Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 31. ledna 2019 - BruselKonečné znění
Změny jednacího řádu Evropského parlamentu
 Celní kodex Unie: zahrnutí obce Campione d´Italia a italských vod Luganského jezera do celního územní Unie***I
 Některá pravidla týkající se přímých plateb a podpory pro rozvoj venkova v letech 2019 a 2020 ***I
 Přistoupení Dominikánské republiky k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
 Přistoupení Ekvádoru a Ukrajiny k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
 Přistoupení Hondurasu k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
 Přistoupení Běloruska a Uzbekistánu k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
 Přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi EU, Grónskem a Dánskem *
 Výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie za rok 2017 – boj proti podvodům
 Provádění a fungování jména domény nejvyšší úrovně .eu ***I
 Harmonizace hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) ***I
 Geneticky modifikovaná řepka olejná Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3
 Geneticky modifikovaná kukuřice 5307 (SYN-Ø53Ø7-1)
 Geneticky modifikovaná kukuřice MON 87403 (MON-874Ø3-1)
 Geneticky modifikovaná bavlna GHB614 × LLCotton25 × MON 15985
 Situace ve Venezuele
 Výroční zpráva o politice hospodářské soutěže

Změny jednacího řádu Evropského parlamentu
PDF 220kWORD 66k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o změnách jednacího řádu Evropského parlamentu týkajících se: hlavy I kapitol 1 a 4; hlavy V kapitoly 3; hlavy VII kapitol 4 a 5; hlavy VIII kapitoly 1; hlavy XII; hlavy XIV a přílohy II (2018/2170(REG))
P8_TA(2019)0046A8-0462/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 226 a 227 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0462/2018),

1.  rozhoduje o změně jednacího řádu, jak je uvedeno níže;

2.  rozhoduje, že změny vstoupí v platnost prvního dne příštího dílčího zasedání s výjimkou změn, jimiž se do článku 11 vkládají odst. 3e druhý pododstavec a body 6 a 7 Kodexu vhodného chování pro poslance Evropského parlamentu při plnění jejich povinností, jakož i změn článků 196 a 204, které vstoupí v platnost zahájením prvního dílčího zasedání po příštích volbách do Evropského parlamentu, které se mají uskutečnit v roce 2019;

3.  pověřuje svého předsedu, aby pro informaci předal toto rozhodnutí Radě a Komisi.

Platné znění   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – název
Finanční zájmy poslanců a pravidla chování
Pravidla chování
Pozměňovací návrh 2
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 1
1.  Parlament stanoví pravidla pro transparentnost finančních zájmů poslanců prostřednictvím kodexu chování přijatého většinou všech poslanců, který je přílohou k tomuto jednacímu řádu4.
vypouští se
Tato pravidla nesmí jinak narušovat nebo omezovat výkon mandátu poslanců nebo výkon s ním spojených politických či jiných činností.
______________
4 Viz příloha I
Pozměňovací návrh 3
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 2
2.  Poslanci by měli zavést ustálenou praxi setkávat se pouze se zástupci zájmových skupin, kteří jsou zaregistrováni v rejstříku transparentnosti, zřízeném na základě dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti5.
vypouští se
______________
5 Dohoda ze dne 16. dubna 2014 mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU (Úř. věst. L 277, 19.9.2014, s. 11).
Pozměňovací návrh 4
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 1
Chování poslanců se vyznačuje vzájemnou úctou, vychází z hodnot a zásad vymezených ve Smlouvách a zejména v Listině základních práv a musí ctít důstojnost Parlamentu. Dále nesmí ohrozit řádný chod parlamentní činnosti, udržování bezpečnosti a pořádku v prostorách Parlamentu nebo fungování jeho zařízení.
Chování poslanců se vyznačuje vzájemnou úctou a vychází z hodnot a zásad vymezených ve Smlouvách a zejména v Listině základních práv. Poslanci dbají na důstojnost Parlamentu a neohrožují jeho dobrou pověst.
Pozměňovací návrh 5
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 2
Při parlamentních rozpravách se poslanci nesmí uchylovat k hanlivým, rasistickým nebo xenofobním výrokům či chování a nesmí vyvěšovat transparenty.
vypouští se
Pozměňovací návrh 6
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 3
Poslanci dodržují pravidla Parlamentu pro nakládání s důvěrnými informacemi.
vypouští se
Pozměňovací návrh 7
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 3 – pododstavec 4
Nedodržení těchto zásad a pravidel může vést k použití opatření v souladu s články 165, 166 a 167.
vypouští se
Pozměňovací návrh 8
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 3 a (nový)
3a.  Poslanci nesmí narušovat řádný chod parlamentní činnosti ani bezpečnost a pořádek v prostorách Parlamentu či fungování jeho zařízení.
Pozměňovací návrh 9
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 3 b (nový)
3b.  Poslanci nesmí narušovat řádný průběh jednání v plenárním sále a zdržují se veškerého nevhodného jednání. Nesmějí vyvěšovat transparenty.
Pozměňovací návrh 10
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 3 c (nový)
3c.  Při plenárních rozpravách v jednacím sále se poslanci nesmí vyjadřovat urážlivě.
Pozměňovací návrh 11
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 3 c (nový) – výklad
Při posuzování, zda je vyjádření poslance v rozpravě v Parlamentu urážlivé, je třeba přihlížet mimo jiné k zjistitelnému úmyslu mluvčího, vnímání jeho vyjádření veřejností, rozsahu újmy na důstojnosti a dobré pověsti Parlamentu a svobodě projevu dotčeného poslance. Urážlivými vyjádřeními ve smyslu v tohoto článku jsou v normálním případě například pomluvy, nenávistné slovní projevy a podněcování k diskriminaci, zejména k diskriminaci motivované důvody uvedenými v článku 21 Listiny základních práv.
Pozměňovací návrh 12
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 3 d (nový)
3d.  Poslanci dodržují pravidla Parlamentu pro nakládání s důvěrnými informacemi.
Pozměňovací návrh 13
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 3 e (nový)
3e.  Poslanci se zdržují veškerého psychického nebo sexuálního obtěžování a dodržují Kodex vhodného chování pro poslance Evropského parlamentu při plnění jejich povinností, který je přílohou k tomuto jednacímu řádu1a.
Pokud poslanec nepodepsal prohlášení týkající se tohoto kodexu, nemůže být zvolen do žádné funkce v Parlamentu nebo v jeho orgánech, nemůže být jmenován zpravodajem, a nemůže se účastnit oficiální delegace ani interinstitucionálních jednání.
____________________
1aKodex vhodného chování pro poslance Evropského parlamentu při plnění jejich povinností, přijatý předsednictvem dne 2. července 2018, bude připojen k tomuto jednacímu řádu jako příloha.
Pozměňovací návrh 14
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 4
4.  Uplatňování tohoto článku nesmí nijak omezovat živost a bezprostřednost parlamentních rozprav nebo svobodu projevu poslanců.
vypouští se
Při uplatňování tohoto článku se plně dodržují výsadní práva poslanců vymezená v primárním právu Unie a ve statutu poslanců.
Uplatňování tohoto článku vychází ze zásady transparentnosti a zaručuje, že příslušná ustanovení jsou oznámena poslancům, kteří jsou osobně informováni o svých právech a povinnostech.
Pozměňovací návrh 15
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 5
5.  Pokud osoba, kterou poslanec zaměstnává, nebo jiná osoba, které poslanec umožnil přístup do prostor Parlamentu či k jeho zařízení, poruší pravidla chování stanovená v odstavci 3, mohou být dotčenému poslanci případně uloženy sankce stanovené v článku 166.
5.  Pokud osoba, která pracuje pro poslance, nebo jiná osoba, které poslanec umožnil přístup do prostor Parlamentu či k jeho zařízení, poruší pravidla chování stanovená v tomto článku, může být za chování této osoby činěn zodpovědným dotčený poslanec.
Pozměňovací návrh 16
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 5 a (nový)
5a.  Uplatňování tohoto článku nesmí nijak omezovat živost a bezprostřednost parlamentních rozprav ani svobodu projevu poslanců.
Pozměňovací návrh 17
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 5 b (nový)
5b.  Toto ustanovení platí obdobně pro orgány, výbory a delegace Parlamentu.
Pozměňovací návrh 18
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 6
6.  Kvestoři určí maximální počet asistentů, které může každý poslanec zaregistrovat.
vypouští se
Pozměňovací návrh 19
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 11 – odst. 7
7.  Pravidla chování a práva a výsady bývalých poslanců se stanoví rozhodnutím předsednictva. S bývalými poslanci nesmí být zacházeno rozdílným způsobem.
vypouští se
Pozměňovací návrhy 20 a 75
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 11 a (nový)
Článek 11a
Finanční zájmy poslanců a rejstřík transparentnosti
1.  Parlament stanoví pravidla pro transparentnost finančních zájmů poslanců prostřednictvím kodexu chování přijatého většinou všech poslanců, který je přílohou k tomuto jednacímu řádu.
Tato pravidla nesmí jinak narušovat nebo omezovat výkon mandátu poslanců nebo výkon s ním spojených politických či jiných činností.
2.  Poslanci by měli zavést ustálenou praxi setkávat se pouze se zástupci zájmových skupin, kteří jsou zaregistrováni v rejstříku transparentnosti, zřízeném na základě dohody mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti.
3.  Poslanci by měli zveřejňovat na internetu všechny plánované schůze s představiteli zájmových skupin, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti. Aniž je dotčen čl. 4 odst. 6 přílohy I, je povinností zpravodajů, stínových zpravodajů a předsedů výborů zveřejňovat u každé zprávy na internetu veškerá plánovaná setkání s představiteli zájmových skupin, na něž se vztahuje rejstřík transparentnosti. Předsednictvo zajistí, aby na internetových stránkách Parlamentu byla potřebná infrastruktura.
4.  Předsednictvo zajistí nezbytnou infrastrukturu na oddíle internetových stránek Parlamentu vyhrazeném pro poslance, kde budou moci poslanci, kteří si tak budou přát, zveřejnit dobrovolný audit nebo potvrzení dle příslušných ustanovení statutu poslanců a jeho prováděcích opatření osvědčující, že způsob, jakým využívají příspěvek na všeobecné výdaje, je v souladu s příslušnými ustanoveními statutu poslanců a jeho prováděcích opatření.
5.  Tato pravidla nesmí jinak narušovat nebo omezovat výkon mandátu poslanců nebo výkon s ním spojených politických či jiných činností.
;
6.  Pravidla chování a práva a výsady bývalých poslanců se stanoví rozhodnutím předsednictva. S bývalými poslanci nesmí být zacházeno rozdílným způsobem.
__________________
1aViz příloha I
1bDohoda ze dne 16. dubna 2014 mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí o rejstříku transparentnosti pro organizace a osoby samostatně výdělečně činné, jež se podílejí na tvorbě a provádění politik EU (Úř. věst. L 277, 19.9.2014, s. 11).
Pozměňovací návrh 88
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 32 – odst. 5
5.   Vytvoření politické skupiny je oznámeno předsedovi formou prohlášení. Toto prohlášení musí obsahovat název skupiny, jména jejích členů a jména členů jejího předsednictva. Musí být podepsáno všemi členy skupiny.
5.  Vytvoření politické skupiny je oznámeno předsedovi formou prohlášení. Toto prohlášení obsahuje:
–  název skupiny,
–  politické prohlášení uvádějící účel skupiny,
–  jména jejích členů a členů jejího předsednictva.
Všichni členové skupiny v příloze písemně uvedou, že sdílí stejné politické přesvědčení..
Pozměňovací návrh 21
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 34 – odst. 1 a (nový)
1a.  Meziskupiny a jiná neoficiální seskupení musí vyvíjet svou činnost zcela transparentně a nesmí se podílet na žádné činnosti, která by mohla vést k záměně s oficiálními činnostmi Parlamentu nebo jeho orgánů. Nesmí pořádat akce ve třetích zemí ve stejnou dobu jako pracovní cesta oficiálního orgánu Parlamentu, včetně oficiálních delegací pro sledování průběhu voleb.
Pozměňovací návrh 22
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 34 – odst. 2
2.  Tato seskupení musí být při svých činnostech zcela transparentní a nesmí vyvíjet žádnou činnost, která by mohla vést k záměně s oficiálními činnostmi Parlamentu nebo jeho orgánů. Jsou-li dodrženy podmínky stanovené v předpisech přijatých předsednictvem o vytváření těchto seskupení, mohou politické skupiny usnadňovat činnost těchto seskupení tím, že jim poskytují logistickou podporu.
2.  Jsou-li dodrženy podmínky stanovené ve vnitřních předpisech Parlamentu o vytváření těchto seskupení, může politická skupina usnadňovat činnost těchto seskupení tím, že jim poskytuje logistickou podporu.
Pozměňovací návrh 23
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 34 – odst. 3 – pododstavec 1 a (nový)
Jiná neoficiální seskupení poslanců jsou rovněž povinna předložit do konce následujícího měsíce prohlášení o veškeré finanční nebo hmotné podpoře, kterou poslanci neuvedli ve svých individuálních prohlášeních podle přílohy I.
Pozměňovací návrh 24
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 34 – odst. 3 a (nový)
3a.  Na činnostech meziskupiny nebo jiného neoficiálního uskupení pořádaných v prostorách Parlamentu, jako je například účast na schůzích nebo akcí meziskupin nebo jiných neoficiálních uskupení, poskytování podpory těmto meziskupinám či neoficiálním uskupením a spolupořádání jejich akcí, se smějí podílet pouze představitelé zájmových skupin, kteří jsou registrováni v Rejstříku transparentnosti.
Pozměňovací návrh 25
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 34 – odst. 4
4.  Kvestoři vedou rejstřík prohlášení uvedených v odstavci 3. Rejstřík je zveřejněn na internetové stránce Parlamentu. Kvestoři stanoví podrobná pravidla pro tato prohlášení a zajistí dodržování tohoto článku.
4.  Kvestoři vedou rejstřík prohlášení uvedených v odstavci 3. Kvestoři stanoví podrobná pravidla pro tato prohlášení a jejich zveřejňování na internetových stránkách Parlamentu.
Pozměňovací návrh 26
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 34 – odst. 4 a (nový)
4a.  Kvestoři dbají na řádné uplatňování toto ustanovení.
Pozměňovací návrh 27
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 128 – odst. 4
4.  Otázku může v Parlamentu přednést jeden z tazatelů. Adresát odpoví.
4.  Otázku přednese v Parlamentu poslanec, jehož předem určí tazatelé. Pokud tento poslanec není přítomen, otázka není brána v potaz. Adresát odpoví.
Pozměňovací návrh 28
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130 – odst. 1
1.  Kterýkoli poslanec může položit předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku otázku k písemnému zodpovězení v souladu s kritérii uvedenými v příloze jednacího řádu27. Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.
1.  Kterýkoli poslanec, politická skupina nebo výbor může položit předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku otázku k písemnému zodpovězení v souladu s kritérii uvedenými v příloze jednacího řádu27. Za obsah otázek jsou odpovědní výhradně jejich autoři.
________________________
____________________
27 Viz příloha II.
27 Viz příloha II.
Pozměňovací návrh 29
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130 – odst. 2
2.  Otázky se předkládají předsedovi. Záležitosti týkající se přípustnosti otázky řeší předseda. Rozhodnutí předsedy nevychází výlučně z ustanovení přílohy, na která odkazuje odstavec 1, nýbrž z ustanovení jednacího řádu obecně. Odůvodněné rozhodnutí předsedy se oznámí tazateli.
2.  Otázky se předkládají v elektronické podobě předsedovi. Záležitosti týkající se přípustnosti otázky řeší předseda. Rozhodnutí předsedy nevychází výlučně z ustanovení přílohy, na která odkazuje odstavec 1, nýbrž z ustanovení jednacího řádu obecně. Odůvodněné rozhodnutí předsedy se oznámí tazateli.
Pozměňovací návrh 30
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130 – odst. 3
3.  Otázky se předkládají v elektronické podobě. Každý poslanec může předložit nejvýše dvacet otázek v průběhu jednotlivého tříměsíčního období.
3.  Kterýkoli poslanec, politická skupina nebo výbor může předložit nejvýše dvacet otázek v průběhu jednotlivého tříměsíčního období. Adresát má na odpověď zpravidla šest měsíců od jejich postoupení. Kterýkoli poslanec, politická skupina nebo výbor však může každý měsíc označit jednu ze svých otázek za prioritní otázku, kterou má adresát zodpovědět do tří týdnů od postoupení.
Pozměňovací návrh 31
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130 – odst. 5
5.  Nemůže-li adresát otázku zodpovědět ve lhůtě tří týdnů (prioritní otázky) nebo šesti týdnů (neprioritní otázky) od jejího zaslání adresátovi, může být na žádost jejího autora zařazena na pořad jednání příští schůze příslušného výboru.
5.  Pokud adresát otázku nezodpoví ve lhůtě uvedené v odstavci 3, příslušný výbor může otázku zařadit na pořad jednání své příští schůze.
Pozměňovací návrh 32
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130 – odst. 6
6.  Každý poslanec může vznést jednu prioritní otázku měsíčně.
vypouští se
Pozměňovací návrh 33
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130 – odst. 7
7.  Otázky a všechny odpovědi, včetně jejich příslušných příloh, na tyto otázky se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
7.  Otázky a odpovědi, včetně jejich příslušných příloh, na tyto otázky se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
Pozměňovací návrh 34
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 130a
Článek 130 a
vypouští se
Méně závažné interpelace k písemnému zodpovězení
1.   V případě méně závažných interpelací, které spočívají v otázkách k písemnému zodpovězení, mohou být Rada, Komise nebo místopředseda Komise / vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku požádáni politickou skupinou nebo poslanci, kteří tvoří nejméně pět procent všech poslanců Parlamentu, aby podali Parlamentu informace ke konkrétně vymezeným tématům.
Otázky jsou předkládány předsedovi, který v případě, že jsou tyto otázky obecně v souladu s jednacím řádem a splňují kritéria stanovená v příloze tohoto jednacího řádu28, požádá adresáta, aby odpověděl ve lhůtě dvou týdnů. Předseda může tuto lhůtu po konzultaci s tazateli prodloužit.
2.  Otázky a odpovědi se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
_____________________
28 Viz příloha II.
Pozměňovací návrh 35
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130b – název
Závažné interpelace k písemnému zodpovězení s rozpravou
Závažné interpelace k písemnému zodpovězení
Pozměňovací návrh 36
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130b – odst. 1
1.  V případě závažných interpelací, které spočívají v otázkách k písemnému zodpovězení s rozpravou, mohou být tyto otázky předloženy Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku výborem, politickou skupinou nebo poslanci, kteří tvoří nejméně pět procent všech poslanců Parlamentu. Otázky mohou obsahovat stručné vysvětlující prohlášení.
1.  Závažné interpelace spočívají v otázkách k písemnému zodpovězení, které Radě, Komisi nebo místopředsedovi Komise / vysokému představiteli Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pokládá výbor nebo politická skupina.
Otázky jsou předkládány písemně předsedovi, který v případě, že jsou tyto otázky obecně v souladu s jednacím řádem a splňují kritéria stanovená v příloze tohoto jednacího řádu29, o otázce bezodkladně informuje adresáta a požádá jej, aby uvedl, zda a do kdy na ni odpoví.
_____________________
29 Viz příloha II.
Pozměňovací návrh 37
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130b – odst. 1 a (nový)
1a.   Závažné interpelace se týkají otázek obecného zájmu a jsou předloženy písemně předsedovi. Jejich délka je nejvýše 500 slov. Pokud je závažná interpelace obecně v souladu s ustanoveními jednacího řádu, předseda ji neprodleně předá adresátovi, který na ni písemně odpoví.
Pozměňovací návrh 38
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130b – odst. 1 b (nový)
1b.   Každý rok může být podáno nejvýše 30 závažných interpelací. Konference předsedů zajistí vyvážené rozdělení těchto interpelací mezi politické skupiny; žádná z politických skupin nemůže předložit více než jednu měsíčně.
Pozměňovací návrh 39
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130b – odst. 1 c (nový)
1c.  Pokud adresát nezodpoví závažnou interpelaci do šesti týdnů od postoupení, je interpelace na žádost autora zařazena na konečný návrh pořadu jednání Parlamentu v souladu s postupem podle článku 149 a v souladu s odstavcem 3b.
Pozměňovací návrh 40
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130b – odst. 2
2.  Po obdržení písemné odpovědi je závažná interpelace zařazena do návrhu pořadu jednání Parlamentu v souladu s postupem stanoveným v článku 149. Rozprava se uskuteční, pokud o to požádá výbor, politická skupina nebo poslanci, kteří tvoří nejméně pět procent všech poslanců Parlamentu.
2.  Po obdržení písemné odpovědi je závažná interpelace na žádost poslanců nebo politické skupiny nebo skupin dosahujících přinejmenším střední prahové hodnoty zařazena na konečný návrh pořadu jednání Parlamentu v souladu s postupem stanoveným v článku 149 a v souladu s odstavcem 3a.
Pozměňovací návrh 41
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130b – odst. 3
3.  Odmítne-li adresát na otázku odpovědět nebo neodpoví-li do tří týdnů, je otázka zařazena do návrhu pořadu jednání. Rozprava se uskuteční, pokud o to požádá výbor, politická skupina nebo poslanci, kteří tvoří nejméně pět procent všech poslanců Parlamentu. Před rozpravou může být jednomu tazateli umožněno uvést dodatečné důvody pro předložení otázky.
vypouští se
Pozměňovací návrh 42
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130b – odst. 3 a
3a.  Počet závažných interpelací, o nichž se jedná v průběhu téhož dílčího zasedání, nesmí překročit tři. Pokud je u více než tří závažných interpelací v průběhu téhož dílčího zasedání požadována rozprava, Konference předsedů zařadí tyto interpelace na konečný návrh pořadu jednání v pořadí, v němž žádosti o rozpravu obdržela.
Pozměňovací návrh 43
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130b – odst. 4
4.   Otázku může v Parlamentu přednést jeden z tazatelů. Odpoví na ni jeden člen příslušného orgánu.
4.  Závažnou interpelaci přednese Parlamentu poslanec, kterého předem určí autor nebo poslanci žádající o rozpravu v souladu s odstavcem 2. Není-li tento poslanec přítomen, závažná interpelace není brána v potaz. Adresát odpoví.
Ustanovení čl. 123 odst. 2 až 5 týkající se předkládání návrhů usnesení a hlasování o nich se použijí obdobně.
Ustanovení čl. 123 odst. 2 až 8 týkající se předkládání návrhů usnesení a hlasování o nich se použijí obdobně.
Pozměňovací návrh 44
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 130b – odst. 5
5.  Tyto otázky, jakož i odpovědi na ně, se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
5.  Tyto interpelace, jakož iodpovědi na ně, se zveřejňují na internetových stránkách Parlamentu.
Pozměňovací návrh 45
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 165 – odst. 1
1.  Předseda napomene každého poslance, který narušuje řádný chod jednání nebo se chová způsobem neslučitelným s příslušnými ustanoveními článku 11.
1.  Předseda napomene každého poslance, který poruší pravidla chování stanovené v čl. 11 odst. 3b nebo 3c.
Pozměňovací návrh 46
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 165 – odst. 2
2.  Jestliže se provinění opakuje, předseda poslance napomene podruhé a tato skutečnost je zanesena do zápisu ze zasedání.
2.  Jestliže se porušení pravidel opakuje, předseda poslance napomene podruhé a tato skutečnost je zanesena do zápisu ze zasedání.
Pozměňovací návrh 47
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 165 – odst. 3
3.  Jestliže narušování pořádku pokračuje nebo se opakuje, může předseda odebrat poslanci slovo a vykázat jej z jednacího sálu pro zbytek denního zasedání. V mimořádně závažném případě může předseda rovněž přikročit k vykázání poslance po zbytek denního zasedání okamžitě a bez druhého napomenutí. Generální tajemník neprodleně zajistí výkon tohoto disciplinárního opatření za pomoci služby v sále a v případě potřeby za pomoci bezpečnostní služby Parlamentu.
3.  Jestliže porušování pravidel pokračuje nebo se opakuje,, může předseda odebrat poslanci slovo a vykázat jej z jednacího sálu pro zbytek denního zasedání. V mimořádně závažném případě může předseda rovněž přikročit k vykázání poslance po zbytek denního zasedání okamžitě a bez druhého napomenutí. Generální tajemník neprodleně zajistí výkon tohoto disciplinárního opatření za pomoci služby v sále a v případě potřeby za pomoci bezpečnostní služby Parlamentu.
Pozměňovací návrh 48
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 165 – odst. 5
5.  Předseda může přerušit přímý přenos ze zasedání, pokud se některý z poslanců dopustí hanlivých, rasistických nebo xenofobních výroků nebo chování.
5.  Předseda může přerušit přímý přenos ze zasedání, pokud některý z poslanců poruší čl. 11 odst. 3b nebo 3c.
Pozměňovací návrh 49
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 165 – odst. 6 – pododstavec 1
Předseda může nařídit vymazání částí projevů poslance, v nichž se vyskytují hanlivé, rasistické nebo xenofobní výroky, z audiovizuálního záznamu jednání.
Předseda může nařídit vymazání částí projevů poslance, které jsou v rozporu s čl. 11 odst. 3b nebo 3c, z audiovizuálního záznamu jednání.
Pozměňovací návrh 50
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 166 – odst. 1
1.  V případě závažného narušení pořádku nebo chodu Parlamentu, při němž došlo k porušení zásad vymezených v článku 11, předseda přijme odůvodněné rozhodnutí o uložení přiměřené sankce.
1.  V případě závažného porušení čl. 11 odst. 3a až 5b předseda přijme odůvodněné rozhodnutí o uložení přiměřené sankce v souladu s tímto článkem.
Ve vztahu k čl. 11 odst. 3b nebo 3c může předseda přijmout odůvodněné rozhodnutí podle tohoto článku, a to i pokud již bylo vůči dotčenému poslanci přijato okamžité opatření ve smyslu článku 165.
Ve vztahu k čl. 11 odst. 3e může předseda přijmout odůvodněné rozhodnutí podle tohoto článku až poté, co bylo v souladu s příslušnými interními administrativními postupy pro obtěžování a jeho prevenci zjištěno, že došlo k obtěžování.
Předseda může uložit poslanci sankci v případech, kdy se podle ustanovení tohoto jednacího řádu nebo podle rozhodnutí přijatého předsednictvem podle článku 25 použije tento článek.
Před přijetím rozhodnutí vyzve předseda dotčeného poslance k předložení písemných připomínek. Ve výjimečných případech může předseda uspořádat slyšení dotčeného poslance.
Toto rozhodnutí je oznámeno dotčenému poslanci doporučeným dopisem nebo v naléhavých případech prostřednictvím služby v sále.
Poté, co bylo rozhodnutí oznámeno dotčenému poslanci, oznámí předseda v Parlamentu sankci uloženou poslanci. Předsedové orgánů, výborů a delegací, jejichž členem je dotčený poslanec, jsou rovněž informováni.
Jakmile je sankce uložena s konečnou platností, musí být zveřejněna, a to po celý zbytek daného volebního období, na dobře viditelném místě internetových stránek Parlamentu.
Pozměňovací návrh 51
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 166 – odst. 1 a (nový)
1a.  Před přijetím rozhodnutí vyzve předseda dotčeného poslance k předložení písemných připomínek. Předseda může namísto toho svolat ústní slyšení, pokud je to vhodnější.
Rozhodnutí o uložení sankce je oznámeno dotčenému poslanci doporučeným dopisem nebo v naléhavých případech prostřednictvím služby v sále.
Poté, co bylo rozhodnutí oznámeno dotčenému poslanci, oznámí předseda v Parlamentu sankci uloženou poslanci. Předsedové orgánů, výborů a delegací, jejichž členem je dotčený poslanec, jsou rovněž informováni.
Jakmile je sankce uložena s konečnou platností, musí být zveřejněna, a to po celý zbytek daného volebního období, na dobře viditelném místě internetových stránek Parlamentu.
Pozměňovací návrh 52
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 166 – odst. 2
2.  Při posuzování nevhodného chování poslanců je nutno brát v úvahu, zda je toto chování ojedinělé, opakované či soustavné, a zvažovat míru jeho závažnosti.
2.  Při posuzování nevhodného chování poslanců je nutno brát v úvahu, zda je toto chování ojedinělé, opakované či soustavné, a zvažovat míru jeho závažnosti. Rovněž se případně přihlédne k možné újmě na důstojnosti a dobré pověsti Parlamentu.
Je třeba rozlišovat mezi projevy vizuální povahy, které lze tolerovat, pokud nejsou urážlivé, hanlivé, rasistické či xenofobní, zachovávají rozumnou míru a nevyvolávají konflikty, a mezi těmi, které aktivně narušují parlamentní činnost.
Pozměňovací návrh 53
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 166 – odst. 4
4.  V případě, že k narušování pořádku dochází opakovaně nebo se poslanec odmítá podřídit opatření přijatému podle čl. 165 odst. 3, mohou být sankce stanovené v odst. 3 písm. b) až e) zdvojnásobeny.
4.  V případě, že k porušování pravidel dochází opakovaně nebo se poslanec odmítá podřídit opatření přijatému podle čl. 165 odst. 3, mohou být sankce stanovené v odst. 3 písm. b) až e) zdvojnásobeny.
Pozměňovací návrh 54
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 174 – odst. 7
7.  Předseda může dát hlasovat o několika pozměňovacích návrzích najednou, pokud se tyto návrhy vzájemně doplňují, nepožádá-li politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty o oddělené nebo dílčí hlasování. Autoři pozměňovacích návrhů mohou rovněž navrhnout hlasování najednou, pokud se jejich návrhy vzájemně doplňují.
7.  Předseda může dát hlasovat o několika pozměňovacích návrzích najednou, pokud se tyto návrhy vzájemně doplňují, nepožádá-li politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty o oddělené nebo dílčí hlasování. Autoři pozměňovacích návrhů mohou rovněž navrhnout, aby se o jejich pozměňovacích návrzích hlasovalo najednou.
Pozměňovací návrh 55
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 174 – odst. 10
10.  O pozměňovacích návrzích, u nichž bylo požádáno o jmenovité hlasování, se hlasuje jednotlivě.
10.  O pozměňovacích návrzích, u nichž bylo požádáno o jmenovité hlasování, se hlasuje odděleně od ostatních pozměňovacích návrhů.
Pozměňovací návrh 56
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 177 – interpelace
Jakékoli porušení tohoto článku se považuje za závažný případ narušení pořádku ve smyslu čl. 166 odst. 1 a má právní následky popsané v uvedeném článku.
Jakékoli porušení tohoto článku se považuje za závažné porušení čl. 11 odst. 3b.
Pozměňovací návrh 57
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 196
Článek 196
Článek 196
Zřizování stálých výborů
Zřizování stálých výborů
Na návrh Konference předsedů zřídí Parlament stálé výbory. Jejich působnost je vymezena v příloze jednacího řádu52. Tato příloha se přijímá většinou odevzdaných hlasů. Jejich členové jsou jmenováni během prvního dílčího zasedání, které následuje po novém zvolení Parlamentu, a pak znovu po dvou a půl letech.
Na návrh Konference předsedů zřídí Parlament stálé výbory. Jejich působnost je vymezena v příloze jednacího řádu52. Tato příloha se přijímá většinou odevzdaných hlasů. Jejich členové jsou jmenováni během prvního dílčího zasedání, které následuje po novém zvolení Parlamentu.
Působnost stálých výborů může být vymezena rovněž v jiné době než při zřizování výboru.
Působnost stálých výborů může být nově vymezena rovněž v jiné době než při zřizování výboru.
_________________
_________________
52 Viz příloha V.
52 Viz příloha V.
Pozměňovací návrh 58
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 204 – odst. 1
1.  Na první schůzi výboru po jmenování členů výboru podle článku 199 zvolí výbor odděleným hlasováním předsednictvo složené z předsedy výboru a místopředsedů výborů, kteří jsou zvoleni z řádných členů tohoto výboru. O počtu místopředsedů výborů, jež mají být zvoleni, rozhodne Parlament na návrh Konference předsedů. Ve složení předsednictva každého výboru se musí odrážet rozmanitost Parlamentu. Není přípustné, aby bylo předsednictvo složeno pouze z mužů či pouze z žen nebo aby všichni místopředsedové pocházeli z téhož členského státu.
1.  Na první schůzi výboru po jmenování členů výboru podle článku 199 a opětovně po dvou a půl letech zvolí výbor odděleným hlasováním předsednictvo složené z předsedy výboru a místopředsedů výborů, kteří jsou zvoleni z řádných členů tohoto výboru. O počtu místopředsedů výborů, jež mají být zvoleni, rozhodne Parlament na návrh Konference předsedů. Ve složení předsednictva každého výboru se musí odrážet rozmanitost Parlamentu. Není přípustné, aby bylo předsednictvo složeno pouze z mužů či pouze z žen nebo aby všichni místopředsedové pocházeli z téhož členského státu.
Pozměňovací návrh 59
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 210a – název
Postup při přístupu členů výboru k důvěrným informacím, které Parlament obdržel
Postup při přístupu členů výboru k důvěrným informacím na neveřejné schůzi výboru
Pozměňovací návrh 60
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 210a – odst. 3 – pododstavec 1
Jakmile předseda výboru prohlásí, že se použije důvěrný postup, smí se zúčastnit schůze jen ti členové výboru, úředníci a odborníci, které předem určí předseda výboru a jejichž přítomnost je naprosto nezbytná.
Jakmile předseda výboru prohlásí, že se použije důvěrný postup, je schůze neveřejná a smí se jí zúčastnit jen členové a náhradníci výboru. Výbor může v souladu s příslušným interinstitucionálním právním rámcem povolit účast na schůzi jiným poslancům podle čl. 206 odst. 3. Schůze se rovněž mohou zúčastnit osoby, které předem určí předseda výboru, neboťpotřebují příslušné informace pro výkon svých povinností, s ohledem na omezení stanovená předpisy o nakládání s důvěrnými informacemi v Parlamentu. Pokud je vyžadován přístup k utajovaným informacím na úrovni CONFIDENTIEL UE/EU CONFIDENTIAL a vyšší nebo přístup podléhá specifickým omezením na základě interinstitucionálního právního rámce, mohou být uplatněna další omezení.
Pozměňovací návrh 61
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 210a – odst. 4
4.  Poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru, který použil důvěrný postup, mohou požádat o projednání, zda došlo k porušení důvěrnosti. Tato žádost může být zařazena na pořad jednání příští schůze výboru. Výbor může rozhodnout většinou hlasů svých členů, že daná věc bude postoupena předsedovi Parlamentu k dalšímu projednání podle článků 11 a 166.
4.  Aniž by byly dotčeny předpisy o porušení důvěrnosti z celkového hlediska, poslanci nebo jedna či více politických skupin dosahující přinejmenším střední prahové hodnoty ve výboru, který použil důvěrný postup, mohou požádat o projednání, zda došlo k porušení důvěrnosti. Tato žádost může být zařazena na pořad jednání příští schůze výboru. Výbor může rozhodnout většinou hlasů svých členů, že daná věc bude postoupena předsedovi Parlamentu k dalšímu projednání podle článků 11 a 166.
Pozměňovací návrh 62
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 211 – název
Veřejná slyšení o občanských iniciativách
Veřejná slyšení a rozpravy o občanských iniciativách
Pozměňovací návrh 63
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 211 – odst. 7 a (nový)
7a.  Na dílčím zasedání následujícím po veřejném slyšení uskuteční Parlament rozpravu o občanské iniciativě zveřejněné v registru podle čl. 10 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 211/2011 a při zařazení rozpravy na pořad jednání rozhodne, zda bude rozprava zakončena přijetím usnesení. Rozprava není zakončena usnesením, pokud je na pořadu téhož nebo příštího dílčího zasedání zpráva o stejném nebo podobném tématu, nepředloží-li předseda z mimořádných důvodů jiný návrh. Zakončí-li Parlament rozpravu usnesením, může věcně příslušný výbor, politická skupina nebo poslanci dosahující přinejmenším nízké prahové hodnoty podat návrh usnesení. Ustanovení čl. 123 odst. 3 až 8 týkající se předkládání návrhů usnesení a hlasování o nich se použijí obdobně.
Pozměňovací návrh 76
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 211 – odst. 8
8.  Nepředloží-li Komise v návaznosti na občanskou iniciativu, která jí byla úspěšně předložena podle článku 9 nařízení (EU) č. 211/2011, návrh právního aktu do dvanácti měsíců poté, co k ní vydala kladné stanovisko a ve sdělení uvedla opatření, která hodlá učinit, může věcně příslušný výbor ve spolupráci s organizátory občanské iniciativy uspořádat slyšení a v případě potřeby zahájit postup podle článku 46 jednacího řádu s cílem uplatnit právo Parlamentu žádat Komisipředložení příslušného návrhu.
8.  V návaznosti na sdělení Komise, kterým se stanoví její právní a politické závěry ohledně konkrétní občanské iniciativy, posoudí Parlament opatření, která Komise v důsledku tohoto sdělení učinila. Nepředloží-li Komise k občanské iniciativě odpovídající návrh, může věcně příslušný výbor ve spolupráci s organizátory občanské iniciativy uspořádat slyšení. Parlament může dále rozhodnout, zda uskuteční rozpravu v plénu a zda bude tato rozprava zakončena přijetím usnesení. Postup podle čl. 211 odst. 7a jednacího řádu se použije obdobně. Parlament může rovněž rozhodnout, že využije práva, které mu uděluje článek 225 Smlouvyfungování Evropské unie, a zahájí tak postup podle článku 46 jednacího řádu.
Pozměňovací návrh 64
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 223a – název – poznámka pod čarou
61 Článek 223a se vztahuje pouze na evropské politické strany a evropské politické nadace ve smyslu čl. 2 odst. 3 a 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014. Viz rovněž poznámky pod čarou u článků 224 a 225.
61 Článek 223a se vztahuje pouze na evropské politické strany a evropské politické nadace ve smyslu čl. 2 odst. 3 a 4 nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014.
Pozměňovací návrh 65
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 223a – odst. 2 a (nový)
2a.   Na základě čl. 10 odst. 3 prvního pododstavce nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 může skupina nejméně 50 občanů předložit odůvodněnou žádost, aby Parlament požádal o ověření podle odstavce 2. Tuto odůvodněnou žádost nesmí iniciovat ani podepsat poslanci Parlamentu. Žádost musí obsahovat závažné důkazy, že daná evropská politická strana nebo evropské politická nadace nesplňuje podmínky uvedené v odstavci 2.
Předseda předá přípustné žádosti podané skupinou občanů příslušnému výboru k dalšímu posouzení.
Po tomto posouzení, které proběhne do čtyř měsíců poté, co předseda žádosti výboru postoupil, může příslušný výbor většinou všech svých členů zastupujících alespoň tři politické skupiny rozhodnout o předložení návrhu na přijetí opatření na základě žádost a informovat o tom předsedu.
Skupina občanů je informována o závěru, k němuž výbor dospěl.
Po obdržení návrhu výboru předseda oznámí žádost Parlamentu.
Po tomto oznámení Parlament většinou odevzdaných hlasů rozhodne, zda bude podána žádost Úřadu pro evropské politické strany a evropské politické nadace.
Výbor přijme pokyny pro vyřizování těchto žádostí podaných skupinami občanů.
Pozměňovací návrh 89/rev
Jednací řád Evropského parlamentu
Článek 228 a (nový)
Článek 228a
Začleňování hlediska rovnosti žen a mužů
Předsednictvo přijme akční plán v oblasti rovnosti pohlaví, jehož cílem je začlenění genderového rozměru do všech činností Parlamentu na všech úrovních a ve všech fázích. Akční plán v oblasti rovnosti pohlaví je dvakrát ročně monitorován a alespoň každých pět let podléhá přezkumu.
Pozměňovací návrh 66
Jednací řád Evropského parlamentu
Čl. 229 – odst. 3
Tato ustanovení se nevztahují na petice a sdělení, která nevyžadují rozhodnutí.
Tato ustanovení se nevztahují na petice, občanské iniciativy a sdělení, která nevyžadují rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 67
Jednací řád Evropského parlamentu
Příloha II – název
KRITÉRIA PRO OTÁZKY A INTERPELACE K PÍSEMNÉMU ZODPOVĚZENÍ PODLE ČLÁNKŮ 130, 130A, 130B, 131 A 131A JEDNACÍHO ŘÁDU
KRITÉRIA PRO OTÁZKY A INTERPELACE K PÍSEMNÉMU ZODPOVĚZENÍ PODLE ČLÁNKŮ 130, 131 a 131A JEDNACÍHO ŘÁDU

