Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 17. ledna 2019 - ŠtrasburkPředběžné znění
Ázerbájdžán, zejména případ Mehmána Hüsejnova
 Súdán
 Program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě *
 Výroční zpráva o kontrole finančních činností EIB za rok 2017
 Přeshraniční restituční nároky na umělecké předměty a kulturní statky ukradené během ozbrojených konfliktů a válek
 Ochrana rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech ***I
 Zavedení programu „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní ***I
 Program Práva a hodnoty ***I
 Evropský nástroj pro jadernou bezpečnost, který doplňuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci *
 Postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích
 Výroční zpráva o finančních aktivitách Evropské investiční banky
 Diferencovaná integrace
 Strategické šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkající se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU

Ázerbájdžán, zejména případ Mehmána Hüsejnova
PDF 403kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o Ázerbájdžánu, zejména o případu Mehmána Hüsejnova (2019/2511(RSP))
P8_TA-PROV(2019)0033RC-B8-0056/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o situaci v Ázerbájdžánu, zejména na usnesení ze dne 15. června 2017 o případu ázerbájdžánského novináře Afqána Muhtarlyho(1), na usnesení ze dne 10. září o Ázerbájdžánu(2) a na usnesení ze dne 18. září 2014 o pronásledování obránců lidských práv v Ázerbájdžánu(3);

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 4. července 2018 k jednání o komplexní dohodě mezi EU a Ázerbájdžánem(4),

–  s ohledem na svá dřívější usnesení o evropské politice sousedství, a zejména na své doporučení ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(5),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2017 o korupci a lidských právech ve třetích zemích(6),

–  s ohledem na 15. schůzi parlamentního výboru pro spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem, která se konala v Baku ve dnech 7. a 8. května 2018,

–  s ohledem na dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Ázerbájdžánem z roku 1996, na to, že Rada dne 14. listopadu 2016 schválila mandát Komise a místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku k jednání o komplexní dohodě s Ázerbájdžánem a že dne 7. února 2017 byla zahájena jednání o této dohodě,

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 7. března 2017 o odsouzení Mehmána Hüsejnova v Ázerbájdžánu,

–  s ohledem na obecné zásady EU v oblasti lidských práv ohledně svobody projevu online a offline,

–  s ohledem na nejnovější zprávu pracovní skupiny OSN pro svévolné zadržování o její pracovní cestě do Ázerbájdžánu vypracovanou pro Radu OSN pro lidská práva(7),

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že si Mehmán Hüsejnov – bloger vystupující proti korupci a ředitel Institutu pro svobodu a bezpečnost zpravodajů (IRFS) – odpykává dvouletý trest odnětí svobody, který mu byl udělen po jeho odsouzení dne 3. března 2017 za to, že si veřejně stěžoval na špatné zacházení a mučení ze strany policie a za kritiku vládních činitelů, kdy veřejně odhalil jejich nevysvětlitelné bohatství;

B.  vzhledem k tomu, že Mehmánu Hüsejnovovi, který má být propuštěn v březnu 2019, hrozí další možný trest odnětí svobody na 5 až 7 let, a to za obvinění „uplatňování násilí proti zaměstnancům zařízení pro výkon trestu nebo vazebních věznic, které neohrožuje jejich život nebo zdraví“ podle článku 317.2;

C.  vzhledem k tomu, že Mehmán Hüsejnov je obviněn z toho, že dne 26. prosince 2018 napadl vězeňského dozorce, aby se vyhnul rutinní kontrole; vzhledem k tomu, že po tomto údajném útoku byl umístěn do izolace a bylo mu odepřeno právo na styk s advokátem; vzhledem k tomu, že dne 28. prosince Mehmán Hüsejnov zahájil na protest proti těmto pokusům prodloužit mu trest odnětí svobody a proti případným dalším obviněním hladovku; vzhledem k tomu, že dne 30. prosince došlo ke zhoršení zdravotního stavu blogera, který omdlel; vzhledem k tomu, že na naléhání své rodiny ukončil úplnou hladovku a začal přijímat alespoň tekutiny; vzhledem k tomu, že dne 11. ledna 2019 jej mohla navštívit delegace EU v Ázerbájdžánu a bylo potvrzeno, že se mu dostalo lékařské pomoci;

D.  vzhledem k tomu, že se nejedná o ojedinělý případ, ale že existují další případy, kdy veřejné orgány přicházejí s dalšími obviněními proti politickým vězňům, kterým má zakrátko vypršet trest odnětí svobody; vzhledem k tomu, že podle Fóra občanské společnosti v rámci Východního partnerství se za posledních několik měsíců jedná o pátý takový případ;

E.  vzhledem k tomu, že dne 4. ledna 2019 vydal soud v obvodu Nizami v Baku rozhodnutí o správním potrestání osob, které se účastnily protestu proti novému trestnímu stíhání Mehmána Hüsejnova, totiž Meteho Türksoye, Afqána Sadygova, Nurlana Gahramanlyje, Elmana Ağayeva, Sechaveta Nabijeva, Ismaila Islamoğlua, Gošgara Ahmedova, Jašara Chaspoladova, Farída Abdinova, Elčina Rahímzadeho, Orchana Memmedova, Bechtijára Memmedlyho, Fátimy Mövlamlyové, Metanet Mehmúdrzajevové a Pervín Abušovové; vzhledem k tomu, že všichni obvinění byli shledáni vinnými podle paragrafu 513.2 Správního řádu (porušení předpisů, kterými se řídí shromáždění, stávkové hlídky a demonstrace);

F.  vzhledem k tomu, že pokud jde o prostředí sdělovacích prostředků a svobodu projevu v Ázerbájdžánu, zatím nebylo dosaženo žádného podstatného pokroku; vzhledem k tomu, že se Ázerbájdžán v roce 2018 zařadil podle indexu svobody tisku vypracovaného Reportéry bez hranic na 163. místo ze 180 zemí; vzhledem k tomu, že v současnosti si odpykává v Ázerbájdžánu trest odnětí svobody 10 novinářů;

G.  vzhledem k tomu, že v zemi je nadále blokováno několik nezávislých internetových stránek a portálů sdělovacích prostředků, které tak nejsou k dispozici, včetně mj. Rádia Azadliq (Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda, ázerbájdžánského vysílání) a jeho mezinárodního vysílání, Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda, deníku Azadliq (nemá spojitost s Rádiem Azadliq), televizní stanice Meydan TV a Azerbaycan Saati (Ázerbájdžánská doba); vzhledem k tomu, že koncem roku 2017 a začátkem roku 2018 bylo množství ázerbájdžánských občanů vyslýcháno za to, že umístili na Facebook kritické komentáře, nebo jen za to, že se jim líbil status určitého sociálního média nebo že uvedli, že se zúčastní některého z politických shromáždění;

H.  vzhledem k tomu, že v prosinci 2018 nařídil Hospodářský a správní soud v Baku, aby investigativní novinářka Chadídža Ismailová zaplatila pokutu ve výši více než 23 000 EUR za údajné daňové úniky týkající se společnosti Rádio Svobodná Evropa, kde pracovala jako redaktorka a nikdy nezastávala funkci zákonného zástupce; vzhledem k tomu, že její právník Jalčyn Imanov patří mezi osoby, které byly vyloučeny z ázerbájdžánské advokátní komory; vzhledem k tomu, že Evropský soud pro lidská práva dne 10. ledna 2019 rozhodl ve věci stížnosti, kterou paní Ismailová podala proti ázerbájdžánské vládě v souvislosti s šířením videí o jejím soukromém životě, přičemž shledal, že došlo k porušení jejích práv podle článku 8 (úcta k osobnímu a rodinnému životu) a článku 10 (svoboda projevu) Evropské úmluvy pro lidská práva;

I.  vzhledem k tomu, že změny zavedené v občanském a správním řádu a v zákoně o advokacii z roku 2017 zakazují praktikujícím právníkům, kteří nejsou členy advokátní komory, vystupovat před soudem a zastupovat své klienty; vzhledem k tomu, že toto nové pravidlo cílí na řadu právníků zastupujících členy opozice a aktivisty v oblasti lidských práv, kteří byli vyloučeni z komory nebo čelí disciplinárním opatřením;

J.  vzhledem k tomu, že Ázerbájdžán je členem Rady Evropy, a že se tudíž zavázal dodržovat demokratické zásady, lidská práva a zásady právního státu; vzhledem k tomu, že dva spoluzpravodajové Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) pro Ázerbájdžán a komisař Rady Evropy pro lidská práva vyjádřili hluboké znepokojení nad novými obviněními, která byla vznesena proti Mehmánu Hüsejnovovi; vzhledem k tomu, že stejné obavy vyjádřil i zástupce OBSE pro svobodu sdělovacích prostředků;

K.  vzhledem k tomu, že EU a Ázerbájdžán dne 11. července 2018 dořešily své priority v rámci partnerství a stanovily společné politické priority, kterými se má partnerství mezi EU a Ázerbájdžánem v nadcházejících letech řídit a které mají toto partnerství posilovat;

1.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění Mehmána Hüsejnova a naléhavě žádá ázerbájdžánské orgány, aby upustily od všech nových obvinění vznesených proti němu; vyjadřuje znepokojení nad jeho zdravím, v souvislosti s nímž mu musejí orgány poskytnout veškerou potřebnou odbornou lékařskou pomoc a umožnit mu pravidelný kontakt s rodinou a poskytnout vybraného právního poradce;

2.  vyzývá k ukončení zásahů proti opozici ze strany Ázerbájdžánu a k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech politických vězňů, včetně novinářů, obránců lidských práv a ostatních aktivistů z řad občanské společnosti, mimo jiné například k propuštění Afqána Muchtarlyho, Ilkina Rüstemzadeho, Rešada Ramazanova, Seymüra Haziho, Qijasa Ibrahimova, Mehmána Hüsejnova, Bajráma Memmedova, Araze Qülijeva, Tofíqa Hasanlyho, Ilgize Qehramanova a Afqána Sadyqova, a požaduje, aby byli zproštěni všech obvinění a byla jim navrácena veškerá jejich politická a občanská práva;

3.  vítá skutečnost, že v několika posledních letech bylo v Ázerbájdžánu propuštěno několik významných obránců lidských práv, novinářů, členů opozice a aktivistů; vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zajistily volný pohyb osob, jež čelí omezením, včetně Ilqara Memmedova, Intiqáma Elijeva, Chadídži Ismailové a dalších novinářů, a aby jim umožnily pracovat svobodně; vyjadřuje znepokojení nad novými obviněními, jež byla vznesena proti paní Ismailové, a vyzývá k jejich stažení;

4.  připomíná Ázerbájdžánu jeho závazky vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech a vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby plně respektovaly a vykonávaly rozsudky Evropského soudu pro lidská práva;

5.  naléhavě vyzývá vládu Ázerbájdžánu, aby plně spolupracovala s Benátskou komisí Rady Evropy a komisařem pro lidská práva, a řídila se jejich doporučeními, aby dodržovala zvláštní postupy OSN, pokud jde o obránce lidských práv, a aby zajistila, mj. změnou právních předpisů, které závažným způsobem omezují financování občanské společnosti, aby nezávislé skupiny občanské společnosti a aktivisté mohli působit svobodně a bez omezení;

6.  vyzývá Ázerbájdžán, aby plně zaručil svobodu tisku a sdělovacích prostředků (i na internetu), a to jak v právních předpisech, tak i v praxi, tak aby byla zaručena svoboda projevu v souladu s mezinárodními normami;

7.  naléhavě vyzývá ázerbájdžánské orgány, aby zajistily skutečnou nezávislost advokátní komory na výkonné moci; trvá na tom, aby bylo nezávislým právníkům umožněno pokračovat ve výkonu povolání advokáta a v zastupování klientů na základě notářsky ověřené plné moci, a vyzývá k ukončení praktiky svévolného vylučování advokátů, kteří zastupují členy opozice a aktivisty v oblasti lidských práv, z advokátní komory;

8.  vyjadřuje znepokojení nad obviněními, která se týkají několika členů Parlamentního shromáždění Rady Evropy, a údajnými pokusy o ovlivnění evropských rozhodovacích orgánů prostřednictvím nezákonných prostředků s cílem zabránit kritice namířené proti závažnému porušování lidských práv v Ázerbájdžánu;

9.  vyjadřuje znepokojení nad situací osob LGBTI v Ázerbájdžánu a vyzývá ázerbájdžánskou vládu, aby přestala bránit obráncům lidských práv, kteří prosazují a chrání práva osob LGBTI, v jejich činnosti a zastrašovat je;

10.  poukazuje na význam nové dohody mezi EU a Ázerbájdžánem; zdůrazňuje, že ústředními prvky této nové dohody musejí být demokratické reformy, právní stát, řádná veřejná správa a dodržování lidských práv a základních svobod; zdůrazňuje, že než rozhodne o tom, zda udělí svůj souhlas, bude Parlament po celou dobu jednání o nové dohodě situaci v zemi bedlivě sledovat;

11.  vyzývá Radu, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby zajistily, aby propuštění Mehmána Hüsejnova a všech dalších politických vězňů v Ázerbájdžánu zůstalo prioritou oboustranných vztahů mezi EU a Ázerbájdžánem;

12.  naléhavě vyzývá delegace EU a členských států v Ázerbájdžánu, aby zintenzivnily své úsilí v zájmu podpory politických vězňů, zpravodajů a blogerů, protikorupčních aktivistů, obránců lidských práv a členů občanské společnosti, a aby jim pomáhaly;

13.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Evropské službě pro vnější činnost, Komisi, prezidentu, vládě a parlamentu Ázerbájdžánské republiky, Radě Evropy a OBSE.

(1) Úř. věst. C 331, 18.9.2018, s. 105.
(2) Úř. věst. C 316, 22.9.2017, s. 207.
(3) Úř. věst. C 234, 28.6.2016, s. 2.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0294.
(5) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.
(6) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 82.
(7) Zpráva A/HRC/36/37/Add.1 ze dne 2.8.2017.


Súdán
PDF 317kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o Súdánu (2019/2512(RSP))
P8_TA-PROV(2019)0034RC-B8-0053/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Súdánu, zejména usnesení ze dne 31. května 2018(1), 15. března 2018(2), 16. listopadu 2017(3) a 6. října 2016(4),

–  s ohledem na Mezinárodní pakt o občanských a politických právech z roku 1966, jehož je Súdánská republika smluvní stranou od roku 1986,

–  s ohledem na udělení Sacharovovy ceny Evropského parlamentu za svobodu myšlení za rok 2007 obhájci lidských práv Sálihu Mahmúdu Usmánovi,

–  s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv z roku 1948,

–  s ohledem na závěry Rady o Súdánu ze dne 19. listopadu 2018,

–  s ohledem na prohlášení skupiny tří států (USA, Norsko a Spojené království) a Kanady ze dne 8. ledna 2019 o reakci na pokračující protesty v Súdánu,

–  s ohledem na prohlášení mluvčí pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 24. prosince 2018 a 11. ledna 2019 o protestech probíhajících v Súdánu,

–  s ohledem na Africkou chartu lidských práv a práv národů,

–  s ohledem na ústavu Súdánu z roku 2005,

–  s ohledem na Dohodu z Cotonou, kterou súdánská vláda podepsala v roce 2005,

–  s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030,

–  s ohledem na interaktivní dialogy o situaci v oblasti lidských práv v Súdánu, které uspořádala Rada OSN pro lidská práva dne 11. prosince 2018,

–  s ohledem na čl. 135 odst. 5 a čl. 123 odst. 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že súdánská vláda v polovině prosince oznámila ukončení dotací na základní zboží v reakci na spirálu inflace; vzhledem k tomu, že inflace v zemi činí přibližně 122 % a je nyní druhá nejvyšší na světě(5);

B.  vzhledem k tomu, že od 19. prosince 2018 vycházejí v celém Súdánu do ulic demonstranti, aby protestovali proti zvyšování cen, škrtům v dotacích na základní komodity a nedostatku paliv; vzhledem k tomu, že tyto protesty se rozšířily z měst a vesnic do hlavního města Chartúmu;

C.  vzhledem k tomu, že demonstrace se rozšířily a desetitisíce dalších lidí ze všech vrstev súdánské společnosti vyšly do ulic protestovat proti autoritářskému režimu a vyzývají prezidenta Umara Bašíra, který je u moci již 29 let, aby odstoupil;

D.  vzhledem k tomu, že koalice 22 politických stran na znak solidarity s demonstrujícími odstoupila z vlády; vzhledem k tomu, že protesty podporují někteří bývalí spojenci prezidenta a členové jeho vládnoucí strany, což je považováno za zřejmý protest proti prezidentu Bašírovi a jeho snaze změnit článek 57 ústavy a získat doživotní mandát;

E.  vzhledem k tomu, že dne 1. ledna 2019 požádalo 22 opozičních stran a skupin prezidenta Bašíra, aby předal moc „svrchované radě“ a přechodné vládě, která by stanovila „vhodné“ datum pro demokratické volby; vzhledem k tomu, že na rok 2020 jsou naplánovány příští prezidentské volby v Súdánu; vzhledem k tomu, že podle súdánské ústavy nesmí prezident Bašír po skončení svého funkčního období znovu kandidovat; vzhledem k tomu, že někteří zákonodárci v Súdánu oznámili, že jsou ochotni změnit ústavu a rozšířit funkční období prezidenta, což by prezidentu Bašírovi umožnilo ucházet se v roce 2020 o znovuzvolení;

F.  vzhledem k tomu, že súdánské orgány nasadily vnitrostátní bezpečnostní síly, policii a polovojenské jednotky, které použily nepřiměřené síly k tomu, aby rozehnaly neozbrojené protestující, zejména za pomoci obušků a střelbou ostrými náboji, gumovými projektily a slzným plynem;

G.  vzhledem k tomu, že prezident Bašír je jediným úřadujícím představitelem státu stíhaným za zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a genocidu spáchané během etnické čistky, kterou prováděl v Dárfúru, a že na něj Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal dne 4. března 2009 a dne 12. července 2010 dva zatykače; vzhledem k tomu, že i když Súdán není smluvní stranou Římského statutu, požaduje od něj rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1593 (z roku 2005), aby s Mezinárodním trestním soudem spolupracoval; vzhledem k tomu, že navzdory zatykači na svou osobu prezident Bašír beztrestně pokračoval ve svých zločinech a rozšířil bombardování a útoky na civilní obyvatelstvo mimo Dárfúr na súdánské státy Modrý Nil a Jižní Kordofán;

H.  vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace pro lidská práva uváděly, že do 1. ledna 2019 bylo zabito 45 osob; vzhledem k tomu, že súdánská vláda uvádí pouze 24 obětí; vzhledem k tomu, že dne 9. ledna 2019 byli během protivládní demonstrace v Súdánu zabiti další tři protestující; vzhledem k tomu, že téhož dne se v Chartúmu konalo vůbec první shromáždění na podporu prezidenta Bašíra v historii;

I.  vzhledem k tomu, že podle súdánské vlády policie zatkla během tří týdnů protestů 816 osob, ale podle občanské společnosti je skutečné číslo mnohem vyšší; vzhledem k tomu, že několik vyučujících z univerzity v Chartúmu bylo zatčeno poté, co se připojili k protestům; vzhledem k tomu, že mnoho opozičních vůdců, novinářů, obránců lidských práv, univerzitních profesorů a studentů, včetně osob s vážnými zraněními, zůstává ve vazbě bez možnosti, aby je navštívili rodina, právníci či lékaři;

J.  vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2019 byl súdánský právník v oblasti lidských práv a laureát Sacharovovy ceny za rok 2007 Sálih Mahmúd Usmán ve své advokátní kanceláři zatčen; vzhledem k tomu, že příslušné orgány potvrdily, že je ve vazbě, ale nezveřejnily, kde je držen; vzhledem k tomu, že rodina pana Usmána je obzvláště znepokojena jeho držením ve vazbě kvůli jeho vysokému tlaku a cukrovce, které vyžadují lékařskou péči;

K.  vzhledem k tomu, že vlna zatýkání se týkala mnoha obránců lidských práv a řady členů opozice;

L.  vzhledem k tomu, že dne 8. ledna 2019 bývalý viceprezident Alí Osman Taha varoval odpůrce vlády, že „brigády“ milice budou zemi bránit;

M.  vzhledem k tomu, že svobodné, nezávislé a nestranné sdělovací prostředky jsou jedním ze základních prvků demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že vláda zablokovala přístup k sociálním sítím a několik deníků upustilo od tisku poté, co súdánská národní zpravodajská a bezpečnostní služba (NISS) vydala omezení, pokud jde o zveřejňování informací souvisejících s protesty; vzhledem k tomu, že široké využívání virtuálních privátních sítí (VPN) umožnilo lidem sdílet fotografie a videa protestujících, kteří byli zraněni nebo zabiti; vzhledem k tomu, že Súdán se řadí podle indexu svobody tisku za rok 2018 vypracovaného Reportéry bez hranic na 174. místo ze 180 zemí; vzhledem k tomu, že dne 13. ledna 2019 sdružení súdánských odborných pracovníků, které sdružuje mimo jiné lékaře, profesory a inženýry, vyzvalo k protestům v hlavním městě Chartúmu a dalších městech, jako je Wad Madani (východ), Kosti (jih) a Dongola (sever) při příležitosti „týdne povstání“; vzhledem k tomu, že poprvé byla rovněž vydána výzva k protestům v Nyale a Fášeru v oblasti konfliktu v Dárfúru;

N.  vzhledem k tomu, že podle obhájců lidských práv jsou obyvatelé pronásledováni a zatýkáni po celé zemi, především v oblasti Dárfúr, a to i pokud se demonstrací neúčastnili;

O.  vzhledem k tomu, že Súdán stále stojí před ratifikací klíčových úmluv o všeobecných lidských právech, včetně Úmluvy proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání a Úmluvy o odstranění všech forem diskriminace žen;

P.  vzhledem k tomu, že skupina tří států sestávající ze Spojených států amerických, Norska a Spojeného království a podporovaná Kanadou veřejně odsoudila brutální potlačení demonstrací v Súdánu;

Q.  vzhledem k tomu, že EU udržuje kontakty na vysoké úrovni se súdánskou vládou, mezi něž patří návštěvy členů komise v Súdánu;

R.  vzhledem k tomu, že Súdán byl v roce 2018 na seznamu World Watch List sestaveném organizací Open Doors International označen jako čtvrtá země s nejhoršími podmínkami pro osoby s křesťanským vyznáním; vzhledem k tomu, že situace dalších náboženských menšin a osob bez vyznání je obdobně závažná;

1.  důrazně odsuzuje nepřiměřenou sílu použitou službou NISS během trvajících protestů obyvatelstva a trvalý útlak ze strany súdánských orgánů, které své kroky i nadále cílí na aktivisty a obhájce lidských práv, stejně jako na právníky, učitele, studenty a lékaře;

2.  vyzývá súdánskou vládu, aby skoncovala s používáním síly se smrtícími následky, svévolným zatýkáním a zadržováním pokojných protestujících a aby zabránila krveprolití a mučení; zdůrazňuje, že by všechny donucující a bezpečnostní orgány měly jednat pod dohledem vlády a v souladu s ústavou Súdánu a jeho mezinárodními závazky;

3.  vyjadřuje upřímnou soustrast obětem násilí, které začalo zároveň s lidovými protesty, jakož i rodinám obětí;

4.  vyzývá k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění laureáta Sacharovovy ceny Sáleha Mahmúda Usmána a naléhavě súdánské orgány vyzývá, aby mu zajistily bezodkladnou zdravotní péči a neomezený přístup k jeho právnímu zástupci a rodině;

5.  žádá súdánskou vládu, aby ctila právo obyvatel vyjádřit své znepokojení a umožnila všem obhájcům lidských práv v Súdánu vykonávat svou legitimní činnost spočívající v hájení lidských práv, aniž by sahala k omezením či represáliím;

6.  je zvláště znepokojen osudem 32 vysokoškolských studentů pocházejících z Dárfúru, kteří byli dne 23. prosince 2018 zatčeni súdánskými orgány, byli předváděni před sdělovacími prostředky a údajně obviněni z absolvování výcviku v Izraeli a také z pokračujících protestů;

7.  požaduje, aby súdánská vláda neprodleně a bezpodmínečně propustila všechny obhájce lidských práv, novináře, předáky politické opozice a další demonstranty, kteří se nyní nacházejí ve vazbě bez obvinění nebo soudního rozhodnutí, a aby osobám čelícím soudnímu řízení umožnily přístup k právnímu zástupci; vyzývá súdánskou vládu, aby sdělila, kde se tyto osoby nacházejí;

8.  vyzývá súdánskou vládu, aby urychleně vyšetřila všechna obvinění z mučení, fyzického zneužívání, svévolného zadržování a nepřiměřeného použití síly proti osobám zadrženým policií a službou NISS, stejně jako z odepření nezbytného lékařského ošetření, a aby odpovědné osoby postavila před nezávislý soud za účelem zveřejnění výsledků řízení a vyvození odpovědnosti uvedených osob v souladu s mezinárodními normami;

9.  domnívá se, že svobodné, nezávislé a nestranné sdělovací prostředky jsou jedním ze základních stavebních kamenů demokratické společnosti, pro kterou mají otevřené diskuze zásadní význam; vyzývá EU, aby zintenzivnila své úsilí o prosazování svobody projevu pomocí své vnější politiky a zahraničněpolitických nástrojů, a to mimo jiné i v Súdánu;

10.  vyzývá k tomu, aby bylo okamžitě zrušeno omezení přístupu k internetu a potlačování svobody projevu prostřednictvím cenzury novin, a naléhavě žádá Súdán, aby provedl reformy s cílem tuto svobodu zaručit v souladu s ústavou a mezinárodními závazky, včetně dohody z Cotonou ve znění, které bylo v Lucemburku dne 25. června 2005 přijato na základě první změny této dohody;

11.  odsuzuje státem podporované pronásledování křesťanů, osob hlásících se k jiným náboženstvím a osob bez vyznání, stejně jako zavírání a demolici kostelů; opakuje, že svoboda náboženského vyznání, myšlení nebo přesvědčení je všeobecným lidským právem, které je třeba chránit na celém světě a které musí být každému zaručeno;

12.  zdůrazňuje, že je důležité dodržet harmonogram voleb, avšak se znepokojením bere na vědomí, že byl zahájen proces revize súdánské ústavy, který si klade za cíl umožnit prezidentu Bašírovi opětovně kandidovat v prezidentských volbách;

13.  znovu opakuje svůj požadavek, aby prezident Bašír dodržoval mezinárodní právo a řídil se úmluvami a dohodami, jichž je jeho země smluvní stranou; vyjadřuje podporu úloze MTS, který dlouhodobě usiluje o jeho obvinění z válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy;

14.  připomíná stanovisko, které dne 31. května 2018 pronesl v Evropském parlamentu člen komise Stylianides a ve kterém uvedl, že EU bude i nadále využívat prostředků, jež má k dispozici, aby podporovala a hájila lidská práva žen a dívek v Súdánu, a to i skrze podporu těchto osob v přístupu ke kvalitnímu vzdělávání a zdravotní péči a rovněž zvyšováním informovanosti o jejich právech v rámci komunit, především s cílem omezit škodlivé praktiky, jako je mrzačení pohlavních orgánů;

15.  naléhavě vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členské státy k zajištění toho, aby řízení migrace a kroky namířené proti terorismu neoslabovaly podporu lidských práv; je znepokojen skutečností, že spolupráci jednotlivých členských států se Súdánem ve věci migrace režim využívá jako omluvu pro posilování své schopnosti kontrolovat a utlačovat obyvatelstvo, například posilováním sledovacích kapacit, i na hranicích, a za pomoci dodávek materiálu, například biometrického vybavení; vyzývá EU a její členské státy, aby proto zabezpečily plnou transparentnost ve vztahu k projektům, do nichž je Súdán zapojen na poli bezpečnosti, včetně všech plánovaných aktivit a příjemců finančních prostředků od EU a členských států;

16.  znovu opakuje svou výzvu k celounijnímu zákazu vývozu a prodeje jakéhokoli bezpečnostního vybavení, jakož i jeho modernizace a údržby, pokud je nebo může být používáno k vnitřním represím, včetně technologií pro dohled nad internetem, do zemí, kde panuje politováníhodná situace v oblasti lidských práv, jako je Súdán;

17.  bere na vědomí stanovisko, které v souvislosti s pokračujícími protesty pronesla mluvčí Evropské služby pro vnější činnost; vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby veřejně odsoudila alarmující situaci v Súdánu, využila všechny vlivné prostředky, které jsou jí k dispozici, k vyvinutí tlaku na súdánské orgány, aby ukončily pokračující násilí a represe, hromadná zatýkání a zabíjení, a aby je vyzvala k respektování jejich povinnosti dodržovat mezinárodní normy a právo;

18.  zdůrazňuje úlohu EU v poskytování humanitární pomoci a podpoře organizací občanské společnosti v Súdánu a vybízí EU a její členské státy, aby i nadále pokračovaly ve svém úsilí na tomto poli; naléhavě žádá Komisi, aby dále navýšila finanční podporu obhájců lidských práv a organizací občanské společnosti v Súdánu v rámci Evropského rozvojového fondu;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládě Súdánu, Africké unii, generálnímu tajemníkovi OSN, spolupředsedům Smíšeného parlamentního shromáždění AKT–EU a Panafrickému parlamentu.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0233.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0080.
(3) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 50.
(4) Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 33.
(5) Propočty – prof. Steve H. Hanke, Johns Hopkinse University, https://allafrica.com/stories/201807230267.html


Program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě *
PDF 700kWORD 51k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o návrhu nařízení Rady, kterým se zavádí program pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu týkající se jaderné elektrárny Ignalina v Litvě (program Ignalina) a zrušuje nařízení Rady (EU) č. 1369/2013 (COM(2018)0466 – C8-0394/2018 – 2018/0251(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0035A8-0413/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0466),

—  s ohledem na akt o přistoupení z roku 2003, a zejména na článek 3 protokolu č. 4 připojeného k tomuto aktu,

–  s ohledem na žádost o stanovisko, kterou obdržel od Rady (C8-0394/2018),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0413/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  V souladu s protokolem č. 4 aktu o přistoupení z roku 2003 o jaderné elektrárně Ignalina1 se Litva zavázala k uzavření bloku 1 jaderné elektrárny Ignalina do 31. prosince 2004 a bloku 2 do 31. prosince 2009 a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu.
(1)  V souladu s protokolem č. 4 aktu o přistoupení z roku 2003 o jaderné elektrárně Ignalina1 se Litva zavázala k uzavření bloku 1 jaderné elektrárny Ignalina do 31. prosince 2004 a bloku 2 do 31. prosince 2009 a k následnému vyřazení těchto bloků z provozu. Protokol č. 4 je i nadále právním základem programu Ignalina.
_____________
_________________
1 Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 944.
1 Úř. věst. L 236, 23.9.2003, s. 944.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  V souladu se svými závazky obsaženými v aktu o přistoupení a s pomocí Unie uzavřela Litva uvedené dva bloky v příslušných lhůtách a významně pokročila v jejich vyřazování z provozu. Je nutno provádět další práce, aby bylo možno pokračovat ve snižování úrovně radiačního rizika. Na základě odhadů, které jsou k dispozici, budou pro tento účel po roce 2020 zapotřebí dodatečné finanční prostředky.
(2)  V souladu se svými závazky obsaženými v aktu o přistoupení a s pomocí Unie uzavřela Litva uvedené dva bloky v příslušných lhůtách a významně pokročila v jejich vyřazování z provozu. Je nutno provádět další práce, aby bylo možno pokračovat ve snižování úrovně radiačního rizika. Na základě odhadů, které jsou k dispozici, a vzhledem k plánovanému konečnému uzavření v roce 2038 budou pro tento účel po roce 2020 zapotřebí značné dodatečné finanční prostředky. Dokončení plánu na vyřazení z provozu do roku 2038 bude vyžadovat vyřešení nedostatku finančních prostředků ve výši 1 548 milionů EUR.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly splňovat platné právní předpisy Unie a jednotlivých států. Vyřazování jaderné elektrárny z provozu, na niž se toto nařízení vztahuje, by se mělo provádět v souladu s právními předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti, konkrétně se směrnicí Rady 2009/71/Euratom (1), a v oblasti nakládání s odpady, konkrétně se směrnicí Rady 2011/70/Euratom (2). Konečnou odpovědnost za jadernou bezpečnost a bezpečnost vyhořelého paliva a za nakládání s radioaktivním odpadem zůstává na Litvě.
(3)  Činnosti spadající do oblasti působnosti tohoto nařízení by měly splňovat platné právní předpisy Unie a jednotlivých států. Vyřazování jaderné elektrárny z provozu, na niž se toto nařízení vztahuje, by se mělo provádět v souladu s právními předpisy v oblasti jaderné bezpečnosti, konkrétně se směrnicí Rady 2009/71/Euratom (1), a v oblasti nakládání s odpady, konkrétně se směrnicí Rady 2011/70/Euratom(2). Konečnou odpovědnost za jadernou bezpečnost a bezpečnost vyhořelého paliva a za nakládání s radioaktivním odpadem zůstává na Litvě. Nicméně směrnice 2011/70/Euratom umožňuje Unii, aby přispívala na širokou škálu projektů vyřazování z provozu, včetně skladování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a jejich odstraňování. Zatímco se ve směrnici 2011/70/Euratom uvádí, že náklady na nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem hradí ti, kdo tento materiál vytvořili, nelze toto ustanovení uplatnit se zpětným účinkem na Litvu, která jadernou elektrárnu Ignalina uzavřela před přijetím této směrnice, a neměla tak možnost shromáždit dostatečné množství prostředků na skladování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu a na jejich odstranění.
_____________
_________________
1 Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).
1 Směrnice Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18).
2 Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).
2 Směrnice Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48).
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Vzhledem k tomu, že předčasné odstavení a následné vyřazení z provozu jaderné elektrárny Ignalina se dvěma bloky reaktorů typu RBMK o výkonu 1 500 MW zděděných po Sovětském svazu nemá obdoby a představuje pro Litvu výjimečnou finanční zátěž neúměrnou velikosti a hospodářské síle země, protokol č. 4 stanoví, že pomoc Unie v rámci programu Ignalina má plynule pokračovat a být prodloužena na období po roce 2006, a to na dobu dalšího finančního výhledu.
(4)  Vzhledem k tomu, že předčasné odstavení a následné vyřazení z provozu jaderné elektrárny Ignalina se dvěma bloky reaktorů typu RBMK (kanálového typu, s grafitovým moderátorem) o výkonu 1 500 MW – podobných reaktorům používaným v Černobylu – zděděných po Sovětském svazu nemá obdoby – v praxi neexistují nikde na světě příklady demontáže podobně koncipovaného reaktoru –, a představuje pro Litvu výjimečnou finanční zátěž neúměrnou velikosti a hospodářské síle země, protokol č. 4 stanoví, že pomoc Unie v rámci programu Ignalina má plynule pokračovat a být prodloužena na období po roce 2006, a to na dobu dalšího finančního výhledu až do data konečného uzavření, které je aktuálně plánováno na rok 2038.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Program by také měl zajistit šíření znalostí získaných v rámci programu Ignalina mezi všechny členské státy v koordinaci a synergii s dalším příslušným programem Unie pro činnosti související s vyřazováním zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a ve Společném výzkumném středisku Komise, neboť tato opatření přinášejí největší přidanou hodnotu Unie.
(10)  Program by také měl zajistit šíření znalostí získaných v rámci programu Ignalina mezi všechny členské státy v koordinaci a synergii s dalším příslušným programem Unie pro činnosti související s vyřazováním zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a ve Společném výzkumném středisku Komise. Aby tato opatření přinesla největší přidanou hodnotu Unie, nemělo by být financování šíření znalostí součástí financování vyřazování z provozu, ale mělo by pocházet z jiných finančních zdrojů Unie.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu by se mělo provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace vyřazovaných zařízení s cílem zajistit bezpečnost a nejvyšší možnou efektivnost, a tak zohlednit mezinárodní osvědčené postupy.
(11)  Vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu by se mělo provádět s využitím nejlepších dostupných technických odborných znalostí a současně náležitě zohlednit charakter a technologické specifikace vyřazovaných zařízení s cílem zajistit bezpečnost a nejvyšší možnou efektivnost, a tak zohlednit mezinárodní osvědčené postupy a zajistit konkurenceschopné platy pro kvalifikovaný personál.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Komise a Litva by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu vývoje procesu vyřazování z provozu s cílem zajistit nejvyšší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení, i když konečná odpovědnost za vyřazení z provozu zůstává na Litvě. Patří sem účinné měření pokroku a výkonu a v případě potřeby i přijímání nápravných opatření.
(12)  Komise a Litva by měly zajistit účinné monitorování a kontrolu vývoje procesu vyřazování z provozu s cílem zajistit nejvyšší přidanou hodnotu Unie, co se týče finančních prostředků přidělovaných podle tohoto nařízení. Patří sem účinné sledování pokroku a výkonu, a v případě potřeby i přijímání nápravných opatření společně s Litvou a Unií.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Program by měl být prováděn za společného finančního úsilí Unie a Litvy. Maximální prahová hodnota spolufinancování ze strany Unie by měla být stanovena v souladu s praxí spolufinancování zavedenou v předcházejících programech. S přihlédnutím k praxi srovnatelných programů Unie a k posílení litevského hospodářství od zahájení programu vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu nepřesáhne až do ukončení provádění činností financovaných podle tohoto nařízení míra spolufinancování ze strany Unie 80 % způsobilých nákladů. Zbývající spolufinancování by měla poskytnout Litva a zdroje mimo rozpočet Unie, pocházející zejména od mezinárodních finančních institucí a jiných dárců.
(16)  Program by měl být prováděn za společného finančního úsilí Unie a Litvy. Protokol č. 4 k aktu o přistoupení z roku 2003 uvádí, že příspěvek Unie v programu Ignalina může v případě určitých opatření činit až 100 % celkových výdajů. Prahová hodnota spolufinancování ze strany Unie by měla být stanovena v souladu s praxí spolufinancování zavedenou v předcházejících programech. S přihlédnutím ke zjištění zprávy Komise z roku 2018 o posouzení a provádění programů pomoci EU pro vyřazování jaderných zařízení z provozu v Bulharsku, na Slovensku a v Litvě a k politickému závazku Litvy přispět maximálně 14 % celkových nákladů na vyřazení by míra spolufinancování ze strany Unie měla od zahájení programu vyřazování jaderné elektrárny Ignalina z provozu až do ukončení provádění činností financovaných podle tohoto nařízení přesáhnout 86 % způsobilých nákladů. Zbývající spolufinancování by měla poskytnout Litva a zdroje mimo rozpočet Unie. Mělo by být vynaloženo úsilí o získání investic z jiných zdrojů, zejména od mezinárodních finančních institucí a jiných dárců.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   Mimo působnost programu Ignalina nese Litva i nadále konečnou odpovědnost za rozvoj dotyčného regionu a za investování do něj. Tento region se vyznačuje nízkými příjmy a nejvyšší mírou nezaměstnanosti v zemi, především právě v důsledku uzavření jaderné elektrárny, která byla největším zaměstnavatelem. regionu.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Program spadá do působnosti litevského vnitrostátního programu podle směrnice Rady 2011/70/Euratom.
(19)  Program spadá do působnosti litevského vnitrostátního programu podle směrnice Rady 2011/70/Euratom a může přispět k jeho provádění, čímž není dotčena tato směrnice.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)   Z historických důvodů je finanční podpora Unie při vyřazování jaderného reaktoru Ignalina plně odůvodněna, ale program by neměl stanovit precedens pro využívání finančních prostředků Unie při vyřazování z provozu jiných jaderných reaktorů. Mělo by být morální povinností každého členského státu zabránit nepřiměřenému zatížení budoucích generací spojenému s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, včetně radioaktivního odpadu, který vznikne po vyřazení stávajících jaderných zařízení z provozu. Vnitrostátní politiky musí být založeny na zásadě „znečišťovatel platí“.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 b (nový)
(23b)   Doporučení Komise 2006/851/Euratom uvádí, že v souladu se zásadou „znečišťovatel platí“ by provozovatelé jaderných zařízení měli během doby aktivního provozu zařízení vyčlenit přiměřené finanční prostředky na budoucí náklady na vyřazení z provozu.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Obecným cílem programu je pomoci Litvě s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu se zvláštním důrazem na zvládání problémů týkajících se radiační bezpečnosti spojených s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu při současném zajištění rozsáhlého šíření znalostí ve všech členských státech EU o vyřazování jaderného zařízení z provozu získanýchtomto procesu.
1.  Obecným cílem programu je přiměřeně pomoci Litvě s bezpečným vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu se zvláštním důrazem na zvládání problémů týkajících se radiační bezpečnosti spojených s vyřazováním jaderné elektrárny Ignalina z provozu, včetně zajištění bezpečnosti skladování vyhořelého palivameziskladu.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
2.  Konkrétním cílem programu je provést demontáž a dekontaminaci zařízení a reaktorových šachet v JE Ignalina v souladu s plánem vyřazování z provozu, pokračovat v bezpečném řízení vyřazování z provozu a nakládání se zbylými odpady a šířit získané znalosti mezi zúčastněnými stranami v EU.
2.  Hlavním cílem programu je provést demontáž a dekontaminaci zařízení a reaktorových šachet v JE Ignalina v souladu s plánem vyřazování z provozupokračovat v bezpečném řízení vyřazování z provozu a nakládání se zbylými odpady.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a.  Doplňkovým cílem programu je zajistit rozšíření získaných znalostí o vyřazování jaderných zařízení z provozu ve všech členských státech. Doplňkový cíl je financován z programu finanční pomoci pro vyřazování jaderných zařízení z provozu a nakládání s radioaktivním odpadem (COM (2018)467).
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3
3.   Podrobný popis konkrétních cílů je uveden v příloze I. Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přílohu I změnit v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.
3.   Podrobný popis hlavního cíle je uveden v příloze I.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Finanční krytí k provádění programu na období 2021–2027 činí 552 000 000 EUR v běžných cenách.
1.  Finanční krytí k provádění programu na období 2021–2027 činí 780 000 000 EUR v běžných cenách na provádění hlavního cíle programu (vyřazování zařízení z provozu).
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
Celková maximální míra spolufinancování ze strany Unie použitelná v rámci programu nepřesáhne 80 %. Zbývající financování poskytne Litva a další zdroje mimo rozpočet Unie.
Celková míra spolufinancování ze strany Unie použitelná v rámci programu bude činit 86 %. Zbývající financování poskytne Litva a další zdroje mimo rozpočet Unie.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 4
4.  Klíčové problémy týkající se radiační bezpečnosti ve finančním období 2021–2027 se řeší prostřednictvím činností podle bodů P.1, P.2 a P.4. Konkrétně demontáž jader reaktorů je zahrnuta v bodě P.2. Problémy menšího významu se řeší v bodě P.3, zatímco body P.0 a P.5 se týkají činností na podporu vyřazování z provozu.
4.  Klíčové problémy týkající se radiační bezpečnosti ve finančním období 2021–2027 se řeší prostřednictvím činností podle bodů P.1, P.2, P.3 a P.4. Konkrétně demontáž jader reaktorů je zahrnuta v bodě P.2. Body P.0 a P.5 se týkají činností na podporu vyřazování z provozu.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 5 – tabulka 1 – bod P.3

Znění navržené Komisí

TABULKA 1

#Bod

Priorita

P.3

Nakládání s vyhořelým jaderným palivem

II

Pozměňovací návrh

TABULKA 1

#Bod

Priorita

P.3

Nakládání s vyhořelým jaderným palivem

I

Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 7
7.  Zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hlubinném geologickém úložišti jeoblasti působnosti programu vyloučeno a tento postup musí vypracovat Litva ve svém vnitrostátním programu pro nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, jak to vyžaduje směrnice Rady 2011/70/Euratom.
7.  Zneškodňování vyhořelého paliva a radioaktivního odpadu v hlubinném geologickém úložišti je sice z oblasti působnosti programu na období 2021–2027 vyloučeno, ale Litva a Unie zahájí ve vhodnou dobu konzultace ohledně možného zahrnutí těchto činností do oblasti působnosti programu v následujícím víceletém finančním rámci.

