2
2.  Do dne 30. června 2022 může členský stát stanovit, že osobou povinnou odvést daň je osoba povinná k dani, jíž je dodáno zboží či poskytnuty služby přesahující limit 10 000 EUR na fakturu, pokud tento členský stát:
vypouští se
a)  má společnou hranici s členským státem, který je oprávněn používat všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti;
b)  stanoví, že vzhledem k povolení používat všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti v sousedícím členském státě existuje závažné riziko přesunutí podvodů na jeho území;
c)  stanoví, že jiná kontrolní opatření nejsou pro boj proti podvodům na jeho území dostatečná.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 3
3.  Členské státy, které používají všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti, zavedou povinnost náležitého a účinného elektronického podávání zpráv pro všechny osoby povinné k dani, a zejména pro osoby povinné k dani, které dodávají či pořizují zboží nebo služby, na které se tento mechanismus vztahuje.
3.  Členské státy, které používají všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti, zavedou povinnost náležitého a účinného elektronického podávání zpráv pro všechny osoby povinné k dani, a zejména pro osoby povinné k dani, které dodávají či pořizují zboží nebo služby, na které se tento mechanismus vztahuje, s cílem zajistit účinné fungování všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti a sledování jeho uplatňování.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. a
a)  podrobné odůvodnění dokládající, že podmínky stanovené v odstavcích 1 nebo 2 jsou splněny;
a)  podrobné odůvodnění dokládající, že podmínky stanovené v odstavci 1 jsou splněny; a
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. b
b)  datum zahájení používání všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti a období, po které se má používat;
b)  datum zahájení používání všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti a období, po které se má používat; a
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. c
c)  opatření, která mají být přijata s cílem informovat osoby povinné k dani o zavedení všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti;
c)  opatření, která mají být přijata s cílem informovat osoby povinné k dani o zavedení všeobecného mechanismu přenesení daňové povinnosti; a
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. d
d)  podrobný popis doprovodných opatření uvedených v odstavci 3.
d)  podrobný popis doprovodných opatření uvedených v odstavci 2.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 7 – pododstavec 1
Členské státy používající všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti předloží Komisi nejpozději dva roky po zahájení používání mechanismu průběžnou zprávu. Zpráva obsahuje podrobné posouzení účinnosti mechanismu.
Členské státy používající všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti poskytnou všem členským státům elektronickou formou:
a)  jména osob, vůči nimž bylo během dvanácti měsíců předcházejících datu zavedení mechanismu vedeno trestní nebo správní řízení pro podvod s DPH,
b)  jména osob (včetně jmen ředitelů případných právnických osob), jejichž registrace k DPH v daném členském státě byla po zavedení mechanismu ukončena, a
c)  jména osob (včetně jmen ředitelů případných právnických osob), které nepodaly přiznání k DPH za dvě po sobě jdoucí zdaňovací období po zavedení mechanismu.
Informace uvedené v písmenech a) a b) se podávají nejpozději do tří měsíců po zavedení mechanismu a poté se každé tři měsíce aktualizují. Informace uvedené v písmeni c) se podávají nejpozději do devíti měsíců po zavedení mechanismu a poté se každé tři měsíce aktualizují.
Členské státy používající všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti předloží Komisi nejpozději jeden rok po zahájení používání mechanismu průběžnou zprávu. Zpráva obsahuje podrobné posouzení účinnosti mechanismu.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 8 – pododstavec 1
Členské státy, které všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti nepoužívají, předloží Komisi nejpozději dne 30. června 2019 průběžnou zprávu o dopadu použití mechanismu v jiných členských státech na jejich území, pokud k uvedenému datu bude alespoň jeden členský stát alespoň jeden rok daný mechanismus používat.
Členské státy, které všeobecný mechanismus přenesení daňové povinnosti nepoužívají, předloží Komisi průběžnou zprávu o dopadu použití mechanismu v jiných členských státech na jejich území. Tato zpráva se do tří měsíců od použití mechanismu na jeden rok v jednom členském státě předloží Komisi.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
Směrnice 2006/112/ES
Čl. 199 c – odst. 10 – písm. a
a)  vývoje výpadku příjmů z DPH;
vypouští se
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2
Použije se do dne 30. září 2022.
Použije se do dne 30. června 2022.

Plné uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku
PDF 139kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku: zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích (2018/2092(INI))
P8_TA(2018)0497A8-0365/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Protokol o začlenění schengenského acquis do rámce Evropské unie (11997D/PRO/02),

–  s ohledem na čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku ze dne 29. září 2010 (14142/2010) a 8. července 2011 (14142/1/2010),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady o rámci pro plné uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku ze dne 7. prosince 2011 (14302/3/11),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 8. června 2011 o návrhu rozhodnutí Rady o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharské republice a Rumunsku(1),

–  s ohledem na závěry Rady pro spravedlnost a vnitřní věci ze dne 9. a 10. června 2011, 22. a 23. září 2011, 25. a 26. října 2012, 7. a 9. března 2013 a 5. a 6. prosince 2013,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. října 2011 o přistoupení Bulharska a Rumunska k Schengenské dohodě(2),

–  s ohledem na osmou pololetní zprávu Komise o fungování schengenského prostoru ze dne 15. prosince 2015 (COM(2015)0675),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 k výroční zprávě o fungování schengenského prostoru(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2017/1908 ze dne 12. října 2017 o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Vízového informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku(4),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 18. dubna 2018 o uvedení některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku v účinnost (15820/1/2017),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. června 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uvedení v účinnost některých ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v Bulharské republice a Rumunsku(5),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0365/2018),

A.  vzhledem k tomu, že Bulharsko a Rumunsko přijaly schengenské acquis při svém vstupu do Evropské unie v roce 2007; vzhledem k tomu, že Bulharsko vydalo v roce 2008 prohlášení o připravenosti zahájit hodnocení prováděná pracovní skupinou pro schengenské hodnocení (SCH-EVAL), která sestává z odborníků z členských států Schengenu; vzhledem k tomu, že Rumunsko vydalo své prohlášení o připravenosti zahájit hodnocení prováděná skupinou SCH-EVAL v letech 2007 a 2008;

B.  vzhledem k tomu, že odborníci skupiny SCH-EVAL i Rada ve svých závěrech ze dne 9. a 10. června 2011 potvrdili dokončení schengenského hodnocení pro Bulharsko a Rumunsko a stav připravenosti těchto dvou zemí provést všechna ustanovení schengenského acquis; vzhledem k tomu, že ve svém návrhu rozhodnutí ze dne 8. července 2011 Rada ověřila, že nezbytné podmínky pro uplatňování schengenského acquis byly splněny ve všech oblastech, konkrétně v oblasti ochrany údajů, vzdušných hranic, pozemních hranic, policejní spolupráce, Schengenského informačního systému, námořních hranic a víz; vzhledem k tomu, že dokončení schengenského hodnocení znamenalo pro obě země kromě výzvy, jíž je správa vnějších hranic Evropské unie, také zásadní restrukturalizaci jejich systémů ostrahy hranic a investice do navýšení kapacity donucovacích orgánů; vzhledem k tomu, že podle aktu o přistoupení z roku 2005 je úspěšné dokončení postupů schengenského hodnocení jediným předpokladem pro úplné uplatnění schengenského acquis, včetně zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; vzhledem k tomu, že hlavy států a předsedové vlád v Radě i Komise a Parlament již mnohokrát uznali připravenost Bulharska a Rumunska uplatňovat schengenské acquis v plném rozsahu, naposledy ve sdělení Komise ze dne 27. září 2017 a v usnesení Parlamentu ze dne 30. května 2018;

C.  vzhledem k tomu, že ve svém návrhu rozhodnutí ze dne 29. září 2010 Rada navrhla plné uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku a zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; vzhledem k tomu, že Parlament ve svém legislativním usnesení ze dne 8. června 2011 toto rozhodnutí schválil a požádal Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu je podstatně změnit;

D.  vzhledem k tomu, že v září 2011 předsednictví Rady předložilo návrh na částečné provedení ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku, konkrétně zrušení kontrol pouze na vnitřních námořních a vzdušných hranicích, přičemž naplánovalo předložit v následné fázi samostatné rozhodnutí ohledně pozemních hranic;

E.  vzhledem k tomu, že Rada pro spravedlnost a vnitřní věci ve svých závěrech několikrát potvrdila svůj závazek založit jakékoli budoucí rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních hranicích pro Bulharsko a Rumunsko na dvoustupňovém přístupu; vzhledem k tomu, že přijetí tohoto rozhodnutí bylo Radou pro spravedlnost a vnitřní věci opakovaně odloženo;

F.  vzhledem k tomu, že na základě rozhodnutí Rady ze dne 12. října 2017 byl Bulharsku a Rumunsku udělen pasivní přístup do Vízového informačního systému; vzhledem k tomu, že Rada ve svém návrhu rozhodnutí ze dne 18. dubna 2018 navrhla plné uplatňování zbývajících ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v obou členských státech;

G.  vzhledem k tomu, že ani akt o přistoupení z roku 2005, ani mechanismus schengenského hodnocení nestanoví odlišné časové rámce pro zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; vzhledem k tomu, že všechna předchozí rozšíření schengenského prostoru byla stanovena prostřednictvím jediného právního aktu;

H.  vzhledem k tomu, že schengenský prostor je jedinečným opatřením a jedním z největších úspěchů Evropské unie, který umožňuje volný pohyb osob přes vnitřní hranice Schengenu; vzhledem k tomu, že toto je možné prostřednictvím různých kompenzačních opatření, jako je zřízení Schengenského informačního systému (za účelem posílení výměny informací), jakož i vytvoření hodnotícího mechanismu za účelem ověření provádění schengenského acquis členskými státy a posílení vzájemné důvěry ve fungování schengenského prostoru;

I.  vzhledem k tomu, že zachovávání kontrol na vnitřních hranicích Unie a jejich opětovné zavedení v schengenském prostoru má závažný dopad na životy evropských občanů a všech osob, které využívají zásady volného pohybu uvnitř EU, a značně narušuje jejich důvěru v evropské orgány a integraci; vzhledem k tomu, že tato situace způsobuje přímé provozní a investiční náklady přeshraničním pracovníkům, turistům, silničním nákladním přepravcům a orgánům veřejné správy, což silně poškozuje ekonomiky členských států a fungování vnitřního trhu EU; vzhledem k tomu, že zachovávání vnitřních hraničních kontrol v Bulharsku a Rumunsku má negativní dopad na vývoz z obou členských států i dovoz do nich, jakož i na přepravní operace z a do některých z největších jihoevropských civilních a nákladních přístavů, což znamená ušlý zisk a vyšší výdaje; vzhledem k tomu, že odhady nákladů souvisejících s obnovením hraničních kontrol v Evropské unii činí 0,05 až 20 miliard EUR v jednorázových nákladech a 2 miliardy EUR v ročních provozních nákladech(6);

