Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0230(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0079/2019

Předložené texty :

A8-0079/2019

Rozpravy :

PV 11/03/2019 - 18
CRE 11/03/2019 - 18

Hlasování :

PV 12/03/2019 - 9.16
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0150

Přijaté texty
PDF 356kWORD 110k
Úterý, 12. března 2019 - Štrasburk Konečné znění
Program Evropský sbor solidarity ***I
P8_TA(2019)0150A8-0079/2019
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušuje [nařízení o Evropském sboru solidarity] a nařízení (EU) č. 375/2014 (COM(2018)0440 – C8-0264/2018 – 2018/0230(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0440),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 165 odst. 4, 166 odst. 4 a 214 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu  se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0264/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Výboru pro rozvoj, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro regionální rozvoj (A8-0079/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 201.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 282.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 12. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušuje [nařízení o Evropském sboru solidarity] a nařízení (EU) č. 375/2014
P8_TC1-COD(2018)0230

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4, čl. 166 odst. 4 a čl. 214 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Evropská unie je založena na solidaritě mezi svými občany a mezi svými členskými státy. Tato společná hodnota, která je zakotvena v článku 2 Smlouvy o Evropské unii, určuje její působení a vytváří nezbytnou jednotu při hledání východisek ze současných i budoucích společenských problémů, s jejichž řešením jsou mladí Evropané ochotni pomoci prostřednictvím projevů solidarity v praxi. [pozm. návrh 1]

(1a)   Vzhledem k prudkému nárůstu počtu humanitárních krizí a mimořádných událostí na celém světě je potřeba zvýšit solidaritu mezi členskými státy a třetími zeměmi postiženými krizemi vyvolanými člověkem nebo přírodními katastrofami a zároveň usilovat o posílení podpory solidarity a zviditelnění humanitární pomoci u občanů Unie. [pozm. návrh 2]

(1b)  Humanitární pomoc se zakládá na zásadách nestrannosti, neutrality a nediskriminace, které jsou zakotveny v mezinárodním humanitárním právu a v právu Unie. Humanitární pomoc zajišťuje naléhavou pomoc založenou na potřebách a zaměřuje se na ochranu životů, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování, zachování lidské důstojnosti a na ochranu zranitelných skupin obyvatelstva při člověkem vyvolaných nebo přírodních katastrofách. Nedílnou součástí humanitární pomoci je také snižování rizika katastrof a zvyšování připravenosti prostřednictvím budování kapacit a odolnosti. [pozm. návrh 3]

(2)  Zpráva o stavu Unie ze dne 14. září 2016 zdůraznila potřebu investovat do mladých lidí a oznámila zavedení Evropského sboru solidarity, který bude vytvářet pro mladé lidi v celé Unii příležitosti smysluplně pomáhat společnosti, projevovat solidaritu a rozvíjet vlastní dovednosti, čímž mladí lidé získají nejen pracovní, ale i neocenitelné lidské zkušenosti.

(3)  Ve svém sdělení nazvaném „Evropský sbor solidarity“ ze dne 7. prosince 2016(4) zdůraznila Komise potřebu upevnit základy pro solidární činnosti v celé Evropě, poskytnout mladým lidem více příležitostí a lepší příležitosti k solidárním činnostem pokrývajícím široké spektrum oblastí a podpořit vnitrostátní, regionální a lokální aktéry v jejich úsilí o řešení různých problémů a krizí. Tímto sdělením byla zahájena první fáze Evropského sboru solidarity, čímž bylo spuštěno osm různých programů EU nabízejících dobrovolnickou činnost, stáže nebo pracovní příležitosti pro mladé lidi v celé Unii. [pozm. návrh 4]

(4)  Článek 2 Smlouvy o Evropské unii zdůrazňuje solidaritu jak jednu z hlavních zásad Evropské unie. Na tuto zásadu odkazuje také čl. 21 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii jako na jednu ze základních zásad vnější činnosti EU.

(4a)  V kontextu tohoto nařízení se solidaritou rozumí smysl pro odpovědnost každého jednotlivce vůči všem ostatním a závazek vůči obecnému dobru, jenž se projeví v konkrétních činech bez očekávání protislužby. [pozm. návrh 5]

(4b)   Důležitým projevem solidarity je pomoc obyvatelstvu a komunitám mimo Unii, které se potýkají s katastrofami nebo které jsou zvláště ohroženy katastrofami a potřebují humanitární pomoc vycházející ze základních zásad neutrality, lidskosti, nezávislosti a nestrannosti. [pozm. návrh 6]

(4c)   Dobrovolní účastníci a organizace provádějící akce v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci by se měli řídit zásadami stanovenými v Evropském konsensu o humanitární pomoci. [pozm. návrh 7]

(4d)  Je nutné dále rozvíjet solidaritu s oběťmi krizí a katastrof v třetích zemích a zvyšovat mezi občany Unie povědomí o humanitární pomoci a dobrovolnictví obecně a současně zvyšovat jejich viditelnost jakožto celoživotních aktivit. [pozm. návrh 8]

(4e)  Unie a členské státy se zavázaly uskutečňovat v rámci své vnitřní i vnější činnosti Agendu Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje. [pozm. návrh 9]

(4f)  Ve svých závěrech ze dne 19. května 2017 o naplňování vazeb mezi humanitární a rozvojovou oblastí v praxi Rada uznala, že je třeba posilovat odolnost lepší provázaností humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a dále v praxi posílit propojení mezi doplňkovými přístupy k humanitární pomoci, rozvojové spolupráci a předcházení konfliktů. [pozm. návrh 10]

(5)  Mladým lidem by měly být poskytovány snadno dostupné, inkluzivní a smysluplné příležitosti k účasti na solidárních činnostech, které jim umožní vyjádřit odhodlání pracovat ku prospěchu komunit, získávat přitom užitečné zkušenosti, znalosti, dovednosti a kompetence pro osobní, společenský, občanský a profesní rozvoj a pro rozvoj v oblasti vzdělání, a dosáhnout tak lepšího uplatnění na trhu práce. Tyto činnosti by měly rovněž podporovat mobilitu mladých dobrovolníků, stážistů a pracovníků, jakož i multikulturní výměny. [pozm. návrh 11]

(6)  Solidární činnosti, které budou mladým lidem nabízeny, by se měly vyznačovat vysokou kvalitou; v tom smyslu, že jejich cílem by měly reagovat na mělo být řešit nenaplněné společenské potřeby, zvyšovat solidaritu a přispívat k posilování komunit a demokratické účasti. Měly by poskytovat mladým lidem možnost získat cenné znalosti, dovednosti a kompetence. Měly by být pro mladé lidi finančně dostupné a být prováděny v bezpečných, inkluzivních a zdravotně nezávadných podmínkách. Je třeba podporovat dialog s místními a regionálními orgány a evropskými sítěmi, které se specializují na naléhavé sociální problémy, s cílem co nejlépe určit nenaplněné potřeby společnosti a zajistit program zaměřený na potřeby. Solidární činnosti by neměly mít negativní dopad na stávající pracovní místa nebo stáže a měly by přispívat k posílení závazků podniků v rámci společenské odpovědnosti, aniž by je nahrazovaly. [pozm. návrh 12]

(7)  Evropský sbor solidarity poskytuje jednotné kontaktní místo pro solidární činnosti napříč Unií i mimo ni. Měl by být zajištěn soulad a doplňkovost s ostatními příslušnými politikami a programy Unie. Evropský sbor solidarity by měl stavět na silných stránkách a synergii předchozích i stávajících programů, k nimž patří zejména Evropská dobrovolná služba(5) a iniciativa Humanitární dobrovolníci EU(6). Doplňuje rovněž úsilí členských států zaměřené na podporu mladých lidí a usnadňování jejich přechodu ze škol do pracovního procesu v souladu se zárukami systémy, jako jsou záruky pro mladé lidi, jimž za tímto účelem – formou stáží nebo pracovních míst v oblastech spojených se solidaritou v rámci příslušného členského státu nebo v zahraničí – poskytne další příležitosti, jak se začít uplatňovat na trhu práce. Je zajištěna také doplňkovost se stávajícími sítěmi na úrovni Unie, které se vztahují k činnostem spadajícím pod Evropský sbor solidarity a k nimž patří evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, EURES a Eurodesk a příslušné organizace občanské společnosti, včetně sociálních partnerů a sítí zastupujících mladé lidi a dobrovolníky. Dále by měla být zajištěna doplňkovost stávajících souvisejících režimů, a to zejména vnitrostátních solidárních režimů, jako jsou dobrovolnictví, civilní služby a režimů režimy mobility pro mladé lidi, s Evropským sborem solidarity, přičemž v příslušných případech by měly být využity osvědčené postupy, a to s cílem vzájemně posilovat a obohacovat dopady a kvalitu těchto režimů a využívat osvědčené postupy. Evropský sbor solidarity by neměl nahrazovat vnitrostátní systémy. Je třeba zajistit přístup všech mladých lidí k vnitrostátním solidárním činnostem. Komise by měla vypracovat praktické pokyny, pokud jde o doplňkovost programu s jinými unijními programy a zdroji financování a pokud jde o jejich vzájemnou součinnost. [pozm. návrh 13]

(8)  S ohledem na výklad související legislativy na úrovni Unie by přeshraniční dobrovolnické činnosti v rámci Evropského sboru solidarity a dobrovolnické činnosti, jež jsou nadále podporovány dle nařízení (EU) č. 1288/2013, měly být považovány za ekvivalentní těm, které spadají pod Evropskou dobrovolnou službu.

(8a)  Certifikace vysílajících a přijímajících organizací prováděná v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 by neměla být v rámci tohoto programu zdvojována a při provádění tohoto nařízení od roku 2021 by měla být uznávána rovnocennost. [pozm. návrh 14]

(9)  Evropský sbor solidarity vytváří pro mladé lidi nové příležitosti k neformálnímu a informálnímu učení, vykonávání dobrovolnické činnosti, účasti ve stážích nebo získání pracovních míst v oblastech spojených se solidaritou a také k tomu, aby z vlastní iniciativy zakládali a rozvíjeli solidární projekty. Tyto příležitosti přispívají k jejich osobnímu, společenskému, občanskému a profesnímu rozvoji i k rozvoji v oblasti vzdělání. Evropský sbor solidarity podporuje rovněž vytváření sítí pro účastníky a organizace v rámci Evropského sboru solidarity a také opatření k zajištění kvality podporovaných činností a snazšímu uznávání výsledků jejich vzdělání. Bude tak také přispívat k evropské spolupráci relevantní pro mladé lidi a zvyšování povědomí o jejím pozitivním dopadu. Evropský sbor solidarity by měl rovněž přispívat k posilování komunit a podpoře stávajících organizací provádějících solidární činnosti. [pozm. návrh 15]

(10)  Tyto činnosti by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a být ku prospěchu komunit a zároveň podporovat osobní, vzdělávací, sociální, občanský i profesní rozvoj jednotlivce. a jež mohou mít Mělo by být možné, aby tyto činnosti měly podobu dobrovolnické činnosti, stáží a pracovních míst, projektů nebo vytváření sítí zaměřených na různé oblasti, jako je vzdělávání a odborná příprava, zaměstnanost, rovnost žen a mužů, podnikání, zejména sociální podnikání, občanství a demokratická angažovanost, mezikulturní a náboženský dialog, sociální začleňování, začleňování osob se zdravotním postižením, životní prostředí a ochrana přírody, opatření v oblasti klimatu, předcházení katastrofám, připravenost a obnova, zemědělství a rozvoj venkova, zajištění potravin a nepotravinového materiálu, zdraví a dobré životní podmínky, kultura, včetně kulturního dědictví, tvořivost a kultura, tělesná výchova a sport, sociální pomoc a zabezpečení, přijímání a integrace státních příslušníků třetích zemí s důrazem na překonání potíží, kterým čelí migranti, územní spolupráce a soudržnost, jakož i přeshraniční spolupráce. Součástí těchto solidárních činností by měl být i významný vzdělávací a odborně vzdělávací rozměr díky příslušným aktivitám, jež mohou být účastníkům nabízeny před zahájením solidární činnosti, v jejím průběhu i po jejím skončení. [pozm. návrh 16]

