Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2166(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0110/2019

Předložené texty :

A8-0110/2019

Rozpravy :

PV 26/03/2019 - 12
CRE 26/03/2019 - 12

Hlasování :

PV 26/03/2019 - 13.1
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0242

Přijaté texty
PDF 357kWORD 104k
Úterý, 26. března 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Komise a výkonné agentury
P8_TA-PROV(2019)0242A8-0110/2019
Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Rozhodnutí
 Usnesení

1. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2018/2166(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2017 (COM(2018)0521 – C8‑0318/2018)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016 (COM(2018)0545),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise 2017 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2018)0457),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2017 (COM(2018)0661) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0429),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví(4) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2017 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2019 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 (05824/2019 – C8‑0053/2019),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0110/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium Komisi za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 26. března 2019 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017(7);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí a usnesení, které je jeho nedílnou součástí, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru, jakož i vnitrostátním parlamentům a kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 28.2.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. C 348, 28.9.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. C 357, 4.10.2018, s. 1.
(4) Úř. věst. C 357, 4.10.2018, s. 9.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(7) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0243.


2. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast na rozpočtový rok 2017 (2018/2166(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2017 (COM(2018)0521 – C8‑0318/2018)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2017(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016 (COM(2018)0545) a na připojený pracovní dokument / připojené pracovní dokumenty útvarů Komise,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2017 (COM(2018)0661) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0429),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za rozpočtový rok 2017 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví(5) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2017 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2019 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 (05826/2019 – C8‑0054/2019),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(8), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(9), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/776/EU ze dne 18. prosince 2013, kterým se zřizuje Výkonná agentura pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast a zrušuje rozhodnutí 2009/336/ES(10),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0110/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2017;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 26. března 2019 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017(11);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 28.2.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. C 348, 28.9.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. C 413, 14.11.2018, s. 2.
(4) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 16.
(5) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 209.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(8) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(9) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(10) Úř. věst. L 343, 19.12.2013, s. 46.
(11) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0243.


3. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro malé a střední podniky na rozpočtový rok 2017 (2018/2166(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2017 (COM(2018)0521 – C8‑0318/2018)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2017(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016 (COM(2018)0545) a na připojený pracovní dokument / připojené pracovní dokumenty útvarů Komise,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2017 (COM(2018)0661) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0429),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro malé a střední podniky za rozpočtový rok 2017 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví(5) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2017 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2019 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 (05826/2019 – C8‑0054/2019),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(8), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(9), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/771/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro malé a střední podniky a o zrušení rozhodnutí 2004/20/ES a 2007/372/ES(10),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0110/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2017;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 26. března 2019 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017(11);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro malé a střední podniky, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 28.2.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. C 348, 28.9.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. C 413, 14.11.2018, s. 11.
(4) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 16.
(5) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 213.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(8) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(9) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(10) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 73.
(11) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0243.


4. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny na rozpočtový rok 2017 (2018/2166(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2017 (COM(2018)0521 – C8‑0318/2018)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2017(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016 (COM(2018)0545) a na připojený pracovní dokument / připojené pracovní dokumenty útvarů Komise,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2017 (COM(2018)0661) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0429),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za rozpočtový rok 2017 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví(5) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2017 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2019 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 (05826/2019 – C8‑0054/2019),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(8), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(9), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/770/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví a potraviny a o zrušení rozhodnutí 2004/858/ES(10),

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2014/927/EU ze dne 17. prosince 2014, kterým se mění prováděcí rozhodnutí 2013/770/EU s cílem změnit „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví a potraviny“ na „Výkonnou agenturu pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny“(11),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0110/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2017;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 26. března 2019 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017(12);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, ředitelce Výkonné agentury pro spotřebitele, zdraví, zemědělství a potraviny, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 28.2.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. C 348, 28.9.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. C 431, 14.11.2018, s. 2.
(4) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 16.
(5) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s.229.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(8) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(9) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(10) Úř. věst. L 341, 18.12.2013, s. 69.
(11) Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 183.
(12) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0243.


5. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum na rozpočtový rok 2017 (2018/2166(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2017 (COM(2018)0521 – C8‑0318/2018)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2017(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016 (COM(2018)0545) a na připojený pracovní dokument / připojené pracovní dokumenty útvarů Komise,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2017 (COM(2018)0661) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0429),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za rozpočtový rok 2017 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví(5) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2017 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2019 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 (05826/2019 – C8‑0054/2019),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(8), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(9), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/779/EU ze dne 17. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/37/ES(10),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0110/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2017;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 26. března 2019 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017(11);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 28.2.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. C 348, 28.9.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. C 413, 14.11.2018, s. 9.
(4) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 16.
(5) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 217.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(8) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(9) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(10) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 58.
(11) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0243.


6. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro výzkum na rozpočtový rok 2017 (2018/2166(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2017 (COM(2018)0521 – C8‑0318/2018)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2017(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016 (COM(2018)0545) a na připojený pracovní dokument / připojené pracovní dokumenty útvarů Komise,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2017 (COM(2018)0661) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0429),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro výzkum za rozpočtový rok 2017 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví(5) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2017 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2019 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 (05826/2019 – C8‑0054/2019),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(8), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(9), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/778/EU ze dne 13. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro výzkum a zrušení rozhodnutí 2008/46/ES(10),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0110/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro výzkum za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2017;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 26. března 2019 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017(11);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro výzkum, Radě, Komisi Evropské unie a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 28.2.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. C 348, 28.9.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. C 413, 14.11.2018, s. 12.
(4) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 16.
(5) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 225.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(8) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(9) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(10) Úř. věst. L 346, 20.12.2013, s. 54.
(11) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0243.


7. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu Výkonné agentury pro inovace a sítě na rozpočtový rok 2017 (2018/2166(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2017 (COM(2018)0521 – C8‑0318/2018)(2),

–  s ohledem na konečnou roční účetní závěrku Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2017(3),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016 (COM(2018)0545) a na připojený pracovní dokument / připojené pracovní dokumenty útvarů Komise,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2017 (COM(2018)0661) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0429),

–  s ohledem na zprávu Účetního dvora o ověření roční účetní závěrky Výkonné agentury pro inovace a sítě za rozpočtový rok 2017 spolu s odpovědí agentury(4),

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví(5) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2017 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2019 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 (05826/2019 – C8‑0054/2019),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(6), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(7), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(8), a zejména na čl. 14 odst. 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise (ES) č. 1653/2004 ze dne 21. září 2004 o typovém nařízení financování výkonných agentur na základě nařízení Rady (ES) č. 58/2003, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(9), a zejména na čl. 66 první a druhý pododstavec tohoto nařízení,

–  s ohledem na prováděcí rozhodnutí Komise 2013/801/EU ze dne 23. prosince 2013 o zřízení Výkonné agentury pro inovace a sítě a o zrušení rozhodnutí 2007/60/ES ve znění rozhodnutí 2008/593/ES(10),

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0110/2019),

A.  vzhledem k tomu, že podle čl. 17 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii Komise plní rozpočet a řídí programy a podle článku 317 Smlouvy o fungování Evropské unie tak činí ve spolupráci s členskými státy na vlastní odpovědnost, v souladu se zásadami řádného finančního řízení;

1.  uděluje absolutorium řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě za plnění rozpočtu výkonné agentury na rozpočtový rok 2017;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 26. března 2019 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017(11);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí, rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a usnesení, které je nedílnou součástí těchto rozhodnutí, řediteli Výkonné agentury pro inovace a sítě, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 28.2.2017, s. 1.
(2) Úř. věst. C 348, 28.9.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. C 413, 14.11.2018, s. 11.
(4) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 16.
(5) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 221.
(6) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(7) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(8) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(9) Úř. věst. L 297, 22.9.2004, s. 6.
(10) Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 65.
(11) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0243.


8. Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o uzavření účtů souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise (2018/2166(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na souhrnný rozpočet Evropské unie na rozpočtový rok 2017(1),

–  s ohledem na konsolidovanou roční účetní závěrku Evropské unie za rozpočtový rok 2017 (COM(2018)0521 – C8‑0318/2018)(2),

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016 (COM(2018)0545) a na připojený pracovní dokument / připojené pracovní dokumenty útvarů Komise,

–  s ohledem na výroční zprávu Komise 2017 o řízení a výkonnosti rozpočtu EU (COM(2018)0457),

–  s ohledem na výroční zprávu Komise orgánu příslušnému k udělení absolutoria o interních auditech provedených v roce 2017 (COM(2018)0661) a na připojený pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0429),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora o plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 spolu s odpověďmi orgánů(3) a na zvláštní zprávy Účetního dvora,

–  s ohledem na prohlášení o věrohodnosti účetnictví(4) a o legalitě a správnosti uskutečněných operací, které předložil Účetní dvůr za rozpočtový rok 2017 podle článku 287 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2019 o udělení absolutoria Komisi za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 (05824/2019 – C8‑0053/2019),

–  s ohledem na doporučení Rady ze dne 12. února 2019 o udělení absolutoria výkonným agenturám za plnění rozpočtu na rozpočtový rok 2017 (05826/2019 – C8‑0054/2019),

–  s ohledem na články 317, 318 a 319 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 106a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002(5), a zejména na články 62, 164, 165 a 166 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012(6), a zejména na články 69, 260, 261 a 262 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství(7), a zejména na čl. 14 odst. 2 a 3 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0110/2019),

1.  schvaluje uzavření účtů týkajících se plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017;

2.  předkládá své připomínky v usnesení, které je nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a výkonné agentury, a ve svém usnesení ze dne 26. března 2019 o zvláštních zprávách Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017(8);

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi, Soudnímu dvoru Evropské unie, Účetnímu dvoru a Evropské investiční bance, jakož i vnitrostátním parlamentům a kontrolním orgánům členských států na celostátní a regionální úrovni a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. L 51, 28.2.2018, s. 1.
(2) Úř. věst. C 348, 28.9.2018, s. 1.
(3) Úř. věst. C 357, 4.10.2018, s. 1.
(4) Úř. věst. C 357, 4.10.2018, s. 9.
(5) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(6) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(7) Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1.
(8) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0243.


9. Usnesení Evropského parlamentu ze dne 29. března 2019 obsahující připomínky, které jsou nedílnou součástí rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise a výkonné agentury (2018/2166(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2017, oddíl III – Komise,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za provádění rozpočtu výkonných agentur na rozpočtový rok 2017,

–  s ohledem na článek 93 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a stanoviska ostatních dotčených výborů (A8-0110/2019),

A.  vzhledem k tomu, že rozpočet Unie hraje důležitou úlohu při dosahování politických cílů Unie, ačkoli představuje jen 1 % hrubého národního důchodu Unie;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament při udělování absolutoria Komisi prověřuje, zda byly prostředky vynaloženy správně a zda bylo dosaženo politických cílů;

Plnění rozpočtu na rok 2017 a dosažené výsledky

1.  konstatuje, že rok 2017 byl čtvrtým rokem provádění stávajícího víceletého finančního rámce, rozpočet včetně šesti opravných rozpočtů činil 159,8 miliardy EUR a v různých oblastech bylo přiděleno:

   a) 75,4 miliardy EUR na inteligentní růst podporující začlenění;
   b) 58,6 miliardy EUR na podporu evropského zemědělského odvětví;
   c) 4,3 miliardy EUR na posílení vnější hranice Unie a řešení uprchlické krize a nelegální migrace;
   d) 10,7 miliardy EUR na činnosti mimo Unii;
   e) 9,4 miliardy EUR na správu orgánů Unie;

2.  zdůrazňuje, že rozpočet Unie podporuje provádění politik Unie a dosahování jejich cílů a priorit, jelikož doplňuje prostředky členských států určené pro tytéž účely; v této souvislosti konstatuje dosažení těchto výsledků:

   a) v roce 2017 poskytl program Horizont 2020 finanční prostředky ve výši 8,5 miliardy EUR, což dále uvolnilo přímé dodatečné investice a vedlo k celkové částce 10,6 miliardy EUR a financování 5 000 projektů;
   b) do konce roku 2017 poskytl program COSME financování více než 275 000 malých a středních podniků (z toho 50 % začínajících podniků) v 25 zemích, které by jinak měly kvůli vysokému rizikovému profilu problémy získat soukromé financování;
   c) pokud jde o úspěchy programů, které členské státy oznámily do konce roku 2016, projekty realizované v rámci Fondu soudržnosti (dále jen „FS“) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (dále jen „EFRR“) již poskytly:
   podporu 84 579 podnikům, z nichž více než 36 000 je podporováno finančními nástroji,
   vytvoření 10 300 pracovních míst spolu s 636 nově zaměstnanými výzkumnými pracovníky,
   41 800 domácností lepší klasifikaci spotřeby energie a pokles roční spotřeby primární energie veřejných budov o 14,9 milionu kWh/rok,
   2,7 milionu osob využívání zlepšené zdravotní služby; 156 000 dalších osob využívání zlepšeného zásobování vodou a 73 000 osob využívání zlepšeného čištění odpadních vod,
   širokopásmový přístup pro další 1 milion domácností;
   d) do konce roku 2016 programy rozvoje venkova přispěly k restrukturalizaci a modernizaci téměř 45 000 zemědělských podniků;
   e) v roce 2017 Azylový, migrační a integrační fond (dále jen „AMIF“) podpořil vytvoření více než 7 000 dalších míst v přijímacích střediscích; počet míst upravených pro nezletilé osoby bez doprovodu, obzvláště zranitelnou skupinu migrantů, se také zvýšil z pouhých 183 míst v roce 2014 na 17 070 míst v roce 2017; do konce roku 2017 získalo 1 432 612 státních příslušníků třetích zemí pomoc pro integraci;
   f) Unie poskytla více než 2,2 miliardy EUR v oblasti humanitární pomoci v 80 různých zemích; finanční prostředky Unie na humanitární pomoc podpořily vzdělávání více než 4,7 milionu dětí, které se dostaly do mimořádných situací ve více než 50 zemích;

Prohlášení Účetního dvora o věrohodnosti

3.  vítá skutečnost, že Účetní dvůr vydal stejně jako vždy od roku 2007 jasné stanovisko ke spolehlivosti účetní závěrky Evropské unie za rok 2017 a že dospěl k závěru, že příjmy v roce 2017, na nichž se účetní závěrka zakládá, byly ve všech významných ohledech legální a správné;

4.  konstatuje, že Účetní dvůr již druhým rokem vydal výrok s výhradou o legalitě a správnosti plateb, na nichž se zakládá účetní závěrka, což podle Účetního dvora svědčí o tom, že značná část výdajů v roce 2017, které byly předmětem jeho auditu, nevykazovala významnou chybovost a že míra nesrovnalostí ve výdajích Unie nadále klesala;

5.  vítá pokračující příznivou tendenci klesající nejpravděpodobnější míry chyb u plateb, kterou Účetní dvůr určil v posledních letech a která v roce 2017 dosáhla rekordně nízké výše 2,4 %, což je však bohužel stále nad 2% prahem, ale ve srovnání s rozpočtovým rokem 2007 představuje snížení nejpravděpodobnější míry chyb u plateb, kterou Účetní dvůr odhadoval na 6,9 %, téměř o dvě třetiny; konstatuje však, že platby jsou nadále stiženy chybami, neboť systém kontroly a dohledu je jen částečně účinný;

6.  poznamenává, že v případech, kdy byly platby provedené na základě úhrad nákladů (kdy Unie proplácí způsobilé náklady na způsobilé činnosti), odhaduje Účetní dvůr míru chyb na 3,7 % (v roce 2016 na 4,8 %), zatímco míra chyb u nárokových plateb (kdy je platba podmíněna splněním určitých podmínek) se nacházela pod prahem významnosti 2 %;

7.  konstatuje, že Účetní dvůr při auditu kontroloval transakce v celkové hodnotě 100,2 miliardy EUR, které představují ani ne dvě třetiny celkového rozpočtu na rok 2017, a že oblast „Přírodní zdroje“ představuje největší část celkové částky (57 %), která byla předmětem auditu, zatímco váha oblasti „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ byla ve srovnání s předchozími lety relativně malá (přibližně 8 %);

8.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr nezkoumal míru chyb u výdajů v rámci okruhu 3 „Bezpečnost a občanství“ a okruhu 4 „Globální Evropa“; domnívá se, že i když jsou částky v těchto okruzích poměrně nízké, mají mimořádný politický význam; zdůrazňuje, že audit vzorku reprezentativní velikosti z těchto dvou okruhů je zásadní pro důkladné a nezávislé hodnocení finančních transakcí a také pro lepší kontrolu využívání prostředků Unie ze strany Evropského parlamentu, a vyzývá Účetní dvůr, aby ve svých příštích výročních zprávách poskytl údaje o míře chyb u plateb v těchto okruzích;

9.  poukazuje na to, že sama Komise poznamenala, že zlepšení míry chyb v roce 2017 bylo způsobeno z velké části výsledkem z oblasti „Přírodní zdroje“(1);

