Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 28. března 2019 - Štrasburk 
Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) ***I
 Jakost vody určené k lidské spotřebě ***I
 Zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení ***I
 Pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů ***I
 Zavedení programu Kreativní Evropa (2021–2027) ***I
 Program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport ***I
 Zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování ***I
 Odhad příjmů a výdajů na rozpočtový rok 2020 – oddíl I – Evropský parlament
 Mimořádná situace ve Venezuele
 Situace v oblasti právního státu a boje proti korupci v EU, konkrétně na Maltě a na Slovensku
 Aktuální vývoj kauzy Dieselgate
 Rozhodnutí o zřízení evropského mírového nástroje

Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) ***I
PDF 130kWORD 44k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Kosovo) (COM(2016)0277 – C8-0177/2016 – 2016/0139(COD))
P8_TA(2019)0319A8-0261/2016

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Jakost vody určené k lidské spotřebě ***I
PDF 398kWORD 115k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o jakosti vody určené k lidské spotřebě (přepracované znění) (COM(2017)0753 – C8-0019/2018 – 2017/0332(COD))
P8_TA-PROV(2019)0320A8-0288/2018

(Řádný legislativní postup – přepracování)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0753),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 192 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0019/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené českou Poslaneckou sněmovnou, irským parlamentem, rakouskou Spolkovou radou a dolní sněmovnou Spojeného království v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. července 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. května 2018(2),

–  s ohledem na interinstitucionální dohodu ze dne 28. listopadu 2001 o systematičtějším využívání metody přepracování právních aktů(3),

–  s ohledem na dopis, který dne 18. května 2018 zaslal Výbor pro právní záležitosti Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin výboru podle čl. 104 odst. 3 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 104 a 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0288/2018),

A.  vzhledem k tomu, že podle poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise návrh Komise neobsahuje žádnou věcnou změnu kromě těch, které v něm byly jako takové označeny, a vzhledem k tomu, že pokud jde o nezměněná ustanovení stávajících znění, je návrh jejich prostou kodifikací bez jakékoli změny jejich věcného obsahu;

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(4) a bere na vědomí doporučení poradní skupiny složené z právních služeb Evropského parlamentu, Rady a Komise;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrhy 161, 187, 206 a 213
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Směrnice 98/83/ES stanoví právní rámec pro ochranu lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a k zajištění, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá. Tato směrnice by měla sledovat tentýž cíl. Za tímto účelem je nutno stanovit na úrovni Unie minimální požadavky, které musí voda určená k lidské spotřebě splňovat. Členské státy by měly přijmout veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že voda určená k lidské spotřebě neobsahuje žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které v některých případech představují možné ohrožení lidského zdraví, a že tato voda splňuje uvedené minimální požadavky.
(2)  Směrnice 98/83/ES stanoví právní rámec pro ochranu lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a k zajištění, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá. Tato směrnice by měla sledovat tentýž cíl a zajistit pro všechny obyvatele v Unii všeobecný přístup k takové vodě. Za tímto účelem je nutno stanovit na úrovni Unie minimální požadavky, které musí voda určená k lidské spotřebě splňovat. Členské státy by měly přijmout veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že voda určená k lidské spotřebě neobsahuje žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které v některých případech představují možné ohrožení lidského zdraví, a že tato voda splňuje uvedené minimální požadavky.
Pozměňovací návrh 2
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)   V souladu se sdělením Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 2. prosince 2015 s názvem „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ by se měla tato směrnice snažit podněcovat k efektivnímu využívání a udržitelnosti zdrojů vody, a tedy naplnění cílů oběhového hospodářství.
Pozměňovací návrh 3
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 b (nový)
(2b)   Lidské právo na vodu a hygienu bylo dne 28. července 2010 uznáno jako lidské právo Valným shromážděním Organizace spojených národů (OSN), z čehož vyplývá, že přístup k čisté pitné vodě by neměl být omezován z důvodu cenové nedostupnosti pro koncové uživatele.
Pozměňovací návrh 4
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 c (nový)
(2c)   Je nutný soulad mezi směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES1a a touto směrnicí.
_________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
Pozměňovací návrh 5
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 d (nový)
(2d)   Požadavky stanovené v této směrnici by měly odrážet vnitrostátní situaci a podmínky dodavatelů vody v členských státech.
Pozměňovací návrh 6
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Z oblasti působnosti této směrnice je třeba vyjmout přírodní minerální vody a vody používané pro léčebné účely, protože na uvedené druhy vod se v daném pořadí vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES68 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES69. Směrnice 2009/54/ES však upravuje jak přírodní minerální vody, tak pramenité vody, ovšem z oblasti působnosti této směrnice by měla být vyňata pouze kategorie přírodních minerálních vod. Podle čl. 9 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2009/54/ES by pramenité vody měly této směrnici vyhovovat. U vody určené k lidské spotřebě stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji nebo využívané při výrobě, přípravě nebo zpracování potravin by voda měla být v souladu s ustanoveními této směrnice až po místo dodržování hodnot (tj. kohoutek) a dále už by měla být považována za potravinu podle čl. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/200270.
(3)  Z oblasti působnosti této směrnice je třeba vyjmout přírodní minerální vody a vody používané pro léčebné účely, protože na uvedené druhy vod se v daném pořadí vztahují směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES68 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES69. Směrnice 2009/54/ES však upravuje jak přírodní minerální vody, tak pramenité vody, ovšem z oblasti působnosti této směrnice by měla být vyňata pouze kategorie přírodních minerálních vod. Podle čl. 9 odst. 4 třetího pododstavce směrnice 2009/54/ES by pramenité vody měly této směrnici vyhovovat. Tato povinnost by se tedy neměla vztahovat na mikrobiologické ukazatele uvedené v části A přílohy I této směrnice. U vody určené k lidské spotřebě, z veřejného zásobování vodou nebo soukromých studní, stáčené do lahví nebo kontejnerů určených k prodeji nebo využívané při komerční výrobě, přípravě nebo zpracování potravin by voda měla být v souladu s ustanoveními této směrnice v zásadě nadále až po místo dodržování hodnot, a dále už by měla být považována za potravinu podle čl. 2 druhého pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/200270. Pokud jsou splněny příslušné požadavky v oblasti bezpečnosti potravin, měly by mít příslušné orgány ve členských státech oprávnění schválit opětovné použití vody v potravinářském zpracovatelském průmyslu.
_________________
_________________
68Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění) (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45).
68Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/54/ES ze dne 18. června 2009 o využívání a prodeji přírodních minerálních vod (přepracované znění) (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45). (Úř. věst. L 164, 26.6.2009, s. 45).
69 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
69 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
70 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
70 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
Pozměňovací návrh 7
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  V návaznosti na uzavření evropské občanské iniciativy týkající se práva na vodu („Right2Water“)71 byla zahájena celounijní veřejná konzultace a bylo provedeno hodnocení směrnice 98/83/ES v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT)72. Z uvedených činností bylo zřejmé, že je nutné některá ustanovení směrnice 98/83/ES aktualizovat. Prostor pro zlepšení byl určen ve čtyřech oblastech; konkrétně jde o seznam kvalitativních hodnot ukazatelů, omezené spoléhání se na přístup založený na posouzení rizik, nepřesná ustanovení o informacích pro spotřebitele a rozdíly mezi systémy schvalování materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Krom toho v evropské občanské iniciativě týkající se práva na vodu byla jako samostatný problém určena skutečnost, že část obyvatelstva, zvláště marginalizované skupiny, nemá přístup k vodě určené k lidské spotřebě, což je též jedním ze závazků v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 6 podle agendy OSN pro období do roku 2030. Posledním určeným problémem je obecná nedostatečná informovanost o únicích vody, které jsou způsobeny nedostatečnými investicemi do údržby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, jak je také uvedeno ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o vodohospodářské infrastruktuře73.
(4)  V návaznosti na uzavření evropské občanské iniciativy týkající se práva na vodu („Right2Water“)71, která požadovala, aby Unie zvýšila své úsilí o zajištění univerzálního přístupu k vodě, byla zahájena celounijní veřejná konzultace a bylo provedeno hodnocení směrnice 98/83/ES v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT)72. Z uvedených činností bylo zřejmé, že je nutné některá ustanovení směrnice 98/83/ES aktualizovat. Prostor pro zlepšení byl určen ve čtyřech oblastech; konkrétně jde o seznam kvalitativních hodnot ukazatelů, nedůsledné uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik, nepřesná ustanovení o informacích pro spotřebitele a rozdíly mezi systémy schvalování materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a důsledky, které to má pro lidské zdraví. Krom toho v evropské občanské iniciativě týkající se práva na vodu byla jako samostatný problém určena skutečnost, že část obyvatelstva, a to mezi ohroženými a marginalizovanými skupinami, má jen omezený nebo vůbec nemá přístup k cenově dostupné vodě určené k lidské spotřebě, což je též jedním ze závazků v rámci cíle udržitelného rozvoje č. 6 podle agendy OSN pro období do roku 2030. V této souvislosti Evropský parlament uznal právo na přístup k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny v Unii. Posledním určeným problémem je obecná nedostatečná informovanost o únicích vody, které jsou způsobeny nedostatečnými investicemi do údržby a obnovy vodohospodářské infrastruktury, jak je také uvedeno ve zvláštní zprávě Evropského účetního dvora o vodohospodářské infrastruktuře73, a také někdy nedostatečnou znalostí systémů pro dodávku vody.
_________________
_________________
71 COM(2014)0177.
71 COM(2014)0177.
72 Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2016)0428.
72 Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2016)0428.
73 Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 12/2017: „Provádění směrnice o pitné vodě: jakost pitné vody a přístup k ní se v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku zlepšily, potřeba investic je však nadále značná.“
73 Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 12/2017: „Provádění směrnice o pitné vodě: jakost pitné vody a přístup k ní se v Bulharsku, Maďarsku a Rumunsku zlepšily, potřeba investic je však nadále značná.“
Pozměňovací návrh 8
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   V zájmu dodržení ambiciózních cílů stanovených v cíli udržitelného rozvoje OSN č. 6 by měly být členské státy povinny zavést akční plány zaměřené na zajištění univerzálního a rovného přístupu k bezpečné a dostupné pitné vodě pro všechny do roku 2030.
Pozměňovací návrh 9
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)   Evropský parlament přijal dne 8. září 2015 usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“).
Pozměňovací návrh 11
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Voda určená k lidské spotřebě hraje zásadní úlohu z hlediska dlouhodobé snahy Unie o posílení ochrany lidského zdraví a životního prostředí proti chemickým látkám nazývaným endokrinní disruptory. Regulace endokrinních disruptorů v této směrnici je slibným krokem v souladu s aktualizovanou strategii EU v oblasti endokrinních disruptorů, kterou je Komise povinna bez dalšího prodlení předložit.
Pozměňovací návrh 13
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Nejsou-li vědecké poznatky dostatečné pro určení toho, zda existuje či neexistuje riziko pro lidské zdraví nebo pro určení přípustné hodnoty látky přítomné ve vodě určené k lidské spotřebě, je třeba v souladu se zásadou předběžné opatrnosti tuto látku sledovat do doby, než budou známy jasnější vědecké údaje. Proto by členské státy měly takovéto nově se objevující ukazatele monitorovat.
Pozměňovací návrh 14
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)   Indikační ukazatele nemají přímý vliv na veřejné zdraví. Jsou však důležitým prostředkem ke zjištění, jak zařízení pro výrobu a distribuci vody fungují, a pro hodnocení jakosti vody. Mohou pomoci odhalit nedostatky v úpravě vody a hrají rovněž důležitou úlohu z hlediska zvyšování a zachovávání důvěry spotřebitelů v jakost vody. Proto by měly být členskými státy monitorovány.
Pozměňovací návrh 15
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7
(7)  Je-li to nezbytné pro ochranu lidského zdraví na jejich území, členské státy by měly mít povinnost stanovit hodnoty doplňujících ukazatelů neuvedených v příloze I.
(7)  Je-li to nezbytné pro řádné uplatňování zásady předběžné opatrnosti a pro ochranu lidského zdraví na jejich území, členské státy by měly mít povinnost stanovit hodnoty doplňujících ukazatelů neuvedených v příloze I.
Pozměňovací návrh 16
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8
(8)  Preventivní plánování bezpečnosti a prvky založené na posouzení rizik byly ve směrnici 98/83/ES zohledněny pouze v omezeném rozsahu. První prvky přístupu založeného na posouzení rizik zavedla již v roce 2015 směrnice (EU) 2015/1787, která směrnici 98/83/ES pozměnila v tom smyslu, že členským státům umožnila odchýlit se od jimi stanovených monitorovacích programů, pokud je prováděno důvěryhodné posuzování rizik, které se může opírat o Obecné zásady jakosti pitné vody vydané WHO. Tyto obecné zásady, stanovující tzv. přístup založený na plánu pro zajištění bezpečnosti vody, spolu s normou EN 15975-2, která se týká se zabezpečení dodávky pitné vody, jsou mezinárodně uznávanými zásadami, z nichž vycházejí výroba, distribuce, monitorování a rozbor ukazatelů pro vodu určenou k lidské spotřebě. Uvedené zásady by v této směrnici měly být zachovány. Aby se zajistilo, že se uvedené zásady neomezují na monitorovací aspekty, aby se čas i zdroje zaměřily na závažná rizika a na nákladově efektivní opatření a aby se rozbory ani úsilí nesoustředily na nerelevantní otázky, je vhodné zavést úplný přístup založený na posouzení rizik v rámci celého řetězce zásobování, tedy od oblasti odběru vody po její rozvod do kohoutku. Uvedený přístup by se měl skládat ze tří částí: za prvé, posouzení členským státem ohledně nebezpečnosti v souvislosti s oblastí odběru („posouzení nebezpečnosti“) v souladu se zásadami WHO a příručkou k plánu pro zajištění bezpečného zásobování vodou77; za druhé, možnost pro dodavatele vody přizpůsobit monitorování hlavním rizikům („posouzení rizik dodávky“); za třetí, posouzení členským státem ohledně možných rizik vyplývajících z domovních rozvodů (např. pokud jde o bakterie rodu Legionella nebo olovo) („posouzení rizik v domovních rozvodech“). Tato posouzení rizik by měla být pravidelně přezkoumávána, mimo jiné v reakci na hrozby extrémních povětrnostních jevů souvisejících s klimatem, známé změny lidské činnosti v oblasti odběru nebo v reakci na incidenty ve spojitosti se zdroji. Přístup založený na posouzení rizik zaručuje stálou výměnu informací mezi příslušnými orgány a dodavateli vody.
(8)  Preventivní plánování bezpečnosti a prvky založené na posouzení rizik byly ve směrnici 98/83/ES zohledněny pouze v omezeném rozsahu. První prvky přístupu založeného na posouzení rizik zavedla již v roce 2015 směrnice (EU) 2015/1787, která směrnici 98/83/ES pozměnila v tom smyslu, že členským státům umožnila odchýlit se od jimi stanovených monitorovacích programů, pokud je prováděno důvěryhodné posuzování rizik, které se může opírat o Obecné zásady jakosti pitné vody vydané WHO76. Tyto obecné zásady, stanovující tzv. přístup založený na plánu pro zajištění bezpečnosti vody, spolu s normou EN 15975-2, která se týká se zabezpečení dodávky pitné vody, jsou mezinárodně uznávanými zásadami, z nichž vycházejí výroba, distribuce, monitorování a rozbor ukazatelů pro vodu určenou k lidské spotřebě. Uvedené zásady by v této směrnici měly být zachovány. Aby se zajistilo, že se uvedené zásady neomezují na monitorovací aspekty, aby se čas i zdroje zaměřily na závažná rizika a na nákladově efektivní opatření a aby se rozbory ani úsilí nesoustředily na nerelevantní otázky, je vhodné zavést úplný přístup založený na posouzení rizik v rámci celého řetězce zásobování, tedy od oblasti odběru vody po její rozvod do kohoutku. Uvedený přístup by měl vycházet ze získaných znalostí a opatření provedených v souladu se směrnicí 2000/60/ES a měl by lépe zohledňovat dopad změny klimatu na zdroje vody. Přístup založený na posouzení rizik by se měl skládat ze tří částí: za prvé, posouzení členským státem ohledně nebezpečnosti v souvislosti s oblastí odběru („posouzení nebezpečnosti“) v souladu se zásadami WHO a příručkou k plánu pro zajištění bezpečného zásobování vodou77; za druhé, možnost pro dodavatele vody přizpůsobit monitorování hlavním rizikům („posouzení rizik dodávky“); za třetí, posouzení členským státem ohledně možných rizik vyplývajících z domovních rozvodných systémů (např. pokud jde o bakterie rodu Legionella nebo olovo), se zvláštním zaměřením na prioritní prostory („posouzení rizik v domovních rozvodech“). Tato posouzení rizik by měla být pravidelně přezkoumávána, mimo jiné v reakci na hrozby extrémních povětrnostních jevů souvisejících s klimatem, známé změny lidské činnosti v oblasti odběru nebo v reakci na incidenty ve spojitosti se zdroji. Přístup založený na posouzení rizik zaručuje stálou výměnu informací mezi příslušnými orgány, dodavateli vody a dalšími zúčastněnými stranami, včetně subjektů odpovědných za zdroj znečištění nebo riziko znečištění. Uplatňování na základě posouzení rizik by výjimečně mělo být přizpůsobeno specifickým omezením u námořních plavidel využívaných k odsolování vody a přepravě cestujících. Pokud se námořní plavidla plující pod evropskou vlajkou pohybují v mezinárodních vodách, podléhají ve skutečnosti mezinárodnímu právnímu rámci. Doprava a výroba vody určené k lidské spotřebě na palubě podléhají zvláštním omezením, což znamená, že by měla být ustanovení této směrnice odpovídajícím způsobem upravena.
_________________
_________________
76 Obecné zásady jakosti pitné vody (Guidelines for drinking water quality), čtvrté vydání, Světová zdravotnická organizace, 2011, http://www.who.int/water_sanitation_health/publications/2011/dwq_guidelines/en/index.html
76 Obecné zásady jakosti pitné vody (Guidelines for drinking water quality), čtvrté vydání, Světová zdravotnická organizace, 2011, http://www.who.int/water_sanitation_health/publications/2011/dwq_guidelines/en/index.html
77 Příručka k plánu pro zajištění bezpečnosti vody: postupné řízení rizik pro dodavatele pitné vody (Water Safety Plan Manual: step-by-step risk management for drinking water suppliers), Světová zdravotnická organizace, 2009, http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/75141/1/9789241562638_eng.pdf
77 Příručka k plánu pro zajištění bezpečnosti vody: postupné řízení rizik pro dodavatele pitné vody (Water Safety Plan Manual: step-by-step risk management for drinking water suppliers), Světová zdravotnická organizace, 2009, http://apps.who.int/iris/bitstream/10665/75141/1/9789241562638_eng.pdf
Pozměňovací návrh 17
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)   Neefektivní používání zdrojů vody, zejména úniky v infrastruktuře pro zásobování vodou, vede k nadměrnému využívání vzácných zdrojů vody určené k lidské spotřebě. To členským státům vážně brání v dosahování cílů stanovených podle směrnice 2000/60/ES.
Pozměňovací návrh 18
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Posouzení nebezpečnosti by se mělo zaměřit na snižování stupně úpravy požadovaného pro produkci vody určené k lidské spotřebě, například omezením tlaků vedoucích ke znečištění vodních útvarů používaných pro odběr vody určené k lidské spotřebě. Za tímto účelem by měly členské státy určit nebezpečí, jakož i možné zdroje znečištění spojené s těmito vodními útvary a provádět monitorování znečišťujících látek, které určí jako relevantní, například z důvodu zjištěných nebezpečí (např. mikroplasty, dusičnany, pesticidy nebo léčivé přípravky určené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES78), kvůli přirozené přítomnosti daných látek v oblasti odběru (např. arsen) nebo kvůli informacím od dodavatelů vody (např. náhlé zvýšení určitého ukazatele v surové vodě). Uvedené ukazatele by se měly používat jako markery, na jejichž základě příslušné orgány podniknou za spolupráce s dodavateli vody a zúčastněnými stranami opatření ke snížení tlaku na vodní útvary, například v podobě prevence nebo zmírňujících opatření (v případě nutnosti i včetně výzkumu za účelem porozumění dopadům na zdraví), na ochranu uvedených vodních útvarů a k řešení problematiky zdroje znečištění.
(9)  Posouzení nebezpečnosti by mělo zaujmout ucelený přístup k posouzení rizik, založený na výslovném cíli snižování stupně úpravy požadovaného pro produkci vody určené k lidské spotřebě, například snížením tlaků vedoucích ke znečištění – nebo riziku znečištění – vodních útvarů používaných pro odběr vody určené k lidské spotřebě. Za tímto účelem by měly členské státy určit nebezpečí, jakož i možné zdroje znečištění spojené s těmito vodními útvary a provádět monitorování znečišťujících látek, které určí jako relevantní, například z důvodu zjištěných nebezpečí (např. mikroplasty, dusičnany, pesticidy nebo léčivé přípravky určené podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES78), kvůli přirozené přítomnosti daných látek v oblasti odběru (např. arsen) nebo kvůli informacím od dodavatelů vody (např. náhlé zvýšení určitého ukazatele v surové vodě). V souladu se směrnicí 2000/60/ES by se uvedené ukazatele měly používat jako markery, na jejichž základě příslušné orgány podniknou za spolupráce se všemi zúčastněnými stranami, včetně těch, které odpovídají za zdroje nebo potenciální zdroje znečištění, opatření ke snížení tlaku na vodní útvary, například v podobě prevence nebo zmírňujících opatření (v případě nutnosti i včetně výzkumu za účelem porozumění dopadům na zdraví), na ochranu uvedených vodních útvarů a k řešení problematiky zdroje nebo rizika znečištění. Pokud členský stát v rámci posouzení rizik zjistí, že daný ukazatel není v dané oblasti odběru přítomen, například proto, že se daná látka v podzemních ani povrchových vodách nikdy nevyskytuje, měl by příslušný členský stát následně informovat příslušné dodavatele vody a měl mít možnost jim povolit snížit četnost sledování daného ukazatele nebo tento ukazatel vypustit ze seznamu ukazatelů, které se mají kontrolovat, aniž se provede posouzení rizik dodávek.
_________________
_________________
78 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
78 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
Pozměňovací návrh 19
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11
(11)  Stanovené hodnoty ukazatelů použité k posouzení jakosti vody určené k lidské spotřebě mají být dodrženy v místě, kde je voda určená k lidské spotřebě dosažitelná příslušnému uživateli. Jakost vody určené k lidské spotřebě může být nicméně ovlivněna domovním rozvodem. WHO konstatuje, že ze všech vodních patogenů způsobují v Unii největší zátěž pro zdraví bakterie rodu Legionella. Jsou přenášeny systémy dodávajícími teplou vodu, a to inhalací (například při sprchování). Zjevně tedy souvisejí s domovním rozvodem. Jelikož jednostranné uložení povinnosti monitorovat tento patogen ve všech soukromých a veřejných prostorech by vedlo k neúměrně vysokým nákladům, je k řešení této problematiky tudíž vhodnější realizovat posouzení rizik v domovních rozvodech. Při posouzení rizik v domovních rozvodech by se navíc měla zvážit i potenciální rizika vyplývající z výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Součástí posouzení rizik v domovních rozvodech by proto mělo být mimo jiné i zaměření na monitorování prioritních prostor, posouzení rizik vyplývajících z domovních rozvodů a souvisejících výrobků a materiálů, jakož i ověření vlastností stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, na základě prohlášení o vlastnostech podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/201179. Společně s prohlášením o vlastnostech se rovněž poskytnou informace uvedené v článcích 31 a 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200680. Na základě tohoto posouzení by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění mimo jiné toho, aby byla v souladu s pokyny WHO81 zavedena vhodná kontrolní a řídící opatření (např. v případě ohnisek nákaz) a aby migrace ze stavebních výrobků neohrožovala lidské zdraví. Nicméně aniž je dotčeno nařízení (EU) č. 305/2011, pokud by tato opatření znamenala omezení volného pohybu výrobků a materiálů v Unii, musí být uvedená omezení řádně odůvodněná a přiměřená a neměla by představovat prostředek svévolné diskriminace nebo skryté omezení obchodu mezi členskými státy.
(11)  Stanovené hodnoty ukazatelů použité k posouzení jakosti vody určené k lidské spotřebě mají být dodrženy v místě, kde je voda určená k lidské spotřebě dosažitelná příslušnému uživateli. Jakost vody určené k lidské spotřebě může být nicméně ovlivněna domovním rozvodním systémem. WHO konstatuje, že ze všech vodních patogenů způsobují v Unii největší zátěž pro zdraví bakterie rodu Legionella, zejména bakterie druhu Legionella pneumophila, která má na svědomí většinu případů tzv. legionářské nemoci v Unii. Jsou přenášeny systémy dodávajícími teplou vodu, a to inhalací (například při sprchování). Zjevně tedy souvisejí s domovním rozvodním systémem. Jelikož jednostranné uložení povinnosti monitorovat tento patogen ve všech soukromých a veřejných prostorách by vedlo k neúměrně vysokým nákladům a bylo by v rozporu se zásadou subsidiarity, je k řešení této problematiky tudíž vhodnější realizovat posouzení rizik v domovních rozvodech, zejména v prioritních prostorách. Při posouzení rizik v domovních rozvodných systémech by se navíc měla zvážit i potenciální rizika vyplývající z výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Součástí posouzení rizik v domovních rozvodech by proto mělo být mimo jiné i zaměření na monitorování prioritních prostor, posouzení rizik vyplývajících z domovních rozvodů a souvisejících výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Společně s prohlášením o vlastnostech se rovněž poskytnou informace uvedené v článcích 31 a 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/200680. Na základě tohoto posouzení by členské státy měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění mimo jiné toho, aby byla v souladu s pokyny WHO81 zavedena vhodná kontrolní a řídící opatření (např. v případě ohnisek nákaz) a aby migrace látek a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, neohrožovala lidské zdraví.
_________________
_________________
79 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
80 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
80 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek (REACH), o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).
81„Legionella and the prevention of Legionellosis“, Světová zdravotnická organizace, 2007, http://www.who.int/water_sanitation_health/emerging/legionella.pdf
81„Legionella and the prevention of Legionellosis“, Světová zdravotnická organizace, 2007, http://www.who.int/water_sanitation_health/emerging/legionella.pdf
Pozměňovací návrh 20
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  V rámci ustanovení směrnice 98/83/ES o zajištění jakosti úpravy vody, zařízení a materiálů se nepodařilo vyřešit překážky vnitřního trhu, pokud jde o volný oběh stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. Dosud platí schvalování výrobků na vnitrostátní úrovni, přičemž požadavky se mezi jednotlivými státy liší. Z toho důvodu je pro výrobce obtížné a nákladné uvádět své výrobky na trh v celé Unii. Technické překážky lze účinně odstranit pouze zavedením harmonizovaných technických specifikací stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, podle nařízení (EU) č. 305/2011. Uvedené nařízení umožňuje vypracovat evropské normy, jimiž se harmonizují metody posuzování stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jakož i stanovit mezní úrovně a třídy na základě úrovně vlastností základních charakteristik. Za tímto účelem byla do pracovního programu normalizace na rok 2017 začleněna žádost o normalizaci, v níž se výslovně požadovala normalizační činnost týkající se hygieny a bezpečnosti výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, podle nařízení (EU) č. 305/2011, přičemž norma má být vydána do roku 2018. Zveřejnění této harmonizované normy v Úředním věstníku Evropské unie zajistí racionální rozhodování, pokud jde o uvádění nebo dodávání na trh bezpečných stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě. V důsledku této skutečnosti by měla být ustanovení týkající se zařízení a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, zrušena, zčásti nahrazena ustanoveními týkajícími se posouzení rizik v domovních rozvodech a doplněna příslušnými harmonizovanými normami podle nařízení (EU) č. 305/2011.
(12)  V rámci ustanovení směrnice 98/83/ES o zajištění jakosti úpravy vody, zařízení a materiálů se nepodařilo vyřešit překážky vnitřního trhu, pokud jde o volný oběh stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, nebo poskytnout dostatečnou ochranu, pokud jde o lidské zdraví. Dosud platí schvalování výrobků na vnitrostátní úrovni, přičemž požadavky se mezi jednotlivými státy liší. Z toho důvodu je pro výrobce obtížné a nákladné uvádět své výrobky na trh v celé Unii. Tato situace je důsledkem neexistence minimálních evropských hygienických norem pro všechny výrobky a materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, což je zásadní pro úplné a celkové provádění vzájemného uznávání mezi členskými státy. Technické překážky lze odstranit a souladu všech výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, na úrovni Unie tedy lze dosáhnout pouze zavedením minimálních požadavků na jakost na úrovni Unie. V důsledku této skutečnosti by měla být posílena ustanovení prostřednictvím postupu harmonizace takových výrobků a materiálů. Tato činnost by se měla inspirovat zkušenostmi a pokrokem několika členských států, které utvořily koalici a již několik let pracují na sbližování právních předpisů.
_________________
82 Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2016)0185.
Pozměňovací návrh 21
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  Každý členský stát by měl zajistit, aby byly stanoveny monitorovací programy pro kontrolu, zda voda určená k lidské spotřebě splňuje požadavky této směrnice. Většinu monitorování prováděného pro účely této směrnice uskutečňují dodavatelé vody. Dodavatelům vody je třeba poskytnout určitou flexibilitu, pokud jde o ukazatele, které monitorují pro účely posouzení rizik dodávky. Není-li některý ukazatel zjištěn, dodavatelé vody by měli být schopni snížit četnost monitorování nebo zcela upustit od monitorování uvedeného ukazatele. Posouzení rizik dodávky by se mělo vztahovat na většinu ukazatelů. Nicméně základní seznam ukazatelů by se s určitou minimální četností měl monitorovat vždy. Tato směrnice zejména stanoví ustanovení o četnosti monitorování pro účely kontroly souladu a jen malý počet ustanovení o sledování pro provozní účely. Pro zajištění řádného fungování úpravy vody může být dle uvážení dodavatelů vody nezbytné dodatečné monitorování pro provozní účely. V tomto ohledu se dodavatelé vody mohou odkazovat na obecné zásady WHO a příručku k plánu pro zajištění bezpečnosti vody.
(13)  Každý členský stát by měl zajistit, aby byly stanoveny monitorovací programy pro kontrolu, zda voda určená k lidské spotřebě splňuje požadavky této směrnice. Většinu monitorování prováděného pro účely této směrnice uskutečňují dodavatelé vody, ale tam, kde je to nezbytné, by členské státy měly vyjasnit, kterým příslušným orgánům přísluší povinnosti vyplývající z provedení této směrnice. Dodavatelům vody je třeba poskytnout určitou flexibilitu, pokud jde o ukazatele, které monitorují pro účely posouzení rizik dodávky. Není-li některý ukazatel zjištěn, dodavatelé vody by měli být schopni snížit četnost monitorování nebo zcela upustit od monitorování uvedeného ukazatele. Posouzení rizik dodávky by se mělo vztahovat na většinu ukazatelů. Nicméně základní seznam ukazatelů by se s určitou minimální četností měl monitorovat vždy. Tato směrnice zejména stanoví ustanovení o četnosti monitorování pro účely kontroly souladu a jen malý počet ustanovení o sledování pro provozní účely. Pro zajištění řádného fungování úpravy vody může být dle uvážení dodavatelů vody nezbytné dodatečné monitorování pro provozní účely. V tomto ohledu se dodavatelé vody mohou odkazovat na obecné zásady WHO a příručku k plánu pro zajištění bezpečnosti vody.
Pozměňovací návrh 188
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14
(14)  Přístup založený na posouzení rizik by měli postupně uplatňovat všichni dodavatelé vody, včetně malých dodavatelů vody, neboť hodnocení směrnice 98/83/ES ukázalo nedostatky v jejím provádění ze strany uvedených dodavatelů, jež byly někdy dány náklady na plnění zbytečných monitorovacích operací. Při uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik by se měly zohlednit bezpečnostní otázky.
(14)  Přístup založený na posouzení rizik by měli uplatňovat všichni dodavatelé vody, včetně velmi malých, malých a středních dodavatelů vody, neboť hodnocení směrnice 98/83/ES ukázalo nedostatky v jejím provádění ze strany uvedených dodavatelů, jež byly někdy dány náklady na plnění zbytečných monitorovacích operací; při uplatňování tohoto postup je třeba umožnit výjimky pro velmi malé dodavatele. Při uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik by se měly zohlednit bezpečnostní otázky a zásada „znečišťovatel platí“. U menších dodavatelů by měl k monitorování přispívat příslušný orgán formou poskytnutí expertní podpory.
Pozměňovací návrh 24
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)   V zájmu dosažení maximální ochrany veřejného zdraví zajistí členské státy transparentní a vyvážené rozložení povinností souvisejících s uplatněním přístupu založeného na rizicích v souladu se svým vnitrostátním institucionálním a právním rámcem.
Pozměňovací návrh 25
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15
(15)  V případě nesplnění norem stanovených touto směrnicí by dotyčný členský stát měl bezprostředně vyšetřit příčiny jejich neplnění a zajistit co nejrychlejší provedení nápravných opatření k obnovení jakosti vody. V případech, kdy zásobování vodou určenou k lidské spotřebě představuje možné ohrožení lidského zdraví, by mělo být zásobování takovou vodou zakázáno nebo její používání omezeno. Kromě toho je třeba jasně uvést, že nesplnění minimálních požadavků na hodnoty týkající se mikrobiologických a chemických ukazatelů by mělo být členskými státy automaticky pokládáno za možné ohrožení lidského zdraví. V případech, kdy budou taková nápravná opatření nezbytná pro obnovení jakosti vody určené k lidské spotřebě, by měla být v souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy dána přednost krokům, které zajistí nápravu u zdroje.
(15)  V případě nesplnění norem stanovených touto směrnicí by dotyčný členský stát měl bezprostředně vyšetřit příčiny jejich neplnění a zajistit co nejrychlejší provedení nápravných opatření k obnovení jakosti vody. V případech, kdy zásobování vodou určenou k lidské spotřebě představuje možné ohrožení lidského zdraví, by mělo být zásobování takovou vodou zakázáno nebo její používání omezeno a občané, kteří by mohli být postiženi, by měli být řádně informováni. Kromě toho by měly členské státy v případě nesplnění minimálních požadavků na hodnoty týkající se mikrobiologických a chemických ukazatelů zjistit, zda překročení těchto hodnot představuje možné ohrožení lidského zdraví. Členské státy by proto měly zohledňovat zejména míru překročení minimálních požadavků a také typ dotčeného ukazatele. V případech, kdy budou taková nápravná opatření nezbytná pro obnovení jakosti vody určené k lidské spotřebě, by měla být v souladu s čl. 191 odst. 2 Smlouvy dána přednost krokům, které zajistí nápravu u zdroje.
Pozměňovací návrh 26
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)   Je důležité zabránit případnému ohrožení lidského zdraví znečištěnou vodou. Proto by dodávání takové vody by mělo být zakázáno nebo její užívání omezeno.
Pozměňovací návrh 27
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 16
(16)  Členské státy by již neměly mít právo povolit odchylky z působnosti této směrnice. Odchylky měly původně členským státům umožnit, aby měly až devět let na vyřešení nedodržování některé hodnoty ukazatelů. Tento postup se ukázal být zatěžující jak pro členské státy, tak pro Komisi. Navíc to v některých případech vedlo ke zpožďování přijímaných nápravných opatření, neboť umožnění odchylek bylo považováno za přechodné období. Ustanovení o odchylkách by proto mělo být zrušeno. Dojde-li k překročení hodnoty ukazatelů, měla by se kvůli ochraně zdraví ustanovení o nápravných opatřeních použít bezprostředně, aniž by existovala možnost udělit odchylku od hodnoty ukazatelů. Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES a použitelné k datu vstupu této směrnice v platnost by však měly nadále platit až do skončení platnosti dané odchylky, ale neměly by být obnoveny.
(16)  Členské státy by již neměly mít právo povolit odchylky z působnosti této směrnice. Odchylky měly původně členským státům umožnit, aby měly až devět let na vyřešení nedodržování některé hodnoty ukazatelů. Tento postup se ukázal být pro členské státy užitečný vzhledem k úrovni ambic této směrnice. Je však třeba konstatovat, že v některých případech tento postup vedl ke zpožďování přijímaných nápravných opatření, neboť umožnění odchylek bylo někdy považováno za přechodné období. Vzhledem k tomu, ze je na jedné straně třeba posílit ukazatele jakosti v této směrnici a na straně druhé jsou stále častěji odhalovány nově se objevující znečišťující látky, které vyžadují intenzivnější posouzení, monitorování a řízení, je i nadále nutné zachovat postup pro odchylky, který odpovídá těmto okolnostem, a to za předpokladu, že nepředstavují potenciální ohrožení lidského zdraví a že zásobování vodou určenou k lidské spotřebě nelze v dané oblasti žádnými přiměřenými způsoby zajistit jinak. Ustanovení ve směrnici 98/83/ES o odchylkách by proto mělo být změněno, aby se zajistilo rychlejší a účinnější uvedení do souladu požadavků této směrnice členskými státy. Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES a použitelné k datu vstupu této směrnice v platnost by měly nadále platit podle podmínek stanovených ustanoveními platnými v okamžiku povolení odchylky.
Pozměňovací návrh 28
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 17
(17)  Komise ve své odpovědi na evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ v roce 2014 vyzvala členské státy, aby zajistily pro všechny občany přístup k minimálním dodávkám vody v souladu s doporučeními WHO. Rovněž se zavázala k tomu, že bude pokračovat „[v úsilí o] zlepšení přístupu všech obyvatel k nezávadné pitné vodě […] v rámci politik v oblasti životního prostředí“ 84. To je v souladu s šestým cílem udržitelného rozvoje a souvisejícím cílem „dosáhnout všeobecného a spravedlivého přístupu k nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny“. Pojem spravedlivého přístupu zahrnuje širokou škálu aspektů, jako je dostupnost (například ze zeměpisných důvodů, kvůli chybějící infrastruktuře nebo zvláštní situaci určitých částí obyvatelstva), jakost, přijatelnost nebo finanční dostupnost. V souvislosti s cenovou dostupností je třeba připomenout, že při stanovování sazeb za vodu v souladu se zásadou návratnosti nákladů stanovenou ve směrnici 2000/60/ES mohou členské státy přihlédnout k rozdílným hospodářským a sociálním podmínkám obyvatelstva, a mohou tedy přijímat sociální sazby nebo přijmout opatření na ochranu sociálně a ekonomicky znevýhodněných obyvatel. Tato směrnice se zabývá především aspekty přístupu k vodě souvisejícími s jakostí a dostupností. K řešení těchto aspektů v rámci odpovědi na uvedenou evropskou občanskou iniciativu a za účelem přispívání k provádění zásady z bodu 20 evropského pilíře sociálních práv85, v níž se uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody“, by měly mít členské státy povinnost zabývat se otázkou přístupu k vodě na vnitrostátní úrovni, přičemž by měly mít určitý prostor pro uvážení, pokud jde o přesný typ opatření, která mají být provedena. To lze uskutečnit prostřednictvím opatření, jejichž cílem je mimo jiné zlepšení přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny, například pomocí volně přístupných pítek ve městech a propagací jejího užívání, s tím, že se bude podporovat bezplatné poskytování vody určené k lidské spotřebě ve veřejných budovách a restauracích.
(17)  Komise ve své odpovědi na evropskou občanskou iniciativu „Right2Water“ v roce 201483 vyzvala členské státy, aby zajistily pro všechny občany přístup k minimálním dodávkám vody v souladu s doporučeními WHO. Rovněž se zavázala k tomu, že bude pokračovat „[v úsilí o] zlepšení přístupu všech obyvatel k nezávadné pitné vodě […] v rámci politik v oblasti životního prostředí“84. To je v souladu s články 1 a 2 Listiny základních práv Evropské unie. Rovněž je to v souladu s šestým cílem udržitelného rozvoje a souvisejícím cílem „dosáhnout všeobecného a spravedlivého přístupu k nezávadné a cenově dostupné pitné vodě pro všechny“. Pojem spravedlivého přístupu zahrnuje širokou škálu aspektů, jako je dostupnost (například ze zeměpisných důvodů, kvůli chybějící infrastruktuře nebo zvláštní situaci určitých částí obyvatelstva), jakost, přijatelnost nebo finanční dostupnost. V souvislosti s cenovou dostupností je třeba připomenout, že aniž by byl dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES, při stanovování sazeb za vodu v souladu se zásadou návratnosti nákladů stanovenou ve výše uvedená směrnici mohou členské státy přihlédnout k rozdílným hospodářským a sociálním podmínkám obyvatelstva, a mohou tedy přijímat sociální sazby nebo přijmout opatření na ochranu sociálně a ekonomicky znevýhodněných obyvatel. Tato směrnice se zabývá především aspekty přístupu k vodě souvisejícími s jakostí a dostupností. K řešení těchto aspektů v rámci odpovědi na uvedenou evropskou občanskou iniciativu a za účelem přispívání k provádění zásady z bodu 20 evropského pilíře sociálních práv85, v níž se uvádí, že „každý má právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně vody“, by měly mít členské státy povinnost zabývat se otázkou cenově dostupného přístupu k vodě na vnitrostátní úrovni, přičemž by měly mít určitý prostor pro uvážení, pokud jde o přesný typ opatření, která mají být provedena. To lze uskutečnit prostřednictvím opatření, jejichž cílem je mimo jiné zlepšení přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny, například pomocí zabránění posilování nároků na jakost vody neopodstatněných důvody veřejného zdraví, které by zvyšovaly cenu vody pro občany, volně přístupných pítek ve městech a propagací jejího užívání, s tím, že se bude podporovat bezplatné poskytování vody určené k lidské spotřebě ve veřejných budovách, v restauracích, v nákupních a rekreačních střediscích a také v prostorách, kde dochází k tranzitu a k velkému pohybu osob, jako jsou vlaková nádraží a letiště. Členské státy by měly mít možnost stanovit správnou kombinaci takových nástrojů s ohledem na svou konkrétní vnitrostátní situaci.
_________________
_________________
83 COM(2014)0177.
83 COM(2014)0177.
84 COM(2014)0177, s. 12.
84 COM(2014)0177, s. 12.
85 Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (2017/C 428/09) ze dne 17. listopadu 2017 (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10).
85 Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv (2017/C 428/09) ze dne 17. listopadu 2017 (Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10).
Pozměňovací návrh 29
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 18
(18)  Evropský parlament ve svém usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“86) požadoval, „že by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost potřebám zranitelných skupin ve společnosti“87. Zvláštní situace menšin, jako jsou Romové, Sintové, Travelleři, Kalé, Gens du voyage, ať žijí usazeně, či nikoli – zejména chybějící přístup k pitné vodě – byla uznána i ve zprávě Komise o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů88 a v doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech89. S ohledem na tento obecný kontext je vhodné, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost zranitelným a marginalizovaným skupinám přijetím nezbytných opatření, aby bylo zajištěno, že tyto skupiny mají přístup k vodě. Aniž je dotčeno právo členských států vymezit uvedené skupiny, měli by do nich být přinejmenším zahrnuti uprchlíci, kočovná společenství, osoby bez domova a menšinové kultury, jako jsou Romové, Sintové, Travelleři, Kalé, Gens du voyage atd., ať žijí usazeně, či nikoli. Tato opatření pro zajištění přístupu k vodě, jež jsou na uvážení členských států, by mohla například zahrnovat poskytování alternativních systémů zásobování (samostatná zařízení pro úpravu vody), dodávky vody ze zásobníků (kamionů a cisteren) a zajištění nezbytné infrastruktury táborů.
(18)  Evropský parlament ve svém usnesení o opatřeních navazujících na evropskou občanskou iniciativu týkající se práva na vodu („Right2Water“86) požadoval, „že by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost potřebám zranitelných skupin ve společnosti“87. Zvláštní situace menšin, jako jsou Romové a Travelleři, ať žijí usazeně, či nikoli – zejména chybějící přístup k pitné vodě a hygieně – byla uznána i ve zprávě Komise o uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů88 a v doporučení Rady o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech89. S ohledem na tento obecný kontext je vhodné, aby členské státy věnovaly zvláštní pozornost zranitelným a marginalizovaným skupinám přijetím nezbytných opatření, aby bylo zajištěno, že tyto skupiny mají přístup k vodě. Se zřetelem k zásadě návratnosti nákladů stanovené v článku 9 směrnice 2000/60/ES by členské státy měly zlepšit přístup k vodě pro zranitelné a marginalizované skupiny, aniž by ohrozily zásobování vysoce kvalitní vodou cenově dostupnou pro všechny. Aniž je dotčeno právo členských států vymezit uvedené skupiny, měli by do nich být přinejmenším zahrnuti uprchlíci, kočovná společenství, osoby bez domova a menšinové kultury, jako jsou Romové a Travelleři, ať žijí usazeně, či nikoli. Tato opatření pro zajištění přístupu k vodě, jež jsou na uvážení členských států, by mohla například zahrnovat poskytování alternativních systémů zásobování (samostatná zařízení pro úpravu vody), dodávky vody ze zásobníků (kamionů a cisteren) a zajištění nezbytné infrastruktury táborů. Budou-li za plnění těchto povinností odpovědné místní orgány veřejné moci, měly by členské státy zajistit, aby měly k dispozici finanční prostředky a technické a materiálové kapacity a měly by je odpovídajícím způsobem podporovat, například poskytnutím expertní podpory. Především by dodávky vody zranitelným a marginalizovaným skupinám neměly místním orgánům způsobovat nepřiměřené náklady.
_________________
_________________
86 P8_TA(2015)0294.
86 P8_TA(2015)0294.
87 P8_TA(2015)0294, bod 62.
87 P8_TA(2015)0294, bod 62.
88 COM(2014)0209.
88 COM(2014)0209.
89 Doporučení Rady (2013/C 378/01) ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1).
89 Doporučení Rady (2013/C 378/01) ze dne 9. prosince 2013 o účinných opatřeních v oblasti integrace Romů v členských státech (Úř. věst. C 378, 24.12.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 30
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 19
(19)  V 7. akčním programu pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“90 se požaduje, aby veřejnost měla přístup k jasným informacím o životním prostředí na vnitrostátní úrovni. Ve směrnici 98/83/ES byl k informacím stanoven pouze pasivní přístup, což znamená, že členské státy měly pouze povinnost zajistit, aby informace byly dostupné. Uvedená ustanovení by tedy měla být nahrazena, aby se zajistilo, že jsou snadno přístupné aktuální informace, například na internetových stránkách, jejichž hypertextový odkaz by měl být aktivně distribuován. Aktuální informace by měly zahrnovat nejen výsledky monitorovacích programů, ale také další informace, které mohou být veřejnosti užitečné, např. informace o ukazatelích (železo, tvrdost vody, minerály atd.), které často ovlivňují vnímání vody z kohoutku u spotřebitelů. Za tímto účelem by indikační ukazatele ze směrnice 98/83/ES, jež neposkytovaly informace týkající se zdraví, měly být nahrazeny informacemi online o uvedených ukazatelích. U velmi velkých dodavatelů vody by měly být též k dispozici online i další informace, mj. o energetické účinnosti, řízení, správě, struktuře nákladů a použité úpravě. Předpokládá se, že lepší informovanost spotřebitelů a větší transparentnost přispěje ke zvýšení důvěry občanů ve vodu, která jim je dodávána. To by mělo následně vést ke zvýšenému používání vody z kohoutku, což přispěje ke snížení plastového odpadu a emisí skleníkových plynů a bude to mít pozitivní dopad na zmírnění změny klimatu a životní prostředí jako celek.
(19)  V 7. akčním programu pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ se požaduje, aby veřejnost měla přístup k jasným informacím o životním prostředí na vnitrostátní úrovni. Ve směrnici 98/83/ES byl k informacím stanoven pouze pasivní přístup, což znamená, že členské státy měly pouze povinnost zajistit, aby informace byly dostupné. Uvedená ustanovení by tedy měla být nahrazena, aby se zajistilo, že jsou aktuální, komplexní a pro spotřebitele podstatné informace snadno přístupné, například jako brožurka, na internetových stránkách nebo formou inteligentní aplikace. Aktuální informace by měly zahrnovat nejen výsledky monitorovacích programů, ale také další informace, které mohou být veřejnosti užitečné, např. výsledky kroků přijatých k monitorování dodavatelů vody, pokud jde o ukazatele jakosti vody a informace o indikačních ukazatelích uvedených na seznamu v příloze I části Ba. U velmi velkých dodavatelů vody by měly být též k dispozici online i další informace, mj. o řízení, struktuře sazeb a použité úpravě. Účelem lepší seznámenosti spotřebitelů s příslušnými informacemi a větší transparentnosti by mělo být zvýšit důvěru občanů ve vodu, která jim je dodávána, a také ve vodohospodářské služby, a měly by vést ke zvýšenému používání vody z kohoutku jako pitné vody, což by mohlo přispět ke snížení používání plastů a emisí skleníkových plynů a bude to mít pozitivní dopad na zmírnění změny klimatu a životní prostředí jako celek.
_________________
_________________
90 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
90 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1386/2013/EU ze dne 20. listopadu 2013 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2020 „Spokojený život v mezích naší planety“ (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 171).
Pozměňovací návrh 31
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 20
(20)  Ze stejných důvodů a s cílem zvyšovat povědomí o dopadech spotřeby vody by spotřebitelé měli rovněž získávat informace (například na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací) o spotřebovaném objemu, struktuře nákladů sazby účtované dodavatelem vody, včetně variabilních a fixních nákladů, jakož i informace o ceně za litr vody určené k lidské spotřebě, což umožní srovnávání s cenou balené vody.
(20)  Ze stejných důvodů a s cílem zvyšovat povědomí o dopadech spotřeby vody by spotřebitelé měli rovněž dostávat informace snadno přístupným způsobem, například na faktuře nebo prostřednictvím inteligentní aplikace, o ročním spotřebovaném objemu, jeho vývoji, srovnání se spotřebou průměrné domácnosti, pokud má dodavatel vody takovéto informace k dispozici, struktuře sazby účtované dodavatelem vody, včetně jejích variabilních a fixních částí, jakož i informace o ceně za litr vody určené k lidské spotřebě, což umožní srovnávání s cenou balené vody.
Pozměňovací návrh 32
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 21
(21)  Zásady, které je třeba vzít v úvahu při stanovování sazeb za vodu, a sice návratnost nákladů za vodohospodářské služby a zásada „znečišťovatel platí“, jsou stanoveny ve směrnici 2000/60/ES. Nicméně finanční udržitelnost poskytování vodohospodářských služeb není vždy zaručena a někdy vede k nedostatečným investicím na údržbu vodohospodářské infrastruktury. Díky dokonalejším technikám monitorování jsou čím dál zjevnější míry úniku, jež jsou dány především nedostatečnými investicemi; na úrovni Unie by mělo být podporováno omezování ztrát vody s cílem zlepšit účinnost vodohospodářské infrastruktury. V souladu se zásadou subsidiarity by tato otázka měla být řešena zvýšením transparentnosti a informováním spotřebitelů o mírách úniku a energetické účinnosti.
(21)  Základní zásady, které je třeba vzít v úvahu při stanovování sazeb za vodu, aniž je dotčen čl. 9 odst. 4 směrnice 2000/60/ES, a sice návratnost nákladů za vodohospodářské služby a zásada „znečišťovatel platí“, jsou stanoveny ve výše uvedené směrnici. Nicméně finanční udržitelnost poskytování vodohospodářských služeb není vždy zaručena a někdy vede k nedostatečným investicím na údržbu vodohospodářské infrastruktury. Díky dokonalejším technikám monitorování jsou čím dál zjevnější míry úniku, jež jsou dány především nedostatečnými investicemi; na úrovni Unie by mělo být podporováno omezování ztrát vody s cílem zlepšit účinnost vodohospodářské infrastruktury. V souladu se zásadou subsidiarity, s cílem zvýšit informovanost o této otázce, by informace, které se jí týkají, měly být sdíleny transparentnějším způsobem se zákazníky.
Pozměňovací návrh 34
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 25
(25)  Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měla Komise provést hodnocení této směrnice do určité doby od data stanoveného pro její provedení ve vnitrostátním právu. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností a údajů získaných při provádění směrnice, z relevantních vědeckých, analytických, epidemiologických údajů a z případných dostupných doporučení WHO.
(25)  Podle bodu 22 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů by měla Komise provést hodnocení této směrnice do určité doby od data stanoveného pro její provedení ve vnitrostátním právu. Uvedené hodnocení by mělo vycházet ze zkušeností a údajů získaných při provádění směrnice, z dostupných doporučení WHO a rovněž z příslušných vědeckých, analytických a epidemiologických údajů.
Pozměňovací návrh 35
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 28
(28)  Za účelem přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku nebo k upřesnění požadavků na monitorování pro účely posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV této směrnice. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Navíc pravomoc podle části C poznámky 10 přílohy I směrnice 98/83/ES, která se týká stanovení četnosti monitorování a monitorovacích metod pro radioaktivní látky, je již zastaralá vzhledem k přijetí směrnice Rady 2013/51/Euratom96, a proto by měla být zrušena. Pravomoc podle části A druhého pododstavce přílohy III směrnice 98/83/ES týkající se změn uvedené směrnice již není potřebná a měla by být zrušena.
(28)  Za účelem přizpůsobení této směrnice vědeckému a technickému pokroku nebo k upřesnění požadavků na monitorování pro účely posouzení nebezpečnosti a rizik v domovních rozvodech by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh I až IV této směrnice, a přijímat nezbytná opatření v rámci změn stanovených v článku 10a. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. Navíc pravomoc podle části C poznámky 10 přílohy I směrnice 98/83/ES, která se týká stanovení četnosti monitorování a monitorovacích metod pro radioaktivní látky, je již zastaralá vzhledem k přijetí směrnice Rady 2013/51/Euratom96, a proto by měla být zrušena. Pravomoc podle části A druhého pododstavce přílohy III směrnice 98/83/ES týkající se změn uvedené směrnice již není potřebná a měla by být zrušena.
_________________
_________________
96 Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12).
96 Směrnice Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12).
Pozměňovací návrh 36
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1
1.  Tato směrnice se týká jakosti vody určené k lidské spotřebě.
1.  Tato směrnice se týká jakosti vody určené k lidské spotřebě pro všechny v Unii.
Pozměňovací návrhy 163, 189, 207 a 215
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 2
2.  Cílem této směrnice je chránit lidské zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a zajistit, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá.
2.  Cílem této směrnice je chránit lidské zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění vody určené k lidské spotřebě a zajistit, že voda bude zdravotně nezávadná a čistá, a poskytovat všeobecný přístup k vodě určené k lidské spotřebě.
Pozměňovací návrh 38
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1
1.  „vodou určenou k lidské spotřebě“ veškerá voda, v původním stavu nebo po úpravě, určená k pití, vaření, přípravě či výrobě potravin nebo k jiným účelům v domácnosti, ve veřejných i soukromých prostorách, bez ohledu na její původ, či zda je dodávána z rozvodné sítě, dodávána ze zásobníků cisteren, nebo, v případě pramenitých vod, stáčena do lahví;
1.  „vodou určenou k lidské spotřebě“ veškerá voda, v původním stavu nebo po úpravě, určená k pití, vaření, přípravě či výrobě potravin nebo jiným potravinářským účelům nebo k jiným účelům v domácnosti, ve veřejných i soukromých prostorách, včetně potravinářských podniků, bez ohledu na její původ, či zda je dodávána z rozvodné sítě, dodávána ze zásobníků cisteren, nebo stáčena do lahví nebo kontejnerů;
Pozměňovací návrh 39
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
2.  „domovním rozvodným systémem“ potrubí, armatury a spotřebiče instalované mezi kohoutky, kde se voda běžně odebírá k lidské spotřebě ve veřejných i soukromých prostorech, a rozvodnou sítí, avšak pouze v případě, že za ně podle vnitrostátního práva neodpovídají dodavatelé odpovědní za zásobování vodou;
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 40
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 3
3.  „dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá v průměru přinejmenším 10 m3 vody určené k lidské spotřebě;
3.  „dodavatelem vody“ právní subjekt, který denně dodá v průměru přinejmenším 10 m3 vody určené k lidské spotřebě;
Pozměňovací návrh 41
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
3a.  „velmi malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 50 m3 nebo zásobuje méně než 250 osob;
Pozměňovací návrh 42
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4
4.  „malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 500 m3 nebo zásobuje méně než 5 000 osob;
4.  „malým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá méně než 500 m3 nebo zásobuje méně než 2 500 osob;
Pozměňovací návrh 43
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
4a.  „středně velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 500 m3 nebo zásobuje alespoň 2 500 osob;
Pozměňovací návrh 44
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5
5.  „velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 500 m3 nebo zásobuje alespoň 5 000 osob;
5.  „velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 5 000 m3 nebo zásobuje alespoň 25 000 osob;
Pozměňovací návrh 45
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 6
6.  „velmi velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 5 000 m3 nebo zásobuje alespoň 50 000 osob;
6.  „velmi velkým dodavatelem vody“ subjekt, který denně dodá přinejmenším 20 000 m3 nebo zásobuje alespoň 100 000 osob;
Pozměňovací návrh 46
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
7.  „prioritními prostory“ velké prostory s vysokým počtem uživatelů potenciálně vystavených rizikům v souvislosti s vodou, jako jsou nemocnice, zdravotnická zařízení, budovy s ubytovací kapacitou, nápravná zařízení a kempy, dle určení členských států;
7.  „prioritními prostorami“ velké neobytné prostory s vysokým počtem osob, zejména zranitelných osob, potenciálně vystavených rizikům v souvislosti s vodou, jako jsou nemocnice, zdravotnická zařízení, domovy důchodců, školy, univerzity a jiná vzdělávací zařízení, jesle a mateřské školy, sportovní, rekreační a volnočasová zařízení a výstavní prostory, budovy s ubytovací kapacitou, nápravná zařízení a kempy, dle určení členských států;
Pozměňovací návrh 47
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 1 – bod 8 a (nový)
8a.   „potravinářským podnikem“ jakýkoli podnik definovaný v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002;
Pozměňovací návrh 48
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 a (nový)
1a.  U vody používané v potravinářských podnicích k výrobě, zpracování či konzervaci výrobků nebo látek určených k lidské spotřebě nebo k jejich uvádění na trh se použijí pouze články 4, 5, 6 a 11 této směrnice. Žádný z článků této směrnice se však nepoužije v případě, že je potravinářský podnik schopen příslušným vnitrostátním orgánům přesvědčivě prokázat, že jakost vody, kterou používá, neovlivňuje zdravotní nezávadnost produktů nebo látek, které jsou výstupem jeho činnosti, a že tyto produkty nebo látky jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/20041a.
________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin (Úř. věst. L 139, 30.4.2004, s. 1).
Pozměňovací návrh 49
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 b (nový)
1b.  Producent vody určené k lidské spotřebě, která se stáčí do lahví nebo kontejnerů, není považován za dodavatele vody.
Ustanovení této směrnice se vztahují na vody určenou k lidské spotřebě stáčenou do lahví nebo kontejnerů, pokud se na ni nevztahují povinnosti podle jiných právních předpisů Unie.
Pozměňovací návrh 50
Návrh směrnice
Čl. 3 – odst. 1 c (nový)
1c.  Na námořní plavidla, která provádějí odsolování vody, přepravují cestující nebo fungují jako dodavatelé vody, se vztahují pouze články 1 až 7 a 9 až 12 této směrnice a její přílohy.
Pozměňovací návrh 51
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
c)  členské státy přijaly veškerá další nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky stanovenými v článcích 5 až 12 této směrnice.
c)  členské státy přijaly veškerá další nezbytná opatření k zajištění souladu s požadavky stanovenými:
i)   v článcích 4 až 12 této směrnice pro vodu určenou k lidské spotřebě dodávanou konečným spotřebitelům z distribuční sítě nebo ze zásobníku;
ii)  v článcích 5 a 6 a čl. 11 odst. 4 této směrnice pro vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů potravinářským podnikem;
iii)  v článcích 4, 5, 6 a 11 této směrnice pro vodu určenou k lidské spotřebě vyráběnou a používanou v potravinářském podniku k výrobě, zpracování a distribuci potravin;
Pozměňovací návrh 52
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2
2.  Členské státy zajistí, aby opatření přijatá k provádění této směrnice nevedla za žádných okolností přímo či nepřímo ke zhoršení současné jakosti vody určené k lidské spotřebě, ani jakémukoli zvýšení znečišťování vod užívaných pro produkci vody určené k lidské spotřebě.
2.  Členské státy zajistí, aby opatření přijatá k provádění této směrnice uplatňovala plně zásadu předběžné opatrnosti a nevedla za žádných okolností přímo či nepřímo ke zhoršení současné jakosti vody určené k lidské spotřebě, ani jakémukoli zvýšení znečišťování vod užívaných pro produkci vody určené k lidské spotřebě.
Pozměňovací návrh 53
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
2a.  Členské státy přijmou opatření s cílem zajistit, aby příslušné orgány prováděly posouzení míry úniků vody na jejich území a potenciálu pro zlepšení, pokud jde o omezení úniků vody v rámci odvětví pitné vody. Posouzení zohlední příslušné aspekty veřejného zdraví a životního prostředí a technické a ekonomické aspekty. Do 31. prosince 2022 přijmou členské státy vnitrostátní cíle v oblasti snižování míry úniku u dodavatelů vody na jejich území do 31. prosince 2030. Členské státy mohou poskytnout smysluplné pobídky pro zajištění toho, aby dodavatelé vody na jejich území tyto vnitrostátní cíle splnili.
Pozměňovací návrh 54
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 2 b (nový)
2b.  Jestliže příslušný orgán odpovědný za výrobu a distribuci vody určené k lidské spotřebě pověří řízením všech nebo části svých výrobních či distribučních činností dodavatele vody, upřesní smlouva mezi příslušným orgánem a dodavatelem vody povinnosti jednotlivých smluvních stran vyplývající z této směrnice.
Pozměňovací návrh 55
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1
1.  Členské státy stanoví pro vodu určenou k lidské spotřebě hodnoty ukazatelů uvedených v příloze I, které nesmějí být méně přísné než hodnoty uvedené v dané příloze.
1.  Členské státy stanoví pro vodu určenou k lidské spotřebě hodnoty ukazatelů uvedených v příloze I.
Pozměňovací návrh 56
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 1 a (nový)
1a.  Hodnoty stanovené v souladu s odstavcem 1 nejsou méně přísné než hodnoty uvedené v části A, B a Ba přílohy I. Pokud jde o ukazatele uvedené v části Ba přílohy I, hodnoty se stanoví výlučně pro účely monitorování a s cílem zajistit splnění požadavků, které ukládá článek 12.
Pozměňovací návrh 57
Návrh směrnice
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 1 a (nový)
Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily, že látky pro úpravu vody, materiály a dezinfekční postupy používané pro dezinfekční účely ve vodovodních systémech neovlivní nepříznivě jakost vody určené k lidské spotřebě. Jakékoli znečištění vody určené k lidské spotřebě způsobené použitím těchto látek, materiálů a dezinfekčních postupů musí být co nejmenší, aniž by přitom byla snížena účinnost dezinfekce.
Pozměňovací návrh 58
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – návětí
Hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5, které se týkají ukazatelů uvedených v částech A a B přílohy I, musí být dodržovány v případě:
Hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5, které se týkají ukazatelů uvedených v částech A, B a C přílohy I, musí být dodržovány v případě:
Pozměňovací návrh 59
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c
c)  pramenité vody v místě stáčení vody do lahví.
c)  vody určené k lidské spotřebě stáčené do lahví nebo kontejnerů v místě stáčení vody do lahví nebo kontejnerů;
Pozměňovací návrh 60
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  vody používané v potravinářském podniku, kam je voda dodávána dodavatelem vody, v místě dodání do potravinářského podniku.
Pozměňovací návrh 61
Návrh směrnice
Čl. 6 – odst. 1 a (nový)
1a.  V případě vody, na kterou se vztahuje odst. 1 písm. a), se povinnosti členských států podle tohoto článku považují za splněné, jestliže je možno prokázat, že nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v článku 5 je způsobeno soukromým rozvodem nebo jeho údržbou, s výjimkou prioritních prostorů.
Pozměňovací návrh 62
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 – písm. a
a)  posouzení nebezpečnosti vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě, v souladu s článkem 8;
a)  posouzení nebezpečnosti vodních útvarů nebo částí vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě, které provádějí členské státy v souladu s článkem 8;
Pozměňovací návrh 63
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 – písm. b
b)  posouzení rizik dodávky provedeného dodavateli za účelem monitorování jakosti dodávané vody, v souladu s článkem 9 a částí C přílohy II;
b)  posouzení rizik dodávky provedeného dodavateli u každého systému zásobování vodou za účelem zabezpečení a monitorování jakosti dodávané vody, v souladu s článkem 9 a částí C přílohy II;
Pozměňovací návrh 64
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy si mohou zavádění přístupu založeného na posouzení rizik přizpůsobit, pokud existují zvláštní omezení kvůli zeměpisným podmínkám, jako je odlehlost nebo přístupnost oblasti zásobované vodou, aniž by tím ohrozily cíl této směrnice týkající se jakosti vody určené k lidské spotřebě a zdraví spotřebitelů.
Pozměňovací návrh 65
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 1 b (nový)
1b.  Členské státy zajistí jasné a přiměřené rozdělení povinností mezi zúčastněné strany, definované členskými státy, pokud jde o uplatňování přístupu založeného na posouzení rizik s ohledem na vodní útvary využívané pro odběr vody určené k lidské spotřebě a domovní rozvodné systémy. Rozdělení povinností je upraveno s ohledem na jejich institucionální a právní rámec.
Pozměňovací návrh 66
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 2
2.  Posouzení nebezpečnosti jsou provedena do [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Každé tři roky se přezkoumávají a v případě potřeby se aktualizují.
2.  Posouzení nebezpečnosti jsou provedena do [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Každé tři roky se přezkoumávají s přihlédnutím k požadavku stanovenému v článku 7 směrnice 2000/60/ES, aby členské státy určily vodní útvary, a v případě potřeby se aktualizují.
Pozměňovací návrh 67
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3
3.  Posouzení rizik dodávky provedou velmi velcí dodavatelé vody a velcí dodavatelé vody do [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] a malí dodavatelé vody do [6 let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Uvedená posouzení se pravidelně přezkoumávají v intervalech nejdéle šesti let a v případě potřeby se aktualizují.
3.  Dodavatelé vody provedou do [šest let po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] posouzení rizik dodávky. Uvedená posouzení se pravidelně přezkoumávají v intervalech nejdéle šesti let a v případě potřeby se aktualizují.
Pozměňovací návrh 68
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 3 a (nový)
3a.  Na základě článků 8 a 9 této směrnice přijmou členské státy potřebná nápravná opatření v rámci programů opatření a plánů povodí stanovených v článcích 11 a 13 směrnice 2000/60/ES.
Pozměňovací návrh 69
Návrh směrnice
Čl. 7 – odst. 4
4.   Posouzení rizik v domovních rozvodech jsou provedena do [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Každé tři roky se přezkoumávají a v případě potřeby se aktualizují.
4.   Posouzení rizik v domovních rozvodech v prostorech uvedených v čl. 10 odst. 1 jsou provedena do [tři roky po uplynutí lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu]. Každé tři roky se přezkoumávají a v případě potřeby se aktualizují.
Pozměňovací návrh 70
Návrh směrnice
Čl. 8 – název
Posouzení nebezpečnosti vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě
Posouzení nebezpečnosti, monitorování a řízení vodních útvarů používaných k odběru vody určené k lidské spotřebě
Pozměňovací návrh 71
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – návětí
1.  Aniž jsou dotčeny články 6 a 7 směrnice 2000/60/ES, členské státy zajistí, aby bylo provedeno posouzení nebezpečnosti vztahující se na vodní útvary používané k odběru vody určené k lidské spotřebě, které poskytují průměrně více než 10 m3 vody za den. Posouzení nebezpečnosti zahrnuje tyto prvky:
1.  Aniž je dotčena směrnice 2000/60/ES, a zejména její články 4 až 8, členské státy ve spolupráci se svými příslušnými orgány v oblasti vody zajistí, aby bylo provedeno posouzení nebezpečnosti vztahující se na vodní útvary používané k odběru vody určené k lidské spotřebě, které poskytují průměrně více než 10 m3 vody za den. Posouzení nebezpečnosti zahrnuje tyto prvky:
Pozměňovací návrh 72
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – písm. a
a)  určení a georeferenční údaje ke všem místům odběru u vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti;
a)  určení a georeferenční údaje ke všem místům odběru u vodních útvarů nebo částí vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. Vzhledem k tomu, že údaje uvedené v tomto písmenu jsou potenciálně citlivé povahy, zejména v souvislosti s ochranou veřejného zdraví, členské státy zajistí, aby byly tyto údaje chráněny a sdělovány výlučně příslušným orgánům;
Pozměňovací návrh 73
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – písm. b
b)  mapování ochranných pásem, jež byla zřízena v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60/ES, jakož i chráněných oblastí uvedených v článku 6 dané směrnice;
b)  mapování ochranných pásem, jež byla zřízena v souladu s čl. 7 odst. 3 směrnice 2000/60/ES;
Pozměňovací návrh 216
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – písm. c
c)  určení nebezpečí i možných zdrojů znečištění ovlivňujících vodní útvary, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. K tomuto účelu mohou členské státy využívat přezkoumání důsledků lidské činnosti zpracované podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informace o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice;
c)  určení nebezpečí i možných zdrojů znečištění ovlivňujících vodní útvary, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti. Tento výzkum a určení možných zdrojů znečištění se pravidelně aktualizuje, aby bylo možné odhalit nové látky s vlivem na mikroplasty, zejména pokud jde o sloučeniny PFAS. K tomuto účelu mohou členské státy využívat přezkoumání důsledků lidské činnosti zpracované podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informace o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice;
Pozměňovací návrh 75
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – písm. d – návětí
d)  pravidelná monitorování u vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti relevantních znečišťujících látek vybraných z těchto seznamů:
d)  pravidelná monitorování u vodních útvarů nebo částí vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti znečišťujících látek, které jsou relevantní pro dodávky vody a jsou vybrány z těchto seznamů:
Pozměňovací návrh 76
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – písm. d – písm. iv
iv)  dalších relevantních znečišťujících látek, jako například mikroplastů, nebo znečišťujících látek specifických pro povodí sestavených členskými státy na základě přezkoumání důsledků lidské činnosti podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informací o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice.
iv)  ukazatelů výlučně pro účely monitorování v části Ca přílohy I nebo dalších relevantních znečišťujících látek, jako například mikroplastů za předpokladu, že je zavedena metodika měření mikroplastů uvedená v čl. 11 odst. 5 písm. b), nebo znečišťujících látek specifických pro povodí sestavených členskými státy na základě přezkoumání důsledků lidské činnosti podle článku 5 směrnice 2000/60/ES a informací o významných vlivech shromážděných podle bodu 1.4 přílohy II uvedené směrnice.
Pozměňovací návrh 77
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Velmi malí dodavatelé vody mohou být osvobozeni od požadavků písm. a), b) a c) tohoto odstavce, pokud příslušný orgán předem a aktuálně zdokumentoval přehled příslušných ukazatelů uvedených v těchto písmenech. Příslušný orgán toto vynětí alespoň každé tři roky přezkoumá a případně jej aktualizuje.
Pozměňovací návrh 217
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 3
Pro účely pravidelného monitorování mohou členské státy používat monitorování prováděné v souladu s ostatními právními předpisy Unie.
Pro účely pravidelného monitorování, jakož i pro účely odhalení nových škodlivých látek pomocí nových vyšetřovacích postupů, mohou členské státy používat monitorovací postupy a určenou vyšetřovací kapacitu v souladu s ostatními právními předpisy Unie.
Pozměňovací návrh 78
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 3
3.  Členské státy informují dodavatele vody používající vodní útvar, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti, o výsledcích monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) a na základě těchto výsledků monitorování mohou:
vypouští se
a)   na dodavatelích vody požadovat provedení dodatečného monitorování nebo úpravy určitých ukazatelů;
b)   umožnit dodavatelům vody snížit četnost monitorování určitých ukazatelů, aniž by byli povinni provést posouzení rizik dodávky, nejedná-li se o základní ukazatele ve smyslu bodu 1 části B přílohy II, a za předpokladu, že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody.
Pozměňovací návrh 79
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 4
4.  V případech, kdy je dodavateli vody dovoleno snížit četnost monitorování podle odst. 2 písm. b), členské státy uvedené ukazatele i nadále pravidelně monitorují u vodního útvaru, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti.
vypouští se
Pozměňovací návrh 80
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 1 – návětí
Na základě informací shromážděných podle odstavců 1 a 2 a podle směrnice 2000/60/ES přijmou členské státy ve spolupráci s dodavateli vody a jinými zúčastněnými stranami následující opatření, nebo zajistí, aby uvedená opatření přijali dodavatelé vody:
Na základě informací shromážděných podle odstavců 1 a 2 a podle směrnice 2000/60/ES přijmou členské státy ve spolupráci s dodavateli vody a jinými zúčastněnými stranami následující opatření:
Pozměňovací návrh 178
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. a
a)  preventivní opatření ke snížení požadovaného stupně úpravy a na ochranu jakosti vody, včetně opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice 2000/60/ES;
vypouští se
Pozměňovací návrh 82
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)
aa)  zajistí, aby znečišťovatelé ve spolupráci s dodavateli vody a dalšími příslušnými subjekty přijali preventivní opatření k zabránění úpravě nebo ke snížení požadovaného stupně úpravy a na ochranu jakosti vody, včetně opatření uvedených v čl. 11 odst. 3 písm. d) směrnice 2000/60/ES, jakož i dodatečná opatření, která považují za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) tohoto článku;
Pozměňovací návrh 83
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. b
b)  zmírňující opatření, jež jsou považována za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d), jež mají určit a řešit zdroj znečištění.
b)  zmírňující opatření, jež jsou považována za nezbytná na základě monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d), jež mají určit a řešit zdroj znečištění a zabránit veškeré dodatečné úpravě, pokud jsou preventivní opatření považována za neproveditelná nebo nedostatečně účinná pro včasné řešení zdroje znečištění;
Pozměňovací návrh 84
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 5 – pododstavec 1 – písm. b a (nové)
ba)  pokud se opatření uvedená v písm. aa) a b) nepovažují za dostatečná pro přiměřenou ochranu lidského zdraví, požadují, aby dodavatelé vody provedli dodatečné monitorování určitých ukazatelů v místě odběru nebo úpravy, pokud je to naprosto nezbytné, aby se zabránilo zdravotním rizikům.
Pozměňovací návrh 85
Návrh směrnice
Čl. 8 – odst. 5 a (nový)
5a.  Členské státy informují dodavatele vody používající vodní útvar nebo části vodních útvarů, na které se vztahuje posouzení nebezpečnosti, o výsledcích monitorování prováděného podle odst. 1 písm. d) a na základě těchto výsledků monitorování a informací shromážděných podle odstavců 1 a 2 a podle směrnice 2000/60/ES mohou:
a)  umožnit dodavatelům vody snížit četnost monitorování určitých ukazatelů nebo počet monitorovaných ukazatelů, aniž by byli povinni provést posouzení rizik dodávky, za předpokladu, že se nejedná o základní ukazatele ve smyslu bodu 1 části B přílohy II a že není pravděpodobné, že by nějaký faktor, jejž lze rozumně předvídat, způsobil zhoršení jakosti vody;
b)  v případech, kdy je dodavateli vody dovoleno snížit četnost monitorování podle písm. a), nadále pravidelně monitorovat uvedené ukazatele u vodního útvaru, na který se vztahuje posouzení nebezpečnosti.
Pozměňovací návrh 86
Návrh směrnice
Čl. 9 – název
Posouzení rizik dodávky
Posouzení, monitorování a řízení rizik dodávky
Pozměňovací návrh 87
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy zajistí, aby dodavatelé vody prováděli posouzení rizik dodávky, v němž je stanovena možnost upravit na základě výskytu v surové vodě četnost monitorování jakéhokoli ukazatele uvedeného v částech A a B přílohy I, jenž není základním ukazatelem podle části B přílohy II.
Členské státy zajistí, aby dodavatelé vody prováděli posouzení rizik dodávky v souladu s částí C přílohy II, v němž je stanovena možnost upravit na základě výskytu v surové vodě četnost monitorování jakéhokoli ukazatele uvedeného v částech A, B a Ba přílohy I, jenž není základním ukazatelem podle části B přílohy II.
Pozměňovací návrh 88
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 2
U uvedených ukazatelů členské státy zajistí, aby se dodavatelé vody mohli odchýlit od četnosti vzorkování stanovené v části B přílohy II v souladu se specifikacemi stanovenými v části C přílohy II.
U uvedených ukazatelů členské státy zajistí, aby se dodavatelé vody mohli odchýlit od četnosti vzorkování stanovené v části B přílohy II v souladu se specifikacemi stanovenými v části C přílohy II a na základě jejich výskytu v surové vodě a způsobu úpravy.
Pozměňovací návrh 89
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 3
Za tímto účelem jsou dodavatelé vody povinni zohlednit výsledky posouzení nebezpečnosti provedeného v souladu s článkem 8 této směrnice a monitorování prováděného podle čl. 7 odst. 1 a článku 8 směrnice 2000/60/ES.
Za tímto účelem dodavatelé vody zohlední výsledky posouzení nebezpečnosti provedeného v souladu s článkem 8 této směrnice a monitorování prováděného podle čl. 7 odst. 1 a článku 8 směrnice 2000/60/ES.
Pozměňovací návrh 90
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 1 a (nový)
1a.  Členské státy mohou velmi malé dodavatele vody vyjmout z působnosti odstavce 1, pokud příslušný orgán předem a aktuálně zdokumentoval přehled příslušných ukazatelů a domnívá se, že takovéto vynětí nijak neohrozí lidské zdraví, aniž jsou dotčeny povinnosti tohoto orgánu podle článku 4.
Příslušný orgán přezkoumá toto vynětí každé tři roky nebo v případě, že se ve spádové oblasti objeví nové riziko znečištění, a podle potřeby jej aktualizuje.
Pozměňovací návrh 91
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 2
2.  Posouzení rizik dodávky schvalují příslušné orgány.
2.  Za posouzení rizik dodávky odpovídají dodavatelé vody, kteří zajistí, aby byla v souladu s touto směrnicí. Za tímto účelem mohou dodavatelé vody žádat příslušné orgány o podporu.
Členské státy mohou požadovat, aby příslušné orgány schvalovaly nebo monitorovaly posouzení rizik dodávky prováděná dodavateli vody.
Pozměňovací návrh 92
Návrh směrnice
Čl. 9 – odst. 2 a (nový)
2a.  Na základě výsledků posouzení rizik dodávky provedeného podle odstavce 1 členské státy zajistí, že dodavatelé vody vytvoří plán pro zajištění bezpečnosti vody přizpůsobený zjištěným rizikům a přiměřený velikosti dodavatele vody. Tento plán pro zajištění bezpečnosti vody se může týkat například používaných materiálů, které jsou v kontaktu s vodou, přípravků k úpravě vody, rizik způsobených netěsnícím potrubím nebo opatření pro přizpůsobení se současným a budoucím výzvám, jako je změna klimatu, a dále jej upřesní členské státy.
Pozměňovací návrh 93
Návrh směrnice
Čl. 10 – název
Posouzení rizik v domovních rozvodech
Posouzení, monitorování a řízení rizik v domovních rozvodech
Pozměňovací návrh 94
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 1 – návětí
1.  Členské státy zajistí, aby bylo prováděno posouzení rizik v domovních rozvodech sestávající z těchto prvků:
1.  Členské státy zajistí, aby bylo v prioritních prostorech prováděno posouzení rizik v domovních rozvodech sestávající z těchto prvků:
Pozměňovací návrh 95
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 1 – písm. a
a)  posouzení potenciálních rizik spojených s domácími rozvody, jakož i souvisejícími výrobky a materiály, jakož i určení, zda mají uvedená rizika vliv na jakost vody v místě, kde vytéká z kohoutku a je běžně používána k lidské spotřebě, zejména je-li voda dodávána veřejnosti v prioritních prostorech;
a)  posouzení potenciálních rizik spojených s domovními rozvodnými systémy, jakož i souvisejícími výrobky a materiály, jakož i určení, zda mají uvedená rizika vliv na jakost vody v místě, kde vytéká z kohoutku a je běžně používána k lidské spotřebě;
Pozměňovací návrh 96
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 1 – písm. b – pododstavec 1
b)  pravidelného monitorování ukazatelů uvedených v části C přílohy I v prostorách, v nichž se možné ohrožení lidského zdraví považuje za nejvyšší. Příslušné ukazatele a prostory pro monitorování se vyberou na základě posouzení provedeného podle písmene a).
b)  pravidelného monitorování ukazatelů uvedených v části C přílohy I v prioritních prostorech, u nichž byla během posouzení provedeného podle písmene a) zjištěna zvláštní rizika pro jakost vody.
Pozměňovací návrh 97
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 1 – písm. b – pododstavec 2
V souvislosti s pravidelným monitorováním uvedeným v prvním pododstavci mohou členské státy stanovit monitorovací strategii se zaměřením na prioritní prostory;
V souvislosti s pravidelným monitorováním členské státy zaručí přístup k zařízením v prioritních prostorech za účelem vzorkování a mohou stanovit monitorovací strategii, zejména pro bakterie druhu Legionella pneumophila;
Pozměňovací návrh 98
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 1 – písm. c
c)  ověření, zda vlastnosti stavebních výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jsou přiměřené, pokud jde o základní charakteristiky v souvislosti se základními požadavky na stavby uvedenými v bodě 3 písm. e) přílohy I nařízení (EU) č. 305/2011.
c)  ověření, zda vlastnosti výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, jsou přiměřené, pokud jde o ochranu lidského zdraví.
Pozměňovací návrh 99
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 1 – písm. c a (nové)
ca)  ověření, zda použité materiály jsou vhodné ke kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a zda jsou splněny požadavky uvedené v článku 11.
Pozměňovací návrh 100
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 2
2.  Pokud se členské státy na základě posouzení provedeného podle odst. 1 písm. a) domnívají, že z domovních rozvodů a souvisejících výrobků a materiálů vyplývá riziko pro lidské zdraví, nebo prokáže-li se v monitorování provedeném podle odst. 1 písm. b), že nejsou splněny hodnoty ukazatelů stanovené v části C přílohy I, členské státy:
2.  Pokud se členské státy na základě posouzení provedeného podle odst. 1 písm. a) domnívají, že z domovních rozvodných systémů v prioritních prostorech a souvisejících výrobků a materiálů vyplývá riziko pro lidské zdraví, nebo prokáže-li se v monitorování provedeném podle odst. 1 písm. b), že nejsou splněny hodnoty ukazatelů stanovené v části C přílohy I, členské státy zajistí, aby byla přijata patřičná opatření k omezení nebo zamezení nebezpečí nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I.
a)  přijmou patřičná opatření k omezení nebo zamezení nebezpečí nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I;
b)  přijmou veškerá opatření potřebná k zajištění toho, aby migrace látek nebo chemických látek ze stavebních výrobků používaných při úpravě nebo distribuci vody určené k lidské spotřebě přímo, či nepřímo neohrožovala lidské zdraví;
c)  přijmou ve spolupráci s dodavateli vody další opatření, jako například patřičné metody úpravy, kterými se povaha nebo vlastnosti vody ještě před její dodávkou změní tak, aby se omezilo nebo odstranilo riziko, že dodaná voda nesplňuje hodnoty ukazatelů;
d)  řádně poskytují spotřebitelům informace a poradenství o podmínkách spotřeby a využití vody a o možných opatřeních s cílem zabránit opětovnému vzniku rizika;
e)  pořádají školení pro instalatéry a další odborníky, kteří se zabývají domovními rozvody a montáží stavebních výrobků;
f)  v případě baktérií rodu Legionella zajistí zavedení účinných kontrolních a řídících opatření s cílem předcházet případným ohniskům nákazy nebo je řešit.
Pozměňovací návrh 101
Návrh směrnice
Čl. 10 – odst. 2 a (nový)
2a.  V zájmu zmírnění rizik souvisejících s domovními rozvody ve všech domovních rozvodných systémech členské státy:
a)  vybízejí vlastníky veřejných a soukromých prostor k provádění posouzení rizik souvisejících s domovními rozvody;
b)  informují spotřebitele a vlastníky veřejných a soukromých prostor o opatřeních ke zmírnění nebo odstranění rizika nedodržování norem jakosti vody určené k lidské spotřebě v důsledku domovního rozvodného systému;
c)  řádně poskytují spotřebitelům informace a poradenství o podmínkách spotřeby a využití vody a o možných opatřeních s cílem zabránit opětovnému vzniku rizika;
d)  podporují školení pro instalatéry a další odborníky, kteří se zabývají domovními rozvodnými systémy a montáží stavebních výrobků a materiálů, které jsou v kontaktu s vodou; a
e)  v případě bakterií rodu Legionella, a zejména druhu Legionella pneumophila, zajistí zavedení účinných a přiměřených kontrolních a řídicích opatření s cílem předcházet případným ohniskům nákazy nebo je řešit.
Pozměňovací návrh 102
Návrh směrnice
Článek 10 a (nový)
Článek 10a
Minimální hygienické požadavky na výrobky, látky a materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě
1.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, aby látky a materiály sloužící k výrobě veškerých nových výrobků, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a které jsou uváděny na trh a využívány k odběru, úpravě nebo distribuci, nebo nečistoty spojené s těmito látkami
a)  nesnižovaly přímo či nepřímo ochranu lidského zdraví ve smyslu této směrnice;
b)  neměly vliv na pach či chuť vody určené k lidské spotřebě;
c)  nebyly přítomny ve vodě určené k lidské spotřebě v koncentraci vyšší, než je úroveň potřebná pro dosažení cíle, k němuž jsou využívány; a
d)  nepodporovaly rozvoj mikroorganismů.
2.   Pro účely zajištění harmonizovaného uplatňování odstavce 1 přijme Komise do [tři roky od vstupu této směrnice v platnost] akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 s cílem doplnit tuto směrnici stanovením minimálních hygienických požadavků a seznamu látek, které jsou používány k výrobě materiálů, jež jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a které jsou schváleny v EU, a v případě potřeby rovněž konkrétních migračních limitů a zvláštních podmínek použití. Komise tento seznam pravidelně přezkoumává a aktualizuje v souladu s nejnovějším vědeckým a technickým vývojem.
3.  Zřizuje se stálý výbor tvořený zástupci jmenovanými členskými státy, kteří si mohou přizvat ke spolupráci odborníky či poradce, přičemž úkolem tohoto výboru je pomáhat Komisi při přijímání a pozměňování aktů v přenesené pravomoci podle odstavce 2.
4.  Materiály, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě a na něž se vztahují jiné právní předpisy Unie, například nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/20111a, musí vyhovovat požadavkům stanoveným v odstavcích 1 a 2 tohoto článku.
______________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
Pozměňovací návrh 103
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 1
1.  Členské státy přijmou veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že bude prováděno pravidelné monitorování jakosti vody určené k lidské spotřebě za účelem kontroly, zda voda dostupná pro spotřebitele splňuje požadavky této směrnice, a zejména zda jsou dodržovány hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5. Vzorky vody jsou odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost vody spotřebovávané během celého roku. Členské státy navíc přijmou veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody určené k lidské spotřebě dezinfekce, bude ověřena účinnost postupu používaného k dezinfekci a že jakékoli znečištění pocházející z vedlejších produktů dezinfekce bude co nejmenší, aniž by byla přitom snížena účinnost dezinfekce.
1.  Členské státy přijmou veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že bude prováděno pravidelné monitorování jakosti vody určené k lidské spotřebě za účelem kontroly, zda splňuje požadavky této směrnice, a zejména zda jsou dodržovány hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5. Vzorky vody jsou odebírány tak, aby byly reprezentativní pro jakost vody spotřebovávané během celého roku. Členské státy navíc přijmou veškerá potřebná opatření, aby zajistily, že tam, kde je součástí úpravy nebo rozvodu vody určené k lidské spotřebě dezinfekce, bude ověřena účinnost postupu používaného k dezinfekci a že jakékoli znečištění pocházející z vedlejších produktů dezinfekce bude co nejmenší, aniž by byla přitom snížena účinnost dezinfekce.
Pozměňovací návrh 104
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 5 a (nový)
5a.  Členská státy sdělí Komisi výsledky monitorování provedeného v souladu s monitorováním ukazatelů uvedených v části Ca přílohy I do ... [tři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] a následně každý rok.
Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 s cílem pozměnit tuto směrnici aktualizací seznamu sledovaných látek uvedených v části Ca přílohy I. Komise může rozhodnout o přidání látek na seznam, pokud hrozí, že se tyto látky vyskytnou ve vodě určené k lidské spotřebě a představují potenciální nebezpečí pro lidské zdraví, přestože vědecké poznatky u nich nebezpečí pro lidské zdraví neprokázaly. Komise za tímto účelem vychází zejména z vědeckého výzkumu WHO. Přidání nové látky musí být náležitě odůvodněno v souladu s článkem 1 této směrnice.
Pozměňovací návrh 105
Návrh směrnice
Čl. 11 – odst. 5 b (nový)
5b.  Do ... [jeden rok ode dne vstupu této směrnice v platnost] přijme Komise akty v přenesené pravomoci podle článku 19 za účelem doplnění této směrnice přijetím metodiky pro měření mikroplastů uvedených na seznamu sledovaných ukazatelů v části Ca přílohy I.
Pozměňovací návrh 106
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby jakékoli nedodržení hodnot ukazatelů stanovených podle článku 5 bylo okamžitě prošetřeno a byla zjištěna příčina.
1.  Členské státy zajistí, aby jakékoli nedodržení hodnot ukazatelů stanovených podle článku 5 v místě dodržování hodnot uvedeném v článku 6 bylo okamžitě prošetřeno a byla zjištěna příčina.
Pozměňovací návrh 107
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 2
V případě nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I nápravná opatření zahrnují opatření uvedená v čl. 10 odst. 2 písm. a) až f).
V případě nedodržení hodnot ukazatelů stanovených v části C přílohy I nápravná opatření zahrnují opatření uvedená v čl. 10 odst. 2a.
Pozměňovací návrh 108
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 2
Každé nedodržení minimálních požadavků na hodnoty ukazatelů stanovené v částech A a B přílohy I členské státy automaticky považují za možné ohrožení lidského zdraví.
Členské státy považují nedodržení minimálních požadavků na hodnoty ukazatelů stanovené v částech A a B přílohy I za možné ohrožení lidského zdraví, s výjimkou případů, kdy příslušné orgány považují nedodržení hodnot ukazatelů za bezvýznamné.
Pozměňovací návrh 109
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 4 – návětí
4.  V případech uvedených v odstavcích 2 a 3 členské státy přijmou co nejdříve všechna tato opatření:
4.  V případech uvedených v odstavcích 2 a 3, kdy je nedodržení hodnot ukazatelů považováno za možné ohrožení lidského zdraví, členské státy přijmou co nejdříve všechna tato opatření:
Pozměňovací návrh 110
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 4 – pododstavec 1 a (nový)
Opatření uvedená v písmenech a), b) a c) se přijmou ve spolupráci s dotčeným dodavatelem vody.
Pozměňovací návrh 111
Návrh směrnice
Čl. 12 – odst. 5
5.  Příslušné orgány nebo jiné oprávněné orgány rozhodnou, jaká opatření musí být podle odstavce 3 provedena, a to s přihlédnutím k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by došlo přerušením dodávek nebo omezením užívání vody určené k lidské spotřebě.
5.  Je-li v místě dodržování hodnot zjištěno jejich nedodržení, příslušné orgány nebo jiné oprávněné orgány rozhodnou, jaká opatření musí být podle odstavce 3 provedena, a to s přihlédnutím k ohrožení lidského zdraví, ke kterému by došlo přerušením dodávek nebo omezením užívání vody určené k lidské spotřebě.
Pozměňovací návrh 112
Návrh směrnice
Článek 12 a (nový)
Článek 12a
Odchylky
1.  Členské státy mohou povolit odchylky od hodnot ukazatelů uvedených v části B přílohy I nebo stanovených podle čl. 5 odst. 2, a to až do nejvyšší hodnoty těmito státy stanovené, za předpokladu, že tyto odchylky nepředstavují možné ohrožení lidského zdraví a že zásobování vodou určenou k lidské spotřebě nelze v dané oblasti zajistit žádnými jinými přiměřenými prostředky. Tyto odchylky se omezují na následující parametry:
a)  nová oblast zásobovaná vodou;
b)  nový zdroj znečištění zjištěný v oblasti zásobované vodou nebo nově vyhledávané nebo zjištěné ukazatele.
Odchylky se omezí na dobu co nejkratší a nepřesáhnou období tří let, přičemž před koncem období, po které jsou odchylky povoleny, členské státy přezkoumají, zda bylo dosaženo dostatečného pokroku.
Za mimořádných okolností může členský stát povolit druhou odchylku, pokud jde o písmena a) a b) prvního pododstavce. Pokud členský stát hodlá tuto druhou odchylku povolit, sdělí Komisi výsledky uvedeného přezkumu spolu s důvody, které ho k povolení druhé odchylky vedou. Druhá odchylka nepřesáhne období tří let.
2.  Každá odchylka povolená podle odstavce 1 upřesní tyto údaje:
a)  důvody pro odchylku;
b)  příslušný ukazatel, relevantní výsledky monitorování předchozího období a nejvýše přípustnou hodnotu podle povolené odchylky;
c)  zeměpisnou oblast, množství vody dodávané za den, velikost dotčené populace, a zda budou nebo nebudou ovlivněny významné potravinářské podniky;
d)  vhodný plán monitorování se zvýšenou četností monitorování podle potřeby;
e)  souhrn plánu nezbytných nápravných opatření, včetně časového rozvrhu prací, odhadu nákladů a ustanovení o přezkumu; a
f)  požadovanou dobu trvání odchylky.
3.  Pokud příslušné orgány považují vzniklé nedodržení hodnot ukazatelů za bezvýznamné a pokud opatření podniknutá podle čl. 12 odst. 2 dostačují k nápravě vzniklého problému do 30 dnů, není nutno v odchylce uvést informace stanovené v odstavci 2 tohoto článku.
V takovém případě stanoví příslušné orgány nebo jiné odpovědné subjekty v odchylce pouze nejvýše přípustnou hodnotu dotyčného ukazatele a dobu, v níž musí být problém odstraněn.
4.  Na odstavec 3 se již není možno dále odvolávat, pokud by jakékoli nedodržení jedné z hodnot ukazatelů pro dané zásobování vodou trvalo v součtu déle než 30 dnů za posledních 12 měsíců.
5.  Každý členský stát, který využije odchylky ve smyslu tohoto článku, zajistí, aby obyvatelstvo, na které se taková odchylka vztahuje, bylo neprodleně vhodným způsobem o této odchylce a o jejích podmínkách informováno. Navíc členský stát popřípadě zajistí, aby skupiny obyvatelstva, pro které by daná odchylka mohla představovat zvláštní riziko, byly poučeny o tom, jak postupovat.
Pokud příslušné orgány nerozhodnou jinak, neplatí povinnosti uvedené v prvním pododstavci za okolností popsaných v odstavci 3.
6.  S výjimkou odchylek povolených podle odstavce 3 uvědomí členský stát Komisi do dvou měsíců o všech odchylkách týkajících se individuálního zdroje s denní kapacitou překračující v průměru 1 000 m3 vody nebo zásobujícího více než 5 000 osob, a to včetně poskytnutí informací uvedených v odstavci 2.
7.  Tento článek se nevztahuje na vodu určenou k lidské spotřebě, která je nabízena k prodeji v lahvích nebo kontejnerech.
Pozměňovací návrhy 113, 165, 191, 208, 166, 192, 169, 195, 170, 196, 197 a 220
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 1
1.  Aniž je dotčen článek 9 směrnice 2000/60/ES, přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření za účelem zlepšení přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny a za účelem podpory jejího užívání na svém území. Zahrnují všechna tato opatření:
1.  Aniž je dotčen článek 9 směrnice 2000/60/ES a zásady subsidiarity a proporcionality, přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření za účelem zlepšení univerzálního přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro všechny a za účelem podpory jejího užívání na svém území a zároveň zohlední místní a regionální podmínky a okolnosti zásobování vodou.
a)  určení osob bez přístupu k vodě určené k lidské spotřebě a důvodů, proč tento přístup nemají (např. příslušnost ke zranitelné a marginalizované skupině), posouzení možností, jak přístup pro tyto osoby zlepšit, jakož i informování daných osob o možnostech připojení k rozvodné síti nebo o alternativních způsobech přístupu k této vodě;
a)  určení osob bez přístupu nebo s omezeným přístupem k vodě určené k lidské spotřebě, včetně zranitelných a marginalizovaných skupin, a důvodů, proč tento přístup nemají, posouzení možností, jak přístup pro tyto osoby zlepšit, a přijetí opatření pro toto zlepšení, jakož i informování daných osob o možnostech připojení k rozvodné síti nebo o alternativních způsobech přístupu k této vodě;
aa)   zajištění veřejných dodávek vody určené k lidské spotřebě;
b)   instalace a údržba venkovních zařízení i zařízení v budovách pro volný přístup k vodě určené k lidské spotřebě ve veřejných prostorách;
b)  instalace a údržba venkovních zařízení i zařízení v budovách, včetně doplňovacích míst, která umožňují volný přístup k vodě určené k lidské spotřebě ve veřejných prostorách, zejména na frekventovaných místech; tato zařízení se naistalují, je-li to technicky možné, způsobem, který je přiměřený potřebnosti takových opatření, a s ohledem na zvláštní místní podmínky, jako je podnebí a zeměpisné charakteristiky;
c)  propagace vody určené k lidské spotřebě těmito způsoby:
c)  propagace vody určené k lidské spotřebě těmito způsoby:
i)  zahájení kampaní, které mají občany informovat o jakosti této vody;
i)  zahájení kampaní, které mají občany informovat o vysoké jakosti vody z kohoutku a o nejbližším doplňovacím místě;
ia)  zahájení kampaní vybízejících širokou veřejnost k tomu, aby měla při sobě lahve na vodu k opakovanému použití, a zahájení iniciativ ke zvýšení povědomí o umístění doplňovacích míst;
ii)  podpora poskytování této vody ve správních a veřejných budovách;
ii)  zajištění bezplatného poskytování této vody ve správních a veřejných budovách a odrazování od používání vody balené v plastových lahvích nebo nádobách na jedno použití v těchto budovách;
iii)  podpora bezplatného poskytování této vody v restauracích, jídelnách a stravovacích službách.
iii)  podpora poskytování této vody zákazníkům v restauracích, jídelnách a stravovacích službách bezplatně nebo za nízký servisní poplatek.
Pozměňovací návrh 114
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 2 – pododstavec 1
Na základě informací shromážděných podle odst. 1 písm. a) přijmou členské státy veškerá nezbytná opatření k zajištění přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro zranitelné a marginalizované skupiny.
Na základě informací shromážděných podle odst. 1 písm. a) přijmou členské státy opatření, která považují za nezbytná a přiměřená k zajištění přístupu k vodě určené k lidské spotřebě pro zranitelné a marginalizované skupiny.
Pozměňovací návrhy 173, 199 a 209
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 2 a (nový)
2a.   Pokud jsou povinnosti podle tohoto článku uloženy vnitrostátními právními předpisy místním orgánům veřejné správy, členské státy zajistí, aby tyto orgány měly prostředky a zdroje k zajištění přístupu k vodě určené k lidské spotřebě a aby veškerá opatření v tomto ohledu byla přiměřená vzhledem ke kapacitě a velikosti dotčené vodovodní sítě.
Pozměňovací návrhy 174, 200 a 210
Návrh směrnice
Čl. 13 – odst. 2 b (nový)
2b.   Komise na základě údajů shromážděných podle ustanovení čl. 15 odst. 1 písm. a) a ve spolupráci s členskými státy a Evropskou investiční bankou podporuje obce v Unii, které nedisponují dostatečným kapitálem, aby jim umožnily přístup k technické pomoci, dostupnému financování Unie a dlouhodobým úvěrům s výhodnou úrokovou sazbou, zejména za účelem údržby a modernizace vodovodní infrastruktury, aby byly zajištěny dodávky kvalitní vody a aby byl přístup k vodohospodářským a hygienickým službám rozšířen i na marginalizované a zranitelné skupiny obyvatelstva.
Pozměňovací návrh 116
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 1
1.  Členské státy zajistí, aby v souladu s přílohou IV měly všechny zásobované osoby k dispozici přiměřené a aktuální online informace o vodě určené k lidské spotřebě.
1.  Členské státy zajistí, aby v souladu s přílohou IV měly všechny zásobované osoby k dispozici přiměřené, aktuální a přístupné informace o vodě určené k lidské spotřebě online nebo jinými uživatelsky vstřícnými způsoby při dodržení platných předpisů týkajících se ochrany údajů.
Pozměňovací návrh 117
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí
Členské státy zajistí, aby všechny zásobované osoby obdržely pravidelně a nejméně jednou za rok, a to v nejvhodnější možné formě (např. na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací), tyto informace, aniž by si je musely vyžádat:
Členské státy zajistí, aby všechny zásobované osoby obdržely pravidelně a nejméně jednou za rok, a to v co nejvhodnější a snadno přístupné formě, kterou určí příslušné orgány (např. na faktuře nebo prostřednictvím inteligentních aplikací), tyto informace:
Pozměňovací návrh 118
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a – návětí
a)  informace o struktuře nákladů sazby účtované za metr krychlový vody určené k lidské spotřebě, včetně fixních a variabilních nákladů představujících přinejmenším náklady, jež souvisejí s těmito prvky:
a)  pokud jsou náklady pokryty ze systému sazeb, informace o sazbě účtované za metr krychlový vody určené k lidské spotřebě, včetně rozložení fixních a variabilních nákladů:
Pozměňovací návrh 119
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a – písm. i
i)  opatřeními přijatými dodavateli vody za účelem posouzení nebezpečnosti podle čl. 8 odst. 5;
vypouští se
Pozměňovací návrh 120
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a – písm. ii
ii)  úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě;
vypouští se
Pozměňovací návrh 121
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a – písm. iii
iii)  odváděním a čištěním odpadních vod;
vypouští se
Pozměňovací návrh 122
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a – písm. iv
iv)  opatřeními přijatými podle článku 13, pokud tato opatření přijali dodavatelé vody;
vypouští se
Pozměňovací návrh 123
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a a (nové)
aa)  informace o jakosti vody určené k lidské spotřebě, včetně indikačních ukazatelů;
Pozměňovací návrh 124
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b
b)  cenu dodávané vody určené k lidské spotřebě za litr a za metr krychlový;
b)  pokud jsou náklady kryty prostřednictvím systému sazeb, cenu dodávané vody určené k lidské spotřebě za metr krychlový a fakturovanou cenu za litr; pokud nejsou náklady kryty prostřednictvím systému sazeb, celkové roční náklady vodárenského systému pro zajištění souladu s touto směrnicí, spolu s kontextuálními a relevantními informacemi o tom, jak je voda určená k lidské spotřebě dodávána do dané oblasti;
Pozměňovací návrh 125
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b a (nové)
ba)   úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě;
Pozměňovací návrh 126
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c
c)  objem vody spotřebovaný domácností, buď alespoň jednou za rok, nebo za zúčtovací období spolu s ročními trendy spotřeby;
c)  objem vody spotřebovaný domácností, buď alespoň jednou za rok, nebo za zúčtovací období spolu s ročními trendy spotřeby domácností, pokud je to technicky proveditelné a pouze pokud jsou tyto informace k dispozici dodavateli vody;
Pozměňovací návrh 127
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d
d)  srovnání roční spotřeby vody domácností s průměrnou spotřebou domácnosti v téže kategorii;
d)  srovnání roční spotřeby vody domácností s průměrnou spotřebou domácnosti, pokud se použije v souladu s písmenem c);
Pozměňovací návrh 128
Návrh směrnice
Čl. 14 – odst. 2 – pododstavec 2
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými upřesní formát a způsoby předkládání informací, jež mají být poskytovány podle prvního pododstavce. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.
Členské státy s ohledem na poskytování informací podle prvního pododstavce definují jasné rozdělení odpovědnosti mezi dodavatele vody, zúčastněné subjekty a příslušné místní orgány. Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, kterými doplní tuto směrnici a upřesní formát a způsoby předkládání informací, jež mají být poskytovány podle prvního pododstavce.
Pozměňovací návrh 129
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d
d)  vytvoří a následně každoročně aktualizují soubor dat obsahující informace o incidentech spojených s pitnou vodou, které bez ohledu na případné nedodržení hodnot ukazatelů představovaly možné ohrožení lidského zdraví, trvaly déle než 10 po sobě následujících dnů a postihly minimálně 1 000 lidí, včetně příčin uvedených incidentů a nápravných opatření přijatých podle článku 12.
d)  vytvoří a následně každoročně aktualizují soubor dat obsahující informace o incidentech spojených s pitnou vodou, které bez ohledu na případné nedodržení hodnot ukazatelů představovaly možné riziko pro lidské zdraví, trvaly déle než 10 po sobě následujících dnů a postihly minimálně 1 000 lidí, včetně příčin uvedených incidentů a nápravných opatření přijatých podle článku 12.
Pozměňovací návrh 130
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 4 – pododstavec 1
4.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví formát a způsoby předkládání informací podle odstavců 1 a 3, včetně podrobných požadavků, pokud jde o ukazatele, mapy k celounijnímu přehledu a zprávy členských států o přehledu uvedené v odstavci 3.
4.  Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, kterými doplní tuto směrnici a stanoví formát a způsoby předkládání informací podle odstavců 1 a 3, včetně podrobných požadavků, pokud jde o ukazatele, mapy k celounijnímu přehledu a zprávy členských států o přehledu uvedené v odstavci 3.
Pozměňovací návrh 131
Návrh směrnice
Čl. 15 – odst. 4 – pododstavec 2
Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.
vypouští se
Pozměňovací návrh 132
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 2 – písm. b
b)  ustanovení týkající se přístupu k vodě stanovená v článku 13;
b)  ustanovení týkající se přístupu k vodě stanovená v článku 13 a podíl obyvatelstva bez přístupu k vodě;
Pozměňovací návrh 133
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 2 – písm. c
c)  ustanovení týkající informací, které se mají poskytovat veřejnosti podle článku 14 a přílohy IV.
c)  ustanovení týkající informací, které se mají poskytovat veřejnosti podle článku 14 a přílohy IV, včetně uživatelsky vstřícného přehledu na úrovni Unie s informacemi uvedenými v příloze IV bodu 7.
Pozměňovací návrh 134
Návrh směrnice
Čl. 17 – odst. 2 a (nový)
2a.   Komise nejpozději do ... [pět let po konečné lhůtě pro provedení této směrnice] - a poté v případě potřeby - předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o potenciálním ohrožení zdrojů vody určené k lidské spotřebě mikroplasty, léčivy a případně dalšími nově se vyskytujícími znečišťujícími látkami a o příslušných potenciálních souvisejících zdravotních rizicích. Komisi je svěřena pravomoc přijmout v případě potřeby akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19, s cílem doplnit tuto směrnici stanovením maximální úrovně pro mikroplasty, léčiva a další nově se vyskytující znečišťující látky ve vodě určené k lidské spotřebě.
Pozměňovací návrh 135
Návrh směrnice
Čl. 18 – odst. 2 a (nový)
2a.   Do ... [pět let po vstupu této směrnice v platnost] Komise přezkoumá, zda znění článku 10a vedlo k dostatečné úrovni harmonizace hygienických požadavků na materiály a výrobky, které jsou v kontaktu s vodou určenou k lidské spotřebě, a případně přijme další vhodná opatření.
Pozměňovací návrh 136
Návrh směrnice
Čl. 23 – odst. 2
2.  Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES, jež jsou k [nejzazší termín lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] stále použitelné, by měly zůstat použitelné až do skončení jejich platnosti. Nesmí být znovu obnoveny.
2.  Odchylky udělené členskými státy podle článku 9 směrnice 98/83/ES, jež jsou k [nejzazší termín lhůty pro provedení této směrnice ve vnitrostátním právu] stále použitelné, by měly zůstat použitelné až do skončení jejich platnosti.
Pozměňovací návrh 179
Návrh směrnice
Příloha I – část A – tabulka

