Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 26. března 2019 - Štrasburk 
Žádost, aby byl Jørn Dohrmann zbaven imunity
 Zástupné žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů ***I
 Protokol k Evropsko-středomořské dohodě mezi EU a Izraelem (přistoupení Chorvatska) ***
 Komplexní dohoda mezi EU a Uzbekistánem
 Ukončení sezónních změn času ***I
 Společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou ***I
 Vnitřní trh s elektřinou ***I
 Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů ***I
 Riziková připravenost v odvětví elektřiny ***I
 Označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry ***I
 Autorské právo na jednotném digitálním trhu ***I
 Smlouvy o poskytování digitálního obsahu ***I
 Smlouvy o prodeji zboží ***I
 Rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři) ***I
 Sladění povinností podávání zpráv v oblasti politiky životního prostředí ***I
 Zvláštní pravidla týkající se maximální délky v případě kabin***I
 Referenční hodnoty pro nízkouhlíkové investice a investice s pozitivním uhlíkovým dopadem ***I
 Zvláštní ustanovení týkající se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) ***I
 Základní práva osob afrického původu
 Finanční trestná činnost, vyhýbání se daňovým povinnostem a daňové úniky
 Dohoda o institucionálním rámci mezi EU a Švýcarskem
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Komise a výkonné agentury
 Udělení absolutoria za rok 2017: zvláštní zprávy Účetního dvora v souvislosti s udělováním absolutoria Komisi za rozpočtový rok 2017
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – 8., 9.,10. a 11. ERF
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Evropský parlament
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Evropská rada a Rada
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Soudní dvůr
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Účetní dvůr
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Evropský hospodářský a sociální výbor
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Výbor regionů
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Evropská služba pro vnější činnost
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – Evropský veřejný ochránce práv
 Udělení absolutoria za rok 2017: souhrnný rozpočet EU – evropský inspektor ochrany údajů
 Udělení absolutoria za rok 2017: výkonnost, finanční řízení a kontrola agentur EU
 Udělení absolutoria za rok 2017: Agentura pro spolupráci energetických regulačních orgánů (ACER)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Úřad Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie (CdT)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Agentura Evropské unie pro vzdělávání a výcvik v oblasti prosazování práva (CEPOL)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropský orgán pro bankovnictví (EBA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská agentura pro chemické látky (ECHA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská agentura pro životní prostředí (EEA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská agentura pro kontrolu rybolovu (EFCA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropský institut pro rovnost žen a mužů (EIGE)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropský inovační a technologický institut (EIT)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Agentura Evropské unie pro bezpečnost sítí a informací (ENISA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Agentura Evropské unie pro železnice (ERA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU–OSHA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Zásobovací agentura Euratomu (ESA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská jednotka pro soudní spolupráci (Eurojust)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (Frontex)
 Udělení absolutoria za rok 2017: Agentura pro evropský GNSS (GSA)
 Udělení absolutoria za rok 2017: společný podnik pro průmysl založený na biotechnologiích (BBI)
 Udělení absolutoria za rok 2017: společný podnik Clean Sky 2
 Udělení absolutoria za rok 2017: elektronické součásti a systémy pro vedoucí postavení Evropy (společný podnik ECSEL)
 Udělení absolutoria za rok 2017: společný podnik pro palivové články a vodík 2 (FCH2)
 Udělení absolutoria za rok 2017: společný podnik iniciativy pro inovativní léčiva 2 (IMI)
 Udělení absolutoria za rok 2017: společný evropský podnik pro ITER a rozvoj energie z jaderné syntézy
 Udělení absolutoria za rok 2017: společný podnik SESAR
 Udělení absolutoria za rok 2017: společný podnik Shift2Rail

Žádost, aby byl Jørn Dohrmann zbaven imunity
PDF 141kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o žádosti, aby byl Jørn Dohrmann zbaven imunity (2018/2277(IMM))
P8_TA-PROV(2019)0221A8-0178/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Jørn Dohrmann zbaven imunity, kterou dne 6. listopadu 2018 předložil dánský ministr spravedlnosti prostřednictvím stálého zástupce Dánska při EU a která byla dne 28. listopadu 2018 oznámena na plenárním zasedání, v souvislosti se stíháním trestných činů ve smyslu ustanovení § 260 odst. 1, věty první, § 291 odst. 1 a § 293 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 21 dánského trestního zákoníku,

–  s ohledem na to, že Jørn Dohrmann byl vyslechnut v souladu s čl. 9. odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na článek 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 57 dánské ústavy,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0178/2019),

A.  vzhledem k tomu, že Státní zastupitelství ve Viborgu předložilo žádost, aby byl Jørn Dohrmann, poslanec Evropského parlamentu zvolený za Dánsko, zbaven imunity v souvislosti s trestnými činy ve smyslu ustanovení § 260 odst. 1, věty první, § 291 odst. 1 a § 293 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 21 dánského trestního zákoníku (dále jen „TZ“); vzhledem k tomu, že se řízení týká údajného vydírání, úmyslného poškození cizí věci a neoprávněného užívání cizí věci ve stádiu pokusu;

B.  vzhledem k tomu, že dne 26. dubna 2017 před svou soukromou rezidencí ve Vamdrupu Jørn Dohrmann odňal kameru kameramanovi, který jeho dům natáčel ze vzdálenosti okolo 195 metrů s cílem použít získané záběry pro televizní dokument o několika dánských poslancích EP; vzhledem k tomu, že Jørn Dohrmann hrozil zničením kamery; vzhledem k tomu, že poničil tuto kameru včetně jejího mikrofonu, obrazovky a kabelu; vzhledem k tomu, že se kamery a paměťové karty zmocnil s úmyslem neoprávněně je použít k prohlédnutí pořízeného záznamu, v čemž mu bylo nakonec zabráněno policií, která byla na místo přivolána a která zajistila kameru i paměťovou kartu, již předtím ze zařízení vyjmul.

C.  vzhledem k tomu, že uvedený kameraman byl zpočátku obviněn z trestného činu podle § 264a TZ za neoprávněné natáčení osob na soukromém pozemku; vzhledem k tomu, že státní zástupkyně doporučila, aby toto obvinění bylo staženo s ohledem na nedostatek nezbytného prvku, jakým je úmysl, jenž je nezbytný pro to, aby bylo možné osobu shledat vinnou z naplnění skutkové podstaty trestného činu podle § 264a TZ;

D.  vzhledem k tomu, že policejní sbor Jihovýchodního Jutska upozornil na to, že společnost zaměstnávající novináře a držitele kamery vznesla nárok na náhradu škody ve výši 14 724,71 DKK ve spojení s touto událostí a že případy zahrnující úmyslné poškození cizí věci, krádež, neoprávněné užívání cizí věci apod., v nichž se ukládá peněžitý trest, musí být řešeny v řízení před soudem, pokud poškozená strana nárokuje náhradu škody;

E.  vzhledem k tomu, že státní zástupkyně doporučila, aby v případu Jørna Dohrmanna byla místo trestu odnětí svobody uložena této osobě pokuta ve výši 20 000 DKK, aniž by bylo nutné formálně vznášet obvinění;

F.  vzhledem k tomu, že Jørn Dohrmann obvinění proti své osobě odmítl; vzhledem k tomu, že by podle Nejvyššího státního zastupitelství nebylo v zájmu ustálenosti rozhodování usilovat o mimosoudní urovnání sporu uložením peněžitého trestu;

G.  vzhledem k tomu, že aby bylo možné zahájit trestní stíhání Jørna Dohrmanna, předložil příslušný orgán žádost o zbavení jeho osoby poslanecké imunity;

H.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu „na území vlastního státu požívají imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu“;

I.  vzhledem k tomu, že v ustanovení čl. 57 odst. 1 dánské ústavy se uvádí, že aniž by k tomu dal dánský parlament souhlas, nemůže být jeho poslanec obviněn či jakkoli zbaven svobody, pakliže nebyl zadržen při trestném činu; vzhledem k tomu, že toto ustanovení chrání před trestním stíháním, ale nikoli před soukromoprávními žalobami v trestních věcech; vzhledem k tomu, že pokud tak může být o případu rozhodnuto mimo soudní řízení vydáním platebního příkazu, souhlas dánského parlamentu s vydáním poslance se nevyžaduje;

J.  vzhledem k tomu, že imunita poslanců dánského parlamentu fakticky odpovídá rozsahu imunity, jíž podle článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu; vzhledem k tomu, že Soudní dvůr Evropské rozhodl, že aby mohl poslanec Evropského parlamentu požívat imunity, musí při výkonu své funkce vyjádřit názor, což znamená, že je vyžadována souvislost mezi vyjádřeným názorem a poslaneckým mandátem; vzhledem k tomu, že tato souvislost musí být přímá a zjevná;

K.  vzhledem k tomu, že se tvrzené skutky nevztahují na názory či hlasování během výkonu funkce poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie, a nemají proto zjevný a přímý vliv na výkon funkce Jørna Dohrmanna jakožto poslance Evropského parlamentu;

L.  vzhledem k tomu, že nic nenasvědčuje fumus persecutionis a není zde ani podezření z takového jednání;

1.  rozhodl, že se Jørn Dohrmann zbavuje imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru dánskému ministrovi spravedlnosti a Jørnu Dohrmannovi.

(1) Rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Zástupné žaloby na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů ***I
PDF 284kWORD 79k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (COM(2018)0184 – C8-0149/2018 – 2018/0089(COD))
P8_TA-PROV(2019)0222A8-0447/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0184),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0149/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená rakouskou Spolkovou radou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a rovněž na stanoviska Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0447/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Účelem této směrnice je umožnit kvalifikovaným subjektům, které zastupují kolektivní zájmy spotřebitelů, domáhat se nápravného prostředku prostřednictvím zástupných žalob proti porušování práva Unie. Kvalifikovaným subjektům by mělo být umožněno požádat o zastavení nebo zákaz porušování předpisů a o potvrzení toho, že k porušení předpisů došlo, a domáhat se nápravy, jako je odškodnění, oprava nebo snížení ceny dle vnitrostátního práva.
(1)  Účelem této směrnice je umožnit kvalifikovaným zastupujícím subjektům, které zastupují kolektivní zájmy spotřebitelů, domáhat se nápravného prostředku prostřednictvím zástupných žalob proti porušování práva Unie. Kvalifikovaným zastupujícím subjektům by mělo být umožněno požádat o zastavení nebo zákaz porušování předpisů a o potvrzení toho, že k porušení předpisů došlo, a domáhat se nápravy, jako je odškodnění, vrácení zaplacené částky, oprava, náhrada, stažení z oběhu nebo ukončení smlouvy dle vnitrostátního práva.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES29 umožňovala kvalifikovaným subjektům podávat zástupné žaloby zaměřené zejména na zastavení a zákaz porušování právních předpisů Unie, jímž dochází k poškozování kolektivních zájmů spotřebitelů. Směrnice však dostatečně neřešila výzvy pro vymáhání spotřebitelského práva. Za účelem odrazování od nezákonných praktik a zmírnění újmy vzniklé spotřebitelům je nutné posílit mechanismus ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů. Vzhledem k mnoha změnám je z důvodu lepší srozumitelnosti vhodné nahradit směrnici 2009/22/ES.
(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES29 umožňovala kvalifikovaným zastupujícím subjektům podávat zástupné žaloby zaměřené zejména na zastavení a zákaz porušování právních předpisů Unie, jímž dochází k poškozování kolektivních zájmů spotřebitelů. Směrnice však dostatečně neřešila výzvy pro vymáhání spotřebitelského práva. Za účelem odrazování od nezákonných praktik, rozšíření poctivého a odpovědného podnikání a zmírnění újmy vzniklé spotřebitelům je nutné posílit mechanismus ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů. Vzhledem k mnoha změnám je z důvodu lepší srozumitelnosti vhodné nahradit směrnici 2009/22/ES. S cílem zajistit přístup ke spravedlnosti a její řádný výkon existuje významná potřeba zásahu ze strany Unie na základě článku 114 SFEU, protože tím dojde ke snížení nákladů i omezení zátěže spojené s individuálními žalobami.
__________________
__________________
29 Úř. věst. L 110/30, 1.5.2009.
29 Úř. věst. L 110/30, 1.5.2009.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Zástupná žaloba by měla poskytovat účinný a účelný způsob ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů. Měla by umožňovat kvalifikovaným subjektům jednat za účelem zajištění dodržování příslušných ustanovení práva Unie a překonávat překážky, s nimiž se v rámci individuálních žalob potýkají spotřebitelé a k nimž patří nejistota spotřebitelů ohledně jejich práv a ohledně dostupných procesních prostředků, zdráhavost jednat a záporná bilance předpokládaných nákladů a přínosů samostatné žaloby.
(3)  Zástupná žaloba by měla poskytovat účinný a účelný způsob ochrany kolektivních zájmů všech spotřebitelů proti porušování jejich práv ve vnitrostátním i přeshraničním měřítku. Měla by umožňovat kvalifikovaným zastupujícím subjektům jednat za účelem zajištění dodržování příslušných ustanovení práva Unie a překonávat překážky, s nimiž se v rámci individuálních žalob potýkají spotřebitelé a k nimž patří nejistota spotřebitelů ohledně jejich práv a ohledně dostupných procesních prostředků, předchozí zkušenosti s neúspěšnými pokusy, nadměrná zdlouhavost řízení, zdráhavost jednat a záporná bilance předpokládaných nákladů a přínosů samostatné žaloby, a posílit tak právní jistotu žalujících i žalovaných stran a celého právního systému.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Je důležité zajistit nezbytnou rovnováhu mezi přístupem ke spravedlnosti a procesními zárukami proti zneužívání soudních sporů, které by mohlo nepřijatelným způsobem bránit podnikům v působení na jednotném trhu. Aby nedocházelo ke zneužívání zástupných žalob, měly by být vyloučeny prvky, jako jsou odškodnění represivní povahy a absence omezení týkajících se oprávnění podávat žaloby jménem poškozených spotřebitelů, a měla by být stanovena jasná pravidla o různých procesních aspektech, jako je určování kvalifikovaných subjektů, původ jejich financí a povaha informací požadovaných na podporu zástupné žaloby. Tato směrnice by neměla mít dopad na vnitrostátní pravidla týkající se přidělování nákladů na řízení.
(4)  Je důležité zajistit nezbytnou rovnováhu mezi přístupem ke spravedlnosti a procesními zárukami proti zneužívání soudních sporů, které by mohlo nepřijatelným způsobem bránit podnikům v působení na jednotném trhu. Aby nedocházelo ke zneužívání zástupných žalob, měly by být vyloučeny prvky, jako jsou odškodnění represivní povahy a absence omezení týkajících se oprávnění podávat žaloby jménem poškozených spotřebitelů, a měla by být stanovena jasná pravidla o různých procesních aspektech, jako je určování kvalifikovaných zastupujících subjektů, původ jejich financí a povaha informací požadovaných na podporu zástupné žaloby. Náklady řízení by měl nést jeho neúspěšný účastník. Soud nebo tribunál by však neměl neúspěšnému účastníkovi řízení ukládat k úhradě náklady, které byly vynaloženy zbytečně nebo jsou s ohledem na daný nárok nepřiměřené.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Tato směrnice by se měla vztahovat na různé oblasti, jako je ochrana údajů, finanční služby, cestování a turismus, energetika, telekomunikace a ochrana životního prostředí. Měla by se týkat porušování ustanovení práva Unie, které chrání zájmy spotřebitelů bez ohledu na to, zda jsou v příslušném právním předpisu Unie označováni jako spotřebitelé, cestující, uživatelé, zákazníci, retailoví investoři, neprofesionální zákazníci, nebo jinak. Za účelem zajištění dostatečné reakce na porušování právních předpisů Unie, jehož forma a rozsah se rychle vyvíjí, by při každém přijetí nového aktu Unie relevantního pro ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů mělo být zváženo, zda nepozměnit přílohu této směrnice tak, aby byl daný akt zahrnut pod její oblast působnosti.
(6)  Tato směrnice by se měla vztahovat na různé oblasti, jako je ochrana údajů, finanční služby, cestování a turismus, energetika, telekomunikace, ochrana životního prostředí a zdraví. Měla by se týkat porušování ustanovení práva Unie, které chrání kolektivní zájmy spotřebitelů bez ohledu na to, zda jsou v příslušném právním předpisu Unie označováni jako spotřebitelé, cestující, uživatelé, zákazníci, retailoví investoři, neprofesionální zákazníci nebo jinak, i kolektivní zájmy subjektů údajů ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Za účelem zajištění dostatečné reakce na porušování právních předpisů Unie, jehož forma a rozsah se rychle vyvíjí, by při každém přijetí nového aktu Unie relevantního pro ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů mělo být zváženo, zda nepozměnit přílohu této směrnice tak, aby byl daný akt zahrnut do oblasti její působnosti.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Tato směrnice se použije na zástupné žaloby podané proti případům porušování právních předpisů, které mají na spotřebitele široký dopad z hlediska ustanovení, na něž se vztahují právní předpisy Unie uvedené v příloze I. O široký dopad se jedná už v případě, že dané porušení předpisů má dopad na dva spotřebitele.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Směrnice by neměla stanovovat pravidla mezinárodního práva soukromého, co se týče soudní příslušnosti, uznávání a vymáhání rozsudků nebo příslušných zákonů. Stávající právní nástroje Unie platí pro zástupné žaloby stanovené touto směrnicí.
(9)  Směrnice by neměla stanovovat pravidla mezinárodního práva soukromého, co se týče soudní příslušnosti, uznávání a vymáhání rozsudků nebo příslušných zákonů. Pro zástupné žaloby stanovené touto směrnicí platí stávající právní nástroje Unie snižující riziko spekulativního výběru jurisdikce.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  Touto směrnicí není dotčeno uplatňování pravidel EU týkajících se mezinárodního práva soukromého v přeshraničních případech. Na zástupné žaloby stanovené v této směrnici se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění – Brusel I), nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. července 2007 o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy (Řím II).
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10
(10)  Protože zástupné žaloby mohou podávat pouze kvalifikované subjekty, měly by tyto subjekty splňovat kritéria stanovená touto směrnicí, čímž bude zajištěno, že kolektivní zájmy spotřebitelů budou zastoupeny dostatečně. Kvalifikované subjekty by zejména musely být řádně založeny v souladu se zákony členského státu, které mohou obsahovat například požadavky na počet členů, míru stálosti nebo požadavky na transparentnost v příslušných aspektech jejich struktury, jako jsou zakládací listiny, struktura vedení, cíle a pracovní metody. Tyto subjekty by rovněž měly být neziskové a měly by mít oprávněný zájem na zajišťování toho, aby byly příslušné právní předpisy Unie dodržovány. Tato kritéria by měla platit jak pro předem určené kvalifikované subjekty, tak pro kvalifikované subjekty založené ad hoc pro účely konkrétní žaloby.
(10)  Protože zástupné žaloby mohou podávat pouze kvalifikované zastupující subjekty, měly by tyto subjekty splňovat kritéria stanovená touto směrnicí, čímž bude zajištěno, že kolektivní zájmy spotřebitelů budou zastoupeny dostatečně. Kvalifikované subjekty by zejména musely být řádně založeny v souladu se zákony členského státu, které by měly obsahovat například požadavky na transparentnost v příslušných aspektech jejich struktury, jako jsou zakládací listiny, struktura vedení, cíle a pracovní metody. Tyto subjekty by rovněž měly být neziskové a měly by mít oprávněný zájem na zajišťování toho, aby byly příslušné právní předpisy Unie dodržovány. Kvalifikované zastupující subjekty musejí být navíc nezávislé na účastnících trhu, a to i finančně. Kvalifikované zastupující subjekty musejí mít rovněž zavedený postup pro předcházení střetu zájmů. Členské státy nesmějí stanovovat kritéria nad rámec kritérií stanovených v této směrnici.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  Kvalifikovaný subjekt, jenž podává zástupnou žalobu dle této směrnice, by měl být účastníkem řízení. Spotřebitelé dotčení porušením předpisů by měli mít dostatečnou příležitost získat z výsledků zástupné žaloby prospěch. Soudními zákazy vydanými podle této směrnice by neměly být dotčeny individuální žaloby podané spotřebiteli, kteří byli poškozeni praktikou, jež soudnímu zákazu podléhá.
(15)  Kvalifikovaný subjekt, jenž podává zástupnou žalobu dle této směrnice, by měl být účastníkem řízení. Spotřebitelé dotčení porušením předpisů by měli mít dostatečné informace o výsledcích zástupné žaloby, které se jich týkají, a o tom, jaký mohou mít z těchto výsledků prospěch. Soudními zákazy vydanými podle této směrnice by neměly být dotčeny individuální žaloby podané spotřebiteli, kteří byli poškozeni praktikou, jež soudnímu zákazu podléhá.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Kvalifikovaným subjektům by mělo být umožněno, aby se domáhaly opatření zaměřených na odstranění přetrvávajících účinků porušení předpisů. Tato opatření by měla mít formu příkazu k odškodnění, který obchodníkovi nařizuje poskytnout mimo jiné náhradu škody, opravu, výměnu, snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené ceny v závislosti na tom, co je vhodné a co umožňují vnitrostátní zákony.
(16)  Kvalifikovaným zastupujícím subjektům by mělo být umožněno, aby se domáhaly opatření zaměřených na odstranění přetrvávajících účinků porušení předpisů. Tato opatření by měla mít formu příkazu k odškodnění, který obchodníkovi nařizuje poskytnout mimo jiné náhradu škody, opravu, výměnu, stažení z oběhu, snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené ceny v závislosti na tom, co je vhodné a co umožňují vnitrostátní zákony.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  Členské státy mohou požadovat, aby kvalifikované subjekty podložily zástupnou žalobu o odškodnění dostatečnými informacemi včetně popisu skupiny spotřebitelů dotčených porušením předpisů a včetně skutkových a právních otázek, jež mají být v rámci zástupné žaloby vyřešeny. Nemělo by být požadováno, aby kvalifikovaný subjekt kvůli zahájení žaloby identifikoval všechny spotřebitele dotčené porušením předpisů. V případě zástupných žalob o odškodnění by měl soud nebo správní orgán v co možná nejranější fázi řízení ověřit, zda je vhodné, aby byl vzhledem k povaze porušení předpisů a charakteru škod vzniklých spotřebitelům daný případ řešen formou zástupné žaloby.
(18)  Členské státy by měly požadovat, aby kvalifikované zastupující subjekty podložily zástupnou žalobu o odškodnění dostatečnými informacemi včetně popisu skupiny spotřebitelů dotčených porušením předpisů a včetně skutkových a právních otázek, jež mají být v rámci zástupné žaloby vyřešeny. Nemělo by být požadováno, aby kvalifikovaný subjekt kvůli zahájení žaloby identifikoval všechny spotřebitele dotčené porušením předpisů. V případě zástupných žalob o odškodnění by měl soud nebo správní orgán v co možná nejranější fázi řízení ověřit, zda je vhodné, aby byl vzhledem k povaze porušení předpisů a charakteru škod vzniklých spotřebitelům daný případ řešen formou zástupné žaloby. Nároky by mělo být zejména možné ověřit a měly by být jednotné, přičemž opatření, kterých se žalující domáhají, by měla být společná, financování kvalifikovaného subjektu ze strany třetích stran by mělo být transparentní a neměl by v jeho případě existovat žádný střet zájmů. Členské státy by měly rovněž zajistit, aby soud nebo správní orgán měl pravomoc zamítnout v co možná nejranější fázi řízení věci, které jsou zjevně právně nepodložené.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
(19)  Členským státům by mělo být umožněno rozhodovat, zda jejich soud nebo vnitrostátní orgán vedoucí řízení o zástupné žalobě o odškodnění smí ve výjimečných případech místo příkazu k odškodnění vydat deklaratorní rozhodnutí, které se týká odpovědnosti obchodníka vůči spotřebitelům poškozeným porušením předpisů a z něhož lze vycházet při následných žalobách o odškodnění podávaných jednotlivými spotřebiteli. Tato možnost by měla být vyhrazena pro řádně odůvodněné případy, kdy je vyčíslení individuálního odškodnění, které má být přiznáno každému spotřebiteli, jehož se zástupná žaloba týká, složité a kdy by bylo neefektivní provádět vyčíslení v rámci zástupné žaloby. Deklaratorní rozhodnutí by neměla být vydávána v situacích, které nejsou složité, a zejména v případech, kdy jsou dotčení spotřebitelé identifikovatelní a kdy spotřebitelé utrpěli srovnatelnou újmu ve vztahu k časovému období nebo nákupu. Podobně by deklaratorní rozhodnutí neměla být vydávána v případech, kdy každý jednotlivý spotřebitel utrpěl tak drobnou ztrátu, že je nepravděpodobné, že by jednotliví spotřebitelé žádali o individuální odškodnění. Soud nebo vnitrostátní orgán by měl vždy řádně zdůvodnit, proč se v daném případě uchýlil k vydání deklaratorního rozhodnutí místo příkazu k odškodnění.
vypouští se
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20
(20)  Pokud jsou spotřebitelé dotčení touž praktikou identifikovatelní a pokud utrpěli srovnatelnou újmu ve vztahu k časovému období nebo nákupu, jako například v případě dlouhodobých spotřebitelských smluv, může soud nebo správní orgán jasně určit skupinu spotřebitelů, kteří jsou dotčeni porušením předpisů, v průběhu zástupné žaloby. Konkrétně by soud nebo správní orgán mohl obchodníka porušujícího předpisy požádat, aby poskytl příslušné informace, jako je totožnost dotčených spotřebitelů a délka trvání dané praktiky. Z důvodu účelnosti a efektivity mohou členské státy v těchto případech v souladu se svými vnitrostátními zákony zvážit, zda spotřebitelům poskytnou možnost mít prospěch přímo z příkazu k odškodnění, poté co byl tento příkaz vydán, aniž by museli udílet individuální pověření před vydáním příkazu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21
(21)  U nároků s nízkou hodnotou je u většiny spotřebitelů nepravděpodobné, že by kvůli prosazování svých práv podávali žalobu, neboť vynaložené úsilí by v tomto případě převážilo nad individuálním užitkem. Pokud má však stejná praktika dopad na několik spotřebitelů, může být souhrnná ztráta značná. V takových případech může soud nebo správní orgán dospět k závěru, že je nepřiměřené rozdělovat finance zpět dotčeným spotřebitelům například proto, že je to příliš obtížné nebo neproveditelné. Finance získané jako odškodnění prostřednictvím zástupné žaloby by tedy lépe posloužily účelům ochrany kolektivních zájmů spotřebitelů a měly by být použity k příslušnému veřejnému účelu, jako jsou fond pro právní ochranu spotřebitelů, osvětové kampaně nebo spotřebitelská hnutí.
vypouští se
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 23
(23)  Tato směrnice stanoví procesní mechanismy, které nemají dopad na pravidla přiznávající spotřebitelům, v případě, že jejich zájmy byly poškozeny porušením předpisů, hmotná práva na smluvní a nesmluvní prostředky nápravy, jako je právo na náhradu škody, ukončení smlouvy, refundace, výměna, oprava nebo snížení ceny. Zástupnou žalobu na odškodnění dle této směrnice lze podat pouze v případech, kdy právo Unie nebo vnitrostátní právo taková hmotná práva stanoví.
(23)  Tato směrnice stanovuje procesní mechanismy, které nemají dopad na pravidla přiznávající spotřebitelům v případě, že jejich zájmy byly poškozeny porušením předpisů, hmotná práva na smluvní a nesmluvní prostředky nápravy, jako je právo na náhradu škody, ukončení smlouvy, refundace, výměna, stažení z oběhu, oprava nebo snížení ceny. Zástupnou žalobu na odškodnění dle této směrnice lze podat pouze v případech, kdy právo Unie nebo vnitrostátní právo taková hmotná práva stanovují.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 24
(24)  Tato směrnice nenahrazuje stávající vnitrostátní mechanismy hromadné žaloby. S ohledem na jejich právní tradice ponechává směrnice na členských státech, zda vytvoří zástupnou žalobu, která je upravena touto směrnicí, jako součást stávajícího nebo budoucího mechanismu hromadné žaloby nebo jako alternativu k těmto mechanismům, pokud je vnitrostátní mechanismus v souladu se způsoby stanovenými touto směrnicí.
(24)  Tato směrnice má za cíl dosáhnout minimální harmonizace a nenahrazuje stávající vnitrostátní mechanismy hromadné žaloby. S ohledem na jejich právní tradici ponechává směrnice na členských státech, zda vytvoří zástupnou žalobu, která je upravena touto směrnicí, jako součást stávajícího nebo budoucího mechanismu hromadné žaloby nebo jako alternativu k těmto mechanismům, pokud je vnitrostátní mechanismus v souladu se způsoby stanovenými touto směrnicí. Nebrání členským státům, aby si zachovaly svůj stávající rámec, ani jim neukládá povinnost tento rámec upravit. Členské státy budou mít možnost začlenit pravidla uvedená v této směrnici do vlastního systému kolektivní žaloby o odškodnění, nebo je uplatňovat v rámci samostatného řízení.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25
(25)  Kvalifikované subjekty by měly být zcela transparentní, co se týče zdroje financování jejich činnosti obecně i co se týče zdrojů financování konkrétní zástupné žaloby o odškodnění, což umožní soudům a správním orgánům posoudit, zda mezi třetí stranou poskytující financování a kvalifikovaným subjektem nemůže docházet ke střetu zájmů, a zabránit rizikům zneužívání soudních sporů a také posoudit, zda třetí strana poskytující financování má dostatečné zdroje ke splnění svých finančních závazků vůči kvalifikovanému subjektu. Informace poskytnuté kvalifikovaným subjektem by měly soudu nebo správnímu orgánu, který má zástupnou žalobu na starost, umožnit, aby posoudil, zda daná třetí strana nemůže ovlivnit procesní rozhodnutí kvalifikovaného subjektu v souvislosti se zástupnou žalobou včetně rozhodnutí o vyrovnání a zda tato třetí strana poskytuje financování zástupné žaloby o odškodnění proti žalovanému, který je konkurentem poskytovatele financování, nebo proti žalovanému, na němž je poskytovatel financování závislý. Jsou-li jakékoli z těchto okolností potvrzeny, měl by soud nebo správní orgán mít pravomoc požadovat, aby kvalifikovaný subjekt příslušné financování odmítl, a pokud je to nutné, zamítnout postavení kvalifikovaného subjektu v konkrétním případu.
(25)  Kvalifikované zastupující subjekty by měly být zcela transparentní, co se týče zdroje financování jejich činnosti obecně i co se týče zdrojů financování konkrétní zástupné žaloby o odškodnění, což umožní soudům a správním orgánům posoudit, zda nemůže docházet ke střetu zájmů mezi třetí stranou poskytující financování a kvalifikovaným subjektem, a zabránit rizikům zneužívání soudních sporů a také posoudit, zda má kvalifikovaný subjekt dostatečné zdroje k tomu, aby zastupoval nejlepší zájmy dotyčných spotřebitelů a aby financoval veškeré nutné soudní náklady, pokud žalobu o odškodnění prohraje. Informace poskytnuté kvalifikovaným subjektem v co nejranější fázi řízení by měly soudu nebo správnímu orgánu, který má zástupnou žalobu na starost, umožnit, aby posoudil, zda některá třetí strana nemůže ovlivnit procesní rozhodnutí kvalifikovaného subjektu, a to jednak obecně, a jednak v souvislosti se zástupnou žalobou, včetně rozhodnutí o vyrovnání, a zda tato třetí strana poskytuje financování zástupné žaloby o odškodnění proti žalovanému, který je konkurentem poskytovatele financování, nebo proti žalovanému, na němž je poskytovatel financování závislý. Jsou-li kterékoli z těchto okolností potvrzeny, musí mít soud nebo správní orgán pravomoc požadovat, aby kvalifikovaný subjekt příslušné financování odmítl, a pokud je to nutné, zamítnout postavení kvalifikovaného subjektu v konkrétním případu. Členské státy by měly zabránit právnickým firmám v zakládání kvalifikovaných zastupujících subjektů. Jako financování třetí stranou je přípustné nepřímé financování žaloby prostřednictvím darů, včetně darů obchodníků v rámci iniciativ v oblasti sociální odpovědnosti podniků, pokud je v souladu s požadavky týkajícími se transparentnosti, nezávislosti a neexistence střetu zájmů, které jsou uvedeny v článku 4 a 7.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 26
(26)  Před podáním zástupné žaloby nebo v jakékoli její fázi by měly být zúčastněné strany motivovány ke kolektivnímu mimosoudnímu vyrovnání zaměřenému na poskytnutí odškodnění poškozeným spotřebitelům.
(26)  Před podáním zástupné žaloby nebo v jakékoli její fázi by měly být zúčastněné strany motivovány ke kolektivnímu mimosoudnímu vyrovnání, jako je mediace, zaměřenému na poskytnutí odškodnění poškozeným spotřebitelům.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 27
(27)  Členské státy mohou stanovit, že kvalifikovaný subjekt a obchodník, kteří se dohodli na vyrovnání, pokud jde o odškodnění pro spotřebitele poškozené údajnou protiprávní praktikou daného obchodníka, mohou společně požádat soud nebo správní orgán, aby vyrovnání schválil. Takové žádosti by měl soud nebo správní orgán vyhovět pouze v případě, že ohledně téže praktiky není podána žádná další zástupná žaloba. Příslušný soud nebo správní orgán schvalující takové kolektivní vyrovnání musí vzít v potaz zájmy a práva všech dotčených stran včetně jednotlivých spotřebitelů. Jednotlivým dotčeným spotřebitelům bude poskytnuta možnost přijmout nebo odmítnout to, že se tímto vyrovnáním budou řídit.
(27)  Členské státy mohou stanovit, že kvalifikovaný subjekt a obchodník, kteří se dohodli na vyrovnání, pokud jde o odškodnění pro spotřebitele poškozené údajnou protiprávní praktikou daného obchodníka, mohou společně požádat soud nebo správní orgán, aby vyrovnání schválil. Takové žádosti by měl soud nebo správní orgán vyhovět pouze v případě, že ohledně téže praktiky není podána žádná další zástupná žaloba. Příslušný soud nebo správní orgán schvalující takové kolektivní vyrovnání musí vzít v potaz zájmy a práva všech dotčených stran včetně jednotlivých spotřebitelů. Vyrovnání by mělo být konečné a závazné pro všechny strany.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 29
(29)   Za účelem usnadnění odškodnění jednotlivých spotřebitelů vymáhaného na základě konečných deklaratorních rozhodnutí ohledně odpovědnosti obchodníka vůči spotřebitelům poškozeným porušením předpisů, která byla vydána v rámci zástupných žalob, by měl soud nebo správní orgán, jenž rozhodnutí vydal, mít pravomoc požádat kvalifikovaný subjekt a daného obchodníka, aby dosáhli kolektivního vyrovnání.
vypouští se
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 30
(30)  Jakékoli mimosoudní vyrovnání dosažené v souvislosti se zástupnou žalobou nebo na základě konečného deklaratorního rozhodnutí by měl příslušný soud nebo správní orgán schválit, a zajistit tak jeho oprávněnost a spravedlnost s ohledem na zájmy a práva všech dotčených stran. Jednotlivým dotčeným spotřebitelům bude poskytnuta možnost přijmout nebo odmítnout to, že se tímto vyrovnáním budou řídit.
(30)  Jakékoli mimosoudní vyrovnání dosažené v souvislosti se zástupnou žalobou by měl příslušný soud nebo správní orgán schválit, a zajistit tak jeho oprávněnost a spravedlnost s ohledem na zájmy a práva všech dotčených stran. Toto vyrovnání je závazné pro všechny strany a nejsou jím dotčena žádná další práva na odškodnění, která mohou mít dotyční spotřebitelé podle práva Unie nebo členských států.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 32
(32)  Aby bylo informování účinné, měly by být informace dostatečné a přiměřené okolnostem daného případu. Obchodník porušující předpisy by měl všechny dotčené spotřebitele dostatečně informovat o konečném soudním zákazu a o příkazech k odškodnění vydaných v rámci zástupné žaloby a také o vyrovnání, které schválil soud nebo správní orgán. Tyto informace mohou být poskytnuty například prostřednictvím internetových stránek obchodníka, sociálních médii, internetových tržišť nebo populárních novin včetně těch, které jsou šířeny elektronickými komunikačními prostředky. Pokud je to možné, měli by být spotřebitelé informováni individuálně elektronickou poštou nebo dopisem. Tyto informace by měly být na požádání poskytovány ve formátech přístupných osobám se zdravotním postižením.
(32)  Aby bylo informování účinné, měly by být informace dostatečné a přiměřené okolnostem daného případu. Členské státy by měly zajistit, aby soud nebo správní orgán mohl od neúspěšné strany požadovat, aby všechny dotčené spotřebitele dostatečně informovala o konečném rozhodnutí týkajícím se soudního zákazu a o příkazech k odškodnění vydaných v rámci zástupné žaloby a obě strany pak v případě vyrovnání, které schválil soud nebo správní orgán. Tyto informace mohou být poskytnuty například prostřednictvím internetových stránek obchodníka, sociálních médii, internetových tržišť nebo populárních novin včetně těch, které jsou šířeny elektronickými komunikačními prostředky. Tyto informace by měly být na požádání poskytovány ve formátech přístupných osobám se zdravotním postižením. Náklady na informování spotřebitelů nese strana, která spor prohrála.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 32 a (nový)
(32a)   Členské státy by měly být vyzvány k vytvoření zdarma přístupného vnitrostátního rejstříku zástupných žalob, který by mohl ještě více zvýšit transparentnost závazků.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 33
(33)  Za účelem zvýšení právní jistoty, zabránění nedůslednosti v uplatňování práva Unie a zvýšení účinnosti a procesních úspor zástupných žalob a případných následných žalob o odškodnění, by zjištění porušení předpisů konstatované v konečném rozhodnutí, včetně konečného soudního zákazu dle této směrnice, nemělo být znovu předmětem sporu v následných právních krocích souvisejících s týmž porušením předpisů ze strany téhož obchodníka, co se týče povahy porušení předpisů a jeho hmotného, osobního, časového a územního rozsahu vymezeného v konečném rozhodnutí. Je-li žaloba domáhající se opatření zaměřených na odstranění přetrvávajících účinků porušení předpisů, včetně žaloby o odškodnění, podána v jiném členském státě, než je ten, kde bylo vydáno konečné rozhodnutí konstatující porušení předpisů, mělo by toto rozhodnutí představovat vyvratitelnou domněnku o tom, že k porušení předpisů došlo.
(33)  Za účelem zvýšení právní jistoty, zabránění nedůslednosti v uplatňování práva Unie a zvýšení účinnosti a procesních úspor zástupných žalob a případných následných žalob o odškodnění by zjištění porušení či neexistence porušení předpisů konstatované v konečném rozhodnutí vydaném správním orgánem nebo soudem, včetně konečného soudního zákazu dle této směrnice, mělo být pro všechny strany, které se zástupné žaloby účastnily, závazné. Konečným rozhodnutím by neměla být dotčena žádná další práva na odškodnění, která mohou spotřebitelé mít podle práva Unie nebo členských států. Odškodnění, jehož bylo dosaženo vyrovnáním, by mělo být závazné také pro případy, které se týkají téže praktiky, téhož obchodníka a téhož spotřebitele. Je-li žaloba domáhající se opatření zaměřených na odstranění přetrvávajících účinků porušení předpisů, včetně žaloby o odškodnění, podána v jiném členském státě, než je ten, kde bylo vydáno konečné rozhodnutí konstatující porušení nebo neexistenci porušení předpisů, může být toto rozhodnutí považováno za důkaz toho, že v souvisejících případech k porušení předpisů došlo nebo nedošlo. Členské státy zajistí, aby se konečné rozhodnutí soudu jednoho členského státu, v němž je konstatována existence či neexistence jakéhokoli porušení práva pro účely jakýchkoli následných žalob o odškodnění podaných u soudů v jiném členském státě proti témuž obchodníkovi za totéž porušení práva, považovalo za vyvratitelnou domněnku.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 35
(35)  Žalobám o odškodnění, které vycházející z konstatování porušení předpisů v konečném soudním zákazu nebo v konečném deklaratorním rozhodnutí ohledně odpovědnosti obchodníka vůči poškozeným spotřebitelům dle této směrnice, by neměla bránit vnitrostátní pravidla o promlčecích lhůtách. Podání zástupné žaloby způsobí pozastavení nebo přerušení promlčecí lhůty u jakýchkoli žalob o kolektivní odškodnění spotřebitelů, jichž se tato žaloba týká.
(35)  Žalobám o odškodnění, které vycházejí z konstatování porušení předpisů v konečném soudním zákazu ohledně odpovědnosti obchodníka vůči poškozeným spotřebitelům dle této směrnice, by neměla bránit vnitrostátní pravidla o promlčecích lhůtách. Podání zástupné žaloby způsobí pozastavení nebo přerušení promlčecí lhůty u jakýchkoli žalob o kolektivní odškodnění spotřebitelů, jichž se tato žaloba týká.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39
(39)  S ohledem na to, že zástupné žaloby ochranou kolektivních zájmů spotřebitelů sledují veřejný zájem, by měly členské státy zajistit, aby kvalifikovaným subjektům v podávání zástupných žalob dle této směrnice nebránily náklady na řízení.
(39)  S ohledem na to, že zástupné žaloby ochranou kolektivních zájmů spotřebitelů sledují veřejný zájem, by měly členské státy zajistit, aby kvalifikovaným zastupujícím subjektům nebránily v podávání zástupných žalob dle této směrnice náklady na řízení. Toto ustanovení by však v souladu s příslušnými podmínkami, které stanovují vnitrostátní předpisy, nemělo mít vliv na to, že strana, která se svou zástupnou žalobou neuspěje, hradí nutné soudní výlohy, jež vznikly vítězné straně (podle zásady, že náklady nese ten, kdo spor prohrál). Soud nebo správní orgán by však neměl dát straně, která spor prohrála, k tíži úhradu nákladů, které byly vynaloženy zbytečně nebo jsou s ohledem na daný nárok nepřiměřené.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 39 a (nový)
(39a)   Členské státy by měly zajistit, aby se zabránilo poplatkům při úspěšném vyřešení sporu (tzv. contingency fees) a aby odměny právních zástupců ani způsob, jakým jsou vypočteny, nedávaly podnět k soudnímu sporu, který je z hlediska zájmu spotřebitelů nebo kterékoli ze zúčastněných stran zbytečný a mohl by spotřebitelům bránit v tom, aby v plné míře využívali zástupné žaloby. Členské státy, které tyto poplatky povolí, by měly zajistit, aby nebránily plnému odškodnění spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 40
(40)  Při řešení přeshraničního porušování předpisů se osvědčila spolupráce a výměna informací mezi kvalifikovanými subjekty z různých členských států. Je zapotřebí, aby budování kapacit a vytváření opatření v oblasti spolupráce nadále pokračovalo a aby bylo rozšířeno na větší počet kvalifikovaných subjektů v celé Unii, čímž dojde k většímu využívání zástupných žalob s přeshraničním dopadem.
(40)  Při řešení přeshraničního porušování předpisů se osvědčila spolupráce a výměna informací, osvědčených postupů a zkušeností mezi kvalifikovanými zastupujícími subjekty z různých členských států. Je zapotřebí, aby nadále pokračovalo budování kapacit a vytváření opatření v oblasti spolupráce a aby bylo rozšířeno na větší počet kvalifikovaných zastupujících subjektů v celé Unii, čímž dojde k většímu využívání zástupných žalob s přeshraničním dopadem.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 41 a (nový)
(41a)   S cílem zjistit, zda je možné, aby na úrovni Unie existoval postup pro podávání přeshraničních zástupných žalob, by Komise měla posoudit možnost zřízení funkce evropského veřejného ochránce práva na kolektivní odškodnění.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
1.  Tato směrnice stanoví pravidla, která umožňují kvalifikovaným subjektům podávat zástupné žaloby, jejichž cílem je ochrana společných zájmů spotřebitelů, a zároveň zajišťují vhodné záruky proti zneužívání soudních sporů.
1.  Tato směrnice stanovuje pravidla, která umožňují kvalifikovaným zastupujícím subjektům podávat zástupné žaloby, jejichž cílem je ochrana společných zájmů spotřebitelů, a dosáhnout tím zejména vysoké úrovně ochrany spotřebitelů a přístupu ke spravedlnosti a prosazovat je, a zároveň poskytnout vhodné záruky proti zneužívání soudních sporů.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 2
2.  Tato směrnice nebrání členským státům přijímat nebo ponechat v platnosti ustanovení, která kvalifikovaným subjektům nebo jakýmkoli jiným dotčeným osobám poskytují možnost uplatňovat jiné procesní prostředky k podávání žalob, jejichž cílem je ochrana společných zájmů spotřebitelů na vnitrostátní úrovni.
2.  Tato směrnice nebrání členským státům přijímat nebo ponechat v platnosti ustanovení, která kvalifikovaným zastupujícím subjektům nebo veřejnoprávnímu orgánu poskytují možnost uplatňovat jiné procesní prostředky k podávání žalob, jejichž cílem je ochrana společných zájmů spotřebitelů na vnitrostátní úrovni. Uplatňování této směrnice za žádných okolností nezakládá důvod k omezení ochrany spotřebitelů v oblastech spadajících do působnosti práva Unie.
Pozměňovací návrh 33
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1
1.  Tato směrnice se použije na zástupné žaloby podané proti porušením právních předpisů Unie uvedených v příloze I ze strany obchodníků, která poškozují nebo mohou poškodit společné zájmy spotřebitelů. Směrnice se použije na vnitrostátní a přeshraniční porušení, a to i tehdy, pokud porušování právních předpisů skončilo ještě předtím, než bylo řízení týkající se zástupné žaloby zahájeno nebo než bylo toto řízení uzavřeno.
1.  Tato směrnice se použije na zástupné žaloby podané proti případům porušování právních předpisů Unie uvedených v příloze I ze strany obchodníků se širokým dopadem na spotřebitele, které chrání společné zájmy spotřebitelů. Směrnice se použije na vnitrostátní a přeshraniční případy porušování právních předpisů, a to i tehdy, pokud toto porušování skončilo ještě předtím, než bylo řízení týkající se zástupné žaloby zahájeno nebo než bylo toto řízení uzavřeno.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 3
3.  Touto směrnicí nejsou dotčena pravidla Unie pro mezinárodní právo soukromé, zejména pravidla o soudní příslušnosti a rozhodném právu.
3.  Touto směrnicí nejsou dotčena pravidla Unie pro mezinárodní právo soukromé, zejména pravidla o soudní příslušnosti, uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech a o rozhodném právu pro smluvní a mimosmluvní závazky, které platí pro zástupné žaloby stanovené touto směrnicí.
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 3 a (nový)
3a.  Touto směrnicí nejsou dotčeny jiné formy nápravy stanovené v právu členských států.
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 3 b (nový)
3b.  Tato směrnice ctí základní práva a zásady, které jsou uznány v Listině základních práv Evropské unie a Evropské úmluvě o lidských právech, zvláště pak právo na spravedlivý a nestranný proces a právo na účinnou právní ochranu.
Pozměňovací návrh 37
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
1a)  „spotřebitelskou organizací“ jakákoli skupina, která se domáhá ochrany zájmů spotřebitelů před nezákonným jednáním nebo opomenutím ze strany obchodníků.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod 2
2)  „obchodníkem“ fyzická nebo právnická osoba, bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná, i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v jejím zastoupení, za účelem provozování své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo výkonu povolání;
2)  „obchodníkem“ fyzická nebo právnická osoba, bez ohledu na to, zda je v soukromém či veřejném vlastnictví, která jedná jakožto občanský subjekt spadající do působnosti občanského práva, i prostřednictvím jiné osoby jednající jejím jménem nebo v jejím zastoupení, za účelem provozování své obchodní činnosti, podnikání, řemesla nebo výkonu povolání;
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod 3
3)  „společným zájmem spotřebitelů“ se rozumí zájmy určitého počtu spotřebitelů;
3)  „společným zájmem spotřebitelů“ se rozumí zájmy určitého počtu spotřebitelů nebo subjektů údajů, jak jsou stanoveny v nařízení (EU) 2016/679 (obecném nařízení o ochraně osobních údajů);
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 – bod 6 a (nový)
6a)  „spotřebitelským právem“ právní předpisy Unie a členských států přijaté za účelem ochrany spotřebitelů;
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 4 – název
Kvalifikované subjekty
Kvalifikované zastupující subjekty
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2 – návětí
Členské státy nebo jejich soudy určí alespoň jeden kvalifikovaný zastupující subjekt s působností na jejich území za účelem podávání zástupných žalob ve smyslu čl. 3 odst. 4.
Členské státy určí subjekt jako kvalifikovaný subjekt, pokud splňuje tato kritéria:
Členské státy určí subjekt jako kvalifikovaný zastupující subjekt, pokud splňuje všechna tato kritéria:
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  má legitimní zájem na zajištění toho, aby byla dodržována právní ustanovení Unie, na něž se vztahuje tato směrnice;
b)  jeho statut nebo jiný vhodný správní dokument a trvalá činnost zahrnující ochranu zájmu spotřebitelů prokazuje, že má legitimní zájem na zajištění toho, aby byla dodržována právní ustanovení Unie, na něž se vztahuje tato směrnice;
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c a (nové)
ca)  jedná způsobem nezávislým na jiných subjektech a jiných osobách, než jsou spotřebitelé, kteří mohou mít na výnosu ze zástupných žalob hospodářský zájem, zejména na jiných osobách, než jsou účastníci trhu;
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c b (nové)
cb)  nemá finanční dohodu s právnickými firmami podávajícími žalobu, která by přesahovala rámec běžné dohody o poskytování služeb;
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c c (nové)
cc)  má zavedeny vnitřní postupy umožňující předcházet střetu zájmů mezi ním samotným a poskytovateli financování;
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 3
Členské státy zajistí, aby kvalifikované zastupující subjekty vhodným způsobem, např. na svých internetových stránkách, uveřejňovaly jednoduchým a srozumitelným jazykem informace o způsobu svého financování, o své organizační a řídicí struktuře, o svém cíli a svých pracovních metodách a o své činnosti.
Členské státy pravidelně posuzují, zda kvalifikovaný subjekt tato kritéria stále splňuje. Členské státy zajistí, aby kvalifikovaný subjekt, který již jedno nebo více kritérií uvedených v prvním pododstavci nesplňuje, svůj status podle této směrnice ztratil.
Členské státy pravidelně posuzují, zda kvalifikovaný zastupující subjekt tato kritéria stále splňuje. Členské státy zajistí, aby kvalifikovaný zastupující subjekt, který již jedno nebo více kritérií uvedených v prvním pododstavci nesplňuje, svůj status podle této směrnice ztratil.
Členské státy vytvoří seznam zastupujících subjektů splňujících kritéria uvedená v odstavci 1 a tento seznam zveřejní. Členské státy předají tento seznam Komisi a podle potřeby jej aktualizují.
Komise zveřejní seznam zastupujících subjektů, který obdržela od členských států, na veřejně přístupném internetovém portálu.
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy mohou stanovit, že veřejnoprávní subjekty určené v souladu s vnitrostátními právními předpisy ještě před vstupem této směrnice v platnost mají i nadále nárok na získání statusu zastupujícího subjektu ve smyslu tohoto článku.
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2
2.  Členské státy mohou určit kvalifikovaný subjekt ad hoc pro konkrétní zástupnou žalobu na žádost tohoto subjektu, splňuje-li kritéria uvedená v odstavci 1.
vypouští se
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby byly pro status kvalifikovaného subjektu způsobilé zejména spotřebitelské organizace a nezávislé veřejnoprávní subjekty. Členské státy mohou jako kvalifikovaný subjekt určit spotřebitelské organizace, které zastupují členy z více než jednoho členského státu.
3.  Členské státy zajistí, aby byly pro status kvalifikovaného zastupujícího subjektu způsobilé zejména spotřebitelské organizace splňující kritéria uvedená v odstavci 1 a veřejnoprávní subjekty. Členské státy mohou jako kvalifikovaný zastupující subjekt určit spotřebitelské organizace, které zastupují členy z více než jednoho členského státu.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 4
4.  Členské státy mohou stanovit pravidla specifikující, které kvalifikované subjekty mohou uplatňovat všechna opatření uvedená v článcích 5 a 6 a které kvalifikované subjekty mohou uplatňovat jen jedno nebo více těchto opatření.
vypouští se
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 5
5.  Souladem kvalifikovaného subjektu s kritérii uvedenými v odstavci 1 není dotčeno právo soudu nebo správního orgánu zkoumat, zda účel kvalifikovaného subjektu odůvodňuje, aby v konkrétním případě podal žalobu v souladu s čl. 5 odst. 1.
5.  Souladem kvalifikovaného subjektu s kritérii uvedenými v odstavci 1 není dotčena povinnost soudu nebo správního orgánu zkoumat, zda účel kvalifikovaného subjektu odůvodňuje, aby v konkrétním případě podal žalobu v souladu s článkem 4 a čl. 5 odst. 1.
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby způsobilé subjekty mohly podávat zástupné žaloby u vnitrostátních soudů nebo správních orgánů, existuje-li přímá souvislost mezi hlavními cíli subjektu a právy plynoucími z práva Unie, která byla údajně porušena a v souvislosti s nimiž se žaloba podává.
1.  Členské státy zajistí, aby pouze kvalifikované zastupující subjekty určené podle čl. 4 odst. 1 mohly podávat zástupné žaloby u vnitrostátních soudů nebo správních orgánů, existuje-li zároveň přímá souvislost mezi hlavními cíli subjektu a právy plynoucími z práva Unie, která byla údajně porušena a v souvislosti s nimiž se žaloba podává.
Kvalifikované zastupující subjekty mohou svobodně zvolit libovolný postup podle vnitrostátního práva nebo práva Unie, který zajistí vysokou úroveň kolektivních zájmů spotřebitelů.
Členské státy zajistí, že u soudu nebo správního orgánu členského státu není podána žádná další žaloba týkající se téže praktiky, téhož obchodníka a týchž spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí
Členské státy zajistí, aby byly kvalifikované subjekty způsobilé podávat zástupné žaloby, jejichž cílem jsou tato opatření:
Členské státy zajistí, aby byly předem určené kvalifikované zastupující subjekty, včetně předem určených veřejných orgánů, způsobilé podávat zástupné žaloby, jejichž cílem jsou tato opatření:
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 2
Pro účely dosažení příkazu ke zdržení se jednání nemusí kvalifikované subjekty získat pověření jednotlivých dotčených spotřebitelů či předložit důkaz o skutečné ztrátě nebo škodě na straně dotčených spotřebitelů ani důkaz o záměru nebo nedbalosti obchodníka.
Pro účely dosažení příkazu ke zdržení se jednání nemusí kvalifikované zastupující subjekty získat pověření jednotlivých dotčených spotřebitelů a předložit důkaz o skutečné ztrátě nebo škodě na straně dotčených spotřebitelů či důkaz o záměru nebo nedbalosti obchodníka.
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 2 – písm. a
a)  příkaz ke zdržení se jednání jako předběžné opatření k zastavení praktiky nebo, pokud k dané praktice ještě nedošlo, ale hrozí, že k ní dojde, k zákazu praktiky;
a)  příkaz ke zdržení se jednání jako předběžné opatření k zastavení nezákonné praktiky nebo, pokud k dané praktice ještě nedošlo, ale hrozí, že k ní dojde, k zákazu nezákonných praktik;
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby byly kvalifikované subjekty způsobilé podávat zástupné žaloby, jejichž cílem jsou opatření k zastavení pokračujícího účinku porušování předpisů. O tato opatření se usiluje na základě jakéhokoliv konečného rozhodnutí, kterým se stanoví, že daná praktika je porušením práva Unie uvedeným v příloze I a poškozuje společné zájmy spotřebitelů, včetně konečného příkazu ke zdržení se jednání uvedeného v odst. 2 písm. b).
3.  Členské státy zajistí, aby byly kvalifikované zastupující subjekty způsobilé podávat zástupné žaloby, jejichž cílem jsou opatření k zastavení pokračujícího účinku porušování předpisů.
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 4
4.  Aniž jsou dotčena ustanovení čl. 4 odst. 4, členské státy zajistí, aby kvalifikované subjekty mohly v rámci jedné zástupné žaloby požadovat opatření k odstranění pokračujícího účinku porušování společně s opatřeními uvedenými v odstavci 2.
vypouští se
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Článek 5 a (nový)
Článek 5 a
Registr kolektivních žalob
1.  Členské státy mohou zřídit vnitrostátní rejstřík zástupných žalob, do něhož by měla mít každá zainteresovaná osoba bezplatný přístup elektronickou a/nebo jinou cestou.
2.  Internetové stránky uveřejňující tyto rejstříky by měly umožňovat přístup k úplným a objektivním informacím o dostupných metodách získání odškodnění, včetně metod mimosoudních, a o projednávaných zástupných žalobách.
3.  Vnitrostátní rejstříky budou navzájem propojené. Použije se článek 35 nařízení (EU) 2017/2394.
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1
1.  Pro účely čl. 5 odst. 3 členské státy zajistí, aby kvalifikované subjekty byly způsobilé podávat zástupné žaloby usilující o příkaz k odškodnění, který obchodníka zavazuje, aby v závislosti na situaci zajistil mimo jiné náhradu, opravu, výměnu, snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené částky. Členský stát může před tím, než je vydáno deklaratorní rozhodnutí nebo příkaz k odškodnění, požadovat pověření od jednotlivých dotčených spotřebitelů.
1.  Pro účely čl. 5 odst. 3 členské státy zajistí, aby kvalifikované zastupující subjekty byly způsobilé podávat zástupné žaloby usilující o příkaz k odškodnění, který obchodníka zavazuje, aby v závislosti na situaci zajistil mimo jiné náhradu, opravu, výměnu, snížení ceny, ukončení smlouvy nebo vrácení zaplacené částky. Členský stát může či nemusí před tím, než je vydán příkaz k odškodnění, požadovat pověření od jednotlivých dotčených spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
1a.  Pokud členský stát nevyžaduje pověření jednotlivého spotřebitele k tomu, aby se mohl připojit k zástupné žalobě, tento členský stát přesto umožní jednotlivcům, kteří nemají trvalé bydliště v členském státě, v němž byla zástupná žaloba podána, účastnit se zástupné žaloby, pokud výslovně poskytli svůj mandát být součástí dané zástupné žaloby v rámci příslušné lhůty.
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 2
Kvalifikovaný subjekt poskytne na podporu opatření dostatečné informace, jak požaduje vnitrostátní právo, včetně popisu spotřebitelů, jichž se žaloba týká, a skutkových a právních otázek, které se mají vyřešit.
Kvalifikovaný zastupující subjekt poskytne na podporu opatření veškeré nezbytné informace, jak požaduje vnitrostátní právo, včetně popisu spotřebitelů, jichž se žaloba týká, a skutkových a právních otázek, které se mají vyřešit.
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 2
2.  V odůvodněných případech, kde je z povahy individuální újmy způsobené dotčeným spotřebitelům kvantifikace individuálního odškodnění složitá, mohou členské státy odchylně od odstavce 1 zmocnit soud nebo správní orgán, aby místo příkazu k odškodnění vydal deklaratorní rozhodnutí o povinnostech obchodníka vůči zákazníkům poškozeným porušením práv Unie uvedeným v příloze I.
vypouští se
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 3
3.  Ustanovení odstavce 2 se nepoužijí v případech, kdy:
vypouští se
a)  jsou spotřebitelé dotčení porušením identifikovatelní a utrpěli v důsledku téže praktiky srovnatelnou újmu ve vztahu k časovému období nebo nákupu. V těchto případech není požadavek pověření jednotlivými dotčenými spotřebiteli pro podání žaloby podmínkou. Odškodnění se směřuje na dotčené spotřebitele;
b)  spotřebitelé utrpěli ztrátu v malé výši a rozdělovat odškodnění mezi ně by bylo nepřiměřené. Členské státy v takových případech zajistí, aby se nevyžadovalo pověření individuálních spotřebitelů. Odškodnění se směřuje na veřejný účel sloužící společným zájmům spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 4
4.  Odškodnění, jehož bylo dosaženo konečným rozhodnutím v souladu s odstavci 1, 2 a 3, nejsou dotčena žádná další práva na odškodnění, která mohou spotřebitelé mít podle práva Unie nebo podle vnitrostátního práva.
4.  Odškodněním, jehož bylo dosaženo konečným rozhodnutím v souladu s odstavcem 1, nejsou dotčena žádná další práva na odškodnění, která mohou spotřebitelé mít podle práva Unie nebo podle vnitrostátního práva. Při uplatňování tohoto ustanovení se bude používat zásada věci rozsouzené.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 4 a (nový)
4a.  Opatření pro odškodnění se zaměřují na to, aby dotčeným spotřebitelům poskytla plnou náhradu za utrpěnou ztrátu. V případě, že po odškodnění zůstane nenárokovaná částka, rozhodne o příjemci této zbývající nenárokované částky soud. Žádná nenárokovaná částka nesmí být poskytnuta kvalifikovanému zastupujícímu subjektu nebo obchodníkovi.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 4 b (nový)
4b.  Zejména je zakázáno odškodnění represivní povahy, jež by vedlo k nadměrné náhradě způsobené škody ve prospěch žalující strany. Například náhrada škody přiznaná kolektivně poškozeným spotřebitelům nesmí v souladu s příslušným vnitrostátním nebo unijním právem přesáhnout částku, kterou obchodník dluží, aby byla pokryta skutečná újma, která vznikla jednotlivým spotřebitelům.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Čl. 7 – název
Financování
Přípustnost zástupné žaloby
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1
1.  Kvalifikovaný subjekt požadující příkaz k odškodnění, jak je uveden v čl. 6 odst. 1, v rané fázi řízení učiní prohlášení o zdroji prostředků, jimiž financuje svou činnost obecně, a prostředků, které používá na financování dané žaloby. Prokáže, že má dostatečné finanční prostředky, aby zastupoval nejlepší zájmy dotčených spotřebitelů a aby uhradil výlohy protistrany, pokud soud nerozhodne ve prospěch žalujícího.
1.  Kvalifikovaný zastupující subjekt požadující příkaz k odškodnění, jak je uveden v čl. 6 odst. 1, předloží soudu nebo správnímu orgánu v co nejranější fázi řízení úplný finanční přehled, v němž uvede veškeré zdroje prostředků, jimiž financuje svou činnost obecně, a prostředků, které používá na financování dané žaloby, s cílem prokázat neexistenci střetu zájmů. Prokáže, že má dostatečné finanční prostředky, aby zastupoval nejlepší zájmy dotčených spotřebitelů a aby uhradil výlohy protistrany, pokud soud nerozhodne ve prospěch žalujícího.
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, aby bylo v případech, kdy zástupnou žalobu financuje třetí strana, třetí straně zakázáno:
2.  Vnitrostátní soud může zástupnou žalobu prohlásit za nepřípustnou, jestliže konstatují, že financování třetí stranou by:
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2 – písm. a
a)  ovlivňovat rozhodnutí kvalifikovaného subjektu v souvislosti se zástupnou žalobou, včetně otázek vyrovnání;
a)  ovlivňovat rozhodnutí kvalifikovaného zastupujícího subjektu v souvislosti se zástupnou žalobou, včetně otázek podávání žalob a rozhodnutí o vyrovnání;
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby měly soudy a správní orgány pravomoc posuzovat okolnosti uvedené v odstavci 2 a v závislosti na tom od kvalifikovaném subjektu požadovat, aby financování odmítl, a je-li to nezbytné, odmítl úlohu kvalifikovaného subjektu v daném případě.
3.  Členské státy zajistí, aby měly soudy a správní orgány pravomoc posuzovat, zda nedochází ke střetu zájmů uvedeného v odstavci 1 a okolnosti uvedené v odstavci 2 ve fázi rozhodování o přípustnosti zástupné žaloby a v pozdější fázi během soudních řízení, a to pouze tehdy, je-li to opodstatněné.
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 a (nový)
3a.  Členské státy zajistí, aby soudní nebo správní orgán měl pravomoc zamítnout zjevně právně nepodložené případy v co nejrannější fázi soudních řízení.
Pozměňovací návrh 74
Návrh směrnice
Článek 7 a (nový)
Článek 7 a
Zásada „kdo prohrál, platí“
Členské státy zajistí, aby strana, která řízení o kolektivní žalobě prohraje, vítězné straně nahradila náklady řízení za podmínek stanovených vnitrostátním právem. Soud nebo správní orgán by však straně, která neměla úspěch ve věci, neměl stanovit náhradu nákladů v rozsahu, v němž nebyly nutně vynaložené nebo nebyly přiměřené ve vztahu k nároku.
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1
1.  Členské státy mohou stanovit, že kvalifikovaný subjekt a obchodník, kteří se dohodli na vyrovnání, pokud jde o odškodnění pro spotřebitele poškozené údajnou protiprávní praktikou daného obchodníka, mohou společně požádat soud nebo správní orgán, aby vyrovnání schválil. Takovou žádost by měl soud nebo správní orgán přijmout, pouze pokud u soudu nebo správního orgánu téhož členské státu neprobíhá žádná jiná zástupná žaloba týkající se téhož obchodníka a téže praktiky.
1.  Členské státy mohou stanovit, že kvalifikovaný zastupující subjekt a obchodník, kteří se dohodli na vyrovnání, pokud jde o odškodnění pro spotřebitele poškozené údajnou protiprávní praktikou daného obchodníka, mohou společně požádat soud nebo správní orgán, aby vyrovnání schválil..
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 6
6.  Jednotliví dotčení spotřebitelé dostanou možnost přijmout nebo odmítnout to, že se mají řídit vyrovnáním uvedeným v odstavcích 1, 2 a 3. Odškodněním, jehož bylo dosaženo schváleným vyrovnáním v souladu s odstavcem 4, nejsou dotčena žádná další práva na odškodnění, která mohou spotřebitelé mít podle práva Unie nebo podle vnitrostátního práva.
6.  Odškodnění, jehož bylo dosaženo schváleným vyrovnáním v souladu s odstavcem 4, je závazné pro všechny strany a nejsou jím dotčena žádná další práva na odškodnění, která mohou spotřebitelé mít podle práva Unie nebo podle vnitrostátního práva.
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. -1 (nový)
-1 Členské státy zajistí, aby zastupující subjekty:
a)  informovaly spotřebitele o tom, která práva vyplývající z práva Unie byla porušena, a o úmyslu domáhat se vydání soudního příkazu nebo uplatnit žalobu o náhradu škody,
b)  vysvětlily dotčeným spotřebitelům již předem, že je zde možnost připojit se k zástupné žalobě, s cílem zajistit zachování příslušných dokumentů a dalších informací nezbytných pro danou žalobu.
c)  informovaly o případných následných krocích a o možných právních důsledcích.
Pozměňovací návrh 78
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby soud nebo správní orgán od obchodníka, který porušil právo, požadoval, aby postižené spotřebitele na své náklady informoval o konečných rozhodnutích, kterými se stanoví opatření uvedená v článcích 5 a 6, a aby schválil vyrovnání uvedená v článku 8 prostředky odpovídajícími okolnostem případu a v určených lhůtách, ve vhodných případech také formou oznámení adresovaných jednotlivě všem dotčeným spotřebitelům.
1.  V případech, kdy vyrovnání nebo konečné rozhodnutí přináší prospěch spotřebitelům, kteří o něm případně nevědí, členské státy zajistí, aby soud nebo správní orgán od poražené strany nebo obou stran požadoval, aby na své náklady postižené spotřebitele informovala o konečných rozhodnutích, kterými se stanoví opatření uvedená v článcích 5 a 6, a schválených vyrovnáních uvedených v článku 8 prostředky odpovídajícími okolnostem případu a v určených lhůtách. Členské státy mohou stanovit, že tato povinnost informovat může být splněna prostřednictvím veřejně dostupných a snadno přístupných internetových stránek.
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1 a (nový)
1a.  Poražená strana je povinna nést náklady na informování spotřebitele v souladu se zásadou stanovenou v článku 7.
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 2
2.  Informace uvedené v odstavci 1 musí obsahovat srozumitelně formulované vysvětlení předmětu zástupné žaloby, jejích právních důsledků a případně následných kroků, které mají přijmout dotčení spotřebitelé.
2.  Informace uvedené v odstavci 1 musí obsahovat srozumitelně formulované vysvětlení předmětu zástupné žaloby, jejích právních důsledků a případně následných kroků, které mají přijmout dotčení spotřebitelé. Způsoby a časový rámec poskytnutí informací jsou navrženy po dohodě se soudem nebo správním orgánem.
Pozměňovací návrh 81
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy zajistí, aby byly informace o nadcházejících, probíhajících a uzavřených kolektivních žalobách dostupné veřejnosti, a to i prostřednictvím médií a na internetu prostřednictvím veřejné internetové stránky, pokud soud stanoví, že případ je přípustný.
Pozměňovací návrh 82
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 2 b (nový)
2b.  Členské státy zajistí, aby veřejná sdělení kvalifikovaných subjektů v souvislosti s nároky byla věcná a respektovala jak právo spotřebitelů na informace, tak právo žalovaných na ochranu dobré pověsti a právo na obchodní tajemství.
Pozměňovací návrh 83
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby se porušení poškozující společné zájmy spotřebitelů zjištěná v konečném rozhodnutí správního orgánu nebo soudu, včetně konečného příkazu ke zdržení se jednání uvedeného v čl. 5 odst. 2 písm. b), považovalo za nevyvratitelné zjištění existence daného porušení práva v jakýchkoli následných žalobách o odškodnění v témže členském státě proti témuž obchodníkovi pro totéž porušení.
1.  Členské státy zajistí, aby se konečné rozhodnutí správního orgánu nebo soudu, včetně konečného příkazu ke zdržení se jednání uvedeného v čl. 5 odst. 2 písm. b), považovalo za důkaz o zjištění existence, či neexistence daného porušení práva v jakýchkoli následných žalobách o odškodnění v témže členském státě proti témuž obchodníkovi pro tytéž skutečnosti, zajišťující, aby stejná škoda nebyly dotčeným spotřebitelům nahrazena dvakrát.
Pozměňovací návrh 84
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, aby jejich soudy nebo správní orgány považovaly konečné rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijaté v jiném členském státě za vyvratitelnou domněnku, že k porušení došlo.
2.  Členské státy zajistí, aby jejich soudy nebo správní orgány považovaly konečné rozhodnutí uvedené v odstavci 1 přijaté v jiném členském státě přinejmenším za důkaz, že k porušení došlo.
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy zajistí, aby konečné rozhodnutí soudu jednoho státu, kterým se stanoví existence či neexistence jakéhokoliv porušení práva v jakýchkoli následných žalobách o odškodnění vpřed vnitrostátními soudy v jiném členském státě proti témuž obchodníkovi pro tytéž skutečnosti, bylo považováno za vyvratitelnou domněnku.
Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 3
3.  Členské státy zajistí, aby se konečné deklaratorní rozhodnutí uvedené v čl. 6 odst. 2 považovalo za nevyvratitelné stanovení povinnosti obchodníka vůči spotřebitelům, kteří utrpěli újmu v důsledku poškození práva, v jakýchkoli následných žalobách o odškodnění za uvedené porušení úprava u jejich vnitrostátních soudů proti témuž obchodníkovi. Členské státy zajistí, aby byly tyto žaloby o odškodnění, které spotřebitelé podají individuálně, k dispozici prostřednictvím rychlých a zjednodušených postupů.
3.  Členské státy se vyzývají, aby vytvořily databázi obsahující veškerá konečná rozhodnutí o žalobách o kolektivním odškodnění, která by mohla usnadnit další opatření pro odškodnění, a aby vzájemně sdílely osvědčené postupy v této oblasti.
Pozměňovací návrh 87
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 1
Členské státy zajistí, aby podání zástupné žaloby, jak je uvedeno v článcích 5 a 6, mělo za účinek pozastavení nebo přerušení promlčecí lhůty, kterou lze v případě dotčených spotřebitelů uplatnit při jakýchkoliv žalobách o odškodnění, jestliže příslušná práva podle práva Unie a podle vnitrostátního práva promlčecí době podléhají.
Členské státy zajistí, aby podání zástupné žaloby v souladu s vnitrostátními právními předpisy, jak je uvedeno v článcích 5 a 6, mělo za účinek pozastavení nebo přerušení promlčecí lhůty, kterou lze v případě dotčených jednotlivců uplatnit při jakýchkoliv žalobách o odškodnění, jestliže příslušná práva podle práva Unie a podle vnitrostátního práva promlčecí době podléhají.
Pozměňovací návrh 88
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 1
Členské státy zajistí, aby na žádost kvalifikovaného subjektu, který předložil přiměřeně dostupné skutečnosti a důkazy dostatečné na podporu zástupné žaloby a poukázal na další důkazy, nad nimiž má kontrolu žalovaný, mohl soud nebo správní orgán v souladu s vnitrostátními procesními pravidly nařídit, aby byly tyto důkazy předloženy žalovaným v souladu s platnými pravidly důvěrnosti Unie a členských států.
Členské státy zajistí, aby na žádost jedné ze stran, která předložila přiměřeně dostupné skutečnosti a důkazy a věcné vysvětlení dostatečné na podporu jejího názoru a poukázala na další konkrétní a jasně definované důkazy, nad nimiž má kontrolu druhá strana, mohl soud nebo správní orgán v souladu s vnitrostátními procesními pravidly nařídit, aby byly tyto důkazy předloženy touto stranou, v co neužším smyslu na základě přiměřeně dostupných skutečností, v souladu s platnými pravidly důvěrnosti Unie a členských států. Příkaz musí být adekvátní a přiměřený příslušnému případu a nesmí vytvářet nerovnováhu mezi oběma zúčastněnými stranami.
Pozměňovací návrh 89
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy zajistí, aby soudy omezily zpřístupnění důkazů na to, co je přiměřené. Aby posoudil, zda je zpřístupnění, o které zastupující subjekt zažádal, přiměřené, uváží soud oprávněné zájmy všech zúčastněných stran, konkrétně v jaké míře je žádost o zpřístupnění důkazů podložena dostupnými skutečnostmi a důkazy a zda důkazy, o jejichž zpřístupnění je žádáno, obsahují důvěrné informace.
Pozměňovací návrh 90
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 1 b (nový)
1b.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní soudy měly pravomoc nařídit zpřístupnění důkazů obsahujících informace, považují-li je za relevantní pro danou žalobu o náhradu škody.
Pozměňovací návrh 91
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, aby sankce mohly mít podobu pokut.
2.  2. Členské státy zajistí, aby sankce mohly mít kromě jiného podobu pokut.
Pozměňovací návrh 92
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 3
3.  Při rozhodování o přidělení příjmů z pokut členské státy přihlížejí ke společným zájmům spotřebitelů.
3.  Při rozhodování o přidělení příjmů z pokut členské státy přihlížejí ke společným zájmům. Členské státy mohou rozhodnout o takových příjmech tak, že budou přiděleny fondu vytvořenému pro účel financování zástupných žalob.
Pozměňovací návrh 93
Návrh směrnice
Čl. 15 – název
Asistence kvalifikovaným subjektům
Asistence kvalifikovaným zastupujícím subjektům
Pozměňovací návrh 94
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1
1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že procesní náklady spojené se zástupnými žalobami nejsou finanční překážkou bránící kvalifikovaným subjektům účinně uplatňovat právo usilovat o opatření uvedená v článcích 5 a 6 tím, že omezí platné soudní nebo správní poplatky, v nutných případech poskytne přístup k právní pomoci či poskytne pro tento účel veřejné financování.
1.  Členské státy jsou v souladu s čl. 7 odst. 1 vyzvány, aby zajistily, aby kvalifikované zastupující subjekty měly k dispozici dostatek finančních prostředků na zástupné žaloby. Přijmou nezbytná opatření, aby usnadnily přístup ke spravedlnosti a zajistily, že procesní náklady spojené se zástupnými žalobami nejsou finanční překážkou bránící kvalifikovaným subjektům účinně uplatňovat právo usilovat o opatření uvedená v článcích 5 a 6, zejména tím, že omezí platné soudní nebo správní poplatky nebo v nutných případech poskytne přístup k právní pomoci či poskytne pro tento účel veřejné financování.
Pozměňovací návrh 95
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy poskytnou strukturální podporu subjektům vystupujícím jako kvalifikované subjekty v rámci působnosti této směrnice.
Pozměňovací návrh 96
Návrh směrnice
Článek 15 a (nový)
Článek 15 a
Právní zastoupení a odměny
Členské státy zajistí, aby odměny právních zástupců a způsob jejich výpočtu nepodněcovaly k vedení soudních sporů, které jsou z hlediska zájmů jakékoliv strany zbytečné. Zejména členské státy zakáží možnost podílových odměn.
Pozměňovací návrh 97
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 1
1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby se jakýkoliv kvalifikovaný subjekt předem určený v jednom členském státě v souladu s čl. 4 odst. 1 mohl po předložení veřejně dostupného seznamu podle uvedeného článku obracet na soudy nebo správní orgány jiného členského státu. Soudy nebo správní orgány přijímají tento seznam jako doklad o statusu kvalifikovaného subjektu, aniž je dotčeno jejich právo přezkoumat, zda jej účel kvalifikovaného subjektu v daném případě opravňuje k podání žaloby.
1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby se jakýkoliv kvalifikovaný zastupující subjekt předem určený v jednom členském státě v souladu s čl. 4 odst. 1 mohl po předložení veřejně dostupného seznamu podle uvedeného článku obracet na soudy nebo správní orgány jiného členského státu. Soudy nebo správní orgány mohou přezkoumat status kvalifikovaného zastupujícího subjektu, aniž je dotčeno jejich právo přezkoumat, zda jej účel kvalifikovaného zastupujícího subjektu v daném případě opravňuje k podání žaloby.
Pozměňovací návrh 98
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy mohou v případě kolektivní žaloby požadovat od spotřebitelů s pobytem v daném členském státě, pověření a požádají o pověření od jednotlivých spotřebitelů s pobytem v jiném členském státě, jde-li o přeshraniční žalobu. Za takových okolností bude v úvodu žaloby soudu nebo správnímu orgánu a žalovanému předložen souhrnný seznam všech spotřebitelů z jiných členských států, kteří takové pověření udělili.
Pozměňovací návrh 99
Návrh směrnice
Čl. 16 – odst. 4
4.  Vyjádří-li členský stát nebo Komise znepokojení, pokud jde o soulad určitého kvalifikovaného subjektu s kritérii stanovenými v čl. 4 odst. 1, členský stát, který subjekt určil, znepokojení prošetří, a pokud jedno nebo více kritérií není splněno, určení případně zruší.
4.  Vyjádří-li členský stát, Komise nebo obchodník znepokojení, pokud jde o soulad určitého kvalifikovaného zastupujícího subjektu s kritérii stanovenými v čl. 4 odst. 1, členský stát, který subjekt určil, znepokojení prošetří, a pokud jedno nebo více kritérií není splněno, určení případně zruší.
Pozměňovací návrh 100
Návrh směrnice
Článek 16 a (nový)
Článek 16 a
Veřejný rejstřík
Členské státy zajistí, aby příslušné vnitrostátní oprávněné orgány vytvořily veřejně přístupný rejstřík protiprávního jednání, který by podléhal předběžným opatřením dle ustanovení této směrnice.
Pozměňovací návrh 101
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 2
2.  Nejpozději po uplynutí jednoho roku od vstupu této směrnice v platnost Komise posoudí, zda pravidla v oblasti práv cestujících leteckou a železniční dopravou poskytují dostatečnou úroveň ochrany práv spotřebitelů srovnatelnou s úrovní, kterou zajišťuje tato směrnice. V případech, kde tomu tak je, Komise zamýšlí učinit příslušné návrhy, které mohou spočívat zejména v odstranění aktů uvedených v bodech 10 a 15 přílohy I z oblasti použitelnosti této směrnice, jak je vymezena v článku 2.
vypouští se
Pozměňovací návrh 102
Návrh směrnice
Článek 18 a (nový)
Článek 18 a
Ustanovení o přezkumu
Aniž je dotčen článek 16, Komise posoudí, zda by nebylo nejlepší řešit přeshraniční zástupné žaloby na úrovni Unie ustavením evropského veřejného ochránce práv pro kolektivní odškodnění. Nejpozději do tří let od vstupu této směrnice v platnost Komise v tomto smyslu vypracuje zprávu a předloží ji Evropskému parlamentu a Radě, případně společně s příslušným návrhem.
Pozměňovací návrh 103
Návrh směrnice
Příloha I – bod 59 a (nový)
59a)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).
Pozměňovací návrh 104
Návrh směrnice
Příloha I – bod 59 b (nový)
59b)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357).
Pozměňovací návrh 105
Návrh směrnice
Příloha I – bod 59 c (nový)
59c)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin.
Pozměňovací návrh 106
Návrh směrnice
Příloha I – bod 59 d (nový)
59d)   Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).
Pozměňovací návrh 107
Návrh směrnice
Příloha I – bod 59 e (nový)
59e)   Nařízení Rady (EHS) č. 2136/89 ze dne 21. června 1989 o stanovení společných obchodních norem pro konzervované sardinky a obchodních názvů pro konzervované sardinky a výrobky typu sardinek.
Pozměňovací návrh 108
Návrh směrnice
Příloha I – bod 59 f (nový)
59f)   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005,

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 66.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 232.


