Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 15. ledna 2019 - ŠtrasburkKonečné znění
Zřízení nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic ***I
 Uzavření dohody mezi EU a Albánií o postavení jednotek při činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Albánii ***
 Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci EU-Kyrgyzstán (přistoupení Chorvatska) ***
 Komplexní dohoda EU-Kyrgyzstán
 Autonomní řízení vozidel v evropské dopravě
 Užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží ***I
 Dočasné odnětí preferencí v některých dohodách mezi Evropskou unií a některými třetími zeměmi ***I
 Zavedení programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel ***I
 Změna statutu EIB *
 Začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu
 Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy
 Posouzení využívání rozpočtu EU pro reformu veřejného sektoru
 Pokyny EU a mandát zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU
 Rovnost žen a mužů a daňové politiky v EU

Zřízení nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic ***I
PDF 228kWORD 64k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 15. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (COM(2018)0474 – C8-0273/2018 – 2018/0258(COD))(1)
P8_TA(2019)0001A8-0460/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Celkem 2 140 celních úřadů2, které jsou přítomny na vnějších hranicích Evropské unie, musí být řádně vybaveno, aby bylo zajištěno fungování celní unie. Potřeba přiměřených a rovnocenných celních kontrol je stále naléhavější, a to nejen z důvodu tradiční funkce celních orgánů spočívající v získávání příjmů, ale také stále více kvůli nutnostem výrazně posílit kontrolu zboží vstupujícího do Unie a vystupujícího z ní přes vnější hranice, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana. Zároveň by tyto kontroly pohybu zboží přes vnější hranice však neměly narušovat, ale spíše usnadňovat zákonný obchod s třetími zeměmi.
(1)  Celkem 2 140 celních úřadů2, které jsou přítomny na vnějších hranicích Evropské unie, musí být řádně vybaveno, aby bylo zajištěno účinné a účelné fungování celní unie. Potřeba přiměřených a rovnocenných celních kontrol je stále naléhavější, a to nejen z důvodu tradiční funkce celních orgánů spočívající v získávání příjmů, ale také stále více kvůli nutnostem výrazně posílit kontrolu zboží vstupujícího do Unie a vystupujícího z ní přes vnější hranice, aby byla zajištěna bezpečnost a ochrana. Zároveň by však tyto kontroly pohybu zboží přes vnější hranice neměly v souladu s požadavky na bezpečnost a zabezpečení narušovat, ale spíše usnadňovat zákonný obchod s třetími zeměmi.
__________________
__________________
2 Příloha Výroční zprávy o výkonnosti celní unie za rok 2016 k dispozici na: https://ec.europa.eu/info/publications/annual-activity-report-2016-taxation-and-customs-union_en.
2 Příloha Výroční zprávy o výkonnosti celní unie za rok 2016 k dispozici na: https://ec.europa.eu/info/publications/annual-activity-report-2016-taxation-and-customs-union_en.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Celní unie je základním kamenem Evropské unie, která je jedním z největších světových obchodních bloků, a je zásadně důležitá pro řádné fungování jednotného trhu ku prospěchu podniků i občanů. Ve svém usnesení ze dne 14. března 20182a Evropský parlament uvedl, že je obzvláště znepokojen celními podvody, které působí rozpočtu Unie vážné ztráty příjmu. Evropský parlament připomněl, že silnější a ambicióznější Evropu lze vybudovat pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, a vyzval proto k soustavné podpoře stávajících politik, k navýšení zdrojů pro stěžejní programy Unie a k tomu, aby na dodatečné úkoly byly poskytnuty také dodatečné finanční prostředky.
__________________
2a P8_TA(2018)0075: Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  V současné době není výkon celní kontroly ze strany členských států vyvážený. Tato nerovnováha je způsobena geografickými rozdíly mezi členskými státy i rozdíly v jejich kapacitách a zdrojích. Schopnost členských států reagovat na problémy vznikající v důsledku neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců závisí nejen na lidské složce, ale také na dostupnosti moderního a spolehlivého vybavení pro celní kontroly. Při řešení stávající nerovnováhy je proto důležitým prvkem poskytování rovnocenného vybavení pro celní kontroly. Zlepší rovnocennost při provádění celních kontrol v jednotlivých členských státech, a tím zabrání odklonění toků zboží směrem k nejslabším místům.
(2)  V současné době není výkon celní kontroly ze strany členských států vyvážený. Tato nerovnováha je způsobena geografickými rozdíly mezi členskými státy i rozdíly v jejich kapacitách a zdrojích, ale také nedostatečnou standardizací celních kontrol. Schopnost členských států reagovat na problémy vznikající v důsledku neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců závisí nejen na lidské složce, ale také na dostupnosti a řádném fungování moderního a spolehlivého vybavení pro celní kontroly. Poptávku po lepším fungování celních režimů rovněž zvýší další výzvy, jako je nárůst elektronického obchodu, digitalizace kontrolních a inspekčních záznamů, odolnost vůči kybernetickým útokům, sabotáž, průmyslová špionáž a zneužití údajů. Při řešení stávající nerovnováhy je proto důležitým prvkem poskytování rovnocenného vybavení pro celní kontroly. Zlepší rovnocennost při provádění celních kontrol v jednotlivých členských státech, a tím zabrání odklonění toků zboží směrem k nejslabším místům. Veškeré zboží vstupující na celní území Unie by mělo podléhat důkladné kontrole, aby nedocházelo k spekulativní volbě přístavu ze strany celních podvodníků. Má-li se zajistit celkově větší intenzita a konvergence při výkonu celních kontrol ze strany členských států, je třeba vypracovat jasnou strategii v souvislosti s jejich nejslabšími místy.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Členské státy opakovaně vyjádřily potřebu finanční podpory a žádaly hloubkovou analýzu tohoto potřebného vybavení. Rada ve svých závěrech3 o financování v oblasti cel ze dne 23. března 2017 vyzvala Komisi, aby „vyhodnotila možnost financování potřebného technického vybavení z budoucích finančních programů Komise a zlepšila koordinaci a (...) spolupráci mezi celními orgány a dalšími donucovacími orgány pro účely financování“.
(3)  Řada členských států opakovaně vyjádřila potřebu finanční podpory a žádala hloubkovou analýzu tohoto potřebného vybavení. Rada ve svých závěrech3 o financování v oblasti cel ze dne 23. března 2017 vyzvala Komisi, aby „vyhodnotila možnost financování potřebného technického vybavení z budoucích finančních programů Komise a zlepšila koordinaci a (...) spolupráci mezi celními orgány a dalšími donucovacími orgány pro účely financování“.
______________________
_______________________
3.https://www.consilium.europa.eu/media/22301/st09581en17-vf.pdf
a http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-7586-2017-INIT/cs/pdf
3.https://www.consilium.europa.eu/media/22301/st09581en17-vf.pdf
a http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-7586-2017-INIT/cs/pdf
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Je proto vhodné zavést nový nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly.
(6)  Je proto vhodné zavést nový nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, kterým by mělo být možné odhalovat padělání zboží a další nezákonné obchodní praktiky. Měly by se prozkoumat již existující metody finanční podpory.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Vzhledem k tomu, že celní orgány členských států přebírají stále více povinností, které často sahají do oblasti bezpečnosti a probíhají na vnější hranici, zajištění rovnocennosti při provádění hraniční kontroly a celní kontroly na vnějších hranicích musí být řešeno poskytnutím odpovídající finanční podpory Unie členským státům. Stejný význam má podpora meziagenturní spolupráce na hranicích Unie, pokud jde o kontroly zboží a kontroly osob prováděné v jednotlivých členských státech vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic a jiné úkoly vykonávané na hranicích.
(7)  Vzhledem k tomu, že celní orgány členských států přebírají stále více povinností, které často sahají do oblasti bezpečnosti a probíhají na vnější hranici, zajištění rovnocennosti při provádění hraniční kontroly a celní kontroly na vnějších hranicích musí být řešeno poskytnutím odpovídající finanční podpory Unie členským státům. Stejný význam má podpora meziagenturní spolupráce na hranicích Unie, pokud jde o kontroly zboží a kontroly osob prováděné v jednotlivých členských státech vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic a jiné úkoly vykonávané na hranicích, a to i s ohledem na kybernetickou bezpečnost.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Toto nařízení stanoví finanční krytí nástroje, které má pro Evropský parlament a Radu v průběhu ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku, ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení6.
(11)  Toto nařízení stanoví finanční krytí nástroje, které má pro Evropský parlament a Radu v průběhu ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku, ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení6. V zájmu zajištění rozpočtové kázně by měly být podmínky pro to, jak mají být při udělování grantů stanovovány priority, jasné a pevně vymezené a měly by být stanoveny na základě potřeb vyplývajících z úkolů prováděných v místech celní kontroly.
_______________________
______________________
6 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ze dne 2. prosince 2013 (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).
6 Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení ze dne 2. prosince 2013 (Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  Vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje by mělo splňovat optimální bezpečnostní normy, a to i pokud jde o kybernetickou bezpečnost, zabezpečení a ochranu životního prostředí a zdraví.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b)  K údajům generovaným vybavením pro celní kontroly, které je financováno z tohoto nástroje, by měli mít přístup pouze řádně zmocnění zaměstnanci orgánů a jen ti by je měli být oprávněni zpracovávat, a tyto údaje by měly být náležitě chráněny před neoprávněným přístupem nebo předáváním. Členské státy by měly mít nad těmito údaji plnou kontrolu.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 c (nový)
(13c)  Vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje by mělo přispět k zajištění optimálního řízení rizik v oblasti cel.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 d (nový)
(13d)  Při výměně starého vybavení pro celní kontroly pomocí tohoto nástroje by členské státy měly být odpovědné za likvidaci starého vybavení způsobem šetrným k životnímu prostředí.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Většina vybavení pro celní kontroly se může stejně nebo náhodně hodit pro kontroly shody s jinými právními předpisy, jako jsou například ustanovení o správě hranic, vízech nebo policejní spolupráci. Fond pro integrovanou správu hranic je proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje s odlišnou, ale vzájemně sladěnou oblastí působnosti, pokud jde o nákup vybavení. Nástroj pro správu hranic a víza zřízený nařízením [2018/XXX]10 na jedné straně vyloučí vybavení, které lze použít pro účely správy hranic i celních kontrol. Na druhé straně nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly zřízený tímto nařízením bude jakožto svůj hlavní účel finančně podporovat vybavení pro celní kontroly, ale zároveň umožní jeho využívání i k dalším účelům, jako je např. ochrana hranic a bezpečnost. Rozdělení úloh posílí meziagenturní spolupráci, která je složkou přístupu k evropské integrované správě hranic uvedenou v čl. 4 písm. e) nařízení (EU) 2016/162411, čímž umožní spolupráci celních orgánů a orgánů odpovědných za ochranu hranic a maximalizaci dopadů rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly.
(15)  Většina vybavení pro celní kontroly se může stejně nebo náhodně hodit pro kontroly shody s jinými právními předpisy, jako jsou například ustanovení o správě hranic, vízech nebo policejní spolupráci. Fond pro integrovanou správu hranic je proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje s odlišnou, ale vzájemně sladěnou oblastí působnosti, pokud jde o nákup vybavení. Nástroj pro správu hranic a víza zřízený nařízením [2018/XXX]10 na jedné straně vyloučí vybavení, které lze použít pro účely správy hranic i celních kontrol. Na druhé straně nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly zřízený tímto nařízením bude jakožto svůj hlavní účel finančně podporovat vybavení pro celní kontroly, ale zároveň umožní jeho využívání i k dalším souvisejícím účelům, jako je např. ochrana hranic, bezpečnost a zabezpečení. Rozdělení úloh posílí meziagenturní spolupráci, která je složkou přístupu k evropské integrované správě hranic uvedenou v čl. 4 písm. e) nařízení (EU) 2016/162411, čímž umožní spolupráci celních orgánů a orgánů odpovědných za ochranu hranic a maximalizaci dopadů rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly. Aby bylo zajištěno, že veškeré nástroje nebo vybavení financované z fondu budou v trvalé úschově určeného místa celní kontroly, které je vlastníkem vybavení, měl by být akt společného sdílení a interoperability mezi celními a pohraničními orgány definován jako nesystematický a nepravidelný.
__________________
__________________
10 COM(2018)0473.
10 COM(2018)0473.
11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).
11 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 ze dne 14. září 2016 o evropské pohraniční a pobřežní stráži a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 863/2007, nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 a rozhodnutí Rady 2005/267/ES (Úř. věst. L 251, 16.9.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Odchylně od finančního nařízení by mělo být možné financování akce několika programy či nástroji Unie, aby se umožnila a případně podpořila spolupráce a interoperabilita mezi oblastmi. V těchto případech ale příspěvky nesmí pokrývat stejné náklady v souladu se zásadou zákazu dvojího financování vyplývající z finančního nařízení.
(16)  Odchylně od finančního nařízení by mělo být možné financování akce několika programy či nástroji Unie, aby se umožnila a případně podpořila spolupráce a interoperabilita mezi oblastmi. V těchto případech ale příspěvky nesmí pokrývat stejné náklady v souladu se zásadou zákazu dvojího financování vyplývající z finančního nařízení. Pokud již členský stát získal nebo pobírá příspěvky z jiného programu Unie nebo podporu z jiného fondu Unie pro nákup téhož vybavení, tento příspěvek či podpora by se měl uvést v žádosti.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   Komise by měla vytvářet pobídky ke společnému zadávání veřejných zakázek a testování vybavení pro celní kontroly mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Vzhledem k rychlému vývoji celních priorit, hrozeb a technologií, by pracovní programy neměly překlenovat dlouhá období. Zároveň potřeba zavést roční pracovní programy zvyšuje administrativní zátěž Komise i členských států, aniž by byly nutné pro realizaci nástroje. V tomto kontextu by se pracovní programy měly v zásadě vztahovat na více než jeden rozpočtový rok.
(17)  Vzhledem k rychlému vývoji celních priorit, hrozeb a technologií, by pracovní programy neměly překlenovat dlouhá období. Zároveň potřeba zavést roční pracovní programy zvyšuje administrativní zátěž Komise i členských států, aniž by byly nutné pro realizaci nástroje. V tomto kontextu by se pracovní programy měly v zásadě vztahovat na více než jeden rozpočtový rok. Aby se dále zajistilo zachování integrity strategických zájmů Unie, vyzývají se členské státy k tomu, aby při výběrových řízeních na nové vybavení pro celní kontroly pečlivě zohledňovaly kybernetickou bezpečnost a rizika z hlediska potenciální expozice citlivých údajů mimo Unii.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění pracovního programu v rámci tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201112.
vypouští se
__________________
12 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Přestože k dosažení konkrétního cíle zajištění rovnocenných celních kontrol je nezbytné centrální provádění, vzhledem k technické povaze tohoto nástroje je zapotřebí realizovat přípravné práce na technické úrovni. Z tohoto důvodu by provádění mělo být podpořeno hodnocením potřeb, které jsou závislé na vnitrostátních odborných znalostech a zkušenostech prostřednictvím zapojení celních správ členských států. Tato hodnocení potřeb by měla být založena na jasné metodologii, včetně minimálního počtu kroků zajišťujících shromažďování požadovaných informací.
(19)  Přestože k dosažení konkrétního cíle zajištění rovnocenných celních kontrol je nezbytné centrální provádění, vzhledem k technické povaze tohoto nástroje je zapotřebí realizovat přípravné práce na technické úrovni. Z tohoto důvodu by provádění mělo být podpořeno individuálním hodnocením potřeb, které jsou závislé na vnitrostátních odborných znalostech a zkušenostech prostřednictvím zapojení celních správ členských států. Tato hodnocení potřeb by měla být založena na jasné metodologii, včetně minimálního počtu kroků zajišťujících shromažďování požadovaných relevantních informací.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Měl by se zavést vhodný systém pro monitorování výsledků dosažených prostřednictvím nástroje a akci v jeho rámci, a to v zájmu zajištění pravidelného monitorování a podávání zpráv. Toto monitorování a podávání zpráv by mělo vycházet z ukazatelů pro měření dopadů akcí v rámci nástroje. Požadavky na podávání zpráv by měly zahrnovat určité informace o vybavení pro celní kontroly mimo určitou prahovou hodnotu nákladů.
(20)  Měl by se zavést vhodný systém pro monitorování výsledků dosažených prostřednictvím nástroje a akci v jeho rámci, a to v zájmu zajištění pravidelného monitorování a podávání zpráv. Toto monitorování a podávání zpráv by mělo vycházet z kvalitativních a kvantitativních ukazatelů pro měření dopadů akcí v rámci nástroje. Členské státy by měly zajistit transparentní a jasné zadávací řízení. Požadavky na podávání zpráv by měly zahrnovat podrobné informace o vybavení pro celní kontroly a zadávání veřejných zakázek mimo určitou prahovou hodnotu nákladů a odůvodnění výdajů.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Aby bylo možné odpovídajícím způsobem reagovat na měnící se priority politik, hrozby a technologie, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změny účelů celních kontrol pro akce způsobilé v rámci nástroje a seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci své přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalování tvorby právních předpisů. Konkrétně to znamená, že pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(22)  Aby bylo možné odpovídajícím způsobem reagovat na měnící se priority politik, hrozby a technologie, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu tohoto nařízení za účelem stanovení pracovních programů a změny účelů celních kontrol pro akce způsobilé v rámci nástroje a seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci své přípravné činnosti odpovídající a plně transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalování tvorby právních předpisů. Konkrétně to znamená, že pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví pravidla kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a efektivní financování z EU.
(24)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví pravidla kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a efektivní financování z EU. Financování prostřednictvím tohoto nástroje by mělo dodržovat zásady transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifického cíle opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika nedodržení předpisů. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
(25)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifického cíle opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika nedodržení předpisů. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Hlavními zásadami pro plnění cílů tohoto nástroje by mělo být zlepšení vynakládání a kvality výdajů a současně zajištění optimálního využívání finančních zdrojů.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Obecným cílem tohoto nástroje jakožto součásti Fondu pro integrovanou správu hranic je podpora celní unie a celních orgánů na ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, zajištění bezpečnosti a zabezpečení, a na ochranu Unie a jejích členských států před nekalým a nezákonným obchodem, se současným umožněním legitimní obchodní činnosti.
1.  Ve snaze dosáhnout dlouhodobého cíle, aby všechny celní kontroly v Unii byly standardizované, je obecným cílem tohoto nástroje jakožto součásti Fondu pro integrovanou správu hranic podpora celní unie a celních orgánů na ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, prosazování meziagenturní spolupráce na hranicích Unie, pokud jde o kontroly zboží a osob, zajištění bezpečnosti a zabezpečení, a na ochranu Unie a jejích členských států před nekalým a nezákonným obchodem, se současným umožněním legitimní obchodní činnosti.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
2.  Specifickým cílem tohoto nástroje je přispět k přiměřeným a rovnocenným celním kontrolám prostřednictvím nákupu, údržby a modernizace příslušného, vyspělého a spolehlivého vybavení pro celní kontroly.
2.  Specifickým cílem tohoto nástroje je přispět k přiměřeným a rovnocenným celním kontrolám prostřednictvím plně transparentního nákupu, údržby a modernizace příslušného, vyspělého, zabezpečeného, bezpečného a spolehlivého vybavení pro celní kontroly, které bude odolného vůči kybernetickým útokům a šetrné k životnímu prostředí. Dalším cílem je zlepšit kvalitu celních kontrol v jednotlivých členských státech, aby se zabránilo odklánění zboží směrem k slabším místům v Unii.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a.  Nástroj přispívá k provádění evropské integrované správy hranic, neboť podporuje meziagenturní spolupráci a sdílení a interoperabilitu nového vybavení získaného pomocí tohoto nástroje.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Finanční krytí pro provádění nástroje v období 2021 až 2027 činí 1 300 000 000 EUR v běžných cenách.
1.  Finanční krytí pro provádění nástroje v období 2021 až 2027 činí 1 149 175 000 EUR v cenách roku 2018 (1 300 000 000 EUR v běžných cenách).
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.  Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, sledování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením nástroje a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli nástroje, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením nástroje.
2.  Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat oprávněné a ověřené výdaje na přípravu, sledování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením nástroje a hodnocením jeho výkonnosti a pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat rovněž oprávněné a ověřené výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, výměnu údajů mezi zúčastněnými členskými státy, souvisejí-li se specifickými cíli nástroje podporujícími obecný cíl, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením nástroje.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 a (nový)
1a.   Pokud podporovaná akce zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení, stanoví Komise vhodná ochranná opatření a opatření pro nepředvídané události, aby bylo zajištěno, že příslušné celní orgány budou ve všech příslušných případech používat veškerá zakoupená zařízení s podporou programů a nástrojů Unie.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3
3.  Pokud podporované opatření zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení, Komise zřídí koordinační mechanismus zajišťující účinnost a interoperabilitu mezi veškerým vybavením zakoupeným s podporou programů a nástrojů Unie.
3.  Pokud podporované opatření zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení, Komise zřídí koordinační mechanismus zajišťující účinnost a interoperabilitu mezi veškerým vybavením zakoupeným s podporou programů a nástrojů Unie, který umožní konzultace s příslušnými agenturami Unie a jejich účast, zejména Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. S cílem maximalizovat přínos Unie v oblasti správy hranic zahrnuje tento koordinační mechanismus i účast Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a konzultace s touto agenturou.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 3 a (nový)
3a.   Pokud podporovaná akce zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení, stanoví Komise vhodná ochranná opatření a opatření pro nepředvídané události, aby bylo zajištěno, že veškeré vybavení zakoupené s podporou programů a nástrojů Unie splňuje dohodnuté normy týkající se pravidelné údržby.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.  Odchylně od odstavce 1, v řádně odůvodněných případech, mohou akce mimo jiné zahrnovat nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly pro testování nových kusů nebo nových funkcí v provozních podmínkách.
2.  Odchylně od odstavce 1, v řádně odůvodněných případech, mohou akce mimo jiné zahrnovat plně transparentní nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly pro testování nových kusů nebo nových funkcí v provozních podmínkách.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 pro změnu účelů celní kontroly uvedených v odst. 1 písm. b), jakož i v příloze 1, pokud je takové přezkoumání považováno za nezbytné.
3.  Komise je zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 pro změnu účelů celní kontroly uvedených v odst. 1 písm. b), jakož i v příloze 1, pokud je takové přezkoumání považováno za nezbytné a za účelem zajištění aktuálnosti s ohledem na technologický vývoj, proměňující se modely pašování zboží a nová, inteligentní a inovační řešení pro účely celních kontrol.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4
4.  Vybavení pro celní kontroly financované v rámci tohoto nástroje lze použít pro dodatečné celní kontroly, včetně kontroly osob pro účely podpory vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic a vyšetřování.
4.  Vybavení pro celní kontroly financované v rámci tohoto nástroje by mělo být přednostně používáno pro celní kontroly, lze je ale použít i pro dodatečné celní kontroly, včetně kontroly osob pro účely podpory vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic a vyšetřování v zájmu plnění obecných a specifických cílů nástroje stanovených v článku 3.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4 a (nový)
4a.   Komise vytváří pobídky ke společnému zadávání veřejných zakázek a testování vybavení pro celní kontroly mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
2a.   Finanční prostředky přesahující tento strop mohou být poskytnuty v případě společného zadávání zakázek a testování vybavení pro celní kontroly mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 b (nový)
2b.   K výjimečným případům uvedeným v odstavci 2 může patřit koupě nového vybavení pro celní kontroly, které je přesunuto do rezervy technického vybavení Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Přípustnost vložení vybavení pro celní kontroly do rezervy technického vybavení stráže musí být zajištěna v souladu s čl. 5 odst. 3.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – návětí
Pro financování v rámci nástroje jsou způsobilé tyto náklady:
Pro financování v rámci nástroje jsou způsobilé veškeré náklady související s akcemi uvedenými v článku 6 s výjimkou:
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  nákladů na školení či získávání nových dovedností nutných pro používání daného vybavení;
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – písm. c
c)  náklady spojené s elektronickými systémy, s výjimkou softwaru, které jsou přímo nezbytné k použití vybavení pro celní kontroly;
c)  nákladů spojených s elektronickými systémy, s výjimkou softwaru a aktualizací softwaru, které jsou přímo nezbytné k použití vybavení pro celní kontroly, a s výjimkou elektronického softwaru a programovacích zákroků nutných k propojení stávajícího softwaru s vybavením pro celní kontroly;
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1 – písm. d
d)  náklady na sítě, jako jsou zajištěné či nezajištěné komunikační kanály nebo předplatné;
d)  nákladů na sítě, jako jsou zajištěné či nezajištěné komunikační kanály nebo předplatné, s výjimkou sítí nebo předplatného, které jsou přímo nezbytné pro využití vybavení pro celní kontroly;
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2
2.  Pracovní programy Komise přijímá formou prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle článku 15.
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny přílohy 2a, pokud jde o stanovení pracovních programů.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1 – návětí
Příprava pracovních programů uvedených v odstavci 1 se opírá o hodnocení potřeb, které se skládá minimálně z následujícího:
Příprava pracovních programů uvedených v odstavci 1 se opírá o individuální hodnocení potřeb, které se skládá z následujícího:
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b
b)  vyčerpávající soupis dostupného vybavení pro celní kontroly;
b)  vyčerpávající soupis dostupného a funkčního vybavení pro celní kontroly;
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. c
c)  společná definice minimálního a optimálního standardu vybavení pro celní kontroly s odkazem na kategorii hraničních přechodů a
c)  společná definice minimálního technického standardu vybavení pro celní kontroly s odkazem na kategorii hraničních přechodů;
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. c a (nové)
ca)  posouzení optimální úrovně vybavení pro celní kontroly s odkazem na kategorii hraničních přechodů; a
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d
d)  podrobný odhad finančních potřeb.
d)  podrobný odhad finančních potřeb na základě rozsahu celních operací a relativního pracovního vytížení.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1
1.  Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů nástroje stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2.
1.  Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 38 odst. 3 písm. e) bodu i) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výsledcích programu. V těchto zprávách Komise rovněž uvede informace o pokroku a nedostatcích.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2
2.  K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů nástroje je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, jimiž se v případě potřeby mění příloha 2 za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení.
2.  Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku, kterého nástroj dosáhl při plnění obecných a specifických cílů stanovených v článku 3, jsou uvedeny v příloze 2. K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů nástroje je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, jimiž se v případě potřeby mění příloha 2 za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení s cílem poskytnout Evropskému parlamentu a Radě aktuální kvalitativní i kvantitativní informace o výsledcích programu.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 3
3.  Systém podávání zpráv o výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění nástroje a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.
3.  Systém podávání zpráv o výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění nástroje a jeho výsledků byly srovnatelné a úplné, ale také aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv. Komise poskytne Evropskému parlamentu a Radě spolehlivé informace o kvalitě používaných údajů o výsledcích.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 4 – písm. c a (nové)
ca)   přítomnost a stav vybavení financovaného z rozpočtu Unie pět let po uvedení do provozu;
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 4 – písm. c b (nové)
cb)   informace týkající se údržby vybavení pro celní kontroly;
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 4 – písm. c c (nové)
cc)   informace o zadávacím řízení;
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 4 – písm. c d (nové)
cd)   odůvodnění výdajů.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
1.  Hodnocení se provádějí dostatečně včas, aby je bylo možné využít v rozhodovacím procesu.
1.  Hodnocení akcí financovaných v rámci nástroje a uvedených v článku 6 posuzují výsledky nástroje, jeho účinek a účinnost a provádějí se dostatečně včas, aby bylo možné zajistit jejich účinné využití v rozhodovacím procesu.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.  Průběžné hodnocení nástroje se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění nástroje.
2.  Průběžné hodnocení nástroje se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění nástroje.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
V průběžném hodnocení jsou uvedena zjištění nezbytná k učinění rozhodnutí o opatřeních navazujících na tento program po roce 2027 a o jejich cílech.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3
3.  Na konci provádění nástroje, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení nástroje.
3.  Na konci provádění nástroje, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení nástroje.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 4
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a získanými poznatky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 4 a (nový)
4a.  Komise zahrne roční dílčí hodnocení do své zprávy s názvem „Ochrana finančních zájmů Evropské unie – Boj proti podvodům“.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3 a v čl. 12 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 3, čl. 11 odst. 2 a v čl. 12 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3 a čl. 12 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3, čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 3 a čl. 12 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 3, čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Článek 15
Článek 15
vypouští se
Postup projednávání ve výborech
1.  Komisi je nápomocen „Výbor pro program Clo“ podle článku 18 nařízení (EU) [2018/XXX]23.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
__________________
23 COM(2018)0442.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují zviditelnění těchto prostředků, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují zviditelnění těchto prostředků, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti, čímž ukazují přidanou hodnotu Unie a pomáhají Komisi při shromažďování údajů s cílem zvýšit transparentnost rozpočtu.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2
2.  Komise provádí k nástroji a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na nástroj rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
2.  Aby byla zajištěna transparentnost, Komise pravidelně poskytuje veřejnosti informace o nástroji, jeho opatřeních a výsledcích, které se týkají mimo jiné pracovních programů uvedených v článku 11.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Příloha 1 – sloupec 3 – řádek 1
Kontejnery, nákladní vozidla, železniční vagony
Kontejnery, nákladní vozidla, železniční vagony a vozidla
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Příloha 1 – sloupec 3 – řádek 3 a (nový)
Vozidla
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Příloha 1 – sloupec 2 – řádek 5
Portál skenerů založených na zpětném rozptylu záření X
Netýká se českého znění.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Příloha 2 – sloupec 2 – řádek 6 a (nový)
Bezpečnostní skener využívající milimetrové vlny
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Příloha 2 – bod 1 a (nový)
1a.  Bezpečnost a zabezpečení
a)  Stupeň shody s bezpečnostními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech, včetně kybernetické bezpečnosti
b)  Stupeň souladu s bezpečnostními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Příloha 2 – bod 1 b (nový)
1b.  Zdraví a životní prostředí
a)  Stupeň shody se zdravotními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech
b)  Stupeň shody s environmentálními normami u vybavení pro celní kontroly na všech hraničních přechodech
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Příloha 2 a (nová)
Příloha 2a
Pracovní programy
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Příloha 2 b (nová)
Příloha 2b
Výjimečné okolnosti týkající se nadměrných finančních prostředků

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0460/2018).


Uzavření dohody mezi EU a Albánií o postavení jednotek při činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Albánii ***
PDF 119kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 k návrhu rozhodnuti Rady o uzavření dohody mezi Evropskou unií a Albánskou republikou o postavení jednotek při činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Albánské republice (10302/2018 – C8-0433/2018 – 2018/0241(NLE))
P8_TA(2019)0002A8-0463/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (10302/2018),

–  s ohledem na Dohodu o postavení jednotek mezi Evropskou unií a Albánskou republikou o činnostech prováděných Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v Albánské republice (10290/2018).

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 77 odst. 2 bodem b) a d), čl. 79 odst. 2 bodem c) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0433/2018),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0463/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Albánské republiky.


Protokol k Dohodě o partnerství a spolupráci EU-Kyrgyzstán (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 121kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé, s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii jménem Unie a členských států (12564/2017 – C8-0033/2018 – 2017/0185(NLE))
P8_TA(2019)0003A8-0443/2018

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (12564/2017),

–  s ohledem na návrh protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a  Kyrgyzskou republikou na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (12659/2017),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 91, čl. 100 odst. 2, články 207 a 209 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0033/2018),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0443/2018),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi jakož i vládám a parlamentům členských států a  Kyrgyzské republiky.


