Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2019/2001(BUD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0172/2019

Předložené texty :

A8-0172/2019

Rozpravy :

PV 13/03/2019 - 26
CRE 13/03/2019 - 26

Hlasování :

PV 14/03/2019 - 11.8

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0210

Přijaté texty
PDF 183kWORD 54k
Čtvrtek, 14. března 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Obecné pokyny pro přípravu rozpočtu na rok 2020 – oddíl III
P8_TA-PROV(2019)0210A8-0172/2019

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. března 2019 o obecných pokynech pro přípravu rozpočtu na rok 2020 – oddíl III – Komise (2019/2001(BUD))

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 314 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/ EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(1) (dále jen „finanční nařízení“),

–  s ohledem na nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020(2) (dále jen „nařízení o VFR“),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(3),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie(4),

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2019(5) a na společná prohlášení dohodnutá mezi Parlamentem, Radou a Komisí, jež jsou k němu připojena,

–  s ohledem na rezoluci Valného shromáždění OSN 70/1 ze dne 25. září 2015 nazvanou „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“, která vstoupila v platnost dne 1. ledna 2016, a na nedávno představený diskusní dokument Komise s názvem „Směřování k udržitelné Evropě do roku 2030“,

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 12. února 2019 o rozpočtových pokynech pro rok 2020 (06323/2019),

–  s ohledem na článek 86a jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Rozpočtového výboru (A8-0172/2019),

A.  vzhledem k tomu, že jednání o rozpočtu Unie na rok 2020 budou probíhat souběžně s jednáními o příštím víceletém finančním rámci (VFR) a reformě vlastních zdrojů EU; vzhledem k tomu, že rok 2019 bude sedmým rokem plnění VFR na období 2014–2020;

B.  vzhledem k tomu, že Rada si v posledních letech ve svých postojích opakovaně odporuje, když navrhuje nové politické priority pro EU, ale nejeví ochotu poskytnout na jejich financování nové finanční prostředky; vzhledem k tomu, že nové politické priority a nadcházející výzvy pro EU by měly být financovány z nových prostředků, a nikoli snížením prostředků pro stávající programy;

C.  vzhledem k tomu, že ke konci současného finančního programového období budou k plnění víceletých programů zapotřebí adekvátní finanční zdroje, a proto bude nutné předjímat nezbytné platby v roce 2020, aby se v prvních letech VFR na období 2021–2027 zabránilo další krizi v souvislosti s neprovedenými platbami;

Rozpočet na rok 2020: most k Evropě budoucnosti – investice do inovací, udržitelného rozvoje, ochrany a bezpečnosti občanů

1.  zdůrazňuje, že rozpočet Unie na rok 2020 je mostem k příštímu VFR na období 2021–2027 a měl by přispívat k vytváření společné dlouhodobé vize budoucích politických priorit Unie a přinášet evropskou přidanou hodnotu; očekává, že v době přijímání rozpočtu na rok 2020 už budou v plném proudu jednání mezi Radou a Parlamentem o VFR, a to na základě politické dohody v Evropské radě; je přesvědčen, že pokud bude rozpočet na rok 2020 silný a odpovědný a bude se zaměřovat na budoucnost, bude snazší dosáhnout dohody na novém VFR a začít jej uplatňovat; má proto v úmyslu plně využít stávajících možností pružnosti a dalších ustanovení stanovených v nařízení o VFR a ve finančním nařízení k posílení klíčových programů EU v rozpočtu na rok 2020, a to s náležitým přihlédnutím k přístupu rozpočtování na základě výkonnosti v rozpočtu EU;

2.  vyzývá k tomu, aby specifické zemědělské programy na jedné straně podporovaly krátké dodavatelské řetězce, spravedlivé ceny pro producenty a stabilní a přijatelné příjmy pro zemědělce a na straně druhé prosazovaly spravedlivé přerozdělení plateb mezi země, druhy produkce a producenty, aby odstraňovaly současné nerovnosti a byly ku prospěchu členských států s největšími výpadky produkce i malých a středních producentů;

3.  domnívá se proto, že rozpočet EU na příští rok by měl jednoznačně definovat politické priority a umožnit Unii vytvářet udržitelný a inkluzivní hospodářský růst a pracovní místa, více investovat do inovací a výzkumných kapacit v zájmu hledání budoucích řešení, zvyšovat konkurenceschopnost, zajistit bezpečnost a mír v Evropě, zlepšovat pracovní a životní podmínky občanů, zvyšovat hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zvyšovat možnosti Unie v jejím boji proti ekologickým výzvám a změně klimatu tak, aby směřovala ke plnění svých závazků podle Pařížské dohody, přispívat k plnému dosažení cílů udržitelného rozvoje OSN a naplnit očekávání ve věci evropského pilíře sociálních práv;