Protokol k Evropsko-středomořské dohodě mezi EU a Izraelem (přistoupení Chorvatska) ***
PDF 131kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření jménem Evropské unie a jejích členských států Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a Státem Izrael na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (09547/2018 – C8-0021/2019 – 2018/0080(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0223A8-0164/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (09547/2018),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Evropsko-středomořské dohodě zakládající přidružení mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na jedné straně a státem Izrael na straně druhé s ohledem na přistoupení Chorvatské republiky k Evropské unii (09548/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 217 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0021/2019),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro zahraniční věci (A8-0164/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením protokolu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států a Státu Izrael.


Komplexní dohoda mezi EU a Uzbekistánem
PDF 186kWORD 54k
Doporučení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku týkajícím se nové komplexní dohody mezi EU a Uzbekistánem (2018/2236(INI))
P8_TA-PROV(2019)0224A8-0149/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na rozhodnutí Rady (EU) 2018/... ze dne 16. července 2018, kterým se Evropská komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku zmocňují zahájit jednání a jednat jménem Evropské unie o těch ustanoveních komplexní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé, jež spadají do pravomoci Unie (10336/18),

—  s ohledem na rozhodnutí zástupců vlád členských států zasedajících v Radě dne 16. července 2018, kterým se Evropská komise zmocňuje zahájit jednání a jednat jménem členských států o těch ustanoveních komplexní dohody mezi Evropskou unií a jejími členskými státy na jedné straně a Republikou Uzbekistán na straně druhé, jež spadají do pravomoci členských států (10337/18),

—  s ohledem na směrnice Rady pro jednání ze dne 16. července 2018 (10601/18 EU Restricted), které byly Parlamentu předloženy dne 6. srpna 2018,

—  s ohledem na stávající dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Republikou Uzbekistán, která je v platnosti od roku 1999,

—  s ohledem na memorandum o porozumění v oblasti energetiky, které podepsala EU s Uzbekistánem v lednu 2011,

–  s ohledem na Obecné zásady EU pro prosazování a ochranu požívání veškerých lidských práv lesbickými, gay, bisexuálními, transgender a intersexuálními (LGBTI) osobami, které přijala Rada v roce 2013,

—  s ohledem na své legislativní usnesení ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích(1),

—  s ohledem na své nelegislativní usnesení ze dne 14. prosince 2016 o návrhu rozhodnutí Rady o uzavření protokolu k Dohodě o partnerství a spolupráci, kterou se zakládá partnerství mezi Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně jedné a Republikou Uzbekistán na straně druhé, kterým se mění dohoda s cílem rozšířit její působnost na dvoustranný obchod s textilními výrobky, s přihlédnutím k pozbytí platnosti dvoustranné dohody o textilních výrobcích(2),

—  s ohledem na své usnesení ze dne 23. října 2014 o lidských právech v Uzbekistánu(3),

—  s ohledem na své usnesení o stavu provádění strategie EU pro Střední Asii(4) ze dne 15. prosince 2011 a na usnesení o provádění strategie EU pro Střední Asii a její revizi ze dne 13. dubna 2016(5),

—  s ohledem na společné prohlášení Komise a vysoké představitelky Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 19. září 2018 s názvem „Propojení Evropy a Asie – základní prvky strategie EU“ (JOIN(2018)0031),

—  s ohledem na návštěvu Uzbekistánu, kterou uskutečnil Výbor Evropského parlamentu pro zahraniční věci v září 2018 a podvýbor Evropského parlamentu pro lidská práva v květnu 2017, a na pravidelné návštěvy této země vykonané delegací ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán, EU-Uzbekistán a EU-Tádžikistán a pro vztahy s Turkmenistánem a Mongolskem,

—  s ohledem na výsledky 13. zasedání ministrů zahraničních věcí EU a Střední Asie konaného dne 10. listopadu 2017 v Samarkandu, které se zaměřilo na dvoustrannou agendu (hospodářství, konektivita, bezpečnost a právní stát) a regionální záležitosti,

—  s ohledem na společné prohlášení ze 14. zasedání ministrů zahraničních věcí EU a Střední Asie konaného dne 23. listopadu 2018 v Bruselu nazvané „EU a Střední Asie – společným úsilím k zajištění budoucnosti vyznačující se inkluzivním růstem, udržitelnou konektivitou a pevnějšími partnerstvími“(6),

—  s ohledem na nepřetržitou rozvojovou pomoc EU poskytovanou Uzbekistánu, která v období 2014–2020 dosáhla výše 168 milionu EUR, finanční pomoc Evropské investiční banky (EIB) a Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) a další opatření EU přijímaná na podporu míru a bezpečnosti a omezení jaderného odpadu v této zemi,

—  s ohledem na prohlášení z Taškentské konference o Afghánistánu, která se pod názvem „Mírový proces, bezpečnostní spolupráce a regionální propojení“ konala ve dnech 26. a 27. března 2018 v Uzbekistánu a jíž spolupředsedal Afghánistán,

—  s ohledem na Strategii činností v pěti prioritních oblastech v zájmu rozvoje Uzbekistánu (rozvojová strategie) na období 2017–2021,

–  s ohledem na kroky, které Uzbekistán učinil směrem k otevřenější společnosti a k větší otevřenosti vztahů se svými sousedy od jeho vyhlášení nezávislosti na Sovětském svazu,

–  s ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN,

–  s ohledem na článek 113 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zahraniční věci (A8-0149/2019),

A.  vzhledem k tomu, že dne 23. listopadu 2018 zahájila EU s Uzbekistánem společná jednání o komplexní posílené dohodě o partnerství a spolupráci, která by nahradila stávající dohodu o partnerství a spolupráci mezi EU a Uzbekistánem s cílem posílit a prohloubit spolupráci v oblastech společného zájmu na základě společných hodnot demokracie, právního státu, dodržování základních svobod a řádné správy věcí veřejných, a posílit tak udržitelný rozvoj a mezinárodní bezpečnost a účinně řešit globální výzvy, jako je terorismus, změna klimatu a organizovaná trestná činnost;

B.  vzhledem k tomu, že komplexní posílená dohoda bude vyžadovat souhlas Parlamentu, aby mohla vstoupit v platnost;

1.  doporučuje Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku následující:

Vztahy mezi EU a Uzbekistánem

Nová komplexní dohoda

   a) uvítat závazky a kroky, které Uzbekistán učinil směrem k otevřenější společnosti, a plné zapojení této země do politického dialogu s EU, který vyústil v zahájení jednání o komplexní posílené dohodě o partnerství a spolupráci; zdůraznit zájem EU na posílení vztahů s Uzbekistánem založených na společných hodnotách a uznat úlohu Uzbekistánu jakožto významného kulturního a politického mostu mezi Evropou a Asií;
   b) umožnit pravidelný intenzivní dialog a monitorovat, zda jsou plně prováděny politické a demokratické reformy, jejichž cílem je vznik nezávislého soudnictví (včetně odstranění veškerých omezení nezávislosti právníků), skutečně nezávislý parlament vzešlý z řádného konkurenčního volebního procesu, ochrana lidských práv, rovnost žen a mužů, svoboda sdělovacích prostředků, depolitizace bezpečnostních služeb a zajištění toho, aby se zavázaly k dodržování právního státu, a výrazné zapojení občanské společnosti do reformního procesu; uvítat nové pravomoci udělené nejvyššímu shromáždění (Oliy Majlis) a nový mechanismus posilující parlamentní dohled; povzbudit orgány, aby prováděly doporučení zprávy mise OBSE/ODIHR vypracované po parlamentních volbách v roce 2014;
   c) zdůraznit význam udržitelných reforem a jejich provádění a významně je podpořit na základě stávajících a budoucích dohod, jež by měly vést k hmatatelným výsledkům a řešit politické, společenské a hospodářské otázky, přičemž by se měla zejména zlepšit správa věcí veřejných, vytvořit podmínky pro skutečně rozmanitou a nezávislou občanskou společnost, posílit dodržování lidských práv, chránit všechny menšiny a zranitelné osoby včetně osob se zdravotním postižením, zajistit odpovědnost za porušování lidských práv a jinou trestnou činnost a odstranit překážky podnikání;
   d) ocenit a podpořit závazky Uzbekistánu k provádění strukturálních, správních a hospodářských reforem zaměřených na zlepšení podnikatelského prostředí, soudního systému a bezpečnostních služeb, pracovních podmínek a správní odpovědnosti a účinnosti a zdůraznit význam jejich plného a ověřitelného provádění; uvítat liberalizaci operací s cizími měnami a devizového trhu; zdůraznit, že komplexní reformní plán Uzbekistánu, rozvojová strategie na období 2017–2021, musí být prováděn za podpory opatření na usnadnění zahraničního obchodu a zlepšení podnikatelského prostředí; vzít na vědomí, že pracovní migrace a remitence jsou klíčovými mechanismy pro řešení chudoby v Uzbekistánu;
   e) naléhavě žádat uzbeckou vládu o zajištění toho, aby obránci lidských práv, občanská společnost, mezinárodní pozorovatelé a organizace hájící lidská práva mohli svobodně vykonávat svou činnost v právně zdravém a politicky bezpečném prostředí, a to zejména tím, že zjednoduší registrační proces a umožní využití právních prostředků v případě zamítnutí registrace; naléhat na uzbeckou vládu, aby umožnila pravidelné, nestranné a nezávislé sledování podmínek ve věznicích a vazebních zařízeních; vybídnout uzbeckou vládu, aby pozvala zvláštního zpravodaje OSN pro otázky mučení a jiného krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, prováděla doporučení z jeho poslední návštěvy v roce 2003 a uvedla vnitrostátní zákony a postupy do souladu s mezinárodním právem a standardy, a to i pokud jde o nezávislý monitorovací mechanismus, který umožní neomezený přístup do vězeňských zařízení za účelem kontroly zacházení s vězni; vyzvat orgány, aby důkladně prošetřily všechna obvinění z mučení nebo nelidského zacházení;
   f) podpořit vznik tolerantní, inkluzivní, pluralitní a demokratické společnosti s důvěryhodnou vládou prosazováním postupné liberalizace při plném dodržování obecných zásad OSN v oblasti podnikání a lidských práv a pokroku v sociálně-ekonomické oblasti ve prospěch obyvatelstva;
   g) uvítat propuštění politických vězňů, ale naléhat na orgány Uzbekistánu, aby jim zaručily plnou rehabilitaci, přístup k nápravě a lékařské péči; vyzvat k propuštění všech zbývajících politických vězňů a všech ostatních osob uvězněných nebo pronásledovaných na základě politicky motivovaných obvinění, jako jsou lidskoprávní aktivisté, aktivisté občanské společnosti, náboženští aktivisté, novináři a opoziční politici; vyjádřit znepokojení nad několika soudními procesy za zavřenými dveřmi a naléhat na vládu, aby ukončila praxi takovýchto soudních procesů; naléhat na vládu Uzbekistánu, aby urychleně pozměnila ustanovení trestního zákoníku týkající se extremismu, která jsou někdy zneužívána k trestnímu stíhání disentu; uvítat přijaté závazky týkající se upuštění od praxe obviňování z „porušování pravidel věznic“ za účelem svévolného prodlužování trestů politických vězňů; zajistit, aby všem politickým vězňům odsouzeným za trestné a jiné činy byly předány kopie soudních rozsudků v jejich věcech, aby jim byl umožněn přístup k jejich právu se odvolat a požádat o rehabilitaci; přivítat uvolnění některých omezení bránících svobodě pokojného shromažďování a vybízet k dalšímu odstraňování omezení, která brání v uplatňování těchto práv, jako je zadržování pokojných demonstrantů, a tedy k dodržování Všeobecné deklarace lidských práv; přivítat nedávnou návštěvu zvláštního zpravodaje OSN pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení;
   h) konstatovat, že umístění Uzbekistánu na žebříčku světového indexu svobody tisku, který vypracovává organizace Reportéři bez hranic, se mezi lety 2016 a 2018 zlepšilo jen nepatrně, a i nadále vyjadřovat znepokojení nad cenzurou, blokováním internetových stránek, autocenzurou novinářů a blogerů, pronásledováním v online i offline prostředí a politicky motivovanými obviněními; naléhat na orgány Uzbekistánu, aby ukončily tlak na sdělovací prostředky a dohled nad nimi, přestaly blokovat nezávislé internetové stránky, umožnily mezinárodním sdělovacím prostředkům akreditovat korespondenty a působit v této zemi; podpořit a uvítat opatření přijatá k zajištění nezávislosti sdělovacích prostředků a organizací občanské společnosti, například zrušení některých omezení jejich činností a návrat zahraničních a mezinárodních sdělovacích prostředků a nevládních organizací, které byly dříve z této země vyloučeny; uvítat nový zákon o registraci nevládních organizací, který uvolňuje některé registrační postupy a některé požadavky na rozšířené povolení k pořádání aktivit nebo setkání; naléhat na orgány Uzbekistánu, aby tento nový zákon plně prováděly, a to i tím, že odstraní všechny překážky bránící registraci nevládních organizací, a vybídnout orgány země i k řešení zbývajících překážek omezujících práci nevládních organizací, jako jsou nepřiměřeně přísné požadavky na registraci a dohled narušující činnost;
   i) uvítat pokrok, jehož bylo učiněno v otázce vymýcení dětské práce a postupného upouštění od nucené práce, a dále návštěvy Uzbekistánu, které v nedávné době v této souvislosti vykonali zvláštní zpravodajové OSN, a opětovné otevření země mezinárodním nevládním organizacím zabývajícím se těmito otázkami; zdůraznit, že problémem i nadále zůstává státem podporovaná nucená práce v odvětví bavlny a hedvábí a dalších oblastech; vyžadovat po uzbecké vládě kroky, které povedou k vymýcení všech forem nucené práce, k řešení hlavních příčin tohoto jevu, zejména pokud jde o systém povinných kvót, a k tomu, že budou pohnány k odpovědnosti místní orgány, které pod nátlakem mobilizují pracovníky veřejného sektoru a studenty; zdůraznit, že v zájmu dosažení takového pokroku v této oblasti, který by vedl k zákazu nucené práce, je třeba vyvinout větší úsilí a přijmout další právní opatření; podporovat v této souvislosti další spolupráci s Mezinárodní organizací práce (MOP); vybízet k umožnění návštěvy zvláštního zpravodaje OSN pro současné formy otroctví; zdůraznit význam úsilí o vytvoření udržitelného dodavatelského řetězce v oblasti produkce bavlny a zavádění moderních a environmentálně vhodných technologií pro pěstování bavlny a zemědělských postupů v zemi; podpořit domácí zemědělce zabývající se pěstováním bavlny, aby zlepšili svou efektivitu výroby, chránili životní prostředí a zlepšili pracovní postupy, a mohlo se tak docílit zákazu nucené práce;
   j) vyzvat orgány Uzbekistánu k tomu, aby zintenzivnily kroky vedoucí ke snížení nezaměstnanosti ve své zemi, včetně otevření soukromého sektoru a posílení malých a středních podniků; uvítat v tomto ohledu rozšíření programu odborné přípravy v oblasti řízení a podporovat další programy odborné přípravy pro podnikatele; připomenout potenciál jeho mladého obyvatelstva a jeho relativně vysoké úrovně vzdělání v tomto smyslu; povzbudit k podpoře vzdělávacích programů v oblasti podnikání; připomenout význam programů EU, jako je program Erasmus+, spočívající v podpoře mezikulturního dialogu mezi EU a Uzbekistánem a v poskytování příležitostí k posílení postavení studentů, kteří se programů účastní, jakožto pozitivních aktérů změn ve své společnosti;
   k) pokračovat v každoročním dialogu o lidských právech, který pořádá Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ), a v této souvislosti vyvíjet tlak na řešení jednotlivých případů, včetně případů politických vězňů; dohodnout se na konkrétních oblastech jednání před každým kolem dialogů pořádaných jednou ročně a posoudit pokrok v dosahování výsledků v souladu se standardy EU a současně začleňovat otázky lidských práv do programu všech dalších jednání a politik; vybízet k dodržování mezinárodních nástrojů v oblasti lidských práv, jak je Uzbekistán ratifikoval, zejména v rámci OSN, OBSE a MOP, a posuzovat, zda jsou skutečně dodržovány; vyjádřit pokračující obavy z nevyřešených problémů a nedostatečného provádění některých reforem; povzbudit orgány k dekriminalizaci konsensuálních sexuálních vztahů mezi jedinci stejného pohlaví a podporovat kulturu tolerance vůči osobám LGBT; vyzvat orgány Uzbekistánu, aby prosazovaly a podporovaly práva žen;
   l) zajistit přezkoumání systému cestovních pasů; uvítat zrušení systému „výstupních víz“, která byla dříve požadována od uzbeckých občanů cestujících mimo Společenství nezávislých států (SNS); uvítat prohlášení Uzbekistánu, že od ledna 2019 již nebude od občanů členských států EU vyžadovat vízum;
   m) naléhat na orgány Uzbekistánu, aby pracovaly na zlepšení místního zdravotnictví a navýšily za tímto účelem státní prostředky, neboť po získání nezávislosti země se situace v této oblasti výrazně zhoršila;
   n) naléhat na orgány Uzbekistánu, aby poskytly potřebnou podporu a usilovaly o pomoc a podporu mezinárodních partnerů s cílem umožnit Uzbekistánu, zejména Karakalpakstánské republice, řešit hospodářské, sociální a zdravotní důsledky ekologické katastrofy v Aralském jezeře tím, že se zavedou politiky a postupy udržitelného hospodaření s vodou a ochrany vodních zdrojů a vypracuje se plán postupné sanace pro dotčený region; uvítat pokrok v regionální spolupráci v oblasti vodních zdrojů, zejména s Tádžikistánem a Kazachstánem, zřízení svěřeneckého fondu OSN se zapojením většího počtu partnerů pro lidskou bezpečnost v oblasti Aralského jezera a závazek přijatý orgány Uzbekistánu; i nadále podporovat úsilí o zlepšení zavlažovací infrastruktury;
   o) ocenit novou zahraniční politiku Uzbekistánu, jejíž výsledkem je zlepšení spolupráce se sousedními zeměmi a mezinárodními partnery, zejména pokud jde o podporu stability a bezpečnosti v regionu, správu hranic a vodní hospodářství, vymezení hranic a energetiku; podpořit pozitivní vývoj, pokud jde o zapojení Uzbekistánu do mírového procesu v Afghánistánu;
   p) uvítat trvalý závazek Uzbekistánu podporovat středoasijskou zónu bez jaderných zbraní; připomenout závazek EU podporovat Uzbekistán při nakládání s toxickým a radioaktivním odpadem; pobídnout Uzbekistán k podpisu Smlouvy o zákazu jaderných zbraní;
   q) zohlednit významnou roli Uzbekistánu, pokud jde o chystanou revizi strategie EU pro Střední Asii, která uplatňuje zásadu diferenciace;
   r) uznat legitimní obavy Uzbekistánu o bezpečnost a posílit spolupráci při řešení krizí, předcházení konfliktům, integrované správě hranic a boji proti násilné radikalizaci, terorismu, organizované trestné činnosti a nezákonnému obchodování s drogami, přičemž je nutné dodržovat zásady právního státu včetně ochrany lidských práv;
   s) zajistit účinnou spolupráci v boji proti korupci, praní peněz a daňovým únikům;
   t) podmínit poskytování pomoci Uzbekistánu z nástrojů EU pro financování vnější činnosti a půjček od EIB a EBRD pokračováním reformního procesu;
   u) podpořit účinné provádění klíčových mezinárodních úmluv potřebných pro získání statusu GSP+;
   v) podpořit úsilí Uzbekistánu o zapojení se do procesu přistoupení k Světové obchodní organizaci (WTO), aby se země mohla lépe integrovat do světové ekonomiky a zlepšit své podnikatelské prostředí, a přilákat tak více přímých zahraničních investic;
   w) zohlednit vývoj vztahů s dalšími třetími zeměmi v souvislosti s prováděním čínské iniciativy „Jeden pás, jedna cesta“ (One Belt One Road); trvat na potřebě řešit obavy v oblasti lidských práv spojené s touto iniciativou, a to i prostřednictvím vypracování pokynů v tomto smyslu;
   x) využít jednání o posílené dohodě o partnerství a spolupráci k podpoře skutečného a udržitelného pokroku Uzbekistánu na cestě k odpovědnějšímu a demokratičtějšímu režimu, který zaručuje a chrání základní práva pro všechny občany a zaměřuje se zejména na zajištění příznivého prostředí pro občanskou společnost, obránce lidských práv a nezávislost právníků; zajistit, aby Uzbekistán před uzavřením jednání výrazně pokročil v zajišťování svobody projevu a svobody sdružování a pokojného shromažďování v souladu s mezinárodními standardy, a to i tím, že odstraní překážky, které brání všem novým skupinám registrovat se a legálně zahájit činnost v zemi a přijímat zahraniční financování;
   y) vyjednat moderní komplexní a ambiciózní dohodu mezi EU a Uzbekistánem, která nahradí dohodu o partnerství a spolupráci z roku 1999 a posílí kontakt mezi lidmi, politickou spolupráci, vztahy v oblasti obchodu a investic a spolupráci v oblasti udržitelného rozvoje, ochrany životního prostředí, konektivity, lidských práv a řádné správy věcí veřejných a přispěje k udržitelnému hospodářskému a sociálnímu rozvoji Uzbekistánu;
   z) obnovit jejich závazek ke zlepšení demokratických standardů, dodržování zásad řádné správy věcí veřejných a právního státu a dodržování lidských práv a základních svobod, včetně svobody náboženského vyznání či přesvědčení, a respektu k těm, kteří tato práva a svobody hájí;
   aa) podpořit obnovené úsilí Uzbekistánu o multilaterální a mezinárodní spolupráci v otázkách globálního i regionálního významu, jako je například mezinárodní bezpečnost a boj proti násilnému extremismu, organizované trestné činnosti a obchodu s drogami, řízení vodních zdrojů, zhoršování stavu životního prostředí, změna klimatu a migrace;
   ab) zajistit, aby komplexní dohoda usnadnila a posílila regionální spolupráci a mírové řešení konfliktů stávajících sporů, což připraví půdu pro skutečné dobré sousedské vztahy;
   ac) zlepšit ustanovení týkající se obchodních a hospodářských vztahů jejich lepším propojením s opatřeními v oblasti lidských práv a závazkem k uplatňování obecných zásad OSN v oblasti obchodních a lidských práv a poskytnutím mechanismů pro hodnocení a řešení negativních dopadů na lidská práva na jedné straně a prosazováním zásad tržní ekonomiky, včetně právní jistoty, a nezávislých a transparentních institucí, sociálního dialogu a provádění pracovních norem MOP s cílem zajistit udržitelné přímé zahraniční investice a přispět k diverzifikaci hospodářství této země na straně druhé; zlepšit spolupráci v boji proti korupci, praní peněz a daňovým únikům a zajistit, aby prostředky, které jsou v současné době v několika členských státech EU a EHP zmrazeny, byly odpovědně repatriovány ve prospěch všech uzbeckých občanů;
   ad) posílit aspekty meziparlamentní spolupráce v rámci zmocnění Výboru pro parlamentní spolupráci v oblasti demokracie, právního státu a lidských práv, včetně přímé odpovědnosti zástupců Rady pro spolupráci a Výboru pro parlamentní spolupráci;
   ae) zajistit zapojení všech příslušných aktérů včetně občanské společnosti během jednání i prováděcí fáze dohody;
   af) zahrnout podmínky možného pozastavení spolupráce v případě porušení nedílných součástí dohody jednou ze stran, zejména pokud jde o dodržování demokracie, lidských práv a právního státu, včetně konzultace Evropského parlamentu v těchto případech; zavést nezávislý mechanismus sledování a mechanismus pro podávání stížností, který poskytne postiženým skupinám obyvatelstva a jejich zástupcům účinný nástroj k řešení negativních dopadů na lidská práva a ke sledování provádění;
   ag) zajistit, aby byl Evropský parlament úzce zapojen do monitorování provádění všech částí posílené dohody o partnerství a spolupráci, jakmile tato dohoda vstoupí v platnost, a bylo s ním v této souvislosti konzultováno, přičemž je třeba zajistit, aby Parlament a občanská společnost byly o provádění dohody náležitě informovány Evropskou službou pro vnější činnost a v reakci na to jednaly;
   ah) zajistit předávání všech dokumentů souvisejících s jednáním Evropskému parlamentu, za dodržení pravidel v souvislosti s ochranou důvěrných informací, s cílem umožnit Parlamentu řádný přezkum vyjednávacího procesu; plnit interinstitucionální povinnosti vyplývající z čl. 218 odst. 10 SFEU, a pravidelně Parlament informovat;
   ai) prozatímně uplatňovat posílenou dohodu o partnerství a spolupráci pouze tehdy, dal-li k tomu Parlament svůj souhlas;
   aj) spustit informační kampaň s cílem seznámit veřejnost s očekávanými pozitivními výsledky spolupráce ve prospěch občanů EU i Uzbekistánu, což by rovněž posílilo kontakty mezi lidmi;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto doporučení Radě, Komisi a místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a prezidentovi, vládě a parlamentu Republiky Uzbekistán.

(1) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 394.
(2) Úř. věst. C 238, 6.7.2018, s. 51.
(3) Úř. věst. C 274, 27.7.2016, s. 25.
(4) Úř. věst. C 168 E, 14.6.2013, s. 91.
(5) Úř. věst. C 58, 15.2.2018, s. 119.
(6) https://eeas.europa.eu/headquarters/headquarters-homepage/54354/joint-communiqué-european-union-–-central-asia-foreign-ministers-meeting-brussels-23-november_en


Ukončení sezónních změn času ***I
PDF 205kWORD 54k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se ukončují sezónní změny času a zrušuje směrnice 2000/84/ES (COM(2018)0639 – C8-0408/2018 – 2018/0332(COD))
P8_TA-PROV(2019)0225A8-0169/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0639),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0408/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená dánským parlamentem, Dolní sněmovnou Spojeného království a Sněmovnou lordů Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na výsledky on-line konzultace provedené Evropskou komisí mezi 4. červencem 2018 a 16. srpnem 2018,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanoviska Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova, Výboru pro právní záležitosti a Petičního výboru (A8-0169/2019);

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Členské státy se v minulosti rozhodly zavést úpravu letního času na vnitrostátní úrovni. Pro fungování vnitřního trhu bylo tedy důležité, aby bylo pro začátek a konec období letního času stanoveno společné datum a čas v celé Unii. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES21 používají všechny členské státy v současné době úpravu letního času od poslední neděle v březnu do poslední neděle v říjnu téhož roku.
(1)  Členské státy se v minulosti rozhodly zavést úpravu letního času na vnitrostátní úrovni. Pro fungování vnitřního trhu bylo tedy důležité, aby bylo pro začátek a konec období letního času stanoveno společné datum a čas v celé Unii s cílem koordinovat změnu času v jednotlivých členských státech. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES používají všechny členské státy v současné době sezónní změnu času, k níž dochází dvakrát ročně. Standardní čas se mění na letní čas poslední neděli v březnu a platí do poslední neděle v říjnu téhož roku.
__________________
__________________
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES o úpravě letního času (Úř. věst. L 31, 2.2.2001, s. 21).
21 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/84/ES o úpravě letního času (Úř. věst. L 31, 2.2.2001, s. 21).
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. února 2018 vyzval Komisi, aby posoudila úpravu letního času stanovenou směrnicí 2000/84/ES a aby v případě potřeby předložila návrh na její revizi. Usnesení zároveň potvrdilo, že je nezbytné, aby byl harmonizovaný přístup k úpravě času zachován v celé Unii.
(2)  Na základě několika petic od občanů, občanských iniciativ a parlamentních otázek Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 8. února 2018 vyzval Komisi, aby důkladně posoudila úpravu letního času stanovenou směrnicí 2000/84/ES a aby v případě potřeby předložila návrh na její revizi. Usnesení zároveň zdůraznilo, že je důležité, aby byl v celé Unii zachován harmonizovaný a koordinovaný přístup k úpravě času a jednotný časový režim EU.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Komise přezkoumala dostupné důkazy, které poukazují na důležitost harmonizace pravidel Unie v této oblasti, aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu a zabránilo se mimo jiné narušení plánování dopravních činností a fungování informačních a komunikačních systémů, vyšším nákladům na přeshraniční obchod či nižší produktivitě v oblasti zboží a služeb. Z důkazů jednoznačně nevyplývá, zda výhody úpravy letního času převažují nad nevýhodami spojenými se změnou času dvakrát ročně.
(3)  Komise přezkoumala dostupné důkazy, které poukazují na důležitost harmonizace pravidel Unie v této oblasti, aby se zajistilo řádné fungování vnitřního trhu, aby byla zaručena předvídatelnost a dlouhodobá jistota a zabránilo se mimo jiné narušení plánování dopravních činností a fungování informačních a komunikačních systémů, vyšším nákladům na přeshraniční obchod či nižší produktivitě v oblasti zboží a služeb.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3 a (nový)
(3a)   Veřejná diskuse o úpravě letního času není nová a od zavedení letního času bylo na ukončení jeho používání zaměřeno několik iniciativ. V některých členských státech se uskutečnily konzultace na vnitrostátní úrovni a většina podniků a zúčastněných stran ukončení používání letního času podpořila. Konzultace zahájená Evropskou komisí vedla ke stejnému závěru.
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3 b (nový)
(3b)  V této souvislosti může jako příklad sloužit situace chovatelů hospodářských zvířat, kteří původně považovali úpravu letního času za neslučitelnou s pracovními postupy v zemědělství, zejména vzhledem k již tak velmi brzkému začátku pracovního dne podle standardního času. Také změna času každého půlroku ztěžovala vstup produktů nebo zvířat na trh. A v neposlední řadě se předpokládala nižší produkce mléka vzhledem k tomu, že krávy nezměnily svůj přirozený rytmus dojení. Moderní zemědělské vybavení a postupy však způsobily v zemědělství revoluci, takže většina těchto problémů se již nejeví jako relevantní, zatímco stále převládají obavy týkající se biorytmu zvířat a pracovních podmínek zemědělců.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  O úpravě letního času se vede živá veřejná diskuse a některé členské státy již daly najevo, že upřednostňují, aby tato úprava přestala být používána. S ohledem na tento vývoj je nezbytné i nadále zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zabránit jeho významnému narušení v důsledku rozdílnosti mezi členskými státy v této oblasti. Je tudíž vhodné, aby se úprava letního času koordinovaně ukončila.
(4)  O úpravě letního času se vede živá veřejná diskuse. Do veřejné konzultace, kterou uspořádala Komise, se zapojilo kolem 4,6 milionu občanů, což je největší počet odpovědí, jaký kdy Komise při konzultaci obdržela. Řada občanských iniciativ upozornila na to, že občané vnímají změnu času uskutečňovanou dvakrát ročně jako problém, a některé členské státy již daly najevo, že upřednostňují, aby tato úprava letního času přestala být používána. S ohledem na tento vývoj je nezbytné i nadále zajistit řádné fungování vnitřního trhu a zabránit jeho významnému narušení v důsledku rozdílnosti mezi členskými státy v této oblasti. Je tudíž vhodné, aby se úprava letního času koordinovaným a harmonizovaným způsobem ukončila.
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Chronobiologie ukazuje, že na biorytmus lidského těla má vliv jakákoli změna času, což může mít nepříznivý dopad na lidské zdraví. Nedávné vědecké důkazy jasně naznačují souvislost mezi změnami času a kardiovaskulárními onemocněními, zánětlivými onemocněními imunitního systému nebo vysokým tlakem, které souvisejí s narušením cirkadiánního cyklu změnami času. Vůči těmto změnám jsou citlivé zejména některé skupiny, jako jsou děti a starší lidé. V zájmu ochrany lidského zdraví je proto vhodné sezónní změny času ukončit.
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)   Území členských států jiná než jejich zámořská území jsou seskupena ve třech různých časových pásmech nebo standardních časech, tj. UTC, UTC +1 a UTC +2. Značné rozpětí Evropské unie od severu k jihu znamená, že účinky denního světla z hlediska času se v rámci Unie liší. Je proto důležité, aby členské státy před změnou svého časového pásma vzaly v úvahu zeměpisné aspekty času, tj. přirozená časová pásma a zeměpisnou polohu. Členské státy by měly před rozhodnutím o změně časových pásem konzultovat občany a příslušné zúčastněné strany.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 c (nový)
(4c)  Řada občanských iniciativ upozornila na obavy občanů, pokud jde o změnu času dvakrát ročně, a členským státům by měl být poskytnut prostor a příležitost, aby provedly vlastní veřejné konzultace a posouzení dopadů s cílem lépe pochopit důsledky zrušení sezónních změn času ve všech regionech.
Pozměňovací návrh 10
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 d (nový)
(4d)  Letní čas, nebo úspora denního světla, umožnil v letních měsících zdánlivě pozdější západ slunce. Mnoho občanů EU má léto spojeno s tím, že je světlo až do pozdních večerních hodin. Návrat ke „standardnímu“ času by znamenal, že v létě dojde k západu slunce o hodinu dřív a část roku, kdy je denní světlo dostupné do pozdního večera, bude mnohem kratší.
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 e (nový)
(4e)  Řada studií zkoumala souvislost mezi přechodem na letní čas a rizikem srdečních infarktů, narušeným biorytmem, nedostatkem spánku, snížením koncentrace a pozornosti, zvýšeným rizikem nehod, nižší mírou životní spokojenosti a dokonce i mírou sebevražd. Delší doba denního světla, čas strávený venku po práci nebo po škole a expozice slunečnímu světlu má však jednoznačně několik pozitivních dlouhodobých účinků na celkovou pohodu člověka.
Pozměňovací návrh 12
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 f (nový)
(4f)  Sezónní změny času mají také nepříznivý dopad na životní podmínky zvířat, což je patrné v zemědělství, například poklesem produkce kravského mléka.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 g (nový)
(4g)  Všeobecně se předpokládá, že sezónní změny času přinášejí úspory energie. To byl i hlavní důvod, proč byly v minulém století původně zavedeny. Z výzkumu však vyplývá, že i když sezónní změny času mohou nepatrně přispívat ke snižování spotřeby energie v Unii jako celku, neplatí to pro každý členský stát. Úspora energie za osvětlení přechodem na letní čas může být rovněž převážena zvýšením spotřeby energie na vytápění. Výsledky je navíc obtížné interpretovat, neboť jsou silně ovlivněny vnějšími faktory, jako je meteorologie, chování uživatelů energie nebo probíhající transformace energetiky.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Touto směrnicí by nemělo být dotčeno právo jednotlivých členských států rozhodovat o standardním čase nebo časech ve vztahu k územím, která spadají do jejich pravomoci a územní působnosti Smluv, a o dalších příslušných změnách. Aby se však zajistilo, že používání úpravy letního času jen některými z členských států nenaruší fungování vnitřního trhu, měly by se členské státy zdržet změny standardního času na určitém území spadajícím do jejich pravomoci z důvodů souvisejících se sezónními změnami, ať už by změna byla vydávána za změnu časového pásma. Aby se navíc minimalizovalo narušení mimo jiné v oblasti dopravy, komunikací a v dalších dotčených odvětvích, měly by členské státy Komisi včas oznámit svůj záměr změnit standardní čas a následně tyto oznámené změny uplatnit. Komise by na základě uvedeného oznámení měla informovat všechny členské státy, aby mohly přijmout veškerá nezbytná opatření. Rovněž by měla tyto informace zveřejnit, a informovat tak širokou veřejnost a zúčastněné strany.
(5)  Touto směrnicí by nemělo být dotčeno právo jednotlivých členských států rozhodovat o standardním čase nebo časech ve vztahu k územím, která spadají do jejich pravomoci a územní působnosti Smluv, a o dalších příslušných změnách. Aby se však zajistilo, že používání úpravy letního času jen některými z členských států nenaruší fungování vnitřního trhu, měly by se členské státy zdržet změny standardního času na určitém území spadajícím do jejich pravomoci z důvodů souvisejících se sezónními změnami, ať už by změna byla vydávána za změnu časového pásma. Aby se navíc minimalizovalo narušení mimo jiné v oblasti dopravy, komunikací a v dalších dotčených odvětvích, měly by členské státy nejpozději do 1. dubna 2020 Komisi informovat o tom, že hodlají v poslední říjnovou neděli roku 2021 změnit svůj standardní čas.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6
(6)  Je tudíž nezbytné ukončit harmonizaci úpravy období letního času stanovené směrnicí 2000/84/ES a zavést společná pravidla, která by členským státům bránila v používání různé úpravy sezónního času, kdy by ke změně jejich standardního času docházelo častěji než jednou za rok, a která by pro plánované změny standardní času stanovila oznamovací povinnost. Tato směrnice má za cíl přispět rozhodujícím způsobem k řádnému fungování vnitřního trhu, a měla by proto vycházet z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je vykládán v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
(6)  Je tudíž nezbytné ukončit harmonizaci úpravy období letního času stanovené směrnicí 2000/84/ES a zavést společná pravidla, která by členským státům bránila v používání různé úpravy sezónního času, kdy by ke změně jejich standardního času docházelo častěji než jednou za rok. Tato směrnice má za cíl přispět rozhodujícím způsobem k řádnému fungování vnitřního trhu, a měla by proto vycházet z článku 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, jak je vykládán v souladu s ustálenou judikaturou Soudního dvora Evropské unie.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)   Rozhodnutí o tom, jaký standardní čas se má v každém členském státě použít, musí předcházet konzultace a studie, které zohlední preference občanů, zeměpisné rozdíly, regionální rozdíly, standardní pracovní podmínky a další faktory relevantní pro daný členský stát. Členské státy by proto měly mít dostatek času na to, aby dopad návrhu analyzovaly a zvolily řešení, které bude jeho obyvatelstvu nejlépe vyhovovat, a zároveň zohlednily řádné fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)   Změna času nesouvisející se sezónním přechodem povede k nákladům na přechod, zejména pokud jde o systémy IT v dopravě a dalších odvětvích. S cílem výrazně snížit náklady na tento přechod je zapotřebí přiměřeného přípravného období pro provedení této směrnice.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Tato směrnice by se měla použít ode dne 1. dubna 2019, a poslední období letního času, na něž se vztahují pravidla směrnice 2000/84/ES, by tudíž v každém členském státě mělo začít v 1:00 hodin koordinovaného světového času dne 31. března 2019. Členské státy, které po tomto období letního času zamýšlejí přijmout standardní čas odpovídající času, který je používán v zimním období v souladu se směrnicí 2000/84/ES, by měly změnit svůj standardní čas v 1:00 hodin koordinovaného světového času dne 27. října 2019 tak, aby podobné a trvalé změny prováděné v různých členských státech nastaly současně. Je žádoucí, aby členské státy přijaly rozhodnutí o standardním čase, který každý z nich uplatní od roku 2019, ve vzájemné shodě.
(7)  Tato směrnice by se měla použít ode dne 1. dubna 2021, a poslední období letního času, na něž se vztahují pravidla směrnice 2000/84/ES, by tudíž v každém členském státě mělo začít v 1:00 hodin koordinovaného světového času poslední neděli března 2021. Členské státy, které po tomto období letního času zamýšlejí přijmout standardní čas odpovídající času, který je používán v zimním období v souladu se směrnicí 2000/84/ES, by měly změnit svůj standardní čas v 1:00 hodin koordinovaného světového času poslední neděli října 2021 tak, aby podobné a trvalé změny prováděné v různých členských státech nastaly současně. Je žádoucí, aby členské státy přijaly rozhodnutí o standardním čase, který každý z nich uplatní od roku 2021, ve vzájemné shodě.
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Za účelem zajištění jednotného provádění této směrnice by členské státy měly navzájem spolupracovat a přijímat rozhodnutí o zamýšlené úpravě času ve vzájemné shodě a koordinovaně. Proto by měl být vytvořen mechanismus koordinace sestávající z jednoho určeného zástupce každého členského státu a jednoho zástupce Komise. Mechanismus koordinace by měl prodiskutovat a posoudit možný dopad plánovaného rozhodnutí o standardním čase členského státu na fungování vnitřního trhu, aby se zabránilo významným narušením.
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Komise by měla posoudit, zda by zamýšlená úprava času v jednotlivých členských státech mohla významně a trvale narušit řádné fungování vnitřního trhu. Pokud na základě tohoto posouzení členské státy svou zamýšlenou úpravu času nepřehodnotí, měla by mít Komise možnost odložit datum použitelnosti této směrnice o maximálně 12 měsíců a předložit případně legislativní návrh. Proto by za účelem zajištění řádného provádění této směrnice měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o odložení data použitelnosti této směrnice o maximálně 12 měsíců.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 2
2.  Bez ohledu na odstavec 1 mohou členské státy použít sezonní změnu svého standardního času nebo časů i v roce 2019, pokud tak učiní v 1:00 hodin koordinovaného světového času dne 27. října 2019. Členské státy toto rozhodnutí oznámí v souladu s článkem 2.
2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy použít sezonní změnu svého standardního času nebo časů i v roce 2021, pokud tak učiní v 1:00 hodin koordinovaného světového času poslední neděli v říjnu uvedeného roku. Členské státy oznámí toto rozhodnutí Komisi nejpozději do 1. dubna 2020.
Pozměňovací návrh 22
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1
1.  Aniž je dotčen článek 1, pokud se členský stát rozhodne změnit svůj standardní čas nebo časy na jakémkoli území spadajícím do jeho pravomoci, oznámí to Komisi nejméně 6 měsíců před tím, než změna nabude účinku. Členský stát, který učinil takové oznámení a nestáhl je zpět nejméně 6 měsíců před datem předpokládané změny, tuto změnu použije.
1.  Zřizuje se mechanismus koordinace s cílem zajistit harmonizovaný a koordinovaný přístup k úpravě času v celé Unii.
Pozměňovací návrh 23
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2
2.  Do jednoho měsíce od tohoto oznámení o něm Komise informuje ostatní členské státy a dané informace zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
2.  Mechanismus koordinace sestává z jednoho zástupce každého členského státu a jednoho zástupce Komise.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 a (nový)
2a.  Pokud členský stát oznámí Komisi své rozhodnutí podle čl. 1 odst. 2, je svolán mechanismus koordinace, aby projednal a posoudil potenciální dopad zamýšlené změny na fungování vnitřního trhu, aby se předešlo podstatným narušením.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 b (nový)
2b.  Pokud Komise na základě posouzení uvedeného v odstavci 2a usoudí, že zamýšlená změna bude mít značný dopad na řádné fungování vnitřního trhu, informuje o tom oznamující členský stát.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 c (nový)
2c.  Nejpozději do 31. října 2020 se oznamující členský stát rozhodne, zda zachová svůj záměr či nikoliv. Pokud se oznamující členský stát rozhodne zachovat svůj záměr, poskytne podrobné vysvětlení, jak hodlá řešit negativní dopad této změny na fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1
1.  Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice do 31. prosince 2024.
1.  Nejpozději do 31. prosince 2025 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávu o uplatňování a provádění této směrnice, v případě potřeby doplněnou o legislativní návrh její revize, jemuž bude předcházet důkladné posouzení dopadů se zapojením všech příslušných zúčastněných stran.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 2
2.  Členské státy poskytnou Komisi příslušné informace do 30. dubna 2024.
2.  Členské státy poskytnou Komisi příslušné informace do 30. dubna 2025.
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1
1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. dubna 2019. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 1. dubna 2021. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.
Použijí tyto předpisy ode dne 1. dubna 2019.
Použijí tyto předpisy ode dne 1. dubna 2021.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Článek 4 a (nový)
Článek 4a
1.  Komise v úzké spolupráci s mechanismem koordinace uvedeným v článku 2 pozorně monitoruje zamýšlené úpravy času v celé Unii.
2.  Shledá-li Komise, že zamýšlené úpravy času oznámené členskými státy v souladu s čl. 1 odst. 2 by mohly významně a trvale narušit řádné fungování vnitřního trhu, je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci, pokud jde o posunutí data použitelnosti této směrnice o maximálně 12 měsíců, a předloží případně legislativní návrh.
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Článek 4 b (nový)
Článek 4b
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 4a je svěřena Komisi na dobu od [datum vstupu této směrnice v platnost] do [datum použitelnosti této směrnice].
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 4a kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 4a vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Směrnice 2000/84/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. dubna 2019.
Směrnice 2000/84/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. dubna 2021.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 305.


Společná pravidla pro vnitřní trh s elektřinou ***I
PDF 646kWORD 167k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (přepracované znění) (COM(2016)0864 – C8-0495/2016 – 2016/0380(COD))
P8_TA-PROV(2019)0226A8-0044/2018

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0864),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0495/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená maďarským parlamentem, rakouskou Spolkovou radou a polským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. července 2017(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(3),

–  ohledem na dopis, který dne 7. září 2017 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0044/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise připojená k tomuto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, bude-li mít v úmyslu svůj návrh podstatně změnit nebo jej nahradit jiným textem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o změně směrnice 2012/27/EU (přepracované znění)

P8_TC1-COD(2016)0380


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(5),

v souladu s řádným legislativním postupem(6),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES(7) je třeba provést řadu změn. V zájmu přehlednosti by tato směrnice měla být přepracována.

(2)  Účelem vnitřního trhu s elektřinou, který je v Unii postupně zaváděn od roku 1999, je organizovat konkurenční trhy s elektřinou přes hranice států, a tím poskytnout skutečnou možnost výběru všem konečným zákazníkům v Unii, ať již občanům nebo podnikům, dále nové obchodní příležitosti, konkurenční ceny, účinné investiční signály a vyšší standardy služeb a přispět k bezpečnosti dodávek a k udržitelnosti.

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES(8) a směrnice 2009/72/ES významně přispěly k vytvoření tohoto vnitřního trhu s elektřinou. Energetický systém Unie však prochází výraznou proměnou. Společný cíl dekarbonizace energetického systému staví účastníky trhu před nové příležitosti a výzvy. Technologický vývoj současně s tím umožňuje nové formy účasti spotřebitelů a přeshraniční spolupráce. Je třeba přizpůsobit pravidla unijního trhu nové tržní realitě.

(4)  Sdělení Komise ze dne 25. února 2015 nazvané „Rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu“ stanoví vizi energetické unie, jejímž jádrem jsou občané, kteří přijmou odpovědnost za energetický přechod, využívají výhod plynoucích z nových technologií v zájmu snížení svých nákladů a aktivně se podílejí na trhu, a kde je zranitelným spotřebitelům poskytována ochrana.

(5)  Sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Realizace nové politiky pro spotřebitele energie“ představuje vizi Komise o maloobchodním trhu, který lépe slouží spotřebitelům energie, mimo jiné lepším propojením velkoobchodních a maloobchodních trhů. Díky využití nových technologií by nové a inovativní společnosti poskytující energetické služby měly umožnit všem spotřebitelům, aby se plně zapojili do energetického přechodu a řídili svou spotřebu energie s cílem dosáhnout energeticky účinných řešení, která jim ušetří peníze a přispějí k celkovému snížení spotřeby energie.

(6)  Sdělení Komise ze dne 15. července 2015 nazvané „Zahájení veřejné konzultace o novém uspořádání trhu s energií“ zdůraznilo, že posun od výroby ve velkých centralizovaných výrobních zařízeních k decentralizované výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů a dekarbonizovaným trhům vyžaduje úpravu stávajících pravidel obchodu s elektřinou a změny stávajících tržních rolí. Sdělení vyzdvihlo potřebu pružnějšího uspořádání trhů s elektřinou a plné integrace všech hráčů na trhu – včetně výrobců energie z obnovitelných zdrojů, poskytovatelů nových energetických služeb, ukládání energie a flexibilní poptávky. Stejně důležité je, aby Unie urychleně investovala do propojení na unijní úrovni pro účely přenosu energie prostřednictvím přenosové soustavy vysokého napětí.

(7)  S cílem vytvořit vnitřní trh s elektřinou by členské státy měly podporovat integraci svých vnitrostátních trhů a spolupráci provozovatelů soustav na úrovni Unie a na regionální úrovni a současně do ní začlenit i dosud existující izolované soustavy, jež se v Unii dosud vyskytují a vytvářejí ostrovní provozy.

(8)  Vedle řešení nových výzev se tato směrnice rovněž zabývá překážkami, jež stále brání dokončení vnitřního trhu s elektřinou. Vylepšený regulační rámec musí přispět k překonání současných problémů s roztříštěností vnitrostátních trhů, které jsou stále často poznamenány velkou mírou regulačních zásahů. Tyto zásahy vedly ke vzniku překážek pro dodávky elektřiny za rovných podmínek, a k vyšším nákladům ve srovnání s řešeními založenými na přeshraniční spolupráci a tržních zásadách.

(9)  Unie by své cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie splnila nejefektivněji vytvořením tržního rámce, v němž se vyplácí flexibilita a inovace. Klíčovým prostředkem k usnadnění využívání obnovitelných zdrojů energie je dobře fungující uspořádání trhu s elektřinou.

(10)  Klíčovou úlohu, pokud jde o dosažení flexibility potřebné k přizpůsobení elektroenergetické soustavy proměnlivé a distribuované výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů, hrají spotřebitelé. Technický pokrok v oblasti řízení sítí a v oblasti výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů otevřel spotřebitelům řadu příležitostí. Zdravá hospodářská soutěž na maloobchodních trzích bude stěžejním předpokladem pro zajištění trhem iniciovaného zavádění inovativních nových služeb, které řeší měnící se potřeby a schopnosti spotřebitelů a zvyšují flexibilitu systému. Nicméně skutečnost, že spotřebitelé nedostávají informace o své spotřebě energie v reálném nebo téměř reálném čase, jim brání v tom, aby byli na trhu s energií a v oblasti energetického přechodu aktivními účastníky. Posílením spotřebitelů a vybavením jich nástroji k větší účasti na trhu s elektřinou, získají občané větší užitek z vnitřního trhu s elektřinou a zajistí se tak dosažení cílů Unie v oblasti obnovitelných zdrojů.

(11)  Svobody, které občanům Unie zaručuje Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvá o fungování EU“) – mimo jiné volný pohyb zboží, svobodu usazování a volný pohyb služeb – lze užívat jedině na zcela otevřeném trhu, který umožňuje všem spotřebitelům vybírat si svobodně své dodavatele a všem dodavatelům svobodně zásobovat své zákazníky.

(12)  Podpora spravedlivé hospodářské soutěže a snadného přístupu pro různé dodavatele je pro členské státy nejvyšší prioritou, která spotřebitelům umožní plně využít možností, které nabízí liberalizovaný vnitřní trh s elektřinou. K selháním trhu však může nadále stále ještě docházet v okrajových malých elektroenergetických soustavách a v soustavách, jež nejsou propojeny s jinými členskými státy, neboť zde ceny elektřiny neposkytují správný signál ke stimulaci investic, a tyto soustavy proto mohou vyžadovat specifická řešení, aby byla zajištěna odpovídající úroveň bezpečnosti dodávek.

(13)  Členské státy a  regulační orgány by měly usnadnit přeshraniční přístup novým dodavatelům elektřiny z různých energetických zdrojů a novým výrobcům elektřiny, jakož i poskytovatelům ukládání energie a odezvy strany poptávky, čímž podpoří hospodářskou soutěž a zajistí dodávky elektřiny za co nejkonkurenčnější ceny.

(14)  Členské státy by měly zajistit, aby v rámci vnitřního trhu s elektřinou neexistovaly žádné neodůvodněné překážky, pokud jde o vstup na trh, působení na něm a jeho opuštění. Současně by mělo být vyjasněno, že touto povinností nejsou dotčeny pravomoci, jež si členské státy ponechávají ve vztahu ke třetím zemím. Takové vyjasnění by nemělo být vykládáno tak, že umožňuje členskému státu vykonávat výlučnou pravomoc Unie. Mělo by být rovněž vyjasněno, že účastníci trhu ze třetích zemí působící v rámci vnitřního trhu musí dodržovat příslušné právní předpisy Unie a členských států stejným způsobem, jako všichni ostatní účastníci trhu.

(15)  Pravidla trhu umožňují výrobcům a dodavatelům na trh vstoupit nebo jej opustit na základě jejich vlastního posouzení hospodářské a finanční životaschopnosti jejich provozu. Tato zásada není neslučitelná s možností, aby členské státy z důvodu obecného hospodářského zájmu uložily podnikům působícím v odvětví elektroenergetiky povinnosti veřejné služby, pokud je tak činěno v souladu se Smlouvami, zejména s článkem 106 Smlouvy o fungování Evropské Unie (dále jen „Smlouva o EU“), touto směrnicí a nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/...(9)(10).

(16)  Evropská rada ve svých závěrech ze zasedání konaného ve dnech 23. a 24. října 2014 uvedla, že Komise má za podpory členských států přijmout naléhavě nutná opatření, aby se zajistilo dosažení minimálního cíle 10% propojení stávajících elektroenergetických soustav, a to co nejrychleji a nejpozději do roku 2020 alespoň pro ty členské státy, které dosud nedosáhly minimální úrovně integrace na vnitřním trhu s energií, tedy pobaltské státy, Portugalsko a Španělsko, a pro ty členské státy, pro které propojení představují jejich hlavní přístup k vnitřnímu trhu s energií. Dále uvedla, že Komise má Evropskou radu rovněž pravidelně informovat s cílem dosáhnout do roku 2030 k cíli 15% propojení.

(17)  Dostatečné fyzické propojení se sousedními státy je důležité pro to, aby členské státy a sousední země mohly využívat pozitivních účinků vnitřního trhu, jak je zdůrazněno ve sdělení Komise ze dne 23. listopadu 2017 nazvaném „Posílení evropských energetických sítí“ a jak je zohledněno v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999(11).

(18)  Trhy s elektřinou se od jiných trhů, jako jsou trhy se zemním plynem, liší např. tím, že zahrnují obchodování s komoditou, která v současné době nemůže být snadno skladována a která je vyráběna v široké škále výrobních zařízení, včetně distribuované výroby. Tuto skutečnost odrážejí odlišné přístupy k právní úpravě týkající se propojovacích vedení v elektroenergetickém a plynárenském odvětví. Integrace trhů s elektřinou vyžaduje vysokou míru spolupráce mezi provozovateli soustav, účastníky trhu a regulačními orgány, zejména tam, kde se s elektřinou obchoduje prostřednictvím propojovaných trhů.

(19)  Jedním z hlavních cílů této směrnice by rovněž mělo být zajištění společných pravidel pro skutečný vnitřní trh a dostatečné dodávky elektřiny, která bude dostupná všem. Za tímto účelem by nedeformované tržní ceny stimulovaly přeshraniční propojení a investice do nové výroby elektřiny a zároveň by z dlouhodobého hlediska vedly ke sbližování cen.

(20)  Tržní ceny by měly zajišťovat vhodné pobídky pro rozvoj sítě a pro investice do nových zdrojů elektřiny.

(21)  Existují různé druhy organizace trhu na vnitřním trhu s elektřinou. Opatření, která mohou členské státy přijmout za účelem zajištění rovných podmínek, by se měla zakládat na naléhavých důvodech obecného zájmu. Komise by měla být konzultována ohledně souladu uvedených opatření se Smlouvou o fungování EU a jinými ustanoveními práva Unie.

(22)  Členské státy by měly mít i nadále širokou rozhodovací pravomoc, pokud jde o ukládání povinností veřejné služby elektroenergetickým podnikům v zájmu dosažení cílů obecného hospodářského zájmu. Členské státy by měly zabezpečit, aby zákazníci v domácnostech a, pokud to členský stát pokládá za vhodné, malé podniky měli právo být zásobováni elektřinou ve stanovené kvalitě a za jasně porovnatelné, transparentní a konkurenční ceny. Nicméně povinnosti veřejné služby ve formě regulace cen za dodávky elektřiny jsou svojí podstatou narušujícím opatřením, které často vede ke kumulaci nedostatku příjmů z tarifů (tarifních deficitů), omezení možností volby pro spotřebitele, slabší motivaci k úsporám energie a investicím do energetické účinnosti, nižší úrovni poskytovaných služeb, nižší míře zapojení a spokojenosti spotřebitelů, omezení hospodářské soutěže a menší nabídce inovačních produktů a služeb na trhu. Proto by členské státy měly k zajištění cenové dostupnosti dodávek elektřiny pro své občany používat jiné nástroje politik, zejména cílená opatření sociální politiky. Regulace cen za dodávky elektřiny by se měly používat pouze jako povinnosti veřejné služby a za zvláštních podmínek stanovených v této směrnici. Plně liberalizovaný a dobře fungující maloobchodní trh s elektřinou by stimuloval cenovou i necenovou soutěž mezi stávajícími dodavateli a motivoval ke vstupu na trh nové účastníky, čímž by se zlepšila možnost volby spotřebitelů a zvýšila jejich spokojenost.

(23)  Povinnosti veřejné služby ve formě stanovení cen dodávek elektřiny by měly být využívány za jasně vymezených okolností a s jasně vymezeným okruhem těch, kdo mají z tohoto stanovení prospěch, aniž by byla omezena zásada otevřených trhů, a měly by být časově omezené. Tyto okolnosti by mohly nastat například v případě zásadního omezení dodávek způsobujícího výrazně vyšší ceny elektřiny, než je běžné, nebo v případě selhání trhu, kdy se zásahy ze strany regulačních orgánů a orgánů pro ochranu hospodářské soutěže ukázaly jako neúčinné. Tyto situace by měly nepřiměřený dopad na domácnosti, a zejména na zranitelné zákazníky, kteří ve srovnání se spotřebiteli s vysokými příjmy obvykle vydají za účty za energie vyšší podíl svého disponibilního příjmu. V zájmu zmírnění rušivých účinků povinností veřejné služby při stanovování cen za dodávky elektřiny by členské státy, jež tyto zásahy uplatňují, měly zavést dodatečná opatření včetně opatření zamezujících narušení procesu stanovování velkoobchodních tržních cen. Členské státy by měly zajistit, aby všichni ti, kdo mají z regulovaných cen prospěch, měli v případě, že se tak rozhodnou, možnost plně využívat nabídek v rámci konkurenčního trhu. Za tímto účelem je zapotřebí, aby ti, kdo mají z regulovaných cen prospěch, byli vybaveni inteligentními měřicími systémy a měli přístup ke smlouvám s dynamickým určováním ceny elektřiny. Navíc by měli být přímo a pravidelně informováni o nabídkách a úsporách, které jsou na konkurenčním trhu k dispozici, a to zejména o smlouvách s dynamickým určováním ceny elektřiny, a aby jim byla poskytnuta pomoc, pokud se budou chtít zapojit do využívání tržních nabídek a mít z nich prospěch.

(24)  Nárok získat inteligentní elektroměr bez dodatečných nákladů vznikající osobám, které mají prospěch z regulovaných cen, by členským státům neměl bránit v upravování funkce inteligentních měřicích systémů v případě, že infrastruktura těchto elektroměrů neexistuje, neboť bylo posouzení nákladů a přínosů spojených s jejich zavedením negativní.

(25)  Veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny nesmějí vést k přímým křížovým dotacím mezi různými kategoriemi zákazníků. V souladu s touto zásadou nesmí být v rámci cenových systémů výslovně stanoveno, že některé kategorie zákazníků ponesou náklady spojené s cenovými zásahy, jež se dotýkají jiných kategorií zákazníků. Za přímé křížové dotace by neměly být považovány například systémy stanovení cen, kde náklady nediskriminačním způsobem nesou dodavatelé nebo jiní provozovatelé.

(28)  Aby se zajistilo udržení vysoké úrovně veřejných služeb v Unii, měla by se veškerá opatření přijatá členskými státy za účelem dosažení cílů této směrnice pravidelně oznamovat Komisi. Komise by měla pravidelně zveřejňovat zprávu analyzující opatření přijatá na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení cílů veřejných služeb a porovnávající jejich účinnost s cílem doporučovat opatření, která mají být přijata na vnitrostátní úrovni za účelem dosažení vysoké úrovně veřejných služeb.

(27)  Členským státům by mělo být umožněno určit dodavatele poslední instance. Tímto dodavatelem může být obchodní jednotka vertikálně integrovaného podniku, který též plní distribuční funkci, pokud splňuje požadavky této směrnice ohledně oddělení.

(28)  Mělo by být umožněno, aby opatření prováděná členskými státy za účelem dosažení cílů sociální a hospodářské soudržnosti zahrnovala zejména poskytnutí přiměřených hospodářských pobídek s využitím, tam kde je to vhodné, všech stávajících nástrojů členských států i Unie. Tyto nástroje mohou zahrnovat odpovědnostní mechanismy zaručující nezbytné investice.

(29)  Pokud předpisy přijaté členskými státy k plnění povinností veřejné služby představují státní podporu podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, stanoví čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU povinnost informovat o podporách Komisi.

(30)  Právní předpisy, které se průřezově týkají různých odvětví, poskytují pevný základ pro ochranu spotřebitele u široké škály stávajících energetických služeb, a je pravděpodobné, že se budou v budoucnu rozvíjet. Některá základní smluvní práva zákazníků by nicméně měla být jasně stanovena.

(31)  Je třeba, aby spotřebitelé měli k dispozici srozumitelné a jednoznančné informace o svých právech týkajících se energetiky. Komise po konzultaci s příslušnými zúčastněnými stranami včetně členských států, regulačními orgány, spotřebitelskými organizacemi a elektroenergetickými podniky vypracovala kontrolní seznam evropského spotřebitele energie, který spotřebitelům poskytuje praktické informace týkající se jejich práv. Tento kontrolní seznam by měl být pravidelně aktualizován, měli by jej obdržet všichni spotřebitelé a měl by být zveřejněn.

(32)  Několik faktorů brání spotřebitelům v přístupu k různým zdrojům informací o trhu, které jsou jim k dispozici, v porozumění těmto zdrojům informací a v jejich využívání. V maximální proveditelné míře by proto měla být zlepšena porovnatelnost nabídek a minimalizovány překážky bránící změně dodavatele, aniž by spotřebitelé byli nepřiměřeně omezeni v možnosti výběru.

(33)  Menším zákazníkům jsou při změně dodavatele stále účtovány různé přímé či nepřímé poplatky. Kvůli těmto poplatkům je obtížnější vypočítat, který produkt či služba je nejlepší, a snižuje se tím bezprostřední finanční výhoda změny dodavatele. Přestože odstranění těchto poplatků může vést k omezení možnosti volby pro spotřebitele, neboť by v jeho důsledku zanikly produkty založené na odměňování věrnosti spotřebitelů, další omezení těchto poplatků by mělo být ku prospěchu spotřebitelů a posílit jejich zapojení i hospodářskou soutěž na trhu.

(34)   Kratší doba pro změnu dodavatele může spotřebitele podnítit k hledání výhodnějších smluv o energii a ke změně dodavatele. Zvýšená míra využívání informačních technologií bude znamenat, že do roku 2026 by technický proces registrace nového dodavatele v bodě měření u organizátora trhu obvykle mělo možné dokončit během 24 hodin být v jakýkoli pracovní den. Bez ohledu na další kroky v rámci procesu změny dodavatele, které je nutno dokončit před zahájením technického procesu této změny, by se zajištěním možnosti uskutečnění technické změny dodavatele během 24 hodin zkrátila doba nezbytná ke změně dodavatele na minimum, což by přispělo k většímu zapojení spotřebitelů a k posílení hospodářské soutěže na maloobchodním trhu. V každém případě by však celková doba trvání procesu změny dodavatele neměla přesáhnout tři týdny ode dne, kdy o to zákazník požádal.

(35)  Účinným prostředkem, pomocí něhož mohou menší zákazníci posuzovat kvality různých nabídek na trhu s energií, jsou nezávislé srovnávací nástroje, včetně internetových stránek. Takové nástroje snižují náklady zákazníků na vyhledávání, neboť pak není třeba shromažďovat informace od jednotlivých dodavatelů a poskytovatelů služeb. Tyto nástroje mohou zajistit dosažení optimální rovnováhy, pokud jde o potřebu, aby informace byly jasné a stručné, avšak současně úplné a vyčerpávající. Jejich cílem by mělo být zahrnutí co nejširší škály dostupných nabídek a co možná nejúplnější pokrytí trhu, aby zákazníci získali reprezentativní přehled. Je nezbytné, aby menší zákazníci měli přístup alespoň k jednomu srovnávacímu nástroji a aby informace poskytované prostřednictvím těchto nástrojů byly důvěryhodné, nestranné a transparentní. Za tímto účelem by členské státy mohly poskytnout srovnávací nástroj provozovaný vnitrostátním orgánem nebo soukromou společností.

(36)  Větší ochrana spotřebitelů je zaručena dostupností efektivních nezávislých mechanismů pro mimosoudní urovnávání sporů všem spotřebitelům, jako je veřejný ochránce práv pro energetiku, orgán sdružující spotřebitele nebo regulační orgán. Členské státy by měly zavést rychlé a účinné postupy pro vyřizování stížností.

(37)  Všichni spotřebitelé by měli mít možnost využívat výhod plynoucích z přímé účasti na trhu, zejména upravovat svou spotřebu podle tržních signálů a na oplátku mít prospěch z nižších cen elektřiny nebo jiných motivačních plateb. Výhody této aktivní účasti se pravděpodobně budou časem zvyšovat, až se zvýší informovanost jinak pasivních spotřebitelů o jejich možnostech jakožto aktivních zákazníků a jakmile budou informace o možnostech aktivní účasti lépe dostupné a známé. Spotřebitelé by měli mít možnost účastnit se všech forem odezvy strany poptávky. Měli by mít proto možnost využívat plného zavedení inteligentních měřicích systémů. V případech, kdy bylo takovéto zavedení systémů posouzeno negativně, by spotřebiteléměli mít možnost zvolit si inteligentní měřicí systém a smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny. Díky tomu by měli být schopni upravovat svou spotřebu podle cenových signálů v reálném čase, které odrážejí hodnotu elektřiny či přenosu a náklady na ně v různých časových obdobích, přičemž členské státy by měly zajistit přiměřené vystavení spotřebitelů velkoobchodnímu cenovému riziku. Spotřebitelé by měli být informováni o přínosech a potenciálním cenovém riziku smluv s dynamickým určováním ceny elektřiny. Členské státy by rovněž měly zajistit, aby spotřebitelé, kteří se rozhodnou, že se trhu nebudou aktivně účastnit, nebyli penalizováni. Naopak by jim mělo být usnadňováno informované rozhodování o možnostech, které mají k dispozici, a to způsobem, jenž je s ohledem na podmínky na domácím trhu nejvhodnější.

(38)  Členské státy by za účelem maximalizování přínosů a účinnosti dynamického určování ceny elektřiny měly posoudit potenciál větší pohyblivost pevných složek v těchto účtech, a pokud takovýto potenciál existuje, měly by přijmout vhodná opatření.

(39)  Všechny skupiny zákazníků (podniky, obchodníci a domácnosti) by měly mít přístup na trhy s energií za účelem obchodování se svou flexibilitou a elektřinou vyrobenou z vlastních zdrojů. Zákazníci by měli mít možnost plně využívat výhod agregace výroby a dodávek ve větších regionech a mít užitek z přeshraniční hospodářské soutěže. Účastníci trhu vykonávající služby agregace budou mít pravděpodobně důležitou úlohu jako prostředníci mezi skupinami zákazníků a trhem. Členské státy by měly mít možnost zvolit si pro účely nezávislé agregace vhodný model provádění řízení, přičemž by měly dodržovat obecné zásady stanovené v této směrnici. Takový model nebo přístup by mohl zahrnovat výběr tržních nebo regulačních zásad, jež poskytují řešení pro účely dodržování této směrnice, včetně modelů, v jejichž rámci se zúčtovávají odchylky nebo zaváděny úpravy diagramu spotřeby. Zvolený model by měl obsahovat transparentní a spravedlivá pravidla, aby nezávislí agregátoři mohli plnit úlohu prostředníků a aby bylo zajištěno, že konečný zákazník bude mít z jejich činnosti odpovídající prospěch. Produkty by  měly být definovány pro všechny trhy, včetně trhů s podpůrnými službami a kapacitou, aby se stimulovala účast odezvy strany poptávky.

(40)  Sdělení Komise ze dne 20. července 2016 nazvané „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ zdůrazňuje potřebu dekarbonizace odvětví dopravy a snižování jeho emisí, zejména v městských oblastech, a podtrhuje důležitou úlohu elektromobility, která může k těmto cílům přispět. Nástup elektromobility je navíc důležitým prvkem energetického přechodu. Tržní pravidla stanovená v této směrnici by proto měla přispět k vytvoření příznivých podmínek pro všechny druhy elektrických vozidel. Zejména by měla zajistit účinné zavedení veřejně přístupných a soukromých dobíjecích stanic pro elektrická vozidla a účinné začlenění dobíjení vozidel do provozu soustav.

(41)  Stěžejním předpokladem pro inteligentní dobíjení elektrických vozidel, a tedy jejich účinné začlenění do elektrorozvodné sítě, což má zásadní význam pro proces dekarbonizace dopravy, je odezva strany poptávky.

(42)  Spotřebitelé by měli mít možnost spotřebovávat, ukládat nebo prodávat na trhu elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů a účastnit se všech trhů s elektřinou díky tomu, že poskytnou soustavám flexibilitu, třeba prostřednictvím ukládání energie, jako například ukládání využívající elektrických vozidel, nebo skrze odezvu strany poptávky nebo energetické účinnosti. Tyto činnosti v budoucnu usnadní nový technický vývoj. Existují však právní a obchodní překážky, jako jsou nepřiměřené poplatky za vlastní spotřebu elektřiny, povinnost dodávat elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů do energetické soustavy a administrativní zátěž, například povinnost spotřebitelů, kteří sami vyrábějí elektřinu a prodávají ji do soustavy, splňovat požadavky na dodavatele, apod-. Všechny tyto překážky, které spotřebitelům brání ve výrobě elektřiny z vlastních zdrojů a v jejím spotřebovávání, ukládání nebo prodávání na trhu, by měly být odstraněny, přičemž by však mělo být zajištěno, aby takoví spotřebitelé, přiměřeně přispívali k úhradě systémových nákladů. Členské státy by měly mít možnost mít ve svém vnitrostátním právu odlišná regulační ustanovení týkající se daní a odvodů pro individuální a společně jednající aktivní zákazníky, jakož i pro zákazníky v domácnostech a další konečné zákazníky.

(43)  Díky distribuovaným energetickým technologiím a posílení postavení spotřebitelů se účinným a nákladově efektivním způsobem, jak naplnit potřeby a očekávání občanů, pokud jde o zdroje energie, služby a místní účast, stala energie vyráběná společenstvími. Tato komunitní energie je možností, která podporuje začlenění a umožňuje všem spotřebitelům, aby se přímo podíleli na výrobě, spotřebě nebo vzájemném sdílení energie ▌. Komunitní energetické iniciativy se primárně zaměřují na poskytování cenově dostupné energie určitého druhu, například energie z obnovitelných zdrojů, svým členům či podílníkům a oproti tradičním energetickým společnostem není jejich hlavním cílem dosahování zisku. Přímým zapojením spotřebitelů prokazují energetické komunity svůj potenciál, pokud jde o to integrovaným způsobem usnadnit zavádění nových technologií a spotřebních návyků, včetně inteligentních distribučních sítí a odezvy strany poptávky. Komunitní energie může rovněž přinést pokrok v oblasti energetické účinnosti na úrovni domácností a díky snížení spotřeby a nižším sazbám za dodávky pomoci v boji proti energetické chudobě. Komunitní energie rovněž umožňuje, aby se trhu s elektřinou účastnily některé skupiny zákazníků v domácnostech, které by toho jinak třeba nebyly schopny. Tyto iniciativy v případech, kdy byly úspěšně provozovány, přinesly společenství ekonomickou, sociální a environmentální hodnotu, která přesahuje rámec výhod plynoucích jen z poskytování energetických služeb. Cílem této směrnice je uznat některé kategorie občanských energetických iniciativ na unijní úrovni jako „občanská energetická společenství“ s cílem poskytnout jim vhodný rámec, spravedlivé zacházení, rovné podmínky a řádně vymezený soubor práv a povinností. Zákazníci v domácnostech by měli mít možnost dobrovolně se zapojit do občanské energetické iniciativy či z ní vystoupit, aniž by přišli o přístup k síti provozované danou komunitní energetickou iniciativou nebo o svá spotřebitelská práva. Přístup k síti ▌občanského energetického společenství by měl být poskytován za spravedlivých podmínek odrážejících náklady.

(44)  Členství v občanských energetických společenstvích by mělo být otevřeno všem kategoriím subjektů. Rozhodovací pravomoci v rámci občanského energetického společenství by však měly být omezeny na ty členy či podílníky, kteří nejsou zapojeni do komerční činnosti velkého rozsahu a pro něž odvětví energetiky nepředstavuje primární oblast ekonomické činnosti. Občanská energetická společenství ve smyslu této směrnice se považují za kategorii spolupráce občanů nebo místních subjektů, která by měla být uznávána a chráněna právními předpisy Unie. Ustanovení o občanských energetických společenstvích nebrání existenci jiných občanských iniciativ, jako jsou například iniciativy vyplývající ze soukromoprávních smluv. Mělo by proto být možné, aby si členské státy pro občanská energetická společenství zvolily jakoukoli formu subjektu, například sdružení, družstvo, partnerství, neziskovou organizaci nebo malé a střední podniky, pokud takový subjekt může vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti.

(45)  Ustanovení této směrnice o občanských energetických společenstvích obsahují soubor použitelných práv a povinností, které by bylo možno odvodit z jiných, již existujících práv a povinností, jako je smluvní svoboda, pravidla pro změnu dodavatele, odpovědnost provozovatelů distribučních soustav, síťové poplatky nebo zodpovědnosti za odchylku.

(46)  Občanská energetická společenství představují vzhledem ke své členské struktuře, požadavkům na správu a účelu nový druh subjektu. Měly by mít možnost fungovat na trhu za rovných podmínek, aniž by byla narušena hospodářská soutěž, a měla by se na ně nediskriminačním a úměrným způsobem vztahovat práva a povinnosti, které se vztahují na ostatní elektroenergetické podniky. Uvedená práva a povinnosti by měly být uplatňovány podle vykonávaných úloh, jako je například úloha konečných zákazníků, výrobců, dodavatelů či provozovatelů distribučních soustav. Občanská energetická společenství by neměla být vystavena regulačním omezením, pokud používají stávající nebo budoucí informační a komunikační technologie s cílem sdílet elektřinu z výrobních kapacit v rámci občanského energetického společenství mezi svými členy nebo podílníky na základě tržních zásad, například kompenzací energetické složky členů nebo podílníků využitím výroby, která je v rámci společenství k dispozici, a to i přes veřejnou síť, za předpokladu, že oba body měření patří společenství. Sdílení elektřiny umožňuje členům nebo podílníkům, aby jim byla dodávána elektřina z výrobních zařízení v rámci společenství, aniž by byli v jejich přímé fyzické blízkosti nebo se nacházeli v jednom odběrném místě. Pokud je elektřina sdílena, neměl by tím být dotčen výběr síťových poplatků, sazeb a odvodů souvisejících s toky elektřiny. Sdílení by mělo být usnadněno v souladu s povinnostmi a náležitými lhůtami pro zajišťování výkonové rovnováhy, měření a zúčtování. Ustanoveními této směrnice o občanských energetických společenstvích není dotčena pravomoc členských států navrhovat a provádět své politiky pro odvětví energetiky týkající se síťových poplatků a sazeb nebo navrhování a provádění systémů financování energetické politiky a sdílení nákladů, pokud jsou tyto politiky nediskriminační a zákonné.

(47)  Tato směrnice stanoví možnost členských států povolit občanským energetickým společenstvím stát se provozovatelem distribuční soustavy, a to buď na základě obecného režimu, nebo jako takzvaný „provozovatel uzavřené distribuční soustavy“. Jakmile je občanskému energetickému společenství udělen status provozovatele distribuční soustavy, mělo by s ním být nakládáno stejně jako s provozovateli distribučních soustav a měly by se na ni vztahovat stejné povinnosti. Ustanovení této směrnice o občanských energetických společenstvích vyjasňují pouze ty aspekty provozování distribuční soustavy, u nichž je pravděpodobné, že budou pro občanská energetická společenství relevantní, zatímco další aspekty týkající se provozování distribuční soustavy se řídí ustanoveními týkajícími se provozovatelů distribučních soustav.

(48)  Důležitým prostředkem pro informování konečných zákazníků jsou vyúčtování spotřeby elektřiny ▌. Vedle údajů o spotřebě a nákladech mohou rovněž poskytovat další informace, které spotřebitelům pomáhají porovnat jejich stávající podmínky s jinými nabídkami. ▌ Spory týkající se vyúčtování jsou však velmi častým zdrojem stížností spotřebitelů, což je faktor, který přispívá k trvale nízké míře spokojenosti spotřebitelů a jejich nízkému zapojení do odvětví elektroenergetiky. Je proto zapotřebí zajistit, aby vyúčtování ▌byla přehlednější a srozumitelnější a aby byl v těchto vyúčtováních a v informacích o vyúčtování zřetelně uveden omezený počet důležitých informací, které jsou potřebné k tomu, aby spotřebitelé mohli regulovat svou spotřebu energie, porovnávat nabídky a přejít k jinému dodavateli. Konečným zákazníkům by měly být k dispozici i další informace, a to přímo ve vyúčtováních, přiložené k vyúčtováním nebo ve formě odkazů, které budou ve vyúčtováních uvedeny. Tyto informace by měly být uvedeny ve vyúčtování či v samostatném dokumentu, který k němu bude přiložen, nebo může vyúčtování obsahovat odkaz na místo, kde může konečný zákazník tyto informace snadno nalézt, tj. na internetové stránky, mobilní aplikaci apod.

(49)  Pravidelné poskytování přesných informací o vyúčtování na základě skutečné spotřeby elektřiny, které je usnadněno inteligentním měřením, významným způsobem pomáhá zákazníkům kontrolovat svou spotřebu elektřiny a náklady na ni. Zákazníci, a to zejména zákazníci v domácnostech, by nicméně měli mít přístup k flexibilním ujednáním pro účely vlastní platby. To by například umožňovalo poskytovat spotřebitelům časté informace o vyúčtování, přičemž by platili pouze čtvrtletně, nebo poskytování produktů, u nichž zákazníci platí každý měsíc stejnou částku nezávisle na skutečné spotřebě.