Celní kodex Unie: zahrnutí obce Campione d´Italia a italských vod Luganského jezera do celního územní Unie***I
PDF 133kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (COM(2018)0259 – C8-0180/2018 – 2018/0123(COD))
P8_TA(2019)0047A8-0368/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0259),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0180/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. července 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 12. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0368/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 31. ledna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/474.)

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 39.


Některá pravidla týkající se přímých plateb a podpory pro rozvoj venkova v letech 2019 a 2020 ***I
PDF 133kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o některá pravidla týkající se přímých plateb a podpory pro rozvoj venkova v letech 2019 a 2020 (COM(2018)0817 – C8-0506/2018 – 2018/0414(COD))
P8_TA(2019)0048A8-0018/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0817),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 42 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0506/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  po konzultaci s Evropským hospodářským a sociálním výborem,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0018/2019),

A.  vzhledem k tomu, že z důvodu naléhavosti lze přikročit k hlasování před uplynutím lhůty osmi týdnů stanovené v článku 6 Protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 31. ledna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013, pokud jde o některá pravidla týkající se přímých plateb a podpory pro rozvoj venkova v letech 2019 a 2020

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/288.)


Přistoupení Dominikánské republiky k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
PDF 125kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Chorvatsko, Kypr, Lucembursko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Spojené království opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Dominikánské republiky k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2018)0526 – C8-0376/2018 – 2018/0276(NLE))
P8_TA(2019)0049A8-0451/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2018)0526),

–  s ohledem na čl. 38 čtvrtý pododstavec Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0376/2018),

–  s ohledem na posudek Soudního dvora(1), že prohlášení o přijetí přistoupení k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 spadá do výlučné vnější pravomoci Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78c a čl. 108 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0451/2018),

1.  schvaluje rozhodnutí, kterým se Chorvatsko, Kypr, Lucembursko, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Spojené království opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Dominikánské republiky k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, jakož i Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

(1) Posudek Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Přistoupení Ekvádoru a Ukrajiny k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
PDF 124kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Rakousko opravňuje, aby v zájmu Evropské unie přijalo přistoupení Ekvádoru a Ukrajiny k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2018)0527 – C8-0375/2018 – 2018/0277(NLE))
P8_TA(2019)0050A8-0452/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2018)0527),

–  s ohledem na čl. 38 čtvrtý pododstavec Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0375/2018),

–  s ohledem na posudek Soudního dvora(1), že prohlášení o přijetí přistoupení k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 spadá do výlučné vnější pravomoci Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78c a čl. 108 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0452/2018),

1.  schvaluje rozhodnutí, kterým se Rakousko opravňuje, aby v zájmu Evropské unie přijalo přistoupení Ekvádoru a Ukrajiny k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, jakož i Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

(1) Posudek Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Přistoupení Hondurasu k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
PDF 123kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Rakousko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Hondurasu k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2018)0528 – C8-0377/2018 – 2018/0278(NLE))
P8_TA(2019)0051A8-0457/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2018)0528),

–  s ohledem na čl. 38 čtvrtý pododstavec Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0377/2018),

–  s ohledem na posudek Soudního dvora(1), že prohlášení o přijetí přistoupení k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 spadá do výlučné vnější pravomoci Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78c a čl. 108 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0457/2018),

1.  schvaluje rozhodnutí, kterým se Rakousko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Hondurasu k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, jakož i Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

(1) Posudek Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Přistoupení Běloruska a Uzbekistánu k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 *
PDF 125kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu rozhodnutí Rady, kterým se Lucembursko, Rakousko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Běloruska a Uzbekistánu k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 (COM(2018)0530 – C8-0378/2018 – 2018/0279(NLE))
P8_TA(2019)0052A8-0458/2018

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (COM(2018)0530),

–  s ohledem na čl. 38 čtvrtý pododstavec Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980,

–  s ohledem na čl. 81 odst. 3 a čl. 218 odst. 6 druhý pododstavec písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterých Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0378/2018),

–  s ohledem na posudek Soudního dvora(1), že prohlášení o přijetí přistoupení k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980 spadá do výlučné vnější pravomoci Evropské unie,

–  s ohledem na článek 78c a čl. 108 odst. 8 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0458/2018),

1.  schvaluje rozhodnutí, kterým se Lucembursko, Rakousko a Rumunsko opravňují, aby v zájmu Evropské unie přijaly přistoupení Běloruska a Uzbekistánu k Haagské úmluvě o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí z roku 1980;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států, jakož i Stálému výboru Haagské konference mezinárodního práva soukromého.

(1) Posudek Soudního dvora ze dne 14. října 2014, 1/13, ECLI:EU:C:2014:2303.


Přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi EU, Grónskem a Dánskem *
PDF 270kWORD 76k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii včetně vztahů mezi Evropskou unií na jedné straně a Grónskem a Dánským královstvím na straně druhé („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (COM(2018)0461 – C8-0379/2018 – 2018/0244(CNS))
P8_TA(2019)0053A8-0480/2018

(Zvláštní legislativní postup – konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2018)0461),

–  s ohledem na článek 203 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0379/2018),

—  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozvoj (A8-0480/2018),

1.  schvaluje pozměněný návrh Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby návrh v souladu s čl. 293 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie změnila odpovídajícím způsobem;

3.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

4.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit návrh Komise;