(11)  Dobrovolnické činnosti (v rámci Unie i mimo ni) představují významnou zkušenost v kontextu neformálního i informálního vzdělávání, která napomáhá osobnímu, sociálně vzdělávacímu a profesnímu rozvoji, aktivnímu občanskému životu, demokratické účasti a zaměstnatelnosti mladých lidí. Dobrovolnictví by mělo být založeno na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti a dobrovolnické činnosti by neměly mít negativní účinky na potenciální či již existující placené zaměstnání a ani by neměly být vnímány jako jeho náhrada. Komise a členské státy by měly v souvislosti s dobrovolnickými politikami v oblasti mládeže spolupracovat prostřednictvím otevřené metody koordinace. [pozm. návrh 17]

(12)  Stáže Snadno dostupné stáže a pracovní místa v oblastech spojených se solidaritou zaměstnání by měly být jak z finančního, tak organizačního hlediska jasně odděleny od dobrovolnictví. Stáže by nikdy neměly být náhradou za zaměstnání. Placené stáže a zaměstnání však mohou mladým lidem nabídnout další příležitosti, jak se začít uplatňovat na trhu práce a přispívat přitom být pobídkou pro znevýhodněné mladé lidi a pro mladé lidi, kteří mají méně příležitostí, aby se účastnili činností souvisejících se solidaritou, ke kterým by jinak nemuseli mít přístup, a zároveň mohou poskytovat jasnou evropskou přidanou hodnotu tím, že budou přispívat k řešení zásadních neřešených společenských problémů Tím lze přispět ke zvýšení zaměstnatelnosti a produktivity a k posílení místních komunit. Stáže mohou usnadnit přechod mladých lidí a zároveň jim usnadnit přechod ze vzdělávacího do pracovního procesu od vzdělávání k zaměstnání a mohou přispět k podpoře zaměstnatelnosti mladých lidí, což je klíčové pro jejich možnosti udržitelné začlenění na trh práce. Nabízené stáže a pracovní místa představují pro mladé lidi odrazový můstek ke vstupu na trhu trh práce. Stáže a zaměstnání nabízené v rámci Evropského sboru solidarity by se měly řídit zásadami kvality uvedenými v doporučení Rady k rámci kvality stáží. Nabízené být vždy placeny zúčastněnými organizacemi, ve kterých účastník stáž vykonává nebo je zaměstnán. Stáže a pracovní místa představují pro mladé lidi odrazový můstek ke vstupu na trh práce, by měly být založeny na písemné dohodě o stáži v souladu s platnými právními předpisy země, kde probíhá stáž, a měly by tedy být spojeny s příslušnou podporou poskytovanou po umístění. Stáže a pracovní místa zprostředkovávají příslušní aktéři trhu práce, zejména veřejné i soukromé služby zaměstnanosti, sociální partneři a obchodní komory, odměňují je zúčastněné organizace. Jakožto dodržovat zásady uvedené v doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží21(7). Zaměstnání by měla vycházet z pracovní smlouvy v souladu s vnitrostátní právem a případnými platnými kolektivními smlouvami zúčastněné země, v níž je zaměstnání vykonáváno. Finanční podpora zúčastněným organizacím nabízejícím zaměstnání by neměla překročit dvanáct měsíců. Zúčastněné organizace by měly být schopny požádat o finanční podporu financování prostřednictvím příslušného prováděcího orgánu příslušné prováděcí struktury Evropského sboru solidarity ve své s ohledem na jejich roli prostředníka mezi mladými účastníky a zaměstnavateli, kteří nabízejí stáže a pracovní činnosti místa v oblastech spojených se solidaritou. Stáže a zaměstnání by měly být spojeny s příslušnou přípravou, školením v zaměstnání a podporou poskytovanou po umístění v souvislosti s účastí daného účastníka. Stáže a pracovní místa by mohli zprostředkovávat příslušní aktéři trhu práce, zejména veřejné i soukromé služby zaměstnanosti, sociální partneři a obchodní komory, jakož i členské organizace sítě EURES v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/589(8) v případě přeshraničních činností. [pozm. návrh 18]

(12a)  Je třeba usilovat o to, aby stáže a pracovní místa byly otevřeny všem mladým lidem, zejména mladým lidem s omezenými příležitostmi, včetně mladých lidí se zdravotním postižením, sociálně nebo kulturně znevýhodněných osob, migrantů a obyvatel izolovaných venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Unie. [pozm. návrh 19]

(13)  Iniciativní duch mladých lidí je významným přínosem pro společnost i pro trh práce. Evropský sbor solidarity napomáhá rozvoji tohoto aspektu tím, že bude mladým lidem poskytovat možnost vytvořit a uskutečnit jejich vlastní projekty zaměřené na řešení specifických problémů ve prospěch jejich lokálních komunit. Tyto projekty představují příležitost vyzkoušet nápady, a vyvíjet tak inovativní řešení ke společným problémům na základě přístupu zdola nahoru a podpořit mladé lidi v tom, aby se sami stali původci solidárních činností. Kromě toho slouží tyto projekty jako odrazový můstek pro další účast v solidárních činnostech a mohly by být prvním krokem k pobídnutí účastníků Evropského sboru solidarity k tomu, aby se stali samostatně výdělečně činnými osobami a byli i nadále aktivními občany jako dobrovolníci, stážisté nebo aby zakládali sdružení, nevládní organizace zaměstnanci ve sdruženích, nevládních organizacích či jiné subjekty působící jiných subjektech působících v oblasti solidarity a v neziskovém a mládežnickém sektoru. Evropský sbor solidarity by měl v zásadě vytvářet takovou atmosféru, která by v mladých lidech vzbuzovala větší chuť k účasti na solidárních činnostech a na činnostech, které slouží veřejnému zájmu. [pozm. návrh 20]

(13a)  Dobrovolníci mohou přispět ke zvýšení schopnosti Unie poskytovat humanitární pomoc založenou na potřebách a zásadách a mohou přispět k posílení účinnosti humanitární činnosti, pokud jsou náležitě vybráni, vyškoleni a připraveni k vyslání, aby bylo zajištěno, že budou mít dovednosti a schopnosti potřebné pro co nejúčinnější pomoc lidem v nouzi, a pokud se jim na místě, kde dobrovolnickou činnost vykonávají, dostane náležité podpory a vedení. Proto je z hlediska účinnosti humanitární pomoci a podpory dobrovolníků důležité mít na místě vysoce kvalifikované, náležitě vyškolené a zkušené instruktory či mentory. [pozm. návrh 21]

(14)  Mladí lidé a organizace účastnící se činností Evropského sboru solidarity by měli mít pocit, že náležejí ke komunitě jednotlivců a organizací, jejichž posláním je podpora solidarity v celé Evropě. Zúčastněné organizace zároveň potřebují podporu, která jim umožní zvyšovat kapacity a nabízet tak narůstajícímu počtu účastníků kvalitní činnosti. Evropský sbor solidarity podporuje činnosti spojené s vytvářením sítí a zaměřené na posilování zapojení mladých lidí i organizací do této komunity, na posilování ducha Evropského sboru solidarity i na podněcování výměny užitečných zkušeností osvědčených postupů a postupů zkušeností. Tyto činnosti přispívají také ke zvyšování povědomí veřejnosti a soukromých aktérů o Evropském sboru solidarity a k získávání podrobné a smysluplné zpětné vazby od účastníků a zúčastněných organizací ohledně jednotlivých fází provádění Evropského sboru solidarity. Součástí této zpětné vazby by měly být otázky týkající se cílů programu, které by umožnily lépe posoudit jejich plnění. [pozm. návrh 22]

(14a)  K zajištění úspěšného provádění tohoto programu je třeba zviditelnit možnosti financování, zvýšit povědomí o nich a podporovat je, a to prostřednictvím informačních kampaní, mimo jiné v rámci každoročního informačního dne o Evropském sboru solidarity, a dynamických komunikačních prostředků se zvláštním důrazem na sociální média, které zajistí co nejlepší informovanost mezi cílovými skupinami, ať už se jedná o jednotlivce, nebo organizace. [pozm. návrh 23]

(15)  Zvláštní pozornost by měla být věnována zajišťování kvality činností a dalších příležitostí nabízených v rámci Evropského sboru solidarity a plnění cíle spočívajícího v inkluzivnosti dosažené na základě takových činností a příležitostí, a to, zejména prostřednictvím nabídky vhodných online nebo offline školení, jazykové podpory, přiměřeného ubytování, pojištění, administrativní podpory zjednodušených administrativních postupů a podpory před zahájeními i po dokončení činnosti pro účastníky i a uznávání znalostí, dovedností a kompetencí získaných během činnosti v rámci Evropského sboru solidarity. Podpůrná opatření by měla být koncipována a poskytována ve spolupráci s mládežnickými organizacemi a dalšími neziskovými organizacemi a organizacemi občanské společnosti s cílem využít jejich odborných znalostí na tomto poli. Bezpečnost a ochrana dobrovolníků účastníků i zamýšlených příjemců má i nadále prvořadý význam. a dobrovolníci Všechny činnosti by se měly řídit zásadou „neškodit“. Účastníci by neměli být vysíláni na operace prováděné v místě dění mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů, ani do zařízení, která jsou v rozporu s mezinárodními normami v oblasti lidských práv. Činnosti spojené s přímým kontaktem s dětmi by se měly řídit zásadou „nejlepšího zájmu dítěte“ a jejich součástí by případně měly být kontroly spolehlivosti účastníků nebo jiná opatření zaměřená na zajištění ochrany dětí. [pozm. návrh 24]

(15a)   V souladu s obecnými zásadami EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte (2017) a článkem 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením musí EU a její členské státy propagovat a podporovat přechod od institucionalizace zranitelných osob, jako jsou osoby se zdravotním postižením a děti, k rodinné a komunitní péči. Program by v této souvislosti neměl podporovat opatření nebo iniciativy, které by bránily splnění závazku ukončit institucionalizaci nebo jakékoli umisťování, které by bylo škodlivé pro děti nebo osoby se zdravotním postižením. [pozm. návrh 25]

(15b)   Zásady Unie týkající se rovných příležitostí a nediskriminace by měly být plně respektovány ve všech fázích provádění programu, včetně fáze určování a výběru dobrovolníků a organizací. [pozm. návrh 26]

(16)  K zajištění dopadu činností v rámci Evropského sboru solidarity na osobní, vzdělávací, společenský, kulturní, občanský a profesní rozvoj účastníků by měly být řádně identifikovány a dokumentovány výsledky učení dané činnosti ve formě znalostí, dovedností a kompetencí, a to v souladu s podmínkami a specifiky jednotlivých států, dle doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení(9). S cílem zajistit, aby registrovaným uchazečům byly nabízeny vhodné solidární činnosti, by uchazeči měli mít možnost seznámit se s výsledky solidárních činnosti, pokud jde o učení, ještě dříve, než se rozhodnou k účasti. Za tímto účelem by se mělo na úrovni Unie a členských států vhodným způsobem podporovat využívání účinných nástrojů pro uznávání neformálního a informálního učení, jako jsou např. nástroje Youthpass a Europass. [pozm. návrh 27]

(16a)  Národní agentury by měly mladé dobrovolníky rovněž vybízet k tomu, aby působili jako vyslanci programu a o své osobní zkušenosti se podělili v sítích sdružujících mladé lidi, ve vzdělávacích zařízeních a na seminářích. Bývalí dobrovolníci či vyslanci by rovněž mohli pomáhat se zaškolením nových uchazečů. [pozm. návrh 28]

(17)  Značka kvality by měla zajišťovat, aby zúčastněné organizace respektovaly hodnoty, zásady a cíle Unie a splňovaly zásady a požadavky Evropského sboru solidarity, co se týče jejich práv, úkolů a úkolů bezpečnostních norem, ve všech fázích dané solidární činnosti, a to i ve fázích před zahájením činnosti a po jejím ukončení. Získání značky kvality je předpokladem pro účast, ale nemělo by automaticky vést k poskytnutí finančních prostředků v rámci Evropského sboru solidarity. Značky kvality by měly být diferencovány podle různých druhů činnosti. [pozm. návrh 29]

(18)  Jakýkoliv subjekt, který má zájem se zapojit do činnosti Evropského sboru solidarity, by měl po splnění příslušných podmínek obdržet značku kvality. S cílem zajistit, aby zúčastněné organizace skutečně splňovaly zásady a požadavky Evropského sboru solidarity, co se týče jejich práv a úkolů, by měly být zavedeny samostatné značky kvality pro dobrovolnou účast na solidárních činnostech, dobrovolnictví na podporu operací humanitární pomoci a pro stáže a zaměstnání a tyto značky kvality by se měly rovněž lišit v závislosti na úloze zúčastněné organizace. Postup, který vede k udělení značky kvality, by měl být prováděcími orgány Evropského sboru solidarity vykonáván průběžně. Udělená značka kvality by měla být periodicky pravidelně posuzována, a pokud by v kontextu provedených kontrol bylo zjištěno neplnění podmínek, jež vedly k jejímu udělení, mohla měla by být odebrána. Administrativní proces by měl být omezen na minimum, aby nebyly odrazovány menší organizace. [pozm. návrh 30]

(19)  Subjekt, který má zájem nabízet činnosti v rámci Evropského sboru solidarity a chce požádat o finanční podporu, by měl nejprve získat značku kvality, což je nezbytná základní podmínka. Tento požadavek se nevztahuje na fyzické osoby žádající o finanční podporu jménem neformální skupiny účastníků Evropského sboru solidarity pro jejich solidární projekty.

