Seznam 
Přijaté texty
Středa, 12. prosince 2018 - ŠtrasburkKonečné znění
Návrh opravného rozpočtu č. 6/2018: Snížení prostředků na platby a na závazky (vlastní zdroje)
 Mobilizace nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení přetrvávajících problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a bezpečnostními hrozbami
 Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2019
 Souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019
 Dohoda o hospodářském partnerství EU-Japonsko ***
 Dohoda o hospodářském partnerství EU-Japonsko (usnesení)
 Dohoda o strategickém partnerství EU-Japonsko ***
 Dohoda o strategickém partnerství EU-Japonsko (usnesení)
 Evropsko-středomořská letecká dohoda EU-Jordánsko (přistoupení Chorvatska) ***
 Zavedení programu Horizont Evropa – stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků ***I
 Program, kterým se provádí program Horizont Evropa ***I
 Balíček opatření pro jednotný trh
 Závěry a doporučení Zvláštního výboru pro terorismus
 Výroční zpráva o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky
 Výroční zpráva o provádění společné bezpečnostní a obranné politiky
 Výroční zpráva o lidských právech a demokracii ve světě za rok 2017 a o politice Evropské unie v této oblasti
 Zřízení Evropského obranného fondu ***I
 Zřízení Nástroje pro propojení Evropy ***I
 Dohoda o přidružení EU-Ukrajina

Návrh opravného rozpočtu č. 6/2018: Snížení prostředků na platby a na závazky (vlastní zdroje)
PDF 130kWORD 46k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 o postoji Rady k návrhu opravného rozpočtu Evropské unie č. 6/2018 na rozpočtový rok 2018: Snížení prostředků na platby a na závazky v souladu s aktualizovanými prognózami výdajů a aktualizací příjmů (vlastních zdrojů) (13961/2018 – C8-0488/2018 – 2018/2244(BUD))
P8_TA(2018)0500A8-0399/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(1), a zejména na článek 41 tohoto nařízení

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(2), a zejména na článek 44 tohoto nařízení,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2018 přijatý s konečnou platností dne 30. listopadu 2017(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(6),

–  s ohledem na návrh opravného rozpočtu č. 6/2018, který Komise přijala dne 12. října 2018 (COM(2018)0704),

–  s ohledem na postoj k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2018, který Rada přijala dne 26. listopadu 2018 a postoupila stejný den Evropskému parlamentu (13961/2018 – C8-0488/2018),

–  s ohledem na články 88 a 91 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0399/2018),

A.  vzhledem k tomu, že návrh opravného rozpočtu č. 6/2018 má aktualizovat jak výdajovou, tak příjmovou stranu rozpočtu a zohlednit tak nejnovější vývoj;

B.  vzhledem k tomu, že na straně výdajů snižuje návrh opravného rozpočtu č. 6/2018 prostředky na závazky v rozpočtových položkách o 48,7 milionu EUR a prostředky na platby o 44,7 milionu EUR v okruhu 1a „konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ a v okruhu 2 „udržitelný růst – přírodní zdroje“;

C.  vzhledem k tomu, že na straně příjmů se návrh opravného rozpočtu č. 6/2018 týká revize prognózy tradičních vlastních zdrojů (tj. cel a dávek z cukru), základu daně z přidané hodnoty (DPH) a hrubého národního důchodu (HND) a zahrnutí příslušných oprav pro Spojené království a jejich financování do rozpočtu, což vše ovlivní rozdělení příspěvků členských států z vlastních zdrojů do rozpočtu EU;

1.  vítá skutečnost, že provádění programů na období 2014–2020 se konečně rozběhlo naplno, takže je třeba jen drobná úprava na straně výdajů, na rozdíl od velmi významných opravných rozpočtů přijatých v letech 2016 a 2017; vybízí Komisi a členské státy, aby dohnaly významné zpoždění, které se shromáždilo za poslední tři roky;

2.  bere na vědomí technický proces vyvažování vlastních zdrojů, který bude nezbytný kvůli revizi prognózy tradičních vlastních zdrojů a DPH a aktualizaci opravy pro Spojené království;

3.  schvaluje postoj Rady k návrhu opravného rozpočtu č. 6/2018;

4.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil opravný rozpočet č. 6/2018 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. L 57, 28.2.2018, s. 1.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(6) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.


Mobilizace nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení přetrvávajících problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a bezpečnostními hrozbami
PDF 137kWORD 44k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení přetrvávajících problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a bezpečnostními hrozbami (COM(2018)0901 – C8-0492/2018 – 2018/2274(BUD))
P8_TA(2018)0501A8-0455/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0901 – C8-0492/2018),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(1), a zejména na článek 11 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(2), a zejména na bod 12 této dohody,

–  s ohledem na nový návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Komise dne 30. listopadu 2018 (COM(2018)0900) v souladu s čl. 314 odst. 8 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na závěry třístranných jednání o rozpočtu ze dne 4. prosince 2018,

–  s ohledem na postoj k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Rada dne 11. prosince 2018 a postoupila Evropskému parlamentu téhož dne (15205/2018 – C8-0499/2018),

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0455/2018),

A.  vzhledem k tomu, že nástroj pružnosti má v daném rozpočtovém roce umožnit financování přesně určených výdajů, které nebylo možné financovat v mezích stropů pro jeden nebo více jiných okruhů;

B.  vzhledem k tomu, že Komise navrhla uvolnit prostředky z nástroje pružnosti, aby doplnila financování souhrnného rozpočtu Unie na rozpočtový rok 2019 nad rámec stropu okruhu 3 o částku  985 629 138 EUR na financování opatření týkajících se migrace, uprchlíků a bezpečnosti;

C.  vzhledem k tomu, že zástupci Parlamentu a Rady se během třístranných jednání o rozpočtu, které se konaly dne 4. prosince 2018, dohodli uvolnit z nástroje pružnosti dodatečné prostředky ve výši 178 715 475 EUR v důsledku posílení programů Horizont 2020 a Erasmus+ v podokruhu1a;

1.  souhlasí s tím, aby byly z nástroje pružnosti uvolněny prostředky ve výši 1 164 344 613 EUR v prostředcích na závazky;

2.  opakuje, že uvolnění prostředků z tohoto nástroje v souladu s článkem 11 nařízení o VFR znovu dokazuje, že je nezbytně nutné, aby byl rozpočet Unie flexibilnější;

3.  opakuje svůj dlouhodobý postoj, že prostředky na platby pocházející z prostředků na závazky, které byly původně uvolněny prostřednictvím nástroje pružnosti, je možné započítávat pouze nad rámec stropů VFR;

4.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

5.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

6.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z nástroje pružnosti za účelem posílení programů klíčových pro konkurenceschopnosti EU a financování okamžitých rozpočtových opatření k řešení přetrvávajících problémů v souvislosti s migrací, přílivem uprchlíků a bezpečnostními hrozbami

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2019/276.)

(1) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(2) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2019
PDF 131kWORD 44k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2019 (COM(2018)0281 – C8-0221/2018 – 2018/2074(BUD))
P8_TA(2018)0502A8-0453/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0281 – C8-0221/2018),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2012/2002 ze dne 11. listopadu 2002 o zřízení Fondu solidarity Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2), a zejména na článek 10 tohoto nařízení,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3), a zejména na bod 11 této dohody,

–  s ohledem na výsledky trialogu ze dne 4. prosince 2018,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0453/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v souladu s nařízením (EU) č. 661/2014, kterým se mění nařízení (ES) č. 2012/2002, je v souhrnném rozpočtu Unie vyčleněna částka 50 000 000 EUR na vyplácení záloh prostřednictvím prostředků;

1.  schvaluje rozhodnutí uvedené v příloze k tomuto usnesení;

2.  pověřuje svého předsedu, aby podepsal toto rozhodnutí společně s předsedou Rady a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení včetně přílohy Radě a Komisi.

PŘÍLOHA

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o uvolnění prostředků z Fondu solidarity Evropské unie za účelem zajištění výplat záloh ze souhrnného rozpočtu Unie na rok 2019

(Znění této přílohy se zde neuvádí, jelikož odpovídá znění konečného aktu, rozhodnutí (EU) 2019/277.)

(1) Úř. věst. L 311, 14.11.2002, s. 3.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.


Souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019
PDF 202kWORD 53k
Usnesení
Příloha
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 týkající se postoje Rady k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019 (15205/2018 – C8-0499/2018 – 2018/2275(BUD))
P8_TA(2018)0503A8-0454/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(1),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(2),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(3),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(4) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. března 2018 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 19. dubna 2018 o odhadu příjmů a výdajů Evropského parlamentu na rozpočtový rok 2019(7),

–  s ohledem na návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Komise dne 21. června 2018 (COM(2018)0600),

–  s ohledem na postoj k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Rada dne 4. září 2018 a postoupila Evropskému parlamentu dne 13. září 2018 (11737/2018 – C8-0410/2018),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2018 o mandátu pro třístranné rozhovory o návrhu rozpočtu na rozpočtový rok 2019(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2018 týkající se postoje Rady k návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019(9),

–  s ohledem na skutečnost, že dohodovací výbor se nedohodl na společném návrhu ve lhůtě dvaceti jednoho dne podle čl. 314 odst. 6 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na druhý návrh souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Komise dne 30. listopadu 2018 (COM(2018)0900) v souladu s čl. 314 odst. 8 Smlouvy o fungování EU,

–  s ohledem na závěry třístranných jednání o rozpočtu, která se konala dne 4. prosince 2018,

–  s ohledem na postoj k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019, který přijala Rada dne 11. prosince 2018 (15205/2018 – C8-0499/2018),

–  s ohledem na článek 88 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0454/2018),

1.  připomíná, že „návrh balíčku“, na němž se po obtížném a intenzivním vyjednávání dohodly Parlament a Rada při třístranných jednáních dne 4. prosince 2018, má dvě součásti: rozpočet Unie na rok 2019, který byl stanoven ve výši 165 795,6 milionu EUR v prostředcích na závazky a ve výši 148 198,9 milionu EUR v prostředcích na platby, a čtyři společná prohlášení a rovněž jedno jednostranné prohlášení;

2.  zdůrazňuje, že ačkoli návrh rozpočtu (NR) ve znění pozměněném Radou zcela neodpovídá skutečné potřebě udržitelného, koherentního a efektivního rozpočtu Unie, klade si Parlament za cíl poskytnout Unii rozpočet, který je s to přinést hmatatelné přínosy občanům a podnikům;

3.  vítá celkovou dohodnutou výši prostředků na závazky, která představuje zvýšení oproti původnímu čtení Rady o 1 728 milionů EUR; je potěšen tím, že ke zvýšením, kterých dosáhl při jednáních, v celkové výši 943 milionů EUR dochází u hlavních politických priorit Parlamentu, tj. u prostředků na podporu výzkumných pracovníků, mladých lidí, malých a středních podniků, řešení základních příčin migrace, změny klimatu, zvýšení bezpečnosti občanů Unie a obrany;

4.  vítá skutečnost, že celková výše prostředků na platby dohodnutá pro rok 2019 se zvyšuje oproti rozpočtu na rok 2018 o 2,4 %; podotýká však, že výše prostředků na platby představuje pouze 0,9 % HND Unie; zdůrazňuje, jak důležité je společné prohlášení k prostředkům na platby, v němž se Parlament a Rada zavazují, že učiní nezbytná rozhodnutí k pokrytí veškerých řádně odůvodněných potřeb;

5.  lituje toho, že Rada pod záminkou toho, že neměla potřebný čas tuto možnost analyzovat, principiálně odmítla v rámci rozpočtového procesu pro rok 2019 jakoukoli diskusi o využití nového čl. 15 odst. 3 finančního nařízení, který umožňuje opětovně poskytnout v rámci ročního rozpočtového procesu částky prostředků na výzkum, u nichž bylo zrušeno přidělení na závazek; vyzývá proto Komisi, aby nejméně dvakrát ročně specificky informovala rozpočtový orgán o částkách prostředků na výzkumné programy, u nichž bylo zrušeno přidělení na závazek, a poskytla veškeré relevantní informace a údaje k čl. 15 odst. 3 a navrhla jeho použití v rámci rozpočtového procesu pro rok 2020;

6.  znovu vyjadřuje politování nad tím, že Parlament jako jednu ze složek rozpočtového orgánu nezapojily Rada a Komise náležitým způsobem do diskusí o prodloužení nástroje pro uprchlíky v Turecku (FRT); lituje nekompromisního postoje Rady ve věci financování druhé tranše nástroje FRT, na které přispěje rozpočet Unie částkou 2 miliard EUR, zatímco členské státy částkou 1 miliardy EUR; opakuje svůj dlouholetý postoj, že nové iniciativy nesmějí být financovány na úkor stávajících projektů Unie v oblasti vnější činnosti; připomíná, že vinou neochoty Rady nebyly při přezkumu v polovině období zvýšeny stropy současného VFR a VFR nedisponuje dostatečnou flexibilitou, aby bylo možno reagovat na nepředvídané okolnosti; zdůrazňuje, že to musí být poučením pro VFR na období po roce 2021, aby nedocházelo mj. k vytváření rozpočtových satelitů, jakými jsou nástroje typu FRT;

7.  v souladu se společným prohlášením, na němž se dohodly Parlament, Rada a Komise, trvá na tom, že dohodnuté navýšení prostředků pro programy Horizont 2020 a Erasmus+ o 100 milionů EUR formou opravného rozpočtu v roce 2019 nebude financováno přesuny prostředků z jiných programů, nýbrž novými finančními prostředky;

8.  vzhledem ke zvýšené podpoře, kterou poskytuje Europol členským státům v rámci spolupráce v oblasti prosazování práva, a k jeho zapojení do boje proti terorismu a kyberkriminalitě vítá vytvoření 10 dalších pracovních míst a s nimi související zvýšení prostředků pro Europol;

9.  vítá vytvoření 5 pracovních míst a s nimi související zvýšení prostředků Komisí v NR 2019, aby se předešlo jakémukoli nahromadění práce, které by mohlo snížit produktivitu soudů v souvislosti s novými činnostmi Soudního dvora a s neustále rostoucí pracovní zátěží zvláště kvůli brexitu; upozorňuje však na to, že skutečnou potřebou, jak ji formuloval ESD, bylo 16 nových stálých pracovních míst pro podpůrné služby;

10.  vítá navýšení prostředků v rozpočtové položce ESVČ na kapacitu pro strategickou komunikaci, aby se podařilo zajistit silnější koordinovanou reakci Unie na problém dezinformací;

11.  schvaluje postoj Rady k druhému návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2019 a také společná prohlášení, která jsou přílohou tohoto usnesení;

12.  pověřuje svého předsedu, aby prohlásil souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019 za přijatý s konečnou platností a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, ostatním dotčeným orgánům a institucím, jakož i vnitrostátním parlamentům.

PŘÍLOHA

NAVRŽENÝ BALÍČEK

Rozpočet na rok 2019 – Společné závěry

Tyto společné závěry se vztahují na následující oddíly:

1.  Rozpočet na rok 2019

2.  Prohlášení

Souhrnný přehled

Podle prvků společných závěrů:

–  celková výše prostředků na závazky v rozpočtu na rok 2019 je stanovena na 165 795,6 milionu EUR. Rozpětí ponechané pro rok 2019 pod stropy víceletého finančního rámce tak činí v případě prostředků na závazky celkem 1 291,1 milionu EUR;

–  celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2019 je stanovena na 148 198,9 milionu EUR;

–  z nástroje pružnosti je pro rok 2019 uvolněna částka 1 164,3 milionu EUR v prostředcích na závazky pro podokruh 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost) a okruh 3 (Bezpečnost a občanství);

–  použije se celkové rozpětí pro závazky ve výši 1 476,0 milionu EUR pro podokruh 1a (Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost), podokruh 1b (Hospodářská, sociální a územní soudržnost) a okruh 4 (Globální Evropa);

–  rozpětí pro nepředvídané události mobilizované v roce 2017 je kompenzováno nepřidělenými rozpětími v rámci okruhu 5 (Správa) ve výši 253,9 milionu EUR;

–  výši prostředků na platby na rok 2019 související s uvolněním prostředků z nástroje pružnosti v letech 2016, 2017, 2018 a 2019 odhaduje Komise na 961,9 milionu EUR.

1.  Rozpočet na rok 2019

Evropský parlament a Rada se dohodly na společných závěrech uvedených níže v oddílech 1.1 až 1.6.

1.1  Horizontální aspekty

Decentralizované agentury

Příspěvek EU pro decentralizované agentury (v prostředcích na závazky a na platby) a počet jejich pracovních míst jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém návrhu rozpočtu (druhý NR).

Výkonné agentury

Příspěvek EU pro výkonné agentury (v prostředcích na závazky a na platby) a počet jejich pracovních míst jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR.

Pilotní projekty / přípravné akce

Byl dohodnut komplexní balíček 75 pilotních projektů a přípravných akcí, jak v druhém NR navrhla Komise. Pokud se ukáže, že určitý pilotní projekt nebo přípravná akce spadá pod již existující právní základ, může Komise navrhnout převod prostředků pod odpovídající právní základ, aby se tak usnadnilo provádění příslušné činnosti.

Tento balíček, který navrhl Evropský parlament při svém čtení původního návrhu rozpočtu, v plném rozsahu respektuje stropy pro pilotní projekty a přípravné akce, které jsou stanoveny ve finančním nařízení.

1.2  Výdajové okruhy finančního rámce – prostředky na závazky

Podokruh 1a

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR, avšak s úpravami uvedenými v následující tabulce.

 

 

 

 

(v EUR)

Rozpočtová položka / Program

Název

Změna v prostředcích na závazky

Druhý návrh rozpočtu 2019

Rozpočet na rok 2019

Rozdíl

1.1.31

Horizont 2020

 

 

150 000 000

08 02 03 04

Dosažení evropského systému dopravy, který účinně využívá zdroje a je šetrný k životnímu prostředí, bezpečný a bezproblémový

252 946 905

260 946 905

8 000 000

08 02 08

Nástroj pro malé a střední podniky

541 589 527

641 589 527

100 000 000

09 04 01 01

Posílení výzkumu v oblasti budoucích a vznikajících technologií

429 937 089

442 937 089

13 000 000

15 03 01 01

Akce Marie Skłodowska-Curie — Vytváření, rozvoj a předávání nových dovedností, poznatků a inovací

916 586 364

945 586 364

29 000 000

1.1.5

Vzdělávání, odborná příprava a sport (Erasmus+)

 

 

40 000 000

15 02 01 01

Podpora špičkové kvality a spolupráce v evropském prostoru vzdělávání a odborné přípravy a její význam pro trh práce

2 411 836 200

2 441 036 200

29 200 000

15 02 01 02

Podpora špičkové kvality a spolupráce v rámci evropského prostoru mládeže a zapojení mladých lidí do evropského demokratického dění

175 070 000

185 870 000

10 800 000

 

Celkem

 

 

190 000 000

Dohodnutý objem prostředků na závazky je tak stanoven na 23 335,4 milionu EUR, přičemž v rámci výdajového stropu podokruhu 1a nezůstane žádné rozpětí, použije se celkové rozpětí pro závazky ve výši 74,7 milionu EUR a z nástroje pružnosti se uvolní prostředky ve výši 178,7 milionu EUR.

Okruh 1b

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR.

Dohodnutý objem prostředků na závazky je tak stanoven na 57 192,0 milionu EUR, přičemž v rámci výdajového stropu podokruhu 1b nezůstane žádné rozpětí a použije se celkové rozpětí pro závazky ve výši 350,0 milionu EUR.

Okruh 2

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR.

Dohodnutý objem prostředků na závazky je tak stanoven na 59 642,1 milionu EUR, což ponechává rozpětí ve výši 701,9 milionu EUR.

Okruh 3

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR.

Dohodnutý objem prostředků na závazky je tak stanoven na 3 786,6 milionu EUR, přičemž v rámci výdajového stropu okruhu 3 nezůstane žádné rozpětí a z nástroje pružnosti se uvolní prostředky ve výši 985,6 milionu EUR.

Okruh 4

Prostředky na závazky jsou stanoveny ve výši navržené Komisí v druhém NR.

Dohodnutý objem prostředků na závazky je tak stanoven na 11 319,3 milionu EUR, přičemž v rámci výdajového stropu okruhu 4 nezůstane žádné rozpětí a použije se celkové rozpětí pro závazky ve výši 1 051,3 milionu EUR.

Okruh 5

Počet míst v plánech pracovních míst orgánů a prostředky jsou stanoveny na úrovni navržené Komisí v druhém NR.

Po zohlednění pilotních projektů a přípravných akcí (4,1 milionu EUR) navrhovaných výše v oddílu 1.1 je tak dohodnutý objem prostředků na závazky stanoven na 9 943,0 milionu EUR, což v rámci výdajového stropu okruhu 5 ponechává rozpětí ve výši 589,1 milionu EUR poté, co je z něj částkou 253,9 milionu EUR kompenzováno uvolnění prostředků z rozpětí pro nepředvídané události v roce 2017.

Zvláštní nástroje: EGF, EAR a EUSF

Prostředky na závazky pro Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci (EFG), rezervu na pomoc při mimořádných událostech (EAR) a Fond solidarity Evropské unie (FSEU) jsou stanoveny na úrovni navržené Komisí v druhém návrhu rozpočtu.

1.3  Prostředky na platby

Celková výše prostředků na platby v rozpočtu na rok 2019 je stanovena na úrovni, kterou navrhla Komise v druhém NR.

1.4  Rozpočtové poznámky

Rozpočtové poznámky se schvalují ve znění navrženém Komisí v druhém NR, s výjimkou těchto rozpočtových položek:

—  článek 08 02 08 (Nástroj pro malé a střední podniky) v rozpočtovém oddílu Komise, u něhož se schvaluje text navržený v původním návrhu rozpočtu;

—  bod 2 2 1 4 (Kapacita pro strategickou komunikaci) v rozpočtovém oddílu Evropské služby pro vnější činnost, u něhož se schvaluje text vložený při čtení původního návrhu rozpočtu v Evropském parlamentu.

1.5  Nomenklatura

Rozpočtová nomenklatura se schvaluje v podobě navržené Komisí v druhém NR.

1.6  Rezervy

Rezervy se schvalují ve výši navržené Komisí v druhém NR. Kromě toho se do rezervy zapisuje částka 19 321 000 EUR v prostředcích na závazky i na platby, dokud nebude přijat návrh Komise (COM(2018)0632) ze dne 12. září 2018, pro účely článku 18 02 03 (Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)).

2.  Prohlášení

2.1  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise k prostředkům na platby

Evropský parlament a Rada připomínají, že s ohledem na plnění rozpočtu je nezbytné zajistit řádný vývoj plateb ve vztahu k prostředkům na závazky, aby se předešlo abnormální výši neuhrazených faktur na konci roku.

Evropský parlament a Rada žádají Komisi, aby i nadále pečlivě a aktivně sledovala provádění programů na období 2014–2020. Za tímto účelem vyzývají Komisi, aby včas předložila aktualizované údaje týkající se stavu provádění a odhady požadavků na prostředky na platby v roce 2019.

Evropský parlament a Rada Komisi vyzývají, aby v případě, že z údajů vyplyne, že prostředky uvedené v rozpočtu na rok 2019 nepostačují k pokrytí potřeb, předložila co nejdříve vhodné řešení, mimo jiné i opravný rozpočet, tak aby rozpočtový orgán mohl v příslušný okamžik přijmout v souvislosti s řádně odůvodněnými potřebami veškerá nezbytná rozhodnutí. Evropský parlament a Rada přihlédnou v příslušných případech k naléhavosti dané záležitosti.

2.2  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

Evropský parlament, Rada a Komise připomínají, že snížení nezaměstnanosti mladých lidí představuje nadále vysokou a společnou politickou prioritu, a znovu potvrzují své odhodlání optimálně využívat rozpočtové prostředky k dosažení tohoto cíle, a to zejména prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI).

Evropský parlament a Rada berou na vědomí dosavadní zkušenosti získané v souvislosti s navýšením prostředků v rámci zvláštního přídělu na tuto iniciativu, jež vyvolalo rozsáhlé změny v programech, aby bylo možné poskytnout z Evropského sociálního fondu (ESF) nejméně stejně vysokou částku jako ze zvláštního přídělu iniciativy YEI.

Evropský parlament a Rada proto Komisi vyzývají, aby předložila legislativní návrh, který umožní bezproblémové čerpání navýšených rozpočtových prostředků této iniciativy. S ohledem na nadcházející volby do Evropského parlamentu se oba orgány dohodly, že tento návrh urychleně projednají, aby byl v roce 2019 zajištěn co nejhladší průběh úprav programů.

2.3  Jednostranné prohlášení Komise týkající se Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí

Aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu, Komise potvrzuje, že v okamžiku, kdy předloží aktualizované finanční plánování a legislativní návrh na revizi nařízení o společných ustanoveních, nebude navýšení prostředků pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí dohodnuté pro rok 2019 považováno za předsunutí částky, která se v současnosti předpokládá pro rok 2020.

2.4  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o systematickém zohledňování změny klimatu

Evropský parlament, Rada a Komise připomínají význam budování nízkouhlíkového hospodářství, které účinně využívá zdroje a je odolné vůči změně klimatu. Za tímto účelem se Evropský parlament a Rada dohodly, že nejméně 20 % rozpočtu EU bude během období 2014–2020 investováno do výdajů souvisejících se změnou klimatu. Přestože v rozpočtu na samotný rok 2019 je tento 20% cíl splněn, aktuální prognóza pro celé období 2014–2020 ukazuje, že na opatření v oblasti klimatu bude přiděleno v průměru 19,3 % rozpočtu EU, a to především z důvodu prodlení při zavádění evropských strukturálních a investičních fondů na počátku období.

Evropský parlament a Rada berou tento vývoj na vědomí a vyzývají Komisi, aby se maximálně vynasnažila tohoto 20% cíle za celé období 2014–2020 dosáhnout.

2.5  Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o posílení podokruhu 1a prostřednictvím opravného rozpočtu

Z důvodu omezených možností nástroje pružnosti a celkového rozpětí pro závazky se Evropský parlament a Rada dohodly, že prostřednictvím opravného rozpočtu v roce 2019 vyčlení v rozpočtu částku 100 milionů EUR na posílení programů H2020 a Erasmus+. Komise tento opravný rozpočet, který nebude obsahovat žádné jiné prvky, předloží neprodleně poté, co bude na jaře 2019 dokončena technická úprava víceletého finančního rámce pro rok 2020 včetně výpočtu celkového rozpětí pro závazky. Tím nejsou dotčeny běžné technické opravy, k jejichž provedení bude Komise vyzvána, aby bylo zajištěno řádné plnění rozpočtu na rok 2019.

Rada a Evropský parlament se zavazují, že návrh opravného rozpočtu na rok 2019, který Komise předloží, urychleně projednají.

(1) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(4) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0089.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0182.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2018)0311.
(9) Přijaté texty, P8_TA(2018)0404.


Dohoda o hospodářském partnerství EU-Japonsko ***
PDF 121kWORD 43k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (07964/2018 – C8-0382/2018 – 2018/0091(NLE))
P8_TA(2018)0504A8-0366/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07964/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (07965/2018),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem, čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0382/2018),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 12. prosince 2018(1) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanovisko ve formě dopisu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0366/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Japonska.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0505.


Dohoda o hospodářském partnerství EU-Japonsko (usnesení)
PDF 152kWORD 55k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 obsahující návrh nelegislativního usnesení o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (07964/2018 – C8-0382/2018 – 2018/0091M(NLE))
P8_TA(2018)0505A8-0367/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07964/2018),

–  s ohledem na Dohodu mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství (07965/2018),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, čl. 207 odst. 4 prvním pododstavcem, čl. 218 odst. 6 písm. a) bodem v) a čl. 218 odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (C8-0382/2018),

–  s ohledem na společné prohlášení z 25. summitu EU-Japonsko, konaného dne 17. července 2018,

–  s ohledem na dohodu o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem, podepsanou dne 17. července 2018,

–  s ohledem na směrnice pro jednání o dohodě o volném obchodu s Japonskem přijaté Radou dne 29. listopadu 2012 a zveřejněné dne 14. září 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2012 o obchodních jednáních EU s Japonskem(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 obsahující doporučení Evropského parlamentu určené Komisi ohledně jednání o dohodě o obchodu se službami (TiSA)(2) a na své usnesení ze dne 12. prosince 2017 nazvané „Směrem ke strategii v oblasti digitálního obchodu“(3),

–  s ohledem na závěrečnou zprávu hodnocení dopadu dohody o volném obchodu mezi EU a Japonskem na udržitelnost obchodu z dubna 2016 a na analýzu hospodářského dopadu dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem, kterou zveřejnilo Generální ředitelství Komise pro obchod v červnu 2018,

–  s ohledem na společné prohlášení 38. zasedání meziparlamentního shromáždění EU-Japonsko, které se konalo dne 10. května 2018,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, která byla přijata na summitu OSN o udržitelném rozvoji v září 2015 v New Yorku,

–  s ohledem na sdělení Komise z října 2015 s názvem „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“,

–  s ohledem na neoficiální dokument útvarů Komise ze dne 26. února 2018 nazvaný „Zpětná vazba a pokrok ve zlepšování provádění a vymáhání kapitol týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje v dohodách s EU o volném obchodu“,

–  s ohledem na stanoviska Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 15. října 2014 o úloze organizací občanské společnosti v dohodě o volném obchodu mezi EU a Japonskem a ze dne 14. února 2018 o kapitolách týkajících se obchodu a udržitelného rozvoje v dohodách EU o volném obchodu,

–  s ohledem na patnáctibodový plán Komise usilující o zefektivnění kapitol EU v oblasti obchodu a udržitelného rozvoje ze dne 26. února 2018;

–  s ohledem na posudek 2/15 Soudního dvora Evropské unie ze dne 16. května 2017, který si dne 10. července 2015 vyžádala podle čl. 218 odst. 11 Smlouvy o fungování Evropské unie Komise (dále jen „SFEU“),

–  s ohledem na protokol č. 26 SFEU o službách obecného zájmu,

–  s ohledem na články 2 a 21 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „SEU“),

–  s ohledem na články 168 až 191 SFEU, a zejména na čl. 191 odst. 2 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 91, čl. 100 odst. 2 a článek 207 SFEU a na článek 218 SFEU, zejména na čl. 218 odst. 10,

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. prosince 2018(4) o návrhu rozhodnutí Rady,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0367/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Japonsko sdílejí základní hodnoty, k nimž patří dodržování lidských práv, demokracie a právní stát, jakož i pevný závazek k udržitelnému rozvoji a systému Světové obchodní organizace (WTO) založenému na pravidlech;

B.  vzhledem k tomu, že dohoda o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem (dále jen „dohoda“) má strategický rozměr a je nejdůležitější dvoustrannou obchodní dohodou, jakou kdy Unie uzavřela, neboť pokrývá téměř jednu třetinu světového HDP, téměř 40 % světového obchodu a týká se více než 600 milionů osob;

C.  vzhledem k tomu, že Japonsko je třetím největším spotřebitelským trhem na světě, avšak pro Unii až šestým vývozním trhem, což ukazuje, že zde existuje nevyužitý potenciál pro dvoustranný obchod;

D.  vzhledem k tomu, že z několika předběžných studií a analýz o dopadu dohody o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem vyplývá, že dohoda má potenciál příznivě ovlivnit růst HDP, příjmy, obchod, produktivitu a zaměstnanost v Unii i v Japonsku a současně přispět k naplňování cíle inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění; vzhledem k tomu, že dohoda má rovněž potenciál přinést výhody spotřebitelům díky snížení cen a rozšíření výběru zboží a služeb; vzhledem k tomu, že EU a její členské státy by měly zlepšit stávající nástroje, aby pomohly pracovníkům a společnostem adaptovat se na nové příležitosti a případné negativní dopady globalizace a obchodních dohod; vzhledem k tomu, že úspěch dohody by měl být posuzován rovněž na základě přínosů vedoucích ke splnění cílů udržitelného rozvoje do roku 2030;

E.  vzhledem k tomu, že Parlament jednání o dohodě od začátku sledoval a požadoval mimo jiné to, aby vyjednavači uspokojili zájmy občanů, občanské společnosti a podniků, a vyzýval k transparentnosti, což vedlo k lepšímu přístupu k dokumentům, pravidelnému podávání zpráv o jednáních a ke zlepšení komunikace; vzhledem k tomu, že v budoucnu by mohl být postup uzavírání obchodních dohod dále zlepšen, zejména sdílením návrhů EU a zajištěním toho, aby Rada systematicky zveřejňovala směrnice pro jednání ještě před jeho zahájením;

F.  vzhledem k tomu, že je klíčové, aby byly obchodní preference a příležitosti, které dohoda nabízí, plně dostupné a využívané;

1.  domnívá se, že dohoda má značný dvoustranný i celosvětový strategický význam a že v této době, kdy je mezinárodní řád konfrontován se závažnými protekcionistickými výzvami, vysílá dobře načasovaný signál na podporu otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a hodnotách a současně podporuje vysoké standardy, zejména v oblasti životního prostředí, bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitelů a pracovních práv; upozorňuje, že protekcionismus není řešením a že status quo v obchodní politice již není udržitelný;

2.  vítá ambiciózní a komplexní povahu dohody, která splňuje priority stanovené v usnesení Parlamentu ze dne 25. října 2012 o obchodních jednáních EU s Japonskem;

3.  všímá si zvláště vysoké úrovně celní liberalizace dohodnuté v dohodě o hospodářském partnerství, která po úplném provedení přinese liberalizaci 99 % celních položek EU a 97 % celních položek Japonska, včetně průmyslových výrobků v odvětvích, v nichž je EU velmi konkurenceschopná, spolu s opatřeními na ochranu nejcitlivějších produktů prostřednictvím bezcelních kvót, snížených cel nebo lhůt; zdůrazňuje, že dohoda zahrnuje ustanovení proti podvodům, které umožňuje, aby EU zrušila obchodní preference v případě podvodu nebo odepření spolupráce v celních záležitostech, přičemž je zajištěno, aby nebyli negativně dotčeni řádně jednající obchodníci;

4.  upozorňuje, že unijní cla na automobily budou v průběhu sedmi let postupně odstraněna; žádá Komisi, aby zůstala ostražitá, pokud jde o vývoj obchodních toků týkajících se automobilů v tomto období s cílem zabránit jakékoli destabilizaci evropského trhu, a aby tuto situaci v daných případech řešila; zdůrazňuje však, že významné množství japonských značek vozidel prodávaných v EU je v EU také vyráběno;

5.  podotýká, že Japonsko se již zabývá nepotřebnými necelními opatřeními v řadě odvětví, k nimž patří odvětví vozidel, potravinářských přídatných látek, oblast sanitárních a fytosanitárních předpisů, označování potravin a kosmetiky, což vedlo ke snížení nákladů na splnění požadavků a k předvídatelnějšímu regulačnímu rámci; připomíná právo každé země stanovit si své vnitrostátní normy na vyšší úrovni, než mají mezinárodní normy, je-li to v zájmu přiměřené ochrany zdraví, bezpečnosti nebo spotřebitelů odůvodněné; dále bere na vědomí závazek Japonska sladit své automobilové normy s mezinárodními normami Evropské hospodářské komise OSN, které používají výrobci automobilů v EU;

6.  vítá zejména skutečnost, že Japonsko zaručí dodavatelům z EU nediskriminační přístup k trhům s veřejnými zakázkami v 54 klíčových městech, přičemž může počet těchto měst dále zvýšit, a že odstraní tzv. „doložku o bezpečnosti provozu“, která dosud prakticky bránila v přístupu na japonský trh unijním železničním dodavatelům, a že maximalizuje transparentnost výběrových řízení na veřejné zakázky; žádá Komisi, aby zajistila průběžnou kontrolu provádění tohoto bodu, aby se zajistilo splnění závazků týkající se otevřenosti veřejných zakázek a přístupu k nim; zdůrazňuje, že při zadávání veřejných zakázek by měla být zohledněna i sociální a environmentální kritéria; zdůrazňuje, že v Unii i v Japonsku musí zadávání veřejných zakázek i nadále sloužit nejlepšímu zájmu občanů;

7.  domnívá se, že Japonsko je cenným vývozním trhem pro zemědělce a producenty potravin z EU, a podotýká, že přibližně 85 % zemědělsko-potravinářských produktů bude moci být do Japonska dováženo bez cla; poukazuje na to, že i zpracované zemědělské produkty budou po uplynutí přechodného období na japonském trhu osvobozeny od cla; vítá skutečnost, že dohoda přináší významné vývozní příležitosti pro zemědělské a potravinářské produkty EU, jako jsou víno, hovězí a vepřové maso a sýry, a že ochraňuje 205 evropských zeměpisných označení, přičemž existuje možnost další zeměpisná označení doplnit, což představuje další zlepšení oproti předcházejícím obchodním dohodám a má velký význam především pro malé a malé a střední podniky v potravinářském odvětví; vyzývá k pokračování rozhovorů po třech letech s cílem vyhodnotit možnosti rozšíření seznamu chráněných zeměpisných označení a očekává, že obě strany budou věnovat maximální pozornost udržitelnému zemědělství, včetně drobné produkce potravin a rozvoje venkova;

8.  zdůrazňuje, že dohoda podporuje osvědčené postupy při poskytování bezpečných a kvalitních potravin a produktů spotřebitelům; zdůrazňuje, že nic v této dohodě nebrání uplatňování zásady předběžné opatrnosti, jak je stanovena v SFEU, v Evropské unii; vítá skutečnost, že byl do dohody začleněn jasný odkaz na tuto zásadu; zdůrazňuje, že tato dohoda nesmí v žádném případě ohrozit přesné a srozumitelné označování potravin v souladu s předpisy EU; vyzývá oba partnery, aby při provádění dohody zlepšili ochranu spotřebitelů, podmínky pro spotřebitele a bezpečnost potravin, a žádá Komisi, aby do všech budoucích obchodních dohod EU začleňovala konkrétní důrazná opatření na ochranu spotřebitelů;

9.  zdůrazňuje, že obě strany jsou odhodlány prosazovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí a práce a že by tyto vysoké standardy neměly být považovány za obchodní překážky, a současně poznamenává, že pracovní a environmentální normy nemohou být uvolněny nebo sníženy kvůli přilákání obchodu a investic; připomíná cíl udržitelného rozvoje č. 5 Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030; vítá skutečnost, že se Japonsko i EU připojily k „prohlášení z Buenos Aires o ženách a obchodu“, a vyzývá obě strany, aby v této dohodě výrazně posílily své závazky v oblasti rovnosti žen a mužů a obchodu, včetně práva na stejnou odměnu; očekává, že EU a Japonsko přijmou veškerá nezbytná opatření k provedení cílů v oblasti udržitelného rozvoje ve všech svých činnostech, a to i prostřednictvím této dohody; žádá Komisi, aby provedla následné posouzení dopadu provádění této dohody na udržitelnost;

10.  vítá závazek k účinnému provádění Pařížské dohody o změně klimatu a dalších mnohostranných dohod týkajících se životního prostředí, jakož i k udržitelnému řízení lesů (boji proti nezákonné těžbě dřeva) a rybolovu (boji proti nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu); připomíná, že na produkty dovezené na evropský trh se i nadále uplatňují právní předpisy a normy EU a že zejména nařízení EU o dřevu (nařízení (EU) č. 995/2010) zakazuje uvádění nelegálního dřeva na trh EU a zřizuje povinný systém náležité péče; žádá obě strany, aby v rámci kapitoly o udržitelném rozvoji úzce spolupracovaly a vyměňovaly si osvědčené postupy a aby posílily vymáhání právních předpisů v těchto otázkách, také pokud jde o co nejúčinnější opatření k boji proti nelegální těžbě dřeva a mimořádnou pozornost věnovanou tomu, aby se zabránilo vývozu nelegálně vytěženého dřeva z EU do Japonska;

11.  zdůrazňuje, že součástí dohody je jasný závazek pokračovat v ratifikaci základních úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP); zdůrazňuje, že Japonsko dosud neratifikovalo dvě základní úmluvy MOP (o diskriminaci a o odstranění nucené práce), a očekává, že Japonsko dosáhne konkrétního pokroku ve věci ratifikace a účinného provedení těchto úmluv v souladu s ustanoveními dohody o hospodářském partnerství;

12.  vítá skutečnost, že Japonsko zřídilo mezirezortní rámec, který se bude zabývat prováděním závazků v oblasti udržitelného rozvoje, včetně ratifikace základních úmluv MOP, a skutečnost, že výboru pro obchod a udržitelný rozvoj, jehož zřízení je v dohodě stanoveno, byl svěřen úkol spolupracovat s občanskou společností na provádění kapitoly týkající se udržitelného rozvoje;

13.  připomíná, že Soudní dvůr Evropské unie ve svém stanovisku 2/15 ze dne 16. května 2017 k dohodě o volném obchodu mezi EU a Singapurem v bodu 161 uvedl, že kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji mají přímý a bezprostřední vliv na obchod a že porušení ustanovení v oblasti udržitelného rozvoje opravňuje druhou stranu ukončit nebo pozastavit liberalizaci, jež je stanovena v jiných částech dohody o volném obchodu; vítá skutečnost, že byla do kapitoly o udržitelném rozvoji začleněna doložka o přezkumu, a žádá obě strany, aby tuto doložku řádně a v patřičný čas využily s cílem splnit přijaté závazky a posílit vymahatelnost a účinnost ustanovení týkajících se práce a životního prostředí, včetně posouzení možnosti, kromě jiných metod vymáhání, vytvořit jakožto krajní možnost mechanismus založený na sankcích; vyzývá obě strany, aby nečekaly na uplatnění doložky o přezkumu a přijaly opatření k účinnému provedení dohody, která by zajistila, aby se tato dohoda o hospodářském partnerství stala příkladnou dohodou zajišťující nejvyšší možnou ochranu; žádá Komisi, aby monitorovala závazky přijaté v kapitole o obchodu a udržitelném rozvoji a aby spolupracovala s Japonskem při jejich provádění, přičemž by se mělo vycházet z patnáctibodového neoficiálního dokumentu Komise o provádění kapitoly o obchodu a udržitelném rozvoji;

14.  zdůrazňuje, že dohoda znovu potvrzuje právo orgánů členských států vymezit, poskytovat a regulovat veřejné služby na místní, regionální i státní úrovni a že stanovený „negativní seznam“ nebrání vládám, aby jakoukoli privatizovanou službu opět převedly do veřejného sektoru, ani v tom, aby bez omezení vytvářely nové veřejné služby; je přesvědčen, že je třeba v zásadě upřednostňovat používání přístupu založeného na pozitivním seznamu podle Všeobecné dohody o obchodu a službách WTO (GATS); všímá si, že se obě strany v dohodě zavázaly k ochraně veřejného vodohospodářství v rámci všeobecné výjimky pro veřejné služby;

15.  je přesvědčen, že závazky týkající se přístupu na trh u přeshraničních služeb, včetně elektronického obchodu, námořní dopravy, poštovních služeb, energetiky a telekomunikací, skýtají potenciál k výraznému posílení obchodu se službami; má za to, že díky dohodě bude pro firmy z EU snazší poskytovat služby na japonském trhu, neboť se zajistí spravedlivější zacházení; připomíná, že cíle veřejné politiky musí být chráněny, a to i v oblasti kybernetické bezpečnosti, a že je třeba zachovat politický prostor s cílem řešit budoucí výzvy v oblasti regulace;

16.  poukazuje na to, že dohoda umožňuje dočasný přeshraniční pohyb kvalifikovaných pracovníků (tzv. 4. způsob), přičemž v přibližně 40 odvětvích zavazuje obě strany k převodům v rámci společnosti a v přibližně 20 odvětvích k pohybu nezávislých profesionálů, což přispívá k usnadnění vazeb mezi EU a Japonskem, pokud jde o přímé zahraniční investice;

17.  zdůrazňuje, že dohoda zachovává suverénní právo regulovat finanční a bankovní odvětví z obezřetnostních důvodů a pro účely dohledu; žádá obě partnerské strany, aby využívaly fóra pro finanční regulaci ke zlepšení globálního finančního systému;

18.  vítá klíčové inovační prvky, jako jsou zvláštní kapitoly nebo ustanovení týkající se Pařížské dohody, MSP a správy a řízení podniků, jejichž cílem je podporovat sociální odpovědnost podniků na základě zásad skupiny G20 a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD); naléhavě vyzývá obě strany, aby aktivně pracovaly ve věci sociální odpovědnosti podniků;

19.  zdůrazňuje, že spolupráce v oblasti regulace je dobrovolná a v žádném případě neomezuje právo na regulaci; připomíná, že provádění odpovídajících ustanovení musí v plném rozsahu respektovat výsady spolunormotvůrců; vítá skutečnost, že kapitola o spolupráci v oblasti regulace jasně stanoví, že musí být v plném rozsahu dodržovány zásady zakotvené ve Smlouvě o fungování EU, např. zásada předběžné opatrnosti;

20.  požaduje transparentní fungování výboru pro spolupráci v oblasti regulace a řádné zapojení všech zúčastněných stran, zejména odborů a organizací občanské společnosti, které by mělo být vnímáno jako základní předpoklad dalšího budování důvěry veřejnosti v dohodu a její dopady; zdůrazňuje, že Parlament by měl být pravidelně informován o rozhodnutích, která výbor pro spolupráci v oblasti regulace přijal;

21.  bere na vědomí, že pokračují jednání o samostatné dohodě o investicích, která bude Parlament pečlivě sledovat; konstatuje, že Komise na základě dohod s dalšími partnery zavedla systém soudů pro investice, a to až do doby, než bude zřízen vícestranný soud pro investice; znovu opakuje, že starý mechanismus urovnávání sporů mezi soukromým investorem a státem (ISDS) je nepřijatelný a že neexistuje žádný mandát k návratu k tomuto mechanismu;

22.  vítá skutečnost, že EU a Japonsko dne 17. července 2018 úspěšně uzavřely svá jednání o rozhodnutí o reciproční přiměřenosti a dohodly se na tom, že budou uznávat své systémy v oblasti ochrany údajů jako „rovnocenné“, což umožní bezpečný tok údajů mezi EU a Japonskem; poukazuje na důležitou úlohu orgánů na ochranu údajů na obou stranách pro zachování patřičné úrovně ochrany údajů; bere na vědomí, že dohoda obsahuje prověrkovou doložku, jež stanoví, že bude do tří let provedeno posouzení ustanovení o přeshraničním přenosu údajů, a uznává rostoucí důležitost digitální ekonomiky pro růst a zaměstnanost; připomíná, že všechny obchodní dohody musí plně dodržovat acquis EU v oblasti ochrany údajů, včetně všeobecného nařízení o ochraně údajů (nařízení (EU) 2016/679), a zdůrazňuje, že jakýkoli budoucí výsledek musí podléhat souhlasu Parlamentu a zaručovat základní práva občanů EU;

23.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci a koordinaci s Japonskem v mnohostranných záležitostech, v úzké spolupráci s dalšími strategickými partnery, s cílem chránit a dále rozvíjet mezinárodní normy a otevřený, spravedlivý a silný vícestranný obchodní systém založený na dodržování pravidel organizace WTO a dalších mezinárodních norem;

24.  upozorňuje, že 78 % společností z EU, které vyvážejí do Japonska, jsou menší podniky, a vítá skutečnost, že dohoda o hospodářském partnerství s Japonskem zahrnuje samostatnou kapitolu o malých a středních podnicích, která by jim měla umožnit, aby z uzavření dohody maximálně těžily, konkrétně prostřednictvím zvláštních doložek, které zavazují obě strany k transparentnosti ve věci přístupu na trh a ke sdílení příslušných informací; požaduje rychlé vytvoření kontaktních míst a internetových stránek pro MSP, které budou těmto podnikům poskytovat informace relevantní pro přístup na trh;

25.  žádá Komisi, aby podrobně monitorovala, zda je řádně prováděno dohodnuté rušení necelních opatření a řízení celních kvót pro zemědělské produkty a aby Parlamentu podávala zprávy;

26.  naléhavě vyzývá obě partnerské strany, aby zajistily, aby byli aktivně zapojeni sociální partneři a občanská společnost, zvláště prostřednictvím společného dialogu s občanskou společností a domácími poradními skupinami; vyzývá Komisi, aby aktivně stanovovala a sdílela osvědčené postupy s Japonskem ohledně fungování domácích poradních skupin a společného dialogu; vyzývá obě strany, aby zajistily urychlené vytvoření dobře fungujících, efektivně pracujících a vyvážených domácích poradních skupin s patřičným kodexem chování a aby také zajistily, že jejich názory budou zohledňovány transparentním způsobem při mezivládních konzultacích, které dohoda stanoví;

27.  žádá Komisi, aby celého procesu provádění dohody byla účastna delegace Evropské unie v Japonsku; připomíná, že delegace EU umožňují přijmout rychlá a přímá opatření v zájmu řádného provádění obchodních ustanovení a to, aby byly problémy a překážky rychle odhaleny a účinně řešeny;

28.  očekává, že na základě dohody bude zavedena naprostá transparentnost fungování odvětvových výborů, a to jak ve vztahu k Parlamentu, tak ve vztahu k široké veřejnosti;

29.  zavazuje se, že bude provádění dohody podrobně monitorovat, a to v úzké spolupráci s Komisí, zúčastněnými stranami a japonskými partnery;

30.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Japonska.

(1) Úř. věst. C 72 E, 11.3.2014, s. 16.
(2) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 21.
(3) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 22.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0504.


Dohoda o strategickém partnerství EU-Japonsko ***
PDF 121kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé jménem Unie (08462/2018 – C8-0417/2018 – 2018/0122(NLE))
P8_TA(2018)0506A8-0383/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08462/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé (08463/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a čl. 212 odst. 1, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0417/2018),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 12. prosince 2018 o návrhu rozhodnutí(1),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0383/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Japonska.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0507.