J.  vzhledem k tomu, že zachovávání kontrol na vnitřních hranicích Unie nebo jejich obnovení v schengenském prostoru se zdá být spojeno spíše s pocitem ohrožení veřejného pořádku a vnitřní bezpečnosti než se spolehlivými důkazy o skutečné existenci vážné hrozby; vzhledem k tomu, že zrušení kontrol na vnitřních hranicích v důsledku plného uplatňování schengenského acquis v členských státech, které k Schengenu již přistoupily, nevedlo ke zvýšení kriminality; vzhledem k tomu, že rozšíření schengenského prostoru v roce 2007 je spojeno s nižší mírou majetkových trestných činů v členských státech nově přistupujících k Schengenu i ve stávajících členských státech a že mezi občany EU nezhoršilo pocit nejistoty(7);

1.  připomíná, že Bulharsko a Rumunsko splnily v roce 2011 všechny nezbytné podmínky pro plné uplatňování schengenského acquis;

2.  vyjadřuje politování nad skutečností, že během sedmi let, které od té doby uběhly, nepřijala Rada rozhodnutí o plném uplatňování schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku, a to navzdory opakovaným žádostem Komise a Parlamentu v tomto směru;

3.  považuje návrh rozdělit zrušení kontrol na vnitřních hranicích do dvou právních aktů za účelem stanovení odlišných harmonogramů pro zrušení kontrol na pozemních, námořních a vzdušných hranicích za významný odklon od znění návrhu rozhodnutí Rady ze dne 29. září 2010, které schválil Parlament;

4.  připomíná, že Rada smí rozhodnout o uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku teprve po konzultaci s Parlamentem, což je povinnost vyplývající z čl. 4 odst. 2 aktu o přistoupení z roku 2005; připomíná svou žádost určenou Radě, aby uvědomila Parlament, pokud bude mít v úmyslu se významně odchýlit od znění, které schválil Parlament ve svém legislativním usnesení ze dne 8. června 2011;

5.  vyjadřuje znepokojení ohledně toho, že zavedení dvoustupňového přístupu by mohlo mít negativní dopad na budoucí rozšíření schengenského prostoru; zdůrazňuje, že neschopnost dosáhnout shody v Radě zpochybňuje jednotné uplatňování ustanovení Smluv EU a důvěryhodnost EU, což trvale narušuje veřejnou podporu společných politik EU tím, že ukazuje nerovné zacházení s členskými státy a jejich občany a zavádí umělé hranice v rámci Unie; vyjadřuje své obavy, že takovéto postupy přispívají k nárůstu populismu a nacionalismu na celém kontinentu, což představuje zásadní výzvu pro fungování EU;

6.  zdůrazňuje skutečnost, že volný pohyb osob přes vnitřní hranice EU vyplývající ze začlenění schengenského acquis do právního rámce EU je jedním z hlavních úspěchů, jichž Unie dosáhla; zdůrazňuje, že fungování a rozšíření schengenského prostoru by nemělo být negativně ovlivněno nedostatky v ostatních politikách EU, jako je společný evropský azylový systém;

7.  vítá přijetí rozhodnutí Rady ze dne 12. října 2017, které Bulharsku a Rumunsku poskytuje pasivní přístup do Vízového informačního systému, a návrh Rady na plné uplatnění zbývajících ustanovení schengenského acquis týkajících se Schengenského informačního systému v obou členských státech; vyjadřuje politování nad skutečností, že přijetí těchto rozhodnutí nenásledovalo ihned po ověření úspěšného dokončení schengenského hodnocení v roce 2011, ale bylo zahájeno coby opatření ad hoc s cílem zajistit soulad s podmínkami pro provedení Systému vstupu/výstupu, který by měl začít fungovat do roku 2020; domnívá se, že tyto právní akty představují krok směrem k uzavření informačních mezer mezi členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis a členskými státy uplatňujícími je částečně; rozhodně trvá na tom, že přijetí těchto aktů by nemělo sloužit k dalšímu oddálení zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích; konstatuje, že přijetím těchto rozhodnutí budou Bulharsko a Rumunsko sdílet veškeré povinnosti a odpovědnost plnohodnotného členství v schengenském prostoru, ale nikoli všechny jeho přínosy;

8.  zdůrazňuje, že schengenské acquis nebylo zamýšleno za tím účelem, aby se přizpůsobovalo členským státům s různými právními statusy; upozorňuje na skutečnost, že delší nečinnost Rady vedla k tomu, že je nezbytné v právních předpisech EU v souvislosti s informačními systémy a systémy řízení hranic jasně rozlišovat mezi členskými státy plně uplatňujícími schengenské acquis a členskými státy uplatňujícími je částečně; vyjadřuje své obavy, že to z právního hlediska fakticky kodifikuje souběžnou existenci schengenského prostoru s volným pohybem a schengenského prostoru bez volného pohybu, takže hrozí mezery v oblasti výměny informací, legislativní nedostatky a nedostatečné propojení mezi systémy v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí;

9.  zdůrazňuje, že pokud jde o plné uplatňování schengenského acquis, neměla by být zaváděna jiná kritéria, než jsou přesně vymezené podmínky stanovené v aktu o přistoupení z roku 2005, nebo vytvářeny vazby na jiné mechanismy a politiky Unie, včetně mechanismu spolupráce a ověřování a bez toho, aby byl tento mechanismus dotčen; vyzývá členské státy, aby přijaly rozhodnutí ohledně rozšíření schengenského prostoru pouze na základě splnění příslušných podmínek pro uplatnění schengenského acquis po dokončení schengenského hodnocení;

10.  naléhavě vyzývá Radu, aby na základě svého návrhu rozhodnutí ze dne 29. září 2010 (14142/2010) co nejdříve předložila nový návrh rozhodnutí o plném uplatňování ustanovení schengenského acquis v Bulharsku a Rumunsku a aby pomocí jediného právního aktu přijala okamžité rozhodnutí o zrušení kontrol na vnitřních pozemních, námořních a vzdušných hranicích;

11.  vyzývá Radu, aby uplatnila stejný přístup v případě Chorvatska a potvrdila plné přistoupení této země k schengenskému prostoru, jakmile Chorvatsko úspěšně dokončí schengenské hodnocení a budou splněna příslušná kritéria;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 380 E, 11.12.2012, s. 160.
(2) Úř. věst. C 94 E, 3.4.2013, s. 13.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0228.
(4) Úř. věst. L 269, 19.10.2017, s. 39.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0253.
(6) van Ballegooij, W., „Cena neexistence Schengenu: Aspekty občanských svobod, spravedlnosti a vnitřních věcí” („The Cost of Non-Schengen: Civil Liberties, Justice and Home Affairs aspects“), zpráva o nákladech vyplývajících z neexistence společného evropského postupu, oddělení pro posuzování celoevropského přínosu, 2016, s. 32.
(7) Tamtéž, s. 28 a 31.


Vojenská mobilita
PDF 161kWORD 55k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o vojenské mobilitě (2018/2156(INI))
P8_TA(2018)0498A8-0372/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na dokument nazvaný „Sdílená vize, společný postup: silnější Evropa – globální strategie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie“, který dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku,

–  s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 20. prosince 2013, 26. června 2015, 15. prosince 2016, 9. března 2017, 22. června 2017, 20. listopadu 2017, 14. prosince 2017 a 28. června 2018,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 13. listopadu 2017 a 25. června 2018 o bezpečnosti a obraně v kontextu globální strategie EU,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 7. června 2017 nazvané „Diskusní dokument o budoucnosti evropské obrany“ (COM(2017)0315),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 10. listopadu 2017 nazvané „Jak zlepšit vojenskou mobilitu v Evropské unii“ (JOIN(2017)0041),

–  s ohledem na společné sdělení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky ze dne 28. března 2018 o akčním plánu o vojenské mobilitě (JOIN(2018)0005),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, kterým se zřizuje stálá strukturovaná spolupráce (PESCO) a stanoví seznam zúčastněných členských států(1),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 6. března 2018 ohledně harmonogramu pro provádění stálé strukturované spolupráce(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (SZBP) 2018/340 ze dne 6. března 2018, kterým se stanoví seznam projektů, jež mají být rozvíjeny v rámci stálé strukturované spolupráce(3),

–  s ohledem na společná prohlášení předsedy Evropské rady, předsedy Evropské komise a generálního tajemníka Severoatlantické aliance (NATO) ze dne 8. července 2016 a 10. července 2018, na společné soubory návrhů na uplatňování společných prohlášení schválených Radou EU a Severoatlantickou radou dne 6. prosince 2016 a 5. prosince 2017 a na zprávy o pokroku při jejich provádění ze dne 14. června a 5. prosince 2017 a 6. června 2018, včetně příslušných závěrů Rady,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 5. prosince 2017 a 25. června 2018 o uplatňování společných prohlášení,

–  s ohledem na bruselské prohlášení o transatlantické bezpečnosti a solidaritě a na prohlášení z bruselského summitu NATO ze dne 11. července 2018,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. listopadu 2016 o evropské obranné unii(4) a usnesení ze dne 13. června 2018 o vztazích EU a NATO(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2017 o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP)(6),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0372/2018),

A.  vzhledem k tomu, že ústřední hodnoty EU – demokracie, dodržování lidských práv a zásad právního státu – i mezinárodní systém založený na pravidlech a evropská jednota jsou v éře geopolitických turbulencí a zhoršování strategického prostředí vystaveny velké zkoušce;

B.  vzhledem k tomu, že přesvědčivý odrazovací efekt i plánování reakce na krize a obrana kontinentální Evropy závisí na schopnosti rychle a účinně nasadit síly, včetně posil zvenčí;

C.  vzhledem k tomu, že „mírový bonus“ po roce 1989 přinesl postupné snižování potřeb v oblasti obrany z hlediska infrastruktury a mobility sil v celé Evropě;

D.  vzhledem k tomu, že EU v plné spolupráci s NATO se snaží stát globálním strategickým hráčem a garantem bezpečnosti, který nese odpovědnost za udržení míru a stability jak uvnitř, tak vně svých hranic, a za zaručení bezpečnosti svých občanů a území, přičemž má k dispozici jedinečnou a širokou škálu politik a nástrojů k realizaci těchto ambicí;

