Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2016/0392(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0021/2018

Předložené texty :

A8-0021/2018

Rozpravy :

PV 28/02/2018 - 21
CRE 28/02/2018 - 21

Hlasování :

PV 01/03/2018 - 8.7
CRE 01/03/2018 - 8.7
Vysvětlení hlasování
PV 13/03/2019 - 11.14

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0049
P8_TA(2019)0178

Přijaté texty
PDF 464kWORD 138k
Středa, 13. března 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Definice, obchodní úprava a označování lihovin a ochrana zeměpisných označení lihovin ***I
P8_TA-PROV(2019)0178A8-0021/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o definici, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování jiných potravin a ochraně zeměpisných označení lihovin (COM(2016)0750 – C8-0496/2017 – 2016/0392(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0750),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0496/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené italským senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2017(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisy ze dne 10. prosince 2018 a 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0021/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 54.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 1. března 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0049).


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008
P8_TC1-COD(2016)0392

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a čl. 114 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

v souladu s řádným legislativním postupem(2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008(3) se při regulaci odvětví lihovin osvědčilo. Vzhledem k nedávným zkušenostem a technologickým inovacím, vývoji trhu a vyvíjejícím se očekáváním spotřebitelů je však nezbytné aktualizovat pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a přezkoumat způsoby zápisu a ochrany zeměpisných označení lihovin.

(2)  Pravidla vztahující se na lihoviny by měla přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele, odstranění informační asymetrie, zabránění klamavým praktikám a  dosažení transparentního trhu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. Tato pravidla by měla chránit pověst, kterou unijní lihoviny získaly v Unii i na světovém trhu tím, že budou nadále zohledňovat tradiční postupy používané při výrobě lihovin a navíc zvyšovat požadavky na ochranu a informování spotřebitele. U lihovin by se mělo rovněž přihlížet k technologickým inovacím, pokud přispívají ke zlepšení jakosti, aniž by to mělo vliv na tradiční charakter dané lihoviny.

(3)  Trh s lihovinami představuje důležité odbytiště pro zemědělské odvětví Unie a výroba lihovin je s ▌tímto odvětvím pevně spojena. Toto spojení určuje jakost, bezpečnost a pověst lihovin vyrobených v Unii. Tato silná vazba na zemědělsko-potravinářské odvětví by proto měla být zdůrazněna právním rámcem.

(4)  Pravidla vztahující se na lihoviny představují zvláštní případ ve srovnání s obecnými pravidly zemědělsko-potravinářského odvětví a měla by zohledňovat tradiční výrobní postupy používané v různých členských státech.

(5)  ▌Toto nařízení by mělo stanovit jasná kritéria pro definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin i pro ochranu zeměpisných označení a neměla by jím být dotčena rozmanitost úředních jazyků a abeced v Unii. ▌ Mělo by rovněž stanovit pravidla pro používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a pro používání zákonných názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování potravin.

(6)  Mají-li být naplněna očekávání spotřebitelů a dodržovány tradiční postupy, měl by se k výrobě lihovin používat výhradně líh a destiláty zemědělského původu.

(7)  V zájmu spotřebitelů by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny lihoviny, které se uvádějí na trh Unie, bez ohledu na to, zda se vyrábějí v členských státech nebo ve třetích zemích. S cílem udržet a zlepšit pověst lihovin vyrobených v Unii na světovém trhu by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na lihoviny vyrobené v Unii určené pro vývoz.

(8)  Definice lihovin, technické požadavky na lihoviny a jejich dělení do kategorií by měly i nadále zohledňovat tradiční ▌postupy. ▌Nařízení by mělo rovněž stanovit zvláštní pravidla pro některé lihoviny, které nejsou zahrnuty do seznamu kategorií.

(9)  Na lihoviny se vztahují také nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008(4) (ES) č. 1334/2008(5). Je však nezbytné stanovit dodatečná pravidla týkající se barviv a aromat, která by se měla vztahovat pouze na lihoviny. Dále je nezbytné stanovit dodatečná pravidla pro ředění a rozpouštění  aromat, barviv a jiných povolených přísad, která by se měla vztahovat pouze na výrobu alkoholických nápojů.

(10)  S cílem zajistit, aby zákonné názvy lihovin uváděných na trh Unie byly používány jednotně v celé Unii a zaručit transparentnost informací pro spotřebitele, by měla být stanovena pravidla pro používání těchto zákonných názvů.

(11)  Vzhledem k významu a složitosti odvětví lihovin je vhodné stanovit zvláštní pravidla týkající se popisu, obchodní úpravy a označování lihovin, zejména pokud jde o používání zákonných názvů, zeměpisných označení, složených výrazů a narážek v jejich popisu, obchodní úpravě a označení.

(12)  Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, mělo by se na popis, obchodní úpravu a označování lihovin vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011(6). Vzhledem k významu a složitosti odvětví lihovin je v tomto ohledu vhodné v tomto nařízení stanovit zvláštní pravidla pro popis, obchodní úpravu a označování lihovin nad rámec nařízení (EU) č. 1169/2011. Zvláštní pravidla by rovněž měla zabránit zneužití označení „lihovina“ a zákonných názvů lihovin, pokud jde o výrobky, které nesplňují definice a požadavky stanovené v tomto nařízení.

(13)  Aby bylo zajištěno jednotné používání složených výrazů a narážek v členských státech a aby byly spotřebitelům poskytnuty náležité informace, které je ochrání před zavádějícími informacemi, je nutné přijmout ustanovení týkající se jejich užívání pro účel obchodní úpravy lihovin a jiných potravin. Účelem těchto ustanovení je rovněž chránit pověst lihovin používaných v tomto kontextu.

(14)  Ve snaze náležitě informovat spotřebitele by se měla přijmout ustanovení týkající se popisu,obchodní úpravy a označování lihovin, které se považují za míchané lihoviny nebo směsky.

(15)  Přestože je důležité zajistit, aby doby zrání nebo stáří uvedené v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihovin v zásadě odkazovaly pouze na nejmladší alkoholovou složku, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci by mělo být možné stanovit odchylku od obecného pravidla a náležité kontrolní mechanismy pro druhy brandy vyráběné použitím tradičního dynamického systému staření, který je známý pod označením systém „criaderas y solera“ nebo „solera e criaderas“, aby se zohlednily tradiční procesy staření v členských státech.

(16)  Za účelem zajištění právní jistoty a náležitého informování spotřebitelů by používání názvů surovin nebo přídavných jmen jako zákonných názvů určitých lihovin nemělo vylučovat používání názvů těchto surovin nebo přídavných jmen v obchodní úpravě a označení jiných potravin. Ze stejného důvodu by používání německého výrazu „geist“ jako zákonného názvu některé kategorie lihovin nemělo vylučovat jeho použití ve smyšleném názvu, který doplňuje zákonný název jiných lihovin nebo název jiných alkoholických nápojů za předpokladu, že takové užití neuvádí spotřebitele v omyl.

(17)  Za účelem zajištění náležitého informování spotřebitelů a podpory kvalitních výrobních postupů by mělo být možné, aby byl zákonný název jakékoli lihoviny doplněn slovem „suchý“ nebo „dry“, tedy slovem buď přeloženým do jazyka nebo jazyků příslušného členského státu, nebo nepřeloženým, jak je uvedeno kurzivou v tomto nařízení, pokud tato lihovina není slazena. V souladu se zásadou, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména v tom smyslu, že by vyvolávaly dojem, že dotčená potravina má zvláštní vlastnosti přesto, že všechny podobné potraviny mají stejné vlastnosti, by se toto pravidlo nemělo uplatňovat na lihoviny, které podle tohoto nařízení nesmějí být slazeny, a to ani pro dotvoření chuti, zejména na whisky nebo whiskey. Toto pravidlo by se nemělo uplatňovat ani na gin, destilovaný ginLondon gin, na něž by se měla i nadále vztahovat zvláštní pravidla pro slazení a označování. Dále by mělo být možné označovat likéry, zejména likéry, jež se vyznačují nahořklou, hořkou, štiplavou, nakyslou, kyselou nebo citrusovou chutí, bez ohledu na stupeň oslazení, jako „suché“ nebo „dry“. Je nepravděpodobné, že by takové označení uvedlo spotřebitele v omyl, protože likéry mají mít určitý minimální obsah cukru. Proto v případě likérů by se označení „suché“ nebo „dry“ nemělo chápat tak, že tato lihovina není slazena.

(18)  Aby se zohlednila očekávání spotřebitelů ohledně surovin používaných při výrobě vodky zejména v členských státech, kde má její výroba tradici, měly by být poskytovány náležité informace o použitých surovinách, pokud je vodka vyráběna z jiných surovin zemědělského původu než z obilí nebo z brambor.

(19)  Aby bylo možné vymáhat a kontrolovat uplatňování právních předpisů týkajících se staření a označování a bojovat proti podvodům, měly by být v elektronických administrativních dokumentech povinně uváděny zákonný název a doba zrání všech lihovin.

(20)  V některých případech si provozovatelé potravinářských podniků ▌přejí uvést jiné místo provenience lihovin než zeměpisné označení a ochrannou známku, aby spotřebitele upozornili na kvalitu svého výrobku. ▌Z toho důvodu by měla být stanovena zvláštní ustanovení o uvádění místa provenience v popisu, obchodní úpravě a označení lihovin. Navíc povinnost uvádět zemi původu nebo místo provenience primární složky, stanovená v nařízení (EU) č. 1169/2011, by se neměla vztahovat na lihoviny ani v případě, kdy země původu nebo místo provenience primární složky dotčené lihoviny nejsou totožné s místem provenience uvedeným v popisu, obchodní úpravě nebo označení této lihoviny.

(21)  V zájmu ochrany pověsti určitých lihovin by měla být stanovena ustanovení upravující překlad a přepis zákonných názvů pro účely vývozu.

(22)  Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení by měly být stanoveny referenční metody Unie pro rozbor lihovin a lihu použitého k jejich výrobě.

(23)  Používání kapslí a fólií na bázi olova k obalení uzávěrů nádob na lihoviny by mělo zůstat zakázáno i nadále, aby se zabránilo riziku kontaminace, zejména náhodným kontaktem s těmito kapslemi či fóliemi, a nebezpečí znečištění životního prostředí odpadem obsahujícím olovo z těchto kapslí a fólií.

(24)  Pokud jde o ochranu zeměpisných označení, je důležité řádně zohlednit Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“), a zejména články 22 a 23 uvedené dohody, a Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (dále jen „dohoda GATT“), včetně článku V uvedené dohody o svobodě tranzitu, které byly schváleny rozhodnutím Rady 94/800/ES(7). Aby byla posílena ochrana zeměpisného označování a zefektivněn boj proti padělkům, měla by se ochrana stanovená tímto právním rámcem vztahovat i na zboží vstupující na celní území Unie, které nebude propuštěno do volného oběhu a na které se vztahují zvláštní celní režimy, jako jsou režimy tranzitu, skladování, použití ke zvláštnímu účelu nebo zpracování.

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012(8) se na lihoviny nevztahuje. Měla by proto být stanovena pravidla pro ochranu zeměpisných označení lihovin. Zeměpisná označení ▌by do rejstříku měla zapisovat Komise.

(26)  Měly by být stanoveny postupy pro zápis, změnu a případné zrušení zápisu zeměpisných označení Unie nebo třetích zemí v souladu s dohodou TRIPS a zároveň by měl být automaticky uznán status stávajících ▌zeměpisných označení, která jsou v Unii předmětem ochrany. Za účelem sjednocení procesních pravidel pro zeměpisná označení ve všech příslušných odvětvích, by měly být tyto postupy pro lihoviny vytvořeny na základě důkladnějších a dobře vyzkoušených postupů pro zemědělské produkty a potraviny stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012 a zároveň by měly zohledňovat specifika lihovin. S cílem zjednodušit postup zápisu a zajistit, aby informace pro provozovatele potravinářských podniků a spotřebitele byly dostupné v elektronické podobě, by měl být zaveden elektronický rejstřík zeměpisných označení. Zeměpisná označení chráněná nařízením (ES) č. 110/2008 by měla být automaticky chráněna i podle tohoto nařízení a měla by být zapsána do elektronického rejstříku. Komise by měla dokončit ověření zeměpisných označení uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 110/2008 v souladu s článkem 20 uvedeného nařízení.

(27)  V zájmu souladu s pravidly použitelnými pro zeměpisná označení potravin, vín a aromatizovaných vinných výrobků by měl být název dokumentace stanovující specifikace pro lihoviny, které jsou zapsané jako zeměpisná označení, změněn z „technické dokumentace“ na „specifikaci produktu“. Technické dokumentace, které jsou přílohou žádostí podaných podle nařízení (ES) č. 110/2008, by se měly považovat za specifikace produktu.

(28)  Měl by se vyjasnit vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními lihovin, pokud jde o kritéria pro zamítnutí, zrušení platnosti a souběžné používání. Tímto vyjasněním by neměla být dotčena práva, která držitelé zeměpisných označení nabyli na vnitrostátní úrovni nebo která vyplývají z mezinárodních dohod, které uzavřely členské státy na období před zavedením ochranného systému Unie podle nařízení Rady (EHS) č. 1576/89(9).

(29)  Zachování vysokých jakostních norem lihovin má zásadní význam pro udržení pověsti a hodnoty tohoto odvětví. Za zachování těchto jakostních norem by měly být odpovědné orgány členských států tím, že budou zajišťovat soulad s tímto nařízením. Komise by však měla mít možnost dodržování souladu sledovat a ověřovat, aby se přesvědčila, že je toto nařízení prosazováno jednotným způsobem. Komise a členské státy by proto měly mít povinnost sdílet příslušné informace.

(30)  Při uplatňování politiky jakosti a zejména s cílem dosáhnout vysoké úrovně jakosti lihovin a rozmanitosti v odvětví lihovin by členským státům mělo být umožněno, aby pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování lihovin vyráběných na jejich území přijaly přísnější pravidla, než stanoví toto nařízení.

(31)  Za účelem zohlednění vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technologického pokroku, vývoje příslušných mezinárodních norem, potřeby zlepšit hospodářské podmínky výroby a uvádění na trh, tradičních procesů staření a ▌práva dovážející třetí země a za účelem zajištění oprávněných zájmů výrobců a provozovatelů potravinářských podniků na ochraně zeměpisných označení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), pokud jde o:  změny technických definic a požadavků pro lihoviny nebo odchylky od nich; povolování nových sladidel; odchylky pro uvádění doby zrání nebo stáří brandy a zřízení veřejného rejstříku subjektů pověřených dozorem nad procesy staření; zavedení elektronického rejstříku pro zeměpisná označení lihovin a podrobná pravidla pro jeho podobu a obsah; další podmínky v souvislosti se žádostmi o ochranu zeměpisného označení a předběžná vnitrostátní řízení; přezkum prováděný Komisí, námitkové řízení a zrušení zeměpisných označení; podmínky a požadavky pro postup změny specifikace produktu; a změny určitých definic a pravidel popisu, obchodní úpravy a označování a odchylky od těchto definic a pravidel. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(10). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(32)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o zveřejnění jednotného dokumentu v Úředním věstníku Evropské unie a rozhodnutí o zápisu jmen jako zeměpisných označení, pokud Komise neobdrží žádnou námitku ani žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce nebo, pokud sice bylo podáno přípustné odůvodněné prohlášení o námitce, ale bylo dosaženo dohody.

(33)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o pravidla pro používání nových sladidel; informace o subjektech pověřených dozorem nad procesy staření, které mají poskytovat členské státy; uvádění země původu nebo místa provenience v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihovin; používání symbolu Unie pro chráněná zeměpisná označení; podrobná technická pravidla pro referenční metody Unie pro rozbor lihu, destilátů zemědělského původu a lihovin; stanovení přechodného období pro používání zeměpisného označení a jeho prodloužení; zamítnutí žádostí o zápis, které již nesplňují podmínky pro zápis před zveřejněním námitky; zápisy nebo zamítnutí zeměpisných označení zveřejněných pro účely námitkového řízení v případě, že byla podána námitka a nebylo dosaženo dohody; schválení nebo zamítnutí změn specifikace produktu na úrovni Unie; schválení nebo zamítnutí žádostí o zrušení zápisu zeměpisného označení; formu specifikace produktu a opatření týkající se informací, které tyto specifikace musí obsahovat s ohledem na souvislost mezi zeměpisnou oblastí a konečným výrobkem; postupy, formu a podávání žádostí o zápis, námitek, žádostí o změnu a  komunikaci týkající se změny a zrušení zápisu zeměpisného označení; kontroly a ověřování prováděné členskými státy; a nezbytné informace, které mají být vyměňovány pro účely uplatňování tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(11).

(34)  S cílem zajistit uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství(12) bylo nezbytné stanovit odchylku od jmenovitých množství stanovených pro lihoviny v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES(13), aby mohlo být jednou destilované shochu vyráběné v periodicky pracujícím destilačním přístroji a lahvované v Japonsku uváděno na trh Unie v tradičních japonských lahvích. Tato odchylka byla zavedena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1670(14) a měla by být ponechána v platnosti.

(35) Vzhledem k povaze a rozsahu změn, které je třeba provést v nařízení (ES) č. 110/2008, je zapotřebí v této oblasti vytvořit nový právní rámec v zájmu posílení právní jistoty, jasnosti a transparentnosti. Nařízení (ES) č. 110/2008 by proto mělo být zrušeno.

▌(36) S cílem chránit oprávněné zájmy dotčených výrobců nebo zúčastněných stran na využití publicity, kterou poskytují jednotné dokumenty podle nového právního rámce, by mělo být umožněno, aby jednotné dokumenty týkající se zeměpisných označení zapsaných v rejstříku v souladu s nařízením (ES) č. 110/2008 byly na žádost dotčených členských států zveřejněny.

(37)  Vzhledem k tomu, že pravidla o zeměpisných označeních posilují ochranu hospodářských subjektů, měla by být tato pravidla použitelná dva týdny po vstupu tohoto nařízení v platnost. Měla by však být přijata vhodná opatření k usnadnění hladkého přechodu z pravidel stanovených nařízením (ES) č. 110/2008 na pravidla stanovená v tomto nařízení ▌.

(38)  Pokud jde o pravidla, která se netýkají zeměpisných označení, měla by být stanovena dostatečně dlouhá doba, která by usnadnila hladký přechod z pravidel stanovených nařízením (ES) č. 110/2008 na pravidla stanovená v tomto nařízení.

(39)   Ode dne použitelnosti tohoto nařízení až do vyčerpání zásob by mělo být uvádění stávajících zásob lihovin na trh povoleno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE ▌A KATEGORIE LIHOVIN

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví pravidla pro:

–  definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a pro ochranu zeměpisných označení lihovin,

–  ▌ líh a destiláty používané ▌při výrobě alkoholických nápojů

–  používání zákonných názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin než lihovin.

2.  Toto nařízení se vztahuje na výrobky podle odstavce 1 uváděné na trh v Unii bez ohledu na to, zda jsou vyrobeny v Unii nebo ve třetích zemích, jakož i na výrobky vyrobené v Unii určené pro vývoz.

3.  Pokud jde o ochranu zeměpisných označení, kapitola III tohoto nařízení se vztahuje rovněž na zboží vstupující na celní území Unie, aniž by bylo propuštěno do volného oběhu.