Znění navržené Komisí

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Clostridium perfringens (spóry)

0

(počet/100 ml)

Koliformní bakterie

0

(počet/100 ml)

Enterokoky

0

(počet/100 ml)

Escherichia coli (E. coli)

0

(počet/100 ml)

Heterotrofní bakterie stanovené jako počty kolonií (HPC) při 22 °C

Bez abnormálních změn

 

Somatické kolifágy

0

(počet/100 ml)

Zákal

< 1

NTU

Pozměňovací návrh

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Ukazatel

Clostridium perfringens (spóry)

0

(počet/100 ml)

Enterokoky

0

(počet/100 ml)

Escherichia coli (E. coli)

0

(počet/100 ml)

Somatické kolifágy

0

(počet/100 ml)

Poznámka:

Ukazatele stanové v této části se v souladu se směrnicí 2009/34/ES neuplatní na pramenitou a minerální vodu“.

Pozměňovací návrhy 138 a 180
Návrh směrnice
Příloha I – část B – tabulka

Znění navržené Komisí

Chemické ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Akrylamid

0,10

μg/l

μg/l Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Antimon

5,0

μg/l

 

Arzen

10

μg/l

 

Benzen

1,0

μg/l

 

Benzo(a)pyren

0,010

μg/l

 

β-estradiol (50-28-2)

0,001

μg/l

 

Bisfenol A

0,01

μg/l

 

Bor

1,0

mg/l

 

Bromičnany

10

μg/l

 

Kadmium

5,0

μg/l

 

Chlorečnany

0,25

mg/l

 

Chloritany

0,25

mg/l

 

Chrom

25

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro chrom 50 μg/l.

Měď

2,0

mg/l

 

Kyanidy

50

μg/l

 

1,2-dichlorethan

3,0

μg/l

 

Epichlorhydrin

0,10

μg/l

μg/l Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Fluoridy

1,5

mg/l

 

Halogenoctové kyseliny (HAA)

80

μg/l

Součet těchto devíti reprezentativních látek: kyselina chloroctová, kyselina dichloroctová, kyselina trichloroctová, kyselina bromoctová, kyselina dibromoctová, kyselina bromchloroctová, kyselina bromdichloroctová, kyselina dibromchloroctová a kyselina tribromoctová

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

Rtuť

1,0

μg/l

 

Microcystin-LR

10

μg/l

 

Nikl

20

μg/l

 

Dusičnany

50

mg/l

Členské státy zajistí, aby podmínka [dusičnany]/50 + [dusitany]/3 ≤ 1, kde hranaté závorky označují koncentrace dusičnanů (NO3) a dusitanů (NO2) v mg/l, byla splněna a též aby hodnota 0,10 mg/l pro dusitany byla splněna na výstupu z úpravny vody.

Dusitany

0.50

mg/l

Členské státy zajistí, aby podmínka [dusičnany]/50 + [dusitany]/3 ≤ 1, kde hranaté závorky označují koncentrace dusičnanů (NO3) a dusitanů (NO2) v mg/l, byla splněna a též aby hodnota 0,10 mg/l pro dusitany byla splněna na výstupu z úpravny vody.

Nonylfenol

0,3

μg/l

 

Pesticidy

0,10

μg/l

Termín „pesticidy“ označuje:

 

 

 

organické insekticidy,

 

 

 

organické herbicidy,

 

 

 

organické fungicidy,

 

 

 

organické nematocidy,

 

 

 

organické akaricidy,

 

 

 

organické algicidy,

 

 

 

organické rodenticidy,

 

 

 

organické slimicidy,

 

 

 

příbuzné přípravky (mj. regulátory růstu) a jejich příslušné metabolity, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 32 nařízení (ES) č. 1107/20091.

 

 

 

Hodnota tohoto ukazatele platí pro každý jednotlivý pesticid.

 

 

 

V případě aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu je hodnota ukazatele 0,030 μg/l.

Pesticidy celkem

0,50

μg/l

Výrazem „pesticidy celkem“ se rozumí součet všech jednotlivých pesticidů, definovaných v předešlém řádku, zjištěných a kvantifikovaných při monitorovacím postupu.

PFAS

0,10

μg/l

Ukazatel „PFAS“ označuje každou jednotlivou per- a polyfluorovanou alkylovou sloučeninu (chemický vzorec: CnF2n+1−R).

PFAS – celkem

0,50

μg/l

Ukazatel „PFAS – celkem“ označuje součet per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (chemický vzorec: CnF2n+1−R).

Polycyklické aromatické uhlovodíky

0,10

μg/l

Součet koncentrací následujících určených sloučenin: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)perylen a indeno(1,2,3-cd)pyren.

Selen

10

μg/l

 

Tetrachlorethan a trichlorethan

10

μg/l

Součet koncentrací určených ukazatelů

Trihalogenmethany celkem

100

μg/l

Členské státy usilují o dosažení nižší hodnoty, kde je to možné, bez snížení účinnosti dezinfekce.

 

 

 

Součet koncentrací následujících určených sloučenin: chloroform, bromoform, dibromchlormethan a bromdichlormethan.

Uran

30

μg/l

 

Vinylchlorid

0,50

μg/l

μg/l Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

__________________

1.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

Pozměňovací návrh

Chemické ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Akrylamid

0,10

μg/l

μg/l Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Antimon

5,0

μg/l

 

Arzen

10

μg/l

 

Benzen

1,0

μg/l

 

Benzo(a)pyren

0,010

μg/l

 

β-estradiol (50-28-2)

0,001

μg/l

 

Bisfenol A

0,1

μg/l

 

Bor

1,5

mg/l

 

Bromičnany

10

μg/l

 

Kadmium

5,0

μg/l

 

Chlorečnany

0,25

mg/l

 

Chloritany

0,25

mg/l

 

Chrom

25

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro chrom 50 μg/l.

Měď

2,0

mg/l

 

Kyanidy

50

μg/l

 

1,2-dichlorethan

3,0

μg/l

 

Epichlorhydrin

0,10

μg/l

μg/l Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

Fluoridy

1,5

mg/l

 

Halogenoctové kyseliny (HAA)

80

μg/l

Součet těchto devíti reprezentativních látek: kyselina chloroctová, kyselina dichloroctová, kyselina trichloroctová, kyselina bromoctová, kyselina dibromoctová, kyselina bromchloroctová, kyselina bromdichloroctová, kyselina dibromchloroctová a kyselina tribromoctová

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do [10 let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

Rtuť

1,0

μg/l

 

Microcystin-LR

10

μg/l

 

Nikl

20

μg/l

 

Dusičnany

50

mg/l

Členské státy zajistí, aby podmínka [dusičnany]/50 + [dusitany]/3 ≤ 1, kde hranaté závorky označují koncentrace dusičnanů (NO3) a dusitanů (NO2) v mg/l, byla splněna a též aby hodnota 0,10 mg/l pro dusitany byla splněna na výstupu z úpravny vody.

Dusitany

0.50

mg/l

Členské státy zajistí, aby podmínka [dusičnany]/50 + [dusitany]/3 ≤ 1, kde hranaté závorky označují koncentrace dusičnanů (NO3) a dusitanů (NO2) v mg/l, byla splněna a též aby hodnota 0,10 mg/l pro dusitany byla splněna na výstupu z úpravny vody.

Nonylfenol

0,3

μg/l

 

Pesticidy

0,10

μg/l

Termín „pesticidy“ označuje:

 

 

 

organické insekticidy,

 

 

 

organické herbicidy,

 

 

 

organické fungicidy,

 

 

 

organické nematocidy,

 

 

 

organické akaricidy,

 

 

 

organické algicidy,

 

 

 

organické rodenticidy,

 

 

 

organické slimicidy,

 

 

 

příbuzné přípravky (mj. regulátory růstu) a jejich příslušné metabolity, jak jsou definovány v čl. 3 bodě 32 nařízení (ES) č. 1107/20091.

 

 

 

Hodnota tohoto ukazatele platí pro každý jednotlivý pesticid.

 

 

 

V případě aldrinu, dieldrinu, heptachloru a heptachlorepoxidu je hodnota ukazatele 0,030 μg/l.

Pesticidy celkem

0,50

μg/l

Výrazem „pesticidy celkem“ se rozumí součet všech jednotlivých pesticidů, definovaných v předešlém řádku, zjištěných a kvantifikovaných při monitorovacím postupu.

PFAS

0,10

μg/l

Ukazatel „PFAS“ označuje každou jednotlivou per- a polyfluorovanou alkylovou sloučeninu (chemický vzorec: CnF2n+1−R).

Vzorec také zavádí rozlišení mezi PFAS „s dlouhými řetězcem“ a PFAS „s krátkým řetězcem“ Tato směrnice se uplatní pouze na PFAS „s dlouhým řetězcem“.

Tato hodnota ukazatele pro jednotlivé látky PFAS se použije pouze na látky PFAS, u nichž je pravděpodobné, že se budou vyskytovat a u nichž bylo při posouzení nebezpečnosti podle článku 8 této směrnice konstatováno, že jsou nebezpečné pro zdraví lidí.

PFAS – celkem

0,50

μg/l

Ukazatel „PFAS – celkem“ označuje součet per- a polyfluorovaných alkylových sloučenin (chemický vzorec: CnF2n+1−R).

Tato hodnota ukazatele pro PFAS celkem se použije pouze na látky PFAS, u nichž je pravděpodobné, že se budou vyskytovat a u nichž bylo při posouzení nebezpečnosti podle článku 8 této směrnice konstatováno, že jsou nebezpečné pro zdraví lidí.

Polycyklické aromatické uhlovodíky

0,10

μg/l

Součet koncentrací následujících určených sloučenin: benzo(b)fluoranten, benzo(k)fluoranten, benzo(ghi)perylen a indeno(1,2,3-cd)pyren.

Selen

10

μg/l

 

Tetrachlorethan a trichlorethan

10

μg/l

Součet koncentrací určených ukazatelů

Trihalogenmethany celkem

100

μg/l

Členské státy usilují o dosažení nižší hodnoty, kde je to možné, bez snížení účinnosti dezinfekce.

 

 

 

Součet koncentrací následujících určených sloučenin: chloroform, bromoform, dibromchlormethan a bromdichlormethan.

Uran

30

μg/l

 

Vinylchlorid

0,50

μg/l

μg/l Hodnota ukazatele platí pro zbytkovou koncentraci monomeru ve vodě vypočtenou podle údajů o jeho maximálním uvolňování z odpovídajícího polymeru v kontaktu s vodou.

__________________

1.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).

Pozměňovací návrh 139
Návrh směrnice
Příloha I – část B a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Indikační ukazatele

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Hliník

200

μg/l

 

Amonné ionty

0,50

mg/l

 

Chloridy

250

mg/l

Poznámka 1

Barva

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Vodivost

2 500

μS cm-1 při 20 °C

Poznámka 1

Koncentrace vodíkových iontů

≥ 6,5 a ≤ 9,5

jednotky pH

poznámky 1a 3

Železo

200

μg/l

 

Mangan

50

μg/l

 

Zápach

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Sulfáty

250

mg/l

Poznámka 1

Sodík

200

mg/l

 

Chuť

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Počet kolonií při 22°C

Bez abnormálních změn

 

 

Koliformní bakterie

0

(počet/100 ml)

 

Celkový organický uhlík (TOC)

Bez abnormálních změn

 

 

Zákal

Pro spotřebitele přijatelné a bez abnormálních změn

 

 

Poznámka 1:

Voda by neměla být agresivní.

