Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/2210(DEC)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0140/2019

Předložené texty :

A8-0140/2019

Rozpravy :

PV 26/03/2019 - 12
CRE 26/03/2019 - 12

Hlasování :

PV 26/03/2019 - 13.13

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0254

Přijaté texty
PDF 190kWORD 55k
Úterý, 26. března 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Udělení absolutoria za rok 2017: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
P8_TA-PROV(2019)0254A8-0140/2019

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2017: výkonnost, finanční řízení a kontrola (2018/2210(DEC))

Evropský parlament,

–  s ohledem na svá rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění rozpočtu agentur Evropské unie na rozpočtový rok 2017,

–  s ohledem na zprávu Komise o opatřeních následujících po udělení absolutoria za rozpočtový rok 2016 (COM(2018)0545),

–  s ohledem na výroční zprávu Účetního dvora(1) o ověření roční účetní závěrky agentur za rozpočtový rok 2017,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. října 2012, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie a kterým se zrušuje nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002,(2) a zejména na čl. 1 odst. 2 a na článek 208 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/ EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012,(3) a zejména na články 68 a 70 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012,(4) a zejména na článek 110 tohoto nařízení,

–  s ohledem na článek 94 a přílohu IV jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu a rovněž na stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0140/2019),

A.  vzhledem k tomu, že toto usnesení obsahuje pro každý ze subjektů uvedených v článku 208 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2013 a v článku 70 nařízení (EU, Euratom) č. 2018/1046 připomínky horizontální povahy, které doprovázejí rozhodnutí o udělení absolutoria v souladu s článkem 110 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 a oddílem 5 přílohy V jednacího řádu Evropského parlamentu;

B.  vzhledem k tomu, že doporučení interinstitucionální pracovní skupiny pro zdroje pro decentralizované agentury schválila dne 18. ledna 2018 Konference předsedů; připomíná šest doporučení vydaných v rámci svého mandátu, konkrétně v souvislosti s cílem snížit počet zaměstnanců o 5 %, s řešením nových úkolů, s pravidelným hodnocením agentur, se sdílením služeb, s hodnocením agentur s více sídly a s agenturami financovanými z poplatků;

C.  vzhledem k tomu, že v rámci postupu udělování absolutoria klade orgán příslušný k udělení absolutoria důraz na další posilování účinnosti, účelnosti, ekonomiky a odpovědnosti orgánů Unie a na uplatňování koncepce sestavování rozpočtu podle výkonnosti a řádného řízení lidských zdrojů;

1.  zdůrazňuje, že agentury hrají v členských státech významnou roli a mají značný vliv na tvorbu politik, rozhodování a provádění programů v oblastech, které mají pro evropské občany zásadní význam, jako je bezpečnost, zabezpečení, zdraví, výzkum, hospodářské záležitosti, životní prostředí, rovnost žen a mužů, energie, doprava, svoboda a spravedlnost; opět připomíná význam úkolů, které agentury vykonávají, a jejich přímý dopad na každodenní život občanů Unie; připomíná dále význam autonomie agentur, zejména regulačních agentur a také agentur, mezi jejichž úkoly spadá nezávislý sběr informací; připomíná, že hlavními důvody pro zřízení agentur byl provoz systémů Unie, usnadnění provádění evropského jednotného trhu a provádění nezávislých technických či vědeckých posouzení; v této souvislosti vítá účinnou celkovou výkonnost agentur a pokrok dosažený při jejich zviditelnění pro evropské občany;

2.  s uspokojením konstatuje, že podle výroční zprávy Evropského účetního dvora (dále jen „Účetní dvůr“) o agenturách Unie za rozpočtový rok 2017 (dále jen „zpráva Účetního dvora“) Účetní dvůr vydal výrok auditora bez výhrad ohledně spolehlivosti účetní závěrky všech agentur; dále konstatuje, že u všech agentur vydal Účetní dvůr výrok bez výhrad o legalitě a správnosti příjmů, na nichž se účetní závěrka zakládá; shledává, že u všech agentur kromě Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO) vydal Účetní dvůr výrok bez výhrad o legalitě a správnosti plateb, na nichž se účetní závěrka zakládá; s politováním konstatuje, že v případě plateb úřadu EASO vydal Účetní dvůr záporný výrok;