Článek 2

Definice a požadavky na lihoviny

Pro účely tohoto nařízení se ▌„lihovinou“ ▌rozumí alkoholický nápoj, který splňuje tyto požadavky:

a)  je určen k lidské spotřebě;

b)  má určité organoleptické vlastnosti;

c)  má minimální obsah alkoholu 15 % objemových, s výjimkou lihovin, které splňují požadavky stanovené pro kategorii 39 přílohy I;

d)  byl vyroben buď:

i)  ▌přímo jednou z těchto metod, nebo jejich kombinací:

−  destilací ▌zkvašených surovin s přidanými aromaty   či potravinami s aromatickými vlastnostmi, nebo bez nich,

−  macerací nebo podobným zpracováním rostlinných surovin v lihu zemědělského původu, v destilátech zemědělského původu nebo v lihovinách či v jejich kombinaci,

−  přidáním některého z těchto prvků, ať jednotlivě, nebo v kombinaci, do lihu zemědělského původu, destilátů zemědělského původu nebo lihovin:

−  aromat, která se použijí v souladu s nařízením (ES) č. 1334/2008,

−  barviv, která se použijí v souladu s nařízením (ES) č. 1333/2008,

−  jiných povolených přísad, které se použijí v souladu s nařízeními (ES) č. 1333/2008 a (ES) č. 1334/2008,

−  ▌sladidel,

−  jiných zemědělských produktů,

−  potravin, nebo

ii)  přidáním některého z těchto prvků, ať jednotlivě, nebo v kombinaci:

−  jiných lihovin,

−  lihu zemědělského původu,

−  destilátů zemědělského původu,

−  jiných potravin;

e)  není zařazen pod kódy KN 2203, 2204, 2205, 2206 a 2207;

f)   přidává-li se při výrobě voda, která může být destilovaná, demineralizovaná, deionizovaná nebo změkčená:

i)  jakost této vody musí být v souladu se směrnicí Rady 98/83/ES(15) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES(16)

ii)  obsah alkoholu v lihovině po přidání vody musí stále splňovat minimální obsah alkoholu v % objemových podle písmene c) tohoto článku nebo podle příslušné kategorie lihovin podle přílohy I.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „zákonným názvem“ název, pod kterým je lihovina uvedena na trh ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. n) nařízení (EU) č. 1169/2011;

2)  „složeným výrazem“ v souvislosti s popisem, obchodní úpravou a označováním alkoholického nápoje kombinace buď zákonného názvu uvedeného v kategoriích lihovin v příloze I, nebo ▌zeměpisného označení lihoviny, z níž pochází veškerý alkohol v konečném výrobku, s jedním nebo několika následujícími prvky:

a)  názvem jedné nebo více jiných potravin, než je alkoholický nápoj, a jiných potravin, než jsou potraviny použité při výrobě této lihoviny v souladu s přílohou I, nebo s přídavnými jmény odvozenými od těchto názvů,

b)  výrazy „likér“ nebo „krém“,

3)  „narážkou“ přímý nebo nepřímý odkaz na jeden či více zákonných názvů stanovených v kategoriích lihovinpřílozenebo na jedno či více zeměpisných označení lihovin, kromě odkazu ve složeném výrazu nebo v seznamu složek uvedenýchčl. 13 odst. 2, 3 a 4, v popisu, obchodní úpravě a při označování:

a)  jiné potraviny než lihoviny, nebo

b)  lihoviny, která splňuje požadavky stanovené pro kategorie 33 až 40  přílohy I;

4)  „zeměpisným označením“ údaj, který označuje lihovinu jako výrobek pocházející z území určité země, určitého regionu nebo z určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost této lihoviny přičíst především jejímu zeměpisnému původu;

5)  „specifikací produktu“ dokumentace přiložená k žádosti o ochranu zeměpisného označení uvádějící specifikace, které lihovina musí splňovat, a označovaná jako „technická dokumentace“ podle nařízení (ES) č. 110/2008;

6)  „seskupením“ jakékoli sdružení, které je složeno převážně z výrobců nebo zpracovatelů dotčených lihovin, bez ohledu na jeho právní formu;

7)  „druhovým názvem“ název lihoviny, který zdruhověl a stal v Unii běžným názvem dané lihoviny, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byla tato lihovina původně vyráběna nebo uváděna na trh;

8)  „zorným polem“ zorné pole ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. k) nařízení (EU) č. 1169/2011;

9)  „mísením“ kombinace lihoviny, která patří buď do některé kategorie lihovin uvedené v příloze I, nebo do zeměpisného označení, s jednou nebo několika následujícími složkami:

a)  jinými lihovinami, které nepatří do stejné kategorie lihovin uvedené v příloze I,

b)  destiláty zemědělského původu,

c)  lihem zemědělského původu;

10)  „míchanou lihovinou“ lihovina získaná mísením;

11)   „směšováním“ postup, při kterém jsou slučovány dvě nebo více lihovin stejné kategorie, které vykazují pouze nepatrné rozdíly ve složení způsobené jedním nebo několika následujícími faktory:

a)  výrobním postupem,

b)  použitým destilačním zařízením,

c)  dobou zrání nebo staření,

d)  zeměpisnou oblastí produkce,

takto vyrobená lihovina patří do stejné kategorie lihovin jako původní lihoviny před směšováním;

12)  „směskou“ lihovina získaná směšováním.

Článek 4

Technické definice a požadavky

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „popisem“ výrazy použité v označení, v obchodní úpravě a na balení lihoviny, v průvodních dokladech při přepravě lihoviny, v obchodních dokladech, zejména na fakturách a dodacích listech a v reklamách na lihovinu;

2)  „obchodní úpravou“ výrazy použité v označení a na balení i slova použitá v reklamě a při propagaci prodeje výrobku, na vyobrazení a obdobně, jakož i na nádobě včetně lahve nebo uzávěru;

3)  „označením“ jakékoli slovo, údaj, ochranná známka, obchodní značka, vyobrazení nebo symbol, které se vztahují k určitému výrobku a jsou umístěny na balení, dokladu, nápisu nebo etiketě, a to i krčkové nebo rukávové, které výrobek provázejí nebo na něj odkazují;

4)  „etiketou“ jakýkoli štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný popis, které jsou napsány, vytištěny, natištěny pomocí šablony, vyznačeny, provedeny jako reliéf nebo vytlačeny na balení nebo nádobě potraviny nebo jsou k nim připojeny;

5)  „balením“ ochranné obaly, krabice, bedny, nádoby a lahve používané při přepravě nebo prodeji lihovin;

6)  „destilací“ tepelný proces oddělování kapalných látek o jednom nebo více separačních krocích, jehož cílem je dosáhnout určitých organoleptických vlastností nebo vyšší koncentrace alkoholu nebo obojího, bez ohledu na to, zda jsou tyto kroky prováděny za běžného tlaku nebo ve vakuu podle typu destilačního zařízení; může se jednat o jednoduchou či vícenásobnou destilaci nebo redestilaci;

7)  „destilátem zemědělského původu“ alkoholická tekutina, která je získána alkoholovým kvašením a následnou destilací zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy a která nemá vlastnosti lihu a zachovává si aroma a chuť použitých surovin;

8)  „slazením“ užití jednoho nebo více sladidel při výrobě lihovin;

9)  „sladidly“ :

a)  cukr polobílý, cukr bílý, cukr extra bílý, dextróza, fruktóza, škrobový sirup, tekutý cukr, tekutý invertní cukr a sirup z invertního cukru ve smyslu části A přílohy směrnice Rady 2001/111/ES(17),

b)  rektifikovaný moštový koncentrát, zahuštěný hroznový mošt a čerstvý hroznový mošt,

c)  karamelizovaný cukr, který je získán výhradně řízeným zahříváním sacharózy bez zásad, minerálních kyselin nebo jiných chemických přídatných látek,

d)  med ve smyslu bodu 1 přílohy I směrnice Rady 2001/110/ES(18);

e)  sirup z karubinu,

f)  jiné přírodní sacharidy s obdobným účinkem jako produkty uvedené v písmenech a) až e);

10)  „přidáním alkoholu“ přidání lihu zemědělského původu nebo destilátů zemědělského původu nebo obou do lihoviny; za přidání alkoholu se nepovažuje použití alkoholu k ředění nebo rozpouštění barviv, aromat nebo jakýchkoli jiných povolených přísad použitých při výrobě lihovin;

11)  „zráním“ nebo „stařením“ uskladnění lihoviny ve vhodných nádobách po dobu, během níž mohou v lihovině proběhnout přirozené reakce, které jí dodají typické vlastnosti;

12)  „aromatizací“ přidání aromat či potravin s aromatickými vlastnostmi při výrobě lihoviny pomocí jednoho nebo více následujících postupů: přidáním, louhováním, macerací, alkoholovým kvašením nebo destilací za přítomnosti aromat či potravin s aromatickými vlastnostmi;

13)  „aromaty“ aromata ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1334/2008;

14)  „aromatickou látkou“ aromatická látka ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1334/2008;

15)  „přírodní aromatickou látkou“ přírodní aromatická látka ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1334/2008;

16)  „aromatickým přípravkem“ aromatický přípravek ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1334/2008;

17)  „jiným aromatem“ jiné aroma ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 1334/2008;

18)  „potravinami s aromatickými vlastnostmi“ potraviny ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(19), které se používají při přípravě lihovin především za účelem jejich ochucení;

19)  „barvením“ užití jednoho nebo více barviv při výrobě lihoviny;

20)  „barvivy“ barviva ve smyslu bodu 2 přílohy I nařízení (ES) č. 1333/2008;

21)  „karamelem“ potravinářská přídatná látka, která odpovídá označení E 150a, E 150b, E 150c a E 150d a vztahuje se na výrobky více či méně intenzivní hnědé barvy určené k barvení, jak je uvedeno v části B přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008; karamelem není sladký aromatický výrobek získaný zahřátím cukru, který je používán k ochucení potravin;

22)  „jinými povolenými přísadami“ složky potravin s aromatickými vlastnostmi povolené nařízením (ES) č. 1334/2008 a potravinářské přídatné látky jiné než barviva, povolené nařízením (ES) č. 1333/2008;

23)  „obsahem alkoholu v % objemových“ poměr objemu čistého alkoholu přítomného v určitém produktu při 20 °C k celkovému objemu tohoto produktu při stejné teplotě;

24)  „obsahem těkavých látek“ množství těkavých látek jiných než líh a metanol, které jsou obsaženy v lihovině vyrobené výhradně destilací.

Článek 5

Definice a požadavky na líh zemědělského původu

Pro účely tohoto nařízení se lihem zemědělského původu rozumí tekutina, která splňuje tyto požadavky:

a)  byla získána výlučně z produktů uvedených v příloze I Smlouvy;

b)  nemá jinou zjistitelnou chuť kromě chuti surovin použitých při výrobě;

c)  má minimální obsah alkoholu 96 % objemových;

d)  nejvyšší limity reziduí nepřekračují tyto hodnoty:

i)  celkový obsah volných kyselin (vyjádřený v kyselině octové): 1,5 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

ii)  estery (vyjádřené v octanu ethylnatém): 1,3 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

iii)  aldehydy (vyjádřené v  acetaldehydu): 0,5 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

iv)  vyšší alkoholy (vyjádřené v  2- methyl-1-propanolu): 0,5 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

v)  metanol:   30 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

vi)  suchý extrakt: 1,5 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

vii)  těkavé dusíkaté látky (vyjádřené v  dusíku): 0,1 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

viii)  furfural: nesmí být prokázán.

Článek 6

Líh a destiláty použité v alkoholických nápojích

1.  Líh a destiláty použité při výrobě lihovin musí být výhradně zemědělského původu ve smyslu přílohy I Smlouvy.

2.  ▌ K ředění nebo rozpouštění barviv, aromat nebo jakýchkoli jiných povolených přísad použitých při výrobě alkoholických nápojů nesmí být použit jiný alkohol než líh zemědělského původu, destiláty zemědělského původu nebo lihoviny uvedené v kategoriích 1 až 14 přílohy I. Takový alkohol se smí použít k ředění nebo rozpouštění barviv, aromat nebo jakýchkoli jiných povolených přísad pouze v množství, které je pro tyto účely nezbytně nutné.

3.  Alkoholické nápoje nesmějí obsahovat alkohol syntetického původu ani jiný alkohol nezemědělského původu ve smyslu přílohy I Smlouvy.

Článek 7

Kategorie lihovin

1.  Lihoviny se dělí do kategorií podle všeobecných pravidel stanovených v tomto článku a zvláštních pravidel stanovených v příloze I.

2.  Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie lihovin 1 až 14 ▌ přílohy I, lihoviny z těchto kategorií:

a)  se vyrábějí alkoholovým kvašením a destilací a výhradně ze surovin stanovených v příslušné kategorii lihovin v příloze I;

b)  se vyrábějí bez přidání alkoholu, zředěného, či nikoliv ▌;

c)  nesmí být aromatizovány;

d)  smějí být obarveny pouze karamelem, který se používá výhradně k úpravě zbarvení těchto lihovin;

e)  sladí se pouze ▌k dotvoření konečné chuti výrobku; maximální obsah sladidel, vyjádřený jako invertní cukr, nesmí překročit limity stanovené pro každou kategorii lihovin v příloze I;

f)  neobsahují jiné doplňky  než nezpracované kusy suroviny vcelku, z níž byl alkohol získán, a které se používají zejména pro dekorativní účely.

3.  Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie lihovin 15 až 44 ▌ přílohy I, lihoviny z těchto kategorií mohou:

a)  být vyrobeny z jakékoli zemědělské suroviny uvedené v příloze I Smlouvy;

b)  být vyráběny s přidáním alkoholu ▌;

c)  obsahovat aromatické látky, přírodní aromatické látky, aromatické přípravky a potraviny s aromatickými vlastnostmi;

d)  být obarveny;

e)  být slazeny ▌.

4.  Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v příloze II, lihoviny, které nesplňují zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie uvedenépříloze I, mohou:

a)  být vyrobeny z jakékoli zemědělské suroviny uvedené v příloze I Smlouvy nebo jakékoli potraviny ▌;

b)  být vyráběny s přidáním alkoholu ▌;

c)  být aromatizovány;

d)  být obarveny;

e)  být slazeny ▌.

Článek 8

Přenesené a prováděcí pravomoci

1.  Komisi je v souladu s článkem 46 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění toto nařízení, pokud jde o ▌úpravu technických definic a požadavků stanovených v čl. 2 písm. f) a článcích 4 a 5.

Akty v přenesené pravomoci uvedené v prvním pododstavci se musí výhradně omezovat na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technologického vývoje ▌nebo potřeby inovovat výrobek.

Komise přijme samostatný akt v přenesené pravomoci pro každou technickou definici nebo požadavek, jež jsou uvedeny v prvním pododstavci.

2.  ▌Komisi je rovněž v souladu s článkem 46 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se ve výjimečných případech, pokud to vyžaduje právo dovážející třetí země, toto nařízení doplňuje o odchylky od požadavků stanovených v čl. 2 písm. f) a článcích 4 a 5, požadavků ▌v rámci kategorií lihovin uvedených v příloze I a zvláštních pravidel pro některé lihoviny uvedených v příloze II.

3.   Komisi je v souladu s článkem 46 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o další přírodní látky nebo zemědělské suroviny s obdobným účinkem jako produkty uvedené v čl. 4 odst. 9 písm. a) až e), jež se na území Unie povolují jako sladidla pro výrobu lihovin.

4.  Komise může přijmout prostřednictvím prováděcích aktů jednotná pravidla pro používání jiných přírodních látek nebo zemědělských surovin povolených akty v přenesené pravomoci jako sladidla pro výrobu lihovin podle odstavce 3, která budou zejména určovat příslušné sladicí konverzní faktory. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

KAPITOLA II

POPIS, OBCHODNÍ ÚPRAVA A OZNAČOVÁNÍ LIHOVIN A POUŽÍVÁNÍ NÁZVŮ LIHOVIN V OBCHODNÍ ÚPRAVĚ A PŘI OZNAČOVÁNÍ JINÝCH POTRAVIN

Článek 9

Obchodní úprava a označování

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, musejí lihoviny, které jsou uváděny na trh Unie, splňovat ▌požadavky na obchodní úpravu a označování uvedené v nařízení (EU) č. 1169/2011.

Článek 10

Zákonné názvy lihovin

1.  Název lihoviny je jejím zákonným názvem.

Lihoviny musejí být ve svém popisu, obchodní úpravě a označení opatřeny zákonným názvem.

Zákonné názvy musí být uvedeny jasně a zřetelně na etiketě lihoviny a nesmí být nahrazeny ani pozměněny.

2.  Pro lihoviny, které splňují požadavky ▌ stanovené v kategorii lihovin uvedené v příloze I, se jako jejich zákonný název používá název uvedené kategorie, ledaže tato kategorie umožňuje používání jiného zákonného názvu.

3.  Pro lihovinu, která nesplňuje požadavky žádné z kategorií lihovin uvedených v příloze I, se používá zákonný název „lihovina“.

4.  ▌Lihovina, která splňuje požadavky více než jedné kategorie lihovin uvedených v příloze I, může být uváděna na trh pod jedním nebo více zákonnými názvy stanovenými pro tyto kategorie v příloze I.

5.  Bez ohledu na odstavce 1 a 2 tohoto článku lze zákonný název lihoviny:

a)  doplnit nebo nahradit zeměpisným označením podle kapitoly III. V takovém případě lze zeměpisné označení dále doplnit jakýmkoli výrazem povoleným v příslušné specifikaci produktu, neuvádí-li to spotřebitele v omyl; a

b)   nahradit složeným výrazem, který obsahuje výrazy „likér“ nebo „krém“, pokud konečný výrobek splňuje požadavky stanovené pro kategorii 33 ▌ přílohy I.

6.  Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 1169/2011 a zvláštní pravidla stanovená pro kategorie lihovin v příloze I tohoto nařízení, může být zákonný název lihoviny doplněn:

a)  názvem nebo zeměpisným odkazem stanoveným v právních a správních předpisech použitelných v členském státě, ve kterém je lihovina uváděna na trh, neuvádí-li to spotřebitele v omyl;

b)  vžitým názvem podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. o) nařízení (EU) č. 1169/2011, neuvádí-li to spotřebitele v omyl;

c)  složeným výrazem nebo narážkou v souladu s články 11 a 12;

d)  výrazem „směska“, „směšování“ nebo „smíseno“, pokud byla lihovina získána směšováním;

e)  výrazem „míchaná lihovina“ nebo „smícháno“, pokud byla lihovina získána mísením; nebo

f)  výrazem „suchý“ nebo „dry“, s výjimkou lihovin, které splňují požadavky stanovené pro kategorii 2 přílohy I, aniž jsou dotčeny zvláštní požadavky stanovené v kategoriích 20 až 22 přílohy I a za předpokladu, že lihovina nebyla slazena, ani pro dotvoření chuti. Odchylně od první části tohoto písmene může výraz „suchý“ nebo „dry“ doplňovat zákonný název lihovin, které splňují požadavky stanovené pro kategorii 33, a byly tedy slazeny.

7.  Aniž jsou dotčeny články 11 a 12 a čl. 13 odst. 2, 3 a 4, je zakázáno používat zákonné názvy uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo zeměpisná označení ▌v popisu, obchodní úpravě nebo označení jakéhokoli nápoje, který nesplňuje požadavky pro příslušnou kategorii uvedenoupříloze I nebo pro příslušné zeměpisné označení. Tento zákaz platí také v případě, že jsou tyto zákonné názvy nebo zeměpisná označení použity ve spojení se slovy nebo obraty, jako jsou „jako, „typ“, „druh“, „značka“, „příchuť“ nebo jakékoli jiné podobné výrazy ▌.

