Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2015/0278(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0188/2017

Předložené texty :

A8-0188/2017

Rozpravy :

PV 13/09/2017 - 16
CRE 13/09/2017 - 16
PV 12/03/2019 - 23
CRE 12/03/2019 - 23

Hlasování :

PV 14/09/2017 - 8.1
CRE 14/09/2017 - 8.1
Vysvětlení hlasování
PV 13/03/2019 - 11.9
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2017)0347
P8_TA(2019)0173

Přijaté texty
PDF 416kWORD 126k
Středa, 13. března 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Požadavky na přístupnost u výrobků a služeb ***I
P8_TA-PROV(2019)0173A8-0188/2017
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (COM(2015)0615 – C8-0387/2015 – 2015/0278(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2015)0615),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0387/2015),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. května 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru (A8-0188/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, pokud svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 103.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 14. září 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0347).


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb
P8_TC1-COD(2015)0278

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

v souladu s řádným legislativním postupem(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu sblížením právních a správních předpisů členských států, pokud jde o požadavky na přístupnost u určitých výrobků a služeb zejména tím, že odstraní překážky volného pohybu některých přístupných výrobků a služeb vyplývající z rozdílných požadavků na přístupnost v členských státech a vzniku těchto překážek předchází. Zvýšila by se tím dostupnost přístupných výrobků a služeb na vnitřním trhu a zlepšila přístupnost relevantních informací.

(2)  Poptávka po přístupných výrobcích a službách je vysoká a počet osob se zdravotním postižením ▌podle prognóz výrazně poroste. Prostředí, ve kterém jsou výrobky a služby přístupnější, umožňuje vytvořit společnost více podporující začlenění a usnadňuje osobám se zdravotním postižením nezávislý život. V této souvislosti je zapotřebí mít na paměti, že výskyt zdravotního postižení je v Unii častější u žen než u mužů.

(3)  Tato směrnice vymezuje osoby se zdravotním postižením v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením přijatou dne 13. prosince 2006 (dále jen „úmluva OSN“), jíž je Unie stranou od 21. ledna 2011 a kterou ratifikovaly všechny členské státy. Úmluva OSN stanoví, že „osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby s dlouhodobým fyzickým, duševním, mentálním nebo smyslovým postižením, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními“. Tato směrnice podporuje plné a účinné rovnoprávné zapojení tím, že zlepšuje přístup k běžným výrobkům a službám, jež díky svému výchozímu návrhu či koncepci nebo následné úpravě reagují na zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením.

(4)  Tato směrnice by rovněž byla přínosem pro další osoby s funkčním omezením, jako jsou starší lidé, těhotné ženy nebo cestující se zavazadly. Pojem „osoby s funkčním omezením“ podle této směrnice zahrnuje osoby, které mají trvalé nebo dočasné fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, postižení související s věkem nebo jiné omezení tělesných funkcí nebo struktur, které v interakci s různými překážkami omezuje jejich přístup k výrobkům a službám, což vede k situaci, která vyžaduje přizpůsobení těchto výrobků a služeb jejich zvláštním potřebám.

(5)  Rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států v otázce přístupnosti výrobků a služeb pro ▌osoby se zdravotním postižením vytvářejí překážky volného pohybu výrobků a služeb ▌a narušují účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. U některých výrobků a služeb se po vstupu úmluvy OSN v platnost tyto rozdíly v Unii pravděpodobně prohloubí. Obzvláště jsou těmito překážkami dotčeny hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky.

(6)  Rozdíly ve vnitrostátních požadavcích na přístupnost odrazují zejména podnikatele, malé a střední podniky a ▌mikropodniky od podnikání mimo jejich vlastní domácí trhy. Vnitrostátní, či dokonce regionální nebo místní požadavky na přístupnost, které členské státy zavedly, se v současné době liší co do rozsahu i míry podrobnosti. Tyto rozdíly mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a růst, a to kvůli dodatečným nákladům vzniklým při vývoji a uvádění přístupných výrobků a služeb na jednotlivé vnitrostátní trhy.

(7)  Spotřebitelé přístupných výrobků a ▌služeb a podpůrných technologií se potýkají s vysokými cenami, které jsou důsledkem omezené hospodářské soutěže mezi dodavateli. Roztříštěnost vnitrostátních předpisů snižuje potenciální přínos, který by přineslo sdílení zkušeností s reakcí na společenský a technologický vývoj s partnery na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

(8)  Sbližování vnitrostátních opatření na úrovni Unie je proto nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu, aby se ukončila roztříštěnost trhu s přístupnými výrobky a službami, aby se vytvořily úspory z rozsahu, aby se usnadnil přeshraniční obchod a mobilita, jakož i aby se pomohlo hospodářským subjektům soustředit zdroje na inovace, a nikoli na ▌pokrytí nákladů spojených s roztříštěnými ▌právními předpisy v Unii.

(9)  Výhody harmonizace požadavků na přístupnost pro vnitřní trh prokázalo uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU(3) týkající se výtahů a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009(4) v oblasti dopravy.

(10)  V prohlášení č. 22 o osobách se zdravotním postižením připojeném k Amsterodamské smlouvě souhlasila konference zástupců vlád členských států s tím, že při přípravě opatření podle článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie zohlední orgány Unie potřeby osob se zdravotním postižením.

(11)  Hlavním cílem sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvaného „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos propojeného jednotného digitálního trhu, a tím usnadnit obchodování a podpořit zaměstnanost v Unii. Spotřebitelé v Unii dosud nemohou plně využít cen a možností výběru, které jednotný trh může nabídnout, neboť přeshraniční online transakce jsou stále velmi omezené. Roztříštěnost rovněž omezuje poptávku po přeshraničních transakcích v elektronickém obchodu. Je také zapotřebí koordinovaná akce k zajištění toho, aby ▌elektronický obsah, služby elektronických komunikací a přístup k audiovizuálním mediálním službám byly plně dostupné osobám se zdravotním postižením. Proto je nezbytné harmonizovat požadavky na přístupnost na jednotném digitálním trhu a zajistit, aby jeho výhod mohli využívat všichni občané Unie, bez ohledu na své schopnosti.

(12)  Poté, co se Unie stala smluvní stranou úmluvy OSN, stala se ustanovení této úmluvy nedílnou součástí právního řádu Unie a jsou závazná pro orgány Unie i pro členské státy.

(13)  Úmluva OSN požaduje, aby její strany přijaly příslušná opatření k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením, na rovnoprávném základě s ostatními, k hmotným životním podmínkám, dopravě, informacím a komunikaci, včetně informačních a komunikačních technologií a systémů, a k dalším zařízením a službám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to v městských i venkovských oblastech. Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením poukázal na potřebu vytvořit legislativní rámec, který bude obsahovat konkrétní, vymahatelná a časově vázaná kritéria umožňující sledovat postupnou realizaci přístupnosti.

(14)  Úmluva OSN vyzývá své strany, aby prováděly nebo podporovaly výzkum a vývoj a podporovaly dostupnost a využití nových technologií, včetně informačních a komunikačních technologií, kompenzačních pomůcek, zařízení a podpůrných technologií vhodných pro osoby se zdravotním postižením. Úmluva OSN rovněž vyzývá k upřednostňování cenově dostupných technologií.

(15)  Vstupem úmluvy OSN v platnost v právních řádech členských států vyvstává nutnost přijmout další vnitrostátní předpisy v oblasti přístupnosti výrobků a služeb. Bez opatření na úrovni Unie by tyto předpisy dále prohlubovaly rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států.

(16)  Proto je nezbytné usnadnit provádění úmluvy OSN v Unii stanovením společných pravidel Unie. Tato směrnice také pomáhá členským státům v jejich úsilí dostát svým národním závazkům, jakož i povinnostem, jež pro ně vyplývají z úmluvy OSN, pokud jde o přístupnost, harmonizovaným způsobem.

(17)  Sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu “ identifikuje v souladu s úmluvou OSN přístupnost jako jednu z osmi oblastí, kde je potřeba podniknout kroky, uvádí, že je základním předpokladem pro zapojení do společnosti, a klade si za cíl zajistit přístupnost výrobků a služeb.

(18)  Určení výrobků a služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, vychází z šetření provedeného při přípravě posouzení dopadů, které identifikovalo výrobky a služby významné ▌pro osoby se ▌zdravotním postižením, ▌ pro něž členské státy přijaly nebo pravděpodobně přijmou rozdílné vnitrostátní požadavky na přístupnost, jež narušují fungování vnitřního trhu.

(19)  V zájmu zajištění přístupnosti služeb spadajících do oblasti působnosti této směrnice by se na výrobky používané při poskytování těchto služeb, s nimiž spotřebitel přichází do styku, měly rovněž vztahovat použitelné požadavky na přístupnost ▌stanovené v této směrnici.

(20)  Přístupnost služby by neměla být ohrožena ani v případě, že je k této službě nebo její části smluvně zavázána třetí strana, a poskytovatelé této služby by měli plnit povinnosti stanovené v této směrnici. Poskytovatelé služeb by rovněž měli zajistit řádnou a soustavnou odbornou přípravu svých pracovníků, tak aby zajistili, že se vyznají ve způsobech používání přístupných výrobků a služeb. Odborná příprava by měla zahrnovat otázky, jako je poskytování informací, poradenství a reklama.

(21)  Požadavky na přístupnost by měly být zavedeny takovým způsobem, aby představovaly ▌pro hospodářské subjekty a členské státy ▌co nejmenší zátěž.

(22)  Je ▌nezbytné upřesnit požadavky na přístupnost pro uvádění výrobků a služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, na trh, aby se zajistil jejich volný pohyb na vnitřním trhu.

(23)  Tato směrnice by měla zavést povinné funkční požadavky na přístupnost, které by měly být vyjádřeny formou obecných cílů. Tyto požadavky by měly být dostatečně přesné, aby zakládaly právně závazné povinnosti, a dostatečně podrobné, aby umožňovaly posouzení shody k zajištění řádného fungování vnitřního trhu pro dotčené výrobky a služby, měly by však ponechávat určitý stupeň flexibility, aby byly možné inovace.

(24)  Tato směrnice obsahuje řadu kritérií funkčnosti týkajících se způsobů fungování výrobků a služeb. Tato kritéria by neměla představovat obecnou alternativu k požadavkům na přístupnost stanoveným v této směrnici, ale měla by se používat pouze za velmi specifických okolností. Tato kritéria by se měla vztahovat na specifické funkce nebo vlastnosti výrobků nebo služeb s cílem zajistit jejich přístupnost, pokud se požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici nevztahují na jednu či více těchto specifických funkcí nebo vlastností. Navíc v případě, že požadavek na přístupnost obsahuje specifické technické požadavky a výrobek nebo služba nabízejí alternativní technické řešení těchto technických požadavků, by toto alternativní technické řešení stále mělo být v souladu se souvisejícími požadavky na přístupnost a jeho výsledkem by měla být za použití příslušných kritérií funkčnosti rovnocenná či lepší přístupnost.

(25)  Tato směrnice by se měla vztahovat na hardwarové počítačové systémy pro všeobecné účely určené pro spotřebitele. Aby tyto systémy mohly fungovat přístupným způsobem, měly by být přístupné i jejich operační systémy. Tyto hardwarové počítačové systémy se vyznačují multifunkční povahou a schopností provádět s pomocí vhodného softwaru nejběžnější výpočetní úkony požadované spotřebitelem a jsou určeny k ovládání spotřebiteli. Mezi takové hardwarové počítačové systémy patří osobní počítače včetně stolních počítačů, notebooky, chytré telefony a tablety. Specializované počítače začleněné ve výrobcích spotřební elektroniky pak hardwarové počítačové systémy pro všeobecné účely určené pro spotřebitele nepředstavují. Tato směrnice by se neměla na individuálním základě vztahovat na jednotlivé komponenty se specifickými funkcemi, jako jsou například základní deska nebo paměťový čip, které v takovém systému jsou nebo mohou být používány.

(26)  Do oblasti působnosti této směrnice by měly rovněž spadat platební terminály včetně jejich hardwaru i softwaru a určité interaktivní samoobslužné terminály včetně jejich hardwaru i softwaru, určené k využití při poskytování služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, například bankomaty, automaty pro výdej fyzických lístků a jízdenek opravňujících k přístupu ke službám, jako jsou automaty na výdej jízdenek či letenek, automaty na výdej lístků s pořadovým číslem v bankách, odbavovací automaty a interaktivní samoobslužné terminály poskytující informace, včetně interaktivních informačních obrazovek.

(27)  Z oblasti působnosti této směrnice by však měly být vyloučeny určité interaktivní samoobslužné terminály poskytující informace, které byly instalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel, jelikož tyto terminály tvoří součást těchto vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel, na něž se tato směrnice nevztahuje.

(28)  Tato směrnice by se měla rovněž vztahovat na služby elektronických komunikací včetně tísňových komunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972(5). V současnosti jsou opatření přijímaná členskými státy k umožnění přístupu osobám se zdravotním postižením odlišná a nejsou na celém vnitřním trhu harmonizována. Zajištění uplatňování stejných požadavků na přístupnost v celé Unii povede k úsporám z rozsahu na straně hospodářských subjektů, které působí ve více než jednom členském státě, a usnadní účinný přístup osobám se zdravotním postižením v jejich vlastních členských státech i při cestování mezi členskými státy. Za účelem přístupnosti elektronických komunikací včetně tísňových komunikací by poskytovatelé měli kromě hlasu poskytnout text v reálném čase a služby úplné konverzace, poskytují-li video, a zajistit synchronizaci všech těchto komunikačních prostředků. Kromě splnění požadavků stanovených v této směrnici, v souladu se směrnicí (EU) 2018/1972, by členské státy měly mít možnost určit poskytovatele konverzní služby, kterou by mohly využívat osoby se zdravotním postižením.

(29)  Tato směrnice harmonizuje požadavky na přístupnost u služeb elektronických komunikací a souvisejících výrobků a doplňuje směrnici (EU) 2018/1972, jež stanoví požadavky na rovnocenný přístup a možnost volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Směrnice (EU) 2018/1972 rovněž stanoví požadavky v rámci povinnosti univerzální služby, které se týkají cenové dostupnosti přístupu k internetu a hlasové komunikace a cenové i obecné dostupnosti souvisejících koncových zařízení a specifických zařízení a služeb pro spotřebitele se zdravotním postižením.

(30)  Tato směrnice by se rovněž měla vztahovat na koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem, určená pro spotřebitele s předpokládaným primárním použitím pro přístup ke službám elektronických komunikací. Pro účely této směrnice by se mělo mít za to, že uvedená zařízení zahrnují zařízení, které je používáno jako součást konfigurace při získávání přístupu k službám elektronických komunikací, např. router nebo modem.

(31)  Pro účely této směrnice by přístup k audiovizuálním mediálním službám měl znamenat skutečnost, že přístup k audiovizuálnímu obsahu je přístupný, stejně jako mechanismy, které uživatelům se zdravotním postižením umožňují použití jejich podpůrných technologií. Služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám by mohly zahrnovat internetové stránky, online aplikace, aplikace na bázi set-top boxů, aplikace ke stažení, služby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací a související přehrávače médií, jakož i televizní služby s internetem. Přístupnost audiovizuálních mediálních služeb upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU(6), a to s výjimkou elektronických programových průvodců (EPG), které jsou začleněny do definice služeb poskytujících přístup k audiovizuálním mediálním službám, na něž se vztahuje tato směrnice.

(32)  Co se týče služeb letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících, měla by se tato směrnice vztahovat mimo jiné na poskytování informací o dopravních službách včetně cestovních informací v reálném čase poskytovaných prostřednictvím internetových stránek, služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, interaktivních informačních obrazovkách a interaktivních samoobslužných terminálech, jež cestující se zdravotním postižením k cestování potřebují. Tyto informace by mohly zahrnovat informace o produktech a službách přepravy cestujících nabízených poskytovatelem služeb, informace před cestou, informace během cesty a informace poskytované v případě, že je spoj zrušen nebo je jeho odjezd opožděn. Mezi další informace by mohly patřit také informace o cenách a zvýhodněných nabídkách.