Dohoda o strategickém partnerství EU-Japonsko (usnesení)
PDF 162kWORD 50k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé jménem Evropské unie (08462/2018 – C8-0417/2018 – 2018/0122M(NLE))
P8_TA(2018)0507A8-0385/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (08462/2018),

–  s ohledem na návrh Dohody o strategickém partnerství mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Japonskem na straně druhé(1) (08463/2018),

–  s ohledem na žádost o souhlas, kterou předložila Rada v souladu s článkem 37 Smlouvy o Evropské unii a čl. 212 odst. 1, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0417/2018),

–  s ohledem na dohodu o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem podepsanou v Tokiu dne 17. července 2018,

–  s ohledem na dohodu o hospodářském partnerství mezi EU a Japonskem podepsanou v Tokiu dne 17. července 2018,

–  s ohledem na 25. dvoustranný summit uspořádaný dne 17. července 2018 v Tokiu a na příslušné společné prohlášení,

–  s ohledem na první dvoustranný summit, který se konal v Haagu v roce 1991, a na přijetí společného prohlášení o vztazích ES a Japonska,

–  s ohledem na 20. summit EU a Japonska uspořádaný v roce 2010,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 19. září 2018 s názvem „Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“,

–  s ohledem na globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie, kterou místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka zveřejnila v červnu 2016,

–  s ohledem na „Hlavní směry zahraniční a bezpečností politiky EU vůči východní Asii“, které schválila Rada dne 15. června 2012,

–  s ohledem na dohodu mezi Evropským společenstvím a Japonskem o vědecko-technické spolupráci, která byla podepsána v roce 2009(2),

–  s ohledem na akční plán EU-Japonsko z roku 2001,

–  s ohledem na cestu ad hoc delegace Výboru pro zahraniční věci do japonského Tokia a do Jižní Koreje ve dnech 3.–6. dubna 2018,

–  s ohledem na 38. meziparlamentní setkání EU a Japonska, které se konalo ve dnech 9.–10. května 2018 v Tokiu,

–  s ohledem na cestu ad hoc delegace podvýboru pro bezpečnost a obranu do Tokia ve dnech 22.–25. května 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2014 obsahující doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost k jednání o dohodě o strategickém partnerství mezi EU a Japonskem(3),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 12. prosince 2018 o návrhu rozhodnutí(4),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0385/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU a Japonsko jsou od roku 2003 strategickými partnery a nadále úzce spolupracují v rámci řady multilaterálních fór;

B.  vzhledem k tomu, že EU a Japonsko coby stejně smýšlející globální partneři sdílí zvláštní odpovědnost za podporu míru, stability, multilateralismu, dodržování lidských práv, prosperity a za ochranu řádu založeného na pravidlech v rychle se měnícím světě;

C.  vzhledem k tomu, že dohodou o strategickém partnerství a dohodou o volném obchodu mezi EU a Japonskem bude pokryta zhruba třetina světové hospodářské produkce;

D.  vzhledem k tomu, že japonská vláda zahájila reformy bezpečnostní politiky, které zahrnují posílení obranných schopností, přepracování koncepce spojenectví s USA a spolupráci s dalšími demokratickými zeměmi v regionu i jinde;

E.  vzhledem k tomu, že Japonsko zvýšilo svůj příspěvek k mezinárodní bezpečnosti a stabilitě; vzhledem k tomu, že v japonské národní bezpečnostní strategii z roku 2013 se hovoří o politice „proaktivního přispívání k míru“, která je založena na zásadě mezinárodní spolupráce;

F.  vzhledem k tomu, že Japonsko je nejstarším partnerem NATO a že podepsalo dohody o spolupráci týkající se utajovaných informací, kybernetické bezpečnosti, boje proti pirátství, odstraňování následků katastrof a humanitární pomoci;

G.  vzhledem k tomu, že Japonsko si za posledních několik desetiletí vysloužilo mezinárodní věhlas za svou politiku vojenské zdrženlivosti, která ale žádným způsobem nestála v cestě jeho vzestupu a transformaci v jednoho z nejvýznamnějších ekonomických a politických hráčů na světě;

H.  vzhledem k tomu, že Japonsko stálo v čele úsilí o přezkum transpacifického partnerství (TPP) po odstoupení Spojených států a v červenci 2018 ratifikovalo revidovanou dohodu, komplexní a progresivní dohodu o transpacifickém partnerství (CPTPP nebo TPP-11); vzhledem k tomu, že Japonsko rovněž projevilo zájem o regionální komplexní hospodářské partnerství (RCEP), jehož součástí je i Čína;

I.  vzhledem k tomu, že Japonsko je aktivním členem Asijské rozvojové banky (ADB), Africké rozvojové banky (AFDB), Meziamerické rozvojové banky (IADB), Asijské a tichomořské hospodářské a sociální komise Organizace spojených národů (UNESCAP) a mnoha dalších specializovaných agentur OSN a účastní se setkání Asie-Evropa (ASEM) a dialogu o spolupráci v Asii (ACD); vzhledem k tomu, že Japonsko je členem Světové obchodní organizace (WTO), Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD), Mezinárodní banky pro obnovu a rozvoj (IBRD), Mezinárodního měnového fondu (IMF), skupiny G7 a skupiny G20;

J.  vzhledem k tomu, že japonská vláda schválila v únoru 2015 novou chartu o spolupráci v oblasti rozvoje;

Dohoda a vztahy mezi EU a Japonskem

1.  vítá uzavření návrhu dohody o strategickém partnerství, která stanoví právně závazný rámec, posiluje dvoustranné vztahy mezi EU a Japonskem a rozšiřuje spolupráci ve více než 40 oblastech, jako je zahraniční politika a otázky bezpečnosti včetně podpory míru a stability, pomoc při mimořádných událostech, celosvětový rozvoj a humanitární pomoc, hospodářské záležitosti, výzkum, inovace, vzdělávání, bezpečnost potravin, zemědělská politika, politika v oblasti IKT, vesmírné technologie, kultura a sport, jakož i globální výzvy, které vyžadují celosvětovou koordinaci, např. změna klimatu, migrace, kybernetické hrozby, veřejné zdraví, přeshraniční trestná činnost, operace pro budování míru, řešení krizí a zvládání katastrof a boj proti terorismu;

2.  zdůrazňuje, že dohoda o strategickém partnerství a dohoda o hospodářském partnerství jsou provázané a tvoří největší dvoustrannou dohodu o volném obchodu na světě; považuje uzavření obou dohod za výraz posílení partnerství, které poskytne občanům EU a Japonska konkrétní výhody, a podporuje další spolupráci v rámci mnohostranných fór; vítá vzájemnou úctu a důvěru, které byly během procesu vyjednávání posíleny;

3.  vítá odkaz na parlamentní rozměr uvedený v čl. 1 odst. 3 dohody o strategickém partnerství, jehož cílem je posílit partnerství prostřednictvím dialogu a spolupráce v oblastech politických témat, zahraniční a bezpečnostní politiky a další odvětvové spolupráce; navrhuje v této souvislosti, aby japonský a Evropský parlament i nadále rozvíjely parlamentní dohled a navazovaly dialog s cílem zajistit, aby smlouvou zakotvená spolupráce byla rovněž prováděna; vyzývá Evropský parlament, aby dohlížel na schůze Smíšeného výboru a jejich dokumentaci; naléhavě žádá, aby byla do provádění dohody o strategickém partnerství úžeji zapojena občanská společnost a aby byla podpořena její odpovědnost v tomto procesu; opakuje své přesvědčení, že konkrétní forma obecné i odvětvové spolupráce by měla být v zásadě založena na cílech udržitelnosti, které mají být naplněny do roku 2030 a které společně přijala OSN a smluvní strany je rovněž podpořily;

4.  zdůrazňuje, že je třeba spolupracovat na mnohostranné úrovni v zájmu podpory přistoupení ke Smlouvě o obchodu se zbraněmi a provádění Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, předcházení šíření zbraní hromadného ničení, boje proti terorismu a proti beztrestnosti těch nejzávažnějších trestných činů porušujících mezinárodní právo a lidská práva;

5.  připomíná, že v rozvojovém světě je zapotřebí komplexní a soudržný diplomatický, hospodářský, kulturní a bezpečnostní přístup, v jehož rámci je rozvoj provázán s bezpečností, což je vize, kterou EU a Japonsko sdílí;

Lidská práva a základní svobody

6.  znovu potvrzuje sdílený závazek k dodržování lidských práv, demokracie, základních svobod, řádné správy věcí veřejných, právního státu a společných hodnot zakotvených ve Všeobecné deklaraci lidských práv a ke spolupráci v zájmu prosazování a ochrany těchto hodnot a mezinárodního pořádku založeného na pravidlech na celém světě;

7.  konstatuje, že Japonsko neratifikovalo dvě základní úmluvy MOP (o diskriminaci a o zrušení nucené práce), a vítá rozhodnutí Japonska vytvořit meziresortní rámec na úrovni ministerstev pro plnění závazků udržitelného rozvoje v rámci dohody o hospodářském partnerství, což by mělo zahrnovat i ratifikaci takovýchto úmluv;

8.  zdůrazňuje, že je nutná další spolupráce v oblasti práv žen s cílem zajistit, aby bylo dosažení genderové rovnosti jedním z hlavních cílů partnerství; vybízí parlament Japonska, aby dále pracoval na legislativě, která se bude zabývat diskriminací na základě sexuální orientace a genderové identity;

9.  odsuzuje skutečnost, že v Japonsku je stále uzákoněn trest smrti a popravy jsou vykonávány oběšením bez předchozího upozornění trestance; vzhledem k tomu, že Výbor OSN proti mučení tento postup kritizoval, neboť trestancům i jejich rodinám způsobuje psychické utrpení; podporuje úsilí OSN o postupné zrušení trestu smrti; vyzývá EU, aby zahájila dialog s japonskou vládou o moratoriu na trest smrti jakožto předstupni jeho konečného zrušení;

Regionální a mezinárodní vztahy

10.  připomíná, že globální strategie EU zjistila přímou souvislost mezi prosperitou v Evropě a bezpečností v Asii, a vyzývá EU, aby se v tomto ohledu více prakticky angažovala a spolupracovala s partnery, jako je Japonsko, pokud jde o podporu míru na Korejském poloostrově a velmi důležité mírové řešení námořních a územních sporů ve Východočínském a Jihočínském moři na základě mezinárodního práva a úmluv; podtrhuje význam budování důvěry a preventivní diplomacie; zdůrazňuje, že musí být dodržována svoboda mezinárodní plavby; vítá setkání premiéra Abeho a prezidenta Si, které se uskutečnilo dne 26. října 2018 v Pekingu, a oznámení příslibu zahájení nové kapitoly vzájemných vztahů, která bude krokem ke zlepšení dvoustranných vazeb a zmírnění napětí v regionu;

11.  uznává, že vliv Číny a Ruska v asijsko-tichomořské oblasti představuje pro Japonsko i evropské zájmy velké bezpečnostní riziko, a vítá proto závazky v rámci dohody o strategickém partnerství prohloubit bezpečnostní spolupráci EU a Japonska a jako ochranu před takovými hrozbami;

12.  vítá zřízení mise Japonska při NATO dne 1. července 2018;

13.  vítá novou strategii EU pro zlepšení konektivity s Asií prostřednictvím podpory dialogu, stability, regionální a mezinárodní spolupráce, interoperabilních dopravních, energetických a digitálních sítí a mezilidských kontaktů; zdůrazňuje, že konektivita přináší příležitosti v podobě intenzivnější výměny v oblasti vzdělávání, vědy, výzkumu a kultury;

14.  vyzývá k rozšíření dvoustranné spolupráce mezi EU a Japonskem a vícestranné spolupráce s Jižní Koreou, KLDR, USA a Čínou na podporu úsilí o zabezpečení míru a udržení stability v regionu, mírového soužití na Korejském poloostrově a úplného, nezvratného a ověřitelného jaderného odzbrojení KLDR; zdůrazňuje význam další spolupráce a dobrých sousedských vztahů mezi Japonskem a Jižní Koreou, které by přispěly k regionální stabilitě a řešily by bezpečnostní rizika, jako je KLDR; zavazuje se podpořit pokračující mezinárodní tlak na KLDR s cílem zajistit, aby byly podniknuty konkrétní kroky k denuklearizaci; podporuje mezinárodní spolupráci s cílem řešit otázku pohřešovaných japonských občanů, které podle vyjádřených obav unesl severokorejský režim; zdůrazňuje, že stabilita v severovýchodní Asii má klíčový význam i pro Evropu;

15.  navrhuje, aby EU a Japonsko spolupracovaly na zvýšení schopností Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), pokud jde o program regionální integrace a spolupráce a schopnost řešit konflikty v regionu kolektivně a posílit stávající ústřední postavení sdružení ASEAN v rámci multilaterálního uspořádání jihovýchodní Asie; podporuje rozhodnutí přijaté na 33. fóru ASEAN-Japonsko v Tokiu dále posílit vazby a zabývat se regionálními a mezinárodními otázkami společného zájmu a spolupracovat na podpoře míru a stability; je přesvědčen, že podpora a ochrana lidských práv účinně přispívá k těmto dvěma cílům; požaduje součinnost mezi japonskou strategií pro svobodný a otevřený indo-pacifický prostor a iniciativami EU, zejména investičním plánem EU a rozšířenou transevropskou dopravní sítí EU, na podporu světové spolupráce v oblasti konektivity;

16.  bere na vědomí snahu Japonska stát se nestálým členem Rady bezpečnosti OSN pro období 2023–2024 a vítá jeho přínos pro OSN, pokud jde mj. o odzbrojování a nešíření zbraní, udržování a budování míru a bezpečnost;

Odvětvová spolupráce

17.  zdůrazňuje příležitosti a impuls, který dohoda o strategickém partnerství nabízí s ohledem na rozvoj kulturních vztahů a spolupráci v oblasti mládeže, vzdělávání a sportu; vyjadřuje politování nad stávající nízkou mírou osobních kontaktů a nad jazykovými překážkami; navrhuje další investice za účelem posílení kontaktů mezi občany, dialogu v oblasti vzdělávání a kultury, vysokoškolské mobility v rámci programu Erasmus+ a veřejné diplomacie na podporu vzájemného porozumění a kulturní rozmanitosti;

18.  upozorňuje na skutečnost, že dohoda o strategickém partnerství je hybnou silou rozvoje odvětvové spolupráce, pokud jde o ochranu spotřebitele a výměny v oblasti regulačních a dohledových systémů pro finanční sektor;

19.  domnívá se, že EU a Japonsko jakožto přední světoví dárci s dlouhou historií v oblasti oficiální rozvojové pomoci méně rozvinutým zemím ve východní Asii a v poslední době i v Africe, na Blízkém východě a v Latinské Americe jsou přirození partneři, pokud jde o koordinaci pomoci a zajištění soudržnosti, a to spolu s vládami zemí, které jsou příjemci pomoci; zdůrazňuje, že hlavním záměrem rozvojové pomoci je zmírňování chudoby v zájmu naplnění cílů udržitelného rozvoje, a těší se na vzájemnou spolupráci při dosahování těchto cílů;

20.  vítá skutečnost, že Japonsko v roce 2016 ratifikovalo Pařížskou dohodu o klimatu, a naléhavě žádá její účinné provádění s tím, že Japonsko by se mělo proaktivně ujmout vedoucí úlohy v boji proti změně klimatu a zvýšit své úsilí o zmírňování jejích dopadů; vyzývá EU a Japonsko, aby intenzivněji spolupracovaly v oblasti udržitelné energetiky, např. rozvojem nízkoemisních druhů dopravy; zdůrazňuje, že poradní panel ministra zahraničí pro změnu klimatu vydal v únoru 2018 svou zprávu, podle které je hlavním prvkem strategie japonské energetické diplomacie nutnost přechodu na energetiku z obnovitelných zdrojů;

21.  vítá zařazení udržitelného řízení lesů do dohody a s nadějí očekává další výměnu osvědčených postupů v oblasti nezákonné těžby dřeva vycházející ze zkušeností nařízení EU o dřevě s cílem zavést do japonské právní úpravy povinnost náležité péče;

22.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Japonsko se v září 2018 na jednání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) pokusilo dosáhnout ukončení moratoria na komerční lov velryb, a požaduje pozastavení lovu velryb k vědeckým účelům;

23.  zdůrazňuje, že Japonsko je druhým největším trhem s kosmetickými přípravky na světě; připomíná, že kosmetika testovaná na zvířatech a prodej dovážených kosmetických výrobků testovaných na zvířatech jsou v EU zakázány; v této souvislosti vyzývá strany k tomu, aby si vyměňovaly informace a spolupracovaly s cílem ukončit testování kosmetiky na zvířatech v Japonsku;

24.  zdůrazňuje význam zachování biologické rozmanitosti a vybízí Japonsko, aby přestalo uplatňovat své výhrady k Úmluvě o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (CITES);

25.  vyzývá parlamenty členských států EU k rychlé ratifikaci a rovněž vyzývá k důslednému provádění prozatímní dohody ve všech odvětvích;

o
o   o

26.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropské službě pro vnější činnost, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, vládám a parlamentům členských států a vládě a parlamentu Japonska.

(1) Úř. věst. L 216, 24.8.2018, s. 1.
(2) Úř. věst. L 90, 6.4.2011, s. 2.
(3) Úř. věst. C 443, 22.12.2017, s. 49.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0506.


Evropsko-středomořská letecká dohoda EU-Jordánsko (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 120kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. prosince 2018 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření, jménem Unie a jejích členských států, Protokolu, kterým se mění Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (07067/2015 – C8-0189/2016 – 2015/0003(NLE))
P8_TA(2018)0508A8-0371/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (07067/2015),

–  s ohledem na návrh Protokolu, kterým se mění Evropsko-středomořská letecká dohoda mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Jordánským hášimovským královstvím na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (07066/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada na základě čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhého pododstavce písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0189/2016),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0371/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Jordánského hášimovského království.