3.  konstatuje, že rozpočty pro 32 decentralizovaných agentur Unie činily na rok 2017 přibližně 2,35 miliardy EUR v prostředcích na závazky, což činí zvýšení asi o 13,36 % v porovnání s rokem 2016, a 2,24 miliardy EUR v prostředcích na platby, což představuje nárůst o 10,31 % v porovnání s rokem 2016; navíc konstatuje, že z těchto 2,24 miliardy EUR bylo asi 1,62 miliardy EUR financováno z celkového rozpočtu Unie, což představuje 72,08 % celkových finančních prostředků agentur v roce 2017 (69,81 % v roce 2016); navíc uznává, že přibližně 627 milionů EUR bylo financováno z poplatků a přímých příspěvků od zúčastněných zemí;

4.  připomíná svůj požadavek na zjednodušení a urychlení postupu udělování absolutoria tak, aby vedl k rozhodnutí o udělení absolutoria v průběhu roku bezprostředně následujícího po roce, pro který se absolutorium uděluje, a aby byl postup ukončen v průběhu roku následujícího po daném účetním roce; v této souvislosti vítá vynaložené pozitivní úsilí a dobrou spolupráci se sítí agentur Evropské unie (dále jen „síť agentur“) a jednotlivými agenturami a zejména s Účetním dvorem, která vykazuje jasný potenciál pro zjednodušení a urychlení postupu ze strany agentur; oceňuje pokrok, jehož bylo dosud dosaženo, a vyzývá všechny příslušné subjekty, aby se i nadále snažily o další urychlení postupu;

Hlavní rizika zjištěná Účetním dvorem

5.  s uspokojením konstatuje, že podle své zprávy Účetní dvůr považuje celkové riziko pro spolehlivost účetní závěrky v případě všech agentur za nízké, neboť účetní závěrky agentur jsou založeny na mezinárodně uznávaných účetních standardech a také vzhledem ke skutečnosti, že v minulosti došlo jen k několika významným chybám;

6.  konstatuje, že podle své zprávy Účetní dvůr považuje celkové riziko pro legalitu a správnost operací, na nichž se zakládá účetní závěrka agentur, za střední, přičemž u jednotlivých rozpočtových hlav se toto riziko pohybuje v rozmezí od nízkého po vysoké; konstatuje, že riziko pro hlavu I (výdaje na zaměstnance) je obecně nízké, pro hlavu II (administrativní výdaje) se riziko považuje za střední a pro hlavu III (provozní výdaje) je riziko považováno za nízké až vysoké v závislosti na agenturách a na povaze jejich provozních výdajů; poukazuje na to, že zdroje rizik obvykle pocházejí ze zadávání veřejných zakázek a z grantových plateb;

7.  shledává, že podle zprávy Účetního dvora je riziko pro řádné finanční řízení střední a je zjištěno především v oblastech informačních technologií (IT) a zadávání veřejných zakázek; vyjadřuje politování nad tím, že informační technologie a zadávání veřejných zakázek jsou i nadále oblastmi náchylnými k chybovosti;

8.  zdůrazňuje, že z širšího hlediska představuje počet malých agentur, z nichž každá má své vlastní administrativní struktury a postupy, riziko správní neúčinnosti a případného překrývání nesourodých metod, pokud není zajištěna harmonizace a pokud nejsou prostředky účinně sdíleny;

Rozpočtové a finanční řízení

9.  s uspokojením konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora se počet připomínek k legalitě a správnosti plateb snížil z 11 v roce 2016 na 8 v roce 2017, což svědčí o pokračujícím úsilí agentur o dodržování finančního nařízení;

10.  vyzývá Komisi, síť agentur a jednotlivé agentury, aby spolupracovaly a poskytovaly během jednání o víceletém finančním rámci na období po roce 2020 konstruktivní zpětnou vazbu a aby zjišťovaly, jaké jsou vedle rozpočtových příspěvků Unie nové možnosti financování pro agentury; trvá na tom, že budoucí rozhodnutí o zdrojích nelze dělat na globálním základě, ale spíše by měla být spojena s úkoly, jejichž vykonáním jsou agentury pověřeny na základě platných právních předpisů; v této souvislosti zdůrazňuje důležitost tematického sdružování a spolupráce podle oblastí politiky;

