Seznam 
Přijaté texty
Středa, 13. března 2019 - Štrasburk 
Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: výjimka z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost podle nařízení (EU) č. 600/2014 pro britskou centrální banku
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, pokud jde o seznam subjektů vyňatých z působnosti uvedeného nařízení
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 648/2012, pokud jde o seznam subjektů vyňatých z působnosti uvedeného nařízení
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: výjimka z oblasti působnosti nařízení (EU) č. 596/2014 pro britskou centrální banku a úřad pro správu dluhu Spojeného království
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: možnost upravit průměrný denní počet obchodů s akcií, jestliže se obchodní systém s nejvyšším obratem obchodů s danou akcií nachází mimo Unii
 Nemožnost zajistit ve výboru většinu návrhu právně závazného aktu (výklad čl. 171 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) jednacího řádu)
 Všeobecné vývozní povolení Unie pro vývoz určitého zboží dvojího užití z Unie do Spojeného království ***I
 Pokračování programů územní spolupráce PEACE IV (Irsko-Spojené království) a Spojené království-Irsko (Irsko-Severní Irsko-Skotsko) v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU ***I
 Pokračování probíhajících činností spojených se vzdělávací mobilitou v rámci programu Erasmus+ v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU ***I
 Bezpečnost letectví s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I
 Dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a Afghánistánem ***
 Dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a Afghánistánem (usnesení)
 Účast Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska na činnosti agentury eu-LISA ***
 Oblast působnosti a mandát zvláštních zástupců EU
 Požadavky na přístupnost u výrobků a služeb ***I
 Vízový informační systém ***I
 Zřízení Azylového a migračního fondu ***I
 Zřízení nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic ***I
 Zřízení Fondu pro vnitřní bezpečnost ***I
 Definice, obchodní úprava a označování lihovin a ochrana zeměpisných označení lihovin ***I
 Návrh změn Protokolu č. 3 o statutu Soudního dvora Evropské unie ***I
 Stanovení alternativních opatření v oblasti koordinace sociálního zabezpečení v návaznosti na vystoupení Spojeného království z EU ***I
 Společná pravidla zajišťující základní propojení v silniční nákladní dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I
 Společná pravidla zajišťující základní propojení v letecké dopravě s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I
 Pravidla týkající se Evropského námořního a rybářského fondu po vystoupení Spojeného království z Unie ***I
 Oprávnění k rybolovu pro rybářská plavidla Unie ve vodách Spojeného království a rybolovné operace plavidel Spojeného království ve vodách Unie ***I
 Určité aspekty železniční bezpečnosti a propojenosti s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I
 Evropa jako ochránce: čistý vzduch pro všechny
 Následné kroky ESVČ dva roky po zprávě EP o strategické komunikaci EU s cílem bojovat proti propagandě, kterou proti ní vedou třetí strany
 Dohoda o přidružení mezi EU a Monakem, Andorrou a San Marinem
 Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center ***I
 Změna nařízení (ES) č. 391/2009 s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I
 Změna nařízení (EU) č. 1316/2013 s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I
 Přístavní zařízení pro příjem odpadu z lodí ***I
 Prodloužení přechodného používání jiných způsobů než metod elektronického zpracování dat stanovených v celním kodexu Unie ***I
 Potírání podvodů v oblasti bezhotovostních prostředků pro placení a jejich padělání ***I
 Námitka vůči prováděcímu aktu: maximální limity reziduí pro některé látky včetně klothianidinu
 Geneticky modifikovaná kukuřice 4114 (DP-ØØ4114-3)
 Geneticky modifikovaná kukuřice (MON-87411-9)
 Geneticky modifikovaná kukuřice Bt11 × MIR162 × 1507 × GA21 a podkombinace Bt11 × MIR162 × 1507, MIR162 × 1507 × GA21 a MIR162 × 1507
 Účinné látky včetně thiaklopridu
 Zpráva o Turecku za rok 2018
 Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: roční analýza růstu na rok 2019
 Evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik: hledisko zaměstnanosti a sociální hledisko v roční analýze růstu na rok 2019

Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: výjimka z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost podle nařízení (EU) č. 600/2014 pro britskou centrální banku
PDF 134kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. ledna 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/1799, pokud jde o výjimku z požadavků na předobchodní a poobchodní transparentnost podle nařízení (EU) č. 600/2014 pro britskou centrální banku (Bank of England) ((C(2019)00793 – 2019/2546(DEA))
P8_TA-PROV(2019)0159B8-0143/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2019)00793),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 30. ledna 2019, v němž Komise žádá Parlament, aby prohlásil, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 21. února 2019,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012(1), a zejména na čl. 1 odst. 9 a čl. 50 odst. 5 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na doporučení rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že akt v přenesené pravomoci, kterým se mění uvedené nařízení, obsahuje závažné změny, jejichž cílem je zajistit, aby britská centrální banka (Bank of England) i nadále požívala stávající výjimky v souladu s čl. 1 odst. 9 nařízení (EU) č. 600/2014 poté, co se status Spojeného království změní a stane se třetí zemí;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament uznává, že je důležité, aby byl tento akt přijat rychle s cílem zajistit připravenost Evropské unie v případě, že Spojené království vystoupí z Unie bez dohody o vystoupení;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, pokud jde o seznam subjektů vyňatých z působnosti uvedeného nařízení
PDF 132kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. ledna 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365, pokud jde o seznam subjektů vyňatých z působnosti uvedeného nařízení (C(2019)00794 – 2019/2547(DEA))
P8_TA-PROV(2019)0160B8-0144/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2019)00794),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 30. ledna 2019, v němž žádá Parlament, aby prohlásil, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 21. února 2019,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití, a zejména na čl. 2 odst. 4 a čl. 30 odst. 5 tohoto nařízení(1),

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dotčený akt v přenesené pravomoci obsahuje důležité změny, které mají zajistit vyjmutí centrální banky Spojeného království a jeho veřejných orgánů, které jsou pověřeny správou státního dluhu nebo do ní zasahují, z oznamovací povinnosti podle článku 4 a z požadavků na transparentnost v případě opětovného použití podle článku 15 nařízení (EU) 2015/2365;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament uznává, že tento akt je nezbytné přijmout rychle, aby byla Evropská unie připravena na eventuální odchod Spojeného království z Unie bez dohody o vystoupení;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: změna nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 648/2012, pokud jde o seznam subjektů vyňatých z působnosti uvedeného nařízení
PDF 133kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. ledna 2019, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 648/2012, pokud jde o seznam subjektů vyňatých z působnosti uvedeného nařízení (C(2019)00791 – 2019/2549(DEA))
P8_TA-PROV(2019)0161B8-0145/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2019)00791),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 30. ledna 2019, v němž žádá Parlament, aby prohlásil, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 21. února 2019,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů(1), a zejména na čl. 1 odst. 6 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že dotčený akt v přenesené pravomoci obsahuje důležité změny, které mají zajistit vyjmutí centrální banky Spojeného království a jeho veřejných orgánů, které jsou pověřeny správou státního dluhu nebo do ní zasahují, z povinností clearingu a oznamování a z požadavku uplatňovat techniky snižování rizik na obchody, u nichž není prováděn clearing, podle nařízení (EU) 648/2012;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament uznává, že tento akt je nezbytné přijmout rychle, aby byla Evropská unie připravena na eventuální odchod Spojeného království z Unie bez dohody o vystoupení;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: výjimka z oblasti působnosti nařízení (EU) č. 596/2014 pro britskou centrální banku a úřad pro správu dluhu Spojeného království
PDF 135kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 30. ledna 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/522, pokud jde o výjimku z oblasti působnosti nařízení (EU) č. 596/2014 pro britskou centrální banku (Bank of England) a úřad pro správu dluhu Spojeného království (United Kingdom Debt Management Office) (C(2019)00792 – 2019/2550(DEA))
P8_TA-PROV(2019)0162B8-0146/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2019)00792),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 30. ledna 2019, v němž Komise žádá Parlament, aby prohlásil, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 21. února 2019,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES(1), a zejména na čl. 6 odst. 5 a čl. 35 odst. 5 uvedeného nařízení,

–  s ohledem na doporučení rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že akt v přenesené pravomoci, kterým se mění uvedené nařízení, obsahuje závažné změny, jejichž cílem je zajistit, aby britská centrální banka (Bank of England) a úřad pro správu dluhu Spojeného království (United Kingdom Debt Management Office) i nadále požívaly stávající výjimky v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) č. 596/2014 poté, co se status Spojeného království změní a stane se třetí zemí;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament uznává, že je důležité, aby byl tento akt přijat rychle s cílem zajistit připravenost Evropské unie v případě, že Spojené království vystoupí z Unie bez dohody o vystoupení;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1.


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: možnost upravit průměrný denní počet obchodů s akcií, jestliže se obchodní systém s nejvyšším obratem obchodů s danou akcií nachází mimo Unii
PDF 134kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 13. února 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/588, pokud jde o možnost upravit průměrný denní počet obchodů s akcií, jestliže se obchodní systém s nejvyšším obratem obchodů s danou akcií nachází mimo Unii (C(2019)00904 – 2019/2579(DEA))
P8_TA-PROV(2019)0163B8-0149/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2019)00904),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 21. března 2019, v němž Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku k nařízení přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedkyni Konference předsedů výborů ze dne 4. března 2019,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU(1), a zejména na čl. 49 odst. 3 uvedené směrnice,

–  s ohledem na čl. 10 odst. 1 a článek 13 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES(2),

–  s ohledem na návrh regulačních technických norem pro změnu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2017/588 (RTS 11), který dne 8. listopadu 2018 předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy podle čl. 49 odst. 3 nařízení č. 2014/65/EU,

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že tento akt v přenesené pravomoci obsahuje důležité změny, jejichž cílem je zachovat konkurenceschopnost obchodních systémů EU, které nabízejí obchodování s akciemi přijatými k obchodování nebo obchodovanými v Unii a současně v některé třetí zemi, pokud se obchodní systém s nejvyšším obratem těchto akcií nachází mimo území Unie;

B.  vzhledem k tomu, že Parlament uznává, že je důležité, aby byl tento akt přijat rychle, aby byla Evropská unie připravena na případný odchod Spojeného království z Unie bez dohody o vystoupení;

C.  vzhledem k tomu, že Parlament se domnívá, že přijaté regulační technické normy nejsou kvůli změnám provedeným Komisí totožné s návrhem regulačních technických norem, který předložil Evropský orgán pro cenné papíry a trhy, a domnívá se, že má tři měsíce na to, aby k regulačním technickým normám vyslovil námitku (lhůta pro přezkum); vzhledem k tomu, že Parlament důrazně vyzývá Komisi, aby uváděla jednoměsíční lhůtu pro přezkum pouze v případech, kdy přijala návrhy evropských orgánů dohledu beze změn, tj. kdy jsou návrhy a přijaté regulační technické normy „totožné“;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.
(2) Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84.


Nemožnost zajistit ve výboru většinu návrhu právně závazného aktu (výklad čl. 171 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) jednacího řádu)
PDF 125kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o nemožnosti zajistit ve výboru většinu návrhu právně závazného aktu (výklad čl. 171 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) jednacího řádu) (2019/2011(REG))
P8_TA-PROV(2019)0164

Evropský parlament,

–  s ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 7. března 2019,

–  s ohledem na článek 226 jednacího řádu,

1.  rozhoduje, že výklad čl. 171 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) jednacího řádu zní takto:"„Není-li návrh právně závazného aktu, změněného či nezměněného, podpořen ve výboru většinou odevzdaných hlasů, navrhne následně výbor Parlamentu, aby tento akt zamítl.”"

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.


Všeobecné vývozní povolení Unie pro vývoz určitého zboží dvojího užití z Unie do Spojeného království ***I
PDF 150kWORD 47k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 428/2009 udělením všeobecného vývozního povolení Unie pro vývoz určitého zboží dvojího užití z Unie do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (COM(2018)0891 – C8-0513/2018 – 2018/0435(COD))
P8_TA-PROV(2019)0165A8-0071/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0891),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0513/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 6. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zahraniční věci (A8-0071/2019),

1.  přijímá svůj postoj v prvním čtení ve znění návrhu předloženého Komisí;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 428/2009 udělením všeobecného vývozního povolení Unie pro vývoz určitého zboží dvojího užití z Unie do Spojeného království

P8_TC1-COD(2018)0435


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii. Dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo v případě, že nebude uzavřena, dva roky po uvedeném oznámení, totiž dnem 30. března 2019, přestávají být Smlouvy použitelné na Spojené království, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

(2)  Nařízením Rady (ES) č. 428/2009(2) se zavádí společný systém pro kontrolu vývozu zboží dvojího užití, který je nezbytný pro podporu bezpečnosti Unie a mezinárodní bezpečnosti a pro zajištění rovných podmínek pro vývozce v Unii.

(3)  Nařízení (ES) č. 428/2009 stanoví „všeobecná vývozní povolení Unie“, která usnadňují kontroly nízkorizikového vývozu zboží dvojího užití do určitých třetích zemí. V současné době se všeobecné vývozní povolení Unie č. EU001, stanovené v příloze IIa nařízení (ES) č. 428/2009, vztahuje na Austrálii, Kanadu, Japonsko, Norsko, Nový Zéland, Švýcarsko včetně Lichtenštejnska a na Spojené státy americké.

(4)  Spojené království je smluvní stranou příslušných mezinárodních smluv a členem mezinárodních režimů nešíření a plně dodržuje související povinnosti a závazky. Spojené království uplatňuje přiměřené a náležité kontroly s cílem účinně řešit aspekty zamýšleného konečného použití a nebezpečí zneužití v souladu s ustanoveními a cíli nařízení (ES) č. 428/2009.

(5)  Vzhledem k tomu, že je Spojené království významným místem určení zboží dvojího užití vyrobeného v Unii, je vhodné doplnit Spojené království na seznam míst určení, na něž se vztahuje všeobecné vývozní povolení Unie č. EU001, aby se zajistilo jednotné a důsledné uplatňování kontrol v celé Unii, podpořily rovné podmínky pro vývozce v Unii a aby se zamezilo zbytečné administrativní zátěži a zároveň ochránila bezpečnost Unie a mezinárodní bezpečnost.

(6)  Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s okolnostmi vystoupení Spojeného království z Unie je nezbytné umožnit okamžité uplatňování tohoto nařízení o zahrnutí Spojeného království do všeobecného vývozního povolení Unie č. EU001. Toto nařízení by tedy mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(7)  Spojené království by mělo být doplněno na seznam míst určení, na která se vztahuje všeobecné vývozní povolení Unie č. EU001, pouze tehdy, jestliže do dne, kdy v souladu s čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU přestanou být Smlouvy použitelné pro Spojené království, nevstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha IIa nařízení Rady (ES) č. 428/2009 se mění takto:

a)  název „Vývoz do Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, na Nový Zéland, do Švýcarska včetně Lichtenštejnska a do Spojených států amerických“ se nahrazuje tímto:"

„Vývoz do Austrálie, Kanady, Japonska, Norska, na Nový Zéland, do Švýcarska včetně Lichtenštejnska, do Spojeného království Velké Británie a Severního Irska a do Spojených států amerických“;

"

b)  v části 2 se za odrážku „Švýcarsko, včetně Lichtenštejnska“ vkládá nová odrážka, která zní:"

„– Spojené království Velké Británie a Severního Irska“.

"

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou na základě čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU být použitelné pro Spojené království.

Toto nařízení se nepoužije v případě, jestliže do dne uvedeného ve druhém pododstavci tohoto článku vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019.
(2) Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).


Pokračování programů územní spolupráce PEACE IV (Irsko-Spojené království) a Spojené království-Irsko (Irsko-Severní Irsko-Skotsko) v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU ***I
PDF 176kWORD 50k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady s cílem umožnit pokračování programů územní spolupráce PEACE IV (Irsko-Spojené království) a Spojené království-Irsko (Irsko-Severní Irsko-Skotsko) v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Evropské unie (COM(2018)0892 – C8-0512/2018 – 2018/0432(COD))
P8_TA-PROV(2019)0166A8-0021/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0892),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 178 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0512/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. února 2019(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A8-0021/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... s cílem umožnit pokračování programů územní spolupráce PEACE IV (Irsko-Spojené království) a Spojené království-Irsko (Irsko-Severní Irsko-Skotsko) v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie

P8_TC1-COD(2018)0432


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 178 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo v případě, že nebude uzavřena, dva roky po uvedeném oznámení, totiž dnem 30. března 2019, přestávají být Smlouvy použitelné na Spojené království, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

(2)  K vystoupení dojde v průběhu programového období 2014–2020, v němž se Spojené království účastní patnácti programů spolupráce v rámci cíle Evropská územní spolupráce. Dva z uvedených programů, totiž PEACE IV (Irsko-Spojené království) a Spojené království-Irsko (Irsko-Severní Irsko-Skotsko) (dále společně jen „programy spolupráce“), jsou programy, které zahrnují Severní Irsko a podporují mír a usmíření a spolupráci mezi severem a jihem podle „Velkopáteční dohody“, a Unie hodlá zajistit jejich pokračování i v případě, že Spojené království vystoupí z Unie, aniž by ke dni, k němuž pro Spojené království přestanou být použitelné Smlouvy podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU, vstoupila v platnost dohoda o vystoupení. Toto nařízení by se proto mělo omezit na uvedené programy spolupráce.

(3)  Programy spolupráce se řídí konkrétně nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013(4), (EU) č. 1303/2013(5) a (EU, Euratom) 2018/1046(6). Toto nařízení by mělo stanovit ustanovení, která umožní pokračování uvedených programů spolupráce po vystoupení Spojeného království z Unie v souladu s uvedenými nařízeními.

(4)  Pokud jde o programy spolupráce, řídicí orgán působí v Úřadu pro zvláštní programy EU zřízeném podle „Dohody mezi vládou Irska a vládou Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o zřízení prováděcích subjektů“ podepsané dne 8. března 1999. Vzhledem k tomu, že uvedené programy spolupráce zahrnují Severní Irsko, měly by pokračovat a být doplněny o nezbytná ustanovení.

(5)  Pro účely pokračování programů spolupráce by mělo být objasněno, že aniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1299/2013, mohou tyto programy zahrnovat zúčastněné regiony ve Spojeném království, které by měly odpovídat regionům úrovně NUTS 3.

(6)  Pro účely pokračování programů spolupráce s financováním ze souhrnného rozpočtu Unie by měla být ode dne, kdy se na Spojené království a ve Spojeném království přestanou uplatňovat Smlouvy, uzavřena správní dohoda mezi Komisí a  Spojeným královstvím, aby bylo možné provádět nezbytné kontroly a audity programů spolupráce. Pokud takové kontroly a audity nelze provést, měla by mít Komise možnost přerušit běh platebních lhůt, pozastavit platby a uplatnit finanční opravy stanovené v článcích 83, 142, 144 a 145 nařízení (EU) č. 1303/2013.

(7)  V souladu s článkem 76 nařízení (EU) č. 1303/2013 mají rozhodnutí Komise o schválení programu PEACE IV (Irsko-Spojené království) ze dne 30. listopadu 2015 a programu Interreg VA ze dne 12. února 2015, nadále představovat rozhodnutí o financování ve smyslu nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, a tím i právní závazek ve smyslu nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Spojené království zůstává odpovědné za své finanční závazky, které přijalo jakožto členský stát a které se vztahují k těmto právním závazkům Unie.

(8)  Ode dne, kdy se na Spojené království a ve Spojeném králoství přestanou uplatňovat Smlouvy, přestane , být Spojené králoství součástí „unijní části programové oblasti“ ve smyslu čl. 20 odst. 1 nařízení (EU) č. 1299/2013. Ustanovení uvedeného nařízení o způsobilosti operací v závislosti na lokalitě by proto měla být upravena.

(9)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž umožnit pokračování programů spolupráce po vystoupení Spojeného království z Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jeho rozsah a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(10)  S cílem umožnit co nejrychlejší uplatňování opatření stanovených tímto nařízením by toto nařízení by mělo vstoupit v platnost dnem následujícím po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Mělo by se použít pouze tehdy, jestliže do dne, kdy v souladu s čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU přestanou být Smlouvy použitelné pro Spojené království, nevstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví pravidla pro řešení důsledků vystoupení Spojeného království z Unie v situaci, kdy ke dni, k němuž pro Spojené království přestanou být použitelné Smlouvy podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU, nevstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU, a s ohledem na pokračování následujících dvou programů spolupráce, na něž se vztahuje nařízení (EU) č. 1299/2013, s účastí Spojeného království (dále společně jen jako „programy spolupráce“):

1)  PEACE IV (Irsko-Spojené království);

2)  Spojené království-Irsko (Irsko-Severní Irsko-Skotsko).

2.  Nařízení (EU) č. 1299/2013 se nadále použije na programy spolupráce s výhradou tohoto nařízení.

Článek 2

Zeměpisné pokrytí

Aniž je dotčen čl. 20 odst. 2 a 3 nařízení (EU) č. 1299/2013, mohou programy spolupráce zahrnovat zúčastněné regiony ve Spojeném království, které odpovídají regionům úrovně NUTS 3.

Článek 3

Orgány odpovědné za programy

Odchylně od čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) č. 1299/2013 platí, že:

–  Úřad pro zvláštní programy EU, v němž působí řídicí orgán a certifikační orgán programů spolupráce, nadále plní své funkce,

–  auditním orgánem programů spolupráce zůstává ministerstvo financí Severního Irska.

Článek 4

Pravomoci Komise v oblasti kontrol

Komise a orgány Spojeného království se dohodnou na uplatňování pravidel týkajících se kontrol a auditu programů spolupráce. Kontroly a audity se týkají celého období programů spolupráce.

Pokud nelze nezbytné kontroly a audit programů spolupráce provádět ve všech dotčených regionech, má se za to, že to představuje závažný nedostatek v řídicím a kontrolním systému pro účely opatření stanovených v článcích 83, 142, 144 a 145 nařízení (EU) č. 1303/2013.

Článek 5

Způsobilost operací v závislosti na lokalitě

Na programy spolupráce se nevztahuje strop stanovený v čl. 20 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 1299/2013.

Článek 6

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou na základě čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU být použitelné pro Spojené království.

Toto nařízení se však nepoužije v případě, jestliže do dne uvedeného ve druhém pododstavci tohoto článku vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Dosud nezveřejněný v Úředním věstníku.
(2)Stanovisko ze dne 20. února 2019 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(3) Postoj Evropského parlamentu přijatý dne 13. března 2019.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1299/2013 ze dne 17. prosince 2013 o zvláštních ustanoveních týkajících se podpory z Evropského fondu pro regionální rozvoj pro cíl Evropská územní spolupráce (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 259).
(5)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320).
(6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).


Pokračování probíhajících činností spojených se vzdělávací mobilitou v rámci programu Erasmus+ v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU ***I
PDF 177kWORD 49k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro pokračování probíhajících činností spojených se vzdělávací mobilitou v rámci programu Erasmus+ v kontextu vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska („Spojené království“) z Evropské unie (COM(2019)0065 – C8-0040/2019 – 2019/0030(COD))
P8_TA-PROV(2019)0167A8-0082/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)(C8-0040/2019),

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2019)0065),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. února 2019(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání (A8-0082/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se stanoví pravidla pro pokračování probíhajících činností spojených se vzdělávací mobilitou v rámci programu Erasmus+, zřízeného nařízením (EU) č. 1288/2013, v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie

P8_TC1-COD(2019)0030


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo v případě, že nebude uzavřena, dva roky po uvedeném oznámení, totiž dnem 30. března 2019, přestávají být Smlouvy použitelné na Spojené království, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

(2)  K vystoupení dojde během programového období 2014–2020 programu Erasmus+, kterého se Spojené království účastní.

(3)  Program Erasmus+ byl zřízen a řídí se nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013(4). Toto nařízení by mělo stanovit pravidla, která umožní pokračování již přijatých právních závazků, v souladu s nařízením (EU) č. 1288/2013, s ohledem na probíhající činnosti spojené se vzdělávací mobilitou týkající se Spojeného království po jeho vystoupení z Unie.

(4)  Ode dne, kdy pro Spojené království přestanou být použitelné Smlouvy, přestane být Spojené království zemí programu ve smyslu čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) č. 1288/2013. Aby se zabránilo tomu, že by stávající účastníci programu Erasmus+ museli přerušit probíhající činnosti spojené s jejich vzdělávací mobilitou, měla by být pravidla týkající se způsobilosti pro probíhající činnosti spojené se vzdělávací mobilitou v rámci programu Erasmus+ přizpůsobena.

(5)  Aby bylo možné pokračovat ve financování probíhajících činností spojených se vzdělávací mobilitou z rozpočtu Unie, měly by se Komise a Spojené království dohodnout na tom, že bude umožněn výkon kontrol a auditů těchto činností. Pokud nebude možné nezbytné kontroly a audity provádět, mělo by to být považováno za závažný nedostatek v systému řízení a kontroly.

(6)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž umožnit pokračování probíhajících činností spojených se vzdělávací mobilitou, kterých se účastní Spojené království a které začaly nejpozději ke dni, kdy pro Spojené království přestanou být použitelné Smlouvy, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(7)  S ohledem na skutečnost, že v případě, že nevstoupí v platnost dohoda o vystoupení nebo nebude prodloužena lhůta dvou let od oznámení Spojeného království, přestanou být Smlouvy použitelné pro Spojené království dne 30. března 2019 a vzhledem k potřebě zajistit ještě před vystoupením Spojeného království z Unie pokračování probíhajících činností spojených se vzdělávací mobilitou podle programu Erasmus+, je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(8)  Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a mělo by se použít ode dne následujícího po dni, kdy Smouvy přestanou být použitelné pro Spojené království, nevstoupí-li do uvedeného dne v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Toto nařízení stanoví pravidla pro pokračování činností spojených se vzdělávací mobilitou uvedených v článcích 7 a 13 nařízení (EU) č. 1288/2013, které probíhají ve Spojeném království nebo zahrnují subjekty nebo účastníky ze Spojeného království a které byly zahájeny nejpozději v den, kdy Smlouvy přestanou být použitelné pro Spojené království.

Článek 2

Způsobilost

1.  Činnosti spojené se vzdělávací mobilitou uvedené v článku 1 jsou i nadále způsobilé pro financování.

2.  Pro účely uplatňování veškerých ustanovení nařízení (EU) č. 1288/2013 a aktů je provádějících, která jsou nezbytná k uvedení odstavce 1 v účinnost, se Spojené království považuje za členský stát, s výhradou tohoto nařízení.

Zástupci Spojeného království se však nepodílejí na činnosti výboru uvedeného v článku 36 nařízení (EU) č. 1288/2013.

Článek 3

Kontroly a audity

Uplatňování pravidel týkajících se kontrol a auditů činností spojených se vzdělávací mobilitou uvedených v článku 1 bude dohodnuto mezi Komisí a orgány Spojeného království. Kontroly a audity se vztahují na celé období činností spojených se vzdělávací mobilitou a souvisejících návazných činností.

Pokud nebude možné nezbytné kontroly a audity programu Erasmus+ ve Spojeném království provádět, považuje se to za závažný nedostatek při plnění hlavních povinností v dodržování právního závazku mezi Komisí a národní agenturou Spojeného království.

Článek 4

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou na základě čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU být použitelné pro Spojené království.

Toto nařízení se však nepoužije, jestliže do dne uvedeného ve druhém pododstavci tohoto článku vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o EU.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Stanovisko ze dne 20. února 2019 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).


Bezpečnost letectví s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie ***I
PDF 189kWORD 53k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o určitých aspektech bezpečnosti letectví s ohledem na vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Unie (COM(2018)0894 – C8-0514/2018 – 2018/0434(COD))
P8_TA-PROV(2019)0168A8-0061/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0894),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0514/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. února 2019(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 22. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0061/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o některých aspektech bezpečnosti letectví s ohledem na vystoupení Spojeného království z Unie

P8_TC1-COD(2018)0434


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 100 odst. 2 této Smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo svůj záměr vystoupit z Unie na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Dnem vstupu dohody o vystoupení v platnost, nebo v případě, že nebude uzavřena, dva roky po uvedeném oznámení, totiž dnem 30. března 2019, přestávají být Smlouvy použitelné na Spojené království, nerozhodne-li Evropská rada jednomyslně po dohodě se Spojeným královstvím o prodloužení této lhůty.

(2)  Hlavním cílem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139(4) je dosažení a udržení vysoké a jednotné úrovně bezpečnosti letectví v Unii. Za tímto účelem byl zřízen systém osvědčení pro různé činnosti v oblasti letectví, aby se dosáhlo požadovaných úrovní bezpečnosti a umožnila se nezbytná ověření a vzájemné uznávání vydávaných osvědčení.

(3)  V oblasti bezpečnosti letectví mohou mnohé zúčastněné strany zmírnit dopad vystoupení Spojeného království z Unie na osvědčení a schválení přijetím různých opatření. Tato opatření zahrnují přechod k úřadu pro civilní letectví některého z  27 zbývajících členských států,, nebo podání žádosti o osvědčení, přede dnem vystoupení, které Agentura Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) vydá s platností pouze ode dne vystoupení, a které je tedy podmíněno tím, že se Spojené království stane třetí zemí.

(4)  V této oblasti, na rozdíl od jiných oblastí práva Unie, však existují některé zvláštní případy, kdy nebude možné získat osvědčení od jiného členského státu nebo agentury, jelikož Spojené království ode dne vystoupení opět převezme ve své jurisdikci úlohu „státu projekce“ podle Úmluvy o mezinárodním civilním letectví. Spojené království však může vydávat osvědčení v této nové úloze teprve tehdy, až ji převezme, tedy až právo Unie přestane být pro Spojené království použitelné v důsledku jeho vystoupení z Unie.

(5)  Je proto třeba zřídit dočasný mechanismus za účelem prodloužení platnosti některých osvědčení vydaných v oblasti bezpečnosti letectví, aby měli dotčení provozovatelé i agentura dostatek času na vydání nezbytných osvědčení v souladu s článkem 68 nařízení (EU) 2018/1139 s cílem zohlednit status Spojeného království jako třetí země.

(6)  Doba trvání tohoto prodloužení platnosti osvědčení by měla být omezena na dobu nezbytně nutnou k vypořádání se s odchodem Spojeného království z unijního systému bezpečnosti letectví.

(7)  Za účelem umožnit v nezbytných případech prodloužení lhůty pro vydávání osvědčení podle článku 68 nařízení (EU) 2018/1139 dotčeným provozovatelům by měla být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o další prodloužení doby platnosti osvědčení uvedených v části I přílohy tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty ve stejnou dobu jako odborníci z členských států a jejich odborníci mají systematický přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(8)  Kromě toho, na rozdíl od většiny jiných oblastí práva Unie týkajících se zboží, nemá neplatnost osvědčení vliv na uvádění na trh, ale na samotné používání leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení v Unii, například při instalaci letadlových částí a zařízení na letadlo Unie provozované v Unii. Toto používání leteckých výrobků v Unii by vystoupením Spojeného království nemělo být ovlivněno.

(9)  V unijním systému bezpečnosti letectví podléhá výcvik pilotů a mechaniků přísným předpisům a výcvikové moduly jsou harmonizovány. Osoby, které se účastní výcvikového modulu v jednom členském státě, nemohou v době tohoto výcviku vždy přejít do jiného členského státu. Tato zvláštní situace by měla být vzata v úvahu v rámci alternativních opatření Unie.

(10)  Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se v zásadě použít ode dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou být použitelné pro Spojené království, nevstoupí-li do uvedeného dne v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím. Aby však nezbytné správní postupy mohly být co nejdříve provedeny, měla by se určitá ustanovení použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  V souvislosti s vystoupením Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (dále jen „Spojené království“) z Evropské unie stanoví toto nařízení zvláštní ustanovení pro některá osvědčení v oblasti bezpečnosti letectví vydaná podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008(6) nebo nařízení (EU) 2018/1139 fyzickým a právnickým osobám, které mají hlavní místo podnikání ve Spojeném království, a pro některé situace související s leteckým výcvikem.

2.  Toto nařízení se vztahuje na osvědčení uvedená v příloze tohoto nařízení, která jsou platná v den předcházející dni použitelnosti tohoto nařízení a která byla vydána:

a)  Agenturou Evropské unie pro bezpečnost letectví (dále jen „agentura“) fyzickým nebo právnickým osobám, které mají hlavní místo podnikání ve Spojeném království, jak je uvedeno v části 1 přílohy, nebo

b)  fyzickými nebo právnickými osobami, jimž vydaly osvědčení příslušné orgány Spojeného království, jak je uvedeno v části 2 přílohy.

3.  Kromě osvědčení uvedených v odstavci 2 se toto nařízení použije na výcvikové moduly ▌ uvedené v článku 5.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí odpovídající definice obsažené v nařízení (EU) 2018/1139 a v aktech v přenesené pravomoci a prováděcích aktech přijatých na základě uvedeného nařízení a nařízení (ES) č. 216/2008.

Článek 3

Osvědčení uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. a)

Osvědčení uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. a) zůstávají v platnosti po dobu devíti měsíců ode dne použitelnosti tohoto nařízení.

Pokud je pro vydání osvědčení uvedených v článku 68 nařízení (EU) 2018/1139 dotčeným provozovatelům potřebná delší doba, může Komise prodloužit dobu platnosti uvedenou v prvním pododstavci tohoto článku prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci.

Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 4

Osvědčení podle čl. 1 odst. 2 písm. b)

Osvědčení uvedená v čl. 1 odst. 2 písm. b) týkající se používání výrobků, letadlových částí a zařízení zůstávají v platnosti▌.

Článek 5

Přenos výcvikových modulů ▌

Odchylně od nařízení Komise (EU) č. 1178/2011(7) a  (EU) č. 1321/2014(8) příslušné orgány členských států nebo případně agentura zohlední zkoušky, které byly složeny ve výcvikových organizacích, jež podléhají dozoru příslušného orgánu Spojeného království, ale které nevyústily ve vydání licence přede dnem použitelnosti tohoto nařízení uvedeným v čl. 10 odst. 2 druhém pododstavci tohoto nařízení, jako kdyby byly složeny ve výcvikové organizaci, která podléhá dozoru příslušného orgánu členského státu.

Článek 6

Pravidla a povinnosti týkající se osvědčení podle článku 3 nebo 4

1.  Na osvědčení podle článku 3 nebo 4 tohoto nařízení se vztahují pravidla, která se na ně použijí v souladu s nařízením (EU) 2018/1139 a prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci přijatými na základě uvedeného nařízení nebo nařízení (ES) č. 216/2008. Pokud jde o subjekty, které mají hlavní místo podnikání ve třetí zemi, má agentura pravomoci stanovené v nařízení (EU) 2018/1139 a v prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení a nařízení (ES) č. 216/2008.

2.  Na žádost agentury držitelé osvědčení uvedených v článku 3 a vydavatelé osvědčení uvedených v článku 4 poskytnou kopie všech zpráv o auditu, zjištění a plánů nápravných opatření týkajících se osvědčení, která byla vydána v průběhu tří let před touto žádostí. Pokud tyto dokumenty nebudou poskytnuty ve lhůtách stanovených agenturou v její žádosti, může agentura případně odejmout výsadu vyplývající z článku 3 nebo článku 4, podle okolností.

3.  Držitelé osvědčení uvedených v článku 3 a vydavatelé osvědčení uvedených v článku 4 tohoto nařízení neprodleně uvědomí agenturu o jakémkoli opatření orgánů Spojeného království, které by mohlo být v rozporu s jejich povinnostmi podle tohoto nařízení nebo podle nařízení (EU) 2018/1139.

Článek 7

Příslušný orgán

Pro účely tohoto nařízení a pro účely dozoru nad držiteli a vydavateli osvědčení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení je agentura příslušným orgánem pro subjekty ze třetích zemí podle nařízení (EU) 2018/1139 a prováděcích aktů a aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě uvedeného nařízení nebo nařízení (ES) č. 216/2008.

Článek 8

Použití nařízení Komise (EU) č. 319/2014

Nařízení Komise (EU) č. 319/2014(9) se vztahuje na právnické a fyzické osoby, které jsou držiteli nebo vydavateli osvědčení uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, za stejných podmínek jako na držitele odpovídajících osvědčení vydaných právnickým nebo fyzickým osobám třetích zemí.

Článek 9

Přijatelné způsoby prokazování souladu a poradenský materiál

Agentura může v souladu s čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1139 vydávat přijatelné způsoby prokazování souladu a poradenský materiál pro uplatňování tohoto nařízení.

Článek 10

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Toto nařízení se použije ode dne následujícího po dni, kdy Smlouvy přestanou na základě čl. 50 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii být použitelné pro Spojené království.

Článek 5 se však použije ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.  Toto nařízení se nepoužije v případě, jestliže do dne uvedeného v odst. 2 prvním pododstavci vstoupí v platnost dohoda o vystoupení uzavřená se Spojeným královstvím v souladu s čl. 50 odst. 2 Smlouvy o Evropské unii.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Seznam osvědčení uvedených v článku 1

Část 1: Osvědčení vydaná Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví fyzickým nebo právnickým osobám, které mají hlavní místo podnikání ve Spojeném království, a pro letadla, uvedená v:

1.1.  nařízení Komise (EU) č. 748/2012(10), příloha I, část 21, oddíl A, hlava B (typová osvědčení a typová osvědčení pro zvláštní účely),

1.2.  nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, část 21, oddíl A, hlava D (schválení změn typových osvědčení a typových osvědčení pro zvláštní účely),

1.3.  nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, část 21, oddíl A, hlava E (doplňková typová osvědčení),

1.4.  nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, část 21, oddíl A, hlava M (opravy),

1.5.  nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, část 21, oddíl A, hlava O (oprávnění ETSO),

1.6.  nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, část 21, oddíl A, hlava J (oprávnění organizace k projektování).

Část 2: Osvědčení pro výrobky, letadlové části a zařízení vydaná právnickými nebo fyzickými osobami, jimž vydaly osvědčení příslušné orgány Spojeného království, uvedená v:

2.1.  nařízení (EU) č. 748/2012, příloha I, oddíl A, hlava G, bod 21.A.163 písm. c) (osvědčení o uvolnění oprávněnou osobou pro výrobky, letadlové části a zařízení),

2.2.  nařízení (EU) č. 1321/2014, příloha II, část 145, bod 145.A.75 písm. e) (osvědčení o uvolnění do provozu po dokončení údržby),

2.3.  nařízení (EU) č. 1321/2014, příloha II, část 145, bod 145.A.75 písm. f) (osvědčení kontroly letové způsobilosti pro letadla ELA 1),

2.4.  nařízení (EU) č. 1321/2014, příloha I, část M, oddíl A, hlava F, bod M.A.615 písm. d) (osvědčení o uvolnění do provozu po dokončení údržby),

2.5.  nařízení (EU) č. 1321/2014, příloha I, část M, oddíl A, hlava F, bod M.A.615 písm. e) (osvědčení kontroly letové způsobilosti pro letadla ELA 1),

2.6.  nařízení (EU) č. 1321/2014, příloha I, část M, oddíl A, hlava G, bod M.A.711 písm. a) odst. 4 nebo  písm. b) odst. 1 (osvědčení kontroly letové způsobilosti a jejich rozšíření)

2.7  nařízení (EU) č. 1321/2014, příloha I, část M, oddíl A, hlava H, bod M.A.801 písm. b) odst. 2 a 3 a písm. c) (osvědčení o uvolnění do provozu po dokončení údržby).

(1) Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.
(2) Stanovisko ze dne 20. února 2019.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019.
(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1).
(5) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 ze dne 20. února 2008 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Evropské agentury pro bezpečnost letectví, kterým se ruší směrnice Rady 91/670 EHS, nařízení (ES) č. 1592/2002 a směrnice 2004/36/ES (Úř. věst. L 79, 19.3.2008, s. 1).
(7)Nařízení Komise (EU) č. 1178/2011 ze dne 3. listopadu 2011, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se posádek v civilním letectví podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 (Úř. věst. L 311, 25.11.2011, s. 1).
(8)Nařízení Komise (EU) č. 1321/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o zachování letové způsobilosti letadel a leteckých výrobků, letadlových částí a zařízení a schvalování organizací a personálu zapojených do těchto úkolů (Úř. věst. L 362, 17.12.2014, s. 1).
(9)Nařízení Komise (EU) č. 319/2014 ze dne 27. března 2014 o poplatcích a platbách vybíraných Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a o zrušení nařízení (ES) č. 593/2007 (Úř. věst. L 95, 28.3.2014, s. 58).
(10) Nařízení Komise (EU) č. 748/2012 ze dne 3. srpna 2012, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro certifikaci letové způsobilosti letadel a souvisejících výrobků, letadlových částí a zařízení a certifikaci ochrany životního prostředí, jakož i pro certifikaci projekčních a výrobních organizací (Úř. věst. L 224, 21.8.2012, s. 1).


Dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a Afghánistánem ***
PDF 133kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé jménem Unie (15093/2016 – C8-0107/2018 – 2015/0302(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0169A8-0026/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15093/2016),

–  s ohledem na návrh Dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé (05385/2015),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s články 207, 209, čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0107/2018),

–  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 13. března 2019(1) o návrhu rozhodnutí,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci a stanovisko Výboru pro rozvoj (A8-0026/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby postoj Parlamentu předal Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Islámské republiky Afghánistán.

(1) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0170.


Dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a Afghánistánem (usnesení)
PDF 218kWORD 65k
Nelegislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé jménem Unie (15093/2016 – C8-0107/2018 – 2015/0302M(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0170A8-0058/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15093/2016),

–  s ohledem na Dohodu o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Islámskou republikou Afghánistán na straně druhé(1), kterou dne 18. února 2017 podepsala místopředsedkyně Komise, vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová,

–  s ohledem na žádost o souhlas Parlamentu, kterou dne 6. února 2018 předložila Rada v souladu s článkem 37 Smlouvy o Evropské unii (SEU) a články 207, 209 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 8 druhým pododstavcem Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) (C8-0107/2018),

–  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 13. března 2019 o návrhu rozhodnutí Rady(2),

–  s ohledem na prozatímní provádění částí dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje (CAPD) v rámci výlučné pravomoci EU od 1. prosince 2017,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2013 o vyjednávání dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a Afghánistánem(3),

–  s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Afghánistánu, zejména na usnesení ze dne 16. prosince 2010 o nové strategii pro Afghánistán(4), ze dne 15. prosince 2011 o rozpočtové kontrole finanční pomoci EU pro Afghánistán(5), ze dne 12. března 2014 o regionální úloze Pákistánu a jeho politických vztazích s EU(6), ze dne 8. října 2015 o trestu smrti(7), ze dne 26. listopadu 2015 o Afghánistánu, zejména o vraždách v provincii Zábul(8), ze dne 28. dubna 2016 o útocích na nemocnice a školy jako porušování mezinárodního humanitárního práva(9), ze dne 5. dubna 2017 o pohybech uprchlíků a migrantů: úkoly vnější činnosti EU(10), ze dne 13. září 2017 o politických vztazích EU s Indií(11), ze dne 14. prosince 2017 o situaci v Afghánistánu(12),

–  s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2018 a 16. října 2017 o Afghánistánu,

–  s ohledem na společné sdělení místopředsedkyně, vysoké představitelky a Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 24. července 2017 nazvané „Prvky strategie EU v Afghánistánu“ (JOIN(2017)0031),

–  s ohledem na víceletý orientační program pro Afghánistán na období 2014–2020 v rámci nástroje Unie pro rozvojovou spolupráci,

–  s ohledem na plán EU pro spolupráci s občanskou společností v Afghánistánu na léta 2018–2020,

—  s ohledem na ukončení policejní mise Evropské unie v Afghánistánu (EUPOL Afghanistan) v roce 2016,

–  s ohledem na zprávu generálního tajemníka OSN ze dne 10. září 2018 o situaci v Afghánistánu a jejích dopadech na mezinárodní mír a bezpečnost,

—  s ohledem na společný další postup EU a Afghánistánu v otázkách migrace ze dne 2. října 2016,

—  s ohledem na rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2210 (2015) a 2344 (2017) a na mandát Podpůrné mise OSN v Afghánistánu (UNAMA),

–  s ohledem na zprávu zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva vnitřně vysídlených osob ze dne 12. dubna 2017 o jeho cestě do Afghánistánu,

–  s ohledem na žádost hlavní prokurátorky Mezinárodního trestního soudu Fatou Bensoudyové ze dne 3. listopadu 2017 o zahájení vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, které byly údajně spáchány v Afghánistánu od 1. května 2003,

–  s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte,

–  s ohledem na ženevskou ministerskou konferenci o Afghánistánu, která se konala ve dnech 27.–28. listopadu 2018,

—  s ohledem na výsledky bruselské mezinárodní konference o Afghánistánu konané dne 5. října 2016, které spolupředsedala Evropská unie, a na vzájemné závazky přijaté na mezinárodních konferencích o Afghánistánu konaných v Bonnu dne 5. prosince 2011, v Tokiu dne 8. července 2012 a v Londýně dne 4. prosince 2014,

–  ohledem na taškentskou konferenci o Afghánistánu konanou ve dnech 26.–27. března 2018,

—  s ohledem na proces Srdce Asie zahájený v Istanbulu dne 2. listopadu 2011,

—  s ohledem na Kábulské prohlášení ze dne 22. prosince 2002 o dobrých sousedských vztazích,

–  s ohledem na mezinárodní bezpečnostní podpůrné síly (ISAF) vedené NATO pod mandátem OSN (2003–2014) a závěry summitu NATO konaného v Bruselu ve dnech 24.–25. května 2017, pokud jde o pokračování mise Rozhodná podpora týkající se výcviku, poradenství a pomoci (2014 až dosud),

–  s ohledem na plán humanitární reakce v Afghánistánu na období 2018–2021,

–  s ohledem na dokument „Soběstačnost prostřednictvím rámce vzájemné odpovědnosti“, který byl dohodnut na bruselské konferenci o Afghánistánu konané ve dnech 4.–5. října 2016,

–  s ohledem na čl. 99 odst. 2 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci, na stanovisko Výboru pro rozvoj a na postoj ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0058/2019),

A.  vzhledem k tomu, že dne 10. listopadu 2011 přijala Rada rozhodnutí opravňující Komisi sjednat dohodu CAPD mezi Evropskou unií a Islámskou republikou Afghánistán(13); vzhledem k tomu, že tato dohoda byla prozatímně částečně uplatňována od 1. prosince 2017, dříve než s ní vyslovil souhlas Evropský parlament;

B.  vzhledem k tomu, že dne 13. ledna 2016 předaly místopředsedkyně, vysoká představitelka a Komise Radě společný návrh rozhodnutí Rady o uzavření dohody CAPD jakožto dohody mezi Evropskou unií a Afghánistánem („pouze EU“);

C.  vzhledem k tomu, že ačkoli členské státy souhlasily s podstatou dohody, vyjádřily se ve prospěch „smíšené“ dohody s prozatímním uplatňováním, a požádaly proto Komisi a místopředsedkyni, vysokou představitelku, aby odpovídajícím způsobem upravily návrhy s cílem zohlednit smíšené a prozatímní uplatňování;

D.  vzhledem k tomu, že dohoda CAPD byla podepsána dne 18. února 2017;

E.  vzhledem k tomu, že tato dohoda bude tvořit základ pro vztahy mezi EU a Afghánistánem na příštích deset let a mohla by být automaticky prodloužena vždy o pět let;

F.  vzhledem k tomu, že Parlament byl v průběhu jednání částečně, ale ne plně informován; vzhledem k tomu, že Parlament obdržel směrnice Rady pro jednání určené Evropské službě pro vnější činnost (ESVČ) teprve dne 16. března 2018 namísto listopadu 2011, kdy byl Parlament informován o rozhodnutí zahájit jednání;

G.  vzhledem k tomu, že tento právní rámec vychází ze současné strategie EU pro Afghánistán a z rozsáhlé pomoci EU v oblasti financování vnější činnosti;

H.  vzhledem k tomu, že dohoda CAPD představuje první smluvní vztah mezi EU a Afghánistánem a je dokladem toho, že EU je odhodlána podporovat budoucí rozvoj Afghánistánu během tzv. desetiletí transformace (2014–2024), přičemž posiluje historické, politické a hospodářské vazby mezi oběma stranami;

I.  vzhledem k tomu, že uvedená dohoda odráží zásady a podmínky, na nichž bude založeno budoucí partnerství mezi EU a Afghánistánem (hlava I a II), včetně základních ustanovení o lidských právech a nešíření zbraní hromadného ničení; vzhledem k tomu, že dohoda poskytuje možnost spolupráce v široké škále oblastí, včetně rozvoje (hlava III), obchodu a investic (hlava IV), spravedlnosti a právního státu (hlava V), včetně boje proti organizovanému zločinu, praní špinavých peněz a protidrogových opatření, spolupráce v oblasti migrace a případné budoucí dohody o zpětném přebírání osob, jakož i odvětvové spolupráce (hlava VI);

J.  vzhledem k tomu, že dohoda CAPD umožní EU a Afghánistánu společně řešit globální výzvy, jako je jaderná bezpečnost, nešíření jaderných zbraní a změna klimatu;

K.  vzhledem k tomu, že Afghánistán se nachází v bodě zlomu, což znamená, že pokud nebude vyvinuto další úsilí, hrozí, že veškeré snahy, pokrok a oběti doposud vynaložené do rozvoje této země přijdou vniveč;

L.  vzhledem k tomu, že nástup teroristické hrozby zosobněné skupinou, která je napojená na organizaci Dá'iš a je známá pod názvem Islámského státu v provincii Chorásán (IS-KP), významně přispěl k dalšímu zhoršování bezpečnostní situace; vzhledem k tomu, že v květnu 2018 afghánská vláda ovládala 56 % okresů, 56 % území a 65 % obyvatelstva Afghánistánu, přičemž kontrola nad 32 % okresů byla sporná a 12 % z nich se nachází pod kontrolou povstalců(14)(15);

M.  vzhledem k tomu, že Evropská unie je spolu se svými členskými státy od roku 2002 největším poskytovatelem mezinárodní podpory, jež dosáhla částky 3,66 miliard EUR v podobě humanitární a rozvojové pomoci; vzhledem k tomu, že podle víceletého orientačního programu pro Afghánistán na období 2014–2020 bude na tentýž časový úsek vyhrazen nový rozvojový fond s prostředky ve výši 1,4 miliard EUR; vzhledem k tomu, že HDP Afghánistánu činí v současné době 20 miliard USD a že míra jeho růstu se od roku 2014 snížila; vzhledem k tomu, že afghánské hospodářství stále čelí řadě výzev, jako je korupce, nedostatečný výběr daní a poplatků, špatná infrastruktura a omezené vytváření pracovních míst;

N.  vzhledem k tomu, že mnoho členských států EU, partnerů NATO a spojeneckých zemí přispělo od roku 2001 ke stabilizaci a rozvoji Afghánistánu za pomoci vojenských a civilních zdrojů a že přitom utrpěly těžké ztráty a přinesly velké oběti; vzhledem k tomu, že stabilní a nezávislý Afghánistán, který se postará sám o sebe a nebude poskytovat bezpečné útočiště teroristickým skupinám, je stále zásadním bezpečnostním zájmem NATO, EU a jejích členských států; vzhledem k tomu, že členské státy EU stále mají v Afghánistánu více než 3000 příslušníků armády, kteří se účastní mise NATO Rozhodná podpora,

O.  vzhledem k tomu, že je registrováno 2,5 milionu afghánských uprchlíků a že 2 až 3 miliony nehlášených Afghánců se nachází v Íránu a v Pákistánu; vzhledem k tomu, že v Afghánistánu došlo k vnitřnímu vysídlení více než 2 milionů osob, z nichž více než 300 000 bylo vysídleno v roce 2018; vzhledem k tomu, že mnoho z těchto lidí trpí nedostatkem potravy, nemá vhodné ubytování ani dostatečný přístup k hygienickým a zdravotnickým zařízením a není ani dostatečně chráněno, a také vzhledem k tomu, že mnoho z těchto jednotlivců jsou děti označené jako zvlášť ohrožené rizikem dětské práce, pohlavního zneužívání nebo potenciálního náboru do zločineckých skupin; vzhledem k tomu, že od začátku roku 2018 se do Afghánistánu vrátilo nebo do něj bylo z Íránu deportováno více než 450 000 afghánských občanů; vzhledem k tomu, že vláda Pákistánu oznámila, že 1,7 milionu afghánských uprchlíků registrovaných v zemi se bude muset nuceně vrátit do Afghánistánu;

P.  vzhledem k tomu, že podle OSN korupce v Afghánistánu podkopává legitimitu státu a představuje vážnou hrozbu pro řádnou správu věcí veřejných a udržitelný rozvoj tím, že brání „vzniku reálné ekonomiky“;

Q.  vzhledem k tomu, že Afghánistán je země s nízkými příjmy, že tato země prochází obdobím po konfliktu a že se nachází ve vnitrozemí, což klade před mezinárodní společenství a jeho instituce zvláštní výzvy;

R.  vzhledem k tomu, že podle globálního adaptačního indexu je Afghánistán jednou z nejzranitelnějších zemí světa vůči změně klimatu;

S.  vzhledem k tomu, že přicházejí nové hrozby a mezinárodní krize, což způsobuje, že veřejnost ztrácí zájem a obavy o situaci v Afghánistánu i ochotu poskytovat mu podporu;

T.  vzhledem k tomu, že 87 % afghánských žen trpí genderově podmíněným násilím; vzhledem k tomu, že Afghánistán se v indexu genderové nerovnosti OSN za rok 2017 řadí na 153. místo ze 160 zemí;

U.  vzhledem k tomu, že v roce 2017 dosáhla produkce opia v Afghánistánu rekordní výše, a to při nárůstu o 63 % oproti roku 2016; vzhledem k tomu, že nedovolené obchodování s opiáty dále prohlubuje nestabilitu, podněcuje povstaleckou činnost a poskytuje financování teroristickým skupinám v Afghánistánu;

V.  vzhledem k tomu, že afghánský rozpočet pro rok 2018 poprvé vyhověl mezinárodním standardům pro plánování a účetnictví;

W.  vzhledem k tomu, že policejní mise EU v Afghánistánu skončila v roce 2016 po devíti letech pokroku;

Politicko-strategické aspekty

1.  zůstává odhodlán podporovat afghánskou vládu v jejím úsilí o vybudování bezpečné a stabilní budoucnosti pro obyvatele Afghánistánu pomocí klíčových reforem s cílem zlepšit stav veřejné správy a právního státu, bojovat proti terorismu a extremismu, dosáhnout udržitelného mírového uspořádání a rozvoje, vybudovat legitimní demokratické instituce, posílit odolnost vůči vnitrostátním a regionálním bezpečnostním výzvám, zajistit dodržování lidských práv, včetně práv žen, dětí a práv etnických a náboženských menšin, bojovat proti korupci a drogám, posílit fiskální udržitelnost a podpořit inkluzivní a udržitelný hospodářský růst spolu s rozvojem společnosti a venkova, což povede k lepší budoucnosti pro mladé lidi, kteří tvoří dvě třetiny obyvatelstva; zdůrazňuje, že mírové řešení konfliktu v Afghánistánu je nezbytné a veškeré úsilí by mělo směřovat k tomuto nejnaléhavějšímu cíli;

2.  zdůrazňuje, že dlouhodobý rozvoj Afghánistánu bude záviset na odpovědnosti, na řádné správě věcí veřejných, udržitelném zajištění bezpečnosti obyvatel, včetně vymýcení chudoby a vytváření pracovních příležitostí, přístupu k sociálním a zdravotním službám, vzdělávání a ochrany základních svobod a lidských práv, mimo jiné i práv žen a menšin; zdůrazňuje, že je zapotřebí postupovat způsobem, jímž se zajistí inkluzivní hospodářský růst a příznivé podmínky pro udržitelné zahraniční investice ve prospěch obyvatel Afghánistánu, a to s plným respektováním sociálních, environmentálních a pracovních norem;

3.  je znepokojen křehkostí a nestabilitou ústřední vlády a její nedostatečnou kontrolou nad velkou částí země, což zhoršuje dopad konfliktu na civilní obyvatelstvo; vyzývá EU a mezinárodní společenství, aby usnadnily zprostředkování například v případech nevyřešených povolebních otázek;

4.  vyzývá EU, aby napomohla úsilí namířenému proti dlouhodobému trendu napětí mezi etniky, jež přispívá k rozpadu ústřední moci, a aby podporovala bohaté multietnické složení afghánské společnosti;

5.  zdůrazňuje svou dlouhodobou podporu důvěryhodným, svobodným, spravedlivým a transparentním volbám, které jsou v souladu s mezinárodními normami, a vyjadřuje podporu pozorování voleb v zemi ze strany EU, včetně pozorování prezidentských voleb konaných v roce 2019; zdůrazňuje, že vzhledem k chronické rivalitě mezi politiky bude mít výsledek těchto voleb obrovský dopad na budoucí stabilitu afghánské vlády;

6.  zdůrazňuje rozsáhlý hospodářský potenciál země vzhledem k její zeměpisné poloze a lidským i přírodním zdrojům;

7.  zdůrazňuje významnou finanční a politickou podporu EU pro sociální a hospodářský rozvoj Afghánistánu, humanitární pomoc a regionální propojení; naléhavě žádá, aby bylo vyvíjeno další úsilí o společné plánování mezi EU a jejími členskými státy;

8.  v tomto ohledu zdůrazňuje potřebu posílit koordinaci strategií mezi EU a USA a také dialog o Afghánistánu a regionálních problémech;

9.  vítá společné sdělení přijaté na ministerské konferenci o Afghánistánu pořádané OSN v Ženevě ve dnech 27.–28. listopadu 2018 s ohledem na závazky přijaté na bruselské konferenci o Afghánistánu v roce 2016;

Úloha a odpovědnost regionálních aktérů

10.  připomíná, že Afghánistán je vnitrozemský stát nacházející se na křižovatce mezi Asií a Středním východem, a uznává, že podpora a pozitivní spolupráce ze strany sousedních zemí a regionálních mocností, zejména Číny, Íránu, Indie, Ruska a Pákistánu, jsou pro stabilizaci, rozvoj a hospodářskou životaschopnost Afghánistánu zásadní; vyjadřuje politování nad tím, že stabilní a úspěšný Afghánistán není vždy konečným cílem těchto regionálních aktérů, a zdůrazňuje zásadní úlohu, jakou tyto země hrají při stabilizaci a mírovém procesu; žádá sousední země, aby se v budoucnu vyvarovaly blokování afghánských přístavů, k čemuž v minulosti došlo;

11.  zdůrazňuje, že mobilita a nepřetržitá aktivita teroristických sítí působících v Afghánistánu a také v Pákistánu přispívají k nestabilní situaci v celém regionu;

12.  zdůrazňuje, že Afghánistán je často předmětem protichůdných cílů regionálních mocností; naléhavě tyto mocnosti vyzývá, aby plně podpořily mírové úsilí v Afghánistánu; podporuje fóra pro regionální spolupráci, je však znepokojen tím, že některé země sousedící s Afghánistánem jsou zároveň zprostředkovaně zapojeny do konfliktu v zemi, což oslabuje mírové snahy; vyzývá tyto sousední země, aby nezapojovaly do soupeření v Afghánistánu další zástupné strany, a naléhavě žádá sousední státy i regionální mocnosti, aby plně spolupracovaly za účelem dosažení trvalého a udržitelného míru v zemi;

13.  naléhavě vyzývá EU, aby vystupňovala své úsilí o dialog a spolupráci s regionálními partnery ohledně boje proti obchodu s drogami, praní peněz, financování terorismu a převaděčství osob;

14.  zdůrazňuje zásadní význam infrastruktury a regionálního rozvoje Afghánistánu pro zintenzivnění obchodu a propojení mezi zeměmi střední a jižní Asie coby stabilizačního prvku v regionu;

15.  vyzývá EU, aby zahrnula úvahy o spolupráci mezi EU a Afghánistánem do svých strategií pro střední a jižní Asii;

Bezpečnost a upevňování míru

16.  zůstává hluboce znepokojen neustále se zhoršující bezpečnostní situací v Afghánistánu a pokračujícími územními zisky ozbrojenců hnutí Tálibán a různých teroristických skupin, jako je IS-KP, což lze přisuzovat silné podpoře ze strany přítomných zahraničních bojovníků; důrazně odsuzuje útoky spáchané těmito skupinami na afghánském civilním obyvatelstvu, bezpečnostních silách, institucích a občanské společnosti; připomíná svůj bezvýhradný závazek bojovat proti všem formám terorismu a vzdává hold všem koaličním a afghánským silám a civilistům, kteří za demokratický, inkluzivní, prosperující, bezpečný a stabilní Afghánistán zaplatili cenu nejvyšší; konstatuje, že více než polovina protivládních útoků v roce 2018 byla připsána organizaci IS-KP, jejímž cílem je narušit a zmařit usmíření a mírový proces; se znepokojením konstatuje, že stávajícím džihádistickým organizacím IS-KP a Al-Káida a jejich různým odnožím se podařilo přizpůsobit a zakořenit, což představuje pro Afghánistán, region a Evropu velkou bezpečnostní výzvu;

17.  zdůrazňuje trvalou podporu EU ve prospěch inkluzivního mírového a smírného procesu vedeného Afghánci, za který sami odpovídají, včetně provádění mírových dohod dohodnutých s organizací Hezb-i-Islamí; je připraven přispět všemi vhodnými nástroji EU, jakmile bude zahájen smysluplný mírový proces; vyzývá Tálibán, aby odsoudil násilí, připojil se k mírovému procesu a uznal afghánskou ústavu; zdůrazňuje svou podporu rozsáhlé mírové nabídce pro Tálibán, kterou opakovaně vláda předložila; vyzývá občanskou společnost, aby se plně zapojila do těchto rozhovorů; uznává, že je zapotřebí vyřešit otázku dlouhodobé kombinované mezinárodní vojenské přítomnosti, aby tak afghánským bezpečnostním silám byla poskytnuta pomoc při stabilizaci země a zabránilo se tomu, aby se opět stala útočištěm pro teroristické skupiny a zdrojem regionální nestability; vyzývá všechny strany konfliktu k respektování mezinárodního humanitárního práva;

