Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0180(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0483/2018

Předložené texty :

A8-0483/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 26/03/2019 - 7.17
CRE 26/03/2019 - 7.17

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0237

Přijaté texty
PDF 238kWORD 62k
Úterý, 26. března 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem ***I
P8_TA-PROV(2019)0237A8-0483/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem (COM(2018)0355 – C8-0209/2018 – 2018/0180(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0355),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v  souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0209/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0483/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 24.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení (EU) 2016/1011, pokud jde o referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima a referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou(1)
P8_TC1-COD(2018)0180

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Dne 25. září 2015 přijalo Valné shromáždění OSN nový rámec pro globální udržitelný rozvoj: tzv. Agendu pro udržitelný rozvoj 2030, jejímž základem jsou cíle udržitelného rozvoje (SDG). Sdělení Komise z roku 2016 o dalších krocích k udržitelné evropské budoucnosti spojuje cíle udržitelného rozvoje s rámcem politiky Unie se záměrem zajistit, aby všechny akce a politické iniciativy Unie na území Unie i celosvětově tyto cíle udržitelného rozvoje hned od počátku zohledňovaly. Evropská rada v závěrech ze dne 20. června 2017 potvrdila závazek Unie a členských států k provádění Agendy 2030 v plném rozsahu, soudržným, komplexním, integrovaným a účinným způsobem a v těsné spolupráci s partnery a dalšími zúčastněnými stranami.

(2)  V roce 2015 uzavřela Evropská unie Pařížskou dohodu(4). Čl. 2 písm. c) této dohody stanoví za cíl posílit reakci na změnu klimatu mimo jiné snahou o to, aby finanční toky důsledně směřovaly k nízkým emisím skleníkových plynů a k rozvoji odolnému vůči změně klimatu.

(3)   V roce 2018 zveřejnil Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zvláštní zprávu o globálním oteplení o 1,5 °C, která uváděla, že omezení globálního oteplení na 1,5 °C bude vyžadovat rychlé, dalekosáhlé a bezprecedentní změny ve všech aspektech společnosti a že by omezení globálního oteplení na 1,5 °C ve srovnání s 2 °C mohlo jít ruku v ruce se zajištěním udržitelnější a spravedlivější společnosti.

(4)  Udržitelnost a přechod na nízkouhlíkové oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu a účinněji využívající zdroje jsou zásadní pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Unie Udržitelnost je již dlouho jádrem evropského projektu a Smlouvy ▌uznávají její sociální a environmentální rozměr. Možnost transformace kultury ve finančním sektoru směrem k udržitelnosti s cílem zajistit, aby celosvětový nárůst průměrné teploty zůstal výrazně pod 2° C, je omezená. Je proto nezbytné, aby investice do nové infrastruktury byly dlouhodobě udržitelné.

(5)  V březnu 2018 Komise zveřejnila akční plán Financování udržitelného růstu(5), jímž zahájila ambiciózní a komplexní strategii pro udržitelné finance. Jedním z cílů tohoto akčního plánu je přesměrovat toky kapitálu do udržitelných investic, a pomoci tak dosáhnout udržitelného růstu podporujícího začlenění. Větší důraz na omezení dopadu změny klimatu je zásadní, protože se výrazně zvýšil počet katastrof vyvolaných nepředvídatelností povětrnostních vlivů.

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU(6) požadovalo navýšit soukromé financování výdajů v oblasti životního prostředí a klimatu a za tímto účelem zejména vytvořit pobídky a metodiky, které budou motivovat společnosti k měření environmentálních nákladů své podnikatelské činnosti a zisků plynoucích z využívání environmentálních služeb.

(7)  Dosažení cílů udržitelného rozvoje v Unii vyžaduje směrování kapitálových toků do udržitelných investic. Pro dosažení těchto cílů je důležité plně využít potenciálu vnitřního trhu. V této souvislosti je zásadní odstranit překážky efektivního toku kapitálu do udržitelných investic na vnitřním trhu a zabránit vzniku takových očekávaných překážek.