Komplexní dohoda EU-Kyrgyzstán
PDF 168kWORD 50k
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o komplexní dohodě mezi EU a Kyrgyzskou republikou (2018/2118(INI))
P8_TA(2019)0004A8-0450/2018

Evropský parlament,

—  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2017/... ze dne 9. října 2017, kterým se Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zmocňují zahájit jednání a jednat jménem Evropské unie o těch ustanoveních komplexní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé, jež spadají do pravomoci Unie (11436/1/17 REV 1),

—  s ohledem na rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě dne 9. října 2017, kterým se Evropská komise zmocňuje zahájit jednání a jednat jménem členských států o těch ustanoveních komplexní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Kyrgyzskou republikou na straně druhé, jež spadají do pravomoci členských států (11438/1/17 REV 1),

—  s ohledem na navrhovaný právní základ nové komplexní dohody, který tvoří článek 37 Smlouvy o Evropské unii a článek 91, čl. 100 odst. 2 a články 207 a 209 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—  s ohledem na stávající dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Kyrgyzskou republikou, která je v platnosti od roku 1999,

—  s ohledem na své usnesení ze dne 15. prosince 2011 o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii (1) a na usnesení ze dne 13. dubna 2016 o provádění a přezkumu strategie EU pro Střední Asii (2),

—  s ohledem na svá předchozí usnesení o Kyrgyzstánu, včetně usnesení ze dne 15. ledna 2015(3), 8. července 2010(4) a 6. května 2010(5),

—  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky/místopředsedkyně Komise o prezidentských volbách v Kyrgyzské republice ze dne 16. října 2017,

—  s ohledem na závěry Evropského parlamentu, Mezinárodní volební pozorovatelské mise (IEOM) a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE/ODIHR) ohledně prezidentských voleb,

—  s ohledem na prohlášení přijaté dne 3. května 2018 na 13. schůzi Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Kyrgyzstán,

—  s ohledem na rozhodnutí Evropské unie ze dne 2. února 2016 poskytnout Kyrgyzské republice status GSP +,

—  s ohledem na svůj postoj ze dne 22. října 2013 k postoji Rady v prvním čtení k přijetí rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o poskytnutí makrofinanční pomoci Kyrgyzské republice(6),

–  s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0450/2018),

A.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2017 zahájila EU s Kyrgyzstánem společná jednání o komplexní dohodě, která by nahradila stávající dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Kyrgyzstánem s cílem posílit a prohloubit spolupráci v oblastech společného zájmu na základě společných hodnot demokracie, právního státu a řádné správy věcí veřejných v rámci nového právního rámce;

B.  vzhledem k tomu, že komplexní dohoda bude vyžadovat souhlas Parlamentu, aby mohla vstoupit v platnost;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

Obecné zásady

Politický dialog a mezinárodní spolupráce

Institucionální ustanovení

Společné problémy a zájmy týkající se oblastí spolupráce, o nichž dohoda pojednává

   a) vést jednání za účelem uzavření ambiciózní, komplexní a vyvážené dohody mezi EU a Kyrgyzstánem, která nahradí dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1999 a bude základem pevných a trvalých vztahů mezi oběma stranami a jejich stabilního, bezpečného a udržitelného rozvoje;
   b) identifikovat v komplexní dohodě strategické krátkodobé a střednědobé perspektivy a stanovit několik řádně formulovaných a strukturovaných cílů pro spolupráci s Kyrgyzstánem; věnovat této otázce větší úsilí a prohloubit vzájemný vztah, aby EU byla v této zemi i v regionu viditelnější a efektivnější;
   c) podporovat tržní hospodářství poskytováním hmatatelných sociálních a ekonomických přínosů pro občany obou stran; prosazovat pravidla hospodářské soutěže a právní jistotu, a to i prostřednictvím posílení nezávislých a transparentních institucí;
   d) zajistit pevnou angažovanost na obou stranách za účelem dodržování a prosazování demokratických zásad, lidských práv a právního státu při plném dodržování kritérií vyžadovaných pro status GSP+, který byl Kyrgyzské republice udělen, včetně ratifikace relevantních mezinárodních úmluv a účinného provádění závěrů a doporučení příslušných monitorovacích subjektů, které byly těmito úmluvami zřízeny; usnadnit a vést pravidelný dialog o otázkách lidských práv relevantních pro obě strany se zaměřením na výsledky, který by měl zahrnovat příslušné orgány a občanskou společnost, s cílem posílit institucionální rámec a veřejné politiky; zdůraznit konstruktivní členství Kyrgyzstánu v Radě OSN pro lidská práva v letech 2016–2018 a podpořit jeho další mezinárodní zapojení;
   e) přispívat k posílení multilateralismu a mezinárodní spolupráce a rozvíjet společné přístupy ke spolupráci s kyrgyzskými partnery za účelem podpory mezinárodní bezpečnosti a účinného řešení globálních problémů, jakými jsou terorismus, změna klimatu, migrace a organizovaná trestná činnost, a přispívat k provádění Agendy pro udržitelný rozvoj 2030 a nové národní strategie pro rozvoj na období 2018–2040; a obecněji přispívat ke stabilizaci a růstu ve Střední Asii;
   f) posílit politický dialog a odvětvovou spolupráci, poskytovat smysluplný a pravidelný dialog ohledně všech relevantních záležitostí, který vychází ze stávající podoby;
   g) posílit spolupráci při řešení krizí, předcházení konfliktům, boji proti terorismu a organizované trestné činnosti, kyberkriminalitě, předcházení násilné radikalizaci a přeshraniční trestné činnosti a při integrované správě hranic, přičemž je nutné plně dodržovat ochranu lidských práv a základních svobod a změny trestního zákoníku; a zajistit, aby byl národní zákon č. 150 z roku 2005 o boji proti extremistické činnosti plně v souladu s mezinárodními standardy;
   h) zlepšit ustanovení týkající se obchodních a hospodářských vztahů za účelem zlepšení investičního prostředí a přispění k diverzifikaci kyrgyzského hospodářství, což bude výhodou pro obě strany a posílí to právní jistotu a regulační transparentnost; podpořit řádnou správu věcí veřejných, fungující justici a omezení byrokracie a využít veškeré dostupné prostředky na podporu udržitelného hospodářského rozvoje v zájmu upevnění a rozvoje mnohostranného obchodního systému založeného na pravidlech; přispět k podpoře zakládání a rozvoje malých a středních podniků; dále posílit hospodářské a obchodní vztahy mezi EU a Kyrgyzstánem s ohledem na status GSP+ a vyzvat Kyrgyzstán k provedení mezinárodních závazků, které z tohoto statusu vyplývají, aby se podpořil hospodářský rozvoj této země;
   i) posílit spolupráci v boji proti korupci, praní peněz a daňovým únikům; zahrnout specifické oddíly obsahující jasné a pevné závazky a opatření k boji s korupcí ve všech jejích podobách a provádění mezinárodní standardů a mnohostranných úmluv zaměřených proti korupci; zahrnout ustanovení o řádné správě věcí veřejných v oblasti daní a standardů transparentnosti, která potvrdí závazek obou stran k uplatňování mezinárodních standardů v boji proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům;
   j) zasadit se o posílení členství Kyrgyzstánu ve Světové obchodní organizaci prostřednictvím vhodných reforem zahraničních investic, celních orgánů a přístupu na mezinárodní trhy;
   k) zlepšit koordinaci mezi postoji EU a Kyrgyzstánu na mezinárodních fórech;
   l) posílit meziparlamentní dialog mezi Kyrgyzstánem a Evropským parlamentem;
   m) zajistit, že bude v dohodě pozornost soustředěna především na změnu klimatu, vodní hospodářství, prevenci rizika katastrof a připravenost na tyto katastrofy v důsledku vysokého rizika přírodních katastrof včetně zemětřesení; poskytovat Kyrgyzstánu podporu při jeho úsilí o ochranu životního prostředí a jeho intenzivním úsilí v oblasti udržitelného rozvoje;
   n) zajistit předávání směrnic pro jednání Evropskému parlamentu, za dodržení pravidel v souvislosti s ochranou důvěrných informací, s cílem umožnit mu řádný přezkum vyjednávacího procesu a soustavně dodržovat interinstitucionální závazky vyplývající z čl. 218 odst. 10 SFEU, podle kterého musí být Parlament okamžitě a plně informován ve všech fázích postupu;
   o) sdílet veškeré dokumenty související s jednáními, jako jsou zápisy a návrhy vyjednávaných textů, jakož i pravidelně informovat Parlament;
   p) zajistit na všech úrovních dodržování dlouhodobé praxe, podle níž se nové dohody prozatímně neuplatňují, dokud je Parlament neschválí;
   q) posílit a rozšířit stávající spolupráci, která je zakotvena ve stávající dohodě o partnerství a spolupráci a která již zřídila následující orgány pro spolupráci a dialog:
   Radu pro spolupráci na ministerské úrovni;
   Výbor pro spolupráci na úrovni vyšších úředníků a podvýbory pro obchod a investice a pro rozvojovou spolupráci;
   Parlamentní výbor pro spolupráci;
   r) posílit meziparlamentní kontrolu v rámci zmocnění parlamentního výboru pro spolupráci, které má být vypracováno v nové dohodě, zejména v oblasti demokracie, právního státu a boje proti korupci;
   s) zajistit zapojení občanské společnosti během jednání i prováděcí fáze dohody;
   t) zajistit zahrnutí podmínek možného pozastavení spolupráce v případě porušení nedílných součástí dohody jednou ze stran, včetně možnosti konzultace Parlamentu v těchto případech;
   u) přidělit na úrovni EU i členských států odpovídající zdroje na provádění komplexní dohody s cílem zajistit dosažení všech ambiciózních cílů stanovených v průběhu jednání;
   v) zohlednit roli Kyrgyzstánu jako jedné z mála mladých demokratických zemí v regionu, což vyžaduje dlouhodobou politickou, diplomatickou, finanční a technickou podporu EU;
   w) pokračovat v úsilí o upevnění fungující parlamentní demokracie se skutečným pluralitním systémem a ústavními kontrolami a vyrovnávacími mechanismy a zajistit parlamentní dohled nad výkonnou mocí, neboť Kyrgyzstán je jednou z pilotních zemí, na které se zaměřuje podpora demokracie EU; vyjádřit znepokojení Parlamentu ohledně změn ústavy z roku 2016, zejména nad značným posílením pravomocí předsedy vlády, nadřazeností rozhodnutí vnitrostátních soudů nad mezinárodními smlouvami v oblasti lidských práv a ztrátou nezávislosti ústavního senátu Nejvyššího soudu; podpořit zapojení nevládních organizací do vytváření a revize právních předpisů a politik země, zejména s ohledem na jakékoli nástroje a mechanismy, které přímo ovlivňují činnost organizací občanské společnosti;
   x) opětovně potvrdit, že je důležité pracovat na systematickém šíření demokratických hodnot a dodržování lidských práv, včetně svobody projevu, sdružování a shromažďování a nezávislosti soudnictví;
   y) zajistit příznivé prostředí pro novináře a nezávislé sdělovací prostředky; zajistit, aby Kyrgyzstán zahraničním novinářům a pracovníkům v oblasti lidských práv se zákazem vstupu do země umožnil vstup do Kyrgyzstánu a dovolil jim pokračovat v jejich činnosti bez zásahů;
   z) uznat pokrok, jehož bylo dosaženo v souvislosti s poklidným průběhem a zlepšením transparentnosti parlamentních a prezidentských voleb, a naléhat na trvalé provádění doporučení mezinárodních volebních pozorovatelských misí;
   aa) naléhat na Kyrgyzstán, aby zvrátil veškeré negativní autoritářské trendy, mezi něž se řadí politická manipulace výkonu spravedlnosti, nespravedlivé rozsudky vynesené soudy, nekalá a netransparentní soudní řízení, zasahování do svobody sdělovacích prostředků, beztrestnost příslušníků donucovacích orgánů a údajné špatné zacházení se zadržovanými osobami a mučení těchto osob, jejich vydávání do zemí, kde čelí riziku mučení nebo špatného zacházení, diskriminace menšin a omezování svobody shromažďování a projevu, a dále naléhat na Kyrgyzstán, aby důkladně prošetřil veškerá nařčení z obviňování na základě falešných důkazů, vydírání, mučení a špatného zacházení; vyjádřit znepokojení, že političtí představitelé i potenciální kandidáti na prezidentský úřad byli vězněni na základě obvinění z údajné korupce;
   ab) vyjádřit v této souvislosti nespokojenost ohledně potvrzení odsouzení k doživotnímu trestu odnětí svobody aktivisty pro lidská práva Azimjona Askarova, který dokumentoval násilí mezi etniky v roce 2010, a požadovat jeho okamžité propuštění, zrušit rozsudek nad ním vynesený, rehabilitovat ho a poskytnout mu odškodnění;
   ac) připomínat, že korupce narušuje lidská práva, rovnost, obchod a korektní hospodářskou soutěž a odrazuje zahraniční investice, čímž brání hospodářskému růstu a také snižuje důvěru občanů ve státní instituce;
   ad) podpořit pevné odhodlání v oblasti sociálního pokroku, řádné správy věcí veřejných, demokracie a dobrých vztahů mezi etniky a mezi náboženstvími, vzdělávání a odborné přípravy, a to rovněž jako prostředek k posílení základů stability a bezpečnosti; pokračovat v podpoře opatření na budování míru a bezpečnosti, jakož i zvýšit úsilí o plnou integraci menšin v důsledku etnických střetů v Kyrgyzstánu, ke kterým došlo v roce 2010, za účelem předcházení budoucím konfliktům;
   ae) pomoci překonat socioekonomické problémy a překážky, o nichž se hovoří v doporučení MOP č. 202; v této souvislosti věnovat zvláštní pozornost mladým lidem prostřednictvím podpory akademických, mládežnických a kulturních výměn; věnovat zvláštní pozornost regionálnímu rozvoji se zvláštním důrazem na nerovnosti mezi severem a jihem;
   af) dále podporovat, prosazovat a usnadňovat regionální spolupráci ve Střední Asii, která je jedním z nejméně integrovaných regionů na světě, v rámci současného pozitivního vývoje, a tím mimo jiné podpořit stabilitu a rozvoj celého regionu Střední Asie; uznat zapojení země do programů EU zaměřených tímto směrem, jakož i provádění strategie EU pro Střední Asii v oblastech energetiky, vodního hospodářství a ekologických výzev a zapojení Kyrgyzstánu do pravidelných dialogů s EU o politických otázkách a lidských právech;
   ag) opětovně ujistit Kyrgyzstán, že jeho členství v Euroasijské hospodářské unii (EAHU) nemá vliv na posilování jeho vztahů s EU, což dokládá nedávno ratifikovaná posílená dohoda o partnerství a spolupráci mezi EU a Kazachstánem;
   ah) zohlednit vývoj kyrgyzských vztahů s Čínou a Ruskem; povzbuzovat Kyrgyzstán k diverzifikaci jeho hospodářství s cílem snížit jeho významnou politickou závislost na těchto dvou externích aktérech; zohlednit vývoj těchto vztahů v souvislosti s prováděním čínské strategie „Jeden pás, jedna cesta“ (One Belt One Road); zajistit, aby byl v zemi významně posílen boj proti propagandě šířené ruskými sdělovacími prostředky;
   ai) napomáhat v úsilí o uvolňování napětí v souvislosti s nedávnými diplomatickými a hospodářskými spory v regionu, např. mezi Kazachstánem a Kyrgyzstánem;
   aj) podporovat probíhající zlepšování diplomatických vztahů s Uzbekistánem, jakož i konstruktivní dialog ohledně správy omezených vodních zdrojů v regionu;
   ak) vzít na vědomí obavy o bezpečnost ze strany Kyrgyzstánu v souvislosti se zhoršující se bezpečností situací v Afghánistánu a v reakci na rostoucí radikalizaci v oblasti Střední Asie; poskytnout pomoc v oblasti navracení islamistických zahraničních bojovníků a jejich rodinných příslušníků ze zahraničí; posílit regionální spolupráci se zeměmi Střední Asie, pokud jde o boj proti hnutím džihádistů a nadnárodní kriminalitě, která se opírá o provádění právních, institucionálních a praktických opatření pro kontrolu hranic v souvislosti s bojem proti terorismu a preventivních opatření proti rostoucí násilné náboženské radikalizaci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Kyrgyzské republiky.

(1) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 91.
(2) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 119.
(3) Úř. věst. C 300, 18.2.2016, s. 10.
(4) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 92.
(5) Úř. věst. C 81 E, 15.3.2011, s. 80.
(6) Úř. věst. C 208, 10.6.2016, s. 177.


Autonomní řízení vozidel v evropské dopravě
PDF 183kWORD 59k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 o autonomním řízení vozidel v evropské dopravě (2018/2089(INI))
P8_TA(2019)0005A8-0425/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. května 2018 nazvané „Na cestě k automatizované mobilitě: strategie EU pro mobilitu budoucnosti“ (COM(2018)0283),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 30. listopadu 2016 o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů, milníku na cestě ke spolupracující, propojené a automatizované mobilitě (COM(2016)0766),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 1. června 2017 o internetové konektivitě pro růst, konkurenceschopnost a soudržnost: evropská gigabitová společnost a 5G(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2018 o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů(2),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0425/2018),

A.  vzhledem k tomu, že strategie EU týkající se propojené a automatizované mobility je úzce spjata s politickými prioritami Komise, zejména s agendami pro zaměstnanost, růst a investice, výzkum a inovace, životní prostředí a změnu klimatu, čistou a bezpečnou mobilitu a dopravu, bezpečnost silničního provozu a přetížení silniční dopravy, jednotný digitální trh a energetickou unii;

B.  vzhledem k tomu, že rychlé tempo technického rozvoje v dopravním průmyslu a v odvětví robotiky a umělé inteligence má významný dopad na hospodářství a společnost; vzhledem k tomu, že autonomní vozidla výrazně změní náš každodenní život, budou určovat budoucnost celosvětové silniční přepravy, sníží náklady na dopravu, zlepší bezpečnost na silnicích, zvýší mobilitu a sníží environmentální dopady; vzhledem k tomu, že odvětví silniční přepravy by mohlo otevřít cestu novým službám a způsobům dopravy, a tak uspokojit rostoucí poptávku po individuální mobilitě a přepravě zboží, a mohlo by dokonce pomoci udělat zásadní převrat v územním plánování;

C.  vzhledem k tomu, že Evropská komise hodlá do roku 2020 snížit počet smrtelných nehod na silnicích o polovinu ve srovnání s rokem 2010 v souladu s cíli spočívajícími ve „vizi nula“; vzhledem k tomu, že pokrok při snižování celkového počtu mrtvých a zraněných osob se v poslední době zjevně zastavil, když v roce 2016 přišlo na silnicích v Evropské unii o život více než 25 000 osob a dalších 135 000 bylo vážně zraněno; také vzhledem k závažným problémům v oblasti mobility ve městech a k dalším problémům souvisejícím se znečištěním a změnou klimatu;

D.   vzhledem k tomu, že pokročilé asistenční systémy pro řidiče, jako je systém varování při vybočení z jízdního pruhu nebo automatická nouzová brzda, již nyní prokazatelně přispívají k bezpečnosti silničního provozu a snižují počty vážných nehod;

E.  vzhledem k tomu, že naprostá většina silničních nehod je způsobena lidským selháním, a je tedy zcela nezbytné omezit možnost těchto selhání tím, že bude požadováno používání pokročilých systémů vozidel, které zlepšují bezpečnost a zároveň zachovat osobní mobilitu;

F.  vzhledem k tomu, že pozitivní trend v oblasti bezpečnosti silničního provozu, který EU v posledním desetiletí zažívala, zpomalil; vzhledem k tomu, že silniční doprava je nadále zodpovědná za velkou část emisí z dopravy, pokud jde o skleníkové plyny a látky znečišťující ovzduší;

G.  vzhledem k tomu, že potřeby jak osobní, tak i nákladní dopravy jsou na celém světě na vzestupu, a to v souvislosti s větším povědomím co se týče omezení zdrojů naší planety, a vzhledem k tomu, že efektivnost dopravy proto bude stále zásadnější otázkou;

H.  vzhledem k tomu, že EU by měla podporovat a dále rozvíjet digitální technologie pro automatizovanou mobilitu s cílem kompenzovat lidská selhání a snížit výskyt dopravních nehod a úmrtí na silnicích;

I.  vzhledem k tomu, že automatizace a zavádění nových technologií zvyšuje bezpečnost dopravy a dopravních systémů a odstraňuje některá lidská selhání; vzhledem k tomu, že souběžně s automatizací je třeba vzít v úvahu rozmanitost i stav dopravních systémů v různých členských státech; vzhledem k tomu, že ještě předtím, než bude možné zavést automatizaci, musejí být vybudovány nové dopravní systémy a stávající systémy musí být vybaveny odpovídajícími bezpečnostními prvky;

J.  vzhledem k tomu, že existují různé úrovně automatizace, přičemž na trhu se již vyskytují úrovně 1 a 2, ale očekává se, že podmínečná, vysoká a úplná úroveň automatizace (kdy se vozidlo stává samořídícím) budou k dispozici až v letech 2020 až 2030, a vzhledem k tomu, že asistenční systémy řidiče jsou proto důležitou podpůrnou technologií na cestě k plné automatizaci;

K.  vzhledem k tomu, že ve fázi výzkumu jsou investice nevyhnutelné, jakož i v další fázi vývoje s cílem zlepšit dostupné technologie a zavést bezpečnou a inteligentní dopravní infrastrukturu;

L.  vzhledem k tomu, že několik zemí na světě (např. USA, Austrálie, Japonsko, Korea a Čína) se snaží, aby se propojená i automatizovaná mobilita rychle dostala na trh; vzhledem k tomu, že Evropa musí mnohem aktivněji reagovat na rychlý vývoj v tomto odvětví, podněcovat iniciativy a prosazovat přísné bezpečnostní požadavky pro všechny účastníky provozu, kteří cestují po moři, po vnitrozemských vodních cestách, na silnici, letecky či po železnici nebo využívají kombinovanou dopravu;

M.  vzhledem k tomu, že Komise očekává, že nový trh pro automatizovaná a propojená vozidla bude exponenciálně růst a odhaduje, že příjmy, které z něj plynou automobilovému průmyslu v EU, v roce 2025 přesáhnou 620 miliard EUR, přičemž u jejího odvětví elektroniky tuto částku odhaduje na více než 180 miliard EUR;

N.  vzhledem k tomu, že Amsterodamské prohlášení (2016) popisuje spolupráci mezi členskými státy, Komisí a průmyslem v oblasti propojeného a automatizovaného silničního provozu;

O.  vzhledem k tomu, že autonomní doprava pokrývá veškeré formy dálkově řízených, automatizovaných a autonomních dopravních prostředků, a to v silniční, železniční, letecké, námořní vnitrozemské vodní dopravě;

P.  vzhledem k tomu, že sdělení Komise o cestě k automatizované mobilitě představuje důležitý milník strategie EU pro propojenou a automatizovanou mobilitu;

Q.  vzhledem k tomu, že je třeba klást důraz na autonomní mobilitu, jelikož plně autonomní vozidla budou výrazným přínosem silniční bezpečnosti a budou schopna provozu bez propojených funkcí; vzhledem k tomu, že doplňkové schopnosti a služby mohou stále vyžadovat digitální komunikaci;

R.  vzhledem k tomu, že uvedení autonomních vozidel do běžného provozu, které se očekává již v roce 2020, přinese sice velké výhody, ale současně i různá nová rizika, konkrétně otázky spojené s bezpečností silničního provozu, občanskoprávní odpovědností a pojištěním, kybernetickou bezpečností, právy duševního vlastnictví, ochranou údajů a přístupu k nim, technickou infrastrukturou, standardizací a zaměstnaností; vzhledem k tomu, že je nemožné předvídat plný rozsah dlouhodobého dopadu autonomní mobility na pracovní místa a životní prostředí; vzhledem k tomu, že je velmi důležité, aby EU měla právní rámec, jímž dokáže na tyto výzvy přiměřeně reagovat, zvyšovat povědomí veřejnosti o autonomních vozidlech a podporovat jejich přijetí;

S.  vzhledem k etickému dopadu používání těchto technologií je nezbytné vypracovat směrnice pro zavedení umělé inteligence i systémy záruk, aby bylo možné uceleně řešit etické otázky, které vyvstanou;

Obecné zásady

1.  vítá sdělení Komise o cestě k automatizované mobilitě, které stanovuje přístup, jenž pomůže EU získat světové postavení v zavádění bezpečných systémů pro automatizovanou mobilitu za účelem zvýšení bezpečnosti a účinnosti silničního provozu a boje s dopravním přetížením, snížení spotřeby energie a emisí z dopravy a postupného ukončení využívání fosilních paliv;

2.  uznává první kroky, které podnikla Komise a členské státy v oblasti automatizované mobility budoucnosti, a bere na vědomí legislativní iniciativy týkající se směrnice o inteligentních dopravních systémech (ITS)(3) a navrhované revize směrnice o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury(4) a nařízení o obecné bezpečnosti motorových vozidel(5);

3.  potvrzuje důležitou úlohu spolupracujících inteligentních dopravních systémů (C-ITS) při poskytování konektivity pro automatizovaná/autonomní vozidla úrovně 2, 3 a případně 4 podle klasifikace Společnosti automobilových inženýrů (SAE); vybízí členské státy a příslušné odvětví, aby dále zaváděly spolupracující inteligentní dopravní systémy C-ITS, a vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy a průmysl při zavádění služeb C-ITS, zejména prostřednictvím Nástroje pro propojení Evropy, evropských strukturálních a investičních fondů a programu InvestEU;

4.  zdůrazňuje inovační potenciál všech autonomních dopravních prostředků pro silniční, vodní a leteckou dopravu; zdůrazňuje, že evropští aktéři musí spojit své síly za účelem dosažení a udržení celosvětově vedoucí pozice v oblasti autonomní dopravy; konstatuje, že pokrok autonomní mobility, zejména v silniční dopravě, vyžaduje spolupráci mnoha odvětví evropského hospodářství, včetně odvětví výrobců vozidel a digitálních odvětví;

5.  bere na vědomí, že automatizovaná mobilita má potenciál pro mnohá odvětví, když nabízí nové obchodní příležitosti pro začínající podniky, malé a střední podniky a průmysl a podniky jako celek, zejména pokud jde o vytváření nových služeb v oblasti mobility a pracovní příležitosti;

6.  zdůrazňuje potřebu rozvoje autonomních vozidel, která budou přístupná osobám se zdravotním postižením a osobám se sníženou pohyblivostí;

7.  vybízí Komisi, aby předložila strategii, zejména co se týče údajů, přístupu k údajům a kybernetické bezpečnosti, podle svého usnesení ze dne 13. března 2018 o evropské strategii týkající se spolupracujících inteligentních dopravních systémů zajišťující technologicky neutrální, otevřený a pro trh připravený přístup; uznává příležitosti, které nabízí připravované doporučení Komise o přístupu k palubním údajům a zdrojům;

8.  potvrzuje, že je třeba prozkoumat legislativní opatření k zajištění spravedlivého, bezpečného a technologicky neutrálního přístupu k palubním údajům ve vozidlech v reálném čase pro některé třetí strany; má za to, že tento přístup by měl konečným uživatelům a třetím stranám umožnit využívat výhod digitalizace a prosazovat rovné podmínky pro všechny a bezpečnost, pokud jde o ukládání údajů ve vozidlech;

9.  konstatuje, že podobné otázky týkající se duševního vlastnictví a s tím spojených uživatelských práv vyvstanou také v souvislosti s umělou inteligencí pro účely autonomní mobility v jiných oblastech, například pokud jde o to, kdo je vlastníkem práv ke zdrojovému kódu, údajům a vynálezům, které vytvořila sama umělá inteligence; domnívá se však, že k těmto otázkám je třeba nalézt co nejobecnější řešení.

10.  upozorňuje na to, že je třeba zajistit, aby při navrhování nového legislativního rámce pro regulaci autonomní mobility byla překonána každá překážka, která brání posilování technologického pokroku, výzkumu a inovace.