10.  naléhavě vyzývá Účetní dvůr, aby ve svých budoucích zprávách uváděl míru chyb v oblasti rybolovu odděleně od oblasti životního prostředí, rozvoje venkova a zdravotnictví, a nikoli souhrnně; podotýká, že jsou-li tyto oblasti sloučeny, není možné zjistit, jaká je míra chyb u rybářské politiky; konstatuje, že oblast námořních záležitostí a rybolovu není ve výroční zprávě Účetního dvora dostatečně podrobně rozvedena, což ztěžuje řádné posouzení finančního řízení v těchto oblastech; domnívá se, že v zájmu větší transparentnosti by výroční zpráva Účetního dvora měla v budoucnu obsahovat samostatný rozpis číselných údajů týkajících se GŘ MARE;

11.  lituje toho, že pro oblast „Konkurenceschopnosti pro růst a zaměstnanost“, do níž spadá i doprava, neposkytuje Účetní dvůr žádné ucelené informace, pokud jde o audity uskutečněné v odvětví dopravy, zejména s ohledem na Nástroj pro propojení Evropy (CEF);

Příjmy

12.  konstatuje, že v roce 2017 měla Unie vlastní zdroje ve výši 115,4 miliardy EUR a ostatní příjmy ve výši 17,2 miliardy EUR a že přebytek převedený z roku 2016 činil 6,4 miliardy EUR;

13.  s uspokojením bere na vědomí závěr Účetního dvora, že příjmy v roce 2017 nevykazovaly významné chyby a že Účetním dvorem prověřované systémy související s příjmy byly obecně účinné, ale některé kontroly tradičních vlastních zdrojů (dále jen „TVZ“) byly jen částečně účinné;

14.  se znepokojením konstatuje, že podle názoru Účetního dvora je nutné zlepšit činnosti Komise zaměřené na ochranu příjmů Unie, a tak řešit nedostatky v jejím řízení rizika podhodnoceného dovozu ve vztahu k TVZ a v provádění ověřování vlastních zdrojů odvozených z DPH;

15.  vyjadřuje vážné znepokojení nad tím, že tyto nedostatky mohou ovlivnit příspěvky členských států do rozpočtu Unie; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby:

   a) zlepšila monitorování dovozních toků a také šířeji využívala technik vytěžování smysluplných a legálních údajů s cílem analyzovat neobvyklé postupy a jejich příčiny, a aby urychleně zajistila poskytnutí dlužných částek TVZ;
   b) přezkoumala stávající kontrolní rámec a lépe dokládala jeho uplatňování, když ověřuje, jak členské státy vypočítaly váženou průměrnou sazbu, kterou předkládají ve svých přiznáních k DPH a které Komise používá k získání harmonizovaného základu DPH;

16.  se znepokojením konstatuje, že již druhým rokem vyjadřuje GŘ pro rozpočet výhradu k hodnotě TVZ vybraných Spojeným královstvím, protože země nepoukazuje do rozpočtu Unie uniklé clo z dováženého textilu a obuvi;

17.  vítá řízení o nesplnění povinnosti, které Komise zahájila dne 8. března 2018 v návaznosti na případ celního podvodu ve Spojeném království, ale – zejména s ohledem na rozhodnutí Spojeného království vystoupit z Evropské unie a větší problémy, které přinese pro jakýkoli postup výběru – vyjadřuje politování nad tím, že poté, co Komise v roce 2011 požádala Spojené království, aby stanovilo rizikové profily pro dovoz podhodnoceného textilu a obuvi z Číny, jí trvalo více než sedm let, než toto řízení zahájila; poukazuje na to, že podobné podvodné sítě fungují v dalších členských státech, co vedlo od roku 2015 ke ztrátám na nevybraném clu ve výši nejméně 2,5 miliardy EUR; vyzývá Komisi, aby k těmto případům do budoucna přistupovala bez váhání a zbytečných odkladů; znovu potvrzuje, že je jednoznačně zapotřebí větší spolupráce mezi celními orgány v členských státech, aby se zabránilo újmě pro rozpočet Unie a rozpočty členských států a porušování norem Unie pro výrobky; požaduje od Komise informace o tom, které produkty se dostávají na vnitřní trh, aniž splňují normy Unie pro výrobky;

18.  vyjadřuje politování nad rozdílnostmi v úrovni celních kontrol mezi jednotlivými členskými státy; zdůrazňuje důležitost harmonizace kontrol na všech místech vstupu do celní unie a vyzývá členské státy, aby zajistily koordinované, jednotné a účinné provádění systému kontrol na hranicích a aby odrazovaly od odlišných postupů jednotlivých členských států s cílem snížit počet stávajících mezer v režimech celní kontroly; v této souvislosti vyzývá Komisi, aby přezkoumala různé postupy celní kontroly v Unii a jejich dopad na odklon obchodu a aby se přitom zaměřila zejména na celní postupy Unie na vnějších hranicích a aby vypracovala referenční analýzy a informace o celních operacích a postupech používaných v členských státech;

Rozpočtové a finanční řízení

19.  poukazuje na to, že v roce 2017 bylo z celkových prostředků na závazky (158,7 miliardy EUR) čerpáno 99,3 %, ale zdůrazňuje, že výše provedených plateb činila 124,7 miliardy EUR, což je podstatně méně, než bylo plánováno v rozpočtu a než činila míra čerpání prostředků na platby v odpovídajícím roce víceletého programového období 2007–2013 především proto, že členské státy předložily méně žádostí o platby u víceletých programů na období 2014–2020 v rámci evropských strukturálních a investičních fondů (ESI fondů), než se předpokládalo, a také byly se zpožděním přijaty VFR a odvětvové právní předpisy; poznamenává, že to by mohlo vést k budoucím rizikům pro plnění rozpočtu, pokud bude na konci programového období velké množství plateb po splatnosti; vyzývá Komisi, aby poskytla členským státům maximální podporu ke zlepšení jejich míry čerpání prostředků;

20.  je hluboce znepokojen tím, že kombinace vysokých závazků a nízkých plateb v roce 2017 zvýšila nevypořádané rozpočtové závazky na novou rekordní výši 267,3 miliardy EUR (2016: 238,8 miliardy EUR) a že tato částka do konce stávajícího VFR podle prognóz Účetního dvora ještě vzroste, což by mohlo vést ke značnému zvýšení rizika nedostatečné výše prostředků na platby, ale také k riziku výskytu chyb pod tlakem na rychlé čerpání kvůli potenciální ztrátě finančních prostředků Unie; zdůrazňuje skutečnost, že rozpočet Unie nesmí vykazovat schodek a že rostoucí množství nevyřízených plateb ve skutečnosti představuje finanční dluh;

21.  vyzývá Komisi, aby předložila důkladnou analýzu toho, proč některé regiony stále vykazují nízkou míru čerpání prostředků, a posoudila konkrétní způsoby nápravy strukturálních problémů, které jsou příčinou těchto nerovnováh; vyzývá Komisi, aby zvýšila technickou pomoc na místě s cílem zlepšit kapacitu čerpání prostředků v členských státech, které v tomto ohledu čelí potížím;

22.  připomíná, že Účetní dvůr oznámil, že otázka, zda započítávat zvláštní nástroje do rámce stropů prostředků na platby, dosud nebyla vyřešena; domnívá se, že by to mohlo znamenat další riziko nahromadění se nevyřízených plateb;

23.  vyzývá Komisi, aby zlepšila přesnost odhadů plateb a využila poznatky získané v předchozím programovém období s cílem vyřešit nahromaděné nevyřízené platby a zabránit jejich nepříznivému dopadu na příští VFR a aby předložila akční plán ke snížení množství nevyřízených plateb během víceletého finančního rámce 2021–2027;

24.  vyjadřuje své hluboké znepokojení nad tím, že celková finanční expozice rozpočtu Unie s významnými dlouhodobými závazky, zárukami a právními závazky vzrostla, což znamená, že v budoucnosti musí být uplatňováno obezřetné řízení; vyzývá proto Komisi, aby při přípravě legislativních návrhů, jejichž součástí je vytvoření či připočtení podmíněných závazků značného objemu, do těchto návrhů začleňovala přehled všech podmíněných závazků zajištěných z rozpočtu, spolu s analýzou scénářů zátěžových testů a jejich možného dopadu na rozpočet;

25.  vyjadřuje politování nad tím, že Unii se nepodařilo zvládnout finanční, sociální a ekonomickou krizi v roce 2008 a odpovídajícím způsobem na ni reagovat (příkladem je Řecko ve světle nedávných omluv Komise adresovaných tomuto členskému státu), stejně jako tomu bylo s uprchlickou krizí v roce 2015, která vedla k dalšímu prohloubení rozdílů mezi severem a jihem a východem a západem Unie, ke zvýšení nerovností a rostoucí nedůvěře mezi členskými státy;

26.  opakuje svůj požadavek, aby do budoucích rozpočtů Unie byla přidána rozpočtová položka na cestovní ruch, aby byla zajištěna transparentnost u finančních prostředků Unie vynakládaných na činnosti na podporu cestovního ruchu;

SDÍLENÉ ŘÍZENÍ

27.  zdůrazňuje, že podle Účetního dvora bylo dosaženo pokroku při snižování míry chyb ve výdajových oblastech „Přírodní zdroje“ (2,4 %) a „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ (3 %) spadajících pod sdílené řízení, na němž se podílejí Komise a členské státy;

28.  poznamenává, že v roce 2017 byly předmětem auditu Účetního dvora v oblasti „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ nižší výdaje než v předchozím roce, které se skládaly z plateb v hodnotě 8 miliard EUR;

29.  zdůrazňuje, že podobně jako v roce 2016 se na odhadované míře chyb roku 2017 podílely nejvíce chyby ve způsobilosti (tj. nezpůsobilé náklady ve výkazech nákladů, nedodržování agroenvironmentálních závazků a nezpůsobilé projekty, činnosti nebo příjemci);

30.  bere na vědomí skutečnost, že v odvětví zemědělstvi jsou částky obdržené příjemci relativně nízké ve srovnání s jinými projekty Unie, a proto je administrativní zátěž při prokazování správného využití prostředků proporcionálně vyšší;

31.  upozorňuje na nedávno vypracovanou studii Komise, která ukázala, že mezi lety 2014 a 2017 využila velká většina orgánů řídících ESI fondy zjednodušené vykazování nákladů (64 % programů rozvoje venkova v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV), 73 % operačních programů EFRR/FS a 95 % operačních programů Evropského sociálního fondu (ESF)); pokud jde o projekty, počet projektů uplatňujících zjednodušené vykazování nákladů činil 19 % u EZFRV, 65 % u ESF, 50 % u EFRR a 25 % u FS; domnívá se, že využívání zjednodušeného vykazování nákladů by mohlo přispět ke snížení počtu chyb týkajících se způsobilosti;

32.  zdůrazňuje, že zjednodušování právních předpisů Unie a snižování administrativní zátěže pro zemědělce a ostatní příjemce musí pokračovat i v budoucnu;

33.  konstatuje, že zásadní význam pro budoucnost má přístup k údajům a řádné monitorování zejména environmentálních aspektů, neboť předpokladem dlouhodobé produktivity zemědělství jsou přírodní zdroje jako půda a biologická rozmanitost;

34.  konstatuje, že Účetní dvůr v roce 2017 zjistil jen málo chyb v zadávání veřejných zakázek: méně než 1 % (oproti 18 % v roce 2016), ale poznamenává, že by příčinou mohla být relativně nízká míra výdajů schválených v rámci EFRR a FS, které jsou více náchylné k chybám při zadávání veřejných zakázek; vyzývá Komisi a členské státy, aby neoslabovaly, nýbrž nadále posilovaly svou ostražitost, pokud jde o správné uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek;

35.  vidí potřebu dalšího vyjasnění postupů při zadávání veřejných zakázek a vztahů s uchazeči o veřejné zakázky v členských státech, neboť postupy nabídkových řízení se mohly změnit v pololegální postupy, které brání spravedlivé hospodářské soutěži a dost možná i umožňují podvody; vítá studii Komise týkající se nabídkových řízení s jediným uchazečem a podrobnou analýzu „Nedostatky a chyby v databázi TED“ zadanou výborem CONT; se znepokojením bere na vědomí jejich závěry o tom, že kvalita a spolehlivost údajů v databázi TED je velmi problematická, a tím je omezena i analytická hodnota analýzy údajů o zadávání veřejných zakázek; žádá členské státy, aby podstatně zlepšily způsob, jak zveřejňují informace o zadávání veřejných zakázek v databázi TED; dále požaduje, aby byl vytvořen mechanismus pro pravidelné monitorování nabídkových řízení s jediným uchazečem;

36.  plně podporuje postoj Účetního dvora, podle něhož jeho mandát nezahrnuje podávání zpráv o jednotlivých členských státech, ale předložení výroku auditora o legalitě a správnosti plnění rozpočtu Unie jako celku;

37.  upozorňuje nicméně na výhrady, které vyjádřily útvary Komise během běžných ročních postupů udělování absolutoria, a na to, že každý členský stát dosahuje různých výsledků při využívání rozmanitých finančních prostředků Unie a že vždy jsou oblasti, v nichž je třeba současný stav zlepšit; v této souvislosti poznamenává, že pro rok 2017 vyjádřily své výhrady:

   GŘ AGRI, pokud jde o: AT, BE, BG, HR, CZ, DK, FI, FR, DE, HU, IT, PT, RO, SK, SI, ES, SE, UK;
   GŘ MARE, pokud jde o: BG, CZ, IT, NL, RO;
   GŘ REGIO, pokud jde o: BG, HR, CZ, ET, FI, FR, DE, HU, IT, LV, PL, RO, SK, SI, SE, UK;
   GŘ EMPL, pokud jde o: AT, CZ, FR, DE, HU, IT, PL, RO, SK, UK;
   GŘ HOME, pokud jde o: FI, DE, GR, UK;

38.  v tomto smyslu poznamenává, že ačkoli útvary Komise v roce 2017 nevyjádřily výhrady ohledně IE, LUX, M, CY a LT, vyjádřilo v roce 2016 výhrady GŘ AGRI, pokud jde o IE, LT, M, CY, GŘ EMPL, pokud jde o CY, a GŘ REGIO, pokud jde o IE;

39.  vítá pokrok, jehož bylo dosaženo při provádění 181 prioritních projektů v Řecku:

   a) 119 projektů s výdaji ve výši 7,1 miliardy EUR bylo nahlášeno jako dokončené;
   b) 17 projektů s výdaji ve výši 0,5 miliardy EUR bude dokončeno do března 2019 i s podílem vnitrostátních prostředků (odhaduje se, že bude zapotřebí dalších 0,53 miliardy EUR);
   c) 24 projektů (0,8 miliardy EUR) se postupně provádí v rámci období 2014–2020 a předpokládá se, že budou vyžadovat další finanční prostředky ve výši 1,1 miliardy EUR;
   d) celkem bylo zrušeno 21 položek s odhadovaným rozpočtem ve výši 1,1 miliardy EUR;

vidí úspěch ve způsobu, jakým Komise podpořila Řecko, aby realizovalo a dokončilo unijní projekty;

40.  s hlubokým politováním konstatuje, že i přes četná varování Evropského parlamentu reagovala Komise na záležitost českého předsedy vlády až poté, co česká pobočka Transparency International podala v červnu 2018 stížnost na jeho střet zájmů; je hluboce znepokojen tím, že právní dokument Unie ze dne 19. listopadu 2018 poukázal na to, že situaci českého předsedy vlády lze považovat za střet zájmů, protože by mohl ovlivňovat rozhodnutí o využívání prostředků Unie, jejichž příjemci byly s ním spojené společnosti(2);

41.  v této souvislosti vyzývá Komisi, aby plně prošetřila střet zájmů českého předsedy vlády, jak požadoval Evropský parlament ve svém usnesení z prosince 2018, a bez dalších průtahů důrazně jednala na základě výsledků svého šetření, a aby také prošetřila jeho postavení vlastníka médií a vyvodila z tohoto případu závěry;

42.  připomíná, že útvary Komise požádaly vnitrostátní orgán odpovědný za koordinaci fondů Unie (Ministerstvo pro místní rozvoj), aby poskytl potřebné informace(3) týkající se financování podniků, které jsou součástí jeho holdingové společnosti:

43.  vítá skutečnost, že české ministerstvo pro místní rozvoj shromáždilo požadované informace od různých dotčených řídících orgánů a předalo je Komisi; táže se Komise, jaké kroky zamýšlí ve světle nedávného právního posouzení situace učinit;

44.  připomíná, že Evropský parlament loni požádal Komisi o urychlení řízení o schválení účetní závěrky zahájeného dne 8. ledna 2016, aby získal podrobné a přesné informace o riziku střetu zájmů týkajících se Státního zemědělského intervenčního fondu v České republice;

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Příklady úspěchu

45.  bere na vědomí pokrok dosažený při výběru projektů a skutečnost, že do ledna 2018 bylo vybráno 673 800 projektů, které získají podporu z EFRR, FS a ESF a Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, a to ve výši 260 miliard EUR, neboli 54 % celkového financování, které je pro období 2014–2020 k dispozici; konstatuje, že míra výběru projektů dosáhla na konci roku 2018 70 % celkového finančního objemu a je podobná míře výběru ve stejném okamžiku minulého období;

46.  vítá skutečnost, že ze 450 000 projektů vybraných do konce roku 2016 na podporu malých a středních podniků jich bylo dokončeno již 84 500, čímž přispěly k produktivitě a konkurenceschopnosti podniků;