(8)  Aby bylo dosaženo dlouhodobých cílů Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování a výrazně se snížily rizika a dopady změny klimatu, mělo by být celosvětovým cílem udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod 2°C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a nadále usilovat o omezení nárůstu teploty na 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011(7) zavádí jednotná pravidla pro referenční hodnoty v Unii a upravuje jejich různé typy. Stále více investorů zaujímá investiční strategie zohledňující nízké emise uhlíku a využívá referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice jako referenci nebo k měření výkonnosti investičního portfolia. Zavedení referenčních hodnot EU pro transformaci zohledňující klima a referenčních hodnot EU v souladu s Pařížskou dohodou podpořené metodikou v souvislosti se závazky vyplývajícími z Pařížské dohody, které se týkají emisí uhlíku, by přispělo k větší transparentnosti a pomohlo by předcházet environmentálním dezinformacím (tzv. greenwashingu).

(10)  Do skupiny indexů zohledňujících nízké emise uhlíku lze v současné době zařadit celou řadu různých indexů. Tyto indexy se používají jako referenční hodnoty pro investiční portfolia a produkty, s nimiž se obchoduje přes hranice. Kvalita a integrita referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice ovlivňuje účinné fungování vnitřního trhu, pokud jde o širokou škálu individuálních a kolektivních investičních portfolií. Mnoho indexů zohledňujících nízké emise uhlíku, které se používají jako měřítka výkonnosti investičních portfolií zejména pro oddělené investiční účty a systémy kolektivního investování, je poskytováno v jednom členském státě, avšak používáno správci portfolií a aktiv v jiných členských státech. Správci portfolií a aktiv kromě toho často zajišťují rizika expozice emisím uhlíku za použití referenčních hodnot stanovených v jiných členských státech.

(11)  Na trhu se objevily různé kategorie indexů zohledňujících nízké emise uhlíku s různým stupněm ambicí. Zatímco některé referenční hodnoty mají za cíl snížit uhlíkovou stopu na úrovni standardního investičního portfolia, jiné vybírají pouze komponenty, které přispívají k dosažení cíle 2 °C stanoveného v Pařížské dohodě. Přes rozdíly v cílech a strategiích je mnoho těchto referenčních hodnot obecně označováno jako referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice. Minimální standardy a společná metodika referenčních hodnot EU pro transformaci zohledňující klima a referenčních hodnot EU v souladu s Pařížskou dohodou by pomohly předcházet environmentálním dezinformacím (tzv. greenwashingu).

(12)  Odlišné metodické přístupy ke stanovení referenčních hodnot vedou k roztříštěnosti vnitřního trhu, neboť uživatelé referenčních hodnot nemají jistotu ohledně toho, zda je určitý index zohledňující nízké emise uhlíku referenční hodnotou související s cílem 2°C, nebo pouze referenční hodnotou, jejímž cílem je snížit uhlíkovou stopu standardního investičního portfolia. Případné neoprávněné výroky administrátorů o povaze jejich referenčních hodnot co do nízké uhlíkové stopy budou členské státy pravděpodobné řešit tím, že přijmou různá pravidla, aby se předešlo ▌zmatení mezi investory a nejasnostem pro investory, pokud jde o cíle a úroveň ambicí, na nichž jsou založeny různé kategorie indexů zohledňujících nízké emise uhlíku používaných jako referenční hodnoty pro portfolia nízkouhlíkových investic.

(13)  Kdyby nevznikl harmonizovaný rámec, který zajistí přesnost a integritu hlavních kategorií referenčních hodnot pro nízkouhlíkové investice používaných v individuálních nebo kolektivních investičních portfoliích, je pravděpodobné, že rozdíly v přístupech členských států vytvoří překážky bránící hladkému fungování vnitřního trhu.

(14)  S cílem zachovat řádné fungování vnitřního trhu ve prospěch koncového investora dále zlepšit podmínky jeho fungování a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a investorů je proto vhodné pozměnit nařízení (EU) 2016/1011 zavedením regulačního rámce na úrovni Unie, který stanoví minimální požadavky na referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima a referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou. V tomto ohledu je obzvláště důležité, aby tato kritéria významně nepoškozovala ostatní environmentální, sociální a správní cíle.

