Evropský parlament,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. března 2018 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2017(1),

–  s ohledem na zpětnou vazbu Evropské komise a Evropské centrální banky (dále jen „ECB“) k usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. března 2018 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2017,

–  s ohledem na stanovisko, na kterém se dohodl eurosummit na zasedání konaném dne 29. června 2018,

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora (dále jen „EÚD“) ze dne 16. ledna 2018 nazvanou „Provozní efektivnost krizového řízení ECB pro řešení krizí bank“(2),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 24. května 2018 o cenných papírech zajištěných státními dluhopisy, který předložila Komise (COM(2018)0339),

–  s ohledem na zjištění ECB ze dne 23. února 2018, že banka ABLV Bank a ABLV Bank Luxembourg jsou podle nařízení o jednotném mechanismu pro řešení krizí v selhání nebo je jejich selhání pravděpodobné(3),

–  s ohledem na celounijní zátěžový test z roku 2018, který dne 31. ledna 2018 zahájil Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „EBA“)(4),

–  s ohledem na sdělení Komise o použití pravidel pro poskytování státní podpory ve prospěch bank v souvislosti s finanční krizí od 1. srpna 2013 („Sdělení o bankovnictví“)(5),

–  s ohledem na výroční statistickou zprávu ESMA ze dne 18. října 2018 o derivátových trzích EU,

–  s ohledem na oznámení ECB ze dne 15. března 2018 o očekáváních v oblasti dohledu v případě nových úvěrů v selhání(6) a ze dne 11. července 2018 o dalších krocích v rámci postupu dohledu v souvislosti s objemem úvěrů v selhání(7),

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ze září 2018 nazvanou „Přístup k úvěrům v selhání z makroobezřetnostního hlediska“,

–  s ohledem na zprávu ESRB ze září 2018 nazvanou „Monitorování stínového bankovnictví EU č. 3“,

–  s ohledem na oznámení výběrového řízení na pozici předsedy Rady dohledu ECB od 1. ledna 2019(8),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 11. října 2017 o jednotném mechanismu dohledu zřízeném podle nařízení (EU) č. 1024/2013 (COM(2017)0591),

–  s ohledem na návrhy na změnu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (CRR) (COM(2016)0850) a na změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (CRD IV)(COM(2016)0854),

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017 ke změnám unijního rámce kapitálových požadavků pro úvěrové instituce a investiční podniky (CON/2017/46),

–  s ohledem na zprávu Evropské rady pro systémová rizika z července 2017 nazvanou „důsledky mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) 9 v oblasti finanční stability“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 11. července 2017 o akčním plánu pro řešení úvěrů v selhání v Evropě,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0419/2018),

A.  vzhledem k tomu, že pověření ECB dohledem nad systémově významnými finančními institucemi se osvědčilo;

B.  vzhledem k tomu, že k obezřetnostnímu dohledu a dohledu v oblasti boje proti praní peněz nelze přistupovat jako k odděleným záležitostem;

C.  vzhledem k tomu, že je nutné výrazně posílit úlohu orgánu EBA, aby bylo možné účinně provádět a monitorovat opatření proti praní peněz;

D.  vzhledem k tomu, že je třeba vyjasnit zacházení se státní podporou, pokud jde o opatření v rámci systémů pojištění vkladů(9);

E.  vzhledem k tomu, že objem úvěrů v selhání a expozic úrovně 2 a 3 v bankovních systémech některých členských států je stále znepokojivě vysoký;

F.  vzhledem k tomu, že počet a poměr úvěrů v selhání se mezi členskými státy nadále značně liší;

G.  vzhledem k tomu, že bankovní unie se mohou účastnit i členské státy, které dosud nepřijaly euro; vzhledem k tomu, že se dosud žádný členský stát pro účast na tomto základě nerozhodl; vzhledem k tomu, že několik členských států jedná o možnosti se k bankovní unii připojit; vzhledem k tomu, že různé finanční instituce spatřují výhody v tom, že se budou nacházet v bankovní unii;