11.  konstatuje, že auditované zprávy o plnění rozpočtu nejsou v případě některých agentur tak podrobné jako u většiny ostatních, což ukazuje na potřebu jasnějších pokynů k rozpočtovému výkaznictví agentur; oceňuje snahy o zajištění konzistentnosti v oblasti předkládání a vykazování účetních závěrek; zjišťuje nesrovnalosti v některých informacích a dokumentech zveřejněných agenturami, zejména pokud jde o údaje týkající se zaměstnanců, mimo jiné i ve zprávách o plánu pracovních míst (obsazená pracovní místa nebo maximální počet pracovních míst schválených v rámci rozpočtu Unie); upozorňuje na to, že některé agentury ve svých zprávách jednoznačně neuvádí použité ukazatele rozpočtových výsledků a že agentury ne vždy spočítaly příslušné částky a procentní podíly jednotně s využitím stejných prvků pro výpočet; vyzývá Komisi, síť agentur a jednotlivé agentury, aby pracovaly na zjednodušených a harmonizovaných ukazatelích a aby orgánu příslušnému k udělení absolutoria předložily zprávu o opatřeních přijatých v tomto ohledu; dále vyzývá Komisi, aby v nadcházejících letech automaticky poskytovala orgánu příslušnému k udělení absolutoria oficiální rozpočet (v prostředcích na závazky a v prostředcích na platby) a údaje o zaměstnancích (plán pracovních míst, smluvní zaměstnanci a vyslaní národní odborníci ke 31. prosinci dotčeného roku) 32 decentralizovaných agentur;

12.  připomíná návrh sítě agentur v souvislosti s vykazováním zrušených přenosů, které převyšují 5 % celkového rozpočtu na předchozí rok; je však přesvědčen, že vykazování podílu zrušených přenosů z celkové částky přenesené z roku N-2 do roku N-1 představuje průkaznější ukazatel, pokud jde o provádění zásady ročního rozpočtu; zdůrazňuje, že objem zrušených přenosů vypovídá o tom, do jaké míry agentury správně odhadují své finanční potřeby; vybízí Účetní dvůr a Komisi, aby navrhly a definovaly jednotný vzorec pro výpočet zrušených přenosů, a vyzývá agentury, aby zahrnuly tuto informaci do svých příslušných souhrnných výročních zpráv o činnosti pro nadcházející rozpočtové roky;

13.  zdůrazňuje, že je třeba stanovit jednoznačné definice přijatelných přenosů s cílem racionalizovat informování Účetního dvora a agentur o tomto problému a umožnit rozpočtovému orgánu rozlišovat přenosy, které jsou známkou nedostatečného rozpočtového plánování, od přenosů, které jsou rozpočtovým nástrojem podporujícím víceleté programy a plánování veřejných zakázek;

Výkonnost

14.  vybízí agentury a Komisi k uplatňování zásady sestavování rozpočtu podle výkonnosti, k důslednému hledání nejúčinnějších způsobů poskytování přidané hodnoty a k dalšímu zkoumání možností, jak zlepšit účinnost s ohledem na řízení zdrojů;

15.  s uspokojením konstatuje, že síť agentur byla zřízena jako meziagenturní platforma spolupráce, která má zvyšovat viditelnost agentur, identifikovat a podporovat možnosti zlepšování efektivity a vytvářet přidanou hodnotu; uznává přidanou hodnotu sítě agentur, pokud jde o její spolupráci s Evropským parlamentem, a vítá její úsilí o koordinaci, shromažďování a konsolidaci činností a informací ve prospěch orgánů Unie; dále oceňuje pokyny, které síť agentur poskytla agenturám pro jejich úsilí o optimalizaci své schopnosti plánovat, monitorovat a vykazovat výsledky, rozpočet a použité zdroje;

16.  s uspokojením konstatuje, že některé agentury spolupracují na základě svého tematického zařazení, např. agentury v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí(5) a evropské orgány dohledu(6); vybízí ostatní agentury, aby rovněž posílily vzájemnou spolupráci, kdykoli je to možné, tedy nejen při zavádění sdílených služeb a synergií, ale i ve svých společných oblastech politiky; vítá nový souhrnný formát zpráv Účetního dvora, který uvádí agentury podle hlav víceletého finančního rámce, a řadí je tak podle oblastí politiky;