11.  poukazuje na to, že sdělení Komise o cestě k automatizované mobilitě postrádá analýzu autonomních vozidel ve všech druzích dopravy a související návrhy; vyzývá Komisi, aby zajistila analýzy a strategie pro jednotlivé způsoby dopravy, a to i pro oblast intermodální dopravy a mobility;

12.  vyzývá Komisi a členské státy, aby své politiky v oblasti autonomní dopravy rozšířily tak, že budou zahrnovat i prostředky hromadné dopravy, a aby se ve svých vizích zabývaly všemi druhy dopravy;

13.  vítá činnost vykonanou na zasedáních Rady na vysoké úrovni o autonomním řízení vozidel a domnívá se, že by se tato činnost měla zabývat nejen silniční dopravou, ale i jinými způsoby dopravy;

14.  zdůrazňuje, že technické normy vozidel a infrastruktury (např. dopravní značky, dopravní značení, signalizační systémy a spolupracující inteligentní dopravní systémy (C-ITS)) by měly být vytvářeny a sladěny na mezinárodní, evropské a vnitrostátní úrovni,, měly by vycházet z dosavadní práce a fór, aby se předešlo duplikaci, měly by se zakládat na zásadách otevřeného a technologicky neutrálního přístupu, zvyšovat bezpečnost silničního provozu a měly by zajišťovat bezproblémovou přeshraniční interoperabilitu;

15.  konstatuje, že spolehlivé palubní údaje a údaje o trasách jsou základními stavebními kameny pro úspěšné dosažení jak autonomního a propojeného řízení vozidel v jednotném evropském dopravním prostoru, tak i pro konkurenceschopné služby pro koncové zákazníky; naléhavě proto žádá Komisi, aby zajistila odstranění překážek pro používání těchto údajů a aby byl v tomto ohledu před 1. lednem 2020 zaveden spolehlivý regulační systém, který zajistí stejnou kvalitu a dostupnost údajů ve všech členských státech;

16.  konstatuje, že je naléhavě nutné poskytnout uživatelům i zúčastněným stranám právní jistotu, pokud jde o soulad autonomních vozidel s klíčovými stávajícími právními předpisy, se zvláštním zřetelem k právním předpisům o soukromí a elektronických komunikacích a k obecnému nařízení o ochraně údajů(6); vyzývá Komisi, aby určila, které kategorie informací vytvářených autonomními vozidly budou považovány za otevřené údaje a zpřístupněny v reálném čase a které budou důvěrné;

17.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby uživatelé měli kontrolu nad svými osobními údaji i údaji vytvořenými uvnitř vozu, které produkují a shromažďují propojená a automatizovaná vozidla, jakož i přístup k těmto údajům; zdůrazňuje, že spotřebitelům musí být poskytnuta nejvyšší úroveň kybernetické ochrany;

18.  vyzdvihuje očekávaný obrovský nárůst údajů produkovaných, shromažďovaných a přenášených autonomními vozidly a zdůrazňuje, žeje třeba tyto údaje, zejména neosobní a anonymizované údaje, využívat k usnadnění zavádění autonomních vozidel a k dalšímu rozvoji inovací v rámci nových řešení mobility; zdůrazňuje, že ochrana soukromí a citlivých údajů vytvářených autonomními vozidly musí být absolutní prioritou;

19.  zdůrazňuje, že plně autonomní nebo vysoce automatizovaná vozidla se objeví na trhu v následujících letech a že je třeba co nejdříve zavést vhodné regulační rámce, které zajistí jejich bezpečný provoz a jasný režim odpovědnosti, za účelem řešení z toho plynoucích změn, včetně interakce mezi autonomními vozidly a infrastrukturou a dalšími uživateli;

20.  poukazuje na to, že současná pravidla pro odpovědnost za škodu, jako je směrnice Rady 85/374/EHS ze dne 25. července 1985 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se odpovědnosti za vadné výrobky(7) (směrnice o odpovědnosti za výrobky) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/103/ES ze dne 16. září 2009 o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel a o pojištění občanskoprávní odpovědnosti z provozu motorových vozidel, a vynucování povinnosti uzavřít pro případ takové odpovědnosti pojištění(8) (směrnice o pojištění motorových vozidel), nebyla koncipována s ohledem na problémy, které přináší používání autonomních vozidel, a zdůrazňuje, že jak se postupně ukazuje, nebude současný regulační rámec zejména co se týče občanskoprávní odpovědnosti, pojištění, registrace a ochrany osobních údajů, již dostatečný, resp. vhodný vzhledem k novým rizikům, která vznikají v důsledku rostoucí automatizace, konektivity a složitosti vozidel;

21.  zastává názor, že vzhledem k dynamickým technologickým změnám v tomto odvětví bude nutné vyjasnit, kdo by měl nést odpovědnost za škodu, pokud je nehoda způsobena plně autonomním vozidlem, a když je míra autonomie taková, že vozidlo může fungovat buď zcela autonomně, nebo je řízeno řidičem, je třeba stanovit nade vši pochybnost, kdo je zodpovědnou stranou v daném konkrétním scénáři; zdůrazňuje, že především je třeba přezkoumat, zda hledisko, že velmi malá část všech nehod je doposud přisuzována technickým faktorům, by ospravedlnilo přenesení odpovědnosti na výrobce, jako rizikový faktor, který nesouvisí se zanedbáním a může být jednoduše spojen s rizikem, které představuje uvedení autonomního vozidla na trh; zdůrazňuje rovněž, že dále je třeba přezkoumat, zda přesné povinnosti týkající se silniční bezpečnosti na straně majitele vozidla a povinné instrukce, které se vztahují k danému řidiči, mohou dostatečně tuto změnu odpovědnosti kompenzovat; vyzývá proto Komisi, aby provedla řádné hodnocení, upravila platný právní rámec a případně stanovila nová pravidla, na jejichž základě by byla určována odpovědnost a ručení za škodu; vyzývá Komisi, aby posoudila a monitorovala možnost zavedení dodatečných nástrojů EU s cílem udržovat krok s vývojem v oblasti umělé inteligence;

22.  zdůrazňuje, že technologie založené na globálním družicovém navigačním systému Evropské unie (GNSS) a projekt Galileo hrají důležitou úlohu při zlepšování interakce a interoperability palubních a síťových digitálních systémů; vyzývá k co nejrychlejšímu dokončení a vypuštění zbývajících družic, aby mohl být používán evropský systém pro určování polohy Galileo jakožto výchozí polohovací systém v automatizovaných vozidlech;

23.  konstatuje, že všeobecný přístup k technologiím autonomní mobility nebude možný bez přístupu k vysokorychlostnímu internetu a bez sítí páté generace; vyjadřuje politování nad tím, že jsou stále regiony, kde pokládání současných sítí čtvrté generace stále zaostává za očekáváním, zejména ve venkovských oblastech;

Silniční doprava

24.  připomíná nová bezpečnostní pravidla obsažená v obecných zásadách pro rozhraní člověk/stroj, které byly navrženy v závěrečné zprávě skupiny GEAR 2030;

25.  zdůrazňuje, že je potřebné přizpůsobit právní předpisy upravující bezpečnost silničního provozu na úrovni Evropské hospodářské komise OSN, EU a na vnitrostátní úrovni tak, aby co nejdříve podporovaly technologické inovace a autonomní řízení, a to s cílem omezit lidská selhání, dopravní nehody a úmrtí na silnicích;

26.  zdůrazňuje, že je důležité přijmout nové ambiciózní nařízení o obecné bezpečnosti motorových vozidel, a sice z důvodu krátkodobého potenciálu pro záchranu životů, který poskytuje příkaz k instalaci nových technologií pro bezpečnost vozidel, které budou použity rovněž pro zavedení propojených a automatizovaných vozidel v budoucnosti;

27.  připomíná, že vývoj propojených a automatizovaných vozidel byl způsoben zejména technologickým posunem; zdůrazňuje nutnost studovat a zohledňovat lidské a společenské aspekty vývoje propojených a automatizovaných vozidel a zajistit, že zavedení těchto vozidel bude plně respektovat společenské, lidské a environmentální hodnoty a cíle;

28.  vybízí vzhledem k významu mobility v EU Komisi a členské státy k dosažení společného postoje a ke spolupráci, která umožní, aby se EU ujala vedoucí úlohy při mezinárodní technické harmonizaci automatizovaných vozidel v rámci Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) a Vídeňské úmluvy, zejména při všech diskusích na zasedáních Světového fóra EHK OSN pro harmonizaci předpisů týkajících se vozidel (pracovní skupina 29) a pracovní skupiny pro automatizovaná/autonomní a propojená vozidla (GRVA), a tuto vedoucí úlohu si udržovala;

29.  zdůrazňuje, že postupy spojené s automatizovanými vozidly během jejich životního cyklu by měly být co nejvíce standardizované, transparentní a ověřitelné a zahrnovat přeshraniční testování prováděné na otevřených silnicích a v reálných podmínkách řízení, jakož i pravidelné technické prohlídky;

30.  zdůrazňuje potřebu srozumitelné právní úpravy, která bude pravidelně přezkoumávána, v případě potřeby aktualizována a také harmonizována a která bude zároveň zavazovat k instalaci zařízení pro záznam údajů o událostech v souladu s revidovaným nařízením o obecné bezpečnosti motorových vozidel, aby se zkvalitnilo vyšetřování nehod, byly rovněž objasněny otázky odpovědnosti, a co nejdříve se umožnilo jejich řešení; konstatuje, že zařízení pro záznam údajů o událostech jsou nezbytná pro určení odpovědnosti různých subjektů s vazbou na dopravní nehodu;

31.  zdůrazňuje, že je nezbytné zavést systémy záruk počínaje přechodovou fází, během níž automatizovaná vozidla budou koexistovat s nepropojenými a neautomatizovanými vozidly; zdůrazňuje význam asistenčních systémů pro řidiče coby krok směrem k plně automatizovanému řízení, aby se již nyní předcházelo nehodám na silnicích pomocí aktivních bezpečnostních systémů nebo snižovala závažnost nehod skrze pasivní bezpečnostní systémy;

32.  vyzývá členské státy, aby zajistily bezpečnou a vysoce kvalitní silniční infrastrukturu, jež usnadní využívání automatických a autonomních vozidel;

33.  vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily interoperabilitu všech systémů zahrnujících informace o provozu na pozemních komunikacích;

34.  klade důraz na obavy vyvstávající v souvislosti s nečinností uživatelů při používání vozidel, která vyžadují určitou míru zapojení řidiče; vyzývá k důkladnějšímu vyjasnění definice a rozlišení požadavků na „vozidla s pokročilými systémy asistence pro řidiče“ (úroveň SAE 1 až 3) ve srovnání s „automatizovanými vozidly“ (úroveň SAE 4 až 5) v právních předpisech upravujících bezpečnost silničního provozu a požaduje provedení dalších studií o proveditelnosti a bezpečnosti automatizovaných vozidel úrovně 3, zejména pokud jde o signalizaci potřeby zásahu řidiče a nebezpečí, která mohou vyplynout z každého opožděného zásahu;

35.  vyzývá Komisi, aby stanovila jasné etické pokyny pro umělou inteligenci;

36.  vyzývá Komisi, aby vypracovala vhodná kritéria odpovědnosti a systémy na ochranu osob, které by umožnily zaujmout ucelený postoj k etickým otázkám, které vyvstávají okolo autonomních systémů příslušných pro automatizovaná vozidla;

37.  zdůrazňuje, že normotvůrce se musí zabývat etickými aspekty samořízených vozidel a vyřešit je dříve, než mohou být tato vozidla plně přijata a nabídnuta pro účely provozu; z tohoto důvodu zdůrazňuje nutnost toho, aby automatizovaná vozidla prošla předchozím posouzením, v němž budou tyto etické aspekty řešeny;

38.  upozorňuje na problémy spojené s dopravním zahlcením měst, jež se předpokládají jako důsledek rozsáhlého využívání autonomních vozidel; domnívá se, že k řešení těchto problémů by měla přispět autonomní vozidla a taková řešení, jako je sdílení automobilů (car sharing) a tzv. auta na zavolání (ride-hailing); vyzývá orgány k navržení politik pro zajištění toho, aby autonomní vozidla všem občanům poskytovala lepší možnosti přepravy, včetně veřejné dopravy a jiných řešení;

39.  zdůrazňuje, že jízda vozidel v konvoji (platooning) má slibnou budoucnost, neboť se tak šetří palivo a energie a posiluje se bezpečnost dopravního provozu, a proto vyzývá členské státy, Komisi a odvětví průmyslu k realizaci opatření uvedených v Amsterodamském prohlášení; vyzývá Komisi, aby vypracovala regulační rámec na podporu propojení mezi vozidly a jinými zařízeními (V2X) pro vysoce a plně automatizovaná vozidla (např. u jízdy v konvoji), zejména v oblasti dálkové silniční dopravy;

40.  poukazuje na to, že pasivní i aktivní bezpečnostní prvky v autonomních vozidlech hrají důležitou úlohu při snižování počtu srážek i zranění a úmrtí v těchto případech, neboť k srážkám může stále docházet, zejména v mezifázi smíšeného provozu; vyzývá Komisi a členské státy, aby posílily bezpečnost silničního provozu;

41.  zdůrazňuje rizika plynoucí ze sílícího trendu smíšené dopravy, která zahrnuje tradiční a autonomní vozidla, a vyzývá proto k provádění většího počtu zkoušek v reálných podmínkách s cílem podpořit výzkum, který obstojí i v budoucnu, a vývoj pomocí soukromých a veřejných podniků a subjektů, a aby byly rovněž k dispozici konkrétní data, která přispějí k žádoucímu přizpůsobení pravidel občanskoprávní odpovědnosti;

42.  zdůrazňuje, že jedním z možných řešení těchto nedostatků by bylo vytvoření systému pojištění škody způsobené autonomními vozidly, které by se nezakládalo na zavinění;

43.  zdůrazňuje, že dle usnesení Evropského parlamentu z 16. února 2017 o občanskoprávních pravidlech pro robotiku(9) by se omezení odpovědnosti nemělo vztahovat na povahu a rozsah újmy, která má být nahrazena, s cílem zajistit odpovídající ochranu obětí;

Letecká doprava

44.  upozorňuje na nedávno přijaté nařízení o agentuře EASA(10), které stanoví aktualizovaná pravidla pro bezpečnost letectví zahrnující mimo jiné ustanovení, jež poskytují odpovídající právní základ pro vůbec první soubor komplexních pravidel EU pro všechny druhy civilních dronů; připomíná, jak naléhavě nutné bylo přijetí nařízení o agentuře EASA s ohledem na skutečnost, že se v evropském vzdušném prostoru objevují rovněž nové technologie, jako jsou bezpilotní vzdušné prostředky, a že bylo třeba náležitě přizpůsobit současný regulační rámec EU a lišící se vnitrostátní pravidla;

45.  rovněž vybízí Komisi, aby neprodleně předložila podrobná pravidla pro automatizovaná letadla, která vyžadují zvláštní a konkrétní specifikace, jelikož jednotný přístup k bezpilotním vzdušným prostředkům a provozní přístup se nehodí pro zajištění bezpečného začlenění automatizovaných letadel do vzdušného prostoru sdíleného s pilotovanými letadly; připomíná, že bezpilotní vzdušné prostředky budou vyžadovat bezpečné a případně i certifikované inteligentní systémy a stejně tak vyhrazený vzdušný prostor pro řízení; zdůrazňuje, že pravidla platná pro bezpilotní vzdušné prostředky by měla také zohledňovat povahu a riziko daného provozu nebo činnosti, provozní charakteristiky dotyčných bezpilotních letadel a charakteristické prvky oblasti provozu, jako je hustota obyvatelstva, vlastnosti povrchu a přítomnost budov i jiné citlivé infrastruktury;

46.  zdůrazňuje význam ochrany osobních údajů při používání automatizovaných letadel v odvětví letecké dopravy;

47.  připomíná prohlášení s názvem „Drony jako pobídka pro zaměstnanost a nové obchodní příležitosti“, které bylo v roce 2016 vydáno ve Varšavě; opětovně poukazuje na význam plánovaných opatření určených k rozvoji prostředí pro provoz dronů v EU, která mají být zavedena do praxe do roku 2019 a vycházet z obecných zásad Prohlášení z Rigy;

48.  zdůrazňuje význam koordinovaného rozvoje technologií a provozních koncepcí, které umožní bezpečné začlenění uvedených letadel pro účely služeb řízení letového provozu, a to v souladu s cíli programu U-Space, který vede společný podnik SESAR; bere na vědomí doposud vykonané úsilí společného podniku SESAR, které by mělo být i nadále podporováno;

49.  připomíná, že v příštích rozpočtových obdobích bude nutné navýšit financování stávajících výzkumných a experimentálních programů týkajících se bezpilotních vzdušných prostředků, například pokud jde o program U-Space; konstatuje, že tyto experimenty, které umožnily testování provozu široké flotily bezpilotních vzdušných prostředků v reálných podmínkách a které zároveň zaručují maximální bezpečnost při řízení letového provozu a vyhovují příslušným bezpečnostním podmínkám, by mohly sloužit jako vzor pro zkušební testy autonomních vozidel na povrchu;

50.  konstatuje, že je nutné vytvořit vhodné zkušební oblasti pro autonomní letecké technologie, včetně dronů, a to za účelem zajištění bezpečných podmínek pro simulace nových technologických řešení před jejich konečným zavedením;

Námořní a říční doprava

51.  zdůrazňuje potenciál a přidanou hodnotu autonomních lodí, zejména na vnitrozemských vodních cestách a při pobřežní plavbě, jež mohou vést ke snížení počtu námořních a říčních nehod, z nichž většina pramení z lidského selhání;

52.  zdůrazňuje potenciál automatizace pro odstranění části chyb lidského faktoru a poskytnutí více času pro personál na můstku při pozorování, zejména v úzkých námořních trasách a v přístavních oblastech; zdůrazňuje nicméně, že v zájmu bezpečnosti je nezbytně nutná výměna informací a komunikace, zvláště v těsné blízkosti ostatních lodí, a proto musí být na můstku přítomni členové posádky;

53.  vítá činnost pracovní skupiny pro inteligentní dopravu Mezinárodního plavebního sdružení (PIANC) a Mezinárodní sítě pro autonomní lodě;

54.  vyzývá Komisi, aby vytyčila a definovala úrovně automatizace pro vnitrozemskou i námořní navigaci a společné normy, mimo jiné i s platností pro přístavy, za účelem harmonizace a stimulace zavádění autonomních lodí ve spolupráci s automatizovanými a neautomatizovanými uživateli a infrastrukturou;

55.  zdůrazňuje význam rozvoje a rozšiřování digitálních center a vzájemně propojených koridorů Transevropské dopravní sítě (TEN-T) pomocí nejnovějších terminálových zařízení a účinných systémů elektronického řízení dopravy, jako jsou říční informační služby a informační systém přístavů na Rýně (RPIS), aby byl vytvořen plně multimodální systém autonomní dopravy;

56.  vyzývá Komisi, aby při přípravě zóny vnitrozemských vodních cest (DINA) vypracovala komplexní strategii s cílem stimulovat další automatizaci vnitrozemské lodní dopravy a její infrastruktury, plavebních drah a řízení provozu i rozvoj automatizovaných přístavů, a to s přihlédnutím k poloze vnitrozemských přístavů jakožto multimodálních uzlů;

57.  žádá o intenzivnější podporu a propagaci přeshraničních zkušebních oblastí a dalších projektů, jako je NOVIMAR a MUNIN (Maritime Unmanned Navigation through Intelligence in Networks), které jsou spolufinancované ze strany EU jejím sedmým rámcovým programem a programem Horizont 2020 za účelem dalšího rozvoje technologie autonomní lodní dopravy a automatizované infrastruktury v EU;

58.  zdůrazňuje, že normy platné pro plavidla musí být vytvářeny ve spolupráci s Mezinárodní námořní organizací a sladěny s normami téže organizace, aby byl zřízen mezinárodní právní rámec pro bezpečný provoz lodí;

Železniční doprava

59.  vyzývá Komisi, aby při konzultacích a koordinaci s výrobním odvětvím a dalšími zúčastněnými stranami vypracovala společné protokoly a normy, které otevřou prostor autonomním systémům vlakové a městské kolejové dopravy;

60.  požaduje zlepšení rámcových podmínek pro autonomní řízení v oblasti železniční dopravy a urychlení přechodu na odvětví digitální železnice; konstatuje, že evropský vlakový zabezpečovací systém (ETCS) slouží jako základ pro automatizaci v železničním odvětví, k čemuž vede propojení systému ETCS s technologií automatického provozu vlaku (ATO); naléhavě vyzývá Komisi, aby urychlila a upřednostnila zavádění systému ETCS ve stávajících i budoucích programech financování EU;

61.  zdůrazňuje význam digitálních hradel jakožto nového důležitého milníku na cestě k posílení digitalizace železniční infrastruktury a vyzývá Komisi a členské státy, aby zavádění tohoto zařízení podporovaly;

62.  vyzývá Komisi, aby pokračovala v programu Shitf2Rail za účelem dalšího vývoje na cestě k digitální železniční síti a plně automatizovanému řízení železniční dopravy, včetně vypracování normy pro automatický provoz vlaku v systému ETCS i rozvoje kybernetické bezpečnosti;

63.  zdůrazňuje rostoucí problémy městské mobility týkající se přetížení dopravy, jakož i příležitosti, které k řešení těchto problémů nabízejí automatizované kolejové systémy veřejné dopravy; vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly a podporovaly projekty určené k řešení těchto problémů prostřednictvím inovací v oblasti automatizované kolejové veřejné dopravy;

Práva spotřebitelů a podmínky hospodářské soutěže

64.  vyzývá Komisi, aby vytvořila komplexní pravidla upravující práva a povinnosti výrobců, řidičů a provozovatelů na každé úrovni automatizace napříč všemi druhy dopravy; zdůrazňuje, že o těchto povinnostech musí být řidiči nebo provozovatelé informováni jasnou a srozumitelnou formou prostřednictvím obchodního označení či jiných komunikačních prostředků; považuje za nezbytné zajistit bezpečnost vozidel a jejich pravidelnou údržbu po celou dobu jejich životního cyklu a vyzdvihuje, jak prospěšný může v tomto ohledu být spravedlivý tržní přístup k palubním údajům a zdrojům pro významné zúčastněné strany;

65.  vyzývá Komisi k zajištění toho, aby všechny systémy v autonomních vozidlech byly navrženy tak, aby si vlastníci nebo řidiči vozidel mohli svobodně vybrat mezi konkurujícími si poskytovateli služeb, aniž by museli spoléhat pouze na služby nabízené výrobcem vozidla;

66.  zdůrazňuje potřebu zabezpečit nezávislým poskytovatelům služeb údržby a oprav autonomních vozidel spravedlivý přístup na trh; připomíná, že subjekty tohoto druhu, zejména výrobci součástek, malé dílny a servisní střediska, jsou důležitým konkurenčním prvkem na trhu s automobily a mají pozitivní dopad na dostupnost těchto služeb a na jejich ceny;

67.  konstatuje, že na digitalizovaném trhu s automobilovými službami bude přímý a včasný přístup k údajům a funkcím ve vozidle podmiňovat to, zda na trhu se službami automatizované a kombinované mobility bude probíhat spravedlivá hospodářská soutěž; připomíná, že nezávislí provozovatelé hrají v celém dodavatelském řetězci automobilového průmyslu velmi důležitou roli;

68.  předpokládá, že v budoucnu by konkurence na jednotném trhu v odvětví, které zajišťuje servis pro autonomní vozidla, mohla být ohrožena, pokud výrobci nezávislým opravnám ztíží přístup k systémům instalovaným v těchto vozidlech; zdůrazňuje, že pro tuto část trhu by měla platit ustanovení nařízení Komise (EU) č. 461/2010(11);

69.  zdůrazňuje, že spotřebitelé by měli být předem informováni o vozidlech, která si kupují, a o opravárenských službách, které mají k dispozici;

70.  zastává názor, že přechod na automatizovaná vozidla může vedle pozitivních dopadů na bezpečnost silničního provozu, spotřebu paliva, životní prostředí a vytváření nových pracovních míst v odvětví telekomunikací a automobilovém průmyslu rovněž způsobit úbytek pracovních míst v dopravě a mít negativní účinky na pojišťovnictví, což je zapotřebí řešit co nejdříve, aby tento přechod proběhl hladce;

Potřeby v oblasti výzkumu a vzdělávání

71.  zdůrazňuje, že je v EU zapotřebí vyvinout klíčové autonomní technologie (např. formalizaci a simulace lidského mozku a rozpoznávání při řízení, systémy vnímání životního prostředí a umělou inteligenci), aby byl udržen krok s celosvětovou konkurencí a vznikala nová pracovní místa;

72.  zdůrazňuje, že jakmile budou na trhu dostupná, budou mít automatizovaná vozidla výrazný dopad na distribuci a spotřebu zboží; má tudíž za to, že je naléhavě nutné tento dopad posoudit a zajistit opatření na podporu dotčených odvětví a obyvatel;

73.  žádá o zahájení iniciativ, které budou mapovat a řešit otázky měnící se nabídky pracovních míst a poptávky po nové a specializované kvalifikaci v odvětví výroby automobilů a odborného užívání pomocí rekvalifikace (například kurzů a školení), aby se usnadnil přechod na nové formy mobility;

74.  naléhavě vyzývá Komisi, aby spolu s členskými státy navrhla iniciativy na podporu dovedností, vzdělávání a odborné přípravy, jichž je zapotřebí k udržení přední pozice EU v odvětví autonomní dopravy; zdůrazňuje, že pro členské státy je důležité tyto nově vzrůstající trendy zohlednit ve svých vzdělávacích programech s cílem reagovat na potřebu vysoce kvalifikované a zkušené pracovní síly v různých odvětvích dopravy;

75.  připomíná částku 300 milionů EUR, která byla v rámci programu Horizont 2020 vyhrazena na programy v oblasti výzkumu a inovací v oblasti automatizovaných vozidel na období 2014–2020, a doporučuje, aby tyto programy pokračovaly a byly rozšířeny v příštím víceletém finančním období 2021–2027 (Horizont Evropa) na všechny druhy dopravy;

76.  zdůrazňuje významnou úlohu kooperativního výzkumu pro rychlý pokrok v automatizaci dopravy pomocí zapojení celého inovačního prostředí;

77.  vyzývá proto Komisi, aby zřídila společný podnik, jako v případě Shift2Rail pro železniční dopravu a CleanSky v leteckém průmyslu, za účelem vytvoření strategické průmyslově orientované iniciativy v oblasti autonomní dopravy, která by měla být přesvědčivá pro občany EU, měla by mít významné obchodní zaměření, uvolnit potenciál EU v oblasti výzkumu a inovací na základě široké spolupráce průmyslové, veřejné a akademické sféry a také posílit vývoj a zavádění technologií harmonizovaným a interoperabilním způsobem s cílem vytvořit multimodální systém pro autonomní dopravu, který bude možné rozšířit po celém světě;

78.  zdůrazňuje, že je nutné provádět zkoušky v reálném provozu v celé EU za účelem důkladného testování a vývoje nových technologií; naléhavě vyzývá k tomu, aby každý členský stát, aby do roku 2020 vymezil městské a mimoměstské oblasti, kde budou moci být autonomní vozidla určená pro výzkum testována v reálných podmínkách dopravního provozu, přičemž bude zapotřebí v těchto oblastech zajistit bezpečnost provozu na silnicích, a aby také zajistil vypracování unijních přeshraničních a interoperabilních rámců pro testování;

79.  upozorňuje na skutečnost, že někteří občané EU vyjádřili k automatizované mobilitě nedůvěru; zdůrazňuje proto, že normotvůrci musí řešit etický rozměr této záležitosti, aby tak k celé věci společnost zaujala pozitivnější přístup; vyzývá k investování do rozsáhlého výzkumu umělé inteligence a dalších otázek spojených s autonomní mobilitou;

80.  požaduje rozsáhlý výzkum dlouhodobého vlivu autonomní dopravy na otázky, jako je přizpůsobení se spotřebitelů, přijetí ze strany společnosti, fyziologické a reakce, fyzické reakce a sociální mobilita, snížení dopravních nehod a obecné zlepšení dopravy;

81.  naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, včetně výrobců vozidel, dodavatelů dílů a softwaru a poskytovatelů konstrukčních služeb, jakož i členských států a dotčených orgánů, aby spolupracovaly na rozvoji inovací, zajištění investic do infrastruktury vhodné pro automatizovanou mobilitu na dálnicích i městských komunikacích a rovněž při usnadňování provádění zkoušek s přeshraničním rozměrem; zdůrazňuje, že je zapotřebí navýšit investice do úprav stávající infrastruktury, budování nové infrastruktury a lepšího propojování evropských silnic; upozorňuje na to, že lze pozorovat nedůvěru evropských občanů k automatizovanému řízení vozidel, a že by proto měly být zahájeny informační kampaně s cílem posílit u občanů důvěru k tomuto řešení; vyzývá k investicím do rozsáhlého výzkumu umělé inteligence a etických otázek spojených s autonomní a propojenou dopravou;

o
o   o

82.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 144.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0063.
(3) Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1.
(4) COM(2018)0274.
(5) COM(2018)0286.
(6) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(7) Úř. věst. L 210, 7.8.1985, s. 29.
(8) Úř. věst. L 263, 7.10.2009, s. 11.
(9) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 239.
(10) Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1.
(11) Úř. věst. L 129, 28.5.2010, s. 52.


Užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží ***I
PDF 180kWORD 52k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/1/ES o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží (COM(2017)0282 – C8-0172/2017 – 2017/0113(COD))
P8_TA(2019)0006A8-0193/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0282),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0172/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 6. prosince 2017,(1)

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0193/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;(2)

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu a Rady přijatý v prvním čtení dne 15. ledna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterou se mění směrnice 2006/1/ES o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží

P8_TC1-COD(2017)0113


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES(5) stanoví minimální úroveň otevření trhu pro užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží.

(2)  Užívání najatých vozidel může snížit náklady podniků přepravujících zboží pro vlastní nebo cizí potřebu a současně zvýšit jejich provozní flexibilitu. Může proto přispět ke zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti dotčených podniků. Kromě toho, vzhledem k tomu, že najatá vozidla jsou zpravidla novější než průměrný vozový park, jsou rovněž mohou být často bezpečnější a méně znečišťující. [pozm. návrh 1]

(3)  Směrnice 2006/1/ES neumožňuje podnikům plně využívat výhod souvisejících s užíváním najatých vozidel. Uvedená směrnice umožňuje členským státům omezit užívání najatých vozidel, jejichž maximální celková přípustná hmotnost překračuje šest tun, pro dopravu pro vlastní potřebu tuzemskými podniky podniky usazenými na jejich území. Kromě toho se od členských států nevyžaduje, aby umožnily užívání najatého vozidla na svých územích, pokud bylo toto vozidlo registrováno nebo uvedeno do provozu v souladu s právními předpisy v jiném členském státě, než je stát, v němž je usazen podnik, který jej najímá. [pozm. návrh 2]

(4)  S cílem umožnit podnikům ve větší míře využívat výhod souvisejících s užíváním najatých vozidel, by jim měla být dána možnost používat vozidla najatá v kterémkoli členském státě, nejen v členském státě, v němž jsou usazeny. Mohly by tak snadněji reagovat na krátkodobý, sezónní nebo dočasný prudký nárůst poptávky a/nebo nahradit vadná či poškozená vozidla.

(4a)  Členským státům by nemělo být umožněno omezovat na svém území užívání vozidel najatých podnikem, který je řádně usazen na území jiného členského státu, pokud je dotčené vozidlo zaregistrováno a splňuje provozní normy a bezpečnostní požadavky, nebo bylo uvedeno do provozu v souladu se zákony kteréhokoli členského státu a získalo oprávnění umožňující jeho provozování v členském státě, v němž je příslušný podnik usazen. [pozm. návrh 3 ]

(5)  Úroveň zdanění silniční přepravy se v rámci Unie stále značně liší. Z tohoto důvodu některá omezení, která mají rovněž nepřímý dopad na svobodu poskytování služeb v oblasti nájmu vozidel, zůstávají odůvodněna, neboť mají za cíl zabránit pro účely zabránění daňovým nerovnostem. Členské státy by proto měly mít možnost za podmínek stanovených v této směrnici omezit dobu, po kterou niž mohou podniky, které jsou v nich usazeny, využívat najaté vozidlo najaté v jiném členském státě, než je stát, v němž je usazen podnik, který jej najímá, může být užíváno na jejich území. Mělo by jim být rovněž umožněno omezit počet takových vozidel, která si smí najmout podnik usazený na jejich území. [pozm. návrh 4]

(5a)  Pro účely prosazování těchto opatření by měly být do vnitrostátního elektronického rejstříku členských států zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009(6) zaneseno registrační číslo najatého vozidla. Příslušné orgány členského státu usazení, které byly informovány o využívání vozidla, které si podnikatel najal a které bylo zaregistrováno nebo uvedeno do provozu v souladu s právními předpisy jiného členského státu, by o tom měly informovat příslušné orgány tohoto druhého členského státu. Pro tyto účely by členské státy měly využívat systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI). [pozm. návrh 5]

(6)  V zájmu umožnění účinnějšího provádění dopravy pro vlastní potřebu by již členským státům nemělo být povoleno, aby omezovaly možnost užívat najatá vozidla v rámci této dopravy.

(6a)   V zájmu zachování provozních norem, splnění bezpečnostních požadavků a zajištění důstojných pracovních podmínek pro řidiče je důležité, aby dopravci měli zaručený přístup ke svým aktivům a přímé podpůrné infrastruktuře v zemi, v níž vykonávají svou činnost. [pozm. návrh 6]

(7)  Provádění a účinky této směrnice by měly být monitorovány Komisí a Komise by je měla zdokumentovat ve zprávě. Veškerá nejpozději tři roky ode dne, kdy skončí lhůta pro provedení směrnice. Tato zpráva by měla náležitě zohlednit dopady na bezpečnost silničního provozu, daňové příjmy a životní prostředí. Zpráva by rovněž měla vyhodnotit všechny případy porušování této směrnice, včetně přeshraničního porušování. Potřeba zavést do budoucna další budoucí opatření v této oblasti by měla být posuzována na základě této zprávy. [pozm. návrh 7]

(8)  Jelikož cílů této směrnice nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, nýbrž jich lze vzhledem k přeshraniční povaze silniční dopravy a problémů, které má tato směrnice řešit, lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(9)  Směrnice 2006/1/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2006/1/ES se mění takto:

1)  Článek 2 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  úvodní věta se nahrazuje tímto:"

„Každý členský stát umožní, aby vozidla najatá podniky usazenými na území jiného členského státu byla provozována na jeho území, jestliže:“

"

ii)  písmeno a) se nahrazuje tímto:"

„a) je vozidlo registrováno nebo uvedeno do provozu v souladu s právními předpisy kteréhokoli členského státu, včetně provozních norem a bezpečnostních požadavků;“; [pozm. návrh 8]

"

b)  vkládá se nový odstavec 1a, který zní:"

„1a. Pokud vozidlo není registrováno nebo uvedeno do provozu v souladu s právními předpisy členského státu, v němž je usazen podnik najímající vozidlo, mohou členské státy omezit dobu užívání najatého vozidla na svém území. Členské státy nicméně v takovém případě umožní jeho užívání alespoň po dobu čtyř měsíců v jakémkoli daném kalendářním roce.“ [pozm. návrh 9]

"

2)  Článek 3 se nahrazuje tímto:"

„Článek 3

1.   Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že podniky usazené na jejich podniky území mohou pro silniční přepravu zboží používat najatá vozidla za stejných podmínek jako vozidla těmto podnikům patřící, a to pokud jsou splněny podmínky uvedené v článku 2. [pozm. návrh 10]

1a.  Je-li vozidlo registrováno nebo uvedeno do provozu v souladu s právními předpisy jiného členského státu, může členský stát, v němž je podnik usazen:

   a) omezit období, po něž může být dané najaté vozidlo užíváno na jeho území, pokud umožní užívání najatého vozidla po dobu alespoň čtyř po sobě následujících měsíců v kterémkoli kalendářním roce; v tomto případě může být požadováno, aby doba platnosti smlouvy o pronájmu nepřesahovala časový limit stanovený členským státem;
   b) omezit počet najatých vozidel, která může každý podnik využívat, za předpokladu, že umožní využívání počtu vozidel odpovídajícího nejméně 25 % celkového vozového parku vozidel pro přepravu zboží vlastněného tímto podnikem ke dni 31. prosince roku předcházejícího roku podání žádosti o povolení; v tomto případě se podniku, jehož celkový vozový park čítá více než jedno a méně než čtyři vozidla, povolí používat alespoň jedno takové najaté vozidlo.“[pozm. návrh 11]

1b.  Členské státy mohou z působnosti odstavce 1 vyloučit dopravu pro vlastní potřebu prováděnou vozidly s přípustnou celkovou hmotností nad šest tun.“ [pozm. návrhy 28 a 34]

"

2a)  Vkládá se nový článek 3a, který zní:"

„Článek 3a

1.  Informace o registračním čísle najatého vozidla se zanesou do vnitrostátního elektronického rejstříku, jak je definováno v nařízení (ES) č. 1071/2009*.