E.  vzhledem k tomu, že EU v souladu s cíli globální strategie přijímá větší odpovědnost za vlastní bezpečnost a obranu a utužuje spolupráci s partnery při zajišťování mezinárodního míru a bezpečnosti zejména ve svém sousedství, ale i jinde ve světě, i svou strategickou autonomii plněním společné zahraniční a bezpečnostní politiky;

F.  vzhledem k tomu, že EU musí pomocí účinné zahraniční a bezpečnostní politiky prohlubovat vlastní strategickou autonomii s cílem zachovat mír, předcházet konfliktům a posílit mezinárodní bezpečnost a současně musí zaručit bezpečnost svých občanů a osob zapojených do misí SBOP a tak hájit své zájmy a základní hodnoty a zároveň přispívat k účinnému multilateralismu;

G.  vzhledem k tomu, že EU musí být schopna rozhodovat a jednat nezávisle na kapacitách třetích stran, má-li být skutečně odolná a má-li si upevnit strategickou autonomii v oblasti obrany, boje proti terorismu a kybernetické bezpečnosti;

H.  vzhledem k tomu, že standardizace a interoperabilita na úrovni infrastruktury a veřejných zakázek jsou klíčovými předpoklady pro dosažení strategické autonomie, obranné unie a účinné vojenské mobility;

I.  vzhledem k tomu, že účinné vojenské mobility lze docílit jedině za plného zapojení a angažovanosti všech členských států, v účinné spolupráci s NATO a s přihlédnutím k dostupným zdrojům, potřebám a regionálním charakteristikám každého členského státu v souladu s relevantními iniciativami na úrovni EU, jež mají za cíl vybudovat účinnou evropskou infrastrukturu pro bezpečnostní potřeby prostřednictvím soudržných a vzájemně se doplňujících projektů;

J.  vzhledem k tomu, že vojenská mobilita je strategickým a operačním prostředkem na podporu vojenských akcí, který posiluje strategickou autonomii EU a pomáhá s nasazením, přesunem a podporou ozbrojených sil členských států, tak aby byly dosaženy vojenské ambice EU;

K.  vzhledem k tomu, že Evropská unie čelí z více směrů hybridním výzvám, zejména z dálného severu, východu, Balkánu a jižní/středomořské oblasti; vzhledem k tomu, že rychlejší a plynulejší rozmístění aktiv a zboží na těchto osách (sever – jih, západ – východ) by mohlo mít zásadní význam pro důvěryhodnou reakci;

L.  vzhledem k tomu, že na summitu NATO ve Varšavě v roce 2016 se vůdci spojeneckých sil dohodli na posílení odrazovacího a obranného přístupu Aliance a zvýšili akceschopnost ozbrojených sil Aliance a k dosažení těchto cílů zahájili akce „posílení předsunuté vojenské přítomnosti“ a  „přizpůsobené posílení předsunuté přítomnosti“;

M.  vzhledem k tomu, že vojenská mobilita je v rámci SBOP konkrétním krokem ke splnění specifických bezpečnostních a obranných potřeb EU; vzhledem k tomu, že kolektivní bezpečnost a obrana členských států EU a jejich schopnost zasahovat v zahraničních krizích zásadně závisí na tom, jak volně a rychle se mohou spojenecké jednotky, pracovníci civilních misí pro řešení krizí, materiál a vybavení přesouvat přes území ostatních členských států a států mimo EU; vzhledem k tomu, že 22 členských států EU jsou také spojenci v rámci NATO, čímž přijaly závazek ke kolektivní obraně, a disponují tak jednou složkou ozbrojených sil a jednou dopravní infrastrukturou; vzhledem k tomu, že plánované investice do dopravní infrastruktury musí být lépe sladěny s potřebami v oblasti bezpečnosti a obrany;

N.  vzhledem k tomu, že značný počet fyzických, právních a regulačních překážek často tyto přesuny ztěžují, takže dochází ke zpožděním a zejména v krizových situacích pak hrozí, že nebudou sloužit svému účelu; vzhledem k tomu, že evropská vojenská cvičení prováděná pod záštitou NATO v posledních letech ukázala obrovský význam vhodné dopravní infrastruktury pro úspěch vojenských cílů;

O.  vzhledem k tomu, že EU má k dispozici silné politiky a nástroje, s nimiž může členským státům pomoci řešit jejich potřeby ve věci vojenské mobility a plnit jejich mezinárodní závazky;

P.  vzhledem k tomu, že dne 28. března 2018 Komise a místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka zveřejnily akční plán o vojenské mobilitě, který obsahuje harmonogram opatření, jež mají být přijata EU a členskými státy; vzhledem k tomu, že jeho realizace začala určením společných vojenských nároků na vojenskou mobilitu v EU i mimo její hranice a předložením návrhu na financování vojenské mobility v příštím VFR z Nástroje pro propojení Evropy, což umožní financovat projekty dvojího využití dopravní infrastruktury (tj. pro civilní i vojenské účely);

Q.  vzhledem k tomu, že Rada v závěrech ze dne 25. června 2018 vyzývá členské státy, aby co nejdříve, nejpozději však do roku 2024 přijaly v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy opatření k zefektivnění vojenské mobility a zjednodušení příslušných pravidel a postupů v souladu s akčním plánem a vojenskými požadavky na vojenskou mobilitu v Unii i mimo její hranice;

R.  vzhledem k tomu, že v rámci stálé strukturované spolupráce (PESCO) byl zahájen projekt vojenské mobility, který má doplňovat činnost Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky; vzhledem k tomu, že k tomuto úsilí by se měl přidat další projekt PESCO na vytvoření evropské sítě logistických uzlů a podpůrné operační infrastruktury; vzhledem k tomu, že pro tyto logistické potřeby je velmi důležité umožnit dvojí využitelnost infrastruktury; vzhledem k tomu, že členské státy přijaly další závazky na posílení vojenské mobility, jež jsou součástí závazků oficiálně vyžadovaných protokolem PESCO; vzhledem k tomu, že projekty PESCO by měly být rozvíjeny v koordinaci s NATO; vzhledem k tomu, že je zapotřebí vypracovat projekt PESCO pro mobilitu v souvislosti s vojenskými úkoly podle čl. 43 odst. 1 SFEU, zejména leteckou a námořní přepravu;

S.  vzhledem k tomu, že Nástroj pro propojení Evropy (CEF) je společným, centrálně řízeným programem financování, který má podporovat rozvoj vysoce výkonné, udržitelné a propojené transevropské dopravní, energetické a digitální sítě (TEN), zaměřuje se na zefektivnění přeshraničních spojení a odstraňování překážek a přináší jasnou přidanou hodnotu EU, neboť usnadňuje nadnárodní spolupráci a koordinaci; vzhledem k tomu, že návrh víceletého finančního rámce na období let 2021–2027 vyčleňuje v rámci rozpočtové položky CEF na odvětví dopravy nové prostředky na potřeby vojenské mobility; vzhledem k tomu, že je velmi žádoucí, aby se efektivita CEF udržela a dále zvyšovala;

T.  vzhledem k tomu, že Evropská obranná agentura řídí několik projektů, které se týkají vojenské mobility, diplomatických oprávnění a multimodálních dopravních uzlů EU, i nedávno vytvořené programy ad hoc pro postupy udělování povolení k přeshraničnímu pohybu a pro harmonizaci vojenských potřeb v souvislosti se cly; vzhledem k tomu, že činnost Evropské obranné agentury musí být jasně a soudržně koordinována s prací Komise, což členským státům pomůže dokončit některé aspekty akčního plánu; vzhledem k tomu, že ve fázi konzultací je třeba přihlížet k potřebám, prioritám a vojenským požadavkům členských států;

U.  vzhledem k tomu, že vojenská mobilita byla nedávno ve společném souboru návrhů na uplatňování společných prohlášení označena za prioritní oblast spolupráce EU a NATO a jako priorita byla znovu potvrzena v novém společném prohlášení a v bruselském prohlášení o transatlantické bezpečnosti a solidaritě; vzhledem k tomu, že NATO předala EU své standardy pro vojenskou mobilitu, včetně obecných parametrů pro dopravní infrastrukturu;

V.  vzhledem k tomu, že také NATO se v plánu pro rychlé přesuny, který spadá do působnosti nejvyššího velitele spojeneckých sil NATO v Evropě, zaměřilo na zlepšení vlastních logistických kapacit (dokument Enablement Plan for SACEUR’s Area of Responsibility), zejména přizpůsobením legislativy a postupů, posílením velení a kontrol, zvýšením přepravních kapacit a modernizací infrastruktury; v této souvislosti bere na vědomí zřízení dvou nových velitelství NATO – velitelství spojených sil v Norfolku a společného velitelství pro podporu a rychlé přesuny v Ulmu;

W.  vzhledem k tomu, že tři ze čtyř rámcových zemí, které od roku 2019 nasadí síly v rámci posílené předsunuté přítomnosti NATO na východním křídle, nejsou členy EU; vzhledem k tomu, že trvalá přítomnost na kontinentu a přesun posil z USA, Kanady a Velké Británie mají pro bezpečnost Evropy rozhodující význam;

X.  vzhledem k tomu, že umístění větších vojenských logistických zásob, včetně munice a paliva, pomůže zmírnit určité tlaky na mobilitu;

Y.  vzhledem k tomu, že navzdory všem těmto institucionálním opatřením na zlepšení vojenské mobility se iniciativy budou muset ujmout hlavně členské státy a náležitě uzpůsobit své vnitrostátní infrastruktury a regulační prostředí; vzhledem k tomu, že kvůli širokému spektru úkolů bude zapotřebí jednotná strategie pro všechny úrovně státní správy; vzhledem k tomu, že při tomto společném úsilí bude nutné plně respektovat vnitrostátní rozhodovací procesy a ústavní požadavky jednotlivých členských států EU a zohledňovat požadavky na vojenskou mobilitu určené v rámci spolupráce EU a NATO;

Z.  vzhledem k tomu, že z akčního plánu pro vojenskou mobilitu a pilotní analýzy zahájené během estonského předsednictví v roce 2017 pro země, které leží na severomořsko-baltském koridoru transevropské dopravní sítě, vyplynulo, že maximální povolená výška a hmotnost na mnoha silničních mostech není pro vojenská vozidla dostatečná a že nepostačuje ani nákladní kapacita pro přesun nadrozměrného vojenského vybavení po železnici;

