Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2148(INI)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0467/2018

Předložené texty :

A8-0467/2018

Rozpravy :

PV 12/02/2019 - 16
CRE 12/02/2019 - 16

Hlasování :

PV 13/02/2019 - 8.13
CRE 13/02/2019 - 8.13
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0095

Přijaté texty
PDF 186kWORD 61k
Středa, 13. února 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2018
P8_TA-PROV(2019)0095A8-0467/2018

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. února 2019 o zprávě Komise o Bosně a Hercegovině za rok 2018 (2018/2148(INI))

Evropský parlament,

–  s ohledem na Dohodu o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé,

–  s ohledem na protokol o úpravě dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Bosnou a Hercegovinou na straně druhé za účelem zohlednění přistoupení Chorvatska k Evropské unii, který byl podepsán dne 18. července 2016 a vstoupil v platnost dne 1. února 2017,

–  s ohledem na žádost Bosny a Hercegoviny o členství v Evropské unii předloženou dne 15. února 2016 a na odpovědi na dotazník Komise, které země předložila dne 28. února 2018,

–  s ohledem na závěry přijaté Evropskou radou ve dnech 19.– 20. června 2003 o západním Balkánu a jejich přílohu nazvanou „Soluňská agenda pro země západního Balkánu: směřování k evropské integraci“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. října 2017 o Bosně a Hercegovině ze dne 26. června 2018 o rozšíření a procesu stabilizace a přidružení a ze dne 15. října 2018 o Bosně a Hercegovině / operaci EUROFOR Althea,

–  s ohledem na první schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala ve dnech 5.–6. listopadu 2015, na druhou schůzi Rady stabilizace a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala dne 10. července 2017, a na třetí schůzi parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala dne 27. března 2018 a třetí schůzi Rady stabilizace a přidružení EU – Bosna a Hercegovina, která se konala 13. července 2018,

–  s ohledem na berlínský proces, zejména na závěry jeho předsedy ze schůze vedoucích představitelů na summitu zemí západního Balkánu, který se konal dne 10. července 2018 v Londýně, na tři společná prohlášení o regionální spolupráci a dobrých sousedských vztazích, o pohřešovaných osobách a o válečných zločinech, která byla podepsána týž den, a na prohlášení proti korupci, které Bosna a Hercegovina při této příležitosti vydala,

–  s ohledem na Sofijské prohlášení přijaté na summitu EU a zemí západního Balkánu ze dne 17. května 2018 a na k němu přiložený „sofijský program priorit“,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. února 2018 s názvem „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost Unie v tomto regionu“, COM(2018)0065,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. dubna 2018 nazvané „Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018“ (COM(2018)0450), doprovázené pracovním dokumentem útvarů Komise nazvaným „Zpráva o Bosně a Hercegovině za rok 2018“ (SWD(2018)0155),

–  s ohledem na prohlášení o volební reformě v souvislosti s volbami do orgánu federace Sněmovny národů, které dne 2. května 2018 vydali místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová a komisař pro evropskou politiku sousedství a jednání o rozšíření Johannes Hahn,

–  s ohledem na výsledky voleb, které se konaly dne 7. října 2018,

–  s ohledem na předběžná zjištění a závěry mezinárodní volební pozorovací mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR), které byly zveřejněny dne 8. října 2018,

–  s ohledem na společné prohlášení vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise Federiky Mogheriniové a komisaře Johannese Hahna ze dne 8. října 2018 o volbách v Bosně a Hercegovině,

–  s ohledem na společné závěry hospodářského a finančního dialogu mezi EU a zeměmi západního Balkánu a Tureckem ze dne 25. května 2018,

–  s ohledem na místní prohlášení EU ze dne 1. června 2018 o trestním řádu Bosny a Hercegoviny,

–  s ohledem na 53.(1) a 54.(2) zprávu vysokého představitele pro provádění mírové dohody v Bosně a Hercegovině pro Radu bezpečnosti OSN ze dne 3. května 2018 a 31. října 2018,

–  s ohledem na program reforem v Bosně a Hercegovině pro období 2015–2018, který byl přijat v červenci 2015, a na koordinační mechanismus přijatý radou ministrů Bosny a Hercegoviny a vládami Federace Bosny a Hercegoviny a Republiky srbské dne 23. srpna 2016,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o této zemi,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0467/2018),

A.  vzhledem k tomu, že EU je i nadále věrná svému závazku, jenž se týká evropské perspektivy Bosny a Hercegoviny, její územní integrity, svrchovanosti a jednoty;

B.  vzhledem k tomu, že žádost této země o členství v EU představuje strategickou volbu a závazek k pokroku na cestě ke členství v EU;

C.  vzhledem k tomu, že Komise připravuje své stanovisko k žádosti Bosny a Hercegoviny o vstup do EU; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina vypracovala s využitím mechanismu pro koordinaci záležitostí týkajících se EU své odpovědi na dotazník Komise a předložila je dne 28. února 2018; vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina dne 20. června 2018 obdržela více než 600 navazujících otázek a dosud nebyla schopna zaslat na tyto doplňující otázky odpovědi;

D.  vzhledem k tomu, že od poloviny roku 2017 dochází k výraznému zpomalování v přijímání reforem souvisejících s EU, a to i přes závazek Bosny a Hercegoviny provádět program reforem; vzhledem k tomu, že přistoupení k EU je komplexní proces, který vyžaduje politickou vůli, společné úsilí všech zúčastněných stran a konsenzus ohledně programu reforem; vzhledem k tomu, že institucionální, hospodářské a sociální reformy musí být zacíleny především na občany Bosny a Hercegoviny;

E.  vzhledem k tomu, že se v Bosně a Hercegovině konaly dne 7. října 2018 všeobecné volby; vzhledem k tomu, že politické strany nejsou schopny se shodnout na změnách volebního zákona, které jsou potřebné k řešení právní mezery, která je důsledkem rozhodnutí Ústavního soudu v případě Ljubić, který se týká voleb členů federální Sněmovny národů; vzhledem k tomu, že úsilí o usnadnění tohoto problému pod vedením velvyslanců EU a USA v Bosně a Hercegovině a se zapojením Benátské komise, dosud nebylo úspěšné;