Aniž je dotčen čl. 12 odst. 1, mohou být aromata, která napodobují lihoviny nebo jejich použití při výrobě potraviny jiné než nápoje, ve své obchodní úpravě a označování opatřeny odkazy na zákonné názvy uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jsou-li tyto zákonné názvy doplněny výrazem „příchuť“ nebo jakýmikoli jinými podobnými výrazy ▌. Zeměpisná označení se k popisu takovýchto aromat nesmí používat.

Článek 11

Složené výrazy ▌

1.  V popisu, obchodní úpravě a označení alkoholického nápoje se u lihovin povoluje používat ve složeném výrazu buď zákonný název stanovený v kategoriích lihovin uvedených v příloze I, nebo zeměpisné označení pro lihoviny ▌za těchto podmínek:

a)  alkohol použitý při výrobě alkoholického nápoje pochází výhradně z lihoviny uvedené ve složeném výrazu ▌, s výjimkou alkoholu, jenž může být obsažen v aromatech, barvivech nebo jiných povolených přísadách používaných pro výrobu tohoto alkoholického nápoje; a

b)  lihovina nebyla zředěna přidáním výhradně vody tak, aby byl její obsah alkoholu ▌pod minimální úrovní stanovenou v rámci příslušné kategorie lihovin uvedené v příloze I.

2.  Aniž jsou dotčeny zákonné názvy stanovené v článku 10, nesmí být součástí složeného výrazu popisujícího alkoholický nápoj ▌výrazy „alkohol“, „pálenka“, „nápoj“, „lihovina“ a „voda“.

3.  Složené výrazy popisující alkoholický nápoj:

a)   musí být uvedeny jednotným písmem stejného typu, velikosti a barvy;

b)   nesmí být přerušeny jiným textem nebo vyobrazením, jež nejsou jeho součástí; a

c)   nesmí být uvedeny ▌písmem, které je větší než písmo použité pro název alkoholického nápoje.

Článek 12

Narážky

1.  V obchodní úpravě a označení potraviny jiné než alkoholického nápoje je narážka na zákonné názvy stanovené v jedné nebo více kategoriích lihovin uvedených v příloze I nebo na jedno nebo více zeměpisných označení lihovin povolena pod podmínkou, že alkohol použitý při výrobě potraviny pochází výhradně z lihoviny nebo lihovin uvedených v narážce, s výjimkou alkoholu, jenž může být obsažen v aromatech, barvivech nebo v jiných povolených přísadách používaných pro výrobu této potraviny.

2.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku, a aniž jsou dotčena nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013(20) a (EU) č. 251/2014(21), je v obchodní úpravě a označení alkoholického nápoje jiného než lihovina narážka na zákonné názvy stanovené v jedné nebo více kategoriích lihovin uvedených v příloze I tohoto nařízení nebo na jedno nebo více zeměpisných označení lihovin povolena pod podmínkou, že:

a)  přidaný alkohol pochází výhradně z lihoviny nebo lihovin uvedených v narážce; a 

b)  podíl každé alkoholové složky je uveden nejméně jednou ve stejném zorném poli jako narážka, a to v sestupném pořadí podle použitého množství. Tento podíl se rovná podílu jednotlivé složky obsahu čistého alkoholu na celkovém obsahu čistého alkoholu v konečném výrobku vyjádřenému v procentech objemových.

3.  Odchylně od odstavce 1 tohoto článku a od čl. 13 odst. 4 je v popisu, obchodní úpravě a označení lihoviny, která splňuje požadavky stanovené pro kategorie 33 až 40 přílohy I, narážka na zákonné názvy stanovené v jedné nebo více kategoriích lihovin v uvedené příloze nebo na jedno nebo více zeměpisných označení lihovin povolena pod podmínkou, že:

a)  přidaný alkohol pochází výhradně z lihoviny nebo lihovin uvedených v narážce;

b)  podíl každé alkoholové složky se uvádí nejméně jednou ve stejném zorném poli jako narážka, a to v sestupném pořadí podle použitého množství. Tento podíl se rovná podílu jednotlivé složky obsahu čistého alkoholu na celkovém obsahu čistého alkoholu v konečném výrobku vyjádřenému v procentech objemových; a

c)  v zákonném názvu lihoviny, která splňuje požadavky stanovené pro kategorie 33 až 40 přílohy I nebo v zákonném názvu lihoviny nebo lihovin uvedených v narážce, se neobjevuje výraz „cream“.

4.  Narážky uvedené v odstavcích 2 a 3:

a)  nesmějí být na stejné řádce, jako je název alkoholického nápoje; a

b)  jsou uváděny písmem, které nesmí být větší než poloviční velikost písma použitého pro název alkoholického nápoje, a v případě použití složených výrazů písmem, které nesmí být větší než poloviční velikost písma použitého pro tyto složené výrazy v souladu s čl. 11 odst. 3 písm. c).

Článek 13

Další pravidla pro popis, obchodní úpravu a označování

1.  Popis, obchodní úprava nebo označení lihoviny mohou odkazovat na suroviny použité k výrobě lihu ▌zemědělského původu nebo destilátů zemědělského původu použitých k výrobě této lihoviny pouze tehdy, pokud byly tento líh nebo tyto destiláty získány výhradně z těchto surovin. V tomto případě je každý použitý druh lihu zemědělského původu nebo destilát zemědělského původu uveden v sestupném pořadí podle ▌množství vyjádřeného jako obsah čistého alkoholu v procentech objemových.

2.  Zákonné názvy podle článku 10 mohou být zahrnuty do seznamu složek potravin, pokud je tento seznam v souladu s články 18 až 22 nařízení (EU) č. 1169/2011.

3.  V případě míchané lihoviny nebo směsky mohou být zákonné názvy stanovené v  kategoriích lihovin uvedených v příloze I nebo zeměpisná označení lihovin uvedeny pouze v seznamu alkoholových složek uvedených ve stejném zorném poli jako zákonný název lihoviny.

V případě uvedeném v prvním pododstavci musí být seznam alkoholových složek doprovázen nejméně jedním z výrazů uvedených v čl. 10 odst. 6 písm. d) a e). Seznam alkoholových složek i doprovodný výraz se uvádějí ve stejném zorném poli jako zákonný název lihoviny jednotným písmem stejného typu a barvy a nesmějí být větší než poloviční velikost písma použitého pro zákonný název.

Podíl každé alkoholové složky na seznamu alkoholových složek je kromě toho vyjádřen nejméně jednou jako procentní podíl v sestupném pořadí podle použitého množství. Tento podíl se rovná podílu jednotlivé složky obsahu čistého alkoholu na celkovém obsahu čistého alkoholu v míchané lihovině vyjádřenému v procentech objemových.

Tento odstavec se nepoužije na směsky vyrobené z lihovin, které spadají pod stejné zeměpisné označení, nebo na směsky, u nichž ani jedna z lihovin nespadá pod žádné zeměpisné označení.

4.  Odchylně od odstavce 3 tohoto článku, pokud míchaná lihovina splňuje požadavky stanovené pro jednu z kategorií lihovin uvedených v příloze I, nese tato míchaná lihovina zákonný název uvedený v příslušné kategorii.

V případě uvedeném v prvním pododstavci mohou být v popisu, obchodní úpravě nebo označení míchané lihoviny uvedeny zákonné názvy podle přílohy I nebo zeměpisná označení, která odpovídají lihovinám, jež byly smíchány, za předpokladu, že tyto názvy jsou uvedeny:

a)  výhradně na seznamu všech alkoholových složek obsažených v míchané lihovině, jenž je uveden jednotným písmem stejného typu a barvy, které nesmí být větší než poloviční velikost písma použitého pro zákonný název; a

b)  alespoň jednou ve stejném zorném poli jako zákonný název míchané lihoviny.

Podíl každé alkoholové složky na seznamu alkoholových složek je kromě toho vyjádřen nejméně jednou jako procentní podíl v sestupném pořadí podle použitého množství. Tento podíl se rovná podílu jednotlivé složky obsahu čistého alkoholu na celkovém obsahu čistého alkoholu v míchané lihovině vyjádřenému v procentech objemových.

5.  Používáním názvů rostlinných surovin, jež jsou použity jako zákonné názvy některých lihovin, není dotčeno používání názvů těchto rostlinných surovin v obchodní úpravě a označení jiných potravin. Názvy těchto surovin mohou být používány v popisu, obchodní úpravě nebo označení jiných lihovin, pokud toto používání neuvádí spotřebitele v omyl.

6.  Doba zrání nebo stáří mohou být v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihoviny uvedeny pouze za předpokladu, že se vztahují k nejmladší alkoholové složce této lihoviny a veškeré operace staření výrobku byly provedeny pod finančním dozorem ▌členského státu nebo pod dozorem poskytujícím rovnocenné záruky. Komise zřídí veřejný rejstřík, který bude obsahovat seznam subjektů pověřených dozorem nad procesy staření v každém členském státě.

7.  Zákonný název lihoviny je uveden v elektronickém správním dokladu podle nařízení Komise (ES) č. 684/2009(22). Jestliže je v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihoviny uvedena doba zrání nebo stáří, musí být uvedena i v tomto správním dokladu.

Článek 14

Označení místa provenience

1.  Je-li v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihoviny uvedeno místo provenience jiné než zeměpisné označení nebo ochranná známka, musí odpovídat místu nebo regionu, v němž se uskutečnila fáze výrobního postupu, při níž hotová lihovina získala své charakteristické a nepostradatelné konečné vlastnosti.

2.  Uvedení země ▌původu nebo místa provenience primárních složek uvedených v nařízení (EU) č. 1169/2011 se pro lihoviny nevyžaduje.

Článek 15

Jazyk použitý v názvech lihovin

1.  Výrazy uvedené v přílohách I a II kurzivou a zeměpisná označení se nepřekládají ani na etiketě, ani v popisu a obchodní úpravě lihovin ▌.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou být v případě lihovin vyráběných v Unii, které jsou určeny na vývoz, výrazy zmíněné v odstavci 1 a zeměpisná označení doplněny o překlad a přepis, a to za předpokladu, že tyto výrazy a zeměpisná označení v původním jazyce nejsou skryty.

Článek 16

Používání symbolu Unie pro ▌zeměpisná označení

V popisu, obchodní úpravě a označení lihovin, jejichž názvy jsou zeměpisným označením, lze použít symbol Unie pro chráněná zeměpisná označení zavedený podle čl. 12 odst. 7 nařízení (EU) č. 1151/2012.

Článek 17

Zákaz kapslí a fólií na bázi olova

Lihoviny nesmějí být drženy za účelem prodeje nebo uváděny do oběhu v nádobách opatřených uzávěry obsahujícími kapsle nebo fólie na bázi olova.

Článek 18

Referenční metody Unie pro rozbor

1.  Mají-li být líh zemědělského původu, destiláty zemědělského původu nebo lihoviny podrobeny rozboru, aby bylo ověřeno, že jsou v souladu s tímto nařízením, provádí se tento rozbor podle referenčních metod Unie pro rozbor za účelem určení jejich chemického a fyzikálního složení a organoleptických vlastností.

Na odpovědnost vedoucího laboratoře jsou povoleny i jiné metody rozboru za podmínky, že pokud jde o přesnost, opakovatelnost a reprodukovatelnost těchto metod, jsou tyto metody alespoň rovnocenné příslušným referenčním metodám Unie pro rozbor.

2.  Nejsou-li pro kvalitativní a kvantitativní stanovení látek obsažených v určité lihovině stanoveny metody Unie, použije se jedna nebo více z následujících metod:

a)  metody rozboru, které byly validovány podle mezinárodně uznávaných postupů, a které zejména splňují kritéria stanovená v příloze III nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004(23);

b)  metody rozboru, které splňují doporučené normy Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO);

c)  metody rozboru uznané a zveřejněné Mezinárodní organizací pro révu a víno (OIV); nebo

d)  nejsou-li k dispozici metody uvedené v písmenech a), b) nebo c), z důvodu přesnosti, opakovatelnosti a reprodukovatelnosti:

–  metoda rozboru schválená dotčeným členským státem;

–  v případě potřeby jakákoliv jiná vhodná metoda rozboru.

Článek 19

Přenesené pravomoci

1.  Za účelem zohlednění tradičního dynamického procesu staření brandy v členských státech, známého jako systém „criaderas y solera“ nebo systém „solera e criaderas“, jak uvádí příloha III, je Komisi v souladu s článkem 46 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje:

a)  stanovením odchylek od čl. 13 odst. 6 týkajících se specifikace doby zrání nebo stáří v popisu, obchodní úpravě nebo označení takové brandy; a

b)  stanovením vhodných kontrolních mechanismů pro takovou brandy.

2.  Komisi je v souladu s článkem 46 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci doplňující toto nařízení, které se týkají zřízení veřejného rejstříku obsahujícího seznam subjektů pověřených dozorem nad procesy staření v každém členském státě podle čl. 13 odst. 6.

Článek 20

Prováděcí pravomoci

Komise může prostřednictvím prováděcích aktů přijmout:

a)  pravidla nezbytná pro sdělování informací členskými státy o subjektech pověřených dozorem nad procesy staření v souladu s čl. 13 odst. 6;

b)   jednotná pravidla pro ▌uvádění země ▌původu nebo místa provenience v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihovin podle článku 14;

c)  pravidla pro používání symbolu Unie podle článku 16 v popisu, obchodní úpravě a označení lihovin;

d)  podrobná technická pravidla pro referenční metody Unie pro rozbor podle článku 18.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

KAPITOLA III

ZEMĚPISNÁ OZNAČENÍ

Článek 21

Ochrana zeměpisných označení

1.  ▌Zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení může používat každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh lihovinu vyrobenou v souladu s příslušnou specifikací produktu.

2.  ▌Zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení jsou chráněna proti:

a)  jakémukoli přímému či nepřímému obchodnímu použití zapsaného názvu pro produkty, na které se zápis nevztahuje, pokud jsou tyto produkty srovnatelné s produkty zapsanými pod tímto názvem nebo pokud je při používání tohoto názvu využívána pověst chráněného názvu, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada;

b)  jakémukoli zneužití, napodobení nebo připomenutí, a to i tehdy, je-li uveden skutečný původ produktu nebo služeb nebo je-li chráněný název přeložen nebo doprovázen výrazy jako „druh“, „typ“, „způsob“, „jak se vyrábí v“, „napodobenina“, „příchuť“, „jako“ nebo podobnými výrazy, včetně případů, kdy jsou tyto produkty používány jako přísada;

c)  jakémukoli jinému nepravdivému nebo zavádějícímu údaji o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech produktu, použitému v jeho popisu, obchodní úpravě nebo označení, který by mohl vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ produktu;

d)  všem ostatním praktikám, které by mohly spotřebitele uvést v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

3.  ▌Zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení nesmějí v Unii zdruhovět ▌.

4.  Ochrana podle odstavce 2 se použije rovněž na zboží, které vstupuje na celní území Unie, aniž by zde bylo propuštěno do volného oběhu.

Článek 22

Specifikace produktu

1.  Zeměpisné označení chráněné podle tohoto nařízení musí být v souladu se specifikací produktu, která obsahuje alespoň:

a)  název, který má být chráněn jako zeměpisné označení, v podobě používané při obchodování nebo v běžném jazyce a pouze v jazycích, které jsou nebo byly v minulosti používány k popisu konkrétního produktu ve vymezené zeměpisné oblasti, a to v původním písmu a v přepisu do latinky, nejsou-li totožné;

b)  kategorii lihoviny nebo výraz „lihovina“, pokud daná lihovina nesplňuje požadavky stanovené pro kategorie lihovin uvedené v příloze I;

c)  popis vlastností lihoviny, případně včetně surovin, z nichž je vyrobena, jakož i základní fyzikální, chemické nebo organoleptické vlastnosti produktu a zvláštní vlastnosti produktu ve srovnání s lihovinami stejné kategorie;

d)  definici zeměpisné oblasti vymezené s ohledem na souvislost uvedenou v písmeni f);

e)  popis metody výroby lihoviny a případně autentických a neměnných místních výrobních postupů ▌;

f)  údaje dokládající souvislost mezi danou jakostí, pověstí či jinou vlastností lihoviny a jejím zeměpisným původem;

g)  názvy a adresy příslušných orgánů nebo, jsou-li k dispozici, názvy a adresy subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace produktu podle článku 38, a jejich konkrétní úkoly;

h)  jakékoli zvláštní pravidlo pro dotyčné zeměpisné označení.

Specifikace produktu obsahují ve vhodných případech požadavky týkající se balení spolu s odůvodněním toho, proč musí být produkt v zájmu zachování jakosti a zajištění původu či zajištění kontroly zabalen ve vymezené zeměpisné oblasti, a to s ohledem na právo Unie, zejména v oblasti volného pohybu zboží a služeb.

2.  Technická dokumentace, která je součástí žádostí předložených podle nařízení (ES) č. 110/2008 přede dnem ... [dva týdny ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], se považuje za specifikace produktu podle tohoto článku.

Článek 23

Obsah žádosti o zápis zeměpisného označení

1.  Žádost o zápis zeměpisného označení podle čl. 24 odst. 5 nebo 8 musí obsahovat alespoň:

a)  názevadresu seskupení žadatelů a příslušných orgánů nebo, jsou-li k dispozici, název a adresu subjektů, které ověřují soulad s ustanoveními specifikace produktu;

b)  specifikaci produktu podle článku 22;

c)  jednotný dokument obsahující tyto údaje:

i)  hlavní body specifikace produktu, včetně názvu, který má být chráněn, kategorie, do níž lihovina patří, nebo výrazu „lihovina“, výrobního postupu, popisu vlastností lihoviny, stručného vymezení zeměpisné oblasti a případně včetně zvláštních pravidel týkajících se balení a označování ▌;

ii)  popis souvislosti mezi lihovinou a jejím zeměpisným původem podle čl. 3 bodu 4, případně včetně zvláštních údajů týkajících se popisu produktu nebo výrobního postupu, které souvislost odůvodňují.

Žádost uvedená v čl. 24 odst. 8 musí rovněž obsahovat odkaz na zveřejnění specifikace produktu a doklad, že název produktu je v zemi původu chráněn.

2.  Dokumentace žádosti podle čl. 24 odst. 7 musí obsahovat:

a)  název a adresu seskupení žadatelů;

b)  jednotný dokument podle odst. 1 písm. c) tohoto článku;

c)  prohlášení členského státu, že žádost ▌splňuje podle jeho názoru požadavky tohoto nařízení a předpisů přijatých na jeho základě;

d)  odkaz na zveřejnění specifikace produktu.

Článek 24

Žádost o zápis zeměpisného označení

1.  Žádosti o zápis zeměpisného označení podle této kapitoly mohou podávat pouze seskupení, která se zabývají lihovinou, jejíž název je navrhován k zápisu.

2.  Pro účely této kapitoly může být za seskupení považován orgán určený členským státem, není-li vytvoření seskupení pro dotčené výrobce možné z důvodu jejich počtu, zeměpisného umístění nebo organizačních zvláštností. . V takovém případě jsou v dokumentaci žádosti podle čl. 23 odst. 2 tyto důvody uvedeny.

3.  Za seskupení pro účely této kapitoly lze považovat jedinou fyzickou nebo právnickou osobu, jsou-li splněny obě tyto podmínky:

a)  dotčená osoba je jediným výrobcem, který hodlá žádost podat; a

b)  vymezená zeměpisná oblast má charakteristiky, které jsou zjevně odlišné od charakteristik sousedních oblastí, vlastnosti lihoviny se liší od lihovin vyráběných v sousedních oblastech nebo má lihovina zvláštní jakost, pověst nebo jinou vlastnost, které lze jasně přičíst jejímu zeměpisnému původu.