Zavedení programu Horizont Evropa – stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků ***I
PDF 513kWORD 154k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 12. prosince 2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků (COM(2018)0435 – C8-0252/2018 – 2018/0224(COD))(1)
P8_TA(2018)0509A8-0401/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Cílem Unie je posílit svou vědeckou a technologickou základnu a podnítit svou konkurenceschopnost, včetně oblasti průmyslu, a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit Unie, což v konečném důsledku směřuje k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny.
(1)  Cílem Unie je posílit svou vědeckou excelenci a technologickou základnu, kde se budou výzkumní pracovníci, vědecké poznatky a technologie volně pohybovat, a podnítit svou konkurenceschopnost, včetně oblasti průmyslu, posílit a rozvíjet Evropský výzkumný prostor a zároveň podporovat veškeré výzkumné a inovační činnosti v zájmu plnění strategických priorit a závazků Unie, což v konečném důsledku směřuje k podpoře míru, hodnot Unie a dobrých životních podmínek pro všechny.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  V rámci přinášení vědeckého, ekonomického a společenského dopadu v zájmu tohoto obecného cíle by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2021–2027 („program“) s cílem podporovat vytváření a rozšiřování vysoce kvalitních znalostí a technologií, posilovat dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podporovat zavádění inovativních řešení v průmyslu a společnosti s cílem zabývat se globálními výzvami a podporovat konkurenceschopnost průmyslu; podporovat všechny formy inovací, včetně průlomových inovací, a posilovat uvádění inovativních řešení na trh; optimalizovat uskutečňování těchto investic pro zvyšování dopadu v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru.
(2)  V rámci přinášení vědeckého, ekonomického a společenského dopadu v zájmu tohoto obecného cíle a maximalizace přidané hodnoty investic Unie do výzkumu, vývoje a inovací by Unie měla investovat do výzkumu a inovací prostřednictvím programu Horizont Evropa – rámcového programu pro výzkum a inovace na období 2021–2027 („program“) s cílem podporovat vytváření, rozšiřování a přenos vysoce kvalitních znalostí a technologií v Unii, posilovat dopad výzkumu a inovací při řešení globálních výzev, včetně cílů v oblasti udržitelného rozvoje a změny klimatu, a při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie, podporovat zavádění inovativních a udržitelných řešení v průmyslu a společnosti Unie s cílem vytvářet pracovní místaposilovat hospodářský růst a konkurenceschopnost průmyslu. Program by měl podporovat všechny formy inovací, a posilovat uvádění inovativních řešení na trh optimalizovat uskutečňování investic.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Tento program přispěje k dosažení celkového objemu investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP Unie, což je v souladu se základním cílem strategie EU2020. Splnění tohoto cíle bude vyžadovat, aby členské státy a soukromý sektor doplnily program vlastními a posílenými investičními opatřeními v oblasti výzkumu, vývoje a inovací.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Podpora výzkumných a inovačních činností nezbytné k napomáhání realizaci cílů politiky Unie by měla zohlednit zásadu pro inovace, která je předložena ve sdělení Komise ze dne 15. května 2018 „A renewed European Agenda for Research and Innovation - Europe's chance to shape its future“ (Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace - šance Evropy utvářet svou budoucnost) (COM(2018)306).
(3)  Podpora výzkumných a inovačních činností nezbytné k napomáhání realizaci cílů politiky Unie by měla zohlednit zásadu pro inovace jakožto klíčový faktor pro rychlejší a intenzivnější přesun podstatné části znalostního kapitálu EU do oblasti inovací.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Otevřená věda, otevřené inovace, otevřenost světu tvoří obecné zásady, které by měly zajistit excelenci a dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací. Měly by být dodržovány při provádění programu, zejména pokud jde o strategické plánování s ohledem na pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“.
(4)  Pokračování přístupu založeného na otevřené vědě, otevřených inovacích a otevřenosti světu a současné zaručení vědeckých a socioekonomických zájmů Unie by mělo zajistit excelenci a dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací a posílení kapacit pro výzkum a vývoj ve všech členských státech. To by mělo vést k vyváženému provádění programu.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Otevřená věda, včetně otevřeného přístupu k vědeckým publikacím a údajům z výzkumu, může zvýšit kvalitu, dopad a přínosy vědy a urychlit pokrok znalostí tím, že bude spolehlivější, účinnější a přesnější, srozumitelnější pro společnost a citlivá vůči společenským výzvám. Měla by být stanovena ustanovení k zajištění toho, aby příjemci poskytovali otevřený přístup ke vzájemně hodnoceným vědeckým publikacím, údajům z výzkumu a dalším výstupům z výzkumu otevřeným a nediskriminačním způsobem, zdarma a co nejdříve v procesu šíření výsledků, a umožnili jejich co možná nejširší použití a opětovné použití. Větší důraz by měl být kladen zejména na odpovědnou správu údajů z výzkumu, která by měla být v souladu se zásadami FAIR - „dohledatelnost“, „dostupnost“, „interoperabilita“ a „znovupoužitelnost“, a to zejména prostřednictvím začleňování plánů správy údajů. Příjemci by případně měli využívat možností, které nabízí Evropský cloud pro otevřenou vědu a dodržovat další zásady a postupy pro otevřenou vědu.
(5)  Otevřená věda může zvýšit kvalitu, dopad a přínosy vědy a urychlit pokrok znalostí tím, že bude spolehlivější, účinnější a přesnější, srozumitelnější pro společnost a citlivá vůči společenským výzvám. Měla by být stanovena ustanovení k zajištění toho, aby příjemci poskytovali otevřený přístup ke vzájemně hodnoceným vědeckým publikacím, údajům z výzkumu a dalším výstupům z výzkumu otevřeným a nediskriminačním způsobem, zdarma a co nejdříve v procesu šíření výsledků, a umožnili jejich co možná nejširší použití a opětovné použití. Pokud jde o údaje z výzkumu, je třeba uplatňovat zásadu „tak otevřené, jak je možné, tak uzavřené, jak je nezbytné“, a tudíž je třeba uznat, že je zapotřebí různých režimů přístupu z důvodu hospodářského zájmu Unie, práv duševního vlastnictví, ochrany osobních údajů a důvěrnosti, bezpečnostních obav a dalších oprávněných zájmů. Větší důraz by měl být kladen na odpovědnou správu údajů z výzkumu, která by měla být v souladu se zásadami FAIR „dohledatelnost“, „dostupnost“, „interoperabilita“ a „znovupoužitelnost“, a to zejména prostřednictvím začleňování plánů správy údajů. Příjemci by případně měli využívat možností, které nabízí Evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura a dodržovat další zásady a postupy pro otevřenou vědu. V mezinárodních dohodách o spolupráci a příslušných dohodách o přidružení v oblasti vědy a techniky by měl být podporován vzájemný otevřený přístup.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Příjemci z řad malých a středních podniků by měli využívat stávajících nástrojů, např. asistenční služby pro otázky duševního vlastnictví u malých a středních podniků, která malým a středním podnikům v Evropské unii pomáhá chránit i vymáhat jejich práva duševního vlastnictví tím, že poskytuje bezplatné informace a služby formou důvěrného poradenství v oblasti duševního vlastnictví a související problematiky, včetně odborné přípravy, podkladů a on-line zdrojů.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Koncepce a návrh programu by měly reagovat na potřebu vytvoření kritického množství podporovaných činností v celé Unii a prostřednictvím mezinárodní spolupráce v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN. Provádění programu by mělo posílit sledování tohoto cíle.
(6)  Koncepce a návrh programu by měly reagovat na potřebu vytvoření kritického množství podporovaných činností v celé Unii a prostřednictvím mezinárodní spolupráce, a to za současné podpory zapojení všech členských států do programu a v souladu s cíli udržitelného rozvoje OSN a Pařížskou dohodou. Provádění programu by mělo posílit sledování tohoto cíle.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Činnosti podporované v rámci programu by měly přispívat k dosažení cílů a priorit Unie, monitorování a hodnocení pokroku v porovnání s těmito cíli a prioritami a k vytvoření revidovaných nebo nových priorit.
(7)  Činnosti podporované v rámci programu by měly přispívat k dosažení cílů, priorit a závazků Unie a programu, monitorování a hodnocení pokroku v porovnání s těmito cíli, prioritami a závazky a k vytvoření revidovaných nebo nových priorit.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   Program by měl usilovat o sladění s již existujícími evropskými plány a strategiemi v oblasti výzkumu a inovací.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Program by měl udržovat vyvážený přístup mezi financováním zdola nahoru (orientovaným na badatele nebo inovátora) a shora dolů (stanovené strategicky definovanými prioritami), v závislosti na povaze zapojených výzkumných a inovačních společenství, typech a účelu prováděných činností a dopadech, o které se usiluje. Kombinace těchto faktorů by měla určit volbu přístupu k příslušným částem programu, z nichž všechny přispívají ke všem obecných a specifickým cílům programu.
(8)  Program by měl udržovat vyvážený přístup mezi financováním zdola nahoru (orientovaným na badatele nebo inovátora) a shora dolů (stanoveným strategicky definovanými prioritami), v závislosti na povaze zapojených výzkumných a inovačních společenství z celé Unie, míře úspěšnosti rysu činnosti, typech a účelu prováděných činností, zásadě subsidiarity a dopadech, o které se usiluje. Kombinace těchto faktorů by měla určit volbu přístupu k příslušným částem programu, z nichž všechny přispívají ke všem obecných a specifickým cílům programu.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Řada akcí v oblasti výzkumu a inovací by měla uplatňovat rychlou cestu k výzkumu a inovacím, u nichž by doba nutná pro udělení grantu neměla překročit šest měsíců. To by zajistilo rychlejší přístup zdola nahoru k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia, jež zajišťují akce od základního výzkumu po uplatnění na trhu.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 b (nový)
(8b)  Program by měl podporovat všechny fáze výzkumu a inovací, zejména v rámci kooperativních projektů. Základní výzkum je hlavním přínosem a důležitou podmínkou pro zvýšení schopnosti Unie přilákat nejschopnější vědce, aby se mohla stát klastrem excelence na globální úrovni. Měla by být zajištěna rovnováha mezi základním a aplikovaným výzkumem. Spolu s inovacemi se tak podpoří hospodářská konkurenceschopnost Unie, růst a pracovní místa.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 c (nový)
(8c)  Za účelem maximalizace dopadu programu Horizont Evropa je třeba věnovat zvláštní pozornost multidisciplinárním, interdisciplinárním a mezioborovým přístupům, což jsou nezbytné součásti zásadního vědeckého pokroku.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 d (nový)
(8d)  Zapojení do společnosti je nutné podpořit prostřednictvím odpovědného výzkumu a inovací jakožto průřezových prvků s cílem vytvářet účinnou spolupráci mezi vědou a společností. Všem společenským aktérům (výzkumní pracovníci, občané, tvůrci politik, podnikatelé či organizace sektoru služeb atd.) by to umožnilo spolupracovat během celého výzkumného a inovačního procesu za účelem lepšího sladění tohoto procesu a jeho výsledků s hodnotami, potřebami a očekáváními evropské společnosti.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „otevřená věda“ by měly být stanoveny podle potřeb a možností vědy. Výzkumný program by měl být stanoven v úzkém kontaktu s vědeckou obcí. Výzkum by měl být financován na základě excelence.
(9)  Výzkumné činnosti prováděné v rámci pilíře „vynikající a otevřená věda“ by měly být stanoveny podle potřeb a možností vědy. Výzkumný program by měl být stanoven v úzkém kontaktu s vědeckou obcí a měl by mimo jiné klást důraz na přilákání nových talentů v oblasti výzkumu a inovací, mladých vědců, a současně posilovat ERA a bránit odlivu mozků. Výzkum by měl být financován na základě excelence.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Měl by být zaveden pilíř „Gobální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ prostřednictvím klastrů výzkumných a inovačních činností, s cílem maximalizovat začlenění napříč příslušných pracovních oblastí při zajištění vysoké a udržitelné úrovně dopadu ve vztahu k vynaloženým zdrojům. Bude podporovat mezioborovou, meziodvětvovou, mezipolitickou a přeshraniční spolupráci v zájmu cílů udržitelného rozvoje OSN a konkurenceschopnosti odvětví Unie.
(10)  Měl by být zaveden pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ prostřednictvím klastrů výzkumných a inovačních činností, s cílem maximalizovat začlenění napříč příslušných pracovních oblastí při zajištění vysoké a udržitelné úrovně dopadu pro Unii ve vztahu k vynaloženým zdrojům. Bude podporovat mezioborovou, meziodvětvovou, mezipolitickou a přeshraniční spolupráci v zájmu cílů udržitelného rozvoje OSN a závazků Unie podle Pařížské dohody a v případě potřeby řešení společenských výzev a konkurenceschopnosti odvětví Unie. Činnost prováděná v rámci tohoto pilíře by měla zahrnovat celou řadu výzkumných a inovačních činností včetně výzkumu a vývoje, pilotní projekty, předvádění, a podporu při zadávání veřejných zakázek, prenormativního výzkumu a stanovování norem a uvádění inovací na trh, aby se zajistilo, že Evropa bude ve strategicky definovaných prioritách v oblasti výzkumu i nadále na předních místech.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Plné zapojení průmyslu do programu na všech úrovních od jednotlivého podnikatele a malých a středních podniků až po velké podniky by mělo být jedním z hlavních kanálů, jejichž prostřednictvím budou realizovány cíle programu, zejména směrem k vytvoření udržitelných pracovních míst a růstu. Průmysl by měl přispívat k perspektivám a prioritám stanoveným prostřednictvím procesu strategického plánování, které by měly podporovat rozvoj pracovních programů. Takové zapojení průmyslu by se mělo vztahovat na akce podporované na úrovni přinejmenším srovnatelné s akcemi v rámci předchozího rámcového programu Horizont 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/201313 („Horizont 2020“).
(11)  Plné a včasné zapojení průmyslu do programu na všech úrovních od jednotlivého podnikatele a malých a středních podniků až po velké podniky by mělo pokračovat, zejména směrem k vytvoření udržitelných pracovních míst a růstu v Evropě, což posílí spolupráci soukromého a veřejného sektoru a navýší investice do výzkumu a vývoje ze soukromého sektoru.
__________________
13
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)   Konzultace s více zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti a průmyslu by měly přispívat k výhledům a prioritám stanoveným prostřednictvím procesu strategického plánování. Výsledkem by měly být periodické strategické plány v oblasti výzkumu a inovací přijaté prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Tyto strategické plány by poté měly být prováděny prostřednictvím rozvoje pracovních programů.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Je důležité podporovat průmysl, aby zůstal nebo se stal světovým vůdcem v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace, zejména prostřednictvím investic do klíčových technologií, o něž se opírá podnikání zítřka. Opatření v rámci programu by měla být využívána k tomu, aby přiměřeně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu. Tím se zajistí jednotnost opatření programu a pravidel EU pro státní podporu a zabrání nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže na vnitřním trhu.
(12)  Je důležité podporovat průmysl Unie, aby zůstal nebo se stal světovým vůdcem v oblasti inovací, digitalizace a dekarbonizace, zejména prostřednictvím investic do klíčových technologií, o něž se opírá podnikání zítřka. Klíčové technologie mají hrát ústřední úlohu v rámci pilíře II „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“ dále napojeny na vzorové iniciativy budoucích a vznikajících technologií (FET) s cílem umožnit, aby výzkumné projekty pokryly celý inovační řetězec. Opatření v rámci programu by měla odrážet strategii průmyslové politiky Unie tak, aby přiměřeně a transparentně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace a posilovala investice, aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a návratnost investic pro veřejnost. Tím se zajistí jednotnost opatření programu a pravidel EU pro státní podporu v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, která by měla být přezkoumána, aby se podnítily inovace.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Malé a střední podniky představují významný zdroj inovací a růstu v Evropě. V programu Horizont Evropa je tudíž potřebné výrazné zapojení malých a středních podniků, definovaných v doporučení Komise 2003/361/ES. V návaznosti na osvědčené postupy programu Horizont 2020 by program Horizont Evropa měl nadále integrovaným způsobem podporovat zapojení malých a středních podniků do rámcového programu. Měla by být stanovena přiměřená opatření a související rozpočtová ustanovení, včetně zavedení nástroje fungujícího plně zdola nahoru určeného pro malé a střední podniky, které jsou jediným příjemcem a věnují se postupným inovacím, s otevřenými výběrovými řízeními napříč různými fázemi inovačního cyklu.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Program by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem, při respektování všech příslušných ustanovení Světové obchodní organizace. Koncepce výzkumu, včetně experimentálního vývoje, by měla být použita v souladu s manuálem Frascati Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zatímco koncepce inovací by měla být použita v souladu s manuálem Oslo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Eurostatu, na základě širokého přístupu, který se vztahuje na sociální inovace. Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se úrovně technologické připravenosti by měly, stejně jako v předchozím rámcovém programu Horizont 2020, být nadále zohledňovány při klasifikaci technologického výzkumu, vývoje produktů a jejich demonstrací, a vymezení typů akcí dostupných ve výzvách k předkládání návrhů. Granty by v zásadě neměly být udělovány na akce, kde činnosti překračují rámec TRL 8. Pracovní program pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ by mohl povolit granty pro validaci výrobků ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu.
(13)  Program by měl podporovat výzkum a inovace integrovaným způsobem, při respektování všech příslušných ustanovení Světové obchodní organizace. Koncepce výzkumu, včetně experimentálního vývoje, by měla být použita v souladu s manuálem Frascati Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, zatímco koncepce inovací by měla být použita v souladu s manuálem Oslo Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a Eurostatu, na základě širokého přístupu, který se vztahuje na sociální inovace, design a kreativitu. Definice Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj týkající se úrovně technologické připravenosti by měly být zohledňovány stejně jako v předchozím rámcovém programu Horizont 2020. Pracovní program pro danou výzvu v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ by mohl povolit granty pro validaci výrobků ve velkém měřítku a jejich replikaci na trhu.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Sdělení Komise o průběžném hodnocení programu Horizont 2020 (COM(2018)0002) poskytlo soubor doporučení pro tento program, včetně pravidel pro účast na tomto programu a šíření jeho výsledků, a to na základě poučení z předchozího programu i příspěvku od orgánů EU a zúčastněných stran. Tato doporučení zahrnují ambicióznější investování s cílem dosáhnout kritického množství a maximalizovat dopad; podporovat průlomové inovace; stanovit priority pro investice Unie do výzkumu a inovací v oblastech vysoké přidané hodnoty, zejména prostřednictvím zaměření na mise, zapojení občanů a široké komunikace; racionalizovat strukturu financování Unie, včetně modernizace rozsahu iniciativ partnerství a režimů spolufinancování; rozvoj větší a konkrétní součinnosti mezi různými finančními nástroji Unie, zejména s cílem pomoci mobilizovat nedostatečně využitý potenciál výzkumu a inovací v celé Unii; posílit mezinárodní spolupráci a posílit otevřenost pro účast třetích zemí; a pokračovat ve zjednodušování na základě zkušenosti z provádění programu Horizont 2020.
(14)  Sdělení Komise o průběžném hodnocení programu Horizont 2020 (COM(2018)0002) a zpráva Evropského parlamentu o posouzení provádění programu Horizont 2020 s ohledem na jeho průběžné hodnocení a návrh devátého rámcového programu (2016/2147(INI)) poskytly soubor doporučení pro tento program, včetně pravidel pro účast na tomto programu a šíření jeho výsledků, a to na základě poučení z předchozího programu i příspěvku od orgánů EU a zúčastněných stran. Tato doporučení zahrnují ambicióznější investování s cílem dosáhnout kritického množství a maximalizovat dopad; podporovat průlomové inovace; stanovit priority pro investice Unie do výzkumu a inovací v oblastech vysoké přidané hodnoty, zejména prostřednictvím zaměření na mise, plné, uvědomělé a včasné zapojení občanů a široké komunikace; racionalizovat strukturu financování Unie za účelem plného využití potenciálu výzkumu a vývoje ve všech členských státech, včetně modernizace rozsahu iniciativ partnerství a režimů spolufinancování; rozvoj větší a konkrétní součinnosti mezi různými finančními nástroji Unie, zejména s cílem pomoci mobilizovat nedostatečně využitý potenciál výzkumu a inovací v celé Unii; lépe začlenit výzkumné infrastruktury financované ze strany Unie – zejména z EFRR – do projektů programu, posílit mezinárodní spolupráci a posílit otevřenost pro účast třetích zemí, a to za současné ochrany zájmů Unie a rozšiřování zapojení všech členských států do programu; a pokračovat ve zjednodušování na základě zkušenosti z provádění programu Horizont 2020.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Program by měl usilovat o součinnost s dalšími programy Unie, od jejich návrhu a strategického plánování, po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Aby se zabránilo překrývání a duplikaci a zvýšil se pákový efekt financování Unie, lze použít převody z jiných programů Unie na činnosti programu Horizont Evropa. V těchto případech se budou řídit pravidly programu Horizont Evropa.
(15)  Politika soudržnosti by měla nadále přispívat k výzkumu a inovacím. Zvláštní pozornost je tedy třeba věnovat koordinaci a doplňkovosti mezi těmito dvěma politikami Unie. Program by měl usilovat o sladění pravidel a součinnost s dalšími programy Unie, jak je uvedeno v příloze IV tohoto nařízení, od jejich návrhu a strategického plánování, po výběr projektů, řízení, komunikaci, šíření a využívání výsledků, po monitorování, auditování a řízení. Aby se zabránilo překrývání a duplikaci a zvýšil se pákový efekt financování Unie a aby se rovněž snížila administrativní zátěž žadatelů a příjemců, měly by se všechny typy součinnosti řídit zásadou „jeden soubor pravidel pro jednu akci“:
–   lze použít dobrovolné převody z jiných programů Unie, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), na činnosti programu Horizont Evropa. V těchto případech se budou řídit pravidly programu Horizont Evropa, ale budou využity jen ve prospěch členského státu nebo případně řídicího orgánu, který se rozhodl pro převod;
–  rovněž lze uvažovat o spolufinancování akce z programu Horizont Evropa a jiného programu Unie, přičemž nesmí být překročeny celkové způsobilé náklady akce. V takových případech by se uplatňovala pouze pravidla programu Horizont Evropa a je třeba se vyvarovat zdvojených auditů;
–  pečeť excelence je třeba udělovat všem návrhům, které překročily prahovou hodnotu „excelence“ v programu Horizont Evropa, ale z důvodu rozpočtových omezení je nelze financovat. V takových případech by se měla uplatňovat pravidla fondu, z nějž byla podpora poskytnuta, s výjimkou pravidel státní podpory.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Za účelem dosažení největšího možného dopadu financování Unie a nejefektivnějšího příspěvku k dosažení cílů politiky Unie, by měl program vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří průmysl, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni a organizace občanské společnosti, jako jsou nadace, které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze dosáhnout efektivněji ve spolupráci než ze strany samotné Unie.
(16)  Za účelem dosažení největšího možného dopadu financování Unie a nejefektivnějšího příspěvku k dosažení cílů a závazků politiky Unie, by program na základě výsledku strategického plánování mohl vstoupit do evropských partnerství s partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru. Mezi takové partnery patří soukromé i veřejné zúčastněné strany v oblasti výzkumu a inovací, centra kompetencí, podnikatelské inkubátory, vědecké a technologické parky, subjekty pověřené výkonem veřejné služby, nadace a organizace občanské společnosti a případně regionální inovační ekosystémy, které podporují a/nebo provádějí výzkum a inovace, za předpokladu, že požadovaných dopadů lze dosáhnout efektivněji ve spolupráci než ze strany samotné Unie.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Program by měl posílit spolupráci mezi evropskými partnerstvími a partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení výzkumných a inovačních programů a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací přinášející vzájemné prospěchy pro občany a podniky, a současně zajistit, aby EU mohla obhájit své zájmy ve strategických oblastech14.
(17)  Program by měl posílit spolupráci mezi evropskými partnerstvími a partnery ze soukromého a/nebo veřejného sektoru na mezinárodní úrovni, včetně spojení výzkumných a inovačních programů a přeshraničních investic v oblasti výzkumu a inovací přinášející vzájemné prospěchy pro občany a podniky, a současně zajistit, aby Unie mohla obhájit své zájmy.
__________________
14 Viz například Komisí předložený návrh nařízení, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic do Evropské unie (COM(2017)0487).
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Vzorové iniciativy FET se ukázaly být účinným a efektivním nástrojem k dosažení tohoto cíle, neboť díky společnému, koordinovanému úsilí Unie a jejích členských států přinášejí společnosti výhody, a stávající vzorové iniciativy, které mají prokazatelné přínosy, by měly být nadále podporovány.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Společné výzkumné středisko by mělo politikám Unie poskytovat vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníky v průběhu celého cyklu politiky. Přímé akce Společného výzkumného střediska by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů Společného výzkumného střediska a potřebám politik Unie a se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. Společné výzkumné středisko by mělo nadále vytvářet dodatečné zdroje.
(18)  Společné výzkumné středisko by mělo politikám Unie poskytovat vědeckou a technickou podporu orientovanou na zákazníky v průběhu celého cyklu politiky. Přímé akce Společného výzkumného střediska by měly být prováděny pružným, efektivním a transparentním způsobem, s přihlédnutím k příslušným potřebám uživatelů Společného výzkumného střediska, rozpočtovým omezením a potřebám politik Unie a se zajištěním ochrany finančních zájmů Unie. Společné výzkumné středisko by mělo nadále vytvářet dodatečné zdroje.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Pilíř „otevřené inovace“ by měl zavést řadu opatření pro integrovanou podporu na potřeby podnikatelů a podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu. To by mělo přilákat inovativní společnosti, které mají potenciál pro zvyšování jejich kapacit na mezinárodní a unijní úrovni, a nabízejí rychlé, pružné granty a spoluinvestování, včetně soukromých investorů. Tyto cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Tento pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT) a evropské inovační ekosystémy jako celek, zejména prostřednictvím partnerství spolufinancování s národními a regionálními aktéry na podporu inovací.
(19)  Pilíř „Inovativní Evropa“ by měl zavést řadu opatření pro integrovanou podporu na potřeby podnikatelů a na výzkum zaměřené podnikání, jejichž cílem je realizovat a urychlit průlomové inovace pro rychlý růst trhu a podporovat technologickou nezávislost Unie ve strategických oblastech. To by mělo přilákat inovativní společnosti, mimo jiné malé a střední podniky a začínající podniky, které mají potenciál pro zvyšování své kapacity na mezinárodní a unijní úrovni a nabízejí rychlé, pružné granty a možnosti spoluinvestování, včetně soukromých investorů. Tyto cíle by měly být plněny zřízením Evropské rady pro inovace (ERI). Tento pilíř by měl také podporovat Evropský inovační a technologický institut (EIT), regionální inovační strategii EIT a evropské inovační ekosystémy jako celek napříč Unií, zejména prostřednictvím partnerství spolufinancování s národními a regionálními aktéry, jak veřejnými, tak soukromými, na podporu inovací.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Cíle politiky v rámci tohoto programu budou řešeny také prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci nástrojů pro politiky fondu InvestEU. Finanční podpora by měla být použita k řešení selhání trhu nebo neoptimálních situací v investicích, přiměřeným způsobem a akce by neměla duplikovat nebo vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.
(20)  Aby byla vyřešena nutnost podpořit investice do rizikovějších, nelineárních činností, jako je výzkum a inovace, je nezbytné, aby program Horizont Evropa a zejména ERI a EIT s jeho znalostními a inovačními společenstvími působily v součinnosti s finančními produkty, které mají být zavedeny v rámci InvestEU. V tomto ohledu by zkušenosti s finančními nástroji zavedenými v rámci programu Horizont 2020, jako je InnovFin a úvěrová záruka pro malé a střední podniky v rámci programu, měly představovat solidní základ pro poskytování této cílené podpory. ERI by měla vyvíjet strategické zpravodajské činnosti a činnosti hodnocení v reálném čase za účelem včasného řízení a organizace svých různých činností.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  ERI prostřednictvím svých nástrojů – Pathfinder a Accelerator – by se měla zaměřit na určení, rozvoj a zavádění průlomových, trh vytvářejících inovací a podporování jejich rychlého zvyšování na unijní a mezinárodní úroveň. Prostřednictvím soudržné a modernizované podpory na průlomové inovace by ERI měla zaplnit současné vakuum v oblasti veřejné podpory a soukromých investic pro průlomové inovace. Nástroje ERI vyžadují specializované právní a řídicí funkce s cílem odrážet její cíle, zejména činnosti zavádění na trh.
vypouští se
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Prostřednictvím kombinovaného financování ERI by nástroj Accelerator měl překlenout „údolí smrti“ mezi výzkumem, předběžným uváděním výrobků na trh a zvyšováním kapacit společností. Zejména by měl nástroj Accelerator poskytovat podporu operacím, které představují taková technologická nebo tržní rizika, že nejsou považovány za financovatelné a nemohou mobilizovat významné investice z trhu, a tudíž doplňovat program InvestEU zavedený nařízením ….15
(22)  Prostřednictvím kombinovaného financování ERI by nástroj ERI Accelerator měl překlenout „údolí smrti“ mezi výzkumem, předběžným uváděním výrobků na trh a zvyšováním kapacit společností. Zejména by měl nástroj Accelerator poskytovat podporu operacím, které představují taková technologická nebo tržní rizika, že nejsou považovány za financovatelné a nemohou mobilizovat významné investice z trhu, a tudíž doplňovat program InvestEU zavedený nařízením ….15
__________________
__________________
15
15 ...
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  EIT by se měl, primárně svými znalostními a inovačními společenstvími, zaměřit na posílení inovačních ekosystémů, které řeší globální výzvy, tím, že podpoří začlenění podniků, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání a podnikání. EIT by měl podporovat inovace v oblasti své činnosti a měl by podporovat začlenění vysokoškolského vzdělávání v rámci inovačního ekosystému, a to zejména: podněcováním podnikatelského vzdělávání, podporou pevné neoborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím; a určením případných dovedností pro budoucí inovátory k řešení globálních výzev, což zahrnuje pokročilé digitální a inovační dovednosti. Režimy podpory poskytované EIT by měly přinášet prospěch příjemcům ERI, přičemž začínající podniky vznikající ze znalostních a inovačních společenství EIT by měly mít přístup k akcím ERI. Zatímco zaměření EIT na inovační ekosystémy by mělo přirozeně zapadat do pilíře „Otevřené inovace“, plánování jeho znalostních a inovačních společenství by mělo být sladěno prostřednictvím procesu strategického plánování s pilířem „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“.
(23)  EIT by se měl, primárně svými znalostními a inovačními společenstvími a regionální inovační strategii EIT, zaměřit na posílení inovačních ekosystémů zaměřených na rozvoj celkové inovační kapacity Unie, které řeší globální výzvy, tím, že podpoří začlenění podniků, výzkumu, vysokoškolského vzdělávání a podnikání. V souladu se svým zakládajícím aktem, nařízením o EIT1a a strategickým programem inovací EIT1b, by měl EIT podporovat inovace v oblasti své činnosti a měl by podporovat začlenění vysokoškolského vzdělávání v rámci inovačního ekosystému, a to zejména: podněcováním podnikatelského vzdělávání, podporou pevné neoborové spolupráce mezi průmyslem a univerzitním prostředím; a určením případných dovedností pro budoucí inovátory k řešení globálních výzev, což zahrnuje pokročilé digitální a inovační dovednosti. Režimy podpory poskytované EIT by měly přinášet prospěch příjemcům ERI, přičemž začínající podniky vznikající ze znalostních a inovačních společenství EIT by měly mít rychlý přístup k akcím ERI. Zatímco zaměření EIT na inovační ekosystémy by mělo přirozeně zapadat do pilíře „Inovativní Evropa“, měl by také případně podporovat všechny další pilíře a plánování jeho znalostních a inovačních společenství by mělo být sladěno prostřednictvím procesu strategického plánování s pilířem „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Je třeba se vyvarovat překrývání znalostních a inovačních společenství a dalších nástrojů v téže oblasti, zejména pokud jde o partnerství.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 294/2008 ze dne 11. března 2008 (Úř. věst. L 97, 9.4.2008, s. 1) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1292/2013 ze dne 11. prosince 2013 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 174).
1b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU).
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Zajištění a zachování rovných podmínek pro společnosti, které soutěží na daném trhu, by mělo být klíčovým požadavkem na vzkvétání průlomových nebo zlomových inovací, což umožňuje zejména malým a středním inovátorům sklízet plody svých investic a získat tržní podíl.
(24)  Zajištění a zachování rovných podmínek pro společnosti, které soutěží na daném trhu, by mělo být klíčovým požadavkem na vzkvétání průlomových nebo zlomových inovací, což umožňuje zejména malým a středním inovátorům sklízet plody svých investic a získat tržní podíl. Podobně může určitá míra otevřenosti na inovační škále financovaných činností – zejména pokud se týká velké sítě příjemců – významným způsobem přispět k budování kapacit malých a středních podniků, neboť jim poskytne prostředky nezbytné k přilákání investic a prosperitě.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Program by měl podporovat a začleňovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami založenými na společném zájmu, vzájemném prospěchu a globálních závazcích k provádění cílů udržitelného rozvoje OSN. Mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na posílení výzkumné a inovační excelence Unie, přitažlivosti a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti, řešení globálních výzev, které jsou zakotveny v cílech udržitelného rozvoje OSN, a na podporu vnějších politik Unie. Přístup obecné otevřenosti pro mezinárodní účast a akce cílené mezinárodní spolupráce by měl být dodržován, mimo jiné prostřednictvím odpovídající způsobilosti pro financování subjektů usazených v zemích s nízkými až střednímu příjmy. Současně by mělo být podporováno přidružení třetích zemí k programu.
(25)  Program by měl podporovat a začleňovat spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami založenými na zájmu Unie, vzájemném prospěchu a globálních závazcích k provádění cílů udržitelného rozvoje OSN. Mezinárodní spolupráce by se měla zaměřit na posílení excelence Unie v oblasti výzkumu a inovací, přitažlivosti a hospodářské a průmyslové konkurenceschopnosti, řešení globálních výzev, které jsou zakotveny v cílech udržitelného rozvoje OSN, a na podporu vnějších politik Unie. Přístup obecné otevřenosti pro reciproční mezinárodní účast a akce cílené mezinárodní spolupráce by měl být dodržován, přičemž musí být uplatňována odpovídající kritéria způsobilosti pro financování subjektů usazených v zemích s nízkými až střednímu příjmy, která však zohledňují odlišné úrovně kapacit v oblasti výzkumu a inovací. Současně by mělo být podporováno přidružení třetích zemí k programu, pokud se počítá reciprocitou a pokud jsou zaručeny zájmy Unie a podporuje se vyšší zapojení všech členských států.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a maximalizovat přínosy jejich interakcí by program měl zapojit občany a organizace občanské společnosti do společného koncipování a spoluvytváření odpovědných výzkumných a inovačních programů a jejich obsahu, podpory vědeckého vzdělávání, zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti, a usnadňování účasti občanů a organizací občanské společnosti na jeho činnostech. Měl by tak učinit v celém programu a prostřednictvím specializovaných činností v rámci „posilování evropského výzkumného prostoru“. Zapojování občanů a občanské společnosti by mělo být spojeno s osvětou veřejnosti s cílem získat a udržet podporu programu. Program by měl rovněž usilovat o odstranění bariér a zvýšení součinnosti mezi vědou, technologií, kulturou a uměním s cílem získat novou kvalitu udržitelných inovací.
(26)  S cílem prohloubit vztah mezi vědou a společností a maximalizovat přínosy jejich interakcí by program měl zapojit občany a organizace občanské společnosti do společného koncipování a spoluvytváření odpovědných výzkumných a inovačních programů (RRI) a jejich obsahu, které řeší obavy, potřeby a očekávání občanů a občanské společnosti, podpory vědeckého vzdělávání, zpřístupňování vědeckých poznatků veřejnosti, a usnadňování účasti občanů a organizací občanské společnosti na jeho činnostech. Opatření přijatá za účelem lepšího zapojení občanů a občanské společnosti by měla být monitorována.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26 a (nový)
(26a)  Program Horizont Evropa by měl podporovat nové technologie, které přispívají k překonání překážek, jež osobám se zdravotním postižením brání v přístupu a plném zapojení, a tak brzdí rozvoj skutečně inkluzivní společnosti.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26 b (nový)
(26b)  S cílem upevnit Evropský výzkumný prostor by všechny části programu měly významně přispívat k zmenšování rozdílů v oblasti výzkumu a vývoje, zejména zvýšením zapojení zemí s rozšiřující účastí do opatření programu týkajících se výzkumu a vývoje, šířením vědecké excelence, rozvojem nových vzorců spolupráce na výzkumu a inovacích, snižováním rozdílů v odměňování výzkumných pracovníků v rámci Unie, modernizací vnitrostátních výzkumných a inovačních ekosystémů a zajištěním vyváženého zastoupení v hodnotících skupinách, skupinách odborníků a vědeckých výborech.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU mají nejvzdálenější regiony Unie nárok na zvláštní opatření (s přihlédnutím k jejich strukturální, sociální a ekonomické situaci), pokud jde o přístup k horizontálním programům Unie. Program by proto měl zohlednit specifické charakteristiky těchto regionů v souladu se sdělením Komise „A stronger and renewed strategic partnership with the EU's outermost regions“ (Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU) (COM(2017)0623), které schválila Rada dne 12. dubna 2018.
(27)  V souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování EU mají nejvzdálenější regiony Unie nárok na zvláštní opatření (s přihlédnutím k jejich strukturální, sociální a ekonomické situaci), pokud jde o přístup k horizontálním programům Unie. Program by proto měl zohlednit specifické charakteristiky těchto regionů v souladu se sdělením Komise „A stronger and renewed strategic partnership with the EU's outermost regions“ (Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU) (COM(2017)0623), které schválila Rada dne 12. dubna 2018 a pokud možno podporovat jejich zapojení do programu.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Činnosti vyvíjené v rámci programu by měly usilovat o odstranění nerovností mezi ženami a muži a podporovat rovnost mezi ženami a muži v oblasti výzkumu a inovací, v souladu s články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii a článkem 8 Smlouvy o fungování EU. Genderové hledisko musí být dostatečně začleněno do obsahu výzkumu a inovací a dodržováno ve všech fázích výzkumu.
(28)  Činnosti vyvíjené v rámci programu by měly usilovat o odstranění nerovností mezi ženami a muži, měly by se vyhýbat genderově zaujatému přístupu, přiměřeně začleňovat genderový rozměr do obsahu výzkumu a vývoje, zaměřovat se na na větší sladění soukromého a pracovního života a podporovat rovnost mezi ženami a muži včetně zásad stejné odměny, jak uvádí čl. 141 odst. 3 SFEU a směrnice 2006/54/ES o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, a měly by zajišťovat i přístup zdravotně postižených výzkumných pracovníků k výzkumu a inovacím.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  S ohledem na specifika odvětví obranného průmyslu by měla být stanovena podrobná ustanovení pro financování Unie do projektů obranného výzkumu v nařízení …, kterým se zřizuje Evropský obranný fond16, které vymezuje pravidla účasti pro obranný výzkum. Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci Evropského obranného fondu by měly být výlučně zaměřeny na obranné aplikace. Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci Evropského obranného fondu by měly být výlučně zaměřeny na obranné aplikace.
(29)  S ohledem na specifika odvětví obranného průmyslu by měla být stanovena podrobná ustanovení pro financování Unie do projektů obranného výzkumu v nařízení …, kterým se zřizuje Evropský obranný fond16, které vymezuje pravidla účasti pro obranný výzkum. Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci Evropského obranného fondu by měly být výlučně zaměřeny na obranné aplikace. Ačkoli by mohla být podporována součinnost mezi programem Horizont Evropa a Evropským obranným fondem a zamezení zdvojování, činnosti v rámci programu Horizont Evropa by měly být výlučně zaměřeny na civilní aplikace.
__________________
__________________
16
16 ...
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31 a (nový)
(31a)  Při stanovení, provádění, hodnocení a monitorování programu je třeba stále usilovat o administrativní zjednodušení, zejména o snížení administrativní zátěže příjemců a časových prodlev.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31 b (nový)
(31b)  Aby Evropa zůstala na špici světového výzkumu a inovací v digitální oblasti a aby se zohlednila nutnost zvýšit investice, a využívaly se tak rostoucí příležitosti, které nabízejí digitální technologie, měl by být na hlavní priority v digitální oblasti přidělený dostatečný rozpočet.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Podle [odkaz bude v případě potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU23] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé ke získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.
(33)  Podle [odkaz bude v případě potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU23] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé ke získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Program bude muset vzít náležitě v úvahu zvláštnosti těchto území, aby bylo zajištěno jejich účinné zapojení a podpora spolupráce a součinnosti, zejména s nejvzdálenějšími regiony, jakož i se třetími zeměmi v jejich sousedství.
__________________
__________________
23 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
23 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)  V souladu s odstavcem 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit tento program na základě informací získaných prostřednictvím konkrétních požadavků na monitorování a zároveň se vyhnout nadměrné regulaci a administrativní zátěži, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení dopadů programu v praxi.
(34)  V souladu s odstavcem 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalování tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit tento program na základě informací získaných prostřednictvím konkrétních požadavků na monitorování a zároveň se vyhnout nadměrné regulaci a administrativní zátěži, a to zejména pro členské státy a příjemce programu. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele, jako základ pro hodnocení dopadů programu v praxi.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Společná pravidla v celém programu by měla zajistit ucelený rámec, který usnadňuje účast v programech finančně podporovaných z rozpočtu programu, včetně účasti v programech řízených financujícími orgány, jako je EIT, společné podniky nebo jiné struktury podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, a účasti v programech prováděných členskými státy na základě článku 185 Smlouvy o fungování EU. V odůvodněných případech by měla být zajištěna pružnost přijmout zvláštní pravidla.
(38)  Společná pravidla a požadavky v celém programu by měly zajistit zjednodušené a společné nástroje provádění, včetně nástrojů pro monitorování a vykazování, a ucelený rámec, který usnadňuje účast v programech finančně podporovaných z rozpočtu programu, včetně účasti v programech řízených financujícími orgány, jako je EIT, společné podniky nebo jiné struktury podle článku 187 Smlouvy o fungování EU, a účasti v programech prováděných členskými státy na základě článku 185 Smlouvy o fungování EU. Mělo by být možné přijmout zvláštní pravidla, výjimky však musí být omezeny na nezbytně nutné a řádně odůvodněné případy.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
(39)  Akce, které spadají do působnosti tohoto programu, by měly respektovat základní práva a dodržovat zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně povinností vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 201324, jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu. Při výzkumných činnostech je třeba zohlednit i článek 13 Smlouvy o fungování EU a používání zvířat ve výzkumu a při testování by mělo být omezeno s konečným cílem nahradit jejich používání.
(39)  Akce, které spadají do působnosti tohoto programu, by měly respektovat základní práva a dodržovat zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie. Tyto akce by měly probíhat v souladu s právními povinnostmi, včetně povinností vyplývajících z mezinárodního práva, a se všemi příslušnými rozhodnutími Komise, jako je oznámení Komise ze dne 28. června 201324, jakož i s etickými zásadami, které zahrnují zabránění jakémukoli porušení integrity výzkumu. Měla by být zohledňována stanoviska Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích, Agentury Evropské unie pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů. Při výzkumných činnostech je třeba zohlednit i článek 13 Smlouvy o fungování EU a používání zvířat ve výzkumu a při testování by mělo být omezeno s konečným cílem nahradit jejich používání.
__________________
__________________
24 Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9.
24 Úř. věst. C 205, 19.7.2013, s. 9.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
(40)  V souladu s cíli mezinárodní spolupráce, jak jsou stanoveny v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU, by měla být podporována účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací. Provádění programu by mělo být v souladu s opatřeními přijatými v souladu s články 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a mělo by být v souladu s mezinárodním právem. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky Unie, zájmy, samostatností nebo bezpečností, účast na konkrétních akcích v rámci programu může být omezena pouze na subjekty usazené v členských státech nebo na subjekty usazené v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, kromě členských států.
(40)  V souladu s cíli mezinárodní spolupráce, jak jsou stanoveny v článcích 180 a 186 Smlouvy o fungování EU, by ve vědeckém, společenském, hospodářském a technologickém zájmu Unie měla být podporována účast právních subjektů usazených ve třetích zemích a mezinárodních organizací. Provádění programu by mělo být v souladu s opatřeními přijatými v souladu s články 75 a 215 Smlouvy o fungování EU a mělo by být v souladu s mezinárodním právem. Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky Unie, zájmy, samostatností nebo bezpečností, účast na konkrétních akcích v rámci programu může být omezena pouze na subjekty usazené v členských státech nebo na subjekty usazené v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích, kromě členských států.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 41
(41)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu.
(41)  Při vědomí toho, že změna klimatu je jednou z největších globálních a společenských výzev, a vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program přiměřeně nejméně 35 % svých výdajů na podporu cílů v oblasti klimatu, jakožto součást celkového cíle Unie začlenění opatření v oblasti klimatu a celkového cíle 30 %výdajů z rozpočtu EU. V zájmu monitorování a kontroly tohoto cíle musí být veškeré výdaje související s ochranou klimatu zaznamenávány, tak aby zahrnuly všechny programy hrazené z rozpočtu, a musejí být zaneseny do příslušných částí pracovních programů. Jejich odhadované výdaje na konkrétní technologie v rámci technologie pro výrobu čisté energie by měly být rozčleněny tak, aby bylo možné jejich mezinárodní srovnání. Pro splnění doporučení Evropského účetního dvora [zpráva č. 31/2016] by mechanismy pro začlenění oblasti klimatu měly při předkládání zpráv rozlišovat mezi zmírňováním následků a přizpůsobováním se.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
(43)  Využívání citlivých podkladových informací nebo přístupu neoprávněných osob k citlivým výsledkům může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Tudíž nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) č. 2015/444, kterým se stanoví ustanovení týkající se bezpečnostních pravidel na ochranu utajovaných informací EU.
(43)  Využívání citlivých podkladových informací nebo přístupu neoprávněných osob k citlivým výsledkům a údajům z výzkumu může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Tudíž nakládání s důvěrnými údaji a utajovanými informacemi by se mělo řídit všemi příslušnými ustanoveními práva Unie, včetně vnitřních pravidel orgánů, jako je rozhodnutí Komise (EU, Euratom) č. 2015/444, kterým se stanoví ustanovení týkající se bezpečnostních pravidel na ochranu utajovaných informací EU.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
(44)  Je třeba stanovit minimální podmínky pro účast, a to ve formě obecného pravidla, kdy by konsorcium mělo zahrnovat alespoň jeden právní subjekt z členského státu, a s ohledem na specifika konkrétního typu akcí v rámci programu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 45
(45)  Je vhodné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí v rámci programu. Granty by měly být prováděny s přihlédnutím ke všem formám příspěvku stanoveným ve finančním nařízení, včetně jednorázových částek, paušálních sazeb nebo jednotkových nákladů, s ohledem na další zjednodušení.
(45)  Je nezbytné stanovit podmínky pro poskytování finančních prostředků Unie účastníkům akcí v rámci programu. Hlavní formou financování v rámci tohoto programu budou granty. Další formy financování se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, mělo by se s ohledem na další zjednodušení zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů, jak stanoví finanční nařízení. Dříve než bude možno jakýkoli nový systém proplácení nákladů považovat za skutečné zjednodušení pro příjemce, je zapotřebí, aby jeho zavedení předcházelo důkladné a kladné posouzení.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 46
(46)  Míry financování v tomto nařízení jsou uváděny jako maxima, aby byla splněna zásada spolufinancování.
vypouští se
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47
(47)  V souladu s finančním nařízením by program měl poskytnout základ pro širší přijetí obvyklých postupů účtování nákladů příjemců, pokud jde o náklady na zaměstnance a jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby.
(47)  V souladu s finančním nařízením by program měl poskytnout základ pro širší přijetí obvyklých postupů účtování nákladů příjemců, pokud jde o náklady na zaměstnance a jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby. Možnost použít jednotkové náklady pro interně fakturované zboží a služby, které kombinují přímé a nepřímé náklady, by měli mít všichni příjemci. Mělo by být možné použít náklady odhadované podle klíče pro přidělení.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 48
(48)  Stávající systém úhrady skutečných nákladů na zaměstnance by měl být dále zjednodušen vybudováním přístupu odměňování na základě projektu vyvinutého v rámci programu Horizont 2020 a dále uveden v soulad s finančním nařízením.
(48)  Stávající systém úhrady skutečných nákladů na zaměstnance by měl být dále zjednodušen vybudováním přístupu odměňování na základě projektu vyvinutého v rámci programu Horizont 2020 a dále uveden v soulad s finančním nařízením, přičemž by jako o obecnou zásadu měl usilovat o „stejnou odměnu za stejnou práci“ a o srovnání rozdílů v odměňování výzkumných pracovníků v EU zapojených do programu.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 50
(50)  Pravidla pro využívání a šíření výsledků by měla být stanovena s cílem zajistit, aby příjemci chránili, využívali, šířili tyto výsledky a případně zajistili přístup k těmto výsledkům. Větší důraz by měl být kladen na využívání výsledků, zejména v Unii. Příjemci by měli aktualizovat své plány týkající se využívání a šíření svých výsledků v průběhu akce a po jejím skončení.
(50)  Pravidla pro využívání a šíření výsledků by měla být stanovena s cílem zajistit, aby příjemci chránili, využívali, šířili tyto výsledky a případně zajistili přístup k těmto výsledkům, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví, důvěrnosti či globální hospodářské konkurenceschopnosti Unie. Větší důraz by měl být kladen na využívání výsledků, zejména v Unii. Příjemci by měli aktualizovat své plány týkající se využívání a šíření svých výsledků v průběhu akce.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 51
(51)  Klíčové prvky systému hodnocení a výběru návrhu předchůdce programu Horizont 2020 by měly být zachovány se svým zvláštním zaměřením na excelenci. Návrhy by měly i nadále být vybírány na základě hodnocení ze strany nezávislých odborníků. Pakliže je to relevantní, je třeba zohlednit nutnost zajistit celkovou soudržnost portfolia projektů.
(51)  Klíčové prvky systému hodnocení a výběru návrhu u předchůdce programu Horizont 2020 by měly být zachovány se zvláštním zaměřením na kritéria, kterými je excelence, dopad programu a kvalita a účinnost jeho realizace. Návrhy by měly i nadále být vybírány na základě hodnocení ze strany nezávislých odborníků z co největšího počtu členských států. Komise by ve vhodných případech měla uspořádat anonymní hodnocení a analyzovat jeho výsledky, aby se předešlo výběrovému zkreslení. Pakliže je to relevantní, je třeba, aby nezávislí odborníci zohlednili nutnost zajistit celkovou jednotnost portfolia projektů.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 52
(52)  Mělo by se předpokládat širší křížové spoléhání se na audity a hodnocení - mimo jiné s dalšími programy Unie - aby se snížila administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. Křížové spoléhání by se mělo být výslovně stanoveno tím, že zvažuje i další prvky jistoty, jako jsou audity systémů a procesů.
(52)  U všech částí programu by se mělo v souladu s článkem 127 finančního nařízení uplatňovat systematické křížové spoléhání se na audity a hodnocení aby se snížila administrativní zátěž příjemců finančních prostředků Unie. Křížové spoléhání by se mělo být výslovně stanoveno tím, že zvažuje i další prvky jistoty, jako jsou audity systémů a procesů.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 53
(53)  Specifické výzvy v oblasti výzkumu inovací by měly být řešeny prostřednictvím cen, mimo jiné prostřednictvím společných či případně dělených cen, organizovaných Komisí nebo financujícím subjektem s dalšími orgány Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi či neziskovými právními subjekty.
(53)  Specifické výzvy v oblastech výzkumu a inovací by měly být řešeny prostřednictvím cen, mimo jiné prostřednictvím společných či případně dělených cen, organizovaných Komisí nebo financujícím subjektem s dalšími orgány Unie, třetími zeměmi, mezinárodními organizacemi či neziskovými právními subjekty. Zejména by měly být udělovány ceny projektům, které lákají vědce do zemí s rozšiřující účastí, i úspěšným projektům, aby se zvýšila jejich viditelnost a umožnila větší propagace opatření financovaných z Unie.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 54
(54)  Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nedodržení předpisů. Co se týče grantů, je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.
(54)  Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a předpokládanému riziku nedodržení. Mělo by se zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Článek 1
Článek 1
Článek 1
Předmět
Předmět
1.  Toto nařízení stanoví program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program“) a pravidla pro účast a šíření výsledků při nepřímých akcích v rámci programu.
1.  Toto nařízení stanoví program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program“) a pravidla pro účast a šíření výsledků při nepřímých akcích v rámci programu stanoví rámec, jímž se řídí podpora Unie pro výzkumné a inovační činnosti.
2.  Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
2.  Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
3.  Program se bude provádět prostřednictvím:
3.  Program se bude provádět prostřednictvím:
a)  zvláštního programu zavedeného rozhodnutím…/…/EU25, který zahrnuje finanční příspěvek pro EIT;
a)  zvláštního programu zavedeného rozhodnutím …/…/EU25, který zahrnuje důvody a oblasti intervence EIT;
b)  zvláštního programu pro obranný výzkum zavedený nařízením …/…/EU.
b)  zvláštního programu pro obranný výzkum zavedený nařízením …/…/EU.
4.  Pojmy „Horizont Evropa“, „program“ a „zvláštní program“ použité v tomto nařízení se týkají záležitostí relevantních pouze pro zvláštní program popsaný v odst. 3 písm. a), není-li výslovně uvedeno jinak.
4.  Pojmy „Horizont Evropa“, „program“ a „zvláštní program“ použité v tomto nařízení se netýkají záležitostí relevantních pro zvláštní program popsaný v odst. 3 písm. b), není-li výslovně uvedeno jinak.
4a.   EIT provádí program v souladu se strategickými plány v oblasti výzkumu a inovací a se strategickým programem inovací EIT pro období 2021–2027, a to s výhradou, že jakékoli nové znalostní a inovační společenství bude pokud možno vybaveno dodatečnými a přiměřenými rozpočtovými zdroji, aby nedošlo k ohrožení cílů a závazků stávajících znalostních a inovačních společenství.
__________________
__________________
25
25
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Článek 2
Článek 2
Článek 2
Definice
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
1)  „výzkumnými infrastrukturami“ zařízení, která poskytují zdroje a služby pro výzkumné komunity k provádění výzkumu a podpoře inovací v jejich oborech. Tato definice zahrnuje související lidské zdroje a hlavní vybavení nebo soubory nástrojů, zařízení související se znalostmi, jako jsou sbírky, archivy nebo infrastruktury vědeckých údajů, počítačové systémy, komunikační sítě a jakékoliv jiné infrastruktury jedinečné povahy a otevřené pro externí uživatele, nezbytné k dosažení excelence v oblasti výzkumu a inovací. V případě potřeby mohou být použity nad rámec výzkumu, například v oblasti vzdělávání nebo veřejných služeb a mohou být „na jednom místě“, „virtuální“ nebo „distribuované“;
1)  „výzkumnými infrastrukturami“ zařízení, která poskytují zdroje a služby pro výzkumné komunity k provádění výzkumu a podpoře inovací v jejich oborech. Tato definice zahrnuje související lidské zdroje a hlavní vybavení nebo soubory nástrojů, zejména nástroje podporované z jiných fondů Unie, jak je uvedeno v příloze IV, zařízení související se znalostmi, jako jsou sbírky, archivy nebo infrastruktury vědeckých údajů, počítačové systémy, komunikační sítě a jakékoliv jiné infrastruktury jedinečné povahy a otevřené pro externí uživatele, nezbytné k dosažení excelence v oblasti výzkumu a inovací. V případě potřeby mohou být použity nad rámec výzkumu, například v oblasti vzdělávání nebo veřejných služeb a mohou být „na jednom místě“, „virtuální“ nebo „distribuované“;
2)  „strategií pro inteligentní specializaci“ strategie pro inteligentní specializaci, jak je definována v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/201326 a která splňuje nezbytné podmínky stanovené v nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních];
2)  „strategií pro inteligentní specializaci“ strategie pro inteligentní specializaci, jak je definována v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/201326 a která splňuje nezbytné podmínky stanovené v nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních];
3)  „evropským partnerstvím“ iniciativa, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými a/nebo veřejnými partnery (jako je odvětví průmyslu, výzkumné organizace, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nadací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumu a inovačních činností, včetně těch, které souvisejí s uplatněním na trhu a v oblasti regulace či politik;
3)  „evropským partnerstvím“ iniciativa, v jejímž rámci se Unie spolu se soukromými a/nebo veřejnými partnery (jako je odvětví průmyslu, univerzity, výzkumné organizace včetně výzkumných infrastruktur, subjekty pověřené výkonem veřejné služby na místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní úrovni nebo organizace občanské společnosti, včetně nevládních organizací a nadací) zavazují, že budou společně podporovat přípravu a provádění programu výzkumu a inovačních činností, včetně těch podle článků 185 a 187 SFEU a těch, které souvisejí s uplatněním na trhu a v oblasti regulace či politik;
4)  „otevřeným přístupem“ postupy bezplatného poskytování přístupu online k výsledkům výzkumu vyplývajícím z akcí financovaných v rámci programu, zejména vědeckým publikacím a údajům z výzkumu, koncovému uživateli;
4)  „otevřeným přístupem“ postupy bezplatného poskytování přístupu online k výsledkům výzkumu vyplývajícím z akcí financovaných v rámci programu, zejména vědeckým publikacím a údajům z výzkumu, koncovému uživateli. Pokud jde o údaje z výzkumu, je třeba příslušné zájmy týkající se soukromí a bezpečnostní zájmy, jakož i práva duševního vlastnictví, důvěrnost, hospodářskou konkurenceschopnost Evropské unie na světové úrovni a další oprávněné zájmy řešit v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“ a s „rozsáhlými výjimkami“;
5)  „misí“ portfolio akcí určených k dosažení měřitelného cíle ve stanoveném časovém rámci a vlivu na vědu a techniku a/nebo společnost a občany, jichž by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí;
5)  „misí“ portfolio akcí jdoucích napříč klastry, zaměřených na špičkový výzkum a inovace a určených k dosažení měřitelného cíle ve stanoveném časovém rámci a vlivu na vědu a techniku, společnost, tvorbu politik a/nebo diplomacii a občany, jichž by nebylo možné dosáhnout prostřednictvím jednotlivých akcí;
6)  „zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků;
6)  „zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách, a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků;
7)  „zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako zaváděcí zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat zkoušku shody;
7)  „zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení“ zadávání zakázek, v nichž zadavatelé působí jako zaváděcí zákazník pro inovativní zboží nebo služby, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, a mohou zahrnovat zkoušku shody;
8)  „přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti;
8)  „přístupovými právy“ práva využívat výsledky nebo stávající znalosti za podmínek stanovených v souladu s tímto nařízením;
9)  „stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace – bez ohledu na jejich formu či povahu, hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako jsou práva duševního vlastnictví, které: i) mají příjemci v držení před svým přistoupením k akci; ii)které příjemci písemně jakýmkoliv způsobem označili za potřebné k provedení akce nebo k využití jejích výsledků;
9)  „stávajícími znalostmi“ jakékoli údaje, know-how nebo informace – bez ohledu na jejich formu či povahu, hmotné či nehmotné, včetně jakýchkoli práv, jako jsou práva duševního vlastnictví, které: i) mají příjemci v držení před svým přistoupením k akci; a ii) které příjemci vpísemné dohodě označili za potřebné k provedení akce nebo k využití jejích výsledků;
10)  „šířením výsledků“ zveřejňování výsledků vhodnými prostředky (s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků), včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku;
10)  „šířením výsledků“ zveřejňování výsledků vhodnými prostředky (s výjimkou prostředků, které vyplývají z ochrany nebo využívání výsledků), včetně vědeckých publikací v libovolném sdělovacím prostředku;
11)  „využíváním výsledků“ využívání výsledků v dalších výzkumných a inovačních činnostech jiných než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, nebo při vývoji, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh nebo při vytváření a poskytování služby nebo při normalizačních činnostech;
11)  „využíváním výsledků“ využívání výsledků v dalších výzkumných a inovačních činnostech jiných než jsou činnosti zahrnuté do dané akce, nebo mimo jiné při obchodním využití, jako je vývoj, vytváření produktu či procesu a jeho uvádění na trh nebo při vytváření a poskytování služby nebo při normalizačních činnostech;
12)  „spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek či podmínek bezplatnosti, které zohledňují zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo potenciální hodnotu výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání či další charakteristiky předpokládaného využití;
12)  „spravedlivými a přiměřenými podmínkami“ vhodné podmínky, včetně možných finančních podmínek či podmínek bezplatnosti, které zohledňují zvláštní okolnosti žádosti o přístup, například skutečnou nebo potenciální hodnotu výsledků nebo stávajících znalostí, k nimž je požadován přístup, nebo rozsah, trvání či další charakteristiky předpokládaného využití;
13)  „financujícím subjektem“ subjekt nebo organizace, jiné než Komise, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, které Komise pověřila úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci programu;
13)  „financujícím subjektem“ subjekt nebo organizace, jiné než Komise, jak je uvedeno v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, které Komise pověřila úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu v rámci programu;
14)  „mezinárodní organizací pro evropský výzkum“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě;
14)  „mezinárodní organizací pro evropský výzkum“ mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo přidružené země a jejímž hlavním cílem je podporovat vědeckotechnickou spolupráci v Evropě;
15)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;
15)  „právním subjektem“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;
15a)  „zeměmi s rozšiřující účastí“ země určené podle kombinovaného ukazatele excelence výzkumu (intenzita výzkumu a vývoje, excelence vědy a techniky, znalostní intenzita hospodářství, podíl vyspělé a středně vyspělé technologie na obchodní bilanci), s korekčním prahem ve výši 70 % průměru Unie26a.
16)  „neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy;
16)  „neziskovým právním subjektem“ právní subjekt, který je na základě své právní formy neziskový nebo má zákonnou povinnost nerozdělovat zisk mezi akcionáře nebo jednotlivé členy;
17)  „společností se střední tržní kapitalizací“ společnost, která není mikropodnikem ani malým nebo středním podnikem, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES27, a která má až 3000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s hlavou I články 3, 4, 5 a 6 přílohy uvedeného doporučení;
17)  „společností se střední tržní kapitalizací“ společnost, která není mikropodnikem ani malým nebo středním podnikem, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES27, a která má až 3000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s hlavou I články 3, 4, 5 a 6 přílohy uvedeného doporučení;
18)  „výsledky“ jakékoliv hmotné či nehmotné výsledky akce, jako jsou údaje, know-how nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohu být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;
18)  „výsledky“ jakékoliv hmotné či nehmotné výstupy akce, jako jsou údaje, know-how nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohu být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;
19)  „pečetí excelence“ certifikační značka, která dokládá, že návrh předložený v rámci výzvy k podávání návrhů převyšuje všechny prahové hodnoty stanovené v pracovním programu, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu v rámci pracovního programu;
19)  „pečetí excelence“ certifikační značka, která dokládá, že návrh předložený v rámci výzvy k podávání návrhů převyšuje všechny prahové hodnoty stanovené v pracovním programu, avšak nemohl být financován z důvodu nedostatku rozpočtových prostředků na tuto výzvu v rámci pracovního programu, ale mohl by získat podporu z jiných unijních či vnitrostátních zdrojů financování;
19a)  „strategickým plánem v oblasti výzkumu a inovací“ dokument přijímaný každé dva roky prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci, jímž se doplňuje zvláštní program, a to v návaznosti na povinné rozsáhlé mnohostranné konzultace s členskými státy, Evropským parlamentem, zainteresovanými stranami v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a občanskou společností. Stanoví priority, nástroje a vhodné druhy činností a způsobů provádění, a stane se tak východiskem pro vytváření pracovních programů; Zahrnuje především zvolené mise, nově navázaná či stávající smluvní či institucionální partnerství, vzorové iniciativy FET a znalostní a inovační společenství;
20)  „pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu28 v souladu s článkem 12 uvedeného programu, nebo obsahem a strukturou rovnocenný dokument přijatý financujícím subjektem;
20)  „pracovním programem“ dokument přijatý Komisí pro provádění zvláštního programu28 v souladu s článkem 12 uvedeného programu, nebo obsahem a strukturou rovnocenný dokument přijatý financujícím subjektem;
21)  „vratnou zálohou“ část kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace odpovídající půjčce podle hlavy X finančního nařízení, která je přímo poskytována Unií na neziskovém základě na pokrytí nákladů na činnosti související s inovační akcí a kterou uhradí příjemce Unii za podmínek stanovených ve smlouvě;
21)  „vratnou zálohou“ část kombinovaného financování z programu Horizont Evropa odpovídající půjčce podle hlavy X finančního nařízení, která je přímo poskytována Unií na neziskovém základě na pokrytí nákladů na činnosti související s inovační akcí a kterou uhradí příjemce Unii za podmínek stanovených ve smlouvě;
22)  „smlouvou“ dohoda uzavřená mezi Komisí nebo financujícím subjektem a právním subjektem, kterou se řídí inovační akce a akce uvádění na trh podporované kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace;
22)  „smlouvou“ dohoda uzavřená mezi Komisí nebo financujícím subjektem a právním subjektem, kterou se řídí inovační akce a akce uvádění na trh podporované kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa;
23)  „utajovanými informacemi“ utajované informace EU, jak jsou vymezeny v článku 3 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, dále utajované informace členských států, utajované informace třetích zemí, s nimiž má Unie dohody o bezpečnosti informací, a utajované informace mezinárodní organizace, s níž má Unie dohody o bezpečnosti informací;
23)  „utajovanými informacemi“ utajované informace EU, jak jsou vymezeny v článku 3 rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, dále utajované informace členských států, utajované informace třetích zemí, s nimiž má Unie dohody o bezpečnosti informací, a utajované informace mezinárodní organizace, s níž má Unie dohody o bezpečnosti informací;
24)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
24)  „operací kombinování zdrojů“ opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;
25)  „kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa nebo Evropské rady pro inovace“ jednorázová finanční podpora na inovační akce a akce uvádění na trh, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí;
25)  „kombinovaným financováním z programu Horizont Evropa“ jednorázová finanční podpora na inovační akce a akce uvádění na trh, spočívající ve specifické kombinaci grantu nebo vratné zálohy s kapitálovou investicí;
25a)  „akcí v oblasti výzkumu a inovací“ akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti a/nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí;
25b)  „inovační akcí“ akce sestávající především z činností přímo zaměřených na tvorbu plánů, úprav nebo návrhů nových, pozměněných nebo zdokonalených produktů, postupů nebo služeb, včetně případného vývoje prototypů, testování, předvádění, pilotních projektů, rozsáhlé schvalování produktů a tržní replikace;
25c)  „průkopnickým výzkumem Evropské rady pro výzkum (ERV)“ hlavní výzkumné akce řízené vědeckými pracovníky, které pořádá jeden nebo více příjemců výhradně v ERV;
25d)  „akcí spojenou s odbornou přípravou a mobilitou“ akce zaměřená na zdokonalování dovedností, znalostí a kariérních vyhlídek výzkumných pracovníků založená na mobilitě mezi zeměmi a případně mezi odvětvími či obory;
25e)  „akcí na spolufinancování programů“ akce zajišťující spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie;
25f)  „akcí týkající se zadávání zakázek v předobchodní fázi“ akce, jejíž hlavním cílem je uskutečnění zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi prováděné příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;
25g)  „akcí týkající se zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení“ akce, jejímž hlavním cílem je uskutečnění společného nebo koordinovaného zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení prováděných příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli;
25h)  „koordinační a podpůrnou akcí“ akce přispívající k cílům programu, s výjimkou výzkumných a inovačních činností;
25i)  „zadáváním veřejných zakázek“ provedení částí programu týkajících se strategických zájmů a autonomie Unie a provedení zadávání veřejných zakázek pro vlastní účely Komise na studie, produkty, služby a kapacity;
25j)  „přidruženým subjektem“ právní subjekt, který je pod přímou nebo nepřímou kontrolou účastníka nebo pod stejnou přímou nebo nepřímou kontrolou jako účastník nebo účastníka přímo nebo nepřímo kontroluje;
__________________
__________________
26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006.
26a Komise může ve svých pracovních programech přezkoumat a v případě potřeby aktualizovat seznam zemí s rozšiřující účastí.
27
27
28 OJ ….
28 OJ ….
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Článek 3
Článek 3
Článek 3
Cíle programu
Cíle programu
1.  Obecným cílem programu je přinášet vědecký, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a posílit její konkurenceschopnost, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje.
1.  Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie jako celku, posílit Evropský výzkumný prostor a posílit její konkurenceschopnost. Výzkum a průmysl budou plnit strategické priority a politiky Unie, přispívat k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody, a také přispívat k dosažení celkových investic do výzkumu a vývoje ve výši 3 % HDP, což je v souladu se závazkem hlav států a předsedů vlád Unie.
2.  Program má tyto specifické cíle:
2.  Program má tyto specifické cíle:
-a)  nově rozvíjet, podporovat a šířit vědeckou a technologickou excelenci;
a)  podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních nových znalostí, dovedností, technologií a řešení globálních výzev;
a)  podporovat vytváření a šíření vysoce kvalitních znalostí, dovedností, technologií a řešení, a to na základě jak základního, tak aplikovaného výzkumu s cílem řešit globální výzvy včetně změny klimatu a cílů udržitelného rozvoje;
aa)  usilovat o podstatné zmenšení rozdílů v oblasti výzkumu a inovací v rámci Unie, zejména zvýšením účasti členských států, které jsou z hlediska výzkumu a inovací méně výkonné, na programu Horizont Evropa ve srovnání s předchozím rámcovým programem;
b)  posílit dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat zavádění inovativních řešení v průmyslu a ve společnosti pro řešení globálních výzev;
b)  posílit přidanou hodnotu Unie financování výzkumu, vývoje a inovací, dopad výzkumu a inovací při rozvoji, podpoře a provádění politik Unie a podporovat přístup k inovativním řešením ve společnosti a v evropském průmyslu a jejich zavádění;
c)  podporovat všechny formy inovací, včetně průlomových inovací, a posilovat uvádění inovativních řešení na trh;
c)  podporovat všechny formy inovací a posilovat uvádění na trh a používání výsledků výzkumu, vývoje a inovací zejména v rámci Unie;
d)  optimalizovat plnění programu pro zvyšování dopadu v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru.
d)  optimalizovat plnění programu pro posilování a zvyšování dopadu a atraktivity výzkumu, vývoje a inovací Evropského výzkumného prostoru.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Struktura programu
Struktura programu
1.  Program je rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3:
1.  Program je rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3:
1)  Pilíř I „Otevřená věda“, který sleduje specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a) a také podporuje specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. b) a c). Jeho součástí jsou tyto komponenty:
1)  Pilíř I „Vynikající a otevřená věda“. Jeho součástí jsou tyto komponenty:
a)  Evropská rada pro výzkum (ERV);
a)  Evropská rada pro výzkum (ERV);
b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA);
b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA);
c)  výzkumné infrastruktury.
c)  výzkumné infrastruktury.
2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, který sleduje specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b) a také podporuje specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) a c). Jeho součástí jsou tyto komponenty:
2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Jeho součástí jsou tyto komponenty:
a)  klastr „Zdraví“;
a)  klastr „Zdraví“;
b)  klastr „Inkluzivní a bezpečná společnost“;
b)  klastr „Inkluzivní a tvůrčí společnost“;
ba)  klastr „Bezpečná společnost“;
c)  klastr „Digitální oblast a průmysl“;
c)  Klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;
d)  klastr „Klima, energetika a mobilita“;
d)  klastr „Klima, energetika a mobilita“;
e)  klastr „Potravinypřírodní zdroje“;
e)  klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství“;
f)  nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC).
f)  nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC).
(3)  Pilíř III „Otevřené inovace, který sleduje specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c) a také podporuje specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a) a b). Jeho součástí jsou tyto komponenty:
(3)  Pilíř III „Inovativní Evropa“. Jeho součástí jsou tyto komponenty:
a)  Evropská rada pro inovace (ERI);
a)  Evropská rada pro inovace (ERI);
b)  Evropské inovační ekosystémy;
b)  Evropské inovační ekosystémy;
c)  Evropský inovační a technologický institut (EIT).
c)  Evropský inovační a technologický institut (EIT).
4)  Část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“, která sleduje specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. d) a také podporuje specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a), b) a c). Její součástí jsou tyto komponenty:
4)  Část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“. Její součástí jsou tyto komponenty:
a)  sdílení excelence;
a)  šíření excelence a rozšiřování účasti v celé Unii;
b)  reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.
b)  reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací.
2.  Hlavní rysy činností jsou uvedeny v příloze I.
2.  Hlavní rysy činností jsou uvedeny v příloze I.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Obranný výzkum
Obranný výzkum
1.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3 písm. b) a které jsou stanoveny v nařízení...., kterým se zřizuje Evropský obranný fond, jsou činnosti v oblasti výzkumu s výhradním zaměřením na obranné aplikace, s cílem zvýšit konkurenceschopnost, účinnost a inovace obranného průmyslu.
1.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 3 písm. b) a které jsou stanoveny v nařízení...., kterým se zřizuje Evropský obranný fond, se zaměřují výhradně na obranný výzkum a aplikace, s cílem zvýšit konsolidaci, konkurenceschopnost, účinnost a inovace obranného průmyslu Unie a přecházet zdvojování v rámci obou programů.
2.  Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), s výjimkou tohoto článku, čl. 1 odst. 1 a 3 a čl. 9 odst. 1.
2.  Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), s výjimkou tohoto článku, čl. 1 odst. 1 a 3 a čl. 9 odst. 1.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Článek 6
Článek 6
Článek 6
Provádění a formy financování z prostředků EU
Strategické plánování a provádění a formy financování z prostředků EU
1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně s financujícími subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
2.  Program může poskytovat financování nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů (včetně operačních grantů), cen a zadávání zakázek. Může také poskytovat financování v podobě finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování.
2.  Program může poskytovat financování nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů (včetně operačních grantů), jež tvoří hlavní formu podpory poskytované v rámci programu, cen a zadávání zakázek. Může také poskytovat financování v podobě finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování.
3.  Pravidla pro účast a šíření výsledků uvedená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce.
3.  Pravidla pro účast a šíření výsledků uvedená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce.
4.  Hlavní typy akcí používané v rámci programu jsou stanoveny a vymezeny v příloze II. Všechny formy financování se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů.
4.  Hlavní typy akcí používané v rámci programu jsou stanoveny a vymezeny v článku 2 a v příloze II. Všechny formy financování uvedené v odstavci 2 se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů.
5.  Program rovněž podporuje přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem. V případech, kdy tyto akce přispívají k iniciativám stanoveným podle článku 185 nebo článku 187 SFEU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.
5.  Program rovněž podporuje přímé akce prováděné Společným výzkumným střediskem. V případech, kdy tyto akce přispívají k iniciativám stanoveným podle článku 185 nebo článku 187 SFEU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.
6.  Provádění zvláštního programu29 musí být založeno na transparentnímstrategickém víceletém plánování výzkumných a inovačních činností, zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, po konzultacích se zúčastněnými stranami o prioritách a vhodných typech akcí a formách realizace, které mají být použity. To zajistí sladění s dalšími relevantními programy Unie.
6.  Provádění zvláštního programu29 musí být založeno na strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací a být v souladu s cíli programu stanovenými v článku 3 a musí dodržovat transparentní, inkluzivnístrategické víceleté plánování výzkumných a inovačních činností, zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“.
S vnitrostátními orgány, Evropským parlamentem, zúčastněnými stranami z oblasti výzkumu, vývoje a inovací a průmyslovým odvětvím, včetně evropských technologických platforem (ETP), představiteli občanské společnosti a poradními skupinami nezávislých odborníků na vysoké úrovni budou probíhat konzultace o prioritách a vhodných typech akcí a formách realizace, které mají být použity. Strategické plánování zajistí sladění s dalšími relevantními programy Unie a vyšší doplňkovost a součinnost s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování výzkumu, vývoje a inovací, což posílí i (EVP).
6a.  Program nabídne všem příjemcům možnosti požádat o finanční prostředky ve zrychleném řízení. Řada akcí v oblasti výzkumu a inovací bude uplatňovat rychlou cestu k výzkumu a inovacím, u nichž doba nutná pro udělení grantu nesmí překročit 6 měsíců. Zajistí to rychlejší přístup zdola nahoru k finančním prostředkům pro malá kooperativní konsorcia, jež zajišťují akce od základního výzkumu po uplatnění na trhu. Výzvy v rámci přístupu rychlé cesty k výzkumu a inovacím budou nepřetržitě otevřené s datem uzávěrky a budou prováděny v pracovních programech v rámci klastrů, ERI a části „šíření excelence“.
7.  Činnosti v rámci programu Horizont Evropa musí být primárně plněny na základě výzev k podávání návrhů, z nichž některé jsou organizovány jako součást misí a evropských partnerství.
7.  Činnosti v rámci programu Horizont Evropa musí být plněny na základě výzev k podávání návrhů, z nichž některé jsou organizovány jako součást misí a evropských partnerství, s výjimkou činností uvedených v článku 39 o cenách.
8.  Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Horizont Evropa musí být zaměřeny na civilní využití.
9.  Program zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací. Zvláštní pozornost musí být věnována zajištění rovného zastoupení žen a mužů, v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací, v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou např. odborné skupiny.
__________________
__________________
29
29
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Článek 6 a (nový)
Článek 6a
Zásady financování z prostředků EU a průřezové záležitosti
1.  Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci programu Horizont Evropa se zaměří výlučně na civilní využití. Rozpočtové přesuny mezi tímto programem a Evropským obranným fondem nejsou dovoleny.
2.  Program Horizont Evropa zajistí multidisciplinární přístup a tam, kde to bude vhodné, naplánuje začlenění společenských a humanitních věd do všech činností rozvíjených v rámci programu.
3.  Kooperativní části programu zajistí rovnováhu mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti, čímž se pokryje celý hodnotový řetězec.
4.  Program usiluje o podstatné zmenšení rozdílů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací v Unii a podpoří rozsáhlé zeměpisné pokrytí v projektech kooperativního výzkumu. Toto úsilí se promítne do přiměřených opatření členských států za podpory unijních, vnitrostátních a regionálních finančních prostředků. V závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací musí být zvláštní pozornost věnována zeměpisné vyváženosti ve financovaných projektech, hodnotících panelech a orgánech, jako jsou např. správní rady a skupiny odborníků, a to aniž by byla podkopávána kritéria excelence.
5.  Program zajistí účinné prosazování rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v obsahu výzkumu a inovací a zaměřuje se na příčiny genderové nerovnováhy. Zvláštní pozornost musí být věnována zajištění rovného zastoupení žen a mužů, v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací, v hodnotících panelech a jiných příslušných poradních orgánech, jako jsou např. rady a odborné skupiny.
6.  Cílem programu je průběžné administrativní zjednodušování a snižování zátěže příjemců.
7.  Genderové hledisko musí být odpovídajícím způsobem začleněno do obsahu výzkumu a inovací a uplatňováno ve všech fázích výzkumu.
8.  Program případně stanoví společenský závazek lépe sladit výzkumný a inovační proces a jeho výsledky s hodnotami a potřebami společnosti, tím že podpoří vědecké aktivity a aktivity vědeckého vzdělávání a společným vytvářením a navrhováním vědeckých programů prostřednictvím zapojení občanů a občanské společnosti do stanovení priorit výzkumu a inovací.
9.  Program zajistí dostatečnou transparentnost a veřejných finančních prostředků poskytnutých na projekty v oblasti výzkumu a inovací a odpovědnost za ně, čímž ochrání veřejný zájem.
10.  Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostačující pokyny a informace, a zejména použitelnou vzorovou grantovou dohodu.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Mise
Mise
1.  Mise se programují v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, k jejich plnění mohou však také přispívat činnosti prováděné v rámci jiných částí programu.
1.  Mise se programují v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, k jejich plnění mohou však také přispívat činnosti prováděné v rámci jiných částí programu jakož i činnosti prováděné v rámci jiných programů financování Unie podle pravidel programu Horizont Evropa.
2.  Mise se provádějí v souladu s článkem 5 zvláštního programu. Hodnocení se provádí v souladu s článkem 26.
2.  Obsah misí, jejich cíle, dílčí cíle, harmonogram a provádění budou vymezeny ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, jak stanoví článek 2 a upřesňuje článek 6 rámcového programu a článek 5 zvláštního programu. Hodnocení se provádí v souladu s článkem 26.
2a.  V průběhu prvních dvou let programu je prostřednictvím konkrétních výzev k provedení misí programováno maximálně 10 % ročního rozpočtu Pilíře II. Poslední tři roky trvání programu a pouze na základě kladného hodnocení procesu výběru a řízení mise je možné procentní podíl navýšit. Celkový podíl rozpočtu věnovaného na mise bude upřesněn ve strategických plánech v oblasti výzkumu a vývoje.
2b.  V souladu s příslušnými měřitelnými milníky se provede komplexní hodnocení misí včetně působnosti, řízení, jmenování rady a jejich předběžných opatření. Před programováním nových misí nebo před pokračováním, ukončením či přeorientováním stávajících misí se vezmou v úvahu doporučení vycházející z tohoto hodnocení.
3.  Mise musí:
3.  Mise musí:
a)  mít jasnou přidanou hodnotu EU a přispívat k dosažení priorit Unie;
a)  mít jasnou přidanou hodnotu EU a přispívat k dosažení priorit, cílů a závazků Unie;
aa)  být inkluzivní, podporovat široké zapojení a zajišťovat účast různých druhů zúčastněných stran a nabízet výsledky výzkumu, vývoje a inovací, z nichž budou těžit všechny členské státy;
b)  být odvážné a inspirativní,tedy mít široký společenský nebo hospodářský význam;
b)  být odvážné, inspirativní a mít široký společenský, vědecký, technologický, diplomatický, environmentální nebo hospodářský význam;
c)  ukazovat jasný směr a být cílené, měřitelné a časově vymezené;
c)  ukazovat jasný směr a být cílené, měřitelné a časově vymezené;
d)  být zaměřeny na ambiciózní, ale realistické výzkumné a inovační činnosti;
d)  být vybírány transparentním způsobem a zaměřeny na ambiciózní, excelentní, ale realistické výzkumné a inovační činnosti, a to ve všech fázích vývoje;
da)  zahrnovat prvek naléhavosti, pokud jde o cíle mise, mít nezbytný rozsah a škálu dostupných zdrojů a centru jejich pozornosti musí být pouze splnění cíle mise;
e)  podněcovat k činnosti ve všech oborech, odvětvích a u všech aktérů;
e)  podněcovat k činnosti ve všech oborech (včetně sociálních a humanitních věd), odvětvích a u všech aktérů;
f)  být otevřené různým způsobům řešením zdola nahoru.
f)  být otevřené různým způsobům řešením zdola nahoru.
fa)  transparentním způsobem dosahovat součinnosti s ostatními programy Unie, jakož i s veřejnými a soukromými zdroji financování, a to i aktivním zapojením vnitrostátních a regionálních inovačních ekosystémů.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Článek 7 a (nový)
Článek 7a
Evropská rada pro inovace
1.  Komise zřídí Evropskou radu pro inovace (ERI) pro účely provádění opatření v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“, které se ERI týkají. ERI působí podle těchto zásad: zaměření na průlomové a přelomové inovace, samostatnost, schopnost přijmout riziko, účinnost, účelnost, transparentnost a odpovědnost.
2.  ERI bude otevřená všem druhům inovátorů od jednotlivců po univerzity, výzkumné organizace a společnosti, startupy, zejména malé a střední podniky a podniky se střední tržní kapitalizací, a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. Na inovativní startupy a malé a střední podniky se vyčlení nejméně 70% rozpočtu ERI.
3.  Rada ERI a způsob řízení ERI se stanoví v rozhodnutí (EU) ... [zvláštní program] a jeho přílohách.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Článek 8
Článek 8
Článek 8
Evropská partnerství
Evropská partnerství
1.  Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem:
1.  Části programu Horizont Evropa mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít jednu z těchto forem:
a)  účast v partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 odst. 3, kterými se stanoví cíle partnerství, související závazky týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, kterých je třeba dosáhnout. Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství);
a)  účast v partnerstvích vytvořených na základě memoranda o porozumění a/nebo smluvních ujednání mezi Komisí a partnery uvedenými v čl. 2 odst. 3, kterými se stanoví cíle partnerství, související závazky týkající se finančních a/nebo věcných příspěvků partnerů, klíčové ukazatele výkonnosti a dopadu a výstupy, kterých je třeba dosáhnout. Patří mezi ně určení doplňkových činností v oblasti výzkumu a inovací, které jsou prováděny partnery a programem (spoluprogramovaná evropská partnerství);
b)  účast v programu výzkumných a inovačních činností a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční a věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství);
b)  účast v programu výzkumných a inovačních činností a finanční příspěvek na tento program, na základě závazku partnerů, pokud jde o finanční a věcné příspěvky a začlenění jejich příslušných činností prostřednictvím akce na spolufinancování programu (spolufinancovaná evropská partnerství);
c)  účast ve výzkumných a inovačních programech a finanční příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 SFEU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 SFEU, jako jsou společné podniky, nebo znalostní a inovační společenství EIT v souladu s [nařízením o EIT] (institucionalizovaná evropská partnerství), které se uplatní pouze v případě, že jiné formy evropských partnerství by nedosáhly cílů, nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace, včetně centrálního řízení všech finančních příspěvků.
c)  účast ve výzkumných a inovačních programech a finanční a/nebo věcný příspěvek na tyto programy prováděné několika členskými státy v souladu s článkem 185 SFEU, nebo subjekty zřízenými podle článku 187 SFEU, jako jsou společné podniky, nebo znalostní a inovační společenství EIT v souladu s [nařízením o EIT] (institucionalizovaná evropská partnerství), které se uplatní pouze v případě, že jiné formy evropských partnerství by nedosáhly cílů, nebo by nevytvořily potřebné očekávané dopady, a je-li to odůvodněno dlouhodobou perspektivou a vysokým stupněm integrace, včetně centrálního řízení všech finančních příspěvků.
2.  Evropská partnerství:
2.  Evropská partnerství:
a)  se zřizují v případech, kdy budou efektivněji dosahovat cílů programu Horizont Evropa, než je to možné pouze na úrovni Unie;
a)  se zřizují pouze v případech, kdy budou efektivněji dosahovat cílů programu Horizont Evropa ve srovnání s jinými částmi rámcového programu;
b)  dodržují zásady přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu, aktivačního účinku, dlouhodobého finančního závazku všech zúčastněných stran, flexibility, soudržnosti a doplňkovosti s inciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a mezinárodními iniciativami;
b)  dodržují zásady přidané hodnoty Unie, transparentnosti, otevřenosti, dopadu, výrazného aktivačního účinku, dlouhodobého finančního a/nebo věcného závazku všech zúčastněných stran, flexibility, soudržnosti a doplňkovosti s inciativami Unie, místními, regionálními, celostátními a mezinárodními iniciativami;
c)  jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování programů.
c)  jsou časově omezená a zahrnují podmínky pro postupné ukončování financování programů.
2a.  Všechna partnerství jsou vymezena ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, jak stanoví článek 6 a příloha III rámcového programu a příloha I zvláštního programu, ještě před tím, než jsou provedena v pracovních programech nebo pracovních plánech.
Ustanovení a kritéria pro jejich výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování jsou stanovena v příloze III.
Ustanovení a kritéria pro jejich výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování jsou stanovena v příloze III.
Pozměňovací návrhy 71 a 172
Návrh nařízení
Článek 9
Článek 9
Článek 9
Rozpočet
Rozpočet
1.  Finanční krytí pro provádění rámcového programu na období 2021–2027 je 94 100 000 000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a navíc částka pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), jak je stanoveno v nařízení…., kterým se zřizuje Evropský obranný fond.
1.  Finanční krytí pro provádění rámcového programu na období 2021–2027 je 120 000 000 000 EUR v cenách roku 2018 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. a) a navíc částka pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 3 písm. b), jak je stanoveno v nařízení…., kterým se zřizuje Evropský obranný fond.
2.  Orientační rozdělení částky uvedené v první polovině věty odstavce 1 je následující:
2.  Orientační rozdělení částky uvedené v první polovině věty odstavce 1 je následující:
a)  25 800 000 000 EUR na pilíř I „Otevřená věda“ na období 2021–2027, z čehož
a)  27,42 % na pilíř I „Vynikající a otevřená věda“ na období 2021–2027, z čehož
1)  16 600 000 000 EUR pro Evropskou radu pro výzkum;
1)  17,64 % pro Evropskou radu pro výzkum;
2)  6 800 000 000 EUR na akce „Marie Curie-Skłodowska“;
2)  7,23 % na akce „Marie Curie-Skłodowska“;
3)  2 400 000 000 EUR na výzkumné infrastruktury;
3)  2,55 % na výzkumné infrastruktury;
b)  52 700 000 000 EUR na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož
b)  55,48 % na pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ na období 2021–2027, z čehož
1)  7 700 000 000 EUR na klastr „Zdraví“;
1)  8,16 % na klastr „Zdraví“;
2)  2 800 000 000 EUR na klastr „Inkluzivní a bezpečná společnost“;
2)  2,50 % na klastr „Inkluzivní a tvůrčí společnost“;
2a)  2,00 % na klastr „Bezpečná společnost“;
3)  15 000 000 000 EUR na klastr „Digitální oblast a průmysl“;
3)  15,94 % Klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“;
4)  15 000 000 000 EUR na klastr „Klima, energetika a mobilita“;
4)  15,84 % na klastr „Klima, energetika a mobilita“;
5)  10 000 000 000 EUR na klastr „Potraviny a přírodní zdroje“;
(5)  9,00 % klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství“;
6)  2 200 000 000 EUR na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska;
6)  2,04 % na nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska;
c)  13 500 000 000 EUR na pilíř III „Otevřené inovace“ na období 2021–2027, z čehož
c)  12,71 % na pilíř III „Inovativní Evropa“ na období 2021–2027, z čehož
1)  10 500 000 000 EUR pro Evropskou radu pro inovace, z toho až 500 000 000 EUR na evropské inovační ekosystémy;
1)  8,71 % pro Evropskou radu pro inovace (ERI), z toho až 0,53 % na evropské inovační ekosystémy;
2)  3 000 000 000 EUR pro Evropský inovační a technologický institut (EIT);
2)  4 % pro Evropský inovační a technologický institut (EIT);
d)  2 100 000 000 EUR na část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ na období 2021–2027, z čehož
d)  4,39 % na část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“. Její součástí jsou tyto komponenty:
1)  1 700 000 000 EUR na „sdílení excelence;
1)  4,00 %na šíření excelence a rozšiřování účasti v celé Unii;
2)  400 000 000 EUR na reformy a zlepšení Evropského výzkumného a inovačního systému.
2)  0,39 % na reformy a zlepšení Evropského výzkumného a inovačního systému.
3.  Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 %. Toto odchýlení není možné v případě částky uvedené v odst. 2 písm. b) bodu 6) tohoto článku a v případě celkové částky stanovené pro část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ v odstavci 2 tohoto článku.
3.  Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 % včetně přidělení příspěvků z přidružených zemí.
3a.  Jakožto součást celkového cíle Unie spočívajícího v začlenění opatření v oblasti klimatu a vydání 30 % z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, opatření podle tohoto programu přispějí ve vhodných případech přinejmenším 35 % výdajů z programu na cíle v oblasti klimatu.
3b.  Nejméně 2,5 miliardy EUR bude vyčleněno na granty na přírůstkové inovace v malých a středních podnicích v souladu s nástrojem uvedeným v článku 43a tohoto nařízení a v příloze I rozhodnutí.
3c.  45% rozpočtu klastru „Inkluzivní a tvůrčí společnost“ bude věnováno na podporu výzkumu o kulturním a tvůrčím odvětví, včetně kulturního dědictví Unie, což obnáší 300 milionů EUR vyhrazených na vytvoření cloudu pro evropské kulturní dědictví, jak je uvedeno v příloze I zvláštního programu v návaznosti na hodnocení dopadů, které má předložit Evropský parlament.
3d.  Nejméně 1 miliarda EUR bude věnována na kvantový výzkum v rámci klastru „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ v pilíři II.
4.  Částka uvedená v první polovině věty odstavce 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.
4.  Částka uvedená v první polovině věty odstavce 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při plnění jeho cílů. Tyto výdaje nesmí překročit 5 % celkové částky určené na program. Dále může pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.
5.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odst. 4, s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
5.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odst. 4, s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.
6.  Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do několika ročních splátek.
6.  Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do několika ročních splátek.
7.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.
7.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.
8.  Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení, které jsou v souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX […nařízení o společných ustanoveních] převoditelné, mohou být na jejich žádost převedeny do programu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.
9.  Program Horizont Evropa je koncipován tak, aby byl prováděn v součinnosti s jinými programy financování Unie. Neúplný seznam programů financování Unie, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Článek 10
Článek 10
Článek 10
Otevřený přístup a veřejně přístupné údaje
Otevřený přístup a veřejně přístupné údaje
1.  Zajistí se otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu v souladu s čl. 35 odst. 3. Zajistí se otevřený přístup k údajům z výzkumu v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. Je podporován otevřený přístup k dalším výstupům výzkumu.
1.  Zajistí se otevřený přístup k vědeckým publikacím, které jsou výsledkem výzkumu financovaného v rámci programu v souladu s čl. 35 odst. 3. Zajistí se otevřený přístup k údajům z výzkumu v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“.
1a.  Otevřený přístup k údajům z výzkumu musí uznat, že je zapotřebí různých režimů přístupu z důvodu hospodářského zájmu Unie, práv duševního vlastnictví, ochrany osobních údajů a důvěrnosti, bezpečnostních obav a dalších oprávněných zájmů, včetně možnost nezúčastnit se. Plány pro správu údajů po dobu trvání projektu jsou považovány za způsobilé náklady.
1b.  Reciproční otevřený přístup k vědeckým publikacím a dalším údajům z výzkumu je třeba podporovat na mezinárodní úrovni s přihlédnutím ke konkurenceschopnosti Unie a jejím průmyslovým zájmům. Zejména musí být ve všech dohodách se třetími zeměmi o přidružení a spolupráci v oblasti vědy a technologií, včetně dohod uzavřených financujícími subjekty pověřenými nepřímým řízením programu, podporován reciproční otevřený přístup.
2.  Zajistí se odpovědné řízení údajů z výzkumu v souladu se zásadami „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ (zásady FAIR).
2.  Zajistí se odpovědné řízení údajů z výzkumu v souladu se zásadami „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ údajů (zásady FAIR).
3.  Podporují se postupy otevřené vědy přesahující rámec otevřeného přístupu k výstupům výzkumu a odpovědné řízení údajů z výzkumu.
3.  Podporují se postupy otevřené vědy přesahující rámec otevřeného přístupu k údajům z výzkumu a vědeckým publikacím a odpovědné řízení údajů z výzkumu.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Článek 11
Článek 11
Článek 11
Doplňkové a kombinované financování
Doplňkové, kombinované a kumulativní financování
1.   Program Horizont Evropa je prováděn v součinnosti s dalšími programy financování Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Neúplný seznam programů financování, s nimiž má být zajištěna součinnost, je uveden v příloze IV. Na spolufinancované akce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací se vztahuje jediný soubor pravidel programu Horizont Evropa.
Na akce, jimž byla udělena osvědčení „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní, srovnatelné podmínky:
2.   Pečeť excelence se uděluje ve všech částech programu. Na akce, jimž byla udělena osvědčení „pečeť excelence“, nebo které splňují následující kumulativní, srovnatelné podmínky:
a)  byly posouzeny při výzvě k podávání návrhů v rámci programu;
a)  byly posouzeny při výzvě k podávání návrhů v rámci programu;
b)  splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů;
b)  splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů;
c)  nesmějí být v rámci uvedené výzvy k podávání návrhů financovány z důvodu rozpočtových omezení,
c)  nesmějí být v rámci uvedené výzvy k podávání návrhů financovány z důvodu rozpočtových omezení,
lze získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s odstavcem 5 článku [67] nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nebo nařízením (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována.
lze získat podporu z vnitrostátních či regionálních fondů, mimo jiné z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s odstavcem 5 článku [67] nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nebo nařízením (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], aniž by byla vyžadována jakákoli další žádost nebo hodnocení a za předpokladu, že tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. S výjimkou pravidel státní podpory se použijí pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována.
2a.   V souladu s článkem 21 nařízení (EU) XX [... nařízení o společných ustanoveních] může řídící orgán dobrovolně žádat o převod částí svých finančních prostředků do programu Horizont Evropa. Převedené prostředky jsou čerpány v souladu s pravidly programu Horizont Evropa. Komise navíc zajistí, aby tyto převedené prostředky byly vyčleněny výhradně na programy a/nebo projekty, které budou případně realizovány v členském státě či regionu, z něhož pocházejí.
2b.   S předchozím souhlasem žadatele zahrne Komise přidělené prostředky uvedené v tomto článku do informačního systému o vybraných projektech, aby bylo možné provádět rychlou výměnu informací a financující orgány měly možnost poskytovat finanční prostředky na zvolené akce.
Na akci, na niž byl poskytnut příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Článek 12
Článek 12
Článek 12
Třetí země přidružené k programu
Třetí země přidružené k programu
1.  Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí:
1.  Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí:
a)  členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;
a)  členských zemí Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o EHP;
b)  přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;
b)  přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;
c)  zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;
c)  zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;
d)  třetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria:
d)  třetích zemí a území, jež splňují všechna tato kritéria:
i.  mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací;
i.  mají dobré schopnosti v oblasti vědy, technologií a inovací;
ii.  přijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, podporovaný demokratickými institucemi;
ii.  přijaly závazek k otevřené tržní ekonomice založené na pravidlech, včetně spravedlivého a rovného zacházení s právy duševního vlastnictví, dodržování lidských práv, podporovaný demokratickými institucemi;
iii.  aktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů.
iii.  aktivně podporují politiky zaměřené na zlepšení hospodářského a sociálního blahobytu občanů.
Přidružení každé z třetích zemí podle bodu d) k programu musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že dohoda:
Plné či částečné přidružení každé z třetích zemí podle bodu d) k programu se musí zakládat na posouzení přínosů pro Unii. Zejména musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že dohoda:
–  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;
–  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínos pro ni;
–   přiznává právo koordinovat opatření v rámci programu, pokud je to pro Unii přínosem a je zajištěna ochrana finančních zájmů Unie;
–  stanoví podmínky pro účast v těchto programech, včetně výpočtu finančních příspěvků do jednotlivých programů a jejich administrativních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;