(33)  Tato směrnice by se měla rovněž vztahovat na internetové stránky, služby poskytované na mobilních zařízeních, včetně mobilních aplikací vyvinutých či poskytovaných provozovateli služeb přepravy cestujících, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice, či jejich jménem, služby elektronického systému vydávání lístků a jízdenek, elektronické lístky a jízdenky a interaktivní samoobslužné terminály.

(34)  Vymezení oblasti působnosti této směrnice, pokud jde o leteckou, autobusovou, železniční a vodní přepravu cestujících, by mělo vycházet ze stávajících odvětvových právních předpisů upravujících práva cestujících. V případě některých druhů dopravních služeb, na něž se tato směrnice nevztahuje, by členské státy měly vybízet poskytovatele služeb ke splnění příslušných požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici.

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102(7) již stanoví povinnosti subjektů veřejného sektoru, které poskytují dopravní služby včetně služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy, učinit své internetové stránky přístupnými. Tato směrnice stanoví výjimky pro mikropodniky, které poskytují služby včetně služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy. Navíc tato směrnice obsahuje povinnosti ohledně zajištění přístupnosti internetových stránek elektronického obchodování. Jelikož tato směrnice ukládá velké většině soukromých poskytovatelů dopravních služeb povinnost zpřístupnit své internetové stránky při online prodeji lístků a jízdenek, není nutné zavádět do ní další požadavky na internetové stránky poskytovatelů služeb městské a příměstské dopravy a poskytovatelů služeb regionální dopravy.

(36)  Některé prvky požadavků na přístupnost, zejména v souvislosti s poskytováním informací podle této směrnice, jsou již upraveny stávajícími právními předpisy Unie v oblasti přepravy cestujících. Patří mezi ně prvky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004(8), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006(9), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007(10), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010(11) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011(12). Patří sem i příslušné akty přijaté na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES(13). V zájmu zajištění konzistentnosti právní úpravy by se měly požadavky na přístupnost stanovené ve zmíněných nařízeních a aktech uplatňovat jako doposud. Stávající požadavky by však byly doplněny o dodatečné požadavky stanovené touto směrnicí, jež zlepší fungování vnitřního trhu v oblasti dopravy a budou představovat zlepšení ve prospěch osob se zdravotním postižením.

(37)  Tato směrnice by se neměla vztahovat na některé prvky dopravních služeb, pokud jsou poskytovány mimo území členských států, a to ani v případě, že služba směřuje na trh Unie. V případě těchto prvků by provozovatelé služeb přepravy cestujících měli mít pouze povinnost zajistit splnění požadavků stanovených v této směrnici v té části služby, která je nabízena na území Unie. V případě letecké přepravy by však letečtí dopravci v Unii měli zajistit splnění použitelných požadavků stanovených v této směrnici též na letech odlétajících z letiště nacházejícího se ve třetí zemi a letících na letiště nacházející se na území členského státu. Dále by všichni letečtí dopravci včetně těch, kteří nemají v Unii licenci, měli zajistit splnění použitelných požadavků stanovených v této směrnici v případech, kdy lety odlétají z území Unie a přilétají na území třetí země.

(38)  Městské orgány by měly být vybízeny k tomu, aby začlenily bezbariérovou přístupnost ke službám městské dopravy do svých plánů udržitelné městské mobility a pravidelně zveřejňovaly seznamy osvědčených postupů týkajících se bezbariérové přístupnosti k městské hromadné dopravě a mobilitě.

(39)  Cílem právních předpisů Unie týkajících se bankovních a finančních služeb je ochrana spotřebitelů těchto služeb a jejich informovanost po celé Unii, tyto předpisy však nezahrnují požadavky na přístupnost. S cílem umožnit osobám se zdravotním postižením využívat tyto služby v celé Unii, a to i podle možností prostřednictvím internetových stránek a služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, včetně mobilních aplikací, činit informovaná rozhodnutí a dodat jim pocit jistoty, že jsou dostatečně chráněny za rovnocenných podmínek jako ostatní spotřebitelé, jakož i zajistit rovné podmínky pro poskytovatele služeb, by tato směrnice měla stanovit obecné požadavky na přístupnost určitých bankovních a finančních služeb poskytovaných spotřebitelům.

(40)  Příslušné požadavky na přístupnost by se měly vztahovat také na metody identifikace, elektronické podpisy a platební služby, jelikož jsou k realizaci spotřebitelských bankovních transakcí nezbytné.

(41)  Soubory elektronických knih jsou založeny na elektronickém počítačovém kódování, jež umožňuje oběh povětšinou textových a grafických děl a nahlížení do nich. Stupeň přesnosti tohoto kódování určuje přístupnost souborů elektronických knih, zejména pokud jde o kvalifikaci jednotlivých podstatných prvků díla a standardizovaný popis jeho struktury. Interoperabilita by měla, co se týče přístupnosti, optimalizovat kompatibilitu těchto souborů s uživatelskými aplikacemi a současnými i budoucími podpůrnými technologiemi. Specifické vlastnosti zvláštních publikací, jako jsou komiksy, knihy pro děti a knihy o umění, by se měly zohlednit v souvislosti se všemi použitelnými požadavky na přístupnost. Rozdílné požadavky na přístupnost v členských státech by vydavatelům a dalším hospodářským subjektům ztěžovaly využívání výhod vnitřního trhu, mohly by způsobit problémy s interoperabilitou čteček elektronických knih a omezovaly by přístup spotřebitelům se zdravotním postižením. V souvislosti s elektronickými knihami by pojem poskytovatel služeb mohl zahrnovat vydavatele a další hospodářské subjekty zapojené do jejich distribuce. Je zapotřebí poznamenat, že osoby se zdravotním postižením i nadále čelí překážkám při přístupu k obsahu chráněnému autorským právem a právy s ním souvisejícími a že již byla přijata určitá opatření k nápravě této situace, například přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564(14) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1563(15), a v budoucnu by mohla být v tomto ohledu přijata další opatření Unie.

(42)  Tato směrnice vymezuje služby elektronického obchodování jako službu poskytovanou na dálku prostřednictvím internetových stránek a služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, elektronickými prostředky a na individuální žádost spotřebitele s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu. Pro účely této definice se slovy „na dálku“ rozumí skutečnost, že je služba poskytována bez současné přítomnosti stran; slovy „elektronickými prostředky“ se rozumí skutečnost, že je služba odeslána z výchozího místa a přijata v místě jejího určení prostřednictvím elektronického zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a uchovávání dat a odeslána, přenesena nebo přijata jako celek drátově, rádiově, opticky nebo jinými elektromagnetickými prostředky; slovy „na individuální žádost spotřebitele“ se rozumí skutečnost, že je služba poskytována na individuální žádost. Vzhledem ke zvýšenému významu služeb elektronického obchodování a jejich vysoce technické povaze je důležité stanovit harmonizované požadavky na jejich přístupnost.

(43)  Povinnosti týkající se přístupnosti služeb elektronického obchodování, stanovené v této směrnici, by se měly vztahovat na online prodej veškerých výrobků nebo služeb, a měly by se proto rovněž vztahovat na prodej výrobků nebo služeb, jež jsou samy o sobě předmětem této směrnice.

(44)  Přijetím opatření týkajících se přístupnosti příjmu tísňových komunikací by neměla být dotčena ani ovlivněna organizace tísňových služeb, která zůstává ve výlučné pravomoci členských států.

(45)  Podle směrnice (EU) 2018/1972 mají členské státy zajistit, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli rovnocenný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňových komunikací jako ostatní koncoví uživatelé, a to v souladu s právem Unie, jímž se harmonizují požadavky na přístupnost výrobků a služeb. Komise a vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány mají přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli při cestách v jiném členském státě přístup k tísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelé, je-li to možné bez předchozí registrace. Účelem těchto opatření by mělo být zajištění interoperability mezi všemi členskými státy a měla by v nejvyšší možné míře vycházet z evropských norem nebo specifikací stanovených v souladu s článkem 39 směrnice (EU) 2018/1972. Tato opatření nemají členským státům bránit v přijímání dalších požadavků směřujících k plnění cílů stanovených v uvedené směrnici. Jako alternativní řešení ke splnění požadavků na přístupnost, pokud jde o příjem tísňových komunikací uživatelů se zdravotním postižením, které stanoví tato směrnice, by členské státy měly mít možnost určit třetí stranu jako poskytovatele konverzní služby, kterou by mohly využívat osoby se zdravotním postižením ke komunikaci s centrem tísňové komunikace, dokud nebudou tato centra tísňové komunikace schopna využívat k zajištění přístupnosti příjmu tísňových komunikací služby elektronických komunikací prostřednictvím internetových protokolů. Povinnosti stanovené v této směrnici by se v žádném případě neměly chápat tak, že omezují či snižují povinnosti učené na podporu koncových uživatelů se zdravotním postižením, včetně zajištění rovnocenného přístupu ke službám elektronických komunikací a k tísňovým službám, a povinností týkajících se přístupnosti, jak stanoví směrnice (EU) 2018/1972.

(46)  Směrnice (EU) 2016/2102 stanoví požadavky na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru a další související aspekty, zejména požadavky týkající se souladu příslušných internetových stránek a mobilních aplikací s předpisy. Uvedená směrnice však obsahuje zvláštní seznam výjimek. Podobné výjimky jsou relevantní i pro tuto směrnici. Některé činnosti, které se uskutečňují prostřednictvím internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, jako služby přepravy cestujících nebo služby elektronického obchodování, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice, by měly navíc splňovat použitelné požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, aby se zajistilo, že online prodej výrobků a služeb bude přístupný osobám se zdravotním postižením bez ohledu na to, zda je prodejce veřejný nebo soukromý hospodářský subjekt. Požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici by měly být sladěny s požadavky směrnice (EU) 2016/2102, a to i přes odlišnosti týkající se například sledování, podávání zpráv a prosazování.

(47)  Přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací je založena na čtyřech zásadách, na nichž staví směrnice (EU) 2016/2102: vnímatelnost, což znamená, že informace a prvky uživatelského rozhraní musí být uživatelům prezentovány tak, aby je byli uživatelé schopni vnímat; ovladatelnost, která znamená, že prvky uživatelského rozhraní a navigace musí být ovladatelné; srozumitelnost, která znamená, že informace a ovládání uživatelského rozhraní musí být srozumitelné, a stabilita, která znamená, že obsah musí být dostatečně stabilní tak, aby mohl být spolehlivě interpretován širokou škálou uživatelských aplikací, včetně podpůrných technologií. Tyto zásady jsou důležité rovněž pro tuto směrnici.

(48)  Členské státy by měly přijmout veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby výrobky a služby, na které se vztahuje tato směrnice, splňovaly použitelné požadavky na přístupnost a aby jejich volný pohyb v Unii nebyl znemožněn z důvodů souvisejících s požadavky na přístupnost.

(49)  V některých situacích by společné požadavky na přístupnost zastavěného prostředí usnadnily volný pohyb souvisejících služeb a osob se zdravotním postižením. Tato směrnice by tudíž členským státům měla umožňovat zahrnout zastavěné prostředí používané při poskytování služeb do oblasti působnosti této směrnice, a zajistit tak splnění požadavků na přístupnost stanovených v příloze III.

(50)  Přístupnosti by mělo být dosaženo systematickým odstraňováním překážek a předcházením jejich vzniku, pokud možno prostřednictvím konceptu „univerzální design“ či „design pro všechny“, jenž přispívá k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními. Podle úmluvy OSN tento přístup znamená „navrhování výrobků, vybavení, programů a služeb tak, aby je mohly v co největší míře využívat všechny osoby bez nutnosti úprav nebo specializovaného designu“. Podle úmluvy OSN „ „univerzální design“ nevylučuje podpůrné pomůcky pro určité skupiny osob se zdravotním postižením, pokud jsou zapotřebí“. Přístupnost by dále neměla vylučovat poskytování přiměřených úprav, vyžaduje-li to právo Unie či vnitrostátní právo Unie. Přístupnost a univerzální design by měly být vykládány v souladu s obecným komentářem č. 2(2014) k článku 9: Přístupnost, kterou vypracoval Výbor pro práva osob se zdravotním postižením.

(51)  Výrobky nebo služby spadající do oblasti působnosti této směrnice automaticky nespadají do oblasti působnosti směrnice Rady 93/42/EHS(16). Některé podpůrné technologie, jež jsou zdravotnickými prostředky, však do oblasti působnosti uvedené směrnice spadat mohou.

(52)  Většinu pracovních míst v EU zajišťují malé a střední podniky a mikropodniky. Mají zásadní význam pro budoucí růst, velmi často však narážejí na překážky a problémy, které jim brání rozvíjet výrobky nebo služby, zejména v přeshraničním kontextu. Je proto nezbytné, aby se práce malých a středních podniků a mikropodniků usnadnila harmonizací vnitrostátních předpisů v oblasti přístupnosti, avšak při zachování nezbytných záruk.

(53)  Aby mohly mikropodniky a malé a střední podniky požívat výhod této směrnice, musí skutečně splňovat požadavky doporučení Komise 2003/361/ES(17) a příslušné judikatury, jejichž cílem je zabránit obcházení jeho pravidel.

(54)  V zájmu zajištění slučitelnosti práva Unie by tato směrnice měla vycházet z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES(18), neboť se týká výrobků, které již spadají do působnosti jiných aktů Unie, přičemž by měly být uznány zvláštní rysy požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici.

(55)  Všechny hospodářské subjekty spadající do oblasti působnosti této směrnice a zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly zajistit, aby na trh dodávaly pouze výrobky, které jsou ve shodě s ▌touto směrnicí. Totéž by mělo platit pro hospodářské subjekty poskytující služby. Je nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností podle role, kterou mají jednotlivé hospodářské subjekty v dodavatelském a distribučním procesu.

(56)  Odpovědnost za soulad výrobků a služeb s právními předpisy by měly nést hospodářské subjekty podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany přístupnosti i spravedlivá hospodářská soutěž na trhu Unie.

(57)  Povinnosti stanovené v této směrnici by se měly ve stejné míře použít na hospodářské subjekty z veřejného i soukromého sektoru.

(58)  Výrobce může díky svým podrobným znalostem procesu navrhování a výroby nejlépe provést celkový postup posuzování shody. Ačkoli odpovědnost za shodu výrobků nese výrobce, orgány dozoru nad trhem by měly hrát klíčovou úlohu při kontrole, zda jsou výrobky dodávané v Unii na trh vyrobeny v souladu s právem Unie.

(59)  Dovozci a distributoři by měli být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí vnitrostátní orgány, a měli by se aktivně účastnit tím, že budou poskytovat příslušným orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného výrobku.

(60)  Dovozci by měli zajistit, aby výrobky ze třetích zemí vstupující na trh Unie splňovaly požadavky ▌této směrnice, a zejména aby u nich jejich výrobci provedli náležitý postup posouzení shody.

(61)  Při uvádění výrobku na trh by měli dovozci uvést na výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat.

(62)  Distributoři by měli zajistit, aby při nakládání s daným výrobkem nepříznivě neovlivnili soulad výrobku s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici.

(63)  Každý hospodářský subjekt, který buď uvede výrobek na trh pod vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo výrobek, jenž byl na trh již uveden, upraví tak, že to může ovlivnit soulad s použitelnými požadavky, by měl být považován za výrobce a měl by převzít povinnosti výrobce.

(64)  Požadavky na přístupnost by se z důvodů přiměřenosti měly uplatňovat pouze v rozsahu, v jakém dotčenému hospodářskému subjektu nezpůsobují nepřiměřenou zátěž nebo nevyžadují významnou změnu výrobků a služeb, která by měla za následek zásadní změnu z hlediska této směrnice. Měly by však být zavedeny kontrolní mechanismy, kterými by se ověřila oprávněnost výjimky z uplatňování požadavků na přístupnost.

(65)  Tato směrnice by měla dodržovat pravidla zásady „zelenou malým a středním podnikům“ a měla by zohledňovat administrativní zátěž, které malé a střední podniky čelí. Spíše než obecné výjimky a odchylky pro tyto podniky by měla stanovit méně striktní pravidla posuzování shody a měla by zavést ochranné doložky pro hospodářské subjekty. V důsledku toho by při stanovení pravidel pro výběr a provádění nejvhodnějších postupů posuzování shody měla být situace malých a středních podniků zohledněna a povinnost posuzovat shodu požadavků na přístupnost by měla být omezena tak, aby pro malé a střední podniky nepředstavovala nepřiměřenou zátěž. Orgány dozoru nad trhem by navíc měly působit přiměřeně podle velikosti podniků a podle toho, zda se jedná o výrobky v malých sériích nebo o nesériovou výrobu, neměly by malým a středním podnikům vytvářet překážky a neměly by ohrožovat ochranu veřejného zájmu.