(15)  Zavedení jasného odlišení mezi referenčními hodnotami EU pro transformaci zohledňující klima a referenčními hodnotami EU v souladu s Pařížskou dohodou a vypracování minimálních norem pro každou z nich by přispělo ke konzistenci těchto referenčních hodnot. Referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou by měly být na úrovni indexů v souladu s dlouhodobým cílem Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování.

(16)  S cílem zajistit, aby označení „referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima“ a „referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou“ byla pro investory v celé Unii spolehlivá a snadno rozpoznatelná, by měli být pro užívání těchto označení při uvádění těchto referenčních hodnot na trh v Unii způsobilí pouze administrátoři, kteří dodržují požadavky stanovené v tomto nařízení.

(17)  Toto nařízení by se mělo uplatňovat pouze na referenční hodnoty používající označení „referenční hodnota EU pro transformaci zohledňující klima“ nebo „referenční hodnota EU v souladu s Pařížskou dohodou“.

(18)  S cílem vybídnout společnosti, aby zveřejňovaly věrohodné cíle snižování emisí uhlíku, by měl administrátor určité referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima při výběru nebo vážení podkladových aktiv zohledňovat společnosti, které hodlají snížit své emise uhlíku směrem k celkovému souladu s dlouhodobým cílem Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování. Tento cíl by měl být zveřejněn a měl by být věrohodný v tom smyslu, že by měl znamenat skutečný závazek k dekarbonizaci a měl by být dostatečně podrobný a technicky životaschopný.

(19)  Uživatelé ▌referenčních hodnot však nemají vždy nezbytné informace o tom, do jaké míry metodika administrátorů referenčních hodnot ▌faktory ESG zohledňuje. Stávající informace často nejsou dostupné uceleně, nebo neexistují, a neumožňují účinné srovnání pro účely investování přes hranice. Aby účastníci trhu mohli přijímat informovaná rozhodnutí, měli by být všichni administrátoři referenčních hodnot s výjimkou administrátorů referenčních hodnot týkajících se úrokové sazby a směnného kursu povinni zveřejňovat ▌v prohlášení o referenční hodnotě, zda jejich referenční hodnoty nebo skupina příbuzných referenčních hodnot sledují či nesledují cíle ESG a zda administrátor referenčních hodnot tyto referenční hodnoty nabízí nebo ne.

(20)  S cílem informovat investory o míře souladu s Pařížskou dohodou o klimatu u významných referenčních hodnot pro akcie a dluhopisy, jakož i u referenčních hodnot EU pro transformaci zohledňující klima a u referenčních hodnot EU v souladu s Pařížskou dohodou, by administrátor referenční hodnoty měl zveřejnit podrobné informace o tom, zda a do jaké míry je či není zajištěn celkový stupeň souladu s cílem snižování emisí uhlíku nebo dosažení dlouhodobých cílů Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování.

(21)  Ze stejných důvodů by administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci zohledňující klima a referenčních hodnot EU v souladu s Pařížskou dohodou měli rovněž zveřejňovat své metodiky použité pro jejich výpočet. Tyto informace by měly popisovat, jakým způsobem byla vybrána a vážena podkladová aktiva a která aktiva byla vyloučena a z jakého důvodu. ▌Aby bylo možné posoudit, jak referenční hodnota přispívá k plnění environmentálních cílů, měl by její administrátor uvést, jak byly měřeny emise uhlíku podkladových aktiv, jejich příslušné hodnoty včetně celkové uhlíkové stopy referenční hodnoty a druh a zdroj použitých údajů. Aby si správci aktiv mohli pro svou investiční strategii zvolit nejvhodnější referenční hodnotu, měli by administrátoři referenčních hodnot odůvodnit parametry své metodiky a vysvětlit, jak referenční hodnota přispívá k environmentálním cílům ▌. Zveřejněné informace by měly obsahovat rovněž podrobnosti o četnosti přezkumů a o příslušném postupu.

(22)  Metody použité u referenčních hodnot EU pro transformaci zohledňující klima a referenčních hodnot EU v souladu s Pařížskou dohodou by se měly zakládat na vědecky podložených dekarbonizačních trajektoriích nebo na celkovém souladu s dlouhodobými cíli Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování.

