Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2056(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0456/2018

Předložené texty :

A8-0456/2018

Rozpravy :

PV 16/01/2019 - 25
CRE 16/01/2019 - 25

Hlasování :

PV 17/01/2019 - 10.12
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0042

Přijaté texty
PDF 169kWORD 53k
Čtvrtek, 17. ledna 2019 - Štrasburk Konečné znění
Postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích
P8_TA(2019)0042A8-0456/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o provádění směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (2018/2056(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích(1),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice 2011/7/EU (COM(2016)0534) a k ní připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0278),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o přístupu malých a středních podniků k financování a o větší rozmanitosti financování malých a středních podniků v rámci unie kapitálových trhů(3),

–  s ohledem na podrobnou analýzu s názvem „Směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích: posouzení provádění v Evropě“ zveřejněnou výzkumnou službou Evropského parlamentu v červenci 2018,

–  s ohledem na tzv. European Payment Reports zveřejněné společností Intrum,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0456/2018),

A.  vzhledem k tomu, že platby jsou tepnou fungování podniků a v životaschopném a efektivním podnikatelském prostředí umožňují včasné platby podnikům, aby mohly včas splácet své závazky, rozšiřovat svou činnost, investovat, vytvářet pracovní místa, generovat větší hospodářský růst a celkově prospívat evropské ekonomice;

B.  vzhledem k tomu, že většina zboží a služeb je dodávána a poskytována na vnitřním trhu mezi hospodářskými subjekty nebo mezi hospodářskými subjekty a veřejnými orgány formou odložených plateb, tedy v systému, kdy dodavatel svému klientovi poskytne platební lhůtu pro fakturu, a to v závislosti na tom, co je mezi stranami dohodnuto, co je stanoveno ve faktuře dodavatele nebo v příslušných zákonných ustanoveních;

C.  vzhledem k tomu, že provádět platby pozdě je přetrvávající škodlivou zvyklostí, která má nepříznivý dopad na rozvoj evropských společností, zejména malých a středních podniků, které nemají předvídatelné toky likvidity, pokud dojde k pozdní platbě;

D.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou prodlením obzvláště postiženy, má negativní vliv na jejich likviditu, komplikuje jejich finanční management a má vliv na jejich konkurenceschopnost a ziskovost;

E.  vzhledem k tomu, že velké podniky mají k dispozici více zdrojů než malé a střední podniky, aby se chránily proti pozdním platbám, a to například formou předběžných plateb, úvěrových kontrol, vymáhání dluhů, bankovních záruk nebo pojištění pohledávek, a mohou mít také lepší předpoklady k tomu, aby využily globálních nízkých úrokových sazeb ke zvýšení svých investic a vyjednávacího vlivu;

F.  vzhledem k tomu, že podle směrnice 2011/7/EU (směrnice o opožděných platbách) mají orgány veřejné moci „zvláštní odpovědnost“(4) při rozvíjení podnikatelského prostředí podporujícího včasné platby;

G.  vzhledem k tomu, že směrnice o opožděných platbách stanoví mimo jiné lhůty splatnosti u transakcí mezi podniky a mezi podniky a veřejnou správou, automatický nárok na úroky za pozdní platby, minimální částku 40 EUR jako kompenzaci nákladů spojených s vymáháním a zákonný úrok ve výši nejméně 8 % nad referenční sazbou Evropské centrální banky;

H.  vzhledem k tomu, že i přes celkové snížení průměrné délky lhůt splatnosti díky směrnici o opožděných platbách stále platí, že 6 z 10 podniků v EU je při transakcích mezi podniky stále zaplaceno později, než bylo dohodnuto ve smlouvě;

I.  vzhledem k tomu, že porovnáváme-li společnosti různých velikostí, u malých a středních podniků je největší pravděpodobnost, že akceptují delší nebo nespravedlivé platební podmínky nebo jim jsou vnuceny většími společnostmi, a to z důvodu nerovnováhy vyjednávací síly a obavy z poškození obchodních vztahů a ztráty budoucí smlouvy;

J.  vzhledem k tomu, že dle barometru platebních zvyklostí Atradius 95 % malých a středních podniků uvádí, že se v Evropě potýkají s opožděnými platbami, což je vyšší podíl, než u větších společností, a lze tedy dojít k závěru, že malé a střední podniky zpravidla platí rychleji než velké společnosti, samy však platby dostávají později;