4.   V případě ▌zeměpisného označení, které označuje přeshraniční zeměpisnou oblast, může několik seskupení z různých členských států nebo třetích zemí podat společnou žádost o zápis.

Je-li podávána společná žádost, podává ji Komisi dotčený členský stát nebo seskupení žadatelů v dotčené třetí zemi přímo nebo prostřednictvím orgánů této třetí země po konzultaci se všemi dotčenými orgány a seskupeními žadatelů. Společná žádost obsahuje prohlášení podle čl. 23 odst. 2 písm. c) od všech dotčených členských států. Požadavky stanovené v článku 23 musí být splněny ve všech dotčených členských státech a třetích zemích.

V případě společných žádostí proběhnou ve všech dotčených členských státech související vnitrostátní námitková řízení.

5.  Pokud se žádost týká zeměpisné oblasti v členském státě, podává se orgánům tohoto členského státu.

Členský stát žádost vhodným způsobem přezkoumá, aby ověřil, zda je odůvodněná a zda splňuje požadavky této kapitoly.

6.  Členský stát zahájí v rámci přezkumu podle odst. 5 druhého pododstavce vnitrostátní námitkové řízení, kterým se zajistí náležité zveřejnění žádosti uvedené v odstavci 5 a poskytne přiměřená lhůta, během níž může každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazena na území tohoto členského státu, podat proti žádosti námitku.

Členský stát posoudí přípustnost jakékoli námitky obdržené v souladu s kritérii uvedenými v článku 28.

7.  Pokud se členský stát po posouzení všech obdržených námitek domnívá, že požadavky této kapitoly jsou splněny, může žádosti vyhovět a předat dokumentaci žádosti Komisi. V tomto případě informuje Komisi o přípustných námitkách obdržených od fyzických nebo právnických osob, které dané produkty uváděly na trh v souladu s právem a používaly dotyčné názvy nepřetržitě po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle odstavce 6. Členské státy rovněž Komisi informují o všech vnitrostátních soudních řízeních, která mohou mít vliv na postup zápisu.

Členský stát v případě vyhovění žádosti podle prvního pododstavce zajistí, aby toto rozhodnutí bylo zveřejněno a aby každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem měla možnost odvolání.

Členský stát zajistí zveřejnění znění specifikace produktu, na jehož základě bylo žádosti vyhověno, a zajistí přístup k této specifikaci produktu elektronickou cestou.

Členský stát rovněž zajistí náležité zveřejnění znění specifikace produktu, na jehož základě Komise přijme rozhodnutí podle čl. 26 odst. 2.

8.  Pokud se žádost vztahuje k zeměpisné oblasti ve třetí zemi, podává se Komisi, a to buď přímo, nebo prostřednictvím orgánů dotčené třetí země.

9.  Dokumentace uvedená v tomto článku zaslaná Komisi musí být vyhotovena v některém z úředních jazyků Unie.

Článek 25

Prozatímní vnitrostátní ochrana

1.  Členský stát může s účinkem ode dne podání žádosti Komisi, ale pouze prozatímně, poskytnout podle této kapitoly názvu ochranu na vnitrostátní úrovni.

2.  Tato vnitrostátní ochrana skončí dnem přijetí rozhodnutí o zápisu do rejstříku podle této kapitoly nebo dnem stažení žádosti o zápis.

3.  Pokud název není zapsán podle této kapitoly, nese výlučnou odpovědnost za následky takové vnitrostátní ochrany dotčený členský stát.

4.  Opatření přijatá členskými státy podle odstavce 1 jsou účinná pouze na vnitrostátní úrovni a nemají vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.

Článek 26

Přezkum ze strany Komise a zveřejnění pro účely námitkového řízení

1.  Komise vhodným způsobem přezkoumá každou žádost, kterou obdrží podle článku 24, aby ověřila, zda je odůvodněná, zda splňuje požadavky této kapitoly a zda bylo přihlédnuto k zájmům zúčastněných stran nacházejících se mimo členský stát, v němž byla žádost podána. Tento přezkum vychází z jednotného dokumentu uvedeného v čl. 23 odst. 1 písm. c), jeho součástí je kontrola, zda v žádosti nejsou zjevné chyby, a jeho doba v zásadě nepřekročí šest měsíců. V případě překročení této doby však Komise okamžitě písemně informuje žadatele o důvodech prodlení.

Komise alespoň jednou měsíčně zveřejňuje seznam názvů, které jsou předmětem žádostí o zápis, a data podání těchto žádostí. Tento seznam rovněž obsahuje název členského státu nebo třetí země, z níž byla žádost podána.

2.  Domnívá-li se Komise na základě přezkumu provedeného podle odst. 1 prvního pododstavce, že požadavky této kapitoly jsou splněné, zveřejní jednotný dokument podle čl. 23 odst. 1 písm. c) a odkaz na zveřejnění specifikace produktu v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 27

Námitkové řízení

1.  Ve lhůtě tří měsíců ode dne zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie mohou orgány členského státu nebo třetí země anebo fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazená ve třetí zemi, podat Komisi námitku.

Každá fyzická nebo právnická osoba s oprávněným zájmem, která má bydliště nebo je usazená v jiném členském státě, než ze kterého byla žádost podána, může podat námitku členskému státu, ve kterém má bydliště nebo je usazena, ve lhůtě stanovené pro podání námitky podle prvního pododstavce.

Námitka musí obsahovat prohlášení, že by žádost mohla porušovat požadavky stanovené v této kapitole.

Námitka, která toto prohlášení neobsahuje, je neplatná.

Komise námitku neprodleně předá orgánu nebo subjektu, které žádost podaly.

2.  Pokud je Komisi podána námitka a do dvou měsíců předloženo příslušné odůvodněné prohlášení o námitce, ověří Komise přípustnost tohoto odůvodněného prohlášení o námitce.

3.  Do dvou měsíců od obdržení přípustného odůvodněného prohlášení o námitce vyzve Komise orgán nebo osobu, které námitku podaly, a orgán nebo subjekt, které podaly žádost, aby po dobu nejvýše tří měsíců vedly náležité konzultace. Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy je zúčastněným stranám elektronickou cestou doručena pozvánka.

Orgán nebo osoba, které podaly námitku, a orgán nebo subjekt, které podaly žádost, zahájí tyto náležité konzultace bez zbytečného odkladu. Vzájemně si poskytnou relevantní informace s cílem posoudit, zda žádost o zápis splňuje požadavky této kapitoly. Pokud není dosaženo dohody, poskytnou se tyto informace i Komisi.

Pokud zúčastněné strany dohody dosáhnou, orgány členského státu nebo třetí země, z níž byla žádost podána, oznámí Komisi všechny skutečnosti, které dosažení uvedené dohody umožnily, včetně stanovisek žadatele a orgánů členského státu nebo třetí země nebo dalších fyzických a právnických osob, které podaly námitku.

Bez ohledu na to, zda bylo dohody dosaženo, či nikoliv, musí být oznámení Komisi učiněno do jednoho měsíce od skončení konzultací.

Během těchto tří měsíců může Komise kdykoli na žádost žadatele prodloužit lhůtu pro konzultace nejvýše o tři měsíce.

4.  Jestliže po náležitých konzultacích uvedených v odstavci 3 tohoto článku dojde k podstatné změně údajů zveřejněných v souladu s čl. 26 odst. 2, Komise znovu provede přezkum podle článku 26.

5.  Námitka, odůvodněné prohlášení o námitce a související dokumenty zaslané Komisi v souladu s odstavci 1 až 4 musí být vyhotoveny v některém z úředních jazyků Unie.

Článek 28

Důvody námitek

1.  Odůvodněné prohlášení o námitce podle čl. 27 odst. 2 je přípustné pouze tehdy, pokud je Komise obdrží ve lhůtě stanovené v uvedeném článku a pokud prokazuje, že:

a)  navrhované zeměpisné označení není v souladu s definicí v čl. 3 bodu 4 nebo s požadavky uvedenými v článku 22;

b)  zápis navrhovaného zeměpisného označení by byl v rozporu s články 34 nebo 35; nebo

c)  zápis navrhovaného zeměpisného označení by ohrozil existenci zcela nebo částečně totožného názvu nebo ochranné známky nebo existenci produktů, které se po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění podle čl. 26 odst. 2 nacházely na trhu v souladu s právem; nebo

d)  nejsou splněny požadavky uvedené v článcích 31 a 32..

2.  Důvody námitek se posuzují ve vztahu k území Unie.

Článek 29

Přechodná období pro používání zeměpisných označení

1.  ▌Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví přechodné období v délce nejvýše pěti let s cílem umožnit lihovinám pocházejícím z členského státu nebo třetí země a nesoucím název, jenž je v rozporu s čl. 21 odst. 2, aby i nadále používaly označení, pod nímž byly uváděny na trh, za podmínky, že přípustné prohlášení o námitce podle čl. 24 odst. 6 nebo článku 27 dokládá, že zápis názvu do rejstříku by ohrozil existenci:

a)  zcela totožného názvu nebo složeného názvu, jehož jeden výraz je totožný s názvem, který má být zapsán; nebo

b)  jiných názvů podobných názvu, jenž má být zapsán, které odkazují na lihoviny, jež se nacházely na trhu v souladu s právem již nejméně pět let přede dnem zveřejnění podle čl. 26 odst. 2.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

2.  Aniž je dotčen článek 36, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými prodlouží délku přechodného období podle odstavce 1 na nejvýše 15 let nebo umožní další používání zeměpisného označení po dobu nejvýše 15 let v řádně odůvodněných případech, pokud je prokázáno, že:

a)  označení podle odstavce 1 bylo v souladu s právem používáno nepřetržitě a řádně po dobu nejméně 25 let přede dnem, kdy byla Komisi podána žádost o ochranu;

b)  označení podle odstavce 1 nebylo nikdy používáno za účelem využívání pověsti zapsaného zeměpisného označení; a

c)   spotřebitel nebyl ani nemohl být uveden v omyl, pokud jde o skutečný původ produktu.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

3.  Při používání označení uvedených v odstavcích 1 a 2 musí být na etiketě jasně a viditelně uvedeno označení země původu.

Článek 30

Rozhodnutí o zápisu

1.  Pokud se Komise na základě informací jí dostupných a vyplývajících z přezkumu provedeného podle čl. 26 odst. 1 prvního pododstavce domnívá, že nebyly splněny podmínky pro zápis navrhovaného zeměpisného označení, informuje dotčeného žadatele z členského státu nebo třetí země o důvodech pro zamítnutí jeho žádosti a poskytne mu dva měsíce k podání připomínek. Pokud Komise neobdrží žádné připomínky, nebo pokud se navzdory obdrženým připomínkám stále domnívá, že podmínky pro zápis nebyly splněny, zamítne prostřednictvím prováděcích aktů žádost, nebude-li tato žádost stažena. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

2.  Pokud Komise neobdrží žádnou námitku ani žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce podle článku 27, přijme bez použití postupu podle čl. 47 odst. 2 prováděcí akty, kterými daný název zapíše.

3.  Pokud Komise obdrží přípustné odůvodněné prohlášení o námitce, po náležitých konzultacích podle čl. 27 odst. 3 a s přihlédnutím k výsledkům těchto konzultací buď:

a)  v případě, že bylo dosaženo dohody, zapíše název prostřednictvím prováděcích aktů přijatých bez použití postupu podle čl. 47 odst. 2 a v případě potřeby změní informace zveřejněné podle čl. 26 odst. 2 za předpokladu, že tyto změny nejsou podstatné; nebo

b)  v případě, že dohody dosaženo nebylo, přijme prováděcí akty, kterými rozhodne o zápisu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

4.  Akty týkající se zápisu a rozhodnutí o zamítnutí žádosti se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

Akt týkající se zápisu poskytuje zeměpisnému označení ochranu podle článku 21.

Článek 31

Změna specifikace produktu

1.  Jakékoli seskupení, které má oprávněný zájem, může požádat o schválení změny specifikace produktu.

V žádosti se uvedou požadované změny a jejich odůvodnění.

2.  Změny specifikace produktu se podle důležitosti dělí do dvou kategorií:

a)  změny na úrovni Unie vyžadující námitkové řízení na unijní úrovni;

b)  standardní změny k projednání na úrovni členského státu nebo třetí země.

3.  Změna se považuje za změnu na úrovni Unie, pokud:

a)  obsahuje změnu názvu či jakékoli části názvu zeměpisného označení zapsaného podle tohoto nařízení;

b)  mění zákonný název nebo kategorii lihoviny;

c)  může přinést ztrátu dané jakosti, pověsti nebo jiné vlastnosti lihoviny, jež lze přičítat především jejímu zeměpisnému původu; nebo

d)  zahrnuje další omezení pro uvádění daného výrobku na trh.

Veškeré ostatní změny se považují za změny standardní.

Standardní změna se považuje rovněž za změnu dočasnou, pokud se týká dočasné změny specifikace produktu z důvodu povinných hygienických a rostlinolékařských opatření stanovených orgány veřejné správy nebo souvisí s přírodními katastrofami nebo nepříznivými povětrnostními podmínkami, které byly oficiálně uznány příslušnými orgány.

4.  Změny na úrovni Unie schvaluje Komise. Schvalovací postup se obdobně řídí postupem stanovenýmčlánku 24 a článcích 26 až 30. Žádosti o změny na úrovni Unie předložené třetí zemí nebo výrobci třetí země musí obsahovat důkaz, že požadovaná změna je v souladu s platnými právními předpisy na ochranu zeměpisných označení  dané třetí země.

5.  Standardní změny schvaluje členský stát, na jehož území se nachází zeměpisná oblast dotčeného výrobku. Pokud jde o třetí země, změny se schvalují v souladu s právními předpisy platnými v dotčené třetí zemi.

6.  Přezkum žádosti o změnu se zabývá pouze navrhovanou změnou.

Článek 32

Zrušení zápisu

1.   Komise může z vlastního podnětu nebo na žádost kterékoli fyzické nebo právnické osoby s oprávněným zájmem přijmout prováděcí akty s cílem zrušit zápis zeměpisného označení v jednom z těchto případů:

a)  pokud již nemůže být zajištěn soulad s požadavky na specifikaci produktu;

b)  pokud po dobu nejméně sedmi po sobě následujících let není na trh uveden žádný produkt nesoucí toto zeměpisné označení.

▌Na postup zrušení se obdobně použijí články 24, 26, 27, 28 a 30.

2.  Bez ohledu na odstavec 1 může Komise na žádost výrobců lihoviny uváděné na trh pod zapsaným zeměpisným označením přijmout prováděcí akty, kterými příslušný zápis zruší.

3.  V případech uvedených v odstavcích 1 a 2 Komise před přijetím prováděcího aktu konzultuje orgány členského státu, orgány třetí země nebo, je-li to možné, výrobce ze třetí země, který původně požádal o zápis příslušného zeměpisného označení, ledaže o zrušení zápisu přímo požádal původní žadatel.

4.   Prováděcí akty uvedené v tomto článku se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

Článek 33

Rejstřík zeměpisných označení lihovin

1.   Komise přijme do ... [dva roky + dva týdny ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46, kterými doplní toto nařízení, pokud jde o zřízení veřejně přístupného elektronického rejstříku zeměpisných označení lihovin uznaných v rámci tohoto režimu (dále jen „rejstřík“), který je průběžně aktualizován.

2.  Název zeměpisného označení se do rejstříku zapíše původním písmem. Není-li původním písmem latinka, zapíše se do rejstříku spolu s názvem v původním písmu i přepis do latinky.

V případě zeměpisných označení zapsaných v rejstříku podle této kapitoly rejstřík umožní přímý přístup k jednotným dokumentům a musí rovněž uvádět odkaz na zveřejnění specifikace produktu.

V případě zeměpisných označení zapsaných do rejstříku přede dnem ... [dva týdny ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] poskytuje rejstřík přímý přístup k hlavním specifikacím technické dokumentace podle čl. 17 odst. 4 nařízení (ES) č. 110/2008.

Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46 doplňující tento odstavec, kterými stanoví další podrobná pravidla týkající se podoby a obsahu rejstříku. ▌

3.  V rejstříku mohou být jako zeměpisná označení zapsána zeměpisná označení lihovin vyrobených ve třetích zemích, která jsou chráněna v Unii na základě mezinárodní dohody, jíž je Unie smluvní stranou.

Článek 34

Homonymní zeměpisná označení

1.  Pokud je název, pro který byla podána žádost, zcela nebo částečně homonymní s názvem již zapsaným podle tohoto nařízení, zapíše se s náležitým ohledem na jeho místní a tradiční užívání a na jakékoli riziko jeho záměny.

2.  Nesmí být zapsán homonymní název, který uvádí spotřebitele v omyl a vzbuzuje domněnku, že se jedná o produkty pocházející z jiného území, a to ani v případě, že název svým zněním danému území, regionu nebo místu původu těchto produktů odpovídá.

3.  Zapsané homonymní zeměpisné označení lze použít pouze tehdy, jestliže je v praxi dostatečný rozdíl mezi homonymním názvem zapsaným později a názvem již v rejstříku zapsaným, a to s ohledem na potřebu zacházet s dotyčnými výrobci rovným způsobem a neuvádět spotřebitele v omyl.

4.  Ochranou zeměpisných označení lihovin podle článku 21 tohoto nařízení nejsou dotčena chráněná zeměpisná označení a označení původu výrobků podle nařízení (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 251/2014.

Článek 35

Zvláštní důvody pro zamítnutí ochrany

1.  Druhový název nesmí být chráněn jako zeměpisné označení.

Pro určení, zda název zdruhověl, či nikoliv, se přihlíží ke všem relevantním činitelům, zejména:

a)  ke stávající situaci v Unii, zejména v oblastech spotřeby;

b)  k příslušným právním předpisům Unie nebo vnitrostátním právním předpisům.

2.  Název nesmí být chráněn jako zeměpisné označení, pokud by vzhledem k pověsti ochranné známky a její proslulosti mohla ochrana uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečné totožnosti lihoviny.

3.  Název smí být chráněn jako zeměpisné označení pouze tehdy, pokud výrobní fáze, při nichž lihovina získá jakost, pověst nebo jiné vlastnosti, jež lze přičíst především jejímu zeměpisnému původu, probíhají v příslušné zeměpisné oblasti.

Článek 36

Vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními

1.  Zápis ochranné známky ▌se zamítne nebo prohlásí za neplatný, jestliže její použití odpovídá nebo by odpovídalo jedné či více situacím uvedeným v čl. 21 odst. 2.

2.  Ochrannou známku, jejíž použití odpovídá jedné či více situacím uvedeným v čl. 21 odst. 2, o jejíž zápis byla podána žádost, jež byla zapsána nebo, umožňují-li to příslušné právní předpisy, jež byla zavedena používáním v dobré víře na území Unie, přede dnem, kdy byla Komisi podána žádost o ochranu daného zeměpisného označení, lze bez ohledu na zápis zeměpisného označení nadále používat a obnovovat, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436(24) nebo nařízení Evropského parlamentu Rady (EU) č. 2017/1001(25).

Článek 37

Stávající zeměpisná označení zapsaná v rejstříku

Zeměpisná označení lihovin uvedená v příloze III nařízení (ES) č. 110/2008, a tedy chráněná tímto nařízením jsou automaticky chráněna jako zeměpisná označení podle tohoto nařízení. Komise je zařadí do  rejstříku uvedeného v článku 33 tohoto nařízení.