F.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina i nadále porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech, jako ve věci Sejdić a Finci a souvisejících případech; vzhledem k tomu, že Komise byla pověřena Radou, aby při vypracovávání svého stanoviska k žádosti Bosny a Hercegoviny o členství v EU věnovala této otázce zvláštní pozornost; vzhledem k tomu, že stanovisko Komise proto bude pravděpodobně analyzovat otázky související s funkčností a prověří právní rámec kompatibility s acquis EU a určí ústavní a další nezbytné reformy; vzhledem k tomu, že čím více se Bosna a Hercegovina blíží k získání členství v EU, tím naléhavěji bude zapotřebí ústavní reforma zaměřená na zvýšení funkčnosti a zajištění ochrany lidských práv; vzhledem k tomu, že politické vedení země bylo dosud neschopné napravit související nedostatky v ústavě Bosny a Hercegoviny;

G.  vzhledem k tomu, že 13 rozhodnutí Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny a četná ústavní rozhodnutí na úrovni územních jednotek (28 ve Federaci a 7 v Republice srbské) nejsou v současné době prováděna; vzhledem k tomu, že provádění rozhodnutí ústavního soudu je základním předpokladem prosazování právního státu;

H.  vzhledem k tomu, že Bosna a Hercegovina je rovněž signatářem Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států (Espoo, 1991);

I.  vzhledem k tomu, že v moderní Evropě není místo pro glorifikaci osob obviněných z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti;

J.  vzhledem k tomu, že přetrvávající problémy v procesu usmíření by měly být řešeny důrazněji;

K.  vzhledem k tomu, že korupce, včetně korupce na nejvyšší úrovni, je i nadále široce rozšířená;

1.  vítá skutečnost, že Bosna a Hercegovina předložila odpovědi na dotazník Komise; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby včas, transparentně a podrobně zodpověděla doplňující otázky, které jsou spíše technické povahy, a přispěla tak ke stanovisku Komise k žádosti o vstup do EU;

2.  je znepokojen výrazným zpomalením reforem způsobeným spory mezi dotčenými stranami a velmi brzy zahájenou, značně polarizovanou předvolební kampaní; zdůrazňuje, že deklarovanému závazku orgánů Bosny a Hercegoviny k evropské integraci musí odpovídat důsledné provádění reforem vycházejících z programu reforem a promítnutých do konkrétních výsledků, z nichž budou mít prospěch občané bez ohledu na svou etnickou a náboženskou příslušnost; lituje toho, že kromě přijetí celostátních strategií v oblasti životního prostředí, rozvoje venkova a energetiky a některých důležitých reformních opatření, jako například změny zákona o spotřební dani nutné pro zajištění finančních prostředků z Mezinárodního měnového fondu a Evropské banky pro obnovu a rozvoj, nebylo dosaženo významnějšího pokroku;

3.  lituje toho, že volební kampani opět dominovala kontroverzní nacionalistická a etnická rétorika a že nadále charakterizuje politický diskurz v zemi, do něhož jsou zapojeni političtí hráči na všech stranách; vyzývá všechny vedoucí politické představitele, aby se neprodleně zapojili do vytvoření správních orgánů na všech úrovních prostřednictvím konstruktivní spolupráce v zájmu občanů svojí země; žádá, aby veřejnost byla o procesu integrace do EU řádně informována a aby byla informována rovněž o projektu pro usmíření a rozvoj politické kultury založené na kompromisu a vzájemném porozumění;

4.  uvádí, že tento volební cyklus opět charakterizovala segmentace podle etnické příslušnosti a volební kampaň se zaměřovala hlavně na kontroverzní otázky související s minulostí, spíše než na navrhování konkrétních řešení každodenních problémů obyvatel; odsuzuje nacionalistickou a štvavou předvolební rétoriku, která prohlubuje rozdíly mezi třemi konstitutivními národy; konstatuje, že volby konané dne 7. října 2018 byly navzdory určitým nesrovnalostem konkurenceschopné a obecně proběhly řádným způsobem, a že občané Bosny a Hercegoviny uplatnili své demokratické právo klidně a řádně; znovu připomíná, že všechny případy údajných volebních nesrovnalostí by měly být co nejjasněji vyšetřeny a odsouzeny a jakékoli nezákonné činnosti by měly být stíhány; zdůrazňuje přetrvávající nedostatky v procesu demokratických voleb a očekává, že doporučením OBSE/ODIHR bude bez prodlev věnována pozornost; připomíná, že rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2010 týkající se demokratického práva občanů Mostaru volit v místních volbách dosud nebylo provedeno;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že se před volbami nepodařilo dosáhnout kompromisu v souvislosti se změnami volební legislativy vyžadovanými k řešení právní mezery vyplývající z rozhodnutí Ústavního soudu v případě Ljubić týkajícího se volby členů federální Sněmovny národů; bere na vědomí rozhodnutí ústřední volební komise o rozdělení mandátů ve federální Sněmovně národů přijaté dne 18. prosince 2018 a vyzývá všechny politické aktéry k systematickému vyřešení zbývajících právních mezer ve volebním zákoně Bosny a Hercegoviny; naléhavě vyzývá všechny politické vůdce a zvolené poslance parlamentů, aby prokázali odpovědnost, vyvarovali se výroků zpochybňujících jednotu státu, opomíjeli svá protichůdná stanoviska a nalezli kompromisy a řešení, která budou přijatelná pro všechny; varuje před zpožděními a snahami blokovat vytváření orgánů po volbách, což by nesloužilo zájmu občanů ani cíli evropské integrace; zdůrazňuje, že uspořádání voleb, uskutečnění jejich výsledků a vytvoření vlády v souladu s příslušnými právními ustanoveními je zásadním prvkem dobře fungující demokracie, jakož i požadavek, který musí splňovat každá země ucházející se o vstup do EU;

6.  opakovaně zdůrazňuje potřebu sestavení federální Sněmovny národů v souladu s rozhodnutími Ústavního soudu Bosny a Hercegoviny, k němuž vyzývá i společné prohlášení místopředsedkyně, vysoké představitelky Mogheriniové a komisaře Hahna o volbách v Bosně a Hercegovině;