Poznámka 2:

Tento ukazatel není třeba měřit s výjimkou případů, kdy voda pochází z povrchových vod nebo je povrchovými vodami ovlivněna. Pokud hodnota tohoto ukazatele není dodržena, dotyčný členský stát dané zásobování vodou prověří, aby se zajistilo, že lidské zdraví nebude přítomností patogenních mikroorganismů, např. kryptosporidia, potenciálně nikterak ohroženo.

Poznámka 3:

Pro vodu nesycenou oxidem uhličitým stáčenou do lahví nebo kontejnerů je možno snížit minimální hodnotu na pH 4,5.

Pro vodu stáčenou do lahví nebo kontejnerů, která je přirozeně bohatá nebo uměle obohacena oxidem uhličitým, může být minimální hodnota nižší.

Pozměňovací návrh 140
Návrh směrnice
Příloha I – část C

Znění navržené Komisí

Ukazatele relevantní pro posouzení rizik v domovních rozvodech

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Bakterie rodu Legionella

< 1 000

počet/l

Není-li pro bakterie rodu Legionella splněna hodnota ukazatele <1000/l, provede se další odběr vzorků pro bakterie druhu Legionella pneumophila. Nejsou-li bakterie druhu Legionella pneumophila přítomné, hodnota ukazatele pro bakterie rodu Legionella je <10 000/l.

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do ... [deset let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

Pozměňovací návrh

Ukazatele relevantní pro posouzení rizik v domovních rozvodech

Ukazatel

Hodnota ukazatele

Jednotka

Poznámky

Legionella pneumophila

< 1 000

počet/l

 

Bakterie rodu Legionella

< 10 000

počet/l

Nejsou-li bakterie druhu Legionella pneumophila, jejichž hodnota ukazatele činí < 1 000/l, přítomné, hodnota ukazatele pro bakterie rodu Legionella je <10 000/l.

Olovo

5

μg/l

Hodnota musí být splněna nejpozději do ... [deset let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Do uvedeného data je hodnota ukazatele pro olovo 10 μg/l.

Pozměňovací návrh 141
Návrh směrnice
Příloha I – Část C a (nový)

Znění navržené Komisí

Pozměňovací návrh

Nově se objevující ukazatele podléhající monitorování

Mikroplasty

Toto monitorování se provádí v souladu s metodikou pro měření mikroplastů stanovenou v aktu v přenesené pravomoci uvedeném v čl. 11 odst. 5b

Pozměňovací návrh 142
Návrh směrnice
Příloha II – část B – bod 1 – odst. 1
Escherichia coli (E. coli), spóry bakterie Clostridium perfringens a somatické kolifágy se považují za „základní ukazatele“ a nesmí podléhat posouzení rizik dodávky podle části C této přílohy. Vždy se monitorují s četností uvedenou v bodě 2 tabulce 1.
Escherichia coli (E. coli) a enterokoky se považují za „základní ukazatele“ a nesmí podléhat posouzení rizik dodávky podle části C této přílohy. Vždy se monitorují s četností uvedenou v bodě 2 tabulce 1.
Pozměňovací návrh 186
Návrh směrnice
Příloha II – část B – bod 2

Znění navržené Komisí

Četnost vzorkování

Všechny ukazatele stanovené podle článku 5 se monitorují alespoň s četností uvedenou v následující tabulce, není-li na základě posouzení rizik dodávky provedeného podle článku 9 a části C této přílohy určena jiná četnost vzorkování:

Tabulka 1

Minimální četnost vzorkování a rozborů pro účely monitorování souladu

Objem (m3) vody denně dodávané či produkované v zásobované oblasti

Minimální počet vzorků

ročně

≤ 100

> 100 ≤ 1 000

> 1 000 ≤ 10 000

>10 000 ≤ 100 000

>100 000

10a

10a

50b

365

365

a: všechny vzorky se odebírají v době, kdy je riziko šíření střevních patogenů navzdory úpravě vody vysoké.

b: nejméně 10 vzorků se odebere v době, kdy je riziko šíření střevních patogenů navzdory úpravě vody vysoké.

Poznámka 1: Zásobovaná oblast je zeměpisně vymezená oblast, ve které je voda určená k lidské spotřebě dodávána z jednoho nebo více zdrojů a ve které je možno jakost vody považovat za přibližně stejnou

Poznámka 2: Objemy se počítají jako průměrné hodnoty za kalendářní rok. Za účelem stanovení minimální četnosti lze místo objemu vody použít počet obyvatel v zásobované oblasti, přičemž se předpokládá spotřeba vody 200 litrů/den na obyvatele.

Poznámka 3: Členské státy, které se rozhodly vyjmout z ustanovení této směrnice zdroje pro individuální zásobování podle čl. 3 odst. 2 písm. b) této směrnice, použijí uvedenou četnost pouze pro zásobované oblasti, kde se dodá mezi 10 a 100 m3 vody za den.

Pozměňovací návrh

Četnost vzorkování

Všechny ukazatele stanovené podle článku 5 se monitorují alespoň s četností uvedenou v následující tabulce, není-li na základě posouzení rizik dodávky provedeného podle článku 9 a části C této přílohy určena jiná četnost vzorkování:

Tabulka 1

Minimální četnost vzorkování a rozborů pro účely monitorování souladu

Objem vody denně dodávané či produkované v zásobované oblasti

(viz poznámky 1 a 2) m3

Ukazatel skupiny A (mikrobiologický ukazatel) –

počet vzorků ročně

(viz poznámku 3)

Ukazatel skupiny B (chemický ukazatel) –

počet vzorků ročně

 

≤ 100

> 0

(viz poznámka 4)

> 0

(viz poznámka 4)

> 100

≤ 1000

4

1

> 1000

≤ 10000

4

+3

Pro každých 1000 m3/den a včetně započatých z celkového objemu

1

+1

Pro každých 1000 m3/den a včetně započatých z celkového objemu

> 10000

 

≤ 100000

3

+ 1

Pro každých 10000 m3/den a

včetně započatých z celkového objemu

> 100000

 

12

+ 1

Pro každých 25000 m3/den a včetně započatých z celkového objemu

Poznámka 1: Zásobovaná oblast je zeměpisně vymezená oblast, ve které je voda určená k lidské spotřebě dodávána z jednoho nebo více zdrojů a ve které je možno jakost vody považovat za přibližně stejnou.

Poznámka 2: Objemy se počítají jako průměrné hodnoty za kalendářní rok. Za účelem stanovení minimální četnosti lze místo objemu vody použít počet obyvatel v zásobované oblasti, přičemž se předpokládá spotřeba vody 200 litrů/den na obyvatele.

Poznámka 3: Uvedená četnost se vypočítá takto: např. 4300 m 3 /den = 16 vzorků (čtyři u prvních 1000 m 3 /den + 12 u dalších 3300 m 3 /den).

Poznámka 4: Členské státy, které se rozhodly vyjmout z ustanovení této směrnice zdroje pro individuální zásobování podle čl. 3 odst. 2 písm. b) této směrnice, použijí uvedenou četnost pouze pro zásobované oblasti, kde se dodá mezi 10 a 100 m3 vody za den.

Pozměňovací návrh 144
Návrh směrnice
Příloha II – část D – bod 2 a (nový)
2a.  vzorky pro bakterie rodu Legionella v domovních rozvodných systémech se odebírají v místech, kde hrozí šíření bakterie Legionella pneumophila a expozice této bakterii. Členské státy vypracují pokyny týkající se metod odběru vzorků bakterie rodu Legionella;
Pozměňovací návrh 145
Návrh směrnice
Příloha II a (nová)
Minimální hygienické požadavky na látky a materiály pro výrobu nových produktů, které přicházejí do styku s vodou určenou k lidské spotřebě:
a)  seznam látek, které jsou přípustné pro použití při výrobě materiálů, včetně – avšak nikoli výlučně – organických materiálů, elastomerů, silikonů, kovů, cementu, iontových měničů a složených materiálů, jakož i z nich vyrobených produktů;
b)  zvláštní požadavky na použití látek v materiálech a z nich vyrobených produktech;
c)  zvláštní omezení pro migraci některých látek ve vodě určené k lidské spotřebě;
d)  hygienická pravidla týkající se dalších vlastností, která jsou požadovaná pro soulad s předpisy;
e)  základní pravidla pro přezkum dodržování ustanovení písmen a) až d);
f)  pravidla pro metody vzorkování a rozborů za účelem přezkumu dodržování ustanovení písmen a) až d).
Pozměňovací návrhy 177 a 224
Návrh směrnice
Příloha III – část B – bod 1 – tabulka 1 – řádek 28

Znění navržené Komisí

PFAS

50

 

Pozměňovací návrh

PFAS

20

 

Pozměňovací návrh 146
Návrh směrnice
Příloha IV – název
INFORMACE PRO VEŘEJNOST, KTERÉ SE POSKYTUJÍ ONLINE
INFORMACE PRO VEŘEJNOST
Pozměňovací návrh 147
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – návětí
Spotřebitelům se v uzpůsobené a uživatelsky přívětivé podobě zpřístupní online následující informace:
Spotřebitelům se v uzpůsobené a uživatelsky přívětivé podobě zpřístupní online nebo jinými způsoby následující informace:
Pozměňovací návrh 148
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 1
1)  identifikace relevantního dodavatele vody;
1)  identifikace relevantního dodavatele vody, oblast a počet zásobovaných obyvatel a metoda výroby vody;
Pozměňovací návrh 149
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 2 – návětí
2)  nejnovější výsledky monitorování ukazatelů uvedených v částech A a B přílohy I, včetně četnosti a polohy míst vzorkování v oblasti zájmu osoby, jíž se voda dodává, a hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5. Výsledky monitorování nesmí být starší než:
2)  přezkum nejnovějších výsledků monitorování ukazatelů uvedených v částech A, B a Ba přílohy I pro každého dodavatele vody, včetně četnosti v oblasti zájmu osoby, jíž se voda dodává, a hodnoty ukazatelů stanovené podle článku 5. Výsledky monitorování nesmí být starší než:
Pozměňovací návrh 202
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 2 – písm. b
b)  šest měsíců u velkých dodavatelů vody;
b)  šest měsíců u středních a velkých dodavatelů vody;
Pozměňovací návrh 203
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 2 – písm. c
c)  jeden rok u malých dodavatelů vody;
c)  jeden rok u velmi malých a malých dodavatelů vody;
Pozměňovací návrh 150
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 3
3)  v případě překročení hodnot ukazatelů stanovených v článku 5 informace o možném nebezpečí pro lidské zdraví a související doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo odkaz na stránku, kde lze tyto informace nalézt;
3)  v případě potenciálního nebezpečí pro lidské zdraví, jak je stanoveno příslušnými orgány, v důsledku překročení hodnot ukazatelů stanovených v článku 5 informace o možném nebezpečí pro lidské zdraví a související doporučení ohledně zdraví a spotřeby nebo odkaz na stránku, kde lze tyto informace nalézt;
Pozměňovací návrh 151
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 4
4)  shrnutí příslušného posouzení rizik dodávky;
vypouští se
Pozměňovací návrh 152
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 5
5)  informace o následujících indikačních ukazatelích a jejich souvisejících hodnotách:
5)  informace o indikačních ukazatelích uvedených v příloze I části Ba a souvisejících hodnotách;
a)  zbarvení;
b)  pH (koncentrace vodíkových iontů);
c)  vodivost;
d)  železo;
e)  mangan;
f)  pach;
g)  chuť;
h)  tvrdost;
i)  minerály, anionty/kationty rozpuštěné ve vodě:
—  boritan BO3-
—  hydrogenuhličitan HCO3-
—  chlorid Cl–
—  fluorid F–
—  hydrogenuhličitan HCO3-
—  dusitan NO3-
—  dusitan NO2-
—  fosforečnan PO43-
—  křemičitan SiO2
—  síran SO42-
—  sulfid S2-
—  hliník Al
—  amonium NH4+
—  vápník Ca
—  hořčík Mg
—  draslík K
—  sodík Na
Tyto hodnoty ukazatelů a další neiontové sloučeniny a stopové prvky mohou být zobrazeny s referenční hodnotou a/nebo s vysvětlením;
Pozměňovací návrh 153
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 6
6)  doporučení spotřebitelům včetně tipů, jak snížit spotřebu vody;
6)  doporučení spotřebitelům případně včetně tipů, jak snížit spotřebu vody a jak využívat vodu zodpovědně v souladu s místními podmínkami;
Pozměňovací návrh 154
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 7
7)  v případě velmi velkých dodavatelů vody každoroční informace o:
7)  v případě velkých a velmi velkých dodavatelů vody každoroční informace o:
Pozměňovací návrh 155
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 7 – písm. a
a)  celkové výkonnosti vodovodního systému, pokud jde o účinnost, včetně míry úniků a spotřeby energie na metr krychlový dodané vody;
a)  celkové výkonnosti vodovodního systému, pokud jde o účinnost, včetně úrovní úniků stanovených členskými státy;
Pozměňovací návrh 156
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 7 – písm. b
b)  řízení a správě dodavatele vody, včetně složení řídícího orgánu;
b)  modelu správy a vlastnické struktuře dodávek vody dodavatelem vody;
Pozměňovací návrh 157
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 7 – písm. d
d)  struktuře nákladů sazby účtované spotřebitelům za metr krychlový vody, včetně fixních a variabilních nákladů, vykazující alespoň náklady související se spotřebou energie na metr krychlový dodané vody, s opatřeními, které dodavatel vody přijal za účelem posouzení nebezpečnosti podle čl. 8 odst. 4, s úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě, odváděním a úpravou odpadních vod, jakož i nákladů souvisejících s opatřeními podle článku 13, pokud taková opatření přijali dodavatelé vody;
d)  pokud jsou náklady pokryty ze systému sazeb, informace o struktuře sazby za metr krychlový vody, včetně fixních a variabilních nákladů a také nákladů souvisejících s opatřeními, které dodavatel vody přijal za účelem posouzení nebezpečnosti podle čl. 8 odst. 4, s úpravou a rozvodem vody určené k lidské spotřebě, jakož i nákladů souvisejících s opatřeními podle článku 13, pokud taková opatření přijali dodavatelé vody;
Pozměňovací návrh 158
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 7 – písm. e
e)  objemu investic, který dodavatel považuje za nezbytný k zajištění finanční udržitelnosti poskytování vodohospodářských služeb (včetně údržby infrastruktury) a objem investic skutečně získaných či navrácených;
e)  objemu realizovaných, probíhajících a plánovaných investic, jakož i plánu financování;
Pozměňovací návrh 159
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 7 – písm. g
g)  přehledu a statistikách stížností spotřebitelů, jakož i včasnosti a přiměřenosti reakcí na problémy;
g)  přehledu a statistikách stížností spotřebitelů, jakož i způsobu jejich řešení;
Pozměňovací návrh 160
Návrh směrnice
Příloha IV – odst. 1 – bod 8
8)  na žádost historické údaje ohledně informací v bodech 2 a 3 až za posledních deset let.
8)  na žádost historické údaje ohledně informací v bodech 2 a 3 až za posledních deset let, avšak ne dříve než ke dni provedení této směrnice

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 107.
(2) Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 46.
(3) Úř. věst. C 77, 28.3.2002, s. 1.
(4) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 23. října 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0397).


Zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení ***I
PDF 432kWORD 125k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích pro preventivní restrukturalizaci, druhé šanci a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice 2012/30/EU (COM(2016)0723 – C8-0475/2016 – 2016/0359(COD))
P8_TA-PROV(2019)0321A8-0269/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0723),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 53 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0475/2016),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená irskou Poslaneckou sněmovnou a irským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 29. března 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 12. července 2017(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 19. prosince 2018 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0269/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/ … o rámcích preventivní restrukturalizace o oddlužení a zákazech činnosti a o opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132 (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci)

P8_TC1-COD(2016)0359


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 53 a 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Cílem této směrnice je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu a odstranit překážky bránící uplatňování základních svobod, například volného pohybu kapitálu a svobody usazování, které vyplývají z rozdílů mezi vnitrostátními právními předpisy a postupy preventivní restrukturalizace, insolvence a oddlužení a zákazů činnosti. Tato směrnice, aniž by se dotýkala základních práv a svobod pracovníků, si klade za cíl odstranit uvedené překážky tím, že zajistí, aby životaschopné podniky a podnikatelé ve finančních obtížích měli přístup k účinným vnitrostátním rámcům preventivní restrukturalizace, které jim umožní pokračovat v činnosti, aby tak poctiví podnikatelé v úpadku nebo předlužení podnikatelé dostali po úplném oddlužení po uplynutí přiměřené doby druhou šanci a aby se zlepšila účinnost postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení, zejména s cílem zkrátit jejich trvání.

(2)  Restrukturalizace by měla dlužníkům ve finančních obtížích umožnit i nadále zcela nebo částečně pokračovat v podnikání, a to změnou složení, podmínek nebo struktury jejich majetku a závazků nebo jakékoliv části jejich kapitálové struktury, včetně prodeje majetku nebo částí podniku, nebo stanoví-li tak vnitrostátní právo, fungujícího podniku jako takového, jakož i provedením provozních změn. Nestanoví-li vnitrostátní právo výslovně jinak, měly by být provozní změny, jako je ukončení nebo změna smluv nebo prodej či jiné zcizení majetku, v souladu s obecnými požadavky, které pro tato opatření stanoví vnitrostátní právo, zejména pravidla občanského a pracovního práva. Se zárukami stanovenými ve vnitrostátním právu by rovněž měla být v souladu jakákoli kapitalizace dluhu. Rámce preventivní restrukturalizace by měly dlužníkům především umožnit, aby se včas a účinně restrukturalizovali a vyhnuli se tak úpadku, a tím se omezila zbytečná likvidace životaschopných podniků. Tyto rámce by měly napomoci předcházení ztrát pracovních míst a znalostí a dovedností a měly by maximalizovat celkovou hodnotu pro věřitele ve srovnání s tím, co by obdrželi v případě zpeněžení majetku podniku nebo v případě druhého nejlepšího alternativního scénáře, kdyby plán neexistoval, a pro vlastníky a ekonomiku jako celek ▌.

(3)  Rámce preventivní restrukturalizace by měly také zabránit hromadění úvěrů se selháním. Dostupnosti účinných rámců preventivní restrukturalizace by zajistila, že budou podniknuty kroky dříve, než podniky přestanou splácet své úvěry, čímž by se pomohlo omezit riziko, že se z úvěrů stanou ve fázích cyklického poklesu úvěry se selháním, a zmírnil by se nepříznivý dopad na finanční sektor. Pokud by existovaly preventivní rámce ve všech členských státech, ve kterých mají podniky své provozovny, majetek nebo věřitele, dalo by se zachránit významné procento těchto podniků i pracovních míst. V rámcích pro restrukturalizaci by měla být vyváženým způsobem chráněna práva všech zúčastněných stran včetně pracovníků. Zároveň by neživotaschopné podniky bez vyhlídky na přežití měly být co nejrychleji zlikvidovány. Není-li dlužník ve finančních obtížích ekonomicky životaschopný nebo nemůže-li být jeho ekonomická životaschopnost snadno obnovena, mohly by snahy o restrukturalizaci vést k urychlení a nahromadění ztrát na úkor věřitelů, pracovníků a dalších zainteresovaných stran, jakož i ekonomiky jako celku.

(4)  Mezi členskými státy existují rozdíly, pokud jde o škálu postupů, jež mají dlužníci ve finančních obtížích k dispozici za účelem restrukturalizace svého podnikání. Některé členské státy mají omezenou škálu postupů, která podnikům umožňuje provést restrukturalizaci až poměrně pozdě, v rámci insolvenčních řízení. V jiných členských státech je restrukturalizace možná v dřívějším stadiu, ale dostupné postupy nejsou tak účinné, jak by mohly být, nebo jsou velmi formální, zejména protože omezují používání mimosoudních ujednání. Preventivní řešení jsou v insolvenčním právu na vzestupu. Tento trend upřednostňuje přístupy, které mají na rozdíl od tradičního přístupu, jímž je likvidace podniku ve finančních obtížích, za cíl obnovit jeho zdraví, nebo alespoň zachránit ty jeho části, které jsou stále ekonomicky životaschopné. Kromě jiných přínosů pro ekonomiku pomáhá tento přístup často také zachovat pracovní místa nebo snížit ztráty pracovních míst. Míra zapojení soudních nebo správních orgánů nebo jimi jmenovaných osob v rámcích preventivní restrukturalizace se pohybuje v rozmezí od nulového nebo minimálního zapojení v některých členských státech až po plné zapojení v jiných. Podobně se mezi členskými státy liší také vnitrostátní předpisy, které podnikatelům poskytují druhou šanci, zejména tím, že jim přiznávají oddlužení u dluhů, které vznikly v průběhu jejich podnikání, a to co do trvání doby oddlužení i podmínek, za nichž lze oddlužení povolit.

(5)  V mnoha členských státech trvá déle než tři roky, než se mohou podnikatelé, kteří jsou v úpadku, ale jsou poctiví, oddlužit a začít znovu. V důsledku neefektivních rámců pro oddlužení a zákaz činnosti se musí podnikatelé přesunovat do jiných jurisdikcí, aby mohli využít možnost začít po uplynutí přiměřené doby znovu podnikat, což způsobuje značné další náklady jak jejich věřitelům, tak i podnikatelům samotným. Dlouhé zákazy činnosti, které často doprovázejí postup vedoucí k oddlužení, vytvářejí překážky, jež brání tomu, aby dotčená osoba mohla zahájit a provozovat samostatně výdělečnou, podnikatelskou činnost.

(6)  Příliš dlouhé trvání postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení v několika členských státech je důležitým faktorem způsobujícím nízkou míru výtěžnosti a odrazujícím investory od podnikání v jurisdikcích, kde hrozí, že budou tyto postupy trvat příliš dlouho a budou nepřiměřeně nákladné.

(7)  Rozdíly mezi členskými státy ve vztahu k postupům restrukturalizace, insolvence a oddlužení vedou k dalším nákladům pro investory při posuzování rizikovosti dlužníků, kteří se dostávají do finančních obtíží v jednom nebo více členských státech, nebo rizikovosti investice do životaschopných podniků ve finančních obtížích a dodatečným nákladů pro restrukturalizující se podniky, jež mají provozovny, věřitele nebo majetek v jiných členských státech. To je zejména případ restrukturalizace mezinárodních skupin společností. Mnoho investorů zažívá nejistotu ohledně insolvenčních pravidel nebo nebezpečí zdlouhavých či složitých insolvenčních řízení v jiném členském státě, což je hlavním důvodem, proč neinvestují nebo nevstupují do obchodního vztahu s protějškem mimo členský stát, ve kterém jsou usazeni. Tato nejistota má demotivující účinek, který brání svobodě usazování podniků a podpoře podnikání a poškozuje řádné fungování vnitřního trhu. Zdroje nezbytné k posuzování rizik spojených s přeshraniční činností chybějí v převážné míře zejména mikropodnikům, malým a středním podnikům (dále jen „malé a střední podniky“).

(8)  Tyto rozdíly mezi členskými státy v postupech restrukturalizace, insolvence a oddlužení vedou k nerovným podmínkám pro přístup k úvěrům a k nestejné míře výtěžnosti v různých členských státech. Vyšší míra harmonizace v oblasti restrukturalizace, insolvence, oddlužení a zákazů činnosti je tudíž nezbytná pro dobře fungující vnitřní trh obecně a pro funkční unii kapitálových trhů zvlášť, stejně jako pro odolnost evropských ekonomik, a to i pro udržení a tvorbu pracovních míst.

(9)  Je také nutno snížit další náklady spojené s posuzováním rizik a přeshraničním vymáháním pohledávek věřitelů předlužených podnikatelů, kteří se přesunou do jiného členského státu, aby mnohem dříve dosáhli oddlužení. Rovněž je nezbytné snížit další náklady pro podnikatele vyplývající z nutnosti přesunout se do jiného členského státu, aby mohli využít oddlužení. Kromě toho překážky vyplývající z dlouhých zákazů činnosti souvisejících s úpadkem nebo  předlužením podnikatele potlačují podnikání.

(10)  Jakákoli restrukturalizační operace, zejména pokud je velkého rozsahu a s významným dopadem, by měla být založena na dialogu se zainteresovanými stranami. Tento dialog by měl zahrnovat výběr opatření navržených v souvislosti s cíli restrukturalizační operace, jakož i alternativní možnosti, a měli by být náležitě zapojeni zástupci zaměstnanců, jak stanoví právo Unie a vnitrostátní právo.

(11)  Překážky uplatňování základních svobod se neomezují jen na čistě přeshraniční situace. Stále propojenější vnitřní trh, na kterém probíhá volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovníků a který má stále silnější digitální rozměr, znamená, že jen velmi málo podniků je čistě vnitrostátních, pokud se vezmou v úvahu všechny relevantní prvky, jako jsou jejich klientská základna, dodavatelský řetězec, rozsah činností nebo investorská a kapitálová základna. Dokonce i čistě vnitrostátní případy úpadku mohou mít dopad na fungování vnitřního trhu prostřednictvím tzv. dominového efektu úpadků, kdy úpadek jednoho dlužníka může vést k úpadku dalších firem v dodavatelském řetězci.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848(6) se zabývá otázkami příslušnosti, uznávání a vymáhání, rozhodného práva a spolupráce v přeshraničních insolvenčních řízeních, jakož i vzájemného propojení insolvenčních rejstříků. Jeho oblast působnosti pokrývá preventivní postupy, které přispívají k záchraně ekonomicky životaschopných dlužníků, jakož i postupy oddlužení pro podnikatele a jiné fyzické osoby. Uvedené nařízení se však nezabývá rozdíly mezi vnitrostátními právními předpisy upravujícími tyto postupy. Kromě toho nástroj omezený pouze na přeshraniční případy úpadku by neodstranil všechny překážky volného pohybu a pro investory by ani nebylo proveditelné, aby předem určovali přeshraniční nebo vnitrostátní povahu možných finančních obtíží dlužníka v budoucnosti. Je tedy nezbytné jít nad rámec problematiky soudní spolupráce a stanovit hmotněprávní minimální standardy postupů preventivní restrukturalizace i postupů vedoucích k oddlužení podnikatelů.

(13)  Touto směrnicí by neměla být dotčena oblast působnosti nařízení (EU) 2015/848. Měla by být s uvedeným nařízením v plném souladu a doplňovat je tím, že požaduje, aby členské státy zavedly postupy preventivní restrukturalizace splňující určité minimální zásady účinnosti. Nemění přístup uplatňovaný v uvedeném nařízení, který členským státům umožňuje zachovat či zavést postupy, jež nesplňují podmínku zveřejnění oznámení podle přílohy A uvedeného nařízení. I když tato směrnice nevyžaduje, aby postupy v její působnosti splňovaly veškeré podmínky pro oznámení podle uvedené přílohy, má za cíl usnadnit přeshraniční uznávání těchto postupů a uznávání a vykonatelnost soudních rozhodnutí.

(14)  Výhodou uplatňování nařízení (EU) 2015/848 je, že poskytuje ochranu před nekalým přesunem místa, kde jsou soustředěny hlavní zájmy dlužníka, během přeshraničního insolvenčního řízení. V případě postupů, na něž se uvedené nařízení nevztahuje, by se měla rovněž uplatnit určitá omezení.

(15)  Je nezbytné snížit náklady na restrukturalizaci jak pro dlužníky, tak pro věřitele. Proto by se měly omezit rozdíly mezi členskými státy, které brání včasné restrukturalizaci životaschopných dlužníků ve finančních obtížích a možnosti oddlužení poctivých podnikatelů. Omezení těchto rozdílů by mělo přinést větší transparentnost, právní jistotu a předvídatelnost v rámci Unie. Také by to mělo maximalizovat výnosy pro všechny typy věřitelů a investorů a podpořit přeshraniční investice. Větší soudržnost postupů restrukturalizace a insolvence by rovněž měla usnadnit restrukturalizaci skupin společností bez ohledu na místo usazení jednotlivých členů skupiny v Unii.

(16)  Odstranění překážek bránících účinné preventivní restrukturalizaci životaschopných dlužníků ve finančních obtížích přispívá k minimalizaci ztrát pracovních míst a ztrát hodnoty pro věřitele v dodavatelském řetězci, zachovává know-how a dovednosti, a tudíž prospívá širší ekonomice. Usnadnění oddlužení pro podnikatele by pomohlo zabránit jejich vyloučení z trhu práce a umožňuje jim znovu zahájit podnikání, přičemž se mohou poučit z předchozích zkušeností. Navíc, zkrácení postupů restrukturalizace by mělo za následek vyšší míru výtěžnosti pro věřitele, jelikož plynutí času by mělo za normálních okolností za následek pouze další ztrátu hodnoty dlužníka nebo dlužníkova podnikání. Účinné postupy preventivní restrukturalizace, insolvence a oddlužení by konečně umožnily lepší posouzení rizik spojených s rozhodnutími o půjčkách a výpůjčkách a u insolventních nebo předlužených dlužníků by usnadnily korekci, což by minimalizovalo hospodářské a sociální náklady spojené s procesem snižování míry jejich zadlužení. Tato směrnice by měla poskytovat členským státům flexibilitu uplatňovat společné zásady při současném respektování vnitrostátních právních systémů. Členské státy by měly mít možnost ve svých vnitrostátních právních systémech ponechat nebo zavést jiné rámce preventivní restrukturalizace, než jaké jsou stanoveny v této směrnici.

(17)  Podniky, a zejména malé a střední podniky, jež tvoří 99 % všech podniků v Unii, by měly mít ze soudržnějšího přístupu na úrovni Unie prospěch. U  malých a středních podniků existuje větší pravděpodobnost, že se dostanou do likvidace, než že u nich dojde k restrukturalizaci, protože musí nést náklady, které jsou ve srovnání s většími podniky neúměrně vyšší. Malé a střední podniky, zejména pokud čelí finančním obtížím, často nemají potřebné zdroje, aby se vypořádaly s vysokými náklady na restrukturalizaci a využily účinnější postupy restrukturalizace dostupné pouze v některých členských státech. Aby se tito dlužníci mohli snáze restrukturalizovat při nízkých nákladech, je rovněž nutno na vnitrostátní úrovni vypracovat komplexní kontrolní seznamy pro restrukturalizační plány, které jsou přizpůsobeny potřebám a specifikům malých a středních podniků, a zpřístupnit je na internetu. Kromě toho by měly být zavedeny nástroje včasného varování upozorňující dlužníky na naléhavou potřebu jednat, a to s přihlédnutím k tomu, že malé a střední podniky mají omezené zdroje na to, aby si mohly najmout znalce.

(18)  Při vymezování malých a středních podniků by členské státy měly náležitě zohlednit směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU(7) nebo doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků(8).

(19)  Z působnosti této směrnice je vhodné vyjmout tyto dlužníky: pojišťovny a zajišťovny definované v čl. 13 bodech 1 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(9), úvěrové instituce definované v čl. 4 odst. 1 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(10), investiční podniky a subjekty kolektivního investování definované v čl. 4 odst. 1 bodech 2 a 7 nařízení (EU) č. 575/2013, ústřední protistrany definované v čl. 2 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012(11), centrální depozitáře cenných papírů definované v čl. 2 odst. 1 bodě 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014(12) a další finanční instituce a subjekty uvedené v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(13). Na tyto dlužníky se vztahuje zvláštní úprava, přičemž rozsáhlé pravomoci k zásahu v této souvislosti mají v jejich případě vnitrostátní orgány dohledu a vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize. Členské státy by měly mít možnost vyjmout další finanční subjekty poskytující finanční služby, na které se vztahují srovnatelná opatření a pravomoci k zásahu.

(20)  Z obdobných důvodů je rovněž vhodné z působnosti této směrnice vyjmout veřejné subjekty podle vnitrostátního práva. Členské státy by rovněž měly mít možnost omezit přístup k rámcům preventivní restrukturalizace na právnické osoby, neboť finanční obtíže podnikatelů lze účinně řešit nejen pomocí postupů preventivní restrukturalizace, ale také pomocí postupů vedoucích k oddlužení nebo pomocí neformálních restrukturalizací na základě smluvních dohod. V členských státech s různými právními systémy, pokud má stejný druh subjektu odlišný právní status v těchto právních systémech, by tyto členské státy měly mít možnost uplatňovat na tyto subjekty jeden stejný režim. Rámcem preventivní restrukturalizace stanoveným podle této směrnice by neměly být dotčeny pohledávky a nároky vůči dlužníkovi vyplývající ze zaměstnaneckých systémů důchodového pojištění, pokud tyto pohledávky a nároky vznikly před restrukturalizací.

(21)  Předlužení spotřebitelů je záležitost velkého hospodářského a společenského zájmu a úzce souvisí se snižováním dluhového převisu. Kromě toho často nelze jasně rozlišit mezi dluhy, které vznikly podnikateli během výkonu obchodu, živnosti, řemesla nebo povolání, nebo které mu vznikly mimo tyto činnosti. Podnikatelé by nemohli účinně využít druhé šance, pokud by museli absolvovat samostatné postupy s různými podmínkami přístupu a dobami oddlužení, aby se zbavili svých dluhů vyplývajících z podnikání nebo jiných dluhů, které z podnikání nevyplývají. Z těchto důvodů, přestože tato směrnice neobsahuje závazná pravidla ohledně předlužení spotřebitelů, by bylo vhodné, aby členské státy ustanovení této směrnice týkající se oddlužení začaly co nejdříve uplatňovat i na spotřebitele.

(22)  Čím dříve může dlužník zjistit své finanční obtíže a přijmout vhodná opatření, tím vyšší je pravděpodobnost, že se vyhne hrozícímu úpadku, nebo – v případě podniku, jehož životaschopnost je trvale narušena – tím spořádanější a efektivnější bude proces jeho likvidace. Je proto nutné zavést jasné, aktuální, stručné a uživatelsky vstřícné informace o dostupných postupech preventivní restrukturalizace i o jednom nebo více nástrojích včasného varování, jež umožní motivovat dlužníky, kteří začínají mít finanční obtíže, k přijetí včasných opatření. Mechanismy včasného varování, jež mají podobu upozornění v případě, že dlužník neprovedl určité typy plateb, by mohly být aktivovány například neodvedením daní nebo příspěvků na sociální zabezpečení. Tyto nástroje by měly vytvořit buď členské státy, nebo soukromé subjekty, pokud je splněn stanovený cíl. Informace o nástroji včasného varování by členské státy měly zpřístupnit na internetu, například na zvláštní internetové nebo webové stránce. Členské státy by měly mít možnost nástroje pro včasné varování přizpůsobit v závislosti na velikosti podniku a stanovit zvláštní pravidla pro nástroje včasného varování pro velké podniky a skupiny, která zohlední jejich specifika. Tato směrnice by neměla zakládat jakoukoliv odpovědnost členských států za možné škody vzniklé prostřednictvím postupů restrukturalizace, jež jsou těmito nástroji včasného varování aktivovány.

(23)  V rámci úsilí podpořit zaměstnance a jejich zástupce by členské státy měly zajistit, aby měli zástupci zaměstnanců přístup k relevantním a aktuálním informacím týkajícím se dostupnosti nástrojů včasného varování, a měly by mít rovněž možnost poskytovat zástupcům zaměstnanců podporu při posuzování ekonomické situace dlužníka.

(24)  Dlužníkům, včetně právnických osob, a stanoví-li tak vnitrostátní právo, fyzických osob a skupin společností, by měl být k dispozici rámec restrukturalizace, aby mohli řešit své finanční obtíže v raném stadiu, kdy se zdá pravděpodobné, že lze zabránit jejich úpadku a zajistit životaschopnost jejich podnikání. Rámec restrukturalizace by měl být k dispozici dříve, než se dlužník podle vnitrostátních právních předpisů dostane do úpadku, a to než začne podle vnitrostátního práva splňovat podmínky pro zahájení kolektivního insolvenčního řízení, které obvykle znamená úplné zabavení majetku dlužníka a jmenování konkurzního správce. Aby se zamezilo zneužití rámců restrukturalizace, měly by být finanční obtíže dlužníka takové povahy, že by pravděpodobně vedly k jeho úpadku, a restrukturalizační plán by měl být schopen zabránit jeho úpadku a zajistit životaschopnost podniku.

(25)  Členské státy by měly mít možnost určit, zda se pohledávky, které jsou splatné nebo vzniknou poté, co bylo požádáno o zahájení postupu preventivní restrukturalizace nebo poté, co byl tento postup zahájen, zahrnou do opatření preventivní restrukturalizace nebo do přerušení vymáhání individuálních nároků. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, zda má přerušení vymáhání individuálních nároků účinek na úroky z pohledávek.

(26)  Členské státy by měly mít možnost zavést jako podmínku pro přístup k postupu preventivní restrukturalizace podle této směrnice test životaschopnosti. Tento test by se měl uskutečnit, aniž by došlo k nepříznivým důsledkům pro majetek dlužníka, což by mohlo mimo jiné zahrnovat přiznání dočasného přerušení nebo bezodkladné provedení testu. Absence nepříznivých důsledků pro majetek dlužníka by však neměla bránit členských státům od dlužníka požadovat, aby svou životaschopnost prokázal na vlastní náklady.

(27)  Skutečnost, že členské státy mohou přístup k rámci restrukturalizace omezit ve vztahu k dlužníkům, kteří byli odsouzeni pro závažná porušení povinností v oblasti účetnictví a výkaznictví, by neměla členským státům bránit v tom, aby dlužníkům rovněž omezily přístup k  rámcům preventivní restrukturalizace, pokud jsou jejich účetní knihy a záznamy neúplné nebo nedostatečné v takovém rozsahu, že není možné zjistit podnikatelskou a finanční situaci dlužníků.

(28)  Členské státy by měly mít možnost rozšířit působnost rámců preventivní restrukturalizace podle této směrnice na situace, v nichž se dlužník potýká s obtížemi nefinanční povahy, pokud tyto obtíže skutečně a vážně ohrožují současnou nebo budoucí schopnost dlužníka dostát svým splatným závazkům. Příslušný časový rámec pro určení toho, zda toto ohrožení existuje, by mohl být nastaven na období několika měsíců nebo i déle, aby byly zohledněny případy, kdy se dlužník potýká s obtížemi nefinanční povahy, jež ohrožují pokračování jeho činnosti a ve střednědobém horizontu jeho likviditu. Mohlo by se například jednat o situaci, kdy dlužník ztratil zakázku, která pro něj byla klíčová.

(29)  Aby se podpořila jejich účinnost a snížila se zpoždění a náklady, měly by součástí vnitrostátních rámců preventivní restrukturalizace být pružné postupy. Je-li tato směrnice prováděna v rámci pro restrukturalizaci ve formě více než jednoho postupu, měl by mít dlužník přístup ke všem právům a zárukám stanoveným touto směrnicí, aby se dosáhlo účinné restrukturalizace. S výjimkou případů, kdy tato směrnice vyžaduje povinné zapojení soudních nebo správních orgánů, by členské státy měly mít možnost omezit zapojení těchto orgánů na případy, kdy je to nezbytné a přiměřené s ohledem mimo jiné na cíl, kterým je ochrana práv a zájmů dlužníků a dotčených stran, a na cíl, kterým je snížení zpoždění a nákladů na postupy. Mohou-li podle vnitrostátního práva zahájit postup restrukturalizace věřitelé nebo zástupci zaměstnanců, nebo je-li dlužníkem malý a střední podnik, měly by členské státy vyžadovat jako podmínku pro zahájení tohoto postupu jeho souhlas a  měly by také mít možnost  rozšířit tento požadavek i na případy, kdy je dlužníkem velký podnik.

(30)  Aby se zabránilo zbytečným nákladům ▌, byla zohledněna včasná povaha preventivní restrukturalizace a dlužníci byli motivováni žádat o preventivní restrukturalizaci v rané fázi svých finančních obtíží, měla by jim v zásadě být ponechána kontrola nad jejich majetkem a každodenním provozem jejich podniku. Jmenování odborníka na restrukturalizaci, aby dohlížel na činnost dlužníka nebo částečně převzal kontrolu nad každodenním provozem dlužníka, by nemělo být v každém případě povinné, ale mělo by se provádět případ od případu v závislosti na okolnostech případu nebo konkrétních potřebách dlužníka. Členské státy by však měly mít možnost určit, že jmenování odborníka na restrukturalizaci je za určitých okolností nezbytné vždy, například pokud: lužník využívá všeobecného přerušení vymáhání individuálních nároků, restrukturalizační plán musí být potvrzen formou vnucení třídám, restrukturalizační plán obsahuje opatření dotýkající se práv pracovníků nebo se dlužník nebo jeho vedení dopustil trestného, podvodného nebo poškozujícího jednání v obchodních vztazích.

(31)  S cílem pomoci stranám jednat o restrukturalizačním plánu a vypracovat jej by členské státy měly stanovit povinné jmenování odborníka na restrukturalizaci, přizná-li soudní nebo správní orgán dlužníkovi všeobecné přerušení vymáhání individuálních nároků, pokud je takový odborník zapotřebí k ochraně zájmů stran, musí-li být restrukturalizační plán potvrzen soudním nebo správním orgánem formou vnucení třídám, požádal-li o to dlužník nebo žádá-li o to většina věřitelů, a to za podmínky, že náklady a poplatky související s tímto odborníkem hradí věřitelé.

(32)  Dlužník by měl mít možnost využít ať již na základě rozhodnutí soudního nebo správního orgánu, nebo ze zákona dočasného přerušení vymáhání individuálních nároků s cílem podpořit jednání o restrukturalizačním plánu, aby mohl pokračovat v činnosti nebo alespoň zachovat hodnotu svého majetku během jednání. Stanoví-li tak vnitrostátní právo, mělo by přerušení uplatnitelné i ve prospěch třetích stran poskytujících zajištění, včetně ručitelů a poskytovatelů zajištění. Členské státy by však měly mít možnost stanovit, že soudní nebo správní orgány mohou přerušení vymáhání individuálních nároků zamítnout, není-li nezbytné nebo nesplnilo-li by cíl, jímž je podpora jednání. Důvody k zamítnutí by mohly zahrnovat nedostatečnou podporu ze strany požadované většiny věřitelů, nebo stanoví-li tak vnitrostátní právo, faktickou neschopnost dlužníka dostát svým splatným závazkům.

(33)  V zájmu usnadnění a urychlení průběhu řízení by členské státy měly mít možnost stanovit pro existenci důvodů k zamítnutí přerušení vyvratitelné domněnky, jestliže například dlužník vykazuje chování typické pro dlužníka neschopného dostát svým splatným závazkům, jako když se dostane do značného prodlení vůči pracovníkům, správci daně nebo orgánům sociálního zabezpečení nebo pokud se dlužník nebo současné vedení podniku dopustili finančního trestného činu, což vede k domněnce, že většina věřitelů by zahájení jednání nepodpořila.

(34)  Přerušení vymáhání individuálních nároků by mohlo být všeobecné, neboť se vztahuje na všechny věřitele, nebo by se mohlo uplatňovat pouze na jednotlivé věřitele nebo kategorie věřitelů. Členské státy by měly mít možnost vyloučit některé pohledávky nebo kategorie pohledávek z působnosti přerušení za přesně vymezených okolností, mimo jiné pohledávky zajištěné majetkem, jehož přemístění by neohrozilo restrukturalizaci podniku, nebo pohledávky věřitelů, jež by přerušení nespravedlivě poškodilo, například prostřednictvím nenahrazené ztráty nebo snížení hodnoty zajištění.

(35)  S cílem zajistit spravedlivou rovnováhu mezi právy dlužníka a věřitelů by se přerušení vymáhání individuálních nároků mělo uplatňovat nejvýše po dobu čtyř měsíců. Složité případy restrukturalizace však mohou vyžadovat více času. Členské státy by měly mít možnost stanovit, že ▌v těchto případech může soudní nebo správní orgán povolit ▌prodloužení počáteční délky trvání přerušení. Pokud soudní nebo správní orgán nepřijme rozhodnutí o prodloužení doby přerušení, nežli tato doba uplyne, mělo by přerušení přestat platit po uplynutí doby přerušení. V zájmu právní jistoty by celková doba přerušení měla být omezena na dvanáct měsíců. Členské státy by měly mít možnost stanovit přerušení na dobu neurčitou, pokud se dlužník dostane podle vnitrostátního práva do úpadku. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, zda se časová omezení stanovená podle této směrnice vztahují na krátké dočasné přerušení trvající do okamžiku, než soudní nebo správní orgán rozhodne o přístupu k rámci preventivní restrukturalizace.

(36)  Aby bylo zajištěno, že věřitelé neutrpí zbytečnou újmu, měly by členské státy stanovit, že soudní nebo správní orgány mohou přerušení individuálního vymáhání nároků zrušit, pokud již nesplňuje cíl, jímž je podpora jednání, například je-li zřejmé, že pokračování v jednání nemá podporu požadované většiny věřitelů. Přerušení by mělo být rovněž zrušeno, jsou-li jím věřitelé nespravedlivě poškozeni, pokud členské státy tuto možnost stanoví. Členské státy by měly mít možnost omezit zrušení přerušení na situace, kdy věřitelé neměli příležitost být před jeho vstupem v platnost nebo před jeho prodloužením slyšeni. Rovněž by členské státy měly mít možnost stanovit minimální dobu, po kterou přerušení zrušit nelze. Při stanovování toho, zda jsou věřitelé nespravedlivě poškozeni, by soudní nebo správní orgány měly mít možnost brát v úvahu, zda by se přerušením uchovala celková hodnota majetku, zda dlužník jedná ve zlém úmyslu nebo s úmyslem způsobit újmu nebo obecně působí proti legitimním očekáváním věřitelů jako celku.

(37)  Tato směrnice neobsahuje ustanovení o odškodnění nebo zárukách pro věřitele, jejichž zajištění v průběhu přerušení pravděpodobně ztratí na hodnotě. Jediný věřitel nebo třída věřitelů by byli nespravedlivě poškozeni přerušením vymáhání nároků například v případě, že by jejich pohledávky v důsledku přerušení byly nepříznivě ovlivněny v porovnání se situací, kdyby se přerušení neuplatňovalo, nebo je-li věřitel uveden do nevýhodnějšího postavení než ostatní věřitelé v podobné situaci. Členské státy by měly mít možnost stanovit, že kdykoli je konstatováno nespravedlivé poškození ve vztahu k jednomu nebo více věřitelům nebo k jedné nebo více třídám věřitelů, lze přerušení zrušit vůči těmto věřitelům nebo třídám věřitelů nebo vůči všem věřitelům. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, kdo je oprávněn o zrušení přerušení žádat.

(38)  Přerušení vymáhání individuálních nároků by rovněž mělo mít za následek odložení povinnosti dlužníka podat návrh na zahájení insolvenčního řízení, jež by mohlo skončit jeho likvidací, nebo zahájení takového řízení na žádost věřitele. Taková insolvenční řízení by, mimo řízení omezených ze zákona, jejichž jediným možným výsledkem je likvidace dlužníka, měla by rovněž zahrnout řízení, která by mohla vést k restrukturalizaci dlužníka. Odklad zahájení insolvenčního řízení na žádost věřitelů by se měl uplatnit nejen v případech, kdy členské státy stanoví všeobecné přerušení vymáhání individuálních nároků zahrnující všechny věřitele, ale i stanoví-li členské státy možnost přerušení vymáhání individuálních nároků pouze pro omezený počet věřitelů. Členské státy by však měly mít možnost stanovit, že insolvenční řízení lze zahájit na žádost orgánů veřejné moci, které nevystupují v úloze věřitele, ale ve veřejném zájmu, například státního zástupce.

(39)  Tato směrnice by neměla dlužníkovi bránit v tom, aby v rámci běžné podnikatelské činnosti hradil pohledávky nedotčených věřitelů a pohledávky dotčených věřitelů, jež vzniknou v průběhu přerušení vymáhání individuálních nároků. K zajištění toho, aby věřitelé s pohledávkami, které vznikly před zahájením postupu restrukturalizace nebo přerušením vymáhání individuálních nároků, nevyvíjeli na dlužníka tlak na uhrazení těchto pohledávek, které by jinak byly při provádění restrukturalizačního plánu kráceny, by členské státy měly mít možnost stanovit ve vztahu k těmto pohledávkám pozastavení platební povinnosti dlužníka.

(40)  Pokud dlužník vstoupí do insolvenčního řízení, někteří dodavatelé mohou mít smluvní práva, stanovená v tzv. klauzulích ipso facto, která je opravňují k ukončení smlouvy o dodávkách již jen z důvodu úpadku, přestože dlužník své závazky řádně splnili. Klauzule ipso facto by mohly být uplatněny rovněž v případě, kdy dlužník požádá o opatření preventivní restrukturalizace. Pokud se tyto klauzule uplatní, když dlužník pouze jedná o restrukturalizačním plánu nebo žádá o přerušení vymáhání individuálních nároků, nebo v souvislosti s jakoukoli událostí spojenou s přerušením, může mít brzké ukončení negativní dopad na podnikání dlužníka a úspěšnou záchranu podniku. V těchto případech je tedy ▌ nezbytné, aby věřitelům nebylo povoleno uplatnit klauzule ipso facto, jež odkazují na jednání o restrukturalizačním plánu nebo na přerušení nebo na jakékoli podobné události spojené s přerušením.

(41)  Předčasné ukončení by ohrozilo schopnost podniku pokračovat v provozu během jednání o restrukturalizaci, zejména pokud jde o smlouvy o základních dodávkách, jako je plyn, elektřina, voda, telekomunikace a služby placení prostřednictvím karet. Členské státy by měly stanovit, že věřitelům, na které se přerušení vymáhání individuálních nároků vztahuje a jejichž pohledávky vznikly před přerušením a nebyly dlužníkem uhrazeny, není dovoleno odkládat plnění zásadních nesplněných smluv nebo tyto smlouvy ukončit, urychlit nebo jakýmkoli jiným způsobem upravovat během doby přerušení, pokud dlužník dodržuje své závazky z těchto smluv, které se stanou splatnými v průběhu přerušení. Nesplněnými smlouvami jsou například smlouvy o nájmu a licenční smlouvy, dlouhodobé dodavatelské smlouvy nebo franšízové dohody.

(42)  Tato směrnice by měla stanovit minimální standardy pro obsah restrukturalizačního plánu. Členské státy by však měly mít možno vyžadovat v restrukturalizačním plánu další vysvětlení, například pokud jde o kritéria, podle kterých byli věřitelé seskupeni, což může být relevantní v případě, kdy je dluh zajištěn pouze částečně. Členské státy by neměly mít povinnost požadovat posudek znalce týkající se hodnoty majetku, která musí být v plánu uvedena.

(43)  Věřitelé, na něž se vztahuje restrukturalizační plán, včetně pracovníků, a pokud to povoluje vnitrostátní právo, také držitelé majetkových podílů by měli mít právo hlasovat o přijetí restrukturalizačního plánu. Členské státy by měly mít možnost stanovit omezené výjimky z tohoto pravidla. Strany nedotčené restrukturalizačním plánem by neměly mít v souvislosti s plánem žádná hlasovací práva ani by neměla být požadována jejich podpora pro schválení jakéhokoli plánu. Pojem „dotčené strany“ by měl zahrnovat pouze pracovníky v postavení věřitelů. Rozhodnou-li se tudíž členské státy vyjmout pohledávky pracovníků z rámce preventivní restrukturalizace, neměli by být pracovníci považováni za dotčené strany. Hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu by mohlo mít podobu formálního hlasovacího procesu nebo konzultace a dohody s požadovanou většinou dotčených stran. Pokud však má hlasování podobu dohody s potřebnou většinou, dotčeným stranám, které se na  dohodě nepodílely, by mohla být nicméně nabídnuta příležitost k restrukturalizačnímu plánu se připojit.

(44)  Aby bylo zajištěno, že se s právy, která jsou zásadně podobná, zachází rovnocenně a že lze přijmout restrukturalizační plány, aniž by byla nepřiměřeně poškozena práva dotčených stran, mělo by být s dotčenými stranami zacházeno v oddělených třídách, jež odpovídají kritériím tvorby tříd podle vnitrostátního práva. Tvorbou tříd se rozumí seskupení dotčených stran pro účely přijetí plánu způsobem, který odráží jejich práva a senioritu jejich pohledávek a podílů. Přinejmenším by se zajištěnými a nezajištěnými věřiteli mělo být vždy zacházeno v oddělených třídách. Členské státy by však měly mít možnost vyžadovat vytvoření více než dvou tříd věřitelů, včetně různých tříd nezajištěných nebo zajištěných věřitelů a tříd věřitelů s podřízenými pohledávkami. Členské státy by rovněž měly mít možnost zařadit typy věřitelů, kteří nemají dostatečnou míru společných zájmů, například správce daně nebo orgány sociálního zabezpečení, do oddělených tříd. Členské státy by měly mít možnost stanovit, že zajištěné pohledávky lze rozdělit na zajištěné a nezajištěné části na základě ocenění zajištění. Členské státy by měly mít rovněž možnost stanovit zvláštní pravidla podporující takovou tvorbu tříd, ze které by měli prospěch nediverzifikovaní či jinak zvláště zranitelní věřitelé, jako jsou pracovníci nebo drobní dodavatelé.

(45)  Členské státy by měly mít možnost stanovit, že dlužníci, kteří jsou malými či středními podniky, lze z důvodu jejich relativně jednoduché kapitálové struktury vyjmout z povinnosti zařadit dotčené strany do oddělených tříd. V případech, kdy se malé či střední podniky rozhodly vytvořit pouze jednu hlasovací třídu a tato třída hlasuje proti plánu, měli by dlužníci mít možnost předložit jiný plán v souladu s obecnými zásadami této směrnice.

(46)  Členské státy by měly v každém případě zajistit, aby se ve vnitrostátním právu odpovídajícím způsobem řešily otázky, které jsou zvlášť důležité pro účely tvorby tříd, jako jsou například pohledávky propojených stran, a aby vnitrostátní právo obsahovalo pravidla, která se zabývají podmíněnými pohledávkami a spornými pohledávkami. Členským státům by mělo být umožněno upravovat zacházení se spornými pohledávkami pro účely přidělení hlasovacích práv. Soudní nebo správní orgán by měl posoudit tvorbu tříd včetně výběru plánem dotčených věřitelů, když je restrukturalizační plán předložen k potvrzení. Členské státy by však měly mít možnost stanovit, že tento orgán může také posoudit tvorbu tříd v dřívější fázi, pokud navrhovatel plánu předem požádal o validaci nebo pokyny.

(47)  Vnitrostátní právo by mělo stanovit potřebné většiny, aby menšina dotčených stran v každé třídě nemohla bránit přijetí restrukturalizačního plánu, který nespravedlivě neomezuje jejich práva a zájmy. Bez pravidla o většině, které je závazné i pro nesouhlasící zajištěné věřitele, by včasná restrukturalizace v mnoha případech nebyla možná, například když je zapotřebí finanční restrukturalizace, ale podnik je jinak životaschopný. Aby bylo zajištěno, že budou mít strany při přijímání restrukturalizačních plánů vliv odpovídající hmotnému zájmu, který v podniku mají, měla by být požadovaná většina v každé třídě založena na výši pohledávek věřitelů nebo podílů vlastněných držiteli majetkových podílů. Členské státy by kromě toho měly mít možnost vyžadovat většinu podle počtu dotčených stran v každé třídě. Členské státy by měly mít možnost stanovit pravidla ohledně dotčených stran s hlasovacím právem, jež toto hlasovací právo nevykonají správným způsobem nebo nejsou zastoupeny, například pravidla umožňující zohlednění dotčených stran pro účely minimální požadované účasti nebo pro účely výpočtu většiny. Členské státy by měly mít rovněž možnost stanovit pro účely hlasování minimální požadovanou účast.

(48)  Potvrzení restrukturalizačního plánu soudním nebo správním orgánem je nezbytné, aby se zajistilo, že omezení práv věřitelů nebo podílů držitelů majetkových podílů je úměrné přínosům restrukturalizace a že tyto strany mají přístup k účinnému opravnému prostředku. Potvrzení je nutné zejména tehdy, pokud: existují nesouhlasící dotčené strany, restrukturalizační plán obsahuje ustanovení o novém financování nebo tento plán znamená ztrátu více než 25 % pracovní síly. Členské státy by však měly mít možnost stanovit, že potvrzení soudním nebo správním orgánem je rovněž nezbytné i v jiných případech. Potvrzení plánu, který znamená ztrátu více než 25 % pracovní síly, by mělo být nezbytné pouze tehdy, pokud vnitrostátní právo umožňuje, aby rámce preventivní restrukturalizace stanovily opatření, která mají přímý účinek na pracovní smlouvy.

(49)  Členské státy by měly zajistit, aby soudní nebo správní orgán mohl plán zamítnout, pokud bylo zjištěno, že omezuje práva nesouhlasících věřitelů nebo držitelů majetkových podílů buď pod úroveň, kterou by mohli přiměřeně očekávat, že obdrží v případě likvidace podniku dlužníka, a to buď postupným rozprodejem majetku, nebo prodejem fungujícího podniku, ▌v závislosti na konkrétní situaci každého dlužníka, anebo pod nižší úroveň, kterou by mohli přiměřeně očekávat v případě druhého nejlepšího alternativního scénáře, pokud by restrukturalizační plán nebyl potvrzen. Je-li však plán potvrzen prostřednictvím vnucení třídám, je třeba uvést ochranný mechanismus, který byl v takovém scénáři použit. Pokud členský stát zvolí ocenění dlužníka za předpokladu trvání podniku, měla by se tato hodnota vzít na rozdíl od likvidační hodnoty v úvahu činnost dlužníka v dlouhodobějším horizontu. Hodnota za předpokladu trvání podniku je zpravidla vyšší než ▌ likvidační hodnota, protože je založena na domněnce, že podnik pokračuje ve své činnosti s minimálním narušením, má důvěru finančních věřitelů, akcionářů a klientů, nadále vytváří příjmy a omezuje dopady na pracovníky.

(50)  Zatímco soulad s testem nejlepších zájmů věřitelů by měl soudní nebo správní orgán posuzovat pouze v případě, že jsou z tohoto důvodu podány námitky proti restrukturalizačnímu plánu, aby se zabránilo tomu, že se oceňování bude provádět v každém případě, měly by členské státy mít možnost stanovit, že jiné podmínky pro potvrzení mohou být ověřovány z moci úřední. Členské státy by měly mít možnost doplnit další podmínky, které je třeba pro potvrzení restrukturalizačního plánu splnit, například zda jsou držitelé majetkových podílů přiměřeně chráněni. Soudní nebo správní orgány by měly mít možnost odmítnout potvrdit restrukturalizační plány, které nemají přiměřené vyhlídky zabránit úpadku dlužníka nebo zajistit životaschopnost podniku. Členské státy by však neměly mít povinnost zajistit, aby toto posouzení bylo prováděno z moci úřední.

(51)  Oznámení všem dotčeným stranám by mělo být jednou z podmínek pro potvrzení restrukturalizačního plánu. Členské státy by měly mít možnost určit si formu oznámení a okamžik, kdy má být oznámení uskutečněno, jakož i přijmout ustanovení o tom, jak má být pro účely oznámení zacházeno s neznámými pohledávkami. Měly by mít možnost stanovit, že o restrukturalizačním plánu musí být informovány nedotčené strany

(52)  Splnění testu „nejlepších zájmů věřitelů“ by mělo být chápáno tak, že žádný nesouhlasící věřitel nebyl na základě restrukturalizačního plánu v nevýhodnějším postavení, než by tomu bylo buď v případě likvidace – ať už ▌ postupným rozprodejem majetku, nebo prodejem fungujícího podniku, nebo v případě druhého nejlepšího alternativního scénáře, pokud by restrukturalizační plán nebyl potvrzen. Členské státy by měly mít možnost vybrat si při provádění testu „nejlepších zájmů věřitelů“ ve vnitrostátním právu jednu z těchto prahových hodnot. Tento test by se měl použít v každém případě, kdy musí být plán potvrzen, aby byl závazný i proti vůli nesouhlasících věřitelů nebo případně nesouhlasících tříd věřitelů. V důsledku testu nejlepších zájmů věřitelů by mohly členské státy v případě, kdy mají veřejní institucionální věřitelé podle vnitrostátního práva privilegované postavení, stanovit, že plán nemůže ukládat úplné nebo částečné zrušení jejich pohledávek.