18.  vítá první období příměří od roku 2001, Íd al-fitr, které ukázalo, že u Afghánců je široce přítomna hluboká touha po míru; vyzývá Tálibán, aby vyslyšel výzvy afghánského prezidenta ke vstupu do nového období příměří;

19.  zdůrazňuje, že čtyři desetiletí válek a konfliktů počínaje sovětskou invazí do Afghánistánu v roce 1979 vedly k mnoha nevyřešeným problémům, kterým Afghánistán v dnešní době čelí; v tomto ohledu uznává úlohu mladých lidí a afghánské diaspory v procesu budování bezpečnější a lepší budoucnosti pro tuto zemi; vyzývá EU, aby podporovala přechodné soudnictví určené pro oběti násilí;

20.  bere na vědomí, že poté, co v prosinci 2016 byla ukončena mise EUPOL Afghanistan probíhající v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky, která poskytovala specializovaný výcvik a poradenství afghánské státní policii a ministerstvu vnitra, pokračuje spolupráce Unie s afghánskou policií prostřednictvím vnějších nástrojů EU, jako je nástroj přispívající ke stabilitě a míru (IcSP), jímž se také financují opatření k usmíření;

21.  bere na vědomí, že mise ISAF úspěšně vybudovala afghánské národní bezpečnostní síly od nuly až po zdatnou sílu o 352 000 vojáků a policistů s pěchotou, vojenskou policií, zpravodajskou službou, útvary pro odstraňování nástrah na cestách, jednotkami bojové podpory a lékařskými, leteckými a logistickými kapacitami, jejichž prostřednictvím se vede boj proti vlivu povstalců v zemi;

22.  konstatuje, že mise ISAF vytvořila bezpečné prostředí pro zkvalitnění veřejné správy a hospodářský rozvoj, což vedlo k největšímu procentuálnímu přírůstku v základních zdravotních a dalších ukazatelích rozvoje ze všech zemí; poznamenává, že úspěch mise ISAF vedl také ke vzniku živého mediálního prostředí a k tomu, že miliony Afghánců nyní uplatňují své právo volit;

23.  vybízí dále misi NATO Rozhodná podpora, aby pokračovala ve výcviku afghánské armády a v dohledu nad ní; vybízí členské státy, aby poskytly státní vládě a místním vládám Afghánistánu odbornou přípravu v oblasti civilního řešení krizí;

24.  vybízí NATO a EU, aby spolupracovaly na shromažďování informací o povstaleckých skupinách, které ohrožují Afghánistán, a společně koordinovaly strategická doporučení afghánským bezpečnostním silám;

25.  vyjadřuje hluboké politování nad tím, že Tálibán a další povstalecké skupiny využívají přítomnosti EU a mezinárodního společenství v Afghánistánu a jimi dosaženého rozvoje k propagandistickým účelům a šíření zdání, že zahraniční okupanti utlačují afghánskou zemi a její způsob života; vybízí EU a afghánskou vládu, aby proti takové propagandě bojovaly;

26.  zdůrazňuje, že boj proti terorismu a jeho financování je klíčem k vytvoření prostředí, které bude příznivé pro zajištění bezpečnosti v Afghánistánu; naléhavě vyzývá všechny relevantní partnery k vystupňování svého úsilí o rozbití všech sítí financujících terorismus, včetně skoncování se zneužíváním sítě Hawala a mezinárodního dárcovství k tomuto účelu, a to za účelem potírání radikalizace, extremismu a náborových nástrojů, na něž se nadále spoléhají afghánské teroristické organizace;

27.  naléhavě žádá afghánskou vládu k přijetí veškerých nezbytných opatření k zajištění toho, aby prevence šíření extremistických ideologií a boj proti němu patřily mezi její hlavní priority;

28.  podporuje afghánský program pro mír a opětovné začlenění, který začleňuje zpět do společnosti členy Tálibánu, kteří se vzdali a odsoudili násilí; oceňuje Spojené království, které již přispělo více než 9 miliony GBP;

29.  vyzývá vládu Afghánistánu, aby plně uplatňovala rezoluce Rady bezpečnosti OSN o ženách, míru a bezpečnosti a zajistila účast žen a jejich ochranu a práva ve všech fázích konfliktu, prevencí konfliktu počínaje a obnovou po jeho skončení konče;

30.  vybízí afghánskou vládu, aby navrhla účinná chemická, biologická, radiologická a jaderná (CBRN) protiopatření; naléhavě vyzývá EU, aby poskytla provozní, technickou a finanční podporu pro budování kapacit v oblasti CBRN;

31.  vybízí afghánskou vládu, aby v souladu s platnými mezinárodními normami posílila své vnitrostátní kontrolní systémy pro omezování rozsáhlého oběhu ručních palných a lehkých zbraní;

Budování státu

32.  zdůrazňuje, že je třeba, aby vláda Afghánistánu a mezinárodní společenství zesílily své úsilí skoncovat s korupcí v zemi a aby posílily reagující a inkluzivní instituce a zlepšily místní správu jako klíčové kroky k vybudování stabilního a legitimního státu schopného předcházet konfliktům a povstalectví; vyzývá afghánskou vládu, aby posílila vnitrostátní kapacitu pro vymáhání odcizeného majetku prostřednictvím programů, jako je iniciativa pro vymáhání odcizeného majetku, kterou vede skupina Světové banky a Úřad OSN pro drogy a kriminalitu;

33.  vyzývá vládu Afghánistánu, aby zvýšila začlenění na politické úrovni, posílila odpovědnost a aktivně bojovala proti korupci;

34.  zdůrazňuje, že je třeba překlenout propast mezi ústřední vládou a místními samosprávami Afghánistánu; uznává, že tento problém by mohl být potenciálně zmírněn, pokud afghánská vláda prosadí statut, který bude vyžadovat přítomnost regionálních vedoucích představitelů v oblastech, které zastupují;

35.  vyzývá EU k zajištění toho, aby finanční prostředky EU byly investovány do projektů, které pomáhají afghánskému obyvatelstvu, a aby obcím byla poskytnuta přiměřená podpora při poskytování základních služeb a při budování místní správy, aby byla zajištěna základní životní úroveň pro obyvatelstvo, dále aby se zajistila koordinace mezi ústředními orgány a místními obcemi s cílem určit priority, do kterých je třeba investovat, zvýšila se podpora občanské společnosti, zejména zastánců lidských práv, a to při upřednostnění financování projektů, které podporují subjekty, jež mají na mysli odpovědnost, lidská práva a demokratické zásady a které podporují místní mechanismy dialogu a řešení konfliktů;

36.  žádá EU, aby pokračovala ve svém plánu postupného stahování v návaznosti na ukončení mise EUPOL, což zahrnuje zajištění udržitelného přenosu činností na místní a mezinárodní partnery EUPOL; naléhavě vyzývá všechny strany, aby pokračovaly ve svém úsilí rozvíjet afghánskou státní policii do podoby profesionální síly pro zajištění bezpečnosti, posílit veškeré orgány prosazování práva a aby se zaměřily zejména na nezávislost soudního systému a policejní složky a na zlepšení stavu afghánských věznic i dodržování práv vězňů;

37.  vyjadřuje politování nad tím, že protidrogové kampaně v Afghánistánu selhávají a že nebylo vynaloženo dostatečné úsilí na to, aby se zaměřily na drogové laboratoře Tálibánu a mezinárodně organizované zločinecké sítě, které stojí v centru obchodu s drogami a poskytují finanční prostředky pro Tálibán i teroristické operace; podporuje a schvaluje novou strategii afghánské vlády týkající se boje proti drogám, kterou podporuje Úřad OSN pro drogy a kriminalitu (UNODC); je znepokojen nárůstem pěstování opia v Afghánistánu(16) a vyzývá vládu Afghánistánu, aby zavedla cílené politiky, které by tento trend zvrátily; konstatuje, že je zásadní vytvořit hmatatelné a udržitelné alternativy k pěstování máku a zpřístupnit je producentům;

38.  zdůrazňuje, že hlavním zdrojem příjmu Tálibánu je nelegální těžba a výroba opia; konstatuje, že v současné době se odhaduje, že Tálibán získává z nezákonné těžby příjmy ve výši 200-300 milionů EUR ročně;

39.  požaduje doplnění příslušných kontrolních mechanismů a vyvažovacích prvků a větší transparentnost s cílem zajistit efektivitu veřejné správy, včetně finančního řízení a prevence jakéhokoli zneužívání zahraniční nebo rozvojové pomoci, v souladu s Pařížskou deklarací o účinnosti pomoci;

40.  vítá skutečnost, že EU v roce 2016 podepsala s Afghánistánem smlouvu o budování státu, v níž poskytuje 200 milionů EUR po dobu dvou let ve formě rozpočtové podpory s cílem posílit státní instituce a zvýšit prostředky na rozvojové priority, jako je napomáhání hospodářskému růstu, snížení chudoby a boj proti korupci; zdůrazňuje, že zdroje je nutné účinně využívat;

41.  konstatuje, že smlouva o budování státu vychází z celkového pozitivního posouzení pokroku, kterého Afghánistán dosáhl v klíčových reformních oblastech; uznává, že je důležité vymezit cíle, které smlouva o budování státu stanovila, i podmínky pro jejich financování; dále zdůrazňuje význam dohledu a systematického monitorování s cílem předcházet zneužívání; zdůrazňuje, že je také důležité, aby se afghánská vláda soustředila na rozvoj a stabilitu; vyzývá Komisi, aby Parlament pravidelně informovala o provádění smlouvy o budování státu, a zdůrazňuje, že její zjištění v tomto ohledu by měla být použita k přípravě pokračování operace týkající se rozpočtové podpory na období let 2018–2021;

Občanská společnost a lidská práva

42.  vítá skutečnost, že dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje mezi EU a Afghánistánem klade důraz na dialog o otázkách lidských práv, zejména o právech žen, dětí a etnických a náboženských menšin, s cílem zajistit jim přístup ke zdrojům a podpořit plné uplatňování jejich základních práv, a to i prostřednictvím většího zaměstnávání žen v afghánských vládních strukturách a v bezpečnostních a soudních systémech; vyzývá Afghánistán, aby usiloval o vymýcení všech forem násilí a diskriminace vůči ženám a dívkám; zdůrazňuje, že je třeba vynaložit větší úsilí na provádění ustanovení dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje, která jsou uvedena v hlavách I a II;

43.  požaduje, aby si EU zachovala důrazný přístup při uplatňování lidských práv, a zdůrazňuje, že dodržování demokratických zásad, lidských práv, zejména práv žen a menšin a zásad právního státu jsou základními prvky dohody; trvá na tom, aby EU přijala konkrétní opatření, pokud afghánská vláda poruší podstatné prvky dohody;

44.  připomíná, že EU se zaměřuje především na zlepšení podmínek žen, dětí, osob se zdravotním postižením a osob žijících v chudobě a že tyto skupiny obzvláště potřebují pomoc, mimo jiné v oblastech zdraví a vzdělávání;

45.  vítá skutečnost, že přední místo bylo v dohodě vyhrazeno rovnosti žen a mužů a souvisejícím politikám a že je dohoda silně zaměřena na rozvoj občanské společnosti; vyzývá EU, aby pomocí svého úsilí v oblasti rozvoje dále podporovala rovnost žen a mužů a posílení postavení žen a zohlednila při tom, že měnící se společenské postoje k sociálně-ekonomické úloze žen vyžadují odpovídající opatření v oblasti zvyšování informovanosti, vzdělávání a reformy regulačního rámce;

46.  zdůrazňuje potřebu ochrany etnických a náboženských menšin, které jsou ohroženy nebo napadeny; konstatuje, že etnická skupina šíitských Hazárů čelí častějším útokům než jiné skupiny, a proto si zaslouží zvláštní pozornost;

47.  vyzývá k posílení a podpoře národních a regionálních institucí souvisejících s lidskými právy v Afghánistánu, organizací občanské společnosti a akademické obce; naléhavě žádá mezinárodní partnery, aby podpořili užší spolupráci s příslušnými afghánskými partnery a zapojení do jejich činnosti;

48.  podporuje úsilí Mezinárodního trestního soudu o zajištění odpovědnosti za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti, které byly údajně spáchány od května 2003;

49.  je znepokojen rostoucím počtem násilných a úmyslných útoků na zdravotnická zařízení, zdravotnické pracovníky a civilní infrastrukturu; naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany, aby dodržovaly své závazky vyplývající z lidskoprávních ustanovení mezinárodního práva a mezinárodního humanitárního práva, aby zabránily útokům na civilisty a civilní infrastrukturu;

50.  žádá afghánskou vládu, aby okamžitě zavedla moratorium na používání trestu smrti, které by bylo prvním krokem na cestě k jeho úplnému zrušení;

Rozvoj a obchod

51.  uznává, že konečným cílem pomoci EU Afghánistánu je napomoci vládě a hospodářství této země vymýtit chudobu a stát se nezávislým a rostoucím státem pomocí vnitřního rozvoje a pomocí regionální spolupráce prostřednictvím vnějšího obchodu a udržitelných veřejných investic, s cílem snížit nadměrnou závislost na zahraniční pomoci, tj. přispět k sociálnímu, hospodářskému a environmentálnímu rozvoji Afghánistánu;

52.  konstatuje, že Afghánistán je jedním z největších příjemců rozvojové pomoci na světě a že v letech 2002 až 2016 vyčlenily orgány EU na pomoc Afghánistánu 3,6 miliardy EUR; s politováním bere na vědomí, že podíl Afghánců žijících v chudobě vzrostl z 38 % (v roce 2012) na 55 % (v roce 2017), a zdůrazňuje, že země od roku 2014 zaznamenává pomalý růst se snižováním stavu mezinárodních bezpečnostních sil, které doprovází omezování mezinárodních grantů a zhoršování bezpečnostní situace;

53.  zdůrazňuje potřebu řešit vysokou míru nezaměstnanosti a bojovat proti chudobě s cílem usilovat o dosažení míru a stability v zemi;

54.  zdůrazňuje, že je zapotřebí více pracovních příležitostí mimo zemědělství a práci pro vládu, aby se zabránilo náboru mladých mužů do Tálibánu a dalších povstaleckých sítí;

55.  vítá afghánský národní mírový a rozvojový rámec z roku 2016 a dokument „Dosahování soběstačnosti prostřednictvím rámce vzájemné odpovědnosti (SMAF)“ přijatý afghánskou vládou; vyzývá EU a její členské státy, aby prostřednictvím dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje pokračovaly v podoře rozvojových priorit stanovených Afghánistánem v souladu se zásadami účinnosti rozvoje;

56.  vyzývá vysokou představitelku pro zahraniční a bezpečnostní politiku a Komisi, aby pravidelně vyhodnocovaly veškerá opatření EU v Afghánistánu, a to pomocí explicitních kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, zejména pokud jde o rozvojovou pomoc, řádnou správu věcí veřejných, včetně soudnictví, dodržování lidských práv a zabezpečení; v této souvislosti také vyzývá k vyhodnocení relativního dopadu opatření EU na celkovou situaci v zemi a na úroveň koordinace a spolupráce mezi subjekty EU a jinými mezinárodními misemi a opatřeními a ke zveřejnění závěrů a doporučení, která mají být zveřejněna a předložena Evropskému parlamentu;

57.  vyjadřuje politování nad skutečností, že i přes rozsáhlý objem zahraniční pomoci zůstává její dopad omezený; vyzývá Evropský účetní dvůr, aby vypracoval zvláštní zprávu o účinnosti pomoci EU pro Afghánistán za poslední desetiletí;

58.  vybízí EU a další mezinárodní agentury podílející se na rozvoji Afghánistánu, aby spolupracovaly s afghánskými sdělovacími prostředky, aby zajistily strategickou komunikaci o rozvojovém úsilí a jeho zdrojích, cílech a dopadech na afghánské občany;

59.  připomíná, že v Afghánistánu je v současné době nedostatek civilních odborníků; vybízí EU a její členské státy, aby zaměstnaly a řádně vyškolily civilní odborníky v klíčových oblastech, jež jsou zásadní pro hospodářský rozvoj a boj proti drogám, kteří by pomohli afghánským úředníkům a místnímu obyvatelstvu a poskytli jim odbornou přípravu;

60.  zdůrazňuje nutnost podporovat systém vzdělávání v Afghánistánu ve prospěch zvýšení počtu dětí účastnících se školní docházky na všech úrovních;

61.  vítá skutečnost, že počet zápisů do škol se od roku 2001 desetkrát zvýšil, přičemž dívky tvoří 39 % žáků;

62.  naléhavě žádá, aby byla věnována zvláštní pozornost generaci mladých lidí, a vyzývá k plnému využívání programů jako je Erasmus+ a Horizont 2020 s cílem vytvořit vazby mezi vzdělávacími institucemi, akademickou obcí, odvětvími výzkumu a malými a středními podniky;

63.  podporuje činnosti EU a členských států, které přispívají do svěřeneckého fondu pro obnovu Afghánistánu, který je společně spravován Světovou bankou a afghánským ministerstvem financí a jenž podporuje poskytování základních kritických služeb se zvláštním zaměřením na zdraví a vzdělávání;

64.  vítá přistoupení Afghánistánu ke Světové obchodní organizaci (WTO), k němuž došlo v roce 2016, a uznává přidanou hodnotu, kterou obchod a přímé zahraniční investice přinesou budoucnosti této země; uznává pozitivní úlohu, kterou by mohlo mít členství ve WTO pro začlenění Afghánistánu do světového hospodářství;

65.  konstatuje, že po přistoupení země k WTO v roce 2016, které prohloubilo vazby Afghánistánu na světové hospodářství, poskytla EU Afghánistánu bezcelní a bezkvótový přístup na trh EU, avšak uznává, že jsou zapotřebí další konkrétní opatření, která by soukromému sektoru umožnila využívat výhod tohoto režimu, a zvýšila tak jeho vnitřní rozvoj;

66.  zdůrazňuje, že afghánské orgány by měly vyvinout udržitelný hospodářský model se zásadou přerozdělování; vyzývá EU, aby podpořila Afghánistán v jeho rozvoji v oblasti životního prostředí a transformaci energetiky, jelikož ustanovení o čisté a udržitelné energii jsou zásadní pro urychlení provádění cílů udržitelného rozvoje;

67.  zdůrazňuje, že je zapotřebí dalšího úsilí s cílem zvýšit schopnost vládních institucí formulovat a provádět obchodní strategie a politiky, zlepšit přeshraniční pohyb zboží a zvýšit kvalitu výrobků tak, aby splňovaly mezinárodní normy;

68.  vyzývá k posílení vztahů mezi podniky se sídlem v EU a afghánským soukromým sektorem; podporuje zavádění příznivých podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání;

69.  podporuje a vítá, aby EU, jednotlivé členské státy nebo jakýkoli člen mezinárodního společenství zahájili rozvojový program s cílem pomoci drobným podnikatelům orientovat se v zákonných nákladech, právních předpisech a dalších překážkách výroby, které by jinak vedly k odrazování od vstupu podniků na trh či od růstu v rámci trhu;

70.  uznává, že zásoby nerostných surovin v Afghánistánu poskytují zemi ekonomické příležitosti k vytváření příjmů a pracovních míst; poznamenává, že Čína projevila zájem o tyto zásoby nerostných surovin, přičemž zvláštní důraz byl kladen na prvky vzácných zemin;

Migrace

71.  uznává, že migrace je pro Afghánistán stále výzvou, která představuje problém pro sousední země i členské státy EU; je znepokojen nebývalým počtem navracejících se migrantů, zejména z Pákistánu a Íránu, a v menším rozsahu z Evropy; uznává, že otázky týkající se vnitřně vysídlených osob a uprchlíků jsou důsledkem hrozby násilí povstaleckých skupin v Afghánistánu, jakož i ekonomických a environmentálních faktorů; zdůrazňuje, že úsilí EU a mezinárodního společenství by se mělo zaměřit na předcházení masové migraci u jejích základních příčin; vítá afghánskou národní strategii pro řízení navracení; je však znepokojen nedostatkem stálých integračních politik ze strany afghánských orgánů za účelem řízení dosud navrácených osob; je přesvědčen, že řádná reintegrace navrácených osob, zejména dětí, které musí mít zaručený přístup k základnímu a střednímu vzdělání, je zásadní pro zajištění stability v zemi, a rovněž to, aby lidé, kteří se vrátili, nebyli v průběhu řízení o navrácení vystaveni násilí či nátlaku;

72.  zdůrazňuje, že podle Úřadu OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí potřebuje v Afghánistánu humanitární pomoc 5,5 milionu osob, včetně vnitřně vysídlených osob z důvodu konfliktu nebo sucha, a zdůrazňuje, že sucho vedlo k nucenému vysídlení více než 250 000 osob v severních a západních oblastech země; konstatuje, že plán humanitární reakce je financován jen z 33,5 %, a naléhavě proto vyzývá EU a její členské státy, aby zesílily veškeré své úsilí o řešení hlavních humanitárních výzev a potřeb lidí a věnovaly zvláštní pozornost zranitelným osobám, včetně osob nacházejících se v obtížně přístupných oblastech;

73.  vyjadřuje politování nad tím, že navzdory čl. 28 odst. 4 dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje, který uvádí, že by smluvní strany měly uzavřít dohodu o zpětném přebírání osob, nebylo stále dosaženo žádné oficiální dohody a bylo dohodnuto pouze neoficiální ujednání nazvané „Společný další postup v otázkách migrace“; považuje za důležité, aby veškeré dohody o zpětném přebírání osob byly formalizovány za účelem zajištění demokratické odpovědnosti; vyjadřuje politování nad nedostatkem parlamentního dohledu a demokratické kontroly při uzavírání ujednání o společném dalším postupu v otázkách migrace a zdůrazňuje, že je důležité vést trvalý dialog s příslušnými aktéry s cílem nalézt udržitelné řešení týkající se regionálního rozměru otázky afghánských uprchlíků;

74.  vyjadřuje politování nad migrační vlnou z Afghánistánu směrem na západ, zejména v případě vzdělaného obyvatelstva a mladých lidí, v důsledku nedostatečných vyhlídek v zemi; vyzdvihuje pomoc EU pro zlepšení životů afghánských emigrantů v Pákistánu a Íránu; vyzývá zmíněné země, aby tyto osoby nevyhošťovaly, což by mohlo mít hluboký negativní dopad na afghánskou stabilitu a hospodářství; žádá, aby návrat uprchlíků do jejich domovů byl organizován bezpečně, řádně a na dobrovolném základě;

75.  vyslovuje pochvalu Komisi za vytvoření velkého projektu v roce 2016 za účelem lepšího opětovného začlenění migrantů vracejících se do Afghánistánu, Bangladéše a Pákistánu, přičemž v letech 2016 až 2020 bylo vyčleněno 72 milionů EUR specificky pro Afghánistán;

76.  zdůrazňuje, že rozvojová pomoc EU určená Afghánistánu by neměla být nahlížena jen z hlediska migrace a cílů v oblasti správy hranic, a domnívá se, že rozvojová pomoc by měla účinně řešit základní příčiny migrace;

Odvětvová spolupráce

77.  naléhavě žádá Komisi, aby pro každý sektor předložila ucelené strategie s cílem zajistit rozsáhlý rozvoj ve všech oblastech spolupráce s Afghánistánem;

78.  požaduje, aby bylo vyvinuto úsilí s cílem využít zkušenosti EU v oblasti účinného budování kapacit a reformy veřejné správy a veřejné služby; zdůrazňuje, že je naléhavě nutné zlepšit správu v oblasti zdanění; vyzývá k podpoře organizací občanské společnosti při plném respektování jejich odlišného etnického, náboženského, sociálního či politického původu;

79.  zdůrazňuje skutečnost, že zemědělství představuje 50 % příjmů pro obyvatelstvo Afghánistánu a čtvrtinu jeho HDP; konstatuje, že EU se zavázala vynaložit v letech 2014 až 2020 prostředky ve výši 1,4 miliardy EUR na rozvojové projekty ve venkovských oblastech; dále konstatuje, že tyto projekty mají zásadní význam pro to, aby zemědělci nepřešli do šedé ekonomiky;

80.  konstatuje, že 80 % afghánského obyvatelstva se věnuje samozásobitelskému zemědělství v prostředí pro zemědělství nevhodném, se špatnými metodami zavlažování; podporuje posílení úsilí o zajištění potravinového zabezpečení;

81.  se znepokojením bere na vědomí stávající sucho v Afghánistánu, které je nejhorší v posledních desetiletích a které ohrožuje lidi, hospodářská zvířata a zemědělství; dále je znepokojen častými přírodními katastrofami, jako jsou bleskové povodně, zemětřesení, sesuvy půdy a drsné zimy;

82.  se znepokojením konstatuje, že škody na zemědělských produktech, jako je pšenice, mohou vést k vysídlení, chudobě, hladovění a v některých případech přesunu na černý trh a že tři miliony lidí jsou mimořádně ohroženy z hlediska potravinového zabezpečení a ztráty živobytí;

83.  uznává, že přesun větší části hodnotového řetězce zpracování potravin zpět do Afghánistánu by mohl zvýšit příjmy pro rodiny, zlepšit potravinové zabezpečení, snížit náklady na potraviny a poskytnout více pracovních příležitostí;

84.  vyzývá EU, aby pokračovala ve svém úsilí zlepšit zdravotní péči v Afghánistánu, a zdůrazňuje význam očkování pro všechny obyvatele, zejména však pro ty, kteří jsou obzvláště zranitelní vůči nemocem, například děti;

85.  vítá skutečnost, že primární přístup ke zdravotní péči vzrostl z 9 % na více než 57 % a že se očekávaná délka dožití zvýšila ze 44 na 60 let a že tato zlepšení byla umožněna příspěvky od EU, jednotlivých členských států a mezinárodního společenství; vzhledem k těmto úspěchům uznává, že je třeba učinit ještě více pro to, aby se nadále zvyšovala očekávaná délka života a snížila míra úmrtnosti rodiček i novorozenců;

86.  důrazně odsuzuje korupční praktiky v afghánském systému zdravotní péče, jako je dovoz nelegálních léčivých přípravků, a naléhavě žádá EU, aby i nadále vyvíjela tlak na afghánskou vládu, aby podnikla další kroky k předcházení takovýmto korupčním praktikám;

87.  znovu připomíná potřebu vyškolených zdravotnických pracovníků v Afghánistánu a vybízí EU a její členské státy, aby i nadále přiváděly odborníky z oblasti zdravotní péče za účelem odborné přípravy místních lékařů a studentů medicíny;

88.  konstatuje, že obchodování s lidmi a převaděčství migrantů poškozují všechny zúčastněné strany, zejména afghánskou společnost; vyzývá k rychlému provedení stávajících dohod, včetně výměny informací, s cílem odstranit nadnárodní zločinecké sítě, které těží z nestability a slabých institucí;

Provedení dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje

89.  vítá dohodu o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje jako první smluvní vztah mezi EU a Afghánistánem;

90.  poukazuje na to, že dohoda o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje je základem pro rozvoj vztahů v různých oblastech, jako je právní stát, zdravotnictví, rozvoj venkova, vzdělávání, věda a technika, jakož i opatření v boji proti korupci, praní peněz, financování terorismu, organizované trestné činnosti a drogám a opatření v oblasti migrace, jaderné bezpečnosti, nešíření zbraní hromadného ničení a změny klimatu;

91.  vítá zřízení orgánů společné spolupráce na výkonné úrovni s důrazem na pořádání pravidelných dialogů o politických otázkách zahrnujících lidská práva, zejména práva žen a dětí, která jsou nezbytným prvkem této dohody, a řešení problémů a vytváření příležitostí pro silnější partnerství;

92.  vyjadřuje znepokojení nad tím, že v dohodě o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje chybí ustanovení o společné parlamentní kontrole jejího provádění; podporuje úlohu Evropského parlamentu, parlamentů členských států a parlamentu Afghánistánu při sledování provádění dohody o spolupráci v oblasti partnerství a rozvoje;

93.  bere na vědomí, že od září roku 2017 nahrazuje EU zvláštního zástupce EU v Afghánistánu zvláštním vyslancem začleněným do struktury ESVČ;

94.  vyjadřuje politování nad tím, že Rada před přijetím tohoto kroku přistoupila k rozhodnutí o prozatímním uplatňování v oblastech, které jsou předmětem souhlasu Parlamentu, zejména pak kapitoly o spolupráci v oblasti obchodu a investic, která spadá do výlučné pravomoci EU, namísto aby požadovala ratifikaci v rané fázi procesu; domnívá se, že toto rozhodnutí je v rozporu se zásadou loajální spolupráce zakotvenou v čl. 4 odst. 3 SEU a oslabuje zákonná práva a povinnosti Parlamentu;

o
o   o

95.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, zvláštnímu vyslanci EU pro Afghánistán, vládám a parlamentům členských států a Islámské republiky Afghánistán.

(1) Úř. věst. L 67, 14.3.2017, s. 3.
(2) Přijaté texty, P8_TA-PROV(2019)0169.
(3) Úř. věst. C 65, 19.2.2016, s. 133.
(4) Úř. věst. C 169 E, 15.6.2012, s. 108.
(5) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 55.
(6) Úř. věst. C 378, 9.11.2017, s. 73.
(7) Úř. věst. C 349, 17.10.2017, s. 41.
(8) Úř. věst. C 366, 27.10.2017, s. 129.
(9) Úř. věst. C 66, 21.2.2018, s. 17.
(10) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 39.
(11) Úř. věst. C 337, 20.9.2018, s. 48.
(12) Úř. věst. C 369, 11.10.2018, s. 85.
(13) Rozhodnutí Rady ze dne 10. listopadu 2011 (16146/11 a 16147/11).
(14) Informační zpráva úřadu EASO o zemi původu, Bezpečnostní situace v Aghánistánu – aktualizováno, květen 2018), https://coi.easo.europa.eu/administration/easo/PLib/Afghanistan-security_situation_2018.pdf
(15) Generální inspektor USA se zvláštním určením pro rekonstrukci Afghánistánu (SIGAR), čtvrtletní zpráva určená Kongresu USA, 30. října 2018, https://www.sigar.mil/pdf/quarterlyreports/2018-10-30qr.pdf
(16) https://www.unodc.org/unodc/en/frontpage/2018/May/last-years-record-opium-production-in-afghanistan-threatens-sustainable-development--latest-survey-reveals.html


Účast Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska na činnosti agentury eu-LISA ***
PDF 133kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Ujednání mezi Evropskou unií na jedné straně a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o účasti těchto států na činnosti v Evropské agentuře pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva jménem Unie (15832/2018 – C8-0035/2019 – 2018/0316(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0171A8-0081/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15832/2018),

–  s ohledem na návrh Ujednání mezi Evropskou unií a Norským královstvím, Islandskou republikou, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím (12367/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 74, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), čl. 78 odst. 2 písm. e), čl. 79 odst. 2 písm. c), čl. 82 odst. 1 písm. d), čl. 85 odst. 1, čl. 87 odst. 2 písm. a), čl. 88 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0035/2018),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0081/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením ujednání;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Norského království, Islandské republiky, Švýcarské konfederace a Lichtenštejnského knížectví.


Oblast působnosti a mandát zvláštních zástupců EU
PDF 172kWORD 50k
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ohledně rozsahu a mandátu zvláštních zástupců EU (2018/2116(INI))
P8_TA-PROV(2019)0172A8-0171/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na články 2, 3, 6, 21, 33 a 36 Smlouvy o Evropské unii,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady ze dne 26. července 2010 o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost(1),

–  s ohledem na prohlášení místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku o politické odpovědnosti(2),

–  s ohledem na výroční zprávu vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pro Evropský parlament o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky,

–  s ohledem na výroční zprávy EU o lidských právech a demokracii ve světě,

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 20. listopadu 2002 mezi Evropským parlamentem a Radou o přístupu Evropského parlamentu k citlivým informacím Rady v oblasti bezpečnostní a obranné politiky,

–  s ohledem na pokyny pro jmenování, mandát a financování zvláštních zástupců EU ze dne 9. července 2007 a na přípis Rady (7510/14) ze dne 11. března 2014,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 8. července 2010 o návrhu rozhodnutí Rady o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost(3),

–  s ohledem na globální strategii pro zahraniční a bezpečnostní politiku Evropské unie, kterou dne 28. června 2016 představila místopředsedkyně, vysoká představitelka, a na následné zprávy o provádění,

–  s ohledem na obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbicky, homosexuálně, bisexuálně, transsexuálně a intersexuálně orientovanými (LGBTI) osobami, které přijala Rada v roce 2013,

–  s ohledem na Helsinský závěrečný akt Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě z roku 1975 jakožto základní dokument pro evropské a širší regionální bezpečnostní uspořádání a s ohledem na všechny zásady v něm uvedené,

–  s ohledem na svá usnesení o výročních zprávách vysoké představitelky Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pro Evropský parlament o provádění společné zahraniční a bezpečnostní politiky,

–  s ohledem na svá usnesení o výročních zprávách EU o lidských právech a demokracii ve světě,

–  s ohledem na doporučení Evropského parlamentu ze dne 15. listopadu 2017 Radě, Komisi a ESVČ k Východnímu partnerství před summitem konaným v listopadu 2017(4),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o řešení případů porušování lidských práv v kontextu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti, včetně genocidy(5),

–  s ohledem na svá usnesení o Ukrajině, která vyzývají ke jmenování zvláštních zástupců EU pro Krym a oblast Donbasu,

–  s ohledem na své doporučení Radě ze dne 13. června 2012 týkající se zvláštního zástupce EU pro lidská práva(6),

–  s ohledem na články 110 a 113 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0171/2019),

A.  vzhledem k tomu, že EU má ambici stát se silným globálním hráčem nejen v ekonomickém, ale i politickém smyslu, a že skrze svou činnost a politiku usiluje o příspěvek k zachování mezinárodního míru a bezpečnosti, jakož i světového uspořádání založeného na pravidlech;

B.  vzhledem k tomu, že zvláštní zástupce EU (dále jen „zvláštní zástupci“) jmenuje Rada na návrh místopředsedkyně Komise, vysoké představitelky, přičemž jejich úkolem je prosazovat konkrétní tematicky či zeměpisně zaměřené cíle politické nebo bezpečnostní povahy; vzhledem k tomu, že zvláštní zástupci se ukázali být cenným a flexibilním nástrojem diplomacie EU, neboť mohou EU personalizovat a zastupovat na klíčových místech a v klíčových situacích za podpory všech členských států; vzhledem k tomu, že flexibilita jejich mandátu činí ze zvláštních zástupců operační nástroje, které lze bez prodlení použít v případech, kdy vzniknou obavy ve vztahu k určitým zemím nebo určité problematice;

C.  vzhledem k tomu, že díky svému častému nasazení v terénu se zvláštní zástupci nacházejí ve výhodné pozici pro navázání dialogu s občanskou společností a místními subjekty i pro provádění šetření na místě; vzhledem k tomu, že tato přímá zkušenost jim umožňuje konstruktivním způsobem přispívat k utváření politik a strategií;

D.  vzhledem k tomu, že v současnosti má EU pět regionálních zvláštních zástupců (pro oblast Afrického rohu, Sahelu, střední Asie, pro blízkovýchodní mírový proces a pro jižní Kavkaz a krizi v Gruzii), dva zvláštní zástupce pro konkrétní země (Kosovo a Bosnu a Hercegovinu) a jednoho tematického zvláštního zástupce pro lidská práva;

E.  vzhledem k tomu, že mezi zvláštními zástupci jsou ženy v současnosti dvě;

F.  vzhledem k tomu, že díky „dvojí funkci“ jsou zvláštní zástupci s mandátem pro konkrétní zemi zároveň vedoucími příslušné delegace EU, což přispělo k ucelenosti a účinnosti přítomnosti EU v zahraničí; vzhledem k tomu, že jmenování dalších zvláštních zástupců pro konkrétní země musí být v souladu se strategií EU pro vnější činnost vzhledem k posílení delegací EU prostřednictvím Lisabonské smlouvy, která jim svěřila odpovědnost za koordinaci veškeré činnosti EU přímo na místě, včetně opatření SZBP;

G.  vzhledem k tomu, že existují další vysoce prioritní oblasti a konflikty, mimo jiné i v bezprostředním sousedství EU, jež si žádají zvláštní pozornost, více zapojení a zviditelnění EU, například pokud jde o ruskou agresi proti Ukrajině a protiprávní okupaci Krymu;

H.  vzhledem k tomu, že se zvláštní zástupci projevili jako užiteční zejména při vedení politických dialogů na vysoké úrovni a jako schopní zastihnout vysoce postavené partnery v situacích z politického hlediska citlivých;

I.  vzhledem k tomu, že zvláštní zástupci jsou financováni z rozpočtu SZBP, o čemž spolurozhoduje Parlament, a že jsou za plnění rozpočtu odpovědni Komisi;

J.  vzhledem k tomu, že místopředsedkyně, vysoká představitelka přislíbila, že vyhoví žádostem Evropského parlamentu o uspořádání slyšení s nově jmenovanými zvláštními zástupci, než nastoupí do funkce, a že zprostředkuje pravidelná informační vystoupení zvláštních zástupců v Parlamentu;

K.  vzhledem k tomu, že zvláštní zástupci jsou vybíráni z jednotlivců, kteří v minulosti ve své zemi či v mezinárodních organizacích zastávali vedoucí diplomatické nebo politické funkce; vzhledem k tomu, že se při výkonu svého mandátu těší vysokému stupni flexibility a volnosti rozhodování, což může být prospěšné k dosažení stanovených cílů, realizaci strategií a vytváření přidané hodnoty EU;

L.  vzhledem k tomu, že klíčovou rolí zvláštních zástupců je přispívat k jednotě, ucelenosti, soudržnosti a účinnosti vnější činnosti EU a její reprezentace; vzhledem k tomu, že prokazují zájem EU o určitou zemi, region či tematickou oblast, posilují její viditelnost a přispívají k provádění příslušné unijní strategie nebo politiky zaměřené na zemi, region či problematiku v rámci svého mandátu;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

Mandát

Nástroje

Osobnostní profil

Oblast působnosti

Interakce a spolupráce

   a) představit strategickou úvahu ohledně využití, úlohy, mandátů a příspěvku zvláštních zástupců s ohledem na provádění globální strategie EU;
   b) zajistit, aby byli zvláštní zástupci jmenováni pouze tehdy, přinese-li využití tohoto nástroje jasnou přidanou hodnotu, tzn. pokud jejich úkoly nemohou účinně plnit stávající struktury v rámci ESVČ, včetně delegací EU, či v rámci Komise;
   c) zajistit rovněž, aby byli zvláštní zástupci EU primárně využíváni k vystupňování úsilí EU v oblasti prevence a řešení konfliktů, k provádění unijních strategií, zejména pomocí zprostředkování a usnadnění dialogu, a k dosahování cílů politiky EU v konkrétních tematických oblastech, a to vše v rámci vnějších vztahů a při respektování mezinárodního práva;
   d) vyvarovat se proliferaci zvláštních zástupců a roztříštěnosti jejich mandátů, jež by zapříčinila překrývání jejich činnosti s působením jiných orgánů EU a vedla by ke zvýšeným nákladům na koordinaci;
   e) zajistit, aby se mandát a činnost zvláštních zástupců při prevenci a řešení konfliktů a zprostředkování jednání v jejich průběhu na regionální úrovni řídily zásadami mezinárodního práva v podobě vytyčené v Helsinském závěrečném aktu z roku 1975 a dalších zásadních normách mezinárodního práva, naplňovaly zásadu smírného řešení sporů coby klíčový prvek evropského bezpečnostního uspořádání, jak je zdůrazněno v globální strategii EU, a byly v souladu se všemi pravidly a politikami přijatými EU ve vztahu k danému regionu či konfliktu v rámci svěřeného mandátu;
   f) zvážit veškeré možné způsoby, jak posílit úlohu zvláštních zástupců jako účinného nástroje vnější politiky EU schopného utvářet a rozvíjet iniciativy zahraniční politiky EU a podporovat synergické vazby, zvláště zajištěním toho, aby se mohli volně pohybovat po oblastech zahrnutých do jejich mandátu, včetně oblastí konfliktu, za účelem účinného naplňování svěřených úkolů;
   g) zajistit vyšší transparentnost a zviditelnění práce zvláštních zástupců, mimo jiné skrze zveřejňování zpráv o návštěvách zemí, pracovním programu a prioritách i vytvořením samostatných internetových stránek, které umožní veřejný dohled nad jednáním zvláštních zástupců;
   h) posílit přínos vytvářející přidanou hodnotu zvláštních zástupců, především legitimitu postavenou na podpoře místopředsedkyně, vysoké představitelky a členských států, regionální/tematickou odpovědnost či odpovědnost ve vztahu k dané zemi, politickou váhu, flexibilitu i přítomnost a viditelnost EU v partnerských zemích, čímž se vylepší obraz Unie coby efektivního hráče na mezinárodním poli;
   i) povolit odpovídající délku mandátu, která vytvoří perspektivu umožňující přijetí kvalifikovaných odborníků a naplňování mandátu, stejně jako budování důvěry u partnerů, vytváření sítí a ovlivňování procesů; zajistit pravidelný přezkum v souladu s vývojem v zemi/regionu nebo s ohledem na příslušný subjekt a rovněž umožnit prodloužení mandátu, budou-li to okolnosti vyžadovat;
   j) přispívat k realizaci politiky či strategie EU určené pro oblast mandátu a k utváření nebo revizi strategií či politik;
   k) zajistit, aby prevence a řešení konfliktů, zprostředkování a usnadňování dialogu, stejně jako základní svobody, lidská práva, demokracie, právní stát a rovnost žen a mužů, byly nahlíženy jako horizontální priority, a tedy i coby ústřední prvky mandátu zvláštních zástupců, a aby bylo zajištěno řádné podávání zpráv o opatřeních učiněných v těchto oblastech;
   l) vyžadovat hodnocení a sledování dosažených výsledků a zaznamenaných překážek, určení klíčových výzev, předávání podnětů pro tvorbu politiky a posuzování koordinace činnosti zvláštních zástupců s dalšími unijními aktéry ve prospěch výměny osvědčených postupů mezi zvláštními zástupci a rovněž provádět hodnocení výkonnosti a zvážit obnovení a přezkum mandátů;
   m) zajistit soulad mandátu pro střední Asii se strategií EU pro střední Asii z roku 2007, která byla revidována v roce 2015 s cílem zvýšit efektivnost Unie a přispět k jejímu zviditelnění v tomto regionu;
   n) zavést pro zvláštní zástupce široké přechodné období za účelem zajištění nejvyššího možného stupně etických norem pro případ střetu zájmů;
   o) zajistit, aby byl parlamentní Výbor pro zahraniční věci zapojen do vymezování nového a širšího mandátu zvláštních zástupců;
   p) zachovat flexibilitu a autonomii, jichž v současnosti požívají zvláštní zástupci jako výrazný prvek SZBP se samostatným zdrojem financování a privilegovaným vztahem s Radou; zároveň však posílit koordinaci a informační vazby s příslušnými výkonnými ředitelstvími ESVČ (regionální, tematické, SBOP a reakce na krize) a s příslušnými GŘ Komise; zajistit hladký a transparentní postup pro jmenování a potvrzení;
   q) odstranit nedostatky v zachování institucionální paměti a kontinuity mezi odcházejícími a příchozími zvláštními zástupci zvýšením logistické a administrativní podpory ze strany ESVČ, včetně archivace, a prostřednictvím toho, že budou do týmů zvláštních zástupců primárně přidělováni poradci pro politiky z ESVČ a z dalších orgánů EU;
   r) jmenovat do funkce zvláštních zástupců osoby s rozsáhlými diplomatickými a politickými zkušenostmi a odpovídajícím profilem s cílem zajistit, aby měli především politickou váhu nutnou k vybudování vztahů a vzájemné důvěry s partnery na vysoké úrovni; vybírat pro tyto účely z osobností s politickými a diplomatickými zkušenostmi z celé EU; respektovat přitom genderovou a zeměpisnou vyváženost; zajistit, aby rozhodnutí jmenovat určitou osobu do funkce bylo učiněno transparentním způsobem a až poté, co bude potvrzena přípustnost kandidáta, zejména pokud jde o jakýkoli možný střet zájmů a o zajištění toho, aby kandidát splňoval normy etického jednání;
   s) zajistit, aby jmenování jakéhokoli zvláštního zástupce mohlo být potvrzeno až poté, co jeho osobu kladně vyhodnotí parlamentní Výbor pro zahraniční věci;
   t) více usnadňovat přístup k informacím a odůvodněním týkajícím se vybraných uchazečů;
   u) zacílit mandáty zvláštních zástupců na zlepšení regionální bezpečnosti a na prevenci a řešení konfliktů, zejména usnadněním dialogu a zprostředkováním, kde může zapojení EU přinést přidanou hodnotu; zajistit, aby v případě tematického zaměření jmenování zvláštního zástupce nekopírovalo nebo neoslabovalo úlohu Komise a ESVČ;
   v) s ohledem na úlohu zvláštních zástupců jakožto zvláštního diplomatického nástroje v rámci vnější činnosti EU a na význam stability v evropském sousedství vybídnout zvláštní zástupce k navazování užších vztahů se zeměmi zasaženými vleklými konflikty, a to s důrazem na skutečnost, že je velmi zapotřebí přispět pomocí zvláštních zástupců k smírnému řešení konfliktů v sousedství EU,
   w) uvítat jmenování nového zvláštního zástupce EU pro lidská práva a vyjádřit uznání předchozímu držiteli této funkce, který úspěšně naplnil svou úlohu zvýšit efektivitu a viditelnost lidskoprávní politiky EU; konstatuje, že kompetence této funkce byly rozšířeny tak, aby zahrnovaly podporu dodržování mezinárodního humanitárního práva a podporu mezinárodního trestního soudnictví;
   x) posílit kapacitu a úlohu zvláštního zástupce EU pro lidská práva s ohledem na skutečnost, že tato pozice má mandát s celosvětovou působností, a proto v sobě zahrnuje a žádá si politický dialog s třetími zeměmi, příslušnými partnery, obchodní sférou, občanskou společností a mezinárodními a regionálními organizacemi, jakož i opatření na příslušných mezinárodních fórech;
   y) postupně ukončovat mandáty stávajících zvláštních zástupců pro určité země se zohledněním toho, že je důležité podstatně nenavyšovat počet zvláštních zástupců, aby se neoslabovalo jejich specifické postavení, a zvážit při všeobecném rozdělování povinností v příští Komisi a ESVČ, zda nemají být jmenování regionální zvláštní zástupci; zvážit jmenování zvláštních zástupců s tematickým zaměřením na mezinárodní koordinaci boje proti změně klimatu, na mezinárodní humanitární právo a mezinárodní soudnictví a na odzbrojení a nešíření zbraní a v posledním uvedeném případě nahradit zvláštního vyslance EU pro tuto oblast;
   z) jmenovat nového zvláštního zástupce pro Ukrajinu s úzkým zaměřením na Krym a Donbas, který bude odpovědný za monitorování stavu lidských práv na okupovaných územích, naplňování Minských dohod, snižování napětí v Azovském moři a prosazování práv vnitřně vysídlených osob, k čemuž Parlament vyzval ve svých usneseních;
   aa) prohloubit interakci a koordinaci zvláštních zástupců s různými orgány EU, občanskou společností a členskými státy v zájmu zajištění maximální součinnosti a jednotného zapojení všech aktérů; posílit zapojení zvláštních zástupců do systému EU pro včasné varování před konflikty; zajistit, aby nedocházelo k překrývání působnosti s jinými vysoce postavenými diplomatickými funkcemi, jako jsou zvláštní vyslanci EU; a zajistit spolupráci s dalšími obdobně uvažujícími partnery a vyslanci, mimo jiné i těmi, kteří jsou jmenováni prostřednictvím OSN, NATO a USA;
   ab) vzhledem k tomu, že Evropský parlament je spolunormotvůrcem civilní části rozpočtu pro SZBP, jež je spravována službou FPI, posílit dohled Parlamentu nad činností zvláštních zástupců a zvýšit úroveň jejich odpovědnosti a transparentnosti jejich práce, přičemž je třeba připomenout, že tohoto cíle může být dosaženo pravidelným sdílením informací o plnění mandátu zvláštních zástupců, o jejich práci, úspěších a obtížích, jimž čelí, a to pomocí pravidelných schůzek a výměn názorů, pořádaných přinejmenším každý rok, mezi zvláštními zástupci a orgány EP, zejména Výborem pro zahraniční věci, Podvýborem pro lidská práva a Podvýborem pro bezpečnost, stejně jako systematickým sdílením zpráv a strategií pro konkrétní země, které zvláštní zástupci zasílají Politickému a bezpečnostnímu výboru Rady a ESVČ, s Evropským parlamentem; a za tímto účelem trvat na tom, aby tyto dokumenty byly začleněny do interinstitucionální dohody v oblasti SZBP;
   ac) motivovat k interakci a usnadňovat dialog s občanskou společností a občany v regionech působnosti zvláštních zástupců v rámci preventivní diplomacie a mediačního procesu a rovněž v zájmu zviditelnění EU; zejména zajistit, aby zvláštní zástupci dávali najevo aktivní kroky ve prospěch subjektů občanské společnosti, obhájců lidských práv nebo osob projevujících nesouhlas potenciálně ohrožovaných či omezovaných ze strany místních orgánů;

2.  doporučuje, aby příští Evropský parlament požadoval od nového místopředsedy, vysokého představitele, aby přijal závazek, že během prvních šesti měsíců svého mandátu předloží strategickou úvahu o využívání zvláštních zástupců v kontextu provádění globální strategie v souladu s výše uvedenými zásadami a doporučeními;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi, místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a zvláštním zástupcům EU.

(1) Úř. věst. L 201, 3.8.2010, s. 30.
(2) Úř. věst. C 210, 3.8.2010, s. 1.
(3) Úř. věst. C 351 E, 2.12.2011, s. 454.
(4) Úř. věst. C 356, 4.10.2018, s. 130.
(5) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 69.
(6) Úř. věst. C 332 E, 15.11.2013, s. 114.


Požadavky na přístupnost u výrobků a služeb ***I
PDF 416kWORD 126k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se požadavků na přístupnost u výrobků a služeb (COM(2015)0615 – C8-0387/2015 – 2015/0278(COD))
P8_TA-PROV(2019)0173A8-0188/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2015)0615),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0387/2015),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. května 2016(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví a Petičního výboru (A8-0188/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, pokud svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo bude mít v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb

P8_TC1-COD(2015)0278


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu sblížením právních a správních předpisů členských států, pokud jde o požadavky na přístupnost u určitých výrobků a služeb zejména tím, že odstraní překážky volného pohybu některých přístupných výrobků a služeb vyplývající z rozdílných požadavků na přístupnost v členských státech a vzniku těchto překážek předchází. Zvýšila by se tím dostupnost přístupných výrobků a služeb na vnitřním trhu a zlepšila přístupnost relevantních informací.

(2)  Poptávka po přístupných výrobcích a službách je vysoká a počet osob se zdravotním postižením ▌podle prognóz výrazně poroste. Prostředí, ve kterém jsou výrobky a služby přístupnější, umožňuje vytvořit společnost více podporující začlenění a usnadňuje osobám se zdravotním postižením nezávislý život. V této souvislosti je zapotřebí mít na paměti, že výskyt zdravotního postižení je v Unii častější u žen než u mužů.

(3)  Tato směrnice vymezuje osoby se zdravotním postižením v souladu s Úmluvou Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením přijatou dne 13. prosince 2006 (dále jen „úmluva OSN“), jíž je Unie stranou od 21. ledna 2011 a kterou ratifikovaly všechny členské státy. Úmluva OSN stanoví, že „osoby se zdravotním postižením zahrnují osoby s dlouhodobým fyzickým, duševním, mentálním nebo smyslovým postižením, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními“. Tato směrnice podporuje plné a účinné rovnoprávné zapojení tím, že zlepšuje přístup k běžným výrobkům a službám, jež díky svému výchozímu návrhu či koncepci nebo následné úpravě reagují na zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením.

(4)  Tato směrnice by rovněž byla přínosem pro další osoby s funkčním omezením, jako jsou starší lidé, těhotné ženy nebo cestující se zavazadly. Pojem „osoby s funkčním omezením“ podle této směrnice zahrnuje osoby, které mají trvalé nebo dočasné fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, postižení související s věkem nebo jiné omezení tělesných funkcí nebo struktur, které v interakci s různými překážkami omezuje jejich přístup k výrobkům a službám, což vede k situaci, která vyžaduje přizpůsobení těchto výrobků a služeb jejich zvláštním potřebám.

(5)  Rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států v otázce přístupnosti výrobků a služeb pro ▌osoby se zdravotním postižením vytvářejí překážky volného pohybu výrobků a služeb ▌a narušují účinnou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. U některých výrobků a služeb se po vstupu úmluvy OSN v platnost tyto rozdíly v Unii pravděpodobně prohloubí. Obzvláště jsou těmito překážkami dotčeny hospodářské subjekty, zejména malé a střední podniky.

(6)  Rozdíly ve vnitrostátních požadavcích na přístupnost odrazují zejména podnikatele, malé a střední podniky a ▌mikropodniky od podnikání mimo jejich vlastní domácí trhy. Vnitrostátní, či dokonce regionální nebo místní požadavky na přístupnost, které členské státy zavedly, se v současné době liší co do rozsahu i míry podrobnosti. Tyto rozdíly mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a růst, a to kvůli dodatečným nákladům vzniklým při vývoji a uvádění přístupných výrobků a služeb na jednotlivé vnitrostátní trhy.

(7)  Spotřebitelé přístupných výrobků a ▌služeb a podpůrných technologií se potýkají s vysokými cenami, které jsou důsledkem omezené hospodářské soutěže mezi dodavateli. Roztříštěnost vnitrostátních předpisů snižuje potenciální přínos, který by přineslo sdílení zkušeností s reakcí na společenský a technologický vývoj s partnery na vnitrostátní a mezinárodní úrovni.

(8)  Sbližování vnitrostátních opatření na úrovni Unie je proto nezbytné pro řádné fungování vnitřního trhu, aby se ukončila roztříštěnost trhu s přístupnými výrobky a službami, aby se vytvořily úspory z rozsahu, aby se usnadnil přeshraniční obchod a mobilita, jakož i aby se pomohlo hospodářským subjektům soustředit zdroje na inovace, a nikoli na ▌pokrytí nákladů spojených s roztříštěnými ▌právními předpisy v Unii.

(9)  Výhody harmonizace požadavků na přístupnost pro vnitřní trh prokázalo uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU(5) týkající se výtahů a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009(6) v oblasti dopravy.

(10)  V prohlášení č. 22 o osobách se zdravotním postižením připojeném k Amsterodamské smlouvě souhlasila konference zástupců vlád členských států s tím, že při přípravě opatření podle článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie zohlední orgány Unie potřeby osob se zdravotním postižením.

(11)  Hlavním cílem sdělení Komise ze dne 6. května 2015 nazvaného „Strategie pro jednotný digitální trh v Evropě“ je zajistit udržitelný hospodářský a sociální přínos propojeného jednotného digitálního trhu, a tím usnadnit obchodování a podpořit zaměstnanost v Unii. Spotřebitelé v Unii dosud nemohou plně využít cen a možností výběru, které jednotný trh může nabídnout, neboť přeshraniční online transakce jsou stále velmi omezené. Roztříštěnost rovněž omezuje poptávku po přeshraničních transakcích v elektronickém obchodu. Je také zapotřebí koordinovaná akce k zajištění toho, aby ▌elektronický obsah, služby elektronických komunikací a přístup k audiovizuálním mediálním službám byly plně dostupné osobám se zdravotním postižením. Proto je nezbytné harmonizovat požadavky na přístupnost na jednotném digitálním trhu a zajistit, aby jeho výhod mohli využívat všichni občané Unie, bez ohledu na své schopnosti.

(12)  Poté, co se Unie stala smluvní stranou úmluvy OSN, stala se ustanovení této úmluvy nedílnou součástí právního řádu Unie a jsou závazná pro orgány Unie i pro členské státy.

(13)  Úmluva OSN požaduje, aby její strany přijaly příslušná opatření k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením, na rovnoprávném základě s ostatními, k hmotným životním podmínkám, dopravě, informacím a komunikaci, včetně informačních a komunikačních technologií a systémů, a k dalším zařízením a službám dostupným nebo poskytovaným veřejnosti, a to v městských i venkovských oblastech. Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením poukázal na potřebu vytvořit legislativní rámec, který bude obsahovat konkrétní, vymahatelná a časově vázaná kritéria umožňující sledovat postupnou realizaci přístupnosti.

(14)  Úmluva OSN vyzývá své strany, aby prováděly nebo podporovaly výzkum a vývoj a podporovaly dostupnost a využití nových technologií, včetně informačních a komunikačních technologií, kompenzačních pomůcek, zařízení a podpůrných technologií vhodných pro osoby se zdravotním postižením. Úmluva OSN rovněž vyzývá k upřednostňování cenově dostupných technologií.

(15)  Vstupem úmluvy OSN v platnost v právních řádech členských států vyvstává nutnost přijmout další vnitrostátní předpisy v oblasti přístupnosti výrobků a služeb. Bez opatření na úrovni Unie by tyto předpisy dále prohlubovaly rozdíly mezi právními a správními předpisy členských států.

(16)  Proto je nezbytné usnadnit provádění úmluvy OSN v Unii stanovením společných pravidel Unie. Tato směrnice také pomáhá členským státům v jejich úsilí dostát svým národním závazkům, jakož i povinnostem, jež pro ně vyplývají z úmluvy OSN, pokud jde o přístupnost, harmonizovaným způsobem.

(17)  Sdělení Komise ze dne 15. listopadu 2010 nazvané „Evropská strategie pro pomoc osobám se zdravotním postižením 2010–2020: Obnovený závazek pro bezbariérovou Evropu “ identifikuje v souladu s úmluvou OSN přístupnost jako jednu z osmi oblastí, kde je potřeba podniknout kroky, uvádí, že je základním předpokladem pro zapojení do společnosti, a klade si za cíl zajistit přístupnost výrobků a služeb.

(18)  Určení výrobků a služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, vychází z šetření provedeného při přípravě posouzení dopadů, které identifikovalo výrobky a služby významné ▌pro osoby se ▌zdravotním postižením, ▌ pro něž členské státy přijaly nebo pravděpodobně přijmou rozdílné vnitrostátní požadavky na přístupnost, jež narušují fungování vnitřního trhu.

(19)  V zájmu zajištění přístupnosti služeb spadajících do oblasti působnosti této směrnice by se na výrobky používané při poskytování těchto služeb, s nimiž spotřebitel přichází do styku, měly rovněž vztahovat použitelné požadavky na přístupnost ▌stanovené v této směrnici.

(20)  Přístupnost služby by neměla být ohrožena ani v případě, že je k této službě nebo její části smluvně zavázána třetí strana, a poskytovatelé této služby by měli plnit povinnosti stanovené v této směrnici. Poskytovatelé služeb by rovněž měli zajistit řádnou a soustavnou odbornou přípravu svých pracovníků, tak aby zajistili, že se vyznají ve způsobech používání přístupných výrobků a služeb. Odborná příprava by měla zahrnovat otázky, jako je poskytování informací, poradenství a reklama.

(21)  Požadavky na přístupnost by měly být zavedeny takovým způsobem, aby představovaly ▌pro hospodářské subjekty a členské státy ▌co nejmenší zátěž.

(22)  Je ▌nezbytné upřesnit požadavky na přístupnost pro uvádění výrobků a služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice, na trh, aby se zajistil jejich volný pohyb na vnitřním trhu.

(23)  Tato směrnice by měla zavést povinné funkční požadavky na přístupnost, které by měly být vyjádřeny formou obecných cílů. Tyto požadavky by měly být dostatečně přesné, aby zakládaly právně závazné povinnosti, a dostatečně podrobné, aby umožňovaly posouzení shody k zajištění řádného fungování vnitřního trhu pro dotčené výrobky a služby, měly by však ponechávat určitý stupeň flexibility, aby byly možné inovace.

(24)  Tato směrnice obsahuje řadu kritérií funkčnosti týkajících se způsobů fungování výrobků a služeb. Tato kritéria by neměla představovat obecnou alternativu k požadavkům na přístupnost stanoveným v této směrnici, ale měla by se používat pouze za velmi specifických okolností. Tato kritéria by se měla vztahovat na specifické funkce nebo vlastnosti výrobků nebo služeb s cílem zajistit jejich přístupnost, pokud se požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici nevztahují na jednu či více těchto specifických funkcí nebo vlastností. Navíc v případě, že požadavek na přístupnost obsahuje specifické technické požadavky a výrobek nebo služba nabízejí alternativní technické řešení těchto technických požadavků, by toto alternativní technické řešení stále mělo být v souladu se souvisejícími požadavky na přístupnost a jeho výsledkem by měla být za použití příslušných kritérií funkčnosti rovnocenná či lepší přístupnost.

(25)  Tato směrnice by se měla vztahovat na hardwarové počítačové systémy pro všeobecné účely určené pro spotřebitele. Aby tyto systémy mohly fungovat přístupným způsobem, měly by být přístupné i jejich operační systémy. Tyto hardwarové počítačové systémy se vyznačují multifunkční povahou a schopností provádět s pomocí vhodného softwaru nejběžnější výpočetní úkony požadované spotřebitelem a jsou určeny k ovládání spotřebiteli. Mezi takové hardwarové počítačové systémy patří osobní počítače včetně stolních počítačů, notebooky, chytré telefony a tablety. Specializované počítače začleněné ve výrobcích spotřební elektroniky pak hardwarové počítačové systémy pro všeobecné účely určené pro spotřebitele nepředstavují. Tato směrnice by se neměla na individuálním základě vztahovat na jednotlivé komponenty se specifickými funkcemi, jako jsou například základní deska nebo paměťový čip, které v takovém systému jsou nebo mohou být používány.