(23)  V zájmu zajištění trvalého sledování vybraného cíle v oblasti zmírňování změny klimatu by administrátoři referenčních hodnot EU pro transformaci zohledňující klima a referenčních hodnot EU v souladu s Pařížskou dohodou měli pravidelně přezkoumávat svou metodiku a informovat uživatele o platných postupech pro podstatné změny. V případě zavedení podstatné změny by administrátoři referenčních hodnot měli sdělit důvody této změny a vysvětlit, jak je uvedená změna v souladu s původními cíli referenčních hodnot.

(24)  Referenční hodnoty bez pokladových aktiv, které mají dopad na změnu klimatu, jako například referenční hodnoty týkající se úrokové sazby a směnného kursu, by měly být vyňaty ze zveřejnění v jejich prohlášení o referenčních hodnotách uvádějícím, zda a do jaké míry je či není zajištěn celkový stupeň souladu s cílem snižování emisí uhlíku nebo dosažení cílů Pařížské dohody o klimatu. Mimoto by v případě těchto referenčních hodnot nebo skupin příbuzných referenčních hodnot, které nesledují cíle v oblasti emisí uhlíku, mělo stačit, aby v prohlášení o referenční hodnotě bylo jasně uvedeno, že tyto cíle nesledují.

(25)  S cílem zvýšit transparentnost a zajistit odpovídající úroveň harmonizace by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie za účelem upřesnění minimálního obsahu informačních povinností administrátorů referenčních hodnot EU pro transformaci zohledňující klima a referenčních hodnot EU v souladu s Pařížskou dohodou a za účelem stanovení minimálních standardů pro harmonizaci metodiky referenčních hodnot EU pro transformaci zohledňující klima a referenčních hodnot EU v souladu s Pařížskou dohodou, včetně metody pro výpočet emisí uhlíku ▌ spojených s podkladovými aktivy, s přihlédnutím k metodám stanovení environmentální stopy produktu a organizace definovaným v bodě 2 písm. a) a b) doporučení Komise 2013/179/EU(8) a práci skupiny technických odborníků na udržitelné finance. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající otevřené a veřejné konzultace o každém z uvedených aktů v přenesené pravomoci, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci, a mají k dispozici zápisy ze všech jednání skupiny Komise sdružující technické odborníky na udržitelné finance.

(26)  V čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1011 bylo zavedeno přechodné období, podle nějž musí poskytovatel indexu poskytující určitou referenční hodnotu ke dni 30. června 2016 požádat o povolení do 1. ledna 2020. Přerušení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem může mít dopad na integritu trhu, finanční stabilitu, spotřebitele, reálnou ekonomiku nebo na financování domácností a podniků v členských státech. Přerušení poskytování referenční hodnoty s kritickým významem ze strany administrátora by mohlo ovlivnit platnost finančních smluv nebo finančních nástrojů. Přerušení poskytování takové referenční hodnoty s kritickým významem by mohlo způsobit problémy investorům i spotřebitelům a mít potenciálně závažné dopady na finanční stabilitu. Pokud by se navíc zastavilo poskytování vstupních údajů pro referenční hodnoty s kritickým významem, mohlo by to narušit reprezentativnost těchto referenčních hodnot a negativně ovlivnit jejich schopnost být odrazem podkladového trhu nebo ekonomické reality. Možnost uložit povinnost administrace referenčních hodnot s kritickým významem i možnost uložit povinnost dodávat vstupní údaje pro ně by tudíž měla být zajištěna po celkovou dobu 5 let. Referenční hodnoty s kritickým významem jsou v současnosti předmětem reformy. Přechod od stávající referenční hodnoty s kritickým významem k příslušné nástupnické sazbě vyžaduje přechodné období, aby bylo možné bez přerušení dokončit veškeré právní a technické úpravy, které jsou pro takový přechod nezbytné. Během tohoto přechodného období by bylo zapotřebí stávající referenční hodnotu s kritickým významem zveřejňovat spolu s definitivní nástupnickou sazbou. Proto je nezbytné prodloužit dobu, po kterou lze stávající referenční hodnotu s kritickým významem zveřejňovat a používat bez toho, aby její administrátor žádal o povolení.