(53)  Ačkoli by měl být restrukturalizační plán vždy přijat, jestliže jej podporuje požadovaná většina v každé dotčené třídě, mělo by být i přesto možné restrukturalizační plán, který není podporován požadovanou většinou v každé dotčené třídě, na návrh dlužníka nebo s jeho souhlasem potvrdit soudním nebo správním orgánem. V případě právnické osoby by členské státy měly mít možnost rozhodnout, zda má být pro účel přijetí nebo potvrzení restrukturalizačního plánu za dlužníka považována správní rada právnické osoby nebo určitá většina akcionářů nebo držitelů majetkových podílů. Aby byl plán v případě vnucení třídám potvrzen, měla by jej podpořit většina hlasujících tříd dotčených stran. Alespoň jedna z těchto tříd by měla být třídou zajištěných věřitelů nebo mít přednost před třídou běžných nezajištěných věřitelů.

(54)  Mělo by být možné, aby pokud většina hlasujících tříd nepodpoří restrukturalizační plán, mohl být plán přesto potvrzen, pokud jej podporuje nejméně jedna dotčená nebo poškozená třída věřitelů, která při ocenění dlužníka za předpokladu trvání podniku obdrží platbu nebo si ponechá jakýkoli podíl, nebo stanoví-li tak vnitrostátní právo, u které lze obdržení platby nebo ponechání si jakéhokoli podílu přiměřeně předpokládat, pokud by se použilo normální pořadí priorit při likvidaci podle vnitrostátního práva. V tomto případě by členské státy měly mít možnost zvýšit počet tříd, které jsou potřebné ke schválení plánu, aniž by bylo nutně vyžadováno, aby podle vnitrostátního práva všechny tyto třídy při ocenění dlužníka za předpokladu trvání podniku obdržely platbu nebo si ponechaly jakýkoli podíl. Členské státy by však neměly vyžadovat souhlas všech tříd. Při existenci pouze dvou tříd věřitelů by tedy měl být považován za dostačující souhlas alespoň jedné z nich, jsou-li splněny podmínky pro vnucení třídám. Poškozením věřitele by se mělo rozumět, že se snižuje hodnota jeho pohledávek.

(55)  V případě vnucení třídám by členské státy měly zajistit, aby nesouhlasící třídy dotčených věřitelů nebyly na základě navrženého plánu nespravedlivě poškozeny, a členské státy by měly těmto nesouhlasícím třídám poskytnout dostatečnou ochranu. Členské státy by měly mít možnost chránit nesouhlasící třídu dotčených věřitelů zajištěním toho, aby s ní bylo zacházeno alespoň stejně příznivě jako s jakoukoli jinou třídou stejné priority a příznivěji než s jakoukoli třídou s nižší prioritou. Alternativně by tak členské státy mohly chránit nesouhlasící třídu věřitelů tím, že zajistí, aby byla tato nesouhlasící třída vyplacena v plné výši, má-li jakákoli třída s nižší prioritou na základě restrukturalizačního plánu obdržet nebo si ponechat jakýkoli podíl (tzv. pravidlo absolutní priority). Členské státy by měly mít prostor pro uvážení při provádění konceptu platby v plné výši, a to i ve vztahu k načasování platby, pokud jsou jistina pohledávky a v případě zajištěných věřitelů hodnota zajištění chráněny. Členské státy by rovněž měly mít možnost rozhodnout o volbě rovnocenných prostředků, jimiž by mohla být původní pohledávka plně uspokojena.

(56)  Členské státy by měly mít možnost odchýlit se od  pravidla absolutní priority, například pokud se má za to, že je spravedlivé, aby si držitelé majetkových podílů na základě plánu určité podíly ponechali i přesto, že třída s vyšší prioritou musí akceptovat určité snížení svých pohledávek, nebo aby základní dodavatelé, na něž se vztahuje ustanovení o přerušení vymáhání individuálních nároků, byli vyplaceni před třídami věřitelů s vyšší prioritou. Členské státy by měly mít možnost zvolit, který z výše uvedených ochranných mechanismů zavedou.

(57)  Ačkoli by oprávněné zájmy akcionářů nebo jiných držitelů majetkových podílů měly být chráněny, členské státy by měly zajistit, aby tito nemohli nepřiměřeně bránit přijímání restrukturalizačních plánů, které by vedly k obnovení životaschopnosti dlužníka. Členské státy by měly mít možnost použít k dosažení uvedeného cíle různé prostředky, například to, že držitelům majetkových podílů neudělí právo hlasovat o restrukturalizačním plánu a že přijetí restrukturalizačního plánu nepodmíní ▌ souhlasem držitelů majetkových podílů, kteří by po ocenění podniku neobdrželi žádnou platbu ani jiné plnění, pokud by se použilo normální pořadí priorit při likvidaci. ▌ Pokud však mají držitelé majetkových podílů právo hlasovat o plánu restrukturalizace, soudní nebo správní orgán by měl být s to plán potvrdit uplatněním pravidel vnucení třídám bez ohledu na nesouhlas jedné nebo více tříd držitelů majetkových podílů,. Členské státy, které držitele majetkových podílů vyloučí z hlasování, by neměly mít povinnost ve vztahu mezi věřiteli a držiteli majetkových podílů uplatňovat pravidlo absolutní priority. Jiným možným způsobem zajištění toho, že držitelé majetkových podílů nepřiměřeně nebrání přijímání restrukturalizačních plánů, by mohlo být to, že by restrukturalizační opatření, která se přímo dotýkají práv držitelů majetkových podílů a která musí být schválena valnou hromadou akcionářů podle práva obchodních společností, nepodléhala požadavkům na nepřiměřeně vysokou většinu a držitelé majetkových podílů by neměli pravomoci ve vztahu k restrukturalizačním opatřením, která se přímo nedotýkají jejich práv.

(58)  Pokud existuje několik tříd majetkových podílů s různými právy, může být zapotřebí více tříd držitelů majetkových podílů. Držitelé majetkových podílů v  malých a středních podnicích, kteří nejsou pouhými investory, ale jsou vlastníky podniku a podílejí se na něm dalšími způsoby, například prostřednictvím svých manažerských znalostí, nemusí mít za takových podmínek motivaci k restrukturalizaci. Proto by mělo vnucení třídám zůstat pro dlužníky, kteří jsou malými a středními podniky, nepovinné.

(59)  Restrukturalizační plán by měl pro účely svého provádění umožnit, aby držitelé majetkových podílů v  malých a středních podnicích přispěli k restrukturalizaci nepeněžitou formou, například zkušenostmi, dobrým jménem či obchodními kontakty.

(60)  Během postupů preventivní restrukturalizace by měli pracovníci požívat plné ochrany podle pracovního práva. Zejména by touto směrnicí neměla být dotčena práva pracovníků zaručená směrnicemi Rady 98/59/ES(14) a 2001/23/ES(15) a směrnicemi Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES(16), 2008/94/ES(17) a  2009/38/ES(18). Povinnosti týkající se informování zaměstnanců a konzultace s nimi podle vnitrostátního práva, kterým se provádí uvedené směrnice, zůstávají zcela nedotčeny. Patří sem povinnost informovat zástupce zaměstnanců o rozhodnutí využít rámec preventivní restrukturalizace v souladu se směrnicí 2002/14/ES a projednat je s nimi.

(61)  Zaměstnancům a jejich zástupcům by měly být poskytnuty informace o navrženém restrukturalizačním plánu v rozsahu stanoveném právem Unie, aby mohli provést hloubkovou analýzu jednotlivých scénářů. Navíc by zaměstnanci a jejich zástupci měli být v nezbytném rozsahu zapojeni, aby byly naplněny konzultační požadavky stanovené v právu Unie. Vzhledem k potřebě zajistit přiměřenou úroveň ochrany pracovníků by členské státy měly mít povinnost vyjmout nesplacené pohledávky pracovníků ▌ z působnosti jakéhokoli přerušení vymáhání individuálních nároků bez ohledu na to, zda tyto pohledávky vznikly před vydáním nebo po vydání rozhodnutí o přerušení. Přerušení vymáhání nesplacených pohledávek pracovníků by mělo být povoleno pouze u takových částek a na takovou dobu, u nichž je splacení těchto pohledávek účinně zaručeno na obdobné úrovni jinými prostředky podle vnitrostátního práva ▌. Pokud vnitrostátní právo stanoví omezení odpovědnosti záručních institucí, ať už se jedná o délku záruky, nebo o částku vyplácenou pracovníkům, měli by být pracovníci schopni své pohledávky za případný rozdíl vymáhat na zaměstnavateli i během doby přerušení. Alternativně by členské státy měly mít možnost vyloučit pohledávky pracovníků z působnosti rámců preventivní restrukturalizace a stanovit jejich ochranu podle vnitrostátního práva.

(62)  Pokud restrukturalizační plán předpokládá převod části podniku nebo závodu, měla by být práva zaměstnanců vyplývající z pracovní smlouvy nebo z pracovního poměru, zejména právo na mzdu, zajištěna v souladu s články 3 a 4 směrnice 2001/23/ES, aniž by byla dotčena zvláštní pravidla použitelná v případě insolvenčního řízení podle článku 5 uvedené směrnice, a zejména možnosti stanovené v čl. 5 odst. 2 uvedené směrnice. Touto směrnicí by neměla být dotčena práva na informování a konzultace, jež jsou zaručena směrnicí 2002/14/ES, včetně informování a konzultací ohledně rozhodnutí, která pravděpodobně povedou k podstatným změnám v organizaci práce nebo ve smluvních vztazích s cílem dosáhnout dohody o těchto rozhodnutích. Kromě toho by podle této směrnice měli mít pracovníci, jejichž pohledávky jsou restrukturalizačním plánem dotčeny, právo o tomto plánu hlasovat. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, že pro účely hlasování o restrukturalizačním plánu zařadí pracovníky do třídy oddělené od jiných tříd věřitelů.

(63)  Soudní nebo správní orgány měly rozhodnout o ocenění podniku, buď při likvidaci nebo v případě druhého nejlepšího alternativního scénáře, jestliže restrukturalizační plán nebyl potvrzen, pouze v případě, podá-li nesouhlasící dotčená strana námitky proti restrukturalizačnímu plánu. To by však členským státům nemělo bránit provést ocenění v jiném kontextu podle vnitrostátního práva. Mělo by však být možné, aby takovéto rozhodnutí spočívalo i ve schválení ocenění provedeného znalcem nebo ocenění, které dlužník nebo jiná strana předložili v dřívější fázi procesu. Rozhodne-li se o tom, že se provede ocenění, měly by členské státy mít možnost stanovit zvláštní pravidla pro oceňování v případech restrukturalizace, která budou oddělená od obecného občanského procesního práva, tak aby bylo zajištěno, že se toto ocenění provede urychleně. Tato směrnice by se nijak neměla dotýkat pravidel pro důkazní břemeno podle vnitrostátního práva v případě ocenění.

(64)  Závazné účinky restrukturalizačního plánu by měly být omezeny na dotčené strany, které se podílely na přijetí plánu. Členské státy by měly mít možnost určit, co se rozumí tím, že se věřitel podílí, včetně případu neznámých věřitelů nebo věřitelů u budoucích pohledávek. Členské státy by například měly mít možnost rozhodnout, jak zacházet s věřiteli, kteří byli náležitě vyrozumění, ale neúčastnili se příslušných postupů.

(65)  Zúčastněné dotčené strany by měly mít možnost se proti rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu vydanému správním orgánem odvolat. Členské státy by rovněž měly být schopny zavést možnost odvolat se proti rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu vydanému soudním orgánem. Aby se však zajistila účinnost plánu, snížila nejistota a zabránilo se neodůvodněným průtahům, odvolání by ze zásady nemělo mít odkladný účinek a nemělo by zamezit provedení restrukturalizačního plánu. Členské státy by měly mít možnost stanovit a omezit důvody pro odvolání. Je-li proti rozhodnutí o potvrzení plánu podáno odvolání, měly by být členské státy schopny umožnit soudnímu orgánu, aby vydal předběžné nebo souhrnné rozhodnutí, které učiní výkon a provádění plánu imunními vůči důsledkům probíhajícího odvolání. Je-li odvolání potvrzeno, měly by soudní nebo správní orgány jako alternativu ke zrušení plánu mít možnost zvážit změnu plánu, pokud členský stát tuto možnost stanoví, jakož i potvrzení plánu beze změn. Změny plánu by mohly být navrženy danými stranami nebo by o nich mohly dané strany hlasovat, a to z vlastního podnětu nebo na návrh soudního orgánu. Členské státy by rovněž mohly stanovit náhrady za peněžité ztráty pro stranu, jejíž odvolání bylo potvrzeno. Vnitrostátním právo by mělo být schopno řešit otázky možného nového přerušení nebo prodloužení přerušení pro případ, že soudní orgán rozhodne, že odvolání má odkladný účinek.

(66)  Úspěch restrukturalizačního plánu často závisí na tom, zda je ▌ dlužníkovi poskytnuta finanční pomoc za prvé na chod podniku během jednání o restrukturalizaci a za druhé na provedení restrukturalizačního plánu po jeho potvrzení. Finanční pomoc je třeba chápat v širokém smyslu, včetně poskytnutí peněz nebo záruk třetí stranou a dodání zásob, vybavení, surovin a poskytnutí síťových služeb, například prodloužením splatnosti. Prozatímní financování a nové financování by proto mělo být vyňato z působnosti vylučovacích žalob, jejichž cílem je dosáhnout prohlášení takového financování za neplatné, relativně neplatné nebo nevymahatelné, jakožto úkonu, který v souvislosti s následnými insolvenčními řízeními poškozuje věřitele jako celek.

(67)  Vnitrostátní insolvenční právo, které umožňuje vylučovací žaloby týkající se prozatímního a nového financování nebo které stanoví, že noví věřitelé mohou být vystaveni občanskoprávním, správním nebo trestním sankcím za poskytnutí úvěru dlužníkům ve finančních obtížích, by mohlo ohrozit dostupnost financování nezbytného pro úspěšné jednání o restrukturalizačním plánu a pro jeho provádění. Touto směrnicí by neměly být dotčeny jiné důvody pro prohlášení nového nebo prozatímního financování za neplatné, relativně neplatné nebo nevymahatelné nebo pro uplatnění občanskoprávní, trestní nebo správní odpovědnosti vůči poskytovatelům takového financování, jak stanoví vnitrostátní právo. Mezi tyto jiné důvody by mohly mimo jiné patřit podvod, zlý úmysl, určitý druh vztahu mezi stranami, jenž by mohl být spojován se střetem zájmů, jako je tomu v případě transakcí mezi spřízněnými stranami nebo mezi akcionáři a společností, a transakcí, u kterých některá strana obdržela hodnotu nebo zajištění, aniž na ně měla nárok v okamžiku transakce nebo daným způsobem.

(68)  Při poskytnutí prozatímního financování zúčastněné strany nevědí, zda bude restrukturalizační plán nakonec potvrzen, či nikoli. Členské státy by proto neměly mít povinnost omezit ochranu prozatímního financování na případy, kdy plán přijmou věřitelé nebo jej potvrdí soudní nebo správní orgán ▌. Aby se předešlo možným případům zneužití, mělo by být chráněno pouze financování, které je přiměřeně a bezprostředně nezbytné pro pokračování činnosti nebo přežití dlužníkova podniku nebo pro zachování či zlepšení hodnoty tohoto podniku do doby, než bude daný plán potvrzen. Tato směrnice by rovněž členským státům neměla bránit v tom, aby pro prozatímní financování zavedly mechanismus předchozí kontroly. Členské státy by měly mít možnost omezit ochranu nového financování na případy, kdy je plán potvrzen soudním nebo správním orgánem, a ochranu prozatímního financování na případy, kdy bylo předmětem předchozí kontroly. Mechanismus předchozí kontroly by u prozatímního financování nebo jiných transakcí mohl provádět odborník na restrukturalizaci, výbor věřitelů nebo soudní či správní orgán. Ochrana proti vylučovacím žalobám a ochrana před osobní odpovědností jsou minimální záruky, které by měly být přiznány prozatímnímu financování a novému financování. Povzbuzování nových věřitelů, aby na sebe brali zvýšené riziko investování do životaschopného dlužníka ve finančních obtížích, však může vyžadovat další pobídky, jako je přednost takového financování v následných insolvenčních řízeních alespoň před nezajištěnými pohledávkami.

(69)  Aby se podpořila kultura včasného uplatňování preventivní restrukturalizace, je žádoucí, aby transakce, které jsou přiměřené a bezprostředně nezbytné pro jednání o restrukturalizačním plánu nebo pro jeho provádění, byly v následných insolvenčních řízeních rovněž chráněny proti vylučovacím žalobám. Soudní nebo správní orgány by při rozhodování o přiměřenosti a bezprostřední nezbytnosti nákladů a poplatků měly mít například možnost zohledňovat prognózy a odhady předložené dotčeným stranám, výboru věřitelů, odborníkovi na restrukturalizaci nebo soudnímu či správnímu orgánu. Za tímto účelem by členské státy rovněž měly mít možnost vyžadovat od dlužníků předložení a aktualizace příslušných odhadů. Taková ochrana by měla zvýšit jistotu ohledně transakcí s podniky, o nichž je známo, že se nacházejí ve finančních obtížích, a odstranit obavy věřitelů a investorů, že by všechny takové transakce mohly být prohlášeny za neplatné, pokud restrukturalizace selže. Členské státy by měly mít možnost stanovit určitý okamžik před zahájením postupu preventivní restrukturalizace a přiznáním přerušení vymáhání individuálních nároků, od kterého začínají být poplatky a náklady na jednání o restrukturalizačním plánu, na jeho přijetí, potvrzení nebo na hledání odborného poradenství v souvislosti s ním chráněny před vylučovacími žalobami. V případě jiných plateb a úhrad a v případě ochrany úhrady mezd pracovníků by tímto počátkem mohlo být rovněž přiznání přerušení nebo zahájení postupu preventivní restrukturalizace.

(70)  Za účelem další podpory preventivních restrukturalizací je důležité zajistit, aby vedoucí pracovníci nebyli odrazováni od uplatňování rozumného podnikatelského úsudku nebo podstupování přiměřených obchodních rizik, zejména pokud by to zvýšilo šance na restrukturalizaci potenciálně životaschopných podniků. Pokud se společnost dostane do finančních obtíží, měli by vedoucí pracovníci přijmout opatření k minimalizaci ztrát a k zabránění úpadku jako: ▌ vyhledání odborného poradenství včetně poradenství ohledně restrukturalizace a úpadku, například v příslušných případech využitím nástrojů včasného varování; ochrana majetku společnosti, aby se maximalizovala hodnota a nedošlo ke ztrátě klíčového majetku; zvážení struktury a funkcí podniku za účelem přezkoumání jeho životaschopnosti a snížení výdajů; zdržení se uzavírání takových typů transakcí ze strany společnosti, které by mohly být předmětem vylučovacích žalob, bez přiměřeného podnikatelského zdůvodnění; pokračování v obchodování za okolností, kdy je to vhodné, aby se maximalizovala hodnota za předpokladu trvání podniku; jednání s věřiteli a zahájení postupů preventivní restrukturalizace.

(71a)  Jestliže dlužníkovi hrozí úpadek, je také důležité chránit oprávněné zájmy věřitelů před rozhodnutími vedení, která mohou mít vliv na stanovení majetku dlužníka, zejména pokud by tato rozhodnutí mohla mít za následek další zmenšování hodnoty majetkové podstaty, která je k dispozici pro restrukturalizační úsilí nebo pro rozdělení mezi věřitele. Je proto nezbytné zajistit, aby se za takových okolností vedoucí pracovníci vyhnuli jakýmkoli úmyslným nebo hrubě nedbalým krokům, jež vedou k osobnímu prospěchu na úkor zainteresovaných stran, a vyvarovali se souhlasu s podhodnocenými transakcemi nebo přijímání opatření, která vedou k nespravedlivému upřednostnění jedné nebo více zainteresovaných stran. Členské státy by měly mít možnost provést odpovídající ustanovení této směrnice tak, že zajistí, aby soudní nebo správní orgány braly při posuzování toho, zda určitý vedoucí pracovník porušil povinnost řádné péče, v úvahu pravidla týkající se povinností vedoucích pracovníků stanovená v této směrnici. Tato směrnice nemá za cíl zavést jakoukoli hierarchii mezi různými stranami, jejichž zájmy je třeba řádně zohlednit. Členské státy by však měly mít možnost o takové hierarchii rozhodnout. Touto směrnicí by neměla být dotčena vnitrostátní pravidla členských států týkající se rozhodovacích procesů v obchodních společnostech.

(72)  Podnikatelům, vykonávajícími obchod, živnost, řemeslo nebo povolání jakožto osoby samostatně výdělečně činné, může hrozit riziko úpadku. Rozdíly mezi členskými státy, pokud jde o možnosti nového začátku, by mohly motivovat předlužené podnikatele nebo podnikatele v úpadku k přesunu do jiného členského státu, než ve kterém jsou usazeni, aby mohli využít kratší doby oddlužení nebo výhodnější podmínky pro oddlužení, což vede k další právní nejistotě a nákladům pro věřitele při vymáhání jejich pohledávek. Navíc dopady úpadku, zejména společenské stigma, právní důsledky, například že podnikatelé nesmějí zahájit a provozovat podnikatelskou činnost, a také přetrvávající neschopnost splácet dluhy, představují pro podnikatele, kteří chtějí začít podnikat nebo dostat druhou šanci, významné demotivující faktory, ačkoli z důkazů vyplývá, že podnikatelé, kteří se ocitli v úpadku, mají příště větší šanci uspět.

(73)  Proto je nutné přijmout opatření ke snížení nepříznivých účinků předlužení nebo úpadku na podnikatele, a to zejména povolením úplného oddlužení po uplynutí určité doby a omezením délky zákazů činnosti vydaných v souvislosti s předlužením nebo úpadkem dlužníka. Pojem „úpadek“ by měl být vymezen ve vnitrostátním právu a mohl by mít i formu předlužení. Pojem „podnikatel“ ve smyslu této směrnice by neměl mít vliv na pozici řídících pracovníků nebo vedení společností, s nimiž by mělo být zacházeno v souladu s vnitrostátním právem. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o tom, jak získat přístup k oddlužení, včetně možnosti vyžadovat, aby oddlužení navrhl dlužník.

(74)  Členské státy by měly být schopné stanovit možnost, aby povinnosti podnikatelů v úpadku splácet byly upraveny, dojde-li k významné změně v jejich finanční situaci, ať již k jejímu zlepšení, či zhoršení. Tato směrnice by neměla vyžadovat, aby splátkový kalendář musela podpořit většina věřitelů. Členské státy by měly mít možnost stanovit, že podnikatelům nic nebrání v tom, aby během plnění splátkového kalendáře zahájili novou činnost ve stejném nebo odlišném oboru.

(75)  Oddlužení by mělo být k dispozici v postupech, které zahrnují splátkový kalendář, zpeněžení majetku nebo kombinaci obojího. Při provádění těchto pravidel by členské státy měly mít možnost vybrat si mezi těmito možnostmi. Je-li podle vnitrostátního práva k dispozici více než jeden postup vedoucí k oddlužení, měly by členské státy zajistit, aby alespoň jeden z těchto postupů nabízel podnikatelům v úpadku příležitost získat úplné oddlužení za dobu nepřekračující tři roky. V případě postupů, které kombinují zpeněžení majetku a splátkový kalendář, by doba oddlužení měla začít plynout nejpozději ode dne, kdy je splátkový kalendář potvrzen soudem nebo začne být plněn, například od první splátky provedené v rámci tohoto kalendáře, ale mohla by rovněž začít plynout dříve, například v okamžiku přijetí rozhodnutí o zahájení daného postupu.

(76)  V případě postupů, které nezahrnují splátkový kalendář, by doba oddlužení měla začít plynout nejpozději ode dne, kdy je přijato rozhodnutí soudního nebo správního orgánu o zahájení daného postupu, nebo ode dne stanovení majetkové podstaty. Pro účely výpočtu trvání doby oddlužení podle této směrnice by členské státy měly mít možnost stanovit, že pojem „zahájení postupu“ nezahrnuje předběžná opatření, jako například zajišťovací opatření nebo jmenování předběžného insolvenčního správce, pokud tato opatření neumožňují zpeněžení majetku včetně zcizení a rozdělení majetku věřitelům. Stanovení majetkové podstaty by nemělo být nutně spojeno s formálním rozhodnutím nebo potvrzením ze strany soudního nebo správního orgánu, pokud takové rozhodnutí není vyžadováno podle vnitrostátního práva, a mohlo by spočívat v předložení soupisu majetku a závazků.

(77)  Pokud procesní postup vedoucí k oddlužení zahrnuje zpeněžení majetku podnikatele, nic by členským státům nemělo bránit ve stanovení toho, aby byl návrh na oddlužení řešen odděleně od zpeněžení majetku, za předpokladu, že tento návrh představuje nedílnou součást procesního postupu vedoucího k oddlužení podle této směrnice. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o  pravidlech týkajících se důkazního břemene, jež se mají při oddlužení uplatňovat, což znamená, že by mělo být umožněno, aby právní předpisy od podnikatele vyžadovaly, aby prokázal splnění svých povinností.

(78)  Úplné oddlužení nebo ukončení zákazů činnosti po uplynutí nejdéle tří let ▌ nejsou vhodná za všech okolností, a proto mohou být zavedeny výjimky z tohoto pravidla, které jsou řádně opodstatněny důvody stanovenými ve vnitrostátním právu. Tyto výjimky by mohly být zavedeny například v případech, kdy je dlužník nepoctivý nebo jednal ve zlém úmyslu. Nemohou-li podnikatelé využít podle vnitrostátního práva předpoklad poctivosti a dobré víry, nemělo by důkazní břemeno takového jednání pro ně být zbytečně obtížné nebo zatěžující a bránit jim v zahájení postupu.

(79)  Při rozhodování o tom, zda jednal podnikatel nepoctivě, mohou soudní nebo správní orgány vzít v úvahu okolnosti, jako jsou povaha a rozsah dluhů, doba jejich vzniku, snaha podnikatele dluhy splácet a dodržovat právní povinnosti včetně veřejných požadavků týkajících se licence a řádného vedení účetnictví, jakož i kroky, jež podnikatel učinil s cílem zmařit snahu věřitelů o jeho postih, plnění povinností v situaci hrozícího úpadku, jež příslušejí podnikatelům, kteří jsou vedoucími pracovníky obchodní společnosti, a  dodržování unijního a vnitrostátního soutěžního a pracovního práva. Mělo by být možné zavést odchylky, pokud podnikatel nesplnil určité právní povinnosti, včetně povinnosti maximalizovat výnosy pro věřitele, jež by mohla mít podobu všeobecné povinnosti vytvářet příjmy nebo majetek. Mělo by být rovněž možné zavést zvláštní odchylky, je-li to nezbytné k zajištění rovnováhy mezi právy dlužníka a právy jednoho či více věřitelů, například pokud je věřitelem fyzická osoba, která potřebuje větší ochranu než dlužník.

(80)  Odchylku by bylo rovněž možné ospravedlnit, pokud nejsou pokryty náklady na postup vedoucí k oddlužení, včetně poplatků soudních a správních orgánů a odborníků. Členské státy by měly mít možnost stanovit, že po přiznání oddlužení může být odňata výhoda úplného oddlužení, například pokud se finanční situace dlužníka významně zlepší z důvodu nepředvídaných okolností, jako jsou třeba výhra v loterii nebo získání dědictví nebo daru. Členským státům by nemělo být bráněno v tom, aby za přesně vymezených okolností a v řádně odůvodněných případech stanovily další výjimky.

(81)  Existuje-li řádně opodstatněný důvod podle vnitrostátního práva, může být vhodné možnost oddlužení u určitých kategorií dluhů omezit. Členské státy by měly mít možnost vyloučit zajištěné dluhy z možnosti oddlužení pouze do výše hodnoty zajištění, jak ji stanoví vnitrostátní právo, zatímco se zbývající částí dluhu by se mělo zacházet jako s dluhem nezajištěným. Členské státy by měly mít možnost vyloučit v řádně odůvodněných případech další kategorie dluhu.

(82)  Členské státy by měly mít možnost stanovit, že soudní nebo správní orgány mohou z moci úřední nebo na žádost osoby s oprávněným zájmem ověřit, zda podnikatelé splnili podmínky pro přiznání úplného oddlužení.

(83)  Pokud bylo podnikateli v důsledku zákazu činnosti zamítnuto či zrušeno povolení či licence k výkonu určitého obchodu, živnosti, řemesla nebo povolání, neměla by tato směrnice členským státům bránit v tom, aby po uplynutí doby zákazu od podnikatele vyžadoval podání žádosti o získání nového povolení či licence. Pokud orgán členského státu přijme rozhodnutí týkající se činnosti podléhající zvláštnímu dohledu, mělo by rovněž být možné, i po uplynutí doby zákazu činnosti, vzít v úvahu skutečnost, že byl podnikatel v úpadku oddlužen v souladu s touto směrnicí.

(84)  Osobní dluhy i dluhy z podnikání, které není možné přiměřeně oddělit, například pokud je určitý majetek používán při výkonu profesionální činnosti podnikatele i mimo rámec této činnosti, je třeba řešit v rámci jednoho řízení. Stanoví-li členské státy, že tyto dluhy podléhají různým insolvenčním řízením, je třeba tato řízení koordinovat. Tato směrnice by se neměla dotýkat možnosti členských států rozhodnout se řešit všechny dluhy podnikatelů v jednom řízení. Členským státům, které podnikatelům umožňují pokračovat během insolvenčního řízení v podnikatelské činnosti na vlastní účet, by nemělo být bráněno v tom, aby stanovily, že tito podnikatelé mohou být účastníky nového insolvenčního řízení, pokud se v rámci pokračující podnikatelské činnosti dostanou do úpadku.

(85)  Je nutné udržet a posílit transparentnost a předvídatelnost postupů při dosahování výsledků, které jsou příznivé pro zachování podniků a pro poskytování druhé šance podnikatelům, nebo takových výsledků, které umožňují účinnou likvidaci neživotaschopných podniků. V mnoha členských státech je také nutné zkrátit nadměrnou délku insolvenčních řízení, která vede k právní nejistotě pro věřitele a investory a nízké míře výtěžnosti. A konečně, vzhledem k posíleným mechanismům spolupráce mezi soudy a správci v přeshraničních případech stanoveným podle nařízení (EU) 2015/848 je nutno pozvednout profesionalitu všech zapojených subjektů na srovnatelně vysokou úroveň v celé Unii. K dosažení těchto cílů by měly členské státy zajistit, aby členové soudních a správních orgánů zabývajících se postupy restrukturalizace, insolvence a oddlužení absolvovali vhodnou odbornou přípravu a měli odborné znalosti nezbytné pro plnění svých povinností. Tuto odbornou přípravu a odborné znalosti by mohlo být možné získat rovněž při výkonu povinností jako člena soudního nebo správního orgánu nebo před povoláním k výkonu  těchto povinností při výkonu jiných relevantních povinností.

(86)  Taková odborná příprava a odborné znalosti by měly umožnit účinné přijímání rozhodnutí s potenciálně významným hospodářským a sociálním dopadem a neměly by znamenat, že členové soudního orgánu musí řešit pouze záležitosti restrukturalizace, insolvence a oddlužení. Členské státy by měly zajistit, aby postupy restrukturalizace, insolvence a oddlužení bylo možné řešit účinně a  urychleně. ▌Účinným způsobem, jak cílů právní jistoty a účinnosti postupů dosáhnout, by mohlo být zřízení specializovaných soudů či komor nebo jmenování specializovaných soudců v souladu s vnitrostátním právem, jakož i soustředění soudní příslušnosti do omezeného počtu soudních nebo správních orgánů. Členské státy by neměly mít povinnost vyžadovat, aby postupy restrukturalizace, insolvence a oddlužení měly přednost před jinými postupy.

(87)  Členské státy by také měly zajistit, aby ▌ odborníci na restrukturalizaci, insolvenci a oddlužení, kteří jsou jmenovaní soudními nebo správními orgány (dále jen „odborníci“), absolvovali vhodnou odbornou přípravu, byli jmenováni transparentním způsobem s patřičným ohledem na potřebu zajistit účinné postupy, byli při provádění svých úkolů pod dohledem a plnili své úkoly poctivě. Je důležité zajistit, aby odborníci respektovali standardy pro úkoly, například aby měli uzavřeno pojištění profesní odpovědnosti. Vhodnou odbornou přípravu, kvalifikaci a odborné znalosti by odborníci mohli získat rovněž při výkonu svého povolání. Členské státy by neměly mít povinnost poskytovat nezbytnou odbornou přípravu samy, ale mohou ji zajišťovat například profesní sdružení nebo jiné subjekty. Do oblasti působnosti této směrnice by měli být zahrnuti insolvenční správci ve smyslu nařízení (EU) 2015/848.

(88)  Tato směrnice by neměla bránit členským státům, aby stanovily, že odborníky vybírá dlužník, věřitelé nebo výbor věřitelů ze seznamu nebo společného soupisu, který byl předem schválen soudním nebo správním orgánem. Při výběru tohoto odborníka by dlužníkovi, věřitelům nebo výboru věřitelů mohl být poskytnut určitý prostor pro uvážení, pokud jde o odborné znalosti a zkušenosti daného odborníka obecně a s ohledem na okolnosti konkrétního případu. Dlužníci, kteří jsou fyzickými osobami, by mohli být této povinnosti zcela zproštěni. V případech obsahujících přeshraniční prvky by jmenování odborníka mělo mimo jiné přihlížet ke schopnosti daných odborníků dodržovat povinnosti podle nařízení (EU) 2015/848, a sice komunikovat a spolupracovat se zahraničními insolvenčními správci a soudními nebo správními orgány z jiných členských států, jakož i k jejich lidským a administrativním zdrojům pro zvládání potenciálně složitých případů. Členským státům by nemělo být bráněno, aby stanovily jinou metodou výběru odborníka, jako je například náhodný výběr pomocí softwarového programu, za předpokladu, že je při výběru dané metody zajištěno řádné zohlednění zkušeností a odborných znalostí odborníka. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout o prostředcích pro vznesení námitek vůči výběru nebo jmenování odborníka nebo pro žádost o jeho výměnu, například prostřednictvím výboru věřitelů.

(89)  Odborníci by měli podléhat dohledovým a regulačním mechanismům, jež by měly zahrnovat ▌účinná opatření týkající se odpovědnosti odborníků, kteří při plnění svých povinností selhali, jako je: snížení honoráře daného odborníka, vyloučení ze seznamu nebo společného soupisu odborníků, kteří mohou být v insolvenčních případech jmenováni, případně i disciplinární, správní nebo trestněprávní sankce. Těmito dohledovými a regulačními mechanismy by neměla být dotčena ustanovení vnitrostátního práva týkající se občanskoprávní odpovědnosti za škodu v důsledku porušení smluvních nebo mimosmluvních závazků. Členské státy by neměly mít povinnost zřizovat konkrétní orgány nebo subjekty. Členské státy by měly zajistit, aby byly informace o orgánech nebo subjektech vykonávajících dohled nad odborníky veřejně dostupné. Pouhý odkaz na soudní nebo správní orgán by měl být pro informaci dostačující. Takových standardů by mělo být možné v zásadě dosáhnout bez nutnosti vytvářet nová povolání nebo kvalifikace podle vnitrostátního práva. Členské státy by měly mít možnost rozšířit ustanovení o odborné přípravě odborníků a dohledu nad nimi na další odborníky, na které se tato směrnice nevztahuje. Členské státy by neměly mít povinnost stanovit, aby spory ohledně odměňování odborníků měly přednost před jinými postupy.

(90)  S cílem dále zkrátit trvání jednotlivých postupů, usnadnit lepší zapojení věřitelů do postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a s cílem zajištit podobné podmínky pro věřitele bez ohledu na to, kde se v Unii nacházejí, by členské státy měly zavést předpisy umožňující dlužníkům, věřitelům, odborníkům a soudním a správním orgánům používat elektronické komunikační prostředky na dálku ▌. Proto by mělo být možné, aby procesní kroky, jako jsou uplatňování pohledávek ze strany věřitelů, zasílání oznámení věřitelům nebo podávání námitekodvolání, mohly být prováděny elektronickými komunikačními prostředky. Členské státy by měly mít možnost stanovit, že zasílání oznámení věřitelům může být prováděno elektronicky pouze v případě, že dotčený věřitel předem vyjádřil souhlas s elektronickou komunikací.

(91)  Používání těchto elektronických komunikačních prostředků by pro účastníky postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení nemělo být povinné, není-li povinné podle vnitrostátního práva, aniž je dotčena možnost, aby členské státy zavedly povinný systém elektronického podávání a doručování dokumentů v postupech restrukturalizace, insolvence a oddlužení. Členské státy by měly mít možnost zvolit si samy vlastní elektronické komunikační prostředky. Mezi tyto prostředky patří například o účelový systém pro elektronický přenos takových dokumentů nebo používání elektronické pošty, aniž by byla vyloučena možnost, že členské státy zavedou prvky k zajištění bezpečnosti elektronických přenosů, jako je například elektronický podpis, nebo služby vytvářející důvěru, jako jsou například služby elektronického doporučeného doručování, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014(19).

(92)  Je důležité shromáždit spolehlivé a porovnatelné údaje o výkonnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení, aby bylo možno sledovat provádění a uplatňování této směrnice. Členské státy by proto měly shromažďovat a agregovat údaje, které jsou dostatečně podrobné, aby umožňovaly přesně posoudit, jak směrnice funguje v praxi, a měly by tyto údaje sdělovat Komisi. Formulář pro předávání těchto údajů Komisi by měla stanovit Komise za pomoci výboru ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(20). Formulář by měl obsahovat užší seznam hlavních výsledků postupů, jež jsou všem členským státům společné. Například v případě restrukturalizace by hlavními výsledky mohly být: potvrzení plánu soudem, nepotvrzení plánu soudem, postupy restrukturalizace, které přešly v likvidační řízení nebo byly ukončeny z důvodu zahájení likvidačního řízení před potvrzením plánu soudem. Členské státy by neměly mít povinnost poskytovat členění podle typů výsledků v souvislosti s těmi postupy, které skončí předtím, než jsou přijata jakákoli příslušná opatření, avšak mohly by místo toho poskytnout jedno číslo za všechny postupy, které jsou prohlášeny za nepřípustné, jsou zamítnuty nebo jsou před zahájením řízení staženy.

(93)  Formulář pro předávání údajů by měl obsahovat přehled možností, jež by členské státy mohly vzít v úvahu při určování velikosti dlužníka, a to formou odkazu na jeden či více prvků definice malých a středních podniků a velkých podniků, jež jsou ve všech členských státech stejné. Tento přehled by měl zahrnovat možnost určení velikosti dlužníka pouze podle počtu pracovníků. Ve formuláři by měly být vymezeny prvky průměrných nákladů a průměrné výtěžnosti, pro něž by členské státy měly mít možnost shromažďovat údaje dobrovolně, pokyny ohledně prvků, které by členské státy mohly vzít v úvahu při používání metody výběru vzorků, například pokud jde o velikosti vzorků, aby se zajistila reprezentativnost z hlediska zeměpisného rozložení, velikosti dlužníků a odvětví, a formulář by měl zahrnovat možnost, aby členské státy poskytly i další dostupné informace, například informace týkající se celkového objemu majetku a závazků dlužníků.

(94)  Stabilita finančních trhů je silně závislá na dohodách o finančním zajištění, zejména když se zajištění poskytuje v souvislosti s účastí v určených systémech nebo operacích centrálních bank a když mají být ústředním protistranám poskytovány marže. Jelikož hodnota finančních nástrojů poskytnutých jako zajištění může být velmi volatilní, je zcela nezbytné jejich hodnotu rychle zpeněžit, nežli klesne. Ustanovení směrnic Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES(21) a 2002/47/ES(22) a nařízení (EU) č. 648/2012 by se proto měla uplatňovat bez ohledu na ustanovení této směrnice. Členské státy by měly mít možnost vyjmout z účinků přerušení vymáhání individuálních nároků dohody o vzájemném zápočtu včetně dohod o závěrečném vypořádání i tehdy, kdy se na ně nevztahují směrnice 98/26/ES, 2002/47/ES a nařízení (EU) č. 648/2012, jsou-li tyto dohody podle práva příslušného členského státu vymahatelné i v případě zahájení insolvenčního řízení.

To by mohl být případ významného počtu rámcových dohod, které na finančních a komoditních trzích i na trzích s energií ve velké míře používají nefinanční i finanční protistrany. Těmito dohodami se omezují systémová rizika zejména na derivátových trzích. Bylo by proto možné tyto dohody vyjmout z omezení, jež insolvenční právo ukládá pro nesplněné smlouvy. Členské státy by rovněž měly mít možnost z účinků přerušení vymáhání individuálních nároků vyjmout zákonné dohody o vzájemném zápočtu včetně dohod o závěrečném vypořádání, které jsou vymahatelné, i když je zahájeno insolvenční řízení. Na částku vyplývající z uplatnění plnění dohod o vzájemném zápočtu včetně dohod o závěrečném vypořádání by se však přerušení vymáhání individuálních nároků vztahovat mělo.

(95)  Členské státy, které jsou stranami Úmluvy o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení podepsané v Kapském Městě dne 16. listopadu 2001 a jejích protokolů by měly mít možnost i nadále plnit své stávající mezinárodní závazky. Ustanovení této směrnice o rámcích preventivní restrukturalizace by se měla uplatňovat s nezbytnými odchylkami, aby bylo zajištěno, že uplatňováním těchto ustanovení není dotčeno uplatňování uvedené úmluvy a jejích protokolů.

(96)  Efektivitu procesu přijímání a provádění restrukturalizačního plánu by nemělo ohrožovat právo obchodních společností. Členské státy by proto měly mít možnost odchýlit se od požadavků stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132(23), které se týkají povinnosti svolat valnou hromadu a na základě předkupního práva nabídnout akcie stávajícím akcionářům, a to v takovém rozsahu a na takovou dobu, jež jsou nezbytně nutné k zajištění toho, aby akcionáři nezmařili úsilí o restrukturalizaci tím, že zneužijí svých práv podle uvedené směrnice. Může být například nutné, aby členské státy zavedly odchylky od povinnosti svolat valnou hromadu akcionářů nebo z obvyklých dob trvání nabídky, je-li nezbytné, aby vedení společnosti učinilo rychlá opatření k ochraně jejího majetku, například návrhem na přerušení vymáhání individuálních nároků, a pokud dochází k vážné a náhlé ztrátě upsaného základního kapitálu a hrozí úpadek. Odchylky od  práva obchodních společností by mohly být rovněž nutné v případě, že restrukturalizační plán stanoví vydání nových akcií, jež by mohly být přednostně nabízeny věřitelům jakožto kapitalizace dluhu, nebo ke snížení objemu upsaného základního kapitálu v případě převodu částí podniků. Takové odchylky by měly být časově omezené v rozsahu, v jakém je členské státy považují za nezbytné ke zřízení rámce preventivní restrukturalizace. Členské státy by neměly být povinny odchylovat se od  práva obchodních společností, ať už zcela, nebo zčásti, na neomezenou nebo na omezenou dobu, pokud zajistí, že požadavky práva obchodních společností nemohou ohrozit efektivitu postupu restrukturalizace nebo pokud mají členské státy jiné, stejně účinné nástroje, které zajistí, že akcionáři nebudou nepřiměřeně bránit přijetí nebo provádění restrukturalizačního plánu, který by obnovil životaschopnost podniku. V této souvislosti by měly členské státy přikládat zvláštní význam efektivitě ustanovení týkajících se přerušení vymáhání individuálních nároků a potvrzování restrukturalizačního plánu, jež by neměla být nepřiměřeně narušena svoláváním valných hromad akcionářů nebo jejich výsledky. ▌Směrnice (EU) 2017/1132 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. Členské státy by měly mít prostor pro uvážení při posuzování toho, které odchylky jsou v kontextu vnitrostátního práva obchodních společností potřebné k účinnému provedení této směrnice, a měly by mít rovněž možnost stanovit obdobné odchylky od  směrnice (EU) 2017/1132 při insolvenčních řízeních, na něž se tato směrnice nevztahuje, ale jež umožňují přijetí restrukturalizačních opatření.

(97)  Pokud jde o zavedení a následné změny formuláře pro sdělování údajů, prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi. Tyto pravomoci by se měly uplatňovat v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(98)  Komise by měla provést studii za účelem vyhodnocení toho, zda je nezbytné předložit legislativní návrhy zabývající se úpadkem osob nevykonávajících obchod, živnost, řemeslo nebo povolání, které jakožto spotřebitelé nejsou v dobré víře dočasně nebo trvale schopny dostát svým splatným závazkům. Tato studie by se měla zabývat tím, zda by měl být těmto osobám zabezpečen přístup k základnímu zboží a službám, aby jim byly zajištěny důstojné životní podmínky.

(99)  Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(24) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(100)  Jelikož cílů této směrnice nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozdílů mezi vnitrostátními restrukturalizačními a insolvenčními rámci, které by i nadále kladly překážky volnému pohybu kapitálu a svobodě usazování, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(101)  Dne 7. června 2017 vydala Evropská centrální banka své stanovisko(25),

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Tato směrnice stanoví pravidla týkající se:

a)  rámců preventivní restrukturalizace, jež jsou k dispozici dlužníkům ve finančních obtížích v případě hrozícího úpadku, s cílem zabránit úpadku a zajistit životaschopnost dlužníků;

b)  postupů vedoucích k oddlužení podnikatelů v úpadku, a ▌

c)  opatření ke zvýšení účinnosti ▌postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení.

2.  Tato směrnice se nevztahuje na postupy uvedené v odstavci 1 tohoto článku, které se týkají dlužníků, kteří jsou:

a)  pojišťovnami nebo zajišťovnami ve smyslu čl. 13 bodů 1 a 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES;

b)  úvěrovými institucemi ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)  investičními podniky nebo subjekty kolektivního investování ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodů 2 a 7 nařízení (EU) č. 575/2013;

d)  ústředními protistranami ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

e)  centrálními depozitáři cenných papírů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 909/2014;

f)  dalšími finančními institucemi a subjekty uvedenými v čl. 1 odst. 1 prvním pododstavci směrnice 2014/59/EU;

g)  veřejnými subjekty podle vnitrostátního práva a

h)  fyzickými osobami, které nejsou podnikateli.

3.  Členské státy mohou vyloučit z oblasti působnosti této směrnice postupy uvedené v odstavci 1 týkající se dlužníků, kteří jsou jinými finančními subjekty než subjekty uvedenými v odstavci 2 poskytujícími finanční služby, na něž se vztahuje zvláštní úprava, v jejímž rámci jsou vnitrostátní orgány dohledu nebo vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize vybaveny rozsáhlými pravomocemi k zásahu srovnatelnými s těmi, které jsou stanoveny v unijním a vnitrostátním právu pro finanční subjekty uvedené v odstavci 2. Členské státy sdělí tuto zvláštní úpravu Komisi.

4.  Členské státy mohou rozšířit uplatňování postupů uvedených v odst. 1 písm. b) na fyzické osoby v úpadku, které nejsou podnikateli.

Členské státy mohou omezit použití odst. 1 písm. a) na právnické osoby.

5.  Členské státy mohou stanovit, že níže uvedené pohledávky jsou vyloučeny z rámců preventivní restrukturalizace uvedených v odst. 1 písm. a), nebo jimi nejsou dotčeny:

a)  stávající a budoucí pohledávky stávajících nebo bývalých pracovníků;

b)  pohledávky na výživném vyplývající z rodinných vztahů, rodičovství, manželství nebo švagrovství; nebo

c)  pohledávky vyplývající z deliktní odpovědnosti dlužníka.

6.  Členské státy zajistí, aby rámce pro preventivní restrukturalizaci neměly žádný vliv na nároky vzniklé ze zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Článek 2

Definice

1.  Pro účely této směrnice se rozumí:

(1)  „restrukturalizací“ opatření s cílem restrukturalizovat podnikání dlužníka, mezi něž patří změna složení, podmínek ▌nebo struktury majetku a závazků dlužníka nebo jakékoli jiné části kapitálové struktury dlužníka, jako je prodej majetku nebo částí podniku, a stanoví-li tak vnitrostátní právo, prodej fungujícího podniku, jakož i jakékoli potřebné provozní změny, nebo kombinace těchto prvků;

(2)  „dotčenými stranami“ věřitelé, a to včetně pracovníků, stanoví-li tak vnitrostátní právo, nebo třídy věřitelů, a stanoví-li tak vnitrostátní právo, též držitelé majetkových podílů, jejichž pohledávky nebo podíly jsou přímo dotčeny restrukturalizačním plánem;

(3)  „držitelem majetkového podílu“ osoba, která má vlastnický podíl v dlužníkovi nebo jeho podniku, včetně akcionáře, pokud tato osoba není věřitelem;

(4)  „přerušením vymáhání individuálních nároků“ dočasné přerušení práva věřitele vymáhat na dlužníkovi pohledávku, které je přiznáno soudním nebo správním orgánem nebo ze zákona, a stanoví-li tak vnitrostátní právo, také vůči poskytovateli zajištění, který je třetí stranou, v kontextu soudního, správního nebo jiného řízení, anebo práva na mimosoudní zabavení nebo zpeněžení majetku nebo podniku dlužníka;

(5)  „nesplněnou smlouvousmlouva mezi dlužníkem a jedním nebo více věřiteli, podle níž v okamžiku, kdy je přiznáno nebo uplatněno přerušení vymáhání individuálních nároků, ještě mají strany povinnosti, jež musí splnit;

(6)  „testem nejlepších zájmů věřitelů“ test, který je úspěšně splněn, pokud prokáže, že žádný nesouhlasící věřitel není na základě restrukturalizačního plánu v nevýhodnějším postavení, než v jakém by byl, pokud by se použilo normální pořadí priorit při likvidaci podle vnitrostátního práva, buď v případě likvidace postupným rozprodejem majetku anebo prodejem fungujícího podniku, nebo v případě druhého nejlepšího alternativního scénáře, pokud by restrukturalizační plán nebyl potvrzen;

(7)  „novým financováním“ jakákoli nová finanční pomoc poskytnutá stávajícím nebo novým věřitelem za účelem provedení restrukturalizačního plánu, která je zahrnutá v daném restrukturalizačním plánu▌;

(8)  „prozatímním financováním“ jakákoliv nová finanční pomoc poskytnutá stávajícím nebo novým věřitelem, která zahrnuje přinejmenším finanční pomoc v době přerušení vymáhání individuálních nároků a která je přiměřená a bezprostředně nezbytná k tomu, aby dlužníkův podnik mohl nadále fungovat▌, nebo k zachování nebo zvýšení hodnoty daného podniku ▌;

(9)  „▌podnikatelem“ fyzická osoba vykonávající obchod, živnost, řemeslo nebo povolání ▌;

(10)  „úplným oddlužením“ zrušení možnosti vymáhat na podnikatelích nesplacené pohledávky osvoboditelné od placení nebo zrušení nesplacených pohledávek osvoboditelných od placení jako takových v rámci postupu, který by mohl zahrnovat zpeněžení majetku ▌ nebo splátkový kalendář ▌ či obojí;

(11)  „splátkovým kalendářem“ program plateb, které podnikatel v úpadku provádí ve stanovené výši a ve stanovených termínech ve prospěch věřitelů, nebo pravidelný převod určitého podílu disponibilního příjmu podnikatele ve prospěch věřitelů v průběhu doby oddlužení;

(12)  „odborníkem na restrukturalizaci“ jakákoli osoba nebo subjekt jmenované soudním nebo správním orgánem k provádění zejména jednoho nebo více z uvedených úkolů:

a)  pomáhání dlužníkovi nebo věřitelům při vypracovávání restrukturalizačního plánu nebo jednání o něm;

b)  dohlížení nad činností dlužníka během jednání o restrukturalizačním plánu a podávání příslušných zpráv soudnímu nebo správnímu orgánu;

c)  převzetí částečné kontroly nad majetkem nebo záležitostmi dlužníka při jednání.

2.  Pro účely této směrnice mají být níže uvedené pojmy chápány ve smyslu vnitrostátního práva:

a)  úpadek;

b)  hrozící úpadek;

c)  mikropodniky a malé a střední podniky (dále jenmalé a střední podniky“ .

Článek 3

Včasné varování a přístup k informacím

1.  Členské státy zajistí, aby dlužníci ▌ měli přístup k jednomu nebo několika jasným a transparentním nástrojům včasného varování, které by mohly odhalit okolnosti, jež mohou vést k hrozícímu úpadku, a které mohou upozornit dlužníka na nutnost neprodleně jednat.

Pro účely prvního pododstavce mohou členské státy využít aktuální informační technologie pro oznamování a komunikaci.

2.  Nástroje včasného varování mohou zahrnovat:

a)  mechanismy upozornění, pokud dlužník neprovedl určité typy plateb;

b)  poradenské služby poskytované veřejnými nebo soukromými organizacemi;

c)  pobídky podle vnitrostátního práva určené třetím stranám s relevantními informacemi o dlužníkovi, jako jsou například účetní, správci daně nebo orgány sociálního zabezpečení, aby dlužníka upozorňovaly na negativní vývoj.

3.  Členské státy zajistí, aby dlužníci a zástupci zaměstnanců měli přístup k relevantním a aktuálním ▌informacím o dostupnosti nástrojů včasného varování, jakož i o postupech a opatřeních týkajících se restrukturalizace a oddlužení.

4.  Členské státy zajistí, že informace o přístupu k nástrojům včasného varování jsou veřejně dostupné on-line, a že tyto informace jsou snadno dostupné a prezentovány uživatelsky přívětivým způsobem, zejména pro malé a střední podniky.

5.  Členské státy mohou poskytnout zástupcům zaměstnanců podporu při posuzování ekonomické situace dlužníka.

HLAVA II.

RÁMCE PREVENTIVNÍ RESTRUKTURALIZACE

KAPITOLA 1

Dostupnost rámců pro preventivní restrukturalizaci

Článek 4

Dostupnost rámců pro preventivní restrukturalizaci

1.  Členské státy zajistí, aby v případě hrozícího úpadku měli dlužníci ▌ přístup k rámci preventivní restrukturalizace, který jim umožní provést restrukturalizaci s cílem předejít úpadku a zajistit jejich životaschopnost, aniž by byla dotčena jiná řešení k zabránění úpadku, a ochránit tak pracovní místa a zachovat fungování podniku.

2.  Členské státy mohou stanovit, že dlužníci, kteří byli odsouzeni pro závažné porušení povinností v oblasti účetnictví a výkaznictví podle vnitrostátního práva, mohou využít rámec pro preventivní restrukturalizaci pouze poté, co přijmou vhodná opatření k nápravě problémů, které vedly k odsouzení, s cílem poskytnout věřitelům potřebné informace, které jim umožní přijmout rozhodnutí v průběhu jednání o restrukturalizaci.

3.  Členské státy mohou nadále zachovat nebo zavést test životaschopnosti podle vnitrostátního práva za podmínky, že účelem tohoto testu je vyloučit dlužníky, kteří nemají perspektivu životaschopnosti, a že tento test lze provést bez nepříznivých důsledků pro majetek dlužníka.

4.  Členské státy mohou omezit počet přístupů dlužníka za určité období k rámci preventivní restrukturalizace stanovenému touto směrnicí.

5.  Rámec preventivní restrukturalizace stanovený touto směrnicí může být tvořen jedním nebo více postupy, opatřeními nebo ustanoveními, z nichž některé mohou být uplatňovány mimosoudně, aniž jsou dotčeny jakékoli jiné rámce pro restrukturalizaci podle vnitrostátního práva.

Členské státy zajistí, aby takové rámce restrukturalizace poskytovaly dlužníkům a dotčeným stranám práva a záruky stanovené v této hlavě jednotným způsobem.

6.  Členské státy mohou zavést ustanovení omezující zapojení soudního nebo správního orgánu do rámců preventivní restrukturalizace jen na takový rozsah, jaký je nezbytný a přiměřený, přičemž současně zajistí, aby byla chráněna práva kterýchkoli dotčených stran a příslušných zainteresovaných stran.

7.  Rámce preventivní restrukturalizace stanovené touto směrnicí musí být k dispozici na žádost dlužníků.

8.  Členské státy mohou také stanovit, že rámce preventivní restrukturalizace stanovené touto směrnicí jsou se souhlasem dlužníka k dispozici na návrh věřitelů a zástupců zaměstnanců. Členské státy mohou omezit požadavek na získání souhlasu dlužníka pouze na případy, kdy jsou dlužníci malými a středními podniky.

KAPITOLA 2

Usnadnění jednání o plánech preventivní restrukturalizace

Článek 5

Dlužník s dispozičními oprávněními

1.  Členské státy zajistí, aby si dlužníci přistupující k postupům preventivní restrukturalizace zachovali i nadále úplnou, nebo alespoň částečnou kontrolu nad svým majetkem a každodenním provozem podniku.

2.  Je-li to nezbytné, o jmenování odborníka na restrukturalizaci soudním nebo správním orgánem se rozhoduje na individuální bázi, s výjimkou určitých okolností, za nichž členské státy mohou vyžadovat povinné jmenování takového odborníka v každém případě.

3.  Členské státy stanoví, že odborník na restrukturalizaci bude jmenován za účelem poskytnutí pomoci dlužníkovi a věřitelům při jednání o plánu restrukturalizace a jeho vypracovávání alespoň v těchto případech:

a)  přizná-li ▌soudní nebo správní orgán v souladu s čl. 6 odst. 3 všeobecné přerušení vymáhání individuálních nároků a rozhodne-li, že odborník na restrukturalizaci je zapotřebí k ochraně zájmů stran;

b)  musí-li být restrukturalizační plán potvrzen soudním nebo správním orgánem prostřednictvím vnucení třídám („cross-class cram-down“) podle článku 11; nebo

c)  požádá-li o to dlužník nebo většina věřitelů za podmínky, že ve druhém případě nesou náklady na  odborníka věřitelé.

Článek 6

Přerušení vymáhání individuálních nároků

1.  Členské státy zajistí, aby dlužníci ▌ mohli využít přerušení vymáhání individuálních nároků ▌ v zájmu podpory jednání o restrukturalizačním plánu v rámci preventivní restrukturalizace.

Členské státy mohou stanovit, že soudní nebo správní orgány mohou odmítnout přiznání přerušení vymáhání individuálních nároků, není-li nezbytné nebo nesplnilo-li by cíl vymezený v prvním pododstavci.

2.  Aniž jsou dotčeny odstavce 4 a 5, členské státy zajistí, aby se přerušení vymáhání individuálních nároků mohlo vztahovat na všechny typy pohledávek, včetně zajištěných pohledávek a přednostních pohledávek.

3.  Členské státy mohou stanovit, že přerušení vymáhání individuálních nároků může být všeobecné, vztahující se na všechny věřitele, nebo omezené, vztahující se jen na jednoho nebo více jednotlivých věřitelů nebo kategorií věřitelů.

V případě omezeného přerušení se toto přerušení uplatní pouze na věřitele, kteří byli v souladu s vnitrostátním právem informováni o jednání uvedeném v odstavci 1 o restrukturalizačním plánu nebo o přerušení.