(19a)   Obecně platí, že žádosti o grant by se měly předkládat národní agentuře země, v níž má zúčastněná organizace sídlo. Žádosti o grant na solidární činnosti organizované celoevropskými nebo mezinárodními organizacemi, na solidární činnosti dobrovolnických týmů v prioritních oblastech určených na evropské úrovni a na solidární činnosti na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích by se měly předkládat Výkonné agentuře Evropské komise pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, která byla zřízena prováděcím rozhodnutím Komise 2013/776/EU(10). [pozm. návrh 31]

(20)  Zúčastněné organizace mohou v rámci Evropského sboru solidarity vykonávat několik funkcí. V roli hostitele budou vykonávat činnosti spojené s přijímáním účastníků, případně včetně organizace činností, a poskytování pokynů a podpory účastníkům během solidární činnosti a zpětné vazby po výkonu činnosti. V roli poskytovatele podpory budou provádět činnosti související s vysíláním a přípravou účastníků před odjezdem, v průběhu solidární činnosti i po jejím skončení, včetně školení a navedení účastníků na místní organizace po dokončení činnosti s cílem zvýšit příležitosti pro další solidární činnosti. Národní agentury by měly dobrovolníky rovněž vybízet k tomu, aby působili jako vyslanci programu a o své osobní zkušenosti se podělili v sítích spojujících mladé lidi a ve vzdělávacích zařízeních, čímž by přispěli k propagaci programu. Za tímto účelem by měly národní agentury dobrovolníky podporovat. [pozm. návrh 32]

(20a)  V zájmu podpory solidárních činností mezi mladými lidmi by zúčastněnými organizacemi měly být veřejné nebo soukromé subjekty či mezinárodní organizace, ať už neziskové či výdělečné, a mohou zahrnovat mládežnické organizace, náboženské instituce a charitativní sdružení, sekulární humanistické organizace, nevládní organizace nebo jiné subjekty z občanské společnosti. Program by měl poskytovat financování pouze na neziskovou činnost zúčastněných organizací. [pozm. návrh 33]

(21)  Mělo by se usnadnit rozšiřování projektů Evropského sboru solidarity. Současně je třeba potenciálním příjemcům poskytovat přesné a neustále aktualizované informace o těchto příležitostech. Měla by se zavést zvláštní opatření s cílem pomoci navrhovatelům projektů v rámci Evropského sboru solidarity žádat o granty nebo rozvíjet součinnost prostřednictvím podpory evropských strukturálních a investičních fondů a programů týkajících se migrace, bezpečnosti, spravedlnosti a občanství, zdraví a kultury. [pozm. návrh 34]

(22)  Prováděcím orgánům, zúčastněným organizacím a mladým lidem účastnícím se činnosti Evropského sboru solidarity by měla být k dispozici centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem zvýšit kvalitu provádění činností Evropského sboru solidarity a také zdokonalit identifikaci a uznávání kompetencí získaných prostřednictvím těchto činností, včetně vydávání pasů mládeže.

(23)  Nepřetržitě by měl být rozvíjen portál Evropského sboru solidarity, aby byl zajištěn snadný, bezbariérový a uživatelsky vstřícný přístup k Evropskému sboru solidarity, a aby bylo k dispozici v souladu s normami stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102(11). Portál Evropského sboru solidarity poskytuje jednotné kontaktní místo pro zájemce a organizace, co se týče mimo jiné registrací, identifikace a propojování profilů a příležitostí, vytváření sítí a virtuálních výměn, školení online, jazykové podpory a podpory před umístěním a po umístění, zpětné vazby a mechanismů hodnocení a dalších užitečných funkcí, které mohou vzniknout v budoucnu. I když jednotné kontaktní místo nabízí výhodu integrovaného přístupu k různým činnostem, jednotlivci se při přístupu na portál Evropského sboru solidarity mohou setkat s fyzickými, sociálními a jinými překážkami. Pro překonání těchto překážek by zúčastněné organizace měly účastníkům poskytovat podporu při registraci. [pozm. návrh 35]

(24)  Je třeba dále rozvíjet portál Evropského sboru solidarity s přihlédnutím k Evropskému rámci interoperability(12), který poskytuje specifické pokyny ohledně toho, jak zřídit interoperabilní digitální veřejné služby, a je prováděn členskými státy a dalšími členy Evropského hospodářského prostoru prostřednictvím vnitrostátních rámců interoperability. Veřejné zprávě nabízí 47 konkrétních doporučení ohledně toho, jak by mohly zlepšit řízení svých činností interoperability, vytvořit vztahy mezi jednotlivými organizacemi, zefektivnit procesy podporující komplexní (end-to-end) digitální služby a zajistit, aby stávající ani nové právní předpisy neohrozily úsilí v oblasti interoperability. Portál by měl být navíc vybudován v souladu s normami stanovenými směrnicí (EU) 2016/2102. [pozm. návrh 36]

(24a)  Za účelem zvýšení transparentnosti provádění programu a posílení jeho účinnosti by Komise měla provádění programu pravidelně konzultovat s klíčovými zúčastněnými subjekty, včetně zúčastněných organizací. [pozm. návrh 37]

(24b)  Za účelem zajištění správného fungování programu a včasného zahájení akcí programu je nezbytné zavést v rámci pracovních programů programu mechanismy, které zajistí, aby byly nabídky předloženy registrovaným uchazečům v rozumné a relativně předvídatelné době. Pravidelné informace a aktualizace o dostupných umístěních a aktivně zapojených zúčastněných organizacích by proto měly být zaslány registrovaným uchazečům, aby se po jejich registraci podnítila jejich angažovanost v programu a současně jim byla nabídnuta příležitost přímo kontaktovat subjekty zapojené do oblasti solidarity na vnitrostátní i evropské úrovni. [pozm. návrh 38]

(25)  Na program se použije nařízení [nové finanční nařízení] (13) (dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla týkající se plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel pro granty, ceny, zadávání veřejných zakázek, nepřímé plnění, finanční pomoc, finanční nástroje a rozpočtové záruky.

(26)  Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(14) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(15) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jiné protiprávní činnosti ovlivňující finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939(16) může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(17). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(27)  Evropský sbor solidarity se zaměřuje na mladé lidi ve věku 18–30 let a předpokladem pro jejich účast na činnostech, které nabízí Evropský sbor solidarity, by měla být registrace na portálu Evropského sboru solidarity.

(27a)   Zásady Unie týkající se rovných příležitostí a nediskriminace uvádějí, že občané Unie a osoby dlouhodobě pobývající v Unii ze všech sociálních vrstev a věkových kategorií by měli mít možnost účastnit se dění jakožto aktivní občané. S přihlédnutím ke specifickým výzvám humanitární činnosti by účastníci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU měli být ve věku nejméně osmnácti let, přičemž mohou zastupovat širokou škálu profilů a generací, jejichž dovednosti jsou důležité pro úspěšné provádění těchto humanitárních operací. [pozm. návrh 39]

(28)  Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby činnosti podporované Evropským sborem solidarity byly dostupné všem mladým lidem, a zejména těm s omezenými příležitostmi, jak je podrobněji uvedeno ve strategii pro začleňování a rozmanitost vytvořené a uplatňované v rámci programu Erasmus+ nejvíce znevýhodněným. Měla by být zavedena zvláštní opatření, jako jsou vhodné formy solidárních činností a osobní podpora, pro prosazování společenského začlenění a pro zapojení znevýhodněných mladých lidí s omezenými příležitostmi a také pro to, aby byla brána v potaz omezení daná odlehlostí řady venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území. Za tímto účelem by měli mladí lidé s omezenými příležitostmi, aniž by byla dotčena možnost účastnit se práce na plný úvazek a v jiné zemi, než je země bydliště, mít rovněž možnost podílet se na práci na částečný úvazek nebo v zemi, v níž mají bydliště, a měli by mít prospěch z dalších opatření, jejichž cílem je usnadnit jejich účast na programu. Podobně by se měly zúčastněné země snažit přijmout veškerá příslušná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek, které brání řádnému fungování Evropského sboru solidarity. To by mělo vyřešit, pokud je to možné a aniž by tím bylo dotčeno schengenské acquis a právo Unie týkající se vstupu a pobytu občanů třetích zemí, administrativní problémy, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu, jakož i při vydávání evropského průkazu zdravotního pojištění v případě přeshraničních činností v rámci Evropské unie. [pozm. návrh 40]

(28a)  Zvláštní pozornost a podporu je třeba věnovat kapacitě hostitelských partnerských organizací ve třetích zemích a potřebě začlenit činnost dobrovolníků do místního kontextu a usnadnit spolupráci dobrovolníků s místními humanitárními subjekty, hostitelskou komunitou a občanskou společností. [pozm. návrh 41]

(29)  Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a plnit cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje přispěje tento program k začlenění opatření v oblasti klimatu do politik Unie a dosažení celkového cíle vynaložit alespoň 25 % výdajů z rozpočtu Unie na realizaci klimatických cílů v průběhu období VFR 2021–2027 a k dosažení ročního cíle ve výši 30 %, a to co nejdříve, nejpozději však v roce 2027. Relevantní opatření budou určována během přípravy a provádění programu a v průběhu relevantních hodnocení a přezkumu znovu posouzena. [pozm. návrh 42]

(30)  Toto nařízení stanovuje finanční příděl pro období 2021–2027, který má představovat hlavní referenční částku dle ustanovení bodu 17 Interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení pro Evropský parlament a Radu během každoročního rozpočtového procesu(18).

(30a)  Přiměřená část rozpočtu by měla být určena na výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a na rozvoj sítí mládeže. [pozm. návrh 43]

(31)  Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nesouladu. Co se týče grantů, je třeba zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnice jednotkových nákladů.

(32)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programu v rámci spolupráce zavedené Dohodou o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění programů Unie na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou účastnit také na základě dalších právních nástrojů. Toto nařízení by mělo odpovědným schvalujícím osobám, Úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) i Evropskému účetnímu dvoru udělovat nezbytná práva a potřebný přístup, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotyčné třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu na decentralizované úrovni. Jednotlivci a subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některé z akcí programu v souladu s pracovním programem a výzvou k podávání návrhů zveřejněných Komisí.

(33)  Za účelem maximalizace dopadu Evropského sboru solidarity by měla být přijata opatření, která zúčastněným zemím a dalším programům Unie umožní poskytovat další, vnitrostátní finanční podporu, jež je k dispozici v souladu s pravidly Evropského sboru solidarity.