4.  poukazuje na to, že vzhledem k tomu, že je rok 2020 posledním rokem současného VFR, se musí provádění programů EU, zejména programů ve sdíleném řízení v rámci politiky soudržnosti, společné zemědělské politiky a společné rybářské politiky, ještě více zrychlit, aby se podařilo dohnat dřívější zpoždění a dospět do závěrečné fáze; očekává, že se tato skutečnost odrazí ve výrazném zvýšení počtu žádostí o platby, a předpokládá proto, že roční výše prostředků dosáhne v roce 2020 svého vrcholu; zdůrazňuje odhodlanost Parlamentu zabezpečit potřebné prostředky na platby v roce 2020 a předejít situaci, kdy by se v prvních letech VFR na období 2021–2027 znovu nedostávalo prostředků na platby, jak tomu bylo v současném období; zdůrazňuje, že je třeba neustále zlepšovat kontrolní mechanismy a mechanismus oprav, aby bylo zajištěno řádné a rychlé provádění programů EU;

5.  upozorňuje na důležitost decentralizovaných agentur při zajišťování realizace legislativních priorit EU, a tedy plnění politických cílů EU, například pokud jde o konkurenceschopnost, udržitelný růst, zaměstnanost a zvládání současných migračních toků a přílivu uprchlíků; očekává, že jednání o rozpočtu na rok 2020 vyústí v odpovídající operační a administrativní financování agentur EU, aby mohly plnit své stále rozsáhlejší úkoly a dosahovat co nejlepších výsledků; opakuje svůj postoj, že rok 2018 byl posledním rokem 5% snižování stavu zaměstnanců a vytváření tzv. společného fondu pracovních míst určených k převodu; očekává, že se v rozpočtu na rok 2020 Komise a Rada zdrží dalších škrtů u zdrojů agentur;

Inovace a výzkum pro budoucí řešení: podpora udržitelného a inkluzivního hospodářského růstu s cílem předjímat změnu a zvýšit konkurenceschopnost

6.  zdůrazňuje, že je důležité usilovat o to, aby v oborech, jako je vesmír, zdravotní péče, životní prostředí, zemědělství, bezpečnost a doprava, stála Evropa v čele vývoje klíčových technologií; upozorňuje na to, že je třeba zajistit, aby výzkumné a inovační činnosti i nadále skýtaly řešení pro potřeby Evropy, výzvy, které před ní stojí, a její konkurenceschopnost, a připomíná v této souvislosti důležitou roli základního výzkumu; zdůrazňuje, že přechod z programu Horizont 2020 na program Horizont Evropa musí proběhnout hladce, aby byla zajištěna potřebná stabilita pro podniky, výzkumné instituce a akademickou obec; je velmi znepokojen výrazným podfinancováním programu Horizont 2020 v celém jeho období, které způsobuje nízkou míru úspěšnosti jinak vynikajících žádostí; má proto v úmyslu zabezpečit v rozpočtu na příští rok co největší možný roční příděl prostředků pro program Horizont 2020 a plně při tom využít stávajících ustanovení o pružnosti v nařízení o VFR a ve finančním nařízení; upozorňuje, že je rovněž důležité prohloubit synergie s evropskými strukturálními a investičními fondy;

7.  zdůrazňuje potenciál pro hospodářský růst vyplývající z technologické transformace Evropy a žádá, aby rozpočet EU odpovídající měrou přispíval k podpoře digitalizace evropského průmyslu a prosazování digitálních dovedností a podnikání; zdůrazňuje důležitost dalších investic do digitálních schopností, mj. do vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti EU; zdůrazňuje, že program Digitální Evropa má podle očekávání zabezpečit výrazně vyšší příděl finančních prostředků ve VFR na období 2021–2027, a má proto v úmyslu zvýšit v rozpočtu na příští rok financování v této oblasti;

