Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0247(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0174/2019

Předložené texty :

A8-0174/2019

Rozpravy :

PV 26/03/2019 - 20
CRE 26/03/2019 - 20

Hlasování :

PV 27/03/2019 - 10.5
CRE 27/03/2019 - 10.5
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0299

Přijaté texty
PDF 341kWORD 116k
Středa, 27. března 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Nástroj předvstupní pomoci (NPP III) ***I
P8_TA-PROV(2019)0299A8-0174/2019

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP III) (COM(2018)0465 – C8-0274/2018 – 2018/0247(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0465),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 212 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0274/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. prosince 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro regionální rozvoj a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0174/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Cíle nástroje předvstupního procesu se výrazně liší od obecných cílů vnější činnosti Unie, neboť tento nástroj si klade za cíl připravit příjemce uvedené v příloze I na budoucí členství v Unii a podpořit jejich proces přistoupení. Je proto nezbytné mít speciální nástroj na podporu rozšíření a současně zajistit jeho doplňkovost s obecnými cíli vnější činnosti Unie, zejména s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI).
(2)  Cílem nástroje předvstupního procesu je připravit příjemce uvedené v příloze I (dále jen „příjemci“) na budoucí členství v Unii a podpořit jejich proces přistoupení v souladu s obecnými cíli vnější činnosti Unie, včetně dodržování základních práv a zásad a ochrany a prosazování lidských práv, demokracie a právního státu stanovených v článku 21 Smlouvy o Evropské unii. Jelikož specifická povaha procesu přistoupení vyžaduje speciální nástroj na podporu rozšíření, měly by být cíle a fungování tohoto nástroje v souladu s obecnými cíli vnější činnosti Unie, zejména s nástrojem pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI), a tyto cíle doplňovat.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Článek 49 Smlouvy o Evropské unii (SEU) stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. Evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může členem stát pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že splňuje kritéria členství stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna integrovat nového člena. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž rovněž povinnosti podle Smluv, včetně dodržování cílů politické, hospodářské a měnové unie.
(3)  Článek 49 SEU stanoví, že každý evropský stát, který uznává hodnoty úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin, a zavazuje se k jejich podpoře, může požádat o členství v Unii. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Proces rozšíření je založen na stanovených kritériích a spravedlivých a přesně vymezených podmínkách. Každý příjemce je posuzován na základě svých vlastních výsledků. Posouzení dosaženého pokroku a určení nedostatků mají fungovat jako pobídka a návod, jak mají příjemci uvedení v příloze I provádět nezbytné dalekosáhlé reformy. Aby se vyhlídka na rozšíření stala skutečností, je i nadále zásadní důsledně dodržovat princip „základní zásady na prvním místě“15. Pokrok na cestě k přistoupení závisí v případě každého žadatele na dodržování hodnot Unie a na jeho schopnosti provést potřebné reformy s cílem přizpůsobit svůj politický, institucionální, právní, správní a hospodářský systém pravidlům, standardům, politikám a postupům v Unii.
(4)  Proces rozšíření je založen na stanovených kritériích a spravedlivých a přesně vymezených podmínkách. Každý příjemce je posuzován na základě svých vlastních výsledků. Posouzení dosaženého pokroku a určení nedostatků mají fungovat jako pobídka a návod, jak mají příjemci uvedení v příloze I provádět nezbytné dalekosáhlé reformy. Aby se vyhlídka na rozšíření stala skutečností, je i nadále zásadní důsledně dodržovat princip „základní zásady na prvním místě“15. Dobré sousedské vztahy a regionální spolupráce založené na definitivním, inkluzivním a závazném řešení dvoustranných sporů jsou zásadními prvky procesu rozšíření a jsou rozhodující pro bezpečnost a stabilitu Unie jako celku. Pokrok na cestě k přistoupení závisí v případě každého žadatele na dodržování hodnot Unie a na jeho schopnosti provést a uplatnit potřebné reformy s cílem přizpůsobit svůj politický, institucionální, právní, sociální, správní a hospodářský systém pravidlům, standardům, politikám a postupům v Unii. Rámec pro jednání stanoví jasné požadavky, podle nichž se hodnotí pokrok každé kandidátské země v přístupových jednáních.
_________________
_________________
15 Přístup „základní zásady na prvním místě“ spojuje právní stát a základní práva s dvěma dalšími klíčovými oblastmi procesu přistoupení: správa ekonomických záležitostí – posílené zaměření na hospodářský rozvoj a lepší konkurenceschopnost – a posílení demokratických institucí a reformy veřejné správy. Každá z těchto tří základních zásad má klíčový význam pro reformní procesy kandidátských zemí a potenciálních kandidátů a reaguje na hlavní obavy občanů.
15 Přístup „základní zásady na prvním místě“ spojuje právní stát a základní práva s dvěma dalšími klíčovými oblastmi procesu přistoupení: správa ekonomických záležitostí – posílené zaměření na hospodářský rozvoj a lepší konkurenceschopnost – a posílení demokratických institucí a reformy veřejné správy. Každá z těchto tří základních zásad má klíčový význam pro reformní procesy kandidátských zemí a potenciálních kandidátů a reaguje na hlavní obavy občanů.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Každý evropský stát, který požádal o přistoupení k Unii, se může stát členským státem Unie pouze tehdy, pokud bylo potvrzeno, že v plném rozsahu splňuje kritéria pro přistoupení stanovená na zasedání Evropské rady v Kodani v červnu 1993 (dále jen „kodaňská kritéria“), a za předpokladu, že Unie je schopna integrovat nového člena. Kodaňská kritéria se týkají stability institucí zaručujících demokracii, právní stát, lidská práva a respektování a ochranu menšin, existence fungujícího tržního hospodářství a schopnosti vyrovnat se s konkurenčním tlakem a tržními silami v rámci Unie a schopnosti převzít nejen práva, nýbrž i povinnosti podle Smluv, včetně plnění cílů politické, hospodářské a měnové unie.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Politika rozšiřování Unie je investicí do míru, bezpečnosti a stability v Evropě. Poskytuje větší hospodářské a obchodní příležitosti, jež jsou vzájemně prospěšné Unii i zemím, které o členství v Unii usilují. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny.
(5)  Politika rozšiřování je nedílnou součástí vnější činnosti Unie a přispívá k míru, bezpečnosti, prosperitě a stabilitě jak v rámci EU, tak mimo ni. Poskytuje větší hospodářské a obchodní příležitosti, jež jsou vzájemně prospěšné Unii i zemím, které o členství v Unii usilují, a zároveň dodržuje zásadu postupné integrace, aby se zajistila hladká transformace příjemců. Vyhlídka na členství v Unii má silný transformační účinek, protože přináší pozitivní demokratické, politické, hospodářské a společenské změny.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Pomoc by měla být také poskytována v souladu s dohodami, které Unie uzavřela s příjemci uvedenými v příloze I. Pomoc by se měla zaměřit především na pomáhání příjemcům uvedeným v příloze I posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování a zákaz diskriminace. Pomoc by měla rovněž podporovat klíčové zásady a práva vymezené v evropském pilíři sociálních práv17. Pomoc by měla i nadále podporovat jejich úsilí o posílení regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce, jakož i územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie. Měla by zlepšit rovněž jejich hospodářský a sociální rozvoj a správu ekonomických záležitostí, což je základem agendy inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, mimo jiné prováděním regionálního rozvoje, rozvoje zemědělství a venkova a sociální politiky a politiky zaměstnanosti a rozvoje digitální ekonomiky a společnosti, a to i v souladu se stěžejní iniciativou Digitální agenda pro západní Balkán.
(7)  Pomoc by měla být také poskytována v souladu s mezinárodními dohodami, které Unie uzavřela, včetně dohod s příjemci. Pomoc by se měla zaměřit především na pomáhání příjemcům posílit demokratické instituce a právní stát, reformovat soudnictví a veřejnou správu, dodržovat základní práva, včetně práv menšin, a prosazovat rovnost žen a mužů, toleranci, sociální začleňování, dodržování mezinárodních pracovních norem v oblasti práv pracovníků a zákaz diskriminace zranitelných skupin, včetně dětí a osob se zdravotním postižením. Pomoc by měla rovněž podporovat dodržování klíčových zásad a práv vymezených v evropském pilíři sociálních práv17, sociálně tržní hospodářství a sbližování se zásadami sociálního acquis ze strany příjemců. Pomoc by měla i nadále podporovat jejich úsilí o posílení regionální, makroregionální a přeshraniční spolupráce, jakož i územního rozvoje, mimo jiné prováděním makroregionálních strategií Unie s cílem rozvíjet dobré sousedské vztahy a přispět k usmíření. Měla by rovněž podporovat struktury odvětvové regionální spolupráce a zlepšit jejich hospodářský a sociální rozvoj a správu ekonomických záležitostí, podporovat hospodářskou integraci s jednotným trhem Unie včetně celní spolupráce, a prosazovat otevřený a spravedlivý obchod, což je základem agendy inteligentního, udržitelného a inkluzivního růstu, mimo jiné prováděním regionálního rozvoje, soudržnosti a začleňování, rozvoje zemědělství a venkova a sociální politiky a politiky zaměstnanosti a rozvoje digitální ekonomiky a společnosti, a to i v souladu se stěžejní iniciativou Digitální agenda pro západní Balkán.
_________________
_________________
17 Evropský pilíř sociálních práv slavnostně vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise 17. listopadu 2017 na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu konaném v Göteborgu.
17 Evropský pilíř sociálních práv slavnostně vyhlásily Evropský parlament, Rada a Komise 17. listopadu 2017 na sociálním summitu na téma spravedlivých pracovních míst a růstu konaném v Göteborgu.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)   S ohledem na transformační povahu reformního procesu během rozšiřování v kandidátských zemích by Unie měla zvýšit své úsilí při upřednostňování klíčových oblastí pro financování Unie, jako je budování institucí a bezpečnosti, a posílit svou podporu kandidátským zemím při provádění projektů s cílem chránit kandidátské země před vlivy mimo EU.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)   Úsilí Unie o podporu reformního pokroku v kandidátských zemích prostřednictvím financování NPP by mělo být v kandidátských zemích i v členských státech dobře komunikováno. Unie by v tomto ohledu měla posílit komunikaci a kampaně s cílem zajistit viditelnost financování z NPP jakožto hlavního nástroje EU zajišťujícího mír a stabilitu v oblasti, kde k rozšiřování dochází. 
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 c (nový)
(7c)   Uznává se význam napomáhání a provádění rozpočtu, pokud jde o budování institucí, které následně pomůže předejít případným bezpečnostním problémům a možným budoucím nelegálním migračním tokům do členských států.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Posílená strategická a operativní spolupráce mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I v oblasti bezpečnosti je klíčová pro účinné a efektivní řešení bezpečnostních a teroristických hrozeb.
(9)  Posílená strategická a operativní spolupráce mezi Unií a příjemci uvedenými v příloze I v oblasti reformy odvětví bezpečnosti a obrany je klíčová pro účinné a efektivní řešení hrozeb týkajících se bezpečnosti, organizovaného zločinu a terorismu.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  Činnosti v rámci nástroje, který se zřizuje tímto nařízením, by měly rovněž přispívat k pomoci příjemcům při postupném dosahování souladu se společnou zahraniční a bezpečnostní politikou (SZBP) a provádění restriktivních opatření a širších vnějších politik Unie v mezinárodních institucích a na vícestranných fórech. Komise by měla podněcovat příjemce, aby dodržovali celosvětový pořádek založený na pravidlech a hodnotách a spolupracovali na podpoře multilateralismu a dalšímu upevňování mezinárodního obchodního systému, včetně reforem WTO.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Je nezbytné dále posílit spolupráci v oblasti migrace, včetně správy hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení rozvojových přínosů migrace, usnadnění legální a pracovní migrace, posílení ochrany hranic a pokračování našeho úsilí v boji proti nelegální migraci, obchodování s lidmi a převaděčství migrantů.