1.  s potěšením bere na vědomí úspěchy a výsledky bankovní unie dosažené při podpoře skutečně jednotného trhu, rovných podmínek, finanční stability a větší předvídatelnosti pro účastníky trhu; zdůrazňuje, že je třeba se zavázat k dokončení bankovní unie a zajistit otevřenost a rovné zacházení se všemi členskými státy, které se bankovní unie účastní; připomíná, že je třeba pokračovat v dokončování bankovní unie, včetně evropského systému pojištění vkladů a fiskální pojistky pro Jednotný fond pro řešení krizí, a dále přijímat opatření ke snižování rizik, která přispějí k dalšímu posílení finanční stability a vyhlídek na růst;

2.  zdůrazňuje, že je důležité se zavázat k dokončení unie kapitálových trhů, což pomůže vybudovat skutečně jednotný kapitálový trh v EU, směřovat úvěry do reálné ekonomiky, umožní to další sdílení rizik se soukromým sektorem, omezí potřebu sdílení rizik s veřejným sektorem, usnadní přeshraniční investice a doplní financování prostřednictvím bank;

3.  připomíná, že bankovní unie je otevřená všem členským státům, které se k ní chtějí připojit; vítá všechny kroky členských států, které nejsou v eurozóně, vedoucí ke vstupu do bankovní unie, jelikož to pomůže při harmonizaci bankovní unie s vnitřním trhem;

4.  zastává názor, že jedním z cílů bankovní unie by vedle zajišťování bankovní stability mělo být mimo jiné, při zohlednění zásady proporcionality, zachovat rozmanitost udržitelných bankovních modelů EU a zabránit směřování evropského bankovního systému k jednotnému modelu nebo nepřiměřené penalizaci menších bank, jelikož tato rozmanitost umožňuje plnění požadavků občanů a jejich projektů a zároveň funguje jako nástroj diverzifikace, což je klíčový prvek pro vyrovnávání se s potenciálními otřesy;

5.  zdůrazňuje, že návrhy mezinárodních subjektů by se do evropského práva měly převádět způsobem, který zohlední specifické rysy evropského bankovního odvětví;

6.  zdůrazňuje, že zejména standardy Basilejského výboru pro bankovní dohled by neměly být plošně zaváděny do evropských právních předpisů, aniž by byly řádně zohledněny specifické charakteristiky evropského bankovního systému a zásada proporcionality;

7.  připomíná, že je zapotřebí soudržný a stručný soubor pravidel pro řádné fungování bankovní unie při zohlednění významu zásady proporcionality; vyzývá Komisi, aby tam, kde je to vhodné, upřednostňovala jako legislativní nástroj pro bankovní unii nařízení před směrnicemi a aby prioritně usilovala o zajištění toho, aby byly všechny příslušné právní předpisy v plné míře a správně prováděny ve všech členských státech; vyzývá Komisi, aby ve spolupráci s evropskými orgány dohledu zjistila a odstranila překážky na vnitřním trhu;

8.  domnívá se, že je nutné, aby rozhodnutí orgánů dohledu a orgánů příslušných k řešení krize byla soudržná, náležitě vysvětlovaná, transparentní a zveřejňovaná; naléhavě vybízí orgány dohledu a orgány příslušné k řešení krize k tomu, aby ustanovení, která jim umožňují odepřít přístup k dokumentům, uplatňovaly co nejrestriktivněji;

Dohled

9.  bere na vědomí hodnocení ECB týkající se selhání nebo pravděpodobného selhání, jež byla provedena v roce 2018; zdůrazňuje, že je třeba zlepšit rychlost odezvy evropských orgánů dohledu; je hluboce znepokojen skutečností, že některé z těchto případů vyvolaly otázky ohledně vymáhání předpisů proti praní peněz v bankovní unii; zdůrazňuje, že je naléhavě třeba zaujmout k této otázce společný přístup s jasně rozdělenými pravomocemi; v tomto ohledu vítá návrh Komise na posílení pravomocí orgánu EBA v oblasti praní peněz;

10.  bere na vědomí výsledky celounijního zátěžového testu, který provedl orgán EBA; vítá začlenění nástrojů úrovně 2 a úrovně 3 do zátěžových testů v roce 2018; domnívá se, že by výsledky zátěžových testů měly být vykládány v kombinaci s ostatními probíhajícími činnostmi v oblasti dohledu; vyzývá jednotný mechanismus dohledu, orgán EBA a radu ESRB, aby při definování zátěžových testů používaly soudržné metodiky s cílem zajistit vysokou úroveň transparentnosti tohoto postupu a zabránit případným narušením;