–  stanoví podmínky pro účast v tomto programu, včetně výpočtu finančních příspěvků do jednotlivých (dílčích) programů a jejich administrativních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;
–  zaručuje práva Unie s cílem zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.
–  zaručuje práva Unie s cílem zajistit řádné finanční řízení a chránit finanční zájmy Unie.
2.  Rozsah přidružení každé třetí země k programu musí brát v úvahu cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací. V souladu s tím mohou být části programu z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, vyňaty.
2.  Rozsah přidružení každé třetí země k programu musí brát v úvahu cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací a musí bránit odlivu mozků z Unie. V souladu s tím mohou být části programu, zejména ty, které se týkají soukromých subjektů, z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí, jediných příjemců a potenciálních kandidátů, vyňaty.
3.  Dohoda o přidružení musí ve vhodných případech umožnit účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v těchto programech.
3.  Dohoda o přidružení musí ve vhodných případech umožnit a usilovat o reciproční účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v těchto programech.
4.  Podmínky určující výši finančního příspěvku zajistí automatickou opravu jakékoliv významné nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty se sídlem v příslušné zemi, dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu.
4.  Podmínky dohody o přidružení určující výši finančního příspěvku zajistí automatickou opravu každé dva roky jakékoliv nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty se sídlem v příslušné zemi, dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu.
4a.  Příspěvky všech přidružených zemí jsou zahrnuty do příslušných částí programu za předpokladu, že je dodrženo rozdělení rozpočtu, jak stanoví čl. 9 odst. 2. Komise podává Radě a Parlamentu během ročního rozpočtového procesu zprávu o celkovém rozpočtu každé části programu, přičemž uvede každou z přidružených zemí, jednotlivé příspěvky a jejich finanční rovnováhu.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 14 – nadpis
Způsobilá opatření
Způsobilá opatření a etické zásady
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Článek 15
Článek 15
Článek 15
Etické otázky
Etické otázky
1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů.
1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými vnitrostátními předpisy, právními předpisy Unie a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a jejích dodatkových protokolů.
Zvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.
2.  Subjekty účastnící se opatření poskytnou:
2.  Subjekty účastnící se opatření poskytnou:
a)  etické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění;
a)  etické sebehodnocení s uvedením a popisem všech předvídatelných etických otázek spojených s cílem, prováděním a pravděpodobným dopadem činností, které mají být financovány, včetně potvrzení o souladu s odstavcem 1 a popisem způsobu jeho zajištění;
b)  potvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny;
b)  potvrzení, že činnosti budou v souladu s Evropským kodexem chování pro integritu výzkumu zveřejněným organizací All European Academies (ALLEA), a že nebudou prováděny žádné činnosti, které jsou z financování vyloučeny;
c)  pro činnosti prováděné mimo Unii, potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; a
c)  pro činnosti prováděné mimo Unii, potvrzení, že stejné činnosti by byly povoleny v některém členském státě; a
d)  pro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností.
d)  pro činnosti, při nichž se využívají lidské embryonální kmenové buňky, popřípadě údaje týkající se licencí a kontrolních opatření, která přijmou příslušné orgány dotčených členských států, jakož i údaje o schválení etických otázek, která je nutno získat před zahájením dotčených činností.
3.  Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit opatření, která vyvolávají složité nebo závažné etické otázky a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, která jeho provedení může svěřit financujícímu subjektu. V případě opatření, která zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, je etické posouzení povinné. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí co největší transparentnost postupů v oblasti etiky.
3.  Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit opatření, která vyvolávají složité nebo závažné etické otázky a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, která jeho provedení může svěřit financujícímu subjektu. V případě opatření, která zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, je etické posouzení povinné. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí transparentnost postupů v oblasti etiky.
4.  Subjekty účastnící se opatření obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických výborů nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo financujícímu subjektu.
4.  Subjekty účastnící se opatření obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických výborů nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo financujícímu subjektu.
5.  V případě potřeby Komise nebo financující subjekt provede etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu.
5.  V případě potřeby Komise nebo financující subjekt provede etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu.
Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky.
Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky.
6.  Opatření, která nejsou z etického hlediska přijatelná, mohou být zamítnuta nebo kdykoliv ukončena.
6.  Opatření, která nejsou z etického hlediska přijatelná, musí být zamítnuta nebo ukončena, jakmile je zjištěno, že je opatření eticky nepřijatelné.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Článek 16
Článek 16
Článek 16
Bezpečnost
Bezpečnost
1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s platnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly ochrany utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušného vnitrostátního práva a právních předpisů Unie. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace a/nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se výzkum provádí.
1.  Opatření prováděná v rámci programu musí být v souladu s platnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly ochrany utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušného vnitrostátního práva a právních předpisů Unie. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace a/nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se výzkum provádí.
2.  Ve vhodných případech musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení, aby bylo splněno příslušné vnitrostátní právo a právní předpisy Unie.
2.  Ve vhodných případech musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení, aby bylo splněno příslušné vnitrostátní právo a právní předpisy Unie.
3.  Ve vhodných případech Komise nebo financující subjekt provede bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.
3.  Ve vhodných případech Komise nebo financující subjekt provede bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.
4.  Ve vhodných případech musí být opatření v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.
4.  Ve vhodných případech musí být opatření v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.
5.  Subjekty účastnící se opatření zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity, nebo které v rámci opatření vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob a/nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány.
5.  Subjekty účastnící se opatření zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity, nebo které v rámci opatření vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty na žádost Komise nebo financujícího subjektu předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob a/nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány
6.  Pokud budou s utajovanými informacemi pracovat externí odborníci, vyžaduje se příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce před jmenováním těchto odborníků.
6.  Pokud budou s utajovanými informacemi pracovat externí odborníci, vyžaduje se příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce před jmenováním těchto odborníků.
7.  Ve vhodných případech může Komise nebo financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly.
7.  Ve vhodných případech může Komise nebo financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly.
8.  Opatření, která nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly, mohou být zamítnuta nebo kdykoli ukončena.
8.  Opatření, která nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly, mohou být zamítnuta nebo kdykoli ukončena.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Článek 18
Článek 18
Článek 18
Subjekty způsobilé k účasti
Subjekty způsobilé k účasti
1.  Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení nebo mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů.
1.  Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, a to včetně právních subjektů z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodní organizace, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů.
2.  Subjekty musí být součástí konsorcia, které musí zahrnovat alespoň tři nezávislé právní subjekty, přičemž každý je usazený v jiném členském státě nebo přidružené zemi a nejméně jeden z nich je usazený v některém členském státě, pokud:
2.  Subjekty musí být součástí konsorcia, které musí zahrnovat alespoň tři nezávislé právní subjekty, přičemž každý je usazený v jiném členském státě včetně nejvzdálenějších regionů nebo přidružené zemi a nejméně jeden z nich je usazený v některém členském státě, pokud akce není jednou z akcí uvedených v odstavci 3 nebo 4;
a)  pracovní program v odůvodněných případech nestanoví jinak;
b)  se nejedná o akci uvedenou v odstavci 3 nebo 4.
3.  Akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu, akce Evropské rady pro inovace (ERI), akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programů mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, z nichž jeden musí být usazen v členském státě nebo přidružené zemi.
3.  Akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu, akce Evropské rady pro inovace (ERI), akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programů mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, z nichž jeden musí být usazen v členském státě nebo případně přidružené zemi, jak stanoví čl. 12 odst. 1.
4.  Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě, přidružené zemi nebo v jiné třetí zemi.
4.  Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě či přidružené zemi nebo v jiné třetí zemi.
5.  Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, samostatností nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích.
5.  Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, samostatností nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena pouze na právní subjekty usazené v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích.
6.  Pracovní program může stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2, 3, 4 a 5 v souladu se specifickými požadavky politiky nebo podle povahy a cílů akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení.
6.  Pracovní program může stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2, 3, 4 a 5 v souladu se specifickými požadavky politiky nebo podle povahy a cílů akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení.
7.  Pokud jde o akce využívající částky podle čl. 9 odst. 8, musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu, není-li dohodnuto jinak s řídicím orgánem a stanoveno v pracovním programu.
7.  Pokud jde o akce využívající částky podle článku 11, musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu, není-li dohodnuto jinak s řídicím orgánem a stanoveno v pracovním programu.
8.  Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit Společné výzkumné středisko.
8.  Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit Společné výzkumné
9.  Společné výzkumné středisko, mezinárodní evropské výzkumné organizace a právní subjekty zřízené podle práva Unie se považují za usazené v jiném členském státě než v těch, ve kterých jsou usazeny další právní subjekty podílející se na akci.
10.  Pokud jde o akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou, mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi.
10.  Pokud jde o akce Evropské rady pro výzkum (ERV) v oblasti průkopnického výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou, mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Článek 19
Článek 19
Článek 19
Subjekty způsobilé pro financování
Subjekty způsobilé pro financování
1.   Subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi.
1.   Subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi, jak uvádí čl. 12 odst. 1.
Pokud jde o akce využívající částek podle čl. 9 odst. 8, pro financování z těchto částek jsou způsobilé pouze subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu.
Pokud jde o akce využívající částek podle čl. 11 odst. 3, pro financování z těchto částek jsou způsobilé pouze subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídicího orgánu.
1a.  Mezinárodní organizace jsou případně způsobilé pro financování v rámci akce, pokud mají ústředí v členském státě nebo přidružené zemi.
1b.  Pokud jde o země s nízkými až středními příjmy a výjimečně jiné nepřidružené třetí země, tyto subjekty by mohly být způsobilé pro financování v rámci akce, pokud:
a)  je tato třetí země uvedena v pracovním programu; a
b)  Komise nebo financující subjekt mají za to, že jejich účast je pro provedení akce nezbytná.
2.  Subjekty usazené v nepřidružené třetí zemi by v zásadě měly nést náklady na svou účast. Nicméně pokud jde o země s nízkými až středními příjmy a výjimečně jiné nepřidružené třetí země, tyto subjekty by mohly být způsobilé pro financování v rámci akce, pokud:
2.  Subjekty usazené v jiné nepřidružené třetí zemi by měly nést náklady na svou účast. Dohody o výzkumu a vývoji mezi těmito nepřidruženými třetími zeměmi a Unií lze uzavřít, kdykoli je to považováno za užitečné, a mohou být zavedeny podobné mechanismy spolufinancování jako ty dohodnuté v rámci programu Horizont 2020. Tyto země právním subjektům z Unie zajistí reciproční přístup ke svým programům financování výzkumu, vývoje a inovacím, jakož i reciproční otevřený přístup k vědeckým výsledkům a údajům a ke spravedlivým a rovným podmínkám pro práva duševního vlastnictví.
a)  je tato třetí země uvedena v pracovním programu přijatém Komisí, nebo
b)  Komise nebo financující subjekt mají za to, že jejich účast je pro provedení akce nezbytná.
3.  Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě, přidružené zemi nebo ve třetí zemi uvedené v pracovním programu přijatém Komisí.
3.  Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi.
3a.  Komise předloží Parlamentu a Radě zprávu a u každé nepřidružené třetí země uvede výši finančního příspěvku Unie, který byl poskytnut zúčastněným subjektům, a výši finančního příspěvku, který daná země poskytla subjektům Unie účastnícím se jejich činností.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Článek 20
Článek 20
Článek 20
Výzvy k podávání návrhů
Výzvy k podávání návrhů
1.  U všech akcí, s výjimkou přechodových činností v rámci nástroje ERI Pathfinder, musí být obsah výzev k podávání návrhů zahrnut do pracovního programu.
1.  U všech akcí musí být obsah výzev k podávání návrhů zahrnut do pracovního programu.
Pracovní program vysvětlí důvody financování určité akce, a to s ohledem na výsledek konkrétních dřívějších projektů a na stav vědy, technologie a inovací na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni a s ohledem na relevantní politický, tržní a společenský vývoj.
2.  Pokud jde o přechodové činnosti v rámci nástroje ERI Pathfinder:
a)  zahájení a obsah výzev k podávání návrhů se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí;
b)  granty na pevnou částkou nepřesahující 50 000 EUR mohou být poskytnuty bez výzvy k podávání návrhů s cílem provést naléhavé koordinační a podpůrné akce pro posílení společenství příjemců portfolia nebo posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti.
3.   Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím.
3.   Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím.
4.   Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programů, které:
4.   Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programů, které:
a)  mají být provedeny Společným výzkumným střediskem nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu a
a)  mají být provedeny Společným výzkumným střediskem nebo právními subjekty uvedenými v pracovním programu a
b)  nespadají do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů.
b)  nespadají do oblasti působnosti výzvy k podávání návrhů.
5.   Pracovní program upřesní výzvy, za něž budou uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.
5.   Pracovní program upřesní výzvy, za něž budou uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.
5a.  V zájmu řešení problému nadměrného podávání návrhů může Komise na určitý počet výzev uplatnit dvoufázový hodnotící postup.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Článek 21
Článek 21
Článek 21
Společné výzvy
Společné výzvy
Komise nebo financující subjekt mohou vydat společnou výzvu k podávání návrhů spolu s:
Komise nebo financující subjekt mohou vydat společnou výzvu k podávání návrhů spolu s:
a)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;
a)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;
b)  mezinárodními organizacemi;
b)  mezinárodními organizacemi;
c)  neziskovými právními subjekty.
c)  neziskovými právními subjekty.
V případě společné výzvy musí být stanoveny společné postupy pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana.
V případě společné výzvy musí konsorcia žadatelů splnit požadavky podle čl. 18 odst. 2 tohoto nařízení a musí být stanoveny společné postupy pro výběr a hodnocení návrhů. Do těchto postupů musí být zapojena vyvážená skupina odborníků, které jmenuje každá strana.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Článek 22
Článek 22
Článek 22
Zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení
Zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání zakázek na inovativní řešení
1.  Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedeny příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice ve směrnicích 2014/24/EU31, 2014/25/EU32 a 2009/81/ES33.
1.  Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedeny příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli podle definice ve směrnicích 2014/24/EU31, 2014/25/EU32 a 2009/81/ES33.
2.  Zadávací řízení:
2.  Zadávací řízení:
a)  musí být v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality a pravidel hospodářské soutěže;
a)  musí být v souladu se zásadami transparentnosti, nediskriminace, rovného zacházení, řádného finančního řízení, proporcionality a pravidel hospodářské soutěže;
b)  v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi mohou stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění zadaných činností na území členských států a přidružených zemí;
b)  v případě zadávání zakázek v předobchodní fázi mohou uplatnit zjednodušený a/nebo zrychlený postup a stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění zadaných činností na území členských států a přidružených zemí;
c)  může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů); a
c)  může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů); a
d)  stanoví zadání veřejné zakázky nabídce či nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů.
d)  stanoví zadání veřejné zakázky nabídce či nabídkám, které nabízejí ekonomicky nejvýhodnější nabídku a současně zajistí neexistenci střetu zájmů.
3.  Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků jménem veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, mohou veřejní zadavatelé vyžadovat, aby převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele.
3.  Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, veřejní zadavatelé provedou konzultaci s dodavatelem a vyšetří důvody tohoto nevyužití. Po této konzultaci může veřejný zadavatel vyžadovat, aby dodavatel převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele.
3a.  Ve smlouvách na zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení mohou být stanovena zvláštní ustanovení týkající se vlastnictví, přístupových práv a poskytování licencí.
__________________
__________________
31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
31 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
32 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
33 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
33 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Článek 23
Článek 23
vypouští se
Kumulativní financování
Na akci, na niž byl poskytnut příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na jednotlivé příspěvky na akci se uplatní pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie je možné vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, které stanoví podmínky pro podporu.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 24 – nadpis
Kritéria pro výběr
Finanční způsobilost žadatelů
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Článek 25
Článek 25
Článek 25
Kritéria pro udělení grantu
Kritéria pro výběr a udělení grantu
1.  Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu:
1.  Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu:
a)  excelence,
a)  excelence,
b)  dopad,
b)  dopad,
c)  kvalita a efektivnost provádění.
c)  kvalita a efektivnost provádění.
2.  Na návrhy u akcí ERV v oblasti průkopnického výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a).
2.  Na návrhy u akcí ERV v oblasti průkopnického výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a). Pouze v případech, kdy dva nebo více vynikajících projektů získá stejné umístění, bude uplatněno rozlišení na základě kritérií uvedených v odst. 1 písm. b) nebo c).
3.  Pracovní program stanoví další podrobnosti uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1 a může stanovit koeficienty a prahové hodnoty.
3.  Pracovní program stanoví další podrobnosti uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1, včetně veškerých koeficientů, prahových hodnot a pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo, a to při zohlednění cílů výzvy k předkládání návrhů. Podmínky pro zacházení s návrhy ex aequo mohou zahrnovat, následující kritéria, jejichž výčet ale není exhaustivní: malé a střední podniky, pohlaví, účastníci ze zemí s rozšiřující účastí.
3a.  Komise zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů a bude-li to možné, mohou být anonymizované návrhy hodnoceny během první fáze hodnocení na základě kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Článek 26
Článek 26
Článek 26
Hodnocení
Hodnocení
1.  Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se může:
1.  Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se bude:
–  zcela nebo částečně skládat z externích nezávislých odborníků,
–  skládat z externích nezávislých odborníků.
–   skládat ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení.
V případě ERI a misí se hodnotící výbor může skládat také ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení.
Hodnotícímu výboru mohou být nápomocni nezávislí odborníci.
Hodnotícímu výboru mohou být nápomocni nezávislí odborníci.
2.  Tam, kde je to nutné, hodnotící výbor stanoví pořadí návrhů, které splnily příslušné prahové hodnoty, podle:
2.  Tam, kde je to nutné, hodnotící výbor stanoví pořadí návrhů, které splnily příslušné prahové hodnoty, podle:
–  výsledků hodnocení,
–  výsledků hodnocení,
–  jejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů.
–  jejich přínosu k dosažení specifických cílů politiky, včetně vytvoření konzistentního portfolia projektů.
Hodnotící výbor může také navrhnout podstatné úpravy návrhů, pokud jsou potřebné pro konzistentnost portfolia.
Hodnotící výbor může také pouze výjimečně a v plně odůvodněných případech navrhnout úpravy návrhů, pokud jsou potřebné pro konzistentnost portfolia.
2a.  Proces hodnocení se vyvaruje veškerých střetů zájmů a údajné podjatosti. Je zaručena transparentnost hodnoticích kritérií a výsledků hodnocení.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Článek 27
Článek 27
Článek 27
Postup pro přezkum hodnocení
Postup pro přezkum hodnocení, dotazy a stížnosti
1.  Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použit.
1.  Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použit.
2.  Přezkum hodnocení se vztahuje pouze na procesní aspekty hodnocení, nikoliv na hodnocení kvalit návrhu.
2.  Přezkum hodnocení se vztahuje pouze na procesní aspekty hodnocení, nikoliv na hodnocení kvalit návrhu.
2a.  Žádost o přezkum musí být předložena ke konkrétnímu návrhu a ve lhůtě 30 dnů od sdělení výsledků hodnocení. Předsedou a členy výboru pro přezkum jsou zástupci, kteří se neúčastnili výzvy k podávání návrhů. Výbor rozhodne, zda musí být návrh přehodnocen, nebo potvrdí původní hodnocení. Učiní tak neprodleně, aniž by tím byly omezeny možnosti výběru.
3.  Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem přezkumu.
3.  Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem přezkumu.
3a.  Komise zajistí, aby byl zaveden postup umožňující účastníkům podávat přímé dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu Horizont Evropa. Informace o způsobu předkládání dotazů či stížností jsou dostupné on-line.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Článek 28
Článek 28
Článek 28
Lhůta pro udělení grantu
Lhůta pro udělení grantu
1.  Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty:
1.   Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty:
a)  pro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: nejdéle pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;
a)   pro informování všech žadatelů o výsledku hodnocení jejich žádosti: nejdéle pět měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;
b)  pro podpis grantové dohody s žadateli: nejdéle osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů.
b)   pro podpis grantové dohody s žadateli: nejdéle osm měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů;
ba)  pro podpis zvláštní grantové dohody v rámci rychlé cesty k výzkumu a inovacím: nejdéle šest měsíců od uplynutí lhůty pro podání úplných návrhů.
lhůta pro udělení grantu nemá vliv na kvalitu hodnocení.
2.  Pracovní program ERI může stanovit kratší lhůty.
2.   Pracovní program ERI může stanovit kratší lhůty.
3.  Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému nebo bezpečnostnímu posouzení.
3.   Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému nebo bezpečnostnímu posouzení.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Článek 29
Článek 29
Článek 29
Provádění grantu
Provádění grantu
1.  Pokud některý příjemce nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní příjemci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se vzájemného pojišťovacího mechanismu.
1.  Pokud některý příjemce nesplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, ostatní příjemci tyto povinnosti splní bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se vzájemného pojišťovacího mechanismu.
2.  Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud milníky nejsou splněny, může být akce pozastavena, změněna nebo ukončena.
2.  Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud milníky nejsou splněny, může být akce po vyhodnocení nezávislými odborníky pozastavena, či v případě, že není nalezeno nápravné opatření, změněna nebo ukončena.
3.  Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky z vědeckých, technologických či ekonomických důvodů ztratily pro Unii význam, a to v případě ERI a misí též význam v rámci portfolia akcí.
3.  Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky a/nebo mezníky z vědeckých, technologických či ekonomických důvodů ztratily jak pro Unii, tak pro příjemce význam, a to v případě ERI a misí též význam v rámci portfolia akcí. Než bude moci Komise rozhodnout o ukončení akce, provede postup s koordinátorem akce a případně s externími odborníky.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Článek 30
Článek 30
Článek 30
Míry financování
Míry financování
1.  Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra je stanovena v pracovním programu.
1.  Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra na akci je stanovena v pracovním programu.
2.  Z programu lze hradit až 100 % způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:
2.  Z programu lze hradit až 100 % způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:
a)  inovačních akcí: až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, kde lze z programu hradit až 100 % celkových způsobilých nákladů;
a)  inovačních akcí: až 70 % celkových způsobilých nákladů, s výjimkou neziskových právních subjektů, kde lze z programu hradit až 100 % celkových způsobilých nákladů;
b)  akcí na spolufinancování programů: nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů a v určených a řádně odůvodněných případech až 70 %.
b)  akcí na spolufinancování programů: nejméně 30 % celkových způsobilých nákladů a v určených a řádně odůvodněných případech až 70 %.
3.  Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou akci nebo její část.
3.  Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou akci nebo její část.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Článek 31
Článek 31
Článek 31
Nepřímé náklady
Nepřímé náklady
1.  Nepřímé způsobilé náklady se stanoví s použitím paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.
1.  Nepřímé způsobilé náklady se stanoví s použitím paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.
Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v odstavci 1, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce.
Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v odstavci 1, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů s přihlédnutím ke klíčům pro přidělování v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce.
2.  Pokud je to však uvedeno v pracovním programu, lze nepřímé náklady vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů.
2.  Pokud je to však uvedeno v pracovním programu, lze nepřímé náklady vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Článek 32
Článek 32
Článek 32
Způsobilé náklady
Způsobilé náklady
1.  Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká je dané osobě vyplácena za práci na podobných projektech financovaných z vnitrostátních programů.
1.  Kromě kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká je dané osobě vyplácena za práci na podobných projektech financovaných z vnitrostátních programů. Pouze po dobu trvání tohoto programu dosahují v členských státech, které jsou způsobilé pro rozšiřující opatření, způsobilé hodinové náklady na zaměstnance až 1,25 násobku vnitrostátní výše hodinové mzdy uplatňované na projekty financované podle vnitrostátních programů.
Odměňováním na základě projektu se rozumí odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem.
Odměňováním na základě projektu se rozumí odměna, která je spojena s účastí osoby na projektech, je součástí běžné praxe příjemce v oblasti odměňování a vyplácí se konzistentním způsobem.
2.  Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany.
2.  Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany.
3.  Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce.
3.  Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce.
3a.  Příjemci musejí využít své obvyklé účetní postupy pro stanovení a vykázání nákladů vzniklých v souvislosti s akcí. Komise může stanovit omezený počet doplňkových podmínek způsobilosti, aby zajistila řádné řízení grantu. Komise nesmí odmítnout postupy účtování, jestliže se jejich výsledky neliší od jejích vlastních a pokud zajišťují tutéž úroveň ochrany finančních zájmů Unie.
4.  Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325 000 EUR nebo vyšší.
4.  Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325 000 EUR nebo vyšší.
Osvědčení o finančních výkazech může vydat příslušný a nezávislý veřejný úředník, jehož příslušné vnitrostátní orgány zmocnily k provádění auditu příjemce, nebo nezávislý auditor způsobilý k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí 2006/43/ES34.
4a.  Pro akce „Marie Curie- Skłodowska“ v oblasti odborné přípravy a mobility odchylně od čl. 186 odst. 1 finančního nařízení a výlučně v případě mateřské nebo rodičovské dovolené v průběhu grantu může být maximální výše grantu navýšena o příspěvky, které výzkumnému pracovníkovi v této souvislosti náleží.
4b.  Způsobilými náklady jsou náklady vzniklé odpovědným řízením údajů z výzkumu podle zásad „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ (FAIR).
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Článek 33
Článek 33
Článek 33
Vzájemný pojišťovací mechanismus
Vzájemný pojišťovací mechanismus
1.  Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahradí fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (ES) č. 1290/2013 a stane se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které dluží příjemci:
1.  Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahradí fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stane se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které dluží příjemci:
a)  Komisi na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES,
a)  Komisi na základě rozhodnutí č. 1982/2006/ES,
b)  Komisi a institucím Unie v rámci programu „Horizont 2020“,
b)  Komisi a institucím Unie v rámci programu „Horizont 2020“,
c)  Komisi a financujícím subjektům v rámci tohoto programu.
c)  Komisi a financujícím subjektům v rámci tohoto programu.
Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu.
Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu.
2.  Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování fondu.
2.  Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování fondu.
3.  Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě pravidelných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu může být odečten z počáteční předběžné platby a zaplacen do fondu jménem příjemců.
3.  Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě transparentních, každoročně prováděných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu může být odečten z počáteční předběžné platby a zaplacen do fondu jménem příjemců.
4.  Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku.
4.  Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku.
5.  Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran.
5.  Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran.
6.  Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 4 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie, s výhradou rozhodnutí legislativního orgánu.
6.  Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 4 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie.
7.  Mechanismus může být otevřen příjemcům jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme postupy pro účast příjemců jiných programů.
7.  Mechanismus může být rozšířen i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme postupy pro účast příjemců jiných programů.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Článek 34
Článek 34
Článek 34
Vlastnictví a ochrana výsledků
Vlastnictví a ochrana výsledků
1.  Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců podle podmínek stanovených v grantové dohodě.
1.  Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců podle podmínek stanovených v grantové dohodě.
Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud:
Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud:
a)  je společně vytvořili a
a)  je společně vytvořili a
b)  nelze:
b)  nelze:
i)  určit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích
i)  určit podíl jednotlivých příjemců na těchto společných výsledcích
nebo
nebo
ii)  oddělit je při podání žádosti o ochranu, jejím získání nebo udržování.
ii)  oddělit je při podání žádosti o ochranu, jejím získání nebo udržování.
Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví.
Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu a/nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví.
2.  Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití. Při rozhodování o ochraně příjemci zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci akce.
2.  Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití, a dalším oprávněným zájmům, jako jsou pravidla ochrany údajů, práva duševního vlastnictví a bezpečnostní pravidla, spolu s hospodářskou konkurenceschopností Unie na světové úrovni. Při rozhodování o ochraně příjemci zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci akce.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Článek 35
Článek 35
Článek 35
Využívání a šíření výsledků
Využívání a šíření výsledků
1.  Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, vynaloží veškeré úsilí k využití svých výsledků, a to zejména v Unii. Využívání může probíhat přímo ze strany příjemců nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 36.
1.  Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, vynaloží veškeré úsilí k využití svých výsledků, a to zejména v Unii. Využívání může probíhat přímo ze strany příjemců nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 36.
Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání.
Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání.
Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití ve stanovené lhůtě, jež je uvedena v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zúčastněné strany, které by tyto výsledky využily. Je-li to odůvodněno na základě žádosti příjemce, může se od této povinnosti upustit.
Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití ve stanovené lhůtě, jež je uvedena v grantové dohodě a v plánu týkajícím se využívání a šíření výsledků, mohou být po dohodě s příjemci činnosti související s využíváním výsledků převedeny na jinou stranu. Je-li to odůvodněno na základě žádosti příjemce, může se od této povinnosti upustit.
2.  S výhradou omezení z důvodu ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů musí příjemci své výsledky co nejdříve šířit.
2.  Příjemci musí své výsledky šířit co nejdříve, a to v otevřeném formátu, s výhradou omezení z důvodu ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů.
Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření.
Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie.
3.  Příjemci zajistí, že se uplatní otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků na otevřený přístup.
3.  Příjemci zajistí, že se uplatní otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků FAIR na otevřený přístup.
Otevřený přístup k údajům z výzkumu je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, avšak v odůvodněných případech se uplatní výjimky, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví.
Pokud jde o šíření údajů z výzkumu, stanoví grantová dohoda v souvislosti s otevřeným přístupem k údajům z výzkumu podle zásady FAIR a jejich ochranou podmínky, za nichž bude poskytnut spravedlivý přístup k těmto výsledkům, přičemž budou zajištěny rozsáhlé a jednoduché výjimky v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřené podle potřeby“. V odůvodněných případech se uplatní výjimky, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnosti, bezpečnostní pravidla, obchodní tajemství, oprávněné obchodní zájmy nebo práva duševního vlastnictví či vnější konkurenceschopnost Unie.
Pracovní program může stanovit další povinnosti ohledně dodržování postupů otevřené vědy.
Pracovní program může stanovit další pobídky ohledně dodržování postupů otevřené vědy.
4.  Příjemci spravují veškeré údaje z výzkumu v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě a stanoví plán pro správu dat.
4.  Příjemci spravují veškeré údaje vytvořené v rámci akce Horizont Evropa z výzkumu v souladu s podmínkami stanovenými v grantové dohodě a stanoví plán pro správu dat.
Pracovní program může stanovit další povinnosti používat pro ukládání údajů z výzkumu a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu.
Pracovní program může dále podporovat používat pro ukládání údajů z výzkumu a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu.
5.  Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že toto zamýšlené šíření by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření dojít, dokud nebyly podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.
5.  Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že toto zamýšlené šíření by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření dojít, dokud nebyly podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.
6.  Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh výrobku či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty vysvětlí, jak je takovéto využití stále v zájmu Unie.
6.  Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh výrobku či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty odůvodní, jak je takovéto využití stále v zájmu Unie.
Příjemci plán v průběhu akce a po jejím skončení dále rozvíjejí.
Příjemci mohou plán v průběhu akce dále rozvíjet, a to i zapojením veřejnosti a vědeckým vzděláváním.
7.  Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků. Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti.
7.  Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré nezbytné požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků v souladu s grantovou dohodou. Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Článek 36
Článek 36
Článek 36
Převod vlastnictví a udělování licencí
Převod vlastnictví a udělování licencí
1.  Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce.
1.  Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce.
2.  Není-li pro konkrétně určené třetí strany písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle platného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva.
2.  Není-li pro konkrétně určené třetí strany a pro jejich přidružené subjekty písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle platného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva.
Není-li pro konkrétně určené třetí strany písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod neuskuteční, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě.
Není-li pro konkrétně určené třetí strany a pro jejich přidružené subjekty písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod neuskuteční, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.
3.  Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání, pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností.
3.  Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání, pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností.
4.  V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud:
4.  V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví Komisi právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud:
a)  příjemci vytvářející výsledky obdrželi financování z prostředků Unie;
a)  příjemci vytvářející výsledky obdrželi financování z prostředků Unie;
b)  jedná se o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v třetí zemi, a
b)  jedná se o převod vlastnictví nebo udělení licence právnímu subjektu, který je usazený v třetí zemi, a
c)  převod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie.
c)  převod vlastnictví nebo udělení licence není v souladu se zájmy Unie.
Je třeba podporovat dohody o převodu technologií.
Pokud se uplatňuje právo na vznesení námitky, musí příjemce podat předběžné oznámení. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.
Pokud se uplatňuje právo na vznesení námitky, musí příjemce podat předběžné oznámení. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Článek 37
Článek 37
Článek 37
Přístupová práva
Přístupová práva
1.  Platí tyto zásady pro přístupová práva:
1.  Platí tyto zásady pro přístupová práva:
a)  žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně;
a)  žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně;
b)  není-li s poskytovatelem dohodnuto jinak, přístupová práva nezahrnují právo udělovat sublicence;
b)  není-li s poskytovatelem dohodnuto jinak, přístupová práva nezahrnují právo udělovat sublicence;
c)  před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem;
c)  před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem;
d)  jestliže se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup;
d)  jestliže se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup;
e)  jestliže příjemce neplní své povinnosti, příjemci se mohou dohodnout, že již nebude mít přístupová práva.
e)  jestliže příjemce neplní své povinnosti, příjemci se mohou dohodnout, že již nebude mít přístupová práva.
2.  Příjemci udělí přístup ke:
2.  Příjemci udělí přístup ke:
a)  svým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně;
a)  svým výsledkům kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, a to bezplatně;
b)  svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c); tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak;
b)  svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje k provádění svých vlastních úkolů, s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c); tento přístup se udělí bezplatně, pokud se příjemci před přistoupením ke grantové dohodě nedohodli jinak;
c)  svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.
c)  svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem kterémukoli dalšímu příjemci v rámci akce, který je potřebuje pro využití svých vlastních výsledků; tento přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.
3.  Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který:
3.  Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odst. 1 písm. c) i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který:
a)  je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi;
a)  je usazen v některém členském státě nebo přidružené zemi;
b)  je pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce a
b)  je pod přímou či nepřímou kontrolou jiného příjemce, nebo je pod stejnou přímou či nepřímou kontrolou jako tento příjemce, nebo přímo či nepřímo kontroluje tohoto příjemce a
c)  potřebuje tento přístup pro využití výsledků tohoto příjemce.
c)  potřebuje tento přístup pro využití výsledků tohoto příjemce.
Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.
Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.
4.  Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě.
4.  Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě.
5.  Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití.
5.  Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců.
Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti účastníka.
V případě akcí v rámci klastru „Inkluzivní a bezpečná společnost“, oblast intervence „Ochrana a bezpečnost“, poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podá oznámení o této žádosti všem členským státům.
V případě akcí v rámci klastru „Bezpečná společnost“, oblast intervence „Ochrana a bezpečnost“, poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na neobchodní a nekonkurenční použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podá oznámení o této žádosti všem členským státům.
6.  Pracovní program může stanovit další přístupová práva.
6.  Pracovní program může v příslušných případech stanovit další přístupová práva.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Článek 38
Článek 38
Článek 38
Zvláštní ustanovení o využívání a šíření výsledků
Zvláštní ustanovení o využívání a šíření výsledků
Pro akce ERV, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programů a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní pravidla týkající se vlastnictví, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv.
Pro akce ERV, akce EIT, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programů a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní pravidla, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv.
Tato zvláštní pravidla nemění povinnosti týkající se otevřeného přístupu.
Tato zvláštní pravidla nemění povinnosti a zásady týkající se otevřeného přístupu uvedené v článku 10.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Článek 39
Článek 39
Článek 39
Ceny
Ceny
1.  Není-li v této kapitole uvedeno jinak, ceny v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení.
1.  Není-li v této kapitole uvedeno jinak, ceny v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení.
2.  Soutěže se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže uvedeno jinak.
2.  Soutěže se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže uvedeno jinak.
3.  Komise nebo financující subjekt mohou organizovat ceny s:
3.  Komise nebo financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat ceny s:
a)  ostatními orgány Unie;
a)  ostatními orgány Unie;
b)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;
b)  třetími zeměmi, včetně jejich vědeckých a technických organizací či agentur;
c)  mezinárodními organizacemi; nebo
c)  mezinárodními organizacemi; nebo
d)  neziskovými právními subjekty.
d)  neziskovými právními subjekty.
4.  Pracovní program nebo pravidla soutěže mohou obsahovat povinnosti týkající se komunikace a využívání a šíření výsledků.
4.  Pracovní program nebo pravidla soutěže obsahují povinnosti týkající se komunikace, vlastnictví, přístupových práv, využívání a šíření výsledků, včetně ustanovení o udělování licencí.
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Článek 42
Článek 42
Článek 42
Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI
Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI
1.  Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se vztahují články 30 až 33.
1.  Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se vztahují články 30 až 33.
2.  Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 43. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2, a zejména v písmenech a) a d).
2.  Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 43. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout na rizikové projekty až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2, a zejména v písmenech a) a d).
3.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na spolufinancování programu, stanoví-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 19, 20, 23, 24, 2526. Způsoby provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa jsou v souladu s článkem 29 a obdobně s čl. 43 odst. 9 a s dodatečnými podmínkami vymezenými v pracovním programu.
3.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na spolufinancování programu, stanoví-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 11, 19, 20, 24, 25, 26, 42a a 43. Způsoby provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa jsou v souladu s článkem 29 a obdobně s čl. 43 odst. 9 a s dodatečnými a odůvodněnými podmínkami vymezenými v pracovním programu.
4.  Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení.
4.  Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení.
5.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI se poskytuje tak, aby nedocházelo k narušení hospodářské soutěže.
5.  Kombinované financování z programu Horizont Evropa a ERI se poskytuje tak, aby podporovalo konkurenceschopnost Unie a současně zamezilo narušení hospodářské soutěže.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Článek 42 a (nový)
Článek 42a
Pathfinder
1.  Pathfinder bude poskytovat granty vysoce rizikovým, špičkovým projektům, jejichž cílem je rozvíjet strategickou nezávislost Unie, pokud jde o potenciálně radikální inovativní technologie budoucnosti a nové příležitosti na trhu. Pathfinder bude zpočátku poskytovat podporu nejranější fáze vědeckého a technologického výzkumu a vývoje včetně ověřování koncepce a prototypů pro validaci technologie.
Pathfinder bude prováděn především prostřednictvím otevřené výzvy k předkládání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů1a vyžadujících silně technické a razantní myšlení. Přeskupení vybraných projektů do portfolií podle tematické oblasti nebo cíle umožní stanovit kritickou míru úsilí, zavést strategickou nezávislost na úrovni EU v oblasti technologií a vytvořit multidisciplinární výzkumné společenství.
2.  Přechodové činnosti v rámci nástroje Pathfinder jsou prováděny s cílem pomoci inovátorům nalézt cestu k rozvoji obchodu v Unii, např. demonstrace a studie proveditelnosti pro posouzení možných obchodních scénářů, a podpořit vytváření osamostatněných podniků a startupů.
a)  zahájení a obsah výzev k podávání návrhů se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí;
b)  granty na pevnou částkou nepřesahující 50 000 EUR mohou být poskytnuty bez výzvy k podávání návrhů pouze na takové činnosti, které jsou již financovány z nástroje Pathfinder, s cílem provést naléhavé koordinační a podpůrné akce pro posílení společenství příjemců portfolia nebo posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti.
3.  Na ERI Pathfinder se uplatní kritéria pro zadání stanovená v článku 25.
__________________
1a Ty by mohly zahrnovat témata, jako jsou umělá inteligence, kvantové technologie, biologická kontrola nebo druhá generace digitálního replikování fyzických objektů, nebo jakákoli jiná témata identifikovaná v kontextu strategického programování Horizont Evropa (též s programy členských států v rámci sítí).
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Článek 43
Článek 43
Článek 43
Nástroj ERI Accelerator
Nástroj Accelerator
1.  Příjemcem v rámci nástroje ERI Accelerator je právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako startup, malý nebo střední podnik nebo společnost se střední tržní kapitalizací. Návrh může předložit příjemce nebo jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat.
1.  Příjemcem v rámci nástroje ERI Accelerator je právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako startup, scale-up, malý nebo střední podnik nebo společnost se střední tržní kapitalizací. Návrh může předložit příjemce nebo jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat.
2.  Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.
2.  Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.
3.  Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos nezávislí odborníci a jejich výběr probíhá v rámci roční otevřené výzvy s datem uzávěrky na základě článků 24 až 26 v souladu s odstavcem 4.
3.  Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos nezávislí odborníci a jejich výběr probíhá v rámci roční otevřené výzvy s datem uzávěrky na základě článků 24 až 26 v souladu s odstavcem 4.
4.  Kritéria pro udělení jsou následující:
4.  Kritéria pro udělení jsou následující:
–  excelence,
–  excelence,
–  dopad,
–  dopad a přidaná hodnota EU,
–  rizikovost akce a potřeba podpory Unie.
–  rizikovost akce a potřeba podpory Unie.
5.  Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež provádí program Horizont Evropa, předložit přímo k hodnocení podle posledního hodnoticího kritéria návrh akce týkající se inovací a uvádění na trh, který již splňuje první dvě kritéria, s výhradou těchto kumulativních podmínek:
5.  Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež provádí program Horizont Evropa včetně EIT znalostních a inovačních společenství, předložit přímo k hodnocení podle posledního hodnoticího kritéria návrh akce týkající se inovací a uvádění na trh, zejména v Unii, který již splňuje první dvě kritéria, s výhradou těchto kumulativních podmínek:
–  návrh vychází z jiné akce financované z programu Horizont 2020 či tohoto programu nebo z vnitrostátního programu, který je podobný nástroji ERI Pathfinder a je jako takový uznán Komisí,
–  návrh vychází z jiné akce financované z programu Horizont 2020 či tohoto programu nebo z vnitrostátního programu, který je uznán Komisí jako návrh splňující požadavky ERI,
–  návrh je založen na předchozím přezkumu projektu, který posoudil excelenci a dopad návrhu, a podléhá podmínkám a postupům, jež jsou dále upřesněny v pracovním programu.
–  návrh je založen na předchozím přezkumu projektu, který posoudil excelenci a dopad návrhu, a podléhá podmínkám a postupům, jež jsou dále upřesněny v pracovním programu.
6.  Pečeť excelence lze udělit při splnění těchto kumulativních podmínek:
6.  Pečeť excelence lze udělit při splnění těchto kumulativních podmínek:
–  příjemcem je startup nebo malý nebo střední podnik,
–  příjemcem je startup nebo malý nebo střední podnik,
–  návrh byl způsobilý a splnil použitelné prahové hodnoty u prvních dvou kritérií pro udělení uvedených v odstavci 4,
–  návrh byl způsobilý a splnil použitelné prahové hodnoty u prvních dvou kritérií pro udělení uvedených v odstavci 4,
–  na činnosti, které by byly způsobilé v rámci inovační akce.
–  na činnosti, které by byly způsobilé v rámci inovační akce.
7.  Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou nezávislí odborníci na základě souvisejícího rizika a zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušné kombinované financování ERI.
7.  Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou nezávislí odborníci na základě souvisejícího rizika a zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušné kombinované financování ERI.
Komise může návrh vybraný nezávislými odborníky z opodstatněných důvodů – včetně důvodů týkajících se souladu s cíli politik Unie – zamítnout.
Komise může návrh vybraný nezávislými odborníky z opodstatněných důvodů – včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie – zamítnout.
8.  Složka kombinovaného financování tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % nákladů na vybranou inovační akci.
8.  Složka kombinovaného financování tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % nákladů na vybranou inovační akci.
9.  Způsoby provádění složek kombinovaného financování ERI tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou se upřesní v rozhodnutí [zvláštní program].
9.  Způsoby provádění složek kombinovaného financování ERI tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou se upřesní v rozhodnutí [zvláštní program].
10.  Smlouva pro vybranou akci stanoví konkrétní milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby v rámci kombinovaného financování ERI.
10.  Smlouva pro vybranou akci stanoví konkrétní měřitelné milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby v rámci kombinovaného financování ERI.
Činnosti související s inovační akcí lze zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě.
Činnosti související s inovační akcí lze zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě.
11.  V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo ukončí, nejsou-li milníky splněny. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného uvedení na trh.
11.  V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo ukončí, nejsou-li měřitelné milníky splněny. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného uvedení na trh zejména v Unii.
Komise může pod podmínkou přezkumu projektu nezávislými externími odborníky rozhodnout o zvýšení kombinovaného financování ERI.
Komise může pod podmínkou přezkumu projektu nezávislými externími odborníky rozhodnout o zvýšení kombinovaného financování ERI.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Článek 43 a (nový)
Článek 43a
Malé a střední podniky a přírůstkové inovace
Kromě nástrojů v rámci ERI je také třeba zřídit a centrálně uplatňovat zvláštní nástroj pro malé a střední podniky na přírůstkové inovace, který bude podporovat granty s jediným příjemcem na činnosti v oblasti výzkumu a inovací v rámci všech klastrů, a to způsobem zdola nahoru prostřednictvím časově neomezené výzvy k předkládání návrhů uzpůsobené potřebám malých a středních podniků.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Článek 44
Článek 44
Článek 44
Jmenování externích odborníků
Jmenování nezávislých externích odborníků
1.  Odchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení mohou být externí odborníci v odůvodněných případech vybíráni bez výzvy k vyjádření zájmu, provádí-li se výběr transparentním způsobem.
1.  Odchylně od čl. 237 odst.3 finančního nařízení mohou být nezávislí externí odborníci výjimečně vybíráni bez výzvy k vyjádření zájmu, avšak pouze v případě, že výzva k vyjádření zájmu nevyústila v určení vhodných externích odborníků,. Výběr externích odborníků bez výzvy k vyjádření zájmu musí být řádně odůvodněn a výběr se provádí transparentním způsobem. Tito odborníci musí prokázat svou nezávislost a schopnost podporovat cíle programu Horizont Evropa.
1a.  Nezávislí externí odborníci se vyberou podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí vhodných ke splnění úkolů, kterými jsou pověřeni. Při jmenování nezávislých externích odborníků usiluje Komise či financující subjekt Unie o vyvážené zastoupení a složení skupiny odborníků a hodnotících skupin z hlediska specializací, geografického prostředí, pohlaví a druhu organizace, kterou zastupují.
2.  V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. V odůvodněných případech může být poskytnuta odměna v přiměřené výši nad rámec standardních podmínek na základě příslušných tržních standardů, zejména pokud jde o konkrétní odborníky na vysoké úrovni.
2.  V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou nezávislí externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek.
3.  Kromě ustanovení čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení platí, že alespoň jednou ročně se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují jména osobně jmenovaných externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů.
3.  Kromě ustanovení čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení platí, že alespoň jednou ročně se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují jména osobně jmenovaných nezávislých externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s pravidly EU pro ochranu údajů.
3a.  Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, že odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotí, ani v ní neposkytuje poradenství či pomoc.
3b.  Pro každou činnost v oblasti hodnocení bude zajištěn odpovídající počet nezávislých odborníků, aby se zaručila kvalita hodnocení.
3c.  O výši odměny všech nezávislých a externích odborníků jsou Evropský parlament a Rada každoročně informovány. Odměna je hrazena z administrativních výdajů programu.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Článek 45
Článek 45
Článek 45
Monitorování a vykazování
Monitorování a vykazování
1.  Komise každoročně sleduje provádění programu Horizont Evropa a jeho zvláštního programu, jakož i činností EIT. Výroční monitorovací zprávy obsahují:
1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění cílů programu stanovených v článku 3 jsou na základě způsobů dosahování dopadů stanoveny v příloze V.
i)   ukazatele pro plnění cílů stanovených v článku 3, které jsou na základě způsobů dosahování dopadů stanoveny v příloze V;
ii)  informace o provádění zásad financování a průřezových otázkách stanovených zejména v článku 6a, jako je úroveň začlenění sociálních a humanitních věd, poměr mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti v kooperativním výzkumu, zapojení zemí s rozšiřující účastí, seznam zemí s rozšiřující účastí aktualizovaný v pracovních programech, pokrok při snižování rozdílů v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, zeměpisné pokrytí v projektech kooperativního výzkumu, mzdy výzkumných pracovníků, používání dvoufázového postupu předkládání a hodnocení návrhů, používání přezkumu hodnocení a míru stížností, úroveň začlenění oblasti klimatu a související výdaje, účast malých a středních podniků včetně srovnání s podobnými vnitrostátními nástroji pro malé a střední podniky, zapojení soukromého sektoru, pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů, pečeti excelence, partnerství soukromého a veřejného sektoru a aktivační účinek doplňkového financování ze soukromých a veřejných zdrojů, doplňkové a kumulativní financování z ostatních fondů Unie, zejména součinnost s programy uvedenými v příloze IV, používání výzkumných infrastruktur podporovaných jinými unijními programy financování, rychlá cesta k výzkumu a inovacím, míra a dopad mezinárodní spolupráce, i pokud jde zásadu vzájemnosti, zapojení občanů a občanské společnosti na vnitrostátní a unijní úrovni;
iii)  úrovně výdajů podle oblastí intervence, jak je uvedeno v příloze I, a průřezové otázky v rámci programu a EIT, které umožní analýzu portfolia, s cílem posílit transparentnost těchto údajů, by také měly být veřejně dostupné a přístupné na webových stránkách Komise v souladu s poslední aktualizací;
iv)  úrovně nadměrného podávání návrhů, zejména počet návrhů na rozpočtovou položku a na oblast intervence, jejich průměrný výsledek, podíl návrhů nad a pod prahovou hodnotou.
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, pokud jde o změny přílohy V za účelem doplnění nebo změny ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů.
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50, pokud jde o změny přílohy V za účelem doplnění nebo změny ukazatelů způsobů dosahování dopadů, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů.
3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a (případně) členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aniž by se zvyšovala administrativní zátěž pro příjemce. Zejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze jako akce financované přímo programem (např. databáze E-corda).
3a.  Kvantitativní údaje v co nejvyšší míře doplní kvantitativní analýza, kterou provede Komise nebo unijní či vnitrostátní financující subjekty.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Článek 46
Článek 46
Článek 46
Informace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků
Informace, komunikace, publicita a šíření a využívání výsledků
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, včetně cen) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Zejména členským státům a příjemcům poskytne včasné a podrobné informace.
3.  Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh a posílil se dopad programu. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
3.  Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh, zejména v rámci Unie, a posílil se dopad programu. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Článek 47
Článek 47
Článek 47
Hodnocení programu
Hodnocení programu
1.  Hodnocení programu se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace.
1.  Hodnocení programu se provádějí včas a zveřejňují tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace.
1a.  Ještě než bude přijato rozhodnutí o vytvoření nových misích nebo o přesměrování, ukončení či pokračování misí či navýšení jejich rozpočtu, musí být mise do 31. prosince 2022 plně vyhodnoceny. Výsledky hodnocení misí budou zveřejněny a budou obsahovat, mimo jiné, analýzu jejich výběru, řízení, zaměření a výkonnosti.
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu provádění programu.
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu. Zahrnuje analýzu portfolia a posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu provádění programu a/nebo jeho přezkum. Posoudí účinnost, efektivitu, relevanci, soudržnost, aktivační účinek, doplňkovost s ostatními unijními a vnitrostátními programy financování výzkumu, vývoje a inovací a přidanou hodnotu Unie. Zejména je třeba posoudit dopad převedených prostředků z jiných programů Unie.
3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů.
3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1 dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů.
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
4.  Komise zveřejní a rozšíří výsledky a závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a předloží je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Článek 48
Článek 48
Článek 48
Audity
Audity
1.  Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce.
1.  Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. Pravidla auditu jsou jasná, jednotná a soudržná v celém programu.
2.  Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž jsou pokryty všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.
2.  Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž jsou pokryty všechny dotčené programy a jejich příslušná platná pravidla.
3.  Komise nebo financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na kombinované přezkumy systémů na úrovni příjemců. Tyto kombinované přezkumy jsou volitelné pro určité druhy příjemců a spočívají v auditu systémů a procesů, který je doplněn o audit operací, provedeném příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí 2006/43/ES34. Komise nebo financující subjekt je mohou použít ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech.
3.  Komise nebo financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na kombinované přezkumy systémů na úrovni příjemců. Tyto kombinované přezkumy jsou volitelné pro určité druhy příjemců a spočívají v auditu systémů a procesů, který je doplněn o audit operací, provedeném příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí 2006/43/ES34. Komise nebo financující subjekt je mohou použít ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení způsobilosti nárokovaných nákladů a úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech.
4.  V souladu s článkem 127 finančního nařízení se mohou Komise nebo financující subjekt spoléhat na audity týkající se použití příspěvků Unie prováděné jinými osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie.
4.  V souladu s článkem 127 finančního nařízení se Komise nebo financující subjekt spoléhají na audity týkající se použití příspěvků Unie prováděné jinými certifikovanými osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie.
5.  Audit může být proveden až dva roky po platbě zůstatku.
5.  Audit může být proveden až dva roky po datu ukončení projektu.
5a.  Komise zveřejní pokyny pro audit vypracované ve spolupráci s Evropským účetním dvorem. Auditoři v zájmu právní jistoty zajistí transparentnost jimi provedených auditů a také spolehlivý a jednotný výklad pravidel pro audit po celou dobu trvání programu.
__________________
__________________
34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).
34 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – návětí
(1)  Pilíř I „Otevřená věda“
(1)  Pilíř I „Vynikající a otevřená věda“
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – písm. a – návětí
a)  Evropská rada pro výzkum: Poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotliví talentovaní a tvůrčí výzkumní pracovníci a jejich týmy mohli využít těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, a to na základě soutěže v rámci celé Unie.
a)  Evropská rada pro výzkum: Poskytne atraktivní a pružné financování, aby jednotliví talentovaní a tvůrčí výzkumní pracovníci, především pak mladí výzkumní pracovníci, a jejich týmy mohli využít těch nejslibnějších cest na hranicích vědy, a to na základě soutěže v rámci celé Unie.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – písm. b – návětí
b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“ Umožní výzkumným pracovníkům získat nové znalosti a dovednosti prostřednictvím mobility a konfrontace napříč hranicemi, odvětvími a obory a nabídne strukturované a optimalizované institucionální a vnitrostátní systémy pro nábor, odbornou přípravu a profesní rozvoj; akce Marie Skłodowska-Curie takto přispěje k položení základů evropského prostředí pro špičkový výzkum, přispěje k podpoře vytváření pracovních míst, růstu a investic a řešení současných i budoucích společenských výzev.
b)  Akce „Marie Curie-Skłodowska“ Umožní výzkumným pracovníkům získat nové znalosti a dovednosti prostřednictvím mobility a konfrontace napříč hranicemi, odvětvími a obory a nabídne strukturované a optimalizované institucionální a vnitrostátní systémy pro nábor, odbornou přípravu a profesní rozvoj; akce Marie Skłodowska-Curie takto přispěje k položení základů evropského prostředí pro špičkový výzkum v celé Evropě, přispěje k podpoře vytváření pracovních míst, růstu a investic a řešení současných i budoucích společenských výzev.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – písm. b – pododstavec 1
Oblasti působnosti: Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory; podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající odborné přípravy výzkumných pracovníků; posilování lidského kapitálu a rozvoje dovedností v rámci evropského výzkumného prostoru; zlepšení a usnadnění součinnosti a podpora informování veřejnosti.
Oblasti působnosti: Rozvíjení excelence prostřednictvím přeshraniční mobility výzkumných pracovníků napříč odvětvími a obory; podpora nových dovedností prostřednictvím vynikající odborné přípravy výzkumných pracovníků; posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru; zlepšení a usnadnění součinnosti a podpora informování veřejnosti.
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – návětí
(2)  Pilíř II „Globální výzvy a průmyslová konkurenceschopnost“
(2)  Pilíř II „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 2
Aby se maximalizoval dopad na flexibilitu a synergie, budou výzkumné a inovační činnosti rozděleny do pěti klastrů, které budou jednotlivě i společně podněcovat k mezioborové a meziodvětvové, přeshraniční a mezinárodní spolupráci napříč politikami.
Aby se maximalizoval dopad na flexibilitu a synergie, budou výzkumné a inovační činnosti rozděleny do šesti klastrů, jež jsou vzájemně propojené celoevropskou výzkumnou infrastrukturou a které budou jednotlivě i společně podněcovat k mezioborové a meziodvětvové, přeshraniční a mezinárodní spolupráci napříč politikami. Všech šest klastrů také bude prostřednictvím grantů způsobem zdola nahoru podporovat inovace u malých a středních podniků.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. a – návětí
a)  Klastr „Zdraví“: Zlepšování a ochrana zdraví občanů všech věkových kategorií vytvářením inovativních řešení k prevenci, stanovení diagnózy, monitorování, léčbě a vyléčení nemocí; snižování zdravotních rizik, ochrana a podpora dobrého zdravotního stavu obyvatel; utvářet veřejné systémy zdravotní péče, tak aby byly efektivnější, spravedlivé a udržitelné; podpořit a umožnit účast a samostatnou péči pacientů.
a)  Klastr „Zdraví“: Zlepšování a ochrana zdraví občanů všech věkových kategorií vytvářením inovativních řešení k prevenci, stanovení diagnózy, monitorování, léčbě a vyléčení nemocí a vývoj zdravotnických technologií; snižování zdravotních rizik, ochrana a podpora dobrého zdravotního stavu obyvatel; utvářet veřejné systémy zdravotní péče, tak aby byly efektivnější, spravedlivé a udržitelné; podpořit a umožnit účast a samostatnou péči pacientů.
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. b – návětí
b)  Klastr „Inkluzivní a bezpečná společnost“: Posilování evropských demokratických hodnot, mimo jiné právního státu a základních práv, zachování našeho kulturního dědictví a podpora socioekonomické transformace, která podporuje začlenění a růst a současně reaguje na výzvy vyplývající z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb, včetně kyberkriminality, jakož i přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem.
b)  Klastr „Inkluzivní a tvůrčí společnost“; Posilování evropských demokratických hodnot, mimo jiné právního státu a základních práv, zachování našeho kulturního dědictví, zkoumání potenciálu kulturních a kreativních odvětví a podpora socioekonomické transformace, která podporuje začlenění a růst, včetně řízení migrace a integrace migrantů.
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. b – pododstavec 1
Oblasti působnosti: demokracie; kulturní dědictví; socioekonomická transformace; společnost odolná vůči katastrofám; ochrana a bezpečnost; kybernetická bezpečnost.
Oblasti působnosti: demokracie; kultura a tvořivost; socioekonomická a kulturní transformace; společenské a humanitní vědy.
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. c – pododstavec 1
Oblasti působnosti: Výrobní technologie; digitální technologie; pokročilé materiály; umělá inteligence a robotika; internet příští generace; vysoce výkonná výpočetní technika a data velkého objemu; oběhový průmysl; nízkouhlíkový a ekologický průmysl; výzkum vesmíru.
Oblasti působnosti: Výrobní technologie; digitální technologie; pokročilé materiály; umělá inteligence a robotika; internet příští generace; kvantové technologie; vysoce výkonná výpočetní technika a data velkého objemu; oběhový průmysl; nízkouhlíkový a ekologický průmysl; výzkum vesmíru.
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. c a (nové)
ca)  Klastr „Bezpečná společnost“: Reaguje na výzvy vyplývající z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb, včetně kyberkriminality, jakož i přírodních katastrof a katastrof způsobených člověkem.
Oblasti působnosti: Organizovaná trestná činnost; terorismus, extremismus, radikalizace a politicky motivované násilí; řízení ochrany hranic; kybernetická bezpečnost, soukromí, ochrana údajů; ochrana kritických infrastruktur a zlepšování reakce na katastrofy; pirátství a padělání výrobků; podpora vnějších bezpečnostních politik Unie, a to i prostřednictvím předcházení konfliktů a budování míru; podpora koordinace, spolupráce a součinnosti.
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. d – návětí
d)  Klastr „Klima, energetika a mobilita“: Boj proti změně klimatu prostřednictvím lepšího porozumění příčinám, vývoji, rizikům, dopadu a příležitostem a opatření, jež učiní odvětví energetiky a dopravy efektivnější a konkurenceschopnější, promyšlenější, bezpečnější a odolnější a šetrnější k životnímu prostředí a ke klimatu.
d)  Klastr „Klima, energetika a mobilita“: Boj proti změně klimatu prostřednictvím lepšího porozumění příčinám, vývoji, rizikům, dopadu a příležitostem a opatření, jež učiní odvětví energetiky a dopravy efektivnější a konkurenceschopnější, promyšlenější, bezpečnější a odolnější a šetrnější k životnímu prostředí a ke klimatu; podpora využívání energie z obnovitelných zdrojů a změna chování.
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. d – pododstavec 1
Oblasti působnosti: Věda a řešení v oblasti klimatu; dodávky energie; energetické systémy a sítě; budovy a průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky; obce a města; průmyslová konkurenceschopnost v dopravě; čistá doprava a mobilita; inteligentní mobilita; skladování energie.
Oblasti působnosti: Věda a řešení v oblasti klimatu; dodávky energie; energetické systémy a sítě; budovy v oblasti transformace energetiky; průmyslová zařízení v oblasti transformace energetiky; uhelné regiony v procesu transformace; obce a města; průmyslová konkurenceschopnost v dopravě; čistá doprava a mobilita; inteligentní mobilita; skladování energie.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. e – návětí
e)  Klastr „Potraviny a přírodní zdroje“: Ochrana, obnova a udržitelné řízení a využívání přírodních a biologických pozemních a mořských zdrojů s cílem řešit problematiku zabezpečení potravin a výživy a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství účinně využívající zdroje.
e)  Klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství“: Ochrana, obnova a udržitelné řízení a využívání přírodních a biologických pozemních, vodních a mořských zdrojů s cílem řešit problematiku zabezpečení potravin a výživy a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství účinně využívající zdroje.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. e – pododstavec 1
Oblasti působnosti: Pozorování životního prostředí; biologická rozmanitost a přírodní kapitál; zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti; moře a oceány; potravinové systémy; inovační systémy založené na biotechnologiích; oběhové systémy.
Oblasti působnosti: Pozorování životního prostředí; biologická rozmanitost a přírodní kapitál; zemědělství, lesnictví a venkovské oblasti; moře, oceány, vnitrozemské vody a modrá ekonomika; potravinové systémy; inovační systémy založené na biotechnologiích; oběhové systémy.
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 4 – písm. f – pododstavec 1
Oblasti působnosti: Ochrana zdraví; odolnost a bezpečnost; digitalizace a průmysl; klima, energetika a mobilita; potraviny a přírodní zdroje; podpora fungování vnitřního trhu a správy ekonomických záležitostí v Unii; podpora členských států při provádění právních předpisů a vypracování strategií inteligentní specializace; analytické nástroje a metody pro tvorbu politik; řízení znalostí; přenos znalostí a technologií; podpora vědy pro politické platformy.
Oblasti působnosti: Ochrana zdraví; inkluzivní a kreativní společnost; bezpečná společnost; digitalizace, průmysl a vesmír; klima, energetika a mobilita; potraviny a přírodní zdroje; podpora fungování vnitřního trhu a správy ekonomických záležitostí v Unii; podpora členských států při provádění právních předpisů a vypracování strategií inteligentní specializace; analytické nástroje a metody pro tvorbu politik; řízení znalostí; přenos znalostí a technologií; podpora vědy pro politické platformy.
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – návětí
(3)  Pilíř III „Otevřené inovace
(3)  Pilíř III „Inovativní Evropa
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – návětí
Prostřednictvím následujících činností posílí tento pilíř v souladu s článkem 4 všechny formy inovací, včetně průlomových inovací a posílí uvádění inovativních řešení na trh. Přispěje také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3.
Prostřednictvím následujících činností posílí tento pilíř v souladu s článkem 4 všechny formy inovací, včetně průlomových technologických a sociálních inovací a posílí uvádění inovativních řešení na trh, zejména ze strany startupů a malých a středních podniků spolupracujících s výzkumnými institucemi. Přispěje také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3.
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Příloha I – bod 4 – odst. 1
Prostřednictvím následujících činností optimalizuje tato část v souladu s článkem 4 provádění programu pro větší dopad v rámci posíleného evropského výzkumného prostoru. Podpoří také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Tato část, která je základem celého programu, podpoří činnosti, které přispívají k Evropě více založené na znalostech a inovacích, respektující rovnost žen a mužů a vystavené celosvětové konkurenci, přičemž napomůže optimalizaci silných stránek a potenciálu jednotlivých členských států v celé Evropě v rámci dobře fungujícího evropského výzkumného prostoru (EVP), v němž volně cirkulují znalosti a vysoce kvalifikované pracovní síly, v němž se výsledky výzkumu a inovací těší porozumění a důvěry ze strany informovaných občanů a jsou přínosem pro společnost jako celek a v němž se politika EU, zejména politika v oblasti výzkumu a inovací opírá o vysoce kvalitní vědecké poznatky.
Prostřednictvím následujících činností optimalizuje tato část v souladu s článkem 4 provádění programu pro větší dopad a přitažlivost v rámci posíleného Evropského výzkumného prostoru. Podpoří také k dosažení ostatních specifických cílů programu, jak je uvedeno v článku 3. Tato část, která je základem celého programu, podpoří činnosti, které přispívají k přilákání talentovaných lidí do Unie a zamezení odlivu mozků. Rovněž přispěje k Evropě více založené na znalostech a inovacích, respektující rovnost žen a mužů a vystavené celosvětové konkurenci, přičemž napomůže optimalizaci silných stránek a potenciálu jednotlivých členských států v celé Evropě v rámci dobře fungujícího Evropského výzkumného prostoru (EVP), v němž volně vyváženým způsobem cirkulují znalosti a vysoce kvalifikované pracovní síly, v němž se výsledky výzkumu a inovací těší porozumění a důvěry ze strany informovaných občanů a jsou přínosem pro společnost jako celek a v němž se politika EU, zejména politika v oblasti výzkumu a inovací opírá o vysoce kvalitní vědecké poznatky.
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Příloha I – bod 4 – odst. 2
Oblasti působnosti: Sdílení excelence; reforma a zlepšování evropského systému výzkumu a inovací.
Oblasti působnosti: Šíření excelence a rozšiřování účasti prostřednictvím spolupráce, vytváření partnerství (twinning) a iniciativ specializovaných vědeckých míst Evropského výzkumného prostoru, programu COST, iniciativ excelence a rozšiřujících stipendií; reforma a zlepšování evropského systému výzkumu a inovací.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 2 – odrážka 1
–  Akce v oblasti výzkumu a inovací: akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti a/nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí;
–  Akce v oblasti výzkumu a inovací: akce sestávající především z činností, jejichž cílem je vytvořit nové znalosti a/nebo prověřit proveditelnost nové nebo zdokonalené technologie, produktu, postupu, služby nebo řešení. Takovými činnostmi mohou být základní a aplikovaný výzkum, vývoj a integrace technologií, testování a ověřování prototypu malého rozsahu v laboratoři nebo v simulovaném prostředí. Rychlá cesta k výzkumu a inovacím bude uplatňována u zvoleného počtu společných akcí v oblasti výzkumu a inovací.
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 2 – odrážka 6
–  Akce na spolufinancování programů: akce zajišťující spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie. Tento program činností může podporovat vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a opatření v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, jakož i zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání nebo jejich kombinaci přímo prováděné uvedenými subjekty nebo třetími stranami, jimž může poskytnout veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa.
–  Akce na spolufinancování programů: akce zajišťující spolufinancování programu činností zaváděného a/nebo prováděného subjekty, které řídí a/nebo financují programy v oblasti výzkumu a inovací a nejsou financujícími subjekty Unie. Tento program činností může podporovat vzájemné propojení, vytváření kontaktů a koordinaci, výzkum, inovace, pilotní akce a opatření v oblasti inovací a tržního využití, odborné přípravy a mobility, jakož i zvyšování povědomí a komunikaci, šíření a využívání nebo jejich kombinaci přímo prováděné uvedenými subjekty nebo třetími stranami, jimž může poskytnout veškerou příslušnou finanční podporu, například granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, jakož i kombinované financování z programu Horizont Evropa.
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – bod 1 – písm. a – návětí
a)  Důkazy o tom, že evropské partnerství je účinnější při dosahování souvisejících cílů programu, zejména při zajišťování jasných výsledků pro EU a její občany především s ohledem na globální výzvy a cíle v oblasti výzkumu a inovací, že zajišťuje konkurenceschopnost EU a přispívá k posilování evropského výzkumného a inovačního prostoru a mezinárodních závazků.
a)  Důkazy o tom, že evropské partnerství je účinnější při dosahování souvisejících cílů programu, zejména při zajišťování jasných výsledků napříč Unií a pro její občany především s ohledem na globální výzvy a cíle v oblasti výzkumu a inovací, že zajišťuje konkurenceschopnost, udržitelnost EU a přispívá k posilování evropského výzkumného a inovačního prostoru a mezinárodních závazků.
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – bod 1 – písm. b
b)  Soudržnost a součinnost Evropského partnerství v rámci výzkumného a inovačního prostředí EU;
b)  Soudržnost a součinnost evropských partnerství v rámci výzkumného a inovačního prostředí EU, včetně vnitrostátních a regionálních strategií.
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Příloha III– odst. 1 – bod 1 – písm. c
c)  Transparentnost a otevřenost evropského partnerství, pokud jde o vymezení priorit a cílů, a zapojení partnerů a zúčastněných stran z různých odvětví, v případě potřeby včetně mezinárodních partnerů;
c)  Transparentnost a otevřenost evropských partnerství, pokud jde o vymezení priorit a cílů, jakož i jejich řízení a zapojení partnerů a zúčastněných stran z různých odvětví a prostředí, v případě potřeby včetně mezinárodních partnerů.
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Příloha III– odst. 1 – bod 1 – písm. d– odrážka 1
–  identifikaci měřitelných očekávaných výsledků, výstupů a dopadů v konkrétních časových rámcích včetně klíčové hospodářské hodnoty pro Evropu;
–  identifikaci měřitelných očekávaných výsledků, výstupů a dopadů v konkrétních časových rámcích včetně klíčové hospodářské hodnoty pro EU;
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Příloha III– odst. 1 – bod 1 – písm. d– odrážka 2
–  prokázání očekávaných kvalitativních a kvantitativních pákových efektů;
–  prokázání silných očekávaných kvalitativních a kvantitativních pákových efektů;
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Příloha III– odst. 1 – bod 1 – písm. d– odrážka 3
–  přístupy zajišťující pružnost provádění a schopnost přizpůsobení měnící se politické situaci nebo potřebám trhu nebo vědeckému pokroku;
–  přístupy zajišťující pružnost provádění a schopnost přizpůsobení měnící se politické, společenské situaci a/nebo potřebám trhu nebo vědeckému pokroku;
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Příloha III– odst. 1 – bod 1 – písm. e– pododstavec 1
V případě institucionalizovaných evropských partnerstvích budou finanční a/nebo věcné příspěvky od jiných partnerů než Unie činit 50 % až 75 % celkových rozpočtových závazků evropského partnerství. Každé institucionalizované partnerství bude disponovat jistým podílem příspěvků od jiných partnerů než Unie ve formě finančních příspěvků.
V případě institucionalizovaných evropských partnerství budou finanční a/nebo věcné příspěvky od jiných partnerů než Unie činit v případě partnerství Unie a soukromých partnerů nejméně 50 % a v případě partnerství zahrnující také členské státy až 75 % celkových rozpočtových závazků evropského partnerství.
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – bod 1 – písm. e a (nové)
ea)  Po dohodě s regionálními orgány bude EFRR přijímán jako částečný národní příspěvek na akce na spolufinancování programů s účastí členských států.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Příloha III– odst. 1 – bod 2 – písm. c
c)  Koordinace a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zajistit efektivní součinnost;
c)  Koordinace a/nebo společné činnosti s dalšími příslušnými iniciativami v oblasti výzkumu a inovací s cílem zabezpečit optimální úroveň vzájemných propojení a zajistit efektivní součinnost.
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Příloha III– odst. 1 – bod 2 – písm. d
d)  Právně závazné závazky, zejména pokud jde o finanční příspěvky od jednotlivých partnerů po celou dobu trvání iniciativy;
d)  Právně závazné závazky, zejména pokud jde o věcné a/nebo finanční příspěvky od jednotlivých partnerů po celou dobu trvání iniciativy.
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Příloha III– odst. 1 – bod 3 – písm. a
a)  Systém sledování v souladu s požadavky stanovenými v článku 45 za účelem sledování pokroku v dosahování konkrétních politických cílů, výsledků a klíčových ukazatelů výkonnosti umožňujících průběžné posouzení dosažených výsledků, dopadů a potenciálních potřeb pro nápravná opatření;
a)  Systém sledování v souladu s požadavky stanovenými v článku 45 za účelem sledování pokroku v dosahování konkrétních politických cílů pro daný program, výsledků a klíčových ukazatelů výkonnosti umožňujících průběžné posouzení dosažených výsledků, dopadů a potenciálních potřeb pro nápravná opatření.
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – bod 4 – písm. b
b)  Vhodná opatření k zajištění postupného ukončení v souladu s dohodnutými podmínkami a lhůtami, aniž je dotčeno případné další nadnárodní financování z vnitrostátních programů nebo jiných programů Unie.
b)  V případě neobnovení, vhodná opatření k zajištění postupného ukončení v souladu s dohodnutými lhůtami a podmínkami dohodnutými s právně vázanými partnery, aniž je dotčeno případné další nadnárodní financování z vnitrostátních programů nebo jiných programů Unie a aniž jsou dotčeny soukromé investice a probíhající projekty.
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 1 – písm. b
b)  SZP zajistila nejlepší využití výsledků výzkumu a inovací a podpořila využívání, provádění a zavádění inovačních řešení, včetně těch, jež vzešla z projektů financovaných rámcovým programem pro výzkum a inovace a z evropského inovačního partnerství pro „produktivitu a udržitelnost zemědělství“;
b)  SZP zajistila nejlepší využití výsledků výzkumu a inovací a podpořila využívání, provádění a zavádění inovačních řešení, včetně těch, jež vzešla z projektů financovaných rámcovým programem pro výzkum a inovace, z evropského inovačního partnerství pro „produktivitu a udržitelnost zemědělství“ a příslušných znalostních a inovačních společenství EIT;
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 2 – písm. b
b)  ENRF podporoval nástup nových technologií a inovativních produktů, procesů a služeb, zejména těch, které vzešly z uskutečňování programu v oblasti mořské a námořní politiky; ENRF rovněž podporoval sběr údajů o půdě, přičemž zpracováním údajů se budou šířit příslušné akce podpořené v rámci programu, jež zase přispějí k provádění společné rybářské politiky, námořní politiky EUmezinárodní správy oceánů.
b)  ENRF podporoval nástup nových technologií a inovativních produktů, procesů a služeb, zejména těch, které vzešly z uskutečňování programu v oblasti mořské a námořní politiky; ENRF rovněž podporoval sběr údajů o půdě, přičemž zpracováním údajů se budou šířit příslušné akce podpořené v rámci programu, jež zase přispějí k provádění společné rybářské politiky, námořní politiky EU, mezinárodní správy oceánů a mezinárodních závazků.
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 3 – písm. a
a)  opatření v rámci kombinovaného financování z EFRR a programu byla využita na podporu činností vytvářejících most mezi strategiemi pro inteligentní specializaci a mezinárodní excelencí v oblasti výzkumu a inovací, včetně společných meziregionálních/nadnárodních programů a celoevropských výzkumných infrastruktur s cílem posílit evropský výzkumný prostor;
a)  opatření v rámci kombinovaného financování z EFRR a programu Horizont Evropa byla využita na podporu činností vytvářejících most mezi regionálními operačními programy, strategiemi pro inteligentní specializaci a mezinárodní excelencí v oblasti výzkumu a inovací, včetně společných meziregionálních/nadnárodních programů a celoevropských výzkumných infrastruktur s cílem posílit Evropský výzkumný prostor;
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 3 – písm. a a (nové)
aa)  finanční zdroje z EFRR mohou být dobrovolně převedeny na podporu činností v rámci programu, zejména pečeti excelence;
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 3 – písm. b a (nové)
ba)  stávající regionální ekosystémy, sítě platformy a regionální strategie jsou posíleny.
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 4 – písm. b
b)  opatření týkající se kombinovaného financování z ESF+ mohla být využita k podpoře činností na podporu rozvoje lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit evropský výzkumný prostor;
b)  opatření týkající se kombinovaného financování z ESF+ mohla být na dobrovolném základě využita k podpoře činností v rámci programu na podporu rozvoje lidského kapitálu v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit Evropský výzkumný prostor;
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 6 – písm. b
b)  výzkumné a inovační potřeby týkající se digitálních aspektů byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a plánování inovací v rámci programu; k tomu patří výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, které kombinují digitální technologie s dalšími základními technologiemi a netechnologickými inovacemi; podpora rozšiřování podniků zavádějících průlomové inovace (z nichž mnohé budou kombinovat digitální technologie s fyzickými); začleňování digitálních technologií napříč všemi akcemi pilíře „Globální výzvy a průmyslová konkurenceschopnost“; podpora digitálních výzkumných infrastruktur;
b)  výzkumné a inovační potřeby týkající se digitálních aspektů byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a plánování inovací v rámci programu; k tomu patří výzkum a inovace v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologie distribuované účetní knihy, kvantových technologií, které kombinují digitální technologie s dalšími základními technologiemi a netechnologickými inovacemi; podpora rozšiřování podniků zavádějících průlomové inovace (z nichž mnohé budou kombinovat digitální technologie s fyzickými); začleňování digitálních technologií napříč všemi akcemi pilíře „Globální výzvy a evropská průmyslová konkurenceschopnost“; podpora digitálních výzkumných infrastruktur;
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 6 – písm. c
c)  se program Digitální Evropa zaměřoval na rozsáhlé budování digitálních kapacit a infrastruktur v oblastech vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností s cílem širokého uplatnění a zavádění stávajících kritických nebo testovaných inovativních digitálních řešení v rámci EU v oblastech veřejného zájmu (jako je zdravotnictví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo selhání trhu (např. digitalizace podniků, zvláště malých a středních podniků); aby se program Digitální Evropa prováděl zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek s členskými státy umožňujících koordinované a strategické investice do digitálních kapacit, které mají být sdíleny v celé Evropě, jakož i do celoevropských akcí, které podporují interoperabilitu a normalizaci jako součást rozvoje jednotného digitálního trhu;
c)  se program Digitální Evropa zaměřoval na rozsáhlé budování digitálních kapacit a infrastruktur v oblastech vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, technologie distribuované účetní knihy, kvantových technologií a pokročilých digitálních dovedností s cílem širokého uplatnění a zavádění stávajících kritických nebo testovaných inovativních digitálních řešení v rámci EU v oblastech veřejného zájmu (jako je zdravotnictví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo selhání trhu (např. digitalizace podniků, zvláště malých a středních podniků); aby se program Digitální Evropa prováděl zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek s členskými státy umožňujících koordinované a strategické investice do digitálních kapacit, které mají být sdíleny v celé Evropě, jakož i do celoevropských akcí, které podporují interoperabilitu a normalizaci jako součást rozvoje jednotného digitálního trhu;
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 6 – písm. f
f)  iniciativy programu pro rozvoj dovedností a vzdělávacích programů pro získání kompetencí, včetně těch nabízených v centrech společného umístění znalostního a inovačního společenství pro digitální oblast Evropského inovačního a technologického institutu byly doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností v rámci programu Digitální Evropa;
f)  iniciativy programu pro rozvoj dovedností a vzdělávacích programů pro získání kompetencí, včetně těch nabízených v centrech společného umístění znalostního a inovačního společenství Evropského inovačního a technologického institutu byly doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností v rámci programu Digitální Evropa;
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 7 – písm. a
a)  program pro jednotný trh řešil selhání trhu, která se týkají malých a středních podniků, a podporoval podnikatelské prostředí a vytváření a růst podniků; jakož aby existovala plná doplňkovost mezi programem pro jednotný trh a akcemi budoucí Evropské rady pro inovace zaměřenými na inovativní podniky, mimo jiné v oblasti podpůrných služeb pro malé a střední podniky zejména tam, kde trh nenabízí životaschopné financování;
a)  program pro jednotný trh řešil selhání trhu, která se týkají malých a středních podniků, a podporoval podnikatelské prostředí a vytváření a růst podniků; jakož aby existovala plná doplňkovost mezi programem pro jednotný trh a akcemi jak EIT, tak budoucí Evropské rady pro inovace zaměřenými na inovativní podniky, mimo jiné v oblasti podpůrných služeb pro malé a střední podniky zejména tam, kde trh nenabízí životaschopné financování;
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 7 – písm. b
b)  sítě Enterprise Europe Network, jako jiné stávající struktury na podporu malých a středních podniků (např. vnitrostátní kontaktní místa, agentury pro inovace) nabízely v rámci Evropské rady pro inovace podpůrné služby.
b)  sítě Enterprise Europe Network, jako jiné stávající struktury na podporu malých a středních podniků (např. vnitrostátní kontaktní místa, agentury pro inovace, centrum pro digitální inovace, centrum kompetencí, certifikované podnikatelské inkubátory) nabízely v rámci programu Horizont Evropa, včetně Evropské rady pro inovace, podpůrné služby.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 8 – odst. 1
výzkumné a inovační potřeby čelit environmentálním, klimatickým a energetickým výzvám v rámci EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu; program LIFE i nadále působil jako katalyzátor provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, změny klimatu a příslušné energetické politiky, včetně přejímání a uplatňování výsledků výzkumu a inovací z programu a pomáhal při jejich uplatnění na vnitrostátní a meziregionální úrovni, kde mohou pomoci řešit problémy spojené s životním prostředím, změnou klimatu nebo otázky přechodu na čistou energii; program LIFE i nadále podněcoval k součinnosti s tímto programem přiznáváním bonusu při hodnocení návrhů, které obsahují využití výsledků programu; standardní akční projekty LIFE podpořily vývoj, testování nebo předvádění vhodných technologií nebo metodik pro provádění politiky EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které mohou být následně nasazeny ve velkém měřítku, financované z jiných zdrojů, včetně tohoto programu; Evropská rada pro inovace v rámci programu mohla podporovat rozšíření a komercializaci nových průlomových myšlenek, které mohou vzejít z provádění projektů programu LIFE.
výzkumné a inovační potřeby čelit environmentálním, klimatickým a energetickým výzvám v rámci EU byly zjišťovány a stanovovány v rámci strategického výzkumu a během procesu plánování inovací v rámci programu; program LIFE i nadále působil jako katalyzátor provádění právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, změny klimatu a příslušné energetické politiky, včetně přejímání a uplatňování výsledků výzkumu a inovací z programu a pomáhal při jejich uplatnění na vnitrostátní a meziregionální úrovni, kde mohou pomoci řešit problémy spojené s životním prostředím, změnou klimatu nebo otázky přechodu na čistou energii; program LIFE i nadále podněcoval k součinnosti s tímto programem přiznáváním bonusu při hodnocení návrhů, které obsahují využití výsledků programu; standardní akční projekty LIFE podpořily vývoj, testování nebo předvádění vhodných technologií nebo metodik pro provádění politiky EU v oblasti životního prostředí a změny klimatu, které mohou být následně nasazeny ve velkém měřítku, financované z jiných zdrojů, včetně tohoto programu; Jak EIT, tak budoucí Evropská rada pro inovace mohou podporovat rozšíření a komercializaci nových průlomových myšlenek, které mohou vzejít z provádění projektů programu LIFE.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 9 – písm. a
a)  kombinované prostředky z programu a programu Erasmus byly využity na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci evropských vysokoškolských institucí; program doplnil podporu programu Erasmus pro iniciativu Evropské univerzity, především její výzkumný rozměr v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace, který bude založen na mezioborovém a meziodvětvovém přístupu, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností a impulsem k hospodářskému růstu;
a)  kombinované prostředky z programu a programu Erasmus byly využity na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci evropských vysokoškolských institucí; program doplnil podporu programu Erasmus pro iniciativu Evropské univerzity, především její výzkumný rozměr v rámci rozvoje nových, společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace, který bude založen na mezioborovém a meziodvětvovém přístupu, aby se znalostní trojúhelník stal skutečností a impulsem k hospodářskému růstu; vzdělávací činnosti EIT mohou být jednak inspirací pro iniciativu Evropské univerzity a jednak s touto iniciativou mohou být propojeny;
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 13 – písm. b
b)  finanční nástroje pro výzkum a inovace a malé a střední podniky byly sloučeny v rámci fondu InvestEU, zejména prostřednictvím specializovaného nástroje věnovaného výzkumu a inovacím a produktů zaváděných v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky zaměřených na inovativní podniky, čímž by tak přispěl k plnění cílů programu.
b)  finanční nástroje pro výzkum a inovace a malé a střední podniky byly sloučeny v rámci fondu InvestEU, zejména prostřednictvím specializovaného nástroje věnovaného výzkumu a inovacím a produktů zaváděných v rámci specializovaného nástroje pro malé a střední podniky zaměřených na inovativní podniky, čímž by tak přispěl k plnění cílů programu. Mezi fondem InvestEU a programem Horizont Evropa budou vytvořeny silné doplňující vazby.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 14 – písm. a
a)  se fond pro inovace zvlášť zaměřil na inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku, jež významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, a také produkty nahrazující produkty náročné na uhlík a aby pomohl podpořit tvorbu a fungování projektů, jejichž cílem je environmentálně bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2, a na inovativní technologie pro energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie;
a)  se fond pro inovace zvlášť zaměřil na inovace v nízkouhlíkových technologiích a procesech, včetně environmentálně bezpečného zachycování a využívání uhlíku, jež významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, a také produkty nahrazující produkty náročné na uhlík a aby pomohl podpořit tvorbu a fungování projektů, jejichž cílem je environmentálně bezpečné zachycování a geologické ukládání CO2, a na inovativní technologie pro energie z obnovitelných zdrojů a skladování energie; bude vytvořen vhodný rámec, aby bylo možné vytvořit pobídky k prodeji ekologičtějších výrobků s udržitelnou přidanou hodnotou pro zákazníka / konečné uživatele;
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 14 – písm. b
b)  program financoval vývoj a demonstraci technologií schopných napomoci dosažení cílů EU v oblasti snižování emisí uhlíku, energetiky a průmyslové transformace, zejména v pilíři II programu;
b)  program financoval vývoj, demonstraci a uplatnění technologií, včetně průlomových řešení, schopných napomoci dosažení cílů EU v oblasti nízkouhlíkového hospodářství, energetiky a průmyslové transformace Unie, zejména v pilíři II programu a prostřednictvím EIT;
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 14 – písm. c
c)  s výhradou splnění svých kritérií výběru a udělení grantu mohl fond pro inovace podpořit fázi demonstrace způsobilých projektů, které obdržely podporu z rámcových programů pro výzkum a inovace.
c)  s výhradou splnění svých kritérií výběru a udělení grantu mohl fond pro inovace podpořit fázi demonstrace způsobilých projektů. Projekty, jež obdrží podporu z fondu pro inovace, mohou být způsobilé pro podporu z rámcových programů pro výzkum a inovace, a naopak. Aby doplnil program Horizont Evropa, může se fond pro inovace zaměřit na inovace, které jsou blíže trhu, tím, že bude přispívat k podstatnému a rychlému snižování emisí CO2. Mezi fondem pro inovace a programem Horizont Evropa budou vytvořeny silné doplňující vazby.
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 16
16.  Součinnost s Evropským obranným fondem bude přínosem pro civilní a obranný výzkum. Vyloučí se tak zbytečná duplicita.
16.  Potenciální součinnost s Evropským obranným fondem bude přispívat k předcházení duplicity.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 16 a (nový)
16a.  Součinnost s programem Kreativní Evropa bude podporovat konkurenceschopnost a inovace, přispívat k hospodářskému a sociálnímu růstu a prosazovat efektivní využívání veřejných prostředků.
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Příloha IV – bod 16 b (nový)
16b.  Lze plánovat součinnost s jakýmikoli významnými projekty společného evropského zájmu (IPCEI).
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Příloha V – odst. 1
Způsoby dosahování dopadů a související klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů strukturují sledování míry, v jaké rámcový program dosahuje svých cílů. Způsoby dosahování dopadů jsou závislé na čase, a člení se tak na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé. Ukazatele způsobů dosahování dopadů slouží k vykazování pokroku dosaženého u každého z typů dopadů výzkumu a inovací na úrovni rámcového programu. Jednotlivé části programu se v různé míře a prostřednictvím různých mechanismů podílejí na tvorbě těchto ukazatelů. Ke sledování jednotlivých částí programu lze případně použít další ukazatele.
Způsoby dosahování dopadů a související klíčové ukazatele způsobů dosahování dopadů strukturují sledování míry, v jaké rámcový program dosahuje svých cílů, jak stanoví článek 3. Tyto způsoby odrážejí čtyři doplňkové kategorie dopadů s ohledem na nelineární povahu investic v oblasti výzkumu a inovací: vědecké, společenské, hospodářské a na Evropský výzkumný prostor. U každé z těchto kategorií dopadů budou uplatněny zástupné ukazatele pro sledování pokroku, jež se budou členit na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobější a budou příslušně rozčleněny a rozlišovat mezi členskými státy a přidruženými zeměmi. Jednotlivé části programu se v různé míře a prostřednictvím různých mechanismů podílejí na tvorbě těchto ukazatelů. Ke sledování jednotlivých částí programu lze případně použít další ukazatele.
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Příloha V – odst. 2
Mikrodata skrývající se za klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadů budou u všech částí programu a všech prováděcích mechanismů shromažďována centrálně a jednotně a na přiměřené úrovni granularity dat s minimálními požadavky na příjemce, pokud jde o podávání zpráv.
Mikrodata skrývající se za klíčovými ukazateli způsobů dosahování dopadů budou u všech částí programu a všech prováděcích mechanismů shromažďována centrálně a jednotně a na přiměřené úrovni granularity dat s minimálními požadavky na příjemce, pokud jde o podávání zpráv. Empirické důkazy a ukazatele musejí být v co nejvyšší míře doplněny kvalitativní analýzou.
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Příloha V – odst. 4
Očekává se, že program bude mít společenský dopad ve formě řešení politických priorit EU prostřednictvím výzkumu a inovací, přínosů a výsledků prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací a ve formě širšího zavádění inovací ve společnosti. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto třech klíčových způsobů dosahování dopadů.
Očekává se, že program bude mít společenský dopad ve formě řešení globálních výzev definovaných v pilíři II včetně cílů udržitelného rozvoje OSN, jakož i politických priorit a závazků EU prostřednictvím výzkumu a inovací, přínosů a výsledků prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací a ve formě širšího zavádění inovací ve společnosti, čímž bude v konečném důsledku přínosem pro blahobyt lidí. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto třech klíčových způsobů dosahování dopadů.
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Příloha V – tabulka 2