(66)  Pokud by soulad s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici kladl na hospodářské subjekty nepřiměřenou zátěž, měly by tyto hospodářské subjekty mít ve výjimečných případech povinnost plnit tyto požadavky pouze v rozsahu, v jakém nepřiměřenou zátěž nepředstavují. V takovýchto řádně odůvodněných případech by pro hospodářský subjekt nebylo rozumně možné plně uplatňovat jeden či více požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici. Hospodářský subjekt by však měl službu či výrobek spadající do oblasti působnosti této směrnice v co nejvyšší možné míře zpřístupnit za uplatnění těchto požadavků v rozsahu, v jakém nepřiměřenou zátěž nepředstavují. Ty požadavky na přístupnost, jež hospodářský subjekt nepovažoval za kladoucí nepřiměřenou zátěž, by se měly plně uplatnit. Výjimky z povinnosti splnit jeden či více požadavků na přístupnost uplatněné z důvodu nepřiměřené zátěže, kterou představují, by neměly překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k omezení této zátěže v souvislosti s dotčeným výrobkem či službou v každém jednotlivém případě. Za opatření, jež by kladla nepřiměřenou zátěž, by měla být chápána opatření, jež by hospodářskému subjektu způsobila dodatečnou nadměrnou organizační či finanční zátěž, přičemž se zohledňuje pravděpodobný výsledný přínos pro osoby se zdravotním postižením v souladu s kritérii stanovenými v této směrnici. Na základě těchto úvah by měla být vymezena kritéria s cílem umožnit hospodářským subjektům i příslušným orgánům porovnat různé situace a systematicky posuzovat případnou existenci nepřiměřené zátěže. Při posuzování rozsahu, v jakém nemohou být požadavky splněny, neboť by kladly nepřiměřenou zátěž, by měly být vzaty v úvahu pouze legitimní důvody. Nemělo by mezi ně patřit nedostatečné určení priorit ani nedostatek času nebo znalostí.

(67)  Při celkovém posuzování nepřiměřené zátěže by se mělo použít kritérií stanovených v příloze VI. Posouzení nepřiměřené zátěže by měl hospodářský subjekt zdokumentovat s přihlédnutím k příslušným kritériím. Poskytovatelé služeb by měli vždy alespoň po pěti letech posouzení nepřiměřené zátěže znovu vyhodnotit.

(68)  Hospodářský subjekt by měl informovat příslušné orgány, že se odvolává na ustanovení této směrnice týkající se zásadní změny nebo nepřiměřené zátěže. Hospodářský subjekt by měl poskytovat kopii posouzení s vysvětlením, proč jeho výrobek či služba nejsou plně přístupné, a důkazy nepřiměřené zátěže nebo zásadní změny pouze na žádost příslušných orgánů.

(69)  Pokud poskytovatel služeb na základě požadovaného posouzení dospěje k závěru, že požadavek, aby všechny samoobslužné terminály využívané při poskytování služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, splňovaly požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, by kladl nepřiměřenou zátěž, měl by tyto požadavky přesto uplatňovat v rozsahu, v jakém mu nepřiměřenou zátěž nezpůsobují. Poskytovatelé služeb by tedy měli posoudit rozsah, v jakém by jim omezená úroveň přístupnosti všech samoobslužných terminálů či omezený počet plně přístupných samoobslužných terminálů umožnil vyhnout se nepřiměřené zátěži, která by na ně jinak byla kladena, a měli být mít povinnost splnit požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici pouze v tomto rozsahu.

(70)  Mikropodniky se od všech ostatních podniků odlišují svými omezenými lidskými zdroji, ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy. Zátěž spočívající v plnění požadavků na přístupnost proto v případě mikropodniků vyžaduje obecně větší podíl jejich finančních a lidských zdrojů, než je tomu u jiných podniků, a s větší pravděpodobností představuje nepřiměřenou část nákladů. Významná část nákladů mikropodniků vyplývá z vyplňování či vedení dokumentace a záznamů k prokázání souladu s různými požadavky stanovenými v právních předpisech Unie. Ačkoli by všechny hospodářské subjekty, na které se vztahuje tato směrnice, měly být schopny posoudit přiměřenost plnění požadavků na přístupnost stanovených v této směrnicí a plnit je pouze v tom rozsahu, v jakém nejsou nepřiměřené, představoval by již samotný požadavek na takové posouzení ze strany mikropodniků neúměrnou zátěž. Požadavky a povinnosti stanovené v této směrnici by se proto neměly vztahovat na mikropodniky poskytující služby v oblasti působnosti této směrnice.

(71)  Požadavky a povinnosti stanovené v této směrnici ve vztahu k mikropodnikům, které nakládají s výrobky spadajícími do oblasti působnosti této směrnice, by měly být méně přísné, aby se snížila administrativní zátěž.

(72)  Třebaže jsou některé mikropodniky osvobozeny od povinností stanovených v této směrnici, všechny mikropodniky by se měly pobízet k tomu, aby vyráběly, dovážely nebo distribuovaly výrobky a poskytovaly služby v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici s cílem zvýšit konkurenceschopnost i potenciál růstu těchto podniků na vnitřním trhu. Členské státy by proto měly v zájmu snadnějšího uplatňování vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici mikropodnikům poskytovat pokyny a nástroje.

(73)  Všechny hospodářské subjekty by měly při uvádění nebo dodávání výrobků na trh nebo poskytování služeb na trhu jednat odpovědně a plně v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů.

(74)  Aby se usnadnilo posuzování shody s použitelnými požadavky na přístupnost, je nezbytné stanovit předpoklad shody pro výrobky a služby, které jsou ve shodě s dobrovolnými harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012(19) za účelem vypracování podrobných technických specifikací těchto požadavků. Komise již evropským normalizačním organizacím podala řadu žádostí o normalizaci v oblasti přístupnosti, jako jsou mandáty pro vypracování norem M/376, M/473 a M/420, které by byly relevantní pro přípravu harmonizovaných norem.

(75)  Nařízení (EU) č. 1025/2012 stanoví postup pro podávání formálních námitek proti harmonizovaným normám, u nichž se má za to, že nesplňují požadavky stanovené v této směrnici.

(76)  Evropské normy by měly být tržně orientované a měly by zohledňovat veřejný zájem i politické cíle, které Komise jasně uvede ve své žádosti o vypracování harmonizovaných norem, kterou předloží jedné či více evropským normalizačním organizacím, a měly by být založeny na konsenzu. V případě, že neexistují harmonizované normy, měla by mít Komise možnost, pokud je to třeba pro účely harmonizace vnitřního trhu, v určitých případech přijmout prováděcí akty, kterými stanoví ▌technické specifikace pro požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici. Využití technických specifikací by mělo být omezeny na tyto případy. Komise by například měla mít možnost přijmout technické specifikace v případě, že proces normalizace je blokován z důvodu chybějícího konsenzu mezi zúčastněnými stranami, nebo v případě, že dojde k nepřiměřeným prodlevám při stanovování harmonizované normy, například proto, že nebylo dosaženo požadované kvality. Komise by měla mezi přijetím žádosti o vypracování harmonizovaných norem, kterou předložila jedné či více evropských normalizačních organizací, a přijetím technické specifikace týkající se téhož požadavku na přístupnost umožnit dostatek času. Komise by neměla mít možnost přijmout technickou specifikaci, aniž by se předtím pokusila o zavedení požadavku na přístupnost prostřednictvím evropského systému normalizace, ledaže může prokázat, že technické specifikace dodržují požadavky stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1025/2012.

(77)  V zájmu co nejúčinnějšího stanovení harmonizovaných norem a technických specifikací, které splňují požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici pro výrobky a služby, by Komise měla tam, kde je to proveditelné, zapojit evropské zastřešující organizace osob se zdravotním postižením a všechny další relevantní zúčastněné subjekty do tohoto procesu.

(78)  V zájmu zajištění účinného přístupu k informacím pro účely dozoru nad trhem by měly být informace, které se požadují k prokázání souladu se všemi použitelnými akty Unie, zpřístupněny v jediném EU prohlášení o shodě. Za účelem snížení své administrativní zátěže by měly mít hospodářské subjekty možnost veškerá příslušná jednotlivá prohlášení o shodě shrnout do jediného EU prohlášení o shodě.

(79)  Pokud jde o posuzování shody výrobků, měla by tato směrnice vycházet z interního řízení výroby v „modulu A“, který je popsán v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES, jelikož to umožňuje hospodářským subjektům prokázat a příslušným orgánům zajistit, že výrobky dodávané na trh splňují požadavky na přístupnost, a zároveň to nezpůsobuje přílišnou zátěž.

(80)  Při provádění dozoru nad trhem s výrobky a kontrole souladu služeb by měly orgány rovněž kontrolovat posouzení shody včetně toho, zda byla řádně provedena příslušná posouzení zásadní změny nebo nepřiměřené zátěže. Při plnění svých povinností by tak orgány měly činit i ve spolupráci s osobami se zdravotním postižením a organizacemi, které je a jejich zájmy zastupují.

(81)  V případě služeb by informace nezbytné pro posouzení ▌shody s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici měly být uvedeny ve všeobecných obchodních podmínkách nebo v rovnocenném dokumentu, aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU(20).

(82)  Označení CE, které vyjadřuje shodu výrobku s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici, je viditelným výsledkem celého postupu, jehož součástí je posouzení shody v širším smyslu. Tato směrnice by měla dodržovat obecné zásady, kterými se označení CE řídí a které jsou obsaženy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008(21) , kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh. Kromě vypracování EU prohlášení o shodě by měl výrobce nákladově účinným způsobem informovat spotřebitele o přístupnosti svých výrobků.

(83)  V souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 výrobce umístěním označení CE na výrobek prohlašuje, že je výrobek ve shodě se všemi příslušnými požadavky na přístupnost a že za něj výrobce nese plnou odpovědnost.

(84)  V souladu s rozhodnutím č. 768/2008/ES jsou členské státy odpovědné za zajištění silného a účinného dozoru nad trhem u výrobků na svém území a měly by svým orgánům dozoru nad trhem přidělit dostatečné pravomoci a zdroje.

(85)  Členské státy by měly kontrolovat, zda jsou u služeb dodržovány povinnosti podle této směrnice, a měly by se zabývat stížnostmi nebo zprávami ohledně jejich nedodržování s cílem zajistit přijetí nápravných opatření.

(86)  Komise by mohla ve vhodných případech v konzultaci se zúčastněnými stranami přijmout nezávazné pokyny, jež podpoří koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem a orgány odpovědnými za kontrolu souladu služeb. Komise a členské státy by měly mít možnost realizovat iniciativy za účelem sdílení zdrojů a odborných poznatků orgánů.

(87)  Členské státy by měly zajistit, aby orgány dozoru nad trhem a orgány odpovědné za kontrolu souladu služeb kontrolovaly soulad hospodářských subjektů s kritérii uvedenými v příloze VI podle kapitol VIII a IX. Členské státy by měly mít možnost určit specializovaný subjekt, který bude plnit povinnosti orgánů dozoru nad trhem nebo orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb podle této směrnice. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, že by pravomoci takového specializovaného subjektu měly být omezeny na oblast působnosti této směrnice nebo některé její části, a to aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle nařízení (ES) č. 765/2008.

(88)  Měl by být zaveden ochranný postup, který by se uplatňoval v případě, že se členské státy neshodnou ohledně opatření přijatých členským státem, a na jehož základě by byly zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o výrobky nesplňující požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici. Tento ochranný postup by měl orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly v případě daných výrobků jednat co nejdříve.

(89)  Pokud se členské státy a Komise shodují, že opatření přijaté členským státem je oprávněné, neměl by se vyžadovat žádný další zásah Komise, kromě případů, kdy lze nesoulad s právními předpisy přisuzovat nedostatkům v harmonizovaných normách nebo technických specifikacích.

(90)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(22) a 2014/25/EU(23) o zadávání veřejných zakázek, jež stanoví postupy pro zadávání veřejných zakázek a soutěže o návrh u určitých dodávek (výrobků), služeb a prací, vyžadují, aby se technické specifikace u všech veřejných zakázek určených k použití fyzickými osobami bez ohledu na to, zda veřejností nebo pracovníky zadavatele, kromě řádně odůvodněných případů vypracovávaly tak, aby zohledňovaly kritéria přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením nebo koncepci pro všechny uživatele. Pokud jsou právním aktem Unie přijaty závazné požadavky na přístupnost, tyto směrnice dále vyžadují, aby byly technické specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncepci pro všechny uživatele, stanoveny odkazem na tento akt. Tato směrnice by měla stanovit závazné požadavky na přístupnost výrobků a služeb, na něž se vztahuje. Pro výrobky a služby, na něž se tato směrnice nevztahuje, požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici závazné nejsou. Využívání těchto požadavků na přístupnost ke splnění příslušných povinností stanovených v jiných aktech Unie, než je tato směrnice, by však usnadnilo realizaci přístupnosti a přispělo k právní jistotě a sblížení požadavků na přístupnost v celé Unii. Orgánům by nemělo nic bránit v tom, aby stanovily požadavky na přístupnost nad rámec požadavků na přístupnost stanovených v příloze I této směrnice.

(91)  Tato směrnice by neměla měnit povinnost nebo dobrovolnost ustanovení týkajících se přístupnosti v jiných aktech Unie.

(92)  Tato směrnice by se měla vztahovat pouze na zadávací řízení, kde již byla zaslána výzva k účasti v soutěži, nebo pokud není výzva k účasti v soutěži stanovena, kde zadavatel zahájil zadávací řízení po dni použitelnosti této směrnice.

(93)  V zájmu zajištění řádného uplatňování této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o: další upřesnění požadavků na přístupnost, které z důvodu své podstaty nemohou vyvolat očekávaný účinek, aniž by byly dále upřesněny v závazných právních aktech Unie; změnu lhůty, během níž mohou hospodářské subjekty uvést jakýkoli další hospodářský subjekt, jenž jim výrobek dodal, nebo jemuž výrobek dodaly; a další upřesnění příslušných kritérií, která má hospodářský subjekt zohlednit za účelem posouzení, zda by splnění požadavků na přístupnost kladlo nepřiměřenou zátěž. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(24). Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci.

(94)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ▌této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o technické specifikace. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(25).

(95)  Členské státy by měly zajistit, aby byly k dispozici přiměřené a účinné prostředky pro zajištění souladu s touto směrnicí, a měly by proto vytvořit vhodné kontrolní mechanismy, mimo jiné dodatečnou kontrolu, kterou budou vykonávat orgány dozoru nad trhem, s cílem ověřit, zda je výjimka z požadavku na přístupnost odůvodněná. Při vyřizování stížností týkajících se přístupnosti by se členské státy měly řídit obecnou zásadou řádné správy; úředníci by především měli mít povinnost zajistit, aby o každé stížnosti bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě.

(96)  V zájmu usnadnění jednotného provádění této směrnice by měla Komise zřídit pracovní skupinu sestávající z příslušných orgánů a zúčastněných stran s cílem napomoci výměně informací a osvědčených postupů a poskytovat poradenství. Měla by být podporována spolupráce mezi orgány a příslušnými zúčastněnými stranami, včetně osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, mimo jiné v zájmu zlepšení soudržnosti při uplatňování ustanovení této směrnice týkajících se požadavků na přístupnost a při sledování, jak se provádí její ustanovení o zásadní změně a nepřiměřené zátěži.

(97)  Vzhledem k současnému právnímu rámci pro opravné prostředky v oblastech, které upravují směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU, by se ustanovení této směrnice týkající se vymáhání a sankcí neměla použít na zadávací řízení, pro něž platí povinnosti stanovené v této směrnici. Tímto vynětím nejsou dotčeny povinnosti členských států vyplývající ze Smluv přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zaručily uplatňování a účinnost práva Unie.