(26)  Do oblasti působnosti této směrnice by měly rovněž spadat platební terminály včetně jejich hardwaru i softwaru a určité interaktivní samoobslužné terminály včetně jejich hardwaru i softwaru, určené k využití při poskytování služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, například bankomaty, automaty pro výdej fyzických lístků a jízdenek opravňujících k přístupu ke službám, jako jsou automaty na výdej jízdenek či letenek, automaty na výdej lístků s pořadovým číslem v bankách, odbavovací automaty a interaktivní samoobslužné terminály poskytující informace, včetně interaktivních informačních obrazovek.

(27)  Z oblasti působnosti této směrnice by však měly být vyloučeny určité interaktivní samoobslužné terminály poskytující informace, které byly instalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel, jelikož tyto terminály tvoří součást těchto vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel, na něž se tato směrnice nevztahuje.

(28)  Tato směrnice by se měla rovněž vztahovat na služby elektronických komunikací včetně tísňových komunikací ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972(7). V současnosti jsou opatření přijímaná členskými státy k umožnění přístupu osobám se zdravotním postižením odlišná a nejsou na celém vnitřním trhu harmonizována. Zajištění uplatňování stejných požadavků na přístupnost v celé Unii povede k úsporám z rozsahu na straně hospodářských subjektů, které působí ve více než jednom členském státě, a usnadní účinný přístup osobám se zdravotním postižením v jejich vlastních členských státech i při cestování mezi členskými státy. Za účelem přístupnosti elektronických komunikací včetně tísňových komunikací by poskytovatelé měli kromě hlasu poskytnout text v reálném čase a služby úplné konverzace, poskytují-li video, a zajistit synchronizaci všech těchto komunikačních prostředků. Kromě splnění požadavků stanovených v této směrnici, v souladu se směrnicí (EU) 2018/1972, by členské státy měly mít možnost určit poskytovatele konverzní služby, kterou by mohly využívat osoby se zdravotním postižením.

(29)  Tato směrnice harmonizuje požadavky na přístupnost u služeb elektronických komunikací a souvisejících výrobků a doplňuje směrnici (EU) 2018/1972, jež stanoví požadavky na rovnocenný přístup a možnost volby pro koncové uživatele se zdravotním postižením. Směrnice (EU) 2018/1972 rovněž stanoví požadavky v rámci povinnosti univerzální služby, které se týkají cenové dostupnosti přístupu k internetu a hlasové komunikace a cenové i obecné dostupnosti souvisejících koncových zařízení a specifických zařízení a služeb pro spotřebitele se zdravotním postižením.

(30)  Tato směrnice by se rovněž měla vztahovat na koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem, určená pro spotřebitele s předpokládaným primárním použitím pro přístup ke službám elektronických komunikací. Pro účely této směrnice by se mělo mít za to, že uvedená zařízení zahrnují zařízení, které je používáno jako součást konfigurace při získávání přístupu k službám elektronických komunikací, např. router nebo modem.

(31)  Pro účely této směrnice by přístup k audiovizuálním mediálním službám měl znamenat skutečnost, že přístup k audiovizuálnímu obsahu je přístupný, stejně jako mechanismy, které uživatelům se zdravotním postižením umožňují použití jejich podpůrných technologií. Služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám by mohly zahrnovat internetové stránky, online aplikace, aplikace na bázi set-top boxů, aplikace ke stažení, služby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací a související přehrávače médií, jakož i televizní služby s internetem. Přístupnost audiovizuálních mediálních služeb upravuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU(8), a to s výjimkou elektronických programových průvodců (EPG), které jsou začleněny do definice služeb poskytujících přístup k audiovizuálním mediálním službám, na něž se vztahuje tato směrnice.

(32)  Co se týče služeb letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících, měla by se tato směrnice vztahovat mimo jiné na poskytování informací o dopravních službách včetně cestovních informací v reálném čase poskytovaných prostřednictvím internetových stránek, služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, interaktivních informačních obrazovkách a interaktivních samoobslužných terminálech, jež cestující se zdravotním postižením k cestování potřebují. Tyto informace by mohly zahrnovat informace o produktech a službách přepravy cestujících nabízených poskytovatelem služeb, informace před cestou, informace během cesty a informace poskytované v případě, že je spoj zrušen nebo je jeho odjezd opožděn. Mezi další informace by mohly patřit také informace o cenách a zvýhodněných nabídkách.

(33)  Tato směrnice by se měla rovněž vztahovat na internetové stránky, služby poskytované na mobilních zařízeních, včetně mobilních aplikací vyvinutých či poskytovaných provozovateli služeb přepravy cestujících, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice, či jejich jménem, služby elektronického systému vydávání lístků a jízdenek, elektronické lístky a jízdenky a interaktivní samoobslužné terminály.

(34)  Vymezení oblasti působnosti této směrnice, pokud jde o leteckou, autobusovou, železniční a vodní přepravu cestujících, by mělo vycházet ze stávajících odvětvových právních předpisů upravujících práva cestujících. V případě některých druhů dopravních služeb, na něž se tato směrnice nevztahuje, by členské státy měly vybízet poskytovatele služeb ke splnění příslušných požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici.

(35)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102(9) již stanoví povinnosti subjektů veřejného sektoru, které poskytují dopravní služby včetně služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy, učinit své internetové stránky přístupnými. Tato směrnice stanoví výjimky pro mikropodniky, které poskytují služby včetně služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy. Navíc tato směrnice obsahuje povinnosti ohledně zajištění přístupnosti internetových stránek elektronického obchodování. Jelikož tato směrnice ukládá velké většině soukromých poskytovatelů dopravních služeb povinnost zpřístupnit své internetové stránky při online prodeji lístků a jízdenek, není nutné zavádět do ní další požadavky na internetové stránky poskytovatelů služeb městské a příměstské dopravy a poskytovatelů služeb regionální dopravy.

(36)  Některé prvky požadavků na přístupnost, zejména v souvislosti s poskytováním informací podle této směrnice, jsou již upraveny stávajícími právními předpisy Unie v oblasti přepravy cestujících. Patří mezi ně prvky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004(10), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006(11), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007(12), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010(13) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011(14). Patří sem i příslušné akty přijaté na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES(15). V zájmu zajištění konzistentnosti právní úpravy by se měly požadavky na přístupnost stanovené ve zmíněných nařízeních a aktech uplatňovat jako doposud. Stávající požadavky by však byly doplněny o dodatečné požadavky stanovené touto směrnicí, jež zlepší fungování vnitřního trhu v oblasti dopravy a budou představovat zlepšení ve prospěch osob se zdravotním postižením.

(37)  Tato směrnice by se neměla vztahovat na některé prvky dopravních služeb, pokud jsou poskytovány mimo území členských států, a to ani v případě, že služba směřuje na trh Unie. V případě těchto prvků by provozovatelé služeb přepravy cestujících měli mít pouze povinnost zajistit splnění požadavků stanovených v této směrnici v té části služby, která je nabízena na území Unie. V případě letecké přepravy by však letečtí dopravci v Unii měli zajistit splnění použitelných požadavků stanovených v této směrnici též na letech odlétajících z letiště nacházejícího se ve třetí zemi a letících na letiště nacházející se na území členského státu. Dále by všichni letečtí dopravci včetně těch, kteří nemají v Unii licenci, měli zajistit splnění použitelných požadavků stanovených v této směrnici v případech, kdy lety odlétají z území Unie a přilétají na území třetí země.

(38)  Městské orgány by měly být vybízeny k tomu, aby začlenily bezbariérovou přístupnost ke službám městské dopravy do svých plánů udržitelné městské mobility a pravidelně zveřejňovaly seznamy osvědčených postupů týkajících se bezbariérové přístupnosti k městské hromadné dopravě a mobilitě.

(39)  Cílem právních předpisů Unie týkajících se bankovních a finančních služeb je ochrana spotřebitelů těchto služeb a jejich informovanost po celé Unii, tyto předpisy však nezahrnují požadavky na přístupnost. S cílem umožnit osobám se zdravotním postižením využívat tyto služby v celé Unii, a to i podle možností prostřednictvím internetových stránek a služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, včetně mobilních aplikací, činit informovaná rozhodnutí a dodat jim pocit jistoty, že jsou dostatečně chráněny za rovnocenných podmínek jako ostatní spotřebitelé, jakož i zajistit rovné podmínky pro poskytovatele služeb, by tato směrnice měla stanovit obecné požadavky na přístupnost určitých bankovních a finančních služeb poskytovaných spotřebitelům.

(40)  Příslušné požadavky na přístupnost by se měly vztahovat také na metody identifikace, elektronické podpisy a platební služby, jelikož jsou k realizaci spotřebitelských bankovních transakcí nezbytné.

(41)  Soubory elektronických knih jsou založeny na elektronickém počítačovém kódování, jež umožňuje oběh povětšinou textových a grafických děl a nahlížení do nich. Stupeň přesnosti tohoto kódování určuje přístupnost souborů elektronických knih, zejména pokud jde o kvalifikaci jednotlivých podstatných prvků díla a standardizovaný popis jeho struktury. Interoperabilita by měla, co se týče přístupnosti, optimalizovat kompatibilitu těchto souborů s uživatelskými aplikacemi a současnými i budoucími podpůrnými technologiemi. Specifické vlastnosti zvláštních publikací, jako jsou komiksy, knihy pro děti a knihy o umění, by se měly zohlednit v souvislosti se všemi použitelnými požadavky na přístupnost. Rozdílné požadavky na přístupnost v členských státech by vydavatelům a dalším hospodářským subjektům ztěžovaly využívání výhod vnitřního trhu, mohly by způsobit problémy s interoperabilitou čteček elektronických knih a omezovaly by přístup spotřebitelům se zdravotním postižením. V souvislosti s elektronickými knihami by pojem poskytovatel služeb mohl zahrnovat vydavatele a další hospodářské subjekty zapojené do jejich distribuce. Je zapotřebí poznamenat, že osoby se zdravotním postižením i nadále čelí překážkám při přístupu k obsahu chráněnému autorským právem a právy s ním souvisejícími a že již byla přijata určitá opatření k nápravě této situace, například přijetím směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564(16) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1563(17), a v budoucnu by mohla být v tomto ohledu přijata další opatření Unie.

(42)  Tato směrnice vymezuje služby elektronického obchodování jako službu poskytovanou na dálku prostřednictvím internetových stránek a služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, elektronickými prostředky a na individuální žádost spotřebitele s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu. Pro účely této definice se slovy „na dálku“ rozumí skutečnost, že je služba poskytována bez současné přítomnosti stran; slovy „elektronickými prostředky“ se rozumí skutečnost, že je služba odeslána z výchozího místa a přijata v místě jejího určení prostřednictvím elektronického zařízení pro zpracování (včetně digitální komprese) a uchovávání dat a odeslána, přenesena nebo přijata jako celek drátově, rádiově, opticky nebo jinými elektromagnetickými prostředky; slovy „na individuální žádost spotřebitele“ se rozumí skutečnost, že je služba poskytována na individuální žádost. Vzhledem ke zvýšenému významu služeb elektronického obchodování a jejich vysoce technické povaze je důležité stanovit harmonizované požadavky na jejich přístupnost.

(43)  Povinnosti týkající se přístupnosti služeb elektronického obchodování, stanovené v této směrnici, by se měly vztahovat na online prodej veškerých výrobků nebo služeb, a měly by se proto rovněž vztahovat na prodej výrobků nebo služeb, jež jsou samy o sobě předmětem této směrnice.

(44)  Přijetím opatření týkajících se přístupnosti příjmu tísňových komunikací by neměla být dotčena ani ovlivněna organizace tísňových služeb, která zůstává ve výlučné pravomoci členských států.

(45)  Podle směrnice (EU) 2018/1972 mají členské státy zajistit, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli rovnocenný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňových komunikací jako ostatní koncoví uživatelé, a to v souladu s právem Unie, jímž se harmonizují požadavky na přístupnost výrobků a služeb. Komise a vnitrostátní regulační a jiné příslušné orgány mají přijmout vhodná opatření k zajištění toho, aby koncoví uživatelé se zdravotním postižením měli při cestách v jiném členském státě přístup k tísňovým službám za rovnocenných podmínek jako ostatní koncoví uživatelé, je-li to možné bez předchozí registrace. Účelem těchto opatření by mělo být zajištění interoperability mezi všemi členskými státy a měla by v nejvyšší možné míře vycházet z evropských norem nebo specifikací stanovených v souladu s článkem 39 směrnice (EU) 2018/1972. Tato opatření nemají členským státům bránit v přijímání dalších požadavků směřujících k plnění cílů stanovených v uvedené směrnici. Jako alternativní řešení ke splnění požadavků na přístupnost, pokud jde o příjem tísňových komunikací uživatelů se zdravotním postižením, které stanoví tato směrnice, by členské státy měly mít možnost určit třetí stranu jako poskytovatele konverzní služby, kterou by mohly využívat osoby se zdravotním postižením ke komunikaci s centrem tísňové komunikace, dokud nebudou tato centra tísňové komunikace schopna využívat k zajištění přístupnosti příjmu tísňových komunikací služby elektronických komunikací prostřednictvím internetových protokolů. Povinnosti stanovené v této směrnici by se v žádném případě neměly chápat tak, že omezují či snižují povinnosti učené na podporu koncových uživatelů se zdravotním postižením, včetně zajištění rovnocenného přístupu ke službám elektronických komunikací a k tísňovým službám, a povinností týkajících se přístupnosti, jak stanoví směrnice (EU) 2018/1972.

(46)  Směrnice (EU) 2016/2102 stanoví požadavky na přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru a další související aspekty, zejména požadavky týkající se souladu příslušných internetových stránek a mobilních aplikací s předpisy. Uvedená směrnice však obsahuje zvláštní seznam výjimek. Podobné výjimky jsou relevantní i pro tuto směrnici. Některé činnosti, které se uskutečňují prostřednictvím internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru, jako služby přepravy cestujících nebo služby elektronického obchodování, jež spadají do oblasti působnosti této směrnice, by měly navíc splňovat použitelné požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, aby se zajistilo, že online prodej výrobků a služeb bude přístupný osobám se zdravotním postižením bez ohledu na to, zda je prodejce veřejný nebo soukromý hospodářský subjekt. Požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici by měly být sladěny s požadavky směrnice (EU) 2016/2102, a to i přes odlišnosti týkající se například sledování, podávání zpráv a prosazování.

(47)  Přístupnost internetových stránek a mobilních aplikací je založena na čtyřech zásadách, na nichž staví směrnice (EU) 2016/2102: vnímatelnost, což znamená, že informace a prvky uživatelského rozhraní musí být uživatelům prezentovány tak, aby je byli uživatelé schopni vnímat; ovladatelnost, která znamená, že prvky uživatelského rozhraní a navigace musí být ovladatelné; srozumitelnost, která znamená, že informace a ovládání uživatelského rozhraní musí být srozumitelné, a stabilita, která znamená, že obsah musí být dostatečně stabilní tak, aby mohl být spolehlivě interpretován širokou škálou uživatelských aplikací, včetně podpůrných technologií. Tyto zásady jsou důležité rovněž pro tuto směrnici.

(48)  Členské státy by měly přijmout veškerá vhodná opatření k zajištění toho, aby výrobky a služby, na které se vztahuje tato směrnice, splňovaly použitelné požadavky na přístupnost a aby jejich volný pohyb v Unii nebyl znemožněn z důvodů souvisejících s požadavky na přístupnost.

(49)  V některých situacích by společné požadavky na přístupnost zastavěného prostředí usnadnily volný pohyb souvisejících služeb a osob se zdravotním postižením. Tato směrnice by tudíž členským státům měla umožňovat zahrnout zastavěné prostředí používané při poskytování služeb do oblasti působnosti této směrnice, a zajistit tak splnění požadavků na přístupnost stanovených v příloze III.

(50)  Přístupnosti by mělo být dosaženo systematickým odstraňováním překážek a předcházením jejich vzniku, pokud možno prostřednictvím konceptu „univerzální design“ či „design pro všechny“, jenž přispívá k zajištění přístupu osob se zdravotním postižením na rovnoprávném základě s ostatními. Podle úmluvy OSN tento přístup znamená „navrhování výrobků, vybavení, programů a služeb tak, aby je mohly v co největší míře využívat všechny osoby bez nutnosti úprav nebo specializovaného designu“. Podle úmluvy OSN „ „univerzální design“ nevylučuje podpůrné pomůcky pro určité skupiny osob se zdravotním postižením, pokud jsou zapotřebí“. Přístupnost by dále neměla vylučovat poskytování přiměřených úprav, vyžaduje-li to právo Unie či vnitrostátní právo Unie. Přístupnost a univerzální design by měly být vykládány v souladu s obecným komentářem č. 2(2014) k článku 9: Přístupnost, kterou vypracoval Výbor pro práva osob se zdravotním postižením.

(51)  Výrobky nebo služby spadající do oblasti působnosti této směrnice automaticky nespadají do oblasti působnosti směrnice Rady 93/42/EHS(18). Některé podpůrné technologie, jež jsou zdravotnickými prostředky, však do oblasti působnosti uvedené směrnice spadat mohou.

(52)  Většinu pracovních míst v EU zajišťují malé a střední podniky a mikropodniky. Mají zásadní význam pro budoucí růst, velmi často však narážejí na překážky a problémy, které jim brání rozvíjet výrobky nebo služby, zejména v přeshraničním kontextu. Je proto nezbytné, aby se práce malých a středních podniků a mikropodniků usnadnila harmonizací vnitrostátních předpisů v oblasti přístupnosti, avšak při zachování nezbytných záruk.

(53)  Aby mohly mikropodniky a malé a střední podniky požívat výhod této směrnice, musí skutečně splňovat požadavky doporučení Komise 2003/361/ES(19) a příslušné judikatury, jejichž cílem je zabránit obcházení jeho pravidel.

(54)  V zájmu zajištění slučitelnosti práva Unie by tato směrnice měla vycházet z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES(20), neboť se týká výrobků, které již spadají do působnosti jiných aktů Unie, přičemž by měly být uznány zvláštní rysy požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici.

(55)  Všechny hospodářské subjekty spadající do oblasti působnosti této směrnice a zapojené do dodavatelského a distribučního řetězce by měly zajistit, aby na trh dodávaly pouze výrobky, které jsou ve shodě s ▌touto směrnicí. Totéž by mělo platit pro hospodářské subjekty poskytující služby. Je nezbytné stanovit jasné a přiměřené rozdělení povinností podle role, kterou mají jednotlivé hospodářské subjekty v dodavatelském a distribučním procesu.

(56)  Odpovědnost za soulad výrobků a služeb s právními předpisy by měly nést hospodářské subjekty podle role, kterou hrají v dodavatelském řetězci, aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany přístupnosti i spravedlivá hospodářská soutěž na trhu Unie.

(57)  Povinnosti stanovené v této směrnici by se měly ve stejné míře použít na hospodářské subjekty z veřejného i soukromého sektoru.

(58)  Výrobce může díky svým podrobným znalostem procesu navrhování a výroby nejlépe provést celkový postup posuzování shody. Ačkoli odpovědnost za shodu výrobků nese výrobce, orgány dozoru nad trhem by měly hrát klíčovou úlohu při kontrole, zda jsou výrobky dodávané v Unii na trh vyrobeny v souladu s právem Unie.

(59)  Dovozci a distributoři by měli být zapojeni do úkolů dozoru nad trhem, které provádějí vnitrostátní orgány, a měli by se aktivně účastnit tím, že budou poskytovat příslušným orgánům všechny nezbytné informace týkající se dotčeného výrobku.

(60)  Dovozci by měli zajistit, aby výrobky ze třetích zemí vstupující na trh Unie splňovaly požadavky ▌této směrnice, a zejména aby u nich jejich výrobci provedli náležitý postup posouzení shody.

(61)  Při uvádění výrobku na trh by měli dovozci uvést na výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat.

(62)  Distributoři by měli zajistit, aby při nakládání s daným výrobkem nepříznivě neovlivnili soulad výrobku s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici.

(63)  Každý hospodářský subjekt, který buď uvede výrobek na trh pod vlastním jménem nebo ochrannou známkou, nebo výrobek, jenž byl na trh již uveden, upraví tak, že to může ovlivnit soulad s použitelnými požadavky, by měl být považován za výrobce a měl by převzít povinnosti výrobce.

(64)  Požadavky na přístupnost by se z důvodů přiměřenosti měly uplatňovat pouze v rozsahu, v jakém dotčenému hospodářskému subjektu nezpůsobují nepřiměřenou zátěž nebo nevyžadují významnou změnu výrobků a služeb, která by měla za následek zásadní změnu z hlediska této směrnice. Měly by však být zavedeny kontrolní mechanismy, kterými by se ověřila oprávněnost výjimky z uplatňování požadavků na přístupnost.

(65)  Tato směrnice by měla dodržovat pravidla zásady „zelenou malým a středním podnikům“ a měla by zohledňovat administrativní zátěž, které malé a střední podniky čelí. Spíše než obecné výjimky a odchylky pro tyto podniky by měla stanovit méně striktní pravidla posuzování shody a měla by zavést ochranné doložky pro hospodářské subjekty. V důsledku toho by při stanovení pravidel pro výběr a provádění nejvhodnějších postupů posuzování shody měla být situace malých a středních podniků zohledněna a povinnost posuzovat shodu požadavků na přístupnost by měla být omezena tak, aby pro malé a střední podniky nepředstavovala nepřiměřenou zátěž. Orgány dozoru nad trhem by navíc měly působit přiměřeně podle velikosti podniků a podle toho, zda se jedná o výrobky v malých sériích nebo o nesériovou výrobu, neměly by malým a středním podnikům vytvářet překážky a neměly by ohrožovat ochranu veřejného zájmu.

(66)  Pokud by soulad s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici kladl na hospodářské subjekty nepřiměřenou zátěž, měly by tyto hospodářské subjekty mít ve výjimečných případech povinnost plnit tyto požadavky pouze v rozsahu, v jakém nepřiměřenou zátěž nepředstavují. V takovýchto řádně odůvodněných případech by pro hospodářský subjekt nebylo rozumně možné plně uplatňovat jeden či více požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici. Hospodářský subjekt by však měl službu či výrobek spadající do oblasti působnosti této směrnice v co nejvyšší možné míře zpřístupnit za uplatnění těchto požadavků v rozsahu, v jakém nepřiměřenou zátěž nepředstavují. Ty požadavky na přístupnost, jež hospodářský subjekt nepovažoval za kladoucí nepřiměřenou zátěž, by se měly plně uplatnit. Výjimky z povinnosti splnit jeden či více požadavků na přístupnost uplatněné z důvodu nepřiměřené zátěže, kterou představují, by neměly překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k omezení této zátěže v souvislosti s dotčeným výrobkem či službou v každém jednotlivém případě. Za opatření, jež by kladla nepřiměřenou zátěž, by měla být chápána opatření, jež by hospodářskému subjektu způsobila dodatečnou nadměrnou organizační či finanční zátěž, přičemž se zohledňuje pravděpodobný výsledný přínos pro osoby se zdravotním postižením v souladu s kritérii stanovenými v této směrnici. Na základě těchto úvah by měla být vymezena kritéria s cílem umožnit hospodářským subjektům i příslušným orgánům porovnat různé situace a systematicky posuzovat případnou existenci nepřiměřené zátěže. Při posuzování rozsahu, v jakém nemohou být požadavky splněny, neboť by kladly nepřiměřenou zátěž, by měly být vzaty v úvahu pouze legitimní důvody. Nemělo by mezi ně patřit nedostatečné určení priorit ani nedostatek času nebo znalostí.

(67)  Při celkovém posuzování nepřiměřené zátěže by se mělo použít kritérií stanovených v příloze VI. Posouzení nepřiměřené zátěže by měl hospodářský subjekt zdokumentovat s přihlédnutím k příslušným kritériím. Poskytovatelé služeb by měli vždy alespoň po pěti letech posouzení nepřiměřené zátěže znovu vyhodnotit.

(68)  Hospodářský subjekt by měl informovat příslušné orgány, že se odvolává na ustanovení této směrnice týkající se zásadní změny nebo nepřiměřené zátěže. Hospodářský subjekt by měl poskytovat kopii posouzení s vysvětlením, proč jeho výrobek či služba nejsou plně přístupné, a důkazy nepřiměřené zátěže nebo zásadní změny pouze na žádost příslušných orgánů.

(69)  Pokud poskytovatel služeb na základě požadovaného posouzení dospěje k závěru, že požadavek, aby všechny samoobslužné terminály využívané při poskytování služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, splňovaly požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, by kladl nepřiměřenou zátěž, měl by tyto požadavky přesto uplatňovat v rozsahu, v jakém mu nepřiměřenou zátěž nezpůsobují. Poskytovatelé služeb by tedy měli posoudit rozsah, v jakém by jim omezená úroveň přístupnosti všech samoobslužných terminálů či omezený počet plně přístupných samoobslužných terminálů umožnil vyhnout se nepřiměřené zátěži, která by na ně jinak byla kladena, a měli být mít povinnost splnit požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici pouze v tomto rozsahu.

(70)  Mikropodniky se od všech ostatních podniků odlišují svými omezenými lidskými zdroji, ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy. Zátěž spočívající v plnění požadavků na přístupnost proto v případě mikropodniků vyžaduje obecně větší podíl jejich finančních a lidských zdrojů, než je tomu u jiných podniků, a s větší pravděpodobností představuje nepřiměřenou část nákladů. Významná část nákladů mikropodniků vyplývá z vyplňování či vedení dokumentace a záznamů k prokázání souladu s různými požadavky stanovenými v právních předpisech Unie. Ačkoli by všechny hospodářské subjekty, na které se vztahuje tato směrnice, měly být schopny posoudit přiměřenost plnění požadavků na přístupnost stanovených v této směrnicí a plnit je pouze v tom rozsahu, v jakém nejsou nepřiměřené, představoval by již samotný požadavek na takové posouzení ze strany mikropodniků neúměrnou zátěž. Požadavky a povinnosti stanovené v této směrnici by se proto neměly vztahovat na mikropodniky poskytující služby v oblasti působnosti této směrnice.

(71)  Požadavky a povinnosti stanovené v této směrnici ve vztahu k mikropodnikům, které nakládají s výrobky spadajícími do oblasti působnosti této směrnice, by měly být méně přísné, aby se snížila administrativní zátěž.

(72)  Třebaže jsou některé mikropodniky osvobozeny od povinností stanovených v této směrnici, všechny mikropodniky by se měly pobízet k tomu, aby vyráběly, dovážely nebo distribuovaly výrobky a poskytovaly služby v souladu s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici s cílem zvýšit konkurenceschopnost i potenciál růstu těchto podniků na vnitřním trhu. Členské státy by proto měly v zájmu snadnějšího uplatňování vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici mikropodnikům poskytovat pokyny a nástroje.

(73)  Všechny hospodářské subjekty by měly při uvádění nebo dodávání výrobků na trh nebo poskytování služeb na trhu jednat odpovědně a plně v souladu s příslušnými požadavky právních předpisů.

(74)  Aby se usnadnilo posuzování shody s použitelnými požadavky na přístupnost, je nezbytné stanovit předpoklad shody pro výrobky a služby, které jsou ve shodě s dobrovolnými harmonizovanými normami přijatými v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012(21) za účelem vypracování podrobných technických specifikací těchto požadavků. Komise již evropským normalizačním organizacím podala řadu žádostí o normalizaci v oblasti přístupnosti, jako jsou mandáty pro vypracování norem M/376, M/473 a M/420, které by byly relevantní pro přípravu harmonizovaných norem.

(75)  Nařízení (EU) č. 1025/2012 stanoví postup pro podávání formálních námitek proti harmonizovaným normám, u nichž se má za to, že nesplňují požadavky stanovené v této směrnici.

(76)  Evropské normy by měly být tržně orientované a měly by zohledňovat veřejný zájem i politické cíle, které Komise jasně uvede ve své žádosti o vypracování harmonizovaných norem, kterou předloží jedné či více evropským normalizačním organizacím, a měly by být založeny na konsenzu. V případě, že neexistují harmonizované normy, měla by mít Komise možnost, pokud je to třeba pro účely harmonizace vnitřního trhu, v určitých případech přijmout prováděcí akty, kterými stanoví ▌technické specifikace pro požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici. Využití technických specifikací by mělo být omezeny na tyto případy. Komise by například měla mít možnost přijmout technické specifikace v případě, že proces normalizace je blokován z důvodu chybějícího konsenzu mezi zúčastněnými stranami, nebo v případě, že dojde k nepřiměřeným prodlevám při stanovování harmonizované normy, například proto, že nebylo dosaženo požadované kvality. Komise by měla mezi přijetím žádosti o vypracování harmonizovaných norem, kterou předložila jedné či více evropských normalizačních organizací, a přijetím technické specifikace týkající se téhož požadavku na přístupnost umožnit dostatek času. Komise by neměla mít možnost přijmout technickou specifikaci, aniž by se předtím pokusila o zavedení požadavku na přístupnost prostřednictvím evropského systému normalizace, ledaže může prokázat, že technické specifikace dodržují požadavky stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1025/2012.

(77)  V zájmu co nejúčinnějšího stanovení harmonizovaných norem a technických specifikací, které splňují požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici pro výrobky a služby, by Komise měla tam, kde je to proveditelné, zapojit evropské zastřešující organizace osob se zdravotním postižením a všechny další relevantní zúčastněné subjekty do tohoto procesu.

(78)  V zájmu zajištění účinného přístupu k informacím pro účely dozoru nad trhem by měly být informace, které se požadují k prokázání souladu se všemi použitelnými akty Unie, zpřístupněny v jediném EU prohlášení o shodě. Za účelem snížení své administrativní zátěže by měly mít hospodářské subjekty možnost veškerá příslušná jednotlivá prohlášení o shodě shrnout do jediného EU prohlášení o shodě.

(79)  Pokud jde o posuzování shody výrobků, měla by tato směrnice vycházet z interního řízení výroby v „modulu A“, který je popsán v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES, jelikož to umožňuje hospodářským subjektům prokázat a příslušným orgánům zajistit, že výrobky dodávané na trh splňují požadavky na přístupnost, a zároveň to nezpůsobuje přílišnou zátěž.

(80)  Při provádění dozoru nad trhem s výrobky a kontrole souladu služeb by měly orgány rovněž kontrolovat posouzení shody včetně toho, zda byla řádně provedena příslušná posouzení zásadní změny nebo nepřiměřené zátěže. Při plnění svých povinností by tak orgány měly činit i ve spolupráci s osobami se zdravotním postižením a organizacemi, které je a jejich zájmy zastupují.

(81)  V případě služeb by informace nezbytné pro posouzení ▌shody s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici měly být uvedeny ve všeobecných obchodních podmínkách nebo v rovnocenném dokumentu, aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU(22).

(82)  Označení CE, které vyjadřuje shodu výrobku s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici, je viditelným výsledkem celého postupu, jehož součástí je posouzení shody v širším smyslu. Tato směrnice by měla dodržovat obecné zásady, kterými se označení CE řídí a které jsou obsaženy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008(23) , kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh. Kromě vypracování EU prohlášení o shodě by měl výrobce nákladově účinným způsobem informovat spotřebitele o přístupnosti svých výrobků.

(83)  V souladu s nařízením (ES) č. 765/2008 výrobce umístěním označení CE na výrobek prohlašuje, že je výrobek ve shodě se všemi příslušnými požadavky na přístupnost a že za něj výrobce nese plnou odpovědnost.

(84)  V souladu s rozhodnutím č. 768/2008/ES jsou členské státy odpovědné za zajištění silného a účinného dozoru nad trhem u výrobků na svém území a měly by svým orgánům dozoru nad trhem přidělit dostatečné pravomoci a zdroje.

(85)  Členské státy by měly kontrolovat, zda jsou u služeb dodržovány povinnosti podle této směrnice, a měly by se zabývat stížnostmi nebo zprávami ohledně jejich nedodržování s cílem zajistit přijetí nápravných opatření.

(86)  Komise by mohla ve vhodných případech v konzultaci se zúčastněnými stranami přijmout nezávazné pokyny, jež podpoří koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem a orgány odpovědnými za kontrolu souladu služeb. Komise a členské státy by měly mít možnost realizovat iniciativy za účelem sdílení zdrojů a odborných poznatků orgánů.

(87)  Členské státy by měly zajistit, aby orgány dozoru nad trhem a orgány odpovědné za kontrolu souladu služeb kontrolovaly soulad hospodářských subjektů s kritérii uvedenými v příloze VI podle kapitol VIII a IX. Členské státy by měly mít možnost určit specializovaný subjekt, který bude plnit povinnosti orgánů dozoru nad trhem nebo orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb podle této směrnice. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, že by pravomoci takového specializovaného subjektu měly být omezeny na oblast působnosti této směrnice nebo některé její části, a to aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle nařízení (ES) č. 765/2008.

(88)  Měl by být zaveden ochranný postup, který by se uplatňoval v případě, že se členské státy neshodnou ohledně opatření přijatých členským státem, a na jehož základě by byly zúčastněné strany informovány o plánovaných opatřeních, pokud jde o výrobky nesplňující požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici. Tento ochranný postup by měl orgánům dozoru nad trhem umožnit, aby ve spolupráci s příslušnými hospodářskými subjekty začaly v případě daných výrobků jednat co nejdříve.

(89)  Pokud se členské státy a Komise shodují, že opatření přijaté členským státem je oprávněné, neměl by se vyžadovat žádný další zásah Komise, kromě případů, kdy lze nesoulad s právními předpisy přisuzovat nedostatkům v harmonizovaných normách nebo technických specifikacích.

(90)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(24) a 2014/25/EU(25) o zadávání veřejných zakázek, jež stanoví postupy pro zadávání veřejných zakázek a soutěže o návrh u určitých dodávek (výrobků), služeb a prací, vyžadují, aby se technické specifikace u všech veřejných zakázek určených k použití fyzickými osobami bez ohledu na to, zda veřejností nebo pracovníky zadavatele, kromě řádně odůvodněných případů vypracovávaly tak, aby zohledňovaly kritéria přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením nebo koncepci pro všechny uživatele. Pokud jsou právním aktem Unie přijaty závazné požadavky na přístupnost, tyto směrnice dále vyžadují, aby byly technické specifikace, pokud jde o kritéria přístupnosti pro osoby s postižením nebo koncepci pro všechny uživatele, stanoveny odkazem na tento akt. Tato směrnice by měla stanovit závazné požadavky na přístupnost výrobků a služeb, na něž se vztahuje. Pro výrobky a služby, na něž se tato směrnice nevztahuje, požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici závazné nejsou. Využívání těchto požadavků na přístupnost ke splnění příslušných povinností stanovených v jiných aktech Unie, než je tato směrnice, by však usnadnilo realizaci přístupnosti a přispělo k právní jistotě a sblížení požadavků na přístupnost v celé Unii. Orgánům by nemělo nic bránit v tom, aby stanovily požadavky na přístupnost nad rámec požadavků na přístupnost stanovených v příloze I této směrnice.

(91)  Tato směrnice by neměla měnit povinnost nebo dobrovolnost ustanovení týkajících se přístupnosti v jiných aktech Unie.

(92)  Tato směrnice by se měla vztahovat pouze na zadávací řízení, kde již byla zaslána výzva k účasti v soutěži, nebo pokud není výzva k účasti v soutěži stanovena, kde zadavatel zahájil zadávací řízení po dni použitelnosti této směrnice.

(93)  V zájmu zajištění řádného uplatňování této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o: další upřesnění požadavků na přístupnost, které z důvodu své podstaty nemohou vyvolat očekávaný účinek, aniž by byly dále upřesněny v závazných právních aktech Unie; změnu lhůty, během níž mohou hospodářské subjekty uvést jakýkoli další hospodářský subjekt, jenž jim výrobek dodal, nebo jemuž výrobek dodaly; a další upřesnění příslušných kritérií, která má hospodářský subjekt zohlednit za účelem posouzení, zda by splnění požadavků na přístupnost kladlo nepřiměřenou zátěž. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(26). Zejména v zájmu zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a tito odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise zabývajících se vypracováním aktů v přenesené pravomoci.

(94)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení ▌této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o technické specifikace. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(27).

(95)  Členské státy by měly zajistit, aby byly k dispozici přiměřené a účinné prostředky pro zajištění souladu s touto směrnicí, a měly by proto vytvořit vhodné kontrolní mechanismy, mimo jiné dodatečnou kontrolu, kterou budou vykonávat orgány dozoru nad trhem, s cílem ověřit, zda je výjimka z požadavku na přístupnost odůvodněná. Při vyřizování stížností týkajících se přístupnosti by se členské státy měly řídit obecnou zásadou řádné správy; úředníci by především měli mít povinnost zajistit, aby o každé stížnosti bylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě.

(96)  V zájmu usnadnění jednotného provádění této směrnice by měla Komise zřídit pracovní skupinu sestávající z příslušných orgánů a zúčastněných stran s cílem napomoci výměně informací a osvědčených postupů a poskytovat poradenství. Měla by být podporována spolupráce mezi orgány a příslušnými zúčastněnými stranami, včetně osob se zdravotním postižením a organizací, které je zastupují, mimo jiné v zájmu zlepšení soudržnosti při uplatňování ustanovení této směrnice týkajících se požadavků na přístupnost a při sledování, jak se provádí její ustanovení o zásadní změně a nepřiměřené zátěži.

(97)  Vzhledem k současnému právnímu rámci pro opravné prostředky v oblastech, které upravují směrnice 2014/24/EU a 2014/25/EU, by se ustanovení této směrnice týkající se vymáhání a sankcí neměla použít na zadávací řízení, pro něž platí povinnosti stanovené v této směrnici. Tímto vynětím nejsou dotčeny povinnosti členských států vyplývající ze Smluv přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zaručily uplatňování a účinnost práva Unie.

(98)  Sankce by měly být přiměřené ve vztahu k povaze porušení a k okolnostem, aby nesloužily hospodářským subjektům jako alternativní řešení, jak splnit jejich povinnosti zajistit přístupnost jejich produktů nebo služeb.

(99)  Členské státy by měly zajistit, aby byly v souladu s platnými právními předpisy Unie zavedeny alternativní mechanismy řešení sporů, které by umožňovaly řešení jakéhokoli údajného nesouladu s touto směrnicí dříve, než bude podána žaloba k soudu nebo příslušnému správnímu orgánu.

(100)  V souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(28) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu jedním či více dokumenty s informacemi o vztahu mezi jednotlivými částmi směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(101)  Aby měli poskytovatelé služeb dostatek času přizpůsobit se požadavkům této směrnice, je nezbytné stanovit přechodné období v délce pěti let ode dne použitelnosti této směrnice, během něhož nemusí výrobky používané při poskytování služeb, uvedené na trh před zmíněným dnem, splňovat požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, pokud nejsou poskytovateli služeb během přechodného období nahrazeny. Vzhledem k nákladnosti a dlouhému životnímu cyklu samoobslužných terminálů je vhodné stanovit, že pokud jsou tyto terminály používány při poskytování služeb, mohou být nadále používány až do doby, než skončí jejich životnost, pokud nejsou během této doby nahrazeny, nejdéle však 20 let.

(102)  Požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici by se měly vztahovat na výrobky uvedené na trh a služby poskytnuté po dni použitelnosti vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici, včetně použitých výrobků dovezených z třetí země a uvedených na trh po tomto dni.

(103)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Jejím cílem je především zajistit, aby bylo plně dodržováno právo osob se zdravotním postižením využívat opatření navržená tak, aby zajistila jejich nezávislost, sociální a profesní začlenění a jejich účast na životě společnosti, a podpořit uplatňování článků 21, 25 a 26 Listiny.

(104)  Jelikož cíle této směrnice, totiž odstranění překážek bránících volnému pohybu některých přístupných výrobků a služeb ve snaze přispět k řádnému fungování vnitřního trhu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, neboť to vyžaduje harmonizaci různých pravidel, která v současné době existují v rámci jejich právních systémů, ale lze jej ▌vymezením společných požadavků na přístupnost a pravidel pro fungování vnitřního trhu lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle ▌,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Účelem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu sblížením právních a správních předpisů členských států, pokud jde o požadavky na přístupnost u určitých výrobků a služeb zejména tím, že tato směrnice odstraní překážky bránící volnému pohybu výrobků a služeb, na něž se vztahuje a jež vyplývají z rozdílných požadavků na přístupnost v členských státech, a vzniku těchto překážek předchází.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Tato směrnice se vztahuje na následující výrobky uvedené na trh po … est let ode dne vstupu této směrnice v platnost]:

a)  hardwarové počítačové systémy pro všeobecné účely určené pro spotřebitele a operační systémy pro tyto hardwarové systémy;

b)  tyto samoobslužné terminály:

i)  platební terminály,

ii)  následující samoobslužné terminály určené k poskytování služeb, na něž se vztahuje tato směrnice:

—  bankomaty,

—   zařízení pro výdej lístků a jízdenek,

—  odbavovací kiosky,

—  interaktivní samoobslužné terminály poskytující informace, s výjimkou terminálů, které byly instalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel;

c)  koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná pro služby elektronických komunikací;

d)  koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná k přístupu k audiovizuálním mediálním službám; a

e)  čtečky elektronických knih.

2.  Aniž je dotčen článek 32, tato směrnice se vztahuje na následující služby poskytované spotřebitelům po… [šest let ode dne vstupu této směrnice v platnost] :

a)  služby elektronických komunikací s výjimkou přenosových služeb využívaných pro poskytování služeb mezi stroji;

b)  služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám ▌;

c)  tyto prvky služeb letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících s výjimkou služeb městské, příměstské a regionální dopravy, pro něž se uplatní pouze prvky uvedené v bodě v):

i)  internetové stránky,

ii)  služby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací,

iii)  elektronické lístky a jízdenky a služby elektronického systému vydávání lístků a jízdenek,

iv)  poskytování informací o dopravních službách, včetně cestovních informací v reálném čase; pokud jde o informační obrazovky, je tento prvek omezen na interaktivní obrazovky nacházející se na území Unie a

v)  interaktivní samoobslužné terminály nacházející se na území Unie, s výjimkou těch, které byly instalovány jako zabudovaná součást vozidel, letadel, lodí nebo kolejových vozidel používaných při poskytování jakékoli části těchto služeb přepravy cestujících;

d)  bankovní služby pro spotřebitele;

e)  elektronické knihy a specializovaný software; a

f)  služby elektronického obchodování.

3.  Tato směrnice se vztahuje na příjem tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo 112.

4.  Tato směrnice se nevztahuje na následující obsah internetových stránek a mobilních aplikací:

a)  předtočené mediální soubory s časovou dimenzí zveřejněné před… [šest let ode dne vstupu této směrnice v platnost];

b)  formáty souborů kancelářských aplikací zveřejněné před ... [šest let ode dne vstupu této směrnice v platnost];

c)  mapy a související služby přístupné online, jsou-li přístupnou digitální formou poskytovány základní informace pro mapy určené k navigačním účelům;

d)  obsah náležící třetí straně, který není financován či vyvíjen dotčeným hospodářským subjektem ani není pod jeho kontrolou;

e)  obsah internetových stránek a mobilních aplikací, jež lze považovat za archivy v tom smyslu, že obsahují výlučně obsah, jenž není aktualizován nebo upravován po ... [šest let ode dne vstupu této směrnice v platnost].

5.  Touto směrnicí není dotčena směrnice (EU) 2017/1564 a nařízení (EU) 2017/1563.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)  „osobami se zdravotním postižením“ osoby mající dlouhodobé fyzické, duševní, mentální nebo smyslové postižení, které v interakci s různými překážkami může bránit jejich plnému a účinnému zapojení do společnosti na rovnoprávném základě s ostatními;

2)  „výrobkem“ látka, přípravek nebo zboží vyrobené ve výrobním procesu kromě jídla, krmiv, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí;

3)  „službou“ služba ve smyslu čl. 4 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ▌(29);

4)  „poskytovatelem služeb“ fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje službu na trhu Unie nebo nabízí poskytování takové služby spotřebitelům v Unii;

5)  „audiovizuálními mediálními službami“ služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. a) směrnice 2010/13/EU;

6)  „službami poskytujícími přístup k audiovizuálním mediálním službám“ služby přenášené sítěmi elektronických komunikací, které jsou používány k určení audiovizuálních mediálních služeb, k přijímání informací o nich a k jejich výběru a sledování, jakož i veškeré poskytované prvky, jako jsou titulky pro neslyšící a nedoslýchavé osoby, zvukový popis obrazu, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, které vyplývají z provádění opatření zajišťujících přístupnost těchto služeb podle článku 7 směrnice 2010/13/EU, a včetně elektronických programových průvodců (EPG).

7)  „koncovým zařízením s interaktivním výpočetním potenciálem určeným pro spotřebitele, používaným k přístupu k audiovizuálním mediálním službám“ jakékoli zařízení, jehož hlavním účelem je poskytovat přístup k audiovizuálním mediálním službám;

8)  „službou elektronických komunikací“ služba elektronických komunikací ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2018/1972;

9)  „službami úplné konverzace“ služby úplné konverzace ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2018/1972;

10)  „centrem tísňové komunikace“ neboli „PSAP“ centrum tísňové komunikace nebo PSAP ve smyslu čl. 2 bodu 36 směrnice (EU) 2018/1972;

11)  „nejvhodnějším centrem tísňové komunikace“ nejvhodnější centrum tísňové komunikace ve smyslu čl. 2 bodu 37 směrnice (EU) 2018/1972;

12)  „tísňovou komunikací“ tísňová komunikace ve smyslu čl. 2 bodu 38 směrnice (EU) 2018/1972;

13)  „tísňovou službou“ tísňová služba ve smyslu čl. 2 bodu 39 směrnice (EU) 2018/1972;

14)  „textem v reálném čase“ forma textové konverzace v situacích z bodu do bodu nebo vícebodové konference, kdy je zadávaný text přenášen tak, že uživateli se komunikace jeví jako plynulá písmeno za písmenem;

15)  „dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

16)  „uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;

17)  „výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba, která vyrábí výrobek nebo nechává výrobek navrhnout nebo vyrobit a uvádí tento výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou;

18)  „zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění vymezených úkolů;

19)  „dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;

20)  „distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává výrobek na trh;

21)  „hospodářským subjektem“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor nebo poskytovatel služeb;

22)  „spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která si kupuje daný výrobek nebo která je příjemcem dané služby za účelem, který nesouvisí s její obchodní činností, podnikáním, řemeslem nebo povoláním;

23)  „mikropodnikem“ podnik, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nepřesahuje 2 miliony EUR nebo jehož bilanční suma roční rozvahy nepřevyšuje 2 miliony EUR;

24)  „malými a středními podniky“ podniky, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřevyšuje 43 milionů EUR, vyjma mikropodniků;

25)  „harmonizovanou normou“ harmonizovaná norma ve smyslu čl. 2 bodu 1 písm. c) nařízení (EU) č. 1025/2012;

26)  „▌technickou specifikací“ technická specifikace ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) č. 1025/2012, která poskytuje prostředky ke splnění požadavků na přístupnost pro výrobek nebo službu;

27)  „stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;

28)  „bankovními službami pro spotřebitele“ poskytování následujících bankovních a finančních služeb spotřebitelům:

a)  smluv o úvěru upravených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES(30) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU(31);

b)  služeb vymezených v příloze I oddílu A bodech 1, 2, 4 a 5 a v oddílu B bodech 1, 2, 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(32);

c)  platebních služeb ve smyslu čl. 4 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(33);

d)  služeb spojených s platebním účtem ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU(34); a

e)  elektronických peněz ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES(35);

29)  „platebním terminálem“ zařízení, jehož hlavním účelem je umožnit provádění plateb prostřednictvím platebních prostředků ve smyslu čl. 4 bodu 14 směrnice (EU) 2015/2366 na fyzickém prodejním místě, nikoli však ve virtuálním prostředí;

30)  „službami elektronického obchodování“ služby poskytované na dálku prostřednictvím internetových stránek a služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, elektronickými prostředky a na individuální žádost spotřebitele s cílem uzavřít spotřebitelskou smlouvu;

31)  „službami letecké přepravy cestujících“ obchodní letecká doprava pro cestující ve smyslu čl. 2 písm. l) nařízení (ES) č. 1107/2006, při odletu z letiště, tranzitu přes letiště nebo příletu na letiště, pokud se toto letiště nachází na území některého z členských států, včetně letů odlétajících z letiště nacházejícího se ve třetí zemi na letiště nacházející se na území členského státu, pokud jsou služby provozovány dopravci z Unie;

32)  „službami autobusové přepravy cestujících“ služby upravené čl. 2 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 181/2011;

33)  „službami železniční přepravy cestujících“ veškerá železniční přeprava cestujících podle čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 1371/2007, s výjimkou přepravy podle čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení;

34)  „službami vodní přepravy cestujících“ přeprava cestujících upravená v čl. 2 odst. 1 nařízení (EU) č. 1177/2010, s výjimkou přepravy podle čl. 2 odst. 2 uvedeného nařízení;

35)  „službami městské a příměstské dopravy“ městská a příměstská doprava ve smyslu čl. 3 bodu 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU(36); pro účely této směrnice však zahrnuje pouze tyto druhy dopravy: železniční, autobusovou a autokarovou, metrem, tramvají a trolejbusem;

36)  „službami regionální dopravy“ regionální doprava ve smyslu čl. 3 bodu 7 směrnice 2012/34/EU, pro účely této směrnice však zahrnuje pouze tyto druhy dopravy: železniční, autobusovou a autokarovou, metrem, tramvají a trolejbusem;

37)  „podpůrnou technologií“ jakýkoli předmět, zařízení nebo systém služeb nebo výrobků včetně softwaru, které se používají ke zvýšení, udržení, nahrazení nebo zlepšení funkčních schopností osob se zdravotním postižením nebo ke zmírnění a kompenzaci postižení, funkčních omezení nebo omezení participace;

38)  „operačním systémem“ software, který mimo jiné ovládá rozhraní k perifernímu hardwaru, plánuje úkoly, přiřazuje paměť a představuje standardní rozhraní pro uživatele, pokud neběží žádný aplikační program včetně grafického uživatelského rozhraní, bez ohledu na to, zda je tento software nedílnou součástí počítačového hardwaru pro všeobecné účely určeného pro spotřebitele, nebo samostatným softwarem určeným k použití na počítačovém hardwaru pro všeobecné účely určeném pro spotřebitele, avšak vyjma zavaděče operačního systému, základního vstupně–výstupního systému (BIOS) nebo jiného firmwaru požadovaného při zapínání nebo při instalaci operačního systému;

39)  „hardwarovým počítačovým systémem pro všeobecné účely určeným pro spotřebitele“ kombinace hardwaru tvořícího celý počítač vyznačující se multifunkční povahou a schopností provádět s pomocí vhodného softwaru nejběžnější výpočetní úkony požadované spotřebitelem a určená k obsluze spotřebiteli, včetně osobních počítačů, zejména stolních počítačů, notebooků, chytrých telefonů a tabletů;

40)  „interaktivním výpočetním potenciálem“ funkčnost podporující interakci mezi člověkem a zařízením, které umožňuje zpracování a přenos dat, hlasu, videa nebo jakoukoliv jejich kombinaci;

41)  „elektronickou knihou a specializovaným softwarem“ služba spočívající v poskytnutí digitálních souborů, které tvoří elektronickou verzi knihy, kterou lze zpřístupnit, v níž lze navigovat a kterou lze číst a používat, a software včetně služeb poskytovaných na mobilních zařízeních, včetně mobilních aplikací, pro přístup, navigaci, čtení a používání daných digitálních souborů, avšak vyjma softwaru, který spadá pod definici v bodě 42;

42)  „čtečkou elektronických knih“ specializované zařízení zahrnující hardware i software, které se používá k přístupu do souborů elektronických knih, jejich navigaci, čtení a používání;

43)  „elektronickými lístky a jízdenkami“ jakýkoli systém, v němž je oprávnění k cestování ve formě jednoho či více lístků nebo jízdenek, předplatného k cestování nebo cestovního kreditu elektronicky uloženo na fyzickém cestovním průkazu nebo jiném zařízení, namísto jejich vytištění v papírové podobě;

44)  „službami elektronického systému vydávání lístků a jízdenek“ jakýkoli systém, ve kterém jsou lístky a jízdenky pro přepravu cestujících zakoupeny mimo jiné na internetu pomocí zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem a dodány kupujícímu v elektronické podobě, aby je mohli vytisknout v papírové podobě nebo při cestování zobrazit pomocí mobilního zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem.

KAPITOLA II

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST A VOLNÝ POHYB

Článek 4

Požadavky na přístupnost

1.  Členské státy zajistí, aby v souladu s odstavci 2, 3 a 5 tohoto článku a s výhradou článku 14 hospodářské subjekty uváděly na trh pouze výrobky a poskytovaly pouze služby, které splňují požadavky na přístupnost stanovené v příloze I.

2.  Veškeré výrobky musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu I přílohy I.

Veškeré výrobky s výjimkou samoobslužných terminálů musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu II přílohy I.

3.  Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, veškeré služby s výjimkou služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu III přílohy I.

Aniž je dotčen odstavec 5 tohoto článku, veškeré služby musí splňovat požadavky na přístupnost stanovené v oddílu IV přílohy I.

4.  Členské státy mohou s přihlédnutím k vnitrostátním podmínkám rozhodnout, aby zastavěné prostředí, které využívají zákazníci služeb, na něž se vztahuje tato směrnice, splňovalo požadavky na přístupnost stanovené v příloze III, s cílem maximalizovat jejich využití osobami se ▌zdravotním postižením.

5.  Mikropodniky poskytující služby jsou osvobozeny od povinnosti splňovat požadavky na přístupnost uvedené v odstavci 3 tohoto článku a jakékoli povinnosti související s plněním těchto požadavků.

6.  Členské státy v zájmu snadnějšího uplatňování vnitrostátních opatření provádějících tuto směrnici poskytnou mikropodnikům pokyny a nástroje. Členské státy tyto nástroje vypracují po konzultaci s příslušnými zainteresovanými stranami.

7.  Členské státy mohou informovat hospodářské subjekty o vzorových příkladech, obsažených v příloze II, možných řešeních přispívajících ke splnění požadavků na přístupnost stanovených v příloze I v příloze II.

8.  Členské státy zajistí, aby o příjem tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo t 112 nejvhodnějším centrem tísňové komunikace splňovalo zvláštní požadavky na přístupnost uvedené v oddíle ▌V přílohy I způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranných systém.

9.  Komisi je v souladu s článkem 26 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění přílohy I dalším upřesněním požadavků na přístupnost, které z důvodu své podstaty nemohou vyvolat očekávaný účinek, aniž by byly dále upřesněny v závazných právních aktech Unie, jako je tomu například u požadavků týkajících se interoperability.

Článek 5

Stávající právní předpisy Unie v oblasti přepravy cestujících

Má se za to, že služby, jež splňují požadavky poskytování přístupných informací a informací o přístupnosti stanovené v nařízeních (ES) č. 261/2004, (ES) č. 1107/2006, (ES) č. 1371/2007, (EU) č. 1177/2010 a (EU) č. 181/2011 a v příslušných aktech přijatých na základě směrnice 2008/57/ES, splňují odpovídající požadavky této směrnice. Pokud tato směrnice stanoví dodatečné požadavky k těm, které jsou již v uvedených nařízeních a aktech stanoveny, plně se tyto dodatečné požadavky uplatní.

Článek 6

Volný pohyb

Členské státy nesmějí z důvodů souvisejících s požadavky na přístupnost bránit tomu, aby byly na jejich území na trh dodávány výrobky nebo poskytovány služby, které jsou v souladu s touto směrnicí.

KAPITOLA III

POVINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ NAKLÁDAJÍCÍCH S VÝROBKY

Článek 7

Povinnosti výrobců

1.  Při uvádění svých výrobků na trh výrobci zajistí, aby výrobky byly navrženy a vyrobeny v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici.

2.  Výrobci vypracují technickou dokumentaci v souladu s přílohou IV a provedou nebo nechají provést postup posuzování shody uvedený v dané příloze.

Byl-li uvedeným postupem prokázán soulad výrobku s příslušnými požadavky na přístupnost, vypracují výrobci EU prohlášení o shodě a umístí označení CE.

3.  Výrobci uchovávají technickou dokumentaci a EU prohlášení o shodě po dobu pěti let od uvedení výrobku na trh.

4.  Výrobci zajistí, aby byly zavedeny postupy, díky nimž sériová výroba zůstane ve shodě s touto směrnicí. Je třeba patřičně přihlédnout ke změnám návrhů nebo parametrů výrobku a změnám harmonizovaných norem nebo ▌technických specifikací ▌, na jejichž základě se prohlašuje shoda výrobku.

5.  Výrobci zajistí, aby bylo na jejich výrobcích uvedeno číslo typu či šarže nebo sériové číslo nebo jiný prvek umožňující jejich identifikaci, nebo v případech, kdy to velikost nebo povaha výrobku neumožňuje, aby byla požadovaná informace uvedena na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku.

6.  Výrobci uvedou na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Adresa musí uvádět jediné místo, na kterém lze výrobce kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.

7.  Výrobci zajistí, aby byl k výrobku přiložen návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který stanoví dotčený členský stát. Tyto návody a informace a jakákoli označení musí být jasné, srozumitelné a snadno pochopitelné.

8.  Výrobci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není ve shodě s touto směrnicí, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku ve shodu, ▌nebo ▌případně k jeho stažení z trhu. Dále, pokud výrobek nesplňuje požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, informují o tom výrobci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních. Výrobci v těchto případech vedou evidenci výrobků, jež nesplňují použitelné požadavky na přístupnost, a souvisejících stížností.

9.  Výrobci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, které uvedli na trh, s použitelnými požadavky na přístupnost, zejména pak při uvedení daných výrobků do souladu s použitelnými požadavky na přístupnost ▌.

Článek 8

Zplnomocnění zástupci

1.  Výrobce může písemným pověřením jmenovat zplnomocněného zástupce.

Součástí pověření zplnomocněného zástupce nesmějí být povinnosti stanovené v čl. 7 odst. 1 a vypracování technické dokumentace.

2.  Zplnomocněný zástupce plní úkoly stanovené v pověření, které obdržel od výrobce. Pověření musí zplnomocněnému zástupci umožňovat alespoň:

a)  uchovávat EU prohlášení o shodě a technickou dokumentaci pro potřeby orgánů pro dozor nad trhem po dobu pěti let;

b)  poskytnout příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku;

c)  spolupracovat s příslušnými vnitrostátními orgány na jejich žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, na které se vztahuje jeho pověření, s použitelnými požadavky na přístupnost.

Článek 9

Povinnosti dovozců

1.  Dovozci mohou uvádět na trh pouze vyhovující výrobky.

2.  Před uvedením výrobku na trh dovozci zajistí, aby výrobce provedl příslušný postup posuzování shody stanovený v příloze IV. Zajistí, aby výrobce vypracoval technickou dokumentaci podle uvedené přílohy, aby výrobek nesl označení CE, aby k němu byly přiloženy požadované doklady a aby výrobce splnil požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6.

3.  Domnívá-li se dovozce nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není ve shodě s použitelnými požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici, nesmí uvést výrobek na trh, dokud nebude uveden ve shodu. Kromě toho, pokud výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, musí o tom být výrobce i orgány dozoru nad trhem dovozcem informováni.

4.  Dovozci uvedou na výrobku, nebo není-li to možné, na obalu nebo v dokladu přiloženém k výrobku své jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsanou ochrannou známku a adresu, na níž je lze kontaktovat. Kontaktní údaje se uvádějí v jazyce snadno srozumitelném konečným uživatelům a orgánům dozoru nad trhem.

5.  Dovozci zajistí, aby byly k výrobku přiloženy návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům, který stanoví dotčený členský stát.

6.  Dovozci zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, neohrožovaly skladovací a přepravní podmínky jeho soulad s použitelnými požadavky na přístupnost.

7.  Dovozci po dobu pěti let uchovávají kopii EU prohlášení o shodě pro potřeby orgánů dozoru nad trhem a zajišťují, aby těmto orgánům mohla být na požádání předložena technická dokumentace.

8.  Dovozci, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který uvedli na trh, není ve shodě s touto směrnicí, přijmou okamžitě nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku ve shodu, nebo v případě potřeby k jeho stažení z trhu ▌. Dále, pokud výrobek není v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost, informují o tom dovozci neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních. Dovozci v těchto případech vedou evidenci výrobků, jež nesplňují použitelné požadavky na přístupnost, a souvisejících stížností.

9.  Dovozci poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku, a to v jazyce snadno srozumitelném tomuto orgánu. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, které uvedli na trh, s použitelnými požadavky na přístupnost.

Článek 10

Povinnosti distributorů

1.  Při dodávání výrobku na trh distributoři jednají s řádnou péčí, pokud jde o požadavky této směrnice.

2.  Před dodáním výrobku na trh distributoři ověří, zda nese označení CE, zda jsou k němu přiloženy požadované doklady a návod a bezpečnostní informace v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům v členském státě, v němž má být výrobek dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 7 odst. 5 a 6 a čl. 9 odst. 4.

3.  Domnívá-li se distributor nebo má-li důvod se domnívat, že výrobek není ve shodě s použitelnými požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici, nesmí dodat výrobek na trh, dokud nebude uveden ve shodu. Dále, pokud výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, informuje o tom distributor výrobce nebo dovozce, jakož i orgány dozoru nad trhem.

4.  Distributoři zajistí, aby v době, kdy nesou za výrobek odpovědnost, neohrožovaly skladovací a přepravní podmínky jeho soulad s použitelnými požadavky na přístupnost ▌.

5.  Distributoři, kteří se domnívají nebo mají důvod se domnívat, že výrobek, který dodali na trh, není ve shodě s touto směrnicí, zajistí, aby byla přijata nezbytná nápravná opatření k uvedení tohoto výrobku ve shodu, ▌nebo ▌v případě potřeby k jeho stažení z trhu. Dále, pokud výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, informují o tom distributoři neprodleně příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž výrobek dodali na trh, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

6.  Distributoři poskytnou příslušnému vnitrostátnímu orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je odstranit nesoulad výrobků, které uvedli na trh, s použitelnými požadavky na přístupnost.