Znění navržené Komisí

 

 

Dopady ve společnosti

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

 

Řešení politických priorit EU prostřednictvím výzkumu a inovací

Výstupy –

počet a podíl výstupů zaměřených na řešení konkrétních politických priorit EU

Řešení –

počet a podíl inovací a vědeckých výsledků zaměřených na řešení konkrétních politických priorit EU

Přínosy –

odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem, pokud jde o zvládání konkrétních politických priorit EU, včetně příspěvku k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů

 

Přínos a dopady vzešlé z misí v oblasti výzkumu a inovací

Výstupy misí v oblasti výzkumu a inovací –

výstupy konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací

Výsledky misí v oblasti výzkumu a inovací –

výsledky konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací

Dosažené cíle misí v oblasti výzkumu a inovací –

dosažené cíle konkrétních misí v oblasti výzkumu a inovací

 

Širší zavádění inovací ve společnosti

Společná tvorba –

počet a podíl projektů rámcového programu, v jejichž rámci to byli občané EU a koneční uživatelé, kdo přispěl ke společné tvorbě obsahu výzkumu a inovací

Zapojení –

počet a podíl příjemců rámcového programu disponujících mechanismem pro zapojení občanů a konečných uživatelů po ukončení projektu rámcového programu

Zavádění výzkumu a inovací ve společnosti –

zavádění a veřejná působnost společně vytvořených vědeckých výsledků a inovativních řešení

Pozměňovací návrh

 

 

Dopady ve společnosti

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

 

Řešení cílů programu Horizont Evropa a politických priorit EU prostřednictvím výzkumu a inovací

Výstupy –

počet a podíl výstupů zaměřených na řešení konkrétních cílů programu Horizont Evropa a politických priorit EU

Řešení –

počet a podíl inovací a vědeckých výsledků zaměřených na řešení konkrétních cílů programu Horizont Evropa a politických priorit EU

Přínosy –

odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem, pokud jde o zvládání konkrétních cílů programu Horizont Evropa a politických priorit EU, příspěvek k celému životnímu cyklu tvorby politik a právních předpisů

 

Přínos a dopady vzešlé z misí a partnerství v oblasti výzkumu a inovací

Výstupy misí v oblasti výzkumu a inovací –

výstupy konkrétních misí a partnerství v oblasti výzkumu a inovací

Výsledky misí v oblasti výzkumu a inovací –

výsledky konkrétních misí a partnerství v oblasti výzkumu a inovací

Dosažené cíle misí v oblasti výzkumu a inovací –

dosažené cíle konkrétních misí a partnerství v oblasti výzkumu a inovací

 

Plnění závazku Unie v oblasti klimatu

Projekty a výstupy –

Počet a poměrná část projektů a výstupů podstatných z hlediska klimatu (podle misí, partnerství a rozpočtových položek programu)

Inovace z projektu rámcového programu podstatného z hlediska klimatu –

Počet inovací z projektu rámcového programu podstatného z hlediska klimatu, včetně z udělených práv duševního vlastnictví

Společenský a hospodářský dopad projektů podstatných z hlediska klimatu –

odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití výsledků podpořených rámcovým programem na plnění dlouhodobých závazků EU v oblasti klimatu a energetiky v rámci Pařížské dohody

Hospodářské, společenské a environmentální náklady a přínosy projektů podstatných z hlediska klimatu

– zavádění inovativních řešení na zmírňování dopadů a přizpůsobení se klimatu vyplývajících z projektů rámcového programu

– odhadovaný souhrnný dopad v důsledku využití těchto řešení na pracovní místa a zakládání nových společností, hospodářský růst, čistou energii, zdraví a dobré životní podmínky (včetně kvality ovzduší, půdy a vody)

 

Širší zavádění výzkumu a inovací ve společnosti, v členských státech

Společná tvorba –

počet a podíl projektů rámcového programu, v jejichž rámci to byli občané EU a koneční uživatelé, kdo přispěl ke společné tvorbě obsahu výzkumu a inovací

Zapojení –

počet a podíl příjemců rámcového programu disponujících mechanismem pro zapojení občanů a konečných uživatelů po ukončení projektu rámcového programu

Zavádění výzkumu a inovací ve společnosti –

přístup, zavádění a veřejná působnost vědeckých výsledků a inovativních řešení rámcového programu

Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Příloha V – odst. 5
Očekávané dopady tohoto programu v oblasti hospodářství a inovací budou spočívat v tom, že ovlivní vznik a růst podniků, povede k vytváření přímých i nepřímých pracovních míst a k posílení investic do výzkumu a inovací. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.
Očekávané dopady tohoto programu v oblasti hospodářství a inovací, zejména v rámci Unie, budou spočívat v tom, že ovlivní vznik a růst podniků, zejména malých a středních podniků, povede k vytváření přímých i nepřímých pracovních míst, zejména v rámci Unie, a k posílení investic do výzkumu a inovací. Pokrok k dosažení těchto dopadů bude sledován prostřednictvím zástupných ukazatelů stanovených podél osy těchto tří klíčových způsobů dosahování dopadů.
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Příloha V – tabulka 3

Znění navržené Komisí

 

 

Dopady v oblasti hospodářství a inovací

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

 

Vytváření růstu založeného na inovacích

Výstupy v podobě inovací –

počet inovativních produktů, procesů nebo postupů vytvořených na základě rámcového programu (podle druhu inovace) a přihlášek práv duševního vlastnictví

Inovace –

počet inovací dosažených na základě projektů rámcového programu (podle druhu inovace) a udělených práv duševního vlastnictví

Hospodářský růst

– vznik, růst a tržní podíl podniků, které vytvořily inovace během rámcového programu

 

Vytvoření více a kvalitnějších pracovních míst

Podporovaná pracovní místa –

počet pracovních míst na plný úvazek a zachovaných pracovních míst u příjemců za účelem provedení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

Zachovaná pracovní místa –

navýšení počtu pracovních míst na plný úvazek u příjemců po ukončení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

Celkový počet pracovních míst –

počet přímých či nepřímých pracovních míst vytvořených nebo zachovaných díky šíření výsledků rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

 

Posílení investic v oblasti výzkumu a inovací

Společné investice –

výše veřejných a soukromých investic, k nimž došlo díky počátečním investicím rámcového programu

Rozšíření –

výše veřejných a soukromých investic vynaložených na využití a rozšíření výsledků rámcového programu

Příspěvek ke splnění cíle 3 % –

pokrok EU směrem k dosažení cíle 3 % HDP v důsledku provedení rámcového programu

Pozměňovací návrh

 

 

Dopady v oblasti hospodářství a inovací

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

 

Vytváření růstu založeného na inovacích v Unii

Výstupy v podobě inovací –

počet inovativních produktů, procesů nebo postupů vytvořených na základě rámcového programu (podle druhu inovace) a přihlášek práv duševního vlastnictví ve všech zúčastněných zemích

Inovace –

počet inovací dosažených na základě projektů rámcového programu (podle druhu inovace a podle země) a udělených práv duševního vlastnictví

Malé a střední podniky

Malé a střední podniky zavádějící produktové nebo procesní inovace díky financování z rámcového programu vyjádřené jako % malých a středních podniků financovaných z rámcového programu

Normy a standardy

Počet norem a standardů vzniklých v důsledku projektů rámcového programu vyvinuté v EU

Hospodářský růst

– vznik, růst a tržní podíl podniků, které vytvořily inovace během rámcového programu v Unii i mimo ni

 

Řešení propasti existující v Unii mezi činnostmi v oblasti výzkumu a vývoje a trhem

Využívání výsledků výzkumu, vývoje a inovací

Podíl výsledků rámcových programů s komerčním využitím v Unii či mimo ni v závislosti na dotčeném odvětví

Analýza využití výsledků v Unii či mimo ni

Důvody, proč (bývalí) účastníci rámcového programu využívají výzkum a vývoj mimo Unii

 

Vytvoření více a kvalitnějších pracovních míst

Podporovaná pracovní místa –

pro každou zúčastněnou zemi počet pracovních míst na plný úvazek a zachovaných pracovních míst u příjemců za účelem provedení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

Zachovaná pracovní místa –

pro každou zúčastněnou zemi navýšení počtu pracovních míst na plný úvazek u příjemců po ukončení projektu rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

Celkový počet pracovních míst

počet přímých či nepřímých pracovních míst vytvořených nebo zachovaných či převedených mimo Unii díky šíření výsledků rámcového programu (podle druhu pracovní činnosti)

– počet přímých a nepřímých pracovních míst vytvořených v odvětvích s intenzivním využitím znalostí na zúčastněnou zemi

 

Posílení investic v oblasti výzkumu a inovací

Společné investice –

výše veřejných a soukromých investic, k nimž došlo díky počátečním investicím rámcového programu

Rozšíření –

výše veřejných a soukromých investic vynaložených na využití a rozšíření výsledků rámcového programu

Příspěvek ke splnění cíle 3 % –

pokrok EU směrem k dosažení cíle 3 % HDP v důsledku provedení rámcového programu

Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Příloha V – podnadpis 4 a (nový)
Ukazatele způsobů dosahování dopadu Evropského výzkumného prostoru
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Příloha V – tabulka 3 a (nová)

Znění navržené Komisí

 

Pozměňovací návrh

 

 

Dopady v oblasti Evropského hospodářského dopadu

Krátkodobé

Střednědobé

Dlouhodobé

 

Přilákat a udržet talentované lidi v Unii

Mobilita financovaná z rámcového programu

Mobilita výzkumných pracovníků a inovátorů směrem dovnitř i ven, v Unii i mimo ni, podle zemí

Internacionalizace financovaná z rámcového programu

– vývoj a podíl zahraničních výzkumných pracovníků a inovátorů usazených ve všech zemích Evropského výzkumného prostoru

– vývoj konektivity a činností v rámci sítí výzkumných institucí, včetně propojení veřejného a soukromého sektoru

Atraktivní systémy výzkumu a inovací

–  zahraniční investice do inovativních činností v Unii

– počet patentů v zúčastněných zemích

–  příjmy z licencí udělených v zahraničí

 

Šíření excelence a rozšiřování účasti

Účast na rámcových programech

Podíl koordinátorů a účastníků ze zemí s rozšiřující účastí podle části programu a podle nástroje

– podíl hodnotitelů a členů řídicích rad včetně zemí s rozšiřující účastí a v regionech, které jsou z hlediska výzkumu a inovací méně výkonné

Vytváření a modernizace oblastí excelence

Vynikající ekosystémy výzkumu a inovací, včetně zemí, které jsou z hlediska výzkumu a inovací méně výkonné, ale stávají se ve své zemi centrem a hybatelem změny

 

Rozdíl ve výzkumu a vývoji

Zeměpisná koncentrace

– míra úspěšnosti

– využití výzkumných infrastruktur financovaných Unií ve všech zemích Evropského hospodářského prostoru

Strategické plánování programů financování EU

Součinnost a interakce mezi rámcovým programem a strategiemi pro inteligentní specializaci

Posilování vnitrostátních systémů v oblasti výzkumu a vývoje

– zvyšování financování vysoce kvalitního, nezávislého a konkurenceschopného výzkumu a systémů profesního hodnocení

– zvyšování soukromých a státních veřejných výdajů na výzkum a inovace

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0401/2018).