2.  Příslušné orgány členského státu usazení podnikatele, které byly informovány o využívání vozidla, které si tento podnikatel najal a které bylo zaregistrováno nebo uvedeno do provozu v souladu s právními předpisy jiného členského státu, o tom informují příslušné orgány tohoto druhého členského státu.

3.  Správní spolupráce podle odstavce 2 probíhá prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zavedeného nařízením (EU) č. 1024/2012**.

__________________

* Odkazuje se na článek 16 nařízení č. 1071/2009 při zohlednění většího rozsahu informací, které mají být podle návrhu Komise zaznamenávány.

** Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1.“ [pozm. návrh 12]

"

3)  Vkládá se nový článek 5a, který zní:"

„Článek 5a

Do ... [OP: vložte prosím datum: 5 let 3 roky po uplynutí lhůty pro provedení směrnice] Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě o provádění a účincích této směrnice. Zpráva bude zahrnovat informace o užívání vozidel najatých v jiném členském státě, než je členský stát, v němž je usazen podnik najímající vozidlo. Zpráva věnuje zvláštní pozornost dopadům na bezpečnost silničního provozu, daňové příjmy (včetně otázky daňových nerovností) a prosazování pravidel pro kabotáž podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1072/2009(7). Na základě této zprávy Komise posoudí, zda je nutné navrhnout dodatečná opatření.“ [pozm. návrh 13]

"

Článek 2

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ... [OP: vložte prosím datum: 18 20 měsíců po vstupu v platnost]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění. [pozm. návrh 14]

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

(1) Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 71.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 14. června 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0264).
(3) Úř. věst. C 129, 11.4.2018, s. 71.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019.
(5)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/1/ES ze dne 18. ledna 2006 o užívání vozidel najatých bez řidiče pro silniční přepravu zboží (kodifikované znění) (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 82).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009 , kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na trh mezinárodní silniční nákladní dopravy (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 72).


Dočasné odnětí preferencí v některých dohodách mezi Evropskou unií a některými třetími zeměmi ***I
PDF 139kWORD 49k
Usnesení
Text
Příloha
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se provádí ochranné doložky a další mechanismy umožňující dočasné odnětí preferencí v některých dohodách mezi Evropskou unií a některými třetími zeměmi (COM(2018)0206 – C8-0158/2018 – 2018/0101(COD))
P8_TA(2019)0007A8-0330/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0206),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0158/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0330/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Komise, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 15. ledna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se provádí dvoustranné ochranné doložky a další mechanismy umožňující dočasné odnětí preferencí v některých obchodních dohodách mezi Evropskou unií a  třetími zeměmi

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/287.)

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A KOMISE

Evropský parlament a Komise souhlasí s tím, že při provádění dohod uvedených v příloze nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/287 ze dne 13. února 2019(1), kterým se provádí ochranné doložky a další mechanismy umožňující dočasné odnětí preferencí v některých dohodách mezi Evropskou unií a některými třetími zeměmi, je třeba úzce spolupracovat. Za tím účelem se shodují na tom, že pokud Evropský parlament přijme doporučení k zahájení šetření ohledně ochranných opatření, Komise pečlivě přezkoumá, zda jsou podle daného nařízení splněny podmínky zahájení z moci úřední. Pokud se Komise bude domnívat, že podmínky splněny nejsou, předloží příslušnému výboru Evropského parlamentu zprávu, jejíž součástí bude vysvětlení všech faktorů podstatných pro zahájení šetření.

(1) Úř. věst. L 53, 22.2.2019, s. 1.


Zavedení programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel ***I
PDF 227kWORD 66k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 15. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel (COM(2018)0442 – C8-0261/2018 – 2018/0232(COD))(1)
P8_TA(2019)0008A8-0464/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Program Clo 2020, který byl zaveden nařízením (EU) č. 1294/201318, a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi celními orgány. Řada činností v celní oblasti přeshraniční charakter a vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají všech členských států a mají na ně vliv, nemohou je tyto státy účinně a efektivně provádět samy. Program v oblasti cel na úrovni Unie, který provádí Komise, nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování financování činností v oblasti celní spolupráce ze strany Unie zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Clo.
(1)  Program Clo 2020, zavedený nařízením (EU) č. 1294/201318, a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi celními orgány. Řada činností v oblasti cel je přeshraniční povahy a vzhledem k tomu, že se tyto činnosti týkají všech členských států a mají na ně vliv, nemůže je jeden každý členský stát sám účinně a efektivně provádět. Celounijní program v oblasti cel, který provádí Komise, nabízí členským státům rámec na úrovni Unie pro rozvoj těchto kooperativních činností, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Program v oblasti cel rovněž plní významnou úlohu tím, že chrání finanční zájmy Unie a členských států tím, že zajišťuje účinný výběr cel, která jsou jedním z důležitých zdrojů příjmů EU a vnitrostátních rozpočtů, a rovněž tím, že se zaměřuje na budování kapacit v oblasti informačních technologií a posílenou spolupráci v oblasti cel. Aby bylo možné sledovat nelegální přeshraniční toky zboží a bojovat proti podvodům, jsou navíc nezbytné harmonizované a standardizované kontroly. Je tudíž vhodné a v zájmu efektivity zajistit pokračování financování činností v oblasti celní spolupráce ze strany Unie zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Clo.
__________________
__________________
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209).
18 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209).
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Celní unie, prováděná vnitrostátními celními orgány, je již 50 let významným příkladem úspěšné integrace v EU, je základním kamenem Unie jakožto jednoho z největších světových obchodních bloků. Celní unie je významným příkladem úspěšné unijní integrace a je zásadně důležitá pro řádné fungování jednotného trhu ku prospěchu podniků i občanů EU. Evropský parlament ve svém usnesení přijatém dne 14. března 2018 nazvaném „Příští VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR na období po roce 2020“ uvedl, že je obzvláště znepokojen celními podvody. Silnější a ambicióznější Evropu lze vybudovat pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, setrvalá podpora stávajících politik, a navýšení zdrojů.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Celní unie se v posledních padesáti letech značně rozvinula a celní správy nyní na hranicích úspěšně provádějí celou řadu úkolů. Společně pracují na usnadnění obchodu a snížení byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU a chrání veřejnost před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce pro řízení rizik pro celou EU19 a celních kontrol pohybů vysokých objemů hotovosti za účelem potírání praní peněz a financování terorismu stojí celní orgány v přední linii v boji proti terorismu a organizované trestné činnosti. Na základě tohoto širokého mandátu jsou celní orgány nyní v podstatě orgánem s rozhodující odpovědností v oblasti kontroly zboží na vnějších hranicích Unie. Na základě výše uvedeného by se program Clo neměl vztahovat pouze na celní spolupráci, ale rovněž na úlohu celních orgánů celkově, jak je uvedeno v článku 3 nařízení (EU) č. 952/2013, tj. dohled nad mezinárodním obchodem Unie, provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod, jakož i na celkovou bezpečnost dodavatelského řetězce. Právní základ se proto bude vztahovat na celní spolupráci (článek 33 SFEU), vnitřní trh (článek 114 SFEU) a obchodní politiku (článek 207 SFEU).
(2)  Celní unie se v posledních 50 letech značně rozvinula a celní správy nyní úspěšně plní celou řadu úkolů v oblasti ochrany hranic. Společně pracují na usnadnění etického a spravedlivého obchodu a snížení byrokracie, vybírají příjmy pro vnitrostátní rozpočty a rozpočet EU a pomáhá chránit obyvatelstvo před teroristickými, zdravotními, environmentálními a dalšími hrozbami. Zejména díky zavedení společného rámce19 pro řízení celních rizik na úrovni Unie a díky kontrolám pohybů vysokých objemů hotovosti za účelem potírání praní peněz a financování terorismu zaujímají celní orgány vůdčí úlohu v boji proti terorismu, organizované trestné činnosti a nekalé hospodářské soutěži. Na základě svéhorozsáhlého mandátu jsou celní orgány nyní skutečně hlavním orgánem v oblasti kontroly zboží na vnějších hranicích Unie. V této souvislosti by program Clo neměl zahrnovat pouze celní spolupráci, ale měl by rovněž poskytovat podporu obecnějšímu poslání celních orgánů, jak je uvedeno v článku 3 nařízení (EU) č. 952/2013, konkrétně pak v oblasti dohledu nad mezinárodním obchodem Unie, provádění vnějších aspektů vnitřního trhu, společné obchodní politiky a ostatních společných politik Unie, jež mají dopad na obchod i na celkovou bezpečnost dodavatelského řetězce. Právní základ tohoto nařízení by se proto měl vztahovat na celní spolupráci (článek 33 SFEU), vnitřní trh (článek 114 SFEU) a obchodní politiku (článek 207 SFEU).
__________________
__________________
19https://ec.europa.eu/taxation_customs/general-information-customs/customs-risk-management/measures-customs-risk-management-framework-crmf_en
19https://ec.europa.eu/taxation_customs/general-information-customs/customs-risk-management/measures-customs-risk-management-framework-crmf_en
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Tím, že program poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podpora celní unie a celních orgánů, by měl přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti, zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území a zjednodušení dovoleného obchodu, díky čemuž budou moci podniky a občané v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu.
(3)  Program by měl v rámci svého všeobecného cíle pomoct členským státům a Komisi tím, že poskytne rámec pro opatření, jejichž cílem je podpora celní unie a celních orgánů v zájmu dosažení dlouhodobého cíle, aby všechny celní správy v Unii pracovaly v co největší míře společně; přispívat k ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států; chránit Unii před nekalými a nezákonnými obchodními praktikami při současné podpoře dovolené obchodní činnosti, zajištění bezpečnosti a zabezpečení Unie a osob pobývajících na jejím území, čímž se zlepší ochrana spotřebitele a zjednodušit dovoleného obchodu, díky čemuž budou moci podniky a občané v plné míře využívat potenciálu vnitřního trhu a světového obchodu.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Vzhledem k tomu, že se ukázalo, že některé systémy uvedené v článku 278 celního kodexu Unie mohou být zavedeny k 31. prosinci 2020 pouze částečně, což znamená, že se budou i po tomto termínu dále používat neelektronické systémy, a vzhledem k tomu, že neexistují legislativní pozměňovací návrhy, které by tuto lhůtu prodloužily, společnosti a celní orgány nebudou schopné plnit své povinnosti a právní závazky, pokud jde o celní operace, jedním z hlavních konkrétních cílů programu by mělo být pomáhat členským státům a Komise při vytváření těchto elektronických systémů;
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 b (nový)
(3b)  Celní správa a kontrola je dynamickou oblastí politiky, která čelí novým výzvám vyplývajícím z neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců, jakož i měnící se vzorce spotřeby a digitalizace, jako je elektronický obchod, včetně internetu věcí, analýzy dat, umělé inteligence a technologie blockchain. Proto by program měl rovněž podpořit celní správu v těchto situacích a umožnit využívání inovativních řešení. Tyto výzvy dále zdůrazňují potřebu posílit spolupráci mezi celními orgány a potřebu jednotného výkladu a provádění celních předpisů. Pokud jsou veřejné finance pod tlakem, objem světového obchodu roste a podvody a pašování vzbuzují čím dál větší obavy; tento program by měl přispívat k řešení těchto výzev.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 c (nový)
(3c)  S cílem zajistit co nejvyšší účinnost a předejít překrývání činnosti by Komise provádění programu měla koordinovat se souvisejícími programy a fondy Unie. K nim se řadí zejména program Fiscalis, Program EU pro boj proti podvodům, program pro jednotný trh a Fond pro vnitřní bezpečnost či Fond pro integrovanou správu hranic, program na podporu reforem, program Digitální Evropa, Nástroj pro propojení Evropy a rozhodnutí Rady o systému vlastních zdrojů Evropské unie, jakož i prováděcí nařízení a opatření.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 d (nový)
(3d)  S ohledem na nadcházející potenciální vystoupení Spojeného království z Unie nezohledňuje finanční krytí tohoto programu náklady vyplývající z podepsání dohody o vystoupení a potenciálním budoucím vztahu mezi Unií a Spojeným královstvím. Podepsání této dohody a ukončení účasti Spojeného království na všech stávajících celních systémech a spolupráci a se zánikem jeho právních povinností v této oblasti, by mohlo vést k dalším nákladům, které nebylo možné v době vytvoření tohoto programu přesně odhadnout. Komise by proto měla zvážit vyhrazení dostatečných prostředků na přípravu na tyto případné náklady. Náklady související s vystoupením Spojeného království z Unie by však neměly být zahrnuty do finančního krytí tohoto programu, jelikož rozpočet stanovený v tomto programu bude dostatečný pouze na pokrytí nákladů, které mohly být realisticky předjímány v době vytvoření programu.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie.
(5)  S cílem podpořit proces přistoupení a přidružení třetích zemí by měly mít přistupující a kandidátské země i potenciální kandidáti a partnerské země evropské politiky sousedství možnost účasti na programu, jestliže budou splněny všechny podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím za podmínek stanovených ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež se týkají jejich účasti v jakémkoli programu Unie, pokud na této účasti má Unie zájem a pokud má pozitivní dopad na vnitřní trh, aniž by ovlivnila ochranu spotřebitele.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) [2018/XXXX]21 (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků.
(6)  Na program by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/104621 (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků.
__________________
__________________
21 COM(2016) 605 final
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020, se ukázala být přiměřená, a měla by proto být zachována. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Clo měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel.
(7)  Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Clo 2020 a ukázala se být přiměřená, by měla proto být zachována, zatímco jiná, která se ukázala jako nepřiměřená, by měla být ukončena. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti cel.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Nařízením [2018/XXX] se zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nástroj pro vybavení pro celní kontroly22. Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést je všechny v rámci jednoho právního aktu a souboru pravidel, kterým je toto nařízení. Proto by nástroj pro vybavení pro celní kontroly měl podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení, zatímco tento program by měl podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo případně odborné školení týkající se zakoupeného vybavení.
(8)  Nařízením [2018/XXX] se zřizuje jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic nástroj pro vybavení pro celní kontroly22. Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace všech opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné provést je všechny v rámci jednoho právního aktu a souboru pravidel, přičemž tímto aktem a těmito pravidly je toto nařízení. Proto by nástroj pro vybavení pro celní kontroly měl podporovat pouze nákup, údržbu a modernizaci způsobilého vybavení, zatímco tento program by měl podporovat všechna související opatření, např. opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeby vybavení nebo případně odborné školení týkající se zakoupeného vybavení.
_________________
_________________
22 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu pro vybavení pro celní kontroly.
22 Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu pro vybavení pro celní kontroly.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí, jakož i zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti.
(10)  Vzhledem k významu globalizace by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i z nepřidružených třetích zemí, jakož i akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů nebo občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“23, by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány.
(11)  V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“23, by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, a to s ohledem na to, že částka vyčleněná na tento program je vypočtena bez ohledu na to, že by mohlo dojít k nepředvídatelným výdajům, avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících celní unii a celní orgány.
__________________
__________________
23 COM(2010)0700 final
23 COM(2010)0700 final
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)   Nákup softwaru, který je nutný k provádění přísných hraničních kontrol, by měl být způsobilý pro financování v rámci tohoto programu. Aby se usnadnila výměna údajů, je třeba propagovat nákup software, který lze používat ve všech členských státech.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala co největší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států.
(12)  Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala větší část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států. V zájmu zajištění soudržnosti a koordinace akcí v zájmu budování kapacit v oblasti informačních technologií by program měl stanovit, že Komise vytvoří a bude aktualizovat víceletý strategický plán pro cla (dále jen „MASP-C“) s cílem vytvořit elektronické prostředí, které zajistí jednotnost a interoperabilitu celních systémů Unie.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  V souladu se zjištěními uvedenými ve dvou zvláštních zprávách, které nedávno přijal Evropský účetní dvůr v oblasti cel, konkrétně zvláštní zprávou č. 19/2017 ze dne 5. prosince 2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“ a zvláštní zprávou č. 26/2018 ze dne 10. října 2018 nazvanou „Řada zpoždění v IT systémech pro celní správu: co je špatně?“, by opatření přijatá v rámci programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel měla být zaměřena na řešení zjištěných nedostatků.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 b (nový)
(14b)  Dne 4. října 2018 přijal Evropský parlament usnesení o boji proti celním podvodům a ochraně vlastních zdrojů EU. Závěry obsažené v tomto usnesení by měly být zohledněny při činnostech prováděných v rámci programu.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
(20)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet nejlepší výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Obecným cílem programu je podpořit celní unii a celní orgány při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, zajištění bezpečnosti a ochrany v rámci Unie a ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem při současné podpoře dovolené obchodní činnosti.
1.  Ve snaze dosáhnout dlouhodobého cíle, aby všechny celní správy v Unii co nejvíce vzájemně spolupracovaly, a aby byla zaručena ochrana a bezpečnost členských států a aby byla ochráněna Unie před podvody, nekalými a nezákonnými obchodními praktikami a zároveň podpořily legitimní obchodní činnosti a posílila úroveň ochrany spotřebitele, je obecným cílem programu podpořit celní unii a celní orgány při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
2.  Specifickým cílem programu je podpora přípravy a jednotného provádění celních předpisů a politiky, jakož i celní spolupráce a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů.
2.  Program má tyto specifické cíle:
1)   podpora přípravy a jednotného provádění celních předpisů a politiky, jakož i celní spolupráce;
2)  pomáhat při budování kapacit v oblasti informačních technologií, což spočívá ve vývoji, údržbě a provozování elektronických systémů uvedených v článku 278 celního kodexu Unie, které se týkají vývozu, dovozu a tranzitu zboží a které umožňují přechod od papírového na elektronické celnictví v souladu s článkem 12 tohoto nařízení;
3)  financovat společné akce, které spočívají v mechanismech spolupráce, jež umožní úředníkům provádět společné operační činnosti v rámci své hlavní odpovědností, sdílet zkušenosti a společně usilovat o splnění cílů v oblasti celní politiky;
4)  podporovat odborné dovednosti celních úředníků a posílení jejich možností plnit svou úlohu na jednotném základě;
5)  podporovat inovací v oblasti celní politiky.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a.  Program je soudržný s jinými akčními programy a fondy Unie s podobnými cíli v souvisejících oblastech a využívá veškeré synergie.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 b (nový)
2b.  Provádění programu se řídí zásadami transparentnosti, proporcionality, rovného zacházení a nediskriminace.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 c (nový)
2c.  Program také podporuje nepřetržité vyhodnocování a monitorování spolupráce mezi celními orgány s cílem zjistit nedostatky a možná zlepšení.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 950 000 000 EUR v běžných cenách.
1.  Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 842 844 000 EUR v cenách roku 2018 (950 000 000 EUR v běžných cenách).
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.  Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.
2.  Pokud je to nutné a řádně odůvodněné, může částka uvedená v odstavci 1 rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením jeho výkonu a pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně vynaložené Komisí a určené členským státům a hospodářským subjektům, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu, jsou-li tyto činnosti potřebné pro splnění cílů programu.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.  Program se nevyužívá k hrazení nákladů souvisejících s případným vystoupením Spojeného království z Unie. Na základě vlastního posouzení vyhradí Komise zdroje s cílem uhradit náklady související s vystoupením Spojeného království ze všech celních systémů Unie a ukončením spolupráce a se zánikem jeho právních povinností v této oblasti.
Dříve, než Komise vyhradí tyto zdroje, vypracuje odhad případných nákladů a informuje Evropský parlament, jakmile bude mít k dispozici údaje potřebné pro tento odhad.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. c – návětí
c)  jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách, jež zahrnují účast dané třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda:
c)  jiné třetí země za podmínek stanovených ve zvláštní dohodě o účasti třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda:
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. c – odrážka 2
–  stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [21 odst. 5] nařízení [2018/XXX] [nové finanční nařízení],
–  stanoví podmínky pro účast v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení,
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2
2.  Opatření doplňující či podporující opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3 nařízení (EU) [2018/XXX] [nástroj pro vybavení pro celní kontroly] jsou rovněž způsobilá pro financování v rámci tohoto programu.
2.  Opatření doplňující či podporující opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3 nařízení (EU) [2018/XXX] [nástroj pro vybavení pro celní kontroly] a/nebo doplňující či podporující opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 2 nařízení (EU) [2018/XXX] [program pro boj proti podvodům] jsou rovněž způsobilá pro financování v rámci tohoto programu.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. b
b)  strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů;
b)  strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů, například kooperativní vývoj nástrojů IT skupinou členských států;
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. d
d)  opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit;
d)  opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit, včetně odborné přípravy a výměny osvědčených postupů;
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. e – bod 3 a (nový)
3a)   monitorovací činnosti; 
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 4
4.  Opatření sestávající z vývoje a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud představují zájem pro Unii. Komise zavede nezbytná správní opatření, jež mohou stanovit finanční příspěvky příslušných třetích stran na tato opatření.
4.  Opatření sestávající z vývoje, rozmístění, údržby a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud představují zájem pro Unii. Komise zavede nezbytná správní opatření, jež mohou stanovit finanční příspěvky příslušných třetích stran na tato opatření.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Pokud je to přínosné pro realizaci opatření určených k provádění cílů podle článku 3, mohou se opatření organizovaných v rámci programu účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu podle článku 5, zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti.
1.  Pokud je to přínosné pro realizaci opatření určených k provádění cílů podle článku 3, mohou se opatření organizovaných v rámci programu účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu podle článku 5, akademičtí pracovníci a zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3
3.  Externí odborníky vybírá Komise podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané opatření, a to tak, aby nedošlo k žádnému střetu zájmů.
3.  Externí odborníky vybírá Komise na základě jejich kompetencí, zkušeností v oblasti uplatňování tohoto nařízení a jejich relevantních znalostí o daném opatření, a to tak, aby nedošlo k žádnému střetu zájmů. Výběr dosáhne rovnováhy mezi zástupci podniků a jinými odborníky z řad občanské společnosti a též zohlední zásadu rovnosti žen a mužů. Seznam externích odborníků se pravidelně aktualizuje a zpřístupňuje veřejnosti.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
1.  Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení, a zejména se zásadou řádného finančního řízení, transparentnosti, proporcionality, zákazu diskriminace a rovného zacházení.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
1.  Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na opatření.
1.  Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na opatření podle významu opatření a odhadovaných dopadů.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
1.  Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz, včetně návrhu, specifikace, ověření shody, rozmístění, údržby, vývoje, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality, evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast cel podle článku 12.
1.  Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast cel podle článku 12, včetně jejich návrhu, specifikace, ověření shody, zavedení, údržby, vývoje, modernizace, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2 – písm. b
b)  celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění;
b)  celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, kybernetickou odolnost a vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění;
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2 – písm. e a (nové)
ea)   efektivní a rychlou komunikaci s členskými státy a mezi nimi s cílem racionalizovat správu a řízení elektronických systémů Unie;
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 2 – písm. e b (nové)
eb)   včasnou a transparentní komunikaci se zúčastněnými stranami, jichž se týká zavádění systémů IT na úrovni Unie a členských států, zejména o zpožděních při zavádění a vynakládání unijních a vnitrostátních složek. 
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 3 – písm. d
d)  pravidelné podávání informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich příslušným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné využití evropských elektronických systémů;
d)  podávání pravidelných informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají dotčeným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné a účinné využití evropských elektronických systémů;
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – návětí
1.  Komise vypracuje a průběžně aktualizuje víceletý strategický plán pro oblast cel, ve kterém jsou uvedeny všechny úkoly významné pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a každý systém nebo jeho část zatříděny jako:
1.  Komise vypracuje a aktualizuje víceletý strategický plán pro oblast cel, ve kterém jsou uvedeny všechny úkoly významné pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a každý systém nebo část systému zatříděny jako:
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. a
a)  společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a racionalizace určí jako společnou;
a)  společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti, racionalizace a spolehlivosti určí jako společnou;
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1 – písm. b
b)  vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření;
b)  vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření, jako například při kooperativním projektu vývoje nástrojů IT skupinou členských států;
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 3
3.  Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast cel uvedeného v odstavci 1. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů.
3.  Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast cel uvedeného v odstavci 1. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů a popřípadě o předvídatelných zpožděních při jejich plnění.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 5
5.  Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv podle odstavce 4 vyhotoví konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný členskými státy a Komisí při plnění plánu uvedeného v odstavci 1, a tuto zprávu zveřejní.
5.  Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv podle odstavce 4 vyhotoví konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný členskými státy a Komisí při plnění plánu uvedeného v odstavci 1, včetně informací o nezbytných přizpůsobeních nebo zpožděních plánu, a tuto zprávu zveřejní.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
1.  Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v článku 108 finančního nařízení.
1.  Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v článku 108 finančního nařízení. Víceleté pracovní programy zejména stanoví sledované cíle, očekávané výsledky, způsob provádění a celkovou částku finančního plánu. Obsahují rovněž podrobný popis opatření, která mají být financována, údaj o částce přidělené na každé opatření a orientační harmonogram provádění. Víceleté pracovní programy se případně sdělí Evropskému parlamentu.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.  Víceletý pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 18 odst. 2.
2.  Víceletý pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů a oznámí to Evropskému parlamentu a Radě. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 18 odst. 2.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2 a (nový)
2a.   Víceleté pracovní programy vychází ze zkušeností získaných z předchozích programů.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1
1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2.
1.  Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 písm. h) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o výkonnosti programu. Podávání zpráv o výkonnosti zahrnuje informace o pokroku a nedostatcích.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2
2.  Aby se zajistilo účinné posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, které změní přílohu 2, aby byly v případě potřeby přezkoumány nebo doplněny ukazatele, a které doplní toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.
2.  Ukazatele pro vykazování výkonnosti dosažené při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2. Aby se zajistilo účinné posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, které změní přílohu 2, aby byly v případě potřeby přezkoumány nebo doplněny ukazatele, a které doplní toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení s cílem poskytnout Evropskému parlamentu a Radě lepší aktuální kvalitativní i kvantitativní informace o výkonnosti programu.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3
3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv.
3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly srovnatelné a úplné a aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené a relevantní požadavky na podávání zpráv. Komise poskytuje Evropskému parlamentu a Radě spolehlivé informace o kvalitě používaných údajů o výkonnosti.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2 a (nový)
2a.   V průběžném hodnocení jsou uvedena zjištění nezbytná k učinění rozhodnutí o opatřeních navazujících na tento program po roce 2027 a o jejich cílech.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 3
3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.
3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
4.  Komise představí a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a získanými poznatky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 1
V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), Evropskému účetnímu dvoru a Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO), aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadů OLAF a EPPO tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/20131a a nařízením Rady (EU) 2017/19391b.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
1b Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 1
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují maximální viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2
2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.
2.  Komise provádí o programu a o opatřeních financovaných v rámci programu a o výsledcích dosažených prostřednictvím těchto financovaných opatření informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na institucionální úrovni, souvisejí-li s cíli stanovenými v článku 3.

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0464/2018).


Změna statutu EIB *
PDF 119kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o změně statutu Evropské investiční banky (13166/2018 – C8-0464/2018 – 2018/0811(CNS))
P8_TA(2019)0009A8-0476/2018

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Evropské investiční banky předložený Radě ohledně změny statutu Evropské investiční banky (13166/2018),

–  s ohledem na článek 308 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0464/2018),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0476/2018),

1.  návrh schvaluje;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, Evropské investiční bance a vnitrostátním parlamentům.


Začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu
PDF 194kWORD 62k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 o začleňování hlediska rovnoprávnosti žen a mužů („genderový mainstreaming“) v Evropském parlamentu (2018/2162(INI))
P8_TA(2019)0010A8-0429/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU), které stanoví zásadu rovnosti žen a mužů jako základní hodnotu Unie,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 8 a 19 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 23 Listiny základních práv Evropské unie, v němž jsou uvedena zvláštní ustanovení o horizontální zásadě rovnosti žen a mužů, a na článek 6 SEU, který přiznává Listině stejnou právní hodnotu, jakou mají Smlouvy;

–  s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (EÚLP),

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) z roku 1979,

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí („Istanbulská úmluva“) ze dne 11. května 2011,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2016 o přistoupení EU k Istanbulské úmluvě o prevenci a potírání násilí vůči ženám(1),

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu, které byly přijaty na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995, a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005) a Peking +15 (2010) a výsledný dokument z hodnotící konference Peking +20,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 10. února 2010 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2009(2), usnesení ze dne 8. března 2011 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2010(3), usnesení ze dne 13. března 2012 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii – 2011(4), usnesení ze dne 10. března 2015 o pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropské unii v roce 2013(5) a usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015(6),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2003 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů („gender mainstreaming“) v Evropském parlamentu(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 18. ledna 2007 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 22. dubna 2009 o integrovaném přístupu k rovnoprávnosti žen a mužů v rámci prací výborů a delegací(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 7. května 2009 o rovnosti žen a mužů ve vnějších vztazích EU a při upevňování míru a budování státu(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. března 2012 o ženách v politickém rozhodovacím procesu(11),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(12),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 3. února 2016 o nové strategii pro práva žen a rovnost žen a mužů v Evropě po roce 2015(13),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. března 2016 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu(14),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU(15),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2018 o opatřeních pro předcházení a boji proti psychickému a sexuálnímu obtěžování na pracovišti, ve veřejném prostoru a v politickém životě v EU(16),

–  s ohledem na služební řád úředníků Evropské unie a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie stanovený nařízením Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(17),

–  s ohledem na brožuru Ženy v Evropském parlamentu za rok 2018,

–  s ohledem na výroční zprávu Evropského parlamentu o lidských zdrojích z roku 2017, která byla zveřejněna v srpnu 2018,

–  s ohledem na pokyny pro genderově neutrální jazyk v Evropském parlamentu,

–  s ohledem na zprávu místopředsedy Evropského parlamentu a předsedy skupiny na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost Dimitriose Papadimoulise předsednictvu Evropského parlamentu o rovnosti mezi muži a ženami na generálním sekretariátu Evropského parlamentu – současný stav a vyhlídky na období 2017– 2019, která byla dne 16. ledna 2017 schválena předsednictvem,

–  s ohledem na plán na období 2017–2019 pro provádění zprávy s názvem „Rovnost mezi muži a ženami na generálním sekretariátu Evropského parlamentu – současný stav a vyhlídky na období 2017–2019“,

–  s ohledem na akční plán na podporu rovnosti žen a mužů a rozmanitosti v rámci generálního sekretariátu Evropského parlamentu na období 2014–2019,

–  s ohledem na mandát skupiny na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost,

–  s ohledem na doporučení týkající se rovnosti členů a náborových pracovníků výběrových komisí,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. července 2017 nazvané „Lepší pracoviště pro všechny: od rovných příležitostí k rozmanitosti a začlenění“ (C(2017)5300)(18) a na její Listinu rozmanitosti a začlenění(19),

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278)(20),

–  s ohledem na strategii Rady Evropy pro rovnost žen a mužů na období 2018–2023(21),

–  s ohledem na společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 19. listopadu 2013 o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, připojené k legislativnímu usnesení Evropského parlamentu o návrhu nařízení Rady, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020, které je připojené k víceletému finančnímu rámci (VFR)(22),

–  s ohledem na zprávu Meziparlamentní unie nazvanou „Parlamenty s rovným přístupem k ženám a mužům: celkové zhodnocení osvědčených postupů“, která byla zveřejněna v roce 2011,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0429/2018),

A.  vzhledem k tomu, že zásada rovnosti žen a mužů je základní hodnotou EU zakotvenou ve Smlouvách a v Listině základních práv; vzhledem k tomu, že článek 8 SFEU stanoví, že Evropská unie ve všech svých činnostech usiluje o odstranění nerovností, prosazuje rovné zacházení pro muže a ženy a při vymezování a provádění svých politik a činností bojuje proti diskriminaci;

B.  vzhledem k tomu, že obecně je rovnost žen a mužů zásadní pro ochranu lidských práv, fungování demokracie, dodržování zásad právního státu, hospodářský růst, sociální začlenění a udržitelnost a začlenění hlediska rovnosti žen a mužů se vztahuje na všechny oblasti politiky, které spadají do pravomoci EU;

C.  vzhledem k tomu, že právo na rovnost a záruka nediskriminace jsou základními zásadami, které podporují začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů znamená řešení problematiky práv, perspektiv a dobrých životních podmínek žen, dívek, lesbických žen, gayů, bisexuálních, transgender, intersexuálních a genderově nevyhraněných osob (LGBTIQ), stejně jako osob všech genderových identit;

D.  vzhledem k tomu, že pokrok při dosahování rovnosti žen a mužů v EU nejen v rámci celé Unii stagnuje, ale v některých členských státech rovněž představuje ohromný krok zpět;

E.  vzhledem k tomu, že Istanbulská úmluva poukazuje na to, že za účelem přerušení kontinuity genderově podmíněného násilí je nutné dosáhnout změn ve smýšlení společnosti a v přístupu k dané problematice; vzhledem k tomu, že v této souvislosti je proto nutné zajistit osvětu na téma rovnosti žen a mužů, nestereotypních genderových rolí a úcty k osobní integritě, a to na všech úrovních a ve všech věkových kategoriích;

F.  vzhledem k tomu, že k dosažení skutečného pokroku v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do politik, programů, iniciativ a činností EU není vyčleňován dostatek finančních prostředků a lidských zdrojů;

G.  vzhledem k tomu, že populaci Evropské unie tvoří polovina žen a polovina mužů, ale že složení Evropského parlamentu odráží závažné nedostatečné zastoupení žen, neboť pouze 36,1 % poslanců EP tvoří ženy; vzhledem k tomu, že tento rozdíl je dále zvýrazněn ve složení předsednictva Parlamentu, které tvoří 7 žen a 13 mužů; vzhledem k tomu, že vyvážené zastoupení žen a mužů a rozmanitost v orgánech Parlamentu přispívají k rozbíjení stereotypů, snížení diskriminace a zvýšení míry demokratického zastoupení občanů EU a legitimity rozhodnutí Parlamentu;

H.  vzhledem k tomu, že v roce 2016 bylo do vyššího vedení Parlamentu (generální ředitelé a ředitelé) jmenováno pouze 11 % žen a v roce 2017 pouze 33 % žen;

I.  vzhledem k tomu, že cíl udržitelného rozvoje č. 5 usiluje o „dosažení rovnosti žen a mužů a posílení postavení všech žen a dívek“ do roku 2030 a je průřezovým cílem všech sedmnácti cílů udržitelného rozvoje; vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je nástrojem účinného, dlouhodobého a udržitelného spravedlivého rozvoje s pozitivním dopadem na splnění cílů v oblasti snižování chudoby; vzhledem k tomu, že k pokroku v oblasti rovnosti žen a mužů dochází jen velmi pozvolna a v mnoha zemích na celém světě(23), včetně Evropy, se situace téměř nemění; vzhledem k tomu, že provádění cíle udržitelného rozvoje č. 5 má v jednotlivých členských státech EU smíšené výsledky a že podíl žen ve vnitrostátních parlamentech a rozhodovacích pozicích není dosud zdaleka rovný(24);

J.  vzhledem k tomu, že posouzení dopadů na rovnost žen a mužů jsou nutná k vyhodnocení a zjištění pravděpodobnosti toho, zda určité rozhodnutí bude mít negativní dopady na rovnost mezi ženami a muži; vzhledem k tomu, že je tudíž zásadně důležité analyzovat rozpočty z genderového hlediska, aby se získaly informace o různých dopadech, které může určité přidělení a rozdělení rozpočtových prostředků mít na rovnost mezi ženami a muži, a aby se zvýšila transparentnost a odpovědnost;

K.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů se považuje za účinnou a celosvětově uznávanou strategii zaměřenou na dosažení rovnosti žen a mužů a boj proti diskriminací prostřednictvím reorganizace, zlepšování, rozvoje a hodnocení politických procesů, aby tak aktéři zapojení do tvorby politik začlenili hledisko rovnosti žen a mužů do všech politik, regulačních opatření a výdajových programů, jakož i do všech úrovní a veškerých etap; vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů poskytuje klíčové nástroje pro systematické zohledňování rozdílů mezi podmínkami, situacemi a potřebami ve všech politikách a činnostech a pro podporu rovnosti žen a mužů a prosazování rovných práv a vyváženého zastoupení žen a mužů na různých administrativních, politických, sociálních a ekonomických úrovních a při rozhodovacím procesu;

L.  vzhledem k tomu, že je třeba větší interinstitucionální spolupráce mezi Parlamentem, Radou a Komisí při začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, aby se zajistilo, že genderové hledisko bude moci být začleněno do všech fází rozpočtu, politik, programů a iniciativ Unie, což by umožnilo vlastní činnost Parlamentu, pokud jde o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

M.  vzhledem k tomu, že pozměňovací návrhy týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, které přijal Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví a jež byly předloženy k přijetí v jiných výborech, jsou účinným nástrojem pro zajištění toho, aby byla rovnost žen a mužů náležitě zohledněna ve zprávách a usneseních Parlamentu;

N.  vzhledem k tomu, že genderové rozpočtování ve formě plánování a programování přispívá k rozvoji rovnosti žen a mužů a plnění práv žen a je jedním z klíčových nástrojů, které tvůrci politik využívají k prosazování rovnosti žen a mužů, avšak nadále není systematicky uplatňováno žádným orgánem EU;

O.  vzhledem k tomu, že podle nejnovějších dostupných údajů(25) tvoří ženy 59 % zaměstnanců Parlamentu, jsou však stále nedostatečně zastoupeny na všech vedoucích pozicích; vzhledem k tomu, že počet žen zastávajících posty vrcholného managementu se od června 2017 dokonce ještě snížil a počet žen středních manažerských pozicích se pouze mírně zvýšil;

P.  vzhledem k tomu, že zpráva z roku 2017 o rovnosti žen a mužů, kterou předložil místopředseda Parlamentu Dimitrios Papadimoulis, stanoví tři cíle v oblasti zastoupení žen ve středních a vyšších vedoucích pozicích, jichž má být dosaženo do roku 2019: 30 % na úrovni generálních ředitelů, 35 % na úrovni ředitelů a 40 % na úrovni vedoucích oddělení, a že následný plán nastiňuje, jak těchto cílů dosáhnout;

Q.  vzhledem k tomu, že v zájmu začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti parlamentních výborů a delegací je v každém výboru a v Konferenci předsedů delegací jmenován poslanec odpovědný za začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, který sdílí zkušenosti a osvědčené postupy v rámci sítě pro gender mainstreaming;

R.  vzhledem k tomu, že z hlediska důvěryhodnosti Evropského parlamentu a ostatních orgánů EU je důležité zajistit soudržnost mezi jejich vnitřními politikami v oblasti lidských zdrojů a jejich vnějšími opatřeními v oblasti podpory rovnosti žen a mužů a práv osob LGBTIQ;

S.  vzhledem k tomu, že od roku 2014 jednací řád Evropského parlamentu stanoví, že rozmanitost Parlamentu se musí odrážet ve složení předsednictva každého parlamentního výboru a že není přípustné, aby se předsednictvo skládalo z čistě ženských či mužských členů;

T.  vzhledem k tomu, že vyšší vedoucí pozice v Parlamentu přiděluje výhradně předsednictvo Evropského parlamentu;

U.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do činnosti Evropského parlamentu musí věnovat patřičnou pozornost právům, vyhlídkám a dobrým životním podmínkám osob LGBTIQ, stejně jako osob všech genderových identit; vzhledem k tomu, že ačkoli Parlament přikládá problematice LGBTIQ zvýšený význam, viditelnost aktivistů pocházejících z komunity LGBTI je poměrně nízká a jejich hlas slabý;

V.  vzhledem k tomu, že je třeba uznat sociální a politickou hodnotu ženských organizací a ženských prostor, jejich historii, práci a jejich klíčové role při předcházení násilí založenému na pohlaví a při prosazování rovnosti žen a mužů, sebeurčení žen a mezikulturního dialogu; vzhledem k tomu, že neexistuje vědomé začleňování hlediska rovnosti žen a mužů bez míst, které by mohly podporovat sebeurčení a autoritu žen a bojovat proti násilí páchanému na ženách;

W.  vzhledem k tomu, že legitimita žen v politické sféře bývá i dnes zpochybňována a ženy jsou oběťmi stereotypů, které je odrazují od toho, aby se zapojily do politiky, což je fenomén, který je obzvláště viditelný na všech úrovních politiky, kde jsou ženy zastoupeny v menší míře;

X.  vzhledem k tomu, že ženy v Evropské unii mají stejná politická a občanská práva jako muži, přesto však často čelí sociálním, společenským nebo ekonomickým nerovnostem;

Y.  vzhledem k tomu, že rovnost žen a mužů přispívá ke komplexnější diskusi a lepšímu rozhodování, neboť díky ní mohou být zastoupena všechna hlediska;

Z.  vzhledem k tomu, že orgány musí být zodpovědné za to, aby se zabránilo vertikální a horizontální genderové segregaci;

AA.  vzhledem k tomu, že Parlament se dlouhodobě zasazuje o podporu rovnosti žen a mužů a že Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví je odpovědný za provádění a další rozvoj začleňování hlediska rovnosti žen a mužů do všech oblastí politiky;

AB.  vzhledem k tomu, že Parlament musí pokračovat v boji proti sexuálnímu obtěžování a provádět dohodnutá opatření;

AC.  vzhledem k tomu, že Parlament disponuje řadou různých orgánů, které jsou odpovědné za vypracování a uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů a za prosazování rovnosti žen a mužů a rozmanitosti na politické i administrativní úrovni, jako je skupina na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost, Výbor pro práva žen a rovnost pohlaví, síť pro gender mainstreaming, oddělení pro rovnost a rozmanitost, výbor pro rovné příležitosti a rozmanitost (COPEC), sdružení Égalité pro LGBTI+ zaměstnance v orgánech a institucích EU, poradní výbor pro prevenci a ochranu na pracovišti a skupina koordinátorů pro rovnost a rozmanitost; nicméně vzhledem k tomu, že mezi těmito orgány neexistuje jasná koordinace nebo soudržnost;

AD.  vzhledem k tomu, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů je proces, který kromě odhodlání vyžaduje zvláštní dovednosti a znalosti a jako takový je účinný pouze v případě, že je doprovázen činnostmi zaměřenými na zvyšování povědomí a budování kapacit v rámci orgánů a mezi zaměstnanci;

AE.  vzhledem k tomu, že se Parlament již v roce 2003 zavázal k přijetí a provádění plánu politiky pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů, přičemž prioritou je začlenění hlediska rovnosti žen a mužů do práce výborů a delegací pomocí konkrétních nástrojů na podporu, zvyšování informovanosti a uplatňování začleňování hlediska rovnosti žen a mužů při jejich každodenní práci;

Obecné poznámky

1.  znovu potvrzuje své pevné odhodlání dosáhnout rovného postavení žen a mužů jak v obsahu politik, iniciativ a programů EU, tak napříč politickými, rozpočtovými, správními a výkonnými úrovněmi Unie;

2.  vyzývá k tomu, aby byl nový víceletý finanční rámec (VFR), stejně jako poslední VFR, doprovázen společným prohlášením Evropského parlamentu, Komise a Rady, které je zavazuje zajistit, aby roční rozpočtové postupy uplatňované pro VFR zahrnovaly podle potřeby prvky související s problematikou rovnosti žen a mužů a aby se v něm zohledňovaly způsoby, jakými celkový finanční rámec Unie přispívá k dosažení cíle rovnosti a zajištuje začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

3.  znovu opakuje svou výzvu Komisi, aby předložila skutečnou evropskou strategii pro rovné příležitosti v podobě sdělení, které bude obsahovat jasné a pokud možno vyčíslitelné cíle a bude přeloženo do všech úředních jazyků EU, aby se zajistilo lepší předávání informací a porozumění ze strany občanů a sociálních a hospodářských aktérů;

4.  domnívá se, že Parlament by měl vytvořit a podporovat kulturu rozmanitosti a začleňování a bezpečného pracovního prostředí pro všechny a že průřezová opatření k zajištění dobrých životních podmínek všech zaměstnanců a poslanců Evropského parlamentu by měla jít ruku v ruce s cílenými opatřeními na dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů na správní i politické úrovni;

5.  trvá na tom, že začleňování hlediska rovnosti žen a mužů může rovněž znamenat zavedení zvláštních opatření zaměřených na ženy nebo muže, která budou odstraňovat přetrvávající nerovnosti, či přizpůsobení obecných politik různorodým okolnostem, s nimiž se vyrovnávají jednotlivci nebo skupiny;

6.  chválí ženské a mužské vzory rovnosti žen a mužů, jakož i iniciativy, a to jak ve správě Parlamentu, tak na politické úrovni, které aktivně přispívají k rovnosti žen a mužů a rovným příležitostem; dále podporuje propagaci různých vzorů v zájmu překonání všech druhů genderových stereotypů;

7.  zdůrazňuje, že dosažení rovnosti žen a mužů není záležitostí žen, ale musí zahrnovat celou společnost;

8.  vyjadřuje politování nad tím, že vizuální komunikace Parlamentu občas využívá genderové stereotypy a stereotypy založené na sexuální orientaci a genderové identitě; v této souvislosti připomíná význam zastoupení a podpory rovnosti žen a mužů v komunikačních materiálech všech politických odvětví;

9.  připomíná, že začleňování problematiky rovnosti žen a mužů zahrnuje politická rozhodovací procesy, rozhodování, postupy a praktiky, jakož i provádění, monitorování a hodnocení; zdůrazňuje proto, že v zájmu komplexního posouzení situace v oblasti rovného přístupu k mužům a ženám v Parlamentu je třeba brát v úvahu nejen obsah politiky, ale také zastoupení žen a mužů v administrativě a při rozhodování;

10.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že zastoupení žen v klíčových rozhodovacích pozicích Parlamentu na politické a správní úrovni zůstává na nízké úrovni a že Parlament musí zajistit rovnoměrné rozložení rozhodovacích pozic mezi pohlaví;

11.  vyjadřuje politování nad nedostatkem soudržnosti a koordinace různých orgánů pracujících v oblasti rovnosti žen a mužů a rozmanitosti v Parlamentu; opakuje svou výzvu ke zlepšení vnitřní koordinace s cílem dosáhnout vyššího stupně začleňování rovného přístupu k ženám a mužům, včetně náboru pracovníků, organizace práce, pracovních rozhodnutí a postupů;

12.  chválí rozhodnutí Parlamentu uctít památku Simone Veilové, první ženské předsedkyně orgánu EU a vytrvalé bojovnice za práva žen, zejména práva na legální přerušení těhotenství a reprodukčních práv, tím, že po ní pojmenují Cenu za rovnost a rozmanitost, jako prostředek ke zdůraznění a uznání osvědčených postupů a vzorů v oblasti rovných příležitostí v rámci generálního sekretariátu Evropského parlamentu; doporučuje zvýšit viditelnost této důležité ceny a zajistit větší povědomí o ní;

13.  zdůrazňuje význam dialogu s externími subjekty, jako jsou ženské organizace občanské společnosti, skupiny hájící ženská práva a rovnost žen a mužů, ženská hnutí, mezinárodní instituce, akademické obce a vnitrostátní parlamenty při vývoji nástrojů a shromažďování údajů; připomíná, že jejich mobilizace je důležitá pro zlepšení postupů pro uplatňování rovnosti žen a mužů v EU a pro podporu vzájemných výměn za účelem podpory osvědčených postupů;

Nástroje pro gender mainstreaming

14.  požaduje účinná opatření k zajištění skutečné rovnosti mezi muži a ženami v Evropském parlamentu; v této souvislosti zdůrazňuje, že především opatření proti sexuálnímu obtěžování mají zásadní význam; zdůrazňuje především, že je zapotřebí přijmout opatření ke zvyšování povědomí a opatření v oblasti odborné přípravy;

15.  vítá revidované pokyny pro genderově neutrální jazyk v Evropském parlamentu, které byly zveřejněny v červenci 2018 a které nyní lépe odrážejí jazykový a kulturní vývoj a poskytují praktické rady ve všech úředních jazycích EU, pokud jde o používání genderově spravedlivého a inkluzivního jazyka; připomíná, že Evropský parlament byl v roce 2008 jednou z prvních mezinárodních organizací, která zavedla mnohojazyčné příručky s pravidly pro používání genderově neutrálního jazyka; připomíná, že je důležité zajistit, aby široká veřejnost tyto pokyny přijala, a vyzývá všechny poslance Evropského parlamentu, aby ve své práci tyto pokyny důsledně podporovali a uplatňovali;

16.  uznává práci v rámci sítě pro uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů, vítá začlenění zástupů Konference předsedů delegací do sítě pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a vyzývá k dalšímu rozvoji této sítě;

17.  vítá skutečnost, že většina parlamentních výborů přijala akční plány týkající se začleňování hlediska rovnosti žen a mužů při své práci a mnoho z nich již je předložilo síti pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů; vyzývá proto zbývajících několik málo výborů, aby je následovaly; bere však na vědomí nesourodost těchto plánů a jejich nedostatečné provádění; vyzývá k přijetí společného akčního plánu Evropského parlamentu pro rovnost žen a mužů, který by měl obsahovat alespoň ustanovení týkající se rovného zastoupení žen a mužů v rámci všech činností Parlamentu a parlamentních orgánů, zavedení hlediska rovnosti žen a mužů ve všech svých politických činnostech a ve své pracovní organizaci a používání genderově neutrálního jazyka ve všech dokumentech; žádá, aby byl odpovídajícím způsobem změněn jednací řád;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že v poslední reformě jednacího řádu nebyly zahrnuty postupy uplatňující začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

19.  vítá pokrok dosažený v posledních letech při přijímání akčních plánů pro rovnost žen a mužů ve většině parlamentních výborů;

20.  vyzývá k užší spolupráci mezi výbory s cílem je přinést do zpráv skutečné genderové hledisko \ zdůrazňuje, že je důležité, aby všechny parlamentní výbory respektovaly pravomoci Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví, a to tím, že přijmou pozměňovací návrhy týkající se genderového mainstreamingu a že budou spolupracovat na tom, aby se předcházelo sporům o příslušnost;

21.  novu připomíná, že je důležité uplatňovat genderové rozpočtování na všech úrovních rozpočtového procesu; vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v evropských orgánech neexistuje mechanismus genderového rozpočtování, a to navzdory jejich silnému závazku v této věci; naléhavě žádá odpovědné orgány Parlamentu, aby zahrnovaly genderové hledisko a používaly genderové ukazatele při vypracovávání a schvalování odhadů Parlamentu a v rámci celého rozpočtového procesu;

22.  vítá usnesení Parlamentu ze dne 26. října 2017 o boji proti sexuálnímu obtěžování a zneužívání v EU; zdůrazňuje, že sexuální obtěžování je závažnou trestnou činností, která je stále nedostatečně hlášena, extrémní formou diskriminace na základě pohlaví a jedna z největších překážek rovnosti žen a mužů; vítá rozhodnutí předsednictva ze dne 2. července 2018 přezkoumat fungování poradního výboru, který se zabývá stížnostmi na obtěžování týkajícími se poslanců Evropského parlamentu a jeho postupy pro vyřizování stížností, přičemž důrazně schvaluje článek 6, který stanoví, aby generální tajemník jmenoval dva odborné poradce – jednoho zdravotního pracovníka zdravotnické služby a jednoho člena právní služby, jakož i doplnění článku 34a o prováděcích opatřeních ke statutu poslanců Evropského parlamentu, které se týkají finančních důsledků prokázaného případu obtěžování akreditovaného parlamentního asistenta;

23.  vítá tato nová opatření proti obtěžování, k nimž Parlament vyzval ve svém usnesení ze dne 26. října 2017 a která vstoupila v platnost dne 1. září 2018, konkrétně:

   a) poskytnout poradnímu výboru specializovaný a stálý sekretariát, který bude součástí sekretariátu Předsednictva a kvestorů, více pravidelně školených specializovaných pracovníků, kteří budou řešit výlučně otázky spojené s obtěžováním;
   b) umožnit druhému zástupci akreditovaného asistenta účastnit se schůzí výboru jako řádnému členu, aby se zabýval jak otázkou omezení usnášeníschopnosti, tak pracovního vytížení daného akreditovaného asistenta;
   c) zajistit, aby jednací řád Parlamentu (články 11 a 166) nově obsahoval tresty za obtěžování a zahrnoval kodex vhodného chování pro poslance Evropského parlamentu během výkonu jejich povinností a aby bylo vypracováno prohlášení, které by každý poslanec při nástupu do funkce podepsal a potvrdil, že si Kodex přečetl a potvrzuje, že se bude řídit jeho zásadami, a aby všechna tato prohlášení (podepsaná nebo nepodepsaná) byla zveřejněna na internetových stránkách Parlamentu;
   d) lépe informovat akreditované parlamentní asistenty o tom, že je možné, aby Parlament uhradil veškeré jejich právní náklady a podporoval je během celého procesu;

24.  nicméně velmi lituje pomalého a nedostatečného pokroku při provádění doporučení uvedených v usnesení Parlamentu; žádá, aby předseda Parlamentu a správa EP věnovali plnou a nedělitelnou pozornost úplnému provedení všech požadovaných opatření, zejména prostřednictvím plánu „preventivních a včasných podpůrných opatřeních zaměřených na řešení konfliktů a obtěžování mezi poslanci a akreditovanými asistenty, stážisty a jinými pracovníky“ v letech 2017–2019, který by měl být co nejdříve upraven tak, aby odpovídajícím způsobem zahrnoval alespoň následující požadavky usnesení s jasným harmonogramem provedení:

   a) zajištění povinného školení pro poslance a zaměstnance EP;
   b) zřízení pracovní skupiny nezávislých externích odborníků s mandátem pro přezkoumání situace v souvislosti se sexuálním obtěžováním v Evropském parlamentu a fungování jeho dvou výborů pro obtěžování;
   c) posílení výborů pro boj proti obtěžování tím, že se sloučí do jediného výboru s různým složením v závislosti na konkrétním případu a že se stálými členy výboru stanou odborníci jako například právníci a lékaři;

25.  v této souvislosti vyzývá Komisi, aby dále sledovala pravidelné uplatňování a provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES(26) o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání, která stanoví změnu důkazního břemene v případech diskriminace na základě pohlaví;

26.  znovu opakuje svou výzvu výzkumné službě Evropského parlamentu, aby prováděla pravidelný podrobný kvalitativní a kvantitativní výzkum pokroku v začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Parlamentu a rovněž průzkum fungování organizační struktury, která je mu věnována a bylo tak možné vytvořit postupy pro posuzování dopadů z hlediska rovnosti žen a mužů a analýzu na základě pohlaví; žádá, aby byl posílen systematický a pravidelný sběr údajů rozlišených podle pohlaví a statistik v oblasti hodnocení dopadů politik a programů i v rámci procesů tvorby politik, aby bylo možné hodnotit vývoj v oblasti rovnosti žen a mužů, získal se jasný přehled o genderových rozdílech a posoudil se pokrok či regrese a poskytly se informace pro přijímání rozhodnutí podložených důkazy;

27.  znovu opakuje svou výzvu, aby bylo pro všechny poslance a zaměstnance uspořádáno povinné školení v oblasti respektu a důstojnosti a v každém případě na začátku nového mandátu;

28.  připomíná, že je důležité budovat kapacity v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů ve všech orgánech EU tím, že se zajistí, aby školení zohledňovala hledisko rovnosti žen a mužů a poskytnutím zvláštních školících programů týkajících se rovnosti žen a mužů ve všech oblastech politiky; vyjadřuje svou plnou podporu rozvíjení cíleného a pravidelného vzdělávání zaměřeného na začlenění hlediska rovnosti žen a mužů a vzdělávacích programů pro ženy s potenciálem získat vedoucí pozici; vyzývá generální ředitelství pro personál, aby poskytovalo školení poslancům, asistentům a zaměstnancům Evropského parlamentu o začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;

29.  vítá nástroj, který vytvořil Evropský institut pro rovnost žen a mužů s cílem pomoci Evropskému parlamentu a vnitrostátním a regionálním parlamentům při posuzování a zlepšování jejich citlivého přístupu vůči genderové problematice; vyzývá správu Parlamentu a jeho politické skupiny, aby v návaznosti na zjištění vyplývající z posouzení a hodnocení zajistily přiměřená opatření;

30.  vyzývá institut EIGE, aby pravidelně výborům Parlamentu a Komisi předkládal informace s cílem zdůraznit hledisko rovnosti žen a mužů ve všech oblastech politiky a zpřístupnit údaje a nástroje, které vyvinul, a to i v oblasti genderového rozpočtování, jak je uvedeno na platformě pro začleňování rovnosti žen a mužů, jakožto součást širšího budování kapacit, které se bude věnovat také zaměstnancům a parlamentním asistentům;

Politická úroveň

31.  chválí jmenování stálého zpravodaje pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů v Evropském parlamentu v roce 2016 a aktivní účast stálého zpravodaje ve skupině na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost; doporučuje proto, aby si Parlament tento post zachoval i pro volební období 2019–2024;

32.  domnívá se, že silnější interinstitucionální vztahy v oblasti uplatňování hlediska rovnosti žen a mužů mohou přispět k rozvoji politik EU zaměřených na genderové otázky; vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebyla zavedena strukturovaná spolupráce v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů s ostatními institucionálními partnery, jako je Komise, Rada nebo institut EIGE;

33.  poukazuje na to, že je důležité zvýšit zastoupení osob patřících k nedostatečně zastoupenému pohlaví, často se jedná o ženy, na volebním seznamu; důrazně vybízí evropské politické strany a jejich členy, aby zajistily genderově vyvážené zastoupení kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu prostřednictvím seznamů kandidátů, na nichž se pravidelně střídají jména kandidujících mužů a žen, nebo jiných metod, jako jsou kandidátní listiny sestavené na základě rovného zastoupení žen a mužů; zavazuje se k rovnováze mezi muži a ženami na všech úrovních;

34.  vyzývá politické skupiny Parlamentu pro volební období 2019–2024, aby zajistily vyvážené složení orgánů, které řídí Evropský parlament, a doporučuje, aby s ohledem na dosažení tohoto cíle předkládaly jako kandidáty na pozice předsedy, místopředsedy a člena předsednictva, jakož i předsedů výborů, delegací jak mužské, tak i ženské kandidáty;

35.  doporučuje, aby politické skupiny Parlamentu volily na pozici spolupředsedů svých skupin pro volební období 2019–2024 dva členy – muže a ženu;

36.  vybízí politické skupiny Parlamentu, aby pro volební období 2019–2024 zohledňovaly cíl, kterým je dosažení rovného zastoupení mužů a žen při jmenování členů do všech výborů a delegacím, a zejména aby nominovaly genderově vyrovnaný počet poslanců, jakož i členů a náhradníků Výboru pro práva žen a rovnost žen a mužů s cílem podpořit zapojení mužů do politiky rovnosti žen a mužů;

37.  navrhuje prozkoumat způsob, jak v rámci Parlamentu vytvořit síť žen začleňující vnitrostátní sítě, neboť formální nebo neformální sítě nejen zlepšují pracovní postupy, ale jsou rovněž klíčovým prvkem pro poskytování informací, vzájemné podpory, koučování a poskytování modelů;

38.  vybízí politické skupiny Parlamentu, aby přijaly strategii začleňování hlediska rovnosti žen a mužů s cílem zajistit, aby jejich návrhy zohledňovaly dopad na rovnost žen a mužů;

39.  vyzývá generálního tajemníka a předsednictvo, aby uplatňovali stejnou zásadu při přidělování pracovních míst ve vyšších vedoucích pozicích, jako je tomu při přidělování pozic vedoucích oddělení, tj. aby bylo povinné, aby byli v užších seznamech uvedeni tři vhodní kandidáti s nejméně jedním kandidátem od každého pohlaví, přičemž se uvede, že pokud je vše ostatní na rovnocenné úrovni (např. kvalifikace, zkušenosti), že by mělo být upřednostněno nedostatečně zastoupené pohlaví; konstatuje, že pokud tyto požadavky nejsou splněny, oznámení o volném pracovním místě by se mělo zveřejnit znovu;

40.  co nejdůrazněji odsuzuje mizogynní jazyk, který byl při několika příležitostech použit na plenárním zasedání; vítá sankce pro poslance Evropského parlamentu v souvislosti s jeho poznámkami během plenární schůze ze dne 1. března 2017, v nichž znevažoval důstojnost žen, které uložil předseda Evropského parlamentu a které potvrdilo předsednictvo; je znepokojen rozhodnutím Tribunálu Evropské unie ze dne 31. května 2018 o zrušení rozhodnutí předsedy a předsednictva na základě výkladu příslušných ustanovení jednacího řádu a judikatury Evropského soudu pro lidská práva týkající se článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (svoboda projevu); naléhavě vyzývá svůj výbor odpovědný za záležitosti týkající se jednacího řádu, aby platná pravidla zrevidoval s cílem zajistit respektování a důstojnost v plénu za každých okolností, a aby zejména doplnil klauzuli, která vyžaduje, aby poslanci EP v parlamentních rozpravách nepoužívali jazyk, který podněcuje k nenávisti nebo diskriminuje na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, národnosti, etnického či sociálního původu, genetických charakteristik, jazyka, náboženství nebo přesvědčení, politických či jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace, a ukládal příkladné sankce v případě nedodržení této doložky;

41.  vítá dostupnost odborných školení o nevědomé zaujatosti a obtěžování; zdůrazňuje, že tato školení by měla věnovat zvláštní pozornost otázce rovnosti žen a mužů a LGBTIQ a měla by být povinná pro manažery a členy výběrové komise a důrazně podporována pro všechny ostatní zaměstnance;