7.  vyjadřuje politování nad tím, že otázka demokratického a legitimního zastoupení tří konstitutivních národů a všech občanů zůstává nevyřešena; naléhavě vyzývá všechny strany, aby nalezly včasný kompromis, neboť tato otázka by měla být co nejdříve projednána novými zákonodárci, a to i vykonáváním rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu Sejdić-Finci a v souvisejících případech; opakuje, že je třeba přistoupit k ústavním, politickým a volebním reformám, které z Bosny a Hercegoviny učiní plně účinný, inkluzivní a funkční stát založený na zásadách právního státu;

8.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že se delegáti z Bosny a Hercegoviny dosud neshodli na pravidlech postupu Parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení, který se tak po tři roky nesešel, a to kvůli pokusům zavést do jeho pravidel hlasování princip blokování na základě etnické příslušnosti; vyjadřuje politování nad tím, že delegáti nespolupracují s Evropským parlamentem, připomíná, že tak jednají v přímém rozporu s povinnostmi vyplývajícími z dohody o stabilizaci a přidružení, a naléhavě žádá všechny aktéry, aby schválili a přijali jednací řád Parlamentního výboru založený na doporučeních k této věci ze strany Evropského parlamentu; konstatuje, že fungující demokratické orgány včetně parlamentu jsou předpokladem pro pokrok v procesu integrace do EU;

9.  je znepokojen nedostatkem systematických regulačních posouzení dopadu a veřejných konzultací, nedostatečnou a nízkou kvalitou sledování a podávání zpráv, a nedostatkem formálních požadavků na zveřejnění klíčových plánovacích dokumentů vlády;

10.  vyzývá k přijetí dalších nediskriminačních a genderově citlivých celostátních strategií v oblastech, jako je zaměstnanost a správa veřejných financí, které umožní důsledné uplatňování reforem v celé zemi, jakož i přístup k dalšímu financování z NPP; s uspokojením konstatuje, že přijetí příslušných celostátních strategií umožňuje dodatečné financování z NPP II v klíčových oblastech, jako je zemědělství a rozvoj venkova, životní prostředí a energetika, a to v rámci nedávno revidovaného orientačního strategického dokumentu pro období 2014–2020; zdůrazňuje, že je potřeba zajistit lepší předvstupní pomoc, zejména zlepšením koordinace dárců a správní kapacity; naléhavě vyzývá k přijetí národního programu pro sbližování právních předpisů země s acquis EU, což je právní požadavek vycházející z dohody o stabilizaci a přidružení a nezbytný prostředek pro přípravu na vstup do EU;

11.  znovu vyzývá k přijetí celostátní strategie pro lidská práva; zdůrazňuje, že pozměňovací návrhy k zákonu o veřejném ochránci práv je třeba přijmout co nejdříve s cílem zajistit dodržování pařížských zásad; považuje za nezbytné, aby Bosna a Hercegovina zřídila vnitrostátní preventivní mechanismus za účelem předcházení mučení a špatnému zacházení a přijala celostátní zákon o právech civilistů mučených během války, a to v souladu s jejími mezinárodními závazky; domnívá se, že Bosna a Hercegovina by se měla více snažit, aby podmínky ve věznicích a policejních zařízeních byly v souladu s mezinárodními normami; znovu naléhavě žádá orgány Republiky srbské, aby ze své ústavy vymazaly ustanovení o trestu smrti; opakuje, že je třeba v celé zemi zajistit nediskriminační přístup ke spravedlnosti vytvořením harmonizovaného a udržitelného systému bezplatné právní pomoci; vyzývá orgány, aby aktivně prosazovaly evropské hodnoty a aby nadále sledovaly evropskou perspektivu;

12.  vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby podnikly konkrétní kroky za účelem začleňování genderového hlediska do všech politik, včetně programu reforem, a vyjadřuje znepokojení nad nedostatečným zastoupením žen na odpovědných místech, zejména na místní úrovni; naléhavě žádá politické strany Bosny a Hercegoviny, aby zajistily větší zastoupení žen na všech úrovních politického systému;

13.  vyjadřuje hluboké politování nad skutečností, že Bosna a Hercegovina porušuje Evropskou úmluvu o lidských právech tím, že neprovedla rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) v případech Sejdić-Finci, Zornić, Pilav a Šlaku, což v přímém rozporu s hodnotami a normami EU umožňuje otevřenou diskriminaci občanů Bosny a Hercegoviny; připomíná, že Komise by měla tomuto tématu věnovat pozornost při přípravě svého stanoviska; trvá na tom, že provádění těchto rozhodnutí by pomohlo vytvořit fungující demokratickou společnost; zdůrazňuje, že tak jak je tomu u všech zemí ucházejících se o vstup do EU, i od Bosny a Hercegoviny se očekává, že svůj ústavní a právní systém postupně sladí s požadavky acquis EU, pokud jde o zákaz diskriminace, a očekává, že brzy bude v těchto zásadních otázkách dosaženo pokroku; trvá na tom, že provedení těchto rozhodnutí by nemělo mít vliv na další provádění reformní agendy a musí vést k odstranění veškerých omezení práva být volen na základě etnické příslušnosti a trvalého pobytu nebo z důvodu rozhodnutí občana nespojovat se s některým z konstitutivních národů; proto je přesvědčen, že ústavní a volební reforma by měly probíhat souběžně; vyzývá vedoucí politické představitele, aby zamezili nacionalistické rétorice, která způsobuje rozdělení společnosti, a aby pokračovali v politickém dialogu a činnostech, které vedou ke spolupráci mezi politickými představiteli všech tří národů a ostatních národností;

14.  vyzývá k přijetí účinnějších opatření k boji proti všem formám diskriminace, zejména přijetím celostátních strategií v oblasti lidských práv a zákazu diskriminace; podporuje spolupráci všech tří národů a ostatních národností na kulturních, náboženských a vzdělávacích otázkách, která překlene etnické rozdíly; vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku v otázce „dvě školy pod jednou střechou“; naléhavě žádá, aby byla na všech úrovních přijata rozhodná opatření s cílem nalézt systémová řešení, která všem dětem zajistí inkluzivní a nediskriminační vzdělávání; konstatuje, že přijetí programů a učebních osnov na celém území Bosny a Hercegoviny by mělo respektovat kulturní a jazykovou rozmanitost jejích obyvatel a zároveň by mělo klást důraz na vzájemné porozumění a smíření; je znepokojen tím, že nedostatek prostředků a koordinace brání provádění akčního plánu pro děti pro roky 2015–2018; vítá právní předpisy Bosny a Hercegoviny týkající se pěstounské péče a zdůrazňuje, že je třeba podporovat další deinstitucionalizaci péče o děti v celé zemi; požaduje zlepšení přístupu ke vzdělání a k příslušným sociálním službám pro děti se zdravotním postižením a obecněji ke zlepšení přístupu do budov, institucí a dopravních prostředků pro zdravotně postižené osoby;