1.  zdůrazňuje, že vojenská mobilita je hlavním strategickým nástrojem, který EU umožňuje účinně hájit své bezpečnostní a obranné zájmy v součinnosti s dalšími mezinárodními organizacemi, např. s NATO, a který by se neměl omezovat pouze na odstraňování fyzických a právních překážek a nedostatků v infrastruktuře; zdůrazňuje, že je třeba zvýšit vojenskou mobilitu pro kapacity NATO rychlého nasazení, což posílí naši kolektivní bezpečnost a zřejmě i přínos EU k mezinárodní bezpečnosti a stabilitě; vítá skutečnost, že vojenské mobilitě v poslední době věnují značnou pozornost všichni důležití aktéři; konstatuje, že vojenská mobilita posiluje připravenost a obranyschopnost Evropy v očích našich potenciálních nepřátel a v krizových situacích a současně pomáhá naplňovat ambiciózní cíle obranné a bezpečnostní politiky na úrovni EU, včetně politické, operační a průmyslové strategické autonomie;

2.  zdůrazňuje, že zavedení akčního plánu pro vojenskou mobilitu v Unii je součástí hlavního cíle zlepšení mobility v EU a že současně reaguje na výzvy v oblasti logistiky a mobility stanovené v rámci SBOP; za tímto účelem je nezbytné sladit přeshraniční normy a celní předpisy a také správní a legislativní postupy; zdůrazňuje, že společné podniky EU mají zásadní význam pro sladění správních a legislativních postupů jak Nástroje pro propojení Evropy (CEF), tak akčního plánu pro vojenskou mobilitu; je třeba doufat, že duální mobilita bude mít pozitivní vliv na rozvoj CEF, neboť pomáhá z rozpočtového hlediska a reaguje na nové a budoucí potřeby;

3.  zdůrazňuje, že posilování evropské obranné unie, která staví na strategické autonomii a soběstačnosti, by nemělo vést ke zvýšení napětí ve vztazích EU se strategicky významnými regionálními aktéry;

4.  zdůrazňuje, že projekt vojenské mobility v Evropě vychází především z jasně deklarovaných závazků a politické vůle členských států a že EU by měla tento proces řídit a za tímto účelem stanovit rámcové požadavky, poskytnout financování, vypracovat protokoly pro efektivnější přesuny technického vybavení a lidských zdrojů, posilovat spolupráci a vytvořit fóra pro výměnu osvědčených postupů, informací a zkušeností civilních a vojenských orgánů; zdůrazňuje, že účinná vojenská mobilita bude prospěšná pro všechny členské státy, neboť je lépe propojí jak ve vojenské, tak i civilní sféře; zdůrazňuje, že je třeba respektovat vnitrostátní rozhodovací postupy a ústavní předpisy každého členského státu;

5.  zdůrazňuje, že je důležité podporovat meziodvětvovou spolupráci (součinnost) mezi členskými státy s cílem rozvíjet účinnou, interoperabilní, bezpečnou, multimodální, inteligentní a udržitelnou duální mobilitu, která splňuje nové výzvy související s digitalizací dopravy (automatizace a propojení) a se spolehlivým plněním povinností EU jakožto globálního hráče v oblasti duální (civilní a obranné) logistiky;

6.  rozhodně podporuje Radu, která členské státy vyzvala, aby do konce roku 2019 vypracovaly národní plány vojenské mobility a aby jejich plnění přisoudily vysokou prioritu; vítá i ostatní opatření v závěrech Rady ze dne 25. června 2018, která byla schválena v kontextu globální strategie EU, a naléhá na členské státy, aby dodržovaly v nich stanovené lhůty; zdůrazňuje, že úsilí úspěšně vynakládané na posílení vojenské mobility umožní členským státům efektivně plánovat národní i kolektivní evropskou obranu a účinně se zapojovat do společných manévrů, cvičení a misí a operací SBOP;

7.  poukazuje na význam mobility v reakci na krize, tj. na potřebu rychle a účinně uvolňovat prostředky na mise a operace, aby si EU zachovala pověst spolehlivého ochránce světové bezpečnosti a mírového aktéra, a byla schopna účinně zvládat přírodní katastrofy, humanitární krize, vojenské úkoly podle čl. 43 odst. 1 SEU, jak dokládají ilustrativní scénáře, a uplatňovat doložky o vzájemné pomoci a solidaritě;

8.  domnívá se, že vzhledem k jejich mezinárodnímu rozměru a cíli udržení míru podpoří účinná politika vojenské mobility mise SBOP EU tím, že zvýší součinnost mezi obrannými potřebami a posílí schopnost EU reagovat na mimořádné situace, a že humanitární mise a reakce na přírodní katastrofy v EU by rovněž měly těžit z větší vojenské mobility; konstatuje, že větší vojenská mobilita v EU i mimo její území bude nejpřínosnější pro mise zaměřené na kolektivní obranu a vnitrostátní nebo evropské mise a operace směřující k řešení krizí; v této souvislosti zdůrazňuje, že dosažené výsledky v této oblasti pomohou členským státům, které jsou také členy NATO, dostát svým závazkům podle článku 5; zdůrazňuje zvláštní úlohu, kterou hrají neutrální členské státy; shledává, že v čl. 42 odst. 7 Smlouvy o EU se stanoví, že pokud se některý členský stát stane na svém území cílem ozbrojeného napadení, poskytnou mu ostatní členské státy EU pomoc a podporu všemi prostředky, které jsou v jejich moci, což odpovídá i závazkům v rámci NATO;

9.  uznává význam důkladné analýzy toho, které části EU nebo členských států potřebují více investic do vojenské mobility a jsou více vystaveny riziku vnějších bezpečnostních hrozeb;

10.  uznává, že se jedná o komplexní úkol, který mimo jiné obnáší výstavbu infrastruktury, společné standardy, přepravní předpisy, cla, daně či povolení k manévrům a zahrnuje všechny správní úrovně, počínaje místními samosprávami a mezinárodními organizacemi konče; v této souvislosti žádá, aby příslušné rámce spojovaly vojenské i civilní subjekty na všech úrovních, včetně subjektů v rámci NATO a partnerů NATO, aby mohly diskutovat o důležitých otázkách, a tak zajistily přidanou hodnotu a účinnou koordinaci a provádění, a poukazuje na to, že v zájmu dosažení optimálních výsledků musí členské státy investovat do společné odborné přípravy administrativních a institucionálních pracovníků; vítá skutečnost, že se Komise zavázala k prozkoumání možností standardizace a zjednodušení celních postupů do konce roku 2018; zdůrazňuje, že institucionální spolupráce mezi zúčastněnými členskými státy, organizacemi a agenturami je klíčem k zajištění harmonizace právních předpisů EU; zdůrazňuje, že by v případě dvojího využití infrastruktury pro nebezpečné zboží mělo docházet ke zvláštní koordinaci výměně zkušeností s cílem předcházet rizikům nehod a současně optimalizovat bezpečnost v rámci celé sítě;

11.  bere na vědomí významný pokles množství dostupných kolejových vozidel, zejména nákladních vozidel s plošinou, pro rychlé přesuny těžkých zařízení a vozidel;

12.  uznává, že práce v tak složitém prostředí s sebou přináší mnoho obtíží se zdvojováním a koordinací činností, jakož i obtíží týkajících se výdajů, které by mohly v základu ohrozit celkový projekt, pokud by nebyly náležitě zvládnuty; navzdory tomu bere na vědomí, že projekty v odvětví dopravy již v EU probíhají na základě dvojí spolupráce, jako je projekt jednotné evropské nebe; vyzývá členské státy a Komisi, aby zajistily účinnější rámec pro spolupráci; zdůrazňuje, že pro realizaci projektů vojenské mobility bude nezbytné navázat užší spolupráci mezi členskými státy a bude nutné podporovat spolupráci mezi civilní a vojenskou sférou; zdůrazňuje proto potřebu koordinace s projekty vojenské mobility připravenými v rámci stálé strukturované spolupráce, jakož i projekty probíhající v souvislosti s Evropským obranným fondem;

13.  zdůrazňuje proto, že pro úspěch má naprosto zásadní význam dohoda o společném strategickém účelu, spolupráce mezi členskými státy a vypracování společného plánu; zdůrazňuje, že soudržné vojenské plánování je nezbytné pro účinnou strategickou autonomii založenou na standardizaci a interoperabilitě vybavení a výzbroje, neboť my všichni využíváme strategickou doktrínu a řídicí a kontrolní procesy; v této souvislosti vítá akční plán o vojenské mobilitě, který uvádí výčet konkrétních kroků pro různé institucionální aktéry a členské státy EU a který uznává strategickou úlohu transevropské dopravní sítě; vítá závazky přijaté členskými státy;

14.  vyjadřuje politování nad tím, že akční plán v zásadě popisuje přístup zdola nahoru a má jen omezenou strategickou představu o tom, jakých konkrétních obranných cílů by měla EU prostřednictvím různých činností popsaných v akčním plánu dosáhnout; s politováním proto konstatuje, že stále nebyla vypracována bílá kniha EU pro obranu, která by tento zastřešující účel definovala; nicméně věří, že současný přístup je velmi přínosný a bude sloužit zájmům všech členských států, jak neutrálních států, tak členských států EU v jejich úloze spojence ve strukturách NATO;

15.  zdůrazňuje, že orgány EU i členské státy by měly dodržovat ambiciózní harmonogram akčního plánu, aby se co nejdříve odstranila stávající slabá místa v mobilitě a aby se dosáhlo ctižádostivých cílů obranné a bezpečnostní politiky; vítá výzvy akčního plánu na zlepšení vojenské mobility s ohledem na hrozby hybridní povahy, zejména pro dopravní a kritickou infrastrukturu, a na zlepšení odolnosti dopravní infrastruktury před hybridními hrozbami;

16.  bere na vědomí pokrok ve vymezení vojenských požadavků na vojenskou mobilitu v rámci EU i mimo její území, zejména pokud jde o infrastrukturu dvojího využití, a vítá, že se do všech fází procesu zapojily členské státy, nizozemské vedení projektu stálé strukturované spolupráce a oceňuje i přispění ze strany NATO;

17.  vítá, že Komise navrhla použít Nástroj pro propojení Evropy a vyčlenit významné finanční prostředky na projekty vojenské mobility dvojího využití, aby se infrastruktura upravila i pro potřeby dvojího využití; je přesvědčen, že dvojí využití infrastruktury je nezbytným základním předpokladem pro to, aby mohla civilní dopravní síť těžit z akčního plánu a z prostředků vyčleněných na vojenskou mobilitu; považuje provádění akčního plánu za příležitost, která civilní dopravní sítí umožní využít zvýšené kapacita sítě a posílit multimodální spojení; vítá výzvy k posouzení a přizpůsobení transevropské dopravní sítě tak, aby pokrývala vymezené vojenské požadavky, které budou uplatňovány i na nové projekty v oblasti civilní dopravy, zejména letiště, přístavy, dálnice a železnice jako intermodální uzly v klíčových koridorech; zdůrazňuje proto potřebu vytvořit – ve spolupráci s členskými státy – seznam vnitrostátních infrastruktur a koridorů s přihlédnutím ke specifickým vojenským charakteristikám členských států; konstatuje, že rozvoj projektů dvojího užití by měl být udržitelný a měl by být v souladu s normami v oblasti životního prostředí;