(98)  Sankce by měly být přiměřené ve vztahu k povaze porušení a k okolnostem, aby nesloužily hospodářským subjektům jako alternativní řešení, jak splnit jejich povinnosti zajistit přístupnost jejich produktů nebo služeb.

(99)  Členské státy by měly zajistit, aby byly v souladu s platnými právními předpisy Unie zavedeny alternativní mechanismy řešení sporů, které by umožňovaly řešení jakéhokoli údajného nesouladu s touto směrnicí dříve, než bude podána žaloba k soudu nebo příslušnému správnímu orgánu.

(100)  V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(26) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu jedním či více dokumenty s informacemi o vztahu mezi jednotlivými částmi směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(101)  Aby měli poskytovatelé služeb dostatek času přizpůsobit se požadavkům této směrnice, je nezbytné stanovit přechodné období v délce pěti let ode dne použitelnosti této směrnice, během něhož nemusí výrobky používané při poskytování služeb, uvedené na trh před zmíněným dnem, splňovat požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, pokud nejsou poskytovateli služeb během přechodného období nahrazeny. Vzhledem k nákladnosti a dlouhému životnímu cyklu samoobslužných terminálů je vhodné stanovit, že pokud jsou tyto terminály používány při poskytování služeb, mohou být nadále používány až do doby, než skončí jejich životnost, pokud nejsou během této doby nahrazeny, nejdéle však 20 let.

(102)  Požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici by se měly vztahovat na výrobky uvedené na trh a služby poskytnuté po dni použitelnosti vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici, včetně použitých výrobků dovezených z třetí země a uvedených na trh po tomto dni.

(103)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Jejím cílem je především zajistit, aby bylo plně dodržováno právo osob se zdravotním postižením využívat opatření navržená tak, aby zajistila jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti, a podpořit uplatňování článků 21, 25 a 26 Listiny.

(104)  Jelikož cíle této směrnice, totiž odstranění překážek bránících volnému pohybu některých přístupných výrobků a služeb ve snaze přispět k řádnému fungování vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, neboť to vyžaduje harmonizaci různých pravidel, která v současné době existují v rámci jejich právních systémů, ale lze jej ▌vymezením společných požadavků na přístupnost a pravidel pro fungování vnitřního trhu lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle ▌,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu sblížením právních a správních předpisů členských států, pokud jde o požadavky na přístupnost u určitých výrobků a služeb zejména tím, že tato směrnice odstraní překážky bránící volnému pohybu výrobků a služeb, na něž se vztahuje a jež vyplývají z rozdílných požadavků na přístupnost v členských státech, a vzniku těchto překážek předchází.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Tato směrnice se vztahuje na následující výrobky uvedené na trh po … est let ode dne vstupu této směrnice v platnost]:

a)  hardwarové počítačové systémy pro všeobecné účely určené pro spotřebitele a operační systémy pro tyto hardwarové systémy;

b)  tyto samoobslužné terminály:

i)  platební terminály,

ii)  následující samoobslužné terminály určené k poskytování služeb, na něž se vztahuje tato směrnice:

—  bankomaty,

—   zařízení pro výdej lístků a jízdenek,

—  odbavovací kiosky,

—  interaktivní samoobslužné terminály poskytující informace, s výjimkou terminálů, které byly instalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel;

c)  koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná pro služby elektronických komunikací;

d)  koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná k přístupu k audiovizuálním mediálním službám; a

e)  čtečky elektronických knih.

2.  Aniž je dotčen článek 32, tato směrnice se vztahuje na následující služby poskytované spotřebitelům po… [šest let ode dne vstupu této směrnice v platnost] :

a)  služby elektronických komunikací s výjimkou přenosových služeb využívaných pro poskytování služeb mezi stroji;

b)  služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám ▌;

c)  tyto prvky služeb letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících s výjimkou služeb městské, příměstské a regionální dopravy, pro něž se uplatní pouze prvky uvedené v bodě v):

i)  internetové stránky,

ii)  služby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací,

iii)  elektronické lístky a jízdenky a služby elektronického systému vydávání lístků a jízdenek,

iv)  poskytování informací o dopravních službách, včetně cestovních informací v reálném čase; pokud jde o informační obrazovky, je tento prvek omezen na interaktivní obrazovky nacházející se na území Unie a

v)  interaktivní samoobslužné terminály nacházející se na území Unie, s výjimkou těch, které byly instalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel používaných při poskytování jakékoli části těchto služeb přepravy cestujících;

d)  bankovní služby pro spotřebitele;

e)  elektronické knihy a specializovaný software; a

f)  služby elektronického obchodování.

3.  Tato směrnice se vztahuje na příjem tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo 112.

4.  Tato směrnice se nevztahuje na následující obsah internetových stránek a mobilních aplikací:

a)  předtočené mediální soubory s časovou dimenzí zveřejněné před… [šest let ode dne vstupu této směrnice v platnost];

b)  formáty souborů kancelářských aplikací zveřejněné před ... [šest let ode dne vstupu této směrnice v platnost];

c)  mapy a související služby přístupné online, jsou-li přístupnou digitální formou poskytovány základní informace pro mapy určené k navigačním účelům;

d)  obsah náležící třetí straně, který není financován či vyvíjen dotčeným hospodářským subjektem ani není pod jeho kontrolou;

e)  obsah internetových stránek a mobilních aplikací, jež lze považovat za archivy v tom smyslu, že obsahují výlučně obsah, jenž není aktualizován nebo upravován po ... [šest let ode dne vstupu této směrnice v platnost].

5.  Touto směrnicí není dotčena směrnice (EU) 2017/1564 a nařízení (EU) 2017/1563.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)  „osobami se zdravotním postižením“ osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními;

2)  „výrobkem“ látka, přípravek nebo zboží vyrobené ve výrobním procesu kromě jídla, krmiv, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí;

3)  „službou“ služba ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ▌(27);

4)  „poskytovatelem služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje službu na trhu Unie nebo nabízí poskytování takové služby spotřebitelům v Unii;

5)  „audiovizuálními mediálními službami“ služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice 2010/13/EU;

6)  „službami poskytujícími přístup k audiovizuálním mediálním službám“ služby přenášené sítěmi elektronických komunikací, které jsou používány k určení audiovizuálních mediálních služeb, k přijímání informací o nich a k jejich výběru a sledování, jakož i veškeré poskytované prvky, jako jsou titulky pro neslyšící a nedoslýchavé osoby, zvukový popis obrazu, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, které vyplývají z provádění opatření zajišťujících přístupnost těchto služeb podle článku 7 směrnice 2010/13/EU, a včetně elektronických programových průvodců (EPG).

7)  „koncovým zařízením s interaktivním výpočetním potenciálem určeným pro spotřebitele, používaným k přístupu k audiovizuálním mediálním službám“ jakékoli zařízení, jehož hlavním účelem je poskytovat přístup k audiovizuálním mediálním službám;

8)  „službou elektronických komunikací“ služba elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972;

9)  „službami úplné konverzace“ služby úplné konverzace ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2018/1972;

10)  „centrem tísňové komunikace“ neboli „PSAP“ centrum tísňové komunikace nebo PSAP ve smyslu čl. 2 bodu 36 směrnice (EU) 2018/1972;

11)  „nejvhodnějším centrem tísňové komunikace“ nejvhodnější centrum tísňové komunikace ve smyslu čl. 2 bodu 37 směrnice (EU) 2018/1972;

12)  „tísňovou komunikací“ tísňová komunikace ve smyslu čl. 2 bodu 38 směrnice (EU) 2018/1972;

13)  „tísňovou službou“ tísňová služba ve smyslu čl. 2 bodu 39 směrnice (EU) 2018/1972;

14)  „textem v reálném čase“ forma textové konverzace v situacích z bodu do bodu nebo vícebodové konference, kdy je zadávaný text přenášen tak, že uživateli se komunikace jeví jako plynulá písmeno za písmenem;

15)  „dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

16)  „uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;

17)  „výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí výrobek nebo nechává výrobek navrhnout nebo vyrobit a uvádí tento výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou;

18)  „zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění vymezených úkolů;

19)  „dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;

20)  „distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává výrobek na trh;

21)  „hospodářským subjektem“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor nebo poskytovatel služeb;

22)  „spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která si kupuje daný výrobek nebo která je příjemcem dané služby za účelem, který nesouvisí s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním;

23)  „mikropodnikem“ podnik, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nepřesahuje 2 miliony EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřevyšuje 2 miliony EUR;

24)  „malými a středními podniky“ podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřevyšuje 43 milionů EUR, vyjma mikropodniků;

25)  „harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

26)  „▌technickou specifikací“ technická specifikace ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) č. 1025/2012, která poskytuje prostředky ke splnění požadavků na přístupnost pro výrobek nebo službu;

27)  „stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;

28)  „bankovními službami pro spotřebitele“ poskytování následujících bankovních a finančních služeb spotřebitelům:

a)  smluv o úvěru upravených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES(28) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU(29);

b)  služeb vymezených v příloze I oddílu A bodech 1, 2, 4 a 5 a v oddílu B bodech 1, 2, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(30);

c)  platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(31);

d)  služeb spojených s platebním účtem ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU(32); a

e)  elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES(33);

29)  „platebním terminálem“ zařízení, jehož hlavním účelem je umožnit provádění plateb prostřednictvím platebních prostředků ve smyslu čl. 4 bodu 14 směrnice (EU) 2015/2366 na fyzickém prodejním místě, nikoli však ve virtuálním prostředí;

30)  „službami elektronického obchodování“ služby poskytované na dálku prostřednictvím internetových stránek a služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, elektronickými prostředky a na individuální žádost spotřebitele s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu;

31)  „službami letecké přepravy cestujících“ obchodní letecká doprava pro cestující ve smyslu čl. 2 písm. l) nařízení (ES) č. 1107/2006, při odletu z letiště, tranzitu přes letiště nebo příletu na letiště, pokud se toto letiště nachází na území některého z členských států, včetně letů odlétajících z letiště nacházejícího se ve třetí zemi na letiště nacházející se na území členského státu, pokud jsou služby provozovány dopravci z Unie;

32)  „službami autobusové přepravy cestujících“ služby upravené čl. 2 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 181/2011;

33)  „službami železniční přepravy cestujících“ veškerá železniční přeprava cestujících podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1371/2007, s výjimkou přepravy podle čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení;

34)  „službami vodní přepravy cestujících“ přeprava cestujících upravená v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1177/2010, s výjimkou přepravy podle čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení;

35)  „službami městské a příměstské dopravy“ městská a příměstská doprava ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU(34); pro účely této směrnice však zahrnuje pouze tyto druhy dopravy: železniční, autobusovou a autokarovou, metrem, tramvají a trolejbusem;

36)  „službami regionální dopravy“ regionální doprava ve smyslu čl. 3 bodu 7 směrnice 2012/34/EU, pro účely této směrnice však zahrnuje pouze tyto druhy dopravy: železniční, autobusovou a autokarovou, metrem, tramvají a trolejbusem;

37)  „podpůrnou technologií“ jakýkoli předmět, zařízení nebo systém služeb nebo výrobků včetně softwaru, které se používají ke zvýšení, udržení, nahrazení nebo zlepšení funkčních schopností osob se zdravotním postižením nebo ke zmírnění a kompenzaci postižení, funkčních omezení nebo omezení participace;

38)  „operačním systémem“ software, který mimo jiné ovládá rozhraní k perifernímu hardwaru, plánuje úkoly, přiřazuje paměť a představuje standardní rozhraní pro uživatele, pokud neběží žádný aplikační program včetně grafického uživatelského rozhraní, bez ohledu na to, zda je tento software nedílnou součástí počítačového hardwaru pro všeobecné účely určeného pro spotřebitele, nebo samostatným softwarem určeným k použití na počítačovém hardwaru pro všeobecné účely určeném pro spotřebitele, avšak vyjma zavaděče operačního systému, základního vstupně–výstupního systému (BIOS) nebo jiného firmwaru požadovaného při zapínání nebo při instalaci operačního systému;

39)  „hardwarovým počítačovým systémem pro všeobecné účely určeným pro spotřebitele“ kombinace hardwaru tvořícího celý počítač vyznačující se multifunkční povahou a schopností provádět s pomocí vhodného softwaru nejběžnější výpočetní úkony požadované spotřebitelem a určená k obsluze spotřebiteli, včetně osobních počítačů, zejména stolních počítačů, notebooků, chytrých telefonů a tabletů;

40)  „interaktivním výpočetním potenciálem“ funkčnost podporující interakci mezi člověkem a zařízením, které umožňuje zpracování a přenos dat, hlasu, videa nebo jakoukoliv jejich kombinaci;

41)  „elektronickou knihou a specializovaným softwarem“ služba spočívající v poskytnutí digitálních souborů, které tvoří elektronickou verzi knihy, kterou lze zpřístupnit, v níž lze navigovat a kterou lze číst a používat, a software včetně služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, včetně mobilních aplikací, pro přístup, navigaci, čtení a používání daných digitálních souborů, avšak vyjma softwaru, který spadá pod definici v bodě 42;

42)  „čtečkou elektronických knih“ specializované zařízení zahrnující hardware i software, které se používá k přístupu do souborů elektronických knih, jejich navigaci, čtení a používání;

43)  „elektronickými lístky a jízdenkami“ jakýkoli systém, v němž je oprávnění k cestování ve formě jednoho či více lístků nebo jízdenek, předplatného k cestování nebo cestovního kreditu elektronicky uloženo na fyzickém cestovním průkazu nebo jiném zařízení, namísto jejich vytištění v papírové podobě;

44)  „službami elektronického systému vydávání lístků a jízdenek“ jakýkoli systém, ve kterém jsou lístky a jízdenky pro přepravu cestujících zakoupeny mimo jiné na internetu pomocí zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem a dodány kupujícímu v elektronické podobě, aby je mohli vytisknout v papírové podobě nebo při cestování zobrazit pomocí mobilního zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem.

KAPITOLA II

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST A VOLNÝ POHYB

Článek 4

Požadavky na přístupnost

1.  Členské státy zajistí, aby v souladu s odstavci 2, 3 a 5 tohoto článku a s výhradou článku 14 hospodářské subjekty uváděly na trh pouze výrobky a poskytovaly pouze služby, které splňují požadavky na přístupnost stanovené v příloze I.

2.  Veškeré výrobky musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu I přílohy I.

Veškeré výrobky s výjimkou samoobslužných terminálů musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu II přílohy I.

3.  Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, veškeré služby s výjimkou služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu III přílohy I.

Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, veškeré služby musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu IV přílohy I.

4.  Členské státy mohou s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám rozhodnout, aby zastavěné prostředí, které využívají zákazníci služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, splňovalo požadavky na přístupnost stanovené v příloze III, s cílem maximalizovat jejich využití osobami se ▌zdravotním postižením.

5.  Mikropodniky poskytující služby jsou osvobozeny od povinnosti splňovat požadavky na přístupnost uvedené v odstavci 3 tohoto článku a jakékoli povinnosti související s plněním těchto požadavků.

6.  Členské státy v zájmu snadnějšího uplatňování vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici poskytnou mikropodnikům pokyny a nástroje. Členské státy tyto nástroje vypracují po konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami.

7.  Členské státy mohou informovat hospodářské subjekty o vzorových příkladech, obsažených v příloze II, možných řešeních přispívajících ke splnění požadavků na přístupnost stanovených v příloze I v příloze II.

8.  Členské státy zajistí, aby o příjem tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo t 112 nejvhodnějším centrem tísňové komunikace splňovalo zvláštní požadavky na přístupnost uvedené v oddíle ▌V přílohy I způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranných systém.

9.  Komisi je v souladu s článkem 26 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění přílohy I dalším upřesněním požadavků na přístupnost, které z důvodu své podstaty nemohou vyvolat očekávaný účinek, aniž by byly dále upřesněny v závazných právních aktech Unie, jako je tomu například u požadavků týkajících se interoperability.