Výroční zpráva o kontrole finančních činností EIB za rok 2017
PDF 538kWORD 60k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2017 (2018/2151(INI))
P8_TA-PROV(2019)0036A8-0479/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2017,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2017 a na její statistickou zprávu za tentýž rok,

–  s ohledem na zprávu o udržitelnosti za rok 2017, na zprávu o hodnocení operací EIB v rámci EU na základě tří pilířů za rok 2017 a na zprávu o výsledcích dosažených Evropskou investiční bankou mimo EU za rok 2017,

–  s ohledem na výroční zprávy výboru pro audit za rok 2017,

–  s ohledem na zprávu o uplatňování politiky EIB v oblasti transparentnosti v roce 2017 a zprávu o její správě a řízení za rok 2017,

–  s ohledem na rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016/TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky(1);

–  s ohledem na přehodnocení mechanismu pro řešení stížností, které vzešlo z rozhodnutí evropské veřejné ochránkyně práv ve věci 1316/2016TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky;

–  s ohledem na zprávu o činnosti orgánu EIB odpovědného za dodržování souladu s předpisy za rok 2017 a zprávu o činnosti skupiny EIB v oblasti boje proti podvodům za rok 2017,

–  s ohledem na operační plán skupiny EIB pro období 2017–2019,

–  s ohledem na články 3 a 9 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na články 15, 126, 174, 175, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie, na její protokol č. 5 o statutu EIB a na její protokol č. 28 o hospodářské, sociální a územní soudržnosti,

–  s ohledem na jednací řád Evropské investiční banky,

–  s ohledem na svá usnesení ze dne 27. dubna 2017 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2015(2) a ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1080/2011/EU ze dne 25. října 2011 o vnějším mandátu EIB na období 2007–2013(4) a na rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU ze dne 16. dubna 2014, kterým se poskytuje záruka EU za případné ztráty Evropské investiční banky z finančních operací na podporu investičních projektů mimo Unii(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 ze dne 25. června 2015 o Evropském fondu pro strategické investice, Evropském centru pro investiční poradenství a Evropském portálu investičních projektů a o změně nařízení (EU) č. 1291/2013 a (EU) č. 1316/2013 – Evropský fond pro strategické investice(6),

–  s ohledem na dokument útvarů Komise ze dne 14. září 2016 o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a na zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (COM(2016)0597), (SWD(2016)0297) a (SWD(2016)0298),

–  s ohledem na ad-hoc audit týkající se uplatňování nařízení (EU) 2015/1017 (nařízení o EFSI), který dne 8. listopadu 2016 vypracovala společnost Ernst & Young,

–  s ohledem na zprávu o řízení záručního fondu Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) v roce 2017, kterou dne 28. května 2018 předložila Komise (COM(2018)0345 final),

–  s ohledem na hodnotící zprávu operací EIB o hodnocení EFSI předloženou v červnu 2018,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 29. června 2018 o souhrnné zprávě Evropskému parlamentu a Radě o využívání záruky EU v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a o fungování záručního fondu v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) (COM(2018)0497),

–  s ohledem na trojstrannou dohodu mezi Evropskou komisí, Evropským účetním dvorem a Evropskou investiční bankou ze září 2016,

–  s ohledem na informační dokumenty Evropského účetního dvora o budoucnosti financí EU: reformách způsobů fungování rozpočtu EU z února 2018 a o návrhu Komise na víceletý finanční rámec na období 2021 2027 z července 2018,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0479/2018),

A.  vzhledem k tomu, že posláním EIB je přispívat k začleňování, vyváženému rozvoji a hospodářské a sociální soudržnosti členských států pomocí shromažďování významných objemů finančních prostředků na kapitálových trzích a pomocí zapůjčování těchto finančních prostředků za příznivých podmínek na projekty, které prohlubují politické cíle EU;

B.  vzhledem k tomu, že EIB se nachází v centru snah o hospodářské oživení na úrovni Unie a že došlo ke dvěma po sobě jdoucím zvýšením kapitálu, a k její ústřední roli při provádění investičního plánu pro Evropu prostřednictvím řízení Evropského fondu pro strategické investice (EFSI);

C.  vzhledem k tomu, že EIB by měla přispívat k inkluzivnímu růstu, udržitelné a kvalitní zaměstnanosti a ke snižování nerovností;

D.  vzhledem k tomu, že pravidelné a podrobné hodnocení potřeb v různých odvětvích je klíčem k odhalování investičních mezer a překážek v rozličných regionech, ale i pro rozpoznávání množství příležitostí, které skýtají možnosti růstu a vzniku pracovních míst, přispívá dále k dosahování cílů Pařížské dohody z roku 2015 a umožní vhodně přizpůsobit podobu a velikost selhání trhu v závislosti na stávajících vnějších podmínkách a potřebách odvětvového a územního rozvoje;

E.  vzhledem k tomu, že úloha EIB při investování veřejných peněz mechanismem pákového efektu je nezbytná pro schopnost Unie reagovat a přizpůsobovat se novým hospodářským a environmentálním tendencím a rizikům a geopolitickým nejistotám při současném posilování dohledu nad riziky a obezřetnostním řízení rizik skupinou EIB;

F.  vzhledem k tomu, že skupina EIB v posledních letech zaznamenala výraznou změnu v podobě, objemu, rizikovém profilu a složitosti svého podnikání v rámci Evropského fondu pro strategické investice („EFSI“), kdy docházelo ke zvyšování počtu menších operací podpořených zárukou EU v rámci EFSI a k významnému zvýšení mandátů v rámci řízení jménem Evropské komise a v poskytování poradenství;

G.  vzhledem k tomu, že vystoupení Spojeného království z EU bude mít dopad na kapitál, kapitálovou přiměřenost a budoucí úvěrovou kapacitu EIB;

H.  vzhledem k tomu, že EIB by měla vytvářet přidanou hodnotu s nejvyšší úrovní bezúhonnosti, dobré správy věcí veřejných a s ohledem na zjištění evropské veřejné ochránkyně práv uvedená v „rozhodnutí ve věci 1316/2016TN týkající se údajných nedostatků v politice transparentnosti Evropské investiční banky“(7) s nejvyšší mírou transparentnosti a odpovědnosti, a také v souladu s osvědčenými bankovními postupy;

I.  vzhledem k tomu, že boj proti všem podobám praní špinavých peněz, financování terorismu a škodlivým daňovým praktikám by měl zůstat stálou prioritou EIB;

J.  vzhledem k tomu, že ke dni 31. prosince 2017 byly podílníky Evropského investičního fondu (EIF) EIB (58,5 %), Unie zastoupená Evropskou komisí (29,7 %) a 32 finančních institucí (11,8 %); vzhledem k tomu, že většina operací EIF je v současnosti financována v rámci konkrétních dohod o mandátu se třetími stranami;

Úloha EIB při zajišťování strategických veřejných investic zprostředkujících přidanou hodnotu

1.  poukazuje na to, že veřejné investice jsou i nadále nutné, aby se uzavřely investiční mezery v různých odvětvích, která zůstávají na úrovni před finanční krizí v nejzranitelnějších členských státech a zemích podporovaných v rámci politiky soudržnosti, aby se dále zotavovaly z dopadů krize a aby v Unii došlo ke zvýšení dlouhodobého a udržitelného růstu, zaměstnanosti a soudržnosti;

2.  konstatuje, že celkový upsaný kapitál EIB činí 243 miliard EUR; konstatuje, že akcionáři EIB jsou všechny členské státy a že se členské státy rovněž zavazují, že kromě splaceného kapitálu poskytnou na požádání další kapitál; poukazuje na to, že čtyřmi největšími akcionáři jsou Německo, Francie, Itálie a Spojené království a že podíl každé této země činí 39,14 miliardy EUR a 16,11 % celkové částky;

3.  konstatuje, že EIB se v souladu se svojí operační strategií snaží podporovat evropské strategické cíle, jako je obnova konkurenceschopnosti EU a dlouhodobý hospodářský růst a tvorba pracovních míst, usnadňovat přístup k financím pro malé a střední podniky, chránit životní prostředí a podporovat transformaci energetiky financováním projektů na přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, bojovat proti krizi v oblasti pracovních míst, jíž čelí mladá generace v EU, podporovat infrastrukturní projekty a napomáhat zmírňování příčin migrace;

4.  domnívá se, že EIB má důležitou finanční úlohu, která může přinést významné výsledky, pokud jde o snižování nerovností v Unii, a vyzývá EIB, aby se soustředila na investice, které přispívají k plnění cílů Pařížské dohody z roku 2015, zvyšují konkurenceschopnost a rovnost příležitostí a podporují politiku soudržnosti v méně rozvinutých regionech;

5.  vyzývá EIB, aby i nadále překlenovala opakovaně se vyskytující investiční mezery a pokračující strukturální selhání trhu pomocí návrhů na celostní a střednědobé výdaje, které usnadní spolufinancování na vnitrostátní úrovni a investiční plány mimo jiné pro regiony a oblasti Unie, které jsou charakterizovány nízkými příjmy a čelí více investičním překážkám;

6.  zdůrazňuje, že priority EIB uvedené v akčním plánu na období 2017–2019 by měly klást důraz na účinné provádění cílů strategie Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný rozvoj;

7.  zdůrazňuje skutečnost, že podmínky poskytování úvěrů stanovené EIB by měly usnadňovat rozvoj okrajových regionů EU podporou hospodářského růstu a zaměstnanosti; vyzývá EIB, aby významně posílila možnosti poskytování technické pomoci a odborných znalostí v oblasti financí místním a regionálním orgánům před schválením projektu s cílem zvýšit dostupnost a zapojit všechny členské státy, zejména státy s nižší mírou úspěšnosti z hlediska schválených projektů;

8.  podněcuje EIB k tomu, aby vytvářela udržitelné možnosti financování a zjednodušující investiční prostředí, které bude odrážet obecné závazky a cíle politik Unie, aby byly podporovány inovace pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost v Unii a aby byl posílen sociální a environmentální rozměr investic EIB pomocí překlenování investiční mezery v sociálním sektoru a v oblasti bezpečnosti infrastruktury; vyzývá EIB, aby v případě rozsáhlých infrastrukturních projektů zohledňovala všechna relativní rizika, která mají dopad na životní prostředí, a aby financovala pouze ty projekty, které prokázaly, že budou pro místní obyvatelstvo z hlediska životního prostředí a ze sociálního a hospodářského hlediska skutečně přínosem; poukazuje na význam důsledného sledování možného rizika korupce a podvodů v této souvislosti a provádění zevrubného předběžného i následného hodnocení projektů, které mají být financovány;

9.  podporuje EIB, aby průběžně informovala zúčastněné subjekty o finančních možnostech, a  přestože jsou nástroje EIB založené na poptávce, aby v nezbytných případech poskytovala vhodné poradenství;

10.  zdůrazňuje, že v rámci probíhajících jednání o vystoupení Spojeného království z Evropské unie je třeba vypracovat podrobná ujednání ohledně všech závazků Spojeného království vůči EIB, aby nebyla dotčena schopnost EIB plnit své cíle;

Podpora investic v klíčových strategických oblastech

11.  konstatuje, že podle finanční zprávy EIB za rok 2017 činily závazky v oblasti úvěrů v roce 2017 69,9 miliardy EUR (z toho 62,6 miliardy EUR v rámci EU a 7,3 miliardy EUR mimo EU), což ukazuje na snížení ve srovnání s předchozími 5 lety (2013–2016) a je to méně než 70 miliard EUR, částka se ovšem nachází v 10% pružnosti, s níž počítal operační plán EIB; bere rovněž na vědomí stabilitu a kvalitu celkového portfolia úvěrů, přičemž znehodnocené smlouvy o úvěru činí ve srovnání s rokem 2016 0,3 %;

12.  konstatuje, že Evropská unie poskytuje EIB záruku, což je běžné v případě finančních institucí určených členskými státy k tomu, aby pomáhaly plnit veřejné cíle; poukazuje však na to, že situace vyžaduje co nejodpovědnější politiky poskytování úvěrů, aby byly finanční prostředky vynakládány účinně s ohledem na celou Unii, její členské státy a veřejný zájem; vyzývá EIB, jejíž činnost se řídí rozvojovým mandátem, aby zajistila lepší dodržování svých cílů v oblasti životního prostředí a sociální politiky a cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje, a to i v rámci spolufinancovaných projektů nebo příspěvků do investičních fondů a fondů soukromého kapitálu;

13.  znovu vyjadřuje své znepokojení nad tím, že polovina členských států obdržela 80 % všech investic EIB v rámci EU, zatímco ostatních 14 členských států získalo pouze 10 % těchto investic; znovu poukazuje na to, že tři jednotlivé členské státy obdržely 16 %, 15 % a 11 % investic; žádá Banku, aby do svých zpráv zahrnovala podrobné informace o investicích do nízkopříjmových a vysokopříjmových regionů podle svého vlastního průzkumu investic (EIBIS) a s ohledem na možné důsledky pro překlenutí investičních mezer a překážek v méně příznivých regionech EU;

14.  vyzývá EIB, aby znovu posoudila své odhady investic na jednoho obyvatele a příslušné pořadí členských států, jelikož se podle aktualizovaných čísel zdá, že toto pořadí obecně odpovídá pořadí sestavenému podle absolutních hodnot finančních prostředků, které členské státy získaly;

15.  dále podotýká, že podle výroční zprávy EIF za rok 2017 podepsal EIF v roce 2017 transakce v celkové hodnotě 9,3 miliardy EUR ve srovnání s výší transakcí v roce 2016, kdy činily 9,45 miliardy EUR a kdy bylo investováno metodou pákového efektu 35,4 miliardy EUR na podporu malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v Evropě;

16.  bere na vědomí financování skupiny EIB v rámci EU i za jejími hranicemi v roce 2017 na podporu cílů veřejné politiky ve výši (i) 13,8 miliardy EUR v oblasti inovací a dovedností, (ii) 18 miliard EUR v oblasti infrastruktury, (iii) 16,7 miliardy EUR na projekty v oblasti životního prostředí a (iv) 29,6 miliardy EUR na malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací; poukazuje na to, že nejvýznamnějším faktorem hospodářského oživení v EU a podpory tvorby kvalitních pracovních míst jsou vzhledem ke svému dopadu a významu pro hospodářství na místní i celostátní úrovni investice do malých a středních podniků, začínajících podniků, výzkumu, inovací, digitální ekonomiky a zvyšování energetické účinnosti;

17.  podotýká, že v rámci Unie činil objem úvěrů EIB v roce 2017 18,24 miliardy EUR pro horizontální cíl hospodářské a sociální soudržnosti a že Banka pro tento cíl dosáhla 29,6 % ze 30 % cílových investic;

18.  konstatuje, že EIB vyčlenila 25 % svého celkového financování na projekty v oblasti změny klimatu a že tento podíl by se měl do roku 2020 zvýšit na 35 %; upozorňuje na to, že tento trend by měl být hodnocen pozitivně s poukazem na to, že podpořené projekty by měly být účinné nejen v boji proti změně klimatu, ale též z finančního hlediska;

19.  bere na vědomí, že v rámci Unie bylo 16,58 miliardy EUR vyhrazeno na horizontální cíl v oblasti činnosti v oblasti klimatu, jehož prostřednictvím EIB přispěla ke sbližování s Pařížskou dohodou z roku 2015 a k celosvětovému udržitelnému rozvoji; podporuje EIB, aby v této oblasti udržovala vysoké ambice;

20.  vítá závazek EIB, že do roku 2020 sladí svou činnost s Pařížskou dohodou z roku 2015; s ohledem na nejnovější zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu žádá EIB, aby přehodnotila svou klimatickou strategii, tak aby odpovídala cíli, kterým je maximální zvýšení teploty na světě o 1,5 °C;

21.  vybízí EIB, aby zvýšila svou přítomnost a rozšířila svou činnost v zemích západního Balkánu, jelikož mají pro EU strategický význam a je velmi důležité zvýšit úvěrovou a investiční činnost v tomto regionu;

22.  bere na vědomí právě probíhající přepracovávání úvěrových kritérií EIB v oblasti energetiky; očekává, že toto přepracování proběhne v souladu s Pařížskou dohodou z roku 2015; znovu vyzývá EIB, aby finanční prostředky půjčovala převážně na využívání energeticky účinných malých decentralizovaných zdrojů obnovitelné energie a aby předložila náročný plán na ukončení financování projektů využívajících fosilní paliva; vyzývá EIB, aby se v rámci boje proti změně klimatu snažila stát se vůdčím aktérem, zvýšila investice do oblasti obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti a v rámci přepracovávání úvěrových kritérií považovala tento cíl za prioritu;

23.  vítá v této souvislosti úlohu EIB, pokud jde o vydávání dluhopisů na ochranu klimatu (4,29 miliardy EUR ve srovnání s 3,8 miliardy EUR v roce 2016), což odpovídá zapojení banky do činnosti v oblasti klimatu s cílem posílit investice do energetické účinnosti a do obnovitelných zdrojů energie malého rozsahu s většími místními a regionálními dopady;

24.  zastává názor, že by EIB měla i nadále posilovat svou úlohu v oblasti napomáhání dosažení udržitelného rozvoje a že opatření v oblasti klimatu by se měla primárně zaměřit zejména na čistou dopravu a výrobu čisté energie, snižování spotřeby energie (na vytápění, dopravu a výrobu), čistou průmyslovou výrobu a udržitelné zemědělství, úpravu a dodávku vody a obecně na ekologickou transformaci;

25.  připomíná, že malé a střední podniky jsou páteří evropského hospodářství, a proto vyzývá EIB, aby jim pomohla v situaci, kdy nemají přístup k úvěrům, tím, že zlepší stávající programy, jako je evropský nástroj mikrofinancování Progress, a vyčlení na ně více finančních prostředků; požaduje, aby zprostředkovatelským bankám, které vyplácejí finanční prostředky EIB, byly stanoveny požadavky na proaktivnější politiku v oblasti malých a středních podniků a mikropodniků;

26.  poukazuje na to, že by EIB při poskytování podpory společnostem z EU v zahraničí měla náležitě zohlednit obchodní strategii EU, včetně stávajících a budoucích dohod o volném obchodu, službách a investicích; poukazuje na to, že by EIB měla v této souvislosti zohlednit zejména požadavky na internacionalizaci evropských malých a středních podniků;

27.  poukazuje na to, že část celkové úvěrové činnosti EIB je určena na operace mimo Unii; konstatuje, že musí existovat úzká koordinace a doplňkovost mezi vnějšími úvěrovými činnostmi EIB a plánem vnějších investic EU;

28.  bere na vědomí úsilí EIB přispět k plnění cílů udržitelného rozvoje a k řešení celosvětových problémů souvisejících s migrací, mj. vydáváním dluhopisů pro zvýšení povědomí o udržitelnosti, které mají financovat 17 cílů udržitelného rozvoje OSN;

Úspěchy finančních operací EIB

29.  s potěšením bere na vědomí závěr výboru pro audit, že finanční výkazy přijaté správní radou EIB představují pravdivý a řádný pohled na finanční postavení Banky ke dni 31. prosince 2017 a na výsledky jejích operací a peněžních toků za rok 2017 v souladu s platným účetním rámcem;

30.  připomíná svůj požadavek týkající se výroční zprávy EIB a žádá, aby EIB předložila komplexnější, podrobnější a více harmonizovanou výroční zprávu o činnosti a významně zlepšila prezentaci informací tím, že předloží i podrobné a důvěryhodné přehledy investic, které byly schváleny, podepsány a vyplaceny za daný rok, a použitých finančních zdrojů (vlastních zdrojů, EFSI, centrálně řízených programů EU atd.), jakož i informace o příjemcích (členské státy, veřejný či soukromý sektor, zprostředkovatelé nebo přímí příjemci), o podporovaných odvětvích a o výsledcích hodnocení ex post;

31.  bere na vědomí objem nových zvláštních činností podepsaných Bankou v roce 2017, což odpovídá projektům s vyšším rizikovým profilem, které činily 18,0 miliard EUR (v roce 2016: 13,1 miliardy EUR), z čehož 2,7 miliardy EUR bylo na vlastní risk EIB a zbývající 15,3 miliardy EUR bylo pokryto zmírňováním úvěrového rizika portfolia;

32.  bere na vědomí oznámené výsledky 26 dokončených projektů v roce 2017 za hranicemi EU, u nichž hodnocení na základě rámce pro měření výsledků vnějších intervencí umožňuje ocenění nejen očekávaných, nýbrž i dosažených výsledků; konstatuje ovšem, že s ohledem na činnosti v rámci EU jsou předkládány informace týkající se výhradně možného dopadu a očekávaných výsledků nových operací podepsaných v roce 2017 na základě nástroje pro hodnocení na základě tří pilířů; opakuje svou výzvu Bance, aby předkládala také informace o výsledcích dosažených v dokončených projektech v rámci EU a aby přizpůsobila nástroj pro hodnocení na základě tří pilířů, pokud to bude pro tento účel nezbytné;

33.  domnívá se, že je potřeba prohloubit ověřovací kritéria úrovně doplňkovosti EIB s cílem lépe zacílit její financování, a zabránit tak dvojitému zaměření a určit všechny možné synergie, kdekoli to bude možné;

34.  podporuje posilování kultury výkonnosti v EIB pomocí postupného zlepšování, aby se především omezily průřezové ukazatele výkonu, pokud jde o dopad hlavních operací EIB;

35.  vybízí EIB, aby pravidelně předkládala důkazy o udržitelnosti svých výsledků a dopadu své činnosti s vhodnými a aktuálními ukazateli; domnívá se, že zlepšování vhodnosti a relevance ukazatelů ve srovnávacím přehledu není klíčové pouze pro vyjádření smyslu rozsahu výsledků a dopadu, nýbrž i pro hledání způsobů intervence, které budou vždy účinnější;

36.  domnívá se, že kromě účinné míry investic je třeba pracovat na trvanlivosti, tj. na schopnosti udržet přínosy projektu z dlouhodobého hlediska pod (přímou či nepřímou) environmentální, finanční, hospodářskou nebo sociální formou poté, co byl projekt dokončen;

37.  s potěšením konstatuje, že EIB schválila v prosinci 2017 opatření na vyloučení některých subjektů z úvěrování, a vyzývá k nekompromisnímu používání tohoto nástroje, tak aby bylo možné z financování ze strany banky vyloučit klienty zapletené do korupce nebo podvodů;

Vývoj EFSI

38.  bere na vědomí, že ke konci roku 2017 skupina EIB (EIB a EIF) podepsala 606 operací v rámci EFSI v celkové výši 37,4 miliardy EUR a že tyto operace mají mobilizovat investice v hodnotě 207,3 miliardy EUR ve všech 28 členských státech a napříč všemi cíli stanovenými v nařízení o EFSI, přičemž rozdělení pro hlavní oblasti bude následující: 30 % pro malé a střední podniky, 24 % pro výzkum, vývoj a inovace, 21 % pro energetiku, 10 % pro digitální odvětví, 8 % na dopravu, 4 % na sociální infrastrukturu a 4 % na životní prostředí a účinné využívání zdrojů; naléhavě vyzývá EIB, aby minimalizovala své investice do odvětví a projektů s vysokými emisemi uhlíku a zvýšila podíl investic do zlepšování životního prostředí a efektivnějšího využívání zdrojů;

39.  konstatuje, že ke dni 31. prosince 2017 podepsala EIB v oknu pro infrastrukturu a inovace 278 operací v celkové výši 27,4 miliardy EUR a že tyto operace mají mobilizovat investice ve výši 131,4 miliardy EUR ve 27 členských státech, a v oknu pro malé a střední podniky podepsala EIF operace s 305 finančními zprostředkovateli v celkové výši finančních prostředků EIF 10 miliard EUR, jež mají mobilizovat investice v hodnotě 76 miliard EUR ve všech 28 členských státech EU; bere na vědomí, že ke konci roku 2017 obdrželo 135 785 společností finanční prostředky s podporou EFSI v rámci okna pro malé a střední podniky a vzniklo či bylo podpořeno 1,5 miliónu pracovních míst;

40.  opět konstatuje, že skutečné investice mobilizované fondem EFSI mohou být měřeny až na konci investičního období; bere zároveň na vědomí, že odhadovaný celosvětový multiplikační účinek 606 transakcí schválených a podepsaných v rámci EFSI ke konci roku 2017 činí 13.53x, což je o něco méně než původní předpoklad a cíl (15x) stanovený při zahájení fungování EFSI; konstatuje, že informace o způsobu fungování srovnávacích multiplikátorů jsou v současné době rozptýleny napříč službami EIB, a doporučuje, aby byly veškeré tyto informace shromážděny v samostatném dokumentu;

41.  bere na vědomí, že nebyly čerpány žádné záruky z rozpočtu Unie v důsledku nesplácených operací;

42.  konstatuje, že orientační zeměpisné koncentrační limity stanovené řídící radou EFSI, podle kterých nemá na konci investičního období podíl investic v okně pro infrastrukturu a inovace (pokud jde o podepsané operace) v jakýchkoli třech členských státech dohromady překročit 45 % celkového objemu portfolia EFSI, nebyly dodrženy, neboť ke dni 31. prosince 2017 činil objem investic ve třech členských státech s největším objemem podepsaných operací (Francie, Itálie a Španělsko) zhruba 47 % celkového objemu podepsaných operací; poukazuje na to, že stále existuje prostor pro zlepšení, pokud jde o rozšíření územního rozdělení finančních prostředků fondu EFSI, a zároveň pro větší rozšíření jeho investičních příležitostí;

43.  bere na vědomí hodnocení EFSI a jeho poznatky, že operace zvláštních činností v rámci EFSI i mimo EFSI mají podobný rizikový profil a že kombinace grantů z EFSI, ESI fondů a Nástroje pro propojení Evropy zůstávají omezené, přičemž hrozí riziko, že EFSI vytěsní finanční nástroje ESI fondů; očekává, že nedostatky a rizika odhalené hodnocením EFSI budou odstraněny při provádění EFSI 2,0;

44.  vítá zlepšení v oblasti transparentnosti, k němuž došlo díky zveřejňování rozhodnutí investičního výboru EFSI a dokumentů přijatých řídící radou spolu se zápisy jednání;

45.  podporuje lepší synergii mezi EFSI a vnitrostátními bankami poskytujícími podporu, neboť snaha o koordinaci s takovými bankami se objevuje opakovaně a mohla by přispět k lepší účinnosti EFSI;

Lidská práva

46.  vyzývá EIB, aby vytvořila strategii v oblasti lidských práv a rozšířila využívání náležité péče na úrovni projektů, aby bylo možné zjišťovat rizika v oblasti lidských práv týkající se veškeré její činnosti po celou dobu trvání realizovaných projektů a zabývat se jimi; vyzývá EIB dále k tomu, aby vytvořila účinný mechanismus, pomocí něhož by obránci lidských práv mohli bez obav banku upozornit na zhoršující se životní prostředí nebo riziko konfliktu a odvetných opatření;

Posilování transparentnosti a odpovědnosti správy a řízení a činností EIB

47.  bere na vědomí poznatky výboru pro audit uvedené v jeho výroční zprávě pro radu guvernérů za finanční rok 2017, jež se týkají:

   a) důležitosti zajištění dlouhodobé finanční síly a udržitelnosti EIB a udržení jejího hodnocení AAA v prostředí nejistého geopolitického, hospodářsky-politického, právního a makroekonomického vývoje;
   b) potřeby přezkoumat a posílit prostředí vnitřní kontroly a rizikového řízení skupiny EIB s ohledem na změny velikosti a rozvoje komplexnosti činností skupiny EIB;
   c) potřeby dosáhnout úplného uplatnění osvědčených bankovních postupů, a to i v oblastech, kde se i nadále vyskytují všudypřítomné mezery v dodržování předpisů;
   d) potřeby provést komplexní přezkum a poté přepracovat postup schvalování úvěrů a související postupy rozhodování v EIB, neboť úvěrová kontrola a postup schvalování a příslušné kontrolní prostředí zjevně nedokáže reagovat na současné podnikatelské potřeby a je důkazem tlaku na služby;

48.  sdílí hluboké politování výboru pro audit, že EIB dosud nedosáhla pokroku v řešení otázky, která byla nastolena ve třech po sobě jdoucích letech (2015, 2016 a 2017), ohledně stávající kombinace odpovědností mezi některými členy řídícího výboru; plně souhlasí s výborem pro audit a podporuje jeho doporučení, že všichni členové řídícího výboru EIB by měli být schopni jednat objektivně, kriticky a nezávisle a že nevhodné kombinace odpovědností, např. odpovědnosti za dohled nad první i druhou linii v oblasti obrany, by měly být zrušeny;

49.  žádá v této souvislosti EIB, aby vážně zohlednila toto doporučení a aby zajistila jasné oddělení odpovědností na úrovni řídícího výboru; vítá zahájenou reformu zaměřenou na změnu struktury vedení EIB;

50.  vyzývá EIB, aby překlenula stávající mezery v platném rámci osvědčených bankovních postupů, a očekává, že se tento rámec v roce 2008 stal plně funkčním, neboť jeho uplatňování se považuje za předpoklad pro zachování finanční síly a stability EIB;

51.  je znepokojen závěrem výboru pro audit, že rychlému rozšíření činností EIB a kapacit souvisejících s prováděním EFSI, mandáty pod řízením ve jménu třetích stran a ustanovením o poradenských službách nebyla vhodným způsobem přizpůsobena podnikatelská struktura a související postupy; konstatuje, že pro rok 2017 výbor pro audit zachoval pět ze svých doporučení pro roky 2015 a 2016, která souvisí s prostředím vnitřní kontroly a řízení rizik; vyzývá EIB, aby tato doporučení přednostně převedla do praxe a aby zajistila, aby vnitřní postupy, kybernetická bezpečnost a řízení rizik splňovaly nové a sílící požadavky a výzvy, kterým skupina EIB čelí;

52.  domnívá se, že by EIB měla zvýšit svou transparentnost nejen vůči Evropskému parlamentu, ale i vůči orgánům členských států; je přesvědčen, že je jedině správné, aby demokratičtí zástupci měli více informací o činnosti EIB;

53.  domnívá se, že existuje prostor pro zlepšení v oblasti transparentnosti jak u řídících orgánů, tak na úrovni fungování celé banky; znovu poukazuje na to, že je nutné systematicky zveřejňovat výsledky hodnocení na základě tří pilířů (3PA) a měření výsledků (REM) projektů; požaduje, aby byly zveřejňovány také nedůvěrné informace ze zápisů ze schůzí řídícího výboru a Rady guvernérů; s potěšením konstatuje, že EIB v roce 2017 začala zveřejňovat zápisy jednání správní rady EIB, prohlášení členů správní rady o střetu zájmů a některé informace o projektech, konkrétně hodnocení dopadů na životní prostředí;

54.  opět konstatuje, že transparentnost, silná řádná péče a kontrola, pokud jde o provádění politik EU, nevede pouze k posílení celkové odpovědnosti EIB s jasným přehledem druhu finančních zprostředkovatelů a konečných příjemců, založeném na řádné péči a politice založené na znalostech informací o klientech, ale přispívá rovněž k posilování celkové účinnosti a udržitelnosti financovaných projektů;

55.  opakuje svou výzvu EIB, aby rozšířila okruh zveřejňovaných informací o projektech prováděných prostřednictvím zprostředkovatelů zahrnutím informací o konečných projektech, které by umožnily vyhodnotit hospodářský a sociální dopad jejích investic;

56.  připomíná, že správní postup by měl lépe zohledňovat výsledky dialogu či konzultace s organizacemi občanské společnosti nebo zvláštní zájem či znepokojení místních a regionálních subjektů, aby se umožnilo informovanější a správnější demokratické rozhodování;

57.  je znepokojen výsledky výroční zprávy Účetního dvora, podle nichž byly v činnosti Evropského investičního fondu zjištěny závažné nedostatky: Účetní dvůr poukázal na regulační nedostatky, kdy byly kontrolní orgány členského státu povinny provést audit iniciativ malých a středních podniků, kdy však podle stávajících právních předpisů nebyly oprávněny provádět kontroly na místě;

58.  ze 30 projektů, které Účetní dvůr zkontroloval, schválili finanční zprostředkovatelé úvěr pěti příjemcům, aniž by ověřili, zda se jedná o malý či střední podnik; Evropský účetní dvůr se domnívá, že tyto projekty neměly na získání úvěru nárok, zatímco čtyři další úvěry použili příjemci zčásti, nebo zcela na činnost, která na to neměl nárok;

59.  vítá, že problémy, které zjistil Účetní dvůr, byly teoreticky vyřešeny pozměněným finančním nařízením; vyzývá EIB, aby se ve své příští výroční zprávě zabývala otázkami spojenými s regulačními nedostatky a zajistila, aby podle pozměněného finančního nařízení mohly orgány členských států provádět audit i na úrovni konečných příjemců;

60.  vítá přijetí prozatímního přístupu politiky EIB vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím, který přijala řídící rada v lednu 2017, očekává ovšem, že by mělo dojít k přezkumu této politiky, aby se zlepšila daňová řádná péče EIB při úvěrech poskytovaných do třetích zemí spolu s pozměněným rámcem pro boj proti praní peněz a financování terorismu skupiny EIB;

61.  vyzývá EIB, aby se při určování skutečných vlastníků všech svých klientů a operací, jakož i hlavních společností, do nichž je investováno, dostatečně řídila zásadou řádné péče v oblasti správy a bezúhonnosti, když jsou investice EIB do fondů soukromého kapitálu ohroženy; vyzývá EIB, aby na svých internetových stránkách zveřejnila informace o skutečných vlastnících týkající se jejich klientů, aby došlo k většímu zviditelnění její činnosti a aby bylo možné zabránit případům korupce a střetu zájmů;

62.  v souladu se závěry Rady o standardním unijním ustanovení o řádné správě v daňové oblasti pro účely dohod se třetími zeměmi, které Rada přijala dne 25. května 2018, vyzývá EIB, aby posílila spojení mezi financováním EIB a řádnou správou v daňové oblasti; domnívá se, že EIB by měla i nadále přispívat k rozvoji osvědčených postupů pro spravedlivé danění bojem proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem; vyzývá EIB, aby přijala strategii odpovědného danění, která by zajistila, aby EIB nefinancovala klienty, kteří jsou spojeni s postupy vyhýbání se daňovým povinnostem a daňových úniků nebo kteří mají sídlo v daňových rájích; vyzývá EIB, aby do svých smluv se všemi vybranými finančními zprostředkovateli zahrnovala standardní ustanovení a doložky o řádné správě;

63.  zdůrazňuje, že přepracovaný mandát EIB k poskytování úvěrů třetím zemím jasně stanoví, že černá listina EU je pro Banku závazná a že operace EIB nepodpoří projekty, které se podílí na praní špinavých peněz, financování terorismu, vyhýbání se daňovým povinnostem, daňových podvodech a únicích;

64.  konstatuje, že ke konci roku 2017 vyšetřovala EIB 136 případů podvodů, z nichž nejčastějšími třemi typy byly: podvod (53,7 %), korupce (25,5 %) a nekalá soutěž (10,7 %);

65.  konstatuje, že společnosti zapojené do skandálu s emisemi, obzvláště Volkswagen, využívaly finanční prostředky EIB, které tak mohly být použity k financování neetické a nezákonné činnosti;

66.  konstatuje, že počet nových přípustných stížností se zvýšil z 84 v roce 2016 na nové historické maximum 102 v roce 2017, a že v roce 2017 bylo podáno 173 stížností; bere na vědomí, že 38 stížností obdržených v roce 2017 se týkalo pouze dvou investičních projektů EIB: transjadranského plynovodu a přístupové cesty do přístavu Mombasa v Keni;

67.  bere na vědomí přepracování politiky týkající se mechanismu EIB pro vyřizování stížností a to, že do ní byly zahrnuty příklady, které evropská veřejná ochránkyně práv poskytla ke stanovení definice nesprávného úředního postupu, jež zahrnuje různé formy nedostatečného či nefunkčního úředního postupu, jako jsou např. administrativní nesrovnalosti, nezákonná diskriminace, neodůvodněné neposkytnutí informací, zneužití pravomoci či zbytečné prodlevy, vyjadřuje však své znepokojení nad dalšími výsledky tohoto přepracování;

68.  s politováním konstatuje, že EIB nevzala v úvahu znepokojení Parlamentu, pokud jde o přepracování jejího mechanismu vyřizování stížností, které vyjádřil v 86. odstavci svého usnesení ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016; je hluboce znepokojen tím, že schválený přepracovaný mechanismus vyřizování stížností představuje závažné riziko, které ohrožuje její nezávislost a transparentnost jejího vyšetřování a závěrů; vyzývá EIB, aby zajistila, aby byl vedoucí mechanismu vyřizování stížností schopen přijímat veškerá rozhodnutí týkající se přípustnosti stížnosti nezávisle na dalších odděleních EIB a aby byl postup při přijímání vedoucího tohoto oddělení transparentnější;

69.  bere na vědomí rozhodnutí veřejného ochránce práv ve věci 1316/2016 TN týkající se tvrzení ohledně politiky transparentnosti EIB ze dne 23. května 2018 a vyzývá Banku, aby provedla zlepšení navrhované veřejným ochráncem, která se týkají odstranění předpokladu mlčenlivosti ohledně dokumentů shromažďovaných a vzniklých během inspekcí, vyšetřování a auditů, ale i přepracování příslušných ustanovení její politiky transparentnosti, pokud jde o zprostředkované úvěry a lhůty pro projednání žádostí o informace;

70.  připomíná, že je potřeba zajistit přísnější pravidla pro případy střetu zájmů a jasná, přísná a transparentní kritéria, která pomohou zabránit jakékoli podobě ovlivňování či nedostatku objektivity v mechanismu pro poskytování úvěrů; opakuje, že EIB musí co nejdříve přepracovat svůj kodex chování tak, aby její místopředsedové nebyli pověřováni operacemi ve svých domovských členských státech, neboť taková situace ohrožuje nezávislost instituce; vyzývá EIB, aby vzala v úvahu doporučení veřejného ochránce práv a přepracovala svůj kodex chování, aby tak lépe předcházela střetům zájmů ve svých řídících orgánech a případným problémům v souvislosti s efektem „otáčivých dveří“;

71.  očekává, že politika EIB na ochranu informátorů, která se v současnosti přepracovává, bude ambiciózní a bude se zakládat na vysokých normách; naléhavě vyzývá EIB, aby do tohoto přepracování zahrnula jak interní, tak i externí informátory a aby stanovila jasné a jasně definované postupy, časové harmonogramy a pokyny, tak aby měli informátoři k dispozici co nejlepší informace a aby byly chráněni před případnou odvetou;

Kontrola ze strany Evropského parlamentu

72.  podporuje postoj Evropského účetního dvora, že by Účetní dvůr měl mít mandát provádět audit všech operací EIB, včetně těch, kdy banka ke svým operacím využívá finanční prostředky mimo rozpočet EU;

73.  vyzývá Výbor pro rozpočtovou kontrolu, aby zorganizoval každoroční seminář/slyšení o činnosti EIB a kontrole jejích operací, aby se Parlamentu dostalo dalších relevantních informací, které by mu pomohly provádět kontrolu činnosti a operací EIB;

Kroky v návaznosti na doporučení Parlamentu

74.  opět vyzývá EIB, aby podávala zprávy o aktuálním vývoji a stavu plnění předchozích doporučení, která Parlament uvedl ve svých každoročních usneseních, zejména pokud jde o:

   a) dopad jejích úvěrových činností a dosažené výsledky;
   b) předcházení střetům zájmů zejména v případě členů investičního výboru EFSI a správní rady EIB a zajištění přísnějších pravidel pro případy konfliktu zájmů v příslušném kodexu chování, a to především v kodexu chování řídícího výboru a správní rady;
   c) transparentnost a zveřejňování informací o systému smluv a smluv o subdodávkách týkajících se zprostředkovatelů a konečných příjemců, pokud jde o předcházení vyhýbání se daňové povinnosti, podvody a korupci;

o
o   o

75.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/95520
(2) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 80.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0198.
(4) Úř. věst. L 280, 27.10.2011, s. 1.
(5) Úř. věst. L 135, 8.5.2014, s. 1.
(6) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.
(7) https://www.ombudsman.europa.eu/en/decision/en/95520.