15.  vyzývá k účinnějšímu provádění právních ustanovení týkajících se rovnosti žen a mužů, snížení rozdílů v odměňování mužů a žen a zlepšení přístupu žen na trh práce a k boji proti genderovým stereotypům ve společnosti; se znepokojením bere na vědomí nedostatek účinného provádění právních předpisů pro účely prevence před násilím na základě pohlaví, a to zejména domácím násilím, a ochrany před ním; upozorňuje na to, že je třeba uvést tyto právní předpisy do souladu s Istanbulskou úmluvou; naléhavě žádá, aby bylo dosaženo pokroku, pokud jde o dodržování práv osob se zdravotním postižením, zejména tím, že budou urychleně přijata opatření navazující na příslušná doporučení OSN; uznává kroky, které byly učiněny k právní ochraně osob LGBTI, nicméně zdůrazňuje, že je třeba přijmout další opatření umožňující stíhat násilí a zločiny z nenávisti vůči těmto osobám, a podporovat jejich sociální začlenění;

16.  je znepokojen tím, že nedostatečná koordinace mezi jednotlivými úrovněmi správy a nedostatečné financování nadále brání účinné ochraně menšin a zranitelných skupin, zejména romských občanů; žádá, aby byly podniknuty další kroky k posílení ochrany práv menšin; se znepokojením konstatuje, že výsledky průzkumu z roku 2007 týkajícího se marginalizovaných Romů v Bosně a Hercegovině poukazují na jejich omezený přístup k příležitostem ve všech ohledech lidského rozvoje; odsuzuje stigmatizaci a sociální vyloučení Romů; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby uctily památku obětí romského holocaustu, označily 2. srpen za den památky romských obětí holocaustu a zahrnuly romské oběti do vzpomínkových oslav konaných každoročně dne 27. ledna u příležitosti Dne památky obětí holocaustu; vítá přijetí revidovaného akčního plánu pro romskou menšinu na období 2017–2020 v oblasti bydlení, zaměstnanosti a zdravotní péče; trvá na tom, aby byla přijata opatření k dalšímu zlepšení vzdělávání, míry zaměstnanosti, zdravotnictví, bydlení a životních podmínek Romů a dalších etnických menšin, zaměřená na zdokonalení a plné provádění příslušných stávajících politických a legislativních rámců; vyjadřuje znepokojení nad nízkým zastoupením členů národnostních menšin v politickém a veřejném životě;

17.  bere na vědomí účast Bosny a Hercegoviny v Programu OECD pro rok 2018 pro mezinárodní hodnocení žáků, kterou umožnila finanční podpora ze strany Evropské komise; blahopřeje vzdělávacím institucím Bosny a Hercegoviny (příslušným ministerstvům a orgánům na úrovni kantonů a konstitutivních celků a na celostátní úrovni a v distriktu Brčko) k jejich spolupráci a ochotě pracovat společně; vybízí budoucí správní orgány na všech úrovních, aby využily výsledky testů, které mají být zveřejněny v roce 2019, a začlenily je do konstruktivní debaty a vývoje vzdělávacích reforem, které povedou k lepší kvalitě výsledků vzdělávání;

18.  požaduje komplexní reformu systémů sociálního zabezpečení spočívající ve zrušení diskriminačních postupů v souladu se závazky v oblasti lidských práv a v zajištění toho, aby byly stanoveny odpovídající minimální standardy pro ochranu nejohroženějších obyvatel, včetně odstranění nedostatků právních předpisů, které některým dětem brání v možnosti mít zdravotní pojištění; vyzývá všechny příslušné instituce v Bosně a Hercegovině, aby posílily koordinaci a spolupráci v oblasti sledování práv dětí, a to i tím, že posílí zřízení komplexního mechanismu sběru údajů o právech dětí v Bosně a Hercegovině;

19.  konstatuje, že Bosna a Hercegovina je i nadále zemí původu, tranzitní zemí a cílovou zemí obchodování s lidmi; vyzývá ke zlepšení správy hranic a posílení zvláštních vyšetřovacích jednotek v oblasti obchodování s lidmi za účelem účinnějšího boje proti převaděčům;

20.  je znepokojen nedostatečnými vzdělávacími a ekonomickými reformami, které vedou k vysoké nezaměstnanosti mladých lidí a k ekonomické emigraci a k nedostatku vhodných politik a investic do dětí a mladých lidí; naléhavě vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby se zabývala problémem vysoké genderové nevyváženosti míry účasti na trhu práce a vyloučením mladých lidí, kteří patří k menšinovým skupinám, z opatření v oblasti vzdělávání a zaměstnanosti; požaduje mnohem aktivnější a systematičtější politiku zaměřenou na mladé lidi Bosny a Hercegoviny, která by měla posílit jejich postavení v této zemi; v tomto ohledu vybízí Bosnu a Hercegovinu k zavedení zvláštního rámce a zajištění plné funkčnosti Komise pro koordinaci otázek týkajících se mladých lidí v rámci Ministerstva pro občanské záležitosti;

21.  vyzývá, aby strategie a právní předpisy týkající se práv osob, které patří k menšinovým skupinám, a jejich ochrana byly plně uplatňovány a podporovány z veřejných zdrojů;

22.  vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby zajistila právo na vlastnictví; poukazuje na neexistenci komplexního legislativního rámce pro vyřizování restitučních nároků a vybízí orgány, aby zahájily dialog se zainteresovanými stranami ohledně otázek souvisejících s restitucí zabraného majetku nebo jeho náhradou;