(10)  Spolupráce v oblasti migrace, včetně správy a kontroly hranic, zajištění přístupu k mezinárodní ochraně, sdílení příslušných informací, posílení rozvojových přínosů migrace, usnadnění legální a pracovní migrace, posílení ochrany hranic a úsilí zaměřené na předcházení nelegální migraci a nucenému vysídlení a odrazování od nich a na boj proti obchodování s lidmi a převaděčství osob jsou důležitým aspektem spolupráce mezi Unií a příjemci.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Pro většinu příjemců uvedených v příloze I zůstává klíčovým úkolem posílení právního státu, včetně boje proti korupci a organizované trestné činnosti, a řádná správa věcí veřejných, včetně reformy veřejné správy; tyto aspekty mají zásadní význam, aby se tito příjemci přiblížili Unii a později v plném rozsahu převzali povinnosti vyplývající z členství v Unii. Vzhledem k dlouhodobější povaze reforem prováděných v těchto oblastech a k potřebě dosahovat lepších výsledků by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla co nejdříve řešit požadavky kladené na příjemce uvedené v příloze I.
(11)  Klíčovým úkolem zůstává posílení právního státu, včetně nezávislosti soudnictví, boje proti korupci, praní peněz a organizované trestné činnosti, a řádná správa věcí veřejných, včetně reformy veřejné správy, poskytování podpory obhájcům lidských práv, pokračující harmonizace v oblasti transparentnosti, zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže, státní podpory, duševního vlastnictví a zahraničních investic, přičemž tyto aspekty mají zásadní význam, aby se tito příjemci přiblížili Unii a později se připravili převzít v plném rozsahu povinnosti vyplývající z členství v Unii. Vzhledem k dlouhodobější povaze reforem prováděných v těchto oblastech a k potřebě dosahovat lepších výsledků by finanční pomoc podle tohoto nařízení měla být naplánována tak, aby tyto otázky řešila co nejdříve.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Komise by v souladu se zásadou participativní demokracie měla u každého příjemce uvedeného v příloze I podporovat parlamentní dohled.
(12)  Parlamentní rozměr zůstává při procesu přistoupení zásadní. Komise by proto v souladu se zásadou participativní demokracie měla u každého příjemce podporovat posilování parlamentních kapacit, parlamentní dohled, demokratické postupy a spravedlivé zastoupení.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Příjemci uvedení v příloze I musí být lépe připraveni na řešení globálních výzev, jako je udržitelný rozvoj a změna klimatu, a zajistit soulad s úsilím Unie při řešení těchto záležitostí. Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje by měl tento program přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Očekává se, že činnosti v rámci tohoto programu přispějí 16 % celkového finančního krytí programu k cílům v oblasti klimatu. Relevantní činnosti budou identifikovány během přípravy a provádění programu a celkový příspěvek z tohoto programu by měl být součástí příslušných hodnocení a procesu přezkumu.
(13)  Příjemci musí být lépe připraveni na řešení globálních výzev, jako je udržitelný rozvoj a změna klimatu, a zajistit soulad s úsilím Unie při řešení těchto záležitostí. Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje by měl tento program přispívat k začleňování opatření v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle 25 % výdajů v rámci rozpočtu EU na podporu cílů v oblasti klimatu. Činnosti v rámci tohoto programu by měly přispět alespoň 16 % celkového finančního krytí programu k cílům v oblasti klimatu a usilovat o dosažení cíle, aby výdaje spojené s činnostmi v oblasti klimatu do roku 2027 dosáhly 30 % výdajů v rámci VFR. Upřednostnit by se měly projekty v oblasti životního prostředí určené k řešení přeshraničního znečištění. Relevantní činnosti budou identifikovány během přípravy a provádění programu a celkový příspěvek z tohoto programu by měl být součástí příslušných hodnocení a procesu přezkumu.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Komise a členské státy by měly zajistit soulad, soudržnost a doplňkovost své pomoci, zejména prostřednictvím pravidelných konzultací a častých výměn informací v průběhu různých fází cyklu pomoci. Dále je třeba podniknout kroky nezbytné k zajištění lepší koordinace a doplňkovosti s dalšími dárci, mimo jiné prostřednictvím pravidelných konzultací. Měla by být posílena úloha občanské společnosti jak v programech prováděných vládními orgány, tak i jako přímého příjemce pomoci Unie.
(16)  Komise a členské státy by měly zajistit soulad, soudržnost, jednotnost a doplňkovost pomoci v oblasti financování vnější činnosti, zejména prostřednictvím pravidelných konzultací a častých výměn informací v průběhu různých fází cyklu pomoci. Dále je třeba podniknout kroky nezbytné k zajištění lepší koordinace a doplňkovosti s dalšími dárci, mimo jiné prostřednictvím pravidelných konzultací. Smysluplnou úlohu by v tomto procesu měly hrát různé nezávislé organizace občanské společnosti a různé typy a úrovně místních orgánů. V souladu se zásadou inkluzivního partnerství by organizace občanské společnosti měly být zapojeny do navrhování, provádění, monitorování a hodnocení programů prováděných vládními orgány a zároveň být přímými příjemci pomoci Unie.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Priority činnosti zaměřené na dosažení cílů v příslušných oblastech politik, jež budou podporovány na základě tohoto nařízení, by měly být stanoveny v programovém rámci, jenž vypracuje Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie na období 2021–2027 za partnerského přispění příjemců uvedených v příloze I na základě agendy rozšíření a jejich specifických potřeb v souladu s obecnými a specifickými cíli vymezenými tímto nařízením a s řádným ohledem na příslušné vnitrostátní strategie. Programový rámec by měl určit oblasti, jež je třeba poskytnutím pomoci podporovat, a orientační příděl podle jednotlivých oblastí podpory, včetně odhadu výdajů souvisejících s oblastí klimatu.
(17)  V programovém rámci, jejž vypracuje Komise ve formě aktu v přenesené pravomoci, by měly být pro každého příjemce stanoveny cíle v příslušných oblastech politik a následně i priority činnosti zaměřené na dosažení těchto cílů. Tento programový rámec by měl být vypracován za partnerského přispění příjemců na základě agendy rozšíření a jejich specifických potřeb v souladu s obecnými a specifickými cíli vymezenými tímto nařízením a zásadami vnější činnosti Unie a s řádným ohledem na příslušné vnitrostátní strategie a související usnesení Evropského parlamentu. Toto partnerství by mělo případně zahrnovat příslušné orgány i organizace občanské společnosti. Komise by měla podporovat spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami a koordinaci dárců. Programový rámec by měl být přezkoumán na základě hodnocení v polovině období. Programový rámec by měl určit oblasti, jež je třeba poskytnutím pomoci podporovat, a orientační příděl podle jednotlivých oblastí podpory, včetně odhadu výdajů souvisejících s oblastí klimatu.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Je v zájmu Unie napomáhat příjemcům uvedeným v příloze I v reformním úsilí zaměřeném na členství v Unii. Pomoc by měla být řízena s důrazným zaměřením na výsledky a pomocí pobídek pro příjemce, kteří účinným prováděním předvstupní pomoci a pokrokem při plnění kritérií pro členství prokáží odhodlání k reformě.
(18)  Je ve společném zájmu Unie a příjemců napomáhat příjemcům v reformním úsilí zaměřeném na politické, právní a hospodářské systémy za účelem členství v Unii. Pomoc by měla být řízena v souladu s přístupem založeném na výkonnosti a pomocí výrazných pobídek pro účinnější a efektivnější využívání finančních prostředků pro příjemce, kteří účinným prováděním předvstupní pomoci a pokrokem při plnění kritérií pro členství prokáží odhodlání k reformě. Pomoc by měla být přidělována v souladu se zásadou „spravedlivého podílu“ a v případech závažného zhoršení nebo nedostatečného pokroku, pokud jde o lidskou důstojnost, svobodu, demokracii, rovnost, právní stát a dodržování lidských práv, by měly být vyvozeny jasné důsledky.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18 a (nový)
(18a)   Komise by měla vytvořit jasné mechanismy monitorování a hodnocení, které zajistí, aby cíle a činnosti ve vztahu k různým příjemcům byly i nadále relevantní a proveditelné, a budou pravidelně měřit pokrok. Za tímto účelem by měl být každý cíl doplněn o jeden či více ukazatelů výkonnosti, které by vyhodnocovaly, do jaké míry příjemci reformy přijímají a jaké je jejich konkrétní provádění.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Přechod od přímého řízení prostředků předvstupní pomoci ze strany Komise k nepřímému řízení příjemci uvedenými v příloze I by měl být postupný a měl by být v souladu s kapacitami těchto příjemců. Pomoc by měla i nadále využívat struktury a nástroje, které se osvědčily v předvstupním procesu.
(19)  Přechod od přímého řízení prostředků předvstupní pomoci ze strany Komise k nepřímému řízení příjemci by měl být postupný a měl by být v souladu s kapacitami těchto příjemců. Tento přechod by měl být ve specifických oblastech politiky nebo programech pozastaven nebo by mělo být od něj upuštěno v případě, že příjemci nesplní příslušné povinnosti nebo nebudou spravovat finanční prostředky Unie v souladu se stanovenými pravidly, zásadami a cíli. Při takovém rozhodnutí by měly být řádně zohledněny všechny možné negativní hospodářské a sociální důsledky. Pomoc by měla i nadále využívat struktury a nástroje, které se osvědčily v předvstupním procesu.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností a doplňkovostí nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie. To zahrnuje, je-li to relevantní, soudržnost a doplňkovost s makrofinanční pomocí.
(20)  Unie by měla usilovat o co nejúčinnější využití dostupných zdrojů k optimalizaci dopadu své vnější činnosti. Toho by mělo být dosahováno soudržností, souladem a doplňkovostí nástrojů Unie pro financování vnější činnosti, jakož i vytvářením synergií s dalšími politikami a programy Unie, aby se předešlo překrývání s jinými stávajícími nástroji financování vnější činnosti. To zahrnuje, je-li to relevantní, soudržnost a doplňkovost s makrofinanční pomocí.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)   Aniž by byl dotčen rozpočtový postup a ustanovení o pozastavení pomoci stanovené v mezinárodních dohodách s příjemci, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny přílohy I tohoto nařízení s cílem pozastavit či částečně pozastavit pomoc Unie. Tato pravomoc by se měla využívat v případech, kdy příjemce soustavně neplní jedno nebo více kodaňských kritérií, nedodržuje zásady demokracie, právního státu, lidských práv a základních svobod nebo porušuje závazky vyplývající z příslušných dohod uzavřených s Unií. Shledá-li Komise, že důvody pro pozastavení pomoci již pominuly, měla by mít pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci na změny přílohy I s cílem obnovit pomoc Unie.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Typy financování a metody provádění na základě tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů činností a přinášet výsledky, přičemž se přihlédne zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Je potřeba rovněž zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů a financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
(24)  Typy financování a způsoby provádění na základě tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů činností a přinášet výsledky, přičemž se přihlédne zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Je potřeba rovněž zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů a financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Unie by měla nadále uplatňovat společná pravidla pro provádění vnějších činností. Pravidla a postupy pro provádění nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [o NDICI]. Další podrobná ustanovení by měla být stanovena pro řešení specifických situací, zejména v oblasti politiky přeshraniční spolupráce, zemědělství a rozvoje venkova.
(25)  Unie by měla nadále uplatňovat společná pravidla pro provádění vnějších činností. Pravidla a postupy pro uplatňování nástrojů Unie pro financování vnější činnosti jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) [o NDICI]. Další podrobná ustanovení by měla být stanovena pro řešení specifických situací, zejména v oblasti politiky přeshraniční spolupráce, zemědělství a rozvoje venkova.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Vnější činnosti jsou často prováděny ve vysoce nestálém prostředí, což vyžaduje průběžně a rychlé přizpůsobení měnícím se potřebám partnerů Unie a globálním výzvám, jako jsou lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných, bezpečnost a stabilita, změna klimatu a životní prostředínelegální migrace a její základní příčiny. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby ve svém důsledku znamená přizpůsobení finančního provádění programů. S cílem zvýšit schopnost Unie reagovat na nepředvídané potřeby a současně respektovat zásadu, že rozpočet Unie se sestavuje každoročně, by mělo toto nařízení zachovat možnost uplatňování flexibility, kterou již umožňuje finanční nařízení u jiných politik, konkrétně převody a opětovné přidělení přislíbených finančních prostředků, aby se zajistilo účinné využití prostředků EU jak pro občany EU, tak pro příjemce uvedené v příloze I, a maximalizovaly se tak prostředky EU dostupné pro intervence EU v oblasti vnější činnosti.