11.  připomíná, že státní dluhopisy přináší rizika; bere na vědomí probíhající činnost Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) týkající se rizika vlády; je také znepokojen skutečností, že některé finanční instituce mají nadměrně vysoké expozice vůči státním dluhopisům vydaným jejich vlastní vládou; zdůrazňuje, že regulační rámec EU týkající se obezřetnostního přístupu ke státním dluhopisům by měl být v souladu s mezinárodními normami;

12.  vítá návrh Komise na posílení úlohy orgánu EBA v boji proti praní peněz ve finančním odvětví; vyzývá spolunormotvůrce, aby návrh bez zbytečného odkladu přijali, a naléhavě žádá, aby byla posílena spolupráce a výměna informací mezi vnitrostátními orgány dohledu založená na společných normách v rámci EU a podléhající koordinaci a podpoře na úrovni EU v případech, kdy jsou vnitrostátní orgány přetíženy;

13.  je nadále znepokojen nedávnými případy praní peněz v evropských bankách a tím, že případy praní peněz mohou evropské hospodářství vystavit finanční a politické nestabilitě; konstatuje, že některé z těchto případů oznámily jurisdikce mimo EU; požaduje jednotný přístup k obezřetnostnímu dohledu a dohledu nad bojem proti praní peněz; dále připomíná, že problémy s prosazováním právních předpisů v oblasti boje proti praní peněz byly odhaleny také mimo bankovní unii a že členství v bankovní unii by členským státům, které nejsou členy eurozóny, mohlo při řešení těchto problémů pomoci;

14.  zdůrazňuje skutečnost, že finanční trhy jsou silně provázané; zdůrazňuje, že je důležité, aby orgány bankovního dohledu byly připraveny na všechny možné výsledky jednání o brexitu mezi EU-27 a Spojeným královstvím, přičemž je třeba mít na paměti, že cílem není nahradit připravenost samotných soukromých subjektů; vyzývá Komisi a orgány dohledu, aby provedlly komplexní analýzu dopadu brexitu; vyzývá EU-27, aby prohloubila společnou regulaci a společný dohled a zároveň posílila hloubku a rozsah kapitálových trhů v rámci EU-27;

15.  naléhavě žádá všechny vyjednavače, aby usilovali o přijetí vyváženého a udržitelného legislativního balíčku zaměřeného na snížení rizika v bankovním systému ještě před volbami do Evropského parlamentu v roce 2019; vyzývá zejména Radu, aby vyjednávala v dobré víře a aby řádně zohledňovala rozmanitost bankovních modelů EU, zásadu proporcionality a vyvážený balíček přijatý Evropským parlamentem; vyzývá Komisi, aby účinně řešila problém bank, jejichž velikost nedovoluje jejich selhání, spolu s riziky různých bankovních modelů EU, při zohlednění jejich velikosti na příslušných trzích;

16.  bere na vědomí probíhající jednání o balíčku týkajícím se úvěrů v selhání; bere na vědomí dodatek ECB k úvěrům v selhání a práci orgánu EBA na pokynech pro řízení nevýkonných expozic a expozic s úlevou; vítá snížení objemu úvěrů v selhání v uplynulých letech; znovu zdůrazňuje své obavy, že celkový počet a podíl úvěrů v selhání a nástrojů úrovně 2 a 3 zůstává v některých členských státech výrazně nad průměrem; zdůrazňuje skutečnost, že riziko, jež úvěry v selhání představují pro finanční stabilitu, je stále významné, i když nižší, než tomu bylo před několika lety; souhlasí s Komisí, že hlavní odpovědnost za omezení úvěrů v selhání nesou členské státy, zejména prostřednictvím účinných insolvenčních právních předpisů, a banky samy, zdůrazňuje však zájem EU na snížení podílu úvěrů v selhání;

17.  je znepokojen rozsáhlým používáním interních modelů bankovními institucemi; vyzývá jednotný mechanismus dohledu a EBA, aby pokračovaly ve své práci týkající se přiměřenosti používání interních modelů, s cílem zajistit jejich důvěryhodnost a nastolit rovné podmínky pro všechny instituce;