Program, kterým se provádí program Horizont Evropa ***I
PDF 692kWORD 205k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 12. prosince 2018 k návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (COM(2018)0436 – C8-0253/2018 – 2018/0225(COD))(1)
P8_TA(2018)0510A8-0410/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Právní východisko 5 a (nové)
s ohledem na zprávu Evropského parlamentu o posouzení provádění programu Horizont 2020 vzhledem k jeho průběžnému hodnocení a návrhu devátého rámcového programu
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 3
(3)  Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění zvláštního programu by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijímání pracovních programů pro provádění zvláštního programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/20114.
(3)  Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění zvláštního programu by měly být Komisi svěřeny přenesené pravomoci k přijetí strategických plánů pro výzkum a inovace a také prováděcí pravomoci k přijímání pracovních programů pro provádění zvláštního programu. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/20114.
__________________
__________________
4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
4 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 5
(5)  S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento zvláštní program přispěje k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle, aby 25 % výdajů z rozpočtu EU šlo na podporu cílů v oblasti klimatu. Předpokládá se, že opatření v rámci tohoto zvláštního programu přispějí 35 % celkového finančního krytí zvláštního programu k cílům v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění zvláštního programu budou identifikována relevantní opatření, která budou znovu posouzena během příslušných hodnocení a přezkumů.
(5)  S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento zvláštní program přispěje k začlenění opatření v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle, aby 25 % výdajů z rozpočtu EU šlo na podporu cílů v oblasti klimatu. Předpokládá se, že opatření v rámci tohoto zvláštního programu přispějí nejméně 35 % celkového finančního krytí zvláštního programu k cílům EU a případně závazkům v oblasti klimatu. Během přípravy a provádění zvláštního programu budou identifikována relevantní opatření, která budou monitorována, oznámena a znovu posouzena během příslušných hodnocení a přezkumů.
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  Opatření v rámci zvláštního programu by měla být využívána k tomu, aby přiměřeně řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala nebo vytlačovala soukromé financování, a měla by mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.
(6)  Opatření v rámci zvláštního programu by měla být využívána k tomu, aby posilovala, rozšiřovala a rozvíjela excelenci vědecké a technologické základny Unie, řešila velké globální výzvy, posilovala vedoucí postavení Unie v průmyslu, zvyšovala kvalitu života v Unii a podporovala investice, řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a využívala dodatečné financování, spíše než aby vytlačovala soukromé financování.
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Rovnost žen a mužů je prioritou politiky EU a klíčovou sociální výzvou (cíl udržitelného rozvoje OSN č. 5). Cíl rovnosti žen a mužů ve společnosti má navíc zásadní význam pro sociální a průmyslové přeměny, které vyžadují ostatní cíle udržitelného rozvoje. Do celého programu by tudíž měly být vhodně zahrnuty generové aspekty a měl by se také požadovat konkrétní výzkum v oblasti rovnosti žen a mužů s cílem podporovat provádění a navrhování lepší politiky EU zaměřené na rovnost žen a mužů.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Zvláštní program by měl být prováděn transparentním, participativním a strategickým způsoben ve snaze o zapojení zúčastněných subjektů a občanské společnosti. Zastoupení zúčastněných subjektů a zapojení občanské společnosti by mělo být vyvážené tak, aby zahrnovalo různá prostředí.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7
(7)  Vzhledem k významnému příspěvku, který by výzkum a inovace měly přinést při řešení problémů v oblasti potravin, zemědělství, rozvoji venkova a v bioekonomice, a za účelem využití odpovídajících příležitostí ve výzkumu a inovacích v těsném spolupůsobení se společnou zemědělskou politikou budou relevantní opatření v rámci zvláštního programu na období 2021–2027 podpořena částkou 10 miliard EUR pro klastr „Potraviny a přírodní zdroje“.
(7)  Vzhledem k významnému příspěvku, který by výzkum a inovace měly přinést při řešení problémů v oblasti potravin, zemědělství, rozvoji venkova a v bioekonomice, s cílem zajistit jejich větší udržitelnost a za účelem využití odpovídajících příležitostí ve výzkumu a inovacích v těsném spolupůsobení se společnou zemědělskou politikou budou relevantní opatření v rámci zvláštního programu na období 2021–2027 podpořena částkou 10 miliard EUR pro specializovaný klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemědělství“.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Evropská kulturní a tvůrčí odvětví staví mosty mezi uměním, kulturou, podnikáním a technologií. Kulturní dědictví je nedílnou součástí evropské soudržnosti a podporuje propojení mezi tradicí a inovací. Prioritou programu bude zachování kulturního dědictví a rozvoj tvůrčích řešení, zvláště v oblasti digitalizace.
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8
(8)  Dokončení jednotného digitálního trhu a rostoucí příležitosti ze sbližování digitálních a fyzických technologií vyžadují zvýšení investic. Program Horizont Evropa k tomuto úsilí přispěje významným zvýšením výdajů na hlavní činnosti digitálního výzkumu a inovací ve srovnání s rámcovým programem pro výzkum a inovace Horizont 20206. To by mělo zajistit, aby Evropa zůstala na čele globálního výzkumu a inovací v digitální oblasti.
(8)  Dokončení jednotného digitálního trhu a rostoucí příležitosti ze sbližování digitálních a fyzických technologií vyžadují zvýšení investic. Program Horizont Evropa k tomuto úsilí přispěje specializovaným klastrem s cílem zajistit, aby Evropa zůstala na čele globálního výzkumu a inovací v digitální oblasti.
__________________
6 Sdělení Komise „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ uvádí částku 13 miliard EUR vyčleněnou na hlavní digitální činnosti v rámcovém programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 (https://eur-lex.europa.eu/legal-content/en/ALL/?uri=CELEX%3A52018DC0098).
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  S ohledem na důležitost lépe informovat širší publikum o přidané hodnotě a dopadu opatření EU by Komise měla zvýšit své úsilí zaměřené na viditelnost programu Horizont Evropa. Podobně by měli příjemci zajistit viditelnost svých výsledků dosažených pomocí financování EU.
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 9
(9)  Formy financování a metody provádění podle tohoto rozhodnutí se vybírají na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnic jednotkových nákladů.
vypouští se
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Článek 2
Článek 2
Článek 2
Operační cíle
Operační cíle
1.  Zvláštní program přispívá k dosažení obecných a konkrétních cílů stanovených v článku 3 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
1.  Zvláštní program přispívá k dosažení obecných a konkrétních cílů stanovených v článku 3 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
2.  Zvláštní program má tyto operační cíle:
2.  Zvláštní program má tyto operační cíle:
a)  posílení a šíření excelence;
a)  upevnění a rozšíření evropské vědecké a technologické základny a posílení a šíření excelence;
b)  zvýšení spolupráce napříč odvětvími a obory;
b)  zvýšení spolupráce napříč odvětvími a obory;
c)  propojení a rozvoj výzkumných infrastruktur v celém Evropském výzkumném prostoru;
c)  propojení, rozvoj a umožnění široké, mimo jiné virtuální, dostupnosti výzkumných infrastruktur v celém Evropském výzkumném prostoru;
d)  posílení mezinárodní spolupráce;
d)  posílení mezinárodní spolupráce ve vědě a technice s cílem podpořit excelenci Unie;
e)  přilákání, výcvik a udržení výzkumných pracovníků a inovátorů v Evropském výzkumném prostoru, včetně využití mobility výzkumných pracovníků;
e)  přilákání, výcvik a udržení výzkumných pracovníků a inovátorů z EU i ze zahraničí, včetně využití mobility výzkumných pracovníků s cílem dosáhnout toho, aby Evropský výzkumný prostor byl nejlepší a nejvíce konkurenceschopný na světě;
f)  podpora otevřené vědy a zajištění viditelnosti pro veřejnost a otevřený přístup k výsledkům;
f)  podpora otevřené vědy a otevřený přístup k výsledkům;
g)  aktivní šíření a využívání výsledků, zejména pro tvorbu politik;
g)  aktivní šíření a využívání výsledků, zejména pro tvorbu politik;
h)  podpora provádění politických priorit Unie;
h)  podpora provádění politických priorit a cílů Unie;
i)  posílení vazby mezi výzkumem inovacemi a dalšími politikami, včetně cílů udržitelného rozvoje;
i)  posílení vazby mezi výzkumem, inovacemi, vzděláváním a dalšími politikami, včetně cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody;
j)  prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací splnění ambiciózních cílů ve stanoveném časovém rámci;
j)  prostřednictvím misí v oblasti výzkumu a inovací splnění ambiciózních cílů ve stanoveném časovém rámci;
k)  zapojení občanů a konečných uživatelů do procesů spolunavrhování a spoluvytváření;
k)  zapojení příslušných zúčastněných subjektů z oblasti výzkumu a inovací, včetně občanů, akademické obce, výzkumných organizací a průmyslu do procesů spolunavrhování a spoluvytváření;
l)  zlepšení komunikace ve vědě;
l)  zlepšení komunikace ve vědě;
m)  urychlení transformace průmyslu;
m)  řízení transformace průmyslu v EU s cílem uvolnit potenciál evropských strategických odvětví, jako jsou klíčové základní technologie;
n)  zlepšování dovedností pro inovace;
n)  zlepšování dovedností pomocí odborné přípravy a podporou kreativity pro výzkum a inovace;
o)  podnícení vytváření a růstu inovativních společností, zejména malých a středních podniků;
o)  podnícení vytváření a růstu inovativních společností, zejména začínajících podnikůmalých a středních podniků;
p)  zlepšení přístupu k rizikovému financování, zejména v případech, kdy trh neposkytuje životaschopné financování.
p)  zlepšení přístupu k rizikovému financování, mimo jiné prostřednictvím součinnosti s programem InvestEU zejména v případech, kdy trh neposkytuje životaschopné financování.
pa)  posílení začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a integraci genderového rozměru do výzkumu a inovací;
pb)  maximalizace vědeckého, technologického, společenského a ekonomického dopadu.
3.  V rámci cílů uvedených v odstavci 2 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění zvláštního programu. Může jít v řádně odůvodněných případech například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, jakož i na potřeby týkající se tvorby nových politik Unie.
3.  V rámci cílů uvedených v odstavci 2 lze zohlednit nové a nepředvídané potřeby, které vyvstanou během doby provádění zvláštního programu. Může jít v řádně odůvodněných případech například o reakce na nově vznikající příležitosti, krize a hrozby, jakož i na potřeby týkající se tvorby nových politik Unie.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Článek 3
Článek 3
Článek 3
Struktura
Struktura
1.  V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast se zvláštní program skládá z těchto částí:
1.  V souladu s čl. 4 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast se zvláštní program skládá z těchto částí:
1)  Pilíř I „Otevřená věda“ obsahující tyto komponenty:
1)  Pilíř I „Vynikající a otevřená věda“ obsahující tyto komponenty:
a)  Evropskou radu pro výzkum popsanou v příloze I pilíři I oddíle 1;
a)  Evropskou radu pro výzkum popsanou v příloze I pilíři I oddíle 1;
b)  akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) popsané v příloze I pilíři I oddíle 2;
b)  akce „Marie Curie-Skłodowska“ (MSCA) popsané v příloze I pilíři I oddíle 2;
c)  výzkumné infrastruktury popsané v příloze I pilíři I oddíle 3;
c)  výzkumné infrastruktury popsané v příloze I pilíři I oddíle 3;
2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ obsahující tyto komponenty:
2)  Pilíř II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“; včetně nástroje pro malé a střední podniky založeného na grantech s jedním příjemcem, jak je popsán v článku 43a nařízení a v příloze I zvláštního programu;
a)  klastr „Zdraví“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 1;
a)  klastr „Zdraví“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 1;
b)  klastr „Inkluzivní a bezpečná společnost“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 2;
b)  klastr „Inkluzivní a kreativní společnost“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 2;
ba)  klastr „Bezpečná společnost“;
c)  klastr „Digitální oblast a průmysl“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 3;
c)  klastr „Digitální oblast, průmysl a vesmír“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 3;
d)  klastr „Klima, energetika a mobilita“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 4;
d)  klastr „Klima, energetika a mobilita“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 4;
e)  klastr „Potraviny a přírodní zdroje“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 5;
e)  klastr „Potraviny, přírodní zdroje a zemdědělství“ popsaný v příloze I pilíři II oddíle 5;
f)  nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC) popsané v příloze I pilíři II oddíle 6;
f)  nejaderné přímé akce Společného výzkumného střediska (JRC) popsané v příloze I pilíři II oddíle 6;
3)  Pilíř III „Otevřené inovace“ obsahující tyto komponenty:
3)  Pilíř III „Inovativní Evropa“ obsahující tyto komponenty:
a)  Evropskou radu pro inovace (ERI) popsanou v příloze I pilíři III oddíle 1;
a)  Evropskou radu pro inovace (ERI) popsanou v příloze I pilíři III oddíle 1; včetně evropských inovačních ekosystémů popsaných v příloze I pilíři III oddíle 2;
b)  evropské inovační ekosystémy popsané v příloze I pilíři III oddíle 2;
vypouští se
c)   Evropský inovační a technologický institut (EIT) popsaný v příloze I pilíři III oddíle 3;
b)   Evropský inovační a technologický institut (EIT) popsaný v příloze I pilíři III oddíle 3;
4)  Část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ obsahující tyto komponenty:
4)  Část „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ obsahující tyto komponenty:
a)   sdílení excelence popsané v příloze I části „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ oddíle 1;
a)  šíření excelence a rozšiřování účasti popsané v příloze I části „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ oddíle 1;
b)  reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací popsané v příloze I části „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ oddíle 2;
b)  reforma a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací popsané v příloze I části „Posílení Evropského výzkumného prostoru“ oddíle 2;
2.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci částí uvedených v odstavci 1, jsou uvedeny v příloze I.
2.  Činnosti, které mají být prováděny v rámci částí uvedených v odstavci 1, jsou uvedeny v příloze I.
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Rozpočet
Rozpočet
1.  V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast činí finanční krytí pro provádění zvláštního programu na období 2021–2027 94 100 000 000 EUR v současných cenách.
1.  V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast činí finanční krytí pro provádění zvláštního programu na období 2021–2027 120 000 000 000 EUR v cenách roku 2018.
2.  Částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je rozdělena mezi šest komponent uvedených v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast. Použijí se ujednání čl. 9 odst. 3 až 8 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
2.  Částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku je rozdělena mezi šest komponent uvedených v čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí v souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast. Použijí se ujednání čl. 9 odst. 3 až 8 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Mise
Mise
1.  Pro každou misi může být zřízen výbor pro mise. Je složena z přibližně 15 osob na vysoké úrovni, včetně zástupců příslušných konečných uživatelů. Výbor pro mise poskytuje poradenství týkající se těchto záležitostí:
1.  Pro každou misi je zřízen výbor pro mise pro společné navrhování a řízení provádění. Je složen z 15 až 20 nezávislých osob na vysoké úrovni, včetně zástupců z oblasti výzkumu a inovací z různých odvětví a oborů, akademické obce, výzkumných a technologických organizací, průmyslových podniků všech velikostí, vnitrostátních a regionálních orgánů a organizací občanské společnosti. Členy výboru pro mise jmenuje Komise na základě nezávislého a transparentního postupu, včetně otevřené výzvy pro vyjádření zájmu. Výbor pro mise poskytuje poradenství týkající se těchto záležitostí:
a)  obsahu pracovních programů a jejich revize podle potřeb pro dosažení cílů mise, v příslušných případech ve společném návrhu se zúčastněnými stranami a veřejností;
a)  obsahu příslušných pracovních programů a jejich revize podle potřeb pro dosažení cílů mise;
b)  opatření na úpravu, nebo v příslušných případech ukončení, na základě posouzení provádění mise;
b)  opatření na úpravu, nebo v příslušných případech ukončení, na základě posouzení provádění mise;
c)  výběru odborných hodnotitelů, instruktáže odborných hodnotitelů a kritérií hodnocení a jejich vah;
c)  výběru odborných hodnotitelů, prevenci střetu zájmů odborných hodnotitelů, instruktáže odborných hodnotitelů a kritérií hodnocení a jejich vah, kromě standardních kritérií, konkrétně „excelence“; dopad; kvalita a efektivita provádění“.
d)  rámcových podmínek, které pomohou dosáhnout cílů mise;
d)  rámcových podmínek, které pomohou dosáhnout cílů mise v souladu s prioritami Unie;
e)  komunikace.
e)  komunikace.
ea)  jasných a měřitelných cílů a možných výsledků misí;
eb)  hodnocení sociálního dopadu a obchodního potenciálu mise;
2.  V pracovním programu uvedeném v článku 11 mohou být stanovena zvláštní ustanovení s cílem umožnit účinný a flexibilní portfoliový přístup.
2.  V pracovním programu uvedeném v článku 11 jsou stanovena zvláštní ustanovení s cílem umožnit účinný a flexibilní portfoliový přístup.
2a.  Obsah misí, podrobnosti jejich provádění, včetně rozsahu, ukazatelů, měřitelných cílů a milníků, odhadovaného rozpočtu a součinnosti s jinými fondy Unie a vazby na evropská partnerství jsou definovány ve strategických plánech výzkumu a inovací, jak je nastíněno v příloze I tohoto rozhodnutí.
2b.  Mise se provádějí prostřednictvím otevřených výzev v rámci pracovních programů příslušných klastrů, vyzývajících k předložení návrhů projektů, které přispívají k misi a které se nacházejí v jedné nebo několika z intervenčních oblastí klastrů.
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Článek 6
Článek 6
Článek 6
Evropská rada pro výzkum
Evropská rada pro výzkum
1.  Komise zřídí Evropskou radu pro výzkum („ERV“) pro provádění opatření v rámci pilíře I „Otevřená věda“, která se týkají ERV. Evropská rada pro výzkum je následníkem Evropské rady pro výzkum, která byla zřízena rozhodnutím C(2013) 18957.
1.  Komise zřídí Evropskou radu pro výzkum („ERV“) pro provádění opatření v rámci pilíře I „Vynikající a otevřená věda“, která se týkají ERV. Evropská rada pro výzkum je následníkem Evropské rady pro výzkum, která byla zřízena rozhodnutím C(2013) 18957.
2.  Evropská rada pro výzkum je složena z nezávislé vědecké rady podle článku 7 a specializované prováděcí struktury podle článku 8.
2.  Evropská rada pro výzkum je složena z nezávislé vědecké rady podle článku 7 a specializované prováděcí struktury podle článku 8.
3.  Evropská rada pro výzkum má předsedu, který je vybrán ze zkušených a mezinárodně uznávaných vědců.
3.  Evropská rada pro výzkum má předsedu, který je vybrán ze zkušených a mezinárodně uznávaných vědců.
Předsedu jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení za účasti nezávislého specializovaného vyhledávacího výboru, a to na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo. Přijímací řízení a vybraný kandidát musí být schváleni vědeckou radou.
Předsedu jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení za účasti nezávislého specializovaného vyhledávacího výboru, a to na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo. Přijímací řízení a vybraný kandidát musí být schváleni vědeckou radou.
Předseda předsedá vědecké radě, zajišťuje její vedení a kontakt se specializovanou prováděcí strukturou a zastupuje ji ve světě vědy.
Předseda předsedá vědecké radě, zajišťuje její vedení a kontakt se specializovanou prováděcí strukturou a zastupuje ji ve světě vědy.
4.  Evropská rada pro výzkum působí podle zásad vědecké excelence, samostatnosti, účinnosti, účelnosti, transparentnosti a odpovědnosti. Zajišťuje kontinuitu s akcemi Evropské rady pro výzkum prováděnými podle rozhodnutí …/ES.
4.  Evropská rada pro výzkum působí podle zásad vědecké excelence, samostatnosti, účinnosti, účelnosti, transparentnosti a odpovědnosti. Zajišťuje kontinuitu s akcemi Evropské rady pro výzkum prováděnými podle rozhodnutí …/ES.
5.  Činnosti Evropské rady pro výzkum podporují výzkum prováděný ve všech oblastech jednotlivými a nadnárodními týmy, které spolu soutěží na evropské úrovni.
5.  Činnosti Evropské rady pro výzkum podporují výzkum prováděný ve všech oblastech jednotlivými a nadnárodními týmy, které spolu soutěží na evropské úrovni. Podpora inovací, například prostřednictvím režimu ověřování koncepcí, by měla pokračovat s cílem podpořit rychlejší převádění nových objevů do komerčně nebo společensky hodnotných výrobků, procesů a služeb. S cílem přispět k tomuto záměru mohou být k ověření koncepce vybráni vynikající uchazeči programu ERV, kteří splnili prahové hodnoty, ale nemohli získat financování vzhledem k nedostatku zdrojů.
5a.  Pečeť excelence se uděluje účastníku programu ERV ověřování koncepce, pokud je návrh způsobilý, splnil příslušné prahové hodnoty a nemohl být financován.
6.  Komise zaručí samostatnost a bezúhonnost Evropské rady pro výzkum a zajistí řádné plnění úkolů jí svěřených.
6.  Komise zaručí samostatnost a bezúhonnost Evropské rady pro výzkum a zajistí řádné plnění úkolů jí svěřených.
Komise zaručí, aby provádění akcí Evropské rady pro výzkum bylo v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4 tohoto článku a rovněž s celkovou strategií Evropské rady pro výzkum podle čl. 7 odst. 2 písm. a) vypracovanou vědeckou radou.
Komise zaručí, aby provádění akcí Evropské rady pro výzkum bylo v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 4 tohoto článku a rovněž s celkovou strategií Evropské rady pro výzkum podle čl. 7 odst. 2 písm. a) vypracovanou vědeckou radou.
__________________
__________________
7 Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 23.
7 Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 23.
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Vědecká rada Evropské rady pro výzkum
Vědecká rada Evropské rady pro výzkum
1.  Vědecká rada je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků obou pohlaví a různých věkových skupin s odpovídajícími odbornými znalostmi zajišťujícími rozmanitost výzkumných oblastí a jednajícími za svou osobu a nezávisle na cizích zájmech.
1.  Vědecká rada je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků s odpovídajícími odbornými znalostmi zajišťujícími rozmanitost výzkumných oblastí a jednajícími za svou osobu a nezávisle na cizích zájmech.
Členy vědecké rady jmenuje Komise na základě nezávislého a transparentního postupu pro jejich určení, na němž se dohodne s vědeckou radou, po konzultaci s vědeckou obcí a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě.
Členy vědecké rady jmenuje Komise na základě nezávislého a transparentního postupu pro jejich určení, na němž se dohodne s vědeckou radou, po konzultaci s vědeckou obcí a předložení zprávy Evropskému parlamentu a Radě.
Jejich funkční období je omezeno na čtyři roky a může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady.
Jejich funkční období je omezeno na čtyři roky a může být jednou prodlouženo, a to na základě rotačního systému zajišťujícího kontinuitu práce vědecké rady.
2.  Vědecká rada vypracuje:
2.  Vědecká rada vypracuje:
a)  celkovou strategii pro Evropskou radu pro výzkum;
a)  celkovou strategii pro Evropskou radu pro výzkum;
b)  pracovní program pro provádění činností Evropské rady pro výzkum;
b)  pracovní program pro provádění činností Evropské rady pro výzkum;
c)  metody a postupy pro vzájemná hodnocení a hodnocení návrhů, na jejichž základě budou určeny návrhy, jež budou financovány;
c)  metody a postupy pro vzájemná hodnocení a hodnocení návrhů, na jejichž základě budou určeny návrhy, jež budou financovány;
d)  své stanovisko k jakékoli záležitosti, která může z vědeckého hlediska rozšířit úspěchy a zvýšit dopad Evropské rady pro výzkum a kvalitu prováděného výzkumu;
d)  své stanovisko k jakékoli záležitosti, která může z vědeckého hlediska rozšířit úspěchy a zvýšit dopad Evropské rady pro výzkum a kvalitu prováděného výzkumu;
e)  kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů.
Komise se odchýlí od stanovisek vědecké rady podle prvního pododstavce písm. a), c), d) a e) pouze tehdy, pokud se domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise opatření s cílem zachovat kontinuitu provádění zvláštního programu a dosažení jeho cílů, objasní body, v nichž se odchyluje od stanovisek vědecké rady, a řádně je zdůvodní.
Komise zavede kodex chování, který bude mimo jiné řešit předcházení střetu zájmů a odchýlení se od stanovisek vědecké rady podle prvního pododstavce písm. a), c) a d) pouze tehdy, pokud se domnívá, že nebyla dodržena ustanovení tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise opatření s cílem zachovat kontinuitu provádění zvláštního programu a dosažení jeho cílů, objasní body, v nichž se odchyluje od stanovisek vědecké rady, a řádně je zdůvodní.
3.  Vědecká rada jedná podle mandátu uvedeného v pilíři I přílohy I oddíle 1.
3.  Vědecká rada jedná podle mandátu uvedeného v pilíři I přílohy I oddíle 1.
4.  Vědecká rada jedná výlučně v zájmu dosažení cílů ERV podle zásad stanovených v článku 6. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a s nejvyšší možnou transparentností.
4.  Vědecká rada jedná výlučně v zájmu dosažení cílů ERV podle zásad stanovených v článku 6. Jedná naprosto nezávisle, bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a s nejvyšší možnou transparentností a otevřeností maximalizuje příspěvek ERV k dosažení cílů politiky EU v oblasti výzkumu a inovací a zejména cílů programu Horizont Evropa.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Článek 9
Článek 9
Článek 9
Evropská rada pro inovace
Evropská rada pro inovace
1.  Komise zřídí Evropskou radu pro inovace („ERI“) pro provádění opatření v rámci pilíře III „Otevřené inovace“, která se týkají ERI. ERI působí podle těchto zásad: zaměření na průlomové a přelomové inovace, samostatnost, schopnost přijmout riziko, účinnost, účelnost, transparentnost a odpovědnost.
1.  Komise zřídí Evropskou radu pro inovace (ERI) v souladu s článkem 7a) nařízení.
1a.  ERI bude zabudována do dvou nástrojů, Pathfinder a Accelerator, jak je popsáno v příloze I tohoto rozhodnutí. Nástroje ERI se budou nepřetržitě hodnotit s cílem systémově podporovat inovaci.
1b.  V případě potřeby budou cíle a kroky ERI propojeny s jinými částmi programu i s jinými fondy členských států a Unie, zejména EIT a InvestEU.
2.  Součástí ERI je výbor na vysoké úrovni („výbor ERI“) uvedený v článku 10 .
2.  Součástí ERI je výbor na vysoké úrovni („výbor ERI“) uvedený v článku 10 .
3.  Komise zajistí, aby provádění ERI bylo:
3.  Komise zajistí, aby provádění ERI bylo:
a)  v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku s náležitým zohledněním stanoviska výboru ERI k celkové strategii pro ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a
a)  v souladu se zásadami uvedenými v odstavci 1 tohoto článku s náležitým zohledněním stanoviska výboru ERI k celkové strategii pro ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. a) a
b)  nevedlo k narušení hospodářské soutěže v rozporu se společným zájmem.
b)  nevedlo k narušení hospodářské soutěže v rozporu se společným zájmem.
4.  Pro účely řízení kombinovaného financování ERI použije Komise nepřímé řízení, nebo v případech, kdy to není možné, může zřídit zvláštní účelovou jednotku. Komise se bude snažit zajistit účast dalších veřejných a soukromých investorů. Tam, kde to není v počáteční fázi možné, bude zvláštní účelová jednotka strukturována takovým způsobem, aby mohla přilákat další veřejné nebo soukromé investory pro zvýšení pákového efektu příspěvku Unie.
4.  Pro účely řízení kombinovaného financování ERI použije Komise nepřímé řízení, nebo v případech, kdy to není možné, může zřídit zvláštní účelovou jednotku. Komise se bude snažit zajistit účast dalších veřejných a soukromých investorů. Tam, kde to není v počáteční fázi možné, bude zvláštní účelová jednotka strukturována takovým způsobem, aby mohla přilákat další veřejné nebo soukromé investory pro zvýšení pákového efektu příspěvku Unie.
4a.  Komise zajistí spolupráci mezi ERI a EIT, zejména prostřednictvím znalostních a inovačních společenství.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Článek 10
Článek 10
Článek 10
Výbor ERI
Výbor ERI
1.  Výbor ERI poskytuje Komisi poradenství týkající se těchto záležitostí:
1.  Výbor ERI poskytuje Komisi poradenství týkající se těchto záležitostí:
a)  celkové strategie pro komponentu ERI v rámci pilíře III „Otevřené inovace“;
a)  celkové strategie pro komponentu ERI v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“;
b)  pracovního programu pro provádění akcí ERI;
b)  pracovního programu pro provádění akcí ERI;
c)  kritérií pro hodnocení inovativnosti a rizikového profilu návrhů a vhodné rovnováhy mezi granty, vlastním kapitálem a jinými formami financování pro nástroj Accelerator ERI;
c)  kritérií pro hodnocení inovativnosti a rizikového profilu návrhů a vhodné rovnováhy mezi granty, vlastním kapitálem a jinými formami financování pro nástroj Accelerator ERI;
d)  identifikace strategického portfoloia projektů;
d)  identifikace strategického portfoloia projektů;
e)  profilu správců programů.
e)  profilu správců programů.
ea)  systematického a trvalého procesu vyhodnocování kroků ERI;
2.  Výbor ERI může na vyžádání poskytnout Komisi doporučení týkající se těchto záležitostí:
2.  Výbor ERI může na vyžádání, popřípadě v koordinaci s řídicím výborem EIT, poskytnout Komisi doporučení týkající se těchto záležitostí:
a)  jakékoli záležitosti, která z pohledu inovací může zlepšit a podpořit inovační ekosystémy v celé Evropě, dosažení a dopad cílů komponenty ERI a kapacitu inovativních společností představit svá řešení;
a)  jakékoli záležitosti, která z pohledu inovací může zlepšit a podpořit inovační ekosystémy v celé Evropě, dosažení a dopad cílů komponenty ERI a kapacitu inovativních společností představit svá řešení;
b)  ve spolupráci s příslušnými útvary Komise identifikace případných regulatorních překážek, s kterými se potýkají podnikatelé, zejména ti, kterým byla udělena podpora v rámci komponenty ERI;
b)  ve spolupráci s příslušnými útvary Komise a EIT identifikace případných regulatorních překážek, s kterými se potýkají podnikatelé, zejména ti, kterým byla udělena podpora v rámci komponenty ERI;
c)  trendů u nově vznikajících technologií z portfolia ERI, aby bylo informováno plánování v jiných částech zvláštního programu;
c)  trendů u nově vznikajících technologií z portfolia ERI, aby bylo informováno plánování v jiných částech zvláštního programu;
d)  identifikace specifických problémů, u kterých je zapotřebí doporučení výboru ERI.
d)  identifikace specifických problémů, u kterých je zapotřebí doporučení výboru ERI.
Výbor ERI jedná v zájmu dosažení cílů komponenty ERI. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně a transparentně.
Výbor ERI jedná v zájmu dosažení cílů ERI s přihlédnutím k průmyslové strategii EU, její konkurenceschopnosti a ke globálním výzvám. Jedná bezúhonně a poctivě a pracuje efektivně, transparentně a otevřeně a brání narušování hospodářské soutěže na vnitřním trhu.
Výbor ERI jedná podle mandátu uvedeného v pilíři III přílohy I oddíle 1.
Výbor ERI jedná podle mandátu uvedeného v pilíři III přílohy I oddíle 1.
3.  Výbor ERI je složen z 15 až 20 osob na vysoké úrovni z různých částí evropského inovačního ekosystému, včetně podnikatelů, zástupců vedení společností, investorů výzkumných pracovníků. Přispívá k informačním aktivitám, přičemž členové výboru ERI usilují o zvýšení prestiže značky ERI.
3.  Výbor ERI je složen z 15 až 20 nezávislých osob na vysoké úrovni z různých částí evropského výzkumného a inovačního ekosystému, včetně podnikatelů ze společností všech velikostí, ekonomů, investorů, výzkumných pracovníků a akademických odborníků v oboru politiky inovací. Přispívá k informačním aktivitám, přičemž členové výboru ERI usilují o zvýšení prestiže značky ERI.
Členové výboru ERI jsou jmenováni Komisí na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů, nebo k vyjádření zájmu, nebo obojího podle toho, co Komise považuje za vhodnější, a s přihlédnutím k potřebě vyváženosti mezi odbornými znalostmi, pohlavími, věkovými skupinami a geografickým rozložením.
Členové výboru ERI jsou jmenováni Komisí na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů, nebo k vyjádření zájmu, nebo obojího podle toho, co Komise považuje za vhodnější, a s přihlédnutím k potřebě vyváženosti mezi odbornými znalostmi, pohlavími, věkovými skupinami a geografickým rozložením.
Jejich funkční období je omezeno na dva roky a může být dvakrát prodlouženo na základě etapového systému jmenování (členové jsou jmenováni každé dva roky).
Jejich funkční období je omezeno na tři roky a může být jednou prodlouženo na základě etapového systému jmenování (polovina členů se obmění každé dva roky)
4.  Výbor ERI má předsedu, kterého jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení. Předseda musí být vysoce postavený veřejný činitel s vazbami na oblast inovací.
4.  Výbor ERI má předsedu, kterého jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení. Předseda musí být vysoce postavený činitel s prokázanými odbornými znalostmi v oblasti výzkumu a inovací.
Předseda je jmenován na funkční období omezené na čtyři roky, které může být jednou prodlouženo.
Předseda je jmenován na funkční období omezené na tři roky, které může být jednou prodlouženo.
Předseda předsedá výboru ERI, připravuje jeho zasedání, přiděluje úkoly členům a může zřizovat specializované podskupiny, zejména k identifikaci nových technologických trendů z portfolia ERI. Předseda propaguje ERI, působí jako partner v dialogu při jednání s Komisí a reprezentuje ERI ve světě inovací. Komise může předsedovi při výkonu jeho povinností poskytovat administrativní podporu.
Předseda předsedá výboru ERI, připravuje jeho zasedání, přiděluje úkoly členům a může zřizovat specializované podskupiny, zejména k identifikaci nových technologických trendů z portfolia ERI. Předseda propaguje ERI, její úlohu při dosahování cílů programu a cílů EU v oblasti výzkumu a inovací, působí jako partner v dialogu při jednání s Komisí a reprezentuje ERI ve světě výzkumu a inovací. Komise předsedovi při výkonu jeho povinností poskytuje administrativní podporu.
5.  Komise zpracuje kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů. Předpokládá se, že členové výboru ERI při nástupu do funkce kodex chování přijmou.
5.  Komise zpracuje kodex chování, který mimo jiné upraví předcházení střetu zájmů. Členové výboru ERI musí při nástupu do funkce kodex chování přijmout.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Článek 11
Článek 11
Článek 11
Pracovní programy
Strategické plánování a pracovní programy
-1.  Provádění zvláštního programu se opírá o zvláštní plány výzkumu a inovací, které se zpracovávají každé dva roky, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6 nařízení a podle transparentního, inkluzivního a strategického víceletého postupu plánování činností v oblasti výzkumu a inovací, zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“. Povinné mnohostranné konzultace s vnitrostátními orgány, Evropským parlamentem a zástupci zúčastněných subjektů z oblasti výzkumu, vývoje a inovací, včetně občanské společnosti, o prioritách a vhodných typech opatření a forem provádění, včetně misí a evropských partnerství, zajistí nezbytné interdisciplinární a meziodvětvové perspektivy a sladění s dalšími příslušnými existujícími iniciativami na úrovni Unie, na vnitrostátní a regionální úrovni. To přispěje k využití dalšího soukromého a veřejného financování, což posílí evropský výzkumný prostor, jak je uvedeno v příloze I tohoto rozhodnutí.
1.  Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Ty se připravují po procesu strategického plánování popsaném v příloze I tohoto rozhodnutí.
1.  Podle strategického plánu výzkumu a inovací se program provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.
Pracovní programy v příslušných případech stanoví celkovou částku vyčleněnou pro operace kombinování zdrojů.
Pracovní programy v příslušných případech stanoví celkovou částku vyčleněnou pro operace kombinování zdrojů.
2.  Komise přijme samostatné pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů pro provádění akcí v rámci následujících komponent dle čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí:
2.  Komise přijme samostatné pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů pro provádění akcí v rámci následujících komponent dle čl. 3 odst. 1 tohoto rozhodnutí:
a)  ERV, kde pracovní program stanoví vědecká rada podle čl. 7 odst. 2 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 3. Komise se od pracovního programu stanoveného vědeckou radou odchýlí pouze tehdy, pokud se domnívá, že tento pracovní program není v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise pracovní program prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4. Toto opatření Komise řádně zdůvodní;
a)  ERV, kde pracovní program stanoví vědecká rada podle čl. 7 odst. 2 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 3. Komise se od pracovního programu stanoveného vědeckou radou odchýlí pouze tehdy, pokud se domnívá, že tento pracovní program není v souladu s ustanoveními tohoto rozhodnutí. V takovém případě přijme Komise pracovní program prostřednictvím prováděcího aktu přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4. Toto opatření Komise řádně zdůvodní;
b)  všech klastrů v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, MSCA, výzkumných infrastruktur, podpory inovačních ekosystémů, sdílení excelence a reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, v souladu s přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4;
b)  všech klastrů v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, MSCA, výzkumných infrastruktur, podpory evropských inovačních ekosystémů, šíření excelence a rozšiřování účasti, reformy a zlepšení evropského systému výzkumu a inovací, v souladu s přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 4;
c)  ERI, kde se pracovní program připraví na základě doporučení výboru ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 4.
c)  ERI, kde se pracovní program připraví na základě doporučení výboru ERI podle čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 12 odst. 4.
d)  JRC, kde víceletý pracovní program přihlíží ke stanovisku správní rady Společného výzkumného střediska uvedené v rozhodnutí 96/282/Euratom.
d)  JRC, kde víceletý pracovní program přihlíží ke stanovisku správní rady Společného výzkumného střediska uvedené v rozhodnutí 96/282/Euratom.
3.  Kromě požadavku uvedeného v článku 110 finančního nařízení pracovní programy uvedené v odstavci 2 tohoto článku v příslušných případech obsahují:
3.  Kromě požadavku uvedeného v článku 110 finančního nařízení pracovní programy uvedené v odstavci 2 tohoto článku v příslušných případech obsahují:
a)  uvedení částky přidělené na každou akci a misi a orientační harmonogram provedení;
a)  uvedení částky a rozpočtový podíl ve vztahu k programu přidělený na každou akci, misi a evropské partnerství a orientační harmonogram provedení;
b)  u grantů priority, kritéria pro výběr a udělení a relativní váhu jednotlivých hodnotících kritérií a maximální míru financování celkových způsobilých nákladů;
b)  u grantů priority, kritéria pro výběr a udělení a relativní váhu jednotlivých hodnotících kritérií a maximální míru financování celkových způsobilých nákladů;
c)  částku přidělenou na kombinované financování v souladu s články 41 až 43 nařízení (EU) …/… o rámcovém ucelenější a pravidlech pro účast;
c)  částku přidělenou na kombinované financování v souladu s články 41 až 43 nařízení (EU) …/… o rámcovém ucelenější a pravidlech pro účast;
d)  veškeré další povinnosti příjemců v souladu s články 35 a 37 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
d)  veškeré další povinnosti příjemců v souladu s články 35 a 37 nařízení (EU) …/… o rámcovém programu a pravidlech pro účast.
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Článek 12 a (nový)
Článek 12a
Řídící výbor pro otázky zdraví
1.  Komise zřídí řídící výbor pro zdraví pro provádění opatření v rámci pilíře II „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu", která se týkají oblasti „Zdraví“.
2.  Řídící výbor pro zdraví je složen z 15 až 20 vysoce postavených osob z různých oborů a činností v oblasti výzkumu, inovací, veřejného zdraví a dobrých životních podmínek obyvatel.
3.  Řídící výbor pro zdraví se zaměřuje na tyto zásady: koordinace a součinnost mezi unijními a vnitrostátními zdravotními programy a také mezi klastrem „Zdraví“ a dalšími součástmi programu Horizont Evropa, včetně misí a partnerství. Výbor podporuje zapojení pacientů a společnosti poskytováním vědeckého poradenství a doporučení. Opatření by měla prosazovat hodnotově orientovaný zdravotnický výzkum a lepší zdravotní řešení a snížit nerovnosti v oblasti zdraví.
4.  Řídící výbor pro otázky zdraví přispěje ke:
a)  strategii pro klastr „Zdraví“;
b)  plánu řízení koordinace a spolupráce mezi zdravotnickými programy, souvisejícími pilíři, jako jsou ERI, ERV, jakož i v rámci strategických partnerství a strukturálních fondů EU. Tento plán zajistí větší zviditelnění a koordinaci stávajících finančních mechanismů přidělených na výzkum ve zdravotnictví, řídí koordinaci a spolupráci a vytvoří pracovní programy a mise týkající se zdraví;
c)  metodám a postupům pro navrhování, výběr a realizaci misí v oblasti zdraví,
d)  zajišťuje účast občanů a zapojení do rozhodovacího procesu „zdola nahoru“,
e)  podporuje udržitelnost strategií a mechanismů financování umožňujících dlouhodobé projekty a ambiciózní mise;
f)  zajišťuje plodnou nadnárodní spolupráci v oblasti výzkumu, která maximalizuje evropský potenciál a přenáší výsledky do zdravotnických systémů;
g)  posiluje uplatnění mnohooborového výzkumu mezi oblastmi nemocí, v nichž existují společné prvky, a tím omezuje zdvojování činnosti a izolovaný výzkum;
h)  zvyšuje viditelnost programu Horizont Evropa a jeho přínos pro občany EU, řeší roztříštěnost odpovědnosti za vědu a výzkum v rámci řídících orgánů EU, zjednodušuje stávající mechanismy financování.
5.  Řídící výbor pro zdraví poskytuje komplexní výzkumnou strategii a řízení při přípravě pracovních programů a misí souvisejících se zdravím jako doplnění specializovaného Výboru pro mise.
6.  Řídící výbor pro otázky zdraví je vědecky orientovanou nezávislou skupinou zúčastněných stran, která je složena ze subjektů působících v biolékařském výzkumu a inovacích a dalších relevantních odvětvích výzkumu a průmyslu, s výrazným zapojením zástupců pacientů a občanů.
7.  Členové řídícího výboru pro otázky zdraví jsou jmenováni Komisí na základě otevřené výzvy k předkládání návrhů kandidátů, nebo k vyjádření zájmu, nebo obojího podle toho, co je vhodnější, a s přihlédnutím k potřebě vyváženosti mezi odbornými znalostmi, pohlavími, věkovými skupinami a geografickým rozložením. Jejich funkční období je omezeno na dva roky a může být dvakrát prodlouženo na základě etapového systému jmenování (členové jsou jmenováni každé dva roky).
8.  Řídící výbor pro zdraví má předsedu, kterého jmenuje Komise na základě transparentního přijímacího řízení. Předsedou je vysoce postavený veřejný činitel s vazbami na výzkum v oblasti zdraví.
9.  Činnosti a výsledek výboru budou přezkoumány a informace o nich bude obsažena v průběžném hodnocení programu, kde budou určena opatření za účelem prodloužení, uzpůsobení nebo ukončení činnosti skupiny v závislosti na přezkumu.
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Příloha I – Činnosti programu
ČINNOSTI PROGRAMU
ČINNOSTI PROGRAMU
Při provádění programu se použijí následující činnosti.
Při provádění programu se použijí následující činnosti.
Strategické plánování
Strategické plánování
Integrované plnění programových cílů programu Horizont Evropa bude zajištěno prostřednictvím víceletého strategického plánování. Díky tomuto plánování se pozornost zaměří na celkový dopad programu a soudržnost jeho jednotlivých pilířů, jakož i na součinnost s ostatními programy EU a na podporu poskytovanou dalším politikám EU nebo z těchto politik získanou.
Provádění programu Horizont Evropa se řídí inkluzivním a transparentním postupem strategického plánování výzkumných a inovačních činností financovaných z programu. Proces strategického plánování je určen k plnění programových cílů programu Horizont Evropa pomocí stanovení priorit financování. Pozornost se zaměří na dopad programu a soudržnost jeho jednotlivých pilířů, jakož i na součinnost s ostatními programy EU a na podporu poskytovanou dalším politikám EU.
Proces strategického plánování a přijímání strategického plánu výzkumu a inovací prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci zvýší pochopení a pocit zodpovědnosti širší veřejnosti za cíl programu a umožní spolutvůrcům právních předpisů, zúčastněným stranám a členským státům, aby byli plně informováni o zamýšlených iniciativách. Proces strategického plánování pomůže rozvíjet a provádět politiku v příslušných dotčených oblastech na úrovni EU, jakož i doplňující politiky v členských státech, a zároveň zajistí, aby program Horizont Evropa s odpovídajícími zdroji odrážel a podporoval hlavní cíle evropské politiky. Umožní zjednodušení prostředí pro financování, vyloučí zdvojování činností a překryvy mezi možnostmi financování, přičemž využije další soukromé a veřejné financování a podpoří rychlejší šíření a využívání výsledků výzkumu a inovací.
Systematický přístup k výzkumu a inovacím napříč obory, odvětvími a oblastmi politiky umožní řešit společenské a ekonomické výzvy a vytvářet znalosti, případně povede ke vzniku nových konkurenceschopných a udržitelných podniků a průmyslových odvětví a sociálních a technických inovací, podpoří hospodářskou soutěž, podnítí soukromé investice a zachová rovné podmínky na vnitřním trhu.
Strategické plánování podpoří intenzivní zapojení občanů a organizací občanské společnosti ve všech fázích výzkumu a inovací, společnou tvorbu znalostí a účinné prosazování rovnosti žen a mužů včetně začlenění genderového rozměru do obsahu výzkumu a inovací a zajistí a podpoří dodržování nejvyšších norem v oblasti etiky a integrity.
Proces strategického plánování podpoří intenzivní zapojení občanů a organizací občanské společnosti ve výzkumu a inovacích, společnou tvorbu znalostí a účinné prosazování rovnosti žen a mužů včetně začlenění genderového rozměru do výzkumu a inovací a podpoří dodržování nejvyšších norem v oblasti etiky a integrity.
Bude zahrnovat rozsáhlé konzultace a dialogy s členskými státy, v příslušných případech s Evropským parlamentem a s různými zúčastněnými stranami o prioritách včetně misí v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ a o vhodných typech akcí, které by se měly použít, zejména evropských partnerstvích.
V reakci na tyto cíle Komise zahájí otevřenou konzultační fázi s členskými státy, s Evropským parlamentem a s různými zúčastněnými stranami, mimo jiné včetně vědecké obce, výzkumných a technických organizací, průmyslu a organizací občanské společnosti. Konzultace pokryje strategické priority programu včetně misí v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a o vhodných typech nástrojů, které by se měly použít, zejména evropských partnerstvích. Výsledky konzultace budou zveřejněny na speciální internetové stránce, která by měla také uvádět podrobnosti o obsahu a procesu, které definují strategické plánování.
Pokud jde o evropská partnerství, strategický plán výzkumu a inovací nastíní a uvede důvody pro vytvoření, sloučení a ukončování evropských partnerství. Pro pokračování po roce 2020 by se měly zvážit uznané společné technologické iniciativy a smluvní partnerství veřejného a soukromého sektoru vzhledem k jejich přidané hodnotě, s níž přinášejí společenský a hospodářský dopad, využívají soukromé investice a přispívají k součinnosti fondů
Stávající a potenciální nová znalostní a inovační společenství budou popsána v legislativním návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o agendě strategických inovací EIT, v souladu se strategickým plánem výzkumu a inovací. Vytváření nových znalostních a inovačních společenství by však mělo podléhat dostatečnému financování, které by umožnilo stávajícím znalostním a inovačním společenstvím rozvíjet ekosystémy, budovat partnerství a účinně sledovat a provádět své ambiciózní cíle.
Z programu budou nadále podporovány „Stěžejní iniciativy FET“ podporované z programu Horizont 2020. Jelikož se značně podobají misím, další „stěžejní iniciativy FET“ mohou být podporovány z tohoto rámcového programu jako mise zaměřené na budoucí a vznikající technologie. Mise by měly posílit aspekty spolupráce programu a doplnit stávající evropská partnerství, která by mohla působit jako podpůrné pilíře pro zavádění misí. Součástí misí budou technologické a společenské prvky a budou také definovány v úzké spolupráci s příslušnými GŘ. Postup strategického plánování určí mise podle článku 7 nařízení a článku 5 tohoto rozhodnutí.
Na základě těchto rozsáhlých konzultací budou v rámci strategického plánování určeny společné cíle a společné oblasti činností, například oblasti partnerství (navrhovaný právní základ stanoví pouze nástroje a kritéria, jimiž se bude řídit jejich použití) a oblasti misí.
Strategické plánování pomůže rozvíjet a provádět politiku v relevantních dotčených oblastech na úrovni EU, jakož i doplňující politiky a politické přístupy v členských státech. V procesu strategického plánování se zohlední politické priority EU, aby se zvýšil příspěvek výzkumu a inovací k uskutečňování politiky. Rovněž se vezmou v úvahu prognostické činnosti, studie a další vědecké důkazy a zohlední se stávající relevantní iniciativy na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni.
Strategické plánování bude podporovat součinnost mezi programem Horizont Evropa a jinými programy Unie, včetně programu Euratom, čímž se stane referenčním bodem pro výzkum a inovace ve všech souvisejících programech v rámci celého rozpočtu i nefinančních nástrojů EU. Tím se také podpoří rychlejší šíření a využívání výsledků výzkumu a inovací a předejde se zdvojování úsilí a překrývání mezi možnostmi financování. Strategické plánování poskytne rámec pro propojení akcí přímého výzkumu Společného výzkumného střediska a jiných činností podporovaných z programu, včetně využívání výsledků na podporu politiky.
Strategické plánování zjistí existující propojení mezi programem Horizont Evropa a dalšími programy Unie a nabídne možnosti součinnosti mezi fondy EU, regionálními a vnitrostátními fondy. Aby přispěl k plnění politických priorit a cílů EU, stane se program Horizont Evropa referenčním bodem pro výzkum a inovace ve všech souvisejících programech v rámci celého rozpočtu EU. Poskytne také rámec pro propojení akcí přímého výzkumu Společného výzkumného střediska a jiných činností podporovaných z programu, včetně využívání výsledků na podporu politiky.
Strategický plán stanoví víceletou strategii pro splnění obsahu pracovního programu (jak stanoví článek 11), ale zároveň ponechá dostatečnou flexibilitu, aby bylo možné rychle reagovat na nečekané příležitosti a krize. Jelikož program Horizont Evropa je sedmiletým programem, mohou se hospodářské, společenské a politické souvislosti, v jejichž rámci bude působit, během doby jeho trvání podstatně změnit. Program Horizont Evropa musí být schopen se těmto změnám rychle přizpůsobit. Bude proto existovat možnost v řádně odůvodněných případech zahrnout podporu pro činnosti nad rámec níže uvedených popisů za účelem zohlednění významného vývoje, nepředvídaných událostí, politických potřeb nebo krizových situací, například v reakci na vážné zdravotní hrozby způsobené kupříkladu epidemiemi.
Při provádění programu Horizont Evropa bude zvláštní pozornost věnována zajištění vyváženého a širokého přístupu k výzkumu a inovacím, což se neomezuje pouze na vývoj nových výrobních postupů a služeb na základě vědeckých a technických znalostí a průlomových objevů, nýbrž zahrnuje rovněž využívání stávajících technologií v nových aplikacích, soustavné zlepšování a netechnologické a sociální inovace. Systematický přístup k výzkumu a inovacím napříč disciplínami, odvětvími a politikami umožní řešit vytyčené výzvy a povede ke vzniku nových konkurenceschopných podniků a průmyslových odvětví, podpoří hospodářskou soutěž, podnítí soukromé investice a zachovává rovné podmínky na vnitřním trhu.
V případě pilířů „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“ a „Otevřené inovace“ budou výzkum a inovace doplňovat činnosti, které se uskutečňují blízko konečných uživatelů a trhu, jako jsou demonstrace, pilotní projekty nebo ověření koncepce, avšak s vyloučením komercializačních činností překračujících fázi výzkumu a inovací. To bude zahrnovat také podporu činností na straně poptávky, které pomáhají urychlit zavádění a šíření široké škály inovací. Důraz bude kladen na nepreskriptivní výzvy k předkládání návrhů.
V pilíři „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“, který staví na zkušenostech z programu Horizont 2020, budou do všech klastrů, včetně specifických a specializovaných činností, plně začleněny společenské a humanitní vědy. Podobně budou činnosti zahrnující mořský a námořní výzkum a inovace prováděny strategickým a integrovaným způsobem v souladu s integrovanou námořní politikou, společnou rybářskou politikou a mezinárodními závazky EU.
Z tohoto programu budou nadále podporovány „Stěžejní iniciativy FET“ podporované z programu Horizont 2020. Jelikož se značně podobají misím, budou další případné „stěžejní iniciativy FET“ podporovány z tohoto rámcového programu jako mise zaměřené na budoucí a vznikající technologie.
Dialogy na téma vědeckotechnické spolupráce s mezinárodními partnery EU a politické dialogy s hlavními světovými regiony významně přispějí k systematickému vyhledávání příležitostí pro spolupráci, což v kombinaci s rozlišováním podle jednotlivých zemí a regionů podpoří stanovování priorit.
Evropský inovační a technologický institut (EIT) se svým zaměřením na inovační ekosystémy přirozeně zapadá do pilíře Otevřené inovace programu Horizont Evropa, avšak plánování znalostních a inovačních společenství EIT bude prostřednictvím procesu strategického plánování sladěno s pilířem „Globální výzvy a konkurenceschopnost průmyslu“.
Urychlení výzkumu a inovací
Program Horizont Evropa poskytne příjemcům možnost ucházet se o financování rychleji v případech stanovených v pracovním programu všech klastrů, ERI a „šíření excelence“, při pokrytí výzkumných a inovačních činností. Na základě úspěchu stávajícího nástroje „Rychlá cesta k inovacím“ v programu Horizont 2020 bude mít tento přístup logiku řízení zdola nahoru na základě nepřetržitě otevřených výzev a doby na udělení grantu nepřesahující šest měsíců. V části „šíření excelence“ bude tento přístup podporovat méně rozvinuté země EU v rychlejším a zdola nahoru řízeném přístupu k finančním prostředkům. Tato modalita se uplatní na nejméně 15 % rozpočtu programu.
Šíření výsledků a komunikace
Šíření výsledků a komunikace
Program Horizont Evropa poskytne specializovanou podporu, pokud jde o otevřený přístup k vědeckým publikacím, archivům znalostí a jiným zdrojům dat. Budou podporovány akce na šíření výsledků a znalostí, též prostřednictvím spolupráce s jinými programy EU, včetně vytváření klastrů a balíčků výsledků a dat v jazycích a formátech pro cílové skupiny a sítě pro občany, průmysl, orgány veřejné správy, akademickou obec, organizace občanské společnosti a tvůrce politik. Pro tyto účely může program Horizont Evropa využívat pokročilé technologie a analytické nástroje.
Program Horizont Evropa poskytne specializovanou podporu, pokud jde o otevřený přístup k vědeckým publikacím, archivům znalostí a jiným zdrojům dat. Budou podporovány akce na šíření výsledků a znalostí, též prostřednictvím spolupráce s jinými programy EU, včetně vytváření klastrů a balíčků výsledků a dat v jazycích a formátech pro cílové skupiny a sítě pro občany, průmysl, orgány veřejné správy, vědeckou obec, organizace občanské společnosti a tvůrce politik. Pro tyto účely může program Horizont Evropa využívat pokročilé technologie a analytické nástroje.
Bude zajištěna vhodná podpora mechanismů pro sdělování programu potenciálním uchazečům (např. národních kontaktních míst).
Bude zajištěna vhodná podpora mechanismů pro sdělování programu potenciálním uchazečům (např. národních kontaktních míst).
Komise bude také v souvislosti s programem Horizont Evropa provádět informační a komunikační činnosti na propagaci toho, že výsledky byly získány za přispění financování z EU. Snahou bude také zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti výzkumu a inovací a širším dopadu a významu výzkumu a inovací financovaných z EU, např. prostřednictvím publikací, mediálních vztahů, akcí, archivů znalostí, databází, vícekanálových platforem, webových stránek nebo cíleného používání sociálních médií. Program Horizont Evropa bude také poskytovat příjemcům podporu k tomu, aby komunikovali o své práci a jejích dopadech na společnost jako celek.
Komise bude také v souvislosti s programem Horizont Evropa provádět informační a komunikační činnosti na propagaci toho, že výsledky byly získány za přispění financování z EU. Snahou bude také zvýšit povědomí veřejnosti o důležitosti výzkumu a inovací a širším dopadu a významu výzkumu a inovací financovaných z EU, např. prostřednictvím publikací, mediálních vztahů, akcí, archivů znalostí, databází, vícekanálových platforem, webových stránek nebo cíleného používání sociálních médií. Program Horizont Evropa bude také poskytovat příjemcům podporu k tomu, aby komunikovali o své práci a jejích dopadech na společnost jako celek.
Využívání výsledků a uvádění na trh
Využívání výsledků a uvádění na trh
Komise zavede komplexní opatření k využívání výsledků programu Horizont Evropa a získaných znalostí. Tím se urychlí využívání výsledků směrem k uvádění na trh a posílí dopad programu.
Komise zavede komplexní opatření k využívání výsledků programu Horizont Evropa a získaných znalostí, která zahrnou také podporu standardizace. Tím se urychlí využívání výsledků směrem k uvádění na trh a posílí dopad programu.
Komise bude systematicky zjišťovat a zaznamenávat výsledky výzkumných a inovačních činností v rámci programu a nediskriminačním způsobem přenášet nebo šířit tyto výsledky a získané znalosti do výrobních odvětví a podniků všech velikostí, do veřejné správy, akademické sféry, organizací občanské společnosti a mezi tvůrce politik s cílem maximalizovat evropskou přidanou hodnotu programu.
Komise bude systematicky zjišťovat a zaznamenávat výsledky výzkumných a inovačních činností v rámci programu a nediskriminačním způsobem přenášet nebo šířit tyto výsledky a získané znalosti do výrobních odvětví a podniků všech velikostí, do veřejné správy, vědecké obce, organizací občanské společnosti a mezi tvůrce politik s cílem maximalizovat evropskou přidanou hodnotu programu. Bude zaveden specifický postup monitorování pro novou Evropskou radu pro inovace (ERI).
Mezinárodní spolupráce
Mezinárodní spolupráce
Většího dopadu bude dosaženo díky sladění akcí s ostatními národy a regiony na světě v rámci mezinárodní spolupráce bezprecedentního měřítka. Vzhledem k oboustrannému prospěchu bude nedílnou součástí inciativ na podporu akcí EU zaměřených na udržitelnost, posílení excelence v oblasti výzkumu a inovací a konkurenceschopnost také výzva partnerům z celého světa, aby se k úsilí EU připojili.
Většího dopadu bude dosaženo díky sladění akcí s ostatními národy a regiony na světě v rámci mezinárodní spolupráce bezprecedentního měřítka. Vzhledem k oboustrannému prospěchu bude nedílnou součástí inciativ na podporu akcí EU zaměřených na udržitelnost, posílení excelence v oblasti výzkumu a inovací a konkurenceschopnost také výzva partnerům z celého světa, včetně vědecké obce, průmyslu, organizací občanské společnosti, vlád a nevládních organizací, aby se k úsilí EU připojili. Přenos znalostí, sdílení kapacit a infrastruktury mezi partnery na mezinárodní úrovni bude stimulovat sdílené přístupy a předpisy, které přinesou všem stranám součinný obchod.
Mezinárodní společné akce zajistí účinné řešení globálních společenských výzev a dosažení cílů udržitelného rozvoje, přístup k nejlepším světovým talentům, odborným znalostem a zdrojům a k širší nabídce inovativních řešení a poptávce po nich.
Mezinárodní společné akce zajistí účinné řešení globálních společenských výzev a dosažení cílů udržitelného rozvoje, přístup k nejlepším světovým talentům, odborným znalostem a zdrojům a k širší nabídce inovativních řešení a poptávce po nich. Mezinárodní spolupráce a součinnost bude navržena na základě společných cílů. Evropským výzkumným pracovníkům to usnadní spolupráci s nejlepšími výzkumnými pracovníky v jejich oboru.
Pracovní metody pro hodnocení
Pracovní metody pro hodnocení
Základem pro zapojení všech zúčastněných stran, komunit a zájmů do programu a předpokladem pro udržení excelence a relevance financovaných činností je využití kvalitních a nezávislých odborných znalostí v procesu hodnocení.
Základem pro zapojení všech zúčastněných stran, komunit a zájmů do programu a předpokladem pro udržení excelence a relevance financovaných činností je využití kvalitních a nezávislých odborných znalostí v procesu hodnocení.
Komise nebo financující subjekt zajistí nestrannost procesu a vyloučení střetů zájmů podle článku 61 finančního nařízení.
Komise nebo financující subjekt zajistí nestrannost procesu a vyloučení střetů zájmů podle článku 61 finančního nařízení.