Článek 5

Stávající právní předpisy Unie v oblasti přepravy cestujících

Má se za to, že služby, jež splňují požadavky poskytování přístupných informací a informací o přístupnosti stanovené v nařízeních (ES) č. 261/2004, (ES) č. 1107/2006, (ES) č. 1371/2007, (EU) č. 1177/2010 a (EU) č. 181/2011 a v příslušných aktech přijatých na základě směrnice 2008/57/ES, splňují odpovídající požadavky této směrnice. Pokud tato směrnice stanoví dodatečné požadavky k těm, které jsou již v uvedených nařízeních a aktech stanoveny, plně se tyto dodatečné požadavky uplatní.

Článek 6

Volný pohyb

Členské státy nesmějí z důvodů souvisejících s požadavky na přístupnost bránit tomu, aby byly na jejich území na trh dodávány výrobky nebo poskytovány služby, které jsou v souladu s touto směrnicí.

KAPITOLA III

POVINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ NAKLÁDAJÍCÍCH S VÝROBKY

Článek 7

Povinnosti výrobců

1.  Při uvádění svých výrobků na trh výrobci zajistí, aby výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici.

2.  Výrobci vypracují technickou dokumentaci v souladu s přílohou IV a provedou nebo nechají provést postup posuzování shody uvedený v dané příloze.

Byl-li uvedeným postupem prokázán soulad výrobku s příslušnými požadavky na přístupnost, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a umístí označení CE.

3.  Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu pěti let od uvedení výrobku na trh.

4.  Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž sériová výroba zůstane ve shodě s touto směrnicí. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám návrhů nebo parametrů výrobku a změnám harmonizovaných norem nebo ▌technických specifikací ▌, na jejichž základě se prohlašuje shoda výrobku.

5.  Výrobci zajistí, aby bylo na jejich výrobcích uvedeno číslo typu či šarže nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku.

6.  Výrobci uvedou na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.

7.  Výrobci zajistí, aby byl k výrobku přiložen návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který stanoví dotčený členský stát. Tyto návody a informace a jakákoli označení musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.

8.  Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není ve shodě s touto směrnicí, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku ve shodu, ▌nebo ▌případně k jeho stažení z trhu. Dále, pokud výrobek nesplňuje požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, informují o tom výrobci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních. Výrobci v těchto případech vedou evidenci výrobků, jež nesplňují použitelné požadavky na přístupnost, a souvisejících stížností.

9.  Výrobci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, které uvedli na trh, s použitelnými požadavky na přístupnost, zejména pak při uvedení daných výrobků do souladu s použitelnými požadavky na přístupnost ▌.

Článek 8

Zplnomocnění zástupci

1.  Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce.

Součástí pověření zplnomocněného zástupce nesmějí být povinnosti stanovené v čl. 7 odst. 1 a vypracování technické dokumentace.

2.  Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

a)  uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánů pro dozor nad trhem po dobu pěti let;

b)  poskytnout příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku;

c)  spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, na které se vztahuje jeho pověření, s použitelnými požadavky na přístupnost.

Článek 9

Povinnosti dovozců

1.  Dovozci mohou uvádět na trh pouze vyhovující výrobky.

2.  Před uvedením výrobku na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody stanovený v příloze IV. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci podle uvedené přílohy, aby výrobek nesl označení CE, aby k němu byly přiloženy požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6.

3.  Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není ve shodě s použitelnými požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici, nesmí uvést výrobek na trh, dokud nebude uveden ve shodu. Kromě toho, pokud výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, musí o tom být výrobce i orgány dozoru nad trhem dovozcem informováni.

4.  Dovozci uvedou na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.

5.  Dovozci zajistí, aby byly k výrobku přiloženy návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který stanoví dotčený členský stát.

6.  Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, neohrožovaly skladovací a přepravní podmínky jeho soulad s použitelnými požadavky na přístupnost.

7.  Dovozci po dobu pěti let uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace.

8.  Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není ve shodě s touto směrnicí, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku ve shodu, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu ▌. Dále, pokud výrobek není v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost, informují o tom dovozci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních. Dovozci v těchto případech vedou evidenci výrobků, jež nesplňují použitelné požadavky na přístupnost, a souvisejících stížností.

9.  Dovozci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, které uvedli na trh, s použitelnými požadavky na přístupnost.

Článek 10

Povinnosti distributorů

1.  Při dodávání výrobku na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky této směrnice.

2.  Před dodáním výrobku na trh distributoři ověří, zda nese označení CE, zda jsou k němu přiloženy požadované doklady a návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům v členském státě, v němž má být výrobek dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6 a čl. 9 odst. 4.

3.  Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není ve shodě s použitelnými požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici, nesmí dodat výrobek na trh, dokud nebude uveden ve shodu. Dále, pokud výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

4.  Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, neohrožovaly skladovací a přepravní podmínky jeho soulad s použitelnými požadavky na přístupnost ▌.

5.  Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který dodali na trh, není ve shodě s touto směrnicí, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku ve shodu, ▌nebo ▌v případě potřeby k jeho stažení z trhu. Dále, pokud výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, informují o tom distributoři neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

6.  Distributoři poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, které uvedli na trh, s použitelnými požadavky na přístupnost.

Článek 11

Případy, ve kterých se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo distributor je pro účely této směrnice považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 7, pokud uvede výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví výrobek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s požadavky této směrnice.

Článek 12

Identifikace hospodářských subjektů nakládajících s výrobky

1.  Hospodářské subjekty uvedené v článcích 7 až 10 na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikují ▌:

a)  každý jiný hospodářský subjekt, který jim dodal výrobek;

b)  každý jiný hospodářský subjekt, kterému dodaly výrobek.

2.  Hospodářské subjekty uvedené v článcích 7 až 10 musí být schopny poskytnout informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku po dobu pěti let poté, co jim byl výrobek dodán, a po dobu pěti let poté, co dodaly výrobek.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž se mění tato směrnice s cílem změnit v případě specifických výrobků lhůtu uvedenou v odstavci 2 tohoto článku. Tato změněná lhůta musí být delší než pět let a musí být přiměřená ekonomické životnosti daného výrobku.

KAPITOLA IV

POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ SLUŽEB

Článek 13

Povinnosti poskytovatelů služeb

1.  Poskytovatelé služeb zajistí, aby při koncipování a poskytování služeb splňovali požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici.

2.  Poskytovatelé služeb připraví nezbytné informace v souladu s přílohou V a vysvětlí, jak služby splňují použitelné požadavky na přístupnost ▌. Tyto informace musí být zpřístupněny veřejnosti v písemné i ústní formě, a to i způsobem, který je přístupný ▌osobám se zdravotním postižením. Poskytovatelé služeb dané informace uchovávají po celou dobu poskytování služby.

3.  Aniž je dotčen článek 32, poskytovatelé služeb zajistí, aby byly zavedeny postupy k tomu, aby ▌poskytování služeb zůstalo ve shodě s použitelnými požadavky na přístupnost ▌. Poskytovatelé služeb náležitě zohlední změny týkající se povahy poskytování služby, změny v použitelných požadavcích na přístupnost a změny v harmonizovaných normách nebo v technických specifikacích, odkazem na něž je služba prohlášena za splňující požadavky na přístupnost.

4.  V případě neshody přijmou poskytovatelé služeb nezbytná nápravná opatření k uvedení služby do shody s použitelnými požadavky na přístupnost ▌. Pokud služba není v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost, poskytovatelé služeb o tom rovněž neprodleně informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž je služba poskytována, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

5.  Poskytovatelé služeb poskytnou příslušnému orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace nezbytné k prokázání shody služby s použitelnými požadavky na přístupnost ▌. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je uvést službu do shody s těmito požadavky.

KAPITOLA V

ZÁSADNÍ ZMĚNA VÝROBKŮ NEBO SLUŽEB A NEPŘIMĚŘENÁ ZÁTĚŽ PRO HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY

Článek 14

Zásadní změna a nepřiměřená zátěž

1.  Požadavky na přístupnost uvedené v článku 4 se použijí pouze v rozsahu, v jakém soulad▌:

a)  nevyžaduje významnou změnu výrobku nebo služby, v jejímž důsledku by došlo k zásadní změně jejich základní povahy, a

b)  nemá za následek vytvoření nepřiměřené zátěže pro dotčené hospodářské subjekty.

2.  Hospodářské subjekty provedou posouzení, zda by soulad s požadavky na přístupnost uvedenými v článku 4 vedl k zásadní změně nebo na základě příslušných kritérií uvedených v příloze VI kladl nepřiměřenou zátěž podle odstavce 1 tohoto článku.

3.  Hospodářské subjekty doloží posouzení uvedené v odstavci 2. Hospodářské subjekty uchovávají veškeré relevantní výsledky po dobu pěti let, která se počítá od posledního dodání výrobku na trh nebo od posledního poskytnutí služby. Na žádost orgánů dozoru nad trhem nebo orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb poskytnou hospodářské subjekty těmto orgánům kopii posouzení uvedeného v odstavci 2.

4.  Odchylně od odstavce 3 jsou mikropodniky nakládající s výrobky osvobozeny od požadavku na doložení posouzení. Pokud to však orgán dozoru nad trhem požaduje, poskytnou mikropodniky nakládající s produkty, které se rozhodly odvolat se na odstavec 1, tomuto orgánu skutečnosti relevantní pro posouzení uvedené v odstavci 2.

5.  Poskytovatelé služeb odvolávající se na odst. 1 písm. b) obnoví s ohledem na každou kategorii nebo druh služby své posouzení toho, zda je zátěž nepřiměřená,

a)  při změně nabízené služby, nebo

b)  na žádost orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb a

c)  v každém případě alespoň každých pět let.

6.  Pokud hospodářské subjekty obdrží financování z jiných než vlastních zdrojů, ať již veřejných, nebo soukromých, které je poskytováno za účelem zlepšení přístupnosti, nejsou oprávněny dovolávat se odst. 1 písm. b).

7.  Komisi je v souladu s článkem 26 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění přílohy VI dalším upřesněním příslušných kritérií, která má hospodářský subjekt zohlednit za účelem posouzení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku. Při dalším upřesnění uvedených kritérií Komise nezohlední pouze možné přínosy pro osoby se zdravotním postižením, ale i přínosy pro osoby s funkčním omezením.

Komise v případě nutnosti přijme první takový akt v přenesené pravomoci do … [jeden rok od data vstupu této směrnice v platnost]. Takový akt se začne používat nejdříve ke dni … [šest let po vstupu této směrnice v platnost].

8.  Pokud se ▌hospodářské subjekty dovolávají odstavce 1 v souvislosti s konkrétním výrobkem nebo službou, informují o tom příslušný orgán dozoru nad trhem nebo orgán odpovědný za kontrolu souladu služeb členského státu ▌, v němž je daný výrobek uváděn na trh nebo v němž je poskytována daná služba.

První pododstavec se nevztahuje na mikropodniky.

KAPITOLA VI

HARMONIZOVANÉ NORMY A TECHNICKÉ SPECIFIKACE VÝROBKŮ A SLUŽEB

Článek 15

Předpoklad shody

1.  Předpokládá se, že výrobky a služby, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici v rozsahu, v jakém se tyto normy nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.

2.  Komise v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádá jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizovaných norem pro požadavky na přístupnost výrobků stanovené v příloze I. První takový návrh žádosti předloží Komise příslušnému výboru do ... [dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost].

3.  Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, jež splňují požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)  v Úředním věstníku Evropské unie nebyly v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 zveřejněny žádné odkazy na harmonizované normy; a

b)  buď:

i)  Komise požádala jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizované normy a v rámci normalizačního postupu dochází k nepřiměřeným prodlevám nebo žádná evropská normalizační organizace žádost nepřijala;

nebo

ii)  Komise může prokázat, že technická specifikace dodržuje požadavky stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1025/2012, s výjimkou požadavku, aby technické specifikace vypracovala nezisková organizace.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2 ▌.

4.  Předpokládá se, že výrobky a služby, které jsou ve shodě s technickými specifikacemi nebo jejich částmi, jsou ve shodě s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici v rozsahu, v jakém se tyto technické specifikace nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.

KAPITOLA VII

SHODA VÝROBKŮ A OZNAČENÍ CE

Článek 16

EU prohlášení o shodě výrobků

1.  EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění příslušných požadavků na přístupnost. Pokud je coby výjimka použit článek 14, uvede se v EU prohlášení o shodě, které požadavky na přístupnost podléhají této výjimce.

2.  EU prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze III rozhodnutí č. 768/2008/ES. Musí obsahovat prvky stanovené v příloze IV této směrnice a musí být průběžně aktualizováno. Požadavky týkající se technické dokumentace nesmí mikropodnikům a malým a středním podnikům způsobovat přílišnou zátěž. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž se výrobek uvádí nebo dodává na trh.

3.  Pokud se na výrobek vztahuje více než jeden akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jediné EU prohlášení o shodě. Uvedené prohlášení musí obsahovat identifikaci dotčených aktů, včetně odkazů na zveřejnění.

4.  Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za shodu výrobku s požadavky této směrnice.

Článek 17

Obecné zásady označení CE na výrobcích

Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 18

Pravidla a podmínky pro umístění označení CE

1.  Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na výrobek nebo na jeho výrobní štítek. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není možné nebo odůvodněné, umístí se na obal a průvodní doklady.

2.  Označení CE se umístí před uvedením výrobku na trh.

3.  Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a přijmou vhodná opatření v případě nesprávného použití tohoto označení.

KAPITOLA VIII

DOZOR NAD TRHEM S VÝROBKY A OCHRANNÝ POSTUP UNIE

Článek 19

Dozor nad trhem s výrobky

1.  Na výrobky se vztahují čl. 15 odst. 3, články 16 až 19, 21, 23 až 28 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 765/2008.

2.  Při provádění dozoru nad trhem s výrobky příslušné orgány dozoru nad trhem v případě, že se hospodářský subjekt odvolává na článek 14 této směrnice:

a)  zkontrolují, zda hospodářský subjekt provedl posouzení uvedené v článku 14,

b)  přezkoumají toto posouzení a jeho výsledky včetně toho, zda byla správně použita kritéria stanovená v příloze VI, a

c)  zkontrolují soulad s použitelnými požadavky na přístupnost.

3.  Členské státy zajistí, aby informace, které mají v držení orgány dozoru nad trhem a které se týkají dodržování použitelných požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici ze strany hospodářských subjektů a posuzování ▌stanoveného v článku 14, byly kromě případů, kdy tyto informace nelze poskytnout z důvodů důvěrnosti, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 5 nařízení (ES) č. 765/2008, na požádání a v přístupném formátu zpřístupněny spotřebiteli.

Článek 20

Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání s výrobky, které nesplňují použitelné požadavky na přístupnost

1.  Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu ▌mají dostatečné důvody se domnívat, že určitý výrobek, na nějž se vztahuje tato směrnice, nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, provedou hodnocení dotčeného výrobku zahrnující všechny požadavky stanovené v této směrnici. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem plně spolupracují s orgány dozoru nad trhem.

Pokud v průběhu hodnocení uvedeného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky stanovené v této směrnici, neprodleně vyzvou dotčený hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě odpovídající povaze nesouladu s požadavky, jež mohou stanovit, přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu s těmito požadavky ▌.

Orgány dozoru nad trhem nařídí příslušnému hospodářskému subjektu, aby výrobek v dodatečné přiměřené lhůtě stáhl z trhu, pouze pokud daný hospodářský subjekt nepřijal přiměřená nápravná opatření ve lhůtě uvedené v druhém pododstavci.

Na opatření uvedená ve druhém a třetím pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.

2.  Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

3.  Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata všechna vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených výrobků, které dodal na trh v celé Unii.

4.  Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 třetím pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání výrobku na trh daného členského státu nebo jej z tohoto trhu stáhnout ▌.

Orgány dozoru nad trhem o těchto opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

5.  Součástí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího výrobku, údaje o původu výrobku, povaze údajného nesouladu a s ním spojených požadavků na přístupnost, které výrobek nesplňuje, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

a)  výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, nebo

b)  nedostatky v harmonizovaných normách nebo v technických specifikacích uvedených v článku 15, na nichž je založen předpoklad shody.

6.  Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného výrobku, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.

7.  Jestliže do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.

8.  Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným výrobkem bezodkladně přijata náležitá omezující opatření, jako je stažení tohoto výrobku z jejich trhu.

