Seznam 
Přijaté texty
Čtvrtek, 4. dubna 2019 - Brusel 
Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana
 Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti
 Žádost, aby byl Georgios Epitideios zbaven imunity
 Žádost, aby byl Lampros Fountoulis zbaven imunity
 Žádost, aby byl Eleftherios Synadinos zbaven imunity
 Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, a zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU ***I
 Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států *
 Nakládání s odpady
 Požadavky na prosazování a konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy ***I
 Denní a týdenní doba řízení, minimální přestávky a doby odpočinku a určování polohy pomocí tachografů ***I
 Přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy ***I
 Společná pravidla pro vnitřní trh se zemním plynem ***I
 Evropský námořní a rybářský fond ***I
 Víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři ***I
 Posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie ***I
 Řízení bezpečnosti silniční infrastruktury ***I
 Celoevropský osobní penzijní produkt (PEPP) ***I
 Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob ***I
 Ochrana rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech ***I
 Evropský sociální fond plus (ESF+) ***I
 Zavedení elektronického systému pro přepravu a sledování zboží podléhajícího spotřební dani ***I
 Opakované použití informací veřejného sektoru (přepracované znění) ***I
 Víceletý plán obnovy populace mečouna obecného ve Středozemním moři ***I
 Minimální úroveň výcviku námořníků ***I
 Úprava ročního předběžného financování na období 2021 až 2023 ***I
 Dočasné znovuzavedení ochrany vnitřních hranic ***I
 Žádost o posudek Soudního dvora vztahující se k přistoupení EU k Úmluvě o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí
 Zdanění penzijních produktů včetně celoevropského osobního penzijního produktu

Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana
PDF 136kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 28. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana ((C(2019)02530 – 2019/2679(DEA))
P8_TA-PROV(2019)0331B8-0234/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2019)02530),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 28. března 2019, v němž Komise žádá Parlament, aby uvedl, že proti nařízení v přenesené pravomoci nevysloví námitku,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedkyni Konference předsedů,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů(1) a zejména na čl. 11 odst. 5 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/397 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/2251, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o datum, do kterého mohou smluvní strany nadále používat své postupy řízení rizik u některých OTC derivátových smluv, jejichž clearing neprovádí ústřední protistrana(2),

–  s ohledem na doporučení k rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 4. dubna 2019, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/397 se nařízení začne uplatňovat dnem následujícím po dni, kdy Smlouvy přestanou být na základě čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU použitelné pro Spojené království a ve Spojeném království, nevstoupí-li do uvedeného data v platnost dohoda o vystoupení nebo nebude-li prodloužena dvouletá lhůta podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU;

B.  vzhledem k tomu, že dne 22. března 2019 Evropská rada se souhlasem Spojeného království přijala rozhodnutí (EU) 2019/476(3), kterým prodlužuje lhůtu podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU, a vzhledem k tomu, že tak nebude splněna druhá podmínka pro použitelnost nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/397, tedy že nebyla prodloužena dvouletá lhůta uvedená v  čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU;

C.  vzhledem k tomu, že důvody, které vedly k přijetí nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/397, budou bez ohledu na jakékoli prodloužení lhůty uvedené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU nadále přetrvávat, a vzhledem k tomu, že Parlament dne 13. února 2019 prohlásil, že proti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/397 nemá námitek;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament souhlasí s tím, že je důležité, aby příslušné orgány a finanční trhy udělily na omezené dvanáctiměsíční období výjimku pro některé transakce vyplývající z novace, pokud se protistrana usazená ve Spojeném království změní na protistranu v EU-27, a v této souvislosti vítá nařízení v přenesené pravomoci ze dne 28. března 2019, které reaguje na novou situaci v souvislosti s prodloužením lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU rozhodnutím Evropské rady č. (EU) 2019/476;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 71, 13.3.2019, s. 15.
(3) Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476 učiněné se souhlasem Spojeného království ze dne 22. března 2019 o prodloužení lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU (Úř. věst. L 80I, 22.3.2019, s. 1).


Nevyslovení námitky vůči aktu v přenesené pravomoci: den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti
PDF 136kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu nevyslovit námitku vůči nařízení Komise v přenesené pravomoci ze dne 28. března 2019, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti (C(2019)02533 – 2019/2680(DEA))
P8_TA-PROV(2019)0332B8-0235/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (C(2019)02533),

–  s ohledem na dopis Komise ze dne 28. března 2019, kterým Komise žádá Evropský parlament, aby uvedl, že nevysloví námitku proti nařízení v přenesené pravomoci,

–  s ohledem na dopis Hospodářského a měnového výboru předsedovi Konference předsedů výborů ze dne 1. dubna 2019,

–  s ohledem na článek 290 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů(1) a zejména na čl. 5 odst. 2 a čl. 82 odst. 6 tohoto nařízení,

–  s ohledem na nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/396 ze dne 19. prosince 2018, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2205, nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/592 a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/1178, kterými se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012, pokud jde o den, kdy povinnost clearingu nabývá u určitých druhů smluv účinnosti(2),

–  s ohledem na doporučení rozhodnutí Hospodářského a měnového výboru,

–  s ohledem na čl. 105 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na to, že ve lhůtě stanovené v čl. 105 odst. 6 třetí a čtvrté odrážce jednacího řádu, která uplynula dne 4. dubna 2019, nebyla vyslovena žádná námitka,

A.  vzhledem k tomu, že podle článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/396 se nařízení začne uplatňovat dnem následujícím po dni, kdy Smlouvy přestanou být na základě čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU použitelné pro Spojené království a ve Spojeném království, nevstoupí-li do uvedeného data v platnost dohoda o vystoupení nebo nebude-li prodloužena dvouletá lhůta podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU;

B.  vzhledem k tomu, že dne 22. března 2019 Evropská rada se souhlasem Spojeného království přijala rozhodnutí (EU) 2019/476(3), kterým prodlužuje lhůtu podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU, a vzhledem k tomu, že tak nebude splněna druhá podmínka pro použitelnost nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/396, tedy že nebyla prodloužena dvouletá lhůta uvedená v  čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU;

C.  vzhledem k tomu, že důvody, které vedly k přijetí nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/396, budou bez ohledu na jakékoli prodloužení lhůty uvedené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU nadále přetrvávat, a vzhledem k tomu, že Parlament dne 13. února 2019 prohlásil, že proti nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/396 nemá námitek;

D.  vzhledem k tomu, že Parlament souhlasí s tím, že je důležité, aby příslušné orgány a finanční trhy udělily na omezené dvanáctiměsíční období výjimku pro některé transakce vyplývající z novace, pokud se protistrana usazená ve Spojeném království změní na protistranu v EU-27, a v této souvislosti vítá nařízení v přenesené pravomoci ze dne 28. března 2019, které reaguje na novou situaci v souvislosti s prodloužením lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU rozhodnutím Evropské rady č. (EU) 2019/476;

1.  prohlašuje, že nevysloví námitku vůči nařízení v přenesené pravomoci;

2.  pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předal Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1.
(2) Úř. věst. L 71, 13.3.2019, s. 11.
(3) Rozhodnutí Evropské rady (EU) 2019/476 učiněné se souhlasem Spojeného království ze dne 22. března 2019 o prodloužení lhůty podle čl. 50 odst. 3 Smlouvy o EU (Úř. věst. L 80I, 22.3.2019, s. 1).


Žádost, aby byl Georgios Epitideios zbaven imunity
PDF 138kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o žádosti, aby byl Georgios Epitideios zbaven imunity (2018/2268(IMM))
P8_TA-PROV(2019)0333A8-0185/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Georgios Epitideios zbaven imunity, kterou dne 12. října 2018 předložil zástupce veřejného prokurátora Nejvyššího řeckého soudu v souvislosti s postupem č. ABM: 2017/10839 a oznámenou na plenárním zasedání dne 13. listopadu 2018,

–  poté, co Georgios Epitideios dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 62 Ústavy Řecké republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0185/2019),

A.  vzhledem k tomu, že zástupce veřejného prokurátora Nejvyššího řeckého soudu požádal, aby byl poslanec Evropského parlamentu Georgios Epitideios zbaven poslanecké imunity v souvislosti s možnými právními kroky týkajícími se údajného trestného činu;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

C.  vzhledem k tomu, že článek 62 Ústavy Řecké republiky stanoví, že během svého mandátu nemohou být poslanci trestně stíháni, zatčeni, uvězněni ani jinak zbaveni osobní svobody, pokud k tomu nedá předem souhlas parlament;

D.  vzhledem k tomu, že žádost zástupce veřejného prokurátora Nejvyššího soudu Řecké republiky souvisí se řízením ohledně údajného porušení článku 45 a článku 232A řeckého trestního zákoníku, které se týkají společného porušení soudního rozhodnutí;

E.  vzhledem k tomu, že Georgios Epitideios je obviněn z toho, že nedodržel prozatímní rozhodnutí soudu prvního stupně v Aténách č. 3603/2015, kterým se nařizuje odstranění všech kamer z přízemí a prostoru vchodu do budovy nacházející se na adrese č. 73 Odos Grammou v Marousi (Attika) a zaplacení pokuty ve výši 600 EUR (šest set eur) za každé budoucí porušení rozhodnutí ze dne 25. května 2015;

F.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 9 odst. 8 jednacího řádu se Výbor pro právní záležitosti nesmí za žádných okolností vyslovit o vině nebo o nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které mu jsou přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se výbor při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem daného případu;

G.  vzhledem k tomu, že není ani úkolem Evropského parlamentu rozhodovat o vině nebo o nevině poslance, či o tom, zda činy přisuzované poslanci vyžadují trestní stíhání, ani vyjadřovat se ke kvalitě vnitrostátních právních a soudních systémů;

H.  vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu poslanecká imunita není osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho členů;

I.  vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho členy před stíháním v souvislosti s činností, kterou vykonávají jako součást svého mandátu a která nemůže být od výkonu tohoto mandátu oddělena;

J.  vzhledem k tomu, že toto trestní řízení se netýká vyjádřených názorů či hlasování při výkonu mandátu tohoto poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že na základě informací a vysvětlení, které byly k tomuto případu poskytnuty, není důvod se domnívat, že záměrem trestního řízení je poškodit politickou činnost či pověst poslance, a ovlivnit tak nezávislost Parlamentu (fumus persecutionis);

1.  rozhodl, že se Georgios Epitideios zbavuje imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru řeckým orgánům a Georgiosovi Epitideiosovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Žádost, aby byl Lampros Fountoulis zbaven imunity
PDF 139kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4. června 2019 o žádosti, aby byl Lampros Fountoulis zbaven imunity (2018/2269(IMM))
P8_TA-PROV(2019)0334A8-0183/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Lampros Fountoulis zbaven imunity, kterou dne 12. října 2018 předložil zástupce veřejného prokurátora Nejvyššího řeckého soudu v souvislosti s postupem č. ABM: 2017/10839 a oznámenou na plenárním zasedání dne 13. listopadu 2018,

–  poté, co Lampros Fountoulis dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 62 Ústavy Řecké republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0183/2019),

A.  vzhledem k tomu, že zástupce veřejného prokurátora Nejvyššího řeckého soudu požádal, aby byl poslanec Evropského parlamentu Lampros Fountoulis zbaven poslanecké imunity v souvislosti s možnými právními kroky týkajícími se údajného trestného činu;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

C.  vzhledem k tomu, že článek 62 Ústavy Řecké republiky stanoví, že během svého mandátu nemohou být poslanci trestně stíháni, zatčeni, uvězněni ani jinak zbaveni osobní svobody, pokud k tomu nedá předem souhlas parlament;

D.  vzhledem k tomu, že žádost zástupce veřejného prokurátora Nejvyššího soudu Řecké republiky souvisí se řízením ohledně údajného porušení článku 45 a článku 232A řeckého trestního zákoníku, které se týkají společného porušení soudního rozhodnutí;

E.  vzhledem k tomu, že Lampros Fountoulis je obviněn z toho, že nedodržel prozatímní rozhodnutí soudu prvního stupně v Aténách č. 3603/2015, kterým se nařizuje odstranění všech kamer z přízemí a prostoru vchodu do budovy nacházející se na adrese č. 73 Odos Grammou v Marousi (Attika) a zaplacení pokuty ve výši 600 EUR (šest set eur) za každé budoucí porušení rozhodnutí ze dne 25. května 2015;

F.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 9 odst. 8 jednacího řádu se Výbor pro právní záležitosti nesmí za žádných okolností vyslovit o vině nebo o nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které mu jsou přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se výbor při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem daného případu;

G.  vzhledem k tomu, že není ani úkolem Evropského parlamentu rozhodovat o vině nebo o nevině poslance, či o tom, zda činy přisuzované poslanci vyžadují trestní stíhání, ani vyjadřovat se ke kvalitě vnitrostátních právních a soudních systémů;

H.  vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu poslanecká imunita není osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho členů;

I.  vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho členy před stíháním v souvislosti s činností, kterou vykonávají jako součást svého mandátu a která nemůže být od výkonu tohoto mandátu oddělena;

J.  vzhledem k tomu, že toto trestní řízení se netýká vyjádřených názorů či hlasování při výkonu mandátu tohoto poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že na základě informací a vysvětlení, které byly k tomuto případu poskytnuty, není důvod se domnívat, že záměrem trestního řízení je poškodit politickou činnost či pověst poslance, a ovlivnit tak nezávislost Parlamentu (fumus persecutionis);

1.  rozhodl, že se Lampros Fountoulis zbavuje imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru řeckým orgánům a Lamprosovi Fountoulisovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Žádost, aby byl Eleftherios Synadinos zbaven imunity
PDF 138kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o žádosti, aby byl Eleftherios Synadinos zbaven imunity (2018/2270(IMM))
P8_TA-PROV(2019)0335A8-0184/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na žádost, aby byl Eleftherios Synadinos zbaven imunity, kterou dne 12. října 2018 předložil zástupce veřejného prokurátora Nejvyššího řeckého soudu v souvislosti s postupem č. ABM: 2017/10839 a oznámenou na plenárním zasedání dne 13. listopadu 2018,

–  poté, co Eleftherios Synadinos dostal možnost vyjádřit se, v souladu s čl. 9 odst. 6 jednacího řádu,

–  s ohledem na články 8 a 9 protokolu č. 7 o výsadách a imunitách Evropské unie a na čl. 6 odst. 2 aktu ze dne 20. září 1976 o volbě členů Evropského parlamentu ve všeobecných a přímých volbách,

–  s ohledem na rozsudky Soudního dvora Evropské unie ze dne 12. května 1964, 10. července 1986, 15. a 21. října 2008, 19. března 2010 a 6. září 2011 a 17. ledna 2013(1),

–  s ohledem na článek 62 Ústavy Řecké republiky,

–  s ohledem na čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 1 a článek 9 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0184/2019),

A.  vzhledem k tomu, že zástupce veřejného prokurátora Nejvyššího řeckého soudu požádal, aby byl poslanec Evropského parlamentu Eleftherios Synadinos zbaven poslanecké imunity v souvislosti s možnými právními kroky týkajícími se údajného trestného činu;

B.  vzhledem k tomu, že podle článku 9 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie požívají poslanci Evropského parlamentu na území vlastního státu imunity přiznávané členům parlamentu tohoto státu;

C.  vzhledem k tomu, že článek 62 Ústavy Řecké republiky stanoví, že během svého mandátu nemohou být poslanci trestně stíháni, zatčeni, uvězněni ani jinak zbaveni osobní svobody, pokud k tomu nedá předem souhlas parlament;

D.  vzhledem k tomu, že žádost zástupce veřejného prokurátora Nejvyššího soudu Řecké republiky souvisí se řízením ohledně údajného porušení článku 45 a článku 232A řeckého trestního zákoníku, které se týkají společného porušení soudního rozhodnutí;

E.  vzhledem k tomu, že Eleftherios Synadinos je obviněn z toho, že nedodržel prozatímní rozhodnutí soudu prvního stupně v Aténách č. 3603/2015, kterým se nařizuje odstranění všech kamer z přízemí a prostoru vchodu do budovy nacházející se na adrese č. 73 Odos Grammou v Marousi (Attika) a zaplacení pokuty ve výši 600 EUR (šest set eur) za každé budoucí porušení rozhodnutí ze dne 25. května 2015;

F.  vzhledem k tomu, že v souladu s čl. 9 odst. 8 jednacího řádu se Výbor pro právní záležitosti nesmí za žádných okolností vyslovit o vině nebo o nevině poslance, ani o tom, zda názory nebo činy, které mu jsou přisuzovány, odůvodňují trestní stíhání, a to ani v případě, že se výbor při posuzování žádosti podrobně seznámil se skutkovým stavem daného případu;

G.  vzhledem k tomu, že není ani úkolem Evropského parlamentu rozhodovat o vině nebo o nevině poslance, či o tom, zda činy přisuzované poslanci vyžadují trestní stíhání, ani vyjadřovat se ke kvalitě vnitrostátních právních a soudních systémů;

H.  vzhledem k tomu, že podle čl. 5 odst. 2 jednacího řádu Evropského parlamentu poslanecká imunita není osobní výsadou poslanců, nýbrž zárukou nezávislosti Evropského parlamentu jako celku a jeho členů;

I.  vzhledem k tomu, že účelem poslanecké imunity je chránit Parlament a jeho členy před stíháním v souvislosti s činností, kterou vykonávají jako součást svého mandátu a která nemůže být od výkonu tohoto mandátu oddělena;

J.  vzhledem k tomu, že toto trestní řízení se netýká vyjádřených názorů či hlasování při výkonu mandátu tohoto poslance Evropského parlamentu ve smyslu článku 8 Protokolu (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie;

K.  vzhledem k tomu, že na základě informací a vysvětlení, které byly k tomuto případu poskytnuty, není důvod se domnívat, že záměrem trestního řízení je poškodit politickou činnost či pověst poslance, a ovlivnit tak nezávislost Parlamentu (fumus persecutionis);

1.  rozhodl, že se Eleftherios Synadinos zbavuje imunity;

2.  pověřuje svého předsedu, aby ihned předal toto rozhodnutí a zprávu příslušného výboru řeckým orgánům a Eleftheriosovi Synadinosovi.

(1) Rozsudek Soudního dvora ze dne 12. května 1964, Wagner/Fohrmann a Krier, 101/63, ECLI:EU:C:1964:28; rozsudek Soudního dvora ze dne 10. července 1986, Wybot/Faure a další, 149/85, ECLI:EU:C:1986:310; rozsudek Tribunálu ze dne 15. října 2008, Mote/Parlament, T-345/05, ECLI:EU:T:2008:440; rozsudek Soudního dvora ze dne 21. října 2008, Marra/De Gregorio a Clemente, C 200/07 a C-201/07, ECLI:EU:C:2008:579; rozsudek Tribunálu ze dne 19. března 2010, Gollnisch/Parlament, T-42/06, ECLI:EU:T:2010:102; rozsudek Soudního dvora ze dne 6. září 2011, Patriciello, C 163/10, ECLI: EU:C:2011:543; rozsudek Tribunálu ze dne 17. ledna 2013, Gollnisch/Parlament, T-346/11 a T-347/11, ECLI:EU:T:2013:23.


Seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, a zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v souvislosti s vystoupením Spojeného království z EU ***I
PDF 192kWORD 52k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie mění nařízení Rady (ES) č. 539/2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (COM(2018)0745 – C8-0483/2018 – 2018/0390(COD))
P8_TA-PROV(2019)0336A8-0047/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0745),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0483/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 2. dubna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0047/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění ▌nařízení (EU) 2018/1806, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie

P8_TC1-COD(2018)0390


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Spojené království dne 29. března 2017 oznámilo Evropské radě svůj záměr vystoupit z Unie podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii. Evropská rada dne 21. března 2019 souhlasila s prodloužením lhůty stanovené v čl. 50 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii do dne 22. května 2019 za podmínky, že Dolní sněmovna Spojeného království schválí Dohodu o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii(2) (dále jen „dohoda o vystoupení“). Jestliže Dolní sněmovna Spojeného království dohodu o vystoupení neschválí, Evropská rada souhlasila s prodloužením předmětné lhůty do dne 12. dubna 2019.

(2)  Podle článku 21 Smlouvy o fungování Evropské unie a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES(3) mají občané Unie právo se svobodně pohybovat a pobývat na území členských států, včetně práva na vstup na území členských států bez víza nebo podobných formalit.

(3)  V důsledku vystoupení Spojeného království z Unie se Smlouvy a směrnice 2004/38/ES, společně s právem na vstup na území členských států bez víza nebo podobných formalit, přestanou uplatňovat na státní příslušníky Spojeného království, kteří jsou britskými občany ▌. Je proto nezbytné zahrnout Spojené království do jedné z příloh nařízení Evropského parlamentu a Rady ▌ (EU) 2018/1806(4). Příloha I uvádí seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou povinni mít při překračování vnějších hranic členských států vízum, a příloha II uvádí seznam těch třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.

(4)  Gibraltar není součástí Spojeného království. Právo Unie je na Gibraltar použitelné v míře stanovené v aktu o přistoupení z roku 1972 pouze na základě čl. 355 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie. Doplnění Spojeného království do části 1 přílohy II nařízení (EU) 2018/1806 se nebude vztahovat na občany britských zámořských území, kteří nabyli občanství na základě spojení s Gibraltarem. Gibraltar by tudíž měl být uveden na seznamu spolu s dalšími britskými zámořskými územími v části 3 přílohy II nařízení (EU) 2018/1806.

(5)  Kritéria, která by měla být zohledněna při určování, na základě hodnocení provedeného případ od případu, třetích zemí, jejichž státní příslušníci podléhají vízové povinnosti, nebo jsou od této povinnosti osvobozeni, jsou stanovena v článku ▌ 1 nařízení (EU) 2018/1806. Tato kritéria zahrnují nedovolené přistěhovalectví, veřejný pořádek a bezpečnost, hospodářské přínosy, především z hlediska cestovního ruchu a zahraničního obchodu, a vnější vztahy Unie s dotčenými třetími zeměmi, včetně zejména zvážení otázky lidských práv a základních svobod, jakož i důsledků regionální soudržnosti a vzájemnosti.

(6)  Na základě zohlednění všech kritérií uvedených v článku ▌1 nařízení (EU) 2018/1806 je vhodné státní příslušníky Spojeného království, kteří jsou britskými občany, osvobodit od vízové povinnosti při vstupu na území členských států. Vzhledem k zeměpisné blízkosti, propojení ekonomik, úrovni obchodních styků a rozsahu krátkodobých přesunů osob mezi Spojeným královstvím a Unií pro účely podnikání, trávení volného času a jiné účely by bezvízový styk měl usnadnit cestovní ruch a hospodářskou činnost, což bude pro Unii výhodné.

(7)  Pokud jde tedy o britské občany, mělo by být Spojené království zařazeno do přílohy II nařízení (EU) 2018/1806.

(8)  Toto nařízení vychází z očekávání, že Spojené království v zájmu zachování úzkých vztahů bude poskytovat úplnou vzájemnost v oblasti vízového styku státním příslušníkům všech členských států. V případě, že Spojené království v budoucnu zavede vízovou povinnost pro státní příslušníky alespoň jednoho členského státu, měl by se použít mechanismus vzájemnosti stanovený v ▌článku 7 nařízení (EU) 2018/1806. Evropský parlament, Rada, Komise a členské státy by uvedený mechanismus vzájemnosti měli uplatnit neprodleně. Komise by měla průběžně sledovat dodržování zásady vzájemnosti a okamžitě by měla informovat Evropský parlament a Radu o veškerém vývoji, který by mohl dodržování této zásady ohrozit.

(9)  Pokud jde o Island a ▌Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(5), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě B rozhodnutí Rady 1999/437/ES(6).

(10)  Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(7), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES(8).

(11)  Pokud jde o Lichtenštejnsko ▌, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(9), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech B a C rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU(10).

(12)  Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES(11); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(13)  Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES(12); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(14)  Toto nařízení představuje akt navazující na schengenské acquis nebo s ním jinak související ve smyslu čl. 3 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2003, čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2005 a čl. 4 odst. 1 aktu o přistoupení z roku 2011.

(15)  Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost dnem následujícím po dni, ke kterému právo Unie přestane být použitelné pro Spojené království.

(16)  Nařízení (EU) 2018/1806 by proto mělo být změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) 2018/1806 se mění takto:

1)  V čl. 6 odst. 2 ▌ se písmeno d) nahrazuje tímto:"

„d) aniž jsou dotčeny požadavky vyplývající z Evropské dohody o zrušení víz pro uprchlíky Rady Evropy, podepsané ve Štrasburku dne 20. dubna 1959, osoby s přiznaným postavením uprchlíka, osoby bez státní příslušnosti a jiné osoby, které nemají státní příslušnost žádné země a pobývají v Irsku a jsou držiteli cestovního dokladu vydaného Irskem a uznaného dotčeným členským státem.“

"

2)  V části 1 přílohy II se vkládá nová položka, která zní:"

„Spojené království (s výjimkou britských státních příslušníků uvedených v části 3)“.

"

3)  Název části 3 přílohy II se nahrazuje tímto:"

„BRITŠTÍ STÁTNÍ PŘÍSLUŠNÍCI, KTEŘÍ NEJSOU BRITSKÝMI OBČANY“.

"

4)  V části 3 přílohy II se za slova „Občané britských zámořských území (British Overseas Territories Citizens)“ doplňuje nová věta, která zní:"

„K těmto územím patří Anguilla, Bermudy, Britské indickooceánské území, Britské Panenské ostrovy, Britské území v Antarktidě, Falklandské ostrovy, Jižní Georgie a Jižní Sandwichovy ostrovy, Gibraltar*, Kajmanské ostrovy, Montserrat, Pitcairn, Svatá Helena, Ascension a Tristan da Cunha, a Ostrovy Turks a Caicos.

___________________

* Gibraltar je kolonií Britské koruny. Mezi Španělskem a Spojeným královstvím panuje ohledně svrchovanosti nad Gibraltarem spor, který je třeba řešit s ohledem na příslušné rezoluce a rozhodnutí Valného shromáždění OSN.“

"

Článek 2

Pokud Spojené království zavede vízovou povinnost pro státní příslušníky alespoň jednoho členského státu, použije se mechanismus vzájemnosti stanovený v článku 7 nařízení (EU) 2018/1806. Evropský parlament, Rada, Komise a členské státy uvedený mechanismus vzájemnosti uplatní neprodleně.

Článek 3

▌Toto nařízení vstupuje v platnost dnem následujícím po dni, ke kterému právo Unie přestane být použitelné pro Spojené království.

▌Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.
(2)Úř. věst. C 66I, 19.2.2019, s. 1.
(3)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).
(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39).
(5)Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(6)Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).
(7)Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(8)Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
(9)Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.
(10)Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).
(11)Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).
(12)Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).


Hlavní směry politik zaměstnanosti členských států *
PDF 130kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu rozhodnutí Rady o hlavních směrech politik zaměstnanosti členských států (COM(2019)0151 – C8-0131/2019 – 2019/0056(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0337A8-0177/2019

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Radě (COM(2019)0151),

–  s ohledem na čl. 148 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8‑0131/2019),

–  s ohledem na článek 78c jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0177/2019),

1.  schvaluje návrh Komise;

2.  vyzývá Radu, aby informovala Parlament, bude-li mít v úmyslu odchýlit se od znění schváleného Parlamentem;

3.  vyzývá Radu, aby znovu konzultovala s Parlamentem, bude-li mít v úmyslu podstatně změnit znění schválené Parlamentem;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi.


Nakládání s odpady
PDF 148kWORD 49k
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o nakládání s odpady (2019/2557(RSP))
P8_TA-PROV(2019)0338B8-0231/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na článek 191 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/851 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2008/98/ES o odpadech(1) (rámcová směrnice o odpadech),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů(2),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/852 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 94/62/ES o obalech a obalových odpadech(3),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/849 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2000/53/ES o vozidlech s ukončenou životností, směrnice 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a směrnice 2012/19/EU o odpadních elektrických a elektronických zařízeních(4),

–  s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/842 ze dne 30. května 2018 o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy v období 2021–2030 přispívajícím k opatřením v oblasti klimatu za účelem splnění závazků podle Pařížské dohody a o změně nařízení (EU) č. 525/2013(5) (nařízení o opatřeních v oblasti klimatu),

–  s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie(6) a na prováděcí nařízení a dobrovolné dohody přijaté podle této směrnice,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 13. září 2018 o evropské strategii pro plasty v oběhovém hospodářství(7),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2018 o uplatňování sedmého akčního programu pro životní prostředí(8),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 6. července 2017 o úsilí EU v oblasti udržitelnosti(9),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 4. července 2017 o delší životnosti výrobků: přínosy pro spotřebitele a společnosti(10),

–  s ohledem na své usnesení ze dne 31. května 2018 o provádění směrnice o ekodesignu (2009/125/ES)(11),

–  s ohledem na prozatímní politickou dohodu, které dosáhli spolunormotvůrci dne 19. prosince 2018 o návrhu směrnice o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí,

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. ledna 2017 o úloze výroby energie z odpadů v oběhovém hospodářství (COM(2017)0034),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 16. ledna 2018 o provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství: možnosti, jak řešit otázky na pomezí právních předpisů týkajících se chemických látek, výrobků a odpadů (COM(2018)0032) a na související pracovní dokument útvarů Komise (SWD(2018)0020),

–  s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. prosince 2015 nazvané „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ (COM(2015)0614),

–  s ohledem na více než 60 petic o nakládání s odpady, které Evropský parlament v posledních několika letech obdržel z Belgie, Bulharska, Řecka, Itálie, Polska, Slovenska, Španělska a Spojeného království,

–  s ohledem na zjišťovací návštěvy vykonané Petičním výborem v posledních letech v Bulharsku, Řecku a Itálii v otázkách nakládání s odpady, a zejména na závěry a konkrétní doporučení následných zpráv,

–  s ohledem na své usnesení ze dne 2. února 2012 o otázkách vznesených předkladateli petic v souvislosti s uplatňováním směrnice o nakládání s odpady a souvisejících směrnic v členských státech Evropské unie(12),

–  s ohledem na čl. 216 odst. 2 jednacího řádu,

A.  vzhledem k tomu, že v EU došlo k pokroku při snižování dopadů, které má vznik odpadů na životní prostředí a lidské zdraví, přesto však přetrvávají mnohé výzvy a je třeba přijmout naléhavá opatření k zajištění udržitelného hospodaření se zdroji, zejména v souvislosti s relativně velkým množstvím nezpracovaného odpadu, který je stále v mnoha členských státech skládkován;

B.  vzhledem k tomu, že dvě klíčové výzvy pro budoucnost spočívají v omezení vzniku odpadů a sladění cílů v oblasti nakládání s odpady s cíli oběhového hospodářství, zejména zvýšením míry opětovného použití a recyklace;

C.  vzhledem k tomu, že rámcová směrnice o odpadech 2008/98/ES umístila na první místo v hierarchii způsobů nakládání s odpady předcházení vzniku odpadů;

D.  vzhledem k tomu, že nevhodné postupy nakládání s odpady mají vážný dopad na životní prostředí v podobě znečištění půdy, vody a ovzduší; vzhledem k tomu, že předkladatelé petic uváděli, že byly povoleny a zprovozněny skládky a spalovny v těsné blízkosti obytných a zemědělských ploch a v oblastech, kde příslušné orgány členských států řádně nezohlednily geologické a hydrogeologické podmínky, a představují přímé ohrožení veřejného zdraví;

E.  vzhledem k tomu, že více než 80 % dopadu výrobku na životní prostředí je určeno ve fázi návrhu, která tak hraje důležitou úlohu při podpoře předcházení vzniku odpadů a všech aspektů oběhového hospodářství, jako je trvanlivost, modernizovatelnost, opravitelnost, opětovné použití a recyklace výrobku;

F.  vzhledem k tomu, že zásady ekonomiky sdílení a ekonomiky služeb mohou kromě vytváření udržitelnějších výrobků, které účinněji využívají zdroje, také sloužit pro účely omezení vzniku odpadů v Evropě;

G.  vzhledem k tomu, že Komise zahájila řadu řízení o nesplnění povinnosti týkajících se porušení právních předpisů EU o nakládání s odpady v různých členských státech; vzhledem k tomu, že několik těchto případů bylo předloženo Soudnímu dvoru Evropské unie, některé z nich nedávno;

H.  vzhledem k tomu, že poslední zpráva Komise o provádění právních předpisů EU o odpadech, včetně zprávy včasného varování určené členským státům, jimž hrozí, že zůstanou pozadu v přípravách na dosažení cíle pro opětovné použití / recyklaci komunálního odpadu do roku 2020, ukázala, že existují závažné nedostatky, jež je nutno rychle vyřešit, má-li Evropa využívat environmentálních a hospodářských přínosů oběhového hospodářství;

I.  vzhledem k tomu, že poslední údaje doprovázející řadu petic poukazují na skutečnost, že situace v oblasti nakládání s odpady v některých členských státech a regionech stále představuje vážný problém, což je rozhodným důkazem toho, že je třeba výrazně zlepšit provádění rámcové směrnice o odpadech a ostatních právních předpisů EU týkajících se předcházení vzniku odpadů a opatření pro jejich zpracování;

J.  vzhledem k tomu, že hospodářství, které upřednostňuje opravy, opětovné použití, repasování a recyklaci materiálů, je náročnější na pracovní sílu než ekonomika založená na filosofii odstraňování odpadů, a tudíž vytváří více pracovních příležitostí; vzhledem k tomu, že řádné provádění stávajících právních předpisů o předcházení vzniku odpadů a nakládání s nimi by mohlo uvolnit potenciál pro vytváření pracovních míst v odvětvích opětovného použití a recyklace;

K.  vzhledem k tomu, že řádné nakládání s odpady a předcházení vzniku odpadů má zásadní význam pro zlepšení kvality života v Evropě a pro dosažení netoxického prostředí;

1.  zdůrazňuje, že četné předložené petice týkající se toho, že členské státy neprovedly právní předpisy o odpadech, poukazují na různé zdravotní a environmentální problémy spojené s nevhodnými postupy v oblasti nakládání s odpady, jako je špatná kvalita ovzduší v městských oblastech, kontaminace zdrojů podzemních vod, nadměrné hladiny hluku a pachové emise;

2.  zdůrazňuje, že v zájmu podpory přechodu k více oběhovému hospodářství by veřejné financování nakládání s odpady, ať už na vnitrostátní úrovni, nebo na úrovni EU, mělo být v souladu s cílem posunu směrem nahoru při provádění hierarchie způsobů nakládání s odpady; domnívá se proto, že finanční prostředky by měly směřovat na plány a projekty zaměřené na předcházení vzniku odpadů, jejich opětovné použití, tříděný sběr a recyklaci;

3.  vyzývá členské státy, aby učinily větší pokrok při vytyčování účinných plánů a projektů zaměřených na předcházení vzniku odpadů, jejich opětovné použití, tříděný sběr a recyklaci, neboť to jsou klíčové faktory pro snížení zátěže životního prostředí způsobené odpady, využití hospodářských přínosů oběhového hospodářství a zlepšení účinnosti využívání zdrojů; naléhavě vyzývá Komisi, aby podpořila členské státy při jejich provádění, a to i prostřednictvím technické pomoci a fondů EU; navrhuje, aby byly přijaty odpovídající ekonomické nástroje, jak jsou stanoveny v rámcové směrnici o odpadech, a zavedeny účinné a nákladově efektivní systémy rozšířené odpovědnosti výrobců s cílem podpořit přechod k oběhovému hospodářství;

4.  vyzývá členské státy, aby přijaly opatření na úklid odpadků a zlepšení nakládání s odpady (sběr, třídění a recyklace) a aby zavedly hospodářské nástroje a kampaně na zvyšování povědomí s cílem předcházení odhazování odpadků;

5.  vítá ochotu Komise uskutečnit návštěvy na vysoké úrovni týkající se oběhového hospodářství a odpadů v členských státech, u nichž existuje riziko, že nesplní cíle týkající se komunálního odpadu pro rok 2020, a spolupracovat s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně sdružení místních a regionálních aktérů a celoevropských organizací, které jsou skutečnou podporou kultury nulového odpadu a souvisejících politik;

6.  zdůrazňuje, že je třeba, aby členské státy zmírnily dopady vzniku odpadů na životní prostředí, zejména snížením množství komunálního odpadu; vyzývá členské státy, aby za tímto účelem přijaly opatření k předcházení vzniku odpadů, jak je stanoveno v revidované rámcové směrnici o odpadech;

7.  zdůrazňuje, že vnitrostátní, regionální a místní aktéři hrají klíčovou úlohu při nakládání s odpady a při tvorbě politik v této oblasti a jejich provádění; připomíná, že soudržné politiky a rozvoje odpovídající infrastruktury v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady lze dosáhnout pouze prostřednictvím koordinace a spolupráce na všech úrovních EU; žádá Komisi, aby odměňovala osvědčené postupy na všech úrovních a usnadnila jejich výměnu a aby poskytovala konkrétní a odpovídající podporu průkopnickým projektům;

8.  vyzývá členské státy a průmyslová odvětví jako klíčové partnery v odvětví nakládání s odpady, aby zlepšily svou angažovanost v podpoře kruhových dodavatelských řetězců s cílem získat přístup k vysoce kvalitním druhotným surovinám, často za výhodné ceny, které by měly být získány zpět za účelem dalšího použití a výroby;

9.  vyzývá k poskytování odborné přípravy a k propagaci různých typů zaměstnání, včetně finanční podpory pro odbornou přípravu v oblasti vysoce odborných dovedností a sociální pracovní místa, zejména v oblasti oprav a přípravy na opětovné použití;

10.  je pevně přesvědčen, že nové obchodní modely zaměřené na předcházení vzniku odpadů, opětovné použití a recyklaci musí být náležitě propagovány a podporovány s cílem účinněji urychlit přechod k oběhovému hospodářství;

11.  zdůrazňuje, že řádné provádění balíčku opatření týkajících se oběhového hospodářství poskytuje příležitosti v celé EU, včetně investic, které pomohou zefektivnit využívání přírodních zdrojů;

12.  zdůrazňuje, že zvyšování produktivity zdrojů posílením účinnosti a omezováním plýtvání zdroji prostřednictvím opatření, jako je opětovné použití, recyklace a repasování, může výrazně snížit jak spotřebu zdrojů, tak i emise skleníkových plynů, což je cíl, který je základem oběhového hospodářství; zdůrazňuje, že v oběhovém hospodářství jsou zdroje zachovány v rámci hospodářství a zůstávají produktivně využívány, pokud se produkt dostane do konce svého života, tudíž se sníží spotřeba zdrojů; v souvislosti s právními předpisy o odpadech se domnívá, že zdokonalený návrh výrobků oběhového hospodářství pomůže uzavřít výrobní cykly a přinese změny ve způsobech výroby a spotřeby, čímž se omezí přítomnost toxických látek a celkové množství odpadu;

13.  vyzývá členské státy, aby zajistily úplnou transparentnost ohledně objemu a míst konečného určení zbytků z různých způsobů nakládání s odpady, zejména ve vztahu k společenstvím, která mohou být dotčena lokalitami a novými projekty, a aby s nimi konzultovaly při procesu rozhodování; dále naléhavě vyzývá členské státy, aby plně a důkladně provedly ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (směrnice o posuzování vlivů na životní prostředí)(13) a další příslušné právní předpisy EU zaměřené na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví;

14.  domnívá se, že tříděný sběr odpadu v jednotlivých domech je účinným způsobem, jak zvýšit informovanost obyvatelstva o strategickém významu oběhového hospodářství a účinněji dosáhnout kolektivního úsilí za tímto účelem; zdůrazňuje, že tyto systémy umožňují lepší kontrolu, pokud jde o druhy a množství odpadu vyprodukovaného v domácnostech a související potřeby zpracování, aby se maximalizovala příprava na opětovné použití a recyklaci a umožnilo zavedení spravedlivějších ekonomických pobídek či odrazujících ekonomických opatření;

15.  připomíná, že spalování je i nadále na předposledním místě v hierarchii způsobů nakládání s odpady hned po skládkování;

16.  připomíná, že nebezpečný odpad přináší specifické problémy v oblasti zpracování, které nelze přehlížet a které by měly být konkrétně řešeny; vyzývá členské státy, aby plně provedly ustanovení rámcové směrnice o odpadech týkající se nakládání s nebezpečnými odpady;

17.  podporuje Komisi v probíhajících řízeních o nesplnění povinnosti proti členským státům, které nedodržují právní předpisy o odpadech; vyzývá Komisi, aby plně využila potenciálu systému včasného varování stanoveného v revidovaných směrnicích o odpadech; navrhuje, aby pokuty vybrané Komisí byly znovu investovány do projektů, které odpovídají nejvyšším úrovním hierarchie způsobů nakládání s odpady;

18.  vyjadřuje politování nad skutečností, že podle předkladatelů petic byly povoleny a umístěny skládky v těsné blízkosti obytných a zemědělských oblastí; vyzývá příslušné orgány členských států, aby zajistily plnou ochranu lidského zdraví a přijaly strukturální opatření zaměřená na nalezení řešení kontaminace podzemních vod;

19.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vládám a parlamentům členských států.

(1) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 109.
(2) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 100.
(3) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 141.
(4) Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 93.
(5) Úř. věst. L 156, 19.6.2018, s. 26.
(6) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(7) Přijaté texty, P8_TA(2018)0352.
(8) Přijaté texty, P8_TA(2018)0100.
(9) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 151.
(10) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 60.
(11) Přijaté texty, P8_TA(2018)0241.
(12) Úř. věst. C 239 E, 20.8.2013, s. 60.
(13) Úř. věst. L 26, 28.1.2012, s. 1.