8.  zdůrazňuje úspěšnost Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) při aktivování dalších investic v EU s cílem dosáhnout investičního cíle ve výši nejméně 500 miliard EUR do roku 2020 poté, co bylo trvání fondu prodlouženo; upozorňuje však na doporučení Evropského účetního dvora dále zlepšovat provádění tohoto fondu, pokud jde o adicionalitu vybraných projektů; připomíná, že záruční fond EFSI byl částečně financován přesuny prostředků z programu Horizont 2020 a Nástroje pro propojení Evropy a znovu potvrzuje svůj dlouhodobý postoj, že nové iniciativy musí být v plném rozsahu financovány z nových prostředků;

9.  je pevně přesvědčen, že nezbytnou podmínkou udržitelného rozvoje Unie je sociální spravedlnost a rovné příležitosti v rámci evropské sociálně-tržní ekonomiky; má v úmyslu zajistit dostatečné financování pro programy, jako jsou COSME a Budoucí a vznikající technologie, které významnou měrou přispívají k úspěchu začínajících podniků a malých a středních podniků, jež jsou páteří evropské ekonomiky a hlavními motory hospodářského růstu, vytváření pracovních míst, inovací a sociální integrace; poukazuje na vysokou míru provádění těchto programů a na jejich schopnost absorbovat ještě více;

Bezpečnost a mír pro evropské občany

10.  má za to, že ochrana vnějších hranic EU a její vnitřní bezpečnosti s podporou posílené evropské pohraniční a pobřežní stráže a Europolu, Evropská unie bez vnitřních hranic a řádné fungování schengenského prostoru a svobody pohybu v EU spolu nerozlučně souvisí a vzájemně si prospívají; současně zdůrazňuje důležitost robustních investic EU v oblasti vnitřní bezpečnosti, mimo jiné s cílem posílit vymahatelnost práva EU a reakci justice na hrozby přeshraniční trestné činnosti a podpořit výměnu informací, a to s ještě větší podporou pro Eurojust a Úřad evropského veřejného žalobce; pokládá za povinnost zajistit, aby agentury, které působí v oblasti bezpečnosti, spravedlnosti a ochrany hranic, měly adekvátní financování, dostatečný počet zaměstnanců a odpovídající školení pro ně, jelikož současná výše financování je s ohledem na výrazné zvýšení jejich odpovědností, důležitost spolupráce mezi nimi, potřebu technologických inovací a uzpůsobení se a jejích naprosto zásadní úlohu při posilování spolupráce a koordinace mezi členskými státy nedostatečná;

11.  současně zdůrazňuje humanitární odpovědnost EU v migrační politice a uznává klíčovou úlohu Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a Agentury pro základní práva při vytváření a uplatňování společných azylových postupů v členských státech; pokládá za povinnost zajistit, aby agentury, které působí v oblasti migrace, azylu a lidských práv, měly adekvátní financování, dostatečný počet zaměstnanců a odpovídající školení pro ně, s odpovídajícími finančními a lidskými zdroji, které jim umožní řádně plnit svou roli;

12.  vítá závazek členských států k obnovené agendě EU v oblasti obrany a jejich ochotu k další evropské spolupráci na poli obrany; zdůrazňuje důležitost zahájení Evropského programu rozvoje obranného průmyslu (EDIDP) jako první fáze Evropského obranného fondu; požaduje další zvýšení rozpočtu Unie na obranu, které je třeba financovat výlučně z nových prostředků, aby se zlepšila konkurenceschopnost a inovativnost evropského obranného průmyslu;

13.  rozhodně podporuje zvýšené úsilí EU při boji proti rostoucím bezpečnostním hrozbám, jako je radikalizace a násilný extremismus v Evropě a sousedních zemích, a lepší koordinaci těchto programů na úrovni EU;

14.  zdůrazňuje, že pro prosperitu a bezpečnost Unie a pro ochranu soukromí jejích občanů má zásadní význam kybernetická bezpečnost, že kybernetické útoky, kyberkriminalita a manipulace ohrožují otevřené společnosti a že hospodářská špionáž brání fungování digitálního jednotného trhu a je hrozbou pro konkurenceschopnost evropských podniků; požaduje odpovídající finanční zdroje k tomu, aby bylo možno všem příslušným agenturám poskytnout dostatečné finanční prostředky na pokrytí jejich operačních a administrativních úkolů ve snaze pomoci jim zabezpečit sítě a informační systémy, vybudovat si dostatečnou odolnost v kyberprostoru a bojovat proti kyberkriminalitě; podporuje v této souvislosti strategickou spolupráci Agentury EU pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) a Europolu;