42.  oceňuje strategii Komise v oblasti rozmanitosti a začleňování, která byla zveřejněna v roce 2017; naléhavě vyzývá Evropský parlament, aby tento dobrý příklad využil k tomu, aby plně aplikoval řízení zaměřené na rozmanitost a aby uznával, oceňoval a začleňoval zaměstnance s odlišnou sexuální orientací nebo genderovou identitou;

Správní úroveň

43.  vítá zprávu Dimitriose Papadimoulise nazvanou „Rovnost žen a mužů v sekretariátu Evropského parlamentu – současný stav a další postup v letech 2017–2019“, a plán pro provádění této zprávy; oceňuje pokrok při provádění konkrétních opatření v rámci plánu a jeho jasný harmonogram pro konkrétní opatření týkající se řízení, odborné přípravy, zvyšování povědomí o rovnosti žen a mužů, opatření týkajících se rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem a pravidelného sledování vyváženého zastoupení žen a mužů prostřednictvím statistik; žádá, aby bylo dosaženo urychleného pokroku, pokud jde o dosažení cílů v oblasti rovnosti žen a mužů stanovených pro rok 2019;

44.  naléhavě vyzývá skupinu na vysoké úrovni pro rovnost žen a mužů a rozmanitost, aby každé dva roky vypracovala strukturální, podrobné hodnocení provádění plánu uplatňování rovnosti žen a mužů na základě prezentace GŘ PERS;

45.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že navzdory silným institucionálním a politickým prohlášením nejsou cíle rovnosti žen a mužů výslovně uvedeny v rozpočtových dokumentech Parlamentu ani ve všech fázích rozpočtového procesu;

46.  navrhuje, aby GŘ PERS vytvořilo dotazník, který by ženy dobrovolně vyplnily, a to zejména pracovnice středního managementu, dotazující se na motivaci, profesní překážky a příležitosti s cílem lépe porozumět překážkám, které se týkají uplatnění na pozice vedoucích pracovníků;

47.  vítá výroční zprávu týkající se lidských zdrojů vypracovanou Parlamentem;

48.  připomíná, že pokud jde o uplatňování opatření ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, je třeba podporovat přijetí obou partnerů ze strany vedoucích pracovníků a případně stejné zapojení obou partnerů; konstatuje, že povědomí veřejnosti o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem v Parlamentu bude dále zvyšováno prostřednictvím workshopů, školení a publikací; požaduje, aby poslanci a zaměstnanci byli dobře informováni o tom, že opatření ke zlepšení rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem, jako je mateřská/otcovská dovolená, rodičovská dovolená, pečovatelská dovolená a pružné uspořádání pracovní doby, by přispěla k dosažení rovnosti žen a mužů v Parlamentu, podpořila lepší sdílení odpovědností mezi ženami a muži, zlepšila zaměstnanost žen a jejich dobré pracovní podmínky a měla dlouhodobý dopad na sociální a hospodářský rozvoj;

49.  doporučuje, aby Generální ředitelství pro komunikaci Parlamentu silněji a aktivněji uplatňovalo hledisko rovnosti žen a mužů při podávání zpráv o tvorbě politik Parlamentu, zejména při přípravě kampaně pro volby do Evropského parlamentu v roce 2019;

50.  oceňuje pokrok, jehož bylo v sekretariátu Parlamentu dosaženo při zlepšování rovnosti žen a mužů ve vedoucích a středních vedoucích pozicích, ale konstatuje, že navzdory skutečnosti, že většinu úředníků Parlamentu tvoří ženy, je míra jejich zastoupení ve vedoucích nebo středních vedoucích pozicích stále velmi nízká: na konci roku 2017 15,4 % generálních ředitelů, 30,4 % ředitelů a 36,2 % vedoucích oddělení v sekretariátu Parlamentu byly ženy; proto připomíná, že by při výběru uchazečů se stejným profilem (zkušenost, kvalifikace apod.) mě být upřednostňován uchazeč patřící k méně zastoupenému pohlaví;

51.  žádá, aby znalosti nebo zkušenosti v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů byly považovány za přínos, pokud jde o výběr pracovníků;

52.  vyzývá sekretariáty parlamentních výborů, aby pomáhaly svým poslancům při zajišťování vyváženého složení řečníků s ohledem na pohlaví při slyšeních výboru tím, že navrhnou genderově vyvážený seznam odborníků;

53.  zdůrazňuje, že v zájmu dosažení skutečného pokroku, pokud jde o zlepšení rovnosti žen a mužů v sekretariátu Parlamentu a politických skupinách, je zapotřebí kulturního posunu směrem ke změně koncepčních a behaviorálních postojů, a to s dalším rozvojem kultury rovnosti v sekretariátu;

o
o   o

54.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. C 224, 27.6.2018, s. 96.
(2) Úř. věst. C 341 E, 16.12.2010, s. 35.
(3) Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 65.
(4) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 1.
(5) Úř. věst. C 316, 30.8.2016, s. 2.
(6) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 49.
(7) Úř. věst. C 61 E, 10.3.2004, s. 384.
(8) Úř. věst. C 244 E, 18.10.2007, s. 225.
(9) Úř. věst. C 184 E, 8.7.2010, s. 18.
(10) Úř. věst. C 212 E, 5.8.2010, s. 32.
(11) Úř. věst. C 251 E, 31.8.2013, s. 11.
(12) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.
(13) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 35.
(14) Úř. věst. C 50, 9.2.2018, s. 15.
(15) Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 192.
(16) Přijaté texty, P8_TA(2018)0331.
(17) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
(18) https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/communication-equal-opportunities-diversity-inclusion-2017.pdf
(19) https://ec.europa.eu/info/sites/info/files/diversity-inclusion-charter-2017-07-19-en.pdf
(20) https://ec.europa.eu/anti-trafficking/sites/antitrafficking/files/151203_strategic_engagement_en.pdf
(21) https://rm.coe.int/prems-093618-gbr-gender-equality-strategy-2023-web-a5/16808b47e1
(22) Přijaté texty, P7_TA(2013)0455.
(23) „Zpráva o genderových rozdílech ve světě za rok 2016“, Světové ekonomické fórum, 2016, http://reports.weforum.org/global-gender-gap-report-2016/
(24) „Udržitelný rozvoj v Evropské unii: Monitorovací zpráva o pokroku při plnění cílů udržitelného rozvoje v kontextu EU“, Eurostat, 2018, https://ec.europa.eu/eurostat/documents/3217494/9237449/KS-01-18-656-EN-N.pdf/2b2a096b-3bd6-4939-8ef3-11cfc14b9329
(25) Zpráva s názvem „Ženy v Evropském parlamentu“, Evropský parlament, 8. března 2018, http://www.europarl.europa.eu/RegData/publications/2018/0001/P8_PUB(2018)0001_CS.pdf
(26) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.


Společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy
PDF 136kWORD 45k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 o společném evropském podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy (2018/2222(INI))
P8_TA(2019)0011A8-0393/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Komisí předložený návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku (COM(2018)0445),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku(1),

–  s ohledem na zprávu Evropského účetního dvora ze dne 13. listopadu 2017 o ověření roční účetní závěrky společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy za rozpočtový rok 2016, spolu s odpovědí společného podniku,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. června 2017 o příspěvku EU k reformovanému projektu ITER (COM(2017)0319),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0393/2018),

A.  vzhledem k tomu, že jaderná syntéza by mohla jakožto prakticky nevyčerpatelný, bezpečný, vůči klimatu šetrný, ekologicky zodpovědný a ekonomicky konkurenceschopný zdroj energie hrát v budoucím evropském a globálním energetickém prostředí klíčovou roli;

B.  vzhledem k tomu, že jaderná syntéza již přináší konkrétní příležitosti pro průmysl a má pozitivní vliv na pracovní místa, hospodářský růst a inovace a pozitivní dopad i za hranicemi odvětví jaderné syntézy a energetiky;

C.  vzhledem k tomu, že společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy koordinuje činnosti vědeckého a technologického výzkumu a vývoje v oblasti jaderné syntézy;

D.  vzhledem k tomu, že Evropa hrála od samého počátku vůdčí roli v projektu ITER, který se vyvíjel v úzké spolupráci s neevropskými signatáři dohody o ITER (USA, Ruskem, Čínou, Jižní Koreou a Indií), a že evropský příspěvek poskytovaný prostřednictvím společného podniku představuje 45 % stavebních nákladů projektu;

E.  vzhledem k tomu, že návrh Komise na změnu rozhodnutí Rady 2007/198/Euratom má za cíl zabezpečit financování další evropské účasti v projektu ITER po celou dobu trvání příštího víceletého finančního rámce ve snaze zajistit kontinuitu tohoto projektu, jehož cílem jsou klíčové průlomové vědecké objevy při rozvoji jaderné syntézy pro civilní použití, která by měla v konečném důsledku usnadnit výrobu bezpečné, životaschopné energie, která splňuje cíle Pařížské dohody;

1.  vítá Komisí předložený návrh rozhodnutí Rady, kterým se mění rozhodnutí Rady 2007/198/Euratom o založení společného evropského podniku pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy a o poskytnutí výhod tomuto podniku, které bude základem pro financování činností společného podniku v období 2021–2027 podle Smlouvy o Euratomu;

2.  lituje toho, že Rada tento návrh nekonzultovala s Parlamentem a vítá ohlášený záměr Komise „zabývat se možnostmi hlasování posílenou kvalifikovanou většinou a možnou reformou Smlouvy o Euratomu“ ve zprávě o stavu Unie za rok 2018; očekává, že takováto reforma by nutně přinesla Parlamentu pravomoci spolunormotvůrce;

3.  připomíná zpoždění při výstavbě tohoto experimentálního reaktoru, protože podle původního plánu měl být ITER postaven do roku 2020, ale v roce 2016 schválila rada projektu ITER nový časový plán pro vytvoření prvního plazmatu v prosinci 2025, což bylo nejdřívější technicky proveditelné datum dostavby reaktoru ITER;

4.  zdůrazňuje, že příspěvek Euratomu do společného podniku na období 2021–2027 by neměl být překročen;

5.  zdůrazňuje, že aby nemusely být stále znovu a znovu navyšovány předpokládané náklady na projekt, nedocházelo ke zpožděním oproti očekávaným termínům dokončení operativních milníků a byla zajištěna co nejvyšší míra spolehlivosti harmonogramu prací, měla by organizace pro ITER u každého revidovaného harmonogramu zahrnout rozumnou rezervu pro případ nepředvídaného vývoje; je v tomto ohledu pro rezervu až 24 měsíců, pokud jde o harmonogram, a 10–20 %, pokud jde o rozpočet navrhovaný Komisí;

6.  vítá nový přístup k řízení rizik, který zvolila organizace pro ITER, a podněcuje radu projektu ITER k tomu, aby ještě dále snížila počet podvýborů, racionalizovala jejich funkce a odstranila překrývání se činností;

7.  vyzývá Radu, aby návrh Komise schválila a provedla v něm tyto změny:

   příspěvek Euratomu společnému podniku bude uveden ve stálých i běžných cenách,
   v zájmu jasnosti se bude v celém textu používat výraz „Euratom“ namísto „Společenství“,
   návrh bude obsahovat jasná ustanovení týkající se výborů, které pomáhají správní radě společného podniku, konkrétně výboru pro správu a řízení, výboru pro nákupy a technického poradního panelu, pokud jde o jejich složení, stálý nebo dočasný status, počet schůzí a způsob odměňování jejich členů,
   budou zjištěny a odstraněny překrývající se odpovědnosti výboru pro správu a řízení a technického poradního panelu, pokud jde o projektové plány a pracovní programy,
   budou vložena ustanovení o příspěvcích hostitelského státu projektu ITER,
   v příloze III („Finanční nařízení: obecné zásady“) bude obsažen požadavek stanovit ve finančním nařízení společného podniku pravidla a postupy pro oceňování věcných příspěvků,
   v článku 5 a v příloze III budou obsažena ustanovení umožňující společnému podniku dostávat financování v podobě finančních nástrojů v souvislosti s operacemi kombinování zdrojů prováděných v budoucím programem InvestEU,
   bude vyjasněna role a příspěvek Spojeného království vzhledem k jeho postavení v rámci Euratomu, zejména s ohledem na jeho potenciální účast v projektu ITER,
   návrh bude obsahovat ustanovení týkající se synergií a spolupráce mezi projektem ITER a programem Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu na období 2021–2025,
   v rámci výzkumného programu a sítě určených organizací v oblasti vědeckého a technologického výzkumu jaderné syntézy bude zohledněna spolupráce s malými a středně velkými soukromými průlomovými aktéry, jako jsou začínající podniky experimentující s novými přístupy a technologiemi,
   budou vyjasněna ustanovení o výročních zprávách a posouzeních vypracovávaných společným podnikem,
   návrh bude obsahovat doporučení ke zkoumání možného dalšího využívání materiálů v současnosti používaných v rámci projektu ITER;

8.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 90, 30.3.2007, s. 58.


Posouzení využívání rozpočtu EU pro reformu veřejného sektoru
PDF 134kWORD 47k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 o posouzení využívání rozpočtu EU pro reformu veřejného sektoru (2018/2086(INI))
P8_TA(2019)0012A8-0378/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na studii nazvanou „Reforma veřejného sektoru: jak se rozpočet EU využívá na její podporu“, kterou zveřejnilo generální ředitelství pro vnitřní politiky v roce 2016(1),

–  s ohledem na strategii Evropa 2020,

–  s ohledem na současné období financování EU (2014–2020) a na návrh Komise na nový víceletý finanční rámec (2021–2028),

–  s ohledem na dohodu o zvýšení rozpočtu programu na podporu strukturálních reforem, kterou dosáhli spolunormotvůrci v červenci 2018,

–  s ohledem na článek 197 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro regionální rozvoj (A8-0378/2018),

A.  vzhledem k tomu, že veřejná správa v členských státech má zásadní význam pro provádění rozpočtu EU a že její účinné fungování může pomáhat při vytváření moderních systémů, které zlepšují prosperitu a blahobyt v EU;

B.  vzhledem k tomu, že návrh nového víceletého finančního rámce (VFR) neobsahuje v současné podobě specializovaný cíl pro veřejnou správu;

1.  konstatuje, že pravomoci veřejné správy jsou rozděleny mezi různé útvary Komise a že to komplikuje účinnou koordinaci příslušných útvarů, programů a iniciativ financovaných z prostředků EU; požaduje, aby byly všechny programy technické pomoci lépe koordinovány s cílem předejít překrývání a malé účinnosti opatření, což by negovalo veškeré úsilí Komise o podporu kombinovaného využívání fondů s cílem využít jejich vzájemných synergií; vyzývá Komisi, aby zlepšila systémy výměny osvědčených postupů s cílem pomoci členským státům zavádět nejlepší postupy, aniž by ukládaly politiky zaměřené na devalvaci mezd a sociálně neudržitelné reformy;

2.  vyzývá příštího předsedu Komise, aby určil jednoho komisaře, který ponese odpovědnost za otázky týkající se lepší veřejné správy a správy věcí veřejných;

3.  je toho názoru, že účinná reforma veřejného sektoru je zásadní, aby bylo možné pomoci členským státům přizpůsobit se měnícím se podmínkám, zvýšit odolnost vůči budoucím krizím, rozšířit elektronickou veřejnou správu a zlepšit poskytování služeb v celé EU, zejména v souvislosti s novými technologiemi a systémy IT, a že by ve velké míře napomohla při snižování plýtvání a odpadu, ztrátám či podvodnému používání prostředků EU; požaduje proto, aby se i v příštích programových obdobích počítalo s financováním opatření na zavedení elektronické veřejné správy v souladu se zásadami a prioritami stanovenými v akčním plánu EU pro „eGovernment“;

4.  konstatuje, že zejména zaostávající regiony mají často problémy s přístupem k finančním prostředkům nebo s jejich použitím, především v důsledku byrokracie, omezené administrativní kapacity nebo nesrovnalostí; doufá proto, že členské státy budou pokračovat ve vnitřních reformách zaměřených na skutečnou realizaci zásady řádné správy a urychlení soudních řízení;

5.  konstatuje, že z rozpočtu EU je členským státům EU poskytováno na podporu reformy veřejné správy přibližně 9 miliard EUR; vybízí Komisi, aby této finanční podpoře odpovídalo cílené sdílení znalostí, zkušeností a osvědčených postupů mezi členskými státy;

6.  vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s členskými státy s cílem podpořit zaostávající regiony posílením kapacit a správního řízení;

7.  požaduje přijetí opatření prosazujících provádění programů na podporu vývoje a provádění strategií v oblasti lidských zdrojů, například prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi členskými státy, rovněž za účasti vedoucích představitelů a dalších vysoce postavených osob;

8.  zdůrazňuje, že bylo často zjištěno, že se konkrétní operační programy a další zdroje financování z EU v řadě hledisek překrývají, a požaduje předložení příslušných návrhů; doufá tudíž, že dojde ke zlepšení pomoci v zájmu podpory koordinace, doplňkovosti a zjednodušení;

9.  zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly operační programy prováděny co nejúčinnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem; považuje za zásadní, aby členské státy nevytvářely další pravidla, která příjemcům komplikují využívání finančních prostředků;

10.  konstatuje, že Komise nemá ani standardizovaný a sdílený rámec pro hodnocení veřejné správy ani metodu systematického sběru údajů; se znepokojením konstatuje, že v důsledku nedostatku těchto nástrojů jsou analýzy Komise týkající se různých otázek v členských státech neúplné; navrhuje opětovné začlenění kapitoly věnované veřejné správě a správě věcí veřejných do roční analýzy růstu;

11.  vyzývá Komisi, aby předem posoudila správní kapacitu struktur odpovídajících za provádění rozvojových politik a u zvláště strategicky důležitých projektů podpořila vnitrostátní struktury a agentury schopné stanovit a urychlit provádění programů a jednotlivých operací;

12.  je přesvědčen, že by VFR měl být využíván ke stimulování programů, které zajistí lepší veřejnou správu a správu věcí veřejných, zejména s cílem pomoci členským státům v době hospodářského útlumu, protože v takové situaci mohou reformy v oblasti systémů veřejné správy dotčeným členským státům pomoci;

13.  vítá skutečnost, že v rámci příštího VFR byly předloženy návrhy s cílem vyhnout se překrývání programů a podpořit další zjednodušení;

14.  vybízí Komisi, aby ve spolupráci s členskými státy vypracovala specializovaný hodnotící rámec, který zahrne kvantitativní a kvalitativní aspekty vysoce kvalitní veřejné správy, a aby vybudovala vlastní analytickou kapacitu; poukazuje na to, že je nezbytné určit slabé stránky každého členského státu a při použití plánovaných zdrojů podpořit opatření na překonání problémů posílením kritéria předběžné podmínky a stanovením cílů;

15.  navrhuje, aby Komise posílila politický dialog s členskými státy tím, že zajistí zřízení specializovaného fóra;

16.  navrhuje, aby byl v parlamentním kalendáři vyčleněn čas na strukturovaný dialog s vnitrostátními parlamenty o otázkách spojených se zlepšováním veřejné správy v celé EU; požaduje, aby EU zlepšila monitorování a hodnocení evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů v rámci tematického cíle č. 11 začleněním konkrétních ukazatelů k posouzení pokroku v plnění cílů a priorit EU týkajících se reforem veřejné správy;

17.  vítá vypracování referenčního kritéria pro posouzení schopnosti veřejné správy kandidátských zemí EU převzít odpovědnost za členství v EU; doufá, že členské státy budou pokračovat ve vnitřních reformách zaměřených na ještě konkrétnější realizaci zásady řádné správy;

18.  konstatuje, že Evropská cena pro veřejný sektor (EPSA) je spolufinancována Komisí a některými členskými státy a sdružuje nejlepší, nejinovativnější a nejefektivnější subjekty v evropském veřejném sektoru; zastává názor, že by Komise měla zajistit lepší výměnu poznatků a informací a usilovat o širší dosah v celé Evropě;

19.  považuje za nezbytné prosazovat v rámci veřejné správy inovativní postupy, které podpoří lepší konektivitu, digitalizaci a kvalitní digitální služby pro občany, podniky i veřejné orgány umožňující stále držet krok s rychlým rozvojem nových technologií v dotyčných oblastech; vítá skutečnost, že nový návrh nařízení o společných ustanoveních poskytuje budoucím příjemcům nezbytné informace nezbytné k tomu, aby mohli tyto systémy využívat co nejrychleji;

20.  uznává, že zapojení místní správy je nezbytným předpokladem pro dosažení cílů na úrovni EU v této oblasti; upozorňuje na návrh v Tallinském prohlášení týkající se „posílení společných struktur správy věcí veřejných s místními a regionálními orgány“ na vnitrostátní úrovni(2);

21.  vítá stávající sítě(3), v nichž se sdružují zástupci členských států – zejména těch, které dostávají finanční prostředky EU –, s cílem zlepšit veřejnou správu prostřednictvím sdílení osvědčených postupů a vzájemného učení;

22.  zastává názor, že stávající sítě by mohly významně zlepšit svou výkonnost stanovením ambicióznějších cílů a rozvojem proaktivnějších přístupů, jako je učení na základě srovnávání, spojující sebehodnocení členských států s posíleným systémem vzájemného hodnocení;

23.  je přesvědčen, že vysoce kvalitní veřejná správa je základním předpokladem pro dosažení cílů politiky EU v rámci VFR a v jiných oblastech; zdůrazňuje význam dobré komunikace a politického povědomí při budování důvěry a podpoře pozitivních reformních opatření a programů;

24.  považuje za nezbytné stále posuzovat, zda politiky soudržnosti dodržují zásady adicionality a doplňkovosti ve vztahu k operacím financovaným z běžných zdrojů, a to i s cílem vyhnout se tomu, aby politiky soudržnosti nahrazovaly běžné vnitrostátní zdroje;

25.  konstatuje, že ačkoli zdroje ESI fondů pro regionální prováděcí plán v posledním programovém období kvantitativně vzrostly, bylo by možné zlepšit monitorování s cílem posoudit dopad tohoto financování na regionální prováděcí plán;

26.  požaduje pokračování činnosti pracovních skupin Komise odpovědných za pomoc vnitrostátním orgánům členských států v zájmu lepšího provádění fondů politiky soudržnosti v členských státech, jež zaostávají, pokud jde o čerpání zdrojů ESI fondů;

27.  zdůrazňuje význam programu podpory reforem a doufá, že tento program bude v nadcházejícím programovém období posílen tak, aby byla zdůrazněna jeho úloha podpory, než jen zdroje technické pomoci, a že se rovněž zlepší jeho účinnost a účelnost, aniž by byl snížen rozpočet na politiku soudržnosti o částky, které v současné době navrhuje Komise ve VFR na období 2021–2027;

28.  konstatuje, že EU, i když nemá přímé zákonné pravomoci v administrativním sektoru, má pozitivní vliv na veřejnou správu členských států a zejména hraje nepřímou úlohu prostřednictvím stanovení správních norem v acquis communautaire, umožněním výměny osvědčených postupů v celé Unii i prostřednictvím rozpočtových nástrojů zaměřených na podporu a prosazování reformy veřejné správy posilováním správní kapacity, účinnosti správy a pobídkami k inovacím ve veřejném sektoru;

29.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Studie – „Reforma veřejného sektoru: jak se rozpočet EU využívá na její podporu“, Evropský parlament, generální ředitelství pro vnitřní politiky, tematická sekce D – Rozpočtové záležitosti, 2016.
(2) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/ministerial-declaration-egovernment-tallinn-declaration
(3) Evropská síť veřejné správy (EUPAN); tematická síť pro veřejnou správu a správu věcí veřejných a další platformy a sítě se zvláštním zaměřením na spravedlnost, boj proti korupci, digitalizaci, zadávání veřejných zakázek atd.


Pokyny EU a mandát zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU
PDF 177kWORD 54k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 o pokynech EU a mandátu zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU (2018/2155(INI))
P8_TA(2019)0013A8-0449/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na mezinárodněprávní ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, kterou přiznává článek 18 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948, článek 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech z roku 1966, Deklarace OSN o odstranění všech forem nesnášenlivosti a diskriminace založených na náboženství či víře z roku 1981, článek 9 Evropské úmluvy o lidských právech a články 10, 21 a 22 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na připomínku Rady OSN pro lidská práva č. 22 ze dne 30. července 1993 k článku 18 Všeobecné deklarace lidských práv z roku 1948 a na její usnesení 16/18 ze dne 12. dubna 2011 o boji proti nesnášenlivosti, negativním stereotypům, stigmatizaci, diskriminaci, podněcování k násilí a násilí vůči osobám z důvodu náboženského vyznání či přesvědčení,

–  s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU), zejména na články 2 a 21 této smlouvy,

–  s ohledem na článek 17 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 21. února 2011 o netoleranci, diskriminaci a násilí na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení,

–  s ohledem na strategický rámec EU a akční plán pro lidská práva a demokracii, který přijala Rada dne 25. června 2012, a s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii pro období 2015–2019;

–  s ohledem na pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení ze dne 24. června 2013,

–  s ohledem na své doporučení ze dne 13. června 2013 o návrhu pokynů EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 20. ledna 2011 o situaci křesťanů v souvislosti se svobodou náboženského vyznání(2), ze dne 4. února 2016 o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii (ISIS/Dá'iš)(3) a ze dne 14. prosince 2017 o situaci Rohingyů(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. července 2015 o novém přístupu EU k lidským právům a demokracii: vyhodnocení činnosti Evropské nadace pro demokracii (EED) od jejího založení(5), a zejména s ohledem na body 27 a 28 tohoto usnesení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 2016(6) a ze dne 23. listopadu 2017(7) o výročních zprávách za rok 2015 a 2016 o lidských právech a demokracii ve světě a politice Evropské unie v této oblasti, a zejména s ohledem na bod 14 usnesení z roku 2016, pokud jde o rok 2015, a na bod 8 usnesení z roku 2017, pokud jde o rok 2016,

–  s ohledem na tzv. akční plán z Rabatu, který dne 5. října 2012 zveřejnil Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a který se týká zákazu obhajoby národnostní, rasové nebo náboženské nenávisti, jež představuje podněcování k diskriminaci, nepřátelství nebo násilí,

–  s ohledem na mandát zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání mimo EU,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 235/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro demokracii a lidská práva ve světě(8),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. května 2014 o přístupu k rozvojové spolupráci založeném na právech, který zahrnuje všechna lidská práva, a na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 30. dubna 2014 s názvem „Soubor nástrojů pro přístup založený na právech a zahrnující veškerá lidská práva pro rozvojovou spolupráci EU“ (SWD(2014)0152),

–  s ohledem na skutečnost, že Evropský parlament udělil v roce 2015 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení saúdskému bloggerovi a aktivistovi Rajfu Badávíovi, a to za neobyčejné úsilí o posílení otevřeného náboženského a politického dialogu v jeho zemi, s ohledem na skutečnost, že Rajf Badáví byl odsouzen k 10 letům vězení, tisíci ranám bičem a vysokému peněžitému trestu za údajné „hanobení islámu“ a že je nadále vězněn,

–  s ohledem na případ pákistánské křesťanky Asie Bibiové, která byla uvězněna a odsouzena k trestu smrti za rouhání, a na její nedávné zproštění viny,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0449/2018),

A.  vzhledem k tomu, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání a přesvědčení, jež jsou v rámci EU a v tomto usnesení společně nazývány svobodou náboženského vyznání nebo přesvědčení, jsou lidským právem, které je vlastní všem lidským bytostem, jakož i základním právem jednotlivců, které platí pro všechny stejně a nemělo by podléhat žádné formě diskriminace, jak je zakotveno v mezinárodních a evropských zakládacích dokumentech, včetně Všeobecné deklarace lidských práv, Evropské úmluvy o lidských právech a Listiny základních práv Evropské unie; vzhledem k tomu, že každý člověk má právo na to, aby byla dodržována všechna jeho lidská práva zakotvená ve Všeobecné deklaraci lidských práv a v Listině základních práv Evropské unie, a to bez diskriminace na základě rasy, etnického původu, zdravotního postižení, pohlaví, sexuální orientace, náboženského přesvědčení nebo neexistence náboženského přesvědčení; vzhledem k tomu, že podle článku 21 Smlouvy o Evropské unii se činnost Unie na mezinárodní scéně řídí zásadami, které byly rozhodující při jejím založení; vzhledem k tomu, že podle článku 2 Smlouvy je Unie založena na společnostech, které se vyznačují pluralizmem a tolerancí;

B.  vzhledem k tomu, že zásada oddělení církve a státu je hlavní ústavní zásadou po celém světě i v Evropě;

C.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament definuje sekularizaci jako striktní oddělení církevních a politických orgánů, což znamená odmítnutí jakýchkoli církevních zásahů do fungování veřejných institucí a jakýchkoli veřejných zásahů do náboženských záležitostí s výjimkou případů, kdy jde o zachování pravidel bezpečnosti a veřejného pořádku (včetně respektování svobody ostatních) a o zaručení stejné svobody svědomí pro všechny, tedy pro věřící, agnostiky i ateisty;

D.  vzhledem k tomu, že svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení v sobě nese právo jednotlivce zvolit si víru nebo právo nevěřit, právo změnit náboženské vyznání a přesvědčení či od něj upustit bez jakýchkoli omezení a právo praktikovat a projevovat myšlení, svědomí, náboženské vyznání a přesvědčení, které si jedinec zvolí ať už samostatně, nebo ve společenství, v soukromí, nebo na veřejnosti; vzhledem k tomu, že myšlení, svědomí, náboženské vyznání nebo přesvědčení lze projevovat při bohoslužbách, obřadech, praktikování a výuce; vzhledem k tomu, že svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení zahrnuje právo společenství věřících i nevěřících zachovat si své smýšlení a jednat v souladu s ním, nebo od něj upustit, jakož i nárok náboženských, sekulárních i nekonfesních organizací na uznání jejich právní subjektivity; vzhledem k tomu, že ochrana jednotlivců, ať už se hlásí k některému náboženství či nikoli, a účinné řešení případů porušování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, jako je diskriminace či právní omezení na základě vyznání či přesvědčení, jsou základním předpokladem pro zajištění toho, aby jednotlivci mohli požívat této svobody za rovných podmínek;

E.  vzhledem k tomu, že teistické, neteistické a ateistické přesvědčení, jakož i právo nevyznávat žádné náboženství či víru jsou také chráněny podle článku 18 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech; vzhledem k tomu, že právo vyznávat či nevyznávat náboženství nebo víru je absolutní a nesmí být za žádných okolností omezováno;

F.  vzhledem k tomu, že všechna lidská práva a základní svobody jsou nedělitelné, vzájemně provázané a na sobě závislé; vzhledem k tomu, že svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení zahrnuje prvky řady dalších lidských práv a základních svobod, jako je svoboda projevu a svoboda shromažďování a sdružování, a je na nich závislá, a že tato práva a svobody spolu sehrávají důležitou úlohu v boji proti všem formám nesnášenlivosti a diskriminace na základě náboženského vyznání či přesvědčení;

G.  vzhledem k tomu, že svoboda náboženského vyznání končí tam, kde by jeho praktikování porušovalo práva a svobody ostatních, a vzhledem k tomu, že praktikování náboženství nebo přesvědčení nesmí za žádných okolností ospravedlňovat násilný extremismus nebo mrzačení, ani nesmí nikomu dát volnost jednat způsobem, který poškozuje přirozenou důstojnost jednotlivce;

H.  vzhledem k tomu, že respektování této svobody přímo přispívá k demokracii, rozvoji, existenci právního státu, míru a stabilitě; vzhledem k tomu, že případy porušování této svobody jsou časté, postihují obyvatele všech částí světa, omezují důstojnost lidského života a způsobují nebo prohlubují nesnášenlivost a že jsou často počátečními varovnými signály potenciálního vzniku násilí a konfliktů; vzhledem k tomu, že státy musí postupovat s náležitou péčí, aby bránily projevům násilí nebo jeho hrozbám vůči osobám z důvodu jejich náboženského vyznání či přesvědčení, aby takové projevy či hrozby vyšetřovaly a postihovaly a aby v případě takových porušení zajistily odpovědnost;