(26)  Vnější činnosti jsou často prováděny ve vysoce nestálém prostředí, což vyžaduje průběžně a rychlé přizpůsobení měnícím se potřebám partnerů Unie a globálním výzvám, jako jsou lidská práva, demokracie a řádná správa věcí veřejných, bezpečnost, obrana a stabilita, změna klimatu a životní prostředí, hospodářský protekcionismus, nelegální migrace a nucené vysídlení a jejich základní příčiny. Sladění zásady předvídatelnosti s nutností rychle reagovat na nové potřeby ve svém důsledku znamená přizpůsobení finančního provádění programů. S cílem zvýšit schopnost Unie reagovat na nepředvídané potřeby a současně respektovat zásadu, že rozpočet Unie se sestavuje každoročně, by mělo toto nařízení zachovat možnost uplatňování flexibility, kterou již umožňuje finanční nařízení u jiných politik, konkrétně převody a opětovné přidělení přislíbených finančních prostředků, jsou-li i nadále plněny cíle stanovené v tomto nařízení, aby se zajistilo účinné využití prostředků EU jak pro občany EU, tak pro příjemce uvedené v příloze I, a maximalizovaly se tak prostředky EU dostupné pro intervence EU v oblasti vnější činnosti. Měly by být umožněny i jiné formy flexibility, jako je přerozdělení prostředků v rámci priorit, postupné provádění projektů a nadměrné uzavírání smluv.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29 a (nový)
(29a)   Programy přeshraniční spolupráce jsou nejviditelnějšími programy nástroje předvstupní pomoci a občané je dobře znají. Tyto programy přeshraniční spolupráce by tudíž mohly výrazně zlepšit viditelnost projektů financovaných Unie v kandidátských zemích.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31 a (nový)
(31a)   Přidělování finančních prostředků podle tohoto nařízení by mělo probíhat transparentním, účinným, odpovědným, nepolitickým a nediskriminačním způsobem, a to i prostřednictvím spravedlivého rozdělování, které bude odrážet potřeby regionů a obcí. Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, místopředsedkyně Komise (dále jen „vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise“) a zejména delegace Unie by měly důkladně sledovat dodržování těchto kritérií a zásad transparentnosti, odpovědnosti a nediskriminujícího přístupu při přidělování finančních prostředků.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31 b (nový)
(31b)   Komise, vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a zejména delegace Unie a příjemci by měli posílit viditelnost předvstupní pomoci Unie s cílem informovat o přidané hodnotě podpory Unie. Příjemci finančních prostředků Unie by měli přiznat původ prostředků Unie a zajišťovat jejich řádné zviditelnění. NPP by měl přispět k financování komunikačních činností s cílem propagovat výsledky pomoci Unie u různých cílových skupin v přijímajících zemích.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o specifické podmínky a struktury pro nepřímé řízení s příjemci uvedenými v příloze I a o provedení pomoci v oblasti rozvoje venkova, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s [nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/201125 ]. Při stanovování jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být zohledněny poznatky získané při řízení a provádění předchozí předvstupní pomoci. Bude-li to vyžadovat vývoj situace, měly by být tyto jednotné podmínky změněny.
vypouští se
_________________
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011. s. 13).
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)   Výbor zřízený tímto nařízením by měl být rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/200626, podle nařízení (EU) č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení Rady (ES) č. 389/200627.
vypouští se
_________________
26 Nařízení Rady (ES) č. 1085/2006 ze dne 17. července 2006, kterým se zřizuje nástroj předvstupní pomoci (NPP) (Úř. věst. L 210, 31.7.2006, s. 82).
27 Nařízení Rady (ES) č. 389/2006 ze dne 27. února 2006, kterým se vytváří nástroj finanční podpory na posílení hospodářského rozvoje tureckého společenství na Kypru a mění nařízení (ES) č. 2667/2000 o Evropské agentuře pro obnovu (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 5).
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 a (nový)
(34a)   Evropský parlament by měl být plně zapojen do fází navrhování, programování, monitorování a hodnocení těchto nástrojů a zaručit tak politickou a demokratickou kontrolu a odpovědnost za financování Unie v oblasti vnější činnosti. Je třeba posílit dialog mezi orgány s cílem zajistit, že Evropský parlament bude moci při uplatňování tohoto nařízení vykonávat systematickou a bezproblémovou politickou kontrolu, a tím zvyšovat jeho účinnost i legitimitu.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
(1a)  „zásadou spravedlivého podílu pomoci“ se rozumí doplnění přístupu založeného na výsledcích o nápravný mechanismus přidělování v případech, kdy by přidělená pomoc jinak byla nepřiměřeně nízká nebo vysoká ve srovnání s jinými příjemci, přičemž se zohlední potřeby dotčeného obyvatelstva a relativní pokrok v oblasti reforem souvisejících se zahájením jednání o přistoupení nebo pokrok v těchto jednáních;
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1
1.  Obecným cílem NPP III je podporovat příjemce uvedené v příloze I při přijímání a provádění politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, které jsou zapotřebí k tomu, aby tito příjemci dosáhli souladu s hodnotami Unie a postupného sblížení s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie s ohledem na jejich budoucí členství v Unii, a tím přispívat k jejich stabilitě, bezpečnosti a prosperitě.
1.  Obecným cílem NPP III je podporovat příjemce při přijímání a provádění politických, institucionálních, právních, správních, sociálních a hospodářských reforem, které jsou zapotřebí k tomu, aby tito příjemci dosáhli souladu s hodnotami a acquis Unie a postupného sblížení s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie s ohledem na jejich budoucí členství v Unii, a tím přispívat k jejich míru, stabilitě, bezpečnosti a prosperitě, jakož i ke strategickým zájmům Unie.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a
a)  posilovat právní stát, demokracii, dodržování lidských práv, základních práv a mezinárodního práva, občanskou společnost a bezpečnost a zlepšovat řízení migrace včetně správy hranic;
a)  posilovat právní stát, demokracii, dodržování lidských práv, včetně práv menšin a dětí, rovnost pohlaví, dodržování základních práv a mezinárodního práva, občanskou společnost, akademickou svobodu, mír a bezpečnost, dodržování kulturní rozmanitosti, zákazu diskriminace a tolerance;
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)   řešit nucené vysídlení a nelegální migraci a zajistit, aby migrace probíhala bezpečným, řízeným a legálním způsobem a aby byl zajištěn přístup k mezinárodní ochraně;
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. b
b)  posilovat účinnost veřejné správy a podporovat strukturální reformy a řádnou správu věcí veřejných na všech úrovních;
b)  posilovat účinnost veřejné správy a podporovat transparentnost, strukturální reformy, nezávislost soudnictví, boj proti korupci a řádnou správu věcí veřejných na všech úrovních, a to i v oblasti veřejných zakázek, státní podpory, hospodářské soutěže, zahraničních investic a duševního vlastnictví;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. c
c)  utvářet pravidla, standardy, politiky a postupy příjemců uvedených v příloze I v souladu s pravidly, standardy, politikami a postupy Unieposilovat usmíření a dobré sousedské vztahy, jakož i mezilidské kontakty a komunikaci;
c)  utvářet pravidla, standardy, politiky a postupy příjemců v souladu s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie, včetně SZBP, podporovat multilaterální mezinárodní pořádek založený na pravidlech, posilovat vnitřní a vnější usmíření a dobré sousedské vztahy, jakož i budování míru a předcházení konfliktům, mj. budováním důvěry a mediací, otevřeným a integrovaným vzděláváním, mezilidskými kontakty, svobodou sdělovacích prostředků a komunikací;
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. d
d)  posilovat hospodářský a sociální rozvoj, mimo jiné prostřednictvím většího propojení a regionálního rozvoje, rozvoje zemědělství a venkova a sociální politiky a politiky zaměstnanosti, posilovat ochranu životního prostředí, zvyšovat odolnost vůči změně klimatu, urychlit přechod na nízkouhlíkové hospodářství a rozvíjet digitální ekonomiku a společnost;
d)  posilovat hospodářský, sociální a územní rozvoj a soudržnost, mimo jiné prostřednictvím většího propojení a regionálního rozvoje, rozvoje zemědělství a venkova a sociální politiky a politiky zaměstnanosti, snižování chudoby a regionálních rozdílů, podpory sociální ochrany a začleňování díky posílení struktur regionální spolupráce na celostátní úrovni, malých a středních podniků (MSP), rozvíjení iniciativ vycházejících ze samotných komunit, podpory investic ve venkovských oblastech a zlepšení podnikatelského a investičního prostředí;
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da)  posilovat ochranu životního prostředí, zvyšovat odolnost vůči změně klimatu, urychlit přechod na nízkouhlíkové hospodářství a rozvíjet digitální ekonomiku a společnost, a vytvářet tak pracovní příležitosti, zejména pro mladé lidi;
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. e
e)  podporovat územní a přeshraniční spolupráci.
e)  podporovat územní a přeshraniční spolupráci, kromě jiného i napříč mořskými hranicemi, a posílit obchodní a hospodářské vztahy plným prováděním stávajících dohod s Unií a snižováním regionálních rozdílů.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1
1.  Finanční krytí pro provádění NPP III na období 2021–2027 činí 14 500 000 000 EUR v běžných cenách.
1.  Finanční krytí pro provádění NPP III na období 2021–2027 činí 13 009 976 000 EUR v cenách roku 2018 (14 663 401 000 EUR v běžných cenách).
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2
2.  Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace, a jakékoliv činnosti související s přípravou nástupnického programu předvstupní pomoci, v souladu s článkem 20 [nařízení o NDICI].
2.  Stanovený procentní podíl částky uvedené v odstavci 1 se použije na technickou a správní pomoc určenou pro provádění programu, jež zahrnuje přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, podporu zaměřenou na posilování institucí a budování administrativních kapacit, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace, a jakékoliv činnosti související s přípravou nástupnického programu předvstupní pomoci.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1
1.  Při provádění tohoto nařízení se zajistí soulad, synergie a doplňkovost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie, s dalšími příslušnými politikami a programy Unie a soudržnost politik ve prospěch rozvoje.
1.  Při uplatňování tohoto nařízení se zajistí soulad, synergie a doplňkovost s ostatními oblastmi vnější činnosti Unie, s dalšími příslušnými politikami a programy Unie a soudržnost politik ve prospěch rozvoje.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
2.  Na činnosti prováděné podle tohoto nařízení se vztahuje [nařízení o NDICI], pokud je na něj v tomto nařízení odkazováno.
2.  Na činnosti prováděné podle tohoto nařízení se vztahuje nařízení (EU) .../... [nařízení o NDICI], pokud je na něj v tomto nařízení odkazováno.
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4
4.  Pomoc v rámci NPP III může být poskytnuta na typy opatření stanovených v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti30, Evropského sociálního fondu plus31 Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova32.
4.  Pomoc v rámci NPP III může být poskytnuta na typy opatření stanovených v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti30, Evropského sociálního fondu plus31, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova32 a Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty, a to na vnitrostátní úrovni, jakož i v přeshraničním, nadnárodním, meziregionálním nebo makroregionálním kontextu.
__________________
__________________
30 COM(2018)0372 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti.
30 COM(2018)0372 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti.
31 COM(2018)0382 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+).
31 COM(2018)0382 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+).
32 COM(2018)0392 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013.
32 COM(2018)0392 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1307/2013.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 4 a (nový)
4a.   Komise vyčlení určitý procentní podíl zdrojů NPP III na přípravu příjemců uvedených v příloze I na účast na evropských strukturálních a investičních fondech (ESIF), zejména na Evropském sociálním fondu (ESF).
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 5
5.  [EFRR]32 přispívá na programy nebo opatření zavedené pro účely přeshraniční spolupráce mezi příjemci uvedenými v příloze I a členskými státy. Tyto programy a opatření přijímá Komise v souladu s článkem 16. Výše příspěvku z NPP-přeshraniční spolupráce se určí podle čl. 10 odst. 3 [nařízení o EÚS]. Programy NPP-přeshraniční spolupráce jsou řízeny v souladu s [nařízením o EÚS].
5.  [EFRR]32 přispívá na programy nebo opatření zavedené pro účely přeshraniční spolupráce mezi příjemci a jedním či více členskými státy. Tyto programy a opatření přijímá Komise v souladu s článkem 16. Výše příspěvku z NPP-přeshraniční spolupráce se určí podle čl. 10 odst. 3 [nařízení o EÚS], přičemž maximální výše příspěvku z NPP III se stanovuje na 85 %. Programy NPP-přeshraniční spolupráce jsou řízeny v souladu s [nařízením o EÚS].