4.  Členské státy mohou vyloučit určité pohledávky nebo kategorie pohledávek z působnosti přerušení vymáhání individuálních nároků za přesně vymezených okolností, je-li takové vyloučení řádně odůvodněné, a pokud:

a)  není pravděpodobné, že vymáhání ohrozí restrukturalizaci podniku; nebo

b)  by přerušení nespravedlivě poškodilo věřitele daných pohledávek.

5.  Odstavec 2 se nepoužije na pohledávky pracovníků.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy odstavec 2 na  pohledávky pracovníků použít, pokud a v rozsahu, v jakém členské státy zajistí ▌, aby bylo splacení těchto pohledávek zaručeno v rámcích preventivní restrukturalizace při podobné úrovni ochrany ▌.

6.  Počáteční délka trvání přerušení vymáhání individuálních nároků musí být omezena na dobu nejvýše čtyř měsíců.

7.  Bez ohledu na odstavec 6 mohou členské státy ▌umožnit, aby soudní nebo správní orgány na žádost dlužníka, věřitele nebo případně odborníka na restrukturalizaci prodloužily ▌trvání přerušení vymáhání individuálních nároků nebo rozhodly o novém přerušení vymáhání individuálních nároků. Takové prodloužení nebo nové přerušení vymáhání individuálních nároků budou přiznány, pouze pokud z přesně vymezených okolností vyplývá, že přiznání takového prodloužení nebo nového přerušení je řádně odůvodněné , například pokud:

a)  v jednáních o restrukturalizačním plánu bylo dosaženo příslušného pokroku; ▌

b)  pokračováním přerušení vymáhání individuálních nároků nejsou nespravedlivě poškozena práva nebo zájmy kterýchkoli dotčených stran; nebo

c)  ve vztahu k dlužníkovi nebylo doposud zahájeno insolvenční řízení, které by mohlo podle vnitrostátního práva skončit jeho likvidací.

8.  Celkové trvání přerušení vymáhání individuálních nároků, včetně prodloužení a obnovení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců.

Rozhodnou-li členské státy, že provedou tuto směrnici prostřednictvím jednoho nebo více postupů nebo opatření, které nesplňují podmínky pro oznámení podle přílohy A nařízení (EU) 2015/848, celkové trvání přerušení v rámci takových postupů musí být omezeno na nejvýše čtyři měsíce, pokud se místo soustředění hlavních zájmů dlužníka v období tří měsíců před podáním návrhu na zahájení postupu preventivní restrukturalizac přesunulo z jiného členského státu e.

9.  Členské státy zajistí, aby soudní nebo správní orgány mohly zrušit přerušení vymáhání individuálních nároků ▌v těchto případech:

a)  přerušení nadále neplní cíl podporovat jednání o restrukturalizačním plánu, například ukáže-li se, že určitá část věřitelů, která by podle vnitrostátního práva mohla zabránit přijetí restrukturalizačního plánu, nepodporuje pokračování v jednání; ▌

b)  na návrh dlužníka či odborníka na restrukturalizaci▌;

c)  stanoví-li tak vnitrostátní právo, pokud přerušení vymáhání individuálních nároků nespravedlivě poškozuje nebo by poškodilo jednoho nebo více věřitelů či jednu nebo více tříd věřitelů; nebo

d)  stanoví-li tak vnitrostátní právo, pokud přerušení povede k úpadku věřitele.

Pravomoc podle prvního pododstavce zrušit přerušení vymáhání individuálních nároků mohou členské státy omezit na situace, kdy věřitelé neměli příležitost být slyšeni před tím, než přerušení vstoupilo v platnost, nebo než soudní či správní orgán povolil jeho prodloužení.

Členské státy mohou stanovit minimální dobu, která nepřekročí lhůtu stanovenou v odstavci 6, během níž nelze přerušení vymáhání individuálních nároků zrušit.

Článek 7

Důsledky přerušení vymáhání individuálních nároků

1.  Pokud povinnost dlužníka podat návrh na zahájení insolvenčního▌ řízení, které by mohlo skončit likvidací dlužníka, stanovená vnitrostátním právem vznikne během ▌ přerušení vymáhání individuálních nároků, musí být tato povinnost po dobu daného přerušení odložena.

2.  Přerušením vymáhání individuálních nároků podle článku 6 se po dobu trvání přerušení na žádost jednoho nebo více věřitelů odloží zahájení insolvenčního řízení, které by mohlo skončit likvidací dlužníka.

3.  Členské státy se mohou odchýlit od odstavců 1 a 2 v situacích, kdy není dlužník schopen dostát svým splatným závazkům ▌. V takových případech členské státy zajistí, aby▌ soudní nebo správní orgán mohl rozhodnout, ▌ že zachová výhodu přerušení vymáhání individuálních nároků, pokud by s ohledem na okolnosti případu zahájení insolvenčního řízení, které by mohlo skončit likvidací dlužníka, nebylo ve společném zájmu věřitelů.

4.  Členské státy stanoví pravidla, která věřitelům, na něž se přerušení vztahuje, zabrání v tom, aby odkládali plnění, ukončovali, urychlovali nebo jakýmkoli jiným způsobem upravovali zásadní nesplněné smlouvy na úkor dlužníka v souvislosti s dluhy, které vznikly před přerušením, pouze z důvodu, že nebyly dlužníkem uhrazeny. Zásadními nesplněnými smlouvami se rozumí nesplněné smlouvy, které jsou nezbytné pro pokračování každodenního provozu podniku, včetně smluv týkajících se dodávek, jejichž pozastavení by vedlo k zastavení činnosti dlužníka.

Prvním pododstavcem není vyloučena možnost, aby členské státy poskytly takovým věřitelům příslušné záruky s cílem zabránit tomu, aby byli v důsledku uvedeného pododstavce nespravedlivě poškozeni.

Členské státy mohou stanovit, že tento odstavec se použije také na  nezásadní nesplněné smlouvy.

5.  Členské státy zajistí, aby věřitelům nebylo umožněno odkládat plnění, ukončovat, urychlovat nebo jakýmkoli jiným způsobem upravovat nesplněné smlouvy na úkor dlužníka prostřednictvím smluvní doložky stanovující taková opatření, a to pouze z důvodu ▌:

a)  návrhu na zahájení řízení o preventivní restrukturalizaci;

b)  žádosti o přerušení vymáhání individuálních nároků;

c)  zahájení řízení o preventivní restrukturalizaci; nebo

d)  přiznání přerušení vymáhání individuálních nároků jako takového.

6.  Členské státy mohou stanovit, že přerušení vymáhání individuálních nároků se nepoužije na  dohody o vzájemném zápočtu, včetně dohod o závěrečném vypořádání, na finančních trzích, trzích s energií a komoditních trzích ani za okolností, kdy se nepoužije čl. 31 odst. 1, pokud jsou takové dohody podle vnitrostátního insolvenčního práva vymahatelné. Přerušení se však použije na případy, kdy věřitel vymáhá na dlužníkovi pohledávku, která vznikla v důsledku plnění dohody o vzájemném zápočtu.

První pododstavec se nepoužije na smlouvy o dodávkách zboží, služeb nebo energií nutné pro provoz podniku dlužníka, ledaže tyto smlouvy mají formu pozice obchodované na burze nebo jiném trhu, která může být kdykoli nahrazena v aktuální tržní hodnotě.

7.  Členské státy zajistí, aby skutečnost, že přerušení vymáhání individuálních nároků skončilo ▌bez přijetí restrukturalizačního plánu, sama o sobě nevedla k zahájení insolvenčního řízení, které by mohlo skončit likvidací dlužníka, pokud ovšem nejsou splněny ostatní podmínky pro jeho zahájení stanovené vnitrostátním právem.

KAPITOLA 3

Restrukturalizační plány

Článek 8

Obsah restrukturalizačních plánů

1.  Členské státy vyžadují, aby restrukturalizační plány předkládané k přijetí v souladu s článkem 9 nebo k potvrzení soudním nebo správním orgánem v souladu s článkem 10 obsahovaly alespoň tyto informace:

a)  totožnost dlužníka ▌;

b)  majetek a závazky dlužníka v okamžiku předložení restrukturalizačního plánu, včetně hodnoty majetku, popis ekonomické situace dlužníka a postavení pracovníků a popis příčin a rozsahu ▌obtíží dlužníka;

c)  ▌dotčené strany, ať už vyjmenované jednotlivě, nebo popsané ▌ prostřednictvím kategorií dluhu podle vnitrostátního práva, jakož i jejich pohledávky nebo podíly uvedené v restrukturalizačním plánu;

d)  v příslušných případech třídy, do nichž byly dotčené strany seskupeny pro účely přijetí restrukturalizačního plánu, a hodnoty pohledávek a podílů v jednotlivých třídách;

e)  v příslušných případech strany, ať už vyjmenované jednotlivě, nebo popsané prostřednictvím ▌kategorií dluhu podle vnitrostátního práva, které nejsou dotčeny restrukturalizačním plánem, spolu s popisem důvodů, proč se ▌navrhuje, aby se jich restrukturalizační plán nedotýkal;

f)  v příslušných případech totožnost odborníka na restrukturalizaci;

g)  podmínky restrukturalizačního plánu zahrnující zejména:

i)  jakákoliv navrhovaná restrukturalizační opatření uvedená v čl. 2 odst. 1 bodě 1;

ii)   v příslušných případech navrhovanou dobu trvání navrhovaných restrukturalizačních opatření;

iii)  ujednání týkající se informování zástupců zaměstnanců a konzultací s nimi v souladu unijním a vnitrostátním právem;

iv)  v příslušných případech celkové důsledky týkající se zaměstnanosti, jako je propouštění, práce v režimu zkrácené pracovní doby nebo podobné;

v)  odhadované finanční toky dlužníka, stanoví-li tak vnitrostátní právo, a

vi)  případné nové financování, s nímž se v rámci restrukturalizačního plánu počítá, a odůvodnění toho, proč je k provedení daného plánu zapotřebí;

h)  odůvodnění, které vysvětluje, proč má restrukturalizační plán přiměřené vyhlídky na to, že zabrání úpadku dlužníka a zajistí životaschopnost podniku, včetně nezbytných předpokladů úspěchu plánu. Členské státy mohou vyžadovat, aby odůvodnění bylo vyhotoveno nebo schváleno externím znalcem nebo odborníkem na restrukturalizaci, pokud byl tento odborník jmenován.

2.  Členské státy zpřístupní on-line komplexní kontrolní seznam pro účely restrukturalizačních plánů, přizpůsobený potřebám malých a středních podniků. Kontrolní seznam musí obsahovat praktické pokyny pro vypracování restrukturalizačního plánu podle vnitrostátního práva.

Kontrolní seznam musí být k dispozici v úředním jazyce nebo jazycích členského státu. Členské státy zváží zpřístupnění kontrolního seznamu alespoň v jednom dalším jazyce, zejména v jazyce používaném v mezinárodním obchodě. ▌

Článek 9

Přijetí restrukturalizačních plánů

1.  Členské státy zajistí, aby dlužníci měli právo předložit restrukturalizační plány k přijetí dotčenými stranami bez ohledu na to, kdo žádá o postup preventivní restrukturalizace podle článku 4.

Členské státy mohou rovněž stanovit, že věřitelé a odborníci na restrukturalizaci mají právo předložit restrukturalizační plány a za jakých podmínek tak mohou učinit.

2.  Členské státy zajistí, aby ▌dotčené strany měly právo hlasovat o přijetí restrukturalizačního plánu.

Strany, které nejsou restrukturalizačním plánem dotčeny, nemají při přijímání tohoto plánu hlasovací práva.

3.  Bez ohledu na odstavec 2 mohou členské státy vyloučit z práva hlasovat tyto strany:

a)  držitele majetkových podílů;

b)  věřitele, jejichž pohledávky se řadí za pohledávky běžných nezajištěných věřitelů v normálním pořadí priorit při likvidaci; nebo

c)  jakoukoli stranu spřízněnou s dlužníkem nebo dlužníkovým podnikem se střetem zájmů podle vnitrostátního práva.

4.  Členské státy zajistí, aby se s dotčenými stranami zacházelo v oddělených třídách, které odrážejí dostatečnou míru společných zájmů na základě ověřitelných kritérií, v souladu s vnitrostátním právem. Přinejmenším se pro účely přijetí restrukturalizačního plánu musí v oddělených třídách zacházet s věřiteli zajištěných a nezajištěných pohledávek.

Členské státy mohou rovněž stanovit, že s pohledávkami pracovníků se zachází v jejich vlastní oddělené třídě.

Členské státy mohou stanovit, že dlužníci, kteří jsou malými nebo středními podniky, se mohou rozhodnout nezacházet s dotčenými stranami v oddělených třídách.

Členské státy zavedou vhodná opatření k zajištění toho, že při tvorbě tříd je zvláštní pozornost věnována ochraně zranitelných věřitelů, jako jsou malí dodavatelé.

5.  Hlasovací práva a tvorbu tříd posoudí soudní nebo správní orgán, je-li podána žádost ▌o potvrzení restrukturalizačního plánu.

Členské státy mohou vyžadovat, aby hlasovací práva a tvorbu tříd posoudil a potvrdil soudní nebo správní orgán v dřívější fázi, než je fáze uvedená v prvním pododstavci.

6.  Restrukturalizační plán ▌ je přijat dotčenými stranami za předpokladu, že je v každé třídě dosaženo většiny podle výše pohledávek nebo podílů. Členské státy mohou navíc vyžadovat, aby v každé třídě bylo dosaženo většiny podle počtu dotčených stran.

Členské státy stanoví většiny ▌požadované pro přijetí restrukturalizačního plánu ▌. Tyto většiny nesmí ▌být vyšší než 75 % podle výše pohledávek nebo podílů v každé třídě, nebo případně podle počtu dotčených stran v každé třídě.

7.  Bez ohledu na odstavce 2 až 6 mohou členské státy stanovit, že formální hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu lze nahradit dohodou s potřebnou většinou▌.

Článek 10

Potvrzení restrukturalizačních plánů

1.  Členské státy zajistí, aby přinejmenším následující restrukturalizační plány byly pro strany závazné, pouze pokud je potvrdí soudní nebo správní orgán:

a)  restrukturalizační plány, které se dotýkají pohledávek nebo podílů nesouhlasících dotčených stran;

b)  restrukturalizační plány, které předpokládají nové financování;

c)  restrukturalizační plány, které zahrnují ztrátu více než 25 % pracovní síly, pokud tuto ztrátu povoluje vnitrostátní právo.

2.  Členské státy zajistí, aby podmínky, za kterých může být restrukturalizační plán potvrzen soudním nebo správním orgánem, byly jasně vymezeny a zahrnovaly alespoň následující:

a)  restrukturalizační plán byl přijat v souladu s článkem 9 ▌;

b)  s věřiteli s dostatečnou mírou společných zájmů v téže třídě se zachází rovnocenně, a způsobem přiměřeným k jejich pohledávkám;

c)  oznámení o restrukturalizačním plánu bylo uskutečněno v souladu s vnitrostátním právem všem ▌dotčeným stranám;

d)  v případě existence nesouhlasících věřitelů restrukturalizační plán splňuje test nejlepších zájmů věřitelů;

e)  v příslušných případech, jakékoli nové financování je nutné k provedení restrukturalizačního plánu a  nepoškozuje nespravedlivě zájmy věřitelů.

Soudní nebo správní orgán posoudí splnění prvního pododstavce písm. d) pouze v případě, že byly z tohoto důvodu podány proti restrukturalizačnímu plánu námitky.

3.  Členské státy zajistí, aby soudní nebo správní orgány měly možnost odmítnout potvrdit restrukturalizační plán, pokud by tento plán neměl přiměřené vyhlídky zabránit úpadku dlužníka nebo zajistit životaschopnost podniku.

4.  Členské státy zajistí, aby v případech, kdy je pro závaznost restrukturalizačního plánu nutné potvrzení soudním nebo správním orgánem, bylo rozhodnutí přijato efektivně s cílem zajistit urychlené vyřízení záležitosti.

Článek 11

Vnucení třídám

1.  Členské státy zajistí, aby restrukturalizační plán, který není schválen dotčenými stranami ve všech hlasovacích třídách▌, jak je vymezeno v čl. 9 odst. 6, mohl být potvrzen soudním nebo správním orgánem na návrh dlužníka nebo ▌ se souhlasem dlužníka a stal se závazným pro ▌ nesouhlasící hlasovací třídy, pokud daný restrukturalizační plán ▌▌splňuje alespoň tyto podmínky▌:

a)  je v souladu s čl. 10 odst. 2 a 3;

b)  byl schválen:

i)  většinou hlasovacích tříd dotčených stran, pokud alespoň jedna z těchto tříd je třídou zajištěných věřitelů nebo má vyšší prioritu než třída běžných nezajištěných věřitelů, nebo pokud tomu tak není, potom

ii)  alespoň jednou z hlasovacích tříd dotčených stran, nebo, stanoví-li tak vnitrostátní právo, poškozených stran, kromě třídy držitelů majetkových podílů nebo jakékoli jiné třídy, která by při ocenění dlužníka za předpokladu trvání podniku neobdržela žádnou platbu ani si neponechala žádný podíl, nebo u níž lze v souladu s vnitrostátním právem přiměřeně předpokládat, že by neobdržela žádnou platbu ani si neponechala žádný podíl, pokud by se použilo normální pořadí priorit při likvidaci podle vnitrostátního práva;

c)  zajišťuje, aby se s nesouhlasící hlasovací třídou dotčených věřitelů zacházelo alespoň stejně příznivě jako s jakoukoli jinou třídou stejné priority a příznivěji než s jakoukoli třídou s nižší prioritou; a

d)  žádná třída dotčených stran nemůže podle restrukturalizačního plánu obdržet nebo si ponechat více než plnou výši svých pohledávek nebo podílů.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy omezit požadavek souhlasu dlužníka na případy, kdy jsou dlužníky malé a střední podniky.

Členské státy mohou zvýšit minimální počet tříd dotčených stran, nebo stanoví-li tak vnitrostátní právo, poškozených stran, který je nutný ke schválení plánu podle písm. b) prvního pododstavce bodu ii).

2.  Odchylně od odst. 1 prvního pododstavce písm. c) mohou členské státy stanovit, aby nároky dotčených věřitelů v nesouhlasící hlasovací třídě byly uspokojeny v plné výši stejnými nebo rovnocennými prostředky, pokud má jakákoli třída s nižší prioritou na základě restrukturalizačního plánu obdržet jakoukoli platbu nebo si ponechat jakýkoli podíl.

Členské státy mohou zachovat nebo zavést ustanovení odchylná od prvního pododstavce, je-li to nutné k dosažení cílů restrukturalizačního plánu, a pokud restrukturalizační plán nespravedlivě nepoškozuje práva nebo zájmy kterékoli z dotčených stran.

Článek 12

Držitelé majetkových podílů

1.  Pokud členské státy vyloučí držitele majetkových podílů z použití článků 9 až 11, musí jinými prostředky zajistit, aby daným držitelům majetkových podílů nebylo umožněno nepřiměřeně bránit nebo klást překážky přijetí a potvrzení restrukturalizačního plánu.

2.  Členské státy rovněž zajistí, aby držitelům majetkových podílů nebylo umožněno nepřiměřeně bránit nebo klást překážky provedení restrukturalizačního plánu.

3.  Členské státy mohou přizpůsobit vymezení toho, co znamená nepřiměřeně bránit nebo klást překážky podle tohoto článku, aby se mimo jiné zohlednilo, zda je dlužník malým či středním podnikem, nebo velkým podnikem, navržená restrukturalizační opatření dotýkající se práv držitelů majetkových podílů, typ držitele majetkových podílů, zda je dlužník právnickou nebo fyzickou osobou nebo zda společníci v obchodní společnosti ručí omezeně či neomezeně.

Článek 13

Pracovníci

1.  Členské státy zajistí, aby rámcem preventivní restrukturalizace nebyla dotčena individuální a kolektivní práva pracovníků podle unijního a  vnitrostátního pracovního práva, jako například:

a)  právo na kolektivní vyjednávání a protestní akce a

b)  právo na informování a projednávání v souladu se směrnicí 2002/14/ES a směrnicí 2009/38/ES, zejména:

i)  informování zástupců zaměstnanců o nejnovějším a pravděpodobném vývoji činností podniku nebo závodu a o jeho hospodářské situaci, což jim umožní sdělit dlužníkovi případné obavy ohledně situace podniku a nutnosti zvážit restrukturalizační mechanismy;

ii)  informování zástupců zaměstnanců o jakémkoliv postupu preventivní restrukturalizace, který by mohl mít dopad na zaměstnanost, například na schopnost pracovníků obdržet svou mzdu a jakékoli budoucí platby, včetně plateb vyplývajících ze zaměstnaneckého penzijního pojištění;

iii)  informování zástupců zaměstnanců o restrukturalizačních plánech a projednávání těchto plánů s nimi před tím, než jsou předloženy k přijetí podle článku 9 nebo k potvrzení soudním či správním orgánem podle článku 10;

c)  práva zaručená směrnicemi 98/59/ES, 2001/23/ES a 2008/94/ES.

2.  Zahrnuje-li restrukturalizační plán opatření vedoucí ke změnám organizace práce nebo smluvních vztahů s pracovníky, pracovníci schválí taková opatření, pokud vnitrostátní právo nebo kolektivní smlouvy takové schválení v těchto případech stanoví.

Článek 14

Ocenění soudním nebo správním orgánem

1.  Soudní nebo správní orgán přijme rozhodnutí o ocenění podniku dlužníka, pouze pokud nesouhlasící dotčená strana podá námitky proti restrukturalizačnímu plánu buď:

a)  z důvodu údajného nesplnění testu nejlepších zájmů věřitelů podle čl. 2 odst. 1 bodu 6; nebo

b)  důvodu údajného porušení podmínek vnucení třídám podle čl. 11 odst. 1 písm. b) bodu ii).

2.  Členské státy zajistí, aby pro účely přijetí rozhodnutí o ocenění v souladu s odstavcem 1 soudní nebo správní orgány mohly jmenovat nebo vyslechnout řádně kvalifikované znalce.

3.  Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby nesouhlasící dotčená strana mohla vznést námitku u soudního nebo správního orgánu, který byl požádán o potvrzení restrukturalizačního plánu ▌.

Členské státy mohou stanovit, že takovou námitku lze vznést v souvislosti s odvoláním proti rozhodnutí o potvrzení restrukturalizačního plánu.

Článek 15

Účinky restrukturalizačních plánů

1.  Členské státy zajistí, aby restrukturalizační plány, jež potvrdí soudní nebo správní orgán, byly závazné pro všechny dotčené strany jmenované nebo popsané v souladu s čl. 8 odst. 1 písm. c).

2.  Členské státy zajistí, aby věřitelé, kteří se podle vnitrostátního práva na přijímání restrukturalizačního plánu nepodílejí, nebyli ▌tímto plánem dotčeni.

Článek 16

Odvolání

1.  Členské státy zajistí, aby jakékoli odvolání podle vnitrostátního práva proti rozhodnutí o potvrzení nebo zamítnutí restrukturalizačního plánu přijatému soudním orgánem bylo předloženo vyššímu soudnímu orgánu ▌.

Členské státy zajistí, aby odvolání proti rozhodnutí o potvrzení nebo zamítnutí restrukturalizačního plánu přijatému správním orgánem bylo předloženo soudnímu orgánu.

2.  Odvolání musí být řešena efektivně v zájmu urychleného vyřízení.

3.  Odvolání proti rozhodnutí potvrzujícímu restrukturalizační plán nemá odkladné účinky na provádění plánu.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy stanovit, že soudní orgány mohou odložit výkon restrukturalizačního plánu nebo jeho částí, je-li to potřebné a vhodné k ochraně zájmů některé ze stran.

4.  Členské státy zajistí, aby v případě, že je odvolání podle odstavce 3 vyhověno, mohl soudní orgán buď:

a)  nepotvrdit restrukturalizační plán; nebo

b)  potvrdit restrukturalizační plán buď se změnami, stanoví-li tak vnitrostátní právo, nebo beze změn.

Členské státy mohou stanovit, že je-li plán potvrzen podle prvního pododstavce písm. b), obdrží strana, která utrpěla peněžitou ztrátu a jejímuž odvolání bylo vyhověno, náhradu.

KAPITOLA 4

Ochrana nového financování, prozatímního financování a jiných transakcí souvisejících s restrukturalizací

Článek 17

Ochrana nového financování a prozatímního financování

1.  Členské státy zajistí, aby nové financování a prozatímní financování byla dostatečně ▌ chráněna. V případě jakéhokoli následného úpadku dlužníka přinejmenším platí, že:

a)  nové financování a prozatímní financování nesmí být prohlášena za neplatná, relativně neplatná nebo nevymahatelná a

b)  poskytovatelům takového financování nesmí vzniknout občanskoprávní, správní ani trestní odpovědnost

z důvodu, že takové financování poškozuje věřitele jako celek, ledaže existují jiné důvody stanovené vnitrostátním právem.

2.  Členské státy mohou stanovit, že odstavec 1 se použije pouze na nové financování v případech, kdy byl restrukturalizační plán potvrzen soudním nebo správním orgánem, nebo na prozatímní financování, které bylo předmětem předchozí kontroly.

3.  Členské státy mohou z uplatňování odstavce 1 vyloučit prozatímní financování, které je poskytnuto poté, co dlužník přestal být schopen dostát svým splatným závazkům.

4.  Členské státy mohou stanovit, že poskytovatelé nového nebo prozatímního financování mají právo obdržet v rámci následných insolvenčních řízení platbu přednostně před jinými věřiteli, kteří by jinak měli nadřazené nebo rovnocenné pohledávky ▌.

Článek 18

Ochrana jiných transakcí souvisejících s restrukturalizací

1.  Aniž je dotčen článek 17, členské státy zajistí, aby v případě jakéhokoli následného úpadku dlužníka nebyly transakce, které jsou přiměřené a bezprostředně nezbytné pro jednání o restrukturalizačním plánu▌, prohlášeny za neplatné, relativně neplatné nebo nevymahatelné z důvodu, že poškozují věřitele jako celek, ledaže existují jiné důvody stanovené vnitrostátním právem.

2.  Členské státy mohou stanovit, že se odstavec 1 použije pouze v případech, kdy je plán potvrzen soudním nebo správním orgánem nebo kdy byly takové transakce předmětem předchozí kontroly.

3.  Členské státy mohou z uplatňování odstavce 1 vyloučit transakce, které jsou provedeny poté, co dlužník přestal být schopen dostát svým splatným závazkům.

4.  Transakce ▌ uvedené v odstavci 1 zahrnují minimálně:

a)  úhradu ▌poplatků a nákladů spojených s  jednáním o restrukturalizačním plánu, s jeho přijetím nebo potvrzením ▌ ;

b)  úhradu ▌poplatků a nákladů vynaložených při hledání odborného poradenství v úzké souvislosti s ▌ restrukturalizací;

c)  úhradu mezd pracovníků za již odvedenou práci, aniž jsou dotčena jiná ochranná opatření podle unijního nebo vnitrostátního práva;

d)  jakékoli ▌ platby a výdaje vynaložené v rámci běžné podnikatelské činnosti, jiné než platby a výdaje uvedené v písmenech a) až c).

5.  Aniž je dotčen článek 17, členské státy zajistí, aby v případě jakéhokoli následného úpadku dlužníka jakékoli transakce, které jsou přiměřené a bezprostředně nezbytné pro provádění restrukturalizačního plánu a jsou provedeny v souladu s restrukturalizačním plánem potvrzeným soudním nebo správním orgánem▌, nebyly prohlášeny za neplatné, relativně neplatné nebo nevymahatelné z důvodu, že poškozují věřitele jako celek, ledaže existují jiné důvody stanovené vnitrostátním právem.

KAPITOLA 5

Povinnosti vedoucích pracovníků

Článek 19

Povinnosti vedoucích pracovníků v případech hrozícího úpadku

Členské státy ▌zajistí, aby v případech hrozícího úpadku vedoucí pracovníci řádně zohlednili přinejmenším:

a)  zájmy věřitelů▌, držitelů majetkových podílů a dalších zainteresovaných stran ;

b)  nutnost přijmout ▌kroky k zabránění úpadku a

c)  potřebu vyhnout se úmyslnému nebo hrubě nedbalému jednání, které ohrožuje životaschopnost podniku.

HLAVA III

ODDLUŽENÍ A ZÁKAZY ČINNOSTI

Článek 20

Přístup k oddlužení

1.  Členské státy zajistí, aby podnikatelé v úpadku měli přístup k nejméně jednomu postupu, jenž může vést k úplnému oddlužení v souladu s touto směrnicí.

Členské státy mohou požadovat ukončení obchodu, živnosti, řemesla nebo povolání, s nímž souvisejí dluhy podnikatele v úpadku.

2.  Členské státy, ve kterých je úplné oddlužení podmíněno částečným splacením dluhu podnikatelem, zajistí, aby související povinnost splacení vycházela z individuální situace podnikatele, a zejména aby byla ▌úměrná jeho postižitelnému nebo ▌disponibilnímu příjmu a majetku během doby oddlužení a zohledňovala spravedlivý zájem věřitelů.

3.  Členské státy zajistí, aby podnikatelé, kteří byli oddluženi, mohli využít stávajících vnitrostátních rámců poskytujících podnikatelskou podporu pro podnikatelevčetně přístupu k příslušným a aktuálním informacím o těchto rámcích.

Článek 21

Doba oddlužení

1.  Členské státy zajistí, aby doba▌, po jejímž uplynutí mohou být podnikatelé v úpadku zcela oddluženi, nebyla delší než tři roky počínaje nejpozději:

a)  v případě postupu, který zahrnuje splátkový kalendář, dnem rozhodnutí soudního nebo správního orgánu, kterým se potvrzuje daný kalendář, nebo zahájením plnění daného kalendáře; nebo

b)  v případě jakéhokoli jiného postupu dnem rozhodnutí soudního nebo správního orgánu o zahájení tohoto postupu nebo stanovení majetkové podstaty podnikatele.

2.  Členské státy zajistí, aby podnikatelé v úpadku, kteří splnili své povinnosti, pokud takové povinnosti existují podle vnitrostátního práva, byli oddluženi ke dni uplynutí doby oddlužení ▌, aniž by museli ▌soudní nebo správní orgán žádat o zahájení dalšího postupu vedle postupů uvedených v odstavci 1.

Aniž je dotčen první pododstavec, členské státy mohou zachovat nebo zavést ustanovení, která soudnímu nebo správnímu orgánu umožňují ověřit, zda podnikatelé splnili podmínky pro oddlužení.

3.  Členské státy mohou stanovit, že úplné oddlužení nenaruší pokračování insolvenčního řízení zahrnujícího zpeněžení a rozdělení majetku podnikatele, jenž byl součástí majetkové podstaty uvedeného podnikatele ke dni  uplynutí doby oddlužení.

Článek 22

Doba zákazu činnosti

1.  Členské státy zajistí, aby v případě, že je podnikatel v úpadku oddlužen v souladu s touto směrnicí, veškeré zákazy zahájení nebo provozování obchodu, živnosti, řemesla nebo povolání založené výlučně na skutečnosti, že daný podnikatel je v úpadku, pozbyly účinků nejpozději na konci doby oddlužení.

2.  Členské státy zajistí, aby po uplynutí doby oddlužení pozbyly zákazy činnosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku účinku, aniž by bylo nutné ▌žádat soudní nebo správní orgán o zahájení dalšího postupu vedle postupů uvedených v čl. 21 odst. 1.

Článek 23

Odchylky

1.  Odchylně od článků 20 až 22 členské státy zachovají nebo zavedou ustanovení, která zamítají nebo omezují přístup k oddlužení, ruší výhodu oddlužení nebo stanoví delší doby pro úplné oddlužení nebo delší doby zákazu činnosti, pokud podnikatel v úpadku jednal podle vnitrostátního práva nepoctivě nebo se zlým úmyslem vůči věřitelům nebo dalším zainteresovaným stranám při zadlužování, během insolvenčního řízení nebo v průběhu splácení dluhu podle vnitrostátního práva, aniž jsou dotčena vnitrostátní pravidla týkající se důkazního břemene.

2.  Odchylně od článků 20 22 mohou členské státy zachovat nebo zavést ustanovení, která zamítají, omezují přístup k oddlužení, ruší výhodu oddlužení nebo stanoví delší doby pro úplné oddlužení nebo delší doby zákazu činnosti, a to za určitých přesně stanovených okolností a pokud jsou tyto odchylky řádně odůvodněny, například pokud:

a)  podnikatel v úpadku podstatným způsobem porušil povinnosti podle splátkového kalendáře nebo ▌ jakoukoli jinou právní povinnost, která má chránit zájmy věřitelů, včetně povinnosti maximalizovat výnosy pro věřitele;

b)  podnikatel v úpadku porušil povinnost poskytovat informace nebo součinnost podle unijního a vnitrostátního práva;

c)  existují zneužívající návrhy na oddlužení;

d)  existuje další návrh na oddlužení během určitého období poté, co bylo podnikateli v úpadku přiznáno úplné oddlužení nebo bylo zamítnuto jeho úplné oddlužení z důvodu závažného porušení povinnosti poskytovat informace nebo součinnost;

e)  nejsou pokryty náklady postupu vedoucího k oddlužení, nebo

f)  je odchylka nezbytná k zajištění rovnováhy mezi právy dlužníka a právy jednoho či více věřitelů.

3.  Odchylně od článku 21 mohou členské státy stanovit delší doby oddlužení v případech, kdy ▌:

a)  soudní nebo správní orgán schválí nebo nařídí ochranná opatření za účelem ochrany hlavního bydliště podnikatele v úpadku a případně rodiny podnikatele nebo majetku, jenž je zásadní pro pokračování obchodu, živnosti, řemesla nebo povolání podnikatele; nebo

b)  nedochází ke zpeněžení hlavního bydliště podnikatele v úpadku a případně rodiny podnikatele.

4.  Členské státy mohou vyloučit určité kategorie dluhu ▌z  oddlužení nebo mohou omezit přístup k oddlužení nebo stanovit delší dobu oddlužení, pokud jsou taková vyloučení, omezení nebo delší doby řádně odůvodněny, jako například v případě:

a)  zajištěných dluhů;

b)  dluhů vyplývajících z trestních sankcí nebo s nimi souvisejících;

c)  dluhů vyplývajících z deliktní odpovědnosti;

d)  dluhů souvisejících s vyživovacími povinnostmi vyplývajícími z rodinných vztahů, rodičovství, manželství nebo švagrovství;

e)  dluhů vzniklých po podání návrhu na postup vedoucí k oddlužení nebo po zahájení tohoto postupu a

f)  dluhů vyplývajících z povinnosti uhradit náklady na postup vedoucí k oddlužení.

5.  Odchylně od článku 22 mohou členské státy stanovit delší nebo neomezenou dobu zákazu činnosti, pokud podnikatel v úpadku vykonává povolání:

a)  na které se vztahují

zvláštní etická pravidla nebo

zvláštní pravidla týkající se dobrého jména či odborných znalostí,

a daný podnikatel uvedená pravidla porušil, nebo

b)  zabývající se správou majetku jiných osob.

První pododstavec se použije rovněž tehdy, pokud podnikatel v úpadku žádá o přístup k povolání uvedenému v písmenech a) nebo b) uvedeného pododstavce.

6.  Touto směrnicí nejsou dotčena vnitrostátní pravidla týkající se jiných zákazů činnosti ▌nařízených soudním nebo správním orgánem, než jsou zákazy uvedené v článku 22.

Článek 24

Konsolidace řízení týkajících se dluhů z podnikání a osobních dluhů

1.  Členské státy zajistí, aby v případě, že podnikatel v úpadku má dluhy z podnikání vzniklé při provozování svého obchodu, živnosti, řemesla nebo povolání a zároveň i osobní dluhy vzniklé mimo rámec těchto činností, které nelze přiměřeně oddělit, byly pro účely úplného oddlužení tyto dluhy, pokud jsou osvoboditelné od placení, řešeny v jediném řízení.

2.  Členské státy mohou stanovit, že pokud lze dluhy z podnikání a osobní dluhy oddělit, budou pro účely úplného oddlužení řešeny buď v oddělených, avšak koordinovaných řízeních, nebo v témž řízení.

HLAVA IV

OPATŘENÍ KE ZVÝŠENÍ ÚČINNOSTI POSTUPŮ RESTRUKTURALIZACE, INSOLVENCE A ODDLUŽENÍ

Článek 25

Soudní a správní orgány

▌Aniž jsou dotčeny nezávislost soudnictví a jakékoliv rozdíly v uspořádání soudního systému v rámci Unie, ▌členské státy zajistí, aby▌:

a)  členové soudních a správních orgánů, které se zabývají postupy restrukturalizace, insolvence a oddlužení, absolvovali vhodnou odbornou přípravu a měli odborné znalosti nezbytné pro plnění svých povinností a

b)  postupy restrukturalizace, insolvence a oddlužení byly řešeny účinným způsobem za účelem urychleného vyřízení.

Článek 26

Odborníci na postupy restrukturalizace, insolvence a oddlužení

1.  Členské státy zajistí, aby:

a)  odborníci jmenovaní soudním nebo správním orgánem v postupech restrukturalizace, insolvence a oddlužení (dále jen „odborníci“) absolvovali vhodnou odbornou přípravu a měli odborné znalosti nezbytné pro plnění svých povinností;

b)  podmínky způsobilosti, jakož i proces jmenování a odvolávání odborníků a jejich odstupování z funkce byly jasné, transparentní a spravedlivé;

c)  při jmenování odborníka pro konkrétní případ, včetně případů obsahujících přeshraniční prvky, byla věnována náležitá pozornost zkušenostem a odborným znalostem odborníka a zvláštním rysům daného případu a

d)  za účelem zabránění střetu zájmů měli dlužníci a věřitelé možnost buď vznést námitky proti výběru či jmenování odborníka, nebo požadovat výměnu odborníka.

2.  Komise usnadní sdílení osvědčených postupů mezi členskými státy s cílem zlepšit kvalitu odborné přípravy napříč Unií, a to mimo jiné výměnou zkušeností a prostřednictvím nástrojů pro zvyšování kapacit.

Článek 27

Dohled nad odborníky a jejich odměňování ▌

1.  Členské státy zavedou vhodné dohledové a regulační mechanismy, aby bylo zajištěno, že práce odborníků podléhá účinnému dohledu,cílem zabezpečit, že jejich služby jsou poskytovány účinným a kvalifikovaným způsobem a ve vztahu k účastníkům nestranně a nezávisle. Součástí těchto mechanismů jsou také opatření týkající se odpovědnosti odborníků, kteří při plnění svých povinností selhali.

2.  Členské státy zajistí, aby informace o orgánech nebo subjektech vykonávajících dohled nad odborníky byly veřejně dostupné.

3.  Členské státy mohou podporovat vypracování kodexů chování a jejich dodržování ze strany odborníků.

4.  Členské státy zajistí, aby se odměna odborníků řídila pravidly, jež jsou v souladu s cílem účinného ukončení postupů▌.

Členské státy zajistí, aby byly zavedeny vhodné postupy k řešení případných sporů ohledně odměn▌.

Článek 28

Používání elektronických komunikačních prostředků

Členské státy zajistí, aby v postupech restrukturalizace, insolvence a oddlužení mohli účastníci postupů, odborník a soudní či správní orgán, mimo jiné i v přeshraničních situacích, za použití elektronických komunikačních prostředků provádět alespoň tyto úkony:

a)  přihlašování pohledávek;

b)  předkládání restrukturalizačních plánů nebo splátkových kalendářů ▌;

c)  zasílání oznámení věřitelům;

d)  podávání námitekodvolání.

HLAVA V

MONITOROVÁNÍ POSTUPŮ RESTRUKTURALIZACE, INSOLVENCE A ODDLUŽENÍ

Článek 29

Shromažďování údajů

1.  ▌Členské státy každoročně na vnitrostátní úrovni shromažďují a agregují údaje o ▌postupech restrukturalizace, insolvence a oddlužení, rozčleněné podle druhu postupu a zahrnující alespoň tyto prvky:

a)  počet postupů, o které bylo požádáno nebo které byly zahájeny, je-li toto zahájení stanoveno ve vnitrostátním právu, a postupů, které dosud probíhají nebo byly uzavřeny;

b)  průměrná délka postupů od podání návrhu nebo od jejich zahájení, je-li toto zahájení stanoveno ve vnitrostátním právu, do jeho uzavření;

c)  počet postupů jiných než těch podle písmena d),  rozčleněných podle druhu výsledků;

d)  počet návrhů na postupy restrukturalizace, které byly prohlášeny za nepřípustné, byly zamítnuty nebo byly vzaty zpět před zahájením.

2.  Členské státy každoročně na vnitrostátní úrovni shromažďují a agregují údaje o počtu dlužníků, na něž se vztahovaly postupy restrukturalizace nebo insolvence a u nichž byl během tří let předcházejících podání návrhu nebo zahájení takového postupu, je-li toto zahájení stanoveno ve vnitrostátním právu, potvrzen restrukturalizační plán v rámci předchozího postupu restrukturalizace podle hlavy II.

3.  Členské státy mohou každoročně na vnitrostátní úrovni shromažďovat a agregovat údaje o:

a)  průměrných nákladech na jednotlivé druhy postupů;

b)  průměrné výtěžnosti u zajištěných a nezajištěných věřitelů a případně samostatně u jiných druhů věřitelů ▌;

c)  počtu podnikatelů, kteří založí nový podnik poté, co podstoupili postup podle čl. 1 odst. 1 písm. b);

d)  počtu ztracených pracovních míst v souvislosti s postupy restrukturalizace a insolvence.

4.  Členské státy rozčlení údaje uvedené v odst. 1 písm. a) až c)případně údaje uvedené v odstavci 3, jsou-li k dispozici, podle:

a)  velikosti dotčených dlužníků, kteří nejsou fyzickými osobami;

b)  toho, zda je dlužníkem, na něhož se vztahují postupy restrukturalizace nebo insolvence, fyzická nebo právnická osoba, a

c)  ▌toho, zda se postupy vedoucí k oddlužení týkají pouze podnikatelů, nebo všech fyzických osob.

5.  Členské státy mohou shromažďovat a agregovat údaje uvedené v odstavcích 1 až 4 metodou výběru vzorků, která zajistí, že vzorky jsou reprezentativní z hlediska velikosti a rozmanitosti.

6.  Členské státy shromažďují a agregují údaje uvedené v odstavcích 1, 2, 4případně v odstavci 3 za celé kalendářní roky končící vždy dnem 31. prosince každého roku, a to počínaje ▌ prvním celým kalendářním rokem následujícím po … [den použitelnosti prováděcích aktů uvedených v odstavci 7]. Tyto údaje se sdělují každý rok Komisi prostřednictvím standardního formuláře pro sdělování údajů, a to vždy do 31. prosince kalendářního roku následujícího po roce, za který se údaje shromažďují.

7.  Formulář pro sdělování údajů zmíněný v odstavci 6 tohoto článku Komise zavede prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 30 odst. 2.

8.  Komise na svých internetových stránkách zveřejní přístupnou a uživatelsky vstřícnou formou údaje sdělené v souladu s odstavcem 6.

Článek 30

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

HLAVA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

Vztah k jiným aktům a mezinárodním nástrojům

1.  Tyto předpisy se použijí bez ohledu na tuto směrnici:

a)  směrnice 98/26/ES,

b)  směrnice 2002/47/ES a

c)  nařízení (EU) č. 648/2012 .

2.   Touto směrnicí nejsou dotčeny požadavky týkající se ochrany peněžních prostředků, které jsou pro platební instituce stanoveny podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366(26) a pro instituce elektronických peněz podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES(27).

3.  Touto směrnicí není dotčeno uplatňování Úmluvy o mezinárodních nárocích na mobilní zařízení a Protokolu k této úmluvě ve věcech příslušejících vybavení letadel, které byly podepsány v Kapském Městě dne 16. listopadu 200 , jejichž stranami jsou některé členské státy v době přijetí této směrnice.

Článek 32

Změna směrnice (EU) 2017/1132

V článku 84 směrnice (EU) 2017/1132 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„4. Členské státy se odchýlí od ustanovení čl. 58 odst. 1, článku 68, článků 72, 73 a 74, čl. 79 odst. 1 písm. b), čl. 80 odst. 1 a článku 81 v takovém rozsahu a na takovou dobu, jak je nezbytné ke zřízení rámce preventivní restrukturalizace stanoveného ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…▌*.

Prvním pododstavcem není dotčena zásada rovného zacházení s akcionáři.

___________________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady o rámcích ▌ preventivní restrukturalizace, o oddlužení a zákazech činnosti a opatřeních ke zvýšení účinnosti postupů restrukturalizace, insolvence a oddlužení a o změně směrnice (EU) 2017/1132. (směrnice o restrukturalizaci a insolvenci) (Úř. věst. ...).“.

"

Článek 33

Ustanovení o přezkumu

Nejpozději do … [sedm let ode dne vstupu této směrnice v platnost] a poté každých pět let předloží Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o uplatňování a dopadech této směrnice, včetně uplatňovaní pravidel pro tvorbu tříd a hlasování ve vztahu ke zranitelným věřitelům, jako jsou například pracovníci. Na základě tohoto posouzení Komise předloží ve vhodných případech legislativní návrh, přičemž zváží přijetí dalších opatření ke konsolidaci a harmonizaci právního rámce v oblasti restrukturalizace, insolvence a oddlužení.

Článek 34

Provedení

1.  Členské státy přijmou a zveřejní do ... [dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost] právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí, s výjimkou ustanovení nezbytných pro dosažení souladu s čl. 28 písm. a), b) a c), která přijmou a zveřejní do … [pět let ode dne vstupu této směrnice v platnost], a ustanovení nezbytných pro dosažení souladu s čl. 28 písm. d), která přijmou a zveřejní do … [sedm let ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.

Uvedené právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí členské státy použijí od …[dva roky ode dne vstupu této směrnice v platnost], s výjimkou ustanovení nezbytných pro dosažení souladu s čl. 28 písm. a), b) a c), která použijí od … [pět let ode dne vstupu této směrnice v platnost], a ustanovení nezbytných pro dosažení souladu s čl. 28 písm. d), která použijí od … [sedm let ode dne vstupu této směrnice v platnost].

2.  Odchylně od odstavce 1 může být lhůta pro provedení stanovená odstavcem 1 prodloužena maximálně o jeden rok v případě členských států, které se při provádění této směrnice budou potýkat se zvláště velkými potížemi. O tom, že potřebují využít této možnosti prodloužení lhůty pro provedení, uvědomí členské státy Komisi do … [18 měsíců ode dne vstupu této směrnice v platnost].

3.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 35

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 36

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 21.
(2) Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 43.
(3)Úř. věst. C ▌209, 30.6.2017, s. ▌21.
(4)Úř. věst. C 342, 12.10.2017, s. 43.
(5) Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019.
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 19).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(8) Doporučení Komise ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(9)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).
(12)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).
(13)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
(14)Směrnice Rady 98/59/ES ze dne 20. července 1998 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se hromadného propouštění, Úř. věst. L 225, 12.8.1998, s. 16.
(15)Směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů, Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16.
(16)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/14/ES ze dne 11. března 2002, kterou se stanoví obecný rámec pro informování zaměstnanců a projednávání se zaměstnanci v Evropském společenství, Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 29.
(17)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/94/ES ze dne 22. října 2008 o ochraně zaměstnanců v případě platební neschopnosti zaměstnavatele, Úř. věst. L 283, 28.10.2008, s. 36.
(18)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/38/ES ze dne 6. května 2009 o zřízení evropské rady zaměstnanců nebo vytvoření postupu pro informování zaměstnanců a projednání se zaměstnanci v podnicích působících na úrovni Společenství a skupinách podniků působících na úrovni Společenství, Úř. věst. L 122, 16.5.2009, s. 28.
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(21)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).
(22)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2012 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).
(23)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).
(24)Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(25) Úř. věst. C 236, 21.7.2017, s. 2.
(26) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).
(27) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7).


Pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů ***I
PDF 233kWORD 62k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a přenosy vysílání televizních a rozhlasových pořadů (COM(2016)0594 – C8-0384/2016 – 2016/0284(COD))
P8_TA-PROV(2019)0322A8-0378/2017

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému Parlamentu a Radě (COM(2016)0594),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0384/2016),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 53 odst. 1 a článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 25. ledna 2017(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 18. ledna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0378/2017),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 28. března 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se stanovují pravidla pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež se použijí na některá online vysílání vysílacích organizací a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů, a kterou se mění směrnice Rady 93/83/EHS

P8_TC1-COD(2016)0284


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  S cílem přispět k řádnému fungování vnitřního trhu je nezbytné stanovit v členských státech plošnější šíření televizních a rozhlasových programů pocházejících z jiných členských států ve prospěch uživatelů v celé Unii tím, že se usnadní udělování licencí k autorskému právu a právům s ním souvisejícím k dílům a dalším předmětům ochrany, jež jsou ve vysílání některých druhů televizních a rozhlasových programů obsaženy. Televizní a rozhlasové programy jsou důležitým nástrojem k prosazování kulturní a jazykové rozmanitosti, sociální soudržnosti a širšího přístupu k informacím.

(2)  Rozvoj digitálních technologií a internetu změnil způsob distribuce televizních a rozhlasových programů i přístupu k nim. Uživatelé stále více očekávají, že budou mít přístup jak k živému vysílání televizních a rozhlasových programů, tak k jejich vysílání na vyžádání, a to tradičními kanály, jako jsou družice nebo kabel, i prostřednictvím online služeb. Vysílací organizace proto čím dál častěji kromě vlastního vysílání televizních a rozhlasových programů nabízejí i online služby, které jsou doplňkové k takovému vysílání, jako je služba souběžného vysílání nebo zpětného zhlédnutí. Provozovatelé služeb převzatého vysílání, kteří slučují vysílání televizních a rozhlasových programů do balíčků a poskytují je uživatelům souběžně s původním vysíláním v úplné a nezměněné podobě, využívají k převzatému vysílání různou techniku, jako jsou kabelové, družicové, zemské digitální a mobilní sítě nebo sítě s uzavřeným okruhem založené na internetovém protokolu, jakož i otevřený internet. Provozovatelé, kteří distribuují televizní a rozhlasové programy uživatelům, mají navíc jiné možnosti, jak získat programové signály vysílacích organizací, včetně přímého dodání signálu. Na straně uživatelů roste poptávka po přístupu k vysílání televizních a rozhlasových programů, jež pocházejí z jejich členského státu, ale i těch, jež pocházejí z jiných členských států. Mezi těmito uživateli jsou příslušníci jazykových menšin v Unii, jakož i osoby, které žijí v jiném členském státě než ve svém domovském členském státě.

(3)  ▌Vysílací organizace denně odvysílají mnoho hodin televizních a rozhlasových programů. Tyto programy zahrnují rozličný obsah, například audiovizuální, hudební, literární nebo grafická díla, který je chráněn autorským právem nebo právy s ním souvisejícími podle práva Unie. Výsledkem je složitý proces vypořádávání práv s celou řadou nositelů práv k různým kategoriím děl a jiných předmětů ochrany. Práva je často nutno vypořádat v krátkém časovém rámci, zejména při přípravě programů, jako jsou zpravodajské pořady nebo pořady o aktuálních událostech. Aby vysílací organizace mohly své online služby zpřístupňovat i přes hranice států, musí vlastnit požadovaná práva k dílům a jiným předmětům ochrany pro všechna příslušná území, což vypořádání těchto práv dále komplikuje.

(4)  Provozovatelé služeb převzatého vysílání obvykle nabízejí mnoho různých programů s výskytem celé řady děl a jiných předmětů ochrany a mají na získání potřebných licencí velmi krátkou lhůtu, takže vypořádání práv pro ně představuje značnou zátěž. Zároveň hrozí, že díla a jiné předměty ochrany autorů, výrobců a dalších nositelů práv budou využívány bez licence nebo vyplacení příslušné odměny. K zajištění rozmanité nabídky obsahu, což je i v zájmu spotřebitelů, je důležité zajistit tuto odměnu za převzaté vysílání jejich děl a jiných předmětů ochrany.

(5)  Práva k dílům a jiným předmětům ochrany jsou harmonizována mimo jiné směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES(4) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES(5), které stanoví vysokou úroveň ochrany nositelů práv.

(6)  Směrnice Rady 93/83/EHS(6) usnadňuje přeshraniční družicové vysílání a kabelový přenos převzatého vysílání televizních a rozhlasových programů z jiných členských států. Ustanovení uvedené směrnice o přenosech vysílacích organizací se však omezují pouze na družicové vysílání, a tudíž se nevztahují na online služby, které jsou k vysílání doplňkové. Kromě toho se ustanovení o převzatém vysílání televizních a rozhlasových programů z jiných členských států omezují na současný, úplný a nezměněný přenos kabelem nebo mikrovlnným systémem a nevztahují se na přenos prostřednictvím jiných technologií.

(7)  Přeshraniční poskytování online služeb, které jsou doplňkové k vysílání, a převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů pocházejících z jiných členských států by proto měly být usnadněny přizpůsobením právního rámce pro výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež mají pro tyto činnosti význam. Toto přizpůsobení by mělo proběhnout s přihlédnutím k financování a produkci tvůrčího obsahu a zejména audiovizuálních děl.

(8)  Tato směrnice by se měla vztahovat na doplňkové online služby nabízené vysílací organizací, které mají jednoznačný a podřadný vztah k vysílání vysílací organizace. Mezi tyto služby patří služby umožňující přísně lineární přístup k televizním a rozhlasovým programům souběžně s vysíláním a služby, které během vymezeného období po odvysílání umožňují přístup k televizním a rozhlasovým programům, jež vysílací organizace již odvysílala, tzv. služby zpětného zhlédnutí. Kromě toho doplňkové online služby, na něž se vztahuje tato směrnice, zahrnují služby, které umožňují přístup k materiálům obohacujícím nebo jinak rozšiřujícím televizní a rozhlasové programy, jež vysílací organizace vysílá, mimo jiné prostřednictvím upoutávek na obsah příslušného programu a jeho rozšíření, doplnění nebo recenzí. Tato směrnice by se měla vztahovat na doplňkové online služby, které uživatelům poskytují vysílací organizace spolu s vysílací službou. Měla by se rovněž vztahovat na doplňkové online služby, které mohou uživatelé využívat odděleně od vysílacích služeb, přestože jsou vůči vysílání v jasně podřízeném vztahu, aniž by byli uživatelé povinni získat přístup k dané vysílací službě například prostřednictvím předplatného. Tím není dotčena svoboda vysílacích organizací nabízet tyto doplňkové online služby bezplatně či za úplatu. Poskytování přístupu k jednotlivým dílům nebo jiným předmětům ochrany, které byly začleněny do televizního nebo rozhlasového programu, nebo k dílům či jiným předmětům ochrany, které nemají vztah k žádnému programu vysílanému vysílací organizací, jako jsou služby umožňující přístup k jednotlivým hudebním nebo audiovizuálním dílům, hudebním albům nebo videím, například prostřednictvím služeb videa na vyžádání, by nemělo spadat do oblasti služeb, na něž se vztahuje tato směrnice.

(9)  Aby bylo usnadněno vypořádání práv k přeshraničnímu poskytování doplňkových online služeb, je nezbytné stanovit zavedení zásady země původu, pokud jde o výkon autorského práva a práv s ním souvisejících, jež mají význam pro úkony, k nimž dochází během poskytování příslušné doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejího využívání. Tato zásada by se měla vztahovat na vypořádání všech práv, která musí mít vysílací organizace, aby mohla při poskytování doplňkových online služeb sdělovat nebo zpřístupňovat veřejnosti své programy, mimo jiné na vypořádání veškerých autorských práv a práv s nimi souvisejících k dílům nebo jiným předmětům ochrany používaným v programech, například práv ke zvukovým záznamům a uměleckým výkonům. Uvedená zásada země původu by měla být uplatňována výlučně na vztah mezi nositeli práv nebo subjekty zastupujícími nositele práv, jako jsou organizace kolektivní správy, a vysílacími organizacemi, a to výlučně pro účely poskytování příslušné doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejího využívání. Zásada země původu by neměla být uplatňována na jakékoli následné sdělování nebo zpřístupňování děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti, po drátě nebo bezdrátově takovým způsobem, že k nim má každá osoba z řad veřejnosti přístup z místa a v době, které si zvolí, nebo na jakékoli následné rozmnožování děl či jiných předmětů ochrany, které zahrnuje tato doplňková online služba.

(10)  Vzhledem ke specifickému charakteru financování některých audiovizuálních děl a udělování licencí k nim, které je často založeno na udělování výlučných územně omezených licencí, je v případě televizních programů vhodné omezit působnost zásady země původu stanovené v této směrnici na určité typy programů. Mezi tyto typy programů by měly patřit zpravodajské pořady a pořady o aktuálních událostech, jakož i vlastní produkce vysílacích organizací, které jsou výlučně financovány jimi samými, a to včetně případů, kdy finanční prostředky, které tyto organizace používají k financování své produkce, pocházejí z veřejných zdrojů. Pro účely této směrnice by se za vlastní produkci vysílacích organizací měla považovat produkce, kterou vyrobily tyto vysílací organizace s využitím svých vlastních finančích zdrojů, vyjma produkce, již si vysílací organizace zadávají u výrobců, kteří jsou na těchto organizacích nezávislí, a koprodukčních pořadů. Ze stejného důvodu by se zásada země původu neměla vztahovat na televizní vysílání sportovních událostí podle této směrnice. Zásada země původu by se měla uplatňovat pouze v případě, že vysílací organizace využívají programy v rámci svých vlastních doplňkových online služeb. Neměla by se vztahovat na udělování licencí na vlastní produkci vysílací organizace třetím osobám, včetně udělování licencí jiným vysílacím organizacím. Zásada země původu by neměla mít vliv na svobodu nositelů práv a vysílacích organizací dohodnout se v souladu s právem Unie na omezeném využívání svých práv, včetně zeměpisných omezení.

(11)  Z uplatňování zásady země původu stanovené v této směrnici by neměla vyplývat vysílacím organizacím povinnost, aby v rámci svých doplňkových online služeb sdělovaly nebo zpřístupňovaly programy veřejnosti nebo aby tyto doplňkové online služby poskytovaly v jiném členském státě než v členském státě, v němž mají své ústředí.

(12)  Jelikož se má za to, že k poskytování doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejímu využívání podle této směrnice dochází výlučně v členském státě, v němž má vysílací organizace své ústředí, přestože doplňkovou online službu lze de facto poskytovat přes hranice do jiných členských států, je nutné zajistit, aby strany při stanovení výše platby poskytované za dotyčná práva přihlížely ke všem aspektům této doplňkové online služby, jako jsou její charakteristiky, včetně trvání online dostupnosti programů poskytovaných touto službou, diváci a posluchači, včetně diváků a posluchačů v členském státě, v němž má vysílací organizace své ústředí, a v dalších členských státech, v nichž je k této doplňkové online službě přistupováno a je využívána, a nabízené jazykové verze. Mělo by nicméně zůstat možné využívat zvláštní metody pro výpočet výše platby poskytované za práva, na něž se vztahuje zásada země původu, jako jsou metody založené na příjmech vysílací organizace z online služby, které používají zejména rozhlasové vysílací organizace.

(13)  S ohledem na zásadu smluvní svobody bude nadále možné omezovat využívání práv, jichž se týká zásada země původu stanovená v této směrnici, a to za předpokladu, že dané omezení je v souladu s právem Unie.