(27)  Nařízení (EU) 2016/1011 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) 2016/1011

Nařízení (EU) 2016/1011 se mění takto:

(1)  V čl. 3 odst. 1 se vkládají nové body ▌, které znějí:"

„(23a) „referenční hodnotou EU pro transformaci zohledňující klima“ referenční hodnota, která je označena jako referenční hodnota EU pro transformaci zohledňující klima v tom případě, že podkladová aktiva pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce jsou vybírána, vážena nebo vyloučena tak, aby výsledné referenční portfolio bylo na dekarbonizační trajektorii, a je rovněž koncipována v souladu s minimálními normami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 19a odst. 2.

Poskytovatelé referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima vybírají, váží nebo vylučují podkladová aktiva vydaná společnostmi, jež se k 31. prosinci 2022 řídí dekarbonizační trajektorií, v souladu s těmito požadavky:

   (i) společnosti zveřejní měřitelné a časově ohraničené cíle pro snížení emisí uhlíku;
   (ii) společnosti zveřejní snížení emisí uhlíku, jež je rozčleněno na úroveň příslušných fungujících dceřiných podniků;
   (iii) společnosti každoročně zveřejní informace o pokroku při dosahování těchto cílů;
   (iv) činnosti podkladových aktiv nesmějí významně poškodit jiné cíle ESG.
   (23b) „referenční hodnotou EU v souladu s Pařížskou dohodou“ referenční hodnota, která je označena jako referenční hodnota EU v souladu s Pařížskou dohodou v tom případě, že její podkladová aktiva pro účely bodu 1 písm. b) podbodu ii) tohoto odstavce jsou vybírána tak, aby byly emise uhlíku výsledného referenčního portfolia v souladu s dlouhodobým cílem Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování, a je rovněž koncipována v souladu s minimálními normami stanovenými v aktech v přenesené pravomoci uvedených v čl. 19a odst. 2.

Činnosti podkladových aktiv nesmějí významně poškodit jiné cíle ESG.

Komise přijme do 1. ledna 2021 v souladu s čl. 19a odst. 2 akt v přenesené pravomoci, jež se bude týkat minimálních norem, s nimiž počítá čl. 3 odst. 1 bod 23b, a ve kterém určí odvětví, jež mají být vyloučena, protože nemají měřitelné a časově omezené cíle pro snížení emisí uhlíku v souladu s dlouhodobým cílem Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování.

Při vypracovávání aktů v přenesené pravomoci uvedených v odstavci 1 přihlédne Komise k práci skupiny technických odborníků na udržitelné finance.

Akt v přenesené pravomoci je poté každé tři roky aktualizován.

   (23c) „dekarbonizační trajektorií“ měřitelná, vědecky podložená a časově vymezená trajektorie ke snížení emisí okruhu 1, 2 a 3 a emisí uhlíku směrem ke sladění s dlouhodobým cílem Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování.“

"

(2)  Článek 13 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno ▌, které zní:"

„d) vysvětlení, jakým způsobem klíčové prvky metodiky uvedené v písmenu a) odrážejí environmentální, sociální nebo správní („ESG“) faktory u každé referenční hodnoty nebo skupiny příbuzných referenčních hodnot vyjma referenčních hodnot týkajících se směnného kursu a úrokové sazby“.

"

b)  vkládá se nový odstavec ▌, který zní:"

„2a. Komise je v souladu s článkem 49 zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci k upřesnění minimálního obsahu vysvětlení uvedeného v odst. 1 písm. d) tohoto článku, jakož i standardního formátu, který má být použit .“;

"

(3)  V hlavě III se vkládá nová kapitola ▌, která zní:"

„KAPITOLA 3a

Referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima a referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou

Článek 19a

Referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima a referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou

1.  Na poskytování referenčních hodnot označených jako referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima a referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou a na dodávání vstupních údajů pro tyto referenční hodnoty se vedle požadavků hlavy II, III a IV nebo místo nich vztahují požadavky stanovené v příloze III.