K.  vzhledem k tomu, že problém pozdních plateb postihuje všechna hospodářská odvětví, je však zvláště pronikavý v odvětvích, kde převládají v příslušných hodnotových řetězcích malé a střední podniky (např. stavebnictví, veřejné služby a doprava, profesionální služby, výroba, potraviny a nápoje a IT/telekomunikace);

L.  vzhledem k tomu, že opožděné platby stále stojí za každým čtvrtým úpadkovým řízením v EU;

M.  vzhledem k tomu, že pozdní platby znamenají pro společnosti dodatečné náklady, jelikož jsou nuceny vynaložit zdroje na boj s pozdními plátci nebo hradit úrok z úvěru, který čerpají ve snaze pokračovat v obchodní činnosti;

N.  vzhledem k tomu, že opožděné platby nebo obava z pozdních plateb je stále jednou z hlavních překážek účasti malých a středních podniků ve veřejných zakázkách;

O.  vzhledem k tomu, že za každý den, o který se sníží zpoždění u plateb, by bylo možno ušetřit 158 milionů EUR na finančních nákladech, a tato dodatečná hotovost by mohla podpořit 6,5 milionu pracovních míst v Evropě navíc;

P.  vzhledem k tomu, že Komise zahájila v souvislosti s nedostatečným uplatňováním směrnice o opožděných platbách proti čtyřem členským státům (Řecku, Slovensku, Španělsku a Itálii) řízení o nesplnění povinnosti a podala na Itálii žalobu k Soudnímu dvoru;

Q.  vzhledem k tomu, že některé členské státy zahájily inciativy s cílem šířit kulturu včasných plateb, a to prostřednictvím kodexů chování pro včasné platby, dobrovolného zapojení na úrovni jednotlivých odvětví či větší součinnosti s pravidly pro zadávání veřejných zakázek;

R.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise o provádění směrnice o opožděných platbách z roku 2016 dospěla k závěru, že skutečnost, že si společnosti byly vědomy svých práv podle této směrnice, nutně neznamenala, že těchto práv využívaly, a že hlavními důvody, které bránily jejímu účinnému provádění, byly podle všeho chybějící společný systém pro monitorování platebních lhůt, nejasnost některých klíčových pojmů směrnice a tržní nerovnováha mezi většími a menšími společnostmi;

S.  vzhledem k tomu, že opožděné platby jsou multifaktoriální, komplexní problém způsobovaný horizontálními činiteli, společnými napříč všemi odvětvími a všemi druhy transakcí (jako např. problémy s peněžním tokem, nerovnováhou v síle a velikosti společností, strukturou dodavatelských řetězců, administrativní neúčinností, špatným přístupem k úvěrům, nedostatečnými znalostmi v oblasti správy faktur a úvěrů) a vlivem externích faktorů (tj. hospodářské situace a vnitrostátní podnikatelské kultury), není možné nalézt jedno řešení pro všechny problémy;

T.  vzhledem k tomu, že návrh směrnice o nekalých obchodních praktikách ve vztazích mezi podniky v řetězci dodávek potravin (COM(2018)0173) zahrnuje ustanovení o opožděných platbách v případě zboží podléhajícího zkáze, přičemž členské státy pověřily donucovací orgán, aby dodržování těchto pravidel sledoval;

U.  vzhledem k tomu, že problémy vedoucí k opožděným platbám musí být řešeny prostřednictvím kombinace právních a dobrovolných opatření spojených s cílenými zásahy, jež budou zahrnovat Komisi, členské státy a podnikatelská sdružení; vzhledem k tomu, že by součástí takovéto kombinace byla preventivní opatření zaměřená na problémy vznikající ještě před uskutečněním transakce a nápravná řešení zabývající se problémy po jejím dokončení; vzhledem k tomu, že při každém zásahu, ať již regulačním, či dobrovolném, by měly být zohledňovány specifické podmínky dotčeného hospodářského odvětví;

Zlepšování platební disciplíny v EU prostřednictvím kombinace právních a dobrovolných opatření