Požadavky na prosazování a konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy ***I
PDF 301kWORD 90k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU (COM(2017)0278 – C8-0170/2017 – 2017/0121(COD))
P8_TA-PROV(2019)0339A8-0206/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0278),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0170/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. února 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0206/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 764
Návrh směrnice
Název 1
Návrh
Návrh
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU
kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU, a mění nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“)
Pozměňovací návrh 765
Návrh směrnice
Bod odůvodnění -1 (nový)
(-1)   Vzhledem k vysoké mobilitě pracovní síly v odvětví silniční dopravy je třeba stanovit zvláštní odvětvová pravidla, která zajistí rovnováhu mezi svobodou dopravců poskytovat přeshraniční služby, volným pohybem zboží a sociální ochranou řidičů. Tato směrnice má tedy zajistit právní jistotu a jednoznačnost, přispět k harmonizaci a podpoře prosazování práva a k boji proti nezákonným praktikám a snížit administrativní zátěž.
Pozměňovací návrh 766
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1
(1)  Má-li být vytvořeno bezpečné, účinné a sociálně zodpovědné odvětví silniční dopravy, je nezbytné zajistit jednak přiměřené pracovní podmínky a sociální ochranu pro řidiče, jednak vhodné obchodní a konkurenční podmínky pro dopravce.
(1)  Má-li být vytvořeno bezpečné, účinné a sociálně zodpovědné odvětví silniční dopravy, je nezbytné zajistit volný pohyb zboží a služeb, přiměřené pracovní podmínky a sociální ochranu pro řidiče a vytvořit vhodné obchodní a konkurenční prostředí pro dopravce, přičemž je třeba především dodržovat základní svobody a zásady volného pohybu zboží a služeb, tak jak je zaručují Smlouvy.
Pozměňovací návrh 767
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 1 a (nový)
(1a)   Vnitrostátní předpisy uplatňované v oblasti silniční dopravy musí být přiměřené a odůvodněné a nesmí bránit výkonu základních svobod zaručených Smlouvou, jako je volný pohyb služeb, ani snižovat atraktivnost výkonu těchto svobod, tak aby se udržela nebo zvýšila konkurenceschopnost Unie a současně aby byly dodržovány pracovní podmínky a sociální ochrana řidičů.
Pozměňovací návrh 768
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2
(2)  Vzhledem k přirozeně vysoké míře mobility ve službách silniční dopravy je třeba dbát zejména na to, aby řidiči mohli využívat práv, která jim náležejí, a aby dopravci nemuseli čelit neúměrným správním překážkám, které nepatřičně omezují jejich svobodu při přeshraničním poskytování služeb.
(2)  Vzhledem k přirozeně vysoké míře mobility ve službách silniční dopravy je třeba dbát zejména na to, aby řidiči mohli využívat práv, která jim náležejí, a aby dopravci, což jsou ve většině případů (90 %) malé a střední podniky s méně než 10 pracovníky, nemuseli čelit neúměrným správním překážkám nebo nepřiměřeným a diskriminačním kontrolám, které nepatřičně omezují jejich svobodu při přeshraničním poskytování služeb.
Pozměňovací návrh 769
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)   Vnitrostátní předpisy uplatňované v oblasti silniční dopravy musí být přiměřené a odůvodněné a nesmí bránit výkonu základních svobod zaručených Smlouvou, jako je volný pohyb zboží a služeb, ani snižovat atraktivnost výkonu těchto svobod, aby se zachovala, nebo dokonce zvýšila konkurenceschopnost Unie, což se týká i nákladů na výrobky a služby, a musí respektovat pracovní podmínky a sociální ochranu řidičů i specifické rysy tohoto odvětví, neboť řidiči jsou vysoce mobilními, nikoli vysílanými pracovníky.
Pozměňovací návrh 770
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 3
(3)  Rovnováha mezi zlepšením sociálních a pracovních podmínek řidičů na straně jedné a usnadněním přístupu ke svobodnému poskytování služeb silniční dopravy na základě spravedlivé hospodářské soutěže mezi domácími a zahraničními dopravci na straně druhé má zásadní význam pro bezproblémové fungování vnitřního trhu.
(3)  Rovnováha mezi zlepšením sociálních a pracovních podmínek řidičů na straně jedné a usnadněním přístupu ke svobodnému poskytování služeb silniční dopravy na základě spravedlivé, přiměřené a nediskriminační hospodářské soutěže mezi domácími a zahraničními dopravci na straně druhé má zásadní význam pro bezproblémové fungování vnitřního trhu. Vnitrostátní právní předpisy nebo politiky uplatňované v odvětví dopravy na vnitrostátní úrovni proto musí vždy napomáhat rozvoji a posilování jednotného evropského dopravního prostoru a nesmí žádným způsobem přispívat k roztříštěnosti vnitřního trhu. 
Pozměňovací návrh 771
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4
(4)  Na základě zhodnocení účinnosti a účelnosti současných sociálně-právních předpisů EU pro odvětví silniční dopravy byly zjištěny určité právní mezery ve stávajících ustanoveních a odhaleny nedostatky v jejich prosazování. Dále mezi členskými státy existují nesrovnalosti týkající se výkladu, uplatňování a provádění předpisů. Tím vzniká právní nejistota a nerovné zacházení s řidiči a dopravci, které zhoršuje pracovní, sociální i konkurenční podmínky v odvětví.
(4)  Na základě zhodnocení účinnosti a účelnosti současných sociálně-právních předpisů EU pro odvětví silniční dopravy byly zjištěny určité právní mezery ve stávajících ustanoveních a odhaleny nedostatky v jejich prosazování, jakož i nezákonné praktiky, například využívání společností s fiktivním sídlem typu poštovní schránky. Větší důraz by se měl klást na boj proti nehlášené práci v odvětví dopravy. Dále mezi členskými státy existují nesrovnalosti ve výkladu, uplatňování a provádění předpisů, které pro řidičedopravce vytvářejí velkou administrativní zátěž. Tím vzniká právní nejistota, která zhoršuje pracovní, sociální i konkurenční podmínky v odvětví.
Pozměňovací návrh 772
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  V zájmu správného uplatňování směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES1a a 2014/67/EU1b je třeba na úrovni Unie posílit kontroly a spolupráci v boji proti podvodům souvisejícím s vysíláním řidičů a provádět přísnější kontroly, aby byly skutečně zajištěny platby příspěvků na sociální zabezpečení vysílaných řidičů.
_________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).
1b Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).
Pozměňovací návrh 773
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5
(5)  Přiměřené, účinné a jednotné prosazování ustanovení o pracovní době má zásadní význam pro ochranu pracovních podmínek řidičů a prevenci narušování hospodářské soutěže vyplývající z nedodržování předpisů. Proto je žádoucí rozšířit stávající jednotné požadavky na prosazování stanovené směrnicí 2006/22/ES i na kontrolu dodržování ustanovení o pracovní době uvedených ve směrnici 2002/15/EU.
(5)  Přiměřené, účinné a jednotné prosazování ustanovení o pracovní době a době odpočinku má zásadní význam pro zvýšení bezpečnosti silničního provozu, ochranu pracovních podmínek řidičů a prevenci narušování hospodářské soutěže vyplývající z nedodržování předpisů. Proto je žádoucí rozšířit stávající jednotné požadavky na prosazování stanovené směrnicí 2006/22/ES i na kontrolu dodržování ustanovení o pracovní době uvedených ve směrnici 2002/15/EU. Mělo by být rovněž umožněno – aniž by tím vznikala dodatečná administrativní zátěž – kombinovat kontroly doby jízdy a pracovní doby s kontrolami dodržování pravidel pro vysílání pracovníků. Kontroly dodržování pracovní doby by měly být prováděny pouze v provozovnách dopravců, dokud nová technologie neumožní její dodržování účinně ověřovat při silničních kontrolách.
Pozměňovací návrh 774
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Vzhledem ke zvláštní povaze dopravních služeb a přímému dopadu na volný pohyb zboží se zvláštním důrazem na bezpečnost a zabezpečení silničního provozu by měly být silniční kontroly omezeny na minimum. Řidiči by neměli nést odpovědnost za dodatečné administrativní povinnosti svých příslušných podniků. Předpisy upravující pracovní dobu by měly být kontrolovány pouze v provozovnách dopravců.
Pozměňovací návrh 775
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 5 b (nový)
(5b)   S cílem umožnit účinnější, rychlejší a početnější silniční kontroly a zároveň snížit administrativní zátěž pro řidiče, kontroly souladu s ustanoveními směrnice 2002/15/ES by měly spíše než v rámci silničních kontrol probíhat v rámci inspekcí v podnikových provozovnách dopravců.
Pozměňovací návrh 776
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)  S cílem posílit účinnou administrativní spolupráci a účinnou výměnu informací by členské státy měly propojit své vnitrostátní elektronické rejstříky (NER) prostřednictvím systému Evropského rejstříku podniků silniční dopravy (ERRU), a to s právním základem v čl. 16 odst. 5 nařízení (ES) č. 1071/2009. Členské státy by měly přijmout veškerá opatření nezbytná k zajištění propojení vnitrostátních elektronických rejstříků, tak aby příslušné orgány členských států, včetně silničních inspektorů, měly přímý přístup v reálném čase k údajům a informacím obsaženým v rejstříku ERRU.
Pozměňovací návrh 777
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)  V zájmu usnadnění lepšího a jednotnějšího uplatňování minimálních podmínek pro provádění nařízení (ES) č. 561/2006, nařízení (EU) č. 165/2014 a směrnice 2002/15/ES a podpory dodržování správních požadavků spojených s vysíláním pracovníků ze strany podnikatelů v silniční dopravě by Komise měla vytvořit jeden či více modulů systému IMI pro předkládání prohlášení o vyslání a elektronickou aplikaci, která inspektorům poskytne při silničních kontrolách přímý přístup v reálném čase k ERRU a IMI.
Pozměňovací návrh 778
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  S cílem zajistit pro pracovníky a podniky spravedlivé a rovné podmínky je třeba dosáhnout pokroku na cestě k inteligentnímu prosazování a poskytnout veškerou možnou podporu plnému zavedení a využívání systémů hodnocení rizika. Za tímto účelem je třeba donucovacím orgánům umožnit přístup v reálném čase k vnitrostátním elektronickým rejstříkům (NER) a maximálně využívat Evropský rejstřík podniků silniční dopravy (ERRU).
Pozměňovací návrh 779
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)   Předpisy pro vysílání pracovníků platné pro činnosti v silniční dopravě by měly být vyvážené, jednoduché a měly by pro členské státy a dopravní podniky představovat nízkou administrativní zátěž. Záměrem by nemělo být, aby odrazovaly od činností mimo zemi, v níž je dopravce usazen.
Pozměňovací návrh 780
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9
(9)  Potíže byly zaznamenány také při provádění předpisů o vysílání řidičů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES15 a předpisů o správních požadavcích zakotvených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU16 ve vysoce mobilním odvětví silniční dopravy. Nekoordinované vnitrostátní předpisy o provádění a prosazování ustanovení o vysílání pracovníků v odvětví silniční dopravy kladou velkou administrativní zátěž na dopravce sídlící mimo území EU. Tím vznikají nepatřičná omezení svobody při přeshraničním poskytování služeb v odvětví silniční dopravy, což má nepříznivé vedlejší účinky na pracovní místa.
(9)  Potíže byly zaznamenány také při provádění předpisů o vysílání řidičů stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES15 a předpisů o správních požadavcích zakotvených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU16 ve vysoce mobilním odvětví silniční dopravy. Nekoordinované vnitrostátní předpisy o provádění a prosazování ustanovení o vysílání pracovníků v odvětví silniční dopravy způsobují právní nejistotu, narušují hospodářskou soutěž v odvětví dopravy a kladou velkou administrativní zátěž na dopravce sídlící mimo území EU. Tím vznikají nepatřičná omezení svobody při přeshraničním poskytování služeb v odvětví silniční dopravy, což má nepříznivé vedlejší účinky na pracovní místa a na konkurenceschopnost dopravců. Je třeba harmonizovat správní požadavky a kontrolní opatření, aby se zabránilo tomu, že dopravci budou čelit zbytečným nebo svévolným zdržením.
_________________
_________________
15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).
15 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21.1.1997, s. 1).
16 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).
16 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).
Pozměňovací návrh 781
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9a (nový)
(9a)  Výměna údajů a informací, správní spolupráce a vzájemná pomoc mezi členskými státy za účelem zajištění plného dodržování pravidel by měla probíhat prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), který má právní základ v nařízení (EU) č. 1034/2012. Systém IMI by se měl rovněž používat k předkládání a aktualizaci prohlášení o vyslání mezi dopravci a příslušnými orgány přijímajících členských států. Za účelem splnění tohoto posledního cíle by bylo nezbytné vytvořit v rámci systému IMI paralelní veřejné rozhraní, k němuž by měli dopravci přístup.
Pozměňovací návrh 782
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 b (nový)
(9b)  Všechny subjekty činné v dodavatelském řetězci u zboží by měly nést svůj spravedlivý díl odpovědnosti za porušování pravidel stanovených v této směrnici. Mělo by tomu tak být v případě, že dotčeným subjektům bylo porušení pravidel skutečně známo nebo že o něm s ohledem na všechny relevantní okolnosti měly vědět.
Pozměňovací návrh 783
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 c (nový)
(9c)  Aby bylo zajištěno řádné uplatňování kontrolních opatření pro vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy podle směrnic 96/71/ES a 2014/67/EU, měly by být posíleny kontroly a spolupráce na úrovni Unie zaměřené na boj proti podvodům v oblasti vysílání řidičů.
Pozměňovací návrh 784
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 d (nový)
(9d)  Dodavatelé by měli být vybízeni k tomu, aby jednali sociálně odpovědným způsobem a využívali služeb podnikatelů v silniční dopravě, kteří dodržují pravidla stanovená touto směrnicí. Aby dodavatelům usnadnila nalezení takových podnikatelů v silniční dopravě, měla by Komise vyhodnotit stávající nástroje a osvědčené postupy na podporu sociálně odpovědného jednání všech subjektů v rámci dodavatelského řetězce u zboží s cílem zřídit v případě potřeby Evropskou platformu důvěryhodných dopravních podniků.
Pozměňovací návrh 785
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 9 e (nový)
(9e)  Nedodržování předpisů týkajících se místa usazení podniků provozujících mezinárodní silniční dopravu vytváří rozdíly na vnitřním trhu a přispívá k nekalé soutěži mezi podniky. Je tedy třeba zpřísnit podmínky týkající se místa usazení podniků provozujících mezinárodní silniční dopravu, aby mohly být lépe sledovány, a to především v zájmu boje proti zakládání společností typu poštovní schránka.
Pozměňovací návrh 786
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)   Vzhledem ke skutečnosti, že v Evropě panuje nedostatek řidičů, je třeba výrazně zlepšit pracovní podmínky, má-li se zvýšit přitažlivost tohoto povolání.
Pozměňovací návrh 787
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 11
(11)  Má-li být zajištěno účinné a přiměřené provádění směrnice 96/71/ES v odvětví silniční dopravy, je nezbytné stanovit konkrétní odvětvová pravidla, která zohlední specifika vysoce mobilních pracovních sil v odvětví silniční dopravy a zajistí rovnováhu mezi sociální ochranou řidičů a svobodou dopravců při přeshraničním poskytování služeb.
(11)  Má-li být zajištěno účinné a přiměřené provádění směrnice 96/71/ES v odvětví silniční dopravy, je nezbytné stanovit konkrétní odvětvová pravidla, která zohlední specifika vysoce mobilních pracovních sil v odvětví silniční dopravy a zajistí rovnováhu mezi sociální ochranou řidičů a svobodou dopravců při přeshraničním poskytování služeb. Ustanovení o vysílání pracovníků ve směrnici 96/71/ES a o prosazování těchto ustanovení ve směrnici 2014/67/EU by se měla uplatňovat na odvětví silniční dopravy ve smyslu této směrnice.
Pozměňovací návrh 788
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12
(12)  Tato vyvážená kritéria by měla vycházet z konceptu dostatečné vazby řidiče na území hostitelského členského státu. Proto by měl být stanoven časový limit, po jehož překročení budepřípadě provozování mezinárodní dopravy platit minimální mzda a minimální placená dovolená za kalendářní rok hostitelského členského státu. Tento časový limit by se neměl vztahovat na případy kabotáže definované v nařízeních č. 1072/2009 a 1073/2009, neboť k veškeré přepravě dochází v hostitelském členském státu. Proto by se na kabotáž měla vztahovat minimální mzdaminimální placená dovolená za kalendářní rok hostitelského členského státu, a to bez ohledu na četnost a dobu trvání operací prováděných řidičem.
(12)  Tato vyvážená kritéria by měla vycházet z konceptu dostatečné vazby řidiče na území hostitelského členského státu. Tato dostatečná vazba existujepřípadech kabotáže definovaných v nařízeních č. 1072/2009 a 1073/2009, neboť k veškeré přepravě dochází v hostitelském členském státu. Proto by se ustanovení směrnice 96/71/ESsměrnice 2014/67/EU měla vztahovat na kabotáž.
Pozměňovací návrh 789
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  V případě mezinárodní dopravy by převažující vazba řidiče v rámci dvoustranné mezinárodní dopravy měla být k členskému státu usazení dopravní společnosti, neboť řidič se pravidelně vrací do členského státu usazení dopravní společnosti. Řidič může během jedné cesty vykonat několik dvoustranných přepravních operací. Při jiných druzích operací, které řidič vykonává na území hostitelského členského státu, zejména v rámci jiné než dvoustranné mezinárodní přepravy, naopak dostatečná vazba na území tohoto státu existuje.
Pozměňovací návrh 790
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 b (nový)
(12b)  S cílem zajistit účinné využívání dopravních zdrojů, zohlednit provozní realitu a snížit počet jízd naprázdno, což je důležitý prvek při dosahování cílů Pařížské dohody, pokud jde o snižování emisí CO2, by měl být možný omezený počet dalších přepravních činností, aniž by to vedlo k uplatnění pravidel pro vysílání pracovníků. K těmto činnostem patří operace vykonávané během období provádění dvoustranné mezinárodní přepravní činnosti z členského státu usazení nebo následující po tomto provádění a před návratem do členského státu usazení.
Pozměňovací návrh 791
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 c (nový)
(12c)  V případě, že řidič vykonává kombinovanou přepravní operaci, je povaha poskytované služby během počátečního nebo závěrečného silničního úseku úzce spojena s členským státem usazení, pokud tento úsek sám o sobě představuje dvoustrannou přepravní operaci. Pokud je však přepravní operace během daného silničního úseku vykonána v hostitelském členském státě nebo jakožto jiná než dvoustranná mezinárodní přeprava, existuje zde dostatečná vazba na území hostitelského členského státu, a proto by se v tomto případě měla použít pravidla pro vysílání pracovníků.
Pozměňovací návrh 792
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 d (nový)
(12d)   Vzhledem k tomu, že neexistuje dostatečná vazba řidiče na území členského státu tranzitu, neměly by být tranzitní operace považovány za situace vyslání. Mělo by být rovněž jasně stanoveno, že skutečnost, že cestující vystupují z autobusu během zastávky z hygienických důvodů, nemění kvalifikaci přepravní operace.
Pozměňovací návrh 793
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 e (nový)
(12e)  Silniční doprava je vysoce mobilní odvětví a vyžaduje společný přístup k určitým aspektům odměňování v tomto odvětví. Dopravní podniky potřebují mít právní jistotu, pokud se jedná o pravidla a požadavky, které musejí dodržovat. Tato pravidla a tyto požadavky by měly být jednoznačné, srozumitelné a pro dopravní podniky snadno dostupné a měly by umožňovat také provádění účinných kontrol. Je důležité, aby nová pravidla nepředstavovala zbytečnou administrativní zátěž a aby řádně zohledňovala zájmy malých a středních podniků.
Pozměňovací návrh 794
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 12 f (nový)
(12f)  Pokud jsou pracovní podmínky uvedené v článku 3 směrnice 96/71/ES v souladu s vnitrostátními právními předpisy, tradicemi a zvyklostmi, mj. respektováním autonomie sociálních partnerů, stanoveny v kolektivních smlouvách podle čl. 3 odst. 1 a 8 uvedené směrnice, měly by členské státy zajistit, aby v souladu se směrnicí 2014/67/EU byly dopravní podniky z jiných členských států a vyslaní řidiči obeznámeni s těmito pracovními podmínkami dostupným a transparentním způsobem, a měly by v tomto ohledu usilovat o zapojení sociálních partnerů. Příslušné informace by se měly týkat zejména rozdílných mezd a jejich složek, včetně složek mezd stanovených v místních nebo regionálních kolektivních smlouvách, metody použité k výpočtu odměny za práci a případně kvalifikačních kritérií pro zařazení do různých mzdových kategorií. V souladu se směrnicí (EU) 2018/957/EU, kterou se mění směrnice 96/71/ES, by dopravní podniky neměly být postihovány za nedodržování předpisů týkajících se prvků mezd, metody použité k výpočtu odměny za práci a případně kvalifikačních kritérií pro zařazení do různých mzdových kategorií, které nejsou veřejně dostupné.
Pozměňovací návrh 795
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13
(13)  V zájmu zajištění účinného a účelného prosazování konkrétních odvětvových pravidel o vysílání řidičů a zabránění neúměrné administrativní zátěži kladené na dopravce neusazené na území daného státu je třeba v odvětví silniční dopravy zavést zvláštní správní a kontrolní požadavky, které budou plně využívat kontrolních přístrojů, jako jsou digitální tachografy.
(13)  V zájmu zajištění účinného a účelného prosazování konkrétních odvětvových pravidel o vysílání řidičů a zabránění neúměrné administrativní zátěži kladené na dopravce neusazené na území daného státu je třeba v odvětví silniční dopravy zavést zvláštní správní a kontrolní požadavky, které budou plně využívat kontrolních přístrojů, jako jsou digitální tachografy. S cílem zjednodušit povinnosti stanovené v této směrnici a ve směrnici 96/71 by měly mít členské státy možnost ukládat podnikatelům v silniční dopravě pouze správní požadavky uvedené v této směrnici, které byly upraveny pro odvětví silniční dopravy.
Pozměňovací návrh 796
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 a (nový)
(13a)   Aby se co nejvíce omezila administrativní zátěž řidičů a jejich zátěž spojená se správou dokumentů, poskytnou podnikatelé v dopravě na žádost příslušných orgánů členského státu, ve kterém je dotyčný podnikatel usazen, všechny nezbytné dokumenty, jak je stanoveno v ustanoveních kapitoly III směrnice 2014/67/EU o vzájemné pomoci a spolupráci mezi členskými státy.
Pozměňovací návrh 797
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 b (nový)
(13b)   Aby se usnadnilo provádění, uplatňování a prosazování této směrnice, členské státy by měly využívat systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) zřízený nařízením (EU) č. 1024/2012 s cílem zlepšit přeshraniční výměnu informací mezi regionálními a místními orgány. Mohlo by být také vhodné rozšířit systém IMI tak, aby zahrnoval předkládání a přenos jednoduchých prohlášení.
Pozměňovací návrh 798
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 c (nový)
(13c)   V zájmu snížení administrativní zátěže pro podnikatele v dopravě, kteří mnohdy patří mezi malé a střední podniky, by bylo vhodné zjednodušit postupy zasílání prohlášení o vyslání z jejich strany prostřednictvím standardizovaných formulářů s některými předem definovanými položkami přeloženými do všech úředních jazyků Unie.
Pozměňovací návrh 799
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 d (nový)
(13d)   Všeobecné provádění a uplatňování pravidel pro vysílání pracovníků v silniční dopravě by mohlo ovlivnit strukturu odvětví nákladní silniční dopravy v Unii. Členské státy a Komise by proto měly dopad tohoto procesu důkladně monitorovat.
Pozměňovací návrh 800
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 e (nový)
(13e)   Prosazování by se mělo zaměřit na kontroly v provozovnách podniků. Silniční kontroly by neměly být vyloučeny, ale měly by být prováděny nediskriminačním způsobem pouze pro nákladní listy nebo jejich elektronické verze, potvrzení o předběžné registraci a osvědčení pro návrat do země usazení podnikatele v dopravě nebo bydliště řidiče. Silniční kontroly by měly v první řadě kontrolovat údaje z tachografů, které jsou důležité pro stanovení aktivity řidiče a vozidla za čtyřtýdenní průběžné období a zeměpisné pokrytí této činnosti. Užitečné může být zaznamenání kódu země.
Pozměňovací návrh 801
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 f (nový)
(13f)   Dopad uplatňování a prosazování pravidel pro vysílání pracovníků na odvětví silniční dopravy by měla Komise pravidelně vyhodnocovat a podávat o něm zprávy Parlamentu a Radě a měly by být předloženy návrhy na jejich další zjednodušení a zmírnění administrativní zátěže.
Pozměňovací návrh 802
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 g (nový)
(13g)   Protože je odvětví dopravy, kde je pohyb samotnou podstatou práce řidičů, třeba přiznat zvláštní zacházení, je třeba, aby se uplatňování směrnice 96/71/ES na odvětví silniční dopravy shodovalo s datem vstupu změny směrnice 2006/22/ES v platnost, pokud jde o požadavky na prosazování, a se zvláštními pravidly týkajícími se směrnic 96/71/ES a 2014/67/EU ve věci vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy.
Pozměňovací návrh 803
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 13 h (nový)
(13h)   V zájmu přizpůsobení příloh této směrnice vývoji v oblasti osvědčených postupů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty podle článku 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny těchto příloh. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.
Pozměňovací návrh 804
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  Výměna informací v rámci účinné správní spolupráce a vzájemné pomoci mezi členskými státy by měla splňovat pravidla ochrany osobních údajů stanovená v nařízení (EU) 2016/679.
Pozměňovací návrh 805
Návrh směrnice
Bod odůvodnění 14 b (nový)
(14b)   Všichni partneři v dodavatelském řetězci by měli dodržovat pravidla pro zachování dobrých sociálních podmínek napříč evropským trhem silniční nákladní dopravy. V zájmu vytvoření hospodářsky a sociálně udržitelného evropského vnitřního trhu by měl být zaveden a prováděn řetězec odpovědnosti zahrnující všechny subjekty v logistickém řetězci. Prosazování transparentnosti a odpovědnosti a zvyšování sociální a hospodářské rovnosti zvýší atraktivitu povolání řidiče a podpoří zdravou hospodářskou soutěž.
Pozměňovací návrh 806
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 2 – odst. 1 – pododstavec 2
Tyto kontroly každoročně zahrnují významnou a reprezentativní část mobilních pracovníků, řidičů, dopravců a vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006 a nařízení (EU) č. 165/2014, a mobilních pracovníků a řidičů, na něž se vztahuje směrnice 2002/15/ES.
Tyto kontroly každoročně zahrnují významnou a reprezentativní část mobilních pracovníků, řidičů, dopravců a vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č.561/2006 a nařízení (EU) č.165/2014, a, v případě kontrol v provozovnách, mobilních pracovníků a řidičů, na něž se vztahuje směrnice 2002/15/ES. Členské státy budou pořádat silniční kontroly ohledně provádění směrnice 2002/15/ES teprve tehdy, až bude zavedena technologie umožňující provádění účinných kontrol. Do té doby budou tyto kontroly prováděny výhradně v provozovnách dopravců.
Pozměňovací návrh 807
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 2 – odst. 3 – pododstavec 1
Každý členský stát organizuje kontroly tak, aby zahrnovaly nejméně 3 % pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006, nařízení (EU) 165/2014 a směrnice 2002/15/ES.
Každý členský stát organizuje kontroly tak, aby zahrnovaly nejméně 3 % pracovních dnů řidičů vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006, nařízení (EU) 165/2014 a směrnice 2002/15/ES. V návaznosti na silniční kontroly a v případě, že řidič není schopen předložit jeden nebo více požadovaných dokladů, je řidičům povoleno pokračovat v dopravě a dopravce je povinen v členském státě, kde je usazen, předložit požadované doklady prostřednictvím příslušných orgánů.
Pozměňovací návrh 808
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. c
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 2 – odst. 4
4.  Informace sdělené Komisi v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 561/2006 zahrnují počet řidičů zkontrolovaných na silnici, počet kontrol v provozovnách dopravců, počet kontrolovaných pracovních dnů a počet i druh zaznamenaných porušení včetně záznamu o tom, zda byli převáženi cestující, nebo zboží.
4.  Informace sdělené Komisi v souladu s článkem 17 nařízení (ES) č. 561/2006 zahrnují počet řidičů zkontrolovaných na silnici, počet kontrol v provozovnách dopravců, počet kontrolovaných pracovních dnů v provozovnách a počet i druh zaznamenaných porušení včetně záznamu o tom, zda byli převáženi cestující, nebo zboží.
Pozměňovací návrh 809
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 a (nový)
Směrnice 2006/22/ES
Článek 5
3a)  Článek 5 se nahrazuje tímto:
Článek 5
„Článek 5
Koordinované kontroly
Koordinované kontroly
Členské státy provedou nejméně šestkrát ročně vzájemně koordinované silniční kontroly řidičů a vozidel, na něž se vztahují nařízení (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85. Kontrolní orgány dvou nebo více členských států provádějí tyto kontroly na svém území současně.
Členské státy provedou nejméně šestkrát ročně vzájemně koordinované silniční kontroly a kontroly v provozovnách týkající se řidičů a vozidel, na něž se vztahují nařízení (ES) č. 561/2006 nebo (EU) 165/2014. Kontrolní orgány dvou nebo více členských států provádějí tyto kontroly na svém území současně. Shrnutí výsledků koordinovaných kontrol se zveřejní v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.“
Pozměňovací návrh 810
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 6 – odst. 1
1.  Kontroly v provozovnách dopravců se plánují s přihlédnutím ke zkušenostem s různými druhy dopravy a dopravců. Provádějí se rovněž v případech, kdy byla při silniční kontrole zjištěna vážná porušení nařízení (ES) č. 561/2006 či nařízení (EU) č. 165/2014 nebo směrnice 2002/15/ES.
1.  Kontroly v provozovnách dopravců se plánují s přihlédnutím ke zkušenostem s různými druhy dopravy a dopravců. Provádějí se rovněž v případech, kdy byla při silniční kontrole zjištěna vážná porušení nařízení (ES) č. 561/2006 a nařízení (EU) č. 165/2014.
Pozměňovací návrh 811
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 7 – odst. 1 – písm. b
4a)  v čl. 7 odst. 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:
b)   každé dva roky předávat Komisi statistické údaje podle čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3820/85;
každé dva roky předávat Komisi statistické údaje podle článku 17 nařízení (ES) č. 561/2006;
Pozměňovací návrh 812
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. -a (nové)
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 8 – odst. 1 – návětí
-a)  V čl. 8 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:
1.  Informace, které mají být vzájemně poskytovány podle čl. 17 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3820/85 nebo podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EHS) č. 3821/85, si určené orgány, které byly oznámeny Komisi podle čl. 7 odst. 2, vyměňují
1.  Informace, které mají být vzájemně poskytovány podle čl. 22 odst. 2 nařízení (ES) č. 561/2006 nebo podle článku 40 nařízení (EU) č. 165/2014, si určené orgány, které byly oznámeny Komisi podle článku 7, vyměňují:
Pozměňovací návrh 813
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. a
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 8 – odst. 1 – písm. b
b)  v jednotlivých případech na odůvodněnou žádost členského státu.
b)  v jednotlivých případech na konkrétní žádost členského státu, nejsou-li požadované informace dostupné prostřednictvím přímé konzultace vnitrostátních elektronických rejstříků podle čl. 16 odst. 5 nařízení (ES) č. 1071/2009.
Pozměňovací návrh 814
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 8 – odst. 1 a – pododstavec 1
1a.  V případech vyžadujících hloubkovou analýzu nebo zahrnujících kontroly v provozovnách příslušných dopravců předloží členský stát informace požadované jinými členskými státy podle odst. 1 písm. b) tohoto článku do 25 pracovních dní od obdržení žádosti. Členské státy se mohou dohodnout i na kratší lhůtě. V naléhavých případech či v případech, kdy postačuje nahlédnutí do rejstříků, například do rejstříku systému hodnocení rizika, musí být požadované informace předloženy do tří pracovních dnů.
1a.  Členské státy předloží informace požadované jinými členskými státy podle odst. 1 písm. b) tohoto článku do 10 pracovních dní od obdržení žádosti. V řádně odůvodněných případech vyžadujících hloubkovou analýzu nebo zahrnujících kontroly v provozovnách příslušných dopravců činí tato lhůta 20 pracovních dnů. Členské státy se mohou dohodnout i na kratší lhůtě. V naléhavých případech či v případech, kdy postačuje nahlédnutí do rejstříků, například do rejstříku systému hodnocení rizika, musí být požadované informace předloženy do tří pracovních dnů.
Pozměňovací návrh 815
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 8 – odst. 1 a – pododstavec 2
Má-li dožádaný členský stát za to, že žádost není dostatečně odůvodněna, do deseti pracovních dnů o tom dožadující členský stát vyrozumí. Dožadující členský stát následně svůj požadavek konkrétněji doloží. Pokud to není možné, může dožádaný členský stát žádost zamítnout.
Má-li dožádaný členský stát za to, že žádost není dostatečně odůvodněna, do pěti pracovních dnů o tom dožadující členský stát vyrozumí. Dožadující členský stát následně svůj požadavek konkrétněji doloží. Pokud to není možné, může dožádaný členský stát žádost zamítnout.
Pozměňovací návrh 816
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 8 – odst. 1 a – pododstavec 3
Pokud je obtížné nebo nemožné žádosti o poskytnutí údajů vyhovět nebo provést kontroly, inspekce či šetření, musí o tom dožádaný členský stát dožadující členský stát do deseti pracovních dnů vyrozumět. Nastanou-li jakékoli problémy, projednají dotčené členské státy záležitost navzájem tak, aby nalezly řešení.
Pokud je obtížné nebo nemožné žádosti o poskytnutí údajů vyhovět nebo provést kontroly, inspekce či šetření, informuje dožádaný členský stát o této skutečnosti dožadující členský stát ve lhůtě pěti pracovních dnů a řádně tuto obtížnost nebo nemožnost poskytnout příslušné informace odůvodní a vysvětlí. Nastanou-li jakékoli problémy, projednají dotčené členské státy záležitost navzájem tak, aby nalezly řešení.
Pozměňovací návrh 817
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 8 – odst. 1 a – pododstavec 3 a (nový)
Zjistí-li Komise, že přetrvává určitý problém při výměně informací nebo že dochází k setrvalému odmítání poskytování informací, může přijmout veškerá nezbytná opatření k nápravě situace, včetně případného zahájení šetření této záležitosti a v konečném důsledku uplatnění postihů vůči dotčenému členskému státu.
Pozměňovací návrh 818
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b a (nové)
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 8 – odst. 2
ba)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:
2.  Členské státy usilují o vytvoření systémů elektronické výměny informací. Postupem podle čl. 12 odst. 2 stanoví Komise společnou metodiku pro účinnou výměnu informací.
2.  Odchylně od článku 21 směrnice 2014/67/EU se výměna informací mezi příslušnými orgány členských států podle odstavců 1 a 1a tohoto článku provádí prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), který byl zaveden nařízením (EU) č. 1024/2012. Příslušné orgány členských států mají přímý přístup v reálném čase k údajům ve vnitrostátních elektronických rejstřících prostřednictvím systému Evropského rejstříku podniků silniční dopravy (ERRU) podle článku 16 nařízení (ES) č. 1071/2009.
Pozměňovací návrh 819
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 – písm. b b (nové)
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 8 – odst. 2 a
bb)  V článku 8 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„2a. Komise do roku 2020 vytvoří elektronickou aplikaci, která bude společná pro všechny členské státy EU a která inspektorům provádějícím silniční kontroly a kontroly v provozovně poskytne přímý přístup v reálném čase do systémů ERRU a IMI. Tato aplikace bude vytvořena na základě pilotního projektu.“,
Pozměňovací návrh 820
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. a
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 9 – odst. 1 – pododstavec 2
Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví obecný vzorec pro výpočet hodnocení rizika dopravců, který bude přihlížet k počtu, závažnosti a četnosti výskytu porušení, k výsledkům kontrol, při kterých nebyla zjištěna žádná porušení, a k tomu, zda silniční dopravci používají ve všech svých vozidlech tachograf tak, jak vyžaduje kapitola II nařízení (EU) č. 165/2014. Tyto prováděcí akty se přijímají v souladu s přezkumným postupem podle čl. 12 odst. 2 této směrnice.
Komise je zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15a, v nichž stanoví obecný vzorec pro výpočet hodnocení rizika dopravců, který bude přihlížet k počtu, závažnosti a četnosti výskytu porušení, k výsledkům kontrol, při kterých nebyla zjištěna žádná porušení, a k tomu, zda silniční dopravci používají ve svých vozidlech tachograf tak, jak vyžaduje kapitola II nařízení (EU) č. 165/2014.
Pozměňovací návrh 821
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b a (nové)
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 1
ba)  V odstavci 3 se první pododstavec nahrazuje tímto:
3.  Počáteční seznam porušení nařízení (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 je uveden v příloze III.
3.  Počáteční seznam porušení nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014 je uveden v příloze III.
Pozměňovací návrh 822
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b b (nové)
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 2
bb)  v odstavci 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
Aby bylo možno stanovit pokyny pro posuzování závažnosti porušení nařízení (EHS) č. 3820/85 nebo (EHS) č. 3820/85, může Komise podle potřeby postupem podle čl. 12 odst. 2 upravit přílohu III s cílem vypracovat pokyny týkající se společné stupnice porušení, rozdělené do kategorií podle závažnosti.
„Aby bylo možno stanovit pokyny pro posuzování závažnosti porušení nařízení (ES) č. 561/2006 nebo (EU) č. 165/2014, je Komise zmocněna přijmout akty v přenesené pravomoci podle čl. 15a a upravit jimi přílohu III s cílem vypracovat pokyny týkající se společné stupnice porušení, rozdělené do kategorií podle závažnosti.“;
Pozměňovací návrh 823
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. b c (nové)
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 3
bc)  v odst. 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
Kategorie vztahující se na nejvážnější porušení by měla obsahovat případy, kdy nedodržení příslušných ustanovení nařízení (EHS) č. 3820/85 nebo (EHS) č. 3821/85 představuje vážné riziko smrti či těžké újmy na zdraví.
„Kategorie vztahující se na nejvážnější porušení by měla obsahovat případy, kdy nedodržení příslušných ustanovení nařízení (ES) č. 561/2006 nebo (EU) č. 165/2014 představuje vážné riziko smrti či těžké újmy na zdraví.“;
Pozměňovací návrh 824
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. c
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 9 – odst. 4
4.  V zájmu usnadnění cílených kontrol na silnicích musí být údaje vedené ve vnitrostátních systémech hodnocení rizika v době provádění kontroly přístupné všem příslušným kontrolním orgánům daného členského státu.
4.  V zájmu usnadnění cílených kontrol na silnicích musí být údaje vedené ve vnitrostátních systémech hodnocení rizika a ve vnitrostátních rejstřících dopravních podniků a činností v době provádění kontroly přístupné všem příslušným kontrolním orgánům daného členského státu, a to přinejmenším prostřednictvím elektronické aplikace společné pro všechny členské státy, pomocí níž budou mít přímý přístup k ERRU v reálném čase.
Pozměňovací návrh 825
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 – písm. c
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 9 – odst. 5
5.  Na vyžádání musí členské státy v časových lhůtách stanovených v článku 8 poskytnout údaje vedené ve vnitrostátních systémech hodnocení rizika všem příslušným orgánům ostatních členských států, a to buď na vyžádání, nebo prostřednictvím přímého přístupu.
5.  Členské státy poskytují přímý přístup k údajům vedeným ve vnitrostátních systémech hodnocení rizika všem příslušným orgánům ostatních členských států, a to prostřednictvím interoperabilních vnitrostátních elektronických rejstříků ve smyslu článku 16 nařízení (ES) č. 1071/2009. V tomto ohledu se výměna informací a údajů o podnikatelích v dopravě, porušeních a hodnoceních rizik soustředí a uskuteční prostřednictvím propojení, které zajišťují evropské rejstříky podniků silniční dopravy (ERRU) mezi jednotlivými vnitrostátními rejstříky členských států.
Pozměňovací návrh 826
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 11 – odst. 3
3.  Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví obecný přístup k záznamu a sledování dob vykonávání jiných prací, jak jsou definovány v článku 4 písm. e) nařízení (ES) č. 561/2006, a dob o délce nejméně jednoho týdne, kdy se řidič pohybuje mimo vozidlo. Tyto prováděcí akty jsou přijímány v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 12 odst. 2.
3.  Komise je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 15a, jimiž stanoví obecný přístup k záznamu a sledování dob vykonávání jiných prací, jak jsou definovány v čl. 4 písm. e) nařízení (ES) č. 561/2006, včetně formy pořizování záznamu a konkrétních případů, kdy se mají pořizovat, a pořizování záznamů a sledování dob o délce nejméně jednoho týdne, kdy se řidič pohybuje mimo vozidlo, aniž by s ním mohl provádět jakoukoli činnost.
Pozměňovací návrh 827
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 a (nový)
Směrnice 2006/22/ES
Článek 12
8a)  Článek 12 se nahrazuje tímto:
Článek 12
„Článek 12
Postup projednávání ve výboru
Postup projednávání ve výboru
1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 18 odst. 1 nařízení (EHS) č. 3821/85.
1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 165/2014. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na článek 8 zmíněného rozhodnutí.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Doba uvedená v čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
3.  Výbor přijme svůj jednací řád.
Pozměňovací návrh 828
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 b (nový)
Směrnice 2006/22/ES
Čl. 13 – písm. b
8b)  V článku 13 se písmeno b) nahrazuje tímto:
b)  podporovat soudržný přístup a harmonizovaný výklad nařízení (EHS) č. 3820/85 u kontrolních orgánů;
„b) podporovat soudržný přístup a harmonizovaný výklad nařízení (ES) č. 561/2006 u kontrolních orgánů;
Pozměňovací návrh 829
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 c (nový)
Směrnice 2006/22/ES
Článek 14
8c)  Článek 14 se nahrazuje tímto:
Článek 14
„Článek 14
Jednání se třetími zeměmi
Jednání se třetími zeměmi
Jakmile tato směrnice vstoupí v platnost, zahájí Společenství s dotčenými třetími zeměmi jednání o uplatňování pravidel, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v této směrnici.
Jakmile tato směrnice vstoupí v platnost, zahájí Unie s dotčenými třetími zeměmi jednání o uplatňování pravidel, která jsou rovnocenná pravidlům stanoveným v této směrnici.
Do uzavření těchto jednání zahrnou členské státy údaje o kontrolách vozidel ze třetích zemích do svých formulářů pro Komisi, jak je uvedeno v čl. 16 odst. 2 nařízení (EHS) č. 3820/85.
Do uzavření těchto jednání zahrnou členské státy údaje o kontrolách vozidel ze třetích zemí do svých formulářů pro Komisi, jak je uvedeno v článku 17 nařízení (ES) č. 561/2006.
Pozměňovací návrh 830
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 d (nový)
Směrnice 2006/22/ES
Článek 15
8d)  Článek 15 se nahrazuje tímto:
Článek 15
„Článek 15
Aktualizace příloh
Aktualizace příloh
Změny příloh nezbytné s ohledem na jejich přizpůsobení vývoji osvědčených postupů se přijímají postupem podle čl. 12 odst. 2.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15a, kterými se mění přílohy I a II za účelem zavedení nezbytných úprav podle vývoje osvědčených postupů.“
Pozměňovací návrh 831
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8 e (nový)
Směrnice 2006/22/ES
Článek 15 a (nový)
8e)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 15a
Výkon přenesené pravomoci
1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 3 a v článku 15 je svěřena Komisi na dobu 5 let od [datum vstupu této směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 3 a článku 15 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 3 a článku 15 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitku ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitku nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“
Pozměňovací návrh 832
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. -a (nové)
Směrnice 2006/22/ES
Příloha I – část A – bod 1
-a)  V části A se bod 1 nahrazuje tímto:
1)  denní a týdenní doby řízení, přestávky v řízení a denní a týdenní doby odpočinku; také záznamové listy předchozích dnů, které se mají v souladu s čl. 15 odst. 7 nařízení (EHS) č. 3821/85 nacházet ve vozidle nebo údaje uložené pro stejnou dobu na kartě řidiče nebo v paměti záznamového zařízení v souladu s přílohou II této směrnice nebo na výtiscích;
„1) denní a týdenní doby řízení, přestávky v řízení a denní a týdenní doby odpočinku; také záznamové listy předchozích dnů, které se mají v souladu s čl. 36 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 165/2014 nacházet ve vozidle nebo údaje uložené pro stejnou dobu na kartě řidiče nebo v paměti záznamového zařízení v souladu s přílohou II této směrnice nebo na výtiscích;
Pozměňovací návrh 833
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. -a a (nové)
Směrnice 2006/22/ES
Příloha I – část A – bod 2
-aa)  V části A se bod 2 nahrazuje tímto:
2)   pro období uvedené v čl. 15 odst. 7 nařízení (EHS) č. 3821/85 všechny případy, kdy je překročena povolená rychlost vozidla, tj. jakýkoli časový úsek delší než jedna minuta, během něhož překročila rychlost vozidla u kategorie vozidel N3 90 km/h nebo u kategorie vozidel M3 105 km/h (kategorie N3 a M3 odpovídají definici v části A přílohy II směrnice Rady 70/156/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel1a;
„2) pro období uvedené v čl. 36 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 165/2014 všechny případy, kdy je překročena povolená rychlost vozidla, tj. jakýkoli časový úsek delší než jedna minuta, během něhož překročila rychlost vozidla u kategorie vozidel N3 90 km/h nebo u kategorie vozidel M3 105km/h (kategorie N3 a M3 odpovídají definici ve směrnici 2007/46/ES1a);
__________________
__________________
1a Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Komise 2006/28/ES (Úř. věst. L 65, 7.3.2006, s. 27).
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice).
Pozměňovací návrh 834
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. -a b (nové)
Směrnice 2006/22/ES
Příloha I – část A – bod 4
-ab)  V části A se bod 4 nahrazuje tímto:
(4)  řádné fungování záznamového zařízení (určení možného zneužití zařízení nebo karty řidiče nebo záznamových listů) nebo případně předložení dokladů uvedených v čl. 14 odst. 5 nařízení (EHS) č. 3820/85.
„(4) řádné fungování záznamového zařízení (určení možného zneužití zařízení nebo karty řidiče nebo záznamových listů) nebo případně předložení dokladů uvedených v čl. 16 odst. 2 nařízení (ES) č. 561/2006;“
Pozměňovací návrh 835
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. a
Směrnice 2006/22/ES
Příloha I – část A – bod 6
(6)  týdenní pracovní dobu stanovenou v článcích 4 a 5 směrnice 2002/15/ES.
(6)  týdenní pracovní dobu stanovenou v článcích 4 a 5 směrnice 2002/15/ES za podmínky, že technologie umožňuje provádění účinných kontrol.
Pozměňovací návrh 836
Návrh směrnice
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 – písm. b a (nové)
Směrnice 2006/22/ES
Příloha I – část B – odst. 2
ba)  v části B se odstavec 2 nahrazuje tímto:
Členské státy mohou v případě zjištěného porušení kontrolovat případně i spoluodpovědnost ostatních účastníků dopravního řetězce, např. zasílatelů, dopravců nebo dodavatelů, včetně ověření, zda dopravní smlouvy umožňují dodržet nařízení (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85.
Členské státy mohou v případě zjištěného porušení kontrolovat případně i spoluodpovědnost ostatních účastníků dopravního řetězce, např. zasílatelů, dopravců nebo dodavatelů, včetně ověření, zda dopravní smlouvy umožňují dodržet nařízení (ES) č. 561/2006 a (EU) č. 165/2014.
Pozměňovací návrh 837
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – pododstavec 1
1a.  Tato konkrétní pravidla se použijí pro řidiče zaměstnané podniky usazenými v členském státě, který přijímá jedno z přechodných opatření uvedených v čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice 96/71/ES.
2.  Členské státy nesmí uplatňovat čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c) směrnice 96/71/ES na řidiče v odvětví silniční dopravy, kteří jsou zaměstnáni u dopravců zmiňovaných v čl. 1 odst. 3 písm. a) uvedené směrnice, když provozují mezinárodní přepravu definovanou v nařízeních č. 1072/2009 a 1073/2009, u nichž doba vyslání na jejich území za účelem provozování uvedené přepravy za jeden kalendářní měsíc nepřesáhne tři dny.
2.  Při výkonu dvoustranných přepravních činností se řidič nepovažuje za vyslaného pracovníka ve smyslu směrnice 96/71/ES.
Pro účely této směrnice se dvoustrannou přepravou zboží rozumí přeprava zboží založená na přepravní smlouvě, kdy je zboží přepravováno z členského státu usazení, jak je vymezen v čl. 2 odst. 8 nařízení (ES) č. 1071/2009, do jiného členského státu nebo do třetí země, anebo z jiného členského státu nebo třetí země do členského státu usazení.
2a.  Od data, kdy řidiči zaznamenávají překročení hranice ručně podle čl. 34 odst. 7 nařízení (EU) 165/2014, členské státy rovněž uplatní výjimku uvedenou v odstavci 2 ohledně přepravy zboží, pokud:
–  řidič kromě výkonu dvoustranné přepravy provede jednu činnost nakládky nebo vykládky v členských státech nebo třetích zemích, jimiž projíždí, pokud řidič nakládku nebo vykládku zboží neuskuteční v témže členském státě.
V případě, že po dvoustranné přepravě z členského státu usazení, během níž nebyla vykonána žádná doplňková činnost, následuje dvoustranná přeprava do členského státu usazení, tato výjimka platí až pro dvě doplňkové činnosti nakládky nebo vykládky za podmínek uvedených výše.
Tato výjimka se uplatňuje pouze do data, kdy budou vozidla registrovaná poprvé v určitém členském státě vybavena inteligentním tachografem, který umožňuje zaznamenávat překročení hranic a doplňkové činnosti uvedené v prvním pododstavci čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 165/2014, jak je uvedeno ve druhém pododstavci čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení. Od tohoto data se výjimka uvedená v prvním pododstavci vztahuje pouze na řidiče používající vozidla vybavená inteligentním tachografem podle článku 8, 9 a 10 tohoto nařízení.
2b.  Řidič, který vykonává mezinárodní příležitostnou nebo pravidelnou přepravu cestujících definovanou v nařízení (ES) č. 1073/2009, není považován za vyslaného pro účely směrnice 96/71/ES, pokud:
–  cestující nastupují v členském státě usazení a vystupují v jiném členském státě nebo ve třetí zemi; nebo
–  cestující nastupují v některém členském státě nebo ve třetí zemi a vystupují v členském státě usazení; nebo
–  cestující nastupují a vystupují v členském státě usazení pro účely místních výletů podle definice v nařízení (ES) č. 1073/2009.
2c.  Řidič provádějící kabotáž, jak je vymezena v nařízeních (ES) č. 1072/2009 a 1073/2009, je považován za vyslaného podle směrnice 96/71/ES.
2d.  Aniž je dotčen čl. 2 odst. 1 směrnice 96/71/ES, řidič se nepovažuje za vyslaného pracovníka na území členského státu, jímž projíždí, pokud neproběhne naložení nebo vyložení zboží nebo cestujících.
2e.  Během počátečního nebo závěrečného silničního úseku kombinované přepravy, jak je vymezena ve směrnici 92/106/EHS, se řidič nepovažuje za vyslaného pracovníka ve smyslu směrnice 96/71/ES, pokud se tento úsek skládá z dvoustranných přepravních činností vymezených v odstavci 2.
2f.  Členské státy zajistí, aby v souladu se směrnicí 2014/67/EU byly pracovní podmínky uvedené v článku 3 směrnice 96/71/ES, které jsou stanoveny v kolektivních smlouvách podle čl. 3 odst. 1 a 8 uvedené směrnice, dostupným a transparentním způsobem zpřístupněny dopravním podnikům z jiných členských států a vyslaným řidičům. Příslušné informace se týkají zejména rozdílných mezd a jejich složek, včetně složek mezd stanovených v místních nebo regionálních platných kolektivních smlouvách, metody použité k výpočtu odměny za práci a případně kvalifikačních kritérií pro klasifikaci v různých mzdových kategoriích. V souladu se směrnicí (EU) 2018/957/EU, kterou se mění směrnice 96/71/ES, nebudou dopravní podniky postihovány za nedodržování předpisů týkajících se prvků mezd, metody použité k výpočtu odměny za práci a případně kvalifikačních kritérií pro klasifikaci v různých mzdových kategoriích, které nejsou veřejně dostupné.
2g.  Dopravním podnikům usazeným ve třetím státě nesmí být poskytováno lepší zacházení, než podnikům usazeným v některém členském státě.
Při poskytování přístupu na trh EU dopravním podnikům usazeným v těchto třetích zemích uplatňují členské státy ve svých dvoustranných dohodách s třetími zeměmi opatření, jež jsou rovnocenná směrnici 96/71/ES a této směrnici [XX/XX] (lex specialis). Členské státy budou rovněž usilovat o zavedení takových rovnocenných opatření v souvislosti s mnohostrannými dohodami se třetími zeměmi. Členské státy oznámí příslušná ustanovení svých dvoustranných a mnohostranných dohod se třetími zeměmi Komisi.
S cílem zajistit odpovídající kontrolu těchto rovnocenných opatření při vysílání pracovníků ze třetích zemí, členské státy zajistí, aby byla revidovaná pravidla v nařízení (EU) XXX/XXXX týkající se určování polohy pomocí tachografu [nařízení, kterým se mění nařízení č. 165/2014] uplatňována v rámci Evropské dohody o práci osádek vozidel v mezinárodní silniční dopravě (AETR).
Pozměňovací návrh 838
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 2 – pododstavec 2
Je-li doba vyslání delší než tři dny, musí členské státy uplatňovat čl. 3 odst. 1 prvního pododstavce písm. b) a c) směrnice 96/71/ES po celou dobu vyslání na své území v průběhu období jednoho kalendářního měsíce zmíněného v prvním pododstavci.
vypouští se
Pozměňovací návrh 839
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 3 – návětí
3.   Pro účely výpočtu období vyslání uvedených v odstavci 2 platí následující:
vypouští se
Pozměňovací návrh 840
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 3 – písm. a
a)   denní pracovní doba kratší než šest hodin strávených na území členského státu se započítává jako půl dne;
vypouští se
Pozměňovací návrh 841
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 3 – písm. b
b)   denní pracovní doba přesahující šest hodin strávených na území členského státu se započítává jako celý den;
vypouští se
Pozměňovací návrh 842
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 3 – písm. c
c)  do pracovní doby se započítávají i přestávky, doby odpočinku a doby pohotovosti strávené na území členského státu.
vypouští se
Pozměňovací návrh 843
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – návětí
4.  Členské státy mohou ukládat jen následující správní požadavky a kontrolní opatření:
4.  Odchylně od článku 9 směrnice 2014/67/EU mohou členské státy ukládat jen následující správní požadavky a kontrolní opatření:
Pozměňovací návrh 844
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. a – návětí
a)  povinnost podnikatele v silniční dopravě usazeného v jiném členském státě zaslat příslušným vnitrostátním orgánům nejpozději v okamžiku zahájení vyslání prohlášení o vyslání v elektronické podobě, které je vyhotoveno v oficiálním jazyce hostitelského členského státu nebo v angličtině a obsahuje jen tyto informace:
a)  povinnost podnikatele v silniční dopravě usazeného v jiném členském státě předložit příslušným vnitrostátním orgánům členského státu, do kterého je řidič vyslán, nejpozději v okamžiku zahájení vyslání prohlášení a jeho případné aktualizace v elektronické podobě prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který byl zřízen nařízením (EU) č. 1024/2012, v úředním jazyce Evropské unie, jež obsahuje jen tyto informace:
Pozměňovací návrh 845
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. a – bod i
i)  totožnost podnikatele v silniční dopravě;
i)  totožnost podnikatele v silniční dopravě v podobě jeho unijního daňového identifikačního čísla nebo čísla licence Společenství;
Pozměňovací návrh 846
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. a – bod iii
iii)  předpokládaný počet vyslaných řidičů a jejich totožnost;
iii)  informace o vyslaném řidiči, včetně: totožnosti, země pobytu, země, ve které odvádí příspěvky na sociální zabezpečení, čísla sociálního zabezpečení a čísla řidičského průkazu;
Pozměňovací návrh 847
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. a – bod iv
iv)  předpokládanou dobu vyslání a plánované datum začátku a konce vyslání,
iv)  plánované datum začátku a předpokládané trvání a datum konce vyslání a právo, jímž se řídí pracovní smlouva,
Pozměňovací návrh 848
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. a – bod iv a (nový)
iva)  u podnikatelů v silniční nákladní dopravě: totožnost a kontaktní údaje příjemce za předpokladu, že dopravce nepoužívá elektronický nákladní list (e-CMR);
Pozměňovací návrh 849
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. a – bod iv a (nový)
via)  u podnikatelů v silniční nákladní dopravě: adresy nakládky/nakládek a vykládky/vykládek za předpokladu, že dopravce nepoužívá elektronický nákladní list (e-CMR).
Pozměňovací návrh 850
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. b
b)  povinnost řidiče uchovávat a na žádost silniční kontroly předložit v tištěné nebo elektronické podobě kopii prohlášení o vyslání a doklad o dopravní činnosti probíhající na území hostitelského členského státu, jako je elektronický nákladní list (e-CMR) nebo doklad uvedený v článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009;
b)  povinnost podnikatele v silniční dopravě zajistit, aby na žádost silniční kontroly měl řidič k dispozici v tištěné nebo elektronické podobě kopii prohlášení a doklad o dopravní činnosti probíhající na území hostitelského členského státu, jako je elektronický nákladní list (e-CMR) nebo doklad uvedený v článku 8 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1072/2009.
Pozměňovací návrh 851
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. c
c)  povinnost řidiče uchovávat a na žádost silniční kontroly předložit záznamy tachografu, a zejména kódy členských států, na kterých se řidič v rámci mezinárodních přepravních operací či kabotážních operací pohybuje;
c)  povinnost podnikatele v silniční dopravě zajistit, aby měl řidič na žádost silniční kontroly k dispozici záznamy tachografu, a zejména kódy členských států, na kterých se řidič v rámci mezinárodních přepravních operací či kabotážních operací pohybuje;
Pozměňovací návrh 852
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. c a (nové)
ca)  během silničních kontrol uvedených v písmenech b) a c) tohoto článku musí mít řidič možnost kontaktovat ústředí, manažera dopravy nebo jinou osobu či subjekt, kteří mohou požadované dokumenty poskytnout;
Pozměňovací návrh 854
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. d
d)  povinnost řidiče uchovávat a na žádost silniční kontroly předložit v tištěné nebo elektronické podobě kopii pracovní smlouvy nebo rovnocenného dokumentu ve smyslu článku 3 směrnice Rady 91/533/EHS20, přeloženou do některého z oficiálních jazyků hostitelského členského státu nebo do angličtiny;
vypouští se
__________________
20 Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32).
Pozměňovací návrh 855
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. e
e)  povinnost řidiče předložit na vyžádání silniční kontroly v tištěné nebo elektronické podobě kopii výplatních pásek za období uplynulých dvou měsíců; během silniční kontroly musí mít řidič možnost kontaktovat ústředí, správce dopravy nebo osobu či subjekt, které mohou tuto kopii poskytnout;
vypouští se
Pozměňovací návrh 853
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 4 – písm. f
f)  povinnost podnikatele v silniční dopravě poskytnout po skončení období vyslání na žádost orgánů hostitelského členského státu v přiměřené lhůtě tištěné či elektronické kopie dokumentů uvedených v písmenech b), c) a e);
f)   povinnost podnikatele v silniční dopravě zaslat prostřednictvím veřejného rozhraní IMI po skončení období vyslání [...] kopie dokumentů uvedených v písmenech b) a c) na žádost orgánů členského státu, do něhož je řidič vyslán, jakož i doklady o odměně vyslaných řidičů týkající se doby vyslání a jejich pracovní smlouvu či rovnocenný dokument ve smyslu článku 3 směrnice Rady č. 91/533/EHS1a, pracovní výkazy týkající se práce řidiče a doklady o platbách.
Podnikatel v silniční dopravě poskytne požadované doklady prostřednictvím veřejného rozhraní IMI do 2 měsíců od data žádosti.
Pokud podnikatel v silniční dopravě neposkytne všechny požadované doklady prostřednictvím veřejného rozhraní IMI ve stanovené lhůtě, mohou příslušné orgány členského státu, kde se vyslání uskutečnilo, požádat v souladu s články 6 a 7 směrnice 2014/67 o pomoc příslušné orgány členského státu usazení podnikatele. Pokud je tato žádost podána prostřednictvím rozhraní IMI, musí mít příslušné orgány členského státu usazení podnikatele přístup k prohlášení o vyslání a dalším příslušným informacím, které podnikatel poskytl prostřednictvím veřejného rozhraní IMI.
Příslušné orgány členského státu usazení podnikatele zajistí, aby doklady požadované příslušnými orgány členského státu, kde se vyslání uskutečnilo, byly poskytnuty prostřednictvím rozhraní IMI do 25 pracovních dnů od data žádosti.
__________________
1a Směrnice Rady 91/533/EHS ze dne 14. října 1991 o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovní smlouvy nebo pracovního poměru (Úř. věst. L 288, 18.10.1991, s. 32).
Pozměňovací návrh 856
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 5
5.  Pro účely odst. 4 písm. a) může podnikatel v silniční dopravě poskytnout prohlášení o vyslání pokrývající období maximálně šesti měsíců.
5.  Pro účely odst. 4 písm. a) může podnikatel v silniční dopravě poskytnout prohlášení pokrývající období maximálně šesti měsíců.
Pozměňovací návrh 857
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 5 a (nový)
5a.  Informace z prohlášení jsou uloženy v databázi rozhraní IMI za účelem kontrol po dobu 18 měsíců a musí být přístupné přímo a v reálném čase všem příslušným orgánům ostatních členských států určených podle článku 3 směrnice 2014/67/EU, článku 18 nařízení (ES) č. 1071/2009 a článku 7 směrnice 2006/22/ES.
Příslušné vnitrostátní orgány mohou sociálním partnerům umožnit v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy přístup k informacím, pokud:
–  se informace týkají vyslání na území dotčeného členského státu;
–  se informace používají pro účely vymáhání pravidel pro vysílání pracovníků; a
–  zpracování údajů je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Pozměňovací návrh 858
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 5 b (nový)
5b.  Komise přijme prováděcí akty, jejichž prostřednictvím vytvoří standardizované formuláře ve všech úředních jazycích Unie, které budou používány k předkládání prohlášení prostřednictvím veřejného systému IMI, uvede funkce prohlášení v tomto systému a to, jakým způsobem mají být informace uvedené v odst. 4 písm. a) bodech (i) až (via) v prohlášení předkládány, a zajistí, aby tyto informace z prohlášení byly automaticky překládány do jazyka hostitelského členského státu. Tyto prováděcí akty se přijmou přezkumným postupem podle čl. 2a odst. 2.
Pozměňovací návrh 859
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 5 c (nový)
5c.   Členské státy zabrání zbytečným prodlením při provádění kontrolních opatření, která by mohla mít dopad na dobu a datum vyslání.
Pozměňovací návrh 860
Návrh směrnice
Čl. 2 – odst. 5 d (nový)
5d.   Příslušné orgány členských států úzce spolupracují a poskytují si vzájemnou pomoc a veškeré relevantní informace za podmínek stanovených ve směrnici 2014/67/EU a v nařízení (ES) č. 1071/2009.
Pozměňovací návrh 861
Návrh směrnice
Článek 2 a (nový)
Článek 2a
1.   Komisi je nápomocen výbor zřízený podle čl. 42 odst. 1 nařízení (EU) č. 165/2014. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
Pozměňovací návrh 862
Návrh směrnice
Článek 2 b (nový)
Článek 2b
Členské státy stanoví sankce za nedodržení článku 2 této směrnice pro odesílatele, spediční firmy, dodavatele a subdodavatele, kteří vědí či by s ohledem na všechny relevantní okolnosti měli vědět, že přepravní služby, které objednávají, porušují tuto směrnici.
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení ustanovení této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené, odrazující a nediskriminační.
Pozměňovací návrh 863
Návrh směrnice
Článek 2 c (nový)
Článek 2c
Komise vyhodnotí stávající nástroje a osvědčené postupy na podporu společensky odpovědného jednání všech aktérů dodavatelského řetězce u zboží a v případě potřeby do ... [dvou let od vstupu této směrnice v platnost] předloží legislativní návrh na zřízení Evropské platformy důvěryhodných dopravních podniků.
Pozměňovací návrh 864
Návrh směrnice
Článek 2 d (nový)
Článek 2d
Inteligentní prosazování
1.   Aniž je dotčena směrnice 2014/67/EU, členské státy v zájmu důslednějšího prosazování povinností uvedených v článku 2 této směrnice zajistí, aby se na jejich území uplatňovala soudržná vnitrostátní strategie prosazování právních předpisů. Tato strategie se zaměří na dopravce s vysokým hodnocením rizika, jak je uvedeno v článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES.
2.   Každý členský stát zajistí, že kontroly stanovené v článku 2 směrnice 2006/22/ES budou případně zahrnovat kontrolu vysílání a že tyto kontroly budou prováděny bez diskriminace, a zejména bez diskriminace na základě poznávací značky vyslaných vozidel.
3.   Členské státy se zaměří na podniky, jež byly vyhodnoceny jako podniky představující zvýšené riziko porušení ustanovení článku 2 této směrnice, která se na ně vztahují. Za tímto účelem členské státy v rámci systému hodnocení rizik zavedeného členskými státy podle článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES a rozšířeného podle článku 12 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 považují riziko takového porušení za samostatné riziko.
4.   Pro účely odstavce 3 mají členské státy přístup k příslušným informacím a údajům zaznamenaným, zpracovaným nebo uloženým inteligentním tachografem uvedeným v kapitole II nařízení (EU) č. 165/2014, prohlášením o vyslání uvedeným ve čl. 2 odst. 4 této směrnice a v elektronických přepravních dokladech, jako jsou elektronické nákladní listy podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě.
5.   Komisi je svěřena pravomoc přijmout akty v přenesené pravomoci, jimiž stanoví charakteristiky údajů, ke kterým mají členské státy přístup, podmínky jejich využívání a technické specifikace pro jejich předání nebo zpřístupnění, v nichž zejména stanoví:
a)   podrobný seznam informací a údajů, k nimž mají mít příslušné orgány členských států přístup, zahrnující přinejmenším čas a místo překročení hranice, činnosti nakládky a vykládky, registrační značku vozidla a údaje o řidiči;
b)   práva přístupu příslušných orgánů, která budou v případě potřeby rozlišena podle druhu příslušných orgánů, druhu přístupu a účelu využití údajů;
c)   technické specifikace přenosu údajů uvedených v písmenu a) nebo přístupu k nim, případně včetně maximální doby uchovávání těchto údajů, rozlišených ve vhodných případech podle druhu.
6.   Veškeré osobní údaje uvedené v tomto článku nesmějí být přístupny ani uchovávány déle, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány. Jakmile již nejsou údaje pro tyto účely zapotřebí, jsou zničeny.
7.   Členské státy nejméně třikrát za rok provedou vzájemně koordinované silniční kontroly vysílání, které se mohou krýt s kontrolami provedenými v souladu s článkem 5 směrnice 2006/22/ES. Tyto kontroly provádějí zároveň vnitrostátní orgány odpovědné za prosazování příslušných pravidel v oblasti vysílání z nejméně dvou členských států, přičemž každý z těchto orgánů tak činí na svém vlastním území. Členské státy si vyměňují informace o počtu a druhu porušení zjištěných po provedení vzájemně koordinovaných silničních kontrol.
Shrnutí výsledků koordinovaných kontrol se zveřejní v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.
Pozměňovací návrh 865
Návrh směrnice
Článek 2 e (nový)
Článek 2e
Změny nařízení (EU) č. 1024/2012
V příloze nařízení (EU) č. 1024/2012 se doplňují nové body, které znějí:
„12a. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení (ES) č. 561/2006 a nařízení (EU) č. 165/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS: Článek 8
12b.   Směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU: Čl. 2 odst. 5
Pozměňovací návrh 866
Návrh směrnice
Článek 3
Článek 3
Podávání zpráv a přezkum
1.  Komise vyhodnotí provádění této směrnice, zejména dopad článku 2, do [tří let ode dne provedení této směrnice] a podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím uplatňování. V případě potřeby Komise k této zprávě připojí legislativní návrh.
1.  Členské státy podávají každoročně Komisi zprávu o provádění této směrnice, zejména o provádění inteligentního prosazování uvedeného v článku 2d a o případných obtížích při prosazování.
Aby se umožnilo účinné vymáhání informací, které mají být vyhodnoceny, obsahuje zpráva informace o účinnosti:
–  inteligentních tachografů uvedených v kapitole II nařízení (EU) č. 165/2014;
–  využívání rozhraní IMI podle čl. 2 odst. 5a a 5b této směrnice;
–  využívání elektronických přepravních dokladů, jako je elektronický nákladní list podle Úmluvy o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě;
–  výměny informací mezi příslušnými orgány prostřednictvím systémů ERRU a IMI a informací o účinnosti přímého přístupu orgánů v reálném čase jak do systému ERRU, tak do systému IMI prostřednictvím aplikace EU během silničních kontrol, jak je uvedeno v článcích 8 a 9 směrnice 2006/22/ES; a
–  provádění programu odborné přípravy zaměřeného na pomoc řidičům a všem dalším subjektům zapojeným do tohoto postupu, včetně podniků, správních orgánů, inspektorů, aby se přizpůsobili novým pravidlům a požadavkům, které se jich týkají.
2.  Po zprávě uvedené v odstavci 1 Komise pravidelně vyhodnotí tuto směrnici a výsledky tohoto hodnocení předloží Evropskému parlamentu a Radě.
2.  Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví formát a pokyny pro podávání zpráv uvedených v odstavci 1.
Tyto prováděcí akty mohou zahrnovat pravidla, která vyžadují, aby členské státy poskytovaly Komisi údaje o dopravních tocích a údaje o členských státech, v nichž jsou registrována vozidla zaznamenaná v systémech mýtného v členských státech, pokud takové údaje existují, pro účely posouzení účinnosti prosazování této směrnice.
3.  V případě potřeby se ke zprávám uvedeným v odstavci 1 a 2 připojí příslušné návrhy.
3.  Nejpozději do 31. prosince 2025 Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění a účincích této směrnice, zejména pokud jde o účinnost prosazování, včetně analýzy nákladů a přínosů používání snímačů hmotnosti pro účely automatického zaznamenávání míst nakládky/vykládky. Komise ke zprávě případně připojí legislativní návrh. Zpráva se zveřejní.
Pozměňovací návrh 867
Návrh směrnice
Článek 3 a (nový)
Článek 3a
Odborná příprava
V zájmu dodržování ustanovení této směrnice stanoví Komise i členské státy komplexní program odborné přípravy a přizpůsobení se novým pravidlům a požadavkům stanoveným jak pro řidiče, tak pro všechny subjekty řízení, podniky, orgány, inspektory.
Pozměňovací návrh 868
Návrh směrnice
Čl. 4. – odst. 1 – pododstavec 1
Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do […] [Lhůta pro provedení bude co možná nejkratší a obecně nebude delší než dva roky.] Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů.
Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 30. července 2020. Neprodleně sdělí Komisi znění uvedených předpisů.
Pozměňovací návrh 869
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Odvětví dopravy je vzhledem ke své uznané vysoce mobilní povaze vyňato z opatření vyplývajících z legislativního aktu, jímž se mění směrnice 96/71/ES, až do doby, než vstoupí v platnost tato směrnice.
Pozměňovací návrh 870
Návrh směrnice
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1 b (nový)
Odvětví dopravy je vyňato z opatření vyplývajících z legislativního aktu, kterým se mění směrnice 96/71/ES, dokud nevstoupí v platnost požadavky na prosazování stanovující zvláštní pravidla v souvislosti s dopravou podle této směrnice.