18.  má za to, že pro účely optimálního využívání prostředků EU by každý dopravní projekt společného zájmu financovaný z CEF měl v případě potřeby již od fáze vývoje zohledňovat požadavky vojenské mobility, abychom se vyhnuli nutnosti modernizovat infrastrukturu v pozdější fázi, a tedy i nehospodárnému vynakládání finančních prostředků; je přesvědčen, že příspěvky z prostředků vyčleněných v rámci Nástroje pro propojení Evropy na vojenskou mobilitu by měly pokud možno vždy upřednostňovat jednak multimodální projekty, neboť skýtají nejvíce příležitostí pro dvojí využití, a jednak projekty přeshraniční, které pomáhají vyřešit problém v současnosti chybějících spojení a nedostatečné kapacity, což jsou v dnešní době hlavní fyzické překážky bránící rychlé a plynulé civilní mobilitě a přesunu vojenských jednotek a těžké vojenské techniky; zdůrazňuje, že při vymezování oddílů sítě TEN-T, které jsou vhodné pro vojenskou dopravu, musí být bezpodmínečně maximalizována součinnost civilního a vojenského sektoru a dodržena zásada dvojího užití; je přesvědčen, že dodatečné investice do celé sítě by mohly mít značné přínosy pro vojenskou mobilitu a současně napomoci dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 a do sítě globální do roku 2050; zdůrazňuje, že by mělo být možné využívat financování určené na zvýšení vojenské mobility k úpravě dopravní infrastruktury jak v rámci hlavní, tak i všech ostatních sítí TEN-T;

19.  podporuje rozhodnutí vyčlenit částku na vojenskou mobilitu v rámci centralizovaného řízení programu CEF, a to za systematického uplatňování cíle dvojí mobility; bere na vědomí předběžné činnosti, které předpokládá akční plán; vyzývá Komisi, aby do 31. prosince 2019 přijala akty v přenesené pravomoci s cílem dále upřesnit vojenské potřeby, seznam částí TEN-T, které jsou vhodné pro vojenskou dopravu, seznam prioritních infrastrukturních projektů dvojího užití, postup posuzování způsobilosti činností spojených s vojenskou mobilitou a kritéria pro udělování grantů;

20.  připomíná, že některé technologie využívané v obranném sektoru byly následně s úspěchem využívány v sektoru civilním; zdůrazňuje, že zavádění inteligentního dopravního systému s využitím systémů telematických aplikací, jako jsou ERTMS a SESAR, a využívání technologií spojených s projekty Galileo, Egnos a GOVSATCOM představují nejvýznamnější výzvy, které čekají na odvětví civilní dopravy; domnívá se tudíž, že při budoucích revizích akčního plánu bude v konečném důsledku třeba přezkoumat, jak by mohla civilní doprava využít vojenské odpovědi na tyto výzvy, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečené komunikace; vyzývá k přijetí dalších opatření ke zvýšení spolupráce a důvěry mezi subjekty v oblasti kybernetické bezpečnosti a obrany a k posílení spolupráce jako součásti PESCO; zdůrazňuje, že je třeba dále rozvíjet společnou síť pro boj proti hybridním hrozbám, aby byla zajištěna odolnost těch infrastruktur, které jsou strategické, pokud jde o práci na zlepšení vojenské mobility v EU; zdůrazňuje význam pokračující práce orgánů EU, pokud jde o aktualizaci regulace v oblasti kontroly vývozu zboží dvojího užití;

21.  uznává význam případných návrhů na regulaci přepravy nebezpečného zboží pro vojenské využití a aktualizaci celního kodexu Unie a pravidel pro DPH;

22.  v této souvislosti vítá výměnu informací a osvědčených postupů mezi vojenskými a civilními subjekty a zdůrazňuje potřebu spolupráce, má-li se vytvořit společný základ pro právní úpravu přepravy nebezpečného zboží pro vojenské využití;

23.  bere na vědomí, že akční plán identifikuje značný počet úkolů, které musí být dokončeny na úrovni členských států, na jejichž základě Evropská obranná agentura a Komise poskytnou podporu a pokyny pro rychlou a účinnou realizaci; připomíná, že je třeba, aby existoval celní a daňový regulační rámec, zejména pokud jde o DPH; zdůrazňuje zejména, že je důležité vytvořit harmonizovaná pravidla pro vydávání povolení pro přeshraniční pohyb, což je hlavní překážkou rychlých přesunů; domnívá se, že by členské státy EU měly spolupracovat na zefektivnění přeshraničních aspektů dvojího využití a na snížení administrativních nákladů; v této souvislosti podporuje ambice, že se do roku 2019 urychlí doba přechodu hranic a že – s ohledem na tento cíl – diplomatické oprávnění pro pozemní, námořní a letecké přesuny budou vydána do pěti dnů a tato lhůta bude ještě kratší pro jednotky rychlé reakce;

24.  podporuje rozhodnutí členských států, které se účastní stálé strukturované spolupráce, zahrnout vojenskou mobilitu na prvotní seznam sedmnácti prioritních projektů, které mají být vypracovány v rámci stálé strukturované spolupráce; v této souvislosti poukazuje na to, že projekt vojenské mobility v rámci PESCO by mohl být užitečným nástrojem pro koordinaci opatření, která mají podle akčního plánu přijímat členské státy, i dalších činností nad rámec přímých pravomocí EU; věří, že tato dělba práce, doprovázená řádnou koordinací, má ústřední význam, má-li projekt PESCO vytvořit přidanou hodnotu; vítá také oficiálnější závazek ke zjednodušení přeshraničních vojenských transportů, který byl přijat v oznámení o stálé strukturované spolupráci; vyzývá členské státy, aby se aktivně zapojily do projektu PESCO týkajícího se vojenské mobility;

25.  zdůrazňuje, že je důležité řádně informovat a zapojit místní komunity, pokud jde o plánování a dopad hlavní infrastruktury vojenské mobility;

26.  zdůrazňuje, že EU může pouze doplňovat kroky členských států; zdůrazňuje, že úspěch zcela závisí na tom, zda členské státy přijmou a budou schopné na řešení relevantních otázek uplatňovat jednotný přístup zahrnující všechny úrovně státní správy; poukazuje na význam politického závazku členských států, tj. zrealizovat účinnou vojenskou mobilitu v EU i mimo ni; zdůrazňuje, že pro dosažení úspěchu bude vojenská mobilita vyžadovat spolupráci všech spojenců NATO a jejich vzájemnou koordinaci;

27.  vítá nové společné prohlášení o spolupráci EU a NATO a bruselské prohlášení o transatlantické bezpečnosti a solidaritě, která obě kladou důraz na otázky spojené s vojenskou mobilitou; vítá nové iniciativy NATO, zejména plán pro rychlé přesuny v působnosti nejvyššího velitele spojeneckých sil NATO v Evropě; vítá úsilí NATO o zajištění vojenské mobility v tomto ohledu a naléhavě vyzývá EU i NATO, aby zabránily zbytečnému zdvojování úsilí; zdůrazňuje význam přístavů jakožto bodů propojujících EU s jejími spojenci v rámci NATO i pro vnitroevropská námořní dopravní spojení na krátkou vzdálenost; zdůrazňuje význam transparentnosti a komunikace o iniciativách EU v oblasti obrany, včetně stálé strukturované spolupráce, se Spojenými státy a jinými spojenci NATO, aby se předešlo mylným představám, a vítá iniciativy EU v oblasti obrany pro posílení evropského pilíře v rámci aliance NATO;

28.  naléhá proto na EU, její členské státy a NATO, aby v zájmu součinnosti zintenzivnily svou spolupráci a koordinaci, mimo jiné prostřednictvím využití finančních prostředků na společné projekty, zvýšení politické flexibility, formalizování vztahů mezi EU a NATO, rozšíření oblastí spolupráce, a rozšířily výměnu informací, je-li to v bezpečnostním zájmu EU; vyjadřuje naději, že se co nejdříve odstraní překážky bránící výměně důvěrných informací mezi těmito subjekty, aby se mohla prohloubit jejich spolupráce;

29.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Evropské radě, Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, agenturám EU pověřeným obranou, generálnímu tajemníkovi NATO a vládám a parlamentům členských států EU a NATO.

(1) Úř. věst. L 331, 14.12.2017, s. 57.
(2) Úř. věst. C 88, 8.3.2018, s. 1.
(3) Úř. věst L 65, 8.3.2018, s. 24.
(4) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 18.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0257.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2017)0492.


Nová evropská agenda pro kulturu
PDF 179kWORD 58k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. prosince 2018 o Nové evropské agendě pro kulturu (2018/2091(INI))
P8_TA(2018)0499A8-0388/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na sociální summit na téma spravedlivých pracovních míst a růstu, který se konal v Göteborgu dne 17. listopadu 2017, na agendu lídrů týkající se vzdělávání a kultury z listopadu 2017 a na závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2017 týkající se sociálního rozměru, vzdělávání a kultury,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. září 2013 o podpoře evropských kulturních a tvůrčích odvětví jako zdroje hospodářského růstu a zaměstnanosti(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o kulturním průmyslu v Evropě(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. června 2007 o sociálním postavení umělců(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. května 2011 o kulturních dimenzích vnější činnosti EU(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. září 2015 nazvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. ledna 2016 o úloze mezikulturního dialogu, kulturní rozmanitosti a vzdělávání při prosazování základních hodnot Unie(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. dubna 2016 o vyučování o EU ve škole(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 10. dubna 2008 o Evropském programu pro kulturu v globalizovaném světě(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2018 o strukturálních a finančních překážkách bránících v přístupu ke kultuře(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. března 2017 o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(12),

–  s ohledem na Úmluvu Organizace spojených národů pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů ze dne 20. října 2005,

–  s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (úmluva z Fara) ze dne 27. října 2005,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1295/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2014–2020) a zrušují rozhodnutí č. 1718/2006/ES, č. 1855/2006/ES a č. 1041/2009/ES(13),

–  s ohledem na usnesení Rady ze dne 16. listopadu 2007 týkající se Evropského programu pro kulturu(14),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 23. prosince 2014 týkající se pracovního plánu pro kulturu (2015–2018)(15),

–  s ohledem na pracovní plán EU pro kulturu na období 2015–2018,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 27. května 2015 o kulturních a tvůrčích průnicích v zájmu stimulace inovací, hospodářské udržitelnosti a sociálního začlenění(16),