18.  bere na vědomí probíhající jednání o Evropském systému dohledu nad finančním trhem (ESFS); domnívá se, že jednotný trh potřebuje odpovídající pravomoci v oblasti dohledu na úrovni EU; zdůrazňuje, že základním úkolem ESFS je zajistit účinný dohled;

19.  vítá sdělení Komise o finančních technologiích; je si vědom velkého potenciálu finančních technologií a nutnosti podporovat inovace; připomíná však, že v zájmu ochrany spotřebitelů a zajištění finanční stability a rovných podmínek pro účastníky finančního trhu jsou zapotřebí jasná regulace a odpovídající dohled; domnívá se, že subjekty v oblasti finančních technologií, které vykonávají tytéž druhy činností jako ostatní subjekty finančního systému, by měly podléhat týmž pravidlům fungování; zdůrazňuje, že je nezbytné průběžně zlepšovat kybernetickou odolnost finančního odvětví EU;

20.  je nadále znepokojen rozsahem stínového bankovnictví v EU; připomíná, že na konci roku 2017 představovalo odhadem 40 % finančního systému EU; vyzývá orgány na unijní, vnitrostátní i globální úrovni, aby i nadále důsledně monitorovaly rizika spojená s těmito činnostmi a aby je řešily co nejdříve s cílem zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž, transparentnost a finanční stabilitu; vyzývá Komisi, aby urychleně identifikovala přetrvávající mezery ve stávajících právních předpisech;

21.  připomíná počáteční diskusi o úloze ECB coby měnového orgánu i orgánu dohledu; zastává názor, že ECB tyto dvě úlohy obecně vzato úspěšně odděluje; domnívá se však, že je zapotřebí další diskuse, aby se zabránilo riziku střetu zájmů mezi těmito dvěma úkoly; zdůrazňuje význam spolupráce mezi EBA jakožto regulačním orgánem a SSM jakožto orgánem dohledu v rámci bankovní unie, přičemž je současně třeba respektovat rozdělení pravomocí;

22.  domnívá se, že další harmonizace postupů pro posuzování toho, zda banka selhává nebo by mohla selhat, jakož i jasnější rozlišování mezi pravomocemi v oblasti dohledu a pravomocemi pro včasný zásah by pomohly zvýšit účinnost krizového řízení ze strany příslušných orgánů před řešením krizové situace;

Usnesení

23.  bere na vědomí dohodu dosaženou na zasedání eurosummitu dne 29. června 2018, že Evropský mechanismus stability (ESM) poskytne společné jištění pro Jednotný fond pro řešení krizí (SRF) a že ESM bude přeměněn tak, aby poskytoval účinnou podporu stability na základě přísných podmínek, které zajistí odpovědnost a zásadu prevence morálního hazardu i dodržování zásady, podle níž nejsou daňoví poplatníci odpovědní za bankovní rizika; připomíná postoj Parlamentu, že by tento mechanismus měl být plně začleněn do institucionálního rámce Unie, a zdůrazňuje, že je zapotřebí řádná demokratická kontrola;

24.  připomíná, že pokud se řešení krizové situace nepovažuje za veřejný zájem, použije se běžné insolvenční řízení; je si vědom toho, že rozdíly v právních předpisech v oblasti insolvence jsou odrazem zavedených vnitrostátních postupů; domnívá se, že právní předpisy v oblasti insolvence mohou mít prospěch z další harmonizace v celé Unii s cílem zabezpečit společná pravidla a rovné podmínky pro všechny banky, investory a věřitele;

25.  opakuje své stanovisko, že by měla být vyjasněna pravidla v oblasti preventivní rekapitalizace; konstatuje, že preventivní rekapitalizace může být nástrojem k řešení krizí, domnívá se však, že její využití musí být striktně omezeno na výjimečné případy, kdy banka dodržuje minimální předepsané harmonizované úrovně kapitálu, a je tudíž solventní, a kdy je zajištěno dodržování pravidel EU pro státní podporu; připomíná, že cílem režimu řešení krizí EU je zajistit, aby byli chráněni daňoví poplatníci, aby náklady spojené se selháním řízení bank hradili jejich akcionáři a věřitelé a aby byla zachována stabilita finančního systému jako celku; zdůrazňuje, že je třeba, aby byla pravidla pro řešení krizí úvěrových institucí ještě lépe uplatňována;