1.  domnívá se, že jak směrnice o opožděných platbách, tak vnitrostátní právní předpisy týkající se opožděných plateb by měly být lépe, včas a efektivně vymáhány prostřednictvím dodržování maximálních časových lhůt stanovených pro platbu faktur a opatření zaměřených na zlepšení pravidel pro platební podmínky a odrazování od nekalých postupů; konstatuje, že je možné tato opatření rozčlenit podle jejich charakteru (právní nebo dobrovolný), rozsahu (horizontální nebo odvětvový) a cíle (prevence, náprava nebo změna podnikatelské kultury); domnívá se, že současně v některých členských státech přináší platné právní předpisy a opatření týkající se porušení změnu kultury veřejné správy napříč EU charakterizovanou obecným zlepšením v oblasti opožděných plateb;

2.  trvá na tom, že k řešení problematiky opožděných plateb neexistuje univerzální přístup, neboť v některých podnikatelských odvětvích mohou delší platební lhůty, které každopádně respektují ustanovení uvedená ve směrnici 2011/7/EU, v některých případech odpovídat potřebám podniků, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každého odvětví; zdůrazňuje však, že je třeba vyvinout úsilí směrem k dodržování třicetidenních platebních lhůt a že platební lhůty delší než 60 dnů, které směrnice 2011/7/EU umožňuje, představují mezeru v právních předpisech, jež může umožnit dohodnutí zdlouhavých lhůt, které mohou být škodlivé pro samotné společnosti, zejména malé a střední podniky, přičemž je rovněž důležité respektovat smluvní volnost mezi podniky na trhu; zdůrazňuje, že je důležité vždy zajistit rovné podmínky mezi podniky v dominantním postavení a malými subjekty;

Preventivní opatření

3.  je toho názoru, že by členské státy měly zavést přísnější platební podmínky; konstatuje, že některé členské státy omezily standardní lhůtu splatnosti na 30 dnů a že jen několik málo členských států zavedlo maximální lhůty splatnosti, od kterých se smluvní strany nemohou odchýlit; dále konstatuje, že na úrovni jednotlivých odvětví je zavádění maximální lhůty splatnosti běžnější; domnívá se, že by právní předpisy stanovující přísnější platební podmínky vedly k určitému zkrácení lhůt splatnosti a že pokud by byly prosazovány, vytvořily by rovné podmínky pro velké a malé společnosti; poukazuje v této souvislosti na to, že jednotnější a jednodušší soubor pravidel by mohl pomoci vyjasnit, co mohou věřitelé a dlužníci očekávat v případě opožděné platby, a tedy zvýšit předvídatelnost jejich hospodářské činnosti;

4.  domnívá se, že zavedení větší transparentnosti v oblasti platební disciplíny by mohlo odradit od opožděných plateb; domnívá se, že přístup k těmto informacím může být pro společnosti a veřejné subjekty pobídkou, aby zlepšily své platební postupy a dodržovaly své peněžní závazky; vybízí členské státy, aby zvážily různé možné formy povinného zveřejňování informací o platební disciplíně, např. databáze nebo rejstříky, jak pro soukromý, tak pro veřejný sektor;

5.  vybízí členské státy, aby zvážily vytvoření povinných systémů poskytování informací o dobré platební disciplíně („zveřejnění a získání dobrého jména“ – „name and fame“) a podporovaly kulturu včasných plateb v obchodních vztazích, mimo jiné s ohledem na to, že včasné platby byly prokázány jako inteligentní obchodní strategie, neboť zodpovědní plátci mohou vyjednat lepší obchodní dohody a spoléhat na důvěryhodné dodavatele; žádá Komisi, aby provedla studii na téma stávajících vnitrostátních systémů poskytujících informace o dobré platební disciplíně („zveřejnění a získání dobrého jména“ – „name and fame“) podniků i veřejných orgánů a aby zjistila, zda je možné vytvořit společná kritéria pro tyto systémy na úrovni EU;