(34)  Podle [článku 88 nového rozhodnutí Rady o přidružení zámoří](19) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(35)  V souladu se sdělením Komise „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“(20) by program měl zohledňovat zvláštní situaci těchto regionů. Budou přijata opatření, mimo jiné posílení propagace, pro zvýšení účasti nejvzdálenější regionů ve všech akcích. Provádění těchto opatření bude pravidelně monitorováno a hodnoceno. [pozm. návrh 44]

(36)  Vzhledem k tomu, že program je prováděn po dobu sedmi let, je nutné mu zajistit dostatečnou flexibilitu, aby se mohl přizpůsobit měnící se situaci a politickým prioritám pro provádění solidárních činností. Nařízení v tomto smyslu nestanovuje podrobně, jak budou akce koncipovány, ani nepředjímá politické priority či příslušné rozpočtové priority pro příštích sedm let. Sekundární politická rozhodnutí a priority, včetně podrobností o konkrétních akcích prováděných prostřednictvím jednotlivých činností, by měly být místo toho určeny prostřednictvím ročního pracovního programu v souladu s finančním nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(21) (finanční nařízení) by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní program by měl stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a jakékoliv jejich doplňky by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem aktu v přenesené pravomoci. Pro zajištění rovnocenné účasti na přípravě aktů v přenesené pravomoci by Komise při přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci měla v rámci své přípravné činnosti vést odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě. [pozm. návrh 45]

(37)  Podle odstavců 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 je třeba hodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních monitorovacích požadavků, zároveň však zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy. Tyto požadavky by měly zahrnovat konkrétní, v průběhu času měřitelné a realistické ukazatele a tvořit základ pro hodnocení účinnosti programu na místě.

(38)  Náležitý dosah, publicita a šíření příležitostí a výsledků činností podporovaných programem by měly být zajišťovány na evropské, regionální, vnitrostátní a místní úrovni. Protože je třeba oslovit velký počet potenciálních kandidátů, program by měl být propagován pomocí dynamických komunikačních prostředků, se zvláštním důrazem na sociální média. Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby se do činnosti podporované Evropským sborem solidarity zapojovaly sociální podniky. Činnosti spojené se zajištěním náležitého dosahu, publicity a šíření informací by měly zajišťovat všechny prováděcí subjekty programu, společně unijní internetové stránky, programy Unie spojené s Evropským sborem solidarity, a měly by – je-li to relevantní – zahrnovat podporu s podporou ze strany dalších klíčových zúčastněných stran. [pozm. návrh 46]

(39)  V zájmu dosažení cílů programu by Komise, členské státy a národní agentury měly úzce spolupracovat v partnerství s nevládními organizacemi, sociálními podniky, organizacemi mládeže, organizacemi zastupujícími zdravotně postižené osoby a místními zúčastněnými subjekty s odbornými zkušenostmi v solidárních činnostech, včetně dobrovolnických infrastruktur a podpůrných agentur, jako jsou dobrovolnická centra. [pozm. návrh 47]

(40)  S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější součinnost mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly prostředky přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení přispět také k pokrytí bezbariérové komunikace mezi podniky ohledně politických priorit Unie za předpokladu, že se týkají obecných cílů tohoto nařízení. [pozm. návrh 48]

(41)  Za účelem efektivního a účinného provádění tohoto nařízení by měl program co nejvíce využívat stávající řídicí mechanismy, které již byly zavedeny. Provádění programu by tedy mělo být svěřeno existujícím subjektům, tj. Komisi a národním agenturám, jež jsou pověřeny řízením akcí uvedených v kapitole III [nového nařízení o programu Erasmus]. Komise by provádění Evropského sboru solidarity měla pravidelně konzultovat s hlavními zúčastněnými subjekty, včetně zúčastněných organizací.

(42)  Za účelem zajištění řádného finančního řízení, optimalizace nákladů a právní jistoty ve všech zúčastněných zemích by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, mohl by v zájmu co nejvyšší účinnosti nezávislým auditorem být tentýž orgán, který je pověřen činnostmi uvedenými v kapitole III [nového nařízení o programu Erasmus]. [pozm. návrh 49]

(43)  Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek řádného fungování programu. Taková opatření zahrnují – pokud je to možné, a aniž by tím bylo dotčeno právo EU týkající se vstupu a pobytu občanů třetích zemí – řešení problémů, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu, a dalších právních problémů, které by mohly bránit v přístupu mladých lidí k programu. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801(22) se členské státy vybízejí, aby zavedly zkrácené řízení o přijetí. [pozm. návrh 50]

(44)  Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a v příslušném členění. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(45)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(23). [pozm. návrh 51]

(46)  Pro zjednodušení požadavků na příjemce by měly být v co největší míře využívány zjednodušené granty v podobě jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních částek. Zjednodušené granty podporující činnosti mobility v rámci programu vymezené Komisí by měly zohlednit životní a existenční náklady dané hostitelské země. Členským státům by mělo být rovněž doporučeno, aby v souladu se svými vnitrostátními předpisy osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních poplatků. Totéž osvobození by se mělo vztahovat na veřejné nebo soukromé subjekty, které tuto finanční podporu poskytují dotyčným jednotlivcům.

(47)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013, nařízením Rady (Euratom, EC) č. 2988/95(24), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízením Rady (EU) 2017/1939 mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Aby bylo možné přezkoumat a/nebo doplnit ukazatele výkonnosti programu, měla by být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci by měli mít systematický přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(48)  Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie(25). Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit respektování práva na rovnost žen a mužů a práva na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace či sociálně-ekonomického zázemí a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny základních práv Evropské unie. [pozm. návrh 52]

(49)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají také ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků, pokud jde o dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je nezbytným předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie.

(50)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení účasti mladých lidí a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

(51)  [Nařízení o Evropském sboru solidarity] by mělo být zrušeno s účinkem od 1. ledna 2021.

(52)  Aby se zajistila kontinuita finanční podpory podle tohoto programu, mělo by se toto nařízení použít od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí Evropský sbor solidarity (dále jen „program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)   „solidární činností“ vysoce kvalitní dočasné inkluzivní a přiměřeně financované činnosti zabývající se řešením důležitých společenských výzev ve prospěch společenství nebo společnosti jako celku a přispívající k dosahování cílů Evropského sboru solidarity, které mohou mít podobu dobrovolnické činnosti, stáží, pracovních míst, solidárních projektů a činnosti zaměřené na vytváření sítí v různých oblastech, včetně oblastí uvedených v odstavci 13, při současném zajištění evropského přínosu a dodržování předpisů v oblasti zdraví a bezpečnosti a mezinárodních norem v oblasti lidských práv; [pozm. návrh 53]

2)  „registrovaným uchazečem“ jednotlivec ve věku 17 až 30 let, který oprávněně pobývá v zúčastněné zemi a který se zaregistroval na portálu Evropského sboru solidarity s cílem zapojit se do činnosti solidarity, ale ještě se těchto činností neúčastní; [pozm. návrh 54]

3)  „účastníkem“ jednotlivec ve věku 18 až 30 let, který oprávněně pobývá v zúčastněné zemi a který se zaregistroval na portálu v Evropském sboru solidarity a účastní se solidární činnosti v rámci Evropského sboru solidarity; [pozm. návrh 55]

4)  „mladými lidmi s omezenými příležitostmi“ mladí lidé, kteří čelí určitým potřebují dodatečnou pomoc vzhledem k různým překážkám, jež jim brání v účinném přístupu k příležitostem poskytovaným v rámci programu z ekonomických, sociálních, kulturních, zeměpisných nebo vyplývajícím například ze zdravotního postižení, zdravotních důvodů nebo z důvodů, jako je zdravotní postižení a vzdělávací problémy problémů, vzdělávacích problémů, jejich migrantského původu, kulturních rozdílů, ekonomické, sociální a geografické situace, včetně osob z marginalizovaných skupin nebo ohrožených diskriminaci na základě některého z důvodů, které jsou zakotveny v článku 21 Listiny základních práv Evropské unie; [pozm. návrh 56]

5)  „zúčastněnou organizací“ jakýkoliv veřejný nebo soukromý subjekt, ať už neziskový či výdělečný, místní, regionální, vnitrostátní nebo mezinárodní, kterému byla udělena značka kvality Evropského sboru solidarity, v úloze hostitele, poskytovatele podpory nebo v obou těchto úlohách, přičemž se zajistí, aby byl tento subjekt schopen vykonávat vysoce kvalitní solidární činnost v souladu s cíli programu; [pozm. návrh 57]

6)  „dobrovolnickou činností“ nepovinná solidární činnost, která probíhá jako dobrovolná neplacená činnost na spočívající ve výkonu určité veřejně prospěšné činnosti, která přispívá k veřejnému blahu a kterou účastník vykonává ve svém volném čase, z vlastní svobodné vůle a bez nároku na odměnu po dobu až 12 měsíců; [pozm. návrh 58]

7)  „stáží“ placená solidární činnost po dobu 2 3 až 6 měsíců, která má formu pracovní praxe v rámci zúčastněné organizace a kterou lze prodloužit jednou a na dobu maximálně dvanácti měsíců, kterou nabízí a platí zúčastněná organizace hostící účastníka Evropského sboru solidarity, a která zahrnuje složku učení zaměřenou na získání potřebných dovedností a praxe; [pozm. návrh 59]

8)  „pracovním místem“ důstojně placená solidární činnost po dobu 2 3 až 12 měsíců, kterou která zahrnuje složku učení a odborné přípravy, je založena na písemné dohodě, nabízí a platí ji zúčastněná organizace zaměstnávající účastníka Evropského sboru solidarity a nenahrazuje stávající pracovní příležitost; [pozm. návrh 60]

9)  „solidárním projektem“ neplacená vnitrostátní nebo přeshraniční solidární činnost po dobu až 12 měsíců, kterou provádějí skupiny nejméně pěti účastníků Evropského sboru solidarity s cílem řešit klíčové výzvy v rámci svých komunit, přičemž současně představují jasný evropský přínos; [pozm. návrh 61]

10)  „značkou kvality“ osvědčení udělené na základě rozličných konkrétních požadavků závisejících na druhu poskytované solidární činnosti zúčastněné organizaci, která je ochotna zajistit solidární činnosti v rámci Evropského sboru solidarity, a to v roli hostitele nebo poskytovatele podpory, tj. osvědčení potvrzující, že organizace je schopna zajistit kvalitu solidárních činností ve všech fázích dané solidární činnosti v souladu se zásadami a cíli programu; [pozm. návrh 62]

11)  „centry zdrojů Evropského sboru solidarity“ doplňkové funkce prováděné určenou národní agenturou na podporu rozvoje, provádění a kvality činností v rámci Evropského sboru solidarity a dále určování kompetencí, které účastníci získávají během svých solidárních činností;

12)  „unijními nástroji pro transparentnost a uznávání kvalifikací“ nástroje, které zúčastněným subjektům pomáhají pochopit, hodnotit a v patřičných případech uznávat výsledky neformálního a informálního učení v celé Unii. Všichni účastníci po ukončení své činnosti obdrží osvědčení, jako je Youthpass nebo Europass, s uvedením výsledků učení a dovedností, které rozvinuli během své činnosti;

13)  „činností humanitární pomoci“ činnost na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích, jejímž cílem je poskytnout naléhavou pomoc založenou na potřebách zaměřenou na ochranu životů, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti při člověkem vyvolaných krizích nebo přírodních katastrofách včetně operací pomoci, záchrany a ochrany při humanitárních krizích nebo bezprostředně po nich, podpůrná opatření pro zajištění přístupu k lidem v nouzi a pro usnadnění volného toku pomoci, jakož i akce zaměřené na posílení připravenosti na katastrofy a snižování rizika katastrof, propojení pomoci, obnovy a rozvoje a akce přispívající k posílení odolnosti a schopnosti vyrovnávat se s krizemi a překonávat jejich následky;

14)  „třetí zemí“ země, která není členem Unie;

15)  „třetí zemí přidruženou k programu“ třetí země, která je stranou dohody s Unií umožňující účast na programu a která s ohledem na členské státy splňuje všechny závazky stanovené v tomto nařízení;

16)  „třetí zemí nepřidruženou k programu“ třetí země, která se neúčastní programu v plném rozsahu, ale jejíž právní subjekty mohou výjimečně a v řádně odůvodněných případech v zájmu Unie programu využít.