Článek 21

Ochranný postup Unie

1.  Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 20 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud má Komise přiměřené důkazy, které naznačují, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise jej neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

2.  Pokud je vnitrostátní opatření uvedené v odstavci 1 považováno za důvodné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující výrobek stažen z jejich trhu, a informují o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, dotčený členský stát toto opatření zruší.

3.  Pokud je vnitrostátní opatření uvedené v odstavci 1 tohoto článku považováno za důvodné a je-li nesoulad výrobku přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 5 písm. b), použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

4.  Pokud je vnitrostátní opatření uvedené v odstavci 1 tohoto článku považováno za důvodné a je-li nesoulad výrobku přisuzován nedostatkům v technických specifikacích, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 5 písm. b), přijme Komise bezodkladně prováděcí akty, kterými se dotčené technické specifikace mění nebo zrušují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

Článek 22

Formální nesoulad

1.  Aniž je dotčen článek 20, vyzve členský stát příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků:

a)  označení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo článkem 18 této směrnice;

b)  označení CE nebylo umístěno;

c)  nebylo vypracováno EU prohlášení o shodě;

d)  EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno správně;

e)  chybí technická dokumentace, nebo je neúplná;

f)  chybějí informace uvedené v čl. 7 odst. 6 nebo čl. 9 odst. 4, nebo jsou nesprávné nebo neúplné;

g)  nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v článku 7 nebo článku 9.

2.  Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, přijme dotčený členský stát veškerá vhodná opatření s cílem omezit nebo zakázat dodávání výrobku na trh, nebo zajistit, aby byl výrobek stažen z trhu.

KAPITOLA IX

SOULAD SLUŽEB

Článek 23

Soulad služeb

1.  Členské státy zavedou, provádějí a pravidelně aktualizují vhodné postupy, jejichž cílem je:

a)  kontrolovat soulad služeb s požadavky stanovenými v této směrnici, včetně posuzování podle článku 14, na něž se obdobně použije čl. 19 odst. 2;

b)  sledovat stížnosti nebo zprávy o otázkách týkajících se nesouladu služeb s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici;

c)  ověřovat, že hospodářský subjekt přijal nápravná opatření.

2.  Členské státy určí orgány odpovědné za provádění postupů uvedených v odstavci 1, pokud jde o soulad služeb.

Členské státy zajistí, aby veřejnost byla informována o existenci, působnosti, identitě, činnosti a rozhodnutích orgánů uvedených v prvním pododstavci. Uvedené orgány takové informace v přístupných formátech na požádání zpřístupní.

KAPITOLA X

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST V JINÝCH AKTECH UNIE

Článek 24

Přístupnost v rámci jiných aktů Unie

1.  Pokud jde o výrobky a služby uvedené v článku 2 této směrnice, jsou požadavky na přístupnost stanovené v příloze I této směrnice závaznými požadavky na přístupnost ve smyslu čl. 42 odst. 1 směrnice 2014/24/EU a čl. 60 odst. 1 směrnice 2014/25/EU.

2.  Jakýkoli výrobek nebo služba, jejichž vlastnosti, prvky nebo funkce splňují požadavky na přístupnost stanovené v příloze I této směrnice v souladu s oddílem VI této přílohy, se považují za splňující příslušné povinnosti, pokud jde o přístupnost, stanovené v jiných aktech Unie, než je tato směrnice, pro tyto vlastnosti, prvky nebo funkce, ledaže je uvedené akty stanoví jinak.

Článek 25

Harmonizované normy a technické specifikace pro jiné akty Unie

Soulad s harmonizovanými normami a technickými specifikacemi nebo jejich částmi, jež jsou přijaty v souladu s článkem 15, vytváří předpoklad souladu s článkem 24 v rozsahu, v němž tyto normy a technické specifikace nebo jejich části splňují požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici.

KAPITOLA XI

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne .... [datum vstupu této směrnice v platnost].

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 3 a v čl. 14 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne .... [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 9, čl. 12 odst. 3 a čl. 14 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci se Komise poradí s odborníky, které určí každý členský stát v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 9, čl. 12 odst. 3 a čl. 14 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 281(35)

Pracovní skupina

Komise zřídí pracovní skupinu složenou ze zástupců orgánů dozoru nad trhem, orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb a příslušných zúčastněných stran včetně zástupců organizací osob se zdravotním postižením.

Pracovní skupina:

a)  usnadňuje výměnu informací a osvědčených postupů mezi orgány a příslušnými zúčastněnými stranami;

b)  posiluje spolupráci mezi orgány a příslušnými zúčastněnými stranami v otázkách týkajících se provádění této směrnice s cílem zlepšit soudržnost při uplatňování požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici a pozorně sledovat provádění článku 14; a

c)  poskytuje poradenství, zejména Komisi, především ohledně provádění článků 4 a 14.

Článek 29

Prosazování

1.  Členské státy zajistí, aby existovaly přiměřené a účinné prostředky pro zajištění dodržování této směrnice.

2.  Prostředky uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)  ustanovení, na jejichž základě může spotřebitel v souladu s vnitrostátním právem podat u soudů nebo příslušných správních orgánů žalobu, která zajistí dodržování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice;

b)  ustanovení, na jejichž základě se veřejné orgány nebo soukromá sdružení, organizace nebo jiné právní subjekty, které mají legitimní zájem zajistit, aby byla této směrnice dodržována, mohou buď jménem, nebo na podporu navrhovatele a s jeho souhlasem účastnit v souladu s vnitrostátním právem u soudů nebo příslušných správních orgánů jakéhokoli soudního nebo správního řízení určeného pro vymáhání plnění povinností vyplývajících z této směrnice.

3.  Tento článek se nevztahuje na zadávací řízení, která upravují směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/25/EU.

Článek 30

Sankce

1.  Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování.

2.  Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Součástí těchto sankcí musí být i účinné nápravné opatření v případě nedodržení předpisů ze strany hospodářského subjektu.

3.  Členské státy neprodleně uvědomí o takových pravidlech a takových opatřeních Komisi a neprodleně ji informují o jakýchkoli pozdějších změnách těchto pravidel nebo opatření.

4.  Sankce musí zohledňovat rozsah nesouladu, včetně jeho závažnosti a počet kusů dotyčných nevyhovujících výrobků nebo služeb, stejně jako počet dotčených osob.

5.  Tento článek se nevztahuje na zadávací řízení, která upravují směrnice 2014/24/EU nebo směrnice  2014/25/EU.

Článek 31

Provedení

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí ▌do [… tři roky po vstupu této směrnice v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí ▌Komisi.

2.  Budou tyto předpisy uplatňovat ode dne … [ šest let po vstupu této směrnice v platnost].

3.  Odchylně od odstavce 2 tohoto článku mohou členské státy rozhodnout, že budou uplatňovat předpisy týkající se povinností uvedených v čl. 4 odst. 8 nejpozději od[osm let po vstupu této směrnice v platnost].

4.  Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

5.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

6.  Členské státy, které využívají možnost stanovenou v čl. 4 odst. 4, sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou za tímto účelem, a předloží Komisi zprávu o pokroku při jejich uplatňování.

Článek 32

Přechodná opatření

1.  Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, stanoví členské státy přechodné období do … [11 let po vstupu této směrnice v platnost], během něhož mohou poskytovatelé služeb nadále poskytovat své služby s použitím výrobků, které k poskytování obdobných služeb používali před tímto datem v souladu s právními předpisy.

Smlouvy o poskytování služeb sjednané před … [šest let po vstupu této směrnice v platnost ] mohou pokračovat v nezměněné podobě až do skončení doby jejich platnosti, avšak nejdéle po dobu pěti let od tohoto data.

2.  Členské státy mohou stanovit, že samoobslužné terminály používané poskytovateli služeb v souladu s právními předpisy při poskytování služeb před ... [šest let po vstupu této směrnice v platnost], mohou být při poskytování obdobných služeb využívány i nadále, a to až do konce jejich ekonomické životnosti, avšak nejdéle po 20 let od zahájení jejich používání.

Článek 33

Zpráva a přezkum

1.  Do ... [11 let po vstupu této směrnice v platnost] a poté každých pět let podá Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o uplatňování této směrnice.

2.   Zprávy se budou s ohledem na sociální, hospodářský a technologický vývoj mimo jiné zabývat trendy v otázce přístupnosti výrobků a služeb, možným technologickým omezením nebo překážkami pro inovace a dopadem této směrnice na hospodářské subjekty a na osoby se zdravotním postižením ▌. Zprávy také posoudí, zda uplatňování čl. 4 odst. 4 přispělo ke sblížení nejednotných požadavků na přístupnost zastavěného prostředí služeb přepravy cestujících, bankovních služeb pro spotřebitele a středisek služeb pro zákazníky v obchodech poskytovatelů služeb elektronických komunikací, kde je to možné, s cílem umožnit jejich postupné sladění s požadavky na přístupnost stanovenými v příloze III.

Zprávy rovněž posoudí, zda uplatňování této směrnice, a zejména jejích dobrovolných ustanovení, přispělo ke sblížení požadavků na přístupnost zastavěného prostředí představujícího stavební práce spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU(36), směrnice 2014/24/EU a směrnice 2014/25/EU.

Zprávy se budou rovněž zabývat účinky uplatňování článku 14 této směrnice na fungování vnitřního trhu, případně i na základě informací získaných v souladu s čl. 14 odst. 8, jakož i výjimkami pro mikropodniky. Na závěr zprávy uvedou, zda tato směrnice splnila své cíle a zda by bylo vhodné zahrnout do její oblasti působnosti nové výrobky a služby nebo některé výrobky či služby z její oblasti působnosti vyloučit, a s ohledem na případnou revizi této směrnice případně určí oblasti, kde je zapotřebí snížit zátěž.

Je-li to nezbytné, navrhne Komise vhodná opatření, jež mohou zahrnovat i legislativní opatření.

3.  Členské státy sdělí Komisi včas všechny informace, které Komise potřebuje pro vypracování těchto zpráv.

4.  Zprávy Komise přihlédnou k názorům zúčastněných stran a příslušných nevládních organizací, včetně organizací osob se zdravotním postižením ▌.

Článek 34

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 35

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

_____________________

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO VÝROBKY A SLUŽBY

ODDÍL I: OBECNÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍ SE VŠECH VÝROBKŮ, NA KTERÉ SE TATO SMĚRNICE VZTAHUJE V SOULADU S ČL. 2 ODST. 1

Výrobky musí být navrhovány a vyráběny takovým způsobem, aby bylo maximalizováno jejich předvídatelné použití osobami se zdravotním postižením, a připojí se k nim přístupné informace o jejich fungování a jejich prvcích přístupnosti, a to pokud možno ve výrobku nebo na něm.

1.  Požadavky na poskytování informací:

a)  informace o použití výrobku uvedené na výrobku samotném (označení na obalu, návod a varování) musí být:

i)  zpřístupněny prostřednictvím více než jednoho smyslu;

ii)  prezentovány srozumitelným způsobem;

iii)  prezentovány uživatelům tak, aby je byli schopni vnímat;

iv)  prezentovány písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;

b)  návod k použití výrobku, jenž není uveden na výrobku samotném, ale je zpřístupněn pomocí výrobku či jinými prostředky, jako například na internetových stránkách, včetně funkcí přístupnosti výrobku, jejich aktivace a jejich interoperability s podpůrnými řešeními, musí být veřejně přístupný v okamžiku uvedení výrobku na trh a musí:

i)  být zpřístupněn prostřednictvím více než jednoho smyslu;

ii)  být prezentován srozumitelným způsobem;

iii)  být prezentován uživatelům tak, aby jej byli schopni vnímat;

iv)  být prezentován písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru, s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;

v)  být zpřístupněn, pokud jde o obsah, v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních podpůrných formátů pro prezentaci různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho smyslu;

vi)  být doprovázen alternativní prezentací veškerého netextového obsahu;

vii)  zahrnovat popis uživatelského rozhraní výrobku (manipulace, ovládání a zpětná vazba, vstupy a výstupy) poskytovaného v souladu s bodem 2; pro každý z podbodů v bodu 2 popis uvede, zda výrobek tyto prvky poskytuje;

viii)  zahrnovat popis funkčnosti výrobku, již poskytují funkce, jejichž cílem je reagovat na potřeby osob se zdravotním postižením v souladu s bodem 2; pro každý z podbodů v bodu 2 popis uvede, zda výrobek tyto prvky poskytuje;

ix)  zahrnovat popis softwarového a hardwarového propojení výrobku s podpůrnými pomůckami; popis zahrne seznam těch podpůrných pomůcek, které byly testovány spolu s výrobkem.

2.  Návrh uživatelského rozhraní a funkčnosti:

Výrobek včetně svého uživatelského rozhraní musí mít vlastnosti, prvky a funkce, které osobám se zdravotním postižením umožňují přístup k výrobku, jeho vnímání, obsluhu, porozumění mu a jeho ovládání tím, že se zajistí, že:

a)  pokud výrobek umožňuje komunikaci, včetně interpersonální komunikace, obsluhu, informování, ovládání a orientaci, musí tak činit prostřednictvím více než jednoho smyslu; to zahrnuje poskytnutí alternativ k vizuálním, sluchovým, mluveným a hmatovým prvkům;

b)  pokud výrobek používá mluvený projev, musí poskytovat alternativy k mluvenému projevu a hlasovému vstupu pro komunikaci, obsluhu, ovládání a orientaci;

c)  pokud výrobek používá vizuální prvky, musí umožňovat flexibilní zvětšení, jas a kontrast pro komunikaci, informování a obsluhu a zajišťovat interoperabilitu s programy a podpůrnými pomůckami pro orientaci v rozhraní;

d)  pokud výrobek používá barvy k předávání informací, označení úkonu, požadování reakce nebo určení prvků, musí poskytovat alternativu k barvám;

e)  pokud výrobek používá zvukové signály k předávání informací, označení úkonu, požadování reakce nebo určení prvků, musí poskytovat alternativu ke zvukovým signálům;

f)  pokud výrobek používá vizuální prvky, musí poskytovat flexibilní způsoby zlepšení zrakové srozumitelnosti;

g)  pokud výrobek používá zvuk, musí uživateli umožňovat ovládání hlasitosti a rychlosti a obsahovat rozšířené zvukové prvky včetně snížení interference zvukových signálů z okolních výrobků a sluchové srozumitelnosti;

h)  pokud výrobek vyžaduje ruční obsluhu a ovládání, musí umožňovat postupné ovládání a poskytovat alternativy k ovládání využívajícímu jemnou motoriku, aby nebylo pro zacházení nutné souběžné ovládání, a musí využívat hmatově rozpoznatelné části;

i)  výrobek nesmí obsahovat funkční režimy vyžadující značný dosah a velkou sílu;

j)  výrobek nesmí vyvolávat fotosenzitivní reakce;

k)  výrobek musí při používání prvků přístupnosti chránit soukromí uživatele;

l)  výrobek musí poskytovat alternativu k biometrické identifikaci a kontrole;

m)  výrobek musí zajišťovat soudržnost funkcionality a musí poskytovat dostatečné a flexibilní množství času na interakci;

n)  výrobek musí poskytovat software a hardware k propojení s podpůrnými technologiemi;

o)  výrobek musí splňovat tyto zvláštní odvětvové požadavky:

i)  samoobslužné terminály:

–  musí poskytovat technologii převodu textu do mluvené podoby;

–  musí umožňovat používání osobních sluchátek;

–  je-li vyžadována načasovaná reakce, musí uživatele upozornit prostřednictvím více než jednoho smyslu;

–  musí umožňovat prodloužení poskytnutého času;

–  musí mít odpovídající kontrast a klávesy a ovladače rozpoznatelné hmatem, jsou-li klávesy a ovladače používány;

–  nesmí vyžadovat aktivaci funkce přístupnosti k tomu, aby uživatel, který je na danou funkci odkázán, mohl výrobek používat;

–  pokud výrobek používá zvuk nebo zvukové signály, musí být kompatibilní s podpůrnými pomůckami a technologiemi dostupnými na úrovni Unie, včetně technologií pro nedoslýchavé osoby, jako jsou pomůcky pro nedoslýchavé, funkce telecoil, kochleární implantáty a zařízení na podporu sluchu;

ii)  čtečky elektronických knih musí poskytovat technologii převodu textu do mluvené podoby;

iii)  koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná k poskytování služeb elektronických komunikací:

–  mají-li tyto výrobky vedle hlasového potenciálu i potenciál textový, musí umožňovat zpracování textu v reálném čase a podporovat audio formáty s vysokou úrovní reprodukce zvuku;

–  mají-li kromě textového a hlasového potenciálu nebo v kombinaci s ním i video potenciál, musí umožňovat zpracování úplné konverzace, včetně synchronizovaného hlasu, textu v reálném čase a videa s rozlišením, které uživatelům umožní komunikovat pomocí znakového jazyka;

–  musí zajistit účinné bezdrátové propojení s technologiemi pro nedoslýchavé osoby;

–  musí zabraňovat interferenci s podpůrnými pomůckami;

iv)  koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná k přístupu k audiovizuálním mediálním službám, musí osobám se zdravotním postižením zpřístupňovat prvky přístupnosti poskytované poskytovatelem audiovizuálních mediálních služeb za účelem uživatelského přístupu, výběru, ovládání, individuálního nastavení a přenosu na podpůrné pomůcky.