23.  vyjadřuje politování nad tím, že nebylo dosaženo pokroku, pokud jde o svobodu projevu a nezávislost sdělovacích prostředků; rozhodně odmítá pokračující snahy o vyvíjení politického a finančního tlaku na sdělovací prostředky; odsuzuje opakující se případy zastrašování, vyhrožování smrtí a slovních a fyzických útoků vůči novinářům, zejména vůči investigativním novinářům, kteří se zabývají případy válečných zločinů, které nebyly stíhány; žádá příslušné orgány, aby shromažďovaly údaje o těchto případech, zajistily jejich rychlé vyšetření a stíhání pachatelů a aby podporovaly prostředí příznivé k uplatňování svobody projevu; poukazuje na to, že je třeba posílit finanční stabilitu a politickou neutralitu Agentury pro regulaci komunikací; opakuje svou výzvu k zajištění nezávislosti a udržitelného financování provozovatelů veřejnoprávního vysílání, jakož i dostupnosti obsahu ve všech úředních jazycích; vyzývá k tomu, aby se věnovalo více pozornosti pracovním podmínkám novinářů v celém odvětví; vyjadřuje své znepokojení nad nedostatkem transparentnosti vlastnictví sdělovacích prostředků a opakuje, že je třeba zajistit plnou transparentnost přijetím vhodného legislativního rámce; vyjadřuje politování nad skutečností, že kvůli politickým obstrukcím nebylo vytvořeno funkční veřejnoprávní vysílání; znovu opakuje svou výzvu k zajištění plurality sdělovacích prostředků a zdůrazňuje, že výroba a vysílání televizního a rozhlasového obsahu ve všech úředních jazycích Bosny a Hercegoviny by přispěly k ochraně kulturní rozmanitosti v zemi; zdůrazňuje, že podobně jako u jiných zemí v regionu přetrvávají obavy ohledně politické instrumentalizace sdělovacích prostředků, a to buď přímo politickými činiteli, nebo obchodními subjekty, které se snaží vyvíjet politický vliv;

24.  vítá snahy o podporu usmíření, vzájemné úcty a náboženské tolerance v zemi, včetně úsilí Mezináboženské rady Bosny a Hercegoviny; vyjadřuje politování nad pokračujícími případy diskriminace z náboženských důvodů i nad incidenty zaměřenými na náboženská místa; chválí a podporuje ty, kteří bojují za svobodu projevu, proti nenávistným projevům a náboženské nenávisti a kteří podporují začleňování; odmítá podněcování ke strachu z jiných a vyzývá orgány, aby ve všech těchto případech reagovaly pohotově a důsledně;

25.  vítá přijetí strategického rámce pro reformu veřejné správy v Bosně a Hercegovině pro období 2018–2022 a vyzývá k jeho rychlému provádění; znovu upozorňuje na to, že systém tvorby politik je v Bosně a Hercegovině roztříštěný a politizovaný, a zdůrazňuje, že je třeba reformovat ústavní rámec v souladu s nejvyššími standardy lidských práv a svobod a zlepšit kvalitu, soudržnost a finanční dostupnost veřejných politik v celé zemi; žádá přijetí celostátní strategie pro správu veřejných financí a ke zvýšení transparentnosti rozpočtu v Bosně a Hercegovině, jakož i silnější mechanismy pro předcházení neúčinnosti veřejných zdrojů a jejich plýtvání, a to i v oblasti zadávání veřejných zakázek; vyzývá zejména k přijetí opatření ke snížení rizika politizace veřejné služby, a to tím, že na všech úrovních správy bude uplatňován účinný systém řízení lidských zdrojů a dojde ke sjednocení postupů civilní služby na všech úrovních veřejné správy, zejména mezi federální a kantonální úrovní v rámci federace;

26.  uznává, že bylo dosaženo určitého pokroku při vytváření institucionálních mechanismů spolupráce mezi orgány a organizacemi občanské společnosti a při zajišťování veřejných financí pro tyto organizace; opakuje, že je třeba přijmout strategický rámec spolupráce s občanskou společností uplatnitelný na všech úrovních správy, zvýšit transparentnost veřejného rozhodování a vyvinout další úsilí potřebné k zajištění veřejné kontroly činnosti vlády; navíc zdůrazňuje, že je třeba zvýšit zapojení občanské společnosti do plánování, monitorování a provádění podpůrných programů EU; naléhavě žádá orgány, aby vedly účinný dialog, který by mohl vyústit v legislativní iniciativy a iniciativy v oblasti budování kapacit, které by posílily kapacity sociálních partnerů a občanské společnosti; zdůrazňuje, že organizace občanské společnosti působící v oblasti lidských práv, demokracie a právního státu, včetně kontrolních organizací a organizací na ochranu zájmů různých skupin, a rovněž malé místní organizace musí mít k dispozici finanční prostředky z veřejných zdrojů;

27.  je i nadále znepokojen rozšířenou korupcí v Bosně a Hercegovině a přetrvávajícími rozdíly mezi deklarovanou politickou vůlí bojovat proti ní a chybějícími konkrétními výsledky; zdůrazňuje, že neexistují záznamy o případech korupce na vysoké úrovni a že právní a institucionální rámec pro boj proti systémové korupci v oblastech, jako jsou např. financování politických stran, veřejné zakázky, střety zájmů a majetkové přiznání, je slabý a nedostatečný; požaduje, aby byla v souladu s evropskými standardy přijata opatření na zlepšení právního a institucionálního rámce boje proti korupci, a to lepší harmonizací akčních plánů přijatých na různých úrovních, prováděním stávajících strategií a posílením spolupráce mezi subjekty pro předcházení korupci a s protikorupční agenturou;

28.  domnívá se, že je zapotřebí vyvinout další úsilí ke zintenzivnění boje proti rozšířené korupci; naléhavě vyzývá k přijetí opatření k výraznému zlepšení výsledků v oblasti prevence a potlačování korupce, včetně opatření k uvalení účinných a odrazujících sankcí, mimo jiné konfiskace majetku získaného trestnou činností; zdůrazňuje, že je třeba vybudovat kapacitu pro boj proti hospodářským a finančním trestným činům a trestným činům souvisejícím se zadáváním veřejných zakázek a pro jejich vyšetřování; zdůrazňuje, že je třeba věnovat zvláštní pozornost provádění účinných kontrol financování politických stran a volebních kampaní a zlepšení přístupu veřejnosti k majetkovým přiznáním veřejných činitelů, včetně činitelů kandidujících ve volbách, a zlepšení dohledu nad těmito přiznáními; žádá, aby byla provedena doporučení skupiny GRECO, zejména ta, která se týkají financování politických stran a střetů zájmů; domnívá se, že Bosna a Hercegovina musí přijmout takový zákon o střetu zájmů, který bude odpovídat evropským a mezinárodním standardům; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby provedla analýzu stávajícího protikorupčního právního rámce a následně přijala jednotnou strategii pro řešení zjištěných nedostatků a slabin v souladu s mezinárodními a evropskými normami;