6.  zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo podnikatelům, zejména malým a středním podnikům, poskytováno více informací a lepší vzdělání o správě úvěrů a faktur; připomíná, že účinná správa úvěrů zkracuje průměrnou dobu vymáhání pohledávky, a tudíž zachovává optimální peněžní tok, čímž zmírňuje riziko selhání a zvyšuje potenciál růstu; domnívá se, že by se školení mělo týkat i úředníků ve veřejné správě a že vzdělání a podpora malých a středních podniků mohou rovněž zvýšit pravděpodobnost, že tyto podniky využijí prostředků nápravy, které směrnice o opožděných platbách nabízí; konstatuje, že malým a středním podnikům bohužel často chybí kapacita, aby investovaly do odborné přípravy, a že v současné době na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni neexistují žádné programy, které by se zaměřovaly na prohlubování znalostí podniků v oblasti správy úvěrů a faktur; je toho názoru, že by mělo být případně vyčleněno více finančních prostředků EU na finanční vzdělávání malých a středních podniků, a naléhavě proto žádá orgány členských států, aby více usilovaly o nabízení dalšího školení pro malé a střední podniky v oblasti správy úvěrů; dále se domnívá, že školení a podpora by také měly zahrnovat pokyny pro vymáhání částek po splatnosti v přeshraničních transakcích, a proto žádá Komisi, aby uváděla tyto pokyny a další užitečné informace, např. o právech a nástrojích, jež mají podnikatelé k dispozici v právních sporech s dlužníky, na informačním portálu „Vaše Evropa“ a zajistila podporu pro podniky prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network;

Nápravná opatření

7.  vyzývá členské státy a sdružení podniků, aby zvážily na vnitrostátní a regionální úrovni zřízení bezplatné a důvěrné mediační služby (mediace, smírné urovnávání sporů, arbitráž a rozhodování sporů) dostupné všem společnostem, které by jako alternativa k soudnímu řízení řešily platební spory a uchovávaly obchodní vztahy, ale zároveň společnosti vzdělávaly o jejich právech a o prostředcích nápravy proti opožděným platbám; zdůrazňuje, že takové mediační služby by byly obzvláště užitečné pro malé a střední podniky, které často nemají dostatečné finanční prostředky, aby vstupovaly do právních sporů, a z toho důvodu se vzdávají svých práv; dále vyzývá členské státy, aby řádně zvážily možnost, že budou z veřejných prostředků financovat nezávislé ochránce práv odpovědné za šetření sporů týkajících se opožděných a neprovedených plateb, za pomoc malým podnikům při řešení těchto sporů, poskytování poradenství ohledně dalšího postupu v případě nedoplatků a doporučování řešení, zejména malým a středním podnikům; požaduje, aby členské státy a Komise zajistily účinný přístup ke spravedlnosti v případech vymáhání dluhů v přeshraničních transakcích;

8.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly své vnitrostátní právní předpisy, vybízely k přísnějším kontrolám, například u velkých společností, a k využívání správních sankcí, které jsou účinné, přiměřené a odrazující, a aby tyto kontroly a využívání sankcí zlepšovaly, čímž přispějí ke zlepšení platební disciplíny; trvá na tom, že by přímé zásahy ze strany veřejných orgánů (neboť to jsou ony, kdo vymáhá správní sankce) mohly napomoci překonat „faktor strachu“ a sejmout z věřitelů odpovědnost za přijímání opatření vůči dlužníkům, neboť by příslušné orgány přímo vymáhaly právní předpisy a přijímaly diskreční opatření proti podnikům se špatnými platebními zvyklostmi; je toho názoru, že výše správních sankcí a jejich kumulativní charakter by mohly společnosti odradit od opožděných plateb, a zdůrazňuje, že tento režim by měl být progresivní s ohledem na míru dodržování pravidel ze strany společnosti;

9.  upozorňuje, že navzdory tomu, že směrnice o opožděných platbách byla přijata v únoru 2011, a navzdory novému mechanismu ochrany podnikatelů, který některé členské státy nedávno zavedly, zbankrotují v celé Evropě každoročně tisíce malých, středních a začínajících podniků, kterým nebyly zaplaceny faktury, a to i ze strany vnitrostátních orgánů veřejné správy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení povinných forem přiměřené náhrady, jako je započtení, a jiných podpůrných opatření, např. záručních fondů pro malé a střední podniky a faktoringu, pro společnosti, kterým dluží peníze orgán veřejné správy, tak aby nebyly nuceny vyhlásit kvůli dlužné částce úpadek;

10.  zdůrazňuje, že dluhy společností v daňové a fiskální oblasti a v oblasti sociálního zabezpečení by měly být vyrovnány oproti dluhům ze strany veřejných orgánů;

11.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily záruční fondy pro malé a střední podniky, které budou bankám ručit za dluhy malých a středních podniků, jimž dluží veřejné orgány;