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 45.
(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57.


Denní a týdenní doba řízení, minimální přestávky a doby odpočinku a určování polohy pomocí tachografů ***I
PDF 275kWORD 88k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 561/2006, pokud jde o minimální požadavky na maximální denní a týdenní dobu řízení, minimální přestávky v řízení a denní a týdenní doby odpočinku, a nařízení (EU) 165/2014, pokud jde o určování polohy pomocí tachografů (COM(2017)0277 – C8-0167/2017 – 2017/0122(COD))
P8_TA-PROV(2019)0340A8-0205/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0277),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0167/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. února 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0205/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 346
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Dobré pracovní podmínky pro řidiče a spravedlivé podmínky pro podnikání pro silniční dopravce mají zásadní význam při vytváření bezpečného, účinného a společensky odpovědného odvětví silniční dopravy. Aby se tento proces usnadnil, je nezbytné, aby byly předpisy Unie v sociální oblasti v silniční dopravě jasné, vhodné pro daný účel, snadno použitelné a vymahatelné a účinně a důsledně prováděné v celé Unii.
(1)  Dobré pracovní podmínky pro řidiče a spravedlivé podmínky pro podnikání pro silniční dopravce mají zásadní význam při vytváření bezpečného, účinného a společensky odpovědného a nediskriminačního odvětví silniční dopravy, které bude s to přilákat kvalifikované pracovníky. Aby se tento proces usnadnil, je nezbytné, aby byly předpisy Unie v sociální oblasti v silniční dopravě jasné, přiměřené, vhodné pro daný účel, snadno použitelné a vymahatelné a účinně a důsledně prováděné v celé Unii.
Pozměňovací návrh 347
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Po zhodnocení účinnosti a účelnosti provádění stávajícího souboru předpisů Unie v sociální oblasti v silniční dopravě, a zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/20069, byly ve stávajícím právním rámci zjištěny určité nedostatky. Nejasné a nevhodné předpisy pro týdenní odpočinek, odpočívadla, přestávky při provozu s více řidiči a absence předpisů o návratu řidičů do jejich domovů vedou k rozdílným výkladům a způsobům prosazování v členských státech. Některé členské státy nedávno přijaly jednostranná opatření dále zvyšující právní nejistotu a nerovné zacházení s řidiči a podnikateli v silniční dopravě.
(2)  Po zhodnocení účinnosti a účelnosti provádění stávajícího souboru předpisů Unie v sociální oblasti v silniční dopravě, a zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/20069, byly v zavádění právního rámce zjištěny určité nedostatky. Nejasné předpisy pro týdenní odpočinek, odpočívadla, přestávky při provozu s více řidiči a absence předpisů o návratu řidičů do jejich domovů nebo na jiné místo, které si zvolí, vedou k rozdílným výkladům a způsobům prosazování v členských státech. Některé členské státy nedávno přijaly jednostranná opatření dále zvyšující právní nejistotu a nerovné zacházení s řidiči a podnikateli v silniční dopravě.
Na druhou stranu jsou maximální denní a týdenní doby řízení ve smyslu nařízení (ES) č. 561/2006 účinné ve zlepšování sociálních podmínek silničních řidičů a bezpečnosti silničního provozu obecně, a měly by proto být učiněny kroky k zajištění jejich dodržování.
–––––––––––––––––––––––
––––––––––––––––––––––
9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).
9 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).
Pozměňovací návrh 348
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)   Je v zájmu bezpečnosti silničního provozu a vymáhání pravidel, aby si byli všichni řidiči plně vědomi pravidel upravujících dobu řízení a odpočinku a aby byli také řádně informováni o dostupnosti odpočívadel. Členské státy by proto měly usilovat o vypracování pokynů, v nichž se toto nařízení představí jasným a jednoduchým způsobem a které poskytnou užitečné informace o parkovištích a odpočívadlech a rovněž zdůrazní význam boje proti únavě.
Pozměňovací návrh 349
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 b (nový)
(2b)   Je v zájmu bezpečnosti silničního provozu motivovat dopravní podniky k tomu, aby zavedly takovou kulturu bezpečnosti, která bude zahrnovat bezpečnostní politiku a postupy určované vyšším vedením, odhodlání přímého vedení provádět bezpečnostní politiku a ochotu pracovníků bezpečnostní pravidla dodržovat. V této souvislosti by měl být kladen důraz na otázky bezpečnosti silničního provozu, včetně problematiky únavy, odpovědnosti, plánování cest, rozpisů služeb, odměny založené na výkonu a řízení přesně na čas („just-in-time“).
Pozměňovací návrh 350
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Hodnocení nařízení (ES) č. 561/2006 provedené ex post potvrdilo, že nedůsledné a neúčinné prosazování předpisů Unie v sociální oblasti je zejména důsledkem nejasných předpisů, neúčinného využívání kontrolních nástrojů a nedostatečné správní spolupráce mezi členskými státy.
(3)  Hodnocení nařízení (ES) č. 561/2006 provedené ex post potvrdilo, že nedůsledné a neúčinné prosazování předpisů Unie v sociální oblasti je zejména důsledkem nejasných předpisů, neúčinného a nerovnoměrného využívání kontrolních nástrojů a nedostatečné správní spolupráce mezi členskými státy, což prohlubuje roztříštěnost evropského vnitřního trhu.
Pozměňovací návrh 351
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Jasné, vhodné a jednotně prosazované předpisy jsou rovněž zásadní po dosažení politických cílů týkajících se zlepšování pracovních podmínek pro řidiče, a zejména zajištění nenarušené hospodářské soutěže mezi podnikateli a zvýšení bezpečnosti silničního provozu pro všechny uživatele silnic.
(4)  Jasné, vhodné a jednotně prosazované předpisy jsou rovněž zásadní po dosažení politických cílů týkajících se zlepšování pracovních podmínek pro řidiče, a zejména zajištění nenarušené a spravedlivé hospodářské soutěže mezi podnikateli a zvýšení bezpečnosti silničního provozu pro všechny uživatele silnic.
Pozměňovací návrh 352
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)   Veškerá vnitrostátní pravidla uplatňovaná na silniční dopravu musí být přiměřená a rovněž opodstatněná, nesmí oslabovat základní svobody zaručené Smlouvou, jako například volný pohyb zboží a svobodu v poskytování služeb, ani činit méně atraktivním jejich uplatňování, aby se udržela nebo dokonce ještě zvýšila konkurenceschopnost Evropské unie.
Pozměňovací návrh 353/rev
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  V zájmu zajištění rovných podmínek v silniční dopravě na celoevropské úrovni by se toto nařízení mělo vztahovat na všechna vozidla, jejichž hmotnost přesahuje 2,4 tuny a jež jsou používána v mezinárodní dopravě.
Pozměňovací návrh 354
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 5 a (nový)
(5a)   Přeprava zboží se od přepravy osob zásadně liší. Řidiči autokarů jsou v úzkém kontaktu s cestujícími a měli by mít možnost větší flexibility při volbě přestávek, aniž by docházelo k prodlužování doby řízení nebo zkracování doby odpočinku a přestávek.
Pozměňovací návrh 355
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6
(6)  Řidiči v mezinárodní přepravě na dlouhé vzdálenosti tráví dlouhou dobu mimo domov. Současné požadavky na běžný týdenní odpočinek tato období zbytečně prodlužují. Je proto žádoucí upravit ustanovení o běžném týdenním odpočinku tak, aby bylo pro řidiče snazší provádět přepravu v souladu s těmito předpisy a dostat se domů na běžný týdenní odpočinek a aby obdrželi úplnou náhradu za všechna zkrácení týdenní doby odpočinku. Je rovněž nezbytné zajistit, aby podnikatelé organizovali práci řidičů tak, aby tato doba mimo domov nebyla nadměrně dlouhá.
(6)  Řidiči v mezinárodní přepravě na dlouhé vzdálenosti tráví dlouhou dobu mimo domov. Současné požadavky na běžný týdenní odpočinek tato období zbytečně prodlužují. Je proto žádoucí upravit ustanovení o běžném týdenním odpočinku tak, aby bylo pro řidiče snazší provádět přepravu v souladu s těmito předpisy a dostat se domů nebo na místo, které si zvolí, na běžný týdenní odpočinek a aby obdrželi úplnou náhradu za všechna zkrácení týdenní doby odpočinku. Je rovněž nezbytné zajistit, aby podnikatelé organizovali práci řidičů tak, aby tato doba mimo domov nebyla nadměrně dlouhá. Pokud se řidič rozhodne strávit tuto dobu odpočinku doma, měl by mu dopravní podnik poskytnout prostředky k návratu.
Pozměňovací návrh 356
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 a (nový)
(6a)   V případě, že práce vykonávaná řidičem bude podle očekávání zahrnovat činnost pro zaměstnavatele, která je odlišná od jeho profesních úkolů spojených s řízením, jako je nakládka/vykládka, hledání parkovacího místa, údržba vozidla, příprava na cestu atd., měl by být při určování pracovní doby řidiče, možnosti řádného odpočinku a odměny zohledněn čas potřebný k plnění těchto úkolů.
Pozměňovací návrh 357
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 b (nový)
(6b)   Ve snaze zabezpečit pracovní podmínky řidičů v místech nakládky a vykládky by vlastníci a provozovatelé takovýchto zařízení měli řidiči zajistit přístup k hygienickým zařízením.
Pozměňovací návrh 358
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 6 c (nový)
(6c)  Rychlý vývoj technologií vede k rozvoji systémů autonomního řízení s rostoucí mírou důmyslnosti. V budoucnu by tyto systémy mohly umožnit různé způsoby využití vozidel, k jejichž provozu není zapotřebí řidiče. Výsledkem by mohly být nové možnosti provozu, jako je jízda nákladních automobilů v konvoji. V důsledku toho bude zapotřebí aktualizovat současné právní předpisy, včetně předpisů upravujících dobu řízení a odpočinku, k čemuž je nezbytné dosáhnout pokroku na úrovni pracovní skupiny EHK OSN. Za účelem zohlednění přínosů technologií autonomního řízení vypracuje Komise zprávu, v níž bude zhodnoceno používání systémů autonomního řízení v členských státech a již bude případně doprovázet legislativní návrh. Záměrem tohoto právního předpisu je zaručit bezpečnost na silnicích, rovné podmínky, jakož i řádné pracovní podmínky a zároveň umožnit EU razit cestu novým inovativním technologiím a postupům.
Pozměňovací návrh 359
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Existují rozdíly mezi členskými státy ve výkladu a provádění požadavků na týdenní odpočinek, pokud jde o místo, kde má být týdenní odpočinek vybírán. Je proto vhodné objasnit tento požadavek, aby se zajistilo, že řidiči budou mít k dispozici odpovídající ubytování pro svůj běžný týdenní odpočinek, pokud si ho vybírají mimo domov.
(7)  Existují rozdíly mezi členskými státy ve výkladu a provádění požadavků na týdenní odpočinek, pokud jde o místo, kde má být týdenní odpočinek vybírán. V zájmu zajištění dobrých pracovních podmínek a bezpečnosti řidičů je vhodné objasnit tento požadavek, aby se zajistilo, že řidiči budou mít pro svůj běžný týdenní odpočinek, pokud si ho vybírají mimo domov, k dispozici kvalitní a genderově přizpůsobené ubytování nebo jiné místo, které si zvolí řidič a hradí zaměstnavatel. Členské státy by měly zajistit dostupnost dostatečných a bezpečných parkovacích ploch, které jsou uzpůsobeny potřebám řidičů.
Pozměňovací návrh 360
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 a (nový)
(7a)  Vyhrazené parkovací plochy by měly mít veškeré vybavení potřebné k zajištění vhodných podmínek pro odpočinek, konkrétně pokud jde o hygienu, stravování, bezpečnost a další aspekty.
Pozměňovací návrh 361
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 b (nový)
(7b)  Odpovídající odpočívadla jsou nezbytná pro zlepšení pracovních podmínek řidičů v tomto odvětví a pro zachování bezpečnosti silničního provozu. Vzhledem k tomu, že pro odvětví dopravy je odpočinek v kabině příznačný a že je v určitých případech z hlediska pohodlí a vhodnosti žádoucí, mělo by být řidičům umožněno odpočívat v jejich vozidle za předpokladu, že je vhodně vybaveno lůžkem. Proto by členské státy neměly neúměrně bránit nebo zdržovat zřizování vyhrazených parkovacích ploch.
Pozměňovací návrh 362
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 c (nový)
(7c)  Revidované hlavní směry pro TEN-T předpokládají budování parkovišť na dálnicích přibližně každých 100 km s cílem zajistit pro komerční uživatele silnic parkovací plochy s odpovídající úrovní bezpečnosti a ochrany, a proto by členské státy měly být vybízeny k realizaci těchto hlavních směrů a k dostatečné podpoře a investicím do bezpečných a vhodně uzpůsobených parkovišť.
Pozměňovací návrh 363
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7 d (nový)
(7d)  V zájmu zajištění kvalitních a cenově dostupných odpočívadel by Komise a členské státy měly podporovat zakládání sociálních, obchodních, veřejných a jiných podniků, které by provozovaly vyhrazené parkovací plochy.
Pozměňovací návrh 364
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)  Velký podíl silniční dopravy v Unii zahrnuje část cesty trajektem nebo po železnici. Proto by se pro takové cesty měla stanovit srozumitelná a vhodná pravidla, pokud jde o dobu odpočinku a přestávky.
Pozměňovací návrh 365
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  V zájmu zajištění účinného prosazování pravidel, je nezbytné, aby mohly příslušné orgány při silničních kontrolách ověřit, zda v den kontroly a během předcházejících 56 dnů byly řádně dodrženy doby řízení a odpočinku.
Pozměňovací návrh 366
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 b (nový)
(9b)   Aby bylo zajištěna jasnost, srozumitelnost a vymahatelnost pravidel, je nezbytné, aby byly informace řidičům dostupné. Toho by mělo být dosaženo prostřednictvím koordinace ze strany Komise. Řidiči by také měli dostávat informace o odpočívadlech a zabezpečeném parkování, jež jim umožní cestu lépe naplánovat. Kromě toho by měla být prostřednictvím koordinace ze strany Komise zřízena bezplatná tísňová telefonická linka k upozornění služeb dohledu v případě, že je na řidiče vyvíjen nepatřičný tlak, nebo v případě podvodu či nezákonného jednání.
Pozměňovací návrh 367
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 c (nový)
(9c)  Článek 6 nařízení (ES) č. 1071/2009 ukládá členským státům povinnost, aby při posuzování dobré pověsti uplatňovaly jednotnou klasifikaci porušení. Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby zajistily účinné, přiměřené a odrazující uplatňování vnitrostátních pravidel o sankcích pro případ porušení nařízení (ES) č. 561/2006 a nařízení (EU) č. 165/2014. Je nutné učinit další kroky, které zajistí, aby byly všechny sankce uplatňované členskými státy nediskriminační a přiměřené závažnosti porušení.
Pozměňovací návrh 368
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Ke zlepšení nákladové efektivnosti prosazování předpisů v sociální oblasti je třeba plně využít možnosti současných a budoucích systémů tachografů. Proto by se měly zlepšit funkce tachografu, aby umožňoval přesnější určování polohy, zejména během mezinárodní přepravy.
(11)  Ke zlepšení nákladové efektivnosti prosazování předpisů v sociální oblasti je třeba stanovit v mezinárodní přepravě povinné používání současných a inteligentních systémů tachografů. Proto by se měly zlepšit funkce tachografu, aby umožňoval přesnější určování polohy.
Pozměňovací návrh 369
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)   Rychlý rozvoj nových technologií a digitalizace celého hospodářství EU a potřeba zavést rovné podmínky pro všechny společnosti v mezinárodní silniční dopravě vedou k tomu, že je nezbytné zkrátit přechodné období pro instalaci inteligentního tachografu v registrovaných vozidlech. Inteligentní tachograf přispěje ke zjednodušení kontrol, a usnadní tak práci vnitrostátních orgánů.
Pozměňovací návrh 370
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 b (nový)
(11b)   S ohledem na široce rozšířené používání chytrých telefonů a neustálý rozvoj jejich funkcí a vzhledem k zavedení systému Galileo nabízejícího čím dál více možností lokalizace v reálném čase, které již mnoho mobilních telefonů využívá, by měla Komise prozkoumat možnosti vývoje a certifikace mobilní aplikace, která by se stejnými souvisejícími náklady přinášela tytéž výhody, jako nabízí inteligentní tachograf.
Pozměňovací návrh 371
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 c (nový)
(11c)  Aby byly zajištěny odpovídající zdravotní a bezpečnostní standardy pro řidiče, je třeba zřídit nebo modernizovat bezpečné parkovací plochy, vhodná hygienická zařízení a kvalitní ubytování. V Unii by měla fungovat dostatečná síť parkovacích ploch.
Pozměňovací návrh 372
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 12 a (nový)
(12a)  Uznává, že se přeprava zboží se od přepravy osob zásadně liší. Řidiči autokarů jsou v úzkém kontaktu s cestujícími a měly by jím být v rámci tohoto nařízení zajištěny vhodnější podmínky, aniž by docházelo k prodlužování doby řízení nebo zkracování doby odpočinku a přestávek. Komise by proto měla posoudit, zda lze pro toto odvětví přijmout zvláštní pravidla, zejména pro příležitostnou dopravu, jak ji definuje čl. 2 odst. 1 bod 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy
Pozměňovací návrh 373
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 2 – odst. 1 – písm. -a a (nové)
-1)  V čl. 2 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:
„-aa) zboží v mezinárodní přepravě vozidly, jejichž maximální přípustná hmotnost včetně návěsu nebo přívěsu překračuje 2,4 tuny, nebo“
Pozměňovací návrh 374
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 3 – odst. 1 – písm. a a
-1a)  V čl. 3 se písm. aa) nahrazuje tímto:
aa)  vozidly nebo jejich kombinacemi s maximální přípustnou hmotností nepřekračující 7,5 tun, která jsou používána pro přepravu materiálu, zařízení nebo strojů, jež řidič při výkonu svého povolání potřebuje, a která jsou používána pouze na tratích v okruhu do 100  km od místa obvyklého odstavení vozidla a za podmínky, že řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost;
„aa) vozidly nebo jejich kombinacemi s maximální přípustnou hmotností nepřekračující 7,5 tun, která jsou používána pro přepravu materiálu, zařízení nebo strojů, jež řidič při výkonu svého povolání potřebuje, nebo pro přepravu zboží, které bylo vyrobeno řemeslným způsobem v podniku zaměstnávajícím řidiče, a která jsou používána pouze na tratích v okruhu do 150 km od místa obvyklého odstavení vozidla a za podmínky, že řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost;
Pozměňovací návrh 375
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 3 – písm. h a (nové)
1a)  V článku 3 se vkládá nové písmeno, které zní:
„ha) lehkými užitkovými vozidly používanými pro přepravu zboží, pokud se přeprava neuskutečňuje na cizí účet nebo za úplatu, ale na vlastní účet společnosti nebo řidiče, a pokud řízení vozidla nepředstavuje hlavní činnost osoby, která vozidlo řídí;“
Pozměňovací návrh 376
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 4 – písm. r
r)  „neobchodní přepravou“ silniční přeprava kromě přepravy na cizí účet a za úplatu nebo na vlastní účet, za kterou se nedostává žádná odměna a ze které neplynou žádné zisky."
r)  „neobchodní přepravou“ silniční přeprava kromě přepravy na cizí účet a za úplatu nebo na vlastní účet, za kterou se nedostává žádná odměna a ze které neplynou žádné zisky, ani s ní není spojený žádný obrat.
Pozměňovací návrh 377
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 4 – písm. r a (nové)
2a)   V článku 4 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ra) „domovem“ ohlášené místo pobytu řidiče v členském státě.“
Pozměňovací návrh 378
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 b (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 5 – odst. 1
2b)   V článku 5 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.  Minimální věk průvodčích je 18 let.
„1. Minimální věk řidičů je 18 let.
Pozměňovací návrh 379
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 8. – odst. 6 – pododstavec 1
a)  v odstavci 6 se první pododstavec nahrazuje tímto:
vypouští se
„6. V kterýchkoli čtyřech po sobě následujících týdnech musí mít řidič nejméně:
a)  čtyři běžné týdenní doby odpočinku nebo
b)  dvě běžné týdenní doby odpočinku v délce nejméně 45 hodin a dvě zkrácené týdenní doby odpočinku v délce nejméně 24 hodin.
Pro účely písm. b) musí však být zkrácení týdenní doby odpočinku vyrovnáno odpovídající dobou odpočinku vybranou v celku před koncem třetího týdne následujícího po dotyčném týdnu.“
Pozměňovací návrh 381
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 8 – odst. 7
7.  Každá doba odpočinku vybraná náhradou za zkrácení týdenní doby odpočinku musí bezprostředně předcházet před jinou dobou odpočinku trvající nejméně 45 hodin nebo po ní následovat.
7.  Každá doba odpočinku vybraná náhradou za zkrácení týdenní doby odpočinku musí bezprostředně navazovat na jinou týdenní dobu odpočinku trvající nejméně 45 hodin.
Pozměňovací návrh 382
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 8 – odst. 8 a – návětí
8a.  Běžné týdenní doby odpočinku a jakýkoli týdenní odpočinek delší než 45 hodin vybraný náhradou za předchozí zkrácený týdenní odpočinek se nevybírají ve vozidle. Vybírají se ve vhodném ubytování, s odpovídajícím vybavením pro spaní a hygienu;
8a.  Běžné týdenní doby odpočinku a jakýkoli týdenní odpočinek delší než 45 hodin vybraný náhradou za předchozí zkrácený týdenní odpočinek se nevybírá ve vozidle. Vybírá se v kvalitním a genderově přizpůsobeném ubytování, mimo kabinu vozidla, s odpovídajícím vybavením pro hygienu a spaní. Takové ubytování je:
Pozměňovací návrh 383
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 8 – odst. 8 a – písm. a
a)  buď zajištěném, nebo zaplaceném zaměstnavatelem, nebo
(Netýká se českého znění.)
Pozměňovací návrh 384
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 8 – odst. 8 a – písm. b
b)  doma nebo na jiném soukromém místě vybraném řidičem.
b)  v řidičově domově, nebo na jiném soukromém místě vybraném řidičem.
Pozměňovací návrh 385
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 8. – odst. 8 b – pododstavec 1
8b.  Dopravní podnik organizuje práci řidičů takovým způsobem, aby řidiči mohli v průběhu každých tří po sobě následujících týdnů trávit doma nejméně jednu běžnou týdenní dobu odpočinku nebo týdenní odpočinek delší než 45 hodin vybíraný náhradou za zkrácený týdenní odpočinek.
8b.  Dopravní podnik organizuje práci řidičů takovým způsobem, aby řidiči mohli před koncem každých čtyř po sobě následujících týdnů trávit doma nebo na jiném místě vybraném řidičem nejméně jednu běžnou týdenní dobu odpočinku nebo týdenní odpočinek delší než 45 hodin vybíraný náhradou za zkrácený týdenní odpočinek. Řidič informuje písemně dopravní podnik nejpozději dva týdny před začátkem doby odpočinku, pokud ji stráví jinde než doma. Pokud se řidič rozhodne strávit tuto dobu odpočinku doma, dopravní podnik mu zajistí prostředky nezbytné k návratu domů. Dopravce zdokumentuje, jak tuto povinnost plní, a uchovává dokumentaci ve svých prostorách, aby ji mohl na žádost kontrolních orgánů předložit.
Pozměňovací návrh 386
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 8 – odst. 8 b – pododstavec 1 a (nový)
V čl. 8 odst. 8b se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Řidič potvrdí, že běžná týdenní doba odpočinku nebo jakýkoli týdenní odpočinek delší než 45 hodin vybraný náhradou za zkrácený týdenní odpočinek byl vybrán na místě vybraném řidičem. Toto prohlášení se uchovává v prostorách podniku.“
Pozměňovací návrh 380
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. c a (nové)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 8 – odst. 9 a (nový)
ca)  doplňuje se nový odstavec, který zní:
„9 a. Komise nejpozději do .... [dva roky po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] vyhodnotí a podá zprávu Parlamentu a Radě o tom, zda je možné přijmout vhodnější pravidla pro řidiče zapojené do příležitostné osobní přepravy, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 1 bodě 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/2009 ze dne 21. října 2009 o společných pravidlech pro přístup na mezinárodní trh autokarové a autobusové dopravy.“
Pozměňovací návrh 387
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Článek 8 a (nový)
5a)  Vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 8a
1.  Do ... [šest měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] sdělí členské státy Komisi polohu vyhrazených parkovacích ploch, které jsou na jejich území k dispozici, a následně oznámí jakékoli změny těchto informací. Komise uvede seznam všech veřejně přístupných vyhrazených parkovacích ploch na jednotné oficiální internetové stránce, která je pravidelně aktualizována.
2.  Všechna parkoviště, která mají alespoň zařízení a prvky stanovené v příloze 1 a která Komise zveřejní podle odstavce 2, mohou u vjezdu uvádět, že jsou vyhrazenými parkovacími plochami.
3.  Členské státy zajistí, aby byly pravidelně prováděny namátkové kontroly k ověřování shody prvků parkovišť s kritérii pro vyhrazené parkovací plochy stanovenými v příloze.
4.  Členské státy prověří stížnosti na certifikované vyhrazené parkovací plochy, které nesplňují kritéria stanovená v příloze.
5.  Členské státy motivují k vytváření vyhrazených parkovacích ploch v souladu s ustanoveními čl. 39 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1315/2013.
Komise předloží Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do 31. prosince 2020 zprávu o dostupnosti vhodných odpočívadel pro řidiče a zabezpečených parkovišť. Tato zpráva bude doplněna návrhem nařízení, které stanoví normy a postupy pro certifikaci vyhrazených parkovacích ploch uvedených v odstavci 4 tohoto článku. Tato zpráva je každoročně aktualizována na základě informací, které Komise získá podle odstavce 5, a obsahuje seznam navrhovaných opatření ke zvýšení počtu a kvality vhodných odpočívadel pro řidiče a zabezpečených parkovišť.“
Pozměňovací návrh 388
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 9 – odst. 1
1.  Odchylně od článku 8 může být běžná denní doba odpočinku nebo zkrácená týdenní doba odpočinku, pokud řidič doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, přerušena nanejvýš dvakrát jinými činnostmi, které nepřesahují celkem jednu hodinu. Během běžné denní doby odpočinku nebo zkrácené týdenní doby odpočinku musí mít řidič k dispozici lůžko nebo lehátko.
1.  Odchylně od článku 8 může být běžná denní doba odpočinku nebo zkrácená týdenní doba odpočinku, pokud řidič doprovází vozidlo přepravované na trajektu nebo po železnici, přerušena nanejvýš dvakrát jinými činnostmi, které nepřesahují celkem jednu hodinu. Během běžné denní doby odpočinku nebo zkrácené týdenní doby odpočinku musí mít řidič k dispozici spací kabinu, lůžko nebo lehátko.
Pozměňovací návrh 389
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 9 – odst. 1 a (nový)
6a)  V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:
„1a. Odchylka v odstavci 1 se může vztahovat i na běžné týdenní doby odpočinku v případě, kdy cesta trajektem trvá 12 nebo více hodin. Během této týdenní doby odpočinku musí mít řidič k dispozici spací kabinu.“
Pozměňovací návrh 390
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 6 a (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 10 – odst. 1
6a)  V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.  Dopravce nesmí odměňovat řidiče, jež zaměstnává nebo jejichž služeb využívá, a to ani prémiovým zvýhodněním nebo příplatky, za ujetou vzdálenost nebo objem přepravovaného zboží, pokud by tyto odměny mohly vést k ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo by podněcovaly k porušování tohoto nařízení.
1. Dopravce nesmí nijak navíc odměňovat řidiče, jež zaměstnává nebo jejichž služeb využívá, a to ani prémiovým zvýhodněním nebo příplatky, za ujetou vzdálenost, rychlost dodání nebo objem přepravovaného zboží, pokud by tyto odměny podněcovaly k porušování tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 391
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 12 – odst. 2
Pokud tím není ohrožena bezpečnost silničního provozu, řidič se může odchýlit od čl. 8 odst. 2 a čl. 8 odst. 6 druhého pododstavce, aby mohl dojet ke vhodnému ubytování, jak uvádí čl. 8 odst. 8a, a vybral si tam denní nebo týdenní odpočinek. Takové odchýlení nepovede k překročení denní nebo týdenní doby řízení ani ke zkrácení denní nebo týdenní doby odpočinku. Řidič uvede důvod odchylky ručně na záznamovém listu záznamového zařízení, na výtisku ze záznamového zařízení nebo ve svém pracovním plánu nejpozději po dojetí na vhodné místo ubytování.
Pokud tím není ohrožena bezpečnost silničního provozu, řidič se může výjimečně odchýlit od čl. 6 odst. 1 a 2, aby mohl po nejméně třicetiminutovém odpočinku dojet během dvou hodin do provozovny zaměstnavatele, kde má řidič obvyklé stanoviště a kde začíná běžná týdenní doba odpočinku řidiče. Řidič uvede důvod odchylky ručně na výtisku ze záznamového zařízení. Tato maximálně dvouhodinová doba je kompenzována odpovídající dobou odpočinku, kterou je třeba vybrat společně s jakoukoli dobou odpočinku do konce třetího týdne následujícího po daném týdnu.
Pozměňovací návrh 392
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 a (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 13 – odst. 1 – písm. d
7a)  V čl. 13 odst. 1 se písmeno d) nahrazuje tímto:
d)  vozidly nebo kombinacemi vozidel, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřekračuje 7,5 tuny a která používají poskytovatelé všeobecných služeb definovaní v čl. 2 bodě 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby za účelem doručování zásilek v rámci všeobecných služeb.
„d) vozidly nebo kombinacemi vozidel, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřekračuje 7,5 tuny a která používají poskytovatelé všeobecných služeb definovaní v čl. 2 bodě 13 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby za účelem doručování zásilek v rámci poštovních zásilek vymezených v čl. 2 odst. 6 směrnice 97/67/ES.“
Pozměňovací návrh 393
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 b (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 13 – odst. 1 – písm. e
7b)   V čl. 13 odst. 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:
e)  vozidly provozovanými výlučně na ostrovech s rozlohou do 2 300 km2, které nejsou spojeny se zbytkem území státu mostem, brodem nebo tunelem, jenž by mohl být používán motorovými vozidly;
„e) vozidly provozovanými výlučně na ostrovech nebo v regionech izolovaných od zbytku vnitrostátního území s rozlohou do 2 300 km2, které nejsou propojeny se zbytkem území státu mostem, brodem nebo tunelem, jenž by mohl být používán motorovými vozidly, a které nehraničí s jiným členským státem;“
Pozměňovací návrh 394
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 7 c (nový)
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 13 – odst. 1 – písm. p a (nové)
7c)  V čl. 13 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„pa) vozidly nebo kombinací vozidel, jejichž maximální přípustná hmotnost nepřekračuje 44 tun a která používá stavební podnik v okruhu do 100 km od základny podniku a za podmínky, že řízení vozidla nepředstavuje řidičovu hlavní činnost;“
Pozměňovací návrh 395
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Nařízení (ES) č. 561/2006
Čl. 14 – odst. 2
2.  V naléhavých případech mohou členské státy udělit za výjimečných okolností dočasnou výjimku na dobu nepřesahující 30 dnů a tuto výjimku řádně zdůvodní a neprodleně oznámí Komisi.
2.  V naléhavých případech mohou členské státy udělit za výjimečných okolností dočasnou výjimku na dobu nepřesahující 30 dnů a tuto výjimku řádně zdůvodní a neprodleně oznámí Komisi.
Tyto informace jsou zveřejňovány ve všech jazycích EU na vyhrazené internetové stránce spravované Komisí.
Pozměňovací návrh 396
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9
Nařízení (ES) 561/2006
Článek 15
Členské státy zajistí, aby se na řidiče vozidel uvedených v čl. 3 písm. a) vztahovaly vnitrostátní předpisy, které zajišťují přiměřenou ochranu, pokud jde o povolené doby řízení a povinné přestávky v řízení a doby odpočinku. Členské státy informují Komisi o příslušných vnitrostátních předpisech, které se na tyto řidiče vztahují.
Členské státy zajistí, aby se na řidiče vozidel uvedených v čl. 3 písm. a) vztahovaly vnitrostátní předpisy, které zajišťují přiměřenou ochranu, pokud jde o povolené doby řízení a povinné přestávky v řízení a doby odpočinku. Je v zájmu pracovních podmínek řidičů, jakož i silniční bezpečnosti a prosazování práva, aby členské státy zajišťovaly parkovací plochy a odpočívky, bez sněhu a ledu v zimním období, zejména v nejvzdálenějších nebo okrajových regionech Evropské unie.
Pozměňovací návrh 397
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 9 a (nový)
Nařízení (ES) 561/2006
Čl. 17 – odst. 3 a (nový)
9a)  V článku 17 se vkládá nový odstavec, který zní:
„3a. Součástí zprávy je hodnocení systémů autonomního řízení v členských státech a možnosti řidiče zaznamenávat dobu, během níž je aktivován systém autonomního řízení, a tato zpráva je v případě potřeby předložena společně s legislativním návrhem na změnu tohoto nařízení, v němž jsou rovněž stanoveny nezbytné požadavky pro to, aby řidič tyto údaje zaznamenal do inteligentního tachografu.“
Pozměňovací návrh 398
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10
Nařízení (ES) 561/2006
Čl. 19 – odst. 1
1.  Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 165/2014 a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené závažnosti stanovené v souladu s přílohou III směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/22/ES12, odrazující a nediskriminační. Při porušení tohoto nařízení nebo nařízení (EU) č. 165/2014 může být uložena pouze jedna sankce nebo zahájeno jedno řízení. Členské státy oznámí tato opatření a sankce Komisi ve lhůtě stanovené v článku 29 druhém pododstavci. Neprodleně oznámí jakékoli jejich následné změny. Komise o nich uvědomí ostatní členské státy.
1.  Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení a nařízení (EU) č. 165/2014 a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné a přiměřené závažnosti porušení uvedených v příloze III směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2006/22/ES12, odrazující a nediskriminační. Při porušení tohoto nařízení nebo nařízení (EU) č. 165/2014 může být uložena pouze jedna sankce nebo zahájeno jedno řízení. Členské státy ve lhůtě stanovené v článku 29 druhém pododstavci oznámí tato opatření a sankce Komisi spolu s postupem a kritérii pro posuzování jejich přiměřenosti stanovenými na vnitrostátní úrovni. Členské státy neprodleně oznámí jakékoli následné změny, které se jich týkají. Komise o těchto pravidlech a opatřeních a jejich změnách uvědomí členské státy.
Tyto informace jsou zveřejňovány ve všech jazycích EU na vyhrazené internetové stránce spravované Komisí a obsahují podrobné informace o těchto sankcích platných v členských státech EU.
__________________
__________________
12 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).
12 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).
Pozměňovací návrh 399
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) 561/2006
Čl. 25 – odst. 2
2.  V případech uvedených v odstavci 1 přijme Komise prováděcí akty, které stanoví společné přístupy v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2.
2.  V případech uvedených v odstavci 1 přijme Komise prováděcí akty, které stanoví společné přístupy k provádění tohoto nařízení v souladu s poradním postupem uvedeným v čl. 24 odst. 2.
Pozměňovací návrh 400
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 a (nový)
Nařízení (ES) 561/2006
Příloha (nová)
12a)  Doplňuje se nová příloha, která zní:
„Minimální požadavky na parkovací plochy
Část A: Servisní zařízení
1)  Čisté a funkční toalety s tekoucí vodou, které jsou pravidelně kontrolovány:
–  do 10 míst alespoň jedna sanitární jednotka se čtyřmi toaletami;
–  od 10 do 25 míst alespoň jedna sanitární jednotka s osmi toaletami;
–  od 25 do 50 míst alespoň dvě sanitární jednotky s 10 toaletami v každé jednotce;
–  od 50 do 75 míst alespoň dvě sanitární jednotky s 15 toaletami v každé jednotce;
–  od 75 do 125 míst alespoň čtyři sanitární jednotky s 15 toaletami v každé jednotce;
–  pro více než 125 míst alespoň šest sanitárních jednotek s 15 toaletami v každé jednotce.
2)  Čisté a funkční sprchy, které jsou pravidelně kontrolovány:
–  do 10 míst alespoň jedna umývárna se dvěma sprchami;
–  od 25 do 50 míst alespoň dvě umývárny s pěti sprchami v každé umývárně;
–  od 50 do 75 míst alespoň dvě umývárny s 10 sprchami v každé umývárně;
–  od 75 do 125 míst alespoň čtyři umývárny s 12 sprchami v každé umývárně;
–  pro více než 125 míst alespoň šest umýváren s 15 sprchami v každé umývárně.
3)  Dostatečný přístup k pitné vodě.
4)  Vhodné vybavení pro vaření, bufet nebo restaurace.
5)  Obchod s pestrým výběrem potravin, nápojů atd. na místě či v blízkosti.
6)  Odpadkové koše v dostatečném množství a o dostatečném objemu.
7)  Přístřeší chránící před deštěm nebo sluncem blízko parkovací plochy.
8)  Dostupný pohotovostní plán / krizové řízení / kontaktní údaje pro naléhavé případy, které mají zaměstnanci k dispozici.
9)  Piknikové stoly s lavicemi nebo podobné vybavení v dostatečném množství.
10)  Vyhrazené wi-fi připojení.
11)  Bezhotovostní rezervační, platební a fakturační systém.
12)  Informace o počtu volných parkovacích míst uvedené u parkovací plochy a na internetu.
13)  Zařízení je genderově vstřícné.
Část B: Bezpečnostní prvky
1)  Úplné oddělení parkovací plochy a jejího okolí, například plotem nebo podobným ohrazením, které znemožňuje náhodný i záměrný nezákonný vstup nebo tento vstup oddaluje.
2)  Přístup do areálu parkovací plochy pro nákladní vozidla mají pouze jeho uživatelé a pracovníci.
3)  Digitální záznamové zařízení (alespoň 25fps). Systém zaznamenává nepřetržitě nebo v režimu detekce pohybu.
4)  Parkoviště je vybaveno kamerovým systémem monitorujícím celé ohrazení a zajišťujícím, že veškerá činnost v blízkosti ohrazení nebo na něm je zřetelně zaznamenávána (kamerový systém s režimem nahrávání).
5)  Ostraha areálu je zajištěna hlídkami či jiným způsobem.
6)  Každý incident v oblasti trestné činnosti se oznamuje pracovníkům parkovací plochy pro nákladní vozidla a policii. Je-li to možné, musí být vozidlo znehybněno až do vydání pokynů policie.
7)  Trvale osvětlené jízdní pruhy a pruhy pro chodce.
8)  Bezpečnost chodců na vyhrazených parkovacích plochách.
9)  Ostraha parkovací plochy prostřednictvím dostatečných a přiměřených bezpečnostních kontrol.
10)  Zřetelně uvedené telefonní číslo tísňových služeb.“
Pozměňovací návrh 401
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 1 – odst. 1
-1)  V článku 1 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.  Toto nařízení stanoví povinnosti a požadavky týkající se konstrukce, montáže, používání, zkoušení a kontroly tachografů používaných v silniční dopravě za účelem kontroly dodržování nařízení (ES) č. 561/2006, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES14 a směrnice Rady 92/6/EHS15.
„1. Toto nařízení stanoví povinnosti a požadavky týkající se konstrukce, montáže, používání, zkoušení a kontroly tachografů používaných v silniční dopravě za účelem kontroly dodržování nařízení (ES) č. 561/2006, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES14 a směrnice Rady 92/6/EHS15, nařízení (ES) č. 1072/2009 směrnice Rady 92/106/EHS15a, směrnice 96/71/ES a  směrnice 2014/67/EU, pokud jde o vysílání pracovníků v silniční dopravě, a směrnice, kterou se stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU.“
__________________
__________________
14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).
14 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě (Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35).
15 Směrnice Rady 92/6/EHS ze dne 10. února 1992 o montáži a použití omezovačů rychlosti u určitých kategorií motorových vozidel ve Společenství (Úř. věst. L 57, 2.3.1992, s. 27).
15 Směrnice Rady 92/6/EHS ze dne 10. února 1992 o montáži a použití omezovačů rychlosti u určitých kategorií motorových vozidel ve Společenství (Úř. věst. L 57, 2.3.1992, s. 27).
15a Směrnice Rady 92/106/EHS ze dne 7. prosince 1992 o zavedení společných pravidel pro určité druhy kombinované přepravy zboží mezi členskými státy (Úř. věst. L 368, 17.12.1992, s. 38).
Pozměňovací návrh 402
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod -1 a (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 2 – odst. 2 – písm. h a (nové)
-1a)  V čl. 2 odst. 2 se vkládá nové písmeno, které zní:
„ha) „inteligentním tachografem“ digitální tachograf využívající službu určování polohy na základě družicového navigačního systému s automatickým určováním polohy v souladu s tímto nařízením;“
Pozměňovací návrh 403
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod -1 b (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 3 – odst. 4
-1b)  V článku 3 se odstavec 4 nahrazuje tímto:
4.  Patnáct let od doby, kdy jsou nově zaregistrovaná vozidla povinně vybavena tachografem podle článků 8, 9 a 10, musí být vozidla provozovaná v jiném členském státě, než je stát, v němž je vozidlo zaregistrováno, vybavena takovým tachografem.
„4. Nejpozději do1... [Úř. věst.: 3 roky po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] musí být následující vozidla vybavena inteligentním tachografem:
a)  vozidla, která jsou provozována v jiném členském státě, než je členský stát jejich registrace, a jsou vybavena analogovým tachografem;
b)  vozidla, která jsou provozována v jiném členském státě, než je členský stát jejich registrace, a jsou vybavena digitálním tachografem splňujícím specifikace v příloze IB nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 platné do 30. září 2011; nebo
c)  vozidla, která jsou provozována v jiném členském státě, než je členský stát jejich registrace, a jsou vybavena digitálním tachografem splňujícím specifikace v příloze IB nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 platné od 1. října 2011.“
__________________
Za předpokladu, že silniční balíček vstoupí v platnost v roce 2019, druhá verze prováděcího aktu Komise týkajícího se inteligentních tachografů bude přijata do roku 2019/2020 (viz článek 11 níže) a poté bude uplatňován odstupňovaný přístup k dodatečnému vybavení.
Pozměňovací návrh 404
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod -1 c (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 3 – odst. 4 a (nový)
-1c)  V článku 3 se vkládá nový odstavec, který zní:
„4a Do ... [Úř. věst.: 4 roky po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] musí být vozidla, která jsou provozována v jiném členském státě, než je členský stát jejich registrace, a jsou vybavena digitálním tachografem splňujícím požadavky přílohy IB nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 platné od 1. října 2012, vybavena inteligentním tachografem.“
Pozměňovací návrh 405
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod -1 d (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 3 – odst. 4 b (nový)
-1d)  V článku 3 se vkládá nový odstavec, který zní:
„4b. Do ... [Úř. věst.: 5 let po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] musí být vozidla, která jsou provozována v jiném členském státě, než je členský stát jejich registrace, a jsou vybavena inteligentním tachografem splňujícím požadavky přílohy IC prováděcího nařízení Komise (EU) 2016/7991, vybavena inteligentním tachografem“.
_____________________________
1 Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/799 ze dne 18. března 2016, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014, kterým se stanoví požadavky na konstrukci, zkoušení, montáž, provoz a opravy tachografů a jejich součástí (Úř. věst. L 139, 26.5.2016, s. 1).
Pozměňovací návrh 406
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod -1 e (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 4 – odst. 2 – odrážka 3 a (nová)
-1e)   V čl. 4 odst. 2 se vkládá nová odrážka, která zní:
„– mít dostatečnou kapacitu paměti pro ukládání všech údajů požadovaných podle tohoto nařízení;“;
Pozměňovací návrh 407
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod -1 f (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 7 – odst. 1
-1f)  V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
1.  Členské státy zajistí, aby zpracování osobních údajů v souvislosti s tímto nařízením bylo prováděno pouze pro účely ověření souladu s tímto nařízením a s nařízením (ES) č. 561/2006, v souladu se směrnicemi 95/46/ES a 2002/58/ES a pod dozorem orgánu dozoru členského státu uvedeného v článku 28 směrnice 95/46/ES.
1. Členské státy zajistí, aby zpracování osobních údajů v souvislosti s tímto nařízením bylo prováděno pouze pro účely ověření souladu s tímto nařízením a s nařízením (ES) č. 561/2006, se směrnicí 2002/15/ES, směrnicí Rady 92/6/EHS, směrnicí Rady 92/106/EHS, s nařízením (ES) č. 1072/2009, se směrnicí 96/71/ES a směrnicí 2014/67/EU, pokud jde o vysílání pracovníků v odvětví silniční dopravy, a se směrnicí stanovující konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES směrnici 2014/67/EU, v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a se směrnicí 2002/58/ES a pod dozorem orgánu dozoru členského státu uvedeného v článku 51 nařízení (EU) č. 2016/679.
Pozměňovací návrh 408
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod -1 g (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 7 – odst. 2 – návětí
-1g)  V čl. 7 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:
2.  Členské státy zejména zajistí, aby byly osobní údaje chráněny proti jinému použití, než které souvisí výhradně s tímto nařízení a nařízením (ES) č. 561/2006 podle odstavce 1, v souvislosti s:
2. Členské státy zejména zajistí, aby byly osobní údaje chráněny proti jinému použití, než které souvisejí výhradně s tímto nařízením a nařízením (ES) č. 561/2006, se směrnicí 2002/15/ES, směrnicí Rady 92/6/EHS, směrnicí Rady 92/106/EHS, s nařízením (ES) č. 1072/2009, se směrnicí 96/71/ES a směrnicí 2014/67/EU, pokud jde o vysílání pracovníků v odvětví silniční dopravy, a se směrnicí stanovující konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU, podle odstavce 1, v souvislosti s:
Pozměňovací návrh 409
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1 – odrážka 2
–  každé tři hodiny celkové doby řízení a pokaždé, když vozidlo překročí státní hranici;
–  každé tři hodiny celkové doby řízení a pokaždé, když vozidlo překročí hranici členského státu;
Pozměňovací návrh 410
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1 – odrážka 2 a (nová)
–  při každé nakládce či vykládce vozidla;
Pozměňovací návrh 411
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
1a)  V čl. 8 odst. 1 se vkládá nový pododstavec, který zní:
„Aby mohly kontrolní orgány snáze ověřovat dodržování příslušných předpisů, zaznamenává inteligentní tachograf také to, zda bylo vozidlo použito pro přepravu zboží nebo cestujících, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 561/2006.“
Pozměňovací návrh 412
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 b (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 8 – odst. 1 – pododstavec 2 a (nový)
1b)  V čl. 8 odst. 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:
„Vozidla, která byla poprvé registrována po... [24 měsíců po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost], musejí být vybavena tachografem v souladu s druhou odrážkou prvního pododstavce čl. 8 odst. 1 a s druhým pododstavcem čl. 8 odst. 1 tohoto nařízení.“;
Pozměňovací návrh 413/rev
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 c (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 9 – odst. 2
1c)  V článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Patnáct let od doby, kdy musí být nově zaregistrovaná vozidla vybavena tachografem podle tohoto článku a článků 8 a 10, vybaví členské státy své kontrolní orgány v přiměřeném rozsahu zařízeními pro včasné dálkové zjišťování údajů, která jsou nezbytná k předávání údajů podle tohoto článku, a zohlední přitom specifické požadavky a strategie v oblasti prosazování práva. Do té doby mohou členské státy rozhodnout, zdali taková zařízení pro včasné dálkové odhalování svým kontrolním orgánům poskytnou.
2. Do ... [Úř. věst.: 1 rok po vstupu tohoto nařízení v platnost] vybaví členské státy své kontrolní orgány v přiměřeném rozsahu zařízeními pro včasné dálkové zjišťování údajů, která jsou nezbytná k předávání údajů podle tohoto článku, a zohlední přitom specifické požadavky a strategie v oblasti prosazování práva. Do té doby mohou členské státy rozhodnout, zdali taková zařízení svým kontrolním orgánům poskytnou.
Pozměňovací návrh 414
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 d (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 9 – odst. 3
1d)  V článku 9 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
3.  Komunikace uvedená v odstavci 1 se s tachografem naváže pouze tehdy, je-li zařízením kontrolních orgánů vyžádána. Musí být zabezpečená, aby byla zajištěna integrita údajů a prokázána pravost záznamového a kontrolního zařízení. Přístup ke sdělovaným údajům mají pouze kontrolní orgány pověřené kontrolou porušování nařízení (ES) č. 561/2006 a tohoto nařízení a dílny, pokud je to nutné k ověření správného fungování tachografu.
3. Komunikace uvedená v odstavci 1 se s tachografem naváže pouze tehdy, je-li zařízením kontrolních orgánů vyžádána. Musí být zabezpečená, aby byla zajištěna integrita údajů a prokázána pravost záznamového a kontrolního zařízení. Přístup ke sdělovaným údajům mají pouze kontrolní orgány pověřené kontrolou porušování právních aktů Unie uvedených v čl. 7 odst. 1 a tohoto nařízení a dílny, pokud je to nutné k ověření správného fungování tachografu.
Pozměňovací návrh 415
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 e (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 11 – odst. 1
1e)  V článku 11 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
S cílem zajistit, aby inteligentní tachografy splňoval zásady a požadavky stanovené v tomto nařízení, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů podrobná ustanovení nezbytná pro jednotné uplatňování článků 8, 9 a 10, s výjimkou všech ustanovení, která by stanovovala zaznamenávání dalších údajů tachografem. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 3.
„S cílem zajistit, aby inteligentní tachografy splňovaly zásady a požadavky stanovené v tomto nařízení, přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů podrobná ustanovení nezbytná k jednotnému uplatňování článků 8, 9 a 10, s výjimkou všech ustanovení, která by stanovovala zaznamenávání dalších údajů tachografem.
Komise přijme do... [Úř. věst.: 12 měsíců od vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla pro zaznamenávání každého překročení hranic vozidlem, uvedená v druhé odrážce prvního pododstavce čl. 8 odst. 1 a ve druhém pododstavci čl. 8 odst. 1.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 42 odst. 3.“
Pozměňovací návrh 416
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 f (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 34 – odst. 5 – písm. b – bod iv
1f)  V čl. 34 odst. 5 písm. b) se bod iv) nahrazuje tímto:
iv)  pod značkou 20190404-P8_TA-PROV(2019)0340_CS-p0000002.png: přerušení práce nebo doba odpočinku.
„iv) pod značkou20190404-P8_TA-PROV(2019)0340_CS-p0000003.png: přerušení práce, doba odpočinku, roční dovolená nebo pracovní neschopnost,
pod značkou „trajekt/vlak“: Kromě značky20190404-P8_TA-PROV(2019)0340_CS-p0000004.png: doba odpočinku strávená na trajektu nebo ve vlaku, jak je uvedeno v článku 9 nařízení (ES) č. 561/2006.“
Pozměňovací návrh 417
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 34 – odst. 7 – pododstavec 1
7.  Řidič po příjezdu na vhodné místo zastávky zadá do digitálního tachografu symboly zemí, ve kterých začala a skončila jeho denní pracovní doba, a také kde a kdy řidič překročil ve vozidle státní hranici. Členský stát může požadovat na řidičích vozidel, která na jeho území provozují vnitrostátní dopravu, aby k symbolu země připojili přesnější zeměpisné údaje, jestliže je členský stát sdělil Komisi před 1. dubnem 1998.
7.  Pokud tachograf není schopen automaticky zaznamenávat překročení hranic, řidič na prvním možném a dostupném místě zastávky zadá symboly zemí, ve kterých začala a skončila jeho denní pracovní doba, a také kde a kdy řidič překročil ve vozidle státní hranici. Kód země po překročení hranice do nové země se zadává do tachografu pod položkou BEGIN. Členský stát může požadovat na řidičích vozidel, která na jeho území provozují vnitrostátní dopravu, aby k symbolu země připojili přesnější zeměpisné údaje, jestliže je členský stát sdělil Komisi před 1. dubnem 1998.
Pozměňovací návrh 418
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 a (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 34 – odst. 7 a (nový)
2a)   V článku 34 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„7a. Řidiči musí absolvovat školení ohledně toho, jak správně používat tachograf, s cílem dosáhnout plného využití tohoto zařízení. Řidič nesmí nést náklady tohoto svého školení, školení by mělo být poskytnuto jeho zaměstnavatelem.“;
Pozměňovací návrh 419
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 b (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 34 – odst. 7 b (nový)
2b)   V článku 34 se doplňuje nový odstavec, který zní:
„7b. Co nejvyšší počet pracovníků kontrolních orgánů by měl absolvovat školení, jak správně číst a sledovat tachograf.“
Pozměňovací návrh 420
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 c (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 36 – odst. 1 – bod i
2c)  V čl. 36 odst. 1 se bod i) nahrazuje tímto:
i)   záznamové listy pro daný den a záznamové listy použité řidičem v předcházejících 28 dnech,
„i) záznamové listy pro daný den a záznamové listy použité řidičem v předcházejících 56 dnech,
Pozměňovací návrh 421
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 d (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 36 – odst. 1 – bod iii
2d)  V čl. 36 odst. 1 se bod iii) nahrazuje tímto:
iii)  veškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené v daném dni a v předchozích 28 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006,
„iii) veškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené daný den a v předcházejících 56 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006.“
Pozměňovací návrh 422
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 e (nový)
Nařízení (EU) č. 165/2014
Čl. 36 – odst. 2 – bod ii
2e)  V čl. 36 odst. 2 se bod ii) nahrazuje tímto:
ii)   veškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené v daném dni a v předchozích 28 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006,
„ii) veškeré ručně provedené záznamy a výtisky pořízené daný den a v předcházejících 56 dnech, jak je vyžadováno podle tohoto nařízení a nařízení (ES) č. 561/2006.“