29.  vítá skutečnost, že v březnu 2017 byl přijat akční plán pro provádění strategie pro reformu soudnictví na období let 2014–2018 a že byly zavedeny nezbytné struktury pro podávání zpráv a monitorování; poukazuje na to, že je třeba rozhodným způsobem přistoupit k jeho provádění; je znepokojen pokračujícími politicky motivovanými hrozbami vůči soudnictví; opakuje, že je třeba posílit nezávislost soudnictví, a to i jeho nezávislost na politickém ovlivňování, jakož i jeho nestrannost, profesionalitu, účinnost a odpovědnost; vítá podrobný akční plán, který byl přijat za účelem provádění doporučení Evropské komise týkajících se otázek spadajících do oblasti působnosti Vysoké rady pro soudnictví a státní zastupitelství a který má posílit opatření týkající se jmenování, kázně a integrity osob působících v soudnictví, a to mimo jiné zlepšením majetkových přiznání; naléhavě vyzývá k urychlenému přijetí a provedení souvisejících legislativních aktů; zdůrazňuje, že je třeba revidovat zákon o Vysoké radě pro soudnictví a státní zastupitelství na základě doporučení Komise a stanoviska Benátské komise; vyzývá ke standardizaci trestních zákoníků pro případy válečných zločinů a zdůrazňuje, že je důležité posoudit probíhající reformu soudnictví z hlediska rovnosti žen a mužů;

30.  vyjadřuje politování nad skutečností, že orgány na všech úrovních nadále porušují nebo odmítají závazná rozhodnutí soudů, a to i na nejvyšší úrovni, a připomíná, že takové jednání představuje závažný problém v oblasti dodržování zásad právního státu;

31.  vítá další snížení počtu nezpracovaných případů válečných zločinů, pokračující pozitivní trend stíhání pachatelů válečných zločinů zahrnujících sexuální násilí a zlepšení podpory obětí a svědků u soudu; naléhavě vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny k harmonizaci právních předpisů týkajících se civilních obětí války tak, aby zahrnovaly i oběti sexuálního násilí, aby se zabránilo diskriminaci různých entit, pokud o postavení a přístup k odškodnění; vyzývá k rychlé změně národní strategie pro vyšetřování válečných zločinů s cílem zajistit účinnější rozdělení případů mezi jednotlivé úrovně správy a k zavedení nových kritérií a lhůt pro zpracování těch nejsložitějších případů;

32.  konstatuje, že stále chybí komplexní strategie pro přechodné soudnictví a spolehlivý mechanismus odškodnění za závažná porušení lidských práv během války v celé zemi, a to i pro oběti sexuálního násilí spojeného s válkou; vyzývá k přijetí zákona o obětech mučení, strategie pro přechodné soudnictví a programu pro oběti sexuálního násilí a k vytvoření zvláštního fondu pro odškodnění obětí znásilnění, mučení a zneužívání během války a ke zřízení vhodných mechanismů odškodnění pro civilní oběti války, které budou zahrnovat restituce, náhrady, rehabilitace, reparace a záruky neopakování minulosti;

33.  znovu vyjadřuje svou podporu iniciativě usilující o zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o všech obětech válečných zločinů a dalších závažných případů porušování lidských práv spáchaných na území bývalé Jugoslávie (RECOM); zdůrazňuje, že je důležité, aby se vedoucí představitelé Bosny a Hercegoviny do zřízení této komise vážně zapojili; zdůrazňuje význam tohoto procesu a nutnost aktivního zapojení všech regionálních vedoucích politických představitelů, aby komise RECOM zahájila svou činnost bez dalších prodlev; upozorňuje na návrh akčního plánu vypracovaný koalicí pro komisi RECOM, který obsahuje jasná data a referenční hodnoty;

34.  vyjadřuje politování nad všemi druhy glorifikace osob usvědčených ze spáchání nejtěžších zločinů proti lidskosti; naléhavě žádá o úctu k obětem válečných zločinů a o podporu usmíření; připomíná všem vedoucím politickým představitelům a institucím v Bosně a Hercegovině, že jejich povinností je posuzovat válečné události objektivně, v zájmu pravdy, usmíření a mírové budoucnosti, a zamezit zneužívání soudní moci pro politické účely; zdůrazňuje, že stíhání válečných zločinů musí být založeno na konceptu soudcovské nezávislosti a nesmí být zneužito ke zpolitizování, tudíž nesmí sloužit každodenním politickým účelům, stát se součástí historického revizionismu nebo prohlubovat rozpory ve společnosti; s politováním bere na vědomí rozhodnutí Národního shromáždění Republiky srbské zrušit platnost zprávy komise pro vyšetřování masakru ve Srebrenici z roku 2004 a odsuzuje prohlášení všech stran, které oslavují válečné zločince;

35.  zdůrazňuje, že i přes dosažení významného pokroku si dědictví sexuálního násilí souvisejícího s konflikty a traumatu z období 1992–1995 v Bosně a Hercegovině stále zaslouží náležitou pozornost; zdůrazňuje, že je třeba zajistit, aby přeživší z řad žen i mužů, včetně dětí narozených v tomto kontextu, měli rovný přístup ke zdravotní péči, podpoře a spravedlnosti prostřednictvím komplexního odškodnění, včetně rehabilitace a zmírnění stigmatizace přeživších obětí sexuálního násilí souvisejícího s konflikty;

36.  uznává, že určitého, ač stále nedostatečného pokroku bylo dosaženo při uplatňování přílohy VII k Daytonské mírové dohodě o uprchlících a vnitřně vysídlených osobách; bere na vědomí pomalý pokrok při řešení přetrvávajícího vysokého počtu vnitřně vysídlených osob, navrátilců z řad menšin, uprchlíků a pohřešovaných osob; vyzývá orgány, aby zahájily intenzivní spolupráci mezi oběma entitami a plně sdílely všechna příslušná vojenská a zpravodajská data s cílem identifikovat osoby, které se v důsledku války stále pohřešují; vítá nedávné iniciativy zaměřené na zlepšení regionální spolupráce s cílem vyřešit problém pohřešovaných osob a vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby se do tohoto procesu zapojily; zdůrazňuje význam sběru údajů o navrátilcích; odsuzuje útoky na jejich majetek a konstatuje, že úspěch politiky týkající se navrátilců v Bosně a Hercegovině napomáhá usmíření;