17.  klade důraz na to, aby se při umísťování či stěhování agentur do členských států přihlíželo k efektivitě; v této souvislosti vyjadřuje zklamání z výsledků interinstitucionální pracovní skupiny pro decentralizované agentury, neboť nepřipravila žádné konkrétní návrhy na sloučení nebo na společná sídla agentur, které se zaměřují na příbuzné oblasti politiky; naléhavě žádá Komisi, aby v souladu s doporučením interinstitucionální pracovní skupiny neprodleně předložila hodnocení agentur s více sídly a rovněž návrhy na jejich možné sloučení, uzavření nebo na převod úkolů na Komisi na základě pečlivé a hloubkové analýzy a za použití jasných a transparentních kritérií, což bylo uvedeno v požadavcích interinstitucionální pracovní skupiny, ale nebylo nikdy řádně přezkoumáno kvůli nedostatku takových návrhů ze strany Komise;

18.  vyjadřuje politování nad tím, že ačkoli agentury zvýšily užívání podobných systémů pro rozpočtové řízení a účetnictví, v jiných klíčových oblastech, jako je řízení lidských zdrojů a řízení zadávacích řízení a zakázek, nadále používají velké množství různých řešení IT; sdílí názor Účetního dvora, že další harmonizace řešení IT v těchto oblastech by zlepšila nákladovou účinnost, snížila rizika spojená s vnitřní kontrolou a posílila řízení IT;

Zaměstnanecká politika

19.  konstatuje, že 32 decentralizovaných agentur v roce 2017 zaměstnávalo 7 324 úředníků, dočasných zaměstnanců, smluvních zaměstnanců a vyslaných národních odborníků (oproti 6 941 v roce 2016), což představuje nárůst o 5,52 % v porovnání s předcházejícím rokem;

20.  konstatuje, že mají-li agentury řádně zvládat nové úkoly, neustále usilovat o větší efektivitu, rychle a účinně zaplňovat volná místa a zvýšit svou schopnost přilákat odborníky, měly by neustále monitorovat a hodnotit počty zaměstnanců a potřeby dodatečných lidských a finančních zdrojů a vznášet případné požadavky, aby mohly řádně plnit své úkoly a povinnosti;

21.  připomíná, že během následné schůzky interinstitucionální pracovní skupiny, která se konala dne 12. července 2018, Komise předložila poznámku ohledně vývoje počtu plánovaných pracovních míst, podle které bylo dosaženo snížení počtu zaměstnanců o 5 %; poukazuje na to, že tento závěr podpořil Evropský parlament(7);

22.  zdůrazňuje, že interinstitucionální pracovní skupina IIWG2 rovněž posuzovala pilotní případ agentury EASA týkající se agentur financovaných z poplatků; konstatuje, že i když jsou agentury plně financovány z poplatků, nesou stále plnou odpovědnost vůči orgánu příslušnému k udělení absolutoria, pokud jde o související rizika týkající se dobré pověsti; zdůrazňuje, že financování z poplatků má své výhody i nevýhody; zdůrazňuje, že může vést ke střetům zájmů a k nepředvídatelné výši příjmů a že jsou zapotřebí dobré ukazatele kvality;

23.  konstatuje, že Komise uplatňovala během pětiletého období v letech 2014–2018 dodatečnou roční dávku ve výši 1 % s cílem vytvořit fond pracovních míst určených k převodu, z něhož by vyčleňovala pracovní místa agenturám, jimž byly svěřeny nové úkoly nebo které jsou v zahajovací fázi činnosti(8);

24.  shledává, že decentralizované agentury zvýšily využívání smluvních zaměstnanců na realizaci nových úkolů, aby částečně nahradily snížení stavu zaměstnanců o 5 % a dávku na vytvoření fondu pracovních míst určených k převodu; vyzývá síť agentur k vypracování všeobecné politiky s cílem nenahrazovat stálé zaměstnance dražšími externími poradci;

25.  bere na vědomí problém nedostatku zaměstnanců, s nímž se některé agentury potýkají, zejména v situacích, kdy jsou přidělovány nové úkoly a nepočítá se s dalšími zaměstnanci na jejich plnění; lituje toho, že Komise nezohlednila žádost dotčených agentur o navýšení počtu zaměstnanců, což ohrožuje dobrou výkonnost těchto agentur;