Článek 11

Případy, ve kterých se povinnosti výrobců vztahují na dovozce a distributory

Dovozce nebo distributor je pro účely této směrnice považován za výrobce a vztahují se na něj povinnosti výrobce podle článku 7, pokud uvede výrobek na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou nebo pokud upraví výrobek, jenž byl na trh již uveden, takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s požadavky této směrnice.

Článek 12

Identifikace hospodářských subjektů nakládajících s výrobky

1.  Hospodářské subjekty uvedené v článcích 7 až 10 na žádost orgánů dozoru nad trhem identifikují ▌:

a)  každý jiný hospodářský subjekt, který jim dodal výrobek;

b)  každý jiný hospodářský subjekt, kterému dodaly výrobek.

2.  Hospodářské subjekty uvedené v článcích 7 až 10 musí být schopny poskytnout informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku po dobu pěti let poté, co jim byl výrobek dodán, a po dobu pěti let poté, co dodaly výrobek.

3.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž se mění tato směrnice s cílem změnit v případě specifických výrobků lhůtu uvedenou v odstavci 2 tohoto článku. Tato změněná lhůta musí být delší než pět let a musí být přiměřená ekonomické životnosti daného výrobku.

KAPITOLA IV

POVINNOSTI POSKYTOVATELŮ SLUŽEB

Článek 13

Povinnosti poskytovatelů služeb

1.  Poskytovatelé služeb zajistí, aby při koncipování a poskytování služeb splňovali požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici.

2.  Poskytovatelé služeb připraví nezbytné informace v souladu s přílohou V a vysvětlí, jak služby splňují použitelné požadavky na přístupnost ▌. Tyto informace musí být zpřístupněny veřejnosti v písemné i ústní formě, a to i způsobem, který je přístupný ▌osobám se zdravotním postižením. Poskytovatelé služeb dané informace uchovávají po celou dobu poskytování služby.

3.  Aniž je dotčen článek 32, poskytovatelé služeb zajistí, aby byly zavedeny postupy k tomu, aby ▌poskytování služeb zůstalo ve shodě s použitelnými požadavky na přístupnost ▌. Poskytovatelé služeb náležitě zohlední změny týkající se povahy poskytování služby, změny v použitelných požadavcích na přístupnost a změny v harmonizovaných normách nebo v technických specifikacích, odkazem na něž je služba prohlášena za splňující požadavky na přístupnost.

4.  V případě neshody přijmou poskytovatelé služeb nezbytná nápravná opatření k uvedení služby do shody s použitelnými požadavky na přístupnost ▌. Pokud služba není v souladu s použitelnými požadavky na přístupnost, poskytovatelé služeb o tom rovněž neprodleně informují příslušné vnitrostátní orgány členských států, v nichž je služba poskytována, a uvedou podrobnosti zejména o nesouladu a o veškerých přijatých nápravných opatřeních.

5.  Poskytovatelé služeb poskytnou příslušnému orgánu na základě jeho odůvodněné žádosti všechny informace nezbytné k prokázání shody služby s použitelnými požadavky na přístupnost ▌. Spolupracují s tímto orgánem na jeho žádost při činnostech, jejichž cílem je uvést službu do shody s těmito požadavky.

KAPITOLA V

ZÁSADNÍ ZMĚNA VÝROBKŮ NEBO SLUŽEB A NEPŘIMĚŘENÁ ZÁTĚŽ PRO HOSPODÁŘSKÉ SUBJEKTY

Článek 14

Zásadní změna a nepřiměřená zátěž

1.  Požadavky na přístupnost uvedené v článku 4 se použijí pouze v rozsahu, v jakém soulad▌:

a)  nevyžaduje významnou změnu výrobku nebo služby, v jejímž důsledku by došlo k zásadní změně jejich základní povahy, a

b)  nemá za následek vytvoření nepřiměřené zátěže pro dotčené hospodářské subjekty.

2.  Hospodářské subjekty provedou posouzení, zda by soulad s požadavky na přístupnost uvedenými v článku 4 vedl k zásadní změně nebo na základě příslušných kritérií uvedených v příloze VI kladl nepřiměřenou zátěž podle odstavce 1 tohoto článku.

3.  Hospodářské subjekty doloží posouzení uvedené v odstavci 2. Hospodářské subjekty uchovávají veškeré relevantní výsledky po dobu pěti let, která se počítá od posledního dodání výrobku na trh nebo od posledního poskytnutí služby. Na žádost orgánů dozoru nad trhem nebo orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb poskytnou hospodářské subjekty těmto orgánům kopii posouzení uvedeného v odstavci 2.

4.  Odchylně od odstavce 3 jsou mikropodniky nakládající s výrobky osvobozeny od požadavku na doložení posouzení. Pokud to však orgán dozoru nad trhem požaduje, poskytnou mikropodniky nakládající s produkty, které se rozhodly odvolat se na odstavec 1, tomuto orgánu skutečnosti relevantní pro posouzení uvedené v odstavci 2.

5.  Poskytovatelé služeb odvolávající se na odst. 1 písm. b) obnoví s ohledem na každou kategorii nebo druh služby své posouzení toho, zda je zátěž nepřiměřená,

a)  při změně nabízené služby, nebo

b)  na žádost orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb a

c)  v každém případě alespoň každých pět let.

6.  Pokud hospodářské subjekty obdrží financování z jiných než vlastních zdrojů, ať již veřejných, nebo soukromých, které je poskytováno za účelem zlepšení přístupnosti, nejsou oprávněny dovolávat se odst. 1 písm. b).

7.  Komisi je v souladu s článkem 26 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění přílohy VI dalším upřesněním příslušných kritérií, která má hospodářský subjekt zohlednit za účelem posouzení uvedeného v odstavci 2 tohoto článku. Při dalším upřesnění uvedených kritérií Komise nezohlední pouze možné přínosy pro osoby se zdravotním postižením, ale i přínosy pro osoby s funkčním omezením.

Komise v případě nutnosti přijme první takový akt v přenesené pravomoci do … [jeden rok od data vstupu této směrnice v platnost]. Takový akt se začne používat nejdříve ke dni … [šest let po vstupu této směrnice v platnost].

8.  Pokud se ▌hospodářské subjekty dovolávají odstavce 1 v souvislosti s konkrétním výrobkem nebo službou, informují o tom příslušný orgán dozoru nad trhem nebo orgán odpovědný za kontrolu souladu služeb členského státu ▌, v němž je daný výrobek uváděn na trh nebo v němž je poskytována daná služba.

První pododstavec se nevztahuje na mikropodniky.

KAPITOLA VI

HARMONIZOVANÉ NORMY A TECHNICKÉ SPECIFIKACE VÝROBKŮ A SLUŽEB

Článek 15

Předpoklad shody

1.  Předpokládá se, že výrobky a služby, které jsou ve shodě s harmonizovanými normami nebo jejich částmi, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie, jsou ve shodě s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici v rozsahu, v jakém se tyto normy nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.

2.  Komise v souladu s článkem 10 nařízení (EU) č. 1025/2012 požádá jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizovaných norem pro požadavky na přístupnost výrobků stanovené v příloze I. První takový návrh žádosti předloží Komise příslušnému výboru do ... [dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost].

3.  Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví technické specifikace, jež splňují požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)  v Úředním věstníku Evropské unie nebyly v souladu s nařízením (EU) č. 1025/2012 zveřejněny žádné odkazy na harmonizované normy; a

b)  buď:

i)  Komise požádala jednu nebo více evropských normalizačních organizací o vypracování harmonizované normy a v rámci normalizačního postupu dochází k nepřiměřeným prodlevám nebo žádná evropská normalizační organizace žádost nepřijala;

nebo

ii)  Komise může prokázat, že technická specifikace dodržuje požadavky stanovené v příloze II nařízení (EU) č. 1025/2012, s výjimkou požadavku, aby technické specifikace vypracovala nezisková organizace.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2 ▌.

4.  Předpokládá se, že výrobky a služby, které jsou ve shodě s technickými specifikacemi nebo jejich částmi, jsou ve shodě s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici v rozsahu, v jakém se tyto technické specifikace nebo jejich části na uvedené požadavky vztahují.

KAPITOLA VII

SHODA VÝROBKŮ A OZNAČENÍ CE

Článek 16

EU prohlášení o shodě výrobků

1.  EU prohlášení o shodě potvrzuje, že bylo prokázáno splnění příslušných požadavků na přístupnost. Pokud je coby výjimka použit článek 14, uvede se v EU prohlášení o shodě, které požadavky na přístupnost podléhají této výjimce.

2.  EU prohlášení o shodě musí být vypracováno podle vzoru uvedeného v příloze III rozhodnutí č. 768/2008/ES. Musí obsahovat prvky stanovené v příloze IV této směrnice a musí být průběžně aktualizováno. Požadavky týkající se technické dokumentace nesmí mikropodnikům a malým a středním podnikům způsobovat přílišnou zátěž. Přeloží se do jazyka nebo jazyků požadovaných členským státem, v němž se výrobek uvádí nebo dodává na trh.

3.  Pokud se na výrobek vztahuje více než jeden akt Unie vyžadující EU prohlášení o shodě, vypracuje se pro všechny tyto akty Unie jediné EU prohlášení o shodě. Uvedené prohlášení musí obsahovat identifikaci dotčených aktů, včetně odkazů na zveřejnění.

4.  Vypracováním EU prohlášení o shodě přebírá výrobce odpovědnost za shodu výrobku s požadavky této směrnice.

Článek 17

Obecné zásady označení CE na výrobcích

Označení CE podléhá obecným zásadám uvedeným v článku 30 nařízení (ES) č. 765/2008.

Článek 18

Pravidla a podmínky pro umístění označení CE

1.  Označení CE se viditelně, čitelně a nesmazatelně umístí na výrobek nebo na jeho výrobní štítek. Pokud to vzhledem k povaze výrobku není možné nebo odůvodněné, umístí se na obal a průvodní doklady.

2.  Označení CE se umístí před uvedením výrobku na trh.

3.  Členské státy vycházejí ze stávajících mechanismů, aby zajistily řádné uplatňování režimu označování CE, a přijmou vhodná opatření v případě nesprávného použití tohoto označení.

KAPITOLA VIII

DOZOR NAD TRHEM S VÝROBKY A OCHRANNÝ POSTUP UNIE

Článek 19

Dozor nad trhem s výrobky

1.  Na výrobky se vztahují čl. 15 odst. 3, články 16 až 19, 21, 23 až 28 a čl. 29 odst. 2 a 3 nařízení (ES) č. 765/2008.

2.  Při provádění dozoru nad trhem s výrobky příslušné orgány dozoru nad trhem v případě, že se hospodářský subjekt odvolává na článek 14 této směrnice:

a)  zkontrolují, zda hospodářský subjekt provedl posouzení uvedené v článku 14,

b)  přezkoumají toto posouzení a jeho výsledky včetně toho, zda byla správně použita kritéria stanovená v příloze VI, a

c)  zkontrolují soulad s použitelnými požadavky na přístupnost.

3.  Členské státy zajistí, aby informace, které mají v držení orgány dozoru nad trhem a které se týkají dodržování použitelných požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici ze strany hospodářských subjektů a posuzování ▌stanoveného v článku 14, byly kromě případů, kdy tyto informace nelze poskytnout z důvodů důvěrnosti, jak je stanoveno v čl. 19 odst. 5 nařízení (ES) č. 765/2008, na požádání a v přístupném formátu zpřístupněny spotřebiteli.

Článek 20

Postup na vnitrostátní úrovni pro nakládání s výrobky, které nesplňují použitelné požadavky na přístupnost

1.  Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu ▌mají dostatečné důvody se domnívat, že určitý výrobek, na nějž se vztahuje tato směrnice, nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, provedou hodnocení dotčeného výrobku zahrnující všechny požadavky stanovené v této směrnici. Příslušné hospodářské subjekty za tímto účelem plně spolupracují s orgány dozoru nad trhem.

Pokud v průběhu hodnocení uvedeného v prvním pododstavci orgány dozoru nad trhem zjistí, že výrobek nesplňuje požadavky stanovené v této směrnici, neprodleně vyzvou dotčený hospodářský subjekt, aby v přiměřené lhůtě odpovídající povaze nesouladu s požadavky, jež mohou stanovit, přijal všechna vhodná nápravná opatření k uvedení výrobku do souladu s těmito požadavky ▌.

Orgány dozoru nad trhem nařídí příslušnému hospodářskému subjektu, aby výrobek v dodatečné přiměřené lhůtě stáhl z trhu, pouze pokud daný hospodářský subjekt nepřijal přiměřená nápravná opatření ve lhůtě uvedené v druhém pododstavci.

Na opatření uvedená ve druhém a třetím pododstavci tohoto odstavce se použije článek 21 nařízení (ES) č. 765/2008.

2.  Domnívají-li se orgány dozoru nad trhem, že se nesoulad netýká pouze území daného členského státu, informují Komisi a ostatní členské státy o výsledcích hodnocení a o opatřeních, která má hospodářský subjekt na jejich žádost přijmout.

3.  Hospodářský subjekt zajistí, aby byla přijata všechna vhodná nápravná opatření ohledně všech dotčených výrobků, které dodal na trh v celé Unii.

4.  Pokud příslušný hospodářský subjekt ve lhůtě uvedené v odst. 1 třetím pododstavci nepřijme přiměřená nápravná opatření, přijmou orgány dozoru nad trhem veškerá vhodná předběžná opatření s cílem zakázat nebo omezit dodávání výrobku na trh daného členského státu nebo jej z tohoto trhu stáhnout ▌.

Orgány dozoru nad trhem o těchto opatřeních neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy.

5.  Součástí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci jsou všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci nevyhovujícího výrobku, údaje o původu výrobku, povaze údajného nesouladu a s ním spojených požadavků na přístupnost, které výrobek nesplňuje, povaze a době trvání opatření přijatých na vnitrostátní úrovni a stanoviska příslušného hospodářského subjektu. Orgány dozoru nad trhem zejména uvedou, zda je důvodem nesouladu některý z těchto nedostatků:

a)  výrobek nesplňuje použitelné požadavky na přístupnost, nebo

b)  nedostatky v harmonizovaných normách nebo v technických specifikacích uvedených v článku 15, na nichž je založen předpoklad shody.

6.  Členské státy jiné než členský stát, který zahájil postup podle tohoto článku, neprodleně informují Komisi a ostatní členské státy o veškerých opatřeních, která přijaly, a o všech doplňujících údajích týkajících se nesouladu dotčeného výrobku, které mají k dispozici, a v případě nesouhlasu s oznámeným vnitrostátním opatřením o svých námitkách.

7.  Jestliže do tří měsíců od přijetí informací uvedených v odst. 4 druhém pododstavci nevznese žádný členský stát ani Komise námitku proti předběžnému opatření přijatému členským státem, považuje se uvedené opatření za důvodné.

8.  Členské státy zajistí, aby byla v souvislosti s dotčeným výrobkem bezodkladně přijata náležitá omezující opatření, jako je stažení tohoto výrobku z jejich trhu.

Článek 21

Ochranný postup Unie

1.  Pokud jsou po ukončení postupu stanoveného v čl. 20 odst. 3 a 4 vzneseny námitky proti opatření přijatému členským státem nebo pokud má Komise přiměřené důkazy, které naznačují, že je vnitrostátní opatření v rozporu s právními předpisy Unie, zahájí Komise neprodleně konzultace s členskými státy a příslušným hospodářským subjektem nebo subjekty a provede hodnocení vnitrostátního opatření. Na základě výsledků tohoto hodnocení Komise rozhodne, zda je vnitrostátní opatření důvodné, či nikoli.

Rozhodnutí Komise je určeno všem členským státům a Komise jej neprodleně sdělí členským státům a příslušnému hospodářskému subjektu nebo subjektům.

2.  Pokud je vnitrostátní opatření uvedené v odstavci 1 považováno za důvodné, všechny členské státy přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby byl nevyhovující výrobek stažen z jejich trhu, a informují o tom Komisi. Je-li vnitrostátní opatření považováno za nedůvodné, dotčený členský stát toto opatření zruší.

3.  Pokud je vnitrostátní opatření uvedené v odstavci 1 tohoto článku považováno za důvodné a je-li nesoulad výrobku přisuzován nedostatkům v harmonizovaných normách, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 5 písm. b), použije Komise postup stanovený v článku 11 nařízení (EU) č. 1025/2012.

4.  Pokud je vnitrostátní opatření uvedené v odstavci 1 tohoto článku považováno za důvodné a je-li nesoulad výrobku přisuzován nedostatkům v technických specifikacích, jak je uvedeno v čl. 20 odst. 5 písm. b), přijme Komise bezodkladně prováděcí akty, kterými se dotčené technické specifikace mění nebo zrušují. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 27 odst. 2.

Článek 22

Formální nesoulad

1.  Aniž je dotčen článek 20, vyzve členský stát příslušný hospodářský subjekt, aby odstranil nesoulad, pokud zjistí jeden z těchto nedostatků:

a)  označení CE bylo umístěno v rozporu s článkem 30 nařízení (ES) č. 765/2008 nebo článkem 18 této směrnice;

b)  označení CE nebylo umístěno;

c)  nebylo vypracováno EU prohlášení o shodě;

d)  EU prohlášení o shodě nebylo vypracováno správně;

e)  chybí technická dokumentace, nebo je neúplná;

f)  chybějí informace uvedené v čl. 7 odst. 6 nebo čl. 9 odst. 4, nebo jsou nesprávné nebo neúplné;

g)  nebyl splněn jiný administrativní požadavek uvedený v článku 7 nebo článku 9.

2.  Pokud nesoulad uvedený v odstavci 1 nadále trvá, přijme dotčený členský stát veškerá vhodná opatření s cílem omezit nebo zakázat dodávání výrobku na trh, nebo zajistit, aby byl výrobek stažen z trhu.

KAPITOLA IX

SOULAD SLUŽEB

Článek 23

Soulad služeb

1.  Členské státy zavedou, provádějí a pravidelně aktualizují vhodné postupy, jejichž cílem je:

a)  kontrolovat soulad služeb s požadavky stanovenými v této směrnici, včetně posuzování podle článku 14, na něž se obdobně použije čl. 19 odst. 2;

b)  sledovat stížnosti nebo zprávy o otázkách týkajících se nesouladu služeb s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici;

c)  ověřovat, že hospodářský subjekt přijal nápravná opatření.

2.  Členské státy určí orgány odpovědné za provádění postupů uvedených v odstavci 1, pokud jde o soulad služeb.

Členské státy zajistí, aby veřejnost byla informována o existenci, působnosti, identitě, činnosti a rozhodnutích orgánů uvedených v prvním pododstavci. Uvedené orgány takové informace v přístupných formátech na požádání zpřístupní.

KAPITOLA X

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST V JINÝCH AKTECH UNIE

Článek 24

Přístupnost v rámci jiných aktů Unie

1.  Pokud jde o výrobky a služby uvedené v článku 2 této směrnice, jsou požadavky na přístupnost stanovené v příloze I této směrnice závaznými požadavky na přístupnost ve smyslu čl. 42 odst. 1 směrnice 2014/24/EU a čl. 60 odst. 1 směrnice 2014/25/EU.

2.  Jakýkoli výrobek nebo služba, jejichž vlastnosti, prvky nebo funkce splňují požadavky na přístupnost stanovené v příloze I této směrnice v souladu s oddílem VI této přílohy, se považují za splňující příslušné povinnosti, pokud jde o přístupnost, stanovené v jiných aktech Unie, než je tato směrnice, pro tyto vlastnosti, prvky nebo funkce, ledaže je uvedené akty stanoví jinak.

Článek 25

Harmonizované normy a technické specifikace pro jiné akty Unie

Soulad s harmonizovanými normami a technickými specifikacemi nebo jejich částmi, jež jsou přijaty v souladu s článkem 15, vytváří předpoklad souladu s článkem 24 v rozsahu, v němž tyto normy a technické specifikace nebo jejich části splňují požadavky na přístupnost stanovené v této směrnici.

KAPITOLA XI

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PROVÁDĚCÍ PRAVOMOCI A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne .... [datum vstupu této směrnice v platnost].

Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 12 odst. 3 a v čl. 14 odst. 7 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne .... [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 9, čl. 12 odst. 3 a čl. 14 odst. 7 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci se Komise poradí s odborníky, které určí každý členský stát v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 9, čl. 12 odst. 3 a čl. 14 odst. 7 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 281(37)

Pracovní skupina

Komise zřídí pracovní skupinu složenou ze zástupců orgánů dozoru nad trhem, orgánů odpovědných za kontrolu souladu služeb a příslušných zúčastněných stran včetně zástupců organizací osob se zdravotním postižením.

Pracovní skupina:

a)  usnadňuje výměnu informací a osvědčených postupů mezi orgány a příslušnými zúčastněnými stranami;

b)  posiluje spolupráci mezi orgány a příslušnými zúčastněnými stranami v otázkách týkajících se provádění této směrnice s cílem zlepšit soudržnost při uplatňování požadavků na přístupnost stanovených v této směrnici a pozorně sledovat provádění článku 14; a

c)  poskytuje poradenství, zejména Komisi, především ohledně provádění článků 4 a 14.

Článek 29

Prosazování

1.  Členské státy zajistí, aby existovaly přiměřené a účinné prostředky pro zajištění dodržování této směrnice.

2.  Prostředky uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)  ustanovení, na jejichž základě může spotřebitel v souladu s vnitrostátním právem podat u soudů nebo příslušných správních orgánů žalobu, která zajistí dodržování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení této směrnice;

b)  ustanovení, na jejichž základě se veřejné orgány nebo soukromá sdružení, organizace nebo jiné právní subjekty, které mají legitimní zájem zajistit, aby byla této směrnice dodržována, mohou buď jménem, nebo na podporu navrhovatele a s jeho souhlasem účastnit v souladu s vnitrostátním právem u soudů nebo příslušných správních orgánů jakéhokoli soudního nebo správního řízení určeného pro vymáhání plnění povinností vyplývajících z této směrnice.

3.  Tento článek se nevztahuje na zadávací řízení, která upravují směrnice 2014/24/EU nebo směrnice 2014/25/EU.

Článek 30

Sankce

1.  Členské státy stanoví pravidla týkající se sankcí za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování.

2.  Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Součástí těchto sankcí musí být i účinné nápravné opatření v případě nedodržení předpisů ze strany hospodářského subjektu.

3.  Členské státy neprodleně uvědomí o takových pravidlech a takových opatřeních Komisi a neprodleně ji informují o jakýchkoli pozdějších změnách těchto pravidel nebo opatření.

4.  Sankce musí zohledňovat rozsah nesouladu, včetně jeho závažnosti a počet kusů dotyčných nevyhovujících výrobků nebo služeb, stejně jako počet dotčených osob.

5.  Tento článek se nevztahuje na zadávací řízení, která upravují směrnice 2014/24/EU nebo směrnice  2014/25/EU.

Článek 31

Provedení

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí ▌do [… tři roky po vstupu této směrnice v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí ▌Komisi.

2.  Budou tyto předpisy uplatňovat ode dne … [ šest let po vstupu této směrnice v platnost].

3.  Odchylně od odstavce 2 tohoto článku mohou členské státy rozhodnout, že budou uplatňovat předpisy týkající se povinností uvedených v čl. 4 odst. 8 nejpozději od[osm let po vstupu této směrnice v platnost].

4.  Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

5.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

6.  Členské státy, které využívají možnost stanovenou v čl. 4 odst. 4, sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou za tímto účelem, a předloží Komisi zprávu o pokroku při jejich uplatňování.

Článek 32

Přechodná opatření

1.  Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, stanoví členské státy přechodné období do … [11 let po vstupu této směrnice v platnost], během něhož mohou poskytovatelé služeb nadále poskytovat své služby s použitím výrobků, které k poskytování obdobných služeb používali před tímto datem v souladu s právními předpisy.

Smlouvy o poskytování služeb sjednané před … [šest let po vstupu této směrnice v platnost ] mohou pokračovat v nezměněné podobě až do skončení doby jejich platnosti, avšak nejdéle po dobu pěti let od tohoto data.

2.  Členské státy mohou stanovit, že samoobslužné terminály používané poskytovateli služeb v souladu s právními předpisy při poskytování služeb před ... [šest let po vstupu této směrnice v platnost], mohou být při poskytování obdobných služeb využívány i nadále, a to až do konce jejich ekonomické životnosti, avšak nejdéle po 20 let od zahájení jejich používání.

Článek 33

Zpráva a přezkum

1.  Do ... [11 let po vstupu této směrnice v platnost] a poté každých pět let podá Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o uplatňování této směrnice.

2.   Zprávy se budou s ohledem na sociální, hospodářský a technologický vývoj mimo jiné zabývat trendy v otázce přístupnosti výrobků a služeb, možným technologickým omezením nebo překážkami pro inovace a dopadem této směrnice na hospodářské subjekty a na osoby se zdravotním postižením ▌. Zprávy také posoudí, zda uplatňování čl. 4 odst. 4 přispělo ke sblížení nejednotných požadavků na přístupnost zastavěného prostředí služeb přepravy cestujících, bankovních služeb pro spotřebitele a středisek služeb pro zákazníky v obchodech poskytovatelů služeb elektronických komunikací, kde je to možné, s cílem umožnit jejich postupné sladění s požadavky na přístupnost stanovenými v příloze III.

Zprávy rovněž posoudí, zda uplatňování této směrnice, a zejména jejích dobrovolných ustanovení, přispělo ke sblížení požadavků na přístupnost zastavěného prostředí představujícího stavební práce spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU(38), směrnice 2014/24/EU a směrnice 2014/25/EU.

Zprávy se budou rovněž zabývat účinky uplatňování článku 14 této směrnice na fungování vnitřního trhu, případně i na základě informací získaných v souladu s čl. 14 odst. 8, jakož i výjimkami pro mikropodniky. Na závěr zprávy uvedou, zda tato směrnice splnila své cíle a zda by bylo vhodné zahrnout do její oblasti působnosti nové výrobky a služby nebo některé výrobky či služby z její oblasti působnosti vyloučit, a s ohledem na případnou revizi této směrnice případně určí oblasti, kde je zapotřebí snížit zátěž.

Je-li to nezbytné, navrhne Komise vhodná opatření, jež mohou zahrnovat i legislativní opatření.

3.  Členské státy sdělí Komisi včas všechny informace, které Komise potřebuje pro vypracování těchto zpráv.

4.  Zprávy Komise přihlédnou k názorům zúčastněných stran a příslušných nevládních organizací, včetně organizací osob se zdravotním postižením ▌.

Článek 34

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 35

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

_____________________

PŘÍLOHA I

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO VÝROBKY A SLUŽBY

ODDÍL I: OBECNÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍ SE VŠECH VÝROBKŮ, NA KTERÉ SE TATO SMĚRNICE VZTAHUJE V SOULADU S ČL. 2 ODST. 1

Výrobky musí být navrhovány a vyráběny takovým způsobem, aby bylo maximalizováno jejich předvídatelné použití osobami se zdravotním postižením, a připojí se k nim přístupné informace o jejich fungování a jejich prvcích přístupnosti, a to pokud možno ve výrobku nebo na něm.

1.  Požadavky na poskytování informací:

a)  informace o použití výrobku uvedené na výrobku samotném (označení na obalu, návod a varování) musí být:

i)  zpřístupněny prostřednictvím více než jednoho smyslu;

ii)  prezentovány srozumitelným způsobem;

iii)  prezentovány uživatelům tak, aby je byli schopni vnímat;

iv)  prezentovány písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;

b)  návod k použití výrobku, jenž není uveden na výrobku samotném, ale je zpřístupněn pomocí výrobku či jinými prostředky, jako například na internetových stránkách, včetně funkcí přístupnosti výrobku, jejich aktivace a jejich interoperability s podpůrnými řešeními, musí být veřejně přístupný v okamžiku uvedení výrobku na trh a musí:

i)  být zpřístupněn prostřednictvím více než jednoho smyslu;

ii)  být prezentován srozumitelným způsobem;

iii)  být prezentován uživatelům tak, aby jej byli schopni vnímat;

iv)  být prezentován písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru, s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;

v)  být zpřístupněn, pokud jde o obsah, v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních podpůrných formátů pro prezentaci různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho smyslu;

vi)  být doprovázen alternativní prezentací veškerého netextového obsahu;

vii)  zahrnovat popis uživatelského rozhraní výrobku (manipulace, ovládání a zpětná vazba, vstupy a výstupy) poskytovaného v souladu s bodem 2; pro každý z podbodů v bodu 2 popis uvede, zda výrobek tyto prvky poskytuje;

viii)  zahrnovat popis funkčnosti výrobku, již poskytují funkce, jejichž cílem je reagovat na potřeby osob se zdravotním postižením v souladu s bodem 2; pro každý z podbodů v bodu 2 popis uvede, zda výrobek tyto prvky poskytuje;

ix)  zahrnovat popis softwarového a hardwarového propojení výrobku s podpůrnými pomůckami; popis zahrne seznam těch podpůrných pomůcek, které byly testovány spolu s výrobkem.

2.  Návrh uživatelského rozhraní a funkčnosti:

Výrobek včetně svého uživatelského rozhraní musí mít vlastnosti, prvky a funkce, které osobám se zdravotním postižením umožňují přístup k výrobku, jeho vnímání, obsluhu, porozumění mu a jeho ovládání tím, že se zajistí, že:

a)  pokud výrobek umožňuje komunikaci, včetně interpersonální komunikace, obsluhu, informování, ovládání a orientaci, musí tak činit prostřednictvím více než jednoho smyslu; to zahrnuje poskytnutí alternativ k vizuálním, sluchovým, mluveným a hmatovým prvkům;

b)  pokud výrobek používá mluvený projev, musí poskytovat alternativy k mluvenému projevu a hlasovému vstupu pro komunikaci, obsluhu, ovládání a orientaci;

c)  pokud výrobek používá vizuální prvky, musí umožňovat flexibilní zvětšení, jas a kontrast pro komunikaci, informování a obsluhu a zajišťovat interoperabilitu s programy a podpůrnými pomůckami pro orientaci v rozhraní;

d)  pokud výrobek používá barvy k předávání informací, označení úkonu, požadování reakce nebo určení prvků, musí poskytovat alternativu k barvám;

e)  pokud výrobek používá zvukové signály k předávání informací, označení úkonu, požadování reakce nebo určení prvků, musí poskytovat alternativu ke zvukovým signálům;

f)  pokud výrobek používá vizuální prvky, musí poskytovat flexibilní způsoby zlepšení zrakové srozumitelnosti;

g)  pokud výrobek používá zvuk, musí uživateli umožňovat ovládání hlasitosti a rychlosti a obsahovat rozšířené zvukové prvky včetně snížení interference zvukových signálů z okolních výrobků a sluchové srozumitelnosti;

h)  pokud výrobek vyžaduje ruční obsluhu a ovládání, musí umožňovat postupné ovládání a poskytovat alternativy k ovládání využívajícímu jemnou motoriku, aby nebylo pro zacházení nutné souběžné ovládání, a musí využívat hmatově rozpoznatelné části;

i)  výrobek nesmí obsahovat funkční režimy vyžadující značný dosah a velkou sílu;

j)  výrobek nesmí vyvolávat fotosenzitivní reakce;

k)  výrobek musí při používání prvků přístupnosti chránit soukromí uživatele;

l)  výrobek musí poskytovat alternativu k biometrické identifikaci a kontrole;

m)  výrobek musí zajišťovat soudržnost funkcionality a musí poskytovat dostatečné a flexibilní množství času na interakci;

n)  výrobek musí poskytovat software a hardware k propojení s podpůrnými technologiemi;

o)  výrobek musí splňovat tyto zvláštní odvětvové požadavky:

i)  samoobslužné terminály:

–  musí poskytovat technologii převodu textu do mluvené podoby;

–  musí umožňovat používání osobních sluchátek;

–  je-li vyžadována načasovaná reakce, musí uživatele upozornit prostřednictvím více než jednoho smyslu;

–  musí umožňovat prodloužení poskytnutého času;

–  musí mít odpovídající kontrast a klávesy a ovladače rozpoznatelné hmatem, jsou-li klávesy a ovladače používány;

–  nesmí vyžadovat aktivaci funkce přístupnosti k tomu, aby uživatel, který je na danou funkci odkázán, mohl výrobek používat;

–  pokud výrobek používá zvuk nebo zvukové signály, musí být kompatibilní s podpůrnými pomůckami a technologiemi dostupnými na úrovni Unie, včetně technologií pro nedoslýchavé osoby, jako jsou pomůcky pro nedoslýchavé, funkce telecoil, kochleární implantáty a zařízení na podporu sluchu;

ii)  čtečky elektronických knih musí poskytovat technologii převodu textu do mluvené podoby;

iii)  koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná k poskytování služeb elektronických komunikací:

–  mají-li tyto výrobky vedle hlasového potenciálu i potenciál textový, musí umožňovat zpracování textu v reálném čase a podporovat audio formáty s vysokou úrovní reprodukce zvuku;

–  mají-li kromě textového a hlasového potenciálu nebo v kombinaci s ním i video potenciál, musí umožňovat zpracování úplné konverzace, včetně synchronizovaného hlasu, textu v reálném čase a videa s rozlišením, které uživatelům umožní komunikovat pomocí znakového jazyka;

–  musí zajistit účinné bezdrátové propojení s technologiemi pro nedoslýchavé osoby;

–  musí zabraňovat interferenci s podpůrnými pomůckami;

iv)  koncová zařízení s interaktivním výpočetním potenciálem určená pro spotřebitele, používaná k přístupu k audiovizuálním mediálním službám, musí osobám se zdravotním postižením zpřístupňovat prvky přístupnosti poskytované poskytovatelem audiovizuálních mediálních služeb za účelem uživatelského přístupu, výběru, ovládání, individuálního nastavení a přenosu na podpůrné pomůcky.

3.  Služby podpory:

jsou-li k dispozici služby podpory (helpdesky, telefonická centra, technická podpora, konverzní služby a služby odborné přípravy), musí poskytovat informace o přístupnosti výrobku a jeho kompatibilitě s podpůrnými technologiemi, a to přístupnými způsoby komunikace.

ODDÍL II: POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍ SE VÝROBKŮ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1, S VÝJIMKOU SAMOOBSLUŽNÝCH TERMINÁLŮ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1 PÍSM. b)

Aby se maximalizovalo předvídatelné použití výrobků, na něž se vztahuje tento oddíl, osobami se zdravotním postižením, musí být kromě požadavků stanovených v oddílu I zpřístupněn obal a návod výrobků. To znamená, že:

a)  musí být zpřístupněn obal výrobku včetně informací na něm uvedených (např. o otevření, uzavření, použití, likvidaci), včetně případných informací o charakteristikách výrobku týkajících se přístupnosti, které se podle možností uvedou na obale;

b)  návod k instalaci a údržbě, skladování a likvidaci výrobku, jenž není uveden na výrobku samotném, ale je zpřístupněn jinými prostředky, jako jsou internetové stránky, musí být veřejně dostupný v okamžiku uvedení výrobku na trh a musí splňovat tyto požadavky:

i)  být přístupný prostřednictvím více než jednoho smyslu;

ii)  být prezentován srozumitelným způsobem;

iii)  být prezentován uživatelům tak, aby jej byli schopni vnímat;

iv)  být prezentován písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;

v)  obsah návodu musí být zpřístupněn v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních podpůrných formátů, jež musí být prezentovány různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho smyslu; a

vi)  k pokynům obsahujícím netextový obsah musí být přiložena alternativní prezentace tohoto obsahu.

ODDÍL III: OBECNÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍ SE VŠECH SLUŽEB, NA KTERÉ SE TATO SMĚRNICE VZTAHUJE V SOULADU S ČL. 2 ODST. 2

▌Aby se maximalizovalo předvídatelné použití ▌osobami se zdravotním postižením, musí být služby poskytovány takto:

a)  je zajištěna přístupnost výrobků využívaných při poskytování služby, v souladu s oddílem I a případně oddílem II této přílohy.

b)  jsou poskytovány informace o fungování služby, a pokud jsou při poskytování služby využívány výrobky, o spojitosti služby s těmito výrobky, jakož i informace o jejich charakteristikách týkajících se přístupnosti a interoperabilitě s podpůrnými pomůckami a zařízeními, a to ▌:

i)  zpřístupněním informací prostřednictvím více než jednoho smyslu;

ii)  prezentací informací srozumitelným způsobem;

iii)  prezentací informací uživatelům tak, aby je byli schopni vnímat;

iv)  zpřístupněním obsahu informací ▌v textových formátech, které lze použít k vytvoření alternativních podpůrných formátů pro prezentaci uživatelům různými způsoby a prostřednictvím více než jednoho smyslu;

v)   prezentací písmem odpovídající velikosti a vhodného tvaru, s přihlédnutím k předvídatelným podmínkám použití a s pomocí dostatečného kontrastu, jakož i nastavitelných mezer mezi písmeny, řádky a odstavci;

vi)  doplněním veškerého netextového obsahu o alternativní prezentaci tohoto obsahu; a

vii)  poskytováním elektronických informací ▌potřebných při poskytování služeb jednotným a přiměřeným způsobem tím, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;

c)   internetové stránky včetně souvisejících online aplikací a služby poskytované na mobilních zařízeních včetně mobilních aplikací jsou zpřístupněny jednotným a přiměřeným způsobem, aby byly vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;

d)   jsou-li k dispozici služby podpory (helpdesky, telefonická centra, technická podpora, konverzní služby a služby odborné přípravy), poskytují informace o přístupnosti výrobku a jeho kompatibilitě s podpůrnými technologiemi, a to přístupnými způsoby komunikace.

ODDÍL IV: DODATEČNÉ POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍ SE KONKRÉTNÍCH SLUŽEB

S cílem maximalizovat předvídatelné využití osobami se zdravotním postižením jsou při poskytování služeb zahrnuty funkce, praktiky, politiky a postupy a změny ve fungování služby, které reagují na potřeby osob se zdravotním postižením a zajišťují interoperabilitu s podpůrnými technologiemi:

a)  služby elektronických komunikací včetně tísňových komunikací uvedené v čl. 109 odst. 2 směrnice (EU) 2018/1972:

i)  poskytování textu v reálném čase vedle hlasové komunikace;

ii)  poskytování úplné konverzace, je-li vedle hlasové komunikace poskytováno i video;

iii)  zajištění toho, aby byly tísňové komunikace prostřednictvím hlasového volání a textu (včetně textu v reálném čase) synchronizovány a pokud je poskytováno video, aby byly rovněž synchronizovány jako úplná konverzace a přenášeny poskytovateli služeb elektronických komunikací do nejvhodnějšího centra tísňové komunikace;

b)  služby poskytující přístup k audiovizuálním mediálním službám:

i)  poskytování elektronických programových průvodců (EPGs), jež jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní a poskytují informace o disponibilitě přístupnosti;

ii)  zajištění toho, aby prvky přístupnosti (služby přístupu) audiovizuálních mediálních služeb, jako jsou titulky pro neslyšící a nedoslýchavé osoby, zvukový popis obrazu, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, byly plně přenášeny v odpovídající kvalitě pro přesné zobrazení a synchronizovány se zvukem a videem, a současně umožňovaly uživateli ovládání jejich zobrazení a používání;

c)  služby letecké, autobusové, železniční a vodní přepravy cestujících s výjimkou služeb městské a příměstské dopravy a služeb regionální dopravy:

i)  zajištění poskytování informací o přístupnosti vozidel, okolní infrastruktury a zastavěného prostředí a o pomoci osobám se zdravotním postižením;

ii)  zajištění poskytování informací o inteligentním prodeji lístků a jízdenek (elektronická rezervace, rezervace jízdenek atd.), cestovních informací v reálném čase (jízdní řády, informace o narušení provozu, návazných spojích, možnosti pokračovat v cestě jinými druhy dopravy atd.) a doplňkových informací o službách (např. personální zajištění ve stanicích, nefunkční výtahy nebo dočasně nedostupné služby);

d)  služby městské a příměstské dopravy a služby regionální dopravy:

zajištění přístupnosti samoobslužných terminálů využívaných při poskytování služby, v souladu s oddílem I této přílohy;

e)  bankovní služby pro spotřebitele:

i)  poskytování metod identifikace, elektronických podpisů, bezpečnosti a platebních služeb, které jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;.

ii)  zajištění srozumitelnosti informací, aniž by míra jejich složitosti překročila stupeň B2 (středně pokročilý) podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky Rady Evropy.

f)  elektronické knihy:

i)  zajištění toho, že pokud elektronická kniha obsahuje vedle textu i zvuk, poskytuje synchronizovaný text a zvuk;

ii)  zajištění toho, že digitální soubory elektronické knihy nebrání řádnému fungování podpůrných technologií;

iii)  zajištění přístupu k obsahu, navigace obsahem souboru a uspořádání včetně dynamického uspořádání, poskytnutí struktury, flexibility a možnosti výběru při prezentaci obsahu;

iv)  umožnění alternativního podání obsahu a jeho interoperability s celou škálou podpůrných technologií takovým způsobem, že bude vnímatelný, srozumitelný, ovladatelný a stabilní;

v)  zajištění vyhledatelnosti poskytnutím informací prostřednictvím metadat o jejich prvcích přístupnosti;

vi)  zajištění toho, že opatření pro správu digitálních práv neblokují prvky přístupnosti;

g)  služby elektronického obchodování:

i)  poskytování informací týkajících se přístupnosti prodávaných výrobků a služeb, pokud odpovědný hospodářský subjekt tyto informace poskytuje;

ii)  zajištění přístupnosti funkčnosti pro identifikaci, zabezpečení a platbu při dodání jako součást služby a nikoli výrobku tím, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní;

iii)  poskytování metod identifikace, elektronických podpisů a platebních služeb, které jsou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a stabilní.

ODDÍL V: ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST SOUVISEJÍCÍ S PŘÍJMEM TÍSŇOVÝCH KOMUNIKACÍ NA JEDNOTNÉ EVROPSKÉ TÍSŇOVÉ ČÍSLO 112 NEJVHODNĚJŠÍM CENTREM TÍSŇOVÉ KOMUNIKACE:

S cílem maximalizovat předvídatelné využití osobami se zdravotním postižením jsou při příjmu tísňových komunikací na jednotné evropské tísňové číslo 112 nejvhodnějším centrem tísňové komunikace zahrnuty funkce, praktiky, politiky a postupy a změny, které reagují na potřeby osob se zdravotním postižením:

Tísňové komunikace na jednotné evropské tísňové číslo 112 musí být náležitě zodpovězeny, a to způsobem nejlépe odpovídajícím vnitrostátní organizaci záchranného systému, nejvhodnějším centrem tísňové komunikace a za použití stejných komunikačních prostředků, jakými byla komunikace obdržena, zejména použitím synchronizovaného hlasu a textu (včetně textu v reálném čase), nebo je-li poskytováno video, hlasu, textu (včetně textu v reálném čase) a videa synchronizovaných jako úplná konverzace.

ODDÍL VI: POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO VLASTNOSTI, PRVKY NEBO FUNKCE VÝROBKŮ A SLUŽEB V SOULADU S ČL. 24 ODST. 2

Předpoklad splnění příslušných povinností uvedených v jiných aktech Unie týkajících se vlastností, prvků nebo funkcí výrobků a služeb vyžaduje:

1.  Výrobky:

a)  přístupnost informací týkajících se fungování a vlastností přístupnosti souvisejících s výrobky je v souladu s příslušnými prvky stanovenými v oddílu I bodě 1 této přílohy, tedy informacemi o použití výrobku uvedených na výrobku samotném a návodem k použití výrobku, jenž není uveden na výrobku samotném, ale je zpřístupněn jeho používáním nebo jinými prostředky, jako jsou internetové stránky;

b)  přístupnost vlastností, prvků a funkcí uživatelského rozhraní a funkčnosti výrobků je v souladu s odpovídajícími požadavky na přístupnost návrhu takového uživatelského rozhraní nebo funkčnosti stanovenými v oddílu I bodě 2 této přílohy;

c)  přístupnost obalu, včetně informací na něm poskytnutých a pokynů k instalaci, údržbě, skladování a likvidaci výrobku, jež nejsou uvedeny na výrobku samotném, ale jsou zpřístupněny jinými prostředky, jako jsou internetové stránky, s výjimkou samoobslužných terminálů, je v souladu s odpovídajícími požadavky na přístupnost stanovenými v oddílu II této přílohy;

2.  Služby:

přístupnost vlastností, prvků a funkcí služeb je v souladu s odpovídajícími požadavky na přístupnost pro tyto vlastnosti, prvky a funkce stanovenými v oddílech této přílohy, které souvisejí se službami.

ODDÍL VII: KRITÉRIA FUNKČNOSTI

Pokud se požadavky na přístupnost stanovené v oddílech I až VI této přílohy nevztahují na jednu nebo více funkcí v oblasti navrhování a výroby výrobků nebo poskytování služeb, musí být tyto funkce nebo prostředky s cílem maximalizovat jejich předvídatelné použití osobami se zdravotním postižením přístupné v souladu se souvisejícími kritérii funkčnosti.

Tato kritéria funkčnosti lze použít jen jako alternativu jednoho nebo více specifických technických požadavků, odkazuje-li se na ně v požadavcích na přístupnost, a to pouze v případě, že uplatňování příslušných kritérií funkčnosti je v souladu s požadavky na přístupnost a vede k tomu, že výsledkem návrhu a výroby výrobků a poskytování služeb je rovnocenná či lepší přístupnost k předvídatelnému použití osobami se zdravotním postižením.

a)  používání nevidomými osobami

pokud výrobek nebo služba poskytují vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který zapojení zraku nevyžaduje;

b)  používání osobami se zhoršeným zrakem

pokud výrobek nebo služba poskytují vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který umožní uživatelům se zhoršeným zrakem výrobek používat;

c)  používání osobami, které nevnímají barvy

pokud výrobek nebo služba poskytují vizuální funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který vnímání barvy nevyžaduje;

d)  používání neslyšícími

pokud výrobek nebo služba poskytují sluchové funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který zapojení sluchu nevyžaduje;

e)  používání nedoslýchavými osobami

pokud výrobek nebo služba poskytují sluchové funkční režimy, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim s rozšířenými zvukovými prvky, který umožní nedoslýchavým uživatelům výrobek používat;

f)  používání osobami bez hlasových schopností

pokud výrobek nebo služba vyžadují od uživatelů hlasový vstup, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který hlasové pokyny nevyžaduje; hlasový vstup zahrnuje všechny ústně generované zvuky, jako je řeč, hvízdání nebo mlaskání;

g)  používání osobami s omezenou motorikou nebo silou

pokud výrobek nebo služba vyžadují manuální úkony, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který uživatelům umožní jeho používání pomocí alternativních úkonů, jež nevyžadují jemnou motoriku a úchop nebo sílu rukou ani obsluhu více než jednoho ovládacího prvku najednou;

h)   používání s omezeným dosahem

ovládací prvky výrobku musí být v dosahu všech uživatelů. Pokud výrobek nebo služba poskytují manuální funkční režim, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, který je funkční i s omezeným dosahem a omezenou silou;

i)  minimalizace rizika spuštění fotosenzitivních reakcí

pokud výrobek poskytuje vizuální funkční režimy, musí se vyhnout takovým funkčním režimům, které spouštějí fotosenzitivní reakce;

j)  používání osobami s omezeným kognitivními schopnostmi

výrobek nebo služba musí poskytovat alespoň jeden funkční režim zahrnující prvky zjednodušující a ulehčující jeho používání;

k)  soukromí

pokud výrobek nebo služba zahrnují prvky na zabezpečení přístupnosti, musí poskytovat alespoň jeden funkční režim, při kterém se zachová soukromí při používání těchto prvků na zabezpečení přístupnosti.

___________________

PŘÍLOHA II

VZOROVÉ NEZÁVAZNÉ PŘÍKLADY MOŽNÝCH ŘEŠENÍ, JEŽ PŘISPÍVAJÍ KE SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA PŘÍSTUPNOST STANOVENÝCH V PŘÍLOZE I

ODDÍL I:

PŘÍKLADY SPOJENÉ S OBECNÝMI POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍMI SE VŠECH VÝROBKŮ, NA NĚŽ SE TATO SMĚRNICE VZTAHUJE V SOULADU S ČL. 2 ODST. 1

POŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE I PŘÍLOHY I

PŘÍKLADY

1.  Poskytování informací

a)  

i)

poskytnout vizuální a hmatové informace nebo vizuální a zvukové informace označující místo, kam vložit kartu v samoobslužném terminálu, aby jej mohly použít nevidomé osoby a neslyšící osoby;

ii)  

použít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;

iii)  

poskytnout hmatový reliéfní formát nebo zvuk vedle textového varování, aby je mohly vnímat nevidomé osoby;

iv)  

umožnit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;

b)  

i)  

poskytnout elektronické soubory, které jsou čitelné počítačem za použití odečítačů obrazovky, takže tuto informaci mohou využít nevidomé osoby;

ii)  

použít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;

iii)  

uvést titulky v případě poskytování videa s návodem;

iv)  

umožnit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;

v)  

vytisknout text Braillovým písmem, aby jej mohly využít nevidomé osoby;

vi)  

doplnit diagram k textovému popisu označujícímu hlavní prvky nebo popisujícímu klíčové činnosti;

vii)  

není uveden žádný příklad;

viii)  

není uveden žádný příklad;

ix)  

zahrnout soket a software v bankomatu, které umožní zapojení sluchátka, jež zprostředkují text na obrazovce ve zvukové podobě.

2.  Návrh uživatelského rozhraní a funkčnosti

a)  

poskytnout pokyny v hlasové a textové podobě nebo začleněním hmatových značek na klávesnici, aby s výrobkem mohly pracovat nevidomé osoby nebo neslyšící či nedoslýchavé osoby;

b)  

nabídnout na samoobslužném terminálu vedle mluvených pokynů například pokyny ve formě textu nebo obrázků, aby mohly požadovaný úkon provést i neslyšící osoby;

c)  

umožnit uživatelům zvětšit text, zaostřit na konkrétní piktogram nebo zvětšit kontrast, aby mohly dané informace vnímat i zrakově postižené osoby;

d)  

vedle volby zmáčknutí zeleného nebo červeného tlačítka pro výběr možnosti uvést v písemné podobě na tlačítkách, jaké jsou dané možnosti, aby i barvoslepé osoby mohly učinit volbu;

e)  

pokud počítač vydává signál chyby, poskytnout psaný text nebo obrázek označující chybu, aby neslyšící osoby mohly být informovány, že došlo k chybě

f)  

umožnit dodatečný kontrast obrázků v pozadí, aby je mohly vidět slabozraké osoby;

g)  

umožnit uživateli telefonu zvolit si hlasitost zvuku a snížit interferenci s pomůckami pro nedoslýchavé osoby, aby mohly telefon používat osoby se sluchovým postižením;

h)  

zvětšit a jasně oddělit tlačítka na dotykové obrazovce, aby je mohly zmáčknout osoby s třesem;

i)

zajistit, aby zmáčknutí tlačítek nevyžadovalo mnoho síly, aby je mohly použít i osoby s pohybovým postižením;

j)  

vyhnout se blikajícím obrázkům, aby nebyly ohroženy osoby náchylné k záchvatům;

k)  

umožnit použití sluchátek, poskytuje-li bankomat informace v mluvené podobě;

l)  

jako alternativu k rozpoznávání otisků prstů umožnit uživatelům, kteří nemohou použít ruce, aby si pro uzamčení a odemčení telefonu zvolili heslo;

m)  

zajistit, aby software reagoval předvídatelně na provedení konkrétního úkonu a poskytoval dostatečný čas na vložení hesla, aby byl snadno použitelný pro osoby s mentálním postižením;

n)  

nabízet propojení s obrazovkou s Braillovým písmem, již bude možné aktualizovat, aby mohly počítač používat nevidomé osoby;

o)  

příklady požadavků pro konkrétní odvětví

i)  

není uveden žádný příklad;

ii):

není uveden žádný příklad;

iii)  první odrážka

zajistit, aby mobilní telefon byl schopen zpracovávat textové konverzace v reálném čase, aby si nedoslýchavé osoby mohly vyměňovat informace interaktivním způsobem;

iii)  čtvrtá odrážka

umožnit simultánní využití videa pro zobrazení znakového jazyka a textu pro napsání zprávy, aby dvě neslyšící osoby mohly komunikovat spolu nebo se slyšící osobou;

iv)  

zajistit přenos titulků prostřednictvím set-top boxu za účelem jejich využití neslyšícími osobami.

3.  Podpůrné služby není uveden žádný příklad

ODDÍL II:

PŘÍKLADY SPOJENÉ S POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍMI SE VÝROBKŮ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1, S VÝJIMKOU SAMOOBSLUŽNÝCH TERMINÁLŮ UVEDENÝCH V ČL. 2 ODST. 1 PÍSM. b)

POŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE II PŘÍLOHY I

PŘÍKLADY

Obal a návod výrobků

a)  

uvést na obalu, že telefon obsahuje prvky přístupnosti pro osoby se zdravotním postižením;

b)

i)  

poskytnout elektronické soubory, které jsou čitelné počítačem za použití odečítačů obrazovky, takže tuto informaci mohou využít nevidomé osoby;

ii)  

použít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;

iii)  

poskytnout hmatový reliéfní formát nebo zvuk, je-li uvedeno textové varování, aby toto varování mohly vnímat i nevidomé osoby;

iv)  

zajistit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;

v)  

vytisknout text Braillovým písmem, aby jej mohly přečíst nevidomé osoby;

vi)  

doplnit diagram k textovému popisu označujícímu hlavní prvky nebo popisujícímu klíčové činnosti.

ODDÍL III:

PŘÍKLADY SPOJENÉ S OBECNÝMI POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST TÝKAJÍCÍMI SE VŠECH SLUŽEB, NA NĚŽ SE TATO SMĚRNICE VZTAHUJE V SOULADU S ČL. 2 ODST. 2

POŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE III PŘÍLOHY I

PŘÍKLADY

Poskytování služeb

a)  

není uveden žádný příklad;

b)  

i)  

poskytnout elektronické soubory, které jsou čitelné počítačem za použití odečítačů obrazovky, takže tuto informaci mohou využít i nevidomé osoby;

ii)  

použít stejná slova soudržným způsobem nebo v jasné a logické struktuře, aby jim mohly lépe porozumět osoby s mentálním postižením;

iii)  

uvést titulky v případě poskytování videa s návodem;

iv)  

zajistit, aby mohla nevidomá osoba využít daný soubor díky vytištění v Braillově písmu;

v)  

zajistit, aby text mohly přečíst i osoby se zrakovým postižením;

vi)  

doplnit diagram k textovému popisu označujícímu hlavní prvky nebo popisujícímu klíčové činnosti.

vii)  

pokud poskytovatel služby nabízí USB klíč obsahující informace o službě, zajistit, aby tyto informace byly přístupné;

c)  

poskytnout textový popis obrázků, zpřístupnění veškerých funkcí prostřednictvím klávesnice, poskytnout dostatek času pro uživatele na přečtení, zajistit zobrazování a fungování obsahu předvídatelným způsobem a slučitelnost s podpůrnými technologiemi, aby osoby s různými zdravotními postiženími mohly danou internetovou stránku číst a pracovat s ní;

d)  

není uveden žádný příklad.

ODDÍL IV:

PŘÍKLADY SPOJENÉ S DODATEČNÝMI POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO SPECIFICKÉ SLUŽBY:

POŽADAVKY STANOVENÉ V ODDÍLE IV PŘÍLOHY I

PŘÍKLADY

Specifické služby

a)  

i)  

zajistit, aby neslyšící a nedoslýchavé osoby mohly psát a obdržet text interaktivním způsobem v reálném čase;

ii)

zajistit, aby neslyšící osoby mohly používat pro vzájemnou komunikaci znakový jazyk;

iii)

zajistit, aby osoba, která má vadu řeči a sluchu a vybere si použití kombinace textu, hlasu a videa, věděla, že komunikace je sítí přenášena tísňové službě;

b)  

i)  

zajistit, aby si nevidomá osoba mohla zvolit programy v televizi;

ii)

podpořit možnost výběru, personalizace a zobrazování služeb zajišťujících přístup, jako jsou titulky pro neslyšící a nedoslýchavé osoby, zvukový popis obrazu, mluvené titulky nebo tlumočení do znakového jazyka, poskytovat prostředky pro účinné bezdrátové propojení s technologiemi pro neslyšící a nedoslýchavé osoby nebo poskytovat ovládací prvky umožňující aktivaci služeb pro usnadnění přístupu uživateli k audiovizuálním službám na stejné úrovni významnosti jako primární ovládací prvky média;

c)  

i)

není uveden žádný příklad;

ii)  

není uveden žádný příklad;

d)  

 

není uveden žádný příklad;

e)

i)  

umožnit přečtení identifikačních dialogů na obrazovce odečítači obrazovky, aby je mohly využívat nevidomé osoby;

ii)  

není uveden žádný příklad;

f)

i)  

zajistit, aby mohla osoba s dyslexií číst a poslouchat text zároveň;

ii)

umožnit synchronizovaný výstup textu a zvuku nebo umožnit přepis do Braillova písma, který je možné aktualizovat;

iii)

zajistit, aby měla nevidomá osoba přístup k seznamu obsahu nebo mohla měnit kapitoly;

iv)

není uveden žádný příklad;

v)  

zajistit, aby informace o jejich prvcích přístupnosti byly dostupné v elektronickém souboru, aby mohly být informovány osoby se zdravotním postižením;

vi)

zajistit, aby nedocházelo k blokování, například aby čtení textu nahlas s pomocí podpůrných zařízení nebránila opatření technické ochrany, opatření správy digitálních práv nebo otázky interoperability, a knihu tak mohli číst i nevidomí uživatelé;

g)  

i)  

zajistit, aby nebyly vymazány dostupné informace o prvcích přístupnosti výrobku;

ii)

zpřístupnit uživatelské rozhraní platební služby hlasem, aby nevidomé osoby mohly nezávisle provádět online transakce;

iii)

umožnit přečtení identifikačních dialogů na obrazovce odečítači obrazovky, aby je mohly využívat nevidomé osoby;

_______________________

PŘÍLOHA III

POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST PRO ÚČELY ČL. 4 ODST. 4, TÝKAJÍCÍ SE ZASTAVĚNÉHO PROSTŘEDÍ V MÍSTĚ, KDE JE POSKYTOVÁNA SLUŽBA SPADAJÍCÍ DO PŮSOBNOSTI TÉTO SMĚRNICE

S cílem maximalizovat předvídatelné využití zastavěného prostředí, kde je služba poskytována a za které odpovídá poskytovatel služby, podle čl. 4 odst. 4 osobami se zdravotním postižením nezávislým způsobem musí přístupnost v částech určených pro veřejnost zahrnovat tyto aspekty:

a)  využívání souvisejících vnějších prostranství a zařízení ▌;

b)  přístup k budovám ▌;

c)  využívání vstupů;

d)  využívání tras ▌ve vodorovném směru;

e)  využívání tras ve svislém směru;

f)  využívání místností veřejností;

g)  využívání vybavení a zařízení používaného při poskytování služby;

h)  využívání toalet a hygienických zařízení;

i)  využívání nouzových východů, únikových cest a koncepce plánování pro případ nouze;

j)  komunikace a orientace prostřednictvím více než jednoho smyslu;

k)  využívání zařízení a staveb pro jejich zamýšlený účel;

l)  ochrana před riziky v prostředí uvnitř a vně budov.

_____________________

PŘÍLOHA IV

POSTUP POSUZOVÁNÍ SHODY – VÝROBKY

1.  Interní řízení výroby

▌Interní řízení výroby je postupem posuzování shody, kterým výrobce plní povinnosti stanovené v bodech 2, 3 a 4 této přílohy a na svou výhradní odpovědnost zaručuje a prohlašuje, že dané výrobky ▌splňují příslušné požadavky této směrnice.

2.   Technická dokumentace

Výrobce vypracuje technickou dokumentaci. Technická dokumentace umožňuje posouzení shody výrobku s příslušnými požadavky na přístupnost stanovenými v článku 4 a v případě, že výrobce využil článku 14, umožňuje prokázání toho, že příslušné požadavky na přístupnost by vyžadovaly zásadní změnu nebo způsobily nepřiměřenou zátěž. Technická dokumentace upřesňuje pouze použitelné požadavky a v míře nutné pro posouzení se vztahuje na návrh, výrobu a fungování výrobku.

Technická dokumentace musí obsahovat, je-li to relevantní, alespoň tyto prvky:

a)  vše popis výrobku;

b)  seznam harmonizovaných norem a technických specifikací, na které byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie a které byly zcela nebo zčásti použity, a popis řešení zvolených ke splnění příslušných požadavků na přístupnost stanovených v článku 4, pokud tyto harmonizované normy nebo technické specifikace použity nebyly; v případě částečně použitých harmonizovaných norem nebo technických specifikací se v technické dokumentaci upřesní ty části, jež byly použity.

3.   Výroba

Výrobce přijme veškerá nezbytná opatření, aby výrobní proces a jeho kontrola zajišťovaly soulad výrobků s technickou dokumentací podle bodu 2 této přílohy a s požadavky na přístupnost stanovenými v této směrnici.

4.   Označení CE a EU prohlášení o shodě

4.1.   Výrobce umístí označení CE uvedené v této směrnici na každý jednotlivý výrobek, který je v souladu s použitelnými požadavky této směrnice.

4.2   Výrobce vypracuje pro daný model výrobku písemné EU prohlášení o shodě. V EU prohlášení o shodě je uveden výrobek, pro nějž bylo vypracováno.

Kopie EU prohlášení o shodě se na požádání poskytne příslušným orgánům.

5.   Zplnomocněný zástupce

Povinnosti výrobce stanovené v bodě 4 mohou být jeho jménem a na jeho odpovědnost splněny jeho zplnomocněným zástupcem, pokud jsou uvedeny v pověření.