–  s ohledem na společné prohlášení Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 8. června 2016 s názvem „Směrem ke strategii EU pro mezinárodní kulturní vztahy“ (JOIN(2016)0029),

–  s ohledem na zprávu Komise o provádění evropského programu pro kulturu (COM(2010)0390),

–  s ohledem na zelenou knihu Komise ze dne 27. dubna 2010 nazvanou „Uvolnění potenciálu kulturních a tvůrčích odvětví“ (COM(2010)0183),

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o Evropském roku kulturního dědictví (2018) (COM(2016)0543),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. září 2012 nazvané „Podpora kulturních a tvůrčích odvětví pro růst a zaměstnanost v EU“ (COM(2012)0537),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 18. prosince 2012 o obsahu na jednotném digitálním trhu (COM(2012)0789),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 22. července 2014 nazvané „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ (COM(2014)0477),

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků z členských států EU z roku 2012 o přístupu ke kultuře,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. prosince 2010 o odstranění přeshraničních daňových překážek ve prospěch občanů EU (COM(2010)0769),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. listopadu 2011 o dvojím zdanění na jednotném trhu (COM(2011)0712),

–  s ohledem na zprávu odborné skupiny Komise pro řešení přeshraničních překážek, kterým čelí fyzické osoby v rámci EU, z roku 2015 na téma „Způsoby řešení přeshraničních daňových překážek, kterým čelí fyzické osoby v rámci EU“,

–  s ohledem na zprávu pracovní skupiny odborníků z členských států EU v oblasti mezikulturního dialogu na základě otevřené metody koordinace z roku 2017 nazvanou „Jak mohou kultura a umění podpořit mezikulturní dialog v souvislosti s migrační a uprchlickou krizí“,

–  s ohledem na Římské prohlášení ze dne 25. března 2017, v němž vedoucí představitelé 27 členských států a orgánů EU vyjádřili vizi ambiciózní Unie, „která občanům skýtá nové příležitosti ke kulturnímu a společenskému rozvoji“ a „která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost“,

–  s ohledem na prohlášení z Davosu ze dne 22. ledna 2018 o kultuře vysoce kvalitního stavebnictví pro Evropu, v níž ministři kultury uvádějí, že existuje „naléhavá potřeba […] vyvinout nové přístupy k ochraně a prosazování kulturních hodnot evropského zastavěného prostředí“ a potřeba „celostního a na kulturu zaměřeného přístupu k zastavěnému prostředí“,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0388/2018),

A.  vzhledem k tomu, že priority Nové agendy a zvláštní odvětvový přístup jsou vítané; vzhledem k tomu, že by měla být poskytnuta specificky vymezená podpora všem kulturním a tvůrčím odvětvím a že kulturní rozmanitost a mezikulturní dialog by měly být zachovány jakožto průřezové priority; vzhledem k tomu, že kultura je veřejným statkem a že cílem Nové agendy pro kulturu by měla být ochrana, rozvoj a šíření živé a rozmanité kulturní scény, jež by zajišťovala přístup všem a podporovala účast;

B.  vzhledem k tomu, že Nová agenda pro kulturu by měla nabízet pružný rámec pro měnící se kulturní ekosystémy a podporovat synergie mezi odvětvími;

C.  vzhledem k tomu, že se Evropa vzpamatovává z vážné finanční krize, během níž jsou celostátní a regionální rozpočty na kulturu bohužel často mezi prvními, jichž se dotknou škrty;

D.  vzhledem k tomu, že Evropa čelí rostoucím sociálním nerovnostem a nezaměstnanosti mladých lidí, rozmáhajícímu se populismu a radikalizaci, přičemž její obyvatelstvo je čím dál tím rozmanitější; vzhledem k tomu, že kultura je proto důležitější než kdy dříve pro dosahování sociální soudržnosti a mezikulturního dialogu a pro zajišťování svobody a rozmanitosti projevu, komunikace a tvorby a budování mostů mezi jednotlivci;

E.  vzhledem k tomu, že evropská tvůrčí a kulturní odvětví jsou největší předností EU; vzhledem k tomu, že představují 4,2 % HDP EU, vytvářejí 8,4 milionu pracovních míst (což odpovídá 3,7 % všech pracovních míst v EU) a jsou z ekonomického hlediska odolné, a to i v dobách krize; vzhledem k tomu, že tato odvětví podporují kreativitu, která se dále šíří do všech odvětví činnosti a současně zaměstnávají vetší podíl mladých lidí a žen než jiná odvětví;

F.  vzhledem k tomu, že evropské hudební odvětví je velmi dynamické, poskytuje 1 milion pracovních míst a jeho obrat dosahuje 25 miliard EUR; vzhledem k tomu, že jeho financování je přesto stále velmi nedostatečné, zohledníme-li nové on-line distribuční modely; vzhledem k tomu, že z celkového rozpočtu 1,46 miliardy EUR na program Kreativní Evropa bylo k červenci 2018 na hudební projekty vyčleněno jen 51 milionů EUR, a to především na klasickou hudbu; vzhledem k tomu, že tato skutečnost neodráží rozmanitost evropského hudebního odvětví, ani jeho hospodářský, sociální a kulturní přínos;

G.  vzhledem k tomu, že kultura hraje důležitou úlohu pro sociální soudržnost a začlenění, obzvláště díky účasti příslušníků menšin, znevýhodněných skupin, skupin odsunutých na okraj společnosti, migrantů a uprchlíků na kulturním a společenském životě, a vzhledem k tomu, že se zvláštní výzva k začlenění migrantů do programu Kreativní Evropa ukázala být účinná, ale poptávka nemohla být uspokojena a nebylo k dispozici dostatečné financování;

H.  vzhledem k tomu, že umělci a pracovníci v kultuře často čelí nejistým a nestabilním situacím s nízkým nebo vůbec žádným sociálním zabezpečením a nepředvídatelným příjmem;

I.  vzhledem k tomu, že kulturní povědomí a vyjádření bylo uznáno na úrovni EU v revidovaném doporučení o klíčových kompetencích pro celoživotní učení; vzhledem k tomu, že umělecké a humanitní obory by měly být plně zapojeny do vzdělávacích systémů tak, aby přispívaly k formování Evropy, která je spolupracující, tvůrčí a mobilizovaná k podpoře udržitelnosti, začleňování a občanské soudržnosti;

J.  vzhledem k tomu, že kulturní sítě jsou mocným nástrojem pro vytváření mezilidských vazeb a dlouhotrvajících pokojných vztahů a dialogu přesahujících vnitrostátní hranice, a tudíž i pro podporu mezinárodních kulturních vztahů, které jsou klíčové pro globální standardy a pro vznik evropského kulturního prostoru;

Obecné připomínky

1.  vítá Novou agendu pro kulturu a zdůrazňuje, že představuje velkou příležitost přijmout komplexní a soudržnou politiku pro kulturu na evropské úrovni, kterou budou uznávat jak evropští občané, tak i lidé mimo EU; zdůrazňuje však, že může být úspěšná pouze tehdy, pokud s ní bude spojeno výrazné navýšení rozpočtu programu Kreativní Evropa a rozvoj synergií a interakcí s dalšími programy financovanými EU s cílem vytvořit ucelený a průřezový přístup ke kultuře;

2.  potvrzuje, že kultura a kulturní a kreativní odvětví jsou hnací silou při sledování cílů politiky soudržnosti a sociálního začleňování na území Unie, a vyzývá, aby byly zohledněny při přidělování strukturálních fondů a fondů soudržnosti;

3.  uznává, že Evropský rok kulturního dědictví 2018 představuje příležitost zlepšit informovanost o jedinečné síle a rozmanitosti a o specifické hodnotě kultury a kulturního dědictví EU a o klíčové úloze, kterou v našich společnostech a ekonomikách hraje a která spočívá ve vytváření pocitu sounáležitosti, podpoře aktivního občanství a definování naší identity a základních hodnot svobody, rozmanitosti, rovnosti, solidarity a sociální spravedlnosti;

4.  vítá záměr Komise představit akční plán pro kulturní dědictví a zdůrazňuje potřebu zaměřit se jak na hmotné, tak i na nehmotné aspekty evropského kulturního dědictví a na jeho vazby k současným uměleckým a tvůrčím projektům a vyjádřením; zdůrazňuje dále, že je třeba vytvořit zavést trvalý strukturovaný dialog se zúčastněnými stranami pro účely shromažďování znalostí, budování kapacit a koordinaci prosazování kulturního dědictví v Evropě jako cestu jakožto způsob, jak upevnit odkaz Evropského roku kulturního dědictví a napomoci provádění akčního plánu; zdůrazňuje, že tento strukturovaný dialog by měl zahrnovat všechny kulturní a tvůrčí odvětví a odvětví kulturního dědictví; dále vyzývá členské státy, aby připravily doplňkové akční plány na vnitrostátní úrovni, a domnívá se, že akční plán je příležitostí k řešení všech otázek vznesených v rámci 10 evropských iniciativ nad rámec Evropského roku kulturního dědictví 2018 a k předložení doporučení vydaných během tohoto evropského roku;

5.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že potřeba reagovat na nové nepředvídané okolnosti nebude bránit dosažení již dohodnutých cílů v oblasti kultury; připomíná, že by nové iniciativy měly být financovány z nového rozpočtu, do kterého jsou dodávány nové peníze, nikoli cestou přerozdělení stávajících finančních prostředků;

6.  vyzývá Komisi, aby zřídila jednotný portál EU věnovaný kulturnímu dědictví, který by shromažďoval informace o všech programech EU financujících kulturní dědictví a byl by rozdělen do tří hlavních oddílů: možnosti financování kulturního dědictví, databáze obsahující příklady osvědčených postupů a excelence v oblasti kulturního dědictví a příslušné zprávy a odkazy týkající se politického vývoje, akcí a událostí v oblasti kulturního dědictví;

7.  vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly nové přístupy k systematickému sběru údajů ve všech kulturních a tvůrčích odvětvích a aby zajistily, že budou používány účinné statistické kódy a více kvalitativních ukazatelů s cílem překlenout propast mezi veřejným sektorem s prohlubujícím se nedostatkem údajů a digitálními provozovateli s velkým množstvím informací používaných s cílem získat tržní podíl a destabilizovat tržní subjekty;

8.  vyzývá Komisi, aby zavedla unijní srovnávací přehledy pro měření kulturní a mediální plurality, vypracovala ukazatele a sledovala svobodu uměleckého projevu na evropské úrovni a rozmanitost při tvorbě, distribuci a dodávce tvůrčích děl;