5.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 6
(6)  Toto nové rozhodnutí by mělo zdůraznit specifika spolupráce s Grónskem, jako je cíl zachování úzkého a trvalého svazku mezi Unií, Grónskem a Dánskem, potvrzení geostrategické pozice Grónska, význam dialogu o politice mezi Grónskem a Unií, existence dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Unií a Grónskem a možná spolupráce v otázkách týkajících se Arktidy. Mělo by reagovat na globální výzvy a umožnit vytvoření proaktivní agendy a sledování společných zájmů, zejména pokud jde o čím dále větší dopad změny klimatu na lidskou činnost a na životní prostředí, námořní dopravu, přírodní zdroje, včetně nerostných surovin a rybí populace, jakož i výzkum a inovace.
(6)  Toto nové rozhodnutí by mělo zdůraznit specifika spolupráce s Grónskem. Rada v roce 2003 souhlasila, že budoucí vztah mezi Unií a Grónskem po roce 2006 bude založen na komplexním partnerství pro udržitelný rozvoj, které bude zahrnovat zvláštní dohodu o rybolovu sjednanou podle obecných pravidel a zásad platných pro takové dohody. Společné prohlášení Evropské unie na jedné straně a vlády Grónska a vlády Dánska na straně druhé o vztazích mezi Evropskou unií a Grónskem podepsané v Bruselu dne 19. března 2015 připomnělo historické, politické, hospodářské a kulturní vazby mezi Unií a Grónskem a zdůraznilo potřebu dále posilovat vztahy a spolupráci na základě společných zájmů. Partnerství založené na tomto novém rozhodnutí by tudíž mělo usilovat o zachování úzkých a trvalých vazeb mezi Unií, Grónskem a Dánskem a mělo by pomoci překonat globální výzvy tím, že umožní vytvoření dynamického programu a nalezení společných zájmů. Rozhodnutí by mělo zdůraznit specifika spolupráce s Grónskem a uznat geostrategickou pozici Grónska, význam politického dialogu mezi Grónskem a Unií, existenci dohody o partnerství v odvětví rybolovu mezi Unií a Grónskem a možnou spolupráci v arktických otázkách. Mělo by zejména zohlednit stále větší dopad změny klimatu na lidskou činnost a na životní prostředí, námořní dopravu, přírodní zdroje, včetně nerostných surovin a rybí populace, jakož i výzkum a inovace.
Pozměňovací návrh 2
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 16
(16)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že akce podle tohoto programu přispějí 20 % ze svého celkového finančního krytí na cíle v oblasti klimatu. Relevantní akce budou identifikovány během provádění programu a znovu posouzeny v rámci hodnocení v polovině období a postupů přezkumu.
(16)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že akce podle tohoto programu přispějí 30 % ze svého celkového finančního krytí na cíle v oblasti klimatu. Relevantní akce budou identifikovány během provádění programu a znovu posouzeny v rámci hodnocení v polovině období a postupů přezkumu.
Pozměňovací návrh 3
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 18
(18)  Unie a ZZÚ uznávají obzvláštní význam vzdělávání a odborné přípravy jakožto páky pro udržitelný rozvoj ZZÚ.
(18)  Unie a ZZÚ uznávají obzvláštní význam vzdělávání a odborné přípravy jakožto páky pro udržitelný rozvoj ZZÚ, zejména na územích, kde je obecná vzdělanost obyvatelstva spíše nízká.
Pozměňovací návrh 4
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 19
(19)  Přidružení ZZÚ k Unii by mělo zohledňovat a podporovat zachování kulturní rozmanitosti a identity ZZÚ.
(19)  Přidružení ZZÚ k Unii by mělo zohledňovat a podporovat zachování kulturní rozmanitosti a identity ZZÚ. Mělo by také věnovat zvláštní pozornost právům původních obyvatel ZZÚ a napomáhat prosazování a respektování těchto práv.
Pozměňovací návrh 5
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 20
(20)  Obchod mezi Unií a ZZÚ a jejich spolupráce související s obchodem by měly přispívat k cíli udržitelného hospodářského, sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí.
(20)  Obchod mezi Unií a ZZÚ a jejich spolupráce související s obchodem by měly přispívat k cíli udržitelného hospodářského, sociálního rozvoje a ochrany životního prostředí v souladu s cíli udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh 6
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 21
(21)  Toto rozhodnutí by mělo stanovit pružnější pravidla původu včetně nových možností pro kumulaci původu. Kumulace by měla být možná nejen se ZZÚ a zeměmi, s nimiž byla uzavřena dohoda o hospodářském partnerství (EPA), nýbrž za jistých okolností i pro produkty pocházející ze zemí, s nimiž Unie uplatňuje dohodu o volném obchodu, a s výhradou určitých podmínek také pro produkty, které jsou do Unie dováženy bez kvót a s nulovým clem v rámci unijního systému všeobecných celních preferencí. Tyto podmínky jsou nezbytné k tomu, aby se zabránilo obcházení obchodních opatření a u opatření pro kumulaci se zajistilo náležité fungování.
(21)  Toto rozhodnutí by mělo stanovit pružnější pravidla původu včetně nových možností pro kumulaci původu. Kumulace by měla být možná nejen se ZZÚ a zeměmi, s nimiž byla uzavřena dohoda o hospodářském partnerství (EPA), nýbrž za jistých okolností i pro produkty pocházející ze zemí, s nimiž Unie uplatňuje dohodu o volném obchodu, a s výhradou určitých podmínek také pro produkty, které jsou do Unie dováženy bez kvót a s nulovým clem v rámci unijního systému všeobecných celních preferencí. Tyto podmínky jsou nezbytné pro odolnější obchodní unii schopnou zabránit obcházení obchodních opatření a zajistit u opatření pro kumulaci náležité fungování.
Pozměňovací návrh 7
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 25
(25)  Spolupráce v oblasti finančních služeb mezi Unií a ZZÚ by měla přispět k vybudování bezpečnějšího, zdravějšího a transparentnějšího finančního systému, který je zásadní pro posílení globální finanční stability a pro podporu udržitelného růstu. Úsilí v této oblasti by se mělo soustřeďovat na sbližování s mezinárodně dohodnutými normami a na sbližování právních předpisů ZZÚ s unijním acquis týkajícím se finančních služeb. Náležitá pozornost by se měla věnovat posilování správní kapacity orgánů ZZÚ, včetně orgánů v oblasti dohledu.
(25)  Spolupráce v oblasti finančních služeb mezi Unií a ZZÚ by se měla snažit řešit daňové podvody a úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem, a tak přispět k vybudování bezpečnějšího, zdravějšího a transparentnějšího finančního systému, který je zásadní pro posílení globální finanční stability a pro podporu udržitelného růstu. Úsilí v této oblasti by se mělo soustřeďovat na sbližování s mezinárodně dohodnutými normami a na sbližování právních předpisů ZZÚ s unijním acquis týkajícím se finančních služeb. Náležitá pozornost by se měla věnovat posilování správní kapacity orgánů ZZÚ, včetně orgánů v oblasti dohledu.
Pozměňovací návrh 8
Návrh rozhodnutí
Bod odůvodnění 32
(32)  Toto rozhodnutí by mělo v příslušných případech odkazovat na [nařízení o NDICI] (nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci) pro účely provádění spolupráce, a zajistit tak soudržnost při řízení jednotlivých nástrojů.
vypouští se
Pozměňovací návrh 9
Návrh rozhodnutí
Čl. 1 – odst. 1
1.  Tímto rozhodnutím se zakládá přidružení zámořských zemí a území (dále též „ZZÚ“) k Unii (dále jen „přidružení“), které představuje partnerství založené na článku 198 SFEU, jež má podporovat udržitelný rozvoj v ZZÚ a šířit hodnoty a normy Unie v okolním světě.
1.  Tímto rozhodnutím se zakládá přidružení zámořských zemí a území (dále též „ZZÚ“) k Unii (dále jen „přidružení“), které představuje partnerství založené na článku 198 SFEU, jež má podporovat udržitelný rozvoj v ZZÚ a šířit hodnoty, zásady a normy Unie v okolním světě.
Pozměňovací návrh 10
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 1
1.  Přidružení ZZÚ k Unii se zakládá na sdílených cílech, zásadách a hodnotách ZZÚ, členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a Unie.
1.  Přidružení ZZÚ k Unii se zakládá na sdílených cílech, zásadách a hodnotách ZZÚ, členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, a Unie. Přispívá k dosažení cílů udržitelného rozvoje definovaných v Agendě 2030 a k provádění Pařížské dohody o klimatu.
Pozměňovací návrh 11
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 3
3.  Při provádění tohoto rozhodnutí se partneři řídí zásadami transparentnosti, subsidiarity a potřebné účinnosti a věnují se stejnou měrou všem třem pilířům udržitelného rozvoje ZZÚ: hospodářskému rozvoji, sociálnímu rozvoji a ochraně životního prostředí.
3.  Při provádění tohoto rozhodnutí se partneři řídí zásadami transparentnosti, subsidiarity a potřebné účinnosti a věnují se stejnou měrou všem třem pilířům udržitelného rozvoje ZZÚ: hospodářskému rozvoji, sociálnímu a kulturnímu rozvoji a ochraně životního prostředí.
Pozměňovací návrh 12
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 4
4.  Obecným cílem tohoto rozhodnutí je podpora hospodářského a sociálního rozvoje ZZÚ a navázání úzkých hospodářských vztahů mezi nimi a Unií jako celkem. Přidružení sleduje tento obecný cíl posilováním konkurenceschopnosti ZZÚ, zvyšováním jejich odolnosti, omezováním jejich ekonomické a environmentální zranitelnosti a podporou spolupráce mezi nimi a jinými partnery.
4.  V souladu s čl. 3 odst. 5 a článkem 21 Smlouvy o Evropské unii a s článkem 198 Smlouvy o fungování Evropské unie je obecným cílem tohoto rozhodnutí podpora hospodářského a sociálního rozvoje ZZÚ a navázání úzkých hospodářských vztahů mezi nimi a Unií jako celkem.
Pozměňovací návrh 13
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 5 – písm. a
a)  posilovat a podporovat spolupráci se ZZÚ;
vypouští se
Pozměňovací návrh 14
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 5 – písm. b
b)  podporovat Grónsko a spolupracovat s ním při řešení jeho největších problémů, jako je zvyšování úrovně vzdělání, a přispět ke kapacitě veřejné správy Grónska, aby mohla vytvářet a provádět vnitrostátní politiky.
b)  podporovat ZZÚ a spolupracovat s nimi při řešení jejich největších problémů, včetně úrovně vzdělání v případě Grónska;
Pozměňovací návrh 15
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 5 – písm. b a (nové)
ba)  posilovat odolnost ZZÚ tím, že sníží jejich hospodářskou a environmentální zranitelnost;
Pozměňovací návrh 16
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 5 – písm. b b (nové)
bb)  posilovat konkurenceschopnost ZZÚ, včetně sociálních standardů;
Pozměňovací návrh 17
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 5 – písm. b c (nové)
bc)  podporovat spolupráci ZZÚ s dalšími partnery.
Pozměňovací návrh 18
Návrh rozhodnutí
Čl. 3 – odst. 6
6.  Při sledování těchto cílů respektuje přidružení základní zásady jako svobodu, demokracii, lidská práva a základní svobody, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj, které jsou všechny zámořským zemím a územím a členským státům, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, společné.
6.  Při sledování těchto cílů respektuje přidružení základní zásady jako demokracii, přístup založený na právu, který zahrnuje všechna lidská práva a základní svobody, právní stát, řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj, které jsou všechny zámořským zemím a územím a členským státům, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, společné. Totéž platí pro zásadu zákazu diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku, sexuální orientace a zásadu rovnosti mužů a žen.
Pozměňovací návrh 19
Návrh rozhodnutí
Čl. 4 – pododstavec 1 a (nový)
Komise v procesu plánování a provádění, zejména při přijímání svých obecných pokynů, náležitě zohlední omezenou správní a personální kapacitu ZZÚ.
Pozměňovací návrh 20
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 2 – písm. a
a)  hospodářská diverzifikace ekonomik ZZÚ včetně jejich další integrace do světového a regionálního hospodářství; ve specifickém případě Grónska potřeba zvýšit kvalifikaci jeho pracovní síly;
a)  udržitelná diverzifikace ekonomik ZZÚ včetně jejich další integrace do světového a regionálního hospodářství; ve specifickém případě Grónska potřeba zvýšit kvalifikaci jeho pracovní síly;
Pozměňovací návrh 21
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)   podpora vysoce kvalitního sociálního modelu;
Pozměňovací návrh 22
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 2 – písm. e
e)  podpora snižování rizika katastrof;
e)  podpora snižování rizika katastrof s přihlédnutím k prioritám definovaným v sendajském rámci pro období 2015–2030;
Pozměňovací návrh 23
Návrh rozhodnutí
Čl. 5 – odst. 2 – písm. h a (nové)
ha)  otázky týkající se Karibiku a Tichomoří.
Pozměňovací návrh 24
Návrh rozhodnutí
Čl. 7 – odst. 2
2.  Za tímto účelem si Unie a ZZÚ mohou vyměňovat informace a osvědčené postupy nebo v rámci účasti ZZÚ v regionálních a mezinárodních organizacích navazovat jakoukoli jinou formu úzké spolupráce a koordinace s jinými partnery, v příslušných případech prostřednictvím mezinárodních dohod.
2.  Za tímto účelem si Unie a ZZÚ mohou vyměňovat informace a osvědčené postupy nebo v rámci účasti ZZÚ v regionálních a mezinárodních organizacích navazovat jakoukoli jinou formu úzké spolupráce a koordinace s jinými partnery, v příslušných případech prostřednictvím mezinárodních dohod, aby přispěly k hladké integraci ZZÚ do jejich zeměpisného prostředí.
Pozměňovací návrh 25
Návrh rozhodnutí
Čl. 7 – odst. 3
3.  Přidružení usiluje o podporu spolupráce mezi ZZÚ a jinými partnery v oblastech spolupráce vytyčených v částech II a III tohoto rozhodnutí. Cílem přidružení je v tomto směru podpora spolupráce mezi ZZÚ a nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 SFEU a sousedními státy AKT a státy a územími mimo AKT. V zájmu dosažení tohoto cíle zlepší Unie koordinaci a využívání synergií mezi příslušnými programy Unie. Unie rovněž ve vhodných případech usiluje o přidružení ZZÚ ve svých instancích dialogu s jejich sousedními zeměmi, ať se jedná o státy AKT nebo státy nebo území mimo AKT, a s nejvzdálenějšími regiony.
3.  Přidružení usiluje o podporu spolupráce mezi ZZÚ a jinými partnery v oblastech spolupráce vytyčených v částech II a III tohoto rozhodnutí. Cílem přidružení je v tomto směru podpora spolupráce mezi ZZÚ a nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 SFEU a sousedními státy AKT a státy a územími mimo AKT. V zájmu dosažení tohoto cíle zlepší Unie koordinaci a využívání synergií mezi příslušnými programy Unie. Unie přidruží ZZÚ ve svých instancích dialogu s jejich sousedními zeměmi, ať se jedná o státy AKT nebo státy nebo území mimo AKT, a s nejvzdálenějšími regiony, případně navrhne udělit jim status pozorovatele.
Pozměňovací návrh 26
Návrh rozhodnutí
Čl. 7 – odst. 4 – písm. a a (nové)
aa)  na posílení schopností ZZÚ ovlivňovat přijímání regionálních strategií zohledňujících jejich specifika, jejich potenciál a evropskou perspektivu ZZÚ;
Pozměňovací návrh 27
Návrh rozhodnutí
Čl. 9 – název
Zvláštní zacházení
Zvláštní zacházení s izolovanými ZZÚ
Pozměňovací návrh 28
Návrh rozhodnutí
Článek 9 a (nový)
Článek 9 a
Zvláštní zacházení s nejméně rozvinutými ZZÚ
1.  Přidružení zohledňuje různorodost ZZÚ, co se týče úrovně rozvoje a strukturálních omezení.
2.  Zavede se zvláštní zacházení pro nejméně rozvinuté ZZÚ.
3.  Aby se nejméně rozvinutým ZZÚ umožnilo dohnat jejich zpoždění z hlediska rozvoje a čelit trvalým strukturálním omezením, bude se při určování objemu finanční pomoci a podmínek s ní spojených řádně přihlížet k jejich zvláštnostem.
4.  Za nejméně rozvinuté se považují ostrovy Wallis a Futuna.
Pozměňovací návrh 29
Návrh rozhodnutí
Čl. 10 – odst. 1
1.  Přidružení se zakládá na obšírném dialogu a konzultacích o otázkách společného zájmu mezi ZZÚ, členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, Komisí a v příslušných případech i Evropskou investiční bankou (EIB).
1.  Přidružení se zakládá na obšírném dialogu a konzultacích o otázkách společného zájmu mezi ZZÚ, členskými státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, Komisí aEvropským parlamentem, a v příslušných případech i Evropskou investiční bankou (EIB).
Pozměňovací návrh 30
Návrh rozhodnutí
Čl. 12 – název
Úkoly nevládních aktérů
Úkoly občanské společnosti a nevládních aktérů
Pozměňovací návrh 31
Návrh rozhodnutí
Čl. 12 – odst. 1
1.  Nevládní aktéři mohou zastávat úlohu při výměně informací a při konzultacích o spolupráci, a zejména při přípravě a provádění pomoci, projektů nebo programů spolupráce. K provádění takových projektů či programů na ně mohou být přeneseny pravomoci k finančnímu řízení za účelem podpory iniciativ pro místní rozvoj.
1.  Občanská společnost, soukromý sektor a nevládní aktéři mohou zastávat úlohu při výměně informací a při konzultacích o spolupráci, a zejména při přípravě a provádění pomoci, projektů nebo programů spolupráce. K provádění takových projektů či programů na ně mohou být přeneseny pravomoci k finančnímu řízení za účelem podpory iniciativ pro místní rozvoj.
Pozměňovací návrh 32
Návrh rozhodnutí
Čl. 13 – odst. 3
3.  Dialog umožňuje ZZÚ plnou účast na provádění přidružení.
3.  Dialog umožňuje ZZÚ plnou účast na provádění přidružení, ale také při vymezování a provádění regionálních strategií Evropské unie v oblastech, ve kterých se nacházejí ZZÚ.
Pozměňovací návrh 33
Návrh rozhodnutí
Čl. 13 – odst. 4
4.  Dialog se zaměřuje mimo jiné na konkrétní politické otázky společného zájmu nebo obecného významu pro dosažení cílů přidružení.
4.  Dialog se zaměřuje mimo jiné na konkrétní politické otázky společného zájmu nebo obecného významu pro dosažení jak cílů přidružení, tak cílů udržitelného rozvoje.
Pozměňovací návrh 34
Návrh rozhodnutí
Čl. 13 – odst. 5
5.  Dialog s Grónskem zejména poskytne základ pro rozsáhlou spolupráci a dialog v oblastech, které se týkají mimo jiné energie, změny klimatu a životního prostředí, přírodních zdrojů, včetně surovin a rybích populací, námořní dopravy, výzkumu a inovací a také arktické dimenze uvedených otázek.
5.  Dialog s Grónskem zejména poskytne základ pro rozsáhlou spolupráci a dialog v oblastech, které se týkají mimo jiné vzdělávání, energie, změny klimatu a životního prostředí, přírody, přírodních zdrojů, včetně surovin a rybích populací, námořní dopravy, výzkumu a inovací a také arktické dimenze uvedených otázek.
Pozměňovací návrh 35
Návrh rozhodnutí
Čl. 13 – odst. 5 a (nový)
5a.  Dialog s karibskými ZZÚ slouží zejména k posílení evropské strategie v karibské oblasti a ke spolupráci v otázkách souvisejících s biologickou rozmanitostí, změnou klimatu, udržitelným řízením zdrojů, prevencí a řízením rizika katastrof a sociálním rozměrem, jakož i s podporou řádné správy, obzvláště v oblasti daní a boje proti organizovanému zločinu.
Pozměňovací návrh 36
Návrh rozhodnutí
Čl. 13 – odst. 5 b (nový)
5b.  Dialog s tichomořskými ZZÚ slouží zejména k vymezení a provádění ambiciózní evropské strategie v oblasti Tichomoří prostřednictvím posílení evropské přítomnosti a ke spolupráci, zejména v sociálních otázkách, otázkách udržitelného řízení mořských i suchozemských zdrojů, změny klimatu, energie, životního prostředí a „modré ekonomiky“.
Pozměňovací návrh 37
Návrh rozhodnutí
Čl. 14 – odst. 1 – písm. a
a)  fórum ZZÚ-EU pro dialog (dále jen „fórum ZZÚ-EU“) s každoročními schůzkami orgánů ZZÚ, zástupců členských států a Komise. Fóra ZZÚ-EU se v příslušných případech účastní členové Evropského parlamentu, zástupci EIB a zástupci nejvzdálenějších regionů;
a)  fórum ZZÚ-EU pro politický dialog (dále jen „fórum ZZÚ-EU“) s každoročními schůzkami orgánů ZZÚ, zástupců členských států, Komise, předsednictví Rady a Evropského parlamentu. Fóra ZZÚ-EU se v příslušných případech účastní Sdružení ZZÚ (OCTA), zástupci EIB a zástupci nejvzdálenějších regionů, třetích zemí nebo sousedních území ZZÚ;
Pozměňovací návrh 38
Návrh rozhodnutí
Čl. 14 – odst. 1 – písm. b
b)  Komise, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, pravidelně vedou třístranné konzultace. Tyto konzultace se konají alespoň třikrát do roka z podnětu Komise nebo na žádost ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny;
b)  Komise, ZZÚ a členské státy, s nimiž jsou ZZÚ spojeny, pravidelně vedou třístranné konzultace. Tyto konzultace se konají alespoň čtyřikrát do roka z podnětu Komise nebo na žádost ZZÚ a členských států, s nimiž jsou ZZÚ spojeny;
Pozměňovací návrh 39
Návrh rozhodnutí
Část II – kapitola 1 – název
ENVIRONMENTÁLNÍ OTÁZKY, ZMĚNA KLIMATU, OCEÁNY A SNIŽOVÁNÍ RIZIKA KATASTROF
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 40
Návrh rozhodnutí
Čl. 15 – pododstavec 1 – návětí
V rámci přidružení se může spolupráce v oblasti životního prostředí, změny klimatu a snižování rizika katastrof týkat:
V rámci přidružení se může spolupráce v oblasti životního prostředí, změny klimatu, snižování rizika katastrof týkat a zlepšování odolnosti:
Pozměňovací návrh 41
Návrh rozhodnutí
Čl. 15 – pododstavec 1 – písm. c
c)  propagování udržitelného a účinného využívání zdrojů a vybízení k oddělení hospodářského růstu od poškozování životního prostředí a
c)  propagování udržitelného a účinného využívání zdrojů, které směřuje k dosažení nízkouhlíkové ekonomiky na základě spravedlivých strategií přechodu; a
Pozměňovací návrh 42
Návrh rozhodnutí
Čl. 16 – pododstavec 1 – písm. e a (nové)
ea)   řešení otázek spojených s degradací půdy, včetně stoupající hladiny moří a kontaminace půdy,
Pozměňovací návrh 43
Návrh rozhodnutí
Čl. 17 – pododstavec 1
Spolupráce v oblasti udržitelného obhospodařování lesů se v rámci přidružení může týkat podpory ochrany a udržitelného obhospodařování lesů včetně jejich úlohy, pokud jde o ochranu životního prostředí před erozí a omezování desertifikace, jakož i zalesňování a řízeného vývozu dřeva.
Spolupráce v oblasti udržitelného obhospodařování lesů se v rámci přidružení může týkat podpory ochrany a udržitelného obhospodařování lesů včetně jejich úlohy, pokud jde o ochranu životního prostředí před erozí a omezování desertifikace, jakož i zalesňování a řízeného vývozu dřeva a boje proti nezákonné těžbě dřeva.
Pozměňovací návrh 44
Návrh rozhodnutí
Čl. 18 – pododstavec 1 – písm. b
b)  navozování souladu mezi hospodářskými a sociálními činnostmi, jako jsou rybolov a akvakultura, cestovní ruch, námořní doprava i zemědělství, a potenciálem, který skýtají mořské a pobřežní zóny z hlediska obnovitelných zdrojů energie a surovin, s přihlédnutím k dopadům změny klimatu a činnosti člověka.
b)  navozování souladu mezi hospodářskými a sociálními činnostmi, jako jsou rybolov a akvakultura, cestovní ruch, námořní doprava i udržitelné zemědělství, a potenciálem, který skýtají mořské a pobřežní zóny z hlediska obnovitelných zdrojů energie a surovin, s přihlédnutím k dopadům změny klimatu a činnosti člověka.
Pozměňovací návrh 45
Návrh rozhodnutí
Čl. 23 – pododstavec 1 – písm. c
c)  rozvoj a posílení ochrany životního prostředí;
c)  rozvoj a posílení lidských práv, sociální ochrany a ochrany životního prostředí;
Pozměňovací návrh 46
Návrh rozhodnutí
Čl. 24 – pododstavec 1 – písm. b
b)  přispívání k úsilí partnerských zemí dostát svým závazkům v oblasti změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou;
b)  přispívání k úsilí partnerských zemí dostát svým závazkům v oblasti změny klimatu v souladu s Pařížskou dohodou a cíli udržitelného rozvoje;
Pozměňovací návrh 47
Návrh rozhodnutí
Část II – kapitola 4 – název
MLÁDEŽ, VZDĚLÁVÁNÍ, ODBORNÁ PŘÍPRAVA, ZDRAVÍ, ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, BEZPEČNOST POTRAVIN A POTRAVINOVÉ ZABEZPEČENÍ
MLÁDEŽ, ŽENY, VZDĚLÁVÁNÍ, ODBORNÁ PŘÍPRAVA, ZDRAVÍ, ZAMĚSTNANOST, SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ, BEZPEČNOST POTRAVIN A POTRAVINOVÉ ZABEZPEČENÍ
Pozměňovací návrh 48
Návrh rozhodnutí
Čl. 32 – odst. 2 a (nový)
2a.  Unie a ZZÚ spolupracují s cílem zajistit aktivní účast mladých lidí na trhu práce, a bojovat tak proti nezaměstnanosti mladých.
Pozměňovací návrh 49
Návrh rozhodnutí
Článek 32 a (nový)
Článek 32 a
Rovnost mužů a žen
1.  Unie podporuje rovné a spravedlivé zacházení pro muže a ženy ze ZZÚ a rovněž emancipaci žen a rovné politické a ekonomické příležitosti pro ženy.
2.  Cílem přidružení je chránit práva žen a dívek, zejména bojovat proti všem formám násilí.
3.  Přidružení rovněž usiluje o podporu emancipace žen, zejména v jejich úloze aktérů udržitelného rozvoje a v ekonomickém a finančním prostředí.
Do všech iniciativ bude nutné začlenit genderové hledisko.
Pozměňovací návrh 50
Návrh rozhodnutí
Čl. 33 – odst. 1 – písm. b
b)  podpory ZZÚ při definování a provádění politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.
b)  podpory ZZÚ při definování a provádění politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy; a
Pozměňovací návrh 51
Návrh rozhodnutí
Čl. 33 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)   podpory zapojení ZZÚ do programu Erasmus+ a jejich přístupu k tomuto programu, prostřednictvím podporování a zvyšování mobility jeho potenciálních příjemců směrem ze ZZÚ a do nich;
Pozměňovací návrh 52
Návrh rozhodnutí
Čl. 38 – název
Scénická umění
Krásná umění
Pozměňovací návrh 53
Návrh rozhodnutí
Čl. 38 – pododstavec 1 – návětí
V rámci přidružení se spolupráce v oblasti scénického umění může týkat:
V rámci přidružení se spolupráce v oblasti krásných umění může týkat:
Pozměňovací návrh 54
Návrh rozhodnutí
Čl. 38 – pododstavec 1 – písm. a
a)  usnadňování intenzivnějších kontaktů mezi umělci věnujícími se scénické tvorbě prostřednictvím odborných výměn a přípravy, včetně účasti na konkurzech, rozvíjení sítí a podpory jejich vytváření;
a)  usnadňování intenzivnějších kontaktů mezi umělci věnujícími se krásným uměním prostřednictvím odborných výměn a přípravy, včetně účasti na konkurzech, rozvíjení sítí a podpory jejich vytváření prostřednictvím přiměřené finanční podpory;
Pozměňovací návrh 55
Návrh rozhodnutí
Čl. 38 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)
aa)  propagace umělecké tvorby ZZÚ v Unii;
Pozměňovací návrh 56
Návrh rozhodnutí
Čl. 39 – pododstavec 1 – návětí
V rámci přidružení usiluje spolupráce v oblasti ochrany hmotného i nehmotného kulturního dědictví a historických památek o podporu výměn poznatků a osvědčených postupů prostřednictvím:
V rámci přidružení usiluje spolupráce v oblasti ochrany hmotného i nehmotného kulturního dědictví a historických památek o podporu výměn poznatků a osvědčených postupů a o udržitelné využití potenciálu těchto míst prostřednictvím:
Pozměňovací návrh 57
Návrh rozhodnutí
Čl. 39 – pododstavec 1 – písm. d a (nové)
da)  rozvíjení znalostí o hmotném a nehmotném kulturním dědictví ZZÚ a jeho ochrany a zhodnocování.
Pozměňovací návrh 58
Návrh rozhodnutí
Část II – kapitola 6 – název
BOJ PROTI ORGANIZOVANÉ TRESTNÉ ČINNOSTI
PROSAZOVÁNÍ PRÁVNÍHO STÁTU
Pozměňovací návrh 59
Návrh rozhodnutí
Článek - 40 a (nový)
Článek -40a
Prosazování právního státu
1.  Cílem přidružení je prostřednictvím dialogu a spolupráce mezi Unií a ZZÚ prosazovat zásady demokracie, právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod, na nichž je založeno.
2.  ZZÚ jakožto výspa Unie hrají vedoucí úlohu v šíření hodnot a zásad Evropské unie v příslušných regionech.
Pozměňovací návrh 60
Návrh rozhodnutí
Čl. 41 – název
Boj proti organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí, terorismu a korupci
Boj proti organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí, terorismu a korupci a předcházení těmto jevům
Pozměňovací návrh 61
Návrh rozhodnutí
Čl. 41 – odst. 1 – návětí
1.  Spolupráce v oblasti boje proti organizované trestné činnosti může v rámci přidružení zahrnovat:
1.  Spolupráce v oblasti boje proti organizované trestné činnosti a předcházení této činnosti může v rámci přidružení zahrnovat:
Pozměňovací návrh 62
Návrh rozhodnutí
Článek 42 a (nový)
Článek 42a
Sjednávání obchodních dohod se třetími zeměmi
Pokud u jednání o obchodní nebo rybolovné dohodě s třetími zeměmi hrozí, že může způsobit vážnou újmu regionální integraci nebo vážně poškodit citlivá odvětví ZZÚ, provede Komise posouzení dopadu, přičemž zohlední kumulativní dopad těchto dohod na ekonomiky ZZÚ. Po dokončení posouzení dopadu zašle Komise jeho výsledky Evropskému parlamentu, Radě a vládním a místním orgánům ZZÚ předtím, než budou dané mezinárodní dohody uzavřeny.
Pozměňovací návrh 63
Návrh rozhodnutí
Čl. 53 – odst. 2
2.  Cílem spolupráce související s obchodem je podporovat základní cíle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) a provádění Pařížské dohody. Může se také rozšířit a zahrnovat spolupráci související s obchodem v rámci jiných mnohostranných environmentálních dohod, jako je Úmluva o obchodu s ohroženými druhy.
2.  Cílem spolupráce související s obchodem je podporovat základní cíle Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC), provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje. Může se také rozšířit a zahrnovat spolupráci související s obchodem v rámci jiných mnohostranných environmentálních dohod, jako je Úmluva o obchodu s ohroženými druhy.
Pozměňovací návrh 64
Návrh rozhodnutí
Čl. 59 – odst. 1 – pododstavec 4
4.  podpory poskytované ZZÚ ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky, pokud mají významný negativní vliv na obchod nebo investice.
vypouští se
Pozměňovací návrh 65
Návrh rozhodnutí
Čl. 70 – pododstavec 1
Unie a ZZÚ v co největší míře zajistí, aby byly na jejich území zavedeny a uplatňovány mezinárodně dohodnuté normy pro regulaci a dohled v sektoru finančních služeb a pro boj proti daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Takovými mezinárodně dohodnutými standardy jsou mimo jiné „Základní zásady pro účinný bankovní dohled“ Basilejského výboru pro bankovní dohled, „Základní zásady a metodika pojišťovnictví“ Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví, „Cíle a principy regulace cenných papírů“ Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, „Dohoda o výměně informací o daňových záležitostech“ OECD, „Prohlášení o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely“ G20 a „Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce“ Rady pro finanční stabilitu.
Unie a ZZÚ v co největší míře zajistí, aby byly na jejich území zavedeny a uplatňovány mezinárodně dohodnuté normy pro regulaci a dohled v sektoru finančních služeb a pro boj proti daňovým podvodům a únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem. Takovými mezinárodně dohodnutými standardy jsou mimo jiné „Základní zásady pro účinný bankovní dohled“ Basilejského výboru pro bankovní dohled, „Základní zásady a metodika pojišťovnictví“ Mezinárodní asociace orgánů pro dozor v pojišťovnictví, „Cíle a principy regulace cenných papírů“ Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry, „Dohoda o výměně informací o daňových záležitostech“ OECD, „Prohlášení o transparentnosti a výměně informací pro daňové účely“ G20 a „Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce“ Rady pro finanční stabilitu nebo Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a její protokoly.
Pozměňovací návrh 66
Návrh rozhodnutí
Čl. 72 – pododstavec 1 – písm. a
a)  poskytne přiměřené finanční zdroje a vhodnou technickou pomoc za účelem posílení kapacit ZZÚ pro tvorbu a provádění strategických a regulačních rámců;
a)  poskytne podle tohoto rozhodnutí přiměřené finanční zdroje a vhodnou technickou pomoc za účelem posílení kapacit ZZÚ pro tvorbu a provádění strategických a regulačních rámců;
Pozměňovací návrh 67
Návrh rozhodnutí
Čl. 72 – pododstavec 1 – písm. b
b)  poskytne dlouhodobé financování na podporu růstu soukromého sektoru;
b)  poskytne podle tohoto rozhodnutí dlouhodobé financování na podporu růstu soukromého sektoru;
Pozměňovací návrh 68
Návrh rozhodnutí
Čl. 72 – pododstavec 1 – písm. c
c)  v příslušných případech mohou na opatření stanovená v tomto rozhodnutí přispět jiné programy Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Toto rozhodnutí může rovněž přispět na opatření stanovená v rámci jiných programů Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. V tomto případě pracovní program zahrnující tato opatření upřesní, který soubor pravidel se uplatní.
c)  poskytne dodatečné financování prostřednictvím jiných programů Unie umožňujících přispět na opatření stanovená v tomto rozhodnutí, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. V tomto případě pracovní program zahrnující tato opatření upřesní, který soubor pravidel se uplatní.
Pozměňovací návrh 69
Návrh rozhodnutí
Čl. 72 – pododstavec 1 a (nový)
Toto rozhodnutí může rovněž přispět na opatření stanovená v rámci jiných programů Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. V tomto případě pracovní program zahrnující tato opatření upřesní, který soubor pravidel se uplatní.
Pozměňovací návrh 70
Návrh rozhodnutí
Čl. 73 – odst. 1
1.  Finanční krytí pro program na období 2021–2027 činí 500 000 000 EUR v běžných cenách.
1.  Finanční krytí pro program na období 2021–2027 činí 669 000 000 EUR v běžných cenách.
Pozměňovací návrh 71
Návrh rozhodnutí
Čl. 74 – pododstavec 1 – písm. a
a)  „programovatelnou podporou“ nevratná podpora přidělená ZZÚ na financování územních, regionálních nebo intraregionálních strategií a priorit vymezených v programových dokumentech;
a)  „programovatelnou podporou“ nevratná podpora přidělená ZZÚ na financování územních, regionálních nebo intraregionálních strategií a priorit případně vymezených v programových dokumentech;
Pozměňovací návrh 72
Návrh rozhodnutí
Čl. 74 – pododstavec 1 – písm. g
g)  „intraregionálním přídělem“ částka v rámci regionálního přídělu přidělená jako programovatelná podpora na financování strategií a priorit intraregionální spolupráce týkajících se alespoň jedné ZZÚ a jednoho či více nejvzdálenějších regionů uvedených v článku 349 SFEU a/nebo jednoho či více států AKT a/nebo jednoho či více států nebo území mimo AKT.
g)  „intraregionálním přídělem“ částka v rámci regionálního přídělu přidělená jako programovatelná podpora na financování strategií a priorit intraregionální spolupráce týkajících se subjektů uvedených v článku 82 tohoto rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 73
Návrh rozhodnutí
Článek 74 a (nový)
Článek 74a
Obecná zásada
Není-li v tomto rozhodnutí uvedeno jinak, provádí se finanční pomoc Unie v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 2018/10461a („finanční nařízení“) a s cíli a zásadami tohoto rozhodnutí.
___________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 74
Návrh rozhodnutí
Čl. 75 – odst. 3 – písm. a
a)  se provádí s patřičným ohledem na zeměpisné, sociální a kulturní charakteristiky ZZÚ i na jejich specifický potenciál;
a)  se provádí s patřičným ohledem na demografické, zeměpisné, ekonomické a finanční, environmentální, sociální a kulturní charakteristiky ZZÚ i na jejich specifický potenciál;
Pozměňovací návrh 75
Návrh rozhodnutí
Čl. 75 – odst. 4 a (nový)
4a.  Finanční pomoc Unie může být poskytována prostřednictvím druhů financování uvedených ve finančním nařízení, a zejména prostřednictvím:
a)  grantů;
b)  veřejných zakázek na služby, dodávky nebo stavební práce;
c)  rozpočtové podpory;
d)  příspěvků do svěřeneckých fondů zřízených Komisí v souladu s článkem 234 finančního nařízení;
e)  finančních nástrojů;
f)  rozpočtových záruk;
g)  smíšeného financování;
h)  finanční pomoci;
i)  placených externích odborníků.
V rámci programovatelné podpory má finanční pomoc Unie převážně formu rozpočtové podpory pro ZZÚ.
Finanční pomoc Unie může být rovněž poskytována, v souladu s finančním nařízením, formou příspěvků do mezinárodních, regionálních a vnitrostátních fondů, například těch, které byly založeny nebo jsou řízeny EIB, členskými státy nebo partnerskými zeměmi a regiony nebo mezinárodními organizacemi, s cílem získat pro společné financování více dárců, nebo do fondů zřízených jedním nebo více dárci za účelem společného provádění projektů.
Finanční pomoc Unie provádí Komise podle finančního nařízení přímo prostřednictvím útvarů Komise, delegací Unie a výkonných agentur, v rámci sdíleného řízení s členskými státy nebo nepřímo tak, že úkoly plnění rozpočtu pověří subjekty uvedené ve finančním nařízení. Tyto subjekty zajistí soudržnost s vnější politikou Unie a mohou pověřit úkoly plnění rozpočtu jiné subjekty za obdobných podmínek, jaké platí pro Komisi.
Financované akce mohou být prováděny souběžným nebo sdíleným spolufinancováním. V případě souběžného spolufinancování je akce rozdělena do několika zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat. V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři celkové náklady na akci a zdroje se slučují takovým způsobem, že již není možné identifikovat zdroj prostředků financujících konkrétní činnost provedenou jako součást akce. V takovém případě musí být zveřejňování grantů a veřejných zakázek ex post, jak je stanoveno v článku 38 finančního nařízení, v souladu s případnými pravidly, kterými se řídí pověřený subjekt.
Na financování Unie se nevztahují zvláštní daně, cla ani poplatky a poskytnutí této pomoci nevede k jejich výběru.
Pozměňovací návrh 76
Návrh rozhodnutí
Článek 75 a (nový)
Článek 75a
Přenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky, zpětné úhrady a příjmy vytvářené finančními nástroji
1.  Kromě ustanovení čl. 12 odst. 2 finančního nařízení se prostředky na závazky a na platby podle tohoto nařízení přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se prioritně použijí v následujícím rozpočtovém roce. Komise informuje Evropský parlament a Radu o přenesených prostředcích na závazky v souladu s čl. 12 odst. 6 finančního nařízení.
2.  Nad rámce pravidel stanovených v článku 15 finančního nařízení, jenž se týká opětovného poskytnutí prostředků, se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce podle tohoto nařízení, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky. Má se za to, že odkazy na článek 15 finančního nařízení v čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, zahrnují odkaz na tento odstavec pro účely tohoto rozhodnutí.
3.  Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 finančního nařízení.
Čl. 114 odst. 2 třetí pododstavec finančního nařízení se na tyto víceleté akce nevztahuje. Komise automaticky zruší kteroukoli část rozpočtového závazku na akci, která do 31. prosince pátého roku po roce, v němž byl rozpočtový závazek přijat, nebyla použita k předběžnému financování ani k provedení průběžných plateb nebo u níž nebyl předložen certifikovaný výkaz výdajů ani žádost o platbu.
Odstavec 2 tohoto článku se použije rovněž na roční splátky.
Pozměňovací návrh 77
Návrh rozhodnutí
Čl. 76 – pododstavec 1 – písm. b
b)  institucionální rozvoj, budování kapacit a integraci hledisek životního prostředí;
b)  institucionální rozvoj, budování kapacit a integraci hledisek životního prostředí, rovné postavení žen a mužů a řádnou správu věcí veřejných;
Pozměňovací návrh 78
Návrh rozhodnutí
Čl. 77 – odst. 2
2.  Unie podpoří úsilí ZZÚ o získávání spolehlivých statistických údajů o těchto oblastech.
2.  Unie podpoří úsilí ZZÚ o získávání spolehlivých veřejně dostupných statistických údajů o těchto oblastech.
Pozměňovací návrh 79
Návrh rozhodnutí
Čl. 77 – odst. 3
3.  Unie může ZZÚ podporovat v jejich úsilí o zlepšení srovnatelnosti jejich makroekonomických ukazatelů.
3.  Unie může ZZÚ podporovat v jejich úsilí o zlepšení srovnatelnosti jejich makroekonomických ukazatelů zejména usnadněním analýz HDP ZZÚ s paritou kupní síly, pokud jsou k dispozici.
Pozměňovací návrh 80
Návrh rozhodnutí
Čl. 78 – odst. 1
1.  Z podnětu Komise může financování Unií pokrýt výdaje na provádění tohoto rozhodnutí a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními auditorskými a hodnotícími činnostmi nezbytnými pro provádění, jakož i výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní podporu potřebnou pro program a k řízení operací financovaných podle tohoto rozhodnutí, včetně informačních a komunikačních kampaní a systémů informačních technologií na úrovni organizace.
1.  Z podnětu Komise může financování Unií pokrýt výdaje na provádění tohoto rozhodnutí a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními auditorskými a hodnotícími činnostmi nezbytnými pro provádění.
Pozměňovací návrh 81
Návrh rozhodnutí
Článek 79
Článek 79
vypouští se
Obecná zásada
Není-li v tomto rozhodnutí uvedeno jinak, provádí se finanční pomoc Unie v souladu s cíli a zásadami tohoto rozhodnutí, finančním nařízením a [nařízením o NDICI], a to zejména s hlavou II kapitolou I s výjimkou článku 13, čl. 14 odst. 1 a 4, článku 15, kapitolou III s výjimkou čl. 21 odst. 1, odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 a kapitolou V s výjimkou čl. 31 odst. 1, 4, 6 a 9 a čl. 32 odst. 3. Postup stanovený v článku 80 tohoto rozhodnutí se nevztahuje na případy uvedené v čl. 21 odst. 2 písm. c) [nařízení o NDICI].
Pozměňovací návrh 82
Návrh rozhodnutí
Článek 79 a (nový)
Článek 79a
Schvalování programových dokumentů
1.  Orgány ZZÚ v rámci partnerství přebírají odpovědnost za vytváření a přijímání odvětvových politik v hlavních oblastech spolupráce uvedených v části II tohoto rozhodnutí a zajišťují také odpovídající následná opatření.
Na tomto základě každá ZZÚ připraví a předloží programový dokument pro udržitelný rozvoj svého území. Cílem tohoto programového dokumentu je poskytovat soudržný rámec pro spolupráci mezi Unií a ZZÚ, který je v souladu s celkovým účelem a oblastí působnosti, cíli, zásadami a politikami Unie.
Každý programový dokument zahrnuje:
–  stručnou prezentaci politické, hospodářské, sociální, kulturní a environmentální situace ZZÚ;
–  stručný popis strategie udržitelného rozvoje (Agenda 2030) ZZÚ, v níž jsou stanoveny priority pro ZZÚ a způsob, jakým hodlá přispět k dosažení cílů udržitelného rozvoje;
–  prioritní oblasti zvolené pro financování z prostředků Unie;
–  specifické cíle;
–  očekávané výsledky;
–  jasné a konkrétní ukazatele výkonnosti;
–  orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti;
–  orientační harmonogram.
2.  Programový dokument vychází ze zkušeností a osvědčených postupů a je založen na konzultacích a dialogu s občanskou společností, místními orgány a dalšími aktéry s cílem zaručit, aby byli dostatečně zapojeni a aby orientační programový dokument následně přijali za svůj.
3.  Návrh programového dokumentu mezi sebou konzultují orgány každé ZZÚ, členský stát, s nímž je tato ZZÚ spojena, a Komise. Finalizaci programového dokumentu provedou orgány ZZÚ. Komise v pokynech určených pro ZZÚ upřesní pravidla programování, aby bylo možné programové dokumenty rychle schvalovat.
4.  Po jeho dokončení Komise programový dokument posoudí a rozhodne, zda odpovídá cílům tohoto rozhodnutí, zda je v souladu s příslušnými politikami Unie a zda obsahuje všechny prvky požadované za účelem přijetí ročního rozhodnutí o financování. Pro účely tohoto posouzení poskytnou orgány ZZÚ veškeré nezbytné informace, včetně výsledků případných studií proveditelnosti.
5.  Programový dokument se schvaluje přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 5 tohoto rozhodnutí.
Tento postup se rovněž použije pro zásadní přezkumy, v jejichž důsledku dojde k výrazné změně strategie nebo programování.
Přezkumný postup se nepoužije pro méně podstatné změny programového dokumentu, kterými se například provádějí technické úpravy, přerozdělují finanční prostředky v rámci orientačních přídělů na jednotlivé prioritní oblasti nebo se zvyšuje či snižuje objem počátečního orientačního přídělu o méně než 20 %, a to za předpokladu, že tyto změny nemají vliv na prioritní oblasti a cíle stanovené v orientačním programovém dokumentu. Takové nikoli podstatné změny sdělí Komise do jednoho měsíce od přijetí příslušného rozhodnutí Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 83
Návrh rozhodnutí
Článek 79 b (nový)
Článek 79b
Akční plány a opatření
1.  Komise přijme roční nebo víceleté akční plány nebo opatření. Opatření mohou mít formu jednotlivých opatření, zvláštních opatření, podpůrných opatření nebo mimořádných opatření pomoci. Akční plány a opatření stanoví pro každou akci sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti, způsoby provádění, rozpočet a veškeré příslušné výdaje na podporu.
2.  Akční plány jsou založeny na programových dokumentech.
3.  Akční plány a opatření se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 5 tohoto rozhodnutí. Postup uvedený v odstavci 1 se nevyžaduje v případě:
a)  akčních plánů, jednotlivých opatření a podpůrných opatření, u nichž financování z prostředků Unie nepřekračuje 10 000 000 EUR;
b)  technických změn, pokud tyto změny nemají podstatný vliv na cíle dotčeného akčního plánu nebo opatření, jako jsou:
i)  změna způsobu provádění;
ii)  přerozdělení prostředků mezi různé akce uvedené ve stejném akčním plánu;
iii)  zvýšení či snížení rozpočtu akčních plánů a opatření nejvýše o 20 % původního rozpočtu, přičemž jejich rozpočet nepřekročí 10 000 000 EUR.
V případě víceletých akčních plánů a opatření se finanční limity uvedené v odst. 3 písm. a) a b) bodě iii) uplatňují každoročně. Akční plány a opatření přijaté podle tohoto odstavce, s výjimkou mimořádných opatření pomoci a technických změn, se sdělují Evropskému parlamentu a členským státům ve lhůtě jednoho měsíce od jejich přijetí.
4.  Před přijetím nebo prodloužením mimořádných opatření pomoci nepřekračujících 20 000 000 EUR informuje Komise Radu o jejich povaze a cílech a předpokládaných finančních částkách. Komise informuje Radu dříve, než přistoupí k zásadním změnám mimořádných opatření pomoci, která již byla přijata. V zájmu soudržnosti vnější činnosti Unie zohlední Komise strategický přístup přijatý Radou v rámci příslušné politiky, a to při plánování i následném provádění těchto opatření. Komise včas řádně informuje Evropský parlament o plánování a provádění mimořádných opatření pomoci podle tohoto článku, mimo jiné o plánovaných finančních částkách, a rovněž informuje Evropský parlament o zásadních změnách nebo prodlouženích této pomoci.
5.  V případě náležitě opodstatněných závažných a naléhavých důvodů, jako jsou krize, včetně přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, nebo bezprostředního ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise přijmout akční plány a opatření nebo změny existujících akčních plánů a opatření v souladu s postupem uvedeným v čl. 88 odst. 5.
Pozměňovací návrh 84
Návrh rozhodnutí
Článek 80
Článek 80
vypouští se
Přijímání víceletých orientačních programů, akčních plánů a opatření
Komise přijímá na základě tohoto rozhodnutí víceleté orientační programy uvedené v článku 12 [nařízení o NDICI], ve formě „jednotných programových dokumentů“, s odpovídajícími akčními plány a opatřeními uvedenými v článku 19 [nařízení o NDICI] přezkumným postupem podle čl. 88 odst. 5 tohoto rozhodnutí. Tento postup se vztahuje rovněž na přezkumy uvedené v čl. 14 odst. 3 [nařízení NDICI], v jejichž důsledku dochází k podstatné změně obsahu víceletého orientačního programu.
V případě Grónska mohou být akční plány a opatření uvedené v článku 19 [nařízení o NDICI] přijímány odděleně od víceletých orientačních programů.
Pozměňovací návrh 85
Návrh rozhodnutí
Čl. 81 – odst. 1
1.  K získání finanční podpory podle tohoto rozhodnutí jsou způsobilé orgány veřejné správy ZZÚ.
1.  K získání finanční podpory podle tohoto rozhodnutí jsou způsobilé orgány veřejné správy všech ZZÚ.
Pozměňovací návrh 86
Návrh rozhodnutí
Čl. 81 – odst. 2 – písm. e
e)  aktéři decentralizované spolupráce a ostatní nestátní aktéři ze ZZÚ a z Unie s cílem umožnit jim provádět hospodářské, kulturní, sociální a vzdělávací projekty a programy v ZZÚ v rámci decentralizované spolupráce uvedené v článku 12 tohoto rozhodnutí.
e)  aktéři decentralizované spolupráce a ostatní nestátní aktéři ze ZZÚ a z Unie s cílem umožnit jim provádět hospodářské, environmentální, kulturní, sociální a vzdělávací projekty a programy v ZZÚ v rámci decentralizované spolupráce uvedené v článku 12 tohoto rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 87
Návrh rozhodnutí
Čl. 82 – odst. 1 – písm. c – bod iii
iii)  jeden či více regionálních subjektů, jichž jsou ZZÚ členy;
iii)  jeden či více regionálních subjektů nebo sdružení, jichž jsou ZZÚ členy;
Pozměňovací návrh 88
Návrh rozhodnutí
Čl. 83 – odst. 1
1.  Fyzické osoby ze ZZÚ podle definice v článku 50, a případně i příslušné veřejné a/nebo soukromé instituce a orgány v ZZÚ jsou způsobilé k účasti v programech Unie a k získání finančních prostředků z těchto programů, s výhradou pravidel a cílů těchto programů a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je ZZÚ spojena.
1.  Fyzické osoby ze ZZÚ podle definice v článku 50, a případně i příslušné veřejné a/nebo soukromé instituce a orgány v ZZÚ jsou způsobilé k účasti ve všech programech Unie, včetně Fondu solidarity Evropské unie, a k získání finančních prostředků z těchto programů, s výhradou pravidel a cílů těchto programů a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je ZZÚ spojena.
Pozměňovací návrh 89
Návrh rozhodnutí
Čl. 83 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise v případě potřeby stanoví zvláštní opatření, která zajistí účinný a efektivní přístup ZZÚ ke všem programům a nástrojům spolupráce Unie s třetími zeměmi.
Komise navíc zajistí transparentnost informací a zviditelnění výzev k předkládání návrhů v rámci různých programů Unie prostřednictvím aktualizovaného portálu věnovaného ZZÚ.
Pozměňovací návrh 90
Návrh rozhodnutí
Čl. 83 – odst. 3
3.  Počínaje rokem 2022 podávají ZZÚ jednou ročně Komisi zprávu o této účasti v programech Unie.
3.  Komise na základě informací od ZZÚ vypracuje jednou ročně zprávu o účasti ZZÚ v programech Unie.
Pozměňovací návrh 91
Návrh rozhodnutí
Čl. 86 – pododstavec 2
Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění tohoto rozhodnutí při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87, pokud jde o změnu článku 3 přílohy I za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění tohoto rozhodnutí o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.
Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění tohoto rozhodnutí při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 87 za účelem stanovení ukazatelů výkonnosti dle článku 3 přílohy I nebo jejich přezkumu či doplnění, je-li to považováno za nezbytné, a doplnění tohoto rozhodnutí o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.
Pozměňovací návrh 92
Návrh rozhodnutí
Čl. 87 – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 86 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. ledna 2021. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 86 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 1. ledna 2021. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období. Rada o svém rozhodnutí informuje Evropský parlament.
Pozměňovací návrh 93
Návrh rozhodnutí
Čl. 87 – odst. 4
4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě.
4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí Radě a Evropskému parlamentu.
Pozměňovací návrh 94
Návrh rozhodnutí
Čl. 87 – odst. 5
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 86 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 86 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jí byl tento akt oznámen, nebo pokud Rada před uplynutím této lhůty informuje Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. Pokud Rada hodlá vznést námitku, informuje Evropský parlament v přiměřené lhůtě před tím, než přijme konečné rozhodnutí, přičemž uvede, proti kterému aktu v přenesené pravomoci hodlá námitku vznést, a důvody této námitky.
Pozměňovací návrh 95
Návrh rozhodnutí
Čl. 90 – pododstavec 1
Toto rozhodnutí se uplatňuje v souladu s rozhodnutím Rady 2010/427/EU46.
Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zajišťuje jednotu, soudržnost a účinnost vnější činnosti Unie, a tím celkovou politickou koordinaci vnější činnosti Unie.
__________________
46 Rozhodnutí Rady 2010/427/EU ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost (Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30).
Pozměňovací návrh 96
Návrh rozhodnutí
Čl. 92 – pododstavec 2
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Použije se ode dne 1. ledna 2021 a platnost skončí 31. prosince 2027.
Pozměňovací návrh 97
Návrh rozhodnutí
Příloha I – čl. 1 – odst. 1 – návětí
1.  Pro účely tohoto rozhodnutí se celková částka finanční pomoci Unie ve výši 500 000 000 EUR v běžných cenách na sedmileté období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 rozdělí následovně:
1.  Pro účely tohoto rozhodnutí se celková částka finanční pomoci Unie ve výši 669 000 000 EUR v běžných cenách na sedmileté období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 rozdělí následovně:
Pozměňovací návrh 98
Návrh rozhodnutí
Příloha I – čl. 1 – odst. 1 – písm. a
a)  159 000 000 EUR ve formě grantů na dvoustrannou programovatelnou podporu dlouhodobého rozvoje ZZÚ kromě Grónska, zejména na financování iniciativ uvedených v programovém dokumentu. Tato částka se přidělí na základě potřeb a výkonnosti ZZÚ podle těchto kritérií: programový dokument v příslušných případech odpovídajícím způsobem věnuje zvláštní pozornost opatřením zaměřeným na posilování správy věcí veřejných a kapacit institucí v přijímajících ZZÚ a případnému harmonogramu zamýšlených opatření. Přidělení této částky zohledňuje počet obyvatel, výši hrubého domácího produktu (HDP), výši předchozích přídělů a omezení zapříčiněná zeměpisnou izolací ZZÚ, jak je uvedeno v článku 9 tohoto rozhodnutí.
a)  81% ve formě grantů na dvoustrannou programovatelnou podporu dlouhodobého rozvoje všech ZZÚ, zejména na financování iniciativ uvedených v programovém dokumentu.
Tato částka se přidělí na základě potřeb a výkonnosti ZZÚ podle těchto kritérií: počet obyvatel, výše hrubého domácího produktu (HDP) prostřednictvím HDP vyjádřeného v paritě kupní síly, je-li k dispozici, výše předchozích přídělů a omezení zapříčiněná zeměpisnou izolací ZZÚ, jak je uvedeno v článku 9 tohoto rozhodnutí, nízká úroveň rozvoje ZZÚ uvedených v novém článku 9a tohoto rozhodnutí, velikost území a otázky klimatu a životního prostředí.
4 % pro Arubu
1,5 % pro Bonaire
5 % pro Curaçao
48 % pro Grónsko
10,75 % pro Novou Kaledonii
10,85 % pro Francouzskou Polynésii
1,2 % pro Sabu
2 % pro Svatého Bartoloměje
0,8 % pro Sint Eustatius,
7,5 % pro Saint-Pierre a Miquelon
2,5 % pro Sint Maarten
0,4 % pro Francouzská jižní a antarktická území
5,5 % pro Wallis a Futunu
Pozměňovací návrh 99
Návrh rozhodnutí
Příloha I – čl. 1 – odst. 1 – písm. b
b)  225 000 000 EUR ve formě grantů na bilaterální programovatelnou podporu dlouhodobého rozvoje Grónska, zejména na financování iniciativ uvedených v programovém dokumentu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 100
Návrh rozhodnutí
Příloha I – čl. 1 – odst. 1 – písm. c
c)  81 000 000 EUR se přidělí na podporu regionálních programů ZZÚ, z čehož 15 000 000 EUR by mohlo jít na podporu intraregionálních operací, přičemž Grónsko je způsobilé pouze pro intraregionální operace. Tato spolupráce bude provedena v koordinaci s článkem 7 tohoto rozhodnutí, a to s přihlédnutím k oblastem společného zájmu uvedeným v článku 5 tohoto rozhodnutí a na základě konzultací v rámci instancí partnerství EU-ZZÚ uvedených v článku 14 tohoto rozhodnutí. Mělo by se usilovat o koordinaci s jinými příslušnými finančními programy a nástroji Unie a zejména s nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 SFEU.
c)  12 % se přidělí na podporu regionálních programů ZZÚ, z čehož 30 000 000 EUR by mohlo jít na podporu intraregionálních operací, přičemž Grónsko je způsobilé pouze pro intraregionální operace. Tato spolupráce bude provedena v koordinaci s článkem 7 tohoto rozhodnutí, a to s přihlédnutím k oblastem společného zájmu uvedeným v článku 5 tohoto rozhodnutí a na základě konzultací v rámci instancí partnerství EU-ZZÚ uvedených v článku 14 tohoto rozhodnutí. Mělo by se usilovat o koordinaci s jinými příslušnými finančními programy a nástroji Unie a zejména s nejvzdálenějšími regiony uvedenými v článku 349 SFEU.
Pozměňovací návrh 101
Návrh rozhodnutí
Příloha I – čl. 1 – odst. 1 – písm. d
d)  22 000 000 EUR na studie nebo opatření technické pomoci pro všechny ZZÚ včetně Grónska v souladu s čl. 78 tohoto rozhodnutí49.
d)  3,5 % na studie nebo opatření technické pomoci pro všechny ZZÚ včetně Grónska v souladu s čl. 78 tohoto rozhodnutí.
__________________
49 9 725 000 EUR z této částky je vyhrazeno pro Komisi, aby z nich pokrývala technickou a/nebo správní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU, nepřímého výzkumu, přímého výzkumu.
Pozměňovací návrh 102
Návrh rozhodnutí
Příloha I – čl. 1 – odst. 1 – písm. e – návětí
e)  13 000 000 EUR do nepřidělených prostředků pro všechny ZZÚ včetně Grónska mimo jiné na:
e)  3,5 % do nepřidělených prostředků pro všechny ZZÚ včetně Grónska mimo jiné na:
Pozměňovací návrh 103
Návrh rozhodnutí
Příloha I – čl. 1 – odst. 2
2.  Po provedení přezkumu může Komise rozhodnout o přidělení jakýchkoli nepřidělených prostředků uvedených v tomto článku.
2.  Po přezkumu provedeném před rokem 2025 může Komise po konzultaci s členskými státy a Evropským parlamentem rozhodnout o přidělení jakýchkoli nepřidělených prostředků uvedených v tomto článku.
Pozměňovací návrh 104
Návrh rozhodnutí
Příloha I – čl. 3 – pododstavec 1 – návětí
Dosažení cílů stanovených v čl. 3 odst. 5 tohoto rozhodnutí se bude měřit na základě:
V souladu s cíli udržitelného rozvoje bude podle postupu stanoveného v článku 86 vypracován seznam klíčových výkonnostních ukazatelů, který pomůže posoudit, do jaké míry Unie přispěla k dosažení cílů stanovených v čl. 3 odst. 5 tohoto rozhodnutí.
Pozměňovací návrh 105
Návrh rozhodnutí
Příloha I – čl. 3 – pododstavec 1 – bod 1
1.  u ZZÚ kromě Grónska vývozu zboží a služeb jako % HDP a celkových příjmů státního rozpočtu jako % HDP;
vypouští se
Pozměňovací návrh 106
Návrh rozhodnutí
Příloha I – čl. 3 – pododstavec 1 – bod 2
2.  u Grónska vývozu zboží a služeb jako % HDP a procentuálního podílu odvětví rybolovu na celkovém vývozu.
vypouští se

Výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie za rok 2017 – boj proti podvodům
PDF 200kWORD 61k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o výroční zprávě o ochraně finančních zájmů Evropské unie za rok 2017 – boj proti podvodům (2018/2152(INI))
P8_TA(2019)0054A8-0003/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 310 odst. 6 a čl. 325 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na svá usnesení k předchozím výročním zprávám Komise a Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF),

–  s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 3. září 2018 nazvanou „29. výroční zpráva o ochraně finančních zájmů Evropské unie – boj proti podvodům (2017)“ (COM(2018)0553) a průvodní dokumenty ((SWD(2018)0381), (SWD(2018)0382), (SWD(2018)0383), (SWD(2018)0384), (SWD(2018)0385) a (SWD(2018)0386)),

–  s ohledem na zprávu úřadu OLAF za rok 2017(1) a zprávu o činnosti dozorčího výboru úřadu OLAF za rok 2017,

–   s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 8/2018 ze dne 22. listopadu 2018 k návrhu Komise ze dne 23. května 2018, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům, pokud jde o spolupráci s Úřadem evropského veřejného žalobce a účinnost vyšetřování úřadu OLAF,

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu za rozpočtový rok 2017 spolu s odpověďmi orgánů,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (2) ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a jeho přezkum v polovině období zveřejněný Komisí dne 2. října 2017 (COM(2017)0589),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(3) ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (směrnice o ochraně finančních zájmů),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU) 2017/1939(4) ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (EPPO),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012(5) ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002,

–  s ohledem na zprávu z roku 2015 s názvem „Studie ke kvantifikaci a analýze výpadku příjmů z DPH ve členských státech EU“ („Study to quantify and analyse the VAT Gap in the EU Member States“), kterou nechala vypracovat Komise, a na sdělení Komise ze dne 7. dubna 2016 o akčním plánu pro DPH s názvem „Směrem k jednotné oblasti DPH v EU – Čas přijmout rozhodnutí“ (COM(2016)0148),

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci C-105/14(6), trestní řízení proti Tariccovi a dalším,

–  s ohledem na rozsudek Soudního dvora ve věci C-42/171(7), trestní řízení proti M.A.S. a M.B.,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 14. února 2017 o úloze oznamovatelů („whistleblowerů“) při ochraně finančních zájmů EU(8),

–  s ohledem na zprávu o pokroku při provádění sdělení Komise ze dne 12. května 2017 s názvem „Zintenzivnění boje proti pašování cigaret a jiným formám nedovoleného obchodu s tabákovými výrobky – ucelená strategie EU“ (COM(2013)0324 ze dne 6. června 2013), COM(2017)0235,

–   s ohledem na sdělení Komise ze dne 6. června 2011 nazvané „Boj proti korupci v EU“ (COM(2011)0308),

–  s ohledem na zprávu, kterou koordinoval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), s názvem „Podvody v oblasti zadávání veřejných zakázek – soubor varovných signálů a osvědčených postupů“ zveřejněnou dne 20. prosince 2017 a na příručku úřadu OLAF z roku 2017 o „Hlášení nesrovnalostí v rámci sdíleného řízení “,

–   s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES(9),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o ochraně finančních zájmů EU – navrácení peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodu(10),

–   s ohledem na zprávu Komise ze dne 3. února 2014 o boji proti korupci v EU (COM(2014)0038),

–  s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 19/2017 nazvanou „Dovozní postupy: nedostatky v právním rámci a neúčinné provádění mají dopad na finanční zájmy EU“,

–   s ohledem na stanovisko Evropského účetního dvora č. 9/2018 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí Program EU pro boj proti podvodům,

–  s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání - Víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ (COM(2018)0321),

–   s ohledem na své usnesení ze dne 4. října 2018 o víceletém finančním rámci a vlastních zdrojích(11),

–   s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 26/2018 ze dne 10. října 2018 s názvem „Řada zpoždění s realizací celních informačních systémů: kde se stala chyba?“;

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0003/2019),

A.  vzhledem k tomu, že členské státy a Komise mají de jure společnou odpovědnost za plnění 74 % rozpočtu Unie na rok 2017; vzhledem k tomu, že však de facto členské státy tyto prostředky vynakládají a Komise je odpovědná za dohled nad nimi prostřednictvím svých kontrolních mechanismů;

B.  vzhledem k tomu, že řádná správa veřejných výdajů a ochrana finančních zájmů EU by měly být klíčovými prvky politik EU, aby se díky zajištění řádného a efektivního využívání peněz občanů zvýšila jejich důvěra;

C.  vzhledem k tomu, že v čl. 310 odst. 6 SFEU se uvádí: „V souladu s článkem 325 bojují Unie a členské státy proti podvodům a jiným protiprávním jednáním poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie.“;

D.  vzhledem k tomu, že dosažení dobrých výsledků a zjednodušení vyžaduje pravidelné hodnocení příjmů, výdajů, výsledků a dopadů prostřednictvím auditů výkonnosti;

E.  vzhledem k tomu, že různorodost právních a správních systémů v členských státech je třeba odpovídajícím způsobem řešit s cílem odstranit nesrovnalosti a bojovat proti podvodům; vzhledem k tomu, že Komise by proto měla intenzivněji usilovat o to, aby zajistila účinnost boje proti podvodům, který by měl přinášet konkrétnější a uspokojivější výsledky;

F.  vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 2 SFEU uvádí, že „členské státy přijmou k zamezení podvodů ohrožujících finanční zájmy Unie stejná opatření, jaká přijímají k zamezení podvodů ohrožujících jejich vlastní finanční zájmy“;

G.  vzhledem k tomu, že EU má obecné právo přijímat opatření v oblasti boje proti korupci v mezích stanovených Smlouvou o fungování Evropské unie (SFEU): vzhledem k tomu, že článek 67 SFEU stanoví, že Unie je povinna zajišťovat vysokou úroveň bezpečnosti, mj. předcházením trestné činnosti a sbližováním předpisů trestního práva; vzhledem k tomu, že článek 83 SFEU uvádí korupci jako jednu z mimořádně závažných trestných činností s přeshraničním rozměrem;

H.  vzhledem k tomu, že čl. 325 odst. 3 SFEU stanoví, že členské státy koordinují svou činnost zaměřenou na ochranu finančních zájmů Unie proti podvodům a že organizují společně s Komisí úzkou a pravidelnou spolupráci mezi příslušnými orgány;

I.  vzhledem k tomu, že korupce je v členských státech rozšířená a že vážně ohrožuje finanční zájmy Unie, což zase ohrožuje důvěru ve veřejnou správu;

J.  vzhledem k tomu, že DPH je důležitým zdrojem příjmů pro vnitrostátní rozpočty a že vlastní zdroje na základě DPH tvořily v roce 2017 12,1 % celkových příjmů rozpočtu EU;

K.  vzhledem k tomu, že Rada ve svém usnesení 6902/05 o souhrnné politice EU proti korupci ze dne 14. dubna 2005 vyzvala Komisi, aby v souvislosti s vývojem mechanismu pro vzájemné hodnocení a monitorování uvážila veškeré schůdné možnosti, jako je účast ve Skupině států proti korupci (GRECO) nebo mechanismus pro hodnocení a monitorování nástrojů EU;

L.  vzhledem k tomu, že případy systematické a institucionalizované korupce v některých členských státech výrazně poškozují finanční zájmy EU, a představují zároveň i riziko pro demokracii, právní stát a základní práva;

M.  vzhledem k tomu, že ve zvláštní zprávě Eurobarometru č. 470 o korupci z prosince 2017 se uvádí, že vnímání korupce a postoje k ní se na celkové úrovni ve srovnání s rokem 2013 nezměnily, což naznačuje, že pokud jde o získání důvěry občanů EU v instituce, nebylo dosaženo žádných konkrétních výsledků;

Odhalování a oznamování nesrovnalostí

1.  s uspokojením konstatuje, že celkový počet podvodů a jiných nesrovnalostí oznámených v roce 2017 (15 213 případů) byl o 20,8 % nižší než v roce 2016 (19 080 případů) a že jejich hodnota klesla o 13 % (z 2,97 mld. EUR v roce 2016 na 2,58 mld. EUR v roce 2017);

2.  připomíná, že ne všechny nesrovnalosti jsou podvodné a že je třeba jasně rozlišit chyby, k nimž došlo;

3.  bere na vědomí významný meziroční pokles (o 19,3 %) počtu nesrovnalostí oznámených jako podvodné, jenž je pokračováním poklesu zaznamenaného od roku 2014; doufá, že tento pokles odráží skutečné snížení počtu podvodů, a nikoli nedostatky při jejich odhalování;

4.  považuje za vhodné, aby členské státy navázaly užší spolupráci v souvislosti s výměnou informací, a zlepšily tak sběr údajů a zvýšily účinnost kontrol;

5.  odsuzuje skutečnost, že více než polovina členských států nepřijala vnitrostátní strategie boje proti podvodům; vyzývá Komisi, aby vybídla zbývající členské státy k tomu, aby pokročily v procesu přijetí svých vnitrostátních strategií boje proti podvodům;

6.  vyzývá opětovně Komisi, aby zavedla jednotný systém pro shromažďování porovnatelných údajů o nesrovnalostech a případech podvodů od členských států s cílem standardizovat proces podávání zpráv a zajistit kvalitu a porovnatelnost poskytovaných údajů;

7.  poukazuje na to, že mnohé členské státy postrádají zvláštní právní předpisy proti organizované trestné činnosti, která se stále více zapojuje do přeshraničních činností a do oblastí, s nimiž jsou spojeny finanční zájmy Unie, zejména do pašování a padělání měny;

8.  vyjadřuje znepokojení, pokud jde o kontroly finančních nástrojů řízených prostředníky a pokud jde o prokázané nedostatky v kontrole právního sídla příjemců; zdůrazňuje, že je nutné podmínit poskytování přímých a nepřímých úvěrů zveřejněním daňových a účetních údajů jednotlivých zemí a zveřejněním údajů o skutečném majetku přijímajících subjektů a finančních prostředníků zapojených do transakcí spojených s financováním;

Příjmy – vlastní zdroje

9.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že podle statistiky Komise dosáhl výpadek příjmů z DPH v roce 2016 částky 147 miliard EUR, což představuje více než 12 % z celkových očekávaných příjmů z DPH, a že Komise odhaduje, že podvody v oblasti DPH v rámci Společenství Unii stojí přibližně 50 miliard EUR ročně;

10.  vítá akční plán Komise pro DPH ze dne 7. dubna 2016, jehož cílem je reformovat rámec pro DPH, jakož i 13 legislativních návrhů, které Komise přijala od prosince 2016 a které se týkají přechodu ke konečnému režimu DPH, odstraňují překážky související s DPH, které brání elektronickému obchodování, revidují režim DPH pro malé a střední podniky, modernizují politiku v oblasti sazeb DPH a výpadek příjmů z DPH; konstatuje, že návrh „konečného systému“ by mohl vymýtit podvody na bázi chybějícího obchodníka uvnitř Společenství, avšak tento návrh nevstoupí v platnost před rokem 2022; vyzývá členské státy, aby urychleně provedly reformu systému DPH a aby přijaly více bezprostředních opatření, která by zatím umožnila udržovat škodu pod kontrolou, a to i v rámci Eurofiscu, úřadu OLAF, EUROPOL a budoucího Úřadu evropského veřejného žalobce;

11.  vítá rozsudek Soudního dvora ve věci M.A.S. (C-42/17), podle něhož jsou členské státy povinny zajistit přijetí účinných a odstrašujících sankcí v případě závažných podvodů ohrožujících finanční zájmy EU v souvislosti s DPH, a to v souladu s jejich povinnostmi podle čl. 325 odst. 1 a 2 SFEU;

12.  vyjadřuje politování nad tím, že vyšetřování úřadu OLAF týkající se celních podvodů ve Spojeném království, které bylo uzavřeno v roce 2017, odhalilo značné úniky v oblasti DPH v souvislosti s dovozem do Spojeného království prostřednictvím zneužití osvobození od DPH nebo tzv. celního režimu 42 (CP42); vítá postup předcházející řízení o nesplnění povinnosti, který v květnu 2018 se Spojeným královstvím zahájila Komise; připomíná, že se tyto ztráty kumulativně odhadují přibližně na 3,2 miliardy EUR za období 2013–2016, což rovněž představuje ztrátu pro rozpočet EU; je znepokojen tím, že nově přijaté změny nařízení Rady (EU) č. 904/2010(12) ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty, pokud jde o opatření k posílení správní spolupráce v oblasti daně z přidané hodnoty, nejspíše nebudou dostačovat k vymýcení podvodů v souvislosti s celním režimem 42, a žádá Komisi, aby zvážila nové strategie pro sledování zboží podléhajícího režimu 42 v celé EU;

13.  vítá změnu nařízení Rady (EU) č. 904/2010, která byla přijata dne 2. října 2018, a vyjadřuje naději, že v rámci užší spolupráce budou účinně řešeny klíčové aspekty přeshraničních podvodů v rámci jednotného trhu, jako jsou podvody s chybějícím článkem ve Společenství;

14.  vítá přijetí směrnice o ochraně finančních zájmů (PIF), která vyjasňuje otázky přeshraniční spolupráce a vzájemné právní pomoci mezi členskými státy, agenturou Eurojust, Úřadem evropského veřejného žalobce a Komisí při řešení podvodů s DPH;

15.  v této souvislosti zdůrazňuje vážnost stávající situace v oblasti podvodů zahrnujících neplacení DPH, a zejména tzv. kolotočové podvody; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na práci platformy EUROFISC ve všech oblastech její činnosti, a usnadnily tak výměnu informací s cílem přispívat k boji proti podvodu;

16.  připomíná, že Soudní dvůr opakovaně potvrdil, že DPH představuje finanční zájem Unie, naposledy ve věci Taricco (C-105/14); konstatuje však, že úřad OLAF v důsledku chybějících nástrojů jen velmi zřídka provádí šetření týkající se nesrovnalostí ohledně DPH; vyzývá členské státy, aby schválily návrh Komise, aby byl úřad OLAF vybaven novými nástroji, které by mu umožnily zabývat se případy souvisejícími s DPH, např. přístupem do Eurofiscu, do systému výměny informací o DPH a k informacím o bankovních účtech;

17.  konstatuje, že počet podvodů a jiných nesrovnalostí souvisejících s tradičními vlastními zdroji a oznámených v roce 2017 vykazuje stabilní trend (4 647 v roce 2016, 4 636 v roce 2017), který se týká i dotčených částek (537 millionů EUR za rok 2016 a  502 millionů EUR za rok 2017); konstatuje však nerovnoměrné rozložení nesrovnalostí mezi členskými státy, přičemž Řecko (7,17 %), Španělsko (4,31 %) a Maďarsko (3,35 %) jsou zjevně nad průměrem EU, jenž činí 1,96 % nevybraných tradičních vlastních zdrojů;

18.  s velkým znepokojením konstatuje, že se v posledních letech zintenzivnilo pašování tabáku do EU, které pro rozpočty EU a členských států podle odhadů představuje roční ztrátu 10 miliard EUR veřejných příjmů a je zároveň hlavním zdrojem pro organizovanou trestnou činnost, včetně terorismu; považuje za nezbytné, aby členské státy zvýšily své úsilí v boji proti těmto nezákonným činnostem, například zlepšením postupů spolupráce a výměny informací mezi členskými státy;

19.  je přesvědčen, že pro odhalování podvodů je nejúčinnější kombinace různých metod detekce (kontroly při propuštění zboží, kontroly po jeho propuštění, inspekce prováděné útvary pro boj proti podvodům a další) a že účinnost každé metody závisí na daném členském státě, na účinné koordinaci jeho správy a schopnosti příslušných služeb jednotlivých členských států navzájem komunikovat;

20.  považuje za znepokojivé, že některé členské státy běžně nenahlašují ani jeden případ podvodu; vyzývá Komisi, aby tuto situaci prošetřila, neboť se domnívá, že pravděpodobnost, že by tyto členské státy byly rájem, kde k podvodům nedochází, je spíše nízká; vyzývá Komisi, aby v těchto zemích provedla namátkové kontroly na místě;

21.  s politováním konstatuje, že průměrná míra zpětného získání prostředků v případech oznámených jako podvodné v letech 1989–2017 činila pouze 37 %; vyzývá Komisi, aby hledala způsoby nápravy této otřesné situace;

22.  opakovaně žádá Komisi, aby každoročně podávala zprávu o výši vlastních příjmů EU získaných na základě doporučení úřadu OLAF a o částkách, které je ještě třeba získat zpět;

Program EU pro boj proti podvodům

23.  vítá vytvoření programu EU pro boj proti podvodům, který bude prováděn Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) v rámci přímého řízení (COM(2018)0386), a vyzývá k tomu, aby byly granty od června 2019 spravovány elektronicky prostřednictvím systému Komise pro správu grantů eGrants;

Úřad evropského veřejného žalobce a jeho budoucí vztah s úřadem OLAF

24.  vítá rozhodnutí 22 členských států zřídit Úřad evropského veřejného žalobce v rámci posílené spolupráce; vyzývá Komisi, aby vybízela členské státy, které se dosud zdráhají tak učinit, aby se k Úřadu evropského veřejného žalobce připojily;

25.  poukazuje na to, že dohody o spolupráci mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce by měly zajistit jasné rozdělení pravomocí s cílem zabránit zavádění duplicitních struktur, střetům pravomocí a právním mezerám způsobeným nedostatkem pravomocí;

26.  vítá skutečnost, že návrh rozpočtu EU na rok 2019 poprvé obsahuje prostředky pro Úřad evropského veřejného žalobce (4,9 milionu EUR) a trvá na tom, že je důležité, aby Úřad evropského veřejného žalobce měl odpovídající personální obsazení a rozpočet; konstatuje, že se počítá s pouhými 37 zaměstnanci, z čehož vyplývá, že po odečtení 23 míst evropských veřejných žalobců zbývá pouze 14 pracovních míst pro administrativní úkoly; domnívá se, že to je nerealistické, zejména s ohledem na skutečnost, že se další dva členské státy nedávno rozhodly připojit se k úřadu EPPO; žádá proto, aby bylo navýšení stavu zaměstnanců naplánované na rok 2020 předsunuto s cílem pomoci úřadu EPPO, aby byl plně funkční do konce roku 2020, jak to stanoví nařízení;

27.  vítá cílený návrh Komise na revizi nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, motivovaný zejména zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce; zdůrazňuje, že budoucí spolupráce mezi úřadem OLAF a Úřadem evropského veřejného žalobce by měla být založena na úzké spolupráci, účinné výměně informací a doplňkovosti a zároveň by se mělo zabránit zdvojování činnosti a kompetenčním sporům;

Boj proti korupci

28.  vítá návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, který vypracovala Komise; zdůrazňuje, že Komise by měla na základě souboru ukazatelů a nezávislých zpráv pravidelně v každém členském státě zveřejňovat posouzení hrozeb z hlediska právního státu, včetně rizik systémové korupce, aby tak zajistila objektivní a systematické posuzování této problematiky;

29.  poukazuje na to, že po vytvoření Úřadu evropského veřejného žalobce zůstane úřad OLAF v členských státech EU, které se rozhodly, že se k tomuto úřadu nepřipojí, jediným orgánem odpovědným za ochranu finančních zájmů EU; zdůrazňuje, že podle stanoviska Evropského účetního dvora č. 8/2018 návrh Komise, kterým se pozměňuje nařízení týkající se úřadu OLAF, neřeší otázku nízké efektivity správního vyšetřování vedeného úřadem OLAF; poukazuje na to, že je důležité zajistit, aby úřad OLAF zůstal silným a plně funkčním partnerem Úřadu evropského veřejného žalobce,