Přeshraniční restituční nároky na umělecké předměty a kulturní statky ukradené během ozbrojených konfliktů a válek
PDF 426kWORD 54k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o přeshraničních restitučních nárocích na umělecké předměty a kulturní statky ukradené během ozbrojených konfliktů a válek (2017/2023(INI))
P8_TA-PROV(2019)0037A8-0465/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Haagskou úmluvu z roku 1954 o ochraně kulturních statků v případě ozbrojeného konfliktu a na druhý protokol k této úmluvě z března 1999,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. prosince 1995 o vrácení uloupeného majetku židovským komunitám(1) a usnesení ze dne 16. července 1998 o restituci majetku náležejícího obětem holokaustu(2),

–  s ohledem na balíček opatření přijatý v prosinci 2016 s cílem posílit schopnost EU bojovat proti financování terorismu a organizované trestné činnosti a splnit závazky přijaté v akčním plánu pro zesílení boje proti financování terorismu ze dne 2. února 2016 (COM(2016)0050) a na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. července 2017 o dovozu kulturních statků (COM(2017)0375),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. dubna 2015 o ničení kulturních památek příslušníky ISIS/Dá´iš(3),

–  s ohledem na úmluvu UNIDROIT o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích ze dne 24. června 1995,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/60/EU ze dne 15. května 2014 o navracení kulturních statků neoprávněně vyvezených z území členského státu(4);

–  s ohledem na článek 1 protokolu č. 1 k Evropské úmluvě o lidských právech,

–  s ohledem na článek 17 Listiny základních práv Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 116/2009 ze dne 18. prosince 2008 o vývozu kulturních statků(5),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech(6), a zejména na čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2003 o právním rámci pro volný pohyb zboží, u něhož mohou být zpochybněna vlastnická práva, na vnitřním trhu(7),

–  s ohledem na studii generálního ředitelství pro vnitřní politiky z roku 2016 s názvem „Přeshraniční restituční nároky na umělecké předměty ukradené během ozbrojených konfliktů a válek a alternativy k soudnímu řízení“,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (8),

–  s ohledem na Úmluvu UNESCO ze dne 14. listopadu 1970 o opatřeních k zákazu a zamezení nedovolenému dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků,

–  s ohledem na usnesení Rady 14232/12 ze dne 4. října 2012 o vytvoření neformální sítě donucovacích orgánů a odborníků pro odborné posuzování v oblasti kulturních statků (EU CULTNET),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanovisko Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0465/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle Interpolu se černý trh s uměleckými díly stává stejně lukrativním, jako jsou černé trhy s drogami, zbraněmi a padělaným zbožím;

B.  vzhledem k tomu, že podle hodnocení dopadů návrhu nařízení o dovozu kulturních statků, předloženého Komisí, na 80 až 90 % celosvětového prodeje starožitností tvoří zboží nezákonného původu;

C.  vzhledem k tomu, že kulturní dědictví je jedním ze základních prvků civilizace, např. s ohledem na svou symbolickou hodnotu a kulturní paměť lidstva spojující lidi; vzhledem k tomu, že bojující frakce a teroristické skupiny spáchaly v posledních letech po celém světě řadu trestných činů proti světovému kulturnímu dědictví a že cenná umělecká díla, sochy a archeologické artefakty se prodávají a dovážejí do EU z určitých zemí, které nejsou členskými státy EU, a zisky z tohoto prodeje se případně používají k financování teroristické činnosti; vzhledem k tomu, že je třeba přijmout jasný závazek proti nezákonnému obchodování s kulturními statky, např. s uměleckými díly vyrabovanými během ozbrojených konfliktů a válek v Libyi, Sýrii a Iráku; vzhledem k tomu, že kulturní statky mají velký kulturní, umělecký, historický a vědecký význam a musí být chráněny před nezákonným přisvojováním a rabováním;

D.  vzhledem k tomu, že již krátce po skončení druhé světové války byly učiněny pokusy o nalezení a navrácení uloupeného majetku do země původu;

E.  vzhledem k tomu, že s ohledem na závazek EU týkající se spravedlivého procesu a odškodnění obětí, jakož i na stanovy UNESCO a úmluvy o ochraně kulturního dědictví, musí být zajištěna restituce nezákonně obchodovaných nebo vykopaných či nabytých předmětů;

F.  vzhledem k tomu, že v zásadách washingtonské konference týkající se uměleckých předmětů zkonfiskovaných nacisty, v deklaraci fóra ve Vilniusu a v Terezínské deklaraci k osudu majetku obětí holocaustu a souvisejícím otázkám byl zdůrazněn význam zajištění restituce nemovitého majetku fyzických osob; vzhledem k tomu, že počet uměleckých děl, která se podařilo od konference ve Washingtonu vrátit, se odhaduje na 1 000 až 2 000 kusů(9); vzhledem k tomu, že neexistuje kompletní seznam uměleckých děl, která byla v posledních letech restituována;

G.  vzhledem k tomu, že některá umělecká díla stále nebyla nalezena a právoplatní vlastníci nebo jejich dědici čekají na jejich vrácení; vzhledem k tomu, že na konferenci ve Washingtonu, která se uskutečnila v roce 1998, Jonathan Petropoulos uvedl, že v celé Evropě bylo odhadem odcizeno okolo 650 000 uměleckých děl, a Ronald Lauder uvedl, že se ještě (v roce 1998) nenašlo 11 000 uměleckých děl v hodnotě 10 až 30 miliard dolarů; vzhledem k tomu, že konference pro nároky–WRJO obecně odpovídá, že neexistují přesné odhady: bylo ukradeno přibližně 650 000 uměleckých děl, z nichž asi 100 000 se dosud nenašlo;

H.  vzhledem k tomu, že se osoby, které vznášejí nároky, stále potýkají s právními problémy, na jedné straně z důvodu často velmi specifické povahy jejich nároků a na druhé straně z důvodu vypršení platnosti poválečných restitučních zákonů, zákazu retroaktivity obvyklých pravidel, neexistence definice ukradených uměleckých děl, ustanovení o promlčení nároků nebo ustanovení o vydržení a dobré víře;

I.  vzhledem k tomu, že restituční nároky na ukradené umělecké předměty a kulturní statky jsou v první řadě řešeny prostřednictvím mezinárodního práva veřejného; vzhledem k tomu, že tato pravidla musí být doplněna o přísnější pravidla mezinárodního práva soukromého;

J.  vzhledem k tomu, že rozměr soukromého práva není dostatečně rozvinutý, a to na mezinárodní ani evropské úrovni, což přispívá k právní nejistotě v případech přeshraniční restituce ukradených uměleckých děl a kulturních statků, nejen pokud jde o provedené transakce týkající se děl ukradených nacisty, ale i s ohledem na budoucí případy;

K.  vzhledem k tomu, že neexistuje žádný právní předpis EU, který výslovně a komplexně upravuje restituční nároky týkající se uměleckých předmětů a kulturních statků, které byly ukradeny během ozbrojených konfliktů soukromými osobami;

L.  vzhledem k tomu, že UNESCO ve spolupráci s velkými aukčními domy, muzei a renomovanými sběrateli v Evropě provádí rozsáhlý výzkum ohledně původu těchto děl, aby bylo možné je vrátit jejich vlastníkům;

M.  vzhledem k tomu, že pro doplnění databáze údajů Interpolu o ukradených statcích zveřejňuje Mezinárodní rada muzeí (ICOM) již více než deset let „červené seznamy“, které uvádějí kategorie předmětů náchylných k nedovolenému obchodu;

1.  vyjadřuje politování nad tím, že dosud nebylo prakticky přijato žádné opatření v návaznosti na jeho usnesení o právním rámci pro volný pohyb zboží, u něhož mohou být zpochybněna vlastnická práva, na vnitřním trhu, v němž Parlament vyzval Komisi, aby vypracovala studii ohledně řady aspektů týkajících se občanského a procesního práva, výzkumu provenience, katalogizačních systémů, mechanismů alternativního řešení sporů a významu vytvoření správního orgánu pro přeshraniční koordinaci; domnívá se, že čl. 81 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie by mohl sloužit jako právní základ pro svěření pravomocí Unii jednat v této oblasti;

2.  zdůrazňuje, že rabování uměleckých děl a dalších kulturních statků během ozbrojených konfliktů a válek, jakož i v době míru, je hlavním společným zájmem, který je třeba řešit, pokud jde o prevenci i restituci ukradených kulturních statků s cílem chránit a zajistit integritu kulturního dědictví a identitu společností, komunit, skupin a jednotlivců;

3.  konstatuje, že na úrovni EU nebyla věnována dostatečná pozornost restituci uměleckých děl a kulturních statků ukradených, odcizených nebo nezákonně nabytých, mimo jiné během ozbrojených konfliktů, zejména v oblasti soukromého práva, mezinárodního práva soukromého a občanského soudního řízení; vyzývá proto Komisi, aby chránila, podpořila a povzbudila přeshraniční restituční nároky na kulturní statky, které byly uloupeny a přisvojeny v důsledku státem schváleného rabování nebo ukradeny během ozbrojených konfliktů; vyzývá Komisi a členské státy, aby vydaly doporučení a pokyny pro zvyšování povědomí o potřebě podporovat vnitrostátní instituce v členských státech ohledně restitučních nároků;

4.  zdůrazňuje, že instituce, jako je UNESCO a Interpol, vyzývají ke zvýšení ochrany kulturního dědictví a k posílení postavení členských států, aby mohly zavést opatření umožňující restituce;

5.  vyjadřuje politování nad tím, že neexistuje žádná spolehlivá statistika o přesném rozsahu rabování a nedovoleného obchodování s kulturním dědictvím; vyzývá Komisi a členské státy, aby v této oblasti zajistily spolehlivé statistiky;

6.  vyjadřuje obavy nad tím, že se nejnovější politické a legislativní iniciativy soustředí výlučně na právo veřejné, správní nebo trestní; poukazuje na to, že pro zavedení komplexního regulačního rámce je třeba ve větší míře zohlednit i právo soukromé; vyzývá příslušné orgány, aby pro dosažení tohoto účelu přijaly veškerá vhodná opatření a iniciativy;

7.  domnívá se, že je nutné provést další šetření, aby do temné oblasti nedovoleného obchodu s kulturními statky bylo vneseno světlo, a získalo se tak více informací o jeho rozsahu, struktuře a velikosti, jak tomu je např. u projektu ILLICID, který v současné době běží v Německu;

8.  vítá skutečnost, že některé členské státy uznaly potřebu řešit výjimečné problémy související s restitučními nároky na umělecké předměty a kulturní statky vyrabované, ukradené nebo nezákonně nabyté během ozbrojených konfliktů a válek, aby bylo dosaženo právních řešení zajišťujících vlastnická práva soukromých osob, státních organizací a organizací místní samosprávy a náboženských sdružení, které během ozbrojených konfliktů nebo válek přišly nespravedlivě o umělecká díla;

9.  trvá na tom, že pro odmítnutí těchto nezákonných postupů je nutné zvyšovat kolektivní povědomí, a připomíná, že každý předmět odebraný majiteli představuje navždy ztracené historické a vědecké dědictví;

10.  konstatuje, že nejúčinnějším způsobem boje proti nezákonnému obchodování s kulturními statky a proti rozvoji nezákonného trhu s uměním a podpory restitucí je rozvíjení spravedlivých postupů v obchodu s uměním a v restitucích z nadnárodního a celosvětového hlediska, přičemž by se usilovalo jak o jejich zamýšlený preventivní účinek, tak i o jejich donucovací či represivní dopad;

11.  domnívá se, že v zájmu vytvoření souboru pravidel, která by mohla účinně zabránit rabování a pašování uměleckých děl a kulturních statků, a v zájmu dosažení plně transparentního, odpovědného a etického celosvětového trhu s uměním by se měla Komise snažit spolupracovat s třetími zeměmi s cílem navázat úspěšná partnerství a za tímto účelem zohlednit zásady stanovené v úmluvě UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo nelegálně vyvezených kulturních statcích;

12.  domnívá se, že legislativní opatření EU, včetně aspektu mezinárodního soukromého práva, by byla vhodná pouze pro budoucí transakce;

13.  domnívá se, že nastal čas ukončit dlouhá léta kličkování a řešení nuancí, pokud má být vytvořen odpovědný a etický evropský trh s uměleckými díly; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti určila opatření v rámci občanského práva, která by pomohla překonat obtíže, s nimiž se potýkají soukromé strany usilující o navrácení uměleckých děl, která jim skutečně patří; současně vyzývá Komisi, aby vytvořila nový diskusní rámec, aby bylo možné určit osvědčené postupy a řešení pro současnou i budoucí situaci;

14.  vítá návrh nařízení o dovozu kulturních statků předložený Komisí, jakož i pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 25. října 2018(10); v této souvislosti opakuje, vzhledem ke globálnímu rozměru trhu s uměleckými díly a počtu předmětů v soukromých rukou, že je nezbytné vyvinout další úsilí týkající se přeshraniční restituce uměleckých předmětů a kulturních statků odcizených během ozbrojených konfliktů a válek; zdůrazňuje, že výzkum provenience a spolupráce na evropské úrovni se ukázaly být užitečnými nástroji, jež pomohly s identifikací uloupených předmětů a jejich následným navracením a jejichž prostřednictvím se v některých případech zabránilo financování teroristických skupin nebo válečných konfliktů;

15.  vyjadřuje politování nad tím, že kvůli neexistenci, laxnosti či rozdílnosti pravidel mezi členskými státy v oblasti zkoumání provenience a náležité péče nemůže být řada přeshraničních restitučních nároků efektivně a koordinovaným způsobem vyřízena, což může mít za následek posílení krádeží a nedovoleného obchodu a podnítit pašování; podotýká, že nedostatek společných norem vede k tomu, že platný postup je pro všechny zúčastněné strany, včetně muzeí, obchodníků s uměleckými předměty, sběratelů, turistů a cestujících, často nejasný; z tohoto důvodu žádá Komisi, aby harmonizovala pravidla v oblasti zkoumání provenience a aby do nich začlenila určité základní zásady Úmluvy UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích;

16.  zdůrazňuje, že je naléhavě nutné aktivně podporovat systematické využívání vysoce kvalitního a nezávislého výzkumu provenience za účelem identifikace uloupených uměleckých děl, usnadnění jejich navrácení zákonným vlastníkům, vytvoření zcela transparentního, odpovědného a etického trhu s uměním a za účelem účinného předcházení drancování a nezákonnému obchodu s uměleckými díly a kulturními statky odcizenými během ozbrojených konfliktů a válek a odrazování od těchto činů; poukazuje na možnosti, které v tomto ohledu nabízejí evropské finanční nástroje; vyzývá Komisi a členské státy k tomu, aby na unijní a vnitrostátní úrovni prosazovaly a podporovaly zvláštní vzdělávací programy zaměřené na výzkum provenience, které by obzvláště osobám zapojeným do boje proti nedovolenému obchodování s kulturními statky umožňovaly prohloubení a zlepšení jejich odborných znalostí, a to i prostřednictvím přeshraničních projektů;

17.  je toho názoru, že zkoumání provenience je úzce spojeno s povinností náležité péče platné při nabývání uměleckých děl a představuje hlavní zájem všech subjektů na trhu s uměleckými díly, neboť nabývání kradených uměleckých děl, ať už vědomé či z nedbalosti, je podle některých vnitrostátních předpisů trestné;

18.  domnívá se, že je samozřejmě třeba dbát na to, aby vznikl úplný seznam všech kulturních předmětů, včetně kulturních artefaktů vlastněných Židy, které byly uloupeny nacisty a jejich spojenci, a to od chvíle, co byly svým majitelům uzmuty jako kořist, až do současnosti; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila katalogizační systém, který by mohly používat rovněž veřejné subjekty a soukromé sbírky uměleckých děl a v němž by byly shromážděny údaje o situaci ukradených, odcizených či nezákonně nabytých kulturních statků a přesném stavu stávajících nároků; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila projekty digitalizace, které by zřídily či propojily současné digitální databáze s cílem usnadnit výměnu takových údajů a zkoumání provenience;

19.  domnívá se, že aby bylo možné řádně zkoumat provenienci, je nutné vytvořit záznam dokumentace či rejstřík transakcí, který by byl co možná nejpodrobnější; žádá Komisi, aby aktivně podporovala vypracování společných pokynů k takovým rejstříkům a aby přijala vhodná opatření na podporu členských států při zavádění všeobecné povinnosti uložené odborníkům působícím na trhu s uměleckými díly, aby takový rejstřík transakcí vedly a, obecněji, aby přistoupily k Úmluvě UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích;

20.  naléhavě vyzývá Komisi, aby napříč Unií povzbuzovala a finančně podporovala činnosti týkající se zkoumání provenience; navrhuje, aby Komise uspořádala diskusní fórum, jehož cílem bude výměna osvědčených postupů a nalezení nejlepších řešení pro současnost i budoucnost;

21.  vyzývá Komisi, aby zvážila zřízení zvláštního mechanismu alternativního řešení sporů pro případy restitučních nároků na ukradené umělecké předměty a kulturní statky s cílem překonat stávající právní překážky, jako je hybridní forma rozhodčího řízení a mediace; zdůrazňuje význam jasných norem a transparentních a neutrálních postupů;

22.  bere na vědomí, že promlčecí lhůty často způsobují žadatelům potíže při restituci; vyzývá Komisi, aby posoudila tuto otázku a nalezla správnou rovnováhu v oblasti promlčecí lhůty platné pro restituční nároky na ukradené umělecké předměty, včetně restitučních nároků na umělecká díla ukradená nacisty, přičemž by měla zohlednit jak ochranu zájmů obětí krádeže, tak ochranu zájmů trhu; domnívá se, že jako příklad by mohl sloužit zákon USA o navracení uměleckých děl vyvlastněných během holocaustu;

23.  žádá Komisi, aby zvážila přijetí legislativních opatření na posílení právního systému v oblasti přeshraničních restitučních nároků na umělecké předměty a kulturní statky ukradené během ozbrojených konfliktů a válek na základě nástrojů mezinárodního soukromého práva;

24.  vyzývá příslušné orgány a instituce EU, aby členské státy vybídly ke sdílení informací o stávajících postupech v oblasti kontroly provenience kulturních statků a aby zintenzivnily svou spolupráci s cílem harmonizovat kontrolní opatření a správní postupy zaměřené na určení provenience kulturních statků;

25.  poukazuje na nedostatečnou koordinaci na úrovni členských států ohledně interpretace pojmu „náležitá péče“; vyzývá Komisi, aby vyjasnila pojem „náležité péče“ v souvislosti s dobrou vírou; poukazuje například na článek 16 švýcarského federálního zákona o mezinárodním předávání kulturních statků, který obchodníkům a dražebníkům zakazuje uzavírat transakce týkající se uměleckého díla, pokud mají pochybnosti o jeho původu; konstatuje, že podle tohoto zákona je důkazní břemeno částečně převedeno na prodávajícího; vlastník díla se však nemůže spoléhat na zásadu dobré víry, pokud není schopen prokázat, že v době nabytí díla věnoval této otázce náležitou pozornost; vyzývá Komisi, aby přijala opatření zaměřená na zvýšení povědomí subjektů na trhu s uměním, ale i potenciálních kupujících artefaktů, o významu výzkumu provenience, vzhledem k tomu, že tento výzkum souvisí s povinností náležité péče;

26.  naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala společné zásady pro přístup k veřejným nebo soukromým archivům, které obsahují informace o identifikaci a místě úschovy majetku, a aby přistoupila k důkladnému mapování stávajících databází kulturních statků a zvážila vytvoření centrální metadatabáze, která zohledňuje dostupné informace, je pravidelně aktualizována a mají k ní přístup všechny relevantní subjekty; domnívá se, že by na základě této centrální metadatabáze měl být zaveden společný katalogizační systém, který by mohl používat standardizované identifikátory děl; žádá proto Komisi, aby podporovala zavedení identifikátorů děl, které vyvinul a prosazuje ICOM a další organizace jakožto obchodní normu v rámci celého vnitřního trhu; zdůrazňuje, že taková databáze by měla být propojena s databází ukradených uměleckých děl spravovanou INTERPOLEM a měla by být pravidelně aktualizována;

27.  domnívá se, že dalším užitečným doplněním výše uvedené databáze by mělo být vytvoření dokumentace či rejstříku transakcí týkajících se kulturních statků, s cílem umožnit důkladnější a přesnější zkoumání provenience; žádá Komisi, aby přijala náležitá opatření s cílem podporovat členské státy v zavedení všeobecného závazku pro subjekty na trhu s uměleckými díly, aby takové záznamy dokumentace či rejstříky transakcí vedly, a obecněji, aby přistoupily k Úmluvě UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích;

28.  domnívá se, že centrální databáze by měla fungovat na základě společného katalogizačního systému, v němž by předměty byly identifikovány standardizovaným způsobem (zohledňují se vlastnosti, jako je materiál, technika, rozměry, nápisy, název, téma, datum či období atd.);

29.  vyzývá Komisi, aby určila společné zásady týkající se způsobu stanovení vlastnictví nebo vlastnického práva a také pravidla pro promlčecí lhůty a požadavky na důkazy, jakož i pojem rabování a umění, s ohledem na příslušná pravidla platná v členských státech;

30.  vyzývá členské státy a kandidátské země, aby vynaložily maximální úsilí na přijetí opatření, jež zajistí vytvoření mechanismů, které by usnadnily navrácení majetku uvedeného v tomto usnesení, a aby měly na paměti, že návrat uměleckých děl ukradených, odcizených či neoprávněně nabytých při zločinech proti lidskosti oprávněným žadatelům je záležitostí obecného zájmu podle článku 1 protokolu 1 k Evropské úmluvě o lidských právech;

31.  zdůrazňuje, že k tomu, aby byl vytvořen soubor pravidel, která mohou účinně zabránit krádežím a pašování uměleckých děl a kulturních statků, a aby bylo docíleno plně transparentního, odpovědného a etického globálního trhu s uměleckými předměty by Komise měla usilovat o spolupráci se třetími zeměmi a uzavřít partnerství podporující navrácení majetku uvedeného v tomto usnesení, přičemž by měly být zohledněny zásady stanovené v Úmluvě UNIDROIT z roku 1995 o kradených nebo protiprávně vyvezených kulturních statcích a v článku 1 protokolu 1 k Evropské úmluvě o lidských právech;

32.  připomíná, že vzdělání posiluje úctu a docenění uměleckých děl a dalších kulturních statků jakožto symbolů kulturního dědictví, a že proto hraje důležitou úlohu při předcházení rabování a nedovolenému obchodu s kulturními statky a odrazuje od nich; vyzývá Komisi a členské státy, aby podněcovaly a podporovaly činnosti v oblasti vzdělání a zvyšování povědomí v tomto ohledu, včetně neformálního a informálního prostředí;

33.  vyzývá Komisi a všechny příslušné orgány, aby přijaly opatření, jejichž cílem je zvýšit povědomí subjektů na trhu s uměleckými předměty a také potenciálních kupujících o důležitosti zkoumání provenience, neboť takové zkoumání je spojeno se závazkem náležité péče;

34.  připomíná, že k boji proti nedovolenému obchodování s díly kulturního dědictví je nutná úzká spolupráce mezi policejními složkami a celnicemi na evropské i mezinárodní úrovni;

35.  podporuje myšlenku, že přeshraniční restituční postupy týkající se ukradených, odcizených či neoprávněně nabytých uměleckých děl a kulturních statků a aktivní podpora zkoumání provenience by měly být řešeny v souvislosti s iniciativou Evropský rok kulturního dědictví 2018; vyzývá proto Komisi a pracovní skupinu, kterou vytvořila, aby tuto položku začlenily do svého pracovního plánu s podrobným popisem aktivit Evropského roku kulturního dědictví 2018;

36.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 17, 22.1.1996, s. 199.
(2) Úř. věst. C 292, 21.9.1998, s. 166.
(3) Úř. věst. C 346, 21.9.2016, s. 55.
(4) Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 1.
(5) Úř. věst. L 39, 10.2.2009, s. 1.
(6) Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. C 91 E, 15.4.2004, s. 500.
(8) Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(9) Podle údajů „Claims Conference-WJRO Looted Art and Cultural Property Initiative“.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0418.


Ochrana rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech ***I
PDF 720kWORD 68k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech (COM(2018)0324 – C8-0178/2018 – 2018/0136(COD))(1)
P8_TA-PROV(2019)0038A8-0469/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Právní stát je jednou ze základních hodnot, na nichž je Unie založena. Jak připomíná článek 2 Smlouvy o Evropské unii, tyto hodnoty jsou pro členské státy společné.
(1)  Unie je založena na hodnotách spočívajících v úctě k lidské důstojnosti, svobodě, demokracii, rovnosti, právním státu a v dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, což je zakotveno v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a v kritériích pro členství v Unii. Jak připomíná článek 2 SEU, takové hodnoty jsou pro členské státy společné, a to ve společnosti, v níž převládá pluralismus, nepřípustnost diskriminace, tolerance, spravedlnost, solidarita a rovnost žen a mužů.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)  Členské státy by měly dostát svým závazkům a jít příkladem v jejich skutečném dodržování a přiklánět se ke společné kultuře právního státu jako ke všeobecně platné hodnotě, kterou mají všechny zúčastněné strany rovnou mírou uplatňovat. Úplné dodržování a prosazování těchto zásad je nezbytným předpokladem pro legitimitu evropského projektu jako celku a základní podmínkou pro budování důvěry občanů v Unii a zajištění efektivního provádění jejích politik.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 b (nový)
(1b)  V souladu s článkem 2, čl. 3 odst. 1 a článkem 7 Smlouvy o EU může Unie využít možnosti jednat v zájmu ochrany svého „ústavního základu“ a společných hodnot, na nichž je založena, což zahrnuje také její rozpočtové zásady. Členské státy, orgány, instituce a jiné subjekty Unie a kandidátské země jsou povinny dodržovat, ochraňovat a podporovat tyto zásady a hodnoty a mají povinnost loajálně spolupracovat.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  V právním státu se veškeré veřejné pravomoci vykonávají v mezích stanovených zákonem, v souladu s hodnotami demokracie a základních práv a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů. Musí se v něm především dodržovat zásada zákonnosti7, právní jistoty8, zákazu svévole výkonné moci9, oddělení pravomocí10 a účinné soudní ochrany nezávislými soudy1112.
(2)  V právním státu se veškeré veřejné pravomoci vykonávají v mezích stanovených zákonem v souladu s hodnotami demokracie a v respektu vůči základním právům a pod kontrolou nezávislých a nestranných soudů. Musí se v něm především dodržovat zásada zákonnosti7, včetně transparentního, odpovědného a demokratického postupu pro přijímání právních předpisů, právní jistoty8, zákazu svévole výkonné moci9, oddělení pravomocí10, přístupu ke spravedlnosti a účinné soudní ochraně u nezávislých a nestranných soudů1112. Tyto zásady byly zohledněny mimo jiné na úrovni Benátské komise Rady Evropy a tvoří také základ příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva12a.
__________________
__________________
7 Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 ve věci Succhi di Frutta, C-496/99, PECLI:EU:C:2004:236, bod 63.
7 Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. dubna 2004 ve věci Succhi di Frutta, C-496/99, PECLI:EU:C:2004:236, bod 63.
8 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. listopadu 1981 ve společných věcech Amministrazione delle finanze dello Stato v. Srl Meridionale Industria Salumi a ostatní Ditta Italo Orlandi & Figlio a Ditta Vincenzo Divella v. Amministrazione delle finanze dello Stato, 212 až 217/80, ECLI:EU:C:1981:270, bod 10.
8 Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. listopadu 1981 ve společných věcech Amministrazione delle finanze dello Stato v. Srl Meridionale Industria Salumi a ostatní Ditta Italo Orlandi & Figlio a Ditta Vincenzo Divella v. Amministrazione delle finanze dello Stato, 212 až 217/80, ECLI:EU:C:1981:270, bod 10.
9 Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 1989 ve společných věcech Hoechst, 46/87 a 227/88, ECLI:EU:C:1989:337, bod 19.
9 Rozsudek Soudního dvora ze dne 21. září 1989 ve společných věcech Hoechst, 46/87 a 227/88, ECLI:EU:C:1989:337, bod 19.
10 Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci Kovalkovas, C-477/16, ECLI:EU:C:2016:861, bod 36. Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci PPU Poltorak, C-452/16, ECLI:EU:C:2016:858, bod 35. Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. prosince 2010 ve věci Bodson, C-279/09, ECLI:EU:C:2010:811, bod 58.
10 Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci Kovalkovas, C-477/16, ECLI:EU:C:2016:861, bod 36. Rozsudek Soudního dvora ze dne 10. listopadu 2016 ve věci PPU Poltorak, C-452/16, ECLI:EU:C:2016:858, bod 35. Rozsudek Soudního dvora ze dne 22. prosince 2010 ve věci Bodson, C-279/09, ECLI:EU:C:2010:811, bod 58.
11 Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. února 2018 ve věci Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas, C-64/16, ECLI:EU:C:2018:117, body 31, 40, 41.
11 Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. února 2018 ve věci Associação Sindical dos Juízes Portugueses v. Tribunal de Contas, C-64/16, ECLI:EU:C:2018:117, body 31, 40- 41; rozsudek Soudního dvora ze dne 25. července 2018 ve věci LM, C-216/18, PPU, ECLI:EU:C:2018:586, body 63–67.
12 Sdělení Komise s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158 final, příloha I.
12 Sdělení Komise s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (COM(2014)0158 final, příloha I.
12a Zpráva Benátské komise ze dne 4. dubna 2011, studie č. 512/2009 (CDL-AD (2011) 003rev).
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Přístupová kritéria neboli kodaňská kritéria, stanovená Evropskou radou v Kodani roku 1993 a posílená Evropskou radou v Madridu roku 1995, tvoří základní podmínky, jimž musí všechny kandidátské země dostát, aby se mohly stát členským státem. K těmto kritériím patří stabilita institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochrana menšin; fungující tržní hospodářství, schopnost vyrovnat se s hospodářskou soutěží a tržními silami a schopnost plnit závazky vyplývající z členství v EU.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 b (nový)
(2b)  Není-li kandidátská země schopna splnit požadované normy, hodnoty a demokratické zásady, její přistoupení k Unii je odloženo, dokud tyto normy v plné míře nesplní. Povinnosti kandidátských zemí, které vyplývají z kodaňských kritérií, platí na základě článku 2 Smlouvy o Evropské unii a zásady loajální spolupráce zakotvené v článku 4 Smlouvy o EU pro členské státy po jejich vstupu do Unie i nadále. Je tedy třeba členské státy pravidelně posuzovat a ověřovat z toho hlediska, zda jejich právní předpisy a postupy stále odpovídají těmto kritériím a společným hodnotám, na nichž je Unie založena, aby tak byl zajištěn řádný právní a správní rámec pro provádění politik Unie.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Právní stát je základním předpokladem pro ochranu ostatních základních hodnot, na nichž je Unie založena, jako je svoboda, demokracie, rovnost a dodržování lidských práv. Dodržování zásad právního státu je svou podstatou spojeno s dodržováním demokratických zásad a základních práv: nemůže existovat demokracie a dodržování základních práv bez dodržování zásad právního státu a naopak.
(3)  Vzhledem k tomu, že pro hodnoty Unie neexistuje žádná hierarchie, dodržování zásad právního státu je nezbytné pro ochranu ostatních základních hodnot, na nichž je Unie založena, jako je svoboda, demokracie, rovnost a dodržování lidských práv. Dodržování zásad právního státu je svou podstatou spojeno s dodržováním demokratických zásad a základních práv: nemůže existovat demokracie a dodržování základních práv bez dodržování zásad právního státu a naopak. Soudržnost a konzistence vnitřní a vnější demokracie, právního státu a politiky základních práv jsou pro důvěryhodnost Unie klíčové.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Soudní orgány by měly jednat nezávisle a nestranně a orgány pověřené vyšetřováním a trestním stíháním by měly být schopny řádně plnit svou funkci. Měly by být vybaveny dostatečnými zdroji a mít k dispozici postupy, aby jednaly účinně a plně dodržovaly právo na spravedlivý proces. Tyto podmínky jsou nezbytné jako minimální záruka proti nezákonným a svévolným rozhodnutím orgánů veřejné moci, která by mohla poškodit finanční zájmy Unie.
(6)  Vždy by měla být zaručena nezávislost a nestrannost soudnictví a orgány pověřené vyšetřováním a trestním stíháním by měly být schopny řádně plnit svou funkci. Měly by být vybaveny dostatečnými zdroji a mít k dispozici postupy, aby jednaly účinně a plně dodržovaly právo na spravedlivý proces. Tyto podmínky jsou nezbytné jako minimální záruka proti nezákonným a svévolným rozhodnutím orgánů veřejné moci, která by mohla narušit tyto základní zásady a poškodit finanční zájmy Unie.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   Nezávislost státních zastupitelství a soudů zahrnuje jak formální (de jure), tak skutečnou (de facto) nezávislost státních zastupitelství a soudů a jednotlivých státních zástupců a soudců.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Dodržování zásad právního státu je důležité nejen pro občany Unie, ale i pro podnikatelské iniciativy, inovace, investice a řádné fungování vnitřního trhu, které budou vzkvétat nejvíce tam, kde je pevný právní a institucionální rámec.
(8)  Dodržování zásad právního státu je naprosto klíčové nejen pro občany Unie, ale i pro podnikatelské iniciativy, inovace, investice, hospodářskou, sociální a územní soudržnost a řádné fungování vnitřního trhu, které se budou udržitelně rozvíjet pouze tam, kde je pevný právní a institucionální rámec.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Začlenění stávajících mechanismů Unie v oblasti sledování, jako je mechanismus pro spolupráci a ověřování, srovnávací přehled o soudnictví a zprávy o boji s korupcí, do širšího rámce pro sledování právního státu by mohlo přinést účinnější a efektivnější kontrolní mechanismy pro ochranu finančních zájmů Unie.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 b (nový)
(8b)   Nedostatečná transparentnost, svévolná diskriminace, narušení hospodářské soutěže a nerovné podmínky na vnitřním trhu a mimo něj, vliv na integritu jednotného trhu a na spravedlnost, stabilitu a legitimitu daňového systému, vyšší ekonomická nerovnost, nekalá hospodářská soutěž mezi státy, nespokojenost ve společnosti, nedůvěra a demokratický deficit patří k negativním dopadům škodlivých daňových postupů.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Unie má k dispozici řadu nástrojů a procesů, jimiž může zajistit plné a řádné uplatňování zásad a hodnot stanovených Smlouvou o EU, ale v současné době chybí pohotová a efektivní reakce ze strany orgánů Unie, především co se týče zajištění řádného finančního řízení. Mají-li stávající nástroje být přiměřené a efektivní, měly by být prosazovány, vyhodnocovány a doplňovány v rámci mechanismu právního státu.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Všeobecné nedostatky v členských státech týkající se právního státu, které ovlivňují především řádné fungování orgánů veřejné moci a účinný soudní přezkum, mohou vážně poškodit finanční zájmy Unie.
(11)  Všeobecné nedostatky v členských státech týkající se právního státu, které ovlivňují především řádné fungování orgánů veřejné moci a účinný soudní přezkum, mohou vážně poškodit finanční zájmy Unie. Účinné vyšetřování těchto nedostatků a uplatňování efektivních a přiměřených opatření, je-li zjištěn všeobecný nedostatek, jsou nutné nejen k zajištění finančních zájmů Unie, včetně efektivního výběru příjmů, ale také k zajištění důvěry veřejnosti v Unii a v její orgány. Pouze nezávislé soudnictví, které prosazuje právní stát a právní jistotu ve všech členských státech, může v konečném důsledku zaručit, že peníze z rozpočtu Unie jsou dostatečně ochráněny.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)   Rozsah daňových úniků a vyhýbání se daňové povinnosti odhaduje Komise až na 1 bilion EUR ročně. Negativní dopady podobných praktik na rozpočty Unie a členských států a na občany jsou zřejmé a mohly by snižovat důvěru v demokracii.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 b (nový)
(11b)   Vyhýbání se dani z příjmů právnických osob má přímý dopad na rozpočty členských států a EU a na rozložení daňového zatížení mezi kategorie daňových poplatníků, jakož i mezi ekonomické faktory.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 c (nový)
(11c)   Členské státy by v záležitostech týkajících se daňové soutěže měly plně uplatňovat zásadu loajální spolupráce.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 d (nový)
(11d)   Komise jako strážkyně smluv by měla zajistit, aby bylo plně dodržováno právo Unie a zásada upřímné spolupráce mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 e (nový)
(11e)   Hodnocení a sledování daňových politik členských států na úrovni Unie by zajistilo, že v členských státech nebudou zavedena nová škodlivá daňová opatření. Sledování toho, zda se členské státy, jejich jurisdikce, regiony nebo jiné správní struktury řídí společným unijním seznamem nespolupracujících jurisdikcí, by chránilo jednotný trh a zajistilo jeho řádné a soudržné fungování.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  K rozpoznání všeobecného nedostatku je potřeba kvalitativní posouzení Komise. Toto posouzení by mohlo být založeno na informacích ze všech dostupných zdrojů a od uznaných orgánů, včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí, jako jsou orgány Rady Evropy a evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví.
(12)  K rozpoznání všeobecného nedostatku je potřeba důkladného kvalitativní posouzení Komise. Toto posouzení by mělo být objektivní, nestranné a transparentní a mělo by být založeno na informacích ze všech relevantních zdrojů s tím, že budou zohledněna kritéria používaná v souvislosti s jednáními o přistoupení k Unii, zejména kapitoly acquis o soudnictví a základních právech, o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, o finanční kontrole a o zdanění, a rovněž pokyny používané v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ke sledování pokroku daného členského státu, a mělo by být založeno také na informacích od uznaných orgánů, včetně rozsudků Soudního dvora Evropské unie, Evropského soudu pro lidská práva, usnesení Evropského parlamentu, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací, jako jsou orgány Rady Evropy, k čemuž patří zejména seznam kritérií právního státu Benátské komise, a od relevantních mezinárodních sítí, jako jsou evropské sítě nejvyšších soudů a rad pro soudnictví.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  S cílem napomáhat Komisi při posuzování všeobecných nedostatků by měla být zřízena poradní skupina nezávislých odborníků na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Tato skupina by měla provádět nezávislá roční hodnocení otázek, které se ve všech členských státech týkají právního státu a jež ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, a měla by při tom zohledňovat informace ze všech relevantních zdrojů a od uznaných orgánů. Při rozhodování o přijetí či zrušení případných opatření by Komise měla brát v úvahu příslušná stanoviska této skupiny.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Měly by se stanovit možná opatření, která by měla být přijata v případě všeobecných nedostatků, a postup, který je třeba dodržet k jejich přijetí. Tato opatření by měla zahrnovat pozastavení plateb a závazků, snížení objemu finančních prostředků v rámci stávajících závazků a zákaz uzavírat nové závazky s příjemci.
(13)  Měla by se stanovit opatření, která by měla být přijata v případě všeobecných nedostatků, a postup, který je třeba dodržet k jejich přijetí. Tato opatření by měla zahrnovat pozastavení plateb a závazků, snížení objemu finančních prostředků v rámci stávajících závazků a zákaz uzavírat nové závazky s příjemci.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  Jsou-li přijímána opatření v návaznosti na všeobecné nedostatky, je zásadní řádně zaručit oprávněné zájmy konečných příjemců a příjemců. Při zvažování toho, jaká opatření mají být přijata, by Komise měla brát v úvahu jejich možný dopad na konečné příjemce a příjemce. Za účelem zesílení ochrany konečných příjemců nebo příjemců by Komise měla na internetových stránkách nebo internetovém portálu poskytovat informace a poradenství a současně i vhodné nástroje k tomu, aby bylo možné Komisi informovat o jakémkoli porušení právní povinnosti orgánů státní správy a členských států pokračovat v provádění plateb i po přijetí opatření na základě tohoto nařízení. S cílem zajistit, aby každá částka splatná vládními subjekty nebo členskými státy byla skutečně vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům, měla by mít Komise možnost získat zpět platby provedené těmto subjektům, případně provést finanční opravu tak, že sníží podporu poskytovanou určitému programu, a možnost převést odpovídající částku do rezervy Unie, aby mohla být použita ku prospěchu konečných příjemců nebo příjemců.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních účinků opatření ukládaných podle tohoto nařízení by Radě, která by měla jednat na základě návrhu Komise, měly být svěřeny prováděcí pravomoci. Aby se usnadnilo přijímání rozhodnutí, která jsou nezbytná pro ochranu finančních zájmů Unie, mělo by se hlasovat obrácenou kvalifikovanou většinou.
(15)  V zájmu zajištění jednotného provádění tohoto nařízení a s ohledem na význam finančních účinků opatření ukládaných podle tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Opatření uložená podle tohoto nařízení mají vliv na rozpočet Unie, a tudíž by měla vstoupit v platnost až poté, co Evropský parlament a Rada schválí převod částky, která odpovídá výši přijatých opatření, do rozpočtové rezervy. S cílem usnadnit přijímání rozhodnutí na ochranu finančních zájmů Unie by tyto převody měly být považovány za schválené, pokud je Evropský parlament nebo Rada, která bude jednat kvalifikovanou většinou, v průběhu stanoveného období nepozmění či nezamítne.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Předtím, než Komise navrhne přijetí jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení, měla by informovat dotčený členský stát, proč má za to, že by v daném členském státě mohl existovat všeobecný nedostatek týkající se právního státu. Členský stát by měl mít možnost předložit své připomínky. Komise a Rada by měly vzít tyto připomínky v úvahu.
(16)  Předtím, než Komise navrhne přijetí jakýchkoli opatření podle tohoto nařízení, měla by informovat dotčený členský stát, proč má za to, že by v daném členském státě mohl existovat všeobecný nedostatek týkající se právního státu. Komise by o každém takovém oznámení a o jeho obsahu měla neprodleně informovat Evropský parlament a Radu. Dotčený členský stát by měl mít možnost předložit své připomínky. Komise by měla vzít tyto připomínky v úvahu.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Rada by měla na návrh Komise zrušit opatření s odkladným účinkem, pokud situace, jež vedla k uložení těchto opatření, byla dostatečně napravena.
(17)  Komise by měla zrušit opatření s odkladným účinkem a navrhnout Evropskému parlamentu a Radě úplné nebo částečné zrušení rozpočtové rezervy těchto opatření, pokud situace, jež vedla k uložení těchto opatření, byla dostatečně napravena.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Komise by měla Evropský parlament průběžně informovat o všech opatřeních navrhovaných a přijatých podle tohoto nařízení,
vypouští se
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. a
a)  „právním státem“ odkaz na unijní hodnotu zakotvenou v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, která zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů, právní jistoty, zákazu svévole výkonné moci, účinné soudní ochrany nezávislými soudy, včetně ochrany základních práv, oddělení pravomocí a rovnosti před zákonem;
a)  „právním státem“ odkaz na spojitost s hodnotami Unie zakotvenými v článku 2 SEU a v kritériích pro členství v Unii, jak připomíná článek 49 SEU; zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů, právní jistoty, zákazu svévole výkonné moci, přístupu ke spravedlnosti a účinné soudní ochraně u nezávislých a nestranných soudů, včetně ochrany základních práv, jež jsou uvedena v Listině základních práv Evropské unie a v mezinárodních dohodách o lidských právech, oddělení pravomocí, zákazu diskriminace a rovnosti před zákonem;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. b
b)  „všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu“ rozšířený nebo opakující se postup nebo opomenutí či opatření orgánů veřejné moci, jež ovlivňují právní stát;
b)  „všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu“ rozšířený nebo opakující se postup nebo opomenutí či opatření orgánů veřejné moci, jež ovlivňuje právní stát tak, že ovlivňuje nebo hrozí, že ovlivní zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie; všeobecným nedostatkem týkajícím se právního státu může být rovněž důsledek systematického ohrožení hodnot Unie zakotvených v článku 2 SEU, které ovlivňuje nebo může ovlivňovat zásady řádného finančního řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie;
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – písm. c
c)  „vládním subjektem“ všechny orgány veřejné moci na všech úrovních veřejné správy, včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) č. [...] (dále jen „finanční nařízení“).
c)  „vládním subjektem“ jakýkoli orgán veřejné moci na všech úrovních veřejné správy, včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, jakož i organizace členských států ve smyslu [čl. 2 bodu 42] nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046 Evropského parlamentu a Rady1a (dále jen „finanční nařízení“).
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Článek 2 a (nový)
Článek 2a
Všeobecné nedostatky
Za všeobecné nedostatky týkající se právního státu, které ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, se považuje zejména:
a)  ohrožení nezávislosti soudnictví, včetně případů, kdy je jakýmkoli způsobem omezena schopnost samostatně vykonávat soudní funkce tím, že dochází k vnějšímu zasahování do záruk nezávislosti, k vynucování rozsudku příkazem z vnějšku, ke svévolnému přepracování pravidel pro jmenování soudních zaměstnanců nebo jejich služebního řádu nebo k ovlivňování soudních pracovníků tak, že to ohrožuje jejich nestrannost nebo zasahuje do nezávislosti advokacie;
b)  neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů;
c)  omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva;
d)  ohrožení administrativní kapacity členského státu plnit povinnosti plynoucí z členství v Unii, včetně schopnosti efektivně provádět pravidla, normy a politiky, které tvoří soubor právních předpisů Unie;
e)  opatření, která oslabují ochranu důvěrné komunikace mezi právníkem a klientem.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 3 – název
Opatření
Ohrožení finančních zájmů Unie
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – návětí
1.  Přijmou se vhodná opatření, pokud všeobecný nedostatek týkající se právního státu v členském státě ovlivňuje nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie, zejména:
1.  Existenci všeobecného nedostatku týkajícího se právního státu v členském státě lze konstatovat, pokud je zejména ovlivněn nebo hrozí, že bude ovlivněn přinejmenším jeden z těchto prvků:
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a
a)  řádné fungování orgánů tohoto členského státu, který plní rozpočet Unie, především v souvislosti s postupy pro zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů a při provádění sledování a kontrol;
a)  řádné fungování orgánů tohoto členského státu, který plní rozpočet Unie, především v souvislosti s postupy pro zadávání veřejných zakázek nebo udělování grantů;
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  řádné fungování tržního hospodářství, a v důsledku toho respektování hospodářské soutěže a tržních sil v Unii, stejně jako efektivní plnění závazků plynoucích z členství, včetně dodržování cíle politické, hospodářské a měnové unie;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a b (nové)
ab)  řádné fungování orgánů, které provádí finanční kontrolu, sledování a interní a externí audity, a řádné fungování efektivních a transparentních systémů finančního řízení a odpovědnosti;
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. b
b)  řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie;
b)  řádné fungování orgánů pověřených vyšetřováním a trestním stíháním v souvislosti se stíháním podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie;
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. c
c)  účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů uvedených v písmenech a) a b) nezávislými soudy;
c)  účinný soudní přezkum jednání nebo opomenutí ze strany orgánů uvedených v písmenech a), ab) a b) nezávislými soudy;
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. d
d)  prevenci a potrestání podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie a uložení účinných a odrazujících sankcí příjemcům finančních prostředků vnitrostátními soudy nebo správními orgány;
d)  prevenci a potrestání podvodů, včetně daňových podvodů, korupce nebo jiných případů porušení práva Unie týkajícího se plnění rozpočtu Unie a uložení účinných a odrazujících sankcí příjemcům finančních prostředků vnitrostátními soudy nebo správními orgány;
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. e a (nové)
ea)   prevenci a potrestání daňových úniků a daňové soutěže a řádné fungování orgánů přispívajících ke správní spolupráci v daňových záležitostech;
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f
f)  účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce.
f)  účinnou a včasnou spolupráci s Evropským úřadem pro boj proti podvodům a v závislosti na zapojení dotčených členských států s Úřadem evropského veřejného žalobce při vyšetřování nebo stíhání v souladu s jejich příslušnými právními předpisy a se zásadou loajální spolupráce.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. f a (nové)
fa)  řádné plnění rozpočtu Unie v důsledku systémového porušování základních práv.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2
2.   Za všeobecné nedostatky týkající se právního státu se může považovat zejména:
vypouští se
a)  ohrožení nezávislosti soudnictví;
b)  neuskutečnění prevence, nápravy nebo sankce svévolných nebo protiprávních rozhodnutí orgánů veřejné moci, mimo jiné ze strany donucovacích orgánů, zadržování finančních a lidských zdrojů, které mají vliv na jejich řádné fungování, nebo nezajištění vyloučení střetu zájmů;
c)  omezování dostupnosti a účinnosti právních opravných prostředků, mimo jiné prostřednictvím omezujících procesních pravidel, nedostatečné provádění soudních rozhodnutí nebo omezování účinného vyšetřování, stíhání nebo trestání případů porušování práva.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Článek 3 a (nový)
Článek 3a
Skupina nezávislých odborníků
1.  Komise zřídí skupinu nezávislých odborníků (dále jen „skupina“).
Skupinu tvoří nezávislí odborníci na ústavní právo a finanční a rozpočtové záležitosti. Jednoho odborníka jmenuje národní parlament každého členského státu a pět odborníků jmenuje Evropský parlament. Složení skupiny je takové, aby byl zajištěn vyvážený počet mužů a žen.
V souladu s jednacím řádem zmíněným v odstavci 6 mohou být do skupiny jako pozorovatelé případně přizváni zástupci relevantních organizací a sítí, jako jsou Evropská federace národních akademií věd, Evropská síť vnitrostátních institucí pro lidská práva, orgány Rady Evropy, Evropská komise pro efektivitu justice, Rada advokátních komor a sdružení právníků v Evropě, síť Tax Justice Network, OSN, Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj.
2.  Účelem poradní funkce skupiny je napomáhat Komisi při odhalování všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členském státě, které ovlivňují nebo hrozí, že ovlivní řádné finanční řízení nebo ochranu finančních zájmů Unie.
Skupina každoročně posuzuje situaci ve všech členských státech na základě kvantitativních a kvalitativních kritérií a informací a s náležitým přihlédnutím k informacím a doporučením uvedeným v čl. 5 odst. 2.
3.  Skupina každoročně zveřejňuje shrnutí svých zjištění.
4.  V rámci své poradní funkce a s přihlédnutím k výsledkům posouzení podle odstavce 2 může skupina vyjádřit své stanovisko ke všeobecnému nedostatku týkajícímu se právního státu v členském státě.
Skupina usiluje předkládání stanovisek na základě konsensu. Pokud konsensu nelze dosáhnout, skupina vydá stanovisko na základě názoru prosté většiny svých členů.
5.  Při přijímání prováděcích aktů podle čl. 5 odst. 6 a čl. 6 odst. 2 Komise zohlední všechna relevantní stanoviska skupiny, která skupina předložila v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.
6.  Skupina volí mezi svými členy předsedu. Skupina stanoví svůj jednací řád.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 4 – název
Obsah opatření
Opatření na ochranu rozpočtu Unie
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – návětí
1.  Lze přijmout jedno nebo více těchto vhodných opatření:
1.  Jsou-li splněny podmínky uvedené v článku 3, lze přijmout jedno nebo více těchto opatření.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3
3.  Přijatá opatření musí být přiměřená povaze, závažnosti a rozsahu všeobecných nedostatků týkajících se právního státu. Musí být pokud možno zaměřena na akce Unie ovlivněné nebo potenciálně ovlivněné tímto nedostatkem.
3.  Přijatá opatření musí být přiměřená povaze, závažnosti, trvání a rozsahu všeobecných nedostatků týkajících se právního státu. Musí být pokud možno zaměřena na akce Unie ovlivněné nebo potenciálně ovlivněné tímto nedostatkem.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
3a.  Ku prospěchu konečných příjemců a příjemců poskytuje Komise na internetových stránkách či na internetovém portálu informace a poradenství ohledně povinností členských států ve smyslu odstavce 2.
Na týchž stránkách nebo témže portálu poskytuje Komise pro konečné příjemce nebo příjemce rovněž vhodné nástroje k tomu, aby bylo možné ji informovat o porušení těchto povinností, které konečné příjemce nebo příjemce podle jejich názoru přímo ovlivňuje. Ustanovení tohoto odstavce se použijí tak, aby byla zajištěna ochrana osob oznamujících porušení práva Unie v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici XXX (směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie). Informace poskytnuté konečnými příjemci nebo příjemci v souladu s tímto odstavcem může Komise zohlednit pouze tehdy, pokud je k nim přiložen důkaz o tom, že dotčený konečný příjemce nebo příjemce podal formální stížnost příslušnému orgánu.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 3 b (nový)
3b.  Komise na základě informací poskytnutých konečnými příjemci nebo příjemci v souladu s odstavcem 3 zajistí, aby jakákoli částka dlužná vládními subjekty nebo členskými státy byla v souladu s odstavcem 2 skutečně vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům.
Případně,
a)  pokud jde o prostředky z rozpočtu Unie spravované v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, Komise:
i)  vymáhá úhradu částek vyplacených kterémukoli ze subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech v) až vii) finančního nařízení, a to ve výši, která se rovná částce, která v rozporu s odstavcem 2 tohoto článku nebyla vyplacena konečným příjemcům nebo příjemcům;
ii)  převede částku ve výši uvedené v předchozím bodě do rezervy Unie podle článku 12 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR). Tato částka se považuje za dostupnou marži ve smyslu čl. 12 odst. 1 písm. a) nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) a bude v nejvyšší možné výši uvolněna v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) pro konečné příjemce nebo příjemce podle odstavce 2 tohoto článku;
b)  pokud jde o prostředky z rozpočtu Unie spravované v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. b) finančního nařízení:
i)  povinnost vládních orgánů nebo členských států uvedená v odstavci 2 tohoto článku je považována za povinnost členských států ve smyslu [článku 63] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních). V případě porušení jakékoli takové povinnosti se postupuje v souladu s [článkem 98] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních).
ii)  Částku, jež je výsledkem snížené podpory poskytované některému programu z fondů převede Komise při uplatnění [článku 98] nařízení XXX (nařízení o společných ustanoveních) do rezervy Unie zmíněné v čl. 12 odst. 1 nařízení Rady XXX (nařízení o VFR). Tato částka se považuje za dostupnou marži ve smyslu čl. 12 písm. a) nařízení Rady XXX (nařízení o VFR) a bude v nejvyšší možné výši uvolněna v souladu s čl. 12 odst. 2 nařízení Rady XXC (nařízení o VFR) pro konečné příjemce nebo příjemce podle odstavce 2 tohoto článku.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Pokud Komise usoudí, že má dostatečné důvody se domnívat, že jsou splněny podmínky článku 3, zašle danému členskému státu písemné oznámení, ve kterém uvede důvody, o které opírá své zjištění.
1.  Pokud Komise s ohledem na stanoviska skupiny usoudí, že má dostatečné důvody se domnívat, že jsou splněny podmínky článku 3, zašle danému členskému státu písemné oznámení, ve kterém uvede důvody, o které opírá své zjištění. Komise o každém takovém oznámení a o jeho obsahu neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Komise může vzít v úvahu všechny relevantní informace, včetně rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací.
2.  Při posuzování toho, zda jsou splněny podmínky článku 3, vezme Komise v úvahu všechny relevantní informace, včetně stanovisek skupiny, rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie, usnesení Evropského parlamentu, zpráv Účetního dvora a závěrů a doporučení příslušných mezinárodních organizací a sítí. Komise rovněž zohlední kritéria používaná v souvislosti s jednáními o přistoupení k Unii, zejména kapitoly acquis o soudnictví a základních právech, o spravedlnosti, svobodě a bezpečnosti, o finanční kontrole a o zdanění, a rovněž pokyny používané v rámci mechanismu pro spolupráci a ověřování ke sledování pokroku daného členského státu.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4
4.  Dotyčný členský stát poskytne veškeré nezbytné informace a může vznést připomínky ve lhůtě stanovené Komisí, která nesmí být kratší než 1 měsíc od data oznámení zjištění. Ve svém vyjádření může členský stát navrhnout přijetí nápravných opatření.
4.  Dotyčný členský stát poskytne nezbytné informace a může vznést připomínky ve lhůtě stanovené Komisí, která nesmí být kratší než jeden měsíc a delší než tři měsíce od data oznámení zjištění. Ve svém vyjádření může členský stát navrhnout přijetí nápravných opatření.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 5
5.  Komise při rozhodování o tom, zda předloží návrh rozhodnutí o vhodných opatřeních, zohlední informace, které obdržela, a případné připomínky dotčeného členského státu, jakož i přiměřenost navrhovaných nápravných opatření.
5.  Komise při rozhodování o tom, zda přijme rozhodnutí o jakýchkoli opatřeních uvedených v článku 4, zohlední informace, které obdržela, a případné připomínky dotčeného členského státu, jakož i přiměřenost navrhovaných nápravných opatření. O tom, jakými kroky naváže na obdržené informace, Komise rozhodne v orientační lhůtě jednoho měsíce, a v každém případě v přiměřeném časovém rámci ode dne, kdy tyto informace obdržela.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 5 a (nový)
5a.  Při posuzování toho, zda jsou zamýšlená opatření přiměřená, Komise řádným způsobem zohlední informace a poradenství uvedená v odstavci 2.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 6
6.  Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, předloží Radě návrh prováděcího aktu o vhodných opatřeních.
6.  Pokud se Komise domnívá, že byl zjištěn všeobecný nedostatek týkající se právního státu, prostřednictvím prováděcího aktu přijme rozhodnutí o opatřeních uvedených v článku 4.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 6 a (nový)
6a.  V době, kdy přijímá rozhodnutí, předkládá Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na převod částky, která odpovídá výši přijatých opatření, do rozpočtové rezervy.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 6 b (nový)
6b.  Odchylně od čl. 31 odst. 4 a 6 finančního nařízení je návrh na převod projednán Evropským parlamentem a Radou ve lhůtě čtyř týdnů od doby, kdy jej oba orgány obdrží. Návrh na převod je považován za schválený, pokud jej Evropský parlament většinou odevzdaných hlasů nebo Rada kvalifikovanou většinou v průběhu čtyřtýdenní lhůty nepozmění či nezamítne. Pokud Evropský parlament nebo Rada návrh na převod změní, použije se čl. 31 odst. 8 finančního nařízení.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 6 c (nový)
6c.  Rozhodnutí uvedené v odstavci 6 vstoupí v platnost, pokud Evropský parlament ani Rada ve lhůtě uvedené v odstavci 6b návrh na převod nezamítnou.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 7
7.  Rozhodnutí se považuje za přijaté Radou, pokud Rada nerozhodne kvalifikovanou většinou o zamítnutí návrhu Komise do jednoho měsíce od jeho přijetí Komisí.
vypouští se
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 8
8.  Rada může kvalifikovanou většinou návrh Komise pozměnit a přijmout pozměněné znění jako rozhodnutí Rady.
vypouští se
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1
1.  Dotčený členský stát může kdykoliv Komisi předložit důkazy, jimiž prokáže, že všeobecný nedostatek týkající se právního státu byl napraven nebo přestal existovat.
1.  Dotčený členský stát může kdykoliv Komisi předložit formální oznámení s důkazy, jimiž prokáže, že všeobecný nedostatek týkající se právního státu byl napraven nebo přestal existovat.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.  Komise situaci v dotčeném členském státě posoudí. Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata vhodná opatření, přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise předloží Radě návrh rozhodnutí na zrušení těchto opatření v plném rozsahu nebo jejich části. Použije se postup uvedený v čl. 5 odst. 2, 4, 5, 6 a 7.
2.  Na žádost dotčeného členského státu nebo z vlastní iniciativy a s přihlédnutím ke stanoviskům skupiny posoudí Komise situaci v dotčeném členském státě v orientační lhůtě jednoho měsíce, a v každém případě v přiměřeném časovém rámci ode dne, kdy obdržela formální oznámení. Jakmile všeobecné nedostatky týkající se právního státu, na jejichž základě byla přijata opatření uvedená v článku 4, přestanou zcela nebo částečně existovat, Komise bezodkladně přijme rozhodnutí o zrušení těchto opatření v plném rozsahu nebo jejich části. V době, kdy přijímá rozhodnutí, předkládá Komise současně Evropskému parlamentu a Radě návrh na úplné nebo částečné zrušení rozpočtové rezervy uvedené v čl. 5 odst. 6a. Použije se postup uvedený v čl. 5 odst. 2, 4, 5, 6, 6b a 6c.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.  Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu ii) zrušena, částky odpovídající pozastaveným závazkům se zapíší do rozpočtu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXXX (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozastavené závazky z roku n nelze zapsat do rozpočtu po roce n +2.
3.  Jsou-li opatření týkající se pozastavení schválení jednoho nebo více programů nebo jejich změn podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu i) nebo pozastavení závazků podle čl. 4 odst. 2 písm. b) bodu ii) zrušena, částky odpovídající pozastaveným závazkům se zapíší do rozpočtu v souladu s článkem 7 nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXXX (nařízení o víceletém finančním rámci). Pozastavené závazky z roku n nelze zapsat do rozpočtu po roce n +2. Počínaje rokem n +3 je částka odpovídající pozastaveným závazkům zapsána do rezervy Unie na závazky, kterou stanoví článek 12 nařízení Rady (EU, Euratom) č. XXXX (nařízení o víceletém finančním rámci).
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Článek 7
Článek 7
vypouští se
Oznámení Evropskému parlamentu
Komise neprodleně informuje Evropský parlament o každém opatření navrženém nebo přijatém podle článků 4 a 5.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Článek 7 a (nový)
Článek 7a
Podávání zpráv
Nejpozději pět let po vstupu nařízení v platnost podá Komise zprávu Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování tohoto nařízení, zejména o účinnosti případně přijatých opatření.
V případě potřeby bude zpráva doplněna o vhodné návrhy.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Článek 8 a (nový)
Článek 8a
Začlenění do finančního nařízení
Při příští revizi bude obsah tohoto nařízení začleněn do finančního nařízení.