(14)  Provozovatelé služeb převzatého vysílání▌mohou využívat nejrůznější technologie, pokud přenášejí současně, v úplné a nezměněné podobě a za účelem příjmu veřejností původní vysílání televizních nebo rozhlasových programů z jiného členského státu. Programové signály mohou provozovatelé služeb převzatého vysílání získávat od vysílacích organizací, které je samy vysílají pro veřejnost, nejrůznějším způsobem, například zachycováním signálů vysílaných vysílacími organizacemi nebo získáváním těchto signálů přímo od nich prostřednictvím technického procesu přímého dodání. Takové služby mohou provozovatelé nabízet prostřednictvím družicové, digitální zemské či mobilní sítě nebo sítě s uzavřeným okruhem založené na internetovém protokolu a podobných sítí či prostřednictvím služeb přístupu k internetu ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120(7). Na provozovatele služeb převzatého vysílání využívající ke svému převzatému vysílání tyto technologie by se z tohoto důvodu ▌měla vztahovat tato směrnice a tito provozovatelé by měli využívat výhod mechanismu zavádějícího povinnou kolektivní správu práv. Aby byly zajištěny dostatečné záruky proti neoprávněnému užití děl a jiných předmětů ochrany, což je obzvláště důležité v případě placených služeb, měla by se na služby převzatého vysílání nabízené prostřednictvím služeb přístupu k internetu vztahovat tato směrnice pouze v případě, že jsou poskytovány v prostředí, kde mohou mít přístup k převzatému vysílání pouze oprávnění uživatelé, a v němž je úroveň zabezpečení obsahu srovnatelná s úrovní zabezpečení obsahu přenášeného prostřednictvím spravovaných sítí, jako například kabelových sítí nebo sítí s uzavřeným okruhem založených na internetovém protokolu, v nichž je přenášený obsah zakódován. Tyto požadavky by měly být proveditelné a přiměřené.

(15)  K převzetí původního vysílání televizních a rozhlasových programů musejí provozovatelé služeb převzatého vysílání získat licenci od nositelů výlučného práva na sdělování děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti. V zájmu zajištění právní jistoty pro provozovatele služeb převzatého vysílání ▌a za účelem odstranění rozdílů ve vnitrostátních právních předpisech, které takové služby převzatého vysílání upravují, by se měla použít obdobná pravidla, jaká se vztahují na kabelový přenos ve smyslu směrnice 93/83/EHS. Mezi pravidla podle uvedené směrnice patří povinnost, aby právo udělit nebo odmítnout udělit licenci provozovateli služeb převzatého vysílání bylo vykonáváno prostřednictvím organizace kolektivní správy. Podle těchto pravidel zůstává právo udělit nebo odmítnout udělit licenci jako takové nedotčeno, přičemž je pouze do určité míry upraven jeho výkon. Nositelé práv by měli získat za převzaté vysílání svých děl a jiných předmětů ochrany přiměřenou odměnu. Při stanovování přiměřených licenčních podmínek pro převzaté vysílání v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU(8), včetně licenčního poplatku, je nutné přihlížet mimo jiné k hospodářské hodnotě obchodního využívání práv v dané oblasti, například k hodnotě přidělené prostředkům využívaným k převzatému vysílání. Tím by neměl být dotčen kolektivní výkon práva výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů na zaplacení jediné spravedlivé odměny za sdělení komerčních zvukových záznamů veřejnosti, jak stanoví čl. 8 odst. 2 směrnice 2006/115/ES, ani směrnice 2014/26/EU ▌, zejména její ustanovení týkající se práv nositelů práv, pokud jde o volbu organizace kolektivní správy.

(16)  Tato směrnice by měla umožňovat, aby působnost smluv uzavíraných mezi organizací kolektivní správy a provozovateli služeb převzatého vysílání, pokud jde o práva, na která se vztahuje povinná kolektivní správa práv podle této směrnice, byla rozšířena i na práva nositelů práv, které daná organizace kolektivní správy nezastupuje, aniž by tito nositelé práv mohli vyloučit svá díla a jiné předměty ochrany z působnosti tohoto mechanismu. V případě, že práva příslušné kategorie spravuje na území daného členského státu více než jedna organizace kolektivní správy, měl by být členský stát, pro jehož území provozovatel služby převzatého vysílání o vypořádání práv k převzatému vysílání žádá, oprávněn rozhodnout, která organizace nebo které organizace kolektivní správy mají právo udělit nebo odmítnout udělit licenci k převzatému vysílání.

(17)  Žádná práva vysílacích organizací k jejich vysílání, a to ani práva k obsahu programů, by neměla podléhat povinné kolektivní správě práv uplatňované na převzatá vysílání. Provozovatelé služeb převzatého vysílání a vysílací organizace mají obvykle trvalé obchodní vztahy, v důsledku čehož je totožnost vysílacích organizací provozovatelům služeb převzatého vysílání známa. Proto je pro tyto provozovatele poměrně jednoduché vypořádat práva s vysílacími organizacemi. V této souvislosti získání potřebných licencí od vysílacích organizací pro provozovatele služeb převzatého vysílání nepředstavuje stejnou zátěž, jíž jsou vystaveni při získávání licencí od nositelů práv k dílům a jiným předmětům ochrany, které jsou součástí televizních a rozhlasových programů, jejichž vysílání přebírají. Zjednodušovat postup udělování licencí s ohledem na práva vysílacích organizací není proto nutné. Je nicméně nutné zajistit, aby v případě, že vysílací organizace a provozovatelé služeb převzatého vysílání zahájí jednání o udělení licence k právům na převzaté vysílání podle této směrnice, byla jednání vedena v dobré víře. Směrnice 2014/26/EU stanoví podobná pravidla platná pro organizace kolektivní správy.

(18)  Pravidla stanovená v této směrnici týkající se práv k převzatému vysílání vykonávaných vysílacími organizacemi, pokud jde o jejich vlastní vysílání, by neměla omezovat volbu nositelů práv převést svá práva buď na vysílací organizaci, nebo na organizaci kolektivní správy, a získat tak přímý podíl na odměně vyplácené provozovatelem služby převzatého vysílání.

(19)  Členské státy by měly mít možnost uplatňovat pravidla pro převzaté vysílání stanovená touto směrnicí a směrnicí 93/83/EHS v situacích, kdy na jejich území dochází jak k původnímu vysílání, tak i k převzatému vysílání.

(20)  V zájmu zajištění právní jistoty a zachování vysoké úrovně ochrany nositelů práv je vhodné stanovit, že pokud vysílací organizace přenášejí své programové signály přímým dodáním pouze distributorům signálu, aniž by přímo přenášely své programy veřejnosti, a distributoři signálu tyto programové signály posílají svým uživatelům, kteří tak mohou tyto programy sledovat nebo poslouchat, má se za to, že dochází pouze k jedinému úkonu sdělování veřejnosti, na němž se společně podílejí svým příslušným přispěním jak vysílací organizace, tak distributoři signálu. Vysílací organizace a distributoři signálu by proto měli získat licenci od nositelů práv pro svůj konkrétní příspěvek k tomuto jedinému úkonu sdělování veřejnosti. Podíl vysílací organizace a distributora signálu na uvedeném jediném úkonu sdělování veřejnosti by neměl zakládat společnou odpovědnost vysílací organizace a distributora signálu za daný úkon sdělování veřejnosti. Členské státy by měly mít i nadále možnost stanovit na vnitrostátní úrovni podmínky pro získání licence pro takový jediný úkon sdělování veřejnosti, a to i pokud jde o příslušné platby dotčeným nositelům práv, s přihlédnutím k užívání děl a jiných předmětů ochrany vysílací organizací a distributorem signálu v souvislosti s jediným úkonem sdělováním veřejnosti. Distributoři signálu, podobně jako provozovatelé služeb převzatého vysílání, čelí značné zátěži v souvislosti s vypořádáním práv, s výjimkou práv vysílacích organizací. Členské státy by proto měly být oprávněny stanovit, aby distributoři signálu rovněž využívali mechanismus povinné kolektivní správy práv na své přenosy stejným způsobem a ve stejném rozsahu jako provozovatelé služeb převzatého vysílání pro převzatá vysílání, na něž se vztahuje směrnice 93/83/EHS a tato směrnice. V případech, kdy distributoři signálu pouze poskytují vysílacím organizacím technické prostředky ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie, aby zajistily příjem vysílání nebo zlepšily příjem tohoto vysílání, neměli by být distributoři signálu považováni za účastníky úkonu sdělování veřejnosti.

(21)  Pokud vysílací organizace přenášejí své programové signály přímo veřejnosti, a tím provádějí původní vysílání, a současně přenášejí tyto signály jiným organizacím prostřednictvím technického procesu přímého dodání, například za účelem zajištění kvality signálů pro účely převzatého vysílání, představují přenosy uskutečňované těmito jinými organizacemi samostatný úkon sdělování veřejnosti, oddělený od úkonu sdělování veřejnosti prováděného vysílací organizací. V těchto situacích by se měla použít pravidla pro převzatá vysílání stanovená v této směrnici a ve směrnici 93/83/EHS ve znění této směrnice.

(22)  V zájmu zajištění účinné kolektivní správy práv a přesného rozdělování příjmů z výkonu povinné kolektivní správy, jejíž mechanismus tato směrnice zavádí, je důležité, aby organizace kolektivní správy vedly v souladu s povinností transparentnosti podle směrnice 2014/26/EU řádné záznamy o členství, licencích a užití děl a jiných předmětů ochrany.

(23)  Aby se zabránilo obcházení uplatňování zásady země původu prodloužením platnosti stávajících dohod týkajících se výkonu autorského práva a práv s ním souvisejících, jež jsou relevantní pro poskytování doplňkové online služby, jakož i pro přístup k této službě nebo její využívání, je nutné uplatnit zásadu země původu i na stávající dohody, avšak s přechodným obdobím. Během tohoto přechodného období by se tato zásada neměla na stávající dohody uplatňovat a tím by byl poskytnut čas na jejich případné nezbytné přizpůsobení této směrnici. Je rovněž nezbytné stanovit přechodné období, které vysílacím organizacím, distributorům signálu a nositelům práv umožní přizpůsobit se novým pravidlům o užívání děl a jiných předmětů ochrany prostřednictvím přímého dodání signálu, která stanoví ustanovení této směrnice o vysílání programů prostřednictvím přímého dodání signálu.

(24)   V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy by měl být poté, co bude tato směrnice v platnosti po určité období, proveden její přezkum, a to včetně jejích ustanovení o přímém dodání signálu, aby bylo možné posoudit mimo jiné její přínosy pro spotřebitele v Unii, její dopad na kreativní odvětví v Unii a míru investic do nového obsahu, a tím přínosy pro větší kulturní rozmanitost v Unii.

(25)  Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie. Jelikož tato směrnice může zasahovat do výkonu práv nositelů práv v tom smyslu, že při výkonu práva na sdělování děl a jiných předmětů ochrany veřejnosti se s ohledem na služby převzatého vysílání vyžaduje povinná kolektivní správa, je třeba uplatňování takové povinné kolektivní správy stanovit cíleně a omezit ji na konkrétní služby ▌.

(26)  Jelikož cílů této směrnice, totiž podpořit přeshraniční poskytování doplňkových online služeb pro určité typy programů a usnadnit převzatá vysílání televizních a rozhlasových programů pocházejících z jiných členských států, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. Pokud jde o přeshraniční poskytování doplňkových online služeb, tato směrnice nezavazuje vysílací organizace k přeshraničnímu poskytování těchto služeb. Dále tato směrnice neukládá provozovatelům služeb převzatého vysílání, aby do svých služeb zahrnuli televizní nebo rozhlasové programy pocházející z jiných členských států. Tato směrnice se týká pouze výkonu některých práv k převzatému vysílání v míře, jež je nezbytná k zajištění jednoduššího udělování licencí k autorskému právu a právům s ním souvisejícím k těmto službám, a  pokud jde o televizní a rozhlasové programy pocházející z jiných členských států.

(27)  Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(9) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I 

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanovuje pravidla, jejichž cílem je posílit přeshraniční přístup k vyššímu počtu televizních a rozhlasových programů tím, že se usnadní vypořádávání práv k poskytování online služeb, jež jsou doplňkové k vysílání některých typů televizních a rozhlasových programů, a k převzatému vysílání televizních a rozhlasových programů. Stanovuje rovněž pravidla pro vysílání televizních a rozhlasových programů prostřednictvím přímého dodání signálu.

Článek 2

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)  „doplňkovou online službou“ online služba, spočívající v poskytování televizních nebo rozhlasových programů veřejnosti vysílací organizací nebo pod kontrolou a na odpovědnost vysílací organizace současně s vysíláním těchto programů vysílací organizací nebo po vymezené období po jejich odvysílání vysílací organizací, jakož i jakýchkoli materiálů ▌, které jsou doplňkové k takovému vysílání;

2)  „převzatým vysíláním“ současný, úplný a nezměněný přenos převzatého vysílání, jiný než kabelový přenos ve smyslu směrnice 93/83/EHS ▌, který je určen pro příjem původního vysílání televizních a rozhlasových programů z jiného členského státu veřejností ▌, příčemž se toto ▌ původní vysílání uskutečňuje po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání pomocí družice, avšak nejedná se o online vysílání, pokud:

a)  převzaté vysílání uskutečňuje jiná strana než vysílací organizace, která uskutečnila původní vysílání nebo pod jejíž kontrolou a na jejíž odpovědnost bylo toto původní vysílání uskutečněno, bez ohledu na způsob, jakým strana provádějící převzaté vysílání získává programové signály od vysílací organizace pro účel převzatého vysílání; a 

b)  převzaté vysílání, které je uskutečňováno prostřednictvím služby přístupu k internetu ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 2 nařízení (EU) 2015/2120, probíhá v řízeném prostředí;

3)  „řízeným prostředím“ prostředí, v němž provozovatel služby převzatého vysílání poskytuje zabezpečené převzaté vysílání oprávněným uživatelům;

4)  „přímým dodáním signálu“ technický proces, v jehož rámci vysílací organizace přenáší své programové signály jiné organizaci než vysílací organizaci takovým způsobem, že programové signály nejsou během tohoto přenosu přístupné veřejnosti.

KAPITOLA II

DOPLŇKOVÉ ONLINE SLUŽBY VYSÍLACÍCH ORGANIZACÍ

Článek 3

Uplatnění zásady „země původu“ na doplňkové online služby

1.  Má se za to, že k úkonu sdělování a zpřístupňování děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti po drátě nebo bezdrátově takovým způsobem, že k dílům nebo k jiným předmětům ochrany má každá osoba z řad veřejnosti přístup z místa a v době, které si zvolí, k nimž dochází při poskytování:

a)  rozhlasových programů a

b)  televizních programů, které jsou

i)  zpravodajskými pořady a pořady o aktuálních událostech nebo

ii)  plně financovanou vlastní produkcí vysílací organizace,

veřejnosti v rámci doplňkové online služby vysílací organizace nebo pod její kontrolou a na její odpovědnost, jakož i k rozmnožování těchto děl či jiných předmětů ochrany, které je nezbytné k poskytování této doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejímu využívání pro stejné programy, pro účely výkonu autorského práva a práv s ním souvisejících, jež mají pro tento úkon význam, dochází výlučně v členském státě, v němž má vysílací organizace své ústředí.

První pododstavec písm. b) se nepoužije na vysílání sportovních událostí a děl a jiných předmětů ochrany, které jsou jejich součástí.

2.  Členské státy zajistí, aby při stanovení výše platby poskytované za práva, na něž se vztahuje zásada země původu podle odstavce 1, vzaly strany v úvahu všechny aspekty doplňkové online služby, jako jsou její charakteristiky, včetně trvání online dostupnosti programů poskytovaných touto službou, diváci a posluchači a nabízené jazykové verze.

Prvním pododstavcem není vyloučena možnost výpočtu platby na základě příjmů vysílací organizace.

3.  Zásadou země původu stanovenou v odstavci 1 není dotčena smluvní svoboda nositelů práv a vysílacích organizací, aby se v souladu s právem Unie dohodli na omezení využívání těchto práv, včetně práv podle směrnice 2001/29/ES.

KAPITOLA III

PŘEVZATÉ VYSÍLÁNÍ TELEVIZNÍCH A ROZHLASOVÝCH PROGRAMŮ

Článek 4

Výkon práv k převzatému vysílání jinými nositeli práv než vysílacími organizacemi

1.  K převzatému vysílání programů se vyžaduje licence udělená nositeli výlučného práva na sdělování veřejnosti.

Členské státy zajistí, aby nositelé práv mohli své právo udělit nebo odmítnout udělit licenci k převzatému vysílání vykonávat pouze prostřednictvím organizace kolektivní správy.

2.  Pokud nositel práv nepřevedl správu práva uvedeného v odst. 1 druhém pododstavci na organizaci kolektivní správy, má se za to, že organizace kolektivní správy, která spravuje práva stejné kategorie na území členského státu, pro které provozovatel služby převzatého vysílání žádá o vypořádání práv k převzatému vysílání, má právo udělit nebo odmítnout udělit licencipřevzatému vysílání za tohoto nositele práv.

Pokud však práva dané kategorie spravuje na území daného členského státu více než jedna organizace kolektivní správy, ▌ členský stát, pro jehož území provozovatel služby převzatého vysílání žádá o vypořádání práv k převzatému vysílání, rozhodne o tom, která nebo které organizace kolektivní správy mají právo udělit nebo odmítnout udělit licenci k převzatému vysílání.

3.  Členské státy zajistí, aby nositel práv měl stejná práva a povinnosti vyplývající z dohody mezi provozovatelem služby převzatého vysílání a organizací nebo organizacemi kolektivní správy, které jednají podle odstavce 2, jako nositelé práv, kteří tuto organizaci nebo tyto organizace kolektivní správy správou svých práv pověřili. Členské státy rovněž zajistí, aby nositel práv mohl uplatňovat tato práva po dobu, kterou stanoví dotyčný členský stát a která není kratší než tři roky ode dne převzatému vysílání, jehož je jeho dílo nebo jiný předmět ochrany součástí.

Článek 5

Výkon práv k převzatému vysílání vysílacími organizacemi

1.  Členské státy zajistí, aby se článek 4 nevztahoval na práva k převzatému vysílání vykonávaná vysílací organizací ve vztahu k jejímu vlastnímu vysílání, bez ohledu na to, zda jsou dotčená práva její vlastní nebo zda jí byla postoupena jinými nositeli práv.

2.  Členské státy stanoví, že pokud vysílací organizace a provozovatelé služeb převzatého vysílání zahájí jednání o  udělení licence k převzatému vysílání podle této směrnice, tato jednání mají být vedena v dobré víře.

Článek 6

Zprostředkování

Členské státy zajistí, aby bylo možné obrátit se na jednoho nebo více zprostředkovatelů podle článku 11 směrnice 93/83/EHS v případě, kdy mezi organizací kolektivní správy a provozovatelem služby převzatého vysílání nebo mezi provozovatelem služby převzatého vysílání a vysílací organizací nebyla uzavřena smlouva o  udělení licence k převzatému vysílání.

Článek 7

Převzetí původního vysílání pocházejícího z téhož členského státu

Členské státy mohou stanovit, že pravidla této kapitoly a kapitoly III směrnice 93/83/EHS se použijí na situace, kdy jak k původnímu vysílání, tak i k převzatému vysílání dochází na jejich území.

KAPITOLA IV

PŘENOS PROGRAMŮ PROSTŘEDNICTVÍM PŘÍMÉHO DODÁNÍ SIGNÁLU

Článek 8

Přenos programů prostřednictvím přímého dodání signálu

1.  Pokud vysílací organizace přenáší své programové signály distributorovi signálu přímým dodáním signálu, aniž by sama současně přenášela tyto programové signály přímo veřejnosti, a distributor signálu tyto programové signály přenáší veřejnosti, má se za to, že vysílací organizace a distributor signálu se společně podílejí na jediném úkonu sdělování veřejnosti, k němuž musí získat licenci od nositelů práv. Členské státy mohou stanovit podmínky, za nichž lze licenci od nositelů práv získat.

2.  Členské státy mohou stanovit, že se články 4, 5 a 6 této směrnice použijí obdobně na výkon práva nositele práv udělit nebo odmítnout udělit licenci distributorům signálu k přenosu podle odstavce 1 uskutečněnému jedním z technických prostředků uvedených v čl. 1 odst. 3 směrnice 93/83/EHS nebo v čl. 2 bodě 2 této směrnice.

KAPITOLA V

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

Změna směrnice 93/83/EHS

V článku 1 směrnice 93/83/EHS se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

„3. Pro účely této směrnice se „kabelovým přenosem“ rozumí současný, úplný a nezměněný přenos převzatého vysílání kabelem nebo mikrovlnným systémem pro příjem veřejností původního vysílání z jiného členského státu, po drátě nebo bezdrátově, včetně vysílání pomocí družice, televizních nebo rozhlasových programů určených pro příjem veřejností, a to bez ohledu na způsob, jakým poskytovatel služby kabelového přenosu získává pro tyto účely programové signály od vysílací organizace.“

"

Článek 10

Přezkum

1.  Do ... [6 let ode dne vstupu této směrnice v platnost] Komise provede přezkum této směrnice a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Tato zpráva se zveřejní a zpřístupní veřejnosti na internetových stránkách Komise.

2.  K vypracování zprávy uvedené v odstavci 1 poskytnou členské státy Komisi včas relevantní a potřebné informace.

Článek 11

Přechodné ustanovení

Na smlouvy o výkonu autorského práva a práv s ním souvisejících, jež mají význam pro sdělování a zpřístupňování děl nebo jiných předmětů ochrany veřejnosti, po drátě nebo bezdrátově takovým způsobem, že k dílům nebo k jiným předmětům ochrany má každá osoba z řad veřejnosti přístup z místa a v době, které si zvolí, k nimž dochází při poskytování doplňkové online služby, jakož i pro rozmnožování děl nebo jiných předmětů ochrany, jež jsou nezbytné k poskytování této doplňkové online služby, přístupu k ní nebo jejímu využívání, které jsou platné ke dni ... [2 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost], se použije článek 3 ode dne ... [čtyři roky ode dne vstupu této směrnice v platnost], pokud jejich platnost končí až po tomto dni.

Na licence získané pro sdělování veřejnosti spadající do oblasti působnosti článku 8, které jsou platné ke dni ... [2 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost], se použije článek 8 ode dne ... [6 let ode dne vstupu této směrnice v platnost], pokud jejich platnost skončí až po uvedeném dni.

Článek 12

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ... [2 roky ode dne vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 13

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 14

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 27.
(2) Úř. věst. C 125, 21.4.2017, s. 27.
(3)Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne 12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28).
(6) Směrnice Rady 93/83/EHS ze dne 27. září 1993 o koordinaci určitých předpisů týkajících se autorského práva a práv s ním souvisejících při družicovém vysílání a kabelovém přenosu (Úř. věst. L 248, 6.10.1993, s. 15).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/26/EU ze dne 26. února 2014 o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 72).
(9) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.