____________________

PŘÍLOHA V

INFORMACE O SLUŽBÁCH SPLŇUJÍCÍCH POŽADAVKY NA PŘÍSTUPNOST

1.   Poskytovatel služeb zahrne do všeobecných podmínek nebo obdobného dokumentu informace, které hodnotí, jak služba splňuje požadavky na přístupnost uvedené v článku 4. Informace musí popisovat použitelné požadavky a v míře nutné pro posouzení se musí vztahovat na koncepci a fungování služby. Kromě požadavků na informace pro spotřebitele podle směrnice 2011/83/EU musí informace obsahovat, je-li to relevantní, tyto prvky:

a)  všeobecný popis služby v přístupných formátech;

b)  popisy a vysvětlivky potřebné pro pochopení toho, jak služba funguje;

c)  popis toho, jak má služba splňovat příslušné požadavky na přístupnost stanovené v příloze I.

2.   Za účelem souladu s bodem 1 této přílohy může poskytovatel v plném rozsahu nebo částečně použít harmonizované normy a technické specifikace, na něž byly zveřejněny odkazy v Úředním věstníku Evropské unie.

3.   Poskytovatel služby poskytne informace prokazující, že proces poskytování služby a jeho kontrola zajišťují shodu služby s bodem 1 této přílohy a s použitelnými požadavky této směrnice.

_________________________

PŘÍLOHA VI

KRITÉRIA PRO POSOUZENÍ NEPŘIMĚŘENÉ ZÁTĚŽE

Kritéria pro provedení a dokumentaci posouzení:

1.  Poměr mezi čistými náklady na splnění požadavků na přístupnost celkovými náklady (operativní a kapitálové výdaje) na výrobu, distribuci či dovoz daného výrobku nebo p poskytování služby pro hospodářské subjekty.

Prvky, jež se mají použít pro posouzení čistých nákladů na splnění požadavků na přístupnost:

a)  kritéria související s jednorázovými organizačními náklady, jež je třeba zohlednit v posouzení:

i)  náklady spojené s dodatečnými lidskými zdroji s odborností v oblasti přístupnosti;

ii)  náklady spojené s odbornou přípravou lidských zdrojů a získáním kompetencí v oblasti přístupnosti;

iii)  náklady na vývoj nového postupu pro začlenění přístupnosti do vývoje výrobku nebo poskytování služby;

iv)  náklady spojené s vypracováním poradenského materiálu ohledně přístupnosti;

v)  jednorázové náklady na pochopení legislativy o přístupnosti;

b)  kritéria související s náklady na probíhající výrobu a vývoj, jež je třeba zohlednit v posouzení:

i)  náklady spojené s návrhem prvků přístupnosti výrobku nebo služby;

ii)  náklady vzniklé během výrobních procesů;

iii)  náklady spojené s testováním výrobku nebo služby pro přístupnost;

iv)  náklady spojené s vypracováním dokumentace.

2.  Odhadované náklady a přínosy pro hospodářské subjekty, včetně výrobních procesů a investic, ve vztahu k očekávanému přínosu pro osoby se zdravotním postižením při zohlednění objemu a četnosti využití konkrétního výrobku nebo služby.

3.  Poměr mezi čistými náklady na splnění požadavků na přístupnost a čistým obratem hospodářského subjektu.

Prvky, jež se mají použít pro posouzení čistých nákladů na splnění požadavků na přístupnost:

a)  kritéria související s jednorázovými organizačními náklady, jež je třeba zohlednit v posouzení:

i)  náklady spojené s dodatečnými lidskými zdroji s odborností v oblasti přístupnosti;

ii)  náklady spojené s odbornou přípravou lidských zdrojů a získáním kompetencí v oblasti přístupnosti;

iii)  náklady na vývoj nového postupu pro začlenění přístupnosti do vývoje výrobku nebo poskytování služby;

iv)  náklady spojené s vypracováním poradenského materiálu ohledně přístupnosti;

v)  jednorázové náklady na pochopení legislativy o přístupnosti;

b)  kritéria související s náklady na probíhající výrobu a vývoj, jež je třeba zohlednit v posouzení:

i)  náklady spojené s návrhem prvků přístupnosti výrobku nebo služby;

ii)  náklady vzniklé během výrobních procesů;

iii)  náklady spojené s testováním výrobku nebo služby pro přístupnost;

iv)  náklady spojené s vypracováním dokumentace.

__________________

(1) Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 103.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 14. září 2017 (Přijaté texty, P8_TA(2017)0347).
(3)Úř. věst. C 303, 19.8.2016, s. 103.
(4)Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019.
(5)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251).
(6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1).
(7)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).
(8)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1).
(9)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti internetových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 261/2004 ze dne 11. února 2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 295/91 (Úř. věst. L 46, 17.2.2004, s. 1).
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2006 ze dne 5. července 2006 o právech osob se zdravotním postižením a osob s omezenou schopností pohybu a orientace v letecké dopravě (Úř. věst. L 204, 26.7.2006, s. 1).
(12)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne 23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě (Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14).
(13)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1).
(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011 ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1).
(15)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (přepracované znění) (Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1).
(16)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1564 ze dne 13. září 2017 o některých povolených způsobech užití některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení a o změně směrnice 2001/29/ES o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 242, 20.9.2017, s. 6).
(17)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1563 ze dne 13. září 2017 o přeshraniční výměně formátově přístupných rozmnoženin některých děl a jiných předmětů chráněných autorským právem a právy s ním souvisejícími mezi Unií a třetími zeměmi ve prospěch osob nevidomých, osob se zrakovým postižením nebo osob s jinými poruchami čtení (Úř. věst. L 241, 20.9.2017, s. 1).
(18)Směrnice Rady 93/42/EHS ze dne 14. června 1993 o zdravotnických prostředcích (Úř. věst. L 169, 12.7.1993, s. 1).
(19)Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(20)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).
(21)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(22)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
(23)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(24)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(25)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(26)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(27)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(28) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66).
(31)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34).
(32)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
(34) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).
(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).
(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32).
(37)
(38) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).