________________________
_____________________
32 COM(2018)0372 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti.
32 COM(2018)0372 final – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti.
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 8
8.  V řádně odůvodněných případech a k zajištění soudržnosti a účinnosti financování Unie nebo na podporu regionální spolupráce může Komise rozhodnout o rozšíření způsobilosti akčních programů a opatření uvedených v čl. 8 odst. 1 na země, území a regiony jiné než uvedené v příloze I, pokud má daný program nebo opatření globální, regionální nebo přeshraniční povahu.
8.  V řádně odůvodněných případech a k zajištění soudržnosti a účinnosti financování Unie nebo na podporu regionální spolupráce může Komise rozhodnout o rozšíření způsobilosti akčních programů a opatření uvedených v čl. 8 odst. 1 na země, území a regiony jiné než uvedené v příloze I, pokud má daný program nebo opatření globální, regionální nebo přeshraniční povahu.
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1
1.  Celkový rámec politiky pro provádění tohoto nařízení tvoří rámec politiky rozšíření, který vymezí Evropská rada a Rada, dohody, které stanoví právně závazný vztah s příjemci uvedenými v příloze I a příslušná usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Komise zajistí soudržnost mezi pomocí a rámcem politiky rozšíření.
1.  Celkový rámec politiky pro uplatňování tohoto nařízení tvoří komplexní rámec politiky rozšíření, který vymezí Evropská rada a Rada, dohody, které stanoví právně závazný vztah s příjemci uvedenými v příloze I a příslušná usnesení Evropského parlamentu, sdělení Komise nebo společná sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku. Komise zajistí soudržnost mezi pomocí a s celkovým rámcem politiky rozšíření.
Místopředseda Komise, vysoký představitel  a Komise zajistí politickou koordinaci vnější činnosti Unie a její politiky rozšiřování v rámci politických cílů stanovených v článku 3.
Komise koordinuje plánování programů podle tohoto nařízení, přičemž je řádně zapojena ESVČ.
Pomoc se poskytuje na základě rámce politiky rozšíření.
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 2
2.  Programy a opatření podle tohoto nařízení zohledňují hledisko změny klimatu, ochrany životního prostředí a rovnosti žen a mužů a v příslušném případě se zaměřují na vzájemné vazby mezi cíli udržitelného rozvoje33 za účelem podpory integrovaných činností, které mohou vytvářet vedlejší přínosy, a plnit tak soudržně více cílů.
2.  Programy a opatření podle tohoto nařízení zohledňují hledisko změny klimatu, ochrany životního prostředí, lidských práv, předcházení konfliktům a jejich řešení, migrace a nuceného vysídlení, bezpečnosti, sociální a regionální soudržnosti, snižování chudoby a rovnosti žen a mužů a v příslušném případě se zaměřují na vzájemné vazby mezi cíli udržitelného rozvoje34 za účelem podpory integrovaných činností, které mohou vytvářet vedlejší přínosy, a plnit tak soudržně více cílů. Jejich cílem je poskytovat nejméně 16 % celkového finančního krytí programu na cíle v oblasti klimatu.
__________________
____________________
33 https://ec.europa.eu/europeaid/policies/sustainable-development-goals_en
33 https://ec.europa.eu/europeaid/policies/sustainable-development-goals_en
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3
3.  Komise a členské státy spolupracují při zajišťování soudržnosti a usilují o to, aby se zabránilo zdvojování mezi pomocí poskytovanou v rámci NPP III a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy a Evropskou investiční bankou, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci a pro harmonizaci politik a postupů, zejména mezinárodními zásadami týkajícími se účinnosti rozvoje35. Koordinace zahrnuje pravidelné konzultace, časté výměny informací v jednotlivých fázích cyklu pomoci a inkluzivní setkání zaměřená na koordinaci pomoci a představuje klíčový krok v procesech programování Unie a členských států.
3.  Komise a členské státy spolupracují při zajišťování soudržnosti a předcházejí zdvojování mezi pomocí poskytovanou v rámci NPP III a jinou pomocí poskytovanou Unií, členskými státy a Evropskou investiční bankou, v souladu se zavedenými zásadami pro posilování operativní koordinace v oblasti vnější pomoci a pro harmonizaci politik a postupů, zejména mezinárodními zásadami týkajícími se účinnosti rozvoje35 Koordinace zahrnuje pravidelné konzultace, časté výměny informací v jednotlivých fázích cyklu pomoci a inkluzivní setkání zaměřená na koordinaci pomoci a představuje klíčový krok v procesech programování Unie a členských států. Cílem pomoci je zajištění souladu se strategií Unie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, účinného a efektivního vynakládání finančních prostředků, ujednání týkajících se zásady partnerství a integrovaného přístupu k územnímu rozvoji.
_________________
_________________
35 https://ec.europa.eu/europeaid/policies/eu-approach-aid-effectiveness_en
35 https://ec.europa.eu/europeaid/policies/eu-approach-aid-effectiveness_en
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise jedná v partnerství s příjemci. Toto partnerství zahrnuje případně příslušné celostátní a místní orgány a organizace občanské společnosti, kterým umožňuje plnit významnou úlohu ve fázích navrhování, provádění a monitorování.
Komise podporuje koordinaci mezi příslušnými zúčastněnými subjekty. Pomoc z NPP III posiluje kapacity organizací občanské společnosti, které mohou být případně i přímými příjemci pomoci.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Kapitola 3 – název
PROVÁDĚNÍ
PROGRAMOVÝ RÁMEC A PROVÁDĚNÍ
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1
1.  Pomoc v rámci IPA III je založena na programovém rámci NPP pro dosahování specifických cílů uvedených v článku 3. Programový rámec NPP stanoví Komise na dobu trvání víceletého finančního rámce Unie.
1.  Toto nařízení se doplní o programový rámec NPP, který v dalších ustanoveních určí způsoby pro dosahování specifických cílů uvedených v článku 3. Programový rámec NPP stanoví Komise prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 tohoto článku.
Komise v řádné lhůtě před začátkem programového období předloží Evropskému parlamentu příslušné programové dokumenty. Tyto dokumenty uvádějí orientační příděly na jednotlivá tematická okna a ve vhodných případech na jednotlivé země/regiony, jakož i očekávané výsledky a zvolená ujednání o pomoci.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 a (nový)
1a.  Evropský parlament a Rada schvalují roční rozpočtové prostředky v mezích víceletého finančního rámce na období 2021–2027.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1
Programový rámec NPP náležitě zohlední příslušné vnitrostátní strategie a odvětvové politiky.
Programový rámec NPP náležitě zohlední příslušná usnesení a postoje Evropského parlamentu a vnitrostátní strategie a odvětvové politiky.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3
3.  Aniž je dotčen odstavec 4, programový rámec NPP přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem výboru uvedeného v článku 16.
3.  Aniž je dotčen odstavec 4 tohoto článku, přijme Komise programový rámec NPP včetně ujednání pro uplatňování zásady „spravedlivého podílu“ prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14. Platnost programového rámce NPP skončí nejpozději do 30. června 2025. Komise přijme nový programový rámec NPP do 30. června 2025 na základě hodnocení v polovině období konzistentního s ostatními finančními nástroji pro vnější pomoc, přičemž zohlední příslušná usnesení Evropského parlamentu. Komise může případně také provést přezkum účinného provádění programového rámce NPP, zejména pokud došlo k významným změnám rámce politiky uvedeného v článku 6, přičemž musí být zohledněna příslušná usnesení Evropského parlamentu.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst.5
5.  Součástí programového rámce NPP jsou ukazatele pro posuzování pokroku při dosahování cílů, které jsou v něm stanoveny.
5.  Programový rámec NPP se zakládá na jasných a ověřitelných ukazatelích výkonnosti stanovených v příloze IV pro posuzování pokroku při dosahování cílů, které jsou v něm stanoveny, a to mimo jiné pokud jde o pokrok a výsledky v oblasti:
a)  demokracie, právního státu a nezávislého a efektivního soudního systému;
b)  lidských práv a základních svobod, včetně práv příslušníků menšin a zranitelných skupin;
c)  rovnosti pohlaví a práv žen;
d)  boje proti korupci a organizované trestné činnosti;
e)  usmíření, budování míru a dobrých sousedských vztahů;
f)  svobody sdělovacích prostředků;
g)  boje proti změně klimatu v souladu se závazky stanovenými v Pařížské dohodě.
Komise ve svých výročních zprávách uvede, jakého pokroku bylo ve vztahu k těmto ukazatelům dosaženo.
Přístup založený na výkonnosti podle tohoto nařízení je předmětem pravidelné výměny názorů v Evropském parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Článek 7 a (nový)
Článek 7a
Hodnocení a přezkum v polovině období
1.  Komise přijme nový programový rámec NPP na základě hodnocení v polovině období. Nejpozději do 30. června 2024 předloží Komise hodnotící zprávu o uplatňování tohoto nařízení v polovině období. Tato zpráva o hodnocení v polovině období se vztahuje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2023 a posuzuje příspěvek Unie k dosažení cílů tohoto nařízení na základě ukazatelů, kterými se měří dosažené výsledky, a všech zjištění a závěrů týkajících se dopadu tohoto nařízení.
Evropský parlament může k tomuto hodnocení poskytnout příspěvek. Komise a ESVČ zajistí konzultace s hlavními zúčastněnými stranami a příjemci, včetně organizací občanské společnosti. Komise a ESVČ věnují zvláštní pozornost tomu, aby bylo zajištěno, že jsou zastoupeny nejvíce marginalizované skupiny.
Komise rovněž vyhodnotí dopad a účinnost svých činností podle oblastí intervence a účinnost programování pomocí externích hodnocení. Komise a ESVČ zohlední návrhy a stanoviska Evropského parlamentu a Rady týkající se nezávislých externích hodnocení. Průběžné hodnocení posuzuje, jak Unie plnila cíle stanovené v tomto nařízení.
2.  Zpráva o hodnocení v polovině období se zabývá rovněž účinností, přidanou hodnotou, fungováním zjednodušené a racionalizované struktury financování vnější činnosti, vnitřní a vnější soudržností a trvalým významem cílů tohoto nařízení, doplňkovostí a součinností mezi financovanými akcemi, příspěvkem opatření k soudržné vnější činnosti Unie a případně tím, do jaké míry je veřejnost v přijímajících zemích o finanční podpoře Unie informována.
3.  Konkrétním účelem zprávy o hodnocení v polovině období je zdokonalit vynakládání finančních prostředků Unie. Bude zdrojem informací při přijímání rozhodnutí o obnovení, úpravě či pozastavení druhů akcí prováděných v rámci tohoto nařízení.
4.  Zpráva o hodnocení v polovině období rovněž obsahuje souhrnné informace z příslušných výročních zpráv o veškerém financování, které se řídí tímto nařízením, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, včetně rozčlenění výdajů podle přijímajících zemí, využití finančních nástrojů, závazků a plateb. 
5.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Výsledky se zohlední při sestavování programů a přidělování zdrojů.
6.  Komise zapojí do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle tohoto nařízení všechny příslušné zúčastněné strany, včetně organizací občanské společnosti, a v případě potřeby může usilovat o vypracování společných hodnocení s členskými státy s úzkým zapojením příjemců.
7.  Komise předloží zprávu o hodnocení v polovině období uvedenou v tomto článku Evropskému parlamentu, Radě případně doprovázenou legislativními návrhy, jimiž se stanoví nezbytné změny tohoto nařízení.
8.  Po uplynutí lhůty uplatňování tohoto nařízení, avšak nejpozději do tří let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení nařízení za stejných podmínek jako hodnocení v polovině období uvedené v tomto článku.
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Článek 7 b (nový)
Článek 7b
Pozastavení pomoci
1.  Pokud příjemce nedodržuje zásady demokracie, právního státu, řádné správy, lidská práva a základní svobody či jaderné bezpečnostní standardy nebo porušuje závazky přijaté v příslušných dohodách uzavřených s Unií nebo soustavně neplní jedno nebo více kodaňských kritérií, je Komise oprávněna přijmout v souladu s článkem 14 akt v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy I tohoto nařízení s cílem zastavit nebo částečně pozastavit pomoc Unie. V případě částečného pozastavení pomoci budou uvedeny programy, kterých se pozastavení týká. 
2.  Shledá-li Komise, že důvody pro pozastavení pomoci již pominuly, má pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14 za účelem změny přílohy I s cílem obnovit pomoc Unie. 
3.  V případě částečného pozastavení se pomoc Unie využívá především na podporu organizací občanské společnosti a nestátních subjektů v souvislosti s opatřeními zaměřenými na podporu lidských práv a základních svobod a na podporu demokratizace a procesů vedení dialogu v partnerských zemích. 