30.   s politováním konstatuje, že Komise již nepovažuje za nutné vydávat protikorupční zprávy; vyjadřuje politování nad rozhodnutím Komise učinit protikorupční monitorování součástí procesu evropského semestru pro správu ekonomických záležitostí; domnívá se, že vzhledem k tomu, že jsou k dispozici údaje pouze u několika málo zemí, dochází k dalšímu omezení monitorování ze strany Komise; vyjadřuje dále politování nad tím, že tato změna přístupu se soustřeďuje převážně na hospodářský dopad korupce a téměř zcela přehlíží jiné aspekty, které může korupce ovlivnit, např. důvěru občanů ve veřejnou správu a dokonce demokratickou strukturu členských států; naléhavě žádá Komisi, aby i nadále zveřejňovala své protikorupční zprávy; znovu Komisi vyzývá, aby se zasadila o komplexní důslednou protikorupční politiku EU a mj. důkladně posoudila protikorupční politiku v každém členském státě;

31.  opakuje, že účinek přechodu z veřejného sektoru do sektoru soukromého („efekt otáčivých dveří“) může poškozovat vztahy mezi orgány a zástupci zájmových skupin; vyzývá orgány EU, aby rozvíjely systematický a přiměřený přístup k této problematice;

32.   vyjadřuje politování nad tím, že Komise nepodpořila účast EU ve Skupině států proti korupci (GRECO), která působí v rámci Rady Evropy; vyzývá Komisi, aby co nejdříve znovu zahájila jednání s touto skupinou, aby bylo možné včas posoudit, zda je dodržována Úmluva OSN proti korupci (UNCAC), a aby bylo možné v rámci EU vytvořit interní hodnotící mechanismus;

33.  znovu vyzývá Komisi, aby na základě požadavků stanovených ve Stockholmském programu vypracovala systém přísných ukazatelů a snadno použitelných, jednotných kritérií k měření míry korupce v členských státech a aby vyhodnotila protikorupční politiku těchto států; vyzývá Komisi k vytvoření indexu korupce, který by umožnil vytvořit žebříček členských států; je toho názoru, že tento index by mohl být pevným základem, o nějž by se mohla Komise při zavádění zvláštního kontrolního mechanismu pro jednotlivé země ke kontrole vynakládání prostředků z EU opřít;

34.  připomíná, že Komise nemá přístup k informacím, které si členské státy vyměňují s cílem předcházet podvodům s chybějícím obchodním článkem při obchodování uvnitř Společenství (tzv. „řetězovým podvodům“) a bojovat proti nim; zastává názor, že Komise by měla mít přístup k síti Eurofisc za účelem lepší kontroly, hodnocení a dokonalejší výměny údajů mezi členskými státy; vyzývá všechny členské státy, aby se podílely na všech oblastech činnosti platformy Eurofisc, a usnadnily a urychlily tak výměnu informací se soudními a s donucovacími orgány, jako je Europol a OLAF, jak doporučuje Evropský účetní dvůr; vyzývá členské státy a Radu, aby za účelem prohloubení spolupráce, zvýšení spolehlivosti údajů a boje proti přeshraniční trestné činnosti zajistily Komisi přístup k těmto údajům;

Zadávání veřejných zakázek

Digitalizace

35.  konstatuje, že významná část veřejných investic (2 biliony EUR ročně) je vynakládána prostřednictvím veřejných zakázek; poukazuje na přínos elektronického zadávání veřejných zakázek v boji proti podvodům, jako jsou úspory pro všechny strany, větší transparentnost a jednodušší zkrácené postupy;

36.  vyzývá Komisi, aby vypracovala rámec pro digitalizaci veškerých postupů provádění opatření EU (výzev k předkládání návrhů, zavádění, hodnocení a provádění programů a plateb), který by uplatňovaly všechny členské státy;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že při všech hlavních krocích procesu zadávání veřejných zakázek (elektronickém oznamování, elektronickém přístupu k zadávací dokumentaci, elektronickém podávání nabídek, elektronickém hodnocení, elektronickém přidělování zakázek, elektronickém objednávání, elektronické fakturaci, elektronických platbách) využívá nové technologie pouze několik členských států; vyzývá členské státy, aby do července 2019 zpřístupnily na internetu ve strojově čitelném formátu všechny formy postupu zadávání veřejných zakázek a veřejně přístupné rejstříky smluv;

38.  vyzývá Komisi, aby pro ty členské státy, v nichž takové profily nejsou k dispozici, vytvořila pobídky k vytvoření elektronického profilu veřejných zadavatelů;

39.  vítá časový plán Komise k zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek v EU a vyzývá Komisi, aby jeho zavedení kontrolovala;

Prevence a rané fáze nabídkového řízení

40.  je přesvědčen, že pro snížení míry podvodů při vynakládání finančních prostředků EU je velmi důležitá preventivní činnost a že zásadním krokem k předcházení podvodům a prosazování integrity a transparentnosti je přechod na elektronické zadávání veřejných zakázek;

41.  vítá zřízení systému včasného odhalování rizik a vylučování hospodářských subjektů (EDES) a je přesvědčen, že kombinace různých metod jejich zjišťování (kontrol) v raných fázích nabídkových řízení u projektů je nejúčinnějším způsobem, jak předcházet podvodům, neboť umožňuje přesměrování finančních prostředků na jiné projekty;

42.  vítá, že Poradní výbor pro koordinaci boje proti podvodům (COCOLAF) vypracoval pokyny k varovným signálům a osvědčené postupy v oblasti zadávání veřejných zakázek a hlášení nesrovnalostí;

43.  vítá zjednodušení finančních pravidel týkajících se souhrnného rozpočtu EU a je přesvědčen, že jejich další zjednodušování povede k vyšší účinnosti; doufá, že z jednoduššího vykazování nákladů budou ještě více těžit další příjemci finančních prostředků Unie;

Postupy týkající se dovozu

44.  konstatuje, že cla představují 14 % rozpočtu EU, a domnívá se, že jejich neúčinné uplatňování a nedostatečně harmonizovaná pravidla mají negativní dopad na finanční zájmy EU;

45.  konstatuje, že celní orgány různých členských států si vyměňují informace o podezřeních z podvodů, aby zajistily dodržování celních předpisů (v rámci vzájemné pomoci); domnívá se, že tato komunikace je snazší v případech, kdy se v celním dovozním prohlášení povinně uvádí odesílatel, a vyzývá Komisi, aby tento údaj učinila do července 2019 povinným ve všech členských státech;

46.  vyjadřuje znepokojení, pokud jde o celní kontroly a s nimi související výběr cel, která představují jeden z vlastních zdrojů rozpočtu Unie; připomíná, že kontroly zjišťující, zda dovozci dodržují právní předpisy o clech a dovozu, provádějí celní orgány členských států, a vyzývá Komisi, aby zajistila jednotnost a přiměřenost kontrol na hranicích EU, což by zaručilo bezpečnost Unie a ochranu jejích hospodářských zájmů, a aby se zasadila zejména o boj proti obchodování se zakázanými a padělanými výrobky;

47.  vyjadřuje politování nad tím, že zavádění nových systémů IT pro celní unii provází řada průtahů, takže některé z klíčových systémů nebudou ve lhůtě stanovené v celním kodexu Unie na rok 2020 k dispozici; zdůrazňuje, že má-li se zajistit, aby celní správa členských států fungovala jako jeden celek, je nutné v této oblasti zajistit rychlý přechod na bezpapírové prostředí; vyzývá Komisi a členské státy, aby přispěly k dokončení celních informačních systémů EU a zajištění jejich finanční udržitelnosti;

48.  vítá 11 společných celních operací úřadu OLAF, které se úspěšně zaměřily na různé hrozby, jako jsou podvody v oblasti příjmů, nedovolený pohyb finanční hotovosti, padělané výrobky, pašování cigaret a omamných látek; dále vítá, že na základě sdělení v rámci vzájemné pomoci vydávaných úřadem OLAF byly odhaleny nesrovnalosti, zejména podvody se solárními panely;

49.  zdůrazňuje, že je nezbytné zajistit jednotné standardizované celní kontroly na všech místech vstupu, protože rozdíly při provádění celních prohlídek členskými státy brání efektivnímu fungování celní unie;

Výdaje

50.  vítá značný pokles počtu nahlášených případů podvodů v oblasti rozvoje venkova (z 272 v roce 2016 na 133 v roce 2017) a z toho vyplývající pokles hodnoty těchto podvodů ze 47 na 20 milionů EUR: upozorňuje však na opačný trend v oblasti přímé podpory zemědělství, kde hodnota nahlášených nesrovnalostí podvodné povahy prudce vzrostla z 11 milionů na 39 milionů EUR a průměrná finanční hodnota každého z těchto případů se zvýšila o 227 %; doufá, že tyto případy nepřejdou v negativní trend;

51.  očekává, že zjednodušení administrativních pravidel plánované ve společných ustanoveních na období 2014–2020 umožní snížit počet nesrovnalostí, které nemají povahu podvodů, odhalovat podvody a zlepšit přístup příjemců k finančním prostředkům Unie;

52.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí o standardizaci klasifikace chyb spojených s výdaji, jelikož data ukazují, že různé členské státy vykazují stejné chyby v rámci různých kategorií (SWD(2018)0386);

53.  poukazuje na to, že schopnost odhalování podvodů je v rámci boje proti podvodům, který přispívá k zajištění účinnosti a efektivity systému na ochranu rozpočtu EU, klíčovým prvkem; vítá proto skutečnost, že nejaktivnějšími členskými státy při odhalování a nahlašování potenciálně podvodných nesrovnalostí bylo Polsko, Rumunsko, Maďarsko, Itálie a Bulharsko, které představují 73 % nahlášených nesrovnalostí podvodné povahy v rámci společné zemědělské politiky za roky 2013–2017; v této souvislosti zdůrazňuje, že pouhé číselné posouzení vypracovaných zpráv může vést k nesprávnému vnímání účinnosti kontrol; vyzývá proto Komisi, aby s cílem zajistit zvyšování kvality a počtu kontrol členské státy i nadále podporovala a aby v boji proti podvodům šířila osvědčené postupy;

54.  konstatuje, že v oblasti politiky soudržnosti a rybářské politiky se počet nesrovnalostí, které nebyly nahlášeny jako podvodné, (5 129 případů v roce 2017) vrátil po dosažení nejvyšší úrovně v období dvou let na úroveň z let 2013 a 2014 (4 695, resp. 4 825 případů);

55.  zdůrazňuje, že při vykazování výdajů je důležité uplatňovat naprostou transparentnost, zejména pokud jde o práce v oblasti infrastruktury, jež jsou přímo financovány z prostředků EU nebo prostřednictvím finančních nástrojů; vyzývá Komisi, aby u spolufinancovaných projektů zajistila plný přístup evropských občanů k informacím;

56.  bere na vědomí, že v roce 2017 došlo k dalšímu snížení počtu nahlášených nesrovnalostí v rámci předvstupní pomoci a že s postupným ukončováním předvstupních programů se počet nesrovnalostí oznámených jako podvody přiblížil nule;

Zjištěné problémy a potřebná opatření

Lepší kontroly

57.  podporuje program Hercule III, který je dobrým příkladem přístupu založeného na „co nejlepším využití každého eura“; očekává, že jeho nástupce po roce 2020 bude ještě účinnější;

58.  doufá, že nově plánované nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, povede prostřednictvím dokonalejšího partnerství na úrovni EU k větší koordinaci a k dalšímu prohloubení spolupráce mezi celními orgány a dalšími donucovacími orgány za účelem financování;

Nadnárodní podvody

59.  zdůrazňuje, že systém výměny informací mezi příslušnými orgány by usnadnil křížovou kontrolu účetních záznamů týkajících se transakcí mezi dvěma či více členskými státy, která by bránila přeshraničním podvodům v oblasti strukturálních a investičních fondů, čímž by byl zajištěn průřezový a komplexní přístup k ochraně finančních zájmů členských států; znovu opakuje svou žádost, aby Komise předložila legislativní návrh týkající se vzájemné správní pomoci v těch oblastech výdajů z fondů EU, které nejsou upraveny zvláštním ustanovením;

60.  považuje za znepokojivé, že podle zjištění úřadu OLAF roste hrozba nadnárodních podvodů a jejich výskyt; vítá přijetí zprávy Evropského parlamentu ze dne 25. října 2018 o zpětném výběru peněz a aktiv od třetích zemí v případě podvodů a ustanovení proti podvodům, které bylo úspěšně začleněno do dohody o volném obchodu s Japonskem; žádá Komisi, aby standardně zařazovala ustanovení proti podvodům do dohod podepsaných mezi EU a třetími zeměmi;

Oznamovatelé („whistle-blowers“)

61.  vítá návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018)0218); doufá, že tato směrnice výrazně zlepší bezpečnost oznamovatelů v Unii, což povede k zásadnímu zlepšení finanční ochrany EU a právního státu, a že vstoupí v platnost v nejbližší budoucnosti; vyzývá všechny orgány EU, aby s cílem zajistit co nejvyšší úroveň ochrany finančních zájmů Unie co nejdříve začlenily normy stanovené v rámci směrnice do své vnitřní politiky; vybízí členské státy, aby uvedenou směrnici provedly ve svém právním systému a zajistily přitom její co nejširší působnost;

62.  poukazuje na důležitou úlohu oznamovatelů při prevenci, odhalování a hlášení podvodů a na nutnost je chránit;

Investigativní žurnalistika

63.  domnívá se, že investigativní žurnalistika hraje při zvyšování nezbytné transparentnosti v EU a členských státech zásadní úlohu a že je třeba ji podporovat a pomáhat jí jak v členských státech, tak i v rámci Unie;

Tabák

64.  se znepokojením konstatuje, že podle odhadů úřadu OLAF přichází rozpočet Unie a členských států v souvislosti s nezákonným obchodem s cigaretami každoročně o finanční prostředky ve výši více než 10 miliard EUR;

65.  vítá, že poté, co jej dne 27. června 2018 ratifikovala 41. smluvní strana, vstoupil dne 25. září 2018 v platnost Protokol Světové zdravotnické organizace (WHO) o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky; vítá skutečnost, že první setkání smluvních stran protokolu se uskutečnilo ve dnech 8. až 10. října 2018; naléhavě však žádá členské státy, které dosud tento protokol neratifikovaly, aby tak co nejdříve učinily; vyzývá Komisi, aby s cílem vypracovat souhrnnou zprávu, ve které by byly popsány osvědčené postupy a zkušenosti s uplatňováním systémů pro sledování a vyhledávání těchto případů ve státech, které jsou smluvními stranami protokolu, hrála aktivní úlohu; vyzývá členské státy, které protokol podepsaly, avšak dosud neratifikovaly, aby tak učinily;

66.  připomíná rozhodnutí Komise neprodloužit dohodu o tabáku (PMI), jejíž platnost skončila dne 9. července 2016; připomíná, že dne 9. března 2016 požádal Parlament Komisi, aby tuto dohodu na dobu po jejím uplynutí neprodlužovala ani znovu nevyjednávala; domnívá se, že prodlouženy či znovu vyjednány by neměly být ani ostatní tři dohody s tabákovými společnostmi (BAT, JTI, ITL); vyzývá Komisi, aby do konce roku 2018 předložila zprávu o možnosti zrušení zbývajících tří dohod;

67.  vyzývá Komisi, aby neprodleně předložila nový akční plán a komplexní strategii EU pro boj proti nezákonnému obchodu s tabákovými výrobky, které byly plánovány na konec léta 2018;

68.  vyzývá Komisi, aby zajistila soulad systému sledovatelnosti a bezpečnostních opatření, které členské státy musejí v případě cigaret a tabáku k ručnímu balení cigaret zavést do 20. května 2019 a v případě všech ostatních tabákových výrobků (jako jsou doutníky, doutníčky a bezdýmné tabákové výrobky) do 20. května 2024, s pokyny týkajícími se nezávislosti Protokolu WHO o odstranění nezákonného obchodu s tabákovými výrobky, který Evropská unie ratifikovala dne 24. června 2016;

69.  vyzývá Komisi, aby předvídala rizika spojená s tím, že tabákový průmysl pro účely dodávek na paralelní trh tajně napodobuje jednotlivé označování;

70.  se znepokojením konstatuje, že se členské státy řídí soudním doporučení úřadu OLAF jen v omezené míře; domnívá se, že tuto situaci nelze tolerovat, a vyzývá Komisi, aby naléhavě požádala členské státy o zajištění neomezeného uplatňování doporučení úřadu OLAF, a aby stanovila pravidla, která by zajistila přípustnost důkazů, které úřad PLAF zajistil;

Vyšetřování a úloha úřadu OLAF

71.  vítá návrh Komise zmocnit úřad OLAF k vyšetřování v záležitostech týkajících se daně z přidané hodnoty; vyzývá Komisi, aby poté, co budou ukončena všechna evropská a vnitrostátní řízení, stanovila pro zprávy a doporučení úřadu OLAF určitou míru transparentnosti; zastává názor, že po přijetí nezbytných změn nařízení o úřadu OLAF v souvislosti se zřízením Úřadu evropského veřejného žalobce by Komise měla vypracovat důkladnější a obsáhlejší modernizaci rámce pro úřad OLAF;

72.  vyjadřuje politování nad nedůslednou terminologií zpráv úřadu OLAF, kdy jsou např. vyšetřování označována jako „uzavřená“ (closed) i jako „ukončená“ (concluded); vyzývá Komisi a úřad OLAF k používání jednotné terminologie, aby byla v průběhu let zajištěna srovnatelnost zpráv o podvodech a jejich nápravy;

73.  bere na vědomí přetrvávající problémy s novou databází úřadu OLAF pro správu obsahu (OCM); vyjadřuje politování zejména nad tím, že v nové databázi došlo ke ztrátě určitých případů; vítá skutečnost, že vyřešení tohoto problému představuje hlavní prioritu; vyzývá Komisi, aby v souladu s doporučeními dozorčího výboru úřadu OLAF(13) vypracovala pro Parlament důkladné posouzení projektu v oblasti výpočetní techniky pro databázi pro správu obsahu, zejména pokud jde o návrh projektu, jeho celkové náklady, realizaci, zkušenosti uživatelů a seznam zaznamenaných problémů;

74.  vyzývá Komisi a členské státy, aby společně zajistily, aby se vyšetřování vedené úřadem OLAF a členskými státy doplňovalo, aby úřad OLAF disponoval stejnými vyšetřovacími pravomocemi ve všech členských státech, tj. aby měl přístup k informacím o bankovních účtech, a aby byly důkazy shromažďované tímto úřadem přípustné jako důkaz v trestněprávních věcech u soudu ve všech členských státech, jelikož to je nezbytné z hlediska návazných opatření týkajících se vyšetřování ze strany tohoto úřadu;

o
o   o

75.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Evropskému účetnímu dvoru, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům a dozorčímu výboru Evropského úřadu pro boj proti podvodům.

(1) OLAF, „Osmnáctá zpráva Evropského úřadu pro boj proti podvodům za období 1. ledna až 31. prosince 2017“, 5.10.2018
(2) Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1.
(3) Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29.
(4) Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 8. září 2015, trestní řízení proti Ivo Tariccovi a dalším, 105/14, ECLI:EU:C:2015:555.
(7) Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 5. prosince 2017, trestní řízení proti M.A.S. a M.B., 42/17, ECLI:EU:C:2017:936.
(8) Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 56.
(9) Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.
(10) Přijaté texty, P8_TA(2018)0419.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2018)0384.
(12) Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1.
(13) Stanovisko dozorčího výboru úřadu OLAF č. 1/2018 k předběžnému návrhu rozpočtu úřadu OLAF na rok 2019.


Provádění a fungování jména domény nejvyšší úrovně .eu ***I
PDF 141kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o provádění a fungování jména domény nejvyšší úrovně .eu a o zrušení nařízení (ES) č. 733/2002 a nařízení Komise (ES) č. 874/2004 (COM(2018)0231 – C8-0170/2018 – 2018/0110(COD))
P8_TA(2019)0055A8-0394/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0231),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterým Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0170/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0394/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 31. ledna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o provádění a fungování doménového jména nejvyšší úrovně .eu, změně a zrušení nařízení (ES) č. 733/2002 a zrušení nařízení Komise (ES) č. 874/2004

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/517.)

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 112.


Harmonizace hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) ***I
PDF 133kWORD 43k
Usnesení
Text
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) a o zrušení směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 (COM(2017)0329 – C8-0192/2017 – 2017/0134(COD))
P8_TA(2019)0056A8-0009/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0329),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0192/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 5. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0009/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 31. ledna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o harmonizaci hrubého národního důchodu v tržních cenách (nařízení o HND) a o zrušení směrnice Rady 89/130/EHS, Euratom a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1287/2003 (nařízení o HND)

(Vzhledem k tomu, že bylo dosaženo dohody mezi Parlamentem a Radou, postoj Parlamentu odpovídá konečnému znění legislativního aktu, nařízení (EU) 2019/516.)


Geneticky modifikovaná řepka olejná Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3
PDF 153kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o změně prováděcího rozhodnutí 2013/327/EU, pokud jde o obnovení povolení uvedení krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3 nebo z ní sestávají, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D059688/02 – 2019/2521(RSP))
P8_TA(2019)0057B8-0073/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o změně prováděcího rozhodnutí 2013/327/EU, pokud jde o obnovení povolení uvedení krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3 nebo z ní sestávají, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003(D059688/02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 11 odst. 3 a čl. 23 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 25. října 2017, které bylo zveřejněno dne 28. listopadu 2017(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, (2017)0035(COD)),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 20. května 2016 podala společnost Bayer CropScience AG v souladu s články 11 a 23 nařízení (ES) č. 1829/2003 Komisi žádost o obnovení povolení uvedení produktů, na něž se vztahuje rozhodnutí Komise 2007/232/ES(5), na trh (dále jen „žádost o obnovení“);

B.  vzhledem k tomu, že rozhodnutím 2007/232/ES bylo povoleno uvedení krmiva, které obsahuje geneticky modifikovanou řepku olejnou Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3 nebo z ní sestává, na trh, a toto povolení se vztahovalo i na produkty, které obsahují řepku olejnou Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3 nebo z ní sestávají, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

C.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA dne 25. října 2017 přijal kladné stanovisko ve vztahu k žádosti o obnovení v souladu s články 6 a 18 nařízení (ES) č. 1829/2003;

D.  vzhledem k tomu, že se Komise na žádost žadatele rozhodla změnit předchozí prováděcí rozhodnutí Komise 2013/327/EU(6) tak, aby do něj byla začleněna oblast výrobků, na něž se vztahuje rozhodnutí 2007/232/ES; vzhledem k tomu, že návrhem prováděcího rozhodnutí Komise se tak mění prováděcí rozhodnutí 2013/327/EU a ruší rozhodnutí 2007/232/ES; vzhledem k tomu, že oprávněnost takového přístupu je sporná;

E.  vzhledem k tomu, že příslušné orgány během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek(7); vzhledem k tomu, že členské státy kritizovaly mimo jiné skutečnost, že přístup k monitorování použitý žadatelem nebyl v souladu s požadavky přílohy VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES(8) ani s pokyny úřadu EFSA, že zprávy o monitorování životního prostředí po uvedení na trh předložené žadatelem měly zásadní nedostatky a že neposkytly spolehlivé údaje, které by podpořily závěr, že nevznikly žádné negativní účinky na zdraví nebo životní prostředí spojené s dovozem nebo použitím geneticky modifikované řepky olejné Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3;

F.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná řepka olejná Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3 byla navržena tak, aby byla odolná vůči použití herbicidu glufosinát;

G.  vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům a lze proto očekávat, že tyto rostliny budou vystaveny jak vyšším, tak opakovaným dávkám, které povedou nejen k vyššímu zatížení rezidui při sklizni, a tedy i v dováženém produktu, ale mohou také ovlivnit složení geneticky modifikované rostliny a její agronomické vlastnosti;

H.  vzhledem k tomu, že používání glufosinátu již není v Unii povoleno, protože je klasifikován jako toxický pro reprodukci, a proto splňuje kritéria pro vyloučení stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(9);

I.  vzhledem k tomu, že rezidua z postřiku herbicidy jsou posuzována mimo oblast působnosti komise EFSA pro geneticky modifikované organismy; vzhledem k tomu, že nebyl posuzován dopad postřiku geneticky modifikované řepky olejné Ms8, Rf3 a Ms8 x Rf3 glufosinátem; vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitů jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům;

J.  vzhledem k tomu, že členské státy nemají povinnost měřit rezidua glufosinátu v dovážené řepce olejné, aby bylo zajištěno dodržování maximálních limitů reziduí v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021(10);

K.  vzhledem k tomu, že kromě možnosti, že zvířata a lidé v Unii budou i nadále vystaveni vysokým hladinám reziduí glufosinátu přítomným v této geneticky modifikované řepce olejné, odborník příslušného orgánu rovněž vyjádřil obavy ohledně metabolitu N-acetyl-glufosinátu, který je produkován v geneticky modifikované řepce olejné Ms8xRf3, nikoli však v jejím protějšku bez genetické modifikace(11); vzhledem k tomu, že navzdory skutečnosti, že studie z roku 2013 uvádí, že N-Ac-GLF může mít neurotoxické účinky, nebylo to vyhodnoceno jako součást hodnocení úřadu EFSA;

L.  vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018, nebylo přijato žádné stanovisko, což znamená, že vydání povolení nebylo podpořeno kvalifikovanou většinou členských států;

M.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou(12);

N.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl(13) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s jedním z cílů nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(14), spočívá ve vytvoření základu pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4.  vyzývá Komisi, aby nepovolovala dovoz geneticky modifikovaných rostlin pro použití jako potraviny nebo krmivo, které jsou tolerantní vůči herbicidu, který není povolen pro použití v Unii, v tomto případě glufosinát;

5.  vyzývá Komisi, aby neschvalovala žádné geneticky modifikované rostliny tolerantní k herbicidům, aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy, metabolity a z nich vyrobenými komerčními přípravky, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

6.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům bez ohledu na to, zda je daná geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

7.  opakovaně zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v práci na návrhu Komise, jímž se mění nařízení (EU) č. 182/2011; vyzývá Radu, aby se vší naléhavostí pokročila v práci ve vztahu k tomuto návrhu Komise;

8.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

9.  vyzývá Komisi, aby stáhla návrhy na povolení geneticky modifikovaných organismů, pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepřijal žádné stanovisko, ať již jde o pěstování nebo o použití jako potraviny a krmiva;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) Assessment of genetically modified oilseed rape MS8 × RF3 for renewal of authorisation under regulation (EC) No 1829/2003 (Posouzení geneticky modifikované řepky olejné Ms8 × Rf3 pro účely obnovení povolení podle nařízení (ES) č. 1829/2003), (application EFSA-GMO-RX-004) (žádost EFSA-GMO-RX-004), https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2017.5067
(4)––––––––––––––––––––––––––– Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh, (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování, (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 76).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 80).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 70).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 73).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 83).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 34).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 71).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 67).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 54).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 55).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 60).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-Ø15Ø7-1, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 122).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 127).Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 133).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).Usnesení ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197).Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0221).Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0222).Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × MON 810 (MON-ØØ6Ø3-6 × MON-ØØ81Ø-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0416).Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507× MON 88017 × 59122 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, 1507, MON 88017 a 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2011/366/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0417).
(5) Rozhodnutí Komise 2007/232/ES ze dne 26. března 2007, kterým se v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES uvádějí na trh produkty z řepky olejné (Brassica napus L., linie Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3) geneticky modifikované pro toleranci vůči herbicidu glufosinátu amonnému (Úř. věst. L 100, 17.4.2007, s. 20).
(6) Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/327/EU ze dne 25. června 2013 o povolení uvedení potravin, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou Ms8, Rf3 a Ms8 × Rf3 nebo z ní sestávají, nebo potravin a krmiv z těchto geneticky modifikovaných organismů vyrobených, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. L 175, 27.6.2013, s. 57).
(7) Připomínky členských států, příloha G, http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2016-00569.
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
(10) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/555 ze dne 9. dubna 2018 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 92, 10.4.2018, s. 6).
(11) Připomínky členských států, příloha G, s. 18, http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2016-00569.
(12) Viz například jeho úvodní projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu dne 15. července 2014 obsažený v politických pokynech pro novou Evropskou komisi nebo jeho projev o stavu Unie přednesený dne 14. září 2016.
(13) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165.
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).