Zavedení programu Kreativní Evropa (2021–2027) ***I
PDF 332kWORD 93k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Kreativní Evropa (2021–2027) a zrušuje nařízení (EU) č. 1295/2013 (COM(2018)0366 – C8-0237/2018 – 2018/0190(COD))
P8_TA-PROV(2019)0323A8-0156/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0366),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 167 odst. 5 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0237/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. února 2019(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro kulturu a vzdělávání a stanoviska Rozpočtového výboru a Výboru pro právní záležitosti (A8-0156/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Kultura, kulturní dědictví a kulturní rozmanitost jsou pro evropskou společnost velmi přínosné z kulturního, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska a měly by být propagovány a podporovány. Římské prohlášení ze dne 25. března 2017 a Evropská rada v prosinci 2017 uvedly, že vzdělávání a kultura jsou klíčem k budování inkluzivních a soudržných společností pro všechny a k udržení evropské konkurenceschopnosti.
(1)  Kultura, umění, kulturní dědictví a kulturní rozmanitost jsou pro evropskou společnost velmi přínosné z kulturního, výchovně demokratického, environmentálního, sociálního a ekonomického hlediska a z hlediska lidských práv a měly by být propagovány a podporovány. Římské prohlášení ze dne 25. března 2017 a Evropská rada v prosinci 2017 uvedly, že vzdělávání a kultura jsou klíčem k budování inkluzivních a soudržných společností pro všechny a k udržení evropské konkurenceschopnosti.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie, která má podle článku 6 Smlouvy o Evropské unii stejnou právní sílu jako Smlouvy.
(2)  Podle článku 2 Smlouvy o Evropské unii je Unie založena na hodnotách úcty k lidské důstojnosti, svobody, demokracie, rovnosti, právního státu a dodržování lidských práv, včetně práv příslušníků menšin. Tyto hodnoty jsou společné členským státům ve společnosti vyznačující se pluralismem, nepřípustností diskriminace, tolerancí, spravedlností, solidaritou a rovností žen a mužů. Tyto hodnoty jsou dále potvrzeny a vyjádřeny v právech, svobodách a zásadách zakotvených v Listině základních práv Evropské unie (dále jen Listina), která má podle článku 6 Smlouvy o Evropské unii stejnou právní sílu jako Smlouvy. V článku 11 této Listiny je pak konkrétně zakotvena svoboda projevu a informací a v článku 13 svoboda umění a věd.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Cíle Unie pro kulturní a kreativní odvětví dále stanoví sdělení Komise o Nové evropské agendě pro kulturu15. Jejím cílem je maximalizovat sílu kultury a kulturní rozmanitosti ve prospěch sociální soudržnosti a společenského blahobytu posilováním přeshraničního rozměru kulturních a kreativních odvětví, podporováním jejich schopnosti růst, podpořit kreativitu založené na kultuře v oblasti vzdělávání a inovací ve prospěch tvorby pracovních míst a růstu a posilovat mezinárodní kulturní vztahy. Program Kreativní Evropa by měl spolu s dalšími programy Unie podporovat provádění této nové evropské agendy pro kulturu. To je rovněž v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž stranou je Unie.
(4)  Cíle Unie pro kulturní a kreativní odvětví dále stanoví sdělení Komise o Nové evropské agendě pro kulturu15. Jejím cílem je maximalizovat sílu kultury a kulturní rozmanitosti ve prospěch sociální soudržnosti a společenského blahobytu posilováním přeshraničního rozměru kulturních a kreativních odvětví, podporováním jejich schopnosti růst, podpořit kreativitu založené na kultuře v oblasti vzdělávání a inovací ve prospěch tvorby pracovních míst a růstu a posilovat mezinárodní kulturní vztahy. Program Kreativní Evropa by měl spolu s dalšími programy Unie podporovat provádění této nové evropské agendy pro kulturu, neboť niterná hodnota kultury a uměleckého projevu by měla být vždy uchovávaná a podporovaná a umělecké vyjádření je ústředním prvkem projektů spolupráce. Podpora provádění této nové evropské agendy pro kulturu je rovněž v souladu s Úmluvou UNESCO o ochraně a podpoře rozmanitosti kulturních projevů z roku 2005, která vstoupila v platnost dne 18. března 2007 a jejíž stranou je Unie.
__________________
__________________
15 COM(2018)0267.
15 COM(2018)0267.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Politiky Unie budou doplňkem a přidanou hodnotou k opatřením, která v oblasti kultury a kreativity přijímají členské státy. Dopad politik Unie by měl být pravidelně hodnocen na základě kvalitativních a kvantitativních ukazatelů, jako jsou přínosy pro občany, aktivní účast občanů, přínosy pro hospodářství Unie, pokud jde o růst a zaměstnanost, vedlejší účinky na jiná ekonomická odvětví a dovednosti a schopnosti lidí pracujících v kulturních a kreativních odvětvích.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  K cílům tohoto programu patří ochrana a rozvoj evropského kulturního dědictví. Uznává se, že tyto cíle jsou současně nedílnou součástí práva na znalost kulturního dědictví a na účast na kulturním životě zakotveného v Rámcové úmluvě Rady Evropy o hodnotě kulturního dědictví pro společnost (úmluva z Fara), která vstoupila v platnost dne 1. června 2011. Tato úmluva zdůrazňuje úlohu kulturního dědictví při utváření mírové a demokratické společnosti a v procesech udržitelného rozvoje a podpory kulturní rozmanitosti.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5
(5)  Podpora kulturní rozmanitosti v Evropě závisí na existenci prosperujících a odolných kulturních a kreativních odvětví, která jsou schopna tvořit, produkovat a distribuovat svoje díla širokémurozmanitému evropskému publiku. To rozšiřuje jejich obchodní potenciál a přispívá k udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst. Podpora kreativity navíc přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovací v průmyslových hodnotových řetězcích. Navzdory nedávnému pokroku je evropský kulturní a kreativní trh i nadále roztříštěn podél národních a jazykových hranic, což kulturním a kreativním odvětvím neumožňuje plně využívat výhod jednotného evropského trhu a zejména jednotného digitálního trhu.
(5)  Podpora kulturní rozmanitosti v Evropě a povědomí o společných kořenech se zakládá na svobodě uměleckého projevu, na schopnostech a dovednostech umělců a kulturních subjektů a na existenci prosperujících a odolných kulturních a kreativních odvětví ve veřejné i soukromé sféře a na jejich schopnosti tvořit, inovovat, produkovat a distribuovat svoje díla pro širokérozmanité evropské publikum. To rozšiřuje jejich obchodní potenciál, rozšiřuje přístup ke kreativnímu obsahu, uměleckému výzkumu a kreativitě a podporuje takový obsah, výzkum a kreativitu a přispívá k udržitelnému růstu a vytváření pracovních míst. Podpora kreativity a nových znalostí navíc přispívá ke zvýšení konkurenceschopnosti a ke stimulaci inovací v průmyslových hodnotových řetězcích. Ke vzdělávání na poli umění a kultury a k uměleckému výzkumu by měl být uplatňován širší přístup, který by měl postoupit od přístupu založeného na vědě, technice, inženýrství a matematice (STEM) k přístupu založenému na vědě, technice, inženýrství, umění a matematice (STEAM). Navzdory nedávnému pokroku, pokud jde o podporu překladů a titulkování, je evropský kulturní a kreativní trh i nadále roztříštěn podél národních a jazykových hranic. Je možné učinit více pro to, aby kulturní a kreativní odvětví mohla plně využívat výhod jednotného evropského trhu a zejména jednotného digitálního trhu, a mimo jiné i zohlednit ochranu práv duševního vlastnictví, a současně respektovat specifika jednotlivých trhů.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)  Přechod k digitalizaci je změnou paradigmatu a pro kulturní a kreativní odvětví představuje jednu z největších výzev. Digitální inovace změnily zvyky, vztahy a modely produkce i spotřeby na úrovni jednotlivců i společnosti a měly by posilovat kulturní a kreativní projevy a kulturní a kreativní diskurz a současně respektovat specifickou hodnotu kulturních a kreativních odvětví v digitálním prostředí.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Program by měl zohledňovat dvojí povahu kulturních a kreativních odvětví a uznávat jak vlastní a uměleckou hodnotu kultury, tak ekonomickou hodnotu těchto odvětví, včetně jejich širšího přínosu pro růst a konkurenceschopnost, kreativitu a inovace. To vyžaduje silná evropská kulturní a kreativní odvětví, a zejména dynamické evropské audiovizuální odvětví, s přihlédnutím k jeho schopnosti oslovit široké publikum a jeho hospodářskému významu, a to i pro další tvůrčí odvětví, jakož i pro kulturní cestovní ruch. Na světových audiovizuálních trzích však dále zesílila konkurence, a to vlivem tzv. digitálního přelomu, např. změn v mediální produkci, spotřebě a posilujícím postavení globálních platforem šíření obsahu. Proto je třeba podporu evropských odvětví dále zvýšit.
(6)  Program by měl zohledňovat dvojí povahu kulturních a kreativních odvětví a uznávat jak vlastní a uměleckou hodnotu kultury, tak ekonomickou hodnotu těchto odvětví, včetně jejich širšího přínosu pro růst a konkurenceschopnost, kreativitu, inovace, mezikulturní dialog, sociální soudržnost a vytváření nových znalostí. To vyžaduje silná evropská kulturní a kreativní odvětví, jak v ziskových, tak v neziskových sférách, a zejména dynamické evropské audiovizuální odvětví, s přihlédnutím k jeho schopnosti oslovit široké publikum na místní, vnitrostátní i unijní úrovni a jeho hospodářskému významu, a to i pro další tvůrčí odvětví, jakož i pro kulturní cestovní ruch a regionální, místní a městský rozvoj. Na světových audiovizuálních trzích však dále zesílila konkurence, a to vlivem tzv. digitálního přelomu, např. změn v mediální produkci, spotřebě a posilujícím postavení globálních platforem šíření obsahu. Proto je třeba podporu evropských odvětví dále zvýšit.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  Aktivní evropské občanství, společné hodnoty, kreativita a inovace vyžadují pevný základ, na kterém se mohou rozvíjet. Program by měl podporovat vzdělávání ve filmové a audiovizuální oblasti, zejména mezi nezletilými a mladými lidmi obecně.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu různých odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby, a to individualizovanými přístupy v rámci složky věnované audiovizuálnímu odvětví, složky věnované ostatním kulturním a kreativním odvětvím a meziodvětvové složky.
(7)  Má-li být tento program účinný, měl by zohledňovat zvláštní povahu a problematiku různých odvětví, jejich rozdílné cílové skupiny a jejich zvláštní potřeby, a to individualizovanými přístupy v rámci složky věnované audiovizuálnímu odvětví, složky věnované ostatním kulturním a kreativním odvětvím a meziodvětvové složky. Program by měl rovnoměrně podporovat všechna kulturní a kreativní odvětví horizontálními systémy zaměřenými na společné potřeby. V návaznosti na pilotní projekty, přípravné akce a studie by měl rovněž provádět odvětvové akce uvedené v příloze tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Hudba ve všech formách a projevech, zejména pak soudobá a živá hudba, je důležitým prvkem kulturního, uměleckého a ekonomického dědictví Unie. Hudba představuje prvek sociální soudržnosti, multikulturní integrace a socializace mladých lidí a slouží jako klíčový nástroj k obohacení kultury, včetně cestovního ruchu spjatého s kulturou. V oblasti hudby by proto měl být kladen zvláštní důraz na specifická opatření prováděná na základě tohoto nařízení v rámci složky KULTURA, pokud jde o rozdělení finančních prostředků a cílená opatření. Individualizované výzvy (k předkládání návrhů) a nástroje by měly přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti hudebního odvětví a k řešení některých specifických problémů, kterým čelí.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Je třeba posílit podporu Unie na poli mezinárodních kulturních vztahů. Program by měl usilovat o to, aby přispíval k plnění třetího strategického cíle nové evropské agendy pro kulturu tím, že kulturní a mezikulturní dialog využije jako hybnou sílu udržitelného sociálního a hospodářského rozvoje. V Unii, jakož i ve zbytku světa, podněcují města nové kulturní politiky. Celá řada kreativních komunit na celém světě společně tvoří v centrech a inkubátorech tvorby a ve specializovaných prostorech. Unie by měla napomáhat při vytváření sítí mezi takovými komunitami z Unie a třetích zemí a měla by podněcovat multidisciplinární spolupráci využívající umělecké, tvůrčí a digitální schopnosti zúčastněných.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8
(8)  Meziodvětvová složka má za cíl využít potenciál spolupráce mezi jednotlivými kulturními a kreativními odvětvími. K přínosům společného průřezového přístupu patří předávání znalostí a správní efektivnost.
(8)  Meziodvětvová složka má za cíl řešit společné výzvy, kterým čelí jednotlivá kulturní a kreativní odvětví a využít potenciál spolupráce mezi takovými odvětvími. K přínosům společného průřezového přístupu patří předávání znalostí a správní efektivnost.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Intervence Unie v audiovizuálním odvětví je nezbytná jako součást politik Unie v oblasti jednotného digitálního trhu. To se týká zejména modernizace rámce autorského práva a navrhovaného nařízení o online vysílání vysílacích organizací16, jakož i návrhu na změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU17. Ty se snaží posílit schopnost evropských audiovizuálních subjektů financovat, produkovat a šířit díla, která se dokáží dostatečně zviditelnit v různých dostupných komunikačních médiích (např. v televizi, v kině nebo na platformách videa na vyžádání) a být atraktivní pro diváky na stále otevřenějším a konkurenčnějším trhu v Evropě i mimo ni. Podpora by měla být navýšena, aby bylo možné reagovat na nejnovější vývoj na trhu, zejména na silnější postavení globálních platforem distribuce oproti národním televizním a rozhlasovým vysílatelům, kteří tradičně investují do výroby evropských děl.
(9)  Intervence Unie v audiovizuálním odvětví je nezbytná jako součást politik Unie v oblasti jednotného digitálního trhu. To se týká zejména modernizace rámce autorského práva a navrhovaného nařízení o online vysílání vysílacích organizací16 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/180817. Ty se snaží posílit schopnost evropských audiovizuálních subjektů vytvářet, financovat, produkovat a šířit díla rozličných formátů v různých dostupných komunikačních médiích (např. v televizi, v kině nebo na platformách videa na vyžádání) a být atraktivní pro diváky na stále otevřenějším a konkurenčnějším trhu v Evropě i mimo ni. Podpora by měla být navýšena, aby bylo možné reagovat na nejnovější vývoj na trhu, zejména na silnější postavení globálních platforem distribuce oproti národním televizním a rozhlasovým vysílatelům, kteří tradičně investují do výroby evropských děl.
__________________
__________________
16 COM(2016)0594
16 COM(2016)0594
17 COM(2016)0287
17 Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) s ohledem na měnící se situaci na trhu (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 69).
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Zvláštní opatření v rámci programu Kreativní Evropa, jako je označení „Evropské dědictví“, Dny evropského dědictví, evropské ceny v oblasti současné, rockové a populární hudby, literatury, kulturního dědictví a architektury a Evropská hlavní města kultury, oslovily přímo miliony evropských občanů, ukázaly sociální a hospodářské přínosy evropských kulturních politik, a proto by se v nich mělo pokračovat, a bude-li to možné, měly by se rozšířit.
(10)  Zvláštní opatření v rámci programu Kreativní Evropa, jako je označení „Evropské dědictví“, Dny evropského dědictví, evropské ceny v oblasti současné, rockové a populární hudby, literatury, kulturního dědictví a architektury a Evropská hlavní města kultury, oslovily přímo miliony evropských občanů, ukázaly sociální a hospodářské přínosy evropských kulturních politik, a proto by se v nich mělo pokračovat, a bude-li to možné, měly by se rozšířit. Program by měl podporovat vytváření sítí mezi lokalitami, které nesou označení „Evropské dědictví“.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Program Kreativní Evropa zřízený nařízením (EU) č. 1295/2013 podnítil vznik inovativních a úspěšných projektů, které přinesly osvědčené postupy v oblasti nadnárodní evropské spolupráce v kreativních a kulturních odvětvích. Obohatila se tak evropská kulturní rozmanitost, z čehož může profitovat publikum, a zvýšil se sociální a hospodářský přínos evropských kulturních politik. Mají-li mít takové úspěchy větší účinek, je třeba je zviditelňovat a všude, kde je to možné, znásobovat.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 b (nový)
(10b)  Do plnění cílů programu a jeho dalšího rozvoje by měly být aktivně zapojeny všechny úrovně subjektů v kulturním a kreativním odvětví. Jelikož zkušenosti z formálního zapojení zúčastněných stran v rámci modelu participativní správy Evropského roku kulturního dědictví, zavedeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/8641a, ukázaly, že se jedná o efektivní způsob začleňování kultury do ostatních odvětvových politik, je vhodné uplatnit uvedený model i v tomto programu. Tento model participativní správy by se měl na základě průřezového přístupu snažit vytvářet synergie mezi jednotlivými programy a iniciativami Unie v oblasti kultury a kreativity.
___________________
1a Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/864 ze dne 17. května 2017 o Evropském roku kulturního dědictví (2018) (Úř. věst. L 131, 20.5.2017, s. 1).
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 c (nový)
(10c)  Ke zvláštním opatřením programu by mělo patřit stěžejní meziodvětvové opatření, jehož účelem by mělo být zviditelnění evropské kreativity a kulturní rozmanitosti v členských státech EU a v třetích zemích. Prostřednictvím tohoto opatření by měla být zdůrazněna a zvláštním způsobem oceněna špičková úroveň evropské kulturní kreativity, která podněcuje šíření křížových inovací do širší ekonomiky.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Kultura má zásadní význam pro posilování inkluzivní a soudržné společnosti. V souvislosti s migračním tlakem hraje kultura důležitou úlohu při integraci migrantů, kdy jim pomáhá cítit se součástí hostitelské společnosti a budovat dobré vztahy mezi migranty a jejich novým společenstvím.
(11)  Kultura má zásadní význam pro posilování inkluzivní, soudržné a přemýšlivé společnosti, pro oživení různých území a podporu sociálního začlenění osob ze znevýhodněných skupin obyvatelstva. V souvislosti s problémy spojenými s migrací a integrací hraje kultura důležitou úlohu při vytváření inkluzivního prostředí umožňujícího mezikulturní dialog a při integraci migrantů a uprchlíků, neboť jim pomáhá cítit se součástí hostitelské společnosti a budovat dobré vztahy mezi migranty a jejich novým společenstvím.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)  Kultura je prospěšná pro hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost a takovou udržitelnost podporuje. Měla by proto být klíčovým prvkem strategií politického rozvoje. Je třeba podtrhnout přínos kultury pro blaho společnosti obecně. V souladu s deklarací z Davosu ze dne 22. ledna 2018 nazvanou „Na cestě ke kvalitní stavební kultuře pro Evropu“ by proto měla být přijata opatření na podporu nového integrovaného přístupu k utváření vysoce kvalitní výstavby (Baukultur), která bude vycházet z kultury, bude posilovat sociální soudržnost, zaručí udržitelné životní prostředí a bude celkově přispívat ke zdraví a životní pohodě obyvatel. Takový přístup by neměl klást důraz pouze na městské oblasti, ale měl by mít zejména na zřeteli propojení okrajových, odlehlých a venkovských oblastí. Koncept Baukultury zahrnuje všechny faktory, které mají přímý dopad na kvalitu života občanů a komunit, a tím velmi konkrétně podporuje začleňování, soudržnost a udržitelný rozvoj.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 b (nový)
(11b)  Prioritou je, aby kultura, a to i kulturní a audiovizuální produkty a služby, byla lépe zpřístupněna osobám se zdravotním postižením a sloužila jim jako nástroj podporující jejich úplné osobní naplnění a aktivní účast, a přispívala tak ke skutečně inkluzivní společnosti založené na solidaritě. Program by měl proto v celé Unii prosazovat a zvyšovat účast na kulturním životě, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením, osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí a obyvatele venkovských a odlehlých oblastí.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Základem dynamických kulturních a kreativních odvětví – včetně odvětví zpravodajských médií – je umělecká svoboda. Program by měl ve snaze o podporu pluralitního mediálního prostředí prosazovat přesahy a spolupráci mezi audiovizuálním a vydavatelským odvětvím.
(12)  Základem dynamických kulturních a kreativních odvětví a odvětví zpravodajských médií je svoboda uměleckého a kulturního vyjádření, svoboda projevu a pluralita médií. Program by měl ve snaze o podporu pluralitního a nezávislého mediálního prostředí prosazovat přesahy a spolupráci mezi audiovizuálním a vydavatelským odvětvím v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU1a. Prosazováním mediální gramotnosti, zejména mezi mladými lidmi, by měl program podporovat pracovníky médií a zlepšovat rozvoj kritického myšlení mezi občany.
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/13/EU ze dne 10. března 2010 o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách) (Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1)
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Klíčovým předpokladem pro lépe propojené, silnější a udržitelnější kulturní a kreativní odvětví v Unii je mobilita umělců a subjektů působících v oblasti kultury, pokud jde o rozvoj dovedností, učení, mezikulturní povědomí, spoluvytváření, koprodukce, oběh a šíření uměleckých děl, účast na mezinárodních akcích, jako jsou veletrhy a festivaly. Takové mobilitě stojí často v cestě chybějící právní status, obtíže spojené se získáním víz, doba platnosti povolení, nebezpečí dvojího zdanění a nejisté a nestabilní podmínky sociálního zabezpečení.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) by program měl ve všech svých činnostech podporovat genderový mainstreaming a cíle rovného zacházení a v příslušných případech by měl definovat vhodná kritéria genderové vyváženosti.
(13)  V souladu s články 8 a 10 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) by program měl ve všech svých činnostech podporovat genderový mainstreaming a cíle rovného zacházení a v příslušných případech by měl definovat vhodná kritéria genderové vyváženosti a rozmanitosti. Program by měl usilovat o to, aby zapojení do něj a projekty vytvářené na jeho základě zachycovaly a prezentovaly rozmanitost evropské společnosti. Činnosti prováděné v rámci programu by měly být monitorovány a měly by se o nich podávat zprávy, aby se zajistily výsledky programu v tomto ohledu a aby tvůrci politik mohli přijímat lépe informovaná rozhodnutí ohledně budoucích programů.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)  V Unii jsou ženy v umění a kultuře silně zastoupeny jako autorky, odbornice, učitelky i jako publikum, které má stále větší přístup ke kultuře. Výzkum a studie, jako jsou např. Evropské ženské audiovizuální sítě pro filmové režiséry a projekt s názvem We Must v oblasti hudby, nicméně poukázaly na rozdíly v odměňování žen a mužů a dokreslují, že ženy mají k realizaci svých děl a k pozicím s rozhodovacími pravomocemi v kulturních, uměleckých a tvůrčích institucích méně příležitostí. Proto je nutné podporovat talentované ženy, šířit jejich díla, a podporovat tak jejich uměleckou kariéru.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  Program by měl v souladu se závěry, které byly vyvozeny z Evropského roku kulturního dědictví 2018, posilovat kapacity tohoto odvětví pro spolupráci a podporu, a to prosazováním činností spojených s odkazem Evropského roku kulturního dědictví 2018 a měl by tento rok zhodnotit. V této souvislosti je třeba upozornit na prohlášení Rady ministrů kultury z listopadu 2018 a prohlášení vydaná během slavnostního zakončení zasedání Rady dne 7. prosince 2018. Program by měl přispět k dlouhodobému udržitelnému zachování evropského kulturního dědictví prostřednictvím podpůrných opatření pro řemeslníky, kteří ovládají tradiční řemesla spojená s obnovou kulturního dědictví.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  V souladu se sdělením Komise „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ ze dne 22. července 201419 by příslušné politiky a nástroje měly vypracovat hodnotu dlouhodobosti a udržitelnosti evropského kulturního dědictví a vytvořit integrovanější přístup k jeho zachování, zhodnocení a podpoře.
(15)  V souladu se sdělením Komise „Na cestě k integrovanému přístupu ke kulturnímu dědictví pro Evropu“ ze dne 22. července 201419 by příslušné politiky a nástroje měly vypracovat hodnotu dlouhodobosti a udržitelnosti evropského minulého i současného, hmotného i nehmotného a digitálního kulturního dědictví a vytvořit integrovanější přístup k jeho zachování, adaptivnímu opětovnému využití, šíření, zhodnocení a podpoře, mj. podporou kvalitního a koordinovaného sdílení odborných znalostí a rozvoje společných kvalitních norem pro toto odvětví a mobility pro profesionály v něm působící. Kulturní dědictví je nedílnou součástí evropské soudržnosti a podporuje propojení mezi tradicí a inovací. Prioritou programu by měla být ochrana kulturního dědictví a podpora umělců, tvůrců a řemeslných dovedností.
__________________
__________________
19 COM/2014/0477
19 COM/2014/0477
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Program by měl přispívat k angažovanosti a zapojení občanů a organizací občanské společnosti do kultury a života společnosti, k podpoře kulturního vzdělávání a ke zpřístupnění kulturních znalostí a kulturního dědictví veřejnosti. Dále by měl, mj. prostřednictvím synergií mezi kulturou, uměními, vědou, výzkumem a technologiemi, pěstovat v procesu tvorby a uchovávání kvalitu a inovace.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)  V souladu s usnesením Evropského parlamentu ze dne 13. prosince 2016 o soudržné politice EU pro kulturní a kreativní odvětví by podpora kulturních a kreativních odvětví měla být průřezovým prvkem. Projekty by měly být začleněny do programu s cílem podporovat nové obchodní modely a dovednosti a tradiční know-how a přetvářet tvůrčí a mezioborová řešení v ekonomickou a sociální hodnotu. Kromě toho by měly být plně využívány potenciální synergie mezi politikami Unie, aby bylo možné účinně využívat finanční prostředky, které jsou k dispozici v rámci programů Unie, jako je např. Horizont Evropa, Nástroj pro propojení Evropy, Erasmus +, Program Evropské unie pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI) a InvestEU.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci.
(18)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci. O finančních částkách, kterými na program přispějí třetí země, by měla být rozpočtovému orgánu každoročně podána zpráva.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Evropská filmová akademie si od svého vzniku vybudovala jedinečné know-how a má jedinečné postavení k tomu, aby vytvořila celoevropskou komunitu filmových tvůrců a odborníků, která by propagovala a šířila evropské filmy za hranice zemí vzniku a rozvíjela skutečně evropské publikum. Proto by měl být způsobilý pro přímou podporu Unie.
(22)  Evropská filmová akademie od svého vzniku přispívala svým specifickým know-how a jedinečným postavením k rozvoji celoevropské komunity filmových tvůrců a odborníků, která by propagovala a šířila evropské filmy za hranicemi zemí vzniku a stimulovala formování mezinárodního publika všech věkových kategorií. Proto by měla být výjimečně způsobilá pro přímou podporu Unie v souvislosti s její spoluprací s Evropským parlamentem na pořádání Filmové ceny LUX. Přímá podpora však musí být spojena s jednáním o dohodě o spolupráci mezi oběma stranami, jež by obsahovala konkrétní úkoly a cíle, a přímou podporu by mělo být možné poskytnout až po uzavření takové dohody. Tím se nevylučuje možnost Evropské filmové akademie žádat o financování na další iniciativy a projekty v rámci různých složek programu.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Orchestr mladých Evropské unie si od svého založení vybudoval jedinečné know-how v oblasti podpory mezikulturního dialogu, vzájemného respektu a porozumění prostřednictvím kultury. Zvláštnost Orchestru mladých Evropské unie spočívá v tom, že jde o evropský orchestr, který přesahuje kulturní hranice a skládá se z mladých hudebníků, kteří jsou vybíráni podle náročných uměleckých kritérií prostřednictvím každoročního přísného konkurzu ve všech členských státech. Proto by měl být způsobilý pro přímou podporu Unie.
(23)  Orchestr mladých Evropské unie si od svého založení vybudoval jedinečné know-how v oblasti podpory bohatého evropského hudebního dědictví, přístupu k hudebnímu a mezikulturnímu dialogu a vzájemného respektu a porozumění prostřednictvím kultury, jakož i v oblasti posilování profesionality svých mladých hudebníků tím, že jim zprostředkovává dovednosti nezbytné pro kariéru v kulturním a kreativním odvětví. Přínos Orchestru mladých Evropské unie uznaly členské státy i orgány a instituce Unie, včetně jednotlivých předsedů Komise a Evropského parlamentu. Zvláštnost Orchestru mladých Evropské unie spočívá v tom, že jde o evropský orchestr, který přesahuje kulturní hranice a skládá se z mladých hudebníků, kteří jsou vybíráni podle náročných uměleckých kritérií prostřednictvím každoročního přísného a transparentního konkurzu ve všech členských státech. Proto by měl být výjimečně způsobilý pro přímou podporu Unie, a to na základě specifických úkolů a cílů, které vymezí a poté bude pravidelně posuzovat Komise. Aby byla tato podpora zajištěna, měl by Orchestr mladých Evropské unie usilovat o zvýšení své viditelnosti a o dosažení vyváženějšího zastoupení hudebníků ze všech členských států. Orchestr by měl také diverzifikovat své příjmy tím, že bude aktivně usilovat o finanční podporu z jiných zdrojů než z prostředků Unie.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a opatření by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu.
(26)  Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a opatření by neměla zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a měly by být přizpůsobeny konkrétním projektům, které podporují. Program by neměl zohledňovat jen ekonomickou hodnotu projektů, ale i jejich kulturní a tvůrčí rozměr a specifičnost dotčených odvětví.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26 a (nový)
(26a)  Finanční prostředky určené na programy podle nařízení …/…[nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci]1a a nařízení …/… [IPA III]1b by měly být použity také k financování akcí v rámci mezinárodního rozměru programu. Tyto akce by se měly provádět v souladu s tímto nařízením.
__________________
1a 2018/0243 (COD).
1b 2018/0247 (COD).
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Jedním z největších problémů kulturních a kreativních odvětví je jejich přístup k finančním prostředkům, které by jim umožnily, aby si vybudovala, udržela nebo zvýšila konkurenceschopnost nebo aby svoji činnost rozšířila na mezinárodní úroveň. Politické cíle tohoto programu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci okna (oken) politiky fondu Invest EU.
(27)  Kulturní a kreativní odvětví představují inovativní, odolná a rostoucí odvětví hospodářství Unie, která na základě duševního vlastnictví a kreativity jednotlivců vytvářejí hospodářskou a kulturní hodnotu. Jejich roztříštěnost a nehmotná povaha jejich aktiv jim nicméně omezuje přístup k soukromému financování. Jednou z největších výzev pro kulturní a kreativní odvětví je tudíž zlepšení jejich přístupu k finančním prostředkům, což je zásadní, mají-li růst a udržet si, či ještě posílit svou konkurenceschopnost na mezinárodní úrovni. Politické cíle tohoto programu by měly být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky, zejména pro MSP, v rámci okna (oken) politiky fondu Invest EU, v souladu s postupy vytvořenými v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví, vytvořeného nařízením (EU) č. 1295/2013.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  přihlédnutím k technickým znalostem potřebným k posouzení návrhů v rámci specifických opatření programu by mělo být stanoveno, že hodnotící výbory mohou být případně složeny z externích odborníků.
(28)  Klíčovými kritérii pro výběr dotčeného projektu by měly být účinky, kvalita a efektivnost provádění projektu. S přihlédnutím k technickým znalostem potřebným k posouzení návrhů v rámci specifických opatření programu by mělo být stanoveno, že hodnotící výbory mohou být případně složeny z externích odborníků, kteří by měli mít profesní a manažerské zkušenosti spojené s oblastí realizace, jež se posuzuje. V případě potřeby by se mělo zohlednit, že je třeba zajistit celkový soulad s cíli spočívajícími v zapojování a rozmanitosti publika.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29
(29)  Program by měl zahrnovat realistický a zvládnutelný systém ukazatelů výkonnosti, který bude doprovázet jeho opatření a průběžně monitorovat jeho výkonnost. Toto monitorování, jakož i informační a komunikační kampaně týkající se programu a jeho opatření by mělo stavět na třech složkách programu.
(29)  Program by měl zahrnovat realistický a zvládnutelný systém kvantitativních i kvalitativních ukazatelů výkonnosti, který bude doprovázet jeho opatření a průběžně monitorovat jeho výkonnost, a zohledňovat niterní hodnotu umění a kulturních a kreativních odvětví. Tyto ukazatele výkonnosti by měly být vyvinuty ve spolupráci se zúčastněnými stranami. Toto monitorování, jakož i informační a komunikační kampaně týkající se programu a jeho opatření, by mělo stavět na třech složkách programu. Tyto složky by měly zohledňovat jeden nebo více kvantitativních a kvalitativních ukazatelů. Tyto ukazatele by se měly posuzovat v souladu s tímto nařízením.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 29 a (nový)
(29a)  Vzhledem ke složitosti a obtížnosti vyhledávání, analýzy a přizpůsobování údajů a měření dopadu kulturních politik a definování ukazatelů by Komise měla prohloubit spolupráci v rámci svých útvarů, zejména Společného výzkumného střediska a Eurostatu za účelem sběru vhodných statistických údajů. Komise by měla působit ve spolupráci s centry excelence v Unii, národními statistickými úřady a organizacemi s významem pro kulturní a kreativní odvětví v Evropě a ve spolupráci s Radou Evropy, Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) a organizací UNESCO.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
(32)  Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě schopnosti provozovatele projektu dosáhnout specifických cílů opatření a přinášet výsledky, při zohlednění zejména velikosti provozovatele a projektu, nákladů na kontroly, administrativní zátěže a očekávaného rizika neplnění. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33 a (nový)
(33a)  S cílem optimalizovat součinnost mezi fondy Unie a přímo řízenými nástroji by se mělo zjednodušit poskytování podpory operacím, které již obdržely certifikaci „pečeť excelence“.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34
(34)  Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU28 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.
(34)  Podle článku 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU28 jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Problémy, které vyplývají z velké odlehlosti těchto zemí nebo území, by měly být při provádění programu zohledněny a jejich účinné zapojení by mělo být monitorováno a pravidelně hodnoceno.
__________________
__________________
28 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
28 Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 34 a (nový)
(34a)  V souladu s článkem 349 SFEU by měla být přijata opatření pro zvýšení účasti nejvzdálenějších regionů ve všech akcích. Měla by být podporována mobilita jejich umělců a jejich děl a spolupráce mezi lidmi a organizacemi z těchto regionů a ze sousedních a třetích zemí. To těmto lidem umožní rovnoměrně těžit z konkurenčních výhod, které nabízejí kulturní a kreativní odvětví, zejména pokud jde o hospodářský růst a zaměstnanost. Tato opatření by měla být pravidelně monitorována a hodnocena.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  V zájmu zajištění hladkého provádění programu mohou být za způsobilé považovány náklady vzniklé příjemci před podáním žádosti o grant, zejména náklady spojené s právy duševního vlastnictví, pokud se přímo vztahují k provádění podporovaných opatření.
(36)  V zájmu zajištění kontinuity finanční podpory poskytované v rámci tohoto programu a pokrytí rostoucí mezery ve financování, kterou zaznamenávají příjemci, by za způsobilé měly být považovány náklady vzniklé příjemci před podáním žádosti o grant, zejména náklady spojené s právy duševního vlastnictví, pokud se přímo vztahují k provádění podporovaných opatření.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38
(38)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovních programů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011. Je nezbytné zajistit řádné ukončení předchozího programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a správní pomoci. Od [1. ledna 2021] by měla technická a správní pomoc v případě potřeby zajistit řízení opatření, která nebyla v rámci předchozích programů dokončena do [31. prosince 2020].
(38)  Komise by měla být v souladu s článkem 290 SFEU zmocněna přijímat akty s ohledem na přijetí pracovních programů. Je nezbytné zajistit řádné ukončení předchozího programu, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a správní pomoci. Od [1. ledna 2021] by měla technická a správní pomoc v případě potřeby zajistit řízení opatření, která nebyla v rámci předchozích programů dokončena do [31. prosince 2020].
___________________________
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38 a (nový)
(38a)  V zájmu zajištění účinného a efektivního provádění programu by Komise měla zajistit, aby žadatelům nevznikala zbytečná byrokratická zátěž ve fázi podávání žádostí ani ve fázi zpracovávání žádostí.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 38 b
(38b)  Vzhledem ke specifickým rysům kulturních a kreativních odvětví by měla být věnována zvláštní pozornost projektům malého rozsahu a jejich přidané hodnotě.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
(2)  „kulturními a kreativními odvětvími“ se rozumí všechna odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení. Budou mít potenciál vytvářet inovace a pracovní místa, zejména z duševního vlastnictví. K těmto odvětvím patří architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, design (včetně módního návrhářství), festivaly, hudba, literatura, scénická umění, knihy a vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění;
(2)  „kulturními a kreativními odvětvími“ se rozumí všechna odvětví, jejichž činnosti jsou založeny na kulturních hodnotách nebo na uměleckých a jiných individuálních nebo kolektivních kreativních projevech a postupech, bez ohledu na to, zda tyto činnosti jsou, nebo nejsou tržně orientovány. Tyto činnosti mohou zahrnovat vývoj, tvorbu, produkci, šíření a ochranu postupů, produktů a služeb, které představují kulturní, umělecké či jiné kreativní projevy, jakož i související funkce, jako je vzdělávání nebo řízení. Mnohé z nich mají potenciál vytvářet inovace a pracovní místa, zejména z duševního vlastnictví. K těmto odvětvím patří architektura, archivy, knihovny a muzea, umělecká řemesla, audiovizuální odvětví (například kinematografie, televize, videohry a multimédia), hmotné a nehmotné kulturní dědictví, hudba, literatura, scénická umění, knihy a vydavatelská činnost, rozhlas a výtvarné umění, festivaly a design, včetně módního návrhářství;
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. -a (nové)
-a)  přispívat k uznání a podpoře niterné hodnoty kultury a chránit a podporovat kvalitu evropské kultury a kreativity jakožto charakteristického rozměru osobního rozvoje, vzdělání, sociální soudržnosti, svobody projevu a přesvědčení a umění, jenž posiluje demokracii, kritické myšlení, pocit sounáležitosti a občanství, a jakožto zdrojů pro pluralistické sdělovací prostředky a kulturní prostředí;
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a
a)  prosazovat evropskou spolupráci v oblasti kulturní a jazykové rozmanitosti a dědictví;
a)  prosazovat evropskou spolupráci v oblasti kulturní, umělecké a jazykové rozmanitosti, mimo jiné posílením úlohy umělců a kulturních činitelů, kvality evropské kulturní a umělecké produkce a společného hmotného a nehmotného evropského kulturního dědictví;
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 1 – písm. b
b)  zvyšovat konkurenceschopnost kulturních a kreativních odvětví, zejména audiovizuálního odvětví.
b)  podporovat konkurenceschopnost veškerých kulturních a kreativních odvětví a zvyšovat jejich ekonomickou váhu, zejména pak audiovizuálního odvětví, a to vytvářením pracovních míst a zvyšováním inovací a kreativity těchto odvětví.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a
a)  posilovat hospodářský, sociální a vnější rozměr evropské úrovně spolupráce za účelem rozvoje a podpory evropské kulturní rozmanitosti a kulturního dědictví Evropy a posilovat konkurenceschopnost evropských kulturních a kreativních odvětví a upevňovat mezinárodní kulturní vztahy;
a)  posilovat hospodářský, umělecký, kulturní, sociální a vnější rozměr evropské úrovně spolupráce za účelem rozvoje a podpory evropské kulturní rozmanitosti a hmotného a nehmotného kulturního dědictví Evropy a posilovat konkurenceschopnost a inovace evropských kulturních a kreativních odvětví a upevňovat mezinárodní kulturní vztahy;
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. a a (nové)
aa)  podporovat kulturní a kreativní odvětví, včetně audiovizuálního odvětví, a umělce, subjekty a řemeslníky, jakož i zapojení publika, se zvláštním zřetelem k rovnosti žen a mužů a nedostatečně zastoupeným skupinám;
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. b
b)  prosazovat konkurenceschopnost a rozšiřitelnost evropského audiovizuálního odvětví;
b)  prosazovat konkurenceschopnost, inovace a rozšiřitelnost evropského audiovizuálního odvětví, zejména malých a středních podniků, nezávislých produkčních společností a organizací v kulturních a kreativních odvětvích a udržitelných způsobem prosazovat kvalitu činností evropského audiovizuálního odvětví s cílem dosáhnout vyváženého odvětvového a geografického přístupu;
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. c
c)  prosazovat politickou spolupráci a inovativní činnosti podporující všechny složky programu včetně prosazování rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí, mediální gramotnosti a sociálního začleňování.
c)  prosazovat politickou spolupráci a inovativní činnosti, včetně nových obchodních modelů a modelů řízení a tvůrčích řešení, podporující všechny složky programu a veškerá kulturní a kreativní odvětví, včetně ochrany svobody uměleckého projevu a prosazování rozmanitého, nezávislého a pluralistického kulturního a mediálního prostředí, mediální gramotnosti, digitálních dovedností, kulturního a uměleckého vzdělávání, rovnosti žen a mužů, aktivního občanství, mezikulturního dialogu, odolnosti a sociálního začleňování, zejména pak osob se zdravotním postižením, mimo jiné zlepšením přístupnosti kulturních statků a služeb;
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. c a (nové)
ca)  prosazovat mobilitu umělců a provozovatelů v kulturních a kreativních odvětvích a oběh jejich děl;
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 2 – písm. c b (nové)
cb)  poskytnout kulturním a kreativním odvětvím údaje, analýzy a odpovídající soubor kvalitativních a kvantitativních ukazatelů a vytvořit soudržný systém hodnocení a posuzování dopadu, včetně těch, která mají přeshraniční rozměr;
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 3 – odst. 3 – písm. c
c)  „MEZIODVĚTVOVÁ složka“ se vztahuje na činnosti napříč všemi kulturními a kreativními odvětvími.
c)  „MEZIODVĚTVOVÁ složka“ se vztahuje na činnosti napříč všemi kulturními a kreativními odvětvími, včetně odvětví zpravodajských médií.
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Článek 3 a (nový)
Článek 3a
Evropská přidaná hodnota
Uznání niterné a hospodářské hodnoty kultury a kreativity a úcta ke kvalitě a pluralitě hodnot a politik Unie.
Program podpoří pouze ty akce a činnosti, které přinášejí potenciální evropskou přidanou hodnotu a které přispívají k dosažení cílů uvedených v článku 3.
Evropská přidaná hodnota akcí a činností programu bude zajištěna například prostřednictvím:
a)  nadnárodního charakteru akcí a činností, které doplňují regionální, národní, mezinárodní a jiné programy a politiky Unie, a jejich dopadu na přístup občanů ke kultuře, aktivní zapojení občanů, vzdělávání, sociální začlenění a mezikulturní dialog;
b)  rozvoje a podpory nadnárodní a mezinárodní spolupráce mezi kulturními a kreativními aktéry, včetně umělců, profesionálů v audiovizuální oblasti, kulturních a kreativních organizací a malých a středních podniků a audiovizuálních subjektů, se zaměřením na podnícení komplexnějších, rychlejších, účinnějších a dlouhodobějších reakcí na globální výzvy, zejména na přechod k digitalizaci;
c)  úspor z rozsahu a růstu a pracovních míst, které podpora Unie dokáže zajistit a které násobí možnosti získávání dalších finančních prostředků;
d)  zajištění rovnějších podmínek v kulturních a tvůrčích odvětvích zohledněním zvláštních rysů jednotlivých zemí, včetně zemí nebo regionů se specifickou zeměpisnou nebo jazykovou situací, jako jsou například nejvzdálenější regiony uznané v článku 349 SFEU a zámořské země a území spravované některým členským státem a uvedené v příloze II SFEU;
e)  podpory diskurzu o evropských společných kořenech a rozmanitosti.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. -a (nové)
-a)  podporovat umělecký projev a tvorbu;
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. -a a (nové)
-aa)  pěstovat talent, schopnosti a dovednosti a podněcovat spolupráci a inovace v celém řetězci kulturních a kreativních odvětví, včetně kulturního dědictví;
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. a
a)  posilovat přeshraniční rozměr a oběh evropských kulturních a kreativních subjektů a děl;
a)  posilovat přeshraniční rozměr, oběh a viditelnost evropských kulturních a kreativních subjektů a jejich děl, mj. prostřednictvím pobytových programů, turné, akcí, workshopů, výstav a festivalů, jakož i usnadňování výměny osvědčených postupů a posilování odborné způsobilosti;
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b
b)  zvyšovat účast na kulturním životě v celé Evropě;
b)  zvyšovat přístup ke kulturnímu životu, účast na něm a povědomí o kultuře a zapojení publika v celé Evropě, zejména pokud jde o osoby se zdravotním postižením a osoby pocházející ze znevýhodněného prostředí;
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
c)  prosazovat odolnost společnosti a sociální začleňování prostřednictvím kultury a kulturního dědictví;
c)  prosazovat odolnost společnosti a posilovat sociální začleňování, mezikulturní a demokratický dialog a kulturní výměny prostřednictvím umění, kultury a kulturního dědictví;
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d
d)  zvyšovat schopnost evropských kulturních a kreativních odvětví prosperovat a vytvářet pracovní místa a růst;
d)  zvyšovat schopnost evropských kulturních a kreativních odvětví prosperovat a inovovat, vytvářet umělecká díla, vytvářet a rozvíjet klíčové schopnosti, znalosti, dovednosti, nové umělecké postupy a udržitelná pracovní místa a růst a přispívat k místnímu a regionálnímu rozvoji;
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  posilovat odbornou způsobilost osob činných v kulturních a kreativních odvětvích tím, že prostřednictvím vhodných opatření bude posilováno jejich postavení;
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. e
e)  posilovat evropskou identitu a hodnoty prostřednictvím kulturního povědomí, uměleckého vzdělávání a na kultuře založené kreativity ve vzdělávání;
e)  posilovat evropskou identitu, aktivní občanství, sounáležitost a smysl pro demokratické hodnoty prostřednictvím kulturního povědomí, kulturního dědictví, projevu, kritického myšlení, uměleckého projevu, viditelnosti a uznání tvůrců děl, umění, vzdělávání a na kultuře založené kreativity ve formálním, neformálním a informálním celoživotním učení;
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. f
f)  podporovat mezinárodní budování kapacit evropských kulturních a kreativních odvětví, aby byly aktivní na mezinárodní úrovni;
f)  podporovat mezinárodní budování kapacit evropských kulturních a kreativních odvětví, včetně místních organizací na nejnižší úrovni a mikroorganizací, aby byly aktivní na mezinárodní úrovni;
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 1 – písm. g
g)  přispívat ke globální strategii Unie pro mezinárodní vztahy prostřednictvím kulturní diplomacie.
g)  přispívat ke globální strategii Unie pro mezinárodní kulturní vztahy tím, že bude zajištěn dlouhodobý dopad strategie prostřednictvím přístupu na osobní úrovni, do nějž budou zapojeny kulturní sítě, občanská společnost a místní organizace na nejnižší úrovni.
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 4 – odst. 2 a (nový)
Ve specifických opatřeních prováděných v rámci složky KULTURA je zvláštní důraz kladen na odvětví hudby, pokud jde o rozdělení finančních prostředků a cílené akce. Individualizované výzvy k předkládání návrhů a nástroje přispívají ke zvýšení konkurenceschopnosti hudebního odvětví a k řešení některých specifických problémů, kterým čelí.
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
a)  pěstovat talent a dovednosti a stimulovat spolupráci a inovaci při tvorbě a produkci evropských audiovizuálních děl;
a)  pěstovat talent, schopnosti, dovednosti a využívání digitálních technologií a stimulovat spolupráci, mobilitu a inovaci při tvorbě a produkci evropských audiovizuálních děl, a to i napříč hranicemi;
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. b
b)  zlepšovat distribuci v kinech i online a poskytovat širší přeshraniční přístup k evropským audiovizuálním dílům, a to i prostřednictvím inovativních podnikatelských modelů a využíváním nových technologií;
b)  zlepšovat v novém digitálním prostředí nadnárodní a mezinárodní oběh evropských audiovizuálních děl a jejich distribuci online i offline, především jejich distribuci v kinech;
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  rozšiřovat přístup mezinárodního publika k audiovizuálním dílům Unie, zejména pomocí propagace, akcí, filmové gramotnosti a festivalů;
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. b b (nové)
bb)  posilovat význam audiovizuálního kulturního dědictví a podporovat a propagovat audiovizuální archivy a knihovny coby zdroje paměti, vzdělávání, opětovného využití a nového podnikání, a usnadnit k nim přístup, a to i prostřednictvím nejnovějších digitálních technologií;
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 1 – písm. c
c)  prosazovat evropská audiovizuální díla a podporovat rozvoj publika v celé Evropě i za jejími hranicemi.
c)  prosazovat evropská audiovizuální díla a podporovat zapojení publika všech věkových kategorií, zejména mladých lidí a lidí se zdravotním postižením, pokud jde o aktivní a legální využití audiovizuálních děl v celé Evropě i za jejími hranicemi a sdílení obsahu vytvořeného uživateli, mimo jiné propagací filmového a audiovizuálního vzdělávání.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 5 – odst. 2
Tyto priority jsou plněny podporou tvorby, propagace, dostupnosti a šíření evropských děl s potenciálem oslovit široké publikum v Evropě i za jejími hranicemi, a tedy přizpůsobováním se novému vývoji na trhu a doplňováním směrnice o audiovizuálních mediálních službách.
Tyto priority jsou plněny podporou tvorby, propagace, dostupnosti a šíření evropských děl šířících evropské hodnoty a společnou identitu s potenciálem oslovit publikum každého věku v Evropě i za jejími hranicemi, a tedy přizpůsobováním se novému vývoji na trhu a doplňováním směrnice o audiovizuálních mediálních službách.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a
a)  podporovat meziodvětvovou nadnárodní spolupráci v oblasti politik, včetně role, jakou kultura hraje v sociálním začleňování, a podporovat povědomí o programu a přenositelnost výsledků;
a)  podporovat meziodvětvovou nadnárodní spolupráci v oblasti politik, včetně podpory role, jakou kultura hraje v sociálním začleňování, zejména s ohledem na osoby se zdravotním postižením, a při posilování demokracie, a podporovat povědomí o programu a přenositelnost výsledků s cílem zvýšit jeho viditelnost;
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. b
b)  prosazovat inovativní přístupy k tvorbě, dostupnosti, distribuce a propagace obsahu napříč kulturními a kreativními odvětvími;
b)  prosazovat inovativní přístupy k tvorbě uměleckého obsahu a uměleckému výzkumu, zpřístupňování, distribuci a propagaci – při zohlednění ochrany autorských práv – napříč kulturními a kreativními odvětvími, a to v tržním i netržním rozměru;
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c
c)  prosazovat průřezové činnosti zahrnující několik odvětví s cílem přizpůsobovat se strukturálním změnám, s nimiž se mediální odvětví potýká, včetně podpory svobodného, rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí, kvalitní žurnalistiky a mediální gramotnosti;
c)  prosazovat průřezové činnosti zahrnující několik odvětví s cílem přizpůsobovat se strukturálním a technologickým změnám, s nimiž se mediální odvětví potýká, včetně podpory svobodných, rozmanitých a pluralistických sdělovacích prostředků, uměleckého a kulturního prostředí, profesní etiky v žurnalistice, kritického myšlení a mediální gramotnosti zejména mezi mladými lidmi, tím, že jim bude poskytnuta pomoc při adaptaci na nové mediální nástroje a formáty, a prevencí šíření dezinformací;
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 6 – odst. 1 – písm. d
d)  zřizovat a podporovat informační kanceláře programu, které budou propagovat program ve své zemi a stimulovat přeshraniční spolupráci v rámci kulturních a kreativních odvětví.
d)  zřizovat a podporovat aktivní zapojení informačních kanceláří v zúčastněných zemích s cílem podpořit program v těchto zemích, a to spravedlivým a vyváženým způsobem, mimo jiné prostřednictvím vytváření sítí na místě, a podporovat žadatele ve vztahu k programu a poskytnout základní informace o dalších relevantních možnostech podpory v rámci programů financovaných z prostředků Unie a stimulovat přeshraniční spolupráci a výměnu osvědčených postupů v rámci kulturních a kreativních odvětví.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1
Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 1 850 000 000 EUR v běžných cenách.
Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 2 806 000 000 EUR ve stálých cenách.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 2 – odrážka 1
–  až do výše 609 000 000 EUR u cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) (složka KULTURA),
–  ne méně než 33 % u cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) (složka KULTURA),
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 2 – odrážka 2
–  až do výše 1 081 000 000 EUR u cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) (složka MEDIA),
–  ne méně než 58 % u cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) (složka MEDIA),
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 2 – odrážka 3
–  až do výše 160 000 000 EUR u činností uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) (MEZIODVĚTVOVÁ složka).
–  až do výše 9 % u činností uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) (MEZIODVĚTVOVÁ složka), přičemž každá kancelář programu Kreativní Evropa získá finanční příděl, který bude odpovídat alespoň finančnímu přídělu stanovenému v nařízení (ES) č. 1295/2013.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 7 – odst. 3
3.  Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem prosazování mezinárodního rozměru programu mohou být uvolněny další finanční příspěvky z nástrojů financování vnější činnosti [nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci, nástroj předvstupní pomoci (IPA III)] na podporu činností prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tento příspěvek je financován v souladu s nařízeními, jimiž se zřizují uvedené nástroje.
3.  Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 a za účelem prosazování mezinárodního rozměru programu mohou být uvolněny další finanční příspěvky z nástrojů financování vnější činnosti [nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci, nástroj předvstupní pomoci (IPA III)] na podporu činností prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Tento příspěvek je financován v souladu s nařízeními, jimiž se zřizují uvedené nástroje, a každý rok je o něm a o příspěvcích, které na program věnují třetí země, podána zpráva rozpočtovému orgánu.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Třetí země se mohou zapojit do řídících struktur a fór účastníků programů za účelem usnadnění výměny informací.
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 2
2.  Účast zemí uvedených v odst. 1 písm. a), b) a c) na složce MEDIA a MEZIODVĚTVOVÉ složce podléhá splnění podmínek stanovených ve směrnici 2010/13/EU.
2.  Účast zemí uvedených v odst. 1 písm. a) až d) na složce MEDIA a MEZIODVĚTVOVÉ složce podléhá splnění podmínek stanovených ve směrnici 2010/13/EU.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 8 – odst. 3 a (nový)
3a.  Uzavření dohod se třetími zeměmi zapojenými do programu podle tohoto nařízení se umožní na základě rychlejších postupů, než jsou postupy v rámci nařízení (EU) č. 1295/2013. Je nutné aktivně prosazovat dohody s novými zeměmi.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 1
1.  Přístup k programu je otevřen mezinárodním organizacím, které působí v oblastech zahrnutých v programu v souladu s finančním nařízením.
1.  Přístup k programu je otevřen mezinárodním organizacím, které působí v oblastech zahrnutých v programu, jako je UNESCO, Rada Evropy, prostřednictvím strukturovanější spolupráce s Kulturními stezkami a Euroimages, Střediskem úřadu EUIPO, Světovou organizací duševního vlastnictví a OECD, na základě společného přispění k dosažení cílů programu a v souladu s finančním nařízením.
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Čl. 9 – odst. 2
2.  Unie je členem Evropské audiovizuální observatoře po dobu trvání programu. Účast Unie na observatoři přispívá k dosažení priorit složky MEDIA. Při jednáních s observatoří zastupuje Unii Komise. Platba příspěvku za členství Unie v observatoři, které má za cíl podporovat sběr a analýzu dat v audiovizuálním odvětví, je hrazena ze složky MEDIA.
2.  Unie je členem Evropské audiovizuální observatoře po dobu trvání programu. Účast Unie na observatoři přispívá k dosažení priorit složky MEDIA. Při jednáních s observatoří zastupuje Unii Komise. Platba příspěvku za členství Unie v observatoři a sběr a analýzu dat v audiovizuálním odvětví je hrazena ze složky MEDIA.
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Článek 9 a (nový)
Článek 9a
Sběr údajů o kulturních a tvůrčích odvětvích
Komise prohloubí spolupráci v rámci svých útvarů, jako jsou Společné výzkumné středisko a Eurostat, za účelem sběru příslušných statistických údajů pro měření a analýzu dopadu kulturní politiky. Tento úkol Komise plní ve spolupráci s evropskými centry excelence a vnitrostátními statistickými úřady a s Radou Evropy, OECD a UNESCO. Tím bude přispívat k naplňování cílů složky KULTURA a pečlivě sledovat další vývoj v kulturní politice, mimo jiné zapojením zainteresovaných stran v raných fázích do tvorby a adaptace ukazatelů společných pro různá odvětví, nebo specifických pro konkrétní odvětví činnosti. Komise pravidelně podává Evropskému parlamentu o těchto činnostech zprávu.
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 3
3.  Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s [nařízením o fondu InvestEU] a hlavou X finančního nařízení.
3.  Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s hlavou X finančního nařízení a postupy stanovenými v [nařízení InvestEU]. Zvláštní nástroj záruk vytvořený v rámci programu Kreativní Evropa bude pokračovat podle [nařízení o InvestEU] a zohlední prováděcí postupy vytvořené v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví vytvořeného nařízením (EU) č. 1295/2013.
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4
4.  Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].
4.  Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu], přičemž se bude vycházet z již vytvořených prováděcích postupů a tyto postupy budou zohledněny.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 10 – odst. 4 a (nový)
4a.  Aby byl podpořen mezinárodní rozměr programu, k akcím vytvořeným na základě tohoto nařízení finančně přispívají programy zřízené nařízením …/…[nástroj pro sousedství, rozvoj a mezinárodní spolupráci] a nařízení …/… [IPA III]. Toto nařízení se použije na využívání těchto programů při zaručení souladu s nařízeními, kterými se dotyčné programy řídí.
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 1
1.  Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.
1.  Program se provádí prostřednictvím ročních pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Před přijetím pracovních programů jsou vedeny konzultace s různými zúčastněnými stranami, aby bylo zajištěno, že plánovaná opatření nejlepším možným způsobem podpoří jednotlivá zapojená odvětví. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů, která nenahrazuje přímé financování ve formě grantů.
V ročních pracovních programech jsou podrobně stanoveny obecné a specifické cíle a odpovídající priority politiky a opatření v rámci programu a také rozpočet vyčleněný na každé z těchto opatření. Roční pracovní program obsahuje rovněž orientační tabulku provádění.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Čl. 12 – odst. 2
2.  Pracovní program přijme Komise prostřednictvím prováděcího aktu.
2.  Komise přijme v souladu s článkem 19 akty v přenesené pravomoci, kterými se toto nařízení doplní stanovením ročních pracovních programů.
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 a (nový)
1a.  Výzvy k předkládání návrhů mohou zohledňovat nutnost zajistit odpovídající podporu malým projektům v rámci složky KULTURA prostřednictvím opatření, jež mohou zahrnovat vyšší míru spolufinancování.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 1 b (nový)
1b.  Granty se udělují s přihlédnutím k těmto charakteristikám příslušných projektů:
a)  kvalita projektu,
b)  jeho dopad a
c)  kvalita a efektivita jeho provádění.
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 2
2.  Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků.
2.  Hodnotící výbor může být složen z externích odborníků. Výbor se schází za fyzické přítomnosti svých členů nebo na dálku.
Odborníci musí mít profesní zkušenost v posuzovaném oboru. Hodnotící výbor může požádat o stanovisko odborníků ze země, v níž byla žádost podána.
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Čl. 13 – odst. 3
3.  Odchylně od [čl. 130 odst. 2] finančního nařízení a v řádně odůvodněných případech mohou být za způsobilé považovány náklady, které vznikly příjemci před podáním žádosti o grant, pokud se přímo vztahují k provádění podporovaných opatření a činností.
3.  Odchylně od [čl. 130 odst. 2] finančního nařízení a v řádně odůvodněných případech jsou za způsobilé považovány náklady, které vznikly příjemci před podáním žádosti o grant, pokud se přímo vztahují k provádění podporovaných opatření a činností.
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 5 – návětí
5.  Těmto subjektům mohou být uděleny granty bez výzvy k podávání návrhů:
5.  Na základě specifických úkolů a cílů, které vymezí a poté pravidelně posuzuje Komise podle cílů programu, mohou být granty uděleny výjimečně bez výzvy k podávání návrhů těmto subjektům:
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 5 – písm. a
a)  Evropská filmová akademie;
a)  Evropské filmové akademii v kontextu spolupráce s Evropským parlamentem na Filmové ceně LUX v návaznosti na dohodu o spolupráci, kterou sjednají a podepíšou zúčastněné strany, a ve spolupráci se sítí Europa Cinemas; až do uzavření dohody o spolupráci jsou příslušné prostředky umístěny do rezervy;
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Čl. 14 – odst. 5 – písm. b
b)  Orchestr mladých Evropské unie.
b)  Orchestru mladých Evropské unie na jeho činnost, včetně pravidelného výběru a přípravy mladých hudebníků ze všech členských států prostřednictvím pobytových programů, které nabízejí mobilitu a příležitost vystupovat na festivalech a turné v rámci Unie i na mezinárodní úrovni a přispívají k přeshraničnímu oběhu evropské kultury a k internacionalizaci kariér mladých hudebníků, přičemž usilují o zeměpisnou vyváženost účastníků; Orchestr mladých Evropské unie neustále diverzifikuje své příjmy tím, že aktivně usiluje o získání finanční podpory z nových zdrojů, a snižuje tak svou závislost na financování z Unie; činnost Orchestru mladých Evropské unie je v souladu s cíli a prioritami programu a složky KULTURA, zejména pokud jde o zapojení publika.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Čl. 15 – odst. 1
Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkový soulad a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy, zejména těmi, jež souvisejí s genderovou vyvážeností, vzděláváním, mládeží a solidaritou, zaměstnaností a sociálním začleňováním, výzkumem a inovacemi, průmyslem a podnikáním, zemědělstvím a rozvojem venkova, životním prostředím a opatřeními v oblasti klimatu, soudržností, regionální a městskou politikou, státní podporou a mezinárodní spoluprací a rozvojem.
Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkový soulad a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy, zejména těmi, jež souvisejí s genderovou vyvážeností, vzděláváním, zejména v digitální oblasti a v oblasti mediální gramotnosti, mládeží a solidaritou, zaměstnaností a sociálním začleňováním, zejména v případě marginalizovaných skupin a menšin, výzkumem a inovacemi, včetně sociálních inovací, průmyslem a podnikáním, zemědělstvím a rozvojem venkova, životním prostředím a opatřeními v oblasti klimatu, soudržností, regionální a městskou politikou, udržitelným cestovním ruchem, státní podporou, mobilitou a mezinárodní spoluprací a rozvojem, a to i za účelem podpory účinnějšího vynakládání veřejných prostředků;
Komise zajistí, aby se v případě uplatňování postupů stanovených v [programu InvestEU] pro účely programu přihlíželo také k postupům vytvořeným v rámci Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví zřízeného nařízením (EU) č. 1295/2013.
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2 – písm. b
b)  splňuje minimální požadavky na kvalitu dané touto výzvou k podávání návrhů;
b)  splňuje vysoké požadavky na kvalitu dané touto výzvou k podávání návrhů;
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Čl. 16 – odst. 2 a (nový)
2a.  Návrhy, které obdržely pečeť excelence, mohou získat přímé financování z jiných programů a z fondů, na něž se vztahuje nařízení [o společných ustanoveních, COM(2018)0375], v souladu s čl. 67 odst. 5 tohoto nařízení, a to za předpokladu, že jsou v souladu s cíli programu. Komise zajistí, aby kritéria pro výběr projektů a udělování pečetě excelence byla soudržná a jasná a transparentní pro potenciální příjemce.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Článek 16 a (nový)
Článek 16a
Záruční nástroj pro kulturní a kreativní odvětví v rámci programu InvestEU
1.  Finanční podpora poskytovaná prostřednictvím nového programu InvestEU se zakládá na cílech a kritériích Záručního nástroje pro kulturní a kreativní odvětví s přihlédnutím ke specifickému charakteru daného odvětví.
2.  Pomocí programu InvestEU se zajistí:
a)  přístup malých a středních podniků, mikroorganizací a malých a středních organizací v kulturním a kreativním odvětví k financování,
b)  záruky zúčastněným finančním zprostředkovatelům z kterékoli země účastnící se záručního nástroje,
c)  dodatečné odborné znalosti zúčastněných finančních zprostředkovatelů v oblasti hodnocení rizik spojených s malými a středními podniky, mikroorganizacemi a malými a středními organizacemi a s jejich kulturními a kreativními projekty,
d)  objem dluhového financování dostupného pro malé a střední podniky, mikroorganizace a malé a střední organizace,
e)  schopnost malých a středních podniků, mikroorganizací a malých a středních organizací ve všech regionech a odvětvích vybudovat si diverzifikované portfolio půjček a navrhnout marketingový a propagační plán,
f)  tyto formy půjček: investice do hmotných a nehmotných aktiv s výjimkou osobního zajištění, převody podniků, pracovní kapitál, jako je průběžné financování, finanční prostředky na pokrytí nedostatečného vlastního kapitálu, hotovostní toky a úvěrové linky.
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 1 a (nový)
1a.  Složky mají společný soubor kvalitativních ukazatelů. Každá složka má vlastní soubor ukazatelů.
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Čl. 17 – odst. 2
2.  K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem vypracování ustanovení pro monitorovací a hodnotící rámec, včetně změn přílohy II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů, je-li to pro monitorování a hodnocení nezbytné.
2.  K zajištění účinného posouzení pokroku dosaženého v provádění programu při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 19 za účelem vypracování ustanovení pro monitorovací a hodnotící rámec, včetně změn přílohy II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů. Komise přijme akty v přenesené pravomoci týkající se ukazatelů do 31. prosince 2022.
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 1 a (nový)
1a.  Dostupné údaje o částce prostředků na závazky a platby, jichž by bylo zapotřebí k financování projektů, jimž byla udělena pečeť excelence, se každý rok předají oběma složkám rozpočtového orgánu, a to nejpozději tři měsíce před datem zveřejnění postoje těchto složek k rozpočtu Unie na následující rok, které bylo stanoveno podle společně dohodnutého harmonogramu pro roční rozpočtový proces.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 2
2.  Průběžné hodnocení programu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu.
2.  Přezkum programu v polovině období se provede do 30. června 2024.
Zprávu o hodnocení v polovině období předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě do 31. prosince 2024.
Komise v případě nutnosti předloží na základě přezkumu v polovině období legislativní návrh na revizi tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Čl. 18 – odst. 3
3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1 provede Komise závěrečné hodnocení programu.
3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do dvou let po skončení období uvedeného v článku 1 předloží Komise závěrečné hodnocení programu.
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Čl. 20 – odst. 1
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.
1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti, zvláště s využitím názvu programu a, v případě opatření financovaných ze složky MEDIA, loga MEDIA. Komise vytvoří logo KULTURA, které bude využíváno pro opatření financované v rámci složky KULTURA.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a
a)  projekty spolupráce;
a)  mezinárodní projekty spolupráce, kdy se jasně rozlišuje mezi malými, středními a rozsáhlými projekty, přičemž je zvláštní pozornost věnována mikroorganizacím a malým kulturním organizacím;
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. d
d)  mobilita umělců a kulturních a kreativních subjektů;
d)  mobilita umělců, řemeslníků a kulturních a kreativních subjektů v rámci jejich nadnárodní činnosti včetně pokrytí nákladů souvisejících s uměleckou činností a oběhem uměleckých a kulturních děl;
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. e
e)  podpora kulturních a kreativních organizací, aby mohly působit na mezinárodní úrovni;
e)  podpora kulturních a kreativních organizací, aby mohly působit na mezinárodní úrovni a rozvíjet budování svých kapacit;
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)  podpora hudebního odvětví: podpora rozmanitosti, kreativity a inovací v oblasti hudby, zejména distribuce hudebního repertoáru v Evropě i mimo ni, vzdělávací opatření a rozvoj publika pro evropský repertoár, jakož i podpora sběru a analýzy dat;
a)  podpora hudebního odvětví: podpora rozmanitosti, kreativity a inovací v oblasti hudby, zejména v odvětví živé hudby, rovněž prostřednictvím vytváření sítí, distribuce a propagace různorodých evropských hudebních děl a repertoáru v Evropě i mimo ni, vzdělávání v hudbě, zapojování se do hudby a přístup k hudbě, rozvoj publika, viditelnost a uznávání tvůrců, promotérů a umělců, zejména těch mladých a začínajících, jakož i podpora sběru a analýzy dat;
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b
b)  podpora knižního a vydavatelského odvětví: cílená opatření podporující rozmanitost, kreativitu a inovace, zejména překlad a propagace evropské literatury přes hranice v Evropě i mimo ni, odborná příprava a výměny odborníků v odvětví, autorů a překladatelů, jakož i nadnárodní projekty spolupráce, inovací a rozvoje v tomto odvětví;
b)  podpora knižního a vydavatelského odvětví: cílená opatření podporující rozmanitost, kreativitu, inovace, zejména překlad, adaptaci do formátů přístupných osobám se zdravotním postižením, propagaci evropské literatury přes hranice v Evropě i mimo ni, rovněž prostřednictvím knihoven, odbornou přípravu a výměny odborníků v odvětví, autorů a překladatelů, jakož i nadnárodní projekty spolupráce, inovací a rozvoje v tomto odvětví;
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. c
c)  podpora odvětví architektury a kulturního dědictví: cílená opatření pro mobilitu subjektů, budování kapacit, rozvoj publika a internacionalizace odvětví kulturního dědictví a architektury, podpora Baukultury, podpora ochrany, zachování a rozšiřování kulturního dědictví a jeho hodnot formou zvyšování povědomí, vytváření sítí a činností vzájemného učení;
c)  podpora odvětví kulturního dědictví a architektury: cílená opatření pro mobilitu subjektů, výzkum, zavádění norem vysoké kvality, budování kapacit, sdílení odborných poznatků a dovedností mezi řemeslníky, zapojení publika, podpora ochrany, zachování a revitalizace životního prostoru, adaptivní opětovné využití, podpora Baukultury a udržitelnosti, šíření, rozšiřování a internacionalizace kulturního dědictví a jeho hodnot formou zvyšování povědomí, vytváření sítí a činností vzájemného učení;
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. d
d)  podpora ostatních odvětví: cílená opatření ve prospěch rozvoje tvůrčích aspektů odvětví designu a módního návrhářství a kulturního cestovního ruchu, jakož i jejich propagace a zastoupení mimo Evropskou unii.
d)  podpora ostatních odvětví: cílená podpora opatření ve prospěch rozvoje tvůrčích aspektů dalších odvětví, včetně odvětví designu a módního návrhářství a udržitelného kulturního cestovního ruchu, jakož i jejich propagace a zastoupení mimo Evropskou unii.
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
Podpora všech kulturních a kreativních odvětví v oblastech, ve kterých mají společné potřeby, přičemž mohou být případně vytvářena odvětvová opatření v případech, kdy specifika určitého pododvětví vyžadují cílený přístup. Je třeba zaujmout horizontální přístup v případě nadnárodních projektů usilujících o spolupráci, mobilitu a internacionalizaci, mj. prostřednictvím pobytových programů, turné, akcí, živých vystoupení, výstav a festivalů, jakož i o podporu různorodosti, kreativity a inovací, školení a výměn odborníků v daném odvětví, budování kapacit, vytváření sítí, dovedností, rozvoje publika a shromažďování a analýzy dat. Odvětvová opatření využívají rozpočty, jež jsou přiměřené odvětvím, která byla označena za prioritní. Odvětvová opatření by měla pomáhat při řešení specifických problémů, kterým čelí jednotlivá prioritní odvětví uvedená v této příloze, a stavět na stávajících pilotních projektech a přípravných akcích.
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 3 – návětí
Zvláštní opatření zaměřená na zajištění viditelnosti a hmatatelnosti evropské kulturní rozmanitosti a dědictví a podporu mezikulturního dialogu:
Zvláštní opatření zaměřená na zajištění viditelnosti a hmatatelnosti evropské identity a její kulturní rozmanitosti a dědictví a podporu mezikulturního dialogu:
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 3 – písm. b
b)  označení „Evropské dědictví“ zajišťující finanční podporu pro rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU34;
b)  označení „Evropské dědictví“ zajišťující finanční podporu pro rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU34 a síť lokalit s označením „Evropské dědictví“;
__________________
__________________
34 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení Evropské dědictví (Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1).
34 Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1194/2011/EU ze dne 16. listopadu 2011, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení Evropské dědictví (Úř. věst. L 303, 22.11.2011, s. 1).
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 3 – písm. c
c)  kulturní ceny EU;
c)  kulturní ceny EU, včetně Evropské divadelní ceny;
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Příloha I – bod 1 – odst. 1 – pododstavec 3 – písm. d a (nové)
da)  opatření zaměřená na interdisciplinární produkci související s Evropou a jejími hodnotami;
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – návětí
Priority složky MEDIA programu uvedené v článku 5 zohledňují rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o produkci, distribuci a přístup k audiovizuálnímu obsahu, jakož i velikost a specifika příslušných trhů, a k jejích provedení se používá mimo jiné:
Priority složky MEDIA programu uvedené v článku 5 zohledňují požadavky směrnice 2010/13/EU a rozdíly mezi jednotlivými zeměmi, pokud jde o produkci, distribuci a přístup k audiovizuálnímu obsahu, jakož i velikost a specifika příslušných trhů, a k jejich provedení se používá mimo jiné:
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. a
a)  rozvoj audiovizuálních děl;
a)  rozvoj evropských audiovizuálních děl, zejména filmů a televizních děl, jako jsou např. filmové fikce, krátké filmy, dokumentární tvorba, dětské filmy a animované filmy, a interaktivních děl, např. kvalitních videoher s vlastním příběhem a multimediálních děl s velkým potenciálem pro přeshraniční oběh, jež jsou výsledkem práce nezávislých evropských produkčních společností;
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. b
b)  produkce inovativního televizního obsahu a seriálového vyprávění;
b)  produkce inovativního a kvalitního televizního obsahu a seriálového vyprávění pro všechny věkové skupiny prostřednictvím podpory nezávislých evropských produkčních společností;
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. b a (nové)
ba)  podpora iniciativ zaměřených na tvorbu a propagaci děl souvisejících s historií evropské integrace a s evropskými příběhy;
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. c
c)  reklamní a marketingové nástroje, včetně online a využitím analýzy dat, s cílem zvýšit prominentní postavení, viditelnost, přeshraniční přístup a dosah evropských děl;
c)  propagační, reklamní a marketingové nástroje, včetně online a využitím analýzy dat, s cílem zvýšit prominentní postavení, viditelnost, přeshraniční přístup a dosah evropských děl;
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. d
d)  podpora mezinárodního prodeje a oběhu zahraničních evropských děl na všech platformách, včetně koordinovaných distribučních strategií zahrnujících několik zemí;
d)  podpora mezinárodního prodeje a oběhu zahraničních evropských děl na všech platformách zaměřená na malé i velké produkce, včetně koordinovaných distribučních strategií zahrnujících několik zemí a titulkování, dabování a zvukového popisu;
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  opatření zaměřená na podporu zemí s nízkou kapacitou, aby dosáhly zlepšení v oblasti zjištěných nedostatků;
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. e
e)  podpora výměn a budování sítí mezi podniky s cílem usnadnit evropskou a mezinárodní koprodukce;
e)  podpora výměn a budování sítí mezi podniky s cílem usnadnit evropskou a mezinárodní koprodukci a oběh evropských děl;
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. e a (nové)
ea)  podpora evropských sítí audiovizuálních tvůrců z různých zemí s cílem rozvíjet tvůrčí talenty v audiovizuálním odvětví;
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. e b (nové)
eb)  specifická opatření, která přispějí ke spravedlivému zacházení s tvůrčími talenty v audiovizuálním odvětví;
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. g
g)  iniciativy podporující rozvoj publika a filmové vzdělávání zaměřené zejména na mladé publikum;
g)  iniciativy podporující rozvoj publika a jeho zapojení, zvláště v kinech, a vzdělávání ve filmové a audiovizuální oblasti zaměřené zejména na mladé publikum;
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. h
h)  vzdělávací a mentorské činnosti zaměřené na posílení schopnosti audiovizuálních subjektů přizpůsobit se novému vývoji trhu a digitálním technologiím;
h)  vzdělávací a mentorské činnosti zaměřené na posílení schopnosti audiovizuálních subjektů, včetně řemeslníků a tradičních producentů, přizpůsobit se novému vývoji trhu a digitálním technologiím;
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. i
i)  síť provozovatelů služeb video na přání (VOD) uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;
i)  jednu nebo více sítí provozovatelů služeb video na přání (VOD) uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. j
j)  síť (sítě) evropských festivalů uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;
j)  sítě evropských festivalů a festivalů obecně uvádějících a propagujících různorodá evropská audiovizuální díla s významným podílem zahraničních evropských filmů;
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. k
k)  síť provozovatelů evropských kin uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů;
k)  síť provozovatelů evropských kin uvádějících významný podíl zahraničních evropských filmů, která přispívá k posílení úlohy kinosálů v hodnotovém řetězci a zdůrazňuje veřejné promítání filmů jako společenský zážitek;
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. l
l)  konkrétní opatření, která přispějí k vyváženější genderové účasti v audiovizuálním odvětví;
l)  konkrétní opatření, včetně mentorské činnosti a vytváření sítí, která přispějí k vyváženější genderové účasti v audiovizuálním odvětví;
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Příloha I – bod 2 – odst. 1 – písm. n a (nové)
na)  podpora oběhu kulturního televizního obsahu online a offline a mnohojazyčný přístup k tomuto obsahu, mj. na základě titulkování, za účelem podpory bohatství a různorodosti evropského kulturního dědictví, současné tvorby a jazyků.
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – pododstavec 1 – písm. a
a)  rozvoj politik, nadnárodní výměna zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení a budování sítí mezi organizacemi činnými v kulturní a kreativní oblasti a tvůrci politik, pokud jsou meziodvětvové povahy;
a)  rozvoj politik, nadnárodní výměna zkušeností a know-how, činnosti vzájemného učení, včetně předávání zkušeností novým účastníkům programu, zvyšování informovanosti a budování sítí mezi organizacemi činnými v kulturní a kreativní oblasti a tvůrci politik, pokud jsou meziodvětvové povahy, mj. prostřednictvím trvalého strukturovaného dialogu se zúčastněnými stranami a s využitím fóra kulturního a kreativního odvětví za účelem posílení dialogu a orientace odvětvových politik;
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. a
a)  podněcování nových forem tvorby na křižovatkách mezi různými kulturními a tvůrčími odvětvími, například prostřednictvím využití inovačních technologií;
a)  podněcování nových forem tvorby na křižovatkách mezi různými kulturními a tvůrčími odvětvími a se subjekty z jiných odvětví, například prostřednictvím využívání inovačních technologií v kulturních organizacích a poskytování poradenství při jejich využívání, jakož i spolupráce prostřednictvím digitálních uzlů;
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – pododstavec 2 – písm. b a (nové)
ba)  opatření zaměřená na interdisciplinární produkci související s Evropou a jejími hodnotami;
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – pododstavec 3 – písm. a
a)  podpora programu na národní úrovni a poskytování informací o různých typech finanční podpory dostupné v rámci unijní politiky;
a)  podpora programu na národní úrovni a poskytování relevantních informací o různých typech finanční podpory dostupné v rámci unijní politiky a o hodnotících kritériích, postupu a výsledcích;
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – pododstavec 3 – písm. b
b)  podněcování přeshraniční spolupráce mezi odborníky, institucemi, platformami a sítěmi v různých oblastech politik a odvětvích zahrnutých v programu a mezi nimi;
b)  podpora potenciálních příjemců při postupu podávání žádostí a podněcování přeshraniční spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi odborníky, institucemi, platformami a sítěmi v různých oblastech politik a odvětvích zahrnutých v programu a mezi nimi;
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – pododstavec 3 – písm. c
c)  podpora Komise při zajišťování náležité komunikace a šíření výsledků programu občanům.
c)  podpora Komise při zajišťování náležité komunikace zdola nahoru a shora dolů a šíření výsledků programu mezi občany a subjekty.
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. a
a)  řešení strukturálních změn, jimž čelí odvětví médií, formou podpory a monitorování rozmanitého a pluralistického mediálního prostředí;
a)  řešení strukturálních a technologických změn, jimž čelí odvětví zpravodajských médií, formou podpory nezávislého a pluralistického mediálního prostředí a nezávislého monitorování za účelem posuzování rizik a výzev, pokud jde o pluralitu a svobodu sdělovacích prostředků;
 
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. b
b)  podpora vysokých standardů mediální produkce prosazováním spolupráce, přeshraniční kolaborativní žurnalistiky a kvalitního obsahu;
b)  podpora vysokých standardů mediální produkce prosazováním spolupráce, digitálních dovedností, přeshraniční kolaborativní žurnalistiky a kvalitního obsahu, jakož i udržitelných hospodářských modelů pro činnost sdělovacích prostředků s cílem zajistit profesionální etiku v žurnalistice;
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. c
c)  podpora mediální gramotnosti občanů na podporu kritického porozumění médiím.
c)  podpora mediální gramotnosti občanů, zejména mladých lidí, na podporu kritického porozumění médiím a podpora vytvoření unijní platformy pro sdílení postupů a politik v oblasti mediální gramotnosti mezi všemi členskými státy, a to prostřednictvím univerzitních rozhlasových a mediálních sítí, jež se zabývají Evropou, a poskytování školicích programů pracovníkům ve zpravodajství, aby byli schopni rozpoznat dezinformace a bojovat proti nim.
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Příloha I – bod 3 – odst. 1 – pododstavec 4 – písm. c a (nové)
ca)  podpora a ochrana politického dialogu a dialogu s občanskou společností o hrozbách pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků v Evropě;
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Příloha II – odst. -1 (nový)
-1.  SPOLEČNÉ KVALITATIVNÍ A KVANTITATIVNÍ UKAZATELE DOPADU PROGRAMU
(1)  přínos pro občany a komunity;
(2)  přínos pro posílení evropské kulturní rozmanitosti a kulturního dědictví;
(3)  přínos pro ekonomiku a pracovní místa v Unii, zejména pro kulturní a kreativní odvětví a malé a střední podniky;
(4)  zohledňování politik Unie, včetně mezinárodních kulturních vztahů;
(5)  evropská přidaná hodnota projektů;
(6)  kvalita partnerství a kulturních projektů;
(7)  počet lidí přistupujících k evropským kulturním a kreativním dílům podporovaným z programu;
(8)  počet pracovních míst spojených s financovanými projekty;
(9)  případně genderová vyváženost a mobilita a posílení postavení subjektů v kulturním a kreativním odvětví.

(1) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport ***I
PDF 423kWORD 120k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Erasmus“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (COM(2018)0367 – C8-0233/2018 – 2018/0191(COD))
P8_TA(2019)0324A8-0111/2019

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování ***I
PDF 337kWORD 112k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení rámce pro usnadnění udržitelného investování (COM(2018)0353 – C8-0207/2018 – 2018/0178(COD))
P8_TA-PROV(2019)0325A8-0175/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0353),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0207/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018,(1)