Článek 3

Cíle programu

1.  Obecným cílem programu je podporovat solidaritu jako hodnotu, především prostřednictvím dobrovolnictví, zvýšit účast generace mladých lidí, kteří se s větší pravděpodobností zapojí do solidárních činností, a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, a tím přispět k posílení sociální soudržnosti, solidarity, a demokracie, evropské identity a aktivního občanství v Unii a v zahraničí, podpořit komunity a a současně reagovat na společenské a humanitární výzvy na místě, a to s vynaložením zvláštního úsilí na podporu sociálního začlenění a rovných příležitostí. [pozm. návrh 63]

2.  Specifickým cílem programu je poskytnout mladým lidem, včetně těch s omezenými příležitostmi, snadno dostupné a inkluzivní příležitosti k zapojení se do solidárních činností navozujících pozitivní společenské změny v Evropě a v zahraniční a současně zlepšit a náležitě doložit jejich kompetence pro osobní, vzdělávací, sociální, kulturní, občanský a profesní rozvoj, jakož i usnadnit jejich trvalou angažovanost coby aktivních občanů, zaměstnatelnost a přechod na trh práce. [pozm. návrh 64]

2a.  Součástí zpětné vazby poskytované účastníky a zúčastněnými organizacemi je rovněž posouzení splnění cílů programu. [pozm. návrh 65]

3.  Cíle programu se provádějí v rámci těchto dvou složek činnosti:

a)  účast mladých lidí na solidárních činnostech zaměřených na společenské výzvy, jak se uvádí v článku 6, a úsilí o dosažení cílů udržitelného rozvoje; [pozm. návrh 66]

b)  účast mladých lidí i lidí se zkušenostmi na solidárních činnostech zaměřených na humanitární pomoc (Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci), jak se uvádí v článku 10, a na činnostech v Unii i mimo ni, jejichž cílem je zlepšování schopnosti hostitelských organizací poskytovat humanitární pomoc ve třetích zemích, jak se uvádí v článku 11. [pozm. návrh 67]

3a.   Operační cíle a odpovídající politické priority akcí, které mají být prováděny prostřednictvím činností v rámci složek uvedených v odstavci 3 tohoto článku, budou upřesněny v ročních pracovních programech, které mají být přijaty podle článku 18. [pozm. návrh 68]

KAPITOLA II

AKCE EVROPSKÉHO SBORU SOLIDARITY

Článek 4

Akce Evropského sboru solidarity

1.  Program sleduje své cíle stanovené v článku 3 prostřednictvím těchto typů akcí:

a)  dobrovolnická činnost, jak se uvádí v článcích 7 a 11;

b)  vysoce kvalitními stáže a pracovní místa, jak se uvádí v článku 8; [pozm. návrh 69]

c)  solidární projekty, jak se uvádí v článku 9;

d)  činnosti zaměřené na vytváření sítí, jak se uvádí v článku 5;

e)  opatření pro kvalitu a podporu, jak se uvádí v článku 5.

2.  Program podporuje solidární činnosti, které představují jasnou evropskou přidanou hodnotu, například prostřednictvím:

a)  jejich nadnárodní povahy, zejména pokud jde o mobilitu ve vzdělávání a spolupráci;

b)  jejich schopnosti vzájemně se doplňovat s dalšími programy a politikami na místní, regionální, celostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c)  jejich evropského rozměru, pokud jde o témata, cíle, přístupy, očekávané výsledky a další aspekty těchto solidárních činností;

d)  jejich přístupu k zapojení mladých lidí inkluzivnosti a jejich skutečné schopnosti zapojit mladé lidi z různých prostředí, včetně mladých lidí se zdravotním postižením; [pozm. návrh 70]

e)  jejich přispěním k účinnému využívání nástrojů Unie v oblasti transparentnosti a uznávání.

2a.   Roční pracovní programy přijaté podle článku 18 obsahují seznam činností, které jsou pro účastníky, příjemce a společnost potenciálně škodlivé nebo které jsou pro účastníky nevhodné a které se nesmí v rámci programu provádět nebo které podléhají zvláštní odborné přípravě, ověření spolehlivosti nebo jiným opatřením. [pozm. návrh 71]

3.  Solidární činnosti se provádějí v souladu se specifickými požadavky stanovenými pro každý druh činnosti realizované v rámci programu, jak se uvádí v článcích 5, 7, 8, 9 a 11, jakož i v souladu s platnými regulačními rámci v zúčastněných zemích.

4.  Odkazy na Evropskou dobrovolnou službu v právních předpisech Unie se vykládají tak, že zahrnují jak dobrovolnické činnosti podle nařízení (EU) č. 1288/2013, tak podle tohoto nařízení.

Článek 5

Akce společné pro obě složky

1.  Cílem činností zaměřených na vytváření sítí, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. d), je:

a)  posilovat kapacity zúčastněných organizací, aby mohly nabízet rostoucímu počtu účastníků Evropského sboru solidarity vysoce kvalitní, snadno dostupné a přiměřeně financované projekty; [pozm. návrh 72]

b)  přilákat nové zájemce, a to jak mladé lidi, tak osoby, které mají určité zkušenosti v rámci iniciativy Humanitární dobrovolníci EU, a zúčastněné organizace; [pozm. návrh 73]

ba)  usnadňovat přístup osob se zdravotním postižením ke všem nabízeným činnostem; [pozm. návrh 74]

c)  umožňovat zpětnou vazbu poskytování zpětné vazby ohledně solidárních činností i propagaci programu v pozici jeho vyslance a [pozm. návrh 75]

d)  přispívat k výměně zkušeností a k posílení pocitu sounáležitosti u osob a subjektů účastnících se Evropského sboru solidarity a podpořit tak jeho širší pozitivní dopad.

2.  Opatření pro kvalitu a podporu, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. e), zahrnují:

a)  opatření, jejichž cílem je zajistit kvalitu dobrovolnické činnosti, stáží nebo pracovních míst, včetně odborné přípravy, jazykové podpory, doplňkového pojištění, podpory před solidární činností nebo po ní, jakož i dalšího využití osvědčení Youthpass, které určuje a dokládá kompetence, které účastníci během solidárních činností získali, a budování kapacit a administrativní podporu pro zúčastněné organizace;

aa)  opatření na ochranu příjemců solidárních činností, včetně cílené odborné přípravy účastníků, kteří solidární činnosti provozují ve prospěch zranitelných skupin, včetně dětí, a ověření spolehlivosti účastníků pracujících s dětmi; [pozm. návrh 76]

ab)   opatření zaměřená na podporu sociálního začleňování a rovných příležitostí, zejména v zájmu účasti mladých lidí s omezenými příležitostmi, například vhodné formy solidárních činností a individualizovanou podporu; [pozm. návrh 77]

ac)  opatření usilující o zajištění budování kapacit a administrativní podpory pro zúčastněné organizace; [pozm. návrh 78]

b)  vytvoření a udržování značky značek kvality pro subjekty, které jsou ochotny poskytovat solidární činnosti pro Evropský sbor solidarity; [pozm. návrh 79]

c)  činnosti centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem podpořit a zvýšit kvalitu akcí prováděných Evropským sborem solidarity a zlepšit uznávání jejich výsledků;

d)  vytvoření, údržbu a aktualizaci přístupného portálu Evropského sboru solidarity, minimálně ve všech úředních jazycích Unie, a dalších příslušných on-line služeb, jakož i nezbytných podpůrných systémů IT a internetových nástrojů, jež musí být v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými směrnicí (EU) 2016/2102. [pozm. návrh 80]

da)   opatření usilující o motivaci sociálních podniků, aby podpořily činnosti programu či umožnily zaměstnancům zapojit se do dobrovolnických činností v rámci programu; [pozm. návrh 81]

db)   vývoj jasného a podrobného postupu pro účastníky a zúčastněné organizace, který stanoví kroky a harmonogramy pro všechny fáze solidárních činností; [pozm. návrh 82]

KAPITOLA III

ÚČAST MLADÝCH LIDÍ NA SOLIDÁRNÍCH ČINNOSTECH ŘEŠÍCÍCH SPOLEČENSKÉ VÝZVY

Článek 6

Účel a druh akcí

1.  Akce prováděné v rámci složky „Zapojení mladých lidí do solidárních činností zaměřených na řešení společenských výzev“ přispívají zejména k posílení soudržnosti, solidarity, občanství a demokracie v Unii i v zahraničí a reagují na společenské výzvy se zvláštní snahou podpořit sociální začlenění a rovné příležitosti. [pozm. návrh 83]

2.  Tato složka podporuje činnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b), c), d) a e) následujícími způsoby:

a)  dobrovolnickou činností, jak se uvádí v článku 7;

b)  stážemi a pracovními místy, jak se uvádí v článku 8, které musí být vysoce kvalitní; [pozm. návrh 84]

c)  solidárními projekty, jak se uvádí v článku 9;

d)  činnostmi zaměřenými na vytváření sítí pro jednotlivce a organizace zapojené do této složky v souladu s článkem 5;

e)  opatřeními pro kvalitu a podporu, jak se uvádí v článku 5.

Článek 7

Dobrovolnictví ve formě solidárních činností

1.  Dobrovolnická činnost, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. a), zahrnuje složku významný rozměr vzdělávání a učení a odborné přípravy on-line i off-line odbornou přípravu, která je přizpůsobena příslušné činnosti a probíhá před jejím začátkem i v jejím průběhu. Dobrovolnická činnost také usiluje o jasný dopad na zjištěné potřeby komunity, nenahrazuje stáže nebo pracovní místa, nepovažuje se za zaměstnání a je založeno založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy. Tato dohoda zajistí přiměřenou právní, sociální a finanční ochranu účastníka. [pozm. návrh 85]

2.  Dobrovolnická činnost může probíhat zpravidla probíhá v zemi jiné, než je země bydliště účastníka (přeshraniční). nebo Dobrovolnická činnost může probíhat v zemi bydliště účastníka (vnitrostátní), účastnit se jí ale mohou pouze mladí lidé s omezenými příležitostmi a zahrnuje účastníky s bydlištěm v jiné zemi, než ve které daná činnost probíhá. [pozm. návrh 86]

Článek 8

Stáže a pracovní místa

1.  Tyto stáže, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. b), jsou placené a probíhají na základě písemné dohody o stáži uzavřené na začátku stáže v souladu s případným platným regulačním rámcem země, v níž se stáž koná. a se zohledněním zásad Dohoda o stáži uvádí vzdělávací cíle, pracovní podmínky a trvání stáže, odměnu, kterou má účastník obdržet, a práva a povinnosti smluvních stran a zohledňuje zásady rámce pro kvalitu stáží (2014/C 88/01). Stáže nenahrazují pracovní místa. [pozm. návrh 87]

2.  Pracovní místo, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. b), je založeno na pracovní smlouvě v souladu s je založeno na písemné pracovní smlouvě, která dodržuje všechny podmínky zaměstnání stanovené ve vnitrostátním právním rámcem zúčastněné právu, a/nebo platné kolektivní smlouvy země, v níž je zaměstnání vykonáváno. Finanční podpora pro zúčastněné organizace nabízející pracovní místa nepřesáhne 12 dvanáct měsíců v případech, kdy trvání pracovní smlouvy překročí 12 dvanáct měsíců. [pozm. návrh 88]

3.  Stáže a pracovní místa zahrnují významný prvek vzdělávání a odborné přípravy učení před začátkem činnosti i v jejím průběhu s cílem pomoci účastníkům v získání relevantních zkušeností za účelem rozvoje kompetencí užitečných pro jejich osobní, vzdělávací, sociální, občanský i profesní rozvoj. [pozm. návrh 89]

4.  Stáže a pracovní místa mohou probíhat probíhají zpravidla v zemi jiné, než je země bydliště účastníka (přeshraniční). nebo Stáže a pracovní místa mohou probíhat v zemi bydliště účastníka (vnitrostátní), účastnit se jich ale mohou pouze mladí lidé s omezenými příležitostmi a zapojují se do nich účastníci s bydlištěm v jiné zemi, než ve které daná činnost probíhá. [pozm. návrh 90]

4a.   Je vyčleněn odpovídající rozpočet na financování přiměřených úprav umožňujících účinné zapojení osob se zdravotním postižením na rovnocenném základě s ostatními v souladu s článkem 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a směrnicí Rady 2000/78/ES(26). [pozm. návrh 91]

Článek 9

Solidární projekty

Solidární projekt, jak se uvádí v čl. 4 odst. 1 písm. c), nenahrazuje stáže a/nebo pracovní místa.