47.  dále vítá skutečnost, že do konce roku 2017 bylo vybráno přibližně 5 500 projektů na podporu dosažení propojeného jednotného digitálního trhu, což odpovídá celkové investiční hodnotě ve výši 9,1 miliardy EUR;

48.  s uspokojením poznamenává, že v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie bylo do konce roku 2016 vytvořeno více než 2 000 MW dodatečné kapacity pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů a byly sníženy emise skleníkových plynů téměř o 3 miliony tun ekvivalentů CO2; zdůrazňuje však, že je třeba udělat více, aby bylo možné dosáhnout cílů Pařížské dohody o klimatu z roku 2015;

49.  konstatuje, že do konce roku 2017 bylo dokončeno 99 % akčních plánů pro předběžné podmínky týkající se ESF, FS a EFRR;

50.  vítá zejména, pokud jde o strukturální fondy, audit Účetního dvora týkající se preventivních opatření a finančních oprav, předběžných podmínek, výkonnostní rezervy a čerpání prostředků;

51.  s uspokojením konstatuje, že na dosažení výstupů a výsledků popsaných u Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) se úspěšně pracuje a že tento nástroj doplňuje úsilí jednotlivých států o vymýcení chudoby a podporu sociálního začlenění;

52.  konstatuje, že v době přezkumu 113 projektů dokončených v oblasti výdajů „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“, který provedl Účetní dvůr, byl u 65 % projektů zaveden systém měření výkonnosti s ukazateli výstupů a výsledků spojenými s cíli operačního programu, což představuje zlepšení ve srovnání s předchozími lety; se znepokojením konstatuje, že 30 % projektů nemělo žádné ukazatele výsledků ani ukazatele cílů, takže nebylo možno posoudit konkrétní přínos těchto projektů k celkovým cílům programu;

Zásadní otázky vyžadující zlepšení

53.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr u vzorku 217 transakcí pro rok 2017 zjistil a vyčíslil 36 chyb, na něž auditní orgány v členských státech nepřišly, a že počet a dopad těchto chyb svědčí o přetrvávajících nedostatcích ve správnosti výdajů vykazovaných řídicími orgány; vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr zjistil nedostatky v metodách výběru vzorků u některých auditních orgánů; vyzývá Komisi, aby ještě těsněji spolupracovala s řídícími a auditními orgány jednotlivých členských států při zjišťování těchto chyb a aby se zaměřila zejména na ty nejčastější;

54.  vyjadřuje politování nad tím, že, jak uvádí Účetní dvůr, pro rok 2017 Komise předložila nejméně 13 různých měr chyb v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti pro programová období 2007–2013 a 2014–2020, což činí vykazování nejasným a matoucím a je kvůli tomu obtížné vyhodnotit údaje;

55.  konstatuje, že auditní orgány členských států sdělují GŘ REGIO míru chyb pro strukturální fondy až po odečtení oprav, což nepodává reálný obrázek o situaci projektů Unie na místě a o míře chyb u skutečně provedených plateb za rok 2017;

56.  je znepokojen tím, že navzdory významnému zvýšení průměrné míry čerpání, pokud jde o platby ze strany Komise, z 3,7 % v roce 2016 na 16,4 % v roce 2017 je míra čerpání stále dokonce ještě nižší než v odpovídajícím roce předchozího VFR, tedy v roce 2010, kdy činila 22,1 %;

57.  se znepokojením konstatuje, že v září 2018 stále nebylo dokončeno 7 akčních plánů souvisejících s plněním předběžných podmínek a že došlo k jednomu pozastavení průběžných plateb a o schválení dalších dvou probíhají konzultace mezi útvary; vyjadřuje politování nad tím, že se plnění předběžných podmínek pro řídicí orgány ukázalo být administrativně náročné a je jednou z příčin zpožděného čerpání; oceňuje zejména cílenou podporu poskytovanou programovým orgánům a vyšší úroveň provádění dosaženou díky iniciativám týkajícím se zaostávajících regionů (Catching-up Regions) a „pracovní skupiny pro lepší provádění“, které Komise přijala; žádá Komisi, aby zajistila, že v příštím programovém období budou náležitě řešeny zjištěné nedostatky a problémy související s plněním základních podmínek, které nahradí předběžné podmínky;

58.  je znepokojen nedostatečnou transparentností výdajů na finanční nástroje, neboť v rámci stávajícího VFR je pro finanční nástroje k dispozici čtyřikrát více finančních prostředků; konstatuje, že do konce roku 2017 využívalo finanční nástroje 24 členských států a celková částka příspěvků z programu vyčleněných na finanční nástroje činila téměř 18,8 miliardy EUR (13,3 miliardy EUR na konci roku 2016), z čehož 14,2 miliardy EUR pocházelo z ESI fondů; dále konstatuje, že z této vyčleněné částky bylo finančním nástrojům uhrazeno celkem 5,5 miliardy EUR (přibližně 29 %) (3,6 miliardy EUR na konci roku 2016), včetně 4,4 miliardy EUR z ESI fondů; je však znepokojen tím, že tři roky od začátku tohoto VFR bylo konečným příjemcům bylo vyplaceno 1,9 miliardy EUR (pouhých 10,1 %) (1,2 miliardy EUR na konci roku 2016), z čehož 1,5 miliardy EUR (10,5 %) pocházelo z ESI fondů;

59.  souhlasí s Účetním dvorem ohledně nutnosti podrobnějšího podávání zpráv o finančních nástrojích a vyzývá Komisi, aby výrazně zlepšila vykazování výsledků těchto nástrojů za období 2007–2013 a 2014–2020;

60.  vyzývá Komisi, aby poskytovala přesné a úplné informace o finančních nástrojích v rámci VFR v rámci sdíleného řízení po uzavření VFR na období 2007–2013, s uvedením informací o částkách vrácených do rozpočtu Unie a o částkách zůstávajících v členských státech;

61.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že v souvislosti s finančními nástroji auditoři nebyli schopni ověřit výběr a realizaci investic na úrovni finančních zprostředkovatelů, kde došlo k řadě nesrovnalostí, představujících 1 % odhadované míry chyb v oblasti „hospodářská, sociální a územní soudržnost“;

62.  zdůrazňuje, že narozdíl od roku 2016 zahrnuje odhadovaná míra chyb v oblasti soudržnosti vyčíslení úhrad na finanční nástroje pro rok 2017; připomíná, že vzhledem k tomu, že způsobilost výdajů ze strukturálních fondů pro období 2007–2013 byla odložena na konec března 2017, měly být úhrady na finanční nástroje za první tři měsíce roku 2017 zahrnuty do výpočtu míry chyb; lituje nicméně toho, že Účetní dvůr s výjimkou jednoho rámečku nikde ve své výroční zprávě neuvedl jasnou míru chyb u těchto úhrad; vyzývá Účetní dvůr, aby při určování nejpravděpodobnější míry chyb zohledňoval veškeré nesrovnalosti, které mají nějaký finanční dopad; vyzývá Komisi, aby předložila potřebný legislativní návrh, kterým ukončí budoucí jednostranné rozhodování o prodloužení způsobilosti výdajů ze strukturálních fondů formou prováděcích aktů;

63.  vyzývá Komisi, aby poskytovala přesné a úplné informace o uzávěrce finančních nástrojů v rámci VFR na období 2007–2013, včetně informací o konečných částkách vrácených do rozpočtu Unie a o částkách náležících členským státům;

64.  vyzývá Komisi, aby v případě rozsáhlých projektů v oblasti infrastruktury zohlednila všechna významná rizika dopadu na životní prostředí a financovala pouze ty, které pro místní obyvatele mají prokazatelnou přidanou hodnotu z environmentálního, sociálního a hospodářského hlediska; zdůrazňuje, že je důležité důsledně sledovat možná rizika korupce a podvodů v této souvislosti a že je třeba provádět pečlivé a nezávislé hodnocení ex ante a ex post týkající se projektů, které mají být financovány;

65.  konstatuje, že podle Komise provedly členské státy málo hodnocení v souvislosti s Evropským sociálním fondem nad rámec Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI); vyzývá členské státy, aby systematicky vyhodnocovaly Evropský sociální fond s cílem umožnit tvorbu politik založenou na faktech, a Komisi vyzývá, aby tato vyhodnocování podporovala;

66.  připomíná, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě 5/2017 s názvem „Nezaměstnanost mladých lidí“ zjistil, že navzdory určitému pokroku, kterého bylo dosaženo při provádění záruky pro mladé lidi, a navzdory tomu, že bylo dosaženo i určitých výsledků, situace nesplňovala počáteční očekávání při zahájení této iniciativy; zdůrazňuje však, že YEI a záruky pro mladé lidi stále představují jednu z nejinovativnějších a nejambicióznějších politických reakcí na nezaměstnanost mladých v důsledku hospodářské krize, a proto by měly mít i nadále finanční a politickou podporu Unie a vnitrostátních a regionálních institucí;

67.  zdůrazňuje, že určit, zda byl rozpočet na YEI řádně použit a zda bylo dosaženo kýženého cíle iniciativy YEI, tj. zda se mladým nezaměstnaným lidem pomohlo k udržitelnému zaměstnání, lze pouze tehdy, pokud budou operace pečlivě a transparentně sledovány na základě spolehlivých a srovnatelných údajů a pokud se bude ambiciózněji řešit problém členských států, které nedosáhly žádného pokroku; trvá proto na tom, aby členské státy co nejdříve zlepšily monitorování, podávání zpráv a kvalitu údajů a zaručily, že budou shromažďovány spolehlivé a srovnatelné údaje, mimo jiné číselné, o stávajícím provádění iniciativy YEI a že budou zpřístupňovány včas a častěji, než jim ukládá povinnost předkládání ročních zpráv, kterou stanoví čl. 19 odst. 2 nařízení o ESF; vyzývá Komisi, aby revidovala své pokyny pro shromažďování údajů v souladu s doporučeními Účetního dvora s cílem minimalizovat riziko nadhodnocení výsledků;

68.  trvá na tom, že všechny programy stáží a učňovské přípravy musí zajišťovat placená pracovní místa, která nikdy nebudou nahrazovat skutečná pracovní místa, a budou založeny na písemné dohodě o stáži či učňovské přípravě v souladu s platným regulačním rámcem nebo platnými kolektivními smlouvami (případně obojím) země, v níž probíhají, a aby dodržovaly zásady stanovené v doporučení Rady ze dne 10. března 2014 k rámci kvality stáží(4);

Přírodní zdroje

Příklady úspěchu

69.  vítá pozitivní vývoj míry chyb v oblasti „Přírodní zdroje“ v roce 2017, která činila 2,4 % (ve srovnání s 2,5 % v roce 2016, 2,9 % v roce 2015 a 3,6 % v roce 2014), a také skutečnost, že u tří čtvrtin rozpočtu na zemědělství určených pro „Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) – přímé platby“ byla míra chyb podle odhadu Účetního dvora pod 2% prahem významnosti;

70.  vítá skutečnost, že celková míra chyb zjištěná Účetním dvorem se velmi podobá celkové míře chyb v SZP uvedené ve výroční zprávě o činnosti za rok 2017, kterou předložilo GŘ AGRI, což dokazuje účinnost nápravných akčních plánů, které členské státy realizovaly v předchozích letech;

71.  zdůrazňuje, že úspěchy v oblasti přímých plateb z EZZF byly dosaženy zejména díky kvalitě integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) a systému evidence půdy (LPIS) a díky postupnému zavádění geoprostorové žádosti o podporu a nových předběžných křížových kontrol žádostí zemědělců, což vedlo ke zkrácení času potřebného k dokončení žádostí příjemců o podporu a což pravděpodobně zabrání vzniku některých chyb a ušetří čas při zpracování žádostí;

72.  konstatuje, že přímé platby z Evropského zemědělského záručního fondu představují přibližně tři čtvrtiny výdajů a nejsou ve významném rozsahu zatíženy chybami; zdůrazňuje, že přímé platby zemědělcům jsou nárokové výdaje, kterým prospělo zjednodušení pravidel pro způsobilost půdy a účinný systém pro kontroly ex ante (IACS), který umožňuje provádět automatizované křížové kontroly mezi různými databázemi; je znepokojen tím, že v ostatních výdajových oblastech i nadále přetrvává vysoká míra chyb (rozvoj venkova, životní prostředí, opatření v oblasti klimatu a rybolov); dále konstatuje, že projekty v oblasti rozvoje jsou ze své podstaty složitější kvůli širším sledovaným cílům a že výdaje v ostatních třech oblastech jsou spolufinancovány nebo vypláceny prostřednictvím proplácení nákladů a nezpůsobilí příjemci, činnosti, projekty nebo výdaje představují přibližně dvě třetiny odhadované míry chyb v tomto okruhu VFR;

73.  vítá zjištění Účetního dvora, který prověřil 29 investičních projektů rozvoje venkova a zjistil, že 26 z nich je v souladu s prioritami a oblastmi zájmu uvedenými v programech rozvoje venkova a že členské státy uplatnily vhodné výběrové postupy; dále vítá skutečnost, že příjemci ve většině prověřovaných případů prováděli projekty podle plánu a členské státy kontrolovaly přiměřenost nákladů; domnívá se proto, že přístup k rozvoji venkova musí být i nadále plně podporovaným, významným a klíčovým prvkem ve strategických plánech SZP;

74.  vítá skutečnost, že se generální ředitel GŘ AGRI ve výroční zprávě o činnosti za rok 2017 zmínil o mírném zvýšení příjmu zemědělců a připomněl, že jejich příjem v posledních čtyřech letech mírně klesal;

75.  poukazuje na to, že schopnost nápravy daná finančními opravami a zpětně získanými prostředky se zvýšila na 2,1 % (v roce 2016 činila 2,04 %), čímž se dále snížila výše ohrožené částky v případě SZP v roce 2017;

Zásadní otázky vyžadující zlepšení

76.  bere na vědomí skutečnost, že se přímé platby na hektar se zvětšující se zemědělskou plochou snižovaly, zatímco se zvyšoval příjem na pracovníka, a že podle Komise více než polovinu příjemců tvoří velmi malé zemědělské podniky s plochou méně než 5 ha; se znepokojením konstatuje, že podle výroční zprávy o činnosti GŘ AGRI „velké zemědělské podniky, které obhospodařují více než 250 ha, představují 1,1 % zemědělských podniků, obhospodařují 27,8 % celkové zemědělské půdy a dostávají 22,1 % celkové přímé podpory. Mezi těmito ‚velkými zemědělskými podniky‘ má většina rozlohu mezi 250 a 500 ha.“1; naléhavě vyzývá Komisi, aby toto neodůvodnitelné a nerovné zacházení změnila;

77.  poukazuje na rychlý nárůst nerovností přímých plateb v některých členských státech, především na Slovensku a v České republice, kde 7 % příjemců v současné době pobírá přes 70 % veškerých přímých plateb, podobně je tomu v Estonsku, Lotyšsku, Maďarsku, Rumunsku, Bulharsku a Dánsku, kde roste podíl příjemců, kteří obdrželi více než 100 000 EUR; vyzývá Komisi a vnitrostátní orgány, aby přijaly vhodná opatření k nápravě těchto vzrůstajících nerovností a aby o těchto opatřeních informovaly;

78.  se značným znepokojením bere na vědomí, že Účetní dvůr zjistil trvale vysokou míru chyb v oblastech odpovídajících jedné čtvrtině rozpočtu na okruh „Přírodní zdroje“, které zahrnují výdaje na tržní opatření z EZZF, rozvoj venkova, životní prostředí, opatření v oblasti klimatu a rybolov; dále konstatuje, že hlavním zdrojem chyb bylo nedodržení podmínek způsobilosti, poskytování nesprávných informací o plochách a nedodržení agroenvironmentálních závazků; zdůrazňuje, že takové chyby by měly řídící orgány jednotlivých členských států lépe odhalovat, nebo v případech, kdy následné audity poukazují na tyto chyby, by měly být aktualizovány vzorky pro budoucí audity a kontroly na místě, aby byla zajištěna lepší kontrola;

79.  vyzývá Komisi, aby pokračovala ve své činnosti a posoudila účinnost opatření členských států s cílem řešit základní příčiny těchto chyb a aby v případě nutnosti vydala další pokyny nebo poskytla přímou pomoc;

80.  vyzývá Komisi, aby zajistila skutečné zjednodušení postupu včetně dokumentace potřebné k získání přístupu k financování, aniž by zanedbávala zásady auditu a kontroly; vyzývá k tomu, aby byla věnována zvláštní pozornost administrativní podpoře malých výrobců;

81.  s velkým znepokojením konstatuje, že výsledky kontrol na místě týkajících se podmíněnosti, které provedlo GŘ AGRI, jsou znepokojivé, a především, že 47 % celkového počtu kontrol na místě vedlo k sankcím; naléhavě žádá Komisi, aby zkontrolovala plnění nápravných opatření přijatých orgány členských států tam, kde zjistila, že se nemůže vůbec nebo ani v omezené míře spolehnout na práci certifikačního orgánu;