26.  se znepokojením poukazuje na řadu faktorů narušujících provozní výkonnost některých agentur, jako byly obtíže při najímání kvalifikovaných lidí do určitých platových tříd, a to částečně z důvodu nízkého opravného koeficientu v některých členských státech, a provádění činností prostřednictvím grantových postupů, který byly zdlouhavé a administrativně náročné; žádá síť agentur a jednotlivé agentury, aby zvážily patřičná řešení a informovaly orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v těchto věcech;

27.  vyzývá všechny agentury, aby zveřejnily úroveň fluktuace zaměstnanců a aby jasně uvedly pracovní místa, která jsou fakticky obsazena, do 31. prosince příslušného rozpočtového roku, a zajistily tak možnost meziagenturního srovnání;

28.  vyjadřuje politování nad nerovnováhou mezi zastoupením mužů a žen v některých agenturách; vyzývá agentury, aby neustále pracovaly na rovnoměrném zastoupení obou pohlaví na všech pracovních úrovních a aby příslušnému orgánu podávaly zprávy o provedených opatřeních a pokroku v této oblasti;

29.  se znepokojením konstatuje, že většina agentur nezveřejňuje svá oznámení o volných pracovních místech na webových stránkách Evropského úřadu pro výběr personálu (EPSO); chápe však obavy agentur týkající se vysokých nákladů na překlad; v této souvislosti vítá meziagenturní portál s nabídkou práce spuštěný a spravovaný sítí agentur a vybízí agentury, aby tuto platformu plně využívaly; vyzývá úřad EPSO, aby také propagoval pracovní portál sítě agentur na svých všeobecných internetových stránkách pro unijní oznámení o volných pracovních místech;

30.  podněcuje agentury Unie k tomu, aby zvážily přijetí strategie pro základní práva včetně odkazu na základní práva v kodexu chování, která by mohla vymezit povinnosti zaměstnanců agentur a odborné vzdělávání zaměstnanců; dále Europol vybízí, aby posoudil vytvoření mechanismu, který by zajistil odhalení a oznámení všech případů porušení základních práv a který by hlavní orgány agentury rychle upozornil na hrozící porušení základních práv; v příslušných případech zřízení funkce úředníka pro otázky základních práv přímo podřízeného správní radě, aby se zajistila určitá úroveň nezávislosti na jiných zaměstnancích v zájmu okamžitého řešení hrozeb pro lidská práva a neustálého zdokonalování politiky základních práv v rámci organizací; vyzývá Europol, aby o záležitostech spojených se základními právy rozvíjel pravidelný dialog s organizacemi občanské společnosti a důležitými mezinárodními organizacemi; dále jej vyzývá, aby se dodržování základních práv stalo základním referenčním prvkem v rámci spolupráce Europolu s externími subjekty, zejména s členy vnitrostátních správních orgánů, s nimiž spolupracuje na operační úrovni;

31.  se znepokojením bere na vědomí opakující se zprávy o obtěžování a zneužívání v některých agenturách; považuje za vhodné provádět politiky účinné prevence a stanovit pro oběti účinné postupy pro řešení těchto problémů; vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala dodržování pravidel zavedených agenturami, aby se zabránilo jakékoli formě špatného zacházení v agenturách;

Veřejné zakázky

32.  se znepokojením konstatuje, že podle zprávy Účetního dvora přetrvávají nedostatky v řízení zadávání zakázek, přičemž v této oblasti vykazuje nedostatky 14 agentur, většinou v souvislosti se zadáváním zakázek na poskytování služeb; shledává, že mezi zdroje těchto nedostatků patří nedostatečná vyváženost ceny a kvality při zadávání zakázek, neoptimální nastavení rámcových smluv, neodůvodněné zprostředkovatelské služby a používání rámcových smluv bez dostatečných podrobností; vyzývá agentury, aby věnovaly zvláštní pozornost připomínkám Účetního dvora a dále zlepšovaly své řízení zadávání veřejných zakázek;

33.  domnívá se, že situace v úřadu EASO v souvislosti s postupy zadávání zakázek je nepřijatelná, a vyzývá Komisi, aby postupy zadávání zakázek uplatňované v agenturách sledovala aktivněji;

34.  vítá skutečnost, že agentury čím dál víc využívají portál společného zadávání veřejných zakázek (centrální registr příležitostí ke společnému zadávání veřejných zakázek) umístěný na extranetu agentur, který obsahuje mimo jiné funkce pro sdílení dokumentů a diskusi na fórech, což činí komunikaci mezi agenturami v oblasti služeb zadávání zakázek transparentnější a snáze spravovatelnou;