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 45.
(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57.


Přizpůsobení vývoji v odvětví silniční dopravy ***I
PDF 264kWORD 75k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 1071/2009 a nařízení (ES) č. 1072/2009 za účelem jejich přizpůsobení vývoji v odvětví (COM(2017)0281 – C8-0169/2017 – 2017/0123(COD))
P8_TA-PROV(2019)0341A8-0204/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0281),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0169/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. ledna 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. února 2018(2),

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A8-0204/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Nestanoví-li vnitrostátní předpisy jinak, pravidla pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě se dosud nevztahují na podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, které nepřesahují uvedenou hranici. Počet takových podniků provozujících vnitrostátní i mezinárodní přepravu se zvyšuje. V důsledku toho se několik členských států rozhodlo na tyto podniky uplatňovat pravidla pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě stanovená nařízením (ES) č. 1071/2009. Pro zajištění minimální úrovně profesionalizace odvětví používajícího vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, by na základě společných pravidel, a tudíž za účelem sbližování podmínek hospodářské soutěže všech podnikatelů, toto ustanovení mělo být zrušeno a požadavky týkající se řádného a trvalého usazení a finanční způsobilosti by měly být povinné.
(2)  Nestanoví-li vnitrostátní předpisy jinak, pravidla pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě se dosud nevztahují na podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost včetně hmotnosti přípojného vozidla nepřesahuje 3,5 tuny. Počet takových podniků se zvyšuje. V důsledku toho se několik členských států rozhodlo na tyto podniky uplatňovat pravidla pro přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě stanovená nařízením (ES) č. 1071/2009. Ve snaze zabránit vzniku možných mezer a pro zajištění minimální úrovně profesionalizace odvětví používajícího motorová vozidla, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4–3,5 tuny, v mezinárodní dopravě na základě společných pravidel, a tudíž za účelem sbližování podmínek hospodářské soutěže všech podnikatelů, je třeba uplatňovat požadavky pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě stejně, přičemž je třeba zabránit neúměrné administrativní zátěži. Jelikož se toto nařízení vztahuje pouze na podniky, které přepravují zboží pro cizí potřebu, podniků provádějících přepravu vlastního nákladu se toto ustanovení netýká.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  Ve svém posouzení dopadů Komise odhaduje, že úspory pro podniky by se v období 2020–2035 měly pohybovat v rozmezí 2,7–5,2 miliardy EUR.
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Je nezbytné zajistit, aby podnikatelé v silniční dopravě usazení v členském státě byli v tomto státě skutečně a nepřetržitě přítomni a aby odtud vykonávali svoji činnost. Z tohoto důvodu a s ohledem na zkušenost je nezbytné upřesnit ustanovení o řádném a trvalém usazení.
(4)  Aby bylo možno bojovat proti jevu tzv. „společností s fiktivním sídlem“ a zaručit spravedlivou hospodářskou soutěž a rovné podmínky na vnitřním trhu, jsou nezbytná jasnější kritéria pro usazení, intenzivnější dohled a prosazování práva a zlepšení spolupráce mezi členskými státy. Podnikatelé v silniční dopravě usazení v členském státě by měli být v tomto státě skutečně a nepřetržitě přítomni a skutečně odtud vykonávat svoji přepravní činnost a vyvíjet zásadní aktivity. Z tohoto důvodu a ohledem na zkušenost je nezbytné upřesnit a zpřísnit ustanovení o řádném a trvalém usazení, přičemž však nesmí docházet k nepřiměřené administrativní zátěži.
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 7
(7)  Jelikož závažná porušení pravidel Unie pro vysílání pracovníků a závažná porušení práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy mohou výrazně ovlivnit trh silniční nákladní dopravy i sociální ochranu pracovníků, měla by být doplněna k bodům, k nimž se přihlíží při posuzování dobré pověsti.
(7)  Jelikož závažná porušení pravidel Unie pro vysílání pracovníků, kabotáž a závažná porušení práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy mohou výrazně ovlivnit trh silniční nákladní dopravy i sociální ochranu pracovníků, měla by být doplněna k bodům, k nimž se přihlíží při posuzování dobré pověsti.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, které nepřesahují uvedenou hranici, by měly mít minimální úroveň finanční způsobilosti, aby se zajistilo, že mají prostředky na to, aby činnost vykonávaly stabilně a dlouhodobě. Avšak vzhledem k tomu, že dotyčná činnost je obecně omezeného rozsahu, související požadavky by měly být méně přísné než u podnikatelů, kteří používají vozidla nebo jízdní soupravy přesahující uvedenou hranici.
(10)  Podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost včetně hmotnosti přípojného vozidla je od 2,4 do 3,5 tuny, a které působí v mezinárodní přepravě, by měly mít minimální úroveň finanční způsobilosti, aby se zajistilo, že mají prostředky na to, aby činnost vykonávaly stabilně a dlouhodobě. Avšak vzhledem k tomu, že činnost prováděná těmito vozidly je obecně omezeného rozsahu, související požadavky by měly být méně přísné než u podnikatelů, kteří používají vozidla nebo jízdní soupravy přesahující uvedenou hranici.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Informace o podnikatelích v silniční dopravě obsažené ve vnitrostátních elektronických rejstřících by měly být co nejúplnější, aby umožňovaly vnitrostátním orgánům odpovědným za prosazování příslušných pravidel získat dostatečný přehled o vyšetřovaných podnikatelích. Lepší vnitrostátní a přeshraniční prosazování ustanovení nařízení (ES) č. 1071/2009 a nařízení (ES) č. 1072/2009 by měly umožnit zejména informace o státní poznávací značce vozidel, které mají podnikatelé k dispozici, informace o počtu pracovníků, které zaměstnávají, jejich stupeň rizika a základní finanční údaje. Pravidla týkající se vnitrostátních elektronických rejstříků by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.
(11)  Informace o podnikatelích v silniční dopravě obsažené ve vnitrostátních elektronických rejstřících by měly být úplné a aktuální, aby umožňovaly vnitrostátním orgánům odpovědným za prosazování příslušných pravidel získat dostatečný přehled o vyšetřovaných podnikatelích. Lepší vnitrostátní a přeshraniční prosazování ustanovení nařízení (ES) č. 1071/2009 a nařízení (ES) č. 1072/2009 a dalších relevantních právních předpisů Unie by měly umožnit zejména informace o státní poznávací značce vozidel, které mají podnikatelé k dispozici, informace o počtu pracovníků, které zaměstnávají, a o jejich stupni rizika. Navíc v zájmu toho, aby měli úředníci donucovacích orgánů, včetně těch, kteří provádějí silniční kontroly, jasný a úplný přehled o podnikatelích v silniční dopravě, které kontrolují, měli by mít přímý přístup v reálném čase ke všem relevantním informacím. Proto by měly být vnitrostátní elektronické rejstříky skutečně interoperabilní a k údajům v nich obsaženým by měli mít přímý přístup v reálném čase všichni k tomu oprávnění úředníci donucovacích orgánů všech členských států. Pravidla týkající se vnitrostátních elektronických rejstříků by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 13
(13)  Pravidla pro vnitrostátní dopravu, kterou dočasně provozuje podnikatel v silniční nákladní dopravě – nerezident v hostitelském členském státě („kabotáž“), by měla být jasná, jednoduchá a snadno vymahatelná a zároveň by měla obecně zachovat dosud dosaženou míru liberalizace.
(13)  Pravidla pro vnitrostátní dopravu, kterou dočasně provozuje podnikatel v silniční nákladní dopravě – nerezident v hostitelském členském státě („kabotáž“), by měla být jasná, jednoduchá a snadno vymahatelná.
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14
(14)  Za tímto účelem a s cílem usnadnit kontroly a odstranit nejistotu by se mělo zrušit omezení počtu kabotážních přeprav v návaznosti na mezinárodní přepravu a měl by se snížit počet dní, během nichž může být kabotáž prováděna.
(14)  Aby nedocházelo k jízdám prázdných vozidel, měla by být povolena kabotáž v hostitelském členském státě, ovšem za zvláštních podmínek. Za tímto účelem a s cílem usnadnit kontroly a odstranit nejistotu by se mělo zrušit omezení počtu kabotážních přeprav v návaznosti na mezinárodní přepravu a měl by se snížit počet dní, během nichž může být kabotáž prováděna.
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 14 a (nový)
(14a)  S cílem zamezit provádění kabotáže systematickým způsobem, což by mohlo vést ke vzniku trvalé nebo nepřetržité činnosti, která narušuje vnitrostátní trh, by měla být zkrácena doba, po kterou je možno v jednom hostitelském členském státě provádět kabotáž. Kromě toho by nemělo být dopravcům povoleno provádět nové kabotážní operace v tomtéž hostitelském státě v určitém časovém údob,í a dokud neuskuteční novou mezinárodní přepravu z členského státu, kde je daný podnik usazen. Tímto ustanovením není dotčeno provádění operací mezinárodní přepravy.
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15
(15)  Měl by být upřesněn způsob, jak podnikatelé v silniční dopravě mohou prokázat dodržení pravidel kabotáže. Jedním z takových způsobů by mělo být používání a předávání elektronických údajů o dopravě, čímž by se zjednodušilo předkládání relevantních důkazů i to, jak s nimi mohou příslušné orgány nakládat. Formát využívaný k tomuto účelu by měl zajišťovat věrohodnost a pravost informací. Vzhledem k nárůstu používání účinné elektronické výměny informací v oblasti dopravy a logistiky je důležité zajistit soudržnost v regulačních rámcích a ustanoveních zabývajících se zjednodušením administrativních postupů.
(15)  Účinné a účelné prosazování příslušných předpisů je nezbytným předpokladem spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. Zásadní je další digitalizace nástrojů prosazování právních předpisů, aby se uvolnila kapacita donucovacích orgánů, snížila se zbytečná administrativní zátěž pro podnikatele v mezinárodní přepravě, zejména pro malé a střední podniky, a podařilo se lépe zacílit na vysoce rizikové podnikatele v přepravě a odhalit podvodné praktiky. Ve snaze o dematerializaci přepravních dokladů by se mělo v budoucnu stát pravidlem používání elektronických dokladů, zejména elektronických nákladních listů uvedených v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (eCMR). Měl by být upřesněn způsob, jak podnikatelé v silniční dopravě mohou prokázat dodržení pravidel kabotáže. Jedním z takových způsobů by mělo být používání a předávání elektronických údajů o dopravě, čímž by se zjednodušilo předkládání relevantních důkazů i to, jak s nimi mohou příslušné orgány nakládat. Formát využívaný k tomuto účelu by měl zajišťovat věrohodnost a pravost informací. Vzhledem k nárůstu používání účinné elektronické výměny informací v oblasti dopravy a logistiky je důležité zajistit soudržnost v regulačních rámcích a ustanoveních zabývajících se zjednodušením administrativních postupů.
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 15 a (nový)
(15a)  Urychlené zavedení inteligentního tachografu má prvořadý význam, protože umožní donucovacím orgánům provádějícím silniční kontroly rychlejší a účinnější odhalování porušení předpisů a odchylek, což by mělo vést k lepšímu prosazování tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16
(16)  Na dopravní podniky se vztahují pravidla mezinárodní přepravy a jako takové tyto podniky nesou následky případného porušení předpisů, kterého se dopustí. Aby se však předešlo zneužívání podniky, které objednávají přepravní služby u podnikatelů v silniční nákladní dopravě, měly by členské státy rovněž upravit sankce pro přepravce spediční firmy, jestliže vědomě objednají přepravní služby, které porušují ustanovení nařízení (ES) č. 1072/2009.
(16)  Na dopravní podniky se vztahují pravidla mezinárodní přepravy a jako takové tyto podniky nesou následky případného porušení předpisů, kterého se dopustí. Aby se však předešlo zneužívání podniky, které objednávají přepravní služby u podnikatelů v silniční nákladní dopravě, měly by členské státy rovněž upravit sankce pro odesílatele, přepravce, spediční firmy, dodavatele a subdodavatele, pokud si jsou vědomi toho, že přepravní služby, které objednávají, porušují ustanovení nařízení (ES) č. 1072/2009. Pokud podniky, které si nechávají smluvně zajišťovat přepravní služby, objednávají tyto služby u přepravních společností s nízkým stupněm rizika, měla by být snížena jejich odpovědnost.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 a (nový)
(16a)   Navrhovaný Evropský orgán pro pracovní záležitosti [...] má podporovat a usnadňovat spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými vnitrostátními orgány v zájmu účinného prosazování příslušných právních předpisů Unie. Při podpoře a usnadňování prosazování tohoto nařízení může hrát tento orgán důležitou roli v tom, že bude napomáhat výměně informací mezi příslušnými orgány, podporovat členské státy při budování kapacit prostřednictvím výměny zaměstnanců a odborného vzdělávání a pomáhat členským státům při organizování koordinovaných kontrol. To by posílilo vzájemnou důvěru mezi členskými státy, zlepšilo účinnou spolupráci mezi příslušnými orgány a pomohlo při boji proti podvodům a zneužívání platných pravidel.
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 16 b (nový)
(16b)   Právní předpisy v oblasti silniční dopravy by měly být posíleny, aby se zajistilo řádné uplatňování a prosazování nařízení ŘÍM I tak, aby pracovní smlouvy odrážely obvyklé místo výkonu práce zaměstnanců. Nařízení ŘÍM I doplňují základní pravidla nařízení (ES) č. 1071/2009 určená k boji proti společnostem s fiktivním sídlem a k zajištění řádných kritérií pro usazení společností, která s tímto nařízením přímo souvisejí. Tato pravidla je třeba zpřísnit, aby byla zaručena práva zaměstnanců, kteří dočasně pracují mimo svou zemi, kde mají obvyklé zaměstnaní, a aby byla zajištěna spravedlivá hospodářská soutěž mezi podniky v odvětví dopravy.
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod i
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 1 – odst. 4 – písm. a
i)  písmeno a) se zrušuje;
i)  písmeno a) se nahrazuje tímto:
a)  podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost včetně hmotnosti přípojného vozidla je nižší než 2,4 tuny;
aa)  podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost včetně hmotnosti přípojného vozidla je nižší než 3,5 tuny provozující výlučně vnitrostátní přepravu;
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a – bod ii
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 1 – odst. 4 – písm. b – odst. 2
Silniční přeprava, za kterou není přijata žádná odměna a která nevytváří příjem, jako je přeprava osob pro charitativní účely nebo k čistě soukromým účelům, se považuje za přepravu výlučně pro nekomerční účely;
Silniční přeprava, jejímž účelem není vytvářet zisk pro řidiče nebo jiné osoby, jako je poskytování této služby z charitativních důvodů nebo filantropických pohnutek, se považuje za přepravu výlučně pro nekomerční účely;
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 1 – odst. 6
b)  doplňuje se nový odstavec 6, který zní:
vypouští se
„6. Ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. b) a d) a články 4, 6, 8, 9, 14, 19 a 21 se nevztahují na podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny.
Členské státy však mohou:
a)  vyžadovat, aby tyto podniky uplatňovaly některá nebo všechna ustanovení uvedená v prvním pododstavci;
b)  snížit hranici uvedenou v prvním pododstavci pro všechny nebo některé kategorie silniční dopravy.“
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
„a) mít prostory, v nichž uchovává svou klíčovou podnikovou dokumentaci, zejména své obchodní smlouvy, účetní doklady, doklady o vedení zaměstnanců, pracovní smlouvy, doklady obsahující údaje týkající se doby řízení a doby odpočinku a všechny ostatní doklady, k nimž musí mít příslušný orgán přístup k ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením;
„a) mít odpovídající prostory, přiměřené činnostem daného podniku, v nichž má přístup k originálům své klíčové podnikové dokumentace, ať již v elektronické nebo v jiné podobě, zejména ke svým obchodním smlouvám, účetním dokladům, dokladům o vedení zaměstnanců, pracovním smlouvám, dokladům k sociálnímu zabezpečení, dokladům obsahujícím údaje týkající se kabotáže, vysílání pracovníků a doby řízení a doby odpočinku a všem ostatním dokladům, k nimž musí mít příslušný orgán přístup k ověření, zda jsou splněny podmínky stanovené tímto nařízením;
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a a (nové)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a a (nové)
aa)  vkládá se nový bod, který zní:
„aa) vozidla uvedená v písmenu b) provádět v rámci přepravní smlouvy nejméně jednu nakládku nebo jednu vykládku zboží každé čtyři týdny v členském státě usazení.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 5 – odst. 1 – písm. c
„c) účinně a nepřetržitě vykonávat s vhodnými administrativními prostředky a zařízením administrativní a obchodní činnost v prostorách umístěných v tomto členském státě;
„c) účinně a nepřetržitě vykonávat s vhodnými prostředky a zařízením administrativní a obchodní činnost v prostorách uvedených v písmenu a) umístěných v tomto členském státě;
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. c
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 5 – odst. 1 – písm. d
„d) řídit dopravu vykonávanou vozidly uvedenými v písmeně b), a to s příslušným technickým vybavením nacházejícím se v tomto členském státě;
„d) účinně a nepřetržitě řídit dopravu vykonávanou s použitím vozidel uvedených v písmeně b), a to s příslušným technickým vybavením nacházejícím se v tomto členském státě;
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. d a (nové)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 5 – odst. 1 – písm. f (nové)
da)  doplňuje se nové písmeno f), které zní:
„f) mít jasnou vazbu mezi prováděnou přepravou a členským státem usazení, operační středisko a přístup k dostatečnému počtu parkovacích stání, která budou pravidelně využívat vozidla uvedená v písmeně b).
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. d b (nové)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 5 – odst. 1 – písm. g (nové)
db)  doplňuje se nové písmeno g), které zní:
„g) přijímat a zaměstnávat řidiče na základě pracovně-právních předpisů daného členského státu;“;
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. d c (nové)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 5 – odst. 1 – písm. h (nové)
dc)  doplňuje se nové písmeno h), které zní:
„h) zajistit, aby usazení bylo místem, v němž nebo z nějž pracovník obvykle vykonává svoji práci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/20081a nebo Římské úmluvy.
_______________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4. 7. 2008, s. 6).
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. a – písm. iii
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 6 – pododstavec 3 – písm. b
iii)  v písmenu b) třetího pododstavce se doplňují nové body xi) xii), které zní:
iii)  v písmenu b) třetího pododstavce se doplňují nové body xi), xii) a xiii), které zní:
„xi) vysílání zaměstnanců;
„xi) vysílání zaměstnanců;
xii)  práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy.“
xii)  práva rozhodného pro smluvní závazkové vztahy;
xiii)  kabotáže.“;
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 – písm. c
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 6 – odst. 2 a – pododstavec 2 – písm. b
b)  určí stupeň závažnosti porušení podle jejich schopnosti vyvolat riziko smrtelných nebo vážných zranění a narušit hospodářskou soutěž na trhu silniční dopravy, a to i zhoršením pracovních podmínek pracovníků v dopravě;
b)  určí stupeň závažnosti porušení podle jejich schopnosti vyvolat riziko smrtelných nebo vážných zranění nebo narušit hospodářskou soutěž na trhu silniční dopravy, a to i zhoršením pracovních podmínek pracovníků v dopravě;
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 7 – odst. 1 – pododstavec 1
„Pro účely splnění požadavku stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. c) musí být podnik v průběhu ročního účetního období trvale schopen dostát svým finančním závazkům. Podnik na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokáže, že každým rokem disponuje vlastním kapitálem ve výši nejméně 9 000 EUR, je-li používáno jediné vozidlo, a 5 000 EUR na každé další užívané vozidlo. Podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokážou, že každým rokem disponují vlastním kapitálem ve výši nejméně 1 800 EUR, je-li používáno jediné vozidlo, a 900 EUR na každé další užívané vozidlo.“
„Pro účely splnění požadavku stanoveného v čl. 3 odst. 1 písm. c) musí být podnik v průběhu ročního účetního období trvale schopen dostát svým finančním závazkům. Podnik na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokáže, že každým rokem disponuje vlastním kapitálem ve výši nejméně 9 000 EUR, je-li používáno jediné vozidlo, 5 000 EUR na každé další užívané vozidlo s největší přípustnou hmotností včetně hmotnosti přípojného vozidla přesahující 3,5 tuny a 900 EUR na každé další užívané vozidlo s největší přípustnou hmotností včetně hmotnosti přípojného vozidla mezi 2,4 a 3,5 tuny. Podniky, které vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4–3,5 tuny, na základě ročních účetních závěrek, které ověřil auditor nebo jiná řádně oprávněná osoba, prokážou, že každým rokem disponují vlastním kapitálem ve výši nejméně 1 800 EUR, je-li používáno jediné vozidlo, a 900 EUR na každé další užívané vozidlo.
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 1
2.  Odchylně od odstavce 1 v případě, že ověřená roční účetní závěrka není k dispozici, příslušný orgán souhlasí s tím, aby podnik prokázal svoji finanční způsobilost potvrzením, například bankovním zárukou, dokumentem vystaveným finančním ústavem, na jehož základě je získán přístup k úvěru na jméno podniku, nebo jiným závazným dokumentem prokazujícím, že podnik disponuje částkami ve výši uvedené v odst. 1 prvním pododstavci.;
2.  Odchylně od odstavce 1 v případě, že ověřená roční účetní závěrka není k dispozici, příslušný orgán souhlasí s tím, aby podnik prokázal svoji finanční způsobilost potvrzením, například bankovní zárukou nebo pojištěním, včetně pojištění odpovědnosti za škodu při výkonu povolání poskytnutého jednou nebo více bankami nebo jinými finančními institucemi včetně pojišťoven, nebo jiným závazným dokumentem, který představuje společnou a nerozdílnou záruku za podnik, pokud jde o částky ve výši uvedené v odst. 1 prvním pododstavci.
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 8 – odst. 5
5a)  v článku 8 se odstavec 5 nahrazuje tímto:
Členské státy mohou podporovat pravidelnou odbornou přípravu v oborech uvedených v příloze v desetiletých intervalech, aby byli odpovědní zástupci pro dopravu informování o vývoji v daném odvětví.
Členské státy mohou podporovat pravidelnou odbornou přípravu v oborech uvedených v příloze I v tříletých intervalech, aby byla osoba nebo osoby uvedené v odstavci 1 dostatečně informovány o vývoji v daném odvětví.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 8
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 12 – odst. 2 – pododstavec 2
8)  v čl. 12 odst. 2 se zrušuje druhý pododstavec;
8)  v čl. 12 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
„Členské státy provádějí kontroly alespoň každé tři roky s cílem ověřit, zda podniky plní požadavky stanovené v článku 3.“;
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 10 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 14 – odst. 2
10a)   V článku 14 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Do přijetí případného rehabilitačního opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy pozbývá osvědčení o odborné způsobilosti, uvedené v čl. 8 odst. 8, odpovědného zástupce pro dopravu, který byl prohlášen za nezpůsobilého, platnosti ve všech členských státech.
2.  Do přijetí případného rehabilitačního opatření v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy pozbývá osvědčení o odborné způsobilosti, uvedené v čl. 8 odst. 8, odpovědného zástupce pro dopravu, který byl prohlášen za nezpůsobilého, platnosti ve všech členských státech. Komise sestaví seznam rehabilitačních opatření, která povedou k opětovnému získání dobré pověsti.
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. a – bod -i a (nový)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 16 – odst. 2 – písm. c
-ia)  písmeno c) se nahrazuje tímto:
c)  jména odpovědných zástupců pro dopravu určených pro splnění podmínek dobré pověsti a odborné způsobilosti a případně i jméno zákonného zástupce;
c)  jména odpovědných zástupců pro dopravu určených pro splnění požadavků uvedených v článku 3 a týkajících se dobré pověsti a odborné způsobilosti a případně i jméno zákonného zástupce;
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. a – bod i
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 16 – odst. 2 – písm. h
h)  počet zaměstnanců;
h)  počet osob zaměstnaných v daném podniku za poslední kalendářní rok;
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. a – bod i a (nový)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 16 – odst. 2 – písm. j a (nové)
ia)  vkládá se písmeno ja), které zní:
ja)   pracovní smlouvy mezinárodních řidičů z posledních šesti měsíců.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. a – bod ii
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 16 – odst. 2 – pododstavec 2
Členské státy se mohou rozhodnout uchovávat údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až j) v oddělených rejstřících. V tom případě se příslušné údaje poskytují na žádost nebo se přímo zpřístupňují všem příslušným orgánům dotyčného členského státu. Požadované informace se poskytují do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti. Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) jsou veřejně přístupné v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.
Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) jsou veřejně přístupné v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. a – bod ii
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 16 – odst. 2 – pododstavec 3
V každém případě se údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až j) zpřístupňují jiným než příslušným orgánům pouze v případě, že jsou tyto orgány řádně oprávněné provádět kontroly a ukládat sankce v oblasti silniční dopravy a že jsou jejich úředníci pod přísahou nebo jsou jiným způsobem zavázáni formální povinností zachovávat mlčenlivost.;
Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až j) se zpřístupňují jiným než příslušným orgánům pouze v případě, že jsou tyto orgány řádně oprávněné provádět kontroly a ukládat sankce v oblasti silniční dopravy a že jsou jejich úředníci pod přísahou nebo jsou jiným způsobem zavázáni formální povinností zachovávat mlčenlivost.
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. a – bod ii
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Článek 16 – odst. 2
„Členské státy se mohou rozhodnout uchovávat údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až j) v oddělených rejstřících. V tom případě se příslušné údaje poskytují na žádost nebo se přímo zpřístupňují všem příslušným orgánům dotyčného členského státu. Požadované informace se poskytují do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti. Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) jsou veřejně přístupné v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.
„Členské státy se mohou rozhodnout uchovávat údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až j) v oddělených rejstřících. V tom případě se příslušné údaje poskytují na žádost nebo se přímo zpřístupňují všem příslušným orgánům dotyčného členského státu. Požadované informace se poskytují do pěti pracovních dnů po obdržení žádosti. Údaje uvedené v prvním pododstavci písm. a) až d) jsou veřejně přístupné v souladu s příslušnými právními předpisy o ochraně osobních údajů.
V každém případě se údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až j) zpřístupňují jiným než příslušným orgánům pouze v případě, že jsou tyto orgány řádně oprávněné provádět kontroly a ukládat sankce v oblasti silniční dopravy a že jsou jejich úředníci pod přísahou nebo jsou jiným způsobem zavázáni formální povinností zachovávat mlčenlivost.
V každém případě se údaje uvedené v prvním pododstavci písm. e) až j) zpřístupňují jiným než příslušným orgánům pouze v případě, že jsou tyto orgány řádně oprávněné provádět kontroly a ukládat sankce v oblasti silniční dopravy a že jsou jejich úředníci pod přísahou nebo jsou jiným způsobem zavázáni formální povinností zachovávat mlčenlivost.
Pro účely článku 14a nařízení (ES) č. 1072/2009 se údaje uvedené v písmenu j) poskytují na žádost odesílatelům, spedičním firmám, dodavatelům a subdodavatelům.“;
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. b a (nové)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 16 – odst. 5
ba)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:
5.  Aniž jsou dotčeny odstavce 1 a 2, členské státy přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění propojení a přístupu k vnitrostátním elektronickým rejstříkům v celém Společenství prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst vymezených v článku 18. Přístupnost prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst a propojení se zajistí nejpozději do 31. prosince 2012, a to tak, aby příslušný orgán kteréhokoli členského státu mohl nahlížet do vnitrostátních elektronických rejstříků všech členských států.
„5. S cílem zvýšit účinnost přeshraničního prosazování právních předpisů členské státy zajistí propojení a interoperabilitu elektronických rejstříků v celé Unii pomocí systému evropských rejstříků podniků silniční dopravy (ERRU) uvedeného v prováděcím nařízení Komise (EU) 2016/480, aby tak k údajům uvedeným v odstavci 2 měly přímý přístup v reálném čase všechny příslušné donucovací orgány a kontrolní subjekty všech členských států.“;
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 11 – písm. b b (nové)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 16 – odst. 6
6.  Společná pravidla týkající se provádění odstavce 5, jako je formát vyměňovaných údajů, technické postupy pro nahlížení do vnitrostátních elektronických rejstříků ostatních členských států prostřednictvím elektronického rozhraní a podpora interoperability těchto rejstříků s ostatními příslušnými databázemi, přijme Komise poradním postupem podle čl. 25 odst. 2 a poprvé před 31. prosincem 2010. Tato společná pravidla určí orgán, který odpovídá za zpřístupnění údajů a jejich další využívání a aktualizaci po zpřístupnění, a za tímto účelem zahrnou i pravidla o zápisu a sledování údajů.
„6. Komise je zmocněna přijímat v souladu s článkem 24a akty v přenesené pravomoci, kterými stanoví a aktualizuje společná pravidla s cílem zajistit, aby byly vnitrostátní elektronické rejstříky plně propojené a interoperabilní, aby tak příslušný orgán nebo kontrolní subjekt v kterémkoli členském státě měl přímý přístup v reálném čase do vnitrostátního elektronického rejstříku kteréhokoli členského státu, jak se stanoví v odstavci 5. Tato společná pravidla zahrnou pravidla týkající se formátu vyměňovaných údajů, technických postupů pro nahlížení do vnitrostátních elektronických rejstříků ostatních členských států prostřednictvím elektronického rozhraní a interoperability těchto rejstříků, jakož i zvláštní pravidla o přístupu k údajům, zápisu a sledování údajů.“;
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 18 – odst. 1
1.  Každý členský stát určí národní kontaktní místo pověřené výměnou informací o provádění tohoto nařízení s ostatními členskými státy. Členské státy sdělí Komisi názevadresu příslušného kontaktního místa nejpozději do 31. prosince 2018. Komise sestaví seznam všech vnitrostátních kontaktních místrozešle jej členským státům. Členské státy Komisi ihned informují o případných změnách týkajících se kontaktních míst.
1.  Příslušné orgány členských států úzce spolupracují a pohotově si poskytují vzájemnou pomocjakékoli jiné relevantní informace, aby se usnadnilo uplatňováníprosazování tohoto nařízení.
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 18 – odst. 1 a (nový)
1a.  Pro účely odstavce 1 se správní spolupráce, která je stanovena v tomto článku, provádí prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/20121a a umožňuje všem podnikatelům poskytovat údaje ve svých vlastních jazycích.
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1024/2012 ze dne 25. října 2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu a o zrušení rozhodnutí Komise 2008/49/ES („nařízení o systému IMI“), (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 1).
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 18 – odst. 3
3.  Členské státy odpoví na žádosti o informace od všech příslušných orgánů jiných členských států a v případě potřeby provedou kontroly, inspekce a vyšetřování dodržování požadavku podle čl. 3 odst. 1 písm. a) podnikateli v silniční dopravě usazenými na jejich území. Žádosti o informace od příslušných orgánů členských států musí být odůvodněné. Za tímto účelem žádosti obsahují důvěryhodné údaje o případných porušeních čl. 3 odst. 1 písm. a).
3.  Členské státy odpoví na žádosti o informace od všech příslušných orgánů jiných členských států a provedou kontroly, inspekce a vyšetřování dodržování požadavku podle čl. 3 odst. 1 písm. a) podnikateli v silniční dopravě usazenými na jejich území. Žádosti o informace od příslušných orgánů členských států musí být opodstatněné a řádně odůvodněné. Za tímto účelem žádosti obsahují důvěryhodné údaje o případných porušeních čl. 3 odst. 1 písm. a).
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 18 – odst. 4
4.  Domnívá-li se dožádaný členský stát, že žádost je odůvodněná nedostatečně, informuje o této skutečnosti dožadující členský stát ve lhůtě deseti pracovních dnů. Dožadující členský stát žádost dále doloží. Není-li toto možné, žádost může být členským státem zamítnuta.
4.  Domnívá-li se dožádaný členský stát, že žádost je odůvodněná nedostatečně, informuje o této skutečnosti dožadující členský stát ve lhůtě pěti pracovních dnů. Dožadující členský stát žádost dále doloží. Není-li toto možné, žádost může být členským státem zamítnuta.
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 18 – odst. 5
5.  Je-li vyřízení žádosti o informace nebo provedení kontrol, inspekcí či vyšetřování obtížné nebo nemožné, informuje dotyčný členský stát o této skutečnosti dožadující členský stát ve lhůtě deseti pracovních dnů s uvedením důvodů. Dotčené členské státy spolu projednají nalezení řešení každého nadneseného problému.
5.  Je-li vyřízení žádosti o informace nebo provedení kontrol, inspekcí či vyšetřování obtížné nebo nemožné, informuje dotyčný členský stát o této skutečnosti dožadující členský stát ve lhůtě pěti pracovních dnů a řádně tuto obtížnost nebo nemožnost odůvodní. Dotčené členské státy spolupracují na nalezení řešení každého nadneseného problému. Při přetrvávání problémů v oblasti výměny informací nebo při trvalém odmítání poskytnout informace bez řádného odůvodnění může Komise poté, co o tom byla informována a provedla konzultace s dotčenými členskými státy, přijmout veškerá nezbytná opatření k nápravě situace.
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 18 – odst. 6
6.  V odpovědi na žádosti podle odstavce 3 členské státy předloží požadované informace a provedou požadované kontroly, inspekce a vyšetřování do dvaceti pěti pracovních dnů od obdržení žádosti, pokud neinformovaly dožadující členský stát, že žádost je podle odstavců 4 a 5 nedostatečně odůvodněná nebo její splnění není možné nebo je obtížné.
6.  V odpovědi na žádosti podle odstavce 3 členské státy předloží požadované informace a provedou požadované kontroly, inspekce a vyšetřování do patnácti pracovních dnů od obdržení žádosti, pokud se dotčené členské státy vzájemně nedohodly na jiné lhůtě nebo pokud neinformovaly dožadující členský stát, že žádost je podle odstavců 4 a 5 nedostatečně odůvodněná nebo její splnění není možné nebo je obtížné a tyto obtíže se nepodařilo vyřešit.
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 12 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Článek 18 a (nový)
12a)  vkládá se nový článek 18a, který zní:
„Článek 18a
Doprovodná opatření
1.  Členské státy přijmou doprovodná opatření za účelem rozvoje, usnadnění a podpory výměn mezi úředníky odpovědnými za správní spolupráci a vzájemnou pomoc mezi členskými státy, jakož i mezi úředníky odpovědnými za kontrolu dodržování a prosazování platných pravidel tohoto nařízení.
2.  Komise poskytne technickou a jinou podporu za účelem dalšího zlepšení správní spolupráce a posílení vzájemné důvěry členských států, a to mj. prostřednictvím podpory výměn zaměstnanců a společných programů odborné přípravy, jakož i prostřednictvím rozvoje, usnadnění a podpory iniciativ v oblasti osvědčených postupů. Komise může využít dostupných nástrojů financování s cílem dále posílit budování kapacit a správní spolupráci členských států, aniž by tím byly dotčeny výsady Evropského parlamentu a Rady v rozpočtovém procesu.
3.  Členské státy vytvoří program vzájemných hodnocení, na němž se budou podílet všechny příslušné donucovací orgány a který zajistí vhodnou rotaci jak přezkumných, tak i kontrolovaných příslušných donucovacích orgánů. Členské státy informují Komisi o těchto programech každé dva roky v rámci zprávy o činnosti příslušných orgánů uvedené v článku 26.“;
Pozměňovací návrh 156
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 26 – odst. 3 – návětí
3.  Každý rok členské státy vypracují zprávu o používání motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tun, nebo jízdních souprav, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tun, na svém území a tuto zprávu předloží Komisi nejpozději do 30. června roku následujícího po skončení vykazovaného období. Tato zpráva zahrnuje:
3.  Každý rok členské státy vypracují zprávu o používání motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4–3,5 tuny a která jsou používána v mezinárodní dopravě a registrována na jejich území, a tuto zprávu předloží Komisi nejpozději do 30. června roku následujícího po skončení vykazovaného období. Tato zpráva zahrnuje:
Pozměňovací návrh 157
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 26 – odst. 3 – písm. a
a)  počet povolení udělených podnikatelům, kteří vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdními soupravami, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny;
a)  počet povolení udělených podnikatelům, kteří vykonávají povolání podnikatele v silniční nákladní dopravě výhradně motorovými vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4–3,5 tuny a která jsou používána v mezinárodní dopravě;
Pozměňovací návrh 158
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 26 – odst. 3 – písm. b
b)  počet vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, registrovaných v členském státě každý kalendářní rok;
b)  počet motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4–3,5 tuny, používaných v mezinárodní dopravě a registrovaných v členském státě každý kalendářní rok;
Pozměňovací návrh 159
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 26 – odst. 3 – písm. c
c)  celkový počet vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, registrovaných v členském státě každý rok k 31. prosinci;
c)  celkový počet motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4–3,5 tuny, používaných v mezinárodní dopravě a registrovaných v členském státě každý rok k 31. prosinci;
Pozměňovací návrh 160
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 26 – odst. 3 – písm. d
d)  odhadovaný podíl motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdních souprav, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, na celkové činnosti v silniční dopravě všech vozidel registrovaných v členském státě, v členění podle vnitrostátní a mezinárodní dopravy a kabotáže.
d)  odhadovaný podíl motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4–3,5 tuny, i vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost je nižší než 2,4 tuny, na celkové činnosti v silniční dopravě všech vozidel registrovaných v členském státě, v členění podle vnitrostátní a mezinárodní dopravy a kabotáže.
Pozměňovací návrh 161
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 26 – odst. 4
4.  Na základě informací shromážděných Komisí podle odstavce 3 a na základě dalších důkazů Komise nejpozději do 31. prosince 2024 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji celkového počtu motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, nebo jízdních souprav, jejichž největší přípustná hmotnost nepřesahuje 3,5 tuny, používaných ve vnitrostátní a mezinárodní silniční dopravě. Na základě této zprávy znovu posoudí, zda je nezbytné navrhnout další opatření.
4.  Na základě informací shromážděných Komisí podle odstavce 3 a na základě dalších důkazů Komise nejpozději do 31. prosince 2024 předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji celkového počtu motorových vozidel, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně hmotnosti přípojného vozidla, je 2,4–3,5tuny, používaných v mezinárodní silniční dopravě. Na základě této zprávy znovu posoudí, zda je nezbytné navrhnout další opatření.
Pozměňovací návrh 162
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 26 – odst. 5
5.  Každý rok členské státy podají Komisi zprávu o žádostech, které podaly na základě čl. 18 odst. 3 a 4, o odpovědích, které obdržely od ostatních členských států, a o opatřeních, která přijaly na základě poskytnutých informací.;
5.  Každý rok členské státy podají Komisi zprávu o žádostech, které podaly na základě článku 18, o odpovědích, které obdržely od ostatních členských států, a o opatřeních, která přijaly na základě poskytnutých informací.
Pozměňovací návrh 163
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 16 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1071/2009
Čl. 26 – odst. 5 a (nový)
16a)  doplňuje se nový odstavec 5a, který zní:
„5a. Na základě informací shromážděných Komisí podle odstavce 5 a na základě dalších důkazů Komise nejpozději do 31. prosince 2020 předloží Evropskému parlamentu a Radě podrobnou zprávu o rozsahu správní spolupráce členských států, o případných nedostatcích v tomto ohledu a o možných způsobech, jak tuto spolupráci zlepšit. Na základě této zprávy posoudí, zda je nezbytné navrhnout další opatření.“.
Pozměňovací návrh 164
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 1 – odst. 1 – pododstavec 1 b (nový)
1a)  v čl. 1 odst. 1 se vkládá nový pododstavec, který zní:
„Lhůty uvedené v čl. 8 odst. 2 a čl. 8 odst. 2a tohoto nařízení se vztahují rovněž na silniční přepravu dováženého nebo vyváženého zboží uskutečňovanou jako vnitrostátní počáteční nebo vnitrostátní závěrečný úsek kombinované dopravy podle ustanovení směrnice Rady 92/106/EHS.“
Pozměňovací návrh 165
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 b (nový)
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 1 – odst. 2
1b)  v článku 1 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  V případě přepravy z členského státu do třetí země a naopak se toto nařízení vztahuje na část jízdy provedenou průjezdem přes území jakéhokoli členského státu. Nepoužije se na část jízdy provedenou na území členského státu nakládky nebo vykládky, pokud není uzavřena nezbytná dohoda mezi Společenstvím a danou třetí zemí.
„2. V případě přepravy z členského státu do třetí země a naopak se toto nařízení vztahuje na část jízdy provedenou průjezdem přes území jakéhokoli členského státu. Tato část jízdy provedená průjezdem je však vyloučena z působnosti směrnice o vysílání pracovníků. Nepoužije se na část jízdy provedenou na území členského státu nakládky nebo vykládky, pokud není uzavřena nezbytná dohoda mezi Společenstvím a danou třetí zemí.“
Pozměňovací návrh 166
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 1 c (nový)
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 1 – odst. 5 – písm. c
1c)  v odstavci 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:
c)  přeprava nákladu vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně největší přípustné hmotnosti přípojného vozidla, nepřesahuje 3,5 t;
c)  přeprava nákladu vozidly, jejichž největší přípustná hmotnost, včetně největší přípustné hmotnosti přípojného vozidla, je nižší než 2,4 t;
Pozměňovací návrh 167
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 2 – písm. aa) (nový)
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 2 – bod 7 a (nový)
aa)  doplňuje se nový bod, který zní:
7a)  „průjezdem“ jízda vozidla s nákladem jedním či více členskými státy nebo jednou či více třetími zeměmi, při které výchozí a cílové místo neleží v těchto členských státech nebo třetích zemích.
Pozměňovací návrh 168
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 3 – písm. - a (nové)
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 4 – odst. 1 – písm. b a (nové)
-a)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ba) provádí mezinárodní přepravu vozidly vybavenými inteligentními tachografy podle článku 3 a kapitoly II nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/20141a.“
__________________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).
Pozměňovací návrh 169
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 8 – odst. 2
2.  Podnikatelé v silniční nákladní dopravě uvedení v odstavci 1 jsou oprávněni v návaznosti na mezinárodní přepravu nákladu z jiného členského státu nebo ze třetí země do hostitelského členského státu provést po dodání nákladu s týmž vozidlem, nebo v případě soupravy s týmž motorovým vozidlem, kabotáž v hostitelském členském státě nebo v sousedících členských státech. K poslední vykládce v rámci kabotáže musí dojít do pěti dnů od poslední vykládky v hostitelském členském státě navazující na mezinárodní přepravu.
2.  Podnikatelé v silniční nákladní dopravě uvedení v odstavci 1 jsou oprávněni v návaznosti na mezinárodní přepravu nákladu z jiného členského státu nebo ze třetí země do hostitelského členského státu provést po dodání nákladu s týmž vozidlem, nebo v případě soupravy s týmž motorovým vozidlem, kabotáž v hostitelském členském státě. K poslední vykládce v rámci kabotáže musí dojít do tří dnů od poslední vykládky v hostitelském členském státě navazující na mezinárodní přepravu a v souladu s příslušnou smlouvou o přepravě;
Pozměňovací návrh 170
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 – písm. a a (nové)
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 8 – odst. 2 a (nový)
aa)  vkládá se nový odstavec, který zní:
„2a. Po skončení třídenního období uvedeného v odstavci 2 nesmějí podnikatelé v silniční nákladní dopravě provádět s týmž vozidlem, nebo v případě soupravy s motorovým vozidlem této soupravy, kabotážní činnosti v témže hostitelském členském státě do 60 hodin od návratu do členského státu, v němž je daný podnikatel v silniční nákladní dopravě usazen, a dokud neuskuteční novou mezinárodní přepravu z členského státu, kde je daný podnik usazen.“
Pozměňovací návrh 171
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 – písm. c
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 8 – odst. 4 a
4a.  Důkazy uvedené v odstavci 3 se předloží nebo předají oprávněnému kontrolorovi hostitelského členského státu na žádost a během silniční kontroly. Mohou být předloženy nebo předány elektronicky s použitím upravitelného strukturovaného formátu, který lze přímo používat k ukládání a zpracování počítačem, například elektronického nákladního listu eCMR.* Během silniční kontroly může řidič kontaktovat ústředí, odpovědného zástupce pro dopravu nebo jinou osobu či subjekt, který může poskytnout důkazy uvedené v odstavci 3.
4a.  Důkazy uvedené v odstavci 3 se předloží nebo předají oprávněnému kontrolorovi hostitelského členského státu na žádost a během silniční kontroly. Členské státy přijmou tyto důkazy předložené nebo předané v elektronické podobě s použitím upravitelného strukturovaného formátu, který lze přímo používat k ukládání a zpracování počítačem, jako např. elektronický nákladní list uvedený v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (eCMR). Během silniční kontroly může řidič kontaktovat ústředí, odpovědného zástupce pro dopravu nebo jinou osobu či subjekt, který může poskytnout důkazy uvedené v odstavci 3.
Pozměňovací návrh 172
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 9 – odst. 1 – písm. e a (nové)
5a)  v čl. 9 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ea) odměnu a délku placené dovolené za kalendářní rok, které jsou stanovené v čl. 3 odst. 1 prvním pododstavci písm. b) a c) směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES1a.
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. L 18, 21. 1. 1997, s. 1).“
Pozměňovací návrh 173
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 10 a – název
Kontroly
Inteligentní prosazování
Pozměňovací návrh 174
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 10 a – odst. 1
1.  Každý členský stát organizuje kontroly tak, aby od 1. ledna 2020 byla v každém kalendářním roce zkontrolována nejméně 2 % všech kabotáží realizovaných na jeho území. Od 1. ledna 2022 se tento podíl zvýší nejméně na 3 %. Základem pro výpočet uvedeného podílu je celková kabotážní činnostčlenském státě v roce t-2 vyjádřená v tunokilometrech podle údajů uvedených Eurostatem.
1.  V zájmu důslednějšího prosazování povinností uvedených v této kapitole členské státy zajistí, aby se na jejich území uplatňovala ucelená národní strategie prosazování práva. Tato strategie se zaměří na dopravce s vysokým hodnocením rizika, jak je uvedenočlánku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES1a.
__________________
1a Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).
Pozměňovací návrh 175
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 10 a – odst. 1 a (nový)
1a.  Každý členský stát zajistí, aby kontroly stanovené v článku 2 směrnice 2006/22/ES ve vhodných případech zahrnovaly kontrolu kabotážních činností.
Pozměňovací návrh 176
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 10 a – odst. 2 a (nový)
2a.  Pro účely odstavce 2 mají členské státy přístup k relevantním informacím a údajům zaznamenaným, zpracovaným nebo uloženým v inteligentních tachografech uvedených v kapitole II nařízení (EU) č. 165/2014 a v elektronických přepravních dokladech, jako jsou elektronické nákladní listy uvedené v Úmluvě o přepravní smlouvě v mezinárodní silniční nákladní dopravě (eCMR).
Pozměňovací návrh 177
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 10 a – odst. 2 b (nový)
2b.  Členské státy poskytnou přístup k těmto údajům pouze příslušným orgánům, které jsou oprávněny kontrolovat porušení právních aktů uvedená v tomto nařízení. Členské státy oznámí Komisi kontaktní údaje všech příslušných orgánů na svém území, které určily jako orgány s přístupem k těmto údajům. Do [XXX] sestaví Komise seznam všech příslušných orgánů a předá jej členským státům. Členské státy neprodleně oznámí případné následné změny tohoto seznamu.
Pozměňovací návrh 178
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 10 a – odst. 2 c (nový)
2c.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14b, kterými stanoví vlastnosti údajů, k nimž mají mít členské státy přístup, podmínky jejich použití a technické specifikace jejich přenosu nebo přístupu k nim, obsahující zejména:
a)  podrobný seznam informací a údajů, k nimž mají mít příslušné orgány členských států přístup, zahrnující přinejmenším čas a místo překročení hranice, činnosti nakládky a vykládky, registrační značku vozidla a údaje o řidiči;
b)  práva přístupu příslušných orgánů, která budou v případě potřeby rozlišena podle druhu příslušných orgánů, druhu přístupu a účelu využití údajů;
c)  technické specifikace přenosu údajů uvedených v písmenu a) nebo přístupu k nim, případně včetně maximální doby uchovávání těchto údajů, rozlišených ve vhodných případech podle druhu.
Pozměňovací návrh 179
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 10 a – odst. 2 d (nový)
2d.  Veškeré osobní údaje uvedené v tomto článku nesmějí být přístupny ani uchovávány déle, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány. Jakmile již nejsou údaje pro tyto účely zapotřebí, jsou zničeny.
Pozměňovací návrh 180
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 7
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 10 a – odst. 3
3.  Členské státy nejméně třikrát za rok provedou vzájemně koordinované silniční kontroly kabotáže. Tyto kontroly provádějí zároveň vnitrostátní orgány odpovědné za prosazování příslušných pravidel v oblasti silniční dopravy z nejméně dvou členských států, přičemž každý z těchto orgánů tak činí na svém vlastním území. Národní kontaktní místa určená podle čl. 18 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009**** si vyměňují informace o počtu a druhu porušení zjištěných po provedení vzájemně koordinovaných silničních kontrol.
3.  Členské státy nejméně třikrát za rok provedou vzájemně koordinované silniční kontroly kabotáže, které mohou probíhat současně s kontrolami prováděnými podle článku 5 směrnice 2006/22/ES. Tyto kontroly provádějí zároveň vnitrostátní orgány odpovědné za prosazování příslušných pravidel v oblasti silniční dopravy z nejméně dvou členských států, přičemž každý z těchto orgánů tak činí na svém vlastním území. Členské státy si vyměňují informace o počtu a druhu porušení zjištěných po provedení vzájemně koordinovaných silničních kontrol.
Pozměňovací návrh 181
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 8
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 14 a – odst. 1
Členské státy stanoví sankce pro odesílatele, spediční firmy, dodavatele a subdodavatele za nedodržení kapitol II a III, kteří vědomě objednají přepravní služby, které porušují toto nařízení.
Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce za nedodržení kapitol II a III pro odesílatele, spediční firmy, dodavatele a subdodavatele, kteří věděli nebo měli vědět, že přepravní služby, které objednávají, porušují toto nařízení.
Pokud odesílatelé, spediční firmy, dodavatelé a subdodavatelé objednají přepravní služby u podniku silniční dopravy s nízkou mírou rizika podle článku 9 směrnice 2006/22/ES, nenesou odpovědnost za porušení tohoto nařízení, není-li prokázáno, že o porušení věděli.
Pozměňovací návrh 182
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 10
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 17 – odst. 3
3.  Nejpozději do 31. ledna každého roku uvědomí členské státy Komisi o počtu kontrol kabotáže provedených v předchozím kalendářním roce podle článku 10a. Tyto poskytnuté informace zahrnují počet zkontrolovaných vozidel a počet zkontrolovaných tunokilometrů.
3.  Svou národní strategii prosazování práva přijatou podle článku 10a předloží členské státy Komisi nejpozději do ... [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Nejpozději do 31. ledna každého roku uvědomí členské státy Komisi o operacích v oblasti prosazování práva provedených v předchozím kalendářním roce podle článku 10a, případně včetně počtu provedených kontrol. Tyto poskytnuté informace zahrnují počet zkontrolovaných vozidel a počet zkontrolovaných tunokilometrů;
Pozměňovací návrh 183
Návrh nařízení
Čl. 2 – odst. 1 – bod 10
Nařízení (ES) č. 1072/2009
Čl. 17 – odst. 3 a (nový)
3a.  Komise do konce roku 2022 vypracuje zprávu o situaci na trhu Unie v oblasti silniční dopravy. Tato zpráva bude obsahovat analýzu situace na trhu včetně hodnocení účinnosti kontrol a vývoje podmínek zaměstnávání v dané profesi.