4.  Komise při svém rozhodování náležitě zohledňuje příslušná usnesení Evropského parlamentu. 
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Článek 7 c (nový)
Článek 7c
Správa
Za řízení, koordinaci a správu tohoto nástroje v rámci daného cyklu řízení odpovídá horizontální řídicí skupina, kterou tvoří všechna příslušná oddělení Komise a ESVČ a jíž předsedá místopředseda Komise, vysoký představitel nebo zástupce tohoto úřadu, s cílem zajistit ucelenost, účinnost, transparentnost a odpovědnost veškerého vnějšího financování EU. Celkovou politickou koordinaci vnější činnosti Unie zajišťuje místopředseda Komise, vysoký představitel. V průběhu celého plánování programů a plánování a uplatňování tohoto nástroje místopředseda Komise, vysoký představitel a ESVČ spolupracují s příslušnými členy a útvary Komise, jak byly stanoveny na základě povahy a cílů předpokládaných akcí, přičemž vycházejí z jejich odborných znalostí. Místopředseda Komise, vysoký představitel, ESVČ a Komise připraví veškeré návrhy rozhodnutí v souladu s postupy Komise a předkládají je Komisi k přijetí. 
Evropský parlament je plně zapojen do fáze navrhování, plánování, monitorování a hodnocení těchto nástrojů financování vnější činnosti, aby tak zaručil politickou a demokratickou kontrolu a odpovědnost za financování Unie v oblasti vnější činnosti.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 8 – název
Prováděcí opatření a metody
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1
1.  Pomoc podle IPA III se provádí v rámci přímého řízení nebo nepřímého řízení v souladu s finančním nařízením prostřednictvím ročních nebo víceletých akčních plánů a opatření uvedených v kapitole III hlavy II [nařízení o NDICI]. Na toto nařízení se vztahuje kapitola III hlavy II [nařízení o NDICI] s výjimkou čl. 24 odst. 1 [způsobilé osoby a subjekty].
1.  Pomoc podle IPA III se provádí v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souladu s finančním nařízením prostřednictvím ročních nebo víceletých akčních plánů a opatření uvedených v kapitole IIIa.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 a (nový)
1a.  Nepřímé řízení může být zrušeno, pokud není příjemce schopen nebo ochoten spravovat přidělené fondy v souladu se stanovenými pravidly, zásadami a cíli tohoto nařízení. Pokud příjemce nedodrží zásady demokracie nebo právního státu nebo lidská práva a základní svobody nebo poruší závazky vyplývající z příslušných dohod uzavřených s Unií, může Komise ve specifických oblastech politiky nebo programech přejít v případě takovéhoto příjemce z nepřímého řízení na nepřímé řízení pověřeným subjektem nebo více pověřenými subjekty jinými než příjemce, nebo na přímé řízení.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 b (nový)
1b.  Komise vede s Evropským parlamentem dialog a přihlíží k názorům Evropského parlamentu v oblastech, v nichž Evropský parlament realizuje své vlastní programy pomoci, např. v oblasti budování kapacit či pozorování voleb.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
2a.  Komise v otázkách týkajících se plánování a provádění opatření podle tohoto článku včetně jakýchkoli předpokládaných významných změn či přídělů udržuje Evropský parlament plně zapojený.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2 b (nový)
2b.  Vyplácení obecné či odvětvové rozpočtové podpory je podmíněno uspokojivým pokrokem v dosahování cílů dohodnutých s dotčeným příjemcem.
Komise uplatňuje kritéria pro udělení rozpočtové podpory stanovené v čl. 23 odst. 4 nařízení (EU) .../... [nařízení o NDICI]. Komise podnikne kroky s cílem snížit nebo pozastavit financování Unie v podobě rozpočtové podpory v případě systémových nesrovnalostí v systémech řízení a kontroly nebo neuspokojivého pokroku při dosahování cílů dohodnutých s příjemcem.
Obnovení pomoci ze strany Komise po pozastavení uvedeném v tomto článku je doprovázeno cílenou pomocí pro vnitrostátní orgány auditu.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Kapitola III a (nová) – název
Kapitola IIIa
Provedení
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Článek 8 a (nový)
Článek 8a
Akční plány a opatření
1.  Komise přijme roční nebo víceleté akční plány nebo opatření. Opatření mohou mít formu jednotlivých opatření, zvláštních opatření, podpůrných opatření nebo mimořádných opatření pomoci. Akční plány a opatření stanoví pro každou akci sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti, způsoby uplatňování, rozpočet a výdaje na podporu.
2.  Akční plány jsou založeny na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a 4.
Před přijetím nebo po přijetí akčních plánů může být v případě potřeby přijata určitá akce jako jednotlivé opatření. Jednotlivá opatření jsou založena na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 3 a jiných řádně odůvodněných případů.
Vyskytnou-li se nepředvídané potřeby nebo okolnosti a financování není možné z vhodnějších zdrojů, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 34 nařízení ... [ nařízení o NDICI pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci], kterým se stanoví opatření, jež nejsou založena na programových dokumentech.
3.  Roční nebo víceleté akční plány a jednotlivá opatření lze využít k provedení akcí rychlé reakce, na něž odkazuje čl. 4 odst. 4 písm. b) nařízení ...[ nařízení o NDICI].
4.  Komise může přijmout opatření pro mimořádnou pomoc v souvislosti s akcemi rychlé reakce, na něž odkazuje čl. 4 odst. 4 písm. a) nařízení ...[ nařízení o NDICI].
5.  Opatření přijatá podle čl. 19 odst. 3 a 4 mohou trvat až 18 měsíců a v případě objektivních a nepředvídatelných překážek bránících jejich plnění může být dvakrát prodlouženo o další období až šesti měsíců, nejvýše na celkovou dobu 30 měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření.
V případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci trvající až 18 měsíců. V řádně odůvodněných případech, a pokud má kontinuita činnosti Unie podle tohoto odstavce zásadní význam a nemůže být zajištěna jinými prostředky, mohou být přijata další opatření.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Článek 8 b (nový)
Článek 8b
Podpůrná opatření
1.  Financování z prostředků Unie může pokrývat výdaje na podporu uplatňování nástroje a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnoticími činnostmi nezbytnými pro takovéto uplatňování, jakož i výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní podporu potřebnou pro program a k řízení operací financovaných v rámci tohoto nařízení, včetně informačních a komunikačních činností a systémů informačních technologií na úrovni organizací.
2.  Nejsou-li podpůrné výdaje zahrnuty do akčních plánů nebo opatření uvedených v článku 8c, Komise přijme v případech, kdy je to třeba, podpůrná opatření. Financování z prostředků Unie v rámci podpůrných opatření může pokrývat:
a)  studie, zasedání, poskytování informací, osvětu, školení, přípravu a výměnu zkušeností a osvědčených postupů, publikační činnost a veškeré další výdaje na správní nebo technickou pomoc nezbytnou pro programování a řízení akcí, včetně placených externích odborníků;
b)  výzkumné a inovační činnosti a studie o příslušných otázkách a jejich šíření;
c)  výdaje spojené se zajišťováním informačních a komunikačních činností, včetně rozvoje komunikačních strategií a sdělování a zviditelňování politických priorit Unie na úrovni organizací.
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Článek 8 c (nový)
Článek 8c
Přijímání akčních plánů a opatření 
1.  Komise přijímá akční plány a opatření na základě rozhodnutí Komise v souladu s finančním nařízením.
2.  V zájmu soudržnosti vnější činnosti Unie zohlední Komise přístup přijatý Radou a Evropským parlamentem v oblasti příslušné politiky při plánování a následném uplatňování takovýchto akčních plánů a opatření. 
Komise bezodkladně informuje Evropský parlament o plánování akčních plánů a opatření podle tohoto článku, mimo jiné o plánovaných finančních částkách, a rovněž informuje Evropský parlament o zásadních změnách nebo prodlouženích této pomoci. Co nejdříve po přijetí opatření pomoci nebo po jeho podstatné změně a v každém případě do jednoho měsíce Komise informuje Evropský parlament a Radu a předloží jim přehled o povaze opatření, jeho trvání, rozpočtu a souvislostech a důvodech pro jeho přijetí a rovněž o doplňkovosti uvedeného opatření k probíhající a plánované reakci Unie. V případě mimořádných opatření pomoci Komise rovněž uvede, zda, do jaké míry a jakým způsobem zajistí kontinuitu politiky prováděné prostřednictvím mimořádné pomoci střednědobou a dlouhodobou pomocí podle tohoto nařízení. 
3.  Před přijetím akčních plánů a opatření, které nevycházejí z programových dokumentů podle čl. 8a odst. 2, vyjma případů uvedených v čl. 8a odst. 3 a 4, přijme Komise v souladu s článkem 14 akt v přenesené pravomoci za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením specifických cílů, které mají být dosaženy, očekávaných výsledků, nástrojů, jež mají být využity, hlavních činností a orientačního přídělu finančních prostředků těchto akčních plánů a opatření. 
4.  Na úrovni akcí se v souladu s platnými legislativními akty Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU1a a směrnice Rady 85/337/EHS1b, provede náležité prověření z hlediska lidských práv, ze sociálního hlediska a z hlediska životního prostředí, včetně dopadů na změnu klimatu a biologickou rozmanitost, které u akcí citlivých z hlediska životního prostředí, zejména v případě významné nové infrastruktury, tam, kde je to vyžadováno, zahrnuje posouzení vlivu na životní prostředí. 
Kromě toho se provádí předběžná posuzování dopadů na lidská práva, rovnost žen a mužů, posuzování sociálních a pracovněprávních dopadů, jakož i analýza konfliktů a hodnocení rizik. 
V případě potřeby se při plnění odvětvových programů použije strategické posuzování dopadů na lidská práva, sociálních dopadů a dopadů na životní prostředí. Komise zajistí zapojení zainteresovaných stran do těchto posouzení a přístup veřejnosti k výsledkům tohoto posuzování. 
 __________________ 
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (kodifikované znění) (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1). 
1b Směrnice Rady 85/337/EHS ze dne 27. června 1985 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 175, 5.7.1985, s. 40). 
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Článek 8 d (nový)
Článek 8d
Metody spolupráce
1.  Jak je uvedeno ve finančním nařízení, provádí financování podle tohoto nástroje Komise buď přímo sama, prostřednictvím delegací Unie a výkonných agentur, nebo nepřímo prostřednictvím subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
2.  Financování podle tohoto nástroje může být poskytováno také prostřednictvím příspěvků do mezinárodních, regionálních nebo vnitrostátních fondů, jako jsou fondy zřízené nebo spravované EIB, členskými státy, partnerskými zeměmi a regiony nebo mezinárodními organizacemi nebo jinými dárci.
3.  Subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení a čl. 29 odst. 1 nařízení ...[nařízení o NDICI] každoročně plní svoji povinnost podávat zprávy podle článku 155 finančního nařízení. Požadavky na podávání zpráv ze strany těchto subjektů jsou stanoveny v rámcové dohodě o partnerství, dohodě o přiznání příspěvku, dohodě o rozpočtových zárukách nebo dohodě o financování.
4.  Akce financované v rámci tohoto nástroje mohou být prováděny souběžným nebo sdíleným spolufinancováním.
5.  V případě souběžného spolufinancování je akce rozdělena do několika zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner tohoto spolufinancování takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat.
6.  V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři zajišťující spolufinancování celkové náklady na akci a zdroje se slučují takovým způsobem, že již není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást akce.