82.  doporučuje, aby:

   a) Účetní dvůr uváděl samostatně míry chyb, pokud jde o přímé platby, operace na trhu a výdaje na rozvoj venkova v rámci SZP, jak činí generální ředitel GŘ AGRI ve své výroční zprávě o činnosti;
   b) Komise posoudila účinnost opatření členských států s cílem řešit základní příčiny chyb a v případě nutnosti vydala další pokyny;
   c) členské státy v plné míře využívaly možností, které jim nabízí systém zjednodušeného vykazování nákladů v oblasti rozvoje venkova;
   d) Komise ve svých návrzích týkajících se budoucí SZP zohlednila skutečnost, že větší zemědělské podniky nemusí v době krize volatility ke stabilizaci příjmů nutně potřebovat stejnou míru podpory jako menší zemědělské podniky, neboť mohou využívat potenciální úspory z rozsahu, díky nimž jsou odolnější;
   e) GŘ AGRI definovalo nový klíčový cíl výkonnosti spolu s ukazateli, jež budou zaměřeny na zmírnění nerovností v příjmech mezi zemědělci;
   f) Komise podrobněji ověřovala kvalitu testování, které provádí certifikační orgány u operací;
   g) finanční prostředky na SZP zůstaly alespoň v současných výších a aby plnily úlohu, k níž byly určeny, podporovaly producenty tak, aby měli udržitelné živobytí, a současně zajistily dostupnost vysoce kvalitních potravin pro občany Unie;
   h) Komise učinila kroky ve snaze zajistit, že finanční prostředky SZP budou rozděleny váženým způsobem tak, aby platby na hektar byly v nepřímo úměrné velikosti holdingu/zemědělského podniku;

83.  domnívá se, že by Komise měla požadovat, aby akční plány členských států zahrnovaly nápravná opatření k řešení nejčastějších příčin chyb;

84.  vzhledem k tomu, že environmentální cíle „ekologizace“ nesplnily žádné z očekávání a že způsobily značné zvýšení administrativní zátěže jak pro zemědělce, tak pro veřejné orgány, žádá Komisi, aby zajistila, že zelená architektura nového návrhu SZP s takzvaným ekorežimem dosáhne lepších výsledků v oblasti životního prostředí založených na odměně za úsilí, které překoná posílenou podmíněnost nového návrhu;

85.  připomíná zejména to, že generální ředitel GŘ AGRI odkazuje na analýzu provedenou externím dodavatelem, v níž bylo zjištěno, že „opatření na ekologizaci obecně vedla k malým změnám v postupech hospodaření zemědělců s výjimkou několika málo konkrétních oblastí. Pro členské státy i pro zemědělce bylo namísto priorit v oblasti životního prostředí hlavním cílem minimalizovat administrativní zátěž při provádění a zabránění jakýmkoli chybám, neboť kontroly a prosazování mohou vést ke snížení plateb SZP“;

86.  vyzývá Komisi, aby poskytla strukturální údaje pro 20 největších příjemců přímých plateb v členských státech;

87.  je znepokojen skutečností, že značně kritické zvláštní zprávy Účetního dvora č. 10/2017 a č. 21/2017 o mladých zemědělcích a ekologizaci, které ukazují, že téměř žádný z požadovaných výsledků nebyl dosažen, neměly finanční důsledky; je znepokojen, že financování těchto politických oblastí pokračuje, jako by se nic nestalo;

88.  zdůrazňuje, že míra čerpání prostředků ENRF na období 2014–2020 je čtyři roky po jeho přijetí dne 15. května 2014 stále neuspokojivá, neboť do října 2018 bylo využito pouze 6,8 % z celkové částky fondu v rámci sdíleného řízení ve výši 5,7 miliardy EUR;

Bezpečnost a občanství

Příklady úspěchu

89.  poznamenává, že prostředky přidělené v období 2014–2020 na AMIF byly do konce roku 2017 navýšeny z 2 752 milionů EUR na 5 391,5 milionu EUR a že se mezi lety 2014 a 2020 zvýšil počet osob v cílových skupinách, jimž je podpora poskytována (v přijímacích a azylových systémech), z 148 045 na 297 083 a z těchto osob vzrostl počet těch, jimž byla poskytnuta právní pomoc, z 18 395 (12,4 %) na 56 933 (19,1 %);

90.  zdůrazňuje, že za hlavní přínos na úrovni Unie se považuje nadnárodní aspekt opatření, jako je Evropská migrační síť, ale také rozdělení zátěže, k němuž přispívá zejména mimořádná pomoc a relokační mechanismus;

91.  dále poznamenává, že počet navrácených osob, jejichž návrat byl spolufinancován z AMIF, činil v roce 2017 48 250 osob ve srovnání s 5 904 osobami v roce 2014 a že se u těch, kteří byli navráceni, zvýšil podíl nedobrovolných návratů z jedné čtvrtiny (25 %) v roce 2014 na jednu polovinu (50 %) v roce 2017, zatímco nahlášený počet osob, které se vrátily dobrovolně, činil v roce 2017 17 736 osob; konstatuje také, že neexistuje klíčový ukazatel výkonnosti, který by měřil práci na ochraně těchto migrantů – legálních i nelegálních –, kteří potřebují nejvíce ochrany, tedy žen a dětí;

Zásadní otázky vyžadující zlepšení

92.  zdůrazňuje, že Účetní dvůr vyjádřil politování nad tím, že účetní závěrky vnitrostátních programů v rámci AMIF a Fondu pro vnitřní bezpečnost (dále jen „ISF“) schválené Komisí v roce 2017 nerozlišovaly mezi předběžným financováním (zálohami), které členské státy vyplatily konečným příjemcům, a platbami určenými na úhradu výdajů, které skutečně vznikly, kvůli čemuž Komise nemůže získat informace o tom, kolik finančních prostředků bylo skutečně vynaloženo;

93.  v této souvislosti žádá Komisi, aby od členských států požadovala, aby v roční účetní závěrce vnitrostátních programů v rámci AMIF a ISF vykazovaly příslušné částky v rozdělení na zpětně získané částky, předběžné financování a skutečně vynaložené náklady, a aby od roku 2018 ve svých výročních zprávách o činnosti vykazovala skutečné výdaje jednotlivých fondů;

94.  poukazuje na to, že pokud jde o Azylový, migrační a integrační fond a Fond pro vnitřní bezpečnost, GŘ HOME uvádí pouze míru chyb, z níž již byly odečteny finanční opravy, v důsledku čehož není jasné, jaké opravy byly provedeny a jaká je skutečná míra chyb plateb za rok 2017;

95.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora o tom, že by jednou z příčin narůstajícího zpožďování úhrad prostředků na závazky mohla být příliš složitá byrokracie, a doporučuje Komisi, aby zjednodušila regulatorní požadavky zavedené pro vnitrostátní orgány podílející se na řízení AMIF a ISF s cílem umožnit rychlejší využívání dostupných prostředků a zlepšit transparentnost a odpovědnost za výdaje z AMIF a ISF;

96.  poukazuje na to, že Účetní dvůr zjistil nesrovnalosti ve způsobu, jakým členské státy přistupují k otázce způsobilosti daně z přidané hodnoty vykázané veřejnými orgány, a vyzývá Komisi, aby členským státům poskytla pokyny k provádění AMIF/ISF, v nichž bude uvedeno, že pokud opatření Unie provádějí veřejné orgány, spolufinancování Unie nesmí přesáhnout celkové způsobilé náklady bez DPH;

97.  doporučuje:

   a) Komisi, aby vymezila a zavedla vyváženou a komplexní migrační politiku založenou na zásadách solidarity a partnerství, namísto toho, aby považovala migrační politiku za otázku krizového řízení;
   b) GŘ HOME, aby zavedlo klíčový ukazatel výkonnosti týkající se situace nejzranitelnějších migrantů, zejména dětských přistěhovalců a uprchlých žen a dívek, s cílem předcházet jejich zneužívání a obchodování s nimi;
   c) GŘ HOME, aby systematicky stanovovalo míry chyb v platbách a míru zbytkových chyb;
   d) Komisi, aby od členských států požadovala, aby v roční účetní závěrce vnitrostátních programů v rámci AMIF a ISF vykazovaly příslušné částky v rozdělení na zpětně získané částky, předběžné financování a skutečně vynaložené náklady a od roku 2018 uváděly ve svých výročních zprávách o činnosti skutečně vzniklé náklady podle jednotlivých fondů;

98.  je vážně znepokojen nedostatky v řízení a auditech úřadu EASO; považuje za nepřijatelné, že Komise je účinně nesledovala a nezasáhla rychle k vyřešení situace; vyzývá Komisi, aby neustále sledovala agentury působící v rámci okruhu 3;

99.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že existuje riziko, že peníze Unie určené na rozvoj budou využívány k jiným účelům, jako je boj proti nelegální migraci nebo vojenské akce;

PŘÍMÉ ŘÍZENÍ

100.  poukazuje na to, že Účetní dvůr za rok 2017 zjistil nejvyšší odhadovanou míru chyb u výdajů v okruhu „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“, která činila 4,2 %; poznamenává, že tyto výdaje jsou řízeny přímo Komisí a Komise za ně nese výhradní a přímou odpovědnost; očekává, že Komise přijme naléhavý akční plán ke zlepšení situace a že provede veškerá opatření, která má k dispozici, aby snížila míru chyb ve výdajích;

101.  vyjadřuje politování nad tím, že ze 130 transakcí, které Účetní dvůr zkontroloval, 66 (51 %) obsahovalo chyby a že v 17 případech vyčíslitelných chyb na straně příjemců měli Komise nebo nezávislý auditor dostatek informací v žádosti o proplacení nákladů (svědčících například o nesprávném směnném kurzu nebo o nákladech vzniklých mimo vykazované období), aby těmto chybám předešli nebo je odhalili a opravili před tím, než byly výdaje schváleny; zdůrazňuje, že pokud by Komise řádně využila všechny informace, které měla k dispozici, odhadovaná míra chyb by u této kapitoly byla o 1,5 procentního bodu nižší;

102.  naléhavě vyzývá Komisi, aby přijala veškerá nezbytná opatření ke zlepšení využívání informací, které má k dispozici k předcházení a opravám chyb před provedením plateb, aby byla obnovena příznivá tendence klesající míry chyb z předchozích let (z 5,6 % v roce 2014 na 4,4 % v roce 2015 a na 4,1 % v roce 2016);

103.  poznamenává, že Účetní dvůr neposkytl samostatnou míru chyb pro bezpečnost a občanství, jelikož se této oblasti týká jen malá část (2 %) plateb z rozpočtu v roce 2017, ale že GŘ HOME ve své výroční zprávě o činnosti předložilo tyto míry chyb, které však Účetní dvůr neověřil:

   a) Solidarita a řízení migračních toků (SOLID): zjištěná míra chyb 2,26 % a míra zbytkových chyb 0,75 %;
   b) Azylový, migrační a integrační fond (AMIF) Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF): zjištěná míra chyb 0 % a míra zbytkových chyb 1,54 %;
   c) Nepřímé řízení – decentralizované agentury: míra zbytkových chyb nižší než 2 %;

104.  poznamenává, že Účetní dvůr pro rok 2017 nevypočítal míru chyb u finančních prostředků Unie vynaložených v rámci okruhu 4 VFR „Globální Evropa“ a že toto rozhodnutí učinil v souladu se svou obecnou strategií, jejímž cílem je omezit testování věcné správnosti a částečně vycházet z takzvané „práce ostatních“;

105.  bere na vědomí pozitivní vývoj míry zbytkových chyb doložený studiemi míry zbytkových chyb, které zadaly GŘ DEVCO a  GŘ NEAR, a poznamenává, že odhad nejpravděpodobnější reprezentativní míry zbytkových chyb pro transakce GŘ DEVCO byl 1,18 % ve srovnání s 1,67 % v roce 2016 a 2,2 % v roce 2015, zatímco pro transakce GŘ NEAR činila míra zbytkových chyb 0,67 %;

106.  avšak poznamenává, že míra zbytkových chyb GŘ DEVCO a GŘ NEAR neodkazuje na vzorek všech plateb za probíhající projekty, nýbrž je vypočtena pouze na základě transakcí v rámci ukončených smluv, u nichž byly provedeny veškeré kontroly, s tím důsledkem, že byly analyzovány pouze platby před rokem 2017, avšak nikoli skutečná míra chyb u plateb v roce 2017;

107.  bere na vědomí skutečnost, že se Účetní dvůr domnívá, že studie míry zbytkových chyb jsou celkově vhodné pro daný účel, ačkoli má Účetní dvůr vážné obavy ohledně jejich kvality;

108.  se znepokojením konstatuje, že navzdory dobrým výsledkům, pokud jde o míru chyb, je jedinou výdajovou oblastí, v níž odhadovaná míra chyb přesahuje 2 %, oblast „Přímé řízení – granty“, v níž míra chyb činí 2,80 % pro GŘ NEAR a 2,12 % pro GŘ DEVCO;

109.  vyzývá GŘ RTD, aby zveřejnilo své doporučení pro jednotlivé země v rámci výroční zprávy o činnosti GŘ RTD;

110.  poukazuje na velmi negativní zjištění Účetního dvora ohledně partnerství veřejného a soukromého sektoru(5) (PPP) a jeho doporučení „nepodporovat intenzivnější a rozšířenější využívání PPP“ v Unii; vyzývá Komisi, aby toto doporučení plně zohlednila při řešení otázek PPP v rozvojových zemích, v nichž je vytvoření prostředí pro úspěšné provádění PPP ještě obtížnější než v Unii;

111.  vítá výsledky dosažené v roce 2017 v rámci tří os programu Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI); upozorňuje na význam podpory EaSI a zejména na význam os Progress a Síť evropských služeb zaměstnanosti (EURES) pro provádění evropského pilíře sociálních práv; se znepokojením však konstatuje, že tematický oddíl týkající se sociálního podnikání v rámci osy pro mikrofinancování a sociální podnikání programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) není dostatečně výkonný; oceňuje skutečnost, že Komise úzce spolupracuje s Evropským investičním fondem (EIF), aby zajistila, že se zaváže k plnému využití zdrojů v rámci tematického oddílu pro sociální podnikání.

Výzkum a inovace

Příklady úspěchu

112.  s uspokojením poznamenává, že Gérard Mourou získal se spolufinancováním Unie v rámci programu Horizont 2020 spolu s dalšími výzkumnými pracovníky Nobelovu cenu za fyziku za jejich výzkum ultrakrátkých, vysoce intenzivních laserových paprsků, které usnadní refrakční operace očí, a také že Mezinárodní konsorcium pro výzkum vzácných onemocnění (IRDIRC) dosáhlo svého cíle a vyvinulo 200 nových terapií pro léčbu vzácných onemocnění o tři roky dříve, než se plánovalo;

113.  dále poznamenává, že prostřednictvím akcí „Marie Curie-Skłodowska“ byly v rámci programu Horizont 2020 poskytnuty finanční prostředky 36 000 výzkumným pracovníkům ve všech fázích kariéry bez ohledu na jejich věk a národnost a že se dva ze tří výzkumných pracovníků, kteří získali Nobelovu cenu za chemii za vývoj elektronového mikroskopu, zapojili do akcí „Marie Skłodowska-Curie“ a jiných výzkumných projektů financovaných Unií;

114.  vítá zahájení první fáze pilotního projektu Evropské rady pro inovace v rámci programu Horizont 2020 na období 2018–2020 v říjnu 2017, na nějž byly vyčleněny finanční prostředky ve výši 2,7 miliardy EUR a jehož cílem je podporovat špičkové inovátory, začínající podniky, malé podniky a výzkumné pracovníky s dobrými nápady, které se zásadně liší od stávajících výrobků, služeb nebo obchodních modelů, jsou vysoce rizikové a mají potenciál rozšířit se i v zahraničí;

115.  konstatuje, že Komise zkoumá možnost dále rozšířit využívání možnosti zjednodušeného vykazování nákladů, zejména financování formou jednorázových částek;

Zásadní otázky vyžadující zlepšení

116.  poznamenává, že podle evropského srovnávacího přehledu inovací se inovační výkonnost Unie od roku 2010 zvýšila o 5,8 %; poznamenává však, že mezi zeměmi Unie nedošlo k žádnému sblížení; konstatuje, že nejvíce těží z fondů v rámci programu Horizont 2020 tyto země (čistý požadovaný příspěvek Unie pro účastníka v eurech): Německo 5 710 188 927,80 / Spojené království 5 152 013 650,95 / Francie 3 787 670 675,13; vyzývá Komisi, aby věnovala větší pozornost zeměpisnému rozdělení finančních prostředků pro výzkum, a přispěla tak k zajištění rovných podmínek pro růst a pracovní místa v Evropském výzkumném prostoru;

117.  poznamenává, že Komise přiznává, že výkonnostní rámec programu Horizont 2020 měl jisté nedostatky, které v daný okamžik znesnadnily posouzení pokroku programu při dosahování všech jeho cílů; očekává, že se návrhy k programu Horizont Evropa v rámci příštího VFR těmito nedostatky budou zabývat, a vyjadřuje politování nad tím, že ve stávajícím období nebyla zvážena žádná opatření ke zlepšení výkonnostního rámce;

118.  zjišťuje, že ve výroční zprávě o činnosti generálního ředitelství pro výzkum (GŘ RTD) je uvedeno šest různých měr chyb, tři pro sedmý rámcový program pro výzkum a tři pro program Horizont 2020; zdůrazňuje, že takový přístup nepodporuje transparentnost a odpovědnost a měl by být neprodleně zlepšen; uznává však, že se jednalo o dva různé programy ve dvou různých finančních obdobích;