(1) Věc byla vrácena příslušným výborům pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0469/2018).


Zavedení programu „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní ***I
PDF 702kWORD 69k
Text
Úplné znění
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (COM(2018)0443 – C8-0260/2018 – 2018/0233(COD))(1)
P8_TA-PROV(2019)0039A8-0421/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Pozměňovací návrh 1, pokud není uvedeno jinak

POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY EVROPSKÉHO PARLAMENTU(2)
P8_TA-PROV(2019)0039A8-0421/2018
k návrhu Komise
P8_TA-PROV(2019)0039A8-0421/2018
---------------------------------------------------------
P8_TA-PROV(2019)0039A8-0421/2018
2018/0233 (COD)
P8_TA-PROV(2019)0039A8-0421/2018

Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 a 197 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Program Fiscalis 2020, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013(4) a který provádí Komise ve spolupráci s členskými státy a přidruženými zeměmi, a jeho předchůdci významně přispěli k usnadnění a posílení spolupráce mezi správci daně v Unii. Správci daně zúčastněných zemí uznali přidanou hodnotu těchto programů, mimo jiné pokud jde o ochranu finančních a hospodářských zájmů členských států Unie a daňových poplatníků. Úkoly pro nadcházející desetiletí nebude často možné účinně, pokud se členské státy nebudou zajímat i o dění za hranicemi svého správního území a intenzivně spolupracovat se svými protějšky.

(2)  Program Fiscalis 2020 nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj této spolupráce, což je nákladově efektivnější, než kdyby si každý členský stát zřídil svůj vlastní rámec pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni, ať se jedná o vzájemnou spolupráci mezi členskými státy, nebo o spolupráci se třetími zeměmi, s nimiž Unie úzce spolupracuje v daňové oblasti. Je tudíž vhodné zajistit pokračování tohoto programu zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Fiscalis (dále jen „program“).

(2a)   Program by měl umožnit posílení schopnosti členských států bojovat proti daňovým podvodům, korupci, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, mimo jiné prostřednictvím technické podpory pro odbornou přípravu v oblasti lidských zdrojů a rozvoj administrativních struktur. Tato podpora by měla být poskytována transparentním způsobem.

(3)  Tím, že program poskytne rámec pro opatření, jež podporují jednotný trh a spravedlivou hospodářskou soutěž Unie a chrání finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států, by program měl přispívat k prevenci daňových podvodů, daňových úniků, agresivního daňového plánování a dvojího nezdanění, k zamezení a snížení zbytečné administrativní zátěže pro občany a podniky při přeshraničních operacích, k podpoře spravedlivých a účinnějších daňových systémů, k plnému využití potenciálu jednotného trhu a podpoře spravedlivé hospodářské soutěže v Unii a k podpoře společného přístupu Unie na mezinárodních fórech.

(4)  Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(5) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(5)  Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Může být otevřen i jiným třetím zemím, zejména těm nejméně rozvinutým, v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie.

(5a)   Evropský parlament stanovil své priority. Současný nedostatek finančních zdrojů představuje překážku pro dosažení cílů stanovených Evropským parlamentem pro víceletý finanční rámec po roce 2020 [2017/2052 (INI)]. Účinnější spolupráce v oblasti zdanění by mohla účinněji pomoci získávat zdroje nezbytné pro provádění budoucího víceletého finančního rámce.

(6)  Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(6) (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady nákladů vzniklých v souvislosti s účastí externích odborníků.

(7)  Opatření, která se uskutečnila v rámci programu Fiscalis 2020, se ukázala být přiměřená, a měla by proto být zachována. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohl tedy lépe plnit své cíle, měla by být opatření vymezena pouze v obecných kategoriích s uvedením seznamu ilustrativních příkladů konkrétních činností. Opatření by se však měla zaměřit na řešení témat prioritních pro ochranu finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program Fiscalis měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti daní.

(8)  S ohledem na rostoucí mobilitu daňových poplatníků, počet přeshraničních operací, internacionalizaci finančních nástrojů, a tudíž zvýšené riziko daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování, které dalece překračují hranice Unie, by Unie nebo členské státy mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem jejich využití třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Vyhnuly by se tak zejména administrativní zátěži a nákladům spojeným s vývojem a provozem dvou podobných elektronických systémů pro výměnu informací jednak v Unii, jednak v mezinárodním měřítku. Přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jsou-li takovým zájmem náležitě odůvodněny, by proto měla být způsobilými náklady v rámci programu. Poté, co byla finančně zabezpečena prioritní témata, mohou být případně v rámci programu rovněž podporována specifická opatření pro nejméně rozvinuté země, zejména co se týče automatického sdílení informací.

(9)  Vzhledem k významu globalizace a důležitosti boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování by měl program i nadále poskytovat možnost zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Výběr odborníků by měl být transparentní a měl by vycházet z jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané opatření, a jejich schopnosti přispívat k danému opatření. Mělo by se zajistit, aby tito odborníci byli nestranní a aby byl vyloučen střet zájmů v důsledku jejich profesního postavení. Mělo by být zajištěno vyvážené zastoupení všech příslušných zúčastněných stran.

(9a)   S ohledem na nedávné přijetí směrnic Rady 2014/107/EU(7), 2015/2376/EU(8), 2016/881/EU(9), 2016/2258/EU(10), 2018/822/EU(11) a pokračující jednání o společném konsolidovaném základu daně z příjmů právnických osob by mělo být cílem programu zaškolení zaměstnanců daňových správ, aby bylo zajištěno účinné provádění těchto směrnic.

(10)  V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnosti a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“(12), by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících daňovou politiku a správce daně.

(10a)  V zájmu efektivnosti nákladů by měl program Fiscalis využívat možné synergie s dalšími opatřeními Unie v souvisejících oblastech, jako je program Clo, program EU pro boj proti podvodům, program pro jednotný trh a program na podporu reforem.

(10b)   Jednotlivé vnitrostátní iniciativy pro boj proti podvodům by mohly případně přesměrovat podvody do jiných, často sousedních členských států a vytvářet nepřiměřenou administrativní zátěž pro podniky dodržující předpisy a také nedostatek právní jistoty při mezinárodním obchodování. Je proto zásadní, aby Komise sjednotila vnitrostátní opatření proti podvodům prostřednictvím koordinace vnitrostátních osvědčených postupů na úrovni Unie.

(11)  Opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií jsou nastavena tak, aby přilákala značnou část rozpočtu v rámci programu. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů. Kromě toho by měla být jasně vymezena oblast působnosti opatření a odpovědnost Komise a členských států. Je třeba, aby společné a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů byly bezproblémově interoperabilní a aby fungovaly také v součinnosti s jinými elektronickými systémy příslušných programů Unie.

(12)  V současnosti neexistuje žádný požadavek na vypracování víceletého strategického plánu pro oblast daní za účelem vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického prostředí pro daně v Unii. Program by vytvoření takového víceletého strategického plánu pro oblast daní měl stanovit, aby bylo možné zajistit soudržnost a koordinaci opatření zaměřených na budování kapacit v oblasti informačních technologií.

(13)  Toto nařízení by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů. Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze plněných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být umožněno, aby pracovní programy zahrnovaly několik let. Přechod od ročních k víceletým pracovním programům sníží administrativní zátěž Komise i členských států, avšak za žádných okolností by neměl vést ke ztrátě informací a transparentnosti pro daňové poplatníky. Víceleté pracovní programy by měly odrážet veškeré relevantní informace podávané v rámci výročních zpráv nebo mapování, jak je uvedeno v tomto nařízení. Tyto výroční zprávy by měly být veřejně dostupné, aby daňoví poplatníci měli informace o osvědčených postupech, nabytých zkušenostech, problémech a zbývajících překážkách, které byly v rámci programu popsány.

(14)  Za účelem doplnění tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), pokud jde o přijímání pracovních programů.

(15)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) je nutné potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních požadavků na monitorování s tím, že je třeba zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména ve vztahu k členským státům, a tudíž také zohlednit program REFIT. Tyto požadavky by měly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení účinků tohoto nařízení v praxi. Výsledky tohoto monitorování by měly být předmětem výroční konsolidované zprávy, kterou vypracuje Komise na základě údajů poskytnutých členskými státy. Tato zpráva by měla obsahovat mapování zbývajících překážek, které členským státům brání v uskutečnění cílů programu uvedených v článku 3, řešení prioritních témat uvedených v čl. 7 odst. 2a, a návrhy osvědčených postupů. Komise by navíc měla vypracovávat průběžné a závěrečné hodnocení programu. Jak výroční zprávy, tak hodnotící zprávy by měly být zveřejňovány na vyhrazené internetové stránce.

(15a)   Komise by měla každé dva roky svolat seminář, jehož se budou účastnit dva zástupci přijímajících členských států, s cílem projednat tuto problematiku a navrhnout možná zlepšení týkající se témat programu, včetně výměny informací mezi daňovými správami. Účastníky semináře bude jeden zástupce rozhodovacího orgánu daňové správy a jeden zástupce odborové organizace zaměstnanců daňových správ, jakož i jeden zástupce Evropského parlamentu a Rady.

(16)  Aby bylo možné přiměřeně reagovat na změny priorit daňové politiky, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 SFEU přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(17)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(14), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(15), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(16) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(17) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(18). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(18)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 SFEU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie.

(19)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Hrazení cestovních výdajů by mělo být prioritou, aby byla zajištěna účast vnitrostátních odborníků na společných opatřeních.

(20)  Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni jednotlivých členských států, ale spíše jej z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(21)  Toto nařízení nahrazuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013, které by proto mělo být zrušeno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

1.  Toto nařízení zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (dále jen „program“).

2.  Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)  „daněmi“ se rozumí záležitosti, včetně navrhování, správy, vymáhání a dodržování, týkající se těchto daní, poplatků a cel:

a)  daně z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2006/112/ES(19);

b)  spotřebních daní z alkoholu podle směrnice Rady 92/83/EHS(20);

c)  spotřebních daní z tabákových výrobků podle směrnice Rady 2011/64/EU(21);

d)  daní z energetických produktů a elektřiny podle směrnice Rady 2003/96/ES(22);

e)  dalších daní, poplatků a cel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2010/24/EU(23), včetně daní z příjmů právnických osob, pokud jsou významné pro vnitřní trh a pro správní spolupráci mezi členskými státy;

2)  „daňovými orgány“ se rozumí veřejné a jiné orgány, které jsou odpovědné za daně nebo za činnosti v oblasti daní;

3)  „evropskými elektronickými systémy“ se rozumí elektronické systémy nezbytné pro daně a pro plnění úkolů správců daně;

4)  „třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie;

4a)  „nejméně rozvinutou zemí“ se rozumí třetí země s nízkými příjmy, která se potýká se závažnými strukturálními překážkami udržitelného rozvoje podle definice Organizace spojených národů.

Článek 3

Cíle programu

1.  Obecným cílem programu je podpořit správce daně a oblast daní za účelem posílení fungování jednotného trhu, posílení spravedlivé hospodářské soutěže v Unii, ochrany finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států mimo jiné před daňovými podvody, daňovými úniky a agresivním daňovým plánováním, a zlepšení výběru daní.

2.  Specifickými cíli programu je podpora daňové politiky a jejího řádného provádění, posílení spolupráce v oblasti daní, výměna informací v oblasti daní a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů, jakož i postupná modernizace nástrojů pro podávání zpráv a provádění auditu a softwarových nástrojů, jež mají být uplatňovány jednotně ve všech členských státech. Program rovněž pomáhá daňovým správám usnadňovat a zlepšovat provádění směrnic Unie v oblasti daní a školit své zaměstnance v tomto ohledu.

Článek 4

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 300 milionů EUR v cenách roku 2018 nebo 339 milionů EUR v běžných cenách.

2.  Částka uvedená v odstavci 1 může mimo jiné pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie a další relevantní písemné materiály, zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen těmto třetím zemím:

a)  přistupující země, kandidátské země a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

b)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie;

c)  jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách, jež zahrnují účast dané třetí země v jakémkoli programu Unie, pokud tato dohoda:

–  zajišťuje přiměřenou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země a výhody pro třetí zemi, která se účastní programů Unie;

–  stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;

–  nepřiznává třetí zemi rozhodovací pravomoci v souvislosti s programem,

–  zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Za předpokladu, že jsou plně financována prioritní témata, může být podporována účast nejméně rozvinutých zemí na programu v souladu se zásadami soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi těmito zeměmi a Unií, které se týkají účasti těchto zemí na programu. Odchylně od odst. 1 písm. c) je pro nejméně rozvinuté země účast na programu bezplatná a zaměří se na dosažení mezinárodních daňových cílů, jako je automatická výměna informací v daňové oblasti. Zvláštní dohoda zaručuje právo Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

2.  Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady cestovních výloh a nákladů na pobyt vzniklých externím odborníkům.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 7

Způsobilá opatření

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

2.  Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují:

a)  zasedání a podobná opatření ad hoc;

b)  strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů, včetně inspekcí na místě a společných auditů; [pozm. návrhy 2 a 3]

c)  opatření zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů, nebo opatření zaměřená na vytvoření společných registrů;

d)  opatření zaměřená na budování odborné způsobilosti a kapacit;

e)  podpůrná a jiná opatření včetně:

1)  studií a dalších relevantních písemných materiálů;

2)  inovačních činností, zejména iniciativ v oblasti ověřování koncepcí, pilotních projektů a prototypů;

3)  společně vytvořených komunikačních opatření;

4)  jakýchkoli jiných relevantních opatření stanovených v pracovních programech podle článku 13, která jsou nezbytná pro dosažení cílů stanovených v článku 3 nebo na jejich podporu.

Možné formy relevantních opatření podle písmen a), b) a d) jsou uvedeny v neúplném seznamu v příloze 1.

2a.   Opatření uvedená v odstavci 1 zahrnují následující seznam prioritních témat:

a)  odstranění mezer v účinném uplatňování směrnice Rady 2011/16/EU(24) v platném znění;

b)  účinná výměna informací, včetně skupinových požadavků, a rozvíjení využitelných formátů s ohledem na iniciativy na mezinárodní úrovni;

c)  odstranění překážek pro přeshraniční spolupráci;

d)  odstranění překážek bránících přístupu k informacím o skutečném vlastnictví podle směrnice Rady 2011/16/EU v platném znění;

e)  boj s přeshraničními podvody v oblasti DPH;

f)  výměna osvědčených postupů vymáhání daní, včetně těch, které nebyly uhrazeny podle Evropské směrnice o zdanění příjmů z úspor (EUSTD);

g)  zavedení jednotných vnitrostátních nástrojů informačních technologií s cílem vyvinout společná rozhraní, a tím umožnit vzájemné propojení vnitrostátních informačních systémů.

3.  Opatření sestávající z vývoje a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilá pro financování, pokud představují zájem pro Unii. Komise zavede nezbytná správní opatření, jež mohou stanovit finanční příspěvky příslušných třetích stran na tato opatření.

4.  Pokud se opatření zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 2 písm. c) týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.

Článek 8

Účast externích odborníků

1.  Pokud je to přínosné pro realizaci opatření určených k provádění cílů podle článku 3, mohou se opatření organizovaných v rámci programu účastnit jako externí odborníci zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu podle článku 5, a případně zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, hospodářských subjektů a organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti. Komise mimo jiné posoudí nezávislost těchto externích odborníků a zajistí, aby nedošlo ke střetu zájmů s jejich profesními povinnostmi, přičemž o jejich účasti rozhodne ad hoc podle aktuální potřeby.

2.  Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 jsou způsobilé pro úhradu v rámci programu v souladu s ustanoveními článku 238 finančního nařízení.

3.  Externí odborníky vybírá Komise transparentním a vyváženým způsobem, podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro dané opatření, a podle toho, do jaké míry mohou být pro dané opatření nápomocni. Komise zajistí vyvážené zastoupení všech příslušných zúčastněných stran. Objasní, zda se externí odborníci zapojují sami za sebe, nebo zastupují jiný hospodářský subjekt. Seznam externích odborníků je veřejně dostupný na internetových stránkách Komise.

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 9

Udělování grantů, komplementarita a kombinované financování

1.  Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci programu, pokud tento příspěvek nepokrývá tytéž náklady. Příspěvek na opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

3.  V souladu s čl. 198 písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k předkládání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty správci daně členských států a třetích zemí přidružených k programu podle článku 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v uvedeném článku.

Článek 10

Míra spolufinancování

1.  Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na opatření.

2.  Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy opatření vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech podle článku 13.

KAPITOLA IV

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O OPATŘENÍCH ZAMĚŘENÝCH NA BUDOVÁNÍ KAPACIT V OBLASTI INFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

Článek 11

Odpovědnost

1.  Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz, včetně návrhu, specifikace, ověření shody, rozmístění, údržby, vývoje, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality, evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast daní podle článku 12.

2.  Komise zejména zajistí:

a)  vývoj a provoz společných složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu oblast daní podle článku 12;

b)  celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění;

c)  koordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni;

d)  koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma opatření určených na plnění vnitrostátních požadavků;

e)  koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na úrovni Unie;

ea)   koordinaci vnitrostátních opatření proti podvodům určením a sdílením vnitrostátních osvědčených postupů na úrovni Unie.

3.  Členské státy zajistí zejména:

a)  vývoj a provoz vnitrostátních složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní podle článku 12;

b)  koordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni;

c)  koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními opatřeními souvisejícími s elektronickou správou na vnitrostátní úrovni;

d)  pravidelné podávání informací Komisi o přijatých opatřeních, jež mají jejich příslušným orgánům nebo hospodářským subjektům umožnit plné využití evropských elektronických systémů;

e)  zavádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni.

Článek 12

Víceletý strategický plán pro oblast daní (MASP-T)

1.  Komise vypracuje a průběžně aktualizuje víceletý strategický plán pro oblast daní, ve kterém jsou uvedeny všechny úkoly významné pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a každý systém nebo jeho část zatříděny jako:

a)  společná složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a racionalizace určí jako společnou;

b)  vnitrostátní složka: složka evropských elektronických systémů vyvinutá na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který takovou složku vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření;

c)  nebo jejich kombinace.

2.  Víceletý strategický plán pro oblast daní obsahuje také inovace a pilotní akce a rovněž podpůrné metodiky a nástroje související s evropskými elektronickými systémy.

3.  Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní uvedeného v odstavci 1. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů souvisejících s celým programem.

4.  Do 31. března každého roku členské státy předloží Komisi výroční zprávy o pokroku při plnění víceletého strategického plánu pro oblast daní podle odstavce 1 zahrnující období od 1. ledna do 31. prosince roku předcházejícího. Tyto výroční zprávy mají předem stanovený formát. Členské státy ve svých výročních zprávách o pokroku uvádí informace o uskutečňování cílů programu uvedených v článku 3 a řešení prioritních témat uvedených v čl. 7 odst. 2a a předloží návrhy osvědčených postupů.

5.  Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv podle odstavce 4 vyhotoví konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný členskými státy a Komisí při plnění plánu uvedeného v odstavci 1, jakož i pokrok členských států při plnění cílů programu uvedených v článku 3 a řešení prioritních témat uvedených v čl. 7 odst. 2a. V zájmu posouzení dosaženého pokroku Komise do svých konsolidovaných výročních zpráv zahrne mapování zbývajících překážek, které členským státům brání v uskutečnění cílů programu uvedených v článku 3 a řešení prioritních témat uvedených v čl. 7 odst. 2a, a doporučí osvědčené postupy. Konsolidované výroční zprávy Komise jsou zveřejňovány na vyhrazených internetových stránkách Komise a slouží jako základ pro budoucí víceleté pracovní programy uvedené v článku 13 a pro hodnotící zprávy uvedené v článku 15.

KAPITOLA V

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 13

Pracovní program

1.  Program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v článku 108 finančního nařízení.

2.  Víceletý pracovní program přijme Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. Tyto akty v přenesené pravomoci se přijímají postupem podle článku 17.

Článek 14

Monitorování a vykazování

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze 2.

2.  Aby se zajistilo účinné posuzování pokroku dosaženého při plnění cílů programu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 17, které změní přílohu 2, aby byly v případě potřeby přezkoumány nebo doplněny ukazatele, a které doplní toto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem budou příjemcům finančních prostředků Unie uloženy přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 15

Hodnocení

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Komise tato hodnocení zveřejňuje na vyhrazených internetových stránkách.

2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do tří let od začátku provádění programu.

3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do jednoho roku po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 16

Audity a vyšetřování

Pokud se programu účastní třetí země na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo podle jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a přístup, které příslušná schvalující osoba, Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropský účetní dvůr potřebují k tomu, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

KAPITOLA VI

VÝKON PŘENESENÉ PRAVOMOCI A POSTUP PROJEDNÁVÁNÍ VE VÝBORU

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 13 odst. 2 a v čl. 14 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 13 odst. 2 a čl. 14 odst. 2 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor s názvem „Výbor pro program Fiscalis“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 19

Informace, komunikace a propagace

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke ▌sdělování politických priorit Unie, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 20

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1286/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 21

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření až do jejich ukončení podle nařízení (EU) č. 1286/2013, které se na příslušná opatření použije až do jejich ukončení.

2.  Finanční krytí pro program může zahrnovat i výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle jeho předchůdce, nařízení (EU) č. 1286/2013.

3.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 22

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA 1

Nevyčerpávající seznam možných forem opatření podle čl. 7 odst. 2 písm. a), b) a d) prvního pododstavce

Opatření uvedená v čl. 7 odst. 2 písm. a), b) a d) prvním pododstavci mohou mít mimo jiné tyto formy:

a)  v případě zasedání a podobných opatření ad hoc:

–  semináře a pracovní setkání, kterých se obvykle účastní všechny země, s přednáškami a intenzivními diskuzemi a činnostmi na určité téma se zapojením účastníků,

–  pracovní návštěvy, které jsou organizovány s cílem umožnit úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v oblasti daňové politiky,

–  přítomnost v prostorách správních úřadů a účast na správních šetřeních;

b)  v případě strukturované spolupráce:

–  projektové skupiny, které se zpravidla skládají z omezeného počtu zemí, působí pouze po omezenou dobu a sledují předem stanovený cíl s přesně definovaným výsledkem, včetně koordinace či srovnávání,

–  pracovní skupiny, zejména strukturované formy spolupráce dočasného či trvalého charakteru, jež sdružují odborné znalosti a dovednosti k plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádějí operační činnosti, případně za podpory on-line služeb spolupráce, správní pomoci i infrastruktury a vybavení,

–  mnohostranná nebo souběžná kontrola spočívající v koordinované kontrole daňové situace jedné nebo více propojených osob povinných k dani, organizovaná dvěma nebo více zeměmi, které mají společné či doplňující se zájmy, a zahrnující alespoň dva členské státy,

–  společný audit spočívající ve společné kontrole daňové situace jedné nebo více propojených osob povinných k dani a prováděný jediným týmem auditorů složeným ze dvou nebo více zemí, které mají společné či doplňující se zájmy, a zahrnujícím alespoň dva členské státy,

–  jakákoli jiná forma správní spolupráce stanovená směrnicí 2011/16/EU, nařízením (EU) č. 904/2010, nařízením (EU) č. 389/2012 nebo směrnicí 2010/24/EU;

d)  v případě opatření zaměřených na budování odborné způsobilosti a kapacit:

–  společná odborná příprava nebo rozvoj elektronického vzdělávání za účelem podpory vybudování potřebných odborných dovedností a znalostí týkajících se oblasti daní,

–  technická podpora zaměřená na zlepšení správních postupů, posílení správní kapacity a zlepšení fungování a činnosti správců daně prostřednictvím iniciování a sdílení osvědčených postupů.

PŘÍLOHA 2

Ukazatele

Specifický cíl: podpora daňové politiky, spolupráce v oblasti daní a budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti, a vývoj a provoz evropských elektronických systémů.

1.  Budování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií):

1.  index uplatňování a provádění unijního práva a politik (počet opatření v rámci programu v této oblasti a doporučení vydaných v návaznosti na tato opatření);

2.  index odborné přípravy (používané moduly odborné přípravy, počet vyškolených úředníků, hodnocení kvality účastníky);

3.  dostupnost evropských elektronických systémů (vyjádřeno jako procentuální časový podíl);

4.  dostupnost společné komunikační sítě (vyjádřeno jako procentuální časový podíl);

5.  zjednodušené postupy v oblasti informačních technologií pro vnitrostátní správy a hospodářské subjekty (počet registrovaných hospodářských subjektů, počty žádostí a počet konzultací v různých elektronických systémech financovaných v rámci programu).

2.  Sdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí:

6.  index spolehlivosti spolupráce (stupeň vytvořených kontaktních sítí, počet osobních setkání, počet online skupin pro spolupráci);

7.  index osvědčených postupů a pokynů (počet opatření v rámci programu organizovaných v této oblasti, procento správců daně, kteří využili pracovní postupy / pokyny vytvořené s podporou programu).

2a.  Doplňkové ukazatele:

1.  Příjmy získané v průběhu společných auditů v rámci boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování

2.   Počet žádostí o správní a soudní spolupráci, které byly předloženy, přijaty a zodpovězeny, jednotlivě pro každý členský stát

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0421/2018).
(2)* Pozměňovací návrhy: nový text či pozměněné znění je označeno tučnou kurzivou; vypuštění textu je označeno symbolem ▌.
(3) Úř. věst. C […], […], s. […].
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014-2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 25).
(5) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, p. 1.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(7) Směrnice Rady 2014/107/EU ze dne 9. prosince 2014, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 359, 16.12.2014, s. 1).
(8) Směrnice Rady (EU) 2015/2376 ze dne 8. prosince 2015, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 332, 18.12.2015, s. 1).
(9) Směrnice Rady (EU) 2016/881 ze dne 25. května 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní (Úř. věst. L 146, 3.6.2016, s. 8).
(10) Směrnice Rady (EU) 2016/2258 ze dne 6. prosince 2016, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přístup daňových orgánů k informacím pro boj proti praní peněz (Úř. věst. L 342, 16.12.2016, s. 1).
(11) Směrnice Rady (EU) 2018/822 ze dne 25. května 2018, kterou se mění směrnice 2011/16/EU, pokud jde o povinnou automatickou výměnu informací v oblasti daní ve vztahu k přeshraničním uspořádáním, která se mají oznamovat (Úř. věst. L 139, 5.6.2018, s. 1).
(12) COM(2010)0700.
(13) Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(15) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(16) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(17) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(18) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(19) Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).
(20) Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 21).
(21) Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24).
(22) Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).
(23) Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).
(24) Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).