37.  vyzývá k provádění dodatečných opatření a konkrétních programů týkajících se udržitelného navracení uprchlíků, přístupu ke zdravotní péči a k zaměstnání, sociální ochraně, bezpečnosti a vzdělávání a rovněž vyzývá k tomu, aby byla věnována náležitá pozornost náhradě škod na majetku, který nemůže být vrácen; v této souvislosti naléhavě vyzývá k obnovení operací Komise pro nároky týkající se nemovitého majetku přesídlených osob a uprchlíků;

38.  vyjadřuje politování nad skutečností, že země stále trpí z důvodu výskytu nášlapných min, které pokrývají přibližně 2,2 % celkové plochy země a přímo ovlivňují bezpečnost více než 540 000 obyvatel; vítá, že EU i nadále podporuje odminování, a vyjadřuje uznání praporu ozbrojených sil pro odminování v Bosně a Hercegovině za vynikající práci; se znepokojením poukazuje na nedostatek moderních technologií pro odminování, jenž by mohl od roku 2020 vést k poklesu ze současných 3 km2 na méně než 1 km2 odminovaného území za rok; naléhavě proto žádá členské státy, aby prapor pro odminování řádně vybavily potřebnými prostředky a vybavením;

39.  vítá přijetí strategie pro boj proti organizované trestné činnosti na období let 2017–2020 a pokrok, kterého bylo dosaženo při uplatňování akčního plánu týkajícího se opatření proti praní peněz a akčního plánu týkajícího se financování terorismu; vyzývá ke zintenzivnění úsilí o zlepšení výsledků v oblasti vyšetřování, stíhání, pravomocného odsouzení a zabavení výnosů z organizované trestné činnosti; vítá dlouho očekávané přijetí změn trestního řádu Poslaneckou sněmovnou Bosny a Hercegoviny dne 17. září 2018, jelikož jsou nezbytné pro schopnost orgánů právního státu provádět citlivé vyšetřování a spolupracovat s mezinárodními donucovacími orgány, a vyzývá Komisi, aby provádění těchto změn pečlivě sledovala; zdůrazňuje, že sladění zákona o zpravodajské bezpečnostní agentuře s evropskými a mezinárodními standardy by mělo pro dotyčné orgány zůstat vysokou prioritou; oceňuje skutečnost, že Bosna a Hercegovina byla vyňata ze seznamu „vysoce rizikových třetích zemí se strukturálními nedostatky v boji proti praní peněz / financování boje proti terorismu“, který spravuje Finanční akční výbor, a vyzývá k dalšímu úsilí, aby byla odstraněna ze seznamu EU vysoce rizikových zemí;

40.  žádá, aby bylo nadále vyvíjeno úsilí v boji proti radikalizaci a aby byla přijata další opatření za účelem určení, prevence a komplexního řešení problému cizích bojovníků a rovněž nedovoleného obchodování se zbraněmi a sledování peněz určených k další radikalizaci; vybízí orgány, aby dále zlepšovaly kapacity Bosny a Hercegoviny pro boj s terorismem prostřednictvím lepší koordinace, spolupráce a výměny kriminálního zpravodajství, předcházení radikalizaci mládeže a programů zaměřených na deradikalizaci; vyzývá orgány, aby vyvinuly strategii pro potírání počítačové kriminality a podobných bezpečnostních hrozeb; připomíná, že je třeba posílit spolupráci na otázkách správy hranic se sousedními zeměmi;

41.  chválí snahu orgánů Bosny a Hercegoviny zastavit odchody svých občanů na cizí bojiště a naléhá na orgány, aby cizím teroristickým bojovníkům uložily přiměřené tresty a aby je následně dokázaly opětovně začlenit do společnosti; se znepokojením konstatuje, že na některých místech v zemi byly zaznamenány radikalizované buňky;

42.  se znepokojením bere na vědomí rostoucí počet migrantů, kteří v poslední době vstoupili do Bosny a Hercegoviny, a nedostatečnou koordinaci mezi jednotlivými úrovněmi správy při řešení této situace; domnívá se, že otázka migrace by neměla být politizována; vítá humanitární pomoc EU přispívající k uspokojení rostoucích potřeb uprchlíků, žadatelů o azyl a migrantů v zemi a přijetí zvláštního opatření (v hodnotě 6 milionů EUR) dne 10. srpna 2018 na podporu Bosny a Hercegoviny při řízení migračních toků; zdůrazňuje, že je důležité zohlednit genderové hledisko humanitární pomoci a dopad uprchlických táborů na hostitelské komunity; je přesvědčen, že pro řešení této společné výzvy je zapotřebí, aby Bosna a Hercegovina spolupracovala se sousedními zeměmi a s EU;

43.  žádá, aby za účelem pokračování reformního procesu a prohloubení evropské integrace země byl ihned po sestavení nových orgánů v Bosně a Hercegovině přijat nový soubor reforem zaměřených na EU; trvá na tom, že finanční podporu EU by měla doprovázet účinná podmíněnost a že by EU měla vytvořit akční plány a rámce pro sledování v souladu s 20 zásadami evropského pilíře sociálních práv s cílem uskutečnit „novou silnější sociální dimenzi“, jak se uvádí ve strategii pro západní Balkán pro rok 2018; uznává, že Bosna a Hercegovina dosáhla určitého pokroku, pokud jde o hospodářský rozvoj a hospodářskou soutěž, avšak konstatuje, že se země zatím nachází na začátku cesty směřující k vytvoření funkční tržní ekonomiky; je pevně přesvědčen, že pokrok v provádění sociálně-ekonomických reforem za řádného zapojení sociálních partnerů by měl po volbách patřit k hlavním prioritám s cílem zlepšit životní podmínky v zemi; všímá si, že v sociální oblasti bylo dosaženo jen nepatrného pokroku; zdůrazňuje, že je třeba posílit základní ekonomické veličiny, jako je růst, zaměstnanost a boj proti šedé ekonomice; poukazuje na význam restrukturalizace veřejného sektoru, včetně veřejných podniků, dalšího omezení neformální ekonomiky a snížení souvisejícího daňového zatížení práce, zlepšení podnikatelského prostředí (rovněž vytvořením jednotného hospodářského prostoru v Bosně a Hercegovině) a posílení prorůstové povahy využívání veřejných financí, a to zejména zaměřením na střednědobé potřeby, jako je infrastruktura a vzdělávání, přičemž budou včas poskytovány kompletní statistické údaje v souladu s evropskými a mezinárodními normami;