I.  vzhledem k tomu, že podle článku 21 SEU Evropská unie podporuje a hájí univerzálnost a nedělitelnost lidských práv a základních svobod a úctu k lidské důstojnosti jako součást hlavních směrů své zahraniční politiky;

J.  vzhledem k tomu, že v řadě zemí stále přetrvávají náboženská omezení a nesnášenlivost ze strany vlád nebo společnosti; vzhledem k tomu, že některé náboženské menšiny čelí zvýšeným hrozbám a pronásledování ze strany států a nestátních subjektů; vzhledem k tomu, že zastánci lidských práv, kteří po celém světě bojují za svobodu náboženského vyznání a přesvědčení, stále častěji čelí hrozbám a útokům;

K.  vzhledem k tomu, že v rámci úsilí o plnění cíle prosazovat svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání prostřednictvím zahraniční politiky EU přijala Rada v červnu 2013 pokyny EU na podporu a ochranu svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání a že v květnu 2016 Komise jmenovala prvního zvláštního vyslance pro podporu svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání mimo EU s jednoletým mandátem, jenž byl od té doby dvakrát prodloužen o jeden rok;

L.  vzhledem k tomu, že EU svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení doposud prosazovala na mezinárodní úrovni a prostřednictvím mnohostranných fór zejména převzetím vedoucí úlohy při vypracovávání tematických rezolucí týkajících se této svobody v rámci Valného shromáždění OSN a Rady OSN pro lidská práva a také skrze spolupráci se zvláštním zpravodajem OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, jehož mandát podpořila, jakož i spoluprací s podobně smýšlejícími třetími zeměmi;

M.  vzhledem k tomu, že prosazování svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání, a to i prostřednictvím úsilí občanské společnosti o ochranu práv věřících i nevěřících i práv jednotlivců, kteří náležejí k náboženským menšinám či menšinám vyznávajícím určité přesvědčení, podpory obhájců lidských práv a potírání diskriminace zejména na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení a podpory mezikulturního a mezináboženského dialogu, představuje prioritu pro financování v rámci evropského nástroje pro demokracii a lidská práva (EIDHR) na období 2014–2020; vzhledem k tomu, že Evropský rozvojový fond (ERF) a finanční nástroje EU, jako je nástroj pro rozvojovou spolupráci (DCI), evropský nástroj sousedství (ENI), nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP) a nástroj předvstupní pomoci (NPP) rovněž podporují projekty, které napomáhají k vytvoření prostředí příznivého pro svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání;

1.  zdůrazňuje, že svoboda myšlení, svědomí a náboženského vyznání a přesvědčení, jež jsou v rámci EU a v tomto usnesení společně nazývány svobodou náboženského vyznání nebo přesvědčení, je univerzálním lidským právem, hodnotou EU a důležitým a nepopiratelným pilířem důstojnosti, který má velký dopad na všechny jednotlivce, jejich osobní identitu a rozvoj i na společnost; podtrhuje, že jednotlivcům musí být poskytnuta svoboda uspořádat si osobní život v souladu s vlastním přesvědčením; zdůrazňuje, že právo na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení zahrnuje i právo nemít víru, zastávat teistické, neteistické a ateistické přesvědčení a právo odstoupit od víry; potvrzuje, že právo na svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení musí být všemi stranami řádně chráněno, prosazováno a zaručeno a musí být posilováno prostřednictvím mezináboženského a mezikulturního dialogu v souladu s článkem 18 Všeobecné deklarace lidských práv a v souladu s hodnotami Evropské unie stanovenými ve Smlouvě o EU a v Listině základních práv Evropské unie; vyzdvihuje povinnost států zaručit svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení a zacházet se všemi jednotlivci stejně, bez jakékoli diskriminace na základě náboženského vyznání nebo přesvědčení, v zájmu zachování pokojné, demokratické a pluralitní společnosti, která je tolerantní vůči různorodosti a náboženskému vyznání;

2.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad skutečností, že v posledních letech došlo po celém světě k dramatickému nárůstu případů porušování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení a pronásledování věřících a nevěřících; odsuzuje účelové využívání náboženských otázek k politickým účelům, jakož i násilí, obtěžování či sociální tlaky vůči jednotlivcům či skupinám na základě myšlení, svědomí, náboženského vyznání nebo přesvědčení; odsuzuje pronásledování etnických a náboženských skupin, nevěřících, ateistů a jakýchkoli jiných menšin, jakož i pronásledování žen a dívek a jednotlivců na základě jejich sexuální orientace; odsuzuje nucené konverze a škodlivé praktiky, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, sňatky z donucení a některé další praktiky spojené s projevy nebo vnímané jako projevy náboženské víry nebo přesvědčení, a žádá, aby jejich původci byli okamžitě pohnáni k odpovědnosti; zdůrazňuje, že případy porušování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení často zapříčiňují nebo čím dál více vyostřují války či jiné formy ozbrojených konfliktů, v jejichž důsledku dochází k porušování humanitárního práva, včetně hromadných vražd a genocidy; zdůrazňuje, že případy porušování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení oslabují demokracii, stojí v cestě rozvoji a negativně ovlivňují požívání jiných základních svobod a práv; zdůrazňuje, že tato skutečnost zavazuje mezinárodní společenství, EU a její členské státy, aby opětovně potvrdily své odhodlání a zesílily své úsilí ve snaze podporovat tuto svobodu pro všechny;

3.  zdůrazňuje, že podle článku 21 SEU se Evropská unie a její členské státy zavázaly, že posílí dodržování lidských práv jakožto zásadu, kterou se řídí zahraniční politika EU; rozhodně vítá skutečnost, že pokyny EU z roku 2013 začleňují podporu a ochranu svobody náboženského vyznání a přesvědčení do zahraniční politiky a vnější činnosti EU, a v této souvislosti vyzývá k dalšímu posílení činností zaměřených na zvyšování povědomí a provádění těchto pokynů;

4.  zdůrazňuje, že podle článku 17 SFEU je EU odhodlána udržovat otevřený, transparentní a pravidelný dialog s církvemi a náboženskými, filozofickými a nekonfesními organizacemi; vyzdvihuje účinky, které má tento dialog na dodržování ostatních lidských práv; zdůrazňuje, že takovéto mezináboženské a mezikulturní dialogy se často setkávají na straně některých mezinárodních partnerů EU s velkou otevřeností a představují výchozí bod pro pokrok v dalších oblastech;

5.  zdůrazňuje, že je důležité dosáhnout k nevěřícím v zemích, kde se nemohou organizovat a nemohou uplatňovat svou svobodu shromažďování;

Strategie EU pro podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení prostřednictvím mezinárodních vztahů a spolupráce

6.  vítá, že se prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení v rámci zahraniční politiky EU a její vnější činnosti v nedávných letech prohloubilo, zvláště prostřednictvím globální strategie zahraniční a bezpečnostní politiky EU a akčního plánu EU pro lidská práva a demokracii pro období 2015–2019; vítá skutečnost, že se tento vývoj setkává s posíleným odhodláním na straně mnoha partnerských zemí řídit se příslušnými články 18 Všeobecné deklarace lidských práv a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech;

7.  bere na vědomí skutečnost, že předseda Komise v roce 2016 v reakci na usnesení Parlamentu ze dne 4. února 2016 zřídil funkci zvláštního vyslance EU pro prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU; považuje jmenování zvláštního vyslance za významný pokrok a jasné uznání svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení v rámci agendy lidských práv v oblasti zahraniční politiky a vnějších činností EU, a to jak na dvoustranné, tak i mnohostranné úrovni, jakož i v rámci rozvojové spolupráce; vybízí zvláštního vyslance, aby nadále pokračoval v angažovanosti, spolupráci a vzájemně se doplňující činnosti se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva v této oblasti, včetně podpory pokynů EU; pozitivně vnímá aktivní podporu zvláštního vyslance ze strany komisaře pro mezinárodní spolupráci a rozvoj a GŘ DEVCO;

8.  zdůrazňuje, že je důležité, aby úsilí o prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení a mezináboženských a vnitronáboženských a mezikulturních dialogů a dialogů mezi stoupenci různých vír, přesvědčení a filosofií bylo spojeno s prevencí extremismu na doplňujícím a vzájemně se posilujícím základě, jako způsobu, jak zachovat svobodu náboženského vyznání a přesvědčení na světě, zejména v sousedních a dalších zemích, s nimiž má EU zvláštní vztahy; zdůrazňuje, že klíčovými aktéry při prevenci náboženského extremismu jsou rovněž nenáboženské, humanistické a sekulární organizace;

9.  vyzývá k intenzivnější spolupráci, která bude předcházet pronásledování menšin na základě jejich myšlení, svědomí, náboženství nebo přesvědčení, která by vytvořila podmínky pro mírové soužití ve společnostech, které se vyznačují rozmanitostí, a která zajistí pokračování dialogu mezi náboženskými představiteli a subjekty, představiteli akademické obce, církví a dalšími náboženskými organizacemi, skupinami nevěřících, vnitrostátními institucemi na ochranu lidských práv, zastánci lidských práv, organizacemi na podporu práv žen a mladých lidí, zástupci občanské společnosti a sdělovacích prostředků; vyzývá Evropskou službu pro vnější činnost (ESVČ) a delegace EU, aby se svými různými partnery určili soubor společných cílů za účelem dosažení pokroku v oblasti svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení prostřednictvím dialogu o lidských právech;

10.  domnívá se, že náboženská negramotnost, jakož i nedostatek znalostí a uznání úlohy, kterou náboženství hraje pro velkou část lidstva, posilují zaujatost a stereotypy, jež přispívají ke zvyšování napětí, nepochopení a nerespektujícímu a nespravedlivému zacházení, pokud jde o názory a chování velkých částí obyvatelstva; zdůrazňuje význam vzdělání pro ochranu a posilování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení v celém světě a pro boj proti netoleranci; vyzývá ty, kteří zastávají odpovědné funkce v oblasti mediální komunikace a sociálních médií, aby pozitivně a respektujícím způsobem přispívali k veřejným diskusím a aby bránili negativní předpojatosti a stereotypům vůči náboženství a věřícím a aby vykonávali svou svobodu projevu odpovědně, jak požaduje článek 10 Evropské úmluvy o lidských právech;

11.  vyjadřuje politování nad skutečností, že některé země uplatňují nebo prosazují trestněprávní předpisy, které stanovují postihy za rouhání, konverzi nebo odpadlictví od víry, včetně trestu smrti, nebo které o zavedení takových předpisů usilují; vyjadřuje politování nad tím, že cílem těchto předpisů je obecně omezit svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení a svobodu projevu a že jsou často využívány jako forma utlačování menšin a politického útlaku; upozorňuje rovněž na situaci v některých dalších zemích postižených nebo ohrožených konflikty, v nichž jsou náboženské otázky hybatelem nebo jsou využívány jako nástroj; vyzývá EU, aby posílila svůj politický závazek zaměřit se v rámci své zahraniční politiky přednostně na zrušení takových diskriminačních právních předpisů ve všech dotčených zemích a na ukončení represí vůči zastáncům lidských práv a omezení prostoru pro občanskou společnost na základě náboženských důvodů; naléhavě vyzývá EU, aby do všech jednání vedených za účelem uzavření jakýchkoli dohod se třetími zeměmi zahrnovala dialog o lidských právech, který bude zahrnovat svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení;

12.  odsuzuje pokračující zadržování laureáta Sacharovovy ceny Rajfa Badávího v důsledku nezákonného procesu a naléhavě žádá, aby jej saúdské orgány neprodleně a bezpodmínečně propustily;

13.  vyzývá pákistánské orgány, aby zajistily bezpečnost Asie Bibiové a její rodiny;

Zvláštní vyslanec EU pro podporu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU

14.  vítá skutečnost, že zvláštní vyslanec navázal efektivní pracovní vazby v rámci Komise, Rady, Evropského parlamentu i s dalšími zúčastněnými stranami; vybízí zvláštního vyslance, aby podával výroční zprávy o zemích, které navštívil, a o svých tematických prioritách;

15.  vyzývá Radu a Komisi, aby v rámci postupu obnovení mandátu zvláštního vyslance provedly transparentní a komplexní posouzení účinnosti a přidané hodnoty této pozice; vyzývá Radu a Komisi, aby na základě tohoto posouzení odpovídajícím způsobem podpořily institucionální mandát, kapacitu a povinnosti zvláštního vyslance, a to prozkoumáním možnosti, že by se víceletý mandát každoročně přezkoumával, a vytvořením pracovních sítí ve všech příslušných orgánech EU;

16.  zdůrazňuje, že povinnosti zvláštního vyslance by se měly zaměřovat na prosazování svobody myšlení, svědomí, náboženského vyznání a přesvědčení, a na právo nevěřit, právo na odvrácení od víry a právo zastávat ateistické názory, přičemž by se měla věnovat pozornost i situaci nevěřících, kteří jsou ohroženi; doporučuje, aby úloha zvláštního vyslance zahrnovala pravomoci, jako jsou: zvýšení viditelnosti, účinnosti, soudržnosti a odpovědnosti evropské politiky v oblasti prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU; předkládání výroční zprávy o pokroku a souhrnné zprávy o mandátu zvláštního vyslance na konci jeho trvání Evropskému parlamentu, Radě, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Komisi; a úzká spolupráce s Pracovní skupinou Rady pro lidská práva (COHOM);

17.  oceňuje práci zvláštního zástupce EU pro lidská práva, zejména v oblasti svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; zdůrazňuje, že při vytváření institucionálních mandátů je důležité zamezit zdvojování povinností a pravomocí zvláštního vyslance a zvláštního zástupce EU pro lidská práva;

18.  konstatuje, že řada členských států nedávno vytvořila nová pracovní místa v oblasti odpovědnosti za svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, jejichž úloha je srovnatelná se zvláštním vyslancem; vyzdvihuje potřebnost uceleného přístupu, který bude zahrnovat práva všech náboženských komunit i nevěřících; podporuje spolupráci mezi zvláštním vyslancem a vnitrostátními úředníky odpovědnými za svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v zahraničí, jakož i spolupráci s Pracovní skupinou Rady pro lidská práva (COHOM) a Evropským parlamentem; vyzývá k posílené spolupráci a společnému a vzájemnému úsilí delegací EU a velvyslanectví členských států s cílem zajistit ucelený a jednotný postup při prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení mimo EU a podporovat komunity a jednotlivce, jež jsou vystaveni porušování této svobody;

19.  doporučuje zvážit možnost zřízení neformální poradní pracovní skupiny složené ze zástupců členských států pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení a dalších příslušných institucí, jakož i zástupců a odborníků Evropského parlamentu, vědců a zástupců občanské společnosti, včetně církví a dalších náboženských organizací a nekonfesních organizací;

20.  doporučuje, aby zvláštní vyslanec rozvíjel spolupráci s protějšky mimo EU, zejména prostřednictvím úzké spolupráce se zvláštním zástupcem EU pro lidská práva a různými zvláštními zpravodaji OSN, zejména se zpravodajem pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení, a aby prozkoumal možnosti předkládání každoročních společných iniciativ EU a OSN v oblasti diskriminace náboženských skupin a menšin a rovněž nevěřících a osob, které změní náboženské vyznání nebo je kritizují či se svého náboženského vyznání vzdají, a aby rovněž formuloval společné návrhy, jak s takovou diskriminací skoncovat; bere na vědomí návrh stanovit pod vedením OSN oficiální každoroční mezinárodní den připomínající oběti náboženského pronásledování a osoby, které toto pronásledování přežily;

Pokyny EU na podporu a ochranu svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení

21.  domnívá se, že pokyny EU představují jasně stanovený souhrn politických postojů, zásad, norem a témat pro přijímání prioritních opatření, jakož i soubor nástrojů pro monitorování, posuzování, podávání zpráv a postup ze strany zástupců EU ve třetích zemích, které stanovují pevný strategický postoj pro EU a její členské státy k tomu, aby mohly účinně podporovat prosazování svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání mimo EU;

22.  naléhavě vyzývá k účinnému provádění obecných zásad EU týkajících se svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení s cílem zvýšit vliv EU při prosazování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení na celém světě; zdůrazňuje, že pochopení toho, jakým způsobem mohou být jednotlivé společnosti utvářeny a ovlivňovány myšlenkami, náboženstvím a dalšími formami kultury nebo víry, včetně bezvěrectví, má zásadní význam pro lepší porozumění tomu, jak prosazovat svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení v rámci zahraniční politiky EU i mezinárodní spolupráce; vyzývá k tomu, aby byla věnována stejná pozornost situaci nevěřících, ateistů a odpadlíků od víry, kteří čelí pronásledování, diskriminaci a násilí;

23.  vyzývá k posílení znalostí o svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení a vítá v tomto ohledu dosavadní úsilí ESVČ a Komise spočívající v poskytování odborné přípravy v oblasti gramotnosti a historie náboženského vyznání a přesvědčení, jakož i o situaci náboženských menšin a nevěřících úředníků EU a diplomatů členských států při současném dodržování zásad plurality a neutrality; zdůrazňuje však, že je zapotřebí vytvořit širší a systematičtější programy odborné přípravy, které by zvýšily povědomí o uvedených pokynech EU, vedly k jejich většímu uplatňování mezi úředníky a diplomaty EU a členských států a posílily spolupráci se zvláštním vyslancem; doporučuje, aby se akademická obec, církve a náboženské komunity a sdružení v celé svojí rozmanitosti, jakož i nekonfesní organizace, organizace na ochranu lidských práv a organizace občanské společnosti zapojily do tohoto procesu odborné přípravy; vyzývá Komisi a Radu, aby vyčlenily přiměřené prostředky na takové programy;

24.  vyzývá Komisi a ESVČ, aby zajistily, že ve výroční zprávě EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě a rovněž ve zprávách o pokroku týkajících se uplatňování pokynů EU byla věnována samostatná kapitola svobodě náboženského vyznání nebo přesvědčení, které budou tlumočeny Parlamentu a Radě; poznamenává, že pokyny EU předpokládají, že po uplynutí tříletého období dojde k vyhodnocení jejich provádění pracovní skupinou COHOM a že žádné takové hodnocení doposud nebylo poskytnuto ani zveřejněno; vyzývá k tomu, aby bylo toto hodnocení neprodleně zveřejněno; domnívá se, že hodnocení by mělo klást důraz na osvědčené postupy, určit oblasti, v nichž je třeba dosáhnout zlepšení, a poskytnout konkrétní doporučení ohledně provádění pokynů EU v souladu se stanovenými lhůtami a mezníky, které jsou předmětem pravidelného každoročního hodnocení; žádá, aby toto hodnocení bylo zahrnuto do výročních zpráv EU o stavu lidských práv a demokracie ve světě;

25.  vyzdvihuje odpovědnou úlohu, kterou plní kontaktní místa pro lidská práva – a to i pokud jde o svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení – v rámci všech delegací EU a na misích SBOP; vyzývá, aby byly těmto delegacím EU a misím přiděleny odpovídající zdroje, aby jim bylo umožněno provádět svou činnost spočívající v monitorování, posuzování problematických situací v oblasti lidských práv a podávání zpráv o těchto situacích, včetně činnosti týkající se respektování svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení;

26.  připomíná význam strategií pro oblast lidských práv a demokracie v jednotlivých zemích (HRDCS), které přizpůsobují činnost EU podle konkrétní situace a potřeb každé země; vyzývá, aby byla věnována náležitá pozornost otázkám souvisejícím se svobodou myšlení, svědomí a náboženského vyznání, a aby byly současně stanoveny pokyny pro postup ze strany EU s cílem řešit tyto otázky v rámci strategií HRDCS v případě, že je dodržování uvedené svobody ohroženo; opětovně vyzývá, aby byl poslancům Evropského parlamentu zpřístupněn obsah těchto strategií;

Postup EU ve věci svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání na mnohostranných fórech

27.  vítá závazek EU prosazovat svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení na mnohostranných fórech, zejména v rámci OSN, Rady Evropy, OBSE a Organizace islámské spolupráce; v tomto ohledu podporuje spolupráci EU se zvláštním zpravodajem OSN pro svobodu náboženského vyznání nebo přesvědčení a s Úřadem vysokého komisaře OSN pro lidská práva; doporučuje, aby EU pokračovala ve své praxi iniciování rezolucí týkajících se svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení na Valném shromáždění OSN a v Radě OSN pro lidská práva a aby vyvíjela snahy o budování spojenectví a hájení společných postojů se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi; vyzývá EU a Organizaci islámské spolupráce, aby zvážily vypracování společného usnesení o otázce svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení v rámci OSN;

Finanční nástroje EU

28.  s uspokojením konstatuje, že nástroj pro demokracii a lidská práva (EIDHR) stanovuje otázku svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení coby prioritu; bere na vědomí zvýšení finančních prostředků přidělených v rámci EIDHR od okamžiku přijetí obecných pokynů EU na projekty spojené s prosazováním svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení; vyzývá Komisi a ESVČ, aby zajistily, aby se vzájemně posilovala diplomatická činnost EU zaměřená na prosazování lidských práv, včetně svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení, a podporu projektů financovaných z nástroje EIDHR, a aby při přidělování prostředků byla dodržována zásada plurality, neutrality a spravedlnosti; zdůrazňuje, že svoboda náboženského vyznání nebo přesvědčení může rovněž být podporována i jinými nástroji, než jsou fondy zaměřené na lidská práva, a to mimo jiné fondy vyhrazenými na předcházení konfliktům nebo na vzdělávání a kulturu; vyzývá Komisi a Radu, aby v rámci VFR na období 2021–2027 zachovaly dostatečné finanční prostředky na projekty týkající se svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení v rámci vnějších finančních nástrojů EU; žádá, aby nástroj EIDHR získal prostředky na financování ochrany nebo exfiltrace svobodně smýšlejících osob a ochránců lidských práv, kteří jsou ve své zemi původu ohroženi nebo pronásledování;

29.  požaduje, aby bylo vynakládáno úsilí s cílem zajistit transparentnost při přidělování finančních prostředků a monitorování jejich využívání církvemi a jejich činnostmi;

30.  zdůrazňuje, že politiky EU v oblasti míru, bezpečnosti, předcházení konfliktům a v oblasti rozvoje a spolupráce stojí před výzvami, jejichž řešení může být navrženo mimo jiné za účasti církví, náboženských představitelů, akademické obce, náboženských komunit a společenství či sdružení vyznávajících určité přesvědčení a náboženských i nenáboženských organizací, které jsou důležitou součástí občanské společnosti; uznává, že je důležité, aby byl brán zřetel na rozmanitost církví, náboženských společností a sdružení či společností a sdružení vyznávajících určité přesvědčení a náboženských i nenáboženských organizací, které stojí u skutečného rozvoje a humanitární činnosti ve spolupráci s komunitami a v jejich zájmu; vyzývá Radu a Komisi, aby případně začlenily cíle a činnosti týkající se prosazování a ochrany svobody náboženského vyznání nebo přesvědčení do plánování nástrojů financování spojených s těmito politikami, a to do fondu ERF a nástrojů DCI, ENI, IcSP a IPA a rovněž do jakýchkoli jiných nástrojů, které mohou být v příslušných oblastech zřízeny po roce 2020;

o
o   o

31.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, ESVČ, vládám a parlamentům členských států a Organizaci spojených národů.

(1) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 174.
(2) Úř. věst. C 136 E, 11.5.2012, s. 53.
(3) Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 77.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2017)0500.
(5) Úř. věst. C 265, 11.8.2017, s. 130.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2016)0502.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2017)0494.
(8) Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 85.


Rovnost žen a mužů a daňové politiky v EU
PDF 200kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2019 o rovnosti žen a mužů a daňových politikách v EU (2018/2095(INI))
P8_TA(2019)0014A8-0416/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 2 a čl. 3 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

–  s ohledem na články 8, 10, 11, 153 a 157 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na články 23 a 33 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na akční plán EU pro lidská práva a demokracii z roku 2015,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti žen a mužů (00337/2016),

–  s ohledem na Evropský pakt pro rovnost žen a mužů na období 2011–2020, který je přílohou k závěrům Rady ze dne 7. března 2011 (07166/2011),

–  s ohledem na Úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod (ECHR), a zejména na článek 14 této úmluvy zakazující diskriminaci,

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech a na zprávu OSN ze dne 15. ledna 2016 nazvanou „Závěrečná studie o nezákonných finančních tocích, lidských právech a Agendě pro udržitelný rozvoj do roku 2030“ a vypracovanou nezávislým odborníkem na vliv zahraničního dluhu a dalších souvisejících mezinárodních finančních závazků států na plné vykonávání veškerých lidských práv, především práv hospodářských, sociálních a kulturních,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) ze dne 18. prosince 1979,

–  s ohledem na Pekingskou deklaraci a akční platformu přijaté na čtvrté světové konferenci o ženách dne 15. září 1995 a na následující výsledné dokumenty přijaté na zvláštních zasedáních OSN Peking +5 (2000), Peking +10 (2005), Peking +15 (2010) a Peking +20 (2015),

–  s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) a článek 3 této úmluvy, v němž je „gender“ definován jako „společensky ustanovená role, chování, aktivity a atributy, jež daná společnost považuje za náležité pro ženy a muže“, a na Meziamerickou úmluvu o předcházení, trestání a vymýcení násilí na ženách (Úmluva z Belém do Pará) z roku 1994,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění Organizace spojených národů 70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

–  s ohledem na klíčové úmluvy Mezinárodní organizace práce (MOP) o rovnosti žen a mužů, včetně Úmluvy o stejném odměňování (č. 100), Úmluvy o diskriminaci (zaměstnání a povolání) (č. 111), Úmluvy o pracovnících s povinnostmi k rodině (č. 156) a Úmluvy o ochraně mateřství (č. 183),

–  s ohledem na zprávu nazvanou „Švýcarská odpovědnost za exteritoriální dopad zneužívání daňového systému na práva žen“, v níž se poukazuje na nepřiměřené daňové zatížení žen, zejména žen s nízkými příjmy a žen v rozvojových zemích, které vede k přeshraničnímu zneužívání daňového systému a následné ztrátě veřejných příjmů, jež byla výboru CEDAW předložena společně Střediskem pro hospodářská a sociální práva (CESR) a organizacemi Alliance Sud, Global Justice Clinic na New York University School of Law, Public Eye a Tax Justice Network,

–  s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 3. prosince 2015 s názvem „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ (SWD(2015)0278),

–  s ohledem na strategii Komise Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný a inkluzivní růst,

–  s ohledem na zprávy o jednotlivých zemích vypracované v roce 2018 v rámci evropského semestru,

–  s ohledem na zprávu Komise z roku 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii,

–  s ohledem na zprávu Komise nazvanou „Trendy zdanění v Evropské unii – údaje týkající se členských států EU, Islandu a Norska, vydání z roku 2018“,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 8. května 2018 o rozvoji zařízení péče o děti pro malé děti s cílem posílit zapojení žen na trhu práce, rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem rodičů a udržitelný růst podporující začlenění v Evropě („barcelonské cíle“) (COM(2018)0273),

–  s ohledem na směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování,

–  s ohledem na návrh směrnice Rady ze dne 18. ledna 2018, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o snížené sazby daně z přidané hodnoty (COM(2018)0020),

–  s ohledem na index rovnosti žen a mužů Evropského institutu pro rovnost žen a mužů (EIGE),

–  s ohledem na zprávu orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen (UN Women) z roku 2015 s názvem „Pokrok žen ve světě 2015–2016. Transformace hospodářství, výkon práv“,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu skupiny odborníků Rady Evropy z roku 2005 týkající se sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů, která definuje sestavování rozpočtu s ohledem na rovnost žen a mužů jako „posuzování rozpočtu z genderového hlediska, které je začleňováno do všech úrovní rozpočtového procesu a vede k restrukturalizaci příjmů a výdajů za účelem podpory genderové rovnosti“,

–  s ohledem na studii výzkumné služby Evropského parlamentu z roku 2015 nazvanou „Zavedení transparentnosti, koordinace a konvergence daňových politik v oblasti daně z příjmu právnických osob v Evropské unii – I – Posouzení rozsahu agresivního plánování v oblasti daně z příjmu právnických osob“,

–  s ohledem na závěrečné připomínky výboru CEDAW týkající se exteritoriálních povinností, pokud jde o genderový dopad nelegálních finančních toků a vyhýbání se daňovým povinnostem právnických osob ve Švýcarsku v roce 2016 a v Lucembursku v roce 2018(1),

–  s ohledem na politický briefing Institutu rozvojových studií z roku 2016 nazvaný „Přerozdělení neplacené pečovatelské činnosti – proč mají daně vliv na ženská práva“,

–  s ohledem na studii tematické sekce C Evropského parlamentu: Ústavní záležitosti a práva občanů z dubna 2017 nazvanou „Rovnost žen a mužů a zdanění v Evropské unii“,

–  s ohledem na zprávu orgánu OSN pro rovnost žen a mužů a pro posílení postavení žen (UN Women) z dubna 2018 nazvanou „Gender, daně a rovnost v rozvojových zemích“,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 11. září 2012 o úloze žen v ekologickém hospodářství(2),

–  s ohledem na zprávu OECD o provádění doporučení OECD ohledně genderu (červen 2017) a Modely daní a dávek 2015,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii EU pro rovnost žen a mužů pro období po roce 2015(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o pracovnicích v domácnosti a pečovatelkách v EU(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o chudobě: z hlediska rovnosti žen a mužů(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. března 2017 o rovnosti žen a mužů v Evropské unii v letech 2014–2015(6),

–  s ohledem na své doporučení Radě a Komisi ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(7),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0416/2018),

A.  vzhledem k tomu, že články 2 a 3 SEU uznávají zákaz diskriminace a rovnost mezi ženami a muži jakožto dvě ze základních hodnot a cílů, na nichž je EU založena; vzhledem k tomu, že články 8 a 10 SFEU ukládají Evropské unii, aby usilovala o odstranění nerovností, prosazovala rovnost žen a mužů a bojovala proti diskriminaci při vymezování a provádění svých politik a činností; vzhledem k tomu, že Listina základních práv EU obsahuje práva a zásady, v nichž se hovoří o zákazu přímé i nepřímé diskriminace (čl. 21 odst. 1) a o rovnosti žen a mužů (článek 23); vzhledem k tomu, že právy stanovenými v Listině se řídí členské státy při uplatňování práva Unie (článek 51);

B.  vzhledem k tomu, že v celé Evropské unii jsou ženy i nadále nedostatečně zastoupeny na trhu práce, přičemž celková míra zaměstnanosti žen je stále o téměř 12 % nižší než u mužů; vzhledem k tomu, že 31,5 % pracujících žen v EU pracuje na částečný úvazek, ve srovnání s 8,2 % pracujících mužů;

C.  vzhledem k tomu, že je nanejvýš důležité řešit rozdíl v zaměstnanosti žen a mužů a odstranit rozdíly ve výši důchodů žen a mužů, které v EU v průměru dosahují téměř 40 %, což je důsledkem nashromážděných nerovností v průběhu celého života žen a jejich období nepřítomnosti na trhu práce;

D.  vzhledem k tomu, že rozdíl v odměňování žen a mužů v EU činí 16 %, což znamená, že ženy v EU v rámci celého hospodářství vydělávají za hodinu v průměru o 16 % méně než muži;