Článek 38

Ověření souladu se specifikací produktu

1.  Členské státy vypracují a aktualizují seznam hospodářských subjektů vyrábějících lihoviny se zeměpisným označením zapsaným podle tohoto nařízení.

2.  Pokud jde o zeměpisná označení, která označují lihoviny pocházející z  Unie, zapsaná v rejstříku podle tohoto nařízení, provádí ověření souladu se specifikací produktu podle článku 22 před uvedením produktu na trh ▌:

a)  jeden či více příslušných orgánů podle čl. 43 odst. 1; nebo

b)  kontrolní subjekty ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 5 nařízení (ES) č. 882/2004, jež působí jako subjekty pro certifikaci produktu.

Pokud členský stát použije ustanovení čl. 24 odst. 2, ověření souladu se specifikací produktu zajistí orgán odlišný od orgánu, který je považován za seskupení podle uvedeného ustanovení.

Bez ohledu na vnitrostátní právní předpisy členských států mohou náklady na toto ověření souladu se specifikací produktu nést hospodářské subjekty ▌,u nichž jsou tyto kontroly prováděny.

3.  Pokud jde o zeměpisná označení, která označují lihoviny pocházející ze třetí země, zapsaná v rejstříku podle tohoto nařízení, provádí ověření souladu se specifikací produktu před uvedením produktu na trh ▌:

a)  příslušný orgán veřejné správy určený třetí zemí; nebo

b)  subjekt pro certifikaci produktu.

4.  Členské státy zveřejní názvy a adresy příslušných orgánů a subjektů uvedených v odstavci 2 a pravidelně tyto údaje aktualizují.

Komise zveřejní název a adresu příslušných orgánů a subjektů uvedených v odstavci 3 a pravidelně tyto údaje aktualizuje.

5.  Kontrolní subjekty uvedené v odst. 2 písm. b) a subjeky pro certifikaci produktu uvedené v odst. 3 písm. b) musí splňovat evropskou normu ISO/IEC 17065:2012 a být akreditovány v souladu s touto normou či s jejím budoucím revidovaným či pozměněným zněním.

6.  Příslušné orgány ▌uvedené v odstavcích 2 a 3, které ověřují soulad ▌zeměpisného označení chráněného podle tohoto nařízení se specifikací produktu, musí být objektivní a nestranné. Musí mít k dispozici kvalifikované pracovníky a zdroje nezbytné k plnění svých úkolů.

Článek 39

Dohled nad užíváním názvů na trhu

1.  Členské státy provádějí na základě analýzy rizik kontroly užívání zeměpisných označení, která jsou zapsána v rejstříku podle tohoto nařízení, na trhu a v případě porušení požadavků podle této kapitoly přijmou veškerá nezbytná opatření.

2.  Členské státy přijmou náležitá opatření na správní a soudní úrovni s cílem zabránit protiprávnímu užívání názvů výrobků nebo služeb, jež jsou na jejich území vyráběny nebo uváděny na trh a na něž se vztahují zeměpisná označení zapsaná v rejstříku podle tohoto nařízení, nebo je ukončit.

Za tímto účelem členské státy určí orgány příslušné pro přijímání těchto opatření v souladu s postupy stanovenými jednotlivými členskými státy.

Tyto orgány musí poskytovat dostatečné záruky objektivity a nestrannosti a mít k dispozici kvalifikovaný personál a zdroje nezbytné k výkonu svých úkolů.

3.  Členské státy sdělí Komisi názvy a adresy příslušných orgánů odpovědných za kontroly týkající se užívání názvů na trhu, které byly určeny v souladu s článkem 43. Komise názvy a adresy těchto orgánů zveřejní.

Článek 40

Postup a požadavky, plánování a podávání zpráv o kontrolních činnostech

1.  Na kontroly stanovené v článcích 38 a 39 tohoto nařízení se obdobně použijí postupy a požadavky stanovené v nařízení (ES) č. 882/2004.

2.  Členské státy zajistí, aby činnosti na kontrolu povinností podle této kapitoly byly výslovně uvedeny v samostatném oddíle víceletých vnitrostátních plánů kontrol v souladu s články 41 až 43 nařízení (ES) č. 882/2004.

3.  Výroční zprávy podle čl. 44 odst. 1 nařízení (ES) č. 882/2004 obsahují v samostatném oddíle informace podle uvedeného ustanovení týkající se kontroly povinností stanovených tímto nařízením.

Článek 41

Přenesené pravomoci

1.  ▌Komisi je v souladu s článkem 46 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení stanovením dalších podmínek, které je třeba splnit, včetně případů, kdy zeměpisná oblast zahrnuje více než jednu zemi, s ohledem na:

a)  žádost o zápis zeměpisného označení podle článků 23 a 24; a

b)  předběžná vnitrostátní řízení podle článku 24, přezkum prováděný Komisí, námitkové řízení a zrušení zápisu zeměpisných označení.

2.  ▌Komisi je v souladu s článkem 46 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se doplňuje toto nařízení stanovením podmínek a požadavků pro postup týkající se změn na úrovni Unie a standardních změn specifikace produktu podle článku 31, včetně dočasných změn.

Článek 42

Prováděcí pravomoci

1.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví podrobná pravidla ohledně:

a)  formy specifikace produktu uvedené v článku 22 a opatření týkajících se informací poskytovaných ve specifikaci produktu s ohledem na souvislost mezi zeměpisnou oblastí a konečným výrobkem ve smyslu čl. 22 odst. 1 písm. f);

b)  postupů, formy a podávání námitek podle článků 27 a 28;

c)  formy a podávání žádostí o změnu na úrovni Unie a sdělení týkající se standardních a dočasných změn podle čl. 31 odst. 4 a 5;

d)  postupů a formy týkajících se zrušení zápisu podle článku 32, jakož i ohledně podávání žádostí o zrušení zápisu; a

e)  kontrol a ověření, jež mají provést členské státy, včetně testování, jak je uvedeno v článku 38.

2.  Komise přijme do ... [dva roky + dva týdny ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podávání žádostí uvedených v článcích 23 a 24, včetně žádostí týkajících se více než jednoho území členského státu.

3.  ▌Prováděcí akty uvedené v odstavcích 1 a 2 se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

KAPITOLA IV

KONTROLY, VÝMĚNA INFORMACÍ, PRÁVNÍ PŘEDPISY ČLENSKÝCH STÁTŮ

Článek 43

Kontroly lihovin

1.  Členské státy odpovídají za kontroly lihovin. Přijmou opatření nezbytná k zajištění souladu s tímto nařízením a určí příslušné orgány odpovědné za zajištění souladu s tímto nařízením.

2.  Komise zajistí jednotné používání tohoto nařízení a v případě potřeby přijme prostřednictvím prováděcích aktů pravidla pro správní a fyzické kontroly prováděné členskými státy týkající se plnění povinností vyplývajících z uplatňování tohoto nařízení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

Článek 44

Výměna informací

1.  Členské státy a Komise si sdělují informace nezbytné k uplatňování tohoto nařízení.

▌2. Komise může přijmout prováděcí akty týkající se povahy a druhu vyměňovaných informací a způsobů výměny informací.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

Článek 45

Právní předpisy členských států

1.  Členské státy mohou v rámci uplatňování politiky jakosti lihovin vyrobených na jejich území, a zejména pro zeměpisná označení uvedená v rejstříku nebo pro ochranu nových zeměpisných označení, stanovit přísnější pravidla pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování než ta, která jsou uvedena v přílohách I a II, pokud jsou tato pravidla slučitelná s právem Unie.

2.  Bez ohledu na odstavec 1 nesmějí členské státy zakázat ani omezit dovoz, prodej nebo spotřebu lihovin, které jsou vyráběny v jiných členských státech nebo třetích zemích v souladu s tímto nařízením.

KAPITOLA V

Přenesení pravomoci, prováděcí USTANOVENÍ, přechodná a závěrečná ustanovení

ODDÍL 1

PŘENESENÍ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ USTANOVENÍ

Článek 46

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 8 a 19 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o  přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 33 a 41 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

4.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 50 je svěřena Komisi na dobu šesti let od ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

5.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 8, 19, 33, 41 a 50 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

6.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

7.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

8.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 8, 19, 33, 41 a 50 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 47

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen Výbor pro lihoviny zřízený nařízením (EHS) č. 1576/89. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Oddíl 2

ODCHYLKY, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 48

Odchylky od požadavků pro jmenovitá množství stanovených ve směrnici 2007/45/ES

Odchylně od článku 3 směrnice 2007/45/ES a bodu 1 šestého řádku přílohy uvedené směrnice může být jednou destilované shochu(26) vyráběné v periodicky pracujícím destilačním přístroji a lahvované v Japonsku uváděno na trh Unie ve jmenovitých množstvích 720 ml a 1 800 ml.

Článek 49

Zrušení

1.  Aniž je dotčen článek 50, nařízení (ES) č. 110/2008 se zrušuje s účinkem ode dne … [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Kapitola III uvedeného nařízení se však zrušuje s účinkem ode dne … [ dva týdny ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.  Odchylně od odstavce 1:

a)  čl. 17 odst. 2 nařízení (ES) č. 110/2008 se použije i nadále do … [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost];

b)  článek 20 nařízení (ES) č. 110/2008 a, aniž je dotčena použitelnost dalších ustanovení prováděcího nařízení Komise (EU) č. 716/2013(27), článek 9 uvedeného prováděcího nařízení se použijí i nadále až do ukončení postupů stanovených v článku 9 uvedeného prováděcího nařízení, v každém případě však nejpozději do … [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]; a 

c)  příloha III nařízení (ES) č. 110/2008 se použije i nadále až do zřízení rejstříku uvedeného v článku 33 tohoto nařízení.

3.  Odkazy na nařízení (ES) č. 110/2008 se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV tohoto nařízení.

Článek 50

Přechodná opatření

1.  Lihoviny, které nesplňují požadavky tohoto nařízení, ale které splňují požadavky nařízení (ES) č. 110/2008 a byly vyrobeny před … [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], mohou být i nadále uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

2.  Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku mohou být lihoviny, jejichž popis, obchodní úprava nebo označení nejsou v souladu s články 21 a 36 tohoto nařízení, ale jsou v souladu s články 16 a 23 nařízení (ES) č. 110/2008 a byly označeny před … [dva týdny ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], i nadále uváděny na trh až do vyčerpání zásob.

3.  ▌Do ... [šest let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 46, které mění čl. 3 odst. 2, 3, 9, 10, 11 a 12, čl. 10 odst. 6 a 7 a články 11, 12 a 13 nebo doplňují toto nařízení odchýlením se od uvedených ustanovení.

Akty v přenesené pravomoci uvedené v prvním pododstavci musí být striktně omezeny na prokázané potřeby vyplývající z okolností na trhu.

Komise přijme samostatný akt v přenesené pravomoci pro každou definici, technickou definici nebo požadavek v ustanoveních uvedených v prvním pododstavci.

4.  Na žádosti o zápis nebo o změnu nebo žádosti o zrušení zápisu, které nebyly vyřízeny do … [dva týdny ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], se nepoužijí články 22 až 26 a články 31 a 32 tohoto nařízení. Ustanovení čl. 17 odst. 4, 5 a 6 a články 18 a 21 nařízení (ES) č. 110/2008 se na uvedené žádosti použijí i nadále.

Na žádosti o zápis do rejstříku a žádosti o změnu, pro něž byly hlavní specifikace technické dokumentace nebo žádost o změnu již pro účely námitkového řízení zveřejněny v Úředním věstníku Evropské unie před … [dva týdny ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], se nepoužijí ustanovení týkající se námitkového řízení podle článků 27, 28 a 29 tohoto nařízení. Ustanovení čl. 17 odst. 7 nařízení (ES) č. 110/2008 se na tyto žádosti použije i nadále ▌.

Na žádost o zrušení zápisu, která nebyla vyřízena do … [dva týdny ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost], se nepoužijí ustanovení týkající se námitkového řízení podle článků 27, 28 a 29 tohoto nařízení. Článek 18 nařízení (ES) č. 110/2008 se na tyto žádosti o zrušení zápisu použije i nadále ▌.

5.  Pro zeměpisná označení zapsaná v rejstříku podle kapitoly III tohoto nařízení, u kterých nebyla žádost o jejich zápis vyřízena ke dni použitelnosti prováděcích aktů, jimiž se stanoví podrobná pravidla týkající se postupů, formy a podávání žádostí uvedených v článcích 23, jak stanoví čl. 42 odst. 2 tohoto nařízení, může rejstřík poskytnout přímý přístup k hlavním specifikacím technické dokumentace ve smyslu čl. 17 odst. 4 nařízení (ES) č. 110/2008.

6.  Pro zeměpisná označení zapsaná v rejstříku v souladu s nařízením (ES) č. 110/2008 zveřejní Komise na žádost členského státu v Úředním věstníku Evropské unie jednotný dokument předložený tímto členským státem. Při zveřejnění se uvede odkaz na zveřejnění specifikace produktu a po něm nesmí následovat námitkové řízení.

Článek 51

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.  Bez ohledu na odstavec 1 se článek 16, čl. 20 písm. d), články 21, 22 a 23, čl. 24 odst. 1, 2 a 3, čl. 24 odst. 4 první a druhý pododstavec, čl. 24 odst. 8 a 9, články 25 až 42, články 46 a 47, čl. 50 odst. 1, 4 a 6, bod 39 písm. d) a bod 40 písm. d) přílohy I a definice uvedené v článku 3, jež se týkají těchto ustanovení, použijí ode dne ... [dva týdny ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

3.  Akty v přenesené pravomoci stanovené v článcích 8, 19 a 50 přijaté v souladu s článkem 46 a prováděcí akty stanovené v čl. 8 odst. 4 a článcích 20, 43 a 44 přijaté v souladu s článkem 47 se použijí ode dne ... [dva roky ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

KATEGORIE LIHOVIN

1.  Rum

a)  Rum je lihovina vyrobená výhradně destilací produktu získaného alkoholovým kvašením melasy nebo sirupu vznikajících při výrobě třtinového cukru nebo samotné šťávy z cukrové třtiny, destilovaná na méně než 96 % objemových, takže destilát má zřetelné specifické organoleptické vlastnosti rumu.

b)  Minimální obsah alkoholu v rumu je 37,5 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Rum nesmí být aromatizován.

e)  Rum může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Rum může být slazen k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 20 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

g)  V případě zeměpisných označení zapsaných v rejstříku podle tohoto nařízení může být zákonný název rum doplněn:

i)  výrazem „traditionnel“ nebo „tradicional“ za předpokladu, že tento rum:

–  byl vyroben destilací na méně než 90 % objemových po alkoholovém kvašení výchozích látek, které pocházejí výlučně z daného území výroby, a

—  obsahuje těkavé látky v množství nejméně 225 gramů na hektolitr alkoholu o 100 % objemových, a

—  není slazen;

ii)  výrazem „zemědělský“ za předpokladu, že tento rum splňuje požadavky uvedené v bodu i) a byl vyroben výhradně destilací po alkoholovém kvašení šťávy z cukrové třtiny. Výraz „zemědělský“ může být použit pouze u zeměpisného označení francouzského zámořského departementu nebo autonomního regionu Madeira.

Tímto písmenem není dotčeno použití výrazu „zemědělský“, „traditionnel“ nebo „tradicional“ použitých v souvislosti s jakýmikoli výrobky, na které se tato kategorie nevztahuje, v souladu s jejich zvláštními kritérii.

2.   Whisky nebo whiskey

a)  Whisky nebo whiskey je lihovina vyrobená výhradně způsobem, při němž se provedou tyto výrobní postupy:

i)  destilace zápary vyrobené ze sladovaných obilovin s celozrnnými nesladovanými obilovinami anebo bez nich, která byla:

–  zcukřena v ní přítomnou sladovou amylázou s přídavkem nebo bez přídavku dalších přírodních enzymů,

–  zkvašena účinkem kvasinek;

ii)  každá destilace se provádí na méně než 94,8 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitých surovin;

iii)  zrání konečného destilátu po dobu minimálně tří let v dřevěných sudech o objemu nejvýše 700 litrů.

Konečný destilát, k němuž lze přidat výhradně vodu a karamel (za účelem zbarvení), si zachovává barvu, aroma a chuť pocházející z výrobního procesu uvedeného v bodech i), ii) a iii).

b)  Minimální obsah alkoholu ve whisky nebo whiskey je 40 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Whisky nebo whiskey se nesmí sladit,to ani za účelem dotvoření konečné chuti, nebo aromatizovat ani obsahovat přídatné látky jiné než karamel (E 150a) použitý pro úpravu zbarvení.

e)  Zákonný název „whisky“ nebo „whiskey“ může být doplněn výrazem „single malt“, pouze pokud destilace proběhla výhradně ze sladového ječmene v jediném lihovaru.

3.  Obilná pálenka

a)  Obilná pálenka je lihovina vyrobená výhradně destilací zkvašené zápary vyrobené z celých zrn obilí a vykazující organoleptické vlastnosti výchozích surovin.

b)  S výjimkou lihoviny „Korn“ je minimální obsah alkoholu v obilné pálence 35 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Obilná pálenka nesmí být aromatizována.

e)  Obilná pálenka může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Obilná pálenka může být slazena k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 10 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

g)  Obilná pálenka může nést zákonný název „obilná brandy“, pokud je vyrobena destilací zkvašené zápary celých zrn obilí na méně než 95 % objemových a má organoleptické vlastnosti použitých surovin.

h)  V názvu „obilná pálenka“ nebo „obilná brandy“ může být výraz „obilná“ nahrazen názvem obiloviny použité výhradně pro výrobu lihoviny.

4.  Vínovice

a)  Vínovice je lihovina, která splňuje tyto požadavky:

i)  je vyrobena výhradně destilací vína, alkoholizovaného vína nebo vinného destilátu destilovaného na méně než 86 % objemových alkoholu;

ii)  obsahuje těkavé látky v množství nejméně 125 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových;

iii)  obsahuje nejvýše 200 gramů metanolu na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)  Minimální obsah alkoholu ve vínovici je 37,5 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Vínovice nesmí být aromatizována. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.

e)  Vínovice může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Vínovice může být slazena k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 20 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

g)  Pokud vínovice zrála, může být i nadále uváděna na trh jako „vínovice“ za předpokladu, že zrála přinejmenším po tak dlouhou dobu, jaká je určena pro lihoviny definované v kategorii 5.

h)  Tímto nařízením není dotčeno použití názvu „Branntwein“ve spojení s výrazem „essig“ v obchodní úpravě a při označování octa.