Program Práva a hodnoty ***I
PDF 899kWORD 89k
Pozměňovací návrhy přijaté Evropským parlamentem dne 17. ledna 2019 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva a hodnoty (COM(2018)0383 – C8-0234/2018 – 2018/0207(COD))(1)
P8_TA-PROV(2019)0040A8-0468/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Název
Návrh
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se zavádí program Práva a hodnoty
kterým se zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie.
(1)  Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii „Unie je založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Z těchto práv a hodnot je v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv zejména lidská důstojnost primárním základem všech základních lidských práv. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů“. Článek 3 dále rozvádí, že „cílem Unie je podporovat mír, své hodnoty a blahobyt svých obyvatel“ a že mimo jiné „respektuje svou bohatou kulturní a jazykovou rozmanitost a dbá na zachování a rozvoj evropského kulturního dědictví“. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)   Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 30. května 2018 o víceletém finančním rámci na období 2021–2027 a vlastních zdrojích zdůraznil význam horizontálních zásad, které by měly být základem víceletého finančního rámce (VFR) a všech souvisejících politik Unie, včetně zařazení cílů udržitelného rozvoje OSN do všech politik a iniciativ Unie příštího VFR, a dále zdůraznil, že odstranění diskriminace je nezbytné nutné pro plnění závazků EU na cestě k Evropě podporující začlenění, a vyjádřil politování nad tím, že politiky EU představené v návrzích VFR postrádají závazky v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a rovnosti pohlaví.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1 b (nový)
(1b)   Ve svém usnesení ze dne 14. března 2018 o příštím VFR: příprava postoje Parlamentu k VFR po roce 2020 vyjádřil Evropský parlament podporu programům v oblasti kultury, vzdělávání, médií, mládeže, sportu, demokracie, občanství a občanské společnosti, které jednoznačně prokázaly svou evropskou přidanou hodnotu a jsou u příjemců stále velmi oblíbené, zdůraznil, že silnější a ambicióznější Evropy lze dosáhnout pouze tehdy, bude-li jí poskytnuto více finančních prostředků, a doporučil, aby vytvoření interního Evropského fondu pro demokracii s cílem posílit podporu občanské společnosti a nevládních organizací působících v oblasti demokracie a lidských práv bylo řízeno Komisí. Stávající politiky by měly být i nadále podporovány, měly by být navýšeny zdroje pro stěžejní programy Unie a na dodatečné úkoly by měly být poskytnuty také dodatečné finanční prostředky.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Tyto práva a hodnoty musí být nadále prosazovány a posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu bude program Spravedlnost i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva a přeshraniční spolupráci. Program Práva a hodnoty spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/20138 a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/20149 (dále jen „předchozí programy“).
(2)  Tyto práva a hodnoty musí být konzistentně nadále aktivně kultivovány, chráněny a prosazovány Unií a každým členským státem ve všech jejich politikách a musí být posilovány a sdíleny mezi občany a obyvateli a stát se středobodem projektu EU, protože úpadek těchto práv a hodnot v kterémkoli členském státě může mít nepříznivý dopad na Unii jako celek. Proto se v rozpočtu Unie vytvoří nový Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty, který bude zahrnovat programy Práva a hodnoty a Spravedlnost. V době, kdy evropské společnosti čelí extremismu, radikalismu a rozkolům a neustále se zmenšujícímu prostoru pro nezávislou občanskou společnost, je nanejvýš důležité prosazovat, posilovat a bránit spravedlnost, práva a hodnoty EU: lidská práva, úctu k lidské důstojnosti, svobodu, demokracii, rovnost, nediskriminaci a právní stát. Bude to mít zásadní a bezprostřední dopad na politický, sociální, kulturní a hospodářský život v Unii. Jako součást nového fondu bude program Spravedlnost i nadále podporovat další rozvoj unijního prostoru práva a přeshraniční spolupráci. Program Občané, rovnost, práva a hodnoty (dále jen „program“) spojí dohromady program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/20138 a program Evropa pro občany zavedený nařízením Rady (EU) č. 390/20149 (dále jen „předchozí programy“) a bude uzpůsoben tak, aby řešil nové výzvy pro evropské hodnoty.
__________________
__________________
8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).
8 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1381/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se zavádí program Práva, rovnost a občanství na období 2014 až 2020 (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 62).
9 Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).
9 Nařízení Rady (EU) č. 390/2014 ze dne 14. dubna 2014, kterým se zavádí program „Evropa pro občany“ na období 2014–2020 (Úř. věst. L 115, 17.4.2014, s. 3).
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat přednostně na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, inkluzivní a demokratickou společnost. To zahrnuje dynamickou občanskou společnost podněcující demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a podporování bohaté rozmanitosti evropské společnosti, založené na naší společné historii a paměti. Článek 11 Smlouvy o Evropské unii dále uvádí, že orgány dávají vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.
(3)  Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty a jeho dva jednotlivé programy financování se budou zaměřovat na osoby a subjekty, které přispívají k tomu, aby naše společné hodnoty, rovnost, práva a bohatá rozmanitost byly živoucí a dynamické. Konečným cílem je podpořit a zachovat právem se řídící, spravedlivou, otevřenou, inkluzivní a demokratickou společnost prostřednictvím financování činností, které podporují dynamickou, dobře rozvinutou, soběstačnou a silnou občanskou společnost, včetně zastupování zájmů za účelem prosazování a ochrany našich společných hodnot, povzbuzují demokratickou, občanskou a společenskou účast obyvatel a podporují mír a bohatou rozmanitost evropské společnosti, založené na našich společných hodnotách, historii, paměti a dědictví. Článek 11 Smlouvy o Evropské unii vyžaduje, aby orgány vedly otevřený, transparentní a pravidelný dialog s občanskou společností a dávaly vhodnými způsoby občanům a reprezentativním sdružením možnost projevovat a veřejně vyměňovat své názory na všechny oblasti činnosti Unie.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Komise by měla zajistit pravidelný, otevřená a transparentní dialog s příjemci programu a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami zřízením skupiny pro občanský dialog. Skupina pro občanský dialog by měla přispívat k výměně zkušeností a osvědčených postupů a k diskusi o politickém vývoji v oblastech a cílech programu a v souvisejících oblastech. Skupina pro občanský dialog by měla sestávat z organizací, které byly vybrány tak, aby získaly grant na provozní náklady nebo grant na akce v rámci programu, a z jiných organizací a zúčastněných stran, které projevily zájem o program nebo práci v této oblasti politiky, ale nejsou nezbytně podporovány programem.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Program Práva a hodnoty (dále jen „program“) by měl umožnit rozvoj součinnosti za účelem řešení problémů, které jsou společné v souvislosti s prosazováním a ochranou hodnot a dosažením kritického rozměru pro zajištění hmatatelných výsledků v praxi. Mělo by se toho dosáhnout tím, že se bude navazovat na kladné zkušenosti z předchozích programů. Tím bude umožněno plné využití potenciálu součinnosti za účelem účinnější podpory oblastí politiky, na něž se program vztahuje, a zvýšení jejich potenciálu oslovit lidi. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby prostřednictvím uzpůsobených přístupů.
(4)  Program by měl umožnit rozvoj součinnosti za účelem řešení problémů, které jsou společné v souvislosti s prosazováním a ochranou hodnot zakotvených ve Smlouvách a dosažením kritického rozměru pro zajištění hmatatelných výsledků v praxi. Mělo by se toho dosáhnout tím, že se bude navazovat na kladné zkušenosti z předchozích programů a dále je rozvíjet. Tím bude umožněno plné využití potenciálu součinnosti za účelem účinnější podpory oblastí politiky, na něž se program vztahuje, a zvýšení jejich potenciálu oslovit lidi. Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu jednotlivých politik, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby a možnosti účasti prostřednictvím uzpůsobených a cílených přístupů, včetně podpory všech druhů rovnosti a rovnosti žen a mužů.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Plné dodržování a prosazování zásad právního státu a demokracie má pro budování důvěry občanů v Unii zásadní význam. Dodržování zásad právního státu v Unii je předpokladem ochrany základních práv, stejně jako zachování všech práv a povinností zakotvených ve Smlouvách. Způsob uplatňování zásady právního státu v členských státech hraje zásadní úlohu při zajišťování vzájemné důvěry mezi členskými státy a jejich právními systémy. Program by měl proto podporovat a chránit základní práva, demokracii a právní stát na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  Právní stát, zakotvený v článku 2 Smlouvy o EU jako jedna z hodnot Unie, zahrnuje zásadu zákonnosti, včetně transparentního, odpovědného, demokratického a pluralitního procesu přijímání zákonů; právní jistoty; zákazu svévole výkonné moci; účinnou soudní ochranu nezávislými soudy, včetně základních práv; a oddělení pravomocí a rovnost před zákonem.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí, aby se Evropská unie přiblížila svým občanům. Propojení občanů při projektech partnerství měst nebo sítí měst a podporování organizací občanské společnosti v oblastech pokrytých programem přispěje ke zvýšení angažovanosti občanů ve společnosti a v konečném důsledku k jejich zapojení do demokratického života Unie. Také činnosti na podporu vzájemného porozumění, rozmanitosti, dialogu a respektování druhých podpoří pocit sounáležitosti a evropské identity, založený na společném porozumění evropským hodnotám, kultuře, dějinám a dědictví. Zejména je důležité prosazovat větší pocit sounáležitosti k Unii a hodnotám Unie u občanů nejvzdálenějších regionů EU vzhledem k jejich odlehlosti a vzdálenosti od kontinentální Evropy.
(5)  Je zapotřebí nejrůznějších opatření a koordinovaného úsilí zaměřených na vyvážené zeměpisné rozložení, aby se Evropská unie přiblížila svým občanům a aby se posílila demokratická účast a postavení občanů tak, aby využívali svých práv souvisejících s evropským občanstvím. Propojení občanů při projektech partnerství měst nebo sítí měst a podporování organizací občanské společnosti na místní, regionální, celostátní a nadnárodní úrovni v oblastech pokrytých programem přispěje ke zvýšení angažovanosti občanů ve společnosti a v konečném důsledku k jejich aktivnímu zapojení do demokratického života Unie i do utváření její politické agendy. Také činnosti na podporu vzájemného porozumění, mezikulturního dialogu, kulturní a jazykové rozmanitosti, usmíření, sociálního začlenění a respektování druhých podpoří pocit sounáležitosti s Unií a společného občanství v rámci evropské identity, založený na společném porozumění evropským hodnotám, kultuře, dějinám a dědictví. Zejména je důležité prosazovat větší pocit sounáležitosti k Unii a hodnotám Unie u občanů nejvzdálenějších regionů EU vzhledem k jejich odlehlosti a vzdálenosti od kontinentální Evropy.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Rostoucí pluralita a globální migrační trendy zvyšují význam mezikulturního a mezináboženského dialogu v našich společnostech. Program by měl plně podporovat mezikulturní a mezináboženský dialog jako součást sociálního souladu v Evropě a klíčový prvek podpory sociálního začlenění a soudržnosti. Zatímco mezináboženský dialog by mohl pomoci zdůraznit pozitivní přínos náboženství k sociální soudržnosti, v důsledku náboženské negramotnosti hrozí, že se vytvoří podmínky pro zneužívání náboženského cítění mezi obyvatelstvem. Program by proto měl podporovat projekty a iniciativy, které rozvíjejí náboženskou gramotnost, podporují mezináboženský dialog a vzájemné porozumění.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Činnosti související s posilováním historického povědomí a kritického pohledu na historickou paměť Evropy jsou nutné k tomu, aby si občané byli vědomi společné historie coby základu společné budoucnosti, morálního účelu a sdílených hodnot. Je zapotřebí rovněž zohlednit význam historických, kulturních a mezikulturních aspektů, jakož i vazby mezi historickým povědomím a vytvářením evropské identity a pocitu sounáležitosti.
(6)  Činnosti související s posilováním historického povědomí a kritického a tvůrčího pohledu na historickou paměť Evropy jsou nutné k tomu, aby si občané, zejména pak mladí lidé, byli vědomi své společné historie coby základu společné budoucnosti. S cílem podpořit společný základ vycházející ze sdílených hodnot, solidarity, rozmanitosti a míru je zapotřebí rovněž zohlednit význam historických, sociálních, kulturních a mezikulturních aspektů, tolerance a dialogu, jakož i vazby mezi historickým povědomím a vytvářením evropské identity a pocitu sounáležitosti.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Občané by také měli mít větší povědomí o svých právech vycházejících z občanství Unie a měli by mít pozitivní náhled na život, cestování, studování, práci a dobrovolnickou činnost v jiném členském státě a také by měli mít pocit, že mohou požívat a uplatňovat svá práva spojená s občanstvím a spolehnout se na rovný přístup k právům a na vymahatelnost a ochranu svých práv bez jakékoliv diskriminace, ať už jsou v jakékoliv části Unie. Je třeba podporovat občanskou společnost, a zajistit tak prosazování a ochranu společných hodnot EU a zvyšování povědomí o těchto hodnotách podle článku 2 Smlouvy o EU, a tím rovněž přispět k účinnému požívání práv v rámci práva Unie.
(7)  Občané Unie nemají dostatečné povědomí o svých právech vycházejících z občanství Unie, jako je právo volit v evropských a místních volbách nebo právo na konzulární ochranu ze strany velvyslanectví jiných členských států. Občané by měli mít větší povědomí o těchto právech a měli by mít pozitivní náhled na život, cestování, studování, práci a dobrovolnickou činnost v jiném členském státě a také by měli mít pocit, že mohou požívat a uplatňovat svá práva spojená s občanstvím a spolehnout se na rovný přístup k právům a na vymahatelnost a ochranu svých práv bez jakékoliv diskriminace, ať už jsou v jakékoliv části Unie. Je třeba posilovat občanskou společnost na všech úrovních, a zajistit tak prosazování a ochranu společných hodnot EU a zvyšování povědomí o těchto hodnotách podle článku 2 Smlouvy o EU, a tím rovněž přispět k účinnému požívání práv v rámci práva Unie.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   V usnesení Evropského parlamentu ze dne 2. dubna 2009 o svědomí Evropy a totalitě a v závěrech Rady ze zasedání ve dnech 9. a 10. června 2011 o povědomí o zločinech spáchaných totalitními režimy v Evropě se zdůrazňuje význam uchování vzpomínek na minulost v živé paměti jako prostředku k utváření společné budoucnosti a je vyzdvižena úloha Unie při zprostředkovávání, sdílení a podpoře kolektivní paměti týkající se těchto zločinů, a to i s cílem oživit společnou evropskou pluralitní a demokratickou identitu.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Rovnost žen a mužů je základní hodnotou a cílem Evropské unie. Jsou-li ženy diskriminovány a je-li s nimi nerovně zacházeno, dochází tím k porušování jejich základních práv a brání jim to v plném politickém, sociálním a ekonomickém zapojení do společnosti. Existence strukturálních a kulturních překážek navíc zabraňuje dosažení skutečné rovnosti žen a mužů. Prosazování rovnosti žen a mužů ve všech činnostech Unie je proto hlavní činností Unie a motor hospodářského růstu a program by je měl podporovat.
(8)  Rovnost žen a mužů je základní hodnotou a cílem Evropské unie. Podle článku 8 tohoto nařízení má Unie při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporovat rovné zacházení pro muže a ženy. Přesto je celkový pokrok v oblasti rovnosti žen a mužů v Evropě velmi pomalý, jak vyplývá z indexu rovnosti žen a mužů z roku 2017, který zveřejnil Evropský institut pro rovnost žen a mužů. Diskriminací žen a dívek, často tichou a skrytou průřezovou, a nerovným zacházením s nimi, stejně jako různými formami násilí na ženách, dochází k porušování jejich základních práv a brání jim to v plném politickém, sociálním a ekonomickém zapojení do společnosti. Existence politických, strukturálních a kulturních překážek navíc zabraňuje dosažení skutečné rovnosti žen a mužů. Prosazování rovnosti žen a mužů ve všech činnostech Unie podporou cílů v oblasti začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a nediskriminace a aktivním bojem proti stereotypům a rovněž tiché diskriminaci je proto hlavní činností Unie a motor hospodářského růstu a program by je měl podporovat.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Násilí na základě pohlaví a násilí na dětech a mladých lidech představuje závažné porušování základních práv. K násilí dochází v celé Unii, za všech společenských a hospodářských souvislostí, a má závažné následky pro tělesné a duševní zdraví obětí i pro společnost jako celek. Oběťmi násilí se snadno stávají zejména děti, mladí lidé a ženy, a to především v rámci úzkých svazků. Je zapotřebí přijmout opatření na ochranu práv dítěte a přispět k jejich ochraně před újmami a násilím, které ohrožují jejich tělesné a duševní zdraví a představují porušení jejich práv na rozvoj, ochranu a důstojnost. Boj proti všem formám násilí, podpora prevence a ochrana a podpora obětí jsou priority Unie, které pomáhají naplňovat základní práva jednotlivců a přispívají k rovnosti žen a mužů. Tyto priority by měl program podporovat.
(9)  Násilí na základě pohlaví a násilí na dětech, mladých a starších lidech, osobách se zdravotním postižením, uprchlících a migrantech a příslušnících různých menšinových skupin, jako jsou příslušníci etnických menšin nebo osoby LGBTQI, představuje závažné porušování základních práv. K násilí dochází v celé Unii, za všech společenských a hospodářských souvislostí, a má závažné následky pro tělesné a duševní zdraví obětí i pro společnost jako celek. Boj proti násilí na základě pohlaví vyžaduje mnohorozměrný přístup zahrnující právní, vzdělávací, zdravotní (včetně sexuálních a reprodukčních práv), hospodářské a jiné společenské aspekty, jako je podpora organizací hájících práva žen, poskytování poradenství a pomoci a projekty usilující o dosažení cíle větší rovnosti žen a mužů ve společnosti. Je třeba aktivně bojovat proti škodlivým stereotypům a normám již od raného věku i proti všem formám nenávistných projevů a násilí na internetu. Je zapotřebí přijmout opatření na ochranu práv dítěte a přispět k jejich ochraně před újmami a násilím, které ohrožují jejich tělesné a duševní zdraví a představují porušení jejich práv na rozvoj, ochranu a důstojnost. Úmluva Rada Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulská úmluva) definuje „násilí na ženách“ jako „veškeré činy gendrového násilí, jež vyústí anebo mohou vyústit ve fyzickou, sexuální, psychickou či ekonomickou újmu či strádání žen, včetně hrozeb takovýmito činy, donucování nebo svévolného omezování svobody, ať k nim dochází na veřejnosti nebo v soukromí“. Boj proti všem formám násilí, podpora a prevence a ochrana a podpora obětí jsou priority Unie, které pomáhají naplňovat základní práva jednotlivců a přispívají k rovnosti žen a mužů. Tyto priority by měl program podporovat. Prevence a podpora práv obětí by měly být koncipovány ve spolupráci s cílovou skupinou a mělo by být zajištěno, aby splňovaly specifické potřeby osob, které jsou ohroženy z více důvodů.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  Ženy bez dokladů jsou obzvláště ohrožené násilím a sexuálním zneužíváním a nemají přístup k podpoře. Je zásadně důležité uplatňovat přístup zaměřený na oběť a nabízet odpovídající služby podpory všem ženám v celé Unii bez ohledu na jejich status z hlediska práva k pobytu. Potřeba zohlednit genderové aspekty při azylovém řízení je velmi důležitá pro meziodvětvovou práci a může přispět k větší rovnosti žen a mužů.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Je zapotřebí silné politické vůle a koordinovaného postupu, založeného na metodách a výsledcích předchozích programů Daphne, programu Práva, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v zájmu předcházení všem formám násilí a boje proti nim a v zájmu ochrany obětí. Zejména program Daphne, z něhož jsou poskytovány finanční prostředky na podporu obětí násilí a na boj proti násilí na ženách, dětech a mladých lidech, je od svého zahájení v roce 1997 nesmírně úspěšný, pokud jde o jeho oblíbenost u zúčastněných stran (orgánů veřejné moci, akademických institucí a nevládních organizací) i účinnost financovaných projektů. Financoval projekty na zvýšení povědomí, poskytování podpory službám pro oběti, na podporu činností nevládních organizací působících v terénu. Zabýval se všemi formami násilí, například domácím násilím, sexuálním násilím, obchodováním s lidmi, a rovněž i nově se objevujícími formami násilí, například kybernetickou šikanou. Je tedy třeba pokračovat ve všech těchto opatřeních a náležitě zohlednit tyto výsledky a nabyté zkušenosti při provádění programu.
(10)  Je zapotřebí silné politické vůle a koordinovaného postupu, založeného na metodách a výsledcích předchozích programů Daphne, programu Práva, rovnost a občanství a programu Spravedlnost v zájmu předcházení všem formám násilí a boje proti nim a v zájmu ochrany obětí. Zejména program Daphne, z něhož jsou poskytovány finanční prostředky na podporu obětí násilí a na boj proti násilí na ženách, dětech a mladých lidech, je od svého zahájení v roce 1997 nesmírně úspěšný, pokud jde o jeho oblíbenost u zúčastněných stran (orgánů veřejné moci, akademických institucí a nevládních organizací) i účinnost financovaných projektů. Financoval projekty na zvýšení povědomí, poskytování podpory službám pro oběti, na podporu činností nevládních organizací působících v terénu. Zabýval se všemi formami násilí, například domácím násilím, sexuálním násilím, obchodováním s lidmi, nebezpečným pronásledováním (stalkingem) a tradičními škodlivými praktikami, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, a rovněž i nově se objevujícími formami násilí, například kybernetickou šikanou a kybernetickým obtěžováním. Je tedy třeba pokračovat ve všech těchto opatřeních s nezávisle přidělenými rozpočtovými prostředky pro program Daphne a náležitě zohlednit tyto výsledky a nabyté zkušenosti při provádění programu.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie. Článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci založené na jednom nebo více důvodech a pro boj proti ní. Program by měl podporovat opatření na předcházení diskriminaci, rasismu, xenofobii, antisemitismu, nenávisti vůči muslimům a jiným formám nesnášenlivosti a boj proti nim. Velká pozornost by v této souvislosti měla být rovněž věnována předcházení všem formám násilí a nenávisti, segregace a stigmatizace a boji proti nim, jakož i boji proti šikanování, obtěžování a netolerantnímu zacházení. Program by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 202010“ a doporučení Rady ze dne 9. prosince května 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech11.
(11)  Zákaz diskriminace je základní zásadou Unie. Článek 19 Smlouvy o fungování Evropské unie stanoví opatření k boji proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Zákaz diskriminace je rovněž zakotven v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie. Mělo by se přihlédnout ke zvláštním rysům různých forem diskriminace, včetně přímé, nepřímé a strukturální diskriminace, a souběžně by měla být vypracována příslušná opatření pro předcházení diskriminaci založené na jednom nebo více důvodech a pro boj proti ní. Program by měl podporovat opatření na předcházení diskriminaci, rasismu, xenofobii, afrofobii, antisemitismu, nesnášenlivosti vůči Romům, nenávisti vůči muslimům, homofobii a jiným formám nesnášenlivosti vůči osobám patřícím k menšinám, jak na internetu, tak mimo něj,na boj proti nim, s přihlédnutím ke skutečnosti, že ženy čelí vícenásobné diskriminaci. Velká pozornost by v této souvislosti měla být rovněž věnována předcházení všem formám násilí a nenávisti, segregace a stigmatizace a boji proti nim, jakož i boji proti šikanování, obtěžování a netolerantnímu zacházení. Program by měl být prováděn způsobem, jímž se bude vzájemně posilovat s dalšími činnostmi Unie, které sledují stejné cíle, zejména ty, které uvádí sdělení Komise ze dne 5. dubna 2011 nazvané „Rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 202010“ a doporučení Rady ze dne 9. prosince května 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech11.
__________________
__________________
10 COM(2011)173.
10 COM(2011)173.
11 Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.
11 Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Překážky související s postoji a prostředím i nedostatečná přístupnost zabraňuje zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Osoby se zdravotním postižením se potýkají s překážkami, jež jim brání mimo jiné v přístupu na trh práce, ve využívání výhod inkluzivního a kvalitního vzdělávání, v možnosti vyhnout se chudobě a sociálnímu vyloučení, v přístupu ke kulturním iniciativám a k médiím nebo ve využívání jejich politických práv. Jako signatář Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením se Unie spolu se všemi svými členskými státy zavázala podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné požívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením. Ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením se stala nedílnou součástí právního řádu Unie.
(12)  Překážky související s postoji a prostředím i nedostatečná přístupnost zabraňuje zapojení osob se zdravotním postižením do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními. Osoby se zdravotním postižením, včetně osob s dlouhodobým fyzickým, mentálním, duševním nebo smyslovým postižením, se potýkají s překážkami, jež jim brání mimo jiné v přístupu na trh práce, ve využívání výhod inkluzivního a kvalitního vzdělávání, v možnosti vyhnout se chudobě a sociálnímu vyloučení, v přístupu ke kulturním iniciativám a k médiím nebo ve využívání jejich politických práv. Jako signatář Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením se Unie spolu se všemi svými členskými státy zavázala podporovat, chránit a zajišťovat plné a rovné požívání všech lidských práv a základních svobod všemi osobami se zdravotním postižením. Ustanovení Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, jejíž provedení je povinné, se stala nedílnou součástí právního řádu Unie. V tomto ohledu by měl program věnovat zvláštní pozornost a finanční prostředky kampaním na zvyšování povědomí o problémech, s nimiž se potýkají lidé se zdravotním postižením, pokud se chtějí plně zapojit do společnosti a využívat svá práva jako rovnocenní občané.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace (právo na soukromí), které je základním právem zakotveným v článku 7 Listiny základních práv. Ochrana osobních údajů je základním právem zakotveným v článku 8 Listiny základních práv a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dodržování pravidel ochrany osobních údajů podléhá kontrole nezávislých dozorových úřadů. Právní rámec Unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67912 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68013 zavádí ustanovení, která mají zajistit, že právo na ochranu osobních údajů je účinně chráněno. Tyto právní nástroje ukládají vnitrostátním dozorovým úřadům zabývajícím se ochranou osobních údajů, aby zvyšovaly povědomí a chápání veřejnosti, pokud jde o rizika, pravidla, záruky a práva související se zpracováním osobních údajů. Vzhledem k významu práva na ochranu osobních údajů v době rychlého technologického vývoje by Unie měla být schopna vykonávat osvětovou činnost, provádět studie a další příslušné činnosti.
(13)  Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a komunikace (právo na soukromí), které je základním právem zakotveným v článku 7 Listiny základních práv. Ochrana osobních údajů je základním právem zakotveným v článku 8 Listiny základních práv a v článku 16 Smlouvy o fungování Evropské unie. Dodržování pravidel ochrany osobních údajů podléhá kontrole nezávislých dozorových úřadů. Právní rámec Unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/67912 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/68013 zavádí ustanovení, která mají zajistit, že právo na ochranu osobních údajů je účinně chráněno. Tyto právní nástroje ukládají vnitrostátním dozorovým úřadům zabývajícím se ochranou osobních údajů, aby zvyšovaly povědomí a chápání veřejnosti, pokud jde o rizika, pravidla, záruky a práva související se zpracováním osobních údajů. Vzhledem k významu práva na ochranu osobních údajů v době rychlého technologického vývoje by Unie měla být schopna vykonávat osvětovou činnost, podporovat organizace občanské společnosti při prosazování ochrany údajů v souladu s normami Unie a provádět studie a další příslušné činnosti.
__________________
__________________
12 Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88.
12 Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1–88.
13 Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131.
13 Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89–131.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)   Svoboda projevu a informací je zakotvena v Listině základních práv Evropské unie. Svobodný přístup k informacím, hodnocení podmínek pro práci sdělovacích prostředků a odpovědné a bezpečné využívání informačních a komunikačních sítí jsou přímo spojeny se svobodným rozvojem veřejného mínění a jsou zásadní podmínkou pro zaručení funkční demokracie. Je třeba, aby veřejnost získala mediální gramotnost nezbytnou pro kritické myšlení a rozlišování a schopnost analyzovat složitou realitu, rozeznávat rozdíly mezi názory a fakty a odolávat veškerým formám podněcování k nenávisti. Za tímto účelem by Unie měla podporovat rozvoj mediální gramotnosti všech občanů bez ohledu na jejich věk, a to prostřednictvím odborné přípravy, zvyšování povědomí, studií a dalších příslušných činností.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Článek 24 SFEU ukládá Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o Evropské unii. Došlo k tomu přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady článek [(EU) č. 211/2011]14. Program by měl podporovat financování technické a organizační podpory k provedení nařízení [(EU) č. 211/2011], čímž podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy.
(14)  Evropská občanská iniciativa je první nadnárodní nástroj participativní demokracie, který vytváří přímou vazbu mezi evropskými občany a orgány Unie. Článek 24 SFEU ukládá Evropskému parlamentu a Radě, aby přijaly ustanovení o postupech a podmínkách požadovaných pro předložení občanské iniciativy ve smyslu článku 11 Smlouvy o Evropské unii. Došlo k tomu přijetím nařízení Evropského parlamentu a Rady článek [(EU) č. 211/2011]14. Program by měl podporovat financování technické a organizační podpory k provedení nařízení [(EU) č. 211/2011], čímž podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří a podnítí ostatní, aby podpořili evropské občanské iniciativy.
_________________
_________________
14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1).
14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 211/2011 ze dne 16. února 2011 o občanské iniciativě (Úř. věst. L 65, 11.3.2011, s. 1).
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Podle článků 8 a 10 SFEU by program měl ve všech svých činnostech podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zohlednění cílů v oblasti zákazu diskriminace.
(15)  Podle článků 8 a 10 SFEU by program měl ve všech svých činnostech podporovat začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a zohlednění cílů v oblasti zákazu diskriminace a měl by rovněž prosazovat používání genderového rozpočtování a posuzování dopadu na rovnost žen a mužů v rámci celého rozpočtového procesu Unie. Řádné začleňování hlediska rovnosti žen a mužů vyžaduje sestavování rozpočtu zohledňujícího genderové rozdíly ve všech rozpočtových položkách a přidělení odpovídajících zdrojů a transparentnost v rozpočtových položkách určených na prosazování rovnosti žen a mužů a boj proti diskriminaci na základě pohlaví. Jednotlivé projekty a program jako takový by měly být na konci období financování přezkoumány, aby bylo možné určit, do jaké míry dodržely výše uvedené zásady.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  V souladu s akty Unie o rovném zacházení zřizují členské státy nezávislé subjekty pro prosazování rovného zacházení obecně známé jako „orgány pro rovné zacházení“ za účelem boje proti diskriminaci založené na rase a etnickém původu, jakož i pohlaví. Mnohé členské státy však šly nad rámec těchto požadavků a zajistily, aby se orgány pro rovné zacházení rovněž mohly zabývat diskriminací založenou na jiných důvodech, jako je věk, sexuální orientace, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, či jiných důvodech. Orgány pro rovné zacházení hrají klíčovou úlohu v prosazování rovnosti a zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení, a to zejména prostřednictvím poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace, provádění nezávislých průzkumů ohledně diskriminace, zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení o jakýchkoliv otázkách souvisejících s diskriminací v jejich zemi. V tomto ohledu je zásadní, aby byla práce orgánů pro rovné zacházení koordinována na úrovni Unie. V roce 2007 vznikla síť EQUINET. Jejími členy jsou vnitrostátní subjekty pro prosazování rovného zacházení, jak stanoví směrnice Rady 2000/43/ES15 a 2004/113/ES16 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES17 a 2010/41/EU18. EQUINET má výjimečnou pozici, jelikož jde o jediný subjekt, který zajišťuje koordinaci činností mezi orgány pro rovné zacházení. Tato koordinační činnost sítě EQUINET je klíčová pro řádné provádění antidiskriminační právních předpisů Unie v členských státech a program by ji měl podporovat.
(17)  V souladu s akty Unie o rovném zacházení zřizují členské státy nezávislé subjekty pro prosazování rovného zacházení obecně známé jako „orgány pro rovné zacházení“ za účelem boje proti diskriminaci založené na rase a etnickém původu, jakož i pohlaví. Mnohé členské státy však šly nad rámec těchto požadavků a zajistily, aby se orgány pro rovné zacházení rovněž mohly zabývat diskriminací založenou na jiných důvodech, jako je jazyk, věk, sexuální orientace, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, či jiných důvodech. Orgány pro rovné zacházení hrají klíčovou úlohu v prosazování rovnosti a zajišťování účinného uplatňování právních předpisů týkajících se rovného zacházení, a to zejména prostřednictvím poskytování nezávislé pomoci obětem diskriminace, provádění nezávislých průzkumů ohledně diskriminace, zveřejňování nezávislých zpráv a vydávání doporučení o jakýchkoliv otázkách souvisejících s diskriminací v jejich zemi. V tomto ohledu je zásadní, aby byla práce všech těchto relevantních orgánů pro rovné zacházení koordinována na úrovni Unie. V roce 2007 vznikla síť EQUINET. Jejími členy jsou vnitrostátní subjekty pro prosazování rovného zacházení, jak stanoví směrnice Rady 2000/43/ES15 a 2004/113/ES16 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES17 a 2010/41/EU18. Dne 22. června 2018 přijala Komise doporučení ohledně norem pro „orgány pro rovné zacházení“, které se zabývá jejich mandátem, nezávislostí, účelností, koordinací a spoluprací. EQUINET má výjimečnou pozici, jelikož jde o jediný subjekt, který zajišťuje koordinaci činností mezi orgány pro rovné zacházení. Tato koordinační činnost sítě EQUINET je klíčová pro řádné provádění antidiskriminační právních předpisů Unie v členských státech a program by ji měl podporovat.
__________________
__________________
15 Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22).
15 Směrnice Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22).
16 Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37).
16 Směrnice Rady 2004/113/ES ze dne 13. prosince 2004, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s muži a ženami v přístupu ke zboží a službám a jejich poskytování (Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37).
17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).
17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/54/ES ze dne 5. července 2006 o zavedení zásady rovných příležitostí a rovného zacházení pro muže a ženy v oblasti zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 23).
18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1).
18 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/41/EU ze dne 7. července 2010 o uplatňování zásady rovného zacházení pro muže a ženy samostatně výdělečně činné a o zrušení směrnice Rady 86/613/EHS (Úř. věst. L 180, 15.7.2010, s. 1).
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17 a (nový)
(17a)  Za účelem zvýšení dostupnosti a poskytnutí nestranných pokynů a praktických informací týkajících se všech aspektů programu by měla být v členských státech zřízena kontaktní místa, která by sloužila k poskytování pomoci příjemcům i žadatelům. Kontaktní místa programu by měla být schopna plnit své úkoly nezávisle a bez přímé podřízenosti nebo zasahování veřejných orgánů do jejich rozhodování. Je možné, aby kontaktní místa byla řízena členskými státy nebo organizacemi občanské společnosti či jejich konsorcii. Kontaktní místa programu nemají žádnou odpovědnost za výběr projektů.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Nezávislé subjekty zabývající se dodržováním lidských práv a organizace občanské společnosti hrají zásadní roli tím, že prosazují a chrání společné hodnoty Unie podle článku 2 Smlouvy o EU a zvyšují povědomí o nich, a rovněž přispíváním k účinnému požívání práv v rámci práva Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018, dostatečná finanční podpora je klíčem k rozvoji příznivého a udržitelného prostředí pro organizace občanské společnosti, jejichž role je díky tomu posílena a které pak mohou vykonávat své funkce nezávisle a účinně. Finanční prostředky z EU by v rámci doplnění úsilí vynakládaného na vnitrostátní úrovni měly tudíž přispět k podpoře, posílení postavení a tvorbě kapacit nezávislých organizací občanské společnosti, které se zabývají prosazováním lidských práv, jejichž činnosti pomáhají strategickému vymáhání práv vyplývajících z práva EU a Listiny základních práv Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím propagačních a kontrolních činností, jakož i k prosazování a ochraně společných hodnot Unie a ke zvyšování povědomí o nich na vnitrostátní úrovni.
(18)  Nezávislé subjekty zabývající se dodržováním lidských práv, organizace občanské společnosti a obránci lidských práv hrají zásadní roli tím, že prosazují a chrání společné hodnoty Unie podle článku 2 Smlouvy o EU a zvyšují povědomí o nich, a rovněž přispíváním k účinnému požívání práv v rámci práva Unie, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. dubna 2018, navýšení finančních prostředků a dostatečná finanční podpora jsou klíčem k rozvoji příznivého a udržitelného prostředí pro organizace občanské společnosti, jejichž role je díky tomu posílena a které pak mohou vykonávat své funkce nezávisle a účinně. Finanční prostředky z EU, včetně dostatečného základního financování a zjednodušeného vykazování nákladů, pravidel financování a postupů, by v rámci doplnění úsilí vynakládaného na vnitrostátní úrovni měly tudíž přispět k podpoře, posílení postavení a tvorbě kapacit nezávislých organizací občanské společnosti, které se zabývají prosazováním hodnot Unie, jako jsou demokracie, právní stát a základní práva, jejichž činnosti pomáhají strategickému vymáhání práv vyplývajících z práva EU a Listiny základních práv Evropské unie, mimo jiné prostřednictvím propagačních a kontrolních činností, jakož i k prosazování a ochraně společných hodnot Unie a ke zvyšování povědomí o nich na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací orgánů, úřadů a agentur Unie, zejména s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a Agenturou Evropské unie pro základní práva, a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje.
(19)  Komise by měla zajistit celkový soulad, doplňkovost a součinnost s prací orgánů, úřadů a agentur Unie, zejména s Evropským institutem pro rovnost žen a mužů a Agenturou Evropské unie pro základní práva, a měla by zhodnotit práci dalších vnitrostátních a mezinárodních aktérů v oblastech, na něž se program vztahuje. Komise by měla aktivně vést účastníky tohoto programu, aby využívali zprávy a zdroje vytvořené těmito orgány, úřady a agenturami Unie, jako jsou nástroje pro zohledňování rovnosti žen a mužů při přípravě rozpočtu a posuzování dopadu na rovnost žen a mužů vytvořené Evropským institutem pro rovnost žen a mužů.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19 a (nový)
(19a)  Komplexní mechanismus Unie v oblasti demokracie, právního státu a základních práv by měl zaručit pravidelný a rovnocenný přezkum všech členských států a poskytovat nezbytné informace pro aktivaci opatření týkajících se obecných nedostatků v oblasti hodnot Unie v členských státech.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Program by měl být otevřen za určitých podmínek pro účast členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a členům ESVO, kteří nejsou členy EHP, a jiným evropským zemím. Přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země využívající předvstupní strategie by rovněž měly být schopny účastnit se programu.
(20)  Pokud jde o provádění specifických cílů prosazování rovnosti žen a mužů a práv žen, podpory angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni, stejně jako boje proti násilí, měl by být program otevřen za určitých podmínek pro účast členům Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), a členům ESVO, kteří nejsou členy EHP, a jiným evropským zemím. Přistupující země, kandidátské a potenciální kandidátské země využívající předvstupní strategie by rovněž měly být schopny účastnit se programu.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí zajistit evropskou přidanou hodnotu všech prováděných činností, jejich doplňkovost s činnostmi členských států, přičemž se usiluje o soulad, doplňkovost a součinnost mezi finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, právahodnoty – a tudížprogramem Spravedlnost – jakož i s programem Kreativní Evropa,Erasmus+cílem těžit z potenciálních průniků v oblastech kultury, médií, umění, vzdělávání a kreativity. Je nutné vytvořit součinnost s ostatními evropskými programy financování, zejména v oblasti zaměstnanosti, vnitřního trhu, podnikání, mládeže, zdraví, občanství, spravedlnosti, migrace, bezpečnosti, výzkumu, inovací, technologií, průmyslu, soudržnosti, turismu, vnějších vztahů, obchodu a rozvoje.
(21)  Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je zapotřebí zajistit evropskou přidanou hodnotu všech prováděných činností, a to i na místní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni, zaměřených na podporu a ochranu hodnot zakotvených v článku 2 SEU. Komise by měla usilovat o soudržnost, součinnostdoplňkovostčinnostmi členských států a s dalšími finančními programy, které podporují vzájemně související oblasti politiky, a to zejména v rámci Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty, včetně programu Kreativní Evropa a Erasmus+, jakož i s relevantními politikami Unie.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  Podle článku 9 SFEU by měla být podporována vysoká úroveň zaměstnanosti, záruka přiměřené sociální ochrany a boj proti sociálnímu vyloučení. Akce prováděné v rámci tohoto programu by tedy měly podporovat součinnost mezi bojem proti chudobě a sociálnímu vyloučení a vyloučení z trhu práce a podporou rovnosti a boje proti všem formám diskriminace. Proto by provádění programu Práva a hodnoty mělo probíhat tak, aby byla zajištěna maximální součinnost a doplňkovost jak mezi jeho různými stádii, tak s Evropským sociálním fondem plus. Dále by měly být zajištěny synergie mezi programem Erasmus a Evropským sociálním fondem plus, s cílem zajistit, aby se tyto fondy společně podílely na poskytování kvalitního vzdělávání a zajišťování rovných příležitostí pro všechny.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 a (nový)
(22a)  Je důležité zajistit řádné finanční řízení tohoto programu a jeho provádění co nejúčelnějším a uživatelsky nejvstřícnějším způsobem a přitom rovněž zaručit právní jistotu a dostupnost programu pro všechny účastníky.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22 b (nový)
(22b)  Lepší uplatňování a kvalita vynakládaných prostředků by měly představovat hlavní zásady pro dosažení cílů tohoto programu, přičemž musí být současně zajištěno optimální využívání finančních zdrojů.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.
(23)  Na tento program se vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. [nové finanční nařízení] („finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů a rozpočtových záruk a vyžaduje úplnou transparentnost využívání zdrojů, řádné finanční řízení a obezřetné využívání zdrojů. Zejména by v rámci provádění tohoto programu měla být účinně využitelná a dále posílena pravidla týkající se možnosti financování místních, regionálních, vnitrostátních a nadnárodních organizací občanské společnosti, včetně místních základních organizací občanské společnosti, prostřednictvím víceletých grantů na provozní náklady i grantů přidělovaných na kaskádovém principu, dále ustanovení zajišťující rychlé a pružné postupy pro udělování grantů, jako např. dvojstupňový postup podávání žádostí, uživatelsky vstřícné postupy podávání žádostí a vykazování.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazebjednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/201320, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/9521, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/9622 a nařízením Rady (EU) 2017/193923 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/137124 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.
(24)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěži, velikosti a kapacitě příslušných zúčastněných stran a cílových příjemců a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb, jednotkových nákladů a grantů přidělovaných na kaskádovém principu, jakož i kritéria spolufinancování, která zohledňují činnost dobrovolníků a financování nesouvisejícího s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Požadavky na spolufinancování by měly být přijímány ve formě věcného plnění a v případech omezeného doplňkového financování mohou být zrušeny. V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/201320, nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/9521, nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/9622 a nařízením Rady (EU) 2017/193923 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/137124 . V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.
__________________
__________________
20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
20 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
21 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
21 Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
22 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
22 Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
23 Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
23 Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
24 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.
(25)  Pokud jde o provádění specifických cílů podpory genderové rovnosti, práv žen, podpory angažovanosti a účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni, jakož i boje proti násilí, mohou se třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou programu rovněž zúčastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26 a (nový)
(26a)  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech má Unii poskytnout nástroj, jímž by mohla lépe chránit svůj rozpočet v případě, že slabiny v právním státu naruší – nebo hrozí, že naruší – řádné finanční řízení nebo finanční zájmy Unie. Nařízení by mělo doplňovat program Práva a hodnoty, jehož účel je jiný, totiž financovat politiky v souladu se základními právy a evropskými hodnotami, jejichž středem jsou lidské životy a jejich zapojení.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Podle [článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU25] jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.
(27)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU25] jsou subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Při provádění programu musí být zohledňována omezení vyplývající z odlehlosti zámořských zemí a území a jejich účinná účast v těchto programech musí být sledována a pravidelně vyhodnocována.
__________________
__________________
25 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
25 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou. Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.
(28)  Vzhledem k významu boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie provést Pařížskou dohodu a cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k tomu, aby se opatření v oblasti klimatu stala významným tématem a dosáhlo se celkového cíle, že 25 % výdajů z rozpočtu Unie bude směřovat na podporu cílů souvisejících s touto problematikou v průběhu období VFR 2021–2027 a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Během přípravy a provádění programu budou identifikována relevantní opatření a budou znovu posouzena v souvislosti s hodnocením v polovině období.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.
(29)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 existuje potřeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. V této souvislosti by mezi žadatele a příjemce, kteří nemají odpovídající zdroje a počet zaměstnanců, aby splnily požadavky na monitorování a podávání zpráv, mohly patřit organizace občanské společnosti, místní orgány veřejné správy, sociální partneři atd. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jako základ pro hodnocení praktických účinků programu.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o ukazatele uvedené v článcích 14 a 16 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
(30)  Za účelem doplnění tohoto nařízení s cílem provést program a zajistit účinné hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o pracovní programy podle článku 13 a o ukazatele uvedené v článcích 14 a 16 a v příloze II. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201126 .
vypouští se
__________________
26 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13),
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1
Toto nařízení zavádí program Práva a hodnoty (dále jen „program“).
Toto nařízení zavádí program Občané, rovnost, práva a hodnoty (dále jen „program“).
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 2
Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.
Stanoví cíle programu a oblast působnosti programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a podmínky pro poskytování tohoto financování.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1
1.  Obecným cílem programu je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU, mimo jiné prostřednictvím podporování organizací občanské společnosti, za účelem zachování otevřených, demokratických a inkluzivních společností.
1.  Obecným cílem programu je chránit a prosazovat práva a hodnoty zakotvené ve Smlouvách EU, včetně demokracie, právního státu a základních práv zakotvených v článku 2 SEU, zejména prostřednictvím podporování a tvorby kapacit organizací občanské společnosti na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni, a zejména na základní místní úrovni, a podporování občanské a demokratické účasti, za účelem zachování a dalšího rozvoje otevřených, demokratických, spravedlivých a inkluzivních společností založených na právech.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – písm. -a (nové)
-a)  ochrana a podpora demokracie a právního státu na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni (složka Hodnoty Unie);
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – písm. a
a)  podpora rovnosti a práv (složka Rovnost a práva),
a)  podpora rovnosti, včetně genderové rovnosti, práv, nediskriminace pokročilého začleňování genderového hlediska do všech oblastí činnosti (složka Rovnost, právagenderová rovnost),
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b
b)  podpora angažovanostiúčasti občanů na demokratickém životě Unie (složka Angažovanost a účast občanů),
b)  zvyšování povědomí občanů, zejména pak mladých lidí, o důležitosti Unie prostřednictvím činností na uchování připomínky historických událostí, které vedly k jejímu vytvoření,podpora demokracie, svobody projevu, plurality, angažovanosti občanů, jejich setkávání a aktivní účasti na demokratickém životě Unie (složka Aktivní občanství);
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – písm. c
c)  boj proti násilí (složka Daphne).
c)  boj proti násilí na základě genderu (složka Daphne).
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Článek 2 a (nový)
Článek 2a
Složka Hodnoty Unie
V rámci obecného cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. -a) se program zaměří na:
a)   ochranu a prosazování demokracie a právního státu, včetně podpory činností občanské společnosti zaměřených na zajištění nezávislosti soudnictví a účinné soudní ochrany nezávislými soudy, včetně základních práv; poskytování podpory nezávislým obhájcům lidských práv a organizacím občanské společnosti, které se zabývají sledováním dodržování zásad právního státu, a poskytování podpory ochraně oznamovatelů a iniciativám napomáhajícím sdílení kultury transparentnosti, řádné správy a boje proti korupci;
b)   podporu budování demokratičtější Unie a ochranu a posilování práv a hodnot obsažených ve Smlouvách a zvyšování povědomí o těchto hodnotách prostřednictvím poskytování finanční podpory nezávislým organizacím občanské společnosti, jež prosazují a pěstují tato práva a hodnoty na místní, regionální, národní a nadnárodní úrovni, a tak vytvářejí prostředí, které umožňuje demokratický dialog a posiluje svobodu projevu, pokojného shromažďování a sdružování, svobodu sdělovacích prostředků a jejich pluralitu a akademickou svobodu.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 3 – název
Složka Rovnost a práva
Složka Rovnost, právagenderová rovnost
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – návětí
V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. a) se program zaměří na:
V rámci obecného cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. a) se program zaměří na:
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a
a)  předcházení nerovnosti a diskriminaci osob na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a boj proti nim a podporu komplexních politik k prosazování rovnosti žen a mužů a antidiskriminace a jejich širokého uplatňování, jakož i na politiky v oblasti boje proti rasismu a všem formám nesnášenlivosti;
a)  podporu rovnosti a předcházení nerovnosti a diskriminaci osob na základě pohlaví, rasy, sociálního nebo etnického původu, barvy pleti, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, původu, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace či z jakýchkoli jiných důvodů a boj proti nim a podporu komplexních politik k prosazování rovnosti a antidiskriminace a jejich širokého uplatňování, jakož i na politiky v oblasti boje proti rasismu a všem formám nesnášenlivosti online i offline;
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  podpora souhrnných politik a programů na podporu práv žen, genderové rovnosti, posílení postavení žen a začleňování genderového hlediska do všech oblastí činnosti (gender maintreaming);
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 4 – název
Složka Angažovanost a účast občanů
Složka Aktivní občanství
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – návětí
V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. b) se program zaměří na:
V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. a) se program zaměří na následující úkoly:
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a
a)  zvýšení chápání Unie, její historie, kulturního dědictví a rozmanitosti ze strany občanů; b)
a)  podporu projektů, které pocházejí od občanů, se zvláštním důrazem na mladé lidi, a které nabádají lidi, aby si nejen připomínali události, které předcházely vzniku Unie, který je základem historické paměti, ale aby více poznávali společnou historii, kulturu a hodnoty a aby si byli vědomi bohatství společného kulturního dědictví a kulturní a jazykové rozmanitosti, které jsou základem společné budoucnosti; podporu chápání Unie občany od jejího vzniku, důvodů její existence a jejích úspěchů a zvýšení informovanosti občanů o stávajících a budoucích výzvách a o významu společného porozumění a tolerance, které jsou samým jádrem evropského projektu;
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)   umožňování a podporu výměn osvědčených postupů v oblasti výchovy k evropskému občanství, a to jak v rámci formálního, tak i neformálního vzdělávání;
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
b)  podporu výměn a spolupráce mezi občany různých zemí; podporu občanské a demokratické účasti umožňující občanůmzájmovým svazům sdělovatveřejně vyměňovat stanoviska ke všem oblastem činnosti Unie.
b)  podporu veřejného dialogu prostřednictvím partnerství měst, setkávání občanů, zejména mladých lidí,prostřednictvím spolupráce mezi obcemi, místními společenstvími a organizacemi občanské společnosti různých zemí, aby tak mohli občané konkrétněpřímo ocenit bohatství kulturní rozmanitosti Uniejejího dědictví a aby se zvýšilo jejich zapojení do společnosti;
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  podporu a zvyšování účasti občanů na demokratickém životě Unie na místní, národní a nadnárodní úrovni; umožňování občanům a sdružením prosazovat mezikulturní dialog a vést skutečné veřejné rozpravy týkající se všech oblastí činnosti Unie, a přispět tak k utváření politické agendy Unie; podporu organizovaných projektů sdružování za účelem účinnějšího provádění výše uvedených cílů, jak ve formě družby měst, tak ve formě sítí vytvářených několika právními subjekty;
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – návětí
V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. c) se program zaměří na:
V rámci obecného cíle stanoveného v čl. 2 odst. 1 a v rámci specifického cíle stanoveného v čl. 2 odst. 2 písm. c) se program zaměří na:
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. -a (nové)
-a)  předcházení všem formám násilí na základě pohlaví na ženách a boj proti těmto formám a podporu plného provedení Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí (Istanbulské úmluvy) na všech úrovních; a 
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
a)  předcházení všem formám násilí na dětech, mladých lidech a ženách a na jiných rizikových skupinách a boj proti nim;
a)  předcházení všem formám násilí na dětech, mladých lidech a ženách a na jiných rizikových skupinách, jako jsou osoby LGBTQI, osoby se zdravotním postižením, menšiny, senioři, migranti a uprchlíci, a boj proti těmto formám násilí;
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. b
b)  podporu a ochranu obětí tohoto násilí.
b)  podporu a ochranu obětí tohoto násilí, včetně podpory činností organizací občanské společnosti, jež usnadňují a zajištují přístup ke spravedlnosti, ke službám na podporu obětí a k podávání oznámení na policii pro všechny oběti násilí, a podporu a zajištění stejné úrovně ochrany v Unii pro oběti genderového násilí.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1
1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí [641 705 000] EUR v běžných cenách.
1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 20212027 činí [1 627 000 000 EUR] v cenách roku 2018 [1 834 000 000 EUR] v běžných cenách).
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – písm. -a (nové)
-a)  [754 062 000 EUR v cenách roku 2018 ] [ 850 000 000 EUR v běžných cenách] (tj. 46,34% celkové finanční částky) na specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. -a);
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – písm. a
a)  EUR [408 705 000] pro specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c);
a)  [429 372 000 EUR v cenách roku 2018 ] [484 000 000 EUR v běžných cenách] (tj. 26,39% celkové finanční částky) na specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c);
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – písm. b
b)  EUR [233 000 000] pro specifický cíl uvedený v čl. 2 odst. 2 písm. b).
b)  [443 566 000 EUR v cenách roku 2018 ] [500 000 000 EUR v běžných cenách] (tj. 27,26% celkové finanční částky) na specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. b).
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Komise přidělí alespoň 50% prostředků uvedených v písmenech -a) a a) prvního pododstavce na podporu činností organizací občanské společnosti, z nichž alespoň 65% by mělo být přiděleno místním a regionálním organizacím občanské společnosti.
Komise se od přidělených procentních podílů finančního krytí, jak jsou stanoveny v příloze I písm. -a), nesmí odchýlit o více než 5 procentních bodů. Pro případ, že je nezbytné tento limit překročit, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem změny přílohy A písm. -a) změnou procentních podílů programových fondů o více než 5 a nejvýše 10 procentních bodů.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 5
5.  Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c). Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.
5.  Do programu mohou být na žádost členských států nebo na žádost Komise převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch členského státu.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Článek 6 a (nový)
Článek 6a
Mechanismus na podporu hodnot
1.   Ve výjimečných případech, kdy v jednom z členských států dojde k vážnému a rychlému zhoršení v oblasti dodržování hodnot Unie zakotvených v článku 2 SEU a kdy hrozí, že tyto hodnoty nebudou dostatečně chráněny a podporovány, může Komise zahájit výzvu k podávání návrhů ve formě zrychleného řízení pro žádosti o granty pro organizace občanské společnosti s cílem usnadnit, podpořit a posílit demokratický dialog v dotčeném členském státě a řešit problém nedostatečného dodržování hodnot zakotvených v článku 2 SEU.
2.   Komise vyčlení až 5 % částek uvedených v čl. 6 odst. 2 písm. -a) pro mechanismus na podporu hodnot uvedený v odstavci 1 tohoto článku. Na konci každého rozpočtového roku Komise převede veškeré nevyužité prostředky vyčleněné na tento mechanismus na podporu dalších akcí, které spadají mezi cíle tohoto programu.
3.   Komise je v souladu s článkem 16 zmocněna k zahájení mechanismu na podporu hodnot uvedeného v odstavci 1 tohoto článku. Aktivace tohoto mechanismu se zakládá na komplexním, pravidelném a na důkazech založeném monitorování a vyhodnocování situace ve všech členských státech, pokud jde o demokracii, právní stát a základní práva.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 61 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
2.  Program může poskytovat financování v jakékoliv podobě stanovené ve finančním nařízení.
2.  Program může poskytovat financování v jakékoliv podobě stanovené ve finančním nařízení, především prostřednictvím grantů na akce a ročních a víceletých grantů na provozní náklady. Financování se provádí takových způsobem, aby byly zajištěny řádné finanční řízení, obezřetné využívání veřejných prostředků, nízká administrativní zátěž pro provozovatele programu a pro příjemce a dostupnost finančních prostředků programu pro potenciální příjemce. Mohou být použity jednorázové částky, jednotkové náklady, paušální sazby a granty přidělované na kaskádovém principu (finanční podpora třetím stranám). Spolufinancování může být nefinanční povahy a v případech omezeného doplňkového financování může být od něj upuštěno.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
Opatření přispívající k dosažení specifického cíle uvedeného v článku 2 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v příloze I.
1.   Opatření přispívající k dosažení obecného nebo specifického cíle uvedeného v článku 2 mohou být financována podle tohoto nařízení. Pro financování jsou způsobilé zejména činnosti uvedené v článku 9 a.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2 (nový)
2.   V souladu s čl. 11 odst. 2 Smlouvy o EU zřídí Komise skupinu pro občanský dialog, jejímž cílem je zajišťovat pravidelný, otevřený a transparentní dialog s příjemci programu a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami za účelem výměny zkušeností a osvědčených postupů a projednání politického vývoje oblastí a cílů, na něž se program vztahuje, a souvisejících oblastí.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Článek 9 a (nový)
Článek 9a
Činnosti způsobilé k financování
Obecné a specifické cíle programu stanovené v článku 2 budou prováděny zejména, ale nikoli výlučně, prostřednictvím podpory těchto činností:
a)   zvyšování povědomí, vzdělávání veřejnosti, propagace a šíření informací s cílem zlepšit znalost politik, zásad a práv v oblastech a v souvislosti s cíli, na něž se program vztahuje;
b)   vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit znalosti a vzájemné porozumění a občanskou a demokratickou angažovanost;
c)   analytické sledování, podávání zpráv a činnosti v oblasti zastupování zájmů s cílem zlepšit porozumění situaci v členských státech a na úrovni Unie v oblastech, na něž se program vztahuje, jakož i zlepšit řádné provádění a uplatňování práva, politik a společných hodnot Unie v členských státech, tyto činnosti zahrnují například shromažďování údajů a statistik; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.
d)   vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost a schopnost využívat politiky a práva v příslušných oblastech, na něž se program vztahuje, a posílit nezávislost zúčastněných stran a jejich schopnost prosazovat politiky a práva v oblastech, na něž se program vztahuje, mimo jiné prostřednictvím strategických soudních řízení;
e)   zvyšování povědomí veřejnosti o rizicích, pravidlech, zárukách a právech v souvislosti s ochranou osobních údajů, soukromím a digitální bezpečností a podpora porozumění těmto otázkám;
f)   zvyšování povědomí občanů o klíčových evropských hodnotách a jejich odhodlání hájit spravedlnost, rovnost, právní stát i demokracii i povědomí o jejich právech a povinnostech vyplývajících z evropského občanství, jako je právo cestovat, pracovat, studovat a žít v jiném členském státě, prostřednictvím informačních kampaní a podpory vzájemného porozumění, mezikulturního dialogu a respektování odlišností v Unii;
g)   posilování informovanosti občanů, především mladých lidí, o evropské kultuře, kulturním dědictví, identitě, historii a povědomí, a posilování jejich vědomí sounáležitosti s Unií, zejména prostřednictvím iniciativ na uvažování o příčinách totalitních režimů v evropské moderní historii a na připomínání obětí těchto zločinů a nespravedlností a prostřednictvím aktivit týkajících se rozhodujících momentů v nedávné evropské historii,
h)   spojování občanů různých národností a kultur tím, že je jim dána možnost účastnit se činností týkajících se partnerství měst, drobnějších projektů a projektů občanské společnosti, čímž se vytváří podmínky pro uplatňování přístupu zdola nahoru;
i)   podpora a usnadňování aktivní a inkluzívní účasti na budování demokratičtější Unie, se zvláštní pozorností věnovanou marginalizovaným společenským skupinám, i zvyšování povědomí o základních právech, právech a hodnotách a jejich podpora a obrana prostřednictvím podpory organizací občanské společnosti působících v oblastech, na něž se program vztahuje, a to na všech úrovních, jakož i rozvíjení kapacity evropských sítí a organizací občanské společnosti, pokud jde o přispění k rozvoji, zvyšování povědomí a sledování provádění práva, cílů politiky, hodnot a strategií Unie;
j)   financování technické a organizační podpory k provedení [nařízení (EU) č. 211/2011], čímž se podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy;
k)   prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnost jeho výsledků a posilování dosahu činností občanů a občanské společnosti, a to i zřizováním a podporou nezávislých kontaktních bodů programu;
l)  posilování kapacit a nezávislosti obránců lidských práv a organizací občanské společnosti sledujících situaci v oblasti právního státu a podpora činností na místní, regionální, vnitrostátní a nadnárodní úrovni;
m)   podpora obrany oznamovatelů, včetně iniciativ a opatření k vytvoření bezpečných kanálů pro oznamování v rámci organizací a oznamování orgánům veřejné moci nebo jiným příslušným orgánům, stejně jako opatření na ochranu oznamovatelů před propouštěním, přeřazením na nižší pozici nebo jinými formami odvetných opatření, např. prostřednictvím informací a školení pro příslušné orgány veřejné moci a zúčastněné strany;
n)   podpora iniciativ a opatření na prosazování a ochranu svobody a plurality sdělovacích prostředků a tvorba kapacit pro nové úkoly, jako jsou nová média a boj proti verbálním projevům nenávisti i cíleným dezinformacím prostřednictvím činností na zvyšování povědomí, odborné přípravy, studia a monitorování;
o)   podpora organizací občanské společnosti, které se zabývají podporou a sledováním integrity, transparentnosti a odpovědnosti veřejné správy a veřejných orgánů a bojem proti korupci;
p)   podpora organizací, které pomáhají obětem násilí a ohroženým osobám, poskytují jim ubytování a ochranu, včetně ubytoven pro ženy;
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 1
1.  Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.
1.  Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a zahrnují granty na činnosti, víceleté granty na provozní náklady a granty přidělované na kaskádovém principu.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 2
2.  Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků.
2.  Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků. Složení hodnotícího výboru zajišťuje vyvážený počet mužů a žen.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 11 – odst. 1
1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].
1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady, přičemž využívání více zdrojů financování se zabrání tím, že budou v souladu se zásadou řádného finančního řízení jasně uvedeny zdroje financování pro každou kategorii výdajů. [Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat proporcionálně].
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 – písm. a – odrážka 1
–  členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném,
–  členském státě nebo zámořské zemi či území spojenémčlenským státem,
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 – písm. a – odrážka 2
–  třetí zemi přidružené k programu;
–  pro specifické cíle uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) a c) – třetí zemi přidružené k programu, v souladu s článkem 7 tohoto nařízení;
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 – písm. b
b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.
b)  jakýkoli neziskový právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 3
3.  Grant na provozní náklady lze udělit Evropské síti orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem.
3.  Grant na provozní náklady lze udělit Evropské síti orgánů pro rovné zacházení (EQUINET) podle čl. 6 odst. 2 písm. a) bez výzvy k podávání návrhů na pokrytí výdajů souvisejících s jejím stálým pracovním programem, pokud je dokončeno posouzení dopadu pracovního programu z hlediska genderu.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 13 – název
Pracovní program
Pracovní program a víceleté priority
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1
1.  Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.
1.  (Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 a (nový)
1a.  Komise při rozhodování o svých prioritách v rámci programu uplatňuje zásadu partnerství a v souladu s článkem 15a zajišťuje komplexní zapojení zúčastněných stran do plánování, provádění, monitorování a hodnocení tohoto programu a jeho pracovních programů.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.  Pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijímá poradním postupem uvedeným v článku 19.
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením odpovídajícího pracovního programu.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 1
1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 2 jsou uvedeny v příloze II.
1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění specifických cílů programu stanovených v článku 2 se případně shromažďují rozčleněné podle pohlaví. Seznam ukazatelů je uveden v příloze II.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 3
3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.
3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené a co nejméně zatěžující požadavky na vykazování. Za účelem usnadnění požadavků na vykazování zpřístupní Komise uživatelsky vstřícné formáty a vytvoří orientační a podpůrné programy zaměřené zejména na organizace občanské společnosti, které nemusejí mít vždy odpovídající know-how ani dostatek zdrojů a zaměstnanců k plnění požadavků na vykazování.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1
1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
1.  Hodnocení jsou genderově citlivá, poskytují číselné údaje rozlišené podle pohlaví, obsahují zvláštní kapitolu pro každou složku a s přihlédnutím k počtu oslovených osob, k jejich zpětné vazbě a k jejich zeměpisnému pokrytí a provádějí se včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Hodnocení v polovině období bude brát v potaz výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předchozích programů (programu Práva, rovnost a občanství a programu Evropa pro občany).
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Průběžné hodnocení bude brát v potaz výsledky hodnocení dlouhodobého dopadu předchozích programů (programu Práva, rovnost a občanství a programu Evropa pro občany). Průběžné hodnocení obsahuje posouzení dopadu z hlediska genderu s cílem posoudit, v jakém rozsahu se daří dosahovat cílů genderové rovnosti, zajistit, aby žádná složka programu neměla nezamýšlené negativní dopady na genderovou rovnost, a formulovat doporučení, jak by mohly být vypracovány budoucí výzvy k překládání návrhů a rozhodnutí o provozních grantech tak, aby aktivně podporovaly zohledňování genderové rovnosti.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 4
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů. Komise hodnocení zveřejní na svých internetových stránkách, kde bude snadno přístupné.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 14 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 13 a 14 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 13 a 14 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů přijatých v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 4
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Složení skupiny odborníků musí být vyvážené co do počtu žen a mužů. Komise při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci zajišťuje včasné a souběžné předání všech dokumentů, včetně návrhů aktů, Evropskému parlamentu, Radě a odborníkům z členských států. Jestliže to považují za nezbytné, mohou Evropský parlament a Rada vyslat své odborníky na schůzky expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci, na které jsou pozváni odborníci z členských států. Evropský parlament a Rada za tímto účelem obdrží plán zasedání na nadcházející měsíce a pozvánky na všechna setkání odborníků.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 5
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě. Na základě interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů mohou občané a další zúčastněné strany vyjádřit své stanovisko k návrhu znění aktu v přenesené pravomoci ve lhůtě čtyř týdnů. Návrh znění se předkládá ke konzultaci Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, a to na základě zkušeností nevládních organizací a místních a regionálních orgánů v souvislosti s prováděním programu.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 14 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 13 nebo 14 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují zviditelnění těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace, a to ve formě, která je přístupná i lidem se zdravotním postižením, různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti, a případně přijímatelům a účastníkům tímto způsobem financovaných opatření, čímž ukazují přidanou hodnotu Unie a pomáhají Komisi při shromažďování údajů s cílem zvýšit transparentnost rozpočtu.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2
2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 2.
2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně.
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Článek 18 a (nový)
Článek 18a
Kontaktní místa programu
V každém členském státě je nezávislé kontaktní místo programu s kvalifikovanými pracovníky, jehož úkolem je poskytovat zúčastněným stranám a příjemcům programu nestranné pokyny, praktické informace a pomoc týkající se všech aspektů programu, včetně postupů podávání žádostí.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Článek 19
Článek 19
vypouští se
Postup projednávání ve výboru
1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3.  Výbor může zasedat v různých složeních, aby se zabýval jednotlivými složkami programu.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Příloha -I (nová)
Příloha -I
Dostupné finanční prostředky programu uvedené v čl. 6 odst. 1 se rozdělují takto:
a)  v rámci částky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. a):
–  nejméně 15 % na činnosti, jimiž se provádí specifický cíl podle čl. 3 písm. aa);
–  nejméně 40 % na činnosti, jimiž se provádějí specifické cíle podle čl. 5 písm. -a); a
–  nejméně 45 % na činnosti, jimiž se provádějí specifické cíle podle čl. 3 písm. a) a b) a čl. 5 písm. a) a b);
(b)  v rámci částky uvedené v čl. 6 odst. 2 písm. b):
–  15 % na činnosti související s posilováním historického povědomí;
–  65 % na demokratickou angažovanost;
–  10 % na propagační činnosti; a
–  10 % na administrativu.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Příloha I
Příloha I
vypouští se
Činnosti programu
Specifické cíle programu uvedené v čl. 2 odst. 2 budou naplňovány zejména prostřednictvím podpory následujících činností:
a)   zvyšování povědomí, šíření informací s cílem zlepšit znalost politik a práv v oblastech, na něž se program vztahuje;
b)   vzájemné učení prostřednictvím výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami s cílem zlepšit znalosti a vzájemné porozumění a občanskou a demokratickou angažovanost;
c)   analytické a monitorovací činnosti1 s cílem zlepšit porozumění situaci v členských státech a na úrovni EU v oblastech, na něž se program vztahuje, jakož i zlepšit provádění práva a politik EU;
d)   vzdělávání relevantních zúčastněných stran s cílem zlepšit znalost politik a práv v oblastech pokrytí;
e)   vývoj a údržba nástrojů informačních a komunikačních technologií;
f)   posilování informovanosti občanů o evropské kultuře, historii a povědomí, jakož i pocitu sounáležitosti s Unií;
g)   spojování Evropanů různých národností a kultur tím, že je jim dána možnost účastnit se činností týkajících se partnerství měst;
h)   podporování a usnadňování aktivní účasti na tvorbě demokratičtější Unie, jakož i povědomí o právech a hodnotách prostřednictvím podpory organizacím občanské společnosti;
i)   financování technické a organizační podpory k provedení [nařízení (EU) č. 211/2011], čímž se podpoří výkon práva navrhovat iniciativy ze strany občanů a podpoří evropské občanské iniciativy;
j)   rozvíjení kapacit evropských sítí na prosazování a další rozvoj práva, politických cílů a strategií Unie, jakož i podporování organizací občanské společnosti působících v oblastech, na něž se program vztahuje;
k)   prohlubování znalostí o programu a šíření a přenositelnosti jeho výsledků a posilování dosahu na občany, mimo jiné vytvářením a podporováním sítě kanceláří / vnitrostátních kontaktních míst programu.
1 Tyto činnosti zahrnují například sběr údajů a statistiku; vypracování společných metodik a případně ukazatelů nebo měřítek; studie, výzkum, analýzy a průzkumy; hodnocení; posouzení dopadů; příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – návětí
Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů:
Program bude monitorován na základě souboru ukazatelů výsledků určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů programu, a s cílem minimalizovat administrativní zátěž a náklady. Pokud je to možné, jsou ukazatele členěny podle věku, pohlaví a jakýchkoli jiných údajů, jako které lze získat, jako jsou etnický původ, zdravotní postižení a genderová identita. Za tímto účelem se shromažďují údaje podle následujícího souboru klíčových ukazatelů:
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – tabulka
Počet osob, které byly osloveny:
Počet osob, rozčleněný podle pohlaví a věku, které byly osloveny:
i)  činnostmi v oblasti vzdělávání;
i)  činnostmi v oblasti vzdělávání;
ii)  činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů;
ii)  činnostmi v oblasti vzájemného učení a výměny osvědčených postupů;
iii)  činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty.
iii)  činnostmi v oblasti zvyšování povědomí, informovanosti a osvěty.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – řádek 1 a (nový)
Komise každoročně zveřejní také následující výsledné ukazatele:
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – řádek 1 b (nový)
Počet žádostí a financovaných činností podle seznamu v čl. 9 odst. 1 a podle jednotlivých složek
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – řádek 1 c (nový)
Úroveň financování požadovaná žadateli a poskytnutá podle seznamu v čl. 9 odst. 1 a podle jednotlivých složek
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Příloha II – tabulka – řádek 6
Počet nadnárodních sítí a iniciativ, které se zaměřují na evropskou paměť a dědictví v důsledku intervence programu
Počet nadnárodních sítí a iniciativ, které se zaměřují na evropské povědomí, dědictví a občanský dialog v důsledku intervence programu.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Příloha II – tabulka – řádek 6 a (nový)
Zeměpisné rozložení projektů