15.  připomíná, že mír a stabilita jsou základními hodnotami, které jsou podporovány z rozpočtu Evropské unie, a zdůrazňuje v tomto ohledu, jak významnou měrou přispěla Unie k míru a usmíření na irském ostrově, zejména svou podporou Velkopáteční dohody a financováním programů PEACE a INTERREG; zdůrazňuje, že je důležité zachovat financování pro tyto programy i po brexitu;

16.  s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2018 o využívání údajů uživatelů Facebooku společností Cambridge Analytica a jeho dopadu na ochranu údajů(6) vyjadřuje přesvědčení, že pokud chceme zajistit řádné demokratické volby, zejména v roce konání evropských voleb, musí být naší prioritou boj proti dezinformacím, zejména jejich vyhledáváním a odhalováním, a proti jakýmkoli jiným druhům vměšování cizích států; požaduje další finanční prostředky k systematičtějšímu používání nástrojů strategické komunikace, které umožní důraznou a koordinovanou reakci EU; podporuje pokyny, které Komise vydala ohledně toho, jak by měla být používána stávající pravidla EU pro boj proti využívání osobních údajů k zaměření se na občany na sociálních médiích v době voleb, a to s cílem zajistit spravedlivé volby;

17.  je znepokojen tím, že ne dost Evropanů sdílí dojem, že Evropská unie pracuje v jejich prospěch a že jim poskytuje významné výhody; žádá, aby byly Komisi poskytnuty adekvátní finanční zdroje na investice do nástrojů, jako je nedávná iniciativa Parlamentu „Co dělá Evropa pro mě?“ a aplikace Citizens’ App, které občany informují o činnosti Unie a vyzdvihují úsilí, jež Unie vynakládá na podporu míru, demokracie, právního státu a svobody slova; domnívá se, že tyto nástroje by měly být více nasazovány na úrovni členských států;

18.  poukazuje na to, že společná zemědělská politika a společná rybářská politika jsou základními kameny evropské integrace, které mají zajistit dodávky bezpečných a vysoce kvalitních potravin pro evropské občany, řádné fungování jednotného zemědělského trhu, udržitelnost venkovských regionů na mnoho let a udržitelné řízení přírodních zdrojů; připomíná, že tyto politiky přispívají k životaschopnosti a stabilitě EU; vyzývá Komisi, aby i nadále podporovala producenty v celé Evropě, aby se dokázali vyrovnat s nečekanou volatilitou trhů a mohli zajišťovat dodávky bezpečných a vysoce kvalitních potravin; požaduje, aby zvláštní pozornost byla věnována drobnému zemědělství a rybolovu;

Posilování solidarity a vzájemného porozumění

19.  požaduje dodatečné finanční zdroje, aby bylo možné uspokojit budoucí zájem o program Erasmus+, který je primárním programem pro vzdělávání a odbornou přípravu, včetně profesní přípravy, mládež a sport v Evropě, přičemž je třeba vzít v potaz také jeho vnější rozměr; zdůrazňuje, že je zapotřebí vyčlenit adekvátní zdroje na demokratizaci tohoto programu, aby jeho prostředky byly zpřístupněny lidem ze všech vrstev, a na vytvoření Evropského rámce pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu, který by byl jedním z nástrojů boje proti nezaměstnanosti mladých lidí; připomíná, že Parlament požadoval, aby byl finanční příděl na tento program v příštím VFR zvýšen na trojnásobek; vyzývá k prohloubení spolupráce mezi vzděláváním, učňovskou přípravou, kulturou a výzkumem;

20.  připomíná, že v době, kdy je evropský projekt zpochybňován, je velmi důležité obnovit silný závazek vůči Evropě prostřednictvím kultury, znalostí, tvorby a inovací; je proto přesvědčen, že by měly být v odpovídající míře podporovány programy Kreativní Evropa a MEDIA;

21.  zdůrazňuje, že boj proti nezaměstnanosti mladých lidí vyžaduje rozsáhlé dodatečné financování, aby mohly být vytvářeny příležitosti ve vzdělávání, odborné přípravě a zaměstnanosti; poukazuje v této souvislosti na pozitivní dopad Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, z níž do konce roku 2017 obdrželo podporu přibližně 1,7 milionu mladých lidí; vítá skutečnost, že na důrazný požadavek Parlamentu bylo během jednání o rozpočtu na rok 2019 rozhodnuto, že celková částka pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí bude v roce 2019 navýšena na 350 milionů EUR; očekává, že rozpočet na rok 2020 bude odrážet velmi ambiciózní cíle tohoto programu, aby se v příštím VFR zajistil hladký přechod na program Evropský sociální fond plus (ESF+); zdůrazňuje, že je třeba urychlit plnění tohoto programu a zefektivnit jej, aby vnitrostátním politikám zaměstnanosti přinášel vyšší evropskou přidanou hodnotu;