Geneticky modifikovaná kukuřice 5307 (SYN-Ø53Ø7-1)
PDF 155kWORD 50k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (SYN-Ø53Ø7-1, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D059689/02 – 2019/2522(RSP))
P8_TA(2019)0058B8-0074/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (SYN-Ø53Ø7-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (D059689/02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 16. dubna 2015, které bylo zveřejněno dne 5. května 2015(3), a na prohlášení doplňující vědecké stanovisko EFSA k žádosti společnosti Syngenta Crop Protection AG (EFSA-GMO-DE-2011-95) o uvedení geneticky modifikované kukuřice 5307 na trh pro použití jako potraviny a krmiva, pro dovoz a zpracování podle nařízení (ES) č. 1829/2003, zohledňující další toxikologickou studii), přijaté úřadem EFSA dne 7. března 2018, které bylo zveřejněno dne 11. dubna 2018(4),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, (2017)0035(COD)),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(5),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 7. dubna 2011 podala společnost Syngenta Crop Protection AG prostřednictvím své partnerské společnosti Syngenta Crop Protection NV/SA v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Německa žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 (dále jen „žádost“), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh; vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahovala na uvedení dalších produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 5307 nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 5307 produkuje nový insekticidní protein, eCry3.1Ab, který je toxický pro některé brouky a čmeláky a který pochází z fúze a přeskupení toxinů, které se přirozeně vyskytují v půdních bakteriích známých jako Bacillus thuringiensis (Bt); vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná kukuřice 5307 exprimuje také bílkovinu fosfomanóza izomeráza (PMI), která se používá jako selekční marker;

C.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl ve svém stanovisku z roku 2015 k závěru, že nebyl schopen dokončit posouzení rizika pro potraviny/krmivo kvůli nedostatkům v 28denní studii o toxicitě poskytnuté žadatelem, zejména proto, že datové soubory pocházejí ze dvou oddělených pokusů a protože byl použit nedostatečný počet zvířat(6);

D.  vzhledem k tomu, že žadatel později poskytl novou 28denní studii o toxicitě; vzhledem k tomu, že druhá studie však nesplnila všechny požadavky stanovené pokyny Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) týkající se studií o opakované dávce po dobu 28 dnů u orální toxicity u hlodavců(7), jak požaduje úřad EFSA;

E.  vzhledem k tomu, že EFSA ve svém prohlášení z roku 2018 přijala kladné stanovisko ve vztahu k této žádosti;

F.  vzhledem k tomu, že ačkoli bylo uznáno, že proteiny Cry (toxiny Bt) mají adjuvantní vlastnosti, což znamená, že mohou případně posílit alergické vlastnosti jiných potravin, nebylo to úřadem EFSA analyzováno; vzhledem k tomu, že je to problematické, neboť toxiny Bt mohou být smíseny s alergeny v potravinách a krmivu, například v sójových bobech;

G.  vzhledem k tomu, že v 28denní studii toxicity, kterou úřad EFSA přijal, byl testován pouze izolovaný protein; vzhledem k tomu, že se však ukázalo, že toxicita toxinů Bt může být zesílena interakcí s jinými sloučeninami, jako jsou rostlinné enzymy, jiné Bt toxiny a rezidua z postřiku herbicidy; vzhledem k tomu, že testování toxinu Bt samotného a v izolované formě proto neumožňuje dospět k závěrům ohledně jeho dopadu na zdraví po konzumaci(8);

H.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA konstatoval, že „žadatel identifikoval významné podobnosti mezi aminokyselinovou sekvencí eCry3.1Ab a parasporiny, které mohou působit jako cytotoxické proteiny na buňkách savců“(9); vzhledem k tomu, že tento aspekt úřad EFSA neprozkoumal;

I.  vzhledem k tomu, že příslušné orgány členských států během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek(10);

J.  vzhledem k tomu, že podle jednoho příslušného orgánu(11) úrovně exprese eCry3.1Ab v jádrech geneticky modifikované kukuřice 5307 překračují standardní maximální povolenou úroveň reziduí, která je 0,01 mg/kg podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005(12);

K.  vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018, nebylo přijato žádné stanovisko, což znamená, že vydání povolení nebylo podpořeno kvalifikovanou většinou členských států;

L.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou(13);

M.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl(14) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 178/2002(15), spočívá ve vytvoření základu pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4.  opakovaně zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v práci na návrhu Komise, jímž se mění nařízení (EU) č. 182/2011; vyzývá Radu, aby se vší naléhavostí pokročila v práci ve vztahu k tomuto návrhu Komise;

5.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

6.  vyzývá Komisi, aby stáhla návrhy na povolení geneticky modifikovaných organismů, pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepřijal žádné stanovisko, ať již jde o pěstování nebo o použití jako potraviny a krmiva;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) Scientific Opinion on application (EFSA-GMO-DE-2011-95) for the placing on the market of genetically modified maize 5307 for food and feed uses, import and processing under Regulation (EC) No 1829/2003 from Syngenta Crop Protection AG (Vědecké stanovisko k žádosti společnosti Syngenta Crop Protection AG (EFSA-GMO-DE-2011-95) o uvedení geneticky modifikované kukuřice 5307 na trh pro použití jako potraviny a krmiva, pro dovoz a zpracování podle nařízení (ES) č. 1829/2003) https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2015.4083.
(4) Statement complementing the EFSA Scientific Opinion on application (EFSA-GMO-DE-2011-95) for the placing on the market of genetically modified maize 5307 for food and feed uses, import and processing under Regulation (EC) No 1829/2003 from Syngenta Crop Protection AG taking into consideration an additional toxicological study (Prohlášení doplňující vědecké stanoviska EFSA k žádosti společnosti Syngenta Crop Protection AG (EFSA-GMO-DE-2011-95) o uvedení geneticky modifikované kukuřice 5307 na trh pro použití jako potraviny a krmiva, pro dovoz a zpracování podle nařízení (ES) č. 1829/2003, zohledňující další toxikologickou studii) https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5233.
(5)––––––––––––––––––––––––––– – Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh, (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování, (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 76).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 80).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 70).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 73).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 83).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 34).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 71).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 67).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 54).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 55).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 60).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-Ø15Ø7-1, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 122).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 127).Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 133).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).Usnesení ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197).Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0221).Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0222).Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × MON 810 (MON-ØØ6Ø3-6 × MON-ØØ81Ø-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0416).Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507× MON 88017 × 59122 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, 1507, MON 88017 a 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2011/366/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0417).
(6) Stanovisko EFSA, 2015, s. 15, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2015.4083.
(7) Stanovisko EFSA, 2018, s. 4, https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5233.
(8) Další podrobnosti viz analýza Institute for Independent Impact Assessment in Biotechnology, TESTBIOTECH, s. 3: https://www.testbiotech.org/sites/default/files/Testbiotech_Comment_Maize%205307.pdf.
(9) Stanovisko EFSA, 2015, s. 9, https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2015.4083.
(10) Viz příloha G, Připomínky členských států http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionLoader?question=EFSA-Q-2011-00310.
(11) Připomínky členských států, s. 95.
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 396/2005 ze dne 23. února 2005 o maximálních limitech reziduí pesticidů v potravinách a krmivech rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a o změně směrnice Rady 91/414/EHS (Úř. věst. L 70, 16.3.2005, s. 1).
(13) Viz například jeho úvodní projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsažený v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo jeho projev o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
(14) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165.
(15) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


Geneticky modifikovaná kukuřice MON 87403 (MON-874Ø3-1)
PDF 164kWORD 51k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87403 (MON-874Ø3-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D059691/02 – 2019/2523(RSP))
P8_TA(2019)0059B8-0075/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87403 (MON-874Ø3-1), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D059691/02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 8. března 2018, které bylo zveřejněno dne 28. března 2018(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 26. června 2015 podala společnost Monsanto Europe SA/NV jménem společnosti Monsanto, USA, v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Belgie žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87403, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se rovněž vztahuje na uvedení na trh geneticky modifikované kukuřice MON 87403 v produktech, které z ní sestávají nebo ji obsahují, pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že kukuřice MON 87403 je geneticky modifikována za účelem zvýšení objemu biomasy a výnosu klasů (z nichž se stanou klasy vhodné ke sklizni) vložením zkrácené sekvence genů získaných z jiného rostlinného druhu (Arabidopsis thaliana); vzhledem k tomu, že to vede k exprimaci proteinu (AtHB17Δ113), jehož cílem je působit v konkurenci s podobným přírodním proteinem, který řídí regulaci genů a růst rostlin;

C.  vzhledem k tomu, že příslušné orgány během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek(5); vzhledem k tomu, že poznámky obsahovaly mimo jiné připomínky, že údaje z experimentů nepodpořily tvrzení o zvýšeném výnosu u geneticky modifikované kukuřice MON 87403, že není možné dospět k závěru o bezpečnosti dlouhodobých účinků potravin a/nebo krmiva na reprodukci či vývoj, že návrh žadatele týkající se plánu monitorování životního prostředí nesplňuje cíle stanovené v příloze VII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES(6) a že tedy předložený důkaz nebylo v zásadě možno považovat za dostatečný, aby ujistil spotřebitele o bezpečnosti geneticky modifikované kukuřice MON 87403;

D.  vzhledem k tomu, že i když úřad EFSA dává zelenou, pokud jde o bezpečnost geneticky modifikované kukuřice MON 87403, nezávislá analýza hodnocení úřadu EFSA ukazuje, že konkrétně ty molekulární mechanismy, jež jsou součástí exprimace AtHB17Δ113, a z toho plynoucí důsledky v oblasti předpokládaných zamýšlených účinků a veškeré možné vedlejší účinky nejsou dostatečně pochopené a vyžadují další výzkum(7); vzhledem k tomu, že bez komplexního pochopení genetické modifikace není možné plně vyhodnotit související rizika;

E.  vzhledem k tomu, že výsledky terénních zkoušek provedených žadatelem ukazují, že pozorované účinky zamýšleného znaku, tj. zvýšení objemu biomasy a výnosu klasů, byly nejen velmi malé, ale i kolísavé; vzhledem k tomu, že komise EFSA pro geneticky modifikované organismy (komise EFSA GMO) uznala, že „o změně způsobené zamýšleným znakem je známo, že se jedná o omezenou amplitudu ..., což naznačuje, že projev znaku může záviset na environmentálních podmínkách v terénních studiích“(8);

F.  vzhledem k tomu, že terénní zkoušky byly prováděny pouze v USA; vzhledem k tomu, že pokud bude povolen dovoz do Unie, může být geneticky modifikovaná kukuřice MON 87403 pěstována v široké škále zemí produkujících kukuřici s velmi odlišnými klimatickými a agronomickými podmínkami a dalšími stresovými faktory, jako jsou omezení v oblasti vody nebo sucho; vzhledem k tomu, že dopad těchto stresových faktorů a podmínek, u nichž komise EFSA pro geneticky modifikované organismy uznává možný vliv na projev znaku (a tím i na jakékoli nezamýšlené účinky), proto nebyl dostatečně vyřešen;

G.  vzhledem k tomu, že komise EFSA pro geneticky modifikované organismy paradoxně dospěla k závěru, že analýza složení (srovnání složení geneticky modifikované kukuřice MON 87403 s geneticky nemodifikovaným srovnatelným materiálem na základě výsledků terénních zkoušek) „nezjistila problémy vyžadující další posouzení týkající se bezpečnosti potravin a krmiv a jeho dopad na životní prostředí“, komise také zpochybnila, „zda by údaje o složení získané z terénních zkoušek umožnily důkladné posouzení rizik“;

H.  vzhledem k tomu, že potenciální rizika, která tato geneticky modifikovaná kukuřice představuje pro zdraví lidí a zvířat a pro životní prostředí, nebyla komisí EFSA pro geneticky modifikované organismy dostatečně přezkoumána; vzhledem k tomu, že je nepřijatelné, aby Komise navrhla povolit tuto geneticky modifikovanou kukuřici na základě stanoviska EFSA;

I.  vzhledem k tomu, že jednou ze studií uvedených v stanovisku úřadu EFSA byla studie, na níž se podílel člen komise EFSA pro geneticky modifikované organismy a vědec pracující pro společnost Syngenta(9); vzhledem k tomu, že bylo uvedeno, že odkazy na tuto studii byly později ze stanoviska úřadu EFSA odstraněny, zatímco úřad EFSA uvedl, že jejich odstranění „podstatně neovlivňuje obsah nebo výsledek“(10);

J.  vzhledem k tomu, že Parlament vítá skutečnost, že výkonný ředitel úřadu EFSA se zavázal, že zajistí, aby se zaměstnanci úřadu EFSA v budoucnosti již jako autoři nepodíleli na vědeckých publikacích společně s vědci mající vazby na průmysl, aby nebyli podezříváni z nepřiměřeně blízkého vztahu k průmyslu a v zájmu zvyšování důvěry spotřebitelů v systém Unie pro bezpečnost potravin(11); vzhledem k tomu, že je nesmírně důležité, aby byly jasně uvedeny všechny studie používané úřadem EFSA v jeho práci;

K.  vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018, nebylo přijato žádné stanovisko, což znamená, že vydání povolení nebylo podpořeno kvalifikovanou většinou členských států;

L.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou(12);

M.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl(13) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise není v souladu s právními předpisy Unie, neboť není slučitelný s cílem nařízení (ES) č. 1829/2003, který podle obecných zásad, jež jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(14), spočívá ve vytvoření základu pro zajištění vysoké úrovně ochrany lidského života a zdraví, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat, životního prostředí a zájmů spotřebitele v souvislosti s geneticky modifikovanými potravinami a krmivy při současném zajištění účinného fungování vnitřního trhu;

3.  vyzývá Komisi, aby vzala zpět návrh prováděcího rozhodnutí;

4.  opakovaně zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v práci na návrhu Komise, jímž se mění nařízení (EU) č. 182/2011; vyzývá Radu, aby se vší naléhavostí pokročila v práci ve vztahu k tomuto návrhu Komise;

5.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

6.  vyzývá Komisi, aby stáhla návrhy na povolení geneticky modifikovaných organismů, pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepřijal žádné stanovisko, ať již jde o pěstování, nebo o použití jako potraviny a krmiva;

7.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) Assessment of genetically modified maize MON 87403 for food and feed uses, import and processing, under Regulation (EC) No 1829/2003 (Posouzení geneticky modifikované kukuřice MON 87403 pro použití jako potravina nebo krmivo, pro dovoz a zpracování podle nařízení (ES) č. 1829/2003), (application EFSA-GMO-BE‐2015‐125) (žádost EFSA‐GMO‐BE‐2015‐125), https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2018.5225.
(4)––––––––––––––––––––––––––– – Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh, (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování, (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 76).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 80).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 70).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 73).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 83).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 34).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 71).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 67).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 54).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 55).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 60).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-Ø15Ø7-1, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 122).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 127).Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 133).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).Usnesení ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197).Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0221).Usnesení Evropského parlamentu ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0222).Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × MON 810 (MON-ØØ6Ø3-6 × MON-ØØ81Ø-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0416).Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507× MON 88017 × 59122 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, 1507, MON 88017 a 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2011/366/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0417).
(5) Připomínky členských států: http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionDocumentsLoader?question=EFSA-Q-2018-00222.
(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).
(7) Připomínka Testbiotech na komisi EFSA pro geneticky modifikované organismy, 2018, Scientific opinion on the assessment of genetically engineered maize MON 87403 for food and feed uses, import and processing (Vědecké stanovisko k posouzení geneticky upravené kukuřice MON 87403 pro použití jako potraviny nebo krmiva, pro dovoz a zpracování), od společnosti Monsanto: https://www.testbiotech.org/node/2210.
(8) Stanovisko úřadu EFSA, s. 3: https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2018.5225.
(9) Podrobnosti viz připomínka Testbiotech na komisi EFSA pro geneticky modifikované organismy, 2018, Scientific opinion on the assessment of genetically engineered maize MON 87403 for food and feed uses, import and processing (Vědecké stanovisko k posouzení geneticky upravené kukuřice MON 87403 pro použití jako potraviny nebo krmiva, pro dovoz a zpracování), od společnosti Monsanto: https://www.testbiotech.org/node/2210.
(10) Viz stanovisko EFSA, s. 2: https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.2903/j.efsa.2018.5225.
(11) Dopis úřadu EFSA pro Testbiotech, červen 2018: http://www.testbiotech.org/sites/default/files/EFSA_letter_Testbiotech_July_2018%20.pdf.
(12) Viz například jeho úvodní projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsažený v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo jeho projev o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
(13) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165.
(14) Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1.


Geneticky modifikovaná bavlna GHB614 × LLCotton25 × MON 15985
PDF 193kWORD 54k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D059692/02 – 2019/2524(RSP))
P8_TA(2019)0060B8-0076/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (D059692/02),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech(1), a zejména na čl. 7 odst. 3 a čl. 19 odst. 3 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018 a na němž nebylo přijato žádné stanovisko,

–  s ohledem na články 11 a 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí(2),

–  s ohledem na stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) ze dne 7. března 2018, které bylo zveřejněno dne 20. dubna 2018(3),

–  s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (COM(2017)0085, COD(2017)0035),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o námitkách proti povolení geneticky modifikovaných organismů(4),

–  s ohledem na návrh usnesení Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin,

–  s ohledem na čl. 106 odst. 2 a 3 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dne 11. února 2011 podala společnost Bayer CropScience AG v souladu s články 5 a 17 nařízení (ES) č. 1829/2003 příslušnému orgánu Nizozemska žádost o uvedení potravin, složek potravin a krmiv, které obsahují bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985 a podkombinaci LLCotton25 × MON 15985, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (dále jen „žádost“); vzhledem k tomu, že žádost se vztahovala i na uvedení výrobků, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB614 × LLCotton25 × MON 15985 a podkombinaci LLCotton25 × MON 15985, nebo z ní sestávají, na trh pro jakákoli jiná použití než v potravinách a krmivech, s výjimkou pěstování;

B.  vzhledem k tomu, že úřad EFSA přijal dne 7. března 2018 kladné stanovisko k žádosti;

C.  vzhledem k tomu, že geneticky modifikovaná bavlna GHB614 × LLCotton25 × MON 15985 exprimuje protein 2mEPSPS, který rostlinám propůjčuje schopnost tolerance vůči herbicidům obsahujícím glyfosát, protein PAT, který rostlinám propůjčuje schopnost tolerance vůči herbicidům na bázi glufosinátu amonného, a proteiny Cry1Ac a Cry1Ab2, který rostlinám poskytuje ochranu proti některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera; vzhledem k tomu, že rostlina navíc produkuje proteiny (NPTII a AAD), které jí propůjčují rezistenci vůči antibiotikům;

D.  vzhledem k tomu, že i když lidská spotřeba bavlníkového oleje může být v Evropě relativně omezena, lze jej nalézt v široké škále potravinářských výrobků, včetně dresinků, majonéz, jemného pečiva, čokoládových pomazánek a chipsů(5);

E.  vzhledem k tomu, že bavlna je používána jako krmivo pro zvířata ve formě bavlníkových pokrutin/bavlníkové mouky nebo plnotučných bavlníkových semen(6);

Rezidua a složky doplňkových herbicidů

F.  vzhledem k tomu, že použití doplňkových herbicidů, v tomto případě glyfosátu a glufosinátu, je součástí běžné zemědělské praxe při pěstování rostlin odolných vůči herbicidům a lze proto očekávat, že tyto rostliny budou vystaveny jak vyšším, tak opakovaným dávkám, které povedou nejen k vyššímu zatížení rezidui při sklizni, a tedy i v dováženém produktu, ale mohou také ovlivnit složení geneticky modifikované rostliny a její agronomické vlastnosti;

G.  vzhledem k tomu, že používání glufosinátu již není od 1. srpna 2018 v Unii povoleno, protože je klasifikován jako toxický pro reprodukci, a proto splňuje kritéria pro vyloučení stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009(7);

H.  vzhledem k tomu, že stále přetrvávají otázky ohledně karcinogenity glyfosátu; vzhledem k tomu, že úřad EFSA dospěl v listopadu 2015 k závěru, že glyfosát pravděpodobně není karcinogenní, a Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) dospěla v březnu 2017 k závěru, že žádná klasifikace není nutná; vzhledem k tomu, že v roce 2015 naopak Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny při Světové zdravotnické organizaci klasifikovala glyfosát jako pravděpodobný karcinogen pro člověka;

I.  vzhledem k tomu, že podle závěrů komise EFSA pro přípravky na ochranu rostlin a rezidua přípravků na ochranu rostlin nelze vyvodit závěry o bezpečnosti reziduí z postřiku geneticky modifikovaných plodin se skupinami glyfosátů(8); vzhledem k tomu, že přísady a směsi používané v komerčních přípravcích k postřiku glyfosátem mohou vykazovat vyšší toxicitu než samotná účinná látka(9);

J.  vzhledem k tomu, že Unie již odstranila z trhu přísadu glyfosátu známou jako ethoxylovaný amin loje z důvodu obav ohledně toxicity této látky; vzhledem k tomu, že problematické přísady a směsi však mohou být přesto povoleny v zemích, kde se pěstuje geneticky modifikovaná bavlna (v současné době Japonsko);

K.  vzhledem k tomu, že informace o úrovni reziduí herbicidů a jejich metabolitů jsou zásadní pro důkladné posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních k herbicidům; vzhledem k tomu, že rezidua z postřiku herbicidy jsou posuzována mimo oblast působnosti komise EFSA pro geneticky modifikované organismy (komise EFSA GMO); vzhledem k tomu, že nebyl posuzován dopad postřiku geneticky modifikované bavlny herbicidy ani kumulativní účinek postřiku glyfosátem i glufosinátem;

L.  vzhledem k tomu, že členské státy nemají ze zákona povinnost měřit rezidua glyfosátu nebo glufosinátu v dovážené bavlně, aby bylo zajištěno dodržování maximálních limitů reziduí v rámci koordinovaného víceletého kontrolního programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021(10); vzhledem k tomu, že v poslední zprávě Evropské unie o reziduích pesticidů v potravinách vypracované úřadem EFSA a založené na výsledcích koordinovaného víceletého programu a jednotlivých programů členských států nejsou uvedeny žádné informace o souladu bavlny s maximálními limity reziduí pro jakékoli pesticidy(11); vzhledem k tomu, že podle nejnovějších údajů tak není známo, zda jsou rezidua glyfosátu nebo glufosinátu na geneticky modifikované bavlně GHB614 × LLCotton25 × MON 15985 v souladu s maximálními limity Unie pro rezidua;

Přítomnost toxické látky gossypol

M.  vzhledem k tomu, že gossypol je přirozeně se vyskytující toxická složka bavlny; vzhledem k tomu, že přítomnost proteinu EPSPS může vést k vyšší úrovni gossypolu v geneticky modifikovaných rostlinách, které obsahují tento protein(12); vzhledem k tomu, že komise EFSA pro geneticky modifikované organismy uvedla, že obsah volného gossypolu v surových bavlníkových semenech geneticky modifikované bavlny GHB614 x LLcotton25 × MON15985 byl vyšší než u srovnatelné rostliny bez genetické modifikace (7 200 mg/kg a 6 000 mg/kg)(13), přičemž oba byly vyšší, než je zákonná hranice 5 000 stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES o nežádoucích látkách v krmivech(14);

N.  vzhledem k tomu, že podle studie z roku 2014 „Gossypol Toxicity from Cottonseed Products“ (Toxicita gossypolu v produktech z bavlníkových semen) je nejčastějším toxickým účinkem u zvířat poškození reprodukce samců i samic, což způsobuje vážné hospodářské ztráty v chovu hospodářských zvířat, a zásah do imunitní funkce, což snižuje odolnost zvířat vůči infekcím a narušuje účinnosti vakcín(15); vzhledem k tomu, že komise EFSA pro kontaminující látky v potravinovém řetězci popisuje gossypol jako nežádoucí látku v krmivu(16);

O.  vzhledem k tomu, že komise EFSA pro geneticky modifikované organismy uvádí, že vyšší obsah gossypolu v bavlníkovém semeni u geneticky modifikované bavlny GHB614 × LLcotton25 × MON15985 ve srovnání se srovnatelnou rostlinou bez genetické modifikace „není pro zvířata a člověka v praxi žádným bezpečnostním problémem, neboť i) maximální obsah volného gossypolu je regulován evropskými právními předpisy a ii) bělený a rafinovaný bavlníkový olej a mouka vyrobená z bavlníkových semen, které mohou být přímo konzumovány lidmi, jsou v podstatě prosté gossypolu“(17); vzhledem k tomu, že EFSA nevyhodnotila bavlníkový olej (pro lidskou spotřebu) ani bavlníkovou mouku (jako krmivo) jako doporučované současným konsensuálním dokumentem OECD o kompozičních aspektech nových odrůd bavlny; vzhledem k tomu, že tvrzení, že gossypol podléhá právním omezením podle právních předpisů Unie, neposkytuje dostatečné záruky, že geneticky modifikovaná bavlna GHB614 × LLcotton25 × MON15985 je bezpečná pro spotřebu;

Proteiny Cry a souvislost s alergickými reakcemi

P.  vzhledem k tomu, že GHB614 × LLcotton25 × MON15985 exprimuje dva toxiny Bt (proteiny Cry1Ac a Cry1Ab2), které poskytují ochranu proti některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera; vzhledem k tomu, že ačkoli bylo uznáno, že proteiny Cry1 mají adjuvantní vlastnosti, což znamená, že mohou případně posílit alergické vlastnosti jiných potravin, nebylo to úřadem EFSA analyzováno;

Q.  vzhledem k tomu, že vědecká studie z roku 2017 o možných zdravotních dopadech toxinů Bt a reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy dospěla k závěru, že je třeba věnovat zvláštní pozornost reziduím herbicidů a jejich interakci s toxiny Bt(18); vzhledem k tomu, že tento aspekt úřad EFSA neprozkoumal;

Rezistence vůči antibiotikům

R.  vzhledem k tomu, že GHB614 × LLcotton25 × MON15985 produkuje proteiny (NPTII a AAD), které jí propůjčují rezistenci vůči antibiotikům; vzhledem k tomu, že NPT11 jí propůjčují rezistenci vůči neomycinu a kanamycinu; vzhledem k tomu, že AAD jí propůjčují rezistenci vůči streptomycinu, vzhledem k tomu, že všechny tyto antimikrobiální látky jsou ze strany WHO klasifikovány jako „rozhodující“(19);

S.  vzhledem k tomu, že čl. 4 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES(20) vyžaduje, aby byly při provádění posouzení rizika v oblasti životního prostředí zohledněny zvláště geneticky modifikované organismy (GMO) obsahující geny exprimující odolnost vůči antibiotikům používaným k lékařskému nebo veterinárnímu ošetření, a že celkovým cílem je identifikovat a postupně odstranit z geneticky modifikovaných organismů markerové geny odolnosti vůči antibiotikům (ARMG), které mohou mít nepříznivé účinky na lidské zdraví nebo na bezpečnost životního prostředí;

T.  vzhledem k tomu, že komise EFSA pro geneticky modifikované organismy ve stanovisku z roku 2004 zkoumala použití ARMG při výběru transgenních událostí v rostlinách kvůli obavám, že použití takových markerových genů by mohlo vést k případné zvýšené odolnosti vůči antibiotikům u lidí a zvířat v důsledku genového přenosu z geneticky modifikovaných rostlin na bakterie;

U.  vzhledem k tomu, že podle tohoto stanoviska z roku 2004 patří gen AAD do skupiny II genů rezistence vůči antibiotikům, které by měly být „omezeny na účely terénních pokusů a neměly by být přítomné v geneticky modifikovaných rostlinách, které mají být uváděny na trh“(21);

Připomínky příslušných orgánů členských států

V.  vzhledem k tomu, že příslušné orgány během tříměsíčního období konzultací předložily řadu kritických připomínek, mimo jiné včetně výše uvedených otázek(22);

Nedostatek demokracie v procesu rozhodování

W.  vzhledem k tomu, že na hlasování Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v článku 35 nařízení (ES) č. 1829/2003, které proběhlo dne 3. prosince 2018, nebylo přijato žádné stanovisko, což znamená, že vydání povolení nebylo podpořeno kvalifikovanou většinou členských států;

X.  vzhledem k tomu, že jak v důvodové zprávě ke svému legislativnímu návrhu předloženému dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, pokud jde o možnost členských států omezit či zakázat používání geneticky modifikovaných potravin a krmiv na svém území, tak v důvodové zprávě k legislativnímu návrhu předloženému dne 14. února 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 182/2011, vyjádřila Komise politování nad skutečností, že od vstupu nařízení (ES) č. 1829/2003 v platnost přijímala Komise rozhodnutí o povolení bez podpory stanovisek výborů členských států a že navracení dokumentace Komisi ke konečnému rozhodnutí, což byla v podstatě výjimka pro tento postup jako celek, se stalo při rozhodování o povolování geneticky modifikovaných potravin a krmiv pravidlem; vzhledem k tomu, že předseda Juncker tuto praxi při několika příležitostech odsoudil jako nedemokratickou(23);

Y.  vzhledem k tomu, že Parlament legislativní návrh ze dne 22. dubna 2015, kterým se mění nařízení (ES) č. 1829/2003, dne 28. října 2015 v prvním čtení zamítl(24) a vyzval Komisi, aby svůj návrh stáhla a předložila nový;

1.  domnívá se, že návrh prováděcího rozhodnutí Komise překračuje prováděcí pravomoci stanovené v nařízení (ES) č. 1829/2003;

2.  vyzývá Komisi, aby vzala návrh prováděcího rozhodnutí zpět;

3.  vyzývá Komisi, aby nepovolovala dovoz geneticky modifikovaných rostlin, které jsou tolerantní vůči herbicidu, který není povolen pro použití v Unii, v tomto případě glufosinát, pro použití jako potraviny nebo krmivo;

4.  vyzývá Komisi, aby nepovolovala žádné geneticky modifikované rostliny tolerantní vůči herbicidům, aniž by bylo provedeno plné posouzení reziduí z postřiku doplňkovými herbicidy, metabolity a z nich vyrobenými komerčními přípravky tak, jak jsou používány v zemích, kde se tyto rostliny pěstují;

5.  vyzývá Komisi, aby plně začlenila posouzení rizik využití doplňkových herbicidů a jejich reziduí do posouzení rizik geneticky modifikovaných rostlin tolerantních vůči herbicidům bez ohledu na to, zda je daná geneticky modifikovaná rostlina určena k pěstování v Unii nebo k dovozu jako potravina a krmivo;

6.  vyzývá Komisi, aby nepovolovala žádné geneticky modifikované rostliny, které obsahují geny rezistentní vůči antimikrobiálním látkám;

7.  opakovaně zdůrazňuje své odhodlání pokračovat v práci na návrhu Komise, jímž se mění nařízení (EU) č. 182/2011; vyzývá Radu, aby se vší naléhavostí pokročila v práci ve vztahu k tomuto návrhu Komise;

8.  vyzývá Komisi, aby pozastavila jakékoli prováděcí rozhodnutí týkající se žádostí o povolení geneticky modifikovaných organismů do doby, než bude postup pro udělení povolení, který se ukázal jako nedostatečný, přepracován tak, aby se odstranily nedostatky stávajícího postupu;

9.  vyzývá Komisi, aby stáhla návrhy na povolení geneticky modifikovaných organismů, pokud Stálý výbor pro potravinový řetězec a zdraví zvířat nepřijal žádné stanovisko, ať již jde o pěstování, nebo o použití jako potraviny a krmiva;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1.
(2) Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13.
(3) Assessment of genetically modified cotton GHB614 × LLCotton25 × MON 15985 for food and feed uses, under Regulation (EC) No 1829/2003 (Posouzení geneticky modifikované bavlny GHB614 × LLCotton25 × MON 15985 pro použití jako potraviny a krmiva, s to podle nařízení (ES) č. 1829/2003), (application EFSA‐GMO‐NL‐2011‐94) (žádost EFSA‐GMO‐NL‐2011‐94), https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5213.
(4)––––––––––––––––––––––––––– – Usnesení ze dne 16. ledna 2014 o návrhu rozhodnutí Rady o uvedení na trh produktu z kukuřice (Zea mays L., linie 1507) geneticky modifikovaného pro rezistenci vůči některým škodlivým organismům z řádu Lepidoptera za účelem pěstování v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES (Úř. věst. C 482, 23.12.2016, s. 110).Usnesení ze dne 16. prosince 2015 o prováděcím rozhodnutí Komise (EU) 2015/2279 ze dne 4. prosince 2015 o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × T25, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 399, 24.11.2017, s. 71).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87705 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 19).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju MON 87708 × MON 89788, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 17).Usnesení ze dne 3. února 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 (MST-FGØ72-2), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 35, 31.1.2018, s. 15).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × MIR162 × MIR604 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 108).Usnesení ze dne 8. června 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, pokud jde o uvedení geneticky modifikovaného karafiátu (Dianthus caryophyllus L., linie SHD-27531-4) na trh, (Úř. věst. C 86, 6.3.2018, s. 111).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení pro uvedení osiva geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh za účelem pěstování, (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 76).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů z geneticky modifikované kukuřice MON 810 na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 80).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaných semen kukuřice Bt11 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 70).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o uvedení geneticky modifikovaného osiva kukuřice 1507 na trh za účelem pěstování (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 73).Usnesení ze dne 6. října 2016 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu 281-24-236 × 3006-210-23 × MON 88913, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh (Úř. věst. C 215, 19.6.2018, s. 83).Usnesení ze dne 5. dubna 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici Bt11 × 59122 × MIR604 × 1507 × GA21 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací Bt11, 59122, MIR604, 1507 a GA21, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 34).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-40278-9, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 71).Usnesení ze dne 17. května 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou bavlnu GHB119 (BCS-GHØØ5-8), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Úř. věst. C 307, 30.8.2018, s. 67).Usnesení ze dne 13. září 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-68416-4, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 54).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju FG72 × A5547-127, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 55).Usnesení ze dne 4. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju DAS-44406-6, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 60).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici DAS-Ø15Ø7-1, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 122).Usnesení ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou sóju 305423 × 40-3-2 (DP-3Ø5423-1 × MON-Ø4Ø32-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 127).Usnesení Evropského parlamentu ze dne 24. října 2017 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou řepku olejnou MON 88302 × Ms8 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8 × ACS-BNØØ3-6), MON 88302 × Ms8 (MON-883Ø2-9 × ACSBNØØ5-8) a MON 88302 × Rf3 (MON-883Ø2-9 × ACS-BNØØ3-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. C 346, 27.9.2018, s. 133).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 59122 (DAS-59122-7), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0051).Usnesení ze dne 1. března 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × NK603 (MON-87427-7 × MON-89Ø34-3 × MON-ØØ6Ø3-6) a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě z genetických modifikací MON 87427, MON 89034 a NK603, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2010/420/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0052).Usnesení ze dne 3. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení potravin a krmiv vyrobených z geneticky modifikované cukrovky H7-1 (KM-ØØØH71-4) na trh podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0197).Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici GA21 (MON-ØØØ21-9), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0221).Usnesení ze dne 30. května 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici 1507 × 59122 × MON 810 × NK603 a geneticky modifikované kukuřice spojující dvě nebo tři z genetických modifikací 1507, 59122, MON 810 a NK603, sestávají z nich nebo jsou z nich vyrobeny, na trh, a o zrušení rozhodnutí 2009/815/ES, 2010/428/EU a 2010/432/EU v souladu s nařízením (ES) Evropského parlamentu a Rady č. 1829/2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Přijaté texty, P8_TA(2018)0222).Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise, kterým se obnovuje povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici NK603 × MON 810 (MON-ØØ6Ø3-6 × MON-ØØ81Ø-6), sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0416).Usnesení ze dne 24. října 2018 o návrhu prováděcího rozhodnutí Komise o povolení uvedení produktů, které obsahují geneticky modifikovanou kukuřici MON 87427 × MON 89034 × 1507× MON 88017 × 59122 a geneticky modifikovanou kukuřici spojující dvě, tři nebo čtyři z genetických modifikací MON 87427, MON 89034, 1507, MON 88017 a 59122, sestávají z ní nebo jsou z ní vyrobeny, na trh a o zrušení rozhodnutí 2011/366/EU (Přijaté texty, P8_TA(2018)0417).
(5) stanovisko EFSA, s. 17 https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5213.
(6) Stanovisko EFSA, s. 18 https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5213.
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309 24.11.2009, s. 1).
(8) Závěr Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA) o vzájemném hodnocení posouzení rizik účinné látky glyfosát z hlediska jejího použití jako pesticidu. Sborník EFSA 2015;13 (11):4302, http://onlinelibrary.wiley.com/doi/10.2903/j.efsa.2015.4302/epdf.
(9) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3955666
(10) Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/555 ze dne 9. dubna 2018 o koordinovaném víceletém kontrolním programu Unie pro roky 2019, 2020 a 2021 s cílem zajistit dodržování maximálních limitů reziduí pesticidů v potravinách rostlinného a živočišného původu a na jejich povrchu a vyhodnotit expozici spotřebitelů těmto reziduím pesticidů (Úř. věst. L 92, 10.4.2018, s. 6).
(11) Zpráva Evropské unie za rok 2016 o reziduích pesticidů v potravinách https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5348.
(12) https://www.testbiotech.org/node/2209 s. 2.
(13) Stanovisko EFSA, s. 14 ,https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5213.
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/32/ES ze dne 7. května 2002 o nežádoucích látkách v krmivech (Úř. věst. L 140, 30.5.2002, s. 10) stanoví maximální úroveň gossypolu v bavlníkovém semeni (jako krmivu) ve výši 5 000 mg/kg https://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/PDF/?uri=CELEX:02002L0032-20131227&from=ES.
(15) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC4033412/.
(16) Stanovisko EFSA, s. 15 https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5213.
(17) Stanovisko EFSA, s. 15 https://www.efsa.europa.eu/en/efsajournal/pub/5213.
(18) https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5236067/.
(19) s. 21 http://apps.who.int/iris/bitstream/handle/10665/255027/9789241512220-eng.pdf;jsessionid=11933F77EEEE4D6E7BD574889996C4E6?sequence=1.
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS (Úř. věst. L 106, 17.4.2001, s. 1).
(21) https://efsa.onlinelibrary.wiley.com/doi/epdf/10.2903/j.efsa.2004.48.
(22) Viz příloha G, Připomínky členských států http://registerofquestions.efsa.europa.eu/roqFrontend/questionDocumentsLoader?question=EFSA-Q-2018-00147.
(23) Viz například jeho úvodní projev na plenárním zasedání Evropského parlamentu obsažený v politických pokynech pro novou Evropskou komisi (Štrasburk, 15. července 2014) nebo jeho projev o stavu Unie v roce 2016 (Štrasburk, 14. září 2016).
(24) Úř. věst. C 355, 20.10.2017, s. 165.