(1) Úř. věst. C 197, 8.6.2018, s. 38.
(2) Úř. věst. C 176, 23.5.2018, s. 57.


Společná pravidla pro vnitřní trh se zemním plynem ***I
PDF 219kWORD 57k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (COM(2017)0660 – C8-0394/2017 – 2017/0294(COD))
P8_TA-PROV(2019)0342A8-0143/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0660),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 194 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0394/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené francouzským Senátem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. dubna 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 16. května 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku (A8-0143/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…, kterou se mění směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem

P8_TC1-COD(2017)0294


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Účelem vnitřního trhu se zemním plynem, který se v Unii postupně vytváří od roku 1999, je nabídnout všem konečným zákazníkům v Unii, ať už se jedná o občany nebo podniky, skutečnou možnost výběru, poskytnout nové obchodní příležitosti, spravedlivé podmínky hospodářské soutěže, konkurenceschopné ceny, efektivní investiční pobídky a vyšší standard služeb a přispět k bezpečnosti a udržitelnosti dodávek.

(2)  K vytvoření vnitřního trhu se zemním plynem významně přispěly směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES(6) a 2009/73/ES(7).

(3)  Cílem této směrnice je vyřešit ▌překážky dokončení vnitřního trhu se zemním plynem, které plynou z neuplatňování tržních pravidel Unie na dálkové přepravní plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich. Změny zaváděné touto směrnicí usilují o to, aby pravidla, která jsou použitelná na dálkové přepravní plynovody mezi dvěma či několika členskými státy, platila v  rámci Unie i pro dálkové přepravní plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich. Zajistí se tak soulad právního rámce v Unii a současně se zamezí narušování hospodářské soutěže na vnitřním energetickém trhu Unie a negativním dopadům na bezpečnost dodávek. Zároveň se posílí transparentnost a poskytne se právní jistota účastníkům trhu, zejména investorům do infrastruktury pro zemní plyn a uživatelům soustav, pokud jde o použitelný právní režim.

(4)  Vzhledem k absenci zvláštních pravidel Unie pro dálkové přepravní plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich před datem vstupu této směrnice v platnost by měly mít členské státy možnost udělovat výjimky z některých ustanovení směrnice 2009/73/ES dálkovým přepravním plynovodům, které jsou přede dnem vstupu směrnice v platnost dokončeny. Pro dálkové přepravní plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich by mělo být upraveno příslušné datum pro použití modelů oddělení jiných než oddělení vlastnictví.

(5)  Plynovod připojující projekt na výrobu (těžbu) ropy nebo plynu ve třetí zemi ke zpracovatelskému závodu nebo konečnému přístavnímu terminálu ve členském státě by měl být považován za součást těžební plynovodní sítě. Plynovod připojující projekt na výrobu (těžbu) ropy nebo plynu v členském státě ke zpracovatelskému závodu nebo konečnému přístavnímu terminálu ve třetí zemi by neměl být pro účely této směrnice považován za součást těžební plynovodní sítě, neboť je nepravděpodobné, že by tyto plynovody měly výrazný dopad na vnitřní trh s energií.

(6)  Provozovatelé přepravní soustavy by měli mít možnost uzavírat s provozovateli přepravní soustavy nebo jinými subjekty ve třetích zemích technické dohody o otázkách týkajících se provozování a propojení přepravních soustav pod podmínkou, že je obsah těchto dohod slučitelný s právem Unie.

(7)   Technické dohody o provozování dálkových přepravních plynovodů uzavřené mezi provozovateli přepravní soustavy nebo jinými subjekty by měly zůstat v platnosti, pokud jsou v souladu s právem Unie a příslušnými rozhodnutími vnitrostátního regulačního orgánu.

(8)  Pokud tyto technické dohody existují, uzavření mezinárodní dohody mezi členským státem a třetí zemí nebo dohody mezi Unií a třetí zemí ohledně provozování dotčeného dálkového přepravního plynovodu není podle této směrnice vyžadováno.

(9)  Použitelnost směrnice 2009/73/ES na dálkové přepravní plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich zůstává omezena na území členských států. V případě podmořských dálkových přepravních plynovodů by směrnice 2009/73/ES měla být použitelná v teritoriálním moři členského státu, v němž se nachází první propojovací bod se sítí členských států.

(10)  Mělo by být možné, aby stávající dohody uzavřené mezi členským státem a třetí zemí, které se týkají provozování dálkových přepravních plynovodů, byly v souladu s  touto směrnicí ponechány v platnosti.

(11)  Pokud jde o dohody nebo části dohod se třetími zeměmi, které mohou mít dopad na společná pravidla Unie, měl by být stanoven koherentní a transparentní postup, kterým by se členskému státu na základě jeho žádosti udělilo oprávnění změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu se třetí zemí o provozování dálkového přepravního plynovodu nebo těžební plynovodní sítě mezi daným členským státem a třetí zemí. Tento postup by neměl zpozdit provádění této směrnice, nemělo by jím být dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy a měl by se uplatňovat na stávající a nové dohody.

(12)  Je-li zřejmé, že předmět dohody spadá částečně do pravomoci Unie a částečně do pravomoci členského státu, je nezbytné zajistit mezi tímto členským státem a orgány Unie úzkou spolupráci.

(13)  Nařízení Komise (EU) 2015/703(8), nařízení Komise (EU) 2017/459(9), rozhodnutí Komise 2012/490/EU(10), jakož i kapitoly III, V, VI a IX a článek 28 nařízení Komise (EU) 2017/460(11) se vztahují na vstupní body ze třetích zemí a výstupní body do třetích zemí s výhradou příslušných rozhodnutí příslušného vnitrostátního regulačního orgánu, zatímco nařízení Komise (EU) č. 312/2014(12) se vztahuje výlučně na vyrovnávací zóny v rámci hranic Unie.

(14)  Za účelem přijetí rozhodnutí, jimiž se členskému státu uděluje nebo odmítá udělení oprávnění změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu se třetí zemí, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(13).

(15)  Jelikož cíle této směrnice, a sice vytvoření konzistentního právního rámce v Unii a současného zamezení narušování hospodářské soutěže na vnitřním energetickém trhu Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu či účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(16)  Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(14) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(17)  Směrnice 2009/73/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2009/73/ES

Směrnice 2009/73/ES se mění takto:

1)  V článku 2 se bod 17 nahrazuje tímto:"

„17. „propojovacím vedením“ dálkový přepravní plynovod, který překračuje nebo přesahuje hranice mezi členskými státy za účelem propojení vnitrostátní přepravní soustavy těchto členských států, nebo dálkový přepravní plynovod mezi členským státem a třetí zemí až po území členských států nebo teritoriální moře tohoto členského státu;“;

"

2)  Článek 9 se mění takto:

a)  v odstavci 8 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„8. Pokud ke dni 3. září 2009 patřila příslušná přepravní soustava vertikálně integrovanému podniku, může se členský stát rozhodnout nepoužít odstavec 1. V případě části přepravní soustavy propojující členský stát se třetí zemí mezi hranicemi tohoto členského státu a prvním připojovacím bodem k síti tohoto členského státu, pokud příslušná přepravní soustava patří ke dni … [datum vstupu této pozměňující směrnice v platnost] vertikálně integrovanému podniku, může se členský stát rozhodnout nepoužít odstavec 1. “;

"

b)  odstavec 9 se nahrazuje tímto:"

„9. Pokud ke dni 3. září 2009 patřila příslušná přepravní soustava vertikálně integrovanému podniku a jsou zavedena opatření, která zaručují účinnější nezávislost provozovatele přepravní soustavy než ustanovení kapitoly IV, může se členský stát rozhodnout nepoužít odstavec 1 tohoto článku.

V případě části přepravní soustavy propojující členský stát se třetí zemí mezi hranicemi tohoto členského státu a prvním připojovacím bodem k síti tohoto členského státu, pokud příslušná přepravní soustava patří ke dni ... [datum vstupu této pozměňující směrnice v platnost] vertikálně integrovanému podniku a jsou zavedena opatření, která zaručují účinnější nezávislost provozovatele přepravní soustavy než ustanovení kapitoly IV, může se členský stát rozhodnout nepoužít odstavec 1 tohoto článku.“

"

3)  V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Pokud ke dni 3. září 2009 patřila příslušná přepravní soustava vertikálně integrovanému podniku, může se členský stát rozhodnout nepoužít čl. 9 odst. 1 a určit na návrh vlastníka přepravní soustavy nezávislého provozovatele soustavy.

V případě části přepravní soustavy propojující členský stát se třetí zemí mezi hranicemi tohoto členského státu a prvním připojovacím bodem k síti tohoto členského státu, pokud příslušná přepravní soustava patří ke dni ...[datum vstupu této pozměňující směrnice v platnost] vertikálně integrovanému podniku, může se členský stát rozhodnout nepoužít čl. 9 odst. 1 a určit na návrh vlastníka přepravní soustavy nezávislého provozovatele soustavy.

Určení nezávislého provozovatele soustavy podléhá schválení Komisí.“

"

4)  V článku 34 se odstavec 4 nahrazuje tímto:"

„4. V případě přeshraničních sporů se použije postup pro řešení sporů toho členského státu, do jehož jurisdikce spadá těžební plynovodní síť, která odmítá přístup. Pokud v přeshraničních sporech dotčená síť spadá do působnosti více členských států, tyto státy se vzájemně konzultují s cílem zajistit jednotné uplatňování této směrnice. Jestliže těžební plynovodní síť začíná ve třetí zemi a připojuje se k síti alespoň jednoho členského státu ▌, dotčené členské státy se vzájemně konzultují a členský stát, v němž se nachází první vstupní bod do sítě členských států, konzultuje ▌dotčenou třetí zemi, v níž těžební plynovodní síť začíná, s cílem zajistit v případě dotčené sítě jednotné uplatňování této směrnice na území členských států.“;

"

5)  Článek 36 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:"

„e) výjimka nesmí být na újmu hospodářské soutěži na relevantních trzích, u nichž se očekává, že budou investicí dotčeny, efektivnímu fungování unijního vnitřního trhu se zemním plynem, účinnému fungování dotčených regulovaných soustav nebo bezpečnosti dodávek zemního plynu v  Unii.“;

"

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Regulační orgán uvedený v kapitole VIII může v jednotlivých případech rozhodnout o výjimkách uvedených v odstavcích 1 a 2.

Před přijetím rozhodnutí o výjimce konzultuje vnitrostátní regulační orgán nebo případně jiný příslušný orgán členského státu:

   a) vnitrostátní regulační orgány členských států, u jejichž trhů se očekává, že budou novou infrastrukturou dotčeny; a
   b) příslušné orgány třetích zemí, v nichž je příslušná infrastruktura připojena k síti Unie spadající do jurisdikce členského státu a začíná nebo končí ve třetí zemi nebo v několika třetích zemích.

Pokud konzultované orgány třetích zemí na konzultaci v přiměřené době nebo ve stanovené lhůtě nepřesahující tři měsíce nezareagují, může dotčený vnitrostátní regulační orgán přijmout nezbytné rozhodnutí.“;

"

c)  v odstavci 4 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Pokud všechny dotčené regulační orgány dosáhnou shody ohledně žádosti o výjimku v průběhu šesti měsíců ode dne, kdy ji obdržel poslední z regulačních orgánů, informují o svém rozhodnutí agenturu. Jestliže je dotčená infrastruktura dálkovým přepravním plynovodem mezi členským státem a třetí zemí, může regulační orgán nebo případně jiný příslušný orgán členského státu, v němž se nachází první propojovací bod se sítí členských států, před přijetím rozhodnutí o výjimce konzultovat příslušný orgán této třetí země s cílem zajistit v případě dotčené infrastruktury jednotné uplatňování této směrnice na území tohoto členského státu a případně v teritoriálním moři tohoto členského státu. Pokud konzultovaný orgán třetí země na konzultaci v přiměřené době nebo ve stanovené lhůtě nepřesahující tři měsíce nezareaguje, může dotčený vnitrostátní regulační orgán přijmout nezbytné rozhodnutí.“

"

6)  V čl. 41 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:"

„c) spolupracovat na přeshraničních otázkách s regulačním orgánem nebo orgány příslušných členských států a s agenturou ▌. Pokud jde o infrastrukturu vedoucí do třetí země a z ní regulační orgán členského státu, v němž se nachází první propojovací bod se sítí členských států, může po konzultaci s regulačními orgány dalších dotčených členských států spolupracovat s příslušnými orgány dané třetí země s cílem zajistit v případě této infrastruktury jednotné uplatňování této směrnice na území členských států;“

"

7)  V článku 42 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„6. Regulační orgány nebo případně jiné příslušné orgány mohou konzultovat a spolupracovat s příslušnými orgány třetích zemí ve vztahu k otázkám provozování plynárenské infrastruktury vedoucí do třetích zemí a z nich s cílem zajistit v případě dotčené infrastruktury jednotné uplatňování této směrnice na území a v teritoriálním moři členského státu.

"

8)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 48a

Technické dohody týkající se provozování dálkových přepravních plynovodů

Touto směrnicí není dotčena možnost, aby provozovatelé přepravní soustavy nebo jiné hospodářské subjekty ponechali v platnosti nebo uzavřeli technické dohody o otázkách týkajících se provozování dálkových přepravních plynovodů mezi členským státem a třetí zemí, pokud jsou tyto dohody slučitelné s právem Unie a relevantními rozhodnutími vnitrostátních regulačních orgánů dotčených členských států. Tyto dohody se oznámí regulačním orgánům dotčených členských států.“

"

9)  Vkládají se nové články, které znějí:"

„Článek 49a

Výjimky týkající se dálkových přepravních plynovodů vedoucích do třetích zemí a z nich

1.  V případě dálkových přepravních plynovodů mezi členským státem a třetí zemí dokončených před dnem ... [datum vstupu této pozměňující směrnice v platnost] může členský stát, v němž se nachází první bod, kde se tento dálkový přepravní plynovod připojuje k síti členského státu, na základě objektivních důvodů, jako je umožnění navrácení vynaložených investic, nebo z důvodu zajištění bezpečnosti dodávek rozhodnout o udělení výjimek z článků 9, 10, 11 a 32 a z čl. 41 odst. 6, 8 a 10 pro úseky tohoto dálkového přepravního plynovodu nacházející se na jeho území a v jeho teritoriálním moři, nebude-li tato výjimka na újmu hospodářské soutěži nebo efektivnímu fungování vnitřního trhu se zemním plynem či bezpečnosti dodávek v Unii.

Výjimka je časově omezená na nejvýše 20 let na základě objektivního odůvodnění, přičemž ji lze v odůvodněných případech prodloužit, a může být vázána na podmínky přispívající ke splnění výše uvedených podmínek.

Tyto výjimky se nevztahují na dálkové přepravní plynovody mezi členským státem a třetí zemí, která má povinnost provést tuto směrnici ve svém právním řádu a která ji v něm účinně provádí na základě dohody uzavřené s Unií.

2.  Jestliže se dotčený dálkový přepravní plynovod nachází na území více než jednoho členského státu, rozhodne o tom, zda pro tento dálkový přepravní plynovod udělit výjimku členský stát, na jehož území se nachází první připojovací bod k síti členských států, a to po konzultaci se všemi dotčenými členskými státy.

Na žádost dotčených členských států se může Komise rozhodnout, že bude jednat jako pozorovatel při konzultacích mezi členským státem, na jehož území se nachází první připojovací bod, a třetí zemí, týkajících se jednotného uplatňování této směrnice na území a v teritoriálním moři členského státu, v němž se nachází první propojovací bod, včetně udělení výjimek pro tyto dálkové přepravní plynovody.

3.  Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 musí být přijata do … [ jeden rok po vstupu této pozměňující směrnice v platnost]. Členské státy oznámí taková rozhodnutí Komisi a zveřejní je.

Článek 49b

Zmocnění

1.   Aniž jsou dotčeny jiné povinnosti podle práva Unie a  rozdělení pravomocí mezi Unii a  členské státy, mohou být stávající dohody mezi členským státem a třetí zemí o provozování dálkového přepravního plynovodu nebo těžební plynovodní sítě ponechány v platnosti, dokud nevstoupí v platnost nová dohoda mezi Unií a toutéž třetí zemí nebo dokud se neuplatní postup stanovený v  odstavcích 2 až 15 tohoto článku.

2.   Aniž je dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unii a členské státy, jestliže členský stát hodlá zahájit jednání se třetí zemí s cílem změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít se třetí zemí dohodu o provozování dálkového přepravního plynovodu týkající se záležitostí, které zcela či zčásti spadají do oblasti působnosti této směrnice, svůj záměr písemně oznámí Komisi.

Toto oznámení zahrnuje relevantní dokumentaci a údaje o tom, jakými ustanoveními se mají jednání zabývat nebo jaká ustanovení mají být opětovně předmětem jednání, jakož i cíle jednání a jakékoli další relevantní informace, a je předáno Komisi alespoň pět měsíců před zamýšleným zahájením jednání.

3.   V návaznosti na oznámení podle odstavce 2 přijme Komise rozhodnutí, jímž členskému státu udělí oprávnění zahájit formální jednání se třetí zemí ohledně části dohody, která může mít dopad na společná pravidla Unie, ledaže se domnívá, že by zahájení těchto jednání:

   a) bylo v rozporu s právem Unie, čímž se nemyslí nesrovnalosti vyplývající z rozdělení pravomocí mezi Unii a  členské státy;
   b) narušovalo fungování vnitřního trhu se zemním plynem, hospodářskou soutěž nebo bezpečnost dodávek v členském státě nebo v Unii;
   c) ohrožovalo cíle probíhajících jednání o mezivládních dohodách vedených Unií se třetí zemí;
   d) bylo diskriminační.

4.   Při provádění posouzení podle odstavce 3 vezme Komise v úvahu, zda se zamýšlená dohoda týká dálkového přepravního plynovodu nebo těžebního plynovodu, který přispívá k diverzifikaci dodávek a dodavatelů zemního plynu prostřednictvím nových zdrojů zemního plynu.

5.   Ve lhůtě 90 dní od obdržení oznámení uvedeného v odstavci 2 přijme Komise rozhodnutí, jímž členskému státu udělí nebo odmítne udělení oprávnění zahájit jednání s cílem změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu se třetí zemí. Pokud jsou k přijetí rozhodnutí potřebné dodatečné informace, lhůta 90 dní začne běžet ode dne obdržení těchto dodatečných informací.

6.   V případě, že Komise přijme rozhodnutí, jímž odmítne udělit členskému státu oprávnění zahájit jednání s cílem změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu se třetí zemí, informuje o tom příslušný členský stát a své rozhodnutí zdůvodní.

7.   Rozhodnutí, jimiž se členskému státu uděluje nebo odmítá udělení oprávnění zahájit jednání s cílem změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu se třetí zemí, se přijímájí prostřednictvím prováděcích aktů přijatých postupem podle čl. 51 odst. 2.

8.   Komise může vydat pokyny a může požádat o to, aby byla do zamýšlené dohody zahrnuta konkrétní ustanovení s cílem zajistit slučitelnost s právem Unie v souladu s rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/684*.

9.   Komise je ve všech fázích jednání, jejichž cílem je změnit, prodloužit, upravit, obnovit nebo uzavřít dohodu, průběžně informována o pokroku a výsledcích těchto jednání a v souladu s rozhodnutím (EU) 2017/684 může požádat o účast na těchto jednáních mezi členským státem a třetí zemí.

10.   Komise informuje Evropský parlament a Radu o rozhodnutích přijatých podle odstavce 5.

11.   Před podpisem dohody se  třetí zemí oznámí dotčený členský stát Komisi výsledky jednání a poskytne jí vyjednané znění této dohody.

12.   Po oznámení podle odstavce 11 Komise posoudí znění vyjednané dohody podle odstavce 3. Pokud Komise dospěje k názoru, že jednání vyústila v dohodu, která je v souladu s odstavcem 3, udělí členskému státu oprávnění takovou dohodu podepsat a uzavřít.

13.   Komise přijme rozhodnutí, jímž udělí členskému státu oprávnění podepsat a uzavřít dohodu se třetí zemí, nebo jímž toto udělení oprávnění odmítne,ve lhůtě 90 dní od obdržení oznámení uvedeného v  odstavci 11. Pokud jsou k přijetí rozhodnutí zapotřebí dodatečné informace, lhůta 90 dní začne běžet ode dne obdržení těchto dodatečných informací.

14.   Pokud Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 13, jímž udělí členskému státu oprávnění podepsat a uzavřít dohodu se třetí zemí, oznámí dotčený členský stát Komisi uzavření dohody a její vstup v platnost, jakož i veškeré následné změny statusu uvedené dohody.

15.   V případě, že Komise přijme rozhodnutí podle odstavce 13, jímž odmítne udělit členskému státu oprávnění podepsat a uzavřít dohodu se třetí zemí, informuje o tom dotčený členský stát a své rozhodnutí zdůvodní.

________________

* Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/684 ze dne 5. dubna 2017, kterým se zavádí mechanismus výměny informací o mezivládních dohodách a nezávazných nástrojích mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblasti energetiky a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 994/2012/EU (Úř. věst. L 99, 12.4.2017, s. 1).“.

"

Článek 2

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do ... [devět měsíců od vstupu této pozměňující směrnice v platnost], aniž jsou dotčeny možné výjimky podle článku 49a směrnice 2009/73/ES Členské státy jejich znění neprodleně sdělí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

Odchylně od  prvního pododstavce nejsou vnitrozemské členské státy, které nemají žádné zeměpisné hranice se třetími zeměmi a žádné dálkové přepravní plynovody se třetími zeměmi, povinny uvést v účinnost opatření, která jsou nezbytná k zajištění souladu s touto směrnicí.

Odchylně od prvního pododstavce nejsou Kypr a Malta v důsledku své zeměpisné polohy povinny uvést v účinnost opatření, která jsou nezbytná k zajištění souladu s touto směrnicí, po dobu, po kterou nemají žádnou infrastrukturu spojující je se třetími zeměmi, včetně těžebních plynovodních sítí.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 64.
(2) Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 72.
(3)Úř. věst. C 262, 25.7.2018, s. 64.
(4)Úř. věst. C 361, 5.10.2018, s. 72.
(5)Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.
(6)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem (Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 57).
(7)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (Úř. věst. L 211, 14.8.2009, s. 94).
(8)Nařízení Komise (EU) 2015/703 ze dne 30. dubna 2015, kterým se stanoví kodex sítě pro pravidla týkající se interoperability a předávání údajů (Úř. věst. L 113, 1.5.2015, s. 13)
(9)Nařízení Komise (EU) 2017/459 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě pro mechanismy přidělování kapacity v plynárenských přepravních soustavách a kterým se zrušuje nařízení (EU) č. 984/2013 (Úř. věst. L 72, 17.3.2017, s. 1).
(10)Rozhodnutí Komise 2012/490/EU ze dne 24. srpna 2012, kterým se mění příloha I rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním soustavám (Úř. věst. L 72, 17.3.2017, s. 29).
(11)Nařízení Komise (EU) 2017/460 ze dne 16. března 2017, kterým se zavádí kodex sítě harmonizovaných struktur přepravních sazeb pro zemní plyn (Úř. věst. L 72, 17.3.2017, s. 29).
(12)Nařízení Komise (EU) č. 312/2014 ze dne 26. března 2014, kterým se stanoví kodex sítě pro vyrovnávání plynu v přepravních sítích (Úř. věst. L 91, 27.3.2014, s. 15).
(13)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(14) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.


Evropský námořní a rybářský fond ***I
PDF 506kWORD 161k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 (COM(2018)0390 – C8-0270/2018 – 2018/0210(COD))
P8_TA(2019)0343A8-0176/2019

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři ***I
PDF 272kWORD 80k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři (COM(2018)0115 – C8-0104/2018 – 2018/0050(COD))
P8_TA-PROV(2019)0344A8-0005/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2018)0115),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0104/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 14. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rybolov a postoj Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin v podobě pozměňovacích návrhů (A8-0005/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady, které je přílohou tohoto usnesení a bude zveřejněno v řadě L Úředního věstníku Evropské unie společně s konečným zněním legislativního aktu;

3.  vyzývá Komisi, aby věc opětovně postoupila Parlamentu, pokud svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014

P8_TC1-COD(2018)0050


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Úmluva Organizace spojených národů o mořském právu ze dne 10. prosince 1982, jíž je Unie smluvní stranou, stanoví povinnosti v oblasti zachování zdrojů, včetně zachování nebo obnovení populací lovených druhů na úrovních, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos (dále také jako „MSY“).

(2)  Na summitu Organizace spojených národů o udržitelném rozvoji konaném v New Yorku v roce 2015 se Unie a její členské státy zavázaly do roku 2020 účinně regulovat rybolov a ukončit nadměrný, nezákonný, nehlášený a neregulovaný rybolov, odstranit destruktivní metody rybolovu a zavést vědecky podložené plány řízení s cílem co možná nejdříve obnovit rybí populace alespoň na úrovně, které mohou přinášet maximální udržitelný výnos odpovídající jejich biologickým vlastnostem.

(3)  Ministerské prohlášení z Malty o udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři (MedFish4Ever) ze dne 30. března 2017(4) stanoví nový rámec správy rybolovu ve Středozemním moři a pracovní program obsahující pět konkrétních opatření na dalších deset let. Jedním z učiněných závazků je stanovit víceleté plány.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013(5) stanoví pravidla společné rybářské politiky (dále jen „SRP“) v souladu s mezinárodními závazky Unie. Společná rybářská politika má přispívat k ochraně mořského prostředí, k udržitelnému řízení všech komerčně využívaných druhů, a zejména k dosažení dobrého stavu prostředí nejpozději do roku 2020.

(5)  Cíle SRP mají mimo jiné zajistit, aby činnosti v oblasti rybolovu a akvakultury byly dlouhodobě ekologicky, sociálně a hospodářsky udržitelné, uplatňovat v řízení rybolovu přístup předběžné opatrnosti a zavést ekosystémový přístup k řízení rybolovu. SRP rovněž přispívá k přiměřené životní úrovni v odvětví rybolovu, včetně odvětví drobného, tradičního a pobřežního rybolovu. Dosažení těchto cílů rovněž přispívá k dostupnosti dodávek potravin a přináší výhody v oblasti zaměstnanosti.

(6)  K dosažení cílů SRP by měla být přijata řada opatření pro zachování zdrojů, jako jsou víceleté plány, technická opatření a stanovení a přidělování maximální přípustné intenzity rybolovu.

(7)  Podle článků 9 a 10 nařízení (EU) č. 1380/2013 mají být víceleté plány založeny na vědeckém, technickém a hospodářském poradenství. V souladu s uvedenými ustanoveními by měl víceletý plán stanovený v tomto nařízením (dále jen „plán“) obsahovat cíle, vyčíslitelné cílové hodnoty s jasnými časovými rámci, referenční body pro zachování zdrojů, ochranná opatření a technická opatření určená k předcházení nechtěným úlovkům a jejich omezení.

(8)  „Nejlepším dostupným vědeckým poradenstvím“ by se mělo rozumět veřejně dostupné vědecké poradenství, které je založeno na nejaktuálnějších vědeckých údajích a metodách a které vydal nebo přezkoumal nezávislý vědecký subjekt uznávaný na úrovni Unie či na mezinárodní úrovni.

(9)  Komise by měla získat nejlepší dostupné vědecké poradenství týkající se populací spadajících do oblasti působnosti plánu. Za tímto účelem by měla konzultovat zejména Vědeckotechnický a hospodářský výbor pro rybářství (VTHVR). Komise by měla získat zejména veřejně dostupné vědecké poradenství, včetně poradenství týkajícího se smíšeného rybolovu, které zohledňuje plán a uvádí rozmezí hodnot FMSY a referenční body pro zachování zdrojů (BPA a BLIM).

(10)  Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006(6) stanoví řídicí rámec pro udržitelné využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři a vyžaduje, aby byly přijaty plány řízení pro rybolov, při němž se používají vlečné sítě, lodní nevody, pobřežní nevody, kruhové zatahovací sítě a drapáky v teritoriálních vodách členských států.

(11)  Plány řízení podle nařízení (ES) č. 1967/2006 přijaly Francie, Itálie a Španělsko. Tyto plány však nejsou dostatečně konzistentní a nezohledňují všechna zařízení používaná k lovu populací žijících při dně a rozptýlenost některých populací a rybářských loďstev. Uvedené plány se navíc ukázaly jako neúčinné z hlediska plnění cílů stanovených v SRP. Členské státy a zúčastněné strany vyjádřily podporu rozvoji a provádění víceletého plánu na úrovni Unie pro dotčené populace.

(12)  VTHVR ukázal, že využívání řady populací žijících při dně v západním Středomoří zdaleka přesahuje úrovně potřebné k dosažení maximálního udržitelného výnosu.

(13)  Je tudíž vhodné stanovit víceletý plán pro zachování a udržitelné využívání populací žijících při dně v západním Středomoří.

(14)  Uvedený plán by měl zohlednit smíšenou povahu rybolovu a dynamiku mezi populacemi, kterou se tento rybolov řídí, tj. populacemi štikozubce obecného (Merluccius merluccius), parmice nachové (Mullus barbatus), garnely hlubokomořské (Parapenaeus longirostris), humra severského (Nephrops norvegicus), garnely anténové (Aristeus antennatus) a krevety druhu Aristaeomorpha foliacea. Měl by též zohlednit druhy ulovené jako vedlejší úlovky v rámci rybolovu druhů žijících při dně a populace žijící při dně, o nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje. Měl by se uplatnit na rybolov druhů žijících při dně (zejména za použití vlečných sítí, sítí pro lov při dně, pastí a dlouhých lovných šňůr) provozovaný ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie v západním Středomoří.

(15)  V případě, že úmrtnost způsobená rekreačním rybolovem má významný dopad na dotčené populace, měla by Rada mít možnost stanovit nediskriminační omezení pro rekreační rybáře. Při stanovování těchto omezení by Rada měla vycházet z transparentních a objektivních kritérií. Členské státy by měly případně přijmout nezbytná a přiměřená opatření pro sledování a shromažďování údajů umožňujících spolehlivý odhad skutečných úrovní odlovu v rámci rekreačního rybolovu. Kromě toho by mělo být možné přijmout technická opatření pro zachování zdrojů týkající se rekreačního rybolovu.

(16)  Zeměpisná oblast působnosti plánu by měla vycházet ze zeměpisného rozšíření populací, jak je uvedeno v nejlepším dostupném vědeckém poradenství. V budoucnu může být z důvodu lepších vědeckých informací zapotřebí změnit zeměpisné rozšíření populací uvedené v plánu. Komisi by tudíž měla být svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se upraví zeměpisné rozšíření populací uvedené v plánu, jestliže z vědeckého poradenství vyplyne, že se zeměpisné rozšíření příslušných populací změnilo.

(17)  Cílem plánu by mělo být přispět k dosažení cílů SRP, zejména k dosažení a udržení maximálního udržitelného výnosu u cílových populací, prováděním povinnosti vykládky u populací žijících při dně a vedlejších úlovků pelagických druhů ulovených v rámci rybolovu při dně, na něž se vztahuje minimální referenční velikost pro zachování zdrojů, a prosazováním přiměřené životní úrovně osob závislých na rybolovných činnostech s přihlédnutím k pobřežnímu rybolovu a sociálně-ekonomickým aspektům. Plán by měl rovněž zavést ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem minimalizovat negativní dopady rybolovných činností na mořský ekosystém. Měl by být v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, zejména s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu prostředí v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES(7) a s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES(8) a směrnice Rady 92/43/EHS(9).

(18)  Je třeba stanovit cílovou hodnotu úmrtnosti způsobené rybolovem (F), která odpovídá cíli dosažení a zachování maximálního udržitelného výnosu, a to jakožto rozmezí hodnot, jež jsou v souladu s dosažením maximálního udržitelného výnosu (tj. FMSY). Tato rozmezí vycházející z nejlepšího dostupného vědeckého poradenství jsou nutná k tomu, aby bylo možné zajistit flexibilitu, jež by umožnila reagovat na vývoj ve vědeckém poradenství, přispět k provádění povinnosti vykládky a zohlednit smíšený rybolov. Na základě plánu jsou rozmezí odvozena tak, aby došlo maximálně k 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Horní hranice rozmezí FMSY je dále omezena, aby pravděpodobnost poklesu populace pod úroveň limitního referenčního bodu pro biomasu (BLIM) nebyla vyšší než 5 %.

(19)  Za účelem stanovení maximální přípustné intenzity rybolovu by měla existovat rozmezí FMSY pro „běžné využívání“ a jsou-li dotčené populace v dobrém stavu, možnost stanovit nad uvedená rozmezí FMSY maximální přípustnou intenzitu rybolovu pro nejzranitelnější populace, je-li to na základě vědeckého poradenství nutné k dosažení cílů tohoto nařízení pro smíšený rybolov, nebo je-li to zapotřebí k tomu, aby se předešlo újmě populace v důsledku vnitrodruhové či mezidruhové dynamiky populací, nebo aby se omezily rozdíly v maximální přípustné intenzitě rybolovu mezi jednotlivými roky. Cílové hodnoty úmrtnosti v souladu s těmito rozmezími FMSY by mělo být dosaženo postupným, přírůstkovým způsobem, pokud možno do roku 2020, a nejpozději do 1. ledna 2025.

(20)  U populací, u nichž jsou k dispozici cílové hodnoty v oblasti maximálního udržitelného výnosu, a za účelem uplatňování ochranných opatření je nezbytné stanovit referenční body pro zachování zdrojů, které jsou vyjádřeny jako bezpečnostní referenční body (BPA) a limitní referenční body (BLIM).

(21)  Měla by být zavedena vhodná ochranná opatření, aby se zajistilo dodržování cílových hodnot a v případě potřeby aktivace nápravných opatření, mj. pokud populace klesnou pod úroveň referenčních bodů pro zachování zdrojů. Nápravná opatření by měla zahrnovat naléhavá opatření v souladu s články 12 a 13 nařízení (ES) č. 1380/2013, maximální přípustnou intenzitu rybolovu a další specifická opatření pro zachování zdrojů.

(22)  V zájmu zajištění transparentního přístupu k rybolovu a dosažení cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem by měl být přijat režim intenzity rybolovu Unie pro vlečné sítě, které jsou hlavním rybolovným zařízením používaným k lovu populací žijících při dně v západním Středozemním moři. Za tímto účelem je vhodné určit skupiny intenzity rybolovu, aby Rada mohla stanovit maximální přípustnou intenzitu rybolovu vyjádřenou jako počet dnů rybolovu ročně. Pokud je to nutné, měl by režim intenzity rybolovu zahrnovat i další rybolovná zařízení.

(23)  Vzhledem ke znepokojivé situaci řady populací žijících při dně v západním Středozemním moři a za účelem snížení stávajících vysokých úrovní úmrtnosti způsobené rybolovem by režim intenzity rybolovu měl počítat s významným snížením intenzity rybolovu v prvních pěti letech provádění plánu.

(24)  Členské státy by měly přijmout zvláštní opatření, aby zajistily, že je režim intenzity rybolovu účinný a funkční, a to zavedením metody přidělování kvót intenzity rybolovu v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 1380/2013, sestavením seznamu plavidel, vydáváním oprávnění k rybolovu a zaznamenáváním a předáváním příslušných údajů o intenzitě rybolovu.

(25)  S cílem přispět k účinnému dosažení cílů plánu a v souladu se zásadami řádné správy uvedenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měly mít členské státy možnost podporovat systémy participativního řízení na místní úrovni.

(26)  Pobřežní zóna by měla být v zájmu ochrany oblastí, kde dochází k líhnutí, a citlivých stanovišť a zabezpečení drobného rybolovu pravidelně vyhrazena pro selektivnější rybolov. Plán by tudíž měl stanovit každoroční zákaz použití vlečných sítí do vzdálenosti šesti námořních mil od pobřeží s výjimkou oblastí hlubších než izobata 100 m během tří měsíců. Mělo by být možné stanovit jiné oblasti zákazu rybolovu, pokud to může zajistit alespoň 20% snížení úlovků nedospělého štikozubce obecného.

(27)  Pokud jde o populace žijící při dně, měla by být přijata další opatření pro zachování zdrojů. Zejména je vhodné na základě vědeckého poradenství stanovit další zákazy rybolovu v oblastech s vysokým výskytem reprodukujících se jedinců, za účelem ochrany vážně ohrožené dospělé populace štikozubce obecného.

(28)  Přístup předběžné opatrnosti by měl být uplatněn i na populace ulovené jako vedlejší úlovky a populace žijící při dně, o nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje. V souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měla být přijata zvláštní opatření pro zachování zdrojů, ukáže-li vědecké poradenství, že jsou zapotřebí nápravná opatření.

(29)  Plán by měl stanovit přijetí dalších technických opatření pro zachování zdrojů prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci. To je nezbytné k dosažení cílů plánu, zejména pokud jde o zachování populací žijících při dně a zlepšení selektivity.

(30)  S cílem splnit povinnost vykládky stanovenou v čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 by měl plán ▌ stanovit přijetí dalších řídicích opatření, která budou dále upřesněna v souladu s článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(31)  S cílem včas upravit plán ▌ podle technického a vědeckého pokroku by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o doplnění tohoto nařízení o nápravná opatření a technická opatření pro zachování zdrojů, provádění povinnosti vykládky a změny určitých prvků plánu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(10). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(32)  Měla by být stanovena lhůta pro předložení společných doporučení členských států s přímým zájmem na řízení, jak požaduje nařízení (EU) č. 1380/2013.

(33)  Za účelem hodnocení pokroku při dosahování maximálního udržitelného výnosu by měl plán ▌ umožnit pravidelné vědecké sledování dotčených populací, a pokud možno také populací ulovených jako vedlejší úlovky.

(34)  V souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 by Komise měla pravidelně posuzovat vhodnost a účinnost tohoto nařízení. Toto posuzování by se mělo řídit pravidelným hodnocením plánu na základě vědeckého poradenství VTHVR, provedeným do … [pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé tři roky, a mělo by z tohoto hodnocení vycházet. To umožní plné provedení povinnosti vykládky a přijetí a provedení regionalizovaných opatření a umožní, aby se projevil dopad těchto opatření na populace a rybolov. ▌

(35)  V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné upřesnit, že opatření pro dočasné zastavení rybolovných činností, která byla přijata za účelem dosažení cílů plánu, mohou být považována za způsobilá pro podporu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014(11).

(36)  Pro dosažení rovnováhy mezi rybolovnou kapacitou loďstva a maximální přípustnou intenzitou rybolovu, která je k dispozici, by podpora z Evropského námořního a rybářského fondu pro trvalé zastavení rybolovných činností měla být k dispozici v nevyvážených skupinách loďstva, na které se vztahuje toto nařízení. Nařízení (EU) č. 508/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(37)  Před vypracováním návrhu nařízení byl řádně posouzen pravděpodobný hospodářský a sociální dopad plánu v souladu s čl. 9 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013.

(38)  Vzhledem k tomu, že maximální přípustná intenzita rybolovu se stanoví pro každý kalendářní rok, měla by se ustanovení o režimu intenzity rybolovu použít ode dne 1. ledna 2020. S ohledem na environmentální, sociální a hospodářskou udržitelnost by se ustanovení o rozmezích FMSY a ochranných opatřeních pro populace s hodnotami pod BPA měla použít ode dne 1. ledna 2025,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Toto nařízení stanoví víceletý plán (dále jen „plán“) pro zachování a udržitelné využívání populací žijících při dně v západním Středozemním moři.

2.  Toto nařízení se uplatní na tyto populace:

a)  garnela anténová (Aristeus antennatus) v podoblastech GFCM 1, 5, 6 a 7;

b)  garnela hlubokomořská (Parapenaeus longirostris) v podoblastech GFCM 1, 5, 6 a 9-10-11;

c)  kreveta druhu Aristaeomorpha foliaceapodoblastech GFCM 9-10-11;

d)  štikozubec obecný (Merluccius merluccius) v podoblastech GFCM 1- 5- 6- 7 a 9-10-11;

e)  humr severský (Nephrops norvegicus) v podoblastech GFCM 5, 6, 9 a 11;

f)  parmice nachová (Mullus barbatus) v podoblastech GFCM 1, 5, 6, 7, 9, 10 a 11.

3.  Toto nařízení se rovněž použije na populace ulovené jako vedlejší úlovky v západním Středozemním moři při lovu populací uvedených v odstavci 2. Použije se též na ostatní druhy žijící při dně, které byly uloveny v západním Středozemním moři, o nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje.

4.  Toto nařízení se uplatní na komerční ▌ rybolov populací žijících při dně uvedených v odstavcích 2 a 3 provozovaný ve vodách Unie nebo rybářskými plavidly Unie mimo vody Unie v západním Středozemním moři.

5.  Toto nařízení také specifikuje podrobnosti o provádění povinnosti vykládky ve vodách Unie v západním Středozemním moři u všech populací druhů, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013 a které jsou loveny v rámci rybolovu druhů žijících při dně.