3.  Služby podpory:

jsou-li k dispozici služby podpory (helpdesky, telefonická centra, technická podpora, konverzní služby a služby odborné přípravy), musí poskytovat informace o přístupnosti výrobku a jeho kompatibilitě s podpůrnými technologiemi, a to přístupnými způsoby komunikace.

ODDÍL II: POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍ SE VÝROBKŮ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1, S VÝJIMKOU SAMOOBSLUŽNÝCH TERMINÁLŮ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1 PÍSM. b)

Aby se maximalizovalo předvídatelné použití výrobků, na něž se vztahuje tento oddíl, osobami se zdravotním postižením, musí být kromě požadavků stanovených v oddílu I zpřístupněn obal a návod výrobků. To znamená, že:

a)  musí být zpřístupněn obal výrobku včetně informací na něm uvedených (např. o otevření, uzavření, použití, likvidaci), včetně případných informací o charakteristikách výrobku týkajících se přístupnosti, které se podle možností uvedou na obale;

b)  návod k instalaci a údržbě, skladování a likvidaci výrobku, jenž není uveden na výrobku samotném, ale je zpřístupněn jinými prostředky, jako jsou internetové stránky, musí být veřejně dostupný v okamžiku uvedení výrobku na trh a musí splňovat tyto požadavky:

i)  být přístupný prostřednictvím více než jednoho smyslu;

ii)  být prezentován srozumitelným způsobem;

iii)  být prezentován uživatelům tak, aby jej byli schopni vnímat;

iv)  být prezentován písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;

v)  obsah návodu musí být zpřístupněn v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních podpůrných formátů, jež musí být prezentovány různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho smyslu; a

vi)  k pokynům obsahujícím netextový obsah musí být přiložena alternativní prezentace tohoto obsahu.

ODDÍL III: OBECNÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍ SE VŠECH SLUŽEB, NA KTERÉ SE TATO SMĚRNICE VZTAHUJE V SOULADU S ČL. 2 ODST. 2

▌Aby se maximalizovalo předvídatelné použití ▌osobami se zdravotním postižením, musí být služby poskytovány takto:

a)  je zajištěna přístupnost výrobků využívaných při poskytování služby, v souladu s oddílem I a případně oddílem II této přílohy.

b)  jsou poskytovány informace o fungování služby, a pokud jsou při poskytování služby využívány výrobky, o spojitosti služby s těmito výrobky, jakož i informace o jejich charakteristikách týkajících se přístupnosti a interoperabilitě s podpůrnými pomůckami a zařízeními, a to ▌:

i)  zpřístupněním informací prostřednictvím více než jednoho smyslu;

ii)  prezentací informací srozumitelným způsobem;

iii)  prezentací informací uživatelům tak, aby je byli schopni vnímat;

iv)  zpřístupněním obsahu informací ▌v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních podpůrných formátů pro prezentaci uživatelům různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho smyslu;

v)   prezentací písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru, s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;

vi)  doplněním veškerého netextového obsahu o alternativní prezentaci tohoto obsahu; a

vii)  poskytováním elektronických informací ▌potřebných při poskytování služeb jednotným a přiměřeným způsobem tím, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;

c)   internetové stránky včetně souvisejících online aplikací a služby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací jsou zpřístupněny jednotným a přiměřeným způsobem, aby byly vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;

d)   jsou-li k dispozici služby podpory (helpdesky, telefonická centra, technická podpora, konverzní služby a služby odborné přípravy), poskytují informace o přístupnosti výrobku a jeho kompatibilitě s podpůrnými technologiemi, a to přístupnými způsoby komunikace.

ODDÍL IV: DODATEČNÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍ SE KONKRÉTNÍCH SLUŽEB

S cílem maximalizovat předvídatelné využití osobami se zdravotním postižením jsou při poskytování služeb zahrnuty funkce, praktiky, politiky a postupy a změny ve fungování služby, které reagují na potřeby osob se zdravotním postižením a zajišťují interoperabilitu s podpůrnými technologiemi:

a)  služby elektronických komunikací včetně tísňových komunikací uvedené v čl. 109 odst. 2 směrnice (EU) 2018/1972:

i)  poskytování textu v reálném čase vedle hlasové komunikace;

ii)  poskytování úplné konverzace, je-li vedle hlasové komunikace poskytováno i video;

iii)  zajištění toho, aby byly tísňové komunikace prostřednictvím hlasového volání a textu (včetně textu v reálném čase) synchronizovány a pokud je poskytováno video, aby byly rovněž synchronizovány jako úplná konverzace a přenášeny poskytovateli služeb elektronických komunikací do nejvhodnějšího centra tísňové komunikace;

b)  služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám:

i)  poskytování elektronických programových průvodců (EPGs), jež jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní a poskytují informace o disponibilitě přístupnosti;

ii)  zajištění toho, aby prvky přístupnosti (služby přístupu) audiovizuálních mediálních služeb, jako jsou titulky pro neslyšící a nedoslýchavé osoby, zvukový popis obrazu, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, byly plně přenášeny v odpovídající kvalitě pro přesné zobrazení a synchronizovány se zvukem a videem, a současně umožňovaly uživateli ovládání jejich zobrazení a používání;

c)  služby letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících s výjimkou služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy:

i)  zajištění poskytování informací o přístupnosti vozidel, okolní infrastruktury a zastavěného prostředí a o pomoci osobám se zdravotním postižením;

ii)  zajištění poskytování informací o inteligentním prodeji lístků a jízdenek (elektronická rezervace, rezervace jízdenek atd.), cestovních informací v reálném čase (jízdní řády, informace o narušení provozu, návazných spojích, možnosti pokračovat v cestě jinými druhy dopravy atd.) a doplňkových informací o službách (např. personální zajištění ve stanicích, nefunkční výtahy nebo dočasně nedostupné služby);

d)  služby městské a příměstské dopravy a služby regionální dopravy:

zajištění přístupnosti samoobslužných terminálů využívaných při poskytování služby, v souladu s oddílem I této přílohy;

e)  bankovní služby pro spotřebitele:

i)  poskytování metod identifikace, elektronických podpisů, bezpečnosti a platebních služeb, které jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;.

ii)  zajištění srozumitelnosti informací, aniž by míra jejich složitosti překročila stupeň B2 (středně pokročilý) podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy.

f)  elektronické knihy:

i)  zajištění toho, že pokud elektronická kniha obsahuje vedle textu i zvuk, poskytuje synchronizovaný text a zvuk;

ii)  zajištění toho, že digitální soubory elektronické knihy nebrání řádnému fungování podpůrných technologií;

iii)  zajištění přístupu k obsahu, navigace obsahem souboru a uspořádání včetně dynamického uspořádání, poskytnutí struktury, flexibility a možnosti výběru při prezentaci obsahu;

iv)  umožnění alternativního podání obsahu a jeho interoperability s celou škálou podpůrných technologií takovým způsobem, že bude vnímatelný, srozumitelný, ovladatelný a stabilní;

v)  zajištění vyhledatelnosti poskytnutím informací prostřednictvím metadat o jejich prvcích přístupnosti;

vi)  zajištění toho, že opatření pro správu digitálních práv neblokují prvky přístupnosti;

g)  služby elektronického obchodování:

i)  poskytování informací týkajících se přístupnosti prodávaných výrobků a služeb, pokud odpovědný hospodářský subjekt tyto informace poskytuje;

ii)  zajištění přístupnosti funkčnosti pro identifikaci, zabezpečení a platbu při dodání jako součást služby a nikoli výrobku tím, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;

iii)  poskytování metod identifikace, elektronických podpisů a platebních služeb, které jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní.

ODDÍL V: ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST SOUVISEJÍCÍ S PŘÍJMEM TÍSŇOVÝCH KOMUNIKACÍ NA JEDNOTNÉ EVROPSKÉ TÍSŇOVÉ ČÍSLO 112 NEJVHODNĚJŠÍM CENTREM TÍSŇOVÉ KOMUNIKACE:

S cílem maximalizovat předvídatelné využití osobami se zdravotním postižením jsou při příjmu tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo 112 nejvhodnějším centrem tísňové komunikace zahrnuty funkce, praktiky, politiky a postupy a změny, které reagují na potřeby osob se zdravotním postižením:

Tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 musí být náležitě zodpovězeny, a to způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranného systému, nejvhodnějším centrem tísňové komunikace a za použití stejných komunikačních prostředků, jakými byla komunikace obdržena, zejména použitím synchronizovaného hlasu a textu (včetně textu v reálném čase), nebo je-li poskytováno video, hlasu, textu (včetně textu v reálném čase) a videa synchronizovaných jako úplná konverzace.

ODDÍL VI: POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO VLASTNOSTI, PRVKY NEBO FUNKCE VÝROBKŮ A SLUŽEB V SOULADU S ČL. 24 ODST. 2

Předpoklad splnění příslušných povinností uvedených v jiných aktech Unie týkajících se vlastností, prvků nebo funkcí výrobků a služeb vyžaduje:

1.  Výrobky:

a)  přístupnost informací týkajících se fungování a vlastností přístupnosti souvisejících s výrobky je v souladu s příslušnými prvky stanovenými v oddílu I bodě 1 této přílohy, tedy informacemi o použití výrobku uvedených na výrobku samotném a návodem k použití výrobku, jenž není uveden na výrobku samotném, ale je zpřístupněn jeho používáním nebo jinými prostředky, jako jsou internetové stránky;

b)  přístupnost vlastností, prvků a funkcí uživatelského rozhraní a funkčnosti výrobků je v souladu s odpovídajícími požadavky na přístupnost návrhu takového uživatelského rozhraní nebo funkčnosti stanovenými v oddílu I bodě 2 této přílohy;

c)  přístupnost obalu, včetně informací na něm poskytnutých a pokynů k instalaci, údržbě, skladování a likvidaci výrobku, jež nejsou uvedeny na výrobku samotném, ale jsou zpřístupněny jinými prostředky, jako jsou internetové stránky, s výjimkou samoobslužných terminálů, je v souladu s odpovídajícími požadavky na přístupnost stanovenými v oddílu II této přílohy;

2.  Služby:

přístupnost vlastností, prvků a funkcí služeb je v souladu s odpovídajícími požadavky na přístupnost pro tyto vlastnosti, prvky a funkce stanovenými v oddílech této přílohy, které souvisejí se službami.

ODDÍL VII: KRITÉRIA FUNKČNOSTI

Pokud se požadavky na přístupnost stanovené v oddílech I až VI této přílohy nevztahují na jednu nebo více funkcí v oblasti navrhování a výroby výrobků nebo poskytování služeb, musí být tyto funkce nebo prostředky s cílem maximalizovat jejich předvídatelné použití osobami se zdravotním postižením přístupné v souladu se souvisejícími kritérii funkčnosti.

Tato kritéria funkčnosti lze použít jen jako alternativu jednoho nebo více specifických technických požadavků, odkazuje-li se na ně v požadavcích na přístupnost, a to pouze v případě, že uplatňování příslušných kritérií funkčnosti je v souladu s požadavky na přístupnost a vede k tomu, že výsledkem návrhu a výroby výrobků a poskytování služeb je rovnocenná či lepší přístupnost k předvídatelnému použití osobami se zdravotním postižením.

a)  používání nevidomými osobami

pokud výrobek nebo služba poskytují vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který zapojení zraku nevyžaduje;

b)  používání osobami se zhoršeným zrakem

pokud výrobek nebo služba poskytují vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který umožní uživatelům se zhoršeným zrakem výrobek používat;

c)  používání osobami, které nevnímají barvy

pokud výrobek nebo služba poskytují vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který vnímání barvy nevyžaduje;

d)  používání neslyšícími

pokud výrobek nebo služba poskytují sluchové funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který zapojení sluchu nevyžaduje;

e)  používání nedoslýchavými osobami

pokud výrobek nebo služba poskytují sluchové funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim s rozšířenými zvukovými prvky, který umožní nedoslýchavým uživatelům výrobek používat;

f)  používání osobami bez hlasových schopností

pokud výrobek nebo služba vyžadují od uživatelů hlasový vstup, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který hlasové pokyny nevyžaduje; hlasový vstup zahrnuje všechny ústně generované zvuky, jako je řeč, hvízdání nebo mlaskání;

g)  používání osobami s omezenou motorikou nebo silou

pokud výrobek nebo služba vyžadují manuální úkony, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který uživatelům umožní jeho používání pomocí alternativních úkonů, jež nevyžadují jemnou motoriku a úchop nebo sílu rukou ani obsluhu více než jednoho ovládacího prvku najednou;

h)   používání s omezeným dosahem

ovládací prvky výrobku musí být v dosahu všech uživatelů. Pokud výrobek nebo služba poskytují manuální funkční režim, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který je funkční i s omezeným dosahem a omezenou silou;

i)  minimalizace rizika spuštění fotosenzitivních reakcí

pokud výrobek poskytuje vizuální funkční režimy, musí se vyhnout takovým funkčním režimům, které spouštějí fotosenzitivní reakce;

j)  používání osobami s omezeným kognitivními schopnostmi

výrobek nebo služba musí poskytovat alespoň jeden funkční režim zahrnující prvky zjednodušující a ulehčující jeho používání;

k)  soukromí

pokud výrobek nebo služba zahrnují prvky na zabezpečení přístupnosti, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, při kterém se zachová soukromí při používání těchto prvků na zabezpečení přístupnosti.

___________________

PŘÍLOHA II

VZOROVÉ NEZÁVAZNÉ PŘÍKLADY MOŽNÝCH ŘEŠENÍ, JEŽ PŘISPÍVAJÍ KE SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA PŘÍSTUPNOST STANOVENÝCH V PŘÍLOZE I

ODDÍL I:

PŘÍKLADY SPOJENÉ S OBECNÝMI POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍMI SE VŠECH VÝROBKŮ, NA NĚŽ SE TATO SMĚRNICE VZTAHUJE V SOULADU S ČL. 2 ODST. 1

POŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE I PŘÍLOHY I

PŘÍKLADY

1.  Poskytování informací

a)  

i)

poskytnout vizuální a hmatové informace nebo vizuální a zvukové informace označující místo, kam vložit kartu v samoobslužném terminálu, aby jej mohly použít nevidomé osoby a neslyšící osoby;

ii)  

použít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;

iii)  

poskytnout hmatový reliéfní formát nebo zvuk vedle textového varování, aby je mohly vnímat nevidomé osoby;

iv)  

umožnit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;

b)  

i)  

poskytnout elektronické soubory, které jsou čitelné počítačem za použití odečítačů obrazovky, takže tuto informaci mohou využít nevidomé osoby;

ii)  

použít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;

iii)  

uvést titulky v případě poskytování videa s návodem;

iv)  

umožnit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;

v)  

vytisknout text Braillovým písmem, aby jej mohly využít nevidomé osoby;

vi)  

doplnit diagram k textovému popisu označujícímu hlavní prvky nebo popisujícímu klíčové činnosti;

vii)  

není uveden žádný příklad;

viii)  

není uveden žádný příklad;

ix)  

zahrnout soket a software v bankomatu, které umožní zapojení sluchátka, jež zprostředkují text na obrazovce ve zvukové podobě.