2.  Komisi je v souladu s článkem 49 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem upřesnění minimálních norem pro referenční hodnoty označené jako referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima a referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou s cílem stanovit:

   a) kritéria pro výběr podkladových aktiv, případně včetně jakýchkoli kritérií pro vyloučení aktiv;
   b) kritéria a metody pro vážení podkladových aktiv v referenční hodnotě;
   c) určení dekarbonizační trajektorie pro referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima.

3.  Administrátor referenční hodnoty, který poskytuje referenční hodnotu EU pro transformaci zohledňující klima nebo referenční hodnotu EU v souladu s Pařížskou dohodou, musí požadavky uvedené v odstavci 1 splnit do 30. dubna 2020;

Článek 19b

Administrátoři nacházející se v Unii, kteří poskytují referenční hodnoty se značným významem, jenž je určen na základě hodnoty jednoho nebo více z podkladových aktiv nebo cen, se do 1. ledna 2022 vynasnaží uvést na trh jednu nebo více referenčních hodnot EU pro transformaci zohledňující klima.

"

(4)  V čl. 21 odst. 3 se poslední pododstavec mění takto:"

„Na konci tohoto období přezkoumá příslušný orgán své rozhodnutí, kterým ukládá administrátorovi nadále zveřejňovat referenční hodnotu, a je-li to nezbytné, může uvedené období prodloužit o vhodnou dobu, avšak nejdéle o dalších 12 měsíců. Celková doba povinné administrace nesmí překročit pět let.“;

"

(5)  V čl. 23 odst. 6 se poslední pododstavec mění takto:"

„Celková doba povinného dodávání vstupních údajů podle prvního pododstavce písm. a) a b) nesmí překročit pět let.“;

"

(6)  V článku 27 se vkládají nové odstavce ▌, které znějí:"

„2a. U každého požadavku v odstavci 2 musí prohlášení o referenční hodnotě obsahovat vysvětlení, jakým způsobem se v každé poskytnuté a zveřejněné referenční hodnotě nebo skupině příbuzných referenčních hodnot ▌odrážejí ▌faktory ESG. V případě těch referenčních hodnot nebo skupin příbuzných referenčních hodnot, které nesledují cíle ESG, postačuje, aby administrátoři referenčních hodnot v prohlášení o referenční hodnotě jasně uvedli, že tyto cíle nesledují.

Pokud portfolio daného administrátora referenčních hodnot neobsahuje žádnou referenční hodnotu podle čl. 3 odst. 1 bodů 23a a 23b nebo pokud nemá žádné referenční hodnoty, které sledují nebo zohledňují cíle ESG, uvede se tato skutečnost v prohlášení o referenční hodnotě ke všem referenčním hodnotám, které tento administrátor poskytuje. Pokud jde o jeho referenční hodnoty pro akcie a dluhopisy se značným významem, zveřejní administrátor referenčních hodnot podrobné prohlášení o referenční hodnotě poskytující informace o tom, zda a do jaké míry je zajištěn celkový soulad s cílem snížit emise uhlíku nebo s úsilím o dosažení dlouhodobého cíle Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování, v souladu s předpisy pro zveřejňování informací o finančních produktech stanovenými v čl. 5 odst. 3 ... [Úřad pro publikace: vložte odkaz na nařízení o zveřejňování informací souvisejících s udržitelnými investicemi a riziky pro udržitelnost].

Nejpozději do 31. prosince 2021 by všechna prohlášení o referenční hodnotě k referenčním hodnotám nebo skupinám příbuzných referenčních hodnot vyjma referenčních hodnot týkajících se směnného kursu a úrokové sazby měla obsahovat vysvětlení, jakým způsobem je jejich metodika v souladu s cílem snižování emisí uhlíku nebo přispívá k dosažení dlouhodobého cíle Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování.“

2b.  Komisi je v souladu s článkem 49 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem upřesnění informací uvedených v odstavci 2a tohoto článku, jakož i standardního formátu, který má být použit pro odkazy na faktory ESG, s cílem umožnit účastníkům trhu přijímat informovaná rozhodnutí a zajistit technickou proveditelnost dodržování daného odstavce.“

"

(7)  Článek 49 se nahrazuje tímto:"