Bezpečnost a občanství

Příklady úspěchu

119.  zdůrazňuje, že GŘ HOME spravovalo rozpočet ve výši 1 831 milionu EUR na migraci a 313,75 milionu EUR na bezpečnost a že původní celkový rozpočet víceletého finančního rámce na období 2014–2020 ve výši 6,9 miliardy EUR byl od roku 2015 do roku 2017 významně navýšen, a to o 3,9 miliardy EUR;

120.  poznamenává, že byly rozpočet spravovaný GŘ HOME a počet jeho zaměstnanců navýšeny, aby bylo schopno zvládnout zvýšenou aktivitu v souvislosti s migrační krizí a hrozbami pro vnitřní bezpečnost; pokud jde o lidské zdroje, mělo GŘ HOME na konci roku 2017 556 zaměstnanců ve srovnání s 480 zaměstnanci v roce 2016;

Zásadní otázky vyžadující zlepšení

121.  se znepokojením konstatuje, že rychlost uplatňování zdrojů, které GŘ HOME spravuje, vedla na konci roku 2017 ke zvýšení zbývajících závazků o 24 % a že dobrá míra čerpání v roce 2017 odráží skutečnost, že část prostředků na závazky byla přenesena do roku 2018;

122.  je znepokojen zjištěnými závažnými nedostatky v řídicích a kontrolních systémech úřadu EASO, které vedly k vyjádření výhrady z důvodu ohrožení dobré pověsti; zdůrazňuje však, že GŘ HOME reagovalo zavedením postupu spolurozhodování ze strany výkonné rady a výměnou vedení úřadu EASO, aby situaci dostalo pod kontrolu;

123.  opakovaně žádá, aby rozpočtové položky v rámci programu Práva, rovnost a občanství na období 2014–2020 uvádělo prostředky přidělené na jednotlivé cíle programu v oblasti rovnosti pohlaví, které zajišťuje řádnou kontrolu prostředků určených na plnění tohoto cíle;

124.  opakuje svůj požadavek, aby existovala samostatná rozpočtová položka pro specifický cíl Daphne, čímž by Unie dala najevo své odhodlání Unie bojovat proti násilí páchanému na ženách a dívkách; vyzývá k navýšení zdrojů v této rozpočtové položce a ke zrušení snížení prostředků vyčleněných na program Daphne na období let 2014–2020; vyzývá k soustavnému úsilí o zvyšování povědomí o grantech zahrnutých ve specifickém cíli Daphne s opatřeními na zvýšení uživatelské vstřícnosti souvisejících administrativních postupů;

Globální Evropa

Příklady úspěchu

125.  zdůrazňuje, že z činnosti Účetního dvora týkající se správnosti transakcí vyplynulo, že Komise posílila své systémy kontroly, což vedlo k poměrnému snížení počtu chyb ve srovnání s dřívějšími prohlášeními o věrohodnosti;

126.  poznamenává, že Účetní dvůr rovněž posuzoval výkonnost sedmi projektů; vítá skutečnost, že všech sedm projektů mělo relevantní ukazatele výkonnosti a že jejich rámce byly dobře strukturovány a výstupy byly realistické;

127.  bere na vědomí zvláštní zprávu Účetního dvora o pomoci Unie pro Myanmar/Barmu a odpovědi Komise; v této souvislosti vítá, že Unie plnila hlavní úlohu při podpoře rozvojových priorit ve velmi složité situaci a s omezeným počtem pracovníků; všímá si však, že bylo shledáno, že tato pomoc byla jen částečně účinná; souhlasí s Účetním dvorem, který zdůraznil, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost mobilizaci domácích příjmů, především v rozvíjejících se ekonomikách; s ohledem na zdokumentované brutální činy armády Myanmaru vyjadřuje velké znepokojení v souvislosti s pokračující odvětvovou podporou poskytovanou z rozpočtu Unie Myanmaru;

128.  vyzývá k uplatňování přístupu k rozvoji založeného na pobídkách, a to tím, že bude zavedena zásada „více za více“, podle níž se větší podpora poskytuje těm partnerům, kteří dosahují lepších výsledků, příkladem čehož je evropská politika sousedství; domnívá se, že čím více a rychleji určitá země postupuje v interních reformách s cílem vybudovat a upevnit demokratické instituce, dodržovat lidská práva a právní stát, tím více podpory by měla získat od Unie;

129.  zdůrazňuje, že je důležité zvýšit přidělování finančních prostředků určených na podporu řádné správy věcí veřejných, demokracie a právního státu v rozvojových zemích s cílem podporovat odpovědné a transparentní instituce, budování kapacit a podporovat participativní rozhodování a přístup veřejnosti k informacím;

130.  upozorňuje na rozsah a důsledky energetické chudoby v rozvojových zemích a na intenzivní zapojení Unie do úsilí o snížení této chudoby; zdůrazňuje, že je nezbytné, aby vlády a zúčastněné subjekty v daných zemích společně vynakládaly zvýšené úsilí o snížení energetické chudoby.

Zásadní otázky vyžadující zlepšení

131.  se znepokojením bere na vědomí, že Účetní dvůr odhalil opakující se chyby ve formě schvalování nadměrných výdajů pro průběžné platby;

132.  opětovně vyjadřuje politování nad tím, že zprávy o řízení vnější pomoci, které vydávají vedoucí delegací Unie, nejsou přikládány k výročním zprávám o činnosti GŘ DEVCO a NEAR, jak to ukládá čl. 67 odst. 3 finančního nařízení; vyjadřuje politování nad tím, že jsou soustavně považovány za důvěrné, třebaže v souladu s čl. 67 odst. 3 finančního nařízení „[se] zpřístupní Evropskému parlamentu a Radě s náležitým ohledem na jejich případnou důvěrnou povahu“;

133.  se znepokojením bere na vědomí velký počet smluv uzavřených s velmi omezeným počtem vnitrostátních rozvojových agentur s tím, že existuje riziko zpětného převádění politik Unie na národní úroveň v rozporu se zájmy větší integrace vnější politiky Unie; naléhavě žádá Komisi, aby kromě toho, že uděluje orgánu udělujícímu absolutorium přístup k hodnocení pilířů, tak činila způsobem, aby toto hodnocení bylo veřejně přístupné; v této souvislosti bere s obavami na vědomí obchodní zaměření těchto vnitrostátních orgánů, na které se odvolává Evropská komise za účelem omezení přístupu k těmto informacím; vyzývá Komisi, aby co nejdříve posílila a konsolidovala monitorování postupů při zadávání veřejných zakázek a uzavírání smluv, aby se zabránilo jakémukoli narušení hospodářské soutěže mezi tímto omezeným počtem výrazně dotovaných vnitrostátních agentur a jinými veřejnými a soukromými subjekty s jasným evropským zaměřením;

134.  se znepokojením bere na vědomí, že Účetní dvůr zjistil, že studie míry zbytkových chyb vykazují určitá omezení, jelikož se jedná o studie, a nikoli audity, a tak nesplňují mezinárodní auditorské standardy a zahrnují velmi omezené kontroly zadávání veřejných zakázek;

135.  vyzývá GŘ NEAR a GŘ DEVCO, aby počínaje studií míry zbytkových chyb za rok 2019 poskytovala zhotoviteli této studie přesnější pokyny ke kontrole zadávacích řízení druhého stupně a aby stratifikovala základní soubor v této studii na základě přirozeného rizika daných projektů a větší váhu přiřadila grantům v rámci přímého řízení a menší váhu operacím rozpočtové podpory;

136.  žádá Komisi, aby přijala nezbytná opatření k řešení nedostatků, které zjistil její vlastní útvar interního auditu, a aby přeměnila zprávy o řízení vnější pomoci na spolehlivý dokument plně zpřístupněný veřejnosti, který řádně odůvodňuje prohlášení o věrohodnosti vedoucích delegací a generálního ředitele GŘ DEVCO;

137.  domnívá se, že při poskytování vnější pomoci by měla Komise věnovat větší pozornost dodržování lidských práv podle Charty OSN a respektování právního státu v přijímajících zemích;

138.  je znepokojen nedostatečnou viditelností sdružených finančních prostředků Unie určených na projekty; naléhavě vyzývá Komisi, aby zvýšila viditelnost a posílila doplňkovost činností jednotlivých nástrojů;

139.  je velmi znepokojen tím, že ve svých návrzích má Komise v otázce způsobilých výdajů v rámci oficiální rozvojové pomoci a zemí způsobilých využívat financování v rámci nástroje pro rozvojovou spolupráci (DCI) i nadále sklon opomíjet právně závazná ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014(6); připomíná, že legalita výdajů Unie je jednou z hlavních zásad řádného finančního řízení a že politická hlediska by neměla převážit nad jasně formulovanými právními předpisy; připomíná, že nástroj pro rozvojovou spolupráci je v první řadě koncipován jako nástroj boje proti chudobě;

140.  vyjadřuje politování nad tím, že od roku 2012 muselo Generální ředitelství Komise pro mezinárodní spolupráci a rozvoj v každé zprávě o činnosti vznést výhradu, pokud jde o správnost uskutečněných operací, což ukazuje na závažné nedostatky v oblasti řízení;

Životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin

141.  konstatuje, že v roce 2017 oslavil program LIFE 25. výročí své existence; zdůrazňuje, že v rámci programu bylo vyplaceno 222 milionů EUR na spolufinancování 139 nových projektů; zdůrazňuje, že je třeba dále usilovat o zkrácení prodlev plateb z programu LIFE, neboť 5,8 % plateb bylo v roce 2017 uskutečněno až po uplynutí lhůt stanovených právními předpisy (3,9 % v roce 2016 a 12 % v roce 2015);

142.  upozorňuje na skutečnost, že v roce 2017 bylo zahájeno hodnocení programu LIFE v polovině období, které zahrnuje roky 2014 a 2015; konstatuje, že hodnocení se soustředilo zejména na zavedené postupy k dosažení hlavních cílů programu, protože většina projektů ještě nebyla zahájena a pouze několik projektů bylo ukončeno, a že došlo k závěru, že projekt přináší Unii přidanou hodnotu, a upozornilo na možná zlepšení; zdůrazňuje, že postupy správy grantů, zejména postupy podávání žádostí a zpráv, by měly být nejen zjednodušeny, ale také výrazně urychleny;

143.  konstatuje, že kvůli podmínkám vymezeným v rozhodnutí o externalizaci spolupráce s Výkonnou agenturou pro malé a střední podniky (EASME) ohledně zaměstnanců je stav zaměstnanců v GŘ ENV, kteří jsou přiděleni na činnosti související s programem LIFE, velmi napnutý, takže bude zřejmě nutné důkladněji prověřit pracovní metody a uspořádání dotčeného GŘ;

144.  upozorňuje na skutečnost, že audit systémů vnitřní kontroly GŘ ENV a GŘ CLIMA ukázal, že nejsou zcela účinné a že v praxi stále zbývá zohlednit některá velmi důležitá doporučení v souladu s dohodnutými akčními plány;

145.  zdůrazňuje, že GŘ CLIMA a GŘ BUDG monitorují cíl vynakládat 20 % prostředků VFR na oblast klimatu a že GŘ CLIMA podporuje ostatní generální ředitelství při začlenění klimatického hlediska do jejich činností; s politováním konstatuje, že v roce 2017 bylo na klimatická opatření vynaloženo pouze 19,3 % rozpočtu Unie a že podle odhadů bude průměrný podíl za období 2014 až 2020 činit pouze 18,8 %;

146.  je znepokojen tím, že ve výroční zprávě o činnosti GŘ CLIMA za rok 2017 je kvůli hrozícímu ohrožení dobré pověsti znovu vyslovena výhrada ohledně významného nedostatku v zabezpečení unijního rejstříku systému Unie pro obchodování s emisemi (ETS), který nebyl dosud odstraněn;

147.  s politováním konstatuje, že průměrná míra zbytkových chyb GŘ SANTE dosáhla v roce 2017 pro celkovou činnost týkající se bezpečnosti potravin a krmiv 2,5 %, tedy že překročila 2% práh významnosti; konstatuje, že k tomu došlo kvůli nadhodnoceným žádostem členských států o přiznání náhrady nákladů v důsledku změn správy a kontrol žádostí v jednom členském státě; vyzývá GŘ SANTE, aby přijalo všechna nezbytná opatření, aby se tato situace v budoucnu již neopakovala, a aby za tímto účelem například více využila zjednodušená pravidla, jak to umožňuje finanční nařízení;

148.  upozorňuje na to, že GŘ SANTE v roce 2017 vydalo hodnocení společného finančního rámce pro potravinový řetězec 2014–2020 v polovině období, v němž došlo k závěru, že stávající rámec řádně funguje a že přispěl k vytvoření přidané hodnoty na úrovni Unie; všímá si, že Komise na doporučení Účetního dvora pracuje na analytické metodě pro posouzení nákladové efektivnosti potravinového řetězce s cílem zdokonalit ekonomická hodnocení opatření financovaných Evropskou unií;

Doprava a cestovní ruch

149.  konstatuje, že v roce 2017 vybrala Komise 152 projektů, na které byla ze složky nástroje CEF pro dopravu vydána celková částka 2,7 miliardy EUR, přičemž celkové investice včetně jiného financování z veřejných a soukromých zdrojů činily 4,7 miliardy EUR; opakuje, jak důležitý je CEF jako nástroj financování pro dokončení sítí TEN-T pro vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru, pro vytvoření přeshraničních spojení a doplnění chybějících spojů;

150.  vyzývá evropské koordinátory sítě TEN-T, aby provedli důkladné posouzení dokončených projektů a dosažených zlepšení podél koridorů sítě TEN-T během stávajícího programového období a aby je předložili Komisi a Parlamentu;

151.  vyzývá Komisi, aby v dostatečném časovém předstihu před návrhem příštího VFR předložila pro odvětví dopravy jednoznačné posouzení dopadu EFSI na ostatní finanční nástroje, zejména s ohledem na CEF, jakož i na soudržnost dluhového nástroje CEF s dalšími iniciativami Unie; žádá, aby toto posouzení poskytlo jasnou analýzu zeměpisné rovnováhy investic v odvětví dopravy; připomíná však, že částka finančních prostředků vynaložených v rámci finančního nástroje by neměla být považována za jediné relevantní kritérium k posouzení jeho výsledků; vyzývá proto Komisi, aby prohloubila své hodnocení výsledků získaných v rámci dopravních projektů financovaných z prostředků Unie a změřila jejich přidanou hodnotu;

152.  vítá výsledky výzvy k podávání návrhů na projekty s kombinovaným financováním pro financování z nástroje CEF a rozhodnutí zvýšit jeho rozpočet na 1,35 miliardy EUR, což potvrzuje význam a přidanou hodnotu použití grantů Unie ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí a rovněž od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně partnerství veřejného a soukromého sektoru; zastává názor, že nástroj CEF by proto měl i nadále podporovat kroky umožňující kombinací grantů Unie a jiných zdrojů financování, hlavním nástrojem financování by ovšem měly zůstat granty;

153.  konstatuje, že útvar interního auditu Komise v rámci svého auditu dohledu Komise nad uplatňováním finančních nástrojů CEF zjistil, že míra používání finančních nástrojů v rámci nástroje CEF byla velmi nízká a většina rozpočtu původně přiděleného na finanční nástroje CEF (2,43 miliardy EUR) byla znovu přidělena do rozpočtových položek na granty CEF, a na finanční nástroje CEF až do roku 2020 tak bylo ponecháno k dispozici pouhých 296 milionů EUR; konstatuje také, že jedním z uváděných důvodů byla skutečnost, že kritéria způsobilosti finančních nástrojů CEF a Evropského fondu pro strategické investice (EFSI) se do značné míry překrývají a projekty, které byly potenciálně způsobilé k financování z nástroje, byly financovány z fondu EFSI, který má větší politickou prioritu a širší věcný záběr; vyzývá Komisi, aby u nástroje CEF zvýšila mezi příjemci informovanost o pravidlech způsobilosti, a to zejména vymezením jasného rozdílu mezi zakázkou na provedení a zakázkou na subdodávky, což pro příjemce byl hlavní zdroj nedorozumění; vyzývá Komisi, aby zajistila, aby se finanční nástroje doplňovaly, nikoli vzájemně nahrazovaly;

154.  konstatuje, že rok 2017 byl prvním rokem průběžného auditu programu CEF a že bude třeba ještě dvou až tří let auditu nástroje CEF, aby se podařilo odečíst výpočet smysluplné míry chyb u všech oddílů nástroje CEF; vítá nicméně skutečnost, že míra chyb zjištěná při auditech nástroje CEF a sítí TEN-T dokončených v roce 2017 byla velice nízká;

155.  je znepokojen tím, že útvar interního auditu Komise zjistil závažné nedostatky v současném systému monitorování jak bezpečnosti letectví, tak námořní bezpečnosti na GŘ MOVE a formuloval tři velmi důležitá doporučení; vyzývá GŘ MOVE, aby plně uskutečnilo akční plán, který připravilo, aby dokázalo reagovat na zjištěná rizika;