Situace ve Venezuele
PDF 127kWORD 45k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 o situaci ve Venezuele (2019/2543(RSP))
P8_TA(2019)0061RC-B8-0082/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá předchozí usnesení o Venezuele, zejména na usnesení ze dne 3. května 2018 o volbách ve Venezuele(1), usnesení ze dne 5. července 2018 o migrační krizi a humanitární situaci ve Venezuele a na jejích pozemních hranicích s Kolumbií a Brazílií(2) a usnesení ze dne 25. října 2018 o situaci ve Venezuele(3),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 26. ledna 2019 vydané jménem EU o situaci ve Venezuele,

–  s ohledem na prohlášení vysoké představitelky, místopředsedkyně vydané dne 10. ledna 2019 jménem EU,

–  s ohledem na Římský statut Mezinárodního trestního soudu,

–  s ohledem na venezuelskou ústavu, a zejména na její článek 233,

–  s ohledem na čl. 123 odst. 2 a 4 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že volby konané dne 20. května 2018 proběhly v rozporu s minimálními mezinárodními standardy pro věrohodný proces a nebyl při nich respektován politický pluralismus, demokracie, transparentnost ani právní stát; vzhledem k tomu, že EU spolu s dalšími regionálními organizacemi a demokratickými zeměmi neuznala ani tyto volby, ani orgány, které z tohoto nelegitimního volebního procesu vzešly;

B.  vzhledem k tomu, že Nicolás Maduro si dne 10. ledna 2019 nezákonně a v rozporu s ústavním pořádkem uzurpoval před Nejvyšším soudem prezidentské pravomoci;

C.  vzhledem k tomu, že dne 23. ledna 2019 se legitimně a demokraticky zvolený předseda Národního shromáždění Juan Guaidó složením přísahy ujal funkce prozatímního prezidenta Venezuely v souladu s článkem 233 venezuelské ústavy;

D.  vzhledem k tomu, že již několik dnů probíhají ve Venezuele protesty a rozsáhlé demonstrace; vzhledem k tomu, že v souvislosti s těmito demonstracemi a nepokoji bylo zaznamenáno několik desítek mrtvých a stovek zraněných; vzhledem k tomu, že v důsledku násilných zákroků a potlačování sociálních protestů, nezákonných razií, svévolného zatýkání, a to i více než 70 nezletilých, a stigmatizace a pronásledování opozičních aktivistů jsou stále hlášeny oběti a nadále dochází k závažnému porušování lidských práv; vzhledem k tomu, že minulý týden byly zorganizovány další protestní akce;

E.  vzhledem k tomu, že EU již několikrát vyzvala k „obnově demokracie a právního státu ve Venezuele prostřednictvím důvěryhodného politického procesu“;

F.  vzhledem k tomu, že Evropský parlament udělil v roce 2017 Sacharovovu cenu za svobodu myšlení demokratické opozici a politickým vězňům ve Venezuele;

G.  vzhledem k tomu, že obyvatelstvo Venezuely čelí nebývalé sociální a hospodářské krizi, jakož i krizi demokracie, v jejichž důsledku více než 3 miliony Venezuelanů zemi opustily a míra inflace překročila 1 650 000 %;

H.  vzhledem k tomu, že mezinárodní a regionální partneři, mezi nimi i EU, se zavázali přispět k vytvoření podmínek, které by vedly k důvěryhodnému politickému procesu jednání mezi příslušnými venezuelskými aktéry, jenž by zahrnoval všechny strany; vzhledem k tomu, že EU zopakovala, že je připravena ponechat komunikační kanály otevřené;

I.  vzhledem k tomu, že v odpovědi na požadavek místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky, která jménem EU žádala urychlené uspořádání svobodných, transparentních a důvěryhodných prezidentských voleb, Nicolás Maduro možnost uspořádat takové volby veřejně zamítl;

1.  v souladu s článkem 233 venezuelské ústavy uznává pana Guaidóa legitimním prozatímním prezidentem Bolívarovské republiky Venezuela a vyjadřuje plnou podporu jeho plánu postupu;

2.  požaduje, aby místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zaujala společně s členskými státy pevný a jednotný postoj a uznala Juana Guaidóa jako jediného legitimního prozatímního prezidenta země, dokud nebude možné vyhlásit nové svobodné, transparentní a důvěryhodné prezidentské volby, jež by umožnily obnovení demokracie; vítá skutečnost, že nového prozatímního prezidenta již uznala řada demokratických států;

3.  vyzývá EU a její členské státy, aby v případě schválení tohoto rozhodnutí začaly v tomto ohledu jednat a oficiálně uznaly představitele, které jmenují legitimní orgány;

4.  důrazně odsuzuje tvrdé represe a násilí, jež vedly ke ztrátám na životech a zraněním; vyjadřuje solidaritu s venezuelským lidem a upřímnou soustrast rodinám a přátelům obětí; naléhavě žádá faktické venezuelské orgány, aby ukončily všechny formy porušování lidských práv, pohnaly odpovědné osoby k odpovědnosti a zajistily plné dodržování všech základních svobod a lidských práv;

5.   odsuzuje zadržení několika novinářů, kteří podávali zprávy o situaci ve Venezuele a vyzývá k jejich bezodkladnému propuštění;

6.  odmítá veškeré návrhy nebo pokusy řešit krizi způsoby, při nichž by mohlo dojít k násilí;

7.  vyjadřuje plnou podporu Národnímu shromáždění, které je jediným legitimním a demokratickým orgánem Venezuely a jehož pravomoci je nutné obnovit a respektovat, včetně výsad a zajištění bezpečnosti jeho členů;

8.  v souladu s usneseními, která již dříve přijal, rozhodně podporuje výzvu generálního tajemníka OSN k nezávislému a kompletnímu vyšetření případů násilných úmrtí;

9.  vyzývá místopředsedkyni Komise, vysokou představitelku, aby společně se zeměmi tohoto regionu a všemi ostatními klíčovými aktéry vytvořila kontaktní skupinu, jež je zmíněna v závěrech Rady ze dne 15. října 2018 a která by mohla vyjednávat s cílem dosáhnout dohody o vyhlášení svobodných, transparentních a důvěryhodných prezidentských voleb, jež by se konaly podle dohodnutého harmonogramu a na základě stejných podmínek pro všechny zúčastněné, transparentnosti a mezinárodního pozorování;

10.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, legitimnímu prozatímnímu prezidentovi republiky a Národnímu shromáždění Bolívarovské republiky Venezuela, vládám a parlamentům Limské skupiny, Evropsko-latinskoamerickému parlamentnímu shromáždění a generálnímu tajemníkovi Organizace amerických států.

(1) Přijaté texty, P8_TA(2018)0199.
(2) Přijaté texty, P8_TA(2018)0313.
(3) Přijaté texty, P8_TA(2018)0436.


Výroční zpráva o politice hospodářské soutěže
PDF 190kWORD 69k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 31. ledna 2019 k výroční zprávě o politice v oblasti hospodářské soutěže (2018/2102(INI))
P8_TA(2019)0062A8-0474/2018

Evropský parlament,

–  s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména na články 7, 8, 9, 11,12, 39, 42, 101 až 109 a 174 této smlouvy,

–  s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, a zejména na články 35, 37 a 38 této listiny,

–  s ohledem na zprávu Komise ze dne 18. června 2018 o politice hospodářské soutěže v roce 2017 (COM(2018)0482) a na pracovní dokument útvarů Komise, který byl zveřejněn jako podpůrný materiál tentýž den,

–  s ohledem na nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem(1) (Nařízení ES o spojování),

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků(2),

–  s ohledem na bílou knihu Komise o zefektivnění kontroly spojování podniků v EU ze dne 9. července 2014 (COM(2014)0449),

–  s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady o posílení postavení orgánů pro hospodářskou soutěž v členských státech tak, aby mohly účinněji prosazovat pravidla, a o zajištění řádného fungování vnitřního trhu, který předložila Komise dne 22. března 2017 (COM(2017)0142) (směrnice ECN +),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 19. července 2016 o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (C(2016)2946),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 5. února 2014 o dohodách o spolupráci EU za účelem prosazování politiky hospodářské soutěže – další postup(3),

–  s ohledem na příslušná pravidla Komise a její pokyny, rozhodnutí, usnesení, sdělení a dokumenty týkající se hospodářské soutěže,

–  s ohledem na svá usnesení o výročních zprávách o politice hospodářské soutěže EU za rok 2007 a 2016 ze dne 19. dubna 2018(4) a ze dne 14. února 2017(5),

–  s ohledem na studii „Competition issues in the Area of Financial Technology (Fin Tech)“ („Otázky hospodářské soutěže v oblasti finančních technologií“), kterou zadala pracovní skupina Hospodářského a měnového výboru pro hospodářskou soutěž,

–  s ohledem na odpovědi Evropské komise na otázky k písemnému zodpovězení E-000344-16, E-002666-16 a E-002112-16,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018 ke zprávě Komise ze dne 18. června 2018 o politice hospodářské soutěže v roce 2017,

–  s ohledem na závěrečnou zprávu Komise ze dne 10. května 2017 o šetření v odvětví elektronického obchodování (COM(2017)0229),

–  s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0474/2018),

A.  vzhledem k tomu, že politika hospodářské soutěže existuje nyní již více než šedesát let a silná a účinná politika EU v oblasti hospodářské soutěže byla vždy základním kamenem evropského projektu;

B.  vzhledem k tomu, že daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem vytvářejí nekalou hospodářskou soutěž, která se dotýká zejména malých a středních podniků;

C.  vzhledem k tomu, že praní peněz, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky oslabují spravedlivé rozdělení daňových příjmů v členských státech, a narušují tak hospodářskou soutěž na vnitřním trhu;

D.  vzhledem k tomu, že hromadné vyhýbání se daňovým povinnostem jednotlivci a podniky s vysokým čistým jměním nejenže poškozuje běžné daňové poplatníky, veřejné finance a sociální výdaje, ale rovněž ohrožuje řádnou správu věcí veřejných, makroekonomickou stabilitu a sociální soudržnost a důvěru veřejnosti v instituce Unie a členských států;

E.  vzhledem k tomu, že některé vlády a jurisdikce, a to i v EU, se specializují na vytváření preferenčních daňových režimů nebo se zabývají vytvářením takových režimů, které narušují hospodářskou soutěž ku prospěchu nadnárodních společností a jednotlivců s velkým čistým jměním, kteří v těchto jurisdikcích ani nemají žádnou ekonomickou podstatu, ale jsou pouze zastupovány krycími společnostmi;

1.  domnívá se, že politika hospodářské soutěže zaměřená na zajištění rovných podmínek ve všech odvětvích je základem evropské sociálně tržní ekonomiky a klíčovým faktorem pro zajištění řádného fungování vnitřního trhu; vítá zprávu Komise o politice hospodářské soutěže v roce 2017 a její činnost a úsilí s cílem zajistit účinné uplatňování pravidel hospodářské soutěže v Unii ve prospěch všech občanů EU, zejména těch, kteří se jako spotřebitelé nacházejí ve slabším postavení; vyzývá dále Komisi, aby i nadále zajišťovala plné vymáhání pravidel EU v oblasti hospodářské soutěže se zvláštním důrazem na obtíže, s nimiž se potýkají malé a střední podniky, a aby zabránila nejednotnosti uplatňování těchto pravidel v členských státech;

2.  vítá a dále podporuje strukturovaný dialog s komisařkou pro hospodářskou soutěž a snahu Komise udržovat úzkou spolupráci s členy příslušného výboru Parlamentu a jeho pracovní skupinou pro politiku hospodářské soutěže; domnívá se, že vypracovávání výročních zpráv Komise o politice hospodářské soutěže je nezbytné z hlediska demokratické kontroly; připomíná, že v posledních letech byl Parlament prostřednictvím řádného legislativního postupu zapojen do tvorby rámce pro pravidla hospodářské soutěže, například pokud jde o navrhovanou směrnici ECN +; konstatuje, že Parlamentu by rovněž měly být uděleny spolurozhodovací pravomoci, aby mohl vytvářet rámec pro pravidla hospodářské soutěže, a vyjadřuje politování nad tím, že tato oblast politiky Unie nebyla ve svém demokratickém rozměru posílena v rámci nedávných návrhů změn Smluv;

3.  vítá a nadále podporuje ambiciózní program a priority GŘ Komise pro hospodářskou soutěž, současně však konstatuje, že i nadále přetrvávají značné problémy, například v oblasti kontroly fúzí podniků, kde samotný počet fúzí je problematický; konstatuje, že rozhodnutí Komise ohledně fúzí, antitrustových opatření a státních podpor jsou často předmětem politických diskusí, a zdůrazňuje, že i když v této zprávě jsou doloženy některé příklady nedávných rozhodnutí, celková situace je komplexnější a Parlament nemá v úmyslu zaujímat postoj ke každému případu, neboť rozhodovat o tom, kdy nejsou nedodrženy právní předpisy v oblasti hospodářské soutěže, je úkolem Komise;

4.  žádá Komisi, aby analyzovala potenciální škodlivý dopad navrhované fúze společností Siemens/Alstom na konkurenceschopnost evropského železničního trhu a jeho nepříznivé dopady na uživatele železniční dopravy;

5.  poukazuje na to, že Komise předložila v roce 2018 legislativní návrh na vytvoření celoevropského osobního penzijního produktu, což má být soukromý penzijní fond;

6.  zdůrazňuje, že účinná hospodářská soutěž na evropském jednotném trhu přináší prospěch především spotřebitelům;

7.  vítá šetření týkající se kartelu v oblasti nákladních vozidel; pozitivně hledí na skutečnost, že Komise se zabývala nejen dopadem kartelové dohody na velké výrobce nákladních automobilů na ceny těchto automobilů, ale také je potrestala za to, že tito výrobci spolupracovali na zpoždění zavádění čistších nákladních vozidel;

8.  zdůrazňuje skutečnost, že pravidla hospodářské soutěže jsou založená na Smlouvách, jak je stanoveno ve článku 7 SFEU, a měla by být vykládána s ohledem na širší evropské hodnoty, z nichž vychází právní předpisy Unie pro sociální záležitosti, sociálně tržní hospodářství, environmentální normy, politiku v oblasti klimatu a ochranu spotřebitele; zastává názor, že uplatňování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže by se mělo zabývat všemi narušeními trhu, včetně těch, která vznikají v důsledku negativních sociálních a environmentálních externalit;

9.  domnívá se, že by politika v oblasti hospodářské soutěže měla díky svým iniciativním schopnostem pomoci podpořit transformaci energetiky v celé EU, podnítit hospodářskou a sociální integraci v Evropě, podpořit zemědělské aktivity, jež jsou ekologicky udržitelné, a omezit způsobilost velkých energetických společností zvyšovat ceny dodávek energií;

10.  poukazuje na to, že dokonce i když jsou výrobky nebo služby poskytovány zdarma – zejména v digitální ekonomice –, spotřebitelé mohou stále trpět nespravedlivým jednáním, například zhoršováním kvality, výběru a inovací nebo vyděračskými postupy; domnívá se, že pravidla EU v oblasti hospodářské soutěže a jejich vymáhání by měly pokrývat řadu dalších aspektů kromě přístupů založených na ceně a měly by zohledňovat širší úvahy, jako je kvalita výrobků či služeb, a to i s ohledem na  soukromí občanů;

11.  poukazuje na obrovské změny na trzích vyplývající z pokračujícího technologického rozvoje, které přinášejí jak příležitosti, tak výzvy pro hospodářskou soutěž; zdůrazňuje v tomto ohledu klíčovou roli politiky hospodářské soutěže pro další vývoj jednotného digitálního trhu; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné vytvořit rámec, který bude podporovat inovace založené na datech a nové obchodní modely a přitom bude účinně řešit výzvy ekonomiky založené na datech a algoritmech; zdůrazňuje zejména, že několik digitálních platforem, které mají přístup ke stále se zvyšujícím tokům dat a kontrolu nad nimi, může způsobit úspory z rozsahu a významné síťové externality a může vést k selhání trhu prostřednictvím nadměrné koncentrace a dobývání ekonomické renty díky zneužívání tržní síly; v této souvislosti vítá jmenování zvláštních poradců komisařů, kteří se zaměřují na budoucí výzvy digitalizace pro politiku hospodářské soutěže, a se zájmem očekává jejich zjištění a doporučení pro přijetí opatření; zdůrazňuje potřebu společného celoevropského přístupu k těmto otázkám;

12.  zdůrazňuje, že uživatelé si nejsou vědomi, do jaké míry jsou jejich údaje využívány a předávány třetím stranám k marketingovým nebo obchodním účelům; vyzývá Komisi, aby v souladu s čl. 5 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací(6) (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) přiměla digitální společnosti, aby využívaly osobní údaje až poté, co daný účastník nebo uživatel dá svůj výslovný souhlas, s tím, že bez tohoto souhlasu nemohou být údaje předány třetím osobám, s nimiž má společnost nebo platforma dohodu; domnívá se proto, že digitální trhy je třeba posuzovat z multidisciplinárního hlediska, neboť protisoutěžní chování může vést k porušování jiných oblastí právních předpisů, jako je ochrana údajů a spotřebitelské právo; zdůrazňuje, že vhodná reakce na vynucování by vyžadovala spolupráci různých příslušných orgánů, zejména orgánů pro hospodářskou soutěž, orgánů na ochranu spotřebitelů a orgánů na pro ochranu údajů, jak navrhuje iniciativa evropského inspektora ochrany údajů pro vypořádání(7);

13.  vyzývá Evropskou komisi, aby uspořádala setkání s technologickými společnostmi a vyzvala ředitele společností Google, Facebook a Apple, aby diskutovali zejména o tom, jak jsou osobní údaje spotřebitelů získávány a používány třetími zeměmi; je znepokojen tím, že uživatelé, regulátoři a někdy i vývojáři aplikací a zadavatelé reklamy nevědí, do jaké míry odcházejí data z chytrých telefonů do digitálních reklamních skupin dalším třetím stranám; Konstatuje, že údaje shromážděné třetími stranami prostřednictvím aplikací pro chytré telefony mohou obsahovat informace o profilu, jako je věk a pohlaví, údaje o poloze, včetně údajů o vysílačích mobilního signálu nebo routerech Wi-Fi v okolí, a informace o každé další aplikaci v telefonu; má za to, že EU by měla jednotlivcům umožnit, aby porozuměly otázkám monopolu a koncentrace, které souvisejí s těmito sledujícími společnostmi;

14.  vyzývá v tomto ohledu Komisi, aby posuzovala kontrolu nad daty nezbytnými pro vytváření a poskytování služeb jako zástupné kritérium pro existenci tržní síly, a to i když bude vydávat své pokyny k článku 102 Smlouvy o fungování EU, a aby vyžadovala interoperabilitu mezi on-line platformami a poskytovateli sociálních sítí; v této souvislosti poukazuje na vývoj algoritmů vlastního učení a umělé inteligence, zejména pokud jsou poskytovány společnostem třetími stranami, a na jeho dopad na povahu kartelové činnosti; žádá Komisi, aby ve své příští výroční zprávě o politice hospodářské soutěže poskytla podrobné informace o těchto otázkách;

15.  považuje za důležité zaručit správné fungování mechanismů kolektivního odškodnění Unie, jejichž cílem je zajistit, aby spotřebitelé dotčení postupy odporujícími hospodářské soutěži získali přiměřené odškodnění;

16.  považuje za nezbytné zaručit právo na přeshraniční přenositelnost tak, aby se z omezení tohoto práva, jež v současnosti existují, nestaly oprávněné tržní postupy. Dále považuje za důležité ukončit zneužívání a neoprávněné využívání blokování z geografických důvodů, jejichž údajné zaštítění právy duševního vlastnictví je nekonzistentní;

17.  domnívá se, že prahové hodnoty pro příslušnost, kterými se určuje výchozí bod pro přezkum spojení podniků na úrovni EU, jež jsou založeny na obratu cílového a nabývajícího subjektu, nejsou vždy vhodné pro digitální ekonomiku, v níž je pro reklamní účely hodnota často představována počtem návštěvníků internetových stránek; navrhuje, aby tyto prahové hodnoty byly revidovány a přizpůsobeny tak, aby mimo jiné zahrnovaly faktory jako počet spotřebitelů, jichž se fúze týkají, a hodnotu souvisejících transakcí;

18.  zdůrazňuje skutečnost, že překážky vstupu na trh v některých oblastech digitální ekonomiky se stávají čím dál více nepřekonatelnými, neboť čím déle dochází k nespravedlivému jednání, tím obtížnější je zvrátit účinky narušení hospodářské soutěže; domnívá se, že předběžná opatření mohou být užitečným nástrojem k tomu, zajistit, že během probíhajícího šetření nebude hospodářská soutěž narušena; v tomto ohledu potvrzuje, že by Komise měla účinně využívat předběžná opatření a současně zajišťovat řádný proces a právo na obhajobu podniků, které jsou předmětem šetření; vítá závazek Komise provést do dvou let od data pro provedení směrnice ECN + analýzu toho, zda existují prostředky pro zjednodušení přijímání předběžných opatření; doporučuje v tomto ohledu, aby se Komise poučila z osvědčených postupů v jiných jurisdikcích;

19.  vyzývá Komisi, aby provedla ambicióznější kroky k odstranění nelegitimních překážek hospodářské soutěže na internetu, aby zajistila bezbariérové obchodování na internetu v rámci EU, monitorovala cenové stropy v odvětvích, jako jsou internetové platformy pro ubytování a cestovní ruch a zajistila, aby spotřebitelé měli přeshraniční přístup k širokému spektru zboží a služeb online za konkurenční ceny; žádá Komisi, aby provedla odvětvové šetření týkající se reklamního trhu, aby uměla lépe porozumět dynamice trhu reklamy na internetu a identifikovala praktiky narušující hospodářskou soutěž, které je třeba řešit v rámci vymáhání práva v oblasti hospodářské soutěže, jak to provedly některé vnitrostátní orgány;

20.  zdůrazňuje skutečnost, že digitalizace moderní ekonomiky vede ke změnám tradiční ekonomické logiky; zdůrazňuje proto, že každý daňový systém musí zohledňovat skutečnost, že digitalizace je novou normalitou pro všechny součásti naší ekonomiky; bere na vědomí návrh Komise na stanovení pravidel pro zdanění digitální ekonomiky(8); zdůrazňuje, že zdanění digitálního odvětví se musí zabývat asymetrií mezi tradiční ekonomikou a novými ekonomickými postupy v digitální oblasti a vyhnout se omezování digitalizace a inovací nebo vytváření umělých hranic v hospodářství; zdůrazňuje význam nalezení mezinárodních řešení a společných přístupů ke zdanění v digitální ekonomice; vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svých snahách na mezinárodních fórech, zejména v rámci OECD, s cílem dosáhnout takové dohody;

21.  vítá návrh Komise týkající se daně z digitálních služeb (COM(2018)0148) jako klíčové opatření, které zajistí, že digitální sektor bude platit svůj spravedlivý podíl daní, dokud nebude přijato trvalé řešení, které umožní zdanění zisků tam, kde vzniká hodnota;

22.  znovu opakuje, hospodářská soutěž v odvětví telekomunikací je zásadní pro rozvoj inovací a investic do sítí a mělo by se pobízet k zajištění cenové dostupnosti a výběru služeb pro spotřebitele; domnívá se, že volání uvnitř EU stále představuje břímě pro podniky a zákazníky a že kroky ke zrušení spotřebitelských poplatků za roaming v EU nejsou v dlouhodobém výhledu dostačující, má-li být jednotný trh prohlouben; uznává, že je třeba vytvořit pobídky pro sladění požadavků EU s místními výzvami tím, že se usnadní investice do plně evropské nebo sdílené sítě; zastává názor, že politiky by měly podporovat účinné investice do nových sítí a zohledňovat dopad na spotřebitele, a tím zabránit také novým digitálním propastem mezi domácnostmi s vysokými a nízkými příjmy; vyzývá Komisi, aby podpořila zavedení širokopásmového připojení tím, že podpoří vysokou úroveň hospodářské soutěže a zajistí vysokou úroveň propojení v EU a rychlé zavádění 5G sítě v celé Unii s cílem zajistit globální konkurenceschopnost Unie a přilákat investice; je přesvědčen, že při provádění tohoto úkolu je důležité, aby politika v oblasti hospodářské soutěže vzala v úvahu specifika zavádění širokopásmového přístupu ve venkovských oblastech, aby se v tomto případě dbalo na vyšší dobro, tj. aby se zvrátila tendence směřující k rostoucí asymetrii mezi venkovskými a městskými oblastmi, pokud jde o technologické prostředky pro přístup;

23.  je toho názoru, že na běžné a spořící účty by neměly být uvaleny uživatelské poplatky, pokud nejsou spojené se specifickými službami;

24.  vítá rozhodnutí Komise o antimonopolních opatřeních, kterým byla společnosti Google uložena pokutu ve výši 4,34 miliardy EUR za protiprávní praktiky týkající se mobilních zařízení Android s cílem posílit dominantní postavení vyhledávače Google; vyzývá Komisi, aby do roku 2019 uzavřela antimonopolní případ Google Shopping, který byl zahájen v listopadu 2010, tedy před 8 lety; připomíná Komisi, aby dokončila vyšetřování chování společnosti Google, pokud jde o výsledky vyhledávání jiných specializovaných vyhledávacích služeb společnosti Google, včetně otázek týkajících se místního vyhledávání, které vznesla ve své nedávné stížnosti společnost Yelp; doporučuje Generálnímu ředitelství pro hospodářskou soutěž, aby přemýšlelo o délce trvání případů týkajících se ochrany autorských práv v oblasti ochrany hospodářské soutěže a aby uvažovalo o nejvhodnějším nástroji pro jejich řešení; zejména Komisi žádá, aby zvážila možnost stanovit lhůty pro protimonopolní případy, jako je tomu například v případech fúzí;

25.  znovu zdůrazňuje, že je třeba, aby Komise zvážila i úplné strukturální oddělení digitálních technologických monopolů jako možného řešení obnovy hospodářské soutěže a rovných podmínek na evropském digitálním trhu;

26.  zdůrazňuje, že účinnost vymáhání práva v oblasti hospodářské soutěže závisí na vhodné koncepci a testování nápravných opatření; zdůrazňuje, že nápravná opatření zaměřená na spotřebitele jsou důležitá pro obnovení konkurenceschopnosti na trhu, neboť pomáhají spotřebitelům přijímat informovaná rozhodnutí a zabývat se vychýlením statu quo; je toho názoru, že by Komise měla při navrhování nápravných opatření v oblasti tržního chování začlenit jako podpůrnou disciplínu behaviorální ekonomiku, jak to v posledních letech provedly některé vnitrostátní orgány;

27.  konstatuje, že předseda Komise přislíbil, že předloží návrhy na posílení spolupráce v daňové oblasti mezi členskými státy a že za tímto účelem bude stanovena povinnost odpovídat na skupinové dotazy týkající se daňových záležitostí, tak aby jeden členský stát mohl poskytnout jiným zemím veškeré informace, které jsou nezbytné ke stíhání subjektů, které se dopouštějí přeshraničních daňových úniků; poznamenává, že pokud kroky členského státu narušují hospodářskou soutěž na vnitřním trhu, může Parlament a Rada za jistých okolností a v souladu s ustanoveními článku 116 SFEU vydat směrnice, jejichž účelem je tomuto narušování zabránit;

28.  bere na vědomí závěr Komise, že Lucembursko poskytlo společnosti Engie neoprávněné daňové výhody ve výši 120 milionů EUR a že postup zpětného vymáhání stále probíhá; vyjadřuje politování nad tím, že se lucemburská vláda rozhodla proti rozhodnutí Evropské komise odvolat;

29.  bere na vědomí rozhodnutí komisařky pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerové o vyšetřování týkajícím se státní podpory pro společnost McDonalds, v němž bylo uvedeno, že nezdanění některých zisků společnosti McDonald v Lucembursku nepředstavuje nezákonnou státní podporu; domnívá se, že stávající právní předpisy EU nejsou schopné účinně bojovat proti dvojímu zdanění a zastavit předhánění se o co nejnižší daň z příjmu právnických osob;

30.  poukazuje na to, že ve dvou nedávných případech i přes závěry Jednotného výboru pro řešení krizí (SRB), podle nichž nebylo možné odůvodnit řešení krize veřejným zájmem, schválila Komise státní podporu na základě toho, že to zmírní hospodářské poruchy na regionální úrovni, čímž se ukázaly dva odlišné výklady veřejného zájmu; vyzývá Komisi, aby prozkoumala rozpory mezi pravidly pro státní podporu v oblasti podpory na likvidaci a režimem řešení krize podle směrnice o ozdravných postupech a řešení krize bank a aby příslušným způsobem přezkoumala své sdělení o bankovnictví z roku 2013;

31.  poznamenává, že řada studií(9) prokázala skryté sociální náklady a sníženou konkurenci výrobků v souvislosti s vyššími úrovněmi horizontální koncentrace vlastnictví; vyzývá proto Komisi, aby zvážila revizi nařízení o spojování podniků v tomto smyslu a poskytla pokyny pro použití článků 101 a 102 SFEU v takových případech;