E.  vzhledem k tomu, že kumulativní účinek všech rozdílů dopadající na ženy (rozdíly v odměňování a zaměstnávání mezi ženami a muži, přerušení zaměstnání kvůli péči o děti a jiné osoby a práce na částečný versus plný úvazek) významně přispívá k rozdílu v odměňování žen a mužů a k rozdílu ve výši jejich důchodů, což vede k tomu, že ženy čelí vyššímu riziku chudoby a sociálního vyloučení a negativní dopady se rovněž rozšiřují na jejich děti a rodiny;

F.  vzhledem k tomu, že Pekingská akční platforma zdůrazňuje, že je třeba analyzovat různé politiky a programy z hlediska rovnosti žen a mužů, včetně těch týkajících se zdanění, a upravit je v případě potřeby tak, aby podporovaly spravedlivější rozdělení výrobních prostředků, bohatství, příležitostí, příjmu a služeb;

G.  vzhledem k tomu, že Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen (CEDAW) stanoví, že rodiny by měly být založeny na zásadě rovnosti, spravedlnosti a osobního naplnění každého člena rodiny, přičemž by ženy měly být rovnoprávné s muži také v oblasti daňových právních předpisů, jakožto jednotlivci a samostatní občané, a nikoli jako osoby závislé na mužích;

H.  vzhledem k tomu, že členské státy se jakožto signatáři Mezinárodního paktu o hospodářských, sociálních a kulturních právech zavázaly k plnění povinnosti uvolnit co nejvíce zdrojů tak, aby byly k dispozici prostředky na postupné provádění hospodářských, sociálních a kulturních práv;

I.  vzhledem k tomu, že právní předpisy týkající se daně z příjmu fyzických osob, které znevýhodňují ženy, pokud jde o podmínky zaměstnání a přístup k němu nebo o důchod vyplácený zaměstnavatelem, mohou být porušením článku 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES(8) ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání(9);

J.  vzhledem k tomu, že pracovní dokument útvarů Komise nazvaný „Strategický závazek ohledně rovnosti žen a mužů v letech 2016–2019“ identifikuje klíčové oblasti pro rovnost mezi ženami a muži, např. daňové politiky, ale chybí v něm závazná ustanovení nebo výzva k tomu, aby se členské státy zavázaly k genderovému mainstreamingu;

K.  vzhledem k tomu, že daňové politiky mohou vykazovat explicitní či implicitní genderové předsudky; vzhledem k tomu, že explicitní genderový předsudek znamená, že určité daňové opatření je přímo a jednoznačně zaměřeno na muže nebo ženy, zatímco implicitní předsudek znamená, že dané opatření se formálně vztahuje na všechny, ale ve skutečnosti dochází k diskriminaci, neboť politika pracuje se vzory chování a příjmů, které vedou k rozdílným dopadům na ženy a muže; vzhledem k tomu, že většina členských států zrušila daňové předpisy, které výslovně rozlišují mezi muži a ženami, ale implicitní daňové předsudky jsou stále rozšířené v celé EU, neboť daňové předpisy se vzájemně ovlivňují se sociální a hospodářskou situací;

L.  vzhledem k tomu, že politická rozhodnutí o zvýšení a přerozdělení příjmů mohou mít disproporční dopad na příjem a ekonomické zabezpečení žen a omezit jejich přístup ke kvalitním veřejným službám, což oslabuje jejich schopnost uplatňovat svá ekonomická a sociální práva a zpomaluje pokrok na cestě k rovnosti žen a mužů;

M.  vzhledem k tomu, že nedostatečná genderová perspektiva v daňových politikách EU i jednotlivých členských států posiluje existující rozdíly mezi pohlavími (v zaměstnanosti, příjmu, neplacené práci, důchodech, chudobě, bohatství atd.), odrazuje ženy od toho, aby vstoupily na trh práce a zůstaly na něm, a podporuje tradiční genderové role a stereotypy;

N.  vzhledem k tomu, že utváření daňových politik je zásadním rysem strategie Evropa 2020; vzhledem k tomu, že evropský semestr je zaměřen především na dodržování Paktu o stabilitě a růstu, a vzhledem k tomu, že genderové aspekty se často v prioritách a doporučeních přehlížejí, zejména pokud se týkají zdanění;

O.  vzhledem k tomu, že regresivní změny ve zdanění práce, společností, spotřeby a bohatství, které lze v posledních desetiletích pozorovat v řadě členských států, mají za následek oslabení přerozdělovacích schopností daňových systémů a posilují trend zvyšování příjmové nerovnosti; vzhledem k tomu, že tato strukturální změna ve zdanění přesouvá daňové zatížení na skupiny s nízkými příjmy, a tudíž především na ženy, vzhledem k nerovnoměrnému rozdělení příjmů mezi ženami a muži, malému podílu žen mezi osobami s nejvyššími příjmy, nadprůměrné míře spotřeby u žen, pokud jde o základní zboží a služby, a poměrně vysokému podílu příjmu z práce a malému podílu příjmu z kapitálu na celkovém příjmu žen(10);

P.  vzhledem k tomu, že s ekonomickými nerovnostmi se mohou potýkat zejména ženy, a to kvůli nerovnoměrnému rozdělení příjmů mezi ženami a muži, malému podílu žen mezi osobami s nejvyššími příjmy a poměrně vysokému podílu příjmu z práce a malému podílu příjmu z kapitálu na celkovém příjmu žen(11);

Q.  vzhledem k tomu, že sazby daně z příjmu právnických osob od 80. let 20. století v průměru dramaticky poklesly z více než 40 % na 21,9 % v roce 2018, zatímco sazba spotřebních daní (z nichž velkou část tvoří DPH) naproti tomu od roku 2009 roste a v roce 2016 dosáhla 20,6 %(12);

R.  vzhledem k tomu, že současné makroekonomické politiky by měly lépe zohledňovat význam neplacené péče a práce v domácnosti, a vzhledem k tomu, že podle dostupných údajů 80 % péče v EU poskytují neplacení neformální pečovatelé, z nichž 75 % tvoří ženy; vzhledem k tomu, že určité daňové politiky, podfinancované veřejné služby a přístupnost sociálních služeb nepřiměřeně dopadají na nízkopříjmové skupiny, a zejména ženy, jelikož ty často musí nahrazovat nedostatečné služby v oblasti péče, vzdělávání a jiných druhů podpory rodiny, typicky bez jakékoliv odměny, takže dále přetrvává nepřiměřeně velká odpovědnost žen za péči; vzhledem k tomu, že v zemích EU nesou nejchudší a nejzranitelnější ženy dvojí břemeno neformální pečovatelské práce a nízko ohodnoceného nejistého zaměstnání(13);

S.  vzhledem k tomu, že téměř všechny členské státy vytvořily duální systémy zdanění příjmů, kdy uplatňují vyšší mezní daňovou sazbu na příjem druhého výdělečně činného partnera a jednotnou daňovou sazbu pro většinu typů kapitálových příjmů; vzhledem k tomu, že nepřiměřeně vysoké daňové zatížení v případě druhého výdělečně činného partnera, které je důsledkem přímých progresivních daňových schémat uplatňovaných na příjmy z pracovní činnosti, je ve většině členských států spolu s jinými systémy společného zdanění a dávek a náklady na nedostatečné všeobecné služby péče o děti jedním z hlavních důvodů, proč ženy nevstupují na pracovní trh(14);

T.  vzhledem k tomu, že past nečinnosti (v současnosti 40 %) a past nízkého výdělku, které neúměrně postihují ženy a odrazují je od plné účasti na trhu práce, jsou do značné míry způsobeny systémem přímých daní a ztrátou příspěvků a přídavků;

U.  vzhledem k tomu, že v některých členských státech mohou rodiny stále získat daňové úlevy v případě závislého manžela/manželky, příspěvky pro sezdané páry nebo daňové úlevy pro páry s jedním výdělečně činným partnerem, což udržuje asymetrickou situaci v porovnání s rodiči samoživiteli, což jsou většinou ženy, a ignoruje rozmanité rodinné situace v EU; vzhledem k tomu, že tyto daňové výhody obvykle odrazují provdané ženy od vstupu na trh práce a přímo či nepřímo je podporují v tom, aby se věnovaly neplacené práci, a nikoli placenému zaměstnání;

V.  vzhledem k tomu, že dopad zdanění na genderové rozdíly, pokud jde o majetek podniků, osobní majetek a nemovitosti, zůstává nedostatečně probádanou oblastí výzkumu a že je o tom nezbytně nutné získat údaje rozčleněné podle pohlaví;

1.  žádá Komisi, aby podpořila rovnost žen a mužů ve všech daňových politikách a vydala zvláštní pokyny a doporučení pro členské státy odstranit genderové předsudky v oblasti daní a zajistit, aby nevznikaly žádné nové daně, výdajové zákony, programy či postupy, které zvyšují rozdíly mezi muži a ženami v tržním příjmu nebo příjmu po zdanění;

2.  zdůrazňuje, že podle principu subsidiarity vymezeného v čl. 5 odst. 3 SEU mohou členské státy dle vlastního uvážení stanovovat pravidla svých daňových politik za předpokladu, že budou v souladu s pravidly EU; dále zdůrazňuje, že rozhodnutí EU o daňových otázkách vyžadují jednomyslný souhlas všech členských států;

3.  žádá Komisi, aby prosazovala ratifikaci Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen ze strany EU, stejně jako to učinila v případě Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením a jako to činí v případě Istanbulské úmluvy;

4.  vyzývá Komisi, aby zvýšila status strategického závazku ohledně rovnosti žen a mužů tím, že jej přijme jako své sdělení(15), a aby na základě odvětvové analýzy všech činností EU, která by zahrnovala i daňová hlediska, začlenila jasné cíle a klíčová opatření k posílení rovného postavení žen a mužů; žádá Komisi a členské státy, aby zajistily řádné uplatňování právních předpisů EU proti nepřímé a přímé genderové diskriminaci a systematické sledování dosaženého pokroku s cílem zajistit, aby se ženy a muži stali rovnocennými subjekty;

Přímé zdanění

Zdanění příjmů fyzických osob

5.  konstatuje, že daňové politiky se rozmanitými způsoby dotýkají různých typů domácností (domácností se dvěma výdělečně činnými osobami a domácností, kde je žena či muž jedinou výdělečně činnou osobou atd.); zdůrazňuje negativní důsledky chybějících opatření na podporu zaměstnanosti žen a jejich ekonomické nezávislosti a upozorňuje na růst rozdílů ve výši důchodů pobíraných ženami a muži v důsledku společného zdanění; zdůrazňuje, že daňové systémy by již neměly vycházet z předpokladu, že domácnosti sdružují své finanční prostředky a dělí se o ně rovným dílem, a že individuální zdanění je nástrojem k dosažení daňové spravedlnosti pro ženy; považuje za zásadní, aby bylo dosaženo rovnosti žen a mužů, pokud jde o příjmy a péči; naléhavě žádá všechny členské státy, aby zavedly individuální zdanění a zároveň zachovaly všechny finanční a další výhody, které se s rodičovstvím pojí v rámci stávajících systémů společného zdanění; je si vědom toho, že v některých členských státech mohou být nutná přechodná období při změně na takovýto systém individuálního zdanění; požaduje, aby během těchto přechodných období byly odstraněny veškeré daňové podpory založené na společném příjmu, a poukazuje na nutnost zajistit, aby všechny daňové výhody, peněžité dávky a státní služby nefinanční povahy byly poskytovány jednotlivcům, aby se zajistila jejich finanční a společenská nezávislost;

6.  bere na vědomí sdělení Komise ze dne 20. listopadu 2017 s názvem „Akční plán EU na období 2017–2019: Boj proti rozdílům v odměňování žen a mužů“ (COM(2017)0678), v němž je představeno osm oblastí činnosti, a vyzývá členské státy, aby se více zasazovaly o účinné překonání rozdílů v odměňování žen a mužů, tak aby se zlepšila ekonomická situace žen a zajistila se jejich ekonomická nezávislost;

7.  konstatuje, že v roce 2014 dosahovala čistá osobní průměrná daňová sazba druhé výdělečně činné osoby v domácnosti se dvěma dětmi v průměru 31 % v zemích, které jsou členy EU a OECD, a 28 % ve všech ostatních zemích OECD; vyzývá Komisi, aby soustavně monitorovala a zlepšovala uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou nebo rovnocennou práci v členských státech, a to s cílem zajistit, aby se na trhu práce i v oblasti daní odstranily veškeré nerovnosti; vyzývá Komisi a členské státy, aby prolomily horizontální a vertikální segregaci na trhu práce tím, že odstraní nerovné postavení žen a mužů a diskriminaci v zaměstnání a že budou především vzděláváním a osvětou motivovat ženy a dívky k tomu, aby začaly studovat a pracovat a vybíraly si profese v inovativních a rostoucích odvětvích, včetně IKT a oborů STEM (přírodní vědy, technologie, inženýrství a matematika);

8.  vyzývá členské státy, aby zajistily, že daňové pobídky související se zaměstnáním a samostatnou výdělečnou činností nevedou k diskriminaci na základě pohlaví, a aby zvážily daňové pobídky a jiné daňové výhody nebo služby pro druhé výdělečně činné osoby v domácnosti a rodiče samoživitele; vyzývá dále členské státy, aby zvažovaly různé možnosti řešení otázky nedostatečného zastoupení žen na trhu práce a zabývaly se problémem potenciálně negativních ekonomických pobídek, které mohou odrazovat druhou výdělečně činnou osobu v domácnosti od vstupu na pracovní trh; konstatuje, že k genderové předpojatosti může docházet i v případě daňových odpočtů a osvobození od daně souvisejících s prací, jako je daňové zvýhodnění přesčasových hodin, z nichž těží především profese, které v současné době vykonávají muži;

9.  vyzývá členské státy, aby neomezovaly progresivní povahu svých systémů zdanění příjmů fyzických osob, například tím, že by se snažily tyto systémy zjednodušit;

10.  žádá, aby daň z příjmů fyzických osob (struktura sazeb, osvobození od daně, odpočty, dávky, zápočty atd.) byla koncipována tak, aby aktivně podporovala rovnoměrné rozdělení placené a neplacené práce, příjmů a důchodových práv mezi ženy a muže, a aby byly odstraněny pobídky, které udržují nespravedlivé genderové role;

11.  domnívá se, že ženy mohou být v důsledku nerovností na pracovním trhu nepřiměřeně postiženy určitými daňovými politikami; domnívá se, že vhodným způsobem pro řešení tohoto problému je reforma nástrojů trhu práce, která se bude zabývat záležitostí ekonomické nezávislosti žen; vyzývá členské státy a orgány Unie, aby podporovaly studie o dopadech genderových rozdílů na důchody a finanční nezávislost žen; tyto studie by měly přihlížet k problémům, jako jsou stárnutí populace, rozdíly ve zdravotním stavu a naději na dožití u žen a mužů, změny v rodinných strukturách, zvýšení počtu jednočlenných domácností a rozdíly v osobních situacích žen;

Zdanění právnických osob

12.  vyzývá členské státy, které byly zmíněny v evropském semestru v souvislosti s jejich agresivním daňovým plánováním, aby změnily své právní předpisy a co nejdříve příslušná ustanovení zrušily(16); je znepokojen skutečností, že členské státy sice koordinují své sazby daně z příjmu právnických osob, nicméně existuje riziko, že by mohly nalézt nová ustanovení, která společnostem usnadní agresivní daňové plánování, takže zůstane úkolem členských států nalézt nové zdroje zdanění (včetně spotřebních daní), které mají nepřiměřený dopad na ženy;

13.  vyzývá členské státy, aby racionalizovaly daňové pobídky či úlevy, které poskytují společnostem, a zajistily, aby tyto pobídky a daňové úlevy pomáhaly především malým podnikům a podporovaly skutečné inovace, a aby hodnotily ex ante a a posteriori případný dopad těchto pobídek na rovnost žen a mužů;

Zdanění kapitálu a majetku

14.  konstatuje, že zdanění právnických osob a majetku hraje klíčovou roli při snižování nerovností, neboť umožňuje přerozdělení v rámci daňového systému a zajišťuje příjmy potřebné k financování sociálních opatření a dávek;

15.  poukazuje na to, že významnou bariérou, která brání především ženám v rovnoprávné účasti na všech aspektech společenského života včetně zaměstnání, je špatná dostupnost, příliš vysoké náklady a nedostatek potřebné infrastruktury kvalitní péče o děti; vyzývá členské státy, aby posílily své daňové politiky s cílem zlepšit nabídku a dosažitelnost cenově dostupných a vysoce kvalitních služeb péče o děti, a to prostřednictvím daňových pobídek, které by měly snížit překážky bránící ženám v nástupu do placeného zaměstnání a přispět k vyrovnanějšímu rozdělení placené a neplacené práce v domácnosti, a tím i ke snížení rozdílů v platech a důchodech žen a mužů; zdůrazňuje, že tato opatření by měla ženám umožnit začlenění na trhu práce a měla by se zaměřit zejména na rodiny s nízkými příjmy, rodiče samoživitele a další znevýhodněné skupiny;

16.  vyzývá členské státy, aby v plné míře provedly směrnici Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování a která mimo jiné řeší a zakazuje diskriminaci na základě pohlaví při poskytování finančního zboží a služeb v oblasti pojištění a v souvisejících oblastech; vyzývá ke sběru dat za účelem získání přesných informací o případných nedostatcích v procesu provádění; zdůrazňuje že, vlastnictví nemovitostí podléhá zásadě subsidiarity a že v EU neexistuje o vlastnictví nemovitostí žádný zákon, který by diskriminoval ženy nebo muže, jelikož vlastnické právo se vztahuje na vlastníka;

17.  vyjadřuje politování nad skutečností, že podíl daňových příjmů z majetku na celkových daňových příjmech zůstává spíše nízký, a to na úrovni 5,8 % celkových daňových příjmů v EU-15 a 4,3 % v EU-28(17);

18.  vyjadřuje politování nad skutečností, že podíl zdanění kapitálu se od roku 2002 soustavně snižuje, což je způsobeno mimo jiné celkovou tendencí neuplatňovat již systémy progresivního zdanění příjmu fyzických osob na příjmy z kapitálu, které v mnoha členských státech podléhají spíše mírným paušálním sazbám(18);

Nepřímé zdanění

19.  konstatuje, že podíl spotřebních daní v Unii v letech 2009–2016 vzrostl; všímá si, že DPH typicky představuje dvě třetiny až tři čtvrtiny spotřebních daní v členských státech a že DPH průměrně tvoří v EU přibližně až pětinu celkových daňových příjmů(19);

20.  konstatuje, že tam, kde se daňová legislativa dotýká vztahů mezi ženami a muži, genderových norem a ekonomického chování, dochází k genderové předpojatosti; konstatuje, že DPH podporuje genderovou předpojatost vzhledem ke spotřebitelským vzorcům žen, které se liší od vzorců mužů, jelikož nakupují více zboží a služeb s cílem podpořit zdraví, vzdělání a výživu(20); je znepokojen tím, že ve spojitosti s nižšími příjmy žen to má za následek skutečnost, že ženy nesou větší zátěž DPH; vyzývá členské státy, aby zajistily osvobození od DPH, snížené sazby a nulové sazby DPH u výrobků a služeb s pozitivními sociálními, zdravotními nebo environmentálními účinky v souladu s probíhající revizí směrnice EU o DPH;

21.  domnívá se, že menstruační chudoba v Evropské unii zůstává nevyřešeným problémem, neboť podle odhadů organizace Plan International UK si každá desátá dívka nemůže dovolit hygienické potřeby; vyjadřuje politování nad tím, že ženské hygienické potřeby a produkty a služby péče o děti či seniory stále nejsou ve všech členských státech pokládány za základní zboží; vyzývá všechny členské státy, aby odstranily tzv. „tamponovou daň“, a to tak, že využijí flexibilitu zavedenou směrnicí o DPH a uplatní na toto základní zboží osvobození od DPH nebo nulovou sazbu DPH; uvědomuje si, že snížení ceny těchto výrobků díky osvobození od DPH by mělo pro mladé ženy obrovský přínos; podporuje kroky na podporu široké dostupnosti hygienických potřeb a vybízí členské státy, aby v některých (veřejných) prostorách, například ve školách, na univerzitách a v ubytovnách pro lidi bez domova, a stejně tak i ženám z nízkopříjmového prostředí poskytovaly doplňkové ženské hygienické potřeby s cílem zcela vymýtit menstruační chudobu na všech veřejných toaletách v EU;

Dopad daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem na rovnost žen a mužů

22.  poukazuje na to, že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem zásadně přispívají k nerovnosti mezi ženami a muži v Unii a na celém světě, jelikož omezují zdroje, jež mají vlády k dispozici na podporu rovnosti na vnitrostátní i mezinárodní úrovni(21);

23.  připomíná své doporučení ze dne 13. prosince 2017 v návaznosti na vyšetřování praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků(22) a doporučení předchozích zvláštních výborů (TAX a TAX2) vypracovaná s cílem bojovat proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem v EU; vyzývá členské státy, aby co nejdříve schválily podávání veřejných zpráv podle jednotlivých zemí, společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob pro EU a revidovanou směrnici o úrocích a licenčních poplatcích;

24.  vyzývá Komisi a členské státy, aby prosazovaly reformy zdanění podporující genderovou rovnost na všech mezinárodních fórech, včetně OECD a OSN, a aby podpořily vytvoření mezivládního daňového orgánu OSN se všeobecným členstvím, rovnými hlasovacími právy a rovnou účastí žen a mužů; zdůrazňuje, že tento orgán by měl být schopen zajistit specifické odborné zkušenosti v oblasti zdanění ve prospěch genderové rovnosti;

25.  konstatuje, že smlouvy o zamezení dvojího zdanění mezi členskými státy a rozvojovými zeměmi obvykle neprosazují zdanění u zdroje, takže jsou výhodné pro nadnárodní společnosti na úkor využívání domácích zdrojů rozvojovými zeměmi; poukazuje na to, že nedostatečné využívání domácích zdrojů v těchto zemích znemožňuje plné financování veřejných služeb, jako je zdravotní péče či vzdělávání, což má nepřiměřený dopad na ženy a dívky; naléhavě žádá členské státy, aby pověřily Komisi přezkumem stávajících smluv o zamezení dvojího zdanění s cílem tyto problémy prošetřit a řešit, a aby zajistily, že budoucí smlouvy o zamezení dvojího zdanění budou zahrnovat ustanovení o rovnosti žen a mužů spolu s obecnými pravidly proti zneužívání;

26.  vyzývá zvláštní výbor TAX3, aby při formulování svých doporučení zohlednil genderové otázky;

Genderový mainstreaming v daňových politikách

27.  žádá Komisi a členské státy, aby pravidelně prováděly posouzení dopadu fiskálních politik na rovnost žen a mužů a aby se při tom zaměřily na multiplikační efekt a implicitní stereotypy s cílem zajistit, aby fiskální politiky EU nezpůsobovaly přímou ani nepřímou diskriminaci;

28.  vyzývá členské státy, aby sdílely osvědčené postupy týkající se struktury jejich trhů práce a daňových systémů s cílem přispět ke snížení genderových rozdílů v platech a důchodech, a posílit tak spravedlnost a rovnost mezi ženami a muži v oblasti daní;

29.  připomíná Komisi, že od doby, co Lisabonská smlouva začlenila Listinu základních práv do primárního práva, má právně zakotvenou povinnost prosazovat ve svých politikách a činnosti rovnost žen a mužů;

30.  uvědomuje si, že mnohé aktivistické skupiny a organizace občanské společnosti se cítí být v diskusích o daňových politikách marginalizovány, protože nemají dostatečné odborné znalosti, a že průmysl a finanční skupiny jsou tudíž v mnohých členských státech nepřiměřeně zastoupeny v konzultacích o rozpočtu; vyzývá členské státy, aby se touto otázkou zabývaly a aby kromě toho, že budou dbát na to, aby probíhaly řádné konzultace s občanskou společností, také poskytovaly vzdělávání ve věci rozpočtových procesů;

31.  vyzývá Komisi, aby plnila svou zákonnou povinnost a prosazovala rovné postavení žen a mužů, a to i při svém posuzování koncepce základní daňové politiky; zdůrazňuje, že přezkumy daňových systémů členských států v rámci evropského semestru a doporučení pro jednotlivé země vyžadují v tomto ohledu důkladnou analýzu;

32.  vyzývá Komisi, aby využila priorit strategie Evropa 2020 k odstranění strukturálních nedostatků v evropském hospodářství, k řešení rozdílů v platech a důchodech žen a mužů, ke zvýšení konkurenceschopnosti a produktivity EU a k podpoře udržitelného sociálně tržního hospodářství, které je přínosné pro všechny ženy a muže;

33.  připomíná své stanovisko k návrhu směrnice o veřejném podávání zpráv podle jednotlivých zemí(23), jehož součástí jsou ambiciózní opatření ke zvýšení daňové transparentnosti a posílení veřejné kontroly nadnárodních podniků, což by umožnilo široké veřejnosti přístup k informacím o zisku, obdržených dotacích a daních placených v jurisdikcích, v nichž působí; v zájmu dosažení větší transparentnosti a odpovědnosti v daňové oblasti doporučuje, aby se jádrem všech úrovní stávajících a budoucích výzkumných a politických projektů zaměřených na daňovou spravedlnost staly komplexní genderové analýzy; naléhavě vyzývá Radu, aby dospěla ke společné dohodě o návrhu na zahájení jednání s ostatními orgány s cílem přijmout požadavek na veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí, jelikož se jedná o jedno z klíčových opatření, kterým se má pro všechny občany zajistit větší transparentnost informací o daních odváděných podniky; připomíná, že je třeba, aby členské státy pravidelně prováděly analýzy vedlejších účinků podstatného dopadu těchto opatření na jiné členské státy a rozvojové země, včetně analýz genderové předpojatosti daňových politik a schopnosti členských států získávat domácí příjmy k financování práv žen, přičemž uznává, že v tomto ohledu již byla vykonána určitá práce v rámci platformy pro řádnou správu daní;

34.  konstatuje, že rovné postavení žen a mužů je nejen základním lidským právem, ale že pokud by se ho podařilo dosáhnout, přispělo by i k inkluzivnějšímu a udržitelnějšímu růstu; zdůrazňuje, že díky analýze rozpočtu z genderového hlediska by se získaly kvalitnější informace o distribučních dopadech veřejných investic na muže a ženy; vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly rozpočtové přístupy zohledňující rovnost žen a mužů takovým způsobem, který výslovně sleduje, jaký poměr veřejných financí je zaměřen na ženy, a zajišťuje, aby všechny politiky pro uvolňování prostředků a přidělování výdajů podporovaly rovnost žen a mužů;

35.  vyzývá Komisi, aby podporovala osvědčené postupy v oblasti daňové politiky, které zohledňují genderový dopad daní a podporují rovné postavení žen a mužů, zejména pokud jde o zdanění příjmů domácností a DPH; vyzývá Komisi, aby do své výroční zprávy „Tendence v oblasti daní v EU“ zahrnula genderovou analýzu;

36.  připomíná, že i přes společné prohlášení o genderovém mainstreamingu, které tvořilo přílohu nařízení o VFR na období 2014–2020, nebylo v této oblasti dosaženo žádného výrazného pokroku, a že se Komise při přezkumu VFR v polovině období vůbec nezabývala jeho prováděním; žádá, aby roční rozpočtové postupy hodnotily a zahrnovaly dopad politik EU na rovnost mužů a žen (genderové rozpočtování); očekává, že Parlament, Rada a Komise opětovně přijmou závazek, že začlení hledisko rovnosti žen a mužů do příštího VFR a že jej budou účinně monitorovat, a to i během revize VFR v polovině období, a to tak, že náležitě zohlední zásadu rovnosti žen a mužů zakotvenou v článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie;

37.  vyzývá členské státy, aby plnily svůj právní závazek zakotvený v Listině základních práv, a sice že při uplatňování práva EU a vnitrostátních politik, které se řídí právem EU, budou prosazovat rovnost žen a mužů;

38.  zdůrazňuje, že je třeba další výzkum a lepší sběr údajů rozčleněných podle pohlaví, pokud jde o vliv daňového systému na rozdělování a přidělování prostředků podle pohlaví; vyzývá zejména členské státy, aby shromažďovaly daňové údaje podle jednotlivých poplatníků, a nikoli podle domácností, a aby získaly chybějící údaje o spotřebních návycích a využívání snížených sazeb, o rozdělování příjmů z podnikání a následném odvodu daní a o rozdělení čistého jmění, příjmů z kapitálu a souvisejících daní, které by byly rozlišeny podle pohlaví;

39.  s politováním konstatuje, že většina členských států neshromažďuje nebo nevyhodnocuje individualizované údaje o dani z příjmu a že mnoho států stále tyto údaje shromažďuje na úrovni domácností pouze na základě společného zdanění;

40.  vybízí členské státy, aby napříč politickými opatřeními vytvořily adekvátní strukturu pobídek na základě daňového zvýhodnění, která by povzbuzovala ženy z řad migrantů k (opětovnému) zapojení do odborné přípravy nebo k pobírání dávek v nezaměstnanosti;

o
o   o

41.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) CEDAW/C/CHE/CO/4–5, odst. 40–43(Švýcarsko 2016); CEDAW/C/LUX/CO/6–7, odst. 10, 15, 16 (Lucembursko 2018).
(2) Úř. věst. C 353 E, 3.12.2013, s. 38.
(3) Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 2.
(4) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 30.
(5) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 93.
(6) Úř. věst. C 263, 25.7.2018, s. 49.
(7) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132.
(8) Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23.
(9) Tematická sekce EP C (2017) – Gender equality and taxation in the European Union (Rovnost pohlaví a zdanění v Evropské unii), 2017.
(10) Tematická sekce EP C – Gender equality and taxation in the European Union (Rovnost pohlaví a zdanění v Evropské unii), 2017.
(11) Tematická sekce EP C – Gender equality and taxation in the European Union (Rovnost pohlaví a zdanění v Evropské unii), 2017.
(12) Evropská komise, GŘ pro daně a celní unii – Taxation Trends in the European Union - Data for the EU Member States, Iceland and Norway - 2018 Edition (Trendy zdanění v Evropské unii – údaje týkající se členských států EU, Islandu a Norska, vydání z roku 2018).
(13) Institute of Development Studies – Redistributing Unpaid Care Work – Why Tax Matters for Women’s Rights (Institut rozvojových studií: Přerozdělení neplacené práce pečovatelů – proč jsou daně důležité pro práva žen). Politická zpráva. Číslo 109. Leden 2016.
(14) Tematická sekce EP C – Gender equality and taxation in the European Union (Rovnost pohlaví a zdanění v Evropské unii), 2017.
(15) Jak požadují závěry Rady ze dne 16. června 2016 o rovnosti žen a mužů.
(16) Evropská komise, Evropský semestr: zprávy o jednotlivých zemích, 7. března 2018.
(17) Tematická sekce Evropského parlamentu C – Gender equality and taxation in the European Union (Rovnost žen a mužů a zdanění v Evropské unii), 2017.
(18) Tematická sekce Evropského parlamentu C – Gender equality and taxation in the European Union (Rovnost žen a mužů a zdanění v Evropské unii), 2017.
(19) Tematická sekce Evropského parlamentu C – Gender equality and taxation in the European Union (Rovnost žen a mužů a zdanění v Evropské unii), 2017.
(20) La Fiscalidad en España desde una Perspectiva de Género (2016) - Institut per a l’estudi i la transformació d ela vida quotidiana / Ekona Consultoría.
(21) Publikace OSN o nezákonných finančních tocích, lidských právech a Agendě pro udržitelný rozvoj do roku 2030 („Final study on illicit financial flows, human rights and the 2030 Agenda for Sustainable Development“) vypracovanou nezávislým odborníkem pro dopady zahraničního dluhu a jiných mezinárodních finančních závazků států na plné uplatňování všech lidských práv, zvláště pak hospodářských, sociálních a kulturních, 2016.
(22) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 132.
(23) Přijaté texty, P8_TA(2017)0284.

Právní upozornění