7.  Spolupráce mezi Unií a jejími partnery může mít mimo jiné formu:
a)  třístranných dohod, jimiž Unie koordinuje s třetími zeměmi financování své pomoci partnerské zemi nebo regionu;
b)  opatření administrativní spolupráce, jako jsou partnerství mezi veřejnými institucemi, místními orgány, vnitrostátními veřejnými subjekty nebo soukromoprávními subjekty pověřenými výkonem veřejné služby v členském státě a subjekty partnerské země nebo regionu, jakož i opatření spolupráce se zapojením odborníků z veřejného sektoru členských států a jejich regionálních a místních orgánů;
c)  příspěvků na nezbytné náklady na zřízení a spravování partnerství veřejného a soukromého sektoru, včetně podpory široké účasti prostřednictvím zřízení nezávislého subjektu organizace občanské společnosti třetí strany, který by posoudil a monitoroval nastavení partnerství veřejného a soukromého sektoru;
d)  programů na podporu odvětvových politik, kterými Unie poskytuje podporu odvětvovému programu partnerské země;
e)  příspěvků na náklady účasti zemí v programech a akcích Unie prováděných agenturami a orgány Unie a také orgány nebo osobami pověřenými prováděním specifických akcí společné zahraniční a bezpečnostní politiky (SZBP) podle hlavy V Smlouvy o Evropské unii;
f)  úrokových subvencí.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Článek 8 e (nový)
Článek 8e
Formy financování z prostředků Unie a způsoby uplatňování
1.  Financování z prostředků Unie může být poskytnuto formami financování uvedenými ve finančním nařízení, a zejména formou:
a)  grantů;
b)  smluv o veřejných zakázkách na služby, dodávky nebo práce;
c)  rozpočtové podpory;
d)  příspěvků do svěřenských fondů zřízených Komisí v souladu s článkem 234 finančního nařízení;
e)  finančních nástrojů;
f)  rozpočtových záruk;
g)  kombinování zdrojů;
h)  odpuštění dluhu v rámci mezinárodně schváleného programu na odpuštění dluhu;
i)  finanční pomoci;
j)  placených externích odborníků.
2.  Při stanovování způsobů financování, druhu příspěvku, způsobů udělování a správních ustanovení pro správu grantů zohlední Komise v rámci spolupráce se zúčastněnými stranami partnerských zemí jejich zvláštní rysy, včetně potřeb a příslušného kontextu, s cílem oslovit co nejširší škálu těchto zúčastněných stran a reagovat na jejich potřeby. Toto posouzení přihlíží k podmínkám pro smysluplnou účast a zapojení všech zúčastněných stran, zejména místních organizací občanské společnosti. V souladu s finančním nařízením jsou podporovány zvláštní způsoby, jako jsou dohody o partnerství, schválení finanční podpory pro třetí strany, přímé udělování nebo výzvy k podávání návrhů s omezenou způsobilostí či jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování a také financování nesouvisející s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Tyto různé způsoby zajistí transparentnost, sledovatelnost a inovace. Podporuje se spolupráce mezi místními a mezinárodními nevládními organizacemi s cílem posílit kapacity místní občanské společnosti, aby se zajistila její plná účast na rozvojových programech.
3.  Kromě případů uvedených v článku 195 finančního nařízení lze postup přímého udělování použít v případě:
a)  grantů nízké hodnoty určených pro obránce lidských práv a pro mechanismy na ochranu ohrožených obránců lidských práv, na financování naléhavých ochranných opatření, případně bez potřeby spolufinancování, a pro mediátory a další aktéry z řad občanské společnosti v situaci krize a ozbrojených konfliktů v souvislosti s dialogem, řešením konfliktů, usmířením a budováním míru;
b)  grantů, případně bez potřeby spolufinancování, na financování akcí v nejobtížnějších podmínkách, pokud by zveřejnění výzvy k podávání návrhů bylo nevhodné, včetně situací, které se vyznačují značným deficitem základních svobod, ohrožením demokratických institucí, eskalací krize, ozbrojenými konflikty, ve kterých je nejvíce ohrožena bezpečnost lidí, nebo ve kterých organizace na ochranu lidských práv a obránci lidských práv, mediátoři a další aktéři občanské společnosti, včetně těch, kteří se účastní dialogu týkajícího se krizí a ozbrojených konfliktů, usmíření a budování míru, působí v nejsložitějších podmínkách. Hodnota těchto grantů nepřesáhne 1 000 000 EUR a doba jejich trvání je až 18 měsíců, přičemž může být prodloužena o dalších 12 měsíců v případě objektivních a nečekaných překážek při jejich uplatňování;
c)  grantů pro Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva a také pro Globální kampus, Evropské meziuniverzitní centrum pro lidská práva a demokratizaci, jež nabízí evropský magisterský studijní program v oblasti lidských práv a demokratizace, a jeho síť partnerských univerzit umožňujících získání postgraduálního vzdělání v oblasti lidských práv, včetně stipendií pro studenty, výzkumné pracovníky, učitele a obránce lidských práv ze třetích zemí.
d)  malých projektů popsaných v článku 23a nařízení ...[nařízení o NDICI].
Rozpočtová podpora uvedená v odst. 1 písm. c), mimo jiné prostřednictvím smluv o provádění odvětvových reforem, je založena na odpovědnosti země, vzájemné odpovědnosti a sdílené oddanosti všeobecně platným hodnotám, demokracii, lidským právům, rovnosti žen a mužů, sociálního začleňování, lidského rozvoje a právnímu státu, a jejím cílem je posílit partnerství mezi Unií a partnerskými zeměmi. Zahrnuje posílený politický dialog, budování kapacit a zlepšenou správu doplňující úsilí partnerů zaměřené na to, aby vybírali více prostředků a lépe je vynakládali, s cílem podpořit udržitelný a inkluzivní společensko-hospodářský rozvoj, který je přínosný pro všechny, tvorbu kvalitních pracovních míst, se zvláštní pozorností zaměřenou na mladé lidi, omezování nerovností a vymýcení chudoby, přičemž je nutné patřičně zohledňovat místní hospodářství a životní a sociální práva.
Rozhodnutí o poskytnutí rozpočtové podpory musí vycházet ze strategií rozpočtové podpory schválených Unií, z vymezeného souboru kritérií způsobilosti a z pečlivého posouzení rizik a přínosů. Jedním z hlavních určujících faktorů pro takové rozhodnutí je posouzení závazků, výsledků a pokroku partnerských zemí, pokud jde o demokracii, lidská práva a právní stát.
4.  Rozpočtová podpora je diferencována tak, aby lépe reagovala na politickou, hospodářskou a sociální situaci dané partnerské země, se zohledněním nestabilních situací.
Při poskytování rozpočtové podpory v souladu s článkem 236 finančního nařízení Komise jasně stanoví a monitoruje kritéria pro podmíněnost rozpočtové podpory, včetně pokroku v reformách a transparentnosti, a podporuje rozvoj parlamentní kontroly, vnitrostátních kapacit pro provádění auditu, účast organizací občanské společnosti na monitorování a zvýšenou transparentnost a přístup veřejnosti k informacím a rozvoj důkladných systémů zadávacích řízení, které podporují místní hospodářský rozvoj a místní podniky.
5.  Vyplácení rozpočtové podpory je založeno na ukazatelích, které ukazují uspokojivý pokrok směrem k dosažení cílů dohodnutých s dotčenou partnerskou zemí.
6.  Finanční nástroje podle tohoto nařízení mohou mít formy například úvěrů, záruk, vlastního kapitálu či kvazikapitálu, investic nebo účasti a nástrojů pro sdílení rizik, kdykoli je to možné a v souladu se zásadami stanovenými v čl. 209 odst. 1 finančního nařízení pod vedením EIB, některé mnohostranné evropské finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo některé dvoustranné evropské finanční instituce, například dvoustranné rozvojové banky, a jsou případně sdruženy s dalšími formami finanční podpory od členských států i třetích zemí.
Příspěvky pro finanční nástroje Unie podle tohoto nařízení mohou poskytovat členské státy a rovněž každý subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.
7.  Pro účely uplatňování a podávání zpráv mohou být tyto finanční nástroje seskupeny do tzv. facilit.
8.  Komise a ESVČ nezahájí ani neobnoví operace se subjekty registrovanými nebo usazenými v jurisdikcích, jež jsou podle příslušné politiky Unie definovány jakožto nespolupracující, nebo v jurisdikcích, které jsou podle čl. 9 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 považovány za vysoce rizikové třetí země či které se skutečně neřídí unijními nebo mezinárodně dohodnutými daňovými standardy týkajícími se transparentnosti a výměny informací.
9.  Na financování z prostředků Unie se nevztahují zvláštní daně, cla ani poplatky a poskytnutí této pomoci nevede k jejich výběru.
10.  Daně, cla a poplatky ukládané partnerskými zeměmi mohou být způsobilé pro financování podle tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Článek 8 f (nový)
Článek 8f
Přenesené prostředky, roční splátky, prostředky na závazky, zpětné úhrady a příjmy vytvářené finančními nástroji
1.  Kromě ustanovení čl. 12 odst. 2) finančního nařízení se nevyužité prostředky na závazky a na platby podle tohoto nařízení přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se prioritně použijí v následujícím rozpočtovém roce.
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o prostředcích, které byly automaticky přeneseny, včetně příslušných částek, v souladu s čl. 12 odst. 6 finančního nařízení.
2.  Pro účely článku 15 finančního nařízení, jenž se týká opětovného poskytnutí prostředků, se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce podle tohoto nařízení, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.
Má se za to, že odkazy na článek 15 finančního nařízení v čl. 12 odst. 1 písm. b) nařízení, kterým se stanoví víceletý finanční rámec, zahrnují odkaz na tento odstavec pro účely tohoto nařízení.
3.  Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 finančního nařízení.
Třetí pododstavec čl. 114 odst. 2 finančního nařízení se na tyto víceleté akce nevztahuje. Komise automaticky zruší kteroukoli část rozpočtového závazku na akci, která do 31. prosince pátého roku po roce, v němž byl rozpočtový závazek přijat, nebyla použita k předběžnému financování ani k provedení průběžných plateb nebo u níž nebyl předložen certifikovaný výkaz výdajů ani žádost o platbu.
Odstavec 2 tohoto článku se použije rovněž na roční splátky.
4.  Odchylně od čl. 209 odst. 3 finančního nařízení se splátky a příjmy generované finančním nástrojem přiřadí do původní rozpočtové položky jako vnitřní účelově vázané příjmy po odečtení nákladů řízení a poplatků za řízení. Komise jednou za pět let posoudí přínos stávajících finančních nástrojů k naplňování cílů Unie a jejich účinnost.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 4
4.  Pokud jsou programy přeshraniční spolupráce ukončeny v souladu s článkem 12 [nařízení o EÚS], lze podporu z tohoto nařízení na ukončený program, která zůstává k dispozici, použít na financování jakýchkoliv dalších opatření způsobilých podle tohoto nařízení.
4.  Pokud jsou programy přeshraniční spolupráce ukončeny v souladu s článkem 12 [nařízení o EÚS], lze podporu z tohoto nařízení na ukončený program, která zůstává k dispozici, použít na financování jakýchkoliv dalších opatření způsobilých podle tohoto nařízení. Pokud v tomto případě neexistují způsobilá opatření, která by měla být financována v současném roce, je možné přenést prostředky do následujícího roku. 
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Kapitola VI – název
MONITOROVÁNÍHODNOCENÍ
MONITOROVÁNÍ, PODÁVÁNÍ ZPRÁV, HODNOCENÍ A KOMUNIKACE
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2
2.  Ukazatele pro monitorování provádění NPP III a pokroku dosaženého při plnění specifických cílů stanovených v článku 3 jsou stanoveny v příloze IV tohoto nařízení.
2.  Ukazatele pro monitorování uplatňování NPP III a pokroku dosaženého při plnění specifických cílů stanovených v článku 3 jsou stanoveny v příloze IV tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 4
4.  Kromě ukazatelů uvedených v příloze IV se ve výsledkovém rámci pomoci z NPP III zohlední zprávy o rozšíření.
4.  Kromě ukazatelů uvedených v příloze IV se ve výsledkovém rámci pomoci z NPP III zohlední zprávy o rozšíření a hodnocení programů hospodářských reforem provedená Komisí.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 4 a (nový)
4a.   Komise Evropskému parlamentu a Radě předloží a představí prozatímní a konečné hodnotící zprávy uvedené v článku 32 nařízení (EU) .../... [nařízení o NDICI]. Komise tyto zprávy zveřejní.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 5
5.  Kromě článku 129 finančního nařízení o ochraně finančních zájmů Unie musí v rámci nepřímého řízení příjemci uvedení v příloze I neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správního a právního řízení. Tato oznámení se podávají elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí.
5.  Kromě článku 129 finančního nařízení o ochraně finančních zájmů Unie musí v rámci nepřímého řízení příjemci neprodleně oznámit Komisi nesrovnalosti, včetně podvodů, které se staly předmětem prvotního odhalení ve správním nebo soudním řízení, a průběžně ji informovat o vývoji správního a právního řízení. Tato oznámení se podávají elektronicky za použití systému pro řízení nesrovnalostí zřízeného Komisí. Komise v přijímajících zemích podporuje rozvíjení možností parlamentní kontroly a auditu a zvyšování transparentnosti a přístupu veřejnosti k informacím. Komise, vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a zejména delegace Unie v přijímajících zemích zajistí, aby veškeré přidělování finančních prostředků na základě nepřímého řízení probíhalo transparentním, nepolitickým a nestranným způsobem prostřednictvím spravedlivého rozdělování, které bude odrážet potřeby regionů a obcí.