5.  Brandy nebo Weinbrand

a)  Brandy nebo Weinbrand je lihovina, která splňuje tyto požadavky:

i)  je vyrobena z vínovice, k níž může být přidán vinný destilát, a to za předpokladu, že byl vinný destilát destilován na méně než 94,8 % objemových a že netvoří více než 50 % alkoholového složení konečného výrobku;

ii)  zrála nejméně:

−  jeden rok v dubových nádržích o objemu nejméně 1 000 litrů, nebo

−   ▌půl roku v dubových nádržích o objemu méně než 1 000 litrů;

iii)  obsahuje těkavé látky v množství nejméně 125 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových, které pocházejí výhradně z destilace ▌použitých surovin;

iv)  obsahuje nejvýše 200 gramů metanolu na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)  Minimální obsah alkoholu v brandy nebo Weinbrandu je 36 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Brandy nebo Weinbrand nesmí být aromatizována. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.

e)  Brandy nebo Weinbrand může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)   Brandy nebo Weinbrand může být slazena k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 35 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

6.  Matolinová pálenka nebo matolinovice

a)  Matolinová pálenka nebo matolinovice je lihovina, která splňuje tyto požadavky:

i)  vyrábí se výhradně ze zkvašených vinných matolin buď destilací s vodní párou, nebo po přidání vody a splňuje tyto podmínky:

−  každá destilace se provádí na méně než 86 % objemových,

−  první destilace se provádí za použití samotných matolin;

ii)  k vinným matolinám mohou být přidány vinné kaly v množství nejvýše 25 kg na 100 kg použitých matolin;

iii)  množství alkoholu pocházejícího z kalů nesmí překročit 35 % z celkového množství alkoholu v konečném výrobku;

vi)  obsahuje těkavé látky v množství nejméně 140 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových a metanol v množství nejvýše 1 000 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)  Minimální obsah alkoholu v matolinové pálence nebo matolinovici je 37,5 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Matolinová pálenka nebo matolinovice nesmí být aromatizována. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.

e)  Matolinová pálenka nebo matolinovice může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Matolinová pálenka nebo matolinovice může být slazena k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 20 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

7.  Matolinovice ovocná

a)  Matolinovice ovocná je lihovina, která splňuje tyto požadavky:

i)  vyrábí se výhradně kvašením a destilací výlisků z ovoce odlišných od vinných matolin a splňuje obě z následujících podmínek:

−  každá destilace se provádí na méně než 86 % objemových,

−  první destilace se provádí za použití samotných matolin;

ii)  obsahuje těkavé látky v množství nejméně 200 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových;

iii)  obsahuje metanol v množství nejvýše 1 500 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových;

iv)  v případě matolinovice z peckovin obsahuje nejvýše 7 g kyseliny kyanovodíkové na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)  Minimální obsah alkoholu v matolinovici ovocné je 37,5 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Matolinovice ovocná nesmí být aromatizována.

e)  Matolinovice ovocná může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Matolinovice ovocná může být slazena k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 20 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

g)  Zákonný název obsahuje název ovoce a výraz „matolinovice“. Jestliže jsou použity výlisky z několika různých druhů ovoce, použije se zákonný název „matolinovice ovocná“, který může být doplněn názvem každého druhu ovoce v sestupném řazení podle obsažené kvality.

8.  Korintská pálenka nebo raisin brandy

a)  Korintská pálenka nebo raisin brandy je lihovina vyrobená výhradně z polotovaru získaného destilací zkvašeného extraktu ze sušených černých korintských hrozinek odrůdy „Černý korint“ nebo „Alexandrijský muškát“, destilovaná na méně než 94,5 % objemových, která vykazuje aroma a chuť použitých surovin.

b)  Minimální obsah alkoholu v korintské pálence nebo raisin brandy je 37,5 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Korintská pálenka nebo raisin brandy nesmí být aromatizována.

e)  Korintská pálenka nebo raisin brandy může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Korintská pálenka nebo raisin brandy může být slazena k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 20 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

9.  Ovocný destilát

a)  Ovocný destilát je lihovina, která splňuje tyto požadavky:

i)  je vyrobena výhradně alkoholovým kvašením a destilací čerstvého a dužnatého ovoce, s peckami nebo bez pecek, včetně banánů, nebo moštu takového ovoce, bobulovin nebo zeleniny ▌;

ii)  každá destilace se provádí na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť destilovaných surovin;

iii)  obsahuje těkavé látky v množství nejméně 200 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových;

iv)  v případě destilátů z peckovin obsahuje kyselinu kyanovodíkovou v množství nejvýše 7 g na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)  Maximální obsah metanolu v ovocném destilátu je 1 000 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových, vyjma:

i)  ovocných destilátů vyrobených z následujícího ovoce nebo bobulovin, u nichž je obsah metanolu nejvýše 1 200 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových:

−  jablka (Malus domestica Borkh.),

−  meruňky (Prunus armeniaca L.),

−  slívy (Prunus domestica L.),

−  švestky (Prunus domestica L.),

−  mirabelky (Prunus domestica L., subsp. syriaca (Borkh.) Janch. ex Mansf.),

−  broskve (Prunus persica (L.) Batsch),

−  hrušky (Pyrus communis L.), s výjimkou hrušek odrůdy „Williams“ (Pyrus communis L. cv „Williams“),

−  ostružiny (Rubus sect. Rubus),

−  maliny (Rubus idaeus L.);

ii)  ovocných destilátů vyrobených z následujícího ovoce nebo bobulovin, u nichž je obsah metanolu nejvýše 1 350 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových:

−  kdoule (Cydonia oblonga Mill.),

−  bobule jalovce(Juniperus communis L. nebo Juniperus oxicedrus L.),

−  hruška odrůdy „Williams“ (Pyrus communis L. cv „Williams“),

−  černý rybíz (Ribes nigrum L.),

−  červený rybíz (Ribes rubrum L.),

−  šípky (Rosa canina L.),

−  bezinky (Sambucus nigra L.),

−  plody jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.),

−  plody jeřábu oskeruše (Sorbus domestica L.),

–  jeřáb břek (Sorbus torminalis (L.) Crantz).

c)  Minimální obsah alkoholu v ovocném destilátu je 37,5 % objemových.

d)  Ovocný destilát se nesmí barvit.

e)  Bez ohledu na písmeno d) této kategorie a odchylně od kategorie potravin 14.2.6 uvedené v části E přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008 lze k úpravě zbarvení ovocných destilátů, které se po dobu nejméně jednoho roku nechávají zrát v kontaktu se dřevem, použít karamel.

f)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

g)  Ovocný destilát nesmí být aromatizován.

h)  Ovocný destilát může být slazen k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 18 gramů sladidel na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

i)  V zákonném názvu ovocného destilátu je výraz „destilát“ doplněn o název ovoce, bobulovin nebo zeleniny ▌. V bulharském, českém, chorvatském, polském, rumunském, řeckém, slovenském a slovinském jazyce lze zákonný název vyjádřit názvem ovoce, bobulovin nebo zeleniny doplněným příponou.

Alternativně:

i)  zákonný název uvedený v prvním pododstavci může sestávat také z výrazu „wasser“názvu ovoce; nebo

ii)  mohou být použity tyto zákonné názvy:

–  „kirsch“ v případě třešňového destilátu (Prunus avium (L.) L.),

–  „slívy“, „švestky“ nebo „slivovice“ v případě švestkového destilátu (Prunus domestica L.),

–  „mirabelky“ v případě mirabelkového destilátu (Prunus domestica L., subsp. syriaca (Borkh.) Janch. ex Mansf.),

–  „plody planiky“ v případě destilátu z plodů planiky (Arbutus unedo L.),

–  „Golden Delicious“ v případě jablečného destilátu (Malus domestica var. 'Golden Delicious'),

–  „Obstler“ v případě ovocného destilátu vyrobeného z ovoce, s obsahem bobulovin či bez něj, za předpokladu, že minimálně 85 % směsi pochází z různých odrůd jablek, hrušek nebo obou druhů.

Výraz „Williams“ nebo „williams“ lze pro účely uvedení na trh použít pouze v případě hruškového destilátu vyrobeného výhradně z hrušek odrůdy „Williams“.

Pokud existuje riziko, že konečný spotřebitel neporozumí snadno jednomu ze zákonných názvů, které neobsahují slovo „destilát“, uvedených v tomto písmenu, musí popis, obchodní úprava a označení uvádět výraz „destilát“, který může být doplněn vysvětlující poznámkou.

j)  Jestliže jsou společně destilovány dva nebo více druhů ovoce, bobulovin nebo zeleniny, musí být výrobek uváděn na trh pod zákonným názvem:

–  „ovocný destilát“ v případě lihovin vyrobených výhradně destilací ovoce, bobulovin nebo obou, nebo

–  „zeleninový destilát“ v případě lihovin vyrobených výhradně destilací zeleniny, nebo

–  „ovocný a zeleninový destilát“ v případě lihovin vyrobených destilací směsi ovoce, bobulovin a zeleniny.

Zákonný název může být doplněn druhy ovoce, bobulovin nebo zeleniny v sestupném pořadí jejich použitých množství.

10.  Destilát z cidru, destilát z perry a destilát z cidru a perry

a)  Destilát z cidru, destilát z perry a destilát z cidru a perry jsou lihoviny, které splňují tyto požadavky:

i)  jsou vyrobeny výhradně destilací cidru nebo perry na méně než 86 % objemových, takže destilát má aroma a chuť použitého ovoce;

ii)  obsahují těkavé látky v množství nejméně 200 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových;

iii)  obsahují nejvýše 1 000 gramů metanolu na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)  Minimální obsah alkoholu v destilátu z cidru, destilátu z perry a destilátu z cidru a perry je 37,5 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Destilát z cidru, destilát z perry ani destilát z cidru a perry nesmí být aromatizovány. Tím nejsou vyloučeny tradiční výrobní postupy.

e)  Destilát z cidru, destilát z perry a destilát z cidru a perry mohou obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Destilát z cidru, destilát z perry a destilát z cidru a perry mohou být slazeny k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 15 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

g)  Zákonným názvem je:

–  „destilát z cidru“ v případě lihoviny vyrobené výhradně destilací cidru,

–  „destilát z perry“ v případě lihoviny vyrobené výhradně destilací perry, nebo

–  „destilát z cidru a perry“ v případě lihoviny vyrobené destilací cidru a perry.

11.  Pálenka z medoviny

a)  Pálenka z medoviny je lihovina, která splňuje tyto požadavky:

i)  je vyrobena výhradně kvašením a destilací medového roztoku;

ii)  je destilována na méně než 86 % objemových, takže destilát má příslušné organoleptické vlastnosti použitých surovin.

b)  Minimální obsah alkoholu v pálence z medoviny je 35 %.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Pálenka z medoviny nesmí být aromatizována.

e)  Pálenka z medoviny může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Pálenka z medoviny může být slazena pouze medem za účelem dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 20 gramů medu na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

12.  Hefebrand nebo mlátovice

a)  Hefebrand nebo mlátovice je lihovina vyrobená výhradně destilací vinných, pivních nebo ovocných kvasnicových kalů na méně než 86 % objemových alkoholu.

b)  Minimální obsah alkoholu v Hefebrandu nebo v mlátovici je 38 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Hefebrand nebo mlátovice nesmí být aromatizována.

e)  Hefebrand nebo mlátovice může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Hefebrand nebo mlátovice může být slazena k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 20 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

g)  Zákonný název Hefebrand nebo mlátovice se doplňuje názvem použité suroviny.

13.   Pivní destilát

a)  Pivní destilát je lihovina vyrobená výhradně přímou destilací čerstvého piva za běžného tlaku na méně než 86 % objemových alkoholu tak, že má organoleptické vlastnosti pocházející z piva.

b)  Minimální obsah alkoholu v pivním destilátu je 38 %.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Pivní destilát nesmí být aromatizován.

e)  Pivní destilát může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Pivní destilát může být slazen k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 20 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

14.  Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku

a)  Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku je lihovina vyrobená výhradně kvašením a destilací hlíz slunečnice topinambur (Helianthus tuberosus L.) na méně než 86 % objemových alkoholu.

b)  Minimální obsah alkoholu v topinamburu nebo pálence z jeruzalémského artyčoku je 38 % objemových.

c)  Přidání alkoholu, i zředěného, je zakázáno.

d)  Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku nesmí být aromatizována.

e)  Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku může obsahovat přidaný karamel pouze jako prostředek pro úpravu zbarvení.

f)  Topinambur nebo pálenka z jeruzalémského artyčoku může být slazena k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 20 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

15.  Vodka

a)  Vodka je lihovina vyrobená z lihu zemědělského původu a získaná kvašením za přítomnosti kvasnic buď z:

−  brambor, nebo obilovin, nebo z obou,

−  jiných zemědělských surovin,

a vyrobená destilací ▌tak, aby byly organoleptické vlastnosti použitých surovin a vedlejší produkty kvašení selektivně zeslabeny.

Poté může následovat další destilace nebo ošetření vhodnými pomocnými látkami nebo oboje, včetně ošetření aktivním uhlím, s cílem zajistit zvláštní organoleptické vlastnosti.

Nejvyššími přípustnými množstvími zbytkových látek pro líh zemědělského původu používaného při výrobě vodky jsou množství stanovená v čl. 5 písm. d), s výjimkou metanolu, jehož množství nesmí překročit 10 gramů na 100 litrů alkoholu o koncentraci 100 % objemových.

b)  Minimální obsah alkoholu ve vodce je 37,5 % objemových.

c)  K aromatizaci lze použít pouze přírodní aromatické látky nebo aromatické přípravky přítomné v destilátu z kvašených surovin. Kromě toho může výrobek nabýt zvláštní organoleptické vlastnosti odlišné od převažujícího aromatu.

d)  Vodka se nesmí barvit.

e)  Vodka může být slazena k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 8 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

f)  Popis, obchodní úprava a označení vodky, která nebyla vyrobena výlučně z brambor nebo obilí či z jejich kombinace, výrazně uvádějí poznámku „vyrobeno z …“, doplněnou o název surovin použitých při výrobě lihu zemědělského původu. Tato poznámka se vyskytuje ve stejném zorném poli jako zákonný název.

g)  Zákonným názvem může být v kterémkoli členském státě „vodka.

16.  Pálenka (s uvedením názvu ovoce, bobulovin či ořechů) získaná macerací a destilací

a)  Pálenka (s uvedením názvu ovoce, bobulovin či ořechů) získaná macerací a destilací je lihovina, která splňuje tyto požadavky:

i)  byla vyrobena:

–  macerací ovoce, bobulovin nebo ořechů uvedených v bodě ii), též částečně zkvašených, s možným přidáním maximálně 20 litrů lihu zemědělského původu nebo pálenky nebo destilátu získaných ze stejného ovoce, bobulovin nebo ořechů nebo jejich kombinace na 100 kg zkvašeného ovoce, bobulovin nebo ořechů ,

–  s následnou destilací ▌; každá jednotlivá destilace se provádí na méně než 86 % objemových;

ii)  je vyrobena z těchto druhů ovoce, bobulovin nebo ořechů:

−  plody arónie (Aronia Medik. nom cons.),

−  černé jeřabiny (Aronia melanocarpa (Michx.) Elliott),

−  kaštany (Castanea sativa Mill.),

−  citrusové plody (Citrus spp.),

−  lískový ořech (Corylus avellana L.),

−  šicha (Empetrum nigrum L.),

−  jahody (Fragaria spp.),

−  rakytník (Hippophae rhamnoides L.),

−  cesmína (Ilex aquifoliumIlex cassine L.),

−  dřín jarní (Cornus mas),

−  vlašský ořech (Juglans regia L.),

−  banány (Musa spp.),

−  myrta (Myrtus communis L.),

−  opuncie (Opuntia ficus-indica (L.) Mill),

−  plody mučenky (Passiflora edulis Sims),

−  plody střemchy obecné (Prunus padus L.),

−  trnky (Prunus spinosa L.),

−  černý rybíz (Ribes nigrum L.),

−  bílý rybíz (Ribes niveum Lindl.),

−  červený rybíz (Ribes rubrum L.),

−  angrešt (Ribes uva-crispa L. syn. Ribes grossularia),

−  šípky (Rosa canina L.),

−  ostružiník arktický (Rubus arcticus L.),

−  moruše (Rubus chamaemorus L.),

−  ostružiny (Rubus sect. Rubus),

−  maliny (Rubus idaeus L.),

−  bezinky (Sambucus nigra L.),

−  plody jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.),

−  plody jeřábu oskeruše (Sorbus domestica L.),

−  jeřáb břek (Sorbus torminalis (L.) Crantz),

−  mombín sladký (Spondias dulcis Parkinson),

−  mombín žlutý (Spondias mombin L.),

−  kanadské borůvky (Vaccinium corymbosum L.),

−  klikva (Vaccinium oxycoccos L.),

−  borůvky (Vaccinium myrtillus L.),

−  brusinky (Vaccinium vitis-idaea L.).

b)  Minimální obsah alkoholu v pálence (s uvedením názvu ovoce, bobulovin nebo ořechů) získané macerací a destilací je 37,5 % objemových.

c)  Pálenka (s uvedením názvu ovoce, bobulovin nebo ořechů) získaná macerací a destilací nesmí být aromatizována.

d)  Pálenka (s uvedením názvu ovoce, bobulovin nebo ořechů) získaná macerací a destilací se nesmí barvit.

e)  Bez ohledu na písmeno d) a odchylně od kategorie potravin 14.2.6 uvedené v části E přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008 lze k úpravě zbarvení pálenky (s uvedením názvu ovoce, bobulovin nebo ořechů) získané macerací a destilací, která se po dobu nejméně jednoho roku nechává zrát v kontaktu se dřevem, použít karamel.

f)  Pálenka (s uvedením názvu ovoce, bobulovin či ořechů) získaná macerací a destilací může být slazena k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 18 gramů sladidel na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

g)  Pokud jde o popis, obchodní úpravu a označení pálenky (s uvedením názvu ovoce, bobulovin nebo ořechů) získané macerací a destilací, musí být slova „získaná macerací a destilací“ uvedena v popisu, obchodní úpravě nebo označení písmem stejného typu, stejné velikosti a stejné barvy a ve stejném zorném poli jako slova „pálenka (s uvedením názvu ovoce, bobulovin nebo ořechů)“ a v případě lahví na přední etiketě.

17.   Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny)

a)  Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) je lihovina vyrobená macerací nekvašeného ovoce a bobulovin uvedených v písm. a) bodě ii) kategorie 16 nebo zeleniny, ořechů ▌nebo jiných rostlinných surovin, například bylin nebo růžových lístků, nebo hub v lihu zemědělského původu s následnou destilací na obsah alkoholu menší než 86 % objemových.

b)  Minimální obsah alkoholu v Geistu (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) je 37,5 % objemových.

c)  Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) nesmí být aromatizován.

d)   Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) se nesmí barvit.

e)  Geist (s uvedením názvu použitého ovoce nebo použité suroviny) může být slazen k dotvoření konečné chuti. Konečný výrobek však nesmí obsahovat více než 10 gramů sladidel na litr, vyjádřeno jako ekvivalent invertního cukru.

f)  Výraz „-geist“ následující po jiném výrazu, než je název ovoce, rostliny či jiných surovin, může doplňovat zákonný název jiných lihovin nebo název jiných alkoholických nápojů za předpokladu, že takové užití neuvede spotřebitele v omyl.

18.  Hořcová pálenka

a)  Hořcová pálenka je lihovina vyrobená z destilátu, který byl získán destilací zkvašených kořenů hořce s přídavkem nebo bez přídavku lihu zemědělského původu.

b)  Minimální obsah alkoholu v hořcové pálence je 37,5 % objemových.

c)  Hořcová pálenka nesmí být aromatizována.

19.  Jalovcová lihovina

a)  Jalovcová lihovina je lihovina vyrobená aromatizací lihu zemědělského původu nebo obilné pálenky nebo obilného destilátu nebo jejich kombinace s bobulemi jalovce (Juniperus communis L. nebo Juniperus oxicedrus L.).

b)  Minimální obsah alkoholu v jalovcové lihovině je 30 % objemových.

c)  K bobulím jalovce mohou být přidány aromatické látky, aromatické přípravky, ▌rostliny s aromatickými vlastnostmi nebo části ▌rostlin s aromatickými vlastnostmi nebo jejich kombinace, ale organoleptické vlastnosti jalovce musí být zřetelné, třebaže někdy zeslabené.

d)  Jalovcová lihovina může nést zákonný název Wacholder nebo genebra.