35.  sdílí stanovisko Účetního dvora, pokud jde o používání podobných nástrojů a jediného řešení pro zadávání veřejných zakázek na dodávky či služby (elektronické zadávání zakázek) za účelem vytvoření jednotnějšího rámce IT pro agentury; žádá síť agentur, aby informovala orgán příslušný k udělení absolutoria o pokroku v této oblasti;

Prevence a řešení střetů zájmů a transparentnost

36.  konstatuje, že 77 % agentur již stanovilo a začalo provádět interní pravidla nebo pokyny pro oznamování nekalých praktik (whistleblowing) a dalších 23 % je právě zavádí; naléhavě žádá zbývající agentury, aby rovněž stanovily a prováděly vnitřní pravidla pro oznamování nekalých praktik bez dalších odkladů; vyzývá síť agentur, aby orgánu příslušnému pro udělení absolutoria předložila zprávu o přijetí a provádění těchto opatření;

37.  oceňuje skutečnost, že 29 agentur (94 %) zavedlo pokyny ohledně udělování veřejného přístupu k dokumentům; vyzývá zbývající agentury, které takové pokyny zavedeny nemají, aby je bezodkladně přijaly; schvaluje vývoj interních systémů používaných ke zpracování požadavků, včetně týmů speciálně vyškolených k zajišťování přístupu k dokumentům, které zpracovávají příchozí požadavky v agenturách řešících častější a složitější požadavky; vyzývá síť agentur, aby pro agentury vypracovala společné pokyny k uplatňování veřejného přístupu k dokumentům;

38.  konstatuje, že prohlášení o zájmech členů správní rady a vyššího vedení byla zavedena téměř ve všech agenturách a že je většina agentur zveřejnila na svých webových stránkách spolu s příslušnými životopisy; žádá síť agentur, aby o této záležitosti nadále podávala zprávy orgánu příslušnému k udělení absolutoria; zdůrazňuje, že členové správní rady a vyšší vedení by měli předkládat prohlášení o zájmech místo prohlášení o neexistenci střetu zájmů; opakuje, že členové ani vedení nesmějí prohlásit sami o sobě, že se jich střet zájmů netýká; znovu zdůrazňuje, že existenci střetu zájmů by měl posuzovat neutrální subjekt;

39.  připomíná, že mnohé agentury, zejména ty vydávající povolení třetím stranám k uvádění výrobků na trh, jsou zranitelné, pokud nemají nebo neuplatňují účinná a jasná pravidla zamezující střetu zájmů; vyzývá všechny agentury, aby se podílely na interinstitucionální dohodě o rejstříku transparentnosti, která je v současné době předmětem jednání mezi Komisí, Radou a Parlamentem;

40.  vyzývá agentury k provádění komplexní a horizontální politiky v oblasti předcházení střetům zájmů a k tomu, aby politika nezávislosti Evropské agentury pro chemické látky (ECHA) sloužila za příklad osvědčených postupů a systému kontroly a předcházení střetu zájmů; připomíná, že v souladu s touto politikou nezávislosti jsou roční prohlášení o zájmech všech dotčených zaměstnanců a odborníků povinná a musí být aktualizována, pokud se situace změní, a každý, kdo přiznal svůj zájem na dané věci, je vyloučen z rozhodování nebo z předkládání stanoviska k této věci; vybízí navíc agentury ke zřízení poradního výboru pro situace střetu zájmů;

Vnitřní kontroly

41.  bere na vědomí připomínku Účetního dvora týkající se 11 agentur ohledně potřeby posílit nezávislost účetních tím, že se stanou přímo odpovědnými ředitelům agentur a správním radám; poukazuje na odpověď sítě agentur, ve které se uvádí, že neexistují žádné podklady nebo analýza rizik, které by tuto připomínku odůvodnily; vybízí Účetní dvůr a síť agentur, aby dospěly ke společnému přístupu v této záležitosti a informovaly orgán příslušný pro udělení absolutoria o vývoji v tomto ohledu;

42.  s uspokojením konstatuje, že velká většina agentur (28) neuvádí nedostatky při uplatňování standardů vnitřní kontroly týkajících se jejich plánů kontinuity činností; žádá zbývající agentury o zlepšení jejich situace, aby zmírnily jakákoli případná rizika, a o informování orgánu příslušného pro udělení absolutoria o přijatých opatřeních;