Výjimečně, odůvodňuje-li to požadavek týkající se jmenování nejlepších dostupných odborníků a/nebo omezený počet kvalifikovaných odborníků, mohou nezávislí odborníci, kteří jsou nápomocni hodnotícímu výboru nebo jeho členy, hodnotit návrhy, u kterých prohlásí, že na nich mají potenciální zájem. V takovém případě Komise nebo financující subjekt přijmou všechna nezbytná nápravná opatření, aby zajistily integritu procesu hodnocení. Proces hodnocení bude odpovídajícím způsobem veden a jeho součástí bude fáze zahrnující interakci mezi různými odborníky. Při určování návrhů k financování vezme hodnotící výbor v potaz zvláštní okolnosti.
Odůvodňuje-li to požadavek týkající se jmenování nejlepších dostupných odborníků a/nebo omezený počet kvalifikovaných odborníků, mohou nezávislí odborníci, kteří jsou nápomocni hodnotícímu výboru nebo jeho členy, hodnotit návrhy, u kterých prohlásí, že na nich mají potenciální zájem. V takovém případě Komise nebo financující subjekt přijmou všechna nezbytná nápravná opatření, aby zajistily integritu procesu hodnocení, také pokud jde o střety zájmů. Proces hodnocení bude odpovídajícím způsobem veden a jeho součástí bude fáze zahrnující interakci mezi různými odborníky. O využívání tohoto procesu se bude informovat ve výroční zprávě o monitorování programu. Při určování návrhů k financování vezme hodnotící výbor v potaz zvláštní okolnosti.
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I
I OTEVŘENÁ VĚDA
I VYNIKAJÍCI A OTEVŘENÁ VĚDA
Jádrem ekonomického, sociálního a kulturního pokroku ve všech jeho formách je hledání průlomových objevů v chápání a získávání znalostí, dostupnost k tomu nezbytných zařízení světové úrovně, včetně fyzických a znalostních infrastruktur pro výzkum a inovace a prostředků k otevřenému šíření a sdílení znalostí, a odpovídající přísun vynikajících výzkumných pracovníků.
Hledání průlomových objevů v chápání a získávání znalostí, dostupnost k tomu nezbytných zařízení světové úrovně, včetně fyzických a elektronických infrastruktur pro výzkum a inovace a prostředků k otevřenému šíření a sdílení znalostí, a odpovídající přísun vynikajících výzkumných pracovníků a inovátorů. je jádrem ekonomického, sociálního a kulturního pokroku ve všech jeho formách.
Otevřená a vynikající věda je neoddělitelně spjata s dosahováním inovací na nejvyšší světové úrovni. Posun paradigmat ve sféře vědy a techniky je považován za klíčový motor růstu produktivity, konkurenceschopnosti, bohatství, udržitelného rozvoje a sociálního pokroku. Tyto posuny paradigmat historicky obvykle vycházely z vědecké základny veřejného sektoru, předtím než položily základy zcela nových průmyslových odvětví a sektorů.
Otevřená a vynikající věda je neoddělitelně spjata s dosahováním inovací na nejvyšší světové úrovni. Posun paradigmat ve sféře vědy a techniky je považován za klíčový motor produktivity, udržitelného a inkluzivního růstu a rozvoje, konkurenceschopnosti, bohatství a sociálního pokroku. Tyto posuny paradigmat historicky obvykle vycházely z vědecké základny veřejného sektoru, předtím než položily základy zcela nových průmyslových odvětví a sektorů.
Veřejné investice do výzkumu, zejména prostřednictvím univerzit a veřejných výzkumných institucí a výzkumných zařízení, se často zaměřují na dlouhodobý výzkum s vyšším rizikem a doplňují činnosti soukromého sektoru. Kromě toho vytváří dovednosti, know-how a zkušenosti, nové vědecké nástroje a metodiky a budují sítě, kterými se přenáší nejnovější poznatky.
Veřejné investice do výzkumu, zejména prostřednictvím univerzit a veřejných výzkumných institucí a výzkumných zařízení, se často zaměřují na dlouhodobý výzkum s vyšším rizikem a doplňují činnosti soukromého sektoru. Kromě toho vytváří vysoce kvalifikované lidské zdroje, know-how a zkušenosti, nové vědecké nástroje a metodiky a budují sítě, kterými se přenáší nejnovější poznatky.
Evropská věda a výzkumní pracovníci vždy stáli a stále stojí v mnoha oblastech v popředí. Není to stav, který bychom mohli brát za samozřejmost. Existuje mnoho důkazů, které dokládají, jak s rostoucím tempem výzkumu roste i počet zemí, které usilují o vedoucí pozici. K tradičně konkurujícím zemím, jako jsou Spojené státy americké, se nyní přidávají nové hospodářské velmoci, jako je Čína a Indie, zejména z nově industrializovaných částí světa a ze všech zemí, kde si vlády uvědomují různorodou a obrovskou návratnost, kterou investice do výzkumu přináší.
Evropská věda a výzkumní pracovníci vždy stáli a stále stojí v mnoha oblastech v popředí. Není to stav, který bychom mohli brát za samozřejmost. Existuje mnoho důkazů, které dokládají, jak s rostoucím tempem výzkumu roste i počet zemí, které usilují o vedoucí pozici. K tradičně konkurujícím zemím, jako jsou Spojené státy americké, se nyní přidávají nové hospodářské velmoci, jako je Čína a Indie, zejména z nově industrializovaných částí světa a ze všech zemí, kde si vlády uvědomují různorodou a obrovskou návratnost, kterou investice do výzkumu přináší.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 1 – bod 1.1
1.1.  Zdůvodnění
1.1.  Zdůvodnění
Ačkoli EU i nadále produkuje nejvíce vědeckých publikací na světě, jedná se v zásadě o „masovou produkci“ znalostí s relativně málo centry excelence (vzhledem k její velikosti), která by vynikala na celosvětové úrovni, a s rozsáhlými oblastmi průměrných a slabých výkonů. V porovnání s USA a nyní do určité míry i s Čínou se zdá, že EU stále sleduje tzv. „model distribuované excelence“, ve kterém jsou zdroje rozděleny mezi mnoho výzkumných pracovníků a institucí. Další výzvu představuje skutečnost, že v mnoha zemích EU veřejný sektor stále neposkytuje dostatečně atraktivní podmínky pro ty nejlepší výzkumné pracovníky. Tyto faktory prohlubují relativní nepřitažlivost Evropy v celosvětové soutěži o vědecké talenty.
EU i nadále produkuje nejvíce vědeckých publikací na světě. V porovnání s USA a nyní do určité míry i s Čínou EU sleduje tzv. „model distribuované excelence“, ve kterém jsou zdroje rozděleny mezi mnoho výzkumných pracovníků a institucí. Další výzvou je, že v mnoha zemích EU investice veřejného sektoru do výzkumu nedosahují jakkoli přijatelné úrovně a nejsou tak poskytovány dostatečně atraktivní podmínky pro ty nejlepší výzkumné pracovníky. Tyto faktory prohlubují relativní nepřitažlivost Evropy v celosvětové soutěži o vědecké talenty.
Globální situace ve výzkumu se vyvíjí dramatickým tempem a v důsledku rostoucího počtu rozvíjejících se zemí, zejména Číny, které rozšiřují svoji vědeckou produkci, se stává stále více multipolární. Takže zatímco v roce 2000 stály EU a Spojené státy americké za téměř dvěma třetinami světových výdajů na výzkum a vývoj, do roku 2013 tento podíl klesl na méně než polovinu.
Globální situace ve výzkumu se vyvíjí dramatickým tempem a v důsledku rostoucího počtu rozvíjejících se zemí, zejména Číny, které rozšiřují svoji vědeckou produkci, se stává stále více multipolární. Takže zatímco v roce 2000 stály EU a Spojené státy americké za téměř dvěma třetinami světových výdajů na výzkum a vývoj, do roku 2013 tento podíl klesl na méně než polovinu. Evropský srovnávací přehled inovací za rok 2018 mimoto potvrdil, že veřejné a soukromé výdaje na výzkum a vývoj v celé EU zůstávají pod úrovněmi z roku 2010 a nedosahují dlouhodobého cíle věnovat 3 % HDP na činnosti v oblasti výzkumu a vývoje.
Evropská rada pro výzkum (ERV) podporuje nejlepší výzkumné pracovníky flexibilním a dlouhodobým financováním, aby se mohli věnovat průlomovému výzkumu, který je vysoce ziskový a současně vysoce rizikový. Funguje samostatně a je vedená nezávislou vědeckou radou, která je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků s odpovídajícími odbornými znalostmi a rozmanitým původem. ERV je schopna čerpat z rozsáhlejšího zdroje talentů a nápadů, než by mohl jakýkoli vnitrostátní systém, a posiluje excelenci způsobem, kdy spolu soutěží ti nejlepší výzkumní pracovníci a ty nejlepší nápady.
Evropská rada pro výzkum (ERV) podporuje nejlepší výzkumné pracovníky, včetně mladých výzkumných pracovníků, flexibilním a dlouhodobým financováním, aby se mohli věnovat průlomovému výzkumu, který je vysoce ziskový a současně vysoce rizikový. Funguje samostatně a je vedená nezávislou a genderově i oborově vyváženou vědeckou radou, která je složena z nejuznávanějších vědců, inženýrů a akademických pracovníků s odpovídajícími odbornými znalostmi a rozmanitým původem. ERV je schopna čerpat z rozsáhlejšího zdroje talentů a nápadů, než by mohl jakýkoli vnitrostátní systém, a posiluje vynikající výzkum ve všech oblastech vědy způsobem, kdy spolu soutěží ti nejlepší výzkumní pracovníci a ty nejlepší nápady.
Hraniční výzkum financovaný ERV má podstatný přímý dopad v podobě pokroku na hranicích znalostí a otevírá cestu k novým a často nečekaným vědeckým a technickým výsledkům a novým oblastem výzkumu. To pak dává vzniknout zcela novým myšlenkám, které jsou hybnou silou inovací a obchodní vynalézavosti a řeší společenské výzvy. ERV má také významný strukturální dopad, neboť vytváří silný tlak na zvyšování kvality evropského výzkumného systému, a to v mnohem větší šíři a rozsahu, než jaké představují výzkumní pracovníci a akce, které přímo financuje. Akce a výzkumní pracovníci financovaní ERV stanovují inspirativní cíl pro hraniční výzkum v Evropě, zvyšují jeho viditelnost a činí jej přitažlivějším pro nejlepší výzkumné pracovníky na celosvětové úrovni jakožto možné pracoviště a místo spolupráce. Prestiž být hostitelem držitelů grantů ERV vytváří soutěž mezi evropskými vysokými školami a výzkumnými organizacemi, pokud jde o to nabídnout nejlákavější podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky, a nepřímo jim pomáhá posoudit své relativní silné a slabé stránky a uskutečnit reformy.
Hraniční výzkum financovaný ERV má podstatný přímý dopad v podobě pokroku na hranicích znalostí a otevírá cestu k novým a často nečekaným vědeckým, technickým a společenským výsledkům a novým oblastem výzkumu. To pak dává vzniknout zcela novým myšlenkám, které jsou hybnou silou inovací a obchodní vynalézavosti a řeší společenské výzvy. ERV má také významný strukturální dopad, neboť vytváří silný tlak na zvyšování kvality evropského výzkumného systému, a to v mnohem větší šíři a rozsahu, než jaké představují výzkumní pracovníci a akce, které přímo financuje. Akce a výzkumní pracovníci financovaní ERV stanovují inspirativní cíl pro hraniční výzkum v Evropě, zvyšují jeho viditelnost a činí jej přitažlivějším pro nejlepší výzkumné pracovníky na celosvětové úrovni jakožto možné pracoviště a místo spolupráce. Prestiž být hostitelem držitelů grantů ERV vytváří soutěž mezi evropskými vysokými školami a výzkumnými organizacemi, pokud jde o to nabídnout nejlákavější podmínky pro nejlepší výzkumné pracovníky, a nepřímo jim pomáhá posoudit své relativní silné a slabé stránky a uskutečnit reformy.
Propast mezi výkonností výzkumu v USA a zemích EU se za posledních 10 let od založení ERV zmenšila. ERV financuje relativně malé procento veškerého evropského výzkumu, ale dosahuje tím nepoměrně vysokého vědeckého vlivu. Průměrné množství citovaných publikací z výzkumu podporovaného ERV je srovnatelné s nejprestižnějšími světovými výzkumnými univerzitami. Výkonnost výzkumu ERV je extrémně vysoká v porovnání s největšími světovými poskytovateli prostředků pro výzkum. ERV financuje velkou část hraničního výzkumu v mnoha oblastech výzkumu, které dosahují nejvyššího počtu citací, a to včetně rychle vznikajících oblastí. Ačkoli se financování ERV zaměřuje na hraniční výzkum, přineslo již značný počet patentů.
Propast mezi výkonností výzkumu v USA a zemích EU se za posledních 10 let od založení ERV zmenšila. ERV financuje relativně malé procento veškerého evropského výzkumu, ale dosahuje tím nepoměrně vysokého vědeckého vlivu. Průměrné množství citovaných publikací z výzkumu podporovaného ERV je srovnatelné s nejprestižnějšími světovými výzkumnými univerzitami. Výkonnost výzkumu ERV je extrémně vysoká v porovnání s největšími světovými poskytovateli prostředků pro výzkum. ERV financuje velkou část hraničního výzkumu v mnoha oblastech výzkumu, které dosahují nejvyššího počtu citací, a to včetně rychle vznikajících oblastí. Ačkoli se financování ERV zaměřuje na hraniční výzkum, přineslo již značný počet patentů.
Existují tedy jasné důkazy, že ERV prostřednictvím svých výzev přitahuje a financuje vynikající výzkumné pracovníky a že akce ERV produkují značný počet světově nejvýznamnějších výsledků výzkumu s vysokým dopadem v nově vznikajících oblastech, což vede k průlomovým objevům a výraznému pokroku. Práce příjemců grantů ERV je také vysoce interdisciplinární a příjemci grantů ERV spolupracují na mezinárodní úrovni a publikují své výsledky otevřeně napříč všemi oblastmi výzkumu, včetně sociálních a humanitních věd.
Existují tedy jasné důkazy, že ERV prostřednictvím svých výzev přitahuje a financuje vynikající výzkumné pracovníky a že akce ERV produkují značný počet světově nejvýznamnějších výsledků výzkumu s vysokým dopadem v nově vznikajících oblastech, což vede k průlomovým objevům a výraznému pokroku. Práce příjemců grantů ERV pravděpodobně také bude stále více interdisciplinární a příjemci grantů ERV spolupracují na mezinárodní úrovni a publikují své výsledky otevřeně napříč všemi oblastmi výzkumu, včetně sociálních a humanitních věd.
Kromě toho již teď existují důkazy o dlouhodobějším dopadu grantů ERV na kariéru, na přípravu vysoce kvalifikovaných postdoktorandůdoktorandů, na zvyšování globální viditelnosti a prestiže evropského výzkumu a na vnitrostátní výzkumné systémy díky silnému srovnávacímu efektu. Tento efekt je obzvláště cenný v evropském modelu distribuované excelence, protože status financování ERV může nahradit jiné ukazatele a sloužit jako přesnější ukazatel kvality výzkumu než uznání vycházející z postavení institucí. Ambiciózní jedinci, instituce, regiony a země tak mají možnost chopit se iniciativy a rozšiřovat výzkumné profily, ve kterých jsou nejsilnější.
Kromě toho již teď existují důkazy o dlouhodobějším dopadu grantů ERV na kariéru, na přípravu vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníkůdržitelů doktorského nebo vyššího titulu, na zvyšování globální viditelnosti a prestiže evropského výzkumu a na vnitrostátní výzkumné systémy díky silnému srovnávacímu efektu. Tento efekt je obzvláště cenný v evropském modelu distribuované excelence, protože status financování ERV může nahradit jiné ukazatele a sloužit jako spolehlivý ukazatel kvality výzkumu než uznání vycházející z postavení institucí. Ambiciózní jedinci, instituce, regiony a země tak mají možnost chopit se iniciativy a rozšiřovat výzkumné profily, ve kterých jsou nejsilnější.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.1
1.2.  Oblasti intervence
1.2.  Oblasti intervence
1.2.1.  Hraniční věda
1.2.1.  Hraniční věda
Od výzkumu financovaného Evropskou radou pro výzkum se očekává, že posune hranice poznání, přinese vědecké publikace špičkové kvality a povede k výsledkům s vysokým potenciálním společenským a ekonomickým dopadem, přičemž ERV stanoví jasný a inspirativní cíl pro hraniční výzkum v celé EU, Evropě a na mezinárodní scéně. Ve snaze učinit z EU atraktivnější prostředí pro nejlepší světové vědce se ERV zaměří na měřitelné zlepšení podílu EU na horním 1 % nejcitovanějších publikací na světě a na podstatné zvýšení počtu vynikajících mimoevropských výzkumných pracovníků, které financuje. Financování ERV se poskytuje podle níže uvedených zavedených zásad. Jediným kritériem, podle kterého se udělují granty ERV, je vědecká excelence. ERV funguje „zdola nahoru“ bez předem určených priorit.
Od výzkumu financovaného Evropskou radou pro výzkum se očekává, že posune hranice poznání, přinese vědecké publikace špičkové kvality a povede k výsledkům s potenciálním vysokým společenským, ekonomickým a environmentálním dopadem, přičemž ERV stanoví jasný a inspirativní cíl pro hraniční výzkum v celé EU, Evropě a na mezinárodní scéně. Ve snaze učinit z EU atraktivnější prostředí pro nejlepší světové vědce se ERV zaměří na měřitelné zlepšení podílu EU na horním 1 % nejcitovanějších publikací na světě a na podstatné zvýšení počtu vynikajících mimoevropských výzkumných pracovníků, které financuje. Financování ERV se poskytuje podle níže uvedených zavedených zásad. Jediným kritériem, podle kterého se udělují granty ERV, je vědecká excelence. ERV funguje „zdola nahoru“ bez předem určených priorit.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Dlouhodobé financování na podporu vynikajících badatelů a jejich výzkumných týmů, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů,
–  Dlouhodobé financování na podporu vynikajících badatelů a jejich výzkumných týmů, aby mohli provádět průlomový výzkum s vysokou mírou rizika i přínosů,
–  pomoc začínajícím výzkumným pracovníkům s vynikajícími nápady, když se osamostatňují a sestavují svůj vlastní výzkumný tým nebo program,
–  pomoc začínajícím výzkumným pracovníkům s vynikajícími nápady, když se osamostatňují a sestavují svůj vlastní výzkumný tým nebo program,
–  nové způsoby práce ve vědeckém světě, které mají potenciál přinášet průlomové výsledky a uvolňovat potenciál financovaného výzkumu v oblasti obchodních a sociálních inovací,
–  nové způsoby práce ve vědeckém světě, které mají potenciál přinášet průlomové výsledky a uvolňovat potenciál financovaného výzkumu v oblasti obchodních a sociálních inovací,
–  sdílení zkušeností a osvědčených postupů s regionálními a vnitrostátními agenturami financujícími výzkum za účelem propagace podpory vynikajících výzkumných pracovníků,
–  sdílení zkušeností a osvědčených postupů s regionálními a vnitrostátními agenturami financujícími výzkum i s ostatními orgány Unie za účelem propagace podpory vynikajících výzkumných pracovníků,
–  zviditelňování programů ERV.
–  zviditelňování programů ERV.
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 1 – bod 1.3 – bod 1.3.1 – odst. 2 – bod 2 – odrážka 4
–  kontroluje a posuzuje dosažené výsledky ERV a kvalitu a dopad výzkumu financovaného ERV a vydává doporučení pro nápravné či budoucí akce,
–  pravidelně předkládá k externí kontrole a posouzení dosažené výsledky ERV a kvalitu a dopad výzkumu financovaného ERV a podle toho přijímá doporučení a vypracovává pokyny pro nápravné či budoucí akce,
Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 2 – bod 2.1
2.1.  Zdůvodnění
2.1.  Zdůvodnění
Evropa potřebuje vysoce kvalifikovanouodolnou základnu lidského kapitálu ve výzkumu a inovacích, která se dokáže snadno přizpůsobit budoucím výzvám, například velkým demografickým změnám v Evropě, a hledat jejich udržitelná řešení. Aby bylo dosaženo excelence, musí být výzkumní pracovníci mobilní, spolupracovat a šířit znalosti v různých zemích, oborech a disciplínách, a mít správnou kombinaci znalostí a dovedností, aby mohli řešit společenské výzvy a podporovat inovace.
Evropa potřebuje vysoce kvalifikovanéodolné lidské zdroje ve výzkumu a inovacích, která se dokáže snadno přizpůsobit současným i budoucím výzvám, například velkým demografickým změnám v Evropě, a hledat jejich udržitelná řešení. Aby bylo dosaženo excelence, musí být výzkumní pracovníci mobilní, mít přístup k nejkvalitnější infrastruktuře v mnoha oblastech, spolupracovat a šířit znalosti v různých zemích, oborech a disciplínách, a mít správnou kombinaci znalostí a dovedností, aby mohli řešit společenské výzvy a podporovat inovace.
Evropa je vědeckou velmocí s přibližně 1,8 milionu výzkumných pracovníků pracujících na tisícovkách univerzit, ve výzkumných centrech a předních světových společnostech. Odhaduje se však, že do roku 2027 bude EU muset vyškolit a zaměstnat minimálně milion nových výzkumných pracovníků, aby dosáhla cílů stanovených pro vyšší investice do výzkumu a vývoje. Tato potřeba je obzvláště palčivá v neakademickém sektoru. EU se musí více snažit přilákat ke kariéře ve výzkumu více mladých žen a mužů, přilákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, udržet si své vlastní výzkumné pracovníky a znovu zapojit evropské výzkumné pracovníky pracující jinde ve světě do práce v Evropě. Kromě toho se za účelem rozsáhlejšího šíření excelence musí v Evropském výzkumném prostoru dále zlepšovat podmínky, ve kterých výzkumní pracovníci působí. V tomto ohledu jsou zapotřebí užší vazby, zejména s Evropským prostorem vzdělávání, Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropským sociálním fondem (ESF+).
Evropa je vědeckou velmocí s přibližně 1,8 milionu výzkumných pracovníků pracujících na tisícovkách univerzit, ve výzkumných centrech a předních světových společnostech. Odhaduje se však, že do roku 2027 bude EU muset vyškolit a zaměstnat minimálně milion nových výzkumných pracovníků, aby dosáhla cílů stanovených pro vyšší investice do výzkumu a vývoje. Tato potřeba je obzvláště palčivá v neakademickém sektoru.
EU se musí více snažit přilákat ke kariéře ve výzkumu více mladých žen a mužů, přilákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, udržet si své vlastní výzkumné pracovníky a znovu zapojit evropské výzkumné pracovníky pracující jinde ve světě do práce v Evropě.
Aby bylo těchto cílů dosaženo, je třeba věnovat pozornost také systémům poskytujícím větší flexibilitu výzkumným pracovníkům obou pohlaví, aby se zajistila rovnováha pracovního a soukromého života.
Programy mobility by měly také zajistit efektivní rovné příležitosti a zahrnout konkrétní opatření na odstranění překážek stojících v cestě mobilitě výzkumných pracovníků, zejména pracovnic.
Kromě toho se za účelem zajištění součinnosti a rozsáhlejšího šíření excelence bude nadále uplatňovat pečeť excelence na výzvy v rámci MSCA a musí se v Evropském výzkumném prostoru dále zlepšovat podmínky, ve kterých výzkumní pracovníci působí. V tomto ohledu jsou zapotřebí užší vazby, zejména s Evropským prostorem vzdělávání, Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR) a Evropským sociálním fondem (ESF+).
Tyto výzvy lze vzhledem k jejich systémové povaze a potřebě nadnárodního úsilí nejlépe řešit na úrovni EU.
Tyto výzvy lze vzhledem k jejich systémové povaze a potřebě nadnárodního úsilí nejlépe řešit na úrovni EU.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ se zaměřují na vynikající výzkum, který funguje zcela zdola nahoru, a jsou otevřeny všem oblastem výzkumu a inovací od základního výzkumu až po uvádění na trh a inovační služby. To zahrnuje oblasti výzkumu popsané ve Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Vyvstanou-li zvláštní potřeby a budou-li k dispozici další zdroje financování, mohou se akce „Marie Curie-Skłodowska“ zaměřit na určité činnosti v rámci specifických výzev (včetně identifikovaných misí), typech výzkumných a inovačních institucí nebo zeměpisných lokalitách s cílem reagovat na vývoj evropských požadavků, pokud jde o dovednosti, odbornou přípravu v oblasti výzkumu, profesní rozvoj a sdílení znalostí.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ se zaměřují na vynikající výzkum, který funguje zcela zdola nahoru, a jsou otevřeny všem oblastem výzkumu a inovací od základního výzkumu až po uvádění na trh a inovační služby. To zahrnuje oblasti výzkumu popsané ve Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Vyvstanou-li zvláštní potřeby a budou-li k dispozici další zdroje financování, mohou se akce „Marie Curie-Skłodowska“ zaměřit na určité typy činností v rámci specifických výzev (včetně identifikovaných misí), a určitých typech výzkumných a inovačních institucí nebo zeměpisných lokalitách s cílem reagovat na vývoj evropských požadavků, pokud jde o dovednosti, odbornou přípravu v oblasti výzkumu, profesní rozvoj a sdílení znalostí.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ jsou hlavním nástrojem na úrovni EU pro přilákání výzkumných pracovníků z třetích zemí do Evropy, čímž významně přispívají ke globální spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Důkazy ukazují, že akce „Marie Curie-Skłodowska“ mají nejen pozitivní dopad na jednotlivce a organizace a na systémové úrovni, ale také přináší průlomové výsledky výzkumu s vysokým dopadem a zároveň významně přispívají k řešení společenských i strategických výzev. Dlouhodobé investice do lidí se vyplácí, důkazem čehož je počet nositelů Nobelovy ceny, kteří byli stipendisty nebo vedoucími v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ jsou spolu s ERV hlavními nástroji na úrovni EU pro přilákání výzkumných pracovníků z třetích zemí do Evropy, čímž významně přispívají ke globální spolupráci v oblasti výzkumu a inovací. Důkazy ukazují, že akce „Marie Curie-Skłodowska“ mají nejen pozitivní dopad na jednotlivce a organizace a na systémové úrovni, ale také přináší průlomové výsledky výzkumu s vysokým dopadem a zároveň významně přispívají k řešení společenských i strategických výzev. Dlouhodobé investice do lidí se vyplácí, důkazem čehož je počet nositelů Nobelovy ceny, kteří byli stipendisty nebo vedoucími v rámci akcí „Marie Curie-Skłodowska“.
Díky globální hospodářské soutěži v oblasti výzkumu mezi vědci a hostujícími organizacemi z akademického i neakademického sektoru a díky vytvoření a sdílení vysoce kvalitních znalostí napříč zeměmi, obory a disciplínami přispívají akce „Marie Curie-Skłodowska“ zejména k cílům agendy „Růst, zaměstnanost a investice“, globální strategii EU a cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
Díky globální hospodářské soutěži v oblasti výzkumu mezi vědci a hostujícími organizacemi z akademického i neakademického sektoru a díky vytvoření a sdílení vysoce kvalitních znalostí napříč zeměmi, obory a disciplínami přispívají akce „Marie Curie-Skłodowska“ zejména k cílům agendy „Růst, zaměstnanost a investice“, globální strategii EU a cílům OSN v oblasti udržitelného rozvoje.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ pomáhají učinit Evropský výzkumný prostor efektivnější, konkurenceschopnější a atraktivnější v globálním měřítku. Toho lze dosáhnout, když se zaměří pozornost na novou generaci vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků a poskytne podpora novým talentům z EU i mimo ni, když se podpoří šíření nových znalostí a myšlenek a jejich uplatňování v politikách EU, hospodářství a společnosti, mimo jiné prostřednictvím lepších opatření pro vědeckou komunikaci a informování veřejnosti, když se usnadní spolupráce mezi organizacemi provádějícími výzkum a když se dosáhne zjevného dopadu na strukturalizaci Evropského výzkumného prostoru, poskytnou argumenty pro otevřený pracovní trh a stanoví se normy pro kvalitní odbornou přípravu, atraktivní pracovní podmínky a otevřený proces přijímání pro všechny výzkumné pracovníky.
Akce „Marie Curie-Skłodowska“ pomáhají učinit Evropský výzkumný prostor efektivnější, konkurenceschopnější a atraktivnější v globálním měřítku. Toho lze dosáhnout, když se zaměří pozornost na novou generaci vysoce kvalifikovaných výzkumných pracovníků a poskytne podpora novým talentům z EU i mimo ni, když se podpoří šíření nových znalostí a myšlenek a jejich uplatňování v politikách EU, hospodářství a společnosti, mimo jiné prostřednictvím lepších opatření pro vědeckou komunikaci a informování veřejnosti, když se usnadní spolupráce mezi organizacemi provádějícími výzkum a když se dosáhne zjevného dopadu na strukturalizaci Evropského výzkumného prostoru, poskytnou argumenty pro otevřený pracovní trh a stanoví se normy pro kvalitní odbornou přípravu, atraktivní pracovní podmínky a otevřený a transparentní proces přijímání pro všechny výzkumné pracovníky.
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.2 – odst. 1
Evropská unie potřebuje silnou, odolnou a tvůrčí základnu lidských zdrojů se správnou kombinací schopností, která odpovídá budoucím potřebám pracovního trhu, aby mohla inovovat a převádět znalosti a nápady na výrobky a služby v zájmu hospodářských a sociálních přínosů. Toho lze dosáhnout odbornou přípravou výzkumných pracovníků, aby dále rozvíjeli své základní výzkumné kompetence a zdokonalovali své přenositelné dovednosti, jako je tvůrčí a podnikatelské myšlení. Budou tak schopni čelit aktuálním a budoucím globálním výzvám a zlepšovat své kariérní vyhlídky a inovační potenciál.
Evropská unie potřebuje silnou, odolnou a tvůrčí základnu lidských zdrojů se správnou kombinací schopností, která odpovídá budoucím potřebám pracovního trhu, aby mohla inovovat a převádět znalosti a nápady na výrobky a služby v zájmu vědeckých, hospodářských a sociálních přínosů. Toho lze dosáhnout odbornou přípravou výzkumných pracovníků, aby dále rozvíjeli své základní výzkumné kompetence, zdokonalovali své přenositelné dovednosti, jako je tvůrčí a podnikatelské myšlení, tedy aby mimo jiné porozuměli výhodám, které přinášejí standardy, když se uvádějí na trh nové výrobky a služby. Budou tak schopni čelit aktuálním a budoucím globálním výzvám a zlepšovat své kariérní vyhlídky a inovační potenciál. Toho lze dosáhnout případně v rámci doplnění se vzdělávacími činnostmi Evropského inovačního a technologického institutu
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.3
2.2.3.  Posilování lidského kapitálu a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru
2.2.3.  Posilování lidských zdrojů a rozvoje dovedností v rámci Evropského výzkumného prostoru
Aby bylo možné podporovat excelenci, propagovat spolupráci mezi organizacemi provádějícími výzkum a vytvářet pozitivní strukturální účinek, je třeba, aby byly standardy vysoce kvalitní odborné přípravy, dobré pracovní podmínky a efektivní profesní rozvoj výzkumných pracovníků více rozšířeny v celém Evropském výzkumném prostoru. Pomůže to modernizovat nebo pozvednout programy a systémy odborné přípravy v oblasti výzkumu a zvýšit celosvětovou atraktivitu institucí.
Aby bylo možné podporovat excelenci, propagovat spolupráci mezi organizacemi provádějícími výzkum a vytvářet pozitivní strukturální účinek, je třeba, aby byly standardy vysoce kvalitní odborné přípravy, dobré pracovní podmínky a efektivní profesní rozvoj výzkumných pracovníků více rozšířeny v celém Evropském výzkumném prostoru. Pomůže to modernizovat nebo pozvednout programy a systémy odborné přípravy v oblasti výzkumu a zvýšit celosvětovou atraktivitu institucí, rozvinutou ve spolupráci s ostatními částmi programu Horizont Evropa.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Programy odborné přípravy na podporu excelence a šíření osvědčených postupů mezi institucemi a systémy výzkumu a inovací,
–  Programy odborné přípravy na podporu excelence a šíření osvědčených postupů mezi institucemi a systémy výzkumu a inovací,
–  spolupráce a produkce a šíření znalostí v rámci EU a s třetími zeměmi
–  spolupráce a produkce a šíření znalostí v rámci EU a s třetími zeměmi
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.5
2.2.5.  Podpora informování veřejnosti
2.2.5.  Podpora informování veřejnosti
V celé EU i mimo ni je třeba zvýšit povědomí o činnostech programu a uznání výzkumných pracovníků v očích veřejnosti, aby se zvýšil globální profil akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a zajistilo lepší chápání dopadu práce výzkumných pracovníků na každodenní život občanů a aby byli mladí lidé motivováni k nastoupení profesní dráhy ve výzkumu. Toho lze dosáhnout lepším šířením a využíváním znalostí a praktických poznatků.
V celé EU i mimo ni je třeba zvýšit povědomí o činnostech programu a uznání výzkumných pracovníků v očích veřejnosti, aby se zvýšil globální profil akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a zajistilo lepší chápání dopadu práce výzkumných pracovníků na každodenní život občanů a aby byli mladí lidé, zvláště ženy, motivováni k nastoupení profesní dráhy ve výzkumu. Toho lze dosáhnout lepším šířením a využíváním znalostí a praktických poznatků.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Osvětové iniciativy s cílem podněcovat zájem o kariéru ve výzkumu, zejména mezi mladými lidmi,
–  Osvětové iniciativy s cílem podněcovat zájem o kariéru ve výzkumu, zejména mezi mladými lidmi,
–  propagační akce na zvýšení globálního profilu a viditelnosti akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a povědomí o nich,
–  propagační akce na zvýšení globálního profilu a viditelnosti akcí „Marie Curie-Skłodowska“ a povědomí o nich,
–  šíření a seskupování znalostí prostřednictvím spolupráce napříč projekty a jiných činností k vytváření sítí, například v podobě služby pro absolventy.
–  šíření a seskupování znalostí prostřednictvím spolupráce napříč projekty a jiných činností k vytváření sítí, například v podobě služby pro absolventy a národních kontaktních míst.
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 3 – bod 3.1
3.1.  Zdůvodnění
3.1.  Zdůvodnění
Nejmodernější výzkumné infrastruktury nabízí výzkumným a inovačním komunitám klíčové služby a hrají základní roli v posouvání hranic znalostí. Podpora výzkumných infrastruktur na úrovni EU pomáhá zmírnit v mnoha případech běžnou realitu roztříštěných vnitrostátních výzkumných infrastruktur a malých oblastí vědecké excelence a řeší nízkou cirkulaci znalostí.
Nejmodernější výzkumné infrastruktury nabízí výzkumným a inovačním komunitám klíčové služby a hrají základní roli v posouvání hranic znalostí. Podpora všech typů výzkumných infrastruktur, včetně malých a středně velkých infrastruktur a infrastruktur financovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj, pomáhá na úrovni EU zmírnit v mnoha případech běžnou realitu roztříštěných vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur, které doplňují a modernizují malé oblasti vědecké excelence a zvyšují cirkulaci znalostí.
Celkovým cílem je vybavit Evropu udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové třídy, jež budou otevřené a přístupné všem výzkumným pracovníkům v Evropě i mimo ni, kteří budou plně využívat jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace. Klíčovými cíli je snížit fragmentaci výzkumného a inovačního ekosystému, zabránit zdvojování vynaloženého úsilí a lépe koordinovat rozvoj a využití výzkumných infrastruktur. Stěžejní je podpora otevřeného přístupu k výzkumným infrastrukturám pro všechny evropské výzkumné pracovníky, jakož i lepší přístup k digitálním výzkumným zdrojům prostřednictvím evropského cloudu pro otevřenou vědu, přičemž je třeba konkrétně řešit aktuálně neoptimální přijetí zásad otevřené vědy a otevřených dat. Stejně tak musí EU řešit rychle rostoucí intenzitu celosvětové soutěže o vědecké talenty tím, že bude lákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, aby pracovali s evropskými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně. Dalším velkým cílem je zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, podpora klíčových technologií a služeb relevantních pro výzkumné infrastruktury a jejich uživatele, a tím zlepšení podmínek pro dodávání inovativních řešení.
Celkovým cílem je vybavit Evropu udržitelnými výzkumnými infrastrukturami světové třídy, jež budou otevřené a přístupné všem výzkumným pracovníkům a inovátorům v Evropě i mimo ni, kteří budou plně využívat jejich potenciál pro vědecký pokrok a inovace. Klíčovými cíli je snížit fragmentaci výzkumného a inovačního ekosystému, zajistit neustálou modernizaci, zabránit zdvojování vynaloženého úsilí a lépe koordinovat rozvoj, využití a dostupnost výzkumných infrastruktur.
Stěžejní je také podpora otevřeného přístupu k výzkumným infrastrukturám pro všechny evropské výzkumné pracovníky, jakož i lepší přístup k digitálním výzkumným zdrojům prostřednictvím evropského cloudu pro otevřenou vědu, přičemž je třeba konkrétně řešit aktuálně neoptimální přijetí zásad otevřené vědy a otevřených dat. Stejně tak musí EU řešit rychle rostoucí intenzitu celosvětové soutěže o vědecké talenty tím, že bude lákat výzkumné pracovníky z třetích zemí, aby pracovali s evropskými výzkumnými infrastrukturami světové úrovně. Dalším velkým cílem je zvýšení konkurenceschopnosti evropského průmyslu, podpora klíčových technologií a služeb relevantních pro výzkumné infrastruktury a jejich uživatele, a tím zlepšení podmínek pro dodávání a využívání inovativních řešení.
Předchozí rámcové programy významně přispěly k účinnějšímu a efektivnějšímu využívání vnitrostátních infrastruktur a spolu s Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury vyvinuly jednotný a strategický přístup k tvorbě politik v otázkách celoevropských výzkumných infrastruktur. Tento strategický přístup přinesl evidentní výhody, mimo jiné snížení zdvojování vynaloženého úsilí, celkově efektivnější využívání zdrojů a standardizaci procesů a postupů.
Předchozí rámcové programy významně přispěly k účinnějšímu a efektivnějšímu využívání vnitrostátních infrastruktur a k odstranění překážek nadnárodního přístupu, a spolu s Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury vyvinuly jednotný a strategický přístup k tvorbě politik v otázkách celoevropských výzkumných infrastruktur. Tento strategický přístup přinesl evidentní výhody, mimo jiné snížení zdvojování vynaloženého úsilí, celkově efektivnější využívání zdrojů a standardizaci a harmonizaci procesů a postupů. Prioritou v tomto okruhu bude také posílení a otevření stávajících vynikajících sítí výzkumu a inovací a případně vytváření nových.
Činnosti podporované EU přinesou přidanou hodnotu těmito způsoby: konsolidací a optimalizací stávajících výzkumných infrastruktur společně s úsilím o rozvoj nových infrastruktur, zřízením evropského cloudu pro otevřenou vědu jakožto efektivního škálovatelného a udržitelného prostředí pro výzkum založený na datech, propojením vnitrostátních a regionálních výzkumných a vzdělávacích sítí společně s rozšířením a zajištěním bezpečnosti vysokokapacitní síťové infrastruktury pro velká množství dat a přístup k digitálním zdrojům napříč státními hranicemi a hranicemi domén, překonáváním překážek, které nejlepším výzkumným týmům brání v přístupu k nejlepším službám výzkumných infrastruktur v EU, a podporou inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur se zaměřením na technologický rozvoj a společné inovace a na širší využívání výzkumných infrastruktur ze strany průmyslu.
Činnosti podporované EU přinesou přidanou hodnotu těmito způsoby: konsolidací a optimalizací stávajících výzkumných infrastruktur, včetně elektronických infrastruktur, společně s úsilím o rozvoj nových infrastruktur, zřízením evropského cloudu pro otevřenou vědu jakožto efektivního škálovatelného a udržitelného prostředí pro výzkum založený na datech, propojením vnitrostátních a regionálních výzkumných a vzdělávacích sítí společně s rozšířením a zajištěním bezpečnosti vysokokapacitní síťové infrastruktury pro velká množství dat a přístup k digitálním zdrojům napříč státními hranicemi a hranicemi domén, překonáváním překážek, které nejlepším výzkumným týmům brání v přístupu k nejlepším službám výzkumných infrastruktur v EU, a podporou inovačního potenciálu výzkumných infrastruktur se zaměřením na technologický rozvoj a společné inovace a na širší využívání výzkumných infrastruktur ze strany průmyslu.
Je třeba posílit mezinárodní rozměr výzkumných infrastruktur EU, čehož lze dosáhnout podporou intenzivnější spolupráce s mezinárodními partnery a mezinárodní účasti v evropských výzkumných infrastrukturách, která bude přínosná pro všechny.
Je třeba posílit mezinárodní rozměr výzkumných infrastruktur EU, čehož lze dosáhnout podporou intenzivnější spolupráce, přístupu a konektivity s mezinárodními partnery a mezinárodní účasti v evropských výzkumných infrastrukturách, která bude přínosná pro všechny.
Činnosti přispějí k různým cílům udržitelného rozvoje, jako jsou: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
Činnosti přispějí k různým cílům udržitelného rozvoje, jako jsou: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 7 – čistá a dostupná energie, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.1
3.2.1.  Konsolidace oblasti evropských výzkumných infrastruktur
3.2.1.  Konsolidace oblasti evropských výzkumných infrastruktur
K zajištění vedoucí pozice v hraničním výzkumu, vytváření a využívání znalostí a konkurenceschopnosti průmyslových odvětví je pro EU klíčovým faktorem zřízení, provoz a dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur, jak to identifikovalo Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury.
K zajištění vedoucí pozice v hraničním výzkumu, vytváření a využívání znalostí a konkurenceschopnosti průmyslových odvětví je pro EU klíčovým faktorem zřízení, provoz a dlouhodobá udržitelnost výzkumných infrastruktur včetně těch, které identifikovalo Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury, a také maximalizace jejich zapojení do vynikajících projektů programu Horizont Evropa.
Efektivním a komplexním kanálem pro poskytování služeb výzkumných infrastruktur by se měl stát evropský cloud pro otevřenou vědu, který by měl evropským výzkumným komunitám nabídnout datové služby nové generace pro získávání, ukládání, zpracování (např. analýzy, simulace, vizualizace) a sdílení vědeckých dat velkého objemu. Evropský cloud pro otevřenou vědu by měl také výzkumným pracovníkům v Evropě poskytnout přístup k většině dat generovaných a shromážděných výzkumnými infrastrukturami, a také k vysoce výkonné výpočetní technice a prostředkům s exa-kapacitou nasazeným v rámci evropské datové infrastruktury (EDI)13
Efektivním a komplexním kanálem pro poskytování služeb výzkumných infrastruktur by se měl stát evropský cloud pro otevřenou vědu, který by měl evropským výzkumným komunitám umožnit rozvoj datových služeb nové generace pro získávání, ukládání, zpracování (např. analýzy, simulace, vizualizace) a sdílení vědeckých dat velkého objemu. Evropský cloud pro otevřenou vědu by měl také výzkumným pracovníkům v Evropě poskytnout služby podporující uchovávání a zpracovávání většiny dat generovaných a shromážděných výzkumnými pracovníky uvnitř i mimo výzkumných infrastruktur, a také by měl umožnit přístup k vysoce výkonné výpočetní technice a prostředkům s exa-kapacitou nasazeným v rámci evropské datové infrastruktury (EDI)13 .
Celoevropská výzkumná a vzdělávací síť propojí výzkumné infrastruktury a výzkumné zdroje a umožní k nim vzdálený přístup, a to tím, že zajistí vzájemné propojení univerzit, výzkumných institucí a výzkumných a inovačních komunit na úrovni EU, jakož i mezinárodní napojení na ostatní partnerské sítě na celém světě.
Celoevropská výzkumná a vzdělávací síť propojí výzkumné infrastruktury a výzkumné zdroje a umožní k nim vzdálený přístup, a to tím, že zajistí vzájemné propojení univerzit, výzkumných institucí a výzkumných a inovačních komunit na úrovni EU, jakož i mezinárodní napojení na ostatní partnerské sítě na celém světě.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Životní cyklus celoevropských výzkumných infrastruktur prostřednictvím návrhu nových výzkumných infrastruktur; jejich přípravná a prováděcí fáze, provoz v počátečních fázích se vzájemným doplňováním z jiných zdrojů financování a konsolidace a optimalizace ekosystému výzkumných infrastruktur na základě sledování ukazatelů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury a usnadnění dohod o službách, vývoje, slučování a vyřazování celoevropských výzkumných infrastruktur,
–  Životní cyklus celoevropských výzkumných infrastruktur prostřednictvím návrhu nových výzkumných infrastruktur; jejich přípravná a prováděcí fáze, provoz v počátečních fázích se vzájemným doplňováním z jiných zdrojů financování a konsolidace a optimalizace ekosystému výzkumných infrastruktur na základě sledování ukazatelů Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury a usnadnění dohod o službách, vývoje, slučování a vyřazování celoevropských výzkumných infrastruktur,
–  evropský cloud pro otevřenou vědu, včetně: škálovatelnosti a udržitelnosti přístupového kanálu; efektivního sdružování evropských, vnitrostátních, regionálních a institucionálních zdrojů; technického a politického vývoje v reakci na nové výzkumné potřeby a požadavky (např. používání souborů citlivých údajů, ochrana soukromí již od návrhu); interoperability a dodržování zásad FAIR; široké uživatelské základny,
–  evropský cloud pro otevřenou vědu, včetně: škálovatelnosti a udržitelnosti přístupového kanálu; efektivního sdružování evropských, vnitrostátních, regionálních a institucionálních zdrojů; technického a politického vývoje v reakci na nové výzkumné potřeby a požadavky (např. používání souborů citlivých údajů, ochrana soukromí již od návrhu); interoperability a dodržování zásad FAIR; široké uživatelské základny,
–  celoevropská výzkumná a vzdělávací síť, o kterou se opírá evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura a která umožňuje poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky a datových služeb v cloudovém prostředí, které dokáže zvládnout extrémně velké datové soubory a výpočetní procesy.
–  celoevropská výzkumná a vzdělávací síť, o kterou se opírá evropský cloud pro otevřenou vědu a evropská datová infrastruktura a která umožňuje poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky a datových služeb v cloudovém prostředí, které dokáže zvládnout extrémně velké datové soubory a výpočetní procesy.
__________________
__________________
13 Evropská datová infrastruktura bude oporou evropského cloudu pro otevřenou vědu, protože poskytne vysoce výkonnou výpočetní kapacitu světové třídy, vysokorychlostní připojení a špičkové datové a softwarové služby.
13 Evropská datová infrastruktura bude oporou evropského cloudu pro otevřenou vědu, protože poskytne vysoce výkonnou výpočetní kapacitu světové třídy, vysokorychlostní připojení a špičkové datové a softwarové služby.
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř I – bod 3 – bod 3.2 – bod 3.2.2
3.2.2.  Otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur
3.2.2.  Otevření, integrace a propojování výzkumných infrastruktur
Situace v oblasti výzkumu se výrazně zlepší, pokud se všem výzkumným pracovníkům v EU zajistí otevřený přístup ke klíčovým mezinárodním, vnitrostátním a regionálním výzkumným infrastrukturám a případně integrace služeb těchto infrastruktur, aby se pomocí inovačních akcí harmonizovaly podmínky přístupu, zlepšilo a rozšířilo poskytování služeb a podporovala společná strategie rozvoje pro technologicky vyspělé komponenty a pokročilé služby.
Situace v oblasti výzkumu se výrazně zlepší, pokud se všem výzkumným pracovníkům a inovátorům v EU zajistí otevřený přístup ke klíčovým mezinárodním, vnitrostátním a regionálním výzkumným infrastrukturám a případně integrace služeb těchto infrastruktur, aby se pomocí inovačních akcí harmonizovaly podmínky přístupu, zlepšilo a rozšířilo poskytování služeb a podporovala společná strategie rozvoje pro technologicky vyspělé komponenty a pokročilé služby.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Sítě, které spojují vnitrostátní a regionální poskytovatele finančních prostředků pro výzkumné infrastruktury za účelem společného financování mezinárodního přístupu výzkumných pracovníků,
–  Sítě, které spojují vnitrostátní a regionální poskytovatele finančních prostředků pro výzkumné infrastruktury za účelem společného financování mezinárodního přístupu výzkumných pracovníků,
–  sítě celounijních, vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur, které řeší globální výzvy, pokud jde o poskytnutí přístupu výzkumným pracovníkům a harmonizaci a zlepšování služeb poskytovaných těmito infrastrukturami,
–  sítě celounijních, vnitrostátních a regionálních výzkumných infrastruktur, včetně malých a středních infrastruktur, pokud jde o poskytnutí přístupu výzkumným pracovníkům a harmonizaci a zlepšování služeb poskytovaných těmito infrastrukturami,
–  integrované sítě výzkumných infrastruktur sloužících pro vývoj a provádění společné strategie/plánu pro technologický rozvoj, který je nezbytný pro zlepšování jejich služeb prostřednictvím partnerství s průmyslem; technologicky vyspělé komponenty v oblastech, jako jsou vědecké přístroje; podpora využívání výzkumných infrastruktur průmyslem, např. jako pokusná zkušební zařízení.
–  integrované sítě výzkumných infrastruktur sloužících pro vývoj a provádění společné strategie/plánu pro technologický rozvoj, který je nezbytný pro zlepšování jejich služeb prostřednictvím partnerství s průmyslem; technologicky vyspělé komponenty v oblastech, jako jsou vědecké přístroje; podpora využívání výzkumných infrastruktur průmyslem, např. jako pokusná zkušební zařízení.
Pozměňovací návrh 34
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II
GLOBÁLNÍ VÝZVY A KONKURENCESCHOPNOST PRŮMYSLU
GLOBÁLNÍ VÝZVY A KONKURENCESCHOPNOST EVROPSKÉHO PRŮMYSLU
Mnohé výzvy, kterým čelí EU, jsou rovněž globální. Problémy jsou značně rozsáhlé a složité a k nalezení řešení je třeba vynaložit úměrně velké množství peněz, zdrojů a úsilí. Přesně to jsou oblasti, kde musí EU spolupracovat: inteligentně, flexibilně a společně pro blaho našich občanů.
V propojeném světě jsou mnohé výzvy, kterým čelí EU, rovněž globální. Problémy jsou značně rozsáhlé a složité a k nalezení řešení je třeba vynaložit úměrně velké finanční a lidské zdroje a úsilí. Přesně to jsou oblasti, kde musí EU spolupracovat: inteligentně, flexibilně a společně pro blaho našich občanů.
Většího dopadu lze dosáhnout díky sladění akcí s ostatními státy a regiony na světě v rámci bezprecedentní mezinárodní spolupráce, jejíž směr vytyčují cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda. Vzhledem k oboustrannému prospěchu bude nedílnou součástí výzkumu a inovací pro udržitelnost výzva partnerům z celého světa, aby se ke snahám EU připojili.
Většího dopadu lze dosáhnout díky sladění akcí s ostatními státy a regiony na světě v rámci bezprecedentní mezinárodní spolupráce, jak ji vytyčují cíle udržitelného rozvoje a Pařížská dohoda. Vzhledem k oboustrannému prospěchu bude nedílnou součástí výzkumu a inovací pro udržitelnost výzva partnerům z celého světa, aby se ke snahám EU připojili.
Výzkum a inovace jsou klíčovým motorem udržitelného hospodářského růstu a konkurenceschopnosti průmyslu a budou napomáhat při hledání řešení dnešních problémů, jak co nejrychleji zvrátit negativní a nebezpečný trend, který aktuálně spojuje hospodářský rozvoj, využívání přírodních zdrojů a sociální problémy, a proměnit jej v nové obchodní příležitosti.
Výzkum a inovace jsou klíčovým motorem udržitelného rozvoje, včetně hospodářského růstu a konkurenceschopnosti průmyslu, a budou napomáhat při hledání řešení dnešních problémů, jak co nejrychleji zvrátit negativní a nebezpečný trend, který aktuálně spojuje hospodářský rozvoj, využívání přírodních zdrojů a sociální problémy, a proměnit jej v pracovní místa a nové udržitelné obchodní příležitosti a hospodářský, sociální a environmentální rozvoj.
Evropská unie jakožto názorná ukázka toho, jak moderní průmyslová, udržitelně inkluzivní, otevřená a demokratická společnost a ekonomika může fungovat a rozvíjet se, bude profitovat jako uživatel a výrobce technologií a průmyslových odvětví. Budou podporovány a rozvíjeny rostoucí ekonomicko-environmentálně-sociální příklady udržitelných průmyslových ekonomik budoucnosti, a to v nejrůznějších oblastech: zdraví a dobré životní podmínky pro všechny, odolná, bezpečná a inkluzivní společnost, dostupná čistá energie a mobilita, digitalizované hospodářství a společnost, mezioborový a kreativní průmysl, kosmická, námořní nebo pozemní řešení, řešení zabezpečování potravin a výživy, udržitelné využívání přírodních zdrojů nebo ochrana klimatu a přizpůsobení se jeho změnám; všechny tyto oblasti vytvářejí v Evropě bohatství a nabízejí kvalitnější pracovní místa. Klíčová bude transformace průmyslu.
Evropská unie bude profitovat jako uživatel a tvůrce znalostí, technologií a průmyslových odvětví. Může sloužit jako názorná ukázka toho, jak moderní průmyslová, udržitelně inkluzivní, otevřená a demokratická společnost a ekonomika může fungovat a rozvíjet se. Budou podporovány a rozvíjeny rostoucí ekonomicko-environmentálně-sociální příklady udržitelných průmyslových ekonomik budoucnosti, a to v nejrůznějších oblastech: zdraví a dobré životní podmínky pro všechny, inkluzivní a kreativní společnost, bezpečná společnost, dostupná čistá energie a mobilita, digitalizované hospodářství a společnost, mezioborový a účinný průmysl, kosmická, námořní nebo pozemní řešení, řešení zabezpečování potravin a výživy, udržitelné využívání přírodních zdrojů nebo ochrana klimatu a zmírňování jeho změn; všechny tyto oblasti vytvářejí v Evropě bohatství a nabízejí kvalitnější pracovní místa. Klíčová bude transformace průmyslu.
Výzkum a inovace v rámci tohoto pilíře programu Horizont Evropa jsou seskupeny do integrovaných klastrů činností. Investice spíše než na obory cílí na systémové změny naší společnosti a ekonomiky ve směru k udržitelnosti. Toho se podaří dosáhnout pouze tehdy, když se všichni aktéři ze soukromého i veřejného sektoru zapojí do společného návrhu a vytváření výzkumu a inovací a přivedou dohromady konečné uživatele, vědce, technology, výrobce, inovátory, podniky, vzdělávací instituce, občany a organizace občanské společnosti. Proto není žádný z tematických klastrů určen pro pouze jednu skupinu aktérů.
Výzkum a inovace v rámci tohoto pilíře programu Horizont Evropa jsou seskupeny do integrovaných klastrů činností. Investice spíše než na obory cílí na systémové změny naší společnosti a ekonomiky ve směru k inkluzivnosti a udržitelnosti. Toho se podaří dosáhnout pouze tehdy, když se všichni aktéři ze soukromého i veřejného sektoru zapojí do společného návrhu a vytváření výzkumu a inovací a přivedou dohromady konečné uživatele, výzkumné pracovníky, vědce, technology, designérů, výrobce, inovátory, podniky, vzdělávací instituce, občany a organizace občanské společnosti. Proto není žádný z tematických klastrů určen pro pouze jednu skupinu aktérů.
Klastry budou podporovat vytváření znalostí ve všech stádiích vývoje, včetně rané fáze výzkumných činností, přičemž je doplní průřezová podpůrná opatření pro ambiciózní, dlouhodobé výzkumné iniciativy velkého rozsahu zaměřené na budoucí a vznikající technologie (stěžejní iniciativy FET), které byly zahájeny v rámci předchozího rámcového programu: Human Brain Project, Graphene, Quantum Technologies a Future Battery Technologies.
Klastry budou vyvíjet a aplikovat digitální technologie, klíčové základní technologie a nově vznikající technologie v rámci společné strategie na podporu vedoucího postavení EU v průmyslu. V příslušných případech se k tomu budou využívat kosmická data a služby EU.
Klastry budou rovněž vyvíjet a aplikovat digitální technologie, klíčové základní technologie a nově vznikající technologie v rámci společné strategie na podporu vedoucího postavení EU v průmyslu. V příslušných případech se k tomu budou využívat kosmická data a služby EU.
Bude se podporovat přesun technologií z laboratoře na trh a vývoj aplikací, včetně pilotních linek a demonstrací, a přijímání opatření stimulujících uvádění technologií na trh a intenzivnější zapojení soukromého sektoru. Maximálně se budou využívat synergie s ostatními programy.
Bude se podporovat přesun technologií z laboratoře na trh a vývoj aplikací, včetně pilotních linek a demonstrací, a přijímání opatření stimulujících uvádění technologií na trh a intenzivnější zapojení soukromého sektoru. Maximálně se budou využívat synergie s ostatními částmi programu Horizont Evropa, zejména s EIT, a s ostatními programy.
Klastry podpoří rychlé zavádění jedinečných inovací v EU prostřednictvím široké řady dílčích činností, jako je komunikace, šíření a využívání výsledků, standardizace, podpora netechnických inovací a inovačních realizačních mechanismů a pomoc při utváření společenských, regulačních a tržních podmínek příznivých pro inovace, například dohod o inovacích. Budou zavedena portfolia inovativních řešení vycházejících z výzkumných a inovačních akcí, která budou zacílena na veřejnésoukromé investoryostatní relevantní programy na úrovni EU a vnitrostátní úrovni.
Klastry podpoří rychlé zavádění jedinečných inovací v EU prostřednictvím široké řady dílčích činností, jako je komunikace, šíření a využívání výsledků, standardizace, podpora netechnických inovací a inovačních realizačních mechanismů a pomoc při utváření společenských, regulačních a tržních podmínek příznivých pro inovace, například dohod o inovacích, přičemž však budou zkoumat dopady těchto inovací na společnost. Budou zavedena portfolia inovativních řešení vycházejících z výzkumných a inovačních akcí, která budou zacílena na využití dalších veřejnýchsoukromých investorůostatních relevantních programů na úrovni EU a vnitrostátní úrovni.
Zvláštní pozornost bude věnována podpoře malých a středních podniků prostřednictvím pilíře 2 v kooperativních částech a prostřednictvím zvláštního nástroje pro malé a střední podniky založeného na grantech a jednom příjemci. Do tohoto nástroje pro malé a střední podniky, který bude plně řízen zdola nahoru, v rámci nepřetržitě otevřených výzev s četnými daty uzávěrky, a který bude určen výlučně k přírůstkovým inovacím, převedou klastry náležitou částku. O financování budou moci požádat pouze malé a střední podniky, a to i pokud se jedná o spolupráci nebo zadávání subdodávek. Projekty musí mít jasný evropský rozměr a přispívat k přidané hodnotě EU.
Podpora v rámci nástroje pro malé a střední podniky bude poskytována ve třech fázích, přičemž se bude vycházet z modelu Horizont Evropa:
–  Fáze 1: Posouzení koncepce a proveditelnosti:
Malé a střední podniky obdrží financování na posouzení vědecké nebo technické proveditelnosti a možného obchodního využití nového nápadu (ověření koncepce) za účelem vývoje inovačního projektu. Pozitivní výsledek tohoto posouzení, v rámci kterého je důležitou otázkou propojení mezi tématy projektů a potřebami potenciálních uživatelů/odběratelů, umožní financování v rámci následující fáze (fází).
–  Fáze 2: Výzkum a vývoj, demonstrace, tržní replikace:
Bude podporován výzkum a vývoj se zvláštním zaměřením na demonstrace (testování, prototyp, studie týkající se rozšíření, návrh, pilotní inovativní procesy, výrobky a služby, validace, ověření výkonnosti atd.) a tržní replikaci podporující zapojení koncových uživatelů a potenciálních klientů, přičemž bude řádná pozornost věnována koncepci inovačního voucheru. Inovační vouchery podpoří účast mladých podnikatelů.
–  Fáze 3: Obchodní využití:
Tato fáze nebude kromě podpůrných činností poskytovat jiné přímé financování, usiluje však o usnadnění přístupu k soukromému kapitálu a prostředí, které umožňuje inovace. Počítat se bude s propojením s ERI a InvestEU. Malé a střední podniky budou využívat rovněž podpůrná opatření jako vytváření sítí, odborná příprava, vedení a poradenství. Tato fáze může být dále spojena s opatřeními, která podporují zadávání zakázek v předobchodní fázi a zadávání inovativních řešení.
Pozměňovací návrh 35
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.1
1.1.  Zdůvodnění
1.1.  Zdůvodnění
Evropský pilíř sociálních práv zajišťuje všem právo na včasný přístup k dostupné a kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči. To potvrzuje závazek EU k rozvojovým cílům OSN, které vyzývají k zajištění všeobecné zdravotní péče pro všechny lidi všech věkových skupin do roku 2030, aby nikdo nezůstal stranou, a k vymýcení úmrtí, kterým lze předcházet.
Evropský pilíř sociálních práv zajišťuje všem právo na včasný přístup k dostupné a kvalitní preventivní a léčebné zdravotní péči. To potvrzuje závazek EU k rozvojovým cílům OSN, které vyzývají k zajištění všeobecné zdravotní péče pro všechny lidi všech věkových skupin do roku 2030, aby nikdo nezůstal stranou, a k vymýcení úmrtí, kterým lze předcházet.
Zdravá populace má zásadní význam pro stabilní, udržitelnou a inkluzivní společnost a zlepšení zdraví je klíčem pro snižování chudoby, podporu sociálního pokroku a prosperity a zvyšování hospodářského růstu. Podle OECD je 10% zlepšení střední délky života spojeno se zvýšením hospodářského růstu o 0,3–0,4 % ročně. Střední délka života v EU se od jejího založení zvýšila o 12 let v důsledku obrovských zlepšení v kvalitě života, vzdělávání, zdraví a zdravotní péče. V roce 2015 byla celková střední délka života v EU při narození 80,6 roku a celosvětově 71,4 roku. V minulých letech se v EU v průměru zvyšovala o 3 měsíce ročně.
Zdravá populace má zásadní význam pro stabilní, udržitelnou a inkluzivní společnost a zlepšení zdraví je klíčem pro snižování chudoby, podporu sociálního pokroku a prosperity a zvyšování hospodářského růstu. Podle OECD je 10% zlepšení střední délky života spojeno se zvýšením hospodářského růstu o 0,3–0,4 % ročně. Střední délka života v EU se od jejího založení zvýšila o 12 let v důsledku obrovských zlepšení v kvalitě života, mimo jiné v oblasti vzdělávání a zdraví. V roce 2015 byla celková střední délka života v EU při narození 80,6 roku a celosvětově 71,4 roku. V minulých letech se v EU v průměru zvyšovala o 3 měsíce ročně.
Výzkum v oblasti zdraví, inovační výzkum a inovace významnou měrou přispěly k těmto výsledkům, ale i ke zlepšení produktivity a kvality v odvětví zdraví a zdravotní péče. EU však nadále čelí novým, nově vznikajícím nebo přetrvávajícím výzvám, které ohrožují její občany a veřejné zdraví, udržitelnost systémů zdravotní péče a sociální ochrany a konkurenceschopnost jejího odvětví zdraví a zdravotní péče. K největším výzvám v oblasti zdraví v EU patří: nedostatek efektivní propagace zdraví a prevence nemocí; nárůst nepřenosných nemocí; šíření antimikrobiální rezistence a výskyt epidemií infekčních nemocí; narůstající znečištění životního prostředí; přetrvávající nerovnosti v oblasti zdraví mezi zeměmi i uvnitř nich a mající neúměrný dopad na lidi, kteří jsou znevýhodněni nebo ve zranitelné životní fázi; detekce, pochopení, kontrola, prevence a zmírňování rizik pro zdraví v rychle se měnícím společenském, městském a přírodním prostředí; rostoucí náklady na systémy zdravotní péče v Evropě a postupné zavádění přístupů personalizované medicíny a digitalizace v oblasti zdraví a zdravotní péče a zvyšující se tlak na evropské odvětví zdraví a zdravotní péče, aby nadále dokázalo konkurovat novým globálním hráčům v rozvíjení zdravotních inovací a jejich prostřednictvím.
Výzkum a inovace v oblasti zdraví významnou měrou přispěly k těmto výsledkům, ale i ke zlepšení produktivity a kvality v odvětví zdraví a zdravotní péče a k vytvoření znalostní základny pro zdravější populaci a kvalitnější péči o nemocné. Výzkum v oblasti zdraví má zvláštní povahu, protože úzce propojuje výzkum, péči o pacienty a zdraví občanů s inovacemi a probíhá v multidisciplinárním prostředí se složitou regulací.
EU však nadále čelí novým, nově vznikajícím nebo přetrvávajícím výzvám, které ohrožují její občany a veřejné zdraví, udržitelnost systémů zdravotní péče a sociální ochrany a konkurenceschopnost jejího odvětví zdraví a zdravotní péče. K největším výzvám v oblasti zdraví v EU patří: zvýšený výskyt rakoviny; nedostatek efektivní propagace zdraví a prevence nemocí; nárůst nepřenosných nemocí; šíření antimikrobiální rezistence a výskyt epidemií infekčních nemocí; narůstající znečištění životního prostředí; přetrvávající nerovnosti v oblasti zdraví mezi zeměmi i uvnitř nich a mající neúměrný dopad na lidi, kteří jsou znevýhodněni nebo ve zranitelné životní fázi; včasná detekce, pochopení, kontrola, prevence a zmírňování rizik pro zdraví v rychle se měnícím společenském, městském a přírodním prostředí; zvyšování počtu roků prožitých ve zdraví; vysoké náklady některých inovativních zdravotnických nástrojů a technologií pro konečné spotřebitele; rostoucí náklady na systémy zdravotní péče v Evropě a postupné zavádění přístupů přesné lékařské péče, včetně příslušného výzkumu, a digitalizace v oblasti zdraví a zdravotní péče a zvyšující se tlak na evropské odvětví zdraví a zdravotní péče, aby nadále dokázalo konkurovat novým globálním hráčům v rozvíjení zdravotních inovací a jejich prostřednictvím.