„1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19 odst. 2a, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [Úřad pro publikace: datum vstupu tohoto pozměňujícího aktu v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19 odst. 2a, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci, které je v něm uvedeno. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po svém zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 2, čl. 13 odst. 2a, čl. 19 odst. 2a, čl. 20 odst. 6, čl. 24 odst. 2, čl. 27 odst. 2b, čl. 33 odst. 7, čl. 51 odst. 6 a čl. 54 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.“

"

(8)  V článku 51 se vkládají nové odstavce, které znějí:"

„4a. Poskytovatel indexu může pokračovat v poskytování určité stávající referenční hodnoty, která byla prostřednictvím prováděcího aktu přijatého Komisí v souladu s článkem 20 označena za referenční hodnotu s kritickým významem, do 31. prosince 2021.

4b.  Stávající referenční hodnotu, která byla prostřednictvím prováděcího aktu přijatého Komisí v souladu s článkem 20 označena za referenční hodnotu s kritickým významem, lze ve stávajících a nových finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů používat do 31. prosince 2021.

4c.  Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o rovnocennosti podle čl. 30 odst. 2 nebo 3 nebo pokud nebyl uznán administrátor podle článku 32 nebo nebyla přejata referenční hodnota podle článku 33, používají dohlížené osoby v Unii referenční hodnotu poskytnutou administrátorem nacházejícím se ve třetí zemi, je-li referenční hodnota již používána v Unii jako reference pro finanční nástroje, finanční smlouvy nebo měření výkonnosti investičních fondů, pouze u těch finančních nástrojů, finančních smluv a měření výkonnosti investičních fondů, které na tuto referenční hodnotu v Unii již odkazují nebo které začaly odkazovat na tuto referenční hodnotu před 31. prosincem 2021.“;

3a.  Komise do 31. prosince 2022 podrobí přezkumu minimální normy pro referenční hodnoty uvedené v článku 23a a 23b, aby bylo zajištěno, že výběr podkladových aktiv je soudržný s environmentálně udržitelnými investicemi definovanými v celounijním rámci.

4.  Nejpozději do 31. prosince 2022 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu tohoto nařízení a o proveditelnosti „referenčních hodnot zohledňujících faktory ESG“, ve které přihlédne k vyvíjejícímu se charakteru ukazatelů udržitelnosti a k metodám používaným k jejich měření. Ke zprávě bude případně připojen legislativní návrh.“

"

(9)  V článku 54 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„1a. Do 1. dubna 2020 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dopadu praktického uplatňování ustanovení týkajících se používání referenčních hodnot poskytnutých třetími zeměmi v EU, včetně toho, jak administrátoři referenčních hodnot poskytnutých třetími zeměmi využívají ustanovení o přejímání, uznávání nebo rovnocennosti, a o potenciálních nedostatcích stávajícího rámce. Zpráva rovněž poskytne analýzu důsledků uplatnění ustanovení čl. 51 odst. 4a až 4c na administrátory referenčních hodnot z EU a ze třetích zemí, mimo jiné s ohledem na rovné podmínky. Tato zpráva zejména posoudí, zda je zapotřebí toto nařízení změnit, a případně se k ní připojí legislativní návrh.“

"

(10)  Přílohy se mění v souladu s přílohou tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Administrátor referenční hodnoty, který poskytuje referenční hodnotu EU pro transformaci zohledňující klima nebo referenční hodnotu EU v souladu s Pařížskou dohodou podle článku 19a, musí požadavky uvedené v tomto nařízení splnit do 30. dubna 2020. Administrátoři referenčních hodnot musí požadavky uvedené v čl. 13 odst. 1 písm. d) a v čl. 27 odst. 1a, 1b a 2a splnit do 30. dubna 2020.

Nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Doplňuje se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA III

Referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima a referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou

Metodika pro referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima

1.  Administrátor referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima formalizuje, dokumentuje a zveřejňuje veškeré metodiky, které používá pro výpočet této referenční hodnoty, přičemž za současného zajištění důvěrnosti a ochrany nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodních tajemství) vymezených ve směrnici EU 2016/943 uvede následující:

a)  seznam hlavních složek referenční hodnoty;

b)  všechna kritéria a metody použité v metodice referenční hodnoty, včetně faktorů výběru a vážení, metod měření a zástupných indikátorů;

c)  kritéria použitá k vyloučení aktiv nebo společností, s nimiž se pojí taková úroveň uhlíkové stopy nebo zásob fosilních paliv, jež se neslučuje se zařazením do referenční hodnoty ▌;

d)  kritéria ▌ pro určení dekarbonizační trajektorie;

e)  druh a zdroj ▌údajů použitých k určení dekarbonizační trajektorie, včetně těchto údajů:

i)  emisí generovaných ze zdrojů, které má společnost vydávající podkladová aktiva pod kontrolou – „okruh 1“;

(ii)  emisí ze spotřeby zakoupené elektřiny, páry nebo jiných zdrojů energie generovaných v dodavatelských subjektech společnosti vydávající podkladová aktiva – „okruh 2“;

(iii)  všech nepřímých emisí, na které se nevztahuje písm. h) bod ii) a které vznikají v hodnotovém řetězci společnosti podávající zprávu, včetně emisí v předvýrobní i v povýrobní fázi – „okruh 3“, zejména u odvětví s velkým dopadem na změnu klimatu a její zmírňování;

(iv)  zda se ▌údaje řídí metodami stanovení environmentální stopy produktu a organizace definovanými v bodě 2 písm. a) a b) doporučení Komise 2013/179/EU nebo celosvětovými standardy, jako jsou standardy pracovní skupiny o finančních informacích souvisejících s klimatem při Radě pro finanční stabilitu;

f)  celkové emise uhlíku portfolia indexu ▌;

Pokud je k vytvoření referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima použit základní index, zveřejní se výkonnostní odchylka referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima ve srovnání se základním indexem.

Pokud je k vytvoření referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima použit základní index, zveřejní se poměr mezi tržní hodnotou cenných papírů zařazených do referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima a tržní hodnotou cenných papírů v základním indexu.

Metodika pro referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou

2.   Kromě odst. 1 písm. a), b) a c) uvede administrátor referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou vzorec nebo výpočet, který se používá k určení toho, zda jsou emise v souladu s dlouhodobým cílem Pařížské dohody v oblasti globálního oteplování, přičemž zajistí důvěrnost a ochranu nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodních tajemství) vymezených ve směrnici EU 2016/943.

Změny metodiky

3.  Administrátoři referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima a referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou přijmou a pro potřeby uživatelů zveřejní postupy a zdůvodnění každé navrhované podstatné změny své metodiky. Tyto postupy musí být v souladu s nadřazeným cílem, tedy že výpočty referenčních hodnot musí trvale sledovat cíle transformace zohledňující klima nebo souladu s Pařížskou dohodou. Těmito postupy je zajištěno:

a)  oznámení v předstihu, v jasně vymezené lhůtě, jež poskytne uživatelům dostatečnou možnost analyzovat dopad takových navrhovaných změn a vyjádřit se k nim s ohledem na hodnocení celkové situace provedené administrátorem;

b)  možnost uživatelů vyjádřit se ke změnám a možnost administrátorů na tyto připomínky reagovat, přičemž po uplynutí lhůty pro vyjádření musí být dané připomínky zpřístupněny všem uživatelům trhu s výjimkou případů, kdy autor připomínky požádal o zachování důvěrnosti.

4.  Administrátoři referenční hodnoty EU pro transformaci zohledňující klima a referenční hodnoty EU v souladu s Pařížskou dohodou pravidelně a nejméně jednou ročně přezkoumávají svou metodiku s cílem zajistit, aby referenční hodnoty spolehlivě odrážely stanovené cíle ▌, a zavedou postup pro zohledňování názorů všech příslušných uživatelů.“.

(1)* DOSUD NEPROBĚHLA PRÁVNĚ LINGVISTICKÁ KONTROLA TOHOTO TEXTU.
(2) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 103.
(3)Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019.
(4) Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.
(5) COM(2018)0097 final.
(6) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1).
(8) Doporučení Komise 2013/179/EU ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).

Poslední aktualizace: 27. března 2019Právní upozornění