KAPITOLA IV

EVROPSKÝ DOBROVOLNICKÝ SBOR HUMANITÁRNÍ POMOCI

Článek 10

Účel a druh akcí

1.  Akce prováděné v rámci složky „Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci“ přispívají zvláště k poskytování humanitární pomoci založené na potřebách a zaměřené na záchranu života, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti a na v případě přírodních či člověkem způsobených katastrof, k budování kapacit a zvyšování odolnosti zranitelných komunit, které jsou zranitelné, nestabilní nebo zasažené přírodními nebo člověkem způsobenými katastrofami, zasažených komunit a k usnadnění přechodu z humanitární reakce k dlouhodobému udržitelnému rozvoji podporujícímu začlenění. [pozm. návrh 92]

2.  Akce v rámci této kapitoly se provádějí v souladu se zásadami s Evropským konsensem o humanitární pomoci, přičemž je třeba podporovat základní zásady humanitární pomoci, jimiž jsou lidskost, neutralita, nestrannost a nezávislost, a současně potvrzovat, že Unie je pevně odhodlána uplatňovat přístup založený na potřebách a nečinit rozdíl mezi dotčenými skupinami obyvatelstva ani v jejich rámci, a dodržovat mezinárodní právo. [pozm. návrh 93]

2a.  Humanitární pomoc Unie se poskytuje v situacích, v nichž mohou působit také další nástroje související s rozvojovou spoluprací, zvládáním krizí a civilní ochranou. Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci pracuje soudržným a doplňkovým způsobem a jeho činnost se nesmí překrývat s příslušnými politikami a nástroji Unie, zejména s politikou Unie v oblasti humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a s mechanismem civilní ochrany Unie. [pozm. návrh 94]

2b.  V rámci prosazování soudržné mezinárodní reakce na humanitární krize jsou akce v rámci této kapitoly v souladu s akcemi, které koordinuje Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí. [pozm. návrh 95]

2c.  Evropský sbor humanitární pomoci přispívá k posílení zohledňování genderového hlediska v rámci humanitární pomoci Unie a podporuje odpovídající humanitární reakci na specifické potřeby žen. Zvláštní pozornost je věnována spolupráci se skupinami a sítěmi sdružujícími ženy s cílem podporovat účast a vedoucí postavení žen v rámci humanitární pomoci a využít jejich schopností a odbornosti ve prospěch obnovy, budování míru, snižování rizika katastrof a zvyšování odolnosti dotčených komunit. [pozm. návrh 96]

2d.  V dohodě mezi vysílající organizací a Evropským dobrovolnickým sborem humanitární pomoci jsou v úzké konzultaci s hostitelskými organizacemi stanoveny přesné podmínky vysílání dobrovolníků, včetně práv a povinností, doby trvání a místa vyslání a úkolů, které mají být vykonány. [pozm. návrh 97]

3.  Tato složka podporuje činnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), d) a e) následujícími způsoby:

a)  dobrovolnickou činností, jak se uvádí v článku 11;

aa)   solidárními projekty; [pozm. návrh 98]

b)  činnostmi zaměřenými na vytváření sítí pro jednotlivce a organizace zapojené do této složky v souladu s článkem 5;

c)  opatřeními pro kvalitu a podporu v souladu s článkem 5 se zvláštním důrazem na opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany účastníků.

3a.  Na základě předchozího posouzení potřeb ve třetích zemích podporuje toto nařízení akce zaměřené na posílení kapacity humanitární pomoci s cílem posílit připravenost a reakci na humanitární krize na místní úrovni a zajistit účinnost a udržitelný dopad práce dobrovolníků na místě, a to včetně:

a)  řízení rizik spojených s přírodními katastrofami, připravenosti a reakce na katastrofy, poradenství, odborné přípravy v oblasti řízení dobrovolníků a dalších relevantních oblastí pro zaměstnance a dobrovolníky z hostitelských organizací;

b)  výměny osvědčených postupů, technické podpory, programů partnerství a výměny pracovníků a dobrovolníků, vytváření sítí a dalších vhodných akcí. [pozm. návrh 99]

3b.   Komise bude nadále vést, udržovat a aktualizovat databázi humanitárních dobrovolníků EU a regulovat přístup k ní a její používání, a to i s ohledem na dostupnost a vhodnost humanitárních dobrovolníků z EU, což umožní pokračující účast dobrovolníků, kteří se vracejí. Zpracování osobních údajů shromážděných v této databázi nebo pro její účely probíhá případně v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(27) a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(28). [pozm. návrh 100]

Článek 11

Dobrovolnická činnost na podporu operací humanitární pomoci

1.  Dobrovolnická činnost na podporu operací humanitární pomoci, jak zahrnuje přiměřené učení a odbornou přípravu, a to i před umístěním, jež se týkají projektů, do nichž se uvádí mladí dobrovolníci zapojí, a kladou náležitý důraz na zásady poskytování humanitární pomoci uvedené v čl. 4 10 odst. 1 písm. 2 a), zahrnuje složku učení a odborné přípravyna zásadu „neškodit“. Nenahrazuje stáže nebo pracovní místa a je založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti. [pozm. návrh 101]

1a.   Iniciativa Humanitární dobrovolníci EU podporuje účast místních dobrovolníků ze třetích zemí. [pozm. návrh 102]

2.  Dobrovolnická činnost v rámci této složky je možná pouze ve třetích zemích tam, kde: [pozm. návrh 103]

a)  probíhají činnosti a operace humanitární pomoci a

b)  kde neprobíhají žádné mezinárodní ani vnitrostátní ozbrojené konflikty.

2a.  Na základě předchozího posouzení potřeb ve třetích zemích ze strany vysílajících a hostitelských organizací a dalších příslušných subjektů podporuje Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci akce zaměřené na:

a)  posilování schopnosti hostitelských organizací poskytovat humanitární pomoc ve třetích zemích, aby se na místní úrovni zvýšila připravenost a zlepšila reakce na humanitární krize a zajistila účinnost a udržitelnost výsledků práce Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci na místě, a to prostřednictvím řízení rizik souvisejících s katastrofami, připravenosti na katastrofy a reakce na ně, přechodu z humanitární reakce na udržitelný místní rozvoj, poradenství a odborné přípravy v oblasti řízení dobrovolnické činnosti;

b)  výměnu osvědčených postupů, technickou pomoc, programy partnerství a výměnu zaměstnanců a dobrovolníků. [pozm. návrh 104]

2b.   Posouzení míry rizik pro bezpečnost dobrovolníků je prioritou, zejména v zemích nebo oblastech považovaných za nestabilní nebo za místa s bezprostředními hrozbami. [pozm. návrh 105]

2c.   Komunikační kampaně o Evropském sboru solidarity týkající se iniciativy Humanitární dobrovolníci EU se musí uskutečňovat především na území Unie a zaměřovat se na práci dobrovolníků a humanitárních pracovníků vykonávanou v souladu se zásadami poskytování humanitární pomoci, jimiž jsou lidskost, nezávislost, neutralita a nestrannost, ze kterých jejich činnost vychází. [pozm. návrh 106]

2d.   Dobrovolnictví reaguje na skutečné potřeby a nedostatky zjištěné na místní úrovni hostitelskými organizacemi. [pozm. návrh 107]

Článek 11a

Určení a výběr zájemců o dobrovolnickou činnost

1.  Na základě předchozího posouzení potřeb ve třetích zemích Komise určí a vybere zájemce o dobrovolnickou činnost, kterým bude poskytnuta odborná příprava ve spolupráci s národními agenturami a hostitelskými organizacemi.

2.  Zájemci o dobrovolnickou činnost jsou určováni a vybíráni v souladu s článkem 14, při dodržení zásad nediskriminace, rovnosti žen a mužů a rovných příležitostí.

3.  Věkové limity uvedené v článcích 2 a 15 se nepoužijí pro dobrovolnickou činnost na podporu operací humanitární pomoci podle tohoto článku. [pozm. návrh 108]

Článek 11b

Odborná příprava zájemců o dobrovolnickou činnost

1.  Na základě stávajících programů a postupů Komise zavede program odborné přípravy pro zájemce o dobrovolnickou činnost zaměřený na podporu a doplnění akcí humanitární pomoci.

2.  Zájemci o dobrovolnickou činnost, kteří byli určeni a vybráni v souladu s postupem podávání žádostí, se mohou účastnit programu odborné přípravy prováděného kvalifikovanými organizacemi. Konkrétní rozsah a obsah odborné přípravy, kterou má každý zájemce o dobrovolnickou činnost absolvovat, bude určen po konzultaci s hostitelskou organizací, jež obdržela osvědčení, na základě potřeb a s přihlédnutím k předchozím zkušenostem zájemce a k plánovanému místu vyslání.

3.  Program odborné přípravy zahrnuje posouzení připravenosti zájemců o dobrovolnickou činnost na to, aby mohli být vysláni do třetích zemí za účelem podpory a doplnění činností humanitární pomoci a naplnění potřeb na místě. [pozm. návrh 109]

KAPITOLA V

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 12

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění programu v období 2021–2027 činí 1 112 988 000 v cenách roku 2018 [1 260 000 000 000 EUR v běžných cenách]. [pozm. návrh 110]

2.  Částka uvedená v odstavci 1 může být použita na technickou a administrativní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. Přiměřená část rozpočtu se vyčlení také na výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy a na rozvoj sítí mládeže. [pozm. návrh 111]

2a.   Komise přijímá v souladu s článkem 29 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení mění s cílem umožnit flexibilitu a úpravu orientačního rozdělení rozpočtových prostředků na činnosti podle článku 12a. Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku odrážejí nové politické priority úpravou rozdělení, jež dodržuje maximální rozpětí 20 %. [pozm. návrh 112]

3.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, výdaje na činnosti vyplývající z projektů zahrnutých do prvního pracovního programu mohou být způsobilé od 1. ledna 2021.

4.  Zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení lze na jejich žádost převést do programu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s [čl. 62 odst. 1 písm. a)] finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s [písmenem c) uvedeného článku]. Tyto zdroje se pokud možno použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 12a

Rozdělení rozpočtových prostředků na činnosti podle článků 7, 8, 9 a 11

Orientační rozdělení rozpočtových prostředků určených na činnosti podle článků 7, 8, 9 a 11 je následující:

a)  na dobrovolnictví ve formě solidárních činností a projektů, jak se uvádí v článcích 7 a 9: 86 %;

b)  na stáže a pracovní místa, jak se uvádí v článku 8: 8 %; a

c)  na dobrovolnickou činnost na podporu operací humanitární pomoci, jak se uvádí v článku 11: 6 %. [pozm. návrh 113]

Článek 13

Formy financování z EU a způsoby provádění

1.  Program se provádí konzistentně v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v [čl. 62 odst. 1 písm. c)] finančního nařízení.

2.  Program může poskytovat financování v kterékoliv formě stanovené ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a veřejných zakázek. V zájmu zjednodušení požadavků na příjemce se v maximální možné míře používají jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální sazby. [pozm. návrh 114]

3.  Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].

4.  Pro účely výběrového řízení v rámci přímého a nepřímého řízení může být hodnotící výbor složen z externích odborníků.

KAPITOLA VI

ÚČAST V EVROPSKÉM SBORU SOLIDARITY

Článek 14

Zúčastněné země

1.  Dobrovolnická činnost, stáže, pracovní místa, solidární projekty, činnosti zaměřené na vytváření sítí a opatření pro kvalitu a podporu, jak se uvádí v článcích 5, 7, 8, 9 a 11 jsou otevřeny účasti členských států a zámořských zemí a území.

2.  Dobrovolnické činnosti, činností zaměřených na vytváření sítí a opatření pro kvalitu a podporu, jak se uvádí v článcích 5 a 7, se mohou účastnit:

a)  členové Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohody o Evropském hospodářském prostoru;

b)  přistupující země, kandidáti a potenciální kandidáti v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)  země, na něž se vztahuje evropská politika sousedství, v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovených v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)  jiné třetí země v souladu s podmínkami stanovenými ve specifických dohodách upravujících účast této třetí země na jakémkoliv programu Unie, pokud dohoda:

–  zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky a výhody třetí země účastnící se programů Unie,

–  stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich administrativní náklady. Tyto příspěvky představují účelově vázané příjmy v souladu s [čl. 21 odst. 5] finančního nařízení,

–  nepřiznává dané třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu,

–  zaručuje práva Unie na zajištění řádného finančního řízení a ochrany jejích finančních zájmů.