2.  Návrh uživatelského rozhraní a funkčnosti

a)  

poskytnout pokyny v hlasové a textové podobě nebo začleněním hmatových značek na klávesnici, aby s výrobkem mohly pracovat nevidomé osoby nebo neslyšící či nedoslýchavé osoby;

b)  

nabídnout na samoobslužném terminálu vedle mluvených pokynů například pokyny ve formě textu nebo obrázků, aby mohly požadovaný úkon provést i neslyšící osoby;

c)  

umožnit uživatelům zvětšit text, zaostřit na konkrétní piktogram nebo zvětšit kontrast, aby mohly dané informace vnímat i zrakově postižené osoby;

d)  

vedle volby zmáčknutí zeleného nebo červeného tlačítka pro výběr možnosti uvést v písemné podobě na tlačítkách, jaké jsou dané možnosti, aby i barvoslepé osoby mohly učinit volbu;

e)  

pokud počítač vydává signál chyby, poskytnout psaný text nebo obrázek označující chybu, aby neslyšící osoby mohly být informovány, že došlo k chybě

f)  

umožnit dodatečný kontrast obrázků v pozadí, aby je mohly vidět slabozraké osoby;

g)  

umožnit uživateli telefonu zvolit si hlasitost zvuku a snížit interferenci s pomůckami pro nedoslýchavé osoby, aby mohly telefon používat osoby se sluchovým postižením;

h)  

zvětšit a jasně oddělit tlačítka na dotykové obrazovce, aby je mohly zmáčknout osoby s třesem;

i)

zajistit, aby zmáčknutí tlačítek nevyžadovalo mnoho síly, aby je mohly použít i osoby s pohybovým postižením;

j)  

vyhnout se blikajícím obrázkům, aby nebyly ohroženy osoby náchylné k záchvatům;

k)  

umožnit použití sluchátek, poskytuje-li bankomat informace v mluvené podobě;

l)  

jako alternativu k rozpoznávání otisků prstů umožnit uživatelům, kteří nemohou použít ruce, aby si pro uzamčení a odemčení telefonu zvolili heslo;

m)  

zajistit, aby software reagoval předvídatelně na provedení konkrétního úkonu a poskytoval dostatečný čas na vložení hesla, aby byl snadno použitelný pro osoby s mentálním postižením;

n)  

nabízet propojení s obrazovkou s Braillovým písmem, již bude možné aktualizovat, aby mohly počítač používat nevidomé osoby;

o)  

příklady požadavků pro konkrétní odvětví

i)  

není uveden žádný příklad;

ii):

není uveden žádný příklad;

iii)  první odrážka

zajistit, aby mobilní telefon byl schopen zpracovávat textové konverzace v reálném čase, aby si nedoslýchavé osoby mohly vyměňovat informace interaktivním způsobem;

iii)  čtvrtá odrážka

umožnit simultánní využití videa pro zobrazení znakového jazyka a textu pro napsání zprávy, aby dvě neslyšící osoby mohly komunikovat spolu nebo se slyšící osobou;

iv)  

zajistit přenos titulků prostřednictvím set-top boxu za účelem jejich využití neslyšícími osobami.

3.  Podpůrné služby není uveden žádný příklad

ODDÍL II:

PŘÍKLADY SPOJENÉ S POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍMI SE VÝROBKŮ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1, S VÝJIMKOU SAMOOBSLUŽNÝCH TERMINÁLŮ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1 PÍSM. b)

POŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE II PŘÍLOHY I

PŘÍKLADY

Obal a návod výrobků

a)  

uvést na obalu, že telefon obsahuje prvky přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

b)

i)  

poskytnout elektronické soubory, které jsou čitelné počítačem za použití odečítačů obrazovky, takže tuto informaci mohou využít nevidomé osoby;

ii)  

použít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;

iii)  

poskytnout hmatový reliéfní formát nebo zvuk, je-li uvedeno textové varování, aby toto varování mohly vnímat i nevidomé osoby;

iv)  

zajistit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;

v)  

vytisknout text Braillovým písmem, aby jej mohly přečíst nevidomé osoby;

vi)  

doplnit diagram k textovému popisu označujícímu hlavní prvky nebo popisujícímu klíčové činnosti.

ODDÍL III:

PŘÍKLADY SPOJENÉ S OBECNÝMI POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍMI SE VŠECH SLUŽEB, NA NĚŽ SE TATO SMĚRNICE VZTAHUJE V SOULADU S ČL. 2 ODST. 2

POŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE III PŘÍLOHY I

PŘÍKLADY

Poskytování služeb

a)  

není uveden žádný příklad;

b)  

i)  

poskytnout elektronické soubory, které jsou čitelné počítačem za použití odečítačů obrazovky, takže tuto informaci mohou využít i nevidomé osoby;

ii)  

použít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;

iii)  

uvést titulky v případě poskytování videa s návodem;

iv)  

zajistit, aby mohla nevidomá osoba využít daný soubor díky vytištění v Braillově písmu;

v)  

zajistit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;

vi)  

doplnit diagram k textovému popisu označujícímu hlavní prvky nebo popisujícímu klíčové činnosti.

vii)  

pokud poskytovatel služby nabízí USB klíč obsahující informace o službě, zajistit, aby tyto informace byly přístupné;

c)  

poskytnout textový popis obrázků, zpřístupnění veškerých funkcí prostřednictvím klávesnice, poskytnout dostatek času pro uživatele na přečtení, zajistit zobrazování a fungování obsahu předvídatelným způsobem a slučitelnost s podpůrnými technologiemi, aby osoby s různými zdravotními postiženími mohly danou internetovou stránku číst a pracovat s ní;

d)  

není uveden žádný příklad.

ODDÍL IV:

PŘÍKLADY SPOJENÉ S DODATEČNÝMI POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO SPECIFICKÉ SLUŽBY:

POŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE IV PŘÍLOHY I

PŘÍKLADY

Specifické služby

a)  

i)  

zajistit, aby neslyšící a nedoslýchavé osoby mohly psát a obdržet text interaktivním způsobem v reálném čase;

ii)

zajistit, aby neslyšící osoby mohly používat pro vzájemnou komunikaci znakový jazyk;

iii)

zajistit, aby osoba, která má vadu řeči a sluchu a vybere si použití kombinace textu, hlasu a videa, věděla, že komunikace je sítí přenášena tísňové službě;

b)  

i)  

zajistit, aby si nevidomá osoba mohla zvolit programy v televizi;

ii)

podpořit možnost výběru, personalizace a zobrazování služeb zajišťujících přístup, jako jsou titulky pro neslyšící a nedoslýchavé osoby, zvukový popis obrazu, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, poskytovat prostředky pro účinné bezdrátové propojení s technologiemi pro neslyšící a nedoslýchavé osoby nebo poskytovat ovládací prvky umožňující aktivaci služeb pro usnadnění přístupu uživateli k audiovizuálním službám na stejné úrovni významnosti jako primární ovládací prvky média;

c)  

i)

není uveden žádný příklad;

ii)  

není uveden žádný příklad;

d)  

 

není uveden žádný příklad;

e)

i)  

umožnit přečtení identifikačních dialogů na obrazovce odečítači obrazovky, aby je mohly využívat nevidomé osoby;

ii)  

není uveden žádný příklad;

f)

i)  

zajistit, aby mohla osoba s dyslexií číst a poslouchat text zároveň;

ii)

umožnit synchronizovaný výstup textu a zvuku nebo umožnit přepis do Braillova písma, který je možné aktualizovat;

iii)

zajistit, aby měla nevidomá osoba přístup k seznamu obsahu nebo mohla měnit kapitoly;

iv)

není uveden žádný příklad;

v)  

zajistit, aby informace o jejich prvcích přístupnosti byly dostupné v elektronickém souboru, aby mohly být informovány osoby se zdravotním postižením;

vi)

zajistit, aby nedocházelo k blokování, například aby čtení textu nahlas s pomocí podpůrných zařízení nebránila opatření technické ochrany, opatření správy digitálních práv nebo otázky interoperability, a knihu tak mohli číst i nevidomí uživatelé;

g)  

i)  

zajistit, aby nebyly vymazány dostupné informace o prvcích přístupnosti výrobku;

ii)

zpřístupnit uživatelské rozhraní platební služby hlasem, aby nevidomé osoby mohly nezávisle provádět online transakce;

iii)

umožnit přečtení identifikačních dialogů na obrazovce odečítači obrazovky, aby je mohly využívat nevidomé osoby;

_______________________

PŘÍLOHA III

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO ÚČELY ČL. 4 ODST. 4, TÝKAJÍCÍ SE ZASTAVĚNÉHO PROSTŘEDÍ V MÍSTĚ, KDE JE POSKYTOVÁNA SLUŽBA SPADAJÍCÍ DO PŮSOBNOSTI TÉTO SMĚRNICE

S cílem maximalizovat předvídatelné využití zastavěného prostředí, kde je služba poskytována a za které odpovídá poskytovatel služby, podle čl. 4 odst. 4 osobami se zdravotním postižením nezávislým způsobem musí přístupnost v částech určených pro veřejnost zahrnovat tyto aspekty:

a)  využívání souvisejících vnějších prostranství a zařízení ▌;

b)  přístup k budovám ▌;

c)  využívání vstupů;

d)  využívání tras ▌ve vodorovném směru;

e)  využívání tras ve svislém směru;

f)  využívání místností veřejností;

g)  využívání vybavení a zařízení používaného při poskytování služby;

h)  využívání toalet a hygienických zařízení;

i)  využívání nouzových východů, únikových cest a koncepce plánování pro případ nouze;

j)  komunikace a orientace prostřednictvím více než jednoho smyslu;

k)  využívání zařízení a staveb pro jejich zamýšlený účel;

l)  ochrana před riziky v prostředí uvnitř a vně budov.

_____________________

PŘÍLOHA IV

POSTUP POSUZOVÁNÍ SHODY – VÝROBKY

1.  Interní řízení výroby

▌Interní řízení výroby je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 této přílohy a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané výrobky ▌splňují příslušné požadavky této směrnice.

2.   Technická dokumentace

Výrobce vypracuje technickou dokumentaci. Technická dokumentace umožňuje posouzení shody výrobku s příslušnými požadavky na přístupnost stanovenými v článku 4 a v případě, že výrobce využil článku 14, umožňuje prokázání toho, že příslušné požadavky na přístupnost by vyžadovaly zásadní změnu nebo způsobily nepřiměřenou zátěž. Technická dokumentace upřesňuje pouze použitelné požadavky a v míře nutné pro posouzení se vztahuje na návrh, výrobu a fungování výrobku.

Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:

a)  vše popis výrobku;

b)  seznam harmonizovaných norem a technických specifikací, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených ke splnění příslušných požadavků na přístupnost stanovených v článku 4, pokud tyto harmonizované normy nebo technické specifikace použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem nebo technických specifikací se v technické dokumentaci upřesní ty části, jež byly použity.

3.   Výroba

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly soulad výrobků s technickou dokumentací podle bodu 2 této přílohy a s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici.

4.   Označení CE a EU prohlášení o shodě

4.1.   Výrobce umístí označení CE uvedené v této směrnici na každý jednotlivý výrobek, který je v souladu s použitelnými požadavky této směrnice.

4.2   Výrobce vypracuje pro daný model výrobku písemné EU prohlášení o shodě. V EU prohlášení o shodě je uveden výrobek, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.

5.   Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

____________________

PŘÍLOHA V

INFORMACE O SLUŽBÁCH SPLŇUJÍCÍCH POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST

1.   Poskytovatel služeb zahrne do všeobecných podmínek nebo obdobného dokumentu informace, které hodnotí, jak služba splňuje požadavky na přístupnost uvedené v článku 4. Informace musí popisovat použitelné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na koncepci a fungování služby. Kromě požadavků na informace pro spotřebitele podle směrnice 2011/83/EU musí informace obsahovat, je-li to relevantní, tyto prvky:

a)  všeobecný popis služby v přístupných formátech;

b)  popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení toho, jak služba funguje;

c)  popis toho, jak má služba splňovat příslušné požadavky na přístupnost stanovené v příloze I.

2.   Za účelem souladu s bodem 1 této přílohy může poskytovatel v plném rozsahu nebo částečně použít harmonizované normy a technické specifikace, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Poskytovatel služby poskytne informace prokazující, že proces poskytování služby a jeho kontrola zajišťují shodu služby s bodem 1 této přílohy a s použitelnými požadavky této směrnice.

_________________________

PŘÍLOHA VI

KRITÉRIA PRO POSOUZENÍ NEPŘIMĚŘENÉ ZÁTĚŽE

Kritéria pro provedení a dokumentaci posouzení:

1.  Poměr mezi čistými náklady na splnění požadavků na přístupnost celkovými náklady (operativní a kapitálové výdaje) na výrobu, distribuci či dovoz daného výrobku nebo p poskytování služby pro hospodářské subjekty.

Prvky, jež se mají použít pro posouzení čistých nákladů na splnění požadavků na přístupnost:

a)  kritéria související s jednorázovými organizačními náklady, jež je třeba zohlednit v posouzení:

i)  náklady spojené s dodatečnými lidskými zdroji s odborností v oblasti přístupnosti;

ii)  náklady spojené s odbornou přípravou lidských zdrojů a získáním kompetencí v oblasti přístupnosti;

iii)  náklady na vývoj nového postupu pro začlenění přístupnosti do vývoje výrobku nebo poskytování služby;

iv)  náklady spojené s vypracováním poradenského materiálu ohledně přístupnosti;

v)  jednorázové náklady na pochopení legislativy o přístupnosti;

b)  kritéria související s náklady na probíhající výrobu a vývoj, jež je třeba zohlednit v posouzení:

i)  náklady spojené s návrhem prvků přístupnosti výrobku nebo služby;

ii)  náklady vzniklé během výrobních procesů;

iii)  náklady spojené s testováním výrobku nebo služby pro přístupnost;

iv)  náklady spojené s vypracováním dokumentace.

2.  Odhadované náklady a přínosy pro hospodářské subjekty, včetně výrobních procesů a investic, ve vztahu k očekávanému přínosu pro osoby se zdravotním postižením při zohlednění objemu a četnosti využití konkrétního výrobku nebo služby.

3.  Poměr mezi čistými náklady na splnění požadavků na přístupnost a čistým obratem hospodářského subjektu.

Prvky, jež se mají použít pro posouzení čistých nákladů na splnění požadavků na přístupnost:

a)  kritéria související s jednorázovými organizačními náklady, jež je třeba zohlednit v posouzení:

i)  náklady spojené s dodatečnými lidskými zdroji s odborností v oblasti přístupnosti;

ii)  náklady spojené s odbornou přípravou lidských zdrojů a získáním kompetencí v oblasti přístupnosti;

iii)  náklady na vývoj nového postupu pro začlenění přístupnosti do vývoje výrobku nebo poskytování služby;

iv)  náklady spojené s vypracováním poradenského materiálu ohledně přístupnosti;

v)  jednorázové náklady na pochopení legislativy o přístupnosti;

b)  kritéria související s náklady na probíhající výrobu a vývoj, jež je třeba zohlednit v posouzení:

i)  náklady spojené s návrhem prvků přístupnosti výrobku nebo služby;

ii)  náklady vzniklé během výrobních procesů;

iii)  náklady spojené s testováním výrobku nebo služby pro přístupnost;

iv)  náklady spojené s vypracováním dokumentace.

__________________

(1)Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 103.
(2)Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019.
(3)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251).
(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1).
(5)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).
(6)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).
(7)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
(8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1).
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).
(12)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).
(13)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (přepracované znění) (Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1).
(14)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 ze dne 13. září 2017 o některých povolených způsobech užití některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 242, 20.9.2017, s. 6).
(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1563 ze dne 13. září 2017 o přeshraniční výměně formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími mezi Unií a třetími zeměmi ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení (Úř. věst. L 241, 20.9.2017, s. 1).
(16)Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).
(17)Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(18)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).
(19)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(20)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
(21)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(22)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(23)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(24)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(25)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(26) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).
(28) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
(29)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).
(30)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(31) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
(32) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).
(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).
(35)
(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

Poslední aktualizace: 14. března 2019Právní upozornění