20.  Gin

a)  Gin je jalovcová lihovina vyrobená aromatizací ▌ lihu zemědělského původu jalovcovými bobulemi (Juniperus communis L.).

b)  Minimální obsah alkoholu v ginu je 37,5 % objemových.

c)  Při výrobě ginu lze použít pouze takové aromatické látky nebo aromatické přípravky, nebo oboje, aby byla zachována převládající chuť jalovce.

d)  Výraz „gin“ lze doplnit výrazem „dry“ v případě, že neobsahuje přidaná sladidla v množství větším než 0,1 gramu na litr konečného výrobku, vyjádřeno v invertním cukru.

21.  Destilovaný gin

a)  Destilovaný gin je jednou z těchto lihovin:

i)  jalovcová lihovina s převládající jalovcovou chutí vyrobená výhradně ▌destilací ▌lihu zemědělského původu ▌ s počátečním obsahem alkoholu nejméně 96 % objemových ▌ s jalovcovými bobulemi (Juniperus communis L.), popřípadě s přidáním jiných rostlin;

ii)  kombinace produktů takové destilace a lihu zemědělského původu, který má stejné složení, stejnou čistotu a stejný obsah alkoholu; k aromatizaci destilovaného ginu lze rovněž použít aromatické látky nebo aromatické přípravky uvedené v písm. c) kategorie 20, nebo oboje.

b)  Minimální obsah alkoholu v destilovaném ginu je 37,5 % objemových.

c)  Za destilovaný gin se nepovažuje gin vyrobený prostým přidáním trestí nebo aromat k lihu zemědělského původu.

d)  Výraz „destilovaný gin“ lze doplnit výrazem „drynebo jej do tohoto výrazu začlenit v případě, že neobsahuje přidaná sladidla v množství větším než 0,1 gramu na litr konečného výrobku, vyjádřeno v invertním cukru.

22.  London gin

a)  London gin je ▌destilovaný gin, který splňuje následující požadavky:

i)  je vyroben výhradně z lihu zemědělského původu, s obsahem metanolu nejvýše 5 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových, jehož příchuť vzniká výhradně v důsledku destilace lihu zemědělského původu, která se provádí za přítomnosti všech použitých přírodních rostlinných surovin ▌;

ii)  ▌výsledný destilát obsahuje nejméně 70 % objemových alkoholu;

iii)  ▌ jakýkoli další přidaný líh zemědělského původu musí splňovat požadavky stanovené v článku 5, přičemž maximální množství metanolu je 5 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových;

iv)  ▌není ▌ obarven;

v)  není slazen ve větším množství než 0,1 gramu sladidla na litr konečného výrobku, vyjádřeno v invertním cukru;

vi)  ▌neobsahuje žádné jiné složky kromě složek uvedených v bodech i), iii) a v) a kromě vody.

b)  Minimální obsah alkoholu v London ginu je 37,5 % objemových.

c)  Výraz London gin lze doplnit výrazem „dry nebo lze tento výraz do názvu začlenit.

23.  Kmínová lihovina nebo Kümmel

a)  Kmínová lihovina nebo Kümmel je lihovina vyrobená aromatizací lihu zemědělského původu kmínem (Carum carvi L.).

b)  Minimální obsah alkoholu v kmínové lihovině nebo Kümmelu je 30 % objemových.

c)  Mohou být doplňkově použity aromatické látky nebo aromatické přípravky nebo oboje, ale musí být zachována převládající chuť kmínu.

24.   Akvavit nebo aquavit

a)  Akvavit nebo aquavit je lihovina aromatizovaná semeny kmínu nebo kopru nebo obou vyrobená použitím lihu zemědělského původu a aromatizovaná destilátem z bylin nebo koření.

b)  Minimální obsah alkoholu v akvavitu nebo aquavitu je 37,5 % objemových.

c)  Doplňkově mohou být přidány přírodní aromatické látky nebo aromatické přípravky nebo oboje, ale příchuť těchto nápojů musí převážně pocházet z destilace semen kmínu (Carum carvi L.) nebo kopru (Anethum graveolens L.) nebo obou, přičemž použití éterických olejů je zakázáno.

d)  Chuť hořkých látek nesmí zjevně převládat; obsah odparku nesmí překročit 1,5 gramu na 100 mililitrů.

25.  Anýzová lihovina

a)  Anýzová lihovina je lihovina vyrobená aromatizací lihu zemědělského původu přírodními výluhy badyánu (Illicium verum Hook f.), anýzu (Pimpinella anisum L.), fenyklu (Foeniculum vulgare Mill.) nebo jakékoli jiné byliny, která obsahuje stejnou hlavní aromatickou složku, jedním z následujících postupů či jejich kombinací:

i)  macerací nebo destilací nebo oběma postupy;

ii)  destilací lihu za přítomnosti semen nebo jiných částí výše uvedených bylin;

iii)  přidáním přírodních destilovaných výluhů bylin s aromatem anýzu.

b)  Minimální obsah alkoholu v anýzové lihovině je 15 % objemových.

c)  Anýzovou lihovinu lze aromatizovat pouze aromatickými přípravkypřírodními aromatickými látkami.

d)  Mohou být také použity jiné přírodní bylinné výluhy nebo aromatická semena, avšak chuť po anýzu musí převládat.

26.   Pastis

a)  Pastis je anýzová lihovina, která obsahuje rovněž přírodní výtažky kořene lékořice (Glycyrrhiza spp.), a tím i barviva známá jako „chalkoné“ a kyselinu glycyrrhizovou v množství nejméně 0,05 gramu na litr a nejvýše 0,5 gramu na litr.

b)  Minimální obsah alkoholu v pastisu je 40 % objemových.

c)  Pastis lze aromatizovat pouze aromatickými přípravkypřírodními aromatickými látkami.

d)  Pastis musí obsahovat méně než 100 gramů sladidel na litr, vyjádřeno v invertním cukru, a obsah anetholu na litr musí být nejméně 1,5 gramu a nejvýše 2 gramy.

27.  Pastis de Marseille

a)  Pastis de Marseille je pastisvýraznou chutí anýzu s obsahem anetholu mezi 1,9 a 2,1 gramy na litr.

b)  Minimální obsah alkoholu v pastisu de Marseille je 45 % objemových.

c)  Pastis de Marseille lze aromatizovat pouze aromatickými přípravky a přírodními aromatickými látkami.

28.   Anis nebo janeževec

a)  Anis nebo janeževec je anýzová lihovina, jejíž charakteristické aroma pochází výhradně z anýzu (Pimpinella anisum L.) nebo badyánu (Illicium verum Hook f.) nebo fenyklu (Foeniculum vulgare Mill.) nebo z jejich kombinace.

b)  Minimální obsah alkoholu v anisu nebo janeževci je 35 % objemových.

c)  Anis nebo janeževec lze aromatizovat pouze aromatickými přípravky a přírodními aromatickými látkami.

29.  Destilovaný anis

a)  Destilovaný anis je anis obsahující líh destilovaný za přítomnosti semen uvedených v písm. a) kategorie 28 a v případě zeměpisných označení mastichu a jiná aromatická semena, rostliny nebo plody, pokud takto získaný alkohol tvoří alespoň 20 % obsahu alkoholu v destilovaném anisu.

b)  Minimální obsah alkoholu v destilovaném anisu je 35 % objemových.

c)  Destilovaný anis lze aromatizovat pouze aromatickými přípravkypřírodními aromatickými látkami.

30.  Hořká lihovina nebo bitter

a)  Hořká lihovina nebo bitter je lihovina s převládající hořkou chutí vyrobená aromatizací lihu zemědělského původu nebo destilátu zemědělského původu nebo obojího aromatickými látkami nebo aromatickými přípravky nebo obojím.

b)  Minimální obsah alkoholu v hořké lihovině nebo bitteru je 15 % objemových.

c)  Aniž je dotčeno použití takovýchto výrazů v obchodní úpravě a označení potravin jiných než lihoviny, může být hořká lihovina nebo bitter uváděna na trh pod názvy „hořká“ nebo „bitter“ s dalším výrazem nebo bez něj.

d)  Bez ohledu na písmeno c) lze výraz „hořká“ nebo „bitter“ použít pro popis, obchodní úpravu a označení hořkých lihovin.

31.  Aromatizovaná vodka

a)  Aromatizovaná vodka je vodka, jejíž převažující příchuť je jiná než příchuť příslušných surovin použitých při její výrobě.

b)  Minimální obsah alkoholu v aromatizované vodce je 37,5 % objemových.

c)  Aromatizovaná vodka může být slazena, smísena, aromatizována, může zrát a být barvena.

d)   Pokud je aromatizovaná vodka slazena, musí konečný výrobek obsahovat méně než 100 gramů sladidel na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

e)  Zákonný název aromatizované vodky může být také ▌názvem jakéhokoli převažujícího aromatu kombinovaného se slovem „vodka“. Výraz pro „vodku“ může být ve všech úředních jazycích Unie nahrazen výrazem „vodka“.

32.  Lihovina aromatizovaná trnkami nebo pacharán

a)  Lihovina aromatizovaná trnkami nebo pacharán je lihovina, která má převažující trnkovou chuť a vyrábí se macerací trnek (Prunus spinosa) v lihu zemědělského původu a přidáním přírodních výtažků z anýzu nebo destilátů anýzu nebo obou.

b)  Minimální obsah alkoholu v  lihovině aromatizované trnkami nebo pacharánu je 25 % objemových.

c)  Na výrobu lihoviny aromatizované trnkami nebo pacharánu musí být použito minimální množství 125 gramů trnek na litr konečného výrobku

d)  Lihovina aromatizovaná trnkami nebo pacharán musí mít obsah sladidel, vyjádřeno v invertním cukru, mezi 80 a 250 gramy na litr konečného výrobku.

e)  Organoleptické vlastnosti, barva a chuť lihoviny aromatizované trnkami nebo pacharán musejí pocházet výhradně z použitého ovoce a anýzu.

f)  Výraz „pacharán“ může být použit jako zákonný název pouze tehdy, pokud byl výrobek vyroben ve Španělsku. Pokud se výrobek vyrábí mimo Španělsko, lze výraz „pacharán“ použít pouze k doplnění zákonného názvu „lihovina aromatizovaná trnkami“ a za podmínky, že je doplněn slovy: „vyrobeno v ...“, po nichž následuje název členského státu nebo třetí země, kde byl vyroben.

33.  Likér

a)  Likér je lihovina:

i)  s obsahem sladidel, vyjádřeno v invertním cukru, nejméně:

−  70 gramů na litr pro třešňové nebo višňové likéry, jejichž líh pochází výhradně z třešňového nebo višňového destilátu,

−  80 gramů na litr pro likéry, jež jsou aromatizovány výhradně hořcem nebo podobnou rostlinou nebo pelyňkem,

–  100 gramů na litr ve všech ostatních případech;

ii)  vyrobená použitím lihu zemědělského původu nebo destilátu zemědělského původu nebo jedné nebo více lihovin nebo jejich kombinací, která byla oslazena a do níž byla přidáno jedno nebo více aromat, produkty zemědělského původu nebo potraviny.

b)  Minimální obsah alkoholu v likéru je 15 % objemových.

c)  Při výrobě likéru lze použít aromatické látky a aromatické přípravky.

Následující likéry však mohou být aromatizovány výhradně potravinami s aromatickými vlastnostmi, aromatickými přípravky a přírodními aromatickými látkami:

i)  ovocné likéry:

−  z ananasu (Ananas),

−  z citrusových plodů (Citrus L.),

−  rakytníkový (Hippophae rhamnoides L.),

−  ostružinový (Morus alba, Morus rubra),

−  višňový (Prunus cerasus),

−  třešňový (Prunus avium),

−  z černého rybízu (Ribes nigrum L.),

−  z arktických ostružin (Rubus arcticus L.),

−  morušový (Rubus chamaemorus L.),

−  malinový (Rubus idaeus L.).

−  klikvový (Vaccinium oxycoccos L.),

−  borůvkový (Vaccinium myrtillus L.),

−  brusinkový (Vaccinium vitis-idaea L.);

ii)  bylinné likéry:

−  pelyňkový (Artemisia genepi),

−  hořcový (Gentiana L.),

−  mentolový (Mentha L.),

−  anýzový (Pimpinella anisum L.).

d)  Zákonným názvem může být v kterémkoli členském státě  „liqueur“ a:

−  pro likéry vyrobené macerací višní nebo třešní (Prunus cerasus nebo Prunus avium) v lihu zemědělského původu může být zákonným názvem „guignolet“ nebo „češnjevec“ doplněný o výraz „likér“ nebo bez tohoto výrazu,

−  pro likéry vyrobené macerací višní (Prunus cerasus) v lihu zemědělského původu může být zákonným názvem „ginja“ nebo „ginjinha“ nebo „višnjevec“ doplněný o výraz „likér“ nebo bez tohoto výrazu,

−  pro likéry, jejichž obsah alkoholu pochází výhradně z rumu, může být zákonným názvem „punch au rhum“ doplněný o výraz „likér“ nebo bez tohoto výrazu,

–  aniž je dotčen čl. 3 bod 2, čl. 10 odst. 5 písm. b) a článek 11, může být zákonným názvem pro likéry obsahující mléko nebo mléčné produkty „krém“ s uvedením názvu použité suroviny dodávající likéru převažující aroma, a to s uvedením výrazu „likér“ nebo bez tohoto výrazu.

e)  V popise, obchodní úpravě a označení likérů vyrobených v Unii mohou být tam, kde je líh zemědělského původu nebo destilát zemědělského původu použit na základě zavedených výrobních postupů, použity tyto složené výrazy:

−  prune brandy,

−  orange brandy,

−  apricot brandy,

−  cherry brandy,

−  solbærrom nebo rum z černého rybízu.

Pokud jde o popis, obchodní úpravu a označení ▌ likérů uvedených v tomto písmeni, musí být jejich složený název uveden v jedné řádce, stejným tvarem a stejnou velikostí a barvou písma a slovo „likér“ musí být uvedeno v bezprostřední blízkosti názvu písmem minimálně stejné velikosti. Pokud alkohol nepochází z uvedené lihoviny , uvede se jeho původ na stejném místě etikety jako složený výraz a slovo „likér“, přičemž se uvádí buď údaj o druhu použitého zemědělského lihu, nebo slova „zemědělského lihu“, kterým předcházejí slova „vyrobený z/ze“ nebo „vyrobený za použití“.

f)  Aniž jsou dotčeny články 11 a 12 a čl. 13 odst. 4, může být zákonný název „likér“ doplněn názvem aroma nebo názvem potraviny, které dodávají lihovině převažující příchuť, za předpokladu, že příchuť je lihovině dodávána potravinami s aromatickými vlastnostmi, aromatickými přípravky a přírodními aromatickými látkami pocházejícími ze surovin, které jsou uvedeny v názvu aroma nebo názvu potraviny, a je doplněno aromatickými látkami jen tehdy, je-li to nezbytné k posílení příchuti suroviny.

34.  Crème de (s uvedením názvu ovoce nebo jiné použité suroviny)

a)  Crème de (s uvedením názvu ovoce nebo jiné použité suroviny) je likér s minimálním obsahem sladidel 250 gramů na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)  Minimální obsah alkoholu v Crème de (s uvedením názvu ovoce nebo jiných použitých surovin) je 15 % objemových.

c)  Na tuto lihovinu se vztahují pravidla stanovená v kategorii 33 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)  Z použitých surovin jsou vyloučeny mléčné výrobky.

e)  Ovocem nebo jinou použitou surovinou v zákonném názvu je ovoce nebo surovina, které dodávají této lihovině převažující příchuť.

f)  Zákonný název je možné doplnit výrazem „likér“.

g)  Zákonný název „crème de cassis“ lze použít jen v případě likérů vyrobených za použití černého rybízu, jejichž obsah sladidel je vyšší než 400 gramů na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

35.   Sloe gin

a)  Sloe gin je likér vyrobený macerací trnek v ginu s možným přídavkem šťávy z trnek.

b)  Minimální obsah alkoholu v sloe ginu je 25 % objemových.

c)  Při výrobě sloe ginu lze použít výhradně přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

d)  Zákonný název je možné doplnit výrazem „likér“.

36.   Sambuca

a)  Sambuca je bezbarvý likér aromatizovaný anýzem, který splňuje tyto požadavky:

i)  obsahuje destiláty anýzu (Pimpinella anisum L.), badyánu (Illicium verum L.) nebo jiných aromatických bylin;

ii)  má minimální obsah sladidel 350 gramů na litr, vyjádřeno v invertním cukru;

iii)  má obsah přírodního anetholu nejméně 1 gram a nejvýše 2 gramy na litr.

b)  Minimální obsah alkoholu v sambuce je 38 % objemových.

c)  Na sambucu se vztahují pravidla stanovená v kategorii 33 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)   Sambuca se nesmí barvit.

e)  Zákonný název je možné doplnit výrazem „likér“.

37.   Maraschino, marrasquino nebo maraskino

a)  Maraschino, marrasquino nebo maraskino je bezbarvý likér, jehož příchuť je dána převážně destilátem z třešní marasca nebo macerátu třešní nebo jejich částí v lihu zemědělského původu nebo destilátu z třešní marasca a který má obsah sladidel nejméně 250 gramů na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)  Minimální obsah alkoholu v maraschinu, marrasquinu nebo maraskinu je 24 % objemových.

c)  Na maraschino, marrasquino nebo maraskino se vztahují pravidla stanovená v kategorii 33 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)  Maraschino, marrasquino nebo maraskino se nesmí barvit.

e)  Zákonný název je možné doplnit výrazem „likér“.

38.   Nocino nebo orehovec

a)  Nocino nebo orehovec je likér, jehož příchuť je dána převážně macerací nebo macerací a destilací celých vlašských ořechů (Juglans regia L.) ▌ a který má minimální obsah sladidel 100 gramů na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)  Minimální obsah alkoholu v nocinu nebo orehovci je 30 % objemových.

c)  Na nocino nebo orehovec se vztahují pravidla stanovená v kategorii 33 pro aromatické látky a aromatické přípravky pro likéry.

d)  Zákonný název je možné doplnit výrazem „likér“.

39.  Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat

a)  Vaječný likér nebo advocaat nebo avocat nebo advokat je aromatizovaný nebo nearomatizovaný likér vyrobený z lihu zemědělského původu, destilátu zemědělského původu nebo lihoviny či jejich kombinace, jehož složkami jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med nebo oboje. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 gramů na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah čistého vaječného žloutku musí být nejméně 140 gramů na litr konečného výrobku. Pokud se použijí jiná vejce než vejce kura druhu Gallus gallus, musí být tato skutečnost uvedená na etiketě.

b)  Minimální obsah alkoholu ve vaječném likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu je 14 % objemových.

c)  Při výrobě vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu lze použít výhradně potraviny s aromatickými vlastnostmi, aromatické látky a aromatické přípravky.

d)  Při výrobě vaječného likéru nebo advocaatu nebo avocatu nebo advokatu lze použít mléčné výrobky.

40.  Likér s přídavkem vajec

a)  Likér s přídavkem vajec je aromatizovaný nebo nearomatizovaný likér, vyrobený z lihu zemědělského původu, destilátu zemědělského původu nebo lihoviny či jejich kombinace, přičemž charakteristickými složkami této lihoviny jsou jakostní vaječný žloutek, vaječný bílek a cukr nebo med nebo oboje. Obsah cukru nebo medu musí být nejméně 150 gramů na litr, vyjádřeno v invertním cukru. Obsah žloutku musí být nejméně 70 gramů na litr konečného výrobku.

b)  Minimální obsah alkoholu v likéru s přídavkem vajec je 15 % objemových.

c)  Při výrobě likéru s přídavkem vajec lze použít výhradně potraviny s aromatickými vlastnostmi, přírodní aromatické látky a aromatické přípravky.

d)  Při výrobě likéru s přídavkem vajec lze použít mléčné výrobky.