3.  Země uvedené v odstavci 2 se plně účastní programu, pouze pokud splní všechny povinnosti, které toto nařízení ukládá členským státům.

3a.   Jakmile bude k dispozici dostatečné množství informací o finančních příspěvcích, které na program věnují třetí země a jež se očekávají, budou tyto informace poskytnuty oběma složkám rozpočtového orgánu v rámci výroční nebo průběžné zprávy o programu. [pozm. návrh 115]

4.  Dobrovolnická činnost a činnosti zaměřené na vytváření sítí, jak se uvádí v článcích 5 a 7, mohou být otevřeny účasti třetích zemí, které nejsou přidruženy programu, zejména zemí evropského sousedství.

Článek 15

Účast osob

1.  Mladí lidé ve věku 17 až 30 let, kteří se chtějí účastnit Evropského sboru solidarity, se zaregistrují prostřednictvím portálu tohoto sboru. V okamžiku zahájení dobrovolnické činnosti, stáže, zaměstnání nebo solidárního projektu však musí být mladému člověku nejméně 18 let a nejvýše 30 let.

1a.  Účastníkům, kteří odcházejí do jiné země, je zaručena plná zdravotní péče, kterou požívají v členském státě, v němž mají bydliště, nikoliv jen naléhavá zdravotní péče. Zdravotní péče je poskytována prostřednictvím veřejných zdravotních služeb členského státu, v němž je činnost vykonávána, nebo pokud takové služby chybí nebo zjevně nesplňují normy kvality v členském státě, v němž mají bydliště, prostřednictvím soukromých zdravotních služeb v členském státě, v němž je činnost vykonávána. [pozm. návrh 116]

1b.  Při provádění tohoto nařízení Komise, členské státy a další zúčastněné země podporují sociální začleňování a rovné podmínky přístupu, včetně účasti mladých lidí s omezenými příležitostmi. [pozm. návrh 117]

Článek 16

Zúčastněné organizace

1.  Evropský sbor solidarity je otevřen účasti veřejných nebo soukromých subjektů, ať už neziskových či ziskových, a mezinárodních organizací, včetně mládežnických organizací, náboženských institucí, charitativních sdružení, sekulárních humanistických organizací, nevládních organizací nebo jiných subjektů občanské společnosti, a to za předpokladu, že nabízejí solidární činnosti, mají právní subjektivitu v souladu s právními předpisy v zemi, kde jsou registrovány, a že jim byla udělena značka kvality Evropského sboru solidarity. Značka kvality potvrzuje, že dané činnosti mohou splňovat cíle podle článku 3 a zajišťovat akce podle článku 4. [pozm. návrh 118]

2.  Žádost subjektu, aby se stal zúčastněnou organizací Evropského sboru solidarity, posoudí příslušný prováděcí orgán Evropského sboru solidarity na základě zásad rovného zacházení, rovných příležitostí a zákazu diskriminace, zabránění tomu, aby účast na programu nahrazovala zaměstnání, poskytování vysoce kvalitních, snadno dostupných a inkluzívních činností s jasnou přidanou hodnotou pro zjištěné potřeby komunity, se vzdělávací složkou zaměřenou na osobní, sociálně vzdělávací a profesní rozvoj, odpovídající odborné přípravy, pracovních a dobrovolnických ujednání, bezpečného a důstojného prostředí a podmínek, a pravidel neziskovosti v souladu s finančním nařízením. Na základě výše uvedených zásad se zjistí, zda jeho činnosti splňují požadavky a cíle Evropského sboru solidarity. Značka kvality bude udělena pouze organizacím, které se zaváží dodržovat tyto zásady. [pozm. návrh 119]

3.  Na základě tohoto posouzení může být subjektu udělena značka kvality Evropského sboru solidarity. Specifické požadavky, které musí být splněny pro získání značky kvality, se liší v závislosti na druhu solidární činnosti a funkci subjektu. Získaná značka podléhá pravidelnému přezkumu a může být v případě jejího zneužití nebo nesplnění zásad stanovených v odstavci 2 bude odňata. Každý subjekt, který podstatně změní své činnosti, informuje příslušný prováděcí orgán pro nové posouzení. [pozm. návrh 120]

4.  Každý subjekt, který obdržel značku kvality Evropského sboru solidarity, získá přístup k portálu Evropského sboru solidarity jakožto hostitel, poskytovatel podpory nebo obojí a je schopen nabízet registrovaným uchazečům solidární činnosti.

4a.  Zúčastněné organizace, jimž byla udělena značka kvality, mají přístup k platformě, na níž mohou snadno vyhledávat vhodné žadatele, což účastníkům i zúčastněným organizacím usnadní účast na solidárních činnostech. [pozm. návrh 121]

4b.  Zúčastněné organizace usnadňují podporu programu tím, že bývalým účastníkům poskytují příležitost prostřednictvím sítě sdílet své zkušenosti a působit jako vyslanci mezi potenciální budoucí generací účastníků v tomto programu. [pozm. návrh 122]

5.  Značka kvality Evropského sboru solidarity nevede automaticky k financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity.

5a.  Zúčastněné organizace vykonávají v rámci Evropského sboru solidarity několik funkcí. V roli hostitele vykonávají činnosti spojené s poskytováním příležitostí k solidárním činnostem registrovaným účastníkům, výběrem a přijímáním účastníků, případně včetně organizace činností, poskytování pokynů a podpory účastníkům během všech fází solidární činnosti, zajišťování bezpečného a vyhovujícího pracovního prostředí pro účastníky a poskytování zpětné vazby účastníkovi po výkonu činnosti. V roli podporovatele provádějí činnosti související s vysíláním účastníků, jejich přípravou a podporou před odjezdem, v průběhu a po skončení solidární činnosti, včetně školení účastníků a jejich navedení na místní organizace po dokončení činnosti. Organizace mohou v roli podporovatele také poskytovat administrativní a logistickou podporu účastníkům v projektech solidarity. [pozm. návrh 123]

6.  Solidární činnosti a související opatření pro kvalitu a podporu, které nabízí zúčastněná organizace, mohou být financovány z prostředků Evropského sboru solidarity, nebo z jiných finančních zdrojů, které nezávisí na rozpočtu Unie.

7.  Pro organizace zapojené v rámci činností uvedených v článku 11 má bezpečnost dobrovolníků prioritu.

Článek 17

Přístup k financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity

Každý veřejný či soukromý subjekt se sídlem v zúčastněné zemi, jakož i mezinárodní organizace mohou požádat o financování z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě činností uvedených v článcích 7, 8 a 11 musí zúčastněná organizace obdržet značku kvality jako předpoklad pro získání finančního krytí z prostředků pro Evropský sbor solidarity. V případě solidárních projektů uvedených v článku 9 může o financování požádat rovněž fyzická osoba jménem neformální skupiny účastníků Evropského sboru solidarity. Obecně platí, že žádost o grant se předkládá národní agentuře země, v níž má organizace sídlo. Žádosti o grant na činnosti organizované celoevropskými nebo mezinárodními organizacemi na činnosti dobrovolnických týmů v prioritních oblastech určených na evropské úrovni a na činnosti na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích se předkládají agentuře EACEA. [pozm. návrh 124]

KAPITOLA VII

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 18

Roční pracovní program [pozm. návrh 125]

Sekundární politická rozhodnutí a priority, včetně podrobností o konkrétních akcích uvedených v článcích 4 až 11, se určí každoročně prostřednictvím pracovního programu v souladu s článkem [110] finančního nařízení. Roční pracovní program také stanoví podrobnosti týkající se provádění programu. Pracovní program navíc uvede výši částky přidělené každé akci i rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu na akce řízené prostřednictvím národní agentury. Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 s cílem doplnit toto nařízení přijetím ročních pracovních programů. [pozm. návrh 126]

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v [článku 110] finančního nařízení. Pracovní programy navíc obsahují údaje o výši částky přidělené každé akci i k rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu na akce řízené prostřednictvím národní agentury. Komise poté pracovní program přijme formou prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 30.

Článek 19

Monitorování a podávání zpráv

1.  Ukazatele pro vykazování pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze.

2.  Pro zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29 za účelem změn přílohy s cílem přezkoumat nebo doplnit ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, a za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby příjemci prostředků Unie shromažďovali údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení efektivně, účelně, včas a na přiměřené úrovni podrobnosti ve smyslu čl. [2 odst. 5] finančního nařízení. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 20

Hodnocení

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.  Průběžné hodnocení programu Přezkum programu v polovině období se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění. avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Komise předloží přezkum v polovině období Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nejpozději do 30. června 2024. Je k němu připojeno také konečné hodnocení předchozího programu. [pozm. návrh 127]

3.  Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole IX a povinnosti národních agentur uvedené v článku 23, členské státy Komisi předloží do 30. dubna 2024 zprávu o provádění a dopadu programu na jejich území.

3a.   Komise v případě potřeby a na základě přezkumu v polovině období a zpráv o provádění, které předložily členské státy, předloží legislativní návrhy na změnu tohoto nařízení. Komise bude příslušné výbory Evropského parlamentu informovat o přezkumu v polovině období, a to i o rozhodnutí, zda je nutno změnit toto nařízení. [pozm. návrh 128]

4.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.

5.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

KAPITOLA VIII

INFORMACE, KOMUNIKACE A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

Článek 21

Informace, komunikace a šíření výsledků

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí jejich původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že urychleně poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. [pozm. návrh 129]

2.  Komise ve spolupráci s vnitrostátními orgány a národními agenturami v zúčastněných zemích a relevantními sítěmi na úrovni Unie provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3. [pozm. návrh 130]

3.  Národní agentury uvedené v článku 23 vypracují jednotnou strategii, pokud jde o informace a účinný dosah a šíření ke všem případným příjemcům a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí, a pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích, a informují příslušné cílové skupiny o akcích a činnostech v jejich zemi. [pozm. návrh 131]

3a.   Zúčastněné organizace používají značku „Evropský sbor solidarity“ pro účely sdělování a šíření informací souvisejících s tímto programem. [pozm. návrh 132]

KAPITOLA IX

SYSTÉM ŘÍZENÍ A AUDITU

Článek 22

Vnitrostátní orgán

Vnitrostátní orgány určené k řízení akcí uvedených v kapitole III [nového nařízení o programu Erasmus] v každé zemi, která se účastní Evropského sboru solidarity, jednají rovněž jako vnitrostátní orgány v rámci Evropského sboru solidarity. Ustanovení čl. 23 odst. 1, 2, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 [nového nařízení o programu Erasmus] se použijí obdobně na Evropský sbor solidarity.

Článek 23

Národní agentura

1.  Národní agentury určené k řízení akcí uvedených v kapitole III [nového nařízení o programu Erasmus] v každé zemi, která se účastní Evropského sboru solidarity, jednají ve svých příslušných zemích rovněž jako národní agentury v rámci Evropského sboru solidarity.

Ustanovení čl. 24 odst. 1, 2, 3, 4, 5 a 6 [nového nařízení o programu Erasmus] se použijí obdobně na Evropský sbor solidarity.

2.  Aniž je dotčen čl. 24 odst. 2 [nového nařízení o programu Erasmus], národní agentura rovněž odpovídá za řízení všech fází životního cyklu projektů v rámci těchto akcí Evropského sboru solidarity vyjmenovaných v prováděcích aktech uvedených v článku 18, v souladu s čl.  62 odst. 1 písm. c) body v) a vi) finančního nařízení.

3.  V případě zemí uvedených v čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení, u nichž není národní agentura určena, se tato agentura určí v souladu s čl. 24 odst. 1, 3, 4, 5 a 6 [nového nařízení o programu Erasmus].