(1) Věc byla vrácena příslušnému výboru pro účely interinstitucionálních jednání podle čl. 59 odst. 4 čtvrtého pododstavce (A8-0468/2018).


Evropský nástroj pro jadernou bezpečnost, který doplňuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci *
PDF 684kWORD 59k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu (COM(2018)0462 – C8-0315/2018 – 2018/0245(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0041A8-0448/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0462),

—  s ohledem na článek 203 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0315/2018),

—  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0448/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie a článkem 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Plánování opatření podle tohoto nařízení by se tedy mělo řídit závazky v oblasti jaderné bezpečnosti, nešíření jaderných zbraní a jaderné bezpečnosti a v oblasti cílů udržitelného a obecnými zájmy Unie.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Cílem tohoto programu „evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu“ by měla být podpora zavádění účinné a efektivní jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě vlastních aktivit v rámci Unie.
(3)   Cílem tohoto programu „evropský nástroj pro jadernou bezpečnost doplňující nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci na základě Smlouvy o Euratomu“ (dále jen „nástroj“) by měla být podpora zavádění účinné a efektivní jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě regulačních rámců a sdílení osvědčených postupů v rámci Unie.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)  Tento nástroj by neměl nijak podporovat využívání jaderné energie ve třetích zemích ani v Unii, nýbrž by se měl zaměřovat na zlepšování norem jaderné bezpečnosti na celém světě a zároveň podporovat vysokou úroveň radiační ochrany a uplatňování účinných a efektivních záruk na jaderné materiály.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3 b (nový)
(3b)  Jaderné katastrofy v jaderných elektrárnách v Černobylu v roce 1986 a ve Fukušima Daiši v roce 2011 jednoznačně ukázaly, že jaderné nehody mají zničující globální důsledky pro občany i životní prostředí. Zdůrazňuje to nutnost těch nejpřísnějších norem a záruk jaderné bezpečnosti a soustavné úsilí v souvislosti se zlepšováním těchto norem a záruk v celosvětovém měřítku a rovněž toho, aby se Společenství podílelo na podpoře těchto cílů ve třetích zemích. Tyto normy a záruky by měly odrážet nejmodernější postupy, zejména v oblasti správy a nezávislosti dozorných orgánů.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Toto nařízení tvoří součást rámce navrženého pro plánování spolupráce a mělo by doplňovat opatření v oblasti jaderné spolupráce, jež jsou financována podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci].
(4)  Toto nařízení tvoří součást rámce navrženého pro plánování spolupráce a mělo by doplňovat opatření v oblasti jaderné spolupráce, jež jsou financována podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci] a na kterou se vztahuje Smlouva o fungování Evropské unie, a zejména články 209 a 212 a čl. 322 odst. 1 této smlouvy.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Společenství je členem Úmluvy o jaderné bezpečnosti (1994) a členem Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady (1997).
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)  Transparentnost a veřejné informování ohledně činností v oblasti jaderné bezpečnosti, záruk, vyřazování z provozu či nakládání s odpadem, jak je vyžaduje např. Aarhuská úmluva (1998), představují důležitý předcházení negativním dopadům radioaktivního materiálu na občany a životní prostředí, a je proto třeba je v rámci tohoto nástroje zaručit.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  V souladu s kapitolou 10 Smlouvy o Euratomu by Společenství mělo pokračovat v úzké spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAEE) v souvislosti s jadernou bezpečností a zárukami v jaderné oblasti na podporu cílů kapitoly 3 a 7 hlavy II.
(6)  V souladu s kapitolou 10 Smlouvy o Euratomu by Společenství mělo pokračovat v úzké spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAEE) v souvislosti s jadernou bezpečností a zárukami v jaderné oblasti na podporu cílů kapitoly 3 a 7 hlavy II. Mělo by rovněž spolupracovat s ostatními renomovanými mezinárodními organizacemi v dané oblasti, například Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj / Agenturou pro jadernou bezpečnost, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj a Environmentálním partnerstvím pro Severní dimenzi, které prosazují dosažení obdobných cílů v oblasti jaderné bezpečnosti jako Společenství. Soulad, doplňkovost a spolupráce mezi nástrojem a uvedenými organizacemi a jejich programy mohou prohloubit dosah, účinnost a efektivitu opatření jaderné bezpečnosti po celém světě. Je třeba zabránit zbytečným duplikacím a překrývání.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  S cílem soustavně zlepšovat jadernou bezpečnost a posilovat regulaci v této oblasti v Unii přijala Rada směrnice Rady 2009/71/Euratom, 2011/70/Euratom a 2013/59/Euratom. Tyto směrnice a rovněž přísné normy jaderné bezpečnosti a vyřazování z provozu v rámci Společenství by měly být vodítkem pro opatření financovaná na základě nástroje a měly by spolupracující třetí země motivovat k tomu, aby zavedly regulaci a normy na stejné úrovni bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Nástroj by měl rovněž podporovat mezinárodní spolupráci založenou na úmluvách o jaderné bezpečnosti a nakládání s radioaktivním odpadem. Je třeba vyzvat partnerské země, aby se staly smluvními stranami těchto úmluv a umožnily pravidelné vzájemné hodnocení svých vnitrostátních systémů, na kterém se bude podílet Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Vzájemná hodnocení poskytují vnější pohled na aktuální stav a problémy v oblasti jaderné bezpečnosti ve třetích zemích, jejž lze využít při plánování podpory ze strany Unie na vysoké úrovni. Pro nástroj mohou být přínosem hodnocení uznávaných mezinárodních agentur pro jadernou energii provádějících vzájemná hodnocení pro potenciální příjemce tohoto nástroje. Závěry a doporučení vyplývající z těchto vzájemných hodnocení, jež jsou dány k dispozici vnitrostátním orgánům, mohou být rovněž užitečné při upřednostnění konkrétních podpůrných opatření pro dotyčné třetí země.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 c (nový)
(6c)  Pojmy jaderná bezpečnost a jaderné zabezpečení jsou neoddělitelně spjaty, neboť nedostatečná jaderná bezpečnost, například v procesech bezpečného provozu, může vést k jaderným bezpečnostním rizikům, a jaderná bezpečnostní rizika, zejména nová rizika v oblasti kybernetické bezpečnosti, mohou vést k novým výzvám pro jadernou bezpečnost. Proto by činnosti Unie v oblasti jaderného zabezpečení ve třetích zemích stanovené v příloze II nařízení... [COD č. 2018/0243 (nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci)] a činnosti financované prostřednictvím nástroje měly být soudržné a doplňkové.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Tento nástroj by měl stanovit akce na podporu těchto cílů a navazovat na akce, které byly dříve podporovány podle nařízení (Euratom) č. 237/201424 a které se týkají jaderné bezpečnosti a záruk v jaderné oblasti ve třetích zemích, zejména v přistupujících zemích, kandidátských zemích a u potenciálních kandidátů.
(7)  Tento nástroj by měl stanovit akce na podporu těchto cílů a navazovat na akce, které byly dříve podporovány podle nařízení (Euratom) č. 237/201424 a které se týkají jaderné bezpečnosti, bezpečného nakládání s radioaktivním odpadem, bezpečného vyřazování a sanace bývalých jaderných areálů a záruk v jaderné oblasti třetích zemích, zejména v přistupujících zemích, kandidátských zemích a u potenciálních kandidátů, a rovněž v oblasti sousedství ve smyslu... [COD č. 2018/0243 (nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci)].cílem provést nejvyšší normy jaderné bezpečnosti a odhalit nedostatky ve stávajících bezpečnostních opatřeních může nástroj podpořit dozorné orgány v jaderné oblasti při provádění komplexního posouzení rizik a bezpečnosti („zátěžové testy“) stávajících zařízení a jaderných elektráren, které se stavějí, na základě acquis Společenství v oblasti jaderné bezpečnosti a radioaktivního odpadu, provádění doporučení a sledování příslušných opatření. Komise by měla Evropský parlament pravidelně informovat o opatřeních v oblasti jaderné bezpečnosti přijatých třetími zeměmi a o stavu jejich provádění.
_______________
_________________
24 Nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014 ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 109).
24 Nařízení Rady (Euratom) č. 237/2014 ze dne 13. prosince 2013, kterým se zřizuje nástroj pro spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 109).
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Podle článku 3 Smlouvy o Evropské unii je cílem Unie zvyšovat blahobyt svých obyvatel. Tento nástroj nabízí Unii příležitost zlepšit udržitelným způsobem sociálně-ekonomickou a zdravotní situaci lidí na celém světě, a to v rámci jejích hranic i mimo ně. Projekty financované nástrojem by rovněž měly být soudržné s vnějšími i vnitřními politikami Unie, například tím, že přispějí k naplnění cílů udržitelného rozvoje, jako jsou cíle „Zdraví a kvalitní život“ a „Pitná voda a kanalizace“. Nástroj sám o sobě by měl respektovat zásady řádné správy věcí veřejných, a tím přispívat k naplnění cíle udržitelného rozvoje „Mír, spravedlnost a silné instituce“.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Cílem nástroje by mělo být přimět země, které jsou příjemci finanční pomoci podle tohoto nařízení, aby dodržovaly závazky vyplývající z dohod o přidružení, partnerství a spolupráci s Unií a ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, aby přijaly závazky příslušných mezinárodních úmluv, dodržovaly normy v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a zavázaly se k provádění příslušných doporučení a opatření spolu s uplatňováním nejpřísnějších norem týkajících se transparentnosti a zveřejňování informací.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 c (nový)
(7c)  Tento nástroj by měl prostřednictvím projektů, které financuje, plně podporovat opatření týkající se jaderné bezpečnosti a záruk v jaderné oblasti a rovněž zlepšování zdravotní situace obyvatel třetích zemí, zejména těch, kteří žijí v blízkosti jaderných elektráren nebo oblastí těžby uranu, včetně bezpečné sanace bývalých míst spojených s těžbou uranu ve třetích zemích, zejména ve střední Asii a Africe, vzhledem k tomu, že v současné době zhruba 18 % světové dodávky uranu pochází z Jižní Afriky, Nigeru a Namibie.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 d (nový)
(7d)  Cílem nástroje by mělo být přimět země, které jsou příjemci finanční pomoci podle tohoto nařízení, aby chránily demokratické zásady, právní stát a lidská práva a dodržovaly závazky vyplývající z úmluvy z Espoo a Aarhuské úmluvy.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Provádění tohoto nařízení by mělo v příslušných případech vycházet z konzultací s příslušnými orgány členských států a z dialogu s partnerskými zeměmi.
(8)  Provádění tohoto nařízení by mělo ve vhodných případech vycházet z konzultací s příslušnými orgány Unie a členských států, jako je Skupina evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost, a z dialogu s partnerskými zeměmi. Tyto konzultace by se měly konat zejména v průběhu vytváření víceletých orientačních programů a před jejich přijetím. Pokud tento dialog nevyřeší obavy Unie v oblasti jaderné bezpečnosti, nemělo by být vnější financování podle tohoto nařízení poskytováno.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Měl by být prosazován individuální a diferencovaný přístup k zemím, které dostávají v rámci nástroje podporu. Využití nástroje by se mělo odvíjet od posouzení konkrétních potřeb zemí, které podporu dostávají, a rovněž předpokládaného celkového přínosu nástroje, zejména strukturálních změn v dotčených zemích.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 b (nový)
(8b)  Dozorné orgány členských států, organizace technické podpory, společnosti zabývající se jaderným inženýrstvím a služby v odvětví jaderné energie mají nezbytné odborné znalosti a know-how, pokud jde o uplatňování nejpřísnějších norem v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany v řadě regulačních systémů členských států, které mohou být užitečným zdrojem podpory pro partnerské země, které hodlají zavést obdobné normy ve svých vnitrostátních regulačních a průmyslových rámcích.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Bude-li to možné a vhodné, měly by být výsledky vnější činnosti Společenství monitorovány a hodnoceny na základě předem definovaných, transparentních a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé země, které jsou přizpůsobeny specifikům a cílům nástroje a které by, pokud možno, měly být založeny na rámci pro výsledky partnerské země.
(9)  Výsledky vnější činnosti Společenství by měly být monitorovány a hodnoceny na základě předem definovaných, transparentních a měřitelných ukazatelů pro jednotlivé země, které jsou přizpůsobeny specifikům a cílům nástroje a které by, pokud možno, měly být založeny na rámci pro výsledky partnerské země. Ukazatele by měly být zaměřeny na výkon a výsledky, aby byla od přijímajících zemí vyžadována větší odpovědnost vůči Unii a členským státům, pokud jde o výsledky dosažené při provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Unie a Společenství by měly v zájmu optimalizace dopadu své vnější činnosti usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním soudržnosti a doplňkovosti mezi nástroji Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie. Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné na základě tohoto nařízení kombinovat financování s jinými programy Unie, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.
(10)  Unie a Společenství by měly usilovat o optimální a co nejúčinnější využití dostupných zdrojů a v zájmu optimalizace dopadu své vnější činnosti by měly usilovat o zlepšení provádění a kvality výdajů. Tohoto cíle by mělo být dosaženo zajištěním soudržnosti a doplňkovosti mezi nástroji Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie, zejména s programy Euratomu pro výzkum a odbornou přípravu. Aby se maximalizoval dopad kombinovaných intervencí za účelem dosažení společného cíle, mělo by být možné na základě tohoto nařízení kombinovat financování s jinými programy Unie, pokud tyto příspěvky nebudou pokrývat stejné náklady.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Formy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
(14)  Formy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění, přičemž se zároveň zohlední jejich dostupnost pro potenciální partnery a jejich schopnost vytvářet právní jistotu. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  S cílem podpořit účinné a včasné zavádění těch nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti ve třetích zemích by měly být rozhodovací a vyjednávací postupy mezi Komisí a třetími zeměmi účinné a rychlé.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1
1.  Cílem tohoto nařízení je doplnit činnosti v oblasti jaderné spolupráce, které jsou financovány podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci], konkrétně za účelem podpory prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě činností v rámci Společenství a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení.
1.  Cílem tohoto nařízení je doplnit činnosti v oblasti jaderné spolupráce, které jsou financovány podle [nařízení o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci], konkrétně za účelem podpory prosazování vysoké úrovně jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a provádění účinných a efektivních záruk na jaderné materiály ve třetích zemích na základě na základě regulačních rámců a osvědčených postupů v rámci Společenství a v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a současně napomáhat zajištění toho, aby byl jaderný materiál využíván výhradně k civilním účelům, a tím chránit občany a životní prostředí.rámci tohoto cíle toto nařízení usiluje o podporu prosazování transparentnosti při rozhodování orgánů třetích zemí v oblasti jaderné energie.
Spolupráce stanovená Unií v oblasti jaderné bezpečnosti a záruk podle tohoto nařízení nemá za cíl podporu jaderné energie.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – písm. a
a)  podpora účinné kultury jaderné bezpečnosti a uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a trvalé zdokonalování jaderné bezpečnosti;
a)  podpora účinné kultury jaderné bezpečnosti a správy, trvalé zdokonalování jaderné bezpečnosti a uplatňování nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti a radiační ochrany, které jsou v rámci Společenstvína mezinárodní úrovni zavedeny pro příslušné činnosti v jaderné oblasti;
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b
b)  odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, vyřazování bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení z provozu a jejich sanace;
b)  odpovědné a bezpečné nakládání s radioaktivním odpadem od jeho vzniku až po konečné uložení, včetně vyhořelého paliva (tj. předběžné ošetření, ošetření, zpracování, skladování a uložení), a bezpečné a účinné vyřazování bývalých jaderných areálů a jaderných zařízení z provozu a jejich sanace, jakož i sanace bývalých oblastí těžby uranu či potopených radioaktivních objektů a materiálů;
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – písm. c
c)  zavádění účinných a efektivních systémů záruk.
c)  zavádění účinných, efektivníchtransparentních záruk pro jaderný materiál.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  vybízení k prosazování celkové transparentnosti a otevřenosti orgánů ve třetích zemích, jakož i veřejné informovanosti a účasti na rozhodovacích postupech týkajících se bezpečnosti jaderných zařízení a účinných postupů v oblasti nakládání s radioaktivním odpadem v souladu s příslušnými mezinárodními úmluvami a nástroji;
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 2 – písm. cb (nové)
cb)  využívání poznatků a opatření v rámci nástroje k tomu, aby se vyvíjel politický tlak na půdě mezinárodních organizací v oblasti energetiky a bezpečnosti;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Při provádění tohoto nařízení musí být zajištěn soulad, synergie a doplňkovost s nařízením (EU) č. XXX/XX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, jinými programy vnější činnosti Unie a dalšími příslušnými politikami a programy Unie, jakož i soudržnost politik ve prospěch rozvoje.
1.  Při provádění tohoto nařízení musí být zajištěn soulad, synergie a doplňkovost s nařízením (EU) č. XXX/XX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, jinými programy vnější činnosti Unie a dalšími příslušnými politikami a legislativními akty, jako jsou směrnice 2009/71/Euratom, 2011/70/Euratom a 2013/59/Euratom, cíli a hodnotami Unie a programy Unie, jako je program Evropského společenství pro atomovou energii pro výzkum a odbornou přípravu, který doplňuje Horizont Evropa, jakož i soudržnost politik ve prospěch rozvoje.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise koordinuje vlastní spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, jež sledují podobné cíle, a zejména s MAAE a OECD/NEA. Tato koordinace zamezí tomu, aby se činnosti a financování Společenství a dotčených organizací ve vztahu k třetím zemím jakkoli zdvojovaly. Komise do plnění tohoto úkolu rovněž zapojí příslušné orgány členských států a evropské provozovatele, aby byly plně využity evropské odborné znalosti v oblasti jaderné bezpečnosti a záruk.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení na období 2021–2027 činí 300 milionů EUR v běžných cenách.
Finanční krytí pro provádění tohoto nařízení na období 2021–2027 činí 266 milionů EUR ve stálých cenách.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
Zastřešující rámec politiky pro provádění tohoto nařízení tvoří dohody o přidružení, dohody o partnerství a spolupráci, vícestranné dohody a jiné dohody, které zakládají právně závazný vztah s partnerskými zeměmi, jakož i závěry Evropské rady a závěry Rady, prohlášení z vrcholných schůzek nebo závěry setkání na vysoké úrovni s partnerskými zeměmi, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Zastřešující rámec politiky pro provádění tohoto nařízení tvoří acquis Společenství týkající se jaderné bezpečnosti a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem, dohody o přidružení, dohody o partnerství a spolupráci, vícestranné dohody a jiné dohody, které zakládají právně závazný vztah s partnerskými zeměmi, jakož i závěry Evropské rady a závěry Rady, prohlášení z vrcholných schůzek nebo závěry setkání na vysoké úrovni s partnerskými zeměmi, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.  Cílem víceletých orientačních programů je poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi či regiony v souladu s celkovým cílem a rozsahem, cíli, zásadami a politikou Společenství a na základě rámce politiky uvedeného v článku 5.
2.  Cílem víceletých orientačních programů je poskytnout soudržný rámec pro spolupráci mezi Společenstvím a dotyčnými třetími zeměmi, regiony či mezinárodními organizacemi v souladu s celkovým cílem a rozsahem, cíli, zásadami a politikou Společenství a na základě rámce politiky uvedeného v článku 5.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.   Víceleté orientační programy tvoří obecný základ pro spolupráci a vymezují cíle Společenství pro spolupráci podle tohoto nařízení s ohledem na potřeby dotčených zemí, priority Společenství, mezinárodní situaci a činnosti dotčených třetích zemí. Ve víceletých orientačních programech je rovněž popsána přidaná hodnota spolupráce a způsob, jak zabránit zdvojování činností s jinými programy a iniciativami, zejména s těmi, které uskutečňují mezinárodní organizace sledující stejné cíle a významní dárci.
3.   Víceleté orientační programy tvoří obecný základ pro spolupráci a vymezují cíle Společenství pro spolupráci podle tohoto nařízení s ohledem na potřeby a situaci dotčených zemí, priority Společenství, mezinárodní situaci a činnosti dotčených třetích zemí. Ve víceletých orientačních programech je rovněž popsána přidaná hodnota spolupráce a způsob, jak zabránit zdvojování činností s jinými programy a iniciativami, zejména s těmi, které uskutečňují mezinárodní organizace sledující stejné cíle a významní dárci.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
3a.  Cílem víceletých orientačních programů je přimět země, které jsou příjemci finanční pomoci podle tohoto nařízení, aby dodržovaly závazky vyplývající z dohod s Unií a ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, aby přijaly závazky příslušných mezinárodních úmluv, dodržovaly normy v oblasti jaderné bezpečnosti a radiační ochrany a zavázaly se k provádění příslušných doporučení a opatření spolu s uplatňováním nejpřísnějších norem týkajících se transparentnosti a zveřejňování informací.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 4 a (nový)
4a.  Víceleté orientační programy by měly stanovit rámec pro kvalifikovaný a nezávislý dohled, který by měl zvýšit úroveň jaderné bezpečnosti v partnerských zemích. Tyto programy by mohly zahrnovat ustanovení na podporu dozorných orgánů v jaderné oblasti při provádění komplexního posouzení rizik a bezpečnosti jaderných elektráren („zátěžové testy“), na základě acquis Společenství v oblasti jaderné bezpečnosti a radioaktivního odpadu, a rovněž při provádění doporučení vyplývajících z těchto zátěžových testů a sledování uplatňování příslušných opatření, například v přistupujících zemích, kandidátských zemích, u potenciálních kandidátů a zemí, na něž se vztahuje evropská politika sousedství.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 5
5.  Víceleté orientační programy jsou založeny na dialogu s partnerskými zeměmi nebo regiony.
5.  Víceleté orientační programy jsou založeny na dialogu s partnerskými zeměmi nebo regiony. Při vypracovávání programů a před jejich přijetím by Komise měla konzultovat Skupinu evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost a v příslušných případech odpovídající vnitrostátní orgány členských států.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 6
6.  Víceleté orientační programy přijímá Komise přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Stejným postupem Komise orientační programy přezkoumá a v případě potřeby aktualizuje.
6.  Víceleté orientační programy přijímá Komise přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2. Stejným postupem Komise orientační programy přezkoumá v polovině období a v případě potřeby aktualizuje.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3 – pododstavec 1 – písm. a
a)  akčních plánů, jednotlivých opatření a podpůrných opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 milionů EUR; b)
a)  jednotlivých opatření a podpůrných opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 milionů EUR;
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 – písm. b
b)  výdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a sdělování a zviditelňování politických priorit Unie na úrovni organizace.
b)  výdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a sdělování a zviditelňování politických priorit, cílů a hodnot Unie na úrovni organizace.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Článek 11 a  (nový)
Článek 11a
Kritéria vztahující se na mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti
1.   Obecná shoda a vzájemná dohoda mezi třetí zemí a Společenstvím je potvrzena formální žádostí podanou Komisi, která zavazuje příslušnou vládu.
2.   Třetí země, které mají zájem se Společenstvím spolupracovat, jsou stranami Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a měly by mít s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii uzavřen svůj dodatkový protokol nebo dohodu o zárukách, které budou moci věrohodně zajišťovat, že nedochází ke zneužívání deklarovaného jaderného materiálu z mírových jaderných činností, že v celém státě neexistuje nedeklarovaný jaderný materiálu nebo že se ve státě s tímto materiálem nepracuje. V plné míře se hlásí k základním zásadám v oblasti bezpečnosti, jak vyplývají ze standardů bezpečnosti na úrovni MAAE, a jsou rovněž stranami příslušných úmluv, například Úmluvy o jaderné bezpečnosti a Společné úmluvy o bezpečnosti při nakládání s vyhořelým palivem a o bezpečnosti při nakládání s radioaktivními odpady, nebo učiní kroky prokazující pevné odhodlání k těmto úmluvám přistoupit. V případě aktivní spolupráce se tento závazek každoročně přezkoumává s přihlédnutím k zprávám jednotlivých států a dalším dokumentům o provádění příslušných úmluv. Na základě tohoto hodnocení bude rozhodnuto o pokračování spolupráce. V naléhavých případech se při uplatňování těchto zásad může prokázat určitá flexibilita.
3.   Dotčená třetí země musí akceptovat hodnocení opatření přijatých v souladu s odstavcem 2, aby byl zajištěn a sledován soulad s cíli spolupráce podle tohoto nařízení. Toto hodnocení umožňuje sledování a ověřování souladu s dohodnutými cíli a může být podmínkou pro pokračující platby příspěvku Společenství.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1
(1)  Monitorování, podávání zpráv a hodnocení se provádí v souladu s čl. 31 odst. 2, 4, 5 a 6 a články 32 a 36 nařízení (EU) č. XXX/XXX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci.
(1)  Monitorování, podávání zpráv a hodnocení se provádí v souladu s čl. 31 odst. 2, 4, 5 a 6 a články 32 a 36 nařízení (EU) č. XXX/XXX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Zvláštní hodnocení uvedená v čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. XXX/XXX o nástroji pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, která se týkají jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a záruk, budou po konzultaci Skupiny evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost projednána ve výboru evropského nástroje pro mezinárodní spolupráci v oblasti jaderné bezpečnosti a předložena Evropskému parlamentu.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 – písm. a
a)  počet připravených, zavedených nebo revidovaných právních a regulačních aktů a and
a)   počet připravených, zavedených nebo revidovaných právních a regulačních aktů a jejich úspěšné provádění a rovněž jejich vliv na normy a záruky jaderné bezpečnosti v příslušných zemích včetně vlivu na občany a životní prostředí;
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 – písm. b
b)  počet projektových studií, koncepčních studií nebo studií proveditelnosti týkajících se zřizování zařízení v souladu s nejpřísnějšími normami v oblasti jaderné bezpečnosti.
b)   počet projektových studií, koncepčních studií nebo studií proveditelnosti týkajících se zřizování zařízení v souladu s nejpřísnějšími normami v oblasti jaderné bezpečnosti a úspěšné provádění výsledků těchto studií.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2 – písm. b a (nové)
ba)  opatření v oblasti jaderné bezpečnosti, ochraně před radiací a efektivního a účinného zlepšování záruk, na základě nejpřísnějších norem jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a jaderných záruk, včetně výsledků mezinárodních vzájemných hodnocení, která jsou prováděna v jaderných zařízeních.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Článek 12 a (nový)
Článek 12a
Transparentnost
Komise a třetí země spolupracující s Unií v rámci tohoto nástroje zajistí, aby byly pracovníkům i široké veřejnosti dostupné potřebné informace ohledně opatření v oblasti jaderné bezpečnosti přijatých v těchto zemích s pomocí tohoto nástroje a týkající se norem jaderné bezpečnosti obecně, přičemž zvláštní pozornost bude věnována místním orgánům, obyvatelstvu a zúčastněným stranám v blízkosti jaderného zařízení. Tato povinnost zahrne zajištění toho, aby příslušné dozorné orgány a držitelé povolení poskytovali informace v rámci své oblasti působnosti. Informace se veřejnosti zpřístupní v souladu s příslušnými právními předpisy a mezinárodními nástroji a za podmínky, že to neohrozí jiné prvořadé zájmy, například bezpečnostní, které byly uznány v rámci příslušných právních předpisů nebo mezinárodních nástrojů.