(50)  Ustanovení o vyúčtování uvedená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU(12) by měla být aktualizována, zjednodušena a přesunuta do této směrnice, do jejíhož kontextu lépe zapadají.

(51)  Členské státy by měly podněcovat k modernizaci distribučních sítí, například zaváděním inteligentních sítí, které by měly být budovány tak, aby motivovaly k decentralizované výrobě elektřiny a energetické účinnosti.

(52)  K zapojení spotřebitelů jsou zapotřebí vhodné pobídky a technologie, například inteligentní měřicí systémy. Inteligentní měřicí systémy posilují postavení spotřebitelů, neboť jim umožňují v téměř reálném čase získávat přesnou zpětnou vazbu o jejich spotřebě nebo výrobě energie, díky čemuž spotřebitelé mohou svou spotřebu nebo výrobu energie lépe řídit, mohou se účastnit programů odezvy strany poptávky a dalších služeb a mít z nich užitek a mohou snížit své účty za elektřinu. Kromě toho inteligentní měřicí systémy umožňují provozovatelům distribučních soustav získat lepší přehled o jejich sítích, a snížit tak jejich náklady na provoz a údržbu a následně tyto úspory promítnout do nižších distribučních sazeb pro spotřebitele.

(54)  Pokud jde o rozhodování na vnitrostátní úrovni o zavádění inteligentních měřicích systémů, mělo by být možné opřít toto rozhodnutí o ekonomické posouzení. Takové ekonomické posouzení by mělo zohledňovat dlouhodobý přínos zavedení inteligentního měřicího systému pro spotřebitele a celý řetězec přínosů, mimo jiné z hlediska lepšího řízení sítě, přesnějšího plánování a odhalení ztrát v síti. Pokud se v tomto posouzení dojde k závěru, že zavedení daných měřicích systémů je ▌nákladově efektivní pouze pro spotřebitele s určitou mírou spotřeby elektřiny, měly by mít členské státy možnost tuto skutečnost při zavádění inteligentních měřicích systémů zohlednit. Toto posouzení by však mělo být pravidelně revidováno v reakci na změny v předpokladech, z nichž vycházelo, a nejméně každé čtyři roky, aby se zohlednil rychle postupující technologický vývoj.

(54)  Členské státy, které inteligentní měřicí systémy nezavádějí systematicky, by měly spotřebitelům umožnit, aby si na svou žádost a za spravedlivých a přiměřených podmínek nechali nainstalovat inteligentní elektroměr, a poskytnout jim veškeré relevantní informace. Pokud spotřebitelé nemají inteligentní elektroměry, měli by mít nárok na elektroměry, které splňují minimální požadavky nezbytné k tomu, aby jim poskytovaly informace o vyúčtování stanovené v této směrnici.

(55)  Aby se podpořila aktivní účast spotřebitelů na trzích s elektřinou, měly by inteligentní měřicí systémy zaváděné členskými státy na jejich území být interoperabilní a měly by být schopny poskytovat údaje požadované pro spotřebitelské systémy pro hospodaření s energií. Členské státy by za tímto účelem měly řádně zohlednit používání příslušných dostupných norem včetně norem umožňujících interoperabilitu na úrovni modelu údajů a na aplikační úrovni, osvědčené postupy a význam rozvoje výměny údajů, budoucí a inovativní služby v oblasti energetiky, zavedení inteligentních sítí a vybudování vnitřního trhu s elektřinou. Zaváděné inteligentní měřicí systémy by navíc neměly ▌představovat překážku pro přechod k jinému dodavateli a měly by být vybaveny vhodnými funkcemi, které spotřebitelům umožní přistupovat v téměř reálném čase k údajům o své spotřebě, upravovat svou spotřebu energie a v rozsahu, v jakém to umožňuje příslušná infrastruktura, nabízet svou flexibilitu síti a elektroenergetickým podnikům, být za to odměňováni a ušetřit na účtech za elektřinu.

(56)  Klíčovým aspektem při poskytování dodávek zákazníkům je přístup k objektivním a transparentním údajům o spotřebě. Proto by spotřebitelé měli mít přístup k údajům o cenách a nákladech na služby souvisejících s jejich spotřebou, aby si na základě této informace mohli vyžádat od konkurence předložení nabídky. Spotřebitelé by rovněž měli mít právo být řádně informováni o své spotřebě energie. Zálohy by neměly pro uživatele představovat nepřiměřené znevýhodnění a různé platební systémy by neměly být diskriminační. Poskytování informací spotřebitelům o nákladech na energii dostatečně často, by vytvořilo pobídky k energetickým úsporám, protože by zákazníkům umožnilo přímou zpětnou vazbu ohledně účinků investic do energetické účinnosti a vlivu změny chování. V tomto ohledu plné uplatňování směrnice 2012/27/EU pomůže spotřebitelům snížit jejich náklady na energii.

(57)  V návaznosti na zavádění inteligentních měřicích systémů byly v členských státech vyvinuty nebo jsou vyvíjeny různé modely správy údajů. Je důležité, aby členské státy nezávisle na modelu správy údajů zavedly transparentní pravidla pro přístup k údajům za nediskriminačních podmínek a zajistily nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů, jakož i nestrannost subjektů, které údaje zpracovávají.

(58)  Členské státy by měly přijmout nezbytná opatření k ochraně zranitelných zákazníků a zákazníků trpících energetickou chudobou v prostředí vnitřního trhu s elektřinou. Taková opatření se mohou lišit podle konkrétní situace v dotyčných členských státech a mohou zahrnovat opatření sociální nebo energetické politiky vztahující se k úhradě faktur za elektřinu, k investicím do energetické účinnosti obytných budov nebo k ochraně spotřebitele, jako je ochrana před odpojením. Je-li rovněž poskytována univerzální služba malým podnikům, mohou se opatření zajišťující poskytování této univerzální služby lišit podle toho, zda se jedná o opatření zaměřená na zákazníky v domácnostech či malé podniky.

(59)  Energetické služby mají zásadní význam pro zajištění blahobytu občanů Unie. Přiměřené vytápění, chlazení, osvětlení a energie k napájení spotřebičů jsou základní služby k zajištění důstojné životní úrovně a zdraví občanů. Přístup k těmto energetickým službám dále umožňuje občanům Unie naplnit svůj potenciál a posiluje sociální začlenění. Energeticky chudé domácnosti si nemohou tyto energetické služby dovolit v důsledku kombinace nízkého příjmu, vysokých výdajů za energii a nízké energetické účinnosti svých domovů. Členské státy by měly shromažďovat patřičné informace, aby mohly sledovat počet domácností trpících energetickou chudobou. Přesné měření by mělo členským státům pomoci tyto domácnosti zasažené energetickou chudobou identifikovat za účelem poskytování cílené podpory. Komise by měla aktivně podporovat provádění ustanovení této směrnice týkajících se energetické chudoby tím, že bude usnadňovat sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy.

(60)  V případě že jsou členské státy postižené energetickou chudobou, měly by, pokud tak dosud neučinily, vypracovat vnitrostátní akční plány či jiné vhodné rámce pro boj proti energetické chudobě, jejichž cílem je snížit počet zákazníků trpících energetickou chudobou. Významnými faktory při stanovování kritérií pro měření energetické chudoby jsou nízké příjmy, vysoké výdaje za energii a nízká energetická účinnost domovů. Členské státy by v každém případě měly zajistit nezbytnou úroveň dodávek zranitelným zákazníkům a zákazníkům trpícím energetickou chudobou. Při tom lze uplatnit integrovaný přístup, například v rámci energetické a sociální politiky, a mezi opatření lze zahrnout i sociální politiky či zlepšení energetické účinnosti bydlení. Tato směrnice by měla posílit přijímání vnitrostátních politik ve prospěch zranitelných zákazníků a zákazníků trpících energetickou chudobou.

(61)  Provozovatelé distribučních soustav musí nákladově efektivním způsobem integrovat novou výrobu elektřiny, zejména výrobní zařízení, která vyrábějí elektřinu z obnovitelných zdrojů, a nové spotřebiče, jako jsou tepelná čerpadla a elektrická vozidla. Za tímto účelem by provozovatelé distribučních soustav měli mít možnost na základě tržních postupů využívat služby distribuovaných zdrojů energie, jako jsou odezva strany poptávky a ukládání energie, a být k využívání těchto služeb motivováni, aby své sítě provozovali efektivně a předešli nákladnému rozšiřování sítí. Členské státy by měly zavést vhodná opatření, například vnitrostátní kodexy sítě a tržní pravidla, a poskytovat pobídky provozovatelům distribučních soustav prostřednictvím síťových tarifů, které nevytvářejí překážky pro flexibilitu nebo pro zvyšování energetické účinnosti v rámci sítě. Členské státy by rovněž měly pro distribuční soustavy zavést plány rozvoje sítě, aby podpořily integraci výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie, usnadnily rozvoj zařízení pro ukládání energie a elektrifikaci odvětví dopravy a poskytly uživatelům soustav dostatečné informace ohledně plánovaných rozšíření či modernizací sítě, neboť ve většině členských států takové postupy v současné době neexistují.

(62)  Provozovatelé soustav by neměli vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat zařízení pro ukládání energie. V rámci nového uspořádání trhu s elektřinou by služby ukládání energie měly být tržně orientované a konkurenceschopné. Mělo by se proto zamezit křížovým dotacím mezi ukládáním energie a regulovanou funkcí distribuce nebo přenosu. Toto omezení týkající se vlastnictví zařízení pro ukládání energie má zabránit narušení hospodářské soutěže, odstranit riziko diskriminace, zajistit všem účastníkům trhu spravedlivý přístup ke službám ukládání energie a podpořit účinné a účelné využívání zařízení pro ukládání energie nad rámec provozování distribuční nebo přenosové soustavy. Tento požadavek by měl být vykládán a uplatňován v souladu s právy a zásadami stanovenými v Listině základních práv Evropské unie (dále jen "Listina"), a to zejména se svobodou podnikání a právem na vlastnictví zaručenými články 16 a 17 Listiny.

(63)  Pokud jsou zařízení pro ukládání energie plně integrovanými komponenty sítě, které nejsou využívány pro účely zajišťování výkonové rovnováhy nebo řízení přetížení, neměla by se na ně pod podmínkou jejich schválení národním regulačním orgánem vztahovat stejná přísná omezení platící pro provozovatele soustav, pokud jde o vlastnictví, rozvoj, správu nebo provoz těchto zařízení. Tyto plně integrované komponenty sítě mohou zahrnovat zařízení pro ukládání energie jako jsou kondenzátory nebo setrvačníky, jež mohou poskytovat důležité služby v oblasti bezpečnosti a spolehlivosti sítě a přispívat k umožnění synchronizace jednotlivých částí systému.

(64)  S cílem přiblížit se zcela dekarbonizovanému odvětví elektroenergetiky, jež by neprodukovalo vůbec žádné emise, je nutné dosáhnout pokroku v oblasti sezónních aspektů ukládání energie. Takové ukládání energie by sloužilo jak ve střednědobém, tak v sezónním horizontu jako nástroj pro provoz elektrizačních soustav s cílem vypořádat se s proměnlivostí výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a s nepředvídatelnými událostmi, které z ní vyplývají.

(65)  Nediskriminační přístup k distribuční síti je určující pro navazující přístup k zákazníkům na maloobchodní úrovni. V zájmu vytvoření rovných podmínek na maloobchodní úrovni by proto činnosti provozovatelů distribučních soustav měly být sledovány, aby tito provozovatelé distribučních soustav nemohli využívat své vertikální integrace, pokud jde o jejich postavení v hospodářské soutěži na trhu, zejména ve vztahu k zákazníkům v domácnostech a k drobným zákazníkům mimo domácnosti.

(66)  Pokud se uzavřená distribuční soustava používá k zajištění optimální účinnosti dodávek z integrované sítě, jež vyžadují specifické provozní normy, nebo pokud uzavřená distribuční soustava slouží hlavně pro potřeby vlastníka této soustavy, mělo by být možné osvobodit provozovatele distribuční soustavy od povinností, jež by představovaly zbytečnou administrativní zátěž vzhledem ke zvláštnímu vztahu mezi provozovatelem distribuční soustavy a jejími uživateli. Průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb, jako jsou budovy vlakových nádraží, letišť, nemocnic, velké kempy s integrovanými zařízeními a chemické závody, mohou uzavřené distribuční soustavy používat vzhledem ke specifičnosti jejich provozu.

(67)  Bez účinného oddělení sítí od výroby a dodávek (dále jen „účinné oddělení“) bude nevyhnutelně existovat riziko diskriminace, a to nejen v souvislosti s provozováním sítě, ale rovněž i s pobídkami pro vertikálně integrované podniky, aby dostatečně investovaly do svých sítí.

(68)  Účinné oddělení je možné zajistit pouze odstraněním podnětu pro vertikálně integrované podniky, na jehož základě by tyto společnosti mohly diskriminovat konkurenci, pokud jde o přístup k sítím a investice. Oddělení vlastnictví, které vyžaduje, aby byl vlastník sítě určen jako provozovatel soustavy a aby byl nezávislý na veškerých zájmech v oblasti dodávek a výroby, je jednoznačně účinným a stabilním způsobem, jak vyřešit nevyhnutelný střet zájmů a zajistit bezpečnost dodávek. Z tohoto důvodu Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. července 2007 o perspektivách vnitřního trhu se zemním plynem a elektřinou označil oddělení vlastnictví na úrovni přenosových soustav za nejúčinnější nástroj nediskriminační podpory investic do infrastruktury, spravedlivého přístupu k síti pro nové účastníky a transparentnosti trhu. V rámci oddělení vlastnictví by členské státy tedy měly mít povinnost zajistit, aby tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny vykonávat kontrolu nad výrobcem nebo dodavatelem a zároveň vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo. Kontrola nad provozovatelem přenosové soustavy nebo přenosovou soustavou by naopak měla vylučovat možnost vykonávat kontrolu nad výrobcem nebo dodavatelem nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo. V rámci těchto omezení by měli mít výrobce nebo dodavatelé možnost vlastnit menšinový podíl v provozovateli přenosové soustavy nebo v přenosové soustavě.

(69)  Jakýkoli systém oddělení by měl účinně odstranit veškeré střety zájmů mezi výrobci, dodavateli a provozovateli přenosových soustav, a vytvořit tak pobídky pro nezbytné investice a zaručit přístup na trh novým subjektům v rámci transparentního a účinného regulačního režimu, přičemž by neměl vytvořit příliš zatěžující regulační režim pro regulační orgány.

(70)  Vzhledem k tomu, že si oddělení vlastnictví v některých případech vyžádá restrukturalizaci podniků, měla by být členským státům, které se rozhodnou provést oddělení vlastnictví, poskytnuta pro uplatnění příslušných ustanovení dodatečná lhůta. S ohledem na vertikální vztahy mezi elektroenergetickým odvětvím a plynárenstvím by navíc ustanovení o oddělení měla být uplatňována provázaně u obou odvětví.

(71)  Aby se zajistilo, že je síť provozována zcela nezávisle na zájmech v oblasti dodávek a výroby, a aby se zamezilo jakékoli výměně důvěrných informací, neměla by podle oddělení vlastnictví být tatáž osoba členem řídících orgánů jak provozovatele přenosové soustavy či přenosové soustavy, tak podniku vykonávajícího funkce výroby či dodávek. Ze stejného důvodu by tatáž osoba neměla být oprávněna jmenovat členy řídících orgánů provozovatele přenosové soustavy či přenosové soustavy a vykonávat kontrolu nad výrobcem nebo dodavatelem nebo uplatňovat ve vztahu k němu jakékoli právo.

(72)  Zřízení provozovatele soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy, kteří by byli nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a výroby, by mělo umožnit, aby vertikálně integrované podniky nadále vlastnily majetek tvořící síť, a současně zajistit účinné oddělení zájmů, a to za předpokladu, že by nezávislý provozovatel soustavy nebo nezávislý provozovatel přenosové soustavy plnil všechny funkce provozovatele soustavy a že by byla zavedena podrobná regulace spolu s rozsáhlým mechanismem regulační kontroly.

(73)  Pokud byl ke dni 3. září 2009 podnik vlastnící přenosovou soustavu součástí vertikálně integrovaného podniku, měla by být proto členským státům poskytnuta možnost volby mezi oddělením vlastnictví a zřízením provozovatele soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy, kteří jsou nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a výroby.

(74)  Aby byly plně zachovány zájmy podílníků vertikálně integrovaných podniků, měly by mít členské státy možnost volby, zda oddělení vlastnictví provedou přímým odprodejem nebo rozdělením podílů integrovaného podniku na podíly podniku provozujícího síť a na podíly zbývajícího podniku zajišťujícího dodávky a výrobu, pokud budou splněny požadavky vyplývající z oddělení vlastnictví.

(75)  Plnou účinnost řešení spočívajících ve zřízení nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy je třeba zajistit prostřednictvím zvláštních doplňujících pravidel. Pravidla týkající se nezávislého provozovatele přenosové soustavy poskytují vhodný předpisový rámec k zajištění spravedlivé hospodářské soutěže, dostatečných investic, přístupu nových účastníků a integrace trhů s elektřinou. Účinné oddělení, jež umožňují ustanovení o nezávislém provozovateli přenosové soustavy, se zakládá na pilíři organizačních opatření a opatření týkajících se správy provozovatelů přenosových soustav a na pilíři opatření, která se týkají investic, připojení nových výrobních kapacit k síti a integrace trhů prostřednictvím regionální spolupráce. Nezávislost provozovatele přenosové soustavy by měla být rovněž zajištěna prostřednictvím určitých „čekacích“ lhůt, během nichž vertikálně integrovaný podnik nevykonává řízení nebo jinou významnou činnost umožňující přístup k týmž informacím, které lze získat v řídícím postavení.

(76)  Členské státy mají právo rozhodnout se pro plné oddělení vlastnictví na svém území. Pokud některý členský stát využil toto své právo, podnik nemá právo zvolit si alternativu nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy. Podniky vykonávající funkci výroby nebo dodávek dále nemohou přímo ani nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy z členského státu, který se rozhodl pro plné oddělení vlastnictví, ani ve vztahu k tomuto provozovateli uplatňovat jakékoli právo.

(77)  Při provedení účinného oddělení by měla být dodržena zásada nediskriminace mezi veřejným a soukromým sektorem. Za tím účelem by tatáž osoba neměla mít možnost vykonávat kontrolu, v rozporu s pravidly o oddělení vlastnictví nebo o nezávislém provozovateli soustavy, sama nebo společně s jinými, nad složením, hlasováním či rozhodováním obou orgánů jak provozovatelů přenosových soustav či přenosových soustav, tak subjektů výrobců nebo dodavatelů nebo uplatňovat ve vztahu k nim jakékoli právo. Pokud jde o oddělení vlastnictví a řešení s nezávislým provozovatelem soustavy, za předpokladu, že příslušný členský stát může dodržování relevantních požadavků prokázat, měly by dva samostatné veřejné orgány mít možnost vykonávat kontrolu nad činnostmi v oblasti výroby a dodávek na jedné straně a činnostmi v oblasti přenosu na straně druhé.

(78)  Plně účinné oddělení činností v oblasti sítí a činností v oblasti dodávek a výroby by se mělo vztahovat v rámci celé Unie na podniky z Unie i na podniky ze zemí mimo Unii. Aby se zajistila nezávislost činností v oblasti sítě a činností v oblasti dodávek a výroby v celé Unii, měly by regulační orgány mít pravomoc odmítnout certifikaci provozovatelů přenosových soustav, kteří nesplňují pravidla pro oddělení. Aby se zajistilo jednotné uplatňování těchto pravidel v celé Unii, měly by regulační orgány při přijímání rozhodnutí o certifikaci co nejvíce přihlédnout ke stanoviskům Komise. S cílem zajistit rovněž dodržování mezinárodních závazků Unie, solidaritu a energetickou bezpečnost v rámci Unie by Komise měla mít navíc právo vydat stanovisko k certifikaci týkající se vlastníka nebo provozovatele přenosové soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami ze třetí země nebo ze třetích zemí.

(79)  Povolovací řízení by neměla vyvolávat administrativní zatížení neúměrné velikosti a potenciálnímu vlivu výrobců. Nepřiměřeně zdlouhavá povolovací řízení mohou bránit novým subjektům v přístupu na trh.

(80)  Regulační orgány by měly být schopny přijímat rozhodnutí o všech relevantních regulačních otázkách, má-li vnitřní trh s elektřinou řádně fungovat, a měly by být plně nezávislé na jakýchkoli veřejných či soukromých zájmech. To nebrání soudnímu přezkumu ani parlamentnímu dohledu v souladu s ústavním právem členských států. Taktéž schválení rozpočtu regulačního orgánu národním zákonodárcem nepředstavuje překážku rozpočtové autonomii. Ustanovení týkající se autonomie regulačního orgánu při plnění přiděleného rozpočtu by měla být prováděna v rámci definovaném vnitrostátními rozpočtovými právními předpisy. Prostřednictvím vhodného rotačního systému přispívají členské státy k nezávislosti národního regulačního orgánu na jakýchkoli politických či hospodářských zájmech, měly by však mít možnost zohlednit dostupnost lidských zdrojů a velikost rady regulačních orgánů.

(81)  Regulační orgány by měly mít možnost stanovovat nebo schvalovat sazby nebo metodiky pro jejich výpočet na základě návrhu provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele distribuční soustavy či provozovatelů distribučních soustav, nebo na základě návrhu dohodnutého mezi tímto provozovatelem nebo provozovateli a uživateli sítě. Při plnění těchto úkolů by regulační orgány měly zabezpečit, aby přenosové a distribuční sazby nebyly diskriminační, odrážely náklady a zohledňovaly dlouhodobé marginální náklady, které byly odstraněny v důsledku decentralizace výroby energie a řízení poptávky.

(82)  Regulační orgány by měly určit nebo schválit jednotlivé sazby pro přenosové a distribuční sítě nebo metodiku, nebo obojí. V každém případě by měla být zachována nezávislost regulačních orgánů při stanovování síťových sazeb v souladu s čl. 57 odst. 4 b písm. b) odem ii).

(83)  Regulační orgány by měly zajistit, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav přijímali náležitá opatření k tomu, aby jejich síť byla odolnější a flexibilnější. Za tímto účelem by měly monitorovat výkonnost těchto provozovatelů na základě ukazatelů, jako je schopnost provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav provozovat vedení  s využitím technologie dynamického tepelného hodnocení vedení, rozvoj dálkového monitorování a kontrolu rozvoden v reálném čase, snížení ztrát sítě a četnost a trvání výpadků elektřiny.

(84)  Regulační orgány by měly mít pravomoc vydávat závazná rozhodnutí týkající se elektroenergetických podniků, ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce těm elektroenergetickým podnikům, které nedodrží své povinnosti, nebo navrhovat příslušným soudům, aby takové sankce uložily. Za tímto účelem by regulační orgány měly mít možnost požadovat od elektroenergetických podniků důležité informace, vést vhodná a dostatečná vyšetřování a urovnávat spory. Rovněž by těmto regulačním orgánům měla být svěřena pravomoc rozhodovat, bez ohledu na uplatňování pravidel hospodářské soutěže, o vhodných opatřeních, jež zajistí výhody pro zákazníka podporou účinné hospodářské soutěže a jež jsou nutná pro řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou.

(85)  Regulační orgány by měly mezi sebou koordinovat provádění svých úkolů, aby zajistily, že Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „síť ENTSO pro elektřinu“), Evropský subjekt pro provozovatele distribučních soustav v Unii (dále jen „subjekt EU DSO“) a regionální koordinační centra splňují své povinnosti podle regulačního rámce vnitřního trhu s elektřinou a rozhodnutí Agentury pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“) zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…(13)(14). Vzhledem k rozšíření provozních úkolů sítě ENTSO pro elektřinu, subjektu EU DSO a regionálních koordinačních center je nezbytné posílit dohled nad těmito subjekty působícími na úrovni Unie nebo na regionální úrovni. Regulační orgány by spolu měly vzájemně konzultovat a koordinovat svůj dohled, aby mohly společně určovat případy, kdy síť ENTSO pro elektřinu, subjekt EU DSO a regionální koordinační centra neplní své příslušné povinnosti.

(86)  Regulačním orgánům by rovněž měla být svěřena pravomoc přispívat k zajištění vysokých standardů povinností univerzální a veřejné služby v souladu s otevřením trhu, k ochraně zranitelných zákazníků a k zajištění plné účinnosti opatření na ochranu spotřebitele. Těmito ustanoveními by neměly být dotčeny pravomoci Komise týkající se uplatňování pravidel hospodářské soutěže, včetně přezkumu fúzí s významem pro celou Unii, ani pravidla pro vnitřní trh, jako jsou například pravidla volného pohybu kapitálu. Nezávislým subjektem, ke kterému má strana dotčená rozhodnutím regulačního orgánu právo záležitost předložit, by mohl být soud nebo jiný soudní orgán zmocněný k provádění soudního přezkumu.

(87)  Tato směrnice a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES(15) nezbavují členské státy možnosti vytvořit a vydat vlastní vnitrostátní politiku v oblasti energetiky. Z toho vyplývá, že v závislosti na jejich ústavním uspořádání může mít příslušný členský stát pravomoc určit politický rámec, v jehož mezích musí regulační orgány vykonávat svou činnost, pokud jde například o bezpečnost dodávek. Obecnými pokyny ohledně politiky v oblasti energetiky přijímanými členskými státy však nesmí být dotčena nezávislost nebo autonomie regulačních orgánů.

(88)  Podle nařízení (EU) 2019/...(16) může Komise přijímat rámcové pokyny nebo kodexy sítě k dosažení nezbytného stupně harmonizace. Tyto rámcové pokyny nebo kodexy sítě jsou tedy závaznými prováděcími opatřeními a s ohledem na některá ustanovení této směrnice užitečným nástrojem, který lze v případě potřeby rychle upravit.

(89)  Členské státy a smluvní strany Smlouvy o Energetickém(17) společenství by měly úzce spolupracovat ve všech otázkách týkajících se vytvoření integrovaného regionu pro obchodování s elektřinou a neměly by přijímat žádná opatření, která by ohrozila další integraci trhů s elektřinou nebo bezpečnost dodávek v členských státech a smluvních stranách.

(90)  Tato směrnice by měla být vykládána společně s nařízením (EU) 2019/...+, které stanoví základní zásady nového uspořádání trhu s elektřinou, jež umožní lépe odměňovat flexibilitu, bude poskytovat odpovídající cenové signály a zajistí rozvoj fungujících integrovaných krátkodobých trhů. Nařízení (EU) 2019/...+ rovněž stanoví nová pravidla v různých oblastech včetně kapacitních mechanismů a spolupráce provozovatelů přenosových soustav.

(91)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou. Měla by proto být vykládána a uplatňována v souladu s těmito právy a zásadami, a to zejména s právem na ochranu osobních údajů zaručeným článkem 8 Listiny. Je nezbytné, aby veškeré zpracovávání osobních údajů podle této směrnice bylo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (18).

(92)  Za účelem poskytnutí minimální úrovně harmonizace požadované pro splnění cíle této směrnice by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o přijímání rámcových pokynů ohledně rozsahu povinností regulačních orgánů týkající se vzájemné spolupráce a spolupráce s ACER a ohledně podrobností postupu pro dodržování kodexů sítě a rámcových pokynů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(19). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají systematicky přístup na schůze skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(93)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení požadavků na interoperabilitu a nediskriminačních a transparentních postupů pro přístup k údajům z měření a o spotřebě, jakož i k údajům potřebným ke změně dodavatele, odezvě strany poptávky a dalším službám. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(20).

(94)  Pokud se uplatní výjimka podle čl. 66 odst. 3, 4 nebo 5, měla by se vztahovat také na ta ustanovení této směrnice, která doplňují ustanovení, z nichž byla výjimka udělena, nebo ta, která vyžadují předchozí uplatnění ustanovení, z nichž byla výjimka udělena.

(95)  Ustanovení směrnice 2012/27/EU související s trhy s elektřinou, jako jsou ustanovení o měření a vyúčtování elektřiny, odezvě strany poptávky, přednostním nasazování a přístupu k síti pro elektřinu z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, jsou aktualizovány ustanoveními této směrnice a nařízení (EU) 2019/....(21). Směrnice 2012/27/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(96)  Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření plně funkčního vnitřního trhu s elektřinou, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej může být z důvodu rozsahu a účinků této směrnice lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(97)  Ve společném politickém prohlášení členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(22) se členské státy zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení svých prováděcích opatření o jeden či více dokumentů, v nichž vysvětlí vztah mezi ustanoveními směrnice a odpovídajícími částmi nástrojů k jejímu provedení ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(98)  Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním právu by se měla omezovat na ustanovení, která v porovnání se směrnicí 2009/72/ES představují podstatnou změnu. Povinnost provést ve vnitrostátním právu nezměněná ustanovení vyplývá ze směrnice 2009/72/ES.

(99)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a dne použitelnosti směrnice 2009/72/ES uvedených v příloze III,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví společná pravidla pro výrobu, přenos, distribuci, ukládání energie a dodávky elektřiny a také opatření na ochranu spotřebitele s cílem vytvořit v Unii skutečně integrované, konkurenční, flexibilní, spravedlivé a transparentní trhy s elektřinou zaměřené na spotřebitele.

Tato směrnice má za cíl s využitím výhod integrovaného trhu zajistit dostupné, transparentní ceny energie a náklady pro spotřebitele, vysokou míru bezpečnosti dodávek a plynulý přechod k udržitelnému nízkouhlíkovému energetickému systému. Stanoví klíčová pravidla týkající se organizace a fungování  odvětví elektroenergetiky v Unii, zejména pravidla týkající se ochrany spotřebitelů a posílení jejich postavení, otevřeného přístupu na integrovaný trh, přístupu třetích osob k přenosové a distribuční infrastruktuře, požadavky na oddělení a pravidla týkající se nezávislosti regulačních orgánů v členských státech.

Tato směrnice rovněž stanoví způsoby spolupráce mezi členskými státy, regulačními orgány a provozovateli přenosových soustav při budování plně propojeného vnitřního trhu s elektřinou, který zvyšuje podíl elektřiny z obnovitelných zdrojů, volnou hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)  zákazníkem“ velkoobchodní zákazník nebo konečný zákazník odebírající elektřinu;

2)  „velkoobchodním zákazníkem“ fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje elektřinu za účelem jejího dalšího prodeje v rámci nebo mimo rámec soustavy, kde je tato osoba usazena;

3)  „konečným zákazníkem“ zákazník nakupující elektřinu pro vlastní potřebu;

4)  „„zákazníkem v domácnosti“ zákazník nakupující elektřinu pro vlastní spotřebu v domácnosti, která nezahrnuje obchodní nebo profesionální činnosti;

5)  „zákazníkem mimo domácnost“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba nakupující elektřinu, která není určena pro její vlastní potřebu v domácnosti, včetně výrobců, průmyslových zákazníků, malých a středních podniků, firem a velkoobchodních zákazníků;

6)  „mikropodnikem“ podnik, který zaměstnává méně než deset osob a jehož roční obrat nebo bilance nepřevyšuje 2 miliony EUR;

7)  „malým podnikem“ podnik, který zaměstnává méně než padesát osob a jehož roční obrat nebo bilance nepřevyšuje 10 milionů EUR;

8)  „aktivním zákazníkem“ konečný zákazník nebo skupina společně jednajících konečných zákazníků, kteří spotřebovávají nebo skladují ▌elektřinu vyrobenou ve svých vlastních prostorách umístěných ve vymezených hranicích, anebo pokud to členský stát povolí, v jiných prostorách, nebo kteří prodávají elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů, či se účastní programů flexibility nebo energetické účinnosti, za předpokladu, že uvedené činnosti nepředstavují jejich hlavní obchodní nebo profesionální činnost;

9)  „trhy s elektřinou“ trhy s elektřinou, včetně mimoburzovní trhů a burz s elektřinou, trhů pro obchodování s energií, kapacitou, službami výkonové rovnováhy a podpůrnými službami ve všech časových rámcích včetně termínovaných, denních a vnitrodenních trhů;

10)  „účastníkem trhu“ účastník trhu ve smyslu čl. 2 bodu 25 nařízení (EU) 2019/…(23);

11)  „občanským energetickým společenstvím“ právní subjekt:

a)  jenž je založen na dobrovolné a otevřené účasti a je účinně kontrolován ▌ členy nebo podílníky, kteří jsou fyzickými osobami, místními orgány, včetně obcí, nebo malými podniky,

b)  jehož hlavním účelem není vytvářet zisk, ale poskytování environmentálních, hospodářských nebo sociálních společenských přínosů svým členům nebo podílníkům nebo místním oblastem, kde provozuje svou činnost a

c)  jenž může být zapojen do výroby elektřiny, včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, její distribuce a dodávek, spotřeby, agregace, ukládání, energetické účinnosti nebo služeb nabíjení elektrických vozidel nebo může svým členům či podílníkům poskytovat další energetické služby;

12)  „dodávkou“ prodej, včetně přeprodeje, elektřiny zákazníkům;

13)  „smlouvou na dodávky elektřiny“ smlouva o dodávkách elektřiny, která však nezahrnuje deriváty na elektřinu;

14)  „derivátem na elektřinu“ finanční nástroj uvedený v bodech 5, 6 nebo 7 oddílu C přílohy I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(24), pokud se daný nástroj týká elektřiny;

15)  „smlouvou s dynamickým určováním ceny elektřiny“ smlouva na dodávky elektřiny mezi dodavatelem a konečným zákazníkem, která odráží cenové změny na spotových trzích včetně denních a vnitrodenních trhů, v intervalech odpovídajících přinejmenším četnosti vypořádání tržních transakcí;

16)  „poplatkem za ukončení smlouvy“ jakýkoliv poplatek nebo sankce ukládané zákazníkům ze strany dodavatelů nebo účastníků trhu vykonávajících služby agregace za ukončení smlouvy na dodávky elektřiny nebo smlouvy o poskytování služeb v elektroenergetice;

17)  „poplatkem za změnu dodavatele“ jakýkoliv poplatek nebo sankce za změnu dodavatele nebo účastníka trhu vykonávajícího služby agregace, včetně poplatků za ukončení smlouvy, ukládaných zákazníkům přímo či nepřímo ze strany dodavatelů, účastníků trhu vykonávajících služby agregace nebo provozovatelů soustav;

18)  „agregací“ funkce vykonávaná fyzickou nebo právnickou osobou, která kombinuje zatížení či vyrobenou elektřinu od více zákazníků za účelem prodeje, nákupu nebo aukce na jakémkoli trhu s elektřinou;

19)  nezávislým agregátorem“ účastník trhu vykonávající služby agregace, který není přidružen k dodavateli svého zákazníka ▌;

20)  „odezvou strany poptávky“ změna elektrického zatížení ze strany konečných zákazníků oproti jejich běžným nebo aktuálním spotřebním návykům v reakci na tržní signály, včetně cen za elektřinu měnících se v čase nebo motivačních plateb, nebo v reakci na přijetí nabídky konečného zákazníka, individuálně nebo prostřednictvím agregace, na prodej snížení či zvýšení poptávky za určitou cenu na organizovaných trzích podle definice v čl. 2 bodě 4 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 1348/2014(25);

21)  „informacemi o vyúčtování“ informace poskytované ve vyúčtováních konečného zákazníka s výjimkou žádosti o platbu;

22)  „běžným elektroměrem“ analogový elektroměr nebo elektronický elektroměr bez schopnosti vysílat a přijímat údaje;

23)  „inteligentním měřicím systémem“ elektronický systém, který dokáže měřit množství elektřiny dodané do sítě nebo spotřebu elektřiny ze sítě, poskytuje více informací než běžný elektroměr a je schopný vysílat a přijímat údaje pro účely informování, sledování a kontroly za použití určité formy elektronické komunikace;

24)  „interoperabilitou“ v souvislosti s inteligentním měřením schopnost dvou nebo více energetických či komunikačních síti, systémů, zařízení, aplikací či komponent spolupracovat, vyměňovat si a používat informace za účelem provádění požadovaných funkcí;

25)  „intervalem zúčtování odchylek“ interval zúčtování odchylek ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) 2019/…(26);

26)  výrazem „v téměř reálném čase“ v souvislosti s inteligentním měřením krátký časový úsek, obvykle v sekundách nebo až v délce intervalu zúčtování odchylek na vnitrostátním trhu;

27)  „nejlepšími dostupnými metodami“ v souvislosti s ochranou údajů a bezpečností v prostředí inteligentního měření nejúčinnější, nejpokročilejší a v prakticky vhodné metody pro zajištění, v principu, základu pro soulad s pravidly Unie pro ochranu osobních údajů a bezpečnostními pravidly Unie;

28)  „distribucí“ přenos elektřiny distribuční soustavou vysokého, středního a nízkého napětí za účelem jejích dodávek zákazníkům, který však nezahrnuje dodávky samotné;

29)  „provozovatelem distribuční soustavy“ fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj distribuční soustavy v dané oblasti a případně její propojení s jinými soustavami a dále za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci elektřiny;

30)  „energetickou účinností“ poměr výstupu ve formě výkonu, služby, zboží nebo energie k množství vstupní energie;

31)  „energií z obnovitelných zdrojů“ nebo „obnovitelnou energií“ energie z obnovitelných nefosilních zdrojů, totiž energie větrná, energie slunečního záření (termální a fotovoltaická), geotermální, energie okolního prostředí, energie z přílivu nebo vln a jiná energie z oceánů, energie vody, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu ▌;

32)  „distribuovanou výrobou“ výrobní zařízení připojená do distribuční soustavy;

33)  „dobíjecí stanicí“ rozhraní, jež je schopno dobíjet v určitém okamžiku jedno elektrické vozidlo nebo u něhož je možno provést výměnu baterie v určitém okamžiku v jednom elektrickém vozidle;

34)  „přenosem“ přenos elektřiny propojenou soustavou velmi vysokého napětí a vysokého napětí za účelem dodávek elektřiny konečným zákazníkům nebo distribučním podnikům, který však nezahrnuje dodávky samotné;

35)  „provozovatelem přenosové soustavy“ fyzická nebo právnická osoba, která odpovídá za provoz, údržbu a v případě potřeby za rozvoj přenosové soustavy v dané oblasti a případně její propojení s jinými soustavami a dále za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny;

36)  „uživatelem soustavy“ fyzická nebo právnická osoba dodávající do přenosové soustavy či distribuční soustavy nebo odebírající z přenosové soustavy či distribuční soustavy;

37)  „výrobou“ výroba elektřiny;

38)  „výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba vyrábějící elektřinu;

39)  „propojovacím vedením“ zařízení, které slouží k propojení elektrizačních soustav;

40)  „propojenou soustavou“ několik přenosových a distribučních soustav, které jsou navzájem propojeny prostřednictvím jednoho nebo několika propojovacích vedení;

41)  „přímým vedením“ elektrické vedení spojující izolované výrobní místo s izolovaným zákazníkem, nebo elektrické vedení spojující výrobce elektřiny s podnikem dodávajícím elektřinu , který přímo zásobuje svá vlastní zařízení, dceřiné společnosti nebo zákazníky;

42)  „malou izolovanou soustavou“ každá soustava, která měla v roce 1996 spotřebu nižší než 3 000 GWh a která získává méně než 5 % své roční spotřeby elektřiny propojením s jinými soustavami;

43)  „malou připojenou soustavou“ každá soustava, která měla v roce 1996 spotřebu nižší než 3 000 GWh a která získává více než 5 % své roční spotřeby elektřiny propojením s jinými soustavami;

44)  „přetížením“ přetížení ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) 2019/…(27);

45)  "zajišťováním výkonové rovnováhy" zajišťování výkonové rovnováhy ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2019/…+;

46)  „regulační energií“ regulační energie ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2019/…+;

47)  „subjektem zúčtování“ subjekt zúčtování ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) 2019/…+;

48)  „podpůrnou službou“ služba potřebná pro provoz přenosové nebo distribuční soustavy, včetně služeb výkonové rovnováhy a nefrekvenčních podpůrných služeb, která však nezahrnuje řízení přetížení;

49)  „nefrekvenční podpůrnou službou“ služba využívaná provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy k regulaci napětí v ustáleném stavu, dodávkám rychlého jalového proudu, zajištění setrvačnosti kvůli stabilitě místní sítě, zkratového proudu, schopnosti startu ze tmy a schopnosti ostrovního provozu;

50)  „regionálním koordinačním centrem “ regionální koordinační centrum podle článku 35 nařízení (EU) 2019/...(28);

51)  „plně integrovanými komponenty sítě“ komponenty sítě, které jsou integrovány do přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, včetně zařízení pro ukládání energie, a která se používají pouze za účelem zajištění bezpečného a spolehlivého provozu přenosové soustavy nebo distribuční soustavy, ale nikoli pro účely zajišťování výkonové rovnováhy nebo řízení přetížení;

52)  „integrovaným elektroenergetickým podnikem“ vertikálně integrovaný podnik nebo horizontálně integrovaný podnik;

53)  „vertikálně integrovaným podnikem“ elektroenergetický podnik nebo skupina elektroenergetických podniků, v nichž jsou tatáž osoba nebo tytéž osoby oprávněny, přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu a v nichž daný podnik nebo skupina podniků vykonává alespoň jednu z funkcí přenosu nebo distribuce a alespoň jednu z funkcí výroby nebo dodávky;

54)  „horizontálně integrovaným podnikem“ elektroenergetický podnik vykonávající alespoň jednu z funkcí výroby za účelem prodeje, přenosu, distribuce nebo dodávek a další činnost, která nesouvisí s elektroenergetikou;

55)  „podnikem ve skupině“ podnik ve skupině ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(29) nebo podnik patřící stejným podílníkům;

56)  „kontrolou“ práva, smlouvy nebo jiné prostředky, které jednotlivě nebo společně a s ohledem na dané skutečnosti nebo právní předpisy poskytují možnost uplatnění rozhodujícího vlivu v určitém podniku, zejména na základě:

a)  vlastnického práva nebo práva užívání všech aktiv podniku nebo jejich části;

b)  práv nebo smluv, které poskytují rozhodující vliv na složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku;

57)  „elektroenergetickým podnikem“ fyzická nebo právnická osoba, která vykonává alespoň jednu z těchto funkcí: výroba, přenos, distribuce, agregace, odezva strany poptávky, ukládání energie, dodávky nebo nákup elektřiny a která zajišťuje obchodní, technické nebo údržbářské úkoly související s těmito funkcemi, která však nezahrnuje konečné zákazníky;

58)  „bezpečností“ jak bezpečnost dodávek elektřiny a zásobování elektřinou, tak technická bezpečnost;

59)  „ukládáním energie“ v elektrizační soustavě odložení spotřeby elektřiny na pozdější okamžik, než byla vyrobena nebo přeměna elektřiny na takovou formu energie, kterou lze ukládat, ukládání takové energie, a následná zpětná přeměna takové energie na elektřinu nebo použití jako jiný nosič energie.

60)  „zařízením pro ukládání energie“ v elektrizační soustavě, zařízení, v němž probíhá ukládání energie.

KAPITOLA II

OBECNÁ PRAVIDLA ORGANIZACE ODVĚTVÍ ELEKTROENERGETIKY

Článek 3

Konkurenční, flexibilní a nediskriminační trh s elektřinou zaměřený na spotřebitele

1.  Členské státy zajistí, aby jejich vnitrostátní právní předpisy nepřiměřeně neomezovaly přeshraniční obchod s elektřinou, účast spotřebitelů, též prostřednictvím odezvy strany poptávky, investice zejména do variabilní a flexibilní výroby energie, ukládání energie, zavádění elektromobility nebo nová propojovací vedení mezi členskými státy a aby ceny elektřiny odrážely aktuální poptávku a nabídku.

2.  Při rozvoji nových propojovacích vedení zohlední členské státy cíle v oblasti propojení elektroenergetických soustav, stanovené v čl. 4 písm. d) bodě 1 nařízení (EU) 2018/1999.

3.  Členské státy zajistí, aby v rámci vnitřního trhu s elektřinou neexistovaly žádné neodůvodněné překážky, pokud jde o vstup na trh, působení na něm a jeho opuštění, aniž jsou dotčeny pravomoci, jež si členské státy ponechávají ve vztahu ke třetím zemím.

4.  Členské státy zajistí rovné podmínky, kdy se na elektroenergetické podniky vztahují transparentní, přiměřená a nediskriminační pravidla, poplatky a zacházení, a to zejména v oblasti odpovědnosti za zajišťování výkonové rovnováhy, přístupu na velkoobchodní trhy, přístupu k údajům, změny dodavatele a systémů vyúčtování a případně i udělování licencí.

5.  Členské státy zajistí, aby účastníci trhu ze třetích zemí působící na vnitřním trhu s elektřinou dodržovali příslušné právní předpisy Unie a členských států, včetně právních předpisů v oblasti životního prostředí a bezpečnosti.

Článek 4

Svobodný výběr dodavatele

Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci mohli svobodně nakupovat elektřinu od dodavatele dle vlastního výběru a aby všichni zákazníci mohli mít více než jednu smlouvu na dodávky elektřiny současně, pod podmínkou, že jsou zřízena požadovaná místa připojení a body měření.

Článek 5

Tržní ceny za dodávky

1.  Dodavatelé mohou volně stanovit cenu, za niž dodávají elektřinu zákazníkům. Členské státy přijmou vhodná opatření k zajištění účinné hospodářské soutěže mezi dodavateli.

2.  Členské státy prostřednictvím sociální politiky nebo jinými prostředky než veřejnými zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny zajistí v souladu s články 28 a 29 ochranu zákazníků v domácnostech, kteří trpí energetickou chudobou a jsou zranitelní.

3.  Odchylně od odstavců 1 a 2 mohou členské státy uplatňovat veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny zákazníkům v domácnostech, kteří trpí energetickou chudobou nebo jsou zranitelní. Na tyto veřejné zásahy se vztahují podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5.

4.  Veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny:

a)  musí sledovat cíl obecného hospodářského zájmu a nesmějí překračovat rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle;

b)  musí být jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné;

c)  musí zaručovat rovnost přístupu elektroenergetických podniků Unie k zákazníkům;

d)  musí být časově omezené a přiměřené, pokud jde o osoby, které z nich mají prospěch;

e)  nesmí vést k dodatečným nákladům pro účastníky trhu diskriminačním způsobem.

5.  Každý členský stát uplatňující veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny v souladu s odstavcem 3 tohoto článku musí také dodržovat čl. 3 odst. 3 písm. d) a článek 24 nařízení (EU) 2018/1999, bez ohledu na to, zda se v dotčeném členském státě nachází významný počet domácností, které trpí energetickou chudobou.

6.  K zajištění přechodného období k vytvoření účinné hospodářské soutěže o smlouvy na dodávky elektřiny mezi dodavateli a k dosažení plně účinného, tržního stanovování maloobchodních cen elektřiny v souladu s odstavcem 1 mohou členské státy ▌uplatňovat veřejné zásahy do stanovování cen za dodávky elektřiny zákazníkům v domácnostech ▌a mikroopodnikům, které nemají prospěch z veřejných zásahů podle odstavce 3.

7.  Veřejné zásahy podle odstavce 6 musí splňovat kritéria stanovená v odstavci 4 a:

a)  musí je doplňovat soubor opatření k dosažení účinné hospodářské soutěže a metodika pro hodnocení pokroku vyplývajícího z těchto opatření;

b)  musí být stanoveny pomocí metodiky, která zajišťuje nediskriminační zacházení s dodavateli;

c)  musí být stanoveny tak, aby cena převyšovala náklady, a to na úrovni, na níž může docházet k účinné cenové soutěži;

d)  musí být navrženy tak, aby minimalizovaly případný negativní dopad na velkoobchodní trh s elektřinou;

e)  musí zajistit, aby všichni ti, kdo mají z takového veřejného zásahu prospěch, měli možnost si zvolit konkurenční tržní nabídky, byli alespoň jednou za čtvrtletí přímo informováni o dostupnosti nabídek a úspor na konkurenčním trhu, a to zejména o smlouvách s dynamickým určováním ceny elektřiny, a byla jim poskytnuta pomoc při přechodu k tržní nabídce;

f)  musí zajistit, aby podle článků 19 a 21 všichni ti, kdo mají z takových veřejných zásahů prospěch, měli nárok na to, aby jim byly nainstalovány inteligentní elektroměry bez dodatečných nákladů pro tyto zákazníky, a aby jim byla tato instalace nabídnuta a byli přímo informováni o možnosti instalace inteligentních elektroměrů a byla jim poskytnuta nezbytná pomoc;

g)  nesmějí vést k přímým křížovým dotacím mezi zákazníky zásobovanými za ceny na volném trhu a zákazníky zásobovanými za regulované dodavatelské ceny;

8.   Členské státy oznámí opatření přijatá podle odstavců 3 a 6 Komisi do jednoho měsíce od jejich přijetí a mohou je ihned uplatňovat. K oznámení se připojí vysvětlení, proč jiné nástroje nebyly dostatečné k uspokojivému dosažení sledovaného cíle, jak jsou splněny požadavky stanovené v odstavcích 4 a 7 a jaké jsou dopady oznámených opatření na ochranu hospodářské soutěže. Oznámení uvede rozsah osob, které mají z opatření prospěch, dobu platnosti opatření, počet zákazníků v domácnostech, jichž se dané opatření týká, a vysvětlí způsob, jakým byla regulovaná cena stanovena.

9.   Do 1. ledna 2022 a 1. ledna 2025 členské státy předloží Komisi zprávy o provádění tohoto článku, nezbytnosti a přiměřenosti veřejných zásahů podle tohoto článku a posouzení pokroku při dosahování účinné hospodářské soutěže mezi dodavateli a při přechodu k tržním cenám. Členské státy, které uplatňují regulované ceny v souladu s odstavcem 6, podají zprávu o souladu s podmínkami v odstavci 7, včetně souladu ze strany dodavatelů, kteří musí takové zásahy uplatňovat, jakož i o dopadu regulovaných cen na finanční situaci těchto dodavatelů.

10.   Do 31. prosince 2025 Komise přezkoumá provádění tohoto článku a předloží v této souvislosti Evropskému parlamentu a Radě zprávu za účelem dosažení tržního stanovování maloobchodních cen elektřiny, a případně společně se zprávou či v návaznosti na ni předloží legislativní návrh. Tento legislativní návrh může rovněž stanovit datum ukončení regulovaných cen.

Článek 6

Přístup třetích osob

1.  Členské státy zajistí zavedení systému pro přístup třetích osob k přenosovým a distribučním soustavám na základě zveřejněných sazeb použitelných na všechny zákazníky a používaných objektivně a bez diskriminace mezi uživateli soustavy. Členské státy zajistí, aby tyto sazby nebo metodiky jejich výpočtu byly před vstupem sazeb v platnost schváleny v souladu s článkem 59 a aby tyto sazby a metodiky, schvalují-li se jen metodiky, byly před vstupem sazeb v platnost zveřejněny.

2.  Provozovatel přenosové nebo distribuční soustavy může odmítnout přístup, pokud postrádá nezbytnou kapacitu. Pro takové odmítnutí musí uvést řádně podložené důvody, zejména s ohledem na článek 9, založené na objektivních, technicky a hospodářsky ospravedlnitelných kritériích. Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát, regulační orgány těchto členských států zajistí, aby byla tato kritéria důsledně uplatňována a aby uživatel soustavy, kterému byl odmítnut přístup, mohl využít postupu alternativního řešení sporů. Pokud je to žádoucí a pokud došlo k odmítnutí přístupu, regulační orgány dále zajistí, aby provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy poskytl náležité informace o opatřeních, která budou nezbytná k posílení soustavy. Tyto informace se poskytnou vždy, pokud byl odepřen přístup k dobíjecím stanicím. Osobě požadující takové informace může být účtován přiměřený poplatek odrážející náklady na jejich poskytnutí.

3.  Tento článek se rovněž použije na občanská energetická společenství, která spravují distribuční sítě.

Článek 7

Přímá vedení

1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, která umožní:

a)  všem výrobcům a podnikům dodávajícím elektřinu usazeným na jejich území zásobovat své vlastní provozy, dceřiné společnosti a zákazníky prostřednictvím přímých vedení, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené administrativní postupy nebo náklady;

b)  všem zákazníkům na jejich území, aby byli, ať už individuálně nebo společně, výrobci a podniky dodávajícími elektřinu zásobováni prostřednictvím přímých vedení.

2.  Členské státy stanoví kritéria pro povolení výstavby přímých vedení na svém území. Tato kritéria musí být objektivní a nediskriminační.

3.  Možnost dodávek elektřiny prostřednictvím přímých vedení podle odstavce 1 tohoto článku nemá vliv na možnost uzavírat smlouvy o dodávkách elektřiny podle článku 6.

4.  Členské státy mohou podmínit vydání povolení k výstavbě přímého vedení buď odmítnutím přístupu do soustavy na základě článku 6, je-li to vhodné, nebo zahájením postupu řešení sporů podle článku 60.

5.  Členské státy mohou odmítnout povolit výstavbu přímého vedení, pokud by udělení tohoto povolení bránilo uplatňování ustanovení o povinnostech veřejné služby podle článku 9. Toto odmítnutí musí být řádně odůvodněno.

Článek 8

Povolovací řízení pro nové kapacity

1.  Pro výstavbu nových výrobních kapacit zavedou členské státy povolovací řízení, které musí probíhat podle objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.

2.  Členské státy stanoví kritéria pro udělení povolení k výstavbě výrobních kapacit na svém území. Při stanovování příslušných kritérií členské státy posuzují otázky:

a)  bezpečnosti a zabezpečení elektroenergetických soustav, zařízení a souvisejícího vybavení;

b)  ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti;

c)  ochrany životního prostředí;

d)  využití půdy a volby umístění;

e)  využití veřejného pozemku;

f)  energetické účinnosti;

g)  povahy primárních zdrojů;

h)  údajů o žadateli, jako např. jeho technické, hospodářské a finanční schopnosti;

i)  plnění opatření přijatých podle článku 9;

j)  příspěvku výrobní kapacity k dosažení celkového cíle Unie, jímž je nejméně 32% podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v Unii v roce 2030, uvedeného v čl. 3 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001(30);

k)  příspěvku výrobní kapacity ke snížení emisí a

l)  alternativ oproti výstavbě nové výrobní kapacity, jako jsou řešení v oblasti odezvy strany poptávky a ukládání energie;

3.  Členské státy zajistí, aby pro malou decentralizovanou nebo distribuovanou výrobu existovala zvláštní, zjednodušená a zefektivněná povolovací řízení, která zohlední jejich omezenou velikost a jejich možný vliv.

Členské státy mohou vypracovat pokyny týkající se tohoto zvláštního povolovacího řízení. Regulační orgány nebo jiné příslušné vnitrostátní orgány včetně orgánů odpovědných za plánování podrobí tyto pokyny přezkumu a mohou doporučit jejich změnu.

Pokud členské státy stanovily určité postupy, jimiž se řídí schvalování využití půdy, použitelné na velké projekty nové infrastruktury pro výrobní kapacitu, zahrnou případně do těchto postupů i výstavbu nové výrobní kapacity a uplatňují je nediskriminačním způsobem a v příslušném časovém rámci.

4.  Povolovací řízení a kritéria musí být zveřejněna. Žadatelé musí být vyrozuměni o důvodech, které vedly k zamítnutí udělení povolení. Tyto důvody musí být objektivní, nediskriminační, řádně podložené a opodstatněné. Žadatelé musí mít k dispozici opravné prostředky.

Článek 9

Povinnosti veřejné služby

1.  Aniž je dotčen odstavec 2, členské státy zabezpečí na základě svého institucionálního uspořádání, při zohlednění zásady subsidiarity, aby elektroenergetické podniky byly provozovány v souladu se zásadami této směrnice a s cílem dosažení konkurenčního a bezpečného trhu s elektřinou udržitelného z hlediska životního prostředí a aby nebyly diskriminovány z hlediska svých práv nebo povinností.

2.  S plným ohledem na související ustanovení Smlouvy o fungování EU, zejména na její článek 106, mohou členské státy uložit z důvodů obecného hospodářského zájmu podnikům působícím v odvětví elektroenergetiky povinnosti veřejné služby, které se mohou týkat bezpečnosti, včetně bezpečnosti dodávek, pravidelnosti, kvality a cen dodávek, jakož i ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti, energie z obnovitelných zdrojů a ochrany klimatu. Tyto povinnosti musí být jasně vymezené, transparentní, nediskriminační a ověřitelné a musí zaručovat rovnost přístupu pro elektroenergetické podniky Unie ke spotřebitelům v jednotlivých členských státech. Povinnosti veřejné služby, které se týkají stanovování cen za dodávky elektřiny, musí splňovat požadavky stanovené v článku 5 této směrnice.

3.  Případné finanční náhrady, jiné formy náhrady a výlučná práva, jež členské státy udělují za plnění povinností stanovených v odstavci 2 tohoto článku nebo za poskytování univerzální služby podle článku 27, jsou poskytovány nediskriminačním a transparentním způsobem.

4.  Členské státy při provádění této směrnice informují Komisi o všech opatřeních přijatých pro plnění povinnosti univerzální služby a veřejné služby včetně ochrany spotřebitele a ochrany životního prostředí a o jejich možném vlivu na vnitrostátní nebo mezinárodní hospodářskou soutěž bez ohledu na to, zda tato opatření vyžadují odchylku od této směrnice nebo nikoliv. Členské státy následně oznámí Komisi každé dva roky všechny změny těchto opatření bez ohledu na to, zda vyžadují odchylku od této směrnice nebo nikoliv.

5.  Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat články 6, 7 a 8 této směrnice, pokud by jejich uplatnění právně nebo fakticky bránilo plnění povinností uložených elektroenergetickým podnikům z důvodů obecného hospodářského zájmu a pokud tím rozvoj obchodu nebude dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem Unie. Zájmy Unie mimo jiné zahrnují ochranu hospodářské soutěže s ohledem na zákazníky v souladu s článkem 106 Smlouvy o fungování EU a s touto směrnicí.

KAPITOLA III

POSÍLENÍ POSTAVENÍ SPOTŘEBITELE A OCHRANA SPOTŘEBITELE

Článek 10

Základní smluvní práva

1.  Členské státy zajistí, aby měli všichni koneční zákazníci právo na dodávky elektřiny od dodavatele, pokud s tím dodavatel souhlasí, bez ohledu na to, v jakém členském státě je dodavatel registrován, pokud se tento dodavatel řídí příslušnými pravidly pro obchodování a zajišťování výkonové rovnováhy. V tomto ohledu přijmou členské státy veškerá opatření nezbytná k tomu, aby zajistily, že správní postupy nediskriminují dodavatele, kteří jsou již zaregistrováni v jiném členském státu

2.  Aniž jsou dotčeny předpisy Unie o ochraně spotřebitele, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU(31) a směrnice Rady 93/13/EHS(32), členské státy zajistí, aby měli koneční zákazníci práva stanovená v odstavcích 3 až 12 tohoto článku.

3.  Koneční zákazníci mají právo uzavřít se svým dodavatelem smlouvu, která obsahuje:

a)  totožnost a adresu dodavatele;

b)  poskytované služby, nabízenou úroveň kvality služeb, jakož i lhůtu pro počáteční připojení;

c)  druhy nabízených služeb údržby;

d)  prostředky, kterými lze získávat aktuální informace o všech uplatňovaných sazbách, poplatcích za údržbu a balíčcích produktů nebo služeb;

e)  dobu platnosti smlouvy, podmínky, za nichž je možné služby, včetně produktů nebo služeb, které jsou s těmito službami v balíčku, nebo smlouvu obnovit či zrušit, a informaci o tom, zda je možné smlouvu bezplatně vypovědět;

f)  všechny náhrady a odškodnění, které se uplatňují v případě, že není dodržena dohodnutá úroveň kvality služby, včetně nesprávného nebo zpožděného vyúčtování;

g)  způsob zahájení postupu mimosoudního urovnávání sporů v souladu s článkem 26;

h)  informace o právech spotřebitele, včetně informací o vyřizování stížností a všech informací podle tohoto odstavce, jasně sdělené prostřednictvím vyúčtování nebo internetové stránky elektroenergetického podniku.

Podmínky ve smlouvách mezi zákazníky a dodavateli musí být spravedlivé a dobře známé předem. Zákazníci musí být o smluvních podmínkách informováni před uzavřením nebo potvrzením smlouvy. Pokud se smlouvy uzavírají prostřednictvím zprostředkovatelů, poskytují se informace týkající se záležitostí uvedených v tomto odstavci taktéž před uzavřením smlouvy.

Koneční zákazníci obdrží stručný přehled základních smluvních podmínek v přehledné, výstižné a srozumitelné podobě.

4.  Koneční zákazníci musí být přiměřené informováni o každém úmyslu změnit smluvní podmínky a zároveň musí být informováni o svém právu  smlouvu ukončit v okamžiku obdržení informace o změně smluvních podmínek. Dodavatelé svým konečným zákazníkům přímo, transparentním a srozumitelným způsobem oznamují každou změnu cen za dodávky i důvody a podmínky změny a její rozsah, a to ve vhodnou dobu, nejpozději dva týdny, a v případě zákazníků v domácnostech jeden měsíc, před tím, než změna nabude účinku. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci mohli svobodně smlouvu ukončit, pokud neakceptují nové smluvní podmínky nebo změny cen za dodávky, které jim oznámil jejich dodavatel.

5.  Dodavatelé poskytují konečným zákazníkům transparentní informace o uplatňovaných cenách a sazbách a o běžných podmínkách týkajících se přístupu ke službám v elektroenergetice a jejich používání.

6.  Dodavatelé nabízí konečným zákazníkům širokou nabídku způsobů plateb. Uvedené způsoby plateb nesmějí nepřiměřeně diskriminovat žádné zákazníky. Jakýkoli rozdíl v poplatcích spojených se způsoby plateb nebo systémy placení záloh musí být objektivní, nediskriminační a přiměřený a nesmí překročit přímé náklady, které příjemce hradí za používání konkrétní platební metody nebo systému placení záloh, v souladu s článkem 62 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(33).

7.  V souladu s odstavcem 6 zákazníci v domácnostech, kteří mají přístup k systémům placení záloh, nesmějí být těmito systémy ▌ znevýhodňováni;

8.  Dodavatelé nabízí konečným zákazníkům spravedlivé a transparentní obecné podmínky, jež jsou poskytovány ve srozumitelném a jednoznačném jazyce a neobsahují mimosmluvní překážky, které by bránily výkonu práv zákazníků, například nadměrnou smluvní dokumentací. Zákazníci jsou chráněni před nepoctivými a zavádějícími způsoby prodeje.

9.  Koneční zákazníci musí mít právo na dobrou úroveň služeb a vyřizování stížností ze strany svých dodavatelů. Dodavatelé vyřizují stížnosti nekomplikovaným způsobem, spravedlivě a rychle;

10.  Při přístupu k univerzální službě podle ustanovení přijatých členskými státy podle článku 27 musí být koneční zákazníci informováni o svých právech týkajících se univerzální služby.

11.  Dodavatelé zákazníky v domácnostech s dostatečným předstihem před plánovaným odpojením náležitě informují o alternativních opatřeních k odpojení. Tato alternativní opatření mohou odkazovat na zdroje podpory umožňující odpojení předejít, systémy placení záloh, energetické audity, energetické konzultační služby, alternativní platební plány, dluhové poradenství nebo moratoria na odpojování. Tato alternativní opatření by neměla pro zákazníky, kteří čelí odpojení, představovat dodatečné náklady;

12.  Dodavatelé poskytnou konečným zákazníkům po jakékoli změně dodavatele závěrečné vyúčtování ▌nejpozději šest týdnů poté, co taková změna proběhla.

Článek 11

Nárok na smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny

1.  Členské státy zajistí, aby vnitrostátní regulační rámec dodavatelům umožňoval nabízet smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci, kteří mají nainstalován inteligentní elektroměr, mohli o uzavření smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny požádat alespoň jednoho dodavatele a každého dodavatele, který má více než 200 000 konečných zákazníků.

2.  Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci byli ze strany dodavatelů plně informováni o příležitostech, nákladech a rizicích, které taková smlouva s dynamickým určováním ceny elektřiny představuje, a zajistí, aby dodavatelé byli povinni poskytovat konečným zákazníkům odpovídající informace, včetně toho, že je nutné si nechat nainstalovat vhodný elektroměr. Regulační orgány sledují vývoj trhu a posuzují rizika, která mohou být s novými produkty a službami spojena, a řeší nekalé praktiky.

3.  Dodavatel musí od každého konečného zákazníka před změnou jeho smlouvy na smlouvu s dynamickým určováním ceny elektřiny obdržet souhlas.

4.  Nejméně po dobu deseti let poté, co smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny začnou být dostupné, sledují členské státy nebo jejich regulační orgány hlavní vývoj v oblasti takových smluv, včetně nabídek na trhu a dopadu na účty spotřebitelů a zejména úrovně volatility cen ▌a každý rok o tom zveřejní zprávu;

Článek 12

Právo na změnu dodavatele a pravidla týkající se poplatků  souvisejících se změnou dodavatele ▌

1.  Změna dodavatele nebo účastníka trhu vykonávajícího služby agregace musí být provedena v co nejkratší lhůtě. Členské státy zajistí, aby zákazník, který si přeje změnit dodavatele nebo účastníka trhu vykonávajícího služby agregace a dodrží přitom smluvní podmínky, měl na tuto změnu nárok ve lhůtě nejvýše tří týdnů ode dne, kdy o to požádá. Nejpozději od 1. ledna 2026 nesmí technický proces změny dodavatele trvat déle než 24 hodin a musí být možné jej provést v kterýkoli pracovní den.

2.  Členské státy zajistí, aby alespoň zákazníkům v domácnostech a malým podnikům nebyly účtovány žádné poplatky související se změnou dodavatele.

3.  Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy dodavatelům nebo účastníkům trhu vykonávajícím služby agregace povolit účtování poplatků za ukončení smlouvy zákazníkům, kteří z vlastní vůle ukončí smlouvu na dodávky elektřiny za pevnou cenu na dobu určitou před uplynutím sjednané doby, pokud jsou tyto poplatky součástí smlouvy, již zákazník z vlastní vůle uzavřel, a zákazník je před uzavřením smlouvy o těchto poplatcích jasně informován. Tyto poplatky musí být přiměřené a nesmějí přesáhnout přímou hospodářskou ztrátu, kterou dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace utrpěl v důsledku vypovězení smlouvy zákazníkem, včetně nákladů na případné investice v rámci balíčku nebo na služby, které již byly zákazníkovi poskytnuty jako součást plnění smlouvy. Důkazní břemeno týkající se výše přímé hospodářské ztráty nese dodavatel nebo účastník trhu vykonávající služby agregace a přípustnost poplatků za ukončení smlouvy sleduje regulační orgán nebo jiný příslušný vnitrostátní orgán.

4.  Členské státy zajistí, aby právo na změnu dodavatele nebo účastníka trhu vykonávajícího služby agregace bylo zákazníkům přiznáno bez diskriminace z hlediska nákladů, úsilí a času.

5.  Zákazníci v domácnostech jsou oprávněni účastnit se kolektivních programů na změnu dodavatele. Členské státy odstraní veškeré regulační nebo správní překážky pro kolektivní změny dodavatele a vytvoří rámec, který zajistí nejvyšší možnou ochranu spotřebitelů tak, aby se zabránilo jakýmkoli nekalým praktikám.

Článek 13

Smlouva o agregaci

1.  Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci nezávisle na své smlouvě na dodávky elektřiny mohli u elektroenergetického podniku dle vlastního výběru svobodně nakupovat a prodávat elektroenergetické služby, včetně agregace, s výjimkou dodávek elektřiny.

2.  Členské státy zajistí, aby konečný zákazník mohl uzavřít smlouvu o agregaci, pokud si to přeje, i bez souhlasu svého elektroenergetického podniku.

Členské státy zajistí, aby účastníci trhu vykonávající služby agregace plně informovali zákazníky o podmínkách smluv, které jim jsou nabízeny.

3.  Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli nárok alespoň jednou za každé zúčtovací období bezplatně obdržet všechny relevantní údaje týkající se odezvy strany poptávky nebo údaje o dodané a prodané elektřině, pokud o to zákazník požádá.

4.  Členské státy zajistí, aby práva uvedená v odstavcích ▌2 a 3 ▌ byla konečným zákazníkům přiznána bez diskriminace z hlediska nákladů, úsilí či času. Členské státy zejména zajistí, aby dodavatelé vůči zákazníkům neuplatňovali diskriminační technické a administrativní požadavky, postupy a poplatky v závislosti na tom, zda mají smlouvu s účastníkem trhu vykonávajícím služby agregace.

Článek 14

Srovnávací nástroje

1.  Členské státy zajistí, aby alespoň zákazníci v domácnostech a mikropodniky s předpokládanou roční spotřebou nižší než 100 000 kWh měli bezplatný přístup alespoň k jednomu nástroji pro srovnávání nabídek dodavatelů, včetně nabídek smluv s dynamickým určováním ceny elektřiny. Zákazníci jsou o dostupnosti takových nástrojů informováni v rámci vyúčtování nebo jinými prostředky. Nástroje musí splňovat alespoň tyto požadavky:

a)  být nezávislé na účastnících trhu a zajistit, aby se elektroenergetickým podnikům dostávalo rovného zacházení, pokud jde o výsledky hledání;

b)  jasně uvádět své vlastníky a fyzickou nebo právnickou osobu, která nástroj provozuje a kontroluje, jakož i informace o tom, jak jsou nástroje financovány;

c)  stanovit jasná a objektivní kritéria, z nichž bude srovnání vycházet, včetně služeb, a zveřejnit je;

d)  používat jednoduchý a jednoznačný jazyk;

e)  poskytovat přesné a aktuální informace a uvádět čas poslední aktualizace;

f)  být přístupné pro osoby se zdravotním postižením díky tomu, že budou vnímatelné, ovladatelné, srozumitelné a spolehlivé;

g)  nabízet účinný postup pro nahlášení nesprávných informací o zveřejněných nabídkách; a

h)  při srovnávání omezit požadované osobní údaje pouze na údaje, které jsou pro srovnání nezbytně nutné.

Členské státy zajistí, aby alespoň jeden nástroj pokrýval celý trh. Pokud trh pokrývá větší počet nástrojů, obsahují co možná nejúplnější škálu nabídek elektřiny pokrývající významnou část trhu a v případě, že tyto nástroje nepokrývají trh úplně, jasně tuto skutečnost před zobrazením výsledků uvedou.

2.  Srovnávací nástroje uvedené v odstavci 1 může provozovat jakýkoli subjekt, včetně soukromých společností a veřejných orgánů či subjektů.

3.  Členské státy určí ▌příslušný vnitrostátní orgán, který bude odpovědný za vydávání značek důvěry pro srovnávací nástroje, jež splňují požadavky stanovené v odstavci 1, a za zajištění toho, aby srovnávací nástroje, které značku důvěry nesou, trvale splňovaly požadavky stanovené v odstavci 1. Tento orgán je nezávislý na jakýchkoli účastnících trhu a provozovatelích srovnávacích nástrojů.

4.  Členské státy mohou vyžadovat, aby srovnávací nástroje uvedené v odstavci 1 zahrnovaly srovnávací kritéria týkající se povahy služeb, které dodavatelé nabízejí.

5.  Každý nástroj, který srovnává nabídky účastníků trhu, je způsobilý požádat o značku důvěry v souladu s tímto článkem na dobrovolném a nediskriminačním základě.

6.  Odchylně od odstavců 3 a 5 se členské státy mohou rozhodnout, že nezajistí vydávání značek důvěry pro srovnávací nástroje, pokud existuje veřejný orgán nebo subjekt, který poskytuje srovnávací nástroj splňující požadavky stanovené v odstavci 1.

Článek 15

Aktivní zákazníci

1.  Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci byli oprávnění jednat jako aktivní zákazníci, aniž by se na ně vztahovaly nepřiměřené nebo diskriminační technické a administrativní požadavky, postupy a poplatky a síťové poplatky, které neodrážejí náklady;

2.  Členské státy zajistí, aby:

a)  aktivní zákazníci byli oprávněni provozovat svou činnost buď přímo, nebo prostřednictvím agregace;

b)  aktivní zákazníci byli oprávněni prodávat elektřinu vyrobenou z vlastních zdrojů, a to i prostřednictvím smluv o nákupu elektřiny;

c)  aktivní zákazníci byli oprávněni účastnit programů flexibility a programů energetické účinnosti;

d)  aktivní zákazníci byli oprávněni pověřit třetí stranu správou zařízení, která jsou pro jejich činnost zapotřebí, včetně instalace, provozování, zpracování dat a údržby, aniž by třetí strana byla považována za aktivního zákazníka;

e)  se na aktivní zákazníky v souladu s čl. 59 odst. 9 této směrnice vztahovaly transparentní a nediskriminační síťové poplatky, které odrážejí náklady a účtují se odděleně za elektřinu dodanou do sítě a za elektřinu odebranou ze sítě, čímž se zajistí, aby odpovídajícím a vyváženým způsobem přispívali ke sdílení celkových nákladů na soustavu v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2019/...(34);

f)  aktivní zákazníci byli finančně odpovědní za odchylky, které v rámci elektroenergetické soustavy způsobí; v tomto rozsahu jsou subjekty zúčtování nebo přenesou svou odpovědnost za odchylku v souladu s článkem 5 nařízení  (EU) 2019/...+.

3.  Členské státy mohou mít ve svých vnitrostátních právních předpisech různá ustanovení vztahující se na individuální aktivní zákazníky a na společně jednající aktivní zákazníky, pod podmínkou, že se na všechny aktivní zákazníky vztahují všechna práva a povinnosti, jak jsou stanoveny v tomto článku. Jakékoli odlišné zacházení se společně jednajícími aktivními zákazníky musí být přiměřené a řádně odůvodněné.

4.  Členské státy, které mají v současnosti zavedeny systémy, v jejichž rámci se neúčtuje odděleně za elektřinu dodanou do sítě a za elektřinu odebranou ze sítě, neudělí po 31. prosinci 2023 v rámci těchto systémů žádná nová práva. V každém případě zákazníci, na něž se vztahují stávající systémy, musí mít vždy možnost rozhodnout se pro nový systém, v němž se poplatky za elektřinu dodanou do sítě a elektřinu odebranou ze sítě účtují odděleně, jako základ pro výpočet síťových poplatků.

5.  Členské státy zajistí, aby aktivní zákazníci, kteří vlastní zařízení pro ukládání energie:

a)  měli právo na připojení k síti v přiměřené lhůtě od podání žádosti, pokud jsou splněny všechny nezbytné podmínky, jako je odpovědnost za odchylku a odpovídající měření;

b)  nepodléhali žádnému dvojímu zpoplatnění, včetně síťových poplatků, za uskladněnou elektřinu, která zůstává v jejich prostorách, nebo při poskytování služeb flexibility provozovatelům soustav;

c)  nepodléhali neúměrným požadavkům nebo poplatkům pro udělení licence;

d)  měli povoleno souběžně poskytovat několik služeb, je-li to technicky proveditelné.

Článek 16

Občanská energetická společenství

1.  Členské státy stanoví vhodný regulační rámec pro občanská energetická společenství, který zajistí, aby:

a)  účast v občanském energetickém společenství byla otevřená a dobrovolná;

b)  členové nebo podílníci mohli z občanského energetického společenství vystoupit; v takovém případě se použije článek 12;

c)  členové nebo podílníci občanského energetického společenství neztratili svá práva a povinnosti zákazníků v domácnostech nebo aktivních zákazníků;

d)  příslušný provozovatel distribuční soustavy pod podmínkou poskytnutí spravedlivé náhrady dle posouzení regulačním orgánem spolupracoval s občanskými energetickými společenstvími s cílem usnadnit přenosy elektřiny v rámci energetických občanských společenství;

e)  se na občanská energetická společenství vztahovaly nediskriminační, spravedlivé, přiměřené a transparentní postupy a poplatky, včetně registrace a udělování licencí, a transparentní a nediskriminační síťové poplatky, které odrážejí náklady v souladu s čl. 18 nařízení (EU) 2019/...(35), čímž se zajistí, aby odpovídajícím a vyváženým způsobem přispívala ke sdílení celkových nákladů na systém.

2.  Členské státy mohou ve vhodném regulačním rámci stanovit, že občanská energetická společenství:

a)  jsou otevřena přeshraniční účastí;

b)  jsou oprávněna vlastnit, zřizovat, nakupovat nebo si pronajímat distribuční sítě a autonomně je spravovat za podmínek stanovených v odstavci 4 tohoto článku;

c)  podléhají výjimkám stanoveným v čl. 38 odst. 2.

3.  Členské státy zajistí, aby občanská energetická společenství:

a)  měla nediskriminační přístup na všechny trhy s elektřinou, a to buď přímo, nebo prostřednictvím agregace;

b)  měla nediskriminační a přiměřené zacházení, pokud jde o jejich činnosti, práva a povinnosti v postavení konečných zákazníků, výrobců, dodavatelů, provozovatelů distribučních soustav nebo účastníků trhu vykonávajících služby agregace;

c)  byla finančně odpovědná za odchylky, které v rámci elektrizační soustavy způsobí. V tomto rozsahu jsou subjekty zúčtování nebo přenesou svou odpovědnost za odchylku v souladu s článkem 4 nařízení (EU) 2019/...(36);

d)  se s ohledem na samospotřebu energie s občanskými energetickými společenstvími zacházelo jako s aktivními zákazníky v souladu s čl. 15 odst. 2 písm. e);

e)  byly oprávněny zajistit v rámci občanského energetického společenství, která je vyrobena výrobními bloky vlastněnými daným společenství, s výhradou požadavků stanovených v tomto článku a při zachování práv a povinnosti členů společenství jakožto konečných zákazníků.

Pro účely prvního pododstavce písm. e) nejsou v případě, že je elektřina sdílena, dotčeny příslušné síťové poplatky, sazby a odvody, a to v souladu s transparentní analýzou nákladů a přínosů distribuovaných zdrojů energie vypracovanou příslušným vnitrostátním orgánem.

4.  Členské státy se mohou rozhodnout, že občanským energetickým společenstvím dělí právo spravovat distribuční síť v oblasti jejich působení, a stanoví příslušné postupy, aniž jsou dotčena ustanovení kapitoly IV nebo další pravidla a předpisy vztahující se na provozovatele distribučních soustav. Pokud je takové právo uděleno, členské státy zajistí, aby:

a)  občanská energetická společenství směla s příslušným provozovatelem distribuční soustavy nebo provozovatelem přenosové soustavy, k níž je jejich síť připojena, uzavřít dohodu o provozování sítě občanského energetického společenství;

b)  se na občanská energetická společenství vztahovaly odpovídající síťové poplatky v místech připojení mezi sítí společenství a distribuční sítí mimo občanské energetické společenství a aby se tyto síťové poplatky účtovaly odděleně za elektřinu dodanou do distribuční sítě a za elektřinu odebranou z distribuční sítě mimo občanské energetické společenství v souladu s čl. 59 odst. 7;

c)  občanská energetická společenství nediskriminovala zákazníky, kteří zůstávají připojeni k distribuční soustavě, ani jim nezpůsobovala újmu.

Článek 17

Odezva strany poptávky prostřednictvím agregace

1.  Členské státy umožní a podpoří účast odezvy strany poptávky prostřednictvím agregace. Členské státy umožní konečným zákazníkům, včetně těch, kteří nabízejí odezvu strany poptávky prostřednictvím agregace, aby se společně s výrobci elektřiny bez diskriminace účastnili všech trhů s elektřinou.

2.  Členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav při obstarávání podpůrných služeb jednali s účastníky trhu vykonávajícími služby odezvy strany poptávky prostřednictvím agregace bez diskriminace jako s výrobci elektřiny na základě jejich technických možností.