6.  Toto nařízení stanoví technická opatření podle článku 13, která se použijí v západním Středozemním moři ve vztahu ke kterékoli populaci.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se kromě definic stanovených v článku 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, článku 4 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009(12) a článku 2 nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 použijí tyto definice:

1)  „západním Středozemním mořem“ se rozumí vody v zeměpisných podoblastech GFCM 1 (severní Alboránské moře), 2 (Alboránský ostrov), 5 (Baleárské ostrovy), 6 (severní Španělsko), 7 (Lví záliv), 8 (Korsika), 9 (Ligurské a severní Tyrhénské moře), 10 (jižní Tyrhénské moře) a 11 (Sardinie), jak jsou vymezeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011(13);

2)  „dotčenými populacemi“ se rozumí populace stanovené v čl. 1 odst. 2;

3)  „nejzranitelnější populací“ se rozumí populace, u níž je v době stanovení maximální přípustné intenzity rybolovu míra úmrtnosti způsobená rybolovem za předchozí rok nejvzdálenější od hodnoty FMSY stanovené v nejlepším dostupném vědeckém poradenství;

4)  „rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí hodnot podle nejlepšího dostupného vědeckého poradenství, zejména poskytnutého VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni, kde veškeré hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem v daném rozmezí vedou při daném způsobu rybolovu a za stávajících průměrných environmentálních podmínek dlouhodobě k maximálnímu udržitelnému výnosu (MSY), aniž by byl významně narušen proces reprodukce daných populací. Je stanoveno tak, aby docházelo maximálně k 5% snížení dlouhodobého výnosu v porovnání s maximálním udržitelným výnosem. Horní hranice je omezena, takže pravděpodobnost, že populace klesne pod úroveň limitního referenčního bodu pro biomasu (BLIM), není vyšší než 5 %;

5)  „hodnotou FMSY“ se rozumí hodnota odhadované míry úmrtnosti způsobené rybolovem, která při daném způsobu rybolovu a za stávajících environmentálních podmínek vede k maximálnímu dlouhodobému výnosu;

6)  „maximálním udržitelným výnosem FLOWER“ se rozumí nejnižší hodnota v rozmezí FMSY;

7)  „maximálním udržitelným výnosem FUPPER“ se rozumí nejvyšší hodnota v rozmezí FMSY;

8)  „dolním rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí, které obsahuje hodnoty od maximálního udržitelného výnosu FLOWER do hodnoty FMSY;

9)  „horním rozmezím FMSY“ se rozumí rozmezí, které obsahuje hodnoty od hodnoty FMSY do maximálního udržitelného výnosu FUPPER;

10)  „BLIM“ se rozumí limitní referenční bod vyjádřený jako biomasa reprodukující se populace, pod nímž může nastat snížená reprodukční kapacita, a stanovený v nejlepším dostupném vědeckém poradenství, zejména v poradenství poskytnutém VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni;

11)  „BPA“ se rozumí bezpečnostní referenční bod vyjádřený jako biomasa reprodukující se populace a stanovený v nejlepším dostupném vědeckém poradenství, zejména v poradenství poskytnutém VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni, který zajišťuje, že pravděpodobnost, že se biomasa reprodukující se populace dostane pod hodnotu BLIM, je menší než 5 %;

12)  „skupinou intenzity rybolovu“ se rozumí jednotka členského státu pro správu loďstva, pro kterou je stanovena maximální přípustná intenzita rybolovu;

13)  „skupinou populace“ se rozumí skupina populací ulovených společně, jak je uvedeno v příloze I;

14)  „dnem rybolovu“ se rozumí každé nepřetržité období 24 hodin (nebo jeho část), během něhož je plavidlo přítomno v západním Středozemním moři a nepřítomno v přístavu.

Článek 3

Cíle

1.  Plán vychází z režimu intenzity rybolovu, jehož cílem je přispět k dosažení cílů společné rybářské politiky uvedených v článku 2 nařízení (EU) č. 1380/2013, především uplatněním přístupu předběžné opatrnosti v oblasti řízení rybolovu, a účelem plánu je zajistit, aby využívání živých biologických mořských zdrojů obnovilo a zachovávalo populace lovených druhů nad úrovněmi, které mohou poskytnout maximální udržitelný výnos.

2.  Plán přispívá k eliminaci výmětů tím, že v nejvyšší možné míře předchází nechtěným úlovkům a omezuje je, a k plnění povinnosti vykládky stanovené v článku 15 nařízení (EU) č. 1380/2013 u druhů, na které se podle právních předpisů Unie vztahují minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů a na které se použije toto nařízení.

3.  Plán provádí ekosystémový přístup k řízení rybolovu s cílem zajistit minimalizaci nepříznivého dopadu rybolovných činností na mořský ekosystém. Je v souladu s právními předpisy Unie v oblasti životního prostředí, především s cílem dosáhnout do roku 2020 dobrého stavu životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 1 odst. 1 směrnice 2008/56/ES ▌.

4.  Cílem plánu je zejména:

a)  zajistit, aby byly splněny podmínky popsané v deskriptoru 3 obsaženém v příloze I směrnice 2008/56/ES; ▌

b)  přispět k naplnění podmínek dalších relevantních deskriptorů obsažených v příloze I směrnice 2008/56/ES úměrně k významu rybolovu pro jejich plnění; a

c)  přispět k dosažení cílů stanovených v článcích 4 a 5 směrnice 2009/147/ES a článcích 6 a 12 směrnice 92/43/EHS, zejména za účelem minimalizace negativního dopadu rybolovných činností na ohrožená přírodní stanoviště a chráněné druhy.

5.  Opatření podle plánu jsou přijímána na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. ▌

KAPITOLA II

CÍLOVÉ HODNOTY, REFERENČNÍ BODY PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ A OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Článek 4

Cílové hodnoty

1.  Cílové hodnoty úmrtnosti způsobené rybolovem v souladu s rozmezími FMSY definovanými v článku 2 musí být dosaženo ▌ postupným, přírůstkovým způsobem pokud možno do roku 2020, a nejpozději do 1. ledna 2025, pro dotčené populace a poté musí být cílová hodnota úmrtnosti zachovávána v rozmezích FMSY.

2.  Rozmezí FMSY je třeba si na základě tohoto plánu vyžádat zejména od  VTHVR nebo podobného nezávislého vědeckého subjektu uznaného na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni.

3.  V souladu s čl. 16 odst. 4 nařízení (EU) č. 1380/2013, když Rada stanoví maximální přípustnou intenzitu rybolovu, stanoví tuto intenzitu rybolovu pro každou skupinu intenzity rybolovu v rozmezí FMSY, které je v daném okamžiku k dispozici pro nejzranitelnější populaci.

4.  Bez ohledu na odstavce 1 a 3 lze maximální přípustnou intenzitu rybolovu stanovit na úrovních nižších než rozmezí FMSY.

5.  Bez ohledu na odstavce 1 a 3 lze maximální přípustnou intenzitu rybolovu stanovit na úrovni vyšší než rozmezí FMSY, které je v daném okamžiku k dispozici pro nejzranitelnější populaci, za předpokladu, že se hodnoty všech dotčených populací nacházejí nad hodnotou BPA:

a)  je-li to na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství či důkazů nutné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 u smíšeného rybolovu;

b)  je-li to na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství či důkazů nutné k zamezení závažné újmy v důsledku vnitrodruhové či mezidruhové dynamiky; nebo

c)  s cílem omezit rozdíly v maximální přípustné intenzitě rybolovu mezi po sobě následujícími roky na nejvýše 20 %.

6.  Není-li možné pro populaci uvedenou v čl. 1 odst. 2 stanovit v důsledku nedostatku odpovídajících vědeckých informací rozmezí FMSY, daná populace se řídí podle článku 12, dokud nejsou k dispozici rozmezí FMSY podle odstavce 2 tohoto článku.

Článek 5

Referenční body pro zachování zdrojů

Pro účely článku 6 jsou na základě tohoto plánu požadovány tyto referenční body pro zachování zdrojů, poskytnuté zejména VTHVR nebo podobným nezávislým vědeckým subjektem uznaným na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni:

a)  bezpečnostní referenční body vyjádřené jako biomasa reprodukující se populace (BPA) a

b)  limitní referenční body vyjádřené jako biomasa reprodukující se populace (BLIM).

Článek 6

Ochranná opatření

1.  Ukáže-li se na základě vědeckého poradenství, že je úroveň biomasy reprodukující se populace u některé z dotčených populací nižší než BPA, přijmou se veškerá vhodná nápravná opatření s cílem zajistit rychlý návrat dotčených populací nad úroveň, při níž je možné vytvářet maximální udržitelný výnos. Konkrétně se bez ohledu na čl. 4 odst. 3 stanoví maximální přípustná intenzita rybolovu na úrovních odpovídajících míře úmrtnosti způsobené rybolovem, která se sníží v rozmezí FMSY pro nejzranitelnější populaci, přičemž se zohlední úbytek biomasy.

2.  Ukáže-li se na základě vědeckého poradenství, že je úroveň biomasy reprodukující se populace u některé z dotčených populací nižší než BLIM, přijmou se další nápravná opatření s cílem zajistit rychlý návrat dotčené populace nad úroveň, při níž je možné vytvářet maximální udržitelný výnos. Konkrétně bez ohledu na čl. 4 odst. 3 ▌ mohou tato nápravná opatření zahrnovat pozastavení cíleného rybolovu dotčené populace a odpovídající snížení maximální přípustné intenzity rybolovu.

3.  K nápravným opatřením uvedeným v tomto článku patří:

a)  opatření podle článků 7, 8 a 11 až 14 tohoto nařízení a

b)  naléhavá opatření v souladu s články 12 a 13 nařízení (EU) č. 1380/2013.

4.  Výběr opatření uvedených v tomto článku se učiní v souladu s povahou, závažností, délkou trvání a opakováním situace, v níž je biomasa reprodukující se populace pod úrovní uvedenou v článku 5.

KAPITOLA III

INTENZITA RYBOLOVU

Článek 7

Režim intenzity rybolovu

1.  Režim intenzity rybolovu se použije pro všechna plavidla používající vlečné sítě v oblastech, pro skupiny populací a délkové kategorie definované v příloze I.

2.  Pro každou skupinu intenzity rybolovu stanoví Rada na základě vědeckého poradenství a podle článku 4 každým rokem maximální přípustnou intenzitu rybolovu na členský stát.

3.  Odchylně od čl. 3 odst. 1 a bez ohledu na odstavec 2 tohoto článku se během prvních pěti let provádění tohoto plánu: ▌

a)  v prvním roce provádění tohoto plánu maximální přípustná intenzita rybolovu sníží oproti základní hodnotě o 10 %, s výjimkou zeměpisných podoblastí, v nichž již byla intenzita rybolovu snížena o více než 20 % během základního období;

b)  ve druhém až pátém roce provádění tohoto plánu maximální přípustná intenzita rybolovu sníží během uvedeného období nejvýše o 30 %. Snížení intenzity rybolovu lze doplnit prostřednictvím jakýchkoli relevantních technických opatření nebo jiných opatření pro zachování zdrojů s cílem dosáhnout FMSY do 1. ledna 2025.

4.  Základní hodnotu uvedenou v odstavci 3 ▌vypočítá každý členský stát pro každou skupinu intenzity rybolovu nebo zeměpisnou podoblast jako průměrnou intenzitu rybolovu vyjádřenou počtem dnů rybolovu v období od 1. ledna 2015 do 31. prosince 2017, přičemž se zohlední pouze plavidla aktivní v daném období ▌.

5.  Je-li na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství zjištěn významný odlov určité populace pomocí jiných rybolovných zařízení než vlečných sítí, mohou se pro taková zařízení stanovit maximální přípustné úrovně intenzity rybolovu na základě daného vědeckého poradenství.

Článek 8

Rekreační rybolov

1.  Pokud z vědeckého poradenství vyplyne, že rekreační rybolov má významný dopad na úmrtnost způsobenou rybolovem u populace uvedené v čl. 1 odst. 2, může Rada stanovit nediskriminační omezení pro rekreační rybáře.

2.  Při stanovení omezení uvedených v odstavci 1 Rada vychází z transparentních a objektivních kritérií, včetně kritérií environmentální, sociální a hospodářské povahy. Použitá kritéria mohou zahrnovat zejména dopad rekreačního rybolovu na životní prostředí, společenský význam této činnosti a její přínos k hospodářství v pobřežních oblastech.

3.  Členské státy případně přijmou nezbytná a přiměřená opatření pro sledování a shromažďování údajů umožňujících spolehlivý odhad skutečných úrovní odlovu v rámci rekreačního rybolovu.

Článek 9

Povinnosti členských států

1.  Členské státy řídí maximální přípustnou intenzitu rybolovu v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 26 až 34 nařízení (ES) č. 1224/2009.

2.  Každý členský stát rozhodne o způsobu přidělení maximální přípustné intenzity rybolovu jednotlivým plavidlům nebo skupinám plavidel plujícím pod jeho vlajkou v souladu s kritérii stanovenými v článku 17 nařízení (EU) č. 1380/2013. ▌

3.  Členský stát může svou přidělenou intenzitu rybolovu doplnit převedením dnů rybolovu mezi různými skupinami intenzity rybolovu téže zeměpisné oblasti za předpokladu, že použije konverzní faktor, jenž je založen na nejlepším dostupném vědeckém poradenství. Informace o vyměněných dnech rybolovu a konverzním faktoru se okamžitě a nejpozději do deseti pracovních dnů zpřístupní Komisi a dalším členským státům.

4.  Pokud členský stát povolí plavidlům plujícím pod jeho vlajkou rybolov za použití vlečných sítí, zajistí, aby takový rybolov byl omezen maximálně na 15 hodin rybolovu na den, pět dní rybolovu týdně nebo na ekvivalentní dobu.

Členské státy mohou povolit odchylku až 18 hodin na den rybolovu s cílem zohlednit dobu přesunu mezi přístavem a lovištěm. O této odchylce je neprodleně informována Komise a další dotčené členské státy.

5.  Bez ohledu na odstavec 3 se v případě, že plavidlo během jednoho dne rybolovu loví dvě různé skupiny populací, odečte od maximální přípustné intenzity rybolovu přidělené tomuto plavidlu pro každou skupinu populací polovina dne rybolovu.

6.  Každý členský stát vydá plavidlům plujícím pod jeho vlajkou a lovícím dotčené populace oprávnění k rybolovu pro oblasti uvedené v příloze I a v souladu s článkem 7 nařízení (ES) č. 1224/2009.

7.  Členské státy zajistí, aby během období provádění plánu nedošlo ke zvýšení celkové kapacity vyjádřené v GT a kW odpovídající oprávněním k rybolovu vydaným v souladu s odstavcem 6.

8.  Každý členský stát sestaví a vede seznam plavidel s oprávněním k rybolovu vydaným v souladu s odstavcem 6, a poskytne jej Komisi a dalším členským státům. Členské státy poprvé předloží svůj seznam do tří měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost a poté do 30. listopadu každého roku.

9.  Členské státy sledují svůj režim intenzity rybolovu a zajistí, aby nedocházelo k překročení stanovených limitních hodnot maximální přípustné intenzity rybolovu stanovené v článku 7.

10.  V souladu se zásadami řádné správy stanovenými v článku 3 nařízení (EU) č. 1380/2013 mohou členské státy podporovat systémy participativního řízení na místní úrovni v zájmu dosažení cílů plánu.

Článek 10

Sdělování příslušných údajů

1.  Členské státy zaznamenávají a předávají údaje o intenzitě rybolovu Komisi v souladu s článkem 33 nařízení (ES) č. 1224/2009 a články 146c, 146d a 146e prováděcího nařízení Komise (EU) č. 404/2011(14).

2.  Údaje o intenzitě rybolovu se uvádějí jako souhrnné údaje za měsíc a obsahují informace stanovené v příloze II. Souhrnné údaje se uvádějí ve formátu XML na základě normy P1000-12 centra UN/CEFACT.

3.  Členské státy předloží údaje o intenzitě rybolovu uvedené v odstavci 1 Komisi do patnáctého dne každého měsíce.

KAPITOLA IV

TECHNICKÁ OPATŘENÍ PRO ZACHOVÁNÍ ZDROJŮ

Článek 11

Oblasti zákazu rybolovu

1.  Kromě ustanovení článku 13 nařízení (ES) č. 1967/2006 je použití vlečných sítí v západním Středozemním moři zakázáno do vzdálenosti šesti námořních mil od pobřeží s výjimkou oblastí hlubších než izobata 100 m každoročně po dobu tří, ve vhodných případech po sobě jdoucích, měsíců na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. Tyto tři měsíce každoročního zákazu rybolovu stanoví každý členský stát a uplatní se během nejrelevantnějšího období stanoveného na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství. O tomto období je neprodleně informována Komise a další dotčené členské státy.

2.  Odchylně od odstavce 1 a za podmínky, že je to odůvodněno zvláštními zeměpisnými omezeními, jako je omezená velikost kontinentálního šelfu nebo velká vzdálenost do lovišť, mohou členské státy stanovit na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství další oblasti zákazu rybolovu, pokud je v každé ze zeměpisných podoblastí dosaženo alespoň 20% snížení úlovků nedospělého štikozubce obecného. O této odchylce je neprodleně informována Komise a další dotčené členské státy.

3.  Do ... [dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost] dotčené členské státy na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství stanoví další oblasti zákazu rybolovu, existují-li důkazy o vysoké koncentraci nedospělých ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo o oblastech tření populací žijících při dně, a to zejména pro dotčené populace.

4.  Tyto další oblasti zákazu rybolovu stanovené podle odstavce 3 posoudí zejména VTHVR nebo podobný nezávislý vědecký subjekt uznaný na úrovni Unie nebo mezinárodní úrovni. Pokud by bylo na základě tohoto posouzení zjištěno, že dané oblasti zákazu rybolovu nejsou v souladu s jejich cíli, členské státy s ohledem na tato doporučení tyto oblasti zákazu rybolovu přezkoumají.

5.  Mají-li oblasti zákazu rybolovu uvedené v odstavci 3 tohoto článku dopad na rybářská plavidla několika členských států, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 8 nařízení (EU) č. 1380/2013 a článkem 18 tohoto nařízení a na základě nejlepšího dostupného vědeckého poradenství, kterými se zřizují dotčené oblasti zákazu rybolovu.

Článek 12

Řízení populací ulovených jako vedlejší úlovky a populací žijících při dně, o nichž nejsou k dispozici dostatečné údaje

1.  Populace uvedené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení jsou řízeny na základě přístupu předběžné opatrnosti k řízení rybolovu definovaného v čl. 4 odst. 1 bodě 8 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.  Opatření pro řízení populací uvedených v čl. 1 odst. 3, a zejména technická opatření pro zachování zdrojů, jako jsou opatření uvedená v článku 13, se stanoví s přihlédnutím k nejlepšímu dostupnému vědeckému poradenství.

Článek 13

Zvláštní opatření pro zachování zdrojů

1.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterými se toto nařízení doplňuje zavedením těchto technických opatření pro zachování zdrojů:

a)  specifikace vlastností lovného zařízení a pravidel týkajících se jeho používání za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

b)  specifikace úprav nebo doplňkových zařízení k lovnému zařízení za účelem zajištění nebo zlepšení selektivity, omezení nežádoucích úlovků nebo minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

c)  omezení nebo zákaz používání určitého lovného zařízení a provádění rybolovných činností v určitých oblastech nebo obdobích za účelem ochrany ryb ve tření, ryb nedosahujících minimální referenční velikosti pro zachování zdrojů nebo necílových druhů ryb nebo za účelem minimalizace negativního dopadu na ekosystém;

d)  stanovení minimálních referenčních velikostí pro zachování zdrojů u všech populací, na něž se vztahuje toto nařízení, za účelem zajištění ochrany nedospělých mořských organismů; a

e)  opatření týkající se rekreačního rybolovu.

2.  Opatření uvedená v odstavci 1 musí přispívat k dosažení cílů stanovených v článku 3.

KAPITOLA V

POVINNOST VYKLÁDKY

Článek 14

Ustanovení týkající se povinnosti vykládky

Komisi je v souvislosti se všemi populacemi druhů v západním Středozemním moři, na něž se vztahuje povinnost vykládky podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013, a náhodnými úlovky pelagických druhů v rámci rybolovu populací uvedených v čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení, pro které platí povinnost vykládky, svěřena pravomoc přijímat po konzultaci s členskými státy akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18 tohoto nařízení a článkem 18 nařízení (EU) č. 1380/2013, kterými se toto nařízení doplňuje upřesněním podrobností týkajících se dané povinnosti, jak stanoví čl. 15 odst. 5 písm. a) až e) nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA VI

REGIONALIZACE

Článek 15

Regionální spolupráce

1.  Na opatření uvedená v článcích 11 až 14 tohoto nařízení se použije čl. 18 odst. 1 až 6 nařízení (EU) č. 1380/2013.

2.  Pro účely odstavce 1 tohoto článku mohou členské státy s přímým zájmem na řízení předložit společná doporučení v souladu s čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 1380/2013:

a)  poprvé do … [dvanáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté vždy do dvanácti měsíců po každém předložení hodnocení plánu v souladu s čl. 17 odst. 2 tohoto nařízení;

b)  do 1. července roku předcházejícího roku, kdy se opatření mají použít; nebo

c)  kdykoli to považují za nezbytné, a to zejména v případě náhlé změny situace jakékoli populace, na kterou se toto nařízení vztahuje.

3.  Zmocněním podle článků 11 až 14 tohoto nařízení nejsou dotčeny pravomoci svěřené Komisi na základě jiných ustanovení právních předpisů Unie, včetně nařízení (EU) č. 1380/2013.

KAPITOLA VII

ZMĚNY A NAVAZUJÍCÍ KROKY

Článek 16

Změny plánu

1.  Prokáže-li vědecké poradenství, že se změnilo zeměpisné rozšíření dotčených populací, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18, kterými se toto nařízení mění úpravou oblastí stanovených v čl. 1 odst. 2 a příloze I tak, aby byla uvedená změna zohledněna.

2.  Domnívá-li se Komise na základě vědeckého poradenství, že je potřeba změnit seznam dotčených populací, může předložit návrh na změnu tohoto seznamu.

Článek 17

Sledování a hodnocení plánu

1.  Pro účely výroční zprávy stanovené v článku 50 nařízení (EU) č. 1380/2013 vyčíslitelné ukazatele zahrnují roční odhady stávající úmrtnosti na FMSY (F/FMSY), biomasy reprodukující se populace (SSB) a sociálně-ekonomických ukazatelů pro dotčené populace, a pokud možno i pro populace ulovené jako vedlejší úlovky. Na základě vědeckého poradenství mohou být doplněny dalšími ukazateli.

2.  Do ... [pět let po vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé tři roky předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích tohoto víceletého plánu a o jeho dopadu na dotčené populace a na rybolov využívající tyto populace, zejména pokud jde o dosažení cílů stanovených v článku 3.

KAPITOLA VIII

PROCESNÍ USTANOVENÍ

Článek 18

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 11 až 14 a 16 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne … [den vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament a Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 11 až 14 a 16 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 11 až 14 a 16 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty uvědomí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

KAPITOLA IX

EVROPSKÝ NÁMOŘNÍ A RYBÁŘSKÝ FOND

Článek 19

Podpora z Evropského námořního a rybářského fondu

Opatření pro dočasné zastavení rybolovných činností, která byla přijata v zájmu dosažení cílů plánu, se považují za dočasné zastavení rybolovných činností pro účely čl. 33 odst. 1 písm. a) a c) nařízení (EU) č. 508/2014.

Článek 20

Změny nařízení (EU) č. 508/2014, pokud jde o některá pravidla týkající se Evropského námořního a rybářského fondu

Článek 34 nařízení (EU) č. 508/2014 se mění takto:

1)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

„4. Podpora podle tohoto článku se může poskytovat do 31. prosince 2017, ledaže byla v zájmu dosažení cílů víceletého plánu pro zachování a udržitelné využívání populací žijících při dně v západním Středozemním moři, stanoveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) …/…*(15), přijata opatření pro trvalé zastavení rybolovných činností.

__________________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne …, kterým se zavádí víceletý plán pro lov populací žijících při dně v západním Středozemním moři a kterým se mění nařízení (EU) č. 508/2014 (Úř. věst. L …, …, s. …).”;

"

2)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„4a. Výdaje související s opatřeními pro trvalé zastavení rybolovných činností přijatými v zájmu dosažení cílů nařízení (EU) …/…(16) jsou způsobilé pro podporu z ENRF ode dne vstupu uvedeného nařízení v platnost.“

"

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 21

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

S ohledem na environmentální, sociální a hospodářskou udržitelnost se článek 4 a čl. 6 odst. 1 použijí ode dne 1. ledna 2025.

Článek 7 se použije ode dne 1. ledna 2020.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V … dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA 1

Režim intenzity rybolovu

(podle článku 7)

Skupiny intenzity rybolovu jsou vymezeny takto:

A)  Vlečné sítě používané k lovu parmice nachové, štikozubce obecného, garnely hlubokomořské a humra severského v pevninských šelfových oblastech a na horním svahu.

Druh lovného zařízení

Zeměpisná oblast

Skupiny populací

Celková délka plavidel

Kód skupiny intenzity rybolovu

Vlečné sítě

(TBB, OTB, PTB, TBN, TBS, TB, OTM, PTM, TMS, TM, OTT, OT, PT, TX, OTP, TSP)

Podoblasti GFCM 1-2-5-6-7

Parmice nachová v zeměp. podoblastech 1, 5, 6 a 7; štikozubec obecný v zeměp. podoblastech 1, 5, 6 a 7; garnela hlubokomořská v zeměp. podoblastech 1, 5 a 6; humr severský v zeměp. podoblastech 5 a 6.

< 12 m

EFF1/MED1_TR1

≥ 12 m a < 18 m

EFF1/MED1_TR2

≥ 18 m a < 24 m

EFF1/MED1_TR3

≥ 24 m

EFF1/MED1_TR4

Podoblasti GFCM 8-9-10-11

Parmice nachová v zeměp. podoblastech 9, ▌10 a 11; štikozubec obecný v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11; garnela hlubokomořská v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11; humr severský v zeměp. podoblastech 9 a 10.

< 12 m

EFF1/MED2_TR1

≥ 12 m a < 18 m

EFF1/MED2_TR2

≥ 18 m a < 24 m

EFF1/MED2_TR3

≥ 24 m

EFF1/MED1_TR4

B)  Lov garnely anténové a krevety druhu Aristaeomorpha foliacea v hlubokých vodách pomocí vlečných sítí.

Druh lovného zařízení

Zeměpisná oblast

Skupiny populací

Celková délka plavidel

Kód skupiny intenzity rybolovu

Vlečné sítě

(TBB, OTB, PTB, TBN, TBS, TB, OTM, PTM, TMS, TM, OTT, OT, PT, TX, OTP, TSP)

Podoblasti GFCM 1-2-5-6-7

garnela anténová

v zeměp. podoblastech 1, 5, 6 a 7

< 12 m

EFF2/MED1_TR1

≥ 12 m a < 18 m

EFF2/MED1_TR2

≥ 18 m a < 24 m

EFF2/MED1_TR3

≥ 24 m

EFF2/MED1_TR4

Podoblasti GFCM 8-9-10-11

kreveta druhu Aristaeomorpha foliacea

v zeměp. podoblastech 9, 10 a 11

< 12 m

EFF2/MED2_TR1

≥ 12 m a < 18 m

EFF2/MED2_TR2

≥ 18 m a < 24 m

EFF2/MED2_TR3

≥ 24 m

EFF2/MED1_TR4

PŘÍLOHA II

Seznam informací týkajících se údajů o intenzitě rybolovu

(podle článku 10)

Informace

Definice a poznámky

1)  Členský stát

Třípísmenný kód ISO členského státu vlajky podávajícího hlášení

2)  Skupina intenzity rybolovu

Kód skupiny intenzity rybolovu stanovený v příloze I

3)  Období intenzity rybolovu

Datum zahájení a ukončení vykazovaného měsíce

4)  Prohlášení o intenzitě rybolovu

Celkový počet dnů rybolovu

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady

Evropský parlament a Rada zamýšlejí zrušit zmocnění k přijímání technických opatření prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 13 tohoto nařízení, když přijmou nové nařízení o technických opatřeních, jehož součástí bude i zmocnění týkající se týchž opatření.

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 103.
(2)Úř. věst. C 367, 10.10.2018, p. 103.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.
(4)Ministerské prohlášení z Malty o udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři (MedFish4Ever). Konference ministrů o udržitelnosti rybolovu ve Středozemním moři (Malta, 30. března 2017).
(5)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1380/2013 ze dne 11. prosince 2013 o společné rybářské politice, o změně nařízení Rady (ES) č. 1954/2003 a (ES) č. 1224/2009 a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2371/2002 a (ES) č. 639/2004 a rozhodnutí Rady 2004/585/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 22).
(6)Nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 ze dne 21. prosince 2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři, o změně nařízení (EHS) č. 2847/93 a o zrušení nařízení (ES) č. 1626/94 (Úř. věst. L 409, 30.12.2006, s. 11).
(7)Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2008/56/ES ze dne 17. června 2008, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti mořské environmentální politiky (rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí) (Úř. věst. L 164, 25.6.2008, s. 19).
(8)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7).
(9)Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin (Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7).
(10)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014 ze dne 15. května 2014 o Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 2328/2003, (ES) č. 861/2006, (ES) č. 1198/2006 a (ES) č. 791/2007 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 (Úř. věst. L 149, 20.5.2014, s. 1).
(12)Nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky, o změně nařízení (ES) č. 847/96, (ES) č. 2371/2002, (ES) č. 811/2004, (ES) č. 768/2005, (ES) č. 2115/2005, (ES) č. 2166/2005, (ES) č. 388/2006, (ES) č. 509/2007, (ES) č. 676/2007, (ES) č. 1098/2007, (ES) č. 1300/2008 a (ES) č. 1342/2008 a o zrušení nařízení (EHS) č. 2847/93, (ES) č. 1627/94 a (ES) č. 1966/2006 (Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1).
(13)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1343/2011 ze dne 13. prosince 2011 o některých ustanoveních pro rybolov v oblasti dohody GFCM (Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři), kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1967/2006 o opatřeních pro řízení udržitelného využívání rybolovných zdrojů ve Středozemním moři (Úř. věst. L 347, 30.12.2011, s. 44).
(14)Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 404/2011 ze dne 8. dubna 2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (Úř. věst. L 112, 30.4.2011, s. 1).
(15)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu PE-CONS 32/19 (2018/0050 (COD)) a doplňte poznámku pod čarou o číslo, datum a odkaz na jeho zveřejnění v Úředním věstníku.
(16)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu PE-CONS 32/19.


Posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie ***I
PDF 258kWORD 68k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu (COM(2018)0212 – C8-0153/2018 – 2018/0104(COD))
P8_TA-PROV(2019)0345A8-0436/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0212),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 21 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0153/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko ve formě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0436/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o posílení zabezpečení průkazů totožnosti občanů Unie a povolení k pobytu vydávaných občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří vykonávají své právo volného pohybu

P8_TC1-COD(2018)0104


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 21 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Smlouva o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) má za cíl usnadnit volný pohyb osob a zároveň zajišťovat bezpečnost a ochranu národů Evropy vytvořením prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s ustanoveními Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)  Občanství Unie přiznává každému občanu Unie právo volného pohybu s výhradou určitých omezení a podmínek. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES se toto právo provádí(4). Článek 45 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) rovněž stanoví volný pohyb a pobyt. Volný pohyb zahrnuje právo opustit území členského státu a vstoupit na něj s platným průkazem totožnosti nebo cestovním pasem.

(3)  Na základě článku 4 směrnice 2004/38/ES mají členské státy v souladu se svými právními předpisy vydávat a obnovovat svým státním příslušníkům průkazy totožnosti nebo cestovní pasy. Uvedená směrnice dále stanoví, že členské státy mohou po občanech Unie požadovat, aby se zaregistrovali u příslušných orgánů. Členské státy mají povinnost občanům Unie vydat osvědčení o registraci podle podmínek stanovených v uvedeném článku. Podle uvedené směrnice mají členské státy rovněž povinnost vydávat pobytové karty rodinným příslušníkům, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, a  na žádost mohou vydávat doklady osvědčující trvalý pobyt a karty trvalého pobytu.

(4)  Směrnice 2004/38/ES stanoví, že členské státy mohou přijmout potřebná opatření k odepření, pozastavení nebo odnětí jakéhokoliv práva přiznaného touto směrnicí v případě zneužití práv nebo podvodu. Jako typické případy podvodu podle uvedené směrnice se uvádí padělání dokladů nebo nepravdivé doložení hmotněprávních skutečností týkajících se podmínek spojených s právem pobytu.

(5)  V úrovni zabezpečení vnitrostátních průkazů totožnosti vydávaných členskými státy a povolení k pobytu pro občany Unie, kteří pobývají v jiném členském státě, a pro jejich rodinné příslušníky existují značné rozdíly. Tyto rozdíly zvyšují riziko padělání dokladů a podvodů s nimi a rovněž způsobují praktické obtíže občanům, kteří chtějí uplatnit právo na volný pohyb. Ze statistik Evropské sítě pro analýzu rizik podvodů s doklady vyplývá, že počet případů padělání průkazů totožnosti se postupně zvyšuje.

(6)  Komise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Posilování bezpečnosti ve světě mobility: Zdokonalování výměny informací v boji proti terorismu a pevnější vnější hranice“ zdůraznila, že zabezpečené cestovní doklady a doklady totožnosti jsou zásadní ve všech případech, kdy je třeba s určitostí stanovit totožnost osoby, a oznámila, že předloží akční plán k řešení podvodů s cestovními doklady. Podle tohoto sdělení musí být zdokonalený přístup založen na spolehlivých systémech, jež pomohou předcházet zneužívání a vzniku hrozeb pro vnitřní bezpečnost v souvislosti s nedostatky v zabezpečení dokladů, zejména pokud jde o terorismus a přeshraniční trestnou činnost.

(7)  Podle akčního plánu ze dne 8. prosince 2016 Komise pro posílení evropské reakce proti podvodům s cestovními doklady (dále jen „akční plán na rok 2016“) je nejméně ve třech čtvrtinách padělaných dokladů zjištěných na vnějších hranicích, ale také v prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích, uvedeno, že byly vystaveny členskými státy a zeměmi přidruženými k Schengenu. Méně zabezpečené národní průkazy totožnosti vydané členskými státy jsou nejčastěji odhalovanými padělanými doklady používanými pro cestování v rámci schengenském prostoru.

(8)  Za účelem odradit od podvodného zneužívání totožnosti by členské státy měly zajistit, že padělání nebo pozměňování identifikačních dokladů a použití těchto padělaných nebo pozměněných dokladů bude přiměřeně postihováno podle vnitrostátních právních předpisů.

(9)  V prosinci 2016 zveřejnila Komise akční plán, který se zabýval riziky vyplývajícími z padělaných průkazů totožnosti a povolení k pobytu. Komise se v akčním plánu pro rok 2016 a ve zprávě o občanství EU pro rok 2017 zavázala, že bude analyzovat politické možnosti, jak zabezpečení těchto dokladů posílit.

(10)  Podle akčního plánu z roku 2016 vyžaduje vydávání pravých a zabezpečených průkazů totožnosti spolehlivý proces registrace totožnosti a zabezpečené dokumenty, které jsou předkládány spolu s žádostmi o vydání dokladů totožnosti. Komise, členské státy a příslušné agentury Unie by měly nadále vzájemně spolupracovat s cílem snížit riziko, že se tyto dokumenty budou stávat předmětem podvodů, protože právě ony jsou padělány čím dál častěji.

(11)  Toto nařízení po členských státech nepožaduje, aby zavedly průkazy totožnosti nebo povolení k pobytu, pokud nejsou stanoveny vnitrostátními právními předpisy, ani se nedotýká pravomoci členských států vydávat jiná povolení k pobytu podle vnitrostátního práva mimo oblast působnosti práva Unie, například pobytové karty vydané všem rezidentům na území daného státu bez ohledu na jejich státní příslušnost.

(12)  Toto nařízení nebrání členským státům akceptovat pro účely prokázání totožnosti jiné doklady než cestovní doklady, například řidičské průkazy, a to nediskriminačním způsobem.

(13)  Do oblasti působnosti tohoto nařízení by neměly spadat doklady totožnosti vydávané občanům, jejichž právo na volný pohyb bylo omezeno v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem, pokud je v těchto dokladech výslovně uvedeno, že nesmějí být použity jako cestovní doklady.

(14)  Do oblasti působnosti tohoto nařízení by neměly spadat cestovní doklady, které splňují požadavky části 5 dokumentu Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) 9303 (sedmé vydání, 2015) (dále jen „dokument ICAO 9303“), které ve vydávajícím členském státě neslouží k prokázání totožnosti, jako jsou například doklady typu „passport card“ vydávané v Irsku.

(15)  Toto nařízení se nedotýká použití průkazů totožnosti a povolení k pobytu s funkcí elektronické identifikace členskými státy pro jiné účely ani pravidel stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014(5), kterým se stanoví vzájemné uznávání elektronické identifikace v přístupu k veřejným službám na území Unie a které občanům přemísťujícím se do jiného členského států pomáhá tím, že vyžaduje, aby byly prostředky elektronické identifikace za určitých podmínek vzájemně uznány. Zdokonalené průkazy totožnosti by měly zajistit jednodušší identifikaci a přispět k lepšímu přístupu ke službám.

(16)  Řádné ověřování průkazů totožnosti a povolení k pobytu vyžaduje, aby členské státy používaly správný název pro každý druh dokladu, na který se vztahuje toto nařízení. Za účelem usnadnění kontroly dokladů, na které se vztahuje toto nařízení, by v jiných členských státech měl být název dokladu také uveden alespoň v jednom dalším úředním jazyce orgánů Unie. Pokud členské státy tradičně používají pro průkazy totožnosti ve svých úředních jazycích jiná označení než název „průkaz totožnosti“, měly by mít možnost tato označení používat i nadále. V budoucnosti by však neměla být zaváděna žádná nová označení.

(17)  Bezpečnostní prvky jsou nezbytné pro ověření pravosti dokladu a pro zjištění totožnosti osoby. Zavedení minimálních bezpečnostních norem a začlenění biometrických údajů do průkazů totožnosti a pobytových karet rodinných příslušníků, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, je důležitým krokem k zajištění větší bezpečnosti jejich používání v Unii. Zahrnutí takových biometrických identifikátorů by občanům Unie mělo umožnit plně využívat jejich práva volného pohybu.

(18)  Uchovávání zobrazení obličeje a dvou otisků prstů (dále jen „biometrické údaje“) v průkazech totožnosti a pobytových kartách, jak je již stanoveno u biometrických pasů a povolení k pobytu státních příslušníků třetích zemí, představuje vhodnou kombinaci spolehlivé identifikace a ověření pravosti s nižším rizikem podvodu v zájmu lepšího zabezpečení průkazů totožnosti a pobytových karet.

(19)  Členské státy by měly při ověřování pravosti dokladů a totožnosti jejich držitele jako standardní postup primárně ověřovat zobrazení obličeje, a pokud je nutné potvrdit pravost dokladů a totožnost držitele nad veškerou pochybnost, měly by rovněž ověřovat otisky prstů.

(20)  Členské státy by měly zajistit, aby v případech, kdy ověření biometrických údajů nepotvrdí pravost dokladu nebo totožnost jejich držitele, platila povinnost provést manuální kontrolu kvalifikovaným pracovníkem.

(21)  Toto nařízení nevytváří právní základ pro zřízení či provoz databází na vnitrostátní úrovni pro uchovávání biometrických údajů v členských státech, což je záležitost vnitrostátního práva, jež musí být v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů. Toto nařízení rovněž neposkytuje právní základ pro zřízení či provoz centralizované databáze na úrovni Unie.

(22)  Biometrické identifikátory by měly být shromažďovány a uchovávány na paměťovém médiu průkazů totožnosti a povolení k pobytu pro účely ověřování pravosti dokladů a totožnosti jejich držitele. Toto ověřování by měl provádět pouze řádně zmocněný pracovník v případech, kdy právní předpis stanoví povinnost předložit doklad totožnosti. Biometrické údaje uchovávané pro účely personalizace průkazů totožnosti nebo povolení k pobytu by měly být uchovávány vysoce zabezpečeným způsobem a pouze do dne převzetí dokladu, nejdéle však do 90 dnů ode dne jeho vydání. Po uplynutí této lhůty by měly být biometrické údaje okamžitě vymazány nebo zničeny. Tím by nemělo být dotčeno další zpracování těchto údajů v souladu s unijními a vnitrostátními předpisy o ochraně údajů.

(23)  Pro účely tohoto nařízení by měly být zohledněny specifikace dokumentu ICAO 9303, které zajišťují globální interoperabilitu, mimo jiné pokud jde o strojové čtení a využití vizuální kontroly.

(24)  Členské by měly být oprávněny rozhodnout o tom, zda by doklad, na nějž se vztahuje toto nařízení, měl uvádět pohlaví držitele. Pokud členský stát uvede v takovém dokladu pohlaví, měly by být používány specifikace dokumentu ICAO 9303 „F“, „M“ nebo „X“ nebo odpovídající písmeno používané v jazyce nebo jazycích tohoto členského státu.

(25)  Prováděcí pravomoci by měly být svěřeny Komisi za účelem zajištění toho, aby ve vhodných případech byly řádně zohledněny budoucí bezpečnostní normy a technické normy průkazů totožnosti a pobytových karet přijaté podle nařízení Rady (ES) č. 1030/2002(6). Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.(7) Pro tyto účely by Komisi měl být nápomocen výbor zřízený článkem 6 nařízení Rady (ES) č. 1683/95(8). Pokud je to nutné, mělo by být možné, aby přijaté prováděcí akty byly tajné a bylo tak zamezeno riziku padělání a pozměňování dokladů.

(26)  Členské státy by měly zajistit zavedení vhodných a účinných postupů pro odebírání biometrických identifikátorů, a soulad těchto postupů s právy a zásadami stanovenými v Listině, Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod Rady Evropy a  Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte. Členské státy by měly zajistit, aby během postupu odebírání biologických identifikátorů stál na prvním místě nejlepší zájem dítěte. Kvalifikovaní pracovníci by proto měli být vhodně proškoleni o postupech při odebírání biometrických identifikátorů, které berou ohled na potřeby dětí

(27)  Pokud se členské státy při odebírání biometrických identifikátorů setkají s obtížemi, zajistí, aby existovaly vhodné postupy respektující důstojnost dotčené osoby. Proto je třeba zohlednit genderové aspekty a specifické potřeby dětí a zranitelných osob.

(28)  Zavedení minimálních norem zabezpečení a formátu průkazů totožnosti by mělo členským státům poskytnout dostatečnou jistotu ohledně pravosti těchto dokladů, když občané Unie vykonávají své právo volného pohybu. Zavedení přísnějších bezpečnostních norem by mělo veřejnoprávním orgánům a soukromoprávním subjektům poskytnout dostatečné záruky, aby se mohli spolehnout na pravost průkazů totožnosti, jimiž občané Unie prokazují svoji totožnost.

(29)  Společný rozlišovací znak, který má podobu kódu země tvořeného dvěma písmeny vydávajícího členského státu, vytištěného inverzně na modrém obdélníku v kruhu tvořeném dvanácti žlutými hvězdami, usnadní vizuální kontrolu dokladu, zejména pokud jeho držitel vykonává své právo na volný pohyb.

(30)  I když je možnost stanovit dodatečné vnitrostátní prvky zachována, měly by členské státy zajistit, aby tyto prvky nesnižovaly účinnost společných bezpečnostních prvků a neměly negativní vliv na přeshraniční kompatibilitu průkazů totožnosti, například pokud jde o možnost, aby byly průkazy totožnosti strojově čitelné přístroji v členských státech, které nejsou státem vydání průkazů totožnosti.

(31)  Zavedení bezpečnostních norem pro průkazy totožnosti a pobytové karty rodinných příslušníků, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, nesmí vést k neúměrnému zvýšení poplatků pro občany Unie a státní příslušníky třetích zemí. Členské státy by měly vzít tuto zásadu v potaz při vyhlašování výběrových řízení.

(32)  Členské státy by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k tomu, aby biometrické údaje správně identifikovaly osobu, jíž je průkaz totožnosti vydán. Za tím účelem členské státy zváží odebírání biometrických identifikátorů, zejména zobrazení obličeje, přímo na místě vnitrostátními orgány vydávajícími průkazy totožnosti.

(33)  Členské státy by si měly vzájemně vyměňovat informace, které jsou nezbytné k přístupu, ověření pravosti a ověření informací obsažených na zabezpečeném paměťovém médiu. Formáty používané pro zabezpečené paměťové médium by měly být interoperabilní, a to i ve vztahu k automatizovaným hraničním přechodům.

(34)  Směrnice 2004/38/ES se týká situace, kdy je třeba občanům Unie nebo rodinným příslušníkům občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, a kteří nemají potřebné cestovní doklady, poskytnout veškeré vhodné možnosti, aby prokázali jinými prostředky to, že se na ně vztahuje právo volného pohybu. K takovým prostředkům mohou patřit dočasné doklady totožnosti a pobytové karty vydané těmto rodinným příslušníkům.

(35)  Toto nařízení respektuje povinnosti stanovené v Listině a Úmluvě Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením. Členské státy jsou proto vybízeny ke spolupráci s Komisí na začlenění dodatečných prvků, které činí průkazy totožnosti přístupnější a uživatelsky vstřícnější pro osoby se zdravotním postižením, například osoby se zrakovým postižením. Členské státy mají prozkoumat využití řešení, jako jsou mobilní registrační zařízení, pro vydávání průkazů totožnosti osobám, které nejsou schopny navštívit orgány odpovědné za vydávání průkazů totožnosti.

(36)  Povolení k pobytu vydávaná občanům Unie by měla obsahovat konkrétní informace, díky nimž budou jako taková identifikována ve všech členských státech. To by mělo usnadnit uznávání využívání práva volného pohybu občanů Unie a práv s ním spojených, ale harmonizace by neměla překročit rámec toho, co je vhodné pro řešení nedostatků stávajících dokladů. Členské státy si mohou zvolit formát, v němž jsou tyto doklady vydávány, a měly by mít možnost je vydávat ve formátu, který je v souladu se specifikacemi dokumentu ICAO 9303.

(37)  Pokud jde o povolení k pobytu vydávaná rodinným příslušníkům, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, je vhodné využít stejný vzor a bezpečnostní prvky jako ty, které jsou uvedeny v nařízení (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1954(9). Kromě toho, že slouží jako důkaz o právu pobytu, tyto dokumenty rovněž osvobozují držitele, kteří jinak podléhají vízové povinnosti, od požadavku získat vízum, když doprovázejí nebo následují občana Unie na území Unie.

(38)  Směrnice 2004/38/ES stanoví, že doklady vydávané rodinným příslušníkům, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, se mají nazývat „Pobytová karta rodinného příslušníka občana Unie“. K usnadnění jejich identifikace by měla být pobytová karta rodinného příslušníka občana Unie označena standardizovaným názvem a kódem.

(39)  S ohledem na bezpečnostní riziko a na náklady vynaložené členskými státy by měly být průkazy totožnosti, jakož i pobytové karty rodinného příslušníka občana Unie s nedostatečnými bezpečnostními normami postupně vyřazeny. K zajištění rovnováhy mezi četností, s jakou se doklady obvykle nahrazují, a nutností napravit současné bezpečnostní nedostatky v Unii by mělo k postupnému vyřazování obecně postačovat desetileté období u průkazů totožnosti a pětileté období u pobytových karet. Nicméně u průkazů, které nemají důležité bezpečnostní prvky, nebo nejsou strojově čitelné, je z bezpečnostních důvodů nutné kratší období pro vyřazení ▌.

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(10) ▌se použije s ohledem na zpracovávané osobní údaje v souvislosti s použitím tohoto nařízení. Je nutné dále specifikovat ochranná opatření vztahující se na zpracovávané osobní údaje, a zejména na citlivé údaje, jako jsou například biometrické identifikátory. Subjekty údajů by měly být dobře obeznámeny s existencí paměťového média v jejich dokladech, které obsahuje jejich biometrické údaje, včetně jejich bezkontaktní dostupnosti, jakož i o všech případech, kdy jsou údaje obsažené v jejich průkazech totožnosti a povoleních k pobytu použity. V každém případě by subjekty údajů měly mít přístup k osobním údajům, které jsou zpracovávány v jejich průkazech totožnosti a povoleních k pobytu, a měly by mít právo na jejich opravu prostřednictvím vydání nového dokladu, pokud jsou tyto údaje chybné nebo neúplné. Paměťové médium by mělo být vysoce zabezpečené a účinně chránit na něm uchovávané osobní údaje před neoprávněným přístupem.

(41)  Členské státy by měly odpovídat za řádné zpracování biometrických údajů od jejich odebrání až po jejich uložení na vysoce zabezpečeném paměťovém médiu v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

(42)  Členské státy by měly zachovávat zvláštní obezřetnost při spolupráci s externím poskytovatelem služeb. Tato spolupráce by neměla vylučovat odpovědnost členských států vyplývající z unijního a vnitrostátního práva v případě porušení povinností týkajících se osobních údajů.

(43)  V tomto nařízení je nutné specifikovat základ pro shromažďování a uchovávání údajů na paměťovém médiu průkazů totožnosti a povolení k pobytu. Členské státy by v souladu s unijním a vnitrostátním právem a při respektování zásad nezbytnosti a proporcionality měly být schopny na paměťovém médiu uchovávat další údaje pro elektronické služby nebo pro jiné účely související s průkazy totožnosti nebo povoleními k pobytu. Zpracování takových údajů včetně jejich shromažďování a účelů, pro které mohou být použity, by mělo být povoleno unijním nebo vnitrostátním právem. Všechny vnitrostátní údaje by měly být fyzicky nebo logicky odděleny od biometrických údajů uvedených v tomto nařízení a měly by být zpracovávány v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

(44)  Členské státy by měly použít toto nařízení nejpozději 24 měsíců po dni jeho vstupu v platnost. Členské státy by ode dne použitelnosti tohoto nařízení měly vydávat pouze doklady, které splňují požadavky tohoto nařízení.

(45)  Po dvoujedenácti letech ode dne použitelnosti tohoto nařízení by měla Komise podat zprávu o jeho provádění, zahrnující informace o vhodnosti úrovně zabezpečení s přihlédnutím k jeho dopadu na základní práva a zásady ochrany údajů. V souladu s  interinstitucionální dohodou ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(11) by Komise měla šest let po dni použitelnosti tohoto nařízení a poté každých šest let provést hodnocení tohoto nařízení na základě informací shromážděných prostřednictvím zvláštních ujednání týkajících se sledování, aby se tak posoudily skutečné účinky tohoto nařízení, jakož i potřeba dalších opatření. Pro účely sledování by členské státy měly shromažďovat statistiky o počtu vydaných průkazů totožnosti a povolení k pobytu.

(46)  Jelikož cílů tohoto nařízení, zejména zvýšení bezpečnosti a zjednodušení výkonu práva na volný pohyb občanů Unie a jejich rodinných příslušníků, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(47)  Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou, včetně lidské důstojnosti, práva na nedotknutelnost lidské osobnosti, zákazu nelidského či ponižujícího zacházení, práva na rovnost před zákonem a zákazu diskriminace, práv dítěte, práv starších osob, práva na respektování soukromého a rodinného života, práva na ochranu osobních údajů, práva volného pohybu a práva na účinnou právní ochranu, a členské státy by měly při provádění tohoto nařízení Listinu dodržovat.