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na společná jednání Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin podle článku 55 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0175/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“25 na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Zavedení jednotného klasifikačního systému pro udržitelné činnosti je nejdůležitějším a nejnaléhavějším opatřením, s nímž akční plán počítá. V akčním plánu se uznává, že se přesouvání kapitálových toků k udržitelnějším činnostem musí opírat o společné chápání toho, co znamená pojem „udržitelný“. V první fázi by měly pomoci jasné pokyny ohledně činností považovaných za činnosti, které přispívají k environmentálním cílům, informovat investory o investicích, které finančně podporují environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. V pozdější fázi mohou být vypracovány další pokyny ohledně činností, které přispívají k jiným cílům v oblasti udržitelnosti, včetně sociálních cílů.
(6)  V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“25 na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Zavedení jednotného klasifikačního systému a ukazatelů pro stanovení míry udržitelnosti činností je nejdůležitějším a nejnaléhavějším opatřením, s nímž akční plán počítá. V akčním plánu se uznává, že se přesouvání kapitálových toků k udržitelnějším činnostem musí opírat o společné, ucelené chápání dopadu ekonomických činností a investic na udržitelnost životního prostředí a účinné využívání zdrojů. V první fázi by měly pomoci jasné pokyny ohledně činností považovaných za činnosti, které přispívají k environmentálním cílům, informovat investory o investicích, které finančně podporují ekonomické činnosti podle jejich míry udržitelnosti. S ohledem na cíle udržitelného rozvoje OSN a závěry Evropské rady ze dne 20. června 2017 by měly být vypracovány ještě další pokyny ohledně činností, které přispívají k jiným cílům v oblasti udržitelnosti, včetně sociálních a správních cílů, čímž by se dosáhlo úplného, soudržného, komplexního, integrovaného a účinného provedení Agendy 2030.
_________________
_________________
25 COM(2018)0097 final.
25 COM(2018)0097 final.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  I když bereme na vědomí nutnost zabývat se změnou klimatu, úzké zaměření na uhlíkovou expozici by mohlo mít neblahé vedlejší účinky kvůli přesměrování investičních toků na cíle, které přinášejí další rizika pro životní prostředí. Je tedy třeba zavést odpovídající záruky, která zajistí, že ekonomické činnosti nebudou poškozovat jiné environmentální cíle, jako je biologická rozmanitost a energetická účinnost. Investoři potřebují ohledně environmentálních rizik a jejich dopadu srovnatelné a ucelené informace, aby mohli svá portfolia posoudit nejen z hlediska uhlíkové expozice.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  Vzhledem k naléhavosti panující v několika vzájemně propojených oblastech zhoršujícího se stavu životního prostředí a nadměrné spotřeby zdrojů je potřeba zaujmout systémový přístup k exponenciálně rostoucím negativním tendencím, jako je ztráta biologické rozmanitosti, globální nadměrná spotřeba zdrojů, výskyt nových hrozeb včetně nebezpečných chemických látek a jejich směsí, nedostatečná výživa, změna klimatu, poškození ozonové vrstvy, okyselování oceánů, úbytek sladké vody a změna systému využívání půdy. Proto je nutné přijímat opatření, která jsou zaměřená na budoucnost a odpovídají rozsahu budoucích problémů. Rozsah těchto problémů vyžaduje ucelený a ambiciózní přístup a uplatnění přísné zásady předběžné opatrnosti.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Zpráva Evropského parlamentu z vlastního podnětu ze dne 29. května 2018 o udržitelných financích stanoví základní prvky ukazatelů udržitelnosti a taxonomie jako pobídku k udržitelným investicím. Měl by být zajištěn soulad mezi příslušnými právními předpisy.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Rozsah problému zahrnuje postupný přechod celého finančního systému k podpoře hospodářství tak, aby fungovalo na udržitelném základě. Za tímto účelem je nutné, aby se udržitelné financování stalo součástí hlavního proudu, a dopad na udržitelnost je třeba zohlednit, pokud jde o finanční produkty a služby.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9
(9)  Účinným způsobem, jak směrovat soukromé investice do udržitelných činností, je nabízení finančních produktů, které sledují environmentálně udržitelné cíle. Vnitrostátní požadavky pro uvedení finančních produktů a korporátních dluhopisů na trh jakožto udržitelných investic, zejména požadavky stanovené s cílem umožnit příslušným aktérům na trhu používat vnitrostátní značku, mají za cíl zvýšení důvěry investorů, zviditelnění a řešení obav z klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu). Greenwashingem se rozumí získání nespravedlivé konkurenční výhody tím, že se na trh uvede finanční produkt jakožto šetrný k životnímu prostředí, i když ve skutečnosti nesplňuje základní environmentální normy. V současné době má systémy označování zavedeno jen několik členských států. Vycházejí z různých taxonomií pro klasifikaci různých environmentálně udržitelných ekonomických činností. Vzhledem k politickým závazkům v rámci Pařížské dohody i na úrovni Unie je pravděpodobné, že pokud jde o finanční produkty nebo korporátní dluhopisy, které jsou uváděny na trh jako environmentálně udržitelné, bude systémy označování nebo jiné požadavky na aktéry na trhu zavádět stále více členských států. Členské státy by při tom používaly vlastní vnitrostátní taxonomie pro účely stanovení, které investice lze považovat za udržitelné. Pokud budou takové vnitrostátní požadavky založeny na různých kritériích týkajících se toho, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, bude to investory odrazovat od investování přes hranice, a to z důvodu obtíží při porovnávání různých investičních příležitostí. Navíc by hospodářské subjekty, které chtějí přilákat investice z celé Unie, musely splňovat různá kritéria v různých členských státech, aby jejich činnosti mohly být považovány za environmentálně udržitelné pro účely různých značek. Chybějící jednotná kritéria tudíž zvýší náklady a vytvoří pro hospodářské subjekty významný odrazující faktor, který brání udržitelným investicím v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy. Očekává se, že překážky v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy pro účely získávání finančních prostředků na udržitelné projekty dále porostou. Kritéria pro určení, zda se jedná o ekonomickou činnost, která je environmentálně udržitelná, by proto měla být harmonizována na úrovni EU, aby se odstranily překážky pro fungování vnitřního trhu a zamezilo jejich vzniku v budoucnosti. Při této harmonizaci si budou hospodářské subjekty moci snadněji obstarat finanční prostředky pro své zelené činnosti přes hranice, neboť jejich ekonomické činnosti bude možno porovnat podle jednotných kritérií, aby mohly být vybrány jako podkladová aktiva pro environmentálně udržitelné investice. Přilákat investice přes hranice v rámci Unie proto bude snazší.
(9)  Účinným způsobem, jak postupně přesouvat soukromé investice z činností, jež mají negativní dopady na životní prostředí, do udržitelnějších činností, je nabízení finančních produktů, které sledují environmentálně udržitelné cíle. Vnitrostátní požadavky pro uvedení finančních produktů, služeb a korporátních dluhopisů na trh jakožto udržitelných investic, které jsou uvedené v tomto nařízení, a to zejména požadavky stanovené s cílem umožnit příslušným aktérům na trhu používat vnitrostátní značku, mají za cíl zvýšení důvěry investorů a povědomí o rizicích, zviditelnění a řešení obav z klamavé ekologické reklamy (tzv. greenwashingu). Greenwashingem se rozumí získání nespravedlivé konkurenční výhody tím, že se na trh uvede finanční produkt jakožto šetrný k životnímu prostředí, i když ve skutečnosti nesplňuje základní environmentální normy. V současné době má systémy označování zavedeno jen několik členských států. Vycházejí z různých taxonomií pro klasifikaci různých environmentálně udržitelných ekonomických činností. Vzhledem k politickým závazkům v rámci Pařížské dohody i na úrovni Unie je pravděpodobné, že pokud jde o finanční produkty nebo korporátní dluhopisy, které jsou uváděny na trh jako environmentálně udržitelné, bude systémy označování nebo jiné požadavky na aktéry na trhu zavádět stále více členských států. Členské státy by při tom používaly vlastní vnitrostátní taxonomie pro účely stanovení, které investice lze považovat za udržitelné. Pokud budou takové vnitrostátní požadavky založeny na různých kritériích a ukazatelích týkajících se toho, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné, bude to investory odrazovat od investování přes hranice, a to z důvodu obtíží při porovnávání různých investičních příležitostí. Navíc by hospodářské subjekty, které chtějí přilákat investice z celé Unie, musely splňovat různá kritéria v různých členských státech, aby jejich činnosti mohly být považovány za environmentálně udržitelné pro účely různých značek. Chybějící jednotná kritéria a ukazatele budou směrovat investice způsobem, který je z hlediska životního prostředí neúčinný a v některých případech kontraproduktivní, a povedou k nesplněným cílům v oblasti životního prostředí a udržitelnosti. Tato chybějící kritéria tedy zvyšují náklady a vytvářejí pro hospodářské subjekty významný odrazující faktor, který brání udržitelným investicím v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy. Očekává se, že překážky v přístupu na přeshraniční kapitálové trhy pro účely získávání finančních prostředků na udržitelné projekty dále porostou. Kritéria a ukazatele pro určení míry udržitelnosti ekonomické činnosti je proto třeba postupně harmonizovat na úrovni EU, aby se odstranily překážky pro fungování vnitřního trhu a zamezilo jejich vzniku v budoucnosti. Při této harmonizaci informací, parametrů a kritérií si budou hospodářské subjekty moci snadněji obstarat finanční prostředky pro své environmentálně udržitelné činnosti přes hranice, neboť jejich ekonomické činnosti bude možno porovnat podle jednotných kritérií a ukazatelů, aby mohly být vybrány jako podkladová aktiva pro environmentálně udržitelné investice. Přilákat investice přes hranice v rámci Unie proto bude snazší.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)   Aby Unie dosáhla svých závazků v oblasti životního prostředí a klimatu, je třeba mobilizovat soukromé investice. Dosažení tohoto cíle vyžaduje dlouhodobé plánování a stabilitu a předvídatelnost regulace pro investory. Za účelem zajištění soudržného politického rámce pro udržitelné investice je proto důležité, aby ustanovení tohoto nařízení stavěla na stávajících právních předpisech Unie.
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Kromě toho, pokud účastníci trhu neposkytnou investorům žádné vysvětlení ohledně toho, jak činnosti, do nichž investují, přispějí k environmentálním cílům, nebo pokud budou při vysvětlování toho, co je „udržitelná“ ekonomická činnost, používat rozdílné pojmy, bude pro investory nepřiměřeně obtížné tyto různé finanční produkty ověřit a porovnat. Bylo zjištěno, že tato skutečnost investory od investování do „zelených“ finančních produktů odrazuje. Nedostatečná důvěra investorů má navíc na trhu s udržitelnými investicemi závažné negativní dopady. Dále se ukázalo, že vnitrostátní předpisy nebo tržní iniciativy přijaté za účelem řešení této otázky v rámci vnitrostátních hranic povedou k fragmentaci vnitřního trhu. Pokud účastníci finančního trhu budou zveřejňovat, jakým způsobem finanční produkty, o nichž tvrdí, že jsou šetrné k životnímu prostředí, splňují environmentální cíle, a budou při tom používat pro celou Unii společná kritéria ohledně toho, co je environmentálně udržitelná ekonomická činnost, pomůže to investorům porovnat investiční příležitosti šetrné k životnímu prostředí přes hranice. Investoři budou do „zelených“ finančních produktů v celé Unii investovat s vyšší důvěrou, čímž se zlepší fungování vnitřního trhu.
(10)  Kromě toho, pokud účastníci trhu nezveřejní to, jak činnosti, do nichž investují, negativně či pozitivně přispějí k environmentálním cílům, nebo pokud budou při vysvětlování toho, co je míra environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti, používat rozdílné parametry a kritéria pro určení dopadu, bude pro investory nepřiměřeně obtížné tyto různé finanční produkty ověřit a porovnat. Bylo zjištěno, že tato skutečnost investory od investování do udržitelných finančních produktů odrazuje. Nedostatečná důvěra investorů má navíc na trhu s udržitelnými investicemi závažné negativní dopady. Dále se ukázalo, že vnitrostátní předpisy nebo tržní iniciativy přijaté za účelem řešení této otázky v rámci vnitrostátních hranic povedou k fragmentaci vnitřního trhu. Pokud účastníci finančního trhu budou zveřejňovat, jakým způsobem finanční produkty, o nichž tvrdí, že jsou šetrné k životnímu prostředí, splňují environmentální cíle, a budou při tom používat pro celou Unii společná kritéria ohledně toho, co je environmentálně udržitelná ekonomická činnost, pomůže to investorům porovnat dopad investičních příležitostí na životní prostředí přes hranice a bude to motivovat investující podniky, aby učinily své obchodní modely udržitelnější. Investoři budou do „zelených“ finančních produktů v celé Unii investovat s vyšší důvěrou, čímž se zlepší fungování vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Za účelem dosažení smysluplného dopadu na životní prostředí a širšího dopadu na udržitelnost, snížení zbytečné administrativní zátěže účastníků finančního trhu a dalších zúčastněných stran a usnadnění růstu financování udržitelných ekonomických činností ze strany evropských finančních trhů by taxonomie měla být založena na harmonizovaných, porovnatelných a jednotných kritériích a ukazatelích, alespoň včetně ukazatelů pro oběhové hospodářství. Tyto ukazatele by měly být sladěny s jednotnou metodikou posuzování životního cyklu a uplatňovány ve všech regulačních iniciativách Unie. Měly by být základem pro posuzování environmentálního rizika a dopadu ekonomických činností a investic. Je třeba zabránit jakémukoli překrývání právních předpisů, které by nebylo v souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a přiměřenosti a cílem vytvořit konzistentní terminologii a jasný regulační rámec; Je rovněž třeba vyhnout se jakékoli zbytečné zátěži orgánů i finančních institucí. Stejně tak by měl být jasně definován rozsah a použití technických screeningových kritérií, jakož i odkaz na další iniciativy předtím, než taxonomie a příslušná kritéria vstoupí v platnost. Stanovení harmonizovaných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti by mělo zohledňovat pravomoci členských států v různých oblastech politiky. Požadavky tohoto nařízení by se měly uplatňovat přiměřeně na malé a jednoduché instituce, jak je stanoví toto nařízení.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 b (nový)
(10b)  Ukazatele by měly být harmonizovány na základě existujících aktivit, jako je například činnost Komise, Evropské agentury pro životní prostředí a OECD, a měly by zachycovat dopad na životní prostředí z hlediska CO2 a dalších emisí, biologickou rozmanitost, produkci odpadu, využívání energie a obnovitelné energie, surovin a vody a přímé a nepřímé využívání půdy, jak je stanoveno rámcem Komise pro sledování oběhového hospodářství (COM/2018/29 final), akčním plánem EU pro oběhové hospodářství (COM/2015/0614 final) a usnesením Evropského parlamentu ze dne 9. července 2015 o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství (2014/2208(INI)). Kromě toho by ukazatele měly být navrženy tak, aby zohledňovaly i doporučení skupiny odborníků Evropské komise pro financování oběhového hospodářství. Komise by měla posoudit, jak zahrnout činnost této skupiny odborníků do činnosti skupiny technických odborníků (TEG). Ukazatele by měly zohledňovat mezinárodně uznávané udržitelné normy.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Aby byly odstraněny stávající překážky ve fungování vnitřního trhu a bylo zamezeno vzniku takovýchto překážek v budoucnosti, měly by být členské státy povinny používat při zavádění požadavků pro aktéry na trhu za účelem označování finančních produktů nebo korporátních dluhopisů, které jsou na vnitrostátní úrovni na trh uváděny jako environmentálně udržitelné, společnou koncepci environmentálně udržitelných investic. Ze stejných důvodů by správci fondů a institucionální investoři, kteří udávají, že sledují environmentální cíle, měli používat stejnou koncepci environmentálně udržitelných investic při zveřejňování údajů o naplňování těchto cílů.
(11)  Aby byly odstraněny stávající překážky ve fungování vnitřního trhu a bylo zamezeno vzniku takovýchto překážek v budoucnosti, měly by být členské státy a Unie povinny používat při zavádění požadavků pro aktéry na trhu za účelem označování finančních produktů, služeb nebo korporátních dluhopisů, které jsou na vnitrostátní úrovni na trh uváděny jako environmentálně udržitelné, společnou koncepci týkající se míry environmentální udržitelnosti investic. Ze stejných důvodů by správci fondů a institucionální investoři, kteří udávají, že sledují environmentální cíle, měli používat stejnou koncepci environmentálně udržitelných investic a stejné ukazatele, parametry a kritéria pro výpočet dopadu na životní prostředí při zveřejňování údajů o naplňování těchto cílů.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12
(12)  Stanovení kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti může přimět podniky, aby dobrovolně zveřejňovaly na svých internetových stránkách informace o environmentálně udržitelných ekonomických činnostech, které provádějí. Tyto informace pomohou příslušným aktérům na finančních trzích nejen snadno zjistit, které podniky provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, ale usnadní to těmto podnikům i získávání finančních prostředků na jejich zelené činnosti.
(12)  Informace o dopadu činností na životní prostředí pomohou příslušným aktérům na finančních trzích nejen snadno zjistit a stanovit míru environmentální udržitelnosti ekonomických činností prováděných podniky, ale usnadní to podnikům i získávání finančních prostředků.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Unijní klasifikace environmentálně udržitelných ekonomických činností by měla umožnit rozvoj budoucích politik Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii. Jednotné právní požadavky pro považování investic za environmentálně udržitelné, které budou založeny na jednotných kritériích pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na umožnění těchto investic.
(13)  Celounijní ukazatele významné pro určení dopadu ekonomických činností na životní prostředí by měly umožnit rozvoj budoucích politik a strategií Unie, včetně celounijních norem pro environmentálně udržitelné finanční produkty, a v konečném důsledku zavedení značek, kterým bude formálně uznáno dodržování uvedených norem v celé Unii, a rovněž by měly být základem pro další ekonomická, regulační a obezřetnostní opatření. Jednotné právní požadavky pro zohlednění míry environmentální udržitelnosti investic, které budou založeny na jednotných kritériích pro stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností a na společných ukazatelích pro posuzování dopadu investic na životní prostředí, jsou nezbytným východiskem pro budoucí právní předpisy Unie zaměřené na usnadnění přechodu z investic s negativním dopadem na životní prostředí na investice s dopadem pozitivním.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  V souvislosti s dosahováním cílů udržitelného rozvoje v Unii se při nasměrování soukromých investic paralelně s veřejnými výdaji směrem k udržitelným investicím ukázala jako účinná politická rozhodnutí, např. vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/101727 stanoví cíl, aby v rámci Evropského fondu pro strategické investice bylo 40 % investic určeno na projekty infrastruktury a inovace obsahující složky týkající se klimatu. Společná kritéria pro udržitelnost ekonomických činností by mohla být základem pro budoucí podobné iniciativy Unie na podporu investic, které budou sledovat cíle související s klimatem nebo jiné environmentální cíle.
(14)  V souvislosti s dosahováním cílů udržitelného rozvoje v Unii by při zapojení a nasměrování soukromých investic paralelně s veřejnými výdaji směrem k udržitelným investicím mohla být účinná politická rozhodnutí, např. vytvoření Evropského fondu pro strategické investice. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/101727 stanoví cíl, aby v rámci Evropského fondu pro strategické investice bylo 40 % horizontálních investic určeno na projekty infrastruktury a inovace obsahující složky týkající se klimatu. Společná kritéria pro udržitelnost ekonomických činností a společné ukazatele pro posuzování dopadu na životní prostředí by mohly být základem pro budoucí podobné iniciativy Unie na zapojení investic, které budou sledovat cíle související s klimatem nebo jiné environmentální cíle.
__________________
__________________
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34).
27 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2396 ze dne 13. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) 2015/1017, pokud jde o prodloužení doby trvání Evropského fondu pro strategické investice, jakož i zavedení technických zlepšení daného fondu a Evropského centra pro investiční poradenství (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 34).
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Aby se předešlo fragmentaci trhu, stejně jako poškozování zájmů spotřebitelů v důsledku odlišných názorů na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měly by vnitrostátní požadavky, které by měli účastníci trhu dodržovat, pokud chtějí uvádět na trh finanční produkty nebo podnikové dluhopisy jako environmentálně udržitelné, vycházet z jednotných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. K těmto aktérům na trhu patří účastníci finančního trhu, kteří nabízejí „zelené“ finanční produkty, a nefinanční společnosti vydávající „zelené“ podnikové dluhopisy.
(15)  Aby se předešlo fragmentaci trhu, stejně jako poškozování zájmů spotřebitelů v důsledku odlišných názorů na míru environmentální udržitelnosti ekonomických činností, měly by vnitrostátní požadavky, které by měli účastníci trhu dodržovat, pokud chtějí uvádět na trh finanční produkty nebo podnikové dluhopisy stanovené v tomto nařízení jako environmentálně udržitelné, vycházet z jednotných kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. K těmto aktérům na trhu patří účastníci finančního trhu, kteří nabízejí udržitelné finanční produkty nebo služby, a nefinanční společnosti vydávající udržitelné podnikové dluhopisy.
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 17
(17)  Aby se zabránilo jejímu obcházení, měla by tato povinnost platit i v případě, že jsou finanční produkty nabízeny s tím, že mají podobné vlastnosti jako environmentálně udržitelné investice, včetně těch, které mají za cíl ochranu životního prostředí v širším smyslu. Po účastnících finančního trhu by se nemělo vyžadovat, aby investovali pouze do environmentálně udržitelných ekonomických činností, které byly určeny podle technických screeningových kritérií stanovených v tomto nařízení. Měli by být pobízeni k tomu, aby informovali Komisi, pokud se domnívají, že by nějaká ekonomická činnost, která nesplňuje technická screeningová kritéria nebo pro kterou taková kritéria dosud nebyla stanovena, měla být považována za environmentálně udržitelnou, a pomohli tak Komisi posoudit, zda je vhodné technická screeningová kritéria doplnit nebo aktualizovat.
(17)  Aby se zabránilo jejímu obcházení, měla by tato povinnost platit pro všechny finanční produkty, jež jsou nabízeny s tím, že mají podobné vlastnosti jako environmentálně udržitelné investice, včetně těch, které mají za cíl ochranu životního prostředí v širším smyslu. Po účastnících finančního trhu by se nemělo vyžadovat, aby investovali pouze do environmentálně udržitelných ekonomických činností, které byly určeny podle technických screeningových kritérií stanovených v tomto nařízení. Účastníci a další subjekty finančních trhů by měli být pobízeni k tomu, aby informovali Komisi, pokud se domnívají, že dosud nebyla stanovena odpovídající technická screeningová kritéria pro činnosti, které financují, a že tedy jejich finanční produkt by měl být považován za environmentálně udržitelný, a pomohli tak Komisi posoudit, zda je vhodné technická screeningová kritéria doplnit nebo aktualizovat.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 18
(18)  Pro účely určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, by měl být vypracován vyčerpávající seznam environmentálních cílů.
(18)  Pro účely určení míry environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti by měl být vypracován vyčerpávající seznam environmentálních cílů založený na ukazatelích měřících environmentální dopad, ze zohledněním jejího dopadu na celý hodnotový řetězec daného odvětví a při zjištění soudržnosti se stávajícími právními předpisy Unie, jako je balíček o čisté energii.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 20
(20)  Pro každý environmentální cíl by měla být stanovena jednotná kritéria, podle nichž by se posuzovalo, zda ekonomické činnosti významným způsobem přispívají k dosažení tohoto cíle. Jedním z prvků jednotných kritérií by měl být požadavek, aby nebyl vážně poškozován žádný z environmentálních cílů stanovených v tomto nařízení. Mělo by se tak předejít tomu, že investice budou považovány za environmentálně udržitelné, i když ekonomické činnosti, které těchto investic využívají, způsobují škody na životním prostředí v rozsahu, který převažuje nad jejich přínosem k environmentálnímu cíli. Podmínky, aby bylo dosaženo významného přínosu a nebyla způsobena vážná škoda, by měly umožnit, aby investice do environmentálně udržitelných ekonomických činností byly pro environmentální cíle skutečně přínosem.
(20)  Pro každý environmentální cíl by měla být stanovena jednotná kritéria založená na informacích poskytnutých prostřednictvím harmonizovaných ukazatelů, podle nichž by se posuzovalo, zda ekonomické činnosti významným způsobem přispívají k dosažení tohoto cíle. Jedním z prvků jednotných kritérií by měl být požadavek, aby nebyl vážně poškozován žádný z environmentálních cílů stanovených v tomto nařízení. Mělo by se tak předejít tomu, že investice budou považovány za environmentálně udržitelné, i když ekonomické činnosti, které těchto investic využívají, způsobují škody na životním prostředí v rozsahu, který převažuje nad jejich přínosem k environmentálnímu cíli. Podmínky, aby bylo dosaženo významného přínosu a nebyla způsobena vážná škoda, by měly umožnit, aby investice do environmentálně udržitelných ekonomických činností byly pro environmentální cíle skutečně přínosem.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 22
(22)  Vzhledem ke specifickým technickým údajům potřebným k posouzení dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a k rychle se měnícímu charakteru jak vědy, tak technologií by se měla kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti podle těchto změn pravidelně upravovat. Aby byla kritéria aktualizovaná, zakládala se na vědeckých poznatcích a na názorech odborníků i relevantních zúčastněných stran, měly by být podmínky významného přínosu a vážné škody pro různé ekonomické činnosti specifikovány s vyšší přesností a měly by být pravidelně aktualizovány. Za tímto účelem by měla Komise stanovit dostatečně podrobná a kalibrovaná technická screeningová kritéria pro různé ekonomické činnosti, a to na základě technických údajů vícestranné platformy pro udržitelné finance.
(22)  Vzhledem ke specifickým technickým údajům potřebným k posouzení dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a k rychle se měnícímu charakteru jak vědy, tak technologií, by se měla kritéria relevantní pro určování míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností podle těchto změn pravidelně upravovat. Aby byly ukazatele a kritéria aktuální a zakládaly se na vědeckých poznatcích a na názorech odborníků i relevantních zúčastněných stran, měly by být podmínky významného přínosu a vážné škody pro různé ekonomické činnosti specifikovány s vyšší přesností a měly by být pravidelně aktualizovány. Za tímto účelem by měla Komise stanovit dostatečně podrobná a kalibrovaná technická screeningová kritéria a soubor harmonizovaných ukazatelů pro různé ekonomické činnosti, a to na základě technických údajů vícestranné platformy pro udržitelné finance.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 23
(23)  Některé ekonomické činnosti mají negativní dopad na životní prostředí a významného přínosu k jednomu nebo více environmentálním cílům lze dosáhnout tím, že se tento negativní dopad sníží. U těchto ekonomických činností je vhodné stanovit technická screeningová kritéria, která budou vyžadovat podstatné zlepšení environmentální výkonnosti v porovnání mj. s průměrem daného odvětví. Tato kritéria by měla vzít v úvahu rovněž dlouhodobý dopad konkrétní ekonomické činnosti.
(23)  Některé ekonomické činnosti mají negativní dopad na životní prostředí a významného přínosu k jednomu nebo více environmentálním cílům lze dosáhnout tím, že se tento negativní dopad sníží. U těchto ekonomických činností je vhodné stanovit technická screeningová kritéria, která budou vyžadovat podstatné zlepšení environmentální výkonnosti v porovnání mj. s průměrem daného odvětví, aby bylo možné posoudit, zda tato činnost může významným způsobem přispět k jednomu či více environmentálním cílům. Tato kritéria by měla vzít v úvahu rovněž dlouhodobý dopad (tj. více než 3 roky) konkrétní ekonomické činnosti, zejména přínosy výrobků a služeb pro životní prostředí při jejich používání, jakož i přínos meziproduktů, a tím posoudit dopad všech fází výroby a používání v celém hodnotovém řetězci a životním cyklu.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 24
(24)  Ekonomická činnost by neměla být považována za environmentálně udržitelnou, pokud namísto přínosů životní prostředí spíše poškozuje. Technická screeningová kritéria by měla určit minimální požadavky nezbytné k tomu, aby se zabránilo významnému poškozování jiných cílů. Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by měla Komise zajistit, aby tato kritéria byla založena na dostupných vědeckých poznatcích a aby byla pravidelně aktualizována. Pokud vědecké hodnocení neumožní určit riziko s dostatečnou mírou jistoty, měla by se uplatnit zásada předběžné opatrnosti v souladu s článkem 191 SFEU.
(24)  Ekonomická činnost by neměla být považována za environmentálně udržitelnou, pokud nemá čistý přínos pro životní prostředí. Technická screeningová kritéria by měla určit minimální požadavky nezbytné k tomu, aby se zabránilo významnému poškozování jiných cílů. Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by měla Komise zajistit, aby tato kritéria byla rozumná, přiměřená a založená na dostupných vědeckých poznatcích a aby zohledňovala celý technologický řetězec a životní cyklus příslušných technologií. It should also ensure that they are updated regularly. Pokud vědecké hodnocení neumožní určit riziko s dostatečnou mírou jistoty, měla by se uplatnit zásada předběžné opatrnosti v souladu s článkem 191 SFEU.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 25
(25)  Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by Komise měla zohlednit příslušné právní předpisy Unie, jakož i nelegislativní nástroje Unie, které již byly zavedeny, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/201037, systému EU pro environmentální řízení podniků a audit38, kritérií EU pro zelené veřejné zakázky39 a probíhající práce na pravidlech týkajících se environmentální stopy produktů a organizací40. Aby nedocházelo ke zbytečným rozporům s klasifikacemi ekonomických činností, které již existují pro jiné účely, měla by Komise rovněž zohlednit statistické klasifikace týkající se odvětví environmentálních výrobků a služeb, konkrétně klasifikaci činností a výdajů na ochranu životního prostředí (CEPA) a klasifikaci činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA)41.
(25)  Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií a souboru harmonizovaných ukazatelů by Komise měla zohlednit příslušné právní předpisy Unie, jakož i nelegislativní nástroje Unie, které již byly zavedeny, včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/201037 systému EU pro environmentální řízení podniků a audit38 kritérií EU pro zelené veřejné zakázky39 platformy Komise pro oběhové hospodářství, evropské platformy posuzování životního cyklu, a probíhající práce na pravidlech týkajících se environmentální stopy produktů a organizací40. Aby nedocházelo ke zbytečným rozporům s klasifikacemi ekonomických činností, které již existují pro jiné účely, měla by Komise rovněž zohlednit statistické klasifikace týkající se odvětví environmentálních výrobků a služeb, konkrétně klasifikaci činností a výdajů na ochranu životního prostředí (CEPA) a klasifikaci činností v oblasti hospodaření s přírodními zdroji (CReMA)41.
__________________
__________________
37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1).
37 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1).
38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).
38 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1221/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o dobrovolné účasti organizací v systému Společenství pro environmentální řízení podniků a audit (EMAS) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 761/2001, rozhodnutí Komise 2001/681/ES a 2006/193/ES (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 1).
39 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí SEC(2008) 2124, SEC(2008) 2125, SEC(2008) 2126, COM/2008/0400 final.
39 Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů – Zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí SEC(2008) 2124, SEC(2008) 2125, SEC(2008) 2126, COM/2008/0400 final.
40 Rozhodnutí 2013/179/EU: Doporučení Komise ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).
40 Rozhodnutí 2013/179/EU: Doporučení Komise ze dne 9. dubna 2013 o používání společných metod pro měření a sdělování environmentálního profilu životního cyklu produktů a organizací (Úř. věst. L 124, 4.5.2013, s. 1).
41 Přílohy 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 158, 27.5.2014).
41 Přílohy 4 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 538/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se mění nařízení (EU) č. 691/2011 o evropských environmentálních hospodářských účtech (Úř. věst. L 158, 27.5.2014).
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26
(26)  Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií by Komise měla rovněž zohlednit specifika odvětví infrastruktury a environmentální, sociální a ekonomické externality v rámci analýzy nákladů a přínosů. V tomto ohledu by měla Komise vzít do úvahy práci mezinárodních organizací, např. OECD, příslušné právní předpisy a normy Unie, mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES42, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU43, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU44, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU45, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU46 a stávající metodiku. V této souvislosti by měla technická screeningová kritéria podporovat vhodné rámce správy integrující environmentální, sociální a správní faktory, jak je uvedeno v zásadách odpovědného investování OSN47, ve všech fázích životního cyklu projektu.
(26)  Při stanovování a aktualizaci technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů by Komise měla rovněž zohlednit specifika různých odvětví a environmentální, sociální a ekonomické externality v rámci analýzy nákladů a přínosů. V tomto ohledu by měla Komise vzít do úvahy práci mezinárodních organizací, např. OECD, příslušné právní předpisy a normy Unie, mimo jiné směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES42, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU43, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU44, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU45, směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU46 a stávající metodiku. V této souvislosti by měla technická screeningová kritéria a ukazatele podporovat vhodné rámce správy integrující environmentální, sociální a správní faktory, jak je uvedeno v zásadách odpovědného investování OSN47 ve všech fázích životního cyklu projektu.
__________________
__________________
42 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).
42 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí (Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30).
43 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
43 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1).
44 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
44 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).
45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
45 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
46 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
47 https://www.unpri.org/download?ac=1534.
47 https://www.unpri.org/download?ac=1534.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 26 a (nový)
(26a)  Při definování technických screeningových kritérií by Komise měla rovněž vzít v úvahu přechodná opatření směřující k činnostem, které podporují přechod k udržitelnějšímu, nízkouhlíkovému hospodářství. Pro společnosti, které jsou v současnosti zapojeny do hospodářských činností vysoce poškozujících životní prostředí, by měly existovat pobídky na rychlý přechod k environmentálně udržitelnému nebo alespoň environmentálně neproblematickému statutu. Tam, kde k těmto procesům přechodu dochází, by se měla podpořit technická screeningová kritéria. Pokud je do tohoto přechodu zjevně zapojena většina podniků provozujících zvláště škodlivé činnosti, mohou tuto skutečnost screeningová kritéria zohlednit. Existence vážného úsilí o přechod může být prokázána mimo jiné dlouhodobým úsilím v oblasti výzkumu a vývoje, novými velkými projekty s vynaložením investičního kapitálu a environmentálně udržitelnějšímu technologiemi nebo konkrétními plány přechodu v úvodních stádiích provádění.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27
(27)  Aby se předešlo narušení hospodářské soutěže při získávání financí na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měla by technická screeningová kritéria zajistit, aby veškeré relevantní ekonomické činnosti v konkrétním odvětví mohly být považovány za environmentálně udržitelné a bylo s nimi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v tomto nařízení. Potenciální schopnost přispívat k uvedeným environmentálním cílům se však může v různých odvětvích lišit, což by se mělo kritériích odrazit. Nicméně v rámci jednotlivých odvětví by tato kritéria neměla nespravedlivě znevýhodňovat určité ekonomické činnosti na úkor jiných, pokud prvně jmenované činnosti přispívají k environmentálním cílům ve stejném rozsahu jako ty druhé.
(27)  Za účelem podpory environmentálně udržitelných inovací a aby se předešlo narušení hospodářské soutěže při získávání financí na environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, měla by technická screeningová kritéria zajistit, aby veškeré relevantní ekonomické činnosti v hlavních odvětvích (tj. odvětví NACE, jako je zemědělství, lesnictví a rybolov, výroba, dodávky elektřiny, plynu, páry a klimatizace, stavebnictví, doprava a skladování) mohly být považovány za environmentálně udržitelné a bylo s nimi zacházeno stejně, pokud přispívají stejnou měrou k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v tomto nařízení, aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12. Potenciální schopnost přispívat k uvedeným environmentálním cílům se však může v různých odvětvích lišit, což by se mělo ve screeningových kritériích odrazit. Nicméně v rámci jednotlivých hlavních ekonomických odvětví by tato kritéria neměla nespravedlivě znevýhodňovat určité ekonomické činnosti na úkor jiných, pokud prvně jmenované činnosti přispívají k environmentálním cílům ve stejném rozsahu jako ty druhé, aniž by významně poškozovaly jiné environmentální cíle uvedené v článcích 3 a 12.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27 a (nový)
(27a)  Environmentálně udržitelné činnosti jsou výsledkem technologií a produktů, které jsou rozvíjeny v rámci celého hodnotového řetězce. Z tohoto důvodu by technická screeningová kritéria měla vzít při konečném plnění environmentálně udržitelných činností v úvahu úlohu celého hodnotového řetězce, od zpracování surovin až po konečný produkt a jeho odpadovou fázi.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 27 b (nový)
(27b)   Aby se zabránilo narušení dobře fungujících hodnotových řetězců, mělo by být v rámci technických screeningových kritérií uvažováno o tom, aby byly environmentálně udržitelné činnosti umožněny technologiemi a produkty vyvinutými větším počtem hospodářských subjektů.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 28
(28)  Při stanovování technických screeningových kritérií by Komise měla posoudit, zda by přijetí těchto kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti vedlo k uvíznutí aktiv nebo k nekonzistentním pobídkám a zda by mělo negativní dopad na likviditu na finančních trzích.
(28)  Při stanovování technických screeningových kritérií by Komise měla posoudit potenciální rizika přechodu, zda by rychlost přijímání těchto kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti vedla k uvíznutí aktiv nebo k nekonzistentním pobídkám.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 30
(30)  Aby se zajistilo, že investice budou nasměrovány do ekonomických činností, které mají na environmentální cíle největší pozitivní dopad, měla by Komise přednostně stanovit technická screeningová kritéria pro ekonomické činnosti, které potenciálně nejvíce přispívají k plnění environmentálních cílů.
(30)  Aby se zajistilo, že investice budou nasměrovány do ekonomických činností, které mají na environmentální cíle největší pozitivní dopad, měla by Komise přednostně stanovit technická screeningová kritéria pro ekonomické činnosti, které potenciálně nejvíce přispívají k plnění environmentálních cílů. Screeningová kritéria by měla zohledňovat výsledky projektů s cílem usnadnit identifikaci a vývoj nových technologií a zohlednit škálovatelnost těchto technologií.
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 31
(31)  Vhodná technická screeningová kritéria by měla být stanovena pro odvětví dopravy, mimo jiné pro mobilní aktiva, přičemž je třeba zohlednit skutečnost, že odvětví dopravy, včetně mezinárodní lodní dopravy, přispívá k téměř 26 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Jak vyplývá z akčního plánu týkajícího se financování udržitelného růstu48, odvětví dopravy představuje přibližně 30 % dodatečných ročních investičních potřeb na udržitelný rozvoj v Unii, mimo jiné kvůli zvýšení elektrifikace nebo přechodu na ekologičtější druhy dopravy prostřednictvím podpory přechodu na jiné druhy dopravy a řízení provozu.
(31)  Vhodná technická screeningová kritéria by měla být stanovena pro odvětví dopravy, mimo jiné pro mobilní aktiva, přičemž je třeba zohlednit celý životní cyklus technologií a skutečnost, že odvětví dopravy, včetně mezinárodní lodní dopravy, přispívá k téměř 26 % všech emisí skleníkových plynů v Unii. Jak vyplývá z akčního plánu týkajícího se financování udržitelného růstu48, odvětví dopravy představuje přibližně 30 % dodatečných ročních investičních potřeb na udržitelný rozvoj v Unii, mimo jiné kvůli zvýšení elektrifikace nebo přechodu na ekologičtější druhy dopravy prostřednictvím podpory přechodu na jiné druhy dopravy a řízení provozu.
__________________
__________________
48 COM(2018)0097 final.
48 COM(2018)0097 final.
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 32
(32)  Je obzvláště důležité, aby Komise při přípravě technických screeningových kritérií vedla odpovídající konzultace v souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy. Do postupu stanovování a aktualizace technických screeningových kritérií by se měly rovněž zapojit relevantní zúčastněné strany a postup by měl vycházet z doporučení odborníků, kteří mají prokazatelné znalosti a zkušenosti v příslušných oblastech. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro udržitelné finance. Tato platforma by měla být složena z odborníků zastupujících jak veřejný, tak soukromý sektor. Mezi zástupce veřejného sektoru by měli patřit odborníci z Evropské agentury pro životní prostředí, evropských orgánů dohledu a Evropské investiční banky. Mezi odborníky ze soukromého sektoru by měli patřit zástupci relevantních zúčastněných stran, včetně aktérů finančního trhu, univerzit, výzkumných ústavů, sdružení a organizací. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství v otázkách rozvoje, analýzy a přezkumu technických screeningových kritérií, včetně jejich možného vlivu na oceňování aktiv, která byla podle stávající praxe na trhu až do přijetí technických screeningových kritérií považována za zelená aktiva. Platforma by měla rovněž Komisi poskytovat poradenství o tom, zda jsou technická screeningová kritéria vhodná pro další použití v budoucích politických iniciativách Unie, jejichž cílem je usnadnění udržitelných investic.
(32)  Je obzvláště důležité, aby Komise při přípravě technických screeningových kritérií vedla odpovídající konzultace v souladu s požadavky na zlepšování právní úpravy. Do postupu stanovování a aktualizace technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů by se měly rovněž zapojit relevantní zúčastněné strany a postup by měl vycházet z vědeckých poznatků, socioekonomického dopadu, osvědčených postupů a stávající práce a subjektů, zejména pak platformy Evropské komise pro oběhové hospodářství, a z doporučení odborníků, kteří mají prokazatelné znalosti a všeobecné zkušenosti v příslušných oblastech. Za tímto účelem by Komise měla vytvořit platformu pro udržitelné finance. Tato platforma by měla být složena ze široké škály odborníků zastupujících jak veřejný, tak soukromý sektor, aby bylo zajištěno náležité zohlednění zvláštností všech relevantních odvětví. Mezi zástupce veřejného sektoru by měli patřit odborníci z Evropské agentury pro životní prostředí a vnitrostátních agentur pro ochranu životního prostředí, evropských orgánů dohledu, Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví a Evropské investiční banky. Mezi odborníky ze soukromého sektoru by měli patřit zástupci relevantních zúčastněných stran, včetně aktérů finančního i nefinančního trhu, zástupců reálné ekonomiky zastupujících širokou škálu odvětví, univerzit, výzkumných ústavů, sdružení a organizací. V případě potřeby by platforma měla mít možnost vyžádat si radu od nečlenů. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství v otázkách rozvoje, analýzy a přezkumu technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů, včetně jejich možného vlivu na oceňování aktiv, která byla podle stávající praxe na trhu až do přijetí technických screeningových kritérií považována za udržitelná. Platforma by měla rovněž Komisi poskytovat poradenství o tom, zda se technická screeningová kritéria a ukazatele hodí pro další použití v budoucích politických iniciativách Unie, jejichž cílem je usnadnění udržitelných investic. Platforma by měla poskytovat Komisi poradenství ohledně vývoje účetních standardů udržitelnosti a integrovaných standardů pro podávání zpráv pro podniky a účastníky finančního trhu, a to i prostřednictvím revize směrnice 2013/34/EU.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 33
(33)  Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení, a zejména za účelem stanovení a aktualizace dostatečně podrobných a kalibrovaných technických screeningových kritérií pro různé ekonomické činnosti z hlediska toho, co představuje významný přínos a vážnou škodu pro environmentální cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o informace požadované ke splnění povinnosti zveřejňování, která je stanovena v čl. 4 odst. 3, a technická screeningová kritéria uvedená v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zajistila rovná účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a odborníci Evropského parlamentu a Rady by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají.
(33)  Za účelem upřesnění požadavků stanovených v tomto nařízení, a zejména za účelem stanovení a aktualizace dostatečně podrobných a kalibrovaných technických screeningových kritérií a ukazatelů pro různé ekonomické činnosti z hlediska toho, co představuje významný přínos a vážnou škodu pro environmentální cíle, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o informace požadované ke splnění povinnosti zveřejňování, která je stanovena v čl. 4 odst. 3, a technická screeningová kritéria uvedená v čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající veřejné konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Aby se zajistila rovná účast na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci, měly by Evropský parlament a Rada obdržet všechny dokumenty současně s odborníky z členských států a odborníci Evropského parlamentu a Rady by měli mít systematicky přístup na zasedání odborných skupin Komise, které se přípravou aktů v přenesené pravomoci zabývají.
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 35
(35)  Uplatňování tohoto nařízení by mělo být pravidelně přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií pro environmentálně udržitelné činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic, a zda splnění povinností vyžaduje zavedení mechanismu ověřování. Tento přezkum by měl zahrnovat také posouzení, zda by měla být oblast působnosti tohoto nařízení rozšířena tak, aby se vztahovala na cíle sociální udržitelnosti.
(35)  Uplatňování tohoto nařízení by mělo být pravidelně a alespoň po dvou letech přezkoumáváno, aby bylo možné posoudit pokrok při vypracování technických screeningových kritérií a harmonizovaných ukazatelů pro environmentálně udržitelné a environmentálně škodlivé činnosti, používání definice environmentálně udržitelných investic nebo investic, jež mají negativní dopad na životní prostředí, a zda splnění povinností vyžaduje zavedení dalšího mechanismu ověřování. Tento přezkum by měl zahrnovat také posouzení ustanovení nezbytných k rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení tak, aby se vztahovala na cíle sociální udržitelnosti. Do 31. března 2020 by Komise měla v případě potřeby zveřejnit další legislativní návrhy týkající se zavedení mechanismu ověřování dodržování kritérií.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 36
(36)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu potřeby zavést jednotná kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti na úrovni Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,
(36)  Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu potřeby zavést jednotná kritéria a ukazatele pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti na úrovni Unie, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,
Pozměňovací návrhy 35, 55, 59, 87 a 96
Návrh nařízení
Článek 1
Článek 1
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Předmět a oblast působnosti
1.  Toto nařízení stanoví kritéria pro určení toho, zda je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, aby bylo možné stanovit míru environmentální udržitelnosti investice.
1.  Toto nařízení stanoví kritéria pro určení míry dopadu ekonomické činnosti na životní prostředí a její udržitelnosti, aby bylo možné stanovit míru environmentální udržitelnosti investice.
2.  Toto nařízení se vztahuje na:
2.  Toto nařízení se vztahuje na:
a)  opatření přijatá členskými státy nebo Unií, kterými se stanovují požadavky na aktéry na trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh uváděny jako environmentálně udržitelné;
a)  opatření přijatá členskými státy nebo Unií, kterými se stanovují požadavky na účastníky finančního trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh v Unii uváděny jako environmentálně udržitelné;
b)  účastníky finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi.
b)  účastníky finančního trhu, kteří v Unii nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi, a
ba)   účastníky finančního trhu, kteří nabízejí jiné finanční produkty, s výjimkou případů, kdy:
i)  poskytnou ke spokojenosti příslušných orgánů vysvětlení opírající se o přiměřené důkazy, že ekonomické činnosti financované jejich finančními produkty nemají významný dopad na udržitelnost podle technických screeningových kritérií uvedených v článcích 3 a 3a, přičemž v takovém případě se nepoužijí ustanovení kapitol II a III. Tyto informace poskytnou ve svém prospektu, nebo
ii)  účastník finančního trhu ve svém prospektu uvede, že daný finanční produkt nesleduje cíle udržitelnosti a že u něj hrozí zvýšené riziko podpory ekonomických činností, které se podle tohoto nařízení nepovažují za udržitelné.
2a.  Kritéria uvedená v čl. 1 odst. 1 se uplatňují přiměřeným způsobem, s cílem zamezit nadměrné administrativní zátěži a zohlednit povahu, velikost a složitost účastníka finančního trhu a úvěrových institucí prostřednictvím zjednodušených ustanovení pro malé a nepříliš složité subjekty v souladu s ustanoveními čl. 4 odst. 2d.
2b.  Kritéria uvedená v prvním odstavci tohoto článku mohou být k účelům uvedeným v tomto odstavci použita poskytovateli finančních služeb, na které se nevztahuje čl. 1 odst. 2, nebo ve vztahu k jiným finančním nástrojům než jsou ty, které jsou uvedeny v článku 2, na základě dobrovolnosti,
2c.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci, kterým blíže určí, které informace musí účastníci finančního trhu předkládat příslušným orgánům pro účely odst. 2 písm. a).
Pozměňovací návrhy 36, 88 a 89
Návrh nařízení
Článek 2
Článek 2
Článek 2
Definice
Definice
1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
1.  Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
a)   „environmentálně udržitelnou investicí“ se rozumí investice, kterou se financuje jedna nebo více ekonomických činností, které lze podle tohoto nařízení pokládat za environmentálně udržitelné;
a)  „environmentálně udržitelnou investicí“ se rozumí investice, kterou se financuje jedna nebo více ekonomických činností, které lze podle tohoto nařízení pokládat za environmentálně udržitelné;
b)  „účastníky finančního trhu“ se rozumí účastníci finančního trhu, jak jsou vymezeni v čl. 2 písm. a) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341];
b)  „účastníky finančního trhu“ se rozumí kterýkoli z následujících subjektů, jak jsou vymezeny v čl. 2 písm. a) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341];
i)  úvěrových institucí ve smyslu ustanovení čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013 definovaných v [OP: vložte odkaz na příslušný článek] nařízení (EU) č. 575/2013;
ba)   „emitentem“ registrovaný emitent ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES1a a čl. 2 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/11291b;
c)  „finančními produkty“ se rozumí finanční produkty, jak jsou vymezeny v čl. 2 písm. j) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341];
c)  „finančními produkty“ se rozumí správa portfolia, alternativní investiční fond, pojistný produkt s investiční složkou, penzijní produkt, penzijní plán, SKIPCP nebo podnikový dluhopis, jak jsou vymezeny v čl. 2 písm. j) [návrhu Komise na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341], jakož i emise uvedené ve směrnici 2003/71/ES a v nařízení (EU) 2017/1129;
ca)  „environmentálními ukazateli“ se rozumí přinejmenším měření spotřeby zdrojů, jako jsou suroviny, energie, energie z obnovitelných zdrojů a voda, dopad na ekosystémové služby, emise včetně CO2, dopad na biologickou rozmanitost a využívání půdy a produkce odpadu, a to na základě vědeckých poznatků a metodiky Komise pro posuzování životního cyklu a podle rámce Komise pro sledování oběhového hospodářství (COM/2018/29 final);
cb)  „příslušným vnitrostátním orgánem“ se rozumí příslušný orgán či orgány nebo orgán či orgány dohledu v členských státech stanovené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010, nařízení (EU) č. 1093/2010 a nařízení (EU) č. 1094/2010, do jejichž oblasti působnosti spadá kategorie účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje požadavek na zveřejnění uvedený v článku 4 tohoto nařízení;
cc)  „příslušným evropským orgánem dohledu“ se rozumí evropský orgán dohledu nebo evropské orgány dohledu stanovené v aktech Unie uvedených v čl. 1 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010, do jejichž oblasti působnosti spadá kategorie účastníků finančního trhu, na něž se vztahuje požadavek na zveřejnění uvedený v článku 4 tohoto nařízení;
d)  „zmírňováním změny klimatu“ se rozumí udržení zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a omezení nárůstu teploty tak, aby nepřekročila hranici 1,5 °C nad těmito hodnotami;
d)  „zmírňováním změny klimatu“ se rozumí postupy, včetně přechodných opatření, nezbytné pro udržení zvýšení průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C, a snahy o omezení tohoto nárůstu na 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě;
e)  „přizpůsobováním se změně klimatu“ se rozumí proces přizpůsobování se skutečnému a očekávanému klimatu a jeho vlivům;
e)  „přizpůsobováním se změně klimatu“ se rozumí proces přizpůsobování se skutečné a očekávané změně klimatu a jejím vlivům;
f)  „skleníkovým plynem“ se rozumí skleníkový plyn uvedený v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/201349;
f)  „skleníkovým plynem“ se rozumí skleníkový plyn uvedený v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/201349;
g)  „oběhovým hospodářstvím“ se rozumí zachování hodnoty výrobků, materiálů a zdrojů v hospodářství po co nejdelší dobu a minimalizace odpadů, mj. uplatňováním hierarchie způsobů nakládání s odpady, jak je stanovena v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES50;
g)  „oběhovým hospodářstvím“ se rozumí zachování hodnoty a používání výrobků, materiálů a všech ostatních zdrojů v hospodářství na nejvyšší úrovni po co nejdelší dobu, a tím omezení dopadu na životní prostředí a minimalizace odpadů, mj. uplatňováním hierarchie způsobů nakládání s odpady, jak je stanovena v článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES50, a minimalizace využívání zdrojů na základě klíčových ukazatelů pro oběhové hospodářství stanovených v rámci pro sledování pokroku směrem k oběhovému hospodářství, které se vztahují na jednotlivé fáze výroby, spotřeby a nakládání s odpady;
h)  „znečištěním“ se rozumí:
h)  „znečištěním“ se rozumí:
i)  lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, tepla, hluku nebo jiných znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé lidskému zdraví, nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku anebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další zákonné způsoby využití životního prostředí;
i)  lidskou činností přímo či nepřímo způsobené vniknutí látek, vibrací, tepla, hluku, světla nebo jiných znečišťujících látek do ovzduší, vody nebo půdy, které může být škodlivé lidskému zdraví, nepříznivě ovlivnit kvalitu životního prostředí, vést ke škodám na hmotném majetku anebo omezit či narušit hodnotu životního prostředí a další zákonné způsoby využití životního prostředí;
ii)  v souvislosti s mořským prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES51;
ii)  v souvislosti s mořským prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 3 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES51;
iia)   v souvislosti s vodním prostředím znečištění, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 33 směrnice 2000/60/ES;
i)  „zdravým ekosystémem“ se rozumí ekosystém, který je v dobrém fyzikálním, chemickém a biologickém stavu nebo dobré fyzikální, chemické a biologické kvality;
i)  „zdravým ekosystémem“ se rozumí ekosystém, který je v dobrém fyzikálním, chemickém a biologickém stavu nebo dobré fyzikální, chemické a biologické kvality a který je schopný samoreprodukce nebo obnovy vlastní rovnováhy a který zachovává biologickou rozmanitost;
j)  „energetickou účinností“ se rozumí účinnější využívání energie ve všech fázích energetického řetězce od výroby až po konečnou spotřebu;
j)  „energetickou účinností“ se rozumí účinnější využívání energie ve všech fázích energetického řetězce od výroby až po konečnou spotřebu;
k)  „dobrým stavem prostředí“ se rozumí dobrý stav prostředí, jak je vymezen v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;
k)  „dobrým stavem prostředí“ se rozumí dobrý stav prostředí, jak je vymezen v čl. 3 odst. 5 směrnice 2008/56/ES;
l)  „mořskými vodami“ se rozumí mořské vody, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2008/56/ES;
l)  „mořskými vodami“ se rozumí mořské vody, jak jsou vymezeny v čl. 3 odst. 1 směrnice 2008/56/ES;
m)  „povrchovými vodami“, „vnitrozemskými vodami“, „brakickými vodami“, „pobřežními vodami“ se rozumí totéž jako v čl. 2 bodech 1, 3, 6 a 7 směrnice 2000/60/ES52;
m)  „povrchovými vodami“, „vnitrozemskými vodami“, „brakickými vodami“, „pobřežními vodami“ se rozumí totéž jako v čl. 2 bodech 1, 3, 6 a 7 směrnice 2000/60/ES52;
n)  „udržitelným obhospodařováním lesů“ se rozumí využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, aby byla zachována jejich biologická rozmanitost, produktivita, schopnost regenerace, vitalita a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti důležité ekologické, hospodářské a sociální funkce na místní, národní i celosvětové úrovni, aniž by tím byly poškozeny jiné ekosystémy.
n)  „udržitelným obhospodařováním lesů“ se rozumí využívání lesů a lesní půdy v souladu s platnými právními předpisy.
__________________
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).
1b Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).
49 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
49 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
50 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
50 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3).
51 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
51 Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
52 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
52 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1).
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Článek 3
Článek 3
Článek 3
Kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti
Kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti
Pro účely stanovení míry environmentální udržitelnosti investice je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, splňuje-li tato činnost všechna níže uvedená kritéria:
Pro účely stanovení míry environmentální udržitelnosti investice je ekonomická činnost environmentálně udržitelná, splňuje-li tato činnost všechna níže uvedená kritéria:
a)  ekonomická činnost významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 5 v souladu s články 6 až 11; b
a)  ekonomická činnost významně přispívá k jednomu nebo více environmentálním cílům stanoveným v článku 5 v souladu s články 6 až 11; b
b)  ekonomická činnost vážně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů stanovených v článku 5 v souladu s článkem 12;
b)  ekonomická činnost vážně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů stanovených v článku 5 v souladu s článkem 12;
c)  ekonomická činnost je vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 13;
c)  ekonomická činnost je vykonávána v souladu s minimálními zárukami stanovenými v článku 13;
d)  ekonomická činnost splňuje technická screeningová kritéria, pokud je Komise stanovila v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2.
d)  ekonomická činnost splňuje technická screeningová kritéria, pokud je Komise stanovila na základě harmonizovaných ukazatelů, které měří dopad ekonomické činnosti na udržitelnost na úrovni podniku či plánu, a v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2.
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Článek 3 a (nový)
Článek 3a
Kritéria pro ekonomické činnosti s významným nepříznivým dopadem na životní prostředí
Do 31. prosince 2021 provede Komise posouzení dopadů, pokud jde o důsledky revize tohoto nařízení v tom smyslu, aby se rámec pro udržitelné investice rozšířil o rámec, který se používá ke stanovení kritérií pro to, kdy a jak má hospodářská činnost významný nepříznivý dopad na udržitelnost.
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Článek 4
Článek 4
Článek 4
Použití kritérií pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti
Uplatňování a dodržování kritérií pro stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomické činnosti
1.  Členské státy použijí kritéria pro stanovení environmentálně udržitelných ekonomických činností uvedených v článku 3 pro účely veškerých opatření, kterými se stanovují požadavky na aktéry na trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trh uváděny jako „environmentálně udržitelné“.
1.  Členské státy a Unie použijí kritéria pro stanovení míry environmentální udržitelnosti ekonomických činností uvedených v článku 3 pro účely veškerých opatření, kterými se stanovují požadavky týkající se udržitelnosti na aktéry na trhu v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy.
2.  Účastníci finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi, zveřejní informace o tom, jak a do jaké míry jsou při určování environmentální udržitelnosti dané investice používána kritéria pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti stanovená v článku 3. Pokud se účastníci finančního trhu domnívají, že ekonomická činnost, která nesplňuje technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením nebo pro kterou tato technická screeningová kritéria dosud nebyla stanovena, by měla být považována za environmentálně udržitelnou, mohou informovat Komisi.
2.  Účastníci finančního trhu, kteří nabízejí finanční produkty nebo podnikové dluhopisy, zveřejní relevantní informace, na základě kterých lze stanovit, zda produkty, které nabízejí, lze považovat za environmentálně udržitelné investice podle kritérií článku 3. Pokud se účastníci finančního trhu domnívají, že ekonomická činnost, pro kterou technická screeningová kritéria dosud nebyla stanovena, by měla být považována za environmentálně udržitelnou, informují Komisi. Pokud je to vhodné, Komise informuje platformu pro udržitelné financování uvedenou v článku 15 o těchto žádostech účastníků finančního trhu. Účastníci finančního trhu nenabízejí finanční produkty jako environmentálně udržitelné investice nebo jako investice s podobnými vlastnostmi, pokud tyto produkty nelze považovat za environmentálně udržitelné.
2a.   Členské státy v úzké spolupráci s příslušným evropským orgánem dohledu sledují informace uvedené v odstavci 2. Účastníci finančního trhu uvědomí příslušný vnitrostátní orgán, který tyto informace bez prodlení předá příslušnému evropskému orgánu dohledu. Kdykoli příslušný vnitrostátní orgán nebo příslušný evropský orgán dohledu nesouhlasí s předanými informacemi uvedenými v odstavcích 2 a 2a, účastníci finančního trhu zveřejněné informace přezkoumají a opraví.
2b.  Zveřejnění informací uvedených v článku 4 musí být v souladu se zásadou, že informace by měly být pravdivé, srozumitelné, a nikoli zavádějící, jak je uvedeno ve směrnici (EU) 2014/65/EU a ve směrnici (EU) 2016/97, a s intervenčními pravomocemi podle čl. 4 odst. 2c, které jsou v souladu s pravomocemi obsaženými v nařízení č. 600/2014.
2c.  Toto nařízení nestanovuje žádné požadavky na zveřejňování ve smyslu [Úřad pro publikace: Vložte odkaz na nařízení o zveřejňování informací ohledně udržitelných investic a rizik týkajících se udržitelnosti a o změně směrnice (EU) 2016/2341].
2d.  Malé a nepříliš složité podniky uvedené v čl. 2 odst. 2b a 2c podléhají zjednodušeným ustanovením.
3.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 k doplnění odstavce 2, v nichž upřesní informace potřebné pro soulad s uvedeným odstavcem, přičemž zohlední technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením. Uvedené informace umožní investorům zjistit:
3.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 16 k doplnění odstavců 2, 2a a 2b, v nichž upřesní informace potřebné pro soulad s uvedenými odstavci, včetně seznamu investic s podobnými vlastnostmi jako udržitelné investice a relevantních kvalifikačních prahů pro účely odstavce 2, přičemž zohlední dostupnost relevantních informací a technická screeningová kritéria stanovená v souladu s tímto nařízením. Uvedené informace umožní investorům zjistit:
a)  procentní podíl vlastnictví investic připadající na společnosti, které provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;
a)  procentní podíl vlastnictví investic v různých společnostech, které provádějí environmentálně udržitelné ekonomické činnosti;
b)  procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi.
b)  procentní podíl investic do environmentálně udržitelných ekonomických činností v porovnání se všemi ekonomickými činnostmi.
ba)  příslušné definice malých a nepříliš složitých podniků podle článku 2b, jakož i zjednodušená ustanovení, která se na tyto subjekty vztahují.
3a.  Účastníci finančního trhu zveřejní informace uvedené v písmenech a) a b) odstavce 3.
4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. Komise může změnit tento akt v přenesené pravomoci, a to zejména s ohledem na změny aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2.
4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci v souladu s odstavcem 3 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020. Komise může změnit tento akt v přenesené pravomoci, a to zejména s ohledem na změny aktů v přenesené pravomoci přijatých v souladu s čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 2, čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 2 a čl. 11 odst. 2.
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Článek 4 a (nový)
Článek 4a
Monitorování trhů
1.  V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) č. 1093/2010, nařízení (EU) č. 1094/2010 a nařízení (EU) č. 1095/2010 sleduje příslušný evropský orgán dohledu trh s finančními produkty uvedenými v článku 1 tohoto nařízení, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v Unii.
2.  Příslušné orgány sledují trh s finančními produkty, které jsou uváděny na trh, distribuovány nebo prodávány v jejich členském státě nebo z jejich členského státu.
3.  V souladu s čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1093/2010, č. 1094/2010 a č. 1095/2010 může příslušný evropský orgán dohledu v případě, že subjekty podle článku 1 porušily toto nařízení, v Unii dočasně zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci nebo prodej finančních produktů uvedených v článku 1;
Zákaz či omezení podle článku 3 se může použít za okolností stanovených příslušným evropským orgánem dohledu nebo podléhat výjimkám stanoveným tímto orgánem.
4.  Při přijímání opatření podle tohoto článku příslušný evropský orgán dohledu zajistí, aby opatření:
a)  nemělo škodlivý účinek na efektivnost finančních trhů nebo na investory, který by byl neúměrný vzhledem k přínosu opatření; a
b)  nevedlo ke vzniku rizika regulatorní arbitráže;
Pokud příslušný orgán nebo příslušné orgány přijaly opatření podle tohoto článku, může příslušný evropský orgán přijmout kterékoli z opatření uvedených v odstavci 1.
5.  Než příslušný evropský orgán dohledu rozhodne o přijetí jakéhokoli opatření podle tohoto článku, oznámí opatření, které navrhuje, příslušným orgánům.
6.  Zákaz nebo omezení uložené podle odstavce 1 přezkoumává příslušný evropský orgán dohledu v přiměřených intervalech, nejméně však každé tři měsíce. Nejsou-li po uplynutí uvedené tříměsíční lhůty zákaz nebo omezení obnoveny, jejich platnost skončí.
7.  Opatření přijaté příslušným evropským orgánem dohledu podle tohoto článku má přednost před veškerými předchozími opatřeními, která přijal příslušný orgán.
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Článek 5
Článek 5
Článek 5
Environmentální cíle
Cíle v oblasti udržitelnosti
Pro účely tohoto nařízení se za environmentální cíle považují:
1.  Pro účely tohoto nařízení se za environmentální cíle považují:
1)  zmírňování změny klimatu;
1)  zmírňování změny klimatu;
2)  přizpůsobování se změně klimatu;
2)  přizpůsobování se změně klimatu;
3)  udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů;
3)  udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů;
4)  přechod k oběhovému hospodářství, předcházení vzniku odpadů a jejich recyklace;
4)  přechod k oběhovému hospodářství, včetně předcházení vzniku odpadů a zvýšení využívání druhotných surovin;
5)  prevence a omezování znečištění;
5)  prevence a omezování znečištění;
6)  ochrana zdravých ekosystémů.
6)  ochrana biologické rozmanitosti a zdravých ekosystémů a obnova poškozených ekosystémů.
1a.  Cíle stanovené v prvním odstavci se měří pomocí harmonizovaných ukazatelů, analýzy životního cyklu a vědeckých kritérií a budou splněny, když se zajistí, aby odpovídaly rozsahu budoucích problémů v oblasti životního prostředí.
Pozměňovací návrhy 42, 66 a 99
Návrh nařízení
Článek 6
Článek 6
Článek 6
Významný přínos ke zmírňování změny klimatu
Významný přínos ke zmírňování změny klimatu
1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která zamezuje nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém tím, že zabraňuje emisím skleníkových plynů, snižuje tyto emise nebo zvyšuje pohlcování skleníkových plynů některým z následujících způsobů, mj. i inovací procesů nebo výrobků:
1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úrovni, která zamezuje nebezpečným důsledkům působení lidstva na klimatický systém tím, že zabraňuje emisím skleníkových plynů, snižuje tyto emise nebo zvyšuje pohlcování skleníkových plynů některým z následujících způsobů, mj. i inovací procesů nebo výrobků:
a)  výrobou, skladováním nebo používáním energie z obnovitelných zdrojů nebo energie klimaticky neutrální (včetně uhlíkově neutrální energie), a to i prostřednictvím využívání inovativních technologií, jež mají potenciál pro budoucí významné úspory, nebo prostřednictvím nezbytného posilování rozvodných sítí;
a)  výrobou, skladováním, distribucí nebo používáním energie z obnovitelných zdrojů v souladu se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie, a to i prostřednictvím využívání inovativních technologií, jež mají potenciál pro budoucí významné úspory, nebo prostřednictvím nezbytného posilování rozvodných sítí;
b)  zvyšováním energetické účinnosti;
b)  zvyšováním energetické účinnosti ve všech odvětvích, s výjimkou výroby energie za využití pevných fosilních paliv, a ve všech fázích energetického řetězce za účelem snížení primární a konečné spotřeby energie;
c)  zvyšováním čisté nebo klimaticky neutrální mobility;
c)  zvyšováním čisté nebo klimaticky neutrální mobility;
d)  přechodem na používání obnovitelných materiálů;
d)  přechodem na používání nebo zvýšením používání environmentálně udržitelných obnovitelných materiálů na základě posouzení celého životního cyklu a nahrazení zejména fosilních materiálů, což v nejbližší době přinese úspory emisí skleníkových plynů;
e)  zvýšením zachycování a ukládání uhlíku;
e)  zvýšením používání ekologicky bezpečných technologií pro zachycování a využívání uhlíku (CCU) a zachycování a ukládání uhlíku (CCS), které umožňují dosáhnout čistého snížení emisí;
f)  postupným odstraňováním antropogenních emisí skleníkových plynů, včetně emisí z fosilních paliv;
f)  postupným odstraňováním antropogenních emisí skleníkových plynů;
fa)  zvýšením odstraňování CO2 z atmosféry a jeho ukládání do přírodních ekosystémů, například prostřednictvím zalesňování, obnovy lesů a regenerativního zemědělství;
g)  zřizováním energetické infrastruktury potřebné pro dekarbonizaci energetických systémů;
g)  zřizováním energetické infrastruktury potřebné pro dekarbonizaci energetických systémů;
h)  výrobou čistých a účinných pohonných hmot z obnovitelných zdrojů nebo z uhlíkově neutrálních zdrojů.
h)  výrobou čistých a účinných pohonných hmot z obnovitelných zdrojů nebo z uhlíkově neutrálních zdrojů.
2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci:
2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akty v přenesené pravomoci:
a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu;
a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá ke zmírňování změny klimatu. Tato technická screeningová kritéria obsahují prahové hodnoty pro zmírňující opatření v souladu s cílem omezit globální oteplování výrazně pod 2°C a pokračovat v úsilí o jeho omezení na 1,5°C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, jak je stanoveno v Pařížské dohodě.
b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.
b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.
3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.
3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích podle odstavce 2 v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.
4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020.
4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Článek 7
Článek 7
Článek 7
Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu
Významný přínos k přizpůsobování se změně klimatu
1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke snížení negativních dopadů současného a očekávaného budoucího klimatu nebo k prevenci nárůstu nebo přesouvání negativních dopadů změny klimatu, a to prostřednictvím:
1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, se považuje taková činnost, která významně přispívá ke snížení negativních dopadů současného a očekávaného budoucího klimatu nebo k prevenci nárůstu nebo přesouvání negativních dopadů změny klimatu, a to prostřednictvím:
a)  prevence nebo omezení negativních dopadů změny klimatu specifických v dané souvislosti nebo v daném místě, které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů, na ekonomické činnosti;
a)  prevence nebo omezení negativních dopadů změny klimatu specifických v dané souvislosti nebo v daném místě, které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů, na ekonomické činnosti;
b)  prevence nebo omezení negativních dopadů, které může změna klimatu mít na přírodní a zastavěné prostředí, v němž se ekonomická činnost uskutečňuje, a které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů.
b)  prevence nebo omezení negativních dopadů, které může změna klimatu mít na přírodní a zastavěné prostředí, v němž se ekonomická činnost uskutečňuje, a které se hodnotí a řadí za použití dostupných klimatických odhadů a studií o vlivu lidské činnosti na změnu klimatu.
2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:
2.  Komise přijme v souladu s článkem 16 akt v přenesené pravomoci:
a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu;
a)  k doplnění odstavce 1 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích, aby bylo možno určit, za jakých podmínek je konkrétní ekonomická činnost považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu;
b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.
b)  k doplnění článku 12 s cílem stanovit technická screeningová kritéria založená na ukazatelích pro každý příslušný environmentální cíl, aby bylo možno určit, zda je ekonomická činnost, pro kterou jsou podle písmene a) tohoto odstavce stanovena screeningová kritéria založená na ukazatelích, považována pro účely tohoto nařízení za činnost, která vážně poškozuje jeden nebo více uvedených cílů.
3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.
3.  Komise stanoví technická screeningová kritéria založená na ukazatelích podle odstavce 2 společně v jediném aktu v přenesené pravomoci, přičemž vezme v úvahu požadavky stanovené v článku 14.
4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020.
4.  Komise přijme akt v přenesené pravomoci uvedený v odstavci 2 do 31. prosince 2019 s cílem zajistit jeho vstup v platnost dne 1. července 2020.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Článek 8
Článek 8
Článek 8
Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů
Významný přínos k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů
1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vodních a mořských zdrojů, se považuje taková činnost, která významně přispívá k dobrému stavu vod, včetně vod sladkých, brakických a pobřežních, nebo k dobrému stavu prostředí mořských vod některým z následujících způsobů:
1.  Za ekonomickou činnost, která významně přispívá k udržitelnému využívání a ochraně vodních útvarů a mořských vod, se považuje taková činnost, která významně přispívá k dobrému stavu vod, včetně vnitrozemských povrchových vod, ústí a pobřežních vod, nebo k dobrému stavu prostředí mořských vod, pokud jsou v rámci této činnosti přijata vhodná opatření k obnově, ochraně nebo zachování biologické rozmanitosti, produktivity, odolnosti, hodnoty a celkového zdraví mořského ekosystému, jakož i živobytí komunit, které jsou na něm závislé, a to některým z následujících způsobů:
a)  ochranou vodního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění městských a průmyslových odpadních vod prostřednictvím odvádění a čištění městských a průmyslových odpadních vod v souladu s články 3, 4, 5 a 11 směrnice Rady 91/271/EHS53;
a)  ochranou vodního prostředí, a to i (pobřežní a mořské) vody ke koupání, před nepříznivými účinky vypouštění městských a průmyslových odpadních vod, včetně znečištění plasty, prostřednictvím odvádění a čištění městských a průmyslových odpadních vod v souladu s články 3, 4, 5 a 11 směrnice Rady 91/271/EHS53 nebo v souladu s nejlepší dostupnou technikou podle směrnice 2010/75/EU;
aa)  ochranou vodního prostředí před nepříznivými účinky vypouštění emisí a odpadů do moře v souladu s úmluvami vycházejícími z IMO, jako je úmluva MARPOL, jakož i úmluvami, které nejsou zahrnuty v úmluvě MARPOL, jako např. úmluva o kontrole a řízení lodní zátěžové vody a regionální úmluvy pro mořské prostředí;
b)  ochranou lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění pitné vody zajištěním, aby neobsahovala žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které by představovaly případné ohrožení lidského zdraví, a aby splňovala minimální požadavky stanovené v příloze I částech A a B směrnice Rady 98/83/ES54, a zvýšením přístupu občanů k čisté pitné vodě;
b)  ochranou lidského zdraví před nepříznivými účinky jakéhokoli znečištění pitné vody zajištěním, aby neobsahovala žádné mikroorganismy a parazity ani žádné látky, které by představovaly př