26.  vyzývá Komisi, aby ozdravné postupy a řešení krizí úvěrových institucí posuzovala s ohledem na pravidla pro státní podporu; žádá Komisi, aby přezkoumala regulaci na základě směrnice o ozdravných postupech a řešení krizí úvěrových institucí; vyzývá Komisi, aby navrhla transparentní uplatňování pravidel pro státní podporu v souladu se směrnicí o ozdravných postupech a řešení krizí úvěrových institucí;

27.  zdůrazňuje, že je důležité, aby banky měly přístup k likviditě během postupu řešení krize i bezprostředně po jeho skončení; sleduje se zájmem probíhající diskuse o možném nástroji pro poskytování likvidity při řešení krize;

28.  vyzývá Komisi, aby pravidelně posuzovala, zda bankovní odvětví využívá od počátku krize nepřímé dotace a státní podporu, a to i prostřednictvím poskytování nekonveční podpory likvidity, a aby o tom zveřejnila zprávu; zdůrazňuje rušivý dopad, který může mít státní podpora na fungování vnitřního trhu; připomíná přísné požadavky na uplatňování čl. 107 odst. 3 písm. b Smlouvy o fungování Evropské unie a opět vyzývá Komisi, aby každoročně znovu zkoumala, zda jsou tyto požadavky nadále plněny;

29.  vítá závěr, k němuž EÚD dospěl ve své zprávě o provozní efektivnosti krizového řízení ECB pro banky, že organizační struktura ECB a její zajišťování zdrojů pro posuzování ozdravných plánů a dohled nad bankami v krizi jsou uspokojivé, poznamenává však, že existují nevyřešené problémy týkající se sdílení informací a efektivity koordinace; připomíná, že spolupráce a výměna informací mezi orgány mají zásadní význam pro hladké provádění opatření zaměřených na řešení krizí;

30.  vítá revidované memorandum o porozumění mezi ECB a Jednotným výborem pro řešení krizí (SRB); zdůrazňuje, že zjednodušená a v některých případech automatizovaná výměna informací zvyšuje efektivitu a pomáhá zajistit, aby zatížení bank spojené s předkládáním zpráv bylo minimální;

Pojištění vkladů

31.  bere na vědomí dohodu dosaženou na zasedání eurosummitu dne 29. června 2018 týkající se evropského systému pojištění vkladů (dále jen „EDIS“) i sdělení Komise ze dne 11. října 2017 ohledně EDIS; zdůrazňuje, že postup budování EDIS by měl pokračovat s cílem dokončit bankovní unii; bere na vědomí přínosy sdílení rizik a dalšího snižování rizik;

o
o   o

32.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému orgánu pro bankovnictví, Evropské centrální bance, Jednotnému výboru pro řešení krizí, parlamentům členských států a příslušným orgánům vymezeným v čl. 4 odst. 1 bodu 40 nařízení (EU) č. 575/2013.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0058. (2) „Zvláštní zpráva č. 02/2018: „Provozní efektivnost krizového řízení ECB pro řešení krizí bank“, Evropský účetní dvůr, 16. ledna 2018, https://www.eca.europa.eu/cs/Pages/DocItem.aspx?did=44556 (3) Tisková zpráva „ECB determined ABLV Bank was failing or likely to fail“, Evropská centrální banka, 24. února 2018, https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2018/html/ssm.pr180224.en.html (4) Tisková zpráva „EBA launches 2018 EU-wide stress test exercise“, Evropský orgán pro bankovnictví, 31. ledna 2018, http://www.eba.europa.eu/-/eba-launches-2018-eu-wide-stress-test-exercise (5) Úř. věst. C 216, 30.7.2013, s. 1. (6) Tisková zpráva, „ECB sets out its supervisory expectations for new NPLs“, Evropská centrální banka, 15. března 2018, https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2018/html/ssm.pr180315.en.html (7) Tisková zpráva, „ECB announces further steps in supervisory approach to stock of NPLs“, Evropská centrální banka, 11. července 2018, https://www.bankingsupervision.europa.eu/press/pr/date/2018/html/ssm.pr180711.en.html (8) Úř. věst. C 248A, 16.7.2018, s. 1. (9) Věc T-98/16: Žaloba podaná dne 4. března 2016 – Itálie v. Komise (Úř. věst. C 145, 25.4.2016, s. 34).