3.  Členské státy zajistí, aby jejich příslušný regulační rámec ▌obsahoval přinejmenším tyto prvky:

a)  právo každého účastníka trhu vykonávajícího služby agregace, včetně nezávislých agregátorů, vstoupit na trhy s elektřinou bez souhlasu ostatních účastníků trhu;

b)  nediskriminační a transparentní pravidla, která jasně určují úlohy a odpovědnost všech elektroenergetických podniků a zákazníků;

c)  nediskriminační a transparentní pravidla a postupy pro výměnu údajů mezi účastníky trhu vykonávajícími služby agregace a dalšími elektroenergetickými podniky, které zajišťují snadný přístup k údajům za rovných a nediskriminačních podmínek, avšak zároveň plně chrání obchodní údaje a osobní údaje zákazníků;

d)  povinnost účastníků trhu vykonávajících služby agregace být finančně odpovědnými za odchylky, které v rámci elektrizační soustavy způsobí. V tomto rozsahu jsou subjekty zúčtování nebo přenesou svou odpovědnost za odchylku v souladu s článkem 5 nařízení (EU) 2019/...(37);

e)  ustanovení, jež dodavatelům zabrání, aby konečným zákazníkům, kteří mají smlouvu s nezávislými agregátory, ukládali neoprávněné platby, sankce nebo jiná neoprávněná smluvní omezení;

f)  mechanismus řešení sporů mezi účastníky trhu vykonávajícími služby agregace a dalšími účastníky trhu, včetně určení odpovědnosti za odchylku.

4.  Členské státy mohou od elektroenergetických podniků nebo zúčastněných konečných zákazníků vyžadovat, aby vypláceli finanční náhradu ostatním účastníkům trhu nebo jejich subjektům zúčtování, pokud jsou tito účastníci trhu nebo jejich subjekty zúčtování přímo dotčeni aktivací odezvy strany poptávky. Taková finanční náhrada nesmí vytvářet překážku pro vstup na trh pro účastníky trhu, kteří vykonávají služby agregace, ani překážku pro flexibilitu. V takových případech je tato finanční náhrada přísně omezena na krytí nákladů vzniklých dodavatelům zúčastněných zákazníků nebo jejich subjektům zúčtování během aktivace odezvy strany poptávky. Metoda výpočtu náhrady může zohledňovat přínosy, které nezávislí agregátoři poskytují jiným účastníkům trhu, a v takovém případě může být požadováno, aby agregátoři nebo zúčastnění zákazníci k takové náhradě přispěli, ale pouze tehdy, jestliže přínosy pro všechny dodavatele, zákazníky a jejich subjekty zúčtování nepřekročí přímé náklady, které jim vznikly. Tato metoda výpočtu podléhá schválení regulačním orgánem nebo jiným příslušným vnitrostátním orgánem;

5.  Členské státy zajistí, aby regulační orgány nebo, pokud to vyžaduje jejich vnitrostátní právní systém, provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav v úzké spolupráci s účastníky trhu a konečnými zákazníky stanovili technické požadavky pro účast odezvy strany poptávky na všech trzích s elektřinou, a to na základě technických charakteristik těchto trhů a schopností odezvy strany poptávky. Uvedené požadavky zahrnují účast agregovaných zatížení.

Článek 18

Vyúčtování a informace o vyúčtování

1.  Členské státy zajistí, aby vyúčtování ▌a informace o vyúčtování byly přesné, srozumitelné, jasné, stručné a uživatelsky vstřícné a byly předloženy způsobem, který konečným zákazníkům usnadňuje srovnávání. Koneční zákazníci na požádání obdrží jasné a srozumitelné vysvětlení způsobu, jakým bylo jejich vyúčtování vypracováno, a to především v případech, kdy vyúčtování není založeno na skutečné spotřebě.

2.  Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci dostávali veškerá vyúčtování a informace o vyúčtování ▌zdarma ▌.

3.  Členské státy zajistí, aby konečným spotřebitelům byla nabízena možnost elektronických vyúčtování a informací o vyúčtování a flexibilní způsoby samotné úhrady.

4.  Zahrnuje-li smlouva budoucí změnu produktu nebo cenu či slevu, musí to být uvedeno ve vyúčtování spolu s datem, kdy k této změně dojde.

5.  Zvažují-li členské státy změny požadavků na obsah vyúčtování, vedou konzultace se spotřebitelskými organizacemi.

6.  Členské státy zajistí, aby vyúčtování a informace o vyúčtování splňovaly minimální požadavky stanovené v příloze I.

Článek 19

Inteligentní měřicí systémy

1.  Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát, regulační orgány, ve snaze podpořit energetickou účinnost a posílit postavení konečných zákazníků, vydají důrazné doporučení, aby elektroenergetické podniky a jiní účastníci trhu optimalizovali využívání elektřiny, mimo jiné poskytováním služeb v oblasti hospodaření s energií, vypracováním inovačních vzorců pro stanovení ceny a zavedením  inteligentních měřicích systémů, které jsou interoperabilní, zejména ve spojení se spotřebitelskými systémy pro hospodaření s energií a inteligentními sítěmi v souladu s příslušnými pravidly Unie o ochraně údajů.

2.  Členské státy na svém území zajistí zavedení inteligentních měřicích systémů, které podpoří aktivní účast zákazníků na trhu s elektřinou. Uvedené zavedení může být předmětem posouzení nákladů a přínosů, které se provede v souladu se zásadami stanovenými v příloze II.

3.  Členské státy, které přistoupí k zavedení inteligentních měřicích systémů, přijmou a zveřejní minimální funkční a technické požadavky na inteligentní měřicí systémy, které mají být na jejich území zavedeny, v souladu s článkem 20 a přílohou II. Členské státy zajistí interoperabilitu těchto inteligentních měřicích systémů a jejich schopnost poskytovat výstupy pro spotřebitelské systémy pro hospodaření s energií. Členské státy v tomto směru řádně zohlední příslušné dostupné normy včetně norem umožňujících interoperabilitu, osvědčené postupy a význam rozvoje inteligentních sítí a vnitřního trhu s elektřinou.

4.  Členské státy, které přistoupí k zavedení inteligentních měřicích systémů, zajistí, aby koneční zákazníci transparentním a nediskriminačním způsobem přispívali k úhradě s tím spojených nákladů, přičemž zohlední dlouhodobé přínosy pro celý hodnotový řetězec dodávek. Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát, určené příslušné orgány toto zavádění na svém území pravidelně sledují, aby měly přehled o ▌zajištění ▌přínosů pro spotřebitele.

5.  Pokud je zavedení inteligentních měřicích systémů v důsledku posouzení nákladů a přínosů podle odstavce 2 vyhodnoceno negativně, členské státy zajistí, aby bylo toto posouzení alespoň jednou za čtyři roky nebo častěji revidováno v návaznosti na významné změny v předpokladech, z nichž vycházelo, technický pokrok a vývoj trhu. Jakmile je výsledek aktualizovaného posouzení nákladové efektivity k dispozici, oznámí jej členské státy Komisi.

6.  Ustanovení o inteligentní měřicích systémů uvedená v této směrnici se použijí na budoucí zařízení a na zařízení nahrazující starší inteligentní elektroměry. Inteligentní měřicí systémy, které jsou již nainstalovány nebo u nichž k „zahájení prací“, došlo před ... [datum vstupu této směrnice v platnost], mohou zůstat nadále v provozu po celou dobu své životnosti, avšak v případě inteligentních měřicích systémů, které nesplňují požadavky článku 20 a přílohy II, nesmějí být tyto spotřebiče v provozu po ... [12 let po vstupu této směrnice v platnost].

Pro účely tohoto odstavce se „zahájením prací“ rozumí zahájení stavebních prací na investici nebo první pevný závazek objednat vybavení nebo jiný závazek, který činí investici nevratnou, podle toho, co nastane dříve. Nákup pozemků a přípravné práce, jako je získání povolení a provádění předběžných studií proveditelnosti, se nepovažují za zahájení prací. V případě převzetí se „zahájením prací“ rozumí okamžik nabytí aktiv přímo vázaných k nabytí podniku.

Článek 20

Funkce inteligentních měřicích systémů

Pokud je zavedení inteligentních měřicích systémů na základě posouzení nákladů a přínosů podle čl. 19 odst. 2 vyhodnoceno pozitivně nebo jsou inteligentní měřicí systémy zaváděny systematicky po ... [datum vstupu této směrnice v platnost], členské státy zavedou inteligentní měřicí systémy v souladu s evropskými normami, přílohou II a těmito požadavky:

a)  inteligentní měřicí systémy přesně měří skutečnou spotřebu elektřiny a jsou schopny poskytovat konečným zákazníkům informace o spotřebě v pásmech časově rozlišeného tarifu. Ověřené údaje o historické spotřebě jsou konečným zákazníkům na požádání snadno a bezpečně dostupné bez dalších nákladů a ve vizuálním znázornění. Neověřené údaje o spotřebě v téměř reálném čase jsou konečným zákazníkům rovněž snadno a bezpečně dostupné bez dalších nákladů prostřednictvím standardizovaného rozhraní nebo dálkového přístupu, a to za účelem podpory automatizovaných programů zvyšování energetické účinnosti, jakož i podpory odezvy strany poptávky a dalších služeb;

b)  bezpečnost inteligentních měřicích systémů a datových komunikací je zajištěna v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly Unie, s náležitým zohledněním nejlepších dostupných technologií pro zajištění nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti při současném přihlédnutí k nákladům a zásadám proporcionality;

c)  ochrana soukromí konečných zákazníků a údajů o nich je zajištěna v souladu s příslušnými pravidly Unie v oblasti ochrany údajů a soukromí;

d)  provozovatelé elektroměrů zajistí, aby elektroměry aktivních zákazníků, kteří dodávají elektřinu do sítě, mohly započítávat elektřinu dodanou do sítě z prostor aktivních zákazníků;

e)  pokud o to koneční zákazníci požádají, jsou jim nebo třetí osobě jednající jejich jménem zpřístupněny v souladu s prováděcími akty přijatými podle článku 24 údaje o elektřině, kterou dodali do sítě, a údaje o jejich spotřebě, a to prostřednictvím ▌ standardizovaného komunikačního rozhraní nebo dálkového přístupu a ve snadno srozumitelném formátu umožňujícím srovnání nabídek na rovnocenném základě;

f)  před instalací inteligentních elektroměrů nebo při ní jsou konečným zákazníkům poskytnuty patřičné rady a informace, zejména ohledně plného potenciálu inteligentních elektroměrů, pokud jde o správu odečtů a sledování spotřeby energie, jakož i ohledně shromažďování a zpracování osobních údajů v souladu s použitelnými pravidly Unie o ochraně údajů;

g)  inteligentní měřicí systémy umožňují konečným zákazníkům, aby měření a vypořádání probíhalo se stejným časovým rozlišením, jako je interval zúčtování odchylek na vnitrostátním trhu.

Pro účely prvního pododstavce písm. e) musí mít koneční zákazníci rovněž možnost získat své údaje z měření nebo je předávat jiné straně bez dalších nákladů a v souladu se svým právem na přenositelnost údajů na základě pravidel Unie o ochraně údajů.

Článek 21

Nárok na inteligentní elektroměr

1.  Pokud je zavedení inteligentních měřicích systémů na základě posouzení nákladů a přínosů podle čl. 19 odst. 2 vyhodnoceno negativně a pokud nejsou inteligentní měřicí systémy systematicky zavedeny, členské státy zajistí, aby měl každý konečný zákazník za úhradu souvisejících nákladů na požádání a za spravedlivých, přiměřených a nákladově efektivních podmínek nárok na instalaci nebo v příslušných případech modernizaci inteligentního elektroměru, který:

a)  je-li to technicky proveditelné, je vybaven funkcemi uvedenými v článku 20, nebo minimálním souborem funkcí, které členské státy určí a zveřejní na vnitrostátní úrovni v souladu s přílohou II;

b)  je interoperabilní a je schopen zajistit požadované propojení měřicí infrastruktury se spotřebitelskými systémy pro hospodaření s energií v téměř reálném čase.

2.  Pokud jde o žádost zákazníka o inteligentní elektroměr podle odstavce 1, členské státy nebo, pokud tak daný členský stát stanovil, určené příslušné orgány:

a)  zajistí, aby nabídka pro konečného zákazníka žádajícího o instalaci inteligentního elektroměru výslovně uváděla a jasně popisovala:

i)  funkce a interoperabilitu, které je inteligentní elektroměr schopen podporovat, a služby, které jsou realizovatelné, jakož i přínosy, kterých lze díky danému inteligentnímu elektroměru v dané době reálně dosáhnout;

ii)  případné související náklady, které by hradil konečný zákazník;

b)  zajistí, aby byl elektroměr instalován v přiměřené době, nejpozději do čtyř měsíců od podání žádosti zákazníkem;

c)  pravidelně a přinejmenším každé dva roky přezkoumají a zveřejní související náklady a sledují jejich vývoj v důsledku technologického pokroku a potenciálních modernizací měřicího systému.

Článek 22

Běžné elektroměry

1.  Pokud koneční zákazníci nemají inteligentní elektroměry, členské státy zajistí, aby byly konečným zákazníkům poskytnuty individuální běžné elektroměry, které přesně měří jejich skutečnou spotřebu.

2.  Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci mohli snadno odečítat údaje ze svých běžných elektroměrů, ať už přímo nebo nepřímo prostřednictvím on-line rozhraní nebo jiného vhodného rozhraní.

Článek 23

Správa údajů

1.  Při stanovování pravidel pro správu a výměnu údajů členské státy, nebo pokud tak členský stát stanovil, určené příslušné orgány stanoví pravidla týkající se přístupu k údajům konečného zákazníka ze strany způsobilých osob v souladu s tímto článkem a platným právním rámcem Unie. Pro účely této směrnice se údaji rozumí, že zahrnují údaje z měření a o spotřebě, jakož i údaje potřebné ke změně dodavatele konečného zákazníka, odezvě strany poptávky a dalším službám.

2.  Členské státy organizují správu údajů, aby zajistily efektivní a bezpečný přístup k údajům a jejich výměnu, jakož i ochranu údajů a bezpečnost údajů.

Nezávisle na modelu správy údajů používaném v jednotlivých členských státech osoby odpovědné za správu údajů poskytnou kterékoli způsobilé osobě ▌přístup k údajům konečného zákazníka v souladu s ustanoveními odstavce 1. Způsobilé osoby by měly mít požadované údaje k dispozici bez diskriminace a současně. Přístup k údajům je snadný a příslušné postupy pro obdržení přístupu k údajům se zveřejní.

3.   Pravidla pro přístup k údajům a uchovávání údajů pro účely této směrnice musí být v souladu s příslušným právem Unie.

Zpracovávání osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se provádí v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

4.  Členské státy, nebo pokud tak daný členský stát stanovil, určené příslušné orgány udělují osobám odpovědným za správu údajů oprávnění a osvědčení nebo nad těmito osobami, tam kde je to relevantní, vykonávají dohled, aby zajistily, že tyto osoby splňují požadavky této směrnice.

Aniž jsou dotčeny úkoly pověřenců pro ochranu osobních údajů podle nařízení (EU) 2016/679, mohou se členské státy rozhodnout, že od osob odpovědných za správu údajů budou vyžadovat, aby jmenovaly kontrolory shody, kteří odpovídají za sledování provádění opatření přijatých uvedenými osobami s cílem zajistit nediskriminační přístup k údajům a soulad s požadavky této směrnice.

Členské státy mohou za účelem plnění povinností podle tohoto odstavce určit kontrolory shody nebo subjekty uvedené v čl. 35 odst. 2 písm. d) této směrnice.

5.  Konečným zákazníkům nesmějí být za přístup k jejich údajům nebo za jejich žádost o zpřístupnění jejich údajů účtovány žádné dodatečné náklady. Členské státy jsou odpovědné za stanovení příslušných poplatků za přístup k údajům ze strany způsobilých osob. ▌

Členské státy nebo, pokud tak členský stát stanovil, určené příslušné orgány zajistí, aby poplatky účtované regulovanými subjekty, které poskytují datové služby, byly přiměřené a řádně odůvodněné.

Článek 24

Požadavky na interoperabilitu a postupy pro přístup k údajům

1.  S cílem podpořit hospodářskou soutěž na maloobchodním trhu a zabránit vzniku nadměrných administrativních nákladů pro způsobilé strany usnadní členské státy plnou interoperabilitu energetických služeb v rámci Unie.

2.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů určí požadavky na interoperabilitu a nediskriminační a transparentní postupy pro přístup k údajům uvedené v čl. 23 odst. 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 68 odst. 2.

3.  Členské státy zajistí, aby elektroenergetické podniky uplatňovaly požadavky na interoperabilitu a postupy pro přístup k údajům uvedené v odstavci 2. Tyto požadavky a postupy vycházejí ze stávajících vnitrostátních postupů.

Článek 25

Jednotná kontaktní místa

Členské státy zajistí, aby byla zřízena jednotná kontaktní místa, která poskytují zákazníkům veškeré potřebné informace o jejich právech, příslušných právních předpisech a mechanismech urovnávání sporů, které mají v případě sporu k dispozici. Tato jednotná kontaktní místa mohou být součástí obecných kontaktních míst pro poskytování informací spotřebitelům.

Článek 26

Právo na mimosoudní urovnání sporů

1.  Členské státy zajistí konečným zákazníkům přístup k jednoduchým, spravedlivým, transparentním, nezávislým, účinným a efektivním mechanismům mimosoudního urovnání sporů, pokud jde o urovnávání sporů týkajících se práv a povinností stanovených touto směrnicí, prostřednictvím nezávislého mechanismu jako je například veřejný ochránce práv pro energetiku, orgán sdružující spotřebitele nebo regulační orgán. Pokud je konečný zákazník spotřebitelem ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU(38), musí tyto mechanismy mimosoudního urovnání sporů splňovat požadavky na kvalitu stanovené ve směrnici 2013/11/EU a v odůvodněných případech poskytovat systém odškodnění nebo náhrad.

2.  V případě potřeby členské státy zajistí, aby subjekty alternativního řešení sporů spolupracovaly za účelem nalezení jednoduchého, spravedlivého, transparentního, nezávislého, efektivního a účinného mechanismu mimosoudního urovnání sporů v případě jakéhokoli sporu, který vznikne v souvislosti s produkty nebo službami spojenými s jakýmkoli produktem nebo službou nebo balíkem produktů či služeb, které spadají do oblasti působnosti této směrnice.

3.  Účast elektroenergetických podniků na mechanismech mimosoudního urovnání sporů pro zákazníky v domácnostech je povinná, ledaže členský stát Komisi prokáže, že jiné mechanismy jsou stejně účinné.

Článek 27

Univerzální služba

1.  Členské státy zajistí, aby všichni zákazníci v domácnostech, a pokud to členské státy uznají za vhodné, i malé podniky mohli využívat univerzální služby, což znamená mít na jejich území právo na dodávky elektřiny ve stanovené kvalitě za konkurenční, jednoduše a jasně srovnatelné, transparentní a nediskriminační ceny. Aby zabezpečily poskytování univerzální služby, mohou členské státy určit dodavatele poslední instance. Členské státy uloží provozovatelům distribučním soustav povinnost připojit zákazníky do sítě za podmínek a při dodržení sazeb stanovených postupem podle čl. 59 odst. 7. Tato směrnice nebrání členským státům, aby posilovaly tržní postavení zákazníků v domácnostech a malých a středních zákazníků mimo domácnosti podporou možnosti dobrovolného sdružování se pro zastupování této kategorie zákazníků.

2.  Odstavec 1 musí být prováděn transparentním a nediskriminačním způsobem a nesmí bránit svobodnému výběru dodavatele stanovenému v článku 4.

Článek 28

Zranitelní zákazníci

1.  Členské státy přijmou vhodná opatření na ochranu zákazníků, a zejména zabezpečí, aby existovaly dostatečné záruky na ochranu zranitelných zákazníků. V této souvislosti každý členský stát vymezí pojem zranitelných zákazníků, který může odkazovat na energetickou chudobu, a mimo jiné na zákaz odpojení těchto zákazníků v kritických obdobích. Pojem zranitelných zákazníků může zahrnovat výši příjmů, podíl výdajů na energii v rámci disponibilního příjmu, energetickou účinnost domácností, kritickou závislost na elektrických zařízeních ze zdravotních důvodů, věk nebo jiná kritéria. Členské státy zajistí uplatňování práv a povinnosti spojených se zranitelnými zákazníky. Zejména přijmou opatření na ochranu zákazníků z odlehlých oblastí. Členské státy zabezpečí vysokou úroveň ochrany spotřebitele, zejména s ohledem na transparentnost týkající se smluvních podmínek, obecných informací a mechanismů pro urovnání sporů.

2.  Členské státy přijmou vhodná opatření, mezi něž patří například ▌ poskytování dávek v systémech sociálního zabezpečení k zajištění nezbytných dodávek pro zranitelné zákazníky nebo podpora zlepšování energetické účinnosti, s cílem řešit případy energetické chudoby zjištěné podle čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2018/1999, a to i v širším kontextu chudoby. Tato opatření nesmějí bránit účinnému otevření trhu stanovenému v článku 4 ani fungování trhu a jsou případně oznámena Komisi v souladu s čl. 9 odst. 4. V oznámeních mohou být uvedena i opatření přijatá v rámci obecného systému sociálního zabezpečení.

Článek 29

Energetická chudoba

Při odhadování počtu domácností trpících energetickou chudobou podle čl. 3 odst. 3 písm. d) nařízení (EU) 2018/1999 členské státy stanoví a zveřejní soubor kritérií, která mohou zahrnovat nízký příjem, vysoký podíl výdajů na energii v rámci disponibilních příjmů a nízkou energetickou účinnost.

V této souvislosti a v souvislosti s čl. 5 odst. 5 poskytne Komise pokyny týkající se definice „značného počtu domácností trpících energetickou chudobou“, přičemž vychází z předpokladu, že jakýkoliv podíl domácností trpících energetickou chudobu lze považovat za značný.

KAPITOLA IV

PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY

Článek 30

Určení provozovatelů distribučních soustav

Členské státy určí nebo požádají podniky, které vlastní distribuční soustavu nebo za ni odpovídají, aby na dobu stanovenou členskými státy s přihlédnutím k účinnosti a hospodářské rovnováze určily jednoho nebo více provozovatelů distribučních soustav.

Článek 31

Úkoly provozovatelů distribučních soustav

1.  Provozovatel distribuční soustavy odpovídá za dlouhodobé zajištění schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po distribuci elektřiny a za hospodárný způsob provozu, údržby a rozvoje bezpečné, spolehlivé a účinné distribuční soustavy elektřiny ve své oblasti s náležitým ohledem na životní prostředí a energetickou účinnost.

2.  V žádném případě nesmí dodavatel diskriminovat uživatele soustavy nebo kategorie uživatelů soustavy, zejména pokud jde o zvýhodňování podniků ve skupině s ním.

3.  Provozovatel distribuční soustavy poskytuje uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě, včetně jejího účinného využití.

4.  Členský stát může uložit provozovateli distribuční soustavy, aby při nasazování výrobních zařízení dával přednost zařízením využívajícím obnovitelné zdroje nebo využívajícím vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, jak stanoví článek 12 nařízení (EU) 2019/...(39).

5.  Pokud plní tuto funkci, jedná každý provozovatel distribuční soustavy jako neutrální zprostředkovatel na trhu při obstarávání energie, kterou používá ke krytí energetických ztrát ▌ ve své soustavě, transparentními, nediskriminačními a tržními postupy. ▌

6.  Pokud je provozovatel distribuční soustavy odpovědný za obstarávání produktů a služeb nezbytných pro efektivní, spolehlivý a bezpečný provoz distribuční soustavy, musí být pravidla přijatá za tímto účelem provozovatelem distribuční soustavy objektivní, transparentní a nediskriminační a vypracují se ve spolupráci s provozovateli přenosové soustavy a dalšími relevantními účastníky trhu. Podmínky poskytování těchto produktů a služeb provozovateli distribučních soustav, případně včetně pravidel a sazeb, se stanoví v souladu s čl. 59 odst. 7 nediskriminačním způsobem odrážejícím náklady a zveřejní se.

7.  Při provádění úkolů uvedených v odst. 6 obstarává provozovatel distribuční soustavy nefrekvenční podpůrné služby nezbytné pro jeho soustavu transparentními, nediskriminačními a tržními postupy, pokud regulační orgán nedospěl k závěru, že tržní poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb je ekonomicky neefektivní, a neudělil výjimku. Povinnost obstarávat nefrekvenční podpůrné služby se nevztahuje na plně integrované komponenty sítě.

8.  Obstaráváním produktů a služeb uvedených v odst. 6 se zajistí účinné zapojení všech kvalifikovaných účastníků trhu, včetně účastníků trhu nabízejících energii z obnovitelných zdrojů, účastníků trhu vykonávajících služby odezvy strany poptávky, provozovatelů zařízení pro ukládání energie a účastníků trhu vykonávajících služby agregace, a to zejména tím, že se bude od regulačních orgánů a provozovatelů distribučních soustav v úzké spolupráci se všemi účastníky trhu, jakož i provozovatelů přenosových soustav, vyžadovat, aby na základě technických charakteristik těchto trhů a schopností všech účastníků trhu vymezili technické požadavky pro účast na těchto trzích.

9.  Provozovatelé distribučních soustav spolupracují s provozovateli přenosových soustav za účelem účinného zapojení účastníků trhu, kteří jsou k jejich síti připojeni, do maloobchodních, velkoobchodních a vyrovnávacích trhů. Poskytování služeb výkonové rovnováhy, které pocházejí ze zdrojů nacházejících se v distribuční soustavě, se dohodne s příslušným provozovatelem přenosové soustavy v souladu s článkem 57 nařízení (EU) 2019/...(40) a s článkem 182 nařízení Komise (EU) 2017/1485(41).

10.  Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány mohou provozovatelům distribučních soustav povolit vykonávání jiných činností, než jsou činnosti uvedené v této směrnici a v nařízení (EU) 2019/...+, pokud jsou tyto činnosti nezbytné k tomu, aby provozovatelé distribučních soustav plnili své povinnosti podle této směrnice nebo nařízení (EU) 2019/...+, a regulační orgán posoudil nezbytnost takové výjimky. Tímto odstavcem není dotčeno právo provozovatelů distribučních soustav vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat jiné sítě než elektroenergetické sítě, pokud členský stát nebo určený příslušný orgán takové právo udělil.

Článek 32

Pobídky pro využívání flexibility v distribučních sítích

1.  Členské státy stanoví nezbytný regulační rámec, jenž provozovatelům distribučních soustav umožní obstarávat služby flexibility, včetně řízení přetížení ve své oblasti, za účelem zlepšování efektivity provozu a rozvoje distribuční soustavy, ▌a bude je k tomu motivovat. Regulační rámec zejména zajistí, aby provozovatelé distribučních soustav získávali služby ze zdrojů, jako jsou distribuovaná výroba, odezva strany poptávky nebo ukládání energie, a podpořili přijímání opatření v oblasti energetické účinnosti, pokud tyto služby nákladově efektivně nahrazují potřebu modernizovat nebo nahradit elektroenergetické kapacity a podporují efektivní a bezpečný provoz distribuční soustavy. Provozovatelé distribučních soustav obstarávají tyto služby transparentními, nediskriminačními a tržními postupy, pokud regulační orgány nestanoví, že obstarávání takových služeb není ekonomicky efektivní, nebo že by vedlo k závažnému narušení trhu nebo k vyšším přetížením.

2.   Provozovatelé distribučních soustav, kteří podléhají schválení regulačním orgánem, nebo regulační orgán sám vymezí transparentním a participativním postupem, který zahrnuje všechny příslušné uživatele soustavy a provozovatele přenosové soustavy, specifikace pro obstarávané služby flexibility a případně standardizované tržní produkty pro takové služby alespoň na vnitrostátní úrovni. Specifikace zajistí účinné a nediskriminační zapojení všech kvalifikovaných účastníků trhu, včetně účastníků trhu nabízejících energii z obnovitelných zdrojů, účastníků trhu vykonávajících služby odezvy strany poptávky, provozovatelů zařízení pro ukládání energie a účastníků trhu vykonávajících služby agregace. Provozovatelé distribučních soustav si vyměňují veškeré nezbytné informace a koordinují činnost s provozovateli přenosových soustav, aby zajistili optimální využití zdrojů a bezpečný a efektivní provoz soustavy a napomáhali rozvoji trhu. Provozovatelům distribučních soustav by za obstarávání takových služeb měla být poskytnuta přiměřená odměna, aby získali zpět alespoň přiměřené příslušné náklady, včetně výdajů na potřebné informační a komunikační technologie ▌a nákladů na infrastrukturu.

3.  Rozvoj distribuční soustavy vychází z transparentního plánu rozvoje sítě, který provozovatel distribuční soustavy alespoň každé dva roky zveřejní a předloží regulačnímu orgánu. Plán rozvoje sítě musí zajistit transparentnost ohledně služeb flexibility, které budou ve střednědobém a dlouhodobém horizontu zapotřebí, a obsahovat plánované investice v příštích pěti až deseti letech se zvláštním důrazem na hlavní distribuční infrastrukturu, která je nezbytná k připojení nových výrobních kapacit a nových spotřebičů, včetně dobíjecích stanic pro elektrická vozidla. Plán rozvoje sítě musí rovněž zahrnovat využití odezvy strany poptávky, energetické účinnosti, zařízení pro ukládání energie nebo jiných zdrojů, které provozovatel distribuční soustavy používá jako alternativu k rozšiřování soustavy.

4.   Provozovatel distribuční soustavy konzultují plán rozvoje sítě se všemi relevantními uživateli soustavy a relevantními provozovateli přenosové soustavy. Provozovatel distribuční soustavy zveřejní výsledky konzultačního procesu a plán rozvoje sítě a předloží je regulačnímu orgánu. Regulační orgán může požadovat změny plánu.

5.   Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat povinnost podle odstavce 3 na integrované energetické podniky sloužící méně než 100 000 připojeným zákazníkům nebo obsluhující malé izolované soustavy.

Článek 33

Integrace elektromobility do elektroenergetické sítě

1.  Aniž je dotčena směrnice Evropského parlamentu a rady 2014/94/EU(42), členské státy stanoví nezbytný regulační rámec, aby usnadnily připojení veřejně přístupných a soukromých dobíjecích stanic k distribučním sítím. Členské státy zajistí, aby provozovatelé distribučních soustav na nediskriminačním základě spolupracovali se všemi podniky, které vlastní, vyvíjí, provozují nebo spravují dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, též pokud jde o připojení k síti.

2.  Provozovatelé distribučních soustav nesmějí vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla s výjimkou případů, kdy provozovatelé distribučních soustav vlastní soukromé dobíjecí stanice výlučně pro jejich vlastní použití.

3.  Odchylně od odstavce 2 mohou členské státy provozovatelům distribučních soustav povolit vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla, pouze pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)  po otevřeném, transparentním a nediskriminačním výběrovém řízení, které přezkoumal a schválil regulační orgán, nebylo právo vlastnit, vyvíjet, spravovat, nebo provozovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla uděleno jiným osobám nebo jiné osoby nemohly tyto služby poskytnout za rozumnou cenu a včas.

b)  regulační orgán provedl předběžný přezkum podmínek výběrového řízení podle písmene a) a udělil svůj souhlas;

c)  provozovatel distribuční soustavy musí provozovat dobíjecí stanice na základě přístupu třetí osoby v souladu s článkem 6 a nesmí diskriminovat uživatele soustavy nebo kategorie uživatelů soustavy, zejména pokud jde o zvýhodňování podniků ve skupině s ním.

Regulační orgán může vypracovat obecné pokyny nebo ustanovení o zadávání zakázek, aby provozovatelům distribučních soustav pomohl zajistit spravedlivé výběrové řízení.

4.  Pokud členské státy splnily podmínky stanovené v odstavci 3, členské státy nebo jejich určené příslušné orgány v pravidelných intervalech nebo alespoň každých pět let provádějí veřejnou konzultaci, aby znovu posoudily potenciální zájem účastníků trhu vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla. Pokud z veřejné konzultace vyplyne, že vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat tyto dobíjecí stanice mohou jiné osoby, členské státy zajistí, aby byly činnosti provozovatelů distribučních soustav v tomto ohledu postupně ukončeny pod podmínkou, že bude úspěšně dokončeno výběrové řízení uvedené v odst. 3 písm. a). Jako součást podmínek v rámci tohoto řízení mohou regulační orgány provozovatelům distribučních soustav povolit, aby získali zpět zbytkovou hodnotu investic vložených do dobíjecí infrastruktury.

Článek 34

Úkoly provozovatelů distribučních soustav v oblasti správy údajů

Členské státy zajistí, aby všechny způsobilé osoby měly bez diskriminace přístup k údajům za jasných a rovných podmínek, a to v souladu s příslušnými pravidly ochrany údajů. V členských státech, kde byly v souladu s článkem 19 zavedeny inteligentní měřicí systémy a provozovatelé distribučních soustav se účastní správy údajů, zahrnují programy shody podle čl. 35 odst. 2 písm. d) zvláštní opatření za účelem vyloučení diskriminačního přístupu k údajům ze strany způsobilých osob, jak stanoví článek 23. Pokud se na provozovatele distribučních soustav nevztahuje čl. 35 odst. 1, 2 nebo 3, přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že vertikálně integrované podniky nemají privilegovaný přístup k údajům pro účely provádění svých dodavatelských činností.

Článek 35

Oddělení vlastnictví provozovatelů distribučních soustav

1.  Je-li provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, musí být nezávislý, přinejmenším pokud jde o jeho právní formu, organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které nesouvisejí s distribucí. Tento požadavek nepředstavuje povinnost oddělit vlastnění aktiv provozovatele distribuční soustavy od vertikálně integrovaného podniku.

2.  Kromě požadavků odstavce 1, pokud je provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, musí být nezávislý, pokud jde o organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které nesouvisejí s distribucí. Aby se tohoto dosáhlo, použijí se tato minimální kritéria:

a)  osoby odpovědné za řízení provozovatele distribuční soustavy nesmějí být zapojeny do podnikových struktur integrovaného elektroenergetického podniku přímo nebo nepřímo pověřených běžným provozem spojeným s výrobou, přenosem a dodávkami elektřiny;

b)  musí být přijata vhodná opatření, aby profesionální zájmy osob odpovědných za řízení provozovatele distribuční soustavy byly brány v úvahu takovým způsobem, který zajišťuje, že jsou schopny jednat nezávisle;

c)  provozovatel distribuční soustavy má účinná rozhodovací práva nezávislá na integrovaném elektroenergetickém podniku, pokud jde o aktiva nutná pro provoz, údržbu nebo rozvoj soustavy. K plnění těchto úkolů musí mít provozovatel distribuční soustavy k dispozici potřebné zdroje, včetně lidských, technických, fyzických a finančních zdrojů. Nemělo by to bránit existenci náležitých koordinačních mechanismů zajišťujících ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a hospodařením, pokud jde o návratnost aktiv v dceřiné společnosti, nepřímo regulovaných v souladu s čl. 59 odst. 7. Umožňuje to mateřské společnosti zejména schvalovat roční finanční plán nebo jakýkoli rovnocenný nástroj provozovatele distribuční soustavy a stanovovat paušální limity pro úroveň zadluženosti své dceřiné společnosti. Neumožňuje to mateřské společnosti vydávat příkazy týkající se běžného provozu, ani pokud jde o jednotlivá rozhodnutí týkající se výstavby nebo modernizace distribučního vedení nepřekračující podmínky schváleného finančního plánu nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje; a

d)  provozovatel distribuční soustavy stanoví program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování a zajistí dostatečné sledování plnění programu. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle. Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody, kontrolor shody provozovatele distribuční soustavy, předkládá regulačnímu orgánu uvedenému v čl. 57 odst. 1 výroční zprávu s popisem přijatých opatření. Tato zpráva se zveřejňuje. Kontrolor shody provozovatele distribuční soustavy musí být plně nezávislý a k plnění svých úkolů musí mít přístup ke všem nezbytným informacím provozovatele distribuční soustavy i případných podniků ve skupině.

3.  Je-li provozovatel distribuční soustavy součástí vertikálně integrovaného podniku, zajistí členské státy, aby činnosti provozovatele distribuční soustavy byly sledovány regulačními orgány či jinými příslušnými vnitrostátními orgány, aby nemohl vertikální integraci využívat k narušování hospodářské soutěže. Vertikálně integrovaní provozovatelé distribučních soustav zejména nesmějí ve svém vystupování a v rámci prosazování své obchodní značky uvádět v omyl, pokud jde o samostatnost dodavatelské divize vertikálně integrovaného podniku.

4.  Členské státy se mohou rozhodnout neuplatňovat odstavce 1, 2 a 3 na integrované elektroenergetické podniky sloužící méně než 100 000 připojeným zákazníkům nebo obsluhující malé izolované soustavy.

Článek 36

Vlastnictví zařízení pro ukládání energie provozovateli distribučních soustav

1.  Provozovatelé distribučních soustav nesmějí vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat zařízení pro ukládání energie.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy provozovatelům distribučních soustav povolit vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat ▌zařízení pro ukládání energie, která jsou plně integrovanými komponenty sítě a v jejichž případě regulační orgán udělil svůj souhlas, nebo pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)  po otevřeném, transparentním a nediskriminačním výběrovém řízení, které přezkoumal a schválil regulační orgán nebylo právo vlastnit, vyvíjet, spravovat, nebo provozovat taková zařízení uděleno jiným osobám,

nebo jiné osoby nemohly tyto služby poskytnout za přijatelnou cenu a včas.

b)  taková zařízení jsou nezbytná k tomu, aby provozovatelé distribučních soustav mohli plnit své povinnosti podle této směrnice, pokud jde o efektivní, spolehlivý a bezpečný provoz distribuční soustavy, a nepoužívají se pro nákup nebo prodej elektřiny na trzích s elektřinou, a

c)  regulační orgán posoudil nezbytnost takové odchylky a provedl posouzení výběrového řízení, včetně podmínek výběrového řízení, a udělil svůj souhlas.

Regulační orgán může vypracovat obecné pokyny nebo ustanovení o zadávání zakázek, aby provozovatelům distribučních soustav pomohl zajistit spravedlivé výběrové řízení.

3.  Regulační orgány v pravidelných intervalech nebo alespoň každých pět let provádějí veřejnou konzultaci ohledně stávajících zařízení pro ukládání energie, aby posoudily potenciální dostupnost a zájem účastníků trhu o vlastnictví takových zařízení. Pokud z veřejné konzultace na základě posouzení regulačním orgánem vyplyne, že vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat tato zařízení nákladově efektivním způsobem mohou třetí osoby, regulační orgány zajistí, aby byly činnosti provozovatelů distribučních soustav v tomto ohledu během 18 měsíců postupně ukončeny. Jako součást podmínek v rámci tohoto řízení mohou regulační orgány provozovatelům distribučních soustav povolit, aby obdrželi přiměřenou finanční náhradu, a to zejména s cílem získat zpět zbytkovou hodnotu investic, které vložili do zařízení pro ukládání energie.

4.  Odstavec 3 se nevztahuje na plně integrované komponenty sítě a ani na běžnou dobu amortizace nových zařízení pro ukládání energie využívajících baterie, u nichž bylo konečné investiční rozhodnutí učiněno do ... [datum vstupu této směrnice v platnost], za předpokladu, že taková zařízení pro ukládání energie využívající baterie:

a)  jsou k síti připojena nejpozději dva roky poté;

b)  jsou integrována do distribuční soustavy;

c)  jsou používána výhradně k okamžité obnově bezpečnosti sítě v reakci na nepředvídané události, k nimž v této síti dojde, za předpokladu, že toto obnovovací opatření je zahájeno ihned a ukončeno, jakmile lze problém vyřešit obvyklým redispečinkem;

d)  nejsou využívána k nákupu nebo prodeji elektřiny na trzích s elektřinou včetně zajišťování výkonové rovnováhy.

Článek 37

Povinnost provozovatelů distribučních soustav zachovávat důvěrnost

Aniž je dotčen článek 55 nebo kterákoli jiná zákonná povinnost poskytovat informace, musí provozovatel distribuční soustavy zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti, a musí zabránit tomu, aby byly informace o jeho vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovány diskriminačním způsobem.

Článek 38

Uzavřené distribuční soustavy

1.  Členské státy mohou regulačním orgánům nebo jiným příslušným orgánům uložit, aby soustavu, která distribuuje elektřinu v rámci geograficky vymezené průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených služeb a která nezajišťuje, aniž je dotčen odstavec 4, dodávky pro zákazníky v domácnostech, klasifikovaly jako uzavřenou distribuční soustavu, pokud:

a)  jsou provoz či výrobní proces uživatelů této soustavy ze zvláštních technických či bezpečnostních důvodů integrovány; nebo

b)  tato soustava distribuuje elektřinu zejména vlastníkovi či provozovateli této soustavy nebo podnikům ve skupině s nimi.

2.  Uzavřené distribuční soustavy se pro účely této směrnice považují za distribuční soustavy. Členské státy mohou regulačním orgánům uložit, aby provozovatele uzavřené distribuční soustavy osvobodily od:

a)  povinnosti podle čl. 31 odst. 5 a 7 obstarávat energii, kterou používá ke krytí energetických ztrát, a nefrekvenční podpůrné služby ve své soustavě transparentními, nediskriminačními a tržními postupy;

b)  povinnosti podle čl. 6 odst. 1, aby sazby nebo metodiky pro jejich výpočet byly před vstupem v platnost schváleny v souladu s čl. 59 odst. 1;

c)  požadavku podle čl. 32 odst. 1 na obstarání služeb flexibility a na rozvoj jejich systémů podle čl. 32 odst. 3 na základě plánů rozvoje sítě;

d)  požadavku podle čl. 33 odst. 2 týkající se zákazu vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat dobíjecí stanice pro elektrická vozidla; a

e)  požadavku podle čl. 36 odst. 1 týkající se zákazu vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat zařízení pro ukládání energie.

3.  Pokud je udělena výjimka podle odstavce 2, jsou uplatňované sazby nebo metodiky pro jejich výpočet hodnoceny a schvalovány v souladu s čl. 59 odst. 1 na žádost uživatele uzavřené distribuční soustavy.

4.  Nahodilé používání malým počtem domácností se zaměstnáním nebo podobným spojením s majitelem distribuční soustavy, které se nacházejí v oblasti obsluhované uzavřenou distribuční soustavou, nevylučuje udělení výjimek podle odstavce 2.

Článek 39

Provozovatel kombinované soustavy

Ustanovení čl. 35 odst. 1 nebrání provozu kombinované přenosové a distribuční soustavy, pokud provozovatel dodržuje ustanovení čl. 43 odst. 1, článku 44 a 45 nebo kapitoly VI oddílu 3 nebo pokud se na něj vztahuje čl. 66 odst. 3.

Kapitola V

OBECNÁ PRAVIDLA PLATNÁ PRO PROVOZOVATELE PŘENOSOVÉ SOUSTAVY

Článek 40

Úkoly provozovatelů přenosových soustav

1.  Každý provozovatel přenosové soustavy:

a)  v úzké spolupráci se sousedícími provozovateli přenosových soustav a s provozovateli distribučních soustav zajišťuje dlouhodobou schopnost soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku po přenosu elektřiny a úsporným způsobem provozuje, udržuje a rozvíjí bezpečnou, spolehlivou a účinnou přenosovou soustavu s řádným ohledem na životní prostředí;

b)  zajišťuje vhodné prostředky, díky nimž může plnit své povinnosti;

c)  přispívá k bezpečnosti dodávek prostřednictvím přiměřené přenosové kapacity a spolehlivosti soustavy;

d)  řídí toky elektřiny v soustavě s přihlédnutím k výměnám s jinými propojenými soustavami. Za tímto účelem provozovatel přenosové soustavy odpovídá za bezpečnost, spolehlivost a účinnost elektrizační soustavy a v této souvislosti i za zajištění dostupnosti všech nezbytných podpůrných služeb, včetně těch, které jsou poskytovány odezvou strany poptávky a zařazeními na ukládání energie, pokud je tato dostupnost nezávislá na jiných přenosových soustavách, s nimiž je jeho soustava propojena;

e)  poskytuje dostatečné informace provozovateli jiných soustav, s nimiž je jeho soustava propojena, aby zajistil bezpečný a efektivní provoz, koordinovaný rozvoj a interoperabilitu propojené soustavy;

f)  zajišťuje nediskriminaci mezi uživateli soustavy a kategoriemi uživatelů soustavy, zejména pokud jde o zvýhodňování podniků ve skupině s ním;

g)  poskytuje uživatelům soustavy informace, které potřebují pro účinný přístup k soustavě; ▌

h)  vybírá poplatky za přetížení a platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav v souladu s článkem 49 nařízení (EU) č. 2019/...(43), poskytuje přístup třetím osobám a řídí jej a poskytuje vysvětlení s uvedením patřičných důvodů, pokud přístup zamítne, což sledují regulační orgány; při plnění úkolů podle tohoto článku provozovatelé přenosových soustav především usnadňují integraci trhu;

i)  obstarává podpůrné služby ▌, aby zajistil bezpečnost provozu;

j)  přijme rámec pro spolupráci a koordinaci mezi regionálními operačními centry;

k)  podílí se na vypracovávání evropských a vnitrostátních posouzení zdrojové přiměřenosti podle kapitoly IV nařízení (EU) č. 2019/...+;

l)  zajišťuje digitalizaci přenosových soustav;

m)  zajišťuje správu údajů, včetně rozvoje systémů pro správu údajů, kybernetickou bezpečnost a ochranu údajů podle platných ustanovení a pravidel, a aniž jsou dotčeny pravomoci jiných orgánů.

2.  Členské státy mohou stanovit, že jednu nebo více povinností uvedených v odstavci 1 tohoto článku přidělí jinému provozovateli přenosové soustavy než tomu, který je vlastníkem dané přenosové soustavy a na kterého by se uvedené povinnosti jinak vztahovaly. Provozovatel přenosové soustavy, kterému jsou úkoly přiděleny, musí být certifikován, pokud jde o oddělení vlastnictví, jako nezávislý provozovatel soustavy nebo nezávislý provozovatel přenosové soustavy a musí splňovat požadavky stanovené v článku 43, avšak nemusí být vlastníkem přenosové soustavy, za niž je odpovědný.

Provozovatel přenosové soustavy, který je vlastníkem dané přenosové soustavy, musí splňovat požadavky stanovené v kapitole VI a být certifikován podle článku 43. Tímto není dotčena možnost, aby provozovatelé přenosových soustav, kteří jsou certifikováni, pokud jde o oddělení vlastnictví, nebo model nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy, delegovali z vlastního podnětu a pod vlastním dohledem některé úkoly na jiné provozovatele přenosových soustav, kteří jsou certifikováni, pokud jde o oddělení vlastnictví, nebo model nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého provozovatele přenosové soustavy, pokud toto delegování úkolů neohrožuje účinná a nezávislá rozhodovací práva provozovatele přenosové soustavy, který úkoly deleguje.

3.  Při provádění úkolů uvedených v odstavci 1 provozovatel přenosové soustavy zohlední doporučení vydaná regionálními koordinačními centry ▌.

4.  Při provádění úkolů uvedených v odst. 1 písm. i) provozovatelé přenosových soustav obstarávají služby výkonové rovnováhy:

a)  transparentními, nediskriminačními a tržními postupy;

b)  způsobem, který zajišťuje zapojení všech elektroenergetických podniků a kvalifikovaných účastníků trhu, včetně účastníků trhu nabízejících energii z obnovitelných zdrojů, účastníků trhu vykonávajících služby odezvy strany poptávky, provozovatelů zařízení pro ukládání energie a účastníků trhu vykonávajících služby agregace. Pro účely prvního odstavce písm. b) vymezí regulační orgány a provozovatelé přenosových soustav v úzké spolupráci se všemi účastníky trhu a na základě technických charakteristik těchto trhů ▌ technické požadavky pro účast na těchto trzích.

5.  Na poskytování těchto nefrekvenčních podpůrných služeb ze strany provozovatelů přenosových soustav se vztahuje odstavec 4, pokud regulační orgán nedospěl k závěru, že tržní poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb je ekonomicky neefektivní, a neudělil výjimku. Regulační rámec zejména zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav byli schopni tyto služby obstarávat od poskytovatelů, jako jsou poskytovatelé odezvy strany poptávky nebo ukládání energie, a podpořili přijímání opatření v oblasti energetické účinnosti, pokud tyto služby nákladově efektivně usnadňují potřebu modernizovat nebo nahrazovat elektrickou kapacitu a podporují efektivní a bezpečný provoz přenosové soustavy.

6.  Provozovatelé přenosových soustav, kteří podléhají schválení ze strany regulačního orgánu, nebo regulační orgán sám vymezí transparentním a participativním postupem, který zahrnuje všechny příslušné uživatele soustavy a provozovatele distribučních soustav, specifikace pro obstarávané nefrekvenční podpůrné služby a případně standardizované tržní produkty pro takové služby alespoň na vnitrostátní úrovni. Specifikace zajistí účinné a nediskriminační zapojení všech kvalifikovaných účastníků trhu, včetně účastníků trhu nabízejících energii z obnovitelných zdrojů, účastníků trhu vykonávajících služby odezvy strany poptávky, provozovatelů zařízení pro ukládání energie a účastníků trhu vykonávajících služby agregace. Provozovatelé přenosových soustav si vyměňují veškeré nezbytné informace a koordinují činnost s provozovateli distribučních soustav, aby zajistili optimální využití zdrojů a bezpečný a efektivní provoz soustavy a napomáhali rozvoji trhu. Provozovatelům přenosových soustav za obstarávání takových služeb náleží přiměřená odměna, aby získali zpět alespoň přiměřeně odpovídající náklady, včetně výdajů na potřebné informační a komunikační technologie a nákladů na infrastrukturu.

7.  Povinnost obstarávat nefrekvenční podpůrné služby uvedené v odst. 5 se nevztahuje na plně integrované komponenty sítě.

8.  Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány mohou provozovatelům přenosových soustav povolit provozování jiných činností, než těch, které jsou stanoveny v této směrnici a nařízení (EU) 2019/...(44), pokud jsou tyto činnosti nezbytné k tomu, aby provozovatelé přenosových soustav mohli plnit své povinnosti vyplývající z této směrnice nebo nařízení (EU) 2019/...+, a regulační orgán dospěl k závěru, že taková odchylka je nezbytná. Tím není dotčeno právo provozovatelů přenosových soustav vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat jiné než elektroenergetické sítě, s výjimkou případů, kdy takové právo členský stát nebo určený příslušný orgán neudělil.

Článek 41

Požadavky na zachování důvěrnosti a transparentnost ze strany provozovatelů přenosových soustav a vlastníků přenosových soustav

1.  Aniž je dotčen článek 55 nebo jiná zákonná povinnost poskytovat informace, musí každý provozovatel přenosové soustavy a každý vlastník přenosové soustavy zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkonu své činnosti, a musí zabránit tomu, aby byly informace o jeho vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního hlediska, poskytovány diskriminačním způsobem. Zejména nesmí poskytovat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, ostatním částem podniku, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné k provedení obchodní transakce. K zajištění úplného souladu s pravidly o oddělení informací musí členské státy zajistit, aby vlastník přenosové soustavy a zbývající část podniku nevyužívali společné služby, například společné právní služby, s výjimkou služeb čistě administrativní nebo informačně-technologické povahy.

2.  Provozovatelé přenosových soustav nesmějí v souvislosti s prodeji nebo nákupy elektřiny prostřednictvím podniků ve skupině zneužívat informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které získali od třetích osob v souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním přístupu k soustavě.

3.  Informace, jež jsou nezbytné pro účinnou ochranu hospodářské soutěže a účinné fungování trhu, se zveřejňují. Touto povinností není dotčeno zachovávání důvěrnosti informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Článek 42

Pravomoci přijímat rozhodnutí ohledně připojení nových výrobních zařízení a zařízení pro ukládání energie k přenosové soustavě

1.  Provozovatel přenosové soustavy stanoví a zveřejní transparentní a účinné postupy pro nediskriminační připojení nových výrobních zařízení a zařízení pro ukládání energie k přenosové soustavě. Tyto postupy podléhají schválení regulačními orgány.

2.  Provozovatel přenosové soustavy nesmí odmítnout připojení nového výrobního zařízení nebo zařízení pro ukládání energie na základě možných budoucích omezení týkajících se dostupných síťových kapacit, např. zatížení v odlehlých částech přenosové soustavy. Provozovatel přenosové soustavy poskytne nezbytné informace.

Prvním pododstavcem není dotčena možnost, aby provozovatelé přenosových soustav omezili zaručenou připojovací kapacitu nebo nabízeli připojení v závislosti na provozních omezeních s cílem zajistit ekonomickou účinnost nových výrobních zařízení nebo zařízení pro ukládání energie, pokud tato omezení schválil regulační orgán. Regulační orgán zajistí, aby byla veškerá omezení v rámci zaručené připojovací kapacity nebo provozní omezení zaváděna na základě transparentních a nediskriminačních postupů a nevytvářely se jimi neodůvodněné překážky pro vstup na trh. Pokud výrobní zařízení nebo zařízení pro ukládání energie nese náklady související se zajištěním neomezeného připojení, neuplatňují se žádná omezení.

3.  Provozovatel přenosové soustavy nesmí odmítnout nové místo připojení s odůvodněním, že by to vedlo k dodatečným nákladům v důsledku nutného zvyšování kapacity prvků soustavy v těsné blízkosti místa připojení.

Kapitola VI

ODDĚLENÍ PROVOZOVATELŮ PŘENOSOVÝCH SOUSTAV

Oddíl 1

Oddělení vlastnictví

Článek 43

Oddělení vlastnictví přenosových soustav a provozovatelů přenosových soustav

1.  Členské státy zajistí, aby:

a)  každý podnik, který vlastní přenosovou soustavu, působil jako provozovatel přenosové soustavy;

b)  tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny:

i)  přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek a přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou nebo vykonávat ve vztahu k nim jakékoli právo;

ii)  přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou a přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem zajišťujícím funkci výroby nebo dodávek nebo vykonávat ve vztahu k němu jakékoli právo;

c)  tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny jmenovat členy dozorčí rady provozovatele přenosové soustavy nebo přenosové soustavy, jejich správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují, a přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem zajišťujícím funkci výroby nebo dodávek nebo vykonávat ve vztahu k němu jakékoli právo; a

d)  tatáž osoba nebyla oprávněna být členem dozorčí rady, správní rady nebo orgánů, které podnik právně zastupují, a to jak podniku vykonávajícího funkci výroby nebo dodávek, tak provozovatele přenosové soustavy nebo přenosové soustavy.

2.  Práva podle odst. 1 písm. b) a c) zahrnují zejména:

a)  pravomoc vykonávat hlasovací práva;

b)  pravomoc jmenovat členy dozorčí rady, správní rady nebo orgánů právně zastupujících podnik; nebo

c)  právo držet většinový podíl.

3.  Pro účely odst. 1 písm. b) pojem „podnik vykonávající funkci výroby nebo dodávek“ zahrnuje „podnik vykonávající funkci výroby nebo dodávek“ ve smyslu směrnice 2009/73/ES a pojmy „provozovatel přenosové soustavy“ a „přenosová soustava“ zahrnují pojmy „provozovatel přepravní soustavy“ a „přepravní soustava“ ve smyslu uvedené směrnice.

4.  Povinnost stanovená v odst. 1 písm. a) se považuje za splněnou, pokud dva nebo více podniků vlastnících přenosové soustavy vytvořilo společný podnik, který působí jako provozovatel přenosové soustavy ve dvou nebo více členských státech pro dotčené přenosové soustavy. Součástí společného podniku nesmí být žádný jiný podnik, pokud nebyl schválen podle článku 44 jako nezávislý provozovatel soustavy nebo jako nezávislý provozovatel přenosové soustavy pro účely oddílu 3.

5.  Pro účely provádění tohoto článku, pokud osobou uvedenou v odst. 1 písm. b), c) a d) je členský stát nebo jiný veřejnoprávní subjekt, se za tutéž osobu nebo tytéž osoby nepovažují dva samostatné veřejnoprávní subjekty vykonávající kontrolu na jedné straně nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovou soustavou a na straně druhé nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek.

6.  Členské státy zajistí, aby informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu, uvedené v článku 41 a uchovávané provozovatelem přenosové soustavy, který byl součástí vertikálně integrovaného podniku, nebyly přeneseny a pracovníci tohoto provozovatele přenosové soustavy nebyli převedeni do podniků vykonávajících funkci výroby a dodávek.

7.  Pokud ke dni 3. září 2009 příslušná přenosová soustava patří vertikálně integrovanému podniku, mohou se členské státy rozhodnout odstavec 1 nepoužít.

V takovém případě tyto členské státy buď:

a)  určí nezávislého provozovatele soustavy v souladu s článkem 44, nebo

b)  musí splňovat požadavky oddílu 3.

8.  Pokud ke dni 3. září 2009 příslušná přenosová soustava patří vertikálně integrovanému podniku a jsou zavedena opatření, která zaručují účinnější nezávislost provozovatele přenosové soustavy než ustanovení oddílu 3, mohou se členské státy rozhodnout odstavec 1 nepoužít.

9.  Před schválením a určením podniku jako provozovatele přenosové soustavy podle odstavce 8 tohoto článku je tento podnik certifikován postupy podle čl. 52 odst. 4, 5 a 6 této směrnice a článku  51 nařízení (ES) 2019/...(45). kterými Komise ověří, že zavedená opatření jasně zaručují účinnější nezávislost provozovatele přenosové soustavy než oddíl 3 této kapitoly.

10.  Vertikálně integrovaným podnikům, které vlastní přenosovou soustavu, nesmí být v žádném případě bráněno podniknout kroky k dosažení souladu s odstavcem 1.

11.  Podniky vykonávající funkci výroby nebo dodávek nesmějí být v žádném případě schopny přímo nebo nepřímo převzít kontrolu nad oddělenými provozovateli přenosových soustav v členských státech, které uplatňují odstavec 1, nebo ve vztahu k těmto provozovatelům vykonávat jakékoli právo.

Oddíl 2

Nezávislý provozovatel soustavy

Článek 44

Nezávislý provozovatel soustavy

1.  Pokud ke dni 3. září 2009 patří příslušná přenosová soustava vertikálně integrovanému podniku, mohou se členské státy rozhodnout nepoužít čl. 43 odst. 1 a určit nezávislého provozovatele soustavy na návrh vlastníka přenosové soustavy. Takové určení podléhá souhlasu Komise.

2.  Členský stát může nezávislého provozovatele soustavy schválit a určit, pokud:

a)  uchazeč prokázal, že splňuje požadavky čl. 43 odst. 1 písm. b), c) a d);

b)  uchazeč prokázal, že má pro provádění úkolů podle článku 40 k dispozici potřebné finanční, technické, fyzické a lidské zdroje;

c)  uchazeč se zavázal dodržovat desetiletý plán rozvoje sítě monitorovaný regulačním orgánem;

d)  vlastník přenosové soustavy prokázal schopnost dostát svým povinnostem podle odstavce 5. Za tímto účelem musí poskytnout všechny návrhy smluvních ujednání s ucházejícím se podnikem i s jakýmkoli dalším relevantním subjektem; a

e)  uchazeč prokázal schopnost dostát svým povinnostem podle nařízení (EU) 2019/…(46), včetně spolupráce provozovatelů přenosových soustav na unijní i regionální úrovni.

3.  Členské státy schválí a určí jako nezávislé provozovatele soustav podniky, které byly certifikovány regulačním orgánem jako podniky splňující požadavky článku 53 a odstavce 2 tohoto článku. Použije se certifikační postup buď podle článku 52 této směrnice a článku 51 nařízení (EU) 2019/...+, nebo podle článku 53 této směrnice.

4.  Každý nezávislý provozovatel soustavy odpovídá za udělování a správu přístupu třetích osob, včetně výběru přístupových poplatků, poplatků za přetížení a plateb podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosové soustavy v souladu s článkem 49 nařízení (EU) 2019/...(47) jakož i za provoz, údržbu a rozvoj přenosové soustavy a za zabezpečení dlouhodobé schopnosti soustavy uspokojovat přiměřenou poptávku prostřednictvím plánování investic. Při rozvoji přenosové soustavy odpovídá nezávislý provozovatel soustavy za plánování (včetně povolovacího řízení) a výstavbu nové infrastruktury a její uvedení do provozu. Pro tento účel působí nezávislý provozovatel soustavy jako provozovatel přenosové soustavy v souladu s tímto oddílem. Vlastník přenosové soustavy neodpovídá za udělování a správu přístupu třetích osob ani za plánování investic.

5.  Byl-li určen nezávislý provozovatel soustavy, pak vlastník přenosové soustavy:

a)  poskytne nezávislému provozovateli soustavy veškerou náležitou součinnost a podporu pro účely plnění jeho úkolů, zejména včetně všech náležitých informací;

b)  financuje investice, o nichž rozhodne nezávislý provozovatel soustavy a které schválí regulační orgán, nebo poskytne souhlas s jejich financováním kteroukoli zainteresovanou stranou včetně nezávislého provozovatele soustavy. Příslušná finanční ujednání podléhají souhlasu regulačního orgánu. Před udělením tohoto souhlasu provede regulační orgán konzultace s vlastníkem přenosové soustavy a s ostatními zainteresovanými stranami;

c)  zajistí krytí odpovědnosti ve vztahu k aktivům tvořícím síť, s výjimkou odpovědnosti vztahující se k úkolům nezávislého provozovatele soustavy; a

d)  poskytne záruky k usnadnění financování jakéhokoli rozšiřování sítě, s výjimkou investic, u nichž podle písmene b) poskytl souhlas s financováním kteroukoli zainteresovanou stranou včetně nezávislého provozovatele soustavy.

6.  V úzké spolupráci s regulačním orgánem se příslušnému vnitrostátnímu orgánu pro ochranu hospodářské soutěže udělí veškeré náležité pravomoci pro účinné sledování plnění povinností, které pro vlastníka přenosové soustavy vyplývají z odstavce 5.

Článek 45

Oddělení vlastníků přenosové soustavy

1.  Byl-li určen nezávislý provozovatel soustavy, musí být vlastník přenosové soustavy, který je součástí vertikálně integrovaného podniku, nezávislý, přinejmenším pokud jde o jeho právní formu, organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech, které nesouvisejí s přenosem.

2.  Pro zajištění nezávislosti vlastníka přenosové soustavy podle odstavce 1 platí tato minimální kritéria:

a)  osoby odpovědné za řízení vlastníka přenosové soustavy nesmějí být zapojeny do podnikových struktur integrovaného elektroenergetického podniku, které jsou přímo nebo nepřímo pověřeny běžným provozem spojeným s výrobou, distribucí a dodávkami elektřiny;

b)  musí být přijata vhodná opatření zajišťující, aby profesionální zájmy osob odpovědných za řízení vlastníka přenosové soustavy byly brány v úvahu takovým způsobem, který zajišťuje, že jsou schopny jednat nezávisle; a

c)  vlastník přenosové soustavy vypracuje program shody, který stanoví opatření přijímaná za účelem vyloučení diskriminačního chování, a zajistí dostatečné sledování plnění programu. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle. Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody předkládá regulačnímu orgánu výroční zprávu s popisem přijatých opatření. Tato zpráva se zveřejňuje.

Oddíl 3

NEZÁVISLÍ PROVOZOVATELÉ PŘENOSOVÝCH SOUSTAV

Článek 46

Aktiva, zařízení, zaměstnanci a identita

1.  Provozovatelé přenosových soustav musí být vybaveni veškerými lidskými, technickými, fyzickými a finančními zdroji potřebnými pro plnění svých povinností podle této směrnice a v rámci výkonu činnosti přenosu elektřiny, zejména:

a)  aktiva nezbytná pro výkon činnosti přenosu elektřiny, včetně přenosové soustavy, vlastní provozovatel přenosové soustavy;

b)  zaměstnanci nezbytní pro výkon činnosti přenosu elektřiny, včetně výkonu všech podnikových úkolů, jsou zaměstnáni provozovatelem přenosové soustavy;

c)  zapůjčování zaměstnanců a poskytování služeb ze strany a ve prospěch jakýchkoli jiných částí vertikálně integrovaného podniku se zakazují. Provozovatel přenosové soustavy může poskytovat služby vertikálně integrovanému podniku, pokud:

i)  poskytování těchto služeb nediskriminuje některé uživatele soustavy, je dostupné všem uživatelům soustavy za stejných podmínek a neomezuje či nenarušuje hospodářskou soutěž ve výrobě nebo dodávkách ani této hospodářské soutěži nebrání; a

ii)  podmínky poskytování těchto služeb byly schváleny regulačním orgánem;

d)  aniž jsou dotčena rozhodnutí dozorčího orgánu podle článku 49, musí mít provozovatel přenosové soustavy k dispozici v řádné době odpovídající finanční zdroje na budoucí investiční projekty nebo na nahrazení existujících aktiv poskytnuté vertikálně integrovaným podnikem po podání příslušné žádosti ze strany provozovatele přenosové soustavy.

2.  Kromě činností uvedených v článku 40 zahrnuje výkon činnosti přenosu elektřiny alespoň tyto činnosti:

a)  zastupování provozovatele přenosové soustavy a kontakty s třetími osobami a regulačními orgány;

b)  zastupování provozovatele přenosové soustavy v rámci sítě ENTSO pro elektřinu;

c)  udělování a správa přístupu pro třetí osoby, přičemž nesmí docházet k diskriminaci určitých uživatelů soustavy nebo určitých skupin uživatelů soustavy;

d)  vybírání veškerých poplatků souvisejících s přenosovou soustavou, včetně poplatků za přístup, energie na krytí ztrát a poplatků za podpůrné služby;

e)  provoz, údržba a rozvoj bezpečné, efektivní a hospodárné přenosové soustavy;

f)  investiční plánování zajišťující dlouhodobou schopnost soustavy uspokojovat rozumnou úroveň poptávky a zaručující bezpečnost dodávek;

g)  zřizování vhodných společných podniků, včetně společných podniků za účasti jednoho nebo více provozovatelů přenosových soustav, burz pro obchodování s elektřinou a dalších důležitých subjektů, a plnění cíle vytváření regionálních trhů nebo podpory liberalizačních procesů; a

h)  všechny podnikové služby, včetně právních služeb, účetnictví a služeb informačních technologií.

3.  Provozovatelé přenosových soustav mají právní formu uvedenou v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132(48).

4.  Provozovatel přenosové soustavy nesmí svou podnikovou identitou, komunikací, logem a infrastrukturou uvádět v omyl, pokud jde o samostatnou identitu vertikálně integrovaného podniku nebo některé jeho části.

5.  Provozovatel přenosové soustavy nesmí mít s žádnou částí vertikálně integrovaného podniku společné systémy informačních technologií nebo vybavení, prostory ani bezpečnostní přístupové systémy a ani pro systémy informačních technologií nebo vybavení a bezpečnostní přístupové systémy nevyužívá stejných poradců či externích dodavatelů.

6.  Audity účetnictví provozovatelů přenosových soustav provádějí auditoři jiní než ti, kteří provádějí audity vertikálně integrovaného podniku nebo jakékoli jeho části.

Článek 47

Nezávislost provozovatele přenosové soustavy

1.  Aniž jsou dotčena rozhodnutí dozorčího orgánu podle článku 49, musí mít provozovatel přenosové soustavy:

a)  účinná rozhodovací oprávnění, nezávislá na vertikálně integrovaném podniku, pokud jde o aktiva nutná k provozu, udržování nebo rozvoji přenosové soustavy; a

b)  oprávnění získávat peníze na kapitálovém trhu, zejména půjčováním a navyšováním kapitálu.

2.  Provozovatel přenosové soustavy jedná vždy tak, aby zajistil, že má zdroje potřebné k řádnému a účinnému výkonu činnosti přenosu, a rozvíjí a udržuje efektivní, bezpečnou a hospodárnou přenosovou soustavu.

3.  Dceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku ▌vykonávající funkce výroby nebo dodávek nemají žádný přímý nebo nepřímý podíl v provozovateli přenosové soustavy. Provozovatel přenosové soustavy nemá žádný přímý nebo nepřímý podíl v žádné dceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku vykonávajícího funkce výroby nebo dodávek, ani nepřijímá dividendy nebo nemá z této dceřiné společnosti žádný jiný finanční prospěch.

4.  Celková řídící struktura a podnikové stanovy provozovatele přenosové soustavy zajistí skutečnou nezávislost provozovatele přenosové soustavy v souladu s ustanoveními tohoto oddílu. Vertikálně integrovaný podnik nesmí přímo nebo nepřímo určovat konkurenční chování provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o každodenní aktivity provozovatele přenosové soustavy a řízení příslušné sítě nebo pokud jde o činnosti nezbytné pro přípravu desetiletého plánu rozvoje sítě podle článku 51.

5.  Při plnění svých úkolů podle článku 40 a čl. 46 odst. 2 této směrnice a povinností stanovených v článcích 16, 18, 19 a 50 nařízení (EU) 2019/...(49) provozovatelé přenosové soustavy nediskriminují žádné osoby či subjekty a neomezí ani nenaruší hospodářskou soutěž ve výrobě či dodávkách ani této hospodářské soutěži nebrání.

6.  Jakékoli obchodní nebo finanční vztahy mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy, včetně půjček poskytovaných provozovatelem přenosové soustavy vertikálně integrovanému podniku, jsou v souladu s tržními podmínkami. Provozovatel přenosové soustavy vede podrobné záznamy o takových obchodních a finančních vztazích a na žádost je zpřístupní regulačnímu orgánu.

7.  Provozovatel přenosové soustavy předkládá ke schválení regulačním orgánem veškeré obchodní a finanční dohody s vertikálně integrovaným podnikem.

8.  Provozovatel přenosové soustavy informuje regulační orgán o finančních zdrojích uvedených v čl. 46 odst. 1 písm. d), které jsou k dispozici pro budoucí investiční projekty nebo pro nahrazování existujících aktiv.

9.  Vertikálně integrovaný podnik se zdrží veškerých činností, jimiž brání provozovateli přenosové soustavy v plnění jeho povinností podle této kapitoly nebo ho při plnění těchto povinností poškozuje, a nepožaduje, aby jej provozovatel přenosové soustavy při plnění těchto povinností žádal o povolení.

10.  Podnik, který byl certifikován regulačním orgánem jako podnik splňující požadavky této kapitoly je příslušným členským státem schválen a určen jako provozovatel přenosové soustavy. Použije se certifikační postup buď podle článku 52 této směrnice a článku 51 nařízení (EU) 2019/...(50), nebo podle článku 53 této směrnice.

Článek 48

Nezávislost zaměstnanců a vedení provozovatele přenosové soustavy

1.  Rozhodnutí týkající se jmenování a opětovného jmenování, pracovních podmínek včetně odměn a ukončení funkčního období osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy přijímá dozorčí orgán provozovatele přenosové soustavy jmenovaný podle článku 49.

2.  Regulačnímu orgánu se oznámí identita a podmínky funkčního období, doba trvání a ukončení funkčního období osob jmenovaných dozorčím orgánem pro jmenování nebo obnovení jmenování jako osob odpovědných za výkonné řízení nebo jako členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy, jakož i důvody pro jakékoli navrhované rozhodnutí o ukončení takových funkčních období. Tyto podmínky a rozhodnutí, na které odkazuje odstavec 1, se stávají závaznými pouze v případě, že do tří týdnů od oznámení nevznesl regulační orgán proti nim námitku.

Regulační orgán může vznést námitku proti rozhodnutí podle odstavce 1:

a)  vyvstanou-li pochybnosti ohledně odborné nezávislosti jmenované osoby odpovědné za řízení nebo člena správních orgánů, nebo

b)  v případě předčasného ukončení funkčního období, existují-li pochybnosti o jeho důvodnosti.

3.  Po období tří let před jmenováním osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy, na které se vztahuje tento odstavec, nesmějí tyto osoby zastávat odborné pracovní místo ani mít odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah přímo nebo nepřímo se týkající vertikálně integrovaného podniku nebo jakékoli jeho části nebo jeho podílníků držících kontrolní podíly jiné než provozovatele přenosové soustavy.

4.  Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přenosové soustavy a zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy nesmějí zastávat žádné jiné odborné pracovní místo ani mít odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah přímo nebo nepřímo se týkající jiné části vertikálně integrovaného podniku nebo jeho podílníků držících kontrolní podíly.

5.  Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přenosové soustavy a zaměstnanci provozovatele přenosové soustavy nesmějí mít přímo nebo nepřímo žádný zájem v jakékoli části vertikálně integrovaného podniku jiné než provozovateli přenosové soustavy a nemají v tomto směru žádný finanční prospěch. Jejich odměňování nezávisí na činnostech nebo výsledcích vertikálně integrovaného podniku jiných než činnostech nebo výsledcích provozovatele přenosové soustavy.

6.  Musí být zaručena účinná práva na odvolání se k regulačnímu orgánu ohledně jakýchkoli stížností ze strany osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy vůči předčasným ukončením jejich funkčního období.

7.  Po skončení svého funkčního období u provozovatele přenosové soustavy nesmějí osoby odpovědné za jeho řízení nebo členové jeho správních orgánů po dobu nejméně čtyř let zastávat jakékoli odborné pracovní místo ani mít odpovědnost, zájem nebo podnikatelský vztah týkající se jakékoli části vertikálně integrovaného podniku jiné než provozovatele přenosové soustavy nebo jeho podílníků držících kontrolní podíl.

8.  Ustanovení odstavce 3 se vztahují na většinu osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů provozovatele přenosové soustavy.

Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů provozovatele přenosové soustavy, na které se nevztahují ustanovení odstavce 3, nesmějí ve vertikálně integrovaném podniku vykonávat žádnou řídící nebo jinou významnou funkci po dobu alespoň šesti měsíců před svým jmenováním.

Ustanovení prvního pododstavce tohoto odstavce a odstavců 4 až 7 se vztahují na všechny osoby, jež patří k výkonnému řízení, a na osoby jim přímo podřízené v záležitostech týkajících se provozování, údržby a rozvoje sítě.

Článek 49

Dozorčí orgán

1.  Provozovatel přenosové soustavy má dozorčí orgán, který je odpovědný za přijímání rozhodnutí, která mohou mít značný dopad na hodnotu aktiv podílníků provozovatele přenosové soustavy, a to zejména za přijímání rozhodnutí týkajících se schválení ročních a dlouhodobých finančních plánů, úrovně zadluženosti provozovatele přenosové soustavy a výše dividend rozdělených mezi podílníky. Dozorčí orgán nepřijímá rozhodnutí o záležitostech, které se týkají každodenní činnosti provozovatele přenosové soustavy a správy sítě nebo činností nezbytných pro vypracování desetiletého plánu rozvoje sítě podle článku 51.

2.  Dozorčí orgán se skládá z členů zastupujících vertikálně integrovaný podnik, členů zastupujících podílníky třetích osob a pokud to příslušné vnitrostátní právo stanoví, členů zastupujících jiné zainteresované strany, jako například zaměstnance provozovatele přenosové soustavy.

3.  Ustanovení čl. 48 odst. 2 prvního pododstavce a čl. 48 odst. 3 až 7 se použijí alespoň na takový počet členů dozorčího orgánu, který je o jeden nižší než polovina všech jeho členů.

Ustanovení čl. 48 odst. 2 druhého pododstavce písm. b) se použije na všechny členy dozorčího orgánu.

Článek 50

Program shody a kontrolor shody

1.  Členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav vypracovali a provedli programy shody, které stanoví opatření přijímaná s cílem zajistit, že nedojde k diskriminačnímu chování, a aby bylo přiměřeně sledováno plnění tohoto programu. Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle. Program shody podléhá schválení regulačním orgánem. Aniž jsou dotčeny pravomoci regulačního orgánu, soulad s programem je nezávisle sledován kontrolorem shody.

2.  Kontrolor shody je jmenován dozorčím orgánem, přičemž jeho jmenování podléhá schválení regulačním orgánem. Regulační orgán může odmítnout jmenování kontrolora shody pouze z důvodů nedostatku nezávislosti nebo odborné způsobilosti. Kontrolor shody může být fyzickou nebo právnickou osobou. Na kontrolora shody se vztahuje čl. 48 odst. 2 až 8.

3.  Kontrolor shody má na starosti:

a)  sledování provádění programu shody;

b)  vypracování výroční zprávy uvádějící opatření přijatá k provedení programu shody a její předložení regulačnímu orgánu;

c)  podávání zpráv dozorčímu orgánu a podávání doporučení k programu shody a jeho provádění;

d)  oznamování veškerých podstatných porušení předpisů v souvislosti s prováděním programu shody regulačnímu orgánu; a

e)  podávání zpráv regulačnímu orgánu o jakýchkoli obchodních a finančních vztazích mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy.

4.  Kontrolor shody předkládá regulačnímu orgánu navrhovaná rozhodnutí o investičním plánu nebo o individuálních investicích v síti. To nastává nejpozději v okamžiku, kdy vedení nebo příslušný správní orgán provozovatele přenosové soustavy předkládá tato rozhodnutí dozorčímu orgánu.

5.  Pokud vertikálně integrovaný podnik v rámci valného shromáždění nebo volbou provedenou jím jmenovanými členy dozorčí rady zabránil přijetí rozhodnutí za účelem odmítnutí nebo odkladu investic v síti, jež mělo být podle desetiletého plánu rozvoje sítě provedeno v následujících třech letech, kontrolor shody to oznámí regulačnímu orgánu, který poté jedná v souladu s článkem 51.

6.  Podmínky upravující mandát nebo podmínky zaměstnání kontrolora shody, včetně délky jeho mandátu, jsou předmětem schválení regulačním orgánem. Tyto podmínky zajišťují nezávislost kontrolora shody, a to i tím, že mu zajišťují veškeré zdroje nezbytné pro plnění jeho povinností. Během svého mandátu nesmí kontrolor shody přímo ani nepřímo zastávat žádné jiné odborné pracovní místo ani nést odpovědnost či mít zájem v žádném vertikálně integrovaném podniku či jeho části a ani ve vztahu k jeho ovládajícím podílníkům.

7.  Kontrolor shody pravidelně podává ústní nebo písemné zprávy regulačnímu orgánu a má právo pravidelně podávat ústní nebo písemné zprávy dozorčímu orgánu provozovatele přenosové soustavy.

8.  Kontrolor shody se může účastnit všech zasedání řídících nebo správních orgánů provozovatele přenosové soustavy a dozorčího orgánu a valného shromáždění. Kontrolor shody se účastní všech zasedání, která se zabývají těmito otázkami:

a)  podmínkami přístupu k síti definovanými v nařízení (EU) 2019/…(51) , zejména pokud jde o sazby, přístupové služby pro třetí strany, přidělování kapacit a řízení přetížení, transparentnost, vyvažování a druhotné trhy;

b)  projekty prováděnými s cílem provozovat, udržovat a rozvíjet přenosovou soustavu, včetně investic do vzájemného propojení a připojení;

c)  pořizováním energie nebo jejím prodejem nutnými pro provoz přenosové soustavy.

9.  Kontrolor shody sleduje, jak provozovatel přenosové soustavy plní ustanovení článku 41.

10.  Kontrolor shody má přístup ke všem důležitým údajům a do všech kanceláří provozovatele přenosové soustavy a ke všem informacím nezbytným pro plnění svých úkolů.

11.  Kontrolor shody má přístup do kanceláří provozovatele přenosové soustavy bez předchozího ohlášení.

12.  Dozorčí orgán může propustit kontrolora shody po předchozím souhlasu regulačního orgánu. Na žádost regulačního orgánu odvolá kontrolora shody z důvodů nedostatečné nezávislosti nebo odborné způsobilosti.