22.  je přesvědčen o tom, že sociální soudržnost v Evropě musí přispívat k udržitelným řešením v boji proti chudobě, sociálnímu vyloučení a diskriminaci, k lepšímu začlenění osob se zdravotním postižením do společnosti a k řešení dlouhodobé strukturální demografické změny; zdůrazňuje, že jsou zapotřebí finanční zdroje na důležité programy EU, které pomáhají zajistit stárnoucí evropské populaci adekvátní podporu, pokud jde o přístup k mobilitě, zdravotní péči a veřejným službám;

23.  připomíná, že členské státy musí migraci a žádosti o azyl řešit solidárně a nést za ně společně odpovědnost, a vyzývá členské státy, aby skrze národní programy dobře využívaly Azylový, migrační a integrační fond (AMIF); žádá pro tento fond dostatečný rozpočet na rok 2020, aby mohl podporovat přijímání žadatelů o azyl v členských státech, spravedlivé strategie navracení, programy pro znovuusídlení, politiku legální migrace a prosazování účinné integrace státních příslušníků třetích zemí; domnívá se, že by měla být posílena úloha měst a obcí v evropském azylovém systému;

24.  připomíná, že dlouhodobé řešení současného fenoménu migrace spočívá v politickém, hospodářském a sociálním rozvoji zemí, z nichž proudí migrační toky; žádá, aby do evropského nástroje sousedství a nástroje pro rozvojovou spolupráci byly vloženy dostatečné finanční prostředky na podporu této priority a dalšího rozvoje udržitelných a vzájemně prospěšných partnerství např. s africkými zeměmi; v tomto kontextu potvrzuje, že mezinárodním organizacím, včetně Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků na Blízkém východě (UNRWA), Agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Mezinárodní organizace pro migraci (IOM), je nutné poskytnout dostatečnou a nepřetržitou podporu; žádá posílení finanční a organizační podpory programů, které přispívají ke spolupráci EU s partnerskými zeměmi v oblastech, jako je odborné vzdělávání, zakládání startupů, podpora malých a středních podniků, zdravotní péče a vzdělávání, a dále politik týkajících se dodávek pitné vody, čištění odpadních vod a odstraňování odpadů;

25.  je přesvědčen, že diskriminaci na základě pohlaví nelze tolerovat, protože se neslučuje s hodnotami EU; poukazuje na to znepokojivě nízkou úspěšnost žádostí o prostředky z programu Daphne a dalších fondů zaměřených na potírání násilí páchaného na ženách a dívkách, a má v úmyslu tomuto fondu zajistit větší objem financování; dále se domnívá, že genderový mainstreaming je účinnou strategií k dosažení rovnosti žen a mužů a k boji proti diskriminaci, a žádá aby do všech významných unijních politik a programů financování bylo začleněno hledisko rovného postavení pohlaví; očekává, že Komise co nejdříve předloží rámec pro genderový mainstreaming v rozpočtu Unie;

26.  připomíná význam evropské politiky sousedství, která posiluje vztahy se sousedními zeměmi, podporuje mírové procesy, posiluje hospodářský a sociální růst a udržitelnou přeshraniční spolupráci; připomíná, že pevné vztahy mezi EU a zeměmi západního Balkánu mají zásadní význam pro stabilizaci této oblasti a její předvstupní proces; připomíná, že financování z rozpočtových prostředků Unie musí být nastaveno tak, aby posílilo kapacity těchto zemí, aby mohly pokračovat v provádění nezbytných právních, politických, sociálních a hospodářských reforem, zejména by mělo podporovat zlepšování řádného fungování veřejné správy, stabilitu a odolnost demokratických institucí a uplatňování zásad právního státu;