9.  vítá spuštění programu „Hudba hýbe Evropou“ jakožto významného prvního kroku ke stimulaci kreativity, rozmanitosti a inovací v evropském hudebním odvětví a odvětvová opatření týkající se hudby v rámci programu Kreativní Evropa; vyzývá Komisi, aby se při přípravě dalších opatření na úrovni EU v oblasti hudby zaměřila na mobilitu umělců a repertoár v Evropě i mimo ni, distribuci, financování pro malé a střední podniky, transparentnost a odpovědnost digitálních platforem vůči umělcům, rozmanitost streamingových služeb, on-line dostupnost informací a zmapování odvětví;

10.  vítá vytvoření on-line rejstříku evropských filmů a uspořádání prvního filmového týdne EU a vybízí Komisi a členské státy, aby ve spolupráci s umělci a tvůrčími odvětvími posílily viditelnost evropské kinematografie v Evropě a ve světě, mj. zlepšením dostupnosti evropských filmů a podporou rozvoje evropské platformy poskytující přístup k licencovaným evropským filmům, která by zároveň zajistila spravedlivé odměňování umělců a držitelů práv a dodržování zásady teritoriality; zdůrazňuje také kladnou zkušenost s Filmovou cenou LUX při propagaci evropských filmů a usnadňování jejich distribuce;

11.  vyzývá Komisi, aby uznala význam městské agendy pro EU a povzbuzovala spolupráci mezi členskými státy a městy a mezi ostatními zúčastněnými stranami s cílem podněcovat růst, obyvatelnost a inovace v evropských městech a určovat a úspěšně řešit společenské výzvy;

12.  vyzývá Komisi, aby zavedla specializované opatření týkající se mobility uměleckých děl, případně formou grantů na putovní výstavy uměleckých děl, neboť by to prodloužilo životnost mnoha projektů, které jsou financovány prostřednictvím programu Tvůrčí Evropa;

Kulturní a umělecký rozměr

13.  uznává vnitřní hodnotu volného kulturního, uměleckého a tvůrčího vyjadřování a širšího přístupu občanů ke kultuře také prostřednictvím specializovaných akcí;

14.  vyzývá Komisi, aby zajistila podporu evropských festivalů, jelikož jsou základním prvkem pro sbližování občanů z celé Evropy a jiných zemí a zároveň posilují jejich vzájemné vazby; zdůrazňuje, že festivaly jsou sjednocující silou, jež má dopady na společnost, občany, hospodářství, kulturní dědictví a vnější rozvoj;

15.  vyzývá Komisi, aby zvážila vyhlašování evropské kulturní osobnosti roku, jež by zahrnovalo sérii činností a projektů v celé Evropě, které by oceňovaly život a dílo takové osobnosti a zdůrazňovaly její vliv na podporu evropských hodnot a identity;

16.  vyzývá k profesionalizaci umělců, autorů, pracovníků v oblasti kultury, textařů a pracovníků v audiovizuální oblasti, která bude využita jakožto klíčová podpora rozvoje evropského kulturního rozměru, mezikulturního dialogu, kulturní a umělecké inovace, územní soudržnosti a sociálního začlenění;

17.  vyzývá Komisi, aby kulturu uznala jako „měkkou sílu“ („soft power“), jež posiluje postavení občanů a umožňuje jim být odpovědnými vůdčími členy společnosti, kteří jednají zásadově, s nadšením a empatií;

18.  vyzývá Komisi, aby umožnila Evropě stát se místem pro zodpovědné občany, kteří navazují vztahy za hranicemi svých vlastních kultur, uvažují kriticky a povzbuzují inovace a napomáhají rozvoji a zapojení ostatních;

19.  vyzývá Komisi, aby povzbuzovala kulturní rozmanitost, začleňování migrantů a kvalitu občanství;

20.  vyzývá Komisi, aby povzbuzovala spolupráci mezi pracovníky v oblasti kultury, pedagogy, angažovanými občany a podnikateli s cílem podněcovat obnovený veřejný zájem o kulturu;

21.  vyzývá Komisi, aby zajistila podporu kulturních sítí jako prostředku kolektivních znalostí, zkušeností a paměti, který zajišťuje neformální výměnu informací, podněcuje diskusi a rozvoj kultury s cílem zlepšit další možnosti mobility a spolupráce a přispět k vytvoření integrovaného kulturního prostoru v Evropě;

Sociální rozměr

22.  vítá záměr Komise zavést zvláštní opatření zaměřené na mobilitu v rámci Kreativní Evropy, ale zdůrazňuje, že to vyžaduje odpovídající rozpočet a zjednodušení administrativních postupů, aby se zabránilo překážkám spojeným například s vízy, zejména vízy třetích zemí; zdůrazňuje, že zvláštní opatření jsou nutná pro řešení problémů a překážek, které vedou k nadměrnému nebo dvojímu zdanění umělců;

23.  vyzývá Komisi, aby zavedla jednotný portál obsahující informace o všech dostupných pobytových programech (stážích) a možnostech v oblasti mobility;

24.  vyzývá členské státy, aby zvážily odstranění článku 17 vzorové úmluvy OECD o daních z příjmu a majetku z dvoustranných daňových smluv mezi členskými státy EU; vyzývá Komisi, aby jako prozatímní řešení vytvořila odvětvový kodex chování ohledně srážkových daní, který by upřesnil možnosti snižování nákladů a zjednodušování postupů prostřednictvím představení osvědčených postupů a dostupných výjimek;

25.  požaduje záruku práva tvůrčích a uměleckých pracovníků na spravedlivou odměnu, smluvní dohody a pracovní podmínky; upozorňuje na nejisté a atypické zaměstnávání pracovníků v oblasti kultury založené na projektech v Evropě; vyzývá proto členské státy, aby přijaly komplexní opatření s cílem zmenšit šedou zónu pomocí harmonizace a zlepšit smluvní podmínky umělců a tvůrců v celé EU a na celoevropské úrovni s ohledem na kolektivní zastoupení, sociální zabezpečení a přímé a nepřímé zdanění; požaduje, aby bezpečnostní systémy v celé Unii plně zohledňovaly zvláštní prvky nestandardních forem zaměstnání;

26.  zdůrazňuje skutečnost, že kulturní dědictví a kulturní prostory hrají důležitou úlohu v obnově měst a v soudržnosti mezi obyvateli; pobízí proto Komisi a Společné výzkumné středisko (JRC), díky jejichž činnosti nabývá minulost měst nového významu a umožňuje nové směřování, k dalšímu rozvoji Monitoru kulturních a tvořivých měst a vyzývá města a obce, aby jej lépe využívaly;

27.  uznává přidanou hodnotu kulturních činností v rámci sousedství při poskytování sociálních, hospodářských a zdravotních přínosů pro místní komunity, zejména v oblastech s nízkými příjmy a marginalizovaných oblastech, jako jsou předměstské a venkovské oblasti; vyzývá proto členské státy, města a obce, aby tyto činnosti podpořily pomocí konkrétních opatření, jako jsou individuálně upravené územní plánování, iniciativy v oblasti financování a nové využívání opuštěných zařízení;

28.  zdůrazňuje, že kultura má prokázaný dopad na podporu sociální soudržnosti a zvyšování životní spokojenosti a pohody, a proto hraje klíčovou úlohu při zmírňování tlaku, jemuž Evropa čelí při přijímání stále kulturně rozmanitějšího obyvatelstva; zdůrazňuje úlohu, kterou může hrát kultura a mezikulturní dialog při posilování postavení migrantů a usnadňování jejich začleňování;

29.  vyjadřuje politování nad tím, že podle průzkumu Eurobarometru z roku 2017 se 36 % Evropanů v předchozím roce nezúčastnilo žádné kulturní aktivity; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby posílily vazby mezi kulturou, uměním, tvorbou, vzděláváním, inovacemi a výzkumem umění; dále je vyzývá, aby investovaly do zapojení publika, zapojení veřejnosti a kulturní kapacity a aby provedly nezbytná opatření s cílem zaručit přístup ke kulturnímu životu a účast na něm, zejména pro nejvíce znevýhodněné skupiny;

30.  podporuje intenzivnější synergie mezi kulturním odvětvím a vzděláváním, například na základě podpory mimoškolních činností nebo zapojení umělců do škol; v této souvislosti připomíná potřebu zajišťovat dostatečnou veřejnou finanční podporu umělců, manažerů, učitelů, zprostředkovatelů, sociálních pracovníků a dalších odborných pracovníků působících v těchto kontextech;

31.  zdůrazňuje význam účinných opatření na podporu intelektuálního a kulturního rozvoje dětí; vyzývá Komisi a členské státy, aby v rámci svých příslušných oblastí pravomoci poskytly dostatečné finanční prostředky na podporu projektů kulturní produkce zaměřených na děti;

32.  zdůrazňuje přidanou hodnotu umění, hudby a humanitních předmětů ve školních osnovách, neboť přispívají k větší kreativitě, podněcují zájem o kulturu a podporují rozvoj kritického myšlení; zdůrazňuje, že kulturní a tvůrčí dovednosti jsou v digitálním prostředí stále potřebnější, a vyzývá proto Komisi a členské státy, aby ve formálním a neformálním vzdělávání překonaly příkop mezi jednotlivými vědeckými obory a přešly z přístupu STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika) na přístup STEAM (přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika) a aby přijaly přístup celoživotního učení dostupného pro osoby činné v kultuře, tvůrčích odvětvích a audiovizuální oblasti; uznává významnou úlohu hudby a umění ve školních osnovách; vyzývá Komisi a členské státy, aby přezkoumaly rozvoj učebnic o evropských kulturních dějinách;

33.  zdůrazňuje, že pro rozkvět kultury je nezbytné zajistit bezpečné a přiměřené studijní prostředí pro studenty a pedagogy; v této souvislosti vyzývá členské státy, aby uskutečnily významné investice do údržby veřejných budov, zejména škol, s cílem zlepšit bezpečnost pro případ zemětřesení a odstranit architektonické překážky;

34.  bere na vědomí, že tempo technologické změny nutně vyžaduje přijetí přístupu na základě celoživotního učení, které bude dostupné pracovníkům v oblasti kultury, a posílení součinnosti mezi kulturou a vzděláváním ve formálních a neformálních oblastech;

35.  uznává potenciál kreativních center jakožto prostor spolupráce pro odborníky v kulturních a kreativních odvětvích; zdůrazňuje však, že tato odvětví potřebují především budování kapacit, pokud jde o digitální a manažerské dovednosti, a neměla by se zaměřovat jen na nové digitální inovace;