Postup proti opožděným platbám v obchodních transakcích
PDF 498kWORD 53k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o provádění směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích (2018/2056(INI))
P8_TA-PROV(2019)0042A8-0456/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/7/EU ze dne 16. února 2011 o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích(1),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě o provádění směrnice 2011/7/EU (COM(2016)0534) a k ní připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2016)0278),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 26. května 2016 o strategii pro jednotný trh(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 15. září 2016 o přístupu malých a středních podniků k financování a o větší rozmanitosti financování malých a středních podniků v rámci unie kapitálových trhů(3),

–  s ohledem na podrobnou analýzu s názvem „Směrnice 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích: posouzení provádění v Evropě“ zveřejněnou výzkumnou službou Evropského parlamentu v červenci 2018,

–  s ohledem na tzv. European Payment Reports zveřejněné společností Intrum,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu a na čl. 1 odst. 1 písm. e) a přílohu 3 rozhodnutí Konference předsedů ze dne 12. prosince 2002 o postupu udělování svolení k vypracování zpráv z vlastního podnětu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0456/2018),

A.  vzhledem k tomu, že platby jsou tepnou fungování podniků a v životaschopném a efektivním podnikatelském prostředí umožňují včasné platby podnikům, aby mohly včas splácet své závazky, rozšiřovat svou činnost, investovat, vytvářet pracovní místa, generovat větší hospodářský růst a celkově prospívat evropské ekonomice;

B.  vzhledem k tomu, že většina zboží a služeb je dodávána a poskytována na vnitřním trhu mezi hospodářskými subjekty nebo mezi hospodářskými subjekty a veřejnými orgány formou odložených plateb, tedy v systému, kdy dodavatel svému klientovi poskytne platební lhůtu pro fakturu, a to v závislosti na tom, co je mezi stranami dohodnuto, co je stanoveno ve faktuře dodavatele nebo v příslušných zákonných ustanoveních;

C.  vzhledem k tomu, že provádět platby pozdě je přetrvávající škodlivou zvyklostí, která má nepříznivý dopad na rozvoj evropských společností, zejména malých a středních podniků, které nemají předvídatelné toky likvidity, pokud dojde k pozdní platbě;

D.  vzhledem k tomu, že malé a střední podniky jsou prodlením obzvláště postiženy, má negativní vliv na jejich likviditu, komplikuje jejich finanční management a má vliv na jejich konkurenceschopnost a ziskovost;

E.  vzhledem k tomu, že velké podniky mají k dispozici více zdrojů než malé a střední podniky, aby se chránily proti pozdním platbám, a to například formou předběžných plateb, úvěrových kontrol, vymáhání dluhů, bankovních záruk nebo pojištění pohledávek, a mohou mít také lepší předpoklady k tomu, aby využily globálních nízkých úrokových sazeb ke zvýšení svých investic a vyjednávacího vlivu;

F.  vzhledem k tomu, že podle směrnice 2011/7/EU (směrnice o opožděných platbách) mají orgány veřejné moci „zvláštní odpovědnost“(4) při rozvíjení podnikatelského prostředí podporujícího včasné platby;

G.  vzhledem k tomu, že směrnice o opožděných platbách stanoví mimo jiné lhůty splatnosti u transakcí mezi podniky a mezi podniky a veřejnou správou, automatický nárok na úroky za pozdní platby, minimální částku 40 EUR jako kompenzaci nákladů spojených s vymáháním a zákonný úrok ve výši nejméně 8 % nad referenční sazbou Evropské centrální banky;

H.  vzhledem k tomu, že i přes celkové snížení průměrné délky lhůt splatnosti díky směrnici o opožděných platbách stále platí, že 6 z 10 podniků v EU je při transakcích mezi podniky stále zaplaceno později, než bylo dohodnuto ve smlouvě;

I.  vzhledem k tomu, že porovnáváme-li společnosti různých velikostí, u malých a středních podniků je největší pravděpodobnost, že akceptují delší nebo nespravedlivé platební podmínky nebo jim jsou vnuceny většími společnostmi, a to z důvodu nerovnováhy vyjednávací síly a obavy z poškození obchodních vztahů a ztráty budoucí smlouvy;

J.  vzhledem k tomu, že dle barometru platebních zvyklostí Atradius 95 % malých a středních podniků uvádí, že se v Evropě potýkají s opožděnými platbami, což je vyšší podíl, než u větších společností, a lze tedy dojít k závěru, že malé a střední podniky zpravidla platí rychleji než velké společnosti, samy však platby dostávají později;

K.  vzhledem k tomu, že problém pozdních plateb postihuje všechna hospodářská odvětví, je však zvláště pronikavý v odvětvích, kde převládají v příslušných hodnotových řetězcích malé a střední podniky (např. stavebnictví, veřejné služby a doprava, profesionální služby, výroba, potraviny a nápoje a IT/telekomunikace);

L.  vzhledem k tomu, že opožděné platby stále stojí za každým čtvrtým úpadkovým řízením v EU;

M.  vzhledem k tomu, že pozdní platby znamenají pro společnosti dodatečné náklady, jelikož jsou nuceny vynaložit zdroje na boj s pozdními plátci nebo hradit úrok z úvěru, který čerpají ve snaze pokračovat v obchodní činnosti;

N.  vzhledem k tomu, že opožděné platby nebo obava z pozdních plateb je stále jednou z hlavních překážek účasti malých a středních podniků ve veřejných zakázkách;

O.  vzhledem k tomu, že za každý den, o který se sníží zpoždění u plateb, by bylo možno ušetřit 158 milionů EUR na finančních nákladech, a tato dodatečná hotovost by mohla podpořit 6,5 milionu pracovních míst v Evropě navíc;

P.  vzhledem k tomu, že Komise zahájila v souvislosti s nedostatečným uplatňováním směrnice o opožděných platbách proti čtyřem členským státům (Řecku, Slovensku, Španělsku a Itálii) řízení o nesplnění povinnosti a podala na Itálii žalobu k Soudnímu dvoru;

Q.  vzhledem k tomu, že některé členské státy zahájily inciativy s cílem šířit kulturu včasných plateb, a to prostřednictvím kodexů chování pro včasné platby, dobrovolného zapojení na úrovni jednotlivých odvětví či větší součinnosti s pravidly pro zadávání veřejných zakázek;

R.  vzhledem k tomu, že zpráva Komise o provádění směrnice o opožděných platbách z roku 2016 dospěla k závěru, že skutečnost, že si společnosti byly vědomy svých práv podle této směrnice, nutně neznamenala, že těchto práv využívaly, a že hlavními důvody, které bránily jejímu účinnému provádění, byly podle všeho chybějící společný systém pro monitorování platebních lhůt, nejasnost některých klíčových pojmů směrnice a tržní nerovnováha mezi většími a menšími společnostmi;

S.  vzhledem k tomu, že opožděné platby jsou multifaktoriální, komplexní problém způsobovaný horizontálními činiteli, společnými napříč všemi odvětvími a všemi druhy transakcí (jako např. problémy s peněžním tokem, nerovnováhou v síle a velikosti společností, strukturou dodavatelských řetězců, administrativní neúčinností, špatným přístupem k úvěrům, nedostatečnými znalostmi v oblasti správy faktur a úvěrů) a vlivem externích faktorů (tj. hospodářské situace a vnitrostátní podnikatelské kultury), není možné nalézt jedno řešení pro všechny problémy;

T.  vzhledem k tomu, že návrh směrnice o nekalých obchodních praktikách ve vztazích mezi podniky v řetězci dodávek potravin (COM(2018)0173) zahrnuje ustanovení o opožděných platbách v případě zboží podléhajícího zkáze, přičemž členské státy pověřily donucovací orgán, aby dodržování těchto pravidel sledoval;

U.  vzhledem k tomu, že problémy vedoucí k opožděným platbám musí být řešeny prostřednictvím kombinace právních a dobrovolných opatření spojených s cílenými zásahy, jež budou zahrnovat Komisi, členské státy a podnikatelská sdružení; vzhledem k tomu, že by součástí takovéto kombinace byla preventivní opatření zaměřená na problémy vznikající ještě před uskutečněním transakce a nápravná řešení zabývající se problémy po jejím dokončení; vzhledem k tomu, že při každém zásahu, ať již regulačním, či dobrovolném, by měly být zohledňovány specifické podmínky dotčeného hospodářského odvětví;

Zlepšování platební disciplíny v EU prostřednictvím kombinace právních a dobrovolných opatření

1.  domnívá se, že jak směrnice o opožděných platbách, tak vnitrostátní právní předpisy týkající se opožděných plateb by měly být lépe, včas a efektivně vymáhány prostřednictvím dodržování maximálních časových lhůt stanovených pro platbu faktur a opatření zaměřených na zlepšení pravidel pro platební podmínky a odrazování od nekalých postupů; konstatuje, že je možné tato opatření rozčlenit podle jejich charakteru (právní nebo dobrovolný), rozsahu (horizontální nebo odvětvový) a cíle (prevence, náprava nebo změna podnikatelské kultury); domnívá se, že současně v některých členských státech přináší platné právní předpisy a opatření týkající se porušení změnu kultury veřejné správy napříč EU charakterizovanou obecným zlepšením v oblasti opožděných plateb;

2.  trvá na tom, že k řešení problematiky opožděných plateb neexistuje univerzální přístup, neboť v některých podnikatelských odvětvích mohou delší platební lhůty, které každopádně respektují ustanovení uvedená ve směrnici 2011/7/EU, v některých případech odpovídat potřebám podniků, s přihlédnutím ke specifickým podmínkám každého odvětví; zdůrazňuje však, že je třeba vyvinout úsilí směrem k dodržování třicetidenních platebních lhůt a že platební lhůty delší než 60 dnů, které směrnice 2011/7/EU umožňuje, představují mezeru v právních předpisech, jež může umožnit dohodnutí zdlouhavých lhůt, které mohou být škodlivé pro samotné společnosti, zejména malé a střední podniky, přičemž je rovněž důležité respektovat smluvní volnost mezi podniky na trhu; zdůrazňuje, že je důležité vždy zajistit rovné podmínky mezi podniky v dominantním postavení a malými subjekty;

Preventivní opatření

3.  je toho názoru, že by členské státy měly zavést přísnější platební podmínky; konstatuje, že některé členské státy omezily standardní lhůtu splatnosti na 30 dnů a že jen několik málo členských států zavedlo maximální lhůty splatnosti, od kterých se smluvní strany nemohou odchýlit; dále konstatuje, že na úrovni jednotlivých odvětví je zavádění maximální lhůty splatnosti běžnější; domnívá se, že by právní předpisy stanovující přísnější platební podmínky vedly k určitému zkrácení lhůt splatnosti a že pokud by byly prosazovány, vytvořily by rovné podmínky pro velké a malé společnosti; poukazuje v této souvislosti na to, že jednotnější a jednodušší soubor pravidel by mohl pomoci vyjasnit, co mohou věřitelé a dlužníci očekávat v případě opožděné platby, a tedy zvýšit předvídatelnost jejich hospodářské činnosti;

4.  domnívá se, že zavedení větší transparentnosti v oblasti platební disciplíny by mohlo odradit od opožděných plateb; domnívá se, že přístup k těmto informacím může být pro společnosti a veřejné subjekty pobídkou, aby zlepšily své platební postupy a dodržovaly své peněžní závazky; vybízí členské státy, aby zvážily různé možné formy povinného zveřejňování informací o platební disciplíně, např. databáze nebo rejstříky, jak pro soukromý, tak pro veřejný sektor;

5.  vybízí členské státy, aby zvážily vytvoření povinných systémů poskytování informací o dobré platební disciplíně („zveřejnění a získání dobrého jména“ – „name and fame“) a podporovaly kulturu včasných plateb v obchodních vztazích, mimo jiné s ohledem na to, že včasné platby byly prokázány jako inteligentní obchodní strategie, neboť zodpovědní plátci mohou vyjednat lepší obchodní dohody a spoléhat na důvěryhodné dodavatele; žádá Komisi, aby provedla studii na téma stávajících vnitrostátních systémů poskytujících informace o dobré platební disciplíně („zveřejnění a získání dobrého jména“ – „name and fame“) podniků i veřejných orgánů a aby zjistila, zda je možné vytvořit společná kritéria pro tyto systémy na úrovni EU;

6.  zdůrazňuje, že je důležité, aby bylo podnikatelům, zejména malým a středním podnikům, poskytováno více informací a lepší vzdělání o správě úvěrů a faktur; připomíná, že účinná správa úvěrů zkracuje průměrnou dobu vymáhání pohledávky, a tudíž zachovává optimální peněžní tok, čímž zmírňuje riziko selhání a zvyšuje potenciál růstu; domnívá se, že by se školení mělo týkat i úředníků ve veřejné správě a že vzdělání a podpora malých a středních podniků mohou rovněž zvýšit pravděpodobnost, že tyto podniky využijí prostředků nápravy, které směrnice o opožděných platbách nabízí; konstatuje, že malým a středním podnikům bohužel často chybí kapacita, aby investovaly do odborné přípravy, a že v současné době na úrovni EU nebo na vnitrostátní úrovni neexistují žádné programy, které by se zaměřovaly na prohlubování znalostí podniků v oblasti správy úvěrů a faktur; je toho názoru, že by mělo být případně vyčleněno více finančních prostředků EU na finanční vzdělávání malých a středních podniků, a naléhavě proto žádá orgány členských států, aby více usilovaly o nabízení dalšího školení pro malé a střední podniky v oblasti správy úvěrů; dále se domnívá, že školení a podpora by také měly zahrnovat pokyny pro vymáhání částek po splatnosti v přeshraničních transakcích, a proto žádá Komisi, aby uváděla tyto pokyny a další užitečné informace, např. o právech a nástrojích, jež mají podnikatelé k dispozici v právních sporech s dlužníky, na informačním portálu „Vaše Evropa“ a zajistila podporu pro podniky prostřednictvím sítě Enterprise Europe Network;

Nápravná opatření

7.  vyzývá členské státy a sdružení podniků, aby zvážily na vnitrostátní a regionální úrovni zřízení bezplatné a důvěrné mediační služby (mediace, smírné urovnávání sporů, arbitráž a rozhodování sporů) dostupné všem společnostem, které by jako alternativa k soudnímu řízení řešily platební spory a uchovávaly obchodní vztahy, ale zároveň společnosti vzdělávaly o jejich právech a o prostředcích nápravy proti opožděným platbám; zdůrazňuje, že takové mediační služby by byly obzvláště užitečné pro malé a střední podniky, které často nemají dostatečné finanční prostředky, aby vstupovaly do právních sporů, a z toho důvodu se vzdávají svých práv; dále vyzývá členské státy, aby řádně zvážily možnost, že budou z veřejných prostředků financovat nezávislé ochránce práv odpovědné za šetření sporů týkajících se opožděných a neprovedených plateb, za pomoc malým podnikům při řešení těchto sporů, poskytování poradenství ohledně dalšího postupu v případě nedoplatků a doporučování řešení, zejména malým a středním podnikům; požaduje, aby členské státy a Komise zajistily účinný přístup ke spravedlnosti v případech vymáhání dluhů v přeshraničních transakcích;

8.  vyzývá členské státy, aby prosazovaly své vnitrostátní právní předpisy, vybízely k přísnějším kontrolám, například u velkých společností, a k využívání správních sankcí, které jsou účinné, přiměřené a odrazující, a aby tyto kontroly a využívání sankcí zlepšovaly, čímž přispějí ke zlepšení platební disciplíny; trvá na tom, že by přímé zásahy ze strany veřejných orgánů (neboť to jsou ony, kdo vymáhá správní sankce) mohly napomoci překonat „faktor strachu“ a sejmout z věřitelů odpovědnost za přijímání opatření vůči dlužníkům, neboť by příslušné orgány přímo vymáhaly právní předpisy a přijímaly diskreční opatření proti podnikům se špatnými platebními zvyklostmi; je toho názoru, že výše správních sankcí a jejich kumulativní charakter by mohly společnosti odradit od opožděných plateb, a zdůrazňuje, že tento režim by měl být progresivní s ohledem na míru dodržování pravidel ze strany společnosti;

9.  upozorňuje, že navzdory tomu, že směrnice o opožděných platbách byla přijata v únoru 2011, a navzdory novému mechanismu ochrany podnikatelů, který některé členské státy nedávno zavedly, zbankrotují v celé Evropě každoročně tisíce malých, středních a začínajících podniků, kterým nebyly zaplaceny faktury, a to i ze strany vnitrostátních orgánů veřejné správy; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zvážily zavedení povinných forem přiměřené náhrady, jako je započtení, a jiných podpůrných opatření, např. záručních fondů pro malé a střední podniky a faktoringu, pro společnosti, kterým dluží peníze orgán veřejné správy, tak aby nebyly nuceny vyhlásit kvůli dlužné částce úpadek;

10.  zdůrazňuje, že dluhy společností v daňové a fiskální oblasti a v oblasti sociálního zabezpečení by měly být vyrovnány oproti dluhům ze strany veřejných orgánů;

11.  naléhavě vyzývá členské státy, aby vytvořily záruční fondy pro malé a střední podniky, které budou bankám ručit za dluhy malých a středních podniků, jimž dluží veřejné orgány;

12.  bere s velkým znepokojením na vědomí situaci v některých členských státech, kde orgány veřejné správy platí za dodané zboží či služby s velkým zpožděním (jedním z nejvíce postižených odvětví je zdravotnictví), do smluv o dodávkách zahrnují doložky o zákazu postoupení a (na základě zákona) brání dodavatelům ve vymáhání jejich nároků u soudu, což těmto dodavatelům způsobuje obrovské finanční potíže či dokonce úpadek; je toho názoru, že za účelem podpory podniků, jejichž finanční řízení je komplikováno opožděnými platbami ze strany orgánů veřejné správy, by měly členské státy zavést rychlejší a efektivnější postupy pro vracení DPH a vracení dlužných částek, zejména pro malé a střední podniky;

13.  upozorňuje, že kodexy chování a charty pro včasné platby, jakož i opatření týkající se sociální odpovědnosti podniků spolu s interními audity a interními kritérii pro vymáhání dodržování mohou přispět k vytváření kultury zodpovědného přístupu k platbám a zajišťují čestné vztahy a důvěru mezi podniky;

14.  trvá na tom, že by měly být vyjasněny některé pojmy této směrnice, např. pojem „hrubě nespravedlivý“ ve vztahu ke lhůtám splatnosti ve smluvních dohodách a obchodních postupech nebo otázka, kdy začínají a končí smluvní lhůty splatnosti, a to prostřednictvím pokynů vydaných Komisí; bere také na vědomí vznikající judikaturu Soudního dvora, pokud jde o výklad některých pojmů ve směrnici (tj. „podnik“, „obchodní transakce“ a „hrubě nespravedlivý“ ve věcech C-256/15 a C-555/14);

15.  považuje za důležité, aby se veřejný sektor neodchyloval od pravidel pro lhůty splatnosti stanovených ve směrnici; vyzývá proto členské státy a Komisi, aby s ohledem na nedávnou judikaturu Soudního dvora (věc C-555/14) přijaly nezbytná opatření s cílem zajistit, aby orgány veřejné správy platily svým dodavatelům včas a aby věřitelé v případě zpoždění plateb obdrželi automaticky zákonem stanovený úrok z dlužných plateb a náhradu, aniž by bylo nutné kvůli platbám po splatnosti zahájit řízení, přičemž vyzývá Komisi, aby navrhla automatický výpočet úroků;

16.  zdůrazňuje, že rychlé provádění plateb je zásadně důležité pro přežití a růst podniků, zvláště malých a středních podniků; konstatuje, že finanční a digitální technologie radikálně mění způsob i rychlost provádění plateb; očekává proto rychlý nárůst elektronické fakturace a postupné nahrazování tradičních způsobů plateb způsoby inovačními (jako jsou např. financování dodavatelského řetězce, faktoring atd.), díky nimž bude možné zaplatit věřiteli v reálném čase okamžitě po vystavení faktury;

17.  bere s velkým zájmem na vědomí postupy zavedené v některých členských státech pro případ opožděných plateb ze strany orgánů veřejné správy, na jejichž základě může ústřední vláda vydat místnímu orgánu, který včas nezaplatil svým dodavatelům, varování, a v případě, že opožděné platby přetrvávají, může dodavatelům sama přímo zaplatit za poskytnuté zboží nebo služby, přičemž orgánu neplnícímu své povinnosti pozastaví prostředky na platby určené pro jeho rozpočet; je toho názoru, že takovýto systém, který kombinuje spolehlivé monitorování platební disciplíny orgánů veřejné správy s účinným eskalačním plánem, jehož aktivace je všeobecně oznámena, podle všeho přináší výsledky, jež si zaslouží podrobnější analýzu, a měly by být sděleny členským státům jako příklad osvědčeného postupu;

18.  se znepokojením bere na vědomí závěry obsažené ve zprávě Komise, podle kterých je hlavním důvodem pro to, že věřitelské firmy neuplatňují svá práva plynoucí ze směrnice o opožděných platbách, strach z poškození dobrých obchodních vztahů; v tomto ohledu se domnívá, že by měla být přijata opatření, která malým a středním podnikům usnadní vymáhání jejich práv, která jim tato směrnice přiznává; vyzývá v této souvislosti k dalšímu prozkoumání možnosti stanovené v čl. 7 odst. 5 směrnice o opožděných platbách, podle něhož mohou organizace, které oficiálně zastupují podniky, podat podnět k zahájení řízení před příslušným soudem daného členského státu ve věci hrubě nespravedlivých smluvních podmínek či praktik;

19.  vítá iniciativy na úrovni určitých odvětví v některých členských státech, na jejichž základě vypracovaly zúčastněné společnosti závazek, v němž jsou popsány konkrétní kroky, které přijmou, aby zajistily, že budou svým menším dodavatelům za dodávané produkty či služby platit rychleji; konstatuje, že by zamýšlených výsledků mohlo být dosaženo pozitivním „pranýřováním“ („zveřejnění a získání dobrého jména“ – „name and fame“), a to prostřednictvím samoregulace na úrovni jednotlivých odvětví, a poskytnutím významné podpory malým a středním podnikům;

20.  zdůrazňuje význam zadávání veřejných zakázek jakožto prostředku pro zlepšení fungování jednotného trhu; vyzývá k tomu, aby bylo zváženo posílení součinnosti mezi směrnicí o opožděných platbách a pravidly pro zadávání veřejných zakázek, zejména varianta, kdy veřejní zadavatelé mohou přijmout opatření k vyloučení hospodářského subjektu neplnícího své povinnosti z budoucích veřejných zakázek, pokud hlavní dodavatel neplatí včas subdodavatelům v okamžiku, kdy má (směrnice o zadávání veřejných zakázek)(5), dále rozšířenější využívání možnosti stanovené v čl. 71 odst. 3 směrnice o zadávání veřejných zakázek, jež za určitých podmínek umožňuje, aby bylo subdodavatelům placeno přímo, a stanovení platební disciplíny vůči subdodavatelům za jedno z kritérií, na základě kterých má být hodnocena finanční způsobilost potenciálních dodavatelů ve veřejných zakázkách; vyzývá členské státy, aby zajistily transparentnost a dohledatelnost plateb orgánů veřejné správy dodavatelům a subdodavatelům a plateb dodavatele jeho subdodavatelům nebo jeho dodavatelům;

Závěry a doporučení

21.  naléhavě žádá členské státy, aby přijaly plnou odpovědnost za provádění plateb ze strany orgánů veřejné správy a aby zlepšily své právní předpisy tak, aby zajistily řádné provádění všech složek směrnice o opožděných platbách, a to rovněž zrušením vnitrostátní právní úpravy, regulace nebo smluvních praktik veřejného sektoru, které jsou v rozporu s cíli směrnice, jako jsou zákazy vymáhání a postoupení v případě pohledávek vůči veřejnému sektoru; zároveň znovu opakuje, že Komise by měla učinit maximum proto, aby se pokusila zajistit úplné a odpovídající provádění stávajících závazků;

22.  vyzývá členské státy a Komisi, aby podporovaly „rozhodnou změnu ve prospěch kultury včasné platby“(6) přijetím těch nejvhodnějších opatření, včetně vydání pokynů o osvědčených postupech a, bude-li to nutné a vhodné, legislativních iniciativ, které zohlední výše uvedené návrhy, s cílem vytvořit spolehlivé podnikatelské prostředí pro společnosti a kulturu včasných plateb;

23.  naléhavě vyzývá členské státy k zefektivnění platebních postupů, přičemž zejména zdůrazňuje, že by postupy ověřování, jež kontrolují faktury nebo to, zda zboží a služby odpovídají smluvním ujednáním, neměly být využívány k umělému prodlužování lhůt splatnosti, jež pak překračují maximální lhůty stanovené v této směrnici;

24.  připomíná členským státům a Komisi, že včasné platby jsou základním požadavkem pro životaschopné podnikatelské prostředí a že jako takové by měly být začleněny do všech politických a legislativních iniciativ dotýkajících se podniků (jako jsou např. sociální odpovědnost podniků, začínající podniky a vztahy mezi platformami a podniky);

25.  vyzývá členské státy a Komisi, aby využívaly odborné publikace, propagační kampaně a jakékoli jiné nástroje ke zvýšení informovanosti mezi podniky o prostředcích nápravy v případě opožděných plateb;

26.  vyzývá Komisi, aby usnadnila a podporovala přístup evropských podnikatelů k odpovídajícím možnostem financování;

o
o   o

27.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a členským státům.

(1) Úř. věst. L 48, 23.2.2011, s. 1.
(2) Úř. věst. C 76, 28.2.2018, s. 112.
(3) Úř. věst. C 204, 13.6.2018, s. 153.
(4) Bod odůvodnění 6 směrnice 2011/7/EU.
(5) Čl. 57 odst. 4 písm. g) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES.
(6) Bod odůvodnění 12 směrnice 2011/7/EU.


Výroční zpráva o finančních aktivitách Evropské investiční banky
PDF 516kWORD 54k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o výroční zprávě o finančních aktivitách Evropské investiční banky (2018/2161(INI))
P8_TA-PROV(2019)0043A8-0415/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na zprávu o činnosti Evropské investiční banky (EIB) za rok 2017 s názvem „Dopad na budoucnost“,

–  s ohledem na finanční zprávu EIB za rok 2017 a na její statistickou zprávu za tentýž rok,

–  s ohledem na zprávu EIB z roku 2018 nazvanou „Operace EIB uvnitř Evropské Unie v roce 2017: výsledky a dopad“,

–  s ohledem na zprávu EIB z roku 2018 nazvanou „EIB vně Evropské Unie – 2017: financování s globálním dopadem“,

–  s ohledem na zprávu skupiny EIB o udržitelnosti za rok 2017,

–  s ohledem na články 15, 126, 175, 177, 208, 209, 271, 308 a 309 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a na připojený protokol č. 5 o statutu EIB,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. listopadu 2014 nazvané „Investiční plán pro Evropu“ (COM(2014)0903),

–  s ohledem na politiku EIB vůči nedostatečně regulovaným, netransparentním a nespolupracujícím jurisdikcím, jež byla představena dne 15. prosince 2010, a na dodatek k této politice zveřejněný dne 8. dubna 2014,

–  s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a na stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0415/2018),

A.  vzhledem k tomu, že hlavním úkolem EIB je poskytovat dlouhodobé financování a odborné poradenství u projektů a rovněž mobilizovat další investice s cílem přispět k dosahování cílů EU;

B.  vzhledem k tomu, že EIB je jediná banka, která je vlastněna členskými státy EU a která zastupuje jejich zájmy;

C.  vzhledem k tomu, že EIB je považována za finanční složku EU a za klíčovou instituci pro podporu veřejných a soukromých investic v celé Unii, přičemž více než 90 % jejích úvěrů je poskytováno v rámci Unie;

D.  vzhledem k tomu, že úvěrové činnosti EIB jsou financovány převážně vydáváním dluhopisů na mezinárodních kapitálových trzích;

E.  vzhledem k tomu, že roční program financování EIB se rovná přibližně 60 miliardám EUR;

F.  vzhledem k tomu, že EIB vydala 33 % dluhopisů v roce 2017 a 37 % dluhopisů v roce 2016 v USD;

G.  vzhledem k tomu, že dluhopisy EIB jsou té nejvyšší úvěrové kvality a že EIB je hlavními ratingovými agenturami hodnocena známkou AAA, mimo jiné z toho důvodu, že se banka zodpovídá členským státům, a také díky jejímu konzervativnímu řízení rizik, jehož výsledkem je solidní úvěrové portfolio, v němž se nachází pouze 0,3 % úvěrů se selháním;

H.  vzhledem k tomu, že finanční nástroje a rozpočtové záruky by mohly posílit účinek rozpočtu EU;

I.  vzhledem k tomu, že EIB je přirozeným partnerem EU při uplatňování finančních nástrojů v úzké spolupráci s vnitrostátními, regionálními či multilaterálními finančními institucemi;

J.  vzhledem k tomu, že EIB hraje důležitou úlohu i mimo EU prostřednictvím svých vnějších úvěrových činností a že je největším multilaterálním dlužníkem a věřitelem na světě;

K.  vzhledem k tomu, že EIB i nadále prohlubuje evropskou integraci a že od začátku finanční krize v roce 2008 se její úloha ukazuje jako čím dál významnější;

L.  vzhledem k tomu, že priority EIB stanovené v operačním plánu (COP) pro období 2017–2019 se zaměřují na cíle vytyčené strategií Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění v oblastech energetiky, dopravy a mobility, zdraví, rozvoje venkova a podpory zemědělského podnikání, malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, životního prostředí a inovací;

M.  vzhledem k tomu, že skupina EIB by si měla jako základní aktivum svého obchodního modelu udržovat vysokou úvěrovou bonitu i vysoce kvalitní a solidní portfolio aktiv se stabilními investičními projekty v rámci Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) a všech finančních nástrojů ve svém portfoliu;

Úspěchy EIB za posledních šedesát let

1.  blahopřeje EIB k šedesáti letům úspěšných operací, během nichž provedla investice ve výši 1,1 bilionu EUR a financovala 11 800 projektů ve 160 zemích coby největší multilaterální dlužník a věřitel na světě;

2.  vítá skutečnost, že úvěry poskytované skupinou EIB v rámci EU a schválené v období 2015–2016 podpoří investice ve výši 544 miliard EUR, přispějí 2,3 % k HDP a vytvoří 2,25 milionu pracovních míst do roku 2020; naléhavě vyzývá EIB, aby dále zvyšovala úroveň své činnosti přispívající k dlouhodobému a udržitelnému růstu;

3.  upozorňuje na příležitosti, které se EIB nabízejí k utváření trhů podle cílů politik EU; uznává schopnost EIB investovat proticyklicky s cílem řešit nedostatečný rozvoj a recesi vyplývající z finanční krize nebo problémů malých a středních podniků a inovativních projektů v přístupu k financování;

4.  zdůrazňuje důležitou úlohu, již EIB sehrává jakožto banka EU, která je jedinou mezinárodní institucí zcela vlastněnou členskými státy EU a která se plně řídí politikami a normami EU;

5.  vybízí k zintenzivnění poradenských činností EIB a k řešení systémových nedostatků, které brání některým regionům v plném využití přínosů finančních činností EIB, a to ve spolupráci s Komisí, členskými státy a vnitrostátními oficiálními podpůrnými finančními institucemi;

6.  zdůrazňuje, že z lepšího přístupu k finančním prostředkům má mít prospěch 700 000 malých a středních podniků, a poukazuje na to, že hospodářský odbor EIB a Společné výzkumné středisko Komise odhadují, že operace EFSI již podpořily více než 750 000 pracovních míst, přičemž do roku 2020 by se toto číslo mělo vyšplhat na 1,4 milionu, a že díky Junckerově plánu se HDP EU zvýšil již o 0,6 % a do roku 2020 by se měl zvýšit dále o 1,3 %;

7.  vítá uskutečňování iniciativy EIB na posílení ekonomické odolnosti, jejímž cílem je pomáhat zemím západního Balkánu a zemím v jižním sousedství EU řešit problémy nezákonné migrace a nuceného vysídlení obyvatelstva; žádá, aby byly navýšeny finanční prostředky pro tuto iniciativu a aby se EIB v těchto regionech více angažovala za účelem podpory humanitární činnosti, vytváření pracovních míst, hospodářského růstu a zkvalitňování infrastruktury; v této souvislosti vítá, že v rámci evropského plánu vnějších investic (EEIP) byly v Africe schváleny první projekty, a s potěšením očekává posílení úlohy EIB;

8.  poukazuje na to, že jen v roce 2017 bylo schváleno rekordních 901 projektů a že z toho bylo více než 78 miliard EUR poskytnuto na inovace, životní prostředí, infrastrukturu a pro malé a střední podniky;

9.  upozorňuje na činnosti EIB na podporu hospodářské a sociální soudržnosti, které zahrnují financování regionů ve výši přesahující 200 miliard EUR v uplynulých 10 letech;

Obecné připomínky

10.  vítá kroky, které EIB učinila za účelem lepšího měření dopadu svých investic namísto toho, aby jen poskytovala údaje o kvantitativním objemu financování;

11.  připomíná, že EIB reagovala na krizi podstatným rozšířením svých činností; je přesvědčen o tom, že EIB při překonávání nedostatku investic hrál doposud pozitivní úlohu; naléhavě žádá EIB, aby nyní, kdy se hospodářské podmínky normalizují, věnovala zvláštní pozornost nebezpečí vytěsňování soukromých investic;

12.  zdůrazňuje, že činnosti EIB byly klíčové pro obnovu po krizi a dosažení úrovní investic, které jsou v členských státech a regionech, ale i odvětvích stále nevyrovnané; vyzývá EIB k dalšímu investování v členských státech s cílem přispět k jejich hospodářské obnově; upozorňuje na to, že zvláštní důraz by měl být kladen na financování inovačních a infrastrukturních odvětví, kde je nedostatek investic obzvláště závažný;

13.  konstatuje, že téměř třetina financování EIB je denominovaná v USD, což banku vystavuje potenciálním sankcím ze strany Spojených států; žádá EIB, aby začala své financování v USD postupně snižovat;

14.  konstatuje, že v EIB každoročně provádí audit Evropský účetní dvůr; bere na vědomí diskuzi o možnosti zavést dohled nad úvěrovými operacemi banky, který by vykonávala ECB; upozorňuje na to, že tento krok by mohl mít významný dopad na povahu, fungování a řízení EIB;

Inovace a dovednosti

15.  uznává, že EIB upřednostňuje inovace a dovednosti, aby podpořila růst a zajistila dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy, a to za pomoci úvěrů ve výši 13,9 miliardy EUR v roce 2017 mimo jiné pro 7,4 milionu vysokorychlostních digitálních připojení a instalaci 36,8 milionu inteligentních měřičů;

Životní prostředí a udržitelnost

16.  vítá skutečnost, že v roce 2017 EIB poskytla 16,6 miliardy EUR na financování projektů, jejichž účelem je naplňování jejích cílů politiky v oblasti ochrany životního prostředí, obnovitelných zdrojů energie, energetické účinnosti, biologické rozmanitosti, čistého ovzduší, čisté vody, hospodaření s vodou a nakládání s odpady a udržitelné dopravy, a že na úvěry v oblasti klimatu vyhradila více než 25 % všech svých prostředků, které poskytuje na všechny oblasti v rámci své veřejné politiky, čímž svůj původní závazek překročila o 3,2 %;

17.  zdůrazňuje, že orgány EU by měly jít příkladem, pokud jde o přechod finančního odvětví na udržitelnost; uznává postavení EIB coby světově největšího emitenta ekologických dluhopisů a také skutečnost, že její dluhopisy na ochranu klimatu poskytují investorům transparentní vazbu na projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti, které čerpají výhody z výnosů emisí ekologických dluhopisů EIB, a to na základě systému podávání zpráv EIB o přínosech projektů v oblasti klimatu, včetně ukazatelů dopadu, jako jsou emise skleníkových plynů, jejichž vzniku se předešlo, absolutní úrovně emisí, dosažená úspora energie a rozšíření kapacit pro výrobu energie;

18.  vítá v tomto ohledu první emisi dluhopisů EIB za účelem zvýšení povědomí o udržitelnosti, jež dosáhla hodnoty 500 milionů EUR, které budou vyčleněny na projekty s vysokým dopadem v zájmu podpory cílů udržitelného rozvoje OSN, přičemž se zajistí důvěra sociálně odpovědných investorů pomocí přísných norem pro transparentnost a trh;

19.  vítá skutečnost, že EIB splnila svůj cíl vyhradit 25 % financování na projekty související s klimatem; se znepokojením ovšem konstatuje, že Komise cíl ve výši 20 % nesplnila;

20.  vítá vytvoření iniciativy pro inteligentní financování inteligentních budov, která má prostřednictvím inteligentního využívání grantů EU jako záruky zatraktivnit pro soukromé investory investice do projektů energetické účinnosti v obytných budovách; vítá skutečnost, že EIB nedávno začala investovat do sociálního bydlení;

21.  doporučuje EIB, aby přijala energetickou strategii, která bude plně v souladu s cíli Pařížské dohody, s přihlédnutím k vědeckým důkazům a doporučením uvedeným ve zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o dopadech nárůstu globálního oteplování o 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a o souvisejících plánech pro snižování celosvětových emisí skleníkových plynů, a to v souvislosti s posilováním celosvětové reakce na hrozbu změny klimatu a v zájmu udržitelného rozvoje a úsilí o vymýcení chudoby;

22.  vyzývá EIB, aby zachovala půjčky sloužící k naplňování cílů evropské energetické politiky;

23.  vyzývá EIB, aby dále prosazovala projekty spojené se změnou klimatu a ochranou životního prostředí vzhledem k tomu, že EU je jedním ze signatářů Pařížské dohody, a zároveň připomíná závazek snížit své emise do roku 2030 o nejméně 40 %, který EU přijala;

24.  zdůrazňuje význam financování ze strany EIB z hlediska rozvoje kapacity v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti v odvětvích, jako je průmysl a doprava;

25.  vyzývá EIB, aby spolupracovala s malými účastníky trhu a komunitními družstvy na sdružování malých projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, aby se tak dosáhlo způsobilosti těchto projektů pro financování z EIB;

Infrastruktura

26.  zdůrazňuje podporu EIB ve prospěch bezpečné a účinné infrastruktury pro dodávky energie, dopravy a městských oblastí, kterou banka prokázala poskytnutím půjček v hodnotě 18 miliard EUR na podporu cíle své politiky v oblasti infrastruktury a poskytnutím více než 22 miliard EUR v úvěrech městským oblastem v roce 2017;

27.  vyzývá EIB, aby zachovala půjčky sloužící k naplňování cílů evropské energetické politiky;

Malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací

28.  vítá silnou podporu skupiny EIB malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací v podobě investic o celkové výši 29,6 miliardy EUR, což má pozitivní dopad na 287 000 společností, které zaměstnávají 3,9 milionu lidí;

29.  připomíná, že podle EIB existuje u velkých podniků dvakrát větší pravděpodobnost než u malých a středních podniků, že přijmou inovátorské postupy, zatímco u inovativních mladých společností existuje o 50 % větší pravděpodobnost než u jiných společností, že budou mít omezený přístup k úvěrovému financování; naléhavě žádá EIB, aby podporovala malé společnosti menšími půjčkami s cílem dosáhnout většího účinku napříč evropským hospodářstvím;

30.  vzhledem ke klíčové úloze malých a středních podniků je přesvědčen, že strategie EIB pro malé a střední podniky by měla zahrnovat posílení administrativních a poradenských kapacit banky pro poskytování informací a technické podpory malým a středním podnikům ve vztahu k jejich rozvoji a podávání žádostí o finanční prostředky;

31.  vítá deset norem stanovených v příručce EIB pro životní prostředí a sociální oblast, které slouží jako předpoklad pro účast na úvěrových operacích EIB, mimo jiné i v oblastech prevence a omezení znečištění, biologické rozmanitosti a ekosystémů, změny klimatu, kulturního dědictví, nedobrovolného znovuusídlování, práv a zájmů zranitelných skupin, pracovních norem, zdraví zaměstnanců a veřejného zdraví, bezpečnosti a ochrany a zapojení zúčastněných stran;

Odpovědnost, transparentnost a komunikace

32.  naléhavě žádá EIB a strany v ní zastoupené, aby zvážily reformy nezbytné k zajištění demokratizace jejího řízení, vyšší transparentnosti a udržitelnosti jejích operací;

33.  vyzývá EIB, aby zintenzivnila své úsilí v oblasti komunikace; je přesvědčen, že zapojení občanů EU má klíčový význam pro to, aby lépe porozuměli cílům politik EIB; je v tomto ohledu přesvědčen, že by mělo být zváženo posílení finančních kapacit EIB, což by byl mimo jiné způsob, jak konkrétně ilustrovat příspěvek EU ke každodennímu životu jejích občanů;