Životní prostředí a změna klimatu

27.  zdůrazňuje, že rozpočet na rok 2020 musí významně přispět k řešení environmentálních výzev a změny klimatu, aby se podařilo dohnat současné zpoždění a aby EU dostála svým závazkům; připomíná, že Unie oficiálně přislíbila, že se stane průkopníkem v přechodu na nízkouhlíkové oběhové hospodářství, které bude neutrální z hlediska klimatu, avšak s politováním konstatuje, že Unii se nedaří své klimatické cíle plnit, zejména pak závazek, že 20 % výdajů Unie bude v letech 2014 až 2020 vyčleněno na oblasti související s klimatem; domnívá se proto, že má-li se pokročit v plnění cílů klimatické politiky Unie a Pařížské dohody, je naprosto nezbytné významně zvýšit výdaje spojené s klimatem; domnívá se, že by mělo být nadále prosazováno a optimalizováno začleňování klimatického hlediska do všech oblastí unijní politiky a ve vhodných případech zavedeno testování z hlediska klimatu a udržitelnosti; požaduje zvýšení finančních prostředků všech příslušných programů Unie, aby byly podpořeny projekty s evropskou přidanou hodnotou, které přispívají k přechodu na čisté zdroje energie a hospodárné využívání zdrojů, a podporují udržitelnou zelenou a modrou ekonomiku a ochranu přírody s důrazem na zachování biologické rozmanitosti, přírodních stanovišť a ohrožených druhů;

28.  připomíná, že EU by měla v zájmu důsledného a účinného přístupu k řešení změny klimatu všechny budoucí obchodní smlouvy podmiňovat ratifikací a plněním Pařížské dohody; v tomto ohledu připomíná své usnesení ze dne 3. července 2018 o diplomacii v oblasti klimatu(7) a svou výzvu Komisi, aby posoudila soulad všech stávajících dohod o volném obchodu se závazky Pařížské dohody; domnívá se, že pokud by některá partnerská země EU tyto závazky nesplnila, mohla by Komise vůči ní dočasně pozastavit závazky EU v oblasti liberalizace obchodu;

Nevyřešené problémy rozpočtového procesu pro rok 2020

29.  očekává, že vystoupení Spojeného království z Evropské unie v březnu 2019 nebude mít na rozpočet na rok 2020 přímý vliv, protože Spojené království bude do tohoto rozpočtu přispívat a bude se účastnit jeho plnění; důrazně však Komisi vyzývá, aby vyhodnotila všechny možné scénáře a připravila se na ně, aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Unie, a aby vypracovala pohotovostní plán, v němž stanoví jasné závazky a mechanismy k ochraně rozpočtu EU v případě, že Spojené království nebude přispívat do provádění rozpočtu EU na rok 2020 a nebude se ho účastnit;

30.  připomíná, že na základě společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o posílení okruhu 1a prostřednictvím opravného rozpočtu vydaného ve společných závěrech k rozpočtu na rok 2019 představí Komise opravný rozpočet, v němž navýší prostředky na programy Erasmus+ a Horizont 2020, jakmile bude na jaře 2019 dokončena technická úprava VFR na rok 2020, aby ho mohla Rada a Parlament rychle zpracovat;

31.  zdůrazňuje, že čl. 15 odst. 3 finančního nařízení umožňuje, aby závazky zrušené v důsledku úplného či částečného neuskutečnění příslušných výzkumných projektů byly v rámci ročního rozpočtového procesu znovu dány k dispozici na výzkumné programy, a konstatuje, že pro jejich čerpání nestanoví žádné další podmínky; vybízí Komisi, aby poskytla konkrétní informace o tom, kolik prostředků na závazky určených na výzkumné programy bylo zrušeno, a veškeré relevantní údaje o čl. 15 odst. 3 finančního nařízení; žádá předsednictví Rady, aby vyjasnila, zda všechny členské státy tento článek nyní plně chápou; každopádně žádá, aby se tento článek a odpovídající postup použily v rozpočtovém procesu na rok 2020 a aby již byly zohledněny v návrhu rozpočtu;

32.  je přesvědčen, že Parlament jako složka rozpočtového orgánu přímo volená občany by měl naplňovat svou politickou úlohu a předkládat návrhy pilotních projektů a přípravných akcí vyjadřujících jeho politickou vizi do budoucna; v této souvislosti se zavazuje předložit soubor návrhů pilotních projektů a přípravných akcí vypracovaných v úzké spolupráci s každým ze svých výborů, aby byla nalezena náležitá rovnováha mezi politickou vůlí a technickou proveditelností v souladu s posouzením Komise;

o
o   o

33.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

(1) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(2) Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884.
(3) Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1.
(4) Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105.
(5) Úř. věst. L 67, 7.3.2019.
(6) Přijaté texty, P8_TA(2018)0433.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0280.

Poslední aktualizace: 15. března 2019Právní upozornění