Článek 51

Rozvoj sítě a pravomoci k přijímání investičních rozhodnutí

1.  Provozovatelé přenosových soustav předkládají nejméně jednou za dva roky regulačnímu orgánu desetiletý plán rozvoje sítě založený na dosavadní a prognózované nabídce a poptávce po konzultaci všech příslušných zúčastněných stran. Tento plán rozvoje sítě obsahuje účinná opatření s cílem zajistit přiměřenost soustavy a bezpečnost dodávek. Provozovatel přenosové soustavy zveřejní desetiletý plán rozvoje sítě na svých internetových stránkách.

2.  Desetiletý plán rozvoje sítě zejména:

a)  určuje pro potřeby účastníků trhu, kterou hlavní přenosovou infrastrukturu je třeba vybudovat nebo modernizovat v průběhu příštích deseti let;

b)  zahrnuje veškeré investice, o nichž již bylo rozhodnuto, a určuje nové investice, které musí být provedeny v příštích třech letech; a

c)  stanovuje časový rámec pro všechny investiční projekty.

3.  Při vypracovávání desetiletého plánu rozvoje sítě provozovatel přenosové soustavy plně zohlední potenciál spojený s využitím odezvy strany poptávky, zařízení pro ukládání energie či jiných zdrojů jakožto alternativy k rozšiřování soustavy a také předpokládanou spotřebu a výměnu s jinými zeměmi a investiční plány celounijních a regionálních sítí .

4.  Regulační orgán konzultuje desetiletý plán rozvoje sítě se všemi skutečnými nebo potenciálními uživateli soustavy otevřeně a transparentně. Osoby nebo podniky, které se prohlašují za potencionální uživatele soustavy, mohou být požádány o předložení odůvodnění takových prohlášení. Regulační orgán zveřejní výsledky konzultačního procesu, zejména možnou potřebu investic.

5.  Regulační orgán přezkoumá, zda desetiletý plán rozvoje sítě zahrnuje veškeré investiční potřeby, na které bylo poukázáno během konzultačního procesu, a zda je v souladu s nezávazným desetiletým plánem rozvoje sítě pro celou Unii (dále jen „plán rozvoje sítě pro celou Unii“), na který odkazuje čl. 27 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2019/...(52). Vyvstanou-li jakékoli pochybnosti o souladu s plánem rozvoje sítě pro celou Unii, regulační orgán konzultuje ACER. Regulační orgán může na provozovateli přenosové soustavy požadovat, aby svůj desetiletý plán rozvoje sítě změnil.

Příslušné vnitrostátní orgány přezkoumají, zda je desetiletý plán rozvoje v souladu s vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu předloženými podle nařízení (EU) 2018/1999.

6.  Regulační orgán sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plánu rozvoje sítě.

7.  V případech, kdy provozovatel přenosové soustavy, s výjimkou převažujících důvodů mimo jeho kontrolu, neprovede investici, která měla být podle desetiletého plánu rozvoje sítě provedena v příštích třech letech, členské státy zajistí, aby se regulační orgán zavázal přijmout alespoň jedno z níže uvedených opatření, s cílem zajistit provedení dané investice, pokud je tato investice na základě nejnovějšího desetiletého plánu rozvoje sítě stále relevantní:

a)  požádat provozovatele přenosové soustavy o provedení daných investic, nebo

b)  zorganizovat nabídkové řízení otevřené libovolným investorům týkající se dané investice, nebo

c)  zavázat provozovatele přenosové soustavy, aby přijal navýšení kapitálu k financování nutných investic a umožnil nezávislým investorům účastnit se daného kapitálu.

8.  Pokud regulační orgán využije svého oprávnění podle odst. 7 písm. b), může zavázat provozovatele přenosové soustavy, aby souhlasil s jedním nebo více z následujících opatření:

a)  financování jakoukoli třetí osobou,

b)  výstavba jakoukoli třetí osobou,

c)  budování dotčených nových aktiv provozovatelem samotným, nebo

d)  provoz dotčených nových aktiv provozovatelem samotným.

Provozovatel přenosové soustavy poskytne investorům veškeré informace nutné pro uskutečnění investice, připojí nová aktiva k přenosové síti a obecně se vynasnaží co nejvíce podpořit provádění investičního projektu.

Příslušná finanční ujednání podléhají souhlasu regulačního orgánu.

9.  Pokud regulační orgán využije svého oprávnění podle odstavce 7, jsou náklady daných investic pokryty odpovídajícími nařízeními v oblasti sazeb.

Oddíl 4

Určení a certifikace provozovatelů přenosových soustav

Článek 52

Určení a certifikace provozovatelů přenosových soustav

1.  Před schválením a určením podniku jako provozovatele přenosové soustavy je tento podnik certifikován postupy podle odstavců 4, 5 a 6 tohoto článku a článku 51 nařízení (ES) 2019/...(53).

2.  Členské státy schválí a určí jako provozovatele přenosových soustav podniky, které byly podle níže uvedeného certifikačního postupu certifikovány regulačním orgánem jako podniky splňující požadavky článku 43. Určení provozovatelů přenosových soustav se oznámí Komisi a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3.  Provozovatelé přenosových soustav oznámí regulačnímu orgánu každou plánovanou transakci, která by si mohla vyžádat nové posouzení jejich souladu s požadavky článku 43.

4.  Regulační orgány sledují, zda provozovatelé přenosových soustav trvale splňují požadavky článku 43. K zajištění souladu s těmito požadavky zahájí certifikační postup:

a)  na základě oznámení podaného provozovatelem přenosové soustavy podle odstavce 3;

b)  z vlastního podnětu, pokud je jim známo, že plánovaná změna práv nebo vlivu ve vztahu k vlastníkům přenosových soustav nebo provozovatelům přenosových soustav může vést k porušení článku 43, nebo pokud mají důvod se domnívat, že k tomuto porušení mohlo dojít; nebo

c)  na odůvodněnou žádost Komise.

5.  Regulační orgány přijmou rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy do čtyř měsíců ode dne oznámení podaného provozovatelem přenosové soustavy nebo ode dne žádosti Komise. Po uplynutí této lhůty se má za to, že certifikace byla udělena. Výslovné nebo implicitní rozhodnutí regulačního orgánu může nabýt účinnosti až po dokončení postupu stanoveného v odstavci 6.

6.  Výslovné nebo implicitní rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy oznámí regulační orgán neprodleně Komisi spolu s veškerými významnými informacemi, které se rozhodnutí týkají. Komise rozhoduje postupem podle článku 51 nařízení (EU) 2019/...(54).

7.  Regulační orgány a Komise mohou od provozovatelů přenosových soustav a podniků vykonávajících funkci výroby nebo dodávek požadovat jakékoli informace významné pro plnění úkolů podle tohoto článku.

8.  Regulační orgány a Komise zachovávají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

Článek 53

Certifikace ve vztahu ke třetím zemím

1.  Žádá-li o certifikaci vlastník přenosové soustavy nebo provozovatel přenosové soustavy kontrolovaný osobou nebo osobami ze třetí země nebo třetích zemí, uvědomí o tom regulační orgán Komisi.

Regulační orgán rovněž Komisi neprodleně uvědomí o veškerých okolnostech, které by vedly k tomu, že osoba nebo osoby ze třetí země nebo třetích zemí získají nad přenosovou soustavou nebo provozovatelem přenosové soustavy kontrolu.

2.  Provozovatel přenosové soustavy uvědomí regulační orgán o veškerých okolnostech, které by vedly k tomu, že osoba nebo osoby ze třetí země nebo třetích zemí získají nad přenosovou soustavou nebo provozovatelem přenosové soustavy kontrolu.

3.  Regulační orgán přijme návrh rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy nejpozději čtyři měsíce ode dne, kdy obdržel od provozovatele přenosové soustavy příslušné informace. Regulační orgán odmítne certifikaci provozovatele přenosové soustavy, pokud nebylo prokázáno:

a)  že dotčený subjekt splňuje požadavky podle článku 43; a

b)  u regulačního orgánu nebo jiného příslušného vnitrostátního orgánu určeného členským státem, že udělení certifikace neohrozí bezpečnost dodávek energie v členském státě a Unii. Při posuzování této otázky regulační orgán nebo jiný příslušný vnitrostátní orgán zohlední:

i)  práva a závazky Unie ve vztahu k těmto třetím zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohody uzavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž je Unie smluvní stranou a jež se zabývá otázkami bezpečnosti dodávek energie;

ii)  práva a závazky členského státu ve vztahu k těmto třetím zemím, které vyplývají z dohod uzavřených s těmito třetími zeměmi, pokud jsou tyto dohody v souladu s právem Unie; a

iii)  jiné konkrétní skutečnosti a okolnosti daného případu a dotčené třetí země.

4.  Regulační orgán o rozhodnutí, jakož i o všech příslušných informacích s ním souvisejících, neprodleně uvědomí Komisi.

5.  Členské státy stanoví, že dříve než regulační orgán přijme rozhodnutí o certifikaci, regulační orgán nebo určený příslušný orgán uvedený v odst. 3 písm. b) požádá o stanovisko Komise ohledně toho, zda:

a)  dotčený subjekt splňuje požadavky podle článku 43; a

b)  udělení certifikace neohrozí bezpečnost dodávek energie do Unie.

6.  Komise posoudí žádost podle odstavce 5 co nejdříve po obdržení. Do dvou měsíců po obdržení žádosti Komise poskytne stanovisko ▌regulačnímu orgánu nebo, v případě, že byla žádost předložena určeným příslušným orgánem, tomuto orgánu.

Při vypracovávání stanoviska může Komise požádat o vyjádření ACER, dotčený členský stát nebo zainteresované strany. V takovém případě se dvouměsíční lhůta prodlouží o další dva měsíce.

Pokud Komise ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci stanovisko nevydá, má se za to, že nemá vůči rozhodnutí regulačního orgánu žádné námitky.

7.  Při posuzování toho, zda kontrola ze strany osoby nebo osob ze třetí země nebo třetích zemí ohrozí bezpečnost dodávek energie do Unie, Komise zohlední:

a)  konkrétní skutečnosti daného případu a dotčené třetí země nebo třetích zemí; a

b)  práva a povinnosti Unie ve vztahu k této třetí zemi nebo třetím zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně dohody uzavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž je Unie smluvní stranou a jež se zabývá otázkami bezpečnosti dodávek.

8.  ▌ Regulační orgán přijme do dvou měsíců od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 6 konečné rozhodnutí o certifikaci. Při přijímání konečného rozhodnutí ▌ regulační orgán co nejvíce zohlední stanovisko Komise. Členské státy mají v každém případě právo odmítnout certifikaci, pokud udělení certifikace ohrozí bezpečnost dodávek energie členského státu nebo bezpečnost dodávek jiného členského státu. Pokud členský stát určil, že posouzení podle odst. 3 písm. b) provede jiný příslušný vnitrostátní orgán, může požadovat, aby ▌ regulační orgán přijal konečné rozhodnutí v souladu s posouzením provedeným uvedeným příslušným vnitrostátním orgánem. Konečné rozhodnutí ▌ regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně. Pokud se konečné rozhodnutí liší od stanoviska Komise, dotčený členský stát poskytne a zveřejní kromě tohoto rozhodnutí i jeho odůvodnění.

9.  Tímto článkem není nijak dotčeno právo členských států vykonávat v souladu s právem Unie vnitrostátní právní kontrolu za účelem ochrany legitimních zájmů týkajících se veřejné bezpečnosti.

10.  Tento článek se kromě odst. 3 písm. a) uplatňuje rovněž u členských států, které jsou předmětem výjimek podle článku 66.

Článek 54

Vlastnictví ▌zařízení pro ukládání energie provozovateli přenosových soustav

1.  Provozovatelé přenosových soustav nesmějí vlastnit, vyvíjet, spravovat ani provozovat zařízení pro ukládání energie ▌.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy provozovatelům přenosových soustav povolit vlastnit, vyvíjet, spravovat nebo provozovat ▌zařízení pro ukládání energie, která jsou plně integrovanými komponenty sítě a v jejichž případě regulační orgán udělil svůj souhlas, nebo pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)  po otevřeném, transparentním a nediskriminačním výběrovém řízení, které přezkoumal a schválil regulační orgán nebylo právo vlastnit, vyvíjet, spravovat, nebo provozovat taková zařízení uděleno jiným osobám,

nebo jiné osoby nemohly tyto služby poskytnout za přijatelnou cenu a včas.

b)  taková zařízení nebo nefrekvenční podpůrné služby jsou pro provozovatele přenosových soustav nezbytné k tomu, aby mohli plnit své povinnosti podle této směrnice, pokud jde o efektivní, spolehlivý a bezpečný provoz přenosové soustavy, a nepoužívají se pro nákup nebo prodej elektřiny na trzích s elektřinou, a

c)  regulační orgán posoudil nezbytnost takové odchylky, provedl předběžné posouzení použitelnosti výběrového řízení, včetně podmínek uvedeného výběrového řízení, a udělil svůj souhlas.

Regulační orgán může vypracovat obecné pokyny nebo ustanovení o zadávání zakázek, aby provozovatelům přenosových soustav pomohl zajistit spravedlivé výběrové řízení.

3.  Rozhodnutí o udělení odchylky se oznamuje Komisi a ACER společně s relevantními informacemi o žádosti a důvodech pro udělení odchylky.

4.  Regulační orgány v pravidelných intervalech nebo alespoň každých pět let provádějí veřejnou konzultaci ohledně stávajících zařízení pro ukládání energie, aby posoudily potenciální dostupnost a zájem jiných osob o investování do takových zařízení. Pokud z veřejné konzultace na základě posouzení regulačním orgánem vyplyne, že vlastnit, vyvíjet, provozovat nebo spravovat tato zařízení nákladově efektivním způsobem mohou jiné osoby, regulační orgány zajistí, aby byly činnosti provozovatelů přenosových soustav v tomto ohledu během 18 měsíců postupně ukončeny. Jako součást podmínek pro tento postup postupného ukončení činnosti mohou regulační orgány provozovatelům přenosových soustav povolit, aby obdrželi přiměřenou finanční náhradu, a to zejména zbytkovou hodnotu investic, které do zařízení pro ukládání energie vložili.

5.  Odstavec 4 se nevztahuje na plně integrované komponenty sítě a ani na běžnou dobu amortizace nových zařízení pro ukládání využívajících baterie, u nichž bylo konečné investiční rozhodnutí přijato do roku 2024 za předpokladu, že taková zařízení pro ukládání využívající baterie:

a)  jsou k síti připojena nejpozději dva roky poté;

b)  jsou integrována do přenosové soustavy;

c)  jsou používána výhradně k okamžité obnově bezpečnosti sítě v reakci na nepředvídané události, k nimž v této síti dojde, pokud je toto obnovovací opatření zahájeno ihned a je ukončeno, jakmile lze problém vyřešit obvyklým redispečinkem, a

d)  nejsou využívána k nákupu nebo prodeji elektřiny na trzích s elektřinou včetně zajišťování výkonové rovnováhy.

Oddíl 5

Oddělení účetnictví a jeho transparentnost

Článek 55

Právo na přístup k účetnictví

1.  Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány, včetně regulačních orgánů uvedených v článku 57, mají právo na přístup k účetnictví elektroenergetických podniků podle článku 56, pokud je to nezbytné k plnění jejich úkolů.

2.  Členské státy nebo jimi určené příslušné orgány, včetně regulačních orgánů, musí zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu. Členské státy mohou upravit sdělování těchto informací, pokud je to nezbytné k plnění úkolů příslušných orgánů.

Článek 56

Oddělení účetnictví

1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby účetnictví elektroenergetických podniků bylo vedeno v souladu s odstavci 2 a 3.

2.  Elektroenergetické podniky bez ohledu na režim vlastnictví nebo právní formu vypracují, předloží k auditu a zveřejní své roční účetní závěrky v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů o ročních účetních závěrkách kapitálových společností, přijatých podle směrnice 2013/34/EU.

Podniky, které nemají zákonnou povinnost zveřejňovat své roční účetní závěrky, uchovávají jedno vyhotovení k dispozici pro veřejnost ve svém sídle.

3.  Elektroenergetické podniky vedou ve svém vnitřním účetnictví odděleně své přenosové a distribuční činnosti tak, jak by to bylo požadováno, kdyby dotyčné činnosti prováděly samostatné podniky, s cílem zamezit diskriminaci, křížovým dotacím a narušování hospodářské soutěže. Vedou rovněž účetnictví, které může být konsolidované, o ostatních elektrizačních činnostech, které se netýkají přenosu ani distribuce. Výnosy z vlastnictví přenosové nebo distribuční soustavy se v účetnictví vykazují odděleně. Případně vedou konsolidované účetnictví pro ostatní jiné než elektrizační činnosti. Vnitřní účetnictví zahrne rozvahu a výsledovku pro každou činnost.

4.  Audit uvedený v odstavci 2 ověří zejména dodržování povinností zamezení diskriminace a křížových dotací, uvedených v odstavci 3.

KAPITOLA VII

REGULAČNÍ ORGÁNY

Článek 57

Určení a nezávislost regulačních orgánů

1.  Každý členský stát určí jediný ▌ regulační orgán na vnitrostátní úrovni.

2.  Odstavcem 1 není dotčeno určení jiných regulačních orgánů na regionální úrovni v členských státech, pokud existuje jediný zástupce pro reprezentační a kontaktní účely na úrovni Unie v radě regulačních orgánů ACER v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) 2009/...(55).

3.  Odchylně od odstavce 1 může členský stát určit regulační orgány pro malé soustavy na geograficky samostatném území, které má v roce 2008 spotřebu menší než 3 % celkové spotřeby členského státu, jehož je součástí. To se nedotýká jmenování jediného zástupce pro reprezentační a kontaktní účely na úrovni Společenství v radě regulačních orgánů ACER v souladu s čl. 21 odst. 1 nařízení (EU) 2019/...+.

4.  Členské státy zaručí nezávislost regulačního orgánu a zajistí, aby své pravomoci vykonával nestranně a transparentně. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při plnění regulačních úkolů stanovených touto směrnicí a souvisejícími právními předpisy regulační orgán:

a)  byl právně odlišný od jiných veřejnoprávních nebo soukromoprávních subjektů a na nich funkčně nezávislý,

b)  zajistil, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho řízení

i)  jednali nezávisle na jakémkoli tržním zájmu a

ii)  při plnění svých regulačních úkolů nevyhledávali ani nepřijímali přímé pokyny od vlády nebo jiného veřejnoprávního nebo soukromoprávního subjektu. Tímto požadavkem není dotčena případná úzká spolupráce s jinými příslušnými vnitrostátními orgány nebo všeobecné politické pokyny vydané vládou a které se netýkají regulačních pravomocí a povinností podle článku 59.

5.  Za účelem ochrany nezávislosti regulačních orgánů členské státy zejména zajistí, aby:

a)  regulační orgán mohl přijímat samostatná rozhodnutí nezávisle na jakémkoli politickém subjektu ▌;

b)  regulační orgán měl všechny lidské a finanční zdroje potřebné k účinnému a účelnému plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí;

c)  regulační orgán měl samostatné roční rozpočtové prostředky a autonomii při plnění přiděleného rozpočtu;

d)  členové rady regulačního orgánu nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu byli jmenováni na pevně stanovenou dobu v délce pěti až sedmi let, kterou lze jednou obnovit;

e)  členové rady regulačního orgánu nebo – pokud regulační orgán radu nemá – nejvyššího vedení regulačního orgánu byli jmenováni na základě objektivních, transparentních a zveřejněných kritérií v nezávislém a nestranném řízení, které zajistí, že uchazeči mají pro každou relevantní pozici v ▌ regulačním orgánu potřebnou kvalifikaci a zkušenosti ▌;

f)  byla zavedena ustanovení o konfliktu zájmů, a aby povinnost mlčenlivosti členů rady regulačního orgánu nebo, pokud regulační orgán radu nemá, nejvyššího vedení regulačního orgánu pokračovala i po skončení jejich mandátu;

g)  členové rady regulačního orgánu nebo, pokud regulační orgán radu nemá, nejvyššího vedení regulačního orgánu mohli být odvoláni pouze na základě zavedených transparentních kritérií.

Pokud jde o první pododstavec písm. d), členské státy zajistí vhodný rotační systém pro radu nebo nejvyšší vedení. Členy rady nebo nejvyššího vedení, pokud regulační orgán radu nemá, je během jejich funkčního období možné z funkce odvolat jen v případě, že již neplní podmínky stanovené v tomto článku nebo se dopustili pochybení podle vnitrostátního práva.

6.  Členské státy mohou stanovit následnou kontrolu roční účetní závěrky regulačního orgánu, kterou provádí nezávislý auditor;

7.  Do ... [tři roky po vstupu této směrnice v platnost] a poté každé čtyři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o dodržování zásady nezávislosti uvedené v tomto článku vnitrostátními orgány.

Článek 58

Obecné cíle regulačního orgánu

Při plnění regulačních úkolů stanovených v této směrnici přijme regulační orgán v rámci svých povinností a pravomocí stanovených v článku 59, a to v úzké konzultaci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány, včetně orgánů pro ochranu hospodářské soutěže, jakož i orgánů, včetně regulačních orgánů, ze sousedních členských států, a pokud je to vhodné, také sousedních třetích zemí, a aniž jsou dotčeny jejich pravomoci, veškerá přiměřená opatření k dosažení těchto cílů:

a)  podpora, v úzké spolupráci s  regulačními orgány ostatních členských států, Komisí a ACER, konkurenčního, flexibilního, bezpečného a ekologicky udržitelného vnitřního trhu s elektřinou v rámci Unie a účinného otevření trhu pro všechny zákazníky a dodavatele v Unii a zajištění náležitých podmínek pro to, aby elektrické sítě fungovaly efektivně, spolehlivě s přihlédnutím k dlouhodobým cílům;

b)  rozvoj konkurenčních a řádně fungujících regionálních přeshraničních trhů v rámci Unie za účelem dosažení cíle uvedeného v písmenu a);

c)  odstranění překážek bránících obchodování s elektřinou mezi členskými státy, včetně rozvoje vhodných přeshraničních přenosových kapacit k uspokojení poptávky a posilování integrace vnitrostátních trhů, což může usnadnit toky elektřiny v celé Unii;

d)  pomoc v úsilí o rozvoj bezpečných, spolehlivých a efektivních nediskriminačních soustav orientovaných na spotřebitele při nejnižších možných nákladech, podpora přiměřenosti soustav a v souladu s cíli všeobecné energetické politiky i podpora energetické účinnosti a integrace výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů s malou i velkou kapacitou a distribuované výroby jak v přenosových, tak v distribučních sítích, jakož i podpora jejich provozu ve vztahu k ostatním energetickým sítím – plynárenským nebo tepelným;

e)  usnadnění přístupu nové výrobní kapacity a zařízení pro ukládání energie k síti, zejména odstranění překážek, které by mohly bránit přístupu nových subjektů vstupujících na trh a elektřině z obnovitelných zdrojů;

f)  zajištění toho, aby byly provozovatelům a uživatelům soustav poskytovány vhodné pobídky, jak krátkodobě, tak dlouhodobě, ke zvyšování výkonnosti soustav, zejména energetické účinnosti, a k podpoře integrace trhu;

g)  zajištění toho, aby pro zákazníky bylo přínosem účinné fungování příslušného vnitrostátního trhu, podpora účinné hospodářské soutěže a pomoc se zabezpečením vysoké úrovně ochrany spotřebitele v úzké spolupráci s příslušnými orgány na ochranu spotřebitele;

h)  pomoc při dosahování vysokých standardů univerzální služby a veřejné služby ve vztahu k dodávkám elektřiny, přispívání k ochraně zranitelných zákazníků a ke slučitelnosti postupů při výměně údajů potřebných pro přechod zákazníka k novému dodavateli.

Článek 59

Povinnosti a pravomoci regulačních orgánů

1.  Regulační orgán má tyto povinnosti:

a)  stanovovat nebo schvalovat sazby za přenos nebo distribuci nebo příslušné metodiky, nebo obojí, a to při dodržování transparentních kritérií;

b)  zajistit, aby provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé distribuční soustavy a případně příslušní vlastníci soustavy, jakož i všechny elektroenergetické podniky a ostatní účastníci trhu plnili své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) 2019/...(56), z kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článků 59, 60 a 61 nařízení (EU) 2019/... + a z dalších příslušných právních předpisů Unie, včetně těch, které se týkají přeshraničních otázek, a z rozhodnutí ACER;

c)  v úzké spolupráci s ostatními regulačními orgány zajistit, aby síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU pro provozovatele distribučních soustav (EU DSO) plnily své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) 2019/...(57), z kodexů sítě a rámcových pokynů přijatých podle článku 59, 60 a 61 nařízení (EU) 2019/... + a z dalších příslušných právních předpisů Unie, včetně těch, které se týkají přeshraničních otázek, a z rozhodnutí ACER, a společně zjišťovat případy, kdy síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO neplní své povinnosti; pokud regulační orgány nejsou schopny dosáhnout dohody do čtyř měsíců od zahájení konzultací vedených za účelem společného zjištění nesouladu, postoupí se záležitost v souladu s čl. 6 odst. 8 nařízení (EU) 2019/...(58) ACER k rozhodnutí;

d)  schvalovat produkty a postup získávání, pokud jde o nefrekvenční podpůrné služby;

e)  provádět kodexy sítě a rámcové pokyny přijaté podle článků 59, 60 a 61 nařízení (EU) 2019/...(59) prostřednictvím vnitrostátních opatření nebo, je-li to zapotřebí, koordinovaných regionálních nebo celounijních opatření;

f)  spolupracovat na přeshraničních otázkách s regulačním orgánem nebo orgány příslušných členských států a s ACER, zejména prostřednictvím účasti na činnosti rady regulačních orgánů ACER podle článku 21 nařízení (EU) 2019/...(60);

g)  dodržovat a provádět jakákoli relevantní právně závazná rozhodnutí ACER a Komise;

h)  zajistit, aby provozovatelé přenosových soustav v maximální možné míře zpřístupnily kapacity propojovacích vedení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) 2019/...+;

i)  každoročně podávat příslušným orgánům členských států, Komisi a ACER zprávu o činnosti a plnění svých povinností. Tato zpráva obsahuje přijatá opatření a dosažené výsledky ve vztahu k jednotlivým úkolům uvedeným v tomto článku;

j)  zabezpečit, aby nedocházelo k žádným křížovým dotacím mezi přenosovými, distribučními a dodavatelskými činnostmi či jinými činnostmi v oblasti elektřiny nebo jinými činnostmi mimo oblast elektřiny;

k)  sledovat investiční plány provozovatelů přenosové soustavy a posuzovat ve své výroční zprávě investiční plány provozovatelů přenosové soustavy, pokud jde o jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro celou Unii toto posouzení může obsahovat doporučení na změnu těchto investičních plánů;

l)  sledovat a posuzovat výkonnost provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, pokud jde o rozvoj inteligentní sítě, která podporuje energetickou účinnost a integraci energie z obnovitelných zdrojů na základě omezeného souboru ukazatelů ▌a každé dva roky zveřejnit národní zprávu včetně doporučení ▌;

m)  stanovovat nebo schvalovat standardy a požadavky na kvalitu služeb a dodávek nebo přispívat k jejímu dosažení spolu s ostatními příslušnými orgány, a dále sledovat dodržování pravidel pro bezpečnost a spolehlivost sítě a přezkoumávat jejich plnění v minulosti;

n)  sledovat úroveň transparentnosti, včetně velkoobchodních cen, a zajistit, aby elektroenergetické podniky dodržovaly povinnost transparentnosti;

o)  sledovat stupeň a účinnost otevřenosti trhu a úroveň hospodářské soutěže na velkoobchodní a maloobchodní úrovni, včetně burz pro obchodování s elektřinou, cen pro zákazníky v domácnostech včetně předplatitelských systémů, vliv smluv s dynamickým určováním ceny elektřiny a užívání inteligentních měřicích systémů, počtu případů přechodu k jinému dodavateli, počtu případů odpojení, poplatků za údržbu a její provádění, vztahu mezi cenami pro domácnosti a velkoobchodními cenami, vývoje síťových sazeb a odvodů a stížností zákazníků v domácnostech, jakož i jakákoli narušení nebo omezení hospodářské soutěže, včetně poskytování veškerých relevantních informací a upozorňování příslušných orgánů pro ochranu hospodářské soutěže na veškeré relevantní případy;

p)  sledovat výskyt omezujících smluvních podmínek, včetně výhradních doložek, které mohou bránit ▌zákazníkům souběžně uzavírat smlouvy s více dodavateli nebo mohou omezit tuto jejich možnost a případně informovat o této praxi vnitrostátní orgány pro ochranu hospodářské soutěže;

q)  sledovat čas, který provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav potřebují na provedení připojení a oprav;

r)  napomáhat spolu s ostatními příslušnými orgány při zajišťování účinnosti a prosazování opatření na ochranu spotřebitele;

s)  zveřejňovat alespoň jednou ročně doporučení o souladu dodavatelských cen s článkem 5 a předávat případně tato doporučení orgánům pro ochranu hospodářské soutěže;

t)  zajišťovat nediskriminační přístup k údajům o spotřebě zákazníků, umožnění dobrovolného používání snadno srozumitelného harmonizovaného formátu na vnitrostátní úrovni pro údaje o spotřebě a rychlý přístup všech zákazníků k těmto údajům podle článků 23 a 24;

u)  sledovat provádění pravidel, která se týkají úlohy a povinností provozovatelů přenosové soustavy, provozovatelů distribuční soustavy, dodavatelů a zákazníků a dalších účastníků trhu podle nařízení (EU) č. 2019/…(61);

v)  sledovat investice do výrobních a skladovacích kapacit ve vztahu k bezpečnosti dodávek;

w)  sledovat technickou spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav Unie a třetích zemí;

x)  přispívat ke slučitelnosti postupů pro výměnu údajů týkajících se nejvýznamnějších procesů na trhu na regionální úrovni;

y)  sledovat dostupnost ▌srovnávacích nástrojů splňujících požadavky stanovené v článku 14 ▌.

z)  sledovat, jak jsou odstraňovány neodůvodněné překážky a neodůvodněná omezení týkající se spotřeby elektřiny vyrobené z vlastních zdrojů a občanských energetických společenství;

2.  Pokud je to v některém členském státě stanoveno, mohou být povinnosti sledování uvedené v odstavci 1 prováděny jinými orgány než regulačními orgány. V takovém případě se informace, které jsou výsledkem takového sledování, zpřístupní co nejdříve regulačnímu orgánu.

Aniž jsou dotčeny konkrétní pravomoci regulačního orgánu a v souladu se zásadou lepší právní úpravy, si regulační orgán při výkonu povinností uvedených v odstavci 1 zachovává svou nezávislost, a je-li to vhodné, konzultuje s provozovateli přenosových soustav a případně úzce spolupracuje s jinými relevantními vnitrostátními orgány.

Žádné schválení ze strany regulačního orgánu nebo ACER podle této směrnice nebrání tomu, aby v budoucnu regulační orgán v řádně odůvodněných případech použil své pravomoci podle tohoto článku nebo aby jakýkoli jiný příslušný orgán nebo Komise uložily sankce.

3.  Členské státy zajistí, aby regulačním orgánům byly uděleny pravomoci, které jim umožní účinně a rychle plnit povinnosti uvedené v tomto článku. Za tímto účelem má regulační orgán alespoň tyto pravomoci:

a)  vydávat závazná rozhodnutí týkající se elektroenergetických podniků;

b)  provádět šetření týkající se fungování trhů s elektřinou a rozhodovat o jakýchkoli nutných a přiměřených opatřeních na podporu účinné hospodářské soutěže a zajištění řádného fungování trhu a ukládat tato opatření. Pokud je to vhodné, má regulační orgán rovněž pravomoc spolupracovat při provádění šetření souvisejících s právními předpisy o hospodářské soutěži s vnitrostátním orgánem pro ochranu hospodářské soutěže a regulačními orgány pro finanční trhy nebo Komisí;

c)  vyžadovat od elektroenergetických podniků jakékoli informace, jež jsou důležité pro plnění jeho úkolů, včetně odůvodnění odmítnutí povolit přístup třetím osobám, a jakékoli informace o opatřeních nezbytných pro posílení sítě;

d)  ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce elektroenergetickým podnikům, které neplní své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) č. 2019/...(62) nebo z jakýchkoli relevantních právně závazných rozhodnutí regulačního orgánu nebo ACER, nebo uložení takových sankcí navrhnout příslušnému soudu. To zahrnuje pravomoci ukládat nebo navrhovat uložení sankcí až do výše 10 % ročního obratu provozovatele přenosové soustavy vůči provozovateli přenosové soustavy nebo až do výše 10 % ročního obratu vertikálně integrovaného podniku vůči vertikálně integrovanému podniku za případné neplnění příslušných povinností podle této směrnice; a

e)  mít odpovídající práva vyšetřovat a příslušné pravomoci k šetření pro řešení sporů podle čl. 60 odst. 2 a 3.

4.  Regulační orgán působící v členském státě, v němž má sídlo síť ENTSO pro elektřinu a subjekt EU DSO, má pravomoc ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce těm podnikům, které neplní své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) č. 2019/...+ nebo z jakýchkoli relevantních právně závazných rozhodnutí regulačního orgánu nebo ACER, nebo navrhnout, aby takové sankce uložil příslušný soud.

5.  Je-li podle článku 44 určen nezávislý provozovatel soustavy, musí regulační orgán vedle povinností, které má plnit podle odstavců 1 a 3 tohoto článku, rovněž:

a)  sledovat dodržování povinností, které pro vlastníka přenosové soustavy a nezávislého provozovatele soustavy vyplývají z tohoto článku, a v souladu s odst. 3 písm. d) ukládat sankce za jejich nedodržení;

b)  sledovat vztahy a komunikaci mezi nezávislým provozovatelem soustavy a vlastníkem přenosové soustavy s cílem zajistit, aby nezávislý provozovatel soustavy plnil své povinnosti, a zejména schvalovat smlouvy a jednat jako orgán pro řešení sporů mezi nezávislým provozovatelem soustavy a vlastníkem přenosové soustavy, pokud jde o případné stížnosti podané kteroukoli ze stran podle čl. 60 odst. 2;

c)  aniž je dotčen postup podle čl. 44 odst. 2 písm. c), ve vztahu k prvnímu desetiletému plánu rozvoje sítě schvalovat investiční plány a víceletý plán rozvoje sítě předkládaný nejméně jednou za dva roky nezávislým provozovatelem soustavy;

d)  zajistit, aby sazby za přístup do sítě vybírané nezávislými provozovateli soustav zahrnovaly odměnu pro vlastníka nebo vlastníky sítě, která je přiměřená užívání aktiv dané sítě a jakýmkoli novým investicím do těchto aktiv, pokud jsou vynaloženy hospodárně a efektivně;

e)  mít pravomoc provádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v prostorách vlastníka přenosové soustavy a nezávislého provozovatele soustavy; a

f)  sledovat využívání poplatků za přetížení vybraných nezávislými provozovateli soustav podle čl. 19 odst. 2 nařízení (EU) č. 2019/...(63).

6.  Pokud byl určen provozovatel přenosové soustavy v souladu s kapitolou VI oddílem 3, musí mít regulační orgán kromě povinností a pravomocí podle odstavců 1 a 3 tohoto článku alespoň tyto povinnosti a pravomoci:

a)  ukládat sankce v souladu s odst. 3 písm. d) za diskriminační chování ve prospěch vertikálně integrovaného podniku;

b)  sledovat komunikaci mezi provozovatelem přenosové soustavy a vertikálně integrovaným podnikem s cílem zajistit, aby provozovatel přenosové soustavy plnil své povinnosti;

c)  vystupovat jako orgán pro řešení sporů mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy, pokud jde o jakoukoli stížnost podle čl. 60 odst. 2;

d)  sledovat obchodní a finanční vztahy včetně půjček mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy;

e)  schvalovat veškeré obchodní a finanční dohody mezi vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové soustavy za předpokladu, že tyto dohody jsou v souladu s tržními podmínkami;

f)  požadovat odůvodnění ze strany vertikálně integrovaného podniku, pokud obdrží oznámení od kontrolora shody v souladu s čl. 50 odst. 4. Toto odůvodnění musí obsahovat zejména důkazní materiály o tom, že nenastalo žádné diskriminační chování zvýhodňující vertikálně integrovaný podnik;

g)  provádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v kancelářích a zařízeních vertikálně integrovaného podniku a provozovatele přenosové soustavy; a

h)  zadat všechny nebo konkrétní úkoly provozovatele přenosové soustavy nezávislému provozovateli soustavy jmenovanému v souladu s článkem 44 v případě trvalého neplnění povinností podle této směrnice ze strany provozovatele přenosové soustavy, zejména v případě opakovaného diskriminačního chování ve prospěch vertikálně integrovaného podniku.

7.  Kromě případů, kdy je pro stanovování a schvalování podmínek nebo metodik pro provádění kodexů sítě a rámcových pokynů podle kapitoly VII nařízení (EU) č. 2019/...(64), jak stanoví čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 2019/...(65), jsou regulační orgány příslušné pro stanovování nebo schvalování alespoň vnitrostátních metodik používaných pro výpočet nebo stanovení podmínek s dostatečným předstihem předtím, než vstoupí v platnost, pro:

a)  připojení a přístup k vnitrostátním sítím, včetně sazeb za přenos a distribuci nebo jejich metodiky výpočtu, přičemž tyto sazby nebo metodiky musí umožňovat provádění nezbytných investic do sítí tak, aby díky těmto investicím bylo možné zabezpečit životaschopnost sítí;

b)  poskytování podpůrných služeb, které musí být realizovány co nejhospodárněji a poskytují vhodné podněty pro uživatele sítě, aby vyrovnali svůj vstup a odběr, takové podpůrné služby musí být poskytovány spravedlivým a nediskriminačním způsobem a vycházet z objektivních kritérií; a

c)  přístup k přeshraničním infrastrukturám, včetně postupů pro přidělování kapacity a řízení přetížení.

8.  Metodiky či podmínky uvedené v odstavci 7 jsou zveřejňovány.

9.  Regulační orgány s cílem zvýšit transparentnost trhu a poskytnout všem zainteresovaným stranám všechny potřebné informace, rozhodnutí nebo návrhy rozhodnutí, které se týkají sazeb za přenos a distribuci, uvedené v čl. 60 odst. 3 veřejně zpřístupní účastníkům trhu podrobnou metodiku a související náklady použité pro výpočet příslušných síťových sazeb a při tom zachovají důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

10.  Regulační orgány sledují řízení přetížení ve vnitrostátních elektroenergetických sítích, včetně propojovacích vedení, a provádění pravidel pro řízení přetížení. Za tímto účelem předkládají provozovatelé přenosových soustav nebo organizátoři trhu svá pravidla pro řízení přetížení, včetně přidělování kapacity, regulačním orgánům. Regulační orgány mohou požadovat změny těchto pravidel.

Článek 60

Rozhodnutí a stížnosti

1.  Regulační orgány mají právo požádat v případě potřeby provozovatele přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav, aby změnili podmínky, včetně sazeb nebo metodik výpočtu uvedených v článku 59 této směrnice, tak, aby byly přiměřené a používaly se nediskriminačním způsobem v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 2019/...(66). Pokud dojde při stanovování sazeb za přenos a distribuci ke zpoždění, jsou regulační orgány oprávněny stanovit nebo schválit prozatímní sazby za přenos a distribuci nebo metodiky a rozhodnout o přiměřených kompenzačních opatřeních, pokud se konečné sazby za přenos a distribuci nebo metodiky od těchto prozatímních sazeb nebo metodik liší.

2.  Každá osoba, která je nespokojena s provozovatelem přenosové nebo distribuční soustavy v souvislosti s povinnostmi daného provozovatele podle této směrnice, může podat stížnost regulačnímu orgánu, který jako orgán pro řešení sporů vydá rozhodnutí do dvou měsíců po obdržení stížnosti. Tuto lhůtu je možné prodloužit o dva měsíce, pokud regulační orgán požaduje další informace. Tuto prodlouženou lhůtu je možné se souhlasem stěžovatele dále prodloužit. Rozhodnutí regulačního orgánu má závazný účinek, pokud není zrušeno v rámci odvolání.

3.  Každá osoba, které se to týká a která má právo si stěžovat na rozhodnutí o metodikách přijaté podle článku 59, nebo má-li regulační orgán konzultační povinnost ohledně navrhovaných sazeb nebo metodik, může podat stížnost s ohledem na přezkoumání rozhodnutí ve lhůtě nejvýše dvou měsíců od zveřejnění rozhodnutí nebo návrhu rozhodnutí nebo v kratší lhůtě stanovené členskými státy. Tato stížnost nemá odkladný účinek.

4.  Členské státy vytvoří vhodné a účinné mechanismy pro regulaci, kontrolu a transparentnost tak, aby zabránily veškerému zneužívání dominantního postavení a bezohlednému chování, zejména ke škodě spotřebitelů. Tyto mechanismy berou v úvahu ustanovení Smlouvy o fungování EU, a zejména její článek 102.

5.  Členské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátním právem byla přijata vhodná opatření, včetně správních opatření nebo trestních řízení proti odpovědným fyzickým nebo právnickým osobám, pokud nejsou dodržena pravidla o důvěrnosti stanovená touto směrnicí.

6.  Stížnosti uvedené v odstavcích 2 a 3 se podávají, aniž je dotčen výkon práva na opravný prostředek podle práva Unie nebo práva členských států.

7.  Rozhodnutí přijímaná regulačními orgány musí být řádně odůvodněná a oprávněná, aby byl možný jejich soudní přezkum. Tato rozhodnutí se zpřístupní veřejnosti při zachování důvěrnosti informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.

8.  Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly vhodné mechanismy, v jejichž rámci má strana, které se rozhodnutí regulačního orgánu týká, právo podat opravný prostředek k subjektu, který je na zúčastněných stranách a jakékoli vládě nezávislý.

Článek 61

Regionální spolupráce mezi regulačními orgány, pokud jde o přeshraniční otázky

1.  Regulační orgány úzce spolupracují a vzájemně se konzultují, zejména v rámci ACER, a poskytují si navzájem i ACER jakékoli informace nezbytné pro plnění svých úkolů podle této směrnice. U předávaných informací zajistí přijímající orgán stejnou úroveň důvěrnosti, jaká je vyžadována od orgánu, který informaci poskytl.

2.  Regulační orgány spolupracují přinejmenším na regionální úrovni s cílem:

a)  podporovat tvorbu provozních ujednání vedoucích k umožnění optimálního řízení sítě, podpoře společných burz pro obchodování elektřinou a k přidělování přeshraničních kapacit a s cílem umožnit odpovídající úroveň propojovací kapacity, mimo jiné prostřednictvím nových propojení, v rámci regionu a mezi regiony, s cílem umožnit rozvoj účinné hospodářské soutěže a zlepšení bezpečnosti dodávek, aniž by docházelo k diskriminaci mezi dodavateli z různých členských států;

b)  koordinovat společný dohled nad subjekty, které vykonávají funkce na regionální úrovni;

c)  ve spolupráci s ostatními dotčenými orgány koordinovat společný dohled nad národními a regionálními posouzeními zdrojové přiměřenosti a Evropským posouzením zdrojové přiměřenosti;

d)  koordinovat vypracování všech kodexů sítě a rámcových pokynů pro příslušné provozovatele přenosových soustav a další účastníky na trhu; a

e)  koordinovat vypracování pravidel pro řízení přetížení.

3.  Regulační orgány jsou oprávněny uzavírat dohody o vzájemné spolupráci za účelem rozvoje spolupráce v oblasti regulace.

4.  Opatření uvedená v odstavci 2 se provádějí podle potřeby v úzké konzultaci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány a aniž jsou dotčeny konkrétní pravomoci těchto vnitrostátních orgánů.

5.  Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením rámcových pokynů ohledně rozsahu povinností regulačních orgánů týkajících se vzájemné spolupráce a spolupráce s ACER.

Článek 62

Povinnosti a pravomoci regulačních orgánů, pokud jde o regionální koordinační centra

1.  Regionální regulační orgány operačního regionu soustavy, v níž je zřízeno regionální koordinační centrum, v úzké koordinaci mezi sebou navzájem:

a)  schvalují návrh na zřízení regionálních koordinačních středisek v souladu s čl. 35 odst. 1 nařízení (EU) 2019/...(67);

b)  schvalují náklady spojené s činností regionálních koordinačních center, které hradí provozovatelé přenosových soustav a jež jsou zohledňovány při výpočtu sazeb, a to pokud jsou přiměřené a odpovídající;

c)  schvalují postup rozhodování na základě spolupráce;

d)  zajišťují, aby regionální koordinační centra byla vybavena veškerými lidskými, technickými, fyzickými a finančními zdroji potřebnými pro plnění jejich povinností podle této směrnice a pro nezávislý a nestranný výkon jejich úkolů;

e)  spolu s dalšími regulačními orgány operačního regionu soustavy navrhují další úkoly a další pravomoci, které by členské státy operačního regionu soustavy mohly regionálním koordinačním centrům přidělit;

f)  zajišťují ▌plnění povinností podle této směrnice a dalších příslušných právních předpisů Unie, zejména pokud jde o přeshraniční otázky, a společně zjišťují případy, kdy regionální koordinační centra neplní své povinnosti; pokud regulační orgány nejsou schopny dosáhnout dohody do čtyř měsíců od zahájení konzultací vedených za účelem společného zjištění nesouladu, postoupí se záležitost v souladu s čl. 6 odst. 10 nařízení (EU) 2019/...(68) ACER k rozhodnutí;

g)  sledují ▌zajišťování koordinace soustavy a v souladu s článkem 43 nařízení (EU) č. 2019/...(69)o tom každoročně podávají zprávu agentuře.

2.  Členské státy zajistí, aby regulačním orgánům byly uděleny pravomoci, které jim umožní účinně a rychle plnit povinnosti uvedené v odstavci 1. Za tímto účelem mají regulační orgány alespoň tyto pravomoci:

a)  požadovat od regionálních koordinačních center informace;

b)  provádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v prostorách regionálních koordinačních center;

c)  vydávat společná rozhodnutí závazná pro regionální koordinační centra.

3.  Regulační orgán působící v členském státě, v němž má sídlo regionální koordinační centrum, má pravomoc ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce regionálnímu koordinačnímu centru, které neplní své povinnosti vyplývající z této směrnice, z nařízení (EU) č. 2019/...(70) nebo z jakýchkoli relevantních právně závazných rozhodnutí regulačního orgánu nebo ACER, nebo má pravomoc navrhnout, aby takové sankce uložil příslušný soud.

Článek 63

Dodržování kodexů sítě a rámcových pokynů

1.  Kterýkoli regulační orgán a Komise si mohou vyžádat stanovisko ACER k tomu, zda je rozhodnutí regulačního orgánu v souladu s kodexy sítě a rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v kapitole VII nařízení (EU) č. 2019/...(71).

2.  ACER poskytne do tří měsíců ode dne přijetí žádosti své stanovisko regulačnímu orgánu, který si jej vyžádal, nebo případně Komisi a rovněž regulačnímu orgánu, který dotyčné rozhodnutí vydal.

3.  Pokud se regulační orgán, který rozhodnutí vydal, neřídí stanoviskem ACER do čtyř měsíců ode dne, kdy jej obdržel, uvědomí o tom ACER Komisi.

4.  Kterýkoli regulační orgán může Komisi uvědomit, má-li za to, že rozhodnutí důležité pro přeshraniční obchod přijaté jiným regulačním orgánem není v souladu s kodexy sítě a rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v kapitole VII nařízení (EU) č. 2019/...+, a to do dvou měsíců ode dne tohoto rozhodnutí.

5.  Pokud Komise do dvou měsíců poté, co ji uvědomila ACER v souladu s odstavcem 3 nebo regulační orgán v souladu s odstavcem 4, nebo z vlastního podnětu do tří měsíců ode dne rozhodnutí shledá, že dané rozhodnutí určitého regulačního orgánu vyvolává vážné pochybnosti z hlediska jeho souladu s kodexy sítě a rámcovými pokyny uvedenými v této směrnici nebo v kapitole VII nařízení (EU) č. 2019/...(72), může Komise rozhodnout o dalším projednání dané věci. V takovém případě vyzve regulační orgán a účastníky řízení před regulačním orgánem, aby předložili připomínky.

6.  Pokud se Komise rozhodla danou věc dále projednat, nejpozději do čtyř měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodnutí vydá konečné rozhodnutí:

a)  nevznášet námitky proti rozhodnutí regulačního orgánu; nebo

b)  vyžadující, aby dotčený regulační orgán zrušil své rozhodnutí, má-li za to, že nebyly dodrženy kodexy sítě a rámcové pokyny.

7.  Pokud Komise nepřijala rozhodnutí o dalším projednání dané věci nebo konečné rozhodnutí ve lhůtách stanovených v odstavcích 5 a 6, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nevznesla námitky.

8.  Regulační orgán naplní rozhodnutí Komise vyžadující zrušení jeho rozhodnutí do dvou měsíců a uvědomí o tom Komisi.

9.  Komise má pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 67, kterými tuto směrnici doplní o stanovené rámcové pokyny, které podrobně určí postup pro uplatňování tohoto článku.

Článek 64

Vedení záznamů

1.  Členské státy vyžadují, aby dodavatelé uchovávali pro potřeby vnitrostátních orgánů, včetně ▌regulačního orgánu, vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže a Komise, pro plnění jejich úkolů alespoň po dobu pěti let náležité údaje týkající se všech transakcí podle smluv na dodávky elektřiny a deriváty na elektřinu s velkoobchodními zákazníky a provozovateli přenosových soustav.

2.  Údaje musí obsahovat podrobnosti o vlastnostech příslušných transakcí, jako například pravidla upravující trvání, dodání a vypořádání, množství, data a časy uskutečnění a ceny transakcí a informace k identifikaci dotčeného velkoobchodního zákazníka, jakož i stanovené podrobnosti o všech nevypořádaných smlouvách na dodávky elektřiny a derivátech na elektřinu.

3.  Regulační orgán může rozhodnout, že části těchto informací poskytne účastníkům trhu, ovšem za podmínky, že se nezveřejní informace, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu a které se týkají jednotlivých účastníků trhu nebo jednotlivých transakcí. Tento odstavec se nevztahuje na informace o finančních nástrojích, které spadají do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU.

4.  Tento článek nezakládá vůči orgánům uvedeným v odstavci 1 další povinnosti pro subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU.

5.  Potřebují-li orgány uvedené v odstavci 1 přístup k údajům, které uchovávají subjekty spadající do oblasti působnosti směrnice 2014/65/EU poskytnou požadované údaje orgánům uvedeným v odstavci 1 orgány příslušné podle uvedené směrnice.

KAPITOLA VIII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 65

Rovné podmínky

1.  Opatření, která mohou členské státy přijmout podle této směrnice za účelem zajištění rovných podmínek, musí být v souladu se Smlouvou o fungování EU, zejména pak s článkem 36 Smlouvy o fungování EU, a právními předpisy Unie.

2.  Opatření uvedená v odstavci 1 musí být přiměřená, nediskriminační a transparentní. Tato opatření mohou být uvedena v účinnost pouze po oznámení Komisi a vyžadují její schválení.

3.  Komise se k oznámení podle odstavce 2 vyjádří do dvou měsíců od jeho obdržení. Tato lhůta začíná běžet dnem následujícím po obdržení úplných informací. Pokud se Komise v této dvouměsíční lhůtě nevyjádří, má se za to, že vůči oznámeným opatřením nevznesla námitky.

Článek 66

Výjimky

1.  Členské státy, které prokáží, že provoz jejich malých připojených a malých izolovaných soustav má vážné obtíže, mohou požádat o výjimky z odpovídajících ustanovení kapitol IV, V a VI a článků 7 a 8;

Malé izolované soustavy a Francie, s ohledem na Korsiku, mohou rovněž požádat o výjimku z článků 4, 5 a 6.

Komise uvědomí členské státy o těchto žádostech před svým rozhodnutím při současném zachování důvěrnosti ▌.

2.  Výjimky udělené Komisí a uvedené v odstavci 1 musí být časově omezené a musí se na ně vztahovat podmínky, které mají za cíl posílení hospodářské soutěže na vnitřním trhu a jeho integraci a musí zajistit, že výjimky nebudou bránit přechodu na obnovitelné zdroje energie, vyšší flexibilitě, ukládání energie, elektromobilitě a odezvě strany poptávky.

V případě nejvzdálenějších regionů ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU, které nemohou být propojeny s unijním trhem s elektřinou, není výjimka časově omezena a vztahují se na ni podmínky s cílem zajistit, aby daná výjimka nebránila přechodu na obnovitelné zdroje energie.

Rozhodnutí o udělení výjimky se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

3.  Článek 43 se nepoužije v případě Kypru, Lucemburska a Malty. Články 6 a 35 se kromě toho nepoužijí v případě Malty a články 44, 45, 46, 47, 48, 49, 50 a 52 se nepoužijí v případě Kypru.

Pro účely čl. 43 odst. 1 písm. b) nezahrnuje pojem „podnik vykonávající funkci výroby nebo dodávek“ konečné zákazníky vykonávající funkci výroby nebo dodávek elektřiny přímo nebo prostřednictvím podniku, nad nímž vykonávají kontrolu, a to individuálně nebo společně, za předpokladu, že koneční zákazníci, včetně jejich podílů na elektřině vyrobené v kontrolovaném podniku, jsou v ročním průměru čistí spotřebitelé elektřiny a že ekonomická hodnota elektřiny, kterou prodávají třetím osobám, je nepodstatná v poměru k jejich ostatním podnikatelským činnostem.

4.  Do dne 1. ledna 2025 nebo do pozdějšího data stanoveného v rozhodnutí podle odstavce 1 tohoto článku se článek 5 nepoužije v případě Kypru a Korsiky.

5.  Článek 4 se nepoužije v případě Malty do ... [osm let po vstupu této směrnice v platnost]. Toto období může být prodlouženo o další dodatečné období nepřesahující osm let. Prodloužení o další dodatečné období se provede rozhodnutím podle odstavce 1.

Článek 67

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 61 odst. 5 a čl. 63 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu neurčitou ode dne ... [datum vstupu této směrnice v platnost].

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 61 odst. 5 a čl. 63 odst. 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016.o zdokonalení tvorby právních předpisů

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 61 odst. 5 a čl. 63 odst. 9 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 68

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 69

Monitorování, přezkum a podávání zpráv Komisí

1.  Komise sleduje a přezkoumává uplatňování této směrnice a předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o celkovém pokroku jako přílohu zprávy o stavu energetické unie uvedené v článku 35 nařízení (EU) 2018/1999.

2.  Komise do 31. prosince 2025 přezkoumá provádění této směrnice a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu a případně předloží společně se zprávou či v návaznosti na ni legislativní návrh.

V přezkumu Komise posoudí zejména, zda zákazníci, a to především zranitelní zákazníci nebo zákazníci postižení energetickou chudobou, jsou ustanoveními této směrnice dostatečně chráněni.

Článek 70

Změny směrnice 2012/27/EU

Směrnice 2012/27/EU se mění takto:

1)  Článek 9 se mění takto:

a)  název se nahrazuje tímto: "

„Měření zemního plynu“

"

b)  v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„1. Členské státy zajistí, je-li to technicky možné, finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie, aby byli koneční zákazníci odebírající zemní plyn vybaveni cenově konkurenceschopnými individuálními měřiči, které přesně zobrazují skutečnou spotřebu energie konečného zákazníka a poskytují informace o skutečném čase použití.“

"

c)  odstavec 2 se mění takto:

i)  návětí se nahrazuje tímto:"

„2. Pokud a v rozsahu, v jakém zavedou inteligentní měřicí systémy a inteligentní měřiče pro zemní plyn v souladu se směrnicí 2009/73/ES, členské státy:“;

"

ii)  písmena c) a d) se zrušují“.

2)  Článek 10 se mění takto:

a)  název se nahrazuje tímto:"

„Informace o vyúčtování zemního plynu“;

"

b)  v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„1. V případě, že koneční zákazníci nemají inteligentní měřiče uvedené ve směrnici 2009/73/ES, členské státy do 31. prosince 2014 zajistí, aby informace o vyúčtování zemního plynu byly v souladu s bodem 1.1 přílohy VII spolehlivé, přesné a založené na skutečné spotřebě, pokud je to technicky proveditelné a ekonomicky odůvodněné.“;

"

c)  v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto: "

„2. Měřiče nainstalované v souladu se směrnicí 2009/73/ES umožňují získávání přesných informací o vyúčtování na základě skutečné spotřeby. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě umožňujícím podrobnou vlastní kontrolu.“.

"

3)  V článku 11 se název nahrazuje tímto:"

„Náklady na přístup k informacím o měření a vyúčtování zemního plynu“;

"

4)  V článku 13 se slova „v článcích 7 až 11“ nahrazují slovy „v článcích 7 až 11a“.

5)  Článek 15 se mění takto:

a)  odstavec 5 se mění takto:

i)  první a druhý pododstavec se zrušuje;

ii)  třetí pododstavec se nahrazuje tímto:"

„Provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé distribučních soustav musí splňovat požadavky stanovené v příloze XII.“

"

b)  odstavec 8 se zrušuje.

6)  V příloze VII se název nahrazuje tímto:"

„Minimální požadavky na vyúčtování a informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby zemního plynu“.

"

Článek 71

Provedení

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s články 2 až 5, čl. 6 odst. 2 a 3, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 2 bod j) a l), čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 až 10, články 11 až 24, články 26, 28 a 29, články 31 až 34, a 36, čl. 38 odst. 2, články 40 a 42, čl. 46 odst. 2 bod d), články 51 a 54, články 57 až 59, články 61 až 63, čl. 70 body 1 až 3, bodem 5 písm. b) a bodem 6 a přílohami I až II do 31. prosince 2020. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s:

a)  čl. 70 bodem 5 písm. a) do 31. prosince 2019;

b)  čl. 70 bodem 4 do 25. října 2020.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Musí rovněž obsahovat prohlášení, že odkazy ve stávajících právních a správních předpisech na směrnici zrušenou touto směrnicí se považují za odkazy na tuto směrnici. Způsob odkazu a znění prohlášení si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 72

Zrušení

Směrnice 2009/72/ES se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení ve vnitrostátním právu a dny jejich použitelnosti uvedených v příloze III.

Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze IV.

Článek 73

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Čl. 6 odst. 1, čl. 7 odst. 2 až 5, čl. 8 odst. 1, čl. 8 odst. 2 písm. a) až i) a k) a čl. 8 odst. 3 a 4, čl. 9 odst. 1, 3, 4 a 5, čl. 10 odst. 2 až 10, články 25, 27, 30, 35 a 37, čl. 38 odst. 1, 3 a 4, články 39, 41, 43, 44 a 45, čl. 46 odst. 1, čl. 46 odst. 2 písm. a), b) a c) a e) až h), čl. 46 odst. 3 až 6, články 47 až 50, 52, 53, 55, 56, 60, 64 a 65 se použije od 1 ledna 2021.

Čl. 70body 1 až 3, bod 5 písm. b) a bod 6 se použije od 1. ledna 2021.

Čl. 70 odst. 5 písm. a) se použije od 1. ledna 2020.

Čl. 70 bod 4 se použije od 26. října 2020.

Článek 74

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...,

Za Evropský parlament Za Radu

předseda / předsedkyně předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA VYÚČTOVÁNÍ A  INFORMACE O VYÚČTOVÁNÍ

1.  Minimální informace obsažené ve vyúčtování a v informacích o vyúčtování

1.1.  Ve vyúčtováních se konečným zákazníkům výrazně sdělují tyto klíčové informace, které jsou zřetelným způsobem odděleny od jiných částí vyúčtování:

a)  cena k úhradě a členění této ceny, a je-li to možné, jasná informace o tom, že všechny zdroje mohou také těžit z pobídek, které nejsou financovány z odvodů uvedených v podrobném členění ceny;

b)  datum splatnosti.

1.2  Ve vyúčtováních a informacích o vyúčtování se konečným zákazníkům výrazně sdělují tyto klíčové informace, které jsou zřetelným způsobem odděleny od jiných částí vyúčtování a informací o vyúčtování:

a)  spotřeba elektřiny za zúčtovací období;

b)  název a kontaktní údaje dodavatele, včetně linky podpory pro spotřebitele a e-mailové adresy;

c)  název sazby;

d)  případně datum ukončení smlouvy;

e)  informace o možnosti přechodu k jinému dodavateli a výhodách z toho plynoucích;

f)  kód konečného zákazníka pro přechod k jinému dodavateli nebo jedinečný identifikační kód jeho odběrného místa;

g)  informace o právech konečného zákazníka ve vztahu k mimosoudnímu urovnání sporu, včetně kontaktních údajů příslušného subjektu ▌podle článku 26.

h)  jednotné kontaktní místo podle článku 25;

i)  adresa internetové stránky nebo jiný odkaz na místo, kde lze najít srovnávací nástroj(e) podle článku 14.

1.3  V případech, kdy je vyúčtování založeno na skutečné spotřebě nebo dálkovém odečtu provozovatelem, se ve vyúčtováních a periodických vyúčtováních nebo společně s nimi nebo jako odkaz v nich zpřístupňují konečným zákazníkům tyto informace:

a)  grafické porovnání aktuální spotřeby elektřiny konečného zákazníka se spotřebou ve stejném období předchozího roku;

b)  kontaktní údaje spotřebitelských organizací, energetických agentur nebo podobných subjektů, včetně adres internetových stránek, u nichž lze získat informace o dostupných opatřeních ke zvýšení energetické účinnosti ▌u spotřebičů energie;

c)  srovnání s průměrným normalizovaným nebo referenčním konečným zákazníkem stejné uživatelské kategorie.;

2.  Četnost vyúčtování a poskytování informací o vyúčtování:

a)  vyúčtování na základě skutečné spotřeby se provádí alespoň jednou ročně;

b)  pokud konečný zákazník nemá nainstalován elektroměr umožňující dálkový odečet provozovatelem nebo pokud se konečný zákazník aktivně rozhodne znemožnit dálkový odečet v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva, přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby se konečnému zákazníkovi poskytují alespoň každých šest měsíců nebo na požádání každé tři měsíce nebo v případech, kdy se konečný zákazník rozhodne pro elektronické vyúčtování;

c)  pokud konečný zákazník nemá nainstalován elektroměr umožňující dálkový odečet provozovatelem nebo pokud se konečný zákazník aktivně rozhodne znemožnit dálkový odečet v souladu s ustanoveními vnitrostátního práva, lze povinnosti uvedené v písmenech a) a b) splnit prostřednictvím systému pravidelných vlastních odečtů prováděných konečným zákazníkem, který výsledky těchto odečtů ze svého elektroměru sdělují dodavateli. Pouze v případě, že konečný zákazník neposkytne odečtené údaje z elektroměru za dané zúčtovací období, lze vyúčtování nebo informace o vyúčtování založit na odhadu spotřeby či na paušální sazbě;

d)  pokud konečný zákazník má elektroměr, který umožňuje dálkový odečet provozovatelem, poskytují se přesné informace o vyúčtování na základě skutečné spotřeby nejméně každý měsíc; tyto informace mohou být zpřístupněny také prostřednictvím internetu a aktualizují se tak často, jak to měřicí zařízení a používané systémy umožňují.

3.  Členění ceny účtované zákazníkům

Cena účtovaná zákazníkům je součtem těchto tří složek: složky energie a dodávky, síťové složky (přenos a distribuce) a složky zahrnující daně, odvody a poplatky.

Je-li ve vyúčtováních uváděno členění ceny účtované konečným zákazníkům, použijí se v celé Unii společné definice uvedených tří složek tohoto členění podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952(73).

4.  Přístup k doplňujícím informacím o historické spotřebě

Členské státy vyžadují, aby doplňující informace o historické spotřebě byly v rozsahu, v němž jsou dostupné, na žádost konečného zákazníka zpřístupněny dodavateli nebo poskytovateli služeb, kterého konečný zákazník určí.

Pokud mají koneční zákazníci nainstalovány elektroměry, které umožňují dálkový odečet provozovatelem, musí mít možnost snadného přístupu k doplňujícím informacím o historické spotřebě umožňujícím podrobnou vlastní kontrolu.

Doplňující informace o historické spotřebě zahrnují:

a)  souhrnné údaje za období nejméně uplynulých tří let nebo za období od počátku smlouvy na dodávky elektřiny, je-li toto období kratší, tyto údaje odpovídají intervalům, v nichž byly vytvářeny údaje pro časté vyúčtování, a

b)  podrobné údaje o časovém rozlišení spotřeby v jakýkoli den, týden, měsíc a rok. Tyto údaje jsou konečnému zákazníkovi zpřístupněny bez zbytečné prodlevy prostřednictvím internetu nebo rozhraní elektroměru za období nejméně 24 uplynulých měsíců nebo za období od počátku smlouvy na dodávky elektřiny, je-li toto období kratší.

5.  Uvádění zdrojů energie

Dodavatelé uvádějí na fakturách podíl jednotlivých zdrojů energie na elektřině nakupované konečným zákazníkem na základě smlouvy na dodávky elektřiny (uvádění informací na úrovni produktu).

Ve vyúčtováních a periodických vyúčtováních, společně s nimi nebo jako odkaz v nich se konečným zákazníkům poskytují tyto informace:

a)  podíl každého energetického zdroje na celkové skladbě zdrojů energie užitých dodavatelem (na vnitrostátní úrovni, tj. v členském státě, kde byla uzavřena smlouva na dodávky elektřiny, jakož i na úrovni dodavatelského podniku, pokud dodavatel působí ve více členských státech) za předchozí rok srozumitelným způsobem, jenž umožní jednoznačné srovnání;

b)  ▌informace o dopadech na životní prostředí, minimálně s údaji o emisích CO2 a o radioaktivním odpadu, které vznikly při výrobě elektřiny z celkové skladby zdrojů energie užitých dodavatelem za předchozí rok▌;

Pokud jde o písm. a) ▌druhého pododstavce ve vztahu k elektřině získané prostřednictvím výměny elektřiny nebo dovozu od podniku usazeného mimo Unii, lze použít souhrnné číselné údaje poskytnuté touto burzou nebo daným podnikem za předchozí rok.

Pokud jde o uvádění informací o elektřině ▌z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, ▌mohou se použít záruky původu vydané podle ▌čl. 14 odst. 10 směrnice 2012/27/EU. Informace o elektřině z obnovitelných zdrojů se uvádějí za pomoci záruk původu s výjimkou případů uvedených v čl. 19 odst. 8 písm. a) a b) směrnice (EU) 2018/2001.

Regulační orgán či jiný příslušný vnitrostátní orgán podnikne nezbytné kroky k tomu, aby zajistil, že informace uváděné dodavateli jejich zákazníkům podle tohoto článku jsou spolehlivé a jsou poskytovány způsobem umožňujícím jednoznačné srovnání na vnitrostátní úrovni.

PŘÍLOHA II

INTELIGENTNÍ MĚŘICÍ SYSTÉMY

1.  Členské státy na svém území zajistí zavedení inteligentních měřicích systémů, které může být podmíněno ekonomickým posouzením všech dlouhodobých nákladů a přínosů pro trh a jednotlivého spotřebitele nebo posouzením toho, jaký způsob inteligentního měření je z hospodářského hlediska nejpřiměřenější a nákladově nejefektivnější a jaký harmonogram jejich distribuce je proveditelný.

2.  Toto posouzení zohlední metodiku pro analýzu nákladů a přínosů a minimální funkční požadavky pro inteligentní měřicí systémy stanovené v doporučení Komise 2012/148/EU(74), jakož i nejlepší dostupné technologie k zajištění nejvyšší úrovně kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů.

3.  Na základě tohoto posouzení členské státy nebo, pokud tak stanoví daný členský stát, určený příslušný orgán připraví rozvrh, jehož cílem je zavedení inteligentních měřicích systémů do deseti let. Pokud se zavádění inteligentních měřicích systémů vyhodnotí pozitivně, musí být do sedmi let od data pozitivního posouzení nebo do 1. ledna 2024 v případě těch členských států, které zahájily systematické zavádění inteligentních  měřicích systémů před … [ datum vstupu této směrnice v platnost], inteligentními měřicími systémy vybaveno alespoň 80 % konečných zákazníků.

PŘÍLOHA III

Lhůty pro provedení do vnitrostátního práva [a den použití]

(podle článku 72)

Směrnice

Lhůta pro provedení do vnitrostátního práva

Datum použití

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55)

3.  březen 2011

3.  září 2009

PŘÍLOHA IV

SROVNÁVACÍ TABULKA

Směrnice 2009/72/ES

Tato směrnice

Článek 1

Článek 1

Článek 2

Článek 2

Článek 3

Článek 33

Článek 4

Článek 5

Článek 32

Článek 6

Článek 34

Článek 7

Článek 7

Článek 8

Čl. 3 odst. 1

Čl. 9 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 9 odst. 2

Čl. 3 odst. 6

Čl. 9 odst. 3

Čl. 3 odst. 15

Čl. 9 odst. 4

Čl. 3 odst. 14

Čl. 9 odst. 5

Čl. 3 odst. 4

Čl. 10 odst. 1

Příloha I bod 1

Článek 10

Článek 11

Čl. 3 odst. 5 písm. a) a Příloha I bod 1 písm. e)

Článek 12

Článek 13

Článek 14

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Článek 18

Čl. 3 odst. 11

Článek 19

Článek 20

Článek 21

Článek 22

Článek 23

Článek 24

Čl. 3 odst. 12

Článek 25

Čl. 3 odst. 13

Článek 26

Čl. 3 odst. 3

Článek 27

Čl. 3 odst. 7

Čl. 28 odst. 1

Čl. 3 odst. 8

Čl. 28 odst. 2

Článek 29

Článek 24

Článek 30

Článek 25

Článek 31

Článek 32

Článek 33

Článek 34

Článek 26

Článek 35

Článek 36

Článek 27

Článek 37

Článek 28

Článek 38

Článek 29

Článek 39

Článek 12

Článek 40

Článek 16

Článek 41

Článek 23

Článek 42

Článek 9

Článek 43

Článek 13

Článek 44

Článek 14

Článek 45

Článek 17

Článek 46

Článek 18

Článek 47

Článek 19

Článek 48

Článek 20

Článek 49

Článek 21

Článek 50

Článek 22

Článek 51

Článek 10

Článek 52

Článek 11

Článek 53

Článek 54

Článek 30

Článek 55

Článek 31

Článek 56

Článek 35

Článek 57

Článek 36

Článek 58

Čl. 37 odst. 1

Čl. 59 odst. 1

Čl. 37 odst. 2

Čl. 59 odst. 2

Čl. 37 odst. 4

Čl. 59 odst. 3

_

Čl. 59 odst. 4

Čl. 37 odst. 3

Čl. 59 odst. 5

Čl. 37 odst. 5

Čl. 59 odst. 6

Čl. 37 odst. 6

Čl. 59 odst. 7

Čl. 37 odst. 8

Čl. 37 odst. 7

Čl. 59 odst. 8

-

Čl. 59 odst. 9

Čl. 37 odst. 9

Čl. 59 odst. 10

Čl. 37 odst. 10

Čl. 60 odst. 1

Čl. 37 odst. 11

Čl. 60 odst. 2

Čl. 37 odst. 12

Čl. 60 odst. 3

Čl. 37 odst. 13

Čl. 60 odst. 4

Čl. 37 odst. 14

Čl. 60 odst. 5

Čl. 37 odst. 15

Čl. 60 odst. 6

Čl. 37 odst. 16

Čl. 60 odst. 7

Čl. 37 odst. 17

Čl. 60 odst. 8

Článek 38

Článek 61

Článek 62

Článek 39

Článek 63

Článek 40

Článek 64

Článek 43

Článek 65

Článek 44

Článek 66

Článek 67

Článek 68

Článek 47

Článek 69

__

Článek 70

Článek 49

Článek 71

Článek 48

Článek 72

Článek 50

Článek 73

Článek 51

Článek 74

Čl. 3 odst. 9

Příloha I bod 5

Příloha I bod 2

Příloha II bod 3

Čl. 3 odst. 10

Čl. 3 odst. 16

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 8

Článek 41

Článek 42

Článek 45

Článek 46

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

PROHLÁŠENÍ KOMISE O DEFINICI PROPOJOVACÍHO VEDENÍ

„Komise bere na vědomí dohodu spoluzákonodárců týkající se přepracovaného znění směrnice o elektřině a přepracovaného znění nařízení o elektřině, která se vrací zpět k definici „propojovacího vedení“ používaného ve směrnici 2009/72/ES a nařízení (ES) č. 714/2009. Komise souhlasí s tím, že trhy s elektřinou se liší od jiných trhů, jako je trh se zemním plynem, např. prostřednictvím obchodování s produkty, jež v současné době nelze snadno skladovat, a vyrábí je velká škála výrobních zařízení, včetně distribučních zařízení.  V důsledku toho se úloha propojení se třetími zeměmi mezi odvětvím elektřiny a plynu značně liší a lze zvolit odlišné regulační přístupy.

Komise bude dopad této dohody dále zkoumat a v případě potřeby poskytne pokyny k uplatňování příslušných právních předpisů.

V zájmu právní srozumitelnosti chce Komise zdůraznit následující:

Dohodnutá definice propojovacího vedení ve směrnici o elektřině se vztahuje na zařízení propojující elektroenergetické soustavy. Toto znění nerozlišuje různé regulační rámce nebo technické situace, a proto a priori zahrnuje veškerá elektrická spojení do třetích zemí v oblasti působnosti. Pokud jde o dohodnutou definici propojovacího vedení v nařízení o elektřině, Komise zdůrazňuje, že integrace trhů s elektřinou vyžaduje vysokou míru spolupráce mezi provozovateli soustav, účastníky trhu a regulačními orgány. I když se rozsah působnosti platných pravidel může v závislosti na stupni integrace s vnitřním trhem s elektřinou lišit, měla by být úzká integrace třetích zemí do vnitřního trhu s elektřinou, například účast na projektech propojování trhů, založena na dohodách, které vyžadují použití příslušných právních předpisů Unie.“

PROHLÁŠENÍ KOMISE O ALTERNATIVNÍM ŘEŠENÍ SPORŮ

Komise bere na vědomí dohodu spoluzákonodárců týkající se článku 26, kde se na úrovni EU stanoví, že účast poskytovatelů energetických služeb na alternativním řešení sporů je povinná. Komise vyjadřuje nad tímto rozhodnutím politování, jelikož její návrh ponechával tuto volbu členským státům v souladu s přístupem přijatým ve směrnici 2013/11/EU o alternativním řešení spotřebitelských sporů a s ohledem na zásady subsidiarity a proporcionality.

Není úlohou Komise provádět srovnávací hodnocení jednotlivých modelů alternativního řešení sporů zavedených členskými státy. Komise proto zváží celkovou účinnost různých způsobů alternativního řešení sporů na vnitrostátní úrovni v souvislosti se svou obecnou povinností sledovat provedení a účinné uplatňování práva Unie.

(1) Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 91.
(2) Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79
(3) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
(4)Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 91.
(5)Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 79.
(6) Postoj Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019.
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 96/92/ES (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 37) Uvedená směrnice je zrušena a nahrazena s účinkem od 2. března 2011 směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a o zrušení směrnice 2003/54/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 55).
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... ze dne ... (Úř. věst. ...).
(10)+Úř. věst.: vložte prosím v textu číslo nařízení obsaženého v dokumentu PE-CONS 9/19 (2016/0379 (COD)) a v poznámce pod čarou jeho číslo, datum přijetí, plný název a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku.
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).
(12)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… ze dne …, kterým se zřizuje Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (Úř. věst. …).
(14)+ Pro Úřední věstník: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0378 (COD) PE-CONS 83/18 a doplňte odpovídajícím způsobem poznámku pod čarou.
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
(16)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(17) Úř. věst. L 198, 20.7.2006, s. 18.
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(19)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(21)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379(COD) - PE‑CONS 9/19.
(22)Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(23)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(24)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(25)Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1348/2014 ze dne 17. prosince 2014 o oznamování údajů za účelem provedení čl. 8 odst. 2 a 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 o integritě a transparentnosti velkoobchodního trhu s energií (Úř. věst. L 363, 18.12.2014, s. 121).
(26)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(27)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(28)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(29) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).
(31)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
(32)Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o zneužívajících ujednáních ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
(34)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(35)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(36)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(37)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(38)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne 21. května 2013 o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 63).
(39)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(40)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(41)Nařízení Komise (EU) 2017/1485 ze dne 2. srpna 2017, kterým se stanoví rámcový pokyn pro provoz elektroenergetických přenosových soustav (Úř. věst. L 220, 25.8.2017, s. 1).
(42)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).
(43)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS .9/19.
(44)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(45)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(46)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(47)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(48)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).
(49)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(50)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(51)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(52)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(53)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(54)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(55)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/378 (COD) PE-CONS 83/18.
(56)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(57)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(58)++Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0378 (COD) - PE-CONS 8319.
(59)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(60)++Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0378 (COD) - PE-CONS 83/19.
(61)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(62)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(63)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(64)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(65)++Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0378 (COD) - PE-CONS 83/18.
(66)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(67)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(68)++Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS 9/19.
(69)
(70)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS .9/19.
(71)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS .9/19.
(72)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu 2016/0379 (COD) - PE-CONS .9/19.
(73)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1952 ze dne 26. října 2016 o evropských statistikách cen zemního plynu a elektřiny a o zrušení směrnice 2008/92/ES (Úř. věst. L 311, 17.11.2016, s.1).
(74) Doporučení Komise ze dne 9. března 2012 o přípravách na zavedení inteligentních měřicích systémů (Úř. věst. L 73, 13.3.2012, s. 9).


Vnitřní trh s elektřinou ***I
PDF 628kWORD 163k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 26. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění) (COM(2016)0861 – C8-0492/2016 – 2016/0379(COD))
P8_TA-PROV(2019)0227A8-0042/2018

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2016)0861),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu s nimiž Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0492/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená v rámci protokolu č. 2 o uplatňování zásad subsidiarity a proporcionality českou Poslaneckou sněmovnou, německým Bundestagem, španělským parlamentem, francouzským Senátem, maďarským parlamentem, rakouskou Spolkovou radou, polským Sejmem, polským Senátem, rumunskou Poslaneckou sněmovnou a rumunským Senátem, v nichž se uvádí, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 31. května 2017(1)

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 13. července 2017(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(3),

–  s ohledem na dopis, který dne 13. července 2017 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-00420/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise neobsahuje návrh Komise žádné jiné věcné změny než ty, které byly jako takové v návrhu označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, která jsou přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 26. března 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… o vnitřním trhu s elektřinou (přepracované znění)

P8_TC1-COD(2016)0379


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(5),

v souladu s řádným legislativním postupem(6),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009(7) bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

(2)  Cílem energetické unie je poskytovat konečným zákazníkům – domácnostem i podnikům – spolehlivou, bezpečnou, udržitelnou, konkurenceschopnou a cenově dostupnou energii. V minulosti elektrizační soustavu ovládaly vertikálně integrované monopoly, často ve veřejném vlastnictví, s velkými centralizovanými jadernými elektrárnami nebo elektrárnami na fosilní paliva. Účelem vnitřního trhu s elektřinou, který je postupně zaváděn od roku 1999, je poskytnout skutečnou možnost výběru všem spotřebitelům v Unii, dále nové obchodní příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo větší efektivity, konkurenčních cen a vyšších standardů služeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a k udržitelnosti. Vnitřní trh s elektřinou posílil hospodářskou soutěž, zejména na velkoobchodní úrovni, a obchod mezi zónami. Je i nadále základem účinného trhu s energií.

(3)  Energetický systém Unie právě prochází nejvýraznější proměnou za poslední desetiletí a trh s elektřinou je ústředním prvkem tohoto procesu. Společný cíl dekarbonizace energetického systému vytváří pro účastníky trhu nové příležitosti a výzvy. Technický vývoj současně s tím umožňuje nové formy účasti spotřebitelů a přeshraniční spolupráce.