41.   Mistrà

a)  Mistrà je bezbarvá lihovina aromatizovaná anýzem nebo přírodním anetholem, která splňuje tyto požadavky:

i)  obsahuje anethol v množství nejméně 1 gram a nejvýše 2 gramy na litr;

ii)  může obsahovat rovněž destilát z aromatických bylin;

iii)  nebyla oslazena.

b)  Minimální obsah alkoholu v mistrà je 40 % objemových a maximální 47 % objemových.

c)  Mistrà lze aromatizovat pouze aromatickými přípravky a přírodními aromatickými látkami.

d)  Mistrà se nesmí barvit.

42.   Väkevä glögi nebo spritglögg

a)  Väkevä glögi nebo spritglögg je lihovina vyrobená aromatizací vína nebo vinných výrobků a lihu zemědělského původu s příchutí hřebíčku nebo skořice nebo obou, přičemž se používá jeden z těchto postupů nebo jejich kombinace:

i)  macerace nebo destilace,

ii)  destilace alkoholu za přítomnosti částí výše uvedených rostlin,

iii)  přidání přírodních aromatických látek z hřebíčku nebo skořice.

b)  Minimální obsah alkoholu ve väkevä glögi nebo spritglöggu je 15 % objemových.

c)  Väkevä glögi nebo spritglögg lze aromatizovat pouze aromatickými látkami, aromatickými přípravky nebo jinými aromaty, ale příchuť ▌koření uvedeného v písmenu a) musí převládat.

d)  Obsah vína nebo vinných výrobků nesmí v konečném výrobku přesáhnout 50 %.

43.   Berenburg nebo Beerenburg

a)  Berenburg nebo Beerenburg je lihovina, která splňuje tyto požadavky:

i)  je vyrobena použitím lihu zemědělského původu;

ii)  je vyrobena macerací ovoce nebo rostlin nebo jejich částí;

iii)  obsahuje specifické aroma z destilátu kořene hořce (Gentiana lutea L.), z jalovcových bobulí (Juniperus commusis L.) a z listů vavřínu (Laurus nobilis L.);

iv)  je světle hnědé až tmavě hnědé barvy;

v)  může být ▌slazena maximálně 20 gramy sladidla na litr, vyjádřeno v invertním cukru.

b)  Minimální obsah alkoholu v Berenburgu nebo Beerenburgu je 30 % objemových.

c)  Berenburg nebo Beerenburg lze aromatizovat pouze aromatickými přípravkypřírodními aromatickými látkami.

44.  Medový nektar nebo medovinový nektar

a)  Medový nektar nebo medovinový nektar je lihovina vyrobená aromatizací směsi zkvašeného medového roztoku a destilátu z medu nebo lihu zemědělského původu nebo obou, která obsahuje alespoň 30 % objemových zkvašeného medového roztoku.

b)  Minimální obsah alkoholu v medovém nektaru nebo medovinovém nektaru je 22 %.

c)  Medový nektar nebo medovinový nektar lze aromatizovat pouze aromatickými přípravky a přírodními aromatickými látkami za předpokladu, že chuť medu převládá.

d)  Medový nektar nebo medovinový nektar může být slazen pouze medem.

PŘÍLOHA II

ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO NĚKTERÉ LIHOVINY ▌

1.   Rum-Verschnitt se vyrábí v Německu a získává se mísením rumu a lihu zemědělského původu, přičemž minimální podíl alkoholu, který pochází z rumu, musí v tomto výrobku činit 5 % z celkového množství alkoholu obsaženého v konečném výrobku. Minimální obsah alkoholu v Rum-Verschnittu je 37,5 % objemových. Slovo „Verschnitt“ musí být v popisu, obchodní úpravě a označení uvedeno písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy a na stejném řádku jako slovo „Rum“ a v případě láhve musí být uvedeno na přední etiketě. Zákonný název tohoto výrobku je „lihovina“. Jestliže je Rum-Verschnitt uveden na trh mimo Německo, musí být jeho alkoholové složení uvedeno na etiketě.

2.  Slivovice se vyrábí v Česku a získává se tím, že se před konečnou destilací přidá do švestkového destilátu líh zemědělského původu, přičemž ze švestkového destilátu pochází minimální podíl 70 % alkoholu obsaženého v konečném výrobku. Zákonný název tohoto výrobku je „lihovina“. Lze přidat název „slivovice“, pokud je uveden ve stejném zorném poli na přední etiketě. Jestliže je slivovice uvedena na trh mimo Česko, musí být její alkoholové složení uvedeno na etiketě. Tímto ustanovením není dotčeno používání zákonných názvů pro ovocné destiláty v kategorii 9 přílohy I.

3.   Guignolet Kirsch se vyrábí ve Francii a získává se mísením guignoletu a  kirsche, přičemž nejméně 3 % celkového čistého alkoholu obsaženého v konečném výrobku musí pocházet z kirsche. Pokud jde o popis, obchodní úpravu a označení výrobku, musí být slovo „guignolet“ uvedeno písmem stejného typu, stejné velikosti a barvy a na stejném řádku jako slovo „kirsch“ a na láhvi musí být uvedeno na přední etiketě. Zákonný název tohoto výrobku je „likér“. V rámci alkoholového složení musí být uveden podíl obsahu čistého alkoholu vyjádřený v procentech objemových, který představují guignolet a kirsch v celkovém obsahu čistého alkoholu v lihovině Guignolet Kirsch v procentech objemových.

PŘÍLOHA III

SYSTÉM DYNAMICKÉHO STAŘENÍ NEBOLI SYSTÉM „CRIADERAS Y SOLERA“ NEBO SYSTÉM „SOLERA E CRIADERAS“

Systém dynamického staření neboli systém „criaderas y solera“ nebo také „solera e criaderas“ spočívá v pravidelné extrakci části brandy obsažené v každém z dubových sudů a v každé nádobě, které tvoří určitý stupeň staření, a v příslušném doplnění brandy extrahované z předcházejícího stupně staření.

Definice

„Stupněm staření“ se rozumí každá skupina dubových sudů a nádob s týmž stupněm zrání, jimiž brandy prochází během procesu staření. Každý stupeň se označuje jako „criadera“, s výjimkou posledního stupně před expedicí brandy, který se nazývá „solera“.

„Extrakcí“ se rozumí část objemu brandy odčerpané z každého dubového sudu a nádoby na určitém stupni staření za účelem jeho vložení do dubových sudů a nádob v následujícím stupni staření nebo v případě solery za účelem jeho přepravy.

„Doplněním“ se rozumí objem brandy z dubových sudů a nádob na daném stupni staření, který byl vložen do dubových sudů a nádob stupně následujícího z hlediska doby staření a který byl s obsahem těchto sudů a nádob smísen.

„Průměrným stářím“ se rozumí období odpovídající oběhu celkového objemu brandy, která prochází procesem staření, vypočteno dělením celkového objemu brandy obsaženého ve všech stupních staření objemem extrakcí provedených v posledním stupni – soleře – za jeden rok.

Průměrné stáří brandy odčerpané ze solery se vypočítá pomocí následujícího vzorce: 𝑡̅ = 𝑉𝑡 / 𝑉𝑒, kdy:

–  t je průměrné stáří vyjádřené v letech,

–  Vt je celkový objem zásob v systému staření vyjádřený v litrech čistého alkoholu,

–  Ve je celkový objem produktu extrahovaného za účelem odeslání v průběhu jednoho roku vyjádřený v litrech čistého alkoholu.

V případě dubových sudů a nádob o objemu menším než 1 000 litrů se počet extrakcí a doplnění za rok rovná nejvýše dvojnásobku počtu stupňů v systému, aby se zaručilo, že nejmladší složka je stará alespoň šest měsíců.

V případě dubových sudů a nádob o objemu rovnajícím se nebo větším než 1 000 litrů se počet extrakcí a doplnění za rok rovná nejvýše počtu stupňů v systému, aby se zaručilo, že nejmladší složka je stará alespoň jeden rok.

PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Toto nařízení

Nařízení (ES) č. 110/2008

Čl. 1 odst. 1 a 2

Čl. 1 odst. 1 a 2

Čl. 2 písm. a) až d)

Čl. 2 odst. 1 a 3

Čl. 2 písm. e)

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 písm. f)

Příloha I bod 6

Čl. 3 bod 1

Článek 8

Čl. 3 body 2 a 3

Článek 10

Čl. 3 bod 4

Čl. 15 odst. 1

Čl. 3 bod 5

-

Čl. 3 bod 6

-

Čl. 3 bod 7

Čl. 15 odst. 3 třetí pododstavec

Čl. 3 bod 8

-

Čl. 3 body 9 a 10

Čl. 11 odst. 2 a příloha I bod 4

Čl. 3 body 11 a 12

Příloha I bod 7

Čl 4 bod 1

Článek 7 a příloha I bod 14

Čl 4 bod 2

Článek 7 a příloha I bod 15

Čl 4 bod 3

Článek 7 a příloha I bod 16

Čl 4 bod 4

-

Čl 4 bod 5

Příloha I bod 17

Čl 4 bod 6

-

Čl 4 bod 7

Příloha I bod 2

Čl 4 bod 8

Příloha I bod 3

Čl 4 bod 9

Příloha I bod 3

Čl 4 bod 10

Příloha I bod 5

Čl 4 bod 11

Příloha I bod 8

Čl 4 bod 12

Příloha I bod 9

Čl 4 bod 13

-

Čl 4 bod 14

-

Čl 4 bod 15

-

Čl 4 bod 16

-

Čl 4 bod 17

-

Čl 4 bod 18

-

Čl 4 bod 19 a 20

Příloha I bod 10

Čl 4 bod 21

-

Čl 4 bod 22

-

Čl 4 bod 23

Příloha I bod 11

Čl 4 bod 24

Příloha I bod 12

Článek 5

Příloha I bod 1

Čl. 6 odst. 1

Čl. 3 odst. 1

Čl. 6 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Čl. 6 odst. 3

Čl. 3 odst. 4

Čl. 7 odst. 1

Článek 4

Čl. 7 odst. 2

Čl. 5 odst. 1

Čl. 7 odst. 3

Čl. 5 odst. 2

Čl. 7 odst. 4

Čl. 5 odst. 3

Čl. 8 odst. 1

Článek 26

Čl. 8 odst. 2

Čl. 1 odst. 3

Čl. 8 odst. 3

-

Čl. 8 odst. 4

-

Článek 9

-

Čl. 10 odst. 1

-

Čl. 10 odst. 2

Čl. 9 odst. 1

Čl. 10 odst. 3

Čl. 9 odst. 2

Čl. 10 odst. 4

Čl. 9 odst. 3

Čl. 10 odst. 5

Čl. 9 odst. 5 a 6

Čl. 10 odst. 6 písm. a) až c), e) a f)

-

Čl. 10 odst. 6 písm. d)

Čl. 12 odst. 2

Čl. 10 odst. 7 první pododstavec

Čl. 9 odst. 4 a 7

Čl. 10 odst. 7 druhý pododstavec

-

Čl. 11 odst. 1

Čl. 10 odst. 1 a 2

Čl. 11 odst. 2 a 3

-

Čl. 12 odst. 1

Čl. 10 odst. 1

Čl. 12 odst. 2, 3 a 4

-

Čl. 13 odst. 1

Čl. 12 odst. 1

Čl. 13 odst. 2

Čl. 9 odst. 9

Čl. 13 odst. 3 první a druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 4

Čl. 13 odst. 3 třetí pododstavec

Čl. 11 odst. 5

Čl. 13 odst. 3 čtvrtý pododstavec

-

Čl. 13 odst. 4 první pododstavec

Čl. 11 odst. 3

Čl. 13 odst. 4 druhý pododstavec

Čl. 11 odst. 4

Čl. 13 odst. 4 třetí pododstavec

Čl. 11 odst. 5

Čl. 13 odst. 5

-

Čl. 13 odst. 6

Čl. 12 odst. 3

Čl. 13 odst. 7

-

Čl. 14 odst. 1

Příloha I bod 13

Čl. 14 odst. 2

-

Čl. 15 odst. 1

Čl. 14 odst. 2

Čl. 15 odst. 2

-

Článek 16

-

Článek 17

Článek 13

Článek 18

-

Čl. 19 odst. 1

Čl. 12 odst. 3

Čl. 19 odst. 2

-

Čl. 20 písm. a)

-

Čl. 20 písm. b)

Čl. 28 odst. 2

Čl. 20 písm. c)

-

Čl. 20 písm. d)

-

Čl. 21 odst. 1

-

Čl. 21 odst. 2

Článek 16

Čl. 21 odst. 3

Čl. 15 odst. 3 první pododstavec

Čl. 21 odst. 4

-

Čl. 22 odst. 1 první pododstavec

Čl. 17 odst. 4

Čl. 22 odst. 1 druhý pododstavec

-

Čl. 22 odst. 2

-

Čl. 23 odst. 1 návětí a písm. a), b) a c)

-

Čl. 23 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 17 odst. 3

Čl. 23 odst. 2

Čl. 17 odst. 1 druhá věta

Čl. 24 odst. 1 až 4

-

Čl. 24 odst. 5, 6 a 7

Čl. 17 odst. 2

Čl. 24 odst. 8

Čl. 17 odst. 3

Čl. 24 odst. 9

Čl. 17 odst. 1 první pododstavec

Článek 25

-

Čl. 26 odst. 1 první pododstavec

Čl. 17 odst. 5

Čl. 26 odst. 1 druhý pododstavec

-

Čl. 26 odst. 2

Čl. 17 odst. 6

Čl. 27 odst. 1

Čl. 17 odst. 7 první věta

Čl. 27 odst. 2, 3 a 4

-

Čl. 27 odst. 5

Čl. 17 odst. 7 druhá věta

Článek 28

-

Článek 29

-

Čl. 30 odst. 1, 2 a 3

Čl. 17 odst. 8 první věta

Čl. 30 odst. 4 první pododstavec

Čl. 17 odst. 8 druhá věta

Čl. 30 odst. 4 druhý pododstavec

-

Článek 31

Článek 21

Článek 32

Článek 18

Čl. 33 odst. 1

Čl. 15 odst. 2

Čl. 33 odst. 1, 2 a 3

-

Čl. 34 odst. 1, 2 a 3

Článek 19

Čl. 34 odst. 4

-

Čl. 35 odst. 1 první pododstavec

Čl. 15 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 35 odst. 1 druhý pododstavec

-

Čl. 35 odst. 2

Čl. 23 odst. 3

Čl. 35 odst. 3

-

Čl. 36 odst. 1

Čl. 23 odst. 1

Čl. 36 odst. 2

Čl. 23 odst. 2

Článek 37

-

Čl. 38 odst. 1

-

Čl. 38 odst. 2

Čl. 22 odst. 1

Čl. 38 odst. 3

Čl. 22 odst. 2

Čl. 38 odst. 4

-

Čl. 38 odst. 5

Čl. 22 odst. 3

Čl. 38 odst. 6

Čl. 22 odst. 4

Čl. 39 odst. 1

-

Čl. 39 odst. 2 a 3

-

Článek 40

-

Článek 41

-

Článek 42

-

Čl. 43 odst. 1

Čl. 24 odst. 1

Čl. 43 odst. 2

Čl. 24 odst. 3

Čl. 44 odst. 1

Čl. 24 odst. 2

Čl. 44 odst. 2

-

Článek 45

Článek 6

Článek 46

-

Článek 47

Článek 25

Článek 48

-

Článek 49

Článek 29

Článek 50

Článek 28

Článek 51

Článek 30

Příloha I kategorie 1 až 31

Příloha II kategorie 1 až 31

Příloha I kategorie 32

Příloha II kategorie 37a

Příloha I kategorie 33

Příloha II kategorie 32

Příloha I kategorie 34

Příloha II kategorie 33

Příloha I kategorie 35

Příloha II kategorie 37

Příloha I kategorie 36

Příloha II kategorie 38

Příloha I kategorie 37

Příloha II kategorie 39

Příloha I kategorie 38

Příloha II kategorie 40

Příloha I kategorie 39

Příloha II kategorie 41

Příloha I kategorie 40

Příloha II kategorie 42

Příloha I kategorie 41

Příloha II kategorie 43

Příloha I kategorie 42

Příloha II kategorie 44

Příloha I kategorie 43

Příloha II kategorie 45

Příloha I kategorie 3

Příloha II kategorie 46

Příloha II

Příloha II část pod názvem „Ostatní lihoviny“

Příloha III

-

Příloha IV

-

(1)Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 54.
(2)Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019.
(3)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008 ze dne 16. prosince 2008 o potravinářských přídatných látkách (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 16).
(5)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1334/2008 ze dne 16. prosince 2008 o aromatech a některých složkách potravin s aromatickými vlastnostmi pro použití v potravinách nebo na jejich povrchu a o změně nařízení Rady (EHS) č. 1601/91, nařízení (ES) č. 2232/96 a č. 110/2008 a směrnice 2000/13/ES (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 34).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 ze dne 25. října 2011 o poskytování informací o potravinách spotřebitelům, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 a (ES) č. 1925/2006 a o zrušení směrnice Komise 87/250/EHS, směrnice Rady 90/496/EHS, směrnice Komise 1999/10/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/13/ES, směrnic Komise 2002/67/ES a 2008/5/ES a nařízení Komise (ES) č. 608/2004 (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 18).
(7) Rozhodnutí Rady 94/800/ES ze dne 22. prosince 1994 o uzavření dohod jménem Evropského společenství s ohledem na oblasti, které jsou v jeho pravomoci, v rámci Uruguayského kola mnohostranných jednání (1986–1994) (Úř. věst. L 336, 23.12.1994, s. 1).
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
(9) Nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 ze dne 29. května 1989, kterým se stanoví obecná pravidla pro definici, označování a obchodní úpravu lihovin (Úř. věst. L 160, 12.6.1989, s. 1).
(10)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(11)1Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(12)Úř. věst. L 330, 27.12.2018, s. 3.
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1670 ze dne 23. října 2018, kterým se mění nařízení (ES) č. 110/2008, pokud jde o jmenovitá množství pro účely uvádění jednou destilovaného shochu vyráběného v periodicky pracujícím destilačním přístroji a lahvovaného v Japonsku na trh Unie (Úř. věst. L 284, 12.11.2018, s. 1).
(15) Směrnice Rady 98/83/ES ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 330, 5.12.1998, s. 32).
(16)2Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45).
(17)1Směrnice Rady 2001/111/ES ze dne 20. prosince 2001 o některých druzích cukru určených k lidské spotřebě (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 53).
(18) Směrnice Rady 2001/110/ES ze dne 20. prosince 2001 o medu (Úř. věst. L 10, 12.1.2002, s. 47).
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).
(22) Nařízení Komise (ES) č. 684/2009 ze dne 24. července 2009, kterým se provádí směrnice Rady 2008/118/ES, pokud jde o elektronické postupy pro přepravu zboží podléhajícího spotřební dani v režimu s podmíněným osvobozením od spotřební daně (Úř. věst. L 197, 29.7.2009, s. 24).
(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat (Úř. věst. L 165, 30. 4. 2004, s. 1).
(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.6.2017, s. 1).
(26)Jak je uvedeno v příloze 2-D Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství.
(27) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 716/2013 ze dne 25. července 2013, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin (Úř. věst. L 201, 26.7.2013, s. 21).

Poslední aktualizace: 14. března 2019Právní upozornění