34.  se znepokojením bere na vědomí setrvalé zvyšování všeobecných administrativních nákladů vyplývající převážně z nárůstu nákladů na zaměstnance; varuje před nebezpečím dalšího zvyšování rozdílu v poměru nákladů a přínosů, pokud jde o kapitálovou základnu EIB; žádá EIB, aby zachovala rozpočtovou kázeň, udržovala svou řídicí strukturu štíhlou a efektivní a bránila vývoji směrem k těžkopádné struktuře řízení;

35.  bere na vědomí zlepšení, jež EIB zaznamenala ve vztahu k transparentnosti, například u zveřejňování zápisů z jednání správní rady, přehledu ukazatelů pro projekty podpořené zárukou EFSI a odůvodnění rozhodnutí nezávislého investičního výboru, a to v souladu s revidovaným nařízením o EFSI; chápe, že banka nemůže zveřejňovat obchodně citlivé informace;

36.  připomíná, že politika transparentnosti skupiny EIB je založena na předpokladu zpřístupňování informací a že k jejím dokumentům a informacím má přístup každá osoba; žádá EIB, aby dále zvýšila transparentnost, např. zveřejňováním podrobných zápisů a zpřístupňováním informací, a to jak interně, tj. Evropskému parlamentu a dalším orgánům, tak veřejnosti, zejména pokud jde o systém zadávání veřejných zakázek a subdodávek, výsledky interních šetření a výběr i monitorování a hodnocení činností a programů;

37.  domnívá se, že vzhledem k výzvám, jimž EIB čelí, je klíčový náležitý dohled; je přesvědčen, že s ohledem na postavení EIB a na její institucionální uspořádání je zapotřebí struktury dohledu;

38.  bere na vědomí přezkum politiky a postupů v rámci mechanismu EIB pro vyřizování stížností; připomíná své stanovisko k mechanismu EIB pro vyřizování stížností vyjádřené v usnesení ze dne 3. května 2018 o výroční zprávě o kontrole finančních činností EIB za rok 2016(1); naléhavě vyzývá EIB, aby posílila nezávislost a efektivitu mechanismu pro vyřizování stížností a aby přijala další opatření k omezení byrokracie, posílení svých kapacit pro provádění makroekonomických analýz a zlepšení vyváženého zastoupení žen a mužů ve vedoucích funkcích;

39.  vítá skutečnost, že nyní musí být Parlamentu na žádost poskytnuty přehledy výsledků měření pro investiční projekty, na něž se vztahuje záruka EU;

40.  zdůrazňuje potřebu vysoké míry transparentnosti v případě finančních zprostředkovatelů, jejichž služeb EIB využívá (zejména obchodních bank, ale i mikrofinančních institucí a záložen), s cílem zajistit, aby se na zprostředkované úvěry vztahovala stejná kritéria transparentnosti jako na ostatní druhy úvěrů;

41.  vítá iniciativu EIB na posílení ekonomické odolnosti (ERI) jako součást společné reakce EU na migrační a uprchlickou krizi se zaměřením na řešení základních příčin migrace; trvá na úzké koordinaci a doplňkovosti s plánem vnějších investic EU; konstatuje, že se nyní očekává, že 26 projektů ERI a 2,8 miliardy EUR v investicích bude přínosem pro více než 1 500 menších podniků a společností se střední tržní kapitalizací, což pomůže podpořit více než 100 000 pracovních míst;

42.  vyzývá EIB, aby přijala veškerá nezbytná opatření vycházející ze zkušeností získaných s EFSI, maximalizovala výsledky nadcházejícího programu InvestEU a zároveň věnovala zvláštní pozornost regionálním a sociálním nerovnostem a členským státům, které jsou postiženy následky hospodářské krize;

43.  vítá navýšení financování ERI pro region jižního sousedství a země západního Balkánu o 6 miliard EUR na období pěti let počínaje říjnem 2016, a to nad rámec již plánovaných 7,5 miliardy EUR, a vítá rovněž zaměření na udržitelnou a životně důležitou infrastrukturu;

44.  zdůrazňuje význam rozvoje ekonomické odolnosti v hostitelských a tranzitních zemích, a to skrze podporu vytváření pracovních míst a budování infrastruktury, která je nezbytná pro místní, jakož i pro vysídlené obyvatelstvo; vítá skutečnost, že komunity uprchlíků mohou rovněž těžit z příležitostí rozvíjet svou soběstačnost a důstojně žít; zdůrazňuje, že investice do ekonomické odolnosti by měly přispět ke zlepšení připravenosti regionů na budoucí vnější otřesy a k větší stabilitě v nestabilních zemích;

45.  bere na vědomí třetí výročí založení fondu EFSI a uznává jeho úspěchy, přičemž vyjadřuje uznání investici ve výši 335 miliard EUR uvolněných v Unii od doby, kdy bylo spolunormotvůrci přijato nařízení o EFSI (nařízení (EU) 2915/1017)(2), v jehož rámci bylo schváleno 898 operací ve všech 28 členských státech EU, přičemž dvě třetiny z této částky byly získány ze soukromých zdrojů, což překonává původní cíl ve výši 315 miliard EUR stanovený v roce 2015; upozorňuje na rozhodnutí Evropské rady a Evropského parlamentu prodloužit dobu platnosti EFSI a navýšit jeho kapacitu na 500 miliard EUR do konce roku 2020;

46.  zdůrazňuje, že je třeba urychlit vytváření unie kapitálových trhů a umožnit tak, aby se EIB skutečně zaměřila na zaplňování mezer v případech, kde došlo k selhání trhu, a poskytovala financování pro vysoce rizikové projekty;

47.  připomíná, že již dříve uznal nutnost zajistit pokračování podpory mechanismů založených na trhu, jako je fond EFSI, které podporují dlouhodobé investice do reálné ekonomiky, mobilizují soukromé investice a mají velký význam pro dopad na makroekonomiku a pracovní místa v odvětvích, jež jsou důležitá pro budoucnost Unie, a to nad rámec stávajícího VFR;

48.  vybízí k včasnému zřízení navazující iniciativy pro období po roce 2020 s cílem zajistit požadovanou kontinuitu, která by měla zohlednit zkušenosti získané s fondem EFSI a zachovat hlavní faktory úspěchu;

49.  je přesvědčen, že skupina EIB byla pro úspěchy fondu EFSI klíčová, neboť vystupovala jako jediné fórum pro příjemce a zprostředkovatele a jako výhradní prováděcí partner; domnívá se, že v jakémkoli budoucím programu InvestEU bude EIB pro EU přirozeným partnerem, který by měl provádět úkoly v oblasti bankovnictví (finanční správa, správa aktiv, řízení rizik) ve vztahu k provádění finančních nástrojů, aby se zamezilo zdvojování činností;

50.  vyzývá k intenzivnější spolupráci skupiny EIB s vnitrostátními podpůrnými bankami a institucemi a vyzývá EIB, aby pokračovala v prohlubování své spolupráce s těmito subjekty s cílem zajistit aktivní pomoc a dále rozvíjet poradenskou činnost a technickou pomoc, a podpořit tak v dlouhodobém výhledu zeměpisnou vyváženost; bere na vědomí různé zkušenosti s projekty fondu EFSI; vybízí k další výměně osvědčených postupů mezi EIB a členskými státy, aby se zajistila větší hospodářská účinnost, a tuto výměnu podporuje;

Poskytování úvěrů mimo EU

51.  uznává důležitou úlohu EIB, jakou zastává při poskytování finančních prostředků mimo EU pomocí svých vnějších úvěrových činností; zdůrazňuje zejména účinné řízení vnějšího úvěrového mandátu EIB, jak bylo potvrzeno nezávislým hodnocením v červnu 2018, které uznává důležitost a efektivitu banky při poskytování financování EU třetím zemím s minimálními náklady z rozpočtu Unie; požaduje, aby Evropský účetní dvůr vypracoval zvláštní zprávu o výkonnosti a souladu vnějších úvěrových činností EIB s politikami EU;

52.  domnívá se, že EIB by měla i nadále hrát vedoucí úlohu při zřizování budoucích finančních mechanismů EU pro třetí země, přičemž je nutné zajistit, aby se tak dělo v zájmu místních podnikatelů, kteří mají zájem o zřizování místních podniků, často malých podniků a mikropodniků, s cílem pomoci především místní ekonomice, a aby tito podnikatelé byli při rozhodování EIB o poskytnutí úvěrů upřednostňováni;

53.  je přesvědčen, že by EIB měla udržovat své stávající zahraniční politické činnosti, mimo jiné i pomocí nástrojů, jako jsou úvěrové mandáty třetích zemí; vítá způsob, jakým EIB řídí investiční facilitu AKT, která poskytuje především prostředky na projekty podporující rozvoj soukromého sektoru; v této souvislosti zdůrazňuje, že je klíčové, aby se ústřední úloha EIB coby bilaterálního poskytovatele finanční pomoci EU výrazně odrážela ve struktuře financování mimo území Unie po roce 2020;

54.  domnívá se, že činnosti EIB musí být prováděny v plném souladu s ostatními politikami a postupy Evropské unie, a to v souladu s článkem 7 SFEU a Listinou základních práv Evropské unie;

55.  zdůrazňuje proto důležitost toho, aby EIB předkládala výroční zprávy o svých operacích mimo EU s ohledem na dodržování zásady soudržnosti politik, kterou se řídí vnější činnost Unie, a dále v souladu s Agendou OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a Pařížskou dohodou o klimatu;

56.  připomíná EIB, že musí jednat v souladu se svým rozvojovým mandátem stanoveným v rámci vnějšího úvěrového mandátu, aby tak investice v rozvojových zemích přinášely náležité příjmy místním orgánům daňové správy;

57.  bere na vědomí, že polovina všech úvěrových operací EIB v rámci vnějšího úvěrového mandátu směřuje k místním finančním zprostředkovatelům s cílem povzbudit poskytování mikroúvěrů, a žádá EIB, aby poskytovala úplnější a systematičtější informace o poskytování úvěrů prostřednictvím svých finančních zprostředkovatelů;

58.  připomíná, že činnost EIB musí odrážet vnitřní a vnější politiky Unie; zdůrazňuje, že úvěrové podmínky EIB by měly napomáhat dosažení daných cílů a zejména rozvoji okrajových regionů Unie tím, že budou podporovat růst a zaměstnanost; žádá EIB, aby ve fázi před schválením projektu výrazně posílila opatření pro poskytování technické pomoci a finančního poradenství místním a regionálním orgánům, aby se zlepšila dostupnost úvěrů a zapojily se všechny členské státy, zvláště státy s nižší mírou schválených projektů;

59.  vyzývá EIB, aby rozsáhle investovala do ekologické transformace v zemích východního sousedství;

60.  vybízí EIB, aby zintenzivnila své úsilí o zajištění celosvětového financování s cílem diverzifikovat investice, které směřuje do energetické účinnosti, obnovitelných energií a oběhového hospodářství, což vyžaduje reakci, která přesahuje státní hranice a jde napříč regiony, útvary veřejné správy a menšími podniky, a žádá o stažení finančních prostředků z projektů představujících vážné riziko pro životní prostředí a přírodní zdroje;

61.  zdůrazňuje význam finančních aktivit EIB v zemích východního sousedství; žádá EIB, aby navýšila své úvěry v regionu východního sousedství, a podpořila tak investice do zemí, které provádějí dohody o přidružení s EU;

Soulad s daňovými předpisy

62.  vítá rámec v oblasti boje proti praní peněz a financování terorismu (AML/CFT) přijatý EIB v lednu 2018, který stanoví hlavní zásady upravující normy v této oblasti a související aspekty integrity v činnostech skupiny EIB;

63.  vítá pokrok, který EIB učinila v přijímání nejpřísnějších norem pro předcházení daňovým podvodům, vyhýbání se daňovým povinnostem, praní peněz a financování terorismu, jakož i daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování, čehož dosáhla tak, že plně uplatňuje politiky a normy EU, například seznam nespolupracujících jurisdikcí pro daňové účely sestavený EU; v této souvislosti vyzývá EIB, aby ukončila spolupráci s prostředníky, zeměmi a jurisdikcemi, které se nacházejí na tomto seznamu; zdůrazňuje, že je naprosto nezbytné, aby EIB zůstávala bdělá a přizpůsobovala svá opatření neustále se vyvíjející realitě, pokud jde o tuto praxi;

64.  vybízí EIB, aby i nadále uplatňovala posílenou hloubkovou kontrolu každé operace, u níž byly identifikovány vyšší rizikové faktory, jako je vazba na jurisdikce, které neplní mezinárodní normy, ukazatele daňového rizika a operace s komplexní strukturou, které probíhají ve více jurisdikcích, a to bez ohledu na existenci vazeb s výše uvedenými jurisdikcemi;

65.  zdůrazňuje význam, jaký má poskytování vysoce kvalitních informací o koncových příjemcích a účinné zabraňování transakcím u finančních zprostředkovatelů, např. u obchodních bank a investičních společností, s nimiž se pojí negativní zkušenost ve vztahu k transparentnosti, podvodům, korupci, organizovanému zločinu a praní peněz;

66.  vítá, že EIB zohledňuje daňový dopad v zemích, v nichž se investice uskutečňují, a způsob, jak tyto investice přispívají k hospodářskému rozvoji, tvorbě pracovních míst a ke snižování nerovnosti;

67.  vyzývá EIB, aby zintenzivnila své úsilí v oblasti komunikace; je přesvědčen, že je klíčové zapojit občany EU, neboť jim to umožní lépe porozumět cílům politiky banky, a tím konkrétně ilustrovat příspěvek EU ke každodennímu životu občanů;

68.  očekává, že EIB sladí své vnitřní politiky tak, aby odrážely nově přijatou právní kulturu s cílem potírat kromě daňových úniků i vyhýbání se daňovým povinnostem, jak je podrobně uvedeno ve sdělení Komise ze dne 21. března 2018 o nových požadavcích proti vyhýbání se daňovým povinnostem v právních předpisech EU upravujících zejména finanční a investiční operace (C(2018)1756);

69.  vybízí EIB, aby spolupracovala s Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a vnitrostátními orgány s cílem bránit podvodům a praní peněz;

Brexit

70.  naléhavě vyzývá účastníky vyjednávání o brexitu, aby uzavřeli dohodu o dlužné částce Spojeného království na základě portfolia EIB vypracovaného za jeho účasti, o vyplacení kapitálu vloženého Spojeným královstvím a o pokračování záruk vztahujících se na EIB a na její aktiva ve Spojeném království; zdůrazňuje, že ratingové hodnocení EIB známkou AAA nesmí být ovlivněno vystoupením Spojeného království z EU;

71.  vyzývá k spravedlivému řešení situace britských zaměstnanců EIB;

72.  vítá rozvoj regionálních investičních platforem v zájmu řešení nedostatků na trhu a zvláštních potřeb jednotlivých zemí;

73.  opětovně zdůrazňuje, že je třeba snížit nerovnoměrnost zeměpisného rozložení financování EIB, z nějž 70 % bylo v roce 2017 přiděleno šesti členským státům navzdory tomu, že jedním z cílů banky je hospodářská a sociální soudržnost v Unii; vyzývá naopak k dynamickému, spravedlivému a transparentnímu zeměpisnému rozložení projektů a investic mezi členské státy, a to se zvláštním důrazem na méně rozvinuté regiony;

o
o   o

74.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0198.
(2) Úř. věst. L 169, 1.7.2015, s. 1.


Diferencovaná integrace
PDF 315kWORD 50k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o diferencované integraci (2018/2093(INI))
P8_TA-PROV(2019)0044A8-0402/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na bílou knihu Komise ze dne 1. března 2017 o budoucnosti Evropy: Úvahy a scénáře pro EU27 v roce 2025 (COM(2017)2025) a na doprovodné diskuzní dokumenty k otázkám budoucnosti financování EU, budoucnosti evropské obrany, prohlubování hospodářské a měnové unie, zvládání globalizace a sociálního rozměru Evropy,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o možném vývoji a změnách současného institucionálního uspořádání Evropské unie(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 12. prosince 2013 o ústavních problémech víceúrovňové správy v Evropské unii(3),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Rozpočtového výboru (A8-0402/2018),

A.  vzhledem k tomu, že diferencovaná integrace je pojmem, který má vícero významů a může odkazovat na několik různých jevů, a to jak z politického, tak i technického hlediska;

B.  vzhledem k tomu, že integrační procesy v EU se vyznačují rychle rostoucím počtem a rozmanitostí situací, které zahrnují diferencovanou integraci v souvislosti jak s primární, tak i se sekundární legislativou;

C.  vzhledem k tomu, že politické vnímání diferencované integrace se značně liší v závislosti na vnitrostátním kontextu; vzhledem k tomu, že v některých členských státech, které jsou členy Unie již delší dobu, může být diferencovaná integrace vnímána pozitivně a spojována s myšlenkou vytvoření „průkopnické skupiny“, jejímž cílem je dosáhnout rychlejšího pokroku při prohlubování integrace, přičemž v členských státech, které k Unii přistoupily později, je často považována za cestu směřující k vytvoření kategorie členských států „první třídy“ a členských států „druhé třídy“;

D.  vzhledem k tomu, že diferencovaná integrace rovněž odkazuje na širokou škálu různých mechanismů, z nichž každý může mít velmi odlišný dopad na evropskou integraci; vzhledem k tomu, že je možné rozlišovat mezi diferenciací v čase a vícerychlostní Evropou, u nichž jsou cíle shodné a liší se jen rychlost jejich dosahování, druhovou diferenciací, neboli Evropou „à la carte“, a diferenciací v prostoru, které se často říká „proměnlivá geometrie“;

E.  vzhledem k tomu, že diferenciace je stabilním rysem evropské integrace nejen v oblastech, v nichž má EU specifické pravomoci, ale také v jiných oblastech, a že v některých případech umožnila souběžně prohlubovat i rozšiřovat EU; vzhledem k tomu, že v důsledku toho nelze stavět proti sobě diferenciaci a integraci, ani představovat diferenciaci jako inovativní cestu pro budoucnost Unie;

F.  vzhledem k tomu, že diferencovaná integrace sice může být pragmatickým řešením umožňujícím rozvíjet evropskou integraci, měla by však být používána s opatrností a v rámci přesně definovaných omezení s ohledem na riziko fragmentace Unie a jejího institucionálního rámce; vzhledem k tomu, že konečným cílem diferencované integrace by měla být podpora začlenění členských států, a nikoli jejich vyloučení;

G.  vzhledem k tomu, že zkušenost ukazuje, že jestliže vzájemná závislost funguje jako faktor integrace, zpolitizování problémů často funguje jako překážka bránící integraci; vzhledem k tomu, že v důsledku tohoto jevu jsou oblasti unijních politik, v nichž je integrace nejhlubší, jako je např. harmonizace a regulace na vnitřním trhu, většinou současně nejméně zpolitizovanými oblastmi, přičemž diferencovaná integrace má zjevně tendenci vyskytovat se zejména v politických oblastech vyznačujících se vysokou politickou polarizací, jako jsou např. měnová politika, obrana, kontrola hranic, základní práva či daně;

H.  vzhledem k tomu, že vytváření politických vazeb a vzájemné závislosti mezi členskými státy zásadním způsobem přispívá k jejich integraci v rámci Unie;

I.  vzhledem k tomu, že Smlouvy členským státům výslovně umožňují zvolit si rozdílné integrační cesty, zejména prostřednictvím posílené spolupráce (článek 20 Smlouvy o EU (SEU)) a stálé strukturované spolupráce (článek 46 SEU), aniž by však obsahovaly ustanovení, která by trvalou flexibilitu nebo diferencovanou integraci označovala za dlouhodobý cíl či zásadu evropské integrace; vzhledem k tomu, že rozdílné integrační cesty by se měly uplatňovat jen u omezeného počtu politik, měly by být inkluzivní (a umožňovat tedy účast všem členským státům) a neměly by podkopávat proces vytváření stále užšího svazku mezi národy, jak ukládá článek 1 SEU;

vzhledem k tomu, že posílená spolupráce v rámci společné bezpečností a obranné politiky je nyní realitou, která přispívá k budování opravdové evropské obranné unie;

J.  vzhledem k tomu, že by – s výjimkou daně z finančních transakcí – bylo bývalo možné všechny stávající případy, kdy se uplatnila diferencovaná integrace, přijmout v Radě hlasováním kvalifikovanou většinou, kdyby to byl umožňoval čl. 329 čl. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že určité formy diferencované integrace mohou mít dostředivé účinky a přivést další členské státy k tomu, aby se k dané iniciativě připojily později;

L.  vzhledem k tomu, že proces diferenciace vedl k přijetí iniciativ v unijním právním rámci, ale také k určitým flexibilnějším mezivládním právním ujednáním, která následně zapříčinila vznik složitého systému, který občané shledávají obtížně pochopitelným;

M.  vzhledem k tomu, že členské státy nejsou jedinými potenciálními aktéry diferencované integrace; vzhledem k tomu, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006(4) ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) již dnes umožňuje nadnárodní spolupráci na základě sdílených zájmů;

1.  zdůrazňuje, že diskuse o otázce diferencované integrace by se neměla omezovat na protiklad mezi příznivci a protivníky diferenciace, ale měla by se vést spíše ohledně nejlepších způsobů, jak diferencovanou integraci – která je již dnes politickou realitou – v institucionálním rámci EU uplatňovat v nejlepším zájmu Unie a jejích občanů;

2.  připomíná své závěry, že mezivládní rozhodovací struktury a postupy vedou k větší složitosti institucionální odpovědnosti a snižují transparentnost a demokratickou odpovědnost a že pro fungování Unie je nejlepší metoda Společenství;

3.  má za to, že diferencovaná integrace by měla odpovídat myšlence, že Evropa nefunguje na základě necitlivého uniformního přístupu a měla by se přizpůsobit potřebám a přáním svých občanů; je přesvědčen, že diferenciace může být někdy nezbytná, aby mohl být zahájen nové evropský projekt a překonána patová situace způsobená vnitrostátními politickými okolnostmi, které nesouvisí s daným společným projektem; je dále přesvědčen, že diferenciace by měla být využívána jako ústavněprávní nástroj zajišťující flexibilitu, aniž by podkopával obecný zájem Unie a rovnost práv a příležitostí jejích občanů; znovu opakuje, že diferencovaný postup je třeba chápat pouze jako dočasné řešení na cestě k efektivnější a integrovanější tvorbě politik;

4.   má za to, že by Evropská rada měla při utváření evropské agendy věnovat dostatek času tomu, že bude ukazovat přínos společných opatření a pokusí se přesvědčit všechny členské státy, aby se na nich podílely; zdůrazňuje, že jakákoli diferencovaná integrace, na níž se státy dohodnou, je proto vždy až druhým nejlepším řešením, a nikoli strategickou prioritou;

5.  opakuje své přesvědčení, že diferencovaná integrace musí zůstávat (jak stanoví články 20 a 46 SEU) otevřená všem členským státům a musí i nadále sloužit jako příklad hlubší evropské integrace, z níž není v dlouhodobém časovém horizontu vyloučen žádný členský stát, a že by neměla být vnímána jako způsob, jak usnadnit řešení „à la carte“, u nichž hrozí, že oslabí metodu Unie a institucionální systém EU;

6.  tvrdí, že jakákoli iniciativa na poli diferenciace, která by vedla k zavedení členských států EU „první“ a „druhé třídy“ – nebo k pocitu, že byly zavedeny – by představovala zásadní politický neúspěch s negativními dopady na projekt EU;

7.  vyzývá k tomu, aby byl případný budoucí model diferenciované integrace v každém případě vytvořen tak, aby poskytoval pobídky členským státům usilujícím o dobrovolnou účast („opt in“) a plně je podporoval v jejich úsilí o hospodářský rozvoj a přechod zaměřené na splnění nezbytných kritérií v přiměřeném časovém rámci;

8.  je přesvědčen, že jednou z vhodných reakcí na potřebu disponovat flexibilními nástroji je vyřešit jedno z klíčových východisek celého problému; vyzývá tudíž k další změně hlasování v Radě tak, aby se snížil počet případů, kdy se vyžaduje jednomyslnost, ve prospěch hlasování kvalifikovanou většinou díky uplatnění tzv. překlenovacího ustanovení (čl. 48 odst. 7 SEU);

9.  je přesvědčen, že diferencovaná integrace by měla vždy probíhat v souladu s ustanoveními Smlouvy a zachovávat jednotnost orgánů EU a neměla by vést k tvorbě paralelních institucionálních uspořádání nebo uspořádání, která nepřímo porušují ducha a základní zásady práva EU, avšak namísto toho by měla umožňovat případné zřizování zvláštních orgánů, aniž jsou dotčeny pravomoci a úloha orgánů EU; poukazuje na to, že flexibilitu a přizpůsobení se celostátním, regionálním či místním specifickým podmínkám by bylo možné rovněž zajistit prostřednictvím ustanovení sekundárního práva;

10.  zdůrazňuje, že diferencovaná integrace by neměla vést ke komplikovanějším rozhodovacím postupům, které by podkopávaly demokratickou odpovědnost orgánů EU;

11.  považuje brexit za příležitost posunout se od modelů „získávání doložek o neúčasti“ („opt out“) k nediskriminačním a podpůrným modelům „dobrovolné účasti“ („opt in“); zdůrazňuje, že by tyto modely „dobrovolné účasti“ neomezovaly pokrok při dosahování „stále užšího svazku“ na hledání nejnižšího společného jmenovatele v rámci univerzálního řešení, ale naopak by v postupu kupředu umožňovaly nezbytnou flexibilitu, jež by ponechávala dveře otevřené těm členským státům, které zároveň chtějí i jsou schopny splnit nezbytná kritéria;

12.  požaduje, aby příští revize Smluv zavedla pořádek do současného procesu diferenciace tím, že ukončí praxi trvalých doložek o neúčasti a výjimek z primárního práva EU pro jednotlivé členské státy, neboť vedou k negativní diferenciaci v primárním právu EU, narušují jednotnost práva EU obecně a ohrožují sociální soudržnost EU;

13.  uznává nicméně, že – pouze ve výjimečných případech, na základě individuálního posouzení a dočasně – mohou někdy noví členové potřebovat určité přechodné období; trvá na tom, že je třeba přijmout určitá jednoznačná a vymahatelná právní ustanovení s cílem zabránit tomu, aby tato období zůstávala v platnosti dlouhodobě;

14.  trvá proto na tom, že členství v EU by si vyžadovalo plné dodržování primárního práva EU ve všech oblastech politik, přičemž zemím, které si přejí navázat úzké vztahy s EU, současně se však nechtějí zavázat k plnému dodržování primárního práva a nehodlají nebo nemohou vstoupit do EU, by měl být nabídnut nějaký typ partnerství; je přesvědčen, že tyto vztahy by měly doprovázet povinnosti zrcadlící příslušná práva (například příspěvek do rozpočtu EU) a že by měly být podmíněny dodržováním základních hodnot Unie, zásad právního státu a – pokud se jedná o účast na vnitřním trhu – všech čtyř svobod;

15.  zdůrazňuje, že dodržování a ochrana základních hodnot EU jsou základním stavebním kamenem Evropské unie jakožto společenství založeného na hodnotách a představují tmel, který spojuje členské státy; má tudíž za to, že diferenciace by neměla být povolena, jedná-li se o dodržování stávajících základních práv a hodnot uvedených ve článku 2 SEU; trvá dále na tom, že diferenciace by neměla být povolena v politických oblastech, v nichž by členské státy, které se na spolupráci nepodílejí, mohly vytvářet negativní externality, jako je např. ekonomický a sociální dumping; žádá Komisi, aby při předkládání návrhu posílené spolupráce důkladně přezkoumala potenciální odstředivé účinky (včetně účinků dlouhodobých);

16.  připomíná své doporučení, aby bylo definováno partnerství za účelem vytvoření okruhu partnerů v okolí EU pro státy, které se nemohou či nechtějí připojit k Unii, ale přesto si přejí úzké mít s EU úzký vztah(5);

17.  navrhuje, aby byl zaveden zvláštní postup, který by umožňoval začlenit po souhlasu Evropského parlamentu do acquis EU ustanovení upravující posílenou spolupráci, jakmile od jejího zahájení ze strany určitého počtu států představujících kvalifikovanou většinu v Radě uplynul určitý počet let;

18.  zdůrazňuje, že flexibilitu a diferenciaci by mělo doprovázet posilování společných pravidel v klíčových oblastech s cílem zajistit, aby diferenciace nevedla k politické fragmentaci; domnívá se proto, že součástí budoucího evropského institucionálního rámce by měly být i evropské pilíře politických, ekonomických, sociálních a environmentálních práv;

19.  uznává, že regionální spolupráce hraje důležitou úlohu při posilování evropské integrace, a domnívá se, že její další rozvoj má velký potenciál upevnit a prohloubit integraci tím, že se přizpůsobí místním specifikům a ochotě spolupracovat;

20.  navrhuje, aby byly v unijním právu a rozpočtu vytvořeny vhodné nástroje umožňující otestovat přeshraniční iniciativy uvnitř EU týkající se otázek celounijního zájmu, přičemž tyto iniciativy by mohly být následně přeměněny v legislativní návrh nebo posílenou spolupráci;

21.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.
(2) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 201.
(3) Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 176.
(4) Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 19.
(5) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 207.


Strategické šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkající se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU
PDF 408kWORD 48k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. ledna 2019 o strategickém šetření veřejné ochránkyně práv OI/2/2017 týkajícím se transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady EU (2018/2096(INI))
P8_TA-PROV(2019)0045A8-0420/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 15 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) a jeho ustanovení upravující přístup k dokumentům orgánů Unie,

–  s ohledem na článek 228 SFEU,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na článek 11 této listiny,

–  s ohledem na čl. 3 odst. 7 statutu evropského veřejného ochránce práv,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise(1),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 28. dubna 2016 o přístupu veřejnosti k dokumentům (čl. 116 odst. 7) v letech 2014–2015(2),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 16. února 2017 o zlepšení fungování Evropské unie využitím potenciálu Lisabonské smlouvy(3),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. září 2017 o odpovědnosti, transparentnosti a integritě v orgánech EU(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 30. května 2018 o výkladu a provádění interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů(5),

–  s ohledem na články 2.6 a 2.7 příspěvku LIX. zasedání konference COSAC, který byl přijat na plenárním zasedání v Sofii ve dnech 17.–19. června 2018,

–  s ohledem na zvláštní zprávu veřejné ochránkyně práv Evropskému parlamentu, která navazuje na strategické šetření OI/2/2017/TE týkající se transparentnosti legislativního procesu v Radě,

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru (A8-0420/2018),

A.  vzhledem k tomu, že článek 228 SFEU a článek 3 statutu veřejného ochránce práv umožňují veřejné ochránkyni provádět šetření, která považuje za opodstatněná, a to na základě stížnosti nebo z vlastního podnětu;

B.  vzhledem k tomu, že článek 1 a čl. 10 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stanoví, že rozhodnutí musí být přijímána co nejotevřeněji a co nejblíže občanům;

C.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament jako orgán přímo zastupující občany a Rada Evropské unie zastupující členské státy jsou dvěma složkami evropské zákonodárné moci, které představují dvojí zdroj legitimity Evropské unie;

D.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament pracuje v rámci svého legislativního procesu s vysokou měrou transparentnosti, a to i ve fázi projednávání ve výborech, což umožňuje občanům, sdělovacím prostředkům a zúčastněným stranám jasně rozeznat odlišné postoje uvnitř Parlamentu a původ konkrétních návrhů, stejně jako sledovat přijetí konečných rozhodnutí;

E.  vzhledem k tomu, že podle čl. 16 odst. 8 SEU musí Rada zasedat veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm;

F.  vzhledem k tomu, že Rada přijímá na základě konsenzu a bez formálního hlasování většinu rozhodnutí, která by mohla být přijata hlasováním kvalifikovanou většinou;

G.  vzhledem k tomu, že veřejná ochránkyně práv zahájila šetření transparentnosti legislativních jednání v přípravných orgánech Rady, přičemž Radě dne 10. března 2017 předložila čtrnáct otázek a zahájila veřejnou konzultaci;

H.  vzhledem k tomu, že po provedení šetření veřejná ochránkyně práv došla k závěru, že netransparentnost Rady ve věci přístupu veřejnosti k jejím legislativním dokumentům a její současná praxe představují s ohledem na transparentnost jejího rozhodovacího postupu, zejména v přípravné fázi na úrovni výboru Coreper a na úrovni pracovní skupiny, nesprávný úřední postup;

I.  vzhledem k tomu, že dne 9. února 2018 veřejná ochránkyně práv předložila Radě šest návrhů na zlepšení a tři konkrétní doporučení, pokud jde o transparentnost činnosti přípravných orgánů Rady, a požádala ji o reakci;

J.  vzhledem k tomu, že Rada na doporučení obsažená ve zprávě veřejné ochránkyně práv v zákonem stanovené lhůtě v délce tří měsíců neodpověděla a že veřejná ochránkyně práv Radě tuto lhůtu neprodloužila s ohledem na význam, jaký má otázka transparentnosti legislativního procesu, a zprávu předložila Parlamentu;

1.  je hluboce znepokojen tím, že Evropská unie je často kritizována, že trpí nedostatky v oblasti demokracie; zdůrazňuje tudíž, že když jeden z jejích tří hlavních orgánů přijímá rozhodnutí bez transparentnosti, kterou lze od demokratické instituce očekávat, je to ke škodě ambicióznímu počinu, který evropský projekt představuje;

2.  je hluboce přesvědčen, že plně demokratické a vysoce transparentní přijímání rozhodnutí na evropské úrovni je nezbytně nutné pro prohloubení důvěry občanů v evropský projekt a orgány EU, zejména v období před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019, a je tedy odhodlán posilovat demokratickou odpovědnost všech orgánů EU;

3.  sdílí názor veřejné ochránkyně práv, že zabezpečení toho, aby občané mohli pochopit a podrobně sledovat pokrok v tvorbě právních předpisů a zapojit se do něj, je právním požadavkem stanoveným Smlouvami a základním požadavkem na moderní demokracii;

4.  zdůrazňuje, že vysoká míra transparentnosti legislativního procesu je klíčová pro to, aby se zvolení zástupci a vlády zodpovídali občanům, sdělovacím prostředkům a zúčastněným stranám;

5.  je přesvědčen, že vysoká míra transparentnosti působí jako záruka proti šíření spekulací, falešných zpráv a konspiračních teorií, a sice tím, že poskytuje skutkový základ k tomu, aby taková tvrzení byla veřejně vyvrácena;

6.  připomíná, že Evropský parlament zastupuje zájmy evropských občanů otevřeným a transparentním způsobem, jak potvrdila veřejná ochránkyně práv, a bere na vědomí pokrok, kterého dosáhla Komise při zkvalitňování svých standardů transparentnosti; lituje, že Rada zatím srovnatelné standardy nedodržuje;

7.  upozorňuje na to, že činnost přípravných orgánů Rady, tj. Výborů stálých zástupců (Coreper I a II) a více než 150 pracovních skupin, je s rozhodovacími postupy v rámci Rady neoddělitelně spjata;

8.  s politováním konstatuje, že na rozdíl od schůzí výborů Parlamentu probíhají schůze přípravných orgánů Rady a většina rozprav v Radě samotné neveřejně; domnívá se, že občané, sdělovací prostředky a zainteresované strany musí mít prostřednictvím vhodných metod přístup ke schůzím Rady a jejích přípravných orgánů, a to mj. na základě živého vysílání a internetového přenosu, a že zápisy z těchto jednání by měly být zveřejňovány s cílem zajistit vysokou míru transparentnosti legislativního procesu v obou složkách evropské zákonodárné moci; zdůrazňuje, že v souladu se zásadou demokratické legitimity musí být veřejnost schopna povolat obě složky zákonodárné moci za jejich činy k odpovědnosti;

9.  vyjadřuje politování nad skutečností, že Rada aktivně nezveřejňuje většinu svých dokumentů týkajících se legislativních návrhů, čímž brání občanům, aby se dozvěděli, jaké dokumenty skutečně existují, což omezuje právo občanů vyžádat si přístup k dokumentům; lituje skutečnosti, že dostupné informace o legislativních dokumentech jsou Radou poskytovány v rejstříku, který je neúplný a není uživatelsky vstřícný; vyzývá Radu, aby ve svém veřejném rejstříku uvedla všechny dokumenty týkající se legislativních návrhů, a to bez ohledu na jejich formát a klasifikaci; v této souvislosti konstatuje, že Komise, Parlament a Rada vyvíjejí úsilí o vytvoření společné databáze legislativních návrhů, a zdůrazňuje, že všechny tři orgány jsou zodpovědné za rychlé dokončení této práce;

10.  má za to, že postup Rady, který spočívá v systematickém označování dokumentů rozdělovaných mezi její přípravné orgány a týkajících se legislativních návrhů výrazem „LIMITE“, je v rozporu s judikaturou(6) Soudního dvora Evropské unie a s právním požadavkem, aby byl přístup veřejnosti k legislativním dokumentům co nejširší; vyzývá Radu, aby plně provedla rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a odstranila přetrvávající nesrovnalosti a rozdílné postupy; připomíná, že pro označení „LIMITE“ neexistuje žádný pevný právní základ, a domnívá se, že je třeba přezkoumat vnitřní pokyny Rady, aby se zaručilo, že dokumenty mohou být označeny jako „LIMITE“ pouze v řádně odůvodněných případech, které jsou v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie;

11.  vyjadřuje politování nad tím, že v návaznosti na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ve věci Access Info Europe v roce 2013 Coreper rozhodl, že autor dokumentu by měl zpravidla zaznamenávat názvy členských států v dokumentech týkajících se probíhajících legislativních postupů, „kde je to vhodné“; považuje za nepřijatelné, že stanoviska přijímaná jednotlivými členskými státy v přípravných orgánech Rady nejsou ani zveřejňována, ani systematicky zaznamenávána, což občanům, sdělovacím prostředkům a zúčastněným stranám znemožňuje účinně kontrolovat jednání jimi zvolených vlád;

12.  upozorňuje na to, že tento nedostatek informací ztěžuje vnitrostátním parlamentům kontrolu postupů vnitrostátních vlád v Radě, což je zásadní funkce vnitrostátních parlamentů v legislativním procesu EU, a umožňuje členům těchto vlád distancovat se ve vnitrostátním prostředí od rozhodnutí přijatých na evropské úrovni, která sami utvářeli a přijali; domnívá se, že tento postup je v rozporu s duchem Smluv, a považuje za nezodpovědné, aby členové vnitrostátních vlád oslabovali důvěru v Evropskou unii „svalováním viny na Brusel“ za přijetí rozhodnutí, do nichž byli sami zapojeni; zastává názor, že systematické zaznamenávání postojů členských států v přípravných orgánech Rady by odrazovalo od této praxe, s níž se musí okamžitě skončit; poukazuje na to, že tato praxe hraje do rukou politikům, kteří se snaží delegitimizovat EU v očích veřejnosti;

13.  domnívá se, že je neslučitelné s demokratickými zásadami, aby při interinstitucionálních jednáních spolunormotvůrců vedl nedostatek transparentnosti v Radě k nerovnováze, pokud jde o dostupnost informací, a tím i k systémové výhodě Rady vůči Evropskému parlamentu; opakuje svůj požadavek, aby byla výměna dokumentů a informací mezi Parlamentem a Radou zefektivněna a aby byl zástupcům Parlamentu umožněn jako pozorovatelům přístup na jednání Rady a jejích orgánů, zejména v případě projednávání legislativy, ekvivalentně tomu, jak Parlament umožňuje přístup na svá zasedání Radě;

14.  připomíná, že po strategickém šetření veřejné ochránkyně práv týkajícím se transparentnosti třístranných jednání nebyla doporučení zohledněna, a to z velké části kvůli neochotě Rady; je přesvědčen, že vzhledem k tomu, že třístranná jednání se stala běžnou praxí pro dosažení dohod o legislativních dokumentech, měla by se na ně vztahovat vysoká míra transparentnosti; domnívá se, že by to mělo zahrnovat aktivní zveřejňování příslušných dokumentů, stanovení interinstitucionálního harmonogramu a obecné pravidlo, podle něhož mohou být jednání zahájena teprve po přijetí veřejných mandátů v souladu se zásadami zveřejňování a transparentnosti, jež jsou nedílnou součástí legislativního procesu EU;

15.  žádá, aby Rada jako jedna ze dvou složek evropské zákonodárné moci sladila své pracovní postupy se standardy parlamentní a participativní demokracie, jak vyžadují Smlouvy, namísto toho, aby působila jako diplomatické fórum, což není její zamýšlená funkce;

16.  zastává názor, že vlády členských států zbavují občany jejich práva na informace a obcházejí standardy transparentnosti i řádnou demokratickou kontrolu tím, že připravují nebo předurčují dalekosáhlá ekonomická a finanční rozhodnutí v neformálních formátech jako Euroskupina a evropský summit; trvá na tom, aby se právní předpisy EU o transparentnosti a přístupu k dokumentům neprodleně uplatňovaly na neformální orgány a přípravné orgány v rámci Rady, zejména na Euroskupinu, Pracovní skupinu pro Euroskupinu, Výbor pro finanční služby a Hospodářský a finanční výbor; vyzývá k úplné formalizaci Euroskupiny při příští revizi Smluv, aby se zaručily řádný přístup veřejnosti a parlamentní kontrola;

17.   opakuje svou výzvu, aby se z Rady stala skutečná legislativní komora, čímž by byl vytvořen opravdový systém dvoukomorového zákonodárství zahrnující Radu a Parlament, přičemž Komise by působila jako výkonný orgán; navrhuje zapojit v současnosti aktivní specializovaná legislativní složení Rady jako přípravné orgány pro jedinou legislativní Radu, zasedající veřejně, podobně jako fungují výbory v Evropském parlamentu, přičemž všechna konečná legislativní rozhodnutí se budou přijímat v jediné legislativní Radě;

18.  považuje veřejné hlasování za základní rys demokratického procesu přijímání rozhodnutí; naléhavě žádá Radu, aby využívala možnosti hlasovat kvalifikovanou většinou a aby se případně zdržela praxe, která spočívá v přijímání rozhodnutí na základě konsenzu, aniž by došlo k formálnímu veřejnému hlasování;

19.  vyjadřuje plnou podporu doporučením evropské veřejné ochránkyně práv a naléhavě vyzývá Radu, aby přinejmenším přijala veškerá opatření nezbytná k co nejrychlejšímu provedení těchto doporučení, a to zejména:

   a) systematicky zaznamenávat, která vláda členského státu vyjádřila v přípravných orgánech Rady jaké stanovisko;
   b) vypracovat jasná a veřejně dostupná kritéria pro označování dokumentům výrazem „LIMITE“, a to v souladu s právem EU;
   c) systematicky přezkoumávat status dokumentů s označením „LIMITE“ v počáteční fázi, před konečným přijetím legislativního aktu a včetně fáze před zahájením neformálních vyjednávání v rámci třístranných jednání, kdy Rada dospěje k výchozímu stanovisku k legislativnímu návrhu;

20.  domnívá se, že odvolávání se na služební tajemství nelze systematicky využívat k tomu, aby se zabránilo evidování a zveřejňování dokumentů;

21.  bere na vědomí prohlášení rakouského předsednictví na společné schůzi Výboru pro ústavní záležitosti a Petičního výboru ohledně toho, že Evropský parlament bude průběžně informován o pokroku v úvahách, které probíhají v Radě a týkají se toho, jak zdokonalit její pravidla a postupy, pokud se jedná o legislativní transparentnost; bere rovněž na vědomí, že toto prohlášení dále uvádělo, že Rada je připravena zapojit se na vhodné úrovni s Parlamentem do společné reflexe o těchto otázkách, které si žádají interinstitucionální koordinaci, a lituje skutečnosti, že Parlamentu dosud nebyl předložen žádný příspěvek;

22.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, evropské veřejné ochránkyni práv, Evropské radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.

(1) Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43.
(2) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 23.
(3) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 215.
(4) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 120.
(5) Přijaté texty, P8_TA(2018)0225.
(6) V souvislosti se zásadou co nejširšího přístupu veřejnosti k dokumentům viz: spojené věci C-39/05 P a C-52/05 P Švédsko a Turco v. Rada [2008] ECLI:EU:C:2008:374, bod 34; věc C-280/11 P Rada v. Access Info Europe [2013] ECLI:EU:C:2013:671, bod 27 a věc T-540/15 De Capitani v. Parlament [2018] ECLI:EU:T:2018:167, bod 80.

Právní upozornění