12.  bere s velkým znepokojením na vědomí situaci v některých členských státech, kde orgány veřejné správy platí za dodané zboží či služby s velkým zpožděním (jedním z nejvíce postižených odvětví je zdravotnictví), do smluv o dodávkách zahrnují doložky o zákazu postoupení a (na základě zákona) brání dodavatelům ve vymáhání jejich nároků u soudu, což těmto dodavatelům způsobuje obrovské finanční potíže či dokonce úpadek; je toho názoru, že za účelem podpory podniků, jejichž finanční řízení je komplikováno opožděnými platbami ze strany orgánů veřejné správy, by měly členské státy zavést rychlejší a efektivnější postupy pro vracení DPH a vracení dlužných částek, zejména pro malé a střední podniky;

13.  upozorňuje, že kodexy chování a charty pro včasné platby, jakož i opatření týkající se sociální odpovědnosti podniků spolu s interními audity a interními kritérii pro vymáhání dodržování mohou přispět k vytváření kultury zodpovědného přístupu k platbám a zajišťují čestné vztahy a důvěru mezi podniky;

14.  trvá na tom, že by měly být vyjasněny některé pojmy této směrnice, např. pojem „hrubě nespravedlivý“ ve vztahu ke lhůtám splatnosti ve smluvních dohodách a obchodních postupech nebo otázka, kdy začínají a končí smluvní lhůty splatnosti, a to prostřednictvím pokynů vydaných Komisí; bere také na vědomí vznikající judikaturu Soudního dvora, pokud jde o výklad některých pojmů ve směrnici (tj. „podnik“, „obchodní transakce“ a „hrubě nespravedlivý“ ve věcech C-256/15 a C-555/14);

15.  považuje za důležité, aby se veřejný sektor neodchyloval od pravidel pro lhůty splatnosti stanovených ve směrnici; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby s ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora (věc C-555/14) přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby orgány veřejné správy platily svým dodavatelům včas a aby věřitelé v případě zpoždění plateb obdrželi automaticky zákonem stanovený úrok z dlužných plateb a náhradu, aniž by bylo nutné kvůli platbám po splatnosti zahájit řízení, přičemž vyzývá Komisi, aby navrhla automatický výpočet úroků;

16.  zdůrazňuje, že rychlé provádění plateb je zásadně důležité pro přežití a růst podniků, zvláště malých a středních podniků; konstatuje, že finanční a digitální technologie radikálně mění způsob i rychlost provádění plateb; očekává proto rychlý nárůst elektronické fakturace a postupné nahrazování tradičních způsobů plateb způsoby inovačními (jako jsou např. financování dodavatelského řetězce, faktoring atd.), díky nimž bude možné zaplatit věřiteli v reálném čase okamžitě po vystavení faktury;

17.  bere s velkým zájmem na vědomí postupy zavedené v některých členských státech pro případ opožděných plateb ze strany orgánů veřejné správy, na jejichž základě může ústřední vláda vydat místnímu orgánu, který včas nezaplatil svým dodavatelům, varování, a v případě, že opožděné platby přetrvávají, může dodavatelům sama přímo zaplatit za poskytnuté zboží nebo služby, přičemž orgánu neplnícímu své povinnosti pozastaví prostředky na platby určené pro jeho rozpočet; je toho názoru, že takovýto systém, který kombinuje spolehlivé monitorování platební disciplíny orgánů veřejné správy s účinným eskalačním plánem, jehož aktivace je všeobecně oznámena, podle všeho přináší výsledky, jež si zaslouží podrobnější analýzu, a měly by být sděleny členským státům jako příklad osvědčeného postupu;

18.  se znepokojením bere na vědomí závěry obsažené ve zprávě Komise, podle kterých je hlavním důvodem pro to, že věřitelské firmy neuplatňují svá práva plynoucí ze směrnice o opožděných platbách, strach z poškození dobrých obchodních vztahů; v tomto ohledu se domnívá, že by měla být přijata opatření, která malým a středním podnikům usnadní vymáhání jejich práv, která jim tato směrnice přiznává; vyzývá v této souvislosti k dalšímu prozkoumání možnosti stanovené v čl. 7 odst. 5 směrnice o opožděných platbách, podle něhož mohou organizace, které oficiálně zastupují podniky, podat podnět k zahájení řízení před příslušným soudem daného členského státu ve věci hrubě nespravedlivých smluvních podmínek či praktik;