Kultura a vzdělávání

156.  vítá výsledky, kterých za 30 let své existence dosáhl program Erasmus, jenž od roku 1987 zapojil do mobility 9 milionů osob, např. mladých lidí, studentů a v poslední době i zaměstnanců; podtrhuje velký evropský přínos tohoto programu a jeho roli v rámci strategických investic do mladých lidí v Evropě;

157.  bere na vědomí, že program Erasmus je třeba více zpřístupnit marginalizovaným skupinám, zejména osobám se zdravotním postižením a zvláštními požadavky v oblasti vzdělávání, osobám, které jsou zeměpisně znevýhodněné, osobám, které předčasně ukončily školní docházku, příslušníkům menšin, sociálně a ekonomicky znevýhodněným osobám atd.;

158.  je znepokojen malým využitím nástroje pro záruky za studentské půjčky v rámci programu Erasmus+ a jeho nedostatečným zeměpisným pokrytím, které je omezeno na banky ve třech zemích a na univerzity v dalších dvou zemích; naléhavě žádá Komisi a Evropský investiční fond, aby vytvořily prováděcí strategii s cílem maximálně zvýšit efektivitu tohoto nástroje do roku 2020; nebo případně aby usnadnily přerozdělení nevyužitých finančních prostředků v samotném programu a umožnily lepší financování činností v rámci jednotlivých složek;

159.  je znepokojen stále nízkou mírou úspěšnosti projektů v rámci programu Evropa pro občany a dílčího programu Kultura v rámci programu Kreativní Evropa (21 % resp. 22 % v roce 2017); zdůrazňuje, že pro řešení těchto neuspokojivých výsledků je rozhodující adekvátnější míra financování, neboť takové výsledky oslabují cíle samotného programu, jelikož odrazují občany od účasti;

160.  upozorňuje na roli Výkonné agentury pro vzdělávání, kulturu a audiovizuální oblast (EACEA) při provádění tří programů v oblasti kultury a vzdělávání; vyjadřuje však znepokojení ohledně slabin vnitřních kontrol agentury EACEA zjištěných při auditu řízení grantů programu Erasmus+ a Kreativní Evropa; konstatuje, že dokonce i útvar interního auditu Komise zjistil slabiny agentury EACEA v procesu řízení grantů poskytovaných v rámci programu Erasmus +; domnívá se tedy, že pro Komisi a agenturu EACEA by nemělo být obtížné zavést nezbytná nápravná opatření, aby zajistily úplnou transparentnost a zaručily nejvyšší kvalitu při provádění kulturních a vzdělávacích programů;

NEPŘÍMÉ ŘÍZENÍ A FINANČNÍ NÁSTROJE

161.  konstatuje, že v roce 2017 Komise podepsala s agenturami OSN smlouvy v hodnotě téměř 253,5 milionu EUR z příspěvku z rozpočtu Unie, přičemž mezi největší příjemce patřil Rozvojový program OSN (119,21 milionu EUR), organizace UNICEF (29,34 milionu EUR) a Úřad OSN pro projektové služby (20,05 milionu EUR), a smlouvy se Světovou bankou v hodnotě 174,11 milionu EUR;

162.  vzhledem ke změně způsobů poskytování pomoci od přímých grantů ke svěřenským fondům a kombinovanému financování, a to i prostřednictvím Evropského fondu pro udržitelný rozvoj, vyzývá Radu, Komisi a Evropskou investiční banku, aby s Evropským parlamentem uzavřely interinstitucionální dohodu o transparentnosti, odpovědnosti a parlamentní kontrole na základě východisek politiky stanovených v novém Evropském konsensu o rozvoji;

163.  vítá doporučení Účetního dvora ohledně zlepšení transparentnosti finančních prostředků Unie používaných nevládními organizacemi, která byla zveřejněna ve zvláštní zprávě č. 35/2018, v níž Účetní dvůr mimo jiné doporučuje, aby Komise uváděla spolehlivější informace o nevládních organizacích ve svém účetním systému a aby zlepšila sběr informací o finančních prostředcích používaných nevládními organizacemi; vyzývá proto Komisi, aby tyto návrhy provedla do konce svého stávajícího mandátu;

164.  plně uznává složitou povahu řady problémů a potřebu mnohostranných a vzájemně se doplňujících opatření v rámci reakce, ale trvá na tom, že je třeba jasně stanovit mechanismy financování a dodržovat mezinárodní závazky;

165.  konstatuje, že počet finančních nástrojů se značně zvýšil, což v odvětví dopravy umožňuje nová propojení, čímž zároveň kolem rozpočtu Unie vznikla složitá síť opatření; je znepokojen tím, že by tyto nástroje doprovázející rozpočet Unie mohly oslabit míru odpovědnosti a transparentnosti vzhledem k tomu, že vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny; vyzývá Komisi, aby zjistila, jak by bylo možno reformovat rozpočtový systém Unie, zejména jak nejlépe dosáhnout toho, aby obecné mechanismy financování nebyly složitější, než je nutné k tomu, aby byly splněny cíle politik Unie a aby byla zaručena odpovědnost, transparentnost a kontrolovatelnost;

EFSI

166.  zdůrazňuje, že rozpočtový orgán zvýšil záruku EFSI z 16 miliard EUR na 26 miliard EUR a cílový objem investic z 315 miliard EUR na 500 miliard EUR a že do konce roku 2017 podepsala skupina EIB smlouvy v hodnotě 36,7 miliardy EUR (2016: 21,3 miliardy EUR);

167.  poukazuje na skutečnost, že podle Účetního dvora 64 % celkové hodnoty smluv EFSI, které skupina EIB podepsala do konce roku 2017, bylo soustředěno v šesti členských státech: Francii, Itálii, Španělsku, Německu, Spojeném království, Polsku;

168.  vyjadřuje politování nad skutečností, že pouze 20 % finančních prostředků z EFSI podpořilo projekty, které přispívají ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu, zatímco v případě standardního portfolia EIB bylo dosaženo prahové hodnoty 25 %; vyzývá Komisi, aby navrhla udržitelné způsoby financování a prostředí příznivé pro investice odrážející závazky a obecné cíle Unie s cílem podpořit inovace a hospodářskou, sociální a územní soudržnost v rámci Unie a posílit sociální rozměr investic překlenováním investiční mezery v sociálním sektoru a s ohledem na bezpečnost infrastruktury;

169.  vyzývá Komisi, aby zajistila, že řídicí orgány EFSI zohlední nutnost dosáhnout při podepisování smluv řádné zeměpisné rovnováhy, a aby Parlament informovala o dosaženém pokroku;

Oblast výzkumu

170.  poznamenává, že pokud jde o platby, investovala Komise v roce 2017 11,2 miliardy EUR v oblasti výzkumu a inovací, z čehož 58 % bylo řízeno přímo a 42 % bylo přiděleno prostřednictvím pověřených subjektů, a že z těchto 42 % bylo 18,2 % (583 milionů EUR) poskytnuto prostřednictvím společných podniků a 16,8 % (540 milionů EUR) bylo rozděleno prostřednictvím Evropské investiční banky (EIB) a Evropského investičního fondu (EIF);

171.  vyzývá Komisi, aby v průběhu druhé poloviny roku 2019 informovala Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu o uplatňování a výsledcích finančních nástrojů v oblasti výzkumu;

Svěřenské fondy

172.  zdůrazňuje, že pro pomoc třetím zemím byly stále častěji využívány alternativní modely financování – jako jsou svěřenské fondy a nástroj pro uprchlíky v Turecku –, což zvyšuje složitost stávajících finančních struktur; nicméně uznává, že tyto nástroje umožnily rychle reagovat na náročné okolnosti a zajistit pružnost;

173.  zdůrazňuje, že sdílení zdrojů z ERF, rozpočtu Unie a jiných dárců svěřenských fondů by nemělo vést k tomu, že se peníze vyhrazené na rozvojovou politiku a politiku spolupráce nedostanou ke svým obvyklým příjemcům nebo budou pokračovat v plnění svých původních cílů, jako je vymýcení chudoby a podpora základních práv;

174.  poukazuje na to, že zvýšené využívání svěřenských fondů také vyplývá z nedostatku flexibility, která je v současné době možná v rámci rozpočtu Unie;

175.  poukazuje na to, že by skutečnost, že vedle rozpočtu Unie se politiky Unie stále více realizují pomocí jiných finančních mechanismů, mohla ohrozit míru odpovědnosti a transparentnosti, protože vykazování, audit a veřejná kontrola nejsou sladěny; vyzývá proto Komisi, aby zvážila zrušení svěřenských fondů, zejména pokud jejich „nouzová“ povaha není náležitě odůvodněná, pokud nejsou schopny přilákat významnější příspěvky jiných dárců a pokud hrozí porušování základních práv nebo jsou zapojeny orgány třetích zemí, které nerespektují základní práva;

Nástroj pro Turecko

176.  poznamenává, že Účetní dvůr ve své zvláštní zprávě č. 27/2018 o nástroji pro uprchlíky v Turecku dospěl k závěru, že tento nástroj v problematické situaci rychle uvolnil 3 miliardy EUR, aby urychleně zareagoval na uprchlickou krizi, ale nedosáhl plně svého cíle tuto reakci účinně koordinovat nebo dosáhnout dostatečně optimálního využití finančních prostředků; žádá Komisi, aby prováděla všechna doporučení Účetního dvora ohledně nástroje pro uprchlíky v Turecku, zejména pokud jde o lepší monitorování a vykazování projektů finanční pomoci a zlepšování provozního prostředí pro (mezinárodní) nevládní organizace ve spolupráci s tureckými orgány, a aby zajišťovala, že finanční prostředky budou skutečně zaměřeny na projekty pro uprchlíky a nebudou využívány k jiným účelům; vyzývá Komisi, aby pravidelně podávala Parlamentu zprávy o souladu financovaných činností s příslušným právním základem;

177.  dále poznamenává, že podle Účetního dvora auditované projekty poskytly uprchlíkům užitečnou podporu a že většina dosáhla svých výstupů, avšak polovina z nich dosud nedosáhla očekávaných výsledků;

178.  bere na vědomí, že evropská veřejná ochránkyně práv dospěla k závěru, že Komise by měla učinit více, aby zajistila, že prohlášení EU-Turecko bude respektovat základní práva EU, a proto vyzývá Komisi, aby systematicky začleňovala otázky týkající se základních práv do svých rozhodnutí v rámci tohoto nástroje, a to i prostřednictvím posuzování dopadu na lidská práva; vyzývá Komisi, aby o tom pravidelně informovala Evropský parlament;

179.  vyjadřuje politování nad tím, že vyšetřování ze strany sítě EIC pro investigativní evropskou spolupráci vedlo k pochybnostem o využívání finančních prostředků z tohoto nástroje; vyzývá Komisi, aby tuto záležitost důkladně prošetřila a podala Parlamentu zprávu o závěrech;

180.  vyzývá GŘ DEVCO, aby do roku 2020 revidovalo stávající pokyny pro příjemce projektů realizovaných v rámci nepřímého řízení s cílem zajistit, aby plánované činnosti byly prováděny včas a aby přispívaly k praktickému používání výstupů projektů, aby tak bylo zajištěno optimální využití prostředků;

181.  bere na vědomí, že Účetní dvůr uvádí, že míra chyb ve výdajích na správu nebyla významná; s obavami však poukazuje na skutečnost, že míra chyb se ve srovnání s předchozím rokem zvýšila (0,55 % v roce 2017 a 0,2 % v roce 2016);

182.  konstatuje, že zatímco Účetní dvůr nenalezl žádné významné nedostatky, objevil opakovaně oblasti, v nichž byl prostor pro zlepšení;

Mezinárodní řídicí skupina (IMG)

183.  konstatuje, že Soudní dvůr EU ve svém konečném a pravomocném rozsudku ze dne 31. ledna 2019 ve věci International Management Group (IMG)(7) rozhodl o zrušení dvou rozhodnutí Komise: 1) neuzavírat s IMG od 8. května 2015 žádné nové pověřovací dohody v rámci nepřímého řízení a 2) převést 10 milionů EUR určených na smlouvu o technické pomoci související s obchodní politikou Myanmaru (Barmy) z IMG na německého veřejného provozovatele GIZ: dále konstatuje, že dle rozsudku Soudního dvoru je nutné rozhodnout o výši finanční náhrady, jež náleží společnosti IMG v důsledku škod způsobených rozhodnutím Komise ze dne 8. května 2015, a dále je nutné, aby Komise zrušila všechny vedlejší kasační opravné prostředky, o které požádala;

184.  bere na vědomí závěr Soudního dvora EU, podle něhož představuje právní argumentace agentury OLAF, na níž Komise založila své rozhodnutí o společnosti IMG, právní pochybení, a to jak z hlediska mezinárodního práva, tak i z hlediska finančního nařízení EU; vyslovuje politování nad tím, že – jak vysvětluje Soudní dvůr – OLAF při svém vyšetřování společnosti IMG překročil své pravomoci a nevzal v potaz požadavky kódu úrovně jistoty, jichž se Parlament tak často dovolává; podporuje v této souvislosti každé další opatření, které zajistí, aby probíhající revize nařízení o úřadu OLAF zavedla potřebné kontroly procesní záruky a možnosti podat odvolání, aby se tak zabránilo takovýmto škodlivým jevům, které oslabují pověst EU a důvěru občanů v EU;

185.  bere rovněž na vědomí rozsudek Stálého rozhodčího soud v Haagu ze dne 13. února 2019(8), podle něhož má Komise uhradit 2 miliony EUR za výdaje, jež si naúčtovalo IMG na základě 7 smluv o společném řízení uzavřených s Komisí, a které Komise odmítla uhradit vzhledem k obviněním vzneseným vůči IMG a k vyšetřování vedenému úřadem OLAF;

186.  hluboce lituje skutečnosti, že v rámci parlamentního postupu udělování absolutoria Komisi se od roku 2012 nepodařilo odhalit falešná obvinění vznesená vůči IMG nebo pomoci zabránit vážným škodám, jež vznikly společnosti IMG, a to jak škodám finančním, tak poškození její pověsti, včetně ztráty více než 200 pracovních míst;

187.  naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla soudní rozhodnutí v praxi a zcela uznala status IMG coby mezinárodní organizace, což bylo chybně Komisí a úřadem OLAF zpochybněno a popřeno; vyzývá Komisi, aby přijala všechna opatření, jež jsou potřebná k nápravě a náhradě škod způsobených společnosti IMG, a aby IMG zajistila možnost účasti ve spravedlivém řízení, jak je to pro mezinárodní organizace stanoveno ve finančním nařízení; vyzývá Komisi, aby orgán příslušný k udílení absolutoria co nejdříve informovala o přijatých opatřeních;

Administrativa

Postup jmenování generálního tajemníka Komise

188.  není spokojen s reakcí Komise na oprávněné obavy sdělovacích prostředků a široké veřejnosti ohledně postupu bezprostředně po jmenování generálního tajemníka Evropské komise či vysvětlení Komise prezentovaného během diskuse na plenárním zasedání Evropského parlamentu a v její písemné odpovědi na usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2018, neboť všechny tyto reakce byly vyhýbavé, defenzivní a právně formalistické a svědčí o nedostatečné vnímavosti vůči významu, který evropští občané přisuzují transparentnímu, spravedlivému a otevřenému přijímacímu řízení;

189.  v této souvislosti připomíná čtyři případy nesprávného úředního postupu, které zjistila veřejná ochránkyně práv ve svém doporučení týkajícím se spojených věcí 488/2018/KR a 514/2018/KR; konstatuje, že závěry veřejné ochránkyně práv jsou „v zásadě podobné závěrům Evropského parlamentu“ a že souhlasí s hodnocením Evropského parlamentu, podle nějž toto „dvojí jmenování rozšiřuje, a případně dokonce překračuje meze práva“; poukazuje na závěrečné doporučení veřejné ochránkyně práv Komisi, podle nějž by Komise měla vypracovat zvláštní postup pro svého generálního tajemníka, který by byl oddělený od jmenování ostatních vedoucích pracovníků a na něm nezávislý; vyjadřuje tudíž politování nad vzdornou odpovědí Komise evropské veřejné ochránkyni práv ze dne 3. prosince 2018, ve které projevuje jen malou schopnost pochopit body, které veřejná ochránkyně práv po přezkumu 11 000 stran dokumentů uvedla; žádá příští sbor komisařů a jejich předsedu, aby s ohledem na zjištění veřejné ochránkyně práv a na usnesení Parlamentu provedli přezkum tohoto jmenování;

190.  bere na vědomí skutečnost, že komisař Oettinger dne 25. září 2018 uspořádal interinstitucionální diskusi u kulatého stolu na téma výběru a jmenování vrcholného vedení, ačkoli schůze zřejmě nepřinesla žádné výsledky; vyzývá proto Komisi, aby uvedla do praxe odstavec 29 usnesení Evropského parlamentu o politice Evropské komise v oblasti integrity;

191.  vyzývá Komisi a všechny evropské orgány, aby případně přezkoumaly postupy jmenování, zejména vyšších úředníků, a případně členů kabinetů, a aby přijaly další opatření ke zvýšení transparentnosti, spravedlnosti a rovných příležitostí v rámci postupů jmenování na základě zjištění evropské veřejné ochránkyně práv a nadcházející studie Evropského parlamentu o postupech jmenování orgánů Evropské unie; žádá Komisi, aby do 31. srpna 2019 Evropský parlament informovala o dosaženém pokroku;

192.  žádá okamžité odstoupení generálního tajemníka a zahájení řádného, plně transparentního, otevřeného výběrového řízení na tuto funkci.