(4)  Toto nařízení stanoví pravidla k zajištění fungování vnitřního trhu s energií a zahrnuje požadavky související s rozvojem energie z obnovitelných zdrojů a politiky v oblasti životního prostředí, zejména pokud jde o zvláštní pravidla pro určité typy výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to z hlediska odpovědnosti za odchylku, nasazení a redispečink, jakož i k zajištění prahové hodnoty pro emise CO2 u nových výrobních kapacit v případech, kdy tyto kapacity podléhají dočasným opatřením pro zajištění nezbytné úrovně zdrojové přiměřenosti, totiž kapacitnímu mechanismu.

(5)  Elektřině z obnovitelných zdrojů z malých výroben elektřiny by mělo být uděleno přednostní nasazení buď prostřednictvím zvláštního přednostního pořadí v metodice nasazení, nebo prostřednictvím právních či regulačních požadavků pro organizátory trhu s cílem nabízet tuto elektřinu na trhu. Pokud bylo přednostní nasazení uděleno v rámci služeb provozování systému za totožných hospodářských podmínek, mělo by se mít za to, že je v souladu s tímto nařízením. Přednostní nasazení by mělo v každém případě být považováno za slučitelné s účastí výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie na trhu s elektřinou.

(6)  Zásahy státu, často koncipované nekoordinovaným způsobem, vedly ke stále větší deformaci velkoobchodního trhu s elektřinou, což mělo negativní dopad na investice a přeshraniční obchod.

(7)  V minulosti byli odběratelé elektřiny čistě pasivní, často kupovali elektřinu za regulované ceny, které neměly přímý vztah k trhu. Je nutné, aby v budoucnu zákazníci měli možnost plně se na utváření trhu podílet, a to za stejných podmínek jako jiní účastníci trhu, a mohli řídit svou spotřebu energie. Aby bylo možné integrovat rostoucí podíly obnovitelné energie, měla by budoucí elektrizační soustava využívat veškeré zdroje flexibility, zejména řešení na straně poptávky a ukládání energie, jakož i digitalizaci prostřednictvím začleňování inovačních technologií do elektrizační soustavy. Pro dosažení efektivní dekarbonizace za co nejnižších nákladů je nutné, aby budoucí elektrizační soustava podporovala energetickou účinnost. Dosažení vnitřního trhu s energií prostřednictvím účinné integrace energie z obnovitelných zdrojů může z dlouhodobého hlediska stimulovat investice a přispět ke splnění cílů energetické unie a rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 22. ledna 2014 nazvaném „Rámec politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030“ a jak to uvedla Evropská rada ve svých závěrech schválených na zasedání ve dnech 22. a 24. října 2014.

(8)  Větší integrace trhu a přechod na proměnlivější výrobu elektřiny vyžadují zvýšené úsilí o koordinaci vnitrostátních politik v oblasti energetiky se sousedními zeměmi a využití příležitostí, které nabízí přeshraniční trh s elektřinou.

(9)  Došlo k rozvoji regulačního rámce, který umožnil obchodování s elektřinou v rámci Unie. Tento rozvoj byl podpořen přijetím řady kodexů sítě a pokynů pro integraci trhů s elektřinou. Tyto kodexy sítě a pokyny obsahují ustanovení týkající se pravidel trhu, provozování soustavy a připojení k síti. Pro zajištění úplné transparentnosti a posílení právní jistoty by rovněž měly být řádným legislativním postupem přijaty a do jednoho legislativního aktu Unie začleněny hlavní zásady fungování trhu a přidělování kapacity pro časové rámce trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy, vnitrodenního, denního a dlouhodobého trhu.

(10)  Článek 13 nařízení Komise (EU) 2017/2195(8) stanoví postup umožňující provozovatelům přenosových soustav pověřit všemi či některými svými úkoly třetí stranu. Pověřující provozovatelé přenosových soustav by měli i nadále nést odpovědnost za zajištění toho, že budou povinnosti stanovené v tomto nařízení plněny. Navíc by i členské státy měly mít možnost přidělit úkoly a povinnosti třetí straně. Toto přidělení by mělo být omezeno na úkoly a povinnosti, které se provádějí na úrovni členského státu jako například zúčtování odchylek. Omezení týkající se tohoto přidělování by nemělo vést ke zbytečným změnám stávajících vnitrostátních systémů a postupů. Provozovatelé přenosových soustav by však měli i nadále nést odpovědnost za úkoly, které jim jsou svěřeny podle článku 40 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/...(9)(10).

(11)  Pokud jde o trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy, efektivní a nedeformující tvorba cen v rámci obstarávání regulační zálohy a regulační energie vyžaduje, aby smlouvy o regulačních zálohách neurčovaly ceny regulační energie. Tímto nejsou dotčeny systémy řízení používající integrovaný proces plánování podle nařízení (EU) 2017/2195.

(12)  Články 18, 30 a 32 nařízení (EU) 2017/2195 stanoví, že metoda tvorby cen standardních a specifických produktů regulační energie by měla vytvářet pozitivní pobídky pro účastníky trhu k udržování vlastní výkonové rovnováhy nebo napomáhání s obnovením výkonové rovnováhy soustavy v jejich oblasti zúčtovací ceny odchylky, a tím omezit odchylky soustavy a náklady pro společnost. Cílem tohoto přístupu k tvorbě cen by mělo být ekonomicky efektivní využití odezvy strany poptávky a jiných zdrojů zajišťujících výkonovou rovnováhu v rámci stanovených limitů provozní bezpečnosti.

(13)  Integrace trhů s regulační energií by měla usnadnit efektivní fungování vnitrodenního trhu, aby byla účastníkům trhu poskytnuta možnost zajišťovat svou vlastní výkonovou rovnováhu co možná nejblíže reálnému času, který je stanoven uzávěrkou pro podávání nabídek regulační energie definovanou v článku 24 nařízení (EU) 2017/2195. Pouze odchylky, jež zůstanou po ukončení vnitrodenního trhu, by měli provozovatelé přenosových soustav vyrovnávat prostřednictvím trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy. Článek 53 nařízení (EU) 2017/2195 také stanoví harmonizaci intervalu zúčtování odchylek v Unii v délce 15 minut. Tato harmonizace by měla podporovat vnitrodenní obchodování a posílit vývoj některých obchodních produktů se stejnými časy dodávky.

(14)  Aby mohli provozovatelé přenosových soustav obstarávat a využívat regulační zálohu efektivním, ekonomickým a tržním způsobem, je nezbytné podpořit integraci trhu. V této souvislosti stanoví hlava IV nařízení (EU) 2017/2195 tři metodiky, jejichž prostřednictvím mohou provozovatelé přenosových soustav přidělovat kapacitu mezi zónami pro účely výměny regulační zálohy a sdílení záloh, je-li to podloženo analýzou nákladů a přínosů: proces souběžné optimalizace, proces tržního přidělování a přidělování na základě analýzy hospodářského užitku. Proces souběžné optimalizace přidělování kapacity mezi zónami by se měl používat pro denní časový rámec. Naopak proces tržního přidělování je možné použít v případě, že k uzavření smlouvy dochází nejvýše jeden týden před poskytnutím regulační zálohy, a přidělení na základě analýzy hospodářského užitku je možné učinit v případě, že k uzavření smlouvy dochází více než jeden týden před poskytnutím regulační zálohy, za podmínky, že jsou přidělené objemy omezené a že se každoročně provede posouzení. Jakmile příslušné regulační orgány schválí metodiku procesu přidělování kapacity mezi zónami, mohli by ji s předstihem začít uplatňovat alespoň dva provozovatelé přenosových soustav, aby s ní získali zkušenosti a umožnili budoucí bezproblémové uplatňování této metodiky dalšími provozovateli přenosových soustav. Používání této metodiky, pokud je k dispozici, by však mělo být v zájmu podpory integrace trhu harmonizováno mezi všemi provozovateli přenosových soustav.

(15)  Hlava V nařízení (EU) 2017/2195 stanoví, že obecným cílem zúčtování odchylek je zajistit, aby subjekty zúčtování efektivním způsobem udržovaly svou výkonovou rovnováhu a pomáhaly obnovit výkonovou rovnováhu soustavy, a motivovat účastníky trhu k tomu, aby výkonovou rovnováhu soustavy udržovali nebo ji pomáhali obnovit. Aby byly trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy i celá elektrizační soustava připraveny na začleňování rostoucího podílu proměnlivých obnovitelných zdrojů energie, měly by zúčtovací ceny odchylek odrážet hodnotu energie v reálném čase. Všichni účastníci trhu by měli být finančně odpovědní za odchylky, jež v soustavě způsobí, které představují rozdíl mezi přiděleným objemem a konečnou pozicí na trhu. V případě účastníků trhů vykonávajících službu agregace pro odezvu strany poptávky sestává přidělený objem z objemu energie, která se fyzicky aktivuje zatížením zúčastněných zákazníků, na základě definované metodiky měření a metodiky pro výchozí diagram spotřeby.

(16)  Nařízení Komise (EU) 2015/1222(11) stanoví podrobný rámcový pokyn pro přidělování kapacity mezi zónami a řízení přetížení na denních a vnitrodenních trzích, včetně požadavků na vytvoření společných metodik pro stanovení objemu kapacity, která je souběžně k dispozici mezi nabídkovými zónami, kritérií pro posuzování efektivity a procesu přezkumu za účelem vymezení nabídkových zón. Články 32 a 34 nařízení (EU) 2015/1222 stanoví pravidla týkající se přezkumu konfigurace nabídkových zón, články 41 a 54 uvedeného nařízení stanoví harmonizované limity pro maximální a minimální zúčtovací ceny pro denní a vnitrodenní časový rámec, článek 59 uvedeného nařízení stanoví pravidla pro uzávěrku přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami, zatímco článek 74 uvedeného nařízení stanoví pravidla týkající se metodik pro sdílení nákladů na redispečink a protiobchody.

(17)  Nařízení Komise (EU) 2016/1719(12) stanoví podrobná pravidla pro přidělování kapacity mezi zónami na termínových trzích, vytvoření společné metodiky pro stanovení dlouhodobé kapacity mezi zónami, vytvoření jednotné platformy pro přidělování kapacity na evropské úrovni, kde se budou nabízet dlouhodobá přenosová práva, a pro možnost vracet dlouhodobá přenosová práva k následnému přidělení kapacity na termínovém trhu nebo je převádět mezi účastníky trhu. Článek 30 nařízení (EU) 2016/1719 stanoví pravidla pro termínované zajišťovací produkty.

(18)  Nařízení Komise (EU) 2016/631(13) stanoví požadavky na připojení výroben elektřiny k propojené soustavě, zejména pokud jde o synchronní výrobní moduly, nesynchronní výrobní moduly a nesynchronní výrobní moduly na moři. Tyto požadavky přispívají k zajištění spravedlivých podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu s elektřinou, k zajištění bezpečnosti soustavy a integraci elektřiny z obnovitelných zdrojů, jakož i k usnadnění obchodu s elektřinou v rámci celé Unie. Články 66 a 67 nařízení (EU) 2016/631 stanoví pravidla pro nově vznikající technologie v oblasti výroby elektřiny.

(19)  Nabídkové zóny, které odrážejí rozložení nabídky a poptávky, jsou základem tržního obchodování s elektřinou a nezbytným předpokladem pro to, aby mohl být naplno využit potenciál jednotlivých přístupů k přidělování přeshraniční kapacity, včetně přístupu založeného na fyzikálních tocích. Měly by být proto vymezeny tak, aby se zajistila likvidita trhu, účinné řízení přetížení a celková efektivita trhu. Pokud jeden regulační orgán nebo jeden provozovatel přenosové soustavy se souhlasem svého příslušného regulačního orgánu zahájí přezkum stávající konfigurace nabídkových zón, v případě nabídkové zóny uvnitř regulační oblasti provozovatele přenosové soustavy, pokud má konfigurace nabídkových zón zanedbatelný dopad na regulační oblasti provozovatelů přenosových soustav, včetně propojovacích vedení, a přezkum konfigurace nabídkových zón je nezbytný ke zvýšení účinnosti, maximalizaci přeshraničních obchodních příležitostí nebo udržení provozní bezpečnosti, měl by se přezkumu účastnit pouze provozovatel přenosové soustavy příslušné regulační oblasti a příslušný regulační orgán. Příslušný provozovatel přenosové soustavy a příslušný regulační orgán by měli sousedním provozovatelům přenosové soustavy přezkum předem oznámit a výsledky přezkumu by měly být zveřejněny. Mělo by být možné spustit přezkum nabídkových zón v regionu na základě technické zprávy o přetížení podle článku 14 tohoto nařízení nebo v souladu se stávajícími postupy definovanými v nařízení (EU) 2015/1222.

(20)  Pokud regionální koordinační centra provádějí výpočet kapacity, měla by maximalizovat kapacitu při zohlednění beznákladových nápravných opatření a při dodržení limitů provozní bezpečnosti provozovatelů přenosové soustavy v regionu pro výpočet kapacity. Pokud výsledkem výpočtu nebude kapacita rovnající se minimální kapacitě stanovené v tomto nařízení nebo vyšší, měla by regionální koordinační centra zvážit všechna dostupná nákladová nápravná opatření s cílem dále zvýšit kapacitu až na minimální kapacitu, včetně potenciálu pro redispečink v rámci regionů pro výpočet kapacity a mezi těmito regiony, při dodržení limitů provozní bezpečnosti provozovatelů přenosové soustavy v regionu pro výpočet kapacity. Provozovatelé přenosové soustavy by měli podávat přesné a transparentní zprávy o všech aspektech výpočtu kapacity v souladu s tímto nařízením a měli by zajistit, aby všechny informace zasílané regionálním koordinačním centrům byly přesné a vhodné pro daný účel.

(21)  Při provádění výpočtu kapacity by regionální koordinační centra měla vypočítat kapacity mezi zónami s použitím údajů od provozovatelů přenosové soustavy, kteří dodržují limity provozní bezpečnosti regulačních oblastí těchto provozovatelů přenosové soustavy. Provozovatelé přenosových soustav by měli mít možnost odchýlit se od koordinovaného výpočtu kapacity, pokud by vedl k porušení limitů provozní bezpečnosti síťových prvků v jejich regulační oblasti. Tyto odchylky je třeba pečlivě sledovat a transparentně oznamovat, aby se předešlo zneužívání a zajistilo, že objem propojovací kapacity, který má být poskytnut účastníkům trhu, nebude omezený, aby bylo možné řešit přetížení uvnitř nabídkové zóny. Pokud je zaveden akční plán, měl by odchylky zohlednit a řešit jejich příčinu.

(22)  Základní tržní zásadou by mělo být stanovení cen elektřiny podle poptávky a nabídky. Tyto ceny by měly signalizovat, kdy je elektřina potřeba, přičemž by měly být zajištěny pobídky pro investice do zdrojů flexibility, jako například flexibilní výroby, propojení, odezvy strany poptávky nebo ukládání energie.

(23)  Jedním z cílů energetické unie je sice dekarbonizace odvětví elektřiny, přičemž by největší podíl na trhu měla tvořit energie z obnovitelných zdrojů, je však kriticky důležité, aby z trhu byly odstraněny stávající překážky bránící přeshraničnímu obchodu a podpořeny investice do podpůrné infrastruktury, například do flexibilnější výroby, propojení, odezvy strany poptávky a ukládání energie. S cílem podpořit přechod na proměnlivou a distribuovanou výrobu a zajistit, aby se zásady trhu s energií staly základem pro budoucí trhy Unie s elektřinou, je nutné se opětovně zaměřit na krátkodobé trhy a tvorbu cen odrážející nedostatek energie.

(24)  Krátkodobé trhy zlepšují likviditu a hospodářskou soutěž tím, že umožní většímu počtu zdrojů plnou účast na trhu, a to zejména těm, které jsou flexibilnější. Účinná tvorba cen odrážející nedostatek energie vybídne účastníky trhu k tomu, aby reagovali na tržní signály a byli k dispozici, když to trh nejvíce vyžaduje, a zajistí, aby mohli pokrýt své náklady na velkoobchodním trhu. Je proto nezbytné zajistit, aby byly ▌odstraněny administrativně stanovené i implicitní cenové stropy, aby byla umožněna tvorba cen odrážející nedostatek energie ▌. Až budou krátkodobé trhy a tvorba cen odrážející nedostatek energie plně zakotveny v tržní struktuře, přispějí k odstranění jiných opatření narušujících trh, jako jsou kapacitní mechanismy k zajištění bezpečnosti dodávek. Zároveň by však tvorba cen odrážející nedostatek energie bez cenových stropů na velkoobchodním trhu neměla ohrozit možnost spolehlivých a stabilních cen pro konečné zákazníky, zejména zákazníky v domácnostech, malé a střední podniky a průmyslové zákazníky.

(25)  Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), výjimky ze základních tržních zásad, jako je odpovědnost za odchylku, nasazení na základě potřeb trhu ▌a redispečink, omezují signály flexibility a jsou překážkou pro rozvoj řešení, jako je ukládání energie, odezva strany poptávky nebo agregace. I když jsou výjimky stále nutné, aby se zabránilo zbytečné administrativní zátěži pro některé účastníky trhu, zejména zákazníky v domácnostech a malé a střední podniky, nejsou rozsáhlé výjimky týkající se celých technologií v souladu s cílem dosažení tržního a efektivního procesu dekarbonizace, a měly by být proto nahrazeny cílenějšími opatřeními.

(26)  Předpokladem účinné hospodářské soutěže na vnitřním trhu s elektřinou jsou nediskriminační, transparentní a přiměřené poplatky za používání sítě, včetně propojovacích vedení uvnitř přenosové soustavy. ▌

(27)  Nekoordinované omezování kapacity propojovacího vedení ve stále větší míře omezuje výměnu elektrické energie mezi členskými státy a stalo se závažnou překážkou pro rozvoj a fungování vnitřního trhu s elektřinou. Maximální úroveň kapacity propojovacího vedení a kritické prvky sítě by proto měly zpřístupněny v souladu s bezpečnostními normami bezpečného provozu sítí, včetně bezpečnostní normy pro kontingence (N-1). Ve vzájemně propojených sítích jsou však určitá omezení pro stanovování úrovně kapacity. Je třeba stanovit jasné minimální úrovně dostupné kapacity pro obchod mezi zónami s cílem snížit dopady kruhových toků a vnitřních přetížení na obchod mezi zónami a poskytnout účastníkům trhu předvídatelnou hodnotu kapacity. Použije-li se přístup založený na fyzikálních tocích, tato minumální kapacita by měla určit minimální podíl kapacity při dodržení limitů provozní bezpečnosti kritických prvků sítě uvnitř zón a mezi nimi, který se má použít jak podklad pro koordinovaný výpočet kapacity podle nařízení (EU) 2015/1222 s přihlédnutím ke kontingencím. Celkový zbylý podíl kapacity se může použít na spolehlivostní rezervy, kruhové toky a vnitřní toky. Kromě toho by měly být v případě předvídatelných problémů při zajišťování bezpečnosti sítě možné výjimky po omezené přechodné období. Tyto výjimky by měla doprovázet metodika a projekty poskytující dlouhodobé řešení.

(28)  Přenosová kapacita, na kterou se v rámci přístupu koordinované čisté přenosové kapacity vztahuje podmínka 70 % minimální kapacity, je vyjádřena jako maximální možný přenos aktivního výkonu, který dodržuje limity provozní bezpečnosti a zohledňuje kontingence. Koordinovaný výpočet této kapacity bere v potaz také to, že jsou toky elektřiny rozděleny nerovnoměrně mezi jednotlivé komponenty a nejsou pouhým součtem kapacit propojovacích vedení. Tato kapacita nezohledňuje spolehlivostní rezervy, kruhové toky nebo vnitřní toky, které se zohlední ve zbylých 30 %.

(29)  Je důležité zabránit narušení hospodářské soutěže v důsledku různých bezpečnostních, provozních a plánovacích norem používaných provozovateli přenosových soustav v členských státech. Dostupné přenosové kapacity a bezpečnostní, plánovací a provozní normy, které mají vliv na dostupné přenosové kapacity, by navíc měly být pro účastníky trhu zpřístupňovány transparentním způsobem.

(30)  Pro účinné směrování potřebných investic je nutné, aby cena signalizovala, kde je elektřina nejvíce zapotřebí. Aby lokalizační cenové signály v elektrizační soustavě rozdělené na zóny byly správné, je nutné, aby nabídkové zóny byly konzistentně, objektivně a spolehlivě stanoveny v rámci transparentního procesu. Pro zajištění účinného fungování a plánování elektrické sítě Unie a poskytování účinných cenových signálů pro novou výrobní kapacitu, odezvu strany poptávky a pro infrastrukturu pro přenos elektřiny by nabídkové zóny měly odrážet strukturální přetížení. Především by kapacita mezi zónami neměla být snižována pro účely řešení vnitřního přetížení v soustavě.

(31)  S cílem zohlednit rozdílné zásady optimalizace nabídkových zón, aniž by byly ohroženy likvidní trhy a investice do sítí, je třeba k řešení přetížení poskytnout dvě možnosti. Členské státy by měly mít možnost volit mezi novou konfigurací své nabídkové zóny a opatřeními, jako je posílení sítě a optimalizace sítě. Výchozím bodem pro takové rozhodnutí by mělo být určení dlouhodobých strukturálních přetížení prostřednictvím provozovatele nebo provozovatelů přenosových soustav členského státu, prostřednictvím zprávy Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav (dále jen „ENTSO pro elektřinu“) o přetížení nebo prostřednictvím přezkumu nabídkové zóny. Členské státy by se měly nejprve pokusit o nalezení společného nejlepšího řešení přetížení. V takovém případě mohou členské státy pro vyřešení přetížení přijmout nadnárodní nebo vnitrostátní akční plány. V případě členských států, které přijaly akční plán k řešení přetížení, by se mělo na otevření propojovacích vedení uplatnit zaváděcí období ve formě lineární trajektorie. V závěru provádění takového akčního plánu by měly mít členské státy možnost si vybrat, zda zvolí novou konfiguraci nabídkové zóny (zón), nebo na zbývající přetížení uplatní nápravná opatření, která uhradí. V druhém uvedeném případě nedojde k nové konfiguraci nabídkové zóny daného členského státu proti jeho vůli, pokud bude dosaženo minimální úrovně kapacity. Minimální úroveň kapacity, která by měla být použita při koordinovaném výpočtu kapacity, by měla být procentním podílem kapacity kritického prvku sítě vymezeným na základě výběrového procesu podle nařízení (EU) 2015/1222 nebo, v případě přístupu založeného na fyzikálních tocích, při dodržení limitů provozní bezpečnosti při kontingencích. Rozhodnutí Komise o konfiguraci nabídkových zón by mělo být možné jako krajní opatření a mělo by měnit konfiguraci nabídkových zón pouze v těch členských státech, které si zvolily novou konfiguraci nabídkové zóny nebo které nedosáhly minimální úrovně kapacity.

(32)  Efektivní dekarbonizace elektrizační soustavy pomocí integrace trhu vyžaduje systematické odstranění překážek pro přeshraniční obchod, a tím i roztříštění trhu, aby odběratelé energie v Unii mohli plně využívat výhody integrovaného trhu s elektřinou a hospodářské soutěže.

(33)  Toto nařízení by mělo stanovit základní zásady stanovení tarifů a přidělování kapacit a zároveň zabezpečit přijetí pokynů podrobně popisujících další významné zásady a postupy, aby bylo umožněno rychlé přizpůsobení změněným podmínkám.

(34)  Řízení problémů přetížení by mělo poskytnout provozovatelům přenosových soustav a účastníkům trhu správné hospodářské signály a mělo by vycházet z tržních mechanismů.

(35)  Na otevřeném konkurenčním trhu by provozovatelům přenosových soustav měly být vyrovnány náklady vynaložené v důsledku uskutečnění přeshraničních toků elektřiny přes jejich sítě provozovateli přenosových soustav, ze kterých přeshraniční toky elektřiny pocházejí, jakož i provozovateli soustav, ve kterých tyto toky končí.

(36)  Při stanovení tarifů ve vnitrostátních sítích by měly být brány v úvahu platby a příjmy z finančních náhrad mezi provozovateli přenosových soustav.

(37)  Skutečné splatné částky za přeshraniční přístup do soustav se mohou značně různit v závislosti na zúčastněných provozovatelích přenosových soustav a v důsledku rozdílů ve struktuře tarifních systémů uplatňovaných v členských státech. Proto je potřebný jistý stupeň harmonizace, aby se zabránilo narušení obchodu.

(38)  Pokud zvláštní povaha dotyčného propojovacího vedení neopravňuje k výjimce z těchto pravidel, měla by existovat pravidla pro používání výnosů pocházejících z postupů spojených s řízením přetížení.

(39)  Aby byly vytvořeny rovné podmínky pro všechny účastníky trhu, měly by být síťové tarify uplatňovány způsobem, který pozitivně ani negativně nediskriminuje výrobu připojenou na úrovni distribuce vůči výrobě připojené na úrovni přenosu. Síťové tarify by neměly vést k diskriminaci ukládání energie a neměly by být demotivačním faktorem pro účast v odezvě strany poptávky a rovněž by neměly představovat překážku pro zvyšování energetické účinnosti.

(40)  S cílem zvýšit transparentnost a srovnatelnost stanovování tarifů tam, kde závazná harmonizace není považována za vhodnou, by zprávu o osvědčených postupech k metodice stanovení tarifů měla vydat Agentura Evropské unie pro spolupráci energetických regulačních orgánů (dále jen „ACER“), zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/...(14)(15).

(41)  Pro účinnější zajištění optimálních investic do transevropské sítě a lepší řešení výzev tam, kde projekty na propojení nejsou z důvodu jiných priorit na vnitrostátní úrovni proveditelné, by mělo být znovu zváženo používání poplatků za přetížení, které by přispívalo k zajištění dostupnosti a zachování nebo rozšíření možností propojení.

(42)  Aby se v Unii zajistilo optimální řízení elektroenergetických přenosových soustav a umožnilo přeshraniční obchodování s elektřinou a její přeshraniční dodávky, měla by být zřízena ENTSO pro elektřinu. ENTSO pro elektřinu by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly Unie v oblasti hospodářské soutěže, které se na rozhodnutí ENTSO pro elektřinu nadále vztahují. Úkoly ENTSO pro elektřinu by měly být přesně vymezeny a její pracovní metody by měly zajistit, že funguje efektivně a transparentně. Účelem kodexů sítě vypracovaných ENTSO pro elektřinu není nahradit nezbytné vnitrostátní kodexy sítě v otázkách jiných než přeshraničních. Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku lze dosáhnout regionálním přístupem, měli by provozovatelé přenosových soustav zřídit v rámci celkové struktury spolupráce regionální struktury a zároveň zajistit, aby byly výsledky na regionální úrovni slučitelné s kodexy sítě a nezávaznými desetiletými plány rozvoje sítě na úrovni Unie. Členské státy by měly podporovat spolupráci a sledovat účinnost sítě na regionální úrovni. Regionální spolupráce by měla být slučitelná s pokrokem při vytváření konkurenčního a účinného vnitřního trhu s elektřinou.

(43)  ENTSO pro elektřinu by měla provést rozsáhlé střednědobé až dlouhodobé evropské posouzení zdrojové přiměřenosti s cílem poskytnout objektivní základ pro posouzení potíží v oblasti zdrojové přiměřenosti. Potíže v oblasti evropského posouzení zdrojové přiměřenosti, které řeší kapacitní mechanismy, by měly vycházet z posouzení provedeného na úrovni Unie. Tato posouzení mohou být doplněna vnitrostátními posouzeními.

(44)  Metodika pro dlouhodobé posouzení zdrojové přiměřenosti (prováděné na deset let až jeden rok dopředu) stanovené v tomto nařízení má odlišný účel než posouzení sezónní přiměřenosti (prováděná na šest měsíců dopředu) podle článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/...(16) (17). Střednědobá až dlouhodobá posouzení jsou většinou využívána pro zjištění potíží se zdrojovou přiměřeností a pro vyhodnocení potřeby kapacitních mechanismů, zatímco posouzení sezónní přiměřenosti slouží k upozornění na krátkodobá rizika, která se mohou vyskytnout v průběhu následujících šesti měsíců a která mohou vést ke značnému zhoršení situace v oblasti dodávek elektřiny. Kromě toho provádějí posouzení regionální přiměřenosti provozu elektroenergetických přenosových soustav také regionální koordinační centra. Jedná se o posouzení velmi krátkodobé přiměřenosti (na jeden týden až jeden den dopředu) využívané v souvislosti s provozem soustav.

(45)  Před zavedením kapacitního mechanismu by členské státy měly posoudit narušení regulačního rámce, která prohlubují související potíže v oblasti zdrojové přiměřenosti. Členské státy by měly dále mít povinnost přijímat opatření pro odstranění zjištěných narušení a měly by přijmout harmonogram jejich provádění. Kapacitní mechanismy by měly být zavedeny pouze k řešení těch potíží se zdrojovou přiměřeností, které nelze vyřešit odstraněním těchto narušení.

(46)  Členské státy, které hodlají zavést kapacitní mechanismy, by měly odvozovat cíle zdrojové přiměřenosti na základě transparentního a ověřitelného postupu. Členské státy by měly mít možnost stanovovat svou vlastní požadovanou úroveň bezpečnosti dodávek.

(47)  V souladu s článkem 108 Smlouvy o fungování EU má Komise výlučnou pravomoc při posuzování slučitelnosti opatření státní podpory s vnitřním trhem s elektřinou, která mohou členské státy zavést. Toto posuzování má být provedeno na základě čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a v souladu s veškerými příslušnými předpisy a pokyny, které může Komise za tímto účelem přijmout. Tímto nařízením není dotčena výlučná pravomoc, kterou Komisi udílí Smlouva o fungování EU.

(48)  Již zavedené kapacitní mechanismy by měly být na základě ustanovení tohoto nařízení přezkoumány. ▌

(49)  V tomto nařízení by měla být stanovena podrobná pravidla pro usnadnění účinné přeshraniční účasti v kapacitních mechanismech ▌. Provozovatelé přenosových soustav by měli usnadnit přeshraniční účast zainteresovaných výrobců v kapacitních mechanismech v jiných členských státech. Provozovatelé přenosových soustav by proto měli vypočítat kapacitu, do jejíž výše by přeshraniční účast byla možná, měli by tuto účast umožnit a měli by prověřit dostupnost. Regulační orgány by měly prosazovat přeshraniční pravidla v jednotlivých členských státech.

(50)  Kapacitní mechanismy by neměly mít za následek překompenzaci a současně by měly zajistit bezpečnost dodávek. Vzhledem k tomu by kapacitní mechanismy jiné než strategické rezervy měly být koncipovány tak, aby se zajistilo, že cena placená za dostupnost daného zdroje se bude automaticky blížit nule, jakmile se úroveň kapacity, která by byla na trhu s energií zisková i při neexistenci kapacitního mechanismu, bude pokládat za přiměřenou k dosažení požadované úrovně zdrojové kapacity.

(51)  Na podporu členských států a regionů, které čelí sociálním, průmyslovým a hospodářským výzvám v důsledku energetické transformace, zřídila Komise iniciativu pro uhelné regiony a regiony s vysokými emisemi uhlíku. Komise by v této souvislosti měla podle možnosti pomáhat členským státům mj. prostřednictvím cílené finanční podpory, aby umožnila „spravedlivou energetickou transformaci“ v těchto regionech.

(52)  S ohledem na rozdíly mezi vnitrostátními energetickými systémy a na technická omezení stávajících elektroenergetických sítí bude pro dosažení pokroku v integraci trhu ve většině případů nejlepší regionální přístup. Regionální spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav by proto měla být posílena. Pro zajištění efektivní spolupráce by nový regulační rámec měl zahrnovat silnější regionální správu a regulační dohled, včetně posílení rozhodovacích pravomocí ACER v přeshraničních záležitostech. Je možné, že užší spolupráce členských států může být potřebná rovněž v krizových situacích, aby se zvýšila bezpečnost dodávek a omezilo narušení trhu.

(53)  Koordinace provozovatelů přenosových soustav na regionální úrovni byla formalizována, když byla zavedena povinnost provozovatelů přenosových soustav spolupracovat prostřednictvím regionálních bezpečnostních koordinátorů ▌. Regionální koordinaci provozovatelů přenosových soustav je třeba dále rozvíjet prostřednictvím posíleného institucionálního rámce pomocí zakládání regionálních koordinačních center. Zřizování regionálních koordinačních center by mělo zohlednit stávající nebo plánované regionální koordinační iniciativy a mělo by podpořit stále integrovanější provoz elektrizačních soustav v celé Unii, čímž se zajistí jejich efektivní a bezpečné fungování. Za tímto účelem je třeba zajistit, aby ke koordinaci provozovatelů přenosových soustav prostřednictvím regionálních koordinačních center docházelo v celé Unii. Pokud v určitém regionu dosud nedochází ke koordinaci provozovatelů přenosových soustav prostřednictvím stávajícího nebo plánovaného regionálního koordinačního centra, měli by provozovatelé přenosových soustav v daném regionu regionální koordinační centrum zřídit nebo ustanovit.

(54)  Územní působnost regionálních koordinačních center by jim měla umožnit účinným způsobem přispívat ke koordinaci provozu provozovatelů přenosových soustav v ▌ regionech a měla by vést k větší bezpečnosti systému a účinnosti trhu. Regionální koordinační centra by měla disponovat dostatečnou flexibilitou, aby mohla vykonávat úlohy v regionu způsobem, který bude co nejlépe přizpůsoben povaze jednotlivých úkolů, které jsou jim svěřeny.

(55)  Regionální koordinační centra by měla plnit úkoly, jejichž provádění na regionální úrovni přináší ve srovnání s jejich prováděním na celostátní úrovni přidanou hodnotu. Úkoly regionálních koordinačních center by měly zahrnovat úkoly vykonávané regionálními bezpečnostními koordinátory podle nařízení Komise (EU) 2017/1485(18) i dodatečné úkoly týkající se provozu soustav, fungování trhu a rizikové připravenosti. Mezi úkoly vykonávané regionálními koordinačními centry by neměl patřit provoz a řízení elektrizační soustavy v reálném čase.

(56)  Při plnění svých úkolů by regionální koordinační centra měla přispívat k dosahování cílů pro roky 2030 a 2050, které jsou stanoveny v rámci politik v oblasti klimatu a energetiky.

(57)  Regionální koordinační centra by měla jednat především v zájmu fungování soustavy a trhu v regionu ▌. Proto by regionálním koordinačním centrům měly být v souvislosti s určitými funkcemi svěřeny pravomoci nezbytné pro koordinaci činností provozovatelů přenosových soustav v daném regionu pro provoz soustavy a měla by být posílená jejich poradní úloha, pokud jde o zbývající funkce.

(58)  Lidské, technické, fyzické a finanční zdroje regionálních koordinačních center by neměly překročit rozsah, který je naprosto nezbytný pro plnění jejich úkolů.

(59)  ENTSO pro elektřinu by měla zajistit, aby činnosti regionálních koordinačních center byly mezi jednotlivými regiony koordinovány.

(60)  S cílem zvýšit účinnost sítí pro distribuci elektřiny v Unii a zajistit úzkou spolupráci provozovatelů přenosových soustav a ENTSO pro elektřinu by měl být založen Evropský subjekt pro provozovatele distribučních soustav v Unii (dále jen „subjekt EU DSO“). Jeho úkoly by měly být přesně vymezeny a jeho pracovní metody by měly zajistit efektivitu, transparentnost a reprezentativnost ve vztahu k provozovatelům distribučních soustav. Subjekt EU DSO by měl úzce spolupracovat s ENTSO pro elektřinu při přípravě a provádění případných kodexů sítě a měl by vykonávat činnosti zaměřené na poskytování pokynů mimo jiné v oblasti integrace distribuované výroby a ukládání v distribučních sítích nebo v jiných oblastech, které se týkají správy distribučních sítí. Subjekt EU DSO by měl rovněž řádně zohledňovat specifika, jimiž se vyznačují distribuční soustavy připojené k elektrizačním soustavám na ostrovech, které nejsou propojeny s ostatními elektrizačními soustavami prostřednictvím propojovacích vedení.

(61)  Je potřeba dosáhnout intenzivnější spolupráce a lepší koordinace mezi provozovateli přenosových soustav, aby se vytvořily kodexy sítě v zájmu poskytování a řízení účinného a transparentního přeshraničního přístupu k přenosovým soustavám a aby se zajistilo koordinované plánování s dostatečným časovým předstihem a dobrý technický rozvoj přenosové soustavy v Unii včetně vytvoření fyzických propojení, a to s náležitým ohledem na životní prostředí. Tyto kodexy sítě by měly být v souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, které vypracuje ACER. ACER by se měla zapojit do přezkumu návrhu kodexů sítě na skutkovém základě, včetně jejich souladu s uvedenými rámcovými pokyny, přičemž tento přezkum by měl vycházet ze skutečné situace, a měla by mít možnost doporučit tyto kodexy Komisi k přijetí. Dále by měla ACER provádět posuzování navrhovaných změn kodexů sítě, přičemž by měla mít možnost doporučit je Komisi k přijetí. Provozovatelé přenosových soustav by měli provozovat své sítě v souladu s těmito kodexy sítě.

(62)  Ze zkušeností s vypracováváním a přijímáním kodexů sítě vyplývá, že je přínosné zjednodušit postupy vypracování objasněním toho, že ACER má právo návrh kodexů sítě před jejich předložením Komisi revidovat.

(63)  Aby se zabezpečilo řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou, měly by být stanoveny postupy, které umožní přijímat rozhodnutí a pokyny týkající se mimo jiné stanovení tarifů a přidělování kapacit Komisí a které zároveň zabezpečí, aby se do tohoto procesu v případě potřeby zapojily regulační orgány prostřednictvím svého sdružení na úrovni Unie. Regulační orgány spolu s ostatními příslušnými orgány v členských státech by měly hrát důležitou roli v rámci přispívání k řádnému fungování vnitřního trhu s elektřinou.

(64)  Na činnosti, která se očekává od ENTSO pro elektřinu, mají zájem všichni účastníci trhu. Nesmírně důležitý je tedy účinný konzultační postup, přičemž stávající struktury vytvořené za účelem jeho usnadnění a zefektivnění, například prostřednictvím regulačních orgánů nebo ACER, by měly hrát důležitou úlohu.

(65)  Má-li být v souvislosti s celou elektroenergetickou přenosovou soustavou v Unii zajištěna větší transparentnost, měla by ENTSO pro elektřinu navrhnout, zveřejnit a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii. Do tohoto plánu rozvoje by měly být zahrnuty realizovatelné elektroenergetické přenosové soustavy a potřebná regionální propojení významná z obchodního hlediska nebo kvůli bezpečnosti dodávek.

(66)  Je třeba výrazně podporovat investice do větší nové infrastruktury a zároveň zajistit řádné fungování vnitřního trhu s elektřinou. S cílem posílit pozitivní dopad, který na hospodářskou soutěž a bezpečnost dodávek mají výjimky udělené propojovacím vedením stejnosměrného proudu, měl by se ve fázi plánování projektu otestovat tržní zájem a měly by být přijaty předpisy pro řízení přetížení. Pokud se propojovací vedení stejnosměrného proudu nacházejí na území více než jednoho členského státu, měla by žádosti o výjimku v krajním případě vyřizovat ACER s cílem lépe zohlednit přeshraniční dopady a usnadnit příslušné správní řízení. Kromě toho by vzhledem k mimořádně rizikovému profilu realizace těchto větších infrastrukturních projektů, pro něž byla udělena výjimka, mělo být možné poskytnout podnikům majícím zájem na dodávce a výrobě u příslušných projektů dočasnou výjimku z pravidel plného oddělení. Výjimky udělené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1228/2003(19) jsou platné až do dne uplynutí jejich platnosti stanoveného v rozhodnutí o udělení výjimky. Na elektroenergetickou infrastrukturu na moři s duální funkčností (tzv. „offshore hybridní aktiva“) kombinující přenos větrné energie na moři směrem na pobřeží a do propojovacích vedení by se měla rovněž vztahovat výjimka, jaká se podle pravidel vztahuje na nová propojovací vedení stejnosměrného proudu. Pokud je to nezbytné, měl by regulační rámec řádně zvážit specifickou situaci těchto aktiv, s cílem překonat překážky bránící realizaci společensky nákladově účinných offshore hybridních aktiv.

(67)  K posílení důvěry v trh je nezbytné, aby jeho účastníci měli jistotu, že ti, kteří se dopustí zneužívání, mohou být potrestáni účinným, přiměřeným a odrazujícím způsobem. Příslušným orgánům by měla být udělena pravomoc náležitě prošetřit obvinění ze zneužívání trhu. Za tímto účelem je nezbytné, aby příslušné orgány měly přístup k informacím o rozhodnutích, která v souvislosti s provozními činnostmi učinili dodavatelé. Mnoho významných rozhodnutí činí na trhu s elektřinou výrobci, kteří by měli zajistit, aby informace týkající se těchto rozhodnutí byly po určitou stanovenou dobu k dispozici příslušným orgánům ve snadno přístupné formě. Příslušné orgány by měly navíc pravidelně sledovat, zda provozovatelé přenosových soustav dodržují příslušná pravidla. Na malé výrobce, kteří nemohou reálně narušovat trh, by se tato povinnost vztahovat neměla.

(68)  Je třeba, aby členské státy a příslušné orgány poskytovaly Komisi důležité informace. S takovými informacemi musí Komise nakládat jako s důvěrnými. Pokud je to nutné, měla by mít Komise možnost požadovat důležité informace přímo od dotčených podniků za předpokladu, že budou informovány příslušné orgány.

(69)  Členské státy by měly stanovit sankce za porušení tohoto nařízení a zajistit, aby byly uplatňovány. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

(70)  Členské státy, smluvní strany Energetického společenství a další třetí země, které uplatňují toto nařízení nebo jsou součástí synchronní oblasti kontinentální Evropy, by měly úzce spolupracovat ve všech otázkách týkajících se vytvoření integrovaného regionu pro obchodování s elektřinou a neměly by přijímat žádná opatření, která by ohrozila další integraci trhů s elektřinou nebo bezpečnost dodávek členských států a smluvních stran.

(71)  V době přijetí nařízení (ES) č. 714/2009 existovalo na úrovni Unie pouze několik pravidel pro vnitřní trh s elektřinou. Od té doby se vnitřní trh Unie stal komplexnějším, jelikož trhy procházejí zásadní změnou, zejména pokud jde o zavádění výroby energie z proměnlivých obnovitelných zdrojů. Kodexy sítě a pokyny jsou proto rozsáhlejší a komplexnější a zahrnují technické i obecné otázky.

(72)   S cílem zajistit minimální stupeň harmonizace nezbytné pro řádné fungování trhu by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, které se týkají jiných než podstatných prvků některých specifických oblastí, jež jsou klíčové pro integraci trhu. Uvedené akty by měly zahrnovat přijímání a změny některých kodexů sítě a pokynů, pokud doplňují toto nařízení, regionální spolupráce provozovatelů přenosových soustav a regulačních orgánů, finanční náhrady mezi provozovateli přenosových soustav ▌ a rovněž uplatňování ustanovení o výjimce pro nová propojovací vedení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(20). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(73)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(21). K přijetí těchto prováděcích aktů by měl být použit přezkumný postup.

(74)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž dosažení harmonizovaného rámce pro přeshraniční obchod s elektřinou, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše ho z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(75)  V zájmu soudržnosti a právní jistoty by žádné ustanovení tohoto nařízení nemělo bránit uplatňování výjimek vyplývajících z článku 66 směrnice (EU) 2019/…(22),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Předmět, oblast působnosti a definice

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

Cílem tohoto nařízení je:

a)  vymezit základ pro účinné dosažení cílů energetické unie, a zejména rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky pro rok 2030, umožněním působení tržních signálů ke zvýšení účinnosti, podílu obnovitelných zdrojů energie, bezpečnosti dodávek, flexibility, udržitelnosti, dekarbonizace a inovací;

b)  stanovit základní zásady pro dobře fungující integrované trhy s elektřinou, které umožní nediskriminační přístup na trh všem poskytovatelům zdrojů a odběratelům elektřiny, posílí postavení spotřebitelů, zajistí konkurenceschopnost na globálním trhu i odezvu strany poptávky, ukládání energie a energetickou účinnost, usnadní agregaci distribuované poptávky a nabídky a ▌umožní tržní a odvětvovou integraci, jakož i tržní úhradu za elektřinu z obnovitelných zdrojů;

c)  stanovit spravedlivá pravidla pro přeshraniční obchod s elektřinou, a tím posílit hospodářskou soutěž na vnitřním trhu s elektřinou, s přihlédnutím ke zvláštnostem vnitrostátních a regionálních trhů, včetně vytvoření kompenzačního mechanismu pro přeshraniční toky elektřiny a stanovení harmonizovaných zásad pro poplatky za přeshraniční přenos a pro přidělování dostupných kapacit propojení mezi vnitrostátními přenosovými soustavami;

d)  usnadnit vytvoření dobře fungujícího a transparentního velkoobchodního trhu přispívajícího k vysoké úrovni bezpečnosti dodávek elektřiny a stanovit mechanismy pro harmonizaci pravidel pro přeshraniční obchod s elektřinou.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „propojovacím vedením“ přenosové vedení, které překračuje nebo překlenuje hranici mezi členskými státy, a které propojuje vnitrostátní přenosové soustavy členských států;

2)  „regulačním orgánem“ regulační orgán určený každým členským státem podle čl. 57 odst. 1 směrnice (EU) 2019/…(23);

3)  „přeshraničním tokem“ fyzikální tok elektřiny přenosovou sítí členského státu, který je výsledkem dopadu činnosti výrobců, zákazníků nebo obou mimo tento členský stát na jeho přenosovou síť;

4)  „přetížením“ situace, v níž nelze vyhovět všem obchodním požadavkům účastníků trhu mezi síťovými oblastmi, jelikož by to vedlo ke značnému ovlivnění fyzikálních toků na prvcích sítě, které tyto toky nedokáží pojmout;

5)  „novým propojovacím vedením“ propojovací vedení nedokončené ke dni 4. srpna 2003;

6)  „strukturálním přetížením“ přetížení v přenosové soustavě, které lze jednoznačně vymezit, je předvídatelné, je v čase geograficky neměnné a často se za běžných podmínek elektrizační soustavy opakuje;

7)  „organizátorem trhu“ subjekt, který poskytuje službu, jíž se nabídky prodeje elektřiny přiřazují k poptávkám nákupu elektřiny;

8)  „nominovaným organizátorem trhu s elektřinou“ organizátor trhu, který byl určen příslušným orgánem, aby vykonával úkoly spojené s jednotným propojením denních nebo vnitrodenních trhů;

9)  „hodnotou nepokrytého zatížení“ odhad maximální ceny elektřiny v EUR/MWh, kterou jsou zákazníci ochotni zaplatit, aby předešli výpadku elektřiny;

10)  „zajišťováním výkonové rovnováhy“ veškerá opatření a postupy ve všech časových osách, jimiž provozovatelé přenosových soustav průběžně zajišťují zachování frekvence soustavy v rámci předem stanoveného rozsahu stability a dodržení objemu záloh potřebného s ohledem na požadovanou kvalitu;

11)  „regulační energií“ energie používaná provozovateli přenosových soustav k zajišťování výkonové rovnováhy;

12)  „poskytovatelem služeb výkonové rovnováhy“ účastník trhu poskytující provozovatelům přenosových soustav regulační energii nebo regulační zálohu nebo obojí;

13)  „regulační zálohou“ objem záloh, k jejichž udržování se zavázal poskytovatel služeb výkonové rovnováhy a ze kterých se poskytovatel služeb výkonové rovnováhy zavázal po dobu trvání smlouvy podávat provozovateli přenosové soustav nabídky na odpovídající objem regulační energie;

14)  „subjektem zúčtování“ účastník trhu s elektřinou, který nese odpovědnost za své odchylky, nebo jeho zvolený zástupce;

15)  „intervalem zúčtování odchylek“ časový úsek, za který se vypočítávají odchylky subjektů zúčtování;

16)  „zúčtovací cenou odchylky“ cena, ať již kladná, nulová, nebo záporná, za odchylku v každém směru za každý interval zúčtování odchylek;

17)  „oblastí zúčtovací ceny odchylky“ oblast pro výpočet zúčtovací ceny odchylky;

18)  „postupem předběžné kvalifikace“ proces ověření souladu poskytovatele regulačních záloh s požadavky stanovenými provozovateli přenosových soustav;

19)  „rezervovanými zálohami“ objem záloh pro automatickou regulaci frekvence, záloh pro obnovení frekvence nebo záloh pro náhradu, které musí mít provozovatel přenosové soustavy k dispozici;

20)  „přednostním nasazením“ v případě modelu vlastního řízení nasazení elektráren na základě jiných kritérií, než je ekonomické pořadí jimi podaných nabídek, a v případě modelu centrálního řízení nasazení elektráren na základě jiných kritérií, než jsou ekonomické pořadí jimi podaných nabídek a síťová omezení, při nichž se upřednostňují konkrétní výrobní technologie;

21)  „regionem pro výpočet kapacity“ zeměpisná oblast, ve které se použije koordinovaný výpočet kapacity;

22)  „kapacitním mechanismem“ dočasné opatření pro zajištění dosažení nezbytné úrovně zdrojové přiměřenosti odměněním zdrojů za jejich dostupnost, jiné než opatření týkající se podpůrných služeb nebo řízení přetížení;

23)  „vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny“ kombinovaná výroba splňující kritéria stanovená v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU(24);

24)  „demonstračním projektem“ projekt, který prokazuje, že určitá technologie je v Unii první svého druhu a představuje významnou inovaci, která daleko překračuje hranice současného stavu technologie;

25)   „účastníkem trhu“ fyzická nebo právnická osoba, která nakupuje, prodává nebo vyrábí elektřinu, vykonává služby agregace nebo je provozovatelem odezvy strany poptávky nebo provozovatelem ukládání energie, včetně vydávání příkazů k obchodování, na jednom či více trzích s elektřinou, včetně trhů s regulační energií;

26)  „redispečinkem“ opatření, včetně omezování zdrojů, aktivované jedním nebo více provozovateli přenosových soustav nebo provozovateli distribučních soustav změnou výroby nebo struktury zatížení nebo obou, tak aby se změnily fyzikální toky v elektrizační soustavě a uvolnilo se přetížení nebo jinak zajistila bezpečnost soustavy;

27)  „protiobchodem“ výměna energie mezi dvěma nabídkovými zónami z podnětu provozovatelů soustav za účelem uvolnění fyzického přetížení;

28)  „výrobnou elektřiny“ zařízení, které přeměňuje primární energii na energii elektrickou a sestává z jednoho nebo více výrobních modulů připojených k síti;

29)  „modelem centrálního řízení“ model plánování a nasazování, kde plány výroby a plány spotřeby, jakož i nasazování výroben elektřiny a odběrných elektrických zařízení, pokud je u nich možné provádět změny v nasazování, jsou určovány provozovatelem přenosové soustavy v rámci integrovaného procesu plánování;

30)  „modelem vlastního řízení“ model plánování a nasazování, kde plány výroby a plány spotřeby, jakož i nasazování výroben elektřiny a odběrných elektrických zařízení určují subjekty pro plánování těchto výroben a zařízení;

31)  „standardním produktem výkonové rovnováhy“ harmonizovaný produkt výkonové rovnováhy definovaný všemi provozovateli přenosové soustavy za účelem výměny služeb výkonové rovnováhy;

32)  „specifickým produktem výkonové rovnováhy“ produkt výkonové rovnováhy jiný než standardní produkt výkonové rovnováhy;

33)  „pověřeným provozovatelem“ subjekt, na něhož provozovatel přenosové soustavy nebo nominovaný organizátor trhu s elektřinou přenesl zvláštní úkoly nebo povinnosti, jimiž byl sám pověřen podle tohoto nařízení či jiných právních aktů Unie, nebo jehož těmito zvláštními úkoly nebo povinnostmi pověřil členský stát či regulační orgán;

34)  „zákazníkem“ zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice (EU) 2019/...(25);

35)  „konečným zákazníkem“ konečný zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 3 směrnice (EU) 2019/...+;

36)  „velkoobchodním zákazníkem“ velkoobchodní zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 2 směrnice (EU) 2019/...+;

37)  „zákazníkem v domácnosti“ zákazník v domácnosti ve smyslu čl. 2 bodu 4 směrnice (EU) 2019/...+;

38)  „malým podnikem“ malý podnik ve smyslu čl. 2 bodu 7 směrnice (EU) 2019/...+;

39)  „aktivním zákazníkem“ aktivní zákazník ve smyslu čl. 2 bodu 8 směrnice (EU) 2019/...+;

40)  „trhy s elektřinou“ trhy s elektřinou ve smyslu čl. 2 bodu 9 směrnice (EU) 2019/...+

41)  „dodávkou“ dodávka ve smyslu čl. 2 bodu 12 směrnice (EU) 2019/...+;

42)  „smlouvou na dodávky elektřiny“ smlouva na dodávky elektřiny ve smyslu čl. 2 bodu 13 směrnice (EU) 2019/...(26);

43)  „agregací“ agregace ve smyslu čl. 2 bodu 18 směrnice (EU) 2019/...+;

44)  „odezvou strany poptávky“ odezva strany poptávky ve smyslu čl. 2 bodu 20 směrnice (EU) 2019/...+;

45)  „inteligentním měřicím systémem“ inteligentní měřicí systém ve smyslu čl. 2 bodu 23 směrnice (EU) 2019/...+;

46)  „interoperabilitou“ interoperabilita ve smyslu čl. 2 bodu 24 směrnice (EU) 2019/...+;

47)  „distribucí“ distribuce ve smyslu čl. 2 bodu 28 směrnice (EU) 2019/...+;

48)  „provozovatelem distribuční soustavy“ pozorovatel distribuční soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 29 směrnice (EU) 2019/...+;

49)  „energetickou účinností“ energetická účinnost ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2019/...+;

50)  „energií z obnovitelných zdrojů“ energie z obnovitelných zdrojů ve smyslu čl. 2 bodu 31 směrnice (EU) 2019/...+;

51)  „distribuovanou výrobou“ distribuovaná výroba ve smyslu čl. 2 bodu 32 směrnice (EU) 2019/...+;

52)  „přenosem“ přenos ve smyslu čl. 2 bodu 34 směrnice (EU) 2019/...+;

53)  „provozovatelem přenosové soustavy“ provozovatel přenosové soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 35 směrnice (EU) 2019/...(27);

54)  „uživatelem soustavy“ uživatel soustavy ve smyslu čl. 2 bodu 36 směrnice (EU) 2019/...+;

55)  „výrobou“ výroba ve smyslu čl. 2 bodu 37 směrnice (EU) 2019/...+;

56)  „výrobcem“ výrobce ve smyslu čl. 2 bodu 38 směrnice (EU) 2019/...+;

57)  „propojenou soustavou“ propojená soustava ve smyslu čl. 2 bodu 40 směrnice (EU) 2019/...+;

58)  „malou izolovanou soustavou“ malá izolovaná soustava ve smyslu čl. 2 bodu 42 směrnice (EU) 2019/...+;

59)  „malou připojenou soustavou“ malá připojená soustava ve smyslu čl. 2 bodu 43 směrnice (EU) 2019/...+;

60)  „podpůrnou službou“ podpůrná služba ve smyslu čl. 2 bodu 48 směrnice (EU) 2019/...+;

61)  „nefrekvenční podpůrnou službou“ nefrekvenční podpůrná služba ve smyslu čl. 2 bodu 49 směrnice (EU) 2019/...+;

62)  „ukládáním energie“ ukládání energie ve smyslu čl. 2 bodu 59 směrnice (EU) 2019/...+;

63)  „regionálním koordinačním centrem“ regionální koordinační centrum zřízené podle článku 35 tohoto nařízení;

64)  „velkoobchodním trhem s energií“ velkoobchodní trh s energií ve smyslu čl. 2 bodu 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011(28);

65)  „nabídkovou zónou“ největší zeměpisná oblast, v jejímž rámci jsou účastníci trhu schopni si vyměňovat energii bez přidělování kapacity;

66)  „přidělením kapacity“ alokace kapacity mezi zónami;

67)  „regulační oblastí“ ucelená část propojeného systému provozovaná jedním provozovatelem soustavy, která zahrnuje též případné fyzicky připojené odběry nebo výrobní bloky;

68)  „koordinovanou čistou přenosovou kapacitou“ způsob výpočtu kapacit založený na ex ante stanovení a určení maximální výměny energie mezi sousedícími nabídkovými zónami;

69)  „kritickým prvkem sítě“ prvek sítě nacházející se buď uvnitř nabídkové zóny, nebo mezi nabídkovými zónami, který se bere v úvahu při výpočtu kapacity a který limituje množství elektřiny, jež lze vyměnit;

70)  „kapacitou mezi zónami“ schopnost propojeného systému zajistit přenos energie mezi nabídkovými zónami;

71)  „výrobním blokem“ jeden generátor elektřiny, který je součástí výrobny.

Kapitola II

Obecná pravidla pro trh s elektřinou

Článek 3

Zásady týkající se fungování trhů s elektřinou

1.  Členské státy, regulační orgány, provozovatelé přenosových soustav, provozovatelé distribučních soustav, ▌organizátoři trhu a pověření provozovatelé zajistí, aby trhy s elektřinou byly provozovány v souladu s těmito zásadami:

a)  ceny jsou utvářeny na základě nabídky a poptávky;

b)  pravidla trhu podporují volnou tvorbu cen a nevyžadují kroky, které brání tvorbě cen na základě nabídky a poptávky ;

c)  pravidla trhu usnadňují rozvoj flexibilnější výroby, udržitelné nízkouhlíkové výroby a pružnější poptávky;

d)  zákazníci mohou využívat tržních příležitostí a větší hospodářské soutěže na maloobchodních trzích a mají právo jednat jako účastníci trhu na trhu s energií a při energetické transformaci;

e)  konečným zákazníkům a malým podnikům je umožněna účast na trhu prostřednictvím agregace výroby z několika výroben elektřiny nebo zatížení z několika zařízení odezvy strany poptávky s cílem poskytnout společné nabídky na trhu s elektřinou a umožnit jejich společné provozování v elektrizační soustavě v souladu s právem Unie v oblasti hospodářské soutěže;

f)  pravidla trhu umožňují dekarbonizaci elektrizační soustavy a tím i hospodářství, a to i umožněním integrace elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a vytvářením pobídek v oblasti energetické účinnosti;

g)  pravidla trhu vytvářejí vhodné pobídky k investicím do výroby, zejména k dlouhodobým investicím do dekarbonizované a udržitelné elektrizační soustavy, ukládání energie, energetické účinnosti a odezvy strany poptávky k pokrytí potřeb trhu, a usnadňují spravedlivou hospodářskou soutěž, čímž zajišťují bezpečnost dodávek;

h)  překážky pro přeshraniční toky elektřiny mezi nabídkovými zónami nebo členskými státy a pro přeshraniční transakce na trzích s elektřinou a na trzích se souvisejícími službami jsou postupně odstraňovány;

i)  pravidla trhu zajišťují regionální spolupráci v případech, kdy může být efektivní;

j)  bezpečná a udržitelná výroba, ukládání energie a ▌odezva strany poptávky se účastní trhu za rovných podmínek, v souladu s požadavky práva Unie;

k)  všichni výrobci jsou přímo nebo nepřímo odpovědní za prodej elektřiny, kterou vyrábějí;

l)  pravidla trhu umožňují přeměnu demonstračních projektů v udržitelné, bezpečné a nízkouhlíkové zdroje energie, technologie nebo systémy, jejichž realizace a využití jsou ve prospěch společnosti;

m)  pravidla trhu umožňují účinné nasazování výrobních zařízení, ukládání energie a odezvu strany poptávky;

n)  pravidla trhu umožňují podnikům, aby zahájily i ukončily výrobu elektřiny, ukládání energie a dodávky elektřiny podle toho, jak samy posoudí hospodářskou a finanční životaschopnosti jejich provozu;

o)  s cílem umožnit účastníkům trhu chránit se proti rizikům kolísání cen na tržním základě a omezit nejistotu, pokud jde o budoucí návratnost investic, lze na burze transparentním způsobem obchodovat s produkty dlouhodobého zajištění a na mimoburzovních trzích lze sjednávat dlouhodobé smlouvy na dodávky elektřiny, za předpokladu, že je dodržováno právo Unie v oblasti hospodářské soutěže;

p)  pravidla trhu usnadňují obchodování s produkty po celé Unii a změny předpisů zohledňují dopady na krátkodobé a dlouhodobé termínové trhy a produkty;

q)  účastníci trhu mají právo získat přístup k přenosovým sítím a distribučním sítím na základě objektivních, transparentních a nediskriminačních podmínek.

Článek 4

Spravedlivá energetická transformace

Komise všemi dostupnými prostředky podpoří členské státy, které zavedou vnitrostátní strategii pro postupné omezování existující kapacity na výrobu energie z uhlí a jiných tuhých fosilních paliv a na jejich těžbu, aby umožnila spravedlivou energetickou transformaci v regionech zasažených strukturální změnou. Komise pomůže členským státům řešit sociální a hospodářské dopady přechodu na čistou energii.

Komise úzce spolupracuje se zainteresovanými subjekty v uhelných regionech a regionech s vysokými emisemi uhlíku, usnadňuje přístup k dostupným finančním prostředkům a programům a jejich využívání a podněcuje k výměně osvědčených postupů, včetně diskusí o průmyslových plánech a potřebách rekvalifikace.

Článek 5

Odpovědnost za odchylku

1.  Všichni účastníci trhu ▌ ▌odpovídají za odchylky, které v soustavě způsobí (dále jen „odpovědnost za odchylku“). Za tímto účelem jsou účastníci trhu buď subjekty zúčtování, nebo smluvně přenesou svou odpovědnost na některý subjekt zúčtování podle své volby. Každý subjekt zúčtování nese finanční odpovědnost za své odchylky a usiluje o výkonovou rovnováhu nebo napomáhá tomu, aby elektrizační soustava byla ve výkonové rovnováze.

2.  Členské státy mohou udělit výjimky z odpovědnosti za odchylku pouze pro tyto případy:

a)  demonstrační projekty pro inovativní technologie pod podmínkou schválení regulačním orgánem, pokud jsou tyto výjimky omezeny na dobu a rozsah nezbytné pro dosažení demonstračních účelů;

b)  výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie ▌s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 400 kW;

c)  zařízení využívající podporu schválenou Komisí na základě pravidel Unie pro státní podporu podle článků 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, uvedená do provozu před ... [den vstupu tohoto nařízení v platnost].

Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy vytvářet pobídky pro účastníky trhu, kteří získali úplnou nebo částečnou výjimku z odpovědnosti za odchylku, aby přijali úplnou odpovědnost za odchylku ▌.

3.  Pokud se členský stát rozhodne udělit výjimku podle odstavce 2, zajistí, aby finanční odpovědnost za odchylky převzal jiný účastník trhu.

4.  Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2026 se odst. 2 písm. b) použije pouze u výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie ▌s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 200 kW ▌.

Článek 6

Trh pro zajišťování výkonové rovnováhy

1.  Trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy, včetně postupů předběžné kvalifikace, musí být uspořádány tak, aby:

a)  účinně zajišťovaly nediskriminaci účastníků trhu s ohledem na různé technické potřeby elektrizační soustavy a různé technické způsobilosti výrobních zdrojů, ukládání energie a odezvy strany poptávky;

b)  zajišťovaly transparentní a technologicky neutrální vymezení služeb a jejich transparentní a tržní obstarávání;

c)  zajišťovaly nediskriminační přístup pro všechny účastníky trhu, ať už se zapojují jednotlivě nebo prostřednictvím agregace, a to i pro elektřinu vyrobenou z proměnlivých obnovitelných zdrojů, odezvu strany poptávky a ukládání energie;

d)  respektovaly, že je třeba zohledňovat rostoucí podíl výroby z proměnlivých obnovitelných zdrojů, zvýšenou schopnost odezvy strany poptávky a nástup nových technologií.

2.  Cena regulační energie nesmí být stanovena předem ve smlouvách o poskytování regulační zálohy. Postupy obstarávání energie musí být transparentní a v souladu s čl. 40 odst. 4 směrnice (EU) 2019/…(29) a zároveň chránit důvěrnost obchodně citlivých informací.

3.  Trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy musí zajišťovat provozní bezpečnost a přitom umožňovat co největší využití a účinné přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce v souladu s článkem 17.

4.  ▌Zúčtování regulační energie musí být v případě standardních a specifických produktů výkonové rovnováhy založeno na marginálním ocenění („pay-as-cleared“), pokud všechny regulační orgány neschválí alternativní metodu tvorby cen na společný návrh všech provozovatelů přenosových soustav podložený analýzou prokazující, že tato alternativní metoda tvorby cen je účinnější.

Účastníkům trhu musí být umožněno podávat nabídky co nejblíže reálnému času a uzávěrky pro podávání nabídek regulační energie nesmějí předcházet uzávěrce obchodování mezi zónami na vnitrodenních trzích ▌.

Provozovatelé přenosové soustavy uplatňující model centrálního řízení mohou stanovit další pravidla v souladu s rámcovým pokynem o zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice přijatým na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (EU) č. 714/2009.

5.  Odchylky se zúčtovávají za cenu, která odráží hodnotu energie v reálném čase.

6.  Každá oblast zúčtovací ceny odchylky odpovídá nabídkové zóně, s výjimkou případů modelu centrálního řízení, kdy může oblast zúčtovací ceny odchylky představovat část nabídkové zóny.

7.  Stanovování objemu rezervovaných záloh provádějí provozovatelé přenosových soustav a je usnadňováno na regionální úrovni.

8.  Obstarávání regulační zálohy provádí provozovatel přenosové soustavy a může být usnadňováno na regionální úrovni. Rezervace přeshraniční kapacity za tímto účelem může být omezená. Obstarávání regulační zálohy je prováděno tržně a organizováno tak, aby postup předběžné kvalifikace nediskriminoval účastníky trhu v souladu s čl. 40 odst. 4 směrnice (EU) 2019/…(30), ať už se zapojují jednotlivě, nebo prostřednictvím agregace.

Obstarávání regulační zálohy je založeno na primárním trhu, ledaže regulační orgán v určitém rozsahu udělil výjimku a povolil používání jiných forem tržního obstarávání z důvodu nedostatečné hospodářské soutěže na trhu se službami výkonové rovnováhy. Výjimky z povinnosti založit obstarávání regulační zálohy na používání primárních trhů jsou přezkoumávány každé tři roky.

9.  Obstarávání kladné regulační zálohy a záporné regulační zálohy se provádí odděleně, s výjimkou případů, kdy regulační orgán schválí výjimku z této zásady na základě toho, že hodnocení provedené provozovatelem přenosové soustavy prokáže, že by to vedlo k většímu hospodářskému užitku. Smlouvy na regulační zálohu se nezavírají dříve než jeden den před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden den, ledaže regulační orgán v určitém rozsahu schválil dřívější uzavírání smluv nebo delší smluvní období, aby se zajistila bezpečnost dodávek nebo zvýšil hospodářský užitek.

Je-li výjimka udělena, neuzavírají se smlouvy o regulační záloze u alespoň 40 % standardních produktů výkonové rovnováhy a alespoň 30 % všech produktů používaných pro regulační zálohu na více než jeden den před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden den. Smlouvy týkající se zbývající části regulační zálohy se uzavírají na nejvíce jeden měsíc před poskytnutím regulační zálohy a délka smluvního období nepřesáhne jeden měsíc.

10.  Na žádost provozovatele přenosové soustavy může regulační orgán rozhodnout o prodloužení smluvního období zbývající části regulační zálohy podle odstavce 9 na nejvýše dvanáct měsíců, pokud je takové rozhodnutí časově omezené a pozitivní účinky z hlediska snižování nákladů pro konečné zákazníky převáží negativní dopady na trh. Žádost musí obsahovat:

a)  konkrétní časové období, po něž má výjimka platit;

b)  konkrétní objem regulační zálohy, pro niž má výjimka platit;

c)  analýzu dopadu této výjimky na účast zdrojů zajišťujících výkonovou rovnováhu a

d)  odůvodnění výjimky prokazující, že taková výjimka by vedla k nižším nákladům pro konečné zákazníky.

11.  Bez ohledu na odstavec 10 nesmí od 1. ledna 2026 délka smluvního období přesahovat šest měsíců.

12.  Do 1. ledna 2028 podají regulační orgány Komisi a ACER zprávu o podílu celkové kapacity, na kterou se vztahují smlouvy na dobu delší než jeden den nebo zakázky zadáváné na dobu delší než jeden den.

13.  Provozovatelé přenosové soustavy nebo jimi pověření provozovatelé zveřejní co nejblíže reálnému času, ale nejpozději 30 minut po dodávce, informace o současné rovnováze soustavy ve svých oblastech plánování, odhadovaných zúčtovacích cenách odchylky a odhadovaných cenách regulační energie.

14.  V případě, že standardní produkty výkonové rovnováhy nestačí k zajištění provozní bezpečnosti nebo že se některé zdroje zajišťující výkonovou rovnováhu nemohou zapojit do trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy prostřednictvím standardních produktů výkonové rovnováhy, mohou provozovatelé přenosové soustavy navrhnout výjimky z odstavců 2, 4 a 5 pro specifické produkty výkonové rovnováhy, které se aktivují na místní úrovni, aniž by se vyměňovaly s ostatními provozovateli přenosové soustavy, a regulační orgány mohou takové výjimky schválit.

Návrhy výjimek musí obsahovat popis opatření navrhovaných k minimalizaci používání specifických produktů pod podmínkou hospodářského užitku, přičemž se musí prokázat, že specifické produkty nezpůsobují významnou neefektivitu a nenarušují trh pro zajišťování výkonové rovnováhy v oblasti plánování ani mimo ni, a v případě potřeby i pravidla a informace týkající se procesu přeměny nabídek regulační energie ze specifických produktů výkonové rovnováhy na nabídky regulační energie ze standardních produktů výkonové rovnováhy.

Článek 7

Denní a vnitrodenní trhy

1.  Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou společně organizují řízení integrovaných denních a vnitrodenních trhů v souladu s nařízením (EU) 2015/1222. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou spolupracují na úrovni Unie, nebo pokud je to vhodnější, na regionální úrovni s cílem maximalizovat účinnost a efektivitu denního a vnitrodenního obchodování s elektřinou v Unii. Povinností spolupracovat není dotčeno uplatňování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže. Provozovatelé přenosových soustav a nominovaní organizátoři trhu s elektřinou podléhají ve svých funkcích souvisejících s obchodováním s elektřinou dohledu regulačních orgánů podle článku 59 směrnice (EU) 2019/...(31) a dohledu ACER podle článků 4 a 8 nařízení (EU) 2019/...(32).

2.  Denní a vnitrodenní trhy musí:

a)  být organizovány tak, aby byly nediskriminační;

b)  maximalizovat schopnost všech účastníků trhu řídit odchylku;

c)  maximalizovat příležitosti pro všechny účastníky trhu účastnit se obchodování mezi zónami co možná nejblíže reálnému času ve všech nabídkových zónách;

d)  utvářet ceny, které odrážejí základní tržní faktory, včetně hodnoty energie v reálném čase, a na které se účastníci trhu mohou při sjednávání produktů pro dlouhodobé zajištění spolehnout;

e)  zajišťovat provozní bezpečnost a přitom umožňovat maximální využití přenosové kapacity;

f)  být transparentní a zároveň chránit důvěrnost obchodně citlivých informací a zajišťovat, aby obchodování probíhalo anonymně;

g)  nerozlišovat mezi obchodními transakcemi uvnitř jedné nabídkové zóny a mezi nabídkovými zónami a

h)   být organizovány tak, aby bylo zajištěno, že všichni účastníci trhu mají přístup na trh samostatně nebo prostřednictvím agregace.

Článek 8

Obchodování na denních a vnitrodenních trzích

1.  Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou umožňují účastníkům trhu obchodovat s energií co nejblíže reálnému času a alespoň do uzávěrky přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami▌.

2.  Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytují účastníků trhu příležitost obchodovat s energií v časových intervalech alespoň tak krátkých, jako je interval zúčtování odchylek na denních i na vnitrodenních trzích.

3.  Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou poskytují produkty pro obchodování na denních a vnitrodenních trzích, jejichž velikost je dostatečně malá, přičemž minimální velikost nabídky činí 500 kW nebo méně, aby byla umožněna efektivní účast odezvy strany poptávky, ukládání energie a energie z obnovitelných zdrojů v malém rozsahu, včetně přímé účasti zákazníků.

4.  Od 1. ledna 2021 činí interval zúčtování odchylek 15 minut ve všech oblastech plánování, ledaže regulační orgány udělí obecnou nebo individuální výjimku. Obecné výjimky lze udělit pouze do 31. prosince 2024.

Od 1. ledna 2025 nesmí interval zúčtování odchylek v případě individuální výjimky udělené všemi vnitrostátními regulačními orgány v synchronně propojené oblasti přesáhnout 30 minut.

Článek 9

Dlouhodobé trhy

1.  V souladu s nařízením (EU) 2016/1719 provozovatelé přenosových soustav udělují dlouhodobá přenosová práva nebo zavedou rovnocenná opatření, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, mohli zajistit proti cenovým rizikům přes hranice nabídkových zón, kromě případů, kdy vyhodnocení dlouhodobého trhu na hranicích nabídkových zón prováděné příslušnými regulačními orgány prokazuje dostatečné možnosti obchodního zajištění v dotčených nabídkových zónách.

2.  Dlouhodobá přenosová práva jsou přidělována transparentně, tržně a nediskriminačně prostřednictvím jednotné platformy pro přidělování. ▌

3.  S výhradou dodržení práva Unie v oblasti hospodářské soutěže mohou organizátoři trhu vyvíjet progresivní termínované zajišťovací produkty, včetně dlouhodobých zajišťovacích produktů, aby se účastníci trhu, včetně vlastníků výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie, mohli vhodně zajistit proti finančním rizikům vyplývajícím z výkyvů cen. Členské státy nevyžadují, aby se tyto činnosti v oblasti dlouhodobého zajištění omezovaly na obchody uzavírané uvnitř jednoho členského státu nebo nabídkové zóny.

Článek 10

Technické cenové stropy

1.  Maximální a minimální velkoobchodní cena elektřiny není omezena ▌. Toto ustanovení se vztahuje mimo jiné na nabídky a zúčtování ve všech časových rámcích a zahrnuje regulační energii a zúčtovací ceny odchylky, aniž jsou dotčeny technické cenové stropy, které mohou být uplatňovány v souladu s časovým rámcem pro vyrovnávání a denními a vnitrodenními časovými rámci v souladu s odstavcem 2.

2.  Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou mohou uplatňovat harmonizované mezní hodnoty maximální a minimální zúčtovací ceny pro denní a vnitrodenní časové rámce▌. Tyto stropy musí být dostatečně vysoké, aby zbytečně neomezovaly obchodování, být harmonizované pro vnitřní trh a zohledňovat maximální hodnotu nepokrytého zatížení. Nominovaní organizátoři trhu s elektřinou zavedou transparentní mechanismus, jímž se automaticky a včas upravují technické cenové stropy, lze-li očekávat, že bude stanovených stropů dosaženo. Upravené vyšší stropy zůstanou v platnosti, dokud nejsou v rámci tohoto mechanismu nutná další zvýšení.

3.  Provozovatelé přenosových soustav nepřijímají žádná opatření, jejichž účelem je změnit velkoobchodní ceny. ▌

4.  Regulační orgány, nebo pokud je členský stát pro tyto účely určil, jiné příslušné orgány určí politiky a opatření uplatňované v jejich územní působnosti, které by mohly nepřímo přispívat k omezení tvorby velkoobchodních cen, včetně omezování nabídek v souvislosti s aktivováním regulační energie, kapacitních mechanismů, opatření provozovatelů přenosových soustav, opatření zaměřených na zpochybnění výsledků trhu, nebo na předcházení zneužívání dominantního postavení nebo neefektivně vymezených nabídkových zón.

5.  Pokud regulační orgán nebo určený příslušný orgán zjistil, že určitá politika nebo opatření by mohly sloužit k omezení tvorby velkoobchodních cen, přijme veškerá vhodná opatření k jejich odstranění, nebo pokud to není možné, k omezení jejich dopadu na nabídky. Členské státy předloží do ... [šest měsíců po vstupu v platnost] zprávu Komisi, v níž podrobně uvedou opatření a kroky, které přijaly nebo hodlají přijmout.

Článek 11

Hodnota nepokrytého zatížení

1.  Do …[jeden rok po dni vstupu tohoto nařízení v platnost], pokud je to nezbytné pro zavedení standardu spolehlivosti v souladu s článkem 25, stanoví regulační orgány, nebo pokud je členský stát pro tyto účely určil, jiné příslušné orgány jediný odhad hodnoty nepokrytého zatížení na svém území ▌. Tento odhad ▌se zveřejní. Pokud mají regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány na svém území několik nabídkových zón, mohou za ně stanovit různé odhady. V případě, že nabídková zóna sestává z území více než jednoho členského státu, stanoví pro ni dotčené regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány jediný odhad hodnoty nepokrytého zatížení. Při stanovení jediného odhadu hodnoty nepokrytého zatížení uplatňují vnitrostátní regulační orgány nebo jiné určené příslušné orgány členskými státy metodiku uvedenou v čl. 23 odst. 6.

2.  Regulační orgány a určené příslušné orgány aktualizují svůj odhad hodnoty nepokrytého zatížení alespoň jednou za pět let nebo častěji, je-li zjištěna významná změna.

Článek 12

Nasazení výroby a odezvy strany poptávky

1.  Nasazení výroben elektřiny a odezvy strany poptávky musí být nediskriminační, transparentní a, nestanoví-li čl. 12 odst. 2 až 6 jinak, musí být založeno na tržních zásadách ▌.

2.  Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, členské státy zajistí, aby provozovatelé soustav při nasazování výrobních zařízení uplatňovali přednostní nasazování výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie v rozsahu, jež umožňuje bezpečné provozování vnitrostátní elektrizační soustavy, na základě transparentních a nediskriminačních kritérií, pokud jsou tyto výrobny:

a)  výrobnami elektřiny využívajícími obnovitelné zdroje energie ▌s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 400 kW, nebo

b)  demonstračními projekty pro inovativní technologie pod podmínkou schválení regulačním orgánem, je-li tato přednost omezena na dobu a rozsah nezbytné pro dosažení demonstračních účelů.

3.   Členský stát se může rozhodnout, že nebude uplatňovat přednostní nasazení podle odst. 2 písm. a) pro výrobny elektřiny, jež zahájí provoz alespoň šest měsíců po vydání tohoto rozhodnutí, nebo že uplatní nižší minimální kapacitu, než jaká je stanovena v odst. 2 písm. a), za předpokladu, že:

a)  má dobře fungující vnitrodenní a jiné velkoobchodní trhy a trhy pro zajišťování výkonové rovnováhy a tyto trhy jsou plně přístupné všem účastníkům trhu v souladu s tímto nařízením;

b)  jeho pravidla pro redispečink a řízení přetížení jsou transparentní pro všechny účastníky trhu;

c)  vnitrostátní příspěvek členských států k závaznému celkovému cíli Unie pro podíl energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001(33) a čl. 4 písm. a) bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999(34) je alespoň stejný jako odpovídající výsledek vzorce stanoveného v příloze II nařízení (EU) 2018/1999 a podíl energie členského státu z obnovitelných zdrojů není nižší než jeho referenční body podle čl. 4 písm. a) bodu 2 nařízení (EU) 2018/1999; nebo alternativně podíl energie členského státu z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě elektřiny činí alespoň 50 %;

d)  členský stát oznámil plánovanou výjimku Komisi a podrobně ji informoval o tom, jak jsou splněny podmínky stanovené v písmenech a), b) a c), a

e)  členský stát zveřejnil plánovanou výjimku, včetně podrobného odůvodnění jejího udělení, a v případě potřeby řádně zohlednil ochranu obchodně citlivých informací.