(48)  Byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který dne 10. srpna 2018 vydal stanovisko(12) a Agentura Evropské unie pro základní práva, která dne 5. září 2018 vydala své stanovisko(13),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení posiluje bezpečnostní normy vztahující se na průkazy totožnosti, které vydávají členské státy svým státním příslušníkům, a na povolení k pobytu, která vydávají členské státy občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům při výkonu jejich práva volného pohybu.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a)  průkazy totožnosti vydávané členskými státy jejich státním příslušníkům, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 3 směrnice 2004/38/ES;

Toto nařízení se nevztahuje na dočasné doklady totožnosti, jejichž doba platnosti je kratší než šest měsíců;

b)  osvědčení o registraci vydávaná v souladu s článkem 8 směrnice 2004/38/ES občanům Unie pobývajícím v hostitelském členském státě déle než tři měsíce a doklady osvědčující trvalý pobyt vydávané v souladu s článkem 19 směrnice 2004/38/ES na požádání občanům Unie;

c)  pobytové karty vydávané v souladu s článkem 10 směrnice 2004/38/ES rodinným příslušníkům občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, a karty trvalého pobytu vydávané v souladu s článkem 20 směrnice 2004/38/ES rodinným příslušníkům občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu.

KAPITOLA II

VNITROSTÁTNÍ PRŮKAZY TOTOŽNOSTI

Článek 3

Bezpečnostní normy / vzor / specifikace

1.  Průkazy totožnosti vydávané členskými státy se vyhotovují ve formátu ID-1 a obsahují strojově čitelnou zónu. Tyto průkazy totožnosti vycházejí ze specifikací a minimálních bezpečnostních norem stanovených v dokumentu ICAO 9303 a musí splňovat požadavky stanovené v písmenech c), d), f) a g) přílohy nařízení (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení (EU) 2017/1954.

2.  Prvky údajů obsažené v průkazech totožnosti musí být v souladu se specifikacemi uvedenými v části 5 dokumentu ICAO 9303.

Odchylně od prvního pododstavce lze číslo dokladu vložit do zóny I a označení pohlaví osoby není povinné.

3.  Na dokladu je uveden název „průkaz totožnosti“ nebo jiné zavedené vnitrostátní označení v úředním jazyce nebo úředních jazycích vydávajícího členského státu a slova „průkaz totožnosti“ alespoň v jednom z dalších úředních jazyků orgánů Unie.

4.  Na přední straně průkazu totožnosti je uveden dvoupísmenný kód země tvořený dvěma písmeny vydávajícího členského státu, vytištěný inverzně na modrém obdélníku v kruhu tvořeném dvanácti žlutými hvězdami.

5.  Průkazy totožnosti zahrnují vysoce zabezpečené paměťové médium, které obsahuje zobrazení obličeje držitele průkazu a dva otisky prstů v interoperabilních digitálních formátech. Pro získání biometrických identifikátorů členské státy použijí technické normy stanovené rozhodnutím Komise C(2018)7767(14).

6.  Paměťové médium musí mít dostatečnou kapacitu a schopnost zaručit integritu, pravost a důvěrnost údajů. Uchovávané údaje jsou dostupné bezkontaktně a jsou zabezpečené v souladu s rozhodnutím C(2018)7767. Členské státy si vymění informace nezbytné k ověření pravosti paměťového média a k přístupu k biometrickým údajům uvedeným v odstavci 5 a k jejich ověření.

7.  Děti mladší dvanácti let mohou být od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny.

Děti mladší šesti let jsou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny.

▌Osoby, u nichž je odebrání otisků prstů fyzicky nemožné, jsou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny.

8.  Je-li to nezbytné a přiměřené cíli, jehož má být dosaženo, členské státy mohou uvést podrobnosti a poznámky pro vnitrostátní užití požadované s ohledem na vnitrostátní předpisy. V důsledku toho však nesmí být snížena účinnost minimálních bezpečnostních norem ani omezena přeshraniční kompatibilita průkazů totožnosti.

9.  Pokud členské státy do průkazů totožnosti začlení dvojí rozhraní nebo samostatné paměťové médium, další paměťové médium musí splňovat příslušné normy ISO a nesmí docházet k interferenci s paměťovým médiem uvedeným v odstavci 5.

10.  Pokud členské státy v průkazech totožnosti uchovávají údaje pro elektronické služby, jako je například elektronická veřejná správa a elektronické podnikání, tyto vnitrostátní údaje se fyzicky nebo logicky oddělí od biometrických údajů uvedených v odstavci 5.

11.  Pokud členské státy do průkazů totožnosti přidají další bezpečnostní prvky, nesmí být v důsledku toho omezena přeshraniční kompatibilita těchto průkazů totožnosti a snížena účinnost minimálních bezpečnostních norem.

Článek 4

Doba platnosti

1 Doba platnosti průkazů totožnosti je minimálně pět let a maximálně deset let.

2.  Odchylně od odstavce 1 mohou členské státy stanovit dobu platnosti:

a)  kratší než pět let u průkazů totožnosti vydaných nezletilým osobám;

b)  ve výjimečných případech kratší než pět let u průkazů totožnosti vydaných osobám za zvláštních a omezených okolností, kdy je doba jejich platnosti omezena v souladu s unijním nebo vnitrostátním právem;

c)  delší než deset let u průkazů totožnosti vydaných osobám ve věku 70 let a více.

3.  Členské státy vydají průkaz totožnosti s platností dvanáct měsíců nebo kratší, pokud je dočasně fyzicky nemožné odebrat jakýkoli z otisků prstů žadatele.

Článek 5

Postupné vyřazování

1.   Průkazy totožnosti, které nesplňují požadavky stanovené v článku 3, pozbývají platnosti dnem skončení jejich platnosti nebo po ... [deset let po dni použitelnosti tohoto nařízení], podle toho, co nastane dříve. ▌

2.   Odchylně od odstavce 1:

a)   průkazy totožnosti, které nesplňují minimální bezpečnostní normy stanovené v části 2 dokumentu ICAO 9303 nebo které neobsahují funkční strojově čitelnou zónu ve smyslu odstavce 3, pozbývají platnosti dnem skončení jejich platnosti nebo dne ... [pět let po dni použitelnosti tohoto nařízení], podle toho, co nastane dříve;

b)  průkazy totožnosti osob, které ke dni ... [den použitelnosti tohoto nařízení] dosáhly věku 70 let, pozbývají platnosti dnem skončení jejich platnosti, pokud splňují minimální bezpečnostní normy stanovené v části 2 dokumentu ICAO 9303 a mají funkční strojově čitelnou zónu ve smyslu odstavce 3.

3.   Pro účely odstavce 2 se funkční strojově čitelnou zónou rozumí:

a)  strojově čitelná zóna splňující požadavky části 3 dokumentu ICAO 9303, nebo

b)  jiná strojově čitelná zóna, pro niž vydávající členský stát oznámí pravidla pro čtení a zobrazování informací v ní obsažených, ledaže některý z členských států oznámí do ... [den použitelnosti tohoto nařízení] Komisi, že není schopen tyto informace číst a zobrazovat.

Po obdržení oznámení uvedeného v prvním pododstavci písm. b) Komise informuje dotčený členský stát a Radu.

Kapitola III

Povolení k pobytu občanů Unie

Článek 6

Minimální informace, které mají být uvedeny

Povolení k pobytu vydávané členskými státy občanům Unie uvádí alespoň tyto údaje:

a)  název dokumentu v úředním jazyce nebo úředních jazycích dotyčného členského státu a alespoň v jednom z dalších úředních jazyků orgánů Unie;

b)  jasný odkaz, že je doklad vydán občanu Unie v souladu se směrnicí 2004/38/ES;

c)  číslo dokladu;

d)  jméno (příjmení a jméno nebo jména) držitele);

e)  datum narození držitele;

f)   informace, které mají být uvedeny na osvědčeních o registraci vydaných podle článku 8 směrnice 2004/38/ES a na dokladech osvědčujících trvalý pobyt vydaných podle článku 19 uvedené směrnice;

g)  vydávající orgán;

h)  na přední straně kód země tvořený dvěma písmeny vydávajícího členského státu, vytištěný inverzně na modrém obdélníku v kruhu tvořeném dvanácti žlutými hvězdami.

Pokud se členský stát rozhodne odebrat otisky prstů, použije se čl. 3 odst. 7.

Osoby, u nichž je odebrání otisků prstů fyzicky nemožné, jsou od povinnosti poskytnout otisky prstů osvobozeny.

Kapitola IV

Pobytové karty rodinných příslušníků, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu

Článek 7

Jednotný vzor

1 Při vydávání pobytových karet rodinným příslušníkům občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, použijí členské státy stejný vzor, jaký stanoví nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení (EU) 2017/1954, a jak bylo provedeno rozhodnutím C (2018)7767.

2 Odchylně od odstavce 1 je na kartě ▌ uveden název „Pobytová karta ▌“ nebo „Karta trvalého pobytu ▌“. Členské státy uvedou, že tyto doklady byly vydány rodinnému příslušníkovi občana Unie v souladu se směrnicí 2004/38/ES. Pro tyto účely používají členské státy standardizovaný kód „Rodinný příslušník EU čl. 10 SMĚRNICE 2004/38/ES“ nebo „Rodinný příslušník EU čl. 20 SMĚRNICE 2004/38/ES“ v datovém poli [10] podle přílohy nařízení (ES) č. 1030/2002, ve znění nařízení (EU) 2017/1954.

3 Členské státy mohou zadat údaje pro vnitrostátní použití v souladu s vnitrostátním právem. Při zadávání a uchovávání takových údajů dodržují členské státy požadavky, které stanoví čl. 4 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 1030/2002.

Článek 8

Postupné vyřazování stávajících pobytových karet

1.  Pokud pobytové karty rodinných příslušníků občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, nesplňují požadavky článku 7, pozbývají platnosti dnem skončení jejich platnosti nebo po ... [pět let po dni použitelnosti tohoto nařízení], podle toho, co nastane dříve.

2.  Odchylně od odstavce 1, pozbývají pobytové karty rodinných příslušníků občanů Unie, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu, které nesplňují minimální bezpečnostní normy stanovené v části 2 dokumentu ICAO 9303, nebo které neobsahují funkční strojově čitelnou zónu splňující požadavky části 3 dokumentu ICAO 93033, platnosti dnem skončení jejich platnosti nebo dnem ... [dva roky po dni použitelnosti tohoto nařízení], podle toho, co nastane dříve.

KAPITOLA V

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

Článek 9

Kontaktní místo

1.  Každý členský stát určí alespoň jeden ústřední orgán jako kontaktní místo pro provádění tohoto nařízení. Pokud členský stát určil více než jeden ústřední orgán, stanoví, který z těchto orgánů bude kontaktním místem pro účely provádění tohoto nařízení. Název tohoto orgánu sdělí Komisi a ostatním členským státům. Pokud členský stát změní svůj určený orgán, uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy.

2.  Členské státy zajistí, aby si kontaktní místa byla vědoma existence ▌příslušných informačních a asistenčních služeb na úrovni Unie, mimo jiné v rámci jednotné digitální brány zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724(15), a dokázala s nimi spolupracovat.

Článek 10

Odebírání biometrických identifikátorů

1.  Biometrické identifikátory jsou odebírány výlučně kvalifikovanými a řádně zmocněnými pracovníky, které určí orgány příslušné pro vydávání průkazů totožnosti nebo pobytových karet, za účelem jejich uložení na vysoce zabezpečeném paměťovém médiu podle čl. 3 odst. 5 v případě průkazů totožnosti a čl. 7 odst. 1 v případě pobytových karet. Odchylně od první věty smějí být otisky prstů odebírány výlučně kvalifikovanými a řádně zmocněnými pracovníky těchto orgánů, s výjimkou případů, kdy byla žádost podána diplomatickému nebo konzulárnímu úřadu členského státu.

V zájmu zajištění shody biometrických identifikátorů s totožností žadatele se žadatel dostaví alespoň jednou během procesu vydávání každého dokladu osobně.

2.  Členské státy zajistí, že budou zavedeny vhodné a účinné postupy pro odebírání biometrických identifikátorů a že tyto postupy budou v souladu s právy a zásadami stanovenými v Listině, Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvě Organizace spojených národů o právech dítěte.

Pokud se členské státy při odebírání biometrických identifikátorů setkají s obtížemi, zajistí, aby byly zavedeny vhodné postupy respektující důstojnost dotčené osoby.

3.  Pokud to není nutné pro zpracovávání údajů v souladu s právními předpisy Unie a členských států, biometrické identifikátory uchovávané pro účely personalizace průkazů totožnosti nebo povolení k pobytu by měly být uchovávány vysoce zabezpečeným způsobem a pouze do dne převzetí dokladu, nejdéle však do 90 dnů ode dne vydání dokladu. Po uplynutí této lhůty musí být biometrické identifikátory okamžitě vymazány nebo zničeny.

Článek 11

Ochrana osobních údajů a odpovědnost

1.  Aniž je dotčeno nařízení (EU) 2016/679, členské státy zajistí bezpečnost, integritu, pravost a důvěrnost údajů shromážděných a uchovávaných pro účely tohoto nařízení.

2.  Pro účely tohoto nařízení se orgány příslušné pro vydávání průkazů totožnosti a povolení k pobytu považují za správce ve smyslu čl. 4 bodu 7 nařízení (EU) 2016/679 a odpovídají za zpracování osobních údajů.

3.  Členské státy zajistí, aby dozorové úřady mohly plně vykonávat své úkoly podle nařízení (EU) 2016/679 a měly mimo jiné přístup ke všem osobním údajům a ke všem nezbytným informacím a do všech prostor příslušných orgánů a k jejich veškerým zařízením pro zpracování údajů.

4.  Spolupráce s externími poskytovateli služeb nevylučuje odpovědnost členského státu, která mu může vzniknout podle unijního nebo vnitrostátního práva v případě porušení povinností ohledně osobních údajů.

5.  Informace ve strojově čitelné podobě jsou do průkazů totožnosti nebo povolení k pobytu vkládány výhradně v souladu s tímto nařízením a vnitrostátními právními předpisy vydávajícího členského státu.

6.  Biometrické údaje uchovávané na paměťovém médiu průkazů totožnosti a povolení k pobytu jsou používány pouze v souladu s unijním a vnitrostátním právem řádně zmocněnými pracovníky příslušných vnitrostátních orgánů a agentur Unie pro účely ověření:

a)  pravosti průkazu totožnosti nebo povolení k pobytu;

b)  totožnosti držitele prostřednictvím přímo dostupných porovnatelných prvků v případech, kdy právní předpis stanoví povinnost průkaz totožnosti nebo povolení k pobytu předložit.

7.  Členské státy vedou seznam příslušných orgánů, které mají přístup k biometrickým údajům uloženým na paměťovém médiu uvedeném v čl. 3 odst. 5 tohoto nařízení, a každoročně jej předkládají Komisi. Komise zveřejňuje souhrn těchto těchto vnitrostátních seznamů na internetu.

Článek 12

Sledování

Komise do ... [dvanáct měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] stanoví podrobný program pro sledování výstupů, výsledků a dopadů tohoto nařízení, včetně jeho dopadu na základní práva.

Program sledování stanoví, jakými prostředky a v jakých intervalech se mají údaje a další potřebné důkazy shromažďovat. Stanoví opatření, která mají přijmout Komise a členské státy při shromažďování a analyzování údajů a dalších důkazů.

Členské státy poskytnou Komisi údaje a další důkazy, které jsou pro toto sledování nezbytné.

Článek 13

Podávání zpráv a hodnocení

1.  Dva roky a poté jedenáct let po dni použitelnosti tohoto nařízení podá Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o jeho provádění, zejména pokud jde o ochranu základních práv a osobních údajů.

2.  ▌Šest let po dni použitelnosti tohoto nařízení a poté každých šest let provede Komise hodnocení tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru zprávu o hlavních zjištěních. Zpráva se zaměří zejména na:

a)  dopad tohoto nařízení na základní práva;

b)  mobilitu občanů Unie;

c)  účinnost biometrického ověřování pro zabezpečení cestovních dokladů;

d)  možnost použít pobytové karty jako cestovní doklady;

e)  možnost další harmonizace vizuální podoby průkazů totožnosti;

f)  nutnost zavést společné bezpečnostní prvky pro dočasné doklady totožnosti, aby je bylo možné lépe rozpoznat.

3.  Členské státy a příslušné agentury Unie poskytnou Komisi informace, které jsou pro vypracování těchto zpráv nezbytné.

Článek 14

Další technické podmínky

1.  K zajištění toho, aby průkazy totožnosti a povolení k pobytu uvedené v čl. 2 písm. a) a c) splňovaly budoucí minimální bezpečnostní normy, Komise stanoví prostřednictvím prováděcích aktů další technické podmínky týkající se:

a)   dalších bezpečnostních prvků a požadavků včetně zdokonalených norem proti padělání, napodobování a pozměňování;

b)  technických norem média pro uchovávání biometrických prvků uvedených v čl. 3 odst. 5 a jejich zabezpečení, včetně zabránění neoprávněnému přístupu a snazšího ověřování;

c)  požadavků na kvalitu a společných technických norem pro zobrazení obličeje a otisky prstů.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

2.  Postupem podle čl. 15 odst. 2 lze rozhodnout, že podmínky uvedené v tomto článku mají být tajné a nemají se zveřejnit. V takovém případě se sdělují pouze subjektům určeným členskými státy pro tisk a osobám řádně zmocněným členským státem nebo Komisí.

3.  Každý členský stát určí jeden subjekt odpovědný za tisk průkazů totožnosti a jeden subjekt odpovědný za tisk pobytových karet rodinných příslušníků občanů Unie a  sdělí názvy těchto subjektů Komisi a ostatním členským státům. Každý členský stát je oprávněn změnit tyto určené subjekty a uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy.

Členské státy se mohou rovněž rozhodnout určit jediný subjekt odpovědný za tisk jak průkazů totožnosti, tak pobytových karet rodinných příslušníků občanů Unie a  název tohoto subjektu sdělí Komisi a ostatním členským státům.

Dva nebo více členských států se mohou rovněž rozhodnout určit pro tyto účely jediný subjekt a  uvědomí o tom Komisi a ostatní členské státy.

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 6 nařízení (ES) č. 1683/95. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011. Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne … [24 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ...,

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. L 367, 10.10.2018, s. 78.
(2) Úř. věst. L 367, 10.10.2018, s. 78.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.
(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77).
(5)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 73).
(6) Nařízení Rady (ES) č. 1030/2002 ze dne 13. června 2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (Úř. věst. L 157, 15.6.2002, s. 1).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(8) Nařízení Rady (ES) č. 1683/95 ze dne 29. května 1995, kterým se stanoví jednotný vzor víz (Úř. věst. L 164, 14.7.1995, s. 1).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1954 ze dne 25. října 2017, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 1030/2002, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí (Úř. věst. L 286, 1.11.2017, s. 9).
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5. 2016, s. 1).
(11)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(12) Úř. věst. C 338, 21.9.2018, s. 22.
(13) Dosud nezveřejněno.
(14) Rozhodnutí Komise C(2018)7767 ze dne 30. listopadu 2018, kterým se stanoví jednotný vzor povolení k pobytu pro státní příslušníky třetích zemí.
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).


Řízení bezpečnosti silniční infrastruktury ***I
PDF 266kWORD 70k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (COM(2018)0274 – C8-0196/2018 – 2018/0129(COD))
P8_TA-PROV(2019)0346A8-0008/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0274),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 91 odst. 1 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0196/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 17. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. února 2019(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0008/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí smernice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se mění směrnice 2008/96/ES o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury(3)

P8_TC1-COD(2018)0129


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 91 odst. 1 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(5),

v souladu s řádným legislativním postupem(6),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. července 2010 nazvaném „Směrem k evropskému prostoru bezpečnosti silničního provozu: směry politiky v oblasti bezpečnosti silničního provozu v letech 2011–2020“ jsou uvedeny strategické cíle Unie snížit počet smrtelných nehod na silnicích do roku 2020 na polovinu ve srovnání s rokem 2010 a do roku 2050 se přiblížit k nulovému počtu úmrtí. Postup směrem k dosažení těchto cílů však v posledních letech stagnuje. Ve svých závěrech ze dne 8. června 2017 o bezpečnosti silničního provozu, potvrzujících Vallettské prohlášení, Rada schválila nový prozatímní cíl snížit do roku 2030 počet vážných zranění na polovinu ve srovnání s rokem 2020. V zájmu dosažení obou cílů je proto zapotřebí většího úsilí.

(2)  Podle přístupu bezpečného systému se smrtelným a vážným zraněním při silničních nehodách dá do velké míry zabránit. Mělo by být společným úkolem na všech úrovních, aby dopravní nehody nevedly k vážným nebo smrtelným zraněním. Pravděpodobnost dopravních nehod by měly snížit zejména dobře navržené, správně udržované a jasně vyznačené a dopravními značkami vybavené silnice, zatímco „odpouštějící silnice“ (silnice utvářené inteligentním způsobem tak, aby chyby při řízení neměly okamžité vážné nebo fatální následky) by měly snížit závažnost silničních nehod. Komise by měla stanovit pokyny k zajištění a údržbě „odpouštějících silnic“ na základě zkušeností všech členských států.

(3)  Silnice transevropské dopravní sítě (síť TEN-T) vymezené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013(7) mají klíčový význam v podpoře evropské integrace. Proto by na těchto silnicích měla být zaručena vysoká úroveň bezpečnosti.

(4)  Postupy řízení bezpečnosti silniční infrastruktury zavedené v rámci sítě TEN-T pomohly v Unii snížit smrtelná a vážná zranění. Z hodnocení účinků směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES(8) jasně vyplývá, že členské státy, které dobrovolně uplatňují zásady řízení bezpečnosti silniční infrastruktury („RISM“) na své vnitrostátní silnice mimo síť TEN-T, dosáhly mnohem lepší bezpečnosti silničního provozu než členské státy, které tak nečinily. Proto je také žádoucí, aby tyto zásady RISM byly uplatňovány i na další části evropské silniční sítě.

(5)  Je důležité, aby pokud jde o bezpečnost silničního provozu, se směrnice vztahovala také na úseky silnic postavené na mostech a úseky silnic, které procházejí tunely patřícími do sítě v působnosti této směrnice, s výjimkou tunelů, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES(9).

(6)  Z důvodu bezpečnosti silničního provozu je důležité, aby se tato směrnice vztahovala také na vjezdy do parkovacích ploch nacházejících se podél této sítě v působnosti této směrnice a na výjezdy z nich, zejména při dálnicích a hlavních silnicích.

(7)  Sezónní podmínky se mezi jednotlivými členskými státy a regiony značně liší. Je proto důležité tyto podmínky náležitě zohlednit ve vnitrostátních ustanoveních, kterými se tato směrnice provádí.

(8)  K velkému podílu silničních nehod dochází na malé části silnic s velkou intenzitou provozu a vysokou rychlostí a kde se široké spektrum dopravy pohybuje různou rychlostí. Proto by omezené rozšíření oblasti působnosti směrnice 2008/96/ES na dálnice a jiné hlavní silnice mimo síť TEN-T mělo významně přispět ke zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury v celé Unii.

(9)  Aby se zajistilo, že toto rozšíření oblasti působnosti dosáhne zamýšleného účinku, je logické, aby jiné hlavní silnice než dálnice zahrnovaly všechny silnice patřící do nejvyšší kategorie silnic ihned pod kategorií „dálnice“ podle vnitrostátní klasifikace silnic. Ze stejného důvodu by členské státy měly být podněcovány k tomu, aby zajistily, že se tato směrnice bude nadále vztahovat přinejmenším na všechny silnice, na něž se před vstupem této směrnice v platnost vztahovala směrnice 2008/96/ES, a to i na dobrovolné bázi.

(10)  Povinné uplatňování postupů stanovených ve směrnici 2008/96/ES na každý projekt v oblasti silniční infrastruktury mimo městské oblasti, který je dokončen s využitím finančních prostředků Unie, by mělo zajistit, že se finanční prostředky EU nebudou používat k výstavbě nebezpečných silnic.

(11)  Směrnice 2008/96/ES se týká výlučně silniční infrastruktury. Touto směrnicí proto není dotčeno právo v oblasti silničního provozu ani pravomoci členských států přijímat rozhodnutí na vlastní odpovědnost, pokud jde o právo v oblasti silničního provozu. Měly by být dodržovány úmluvy OSN – Ženevská úmluva o silničním provozu ze dne 19. září 1949 a Vídeňská úmluva o silničním provozu ze dne 8. listopadu 1968, jakož i Vídeňská úmluva o silničních značkách a signálech ze dne 8. listopadu 1968.

(12)  Posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku na základě rizik se ukázalo jako účinný a účelný nástroj k identifikaci úseků sítě, na které by se měly zaměřit podrobnější bezpečnostní inspekce, a k upřednostňování investic podle jejich potenciálu přinést zlepšení bezpečnosti v síti. Proto by se měla celá silniční síť, na kterou se vztahuje tato směrnice, systematicky posuzovat, mimo jiné pomocí údajů získaných elektronickými a digitálními prostředky, aby se zvýšila bezpečnost silničního provozu v celé Unii.

(13)  Integrace nejlépe fungujících prvků z předchozího „postupu klasifikace a řízení bezpečnosti silniční sítě v provozu“ do nového postupu posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku by měla umožnit lepší identifikaci úseků silnic, kde jsou největší příležitosti ke zlepšení bezpečnosti a kde by měly cílené zásahy vést k největším zlepšením.

(14)  Za účelem zvýšení kvality, objektivnosti a účinnosti postupů RISM je prospěšné umožnit členských státům, aby ve vhodných případech využívaly neustále se vyvíjejících technologií pro účely inspekcí úseků silnic, dokumentace podmínek bezpečnosti silničního provozu a shromažďování údajů o bezpečnosti silniční sítě.

(15)  Systematická návaznost na zjištění postupů RISM je klíčová pro to, aby se dosáhlo zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury nezbytného pro splnění cílů v oblasti bezpečnosti silničního provozu v Unii. Z toho důvodu by měly akční plány odstupňované podle priority zajistit, že budou nezbytné zásahy prováděny co nejdříve. Na zjištění, ke kterým se dospělo v rámci posuzování bezpečnosti silniční sítě jako celku, by mělo zejména navazovat provádění cílených inspekcí bezpečnosti silničního provozu nebo, je-li to možné a nákladově efektivní, přímých opatření k nápravě, s cílem odstranit nebo snížit rizika bezpečnosti silničního provozu, bez uvalení nepřiměřené administrativní zátěže.

(16)  Úroveň bezpečnosti na stávajících silnicích by se měla zlepšit soustřeďováním investic do silničních úseků s nejčastějším výskytem nehod a s nejvyšším potenciálem pro snížení počtu nehod.

(17)  Na podporu takových investic je možné v souladu s platnými podmínkami využívat financování a finanční pobídky na úrovni Unie jako doplněk k odpovídajícím vnitrostátním investicím a pobídkám.

(18)  Úseky silniční sítě přiléhající k silničním tunelům transevropské silniční sítě, na které se vztahuje směrnice 2004/54/ES16, představují obzvlášť vysoké riziko nehod. Proto by u těchto úseků silnic měly být za účasti příslušných orgánů v oblasti silnic i tunelů zavedeny společné inspekce bezpečnosti silničního provozu, aby se zlepšila bezpečnost silniční sítě, na kterou se vztahuje tato směrnice.

(19)  V roce 2017 připadalo na zranitelné účastníky silničního provozu 47 % smrtelných silničních nehod v Unii. Zohledněním zájmů zranitelných účastníků silničního provozu ve všech postupech RISM a rozvojem požadavků na kvalitu infrastruktury pro tyto účastníky silničního provozu by se tudíž jejich bezpečnost na silnicích měla zlepšit.

(20)  Aby mohly členské státy posílit své postupy pro zajištění provozního využívání jejich dopravních značení a dopravních značek, měly by být stanoveny společné specifikace s cílem podpořit účinnou čitelnost a rozpoznatelnost dopravních značení a dopravních značek pro řidiče a pro automatizované asistenční systémy pro řidiče.

(21)  Zlepšení bezpečnosti je prioritou i na železničních přejezdech (tj. signalizace, zlepšení infrastruktury). Podle zprávy o bezpečnosti a interoperabilitě železnic v EU za rok 2018 Agentury Evropské unie pro železnice bylo v roce 2016 na 108 000 přejezdech v Unii zaznamenáno 433 závažných nehod, které měly za následek 255 úmrtí a 217 vážně zraněných osob. V důsledku toho by měly být identifikovány železniční přejezdy, které představují vysoké bezpečnostní riziko, za účelem jejich zlepšení.

(22)  Vysoce kvalitní dopravní značení a dopravní značky jsou zásadní pro podporu řidičů a propojených a automatizovaných vozidel. Společné specifikace pro dopravní značení a dopravní značky by se měly stát základem, který připraví podmínky pro zavádění vyspělých propojených a automatizovaných mobilních systémů. Přednostně by se měl uplatnit společný evropský přístup v souladu s Vídeňskou úmluvou o silničních značkách a signálech z roku 1968.

(23)  Pro posílení výsledků, které by podle očekávání mělo přinést uplatňování této směrnice, a pro zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti v mimořádných situacích by členské státy ve vhodných případech a zejména na přeshraničních silničních úsecích mohly usnadnit spolupráci mezi svými útvary civilní ochrany, záchranného systému a dopravní policie. Pokud je při těchto činnostech zapotřebí spolupráce mezi členskými státy, je za tímto účelem k dispozici rámec mechanismu civilní ochrany Unie podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU(10).

(24)  Aniž jsou dotčeny právní předpisy o zadávání veřejných zakázek, zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU(11), měly by být technické specifikace týkající se bezpečnosti v případě, že zadávání veřejných zakázek probíhá v odvětví dopravní infrastruktury, veřejně dostupné.

(25)  Aby se dosáhlo transparentnosti a zlepšila se odpovědnost, měla by se předkládat klasifikace bezpečnosti silnic, aby mohli být účastníci silničního provozu informováni o stavu infrastruktury a aby se obecně zvýšila jejich informovanost.

(26)  Měla by být podporována výměna zkušeností s metodikami bezpečného systému mezi odborníky z praxe a výměna informací mezi auditory bezpečnosti silničního provozu.

(27)  Zveřejňování výsledků posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku by mělo umožnit porovnávání úrovně bezpečnosti silniční infrastruktury napříč Unií.

(28)  Jelikož cíle této směrnice, kterým je zavedení postupů pro zajištění konzistentní vysoké úrovně bezpečnosti silničního provozu v síti TEN-T a síti dálnic a hlavních silnic v celé Unii, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale lze jej dosáhnout spíše na úrovni Unie, neboť je zlepšení nutné v celé Unii, aby se zajistilo přibližování bezpečnosti infrastruktury napříč EU směrem k vyšším úrovním, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle. V důsledku opatření na úrovni Unie by se měla zvýšit bezpečnost cestování Unií a to by zase mělo zlepšit fungování vnitřního trhu a podpořit cíl hospodářské, sociální a územní soudržnosti.

(29)  Aby se zajistilo, že obsah postupů RISM bude i nadále odrážet nejlepší dostupné technické znalosti, měla by být pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena na Komisi, pokud jde o přizpůsobení příloh této směrnice technickému pokroku. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(12). Pro zajištění rovné účasti na přípravě aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států, přičemž jejich odborníci mají automaticky přístup na jednání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(30)  Jsou nutná specifická opatření pro neustálé zlepšování postupů v oblasti řízení bezpečnosti silničního provozu a pro usnadnění rozpoznávání dopravního značení a dopravních značek vozidly vybavenými asistenčními systémy řidiče nebo vyššími úrovněmi automatizace. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení příslušných ustanovení této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(13).

(31)  Směrnice 2008/96/ES by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2008/96/ES

Směrnice 2008/96/ES se mění takto:

(1)  Článek 1 se nahrazuje tímto:"

„Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.  Tato směrnice požaduje zavedení a provedení postupů v oblasti hodnocení dopadů na bezpečnost silničního provozu, auditů bezpečnosti silničního provozu, inspekcí bezpečnosti silničního provozu a posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku, které provádějí členské státy.

2.  Tato směrnice se vztahuje na silnice, které jsou součástí transevropské silniční sítě, na dálnice a na jiné hlavní silnice, bez ohledu na to, zda se nacházejí ve fázi projektování, výstavby či provozu.

3.  Tato směrnice se rovněž vztahuje na silnice a na projekty silniční infrastruktury, na něž se nevztahuje odstavec 2, které se nacházejí mimo městské oblasti, neslouží k obsluze sousedních nemovitostí a jsou dokončeny s využitím finančních prostředků Unie, kromě silnic, které nejsou otevřené všeobecnému provozu motorových vozidel (např. cyklistické stezky), nebo silnic, které nejsou určeny pro běžný provoz (např. přístupové cesty k průmyslovým, zemědělským nebo lesním areálům).

4.  Členské státy mohou z působnosti této směrnice vyjmout hlavní silnice, které vykazují nízké bezpečnostní riziko, a to na základě náležitého odůvodnění vztahujícího se k objemu dopravy a statistice nehod.

Členské státy mohou do působnosti této směrnice zahrnout silnice, které nejsou uvedeny v odstavcích 2 a 3.

Každý členský stát do ... [24 měsíců po vstupu této pozměňující směrnice v platnost] oznámí Komisi seznam dálnic a hlavních silnic na svém území a poté veškeré jeho případné změny. Kromě toho oznámí každý členský stát Komisi silnice vyňaté v souladu s tímto odstavcem z působnosti této směrnice nebo do ní zahrnuté a poté veškeré případné změny tohoto výčtu.

Komise seznam silnic oznámený v souladu s tímto článkem zveřejní.

5.  Tato směrnice se nepoužije na silniční tunely, na které se vztahuje směrnice 2004/54/ES.“;

"

(2)  Článek 2 se mění takto:

a)  bod 1 se nahrazuje tímto:"

„1. „transevropskou silniční sítí“ silniční síť vymezená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013*;

_____________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).“;

"

b)  vkládají se nové body, které znějí:"

„2a. „dálnicí“ silnice speciálně projektovaná a vybudovaná pro provoz motorových vozidel, která neslouží k obsluze sousedních nemovitostí a která splňuje následující kritéria:

   a) má, s výjimkou jednotlivých míst nebo na omezenou dobu, směrově oddělené jízdní pásy, které jsou od sebe odděleny buď dělícím pruhem, jenž není určen pro dopravu, nebo výjimečně jiným způsobem;
   b) úrovňově se nekříží s žádnou pozemní komunikací, železnicí ani tramvajovou tratí, cyklistickou stezkou ani stezkou pro pěší;
   c) je konkrétně označena jako dálnice;

2b.  „hlavní silnicí“ silnice mimo městské oblasti, která spojuje velká města nebo regiony, nebo obojí, patřící podle vnitrostátní klasifikace silnic do nejvyšší kategorie silnic ihned pod kategorií „dálnice“, a která funguje ke dni ... [datum zveřejnění této pozměňující směrnice v Úředním věstníku];

"

c)  bod 5 se zrušuje;

d)  body 6 a 7 se nahrazují tímto:"

„6. „klasifikací bezpečnosti“ klasifikace částí stávající silniční sítě v kategoriích podle jejich objektivně měřené integrované bezpečnosti;

7.  „cílenou inspekcí bezpečnosti silničního provozu“ cílené šetření prováděné s cílem identifikovat nebezpečné podmínky, závady a problémy, které zvyšují riziko nehod a zranění, a vycházející z prohlídky stávající silnice nebo úseku silnice provedené na místě;“;

"

e)   vkládá se nový bod, který zní:"

„7a. „pravidelnou inspekcí bezpečnosti silničního provozu“ řádné pravidelné kontroly vlastností a závad, které z důvodu bezpečnosti vyžadují údržbové práce;“;

"

f)  doplňuje se nové písmeno, které zní:"

„10. „zranitelným účastníkem silničního provozu“ nemotorizovaní účastníci silničního provozu, včetně zejména cyklistů a chodců, jakož i uživatelů jednostopých motorových vozidel.“;

2.  Při posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku je vyhodnoceno riziko nehod a závažnosti dopadů, a to na základě:

   a) zejména vizuální prohlídky konstrukčních vlastností silnice (integrovaná bezpečnost) provedené buď na místě, nebo elektronickými prostředky a
   b) analýzy úseků silniční sítě, které jsou v provozu déle než tři roky a na kterých došlo v poměru k dopravnímu toku k vysokému počtu závažných nehod.

3.  Členské státy zajistí, aby první posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku bylo provedeno nejpozději v roce 2024. Následná posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku musí být dostatečně častá, aby se zajistila odpovídající úroveň bezpečnosti, ale v každém případě musí být prováděna nejméně jednou za pět let.

"

(3)  v článku 4 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„5a. Komise stanoví pokyny pro projektování „odpouštějících silnic“ (silnice vybudované inteligentním způsobem s cílem zajistit, aby chyby při řízení neměly bezprostředně závažné důsledky) a „samovysvětlujících“ a „samovymáhajících silnic“ v původním posouzení fáze návrhu a také pokyny týkající se požadavků na kvalitu ve vztahu ke zranitelným účastníkům silničního provozu. Tyto pokyny jsou vypracovány v úzké spolupráci s odborníky z členských států.“

"

(4)  Článek 5 se nahrazuje tímto:"

„Článek 5

Posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku

1.  Členské státy zajistí, aby se posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku provádělo u celé silniční sítě v provozu, na kterou se vztahuje tato směrnice. ▌

4.  Při provádění posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku mohou členské státy zohlednit indikativní prvky uvedené v příloze III.

5.  Komise poskytne metodické pokyny pro provádění systematického posuzování bezpečnosti silniční sítě jako celku a hodnocení bezpečnosti.

6.  Na základě výsledků posouzení uvedeného v odstavci 1 a pro účely stanovení priorit ohledně dalších nezbytných opatření členské státy klasifikují všechny úseky silniční sítě podle jejich úrovně bezpečnosti.“

"

(5)  článek 6 se mění takto:

a)  název se nahrazuje tímto:"

„Článek 6

Pravidelné inspekce bezpečnosti silničního provozu“;

"

b)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Členské státy zajistí, aby byly s dostatečnou četností prováděny pravidelné inspekce bezpečnosti silničního provozu s cílem zajistit odpovídající úroveň bezpečnosti příslušné silniční infrastruktury.“;

"

c)  odstavec 2 se zrušuje;

d)   odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Členské státy zajistí bezpečnost úseků silniční sítě přiléhajících k silničním tunelům, na které se vztahuje směrnice 2004/54/ES, pomocí společných inspekcí bezpečnosti silničního provozu za účasti příslušných subjektů zapojených do provádění této směrnice a směrnice 2004/54/ES. Společné inspekce bezpečnosti silničního provozu jsou dostatečně časté, aby se zajistila odpovídající úroveň bezpečnosti, ale v každém případě se provádějí nejméně jednou za šest let.“;

"

(6)  Vkládají se nové články, které zní:"

„Článek 6a

Návaznost postupů pro silnice v provozu

1.  Členské státy zajistí, aby v návaznosti na zjištění, ke kterým se dospělo při posouzení bezpečnosti silniční sítě jako celku podle článku 5, byly provedeny buď cílené inspekce bezpečnosti silničního provozu nebo byla přijata přímá opatření k nápravě.

2.  Při provádění cílených inspekcí bezpečnosti silničního provozu mohou členské státy zohlednit indikativní prvky uvedené v příloze IIa.

3.  Cílené inspekce bezpečnosti silničního provozu provádějí skupiny odborníků. Alespoň jeden člen skupiny odborníků musí splňovat požadavky stanovené v čl. 9 odst. 4 písm. a).

4.  Členské státy zajistí, aby v návaznosti na zjištění cílených inspekcí bezpečnosti silničního provozu ▌byla přijata odůvodněná rozhodnutí s cílem určit, zda je nezbytné opatření k nápravě. Členské státy zejména identifikují úseky silnic, kde jsou nezbytná ▌zlepšení bezpečnosti silniční infrastruktury, a definují podle priorit odstupňovaná opatření pro zlepšení bezpečnosti těchto úseků silnic.

5.  Členské státy zajistí, aby se opatření k nápravě zaměřila primárně na úseky silnic, které představují nízkou úroveň bezpečnosti a které představují příležitost provést opatření s vysokým potenciálem pro zvyšování bezpečnosti a úspor nákladů vzniklých v důsledku nehod.

6.  Členské státy vypracují a pravidelně aktualizují podle priorit odstupňovaný akční plán na základě rizik, s cílem sledovat provádění identifikovaného opatření k nápravě.▌

Článek 6b

Ochrana zranitelných účastníků silničního provozu

Členské státy zajistí, že při provádění postupů stanovených v článcích 3 až 6 byly zohledněny potřeby zranitelných účastníků silničního provozu.

Článek 6c

Dopravní značení a dopravní značky

1.  Členské státy věnují zvláštní pozornost svým stávajícím a budoucím postupům týkajícím se dopravního značení a dopravních značek, čitelnosti a rozpoznatelnosti pro řidiče a pro automatizované systémy pro řidiče. Tyto postupy zohlední společné specifikace, pokud tyto společné specifikace byly stanoveny v souladu s odstavcem 3.

2.  Skupina odborníků zřízená Komisí posoudí nejpozději do června 2021 možnost stanovit společné specifikace, včetně různých prvků, jejichž cílem bude zajistit operační užívání jejich dopravního značení a dopravních značek s cílem podpořit účinnou čitelnost a rozpoznatelnost dopravních značení a dopravních značek pro řidiče a pro automatizované systémy pro řidiče. Tato skupina je složena z odborníků, které určí členské státy. Součástí posouzení je konzultace Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů.

Při posouzení se přihlédne zejména k následujícím aspektům:

   a) interakce mezi různými technologiemi asistence řízení a infrastrukturou;
   b) vliv počasí a atmosférických jevů na dopravní značení a dopravní značky na území Unie;
   c) druh a četnost údržbových prací, které jsou pro různé technologie nezbytné, včetně odhadovaných nákladů.

3.  S přihlédnutím k posouzení uvedenému v odstavci 2 může Komise přijmout prováděcí akty za účelem stanovení společných specifikací týkajících se postupů členských států uvedených v odstavci 1, jejichž cílem je zajistit operační užívání jejich dopravního značení a dopravních značek, pokud jde o účinnou čitelnost a rozpoznatelnost dopravního značení a dopravních značek pro řidiče a automatizované systémy pro řidiče.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.

Prováděcími akty není dotčena pravomoc Evropského výboru pro normalizaci, pokud jde o normy pro dopravní značení a dopravní značky.

Článek 6d

Informování a transparentnost

Komise v rámci oblasti působnosti této směrnice zveřejní evropskou mapu silniční sítě, která bude dostupná online a budou na ní zachyceny různé kategorie uvedené v čl. 5 odst. 6.

Článek 6e

Dobrovolné podávání zpráv

Členské státy zavedou vnitrostátní systém za účelem dobrovolného podávání zpráv, který bude dostupný online všem účastníkům silničního provozu, s cílem usnadnit shromažďování podrobností o událostech, o nichž účastníci silničního provozu informují, a o vozidlech, a jakýchkoli jiných informací týkajících se bezpečnosti, jež osoba podávající zprávu vnímá jako konkrétní nebo potenciální ohrožení bezpečnosti silniční infrastruktury.“;

"

(7)  V článku 7 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„1a. Komise může stanovit prostřednictvím prováděcích aktů pokyny pro podávání zpráv o závažnosti nehody, včetně počtu mrtvých a zraněných osob. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 13 odst. 2.“;

"

(8)  V článku 9 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„1a. Pro auditory bezpečnosti silničního provozu, kteří absolvují školení v období od... [5 let po vstupu této pozměňující směrnice v platnost], zajistí členské státy, aby učební plány pro auditory bezpečnosti silničního provozu zahrnovaly aspekty týkající se zranitelných účastníků silničního provozu a infrastruktury pro tyto uživatele.“;

"

(9)  Článek 10 se nahrazuje tímto:"

„Článek 10

Výměna osvědčených postupů

Aby se zvýšila bezpečnost silnic v Unii, zavede Komise ucelený systém výměny informací a osvědčených postupů mezi členskými státy, který bude mimo jiné zahrnovat učební plány týkající se bezpečnosti silničního provozu, stávající projekty zaměřené na bezpečnost silniční infrastruktury a ověřené technologie bezpečnosti silničního provozu.

"

(10)  v článku 11 se zrušuje odstavec 2;

(11)  vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 11a

Předkládání zpráv

1.  Členské státy předloží do 31. října 2025 Komisi zprávu o bezpečnostní klasifikaci celé silniční sítě posouzené podle článku 5. Pokud to bude možné, bude zpráva založena na společné metodice. Zpráva případně zahrne také seznam ustanovení vnitrostátních aktualizovaných pokynů, zahrnující zejména zlepšení, pokud jde o technologický pokrok a ochranu zranitelných účastníků silničního provozu. Od 31. října 2025 se tyto zprávy předkládají každých pět let.

2.  Na základě analýzy vnitrostátních zpráv podle odstavce 1, poprvé do 31. října 2027 a poté každých pět let, Komise vypracuje a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice, zvláště pokud jde o prvky uvedené v odstavci 1, a o možných dalších opatřeních včetně přezkumu této směrnice a možného přizpůsobení technickému pokroku.“;

"

(12)  Článek 12 se nahrazuje tímto:"

„Článek 12

Změny příloh

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 12a, kterými se mění přílohy za účelem jejich přizpůsobení technickému pokroku.“;

"

13)  vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 12a

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 12 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu této pozměňující směrnice v platnost]. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 12 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016*.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 12 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

_____________________

* Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.“;

"

(14)  článek 13 se nahrazuje tímto:"

„Článek 13

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011*.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

_____________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).“;

"

(15)  přílohy se mění v souladu s přílohou této směrnice.

Článek 2

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ... [24 měsíců po vstupu této směrnice v platnost]. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátního práva, která přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V/Ve ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

PŘÍLOHA

Přílohy směrnice 2008/96/ES se mění takto:

(1)  Příloha I se mění takto:

a)  název se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA I

INDIKATIVNÍ PRVKY HODNOCENÍ DOPADŮ NA BEZPEČNOST SILNIČNÍHO PROVOZU“;

b)  v oddíle 2 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e) dopravní provoz (např. intenzita dopravy, kategorizace dopravního provozu podle typu), včetně odhadovaných toků chodců a jízdních kol stanovených na základě atributů využití přilehlé půdy;“;

(2)  příloha II se mění takto:

a)  název se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA II

INDIKATIVNÍ PRVKY AUDITŮ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU“;

b)  v oddíle 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:

„n) opatření pro zranitelné účastníky silničního provozu:

i)  opatření pro chodce;

ii)  opatření pro cyklisty včetně existence alternativních tras nebo oddělení od vysokorychlostního provozu motorových vozidel;

iii)  opatření pro jednostopá motorová vozidla;

iv)  hustota a umístění přechodů pro chodce a pro cyklisty,

v)  opatření pro chodce a cyklisty na příslušných silnicích v dané oblasti;

vi)  oddělení chodců a cyklistů od vysokorychlostního motorového provozu nebo existence přímých alternativních cest na silnicích nižší třídy;“;

c)  v oddíle 2 se písmeno h) nahrazuje tímto:

„h) opatření pro zranitelné účastníky silničního provozu:

i)  opatření pro chodce;

ii)  opatření pro cyklisty;

iii)  opatření pro jednostopá motorová vozidla;“

(3)  Vkládá se nová příloha, která zní:

„PŘÍLOHA IIa

INDIKATIVNÍ PRVKY CÍLENÝCH INSPEKCÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍHO PROVOZU

1.  Vytýčení trasy a příčný průřez:

a)  viditelnost a rozhledové vzdálenosti;

b)  rychlostní limit a zóny omezení rychlosti;

c)  samovysvětlující uspořádání (tj. „zřetelnost“ uspořádání pro účastníky silničního provozu);

d)  přístup k sousedním nemovitostem a zástavbě;

e)  přístup záchranných a servisních vozidel;

f)  opatření na mostech a propustcích;

g)  uspořádání okolí silnice (krajnice, pokles vozovky, svah zářezu a násypu).

2.  Křižovatky a mimoúrovňové křižovatky:

a)  vhodnost typu křižovatky / mimoúrovňové křižovatky;

b)  geometrie uspořádání křižovatky / mimoúrovňové křižovatky;

c)  zřetelnost a přehlednost (vnímání) křižovatek;

d)  viditelnost na křižovatce;

e)  uspořádání přídatných pruhů na křižovatkách;

f)  řízení provozu na křižovatce (např. značky přikazující zastavit vozidlo, světelné signály atd.);

g)  existence přechodů pro chodce a cyklisty.

3.  Opatření pro zranitelné účastníky silničního provozu:

a)  opatření pro chodce;

b)  opatření pro cyklisty;

c)  opatření pro jednostopá motorová vozidla;

d)  veřejná doprava a veřejná infrastruktura;

e)  úrovňová křížení silnice se železnicí (s uvedením zejména typu křížení a s informací o přítomnosti či nepřítomnosti obsluhy a o ručním či automatickém ovládání).

4.  Osvětlení, značky a značení:

a)  logicky navazující dopravní značky, které nezhoršují viditelnost;

b)  čitelnost dopravních značek (umístění, velikost, barva);

c)  ukazatele;

d)  logicky navazující dopravní značení a vymezení;

e)  čitelnost dopravního značení (umístění, rozměry a retroreflexe za sucha a mokra);

f)  vhodný kontrast dopravního značení;

g)  osvětlení silnic a křižovatek, které jsou osvětlovány;

h)  vhodná opatření v okolí silnice.

5.  Světelné signály:

a)  provoz;

b)  viditelnost.

6.  Objekty, bezpečné zóny a systémy silničních zábran:

a)  okolí silnice, včetně zeleně;

b)  nebezpečí v okolí silnice a vzdálenost od okraje vozovky nebo cyklistické stezky;

c)  uživatelsky přizpůsobené systémy silničních zábran (střední dělící pásy a zábrany proti srážkám určené k předcházení rizikům pro zranitelné účastníky silničního provozu);

d)  úpravy koncových částí zábran proti srážkám;

e)  vhodné systémy silničních zábran u mostů a propustků;

f)  oplocení (u silnic s omezeným přístupem).

7.  Vozovka:

a)  závady vozovek;

b)  odolnost proti smyku;

c)  uvolněný materiál / štěrk / kameny;

d)  tvorba louží, odvodnění.

8.  Mosty a tunely:

a)  přítomnost a počet mostů;

b)  přítomnost a počet tunelů;

c)  vizuální prvky představující ohrožení pro bezpečnost infrastruktury.

9.  Další otázky:

a)  zajištění bezpečných parkovišť a odstavných ploch;

b)  opatření pro těžká vozidla;

c)  oslnění;

d)  práce na silnici;

e)  nebezpečné činnosti v okolí silnice;

f)  vhodné informace v zařízeních inteligentního dopravního systému (např. proměnné dopravní značky);

g)  zvěř a zvířata;

h)  varování před školními zónami (případně).“;

(4)  příloha III se nahrazuje tímto:

„PŘÍLOHA III

INDIKATIVNÍ PRVKY POSOUZENÍ BEZPEČNOSTI SILNIČNÍ SÍTĚ JAKO CELKU

1.  Obecně:

a)  typ silnice ve vztahu k typu a velikosti spojovaných regionů/měst;

b)  délka silničního úseku;

c)  typ oblasti (venkovská, městská);

d)  využití půdy (oblast vzdělávací, komerční, průmyslová a výrobní, obytná, zemědělská, nezastavěná);

e)  hustota přístupových bodů k nemovitostem;

f)  přítomnost obslužné komunikace (např. pro obchody);

g)  přítomnost prací na silnici;

h)  přítomnost parkoviště.

2.  Objemy provozu:

a)  objemy provozu;

b)  pozorovaná množství motocyklů;

c)  pozorovaná množství chodců na obou stranách, s upřesněním „chodců pohybujících se podél silnice“ nebo „přecházejících silnici“;

d)  pozorované množství jízdních kol na obou stranách, s upřesněním „jízdních kol pohybujících se podél silnice“ nebo „přejíždějících silnici“;

e)  pozorované množství těžkých vozidel;

f)  odhadované toky chodců stanovené na základě atributů využití přilehlé půdy;

g)  odhadované toky jízdních kol stanovené na základě atributů využití přilehlé půdy.