3a.   Národní agentura pravidelně konzultuje s příjemci programu (jednotlivci i organizacemi), aby od nich o programu získala zpětnou vazbu, posoudila kvalitu činnosti a to, jak se činnost vyvíjí, na základě pokynů Komise, a poskytuje podporu účastníkům v případě problémů a s cílem zlepšit provádění programu na vnitrostátní úrovni na základě získané zpětné vazby a své odbornosti. [pozm. návrh 133]

Článek 24

Evropská komise

1.  Pravidla, jimiž se řídí vztah mezi Komisí a národní agenturou, se v souladu s pravidly uvedenými v článku 24 [nového nařízení o programu Erasmus] stanoví v písemném dokumentu, který:

a)  stanoví normy vnitřní kontroly pro dotčenou národní agenturu a pravidla pro správu finančních prostředků Unie určených na grantovou podporu, která je prováděna národními agenturami, přičemž se zohledňují požadavky na zjednodušení a na účastníky a zúčastněné organizace se neuvaluje další zátěž; [pozm. návrh 134]

b)  obsahuje pracovní program národní agentury, který zahrnuje řídicí úkoly národní agentury, na něž je poskytnuta podpora Unie;

ba)  zahrnuje požadavek pořádat pravidelná setkání se sítí národních agentur a jejich proškolování za účelem zajištění soudržného provádění programu ve všech zúčastněných zemích; [pozm. návrh 135]

c)  stanovuje požadavky na národní agenturu v oblasti podávání zpráv.

1a.  Komise pořádá pravidelná setkání ohledně provádění programu s reprezentativním počtem a druhem sítí zastupujících mladé lidi a dobrovolníky a další relevantní organizace občanské společnosti, včetně sociálních partnerů a sítí relevantních pro činnosti programu. [pozm. návrh 136]

2.  Komise národní agentuře každoročně poskytne tyto finanční prostředky:

a)  finanční prostředky na grantovou podporu v dotčené zúčastněné zemi pro akce Evropského sboru solidarity, jejichž správou je národní agentura pověřena;

b)  finanční příspěvek na podporu řídicích úkolů národní agentury definovaných v souladu s postupy popsanými v čl. 25 odst. 3 písm. b) [nového nařízení o programu Erasmus].

3.  Komise stanoví požadavky pro pracovní program národní agentury. Komise neposkytne národní agentuře finanční prostředky pro Evropský sbor solidarity dříve, než formálně schválí pracovní program této agentury.

4.  Na základě požadavků shody pro národní agentury uvedených v čl. 23 odst. 3 [nového nařízení o programu Erasmus] Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontroly, prohlášení řídícího subjektu národní agentury a výrok nezávislého auditora k němu, přičemž zohlední informace poskytnuté vnitrostátním orgánem o jeho činnostech v oblasti sledování a dozoru týkajících se Evropského sboru solidarity.

5.  Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

5a.   V případě, že Komise nemůže roční prohlášení řídícího subjektu nebo výrok nezávislého auditora k němu akceptovat, nebo pokud národní agentura nezohlední dostatečně připomínky Komise, může Komise přijmout jakákoli předběžná a nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. 131 odst. 3 písm. c) finančního nařízení. [pozm. návrh 137]

Článek 24a

Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast

Agentura EACEA je na úrovni Unie odpovědná za řízení všech fází grantu na projektové akce programu uvedené v článku 7, o nějž požádaly celoevropské organizace nebo platformy na činnosti dobrovolnických týmů v prioritních oblastech určených na evropské úrovni a činnosti na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích.

Agentura EACEA rovněž odpovídá za akreditaci (tj. značku kvality) a za sledování celoevropských organizací nebo platforem, organizací odpovědných za provádění vnitrostátních systémů nebo fondů Unie se sdíleným řízením a organizací, které hodlají zajišťovat činnosti podporující operace humanitární pomoci. [pozm. návrh 138]

Článek 25

Audity

1.  Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle [článku [127] finančního nařízení a jsou prováděny ve všech členských státech podle stejných kritérií. [pozm. návrh 139]

2.  Vnitrostátní orgán určí nezávislého auditora. Nezávislý auditor vydává auditní výrok k prohlášení řídícího subjektu podle [čl. 155 odst. 1] finančního nařízení.

3.  Nezávislý auditor:

a)  musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)  zajistí, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy, a

c)  nesmí být v pozici představující střet zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura uvedená v článku 23 součástí, a musí být na právním subjektu, jehož je národní agentura součástí, funkčně nezávislý.

4.  Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům, jakož i Účetnímu dvoru plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal svůj auditní výrok k prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

KAPITOLA X

KONTROLNÍ SYSTÉM

Článek 26

Zásady kontrolního systému

1.  Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí Evropského sboru solidarity řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorem.

2.  Národní agentury jsou odpovědné za primární kontroly příjemců grantů na akce Evropského sboru solidarity, které jsou jim svěřeny. Tyto kontroly musí být přiměřené a adekvátní a musí poskytovat dostatečné záruky, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie. [pozm. návrh 140]

3.  Pokud jde o finanční prostředky převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Toto ustanovení neplatí pro vyšetřování prováděné Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

Článek 27

Ochrana finančních zájmů Unie

V případě, že se rozhodnutím podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoliv jiného právního nástroje účastní programu třetí země, tato třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

KAPITOLA XI

Doplňkovost

Článek 28

Doplňkovost činnosti Unie

1.  Akce Evropského sboru solidarity musí být soudržné a doplňkové ve vztahu k příslušným politikám, nástrojům a programům na úrovni Unie, zejména k programu Erasmus, evropským strukturálním a investičním fondům a programu Práva a hodnoty, jakož i ke stávajícím sítím na úrovni Unie, které jsou pro činnosti Evropského sboru solidarity významné. [pozm. návrh 141]

2.  Akce Evropského sboru solidarity musí být soudržné a doplňkové rovněž ve vztahu k příslušným politikám, programům a nástrojům na vnitrostátní úrovni v zúčastněných zemích nenahrazují příslušné politiky, programy a nástroje na vnitrostátní, regionální a místní úrovni ve zúčastněných zemích, ale musí být ve vztahu k nim rovněž soudržné a doplňkové. Za tímto účelem si Komise, vnitrostátní orgány a národní agentury vyměňují informace o stávajících vnitrostátních režimech a prioritách týkajících se solidarity a mládeže na jedné straně a o akcích Evropského sboru solidarity na straně druhé s cílem vycházet z příslušných osvědčených postupů a dosáhnout efektivnosti a účinnosti. [pozm. návrh 142]

2a.  Příslušné orgány na všech úrovních usilují o koherentní zavedení synergií napříč všemi relevantními programy s cílem maximalizovat efektivitu finančních prostředků Unie a dopad programu. Tyto synergie nesmí vést k využívání finančních prostředků pro jiné cíle než ty, které jsou uvedeny v tomto nařízení. Veškeré synergie a doplňkovost povedou ke zjednodušení postupů podávání žádostí na úrovni provádění spolu s relevantními pokyny pro provádění. [pozm. návrh 143]

3.  Akce Evropského sboru solidarity ve třetích zemích uvedené v článku 11 jsou soudržné a doplňkové zejména ve vztahu k dalším oblastem vnější činnosti Unie, konkrétně k politice v oblasti humanitární pomoci, rozvojové spolupráce, bezpečnosti, rozšíření, sousedství a mechanismu civilní ochrany Unie. [pozm. návrh 144]

4.  Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jakéhokoli jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na příslušné příspěvky na akci se vztahují pravidla jednotlivých přispívajících programů Unie. Kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na akce a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

5.  V případě, že program a evropské strukturální a investiční (ESI) fondy uvedené v článku 1 [nařízení (EU)XX] (nařízení o společných ustanoveních)] stanoví společně finanční podporu jedné akce, tato akce se provede v souladu s pravidly stanovenými v tomto nařízení, včetně pravidel pro zpětné získání neoprávněně vyplacených částek.

6.  Akce způsobilé podle programu, které byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu a které splňují minimální požadavky na kvalitu stanovené v uvedené výzvě k podávání návrhů, ale nemohou být financovány z důvodu rozpočtových omezení, mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu+ nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, v souladu s čl. [65] odst. 7 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článku [8] nařízení (EU) XX o [financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky], pokud tyto akce jsou v souladu s cíli dotčeného programu. Použijí se pravidla fondu, z něhož je podpora poskytována.

KAPITOLA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku článcích 12, 18 a 19 je Komisi svěřena na dobu trvání programu. [pozm. návrh 145]

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku článcích 12, 18 a 19 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci. [pozm. návrh 146]

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku článků 12, 18 a 19 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce. [pozm. návrh 147]

Článek 30

Postup projednávání ve výborech

1.  Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 31

Zrušení

Nařízení (EU) [nařízení o Evropském sboru solidarity] a nařízení (EU) č. 375/2014 se zrušují s účinkem od 1. ledna 2021.

Článek 32

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna dotčených akcí až do jejich ukončení podle [nařízení o Evropském sboru solidarity] nebo podle nařízení (EU) č. 375/2014. Uvedená nařízení se na uvedené akce použijí až do jejich ukončení.

2.  Finanční krytí programu může pokrývat také výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle [nařízení o Evropském sboru solidarity] nebo podle nařízení (EU) č. 375/2014.

3.  S cílem umožnit řízení akcí a činností, které nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, lze v případě potřeby do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 12 odst. 2.

4.  Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi prováděnými v souvislosti s programem Evropského sboru solidarity (2018–2020) a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.

Článek 33

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost [dvacátým] dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Ukazatele Tento program bude pečlivě monitorován za účelem zjištění toho, do jaké míry bylo dosaženo obecného cíle a konkrétních cílů, a v zájmu sledování jeho výstupu, výsledků a dopadu. Za tímto účelem je stanoven minimální rámec ukazatelů, který bude sloužit jako základ pro monitorovánípodávání zpráv budoucí podrobný program sledování výstupu, výsledků a dopadu programu, včetně rozšířeného souboru kvalitativních a kvantitativních ukazatelů: [pozm. návrh 148]

a)  počet účastníků solidárních činností;

b)  procento účastníků, kteří patří ke skupině mladých lidí s omezenými příležitostmi; a [pozm. návrh 149]

c)  počet organizací, které získaly značku kvality Evropského sboru solidarity;. [pozm. návrh 150]

ca)  počet účastníků zařazených na pracovní místa (tuzemská a přeshraniční) rozdělených podle země, věku, pohlaví, profesního zázemí a dosaženého vzdělání; [pozm. návrh 151]

cb)   počet účastníků v projektech solidarity rozdělených podle země, věku, pohlaví, profesního zázemí a dosaženého vzdělání; [pozm. návrh 152]

cc)   počet organizací, jimž byla odňata značka kvality; [pozm. návrh 153]

cd)  počet organizací, jež obdržely značku kvality, rozdělených podle země a získaných finančních prostředků; [pozm. návrh 154]

ce)  počet zúčastněných mladých lidí s omezenými příležitostmi; [pozm. návrh 155]

cf)  počet účastníků hlásících pozitivní výsledky učení; [pozm. návrh 156]

cg)  procento účastníků, jejichž výsledky učení byly uznány prostřednictvím osvědčení, jako je Youthpass, nebo jiného typu formálního uznání jejich účasti v Evropském sboru solidarity; [pozm. návrh 157]

ch)  celková míra spokojenosti účastníků, pokud jde o kvalitu činností; a [pozm. návrh 158]

ci)  počet osob přímo či nepřímo podporovaných prostřednictvím solidárních činností. [pozm. návrh 159]

(1) Úř. věst. C , , s. .
(2)Úř. věst. C , , s. .
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019.
(4) Sdělení Evropské komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Evropský sbor solidarity“ (COM(2016)0942).
(5)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).
(6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“ ) (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1).
(7) Doporučení Rady ze dne 15. 10. března 2018 2014 o Evropském k rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu kvality stáží (Úř. věst. C 153 88, 2.5.2018, 27.3.2014, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 11).
(9)Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1).
(10) Prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES (Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
(12)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nazvané „Evropský rámec interoperability – Strategie provádění“ (COM(2017)0134).
(13)[Odkaz na finanční nařízení].
(14)Nařízení (EU, Euratom) Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(15)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(16)Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(17)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(18)Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016 (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).
(19)[Odkaz na nové rozhodnutí Rady o přidružení zámoří].
(20)Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (COM(2017)0623).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.).
(22)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).
(23)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(24)Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(25)Listina základních práv Evropské unie (Úř. věst. C 326, 26.10.2012, s. 391).
(26) Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, která stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).
(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

Poslední aktualizace: 27. ledna 2020Právní upozornění