Evropské školy

193.  bere na vědomí, že evropské školy v roce 2017 obdržely z evropského rozpočtu 189,9 milionu EUR;

194.  konstatuje, že kontrola Účetního dvora nezjistila významné chyby v konečných konsolidovaných finančních výkazech evropských škol za rok 2017 a že evropské školy a ústřední kancelář připravily svou roční účetní závěrku v zákonné lhůtě; konstatuje však, že systém vnitřní kontroly evropských škol je nutné dále zlepšit, aby bylo provedeno doporučení Účetního dvora a útvaru interního auditu Evropské komise (IAS);

195.  vyjadřuje rozhořčení nad tím, že ani po více než 15 letech nebyl pro evropské školy zaveden systém řádného finančního řízení;

196.  je stále znepokojen významným nedostatkem v systémech vnitřní kontroly ústřední kanceláře a vybraných škol, zejména v platebních systémech, kontrolním prostředí a procesu náboru;

197.  konstatuje, že Účetní dvůr nebyl schopen potvrdit, že finanční řízení škol v roce 2017 bylo v souladu s finančním nařízením a jeho prováděcími pravidly: požaduje proto, aby bylo vyvinuto další úsilí o dokončení zbývajících doporučení týkajících se správy mimorozpočtových účtů, zlepšování systémů účetnictví a vnitřní kontroly, postupů náboru a plateb a vypracování pokynů ke zlepšení rozpočtového řízení;

198.  připomíná názor Parlamentu, že „komplexní přezkum“ systému evropských škol je naléhavě nutný v zájmu „reformy pokrývající manažerské, finanční, organizační a pedagogické otázky“, a připomíná svou žádost, „aby Komise každoročně předkládala Evropskému parlamentu zprávu, v níž uvede své zhodnocení aktuálního stavu pokroku dosaženého v těchto oblastech“;

199.  považuje za nepřijatelné, že podle Komise osm kritických nebo velmi důležitých doporučení, která vydal Útvar interního auditu Komise v období 2014–2017, stále nebylo vyřízeno; žádá o předložení zprávy o pokroku ohledně provádění těchto doporučení do 30. června 2019;

Návazná opatření po udělení absolutoria Komisi za rok 2016

200.  bere na vědomí, že Komise ve svém sdělení o opatřeních následujících po rozhodnutí o udělení absolutoria za rok 2016, provedla výběr 394 otázek, které Parlament vznesl pro rozpočtový rok 2016, přičemž nevyslovil připomínky k 108 bodům; požaduje, aby Komise podrobně odpověděla na všechny otázky, které vznesl Evropský parlament ve svých usneseních, které jsou nedílnou součástí jeho rozhodnutí o udělení absolutoria;

201.  vítá skutečnost, že Komise reagovala na poznámky Parlamentu týkající se zpráv o monitorování vnější pomoci a klíčových ukazatelů výkonnosti uvedené v jeho usnesení ze dne 18. dubna 2018 o udělení absolutoria za rok 2016(9) a provedla změny za účelem jejich zlepšení; konstatuje, že Komise předala zprávy o monitorování vnější pomoci za rok 2017 Parlamentu, aniž by stanovila jakákoli omezení týkající se důvěrnosti, nicméně vyjadřuje politování nad tím, že se přístup k těmto zprávám de facto ztížil; očekává, že v budoucnu bude mít Parlament k těmto zprávám jednodušší přístup;

Různé

202.  je znepokojen zpožděním Komise při řešení narůstajícího problému rozdílu korekčního koeficientu, který se uplatňuje na evropské úředníky vyslané do Lucemburska, vzhledem k tomu, že do roku 2018 se tento rozdíl více než ztrojnásobil (16,8 %) ve srovnání s prahovou hodnotou 5 % stanovenou ve služebním řádu úředníků Evropské unie, což vedlo k narušení přitažlivosti Lucemburska a nespravedlivé diskriminaci více než 11 000 úředníků Evropské unie, která donutila více než třetinu z nich usadit se v sousedních zemích, čímž se zhoršil přeshraniční provoz; konstatuje, že jiné mezinárodní instituce sídlící v Lucembursku již nalezly pozitivní řešení tohoto problému; naléhavě žádá Komisi, aby sama tento problém se stávajícím korekčním koeficientem přezkoumala a aby přijala nezbytná opatření;

203.  zdůrazňuje, že posouzení dopadů je nepostradatelnou součástí politického cyklu; vyjadřuje politování nad tím, že legislativní návrhy Komise komplexní posouzení dopadů někdy postrádají; vyjadřuje dále politování nad tím, že Komise v některých případech nezohlednila základní práva; znovu opakuje, že posouzení dopadů by se mělo zakládat na důkazech a mělo by vždy dodržovat základní práva zakotvená v Listině základních práv;

204.  naléhavě vyzývá Komisi, aby co nejdříve ukončila dohodu s lucemburskými nemocnicemi o vyšších úhradách za léčbu úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie v Lucemburku – v roce 2018 již byla ukončena dohoda s lékaři a zubními lékaři –, která stojí více než 2 miliony EUR ročně a jež porušuje evropskou směrnici 2011/24, pokud jde o rovné zacházení s evropskými pacienty, a to v souladu s rozsudkem Soudního dvora z roku 2000 (rozsudek Ferlini);

205.   vyzývá Komisi, aby provedla co nejpřísnější a nejaktuálnější analýzu dopadu koncepce „open space“, jako například v nové budově JMO II, pokud jde o vliv na produktivitu a zajištění důstojného pracovního prostředí a pracovních podmínek pro dotčené zaměstnance; žádá Komisi, aby informovala Parlament o výsledcích této analýzy;

206.  zdůrazňuje, že je nezbytné dále uplatňovat aktivní a účinná opatření, která předchází všem formám obtěžování a šikany a bojují proti nim; zdůrazňuje, že jsou naléhavě potřeba přísnější standardy v oblasti šikany a obtěžování na pracovišti a vybudování etické kultury, která zabrání veškerým formám zneužívání v Komisi a orgánech EU;

2014 - 2017: Jak Evropský parlament přispěl a stále přispívá k zavedení struktur řádného finančního řízení v Komisi a členských státech

Sestavování rozpočtu podle výkonnosti a audity výkonnosti

207.  trvá na tom, že by plánování a plnění rozpočtu Evropské unie a také podávání zpráv o dosažených výsledcích měly být řízeny politikami;

208.  trval na tom, že by plnění rozpočtu Evropské unie mělo být zaměřeno na výsledky a dosažení širších pozitivních výsledků a že by struktura rozpočtu Unie měla být upravena s ohledem na měření pokroku a výkonnosti;

209.  v této souvislosti pobízel Komisi a Účetní dvůr, aby věnovaly větší pozornost zjednodušení, dosaženým výsledkům a širším výstupům, auditům výkonnosti a konečnému dopadu politik;

210.  zdůrazňuje, že všechny audity by se měly zaměřit na oblasti, které jsou nejvíce náchylné vůči chybám, zejména na ty, které mají největší úrovně financování;

211.  úzce spolupracoval s Komisí na rozvoji hodnotící zprávy podle článku 318 v komplexní souhrnnou zprávu, která zaznamenává pokrok v různých oblastech politiky a která se později stala první částí výroční zprávy o řízení a výkonnosti;

Integrovaný rámec vnitřní kontroly

212.  podpořil začlenění článku 63 do revidovaného finančního nařízení, který do sdíleného řízení zavádí „systém jednotného auditu“, při zdůraznění skutečnosti, že dobře fungující řídicí a kontrolní systémy na vnitrostátní a evropské úrovni jsou zásadním prvkem řetězce jednotného auditu; souhlasí s tím, že přístup založený na jednotném auditu umožňuje lepší využívání zdrojů a měl by zabraňovat zdvojování auditů na úrovni příjemců; konstatuje, že strategie jednotného auditu Komise má ověřit spolehlivost výsledků auditu a měr chyb, které každoročně vykazují kontrolní orgány, a sledovat jejich práci prostřednictvím pevného a koordinovaného rámce kontroly a auditu; vybízí Komisi, aby pokračovala v monitorování a přezkumu práce kontrolních orgánů s cílem zajistit společný rámec auditu a spolehlivé výsledky;

Výzkum

213.  prosazoval jasnější pravidla a širší využívání zjednodušeného vykazování nákladů, tj. jednorázové částky v rámci programu Horizont 2020;

Strukturální fondy

214.  trval na posílení odpovědnosti vnitrostátních řídicích a auditních orgánů za plnění rozpočtu;

215.  podpořil přechod od „úhradového“ režimu (náhrady vzniklých výdajů) k „nárokovému“, což značně snižuje riziko chyb;

Zemědělství

216.  zastával názor, že by měly být posíleny požadavky v oblasti životního prostředí, spravedlivěji rozdělována podpora příjmu s progresivním režimem plateb, které jsou příznivé pro malé zemědělské podniky a pro udržitelné a k životnímu prostředí šetrné zemědělství, a že by měla být urychleně a definitivně zvýšena atraktivita společné zemědělské politiky pro mladé zemědělce;

217.  požadoval, aby společná zemědělská politika byla citlivější vůči životnímu prostředí a zároveň vstřícná k zemědělcům;

Migrace

218.  poskytl finanční prostředky Unie k řešení rostoucích problémů týkajících se migrace v období 2015–2018 tím, že prostředky zdvojnásobil na 22 miliard EUR;

219.  vyzval členské státy, aby řešily základní příčiny migrace v koordinaci s rozvojovou i zahraniční politikou;

Zahraniční věci Unie

220.  požadoval, aby byl přístup k zahraničním věcem Unie jednotný a dobře koordinovaný a aby byly ERF, svěřenské fondy a finanční nástroje řízeny v souladu s vnitřními politikami;

Administrativa

221.  trval na revizi kodexu chování komisařů, který nakonec vstoupil v platnost dne 31. ledna 2018;

222.  trval na tom, aby byly přezkoumány postupy přijímání na vedoucí pozice v evropských orgánech a institucích a aby byla v zájmu transparentnosti, integrity a rovných příležitostí zveřejněna všechna neobsazená pracovní místa;

223.  nadále prosazoval politiku nulové tolerance vůči podvodům;

Doporučení do budoucna

Podávání zpráv

224.  připomíná, že pro následující roky ukládá čl. 247 odst. 1 písm. c) finančního nařízení Komisi povinnost každoročně Evropskému parlamentu a Radě předat integrovaný soubor finančních zpráv a zpráv o odpovědnosti, který obsahuje dlouhodobou prognózu budoucích příchozích a odchozích toků během následujících pěti let;

225.  trvá na tom, že by tato zpráva měla analyzovat dopad závazků na rozsah nevyřízených plateb daného víceletého finančního rámce;

226.  vyzývá Komisi, aby pro účely řízení a vykazování a budoucí politiky Unie v oblasti řízení migračních toků a integrace zavedla způsob, jak zaznamenávat rozpočtové výdaje Unie, který umožní vykazovat veškeré financování související s uprchlickou a migrační krizí;

227.  táže se, proč Komise používá k měření výkonnosti finančního řízení dva soubory cílů a ukazatelů: na jedné straně generální ředitelé Komise vyhodnocují, zda bylo dosaženo cílů stanovených v jejich plánech řízení, a zaznamenávají výsledky hodnocení ve svých výročních zprávách o činnosti, a na druhé straně Komise měří výsledky výdajových programů prostřednictvím programových výkazů operačních výdajů připojených k návrhu rozpočtu; vyzývá Komisi, aby podávala zprávy na základě jednotného souboru cílů a ukazatelů;

228.  poukazuje na to, že se informace o výkonnosti používají zejména na úrovni generálních ředitelství za účelem řízení programů a politik; je znepokojen tím, že vzhledem k tomu, že informace o výkonnosti, které odpovídají každodenním potřebám řízení, nejsou sladěny s povinnostmi v oblasti externího výkaznictví Komise, generální ředitelství obecně nevyužívají hlavní zprávy Komise o výkonnosti k řízení plnění rozpočtu Unie;

229.  poukazuje na to, že generální ředitelství ani Komise nejsou povinny ve svých zprávách o výkonnosti vysvětlovat, jak informace o výkonnosti použily při rozhodování; vyzývá Komisi, aby tyto informace zahrnula do svých budoucích zpráv o výkonnosti;

230.  opětovně vyjadřuje politování nad tím, že výroční zprávy o činnosti neobsahují prohlášení o kvalitě vykazovaných údajů o výkonnosti, a že schválením výroční zprávy o řízení a výkonnosti proto sbor komisařů přebírá celkovou politickou odpovědnost za finanční řízení rozpočtu Unie, ale nikoliv za informace o výkonnosti a výsledcích;

231.  poukazuje na to, že sdělení Komise o správě věcí veřejných v Evropské komisi přijaté dne 21. listopadu 2018 nemění rozlišování mezi „politickou odpovědností komisařů“ a „provozní odpovědností generálních ředitelů“ zavedené správní reformou z roku 2000; poznamenává, že nebylo vždy jasné, zda „politická odpovědnost“ zahrnuje odpovědnost za generální ředitelství, nebo je od ní odlišná;

232.  znovu opakuje závěry auditu Účetního dvora z roku 2017, v němž se uvádí, že „Komise by měla lépe využívat své vlastní informace o výkonnosti a rozvíjet vnitřní kulturu více zaměřenou na výkonnost“; v důsledku toho vyzývá Komisi, aby začlenila rozpočtování založené na výsledcích do celého svého politického cyklu;

233.  vyjadřuje hluboké politování nad stále větším zpožděním při zveřejňování výroční zprávy Komise o provádění nástrojů Evropské unie pro financování vnější činnosti, které prakticky brání Parlamentu v tom, aby prováděl dohled a uplatňoval zásadu veřejné odpovědnosti – zpráva týkající se roku 2016 byla zveřejněna až v březnu 2018 a zpráva za rok 2017 stále nebyla předložena; vyzývá Komisi, aby tuto zprávu týkající se roku 2018 zveřejnila nejpozději do konce září 2019 a aby takovýto harmonogram dodržela i v následujících letech;

234.  konstatuje, že byla zjištěna řada nedostatků v systémech měření výkonnosti orgánů členských států, a to z velké části v souvislosti s projekty dokončenými v období 2007–2013; vyzývá Komisi, aby zlepšila celkový systém měření výkonnosti, včetně existence ukazatelů výsledků na úrovni projektů, a umožnila tak posouzení přínosu daného projektu ke konkrétním cílům operačních programů; konstatuje, že právní předpisy týkající se programového období 2014–2020 posílily intervenční logiku a důraz na výsledky;

235.  opakuje svou žádost, aby Komise s ohledem na vícezdrojové financování poskytovala snadný přístup k projektům ve formě jednotného kontaktního místa ve snaze umožnit občanům snadno sledovat vývoj a financování infrastruktury spolufinancované z prostředků Unie a z fondu EFSI; podněcuje tudíž Komisi k tomu, aby ve spolupráci s členskými státy zveřejňovala každoroční přehled projektů v oblasti dopravy a cestovního ruchu, které byly spolufinancovány z EFRR a fondů soudržnosti, jako to činí v případě Nástroje pro propojení Evropy;

236.  vyzývá Komisi, aby:

   a) zefektivnila vykazování výkonnosti tím, že:
   dále sníží počet cílů a ukazatelů, které využívá v různých zprávách o výkonnosti, a soustředí se na cíle a ukazatele, které výkonnost rozpočtu Unie měří nejlépe;
   lépe sladí obecné cíle na vyšší úrovni a konkrétní cíle programů a politik;
   b) podávala vyváženější zprávy o výkonnosti díky jasnějšímu informování o hlavních výzvách, které před Unií ještě stojí;
   c) vydávala prohlášení o kvalitě vykazovaných údajů o výkonnosti;
   d) ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti převzala celkovou politickou odpovědnost za informace o „výkonnosti a výsledcích“;
   e) při vykazování výkonnosti i ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti uváděla aktuální informace o výkonnosti týkající se pokroku při dosahování cílů a přijímala nebo navrhovala vhodná opatření vždy, když tyto cíle nejsou splněny;
   f) uváděla, jak v jejím rozhodování byly využity informace o výkonnosti týkající se rozpočtu Unie;
   g) zavedla nebo zlepšila opatření a pobídky k posílení většího zaměření na výkonnost ve vnitřní kultuře Komise s přihlédnutím zejména k příležitostem, jež nabízí revidované finanční nařízení, iniciativa s názvem Rozpočet Unie zaměřený na výsledky, vykazování výkonnosti pro probíhající projekty a další zdroje;
   h) rozvíjela metody zpracování údajů pro velké množství údajů generovaných při vykazování výkonnosti s cílem poskytnout včasný, spravedlivý a pravdivý obraz o dosažených výsledcích; trvá na tom, že vykazování výkonnosti by mělo být použito k přijetí nápravných opatření, pokud nejsou splněny cíle programů;