Další připomínky

43.  poukazuje na to, že dne 29. března 2017 Spojené království oznámilo Evropské radě své rozhodnutí vystoupit z Evropské unie; se znepokojením konstatuje, že pět agentur na rozdíl od většiny ostatních nevypracovalo komplexní analýzu pravděpodobného dopadu vystoupení Spojeného království na jejich organizaci, provoz a účetnictví;

44.  bere na vědomí dohodu přijatou v Radě ve složení pro obecné záležitosti dne 20. listopadu 2017 o přesunu agentury Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) z Londýna do Amsterdamu a Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA) z Londýna do Paříže; vyjadřuje obavy z možného dopadu odchodu Spojeného království z Unie na tyto agentury, pokud jde o budoucí náklady a ztrátu odborných kapacit, což vytváří riziko pro kontinuitu činností; navíc poukazuje na možný dopad na příjmy a činnosti několika agentur se sídlem mimo Londýn; vyzývá agentury, aby se připravily na zmírnění jakýchkoli potenciálních rizik, která mohou následovat, a aby informovaly orgán příslušný k udělení absolutoria o provedení těchto přípravných opatření;

45.  se znepokojením konstatuje, že některé agentury mají i nadále dvojí provozní a správní sídlo; považuje za nezbytné, aby tato zdvojená sídla, která nepřinášejí žádnou přidanou hodnotu, byla při nejbližší příležitosti zrušena;

46.  s politováním konstatuje, že nové finanční nařízení nepočítá se snížením administrativní zátěže decentralizovaných agentur; konstatuje, že za audit decentralizovaných agentur nadále „plně zodpovídá Účetní dvůr, který řídí veškeré potřebné správní postupy a postupy zadávání zakázek“; opakuje, že nový přístup k auditu zapojující auditory ze soukromého sektoru vedl k výraznému nárůstu administrativní zátěže pro agentury a že čas strávený zadáváním a spravováním auditních smluv způsobil dodatečné náklady, čímž dále snížil omezené zdroje agentur; zdůrazňuje, že je to nezbytné k vyřešení tohoto problému; žádá zúčastněné strany o poskytnutí řešení tohoto problému, aby se významně snížila administrativní zátěž;

47.  bere na vědomí, že externí hodnocení agentur jsou obecně kladná a že agentury vypracovaly akční plány k řešení problémů, na něž hodnotící zprávy poukázaly; konstatuje, že většina zřizovacích nařízení agentur stanoví, že se mají pravidelně provádět externí hodnocení (obvykle jednou za čtyři až šest let), ale zřizovací nařízení pěti decentralizovaných agentur takové ustanovení neobsahuje a zřizovací nařízení agentury EMA vyžaduje externí hodnocení pouze každých deset let; vyzývá Komisi a tyto dotčené agentury, aby tuto záležitost řešily a informovaly orgán příslušný pro udělení absolutoria o přijatých opatřeních;

48.  vítá revizi zřizovacích nařízení tří tripartitních agentur – Evropské nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Evropského střediska pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop) a Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA);

49.  připomíná, že každoroční výměna názorů vedená v příslušných výborech o návrhu ročních pracovních programů a víceletých strategií agentur pomáhá zajistit, aby tyto programy a strategie odrážely skutečné politické priority, zejména v kontextu evropského pilíře sociálních práv a strategie Evropa 2020;

o
o   o

50.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení agenturám, které jsou předmětem právě probíhajícího postupu udělování absolutoria, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru a aby zajistil jeho zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (řada L).

(1) Úř. věst. C 434, 30.11.2018, s. 1.
(2) Úř. věst. L 298, 26.10.2012, s. 1.
(3) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.
(4) Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42.
(5) Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex), Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO), Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE), Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA), Evropská policejní akademie (CEPOL), Evropský policejní úřad (Europol), Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA), Evropská jednotka pro soudní spolupráci Eurojust.
(6) Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).
(7) Dopis od J. Arthuise A. Tajanimu: Jednací č.: D(2018)30134.
(8) Na základě terminologie používané Komisí k zařazení decentralizovaných agentur do kategorií „v počáteční fázi“, „s novými úkoly“ nebo „plně fungující“ podle fáze jejich vývoje a růstu jejich příspěvků do Unie a stavu personálu.

Poslední aktualizace: 27. března 2019Právní upozornění