36.  konstatuje, že demokratické zásady a evropské hodnoty, jako je svoboda projevu, dodržování lidských práv, demokracie a solidarita, jsou stále častěji napadány kvůli rostoucí polarizaci jak v Evropě, tak na celém světě; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby vypracovaly strategický přístup zaměřený na ochranu kulturních práv, svobody uměleckého projevu a plurality sdělovacích prostředků, jakož i práva svobodně se účastnit kulturního života, a to i podporou přípravy ukazatelů a systémů monitorování na evropské úrovni;

37.  souhlasí s tím, že kulturní účast a každodenní tvořivost značnou měrou přispívají k podpoře mezikulturního dialogu a budování zdravých společností; zdůrazňuje však nutnost zaručit dostatečný prostor v rámci nástrojů financování EU pro ocenění vnitřní a jedinečné hodnoty práce umělců;

38.  připomíná, že je třeba podporovat přístup žen ke všem uměleckým, kulturním a tvůrčím profesím a profesím, a vyzývá členské státy, aby odstranily překážky bránící ženám v přístupu k vedoucím funkcím v kulturních institucích a nadacích, akademiích a na univerzitách;

Hospodářský rozměr

39.  zdůrazňuje, že Komise a členské státy by měly přispívat k rozvoji kulturních organizací poskytováním stabilní, spolehlivé a trvalé finanční podpory; vyjadřuje politování nad tím, že navzdory evropské přidané hodnotě investic do kultury představuje program Kreativní Evropa jen 0,15 % z celkového rozpočtu EU, z čehož je na kulturu vyčleněno jen 31 %; bere na vědomí, že oblasti politiky nového programu Kreativní Evropa budou rozšířeny; bere na vědomí nový návrh víceletého finančního rámce a vítá navrhované navýšení finančních prostředků jako vhodný první krok, přičemž však požaduje zdvojnásobení rozpočtu přiděleného na nový program Kreativní Evropa a zajištění větší přístupnosti programu pro menší organizace;

40.  zdůrazňuje, že popularita Kreativní Evropy v kombinaci s jejím nedostatečným financováním a administrativní složitostí měly za následek míru úspěšnosti pouhých 16,2 % a také značnou regionální a geografickou nevyváženost podpořených projektů; zdůrazňuje, že to společně s administrativní složitostí působí jako odrazující faktor, který vyvolává frustraci ohledně programu a kulturní činnosti Evropské unie a brání mnoha subjektům z kulturních a tvůrčích odvětví v tom, aby se zúčastnily; za tímto účelem požaduje přehodnocení postupu výběru na základě nedostatků uvedených v hodnotící zprávě v polovině období;

41.  zdůrazňuje, že je důležité usnadnit a zefektivnit přístup malých kulturních subjektů a malých a středních podniků k programu Kreativní Evropa; v této souvislosti zdůrazňuje nutnost zavést specializovanou část vyhrazenou těmto subjektům a podnikům, zejména těm, které pocházejí z oblastí postižených přírodními katastrofami;

42.  vyjadřuje politování nad tím, že kultura a umění v návrhu VFR Komise nejsou ve většině politických oblastí, k nimž přispívají, zmíněny, a vyzývá proto Komisi, aby ve spolupráci s kulturními a tvůrčími odvětvími navrhla ucelené a koordinované strategie zaměřené na začlenění kultury a umění do jiných oblastí politiky se zvláštním důrazem na dostupnost financování pro menší organizace;

43.  zdůrazňuje přesahující dopad kultury a vyzývá Komisi a členské státy, aby vypracovaly zprávu o tom, kolik finančních prostředků je na kulturu vyčleněno ve všech programech financování, a aby zajistily, že jejich objem bude činit alespoň 1 % příštího VFR; vyzývá regiony EU, aby kulturu, kulturní dědictví a kulturní a tvůrčí odvětví označily za prioritu pro strukturální fondy a aby podněcovaly členské státy k začlenění kulturního rozměru do strategických cílů jejich operačních programů;

44.  vyzývá Komisi, aby zřídila portál „jednotného kontaktního místa“, kde budou všechny stávající nástroje financování EU uvedeny v uživatelsky vstřícné, úplné, inovativní a efektivní podobě, s jasným návodem k použití a asistenční službou;

45.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zaručily, že bude v rámci nástrojů financování EU vyčleněn dostatek zdrojů na základě vnitřní hodnoty uměleckých a tvůrčích projektů;

46.  vyzývá Komisi, aby se zvláště věnovala kulturním oblastem, jež jsou ohroženy nedostatkem financování nebo pozornosti, jako je například oblast poezie;

47.  vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly individuální přístup ke každému odvětví; připomíná, že granty jsou nezbytné z hlediska kulturního ekosystému jako celku, neboť náležitě oceňují nehmotná aktiva a podporují inovativní umělecké a kulturní činnosti; připomíná tak, že i když takové finanční nástroje, jako záruky, úvěry a vlastní kapitál, jsou vhodné pro ziskové projekty, hlavním zdrojem financování, zejména pro malé struktury, musí být i nadále granty;

48.  vyzývá Komisi, aby vypracovala zprávu o uplatňování finančního záručního nástroje pro kulturní a tvůrčí odvětví; vyjadřuje politování nad jeho omezeným zeměpisným pokrytím a navrhuje, že by vzhledem k tomu, že kulturní a tvůrčí odvětví tvoří převážně malé a střední podniky, z nichž 95 % jsou mikropodniky, mělo být těmto velmi malým subjektů poskytováno mikrofinancování; zdůrazňuje, že je nutné zajistit, aby banky lépe oceňovaly autorské právo a nehmotná aktiva;

49.  pobízí k dalšímu rozvoji iniciativy Evropská hlavní města kultury a udržitelného kulturního cestovního ruchu, a to ve spolupráci s kulturními odvětvími, komunitami a občany, jakož i s organizací UNESCO při určování objektů dědictví a s Radou Evropy prostřednictvím rozvoje kulturních tras; požaduje podporu regionů EU jakožto Evropských turistických destinací nejvyšší kvality (EDEN);

„Digital4Culture“

50.  konstatuje, že digitální revoluce zásadně proměnila způsob, jakým se umění a kultura vytvářejí, distribuují a užívají, a přináší nové příležitosti, ale zároveň představuje velký problém vzhledem k již tak vypjatým pracovním podmínkám umělců a tvůrců a ohrožuje jejich ekonomickou existenci; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby prosazovaly spravedlivé odměňování, důstojné pracovní podmínky a modernizaci systémů sociálního zabezpečení pro kulturní a tvůrčí odvětví a uznávaly status umělce;

51.  uznává pozitivní příspěvek digitálních technologií při usnadňování a rozšiřování možností zachování a přístupu k obsahu a službám v oblasti kultury, umění, tvořivosti a audiovizuální oblasti, například prostřednictvím rozšířené a virtuální reality, rozhraní mezi člověkem a strojem, ale i prostřednictvím výroby vzdělávacích a narativních videoher a vytváření „cloudu pro kulturní dědictví“ („Cultural Heritage Cloud“); v tomto smyslu vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly součinnost v této oblasti, zejména pomocí programů Digitální Evropa a Horizont Evropa;

52.  domnívá se, že ochrana autorských práv je klíčová pro příjem kulturních a tvůrčích odvětví, a vítá návrh nové směrnice o autorském právu a její opatření na ochranu vydavatelů zpravodajství, překonání rozdílu mezi hodnotou získávanou tvůrčími odvětvími a digitálními platformami, zvýšení transparentnosti a rovnováhy ve smluvních vztazích autorů a interpretů a ochranu před přisvojováním si duševního vlastnictví; zdůrazňuje, že je nezbytné vytvořit spravedlivý digitální trh, na němž budou tvůrci spravedlivě odměňováni;

53.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily, že digitální platformy, které hrají aktivní úlohu v distribuci, propagaci a zpeněžování obsahu chráněného autorským právem, musí mít jasnou povinnost získat od držitelů práv licenci a spravedlivě odměňovat umělce, autory, vydavatele zpráv, producenty, novináře a tvůrce za digitální využití jejich děl;

54.  zdůrazňuje, že je důležité zachovat spojení mezi evropským programem pro kulturu a digitální agendou s cílem posílit stávající součinnost;

55.  připomíná, že je důležité podporovat, zejména mezi nezletilými, ochranu údajů a digitální a mediální gramotnost jako nejúčinnější řešení problémů, mezi něž patří manipulace a mikrocílení na internetu;

56.  zdůrazňuje, že je zásadně nutné poskytnout pracovníkům v oblasti kultury odpovídající digitální dovednosti a kompetence s cílem podpořit propagaci a naplňování kulturního dědictví;

Vnější rozměr

57.  vyjadřuje politování nad tím, že ochrana a podpora kultury nebyly zahrnuty jako jeden z cílů do Agendy pro udržitelný rozvoj 2030; zdůrazňuje, že kultura je motorem udržitelného rozvoje a mezikulturního dialogu a že by mohly být využity synergie s ohledem na sousedský a mezinárodní rozměr programu Kreativní Evropa;

58.  vyzývá Komisi, aby Parlamentu pravidelně podávala zprávy o provádění strategie pro mezinárodní kulturní vztahy a aby navýšila prostředky určené delegacím Evropské unie na iniciativy a projekty na podporu kultury, a to i ve spolupráci s Evropskou sítí národních kulturních institucí (EUNIC);

59.  podporuje iniciativu Rady zaměřenou na přijetí komplexního přístupu k mezinárodním kulturním vztahům a požaduje vytvoření kulturních kontaktních míst ve všech delegacích EU, odpovídající školení pro úředníky a zapojení účastníků na místní úrovni a na úrovni občanů a mezinárodních kulturních sítí, a to i do přípravných opatření pro Evropské domy kultury; znovu opakuje svou výzvu, aby Komise a Evropská služba pro vnější činnost každé dva roky podávaly zprávu o stavu provádění mezinárodních kulturních vztahů;

o
o   o

60.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám členských států.

(1) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 142.
(2) Úř. věst. C 93, 9.3.2016, s. 95.
(3) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 28.
(4) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 25.
(5) Úř. věst. C 125 E, 22.5.2008, s. 223.
(6) Úř. věst. C 377 E, 7.12.2012, s. 135.
(7) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 88.
(8) Úř. věst. C 11, 12.1.2018, s. 16.
(9) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 57.
(10) Úř. věst. C 247 E, 15.10.2009, s. 32.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2018)0262.
(12) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 19.
(13) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 221.
(14) Úř. věst. C 287, 29.11.2007, s. 1.
(15) Úř. věst. C 463, 23.12.2014, s. 4.
(16) Úř. věst. C 172, 27.5.2015, s. 13.

Právní upozornění