237.  doporučuje, aby Účetní dvůr do své výroční zprávy nadále zahrnoval samostatnou kapitolu na téma bezpečnosti a občanství a aby v tomto směru prohloubil svou analýzu, jelikož veřejný a politický zájem o část rozpočtu Unie týkající se bezpečnosti a migrace je mnohem větší než její finanční podíl;

238.  žádá Komisi, aby EP poskytla přehled případů, kdy – v rámci projektů soudržnosti a rozvoje venkova financovaných EU – proplácení EU překračuje skutečné náklady vynaložené na daný projekt bez DPH;

239.  vítá návrh, který vypracoval Účetní dvůr ve svém konzultačním dokumentu o opakovaném podávání zpráv o činnosti Unie, aby v listopadu roku N + 1 každoročně zveřejňoval hodnocení provádění opatření Unie, které by zahrnovalo podrobný přezkum informací o výkonnosti uvedených Komisí v hodnotící zprávě podle článku 318 SFEU; znovu trvá na tom, že tato zpráva by měla obsahovat ve druhé části podrobný přehled syntézy finančního řízení Komise, jak je uvedeno v druhé části výroční zprávy o řízení a výkonnosti;

240.  připomíná, že konečným cílem analýzy auditu více zaměřené na výkonnost by mělo být zavedení globálního a soudržného modelu založeného nejen na posouzení provádění evropského rozpočtu, ale také na dosažené přidané hodnotě a cílech politické strategie EU na období 2021–2027, která by měla nahradit strategii Evropa 2020;

241.  trvá na tom, aby Účetní dvůr zlepšil koordinaci mezi hodnocením výkonnosti na úrovni projektů provedeným v souvislosti s pracemi na prohlášení o věrohodnosti a zbývající částí své práce na plnění, a to zejména prostřednictvím zpráv o hlavních závěrech svých zvláštních zpráv v odvětvových kapitolách své výroční zprávy; považuje to za užitečné pro zlepšení a posílení systematického zapojování příslušných výborů Parlamentu pro odvětvovou politiku do využívání produktů Účetního dvora;

242.  žádá Účetní dvůr, aby orgánům udělujícím absolutorium poskytl posouzení všech evropských politik z hlediska souladu a výkonnosti, a to po jednotlivých kapitolách v rámci rozpočtových okruhů ve výroční zprávě Účetního dvora;

243.  trvá na tom, aby Účetní dvůr zavedl rozsáhlá opatření navazující na doporučení o auditu výkonnosti;

244.  zdůrazňuje, že práva žen a rovnost pohlaví je nutné začlenit do všech oblastí politiky a zajistit jejich uplatňování; proto opět připomíná svou výzvu k tomu, aby ve všech fázích rozpočtového procesu bylo uplatňováno sestavování rozpočtu z genderového hlediska, včetně plnění rozpočtu a hodnocení jeho plnění;

245.  opakuje svou žádost, aby byly do společného souboru ukazatelů výsledků plnění rozpočtu Unie začleněny rovněž genderové ukazatele, s patřičným ohledem na zásadu řádného finančního řízení, zejména v souladu se zásadami hospodárnosti, efektivnosti a účinnosti;

Výpočet a vykazování míry chyb

246.  domnívá se, že Komisí používaná metodika odhadování výše ohrožené částky nebo míry chyb se v průběhu let zlepšila, ale že odhady míry neoprávněných výdajů, které provádějí jednotlivá GŘ, se nezakládají na ucelené metodice a ve výročních zprávách o činnosti GŘ a výroční zprávě o řízení a výkonnosti se používá složitá terminologie, která by mohla být matoucí;

247.  poukazuje především na to, že služby Komise využívají přinejmenším tyto pojmy: míra zbytkových chyb, nahlášená míra chyb, míra chyb při platbách; zjištěná míra chyb v daném roce, čistá míra zbytkových chyb, vážený průměr míry chyb, míra chyb při uzávěrce nebo společná reprezentativní míra chyb;

248.  dále poukazuje na to, že u více než tří čtvrtin výdajů za rok 2017 vycházejí GŘ Komise ve svých odhadech výše ohrožené částky z údajů, které jim poskytují vnitrostátní orgány, ale z výročních zpráv o činnosti dotčených generálních ředitelství Komise (GŘ AGRI a GŘ REGIO) je zřejmé, že spolehlivost kontrolních zpráv členských států je i nadále problematická;

249.  poukazuje na to, že vykázaná celková ohrožená částka v době platby, kterou Komise odhadla ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti z roku 2017, je založena na údajích jednotlivých útvarů odpovědných za výdajové programy, které využívají různé metody pro výpočet míry chyb, která odráží různé právní a organizační rámce; zdůrazňuje, že další harmonizace metod pro výpočet by posílila důvěryhodnost, odpovědnost a transparentnost vykazované celkové ohrožené částky a umožnila získání jasné představy o situaci, pokud jde o míru zbytkových chyb a míru rizika v době platby v budoucnosti;

250.  je navíc znepokojen tím, že výroční zpráva o řízení a výkonnosti porovnává velmi odlišné číselné údaje, a je tudíž zavádějící, jelikož míra chyb odhadovaná Účetním dvorem je míra chyb při platbách a před odečtením oprav, kdežto celková ohrožená částka uváděná Komisí ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti se vypočítává po odečtení oprav; domnívá se tudíž, že je nemožné provést skutečné srovnání nebo vyvodit spolehlivé závěry; podporuje Účetní dvůr ve výpočtu míry chyb bez zohlednění oprav; vyzývá Komisi, aby ve všech výročních zprávách o činnosti i ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti uváděla míry chyb před opravami a po nich; ocenil by, kdyby Účetní dvůr vyjádřil svůj názor na míru chyb po opravách uváděnou Komisí, aby se vyřešila tato nesrovnatelnost údajů;

251.  v této souvislosti Komisi žádá, aby více sladila své metody výpočtu míry chyb s Účetním dvorem, s přihlédnutím k různým způsobům řízení a právním základům, aby současně zajistila srovnatelnost měr chyb a aby jasně rozlišovala ohroženou částku po započtení a bez započtení finančních oprav; dále žádá, aby Komise předložila informace o nápravné kapacitě pro zpětné získání neoprávněných plateb z rozpočtu Unie;

252.  znovu opakuje své obavy ohledně rozdílu mezi metodami pro výpočet chyb Komise a Účetního dvora, který brání náležitému srovnání měr chyb, které vykazují; zdůrazňuje, že aby bylo možné předložit spolehlivé srovnání měr chyb, které Komise vykázala ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti a ve výročních zprávách o činnosti generálních ředitelství a které odhadl Účetní dvůr, měla by Komise při posuzování míry chyb použít metodiku rovnocennou metodice Účetního dvora a obě instituce by naléhavě měly uzavřít v této souvislosti dohodu; vyzývá Komisi, aby předložila údaje způsobem, který je v souladu s metodikou přijatou Účetním dvorem, včetně očekávaných odhadovaných oprav;

253.  opětovně žádá Komisi a členské státy, aby zavedly řádné postupy pro potvrzení načasování, původu a výše nápravných opatření a aby poskytovaly informace uvádějící pokud možno rok, v němž byly platby provedeny, rok, v němž byla odhalena chyba, a rok, v němž byl v poznámkách k účetní závěrce uveden údaj o zpětném získání prostředků nebo o finanční opravě; žádá Účetní dvůr, aby ve své výroční zprávě uvedl úroveň oprav použitou pro výpočet míry chyb a také původní míru chyb před opravami;

254.  vyjadřuje politování nad tím, že Účetní dvůr neprovedl audit výroční zprávy o řízení a výkonnosti, zatímco kontroloval některé výroční zprávy o činnosti, a zejména zprávy GŘ EMPL a GŘ REGIO; vyzývá Účetní dvůr, aby výroční zprávu o řízení a výkonnosti pečlivě posoudil a přezkoumal v rámci své výroční zprávy;

Včasné čerpání a výkonnost

255.  konstatuje, že nízká míra čerpání byla způsobena především zpožděním při uzávěrce předchozího VFR, pozdním schvalováním právních aktů, obtížemi při zavádění nových požadavků stávajícího VFR, změnou pravidla pro rušení přidělení prostředků na závazky z pravidla N+2 na pravidlo N+3 a administrativní zátěží související s překryvy mezi obdobími VFR;

256.  vyjadřuje politování nad tím, že Komise dosud nepředložila ucelenou dlouhodobou prognózu, kterou by bylo možné využít při přijímání rozhodnutí souvisejících s příštím VFR a která by plně odpovídala požadavkům stanoveným v interinstitucionální dohodě;

257.  poznamenává, že v některých zemích zůstává problémem pomalé čerpání prostředků; proto se domnívá, že je vhodné nerušit pracovní skupinu pro lepší provádění; dále poznamenává, že Komise vytvořila iniciativu týkající se zaostávajících regionů (Catching-up Regions); v této souvislosti upozorňuje na nebezpečí obrovského nárůstu zpožďování úhrad prostředků na závazky do konce finančního období;

Střety zájmů, právní stát, boj proti podvodům a korupci

258.  vyjadřuje politování nad jakýmikoli hrozbami porušení hodnot uvedených v článku 2 SEU a nedodržení čl. 61 odst. 1 finančního nařízení týkajícího se střetů zájmů, které by mohly ohrozit plnění rozpočtu Unie a oslabit důvěru občanů Unie v řádnou správu peněz daňových poplatníků Unie; vyzývá Komisi, aby zajistila, že vůči jakémukoli porušení práva Unie a střetům zájmů bude uplatňována politika nulové tolerance bez „dvojího metru“;

259.  vyzývá Komisi, aby prosazovala usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. května 2017 o situaci v Maďarsku, doporučení Komise týkající se právního státu v Polsku doplňující doporučení Komise (EU) 2016/1374, (EU) 2017/146 a (EU) 2017/1520 a odůvodněný návrh v souladu s čl. 7 odst. 1 Smlouvy o Evropské unii, pokud jde o právní stát v Polsku, ze dne 20. prosince 2017;

260.  připomíná šetření, které provedl Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) u projektů ELIOS a „Srdce Budapešti“, u nichž byly zjištěny závažné nesrovnalosti; v prvním případě byla navrácena malá část prostředků, zatímco v druhém případě maďarské orgány přijaly finanční opravu, ale tato oprava dosud nebyla provedena; bere na vědomí, že skutečnosti v souvislosti se čtvrtou linkou metra jsou stále předmětem probíhajícího soudního řízení; dále konstatuje, že na Slovensku probíhá vyšetřování úřadu OLAF ohledně nařčení z podvodu a že v současné době také probíhá 6 šetření týkajících se souladu, která provádí Komise v souvislosti s přímými platbami;

261.  se znepokojením připomíná výsledky pracovní cesty Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT) na Slovensko, která odhalila řadu nedostatků a rizik pro řízení a kontrolu finančních prostředků Unie a riziko infiltrace organizované trestné činnosti, zejména v souvislosti s vraždou investigativního novináře Jána Kuciaka; v této souvislosti vyzývá Komisi a úřad OLAF, aby vzali na vědomí závěry a doporučení výboru CONT uvedená v jeho zprávě z pracovní cesty, a také Komisi, aby aktivně monitorovala situaci, přijala nezbytná opatření a průběžně informovala Parlament o navazujících opatřeních;

262.  vyzývá Komisi, aby vytvořila jednotnou celoevropskou strategii aktivního předcházení střetům zájmů a udělala z ní jednu ze svých priorit spolu s přizpůsobenou strategií kontroly ex ante a ex post; vyzývá Komisi, OLAF a budoucí Úřad evropského veřejného žalobce, aby do této strategie začlenily ochranu pro oznamovatele i investigativní novináře;

263.  vyzývá Komisi, aby zajistila vypracování a provádění akčních plánů týkajících se střetů zájmů v každém členském státě a aby o pokroku v této oblasti informovala Parlament;

264.  vítá skutečnost, že Komise zveřejňuje schůze komisařů se zástupci zájmových skupin; vyjadřuje však politování nad skutečností, že předmět projednávaný během těchto schůzí není uveden v rejstříku, a vyzývá Komisi, aby doplnila rejstřík o obsah schůzí;

265.  konstatuje, že podle indexu vnímání korupce 2018 se situace ve velkém počtu členských států nezlepšila, nebo se dokonce zhoršila; vyzývá Komisi, aby konečně předložila Parlamentu návazná opatření ke své protikorupční zprávě z roku 2015 a aby pokud možno každoročně popsala situaci v oblasti protikorupčních politik v členských státech i v evropských orgánech;

266.  zdůrazňuje, že podle kodexu chování komisařů, který platí od ledna 2018, nesmějí bývalí komisaři lobbovat u stávajících komisařů nebo jejich personálu ohledně svých soukromých záležitostí či záležitostí svých zaměstnavatelů nebo klientů či ve věcech, za něž byli odpovědni v rámci svého portfolia, a to po dobu dvou let poté, co skončili ve své funkci; vyzývá Komisi, aby tuto lhůtu sladila se lhůtou platnou pro předsedu, tj. na tři roky;

267.  vítá zjištění a doporučení, která veřejné ochránkyně práv uvedla ve svém rozhodnutí v rámci strategického šetření OI/3/2017/NF ohledně toho, jak Komise postupuje v situacích „otáčivých dveří“, s nimiž se potýkají její zaměstnanci; stejně jako veřejná ochránkyně práv vybízí Komisi, aby šla i nadále příkladem, ale aby současně postupovala důsledněji při hodnocení vedoucích pracovníků, kteří opouštějí pracovní místa ve veřejné službě EU; vyzývá Komisi, aby zavedla zlepšení navržená veřejnou ochránkyní práv do praxe a aby se řídila osvědčenými postupy týkajícími se transparentnosti, na které ochránkyně poukázala;

268.  zdůrazňuje, že stanoviska etické komise týkající se střetu zájmů musí být touto komisí vypracovávána proaktivně, zejména pokud jde o komisaře, kteří odcházejí z funkce; dále zdůrazňuje, že by složení etické komise mělo být posíleno o členy z mezinárodních organizací, jako je OECD, a nevládních organizací s odbornými znalostmi v oblasti politik integrity;

269.  připomíná, že Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 18. dubna 2018 o politice integrity Komise vyjádřil své obavy ohledně postupů jmenování vysokých úředníků; naléhavě žádá Komisi, aby pokračovala v diskusi s Parlamentem o provádění různých doporučení obsažených v usnesení Parlamentu;

270.  je velmi znepokojen tím, co Evropská komise uvedla ve své reakci ze dne 15. března 2019, totiž že „generální tajemník přispěl k správnému vypracování odpovědí, které se jej týkají, v zájmu jejich úplnosti“, což je v každém případě v rozporu v čl. 11a služebního řádu (hlava II: Práva a povinnosti úředníků)(10);

(1) 1. Výroční zpráva o řízení a výkonnosti, s. 81 – „V porovnání s rokem 2016 je hlavní změnou významný pokles v oblasti soudržnost, migrace a rybářství. V této oblasti politiky jsou aktuální programy pro období 2014–2020 dobře informovány, s čímž je spjato nižší riziko vzhledem k nově zavedeným ročním schvalováním účetní závěrky a k mechanismu zadržení 10 % z každé průběžné platby, dokud nebudou provedeny všechny kontroly a nápravná opatření (viz téma „dosažený pokrok“ v oddíle 2.2)“.
(2) Holding Agrofert je největší skupinou v českém zemědělství a v potravinářském průmyslu, druhou největší skupinou v chemickém průmyslu, hraje významnou roli také v lesním hospodářství a je vlastníkem vydavatelství MAFRA, a.s., které je vydavatelem některých titulů, které se řadí k nejpopulárnějším tištěným a on-line médiím, např. MF DNES, Lidové noviny, iDnes.
(3) a) seznam všech projektů financovaných z EFRR, FS, ESF a EZFRV, které se týkají skupiny AGROFERT, od roku 2012, kdy současný předseda vlády vstoupil jako ministr financí do vlády, a zda tyto projekty stále probíhají nebo byly dokončeny; c) již vyplacené a dosud nevyplacené částky (a také z jakého fondu) těmto společnostem nebo jiným společnostem skupiny AGROFERT; c) období, kdy byly tyto částky poskytnuty a vyplaceny; d) zda projekty podléhaly kontrolám (správním a/nebo na místě) s ohledem na takové financování a výsledek těchto kontrol;
(4) Úř. věst. C 88, 27.3.2014, s. 1.
(5) Zvláštní zpráva č. 9/2018: Partnerství veřejného a soukromého sektoru v EU: rozšířené nedostatky a omezené přínosy
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 233/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se zřizuje finanční nástroj pro rozvojovou spolupráci na období 2014–2020 (Úř. věst. L 77, 15.3.2014, s. 44).
(7) Napadený rozsudek Soudního dvora ve spojených věcech C-183/17 a C-184/17 P, kterým se ruší rozsudek Tribunálu EU ze dne 2. 2. 2017 ve věci T-381/15.
(8) Stálý rozhodčí soud, věc č. 2017-03.
(9) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(10) Není-li dále stanoveno jinak, úředník se při plnění svých služebních povinností nesmí zabývat záležitostí, na které má, přímo nebo nepřímo, jakýkoli osobní, zvláště rodinný nebo finanční zájem, jenž by mohl ohrozit jeho nezávislost.

Poslední aktualizace: 28. března 2019Právní upozornění