19.  vítá iniciativy na úrovni určitých odvětví v některých členských státech, na jejichž základě vypracovaly zúčastněné společnosti závazek, v němž jsou popsány konkrétní kroky, které přijmou, aby zajistily, že budou svým menším dodavatelům za dodávané produkty či služby platit rychleji; konstatuje, že by zamýšlených výsledků mohlo být dosaženo pozitivním „pranýřováním“ („zveřejnění a získání dobrého jména“ – „name and fame“), a to prostřednictvím samoregulace na úrovni jednotlivých odvětví, a poskytnutím významné podpory malým a středním podnikům;

20.  zdůrazňuje význam zadávání veřejných zakázek jakožto prostředku pro zlepšení fungování jednotného trhu; vyzývá k tomu, aby bylo zváženo posílení součinnosti mezi směrnicí o opožděných platbách a pravidly pro zadávání veřejných zakázek, zejména varianta, kdy veřejní zadavatelé mohou přijmout opatření k vyloučení hospodářského subjektu neplnícího své povinnosti z budoucích veřejných zakázek, pokud hlavní dodavatel neplatí včas subdodavatelům v okamžiku, kdy má (směrnice o zadávání veřejných zakázek)(5), dále rozšířenější využívání možnosti stanovené v čl. 71 odst. 3 směrnice o zadávání veřejných zakázek, jež za určitých podmínek umožňuje, aby bylo subdodavatelům placeno přímo, a stanovení platební disciplíny vůči subdodavatelům za jedno z kritérií, na základě kterých má být hodnocena finanční způsobilost potenciálních dodavatelů ve veřejných zakázkách; vyzývá členské státy, aby zajistily transparentnost a dohledatelnost plateb orgánů veřejné správy dodavatelům a subdodavatelům a plateb dodavatele jeho subdodavatelům nebo jeho dodavatelům;

Závěry a doporučení

21.  naléhavě žádá členské státy, aby přijaly plnou odpovědnost za provádění plateb ze strany orgánů veřejné správy a aby zlepšily své právní předpisy tak, aby zajistily řádné provádění všech složek směrnice o opožděných platbách, a to rovněž zrušením vnitrostátní právní úpravy, regulace nebo smluvních praktik veřejného sektoru, které jsou v rozporu s cíli směrnice, jako jsou zákazy vymáhání a postoupení v případě pohledávek vůči veřejnému sektoru; zároveň znovu opakuje, že Komise by měla učinit maximum proto, aby se pokusila zajistit úplné a odpovídající provádění stávajících závazků;

22.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly „rozhodnou změnu ve prospěch kultury včasné platby“(6) přijetím těch nejvhodnějších opatření, včetně vydání pokynů o osvědčených postupech a, bude-li to nutné a vhodné, legislativních iniciativ, které zohlední výše uvedené návrhy, s cílem vytvořit spolehlivé podnikatelské prostředí pro společnosti a kulturu včasných plateb;

23.  naléhavě vyzývá členské státy k zefektivnění platebních postupů, přičemž zejména zdůrazňuje, že by postupy ověřování, jež kontrolují faktury nebo to, zda zboží a služby odpovídají smluvním ujednáním, neměly být využívány k umělému prodlužování lhůt splatnosti, jež pak překračují maximální lhůty stanovené v této směrnici;

24.  připomíná členským státům a Komisi, že včasné platby jsou základním požadavkem pro životaschopné podnikatelské prostředí a že jako takové by měly být začleněny do všech politických a legislativních iniciativ dotýkajících se podniků (jako jsou např. sociální odpovědnost podniků, začínající podniky a vztahy mezi platformami a podniky);

25.  vyzývá členské státy a Komisi, aby využívaly odborné publikace, propagační kampaně a jakékoli jiné nástroje ke zvýšení informovanosti mezi podniky o prostředcích nápravy v případě opožděných plateb;

26.  vyzývá Komisi, aby usnadnila a podporovala přístup evropských podnikatelů k odpovídajícím možnostem financování;

o
o   o

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1.
(2) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 112.
(3) Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 153.
(4) Bod odůvodnění 6 směrnice 2011/7/EU.
(5) Čl. 57 odst. 4 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
(6) Bod odůvodnění 12 směrnice 2011/7/EU.

Poslední aktualizace: 12. listopadu 2019Právní upozornění