Vízový informační systém ***I
PDF 508kWORD 181k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV (COM(2018)0302 – C8-0185/2018 – 2018/0152(COD))
P8_TA-PROV(2019)0174A8-0078/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0302),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 16 odst. 2, čl. 77 odst. 2 písm. a) a b), d) a e), čl. 78 odst. 2 písm. d), e) a g), čl. 79 odst. 2 písm. c) a d), čl. 87 odst. 2 písm. a) a čl. 88 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0185/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0078/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a také parlamentům členských států.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Název
Návrh
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV
kterým se provádí reforma vízového informačního systému prostřednictvím změny nařízení (ES) č. 767/2008, nařízení (ES) č. 810/2009, nařízení (EU) 2017/2226, nařízení (EU) 2016/399, nařízení XX/2018 [nařízení o interoperabilitě] a rozhodnutí 2004/512/ES a kterým se zrušuje rozhodnutí Rady 2008/633/SVV
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Vízový informační systém (VIS) byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES41, aby sloužil jako technologické řešení pro výměnu údajů o vízech mezi členskými státy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/200842 stanovilo účel, funkce a povinnosti VIS a rovněž podmínky a postupy pro výměnu údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy s cílem usnadnit posuzování žádostí o krátkodobá víza a přijímání souvisejících rozhodnutí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/200943 stanovilo pravidla pro vkládání biometrických identifikátorů do VIS. Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV44 stanovilo podmínky, za nichž mohou určené orgány členských států a Europol získat konzultační přístup do VIS za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů.
(1)  Vízový informační systém (VIS) byl zřízen rozhodnutím Rady 2004/512/ES41, aby sloužil jako technické řešení pro výměnu údajů o vízech mezi členskými státy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/200842 stanovilo účel, funkce a povinnosti VIS a rovněž podmínky a postupy pro výměnu údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy s cílem usnadnit posuzování žádostí o krátkodobá víza a přijímání souvisejících rozhodnutí. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/200943 stanovilo pravidla pro vkládání biometrických identifikátorů do VIS. Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV44 stanovilo podmínky, za nichž mohou určené orgány členských států a Europol získat konzultační přístup do VIS za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů. Systém VIS začal fungovat dne 11. října 201144a a v období od října 2011 do února 2016 byl postupně zaváděn na konzulátech všech členských států po celém světě.
__________________
__________________
41 Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).
41 Rozhodnutí Rady 2004/512/ES ze dne 8. června 2004 o zřízení Vízového informačního systému (VIS) (Úř. věst. L 213, 15.6.2004, s. 5).
42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).
42 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS) (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).
43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
43 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).
44 Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129).
44 Rozhodnutí Rady 2008/633/SVV ze dne 23. června 2008 o konzultačním přístupu určených orgánů členských států a Europolu do Vízového informačního systému (VIS) za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů a jiných závažných trestných činů (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 129).
44a Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/636/EU ze dne 21. září 2011, kterým se určuje datum zahájení provozu Vízového informačního systému (VIS) v prvním regionu (Úř. věst. L 249, 27.9.2011, s. 18).
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Ve sdělení Komise ze dne 6. dubna 2016 nazvaném „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“46 bylo uvedeno, že je zapotřebí, aby EU posílila a zlepšila své informační systémy, architekturu údajů a výměnu informací v oblasti řízení hranic, prosazování práva a boje proti terorismu, a zdůrazněna potřeba zlepšit interoperabilitu informačních systémů. Sdělení rovněž vymezilo potřebu řešit informační mezery, včetně mezer týkajících se státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli dlouhodobého víza.
(3)  Ve sdělení Komise ze dne 6. dubna 2016 nazvaném „Silnější a inteligentnější informační systémy pro ochranu hranic a bezpečnost“46 bylo uvedeno, že je zapotřebí, aby EU posílila a zlepšila své informační systémy, architekturu údajů a výměnu informací v oblasti řízení hranic, prosazování práva a boje proti terorismu, a zdůrazněna potřeba zlepšit interoperabilitu informačních systémů. Vzhledem k tomu, že v článku 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody je stanoveno právo na volný pohyb na území států, které jsou smluvními stranami dohody, na dobu nejvýše 90 dnů v průběhu kteréhokoli období 180 dnů, a to zavedením vzájemného uznávání povolení k pobytu a dlouhodobých víz, která tyto státy vydaly, je ve sdělení rovněž vymezena potřeba řešit informační mezery, včetně mezer týkajících se státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou držiteli dlouhodobého víza. Komise proto provedla dvě studie: v první studií proveditelnosti46a se dospělo k závěru, že vytvoření úložiště by bylo technicky proveditelné a že nejlepší technickou volbou by bylo opětovné použití struktury VIS, zatímco v rámci druhé studie byla provedena46b analýza nezbytnosti a přiměřenosti rozšíření oblasti působnosti systému VIS, přičemž se dospělo k závěru, že by bylo nezbytné a přiměřené rozšířit oblast působnosti systému VIS, aby obsahoval výše zmíněné dokumenty.
__________________
__________________
46 COM(2016) 205 final.
46 COM(2016) 205 final.
46a „Integrovaná správa hranic (Integrated Border Management – IBM) – Studie proveditelnosti pro zahrnutí dokumentů pro dlouhodobá víza, povolení k pobytu a povolení pro malý pohraniční styk do úložiště“ (Integrated Border Management (IBM) – Feasibility Study to include in a repository documents for Long-Stay visas, Residence and Local Border Traffic Permits) (2017).
46b „Právní analýza nezbytnosti a přiměřenosti rozšíření oblasti působnosti vízového informačního systému (VIS), aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu“ (Legal analysis on the necessity and proportionality of extending the scope of the Visa Information System (VIS) to include data on long stay visas and residence documents) (2018).
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Dne 10. června 2016 schválila Rada plán na posílení výměny informací a správy informací47. S cílem řešit stávající informační mezeru s ohledem na dokumenty vydávané státním příslušníkům třetích zemí Rada vyzvala Komisi, aby posoudila zřízení centrálního úložiště povolení k pobytu a dlouhodobých víz vydaných členskými státy, které by uchovávalo informace o těchto dokumentech, včetně konce platnosti a případného odebrání. Článek 21 Úmluvy k provedení Schengenské dohody stanoví právo na volný pohyb na území států, které jsou smluvními stranami dohody, na dobu nejvýše 90 dnů v průběhu jakéhokoliv období 180 dnů, a to zavedením vzájemného uznávání povolení k pobytu a dlouhodobých víz, která tyto státy vydaly.
vypouští se
__________________
47 Plán na posílení výměny informací a správy informací včetně řešení interoperability v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí (9368/1/16 REV 1).
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  V závěrech Rady ze dne 9. června 2017 o dalším postupu s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit interoperabilitu informačních systémů EU48 Rada uznala, že mohou být zapotřebí nová opatření s cílem odstranit stávající informační mezery v oblasti správy hranic a prosazování práva v souvislosti s překračováním hranic držiteli dlouhodobých víz a povolení k pobytu. Rada vyzvala Komisi, aby prioritně vypracovala studii proveditelnosti týkající se zřízení ústředního úložiště EU obsahujícího informace o dlouhodobých vízech, pobytových kartách a povoleních k pobytu. Na tomto základě Komise provedla dvě studie: první studie proveditelnosti49 dospěla k závěru, že vytvoření úložiště by bylo technicky proveditelné a že nejlepší technickou volbou by bylo opětovné použití struktury VIS, zatímco druhá studie50 provedla analýzu nezbytnosti a přiměřenosti a dospěla k závěru, že by bylo nezbytné a přiměřené rozšířit oblast působnosti VIS, aby obsahoval výše zmíněné dokumenty.
vypouští se
__________________
48 Závěry Rady o dalším postupu s cílem zlepšit výměnu informací a zajistit interoperabilitu informačních systémů EU (10151/17).
49„Integrovaná správa hranic (Integrated Border Management – IBM) – Studie proveditelnosti pro zahrnutí dokumentů pro dlouhodobá víza, povolení k pobytu a povolení pro malý pohraniční styk do úložiště“ (Integrated Border Management (IBM) – Feasibility Study to include in a repository documents for Long-Stay visas, Residence and Local Border Traffic Permits) (2017).
50 „Právní analýza nezbytnosti a přiměřenosti rozšíření oblasti působnosti vízového informačního systému (VIS), aby obsahoval údaje o dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu“ (Legal analysis on the necessity and proportionality of extending the scope of the Visa Information System (VIS) to include data on long stay visas and residence documents) (2018).
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Při přijetí nařízení (ES) č. 810/2009 bylo uznáno, že otázka dostatečné spolehlivosti pro účely identifikace a ověřování otisků prstů dětí mladších 12 let, zejména toho, jak se otisky prstů s věkem mění, bude muset být řešena v pozdější fázi a řešení bude založeno na výsledcích studie provedené za odpovědnosti Komise. Studie53 provedená Společným výzkumným střediskem v roce 2013 dospěla k závěru, že za určitých podmínek lze dosáhnout s uspokojivou mírou přesnosti rozpoznávání otisků prstů dětí ve věku od 6 do 12 let. Druhá studie54 toto zjištění v prosinci 2017 potvrdila a poskytla další informace o účinku stárnutí na kvalitu otisků prstů. Na tomto základě Komise provedla v roce 2017 další studii, která zkoumala nezbytnost a přiměřenost snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí při postupu udělování víz na 6 let věku. Tato studie55 zjistila, že snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů by přispělo k lepšímu dosažení cílů VIS, zejména pokud jde o usnadnění boje proti podvodnému zneužívání totožnosti, usnadnění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích a mohlo by přinést další výhody prostřednictvím posílení prevence a boje proti zneužívání práv dětí, zejména tím, že umožní zjištění/ověření totožnosti dětských státních příslušníků třetí země, kteří se nacházejí na schengenském území v situaci, v níž by mohla být nebo byla porušena jejich práva (např. dětské oběti obchodování s lidmi, pohřešované děti a nezletilé osoby bez doprovodu, které žádají o azyl).
(8)  Při přijetí nařízení (ES) č. 810/2009 bylo uznáno, že otázka dostatečné spolehlivosti pro účely identifikace a ověřování otisků prstů dětí mladších 12 let, zejména toho, jak se otisky prstů s věkem mění, bude muset být řešena v pozdější fázi a řešení bude založeno na výsledcích studie provedené v rámci odpovědnosti Komise. Studie53 provedená Společným výzkumným střediskem v roce 2013 dospěla k závěru, že za určitých podmínek lze dosáhnout s uspokojivou mírou přesnosti rozpoznávání otisků prstů dětí ve věku od 6 do 12 let. Druhá studie54 toto zjištění v prosinci 2017 potvrdila a poskytla další informace o účinku stárnutí na kvalitu otisků prstů. Na tomto základě Komise provedla v roce 2017 další studii, která zkoumala nezbytnost a přiměřenost snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí při postupu udělování víz na 6 let věku. Tato studie55 zjistila, že snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů by přispělo k lepšímu dosažení cílů VIS, zejména pokud jde o usnadnění boje proti podvodnému zneužívání totožnosti, usnadnění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích, a mohlo by přinést další výhody prostřednictvím posílení prevence a boje proti zneužívání práv dětí, zejména tím, že umožní zjištění/ověření totožnosti dětských státních příslušníků třetí země, kteří se nacházejí na schengenském území v situaci, v níž by mohla být nebo byla porušena jejich práva (např. dětské oběti obchodování s lidmi, pohřešované děti a nezletilé osoby bez doprovodu, které žádají o azyl). Zároveň se v případě dětí jedná o velmi ohroženou skupinu, a proto by mělo shromažďování zvláštních kategorií údajů od nich, jako jsou otisky prstů, podléhat přísnějším ochranným opatřením, přičemž by měl být omezen účel, za kterým lze tyto údaje používat v situacích, kdy je to v nejlepším zájmu dítěte, mj. tím, že se omezí doba uchovávání těchto údajů. V rámci druhé studie bylo navíc zjištěno, že otisky prstů u osob nad 70 let mají nízkou kvalitu a pouze průměrnou přesnost. Komise a členské státy by měly spolupracovat při výměně osvědčených postupů a tyto nedostatky řešit.
__________________
__________________
53 Rozpoznávání otisků prstů u dětí (2013 – EUR 26193).
53 Rozpoznávání otisků prstů u dětí (2013 – EUR 26193).
54 „Automatické rozpoznávání otisků prstů: od dětí po starší osoby“ (Automatic fingerprint recognition: from children to elderly) (2018 – JRC).
54 „Automatické rozpoznávání otisků prstů: od dětí po starší osoby“ (Automatic fingerprint recognition: from children to elderly) (2018 – JRC).
55 „Proveditelnost a důsledky snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí a uložení naskenované kopie cestovního dokladu žadatele o vízum do vízového informačního systému (VIS)“ (Feasibility and implications of lowering the fingerprinting age for children and on storing a scanned copy of the visa applicant's travel document in the Visa Information System (VIS)) (2018).
55 „Proveditelnost a důsledky snížení věkové hranice pro snímání otisků prstů u dětí a uložení naskenované kopie cestovního dokladu žadatele o vízum do vízového informačního systému (VIS)“ (Feasibility and implications of lowering the fingerprinting age for children and on storing a scanned copy of the visa applicant's travel document in the Visa Information System (VIS) (2018).
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Osobní údaje poskytnuté žadatelem o krátkodobé vízum by měly být zpracovány VIS za účelem posouzení, zda by vstup žadatele do Unie mohl představovat hrozbu pro veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví v Unii, a rovněž posouzení rizika nelegální migrace žadatele. Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří získali dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu, měly by být tyto kontroly omezeny na přispění k posouzení totožnosti držitele dokumentu, pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a rovněž toho, zda by vstup státního příslušníka třetí země do Unie mohl ohrozit veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví v Unii. Neměly by zasahovat do jakéhokoliv rozhodnutí o dlouhodobých vízech nebo povoleních k pobytu.
(10)  Osobní údaje poskytnuté žadatelem o krátkodobé vízum by měly být zpracovány systémem VIS za účelem posouzení, zda by vstup žadatele do Unie mohl představovat hrozbu pro veřejnou bezpečnost v Unii, a rovněž posouzení rizika nelegální migrace žadatele. Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří získali dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu, měly by být tyto kontroly omezeny na přispění k posouzení totožnosti držitele dokumentu, pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a rovněž toho, zda by vstup státního příslušníka třetí země do Unie mohl ohrozit veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví v Unii. Neměly by zasahovat do žádného rozhodnutí o dlouhodobých vízech nebo povoleních k pobytu.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Posuzování takových rizik nelze provést bez zpracování osobních údajů týkajících se totožnosti osoby, cestovního dokladu a případně osoby přebírající finanční náklady, nebo, je-li žadatel nezletilý, totožnosti odpovědné osoby. Každá položka osobních údajů v žádostech by měla být porovnána s údaji v záznamu nebo souboru registrovaném v některém informačním systému (Schengenský informační systém (SIS), Vízový informační systém (VIS), údaje Europolu, databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD), systém vstupu/výstupu (EES), Eurodac, Evropský informační systém rejstříků trestů státních příslušníků třetí země ECRIS-TCN, pokud jde o odsouzení týkající se teroristických trestných činů nebo jiných forem závažných trestných činů a/nebo databáze cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících (TDAWN), kterou spravuje Interpol), nebo se seznamem podezřelých nebo se zvláštními ukazateli rizik. Kategorie osobních údajů, jež by měly být použity pro srovnání, by měly být omezeny na kategorie údajů, které se nacházejí v informačních systémech, v nichž se vyhledává, na seznamu podezřelých nebo v souboru zvláštních ukazatelů rizik.
(11)  Posuzování takových rizik nelze provést bez zpracování osobních údajů týkajících se totožnosti osoby, cestovního dokladu a případně osoby přebírající finanční náklady, nebo, je-li žadatel nezletilý, totožnosti odpovědné osoby. Každá položka osobních údajů v žádostech by měla být porovnána s údaji v záznamu nebo souboru registrovaném v některém informačním systému (Schengenský informační systém (SIS), Vízový informační systém (VIS), údaje Europolu, databáze odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD), systém vstupu/výstupu (EES), Eurodac nebo se seznamem podezřelých v rámci seznamu podezřelých v systému ETIAS či se zvláštními ukazateli rizik. Kategorie osobních údajů, jež by měly být použity pro srovnání, by měly být omezeny na kategorie údajů, které se nacházejí v informačních systémech, v nichž se vyhledává, na seznamu podezřelých nebo v souboru zvláštních ukazatelů rizik.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Interoperabilita mezi informačními systémy EU byla zavedena [nařízením (EU) XX o interoperabilitě] tak, aby se tyto informační systémy EU a jejich údaje vzájemně doplňovaly, s cílem zlepšit správu vnějších hranic, přispět k prevenci nelegální migrace a boji proti ní a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie, včetně udržování veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a ochrany bezpečnosti na území členských států.
(12)  Interoperabilita mezi informačními systémy EU byla zavedena [nařízením (EU) XX o interoperabilitě (hranice a víza)], s cílem zlepšit správu vnějších hranic, přispět k prevenci nelegální migrace a boji proti ní a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie, včetně udržování veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku a ochrany bezpečnosti na území členských států.
(Tento pozměňovací návrh se vztahuje na celý text. Jeho přijetí si vyžádá odpovídající změny v celém textu.)
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Interoperabilita mezi informačními systémy EU umožňuje vzájemné doplňování systémů za účelem usnadnění správné identifikace osob, přispívá k boji proti podvodnému zneužívání totožnosti, zlepšuje a harmonizuje požadavky na kvalitu údajů příslušných informačních systémů EU, usnadňuje technickou a provozní implementaci stávajících a budoucích informačních systémů EU ze strany členských států, posiluje a zjednodušuje bezpečnost údajů a opatření na ochranu údajů, kterými se řídí příslušné informační systémy EU, zefektivňuje přístup donucovacích orgánů k EES, VIS, [ETIAS] a systému Eurodac a podporuje účely EES, VIS, [ETIAS], systému Eurodac, SIS a [systému ECRIS-TCN].
(13)  Interoperabilita mezi informačními systémy EU zajišťuje snadnější správnou identifikaci osob, přispívá k boji proti podvodnému zneužívání totožnosti, zlepšuje a harmonizuje požadavky na kvalitu údajů příslušných informačních systémů EU, usnadňuje technickou a provozní implementaci stávajících a budoucích informačních systémů EU ze strany členských států, posiluje, harmonizuje a zjednodušuje bezpečnost údajů a opatření na ochranu údajů, kterými se řídí příslušné informační systémy EU, zefektivňuje kontrolovaný přístup donucovacích orgánů k EES, VIS, ETIAS a systému Eurodac a podporuje účely EES, VIS, ETIAS, systému Eurodac, SIS a systému ECRIS-TCN.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Prvky interoperability zahrnují EES, VIS, [ETIAS], systém Eurodac, SIS a [systém ECRIS-TCN] a údaje Europolu s cílem umožnit, aby v těchto údajích mohlo být současně vyhledáváno pomocí těchto informačních systémů EU, a proto je vhodné tyto prvky používat pro účely provádění automatizovaných kontrol a pro přístup k VIS pro účely prosazování práva. Pro tento účel by měl být využíván Evropský vyhledávací portál (ESP) s cílem umožnit rychlý, bezproblémový, účinný, systematický a kontrolovaný přístup k informačním systémům EU, údajům Europolu a databázím Interpolu potřebným k plnění jejich úkolů v souladu s jejich přístupovými právy a za účelem podpory cílů VIS.
(14)  Prvky interoperability zahrnují EES, VIS, ETIAS, systém Eurodac, SIS a systém ECRIS-TCN a údaje Europolu s cílem umožnit, aby v těchto údajích mohlo být současně vyhledáváno pomocí těchto informačních systémů EU, a proto je vhodné tyto prvky používat pro účely provádění automatizovaných kontrol a pro přístup k VIS pro účely prosazování práva. Pro tento účel by měl být využíván Evropský vyhledávací portál (ESP) s cílem umožnit rychlý, bezproblémový, účinný, systematický a kontrolovaný přístup k informačním systémům EU, údajům Europolu a databázím Interpolu potřebným k plnění jejich úkolů v souladu s jejich přístupovými právy a za účelem podpory cílů VIS.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Porovnání s jinými databázemi by mělo být automatizováno. Kdykoliv toto srovnání odhalí existenci shody („pozitivní nález“) s jakýmkoliv osobním údajem v žádostech nebo jejich kombinací a záznamem nebo souborem ve výše uvedených informačních systémech nebo s osobními údaji v seznamu podezřelých, měla by být žádost zpracována ručně pracovníkem odpovědného orgánu. Posouzení provedené odpovědným orgánem by mělo vést k rozhodnutí o vydání či nevydání krátkodobého víza.
(15)  Porovnání s jinými databázemi by mělo být automatizováno. Kdykoliv toto srovnání odhalí existenci shody („pozitivní nález“) s jakýmkoliv osobním údajem v žádostech nebo jejich kombinací a záznamem nebo souborem ve výše uvedených informačních systémech nebo s osobními údaji v seznamu podezřelých, měla by být v případě, že pozitivní nález nemůže systém VIS automaticky potvrdit, žádost zpracována ručně pracovníkem odpovědného orgánu. V závislosti na druhu údajů, které vedly k pozitivnímu nálezu, by měly tento nález posoudit konzuláty nebo jediné kontaktní místo členského státu, přičemž toto kontaktní místo by odpovídalo za nálezy generované zejména databázemi nebo systémy v rámci prosazování práva. Posouzení provedené odpovědným orgánem by mělo vést k rozhodnutí o vydání či nevydání krátkodobého víza.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Pro analýzu souboru žádosti o krátkodobé vízum by se měly použít zvláštní ukazatele rizik, které odpovídají dříve zjištěným rizikům v oblasti bezpečnosti, nelegální migrace nebo veřejného zdraví. Kritéria použitá pro vymezení zvláštních ukazatelů rizik by za žádných okolností neměla být založena pouze na pohlaví nebo věku dané osoby. Za žádných okolností nesmí být založeny na informacích odhalujících rasu, barvu pleti, etnický nebo sociální původ, genetické vlastností, jazyk, politické či jakékoli jiné názory, víru nebo filosofické přesvědčení, členství v odborových organizacích, příslušnost k národnostní menšině, majetek, původ, zdravotní postižení nebo sexuální orientaci osoby.
(18)  Pro analýzu souboru žádosti o krátkodobé vízum by se měly použít zvláštní ukazatele rizik, které odpovídají dříve zjištěným rizikům v oblasti bezpečnosti, nelegální migrace nebo vysokého rizika epidemie. Kritéria použitá vymezení zvláštních ukazatelů rizik by za žádných okolností neměla být založena pouze na pohlaví nebo věku dané osoby. Za žádných okolností nesmějí být založena na informacích odhalujících rasu, barvu pleti, etnický nebo sociální původ, genetické vlastnosti, jazyk, politické či jakékoli jiné názory, víru nebo filozofické přesvědčení, členství v odborových organizacích, příslušnost k národnostní menšině, majetek, původ, zdravotní postižení nebo sexuální orientaci dané osoby.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 19
(19)  Neustále vznikající nové formy bezpečnostních hrozeb, nové formy nelegální migrace a hrozby pro veřejné zdraví vyžadují účinné reakce a je třeba proti nim bojovat pomocí moderních prostředků. Vzhledem k tomu, že tyto prostředky obnáší zpracovávání velkého množství osobních údajů, měla by být zavedena vhodná ochranná opatření k tomu, aby se zásahy do práv na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů omezily na to, co je v demokratické společnosti nezbytné.
(19)  Neustále vznikající nové formy bezpečnostních rizik, nové formy nelegální migrace a vysokého rizika epidemie vyžadují účinné reakce a je třeba proti nim bojovat pomocí moderních prostředků. Vzhledem k tomu, že tyto prostředky obnášejí zpracovávání velkého množství osobních údajů, měla by být zavedena vhodná ochranná opatření k tomu, aby se zásahy do práv na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů omezily na to, co je v demokratické společnosti nezbytné a přiměřené.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21
(21)  Mezinárodní dopravci by měli být za účelem splnění své povinnosti vyplývající z Úmluvy k provedení Schengenské dohody schopni ověřit, zda mají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobých víz, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu požadované platné cestovní doklady. Toto ověření by mělo být umožněno prostřednictvím každodenního výpisu údajů z VIS do samostatné databáze určené pouze k nahlížení, která umožní získání minimálně nezbytné podmnožiny údajů pro umožnění vyhledávání, které povede k odpovědi ve formátu „ok/not ok“.
(21)  Mezinárodní dopravci by měli za účelem splnění své povinnosti vyplývající z Úmluvy k provedení Schengenské dohody ověřovat, zda mají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobých víz, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu požadované platné cestovní doklady, tím, že do systému VIS zašlou žádost o vyhledání příslušných údajů. Toto ověření by mělo být umožněno prostřednictvím každodenního výpisu údajů z VIS do samostatné databáze určené pouze k nahlížení, která umožní získat minimálně nezbytnou podmnožinu údajů pro umožnění vyhledávání, které povede k odpovědi ve formátu „ok/not ok“. Dopravci by neměli mít přístup k samotnému souboru žádosti. Technické specifikace k zajištění přístupu do systému VIS prostřednictvím portálu pro dopravce by měly v maximální možné míře omezit dopad na cestující a dopravce. Za tímto účelem je třeba zvážit propojení systému ETIAS se systémem EES.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 a (nový)
(21a)  V zájmu omezení dopadu povinností stanovených v tomto nařízení na mezinárodní dopravce přepravující skupiny osob na mezinárodních pravidelných autobusových linkách by měla být dostupná uživatelsky vstřícná mobilní řešení.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 21 b (nový)
(21b)  Komise by do dvou let od začátku uplatňování tohoto nařízení měla posoudit vhodnost, slučitelnost a ucelenost ustanovení uvedených v článku 26 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích pro účely ustanovení týkajících se systému VIS v oblasti přepravy skupiny osob na mezinárodních pravidelných autobusových linkách. Měl by být zohledněn nedávný vývoj v oblasti přepravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách. Měla by být zvážena potřeba upravit ustanovení týkající se přepravy na mezinárodních pravidelných autobusových linkách uvedená v článku 26 zmíněné úmluvy nebo v tomto nařízení.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23 a (nový)
(23a)  Biometrické údaje, které v kontextu tohoto nařízení vyžadují otisky prstů a zobrazení obličeje, jsou jedinečné, a proto jsou mnohem spolehlivější než alfanumerické údaje k identifikaci osoby. Biometrické údaje však představují citlivé osobní údaje. Toto nařízení tedy stanovuje základ a záruky pro zpracování takových údajů pro účely zjištění jediné totožnosti dotyčných osob.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  [Nařízení 2018/XX o interoperabilitě] poskytuje policejnímu orgánu členského státu, který byl takto zmocněn vnitrostátními legislativními opatřeními, možnost zjistit totožnost osoby pomocí biometrických údajů této osoby převzatých během kontroly totožnosti. Mohou však existovat zvláštní okolnosti, v rámci nichž je zjištění totožnosti osoby nezbytné v zájmu této osoby. Tyto případy zahrnují situace, v jejichž rámci byla osoba nalezena poté, co byla pohřešována, byla unesena nebo byla identifikována jako oběť obchodování s lidmi. V těchto případech by měl být donucovacím orgánům poskytnut rychlý přístup k údajům VIS, aby bylo umožněno rychlé a spolehlivé zjištění totožnosti osoby, aniž by bylo nutné splňovat všechny podmínky a dodatečná ochranná opatření pro přístup pro účely vymáhání práva.
(28)  [Nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza)] poskytuje policejnímu orgánu členského státu, který byl takto zmocněn vnitrostátními legislativními opatřeními, možnost zjistit totožnost osoby pomocí biometrických údajů této osoby převzatých během kontroly totožnosti. Mohou však existovat zvláštní okolnosti, v rámci nichž je zjištění totožnosti osoby nezbytné v zájmu této osoby. Tyto případy zahrnují situace, v jejichž rámci byla osoba nalezena poté, co byla pohřešována, byla unesena nebo byla identifikována jako oběť obchodování s lidmi. Pouze v těchto případech by měl být donucovacím orgánům poskytnut rychlý přístup k údajům VIS, aby bylo umožněno rychlé a spolehlivé zjištění totožnosti osoby, aniž by bylo nutné splňovat všechny podmínky a dodatečná ochranná opatření pro přístup pro účely vymáhání práva.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Porovnávání údajů na základě latentního otisku prstu, který je daktyloskopickou stopou, jež může být nalezena na místě trestného činu, je v oblasti policejní spolupráce zásadní. V případech, kdy existuje důvodná domněnka, že pachatel nebo oběť mohou být zaregistrováni v systému VIS, by měla možnost porovnat latentní otisk prstu s údaji o otiscích prstů, které jsou uloženy v systému VIS, poskytnout donucovacím orgánům členských států velmi cenný nástroj při prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, například když jsou latentní otisky prstů jediným důkazem na místě trestného činu.
(29)  Porovnávání údajů na základě latentního otisku prstu, který je daktyloskopickou stopou, jež může být nalezena na místě trestného činu, je v oblasti policejní spolupráce zásadní. V případech, kdy existuje důvodná domněnka, že pachatel nebo oběť mohou být zaregistrováni v systému VIS, a po předchozím vyhledání informací na základě rozhodnutí Rady 2008/615/SVV1a by měla možnost porovnat latentní otisk prstu s údaji o otiscích prstů, které jsou uloženy v systému VIS, poskytnout donucovacím orgánům členských států velmi cenný nástroj při prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, například když jsou latentní otisky prstů jediným důkazem na místě trestného činu.
__________________
1a Rozhodnutí Rady 2008/615/SVV ze dne 23. června 2008 o posílení přeshraniční spolupráce, zejména v boji proti terorismu a přeshraniční trestné činnosti (Úř. věst. L 210, 6.8.2008, s. 1).
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  V zájmu ochrany osobních údajů a vyloučení systematického vyhledávání ze strany donucovacích orgánů by měly být údaje VIS zpracovávány pouze ve specifických případech a tehdy, je-li to nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Určené orgány a Europol by měly žádat o přístup k údajům systému VIS pouze tehdy, mají-li dostatečné důvody se domnívat, že takový přístup poskytne informace, které jim významně pomohou při prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristického či jiného závažného trestného činu.
(32)  V zájmu ochrany osobních údajů a vyloučení systematického vyhledávání ze strany donucovacích orgánů by měly být údaje VIS zpracovávány pouze ve specifických případech a tehdy, je-li to nezbytné pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů. Určené orgány a Europol by měly žádat o přístup k údajům systému VIS pouze tehdy, mají-li dostatečné důvody se domnívat, že takový přístup poskytne informace, které jim významně pomohou při prevenci, odhalování nebo vyšetřování teroristického či jiného závažného trestného činu, a po předchozím vyhledání informací na základě rozhodnutí Rady 2008/615/SVV.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32 a (nový)
(32a)  Koncoví uživatelé z členských států obecně před vyhledáváním v evropských databázích nebo současně s ním vyhledávají v příslušných vnitrostátních databázích.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Osobní údaje držitelů dokumentů k dlouhodobému pobytu uložené ve VIS by neměly být uchovávány déle, než je nezbytné pro účely VIS. Je vhodné uchovávat údaje týkající se státních příslušníků třetích zemí po dobu pěti let, aby bylo možné vzít tyto údaje v úvahu při posuzování žádostí o krátkodobá víza, aby bylo možné odhalit překročení délky oprávněného pobytu po uplynutí doby platnosti a za účelem provedení posouzení bezpečnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří je získali. Údaje o předchozím použití dokumentu by mohly usnadnit vydávání budoucích krátkodobých víz. Kratší doba uložení by pro zajištění uvedených účelů nebylo dostatečné. Údaje by se měly po pěti letech vymazat, pokud důvody pro jejich vymazání nenastanou dříve.
(33)  Osobní údaje držitelů dlouhodobých víz uložené v systému VIS by neměly být uchovávány déle, než je nezbytné pro účely tohoto systému. Je vhodné uchovávat údaje týkající se státních příslušníků třetích zemí po dobu pěti let, aby bylo možné vzít tyto údaje v úvahu při posuzování žádostí o krátkodobá víza, aby bylo možné odhalit překročení délky oprávněného pobytu po uplynutí doby platnosti a za účelem provedení posouzení bezpečnosti státních příslušníků třetích zemí, kteří je získali. Údaje o předchozím použití dokumentu by mohly usnadnit vydávání budoucích krátkodobých víz. Kratší doba uložení by pro zajištění uvedených účelů nebylo dostatečné. Údaje by se měly po pěti letech vymazat, pokud důvody pro jejich vymazání nenastanou dříve.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
(35)  Členové jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže (European Border and Coast Guard – EBCG) a rovněž jednotky pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, mají podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 nárok nahlížet do evropských databází, je-li to nezbytné pro plnění provozních úkolů uvedených v operačním plánu pro hraniční kontroly, ostrahu hranic a navracení pod vedením hostitelského členského státu. S cílem usnadnit toto nahlížení a umožnit jednotkám účinný přístup k údajům vloženým do VIS by měl být Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž (ECBGA) udělen přístup k systému VIS. Tento přístup by měl dodržovat podmínky a omezení přístupu, které se uplatňují u orgánů členských států příslušných pro každý konkrétní účel, pro který lze nahlížet do údajů VIS.
(35)  Členové jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže (European Border and Coast Guard – EBCG) mají podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 nárok nahlížet do evropských databází, je-li to nezbytné pro plnění provozních úkolů uvedených v operačním plánu pro hraniční kontroly, ostrahu hranic a navracení, pod vedením hostitelského členského státu. Tento přístup by měl dodržovat podmínky a omezení přístupu, které se uplatňují u orgánů členských států příslušných pro každý konkrétní účel, pro který lze nahlížet do údajů VIS.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 37
(37)  Třetí země návratu často nepodléhají rozhodnutím o odpovídající ochraně přijatým Komisí podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle vnitrostátních předpisů přijatých k provedení článku 36 směrnice (EU) 2016/680. Kromě toho značné úsilí Unie o spolupráci s hlavními zeměmi původu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, které podléhají povinnosti návratu, nebylo schopno zajistit systematické plnění závazku přijmout zpět své vlastní státní příslušníky těmito třetími zeměmi, který je stanovený mezinárodním právem. Dohody o zpětném přebírání osob uzavřené nebo projednávané Unií nebo členskými státy, které stanoví vhodné záruky pro předávání údajů třetím zemím podle článku 46 nařízení (EU) 2016/679 nebo vnitrostátních předpisů přijatých k provedení článku 37 směrnice (EU) 2016/680, zahrnují omezený počet těchto třetích zemí a uzavření jakékoliv nové dohody zůstává nejisté. V takových situacích mohou být osobní údaje zpracovány podle tohoto nařízení u orgánů třetích zemí za účelem provádění návratové politiky Unie, pokud jsou splněny podmínky stanovené v čl. 49 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/679 nebo ve vnitrostátních předpisech, kterými se provádí článek 38 nebo 39 směrnice (EU) 2016/680.
(37)  Osobní údaje získané členským státem podle tohoto nařízení by neměly být předávány nebo zpřístupňovány žádné třetí zemi, mezinárodní organizaci ani soukromému subjektu usazenému v Unii nebo mimo ni. Výjimečně by však mělo být možné předat tyto osobní údaje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, pokud toto předání podléhá přísným podmínkám a je v konkrétním případě nezbytné k tomu, aby bylo možné zjistit totožnost státního příslušníka třetí země v souvislosti s jeho navracením. Jestliže neexistuje rozhodnutí o odpovídající ochraně prostřednictvím prováděcího aktu podle nařízení (EU) 2016/679, ani vhodné záruky, kterým podléhá předávání údajů podle uvedeného nařízení, mělo by být výjimečně možné předat pro účely navrácení dané osoby údaje ze systému VIS třetí zemi nebo mezinárodní organizaci, a to pouze pokud je jejich předání nezbytné z důležitých důvodů veřejného zájmu, jak je uvedeno ve zmíněném nařízení.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Členské státy by měly v souladu s platnými pravidly o ochraně údajů a případně v jednotlivých případech zpřístupňovat příslušné osobní údaje zpracovávané ve VIS pro účely provádění úkolů podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../...60, [nařízení o rámci Unie pro znovuusídlování], [Agentuře Evropské unie pro azyl] a příslušným mezinárodním orgánům, jako jsou Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Mezinárodní organizace pro migraci a operace pro uprchlíky a znovuusídlování Mezinárodního výboru Červeného kříže ve vztahu ke státním příslušníkům třetích zemí nebo osobám bez státní příslušnosti, které tyto osoby předávají členským státům v rámci provádění nařízení (EU) .../... [nařízení o rámci Unie pro znovuusídlování].
vypouští se
__________________
60 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… [úplný název] (Úř. věst. L …, …, s. …).
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 39
(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/200161 se vztahuje na činnosti orgánů a institucí Unie při plnění jejich úkolů jako orgánů pověřených provozním řízením systému VIS.
(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/172561 se vztahuje na činnost orgánů a institucí Unie při plnění jejich úkolů jakožto orgánů pověřených provozním řízením systému VIS.
__________________
__________________
61 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
61 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 40
(40)  V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne
(40)  V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne 12. prosince 2018.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 43
(43)  Aniž je dotčena odpovědnost členských států za správnost údajů vkládaných do VIS, měla by agentura eu-LISA nést odpovědnost za zlepšování kvality údajů zavedením centrálního nástroje pro sledování kvality údajů a za předkládání zpráv členským státům v pravidelných intervalech.
(43)  Aniž je dotčena odpovědnost členských států za správnost údajů vkládaných do VIS, měla by agentura eu-LISA nést odpovědnost za zlepšování kvality údajů zavedením, udržováním a průběžnou modernizací centrálního nástroje pro sledování kvality údajů a za předkládání zpráv členským státům v pravidelných intervalech.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 44
(44)  Aby bylo možno lépe sledovat využívání VIS s cílem analyzovat tendence, pokud jde o migrační tlak a správu hranic, měla by být agentura eu-LISA schopna vytvořit kapacitu pro statistické hlášení členským státům, Komisi a Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, aniž by byla ohrožena integrita údajů. Mělo by být proto zřízeno centrální úložiště statistických údajů. Žádná z vytvořených statistik by neměla obsahovat osobní údaje.
(44)  Aby bylo možno lépe sledovat využívání VIS s cílem analyzovat tendence, pokud jde o migrační tlak a správu hranic, měla by být agentura eu-LISA schopna vytvořit kapacitu pro statistické hlášení členským státům, Komisi a Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, aniž by byla ohrožena integrita údajů. Agentura eu-LISA by proto měla uchovávat určité statistické údaje v centrálním úložišti pro účely podávání zpráv a poskytování statistických údajů stanovených v [nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza)]. Žádná z vytvořených statistik by neměla obsahovat osobní údaje.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 47 a (nový)
(47a)  Tímto nařízením nejsou dotčeny závazky vyplývající ze Ženevské úmluvy ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967 ani žádné mezinárodní závazky přijaté Unií a jejími členskými státy.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Název
(-1)  nadpis se nahrazuje tímto:
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS).
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně informací o krátkodobých vízech, dlouhodobých vízech a povoleních k pobytu mezi členskými státy (nařízení o VIS)“;
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 2 – odst. 1 – návětí
1.  Účelem VIS je zlepšovat provádění společné vízové politiky, konzulární spolupráce a konzultace mezi ústředními vízovými orgány usnadněním výměny údajů o žádostech a o souvisejících rozhodnutích mezi členskými státy s cílem:
1.  Účelem systému VIS je zlepšovat provádění společné vízové politiky v oblasti krátkodobých víz, konzulární spolupráci a konzultace mezi ústředními vízovými orgány usnadněním výměny údajů o žádostech a o souvisejících rozhodnutích mezi členskými státy s cílem:
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 2 – odst. 1 – písm. a
a)  usnadnit řízení o žádostech o vízum;
a)  usnadnit a urychlit řízení o žádostech o vízum;
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 2 – odst. 1 – písm. f
f)  pomáhat při zjišťování totožnosti osob, které jsou pohřešovány;
f)  pomáhat při zjišťování totožnosti osob uvedených v článku 22o, které jsou pohřešovány;
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 2 – odst. 1 – písm. h
h)  přispívat k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů;
h)  přispívat k prevenci ohrožení vnitřní bezpečnosti některého z členských států, zejména prostřednictvím prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů za příslušných, přesně definovaných okolností;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 2 – odst. 1 – písm. i
i)  přispívat k předcházení ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států;
vypouští se
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 2 – odst. 2 – písm. a
a)  podpořit vysokou úroveň bezpečnosti tím, že přispívá k posouzení toho, zda je žadatel před svým příjezdem na hraniční přechody na vnějších hranicích považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví;
a)  podpořit vysokou úroveň bezpečnosti ve všech členských státech tím, že přispívá k posouzení toho, zda je žadatel nebo držitel dokumentu považován za hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost;
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 2 – odst. 2 – písm. b
b)  zvýšit účinnost hraničních kontrol a kontrol na daném území;
b)  usnadnit kontroly na hraničních přechodech na vnějších hranicích a zvýšit účinnost kontrol na území členských států;
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 2 – odst. 2 – písm. c
c)  přispívat k prevenci, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů;
c)  přispívat k prevenci ohrožení vnitřní bezpečnosti některého z členských států, zejména prostřednictvím prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů za příslušných, přesně definovaných okolností;
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 2 – odst. 2 – písm. d a (nové)
da)  pomáhat při zjišťování totožnosti osob uvedených v článku 22o, které jsou pohřešovány;
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 2 a (nový)
(2a)  vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 2a
Struktura
1.  Systém VIS je založen na centralizované struktuře a skládá se:
a)  ze společného úložiště údajů o totožnosti uvedeného v [čl. 17 odst. 2 písm. a) nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza)];
b)  z ústředního informačního systému (dále jen „ústřední systém VIS“);
c)  z uživatelského rozhraní v každém členském státě (dále jen „národní uživatelské rozhraní“ nebo „NI-VIS“), které umožní připojení příslušného ústředního vnitrostátního orgánu daného členského státu, nebo z vnitrostátního jednotného rozhraní (NUI) v každém členském státě na základě obecných technických specifikací, které je ve všech členských státech stejné a které umožňuje propojení ústředního systému VIS s vnitrostátní infrastrukturou v členských státech;
d)  z komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem VIS a vnitrostátním rozhraním;
e)  ze zabezpečeného komunikačního kanálu mezi ústředním systémem VIS a ústředním systémem EES;
f)  z bezpečné komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem VIS a ústředními infrastrukturami Evropského vyhledávacího portálu zřízeného podle [článku 6 nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza)], sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů zřízené podle [článku 12 nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza)], společného úložiště údajů o totožnosti zřízeného podle [článku 17 nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza)] a detektoru vícenásobné totožnosti zřízeného podle [článku 25 nařízení 2018/XX o interoperabilitě (hranice a víza)];
g)  z mechanismu konzultací o žádostech a výměně informací mezi ústředními vízovými orgány („VISMail“);
h)  z brány pro dopravce;
i)  ze zabezpečené internetové služby umožňující komunikaci mezi ústředním systémem VIS na jedné straně a bránou pro dopravce a mezinárodními systémy na straně druhé;
j)  z úložiště údajů pro účely podávání zpráv a poskytování statistických údajů;
k)  z nástroje umožňujícího žadatelům udělit nebo odvolat souhlas s prodloužením doby pro uchovávání souboru žádosti.
Ústřední systém VIS, vnitrostátní jednotná rozhraní, internetová služba, brána pro dopravce a komunikační infrastruktura systému VIS v nejvyšší technicky možné míře sdílí a opětovně využívá hardwarové a softwarové prvky ústředního systému EES, resp. vnitrostátních jednotných rozhraní EES, brány pro dopravce ETIAS, internetové služby EES, a komunikační infrastruktury EES.
2.  Národní uživatelské rozhraní (NI-VIS) se skládá z:
a)  jednoho lokálního vnitrostátního rozhraní (dále jen „rozhraní LNI“) pro každý členský stát, které fyzicky připojuje členský stát k zabezpečené komunikační síti a obsahuje šifrovací zařízení určené pro systém VIS. Rozhraní LNI je umístěno na území členského státu;
b)  jednoho záložního rozhraní LNI (BLNI), které má stejný obsah a funkci jako rozhraní LNI.
3.  Rozhraní LNI a BLNI se používají výlučně pro účely vymezené právními předpisy Unie, jež upravují systém VIS.
4.  Centralizované služby se zdvojují na dvou různých místech, konkrétně ve francouzském Štrasburku, kde je umístěn hlavní ústřední systém VIS, tj. ústřední jednotka (CU), a v rakouském městě St. Johann im Pongau, kde je umístěna záložní ústřední jednotka ústředního systému VIS (BCU). Propojení mezi hlavním ústředním systémem VIS a záložním ústředním systémem VIS musí umožňovat stálou synchronizaci mezi ústřední jednotkou a záložní ústřední jednotkou. Komunikační infrastruktura podporuje nepřetržitou dostupnost systému VIS a přispívá k jejímu zajištění. Zahrnuje redundantní oddělené cesty pro propojení mezi ústředním systémem VIS a záložním ústředním systémem VIS a rovněž redundantní oddělené cesty pro propojení mezi jednotlivými národními uživatelskými rozhraními a ústředním systémem VIS a záložním ústředním systémem VIS. Komunikační infrastruktura poskytuje šifrovanou virtuální soukromou síť určenou pro údaje ze systému VIS a komunikaci mezi členskými státy a mezi členskými státy a orgánem odpovědným za provozní řízení ústředního systému VIS.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 4 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
(3a)  „ústředním orgánem“ orgán zřízený členským státem pro účely nařízení (ES) č. 810/2009;
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 4 – odst. 1 – bod 15
(15)  „zobrazením obličeje“ digitální zobrazení obličeje;
(15)  „zobrazením obličeje“ digitální zobrazení obličeje v dostatečném obrazovém rozlišení a kvalitě určené k použití při automatizovaném porovnávání biometrických prvků;
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 4 – odst. 1 – bod 19
(19)  „vnitrostátním dozorovým úřadem“, pokud jde o účely prosazování práva, dozorové úřady zřízené v souladu s článkem 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680***;
(19)  „dozorovými úřady“ dozorové úřady uvedené v čl. 51 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679** a dozorové úřady uvedené v článku 41 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680***;
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 4 – odst. 1 – bod 19 a (nový)
(19a)  „pozitivním nálezem“ existence odpovídajícího údaje zjištěná porovnáním příslušných údajů zaznamenaných v souboru žádosti v systému VIS s příslušnými údaji uloženými v záznamu nebo souboru registrovaném v systému VIS, Schengenském informačním systému, systému EES, ETIAS a Eurodac, v údajích Europolu nebo v databázích odcizených a ztracených cestovních dokladů (SLTD) spravovaných Interpolem;
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 4 – odst. 1 – bod 20
(20)  „prosazováním práva“ prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů;
(20)  „prosazováním práva“ prevence, odhalování nebo vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů, a to v přesně vymezeném rámci;
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 4 – odst. 1 – bod 21
(21)  „teroristickými trestnými činy“ trestné činy podle vnitrostátního práva, které odpovídají nebo jsou rovnocenné trestným činům podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541****;
(21)  „teroristickými trestnými činy“ trestné činy podle vnitrostátního práva uvedené v článcích 3 až 14 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/541**** nebo trestné činy rovnocenné jednomu z těchto trestných činů v případě členských států, které nejsou touto směrnicí vázány;
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 4 – poznámka pod čarou 2 (nový)
** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 5 – odst. 1 – písm. c
c)  údaje o otiscích prstů uvedené v čl. 9 odst. 6 a čl. 22c odst. 2 písm. g);
c)  údaje o otiscích prstů uvedené v čl. 9 odst. 6 a čl. 22c odst. 2 písm. g) a čl. 22d písm. g);
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 5 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  naskenovaná kopie stránky cestovního dokladu s biografickými údaji uvedená v čl. 9 odst. 7;
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 5 – odst. 3
3.  CIR musí obsahovat údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) až cc), čl. 9 odst. 5 a čl. 9 odst. 6, čl. 22c odst. 2 písm. a) až cc), f) a g) a čl. 22d písm. a) až cc), f) a g). Zbývající údaje VIS musí být ukládány do ústředního systému VIS.
3.  Úložiště CIR musí obsahovat údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) až cc), čl. 9 odst. 5 a čl. 9 odst. 6, čl. 22c odst. 2 písm. a) až cc), f) a g) a čl. 22d písm. a) až c), f) a g). Zbývající údaje VIS musí být ukládány do ústředního systému VIS.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 5 a – odst. 1
(1)   Do VIS musí být integrován seznam cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem, jak je stanoveno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU*.
1.   Do VIS musí být integrován seznam cestovních dokladů, které opravňují držitele k překročení vnějších hranic a které mohou být opatřeny vízem, jak je stanoveno rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1105/2011/EU*.
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 5 a – odst. 2
(2)   VIS musí poskytovat funkci pro centralizovanou správu seznamu uznávaných cestovních dokladů a oznamování uznání nebo neuznání cestovních dokladů uvedených v seznamu podle v článku 4 rozhodnutí č. 1105/2011/EU.
2.   VIS musí poskytovat funkci pro centralizovanou správu seznamu uznávaných cestovních dokladů a oznamování uznání nebo neuznání cestovních dokladů uvedených v seznamu podle v článku 4 rozhodnutí č. 1105/2011/EU.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 5 a – odst. 3
(3)   Podrobná pravidla pro správu funkce v odstavci 2 budou stanovena v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.
3.   Podrobná pravidla pro správu funkce v odstavci 2 budou stanovena v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – point -a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 6 – odst. 1
-a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:
1.  Přístup do VIS pro vkládání, změny nebo vymazávání údajů podle čl. 5 odst. 1 v souladu s tímto nařízením je vyhrazen výhradně řádně zmocněným pracovníkům vízových orgánů.
1. Aniž je tím dotčen článek 22a, je přístup do systému VIS pro vkládání, změny nebo vymazávání údajů podle čl. 5 odst. 1 v souladu s tímto nařízením vyhrazen výhradně řádně zmocněným pracovníkům vízových orgánů. Počet těchto řádně zmocněných pracovníků je přísně omezen skutečnými potřebami jejich útvarů.“
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 6 – odst. 2
2.  Přístup do VIS pro nahlížení do údajů je vyhrazen výhradně řádně zmocněným pracovníkům vnitrostátních orgánů členského státu a institucí EU, kteří jsou k tomu oprávněni pro účely stanovené v článcích 15 až 22, článcích 22c až 22f, článcích 22g až 22j, jakož i pro účely stanovené v článcích 20 a 21 [nařízení 2018/XX o interoperabilitě].
2.  Přístup do systému VIS pro nahlížení do údajů je vyhrazen výhradně řádně zmocněným pracovníkům vnitrostátních orgánů členského státu a institucí EU, kteří jsou k tomu oprávněni pro účely stanovené v článcích 15 až 22 a článcích 22g až 22l, jakož i pro účely stanovené v článcích 20 a 21 [nařízení 2018/XX o interoperabilitě] (hranice a víza)].
Orgány oprávněné nahlížet do systému VIS nebo mít k němu přístup za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů či jiných závažných trestných činů jsou určeny v souladu s kapitolou IIIb.
Tento přístup je omezen v rozsahu, v němž jsou údaje vyžadovány pro výkon jejich úkolů v souladu s těmito účely, a musí být přiměřený sledovaným cílům.
Tento přístup je omezen v rozsahu, v němž jsou údaje vyžadovány pro výkon jejich úkolů v souladu s těmito účely, a musí být přiměřený sledovaným cílům.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a a (nové)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 6 – odst. 3
aa)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:
3.  Každý členský stát určí příslušné orgány, jejichž řádně zmocnění pracovníci mají přístup ke vkládání, změnám, vymazávání nebo prohlížení údajů ve VIS. Každý členský stát bezodkladně sdělí Komisi seznam těchto orgánů, včetně orgánů podle čl. 41 odst. 4, a jeho veškeré změny. V tomto seznamu je u každého orgánu uvedeno, za jakým účelem může zpracovávat údaje ve VIS.
3. Každý členský stát určí příslušné orgány, jejichž řádně zmocnění pracovníci mají přístup ke vkládání, změnám, vymazávání nebo prohlížení údajů ve VIS. Každý členský stát bezodkladně poskytne agentuře eu-LISA seznam těchto orgánů, včetně orgánů podle čl. 29 odst. 3a, a jeho veškeré změny. V tomto seznamu je u každého orgánu uvedeno, v jakých údajích může vyhledávat a za jakým účelem.
Do tří měsíců ode dne uvedení VIS do provozu podle čl. 48 odst. 1 zveřejní Komise souhrnný seznam v Úředním věstníku Evropské unie. Pokud dojde ke změnám, zveřejní Komise jednou ročně aktualizovaný souhrnný seznam.
Agentura eu-LISA zajišťuje každoroční zveřejnění seznamu určených orgánů uvedeného v čl. 22k odst. 2 a centrálních přístupových bodů uvedených v čl. 22k odst. 4 v Úředním věstníku Evropské unie. Agentura eu-LISA vede na svých internetových stránkách průběžně aktualizovaný seznam obsahující změny, které zaslaly členské státy v období mezi jeho každoročním zveřejněním.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. c
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 6 – odst. 5
5.  Podrobná pravidla pro správu funkce pro centralizovanou správu seznamu uvedeného v odstavci 3 budou stanovena v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.
5.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 48a, pokud jde o podrobná pravidla pro správu funkce v rámci centralizované správy seznamu uvedeného v odstavci 3.
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 7 – odst. 2
(7a)  V článku 7 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Každý příslušný orgán zajistí, aby při využívání VIS nebyli žadatelé o víza a držitelé víz diskriminováni na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženství nebo vyznání, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a aby byla plně respektována lidská důstojnost a integrita žadatele o vízum nebo držitele víza.
2. Zpracování osobních údajů v rámci systému VIS kterýmkoli příslušným orgánem nesmí vést k diskriminaci vůči žadatelům – držitelům víz nebo žadatelům – držitelům dlouhodobých víz a povolení k pobytu na základě pohlaví, rasy, barvy pleti, etnického nebo sociálního původu, genetických rysů, jazyka, náboženského vyznání nebo přesvědčení, politických nebo jiných názorů, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, narození, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Musí plně ctít lidskou důstojnost a integritu a základní práva a dodržovat zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, včetně práva na respektování soukromí a práva na ochranu osobních údajů. Zvláštní pozornost se musí věnovat dětem, starším osobám, osobám se zdravotním postižením a osobám, které potřebují mezinárodní ochranu. Na prvním místě musí vždy být nejlepší zájem dítěte.
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 7 – odst. 3
3.  Během všech řízení podle tohoto nařízení musí členské státy především zohledňovat nejlepší zájem dítěte. Musí zohlednit blaho, bezpečnost a ochranu dítěte, zejména pokud existuje riziko, že se dítě stane obětí obchodování s lidmi, a názory dítěte, který musí být přikládán náležitý význam, a to s ohledem na jeho věk a zralost.
3.  Během všech řízení podle tohoto nařízení mají členské státy na mysli především nejlepší zájem dítěte, a to při plném respektování Mezinárodní úmluvy o právech dítěte. Musejí zohlednit blaho, bezpečnost a ochranu dítěte, zejména pokud existuje riziko, že se dítě stane obětí obchodování s lidmi, a názory dítěte, kterým musí být přikládán náležitý význam, a to s ohledem na jeho věk.
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 7 – odst. 3 a (nový)
(8a)  V článku 7 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„3a. Členské státy uplatňují toto nařízení plně v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, zejména s právem na lidskou důstojnost, právem na svobodu a bezpečnost, respektováním soukromého a rodinného života, ochranou osobních údajů, právem na azyl a ochranou zásady nenavracení a ochranou v případě vystěhování, vyhoštění nebo vydání, právem na nediskriminaci, právy dítěte a právem na účinnou právní ochranu.“;
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 b (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 7 a (nový)
(8b)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 7a
Údaje o otiscích prstů v případě dětí
1.  Odchylně od čl. 22c odst. 2 písm. g) se do systému VIS nevkládají údaje o otiscích prstů dětí do 6 let.
2.  Biometrické údaje o nezletilých dětech od šesti let věku získávají úředníci, kteří byli konkrétně proškoleni k získávání biometrických údajů od nezletilých osob ohleduplným způsobem vstřícným k dětem, a to s neomezeným přihlédnutím k nejlepším zájmům dítěte a k dodržování záruk stanoveným v Úmluvě OSN o právech dítěte.
Nezletilé děti jsou při získávání biometrických údajů doprovázeny dospělým rodinným příslušníkem, pokud je přítomen. Nezletilé osoby bez doprovodu jsou při získávání biometrických údajů doprovázeny opatrovníkem, zástupcem a v případě, že zástupce nebyl stanoven, osobou proškolenou ve věci ochrany nejlepšího zájmu nezletilé osoby a jejího obecného blaha. Tato proškolená osoba, kterou nesmí být úředník odpovědný za získání biometrických údajů, jedná nezávisle a nepřijímá příkazy od úředníka ani od útvaru odpovědného za získání biometrických údajů. Při zajišťování toho, aby nezletilá osoba splnila uvedenou povinnost a poskytla své biometrické údaje, proti ní nelze použít sílu v žádné formě.
3.  Odchylně od čl. 13 odst. 2 nařízení (ES) 810/2009 nepožadují konzuláty v případě, že by to pro rodiny dětí ve věku od 6 do 12 let znamenalo nadměrnou zátěž a nepřiměřené náklady, aby se tyto děti dostavily k odběru biometrických identifikátorů na konzulát osobně. V takových případech se biometrické identifikátory získávají na vnějších hranicích, kde se přihlíží zejména k tomu, aby se zabránilo obchodování s dětmi.
4.  Odchylně od ustanovení týkajících se používání údajů uvedených v kapitole II, III, IIIa a IIIb lze mít přístup k údajům o otiscích prstů dětí pouze za těmito účely:
a)  k ověření totožnosti dítěte v rámci řízení o žádostech o vízum v souladu s článkem 15 a na vnějších hranicích v souladu s článkem 18 a 22g a
b)  v rámci kapitoly IIIb k přispění k prevenci porušování práv dítěte a k boji proti němu, pokud jdou splněny všechny tyto podmínky:
(i)  tento přístup musí být nutný z důvodu prevence, odhalování nebo vyšetřování případů obchodování s dětmi;
(ii)  přístup je nutný v konkrétním případě;
(iii)  identifikace je v nejlepším zájmu dítěte.“
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Nařízení (ES) č. 767/2008
Kapitola II – název
VKLÁDÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ O KRÁTKODOBÝCH VÍZECH VÍZOVÝMI ORGÁNY
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. b
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 – odst. 1 – bod 5
5.  zobrazení obličeje žadatele, v souladu s čl. 13 odst. 1 nařízení (ES) č. 810/2009.
5.  zobrazení obličeje žadatele, v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 810/2009.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. b a (nové)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 – odst. 1 – bod 6
ba)  bod 6 se nahrazuje tímto:
6.  otisky prstů žadatele, v souladu s příslušnými ustanoveními Společné konzulární instrukce.
6. otisky prstů žadatele, v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 810/2009.“;
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. d
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 – odst. 1 a
8.  Zobrazení obličeje státních příslušníků třetích zemí uvedené v bodě 5 prvního pododstavce musí být v dostatečném obrazovém rozlišení a kvalitě určené k použití při automatizovaném porovnávání biometrických údajů.
Zobrazení obličeje státních příslušníků třetích zemí uvedené v bodě 5 prvního pododstavce musí být v dostatečném obrazovém rozlišení a kvalitě určené k použití při automatizovaném porovnávání biometrických údajů. Pokud zobrazení obličeje postrádá dostatečnou kvalitu, nelze je použít k automatizovanému porovnávání.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. d
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 – odst. 1 b
Odchylně od druhého pododstavce, pokud ve výjimečných případech nelze splnit specifikace kvality a rozlišení stanovené pro zanesení zobrazení obličeje pořízeného na místě do systému VIS, je možné zobrazení obličeje získat elektronicky z čipu elektronického strojově čitelného cestovního dokladu. V takových případech se zobrazení obličeje vloží do individuálního souboru až poté, co je elektronicky ověřeno, že zobrazení obličeje zaznamenané na čipu elektronického strojově čitelného cestovního dokladu odpovídá zobrazení obličeje dotčeného státního příslušníka třetí země pořízenému na místě.
Odchylně od prvního pododstavce, pokud ve výjimečných případech nelze splnit specifikace kvality a rozlišení stanovené pro zanesení zobrazení obličeje pořízeného na místě do systému VIS, je možné zobrazení obličeje získat elektronicky z čipu elektronického strojově čitelného cestovního dokladu. V takových případech se zobrazení obličeje vloží do individuálního souboru až poté, co je elektronicky ověřeno, že zobrazení obličeje zaznamenané na čipu elektronického strojově čitelného cestovního dokladu odpovídá zobrazení obličeje dotyčného státního příslušníka třetí země pořízenému na místě.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 a – odst. 2
2.  Po vytvoření žádosti nebo při vydání víza VIS zkontroluje, zda je cestovní doklad související s touto žádostí uznán v souladu s rozhodnutím č. 1105/2011/EU, a to provedením automatického vyhledávání v seznamu uznávaných cestovních dokladů uvedených v článku 5a a zobrazí výsledek.
2.  Po vytvoření žádosti systém VIS zkontroluje, zda je cestovní doklad související s touto žádostí uznán v souladu s rozhodnutím č. 1105/2011/EU, a to provedením automatického vyhledávání v seznamu uznávaných cestovních dokladů uvedených v článku 5a, a zobrazí výsledek.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 a – odst. 3
3.  Pro účely ověření stanovených v čl. 21 odst. 1 a čl. 21 odst. 3 písm. a), c) a d) nařízení (ES) č. 810/2009 VIS zahájí vyhledávání pomocí Evropského vyhledávacího portálu vymezeného v čl. 6 odst. 1 [nařízení o interoperabilitě] za účelem porovnání příslušných údajů uvedených v čl. 9 bodě 4 tohoto nařízení s údaji v záznamu nebo souboru registrovaném ve VIS, v Schengenském informačním systému (SIS), systému vstupu/výstupu (EES), evropském systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS), včetně seznamu podezřelých, který je uveden v článku 29 nařízení (EU) 2018/XX pro účely zřízení evropského systému pro cestovní informace a povolení, systému Eurodac, [systému ECRIS-TCN, pokud jde o odsouzení týkající se teroristických trestných činů a jiných forem závažných trestných činů], údajích Europolu, databázi odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD) a databázi cestovních dokladů s údaji uvedenými v oběžnících (TDAWN), kterou spravuje Interpol.
3.  Pro účely ověřování stanoveného v čl. 21 odst. 1 a čl. 21 odst. 3 písm. a) a c) nařízení (ES) č. 810/2009 zahájí systém VIS vyhledávání pomocí Evropského vyhledávacího portálu vymezeného v čl. 6 odst. 1 [nařízení o interoperabilitě] za účelem porovnání příslušných údajů uvedených v čl. 9 bodě 4, 5 a 6 tohoto nařízení. Systém VIS ověří:
a)  zda cestovní doklad použitý v případě dané žádosti neodpovídá cestovnímu dokladu, který byl v systému SIS nahlášen jako ztracený, odcizený, neoprávněně užívaný nebo neplatný;
b)  zda cestovní doklad použitý v případě dané žádosti neodpovídá cestovnímu dokladu, který byl v databázi SLTD nahlášen jako ztracený, odcizený nebo neplatný;
c)  zda v souvislosti s žadatelem nebyl v systému SIS pořízen záznam o odepření vstupu a pobytu;
d)  zda ohledně žadatele nebyl v systému SIS pořízen záznam v souvislosti s osobami hledanými za účelem zatčení a předání na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo za účelem zatčení a vydání;
e)  zda žadatel a cestovní doklad neodpovídají cestovnímu povolení v ústředním systému ETIAS, žádost o něž byla zamítnuta nebo které bylo zrušeno nebo prohlášeno za neplatné, nebo jeho držiteli;
f)  zda se žadatel a cestovní doklad nenacházejí na seznamu podezřelých, který je uveden v článku 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1240*;
g)  zda údaje o žadateli už nejsou zaznamenány v systému VIS;
h)  zda údaje poskytnuté v žádosti, které se týkají cestovního dokladu, neodpovídají jiné žádosti o vízum spojené s jinými údaji o totožnosti;
i)  zda žadatel není v současnosti, nebo nebyl v minulosti veden v systému EES jako osoba, která překročila délku oprávněného pobytu;
j)  zda není žadatel v systému EES veden jako osoba, jíž byl odepřen vstup;
k)  zda nebylo ve vztahu k žadateli vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti o krátkodobé vízum nebo o prohlášení tohoto víza za neplatné či o jeho zrušení zaznamenané v systému VIS;
l)  zda nebylo ve vztahu k žadateli vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dlouhodobé vízum, o prohlášení tohoto víza za neplatné nebo o jeho zrušení zaznamenané v systému VIS;
m)  zda nejsou v údajích Europolu zaznamenány údaje týkající se totožnosti žadatele;
n)  zda nebyl žadatel o krátkodobé vízum zaregistrován v systému Eurodac;
o)  je-li žadatelem nezletilá osoba, zda o osobě vykonávající rodičovskou odpovědnost nebo poručníkovi či opatrovníkovi žadatele:
i)  zda není v systému SIS veden záznam v souvislosti s osobami hledanými za účelem zatčení a předání na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo za účelem zatčení a vydání;
ii)  zda není v systému SIS veden záznam o odepření vstupu a pobytu;
(iii)  zda tato osoba není držitelem cestovního dokladu uvedeného na seznamu podezřelých osob, který je uveden v článku 34 nařízení (EU) 2018/1240.
________________________
* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 a – odst. 3 a (nový)
3a.  Při dotazování v databázi SLTD nejsou údaje používané uživatelem systému ESP k zahájení vyhledávání sdíleny s vlastníky údajů Interpolu.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 a – odst. 4
4.  VIS doplní do souboru žádosti odkaz ke každému pozitivnímu nálezu získanému podle odstavce 3. Dále VIS v příslušných případech identifikuje členský stát nebo státy, které zadaly nebo dodaly údaje, které vyvolaly pozitivní nález či nálezy nebo Europol, a tuto skutečnost zaznamená v souboru žádosti.
4.  VIS doplní do souboru žádosti odkaz ke každému pozitivnímu nálezu získanému podle odstavce 3. Dále VIS v příslušných případech identifikuje členský stát nebo státy, které zadaly nebo dodaly údaje, které vyvolaly pozitivní nález či nálezy nebo Europol, a tuto skutečnost zaznamená v souboru žádosti. Zaznamenávají se pouze informace o případném pozitivním nálezu a původci příslušných údajů.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 a – odst. 5 – písm. d
d)  záznam o osobách a věcech pořízený pro účely skrytých kontrol nebo zvláštních kontrol.
d)  záznam o osobách a věcech pořízený pro účely skrytých kontrol, zvláštních kontrol nebo kontrol prováděných v rámci vyšetřování.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 a – odst. 5 a (nový)
5a.  Jakýkoli pozitivní nález vyplývající z vyhledávání podle čl. 9a odst. 3 písm. a), b), c), e), g), h), i), j), k), l) a n) musí být případně po předchozím ověření ústředním orgánem v souladu s článkem 9c posouzen konzulátem, u něhož byla podána žádost o vízum.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 a – odst. 5 b (nový)
5b.  V souladu s článkem 9ca jakýkoli pozitivní nález vyplývající z vyhledávání podle čl. 9a odst. 3 písm. d), f), m) a o) ověří, případně posoudí jednotné kontaktní místo členských států, které zadaly nebo poskytly údaje, jež vedly k pozitivnímu nálezu.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 a – odst. 5 c (nový)
5c.  Jakýkoli pozitivní nález na základě systému SIS se rovněž automaticky oznámí do centrály SIRENE v členském státě, který vytvořil záznam, jenž vedl k pozitivnímu nálezu.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 a – odst. 5 d (nový)
5d.  Oznámení do centrály SIRENE v členském státě nebo do jednotného kontaktního místa, které záznam zadaly, obsahuje tyto údaje:
a)  příjmení, jméno (jména) a případnou přezdívku (přezdívky),
b)  místo a datum narození,
c)  pohlaví,
d)  státní příslušnost a případné další státní příslušnosti,
e)  členský stát prvního předpokládaného pobytu a případně adresu prvního předpokládaného pobytu,
f)  adresu bydliště žadatele, nebo není-li k dispozici, obec a zemi pobytu,
g)  odkaz na veškeré pozitivní nálezy, včetně data a času jejich vytvoření.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 a – odst. 5 e (nový)
5e.  Tento článek nevylučuje podání žádosti o azyl z jakéhokoli důvodu. V případě žádosti o vízum podané obětí násilného trestného činu, jako je domácí násilí nebo obchodování s lidmi spáchaného jejich živitelem, musí být složka uložená v systému VIS oddělena od složky živitele, aby byly oběti chráněny před dalším nebezpečím.
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 b – odst. 1
1.  Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb rovnocenného s právem občanů Unie podle dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, automatizované kontroly uvedené v čl. 9a odst. 3 se provádějí výhradně pro účely kontroly, zda neexistují nějaké konkrétní skutečnosti nebo důvodné podezření založené na konkrétních skutečnostech vedoucí k závěru, že přítomnost dané osoby na území členských států představuje riziko pro bezpečnost nebo vysoké epidemické riziko v souladu se směrnicí 2004/38/ES.
1.  Pokud jde o státní příslušníky třetích zemí, kteří jsou rodinnými příslušníky občana Unie, na něhož se vztahuje směrnice 2004/38/ES, nebo státního příslušníka třetí země, který požívá práva na volný pohyb rovnocenného s právem občanů Unie podle dohody mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a třetí zemí na straně druhé, automatizované kontroly uvedené v čl. 9a odst. 3 se provádějí výhradně pro účely kontroly, zda neexistují nějaké konkrétní skutečnosti nebo důvodné podezření založené na konkrétních skutečnostech vedoucí k závěru, že přítomnost dané osoby na území členských států představuje riziko pro bezpečnost v souladu se směrnicí 2004/38/ES.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 b – odst. 3
3.  Pokud automatizované zpracování žádosti podle čl. 9a odst. 3 nahlásilo pozitivní nález odpovídající záznamu o odepření vstupu a pobytu, jak je uvedeno v článku 24 nařízení (ES) č. 1987/2006, vízový orgán ověří důvod, na základě kterého byl tento záznam vložen do SIS. Pokud tento důvod souvisí s rizikem nedovoleného přistěhovalectví, záznam se při posuzování žádosti nezohlední. Vízový orgán postupuje podle čl. 25 odst. 2 nařízení SIS II.
3.  Pokud automatizované zpracování žádosti podle čl. 9a odst. 3 nahlásilo pozitivní nález odpovídající záznamu o odepření vstupu a pobytu, jak je uvedeno v článku 24 nařízení (EU) č. 2018/1861, vízový orgán ověří důvod, na základě kterého byl tento záznam vložen do SIS. Pokud tento důvod souvisí s rizikem nedovoleného přistěhovalectví, záznam se při posuzování žádosti nezohlední. Vízový orgán postupuje podle čl. 26 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1861.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 c – název
Ověření ústředními orgány
Ověření ústředními orgány a vnitrostátním jednotným kontaktním místem
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 c – odst. 1
1.  Jakýkoliv pozitivní nález vyplývající z vyhledávání podle čl. 9a odst. 3 musí být ručně ověřen ústředním orgánem členského státu zpracovávajícího žádost.
1.  Jakýkoliv pozitivní nález uvedený v čl. 9a odst. 5b vyplývající z vyhledávání podle čl. 9a odst. 3, který nemůže systém VIS automaticky potvrdit, musí být ručně ověřen vnitrostátním jednotným kontaktním místem v souladu s článkem 9ca. Oznámení se zašle ústřednímu orgánu členského státu zpracovávajícímu žádost.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 c – odst. 2
2.  Ústřední orgán musí mít při ověřování pozitivních nálezů přístup k souboru žádosti a k jakýmkoliv propojeným souborům a rovněž k veškerým pozitivním nálezům zjištěným během automatizovaného zpracování podle čl. 9a 3.
2.  Každý pozitivní nález uvedený v čl. 9a odst. 5a vyplývající z vyhledávání podle čl. 9a odst. 3, který nemůže systém VIS automaticky potvrdit, musí ručně ověřit ústřední orgán. Ústřední orgán musí mít při ověřování pozitivních nálezů přístup k souboru žádosti a k veškerým propojeným souborům a rovněž k veškerým pozitivním nálezům zjištěným během automatizovaného zpracování podle čl. 9a odst. 5a.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 c – odst. 5
5.  Pokud se údaje shodují nebo pokud trvají pochybnosti ohledně totožnosti žadatele, ústřední vízový orgán zpracovávající žádost informuje ústřední orgán jiného členského státu nebo členských států, jež zadaly nebo poskytly údaje, které vyvolaly pozitivní nález podle čl. 9a odst. 3. Pokud jeden nebo více členských států zadaly nebo poskytly údaje, které vyvolaly tento pozitivní nález, bude ústřední orgán tuto skutečnost konzultovat s ústředními orgány jiného členského státu nebo členských států pomocí postupu stanoveného v čl. 16 odst. 2.
5.  Pokud se údaje shodují nebo pokud trvají pochybnosti ohledně totožnosti žadatele, ústřední vízový orgán zpracovávající žádost informuje v odůvodněných případech ústřední orgán jiného členského státu nebo členských států, jež zadaly nebo poskytly údaje, které vyvolaly pozitivní nález podle čl. 9a odst. 3. Pokud jeden nebo více členských států zadaly nebo poskytly údaje, které vyvolaly tento pozitivní nález, bude ústřední orgán tuto skutečnost konzultovat s ústředními orgány jiného členského státu nebo členských států pomocí postupu stanoveného v čl. 16 odst. 2. V případě pochybností se postupuje ve prospěch žadatele.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 c – odst. 7
7.  Odchylně od odstavce 1, pokud srovnání uvedené v čl. 9a odst. 5 nahlašuje jeden nebo více pozitivních nálezů, VIS zašle automatizované oznámení ústřednímu orgánu členského státu, který zahájil vyhledávání, aby přijal veškerá vhodná následná opatření.
vypouští se
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 9 c – odst. 8
8.  Pokud údaje, které vyvolaly pozitivní nález v souladu s čl. 9a odst. 3, poskytl Europol, ústřední orgán odpovědného členského státu konzultuje s národní jednotku Europolu následná opatření v souladu s nařízením (EU) 2016/794 a zejména jeho kapitolou IV.
vypouští se
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 9 c a (nový)
Článek 9ca
Ověřování a posuzování jednotným kontaktním místem členského státu
1.  Každý členský stát jmenuje vnitrostátní orgán, který bude fungovat 24 hodiny denně sedm dní v týdnu a který zajistí příslušné ruční ověřování a posuzování pozitivních nálezů pro účely tohoto nařízení (dále jen „jednotné kontaktní místo“). Jednotné kontaktní místo je tvořeno styčnými úředníky centrály SIRENE, národních ústředen Interpolu, národních ústředen Europolu, národní jednotky ETIAS a všech příslušných orgánů členských států zabývajících se prosazováním práva. Členské státy zajistí dostatečný počet zaměstnanců, který umožní jednotnému kontaktnímu místu ověřovat pozitivní nálezy, které mu byly v souladu s tímto nařízením oznámeny, přičemž zohlední lhůty stanovené v článku 23 nařízení (ES) č. 810/2009.
2.  Jednotné kontaktní místo ověřuje pozitivní nálezy, které mu byly oznámeny, ručně. Použijí se postupy stanovené v čl. 9c odst. 2 až 6.
3.  V případě, že se v rámci ověřování uvedeného v odstavci 2 tohoto článku zjistí, že se údaje shodují a pozitivní nález se potvrdí, jednotné kontaktní místo případně kontaktuje odpovědné orgány, včetně Europolu, které poskytly údaje, jež vedly k pozitivnímu nálezu. Ty pak pozitivní nález ověří. Jednotné kontaktní místo poskytne odůvodněné stanovisko, které poslouží k přijetí rozhodnutí o žádosti podle článku 23 nařízení (ES) č. 810/2009. Toto odůvodněné stanovisko se uvede v souboru žádosti.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 9 c b (nový)
Článek 9cb
Příručka
Komise přijme v souladu s článkem 48a akt v přenesené pravomoci, kterým stanoví příručku s příslušnými údaji, které se porovnávají při vyhledávání v ostatních systémech podle čl. 9a odst. 3, a postupy a pravidla, jimiž je třeba se řídit při vyhledávání údajů a ověřování a posuzování jeho výsledků ve smyslu článků 9a až 9ca. Tento akt v přenesené pravomoci obsahuje kombinaci kategorií údajů pro vyhledávání v každém ze systému podle článku 9a.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 13
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 13 – odst. 4
4.  Při aktualizaci souboru žádosti podle odstavců 1 a 2 zašle VIS členskému státu, který vydal vízum, oznámení o rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné od počátku nebo o jeho zrušení. Toto oznámení automaticky generuje ústřední systém a je přenášeno prostřednictvím mechanismu uvedeného v článku 16.
4.  Při aktualizaci souboru žádosti podle odstavců 1 a 2 zašle VIS členskému státu, který vydal vízum, oznámení o odůvodněném rozhodnutí o prohlášení víza za neplatné od počátku nebo o jeho zrušení. Toto oznámení automaticky generuje ústřední systém a je přenášeno prostřednictvím mechanismu uvedeného v článku 16.;
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 15
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 16 – odst. 2 – pododstavec 3
Pouze za účelem provedení konzultace se do VIS začlení seznam členských států, které vyžadují, aby ústřední orgány jiných členských států při posuzování žádostí o jednotná víza podaných státními příslušníky určitých třetích zemí nebo určitou kategorií těchto státních příslušníků podle článku 22 nařízení (ES) č. 810/2009 a státních příslušníků dotčených třetích zemí provedly konzultace s jejich ústředními orgány.“
Pouze za účelem provedení konzultace se do VIS začlení seznam členských států, které vyžadují, aby ústřední orgány jiných členských států při posuzování žádostí o jednotná víza podaných státními příslušníky určitých třetích zemí nebo určitou kategorií těchto státních příslušníků podle článku 22 nařízení (ES) č. 810/2009 provedly konzultace s jejich ústředními orgány.“
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 15
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 16 – odst. 3 – písm. a
a)  předávání informací podle čl. 25 odst. 4 o udělení víz s omezenou územní platností, podle čl. 24 odst. 2 o změnách údajů a článku 31 nařízení (ES) č. 810/2009 o oznámeních ex post;
a)  předávání informací podle čl. 25 odst. 4 o udělení víz s omezenou územní platností, podle čl. 24 odst. 2 o změnách údajů tohoto nařízení a článku 31 nařízení (ES) č. 810/2009 o oznámeních ex post;
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 15
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 16 – odst. 3 – písm. b
b)  veškeré ostatní zprávy týkající se konzulární spolupráce, které zahrnují předávání osobních údajů zaznamenaných ve VIS nebo s nimi souvisejících, předávání žádostí příslušnému vízovému orgánu o poskytnutí kopií cestovních dokladů podle čl. 9 bodu 7 a ostatních dokumentů sloužících jako doklady k žádosti a předávání elektronických kopií těchto dokumentů, jakož i žádostí podle článku 9c a čl. 38 odst. 3. Příslušné vízové orgány na jakoukoli takovou žádost odpoví do dvou pracovních dnů.
b)  veškeré ostatní zprávy týkající se konzulární spolupráce, které zahrnují předávání osobních údajů zaznamenaných ve VIS nebo s nimi souvisejících, předávání žádostí příslušnému vízovému orgánu o poskytnutí kopií dokumentů sloužících jako doklady k žádosti a předávání elektronických kopií těchto dokumentů, jakož i žádostí podle článku 9c a čl. 38 odst. 3. Příslušné vízové orgány na jakoukoli takovou žádost odpoví do dvou pracovních dnů.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 18 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 18 a
(18a)  Článek 18a se nahrazuje tímto:
Článek 18a
Článek 18a
Získávání údajů z VIS za účelem vytvoření či aktualizace záznamu o vstupu/výstupu nebo záznamu o odepření vstupu držitele víza v systému EES
Získávání údajů z VIS za účelem vytvoření či aktualizace záznamu o vstupu/výstupu nebo záznamu o odepření vstupu držitele víza v systému EES
Výhradně pro účely vytváření nebo aktualizace záznamu o vstupu/výstupu nebo záznamu o odepření vstupu držitele víza v systému EES podle čl. 14 odst. 2 a článků 16 a 18 nařízení (EU) 2017/2226 je orgánu příslušnému pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, umožněn přístup za účelem získávání údajů uložených ve VIS a uvedených v čl. 16 odst. 2 písm. c) až f) uvedeného nařízení a jejich importování do systému EES.“
Výhradně pro účely vytváření nebo aktualizace záznamu o vstupu/výstupu nebo záznamu o odepření vstupu držitele víza v systému EES podle čl. 14 odst. 2 a článků 16 a 18 nařízení (EU) 2017/2226 je orgánu příslušnému pro provádění kontrol na hranicích, na nichž se provozuje systém EES, umožněn přístup za účelem získávání údajů uložených ve VIS a uvedených v čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 16 odst. 2 písm. c) až f) uvedeného nařízení a jejich importování do systému EES.“
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 19
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 20 a – název
Použití údajů VIS pro zanesení záznamů o pohřešovaných osobách do SIS a následný přístup k těmto údajům
Použití údajů VIS pro zanesení záznamů o pohřešovaných osobách nebo zranitelných osobách, jimž je třeba zabránit v cestování, do SIS a následný přístup k těmto údajům
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 19
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 20 a – odst. 1
1.  Údaje o otiscích prstů uložené ve VIS mohou být použity pro zanesení záznamů o pohřešovaných osobách v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …* [nařízení (EU) o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech]. V takových případech se výměna údajů o otiscích prstů provádí prostřednictvím zabezpečených prostředků do centrály SIRENE členského státu, který údaje vlastní.
1.  Údaje o otiscích prstů a zobrazení obličeje uložené ve VIS mohou být použity pro zanesení záznamů o pohřešovaných osobách, dětech, kterým hrozí únos, nebo zranitelných osobách, jimž je třeba zabránit v cestování, v souladu s článkem 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …* [nařízení (EU) o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech]. V takových případech se výměna údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje provádí prostřednictvím zabezpečených prostředků do centrály SIRENE členského státu, který údaje vlastní.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 19
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 20 a – odst. 2
2.  Pokud je zjištěn pozitivní nález na základě záznamu v SIS podle odstavce 1, mohou orgány ochrany dětí a vnitrostátní justiční orgány, včetně těch, které odpovídají za zahájení trestního stíhání a za vyšetřování před podáním obžaloby, a jejich koordinační orgány uvedené v článku 43 nařízení (EU) … [COM(2016) 883 final – SIS LE] při plnění svých úkolů požadovat přístup k údajům vloženým do SIS. Uplatní se podmínky stanovené v právních předpisech Unie a vnitrostátních právních předpisech.
2.  Pokud je na základě použití údajů o otiscích prstů a zobrazení obličeje uložených v systému VIS zjištěn pozitivní nález na základě záznamu v SIS podle odstavce 1, mohou orgány ochrany dětí a vnitrostátní justiční orgány, včetně orgánů, které odpovídají za zahájení trestního stíhání a za vyšetřování před podáním obžaloby, a jejich koordinační orgány uvedené v článku 44 nařízení (EU) … [COM(2016) 883 final – SIS (policejní spolupráce)] při plnění svých úkolů požadovat od orgánu s přístupem k systému VIS přístup k údajům vloženým do SIS. Uplatní se podmínky stanovené v právních předpisech Unie a vnitrostátních právních předpisech. Členské státy zajistí, aby předávání údajů probíhalo bezpečně.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 19 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 – odst. 1
(19a)   v článku 22 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.   Příslušné azylové orgány mají podle článku 21 nařízení (ES) č. 343/2003 přístup k vyhledávání pomocí otisků prstů žadatelů o azyl, a to pouze za účelem posouzení žádosti o azyl.
1. Příslušné azylové orgány mají podle článku 21 nařízení (ES) č. 343/2003 přístup k vyhledávání pomocí otisků prstů žadatelů o azyl, a to pouze za účelem posouzení žádosti o azyl. Nelze-li otisky prstů těchto osob použít nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nevede k výsledku, provede se vyhledávání s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. a), příp. písm. b) až cc); toto vyhledávání může být provedeno v kombinaci s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. aa).
Nelze-li otisky prstů těchto osob použít nebo vyhledávání pomocí otisků prstů nevede k výsledku, provede se vyhledávání s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. a) nebo c); toto vyhledávání může být provedeno v kombinaci s údaji podle čl. 9 odst. 4 písm. b).
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 20
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 – odst. 2 – písm. c
c)  fotografie;
c)  zobrazení obličeje;
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 20
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 – odst. 2 – písm. e
e)  údaje uvedené v čl. 9 bodě 4 a 5 v propojených souborech žádosti podle čl. 8 odst. 4.
e)  údaje uvedené v čl. 9 bodě 4 v propojených souborech žádosti podle čl. 8 odst. 4.
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 1
Každý soubor je ve VIS uložen po dobu nejvýše pěti let, aniž je dotčeno vymazání podle článků 24 a 25 a vedení záznamů podle článku 34.
Každý soubor žádosti je ve VIS uložen po dobu nejvýše pěti let, aniž je dotčeno vymazávání podle článků 24 a 25 a vedení záznamů podle článku 34.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 23 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  uplynutím prodloužené platnosti víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, pokud byla platnost víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu prodloužena;
b)  uplynutím prodloužené platnosti víza nebo dlouhodobého víza, pokud byla platnost víza nebo dlouhodobého víza prodloužena;
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 23 – odst. 2
2.  Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 VIS automaticky vymaže soubor a propojení s ním, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 3 a 4 a čl. 22a odst. 3 a 5.
2.  Po uplynutí doby uvedené v odstavci 1 systém VIS automaticky vymaže soubor a propojení s ním, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 3 a 4 a čl. 22a odst. 3.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 23 – odst. 2 a (nový)
2a.  Odchylně od odstavce 1:
a)   soubory žádostí týkající se povolení k pobytu se vymažou nejpozději po uplynutí doby 10 let;
b)   soubory žádostí týkající se dětí mladších 12 let se vymažou poté, co dítě opustí schengenský prostor.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 21
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 23 – odst. 2 b (nový)
2b.  Odchylně od odstavce 1 může být za účelem snadnějšího podání nové žádosti uvedený soubor žádosti uložen po další dobu nejvýše tří let od skončení platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, a to pouze v případě, že s tím na požádání žadatel na základě podepsaného prohlášení svobodně vyjádří svůj souhlas. Žádosti o vyjádření souhlasu se v souladu s článkem 7 nařízení (EU) 2016/679 předkládají způsobem, který lze od jiných skutečností jasně odlišit a je srozumitelný a snadno přístupný za použití jasných a jednoduchých jazykových prostředků. Žadatel může v souladu s čl. 7 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679 svůj souhlas kdykoliv odvolat. V případě odvolání souhlasu se soubor žádosti ze systému VIS automaticky vymaže.
Agentura eu-LISA vypracuje nástroj umožňující žadatelům udělit a odvolat svůj souhlas.
Komise přijme v souladu s článkem 48a akty v přenesené pravomoci, v nichž podrobněji vymezí nástroj, pomocí něhož budou žadatelé udělovat a odvolávat svůj souhlas.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 22 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 24 – odst. 3
(22a)  V článku 24 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  Příslušný členský stát dotčené údaje zkontroluje a v případě potřeby je neprodleně opraví nebo vymaže.
3. Příslušný členský stát dotyčné údaje co nejdříve zkontroluje a v případě potřeby je neprodleně opraví nebo vymaže.“;
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 23 – písm. a
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 25 – odst. 1
1.  Soubory žádostí, soubory a propojení uvedené v čl. 8 odst. 3 a 4 a čl. 22a odst. 3 týkající se žadatele, který získal státní příslušnost členského státu před uplynutím lhůty stanovené v čl. 23 odst. 1, z VIS neprodleně vymaže členský stát, který tyto soubory a propojení vytvořil.
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 23 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 26 – odst. 1
(23a)  V článku 26 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.  Po uplynutí přechodného období je provozním řízením Ústředního VIS a národních rozhraní pověřen řídící orgán (dále jen „řídící orgán“), který je financován ze souhrnného rozpočtu Evropské unie. Řídící orgán zajišťuje ve spolupráci s členskými státy, aby se pro Ústřední VIS a národní rozhraní využívaly nejlepší dostupné technologie určené na základě analýzy nákladů a přínosů.
1. Provozním řízením VIS a jeho složek podle článku 2a je pověřena agentura eu-LISA. Zajišťuje ve spolupráci s členskými státy, aby se pro tyto složky využívaly nejlepší dostupné technologie určené na základě analýzy nákladů a přínosů.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 23 b (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 26 – odst. 2
(23b)  V článku 26 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Řídící orgán je rovněž pověřen těmito úkoly týkajícími se komunikační infrastruktury mezi Ústředním VIS a národními rozhraními:
2. Provozní řízení systému VIS sestává ze všech úkolů nezbytných k zachování jeho funkčnosti po dobu 24 hodin denně sedm dní v týdnu v souladu s tímto nařízením, zejména z údržby a technického rozvoje nezbytných k tomu, aby systém VIS fungoval na uspokojivé úrovni provozní kvality, zejména pokud jde o dobu odezvy na vyhledávání v ústředním systému VIS ze strany konzulárním úřadů a pohraničních orgánů. Doba této odezvy je co nejkratší.“
a)  dohled;
b)  zabezpečení;
c)  koordinace vztahů mezi členskými státy a poskytovatelem.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 23 c (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 26 – odst. 3 až 8
(23c)  V článku 26 se zrušují odstavce 3 až 8;
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 24
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 26 – odst. 8 a
(24)  V článku 26 se vkládá nový odstavec 8a, který zní:
vypouští se
„8a. Agentura eu-LISA je pro účely testování oprávněna používat anonymizované skutečné osobní údaje ze systému VIS za těchto podmínek:
a)  pro diagnostiku a opravy při zjištění poruch ústředního systému;
b)  pro testování nových technologií a technik významných pro zvýšení výkonnosti ústředního systému nebo předávání údajů tomuto systému.
V takových případech musí být bezpečnostní opatření, řízení přístupu a vedení protokolů v prostředí testování shodné s těmi v systému VIS. Skutečné osobní údaje použité pro testování jsou anonymizovány takovým způsobem, aby subjekt údajů nebyl identifikovatelný.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 24 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 26 – odst. 9 a, 9 b (nové)
(24a)  V článku 26 se doplňují nové odstavce, které znějí:
„9a. Pokud agentura eu-LISA spolupracuje na kterémkoli úkolu souvisejícím se systémem VIS s externím dodavatelem, důkladně sleduje činnost dodavatelů, aby zajistila dodržování tohoto nařízení, zejména bezpečnosti, důvěrnosti a ochrany údajů.
9b.  Provozní řízení ústředního systému VIS nesmí být svěřeno soukromým společnostem nebo soukromým organizacím.“;
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 25
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 27 – odst. 2
Obě sídla mohou současně aktivně provozovat VIS za předpokladu, že druhé sídlo zůstane schopné zajistit provoz v případě selhání systému.
Agentura eu-LISA zavede technické řešení k zajištění nepřetržité dostupnosti systému VIS buď prostřednictvím souběžného provozu ústředního systému VIS a záložního ústředního systému VIS, a to za předpokladu, že v případě selhání ústředního systému VIS bude záložní ústřední systém VIS i nadále schopen zajistit provoz ústředního systému VIS, nebo prostřednictvím zdvojení systému či jeho součástí.
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 26 – písm. b a (nové)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 29 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Za tímto účelem členské státy zajistí, aby konzulární pracovníci a zaměstnanci všech externích poskytovatelů služeb, s nimiž spolupracují, jak je uvedeno v článku 43 nařízení (EU) č. 810/2009, absolvovali pravidelná školení v oblasti kvality údajů.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 26 – písm. d
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 29 – odst. 2 a – pododstavec 1
2a.   Řídicí orgán spolu s Komisí vypracuje udržuje automatizované mechanismy kontroly kvality údajů a postupy pro provádění kontrol kvality údajů ve VIS a pravidelně předkládá zprávy členským státům. Řídicí orgán předkládá členským státům a Komisi pravidelnou zprávu o kontrole kvality údajů.
2a.  Agentura eu-LISA spolu s Komisí vypracuje, udržuje a průběžně modernizuje automatizované mechanismy kontroly kvality údajů a postupy pro provádění kontrol kvality údajů v systému VIS a pravidelně předkládá zprávy členským státům. Tato agentura zajistí odpovídající počet odborně vyškolených zaměstnanců, kteří budou provádět technické inovace a modernizaci potřebnou k provozu mechanismů kontroly kvality údajů. Agentura eu-LISA předkládá členským státům a Komisi pravidelnou zprávu o kontrole kvality údajů. Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu a Radě zprávu o problémech, které se vyskytly ohledně kvality údajů, a o způsobu jejich řešení.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 26 – písm. d a (nové)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 29 – odst. 2 b (nový)
da)  vkládá se nový odstavec, který zní:
„2b. Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možnosti vytvoření potřebné technologie pro používání zobrazení obličeje pro identifikaci osob a její dostupnosti, připravenosti a spolehlivosti.“;
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 26 – písm. d b (nové)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 29 – odst. 3 a (nový)
db)   doplňuje se nový odstavec, který zní:
„3a. V souvislosti se zpracováním osobních údajů v systému VIS každý členský stát stanoví orgán, který vykonává funkci správce v souladu s čl. 4 bodem 7 nařízení (EU) 2016/679 a nese hlavní odpovědnost za zpracovávání údajů tímto členským státem. Každý členský stát informuje o tomto stanoveném orgánu Komisi.“;
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 27
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 29 a – odst. 1 – písm. a
a)  údaje podle článků 9, 22c a 22d a čl. 6 odst. 4 mohou být odeslány do VIS pouze po provedení kontroly kvality příslušnými vnitrostátními orgány;
a)  údaje podle článků 9, 22c a 22d a čl. 6 odst. 4 mohou být vloženy do VIS pouze po provedení kontroly kvality příslušnými vnitrostátními orgány;
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 27
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 29 a – odst. 2 – písm. b
b)  automatizované postupy podle čl. 9a odst. 3 a čl. 22b odst. 2 mohou být systémem VIS spuštěny pouze po kontrole kvality provedené VIS podle tohoto článku; pokud se těmito kontrolami zjistí, že stanovená kritéria kvality nebyla naplněna, VIS automaticky vyrozumí příslušný orgán či orgány;
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 27
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 29 a – odst. 2 – písm. c
c)  při tvorbě souborů žádostí státních příslušníků třetích zemí ve VIS se provádějí kontroly kvality zobrazení obličeje a daktylografických údajů s cílem ověřit naplnění minimálních norem pro kvalitu údajů umožňujících porovnání biometrických údajů;
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 27
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 29 a – odst. 3
3.  Pro uchovávání údajů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se stanoví normy kvality. Specifikace těchto norem je stanovena v prováděcích aktech. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.“
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 28
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 31 – odst. 1 a 2
(28)  V článku 31 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:
vypouští se
„1. Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679, údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a), b), c), k) a m); čl. 9 odst. 6 a čl. 9 odst. 7 mohou být předány nebo zpřístupněny třetí zemi nebo mezinárodní organizaci uvedené v příloze, pouze je-li to v konkrétním případě nutné k prokázání totožnosti státních příslušníků třetích zemí a pouze pro účely navrácení v souladu se směrnicí 2008/115/ES nebo přesídlení v souladu s nařízením … [rámcové nařízení o přesídlení] a za předpokladu, že členský stát, který vložil údaje do VIS, dal k předání nebo ke zpřístupnění souhlas.“
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 28 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 31 – odst. 2
(28a)  V článku 31 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Odchylně od odstavce 1 mohou být údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a), b), c), k) a m) předány nebo zpřístupněny třetí zemi nebo mezinárodní organizaci uvedené v příloze, je-li to v konkrétním případě nutné k prokázání totožnosti státních příslušníků třetích zemí, včetně pro účely navrácení, a to pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:
2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou být údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a), aa), b), c), cc), k) a m) a odst. 6 a 7 předány pohraničními orgány nebo imigračními orgány třetí zemi nebo mezinárodní organizaci uvedené v příloze tohoto nařízení, je-li to v konkrétním případě nutné k prokázání totožnosti státních příslušníků třetích zemí výhradně za účelem navrácení, a to pouze pokud je splněna jedna z následujících podmínek:
a)  Komise přijala rozhodnutí o odpovídající ochraně osobních údajů v dané třetí zemi v souladu s čl. 25 odst. 6 směrnice 95/46/ES, nebo je v platnosti dohoda o zpětném přebírání osob mezi Společenstvím a touto třetí zemí, anebo se na tento případ vztahuje čl. 26 odst. 1 písm. d) směrnice 95/46/ES;
a)  Komise přijala rozhodnutí o odpovídající ochraně osobních údajů v dané třetí zemi v souladu s čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) 2016/679;
b)  daná třetí země nebo mezinárodní organizace se zaváže, že použije údaje pouze pro účel, pro který jí byly poskytnuty;
b)  jsou poskytnuty vhodné záruky uvedené v článku 46 nařízení (EU) 2016/679, například prostřednictvím dohody o zpětném přebírání osob, jež je v platnosti mezi Unií nebo členským státem a dotyčnou třetí zemí, nebo
c)  tyto údaje jsou předány nebo zpřístupněny v souladu s příslušnými právními předpisy Společenství, zejména s dohodami o zpětném přebírání osob, a s vnitrostátním právem členského státu, jenž tyto údaje předal nebo zpřístupnil, včetně právních předpisů týkajících se bezpečnosti údajů a ochrany údajů, a
c)  použije se čl. 49 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2016/679.
d)   členský stát nebo členské státy, které vložily údaje do VIS, daly k předání nebo ke zpřístupnění souhlas.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 28 b (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 31 – odst. 3
(28b)  V článku 31 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  Tímto předáváním osobních údajů třetím zemím nebo mezinárodním organizacím nejsou dotčena práva uprchlíků a osob žádajících mezinárodní ochranu, zejména co se týče zásady nenavracení.
3. Údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a), b), c), k) a m) a odst. 6 a 7 mohou být předány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
a)   jejich předání se provede v souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie, zejména ustanoveními o ochraně údajů, včetně kapitoly V nařízení (EU) 2016/679, a dohodami o zpětném přebírání osob a vnitrostátním právem členského státu, jenž tyto údaje předává;
b)   členský stát, který vložil údaje do systému VIS, dal k předání nebo ke zpřístupnění souhlas;
c)   třetí země nebo mezinárodní organizace souhlasila s tím, že zpracuje údaje pouze pro účely, pro které jí byly poskytnuty, a že
d)   v souvislosti s dotyčným státním příslušníkem třetí země bylo vydáno rozhodnutí o navrácení přijaté podle směrnice 2008/115/ES, přičemž výkon tohoto rozhodnutí o navrácení nebyl pozastaven ani nebyl podán opravný prostředek, který by mohl vést k pozastavení jeho výkonu.“;
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 28 c (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 31 – odst. 3 a, 3 b (nové)
(28c)  V článku 31 se doplňují nové odstavce, které znějí:
„3a. Předáním osobních údajů třetím zemím nebo mezinárodním organizacím podle odstavce 2 nejsou dotčena práva žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany, zejména pokud jde o zásadu nenavracení.
3b.  Osobní údaje získané členským státem nebo Europolem ze systému VIS pro účely vymáhání práva nesmějí být předávány nebo zpřístupňovány žádné třetí zemi, mezinárodní organizaci ani soukromému subjektu usazenému v Unii nebo mimo ni. Tento zákaz se uplatní i v případě, že jsou tyto údaje dále zpracovávány na úrovni členských států nebo mezi členskými státy podle směrnice (EU) 2016/680.“;
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 28 e – písm. a (nové)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 32 – odst. 2 – písm. e a (nové)
(28e)  V článku 32 se odstavec 2 mění takto:
a)   vkládá se nové písmeno, které zní:
„ea) zabránit neoprávněným osobám využívajícím zařízení pro přenos údajů v použití automatizovaných systémů zpracování údajů;“;
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 28 e – písm. b (nové)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 32 – odst. 2 – písm. j a, j b (nová)
b)  vkládají se nové body, které znějí:
„ja) zajistil, aby v případě přerušení bylo možné obnovit běžný provoz nainstalovaných systémů;
jb)   zajistil spolehlivost tím, že zaručí, aby veškeré závady fungování VIS byly vždy řádně nahlášeny a byla přijata nezbytná technická opatření k tomu, aby v případě poruchy z důvodu nesprávného fungování VIS bylo možné obnovit osobní údaje;“
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 28 f (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 32 a (nový)
28f)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 32a
Bezpečnostní incidenty
1.   Každou událost, která má nebo může mít dopad na bezpečnost VIS a může způsobit poškození nebo ztrátů údajů VIS, je nutno považovat za bezpečnostní incident, zejména pokud mohlo dojít k nezákonnému přístupu k údajům nebo pokud byla či mohla být ohrožena dostupnost, neporušenost a důvěrnost údajů.
2.   Bezpečnostní incidenty musí být řešeny způsobem, který zajistí rychlou, účinnou a náležitou odezvu.
3.   Aniž je dotčeno oznamování a sdělování případů porušení zabezpečení osobních údajů podle článku 33 nařízení (EU) 2016/679 nebo článku 30 směrnice (EU) 2016/680, členské státy, Europol a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž neprodleně oznamují bezpečnostní incidenty Komisi, agentuře eu-LISA, příslušnému dozorovému úřadu a evropskému inspektorovi ochrany údajů. Agentura eu-LISA oznamuje neprodleně Komisi a evropskému inspektorovi ochrany údajů každý bezpečnostní incident týkající se ústředního systému VIS.
4.   Informace o bezpečnostním incidentu, který má nebo může mít dopad na provoz VIS v členském státě či v rámci agentury eu-LISA, nebo na dostupnost, neporušenost a důvěrnost údajů vložených či zaslaných jinými členskými státy, jsou neprodleně poskytnuty všem členským státům a nahlášeny v souladu s plánem pro řešení incidentů vypracovaným agenturou eu-LISA.
5.   V případě bezpečnostního incidentu členské státy a agentura eu-LISA spolupracují.
6.   O závažných incidentech podá Komise okamžitě zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tyto zprávy jsou v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly označeny stupněm utajení EU RESTRICTED/RESTREINT UE.
7.   Pokud je bezpečnostní incident způsoben zneužitím údajů, členské státy, Europol a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zajistí uložení sankcí podle článku 36.“
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 28 g (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 33
28g)  Článek 33 se nahrazuje tímto:
Článek 33
„Článek 33
Odpovědnost
Odpovědnost
1.  Každá osoba nebo členský stát, kterému vznikla škoda v důsledku nezákonného zpracování nebo jiného činu neslučitelného s tímto nařízením, má nárok na náhradu vzniklé škody od členského státu, který je za ni odpovědný. Daný členský stát je zcela nebo zčásti zproštěn odpovědnosti, pokud se prokáže, že událost vedoucí ke vzniku škody nezavinil.
1.  Aniž je dotčeno právo na náhradu škody ze strany správce nebo zpracovatele a odpovědnost správce nebo zpracovatele podle nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2016/680 a nařízení (EU) 2018/1726:
a)   každá osoba nebo členský stát, jimž vznikla majetková újma v důsledku nezákonného zpracování nebo jiného činu některého členského státu neslučitelného s tímto nařízením, má nárok na náhradu vzniklé újmy od tohoto členského státu;
b)   každá osoba nebo členský stát, jimž vznikla majetková či nemajetková újma v důsledku jakéhokoli jednání Europolu, Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž nebo agentury eu-LISA neslučitelného s tímto nařízením, má nárok na náhradu vzniklé újmy od dotčené agentury;
Dotčený členský stát, Europol, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž nebo agentura eu-LISA jsou zcela nebo zčásti zproštěny odpovědnosti podle prvního pododstavce, pokud prokážou, že událost vedoucí ke vzniku škody nezavinily.
2.  Pokud jakékoli porušení povinnosti členského státu podle tohoto rozhodnutí způsobí VIS škodu, odpovídá za ni tento členský stát, pokud a nakolik řídící orgán nebo jiný členský stát neopomněl přijmout přiměřená opatření k zabránění vzniku škody nebo zmírnění jejích následků.
2.  Pokud jakékoli porušení povinnosti členského státu podle tohoto rozhodnutí způsobí ústřednímu systému VIS škodu, odpovídá za ni tento členský stát, pokud a nakolik agentura eu-LISA nebo jiný členský stát účastnící se ústředního systému VIS neopomněl přijmout přiměřená opatření k zabránění vzniku škody nebo zmírnění jejích následků.
3.  Uplatnění nároku na náhradu škody vůči členskému státu za škodu uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí vnitrostátním právem žalovaného členského státu.
3.  Uplatnění nároku na náhradu škody vůči členskému státu za škodu uvedenou v odstavcích 1 a 2 se řídí vnitrostátním právem tohoto členského státu. Uplatnění nároku na náhradu škody vůči správci, Europolu, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž nebo agentuře eu-LISA za újmu uvedenou v odstavcích 1 a 2 podléhá podmínkám stanoveným ve Smlouvách.“
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 29
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 34 – odst. 1
1.  Každý členský stát, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a řídicí orgán vedou protokoly o všech operacích zpracování údajů ve VIS. Tyto protokoly uvádějí účel přístupu, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1, čl. 20a odst. 1, čl. 22k odst. 1 a článcích 15 až 22 a 22g až 22j, datum a čas, druh přenesených údajů, jak je uvedeno v článcích 9 až 14, druh údajů použitých pro dotaz, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2, článku 18, čl. 19 odst. 1, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 1, čl. 22 odst. 1, článku 22g, článku 22h, článku 22i, článku 22j, článku 45a a článku 45d a název orgánu, který vkládá nebo získává údaje. Každý členský stát navíc vede protokoly o pracovnících řádně zmocněných k vkládání nebo získávání údajů.
1.  Každý členský stát, Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a agentura eu-LISA vedou protokoly o všech operacích zpracování údajů ve VIS. Tyto protokoly uvádějí účel přístupu, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1, čl. 20a odst. 1, čl. 22k odst. 1 a článcích 15 až 22 a 22g až 22j, datum a čas, druh přenesených údajů, jak je uvedeno v článcích 9 až 14 a 22c až 22f, druh údajů použitých pro dotaz, jak je uvedeno v čl. 15 odst. 2, článku 18, čl. 19 odst. 1, čl. 20 odst. 1, čl. 21 odst. 1, čl. 22 odst. 1, článku 22g, článku 22h, článku 22i, článku 22j, článku 45a a článku 45d a název orgánu, který vkládá nebo získává údaje. Každý členský stát navíc vede protokoly o pracovnících řádně zmocněných k vkládání nebo získávání údajů.
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 29
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 34 – odst. 2
2.  U operací uvedených v článku 45b se v souladu s tímto článkem a s článkem 41 nařízení (EU) 2226/2017, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES), uchovávají protokoly o všech operacích zpracování údajů ve VIS a v systému EES.
2.  U operací uvedených v článku 45b se v souladu s uvedeným článkem a s článkem 46 nařízení (EU) 2226/2017, kterým se zřizuje systém vstupu/výstupu (EES), uchovávají protokoly o všech operacích zpracování údajů ve VIS a v systému EES.). U operací uvedených v článku 17a se v souladu s tímto článkem a s článkem 46 nařízení (EU) 2017/2226 uchovávají záznamy o všech operacích zpracování údajů v systému VIS a v systému EES.
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 29 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 35
29)  Článek 35 se nahrazuje tímto:
Článek 35
Článek 35
Vlastní kontrola
Vlastní kontrola
Členské státy zajistí, aby veškeré orgány, které mají právo přístupu k údajům VIS, přijaly opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení a v případě potřeby spolupracovaly s vnitrostátním orgánem dozoru.
Členské státy zajistí, aby veškeré orgány, které mají právo přístupu k údajům VIS, přijaly opatření nezbytná k zajištění dodržování tohoto nařízení a spolupracovaly s vnitrostátním orgánem dozoru.“;
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 29 b (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 36
29b)  Článek 36 se nahrazuje tímto:
Článek 36
Článek 36
Sankce
Sankce
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že za jakékoli zneužití údajů vložených do VIS lze uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce v souladu s vnitrostátním právem, včetně správních sankcí nebo trestů.
Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že za jakékoli zneužití nebo zpracování údajů vložených do VIS v rozporu s tímto nařízením lze uložit účinné, přiměřené a odrazující sankce v souladu s vnitrostátním právem, včetně správních sankcí nebo trestů.”;
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 30 – písm. a
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 37 – odst. 1 – návětí
1.  Příslušný členský stát vyrozumí žadatele a osoby uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. f) o
1.  Aniž je dotčeno právo na informace uvedené v článcích 15 a 16 nařízení (ES) č. 2018/1725, článcích 13 a 14 nařízení (EU) 2016/679 a článku 13 směrnice 2016/680, vyrozumí příslušný členský stát státní příslušníky třetích zemí a osoby uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. f) a čl. 22c odst. 2 písm. e) nebo čl. 22d písm. e) o:
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 30 – písm. a a (nové)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 37 – odst. 1 – písm. f
aa)   v odstavci 1 se písmeno f) nahrazuje tímto:
f)  existenci práva na přístup k údajům, které se jich týkají, a práva žádat opravu nesprávných údajů, které se jich týkají, nebo vymazání údajů, které byly zpracovány v rozporu se zákonem, včetně práva na informace o postupech při uplatnění těchto práv a o kontaktních údajích o vnitrostátních orgánech dozoru podle čl. 41 odst. 1, u kterých lze podat stížnost ohledně ochrany svých osobních údajů.
„f) existenci práva na přístup k údajům, které se jich týkají, a práva žádat opravu nesprávných údajů, které se jich týkají, nebo vymazání údajů, které byly zpracovány v rozporu se zákonem, včetně práva na informace o postupech při uplatnění těchto práv, a o kontaktních údajích evropského inspektora ochrany údajů a vnitrostátního orgánu dozoru členského státu odpovědného za shromažďování údajů podle čl. 41 odst. 1, u kterých lze podat stížnost ohledně ochrany svých osobních údajů.“;
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 30 – písm. a b (nové)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 37 – odst. 1 – písm. f a (nové)
ab)   v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„fa) skutečnosti, že členské státy a Europol mohou mít přístup do systému VIS pro účely vymáhání práva.“;
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 30 – písm. b
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 37 – odst. 2
2.  Informace uvedené v odstavci 1 se státnímu příslušníkovi třetí země poskytnou písemně při shromáždění údajů, fotografie a otisků prstů podle čl. 9 bodu 4, 5 a 6, čl. 22c odst. 2 a čl. 22d písm. a) až g), v případě potřeby ústně, v jazyce a způsobem, kterému subjekt údajů rozumí, nebo lze důvodně předpokládat, že mu rozumí. Děti musí být informovány způsobem vhodným s přihlédnutím k jejich věku, s využitím letáků a/nebo infografik a/nebo ukázek navržených speciálně k vysvětlení postupu snímání otisků prstů.
2.  Informace uvedené v odstavci 1 se státnímu příslušníkovi třetí země poskytnou písemně jasnou, stručnou a přesnou formou při shromáždění údajů, zobrazení obličeje a otisků prstů podle čl. 9 odst. 4 bodu 4, 5 a 6, čl. 22c odst. 2 a čl. 22d písm. a) až g). Děti musí být informovány způsobem vhodným s přihlédnutím k jejich věku, s využitím letáků a/nebo infografik a/nebo ukázek navržených speciálně k vysvětlení postupu snímání otisků prstů.;
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 31
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 38 – odst. 3
(31)  V článku 38 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
vypouští se
„3. Pokud je žádost podle odstavce 2 podána jinému než příslušnému členskému státu, obrátí se orgán členského státu, kterému byla žádost podána, na orgány příslušného členského státu ve lhůtě sedmi dnů. Příslušný členský stát zkontroluje správnost údajů a zákonnost jejich zpracování ve VIS ve lhůtě jednoho měsíce.“
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 31 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 38
31a)  Článek 38 se nahrazuje tímto:
Článek 38
Článek 38
Právo na přístup, opravu a vymazání
Právo na přístup k osobním údajům, jejich opravu, doplnění a vymazání a na omezení jejich zpracování
1.  Aniž je dotčena povinnost poskytovat další informace v souladu s čl. 12 písm. a) směrnice 95/46/ES, má každý právo získat sdělení o údajích, které jsou o něm zaznamenány ve VIS, a informaci o členském státu, který tyto údaje do VIS předal. Tento přístup k údajům může poskytnout pouze členský stát. O veškerých žádostech o takový přístup pořizuje každý členský stát záznam.
1.  Aniž je dotčeno právo na informace podle článků 15 a 16 nařízení (EU) č. 2018/1725, musí být žadatelé nebo držitelé dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, jejichž údaje jsou uloženy v systému VIS, v době, kdy se jejich údaje shromažďují, informováni o postupech pro výkon jejich práv podle článků 17 až 20 nového nařízení (EU) č. 2018/1725 a článků 15 až 18 nařízení (EU) 2016/679. Jsou jim poskytnuty kontaktní údaje na evropského inspektora ochrany údajů.
2.   Každý může požádat o opravu věcně nesprávných údajů, které se jej týkají, a o vymazání údajů, které byly zaznamenány v rozporu se zákonem. Opravu a vymazání neprodleně provede příslušný členský stát v souladu se svými právními předpisy a postupy.
2.   V rámci výkonu svých práv podle článků 17 až 20 nařízení (EU) č. 2018/1725 a článků 15 až 18 nařízení (EU) 2016/679 mají osoby uvedené v odstavci 1 právo obrátit se na členský stát, který vložil jejich údaje do VIS. Členský stát, který obdrží žádost, ji co nejdříve a v každém případě do 30 dnů přezkoumá a odpoví na ni. Pokud se v reakci na žádost zjistí, že údaje uložené ve VIS obsahují věcné chyby nebo byly zaznamenány v rozporu se zákonem, příslušný členský stát tyto údaje ve VIS neprodleně opraví nebo vymaže, nejpozději do 30 dnů od obdržení žádosti v souladu s čl. 12 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2016/679. Pokud je žádost podána jinému než příslušnému členskému státu, obrátí se orgán členského státu, kterému byla žádost podána, na orgány příslušného členského státu ve lhůtě sedmi dnů. Příslušný členský stát zkontroluje správnost údajů a zákonnost jejich zpracování ve VIS ve lhůtě jednoho měsíce. Dotyčné osoby jsou informovány členským státem, který kontaktoval orgán odpovědného členského státu, že jejich žádost byla předána k dalšímu zpracování a komu byla předána.
3.   Pokud je žádost podle odstavce 2 podána jinému než příslušnému členskému státu, obrátí se orgán členského státu, kterému byla žádost podána, na orgány příslušného členského státu ve lhůtě čtrnácti dnů. Příslušný členský stát zkontroluje správnost údajů a zákonnost jejich zpracování ve VIS ve lhůtě jednoho měsíce.
3.   Pokud odpovědný členský stát nesouhlasí s tvrzením, že údaje uložené ve VIS jsou věcně nesprávné nebo že byly zaznamenány v rozporu se zákonem, neprodleně přijme správní rozhodnutí a písemně vysvětlí dotčené osobě, proč není ochoten opravit nebo vymazat údaje, které se jí týkají.
4.   Pokud se ukáže, že údaje zaznamenané ve VIS jsou nesprávné nebo byly zaznamenány v rozporu se zákonem, příslušný členský stát je v souladu s čl. 24 odst. 3 opraví nebo vymaže. Příslušný členský stát žadatele neprodleně písemně vyrozumí, že údaje, které se jej týkají, byly opraveny nebo vymazány.
4.   V rozhodnutí se dotčené osobě poskytnou rovněž informace vysvětlující možnost napadnout rozhodnutí přijaté ve vztahu k žádosti uvedené v odstavci 2, a v příslušných případech informace o tom, jak podat žalobu nebo stížnost příslušným orgánům nebo soudům, a o veškeré pomoci jí dostupné, včetně pomoci příslušných vnitrostátních dozorových úřadů.
5.  Pokud se příslušný členský stát domnívá, že zaznamenané údaje nejsou věcně správné ani zaznamenané v rozporu se zákonem, neprodleně písemně vyrozumí žadatele, proč není ochoten opravit nebo vymazat údaje, které se jej týkají.
5.   Veškeré žádosti podané v souladu s odstavcem 2 musí obsahovat nezbytné informace pro zjištění totožnosti dotčené osoby. Uvedené informace se použijí výhradně k umožnění výkonu práv uvedených v odstavci 2.
6.  Příslušný členský stát také žadatele obeznámí s kroky, které může učinit, jestliže nesouhlasí s poskytnutým odůvodněním. Mimo jiné mu poskytne informaci o tom, jakým způsobem podat žalobu nebo stížnost příslušným orgánům nebo soudům daného členského státu a jaká pomoc, včetně pomoci od vnitrostátních orgánů dozoru uvedených v čl. 41 odst. 1, mu může být poskytnuta v souladu s právními předpisy a postupy daného členského státu.
6.  Příslušný členský stát uchovává písemný záznam o tom, že byla podána žádost uvedená v odstavci 2 a jakým způsobem byla řešena. Tento záznam zpřístupní neprodleně, a nejpozději sedm dnů ode dne rozhodnutí o opravě nebo vymazání údaje uvedeného v odst. 2 druhém pododstavci nebo ode dne rozhodnutí uvedeného v odstavci 3, příslušným vnitrostátním dozorovým úřadům pro ochranu údajů.“;
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 31 b (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 39
31b)  Článek 39 se nahrazuje tímto:
Článek 39
„Článek 39
Spolupráce k zajištění práva na ochranu údajů
Spolupráce k zajištění práva na ochranu údajů
1.  Členské státy aktivně spolupracují při prosazování práv stanovených v čl. 38 odst. 2, 3 a 4.
1.  Příslušné orgány členských států aktivně spolupracují při prosazování práv stanovených v článku 38.
2.  V každém členském státě vnitrostátní orgán dozoru pomáhá na požádání dotčené osobě a poskytuje poradenství ve věci uplatňování jejího práva na opravu nebo vymazání údajů, které se týkají, v souladu s čl. 28 odst. 4 směrnice 95/46/ES.
2.  V každém členském státě orgán dozoru v souladu s čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 pomáhá na požádání dotčenému subjektu údajů a poskytuje mu poradenství ve věci uplatňování jeho práva na opravu, doplnění nebo vymazání osobních údajů, které se ho týkají, nebo omezení zpracovávání těchto údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
3.  Vnitrostátní orgán dozoru příslušného členského státu, který předal údaje, a vnitrostátní orgány dozoru členských států, kterým byla žádost podána, za tímto účelem spolupracují.
Odpovědný dozorový úřad příslušného členského státu, který údaje předal, a dozorový úřad členského státu, kterému byla žádost podána, spolupracují za účelem dosažení cílů uvedených v prvním pododstavci.
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 31 c (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 40
(31c)  Článek 40 se nahrazuje tímto:
Článek 40
Článek 40
Prostředky nápravy
Prostředky nápravy
1.  V každém členském státě má každý právo podat žalobu nebo stížnost u příslušných orgánů nebo soudů daného členského státu, který mu odepřel právo na přístup nebo právo na opravu nebo vymazání údajů, které se jej týkají, podle čl. 38 odst. 1 a 2.
1.   Aniž jsou dotčeny články 77 a 79 nařízení (EU) 2016/679, v každém členském státě má každý právo podat žalobu nebo stížnost u příslušných orgánů nebo soudů daného členského státu, který mu odepřel právo na přístup k údajům, které se jej týkají, nebo právo na jejich opravu, doplnění nebo vymazání podle článku 38 tohoto nařízení. Právo podat takovou žalobu nebo stížnost platí také v případech, kdy žádosti o přístup, opravu, doplnění nebo vymazání nebyly ve lhůtách stanovených v článku 38 zodpovězeny nebo se jimi správce údajů nikdy nezabýval.
2.  Pomoc vnitrostátních orgánů dozoru podle čl. 39 odst. 2 zůstává dostupná během celého řízení.
2.  Pomoc dozorového úřadu podle čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 zůstává dostupná během celého řízení.“;
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 31 d (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 41
(31d)  Článek 41 se nahrazuje tímto:
Článek 41
„Článek 41
Dohled vnitrostátního orgánu dozoru
Dohled vnitrostátního orgánu dozoru
1.  Orgán nebo orgány určené v každém členském státě a vybavené pravomocemi podle článku 28 směrnice 95/46/ES (dále jen „vnitrostátní orgány dozoru“) dohlížejí nezávisle na zákonnost zpracování osobních údajů podle čl. 5 odst. 1 daným členským státem, včetně jejich přenosu do VIS a z něj.
1.  Každý členský stát zajistí, aby dozorový úřad uvedený v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 prováděl nezávislý dohled nad zákonností zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení dotyčným členským státem.
2.  Vnitrostátní orgán dozoru zajišťuje, aby se nejméně jednou za čtyři roky konal podle příslušných mezinárodních auditorských standardů audit operací zpracování údajů ve vnitrostátním systému.
2.   Dozorový úřad nebo dozorové úřady uvedené v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 zajistí, aby byl alespoň jednou za tři roky proveden audit operací zpracovávání údajů příslušnými vnitrostátními orgány podle příslušných mezinárodních auditorských standardů. Výsledky tohoto auditu mohou být zohledněny při hodnoceních provedených v rámci mechanismu vytvořeného nařízením Rady (EU) č. 1053/2013. Dozorový úřad uvedený v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 každoročně zveřejní informace o počtu žádostí o opravu, doplnění či vymazání údajů nebo omezení jejich zpracovávání, následně přijatých krocích a o počtu oprav, doplnění či vymazání údajů nebo omezení jejich zpracovávání provedených v reakci na žádosti dotčených osob.
3.  Členské státy zajišťují, aby měl jejich vnitrostátní orgán dozoru dostatek prostředků k plnění úkolů, které mu toto nařízení ukládá.
3.  Členské státy zajišťují, aby měl jejich dozorový úřad dostatek prostředků k plnění úkolů, které mu toto nařízení ukládá, a aby měl přístup k poradenství poskytovanému osobami s dostatečnými znalostmi týkajícími se biometrických údajů.
4.   V souvislosti se zpracováním osobních údajů ve VIS určí každý členský stát orgán vykonávající funkci správce v souladu s čl. 2 písm. d) směrnice 95/46/ES a mající hlavní působnost v oblasti zpracovávání údajů tímto členským státem. Každý členský stát sdělí údaje o tomto orgánu Komisi.
5.   Každý členský stát poskytuje veškeré informace, které si vyžádají vnitrostátní orgány dozoru, a zejména informace o činnostech prováděných podle článku 28 a čl. 29 odst. 1, umožňuje jim přístup k seznamům podle čl. 28 odst. 4 písm. c) a ke svým záznamům podle článku 34 a nepřetržitě jim umožňuje přístup do všech svých prostor.
5.  Členské státy poskytnou veškeré informace, které si vyžádá dozorový úřad uvedený v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679, a zejména informace o činnostech prováděných v souladu s povinnostmi členských států stanovenými v tomto nařízení. Členské státy umožní dozorovému úřadu uvedenému v čl. 51 odst. 1 nařízení (EU) 2016/679 přístup ke svým protokolům a umožní mu kdykoliv přístup do všech svých prostor souvisejících s interoperabilitou.“;
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 31 e (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 42
(31e)  Článek 42 se nahrazuje tímto:
Článek 42
„Článek 42
Dohled evropského inspektora ochrany údajů
Dohled evropského inspektora ochrany údajů
1.  Evropský inspektor ochrany údajů dohlíží na to, aby byla činnost řídícího orgánu při zpracovávání osobních údajů vykonávána v souladu s tímto nařízením. Povinnosti a pravomoci podle článků 46 a 47 nařízení (ES) č. 45/2001 platí obdobně.
1.  Evropský inspektor ochrany údajů odpovídá za sledování činností agentury eu-LISA, Europolu a Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž podle tohoto nařízení a za zajištění toho, že jsou tyto činnosti prováděny v souladu s nařízením (EU) č. 2018/1725 a s tímto nařízením.
2.  Evropský inspektor ochrany údajů zajišťuje, aby byly operace zpracování osobních údajů řídícím orgánem nejméně jednou za čtyři roky podrobeny auditu podle příslušných mezinárodních auditorských standardů. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, řídícímu orgánu, Komisi a vnitrostátním orgánům dozoru. Řídícímu orgánu je dána možnost vyjádřit se ke zprávě před jejím přijetím.
2.  Evropský inspektor ochrany údajů zajišťuje, aby byly operace zpracování osobních údajů agenturou eu-LISA nejméně jednou za tři roky podrobeny auditu podle příslušných mezinárodních auditorských standardů. Zpráva o tomto auditu se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, agentuře eu-LISA, Komisi a členským státům. Agentura eu-LISA má možnost se ke zprávám před jejich přijetím vyjádřit.
3.   Řídící orgán poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, poskytuje mu přístup ke všem dokumentům a ke svým záznamům pořízeným podle čl. 34 odst. 1 a po celou dobu mu umožňuje přístup do všech svých prostor.
3.   Agentura eu-LISA poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů informace, o které požádá, poskytuje evropskému inspektorovi ochrany údajů přístup ke všem dokumentům a ke svým protokolům pořízeným podle článků 22r, 34 a 45b a po celou dobu evropskému inspektorovi ochrany údajů umožňuje přístup do všech svých prostor.
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 32
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 43 –odst. 1 a 2
(32)  V článku 43 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:
vypouští se
1.  Ve zvláštních záležitostech vyžadujících zapojení jednotlivých států jedná evropský inspektor ochrany údajů v úzké spolupráci s vnitrostátními orgány dozoru, zejména pokud evropský inspektor ochrany údajů či vnitrostátní orgán dozoru zjistí velké rozpory v postupech členských států nebo možné protiprávní předávání informací prostřednictvím komunikačních kanálů složek interoperability, nebo v souvislosti s otázkami vznesenými jedním či více vnitrostátními dozorovými úřady ohledně provádění a výkladu tohoto nařízení.
2.  V případech uvedených v odstavci 1 se zajistí koordinovaný dozor v souladu s článkem 62 nařízení (EU) XXXX/2018 [revidované nařízení 45/2001].
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 32 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 43
(32a)  Článek 43 se nahrazuje tímto:
Článek 43
„Článek 43
Spolupráce mezi vnitrostátními orgány dozoru a evropským inspektorem ochrany údajů
Spolupráce mezi vnitrostátními orgány dozoru a evropským inspektorem ochrany údajů
1.  Vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů, každý v rozsahu svých pravomocí, aktivně spolupracují v rámci svých povinností a zajišťují koordinovaný dohled nad VIS a vnitrostátními systémy.
1.   Dozorové úřady a evropský inspektor ochrany údajů, každý v rozsahu svých příslušných pravomocí, aktivně spolupracují v rámci svých příslušných odpovědností na zajištění koordinovaného dohledu nad složkami interoperability a dalšími ustanoveními tohoto nařízení.
2.  V rozsahu svých pravomocí si vyměňují důležité informace, vzájemně si pomáhají při provádění auditů a inspekcí, posuzují potíže vznikající při výkladu a uplatňování tohoto nařízení, zkoumají obtíže s výkonem nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektů údajů, vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení všech obtíží a podle potřeby prosazují informovanost o právech na ochranu údajů.
2.   Evropský inspektor ochrany údajů a dozorové úřady si vyměňují důležité informace, vzájemně si pomáhají při provádění auditů a inspekcí, posuzují potíže vznikající při výkladu nebo uplatňování tohoto nařízení, hodnotí obtíže s výkonem nezávislého dohledu nebo při výkonu práv subjektů údajů, vypracovávají harmonizované návrhy společných řešení všech obtíží a podle potřeby prosazují informovanost o právech na ochranu údajů.
3.  K tomuto účelu se vnitrostátní orgány dozoru a evropský inspektor ochrany údajů setkávají nejméně dvakrát ročně. Náklady na tato setkání nese a jejich organizaci zajišťuje evropský inspektor ochrany údajů. Na prvním setkání se přijme jednací řád. Podle potřeby budou společně vypracovány další pracovní metody.
3.   Pro účely odstavce 2 se dozorové úřady s evropským inspektorem ochrany údajů schází nejméně dvakrát ročně v rámci Evropského sboru pro ochranu údajů. Náklady těchto zasedání hradí a jejich organizaci zajišťuje Evropská rada pro ochranu údajů. Na prvním zasedání se přijme jednací řád. Podle potřeby se společně vypracovávají další pracovní metody.
4.  Společná zpráva o činnosti se zasílá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a řídícímu orgánu každé dva roky. V této zprávě je každému členskému státu věnována kapitola, kterou připraví vnitrostátní orgán dozoru tohoto členského státu.
4.   Evropský sbor pro ochranu osobních údajů zasílá jednou za dva roky Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Europolu, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž a agentuře eu-LISA společnou zprávu o činnostech. V uvedené zprávě je každému členskému státu věnována jedna kapitola, kterou vypracuje dozorový úřad daného členského státu.
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 32 b (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 44
(32b)  Článek 44 se zrušuje.
Článek 44
Ochrana údajů v přechodném období
Jestliže Komise pověří plněním svých povinností během přechodného období některý subjekt nebo subjekty podle čl. 26 odst. 4 tohoto nařízení, zajistí, aby měl evropský inspektor ochrany údajů právo a možnost plnit své úkoly v plném rozsahu, včetně možnosti provádět kontroly na místě nebo vykonávat veškeré další pravomoci, které mu přiznává článek 47 nařízení (ES) č. 45/2001.
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 32 c (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 – odst. 2 a (nový)
(32c)  V článku 45 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„2a. Opatření potřebná pro vytvoření ústředního systému VIS, národního uživatelského rozhraní v každém členském státě a komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem VIS a národními uživatelskými rozhraními, která se týkají následujících oblastí, budou přijata postupem podle čl. 49 odst. 2:
a)   návrh systémové architektury systému, včetně jeho komunikační sítě,
b)   technická hlediska, která souvisejí s ochranou osobních údajů,
c)   technická hlediska, která mají vážný finanční dopad na rozpočty členských států nebo která mají vážný technický dopad na vnitrostátní systémy členských států,
d)   tvorba bezpečnostních požadavků, včetně biometrických aspektů.“
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 34
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 a – odst. 1 – pododstavec 1 – návětí
Výhradně pro účely hlášení a statistik, a aniž by bylo možné individuální zjištění totožnosti, jsou řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů členských států, Komise, agentury eu-LISA a Evropské agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zřízené nařízením (EU) 2016/1624 oprávněni nahlížet do těchto údajů:
Výhradně pro účely hlášení a statistik, a aniž by bylo možné individuální zjištění totožnosti v důsledku plné anonymizace údajů, jsou řádně zmocnění pracovníci příslušných orgánů členských států, Komise, agentury eu-LISA a Evropské agentura pro pohraniční a pobřežní stráž zřízené nařízením (EU) 2016/1624 oprávněni nahlížet do těchto údajů:
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 34
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 a – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. c
c)  pohlaví, datum narození a současná státní příslušnost žadatele;
c)  pohlaví, rok narození a současná státní příslušnost žadatele;
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 34
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 a – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. h
h)  důvody uvedené pro jakékoli rozhodnutí o dokumentu nebo žádosti, pouze pokud jde o krátkodobá víza; pokud jde o dlouhodobá víza a povolení k pobytu, rozhodnutí o žádosti (zda má být žádosti vyhověno nebo má být zamítnuta a na základě jakých důvodů);
h)  důvody uvedené pro jakékoli rozhodnutí o odmítnutí krátkodobých víz, včetně odkazu na případné pozitivní nálezy v konzultovaných informačních systémech Unie, v údajích Europolu nebo Interpolu, v seznamu podezřelých osob, který je uveden v článku 29 nařízení (EU) 2018/1240, nebo ve specifických rizikových ukazatelích;
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 34
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 a – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. h a (nové)
ha)  důvody uvedené pro jakékoli rozhodnutí o odmítnutí dokumentu, včetně odkazu na případné pozitivní nálezy v konzultovaných informačních systémech Unie, v údajích Europolu nebo Interpolu, v seznamu podezřelých osob, který je uveden v článku 34 nařízení (EU) 2018/1240, nebo ve specifických rizikových ukazatelích;
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 34
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 a – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. k
k)  pokud jde o krátkodobá víza, hlavní účel(y) cesty; pokud jde o dlouhodobá víza a povolení k pobytu, účel žádosti;
k)  pokud jde o krátkodobá víza, hlavní účel(y) cesty;
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 34
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 a – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. l
l)  vložené údaje týkající se jakéhokoli dokladu, který byl odňat, prohlášen za neplatný od počátku, zrušen nebo jehož platnost byla prodloužena;
l)  vložené údaje týkající se jakéhokoli vízového dokladu, který byl odňat, prohlášen za neplatný od počátku, zrušen nebo jehož platnost byla prodloužena;
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 34
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 a – odst. 6
6.  Na konci každého roku se statistické údaje shrnou ve formě čtvrtletních statistických přehledů za daný rok. Statistický přehled obsahuje rozpis údajů pro každý členský stát.
6.  Na konci každého roku se statistické údaje shrnou ve výroční zprávě za daný rok. Statistický přehled obsahuje rozpis údajů pro každý členský stát. Tato zpráva se zveřejní a předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi, Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, evropskému inspektorovi ochrany údajů a vnitrostátním dozorovým úřadům.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 b – odst. 1
1.  Za účelem splnění povinnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b) Úmluvy k provedení Schengenské dohody zadají letečtí dopravci, námořní dopravci a mezinárodní dopravci přepravující skupiny cestujících po souši v dálkových autobusech dotaz do VIS, aby ověřili, zda mají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobého víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, platné krátkodobé vízum, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu. Za tímto účelem, a pokud jde o krátkodobá víza, poskytnou dopravci údaje uvedené v čl. 9 bodě 4 písm. a), b) a c) tohoto nařízení nebo v příslušných případech v čl. 22c písm. a), b) a c).
1.  Za účelem splnění povinnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b) Úmluvy k provedení Schengenské dohody zadají letečtí dopravci, námořní dopravci a mezinárodní dopravci přepravující skupiny cestujících po souši v dálkových autobusech dotaz do VIS, aby ověřili, zda mají státní příslušníci třetích zemí, kteří jsou držiteli krátkodobého víza, dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, platné krátkodobé vízum, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu. V případech, kdy cestujícím není umožněno nastoupit na palubu v důsledku dotazu ve VIS, poskytnou dopravci cestujícímu tyto informace a prostředky k výkonu práv na přístup, opravu a vymazání osobních údajů uložených ve VIS.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 b – odst. 3
3.  Bezpečný přístup do brány pro dopravce uvedené v čl. 1 odst. 2 písm. h) rozhodnutí 2004/512/ES ve znění tohoto nařízení dopravcům umožní provést nahlížení uvedené v odstavci 1 před nástupem cestujícího. Za tímto účelem zašle dopravce žádost o umožnění nahlížení do VIS s použitím údajů uvedených ve strojově čitelné zóně cestovního dokladu.
3.  Zabezpečený přístup k bráně pro dopravce uvedené v čl. 2a písm. h), včetně možnosti použít mobilní technická řešení, dopravcům umožní provést dotaz podle odstavce 1 před nástupem cestujícího. Dopravce odešle údaje obsažené ve strojově čitelné zóně cestovního dokladu a uvede členský stát vstupu. Odchylně od tohoto ustanovení není dopravce v případě letištního průjezdu povinnen ověřovat, zda státní příslušních třetí země má platné krátodobé vízum, dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu.
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 b – odst. 4
4.  Systém VIS odpoví uvedením, zda má osoba platné vízum, či nikoliv, a poskytne dopravci odpověď „OK/NOT OK“.
4.  Systém VIS odpoví uvedením, zda má osoba platné krátkodobé vízum, dlouhodobé vízum, povolení k pobytu nebo pobytovou kartu, a poskytne dopravci odpověď „OK/NOT OK“. Pokud bylo vydáno krátkodobé vízum s omezenou územní platností podle článku 25 nařízení (ES) č. 810/2009, berou odpověď VIS v potaz členské státy, pro něž je toto povolení platné, a členský stát vstupu uvedený dopravcem. Dopravci mohou zaslané informace a obdržené odpovědi uchovávat v souladu s platným právem. Odpověď „OK/NOT OK“ nelze považovat za rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu v souladu s nařízením (EU) 2016/399. Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů podrobná pravidla o podmínkách fungování brány pro dopravce a použitelná pravidla pro ochranu údajů a zabezpečení. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 49 odst. 2.
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 b – odst. 5
5.  Zřídí se režim autentizace určený výhradně pro dopravce s cílem umožnit řádně zmocněným pracovníkům dopravců přístup k bráně pro dopravce pro účely odstavce 2. Uvedený režim autentizace přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 49 odst. 2.
5.  Zřídí se režim autentizace určený výhradně pro dopravce s cílem umožnit řádně zmocněným pracovníkům dopravců přístup k bráně pro dopravce pro účely odstavce 2. Při jeho zavádění se zohlední řízení rizika pro bezpečnost informací a zásady záměrné a standardní ochrany osobních údajů. Uvedený režim autentizace přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 49 odst. 2.
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 b – odst. 5 a (nový)
5a.  Brána pro dopravce využívá samostatnou databázi určenou pouze k nahlížení, která je denně aktualizována pomocí jednosměrného získávání minimálně nezbytné podmnožiny údajů uchovávaných v VIS. Agentura eu-LISA odpovídá za zabezpečení brány pro dopravce a osobních údajů, které jsou v ní obsaženy, a za proces získávání osobních údajů pro samostatnou databázi určenou pouze k nahlížení.
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 b – odst. 5 b (nový)
5b.  Dopravci uvedení v odstavci 1 tohoto článku podléhají sankcím stanoveným podle čl. 26 odst. 2 Úmluvy k provedení Schengenské dohody ze dne 14. června 1985 mezi vládami států Hospodářské unie Beneluxu, Spolkové republiky Německo a Francouzské republiky o postupném odstraňování kontrol na společných hranicích (dále jen „úmluva k provedení Schengenské dohody“) a článku 4 směrnice Rady 2001/51/ES, pokud přepravují státní příslušníky třetích zemí, kteří, ačkoli se na ně vztahuje vízová povinnost, držiteli platného víza nejsou.
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 b – odst. 5 c (nový)
5c.  Pokud je státním příslušníkům třetích zemí odepřen vstup, musí za ně dopravce, který je leteckou, námořní nebo pozemní cestou dopravil na vnější hranice, neprodleně znovu převzít odpovědnost. Dopravci jsou na žádost pohraničních orgánů povinni vrátit státní příslušníky třetích zemí do třetí země, ze které byli přepraveni, nebo do třetí země, která vydala cestovní doklad, na který přicestovali, nebo do kterékoliv jiné třetí země, ve které je zaručeno jejich přijetí.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 b – odst. 5 d (nový)
5d.  Odchylně od odstavce 1 je pro dopravce přepravující skupiny osob na mezinárodních pravidelných autobusových linkách po dobu prvních tří let od nabytí účinnosti tohoto nařízení ověřování podle odstavce 1 nepovinné a ustanovení uvedená v odstavci 5b se pro ně nepoužijí.
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 c – odst. 1
1.  V případech, kdy není technicky možné nahlížet do systému podle čl. 45b odst. 1 z důvodu selhání jakékoli části VIS nebo z jiných důvodů, které jsou mimo kontrolu dopravce, jsou dopravci od povinnosti ověřit držení platného víza nebo cestovního dokladu pomocí brány pro dopravce osvobozeni. Pokud řídicí orgán takové selhání zjistí, vyrozumí o tom dopravce. Dále dopravce vyrozumí o nápravě selhání. Pokud dopravci zjistí takové selhání, mohou o tom vyrozumět řídicí orgán.
1.  V případech, kdy není technicky možné nahlížet do systému podle čl. 45b odst. 1 z důvodu selhání jakékoli části VIS, jsou dopravci od povinnosti ověřit držení platného víza nebo cestovního dokladu pomocí brány pro dopravce osvobozeni. Pokud eu-LISA takové selhání zjistí, vyrozumí o tom dopravce. Dále dopravce vyrozumí o nápravě selhání. Pokud dopravci zjistí takové selhání, mohou o tom vyrozumět eu-LISA.
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 c – odst. 1 a (nový)
1a.  V případech uvedených v odstavci 1 tohoto článku nejsou dopravcům uloženy sankce podle čl. 45b odst. 5b.
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 c – odst. 1 b (nový)
1b.  Pokud je z jiných důvodů než z důvodu selhání některé části VIS po delší dobu technicky nemožné, aby dopravce provedl dotaz ve VIS podle čl. 45b odst. 1, uvědomí tento dopravce eu-LISA.
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 d – odst. 1
1.  Při plnění úkolů a pravomocí podle čl. 40 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624* a dále pro přístup stanovený v čl. 40 odst. 8 uvedeného nařízení mají členové jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže, jakož i jednotky pracovníků, kteří se podílejí na operacích spojených s navracením, v rámci svého mandátu přístup k údajům zaznamenaným ve VIS a jejich vyhledávání.
1.  Při plnění úkolů a pravomocí podle čl. 40 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624* mají členové jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže, v rámci svého mandátu přístup k údajům zaznamenaným ve VIS a jejich vyhledávání.
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 e – odst. 1
1.  S ohledem na přístup uvedený v čl. 45d odst. 1 může jednotka Evropské pohraniční a pobřežní stráže požádat ústřední přístupový bod Evropské pohraniční a pobřežní stráže, uvedený v čl. 45d odst. 2, o umožnění nahlížení do veškerých údajů nebo specifického souboru údajů uložených ve VIS. Tato žádost odkazuje na operační plán hraničních kontrol, ostrahy hranic a/nebo navracení toho členského státu, jehož se žádost týká. Ústřední přístupový bod Evropské pohraniční a pobřežní stráže po přijetí žádosti o přístup ověří, zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v odstavci 2. Jsou-li splněny všechny podmínky pro přístup, řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje z VIS se jednotce předávají takovým způsobem, aby nebyla narušena bezpečnost těchto údajů.
1.  S ohledem na přístup uvedený v čl. 45d odst. 1 může jednotka Evropské pohraniční a pobřežní stráže požádat ústřední přístupový bod Evropské pohraniční a pobřežní stráže, uvedený v čl. 45d odst. 2, o umožnění nahlížení do veškerých údajů nebo specifického souboru údajů uložených ve VIS. Tato žádost odkazuje na operační plán hraničních kontrol a ostrahy hranic toho členského státu, jehož se žádost týká. Ústřední přístupový bod Evropské pohraniční a pobřežní stráže po přijetí žádosti o přístup ověří, zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v odstavci 2. Jsou-li splněny všechny podmínky pro přístup, řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje z VIS se jednotce předávají takovým způsobem, aby nebyla narušena bezpečnost těchto údajů.
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 e – odst. 2 – písm. a
a)  hostitelský členský stát zmocní členy jednotky k nahlížení do VIS za účelem plnění operačních cílů uvedených v operačním plánu hraničních kontrol, ostrahy hranic a/nebo navracení a
a)  hostitelský členský stát zmocní členy jednotky k nahlížení do VIS za účelem plnění operačních cílů uvedených v operačním plánu hraničních kontrol a ostrahy hranic a
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 e – odst. 3
3.  V souladu s čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1624 mohou členové jednotek a jednotky pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, jednat pouze na základě informací získaných z VIS pod velením a zpravidla za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže nebo pracovníků hostitelského členského státu, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, v němž působí. Hostitelský členský stát může příslušníky jednotek zmocnit k tomu, aby jednali jeho jménem.
3.  V souladu s čl. 40 odst. 3 nařízení (EU) 2016/1624 mohou členové jednotek jednat pouze na základě informací získaných z VIS pod velením a zpravidla za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže nebo pracovníků hostitelského členského státu, v němž působí. Hostitelský členský stát může příslušníky jednotek zmocnit k tomu, aby jednali jeho jménem.
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 e – odst. 7
7.  Každý protokol o operacích zpracování údajů v rámci VIS provedených členem jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže nebo jednotek pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, je řídicím orgánem uchován v souladu s ustanovením článku 34.
7.  Každý protokol o operacích zpracování údajů v rámci VIS provedených členem jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže je řídicím orgánem uchován v souladu s ustanovením článku 34.
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 e – odst. 8
8.  Každý přístup a každé vyhledávání provedené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž se zaprotokoluje v souladu s článkem 34 a každé použití údajů, k nimž Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž získala přístup, se zaeviduje.
8.  Každý přístup a každé vyhledávání provedené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž se zaprotokoluje v souladu s článkem 34 a každé použití údajů, k nimž jednotky Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž získala přístup, se zaeviduje.
Pozměňovací návrh 171
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 45 e – odst. 9
9.  S výjimkou případů, kdy je to nezbytné k plnění úkolů pro účely nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS), se žádné části VIS nepropojí s žádným počítačovým systémem pro sběr a zpracování údajů provozovaným Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž nebo na jejích pracovištích ani se údaje obsažené ve VIS, k nimž má Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž přístup, do takového systému nepřenesou. Žádná část VIS se nestáhne. Protokolování přístupu a vyhledávání není považováno za stahování nebo kopírování údajů VIS.
9.  Žádné části VIS se nepropojí s jakýmkoli počítačovým systémem pro sběr a zpracování údajů provozovaným Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž nebo na jejích pracovištích ani se do takového systému nepřenesou údaje v VIS obsažené, k nimž má Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž přístup. Žádná část VIS se nestáhne. Protokolování přístupu a vyhledávání není považováno za stahování nebo kopírování údajů VIS.
Pozměňovací návrh 172
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35 a (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 46
(35a)  Článek 46 se zrušuje;
Článek 46
Začlenění technických funkcí schengenské konzultační sítě
Mechanismus konzultace uvedený v článku 16 nahradí schengenskou konzultační síť ode dne určeného postupem podle čl. 49 odst. 3, jakmile všechny členské státy, které ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost schengenskou konzultační síť používají, oznámí, že provedly nezbytné technické a právní úpravy pro používání VIS za účelem konzultací mezi ústředními vízovými orgány ohledně žádostí o víza podle čl. 17 odst. 2 Schengenské úmluvy.
Pozměňovací návrh 173
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35 b (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 47
(35b)  Článek 47 se zrušuje;
Článek 47
Zahájení přenosu
Každý členský stát oznámí Komisi, že učinil nezbytné technické a právní úpravy k přenosu údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 do Ústředního VIS prostřednictvím národního rozhraní.
Pozměňovací návrh 174
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35 c (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 48
(35c)  Článek 48 se zrušuje;
Článek 48
Zahájení provozu
1.  Komise stanoví datum zahájení provozu VIS, jakmile
a)  budou přijata opatření uvedená v čl. 45 odst. 2;
b)  Komise oznámí úspěšné provedení souhrnného testu VIS, který provede spolu s členskými státy;
c)  členské státy po potvrzení technických úprav oznámí Komisi, že provedly nezbytné technické a právní úpravy ke shromažďování a přenosu údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 do VIS pro všechny žádosti v prvním regionu určeném podle odstavce 4, včetně úprav pro shromažďování nebo přenos údajů jménem jiného členského státu.
2.  Komise sdělí Evropskému parlamentu výsledky testů provedených podle odst. 1 písm. b).
3.  Pro každý další region Komise stanoví datum, ke kterému se přenos údajů podle čl. 5 odst. 1 stane povinným, jakmile členské státy sdělí Komisi, že provedly nezbytné technické a právní úpravy ke shromažďování a přenosu údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 do VIS pro všechny žádosti v daném regionu, včetně úprav ke shromažďování nebo přenosu údajů jménem jiného členského státu. Před tímto datem může každý členský stát zahájit provoz v každém z těchto regionů, jakmile sdělí Komisi, že provedl nezbytné technické a právní úpravy ke shromažďování a přenosu přinejmenším údajů uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. a) a b) do VIS.
4.  Regiony uvedené v odstavcích 1 a 3 budou určeny postupem podle čl. 49 odst. 3. Kritérii pro stanovení těchto regionů bude nebezpečí nedovoleného přistěhovalectví, ohrožení vnitřní bezpečnosti členských států a proveditelnost shromažďování biometrických údajů ze všech míst v daném regionu.
5.  Komise zveřejní datum zahájení provozu v každém regionu v Úředním věstníku Evropské unie.
6.  Žádný členský stát nenahlíží do údajů předaných do VIS jiným členským státem, dokud sám nebo jiný členský stát, který ho zastupuje, nezačne v souladu s odstavci 1 a 3 vkládat údaje.
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 35 d (nový)
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 48 a (nový)
(35d)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 48a
Výkon přenesené pravomoci
1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 9cb a 23 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 9cb a 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 9cb a 23 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“;
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 38
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 50 – název
Kontrola a hodnocení
Sledování a hodnocení dopadu na základní práva
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 38
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 50 – odst. 1
1.  Řídicí orgán zajistí zavedení postupů, které budou kontrolovat fungování VIS, pokud jde o porovnání jeho výsledků, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb se stanovenými cíli.
1.  eu-LISA zajistí zavedení postupů, které budou kontrolovat fungování VIS, pokud jde o porovnání jeho výsledků, nákladové efektivnosti, bezpečnosti a kvality služeb se stanovenými cíli, a sledovat, zda jsou zajištěny právo na ochranu osobních údajů, právo na nediskriminaci, práva dítěte a právo na účinnou nápravu.
Pozměňovací návrh 178
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 38
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 50 – odst. 2
2.  Pro účely technické údržby má řídicí orgán přístup k potřebným informacím, které se týkají operací zpracování údajů ve VIS.
2.  Pro účely technické údržby má agentura eu-LISA přístup k potřebným informacím, které se týkají operací zpracování údajů ve VIS.
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 38
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 50 – odst. 3
3.  Každé dva roky předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování systému VIS, včetně jeho zabezpečení.
3.  Každé dva roky předloží agentura eu-LISA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o technickém fungování systému VIS, včetně jeho zabezpečení a nákladů. Tato zpráva obsahuje přehled aktuálního pokroku ve vývoji projektu a souvisejících nákladů, posouzení finančního dopadu a informace o případných technických problémech a hrozbách, které by mohly ovlivnit celkové náklady na systém.
Pozměňovací návrh 180
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 38
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 50 – odst. 3 a (nový)
3a.  Pokud v procesu vývoje dojde ke zpoždění, informuje agentura eu-LISA Evropský parlament a Radu co nejdříve o důvodech zpoždění a o jeho časových a finančních dopadech.
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 38
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 50 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. a
a)  přesném účelu nahlížení do údajů, včetně typu teroristického nebo závažného trestného činu;
a)  přesném účelu nahlížení do údajů, včetně typu teroristického nebo závažného trestného činu, a přístupech k údajům o dětech mladších 12 let;
Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 38
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 50 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. c a (nové)
ca)  počtu a typu případů, v nichž byl použit postup pro naléhavé případy uvedený v čl. 22m odst. 2, včetně případů, kdy ústřední přístupový bod při následném ověření naléhavost neuznal;
Pozměňovací návrh 183
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 38
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 50 – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. d a (nové)
da)  statistik
Pozměňovací návrh 184
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 38
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 50 – odst. 4 – pododstavec 2
Výroční zprávy členských států a Europolu se předají Komisi do 30. června následujícího roku.
Výroční zprávy členských států a Europolu se předají Komisi do 30. června následujícího roku. Komise sloučí výroční zprávy do jedné komplexní zprávy, která má být zveřejněna do 30. prosince daného roku.
Pozměňovací návrh 185
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 38
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 50 – odst. 5
5.  Každé čtyři roky vypracuje Komise celkové hodnocení VIS. Toto celkové hodnocení musí obsahovat posouzení dosažených výsledků ve vztahu ke stanoveným cílům, zhodnotí platnost výchozího principu, způsob, jakým se toto nařízení uplatňuje ve vztahu k VIS, zabezpečení VIS a využívání ustanovení uvedených v článku 31 a uvede důsledky dalšího fungování. Komise předá tato hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.
5.  Každé dva roky vypracuje Komise celkové hodnocení VIS. Toto celkové hodnocení obsahuje posouzení dosažených výsledků a vzniklých nákladů ve vztahu ke stanoveným cílům, zhodnotí platnost výchozího principu a jeho dopad na základní práva, způsob, jakým se toto nařízení uplatňuje ve vztahu k VIS, zabezpečení VIS a využívání ustanovení uvedených v článku 31 a uvede důsledky dalšího fungování. Komise předá tato hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.
Pozměňovací návrh 186
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 39
Nařízení (ES) č. 767/2008
Příloha 1 – název
(39)  Nadpis přílohy 1 se nahrazuje tímto:
vypouští se
Seznam mezinárodních organizací podle čl. 31 odst. 1.
Pozměňovací návrh 187
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
KAPITOLA IIIa – čl. 22 a – odst. 1 a (nový)
1a.  Orgán příslušný k vydání rozhodnutí vytvoří před jeho vydáním individuální soubor.
Pozměňovací návrh 188
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
KAPITOLA IIIa – čl. 22 a – odst. 3
3.  Pokud držitel podal žádost jako součást skupiny nebo spolu s rodinným příslušníkem, vytvoří orgán individuální soubor pro každou osobu ve skupině a propojí soubory osob, které podaly žádost společně a kterým bylo vydáno dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu.
3.  Pokud držitel podal žádost jako součást skupiny nebo spolu s rodinným příslušníkem, vytvoří orgán individuální soubor pro každou osobu ve skupině a propojí soubory osob, které podaly žádost společně a kterým bylo vydáno dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu. Žádosti rodičů nebo zákonných zástupců a dětí nejsou odděleny.
Pozměňovací návrh 189
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 b – odst. 1
1.  Pouze za účelem posouzení toho, zda může daná osoba představovat hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost či veřejné zdraví v členských státech podle čl. 6 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/399, systém VIS automaticky zpracovává soubory, aby identifikoval pozitivní nález či nálezy. VIS prověří každý soubor jednotlivě.
1.  Pouze za účelem posouzení toho, zda může daná osoba představovat hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost v členských státech podle čl. 6 odst. 1 písm. e) nařízení (EU) 2016/399, systém VIS automaticky zpracovává soubory, aby identifikoval pozitivní nález či nálezy. VIS prověří každý soubor jednotlivě.
Pozměňovací návrh 190
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 b – odst. 2
2.  Vždy, když je při udělení nebo neudělení dlouhodobého víza či povolení k pobytu podle článku 22d vytvořen individuální soubor, zahájí VIS nahlížení prostřednictvím Evropského vyhledávacího portálu vymezeného v čl. 6 odst. 1 [nařízení o interoperabilitě] za účelem porovnání příslušných údajů uvedených v čl. 22c odst. 2 písm. a), b), c), f) a g) tohoto nařízení s příslušnými údaji ve VIS, Schengenském informačním systému (SIS), systému vstupu/výstupu (EES), evropském systému pro cestovní informace a povolení (ETIAS) včetně seznamu podezřelých osob uvedeného v článku 29 nařízení (EU) 2018/XX pro účely zřízení evropského systému pro cestovní informace a povolení [systém ECRIS-TCN, pokud jde o odsouzení týkající se teroristických trestných činů a jiných forem závažných trestných činů], s údaji Europolu, databází odcizených a ztracených cestovních dokladů Interpolu (SLTD) a databází Interpolu TDAWN.
2.  Vždy, když je podle článku 22c nebo 22d vytvořen individuální soubor v souvislosti s dlouhodobým vízem či povolením k pobytu, zahájí VIS nahlížení prostřednictvím Evropského vyhledávacího portálu vymezeného v čl. 6 odst. 1 [nařízení o interoperabilitě] za účelem porovnání údajů uvedených v čl. 22c odst. 2 písm. a), b), c), f) a g) tohoto nařízení. VIS ověří:
a)   zda cestovní doklad použitý pro danou žádost neodpovídá cestovnímu dokladu, který byl v systému SIS nahlášen jako ztracený, odcizený, neoprávněně užívaný nebo neplatný;
b)   zda cestovní doklad použitý pro danou žádost neodpovídá cestovnímu dokladu, který byl v databázi SLTD nahlášen jako ztracený, odcizený nebo neplatný;
c)   zda v souvislosti s žadatelem nebyl v SIS pořízen záznam o odepření vstupu a pobytu;
d)   zda ohledně žadatele nebyl v SIS pořízen záznam v souvislosti s osobami hledanými za účelem zatčení a předání na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo za účelem zatčení a vydání;
e)   zda žadatel a cestovní doklad neodpovídají cestovnímu povolení v ústředním systému ETIAS, které bylo zamítnuto, zrušeno nebo prohlášeno za neplatné;
f)   zda se žadatel a cestovní doklad nenacházejí na seznamu podezřelých, který je uveden v článku 34 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1240;
g)   zda nejsou údaje žadatele již zaznamenány ve VIS u téže osoby;
h)   zda údaje poskytnuté v žádosti, které se týkají cestovního dokladu, neodpovídají jiné žádosti o dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu spojené s jinými údaji o totožnosti;
i)   zda žadatel není v současnosti, nebo nebyl v minulosti, veden v EES jako osoba překračující délku oprávněného pobytu;
j)   zda není žadatel v EES veden jako osoba, jíž byl odepřen vstup;
k)   zda nebylo ve vztahu k žadateli vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti o krátkodobé vízum nebo prohlášení tohoto víza za neplatné nebo jeho zrušení zaznamenané ve VIS;
l)   zda nebylo ve vztahu k žadateli vydáno rozhodnutí o zamítnutí žádosti o dlouhodobé vízum, o prohlášení tohoto víza za neplatné nebo o jeho zrušení zaznamenané v systému VIS;
m)   zda nejsou v údajích Europolu zaznamenány údaje týkající se totožnosti žadatele;
n)   je-li žadatelem nezletilá osoba, zda o osobě vykonávající rodičovskou odpovědnost nebo poručníkovi či opatrovníkovi žadatele:
(i)   není v SIS veden záznam v souvislosti s osobami hledanými za účelem zatčení a předání na základě evropského zatýkacího rozkazu nebo za účelem zatčení a vydání;
(ii)   není v SIS veden záznam o odepření vstupu a pobytu;
(iii)   zda tato osoba není držitelem cestovního dokladu uvedeného na seznamu podezřelých osob, který je uveden v článku 34 nařízení (EU) 2018/1240.
Tento odstavec nevylučuje podání žádosti o azyl z jakéhokoli důvodu. V případě žádosti o vízum podané obětí násilného trestného činu, jako je domácí násilí nebo obchodování s lidmi spáchaného jejich živitelem, musí být složka uložená v systému VIS oddělena od složky živitele, aby byla oběť chráněny před dalším nebezpečím.
Aby se zabránilo riziku nesprávného nálezu, musí být každý dotaz týkající se dětí mladších 14 let a osob starších 75 let, který je prováděn na základě biometrických indikátorů odebraných více než pět let před nálezem a který nepotvrzuje totožnost státního příslušníka třetí země, podroben povinné manuální kontrole odborníkem na biometrické údaje.
Pozměňovací návrh 191
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 b – odst. 3
3.  VIS přidá do individuálního souboru odkaz na každý pozitivní nález zjištěný podle odstavců 2 a 5. Dále VIS případně určí členský stát nebo členské státy, které vložily či dodaly údaje, které vyvolaly pozitivní nález či nálezy, nebo Europol, a tuto skutečnost zaznamená do individuálního souboru.
3.  VIS přidá do individuálního souboru odkaz na každý pozitivní nález zjištěný podle odstavců 2 a 5. Dále VIS případně určí členský stát nebo členské státy, které vložily či dodaly údaje, které vyvolaly pozitivní nález či nálezy, nebo Europol, a tuto skutečnost zaznamená do individuálního souboru. Zaznamenávají se pouze informace o případném pozitivním nálezu a původci příslušných údajů.
Pozměňovací návrh 192
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 b – odst. 3 a (nový)
3a.  Při dotazování v databázi SLTD nejsou údaje používané uživatelem systému ESP k zahájení vyhledávání sdíleny s vlastníky údajů Interpolu.
Pozměňovací návrh 193
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 b – odst. 4 – pododstavec 1 – návětí
4.  Pro účely čl. 2 odst. 2 písm. f), pokud jde o udělené dlouhodobé vízum nebo dlouhodobé vízum s prodlouženou platností, porovnává nahlížení provedené podle čl. 22b odst. 2 tohoto článku příslušné údaje uvedené v čl. 22c odst. 2 s údaji zaznamenanými v SIS za účelem zjištění, zda se k držiteli vztahuje některý z těchto záznamů:
4.  Pro účely čl. 2 odst. 2 písm. f), pokud jde o udělené dlouhodobé vízum nebo dlouhodobé vízum s prodlouženou platností, porovnává nahlížení provedené podle odstavce 2 tohoto článku příslušné údaje uvedené v čl. 22c odst. 2 s údaji zaznamenanými v SIS za účelem zjištění, zda se k držiteli vztahuje některý z těchto záznamů:
Pozměňovací návrh 194
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 b – odst. 4 – pododstavec 1 – písm. d
d)  záznam o osobách a věcech pořízený pro účely skrytých kontrol nebo zvláštních kontrol.
d)  záznam o osobách a věcech pořízený pro účely skrytých kontrol, zvláštních kontrol nebo vyšetřovacích kontrol.
Pozměňovací návrh 195
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 b – odst. 4 – pododstavec 2
Pokud je srovnáním uvedeným v tomto odstavci zjištěn jeden nebo více pozitivních nálezů, zašle VIS automatizované oznámení ústřednímu orgánu členského státu, který nahlížení zahájil a který přijme veškerá vhodná následná opatření.
Články 9a odst. 5a, 5b, 5c, 5d a články 9c, 9ca a 9cb se použijí obdobně s výhradou následujících zvláštních ustanovení.
Pozměňovací návrh 196
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 b – odst. 6
6.  Pokud je dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu uděleno nebo jeho platnost prodloužena konzulárním orgánem členského státu, použije se článek 9a.
vypouští se
Pozměňovací návrh 197
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 b – odst. 7
7.  Pokud je povolení k pobytu uděleno nebo jeho platnost prodloužena nebo pokud je platnost dlouhodobého víza prodloužena orgánem na území členského státu, platí následující:
vypouští se
a)  daný orgán ověří, zda údaje zaznamenané v individuálním souboru odpovídají údajům obsaženým ve VIS nebo jednom z konzultovaných informačních systémů/databází EU, údajům Europolu nebo v databázích Interpolu podle odstavce 2;
b)  pokud se pozitivní nález podle odstavce 2 vztahuje k údajům Europolu, je vyrozuměna národní jednotka Europolu, která přijme následná opatření;
c)  pokud údaje neodpovídají a během automatizovaného zpracování podle odstavců 2 a 3 nebyl zjištěn žádný jiný pozitivní nález, orgán tento falešně pozitivní nález vymaže ze souboru žádosti;
d)  pokud se údaje shodují s totožností žadatele nebo pokud existují pochybnosti o totožnosti žadatele, orgán přijme opatření týkající se údajů, které vyvolaly pozitivní nález podle odstavce 4, v souladu s postupy, podmínkami a kritérii stanovenými právními předpisy EU a vnitrostátními právními předpisy.
Pozměňovací návrh 198
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 c – odst. 1 – bod 2 – písm. a
a)  příjmení; jméno (jména); datum narození; současná státní příslušnost (příslušnosti); pohlaví; datum, místo a země narození;
a)  příjmení; jméno (jména); rok narození; současná státní příslušnost (příslušnosti); pohlaví; místo a země narození;
Pozměňovací návrh 199
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 c – odst. 1 – bod 2 – písm. f
f)  zobrazení obličeje držitele, pokud možno pořízené naživo;
f)  zobrazení obličeje držitele pořízené naživo;
Pozměňovací návrh 200
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 d – odst. 1 – návětí
Pokud bylo rozhodnuto o neudělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, jelikož je žadatel považován za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví, nebo žadatel předložil doklady, jež byly získány podvodně, byly padělány či pozměněny, orgán, který rozhodl o neudělení, bezodkladně vytvoří individuální soubor s těmito údaji:
Pokud bylo rozhodnuto o neudělení dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu, jelikož je žadatel považován za hrozbu pro veřejný pořádek nebo vnitřní bezpečnost nebo žadatel předložil doklady, jež byly získány podvodně, byly padělány či pozměněny, orgán, který rozhodl o neudělení, bezodkladně vytvoří individuální soubor s těmito údaji:
Pozměňovací návrh 201
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 d – odst. 1 – písm. e
e)  příjmení, jméno a adresa fyzické osoby, ke které se žádost vztahuje;
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 202
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 d – odst. 1 – písm. f
f)  zobrazení obličeje žadatele, pokud možno pořízené naživo;
f)  zobrazení obličeje žadatele pořízené naživo;
Pozměňovací návrh 203
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 d – odst. 1 – písm. h
h)  informace uvádějící, že dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu nebylo uděleno z toho důvodu, že žadatel je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo veřejné zdraví, nebo že žadatel předložil doklady, jež byly získány podvodně, byly padělány či pozměněny;
h)  informace uvádějící, že dlouhodobé vízum nebo povolení k pobytu nebylo uděleno z toho důvodu, že žadatel je považován za hrozbu pro veřejný pořádek, veřejnou bezpečnost nebo že žadatel předložil doklady, jež byly získány podvodně, byly padělány či pozměněny;
Pozměňovací návrh 204
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 g – odst. 1
1.  Orgány příslušné k provádění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích v souladu s nařízením (EU) 2016/399 mají přístup k vyhledávání pomocí čísla dokladu v kombinaci s jedním nebo několika údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c) tohoto nařízení, a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele dokladu a/nebo ověření pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a skutečnosti, zda daná osoba není považována za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví v kterémkoli členském státě ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení.
1.  Orgány příslušné k provádění kontrol na hraničních přechodech na vnějších hranicích v souladu s nařízením (EU) 2016/399 mají přístup k vyhledávání pomocí čísla dokladu v kombinaci s jedním nebo několika údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c) tohoto nařízení, a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele dokladu a/nebo ověření pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a skutečnosti, zda daná osoba není považována za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost v kterémkoli členském státě ve smyslu čl. 6 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení.
Pozměňovací návrh 205
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 g – odst. 2 – písm. e
e)  fotografie podle čl. 22c odst. 2 písm. f).
e)  zobrazení obličeje podle čl. 22c odst. 2 písm. f).
Pozměňovací návrh 206
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 h – odst. 1
1.  Orgány příslušné pro provádění kontrol na území členských států za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států, a popřípadě policejní orgány mají přístup k vyhledávání pomocí čísla dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu v kombinaci s jedním nebo několika údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c), a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele a pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu a skutečnosti, zda daná osoba není hrozbou pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost nebo veřejné zdraví v kterémkoli členském státě.
1.  Orgány příslušné pro provádění kontrol na území členských států za účelem zjištění, zda jsou splněny podmínky pro vstup, přítomnost nebo pobyt na území členských států, mají přístup k vyhledávání pomocí čísla dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu v kombinaci s jedním nebo několika údaji uvedenými v čl. 22c odst. 2 písm. a), b) a c), a to výhradně za účelem ověření totožnosti držitele a pravosti a platnosti dlouhodobého víza nebo povolení k pobytu.
Pozměňovací návrh 207
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 h – odst. 2 – písm. e
e)  fotografie podle čl. 22c odst. 2 písm. f).
e)  zobrazení obličeje podle čl. 22c odst. 2 písm. f).
Pozměňovací návrh 208
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 k – odst. 1
1.  Členské státy určí orgány, které jsou oprávněny nahlížet do údajů uložených v systému VIS za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů.
1.  Členské státy určí orgány, které jsou oprávněny nahlížet do údajů uložených v systému VIS za účelem prevence, odhalování a vyšetřování teroristických trestných činů nebo jiných závažných trestných činů, a to ve vhodných a přesně vymezených případech uvedených v článku 22n. Tyto orgány jsou oprávněny nahlížet do údajů o dětech mladších 12 let pouze za účelem ochrany pohřešovaných dětí a dětí, které jsou oběťmi závažných trestných činů.
Pozměňovací návrh 209
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 k – odst. 2
2.  Každý členský stát vede seznam určených orgánů. Každý členský stát oznámí agentuře eu-LISA a Komisi své určené orgány a toto oznámení může kdykoli změnit nebo nahradit jiným.
2.  Každý členský stát vede přísně omezený seznam určených orgánů. Každý členský stát oznámí agentuře eu-LISA a Komisi své určené orgány a toto oznámení může kdykoli změnit nebo nahradit jiným.
Pozměňovací návrh 210
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 l – odst. 2 – pododstavec 2
Ústřední přístupový bod jedná při provádění svých úkolů podle tohoto nařízení nezávisle a nepřijímá od určeného orgánu Europolu uvedeného v odstavci 1 pokyny týkající se výsledku ověřování.
Ústřední přístupový bod jedná při provádění svých úkolů podle tohoto nařízení zcela nezávisle a nepřijímá od určeného orgánu Europolu uvedeného v odstavci 1 pokyny týkající se výsledku ověřování.
Pozměňovací návrh 211
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 m – odst. 3
3.  Zjistí-li se při následném ověření, že přístup k údajům v systému VIS nebyl odůvodněný, všechny orgány, které k těmto údajům měly přístup, informace zpřístupněné systémem VIS vymažou a informují o tomto vymazání ústřední přístupové body.
3.  Zjistí-li se při následném ověření, že přístup k údajům v systému VIS nebyl odůvodněný, všechny orgány, které k těmto údajům měly přístup, informace zpřístupněné systémem VIS okamžitě vymažou a informují o tomto vymazání ústřední přístupové body.
Pozměňovací návrh 212
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 n – odst. 1 – návětí
1.  Určené orgány mohou mít přístup za účelem nahlížení do systému VIS, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
1.  Aniž je dotčen článek 22 nařízení 2018/XX [o interoperabilitě], určené orgány mohou mít přístup za účelem nahlížení do systému VIS, pokud jsou splněny všechny následující podmínky:
Pozměňovací návrh 213
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 n – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  v případě vyhledávání pomocí otisků prstů, je-li porovnání otisků prstů technicky dostupné, bylo spuštěno předchozí vyhledávání v systému automatizované identifikace otisků prstů ostatních členských států podle rozhodnutí 2008/615/SVV a toto vyhledávání buď bylo v plném rozsahu provedeno, nebo nebylo v plném rozsahu provedeno do 24 hodin po spuštění.
Pozměňovací návrh 214
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 n – odst. 1 – písm. d
d)  pokud bylo v souladu s článkem 22 nařízení 2018/XX [o interoperabilitě] zahájeno nahlížení do společného úložiště údajů o totožnosti, uvede obdržená odpověď, jak je stanovena v čl. 22 odst. 5 uvedeného nařízení, že údaje jsou uloženy ve VIS.
d)  pokud bylo v souladu s článkem 22 nařízení 2018/XX [o interoperabilitě] zahájeno nahlížení do společného úložiště údajů o totožnosti, uvede obdržená odpověď, jak je stanovena v čl. 22 odst. 5 [nařízení 2018/XX [o interoperabilitě]], že údaje jsou uloženy ve VIS.
Pozměňovací návrh 215
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 n – odst. 3 – návětí
3.  Nahlížení do systému VIS je omezeno na vyhledávání pomocí jakéhokoli z těchto údajů v individuálním souboru:
3.  Nahlížení do systému VIS je omezeno na vyhledávání pomocí jakéhokoli z těchto údajů v souboru žádosti nebo individuálním souboru:
Pozměňovací návrh 216
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 n – odst. 3 – písm. a
a)  příjmení, jméno nebo jména, datum narození, státní příslušnost nebo příslušnosti a/nebo pohlaví;
a)  příjmení, jméno nebo jména, rok narození, státní příslušnost nebo příslušnosti a/nebo pohlaví;
Pozměňovací návrh 217
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 n – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o možnosti vytvoření, dostupnosti, připravenosti a spolehlivosti potřebné technologie pro používání zobrazení obličeje pro identifikaci osob.
Pozměňovací návrh 218
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 n – odst. 3 b (nový)
3b.  Zobrazení obličeje uvedené v odst. 3 písm. e) nesmí být jediným vyhledávacím kritériem.
Pozměňovací návrh 219
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 n – odst. 4
4.  Nahlížení do systému VIS v případě pozitivního nálezu umožní přístup k údajům uvedeným v tomto odstavci, jakož i k jakýmkoli jiným údajům z individuálního souboru, včetně údajů vložených v souvislosti s jakýmkoli uděleným či neuděleným dokladem, dokladem prohlášeným za neplatný od počátku, zrušeným nebo jehož platnost byla prodloužena. Přístup k údajům uvedeným v čl. 9 odst. 4 písm. l), jak jsou zaznamenány v souboru žádosti, je umožněn pouze tehdy, pokud bylo nahlížení do těchto údajů výslovně vyžádáno v odůvodněné žádosti a schváleno nezávislým ověřením.
4.  Nahlížení do systému VIS v případě pozitivního nálezu umožní přístup k údajům uvedeným v odstavci 3 tohoto článku, jakož i k jakýmkoli jiným údajům ze souboru žádosti nebo z individuálního souboru, včetně údajů vložených v souvislosti s jakýmkoli uděleným či neuděleným dokladem, dokladem prohlášeným za neplatný od počátku, zrušeným nebo jehož platnost byla prodloužena. Přístup k údajům uvedeným v čl. 9 odst. 4 písm. l), jak jsou zaznamenány v souboru žádosti, je umožněn pouze tehdy, pokud bylo nahlížení do těchto údajů výslovně vyžádáno v odůvodněné žádosti a schváleno nezávislým ověřením.
Pozměňovací návrh 220
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 o – odst. 1
Odchylně od čl. 22n odst. 1 nejsou určené orgány povinny splnit podmínky stanovené v uvedeném odstavci pro přístup k VIS pro účely zjištění totožnosti osob, které jsou nezvěstné, byly uneseny nebo identifikovány jako oběti obchodování s lidmi a u nichž existují pádné důvody se domnívat, že nahlédnutí do údajů VIS napomůže zjištění jejich totožnosti a/nebo přispěje k vyšetřování konkrétních případů obchodování s lidmi. Za takových okolností mohou určené orgány provádět vyhledávání ve VIS pomocí otisků prstů těchto osob.
Odchylně od čl. 22n odst. 1 nejsou určené orgány povinny splnit podmínky stanovené v uvedeném odstavci pro přístup k VIS pro účely zjištění totožnosti osob, zejména dětí, které jsou nezvěstné, byly uneseny nebo identifikovány jako oběti obchodování s lidmi a u nichž existují závažné důvody se domnívat, že nahlédnutí do údajů VIS napomůže zjištění jejich totožnosti a přispěje k vyšetřování konkrétních případů obchodování s lidmi. Za takových okolností mohou určené orgány provádět vyhledávání ve VIS pomocí otisků prstů těchto osob.
Pozměňovací návrh 221
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 o – odst. 2
Nelze-li otisky prstů těchto osob použít nebo nevedlo-li vyhledávání pomocí otisků prstů k výsledku, provede se vyhledávání pomocí údajů podle čl. 9 písm. a) a b).
Nelze-li otisky prstů těchto osob použít nebo nevedlo-li vyhledávání pomocí otisků prstů k výsledku, provede se vyhledávání pomocí údajů podle čl. 9 odst. 4 písm. a) a b) nebo čl. 22c odst. 2.
Pozměňovací návrh 222
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 o – odst. 3
Nahlížení do systému VIS v případě pozitivního nálezu umožní přístup k veškerým údajům uvedeným v článku 9, jakož i údajům v čl. 8 odst. 3 a 4.
Nahlížení do systému VIS v případě pozitivního nálezu umožní přístup k veškerým údajům uvedeným v článku 9, článku 22c nebo článku 22d, jakož i údajům v čl. 8 odst. 3 a 4 nebo čl. 22a odst. 3.
Pozměňovací návrh 223
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 p – odst. 3
3.  Určený orgán Europolu může ústřednímu přístupovému bodu Europolu uvedenému v čl. 22k odst. 3 předložit odůvodněnou elektronickou žádost o nahlédnutí do všech údajů nebo do určitého souboru údajů uložených v systému VIS. Ústřední přístupový bod Europolu po přijetí žádosti o přístup ověří, zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v odstavcích 1 a 2. Jsou-li splněny všechny podmínky pro přístup, řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje z VIS se předávají operativním složkám uvedeným v čl. 22l odst. 1 takovým způsobem, aby nebyla narušena bezpečnost těchto údajů.
3.  Určený orgán Europolu může ústřednímu přístupovému bodu Europolu uvedenému v čl. 22l odst. 2 předložit odůvodněnou elektronickou žádost o nahlédnutí do všech údajů nebo do určitého souboru údajů uložených v systému VIS. Ústřední přístupový bod Europolu po přijetí žádosti o přístup ověří, zda jsou splněny podmínky pro přístup uvedené v odstavcích 1 a 2. Jsou-li splněny všechny podmínky pro přístup, řádně zmocnění pracovníci ústředního přístupového bodu žádost vyřídí. Zpřístupněné údaje z VIS se předávají operativním složkám uvedeným v čl. 22l odst. 1 takovým způsobem, aby nebyla narušena bezpečnost těchto údajů.
Pozměňovací návrh 224
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 q – odst. 1
1.  Každý členský stát a Europol zajistí, aby všechny operace zpracovávání údajů plynoucí z žádostí o přístup k údajům systému VIS v souladu s kapitolou IIIc byly zaprotokolovány nebo zdokumentovány pro účely kontroly přípustnosti žádosti, sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity a zabezpečení údajů a pro účely vlastní kontroly.
1.  Každý členský stát a Europol zajistí, aby všechny operace zpracovávání údajů plynoucí z žádostí o přístup k údajům systému VIS v souladu s kapitolou IIIb byly zaznamenány nebo zdokumentovány pro účely kontroly přípustnosti žádosti, sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity údajů a zabezpečení a možných dopadů na základní práv a pro účely vlastní kontroly.
Tyto záznamy nebo dokumenty musí být chráněny vhodnými opatřeními proti neoprávněnému přístupu a vymazány po uplynutí dvou let od svého vytvoření, pokud nejsou nezbytné pro již zahájené kontrolní postupy.
Pozměňovací návrh 225
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 q – odst. 2 – písm. g
g)  v souladu s vnitrostátními pravidly nebo nařízením (EU) 2016/794 jedinečný identifikátor úředníka, který provedl vyhledání, a úředníka, který vyhledání nařídil.
g)  v souladu s vnitrostátními pravidly nebo nařízením (EU) 2016/794 nebo případně nařízením (ES) č. 2018/1725 jedinečný identifikátor úředníka, který provedl vyhledání, a úředníka, který vyhledání nařídil.
Pozměňovací návrh 226
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Čl. 22 q – odst. 3
3.  Protokoly a dokumentace se použijí pouze pro kontrolu zákonnosti zpracování údajů a pro zajištění integrity a zabezpečení údajů. Pro kontrolu a hodnocení uvedené v článku 50 tohoto nařízení mohou být použity pouze protokoly, které neobsahují osobní údaje. Dozorový úřad zřízený v souladu s čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, který je odpovědný za kontrolu přípustnosti žádosti a sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity a zabezpečení údajů má na požádání přístup k těmto protokolům za účelem plnění svých povinností.
3.  Protokoly a dokumentace se použijí pouze pro kontrolu zákonnosti zpracování údajů, pro sledování dopadů na lidská práva a pro zajištění integrity a zabezpečení údajů. Pro kontrolu a hodnocení uvedené v článku 50 tohoto nařízení mohou být použity pouze protokoly, které neobsahují osobní údaje. Dozorový úřad zřízený v souladu s čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680, který je odpovědný za sledování zákonnosti zpracování údajů a integrity a zabezpečení údajů má na požádání přístup k těmto protokolům za účelem plnění svých povinností.
Pozměňovací návrh 227
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 40
Nařízení (ES) č. 767/2008
Článek 22 r a (nový)
Článek 22ra
Ochrana osobních údajů, k nimž byl umožněn přístup v souladu s kapitolou IIIb
1.   Každý členský stát zajistí, aby byly vnitrostátní právní a správní předpisy přijaté podle směrnice (EU) 2016/680 rovněž použitelné na přístup jeho vnitrostátních orgánů do VIS v souladu s touto kapitolou, a to i ve vztahu k právům osob, k jejichž údajům byl takto umožněn přístup.
2.   Dozorový úřad uvedený v čl. 41 odst. 1 směrnice (EU) 2016/680 monitoruje zákonnost přístupu k osobním údajům členskými státy v souladu s touto kapitolou, včetně jejich přenosu do VIS a z něj. Ustanovení čl. 41 odst. 3 a 4 tohoto nařízení se použijí přiměřeně.
3.   Zpracovávání osobních údajů Europolem podle tohoto nařízení probíhá v souladu s nařízením (EU) 2016/794 a dohlíží na ně evropský inspektor ochrany údajů.
4.   Osobní údaje, k nimž byl v souladu s touto kapitolou umožněn přístup v systému VIS, se zpracovávají pouze pro účely prevence, odhalování nebo vyšetřování konkrétního případu, pro něž o tyto údaje požádal členský stát nebo Europol.
5.   Agentura eu-LISA, určené orgány, ústřední přístupové body a Europol uchovávají protokoly o vyhledávání ve smyslu článku 22q, aby dozorový úřad podle čl. 41 odst. 1 nařízení (EU) 2016/680 a evropský inspektor ochrany údajů mohli sledovat soulad zpracování údajů s unijními a vnitrostátními pravidly pro ochranu údajů. Kromě údajů uchovávaných za tímto účelem se osobní údaje a záznamy o jejich vyhledávání vymažou ze všech vnitrostátních souborů a souborů Europolu po 30 dnech, jestliže tyto údaje a záznamy nejsou potřebné pro účely specifického probíhajícího vyšetřování trestné činnosti, jež bylo důvodem žádosti daného členského státu nebo Europolu o příslušné údaje.
Pozměňovací návrh 228
Návrh nařízení
Čl. 2 – název
Změny rozhodnutí 2004/512/ES
Zrušení rozhodnutí 2004/512/ES
Pozměňovací návrh 229
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1
Rozhodnutí 2004/512/ES
Čl. 1 – odst. 2
V článku 1 rozhodnutí 2004/512/ES se odstavec 2 nahrazuje tímto:
Rozhodnutí 2004/512/ES se zrušuje. Odkazy na toto rozhodnutí se považují za odkazy na nařízení (ES) č. 767/2008 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze 2.
2.  Vízový informační systém je založen na centralizované architektuře a skládá se z:
a)  společného úložiště údajů o totožnosti uvedeného v [čl. 17 odst. 2 písm. a) nařízení 2018/XX o interoperabilitě];
b)  ústředního informačního systému nazývaného „Ústřední vízový informační systém“ (CS-VIS);
c)  z uživatelského rozhraní v každém členském státě, dále jen „národní uživatelské rozhraní“ (NI-VIS), které umožní připojení příslušného ústředního vnitrostátního orgánu daného členského státu, nebo z vnitrostátního jednotného rozhraní (NUI) v každém členském státě na základě obecných technických specifikací, které je ve všech členských státech stejné a které umožňuje propojení ústředního systému s vnitrostátními infrastrukturami v členských státech,
d)  komunikační infrastruktury mezi VIS a národními uživatelskými rozhraními;
e)  ze zabezpečeného komunikačního kanálu mezi VIS a ústředním systémem EES;
f)  bezpečné komunikační infrastruktury mezi ústředním systémem VIS a ústředními infrastrukturami Evropského vyhledávacího portálu zřízeného podle [článku 6 nařízení 2017/XX o interoperabilitě], sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů zřízené podle [článku 12 nařízení 2017/XX o interoperabilitě], společného úložiště údajů o totožnosti zřízeného podle [článku 17 nařízení 2017/XX o interoperabilitě] a detektoru vícenásobné totožnosti (MID) zřízeného podle [článku 25 nařízení 2017/XX o interoperabilitě];
g)  mechanismu konzultací o žádostech a výměně informací mezi ústředními vízovými orgány („VISMail“);
h)  brány pro dopravce;
i)  zabezpečené internetové služby umožňující komunikaci mezi VIS na jedné straně a bránou pro dopravce a mezinárodními systémy (systémy/databázemi Interpolu) na straně druhé;
j)  úložiště údajů pro účely podávání zpráv a statistik.
Ústřední systém, vnitrostátní jednotná rozhraní, internetová služba, brána pro dopravce a komunikační infrastruktura systému VIS musí v nejvyšší technicky možné míře sdílet a opětovně využívat hardwarové a softwarové prvky ústředního systému EES, vnitrostátních jednotných rozhraní EES, brány pro dopravce ETIAS, internetové služby EES, a komunikační infrastruktury EES).
Pozměňovací návrh 230
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 10 – odst. 3 – písm. c
c)  předloží fotografii v souladu s normami stanovenými v nařízení (ES) č. 1683/95 nebo, v případě první žádosti a následně nejméně každých 59 měsíců poté, v souladu s normami stanovenými v článku 13 tohoto nařízení.;
c)  umožní naživo pořídit zobrazení obličeje při první žádosti a následně nejméně každých 59 měsíců poté, v souladu s normami stanovenými v článku 13 tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 231
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 13 – odst. 2 – odrážka 1
–  fotografie, pořízená naživo a digitálně při podání žádosti;
–  zobrazení obličeje, pořízené naživo při podání žádosti;
Pozměňovací návrh 232
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 2 – písm. b
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 13 – odst. 3 – pododstavec 1
Pokud byly otisky prstů odebrané žadateli a fotografie dostatečné kvality pořízená naživo vloženy do VIS v souvislosti s žádostí podanou v době kratší než 59 měsíců před datem podání nové žádosti, tyto [údaje] se smí zkopírovat do následující žádosti.
Pokud byly otisky prstů odebrané žadateli a fotografie dostatečné kvality pořízená naživo vloženy do VIS v souvislosti s žádostí podanou v době kratší než 59 měsíců před datem podání nové žádosti, tyto se zkopírují do následující žádosti.
Pozměňovací návrh 253
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 2 – písm. c
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 13 – odst. 7 – písm. a
a)  děti mladší 6 let;
a)  děti mladší 6 let, a osoby starší 70 let;
Pozměňovací návrh 233
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 3 – písm. b
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 – odst. 3 a – písm. a
a)  SIS a SLTD pro ověření, zda cestovní doklad použitý při podání žádosti odpovídá cestovnímu dokladu, který byl nahlášen jako ztracený, odcizený nebo zneplatněný, a zda cestovní doklad použitý při podání žádosti odpovídá cestovnímu dokladu zaznamenanému ve spisu databáze Interpolu TDAWN;
a)  SIS a SLTD pro ověření, zda cestovní doklad použitý při podání žádosti odpovídá cestovnímu dokladu, který byl nahlášen jako ztracený, odcizený nebo zneplatněný;
Pozměňovací návrh 234
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 3 – písm. b
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 – odst. 3 a – písm. g
g)  systému ECRIS-TCN pro ověření, zda žadatel odpovídá osobě, jejíž údaje jsou v této databázi zaznamenány v souvislosti s teroristickými trestnými činy nebo jinými závažnými trestnými činy;
vypouští se
Pozměňovací návrh 235
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 a – odst. -1
-1.  Specifické rizikové ukazatele jsou algoritmem, který umožňuje profilování ve smyslu definice čl. 4 bodu 4 nařízení (EU) 2016/679 prostřednictvím porovnání údajů zaznamenaných v souboru žádosti se specifickými rizikovými ukazateli upozorňujícími na bezpečnostní rizika, rizika nedovoleného přistěhovalectví nebo vysokého rizika epidemie. Zvláštní ukazatele rizika se zaznamenávají ve VIS.
Pozměňovací návrh 236
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 a– odst. 1 – návětí
1.  Posouzení bezpečnostních rizik, rizika nedovoleného přistěhovalectví nebo vysokého rizika epidemie vychází z:
1.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci podle článku 51a, kterým blíže vymezí rizika související s bezpečností či nedovoleným přistěhovalectvím nebo vysoká rizika epidemie na základě:
Pozměňovací návrh 237
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 a – odst. 1 – písm. b
b)  statistik generovaných systémem VIS v souladu s článkem 45a, ze kterých vyplývají abnormální míry zamítnutí žádosti o vízum z důvodu rizik s ohledem na nelegální migraci, bezpečnost nebo veřejné zdraví spojených s konkrétní skupinou cestujících;
b)  statistik generovaných systémem VIS v souladu s článkem 45a, ze kterých vyplývají abnormální míry zamítnutí žádosti o vízum z důvodu nelegální migrace nebo bezpečnostního rizika spojeného s žadatelem;
Pozměňovací návrh 238
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 a – odst. 2
2.  Komise přijme prováděcí akt, kterým specifikuje rizika uvedená v odstavci 1. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 52 odst. 2.
vypouští se
Pozměňovací návrh 239
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 a – odst. 3 – návětí
3.  Na základě specifických rizik určených v souladu s odstavcem 2 se stanoví specifické rizikové ukazatele, které se skládají z kombinace údajů zahrnujících jeden nebo několik z těchto faktorů:
3.  Na základě specifických rizik určených v souladu s tímto nařízením a aktem v přenesené pravomoci uvedeným v odstavci 1 se stanoví specifické rizikové ukazatele, které se skládají z kombinace údajů zahrnujících jeden nebo několik z těchto faktorů:
Pozměňovací návrh 240
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 a – odst. 6
6.  Vízové orgány využívají specifické rizikové ukazatele při posuzování toho, zda žadatel představuje riziko nedovoleného přistěhovalectví, riziko pro bezpečnost členských států nebo vysoké riziko epidemie v souladu s čl. 21 odst. 1.
6.  Vízové orgány využívají specifické rizikové ukazatele při posuzování toho, zda žadatel představuje riziko nedovoleného přistěhovalectví, riziko pro bezpečnost členských států v souladu s čl. 21 odst. 1.
Pozměňovací návrh 241
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4
Nařízení (ES) č. 810/2009
Čl. 21 a – odst. 7
7.  Komise specifická rizika a specifické rizikové ukazatele pravidelně přezkoumává.
7.  Komise a Agentura Evropské unie pro základní práva specifická rizika a specifické rizikové ukazatele pravidelně přezkoumávají.
Pozměňovací návrh 242
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Článek 39
(4a)  Článek 39 se nahrazuje tímto:
Článek 39
„Článek 39
Chování příslušných pracovníků
Chování příslušných pracovníků a dodržování základních práv
1.  Konzuláty členských států zajistí, aby se se žadateli jednalo zdvořile.
1.  Konzuláty členských států zajistí, aby se se žadateli jednalo zdvořile. Konzulární pracovníci při výkonu svých povinností plně respektují lidskou důstojnost.
2.  Konzulární pracovníci při výkonu svých povinností plně respektují lidskou důstojnost. Jakákoli přijatá opatření musí být přiměřená cílům, které tato opatření sledují.
2.  Konzulární pracovníci při plnění svých povinností plně respektují základní práva a zachovávají zásady uznané Listinou základních práv Evropské unie. Veškerá přijatá opatření musí být přiměřená cílům, které tato opatření sledují.
3.  Při plnění svých úkolů nesmějí konzulární pracovníci diskriminovat žádné osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace.
3.  Při plnění svých úkolů nesmějí konzulární pracovníci diskriminovat žádné osoby na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, barvy pleti, společenského původu, genetických rysů, jazyka, politického nebo jiného názoru, příslušnosti k národnostní menšině, majetku, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Na prvním místě musí vždy být nejlepší zájem dítěte.“
Pozměňovací návrh 243
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 4 b (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Článek 39 a (nový)
(4b)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 39a
Základní práva
Při uplatňování tohoto nařízení jednají členské státy v plném souladu s příslušnými ustanoveními práva Unie včetně Listiny základních práv Evropské unie, příslušnými normami mezinárodního práva, jako je Úmluva o právním postavení uprchlíků podepsaná v Ženevě dne 28. července 1951, v plném souladu se závazky ohledně přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadou nenavracení, a základními právy. V souladu s obecnými zásadami práva Unie se rozhodnutí podle tohoto nařízení přijímají na základě individuálního posouzení případu. Na prvním místě musí vždy být nejlepší zájem dítěte.“;
Pozměňovací návrh 244
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (ES) č. 810/2009
Článek 51 a (nový)
(5a)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 51a
Výkon přenesené pravomoci
1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 21a je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 21a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 21a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě [dvou měsíců] ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“;
Pozměňovací návrh 245
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (EU) 2017/2226
Čl. 13 – odst. 3
3.  Aby splnili své povinnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b) Úmluvy k provedení Schengenské dohody, použijí dopravci internetovou službu k ověření, zda je krátkodobé vízum platné včetně toho, zda byl vyčerpán počet oprávněných vstupů nebo zda držitel víza vyčerpal maximální délku oprávněného pobytu nebo případně, zda je vízum platné pro území cílového přístavu dané cesty. Dopravci poskytnou údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto nařízení. Na základě toho získají dopravci odpověď internetové služby ve formátu „OK/NOT OK“. Dopravci mohou zaslané informace a obdržené odpovědi uchovávat v souladu s platným právem. Dopravci zavedou systém ověřování, který zajistí, aby přístup k internetové službě měli pouze zmocnění pracovníci. Odpověď „OK/NOT OK“ není možné považovat za rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu v souladu s nařízením (EU) 2016/399.
3.  Aby splnili své povinnosti podle čl. 26 odst. 1 písm. b) Úmluvy k provedení Schengenské dohody, použijí dopravci internetovou službu k ověření, zda je krátkodobé vízum platné včetně toho, zda byl vyčerpán počet oprávněných vstupů nebo zda držitel víza vyčerpal maximální délku oprávněného pobytu nebo případně, zda je vízum platné pro území cílového přístavu dané cesty. Dopravci poskytnou údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. a), b) a c) tohoto nařízení. Na základě toho získají dopravci odpověď internetové služby ve formátu „OK/NOT OK“. Dopravci mohou zaslané informace a obdržené odpovědi uchovávat v souladu s platným právem. Dopravci zavedou systém ověřování, který zajistí, aby přístup k internetové službě měli pouze zmocnění pracovníci. Odpověď „OK/NOT OK“ nelze považovat za rozhodnutí o povolení nebo odepření vstupu v souladu s nařízením (EU) 2016/399. V případech, kdy cestujícím není umožněno nastoupit na palubu v důsledku dotazu ve VIS, poskytnou dopravci cestujícímu tyto informace a prostředky k výkonu práv na přístup, opravu a vymazání osobních údajů uložených ve VIS.
Pozměňovací návrh 246
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Nařízení (EU) 2017/2226
Čl. 14 – odst. 3
(2a)  V článku 14 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  Pokud je nezbytné vložit nebo aktualizovat záznam o vstupu/výstupu držitele víza, mohou pohraniční orgány získávat ze systému VIS a importovat do systému EES údaje uvedené v čl. 16 odst. 2 písm. c) až f) tohoto nařízení v souladu s článkem 8 tohoto nařízení a článkem 18a nařízení (ES) č. 767/2008.
„3. Pokud je nezbytné vložit nebo aktualizovat záznam o vstupu/výstupu držitele víza, mohou pohraniční orgány získávat ze systému VIS a importovat do systému EES údaje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 16 odst. 2 písm. c) až f) tohoto nařízení v souladu s článkem 8 tohoto nařízení a článkem 18a nařízení (ES) č. 767/2008.“;
Pozměňovací návrh 247
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – bod 2 b (nový)
Nařízení (EU) 2017/2226
Čl. 15 – odst. 1
(2b)  V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.  Pokud je nezbytné vytvořit individuální soubor nebo aktualizovat zobrazení obličeje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. d) a čl. 17 odst. 1 písm. b), zobrazení obličeje se pořídí na místě.
1. Pokud je nezbytné vytvořit individuální soubor nebo aktualizovat zobrazení obličeje uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. b), zobrazení obličeje se pořídí na místě.“;
Pozměňovací návrh 248
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – bod 2 c (nový)
Nařízení (EU) 2017/2226
Čl. 15 – odst. 1 a (nový)
(2c)  V článku 15 se vkládá nový odstavec, který zní:
„1a. Zobrazení obličeje uvedené v čl. 16 odst. 1 písm. d) se získají z VIS a naimportují se do systému EES.“;
Pozměňovací návrh 249
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – bod 2 d (nový)
Nařízení (EU) 2017/2226
Čl. 15 – odst. 5
(2d)  V článku 15 se zrušuje odstavec 5.
5.   Do dvou let od zprovoznění systému EES vypracuje Komise zprávu o normách pro kvalitu zobrazení obličeje uchovávaných v systému VIS, v níž uvede, zda jsou tyto normy nastaveny tak, aby umožňovaly porovnávání biometrických prvků, s cílem používat zobrazení obličeje uchovávaná v systému VIS na hranicích a na území členských států pro účely ověření totožnosti státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje vízová povinnost, bez nutnosti uchovávat tato zobrazení obličeje v systému EES. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Ke zprávě se případně připojí legislativní návrhy, včetně návrhů na změnu tohoto nařízení nebo nařízení (ES) č. 767/2008, nebo obou těchto nařízení, pokud jde o používání zobrazení obličeje státních příslušníků třetích zemí uchovávaných v systému VIS pro účely uvedené v tomto odstavci.
Pozměňovací návrh 250
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – bod 2
Nařízení 2018/XX o interoperabilitě
Čl. 18 – odst. 1 – písm. b
b)  údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a), b) a c), čl. 9 odst. 5 a 6, čl. 22c odst. 2 písm. a) až cc), f) a g), čl. 22d písm. a), b), c), f) a g) nařízení (ES) č. 767/2008;
b)  údaje uvedené v čl. 9 odst. 4 písm. a) až cc), čl. 9 odst. 5 a 6, čl. 22c odst. 2 písm. a) až cc), f) a g), čl. 22d písm. a), b), c), f) a g) nařízení (ES) č. 767/2008;
Pozměňovací návrh 251
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se od … [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] s výjimkou ustanovení o prováděcích aktech a aktech v přenesené pravomoci stanovených v čl. 1 bodech 6, 7, 26, 27, 33 a 35, čl. 3 bodě 4 a čl. 4 bodě 1, které se použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.
Do ... [jeden rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o aktuálním stavu příprav úplného provedení tohoto nařízení. Tato zpráva obsahuje rovněž podrobné informace o vzniklých nákladech a informace o jakémkoli riziku, které může mít dopad na celkové náklady.