Řešení v oblasti digitálního zdravotnictví vytváří spoustu příležitostí k řešení problémů spojených s pečovatelskými službami a dalších nově se objevujících problémů stárnoucí společnosti. Mezi výzvy patří i plné využití postupného zavádění příležitostí, které nabízí digitalizace v oblasti zdraví a zdravotní péče, aniž by bylo ohroženo právo na soukromí a ochranu osobních údajů. Vyvíjí se digitální zařízení a software, jež mají uskutečňovat diagnózu a léčbu a usnadnit samoléčbu nemocí, včetně těch chronických. Digitální technologie se čím dál více používají rovněž v lékařské odborné přípravě a vzdělávání a také umožňují pacientům a dalším spotřebitelům v oblasti zdravotnictví přístup k informacím o zdravotním stavu, jejich sdílení a vytváření.
Tyto výzvy ve zdravotnictví jsou ze své podstaty komplexní, vzájemně propojené a globální a vyžadují multidisciplinární, mezioborovou a nadnárodní spolupráci. Výzkumnéinovační činnosti vybudují úzké vazby mezi objevy, klinickým, epidemiologickým, environmentálním a socioekonomickým výzkumem a regulačními vědami. Budou využívat kombinované dovednosti akademické obce a průmyslu a podporovat jejich spolupráci se zdravotnickými službami, pacienty, tvůrci politik a občany s cílem zvýšit účinek veřejného financování a zajistit přenos výsledků do klinické praxe i do systémů zdravotní péče. Budou podporovat strategickou spolupráci na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, aby mohly spojit odborné znalosti, kapacity a zdroje potřebné k dosažení úspor z rozsahu, sortimentu a rychlosti a ke sdílení očekávaných přínosů a finančních rizik.
Dnešní výzvy ve zdravotnictví jsou ze své podstaty komplexní, vzájemně propojené a globální a vyžadují multidisciplinární, mezioborovou, translační a nadnárodní spolupráci, a to i se zeměmi s nízkými a středními příjmy. Výzkuminovace vybudují úzké vazby mezi objevy, klinickým, epidemiologickým, etickým, environmentálním a socioekonomickým výzkumem a regulačními vědami. Budou využívat kombinované dovednosti akademické obce a průmyslu a podporovat jejich spolupráci se zdravotnickými službami, pacienty, tvůrci politik, organizacemi občanské společnosti a občany s cílem zvýšit účinek veřejného financování a zajistit přenos výsledků do klinické praxe i do systémů zdravotní péče. Budou podporovat strategickou spolupráci na úrovni EU a na mezinárodní úrovni, aby mohly spojit odborné znalosti, kapacity a zdroje potřebné k dosažení úspor z rozsahu, sortimentu a rychlosti a ke sdílení očekávaných přínosů a finančních rizik. Studie a výzkum v rámci tohoto klastru musí zohledňovat genderové hledisko a rozdíly mezi pohlavími.
Výzkumné a inovační činnosti v souvislosti s touto globální výzvou budou rozvíjet znalostní základnu, budovat výzkumnou a inovační kapacitu a pracovat na řešeních potřebných pro efektivnější propagaci zdraví a pro prevenci, léčbu a vyléčení nemocí. Zlepšení výsledků v oblasti zdraví pak povede k prodloužení střední délky života, ke zdravému aktivnímu životnímu stylu produktivitě lidí v produktivním věku a k udržitelným systémům v oblasti zdraví a zdravotní péče.
Výzkumné a inovační činnosti v souvislosti s touto globální výzvou budou rozvíjet lidské zdroje a znalostní základnu, budovat výzkumnou a inovační kapacitu a pracovat na řešeních potřebných pro efektivnější propagaci zdraví a pro prevenci, léčbu a vyléčení nemocí. Zlepšení výsledků v oblasti zdraví pak povede k prodloužení střední délky života, k celkově zdravému a aktivnímu životnímu stylu, produktivitě lidí v produktivním věku a k udržitelným systémům v oblasti zdraví a zdravotní péče. Inovace v oblasti metod rychlé diagnostiky a nových antibiotik mohou zabránit rozvoji antimikrobiální rezistence a budou tedy podporovány.
Řešení velkých výzev v oblasti zdraví přispěje k politickým cílům a strategiím EU, konkrétně k evropskému pilíři sociálních práv, jednotnému digitálnímu trhu EU, směrnici EU o přeshraniční zdravotní péči a evropskému akčnímu plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci a k provádění příslušných regulačních rámců EU. Kromě toho to podpoří závazek EU k Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a dalším agendám v kontextu ostatních organizací OSN a mezinárodních iniciativ, kam patří i globální strategie a akční plány Světové zdravotnické organizace (WHO).
Řešení velkých výzev v oblasti zdraví přispěje k politickým cílům a strategiím EU, konkrétně k evropskému pilíři sociálních práv, jednotnému digitálnímu trhu EU, směrnici EU o přeshraniční zdravotní péči a evropskému akčnímu plánu „Jedno zdraví“ proti antimikrobiální rezistenci a k provádění příslušných regulačních rámců EU. Kromě toho to podpoří závazek EU k Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a dalším agendám v kontextu ostatních organizací OSN a mezinárodních iniciativ, kam patří i globální strategie a akční plány Světové zdravotnické organizace (WHO).
Skupina na vysoké úrovni bude podporovat naplňování těchto cílů, zejména formou řídicího výboru pro zdraví. Měla by zajišťovat koordinaci s ostatními výzkumnými programy v jednotlivých členských státech a součinnost mezi zdravotním klastrem a ostatními částmi programu Horizont Evropa, včetně misí a partnerství. Bude to vědecký orgán a bude zahrnovat všechny příslušné zúčastněné subjekty, přičemž se výrazně zapojí společnost, občané a pacienti. Jejím úkolem bude řízení/poradenství při vytváření pracovních programů a misí v oblasti zdraví.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 3 – zdraví a kvalitní život, cíl č. 13 – opatření v oblasti klimatu a nepřímo k cíli č. 1 – konec chudoby, cíli č. 5 – rovnost žen a mužů, cíli č. 6 – čistá voda a hygienická zařízení, cíli č. 10 – méně nerovností.
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.1
1.2.1.  Celoživotní zdraví
1.2.1.  Celoživotní zdraví
Lidé ve zranitelné životní fázi (narození, rané dětství, dětství, dospívání, těhotenství, dospělost a pozdní dospělost), včetně lidí se zdravotním postižením nebo zraněním, mají specifické zdravotní potřeby, které vyžadují lepší pochopení a řešení na míru. To umožní snížit nerovnosti související se zdravím a zlepšit výsledky zdravotní péče ve prospěch aktivního a zdravého stárnutí v průběhu celého života, zejména díky zdravému startu do života, který snižuje riziko mentálních a fyzických onemocnění v pozdějším věku.
Lidé ve zranitelné životní fázi (narození, rané dětství, dětství, dospívání, těhotenství, dospělost a pozdní dospělost), včetně lidí se zdravotním postižením, zvláštními potřebami nebo zraněním, mají specifické zdravotní potřeby, které vyžadují lepší pochopení a řešení na míru. To umožní snížit nerovnosti související se zdravím a zlepšit výsledky zdravotní péče ve prospěch aktivního a zdravého stárnutí v průběhu celého života, zejména díky zdravému startu do života, který snižuje riziko mentálních a fyzických onemocnění v pozdějším věku.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Raný vývoj a proces stárnutí v průběhu celého života,
–  Onemocnění související s věkem a proces stárnutí v průběhu celého života,
–  zdraví matek, otců, kojenců a dětí a úloha rodičů,
–  zdraví matek, otců, kojenců a dětí, včetně úmrtnosti matek a dětí při porodu, a úloha rodičů,
–  zdravotní potřeby a dlouhodobé důsledky související s vysokou úmrtností a dlouhodobou nemocností, zejména pokud jde o děti,
–  zdravotní potřeby dospívajících,
–  zdravotní potřeby dospívajících, včetně dobrého psychického stavu,
–  zdravotní následky postižení a zranění,
–  etiologie zdravotních postižení a zdravotní následky postižení a zranění,
–  nezávislý a aktivní život pro starší osoby a/nebo osoby se zdravotním postižením,
–  nezávislý a aktivní život pro starší osoby a/nebo osoby se zdravotním postižením,
–  zdravotnické vzdělávání a digitální zdravotnická gramotnost.
–  zdravotnické vzdělávání a digitální zdravotnická gramotnost,
–  regenerace starých nebo poškozených orgánů a tkání,
–  angiogeneze, arteriální patologie, ischemická choroba srdeční a strukturální patologie srdce a biomarkery a genetika kardiovaskulárních onemocnění,
–  léčba chronických onemocnění.
Pozměňovací návrhy 37, 276 a 277
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.2
1.2.2.  Environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví
1.2.2.  Environmentální a sociální faktory ovlivňující zdraví
Lepší pochopení pozitivních a rizikových faktorů ovlivňujících zdraví, které jsou dány sociálním, ekonomickým a fyzickým prostředím v každodenním životě lidí a na pracovišti, včetně zdravotního dopadu digitalizace, znečištění, klimatických změn a dalších environmentálních aspektů pomůže identifikovat a zmírňovat rizikahrozby pro zdraví, snižovat úmrtí a nemoci vzniklé expozicí chemickým látkám a znečištěním životního prostředí, podporovat zdravá, odolná, udržitelná a environmentálně šetrná prostředí pro život a práci, podporovat zdravý životní stylspotřební chování a rozvíjet spravedlivou, inkluzivní a důvěryhodnou společnost.
Lepší pochopení pozitivních a rizikových faktorů ovlivňujících zdraví, které jsou dány sociálním, ekonomickým a fyzickým prostředím v každodenním životě lidí a na pracovišti, včetně zdravotního dopadu digitalizace, znečištění, rychlé urbanizace, změny klimatu a dalších vnitrostátních i nadnárodních environmentálních aspektů přispěje k identifikaci, prevenci a zmírňování rizikhrozeb pro zdraví, k identifikaci a snižování úmrtí a nemoci vzniklé expozicí chemickým látkám a znečištěním životního prostředí, k podpoře bezpečných, zdravých, odolných, udržitelných a environmentálně šetrných prostředí pro život a práci, k podpoře zdravého životního styluspotřebního chování a k rozvíjení spravedlivé, inkluzivní a důvěryhodné společnosti.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Technologie pro posuzování rizik, expozic a zdravotních dopadů, pokud jde o chemické látky, znečišťující látky a další zátěžové faktory včetně těch, které souvisí s klimatem a životním prostředím, a kombinované účinky více zátěžových faktorů,
–  Bezpečné a účinné technologie a metody pro posuzování rizik, expozic a zdravotních dopadů, pokud jde o chemické látky, znečišťující látky a další zátěžové faktory včetně těch, které souvisí s klimatem a životním prostředím, a kombinované účinky více zátěžových faktorů,
–  faktory související s životním prostředím a povoláním a sociální a behaviorální faktory mající dopad na fyzické a mentální zdraví životní podmínky lidí a jejich interakce, se zvláštní pozorností věnovanou zranitelným a znevýhodněným osobám,
–  faktory související s životním prostředím, včetně zastavěného prostředí (návrh a konstrukce), povoláním, ekonomické, politické, sociální a behaviorální faktory mající dopad na fyzické a mentální zdraví, životní podmínky lidí a jejich produktivitu a jejich interakce, se zvláštní pozorností věnovanou zranitelným a znevýhodněným osobám a osobám se zdravotním postižením nebo zhoršením podmínek,
–  posouzení a řízení rizik a komunikace, podporované vylepšenými nástroji pro rozhodování na základě důkazů, včetně alternativ ke zkouškám na zvířatech,
–  posouzení a řízení rizik a komunikace, včetně sdílení informací, podporované vylepšenými nástroji pro rozhodování na základě důkazů, včetně alternativ ke zkouškám na zvířatech,
–  kapacity a infrastruktury pro shromažďování, sdílení a kombinování dat o všech faktorech ovlivňujících zdraví, jako jsou expozice, zdraví a onemocnění na úrovni EU a na mezinárodní úrovni,
–  kapacity a infrastruktury pro shromažďování, sdílení a kombinování dat o všech faktorech ovlivňujících zdraví, jako jsou expozice, zdraví a onemocnění na úrovni EU a na mezinárodní úrovni,
–  podpora zdraví a intervence v rámci primární prevence.
–  podpora zdraví a intervence v rámci primární prevence,
–  výzkum opatření s cílem plánovat, provádět a monitorovat rehabilitaci v průběhu celého života,
–  výzkum opatření s cílem plánovat a provádět rané individuální rehabilitační programy pro děti se zdravotním postižením.
Pozměňovací návrh 38
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.3
1.2.3.  Nepřenosná a vzácná onemocnění
1.2.3.  Nepřenosná a vzácná onemocnění
Nepřenosná onemocnění včetně vzácných nemocí představují velkou výzvu pro zdraví a společnost a vyžadují efektivnější přístupy v prevenci, léčbě a vyléčení, jakož i přístupy založené na personalizované medicíně.
Nepřenosná onemocnění včetně vzácných nemocí představují velkou výzvu pro zdraví a společnost a vyžadují efektivnější přístupy v prevenci, diagnostice, léčbě a vyléčení, jakož i přístupy přesné lékařské péče.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Diagnostika umožňující rychleji a přesněji stanovit diagnózu a přizpůsobit léčbu pacientovi,
–  Diagnostika umožňující rychleji a přesněji stanovit diagnózu a včas přizpůsobit léčbu pacientovi,
–  infrastruktura a schopnosti pro využití potenciálu rozvoje genomické medicíny v běžné klinické praxi,
–  preventivní a screeningové programy,
–  preventivní a screeningové programy,
–  integrovaná řešení pro sledování vlastního zdraví, podporu zdraví, prevenci nemocí a zvládání chronických stavů a multimorbidity,
–  integrovaná řešení pro sledování vlastního zdraví, podporu zdraví, prevenci nemocí a zvládání chronických stavů a multimorbidity,
–  léčba nebo péče, včetně farmakologické i nefarmakologické léčby,
–  bezpečná, účinná a cenově dostupná léčba, péče nebo jiné terapeutické strategie, včetně farmakologické i nefarmakologické léčby,
–  paliativní péče,
–  paliativní péče,
–  kolaborativní výzkum v oblasti molekulární, strukturální a buněčné biologie, experimentální způsoby léčby, genetika, genomika a environmentální základy rakoviny u lidí,
–  genomická hranice, epidemiologie, bioinformatika, patologie a výzvy přesné lékařské péče v případě vzácných onemocnění, neurodegenerativních onemocnění a onkologie,
–  oblasti mimořádně nenaplněné klinické potřeby, jako jsou vzácná nádorová onemocnění, včetně rakoviny u dětí;
–  posouzení komparativní účinnosti intervencí a řešení,
–  posouzení komparativní účinnosti intervencí a řešení,
–  implementační výzkum s cílem zintenzivnit intervence v oblasti zdraví a podpořit jejich přenos do politik a systémů v oblasti zdraví.
–  implementační výzkum s cílem zintenzivnit intervence v oblasti zdraví a podpořit jejich přenos do politik a systémů v oblasti zdraví.
Pozměňovací návrh 39
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.4
1.2.4.  Infekční onemocnění
1.2.4.  Infekční onemocnění
Hlavní výzvou pro veřejné zdraví, která si žádá efektivní mezinárodní spolupráci na úrovni EU i na globální úrovni, je ochrana obyvatel před přeshraničními zdravotními hrozbami. To bude zahrnovat prevenci, připravenost, včasnou detekci, léčbu a vyléčení infekčních onemocnění a také řešení antimikrobiální rezistence v rámci přístupu „jedno zdraví“.
Hlavní výzvou pro veřejné zdraví, která si žádá efektivní mezinárodní spolupráci na úrovni EU i na globální úrovni, je ochrana obyvatel před přenosnými nemocemi a přeshraničními zdravotními hrozbami. To bude zahrnovat prevenci, připravenost, včasnou detekci, léčbu a vyléčení infekčních onemocnění a také řešení antimikrobiální rezistence v rámci přístupu „jedno zdraví“. Pokračující šíření bakterií rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, včetně superbakterií, bude mít stejně tak značně nepříznivý dopad na hospodářství a životní prostředí. Prevence jejich vzniku a šíření bude rovněž jednou z priorit v rámci této části. Světová zdravotnická organizace navíc sestavila seznam opomíjených nemocí, na jejichž výzkum a inovace neposkytuje soukromý sektor kvůli omezeným obchodním pobídkám dostatečné investice. K řešení problematiky těchto s chudobou souvisejících a opomíjených nemocí je zapotřebí ambicióznějších veřejných investic.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Faktory způsobující výskyt nebo opětovný výskyt infekčních onemocnění a jejich šíření, včetně přenosu ze zvířat na člověka (zoonóza) nebo z jiných částí životního prostředí (voda, půda, rostliny, potrava) na člověka,
–  Faktory způsobující výskyt nebo opětovný výskyt infekčních onemocnění a jejich šíření, včetně přenosu ze zvířat na člověka (zoonóza) nebo z jiných částí životního prostředí (voda, půda, rostliny, potrava) na člověka, a zavádění empirických preventivních řešení, která přenos minimalizují,
–  předvídání, včasná detekce a sledování infekčních onemocnění, včetně patogenů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče a faktorů souvisejících s životním prostředím,
–  předvídání, včasná detekce a sledování infekčních onemocnění, včetně patogenů rezistentních vůči antimikrobiálním látkám, infekcí spojených s poskytováním zdravotní péče a faktorů souvisejících s životním prostředím,
–  vakcinace, diagnostika, léčba a vyléčení infekčních onemocnění včetně komorbidit a koinfekcí,
—  vhodná, bezpečná a účinná diagnostika, lékařské technologie, léčba a vakcinace pro prevenci a profylaxi infekčních onemocnění, včetně výzkumu a objevů nových očkovacích látek, pokročilých technologií pro imunizaci a regulačních věd;
–  účinná opatření a strategie v oblasti připravenosti a reakce na krizové situace související se zdravím a zotavení z nich, se zapojením komunit,
–  účinná opatření a strategie v oblasti připravenosti a reakce na krizové situace související se zdravím a zotavení z nich, se zapojením komunit,
–  překážky zavádění a přenosu lékařských intervencí do klinické praxe a do systému zdravotní péče,
–  překážky zavádění a přenosu lékařských intervencí do klinické praxe a do systému zdravotní péče,
–  přeshraniční aspekty infekčních onemocnění a specifické výzvy v zemích s nízkými a středními příjmy, například tropické nemoci.
–  přeshraniční aspekty infekčních onemocnění a specifické výzvy v zemích s nízkými a středními příjmy, například opomíjené tropické nemoci, AIDS, tuberkulóza a malárie. Vývoj nových metod léčby infekčních onemocnění, které zmírní antimikrobiální rezistenci.
Pozměňovací návrh 40
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.5
1.2.5.  Nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče
1.2.5.  Nástroje, technologie a digitální řešení v oblasti zdraví a zdravotní péče
Zdravotnické technologie a nástroje jsou klíčové pro veřejné zdraví a velkou měrou přispěly k důležitým zlepšením, kterých bylo v EU dosaženo v oblasti kvality života, zdraví a zdravotní péče. Klíčovou strategickou výzvou je tudíž navrhnout, vyvinout, realizovat a zavést vhodné, důvěryhodné, bezpečné a nákladově efektivní nástroje a technologie pro zdraví a zdravotní péči s náležitým ohledem na potřeby lidí se zdravotním postižením a stárnoucí společnost. To zahrnuje umělou inteligenci a jiné digitální technologie, které nabízejí značné zlepšení oproti stávajícím možnostem, jakož i stimulaci konkurenceschopného a udržitelného průmyslu souvisejícího se zdravím, který vytváří pracovní místa vysoké hodnoty. Evropský průmysl související se zdravím je jedním z klíčových hospodářských odvětví v EU, které představuje 3 % HDP a zaměstnává 1,5 milionu lidí.
Zdravotnické technologie a nástroje jsou klíčové pro veřejné zdraví a velkou měrou přispěly k důležitým zlepšením, kterých bylo v EU dosaženo v oblasti kvality života, zdraví a zdravotní péče. Klíčovou strategickou výzvou je tudíž navrhnout, vyvinout, realizovat a zavést vhodné, důvěryhodné, bezpečné a nákladově efektivní nástroje a technologie pro zdraví a zdravotní péči s náležitým ohledem na potřeby lidí se zdravotním postižením a stárnoucí společnost. To zahrnuje klíčové základní technologie, umělou inteligenci, robotiku, data velkého objemu, kvantovou technologii a jiné digitální nástroje a technologie, které nabízejí značné zlepšení oproti stávajícím možnostem, jakož i stimulaci konkurenceschopného a udržitelného průmyslu souvisejícího se zdravím, který vytváří pracovní místa vysoké hodnoty. Evropský průmysl související se zdravím je jedním z klíčových hospodářských odvětví v EU, které představuje 3 % HDP a zaměstnává 1,5 milionu lidí.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Nástroje a technologie pro aplikace napříč zdravotním spektrem a pro jakoukoli relevantní lékařskou indikaci, včetně funkčních poškození,
–  Nástroje a technologie pro aplikace napříč zdravotním spektrem, včetně výroby zdravotnických technologií, a pro jakoukoli relevantní lékařskou indikaci, včetně funkčních poškození,
–  umělá inteligence a robotika pro zdravotnické technologie a nástroje,
–  integrované nástroje, technologie a digitální řešení pro lidské zdraví, včetně mobilních řešení a zdravotní péče na dálku,
–  integrované nástroje, technologie a digitální řešení pro lidské zdraví, včetně mobilních řešení a zdravotní péče na dálku,
–  individualizované přístupy digitálního zdravotnictví založené na digitálním replikování fyzických objektů, přesné počítačové modely klíčových biologických procesů v lidském těle založené na datech, které umožňují určit nejlepší individuální terapie, zdravotní prevence a opatření na udržení zdraví,
–  pilotní projekty, rozsáhlé nasazení, optimalizace a inovativní zadávání veřejných zakázek, pokud jde o technologie a nástroje pro zdraví a zdravotní péči v reálných podmínkách, včetně klinických hodnocení a implementačního výzkumu,
–  pilotní projekty, rozsáhlé nasazení, optimalizace a inovativní zadávání veřejných zakázek, pokud jde o technologie a nástroje pro zdraví a zdravotní péči v reálných podmínkách, včetně klinických hodnocení a implementačního výzkumu,
–  inovativní procesy a služby pro rozvoj, výrobu a rychlé dodávání nástrojů technologií pro zdraví a zdravotní péči,
–  inovativní procesy a služby pro rozvoj, výrobu a rychlé dodávání nástrojů, technologií, léčiv a vakcín pro zdravotní péči,
–  bezpečné, účinné a kvalitní nástroje a technologie pro zdraví a zdravotní péči a jejich etický, právní a sociální dopad,
–  bezpečné, účinné a kvalitní nástroje a technologie pro zdraví a zdravotní péči a jejich etický, právní a sociální dopad,
–  regulační věda pro zdravotnické technologie a nástroje.
–  regulační věda pro zdravotnické technologie a nástroje,
–  nástroje, technologie a digitální řešení ke zvýšení bezpečnosti lékařských rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 41
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 1 – bod 1.2 – bod 1.2.6
1.2.6.  Systémy zdravotní péče
1.2.6.  Systémy zdravotní péče
Systémy zdravotní péče jsou klíčovým aktivem sociálních systémů EU a v roce 2017 na ně připadalo 24 milionů zaměstnanců v odvětví zdravotní a sociální péče. Je hlavní prioritou zařídit, aby byly systémy zdravotní péče dostupné, nákladově efektivní, odolné, udržitelné a důvěryhodné, jakož i snižovat nerovnosti, mimo jiné uvolněním potenciálu digitálních inovací a inovací založených na datech, které staví na otevřených evropských datových infrastrukturách a zajistí lepší zdravotní péči zaměřenou na člověka. To posune kupředu digitalizaci v oblasti zdraví a zdravotní péče.
Systémy zdravotní péče jsou klíčovým aktivem sociálních systémů EU a v roce 2017 na ně připadalo 24 milionů zaměstnanců v odvětví zdravotní a sociální péče. Je hlavní prioritou zařídit, aby byly systémy zdravotní péče dostupné, nákladově efektivní, odolné, udržitelné a důvěryhodné, jakož i snižovat nerovnosti, mimo jiné uvolněním potenciálu digitálních inovací a inovací založených na datech, které staví na otevřených evropských datových infrastrukturách a zajistí lepší zdravotní péči zaměřenou na člověka. To posune kupředu digitalizaci v oblasti zdraví a zdravotní péče. Budoucí infrastruktura by se měla spoléhat na bezpečná úložiště, a tedy i zavádění sítí páté generace, podmínky pro rozvoj internetu věcí a vysoce výkonná výpočetní střediska.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Reformy veřejných politik a systémů zdravotní péče v Evropě i mimo ni,
–  Reformy veřejných politik a systémů zdravotní péče v Evropě i mimo ni,
–  nové modely a přístupy ke zdraví a zdravotní péči a jejich přenositelnost nebo adaptace z jedné země/regionu do jiné,
–  nové modely a přístupy ke zdraví a zdravotní péči a jejich přenositelnost nebo adaptace z jedné země/regionu do jiné,
–  zlepšování hodnocení zdravotnických technologií,
–  zlepšování hodnocení zdravotnických technologií,
–  vývoj nerovností v oblasti zdraví a účinná politická odpověď,
–  vývoj nerovností v oblasti zdraví a účinná politická odpověď,
–  budoucí pracovní síla v oblasti zdraví a její potřeby,
–  budoucí pracovní síla v oblasti zdraví a její potřeby,
–  vytváření systémů specializovaného odborného vzdělávání zdravotnických pracovníků, školení a rozvíjení technického know-how a nových způsobů práce na základě inovací v elektronickém zdravotnictví;
–  zlepšování včasných informací souvisejících se zdravím a používání zdravotních údajů, včetně elektronických zdravotních záznamů, s patřičnou pozorností věnovanou bezpečnosti, soukromí, interoperabilitě, normám, srovnatelnosti a integritě,
–  zlepšování včasného poskytování a kvality informací souvisejících se zdravím a také infrastruktury pro účinné shromažďování a používání zdravotních údajů, včetně elektronických zdravotních záznamů, s patřičnou pozorností věnovanou bezpečnosti, soukromí, interoperabilitě, normám, srovnatelnosti a integritě, informace související se zdravím a používání zdravotních údajů, včetně elektronických zdravotních záznamů, s patřičnou pozorností věnovanou bezpečnosti, důvěře, soukromí, interoperabilitě, normám, srovnatelnosti a integritě,
–  odolnost systémů zdravotní péče při vstřebávání dopadů krizí a přijímání přelomových inovací,
–  odolnost systémů zdravotní péče při vstřebávání dopadů krizí a přijímání přelomových inovací,
–  řešení pro posílení účasti občanů a pacientů, sledování vlastního zdraví a komunikaci s odborníky ve zdravotnických a sociálních službách s cílem poskytovat integrovanější péči a přístup zaměřený na uživatele,
–  řešení pro posílení účasti občanů a pacientů, sledování vlastního zdraví a komunikaci s odborníky ve zdravotnických a sociálních službách s cílem poskytovat integrovanější péči a přístup zaměřený na uživatele,
–  data, informace, znalosti a osvědčené postupy z výzkumu v oblasti systémů zdravotní péče na úrovni EU a celosvětově.
–  data, informace, znalosti a osvědčené postupy z výzkumu v oblasti systémů zdravotní péče na úrovni EU a celosvětově.
Pozměňovací návrh 42
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – návětí
2.  KLASTR „INKLUZIVNÍ A BEZPEČNÁ SPOLEČNOST“
2.  KLASTR „INKLUZIVNÍ A KREATIVNÍ SPOLEČNOST“
Pozměňovací návrh 43
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.1
2.1.  Zdůvodnění
2.1.  Zdůvodnění
EU představuje jedinečný způsob spojení hospodářského růstu a sociálních politik s vysokou mírou sociálního začlenění, sdílenými demokratickými hodnotami, lidskými právy, rovností žen a mužů a bohatou rozmanitostí. Tento model se neustále vyvíjí a musí se potýkat s výzvami, jako jsou mimo jiné globalizace a technologická změna. Evropa dále musí reagovat na výzvy pramenící z přetrvávajících bezpečnostních hrozeb. Teroristické útoky a radikalizace spolu s počítačovými útoky a hybridními hrozbami dávají vzniknout velkým obavám o bezpečnost a zvyšují napětí ve společnosti.
EU představuje jedinečný způsob spojení prosperity, hospodářského růstu a udržitelných sociálních politik s vysokou mírou sociálního začlenění, sdílenými demokratickými hodnotami, lidskými právy, rovností žen a mužů a bohatou rozmanitostí. Tento model se neustále vyvíjí a musí se potýkat s výzvami, jako jsou mimo jiné digitalizace, globalizace a technologický vývoj.
EU musí prosazovat model inkluzivního a udržitelného růstu a zároveň sklízet plody technologického pokroku, zvyšovat důvěru v demokratickou správu a prosazovat její inovaci, bojovat s nerovnostmi, nezaměstnaností, marginalizací, diskriminací a radikalizací, zaručovat dodržování lidských práv, podporovat kulturní rozmanitost a evropské kulturní dědictví a prostřednictvím sociálních inovací posilovat postavení občanů. Nadále zůstane prioritou také řízení migrace a integrace migrantů. Výzkum a inovace ve společenských a humanitních vědách mají fundamentální význam pro reakci na tyto výzvy a plnění cílů EU.
EU musí prosazovat model inkluzivního a udržitelného růstu a zároveň sklízet plody technologického pokroku, zvyšovat důvěru v demokratickou správu a prosazovat její inovaci, bojovat s nerovnostmi, nezaměstnaností, marginalizací, diskriminací a radikalizací, zaručovat dodržování lidských práv, podporovat kulturní rozmanitost a evropské kulturní dědictví a prostřednictvím sociálních inovací posilovat postavení občanů. Nadále zůstane prioritou také řízení migrace a integrace migrantů.
Výzkum a inovace ve společenských a humanitních vědách a v kulturním a kreativním odvětví mají fundamentální význam pro reakci na tyto výzvy a plnění cílů EU. Tato odvětví vzhledem ke svému širokému záběru, velikosti a dopadu na dnešní digitální transformaci významně přispívají k našemu hospodářství. Jelikož vzájemné vztahy mezi společenskými a technologickými inovacemi jsou složité a jen zřídka přímočaré, je třeba dále zkoumat, a to i prostřednictvím průřezového a víceoborového výzkumu, vývoj všech druhů inovací a činností, jejichž provádění je financováno s cílem podpořit jejich účinný rozvoj v budoucnosti.
Evropské občany, státní instituce a hospodářství je třeba chránit před přetrvávajícími hrozbami organizovaného zločinu, včetně obchodu se zbraněmi, drogami a lidmi. Klíčové je také posílení ochrany a bezpečnosti prostřednictvím lepší správy hranic. S postupující digitalizací hospodářství a společnosti je na vzestupu počítačová kriminalita a diverzifikují se rizika s ní spojená. Aby Evropa ochránila demokratickou a hospodářskou stabilitu, musí nadále vynakládat úsilí na zlepšení kybernetické bezpečnosti, digitálního soukromí a ochrany osobních údajů a bojovat s šířením nepravdivých a škodlivých informací. A konečně je zapotřebí další úsilí, aby se omezil dopad extrémních povětrnostních jevů, které jsou stále intenzivnější v důsledku klimatických změn, na život a živobytí; jde například o záplavy, bouře nebo sucha způsobující lesní požáry, degradaci půdy a jiné přírodní katastrofy, např. zemětřesení. Katastrofy, ať už přírodní nebo způsobené člověkem, mohou ohrozit důležité funkce společnosti, jako je zdravotní péče, dodávky energie a správa věcí veřejných.
Závažnost, složitost a nadnárodní charakter těchto výzev si žádá akci EU na více úrovních. Řešení takto závažných sociálních, politických, kulturních a ekonomických problémů a bezpečnostních výzev pouze na vnitrostátní úrovni by sebou neslo riziko neefektivního využívání zdrojů, roztříštěného přístupu a nejednotných standardů znalostí a kapacity.
Součástí širší komplexní reakce EU na bezpečnostní hrozby je výzkum v oblasti bezpečnosti. Přispívá k procesu budování kapacit tím, že umožňuje, aby v budoucnu byly dostupné technologie a aplikace, které zaplní kapacitní mezery, na něž poukazují tvůrci politik a odborníci z praxe. Již teď představuje financování výzkumu prostřednictvím rámcového programu EU přibližně 50 % celkového veřejného financování výzkumu v oblasti bezpečnosti v EU. Plně se využijí dostupné nástroje, včetně evropského kosmického programu (Galileo a EGNOS, Copernicus, získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy). Usiluje se o součinnost s činnostmi podporovanými obranným výzkumem financovaným EU, aniž by docházelo ke zdvojování financování. Přeshraniční spolupráce přispívá k rozvoji jednotného evropského trhu v oblasti bezpečnosti a ke zlepšování výkonnosti odvětví, což posiluje autonomii EU.
Výzkumné a inovační činnosti v rámci této globální výzvy budou celkově sladěny s prioritami Komise v těchto oblastech: demokratická změna; růst, zaměstnanost a investice; spravedlnost a základní práva; migrace; hlubší a spravedlivější evropská měnová unie; jednotný digitální trh. V návaznosti na závazky Římské agendy budou usilovat o „sociální Evropu“ a „Unii, která zachovává naše kulturní dědictví a podporuje kulturní rozmanitost.“ Podpoří také evropský pilíř sociálních práv a globální pakt o bezpečné, řízené a legální migraci. Výzkum v oblasti bezpečnosti navazuje na závazek Římské agendy usilovat o „bezpečnou a chráněnou Evropu“ a napomáhá k vytvoření skutečné a účinné bezpečnostní unie. Budou využity součinnosti s programem Spravedlnost a programem Práva a hodnoty, které podporují činnosti v oblasti přístupu ke spravedlnosti, práv obětí, rovnosti žen a mužů, nediskriminace, ochrany osobních údajů a prosazování evropského občanství.
Výzkumné a inovační činnosti v rámci této globální výzvy budou celkově sladěny s prioritami Komise v těchto oblastech: demokratická změna; růst, zaměstnanost a investice; spravedlnost a základní práva; migrace; hlubší a spravedlivější evropská měnová unie; jednotný digitální trh. V návaznosti na závazky Římské agendy budou usilovat o „sociální Evropu“ a „Unii, která zachovává naše kulturní dědictví a podporuje kulturní rozmanitost.“ Podpoří také evropský pilíř sociálních práv.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 1 – konec chudoby, cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 10 – méně nerovností, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 1 – konec chudoby, cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl č. 5 – rovnost žen a mužů, cíl č. 8 – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 10 – méně nerovností, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 12 – odpovědná spotřeba a výroba, cíl č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce, cíl č. 17 – partnerství pro dosažení cílů.
Pozměňovací návrh 44
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.1 – odst. 2
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Historie, vývoj a efektivnost demokracií na různých úrovních a v různých podobách; aspekty digitalizace a účinky komunikace na sociálních sítích a úloha vzdělávání a politik zaměřených na mladé lidi jakožto základní kameny demokratického občanství,
–  Historie, vývoj a efektivnost demokracií na různých úrovních a v různých podobách, jako jsou hnutí pro dialog mezi kulturami, spolupráci mezi národy a mír mezi náboženstvími; aspekty digitalizace včetně mediální a digitální gramotnosti a účinky komunikace na sociálních sítích a úloha vzdělávání, politik zaměřených na mladé lidi a kulturní účasti jakožto základní kameny demokratického občanství,
–  inovativní přístupy k podpoře transparentnosti, schopnosti reagovat, odpovědnosti, efektivity a legitimity demokratické správy věcí veřejných při plném dodržování základních práv a zásad právního státu,
–  inovativní přístupy k podpoře transparentnosti, schopnosti reagovat, odpovědnosti, efektivity a legitimity demokratické správy věcí veřejných, včetně boje proti korupci, při plném dodržování základních a lidských práv a zásad právního státu,
–  dopad technologií na individuální životní styl a jednání;
–  strategie pro řešení populismu, extremismu, radikalizace a terorismu a pro zapojení nespokojených občanů a lidí na okraji společnosti,
–  strategie pro řešení populismu, extremismu, radikalizace, diskriminace a nenávistných projevů, terorismu a pro aktivní zapojení a posílení nespokojených a zranitelných občanů a lidí na okraji společnosti,
–  nové přístupy k řešení spojitosti mezi migrací a xenofobií a příčiny migrace,
–  lepší pochopení úlohy standardů novinářské práce a obsahu vytvářeného uživateli v hyperpropojené společnosti a vývoj nástrojů pro boj proti dezinformacím,
–  lepší pochopení úlohy standardů novinářské práce a obsahu vytvářeného uživateli v hyperpropojené společnosti a vývoj nástrojů pro boj proti dezinformacím,
–  role multikulturního občanství a identity ve vztahu k demokratickému občanství a politické angažovanosti,
–  role multikulturního občanství a identity ve vztahu k demokratickému občanství a politické angažovanosti,
–  dopad technického a vědeckého pokroku včetně dat velkého objemu, online sociálních sítí a umělé inteligence na demokracii,
–  dopad technického a vědeckého pokroku včetně dat velkého objemu, online sociálních sítí a umělé inteligence na demokracii,
–  poradní a participativní demokracie a aktivní a inkluzivní občanství včetně digitálního rozměru,
–  poradní a participativní demokracie a aktivní a inkluzivní občanství včetně digitálního rozměru,
–  dopad ekonomických a sociálních nerovností na politickou účast a demokracii, demonstrace dokládající, jak odstraňování nerovností a boj se všemi formami diskriminace, včetně nerovnosti žen a mužů, pomáhá udržovat demokracii.
–  dopad ekonomických a sociálních nerovností na politickou účast a demokracii, demonstrace dokládající, jak odstraňování nerovností a boj se všemi formami diskriminace, včetně nerovnosti žen a mužů, pomáhá udržovat demokracii,
–  nové přístupy k vědecké diplomacii.
Pozměňovací návrh 45
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.2 – návětí
2.2.2.  Kulturní dědictví
2.2.2.  Kultura a kreativita
Pozměňovací návrh 46
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.2
2.2.2.  Kulturní dědictví
2.2.2.  Kulturní dědictví
Evropské kulturní a kreativní odvětví staví most mezi uměním, kulturou, podnikáním a technologií. Dále, zejména v oblasti digitalizace, hrají kulturní a kreativní odvětví klíčovou úlohu při reindustrializaci Evropy, jsou hnacím motorem růstu a jejich strategická pozice jim ve venkovských i městských oblastech umožňuje šíření inovací do dalších odvětví, jako je cestovní ruch, maloobchod, média a digitální technologie a inženýrství. V programu Horizont Evropa budou kreativita a design průřezovými prvky, které budou začleněny do projektů v celém programu s cílem podporovat nové technologie, obchodní modely a pravomoci a přetvářet tvůrčí a mezioborová řešení v ekonomickou a sociální hodnotu.
Kulturní dědictví je nedílnou součástí našich životů, má význam pro společenství, skupiny a společnosti a dává pocit sounáležitosti. Je to most mezi minulostí a budoucností našich společností. Je hnací silou lokálních ekonomik a mocným zdrojem inspirace pro kreativní a kulturní odvětví. Klíčovými výzvami pro tuto i budoucí generaci je zpřístupnění, uchování, ochrana a obnova, interpretace a využití plného potenciálu našeho kulturního dědictví. Kulturní dědictví je velkým přínosem a inspirací pro umění, tradiční řemesla i kulturní, podnikatelská a kreativní odvětví, která jsou hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu, vytváření nových pracovních míst a zahraničního obchodu.
Kulturní dědictví je nedílnou součástí kulturního a kreativního odvětví. Kulturní dědictví jsou stopy a projevy minulosti, které dávají jednotlivým společenstvím, skupinám a společnostem charakteristický význam a pocit sounáležitosti a jsou jimi využívány. Je to most mezi minulostí a budoucností našich společností. Je hnací silou lokálních ekonomik a mocným zdrojem inspirace pro kreativní a kulturní odvětví. Klíčovými výzvami pro tuto i budoucí generaci je zpřístupnění, uchování, ochrana a obnova, interpretace a využití plného potenciálu našeho kulturního dědictví. Kulturní dědictví je velkým přínosem a inspirací pro umění, tradiční řemesla i kulturní, kreativní a podnikatelská odvětví, která jsou hnacím motorem udržitelného hospodářského růstu, vytváření nových pracovních míst a zahraničního obchodu.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Studie a vědy zaměřené na kulturní dědictví, využívající nejmodernější technologie včetně digitálních,
–  Studie a vědy zaměřené na kulturní dědictví, využívající nejmodernější technologie včetně digitálních,
–  přístup ke kulturnímu dědictví a jeho sdílení pomocí inovativních vzorců a způsobů použití a participativních modelů správy,
–  přístup ke kulturnímu dědictví a jeho sdílení a příslušným informacím pomocí inovativních vzorců a způsobů použití a participativních modelů správy,
–  propojení kulturního dědictví se vznikajícími kreativními odvětvími,
–  propojení kulturního dědictví se vznikajícími kreativními odvětvími,
–  přínos kulturního dědictví k udržitelnému rozvoji skrze uchování, ochranu a regeneraci kulturní krajiny, kdy EU může sloužit jako laboratoř pro inovace opírající se o dědictví a kulturní cestovní ruch,
–  přínos kulturního dědictví k udržitelnému rozvoji skrze uchování, ochranu a regeneraci kulturní krajiny, kdy EU může sloužit jako laboratoř pro inovace opírající se o dědictví a kulturní cestovní ruch,
–  uchování, ochrana, rozšiřování a restaurování kulturního dědictví a jazyků s využitím nejmodernějších technologií včetně digitálních,
–  uchování, ochrana, rozšiřování a restaurování kulturního dědictví, jazyků a tradičních dovedností a řemesel s využitím nejmodernějších technologií včetně digitálních,
–  vliv tradic, vzorců chování, vnímání a přesvědčení na hodnoty a pocit sounáležitosti.
–  význam pluralitních a rozmanitých tradic, zvyklostí, vnímání a přesvědčení pro hodnoty při rozvíjení komunit,
–  zřízení cloudu „Kulturní dědictví“, prostoru pro spolupráci v oblasti výzkumu a inovací, s cílem zajistit dostupnost kulturního dědictví prostřednictvím nových technologií a podpořit a usnadnit přenos know-how a dovedností, poskytnout příležitost k vytváření jednotlivých pracovních skupin a projektových struktur a vytvořit tak evropský kulturní protějšek ke komerčně řízeným cloudovým službám. Tomu bude předcházet posouzení dopadu.
Pozměňovací návrh 47
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.3
2.2.3.  Socioekonomická transformace
2.2.3.  Sociální, kulturní a ekonomická transformace
Evropské společnosti prochází hlubokou socioekonomickou transformací, především v důsledku globalizace a technologických inovací. Zároveň se ve většině evropských zemí zvyšuje příjmová nerovnost14. Jsou zapotřebí politiky zaměřené do budoucna, které budou prosazovat inkluzivní růst a odstraňování nerovností, podporovat produktivitu (včetně pokroku v jejím měření) a lidský kapitál, řešit výzvy v oblasti migrace a integrace a podporovat mezigenerační solidaritu a sociální mobilitu. Pro spravedlivější a prosperující budoucnost jsou zapotřebí systémy vzdělávání a odborné přípravy.
Evropské společnosti prochází hlubokou sociální, kulturní a ekonomickou transformací, především v důsledku globalizace a technologických inovací. Zároveň se ve většině evropských zemí zvyšuje příjmová nerovnost14. Jsou zapotřebí politiky zaměřené do budoucna, které budou prosazovat inkluzivní růst a odstraňování nerovností, podporovat produktivitu (včetně pokroku v jejím měření) a lidský kapitál, zlepšovat život občanů a jejich pracovní podmínky, řešit výzvy v oblasti migrace a integrace a podporovat mezigenerační solidaritu a sociální mobilitu a kulturní integraci. Pro spravedlivější a prosperující budoucnost jsou zapotřebí dostupné, inovativní a vysoce kvalitní systémy vzdělávání a odborné přípravy podporující začlenění.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Znalostní základna poskytující poradenství v otázkách investic a politik, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a podporující dovednosti s vysokou přidanou hodnotou, produktivitu, sociální mobilitu, růst, sociální inovace a vytváření pracovních míst; úloha vzdělávání a odborné přípravy při řešení nerovností,
–  Znalostní základna poskytující poradenství v otázkách investic a politik, zejména v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a podporující dovednosti s vysokou přidanou hodnotou, produktivitu, sociální mobilitu, růst, sociální inovace a vytváření pracovních míst; úloha vzdělávání a odborné přípravy při řešení nerovností,
—  mezioborový vědecký výzkum, který bude kombinovat hospodářský, kulturní a sociální dopad technologické změny,
–  sociální udržitelnost, která jde nad rámec ukazatelů založených pouze na HDP, obzvláště nové ekonomické a obchodní modely a nové finanční technologie,
–  sociální udržitelnost, která jde nad rámec ukazatelů založených pouze na HDP, obzvláště nové ekonomické a obchodní modely, jako jsou sociální ekonomika a nové finanční technologie;
–  statistické a jiné ekonomické nástroje pro lepší pochopení růstu a inovací v kontextu pomalého zvyšování produktivity,
–  statistické a jiné ekonomické a kvantitativní nástroje pro lepší pochopení udržitelného růstu a inovací v kontextu pomalého zvyšování produktivity,
–  nové typy práce, úloha práce, trendy a změny na trzích práce a v příjmech v současných společnostech a jejich dopad na rozdělení příjmu, rovné zacházení včetně rovnosti žen a mužů a sociální začlenění,
–  nové typy práce, úloha práce, trendy a změny na trzích práce a v příjmech v současných společnostech a jejich dopad na rozdělení příjmu, rovné zacházení včetně rovnosti žen a mužů a sociální začlenění,
–  systémy daní a dávek spolu s politikami v oblasti sociálního zabezpečení a sociálních investic usilující o odstranění nerovností a řešení negativních dopadů techniky, demografie a rozmanitosti,
–  systémy daní a dávek spolu s politikami v oblasti sociálního zabezpečení a sociálních investic, daňových rájů a daňové spravedlnosti usilující o odstranění nerovností a řešení negativních dopadů techniky, demografie a rozmanitosti,
–  strategie zaměřené na řešení demografické změny, problém urbanizace versus odliv obyvatel z venkovských oblastí, řešení socioekonomického vyloučení a zlepšení kvality života ve venkovských oblastech, mimo jiné prostřednictvím špičkových technologií a digitálních řešení,
–  mobilita lidí v globálním a lokálním kontextu pro lepší řízení migrace a začleňování migrantů a uprchlíků; dodržování mezinárodních závazků a lidských práv; širší a lepší přístup ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě a podpůrným službám, aktivní a inkluzivní občanství, obzvláště pro zranitelné skupiny lidí,
–  mobilita lidí v globálním a lokálním kontextu pro lepší řízení migrace a začleňování migrantů a uprchlíků; dodržování mezinárodních závazků a lidských práv; širší a lepší přístup ke kvalitnímu vzdělávání, odborné přípravě a podpůrným službám, aktivní a inkluzivní občanství, obzvláště pro zranitelné skupiny lidí,
–  systémy vzdělávání a odborné přípravy na podporu a lepší využití digitální transformace EU a na zvládnutí rizik plynoucích z globální propojenosti a technologických inovací, zejména nových online rizik, etických obav, sociálně-ekonomických nerovností a radikálních změn na trhu,
–  systémy vzdělávání a odborné přípravy na podporu a lepší využití digitální transformace EU a na zvládnutí rizik plynoucích z globální propojenosti a technologických inovací, zejména nových online rizik, etických obav, sociálně-ekonomických nerovností a radikálních změn na trhu,
–  modernizace orgánů veřejné správy tak, aby splňovaly očekávání občanů, pokud jde o poskytování služeb, transparentnost, přístupnost, otevřenost, odpovědnost a zaměření na uživatele,
–  modernizace orgánů veřejné správy tak, aby splňovaly očekávání občanů a plnily jejich potřeby, pokud jde o poskytování služeb, transparentnost, přístupnost, otevřenost, odpovědnost a zaměření na uživatele,
–  účinnost systémů soudnictví a zlepšení přístupu ke spravedlnosti na základě zásady nezávislosti soudnictví a zásad právního státu, jakož i spravedlivá, účinná a transparentní procesní pravidla v občanských i trestních věcech.
–  účinnost systémů soudnictví a zlepšení přístupu ke spravedlnosti na základě zásady nezávislosti soudnictví a zásad právního státu, jakož i spravedlivá, účinná, přístupná a transparentní procesní pravidla v občanských i trestních věcech.
—  identifikace stávajících a nově vznikajících genderových rozdílů a potřeb spojených s globálními transformacemi a rozvoj inovačních metod řešení genderových stereotypů a genderových předsudků.
__________________
__________________
14 OECD, Understanding The Socio-Economic Divide in Europe (Pochopení sociálně-ekonomických rozdílů v Evropě), 26. ledna 2017.
14 OECD, Understanding The Socio-Economic Divide in Europe (Pochopení sociálně-ekonomických rozdílů v Evropě), 26. ledna 2017.
Pozměňovací návrh 48
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.4
2.2.4.  Společnost odolná vůči katastrofám
2.2.4.  Společenské a humanitní vědy
Katastrofy mají různé příčiny, ať už přirozené nebo způsobené člověkem, včetně teroristických útoků, jevů spojených s klimatem a jiných extrémních jevů (včetně zvyšování hladiny moří), lesních požárů, dlouhotrvajících veder, záplav, zemětřesení, tsunami a sopečných jevů, vodních krizí, kosmického počasí, průmyslových a dopravních katastrof, chemických, biologických, radiologických a jaderných událostí i řetězení rizik. Cílem je eliminovat nebo omezit ztráty na životech, újmy na zdraví, škody na životním prostředí a hospodářské a majetkové škody způsobené katastrofami, zajistit zabezpečení potravin, jakož i lépe porozumět rizikům vzniku katastrof, možnostem jejich omezení a z katastrof se poučit.
Výzkum v oblasti společenských a humanitních věd bude začleněn do jednotlivých priorit programu Horizont Evropa, přičemž bude přispívat zejména k základně znalostí pro tvorbu politik na mezinárodní, unijní, vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Vedle tohoto začlenění bude poskytována zvláštní podpora v souladu s následujícími hlavními rysy, také v oblasti tvorby politiky.
Hlavní rysy
Hlavní rysy
–  Technologie a kapacity pro záchranáře zasahující při mimořádných událostech v krizových situacích a při katastrofách,
–  schopnost společnosti lépe řídit a snížit riziko vzniku katastrof, též prostřednictvím přírodních řešení a zlepšování prevence, připravenosti a reakce na stávající a nová rizika,
–  interoperabilita zařízení a postupů pro usnadnění přeshraniční operativní spolupráce a integrovaný trh EU.
–  Analýza a rozvoj sociálního, hospodářského a politického začlenění a mezikulturní dynamiky v Evropě a s mezinárodními partnery,
–  lepší pochopení společenských změn v Evropě a jejich dopadu,
–  řešení hlavních výzev, pokud jde o evropské modely sociální soudržnosti, imigraci, integraci, demografickou změnu, stárnutí, zdravotní postižení, vzdělávání, chudobu a sociální vyloučení,
–  podpora výzkumu zaměřeného na pochopení identity a pocitu sounáležitosti v různých společenstvích, regionech a národech.
Pozměňovací návrh 49
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.5
2.2.5.  Ochrana a bezpečnost
vypouští se
Je třeba chránit občany před bezpečnostními hrozbami plynoucími z trestné činnosti, včetně terorismu a hybridních hrozeb, a na tyto hrozby reagovat; chránit lidi, veřejné prostory a kritickou infrastrukturu před fyzickými útoky (včetně CBRN-E) i kybernetickými útoky; bojovat proti terorismu a radikalizaci, včetně pochopení teroristického myšlení a přesvědčení a jejich potírání; předcházet závažné trestné činnosti a potírat ji, včetně počítačové a organizované trestné činnosti; podporovat oběti; sledovat finanční toky z trestné činnosti; podporovat využívání dat pro účely prosazování práva a k zajištění ochrany osobních údajů v rámci činností v oblasti prosazování práva; podporovat správu vzdušných, pozemních a námořních hranic EU, pokud jde o pohyb osob a zboží. Stěžejní je udržovat flexibilitu, aby bylo možné rychle reagovat na nové bezpečnostní problémy, které mohou vzniknout.
Hlavní rysy
–  Inovativní přístupy a technologie pro odborníky v oblasti bezpečnosti (např. policii, pohraniční a pobřežní stráž, celní úřady), zdravotníky, provozovatele infrastruktury a osoby spravující otevřené prostory,
–  lidský a sociální rozměr kriminality a násilné radikalizace ve vztahu k osobám, které se takového chování dopouští nebo potenciálně mohou dopouštět, a k osobám, které jím jsou zasaženy nebo potenciálně zasaženy,
–  způsob myšlení občanů, veřejných orgánů a průmyslu, který předchází vzniku nových bezpečnostních rizik a snižuje existující rizika, včetně rizik plynoucích z nových technologií, jako je umělá inteligence,
–  boj s dezinformacemi a falešnými zprávami s důsledky pro bezpečnost,
–  interoperabilita zařízení a postupů k usnadnění přeshraniční a meziagenturní operativní spolupráce a rozvoj integrovaného trhu EU,
–  zajištění ochrany osobních údajů v rámci činností v oblasti prosazování práva, zejména s ohledem na rychlý vývoj techniky.
Pozměňovací návrh 50
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 – bod 2.2 – bod 2.2.6
2.2.6.  Kybernetická bezpečnost
vypouští se
Nekalé kybernetické činnosti ohrožují nejen naše ekonomiky, ale také samotné fungování našich demokracií, naše svobody a naše hodnoty. Kybernetické hrozby mají často povahu trestné činnosti motivované ziskem, pohnutky však mohou být i politické a strategické. Naše budoucí bezpečnost a prosperita závisí na lepší schopnosti chránit EU před kybernetickými hrozbami. Digitální transformace vyžaduje podstatné zlepšení kybernetické bezpečnosti, aby byla zajištěna ochrana obrovského množství zařízení internetu věcí, která budou podle očekávání připojena k internetu, včetně zařízení, která řídí rozvodné sítě, automobily a dopravní sítě, nemocnice, finance, veřejné instituce, továrny a domácnosti. Evropa si musí vybudovat odolnost vůči kybernetickým útokům a efektivně je odvracet.
Hlavní rysy
–  Technologie v celém digitálním hodnotovém řetězci (od zabezpečených komponent po kryptografii a samoopravitelný software a sítě),
–  technologie k řešení aktuálních hrozeb v oblasti kybernetické bezpečnosti, které předvídají budoucí výzvy a udržují konkurenceschopnost odvětví,
–  evropská síť odborné způsobilosti a středisko kompetence pro kybernetickou bezpečnost.
Pozměňovací návrh 51
Návrh rozhodnutí
Příloha I – pilíř II – bod 2 a (nový)
2a.  KLASTR „BEZPEČNÁ SPOLEČNOST“
2a.1  Zdůvodnění
V kontextu proměn a rostoucí celosvětové vzájemné závislosti a hrozeb jsou pro zajištění bezpečnosti v Evropě naprosto nezbytné výzkum a inovace.
I přes to, že Evropa je bez rozsáhlých vojenských agresí, je nyní potřeba reagovat na výzvy vyplývající z nových bezpečnostních hrozeb. Teroristické útoky různého druhu a násilná radikalizace spolu s počítačovými útoky a hybridními hrozbami dávají vzniknout velkým obavám o bezpečnost a zvyšují napětí ve společnosti. EU musí tyto výzvy řešit a zajistit veřejnou bezpečnost při zachování svobody jednotlivce a základních práv.
Součástí širšího úsilí EU o řešení tohoto a dalších problémů je výzkum v oblasti bezpečnosti. Přispívá k procesu budování kapacit tím, že umožňuje, aby v budoucnu byly dostupné technologie a aplikace, které zaplní mezery, na něž poukazují tvůrci politik a koneční uživatelé, zejména orgány veřejné správy.
Takový výzkum a inovace navazuje na závazek Římské agendy usilovat o „bezpečnou a chráněnou Evropu“ a přispívá k vytvoření bezpečnostní unie. Budou využity součinnosti s programem Spravedlnost a programem Práva a hodnoty, které podporují činnosti v oblasti přístupu ke spravedlnosti, práv obětí, rovnosti žen a mužů, nediskriminace, ochrany osobních údajů a prosazování evropského občanství.
Plně se využijí dostupné nástroje, včetně evropského kosmického programu (Galileo a EGNOS, Copernicus, získávání poznatků o situaci ve vesmíru a družicová komunikace v rámci státní správy).
Aby Evropa ochránila prosperitu a demokratickou a hospodářskou stabilitu, musí nadále vynakládat úsilí v oblasti výzkumu a inovací na zlepšení kybernetické bezpečnosti, digitálního soukromí a ochrany osobních údajů a bojovat s šířením nepravdivých a škodlivých informací. Terorismus, násilná radikalizace, ideologicky motivované násilí, obchod s kulturními statky, kyberútoky, organizovaný zločin, vyhýbání se daním a ekologická kriminalita a katastrofy, to jsou některé příklady oblastí, které je třeba pod tímto klastrem řešit.
Aby bylo možno rizika a hrozby předvídat, předcházet jim a řídit je, je třeba věnovat se nejen výzkumu, ale i dále rozvíjet a používat inovační technologie, řešení, prognostické nástroje a znalosti, stimulovat spolupráci mezi poskytovateli a uživateli z řad veřejnosti, nacházet řešení, předcházet zneužívání soukromí a porušování lidských práv a bojovat proti němu a současně zabezpečit osobní práva a svobody evropských občanů.
Aby se zvýšila doplňkovost v oblasti výzkum a inovací, měly by být prosazováno, aby orgány veřejné bezpečnosti vynakládaly větší úsilí o mnohonárodní a mezinárodní výměnu a spolupráci. Je třeba podněcovat orgány veřejné bezpečnosti k účasti na úsilí spojeném s výzkumem a inovacemi v EU, aby tak posílily svou schopnost spolupracovat a komunikovat na všech příslušných úrovních, vyměňovat si údaje, profitovat ze společných norem v oblasti technologií, postupů, vybavení a nejnovějších výsledků v kriminalistických vědních oborech, ve vzdělávání a při podpoře výhod plynoucích z odborných znalostí.
Mimoto je třeba vytvořit takové zadávání veřejných zakázek, které bude podporovat prototypy a usnadňovat zkoušení a pořizování inovačních technologií veřejnými subjekty před uvedením na trh.
Činnosti přímo přispějí zejména k následujícím cílům udržitelného rozvoje: cíl č. 1 – konec chudoby, cíl č. 4 – kvalitní vzdělávání, cíl – důstojná práce a hospodářský růst, cíl č. 9 – průmysl, inovace a infrastruktura, cíl č. 10 – méně nerovností, cíl č. 11 – udržitelná města a obce, cíl č. 16 – mír, spravedlnost a silné instituce.
2a.2  Oblasti intervence
2a.2.1  Organizovaná trestná činnost; terorismus, extremismus, radikalizace a ideologicky motivované násilí
Organizovaná trestná činnost, terorismus, extremismus, násilná radikalizace a ideologicky motivované násilí představuje velké riziko pro občany i pro evropskou společnost, evropské hospodářství a demokratickou stabilitu. Škála pachatelů těchto trestných činů sahá od jednotlivců až k vysoce profesionálním zločineckým organizacím působícím i v mezinárodním měřítku. Je třeba, aby výzkum a inovace, a to i pokud jde o humanitní vědy a technologie, odhalily jejich aktivity, předcházely jim a bojovaly proti nim.
Hlavní rysy
–  lidský a sociální rozměr kriminality a násilné radikalizace ve vztahu k osobám, které se takového chování dopouští nebo potenciálně mohou dopouštět, a k osobám, které jím jsou zasaženy nebo potenciálně zasaženy,
–  inovační přístupy a technologie pro bezpečnost a konečné uživatele, zejména orgány veřejné bezpečnosti;
–  technologie a provozní normy na ochranu infrastruktury, otevřených a veřejných prostorů;
–  prognózy, odhalování, prevence a ochrana před pokusy o závažnou a organizovanou trestnou činnost, ideologicky motivovanou radikalizaci, násilí a terorismus a jejich pachateli, včetně podpory pro oběti této činnosti;
2a.2.2  Řízení ochrany hranic
Posílení bezpečnosti a ostrahy v EU vyžaduje výzkum a inovace, které posílí schopnosti v oblasti ochrany a správy hranic. Jedná se mimo jiné o průzkum a sledování (ve vzduchu, na zemi, na moři), stabilní spolupráci a výměnu údajů se zahraničními orgány, včetně možností interoperability s místními, regionálními, vnitrostátními a mezinárodními velitelskými, kontrolními a komunikačními středisky a zavádění řešení na ochranu hranic, reakce na incidenty, odhalování rizik a předcházení trestné činnosti. Zařazen by měl být i výzkum v oblasti prognostického zajišťování bezpečnosti, aplikací včasného varování založených na algoritmech a technologií automatizovaného dohledu využívajících různé druhy čidel, přičemž by se mělo přihlížet k základním právům. Technologie a vybavení by měly přispívat k integritě těch, kteří se přibližují k vnější hranici, zejména po zemi a po moři, současně by však měl být hodnocen jejich dopad a potenciál v oblasti zlepšení úsilí a řešení v oblasti bezpečnosti.
Výzkum by měl podpořit rovněž zlepšení integrované správy evropských hranic, včetně lepší spolupráce s kandidátskými a možnými kandidátskými zeměmi a zeměmi, jichž se týká evropská politika sousedství. Dále bude přispívat k úsilí EU o řízení migrace.
Hlavní rysy
–  odhalování zfalšovaných a jinak zmanipulovaných dokumentů,
–  odhalování ilegální přepravy osob a zboží a obchodování s nimi,
–  posílení schopnosti reagovat na pohraniční incidenty,
–  modernizace zařízení pro průzkum a dohled v pohraničních oblastech,
–  zlepšení přímé spolupráce bezpečnostních orgánů na obou stranách příslušných pohraničních oblastí s cílem zajistit přeshraniční opatření, která by zaručila nepřetržité stíhání pachatelů a podezřelých osob.
2a.2.3  Kybernetická bezpečnost, soukromí, ochrana údajů
Naši společnost, občany, stabilní a bezpečné fungování orgánů a institucí veřejné správy, ekonomiku a také samotné fungování evropských demokratických institucí, naši svobodu a hodnoty ohrožují zákeřné a nepřátelské kybernetické aktivity. K incidentům, které postihly orgány veřejné správy, již došlo a je pravděpodobné, že k nim bude docházet stále častěji s tím, jak pokračuje začleňování digitálních a kybernetických aplikací do správních a ekonomických procesů i do soukromého a individuálního využití.
Kybernetická kriminalita je na vzestupu, s ní spojená rizika se diverzifikují s tím, jak se ekonomika a společnost dále digitalizují. Aby Evropa ochránila demokratickou a hospodářskou stabilitu, musí nadále usilovat o zlepšení kybernetické bezpečnosti, digitálního soukromí a ochrany osobních údajů a o boj proti šíření nepravdivých a škodlivých informací.
Budoucí bezpečnost a prosperita závisejí na zlepšujících se schopnostech chránit EU před těmito hrozbami, předcházet zákeřným kybernetickým aktivitám, které často vyžadují úzkou a rychlou přeshraniční spolupráci, odhalovat je a bojovat proti nim. Zejména digitální transformace vyžaduje podstatné zlepšení kybernetické bezpečnosti, aby byla zajištěna ochrana obrovského množství zařízení internetu věcí, která budou podle očekávání připojena k internetu. Evropa proto musí i nadále všemožně usilovat o posílení odolnosti proti kybernetickým útokům a dosažení skutečného odrazujícího účinku.
Hlavní rysy
–  boj proti šíření dezinformací a falešných zpráv s důsledky pro bezpečnost, včetně ochrany volebních záznamů a hodnotících/počítacích systémů a komunikace (bezpečnost voleb); rozvoj schopnosti odhalovat zdroje manipulace při současném zachování svobody projevu a přístupu k informacím.
–  rozšiřování technologií na odhalování, prevenci, obranu a boj proti trestné činnosti;
–  zdokonalování schopnosti orgánů veřejné správy dešifrovat a dekódovat kybernetické útoky;
–  technologie k odhalování a monitorování nelegálních elektronických způsobů plateb a finančních toků;
–  zdokonalování vědecké a technologické schopnosti odpovědných orgánů, zejména Evropského policejního úřadu, Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě a Agentury Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací;
–  zajištění ochrany osobních údajů v rámci činností v oblasti prosazování práva, zejména s ohledem na rychlý technologický vývoj;
–  technologie v celém digitálním hodnotovém řetězci (od zabezpečených komponent přes kryptografii, technologie distribuovaných účetních knih, zabezpečení založené na chování a odolný a samoopravitelný software a sítě);
–  vysoce dostupné technologie, metody a osvědčené postupy, které mohou řešit a zmírňovat aktuální hrozby v oblasti kybernetické bezpečnosti, předcházet těmto hrozbám a zotavovat po jejich překonání a které současně předvídají budoucí výzvy a udržují konkurenceschopnost odvětví, včetně zlepšování znalostí a informovanosti, pokud jde o rizika kybernetické bezpečnosti a důsledky;
–  zlepšení ochrany osobních údajů podporou uživatelsky přívětivých řešení pro zařízení používaná obč