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 2
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13.
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s čl. 7 odst. 3, článkem 7a, čl. 7b odst. 1 a 2, čl. 8c odst. 3 a s články 13 a 15.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Článek 14 a (nový)
Článek 14a
Demokratická odpovědnost
1.   Za účelem posílení dialogu mezi orgány a dalšími subjekty Unie, zejména mezi Evropským parlamentem, Komisí a ESVČ, upevnění celkové soudržnosti všech nástrojů financování vnější činnosti a zajištění větší transparentnosti a odpovědnosti, stejně jako účelnosti při přijímání aktů a opatření ze strany Komise, může Evropský parlament vyzvat Komisi a ESVČ, aby předstoupily před Parlament za účelem projednání strategických směrů a pokynů pro programování podle tohoto nařízení. Tento dialog může probíhat před přijetím aktů v přenesené pravomoci a návrhu ročního rozpočtu ze strany Komise nebo na žádost Evropského parlamentu, Komise nebo ESVČ i „ad hoc“ v souvislosti s významným politickým vývojem.
2.   Pokud se má konat dialog podle odstavce 1, Komise a ESVČ předloží Evropskému parlamentu všechny příslušné dokumenty související s tímto dialogem. Pro dialog týkající se ročního rozpočtu předloží konsolidované informace o všech akčních plánech a opatřeních přijatých nebo plánovaných v souladu s článkem 8c, informace o spolupráci rozlišené podle jednotlivých zemí, oblastí a tematických oblastí a o využívání akcí rychlé reakce a záruky pro vnější činnost.
3.   Komise a ESVČ v nejvyšší míře zohlední postoj vyjádřený Evropským parlamentem. V případě, že Komise nebo ESVČ nezohlední postoje Evropského parlamentu, poskytne řádné odůvodnění.
4.  Komise a ESVČ, a to zejména prostřednictvím řídící skupiny uvedené v článku 7c, odpovídají za informování Evropského parlamentu o stavu uplatňování tohoto nařízení, zejména o probíhajících opatřeních, akcích a výsledcích.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 15 – název
Přijetí dalších prováděcích pravidel
Přijetí dalších pravidel
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1
1.  Zvláštní pravidla, jimiž se stanoví jednotné podmínky k provedení tohoto nařízení, zejména pokud jde o struktury, které budou zřízeny při přípravě na přistoupení a pomoc v oblasti rozvoje venkova, se přijmou přezkumným postupem podle článku 16.
1.  Zvláštní pravidla týkající se struktur, které budou zřízeny při přípravě na přistoupení a pomoc v oblasti rozvoje venkova, se přijmou prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 2
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  Komise přijímá akční plány a opatření na základě rozhodnutí v souladu s finančním nařízením.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Článek 16
Článek 16
vypouští se
Výbor
1.  Komisi je nápomocen výbor („Výbor pro nástroj předvstupní pomoci“). Tento výbor je výborem ve smyslu [nařízení (EU) č. 182/2011].
2.  Má-li být stanovisko výboru získáno písemným postupem, je tento postup ukončen bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě stanovené pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.
3.  Jednání výboru o otázkách týkajících se EIB se účastní její pozorovatel.
4.  Výbor pro NPP III je nápomocen Komisi a je rovněž příslušný pro právní akty a závazky podle nařízení (ES) č. 1085/2006, nařízení č. 231/2014 a pro provádění článku 3 nařízení (ES) č. 389/2006.
5.  Výbor pro NPP III není příslušný pro příspěvek na program Erasmus+ uvedený v čl. 5 odst. 3.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 17 – název
Informace, komunikace a publicita
Informace, komunikace, viditelnost a publicita
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1
1.  Použijí se články 36 a 37 [nařízení o NDICI].
1.  Komise, vysoká představitelka, místopředsedkyně Komise a zejména delegace Unie v přijímajících zemích při poskytování finanční pomoci na základě tohoto nařízení přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily viditelnost finanční podpory Unie, včetně sledování souladu příjemců s takovými požadavky. Činnosti financované NPP podléhají požadavkům stanoveným v Příručce pro komunikaci a zviditelnění v rámci vnější činnosti Unie. Komise přijme pro projekty financované Unií pokyny pro každého příjemce ohledně viditelnosti a komunikačních činností.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 a (nový)
1a.  Komise přijme opatření k posílení strategické komunikace a veřejné diplomacie za účelem informování o hodnotách Unie a zdůraznění přidané hodnoty podpory Unie.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 b (nový)
1b.  Příjemci finančních prostředků Unie přiznají původ prostředků Unie a zajistí jejich řádnou viditelnost pomocí těchto postupů:
a)  v dokumentech a komunikačních materiálech týkajících se uplatňování finančních prostředků, včetně na oficiální internetové stránce, pokud existuje, uvedou prohlášení, které viditelně zdůrazní podporu Unie; a
b)  podpoří činnosti a jejich výsledky poskytováním ucelených a účinných informací přiměřeně zacílených na různá publika včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.
Komise provádí informační a komunikační činnosti související s tímto nařízením, jakož i s činnostmi, jež jsou v něm stanoveny, a s dosaženými výsledky. Finanční zdroje vyčleněné na toto nařízení rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li přímo s cíli uvedenými v článku 3 a přílohách II a III.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 19 – odst. 2
Použije se ode dne 1. ledna 2021.
Použije se ode dne 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Příloha I – odst. 8
Bývalá jugoslávská republika Makedonie
Republika Severní Makedonie
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. a
a)  Zavádění orgánů nezbytných pro zajištění právního státu a prosazování jejich řádného fungování od počáteční fáze. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: zavádění nezávislých, odpovědných a účinných systémů soudnictví, včetně transparentního náboru založeného na zásluhách, a podporu systémů justiční spolupráce, hodnocení a povyšování a účinných kárných postupů pro případy pochybení; zajištění tvorby odolných systémů pro ochranu hranic, řízení migračních toků a poskytování azylu osobám v nouzi; vytvoření účinných nástrojů pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, převaděčství migrantů, praní peněz / financování terorismu a korupci a pro boj proti nim; podporu a ochranu lidských práv, práv příslušníků menšin, včetně Romů a osob homosexuální, bisexuální, transsexuální a intersexuální orientace, základních svobod, včetně svobody sdělovacích prostředků a ochrany údajů.
a)  Zavádění orgánů nezbytných pro zajištění právního státu a prosazování jejich řádného fungování od počáteční fáze. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: dělbu moci, zavádění nezávislých, odpovědných a účinných systémů soudnictví, včetně transparentního náboru založeného na zásluhách, a podporu systémů justiční spolupráce, hodnocení a povyšování a účinných kárných postupů pro případy pochybení; zajištění tvorby vhodných systémů pro ochranu hranic, řízení migračních toků a poskytování azylu osobám v nouzi; vytvoření účinných nástrojů pro předcházení organizované trestné činnosti, obchodu s lidmi, převaděčství migrantů, obchodu s drogami, praní peněz / financování terorismu a korupci a pro boj proti nim; podporu a ochranu lidských práv, včetně práv dítěte, genderové rovnosti, práv příslušníků menšin, včetně Romů a osob homosexuální, bisexuální, transsexuální a intersexuální orientace, základních svobod, včetně svobody sdělovacích prostředků a ochrany údajů.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. c
c)  Posilování správy ekonomických záležitostí. Cíle intervencí zahrnují podporu účasti v procesu programu hospodářských reforem a systematickou spolupráci s mezinárodními finančními orgány, pokud jde o základní aspekty hospodářské politiky. Zlepšování schopnosti posilovat makroekonomickou stabilitu a podpora pokroku na cestě k fungujícímu tržnímu hospodářství se schopností vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie.
c)  Posilování správy ekonomických záležitostí. Cíle intervencí zahrnují podporu účasti v procesu programu hospodářských reforem a systematickou spolupráci s mezinárodními finančními orgány, pokud jde o základní aspekty hospodářské politiky a posílení mnohostranných hospodářských institucí. Zlepšování schopnosti posilovat makroekonomickou stabilitu a sociální soudržnost a podpora pokroku na cestě k udržitelnému rozvoji a fungujícímu tržnímu hospodářství se schopností vyrovnat se s konkurenčními tlaky a tržními silami v rámci Unie.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. d
d)  Posilování kapacity Unie a jejích partnerů v oblasti předcházení konfliktům, budování míru a řešení předkrizové a pokrizové situace mimo jiné prostřednictvím včasného varování a analýzy rizik citlivých z hlediska konfliktu; podpora opatření zaměřených na navazování mezilidských kontaktů, usmíření a budování míru a důvěry, podpora budování kapacit na podporu akcí v oblasti bezpečnosti a rozvoje.
d)  Posilování kapacity Unie a jejích partnerů v oblasti předcházení konfliktům, budování míru, dobrých sousedských vztahů a řešení předkrizové a pokrizové situace mimo jiné prostřednictvím včasného varování a analýzy rizik citlivých z hlediska konfliktu; podpora opatření zaměřených na navazování mezilidských kontaktů, usmíření, odpovědnost, mezinárodní spravedlnost, budování míru a důvěry, včetně zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a jiných případech vážného porušení lidských práv spáchaných v bývalé Jugoslávii, jakož i podpora budování kapacit na podporu akcí v oblasti bezpečnosti a rozvoje, posilování kapacity v oblasti kybernetické obrany a strategické komunikace za účelem podpory systematického odhalování dezinformací.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. e
e)  Posilování kapacit organizací občanské společnosti a organizací sociálních partnerů, včetně profesních sdružení, u příjemců uvedených v příloze I a podpora navazování kontaktů na všech úrovních mezi organizacemi v Unii a organizacemi u příjemců uvedených v příloze I, jež jim umožní navázat účinný dialog s aktéry veřejného i soukromého sektoru.
e)  Posilování kapacit, nezávislosti a plurality organizací občanské společnosti a organizací sociálních partnerů včetně profesních sdružení u příjemců a podpora navazování kontaktů na všech úrovních mezi organizacemi v Unii a organizacemi u příjemců, jež jim umožní navázat účinný dialog s aktéry veřejného i soukromého sektoru. Pomoc by měla být dostupná co nejširší řadě organizací v přijímajících zemích.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. f
f)  Podpora sbližování pravidel partnerských zemí, jejich standardů, politik a postupů s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie, včetně pravidel státní podpory.
f)  Podpora sbližování pravidel partnerských zemí, jejich standardů, politik a postupů s pravidly, standardy, politikami a postupy Unie, včetně pravidel pro zadávání veřejných zakázek a pravidel státní podpory.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. g
g)  Posilování dostupnosti a kvality vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení na všech úrovních a poskytování podpory kulturnímu a tvůrčímu odvětví. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: podporu rovného přístupu ke kvalitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, lepší poskytování základních dovedností; zvyšování úrovně dosaženého vzdělání, omezování předčasného ukončování školní docházky a posilování odborné přípravy učitelů; Rozvoj systémů odborného vzdělávání a přípravy a podpora učebních systémů zaměřených na praxi k usnadnění přechodu na trh práce; zlepšování kvality a relevantnosti vysokoškolského vzdělávání; podpora činností souvisejících s absolventy; posilování přístupu k celoživotnímu učení a podpora investic do infrastruktur v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, zejména za účelem odstraňování nerovností mezi jednotlivými regiony a posilování nesegregovaného vzdělávání, mimo jiné využíváním digitálních technologií.