Zřízení Azylového a migračního fondu ***I
PDF 492kWORD 125k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Azylový a migrační fond (COM(2018)0471 – C8-0271/2018 – 2018/0248(COD))
P8_TA(2019)0175A8-0106/2019

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Zřízení nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz jako součásti Fondu pro integrovanou správu hranic ***I
PDF 399kWORD 131k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje nástroj pro finanční podporu správy hranic a víz (COM(2018)0473 – C8-0272/2018 – 2018/0249(COD))
P8_TA(2019)0176A8-0089/2019

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Zřízení Fondu pro vnitřní bezpečnost ***I
PDF 374kWORD 116k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (COM(2018)0472 – C8-0267/2018 – 2018/0250(COD))
P8_TA(2019)0177A8-0115/2019

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Definice, obchodní úprava a označování lihovin a ochrana zeměpisných označení lihovin ***I
PDF 464kWORD 138k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o definici, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a označování jiných potravin a ochraně zeměpisných označení lihovin (COM(2016)0750 – C8-0496/2017 – 2016/0392(COD))
P8_TA-PROV(2019)0178A8-0021/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0750),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 a čl. 114 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0496/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené italským senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2017(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisy ze dne 10. prosince 2018 a 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0021/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 13. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., o definici, popisu, obchodní úpravě a označování lihovin, používání názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin, ochraně zeměpisných označení lihovin, používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a o zrušení nařízení (ES) č. 110/2008

P8_TC1-COD(2016)0392


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a čl. 114 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008(5) se při regulaci odvětví lihovin osvědčilo. Vzhledem k nedávným zkušenostem a technologickým inovacím, vývoji trhu a vyvíjejícím se očekáváním spotřebitelů je však nezbytné aktualizovat pravidla pro definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a přezkoumat způsoby zápisu a ochrany zeměpisných označení lihovin.

(2)  Pravidla vztahující se na lihoviny by měla přispět k dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele, odstranění informační asymetrie, zabránění klamavým praktikám a  dosažení transparentního trhu a zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. Tato pravidla by měla chránit pověst, kterou unijní lihoviny získaly v Unii i na světovém trhu tím, že budou nadále zohledňovat tradiční postupy používané při výrobě lihovin a navíc zvyšovat požadavky na ochranu a informování spotřebitele. U lihovin by se mělo rovněž přihlížet k technologickým inovacím, pokud přispívají ke zlepšení jakosti, aniž by to mělo vliv na tradiční charakter dané lihoviny.

(3)  Trh s lihovinami představuje důležité odbytiště pro zemědělské odvětví Unie a výroba lihovin je s ▌tímto odvětvím pevně spojena. Toto spojení určuje jakost, bezpečnost a pověst lihovin vyrobených v Unii. Tato silná vazba na zemědělsko-potravinářské odvětví by proto měla být zdůrazněna právním rámcem.

(4)  Pravidla vztahující se na lihoviny představují zvláštní případ ve srovnání s obecnými pravidly zemědělsko-potravinářského odvětví a měla by zohledňovat tradiční výrobní postupy používané v různých členských státech.

(5)  ▌Toto nařízení by mělo stanovit jasná kritéria pro definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin i pro ochranu zeměpisných označení a neměla by jím být dotčena rozmanitost úředních jazyků a abeced v Unii. ▌ Mělo by rovněž stanovit pravidla pro používání lihu a destilátů zemědělského původu při výrobě alkoholických nápojů a pro používání zákonných názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování potravin.

(6)  Mají-li být naplněna očekávání spotřebitelů a dodržovány tradiční postupy, měl by se k výrobě lihovin používat výhradně líh a destiláty zemědělského původu.

(7)  V zájmu spotřebitelů by se toto nařízení mělo vztahovat na všechny lihoviny, které se uvádějí na trh Unie, bez ohledu na to, zda se vyrábějí v členských státech nebo ve třetích zemích. S cílem udržet a zlepšit pověst lihovin vyrobených v Unii na světovém trhu by se toto nařízení mělo vztahovat rovněž na lihoviny vyrobené v Unii určené pro vývoz.

(8)  Definice lihovin, technické požadavky na lihoviny a jejich dělení do kategorií by měly i nadále zohledňovat tradiční ▌postupy. ▌Nařízení by mělo rovněž stanovit zvláštní pravidla pro některé lihoviny, které nejsou zahrnuty do seznamu kategorií.

(9)  Na lihoviny se vztahují také nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1333/2008(6) (ES) č. 1334/2008(7). Je však nezbytné stanovit dodatečná pravidla týkající se barviv a aromat, která by se měla vztahovat pouze na lihoviny. Dále je nezbytné stanovit dodatečná pravidla pro ředění a rozpouštění  aromat, barviv a jiných povolených přísad, která by se měla vztahovat pouze na výrobu alkoholických nápojů.

(10)  S cílem zajistit, aby zákonné názvy lihovin uváděných na trh Unie byly používány jednotně v celé Unii a zaručit transparentnost informací pro spotřebitele, by měla být stanovena pravidla pro používání těchto zákonných názvů.

(11)  Vzhledem k významu a složitosti odvětví lihovin je vhodné stanovit zvláštní pravidla týkající se popisu, obchodní úpravy a označování lihovin, zejména pokud jde o používání zákonných názvů, zeměpisných označení, složených výrazů a narážek v jejich popisu, obchodní úpravě a označení.

(12)  Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, mělo by se na popis, obchodní úpravu a označování lihovin vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011(8). Vzhledem k významu a složitosti odvětví lihovin je v tomto ohledu vhodné v tomto nařízení stanovit zvláštní pravidla pro popis, obchodní úpravu a označování lihovin nad rámec nařízení (EU) č. 1169/2011. Zvláštní pravidla by rovněž měla zabránit zneužití označení „lihovina“ a zákonných názvů lihovin, pokud jde o výrobky, které nesplňují definice a požadavky stanovené v tomto nařízení.

(13)  Aby bylo zajištěno jednotné používání složených výrazů a narážek v členských státech a aby byly spotřebitelům poskytnuty náležité informace, které je ochrání před zavádějícími informacemi, je nutné přijmout ustanovení týkající se jejich užívání pro účel obchodní úpravy lihovin a jiných potravin. Účelem těchto ustanovení je rovněž chránit pověst lihovin používaných v tomto kontextu.

(14)  Ve snaze náležitě informovat spotřebitele by se měla přijmout ustanovení týkající se popisu,obchodní úpravy a označování lihovin, které se považují za míchané lihoviny nebo směsky.

(15)  Přestože je důležité zajistit, aby doby zrání nebo stáří uvedené v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihovin v zásadě odkazovaly pouze na nejmladší alkoholovou složku, prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci by mělo být možné stanovit odchylku od obecného pravidla a náležité kontrolní mechanismy pro druhy brandy vyráběné použitím tradičního dynamického systému staření, který je známý pod označením systém „criaderas y solera“ nebo „solera e criaderas“, aby se zohlednily tradiční procesy staření v členských státech.

(16)  Za účelem zajištění právní jistoty a náležitého informování spotřebitelů by používání názvů surovin nebo přídavných jmen jako zákonných názvů určitých lihovin nemělo vylučovat používání názvů těchto surovin nebo přídavných jmen v obchodní úpravě a označení jiných potravin. Ze stejného důvodu by používání německého výrazu „geist“ jako zákonného názvu některé kategorie lihovin nemělo vylučovat jeho použití ve smyšleném názvu, který doplňuje zákonný název jiných lihovin nebo název jiných alkoholických nápojů za předpokladu, že takové užití neuvádí spotřebitele v omyl.

(17)  Za účelem zajištění náležitého informování spotřebitelů a podpory kvalitních výrobních postupů by mělo být možné, aby byl zákonný název jakékoli lihoviny doplněn slovem „suchý“ nebo „dry“, tedy slovem buď přeloženým do jazyka nebo jazyků příslušného členského státu, nebo nepřeloženým, jak je uvedeno kurzivou v tomto nařízení, pokud tato lihovina není slazena. V souladu se zásadou, že informace o potravinách nesmějí být zavádějící, zejména v tom smyslu, že by vyvolávaly dojem, že dotčená potravina má zvláštní vlastnosti přesto, že všechny podobné potraviny mají stejné vlastnosti, by se toto pravidlo nemělo uplatňovat na lihoviny, které podle tohoto nařízení nesmějí být slazeny, a to ani pro dotvoření chuti, zejména na whisky nebo whiskey. Toto pravidlo by se nemělo uplatňovat ani na gin, destilovaný ginLondon gin, na něž by se měla i nadále vztahovat zvláštní pravidla pro slazení a označování. Dále by mělo být možné označovat likéry, zejména likéry, jež se vyznačují nahořklou, hořkou, štiplavou, nakyslou, kyselou nebo citrusovou chutí, bez ohledu na stupeň oslazení, jako „suché“ nebo „dry“. Je nepravděpodobné, že by takové označení uvedlo spotřebitele v omyl, protože likéry mají mít určitý minimální obsah cukru. Proto v případě likérů by se označení „suché“ nebo „dry“ nemělo chápat tak, že tato lihovina není slazena.

(18)  Aby se zohlednila očekávání spotřebitelů ohledně surovin používaných při výrobě vodky zejména v členských státech, kde má její výroba tradici, měly by být poskytovány náležité informace o použitých surovinách, pokud je vodka vyráběna z jiných surovin zemědělského původu než z obilí nebo z brambor.

(19)  Aby bylo možné vymáhat a kontrolovat uplatňování právních předpisů týkajících se staření a označování a bojovat proti podvodům, měly by být v elektronických administrativních dokumentech povinně uváděny zákonný název a doba zrání všech lihovin.

(20)  V některých případech si provozovatelé potravinářských podniků ▌přejí uvést jiné místo provenience lihovin než zeměpisné označení a ochrannou známku, aby spotřebitele upozornili na kvalitu svého výrobku. ▌Z toho důvodu by měla být stanovena zvláštní ustanovení o uvádění místa provenience v popisu, obchodní úpravě a označení lihovin. Navíc povinnost uvádět zemi původu nebo místo provenience primární složky, stanovená v nařízení (EU) č. 1169/2011, by se neměla vztahovat na lihoviny ani v případě, kdy země původu nebo místo provenience primární složky dotčené lihoviny nejsou totožné s místem provenience uvedeným v popisu, obchodní úpravě nebo označení této lihoviny.

(21)  V zájmu ochrany pověsti určitých lihovin by měla být stanovena ustanovení upravující překlad a přepis zákonných názvů pro účely vývozu.

(22)  Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto nařízení by měly být stanoveny referenční metody Unie pro rozbor lihovin a lihu použitého k jejich výrobě.

(23)  Používání kapslí a fólií na bázi olova k obalení uzávěrů nádob na lihoviny by mělo zůstat zakázáno i nadále, aby se zabránilo riziku kontaminace, zejména náhodným kontaktem s těmito kapslemi či fóliemi, a nebezpečí znečištění životního prostředí odpadem obsahujícím olovo z těchto kapslí a fólií.

(24)  Pokud jde o ochranu zeměpisných označení, je důležité řádně zohlednit Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dále jen „dohoda TRIPS“), a zejména články 22 a 23 uvedené dohody, a Všeobecnou dohodu o clech a obchodu (dále jen „dohoda GATT“), včetně článku V uvedené dohody o svobodě tranzitu, které byly schváleny rozhodnutím Rady 94/800/ES(9). Aby byla posílena ochrana zeměpisného označování a zefektivněn boj proti padělkům, měla by se ochrana stanovená tímto právním rámcem vztahovat i na zboží vstupující na celní území Unie, které nebude propuštěno do volného oběhu a na které se vztahují zvláštní celní režimy, jako jsou režimy tranzitu, skladování, použití ke zvláštnímu účelu nebo zpracování.

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012(10) se na lihoviny nevztahuje. Měla by proto být stanovena pravidla pro ochranu zeměpisných označení lihovin. Zeměpisná označení ▌by do rejstříku měla zapisovat Komise.

(26)  Měly by být stanoveny postupy pro zápis, změnu a případné zrušení zápisu zeměpisných označení Unie nebo třetích zemí v souladu s dohodou TRIPS a zároveň by měl být automaticky uznán status stávajících ▌zeměpisných označení, která jsou v Unii předmětem ochrany. Za účelem sjednocení procesních pravidel pro zeměpisná označení ve všech příslušných odvětvích, by měly být tyto postupy pro lihoviny vytvořeny na základě důkladnějších a dobře vyzkoušených postupů pro zemědělské produkty a potraviny stanovené v nařízení (EU) č. 1151/2012 a zároveň by měly zohledňovat specifika lihovin. S cílem zjednodušit postup zápisu a zajistit, aby informace pro provozovatele potravinářských podniků a spotřebitele byly dostupné v elektronické podobě, by měl být zaveden elektronický rejstřík zeměpisných označení. Zeměpisná označení chráněná nařízením (ES) č. 110/2008 by měla být automaticky chráněna i podle tohoto nařízení a měla by být zapsána do elektronického rejstříku. Komise by měla dokončit ověření zeměpisných označení uvedených v příloze III nařízení (ES) č. 110/2008 v souladu s článkem 20 uvedeného nařízení.

(27)  V zájmu souladu s pravidly použitelnými pro zeměpisná označení potravin, vín a aromatizovaných vinných výrobků by měl být název dokumentace stanovující specifikace pro lihoviny, které jsou zapsané jako zeměpisná označení, změněn z „technické dokumentace“ na „specifikaci produktu“. Technické dokumentace, které jsou přílohou žádostí podaných podle nařízení (ES) č. 110/2008, by se měly považovat za specifikace produktu.

(28)  Měl by se vyjasnit vztah mezi ochrannými známkami a zeměpisnými označeními lihovin, pokud jde o kritéria pro zamítnutí, zrušení platnosti a souběžné používání. Tímto vyjasněním by neměla být dotčena práva, která držitelé zeměpisných označení nabyli na vnitrostátní úrovni nebo která vyplývají z mezinárodních dohod, které uzavřely členské státy na období před zavedením ochranného systému Unie podle nařízení Rady (EHS) č. 1576/89(11).

(29)  Zachování vysokých jakostních norem lihovin má zásadní význam pro udržení pověsti a hodnoty tohoto odvětví. Za zachování těchto jakostních norem by měly být odpovědné orgány členských států tím, že budou zajišťovat soulad s tímto nařízením. Komise by však měla mít možnost dodržování souladu sledovat a ověřovat, aby se přesvědčila, že je toto nařízení prosazováno jednotným způsobem. Komise a členské státy by proto měly mít povinnost sdílet příslušné informace.

(30)  Při uplatňování politiky jakosti a zejména s cílem dosáhnout vysoké úrovně jakosti lihovin a rozmanitosti v odvětví lihovin by členským státům mělo být umožněno, aby pro výrobu, popis, obchodní úpravu a označování lihovin vyráběných na jejich území přijaly přísnější pravidla, než stanoví toto nařízení.

(31)  Za účelem zohlednění vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technologického pokroku, vývoje příslušných mezinárodních norem, potřeby zlepšit hospodářské podmínky výroby a uvádění na trh, tradičních procesů staření a ▌práva dovážející třetí země a za účelem zajištění oprávněných zájmů výrobců a provozovatelů potravinářských podniků na ochraně zeměpisných označení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), pokud jde o:  změny technických definic a požadavků pro lihoviny nebo odchylky od nich; povolování nových sladidel; odchylky pro uvádění doby zrání nebo stáří brandy a zřízení veřejného rejstříku subjektů pověřených dozorem nad procesy staření; zavedení elektronického rejstříku pro zeměpisná označení lihovin a podrobná pravidla pro jeho podobu a obsah; další podmínky v souvislosti se žádostmi o ochranu zeměpisného označení a předběžná vnitrostátní řízení; přezkum prováděný Komisí, námitkové řízení a zrušení zeměpisných označení; podmínky a požadavky pro postup změny specifikace produktu; a změny určitých definic a pravidel popisu, obchodní úpravy a označování a odchylky od těchto definic a pravidel. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(12). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(32)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o zveřejnění jednotného dokumentu v Úředním věstníku Evropské unie a rozhodnutí o zápisu jmen jako zeměpisných označení, pokud Komise neobdrží žádnou námitku ani žádné přípustné odůvodněné prohlášení o námitce nebo, pokud sice bylo podáno přípustné odůvodněné prohlášení o námitce, ale bylo dosaženo dohody.

(33)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o pravidla pro používání nových sladidel; informace o subjektech pověřených dozorem nad procesy staření, které mají poskytovat členské státy; uvádění země původu nebo místa provenience v popisu, obchodní úpravě nebo označení lihovin; používání symbolu Unie pro chráněná zeměpisná označení; podrobná technická pravidla pro referenční metody Unie pro rozbor lihu, destilátů zemědělského původu a lihovin; stanovení přechodného období pro používání zeměpisného označení a jeho prodloužení; zamítnutí žádostí o zápis, které již nesplňují podmínky pro zápis před zveřejněním námitky; zápisy nebo zamítnutí zeměpisných označení zveřejněných pro účely námitkového řízení v případě, že byla podána námitka a nebylo dosaženo dohody; schválení nebo zamítnutí změn specifikace produktu na úrovni Unie; schválení nebo zamítnutí žádostí o zrušení zápisu zeměpisného označení; formu specifikace produktu a opatření týkající se informací, které tyto specifikace musí obsahovat s ohledem na souvislost mezi zeměpisnou oblastí a konečným výrobkem; postupy, formu a podávání žádostí o zápis, námitek, žádostí o změnu a  komunikaci týkající se změny a zrušení zápisu zeměpisného označení; kontroly a ověřování prováděné členskými státy; a nezbytné informace, které mají být vyměňovány pro účely uplatňování tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(13).

(34)  S cílem zajistit uplatňování Dohody mezi Evropskou unií a Japonskem o hospodářském partnerství(14) bylo nezbytné stanovit odchylku od jmenovitých množství stanovených pro lihoviny v příloze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES(15), aby mohlo být jednou destilované shochu vyráběné v periodicky pracujícím destilačním přístroji a lahvované v Japonsku uváděno na trh Unie v tradičních japonských lahvích. Tato odchylka byla zavedena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1670(16) a měla by být ponechána v platnosti.

(35) Vzhledem k povaze a rozsahu změn, které je třeba provést v nařízení (ES) č. 110/2008, je zapotřebí v této oblasti vytvořit nový právní rámec v zájmu posílení právní jistoty, jasnosti a transparentnosti. Nařízení (ES) č. 110/2008 by proto mělo být zrušeno.

▌(36) S cílem chránit oprávněné zájmy dotčených výrobců nebo zúčastněných stran na využití publicity, kterou poskytují jednotné dokumenty podle nového právního rámce, by mělo být umožněno, aby jednotné dokumenty týkající se zeměpisných označení zapsaných v rejstříku v souladu s nařízením (ES) č. 110/2008 byly na žádost dotčených členských států zveřejněny.

(37)  Vzhledem k tomu, že pravidla o zeměpisných označeních posilují ochranu hospodářských subjektů, měla by být tato pravidla použitelná dva týdny po vstupu tohoto nařízení v platnost. Měla by však být přijata vhodná opatření k usnadnění hladkého přechodu z pravidel stanovených nařízením (ES) č. 110/2008 na pravidla stanovená v tomto nařízení ▌.

(38)  Pokud jde o pravidla, která se netýkají zeměpisných označení, měla by být stanovena dostatečně dlouhá doba, která by usnadnila hladký přechod z pravidel stanovených nařízením (ES) č. 110/2008 na pravidla stanovená v tomto nařízení.

(39)   Ode dne použitelnosti tohoto nařízení až do vyčerpání zásob by mělo být uvádění stávajících zásob lihovin na trh povoleno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE ▌A KATEGORIE LIHOVIN

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví pravidla pro:

–  definici, popis, obchodní úpravu a označování lihovin a pro ochranu zeměpisných označení lihovin,

–  ▌ líh a destiláty používané ▌při výrobě alkoholických nápojů

–  používání zákonných názvů lihovin v obchodní úpravě a při označování jiných potravin než lihovin.

2.  Toto nařízení se vztahuje na výrobky podle odstavce 1 uváděné na trh v Unii bez ohledu na to, zda jsou vyrobeny v Unii nebo ve třetích zemích, jakož i na výrobky vyrobené v Unii určené pro vývoz.

3.  Pokud jde o ochranu zeměpisných označení, kapitola III tohoto nařízení se vztahuje rovněž na zboží vstupující na celní území Unie, aniž by bylo propuštěno do volného oběhu.

Článek 2

Definice a požadavky na lihoviny

Pro účely tohoto nařízení se ▌„lihovinou“ ▌rozumí alkoholický nápoj, který splňuje tyto požadavky:

a)  je určen k lidské spotřebě;

b)  má určité organoleptické vlastnosti;

c)  má minimální obsah alkoholu 15 % objemových, s výjimkou lihovin, které splňují požadavky stanovené pro kategorii 39 přílohy I;

d)  byl vyroben buď:

i)  ▌přímo jednou z těchto metod, nebo jejich kombinací:

−  destilací ▌zkvašených surovin s přidanými aromaty   či potravinami s aromatickými vlastnostmi, nebo bez nich,

−  macerací nebo podobným zpracováním rostlinných surovin v lihu zemědělského původu, v destilátech zemědělského původu nebo v lihovinách či v jejich kombinaci,

−  přidáním některého z těchto prvků, ať jednotlivě, nebo v kombinaci, do lihu zemědělského původu, destilátů zemědělského původu nebo lihovin:

−  aromat, která se použijí v souladu s nařízením (ES) č. 1334/2008,

−  barviv, která se použijí v souladu s nařízením (ES) č. 1333/2008,

−  jiných povolených přísad, které se použijí v souladu s nařízeními (ES) č. 1333/2008 a (ES) č. 1334/2008,

−  ▌sladidel,

−  jiných zemědělských produktů,

−  potravin, nebo

ii)  přidáním některého z těchto prvků, ať jednotlivě, nebo v kombinaci:

−  jiných lihovin,

−  lihu zemědělského původu,

−  destilátů zemědělského původu,

−  jiných potravin;

e)  není zařazen pod kódy KN 2203, 2204, 2205, 2206 a 2207;

f)   přidává-li se při výrobě voda, která může být destilovaná, demineralizovaná, deionizovaná nebo změkčená:

i)  jakost této vody musí být v souladu se směrnicí Rady 98/83/ES(17) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES(18)

ii)  obsah alkoholu v lihovině po přidání vody musí stále splňovat minimální obsah alkoholu v % objemových podle písmene c) tohoto článku nebo podle příslušné kategorie lihovin podle přílohy I.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „zákonným názvem“ název, pod kterým je lihovina uvedena na trh ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. n) nařízení (EU) č. 1169/2011;

2)  „složeným výrazem“ v souvislosti s popisem, obchodní úpravou a označováním alkoholického nápoje kombinace buď zákonného názvu uvedeného v kategoriích lihovin v příloze I, nebo ▌zeměpisného označení lihoviny, z níž pochází veškerý alkohol v konečném výrobku, s jedním nebo několika následujícími prvky:

a)  názvem jedné nebo více jiných potravin, než je alkoholický nápoj, a jiných potravin, než jsou potraviny použité při výrobě této lihoviny v souladu s přílohou I, nebo s přídavnými jmény odvozenými od těchto názvů,

b)  výrazy „likér“ nebo „krém“,

3)  „narážkou“ přímý nebo nepřímý odkaz na jeden či více zákonných názvů stanovených v kategoriích lihovinpřílozenebo na jedno či více zeměpisných označení lihovin, kromě odkazu ve složeném výrazu nebo v seznamu složek uvedenýchčl. 13 odst. 2, 3 a 4, v popisu, obchodní úpravě a při označování:

a)  jiné potraviny než lihoviny, nebo

b)  lihoviny, která splňuje požadavky stanovené pro kategorie 33 až 40  přílohy I;

4)  „zeměpisným označením“ údaj, který označuje lihovinu jako výrobek pocházející z území určité země, určitého regionu nebo z určitého místa na tomto území, jestliže lze určitou jakost, pověst nebo jinou vlastnost této lihoviny přičíst především jejímu zeměpisnému původu;

5)  „specifikací produktu“ dokumentace přiložená k žádosti o ochranu zeměpisného označení uvádějící specifikace, které lihovina musí splňovat, a označovaná jako „technická dokumentace“ podle nařízení (ES) č. 110/2008;

6)  „seskupením“ jakékoli sdružení, které je složeno převážně z výrobců nebo zpracovatelů dotčených lihovin, bez ohledu na jeho právní formu;

7)  „druhovým názvem“ název lihoviny, který zdruhověl a stal v Unii běžným názvem dané lihoviny, přestože se váže k místu nebo regionu, kde byla tato lihovina původně vyráběna nebo uváděna na trh;

8)  „zorným polem“ zorné pole ve smyslu čl. 2 odst. 2 písm. k) nařízení (EU) č. 1169/2011;

9)  „mísením“ kombinace lihoviny, která patří buď do některé kategorie lihovin uvedené v příloze I, nebo do zeměpisného označení, s jednou nebo několika následujícími složkami:

a)  jinými lihovinami, které nepatří do stejné kategorie lihovin uvedené v příloze I,

b)  destiláty zemědělského původu,

c)  lihem zemědělského původu;

10)  „míchanou lihovinou“ lihovina získaná mísením;

11)   „směšováním“ postup, při kterém jsou slučovány dvě nebo více lihovin stejné kategorie, které vykazují pouze nepatrné rozdíly ve složení způsobené jedním nebo několika následujícími faktory:

a)  výrobním postupem,

b)  použitým destilačním zařízením,

c)  dobou zrání nebo staření,

d)  zeměpisnou oblastí produkce,

takto vyrobená lihovina patří do stejné kategorie lihovin jako původní lihoviny před směšováním;

12)  „směskou“ lihovina získaná směšováním.

Článek 4

Technické definice a požadavky

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „popisem“ výrazy použité v označení, v obchodní úpravě a na balení lihoviny, v průvodních dokladech při přepravě lihoviny, v obchodních dokladech, zejména na fakturách a dodacích listech a v reklamách na lihovinu;

2)  „obchodní úpravou“ výrazy použité v označení a na balení i slova použitá v reklamě a při propagaci prodeje výrobku, na vyobrazení a obdobně, jakož i na nádobě včetně lahve nebo uzávěru;

3)  „označením“ jakékoli slovo, údaj, ochranná známka, obchodní značka, vyobrazení nebo symbol, které se vztahují k určitému výrobku a jsou umístěny na balení, dokladu, nápisu nebo etiketě, a to i krčkové nebo rukávové, které výrobek provázejí nebo na něj odkazují;

4)  „etiketou“ jakýkoli štítek, značka, známka, obrazový nebo jiný popis, které jsou napsány, vytištěny, natištěny pomocí šablony, vyznačeny, provedeny jako reliéf nebo vytlačeny na balení nebo nádobě potraviny nebo jsou k nim připojeny;

5)  „balením“ ochranné obaly, krabice, bedny, nádoby a lahve používané při přepravě nebo prodeji lihovin;

6)  „destilací“ tepelný proces oddělování kapalných látek o jednom nebo více separačních krocích, jehož cílem je dosáhnout určitých organoleptických vlastností nebo vyšší koncentrace alkoholu nebo obojího, bez ohledu na to, zda jsou tyto kroky prováděny za běžného tlaku nebo ve vakuu podle typu destilačního zařízení; může se jednat o jednoduchou či vícenásobnou destilaci nebo redestilaci;

7)  „destilátem zemědělského původu“ alkoholická tekutina, která je získána alkoholovým kvašením a následnou destilací zemědělských produktů uvedených v příloze I Smlouvy a která nemá vlastnosti lihu a zachovává si aroma a chuť použitých surovin;

8)  „slazením“ užití jednoho nebo více sladidel při výrobě lihovin;

9)  „sladidly“ :

a)  cukr polobílý, cukr bílý, cukr extra bílý, dextróza, fruktóza, škrobový sirup, tekutý cukr, tekutý invertní cukr a sirup z invertního cukru ve smyslu části A přílohy směrnice Rady 2001/111/ES(19),

b)  rektifikovaný moštový koncentrát, zahuštěný hroznový mošt a čerstvý hroznový mošt,

c)  karamelizovaný cukr, který je získán výhradně řízeným zahříváním sacharózy bez zásad, minerálních kyselin nebo jiných chemických přídatných látek,

d)  med ve smyslu bodu 1 přílohy I směrnice Rady 2001/110/ES(20);

e)  sirup z karubinu,

f)  jiné přírodní sacharidy s obdobným účinkem jako produkty uvedené v písmenech a) až e);

10)  „přidáním alkoholu“ přidání lihu zemědělského původu nebo destilátů zemědělského původu nebo obou do lihoviny; za přidání alkoholu se nepovažuje použití alkoholu k ředění nebo rozpouštění barviv, aromat nebo jakýchkoli jiných povolených přísad použitých při výrobě lihovin;

11)  „zráním“ nebo „stařením“ uskladnění lihoviny ve vhodných nádobách po dobu, během níž mohou v lihovině proběhnout přirozené reakce, které jí dodají typické vlastnosti;

12)  „aromatizací“ přidání aromat či potravin s aromatickými vlastnostmi při výrobě lihoviny pomocí jednoho nebo více následujících postupů: přidáním, louhováním, macerací, alkoholovým kvašením nebo destilací za přítomnosti aromat či potravin s aromatickými vlastnostmi;

13)  „aromaty“ aromata ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) nařízení (ES) č. 1334/2008;

14)  „aromatickou látkou“ aromatická látka ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1334/2008;

15)  „přírodní aromatickou látkou“ přírodní aromatická látka ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 1334/2008;

16)  „aromatickým přípravkem“ aromatický přípravek ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. d) nařízení (ES) č. 1334/2008;

17)  „jiným aromatem“ jiné aroma ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 1334/2008;

18)  „potravinami s aromatickými vlastnostmi“ potraviny ve smyslu článku 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(21), které se používají při přípravě lihovin především za účelem jejich ochucení;

19)  „barvením“ užití jednoho nebo více barviv při výrobě lihoviny;

20)  „barvivy“ barviva ve smyslu bodu 2 přílohy I nařízení (ES) č. 1333/2008;

21)  „karamelem“ potravinářská přídatná látka, která odpovídá označení E 150a, E 150b, E 150c a E 150d a vztahuje se na výrobky více či méně intenzivní hnědé barvy určené k barvení, jak je uvedeno v části B přílohy II nařízení (ES) č. 1333/2008; karamelem není sladký aromatický výrobek získaný zahřátím cukru, který je používán k ochucení potravin;

22)  „jinými povolenými přísadami“ složky potravin s aromatickými vlastnostmi povolené nařízením (ES) č. 1334/2008 a potravinářské přídatné látky jiné než barviva, povolené nařízením (ES) č. 1333/2008;

23)  „obsahem alkoholu v % objemových“ poměr objemu čistého alkoholu přítomného v určitém produktu při 20 °C k celkovému objemu tohoto produktu při stejné teplotě;

24)  „obsahem těkavých látek“ množství těkavých látek jiných než líh a metanol, které jsou obsaženy v lihovině vyrobené výhradně destilací.

Článek 5

Definice a požadavky na líh zemědělského původu

Pro účely tohoto nařízení se lihem zemědělského původu rozumí tekutina, která splňuje tyto požadavky:

a)  byla získána výlučně z produktů uvedených v příloze I Smlouvy;

b)  nemá jinou zjistitelnou chuť kromě chuti surovin použitých při výrobě;

c)  má minimální obsah alkoholu 96 % objemových;

d)  nejvyšší limity reziduí nepřekračují tyto hodnoty:

i)  celkový obsah volných kyselin (vyjádřený v kyselině octové): 1,5 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

ii)  estery (vyjádřené v octanu ethylnatém): 1,3 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

iii)  aldehydy (vyjádřené v  acetaldehydu): 0,5 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

iv)  vyšší alkoholy (vyjádřené v  2- methyl-1-propanolu): 0,5 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

v)  metanol:   30 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

vi)  suchý extrakt: 1,5 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

vii)  těkavé dusíkaté látky (vyjádřené v  dusíku): 0,1 gramů na hektolitr alkoholu o koncentraci 100 % objemových,

viii)  furfural: nesmí být prokázán.

Článek 6

Líh a destiláty použité v alkoholických nápojích

1.  Líh a destiláty použité při výrobě lihovin musí být výhradně zemědělského původu ve smyslu přílohy I Smlouvy.

2.  ▌ K ředění nebo rozpouštění barviv, aromat nebo jakýchkoli jiných povolených přísad použitých při výrobě alkoholických nápojů nesmí být použit jiný alkohol než líh zemědělského původu, destiláty zemědělského původu nebo lihoviny uvedené v kategoriích 1 až 14 přílohy I. Takový alkohol se smí použít k ředění nebo rozpouštění barviv, aromat nebo jakýchkoli jiných povolených přísad pouze v množství, které je pro tyto účely nezbytně nutné.

3.  Alkoholické nápoje nesmějí obsahovat alkohol syntetického původu ani jiný alkohol nezemědělského původu ve smyslu přílohy I Smlouvy.

Článek 7

Kategorie lihovin

1.  Lihoviny se dělí do kategorií podle všeobecných pravidel stanovených v tomto článku a zvláštních pravidel stanovených v příloze I.

2.  Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie lihovin 1 až 14 ▌ přílohy I, lihoviny z těchto kategorií:

a)  se vyrábějí alkoholovým kvašením a destilací a výhradně ze surovin stanovených v příslušné kategorii lihovin v příloze I;

b)  se vyrábějí bez přidání alkoholu, zředěného, či nikoliv ▌;

c)  nesmí být aromatizovány;

d)  smějí být obarveny pouze karamelem, který se používá výhradně k úpravě zbarvení těchto lihovin;

e)  sladí se pouze ▌k dotvoření konečné chuti výrobku; maximální obsah sladidel, vyjádřený jako invertní cukr, nesmí překročit limity stanovené pro každou kategorii lihovin v příloze I;

f)  neobsahují jiné doplňky  než nezpracované kusy suroviny vcelku, z níž byl alkohol získán, a které se používají zejména pro dekorativní účely.

3.  Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie lihovin 15 až 44 ▌ přílohy I, lihoviny z těchto kategorií mohou:

a)  být vyrobeny z jakékoli zemědělské suroviny uvedené v příloze I Smlouvy;

b)  být vyráběny s přidáním alkoholu ▌;

c)  obsahovat aromatické látky, přírodní aromatické látky, aromatické přípravky a potraviny s aromatickými vlastnostmi;

d)  být obarveny;

e)  být slazeny ▌.

4.  Aniž jsou dotčena zvláštní pravidla stanovená v příloze II, lihoviny, které nesplňují zvláštní pravidla stanovená pro jednotlivé kategorie uvedenépříloze I, mohou:

a)  být vyrobeny z jakékoli zemědělské suroviny uvedené v příloze I Smlouvy nebo jakékoli potraviny ▌;

b)  být vyráběny s přidáním alkoholu ▌;

c)  být aromatizovány;

d)  být obarveny;

e)  být slazeny ▌.

Článek 8

Přenesené a prováděcí pravomoci

1.  Komisi je v souladu s článkem 46 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění toto nařízení, pokud jde o ▌úpravu technických definic a požadavků stanovených v čl. 2 písm. f) a článcích 4 a 5.

Akty v přenesené pravomoci uvedené v prvním pododstavci se musí výhradně omezovat na prokázané potřeby vyplývající z vyvíjející se poptávky spotřebitelů, technologického vývoje ▌nebo potřeby inovovat výrobek.

Komise přijme samostatný akt v přenesené pravomoci pro každou technickou definici nebo požadavek, jež jsou uvedeny v prvním pododstavci.

2.  ▌Komisi je rovněž v souladu s článkem 46 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se ve výjimečných případech, pokud to vyžaduje právo dovážející třetí země, toto nařízení doplňuje o odchylky od požadavků stanovených v čl. 2 písm. f) a článcích 4 a 5, požadavků ▌v rámci kategorií lihovin uvedených v příloze I a zvláštních pravidel pro některé lihoviny uvedených v příloze II.

3.   Komisi je v souladu s článkem 46 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplňuje o další přírodní látky nebo zemědělské suroviny s obdobným účinkem jako produkty uvedené v čl. 4 odst. 9 písm. a) až e), jež se na území Unie povolují jako sladidla pro výrobu lihovin.

4.  Komise může přijmout prostřednictvím prováděcích aktů jednotná pravidla pro používání jiných přírodních látek nebo zemědělských surovin povolených akty v přenesené pravomoci jako sladidla pro výrobu lihovin podle odstavce 3, která budou zejména určovat příslušné sladicí konverzní faktory. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 47 odst. 2.

KAPITOLA II

POPIS, OBCHODNÍ ÚPRAVA A OZNAČOVÁNÍ LIHOVIN A POUŽÍVÁNÍ NÁZVŮ LIHOVIN V OBCHODNÍ ÚPRAVĚ A PŘI OZNAČOVÁNÍ JINÝCH POTRAVIN

Článek 9

Obchodní úprava a označování

Není-li v tomto nařízení stanoveno jinak, musejí lihoviny, které jsou uváděny na trh Unie, splňovat ▌požadavky na obchodní úpravu a označování uvedené v nařízení (EU) č. 1169/2011.

Článek 10

Zákonné názvy lihovin

1.  Název lihoviny je jejím zákonným názvem.

Lihoviny musejí být ve svém popisu, obchodní úpravě a označení opatřeny zákonným názvem.

Zákonné názvy musí být uvedeny jasně a zřetelně na etiketě lihoviny a nesmí být nahrazeny ani pozměněny.

2.  Pro lihoviny, které splňují požadavky ▌ stanovené v kategorii lihovin uvedené v příloze I, se jako jejich zákonný název používá název uvedené kategorie, ledaže tato kategorie umožňuje používání jiného zákonného názvu.

3.  Pro lihovinu, která nesplňuje požadavky žádné z kategorií lihovin uvedených v příloze I, se používá zákonný název „lihovina“.

4.  ▌Lihovina, která splňuje požadavky více než jedné kategorie lihovin uvedených v příloze I, může být uváděna na trh pod jedním nebo více zákonnými názvy stanovenými pro tyto kategorie v příloze I.

5.  Bez ohledu na odstavce 1 a 2 tohoto článku lze zákonný název lihoviny:

a)  doplnit nebo nahradit zeměpisným označením podle kapitoly III. V takovém případě lze zeměpisné označení dále doplnit jakýmkoli výrazem povoleným v příslušné specifikaci produktu, neuvádí-li to spotřebitele v omyl; a

b)   nahradit složeným výrazem, který obsahuje výrazy „likér“ nebo „krém“, pokud konečný výrobek splňuje požadavky stanovené pro kategorii 33 ▌ přílohy I.

6.  Aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 1169/2011 a zvláštní pravidla stanovená pro kategorie lihovin v příloze I tohoto nařízení, může být zákonný název lihoviny doplněn:

a)  názvem nebo zeměpisným odkazem stanoveným v právních a správních předpisech použitelných v členském státě, ve kterém je lihovina uváděna na trh, neuvádí-li to spotřebitele v omyl;

b)  vžitým názvem podle definice v čl. 2 odst. 2 písm. o) nařízení (EU) č. 1169/2011, neuvádí-li to spotřebitele v omyl;

c)  složeným výrazem nebo narážkou v souladu s články 11 a 12;

d)  výrazem „směska“, „směšování“ nebo „smíseno“, pokud byla lihovina získána směšováním;

e)  výrazem „míchaná lihovina“ nebo „smícháno“, pokud byla lihovina získána mísením; nebo

f)  výrazem „suchý“ nebo „dry“, s výjimkou lihovin, které splňují požadavky stanovené pro kategorii 2 přílohy I, aniž jsou dotčeny zvláštní požadavky stanovené v kategoriích 20 až 22 přílohy I a za předpokladu, že lihovina nebyla slazena, ani pro dotvoření chuti. Odchylně od první části tohoto písmene může výraz „suchý“ nebo „dry“ doplňovat zákonný název lihovin, které splňují požadavky stanovené pro kategorii 33, a byly tedy slazeny.

7.  Aniž jsou dotčeny články 11 a 12 a čl. 13 odst. 2, 3 a 4, je zakázáno používat zákonné názvy uvedené v odstavci 2 tohoto článku nebo zeměpisná označení ▌v popisu, obchodní úpravě nebo označení jakéhokoli nápoje, který nesplňuje požadavky pro příslušnou kategorii uvedenoupříloze I nebo pro příslušné zeměpisné označení. Tento zákaz platí také v případě, že jsou tyto zákonné názvy nebo zeměpisná označení použity ve spojení se slovy nebo obraty, jako jsou „jako, „typ“, „druh“, „značka“, „příchuť“ nebo jakékoli jiné podobné výrazy ▌.

Aniž je dotčen čl. 12 odst. 1, mohou být aromata, která napodobují lihoviny nebo jejich použití při výrobě potraviny jiné než nápoje, ve své obchodní úpravě a označování opatřeny odkazy na zákonné názvy uvedené v odstavci 2 tohoto článku, jsou-li tyto zákonné názvy doplněny výrazem „příchuť“ nebo jakýmikoli jinými podobnými výrazy ▌. Zeměpisná označení se k popisu takovýchto aromat nesmí používat.

Článek 11

Složené výrazy ▌

1.  V popisu, obchodní úpravě a označení alkoholického nápoje se u lihovin povoluje používat ve složeném výrazu buď zákonný název stanovený v kategoriích lihovin uvedených v příloze I, nebo zeměpisné označení pro lihoviny ▌za těchto podmínek:

a)  alkohol použitý při výrobě alkoholického nápoje pochází výhradně z lihoviny uvedené ve složeném výrazu ▌, s výjimkou alkoholu, jenž může být obsažen v aromatech, barvivech nebo jiných povolených přísadách používaných pro výrobu tohoto alkoholického nápoje; a

b)  lihovina nebyla zředěna přidáním výhradně vody tak, aby byl její obsah alkoholu ▌pod minimální úrovní stanovenou v rámci příslušné kategorie lihovin uvedené v příloze I.

2.  Aniž jsou dotčeny zákonné názvy stanovené v článku 10, nesmí být součástí složeného výrazu popisujícího alkoholický nápoj ▌výrazy „alkohol“, „pálenka“, „nápoj“, „lihovina“ a „voda“.

3.  Složené výrazy popisující alkoholický nápoj:

a)   musí být uvedeny jednotným písmem stejného typu, velikosti a barvy;

b)   nesmí být přerušeny jiným textem nebo vyobrazením, jež nejsou jeho součástí; a

c)   nesmí být uvedeny ▌písmem, které je větší než písmo použité pro název alkoholického nápoje.

Článek 12

Narážky

1.  V obchodní úpravě a označení potraviny jiné než alkoholického nápoje je narážka na zákonné názvy stanovené v jedné nebo více kategoriích lihovin uvedených v příloze I nebo na jedno nebo více zeměpisných označení lihovin povolena pod podmínkou, že alkohol použitý při výrobě potraviny pochází výhradně z lihoviny nebo lihovin uvedených v narážce, s výjimkou alkoholu, jenž může být obsažen v aromatech, barvivech nebo v jiných povolených přísadách používaných pro výrobu této potraviny.

2