Při udělení jakékoli výjimky nesmí dojít k retroaktivním změnám, které by mohly mít dopad na výrobní zařízení, která již jsou přednostně nasazována, bez ohledu na jakoukoli dohodu mezi členským státem a daným výrobním zařízením na základě dobrovolnosti.

Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy poskytnout zařízením způsobilým k přednostnímu nasazení pobídky, aby se přednostního nasazení vzdaly.

4.  Aniž jsou dotčeny články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU, mohou členské státy stanovit přednostní nasazení elektřiny vyrobené ve výrobnách elektřiny využívajících vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 400 kW.

5.  Pro výrobny elektřiny uvedené do provozu od 1. ledna 2026 se odst. 2 písm. a) použije pouze pro výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie ▌s instalovanou kapacitou na výrobu elektřiny menší než 200 kW ▌.

6.  Aniž jsou dotčeny smlouvy uzavřené před .... [den vstupu tohoto nařízení v platnost], jsou výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, které byly uvedeny do provozu před ... [den vstupu tohoto nařízení v platnost] a na něž se v době uvedení do provozu vztahovalo přednostní nasazení podle čl. 15 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU nebo podle čl. 16 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES(35), přednostně nasazovány i nadále. Přednostní nasazení se přestane na takové výrobny elektřiny uplatňovat dnem, kdy prodávají významné změny, za které se považují přinejmenším případy, kdy je požadována nová dohoda o připojení nebo kdy se zvýší výrobní kapacita výrobny elektřiny.

7.  Přednostní nasazení nesmí ohrozit bezpečnost provozu elektrizační soustavy, nesmí být využito jakožto odůvodnění pro omezování kapacit mezi zónami ve větším rozsahu, než je stanoveno v článku 16, a musí být založeno na transparentních a nediskriminačních kritériích.

Článek 13

Redispečink ▌

1.  ▌Redispečink výroby a redispečink odezvy strany poptávky musí být založen na objektivních, transparentních a nediskriminačních kritériích. Musí být otevřen veškerým technologiím výroby, veškerému ukládání energie a veškeré odezvě strany poptávky, včetně těch, které se nacházejí v jiných členských státech, pokud je to technicky proveditelné.

2.  Zdroje, které jsou předmětem ▌redispečinku, se vybírají z výrobních zařízení, ukládání energie nebo odezvy strany poptávky ▌s využitím tržních mechanismů a dostávají finanční náhradu. Nabídky regulační energie používané pro redispečink neurčují cenu regulační energie.

3.  Netržní ▌redispečink výroby, ukládání energie a odezvy strany poptávky lze použít pouze tehdy, když:

a)   není dostupná žádná tržní alternativa;

b)   všechny tržní zdroje byly využity;

c)   počet dostupných výroben elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení odezvy strany poptávky v oblasti, kde jsou vhodná zařízení pro poskytování služeb umístěna, je příliš malý pro zajištění účinné hospodářské soutěže, nebo

d)  stávající situace vede k přetížení sítě tak pravidelně a předvídatelně, že by tržní redispečink vedl k pravidelnému strategickému podávání nabídek, což by zvýšilo úroveň vnitřního přetížení, a dotčený členský stát buď přijal akční plán, jehož cílem je řešit toto přetížení, nebo zajišťuje, aby v souladu s čl. 16 odst. 8 byla dodržena minimální dostupná kapacita pro obchod mezi zónami.

4.  Provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav podávají příslušnému regulačnímu orgánu alespoň jednou ročně zprávu, uvádějící:

a)  úroveň rozvoje a účinnost tržních mechanismů pro redispečink výroben elektřiny, zařízení pro ukládání energie a zařízení pro odezvu strany poptávky;

b)  důvody, objemy v MWh a typy zdrojů výroby, které jsou předmětem redispečinku;

c)  opatření přijatá s cílem snížit potřebu redispečinku ke snížení výkonu výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny v budoucnu, včetně investic do digitalizace síťové infrastruktury a služeb, jež zvyšují flexibilitu.

Příslušný regulační orgán předá zprávu ACER a zveřejní shrnutí informací uvedených v prvním pododstavci písm. a), b) a c), v případě potřeby spolu s doporučeními ke zlepšení.

5.  S výhradou požadavků týkajících se zachování spolehlivosti a bezpečnosti sítě, které stanoví regulační orgány na základě transparentních a nediskriminačních kritérií, provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé distribučních soustav:

a)  zaručují schopnost přenosových sítí a distribučních sítí přenášet elektřinu vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny za co nejmenšího ▌ redispečinku, což nebrání tomu, aby byl při plánování sítě zohledněn omezený ▌redispečink v případech, kdy je provozovatel přenosové sítě nebo provozovatel distribuční sítě schopen transparentním způsobem prokázat, že je to hospodářsky účinnější a že redispečink nepřekračuje 5 % roční výroby elektřiny za použití obnovitelných zdrojů energie v zařízeních, která jsou přímo připojena ke své síti, pokud nestanoví jinak členský stát, v němž elektřina z výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny představuje více než 50 % roční hrubé konečné spotřeby elektřiny;

b)  provádějí vhodná provozní opatření týkající se sítě a trhu s cílem minimalizovat ▌redispečink ke snížení výkonu v případě elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobou tepla a elektřiny.

c)  zajišťují, aby jejich sítě byly dostatečně flexibilní, a aby je tak byli schopni řídit.

6.  V případě využití redispečinku ke snížení výkonu ▌na jiných než tržních zásadách se uplatňují tyto zásady:

a)   výrobny elektřiny využívající obnovitelné zdroje energie jsou předmětem redispečinku ke snížení výkonu ▌, pouze pokud neexistuje jiná alternativa nebo pokud by jiná řešení vedla k výrazně nepřiměřeným nákladům nebo závažným rizikům pro bezpečnost sítě;

b)   elektřina vyráběná v procesu vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny je předmětem redispečinku ke snížení výkonu ▌, pouze pokud kromě redispečinku ke snížení výkonu výroben elektřiny využívajících obnovitelné zdroje energie neexistuje jiná alternativa, nebo pokud by jiná řešení vedla k nepřiměřeným nákladům nebo závažným rizikům pro bezpečnost sítě;

c)  elektřina vyrobená pro vlastní spotřebu z výrobních zařízení využívajících obnovitelné zdroje energie nebo vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny, která není dodávána do přenosové nebo distribuční sítě, je předmětem redispečinku ke snížení výkonu, pouze pokud v oblasti bezpečnosti sítě neexistuje jiné řešení;

d)  redispečink ke snížení výkonu ▌v souladu s písmeny a), b) a c) musí být řádně a transparentně odůvodněn. Odůvodnění je součástí zprávy podle odstavce 3.

7.  Pokud se využije ▌redispečink, který nevychází z tržních zásad, vyplatí provozovatel soustavy, který požaduje ▌redispečink, finanční náhradu provozovateli výrobny elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro odezvu strany poptávky, které bylo předmětem ▌redispečinku, kromě případu, kdy výrobci přijali dohodu o připojení, podle které není přístup do sítě pro daný objem elektřiny pevně zaručen. Výše finanční náhrady dosahuje alespoň vyšší z následujících částek nebo jejich kombinace v případě, že by použití pouze vyšší z nich vedlo k bezdůvodně nízké nebo k bezdůvodně vysoké náhradě:

a)  dodatečných provozních nákladů způsobených ▌ redispečinkem, jako jsou dodatečné náklady na palivo v případě zvýšení výkonu pro redispečink, nebo nákladů na zajištění záložního tepla v případě redispečinku ke snížení výkonu výroben elektřiny využívajících vysoce účinnou kombinovanou výrobu tepla a elektřiny;

b)  ▌čistých výnosů z prodeje elektřiny na denním trhu, které by výrobna elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro odezvu strany poptávky vygenerovaly nebýt požadavku na ▌ redispečink; pokud je výrobně elektřiny, zařízení pro ukládání energie nebo zařízení pro odezvu strany poptávky přiznána finanční podpora na základě objemu vyrobené nebo spotřebované elektřiny, považuje se finanční podpora, která by byla obdržena bez požadavku na redispečink, za součást čistých výnosů.

Kapitola III

Přístup k síti a řízení přetížení

Oddíl 1

Přidělování kapacity

Článek 14

Přezkum nabídkových zón

1.  Členské státy přijmou veškerá vhodná opatření k řešení přetížení. Hranice nabídkových zón se stanoví na základě dlouhodobých strukturálních přetížení v přenosové síti ▌. Nabídkové zóny taková strukturální přetížení neobsahují, ledaže nemají žádný dopad na sousední nabídkové zóny nebo je, jako dočasná výjimka, jejich dopad na sousední nabídkové zóny zmírněn použitím nápravných opatření a pokud taková strukturální přetížení nevedou ke snížení obchodní kapacity mezi zónami v souladu s požadavky článku 16. Konfigurace nabídkových zón v Unii je nastavena tak, aby se maximalizovaly hospodářský užitek a příležitosti pro obchod mezi zónami v souladu s článkem 16 při zachování bezpečnosti dodávek.

2.  Každé tři roky podává ENTSO pro elektřinu zprávu o strukturálních přetíženích a dalších významných fyzických přetíženích uvnitř nabídkových zón a mezi nimi, včetně polohy a četnosti těchto přetížení, v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009. Zpráva obsahuje posouzení toho, zda kapacita pro obchod mezi zónami dosáhla lineární trajektorie podle článku 15 nebo minimální kapacity podle článku 16 tohoto nařízení.

3.  Aby byla zajištěna optimální konfigurace nabídkových zón, provede se jejich přezkum. Ten identifikuje všechna strukturální přetížení a zahrnuje analýzu různých konfigurací nabídkových zón se zapojením dotčených zainteresovaných subjektů ze všech příslušných členských států v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009. Stávající nabídkové zóny se posuzují podle své schopnosti vytvořit spolehlivé tržní prostředí, a to i pro dostupnou flexibilní výrobu a zatížení, které jsou klíčové pro prevenci úzkých míst sítě, pro vyrovnání poptávky po elektřině a nabídky elektřiny a pro dlouhodobé zabezpečení investic do síťové infrastruktury.

4.  Pro účely tohoto článku a článku 15 se příslušnými členskými státy, provozovateli přenosových soustav nebo regulačními orgány rozumějí ty členské státy, provozovatelé přenosových soustav nebo regulační orgány, kteří se účastní přezkumu konfigurace nabídkových zón, a rovněž ti, kteří se nacházejí ve stejném regionu pro výpočet kapacity podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

5.  Do ... [tři měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží všichni příslušní provozovatelé přenosových soustav příslušným regulačním orgánům ke schválení návrh metodiky a předpokladů, z nichž se má při přezkumu nabídkových zón vycházet, a ke zvážení alternativní konfigurace nabídkových zón. Příslušné regulační orgány o návrhu jednomyslně rozhodnou ve lhůtě tří měsíců od jeho podání. Pokud regulační orgány v této lhůtě jednomyslného rozhodnutí o návrhu nedosáhnou, rozhodne o metodice a předpokladech, ▌jakož i o alternativních konfiguracích nabídkových zón ke zvážení, ACER ve lhůtě dalších tří měsíců. Metodika musí být založena na strukturálních přetíženích, u nichž se neočekává, že budou překonána v příštích třech letech, při zohlednění dosažení hmatatelného pokroku v projektech rozvoje infrastruktury, jejichž uskutečnění se očekává v příštích třech letech.

6.   Na základě metodiky a předpokladů schválených podle odstavce 5do dvanácti měsíců po schválení metodiky a předpokladů podle uvedeného odstavce předloží provozovatelé přenosových soustav účastnící se přezkumu nabídkových zón příslušným členským státům nebo jejich pověřeným orgánům společný návrh na změnu či ponechání konfigurace nabídkových zón. Ostatní členské státy, smluvní strany Energetického společenství a jiné třetí země, které sdílejí tutéž synchronní oblast s jakýmkoli příslušným členským státem, mohou předložit připomínky.

7.  Pokud bylo ve zprávě podle odstavce 2 tohoto článku nebo v přezkumu nabídkových zón podle odstavce 5 tohoto článku zjištěno strukturální přetížení nebo pokud strukturální přetížení ve svých regulačních oblastech zjistili jeden nebo více provozovatelů přenosové soustavy ve zprávě schválené příslušným regulačním orgánem, rozhodne příslušný členský stát se zjištěným strukturálním přetížením ve spolupráci se svými provozovateli přenosových soustav do šesti měsíců po obdržení zprávy buď o vypracování vnitrostátních nebo nadnárodních akčních plánů podle článku 15, nebo o přezkumu a změně konfigurace svých nabídkových zón. Tato rozhodnutí neprodleně oznámí Komisi a ACER.

8.  Ty členské státy, které se rozhodly upravit konfiguraci nabídkových zón podle odstavce 7, o ní jednomyslně rozhodnou do šesti měsíců od oznámení podle odstavce 7. Ostatní členské státy mohou příslušným členským státům předložit připomínky, které příslušné členské státy při svém rozhodování zohlední. Rozhodnutí musí být odůvodněno a oznámeno Komisi a ACER. Pokud příslušné členské státy nedosáhnou jednomyslného rozhodnutí ve lhůtě šesti měsíců, neprodleně to oznámí Komisi a ACER. Komise do šesti měsíců po obdržení takového oznámení a po konzultaci s ACER přijme, jako krajní opatření, rozhodnutí o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi.

9.  Členské státy a Komise před přijetím jakéhokoli rozhodnutí podle tohoto článku vedou konzultace s příslušnými zainteresovanými subjekty ▌.

10.  V každém rozhodnutí přijatém podle tohoto článku se uvede datum uskutečnění každé změny. Toto datum vyváží potřebu nalézt rychlé řešení s praktickými hledisky, včetně termínovaného obchodu s elektřinou. Rozhodnutí mohou stanovit vhodná přechodná opatření ▌.

11.  Pokud jsou zahájeny další přezkumy nabídkových zón podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009, použije se tento článek.

Článek 15

Akční plány

1.  Po přijetí rozhodnutí podle čl. 14 odst. 7 vypracují členský stát se zjištěným strukturálním přetížením ve spolupráci se svým regulačním orgánem akční plán. Tento akční plán obsahuje konkrétní harmonogram pro přijetí opatření ke snížení zjištěných strukturálních přetížení do čtyř let od přijetí rozhodnutí podle čl. 14 odst. 7.

2.  Bez ohledu na konkrétní pokrok akčního plánu členské státy zajistí, aby se kapacita pro obchod mezi zónami každoročně zvyšovala až do dosažení minimální kapacity stanovené v čl. 16 odst. 8, aniž jsou dotčeny výjimky udělené podle čl. 16 odst. 9 nebo odchylky podle čl. 16 odst. 3. Této minimální kapacity musí být dosaženo do 31. prosince 2025.

Ročního zvýšení se dosahuje po lineární trajektorii. Jejím výchozím bodem je buď kapacita přidělená na této hranici nebo na kritickém prvku sítě v roce před přijetím akčního plánu, nebo průměr za tři poslední roky před přijetím plánu, podle toho, která z těchto hodnot je vyšší. Členské státy zajistí, a to i použitím nápravných opatření v daném regionu pro výpočet kapacity, aby kapacita zpřístupněná pro obchod mezi zónami v souladu s čl. 16 odst. 8 v době provádění jejich akčních plánů byla rovna nejméně hodnotám lineární trajektorie.

3.  Náklady na nápravná opatření nezbytná ke sledování lineární trajektorie uvedené odstavci 2 či ke zpřístupnění kapacity mezi zónami na hranicích nebo kritických prvcích sítě dotčených akčním plánem nesou členský stát či členské státy, které akční plán provádějí.

4.  Každoročně v průběhu provádění akčního plánu a do šesti měsíců po jeho skončení příslušní provozovatelé přenosových soustav vyhodnotí, zda dostupná kapacita mezi zónami za posledních dvanáct měsíců dosáhla lineární trajektorie, nebo, počínaje 1. lednem 2026, minimálních kapacit stanovených v čl. 16 odst. 8. Tato hodnocení předloží ACER a příslušným regulačním orgánům. Před předložením této zprávy předloží každý provozovatel přenosové soustavy svůj příspěvek k ní, včetně všech relevantních údajů, svému regulačnímu orgánu ke schválení.

5.  Pokud posouzení podle odstavce 4 prokazuje, že některý provozovatel přenosové soustavy nedosáhl lineární trajektorie, příslušné členské státy do šesti měsíců od obdržení uvedeného posouzení jednomyslně rozhodnou o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi. V tomto rozhodnutí by měly přihlédnout k případným připomínkám předloženým ostatními členskými státy. Rozhodnutí příslušných členských států musí být odůvodněno a oznámeno Komisi a ACER.

Členské státy neprodleně oznámí Komisi, nedosáhnou-li jednomyslného rozhodnutí ve lhůtě stanovené v prvním pododstavci. Komise do šesti měsíců po obdržení takového oznámení a po konzultaci s ACER a příslušnými zainteresovanými subjekty přijme, jako krajní opatření, rozhodnutí o změně či zachování konfigurace nabídkových zón v těchto členských státech a mezi nimi.

6.  Šest měsíců před koncem akčního plánu členský stát se zjištěným strukturálním přetížením rozhodne, zda vyřeší zbývající přetížení úpravou své nabídkové zóny, nebo nápravnými opatřeními, jejichž náklady uhradí.

7.  Pokud nebyl ve lhůtě šesti měsíců ode dne, kdy bylo zjištěno strukturální přetížení podle čl. 14 odst. 7, vypracován žádný akční plán, posoudí příslušní provozovatelé přenosových soustav ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne, kdy bylo strukturální přetížení zjištěno, zda dostupná kapacita mezi zónami během posledních dvanácti měsíců dosáhla minimálních kapacit stanovených v čl. 16 odst. 8, a podají o tom zprávu příslušným regulačním orgánům a ACER.

Před vypracováním zprávy zašle každý provozovatel přenosové soustavy svůj příspěvek k ní, včetně všech relevantních údajů, svému regulačnímu orgánu ke schválení. Pokud posouzení prokáže, že některý provozovatel přenosové soustavy minimální kapacity nedosáhl, použije se rozhodovací postup stanovený v odstavci 5 tohoto článku.

Článek 16

Obecné zásady přidělování kapacity a řízení přetížení

1.  Na přetížení sítě se reaguje nediskriminujícími tržně orientovanými řešeními, která dotčeným účastníkům trhu a provozovatelům přenosových soustav poskytnou účinné hospodářské signály. Problémy přetížení sítě se řeší metodami nezaloženými na transakcích, tedy metodami, které nezahrnují výběr mezi smlouvami jednotlivých účastníků trhu. Pokud provozovatel přenosové soustavy činí provozní opatření k zajištění toho, aby jeho přenosová soustava setrvala v normálním stavu, bere v úvahu účinek těchto opatření na sousední regulační oblasti a koordinuje je s dalšími dotčenými provozovateli přenosových soustav, jak je stanoveno v nařízení (EU) 2015/1222.

2.  Transakce je možné omezovat jen v nouzových situacích, v nichž musí provozovatel přenosové soustavy rychle jednat a redispečink ani protiobchody nejsou možné. Všechny tyto postupy se uplatňují nediskriminačním způsobem. Kromě případů vyšší moci dostávají účastníci trhu, jimž byla přidělena kapacita, za jakékoli takové omezení náhradu.

3.  Regionální koordinační centra provádějí koordinovaný výpočet kapacity v souladu s odstavci 4 a 8 tohoto článku, jak je uvedeno v čl. 37 odst. 1 písm. a) a v čl. 42 odst. 1.

Regionální koordinační centra při výpočtu kapacit mezi zónami dodržují limity provozní bezpečnosti a využívají údaje získané od provozovatelů přenosových soustav, včetně údajů o technické dostupnosti nápravných opatření, s výjimkou vypínání části spotřeby. Pokud regionální koordinační centra dospějí k závěru, že tato dostupná nápravná opatření v regionu pro výpočet kapacity nebo mezi nimi nestačí k dosažení lineární trajektorie podle čl. 15 odst. 2 nebo minimálních kapacit stanovených v odstavci 8 tohoto článku při dodržení limitů provozní bezpečnosti, mohou jako krajní opatření stanovit koordinovaná opatření ke snížení kapacity mezi zónami odpovídajícím způsobem. Provozovatelé přenosových soustav se mohou od koordinovaných opatření odchýlit pouze v případě koordinovaného výpočtu kapacity a koordinované analýzy bezpečnosti v souladu s čl. 42 odst. 2.

Regionální koordinační centra předloží do tří měsíců poté, co začnou provoz podle čl. 35 odst. 2, a poté každé tři měsíce příslušným regulačním orgánům a ACER zprávu o jakémkoli omezení kapacity nebo odchylky od koordinovaných opatření podle druhého pododstavce a posoudí jednotlivé případy a v případě potřeby vydají doporučení, jak těmto odchylkám v budoucnu předejít. Dojde-li ACER k závěru, že podmínky pro odchylku podle tohoto odstavce nebyly splněny nebo že jsou strukturální povahy, předloží své stanovisko příslušným regulačním orgánům a Komisi. Nejsou-li předpoklady pro uplatnění odchylky podle tohoto odstavce, přijmou příslušné regulační orgány vhodná opatření vůči provozovatelům přenosových soustav nebo regionálním koordinačním centrům podle článku 59 nebo 62 směrnice (EU) 2019/...(36).

Odchylky strukturální povahy musí být řešeny v akčním plánu uvedeném v čl. 14 odst. 7 nebo při aktualizaci existujícího akčního plánu.

4.  Účastníkům trhu, kteří dodržují bezpečnostní normy pro bezpečný síťový provoz, se zpřístupňuje maximální úroveň kapacity propojovacího vedení nebo přenosových sítí ovlivněná přeshraniční kapacitou, nebo obojí. K maximalizaci dostupných kapacit za účelem dosažení minimální kapacity podle odstavce 8 se využívají protiobchody a redispečink, včetně přeshraničního redispečinku. Za účelem umožnění uvedené maximalizace se uplatní koordinovaný, nediskriminační postup pro přeshraniční nápravná opatření vycházející z uplatňování metodiky pro sdílení nákladů na redispečink a protiobchody.

5.  Kapacita se přiděluje pouze pomocí explicitních aukcí kapacity či implicitních aukcí, které zahrnují kapacitu i energii. Obě metody mohou existovat souběžně na stejném propojení. Pro vnitrodenní obchodování se použije kontinuální obchodování, které může být doplněno aukcemi.

6.  V případě přetížení uspějí platné nejvyšší nabídky za kapacitu sítě, ať již implicitní, nebo explicitní, nabízející nejvyšší hodnotu za nedostatkovou přenosovou kapacitu ve stanoveném časovém rámci. Stanovení cen záloh v postupech pro přidělování kapacity je povoleno výlučně u nových propojovacích vedení, které využívají výjimku podle článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003, článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článku 63 tohoto nařízení.

7.  Kapacita je volně obchodovatelná na sekundárním základě pod podmínkou, že je provozovatel přenosové soustavy informován v dostatečném předstihu. Odmítne-li provozovatel přenosové soustavy určitý sekundární obchod (transakci), jasně a transparentním způsobem to sdělí a objasní všem účastníkům trhu a oznámí regulačnímu orgánu.

8.  Provozovatelé přenosových soustav neomezují objem propojovací kapacity, která má být zpřístupněna ▌účastníkům trhu, jako prostředek k vyřešení přetížení uvnitř jejich vlastní nabídkové zóny, nebo jako prostředek k řízení toků plynoucích z transakcí uvnitř nabídkových zón. Aniž je dotčeno uplatňování odchylek podle odstavce 3 a výjimek podle odstavce 9 tohoto článku a uplatňování čl. 15 odst. 2, má se za to, že souladu s tímto odstavcem bylo dosaženo, je-li dosaženo těchto minimálních úrovní dostupné kapacity pro obchod mezi zónami:

a)  v případě hranic používajících přístup založený na koordinované čisté přenosové kapacitě činí minimální kapacita 70 % přenosové kapacity při dodržení limitů provozní bezpečnosti, po odečtení kontingencí určených v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

b)  v případě hranic využívajících přístupu založeného na fyzikálních tocích je minimální kapacita rovna mezi stanovené při výpočtu kapacity, která je k dispozici pro toky vyvolané výměnou mezi zónami. Tato mez činí 70 % kapacity při dodržení limitů provozní bezpečnosti kritických prvků sítě uvnitř zón a mezi nimi, s přihlédnutím ke kontingencím určeným v souladu s rámcovým pokynem pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

Celkový objem 30 % je možné použít na spolehlivostní rezervy, kruhové toky a vnitřní toky na každém kritickém prvku sítě.

9.   Na žádost ▌provozovatelů přenosové soustavy v regionu pro výpočet kapacity mohou příslušné regulační orgány udělit výjimku z odstavce 8 z předvídatelných důvodů, je-li to nezbytné pro udržení provozní bezpečnosti ▌. Tato výjimka, která se nesmí týkat omezování již přidělené kapacity podle odstavce 2, se uděluje na dobu vždy jednoho roku, nebo v případě, že se rozsah výjimky po prvním roce významně snižuje, na dobu až dvou let. Rozsah těchto výjimek je přísně omezen na to, co je nezbytné pro zachování provozní bezpečnosti, a nesmí vést k diskriminaci výměn uvnitř zón a mezi nimi.

Před udělením výjimky vede příslušný regulační orgán konzultace s regulačními orgány jiných členských států, které jsou součástí dotčeného regionu pro výpočet kapacity. V případě, že regulační orgán s navrhovanou výjimkou nesouhlasí, rozhodne o jejím udělení ACER podle čl. 6 odst. 10 druhého pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2019/...(37). Odůvodnění udělení výjimky se zveřejňují.

Pokud je výjimka udělena, příslušní provozovatelé přenosových soustav vypracují a zveřejní metodiku a projekty, které poskytnou dlouhodobé řešení dané záležitosti, jíž se výjimka týká. Výjimka pozbývá platosti, jakmile uplyne doba, na niž byla udělena, nebo jakmile je toto řešení uplatněno, podle toho, co nastane dříve.

10.  Účastníci trhu informují v rozumném předstihu dotčené provozovatele přenosových soustav před daným provozním obdobím, zda mají v úmyslu využít přidělenou kapacitu. Přidělené kapacity, které nebudou využity, se znovu uvedou na trh otevřeným, transparentním a nediskriminačním způsobem.

11.  Nakolik je to technicky možné, uspokojují provozovatelé přenosových soustav v přetíženém vedení kapacitní požadavky jakýchkoli toků elektřiny v opačných směrech, aby toto vedení co nejvíce využili. Při plném zohlednění bezpečnosti sítě nelze transakce uvolňující přetížení odmítnout.

12.  Finanční důsledky nesplnění závazků spojených s přidělením kapacity nesou provozovatelé přenosových soustav nebo nominovaní organizátoři trhu s elektřinou odpovědní za toto nesplnění. Pokud účastníci trhu nevyužijí kapacitu, kterou se zavázali využít, nebo pokud v případě explicitně dražené kapacity nezobchodují tuto kapacitu na sekundární bázi nebo ji nevrátí včas, ztrácí na tuto kapacitu právo a uhradí poplatek, který odráží výši nákladů. Všechny poplatky za nevyužití kapacity, které odrážejí výši nákladů, musí být opodstatněné a přiměřené. Pokud provozovatel přenosové soustavy nesplní svůj závazek poskytnout závaznou přenosovou kapacitu, je povinen účastníkovi trhu nahradit ztrátu práv na kapacitu. Pro tyto účely se nezohledňují následné ztráty. Pojmy a metody klíčové pro stanovení povinností vyplývajících z nesplnění závazků se stanoví předem s ohledem na finanční důsledky a přezkoumává je příslušný regulační orgán.

13.  Při rozdělování nákladů nápravných opatření mezi provozovatele přenosových soustav regulační orgány zkoumají, do jaké míry přispívají k přetížení pozorovanému mezi dvěma sledovanými nabídkovými zónami toky plynoucí z transakcí uvnitř nabídkových zón, a přidělí náklady na základě podílu na takovém přetížení provozovatelům přenosových soustav v těch nabídkových zónách, které takové toky vytvářejí, s výjimkou nákladů vzniklých v souvislosti s toky plynoucími z transakcí uvnitř nabídkových zón, jež jsou pod úrovní, kterou by bylo možné očekávat bez strukturálního přetížení v nabídkové zóně.

Tuto úroveň společně analyzují a definují všichni provozovatelé přenosových soustav v regionu pro výpočet kapacity pro každou jednotlivou hranici nabídkové zóny a následně ji schválí všechny regulační orgány v regionu pro výpočet kapacity.

Článek 17

Přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce

1.  Provozovatelé přenosových soustav přepočítají dostupnou kapacitu mezi zónami alespoň po uzávěrce přidělování denní a vnitrodenní kapacity mezi zónami. Provozovatelé přenosových soustav přidělí dostupnou kapacitu mezi zónami plus veškerou zbývající dosud nepřidělenou kapacitu mezi zónami a veškerou kapacitu mezi zónami, která již byla přidělena a kterou držitelé fyzických přenosových práv uvolnili pro následující postup přidělování kapacity mezi zónami.

2.  Provozovatelé přenosových soustav navrhnou vhodnou strukturu pro přidělování kapacity mezi zónami pro různé časové rámce, včetně denních a vnitrodenních trhů a trhů pro zajišťování výkonové rovnováhy. Tuto přidělovací strukturu přezkoumají příslušné regulační orgány. Ve svých návrzích provozovatelé přenosových soustav berou v úvahu:

a)  povahu trhů;

b)  provozní podmínky elektrizační soustavy, jako jsou důsledky započtení závazně stanovených plánů;

c)  úroveň harmonizace procentních podílů přidělených různým časovým rámcům a časových rámců přijatých pro různé stávající mechanismy přidělování kapacity mezi zónami.

3.  Pokud je kapacita mezi zónami dostupná po uzávěrce přidělování vnitrodenní kapacity mezi zónami, provozovatelé přenosových soustav ji využijí pro výměnu regulační energie nebo v procesu vzájemné výměny systémových odchylek.

4.  Pokud je kapacita mezi zónami přidělena na výměnu regulační zálohy nebo sdílení záloh podle čl. 6 odst. 8, provozovatelé přenosových soustav používají metodiku vyvinutou v rámcovém pokynu o zajišťování výkonové rovnováhy v elektroenergetice přijatém na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (EU) č. 714/2009 ▌.

5.  Provozovatelé přenosových soustav nesmějí zvyšovat spolehlivostní rezervu vypočítanou podle nařízení (EU) 2015/1222 kvůli výměně regulační zálohy nebo sdílení záloh.

Oddíl 2

Síťové poplatky a příjem z přetížení

Článek 18

Poplatky za přístup k sítím, používání sítí a jejich rozšiřování

1.  Poplatky účtované provozovateli sítí za přístup k sítím, včetně poplatků za připojení k sítím, využití sítí a případně poplatků za posílení sítí s tím související, musí být přiměřené nákladům, být transparentní, brát v úvahu potřebu bezpečnosti a flexibility sítě a odrážet skutečné náklady, pokud odpovídají nákladům efektivního a strukturálně porovnatelného provozovatele sítě, a musí se uplatňovat nediskriminačním způsobem. Tyto poplatky nesmějí zahrnovat nesouvisející náklady podporující nesouvisející politické cíle.

Aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 1 a 6 směrnice 2012/27/EU a kritéria stanovená v příloze XI uvedené směrnice, musí metoda použitá ke stanovení poplatků za využívání sítě neutrálně podporovat dlouhodobou celkovou efektivitu soustavy prostřednictvím cenových signálů zákazníkům a výrobcům, a zejména musí být uplatňována způsobem, který pozitivně ani negativně nediskriminuje výrobu připojenou na úrovni distribuce oproti výrobě připojené na úrovni přenosu. Síťové poplatky nesmějí vést k pozitivní ani negativní diskriminaci ukládání energie nebo agregace energie ani nesmí být demotivačním faktorem pro vlastní výrobu či vlastní spotřebu energie nebo pro účast v odezvě strany poptávky. Aniž je dotčen odstavec 3, nesmějí být tyto poplatky závislé na vzdálenosti.

2.  Metodiky pro stanovení tarifů musí odrážet stálé náklady provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav a poskytovat jim vhodné krátkodobé i dlouhodobé pobídky ke zvyšování účinnosti, včetně energetické účinnosti, na podporu integrace trhu abezpečnosti dodávek, na podporu účinných investic a souvisejících výzkumných činností a k usnadnění inovací v zájmu spotřebitelů v oblastech, jako jsou digitalizace, služby flexibility a propojení.

3.  Tam, kde je to vhodné, musí úrovně tarifů stanovené pro výrobce, konečné zákazníky nebo obě skupiny poskytovat lokalizační cenové signály na úrovni Unie a brát v úvahu velikost síťových ztrát, způsobené přetížení a investiční náklady na infrastrukturu.

4.  Při stanovování poplatků za přístup do sítě se berou v úvahu:

a)  provedené platby a obdržené příjmy v rámci kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav;

b)  skutečné provedené a obdržené platby, jakož i platby očekávané za budoucí období, odhadované na základě předchozích období.

5.  Stanovením poplatků za přístup do sítě nejsou dotčeny poplatky na základě řízení přetížení uvedeného v článku 16.

6.  Žádné zvláštní síťové poplatky nesmějí být ukládány za jednotlivé transakce v obchodu s elektřinou mezi zónami.

7.  Distribuční tarify musí odrážet náklady a zohledňovat využívání distribuční sítě uživateli soustavy, a to i aktivními zákazníky. Mohou obsahovat prvky zohledňující kapacitu připojení k síti a mohou být rozlišeny podle spotřeby nebo profilů výroby uživatelů soustavy. Pokud členské státy zavedly inteligentní měřicí systémy, regulační orgány při stanovování nebo schvalování přenosových a distribučních tarifů nebo svých metodik v souladu s článkem 59 směrnice (EU) 2019/...(38) zváží a popřípadě transparentním, nákladově efektivním a pro konečného zákazníka předvídatelným způsobem zavedou časově rozlišené síťové tarify odrážející využívání sítě.

8.  Metodiky pro stanovení distribučních tarifů musí provozovatelům distribučních soustav poskytovat pobídky k co nejefektivnějšímu provozu a rozvoji svých sítí, mimo jiné prostřednictvím zadávání zakázek na služby. Za tímto účelem regulační orgány uznávají ▌ příslušné náklady za způsobilé a zohledňují je v distribučních tarifech a mohou zavést výkonnostní cíle, aby byly vytvořeny pobídky pro provozovatele distribučních soustav ke zvýšení efektivity jejich sítí, mimo jiné prostřednictvím energetické účinnosti, flexibility a zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů.

9.  Do ... [tři měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží ACER s cílem snížit riziko tříštění trhu zprávu o osvědčených postupech v metodikách pro stanovení přenosových a distribučních tarifů, přičemž zohlední vnitrostátní specifika. Tato zpráva o osvědčených postupech se týká alespoň následujících otázek:

a)  poměru mezi tarify uplatňovanými u výrobců a tarify uplatňovanými u konečných zákazníků;

b)  nákladů, které mají být získány zpět pomocí tarifů;

c)  časově rozlišených síťových tarifů;

d)  lokalizačních cenových signálů;

e)  vztahu mezi přenosovými tarify a distribučními tarify;

f)  metod k zajištění transparentnosti stanovování a struktury tarifů;

g)  skupin uživatelů sítě podléhajících tarifům, případně včetně charakteristik těchto skupin, forem spotřeby a tarifních výjimek;

h)  ztrát v sítích vysokého, středního a nízkého napětí.

Svou zprávu o osvědčených postupech ACER aktualizuje alespoň jednou za dva roky.

10.  Regulační orgány při stanovování nebo schvalování přenosových a distribučních tarifů nebo svých metodik v souladu s článkem 59 směrnice 2019/…(39) zprávu o osvědčených postupech řádně zohlední.

Článek 19

Příjem z přetížení

1.  Postupy řízení přetížení spojené s předem určeným časovým rámcem mohou vytvářet výnosy, pouze pokud v daném časovém rámci dojde k přetížení, nebo v případě nových propojovacích vedení, na něž se vztahuje výjimka podle článku 63 tohoto nařízení, článku 17 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článku 7 nařízení (ES) č. 1228/2003. Postup pro rozdělení těchto výnosů přezkoumávají regulační orgány a tento postup nesmí narušovat postup přidělování ve prospěch žádné ze stran požadujících kapacitu nebo energii ani odrazovat od snižování přetížení.

2.  Následující cíle jsou vzhledem k přidělení jakýchkoli výnosů vyplývajících z přidělení kapacity mezi zónami prioritní:

a)  zaručení skutečné dostupnosti přidělené kapacity, včetně náhrady za závaznost této kapacity, nebo

b)  udržování nebo zvyšování kapacity mezi zónami prostřednictvím optimalizace využívání stávajících propojovacích vedení pomocí koordinovaných nápravných opatření, je-li to relevantní, nebo pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti s investicemi do sítě, které mají význam pro snížení přetížení propojovacího vedení.

3.  Pokud jsou dostatečně naplněny prioritní cíle stanovené v odstavci 2, mohou být výnosy použity jako příjem, který regulační orgány zohlední při schvalování metodiky pro výpočet síťových tarifů, stanovování síťových tarifů, nebo obojí. Zbývající výnosy jsou do doby, než je bude možno použít k účelům uvedeným v odstavci 2, uloženy na samostatném vnitřním účtu.

4.  Výnosy jsou využívány v souladu s odst. 2 písm. a) nebo b) podle metodiky navržené provozovateli přenosových soustav po konzultaci s regulačními orgány a příslušnými zainteresovanými subjekty a schválené ACER. Provozovatelé přenosových soustav předloží ACER návrh metodiky do … [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a ACER o něm rozhodne ve lhůtě šesti měsíců od jeho obdržení.

ACER může požadovat, aby provozovatelé přenosových soustav metodiku uvedenou v prvním pododstavci změnili nebo aktualizovali. ACER změněnou nebo aktualizovanou metodiku schválí ve lhůtě šesti měsíců od jejího předložení.

Metodika stanoví alespoň podmínky, za nichž mohou být výnosy využity pro účely stanovené v odstavci 2, podmínky, za nichž mohou být uloženy na samostatný vnitřní účet pro budoucí využití pro tyto účely, a maximální dobu tohoto uložení.

5.   Provozovatelé přenosových soustav předem jasně stanoví, jak budou využity veškeré příjmy z přetížení, a podají regulačním orgánům zprávu o stávajícím využití těchto příjmů. Vnitrostátní regulační orgány každoročně do 1. března informují ACER a zveřejní zprávu, v níž uvedou:

a)  výši výnosů obdržených za období dvanácti měsíců končící dnem 31. prosince předchozího roku;

b)  způsob, jak byly tyto výnosy využity podle odstavce 2, včetně konkrétních projektů, na které byly příjmy využity, a částky uložené na samostatný účet;

c)  částku použitou při výpočtu síťových tarifů a

d)  ověření, že částka uvedená v písmeni c) je v souladu s tímto nařízením a metodikou vypracovanou podle odstavců 3 a 4.

Pokud se některé z výnosů z přetížení použijí při výpočtu síťových tarifů, ve zprávě se uvede, jak provozovatelé přenosových soustav případně splnili prioritní cíle stanovené v odstavci 2.

Kapitola IV

Zdrojová přiměřenost

Článek 20

Zdrojová přiměřenost na vnitřním trhu s elektřinou

1.  Členské státy sledují zdrojovou přiměřenost na svém území na základě evropského posouzení zdrojové přiměřenosti uvedeného v článku 23. Za účelem doplnění evropského posouzení zdrojové přiměřenosti mohou členské státy provést i vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti podle článku 24.

2.  Pokud evropské posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v článku 23 nebo vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v článku 24 zjistí potíže se zdrojovou přiměřeností, dotčený členský stát zjistí veškerá narušení regulačního rámce nebo selhání trhu, která tyto potíže způsobila nebo přispěla k jejich vzniku.

3.  Členské státy, u nichž byly zjištěny potíže se zdrojovou přiměřeností, v rámci procesu státní podpory vypracují a zveřejní prováděcí plán obsahující harmonogram pro přijetí opatření k odstranění veškerých zjištěných narušení regulačního rámce a selhání trhu. Při řešení potíží se zdrojovou přiměřeností členské státy zohledňují především zásady uvedené v článku 3 a zváží:

a)   odstranění narušení regulačního rámce;

b)   odstranění cenových stropů v souladu s článkem 10;

c)   zavedení funkce tvorby cen regulační energie při nedostatku podle čl. 44 odst. 3 nařízení (EU) 2017/2195;

d)   zvýšení propojení a vnitřní kapacity sítě s cílem dosáhnout alespoň svých cílů podle čl. 4 písm. d) bodu 1 nařízení (EU) 2018/1999;

e)   umožnění vlastní výroby, ukládání energie, opatření strany poptávky a energetické účinnosti přijetím opatření k odstranění případných zjištěných narušení regulačního rámce;

f)  zajištění nákladově efektivního a tržního zadávání zakázek na služby výkonové rovnováhy a podpůrné služby;

g)  odstranění regulovaných cen, vyžaduje-li to článek 5 směrnice (EU) 2019/…(40).

4.  Dotčené členské státy předloží prováděcí plán Komisi k přezkumu.

5.  Komise do čtyř měsíců od obdržení prováděcího plánu vydá stanovisko, zda opatření stačí k odstranění narušení regulačního rámce nebo selhání trhu, jež byly zjištěny podle odstavce 2, a může členské státy vyzvat, aby své prováděcí plány odpovídajícím způsobem upravily.

6.  Dotčené členské státy sledují uplatňování prováděcího plánu a výsledky toho sledování zveřejní ve výroční zprávě, již předloží Komisi.

7.  Komise vydá stanovisko k tomu, zda byly prováděcí plány dostatečně provedeny a zda byly potíže se zdrojovou přiměřeností odstraněny.

8.  Po vyřešení zjištěných potíží se zdrojovou přiměřenosti členské státy pokračují v uplatňování prováděcího plánu.

Článek 21

Obecné zásady kapacitních mechanismů

1.   Pro odstranění zbývajících potíží se zdrojovou přiměřeností mohou členské státy jako krajní řešení, při uplatnění opatření podle čl. 20 odst. 3 a v souladu s články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU zavést kapacitní mechanismy.

2.  Před zavedením kapacitních mechanismů provedou dotčené členské státy komplexní studii možných dopadů těchto mechanismů na sousední členské státy alespoň prostřednictvím konzultace se sousedními členskými státy, s nimiž mají přímé síťové propojení, a se zainteresovanými subjekty těchto členských států.

3.  Členské státy posoudí, zda potíže se zdrojovou přiměřeností může řešit kapacitní mechanismus v podobě strategické rezervy. Pokud tomu tak není, mohou členské státy zavést jiný typ kapacitního mechanismu.

4.  Členské státy nezavedou kapacitní mechanismy v případě, že v rámci evropského a vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti, popřípadě jen v rámci evropského posouzení zdrojové přiměřenosti, nebylo-li vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti provedeno, nebyly v oblasti zdrojové přiměřenosti zjištěny žádné potíže.

5.  Členské státy nezavedou kapacitní mechanismy dříve, než Komise vydá stanovisko podle čl. 20 odst. 5 k prováděcímu plánu uvedenému v čl. 20 odst. 3.

6.  Pokud členský stát uplatňuje kapacitní mechanismus, provede jeho přezkum a zajistí, aby v rámci tohoto mechanismu nebyly uzavřeny žádné nové smlouvy, pokud v rámci evropského ani vnitrostátního posouzení zdrojové přiměřenosti, popřípadě jen v rámci evropského posouzení zdrojové přiměřenosti, nebylo-li vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti provedeno, nebyly v oblasti zdrojové přiměřenosti zjištěny žádné potíže, nebo pokud Komise nevydala k prováděcímu plánu uvedenému v čl. 20 odst. 3 stanovisko podle čl. 20 odst. 5.

7.  Při navrhování kapacitních mechanismů členské státy zahrnou ustanovení, které umožní účinné postupné administrativní ukončení kapacitního mechanismu v případě, že během tří po sobě následujících let nejsou uzavřeny žádné nové smlouvy podle odstavce 6.

8.  Kapacitní mechanismy jsou dočasné. Schvaluje je Komise nejvýše na deset let. Jsou postupně ukončovány nebo je snižován objem podporované kapacity na základě prováděcích plánů podle článku 20. Členské státy po zavedení kapacitního mechanismu pokračují v uplatňování prováděcího plánu.

Článek 22

Koncepční zásady kapacitních mechanismů

1.   Kapacitní mechanismus:

a)  je dočasný;

b)  nenarušuje neoprávněně trh ani neomezuje obchod mezi zónami;

c)  nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k řešení potíží se zdrojovou přiměřeností uvedených v článku 20;

d)  vybírá poskytovatele kapacity v transparentním, nediskriminačním a konkurenčním řízení;

e)  poskytuje poskytovatelům kapacity pobídky, aby byli k dispozici v době, kdy se očekává kritická situace v soustavě;

f)  zajišťuje, aby byla odměna stanovována konkurenčním postupem;

g)  stanoví technické podmínky pro účast poskytovatelů kapacity před procesem výběru;

h)  je otevřený účasti všech zdrojů, které jsou schopny poskytnout požadovaný technický výkon, včetně ukládání energie a řízení poptávky;

i)  ukládá vhodné sankce poskytovatelům kapacity, kteří nejsou k dispozici v době, kdy se očekává kritická situace v soustavě.

2.  Koncepce strategických rezerv musí splňovat tyto požadavky:

a)  je-li kapacitní mechanismus navržen jako strategická rezerva, nasazují se zdroje v rezervě pouze v případě, kdy je pravděpodobné, že provozovatelé přenosových soustav vyčerpají své zdroje zajišťující výkonovou rovnováhu mezi spotřebou a dodávkou;

b)  během intervalu zúčtování odchylek, kdy jsou nasazeny strategické rezervy, musí být odchylky na trhu zúčtovány alespoň v hodnotě nepokrytého zatížení nebo v hodnotě vyšší, než kolik činí vnitrodenní technický cenový strop podle čl. 10 odst. 1, podle toho, která z obou hodnot je vyšší;

c)  výkon strategické rezervy po jejím nasazení se přiděluje subjektům zúčtování prostřednictvím mechanismu pro zúčtování odchylek;

d)  zdroje ve strategické rezervě nesmějí být odměňovány prostřednictvím velkoobchodních trhů s elektřinou nebo trhů pro zajišťování výkonové rovnováhy;

e)  zdroje ve strategické rezervě musí být drženy mimo trh alespoň po celé smluvní období.

Požadavkem uvedeným v prvním pododstavci písm. a) není dotčena aktivace zdrojů před jejich skutečným nasazením, aby bylo možno zohlednit omezení jejich schopnosti zvyšovat a snižovat výrobu nebo odběr a jejich provozní požadavky. Výkon strategické rezervy během aktivace není přidělován subjektům zúčtování prostřednictvím velkoobchodních trhů ani nemění jejich odchylky.

3.  Vedle splnění požadavků stanovených v odstavci 1 musí kapacitní mechanismy, jež nemají podobu strategických rezerv,

a)  být koncipovány tak, aby se zajistilo, že cena placená za dostupnost automaticky klesne na nulu, lze-li předpokládat, že úroveň dodané kapacity bude odpovídat úrovni požadované kapacity;

b)  odměňovat zúčastněné zdroje za jejich dostupnost a zajistit, aby tato odměna neovlivnila rozhodnutí poskytovatele kapacity, zda vyrábět, či nikoli;

c)  zajistit, aby byly povinnosti týkající se kapacity mezi způsobilými poskytovateli kapacity přenositelné.

4.  Kapacitní mechanismy začlení tyto požadavky ohledně mezních hodnot emisí CO2:

a)  výrobní kapacity s emisemi CO2 z fosilních paliv vyššími než 550 g na kWh elektřiny, které zahájily komerční výrobu dne … [den vstupu tohoto nařízení v platnost] nebo později, nesmějí nejpozději od tohoto dne v rámci kapacitního mechanismu být zařazovány ani obdržet platby ani závazky k dalším platbám;

b)  výrobní kapacity s emisemi CO2 z fosilních paliv vyššími než 550 g na kWh elektřiny a zároveň s emisemi CO2 z fosilních paliv vyššími než 350 kg na instalovaný kW elektrického výkonu v ročním průměru, které zahájily komerční výrobu před … [den vstupu tohoto nařízení v platnost], nesmějí nejpozději od 1. července 2025 v rámci kapacitního mechanismu být zařazovány ani obdržet platby ani závazky k dalším platbám.

Mezní hodnota emisí CO2 z fosilních paliv 550 g na kWh elektřiny a mezní hodnota emisí CO2 z fosilních paliv 350 kg na instalovaný kW elektrického výkonu v ročním průměru uvedená v prvním pododstavci písm. a) a b) se vypočítá na základě projektované účinnosti výrobní jednotky, kterou se rozumí čistá účinnost při jmenovité kapacitě podle příslušných norem Mezinárodní organizace pro normalizaci.

Do ... [šest měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní ACER stanovisko obsahující technické pokyny pro výpočet mezních hodnot uvedených v prvním pododstavci.

5.  Členské státy uplatňující kapacitní mechanismy ke dni … [den vstupu tohoto nařízení v platnost] upraví své mechanismy tak, aby byly v souladu s kapitolou 4, aniž jsou dotčeny závazky či smlouvy uzavřené do 31. prosince 2019.

Článek 23

Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti

1.  Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti zjistí potíže se zdrojovou přiměřeností tak, že posoudí celkovou přiměřenost elektrizační soustavy z hlediska stávajících dodávek elektřiny a předpokládané poptávky po ní na úrovni Unie, na úrovni členských států a tam, kde je to relevantní, na úrovni nabídkových zón. Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti pokrývá každý rok po dobu deseti let ode dne posouzení ▌.

2.  Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti provádí ENTSO pro elektřinu.

3.  Do …[šesti měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] ENTSO pro elektřinu předloží Koordinační skupině pro otázky elektrické energie, zřízené článkem 1 rozhodnutí Komise ze dne 15. listopadu 2012(41), a ACER návrh metodiky pro evropské posouzení zdrojové přiměřenosti vycházející ze zásad stanovených v odstavci 5 tohoto článku.

4.  Provozovatelé přenosových soustav poskytnou ENTSO pro elektřinu ▌údaje, které potřebuje pro provedení evropského posouzení zdrojové přiměřenosti.

ENTSO pro elektřinu provede evropské posouzení zdrojové přiměřenosti každoročně. Výrobci a další účastníci trhu poskytnou provozovatelům přenosových soustav údaje o očekávaném využívání výrobních zdrojů s přihlédnutím k dostupnosti primárních zdrojů a vhodným scénářům předpokládané poptávky a nabídky.

5.  Evropské posouzení zdrojové přiměřenosti vychází z transparentní metodiky, která zajistí, aby posouzení:

a)  bylo provedeno na příslušné úrovni každé nabídkové zóny pokrývající alespoň všechny členské státy;

b)  bylo založeno na vhodných centrálních referenčních scénářích předpokládané poptávky a nabídky, včetně ekonomického posouzení pravděpodobnosti vyřazení výrobních zařízení z provozu, jejich dočasného odstavení nebo vybudování nových výrobních zařízení a opatření k dosažení cílů energetické účinnosti a propojení elektrických sítí a vhodných citlivostních aspektů, které zohledňují extrémní povětrnostní úkazy, hydrologické podmínky, velkoobchodní ceny a vývoj cen uhlíku;

c)  obsahovalo samostatné scénáře, které odrážejí různou pravděpodobnost výskytu potíží se zdrojovou přiměřeností, které mají různé typy kapacitních mechanismů řešit;

d)  přiměřeně zohledňovalo příspěvek všech zdrojů, včetně stávajících a budoucích možností výroby, ukládání energie, integrace odvětví, odezvy strany poptávky a dovozu a vývozu a jejich přispění k flexibilnímu provozu soustavy;

e)  předjímalo pravděpodobný dopad opatření uvedených v čl. 20 odst. 3;

f)  zahrnovalo varianty bez stávajících nebo plánovaných kapacitních mechanismů a případně variant s nimi;

g)  bylo založeno na tržním modelu využívajícím ve vhodných případech přístup založený na fyzikálních tocích;

h)  využívalo pravděpodobnostní výpočty;

i)  uplatňovalo jednotný modelovací nástroj;

j)  využívalo alespoň těchto ukazatelů uvedených v článku 25:

–  „odhad nedodané elektřiny“ a

–  „předpokládaná ztráta zatížení“;

k)  určovalo zdroje možných potíží se zdrojovou přiměřeností, zejména zda se jedná o potíže spojené se sítí, nebo se zdroji, nebo o obojí;

l)   zohledňovalo skutečný rozvoj sítě;

m)  zajistilo, aby byly řádně zohledněny vnitrostátní charakteristiky výroby, pružnost poptávky a ukládání energie, dostupnost primárních zdrojů a úroveň propojení.

6.  Do ... [šest měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro výpočet:

a)  hodnoty nepokrytého zatížení;

b)  nákladů na vstup nových subjektů souvisejících s výrobou nebo odezvou strany poptávky a

c)  normy spolehlivosti uvedené v článku 25.

7.  Metodika musí vycházet z transparentních, objektivních a ověřitelných kritérií.

8.  Návrhy uvedené v odstavcích 3 a 6 týkající se návrhu metodiky, scénářů, citlivostních aspektů a předpokladů, na kterých jsou posouzení založena, a výsledky evropského posouzení zdrojové přiměřenosti uvedené v odstavci 4 jsou předem konzultovány s členskými státy, Koordinační skupinou pro otázky elektrické energie a příslušnými zainteresovanými subjekty a schvaluje je ACER postupem stanoveným v článku 27.

Článek 24

Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti

1.  Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti mají regionální dosah a vycházejí z metodiky uvedené v čl. 23 odst. 3, zejména z čl. 23 odst. 5 písm. b) až m).

Vnitrostátní posouzení zdrojové přimeřenosti obsahují centrální referenční scénáře uvedené v čl. 23 odst. 5 písm. b).

Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti mohou zohlednit další citlivostní aspekty vedle těch uvedených v čl. 23 odst. 5 písm. b). V těchto případech mohou:

a)  předpokládat některé skutečnosti s ohledem na specifika vnitrostátní poptávky po elektřině a její nabídky;

b)  používat nástroje a konzistentní údaje z poslední doby doplňující ty, které používá ENTSO pro elektřinu pro evropské posouzení zdrojové přiměřenosti.

Mimoto se ve vnitrostátním posouzení zdrojové přiměřenosti při posuzování příspěvku poskytovatelů kapacity nacházejících se v jiném členském státě k bezpečnosti dodávek nabídkových zón, ve kterých působí, použije metodika uvedená v čl. 26 odst. 11 písm. a).

2.  Vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti a případné evropské posouzení zdrojové přiměřenosti a stanovisko ACER podle odstavce 3 se zpřístupní veřejnosti.

3.  Pokud se při vnitrostátním posouzení zdrojové přiměřenosti zjistí potíž se zdrojovou přiměřeností v určité nabídkové zóně, která nebyla zjištěna při evropském posouzení zdrojové přiměřenosti, zahrne vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti odůvodnění rozdílů mezi oběma posouzeními zdrojové přiměřenosti, včetně podrobností o použitých citlivostních aspektech a o předpokladech, z nichž se vycházelo. Členské státy toto posouzení zveřejní a předloží je ACER.

Do dvou měsíců ode dne obdržení zprávy vydá ACER stanovisko k tomu, zda jsou rozdílnosti mezi vnitrostátním a evropským posouzením zdrojové přiměřenosti odůvodněné.

Orgán odpovědný za vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti patřičně přihlédne ke stanovisku ACER a v případě nutnosti změní své konečné posouzení. Pokud se orgán odpovědný za vnitrostátní posouzení zdrojové přiměřenosti rozhodne nepřijmout v plném rozsahu závěry stanoviska ACER, vydá zprávu s podrobným odůvodněním.

Článek 25

Norma spolehlivosti

1.  Při uplatňování kapacitních mechanismů se členské státy řídí normou spolehlivosti. Norma spolehlivosti transparentním způsobem stanoví nezbytnou úroveň bezpečnosti dodávek členského státu. V případě přeshraničních nabídkových zón stanoví tyto normy spolehlivosti společně příslušné orgány.

2.  Normu spolehlivosti stanoví členský stát nebo příslušný orgán určený členským státem na návrh regulačního orgánu. Norma spolehlivosti musí být založena na metodice uvedené v čl. 23 odst. 6.

3.  Norma spolehlivosti se vypočítá za použití alespoň hodnoty nepokrytého zatížení a nákladů na nové zařízení ve stanoveném časovém rámci a vyjádří se jako „odhad nedodané elektřiny“ a „předpokládaná ztráta zatížení“.

4.  Při uplatňování kapacitních mechanismů schvaluje parametry určující objem kapacity zajištěné v rámci kapacitního mechanismu členský stát nebo příslušný orgán určený členským státem na návrh regulačního orgánu.

Článek 26

Přeshraniční účast v kapacitních mechanismech

1.  Kapacitní mechanismy jiné než strategické rezervy, a je-li to technicky proveditelné, strategické rezervy jsou otevřeny přímé přeshraniční účasti poskytovatelů kapacity nacházejících se v jiném členském státě za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Členské státy zajistí, aby se zahraniční výrobní kapacita, která je schopna poskytnout odpovídající technický výkon pro domácí kapacity, měla možnost účastnit stejného soutěžního procesu jako domácí kapacita. V případě kapacitních mechanismů, které jsou v provozu k ... [den vstupu tohoto nařízení v platnost], mohou členské státy povolit přímou účast v témže soutěžním procesu propojovacím vedením jakožto zahraniční výrobní kapacitě na dobu nejvýše čtyř let od ... [den vstupu tohoto nařízení v platnost], nebo dvou let po dni schválení metodik uvedených v odstavci 11, podle toho, co nastane dříve.

Členské státy mohou požadovat, aby se zahraniční výrobní kapacita nacházela v členském státě, který má přímé síťové propojení s členským státem uplatňujícím daný mechanismus.

3.  Členské státy nebrání kapacitě, která se nachází na jejich území, v účasti na kapacitních mechanismech jiných členských států.

4.  Přeshraniční účast v kapacitních mechanismech nemění, neupravuje ani jiným způsobem neovlivňuje plánované přenosy mezi zónami ani fyzikální toky mezi členskými státy. Tyto přenosy a toky se stanoví výhradně na základě přidělování kapacity podle článku 16.

5.  Poskytovatelé kapacity se mohou účastnit více než jednoho kapacitního mechanismu.

Účastní-li se poskytovatelé kapacity více než jednoho kapacitního mechanismu ve stejném období dodávky, účastní se až do očekávané dostupnosti propojení a do pravděpodobného výskytu kritické situace v soustavě mezi soustavou, kde je mechanismus uplatňován, a soustavou, v níž se nachází zahraniční výrobní kapacita, podle metodiky uvedené v odst. 11 písm. a).

6.  Poskytovatelé kapacity jsou povinni uhradit platby za nedostupnost, pokud jejich kapacita není dostupná.

Účastní-li se poskytovatelé kapacity více než jednoho kapacitního mechanismu ve stejném období dodávky a nejsou-li schopni splnit více závazků, jsou povinni uhradit více plateb za nedostupnost.

7.  Pro účely poskytnutí doporučení provozovatelům přenosové soustavy vypočítají regionální koordinační centra zřízená podle článku 35 každoročně maximální vstupní kapacitu, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit v kapacitním mechanismu. Tento výpočet zohlední očekávanou dostupnost propojení a pravděpodobný výskyt kritické situace v soustavě mezi soustavou, kde je mechanismus uplatňován, a soustavou, v níž se nachází zahraniční výrobní kapacita. Tento výpočet se požaduje pro každou hranici nabídkové zóny.

Provozovatelé přenosové soustavy každoročně stanoví na základě doporučení regionálního koordinačního centra maximální vstupní kapacitu, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit v kapacitním mchanismu.

8.  Členské státy zajistí, aby vstupní kapacita uvedená v odstavci 7 byla přidělována způsobilým poskytovatelům kapacity transparentním a nediskriminačním způsobem na základě tržních zásad.

9.  Umožňují-li kapacitní mechanismy přeshraniční účast ve dvou sousedících členských státech, náleží jakékoli výnosy vyplývající z přidělování podle odstavce 8 dotčeným provozovatelům přenosových soustav a rozdělují se mezi ně podle metodiky uvedené v odst. 11 písm. b) nebo společné metodiky schválené oběma příslušnými regulačními orgány. Pokud sousední členský stát kapacitní mechanismus neuplatňuje nebo uplatňuje kapacitní mechanismus, který neumožňuje přeshraniční účast, schválí podíl výnosů příslušný vnitrostátní orgán členského státu, v němž je kapacitní mechanismus uplatňován, po vyžádání stanoviska regulačních orgánů sousedních členských států. Provozovatelé přenosových soustav tyto výnosy využívají pro účely stanovené v čl. 19 odst. 2.

10.  Provozovatel přenosové soustavy, v níž se zahraniční kapacita nachází:

a)  zjistí, zda zainteresovaní poskytovatelé kapacity mohou poskytnout technický výkon požadovaný kapacitním mechanismem, jehož se daný poskytovatel kapacity hodlá účastnit, a zapíše poskytovatele kapacity do registru zřízeného pro tento účel jako způsobilého poskytovatele kapacity;

b)  provádí kontroly dostupnosti ▌;

c)  oznámí provozovateli přenosové soustavy v členském státě uplatňujícím kapacitní mechanismus informace, které obdrží podle druhého pododstavce písm. a) a b).

Příslušný poskytovatel kapacity neprodleně informuje provozovatele přenosové soustavy o své účasti v zahraničním kapacitním mechanismu.

11.  Do ... [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh metodiky pro výpočet:

a)  metodiku pro výpočet maximální vstupní kapacity pro přeshraniční účast, jak je uvedeno v odstavci 7;

b)  metodiku pro rozdělování výnosů uvedené v odstavci 9;

c)  společná pravidla pro provádění kontrol dostupnosti uvedených v odst. 10 písm. b);

d)  společná pravidla určující, kdy je splatná platba za nedostupnost;

e)  podmínky provozu registru uvedeného v odst. 10 písm. a);

f)  společná pravidla pro zjišťování kapacity způsobilé pro účast v kapacitním mechanismu, jak je uvedeno v odst. 10 písm. a).

Návrh je předmětem předchozích konzultací a schválení ze strany ACER v souladu s článkem 27.

12.  Dotčené regulační orgány ověří, zda byly kapacity vypočítány v souladu s metodikou uvedenou v odst. 11 písm. a).

13.  Regulační orgány zajistí, aby přeshraniční účast v kapacitních mechanismech byla organizována efektivně a nediskriminačně. Zejména zajistí přiměřená správní opatření pro přeshraniční vymáhání plateb za nedostupnost.

14.  Kapacity přidělené v souladu s odstavcem 8 lze přenášet mezi způsobilými poskytovateli kapacity. Způsobilí poskytovatelé kapacity oznámí každý takový přenos registru uvedenému v odst. 10 písm. a).

15.  Nejpozději ... [dva roky po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] ENTSO pro elektřinu zřídí a zprovozní registr uvedený v odst. 10 písm. a). Registr je otevřen pro všechny způsobilé poskytovatele kapacity, soustavy provádějící kapacitní mechanismy a jejich provozovatele přenosových soustav.

Článek 27

Schvalovací postup

1.  Pokud se odkazuje na tento článek, použije se pro schvalování návrhů, které předložila ENTSO pro elektřinu, postup stanovený v odstavcích 2, 3 a 4.

2.  Před předložením návrhu vede ENTSO pro elektřinu konzultace, do nichž jsou zapojeny všechny příslušné zainteresované subjekty, ▌včetně regulačních orgánů a dalších vnitrostátních orgánů. Výsledky těchto konzultací ENTSO pro elektřinu ve svém návrhu řádně zohlední.

3.  ACER návrh uvedený v odstavci 1 do tří měsíců od obdržení buď schválí, nebo pozmění. Pokud návrh pozmění, konzultuje pozměněný návrh před jeho schválením s ENTSO pro elektřinu. Schválený návrh ACER zveřejní na svých internetových stránkách do tří měsíců od obdržení navrhovaných dokumentů.

4.  ACER může kdykoli požádat o změnu schváleného návrhu. ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh změn do šesti měsíců od obdržení takové žádosti. ACER do tří měsíců od obdržení návrhu tyto změny pozmění nebo schválí je a zveřejní na svých internetových stránkách.

Kapitola V

Provozování přenosové soustavy

Článek 28

Evropská síť provozovatelů elektroenergetických přenosových soustav

1.  Provozovatelé přenosových soustav spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím ENTSO pro elektřinu s cílem podpořit dotvoření a fungování vnitřního trhu s elektřinou a obchod mezi zónami a zajistit, aby byla evropská elektroenergetická přenosová soustava optimálně řízena, provozována koordinovaně a dobře technicky rozvíjena.

2.  Při výkonu svých funkcí podle práva Unie jedná ENTSO pro elektřinu v zájmu vytvoření dobře fungujícího a integrovaného vnitřního trhu s elektřinou a přispívá k účinnému a udržitelnému dosažení cílů stanovených v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky na období 2020–2030, zejména přispěním k účinné integraci elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie a zvýšení energetické účinnosti při zachování bezpečnosti systému. ENTSO pro elektřinu musí být vybavena náležitými lidskými a finančními zdroji k plnění svých úkolů.

Článek 29

ENTSO pro elektřinu

1.  Provozovatelé elektroenergetických přenosových soustav předloží Komisi a ACER veškeré návrhy změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu ENTSO pro elektřinu.

2.  Do dvou měsíců od obdržení návrhů změn stanov, seznamu členů nebo jednacího řádu k nim poskytne ACER stanovisko Komisi po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zainteresované subjekty, zejména uživatele soustavy včetně zákazníků.

3.  Do tří měsíců od obdržení stanoviska ACER podle odstavce 2 vydá Komise vlastní stanovisko k návrhu změn stanov, seznamu členů a jednacího řádu, v němž stanovisko poskytnuté ACER zohlední.

4.  Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise přijmou provozovatelé přenosových soustav pozměněné stanovy nebo jednací řád a zveřejní je.

5.  Dokumenty uvedené v odstavci 1 se předkládají Komisi a ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost jedné z nich. Komise a ACER vydají stanovisko v souladu s odstavci 2, 3 a 4.

Článek 30

Úkoly ENTSO pro elektřinu

1.  ENTSO pro elektřinu:

a)  vypracovává kodexy sítě pro oblasti uvedené v čl. 59 odst. 1 a 2 v zájmu dosažení cílů uvedených v článku 28;

b)  přijímá a zveřejňuje každé dva roky nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro celou Unii (dále jen „plán rozvoje sítě pro celou Unii“);

c)  připravuje a přijímá návrhy související s evropským posouzením zdrojové přiměřenosti podle článku 23 a návrhy technických specifikací pro přeshraniční účast v kapacitních mechanismech podle čl. 26 odst. 11;

d)  přijímá doporučení týkající se koordinace technické spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav Unie a provozovateli těchto soustav ze třetích zemí;

e)  přijímá rámec pro spolupráci a koordinaci regionálních koordinačních center;

f)  přijímá návrh vymezující region pro provoz soustavy v souladu s článkem 36;

g)  spolupracuje s provozovateli distribučních soustav a se subjektem EU DSO;

h)  podporuje digitalizaci přenosových sítí, včetně zavádění inteligentních sítí, účinného získávání údajů v reálném čase a inteligentních měřicích systémů;

i)  přijímá společné nástroje provozování sítě k zajištění koordinace provozu sítě za běžných a nouzových podmínek, včetně společné stupnice pro klasifikaci mimořádných událostí, a výzkumné plány, včetně zavádění těchto plánů pomocí účinného výzkumného programu. Tyto nástroje mimo jiné specifikují:

i)  informace, včetně informací týkajících se následujícího dne, daného dne a reálného času, jež jsou užitečné pro zlepšení koordinace provozu, jakož i optimální četnost shromažďování a sdílení těchto informací;

ii)  technologickou platformu pro výměnu informací v reálném čase a tam, kde je to vhodné, technologické platformy pro shromažďování, zpracování a přenos dalších informací uvedených v bodě i), jakož i pro provádění postupů, které mohou zvýšit koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav s cílem dospět k takové koordinaci v celé Unii;

iii)  jakým způsobem zpřístupní provozovatelé přenosových soustav provozní údaje jiným provozovatelům přenosových soustav nebo jakémukoli subjektu řádně pověřenému jejich podporou při dosahování koordinace provozu a ACER a

iv)  že provozovatelé přenosových soustav určí kontaktní místo, které bude pověřeno odpovídat na dotazy ostatních provozovatelů přenosových soustav nebo jakéhokoli řádně pověřeného subjektu uvedeného v bodě iii), nebo dotazy ACER, které se týkají těchto informací;

j)  přijímá roční pracovní program;

k)  přispívá ke stanovení požadavků na interoperabilitu a nediskriminačních a transparentních postupů pro přístup k údajům podle článku 24 směrnice 2019/...(42);

l)  přijímá výroční zprávu;

m)  vypracovává a přijímá posouzení sezónní přiměřenosti podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2019/...(43);

n)  podporuje kybernetickou bezpečnost a ochranu údajů ve spolupráci s příslušnými orgány a regulovanými subjekty;

o)   zohledňuje při plnění svých úkolů vývoj odezvy strany poptávky.

2.  ENTSO pro elektřinu podává ACER zprávy o nedostatcích zjištěných ve zřizování a fungování regionálních koordinačních center.

3.  ENTSO pro elektřinu zveřejňuje zápisy ze svých schůzí svého shromáždění, rady a výborů a pravidelně informuje veřejnost o svých rozhodnutích a činnostech.

4.  Roční pracovní program uvedený v odst. 1 písm. j) obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být vypracovány, plán koordinace provozu sítě a činností v oblasti výzkumu a vývoje, které mají být v daném roce uskutečněny, a orientační harmonogram.

5.  ENTSO pro elektřinu poskytuje ACER veškeré informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů podle čl. 32 odst. 1. Aby mohla ENTSO pro elektřinu splnit tento požadavek, poskytnou jí provozovatelé přenosových soustav veškeré potřebné informace.

6.  ENTSO pro elektřinu poskytne Komisi na její žádost stanovisko k přijetí pokynů uvedených v článku 61.

Článek 31

Konzultace

1.  Při vypracovávání návrhů podle úkolů uvedených v čl. 30 odst. 1 vede ENTSO pro elektřinu rozsáhlé konzultace. Tyto konzultace musí být strukturovány tak, aby umožňovaly zohlednění připomínek zainteresovaných subjektů před konečným přijetím návrhu, a musí být vedeny se všemi příslušnými zainteresovanými subjekty, a zejména s organizacemi zastupujícími takové zainteresované subjekty, v souladu s jednacím řádem uvedeným v článku 29. Konzultace zahrnují rovněž regulační orgány a další vnitrostátní orgány, dodavatelské a výrobní podniky, uživatele soustavy, včetně zákazníků, a provozovatele distribučních soustav, včetně příslušných odvětvových sdružení, odborné subjekty a platformy zainteresovaných subjektů. Zaměřují se na zjištění názorů a návrhů všech relevantních účastníků rozhodovacího procesu.

2.  Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

3.  Před přijetím návrhů podle čl. 30 odst. 1 uvede ENTSO pro elektřinu, jakým způsobem připomínky získané během konzultací zohlednila. Pokud připomínky nezohlednila, uvede důvody.

Článek 32

Sledování prováděné ACER

1.  ACER sleduje plnění úkolů ENTSO pro elektřinu uvedených v čl. 30 odst. 1, 2 a 3 a informuje o svých zjištěních Komisi.

ACER sleduje, jak ENTSO pro elektřinu provádí kodexy sítě vypracované podle článku 59. Pokud ENTSO pro elektřinu neprovede některý z těchto kodexů sítě, ACER ji vyzve, aby toto opomenutí řádně vysvětlila. ACER o tomto vysvětlení informuje Komisi a poskytne jí k tomu své stanovisko.

ACER sleduje a analyzuje provádění kodexů sítě a pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 58 odst. 1 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je usnadnění integrace trhu, jakož i nediskriminace, účinná hospodářská soutěž a účelné fungování trhu, a podává o nich zprávy Komisi.

2.  ENTSO pro elektřinu předkládá ACER k vyjádření stanoviska návrh plánu rozvoje sítě pro celou Unii, návrh ročního pracovního programu, včetně informací o konzultačním postupu, a ostatní dokumenty uvedené v čl. 30 odst. 1.

Pokud má ACER za to, že návrh ročního pracovního programu nebo návrh plánu rozvoje sítě pro celou Unii, který předložila ENTSO pro elektřinu, nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu nebo nezajišťuje dostatečnou úroveň přeshraničního propojení umožňujícího přístup třetím stranám, poskytne ENTSO pro elektřinu a Komisi do dvou měsíců od jejich obdržení řádně odůvodněné stanovisko a doporučení.

Článek 33

Náklady

Náklady, které souvisejí s činnostmi ENTSO pro elektřinu a jsou uvedeny v článcích 28 až 32 a 58 až 61 tohoto nařízení a v článku 11 nařízení (EU) č. 347/2013, se zohledňují při výpočtu tarifů a nesou je provozovatelé přenosových soustav. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou opodstatněné a přiměřené.

Článek 34

Regionální spolupráce provozovatelů přenosových soustav

1.  S cílem přispět k činnostem uvedeným v čl. 30 odst. 1, 2 a 3 navazují provozovatelé přenosových soustav regionální spolupráci v rámci ENTSO pro elektřinu. Každé dva roky zejména zveřejňují regionální investiční plán a mohou na jeho základě přijímat investiční rozhodnutí. ENTSO pro elektřinu podporuje spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav na regionální úrovni zajištěním interoperability, komunikace a sledování výkonnosti na regionální úrovni v oblastech, které dosud nejsou harmonizovány na úrovni Unie.

2.  Provozovatelé přenosových soustav podporují provozní ujednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a podpořit rozvoj energetických burz, koordinované přidělování přeshraniční kapacity pomocí nediskriminačních tržních řešení, s náležitou pozorností věnovanou specifickým výhodám implicitních aukcí pro krátkodobé přidělování, a integraci mechanismů vyrovnávání a rezervního výkonu.

3.  Komise může za účelem dosažení cílů stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku určit zeměpisné oblasti, na něž se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce, přičemž zohlední stávající struktury regionální spolupráce. Každý členský stát může podporovat spolupráci ve více než jedné zeměpisné oblasti.

Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 68, kterými doplní toto nařízení určením zeměpisných oblastí, na něž se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce. Za tím účelem vede Komise konzultace s regulačními orgány, s ACER a s ENTSO pro elektřinu.

Akty v přenesené pravomoci uvedenými v tomto odstavci není dotčen článek 36.

Článek 35

Zřizování a úkoly regionálních koordinačních center

1.  Do ... [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] předloží všichni provozovatelé přenosových soustav v daném regionu pro provoz soustavy dotčeným regulačním orgánům návrh na zřízení regionálních koordinačních center v souladu s kritérii stanovenými v této kapitole.

Regulační orgány v regionu pro provoz soustavy návrh prozkoumají a schválí.

Návrh musí obsahovat alespoň tyto prvky:

a)   členský stát budoucího sídla regionálních koordinačních center a zúčastněné provozovatele přenosové soustavy;

b)  organizační, finanční a provozní ujednání, jež jsou nezbytná k zajištění účinného, bezpečného a spolehlivého fungování propojené přenosové soustavy;

c)  prováděcí plán pro zahájení provozu regionálních koordinačních center;

d)  stanovy a jednací řád regionálních koordinačních center;

e)  popis postupů spolupráce v souladu s článkem 38;

f)  popis ujednání týkajících se odpovědnosti regionálních koordinačních center v souladu s článkem 47;

g)  pokud jsou dvě regionální koordinační centra provozována rotačním způsobem v souladu s čl. 36 odst. 2, popis ujednání, která zajistí jasné odpovědnosti těchto regionálních koordinačních center a postupy při plnění jejich úkolů.

2.  Po schválení návrhu podle odstavce 1 regulačními orgány nahradí regionální koordinační centra regionální bezpečnostní koordinátory zřízené podle rámcového pokynu pro provozování soustav přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009 a začnou fungovat nejpozději 1. července 2022.

3.  Regionální koordinační centra mají právní formu uvedenou v příloze II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132(44).

4.  Při plnění svých úkolů podle práva Unie jednají regionální koordinační centra nezávisle na zájmech jednotlivých států a na zájmech provozovatelů přenosových soustav.

5.  Regionální koordinační centra doplňují úlohu provozovatelů přenosových soustav plněním úkolů regionálního významu, které jim byly přiděleny v souladu s článkem 37. Provozovatelé přenosových soustav odpovídají za řízení toků elektřiny a za zajištění bezpečné, spolehlivé a účinné elektrizační soustavy v souladu s čl. 40 odst. 1 písm. d) směrnice (EU) 2019/ ...(45).

Článek 36

Územní působnost regionálních koordinačních center

1.  Do ... [šest měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] ENTSO pro elektřinu předloží ACER návrh, ve kterém upřesní, kteří provozovatelé přenosových soustav, nabídkové zóny, hranice nabídkových zón, regiony pro výpočet kapacity a regiony pro koordinaci odstávek spadají do jednotlivých regionů pro provoz soustavy. Návrh zohlední topologii sítě, včetně míry propojení a vzájemné závislosti elektrizačních soustav, pokud jde o toky, a velikost regionu, který by měl pokrývat alespoň jeden region pro výpočet kapacity.

2.  Provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy se zapojí do regionálního koordinačního centra zřízeného v daném regionu. Ve výjimečných případech, kdy je regulační oblast některého provozovatele přenosové soustavy součástí různých synchronních oblastí, se může tento provozovatel zapojit do dvou regionálních koordinačních center. Návrh uvedený v odstavci 1 upřesní, jak má probíhat koordinace mezi regionálními koordinačními centry pro hranice nabídkových zón v blízkosti regionů pro provoz soustavy. Pokud se v synchronní oblasti kontinentální Evropy mohou v určitém regionu pro provoz soustavy překrývat činnosti dvou regionálních koordinačních center, rozhodnou provozovatelé přenosové soustavy v tomto regionu pro provoz soustavy, že buď určí v daném regionu jediné regionální koordinační centrum, nebo budou obě regionální koordinační centra plnit některé nebo všechny úkoly regionálního významu v celém regionu pro provoz soustavy rotačním způsobem a jiné úkoly bude plnit jediné regionální koordinační centrum, které určí.

3.  ACER návrh na vymezení regionů pro provoz soustavy uvedený v odstavci 1 do tří měsíců od obdržení buď schválí, nebo navrhne jeho změny. Pokud navrhne změny návrhu, konzultuje před jejich přijetím s ENTSO pro elektřinu. Přijatý návrh se zveřejňuje na internetových stránkách ACER.

4.  Příslušní provozovatelé přenosových soustav mohou ACER předložit návrh na změnu regionů pro provoz soustavy vymezených podle odstavce 1. Použije se postup stanovený v odstavci 3.