g)  Posilování dostupnosti a kvality vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení na všech úrovních a poskytování podpory kulturnímu a tvůrčímu odvětví a sportu. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: podporu rovného přístupu ke kvalitnímu, inkluzivnímu a komunitnímu předškolnímu vzdělávání a péči, primárnímu a sekundárnímu vzdělávání, lepší poskytování základních dovedností; zvyšování úrovně dosaženého vzdělání, omezování předčasného ukončování školní docházky a posilování odborné přípravy učitelů; posilování postavení dětí a mládeže s cílem umožnit jim plné rozvinutí jejich potenciálu; rozvoj systémů odborného vzdělávání a přípravy a podpora učebních systémů zaměřených na praxi k usnadnění přechodu na trh práce; zlepšování kvality a relevantnosti vysokoškolského vzdělávání; podpora činností souvisejících s absolventy; posilování přístupu k celoživotnímu učení a fyzickým aktivitám a podpora investic do infrastruktur v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a sportu, zejména za účelem odstraňování nerovností mezi jednotlivými regiony a posilování nesegregovaného vzdělávání, mimo jiné využíváním digitálních technologií.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. h
h)  Posilování kvalitní zaměstnanosti a přístupu na trh práce. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: boj proti vysoké nezaměstnanosti a neaktivitě podporou udržitelné integrace do trhu práce, zejména mladých lidí (zejména těch, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), žen, dlouhodobě nezaměstnaných a všech nedostatečně zastoupených skupin. Opatření mají podněcovat vytváření kvalitních pracovních míst a podporovat účinné vymáhání pracovněprávních pravidel a norem na celém území. K dalším klíčovým oblastem intervencí patří podpora rovnosti žen a mužů, podpora zaměstnatelnosti a produktivity, adaptace pracovníků a podniků na změny, nastolení udržitelného sociálního dialogu a modernizace a posilování orgánů trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti a inspektoráty práce.
h)  Posilování kvalitní zaměstnanosti a přístupu na trh práce. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují: boj proti vysoké nezaměstnanosti a neaktivitě podporou udržitelné integrace do trhu práce, zejména mladých lidí (zejména těch, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy), žen, dlouhodobě nezaměstnaných a všech nedostatečně zastoupených skupin. Opatření mají podněcovat vytváření kvalitních pracovních míst a podporovat účinné vymáhání pracovněprávních pravidel a mezinárodně dohodnutých norem na celém území včetně posilování dodržování klíčových zásad a práv uvedených v evropském pilíři sociálních práv. K dalším klíčovým oblastem intervencí patří podpora rovnosti žen a mužů, podpora zaměstnatelnosti a produktivity, adaptace pracovníků a podniků na změny, nastolení udržitelného sociálního dialogu a modernizace a posilování orgánů trhu práce, jako jsou veřejné služby zaměstnanosti a inspektoráty práce.
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. i
i)  Podpora sociální ochrany a začleňování a boj proti chudobě. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují modernizaci systémů sociální ochrany k zajištění účinné, účelné a přiměřené ochrany ve všech fázích života jednotlivce, podporu sociálního začleňování, podporu rovných příležitostí a řešení nerovností a chudoby. Intervence v této oblasti se rovněž zaměřují na: začleňování marginalizovaných skupin obyvatel, jako jsou Romové; boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; podporu přístupu k dostupným a udržitelným službám vysoké kvality, pokud jde například o předškolní vzdělávání a péči, bydlení, zdravotní péči a základní sociální služby a dlouhodobou péči, mimo jiné prostřednictvím modernizace systémů sociální ochrany.
i)  Podpora sociální ochrany a začleňování a boj proti chudobě. Cíle intervencí v této oblasti zahrnují modernizaci systémů sociální ochrany k zajištění účinné, účelné a přiměřené ochrany ve všech fázích života jednotlivce, podporu sociálního začleňování, podporu rovných příležitostí, řešení nerovností a chudoby a podporu přechodu od institucionální k rodinné a komunitní péči. Intervence v této oblasti se rovněž zaměřují na: začleňování marginalizovaných skupin obyvatel, jako jsou Romové; boj proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace; podporu přístupu k dostupným a udržitelným rodinným a komunitním službám vysoké kvality, pokud jde například o inkluzivní a nesegregované předškolní vzdělávání a péči, bydlení, zdravotní péči a základní sociální služby a dlouhodobou péči, mimo jiné prostřednictvím modernizace systémů sociální ochrany. Činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo sociálního vyloučení, nejsou podporovány.
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. j
j)  Podpora inteligentní, udržitelné, inkluzivní a bezpečné dopravy a odstraňování překážek u klíčových síťových infrastruktur investováním do projektů s vysokou přidanou hodnotou pro EU. U těchto investic by měla být stanovena priorita v závislosti na jejich relevantnosti pro spojení TEN-T s EU, přispění k udržitelné mobilitě, snižování emisí, dopadu na životní prostředí a bezpečné mobilitě, v součinnosti s reformami podporovanými Smlouvou o Dopravním společenství.
j)  Podpora inteligentní, udržitelné, inkluzivní a bezpečné dopravy a odstraňování překážek u klíčových síťových infrastruktur investováním do projektů s vysokou přidanou hodnotou pro EU. U těchto investic by měla být stanovena priorita v závislosti na jejich relevantnosti pro spojení TEN-T s EU, přeshraniční spojení, vytváření pracovních míst, přispění k udržitelné mobilitě, snižování emisí, dopadu na životní prostředí a bezpečné mobilitě, v součinnosti s reformami podporovanými Smlouvou o Dopravním společenství.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. k
k)  Zlepšování prostředí v soukromém sektoru a konkurenceschopnosti podniků včetně inteligentní specializace coby klíčových hybatelů růstu, vytváření pracovních míst a soudržnosti. Prioritu mají projekty zlepšující podnikatelské prostředí.
k)  Zlepšování prostředí v soukromém sektoru a konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků, včetně inteligentní specializace coby klíčových hybatelů růstu, vytváření pracovních míst a soudržnosti. Prioritu mají udržitelné projekty zlepšující podnikatelské prostředí.
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. m
m)  Přispění k zabezpečení a bezpečnosti dodávek potravin a udržování rozmanitých a životaschopných systémů zemědělského hospodaření v aktivních venkovských společenstvích a na venkově.
m)  Přispění k zabezpečení a bezpečnosti dodávek potravin a vody a udržování rozmanitých a životaschopných systémů zemědělského hospodaření v aktivních venkovských společenstvích a na venkově.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. p
p)  Zvyšování schopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám, jakož i postupné dosahování souladu s pravidly a normami Unie, a zároveň sledování hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v rámci vyváženého územního rozvoje venkovských a pobřežních oblastí.
p)  Zvyšování schopnosti zemědělsko-potravinářského odvětví a odvětví rybolovu odolávat konkurenčnímu tlaku a tržním silám, jakož i postupné dosahování souladu s pravidly a normami Unie s cílem zvýšit kapacitu pro dovozy na unijní trh, a zároveň sledování hospodářských, sociálních a environmentálních cílů v rámci vyváženého územního rozvoje venkovských a pobřežních oblastí.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Příloha II – odst. 1 – písm. p a (nové)
pa)   Podpora činností a zdokonalování dlouhodobých strategií a politik zaměřených na prevenci a potírání radikalizace a násilného extremismu.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – písm. a
a)  Podpora přeshraničního zaměstnávání, pracovní mobility a sociálního a kulturního začleňování mimo jiné prostřednictvím integrace přeshraničních trhů práce včetně přeshraniční mobility; společných iniciativ v oblasti zaměstnanosti na místní úrovni; informačních a poradenských služeb a společné odborné přípravy; rovnosti žen a mužů; rovných příležitostí; integrace společenství přistěhovalců a zranitelných skupin; investic do veřejných služeb zaměstnanosti; a podpory investic do služeb veřejného zdravotnictví a sociálních služeb.
a)  Podpora přeshraničního zaměstnávání, pracovní mobility a sociálního a kulturního začleňování mimo jiné prostřednictvím integrace přeshraničních trhů práce včetně přeshraniční mobility; společných iniciativ v oblasti zaměstnanosti na místní úrovni; informačních a poradenských služeb a společné odborné přípravy; rovnosti žen a mužů; rovných příležitostí; integrace společenství přistěhovalců a zranitelných skupin; investic do veřejných služeb zaměstnanosti; a podpory investic do služeb veřejného zdravotnictví a přechodu k rodinným a komunitním sociálním službám;
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)   Podpora odstraňování zbytečných překážek obchodu, včetně byrokracie a celních a necelních bariér 
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – písm. e
e)  Podpora cestovního ruchu a kulturního a přírodního dědictví.
e)  Podpora cestovního ruchu, sportu a kulturního a přírodního dědictví.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – písm. f
f)  Investice do mládeže, vzdělávání a dovedností mimo jiné prostřednictvím rozvoje a uplatňování společného vzdělávání, odborné přípravy, programů odborné přípravy a infrastruktury na podporu společných aktivit mládeže.
f)  Investice do mládeže, sportu, vzdělávání a dovedností mimo jiné prostřednictvím zajištění uznávání dovedností a kvalifikací, rozvoje a uplatňování společného vzdělávání, odborné přípravy, programů odborné přípravy a infrastruktury na podporu společných aktivit mládeže.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – písm. g
g)  Podpora správy na místní a regionální úrovni a posilování kapacit místních a regionálních orgánů v oblasti plánování a správy.
g)  Podpora správy na místní a regionální úrovni včetně přeshraniční spolupráce mezi správními orgány s cílem posílit usmíření a budování míru, posilování kapacit místních a regionálních orgánů v oblasti plánování a správy.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – písm. g a (nové)
ga)   Investice do budování kapacit organizací občanské společnosti.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – písm. g b (nové)
gb)  Podpora přeshraniční spolupráce mezi správními orgány s cílem posílit usmíření a budování míru včetně zřízení regionální komise pro zjišťování skutečností o válečných zločinech a jiných případech vážného porušení lidských práv spáchaných v bývalé Jugoslávii.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Příloha III – odst. 1 – písm. i a (nové)
ia)   Zlepšování přeshraniční policejní a soudní spolupráce a výměny informací s cílem usnadnit vyšetřování a trestní stíhání přeshraniční organizované trestné činnosti a s ní souvisejících případů hospodářské a finanční trestné činnosti a korupce, obchodování s lidmi a převaděčství;
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Příloha IV – odst. 1 – návětí
Následující seznam klíčových ukazatelů výkonnosti se použije jako pomůcka měření příspěvku Unie k dosažení jejích specifických cílů:
Následující seznam klíčových ukazatelů výkonnosti a jejich každoroční hodnocení se použijí jako pomůcka měření příspěvku Unie k dosažení jejích specifických cílů a pokroku dosaženého příjemci:
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Příloha IV – odst. 1 – bod 1 a (nový)
1a.  Složený ukazatel úsilí partnerských zemí, pokud jde o usmíření, budování míru, dobré sousedské vztahy a mezinárodní závazky, rovnost žen a mužů a práva žen.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Příloha IV – odst. 1 – bod 1 b (nový)
1b.  Ukazatel neexistence násilí, pokud jde o zmírňování příčin konfliktů (např. politické nebo ekonomické vyloučení), ve vztahu k základnímu hodnocení.
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Příloha IV – odst. 1 – bod 1 c (nový)
1c.  Podíl občanů přijímajících zemí, kteří se domnívají, že jsou dobře informováni o pomoci poskytované Unií podle tohoto nařízení (zdroj: Evropská komise).
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Příloha IV – odst. 1 – bod 3 a (nový)
3a.  Míra a každoroční hodnocení uvádění do souladu s rozhodnutími a opatřeními v rámci SZBP (zdroj: ESVČ).
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Příloha IV – odst. 1 – bod 5
5.  Výdaje na veřejné sociální zabezpečení (procento HDP) (zdroj: ILO) nebo míra zaměstnanosti (zdroj: vnitrostátní statistiky).
5.  Výdaje na veřejné sociální zabezpečení (procento HDP) (zdroj: ILO), výdaje na zdravotnictví, příjmová nerovnost, míra chudoby, míra zaměstnanosti a míra nezaměstnanosti (zdroj: oficiální vnitrostátní statistiky).
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Příloha IV – odst. 1 – bod 5 a (nový)
5a.  Změny Giniho koeficientu přijímající země v průběhu času.
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Příloha IV – odst. 1 – bod 10
10.  Počet programů přeshraniční spolupráce uzavřených mezi příjemci NPP a NPP / členskými státy EU (zdroj: Evropská komise).
10.  Počet programů přeshraniční spolupráce uzavřených a prováděných mezi příjemci NPP a NPP / členskými státy EU (zdroj: Evropská komise).
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Příloha IV – odst. 1 – bod 10 a (nový)
10a.  Počet nových organizací zapojených do činností a programů v průběhu času.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Příloha IV – odst. 2
Ukazatele budou v příslušném případě rozděleny podle pohlaví.
Ukazatele budou v příslušném případě rozděleny podle minimálního věku a pohlaví.

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 156.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 8.

Poslední aktualizace: 28. března 2019Právní upozornění