44.  konstatuje, že pokrok v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu je pomalý; připomíná, že je třeba dosáhnout souladu s acquis EU a zajistit účinné a strukturované provádění právních předpisů týkajících se životního prostředí v celé zemi, a to ve shodě s normami EU a v souladu s celostátní strategií pro sbližování v oblasti životního prostředí; opět zdůrazňuje, že v souladu s politikou EU v oblasti životního prostředí je potřeba urychleně řešit znečišťování ovzduší přesahující hranice států způsobené ropnou rafinerií ve městě Brod; zdůrazňuje, že Bosna a Hercegovina musí v plném rozsahu splňovat své povinnosti vyplývající z Úmluvy o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících hranice států a z Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí, zejména pokud jde o povodí řek Neretva a Trebišnjica; zdůrazňuje, že plánování a budování vodních elektráren a projektů vyžaduje dodržování mezinárodních a unijních právních předpisů v oblasti životního prostředí, mimo jiné i směrnic o ochraně ptáků a přírodních stanovišť a směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zabránit jakýmkoli nepříznivým dopadům na oblasti s vysokou přírodní hodnotou, a to zlepšením kvality posuzování vlivů na životní prostředí a tím, že u příslušných projektů bude zaručena účast veřejnosti a konzultace s občanskou společností;

45.  konstatuje, že trh s elektřinou a trh s plynem zůstávají roztříštěné, přičemž mu dominují zavedené velké společnosti; vyzývá orgány Bosny a Hercegoviny, aby dále rozvíjely dopravní a energetickou infrastrukturu v zemi a aby neprodleně vytvořily funkční energetické a dopravní řetězce; vyzývá Bosnu a Hercegovinu, aby využila nový balíček EU pro rozvoj regionálních spojení a aby se snažila dokončit regionální trh s energií v souladu se svými závazky v oblasti klimatu; zasazuje se o pokračování investic do projektů v oblasti infrastruktury, které zlepší dopravní propojení na území Bosny a Hercegoviny a se sousedními zeměmi; požaduje, aby byla při výběru provozovatelů dodržována pravidla pro výběrová řízení a zásada transparentnosti, aby se předešlo zneužití pravomocí a korupci a aby bylo zaručeno, že budou vybrány nejlepší nabídky; vyjadřuje svou podporu návrhu na snížení poplatků za roaming na západním Balkáně;

46.  vítá konstruktivní a stabilní bilaterální vztahy Bosny a Hercegoviny a podepsání řady dvoustranných dohod s jejími sousedy; vyzývá k posílení dobrých sousedských vztahů se zeměmi v regionu a k vyvíjení dalšího úsilí, aby se vyřešily všechny neuzavřené dvoustranné otázky, včetně vytyčení hranic se Srbskem a Chorvatskem, a to mj. za účelem pokroku vedoucího ke členství v evropských organizacích;

47.  vítá zahraničně-politickou strategii Bosny a Hercegoviny na období let 2018–2023, kterou přijalo předsednictvo Bosny a Hercegoviny a v níž se jasně uvádí, že členství v EU je jedním z hlavních strategických cílů země; vyjadřuje politování nad skutečností, že míra souladu s prohlášeními EU a rozhodnutími Rady, pokud jde o společnou zahraniční a bezpečnostní politiku (SZBP), poklesla v roce 2017 na 61 %; zdůrazňuje, že je třeba dosáhnout výsledků, pokud jde o postupné sbližování se SZBP, a vyzývá k podstatnému zlepšení v této oblasti, která je jedním ze základních prvků členství v EU; naléhavě žádá Bosnu a Hercegovinu, aby se přizpůsobila rozhodnutím Rady, která zavádějí omezující opatření EU v souvislosti s nezákonnou anexí Krymu Ruskem a s událostmi na východě Ukrajiny, a vyjadřuje politování nad záměrným nedostatkem spolupráce v této souvislosti ze strany některých politických činitelů;

48.  všímá si toho, že se stále zvyšuje vliv zahraničních sil v Bosně a Hercegovině, a je pevně přesvědčen, že větší angažovanost Bosny a Hercegoviny při začleňování do EU je i nadále nejlepším způsobem, jak zajistit pokrok vedoucí k evropským hodnotám, stabilitě a prosperitě země; vítá pokračování operace EUFOR Althea v zemi, která napomáhá budování kapacit a výcviku ozbrojených sil Bosny a Hercegoviny a zároveň zachovává odrazující potenciál za účelem podpory bezpečného prostředí; vítá prodloužení mandátu operace EUFOR Radou bezpečnosti OSN do listopadu 2019;

49.  naléhá na orgány, aby zajistily důsledné sladění s unijními a mezinárodními normami a politickými cíli v oblasti energetiky a změny klimatu; vyjadřuje politování nad skutečností, že úsilí této země v boji proti změně klimatu zůstává na úrovni prohlášení, zatímco jsou současně přijímána rozhodnutí týkající se plánování nových uhelných tepelných elektráren; žádá proto o zrušení projektů a plánů na vodní elektrárny, které jsou škodlivé pro přírodu, jsou v rozporu s vůlí místních obyvatel, nejsou v souladu s plány místního rozvoje či územního rozvoje na úrovni konstitutivních celků a přinášejí prospěch pouze investorům;

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, Radě, Komisi, předsednictvu Bosny a Hercegoviny, Radě ministrů Bosny a Hercegoviny, Parlamentnímu shromáždění Bosny a Hercegoviny, vládám a parlamentům Federace Bosny a Hercegoviny, Republiky srbské a Distriktu Brčko a vládám deseti kantonů Bosny a Hercegoviny.

(1) S/2018/416, 3.5.2018.
(2) S/2018/974, 31.10.2018.

Poslední aktualizace: 14. února 2019Právní upozornění