32.  konstatuje, že dočasná státní podpora finančnímu sektoru pro stabilizaci celosvětového finančního systému mohla být při neexistenci nástrojů k řešení krize nezbytná, avšak nyní musí být podrobena kontrole a zastavena; vyjadřuje politování nad nedostatečnou povahou této kontroly; znovu žádá Komisi, aby přezkoumala, zda bankovní instituce od počátku krize využívaly implicitních dotací a státní podpory prostřednictvím podpory likvidity poskytované ze strany centrálních bank; připomíná závazek, který učinila komisařka Vestagerová v rámci strukturovaného dialogu s Hospodářským a měnovým výborem Evropského parlamentu v listopadu 2017, že se vyjádří k možnému narušení hospodářské soutěže, k němuž mohlo dojít v rámci programu ECB nákupu cenných papírů podnikového sektoru, a že o tom poskytne odpověď kvalitativního rázu; v tomto ohledu zdůrazňuje, že pojem selektivity v oblasti státní podpory je zásadním kritériem, které je potřeba důkladně prošetřit, a dále v tomto ohledu poukazuje na čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii, který obsahuje takzvanou zásadu loajality;

33.  domnívá se, že je prioritou zajistit, aby pravidla státní podpory byla striktně a nestranně dodržována při řešení budoucích bankovních krizí, aby byli daňoví poplatníci ochráněni před náklady, které si vyžádají záchrany bank;

34.  vítá skutečnost, že Evropská komise představila anonymní nástroj pro oznamování podvodů, který umožňuje podávání zpráv o kartelových dohodách nebo jiných druzích nezákonných praktik narušujících hospodářskou soutěž, čímž se zvyšuje pravděpodobnost jejich odhalení a stíhání; bere na vědomí pozitivní výsledky po prvních měsících používání;

35.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že rostoucí koncentrace ve finančním sektoru může snížit míru hospodářské soutěže v daném sektoru, a rovněž je znepokojen absencí skutečného vnitřního bankovního trhu a neustálým dělením na vnitrostátní trhy;

36.  zdůrazňuje, že Evropa potřebuje silný harmonizovaný rámec předkládání zpráv a zdanění právnických osob pro nadnárodní společnosti s tím, že by měly být předkládány veřejné zprávy o jednotlivých zemích a zaveden společný konsolidovaný základ daně; připomíná, že kromě snižování nákladů pro podniky i daňové správy členských států by přijetí těchto opatření vyřešilo otázku převodních cen a zajistilo spravedlivější hospodářskou soutěž v rámci jednotného trhu;

37.  vyzývá Komisi, aby v evropském semestru pokračovala ve vyhodnocování škodlivých daňových opatření v členských státech a aby plně posoudila narušení hospodářské soutěže a vedlejší účinky na jiné jurisdikce;

38.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve svém úsilí, pokud jde o vyšetřování zneužívání dominantního postavení na trhu na úkor spotřebitelů v EU, a rozšířila jej; vyzývá Komisi, aby zároveň sledovala stávající státní monopoly a zákonnost nabídkových řízení na udělení koncese, a zamezila tak jakémukoli nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže;

39.  zdůrazňuje rušivý dopad, který může mít státní podpora na fungování vnitřního trhu; připomíná přísné požadavky na uplatňování čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU); konstatuje, že většina rozhodnutí týkajících se antimonopolních otázek a státní podpory se přijímá na vnitrostátní úrovni; domnívá se proto, že by Komise měla monitorovat a přijímat opatření k zajištění jednotnosti politických opatření v rámci vnitřního trhu; vyzývá Komisi, aby přijala plán lépe zaměřené státní podpory; vítá vytrvalé úsilí Komise o vyjasnění různých aspektů definice pojmu státní podpora, které Komise prokázala ve svém sdělení o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 SFEU; konkrétně upozorňuje na snahu vyjasnit pojmy „podnik“ a „hospodářská činnost“; podotýká však, že je stále obtížné stanovit hranici mezi hospodářskými a nehospodářskými činnostmi; dále zdůrazňuje, že zajistit řádný výklad Smlouvy je úlohou Evropského soudního dvora; vyzývá Komisi, aby při uplatňování pravidel státní podpory EU i nadále věnovala zvláštní pozornost poskytování služeb obecného hospodářského zájmu (SOHZ), včetně energetiky, dopravy a telekomunikací, zejména v souvislosti s podporou státu určenou pro izolované, vzdálené nebo okrajové regiony v Unii; zdůrazňuje, že při používání státní podpory za účelem podpory služeb obecného zájmu by cílem měl být prospěch spotřebitelů a občanů, nikoli posilování zvláštních zájmů;

40.  zdůrazňuje skutečnost, že zdanění zůstává primárně ve vnitrostátní pravomoci z důvodu požadavku jednomyslného hlasování v Radě a že volba politik proto závisí na politickém pohledu a orientaci příslušných vnitrostátních vlád a parlamentů členských států; konstatuje však, že nástroj pro zdanění lze využít k poskytnutí implicitní státní podpory společnostem, což může vytvořit nerovné podmínky na vnitřním trhu; zdůrazňuje proto, že je třeba zajistit, aby vnitrostátní daňové politiky nenarušovaly spravedlivou hospodářskou soutěž, a  daňová politika a politika hospodářské soutěže byly na vnitřním trhu uplatňovány soudržně; vítá skutečnost, že pracovní skupina pro státní podporu ve formě daňových výhod se stala trvalým orgánem; požaduje, aby byl tým pracovní skupiny dostatečně vybaven lidskými zdroji a nástroji pro vyšetřování; vyzývá k vyjasnění stavu vyšetřování státní podpory v oblasti daňových otázek, včetně počtu vyšetřovaných případů; zdůrazňuje, že na vnitřním trhu jsou znevýhodněni noví účastníci a podniky, včetně malých a středních podniků, které nepoužívají agresivní daňové praktiky; vítá hloubková šetření Komise zaměřená na postupy odporující pravidlům hospodářské soutěže, jako jsou selektivní daňové výhody a systémy zdaňování nadměrného zisku; vítá zejména pokyny uvedené ve sdělení Komise o pojmu státní podpory týkající se daňových předpisů; vyzývá členské státy, aby upustily od nekalých praktik v oblasti hospodářské soutěže mezi státy, které jsou založeny na neoprávněných daňových pobídkách; vyzývá Radu, aby přijala návrh společného konsolidovaného základu daně z příjmů právnických osob; vyjadřuje politování nad tím, že podle pravidel EU o poskytování státní podpory náleží částka nezaplacených daní zpětně vymožená od příjemců nezákonné daňové podpory zemi, která tuto podporu poskytla; žádá Komisi, aby pracovala na řešení tohoto problému; zdůrazňuje, že následná jednání se Spojeným královstvím by měla zahrnovat respektování spravedlivé hospodářské soutěže a záruku, že Spojené království by nemělo mít možnost poskytovat státní podporu ve formě neodolatelně výhodných dohod;

41.  zdůrazňuje dalekosáhlou koncentraci potravinového řetězce, kdy několik společností tvoří oligopol na světovém trhu s osivy a pesticidy, a to na úkor spotřebitelů, zemědělců, životního prostředí i biologické rozmanitosti; poukazuje na to, že takový oligopol způsobí, že zemědělci a spotřebitelé budou ještě více technologicky a ekonomicky závislí na několika celosvětově integrovaných platformách s jedním kontaktním místem, povede k omezené rozmanitosti osiv, přesměruje trendy v oblasti inovací pryč od modelu produkce, který by respektoval životní prostředí a biologickou rozmanitost, a v konečném důsledku v důsledku omezené konkurence způsobí zmenšení inovací a nižší kvalitu produktů; žádá Komisi, aby s ohledem na pokles příjmů v odvětví zemědělství, zejména u drobných zemědělců, zaměřila své intervence tak, aby umožnily důstojné příjmy pro zemědělce, zejména malé a střední zemědělce;

42.  považuje za nezbytné, aby Komise důkladněji kontrolovala používání patentů v zemědělské oblasti;

43.  vítá iniciativy, jako je například systém inteligentních vesnic, který stimuluje osídlení, aby se stala pružnější, lépe využívala své zdroje a aktivněji se účastnila hospodářské soutěže jednotného trhu a zlepšila svou atraktivitu a kvalitu života obyvatel venkova;

44.  uznává potenciál technologie blockchain pro finanční služby; upozorňuje však, že používání této technologie pro získávání finančních prostředků musí být regulováno, aby se zabránilo nadměrnému dumpingu vůči regulovaným finančním trhům, rizikům pro investory i rizikům spojeným s praním špinavých peněz; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby navrhla regulační rámec pro prvotní nabídky digitálních měn (ICO);

45.  vyjadřuje znepokojení nad nedávným schválením fúze společností Bayer a Monsanto ze strany Evropské komise a nad jejím uznáním, že ve svých rozhodnutích nezohlednila cíle stanovené v SFEU, zejména v oblasti bezpečnosti potravin, ochrany spotřebitelů, životního prostředí a klimatu;

46.  za tímto účelem považuje za důležité přijmout opatření vůči podnikům, které jsou zapojeny do fází uvádění na trh a distribuce v rámci zemědělského řetězce a jež způsobují zkreslení zemědělských trhů na úkor zemědělských příjmů a cen pro spotřebitele;

47.  vítá přístup Komise při posuzování horizontálních spojování podniků, které se stále více zaměřují na hospodářskou soutěž v oblasti inovací, zejména v souvislosti s fúzemi, na nichž se podílejí trhy s vysokými emisemi (R & D), a konstatuje, že fúze by měly být posuzovány z hlediska celého vnitřního trhu; žádá Komisi, aby předložila přezkum nařízení ES o spojování a analýzu toho, zda by jí měly být svěřeny pravomoci, které mají nyní mnohé členské státy, přijímat opatření na ochranu evropského veřejného pořádku a práv a zásad Smlouvy o fungování EU a Listiny základních práv EU, včetně ochrany životního prostředí;

48.  znovu opakuje předběžný závěr Komise, že společnost Google zneužívala své dominantní postavení na trhu jako vyhledávač tím, že svým výrobkům poskytovala neoprávněnou výhodu; zdůrazňuje, že k ukončení tohoto zneužití je zapotřebí úplné rozdělení struktury mezi obecné a specializované vyhledávací služby společnosti;

49.  konstatuje, že Soudní dvůr při výkladu článku 101 SFEU bere v úvahu různé cíle Smluv; zdůrazňuje však, že úzký výklad článku 101 SFEU v horizontálních pokynech Komise se stále více považuje za překážku pro spolupráci menších účastníků trhu při přijímání přísnějších norem v oblasti životního prostředí a v sociální oblasti; domnívá se, že Komise by měla vytvořit právní jistotu, pokud jde o podmínky, za nichž by kolektivní ujednání organizací producentů, včetně družstev, jejich sdružení a mezioborových organizací, která se přijímají v celém potravinovém dodavatelském řetězci za účelem udržitelnosti a spravedlivých pracovních norem, byla posuzována podle práva hospodářské soutěže a povzbuzovat tyto iniciativy v rámci politiky hospodářské soutěže; zdůrazňuje, že tento nový přístup by neměl bránit výrobě levnějších produktů, zejména v odvětvích, kde jsou spotřebitelé citlivější na ceny; zdůrazňuje význam zásady proporcionality, což znamená, že omezení hospodářské soutěže nemůže jít nad rámec toho, co je nezbytné k dosažení obecného zájmu;

50.  zdůrazňuje společně dohodnuté cíle a cíle energetické unie a poukazuje konkrétně na rozměr bezpečnosti, dekarbonizace hospodářství, solidarity a důvěry; zdůrazňuje, že je důležité zajistit, aby byly evropské energetické trhy postaveny na zásadě právního státu, hospodářské soutěže, rozmanitosti zdrojů energie a dodavatelů, předvídatelnosti a transparentnosti a aby se zabránilo tomu, že by jakýkoli organizátor trhu, usazený v Unii nebo ve třetí zemi, získal dominantní postavení v neprospěch konkurentů a spotřebitelů; v této souvislosti vyzývá k většímu posuzování a případně k opatřením a ukládání povinností vůči těmto subjektům na trhu; poukazuje zejména na to, že je třeba řádně řešit strategii některých energetických společností, která spočívá v rozdělení trhu se zemním plynem v EU, čímž mohou porušovat antimonopolní pravidla EU; uznává dále, že právně závazné závazky přijaté členskými státy v rámci Pařížské dohody o klimatu nelze realizovat bez konkrétních státních opatření na podporu a vytváření pobídek pro výrobu a využívání energie z obnovitelných zdrojů a jejich umožnění; bere na vědomí nadcházející revizi pokynů pro oblast státní podpory a energetiky, která již nebude smět vylučovat dvě odvětví, která nejvíce těží ze státních dotací, tedy odvětví jaderné energie a těžby fosilních paliv, a která zajistí větší flexibilitu pro energii z obnovitelných zdrojů, již vyrábějí spotřebitelé; zdůrazňuje význam dokončení energetické unie prostřednictvím integrace trhů, zejména investováním do potřebných propojení na základě tržních podmínek a obchodního potenciálu a zvýšením obchodovatelné kapacity ve stávajících propojeních; zdůrazňuje proto, že jakákoli schválení státních podpor pro kapacitní mechanismy musí podléhat přísným testům nezbytnosti včetně prozkoumání alternativních opatření, zejména účinnějšího využívání stávajících propojení; zdůrazňuje, že kapacitní mechanismy často představují značné náklady pro spotřebitele a fungují jako „skryté dotace“ podporující neziskové a znečišťující elektrárny, pročež je nutné zajistit, aby při schvalování jakékoli státní podpory nebyly dostupné pro nejvíce znečišťující zařízení;

51.  zdůrazňuje, že je zapotřebí zlepšit transparentnost, aby partnerství veřejného a soukromého sektoru nebyla využívána partnery ze soukromého sektoru k tomu, aby si zajistili konkurenční výhody oproti svým konkurentům;

52.  vítá šetření Komise týkající se cenových praktik u životy zachraňujících léčiv, zejména v případě společnosti Aspen;

53.  zdůrazňuje, že je důležité udělovat stejná práva všem leteckým dopravcům při letech do a z EU; s politováním uznává, že tomu tak vždy není u leteckých společností EU provozujících lety mimo EU, které jsou vystaveny nekalým praktikám ovlivňujícím hospodářskou soutěž; vyzývá Komisi, aby se zabývala praktikami narušujícími hospodářskou soutěž, které také podkopávají právní předpisy na ochranu spotřebitele; znovu zdůrazňuje, že je důležité zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi leteckými dopravci EU a leteckými dopravci ze třetích zemí;

54.  zdůrazňuje význam konkurenceschopného odvětví dopravy; konstatuje, že jednotný trh v dopravě musí být doplněn o odvětví dopravy, které je nejvíce roztříštěné; vítá kroky, které Komise podnikla při podpoře dokončení a zlepšení fungování vnitřního trhu pro silniční osobní dopravu;

55.  znovu potvrzuje, že nové projekty v oblasti infrastruktury, včetně těch, které propojují členský stát s třetí zemí, jsou předmětem unijních právních předpisů, zejména předpisů o oddělení a o tvorbě tržních cen;

56.  zdůrazňuje význam a potřebu odpovídajících finančních a lidských zdrojů na generálním ředitelství Komise pro hospodářskou soutěž a v příslušných vnitrostátních orgánech, jakož i odborných znalostí v oblasti informačních technologií a digitálních technologií nezbytných k řešení problémů, které přináší založená ekonomika založená na datech a algoritmech; v této souvislosti podporuje navrhovanou složku programu jednotného trhu pro hospodářskou soutěž v rámci v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027;

57.  zdůrazňuje, že Komise musí, až se bude rozhodnutími týkajícími se hospodářské soutěže zabývat, vnímat vnitřní trh jakožto jeden trh, nikoli množství nezávislých místních nebo vnitrostátních trhů;

58.  zdůrazňuje, že pro účinné prosazování zásad práva v oblasti hospodářské soutěže a k zabránění nesrovnalostem v nápravných opatřeních a výsledcích donucovacích opatření je nezbytností mezinárodní spolupráce; je v tomto ohledu přesvědčen, že nejlepším způsobem, jak zlepšit pravidla a postupy hospodářské soutěže v celosvětovém měřítku, je zapojit se do čestných a transparentních diskusí; podporuje aktivní účast Komise, vnitrostátních a případně regionálních orgánů pro hospodářskou soutěž v Mezinárodní síti pro hospodářskou soutěž;

59.  vítá směrnici ECN+, jež významně zlepší účinné a jednotné uplatňování právních předpisů EU v oblasti hospodářské soutěže v celé Unii tím, že zajistí, aby vnitrostátní orgány pro hospodářskou soutěž disponovaly dostatečnými nástroji, zdroji a zárukami nezávislosti včetně transparentního procesu volby nebo jmenování svého vedení a aby mohly zavést odrazující pokuty za porušování hospodářské soutěže; oceňuje včasnou pomoc Komise poskytovanou členským státům v souvislosti s prováděním této směrnice;

60.  vyzývá Komisi, aby ve všech budoucích obchodních dohodách zajistila rovné podmínky, zejména pokud jde o hospodářskou soutěž a státní podporu; zdůrazňuje, že státní podpora by měla být povolena pouze ve výjimečných a odůvodněných případech, které jsou upraveny právními předpisy, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže na trhu, přičemž by se měly stanovit výjimky a odůvodnění týkající se dosahování cílů Pařížské dohody o změně klimatu; připomíná, že „subjekty prosazující hospodářskou soutěž se musí přizpůsobit působení společností na globálních trzích“, v neposlední řadě i proto, že šíření informačních a komunikačních technologií (IKT) a nástup digitální ekonomiky vedly v některých odvětvích k nadměrné koncentraci trhu a moci; je přesvědčen, že podmínkou rozvoje celosvětového spravedlivého obchodu jsou celosvětová pravidla pro hospodářskou soutěž a nejvyšší míra koordinace mezi orgány pro hospodářskou soutěž, a to i s ohledem na výměnu informací během řízení ve věcech hospodářské soutěže;

61.  připomíná, že mezinárodní obchodní a investiční dohody by měly mít samostatnou a výraznou kapitolu věnovanou hospodářské soutěži;

62.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o ambiciózní otevírání mezinárodních trhů s veřejnými zakázkami a zvyšování přístupu evropských podniků k partnerstvím veřejného a soukromého sektoru ve třetích zemích; považuje za nezbytné snížit asymetrie v přístupu k veřejným zakázkám mezi Unií a třetími zeměmi, jmenovitě USA a Čínou; vyzývá všechny obchodní partnery EU, aby umožnili evropským podnikům a pracovníkům nediskriminační přístup ke svým trhům veřejných zakázek; vítá obnovenou diskusi o nástroji pro mezinárodní zadávání veřejných zakázek, který v případech, kdy obchodní partneři omezují přístup na své trhy s veřejnými zakázkami, vytváří potřebnou reciprocitu, a vyzývá Evropskou radu, aby jej urychleně přijala; podporuje úsilí Komise o otevření trhů třetích zemí v oblasti veřejných zakázek prostřednictvím dvoustranných obchodních partnerství; připomíná, že podniky, které provozují svou činnost za netržních podmínek a na základě geopolitických úvah, by v evropských řízeních v oblasti zadávání veřejných zakázek mohly prakticky porazit každého konkurenta; vyzývá Komisi, aby monitorovala veřejná zadávací řízení a zabránila tomu, aby evropské podniky a pracovníci byli vystaveni nekalé hospodářské soutěži ze strany státem řízených podniků;

63.  poukazuje na to, že boj proti nekalým obchodním praktikám, včetně prostřednictvím politiky hospodářské soutěže, je nezbytný pro zajištění celosvětově rovných podmínek, což je prospěšné pro pracovníky, spotřebitele i podniky, a je jednou z priorit obchodní strategie EU; zdůrazňuje, že v diskusním dokumentu o využití potenciálu globalizace se uvádí, že Unie musí podniknout kroky k obnovení spravedlivých podmínek hospodářské soutěže; vítá, že do dohody o hospodářském partnerství s Japonskem a do komplexní hospodářské a obchodní dohody s Kanadou byla začleněna ustanovení o politice hospodářské soutěže; vyjadřuje však politování nad tím, že tato ustanovení jsou i nadále omezená co do rozsahu a nezajišťují účinné vymáhání a řešení sporů; upozorňuje na to, že je důležité začlenit do všech obchodních dohod ambiciózní ustanovení o hospodářské soutěži a prosazovat jejich provádění s cílem zaručit spravedlivá pravidla;

64.  vítá návrh na vytvoření evropského rámce pro prověřování přímých zahraničních investic; považuje jej za užitečný nástroj ochrany strategických evropských podniků před nekalými obchodními praktikami, které mohou ohrozit bezpečnost a veřejný pořádek, a záruky dodržování zásad spravedlivé hospodářské soutěže v EU;

65.  zdůrazňuje význam antisubvenčního nástroje při řešení nekalé globální hospodářské soutěže a vytváření rovných podmínek s pravidly EU pro státní podporu; vyjadřuje v této souvislosti politování nad tím, že v roce 2017 Čínská lidová republika opět vytvořila nejvyšší počet nově vzniklých obchodních překážek pro evropské podniky a pracovníky a podílela se na většině evropských antisubvenčních případů;

66.  je znepokojen celní politikou USA a jejím dopadem na konkurenceschopnost evropských podniků; zdůrazňuje, že úsilí Komise o vyrovnanost obchodu s USA by mělo být pevné, ale vyvážené, přiměřené a v souladu se zásadami Světové obchodní organizace (WTO);

67.  vyzývá Komisi, aby zvýšila své úsilí o podporu spravedlivé hospodářské soutěže, mimo jiné bojem proti neoprávněnému využívání celních překážek a dotací, na světovém trhu prostřednictvím intenzivnější spolupráce s dalšími zeměmi na fórech, jako jsou WTO, Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD, Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD, G20 a Světová banka; připomíná práci odvedenou ve WTO v letech 1996–2004 v oblasti vztahu mezi obchodem a politikou hospodářské soutěže a vyjadřuje politování nad tím, že toto téma již není součástí pracovního programu WTO; zdůrazňuje, že ustanovení v dohodách WTO, jako např. článek IX Všeobecné dohody o obchodu a službách (GATS), představují základ pro další spolupráci mezi členy WTO v oblasti hospodářské soutěže; požaduje proto, aby na 12. ministerské konferenci WTO bylo dosaženo nového pokroku při zajišťování spravedlivé mezinárodní hospodářské soutěže;

68.  navzdory silnému přesvědčení o zásadní úloze WTO vyjadřuje znepokojení nad její údajnou neschopností čelit netržním ekonomikám a vypořádat se s narušeními hospodářské soutěže vyvolanými subvencemi a státními zásahy; vítá, že USA, Japonsko a EU společně usilují o její přiměřenou reformu;

69.  vyzývá Komisi, aby zvýšila svou podporu malým a středním podnikům v EU s cílem umožnit jim chránit a prosazovat svá práva v případě nekalých obchodních praktik, tj. dumpingu a subvencování ze strany zemí mimo EU; uznává v této souvislosti úsilí Komise v boji proti nekalé hospodářské soutěži v případech vedených proti velmi známým společnostem, které vyvolaly velkou pozornost, zdůrazňuje však, že vymáhání spravedlivé soutěže v případě malých a středních podniků má také velký význam;

70.  zdůrazňuje, že účinné provádění ustanovení o udržitelném rozvoji v obchodních dohodách je důležité pro zlepšení životních podmínek v partnerských zemích a pro ochranu evropských podniků před nekalou hospodářskou soutěží; vítá zavedení environmentálních a sociálních kritérií do reformy antisubvenčních a antidumpingových opatření.

71.  poukazuje na to, že politika EU v oblasti hospodářské soutěže nedosahuje žádaných výsledků, protože ačkoli se uplatňuje s cílem hájit spravedlivou hospodářskou soutěž všech subjektů na vnitřním trhu, se zvláštním důrazem na zájmy spotřebitelů, ve skutečnosti zemědělští producenti čelí nepřípustné úrovni nátlaku z důvodu nerovností v rámci potravinového řetězce; domnívá se, že zájmy spotřebitelů i zemědělských producentů by se měly stavět na stejnou úroveň;

72.  domnívá se, že vzhledem ke specifickým vlastnostem zemědělských činností mají zásadní význam kolektivní organizace, aby posilovaly postavení prvovýrobců v potravinovém řetězci a umožnily dosahovat cílů SZP, jak jsou stanoveny v článku 39 SFEU, a že kolektivní činnosti prováděné organizacemi producentů a jejich sdruženími – včetně plánování produkce, jednání o prodeji a smluvních ujednání – je proto třeba pokládat za slučitelné s článkem 101 SFEU; zdůrazňuje, že sdružování zemědělců v organizacích producentů posiluje jejich postavení v dodavatelském řetězci;

73.  domnívá se, že model mezioborových organizací představuje úspěšnou formu odvětvového řízení, neboť poskytuje strukturu pro všechny subjekty v tomto odvětví a organizuje výměny mezi nimi, a zároveň jsou tyto subjekty v jeho struktuře řádně zastoupeny díky tomu, že umožňuje předávání ekonomických a technických informací, zvyšování transparentnosti trhu a lepší rozdělení rizik a přínosů; domnívá se, že by SZP měla usnadňovat různé, řádně strukturované modely spolupráce, jako například ten současný, s cílem zjednodušit vytváření mezioborových organizací na evropské úrovni;

74.  domnívá se, že v souladu se současným trendem je třeba dále posilovat pravomoci organizací producentů a mezioborových organizací tak, aby vyjednávací pozice zemědělců mohla vyvažovat vyjednávací sílu maloobchodníků v potravinovém řetězci; domnívá se, že by se mělo zvýšit spolufinancování EU za účelem zřizování a fungování těchto organizací;

75.  vyzývá Komisi, aby usnadňovala uplatňování kolektivních nástrojů řízení trhu v případě krize, s využitím nástrojů, které nevyžadují veřejné financování, například stažení produktu z trhu prostřednictvím dohod mezi subjekty v celém potravinovém řetězci; poukazuje na to, že by podobné opatření mohly uplatňovat samy mezioborové organizace;

76.  domnívá se, že vstup produktů ze třetích zemí na evropský trh, aniž by splňovaly stejné sociální, zdravotní a environmentální standardy, vytváří nekalou soutěž pro evropské producenty; vyzývá proto k ochraně zranitelných odvětví a k systematickému uplatňování zásady reciprocity a zásady souladu, pokud jde o zemědělské produkty, při budoucích i současných obchodních jednáních; vyzývá Komisi, aby tento aspekt zahrnula do jednání o brexitu;

77.  zdůrazňuje, že by přístup na vnitřní trh EU měl být podmíněn souladem se sanitárními, fytosanitárními a environmentálními standardy; žádá Komisi, aby podporovala rovnocennost opatření a kontrol mezi třetími zeměmi a EU v oblasti environmentálních standardů a standardů bezpečnosti potravin, s cílem zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž; konstatuje, že nejvyšší standardy v oblasti životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat mohou znamenat vyšší náklady a že snižující se standardy mohou tudíž vést k protisoutěžnímu chování;

78.  poukazuje na to, že klimatické katastrofy, které postihují zemědělce, mají dopad na trh a oslabují postavení zemědělců v potravinovém řetězci; připomíná antidumpingová pravidla EU(10), která se uplatňují mimo jiné i na zemědělské odvětví, a domnívá se, že environmentální dumping vede k nekalé hospodářské soutěži; požaduje, aby se zohledňovaly zájmy evropských občanů požadujících udržitelnou společnost šetrnou k životnímu prostředí; vyzývá proto Komisi, aby s přihlédnutím k fungování jednotného trhu a k přínosům pro společnost jako celek umožnila výjimky z pravidel hospodářské soutěže a usnadnila tak horizontální i vertikální spolupráci v souvislosti s iniciativami podporujícími udržitelnost;

79.  zdůrazňuje, že by pojem „spravedlivá cena“ neměl být chápán jako nejnižší možná cena pro spotřebitele, ale že tato cena musí být přiměřená a umožňovat spravedlivé odměňování všech stran v rámci potravinového řetězce; zdůrazňuje, že se spotřebitelé nezajímají pouze o nízké ceny, ale i o dobré životní podmínky zvířat, udržitelnost životního prostředí, rozvoj venkova a o iniciativy zaměřené na snížené používání antibiotik a zabránění antimikrobiální rezistenci apod.;

80.  vítá skutečnost, že souhrnné nařízení(11) zavádí postup, v rámci něhož může skupina zemědělců požádat o nezávazné stanovisko Komise, pokud jde o slučitelnost společného postupu s obecnou výjimkou z pravidel hospodářské soutěže, na niž se odkazuje v článku 209 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (jednotné nařízení o společné organizaci trhů)(; vyzývá Komisi, aby v souvislosti s doporučením pracovní skupiny pro zemědělské trhy vyjasnila oblast působnosti všeobecné zemědělské výjimky a její překrývání s výjimkami stanovenými v článku 149 a v článku 152, a aby tudíž výjimky přesněji stanovila, tak aby se mohly uplatňovat a realizovat veškeré nezbytné odklady provádění článku 101 SFEU;

81.  bere na vědomí, že se individuální strop pro podporu de minimis v zemědělském odvětví v roce 2013 zdvojnásobil (ze 7 500 EUR na 15 000 EUR) s cílem napomoci zvládání rostoucího počtu klimatických, zdravotních a ekonomických krizí; poukazuje zároveň na to, že vnitrostátní strop de minimis byl upraven pouze okrajově (z 0,75 % na 1 % hodnoty vnitrostátní zemědělské výroby), čímž se snížila pravomoc států pomáhat zemědělským podnikům v obtížích; podporuje proto návrh Komise, aby byla poskytnuta větší flexibilita členským státům a regionům prostřednictvím zemědělských pravidel de minimis;

82.  vítá změny, které přineslo souhrnné nařízení, s cílem usnadnit uplatňování ustanovení článku 222 nařízení o jednotné společné organizaci trhů, což umožňuje dočasnou výjimku z právních předpisů v oblasti hospodářské soutěže; vyzývá však Komisi, aby vyjasnila uplatňování článku 219 a článku 222 nařízení o společné organizaci trhů, pokud jde o provedení kroků v případě narušení trhu a závažné nerovnováhy na trhu vzhledem k tomu, že právní nejistota, která v současnosti kolem obou článků panuje, znamená, že tyto články nikdo neuplatňuje z obavy, že nebude postupovat v souladu s pravidly, která orgány pro hospodářskou soutěž stanovily v členských státech;

83.  připomíná, že se uskutečnila významná horizontální a vertikální restrukturalizace, která vedla k další konsolidaci v již koncentrovaných odvětvích osiva, agrochemie, hnojiv, genetiky zvířat a zemědělských strojů a také v odvětví zpracování a maloobchodu; vyzývá Komisi, aby v této souvislosti a poté, co skupina Bayer získala podnik Monsanto a oba společně kontrolují přibližně 24 % celosvětového trhu s pesticidy a 29 % celosvětového trhu s osivem, zajistila ochranu zájmů zemědělců a občanů EU a životního prostředí;

84.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vnitrostátním a případně regionálním orgánům pro hospodářskou soutěž členských států, jakož i vnitrostátním parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1.
(2) Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1.
(3) Úř. věst. C 93, 24.3.2017, s. 71.
(4) Přijaté texty, P8_TA(2018)0187.
(5) Úř. věst C 252, 18.7.2018, s. 78.
(6) Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37.
(7) Předběžné stanovisko evropského inspektora ochrany údajů k soukromí a konkurenceschopnosti ve věku dat velkého objemu, interakci mezi ochranou údajů, právními předpisy o hospodářské soutěži a ochranou spotřebitele v digitální ekonomice, březen 2014 anglicky https://edps.europa.eu/sites/edp/files/publication/14-03-26_competitition_law_big_data_en.pdf.
(8) COM(2018)0147, COM(2018)0148 a C(2018)1650.
(9) Protisoutěžní dopady společného vlastnictví podniků velkými institucionálními investory, OECD, 5.-6. prosince 2017.
(10) COM(2013)0192.
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2393 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1305/2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), (EU) č. 1306/2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky, (EU) č. 1307/2013, kterým se stanoví pravidla pro přímé platby zemědělcům v režimech podpory v rámci společné zemědělské politiky, (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, a (EU) č. 652/2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin (Úř. věst. L 350, 29.12.2017, s. 15).

Právní upozornění