Článek 37

Úkoly regionálních koordinačních center

1.  Každé regionální koordinační centrum plní alespoň následující úkoly regionálního významu v celém regionu pro provoz soustavy, v němž je zřízeno:

a)  provádí koordinovaný výpočet kapacity v souladu s metodikami vypracovanými podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

b)  provádí koordinovanou analýzu bezpečnosti v souladu s metodikami vypracovanými podle rámcového pokynu pro provozování soustav přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

c)  vytváří společné modely sítě v souladu s metodikami a postupy vypracovanými podle rámcového pokynu pro provozování soustav přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

d)  podporuje posuzování konzistentnosti plánů provozovatelů přenosových soustav na ochranu a obnovu soustavy v souladu s postupem stanoveným v kodexu sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy přijatém na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009;

e)  provádí regionální výhled přiměřenosti systému s týdenním až nejméně jednodenním předstihem a přípravu opatření ke snížení rizik v souladu metodikou stanovenou v článku 8 nařízení (EU) 2019/ ...(46) a s postupy stanovenými v rámcovém pokynu pro provozování soustav přijatém na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

f)  koordinuje plánování odstávek na regionální úrovni v souladu s postupy a metodikami stanovenými v rámcovém pokynu pro provozování soustav přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009;

g)  poskytuje odbornou přípravu a certifikaci pracovníků, kteří pracují pro regionální koordinační centra;

h)  podporuje koordinaci a optimalizaci regionální obnovy na žádost provozovatelů přenosové soustavy;

i)  provádí analýzy a podává zprávy v návaznosti na provoz a narušení provozu;

j)  stanoví objem rezervovaných záloh na regionální úrovni;

k)  usnadňuje obstarávání regulačních záloh na regionální úrovni;

l)  podporuje provozovatele přenosových soustav na jejich žádost při optimalizaci zúčtování mezi provozovateli přenosových soustav;

m)  plní úkoly spojené se zjišťováním regionálních scénářů elektroenergetických krizí, pokud jsou přeneseny na regionální koordinační centra a v rozsahu, v jakém jsou na ně přeneseny, podle čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2019/ ...(47) ▌;

n)  plní úkoly spojené s posouzeními sezónní přiměřenosti, pokud jsou přeneseny na regionální koordinační centra a v rozsahu, v jakém jsou na ně přeneseny, podle čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2019/ ...(48);

o)  provádí výpočet hodnoty maximální vstupní kapacity, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit, pro účely vydání doporučení podle čl. 26 odst. 7.

p)  plní úkoly související s podporou provozovatelů přenosových soustav při zjišťování potřeb nové přenosové kapacity, zvyšování stávající kapacity nebo jejich alternativ, které se předkládají regionálním skupinám zřízeným podle nařízení (EU) č. 347/2013 a zahrnují do desetiletého plánu rozvoje sítě uvedeného v článku 51 směrnice (EU) 2019/...(49).

Úkoly uvedené v prvním pododstavci jsou podrobněji popsány v příloze I.

2.  Na návrh Komise nebo členských států vydá výbor zřízený článkem 68 směrnice (EU) 2019/... (50) stanovisko k pověření regionálních koordinačních center novými poradními úkoly. Je-li toto stanovisko kladné, plní regionální koordinační centra tyto úkoly na základě návrhu vypracovaného ENTSO pro elektřinu a schváleného ACER postupem stanoveným v článku 27.

3.  Provozovatelé přenosových soustav poskytují regionálním koordinačním centrům informace potřebné k plnění jejich úkolů.

4.  Regionální koordinační centra poskytují provozovatelům přenosové soustavy v regionu pro provoz soustavy veškeré informace potřebné k provádění koordinovaných opatření a doporučení, která vydají.

5.  ENTSO pro elektřinu vypracuje postupem stanoveným v článku 27 návrh úkolů uvedených v tomto článku, které dosud nejsou popsány v příslušných kodexech sítě ani pokynech. Regionální koordinační centra plní tyto úkoly na základě tohoto návrhu po jeho schválení ze strany ACER.

Článek 38

Spolupráce uvnitř regionálních koordinačních center a mezi nimi

Běžná koordinace uvnitř regionálních koordinačních center a mezi nimi je řízena na základě postupů spolupráce mezi provozovateli přenosových soustav daného regionu, včetně případných ujednání o koordinaci mezi regionálními koordinačními centry. Při postupu spolupráce se vychází z:

a)  ujednání týkajících se organizace práce zaměřených na aspekty plánování a provozní aspekty relevantní pro úkoly uvedené v článku 37;

b)  postupu pro sdílení analýz a konzultaci návrhů regionálních koordinačních center s provozovateli přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy a příslušnými zainteresovanými subjekty a s jinými regionálními koordinačními centry účinným a inkluzivním způsobem při plnění provozních povinností a úkolů v souladu s článkem 40;

c)  postupu přijímání koordinovaných opatření a doporučení podle článku 42.

Článek 39

Ujednání týkající se organizace práce

1.  Regionální koordinační centra vypracovávají ujednání týkající se organizace práce, která jsou účinná, inkluzivní a transparentní, usnadňují dosahování konsenzu a jsou zaměřena na plánování a provozní aspekty spojené s úkoly, které mají centra plnit, přičemž se zohledňují zejména specifika a požadavky těchto úkolů upřesněné v příloze I. Regionální koordinační centra rovněž vypracují postup pro revizi těchto ujednání.

2.  Regionální koordinační centra zajistí, aby ujednání týkající se organizace práce uvedená v odstavci 1 obsahovala pravidla pro oznamování dotčeným stranám.

Článek 40

Konzultační postup

1.  Regionální koordinační centra vypracují postup pro organizaci odpovídajících a pravidelných konzultací s provozovateli přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy, jinými regionálními koordinačními centry a příslušnými zainteresovanými subjekty při plnění svých každodenních provozních povinností a úkolů. Podle potřeby do nich zapojí regulační orgány, aby se zajistila možnost řešení regulačních otázek.

2.  Regionální koordinační centra konzultují s členskými státy regionu pro provoz soustavy, a pokud existuje regionální fórum, s jejich regionálními fóry záležitosti, jež jsou z politického hlediska relevantní, jiné než každodenní činnosti regionálních koordinačních center a plnění jejich úkolů. Regionální koordinační centra náležitě zohlední doporučení vydaná členskými státy a případně jejich regionálními fóry.

Článek 41

Transparentnost

1.  Regionální koordinační centra vypracují proces zapojení zainteresovaných subjektů a pořádají s nimi pravidelná setkání, jejichž cílem je diskutovat o otázkách souvisejících s účinným, bezpečným a spolehlivým fungováním propojené soustavy, zjišťovat nedostatky a navrhovat zlepšení.

2.  ENTSO pro elektřinu a regionální koordinační centra působí ve vztahu k zainteresovaným subjektům a široké veřejnosti zcela transparentně. Veškeré relevantní dokumenty zveřejňují na svých internetových stránkách.

Článek 42

Přijímání a přezkum koordinovaných opatření a doporučení

1.  Provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy vypracují postup pro přijímání a revizi koordinovaných opatření a doporučení vydaných regionálními koordinačními centry v souladu s kritérii stanovenými v odstavcích 2, 3 a 4.

2.  Regionální koordinační centra vydají koordinovaná opatření pro provozovatele přenosových soustav v souvislosti s úkoly uvedenými v čl. 37 odst. 1 písm. a) a b) ▌. Provozovatelé přenosových soustav je provedou, ledaže by to vedlo k porušení limitů provozní bezpečnosti stanovených každým z nich v souladu s rámcovým pokynem pro provozování soustav přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

Rozhodne-li se provozovatel přenosové soustavy neprovést koordinované opatření z důvodů uvedených v tomto odstavci, bez zbytečného prodlení oznámí transparentním způsobem podrobné důvody regionálnímu koordinačnímu centru a provozovatelům přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy. V takovýchto případech regionální koordinační centrum posoudí dopad uvedeného rozhodnutí na ostatní provozovatele přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy a může navrhnout jiný soubor koordinovaných opatření postupem stanoveným v odstavci 1.

3.  Regionální koordinační centra vydají provozovatelům přenosových soustav doporučení v souvislosti s úkoly, které jsou uvedeny v ▌ čl. 37 odst. 1 písm. c) až p) nebo kterými byla pověřena v souladu s čl. 37 odst. 2.

Pokud se provozovatel přenosové soustavy rozhodne od doporučení uvedeného v odstavci 1 odchýlit, předloží regionálnímu koordinačnímu centru a ostatním provozovatelům přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy bez zbytečného prodlení odůvodnění svého rozhodnutí.

4.  Přezkum koordinovaných akcí nebo doporučení se zahajuje na žádost jednoho nebo více provozovatelů přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy. Po tomto přezkumu regionální koordinační centra dané opatření potvrdí nebo pozmění.

5.  Žádost o přezkum koordinovaného opatření podle odstavce 4 staví provádění tohoto opatření pouze v případě, že by mělo za následek porušení limitů provozní bezpečnosti stanovených každým jednotlivým provozovatelem přenosové soustavy v souladu s rámcovým pokynem pro provozování soustav přijatým na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

6.  Na návrh členského státu nebo Komise a po konzultaci s výborem zřízeným článkem 68 směrnice 2019/...(51) mohou členské státy v regionu pro provoz soustavy společně rozhodnout, že svým regionálním koordinačním centrům udělí pravomoc vydávat koordinovaná opatření pro jeden nebo více úkolů stanovených v čl. 37 odst. 1 písm. c) až p).

Článek 43

Správní rada regionálních koordinačních center

1.  Regionální koordinační centra zřídí správní radu, jež bude přijímat opatření týkající se jejich správy a sledovat jejich fungování.

2.  Správní rada je složena z členů zastupujících všechny provozovatele přenosových soustav, kteří se účastní činnosti příslušného regionálního koordinačního centra.

3.  Správní rada odpovídá za:

a)  vypracování a schvalování stanov a jednacího řádu regionálních koordinačních center;

b)  rozhodování o organizační struktuře a její zavedení;

c)  přípravu a schvalování ročního rozpočtu;

d)  přípravu a schvalování postupů ▌spolupráce v souladu s článkem 38.

4.  Z působnosti správní rady jsou vyloučeny záležitosti spojené s každodenním provozem regionálních koordinačních center a plněním jejich úkolů.

Článek 44

Organizační struktura

1.  Provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy ustaví organizační strukturu regionálních koordinačních center, která podporuje bezpečnost jejich úkolů.

Organizační struktura vymezí:

a)  pravomoci, povinnosti a odpovědnost pracovníků;

b)  vztahy a hierarchická propojení mezi různými složkami a procesy organizace.

2.  Regionální koordinační centra mohou zřídit regionální oddělení, která budou řešit specifické subregionální otázky, nebo pokud se ukáže, že je to naprosto nezbytné, zřídit záložní regionální koordinační centra pro účinné a spolehlivé plnění jejich úkolů.

Článek 45

Vybavení a zaměstnanci

Regionální koordinační centra musí být vybavena veškerými lidskými, technickými, fyzickými a finančními zdroji potřebnými pro nezávislé a nestranné plnění svých úkolů a povinností podle tohoto nařízení.

Článek 46

Sledování a podávání zpráv

1.  Regionální koordinační centra zavedou postup soustavného sledování alespoň:

a)  své provozní výkonnosti;

b)  vydaných koordinovaných opatření a doporučení, rozsahu, v jakém je provozovatelé přenosových soustav provedli, a dosažených výsledků;

c)  efektivity a účinnosti každého z úkolů, za něž odpovídají, a případné rotace těchto úkolů.

2.  Regionální koordinační centra účtují transparentním způsobem své náklady a podávají o nich zprávy ACER a regulačním orgánům v regionu pro provoz soustavy.

3.  Regionální koordinační centra předkládají ENTSO pro elektřinu, ACER, regulačním orgánům v regionu pro provoz soustavy a Koordinační skupině pro otázky elektrické energie výroční zprávu o výsledcích sledování podle odstavce 1 a informace o jejich činnosti.

4.  Regionální koordinační centra předkládají ENTSO pro elektřinu, regulačním orgánům v regionu pro provoz soustavy, ACER a jiným příslušným orgánům členského státu odpovědným za předcházení krizovým situacím a jejich řízení zprávy o jakýchkoli zjištěných nedostatcích v procesu sledování podle odstavce 1. Na základě této zprávy mohou příslušné regulační orgány v regionu pro provoz soustavy navrhnout regionálním koordinačním centrům opatření k nápravě těchto nedostatků.

5.  Regionální koordinační centra zveřejní zprávy uvedené v odstavcích 3 a 4, aniž je dotčena potřeba chránit bezpečnost a důvěrnost obchodně citlivých informací.

Článek 47

Odpovědnost

Do návrhů na zřízení regionálních koordinačních center v souladu s článkem 35 zahrnou provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy nezbytné kroky k pokrytí odpovědnosti spojené s plněním úkolů regionálních koordinačních center▌. Metoda, kterou k tomu použijí, musí zohlednit právní postavení regionálních koordinačních center a dostupnou úroveň krytí komerčního pojištění.

Článek 48

Desetiletý plán rozvoje sítě

1.  Plán rozvoje sítě pro celou Unii uvedený v čl. 30 odst. 1 písm. b) zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, vypracovávání scénářů a posouzení odolnosti soustavy.

Plán rozvoje sítě pro celou Unii zejména:

a)  vychází z investičních plánů jednotlivých členských států, přičemž zohlední regionální investiční plány uvedené v čl. 34 odst. 1 tohoto nařízení a ve vhodných případech aspekty plánování sítě na úrovni Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013(52); podléhá analýze nákladů a přínosů za použití metodiky stanovené v článku 11 tohoto nařízení;

b)  v souvislosti s přeshraničním propojením vychází rovněž z opodstatněných potřeb jednotlivých uživatelů soustavy a zahrnuje dlouhodobé závazky investorů podle článků 44 a 51 směrnice (EU) 2019/…(53); a

c)  poukazuje na nedostatečnou míru investic, především pokud jde o přeshraniční kapacitu.

Pokud jde o první pododstavec písm. c), lze k plánu rozvoje sítě pro celou Unii přiložit analýzu překážek, které brání zvýšení přeshraniční kapacity sítě a jsou způsobeny rozdílnými schvalovacími postupy a praxí.

2.  ACER poskytuje stanoviska k národním desetiletým plánům rozvoje sítě s cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro celou Unii. Zjistí-li mezi národním desetiletým plánem rozvoje sítě a plánem rozvoje sítě pro celou Unii nesrovnalosti, doporučí některý z nich upravit. Pokud je takový národní desetiletý plán rozvoje sítě vypracován v souladu s článkem 51 směrnice (EU) 2019/...(54), ACER příslušnému regulačnímu orgánu doporučí, aby ho upravil v souladu s čl. 51 odst. 7 uvedené směrnice a informoval o tom Komisi.

Článek 49

Kompenzační mechanismus mezi provozovateli přenosových soustav

1.  Provozovatelé přenosových soustav obdrží finanční náhradu za náklady vzniklé přenosem přeshraničních toků elektřiny po jejich sítích.

2.  Finanční náhrada uvedená v odstavci 1 se vyplácí provozovatelům vnitrostátních přenosových soustav, v nichž přeshraniční toky vznikají, a soustav, v nichž tyto toky končí.

3.  Finanční náhrada se vyplácí pravidelně za dané minulé období. Pokud je to nutné, vyplacené náhrady se dodatečně upraví podle skutečně vzniklých nákladů.

První období, za něž se má vyplatit finanční náhrada, se stanoví v pokynech uvedených v článku 61.

4.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 68, kterými toto nařízení doplní stanovením výše splatných finančních náhrad.

5.  Objem provedených přeshraničních toků a objem přeshraničních toků označených jako vznikající nebo končící ve vnitrostátních přenosových soustavách se určuje na základě fyzikálních toků elektřiny skutečně naměřených v daném časovém období.

6.  Náklady vzniklé přenosem přeshraničních toků se stanoví na základě očekávaných dlouhodobých průměrných přírůstkových nákladů s přihlédnutím ke ztrátám, investicím do nové infrastruktury a přiměřenému podílu nákladů na stávající infrastrukturu, pokud se infrastruktura používá pro přenos přeshraničních toků, zejména s ohledem na potřebu zajistit bezpečnost dodávek. Při stanovení vzniklých nákladů se používají uznávané standardní metodiky pro výpočet nákladů. Přínosy vzniklé v síti jako důsledek přenosu přeshraničních toků se vezmou v úvahu za účelem snížení obdržené finanční náhrady.

7.  Pokud přenosové sítě dvou nebo více členských států tvoří, zcela nebo částečně, součást jediného regulačního bloku, pak se jen pro účely kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav tento regulační blok jako celek považuje za součást přenosové sítě jednoho z dotyčných členských států, aby se předešlo tomu, že by se toky uvnitř regulačních bloků považovaly za přeshraniční toky podle čl. 2 odst. 2 písm. b) a způsobovaly vznik nároku na finanční náhradu podle odstavce 1 tohoto článku. Regulační orgány dotčených členských států mohou rozhodnout, za součást kterého z dotčených členských států bude regulační blok jako celek považován.

Článek 50

Poskytování informací

1.  Provozovatelé přenosových soustav zavedou postupy pro koordinaci a výměnu informací, aby se zajistila bezpečnost sítí v rámci řízení přetížení.

2.  Bezpečnostní, provozní a plánovací normy používané provozovateli přenosových soustav se zveřejňují. Zveřejňované informace zahrnují obecný model výpočtu celkové přenosové kapacity a rozpětí spolehlivosti přenosu vycházející z elektrických a fyzikálních vlastností sítě. Tyto modely podléhají schválení regulačními orgány.

3.  Provozovatelé přenosových soustav zveřejňují odhady dostupné přenosové kapacity na každý den, s uvedením případných již rezervovaných kapacit. Tato zveřejnění se provádějí v určených časových intervalech přede dnem přenosu a obsahují v každém případě odhady na příští týden a příští měsíc, jakož i kvantitativní určení očekávané spolehlivosti dostupné kapacity.

4.  Provozovatelé přenosových soustav zveřejňují relevantní údaje o souhrnné prognóze a o aktuální poptávce, dostupnosti a aktuálním využití výrobních zařízení a spotřebičů, o dostupnosti a využití sítí a propojovacích vedení, o vyrovnávacím výkonu a rezervovaných zálohách a o dostupnosti flexibility. Pro dostupnost a aktuální využití malých výrobních zařízení a spotřebičů lze využít souhrnné odhadované údaje.

5.  Dotčení účastníci trhu poskytují provozovatelům přenosových soustav relevantní údaje.

6.  Výrobní podniky, které vlastní nebo provozují výrobní zařízení, z nichž alespoň jedno má instalovaný výkon alespoň 250 MW, nebo které mají portfolio sestávající z výrobních zařízení o výkonu nejméně 400 MW, uchovávají pro potřebu regulačního orgánu, vnitrostátního orgánu pro hospodářskou soutěž a Komise po dobu pěti let veškeré hodinové údaje z jednotlivých zařízení, které jsou nutné k ověření všech provozních rozhodnutí o nasazení a nabídek na energetických burzách, aukčních kapacit na propojovacím vedení, trhu s regulačními zálohami a přepážkových trhů. Hodinové údaje a informace z jednotlivých zařízení, jež se mají uchovávat, obsahují alespoň údaje o dostupné výrobní kapacitě a rezervovaných kapacitách, včetně jejich přidělení na úrovni jednotlivých zařízení, v okamžiku uskutečnění nabídky a během výroby.

7.  Provozovatelé přenosových soustav si pravidelně vyměňují soubor dostatečně přesných údajů o síti a toku zatížení, aby bylo možné provádět výpočty toku zatížení pro každého provozovatele přenosové soustavy v jeho příslušné oblasti. Tentýž soubor údajů na požádání zpřístupní regulačním orgánům, Komisi a členským státům. Regulační orgány, členské státy a Komise zacházejí s uvedeným souborem údajů důvěrně a zajistí, aby tuto důvěrnost zachovávali i všichni konzultanti, kteří pro ně na požádání provádějí na základě uvedených údajů analytickou činnost.

Článek 51

Certifikace provozovatelů přenosových soustav

1.  Komise přezkoumá oznámení o certifikaci provozovatele přenosové soustavy v souladu s čl. 52 odst. 6 směrnice (EU) 2019/...(55) ihned po jeho obdržení. Do dvou měsíců od obdržení tohoto oznámení Komise vydá příslušnému regulačnímu orgánu své stanovisko ke slučitelnosti oznámení s článkem 43 a buď čl. 52 odst. 2, nebo článkem 53 směrnice (EU) 2019/...(56).

Během přípravy stanoviska uvedeného v prvním pododstavci může Komise požádat ACER o stanovisko k rozhodnutí regulačního orgánu. V takovém případě se dvouměsíční lhůta uvedená v prvním pododstavci prodlužuje o další dva měsíce.

Pokud Komise nevydá stanovisko ve lhůtách uvedených v prvním a druhém pododstavci, má se za to, že proti rozhodnutí regulačního orgánu nevznesla námitky.

2.  Do dvou měsíců od obdržení stanoviska Komise přijme regulační orgán konečné rozhodnutí o certifikaci provozovatele přenosové soustavy, přičemž toto stanovisko v co nejvyšší míře zohlední. Rozhodnutí regulačního orgánu a stanovisko Komise se zveřejní společně.

3.  Kdykoli v průběhu řízení mohou regulační orgány nebo Komise požádat provozovatele přenosové soustavy nebo podniky vykonávající funkci výroby či dodávek o jakékoli informace významné pro plnění jejich úkolů podle tohoto článku.

4.  Regulační orgány a Komise chrání důvěrnost obchodně citlivých informací.

5.  Pokud Komise obdrží oznámení o certifikaci provozovatele přenosové soustavy podle čl. 43 odst. 9 směrnice (EU) 2019/...(57), přijme rozhodnutí o certifikaci. Regulační orgán se tímto rozhodnutím Komise řídí.

Kapitola VI

Provoz distribuční soustavy

Článek 52

Evropský subjekt pro provozovatele distribučních soustav

1.   Provozovatelé distribučních soustav ▌spolupracují na úrovni Unie prostřednictvím subjektu EU DSO s cílem prosazovat dokončení a fungování vnitřního trhu s elektřinou a podporovat optimální řízení a koordinovaný provoz distribučních soustav a přenosových soustav. Provozovatelé distribučních soustav, kteří se chtějí zapojit do subjektu EU DSO, jsou oprávněni zaregistrovat se jako jeho členové.

Registrovaní členové se mohou účastnit subjektu EU DSO přímo, nebo je může zastupovat vnitrostátní sdružení určené členským státem nebo sdružení na úrovni Unie.

2.  Subjekt EU DSO provádí své úkoly a postupy v souladu s článkem 55. Jakožto odborný subjekt pracující pro společný zájem Unie nesmí subjekt EU DSO zastupovat zvláštní zájmy ani se pokoušet ovlivnit rozhodovací proces s cílem prosazovat určité zájmy.

3.  Členové subjektu EU DSO podléhají registraci a zaplacení spravedlivého a přiměřeného členského příspěvku, jež odpovídá počtu zákazníků připojených k dotčenému provozovateli distribuční soustavy.

Článek 53

Zřízení subjektu EU DSO ▌

1.  Subjekt EU DSO tvoří přinejmenším valné shromáždění, správní rada, strategická poradní skupina, odborné skupiny a generální tajemník.

2.  Do ... [12 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] provozovatelé distribučních soustav ▌ předloží Komisi a ACER návrh stanov v souladu s článkem 54 včetně kodexu chování, seznam registrovaných členů, návrh jednacího řádu, včetně postupů pro konzultace s ENTSO pro elektřinu a dalšími zainteresovanými subjekty, a finanční pravidla subjektu EU DSO, který má být zřízen.

Návrh jednacího řádu subjektu EU DSO zajistí vyvážené zastoupení všech zúčastněných provozovatelů distribučních soustav.

3.  Do dvou měsíců od obdržení návrhu stanov, seznamu členů a jednacího řádu k nim poskytne ACER stanovisko Komisi po konzultaci s organizacemi zastupujícími všechny zainteresované subjekty, zejména uživatele distribučních soustav.

4.  Do tří měsíců od obdržení stanoviska ACER podle odstavce 3 vydá Komise vlastní stanovisko k návrhu stanov, seznamu členů a návrhu jednacího řádu, v němž stanovisko ACER zohlední.

5.  Do tří měsíců od obdržení kladného stanoviska Komise zřídí provozovatelé distribučních soustav subjekt EU DSO a přijmou a zveřejní jeho stanovy a jednací řád.

6.  Dokumenty uvedené v odstavci 2 se předkládají Komisi a ACER v případě, že jsou k nim navrhovány změny, nebo na odůvodněnou žádost jedné z nich. Komise a ACER vydají stanovisko postupem stanoveným v odstavcích 2, 3 a 4.

7.  Náklady související s činnostmi subjektu EU DSO nesou provozovatelé distribučních soustav, kteří jsou registrování jako jeho členové, a zohledňují se při výpočtu tarifů. Regulační orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou opodstatněné a přiměřené.

Článek 54

Hlavní pravidla a postupy pro subjekt EU DSO

1.  Stanovy subjektu EU DSO přijaté v souladu s článkem 53 zajistí dodržování následujících zásad:

a)  účast na práci subjektu EU DSO je omezena na registrované členy s možností přenesení pravomoci mezi členy;

b)  strategická rozhodnutí o činnostech subjektu EU DSO a pokyny pro správní radu týkající se jeho politik přijímá valné shromáždění;

c)  rozhodnutí valného shromáždění se přijímají v souladu s těmito pravidly:

i)  každý člen má počet hlasů úměrný počtu svých zákazníků;

ii)  musí být odevzdáno 65 % hlasů přidělených členům a

iii)  rozhodnutí se přijme většinou nejméně 55 % členů;

d)  rozhodnutí valného shromáždění se zamítají v souladu s těmito pravidly:

i)  každý člen má počet hlasů úměrný počtu svých zákazníků;

ii)   musí být odevzdáno 35 % hlasů přidělených členům a

iii)  rozhodnutí je zamítnuto nejméně 25 % členů;

e)  správní radu volí valné shromáždění na dobu nejvýše čtyř let;

f)  správní rada jmenuje ze svých členů předsedu a tři místopředsedy;

g)  správní rada vede spolupráci mezi provozovateli distribučních a přenosových soustav podle článků 56 a 57;

h)  rozhodnutí správní rady jsou přijímána absolutní většinou;

i)  na návrh správní rady jmenuje valné shromáždění ze svých členů generálního tajemníka na čtyřleté funkční období a může jej jmenovat jednou opětovně;

j)  na návrh správní rady jmenuje valné shromáždění odborné skupiny, přičemž žádná skupina nemá více než 30 členů a jedna třetina členů skupiny odborníků nemusí být členové subjektu EU DSO; kromě toho se zřizuje odborná skupina „z každé země jeden“ složená ze zástupců provozovatelů distribučních soustav, a to po jednom z každého členského státu.

2.  Postupy přijaté subjektem EU DSO zajistí spravedlivé a přiměřené zacházení s jeho členy a zohlední rozdílnou zeměpisnou a hospodářskou strukturu jeho členstva. Tyto postupy zejména zajistí, aby:

a)  se správní rada skládala z předsedy správní rady a 27 zástupců členů, z nichž:

i)  devět je zástupci členů s více než 1 milionem uživatelů sítě;

ii)  devět je zástupci členů s více než 100 000 a méně než 1 milionem uživatelů sítě a

iii)  devět je zástupci členů s méně než 100 000 uživatelů sítě;

b)  se zástupci existujících sdružení provozovatelů distribučních soustav mohli schůzí správní rady účastnit jako pozorovatelé;

c)  správní rada nezahrnovala více než tři zástupce členů z téhož členského státu nebo z téže průmyslové skupiny;

d)  každý místopředseda správní rady byl jmenován ze zástupců členů v každé kategorii uvedené v písmeni a);

e)  zástupci členů z téhož členského státu nebo z téže průmyslové skupiny netvořili většinu účastníků odborné skupiny;

f)  správní rada zřídila strategickou poradní skupinu, která poskytuje své stanovisko správní radě a odborným skupinám a sestává ze zástupců evropských sdružení provozovatelů distribučních soustav a zástupců členských států, které nejsou zastoupeny ve správní radě.

Článek 55

Úkoly subjektu EU DSO

1.  Mezi úkoly subjektu EU DSO patří:

a)  podporovat provoz a plánování distribučních sítí v koordinaci s provozem a plánováním přenosových sítí;

b)  usnadňovat integraci obnovitelných zdrojů energie, distribuované výroby a dalších zdrojů začleněných do distribuční sítě, jako je ukládání energie;

c)  usnadňovat flexibility a odezvu strany poptávky a přístup uživatelů distribučních sítí k trhům;

d)  přispívat k digitalizaci distribučních soustav, včetně zavádění inteligentních sítí a inteligentních měřicích systémů;

e)  podporovat rozvoj správy údajů, kybernetické bezpečnosti a ochrany údajů ve spolupráci s příslušnými orgány a regulovanými subjekty;

f)  účastnit se vypracování kodexů sítě, které jsou relevantní pro provoz a plánování distribučních sítí a koordinovaný provoz přenosových sítí a distribučních sítí podle článku 59.

2.  Subjekt EU DSO rovněž:

a)  spolupracuje s ENTSO pro elektřinu na sledování provádění kodexů sítě a pokynů přijatých podle tohoto nařízení, které jsou relevantní pro provoz a plánování distribučních sítí a koordinovaný provoz přenosových sítí a distribučních sítí;

b)  spolupracuje s ENTSO pro elektřinu a přijímá osvědčené postupy v oblasti koordinovaného provozu a plánování přenosových soustav a distribučních soustav, včetně záležitostí, jako je výměna údajů mezi provozovateli a koordinace distribuovaných zdrojů energie;

c)  pracuje na určení osvědčených postupů v oblastech určených v odstavci 1 a pro zavádění zlepšení v oblasti energetické účinnosti v distribuční síti;

d)  přijímá roční pracovní program a výroční zprávu;

e)  působí v souladu s právem hospodářské soutěže a zajišťuje neutralitu.

Článek 56

Konzultace při vypracovávání kodexu sítě

1.  Při účasti na vypracovávání nových kodexů sítě podle článku 59 vede subjekt EU DSO otevřeným a transparentním způsobem rozsáhlé a včasné konzultace se všemi příslušnými zainteresovanými subjekty, a zejména s organizacemi zastupujícími takové zainteresované subjekty, v souladu s jednacím řádem uvedeným v článku 53. Konzultace zahrnují rovněž regulační orgány a další vnitrostátní orgány, dodavatelské a výrobní podniky, uživatele soustavy, včetně zákazníků, ▌odborné subjekty a platformy zainteresovaných subjektů. Zaměřují se na zjištění názorů a návrhů všech relevantních účastníků rozhodovacího procesu.

2.  Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se konzultací uvedených v odstavci 1 se zveřejňují.

3.  Subjekt EU DSO zohledňuje připomínky vyjádřené během konzultací. Před přijetím návrhů kodexů sítě uvedených v článku 59 uvede subjekt EU DSO, jakým způsobem připomínky získané během konzultací zohlednil. Pokud připomínky nezohlednil, uvede důvody.

Článek 57

Spolupráce mezi provozovateli distribučních soustav a provozovateli přenosových soustav

1.  Provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé přenosových soustav vzájemně spolupracují ▌při plánování a provozu svých sítí. Zejména si vyměňují veškeré potřebné informace a údaje týkající se výkonu výrobních zařízení a odezvy strany poptávky, každodenního provozu svých sítí a dlouhodobého plánování investic do sítí s cílem zajistit nákladově efektivní, bezpečný a spolehlivý rozvoj a provoz svých sítí.

2.  Provozovatelé distribučních soustav a provozovatelé přenosových soustav vzájemně spolupracují na docílení koordinovaného přístupu ke zdrojům, jako jsou distribuovaná výroba, ukládání energie nebo odezva strany poptávky, které mohou odpovídat specifickým potřebám jak provozovatelům distribučních soustav, tak provozovatelům přenosových soustav.

Kapitola VII

Kodexy sítě a pokyny

Článek 58

Přijímání kodexů sítě a pokynů

1.  Komise může přijímat prováděcí akty nebo akty v přenesené pravomoci s výhradou zmocnění podle článků 59, 60 a 61. Tyto akty ▌mohou být přijaty buď jako kodexy sítě na základě znění návrhů vypracovaných ENTSO pro elektřinu, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit podle čl. 59 odst. 3, subjektem EU DSO, případně ve spolupráci s ENTSO pro elektřinu, a ACER postupem stanoveným v článku 59, nebo jako pokyny postupem stanoveným v článku 61.

2.  Kodexy sítě a pokyny:

a)  zajišťují minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cílů tohoto nařízení;

b)  zohledňují případné regionální zvláštnosti;

c)  nepřekračují rámec toho, co je nezbytné pro účely písmene a), a

d)  nedotýkají se práva členských států stanovit vnitrostátní kodexy sítě, které nemají dopad na ▌obchod mezi zónami.

Článek 59

Zavedení kodexů sítě

1.  Komise je zmocněna přijímat prováděcí akty s cílem zajistit jednotné podmínky pro provádění tohoto nařízení zavedením kodexů sítě v těchto oblastech:

a)  pravidla pro bezpečnost a spolehlivost sítě, včetně pravidel pro technické přenosové rezervované zálohy pro provozní zabezpečení sítě, jakož i pravidla pro interoperabilitu, kterými se provádějí články 34 až 47 a 57 tohoto nařízení a článek 40 směrnice (EU) 2019/...(58), včetně pravidel pro stavy soustavy, nápravná opatření a limity provozní bezpečnosti, řízení napětí a jalového výkonu, řízení zkratového proudu, řízení toku elektřiny, kontingenční analýzu a řešení kontingencí, ochranná zařízení a systémy, výměnu údajů, dodržování předpisů, odbornou přípravu, plánování provozu a analýzu bezpečnosti, regionální koordinaci bezpečnosti provozu, koordinaci odstávek, plány dostupnosti relevantních zařízení, analýzu přiměřenosti, podpůrné služby, plánování a datové prostředí pro plánování provozu;

b)  pravidla pro přidělování kapacit a řízení přetížení, kterými se provádějí článek 6 směrnice (EU) 2019/...(59) a články 7 až 10, 13 až 17 a 35 až 37 tohoto nařízení, včetně pravidel pro metodiky a postupy pro výpočet přidělování kapacity na následující den, vnitrodenní kapacity a kapacity na dlouhodobém trhu, modely sítě, konfiguraci nabídkových zón, redispečink a protiobchody, obchodní algoritmy, jednotné propojení denních a vnitrodenních trhů, závaznost přidělené kapacity mezi zónami, rozdělování příjmu z přetížení, zajištění rizik spojených s přenosem mezi zónami, postupy jmenování a krytí nákladů na přidělování kapacity a řízení přetížení;

c)  pravidla pro obchod související s technickým a provozním zabezpečením služeb přístupu do sítě a vyrovnávání soustavy, kterými se provádějí články 5, 6 a 17, včetně pravidel pro rezervní výkon v souvislosti se sítí, včetně funkcí a povinností, platformy pro výměnu regulační energie, uzávěrek, požadavky na standardní a specifické produkty výkonové rovnováhy, obstarávání služeb výkonové rovnováhy, přidělování kapacity mezi zónami pro výměnu služeb výkonové rovnováhy nebo sdílení záloh, služby zúčtování regulační energie, zúčtování výměn energie mezi provozovateli soustav, zúčtování odchylek a zúčtování týkající se regulační zálohy, regulaci frekvence odběru, určování kvality frekvence a cílových parametrů, zálohy pro automatickou regulaci frekvence, zálohy pro obnovení frekvence, zálohy pro náhradu, výměnu a sdílení záloh, přeshraniční proces aktivace záloh, procesy časové kontroly a transparentnost informací;

d)  pravidla pro nediskriminační, transparentní poskytování nefrekvenčních podpůrných služeb, kterými se provádějí články 36, 40 a 54 směrnice (EU) 2019...(60), včetně pravidel pro regulaci napětí v ustáleném stavu, zajištění setrvačnosti, dodávky rychlého jalového proudu, zajištění setrvačnosti kvůli stabilitě sítě, zkratový proud, schopnost startu ze tmy a schopnost ostrovního provozu;

e)  pravidla pro odezvu strany poptávky, kterými se provádějí článek 57 tohoto nařízení a články 17, 31, 32, 36, 40 a 54 směrnice (EU) 2019/...+, včetně pravidel pro agregaci, ukládání energie a omezování spotřeby.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 67 odst. 2.

2.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 68, kterými doplní toto nařízení zavedením kodexů sítě v těchto oblastech:

a)  pravidla pro připojení k síti, včetně pravidel pro připojení odběrných elektrických zařízení připojených k přenosové soustavě, distribučních zařízení připojených k přenosové soustavě a distribučních systémů a připojení odběrných jednotek používaných k poskytování odezvy strany poptávky, požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě, požadavky na síť vysokého napětí pro stejnosměrný proud, požadavky na připojení nesynchronních výrobních modulů se stejnosměrným připojením a vzdálených měníren vysokonapěťové stejnosměrné soustavy a provozní oznamovací postupy pro připojení k síti;

b)  pravidla pro výměnu údajů, zúčtování a transparentnost, včetně zejména pravidel pro přenosové kapacity pro příslušné časové horizonty, odhady a skutečné hodnoty týkající se přidělování a využití přenosových kapacit, predikovanou a skutečnou poptávku po zařízení a jejich agregaci včetně nedostupnosti zařízení, predikovanou a skutečnou výrobu výrobních bloků a jejich agregaci včetně nedostupnosti bloků, dostupnost a využití sítí, opatření v oblasti řízení přetížení a údaje o trhu pro zajišťování výkonové rovnováhy. Pravidla by měla zahrnovat způsoby zveřejňování informací, časový rozvrh jejich zveřejňování a subjekty odpovědné za nakládání s nimi;

c)  pravidla pro přístup třetích osob;

d)  provozní nouzové a obnovovací postupy v případě stavu nouze včetně plánů na ochranu soustavy, plánů obnovy, tržních interakcí, výměny informací a komunikaci a nástrojů a zařízení;

e)  odvětvová pravidla pro aspekty přeshraničních toků elektřiny týkající se kybernetické bezpečnosti, včetně pravidel pro společné minimální požadavky, plánování, sledování, podávání zpráv a řešení krizí.

3.  Komise po konzultaci s ACER, ENTSO pro elektřinu, subjektem EU DSO a dalšími příslušnými zainteresovanými subjekty vypracuje každé tři roky seznam priorit stanovující oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2, jež mají být zahrnuty je do kodexů sítí při jejich vypracování.

Pokud předmět kodexu sítě přímo souvisí s provozem distribuční soustavy a nesouvisí primárně s přenosovou soustavou, může Komise požadovat, aby subjekt EU DSO ve spolupráci s ENTSO pro elektřinu svolal výbor pro vypracování návrhu a předložil návrh kodexu sítě ACER ▌.

4.  Komise požádá ACER, aby jí v přiměřené lhůtě nepřesahující šest měsíců od obdržení žádosti Komise předložila nezávazné rámcové pokyny, které stanoví jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů sítě vztahujících se k oblastem určeným v seznamu priorit (dále jen „rámcový pokyn“). Žádost Komise může zahrnovat podmínky, které má rámcový pokyn upravovat. Každý rámcový pokyn musí přispívat k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu. Na odůvodněnou žádost ACER může Komise lhůtu k předložení rámcových pokynů prodloužit.

5.  ACER otevřeným a transparentním způsobem konzultuje rámcový pokyn s ENTSO pro elektřinu, subjektem EU DSO a dalšími zainteresovanými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

6.  ACER předloží rámcový pokyn Komisi, pokud je o to v souladu s odstavcem 4 požádána.

7.  Domnívá-li se Komise, že rámcový pokyn nepřispívá k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu, může požádat ACER, aby ho v přiměřené lhůtě přezkoumala a opětovně předložila Komisi.

8.  Pokud ACER nepředloží nebo opětovně nepředloží rámcový pokyn ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 4 nebo 7, vypracuje ho Komise.

9.  Komise požádá ENTSO pro elektřinu, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedenému v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci s ENTSO pro elektřinu, aby v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců od obdržení žádosti Komise předložil ACER návrh kodexu sítě, který je v souladu s příslušným rámcovým pokynem.

10.  ENTSO pro elektřinu, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedeném v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci s ENTSO pro elektřinu svolá výbor pro vypracovávání návrhu s cílem podpořit vypracování kodexu sítě. Výbor pro vypracovávání návrhu sestává ze zástupců ACER, ENTSO pro elektřinu, případně subjektu EU DSO a nominovaných organizátorů trhu s elektřinou, jakož i omezeného počtu hlavních dotčených zainteresovaných subjektů. ENTSO pro elektřinu, nebo pokud je tak stanoveno v seznamu priorit uvedeném v odstavci 3, subjekt EU DSO ve spolupráci s ENTSO pro elektřinu vypracuje na žádost Komise v souladu s odstavcem 9 návrhy kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavcích 1 a 2.

11.  ACER reviduje navržený kodex sítě s cílem zajistit, aby byl kodex sítě, který má být přijat, v souladu s příslušnými rámcovými pokyny a aby přispíval k integraci trhu, nediskriminaci, účinné hospodářské soutěži a účelnému fungování trhu, a předloží revidovaný kodex sítě Komisi do šesti měsíců od obdržení návrhu. V návrhu předloženém Komisi ACER zohlední připomínky vyjádřené všemi zúčastněnými stranami během vypracovávání návrhu, které vede ENTSO pro elektřinu nebo subjekt EU DSO, a vede s příslušnými zainteresovanými subjekty konzultace o znění, které má být předloženo Komisi.

12.  Pokud ENTSO pro elektřinu nebo subjekt EU DSO nevypracují kodex sítě ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 9, může Komise požádat ACER, aby připravila návrh kodexu sítě na základě příslušného rámcového pokynu. ACER může podle tohoto odstavce v průběhu přípravy kodexu sítě zahájit další konzultace. ACER předloží návrh kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi a může doporučit jeho přijetí.

13.  Pokud ENTSO pro elektřinu nebo subjekt EU DSO nevypracovaly kodex sítě nebo ACER nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci 12, nebo na doporučení ACER podle odstavce 11 může Komise z vlastního podnětu přijmout jeden nebo více kodexů sítě pro oblasti uvedené v odstavci 1.

14.  Navrhne-li Komise přijetí kodexu sítě z vlastního podnětu, konzultuje návrh kodexu sítě s ACER, s ENTSO pro elektřinu a se všemi příslušnými zainteresovanými subjekty po dobu alespoň dvou měsíců.

15.  Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a měnit pokyny podle článku 61. Není jím dotčena možnost, aby ENTSO pro elektřinu vypracovala nezávazná pravidla v oblastech stanovených v odstavcích 1 a 2 za předpokladu, že se tato pravidla nevztahují na oblasti, jichž se týká žádost podaná ENTSO pro elektřinu Komisí. ENTSO pro elektřinu předloží každá taková pravidla ACER k vyjádření stanoviska a toto stanovisko náležitě zohlední.

Článek 60

Změna kodexů sítě

1.  Komise je zmocněna měnit kodexy sítě v oblastech uvedených v čl. 59 odst. 1 a 2 příslušným postupem stanoveným v uvedeném článku. Změny kodexů sítě může ACER navrhnout rovněž podle odstavců 2 a 3 tohoto článku.

2.  Návrh změn kteréhokoli kodexu sítě přijatého podle článku 59 mohou ACER předložit osoby, které na něm mohou mít zájem, včetně ENTSO pro elektřinu, subjektu EU DSO, regulačních orgánů, provozovatelů přenosových soustav a provozovatelů distribučních soustav, uživatelů soustav a spotřebitelů. ACER může navrhnout změny rovněž z vlastního podnětu.

3.  ACER může Komisi předložit odůvodněné návrhy změn, přičemž vysvětlí, v jakém smyslu jsou takové návrhy v souladu s cíli kodexů sítě podle čl. 59 odst. 3. Považuje-li návrh změn za přípustný a navrhuje-li změny z vlastního podnětu, vede ACER konzultace se všemi zainteresovanými subjekty v souladu s článkem 14 nařízení (EU) 2019/...(61).

Článek 61

Pokyny

1.  Komise je zmocněna přijmout závazné pokyny v oblastech uvedených v tomto článku.

2.  Komise je zmocněna přijmout pokyny v oblastech, v nichž by tyto akty mohly být vypracovány i postupem pro kodexy sítě podle čl. 59 odst. 1 a 2. Tyto pokyny se přijímají v podobě aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů, v závislosti na konkrétním zmocnění stanoveném v tomto nařízení.

3.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 68, kterými toto nařízení doplní stanovením pokynů týkajících se kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav. Tyto pokyny v souladu se zásadami stanovenými v článcích 18 a 49 stanoví:

a)  podrobnosti postupu pro určování provozovatelů přenosových soustav, kteří jsou povinni platit finanční náhradu za přeshraniční toky, včetně jejich rozpočtení mezi provozovatele vnitrostátních přenosových soustav, v nichž toky vznikají, a provozovatele soustav, v nichž tyto toky končí, v souladu s čl. 49 odst. 2;

b)  podrobnosti o platebním postupu, který má být dodržen, včetně určení prvního období, za které se má finanční náhrada vyplatit, v souladu s čl. 49 odst. 3 druhým pododstavcem;

c)  podrobnosti metodik pro určování uskutečněných přeshraničních toků, za něž se má vyplatit finanční náhrada podle článku 49, z hlediska jak množství a druhu toků, tak velikosti takových toků jako vznikajících nebo končících v přenosových soustavách jednotlivých členských států, v souladu s čl. 49 odst. 5;

d)  podrobnosti metodiky pro určování nákladů a přínosů vzniklých při přenosu přeshraničních toků v souladu s čl. 49 odst. 6;

e)  podrobnosti o zacházení s toky elektřiny, které pocházejí ze zemí mimo Evropský hospodářský prostor nebo v takových zemích končí, v rámci vzájemného kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav a

f)  úpravu zapojení vnitrostátních elektrizačních soustav vzájemně propojených prostřednictvím vedení stejnosměrného proudu v souladu s článkem 49.

4.  Je-li to vhodné, může Komise přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pokyny uvádějící minimální stupeň harmonizace požadované pro dosažení cíle tohoto nařízení. Tyto pokyny mohou obsahovat podrobnosti týkající se:

a)  pravidel pro obchod s elektřinou, kterými se provádějí článek 6 směrnice (EU) 2019/...(62) a články 5 až 10, 13 až 17, 35, 36 a 37 tohoto nařízení;

b)  pravidel pro investiční pobídky v souvislosti s kapacitou propojovacího vedení, včetně lokalizačních cenových signálů, kterými se provádí článek 19 tohoto nařízení.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 67 odst. 2.

5.  Komise může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví pokyny pro koordinaci provozu mezi provozovateli přenosových soustav na úrovni Unie. Tyto pokyny musí být v souladu s kodexy sítě uvedenými v článku 59 a vycházet z nich a musí rovněž vycházet z přijatých specifikací uvedených v čl. 30 odst. 1 písm. i). Při přijímání těchto pokynů zohlední Komise odlišné regionální a vnitrostátní provozní požadavky.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 67 odst. 2.

6.  Při přijímání nebo změně pokynů Komise vede konzultace s ACER, s ENTSO pro elektřinu, se subjektem EU DSO a tam, kde je to relevantní, s jinými zainteresovanými subjekty.

Článek 62

Právo členských států přijmout podrobnější opatření

Tímto nařízením nejsou dotčena práva členských států zachovávat a zavádět opatření obsahující podrobnější ustanovení než ta, která jsou obsažena v tomto nařízení, v pokynech podle článku 61 nebo v kodexech sítě uvedených v článku 59, za předpokladu, že tato opatření jsou slučitelná s právem Unie.

Kapitola VIII

Závěrečná ustanovení

Článek 63

Nová propojovací vedení

1.  Nová propojovací vedení stejnosměrného proudu mohou být na základě žádosti dočasně vyňata z povinnosti splňovat čl. 19 odst. 2 a 3 tohoto nařízení a články 6 a 43, čl. 59 odst. 7 a čl. 60 odst. 1 směrnice (EU) 2019/...(63), jsou-li splněny tyto podmínky:

a)  investice posiluje hospodářskou soutěž v oblasti dodávek elektřiny;

b)  úroveň rizika spojeného s investicí je taková, že k investici by bez udělení výjimky nedošlo;

c)  propojovací vedení vlastní fyzická nebo právnická osoba, která je alespoň ve své právní formě oddělena od provozovatelů soustav, v jejichž soustavách má být toto propojovací vedení vybudováno;

d)  od uživatelů daného propojovacího vedení jsou vybírány poplatky;

e)  od částečného otevření trhu ve smyslu článku 19 směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES(64) nebyla žádná část kapitálových nebo provozních nákladů propojovacího vedení získána zpět z žádné složky poplatků z používání přenosových nebo distribučních soustav propojených navzájem uvedeným propojovacím vedením a

f)  výjimka by nebyla na újmu hospodářské soutěži nebo účinnému fungování vnitřního trhu s elektřinou nebo řádnému fungování regulované soustavy, ke které je propojovací vedení připojeno.

2.  Odstavec 1 se rovněž použije ve výjimečných případech na propojovací vedení střídavého proudu, pokud náklady a riziko dané investice jsou obzvlášť vysoké ve srovnání s náklady a riziky obvykle vznikajícími při propojení dvou sousedících vnitrostátních přenosových soustav propojovacím vedením střídavého proudu.

3.  Odstavec 1 se použije i na významná zvýšení kapacity stávajících propojovacích vedení.

4.  Rozhodnutí o udělení výjimky podle odstavců 1, 2 a 3 přijímají regulační orgány dotčených členských států pro každý případ jednotlivě. Výjimka se může týkat celé kapacity nebo části kapacity nového propojovacího vedení nebo stávajícího propojovacího vedení s podstatně zvýšenou kapacitou.

Do dvou měsíců od obdržení žádosti o udělení výjimky posledním z příslušných regulačních orgánů může ACER těmto regulačním orgánům poskytnout stanovisko. Regulační orgány na něm mohou své rozhodnutí založit.

Při rozhodování o udělení výjimky regulační orgány v každém jednotlivém případě posuzují potřebu stanovit podmínky ohledně doby platnosti výjimky a nediskriminačního přístupu k propojovacímu vedení. Při rozhodování o těchto podmínkách regulační orgány zohlední zejména další kapacitu, která má být vybudována, nebo změnu stávající kapacity, časový horizont projektu a vnitrostátní podmínky.

Před udělením výjimky rozhodne regulační orgán dotčeného členského státu o pravidlech a mechanismech pro řízení a přidělování kapacity. Tato pravidla řízení přetížení zahrnují povinnost nabídnout na trhu nevyužitou kapacitu, přičemž uživatelé zařízení mají právo obchodovat se svou smluvní kapacitou na sekundárním trhu. Při posuzování kritérií uvedených v odst. 1 písm. a), b) a f) tohoto článku se zohlední výsledky postupu přidělování kapacity.

Pokud se všechny dotčené regulační orgány dohodnou na rozhodnutí o výjimce do šesti měsíců od obdržení žádosti, informují o svém rozhodnutí ACER.

Rozhodnutí o výjimce, včetně případných podmínek uvedených ve třetím pododstavci tohoto odstavce, musí být řádně odůvodněno a zveřejněno.

5.  Rozhodnutí uvedené v odstavci 4 přijme ACER:

a)  pokud se dotčené regulační orgány nedokázaly dohodnout do šesti měsíců ode dne, kdy žádost o výjimku obdržel poslední z nich, nebo

b)  na společnou žádost dotčených regulačních orgánů.

ACER před přijetím takového rozhodnutí konzultuje s příslušnými regulačními orgány a žadateli.

6.  Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, mohou členské státy stanovit, že regulační orgán nebo ACER předloží příslušnému orgánu členského státu k formálnímu rozhodnutí stanovisko k dané žádosti o udělení výjimky. Toto stanovisko se zveřejní spolu s rozhodnutím.

7.  Kopie každé žádosti o udělení výjimky předají regulační orgány pro informaci ihned po jejím obdržení Komisi a ACER. Rozhodnutí dotčené regulační orgány nebo ACER (dále jen „oznamující orgány“) neprodleně oznámí Komisi spolu se všemi důležitými informacemi, jež s ním souvisejí. Tyto informace mohou být Komisi předloženy v souhrnné formě, aby bylo rozhodnutí přijaté Komisí opodstatněné. Tyto informace obsahují zejména:

a)  přesné důvody, na jejichž základě byla výjimka udělena či zamítnuta, včetně finančních údajů odůvodňujících potřebu výjimky;

b)  provedenou analýzu dopadu udělení výjimky na hospodářskou soutěž a účinné fungování vnitřního trhu s elektřinou;

c)  důvody pro dobu a podíl na celkové kapacitě dotyčného propojovacího vedení, pro které je výjimka udělena, a

d)  výsledek konzultací s dotčenými regulačními orgány.

8.  Do 50 pracovních dnů od prvního dne po obdržení oznámení podle odstavce 7 může Komise přijmout rozhodnutí požadující, aby oznamující orgány změnily nebo zrušily rozhodnutí o udělení výjimky. Tato lhůta může být prodloužena o dalších 50 pracovních dnů, pokud si Komise vyžádá doplňující informace. Dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení úplných informací. Původní lhůtu lze rovněž prodloužit se souhlasem Komise a oznamujících orgánů.

Pokud nejsou požadované informace poskytnuty ve lhůtě stanovené v žádosti, považuje se oznámení za vzaté zpět, ledaže je tato lhůta před svým koncem se souhlasem Komise i oznamujících orgánů prodloužena nebo že oznamující orgány v řádně odůvodněném prohlášení informují Komisi o tom, že oznámení považují za úplné.

Oznamující orgán splní rozhodnutí Komise o změně či zrušení rozhodnutí o výjimce do jednoho měsíce od obdržení a uvědomí o tom Komisi.

Komise chrání důvěrnost obchodně citlivých informací.

Schválení rozhodnutí o udělení výjimky Komisí pozbývá platnosti dva roky od jeho přijetí, pokud do té doby nezačne výstavba propojovacího vedení, a pět let od jeho přijetí, pokud není do té doby propojovací vedení uvedeno do provozu, nerozhodne-li Komise na odůvodněnou žádost oznamujících orgánů, že veškeré zpoždění bylo způsobeno závažnými překážkami mimo kontrolu osoby, které byla výjimka udělena.

9.  Pokud regulační orgány dotčených členských států rozhodnou, že rozhodnutí o udělení výjimky změní, oznámí toto rozhodnutí společně se všemi souvisejícími relevantními informacemi neprodleně Komisi. Na rozhodnutí o změně udělené výjimky se použijí odstavce 1 až 8, přičemž se zohlední zvláštnosti stávající výjimky.

10.  Komise může na žádost nebo z vlastního podnětu znovu zahájit řízení týkající se žádosti o udělení výjimky, pokud:

a)  při řádném zvážení legitimních očekávání stran a hospodářské rovnováhy dosažené původním rozhodnutím o udělení výjimky došlo k zásadní změně některé ze skutečností, z nichž rozhodnutí vycházelo;

b)  dotčené podniky jednají v rozporu se svými závazky, nebo

c)  rozhodnutí bylo založeno na neúplných, nesprávných nebo zavádějících informacích poskytnutých stranami.

11.  Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 68, kterými doplní toto nařízení přijetím pokynů k uplatňování podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku a stanovením postupu pro uplatňování odstavců 4 a 7 až 10 tohoto článku.

Článek 64

Výjimky

1.  Členské státy mohou požádat o výjimky z příslušných ustanovení článků 3 a 6, čl. 7 odst. 1, čl. 8 odst. 1 a 4 a článků 9, 10, 11, 14 až 17, 19 až 27, 35 až 47 a 51 za předpokladu, že:

a)  členský stát může prokázat, že má zásadní problémy související s provozováním svých malých izolovaných soustav a malých připojených soustav;

b)  nejvzdálenější regiony ve smyslu článku 349 Smlouvy o fungování EU nemohou být propojeny s unijním trhem s energií ze zřejmých fyzických důvodů.

V situaci uvedené v prvním pododstavci písm. a) je výjimka časově omezena a podléhá podmínkám, jejichž cílem je posílení hospodářské soutěže a začlenění na vnitřní trh s elektřinou;

V situaci uvedené v prvním pododstavci písm. b) není výjimka časově omezena.

Komise uvědomí členské státy o těchto žádostech před přijetím rozhodnutí, přičemž chrání důvěrnost obchodně citlivých informací.

Účelem výjimky udělené podle tohoto článku je zajistit, aby nebyly kladeny překážky přechodu na obnovitelné zdroje energie, vyšší flexibilitě, ukládání energie, elektromobilitě a odezvě strany poptávky.

Komise ve svém rozhodnutí o udělení výjimky stanoví, v jakém rozsahu má tato výjimka zohledňovat používání kodexů sítě a pokynů.

2.  Články 3, 5 a 6, čl. 7 odst. 1 a odst. 2 písm. c) a g), články 8 až 17, čl. 18 odst. 5 a 6, články 19 a 20, čl. 21 odst. 1, 2 a 4 až 8, čl. 22 odst. 1 písm. c), čl. 22 odst. 2 písm. b) a c), čl. 22 odst. 2 poslední pododstavec, články 23 až 27, čl. 34 odst. 1, 2 a 3, články 35 až 47, čl. 48 odst. 2 a články 49 a 51 se nepoužijí pro Kypr, dokud nebude přenosová soustava této země propojena s přenosovými soustavami dalších členských států propojovacím vedením.

Pokud nebude přenosová soustava Kypru propojena s přenosovými soustavami dalších členských států propojovacím vedením do 1. ledna 2026, Kypr posoudí potřebu výjimky z těchto ustanovení a může podat Komisi žádost o prodloužení její platnosti. Komise posoudí, zda může uplatnění těchto ustanovení způsobit vážné potíže pro provoz elektrizační soustavy na Kypru, nebo zda lze očekávat, že jejich uplatňování na Kypru bude přínosem pro fungování trhu. Na základě tohoto posouzení vydá Komise odůvodněné rozhodnutí o úplném nebo částečném prodloužení platnosti výjimky. Toto rozhodnutí bude zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

3.  Tímto nařízením není dotčeno uplatňování výjimek udělených podle článku 66 směrnice (EU) 2019/...(65).

4.  V souvislosti s dosažením cíle propojení pro rok 2030, stanoveného nařízením (EU) 2018/1999, se řádně zohlední propojení elektrizačních sítí mezi Maltou a Itálií.

Článek 65

Poskytování informací a důvěrnost údajů

1.  Členské státy a regulační orgány na požádání poskytnou Komisi veškeré informace nezbytné pro účely vymáhání tohoto nařízení.

Komise stanoví přiměřenou lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty, s přihlédnutím ke složitosti požadovaných informací a k naléhavosti jejich potřeby.

2.  Pokud dotčený členský stát nebo regulační orgán informace uvedené v odstavci 1 neposkytne ve lhůtě uvedené v odstavci 1, může si Komise veškeré informace nezbytné pro účely vymáhání tohoto nařízení vyžádat přímo od dotyčných podniků.

Při zasílání žádosti o informace podniku Komise současně zašle kopii žádosti regulačním orgánům členského státu, na jehož území se nachází sídlo podniku.

3.  V žádosti o informace uvedené v odstavci 1 Komise uvede právní základ, stanoví lhůtu, v níž mají být informace poskytnuty, účel žádosti a sankce podle čl. 66 odst. 2 za poskytnutí nesprávných, neúplných nebo zavádějících informací.

4.  Požadované informace poskytnou majitelé podniků nebo jejich zástupci a v případě právnických osob fyzické osoby zmocněné je zastupovat podle zákona nebo podle zakládací smlouvy nebo stanov. Pokud řádně zmocnění právní zástupci poskytnou informace za svého klienta, ten i nadále nese plnou odpovědnost v případě, že informace nejsou neúplné, nesprávné nebo zavádějící.

5.  Neposkytne-li podnik požadované informace ve lhůtě stanovené Komisí nebo jsou-li poskytnuté informace neúplné, může si Komise informace, které mají být poskytnuty, vyžádat prostřednictvím rozhodnutí. Toto rozhodnutí určí, které informace jsou nutné, a stanoví přiměřenou lhůtu pro jejich poskytnutí. Uvede rovněž sankce podle čl. 66 odst. 2. Dále uvede právo na přezkum rozhodnutí Soudním dvorem Evropské unie.

Komise současně zašle kopii rozhodnutí regulačním orgánům členského státu, na jehož území se nachází bydliště osoby nebo sídlo podniku.

6.  Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 mohou být použity pouze pro účely vymáhání tohoto nařízení.

Komise nesmí sdělovat informace získané podle tohoto nařízení, pokud podléhají profesnímu tajemství.

Článek 66

Sankce

1.  Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, stanoví členské státy sankce za porušování tohoto nařízení, kodexů sítě přijatých podle článku 59 a pokynů přijatých podle článku 61 a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy tyto sankce a opatření neprodleně oznámí Komisi a neprodleně jí oznámí všechny jejich následné změny.

2.  Komise může rozhodnutím uložit podnikům pokuty ve výši nejvýše 1 % celkového obratu za předchozí účetní období, jestliže úmyslně nebo z nedbalosti poskytnou nesprávné, neúplné nebo zavádějící informace jako odpověď na žádost podle čl. 65 odst. 3 nebo je neposkytnou ve lhůtě stanovené rozhodnutím podle čl. 65 odst. 5 prvního pododstavce. Při stanovení výše pokuty Komise přihlédne k závažnosti porušení požadavků stanovených v odstavci 1 tohoto článku.

3.  Sankce podle odstavce 1 a rozhodnutí přijatá podle odstavce 2 nemají trestněprávní povahu.

Článek 67

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 68 směrnice (EU) 2019/...(66). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 68

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 34 odst. 3, čl. 49 odst. 4, čl. 59 odst. 2, čl. 61 odst. 2 a čl. 63 odst. 11 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto období a před koncem případných následujících období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o dalších osm let, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 34 odst. 3, čl. 49 odst. 4, čl. 59 odst. 2, čl. 61 odst. 2 a čl. 63 odst. 11 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 34 odst. 3, čl. 49 odst. 4, čl. 59 odst. 2, čl. 61 odst. 2 a čl. 63 odst. 11 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se uvedená lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 69

Přezkumy a zprávy Komise

1.  Do 1. července 2025 Komise přezkoumá stávající kodexy sítě a pokyny s cílem určit, která z jejich ustanovení by mohlo být vhodné začlenit do legislativních aktů Unie týkajících se vnitřního trhu s elektřinou a jak by mohla být revidována zmocnění týkající se kodexů sítě a pokynů stanovená v článcích 59 a 61.

V téže lhůtě Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu o svém posouzení.

Do 31. prosince 2026 Komise v návaznosti na své posouzení, bude-li to vhodné, předloží legislativní návrhy.

2.  Do 31. prosince 2026 Komise přezkoumá toto nařízení a na základě tohoto přezkumu předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

Článek 70

Zrušení

Nařízení (ES) č. 714/2009 se zrušuje. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III.

Článek 71

Vstup v platnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Toto nařízení se použije ode dne 1. ledna 2020.

Bez ohledu na první pododstavec tohoto odstavce se články 14 a 15, čl. 22 odst. 4, čl. 23 odst. 3 a 6 a články 35, 36 a 62 použijí ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Pro účely provádění čl. 14 odst. 7 a čl. 15 odst. 2 se článek 16 použije od téhož dne.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

ÚKOLY REGIONÁLNÍCH KOORDINAČNÍCH CENTER

1.  Koordinovaný výpočet kapacity

1.1  Regionální koordinační centra provádějí koordinovaný výpočet kapacity mezi zónami.

1.2  Koordinovaný výpočet kapacity se provádí ▌pro denní a vnitrodenní časové rámce.

1.3   Koordinovaný výpočet kapacity se provádí na základě metodik vypracovaných podle rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

1.4  Koordinovaný výpočet kapacity se provádí na základě společného modelu sítě v souladu s bodem 3.

1.5  Koordinovaný výpočet kapacity zajišťuje účinné řízení přetížení v souladu se zásadami řízení přetížení vymezenými v tomto nařízení.

2.  Koordinovaná analýza bezpečnosti

2.1.  Regionální koordinační centra provádějí koordinovanou analýzu bezpečnosti s cílem zajistit bezpečný provoz soustavy.

2.2  Analýza bezpečnosti se provádí pro všechny časové rámce plánování provozu, mezi ročními a vnitrodenními časovými rámci, za využití společných modelů sítě.

2.3   Koordinovaná analýza bezpečnosti se provádí na základě metodik vypracovaných podle rámcového pokynu pro provozování soustav přijatého na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

2.4  Regionální koordinační centra sdílejí výsledky koordinované analýzy bezpečnosti alespoň s provozovateli přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy.

2.5  Pokud na základě výsledků koordinované analýzy bezpečnosti regionální koordinační centrum zjistí možná omezení, navrhne nápravná opatření k maximalizaci efektivity a hospodářského užitku.

3.  Vytvoření společných modelů sítě

3.1  Regionální koordinační centra vypracují účinné postupy pro vytvoření společného modelu sítě pro každý časový rámec plánování provozu mezi ročními a vnitrodenními časovými rámci.

3.2  Provozovatelé přenosových soustav pověří jedno regionální koordinační centrum vytvořením společných modelů sítě pro celou Unii.

3.3   Společné modely sítě se provádějí v souladu s metodikami vypracovanými podle rámcového pokynu pro provozování soustav a rámcového pokynu pro přidělování kapacity a řízení přetížení přijatých na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009.

3.4  Společné modely sítě zahrnují příslušné údaje pro účinné plánování provozu a výpočet kapacity ve všech časových rámcích plánování provozu mezi ročními a vnitrodenními časovými rámci.

3.5  Společné modely sítě jsou na vyžádání k dispozici všem regionálním koordinačním centrům, provozovatelům přenosových soustav, ENTSO pro elektřinu a na vyžádání i ACER.

4.  Podpora pro posouzení konzistentnosti plánů provozovatelů přenosových soustav na ochranu a obnovu soustavy

4.1   Regionální koordinační centra podporují provozovatele přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy při provádění posouzení konzistentnosti plánů provozovatelů přenosových soustav na ochranu a obnovu soustavy v souladu s postupy stanovenými v kodexu sítě pro obranu a obnovu elektrizační soustavy přijatém na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009.

4.2  Všichni provozovatelé přenosových soustav se dohodnou na prahové hodnotě, při jejímž překročení je dopad opatření jednoho či více provozovatelů přenosových soustav v nouzovém stavu, stavu blackoutu nebo stavu obnovy na ostatní provozovatele přenosových soustav připojené synchronně nebo nesynchronně považován za významný.

4.3  Regionální koordinační centra při poskytování podpory provozovatelům přenosových soustav:

a)  určí potenciální neslučitelnost;

b)  navrhnou opatření k jejímu omezení.

4.4  Provozovatelé přenosových soustav navrhovaná opatření k omezení neslučitelnosti posoudí a zohlední.

5.  Podpora koordinace a optimalizace regionální obnovy

5.1  Každé příslušné regionální koordinační centrum podporuje provozovatele přenosových soustav určené za frekvenční leadery a leadery fázování podle kodexu sítě pro obranu a obnovu přijatého na základě čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č. 714/2009, s cílem zlepšit účinnost a efektivitu při obnově soustavy. Provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy určí úlohu regionálního koordinačního centra, pokud jde o podporu koordinace a optimalizace regionální obnovy.

5.2  Provozovatelé přenosových soustav smějí žádat o pomoc regionální koordinační centra, pokud je jejich systém ve stavu blackoutu nebo obnovy.

5.3  Regionální koordinační centra jsou vybavena systémy průmyslového řízení a sběru dat blízko reálnému času s pozorovatelností definovanou použitím prahové hodnoty uvedené v bodě 4.2.

6.  Analýza a podávání zpráv v návaznosti na provoz a narušení provozu

6.1   Regionální koordinační centra vyšetřují každou mimořádnou událost, při níž je překročena prahová hodnota uvedená v bodě 4.2, a vypracují o ní zprávu. Regulační orgány v regionu pro provoz soustavy a ACER se mohou na vlastní žádost vyšetřování zúčastnit. Zpráva musí obsahovat doporučení zaměřená na předcházení podobným mimořádným událostem v budoucnu.

6.2   Regionální koordinační centra zprávu zveřejní. ACER může vydat doporučení zaměřená na předcházení podobným mimořádným událostem v budoucnu.

7.  Stanovování objemu rezervovaných záloh na regionální úrovni

7.1  Regionální koordinační centra vypočtou požadavky na rezervované zálohy pro region pro provoz soustavy. Stanovování objemu rezervovaných záloh:

a)  sleduje všeobecný cíl zachování provozní bezpečnosti nákladově co nejefektivnějším způsobem;

b)  je prováděno v denním nebo vnitrodenním časovém rámci, nebo v obou rámcích;

c)  vypočte celkový objem požadovaných rezervovaných záloh pro region pro provoz soustavy;

d)  vymezuje minimální požadované rezervované zálohy pro každý typ rezervované zálohy;

e)  zohledňuje možné substituce mezi různými typy rezervovaných záloh k minimalizaci nákladů na jejich obstarání;

f)  stanoví případné nezbytné požadavky na zeměpisné rozložení požadovaných rezervovaných záloh.

8.  Usnadnění obstarávání regulační zálohy na regionální úrovni

8.1  Regionální koordinační centra podporují provozovatele přenosové soustavy v regionu pro provoz soustavy při stanovování množství regulační zálohy, které je třeba obstarat. Stanovování množství regulační zálohy:

a)  je prováděno v denním nebo vnitrodenním časovém rámci, nebo v obou rámcích;

b)  zohledňuje možné substituce mezi různými typy rezervovaných záloh k minimalizaci nákladů na jejich obstarání;

c)  zohledňuje objemy požadovaných rezervovaných záloh, u nichž se očekává, že budou poskytnuty v rámci nabídek regulační energie, které nejsou předloženy na základě smlouvy na regulační zálohu.

8.2  Regionální koordinační centra podporují provozovatele přenosové soustavy v regionu pro provoz soustavy při obstarávání požadovaného množství regulační zálohy stanovené v souladu s bodem 8.1. Obstarávání regulační zálohy:

a)  je prováděno v denním nebo vnitrodenním časovém rámci, nebo v obou rámcích;

b)  zohledňuje možné substituce mezi různými typy rezervovaných záloh k minimalizaci nákladů na jejich obstarání.

9.  Týdenní až přinejmenším denní posouzení přiměřenosti soustavy na regionální úrovni a příprava opatření ke snížení rizik

9.1  Regionální koordinační centra provádějí týdenní až přinejmenším denní posouzení přiměřenosti na regionální úrovni v souladu s postupy stanovenými v nařízení (EU) 2017/1485 a na základě metodiky vypracované v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2019/...(67).

9.2  Regionální koordinační centra vycházejí v regionálních posouzeních krátkodobé přiměřenosti z informací poskytnutých provozovateli přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy s cílem odhalit situace, kdy se v některé z regulačních oblastí nebo na regionální úrovni očekávají nedostatky, pokud jde o přiměřenost. Regionální koordinační centra zohlední případné výměny mezi zónami a limity provozní bezpečnosti ve všech relevantních časových rámcích plánování provozu.

9.3  Při posuzování regionální přiměřenosti soustavy každé regionální koordinační centrum postupuje v koordinaci s ostatními regionálními koordinačními centry při:

a)  ověřování výchozích předpokladů a prognóz;

b)  odhalování možných situací týkajících se více regionů, kdy jsou zjištěny nedostatky, pokud jde o přiměřenost.

9.4  Každé regionální koordinační centrum poskytuje výsledky posouzení regionální přiměřenosti soustavy společně s opatřeními, která navrhuje provozovatelům přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy a dalším regionálním koordinačním centrům, s cílem zmírnit rizika spojená s nedostatky, pokud jde o přiměřenost.

10.  Regionální koordinace plánování odstávek

10.1  Každé regionální koordinační centrum provádí koordinaci odstávek na regionální úrovni v souladu s postupy stanovenými v rámcovém pokynu pro provozování soustav přijatém na základě čl. 18 odst. 5 nařízení (ES) č. 714/2009 s cílem sledovat stav dostupnosti relevantních zařízení a koordinovat plány dostupnosti za účelem zajištění bezpečnosti provozu přenosové soustavy a zároveň maximalizovat kapacitu propojovacích vedení a přenosových soustav, které mají vliv na přeshraniční toky.

10.2  Každé regionální koordinační centrum vede jediný seznam relevantních prvků sítě, výrobních modulů a odběrných elektrických zařízení regionu pro provoz soustavy a zpřístupní jej prostřednictvím datového prostředí ENTSO pro elektřinu pro plánování provozu.

10.3  Každé regionální koordinační centrum provádí v regionu pro provoz soustavy následující činnosti spojené s koordinací odstávek:

a)  posuzuje slučitelnost v plánování odstávek, přičemž využívá plány dostupnosti všech provozovatelů přenosové sítě na rok dopředu;

b)  poskytuje provozovatelům přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy seznam zjištěných případů neslučitelnosti v plánování odstávek a řešení, která pro tyto případy navrhuje.

11.  Optimalizace kompenzačního mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav

11.1  Provozovatelé přenosových soustav v regionu pro provoz soustavy mohou společně rozhodnout, že při správě finančních toků souvisejících se zúčtováním mezi provozovateli přenosových soustav, které zahrnuje více než dva provozovatele přenosové soustavy, například zúčtování nákladů na redispečink, příjem z přetížení, nezáměrné odchylky nebo náklady na obstarání regulační zálohy, využijí pomoci regionálního koordinačního centra.

12.  Odborná příprava a certifikace pracovníků regionálních koordinačních center

12.1  Regionální koordinační centra připravují a pořádají pro své pracovníky školicí a certifikační programy zaměřené na regionální provoz soustavy ▌.

12.2  Školicí programy pokrývají všechny příslušné složky provozu soustavy, v níž regionální koordinační centrum plní úkoly, včetně regionálních scénářů elektroenergetických krizí.

13.  Zjišťování regionálních scénářů elektroenergetických krizí

13.1  Pokud ENTSO pro elektřinu tuto funkci deleguje, regionální koordinační centra zjišťují regionální scénáře elektroenergetických krizí v souladu s kritérii stanovenými v čl. 6 odst. 1 nařízení (EU) 2019/...(68).

Regionální scénáře elektroenergetických krizí se zjišťují v souladu s metodikou stanovenou v článku 5 nařízení (EU) 2019/...+.

13.2  Regionální koordinační centra podporují příslušné orgány každého regionu pro provoz soustavy na jejich žádost při přípravě a provádění simulace krize, která se provádí každé dva roky, v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (EU) 2019/...+.

14.   Zjišťování potřeby nové přenosové kapacity, zvyšování stávající přenosové kapacity nebo jejich alternativ

14.1   Regionální koordinační centra podporují provozovatele přenosových soustav při zjišťování potřeb nové přenosové kapacity, zvyšování stávající přenosové kapacity nebo jejich alternativ, které se předkládají regionálním skupinám zřízeným podle nařízení (EU) č. 347/2013 a zahrnují do desetiletého plánu rozvoje sítě uvedeného v článku 51 směrnice (EU) 2019/...(69) .

15.  Výpočet maximální vstupní kapacity, která je k dispozici pro účast zahraničních výrobních kapacit v kapacitních mechanismech

15.1  Regionální koordinační centra podporují provozovatele přenosových soustav při výpočtu maximální vstupní kapacity, která je k dispozici pro účast zahraničních kapacit v kapacitních mechanismech, přičemž se zohlední očekávaná dostupnost propojení a pravděpodobný výskyt kritické situace v soustavě mezi soustavou, kde je mechanismus uplatňován, a soustavou, v níž se nachází zahraniční kapacita.

15.2  Výpočet se provádí v souladu s metodikou stanovenou v čl. 26 odst. 11 písm. a).

15.3  Regionální koordinační centra poskytují výpočet pro každou hranici nabídkové zóny spadající do regionu pro provoz soustavy.

16.  Příprava posouzení sezónní přiměřenosti

16.1  Pokud ENTSO pro elektřinu tuto funkci deleguje podle článku 9 nařízení (EU) 2019/...(70), provádějí regionální koordinační centra regionální posouzení sezónní přiměřenosti.

16.2  Příprava posouzení sezónní přiměřenosti se provádí na základě metodiky vypracované podle článku 8 nařízení (EU) 2019/...+.

PŘÍLOHA II

Zrušené nařízení a jeho následné změny

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009

(Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39)

Čl. 8 odst. 3 písm. a)

Čl. 8 odst. 10 písm. a)

Článek 11

Čl. 18 odst. 4a

Čl. 23 odst. 3

Nařízení Komise (EU) č. 543/2013 ze dne 14. června 2013 o předkládání a zveřejňování údajů na trzích s elektřinou a o změně přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009

(Úř. věst. L 163, 15.6.2013, s. 1)

Body 5.5 až 5.9 přílohy I

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 714/2009

Toto nařízení

Čl. 1 písm. a)

Čl. 1 písm. b)

Čl. 1 písm. a)

Čl. 1 písm. c)

Čl. 1 písm. b)

Čl. 1 písm. d)

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2 písm. a)

Čl. 2 odst. 2

Čl. 2 odst. 2 písm. b)

Čl. 2 odst. 3

Čl. 2 odst. 2 písm. c)

Čl. 2 odst. 4

Čl. 2 odst. 2 písm. d)

Čl. 2 odst. 2 písm. e)

Čl. 2 odst. 2 písm. f)

Čl. 2 odst. 2 písm. g)

Čl. 2 odst. 5

Čl. 2 odst. 6 až 71

 

Článek 3

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Článek 8

Článek 9

Článek 10

Článek 11

Článek 12

Článek 13

 

Článek 14

Článek 15

Čl. 16 odst. 1 až 3

Čl. 16 odst. 1 až 4

Čl. 16 odst. 5 až 8

Čl. 16 odst. 4 až 5

Čl. 16 odst. 9 až 11

Čl. 16 odst. 12 a 13

Článek 17

Čl. 14 odst. 1

Čl. 18 odst. 1

Čl. 18 odst. 2

Čl. 14 odst. 2 až 5

Čl. 18 odst. 3 až 6

Čl. 18 odst. 7 až 11

Čl. 19 odst. 1

Čl. 16 odst. 6

Čl. 19 odst. 2 a 3

Čl. 19 odst. 4 a 5

 

Článek 20

Článek 21

 

Článek 22

Čl. 8 odst. 4

Čl. 23 odst. 1

Čl. 23 odst. 2 až 7

Článek 25

Článek 26

Článek 27

Článek 4

Čl. 28 odst. 1

Čl. 28 odst. 2

Článek 5

Čl. 29 odst. 1 až 4

Čl. 29 odst. 5

Čl. 8 odst. 2 první věta

Čl. 30 odst. 1 písm. a)

Čl. 8 odst. 3 písm. b)

Čl. 30 odst. 1 písm. b)

Čl. 30 odst. 1 písm. c)

Čl. 8 odst. 3 písm. c)

Čl. 30 odst. 1 písm. d)

Čl. 30 odst. 1 písm. e) a f)

 

Čl. 30 odst. 1 g) a h)

Čl. 8 odst. 3 písm. a)

Čl. 30 odst. 1 písm. i)

Čl. 8 odst. 3 písm. d)

Čl. 30 odst. 1 písm. j)

 

Čl. 30 odst. 1 písm. k)

Čl. 8 odst. 3 písm. e)

Čl. 27 odst. 1 písm. l)

 

Čl. 30 odst.2 a 3

Čl. 30 odst. 2 a 3

Čl. 8 odst. 5

Čl. 30 odst. 4

Čl. 8 odst. 9

Čl. 30 odst. 5

Článek 10

Článek 31

Článek 9

Článek 32

Článek 11

Článek 33

Článek 12

Článek 34

Článek 35

Článek 36

Článek 37