3.  Údaje o nehodách:

a)  počet, místo a příčina smrtelných nehod podle skupiny účastníků silničního provozu;

b)  počet a místo vážných zranění podle skupiny účastníků silničního provozu;

4.  Provozní vlastnosti:

a)  rychlostní limit (všeobecný, pro motocykly, pro nákladní automobily);

b)  provozní rychlost (85. percentil);

c)  řízení rychlosti a/nebo zklidňování dopravy;

d)  přítomnost zařízení inteligentního dopravního systému: upozornění na fronty, proměnné dopravní značky;

e)  varování před školními zónami;

f)  přítomnost dozoru na přechodech u škol v předepsaných dobách.

5.  Geometrické vlastnosti:

a)  vlastnosti příčného průřezu (počet, typ a šířka pruhů, uspořádání a materiál středových pruhů, cyklistické stezky, stezky pro pěší atd.), včetně jejich variability;

b)  horizontální zakřivení;

c)  sklon a vertikální utváření;

d)  viditelnost a rozhledové vzdálenosti.

6.  Objekty, bezpečné zóny a systémy silničních zábran:

a)  okolí silnice a bezpečné zóny;

b)  pevné překážky v okolí silnice (např. sloupy osvětlení, stromy atd.);

c)  vzdálenost překážek od okolí silnice;

d)  hustota překážek;

e)  zdrsněné pruhy;

f)  systémy silničních zábran.

7.  Mosty a tunely:

a)  přítomnost a počet mostů, včetně příslušných informací o nich;

b)  přítomnost a počet tunelů, včetně příslušných informací o nich;

c)  vizuální prvky představující ohrožení pro bezpečnost infrastruktury.

8.  Křižovatky:

a)  typ křižovatky a počet ramen (zejména typ kontroly a přítomnost signálů umožňujících chráněné odbočování);

b)  přítomnost usměrňování;

c)  kvalita křižovatky;

d)  množství křížících se silnic;

e)  existence křížení silnic se železnicí (zejména s uvedením typu křížení a informací o přítomnosti či nepřítomnosti obsluhy a o ručním či automatickém ovládání).

9.  Údržba:

a)  závady vozovek;

b)  odolnost vozovky proti smyku;

c)  stav krajnice (včetně zeleně);

d)  stav značek, značení a vymezení;

e)  stav systémů silničních zábran.

10.  Opatření pro zranitelné účastníky silničního provozu:

a)  přechody pro chodce a cyklisty (povrchové přechody a úrovňové oddělení);

b)  přechody pro cyklisty (povrchové přechody a úrovňové oddělení);

c)  oplocení pro pěší;

d)  existence chodníku nebo odděleného místa;

e)  stezky pro cyklisty a jejich typ (cyklostezky, pruhy pro cyklisty, ostatní);

f)  kvalita přechodu pro chodce, pokud jde o jeho zřetelnost a značení;

g)  přechody pro chodce a cyklisty na příjezdovém ramenu vedlejší silnice připojující se k síti.

h)  existence alternativních tras pro chodce a cyklisty v případě, že neexistují samostatné trasy.

11.  Přednárazové/ponárazové systémy pro případ zranění v silniční dopravě a prvky snižující závažnost:

a)  síť operačních center a další hlídková zařízení;

b)  mechanismy pro informování účastníků silničního provozu o jízdních podmínkách, aby se předešlo nehodám nebo mimořádným událostem;

c)  systémy automatické detekce mimořádných událostí: senzory a kamery;

d)  systémy řešení mimořádných událostí;

e)  systémy pro komunikaci s orgány příslušnými pro mimořádné události.“;

(5)  příloha IV se mění takto:

a)  bod 1 se nahrazuje tímto:

„1. „co možná nejpřesnější určení místa nehody, včetně souřadnic GNSS;“;

b)  bod 5 se nahrazuje tímto:

„5. závažnost nehody.“.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 261.
(2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.
(3)* DOSUD NEPROBĚHLA PRÁVNĚ LINGVISTICKÁ KONTROLA TOHOTO TEXTU.
(4) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 261.
(5) Úř. věst. C ...
(6) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019.
(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).
(8)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59).
(9)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 39).
(10) Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU ze dne 17. prosince 2013 o mechanismu civilní ochrany Unie (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 924).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(12) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(13)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).


Celoevropský osobní penzijní produkt (PEPP) ***I
PDF 462kWORD 134k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 4. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o celoevropském osobním penzijním produktu (PEPP) (COM(2017)0343 – C8-0219/2017 – 2017/0143(COD))
P8_TA-PROV(2019)0347A8-0278/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2017)0343),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0219/2017),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. října 2017(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 13. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru a stanoviska Výboru pro zaměstnanost a sociální věci a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0278/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 4. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o panevropském osobním penzijním produktu (PEPP)

P8_TC1-COD(2017)0143


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Domácnosti v Unii patří k největším střadatelům na světě, ale podstatná část těchto úspor je držena na bankovních účtech s krátkou splatností. Více investic do kapitálových trhů může pomoci vyrovnat se s problémy, které přináší stárnutí obyvatelstva a nízké úrokové sazby.

(2)  Starobní důchody představují klíčovou část příjmu důchodců, přičemž pro mnoho lidí představuje přiměřený důchod rozdíl mezi pohodlným životem ve stáří a chudobou. Jsou nutnou podmínkou pro výkon základních práv stanovených v Listině základních práv Evropské unie, mimo jiné v článku 25 o právech starších osob, kde se uvádí: „Unie uznává a respektuje práva starších osob na to, aby vedly důstojný a nezávislý život a podílely se na společenském a kulturním životě.“

(3)  Unie čelí několika problémům, mezi jinými i demografickým, kvůli tomu, že Evropa je stárnoucí kontinent. Kromě toho procházejí radikálními změnami modely profesní dráhy, trh práce a rozdělení bohatství, a to nejen v důsledku digitální revoluce.

(4)   Podstatná část starobních důchodů se poskytuje v rámci veřejných systémů. Bez ohledu na výlučnou pravomoc členských států ohledně organizace důchodových systémů, jak je stanoveno ve Smlouvách, jsou pro stabilitu Unie jako celku dostatek příjmů a finanční udržitelnost vnitrostátních důchodových systémů zásadní. Přesunutí většího množství úspor Evropanů z hotovosti a bankovních vkladů do dlouhodobých investičních produktů, jako jsou dobrovolné penzijní produkty s dlouhodobou důchodovou povahou, by tedy mělo dopad, který by byl prospěšný jak pro jednotlivce (jimž by to přineslo vyšší výnosy a zlepšení přiměřenosti důchodů), tak pro ekonomiku v širším slova smyslu.

(5)  V roce 2015 bydlelo 11,3 milionu občanů Unie v produktivním věku (od 20 do 64 let) v jiném členském státě, než je členský stát, jehož mají státní příslušnost, a 1,3 milionu občanů Unie pracovalo v jiném členském státě, než je členský stát, v němž mají bydliště.

(6)  Přenositelnost panevropského osobního penzijního produktu (PEPP) dlouhodobé důchodové povahy zvýší jeho přitažlivost, a to zejména pro mladé lidi a mobilní pracovníky, a přispěje ke snadnějšímu uplatňování práva občanů bydlet a pracovat kdekoli v Unii.

(7)  Osobní penzijní pojištění je důležité z hlediska propojování dlouhodobých střadatelů a dlouhodobých investičních příležitostí. Větší evropský trh pro osobní penzijní pojištění podpoří poskytování prostředků pro institucionální investory a investice do reálné ekonomiky.

(8)  Toto nařízení umožní vytvořit osobní penzijní produkt, který bude mít dlouhodobou důchodovou povahu a bude v nejvyšší možné míře zohledňovat environmentální a sociální faktory a faktory týkající se správy a řízení (faktory ESG), jak jsou uvedeny v zásadách odpovědného investování podporovaných Organizací spojených národů, bude jednoduchý, bezpečný, cenově dostupný, transparentní, vstřícný k zákazníkům a přenositelný po celé Unii a bude doplňkem stávajících systémů v členských státech.

(9)   Vnitřní trh s osobními penzijními produkty ▌ v současné době nefunguje hladce. V některých členských státech dosud neexistuje trh s osobními penzijními produkty. V jiných členských státech již existují nabídky osobních penzijních produktů, avšak vnitrostátní trhy se vyznačují vysokou mírou roztříštěnosti. Míra přenositelnosti osobních penzijních produktů je proto omezená. V důsledku toho může být pro jednotlivce obtížné využívat své základní svobody. Mohlo by jim to například bránit v tom, aby nastoupili do zaměstnání nebo odešli do důchodu v jiném členském státě. Nedostatečná standardizace stávajících osobních penzijních produktů navíc brání poskytovatelům v možnosti využít svobodu usazování a volný pohyb služeb.

(10)  Protože je vnitřní trh s osobními penzijními produkty roztříštěný a rozmanitý, může být dopad PEPP v členských státech velmi odlišný a právě tak se může lišit i jeho cílová skupina. V některých členských státech může PEPP nabídnout řešení pro lidi, kteří v současnosti nemají přístup ke vhodným službám. V jiných členských státech by PEPP mohl rozšířit nabídku pro spotřebitele nebo nabízet řešení pro mobilní občany. Cílem zavedení tohoto produktu by však nemělo být nahradit stávající vnitrostání důchodové systémy, jelikož se jedná o další, doplňkový osobní penzijní produkt.

(11)  Unie kapitálových trhů pomůže mobilizovat kapitál v Evropě a nasměrovat jej do všech společností, včetně malých a středních podniků, infrastrukturních a dlouhodobých udržitelných projektů, které tento kapitál potřebují na rozvoj a vytváření pracovních míst. Jedním z hlavních cílů unie kapitálových trhů je zvýšit investice a možnost volby pro retailové investory, a to lepším využitím evropských úspor. Pro tento účel bude PEPP představovat krok směrem k větší integraci kapitálových trhů, neboť bude podporovat dlouhodobé financování reálné ekonomiky s ohledem na dlouhodobou důchodovou povahu tohoto produktu a udržitelnost investic.

(12)  Jak bylo oznámeno v akčním plánu Komise pro vytváření unie kapitálových trhů ze dne 30. září 2015, „Komise posoudí důvody pro vznik politického rámce k vytvoření úspěšného evropského trhu pro jednoduché, účinné a konkurenceschopné osobní penze a určí, zda je na podporu tohoto trhu nutné vypracovat právní předpisy EU“.

(13)  Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 19. ledna 2016 o hodnocení a výzvách regulace finančních služeb v EU: Dopad a cesta směrem k účinnějšímu a účelnějšímu rámci EU pro finanční regulaci a unii kapitálových trhů(4) zdůraznil, že „je třeba pěstovat prostředí, které stimuluje inovace v oblasti finančních produktů, vytváří větší rozmanitost a přínosy pro reálnou ekonomiku a poskytuje lepší pobídky pro investice a může rovněž přispět k zajištění náležitých, bezpečných a udržitelných důchodů, jako je například vývoj panevropského penzijního produktu, který bude jednoduchý a transparentní“.

(14)  Evropská rada ve svých závěrech ze dne 28. června 2016 vyzvala k „rychlému a rozhodnému pokroku s cílem zajistit snadnější přístup k finančním prostředkům pro podniky a podpořit investice do reálné ekonomiky dosažením pokroku v agendě unie kapitálových trhů“.

(15)  Komise ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Unie kapitálových trhů – urychlení reforem“ oznámila, že „zváží návrhy na evropský osobní penzijní produkt, který by byl jednoduchý, účelný a konkurenceschopný [..] Zvažované možnosti zahrnují i případný legislativní návrh, který by mohl být předložen v roce 2017“.

(16)  Komise ve svém sdělení ze dne 8. června 2017 o hodnocení akčního plánu unie kapitálových trhů v polovině období oznámila, že „koncem června 2017 by měl být připraven návrh zavádějící celoevropský osobní penzijní produkt. Tím se položí základy pro bezpečnější, nákladově efektivnější a transparentní trh s cenově dostupným a dobrovolným penzijním spořením soukromých osob, které může být spravováno v celoevropském měřítku. Pomůže uspokojit potřeby osob, které chtějí zvýšit přiměřenost svých penzijních spoření, řešit demografickou výzvu, doplnit stávající penzijní produkty a systémy a podporovat nákladovou efektivnost u osobních důchodů tím, že se nabídnou dobré příležitosti pro dlouhodobé investice do osobních penzijních produktů“.

(17)  Rozvoj PEPP přispěje ▌ k rozšíření možnosti volby důchodového spoření, zejména v případě mobilních pracovníků, a zřídí unijní trh pro poskytovatele PEPP. Bude však představovat pouze doplněk veřejných důchodových systémů.

(18)  Finanční vzdělávání může pomoci pochopit možnosti, které mají domácnosti v oblasti spoření v rámci dobrovolných osobních penzijních produktů, a zvýšit informovanost v této oblasti. Účastníci systémů by měli mít také skutečnou možnost plně pochopit rizika a vlastnosti spojené s PEPP.

(19)  Legislativní rámec pro PEPP položí základy pro úspěšný trh s cenově dostupnými a dobrovolnými investicemi souvisejícími s důchodem, které mohou být spravovány v celoevropském měřítku. Doplněním stávajících povinných a zaměstnaneckých důchodových systémů a produktů přispěje k zajištění potřeb osob, které chtějí zvýšit přiměřenost svých penzijních spoření, a zároveň bude řešit demografickou výzvu a zajišťovat mocný nový zdroj soukromého kapitálu pro dlouhodobé investice. Tento rámec nenahradí ani nebude harmonizovat stávající vnitrostátní produkty a systémy osobního penzijního pojištění, ani se nijak nedotkne stávajících vnitrostátních povinných a zaměstnaneckých důchodových systémů a produktů.

(20)  PEPP je produkt nezaměstnaneckého penzijního pojištění jednotlivců, k němuž se dobrovolně zaváže účastník PEPP v souvislosti se svým odchodem do důchodu. Jelikož by PEPP měl sloužit k dlouhodobé akumulaci kapitálu, možnost předčasného výběru peněžních prostředků by měla být omezena a mohla by být sankcionována.

(21)  Toto nařízení harmonizuje soubor základních vlastností PEPP, které se týkají klíčových prvků, jako jsou distribuce, minimální obsah smluv, investiční politika, změna poskytovatele nebo přeshraniční poskytování a přenositelnost. Harmonizace těchto základních vlastností zlepší rovnost podmínek pro široký okruh poskytovatelů osobního penzijního pojištění a pomůže podpořit dokončení unie kapitálových trhů a integraci vnitřního trhu s osobním penzijním pojištěním. Povede k vytvoření z velké části standardizovaného panevropského produktu dostupného ve všech členských státech, posílí postavení spotřebitelů, aby mohli plně využívat vnitřní trh tím, že jim umožní převádět nároky na důchod do zahraničí, a nabídne jim větší možnost výběru mezi různými druhy poskytovatelů, a to i přeshraničně. PEPP v důsledku menších překážek přeshraničnímu poskytování služeb v oblasti penzijního pojištění zvýší hospodářskou soutěž mezi poskytovateli na celoevropském základě a vytvoří úspory z rozsahu, jež by měly být ku prospěchu střadatelů.

(22)  Článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) umožňuje přijímat akty jak v podobě nařízení, tak v podobě směrnice. Bylo upřednostněno přijetí nařízení, jelikož bude přímo použitelné ve všech členských státech. Nařízení proto umožní rychlejší zavádění PEPP a v kontextu unie kapitálových trhů rychleji přispěje k řešení potřeby většího objemu penzijního spoření a investic. Jelikož tento návrh harmonizuje základní vlastnosti PEPP, nemusí tyto vlastnosti podléhat zvláštním vnitrostátním pravidlům, a nařízení se tak v tomto případě jeví jako vhodnější než směrnice. Naopak vlastnosti, které nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení (např. podmínky týkající se akumulační fáze), vnitrostátním pravidlům podléhají.

(23)  Toto nařízení by mělo stanovit jednotná pravidla pro registraci, poskytování a distribuci PEPP a dohledu nad nimi. PEPP by měly podléhat ustanovením tohoto nařízení, příslušnému odvětvovému právu Unie a odpovídajícím aktům v přenesené pravomoci a prováděcím aktům. Kromě toho by se na ně měly vztahovat rovněž právní předpisy, které členské státy přijaly v souvislosti s prováděním odvětvového práva Unie. V záležitostech, které dosud nejsou pokryty tímto nařízením ani odvětvovým právem Unie, by se měly uplatnit příslušné právní pedpisy členských států. Na PEPP by se měla rovněž vztahovat smlouva uzavřená mezi účastníkem PEPP a poskytovatelem PEPP (dále jen „smlouva o PEPP“). Do smlouvy o PEPP by měl být zahrnut soubor klíčových rysů produktu. Tímto nařízením by neměla být dotčena pravidla Unie pro mezinárodní právo soukromé, zejména pravidla o soudní příslušnosti a použitelném právu. Tímto nařízením by nemělo být dotčeno ani vnitrostátní smluvní, sociální, pracovní a daňové právo.

(24)  Toto nařízení by mělo objasnit, že smlouva o PEPP musí být v souladu s veškerými použitelnými pravidly. Smlouva o PEPP by kromě toho měla stanovit práva a povinnosti obou stran a zahrnovat soubor klíčových rysů produktu. Smlouvu o PEPP by mohl uzavřít také zástupce skupiny účastníků PEPP, například nezávislé sdružení účastníků, jež bude jednat jménem této skupiny, a to za předpokladu, že tak bude činit v souladu s tímto nařízením a použitelným vnitrostátním právem a že účastníci PEPP, kteří se tímto způsobem zaváží, obdrží tytéž informace a doporučení jako účastníci PEPP uzavírající smlouvu o PEPP buď přímo s poskytovatelem PEPP, nebo prostřednictvím distributora PEPP.

(25)  Poskytovatelé PEPP by měli mít přístup na celý trh Unie s jednotnou registrací produktu udělovanou na základě jednotného souboru pravidel. Aby mohl žadatel z řad poskytovatelů PEPP uvést svůj produkt na trh s označením „PEPP“, měl by požádat o registraci své příslušné orgány. Toto nařízení nebrání registraci již existujícího osobního penzijního produktu, který splňuje podmínky stanovené v tomto nařízení. Příslušné orgány by měly přijmout rozhodnutí o registraci, pokud žadatel z řad poskytovatelů PEPP poskytl všechny nezbytné informace a pokud byla zavedena vhodná opatření pro splnění požadavků tohoto nařízení. Poté, co příslušné orgány rozhodnou o registraci, měly by o tom vyrozumět Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010(5), aby mohla být provedena registrace dotčeného poskytovatele PEPP a jeho PEPP v centrálním veřejném registru. Tato registrace by měla platit v celé Unii. V zájmu zajištění účinného dohledu nad dodržováním jednotných požadavků, které jsou uvedeny v tomto nařízení, by veškeré následné změny informací a dokumentů poskytnutých při registraci měly být okamžitě oznámeny příslušným orgánům, případně i EIOPA.

(26)  Centrální veřejný registr by měl být zřízen EIOPA a obsahovat informace o PEPP, které byly zaregistrovány a mohly by být poskytovány a distribuovány v Unii, a informace o poskytovatelích PEPP spolu se seznamem členských států, v nichž je tento PEPP nabízen. Pokud poskytovatelé PEPP nedistribuují PEPP na území určitého členského státu, ale jsou schopni pro tento členský stát otevřít podúčet, aby svým zákazníkům PEPP zajistili přenositelnost produktu, měl by uvedený registr obsahovat také informace o členských státech, pro které poskytovatel PEPP nabízí podúčet.

(27)  Organizace a regulace institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, jak jsou uvedeny ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341(6), se mezi jednotlivými členskými státy značně liší. V některých členských státech mohou tyto instituce vyvíjet činnost pouze v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění, zatímco v jiných členských státech mohou tyto instituce, včetně povolených subjektů odpovědných za jejich provoz a působících jejich jménem, pokud nemají instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění právní subjektivitu, vyvíjet činnost jak v oblasti zaměstnaneckého, tak v oblasti osobního penzijního pojištění. Důsledkem toho jsou nejen odlišné organizační struktury institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění na vnitrostátní úrovni, ale spolu s tím i odlišný způsob vykonávání vnitrostátního dohledu. Zejména obezřetnostní dohled nad institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění, které jsou oprávněny vyvíjet činnost v oblasti zaměstnaneckého i osobního penzijního pojištění, je širší než dohled nad institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění, které vyvíjejí činnost pouze v oblasti zaměstnaneckého penzijního pojištění.

Nemá-li být ohrožena finanční stabilita a mají-li být zohledněny rozdíly v organizační struktuře a dohledu, povolení poskytovat PEPP by měly mít pouze ty instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, které jsou v souladu s vnitrostátnímiprávem také oprávněny poskytovat osobní penzijní produkty a podléhají při tom patřičnému dohledu. Kromě toho by se jako další ochrana finanční stability měla všechna aktiva a pasiva odpovídající činnostem PEPP účelově vyhradit, bez možnosti jejich převodu do ostatních činností v oblasti penzijního pojištění dané instituce. Instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění, které poskytují PEPP, by mimoto měly vždy dodržovat příslušné normy stanovené směrnicí (EU) 2016/2341, včetně podrobnějších investičních pravidel stanovených členskými státy, pokud jsou registrovány nebo povoleny v souladu se směrnicí (EU) 2016/2341 při provádění uvedené směrnice, a ustanovení týkajících se jejich systému správy a řízení. Stejně jako v případě ostatních poskytovatelů PEPP, pokud toto nařízení stanoví přísnější požadavky, použijí se tyto přísnější požadavky.

(28)  Jednotný pas PEPP zajistí vytvoření vnitřního trhu pro PEPP.

(29)  Poskytovatelé PEPP by měli být oprávněni distribuovat PEPP, které vytvořili, a PEPP, které nevytvořili, by měli být oprávněni distribuovat v případě, že tak bude činěno v souladu s příslušnými odvětvovými právními předpisy. Distributoři PEPP by měli být oprávněni distribuovat PEPP, které nevytvořili. Distributoři PEPP by měli distribuovat pouze produkty, o nichž mají příslušné znalosti a pro něž jsou odborně způsobilí v souladu s příslušnými odvětvovým právem.

(30)  Před uzavřením smlouvy o PEPP by měli poskytovatelé PEPP nebo distributoři PEPP poskytnout potenciálním účastníkům PEPP poradenství s ohledem na dlouhodobou důchodovou povahu tohoto penzijního produktu, individuální požadavky a potřeby účastníka PEPP a omezenou možnost předčasné výplaty. Cílem poradenství by mělo být zejména obeznámení účastníka PEPP s parametry investičních možností, úrovní ochrany kapitálu a možnými formami vyplácení.

(31)   V rámci volného pohybu služeb a svobody usazování mohou poskytovatelé PEPP poskytovat a distributoři PEPP distribuovat PEPP na území hostitelského členského státu, pokud pro uvedený hostitelský členský stát otevřou podúčet. V zájmu zajištění vysoké kvality služeb a účinné ochrany spotřebitelů by měly domovské a hostitelské členské státy při prosazování povinností stanovených v tomto nařízení úzce spolupracovat. Vykonávají-li poskytovatelé a distributoři PEPP v rámci volného pohybu služeb činnost v různých členských státech, měly by být za zajišťování dodržování povinností stanovených v tomto nařízení odpovědné příslušné orgány domovského členského státu, jelikož mají s poskytovatelem PEPP užší vazby. Aby se zajistilo spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi příslušnými orgány z domovských a hostitelských členských států, měly by příslušné orgány hostitelského členského státu, které zjistí, že na jejich území došlo k jakémukoli porušení povinností, informovat příslušné orgány domovského členského státu, které by měly poté mít povinnost přijmout vhodná opatření. Navíc by měly být příslušné orgány hostitelského členského státu oprávněny zasáhnout, jestliže příslušné orgány domovského členského státu vhodná opatření nepřijmou nebo nejsou-li přijatá opatření dostatečná.

(32)  Příslušné orgány členských států by měly mít k dispozici veškeré prostředky, které jsou nezbytné k zajištění řádného výkonu činnosti poskytovatelů a distributorů PEPP v rámci celé Unie, a to ať jsou vykonávány v souladu se svobodou usazování, nebo volným pohybem služeb. Aby byl zajištěn účinný dohled, měla by být veškerá opatření příslušných orgánů přiměřená povaze, rozsahu a složitosti rizik spojených s činností určitého poskytovatele nebo distributora ▐.

(33)  Panevropský rozměr PEPP může být rozvinut nejen na úrovni poskytovatele prostřednictvím možností pro jeho přeshraniční činnost, ale také na úrovni účastníka PEPP, prostřednictvím přenositelnosti PEPP a služby změny poskytovatele, čímž se přispěje k zachování osobních nároků na důchod u osob uplatňujících právo na volný pohyb podle článků 21 a 45 Smlouvy o fungování EU. Přenositelnost spočívá v tom, že účastník PEPP přesune své bydliště do jiného členského státu, aniž by změnil poskytovatele PEPP, zatímco změna poskytovatele PEPP nemusí nutně znamenat změnu bydliště.

(34)  PEPP by měl zahrnovat vnitrostátní podúčty, přičemž každý z nich by měl zohledňovat vlastnosti osobního penzijního produktu, které umožní, aby příspěvky do PEPP nebo formy vyplácení splňovaly podmínky pro případné pobídky členských států, na jejichž základě poskytovatel PEPP vytvoří podúčet. Podúčet by měl sloužit k zaznamenávání příspěvků během akumulační fáze a částek vyplacených během výplatní fáze v souladu s právem členského státu, pro který byl podúčet otevřen. Na úrovni ▐ účastníka PEPP by první podúčet měl být vytvořen při uzavření smlouvy o PEPP.

(35)  Aby se poskytovatelům PEPP umožnil hladký přechod, měla by se povinnost poskytovat PEPP obsahující podúčty alespoň pro dva členské státy uplatňovat do tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení. Při uvedení PEPP na trh by měl poskytovatel PEPP poskytnout informace o tom, které▐ podúčty jsou okamžitě k dispozici, aby se tak předešlo možnému uvedení účastníků PEPP v omyl. V případě, že se účastník PEPP přestěhuje do jiného členského státu, v němž není dostupný žádný podúčet, měl by poskytovatel PEPP umožnit účastníkovi tohoto PEPP přejít bezodkladně a bezplatně k jinému poskytovateli PEPP, který podúčet pro tento členský stát poskytuje. Účastník PEPP by rovněž mohl své příspěvky zasílat i nadále na podúčet, na nějž byly příspěvky zasílány před změnou bydliště.

(36)  S ohledem na dlouhodobou důchodovou povahu PEPP a na administrativní zátěž s ním spojenou by poskytovatelé a distributoři PEPP měli potenciálním účastníkům PEPP a příjemcům z PEPP poskytnout jasné, snadno pochopitelné a přiměřené informace, aby podpořili jejich rozhodování týkající se důchodu. Ze stejného důvodu by poskytovatelé a distributoři PEPP rovněž měli zajistit vysokou úroveň transparentnosti ve všech fázích PEPP, včetně fáze před uzavřením smlouvy, při uzavírání smlouvy, v akumulační fázi (včetně doby před důchodem) i ve výplatní fázi. Zejména by měly být uváděny informace týkající se nabytých důchodových nároků, předpokládané výše důchodových dávek PEPP, rizik a záruk, začlenění faktorů ESG a nákladů. Pokud se předpokládané výše důchodových dávek PEPP zakládají na ekonomických scénářích, měly by tyto informace zahrnovat odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře, který by byl sice extrémní, ovšem možný.

(37)  Před tím, než potenciální účastníci PEPP uzavřou smlouvu o PEPP, měly by jim být poskytnuty veškeré nezbytné informace, aby se mohli informovaně rozhodnout. Před uzavřením smlouvy o PEPP by měly být uvedeny požadavky a potřeby týkající se důchodu a mělo by být poskytnuto poradenství.

(38)  Za účelem zajištění optimální transparentnosti produktu by poskytovatelé PEPP měli pro PEPP, které vytvářejí, vypracovat sdělení klíčových informací o PEPP (PEPP key information document, dále jen „PEPP KID“) předtím, než může být produkt distribuován účastníkům PEPP. Měli by rovněž odpovídat za správnost PEPP KID. PEPP KID by mělo nahradit a upravit sdělení klíčových informací týkající se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014(7), které by tak pro PEPP nebylo třeba poskytovat. Pro základní PEPP by se mělo vypracovat samostatné PEPP KID. Pokud poskytovatel PEPP nabízí alternativní investiční možnosti, mělo by být poskytnuto obecné PEPP KID pro alternativní investiční možnosti, které by mělo obsahovat také odkazy na jiná sdělení. Pokud požadované informace o alternativních investičních možnostech nelze poskytnout prostřednictvím samostatného PEPP KID, mělo by být poskytnuto samostatné PEPP KID pro každou alternativní investiční možnost. Avšak takto by se mělo učinit pouze v případě, že poskytnutí obecného PEPP KID pro alternativní investiční možnosti by nebylo v zájmu zákazníků PEPP. Poté, co příslušné orgány posoudí soulad PEPP KID s tímto nařízením, měly by případně zajistit optimální srovnatelnost jednotlivých investičních možností a zohlednit přitom zejména nejnovější poznatky týkající se analýzy chování, aby se zabránilo kognitivnímu zkreslení v důsledku způsobu, jakým byly informace podány.

(39)  Aby bylo zajištěno co největší rozšíření a dostupnost PEPP KID, mělo by toto nařízení stanovit, že poskytovatel PEPP musí PEPP KID zveřejnit na svých webových stránkách. V rámci volného pohybu služeb a svobody usazování by poskytovatel PEPP měl zveřejnit PEPP KID pro každý členský stát, v němž je PEPP distribuován, a uvést v něm konkrétní informace o podmínkách týkajících se akumulační fáze a výplatní fáze v daném členském státě.

(40)  Na vnitrostátní úrovni již vznikají kalkulačky osobních penzijních produktů. Aby však tyto kalkulačky byly pro spotřebitele co nejužitečnější, měly by zahrnovat náklady a poplatky účtované jednotlivými poskytovateli PEPP, spolu s veškerými dalšími náklady či poplatky účtovanými zprostředkovateli nebo jinými články investičního řetězce, které ještě poskytovatelé PEPP nezahrnuli.

(41)  Podrobnosti týkající se informací, které mají být zahrnuty v PEPP KID, a prezentace těchto informací by měly být dále harmonizovány prostřednictvím regulačních technických norem , přičemž je třeba zohlednit stávající a probíhající výzkum v oblasti chování spotřebitelů, včetně výsledků testů účinnosti různých způsobů prezentace informací spotřebitelům. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy. Návrhy regulačních technických norem by měl vypracovat EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu, tedy s Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(8) a Evropským orgánem dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(9), a ve vhodných případech s Evropskou centrální bankou, příslušnými orgány a po provedení spotřebitelských a odvětvových testů stanovených tímto nařízením, upřesňující podrobnosti týkající se prezentace informací v PEPP KID, podmínky, za nichž by mělo být PEPP KID přezkoumáváno a revidováno, podmínky pro splnění požadavku na poskytnutí PEPP KID, pravidla pro určování projekcí důchodových dávek, podrobnosti prezentace informací obsažených v přehledu dávek PEPP a minimální kritéria, která musí techniky snižování rizik splňovat. Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem by EIOPA měl zohlednit jednotlivé druhy PEPP, dlouhodobou povahu PEPP, schopnosti účastníků PEPP, jakož i vlastnosti PEPP. Před předložením návrhu regulačních technických norem Komisi by měly být v příslušných případech provedeny spotřebitelské testy a odvětvové testy, při nichž budou použity skutečné údaje. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010. Komisi by rovněž měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy vypracované EIOPA upřesňující podrobnosti týkající se ▌spolupráce a výměny informací, spolu s požadavky potřebnými pro předkládání výše uvedených informací ve standardizovaném formátu umožňujícím srovnání, a po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a příslušnými orgány a po provedení testů v rámci odvětví, týkající se formátu oznamování orgánům dohledu prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s článkem 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

(42)  PEPP KID by mělo být jasně odlišitelné a oddělené od jakýchkoli propagačních materiálů.

(43)  Poskytovatelé PEPP by měli vypracovat přehled dávek PEPP určený účastníkům PEPP, aby jim předložili klíčové osobní a všeobecné údaje o PEPP a zajistili, že o něm budou dostávat aktuální informace. Přehled dávek PEPP by měl být jasný a srozumitelný a měl by obsahovat relevantní a přiměřené informace, které umožní lépe porozumět vývoji důchodových nároků v čase a v různých penzijních produktech a napomohou mobilitě pracovních sil. Přehled dávek PEPP by měl rovněž obsahovat klíčové informace o investiční politice ohledně faktorů ESG a měl by uvádět, kde a jak mohou účastníci PEPP obdržet doplňující informace o začlenění těchto faktorů. Účastníkovi PEPP by měl být přehled dávek PEPP poskytován každoročně.

(44)  Dva měsíce před daty, k nimž mohou účastníci PEPP měnit možnosti vyplácení dávek, by poskytovatelé PEPP měli účastníky PEPP ▌ informovat o blížícím se zahájení výplatní fáze, možných formách vyplácení dávek a možnosti změnit formu vyplácených dávek. V případě, že byl otevřen více než jeden podúčet, by měli být účastníci PEPP informováni o možném zahájení výplatní fáze každého z podúčtů.

(45)  Během výplatní fáze by příjemci z PEPP měli nadále dostávat informace o svých dávkách PEPP a odpovídajících možnostech jejich vyplácení. To je zvláště důležité v případě, kdy příjemci z PEPP v období vyplácení dávek nesou významné investiční riziko.

(46)  Aby se odpovídajícím způsobem chránila práva účastníků a příjemců z PEPP, měli by mít jeho poskytovatelé možnost zvolit si umístění aktiv, které vyhovuje přesné povaze a trvání jejich pasiv, včetně těch s dlouhodobým výhledem. Proto je vyžadován účinný dohled a přístup k investičním pravidlům, který dává poskytovatelům PEPP dostatečnou pružnost k rozhodování o nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politice a zároveň je zavazuje, aby jednali obezřetně a v nejlepším dlouhodobém zájmu všech účastníků PEPP. Soulad se zásadou obezřetnosti proto vyžaduje, aby byla investiční politika uzpůsobena struktuře příjemců poskytovatele PEPP.

(47)  Stanovením zásady obezřetnosti jako základní zásady pro kapitálové investice a umožněním, aby poskytovatelé PEPP mohli působit i v zahraničí, se podporuje přesměrování úspor do odvětví zaměstnaneckého penzijního pojištění, což přispívá k ekonomickému a sociálnímu pokroku. V rámci zásady obezřetnosti by se mělo výslovně přihlížet k úloze, již v investičním procesu hrají faktory ESG.

(48)  Toto nařízení by mělo poskytovatelům PEPP zajistit odpovídající úroveň investiční svobody. Jako investoři na velmi dlouhou dobu s nízkými riziky likvidity mohou poskytovatelé PEPP přispívat k rozvoji unie kapitálových trhů, a to investováním do nelikvidních aktiv, jako například do akcií a dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech (MOS) nebo v organizovaných obchodních systémech (OTF), a to v rámci omezení stanovených obezřetností. Mohou také těžit z výhod mezinárodní diverzifikace. Investice do akcií v jiných měnách, než jsou měny pasiv, a do dalších nástrojů, které mají dlouhodobý ekonomický profil a nejsou obchodovány na regulovaných trzích, v mnohostranných obchodních systémech ani v organizovaných obchodních systémech, by proto neměly být omezovány, a to v souladu se zásadou obezřetnosti s cílem ochránit zájmy účastníků PEPP a příjemců z PEPP, vyjma obezřetnostních důvodů.

(49)  Chápání toho, co v kontextu prohlubující se unie kapitálových trhů představují nástroje s dlouhodobým ekonomickým profilem, je široké. Tyto nástroje jsou nepřevoditelné cenné papíry, a proto nemají přístup k likviditě sekundárních trhů. Často vyžadují závazky na dobu určitou, což omezuje jejich obchodovatelnost, a měly by být pojímány tak, že zahrnují účasti a dluhové nástroje v nekotovaných podnicích a jim poskytnuté půjčky. Nekotované podniky zahrnují infrastrukturní projekty nebo nekotované společnosti vyhledávající růstová aktiva, nemovitý majetek nebo jiná aktiva, jež by mohla být vhodná pro dlouhodobé investiční účely. Nekotovanými aktivy jsou často projekty nízkouhlíkové a vůči změně klimatu odolné infrastruktury, jejichž financování závisí na dlouhodobých úvěrech. Vzhledem k dlouhodobému charakteru svých pasiv jsou poskytovatelé PEPP vybízeni k tomu, aby dostatečnou část svého portfolia aktiv přidělili na udržitelné investice do reálné ekonomiky s dlouhodobým ekonomickým přínosem, především do projektů a podniků v oblasti infrastruktury.

(50)  Pro investiční politiku a systémy řízení rizik poskytovatelů PEPP jsou důležité faktory ESG. Poskytovatelé PEPP by měli být vybízeni k tomu, aby tyto faktory ve svých investičních rozhodnutích zvážili a aby zohlednili, jak jsou začleněny do jejich systému řízení rizik, s cílem zabránit problému „uvízlých aktiv“. Informace o faktorech ESG by měl mít k dipozici EIOPA, příslušné orgány a účastníci PEPP.

(51)  Jedním z cílů regulace PEPP je vytvořit dlouhodobý bezpečný produkt v oblasti penzijního spoření s přiměřenými náklady. Jelikož jsou investice týkající se osobních penzijních produktů dlouhodobé, je nutné přihlížet k dlouhodobým důsledkům umísťování aktiv. Zejména by měly být zohledněny faktory ESG. Úspory PEPP by měly být investovány se zohledněním faktorů ESG, například faktorů uvedených u cílů Unie v oblasti klimatu a udržitelnosti, které jsou stanoveny v Pařížské dohodě o změně klimatu (dále jen „Pařížská dohoda“), u cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů (OSN) a v obecných zásadách OSN v oblasti podnikání a lidských práv.

(52)  Při zajišťování dodržování povinnosti poskytovatelů PEPP vytvářet investiční politiku v souladu se zásadou obezřetnosti by se mělo těmto poskytovatelům zabránit v investování v nespolupracujících jurisdikcích, které jsou identifikovány v závěrech Rady o seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, či ve vysoce rizikových třetích zemích vykazujících strategické nedostatky, které jsou identifikovány platným nařízením Komise v přenesené pravomoci přijatým na základě článku 9 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849(10).

(53)  S ohledem na dlouhodobý důchodový cíl PEPP by investiční možnosti nabízené účastníkům PEPP měly být sestaveny tak, aby pokrývaly prvky, které investorům umožní činit investiční rozhodnutí, včetně počtu investičních možností, z nichž si mohou vybrat. Po prvotní volbě učiněné při uzavření smlouvy o PEPP by účastník PEPP měl mít možnost tuto volbu změnit po nejméně pěti letech od uzavření smlouvy o PEPP nebo v případě následných změn po pěti letech od poslední změny investiční možnosti, aby byla poskytovatelům poskytnuta dostatečná stabilita pro jejich dlouhodobou investiční strategii a zároveň byla zajištěna ochrana investora. Poskytovatelé PEPP by však měli mít možnost účastníkům PEPP povolit, aby měnili zvolenou investiční možnost častěji.

(54)  Základní PEPP by měl být bezpečným produktem a měl by představovat standardní investiční možnost. Mohl by mít buď formu techniky snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníku PEPP získat zpět kapitál, nebo záruky na investovaný kapitál. Technika snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníku PEPP získat zpět kapitál, by mohla být konzervativní investiční strategií nebo celoživotní strategií, která v průběhu času postupně snižuje celkovou rizikovost. Záruky poskytované v rámci standardní investiční možnosti by měly pokrývat přinejmenším příspěvky během akumulační fáze po odečtu všech poplatků a úplat. Záruky by mohly také pokrývat poplatky a úplaty a poskytovat plné nebo částečné krytí inflace. Záruka na investovaný kapitál by měla být splatná na začátku výplatní fáze, popřípadě během výplatní fáze.

(55)  Aby byla účastníkům PEPP zaručena nákladová efektivnost a dostatečná výkonnost produktu, měly by být náklady a poplatky za základní PEPP omezeny pevným procentním podílem akumulovaného kapitálu. Tato mez by měla být stanovena na 1 % akumulovaného kapitálu, bylo by však vhodné regulačními technickými normami blíže upřesnit typy nákladů a poplatků, které pod ni spadají, aby byly zajištěny rovné podmínky pro různé poskytovatele PEPP a různé druhy PEPP s jejich specifickou strukturou nákladů a poplatků. Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat tyto regulační technické normy, které by měl vypracovat EIOPA. Při vypracovávání návrhů těchto regulačních technických norem by měl vzít EIOPA v úvahu zejména dlouhodobou povahu PEPP, různé druhy PEPP a faktory relevantní z hlediska nákladů, aby bylo zajištěno spravedlivé a rovné zacházení s různými poskytovateli PEPP a s jejich produkty a zároveň byl zohledněn charakter základního PEPP jako jednoduchého, nákladově efektivního a transparentního produktu skýtajícího dostatečný dlouhodobý skutečný výnos z investic. Navíc s cílem zachovat dlouhodobou a důchodovou povahu produktu by měla být pečlivě promyšlena forma vyplácení dávek, zejména u doživotních rent. V tomto rámci by ve snaze zajistit, aby poskytovatelé PEPP, kteří nabízejí záruku na kapitál, měli rovné podmínky s ostatními poskytovateli, měl EIOPA náležitě zohlednit strukturu nákladů a poplatků. Mimoto by měly být hodnoty procentní meze pro náklady a poplatky pravidelně revidovány, aby byla zajištěna jejich přiměřenost s ohledem na jakékoli změny výše nákladů. Komise by měla tyto regulační technické normy přijmout prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Aby byla zajištěna trvalá nákladová efektivnost a zákazníci PEPP byli chráněni před příliš zatěžujícími strukturami nákladů, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, kterými se mění hodnota procentní meze s přihlédnutím k jejím přehodnocením, zejména k aktuální výši nákladů a poplatků a k jejím změnám a k dopadu maximální výše nákladů na dostupnost PEPP, a k tomu, zda mají různí poskytovatelé PEPP poskytující různé druhy PEPP odpovídající přístup na trh.

(56)  Příslušné orgány by měly vykonávat své pravomoci, jejichž hlavním cílem je ochrana práv účastníků a příjemců z PEPP, jakož i stabilita poskytovatelů PEPP a jejich schopnost plnit své závazky.

(57)  Je-li poskytovatelem PEPP instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění nebo unijní správce alternativních investičních fondů, měli by v souvislosti s úschovou svých aktiv odpovídajících činnostem PEPP jmenovat depozitáře. Jsou zapotřebí dodatečné záruky, pokud jde o subjekt působící jako depozitář a jeho funkce, protože současná pravidla stanovená pro depozitáře ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU(11) jsou zacílena pouze na fondy nabízené profesionálním investorům, s výjimkou evropských fondů dlouhodobých investic podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760(12), nabízených retailovým investorům, a odvětvové právo vztahující se na instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění nevyžadují ve všech případech jmenování depozitáře. Aby byla zajištěna ta nejvyšší míra ochrany investorů, pokud jde o úschovu aktiv odpovídajících činnostem PEPP, ukládá toto nařízení institucím zaměstnaneckého penzijního pojištění a unijním správcům alternativních investičních fondů poskytujícím PEPP povinnost řídit se pravidly směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(13), pokud jde o jmenování depozitáře, plnění jeho úkolů a jeho povinnosti dohledu.

(58)  Transparentnost nákladů a poplatků a jejich spravedlivé nastavení mají pro rozvoj důvěry účastníků PEPP a pro to, aby se mohli informovaně rozhodovat, zásadní význam. Používání netransparentních metod stanovení cen by proto mělo být zakázáno.

(59)  V zájmu dosažení cílů tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o upřesnění podmínek pro výkon zásahové pravomoci EIOPA a příslušných orgánů a kritéria a faktory, které EIOPA použije při rozhodování v případě, že, existují vážné obavy o ochranu účastníka PEPP. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(14). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.“

(60)  Aniž je dotčeno právo zákazníků PEPP podat žalobu k soudu, měly by být zavedeny snadno přístupné, odpovídající, nezávislé, nestranné, transparentní a účinné postupy alternativního řešení sporů pro řešení sporů mezi poskytovateli PEPP nebo distributory PEPP a zákazníky PEPP, jež vyplývají z práv a povinností stanovených v tomto nařízení.

(61)  S cílem zřídit efektivnější a účinnější postup pro řešení sporů by poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP měli zavést účinný postup pro podávání stížností, který by jejich zákazníci mohli využít před tím, než je spor předložen k řešení soudu nebo v rámci alternativního řešení sporů. V rámci postupu pro podávání stížností by měly být stanoveny krátké a jasně vymezené lhůty pro zaslání odpovědi poskytovatele PEPP nebo distributora PEPP na stížnost. Subjekty zabývající se alternativním řešením sporů by měly mít dostatečnou kapacitu, která jim umožní zapojit se náležitým a efektivním způsobem do přeshraniční spolupráce, pokud jde o spory týkající se práv a povinností podle tohoto nařízení.

(62)  Za účelem nalezení lepších podmínek pro své investice, a tedy i podpory hospodářské soutěže mezi poskytovateli PEPP by účastníci PEPP měli mít právo přejít během akumulační fáze k jinému poskytovateli PEPP usazenému v tomtéž či odlišném členském státě, a to prostřednictvím jasného, rychlého a bezpečného postupu. Poskytovatelé PEPP by však neměli být povinni poskytovat službu změny PEPP, pokud jsou účastníkům vypláceny dávky ve formě doživotní renty. Během změny by převádějící poskytovatelé PEPP měli převést odpovídající částky, popřípadě nepeněžitá aktiva z účtu PEPP a účet uzavřít. Účastníci PEPP by měli s přijímajícími poskytovateli PEPP uzavřít smlouvu o otevření nového účtu PEPP. Tento nový účet PEPP by měl mít stejnou strukturu podúčtů jako původní účet PEPP.

(63)  Během změny poskytovatele se mohou účastníci PEPP rozhodnout převést nepeněžitá aktiva, pouze pokud dochází ke změně mezi poskytovateli PEPP, například investičními podniky nebo jinými způsobilými poskytovateli, kteří mají dodatečnou licenci, kteří vykonávají správu investičního portfolia účastníků PEPP. V tomto případě je nutný písemný souhlas přijímajícího poskytovatele. V případě správy kolektivního investování není převod nepeněžitých aktiv možný, protože nejsou oddělena aktiva jednotlivých účastníků PEPP.

(64)  Proces změny by měl být pro účastníka PEPP jednoduchý. Za zahájení a řízení postupu jménem účastníka PEPP a na jeho žádost by proto měl být odpovědný přijímající poskytovatel PEPP. Při zřizování služby změny by poskytovatelé PEPP měli být schopni dobrovolně využívat dodatečné prostředky, jako například technické řešení. Vzhledem k panevropské povaze výrobku by účastníci PEPP měli mít možnost změnit poskytovatele bezodkladně a bezplatně, pokud není v členském státě, do kterého se účastník PEPP stěhuje, k dispozici žádný podúčet.

(65)  Před vydáním povolení ke změně by účastník PEPP měl být informován o všech fázích postupu a nákladech nutných k dokončení změny poskytovatele PEPP, aby měl možnost učinit o této změně informované rozhodnutí.

(66)  Aby byla změna úspěšná, je nutná spolupráce převádějícího poskytovatele PEPP. Převádějící poskytovatel PEPP by proto měl přijímajícímu poskytovateli PEPP poskytnout veškeré informace nezbytné pro obnovení plateb na jiný účet PEPP. Tyto informace by však neměly překročit rámec toho, co je nezbytné k provedení změny poskytovatele.

(67)  Účastníci PEPP by neměli být postiženi finančními ztrátami, včetně poplatků a úroků, vzniklými v důsledku jakýchkoli chyb, jichž se jeden nebo druhý poskytovatel PEPP zapojený do procesu změny poskytovatele dopustil. Účastníci PEPP by zejména neměli nést žádné finanční ztráty plynoucí z placení dodatečných poplatků, úroků nebo jiných plateb, jakož i pokut či jiných finančních škod vzniklých v důsledku prodlení při provádění změny. Jelikož by měla být ochrana kapitálu zajištěna na začátku výplatní fáze, a popřípadě během ní, neměl by mít převádějící poskytovatel PEPP povinnost zajistit ochranu kapitálu nebo poskytnout záruku v okamžiku změny poskytovatele. Poskytovatel PEPP by se ovšem mohl rozhodnout zajistit ochranu kapitálu nebo poskytnout záruku v okamžiku změny poskytovatele.

(68)  Účastníci PEPP by měli mít možnost před změnou učinit informované rozhodnutí. Přijímající poskytovatel PEPP by měl splnit všechny požadavky na distribuci a poskytování informací, včetně poskytnutí PEPP KID, poradenství a dostatečných informací o nákladech na změnu poskytovatele a o možných negativních důsledcích pro ochranu kapitálu, když dojde k této změně u PEPP se zárukou. Náklady na změnu účtované převádějícím poskytovatelem PEPP by neměly překročit částku, která nepředstavuje překážku pro mobilitu a v každém případě by měly být omezeny na 0,5 % odpovídajících částek nebo peněžní hodnoty nepeněžitých aktiv, které mají být převedeny.

(69)  Účastníci PEPP by měli mít právo se při podpisu smlouvy o PEPP a při otevírání nového podúčtu rozhodnout ohledně volby vyplácení dávek (renta, jednorázová výplata nebo jiné) ve výplatní fázi, přičemž následně by měli mít možnost svou volbu změnit jeden rok před začátkem výplatní fáze, na začátku výplatní fáze nebo v okamžiku změny poskytovatele, aby v době blížícího se odchodu do důchodu mohli svou volbu vyplácení dávek co nejlépe přizpůsobit svým potřebám. Pokud dává poskytovatel PEPP k dispozici více než jednu formu vyplácení dávek, měl by mít účastník PEPP možnost se rozhodnout pro různé možnosti vyplácení dávek pro jednotlivé podúčty, které má otevřeny na svém účtu PEPP.

(70)  Poskytovatelé PEPP by měli mít možnost zpřístupnit účastníkům PEPP širokou škálu forem vyplácení dávek. Tento přístup by prostřednictvím zvýšené flexibility a většího výběru pro účastníky PEPP dosáhl cíle většího rozšíření PEPP. Poskytovatelům by umožnil navrhovat jejich PEPP nákladově nejefektivnějším způsobem. Je v souladu s dalšími politikami Unie a politicky proveditelný, jelikož dostatečně zachovává flexibilitu členských států při rozhodování o tom, které formy vyplácení dávek si přejí podporovat. Se zřetelem k dlouhodobé důchodové povaze produktu by měly mít členské státy možnost přijmout opatření, která zvýhodní určité formy vyplácení dávek, například množstevní limity pro jednorázové výplaty s cílem ještě více motivovat k doživotní rentě a postupnému čerpání.

(71)   Vzhledem k panevropskému charakteru PEPP je třeba zajistit jednotnou vysokou míru ochrany účastníka PEPP na celém vnitřním trhu. To vyžaduje odpovídající nástroje k účinnému boji proti porušování předpisů a k zabránění újmě spotřebiteli. Pravomoci EIOPA a příslušných orgánů by proto měly být doplněny o explicitní mechanismus umožňující zakázat nebo omezit uvádění na trh, distribuci a prodej jakéhokoli PEPP, který vzbuzuje vážné obavy o ochranu účastníků PEPP, včetně s ohledem na dlouhodobou důchodovou povahu produktu, řádné fungování a integritu finančních trhů či stabilitu celého finančního systému nebo jeho části, přičemž EIOPA by měly být svěřeny vhodné pravomoci v oblasti koordinace a zasahování v nouzových situacích.

Tyto pravomoci EIOPA by měly vycházet z čl. 9 odst. 5 nařízení (EU) č. 1094/2010, aby bylo zajištěno, že tento intervenční mechanismus může být uplatněn v případě závažných obav o ochranu účastníků PEPP, a to i s ohledem na specifickou dlouhodobou důchodovou povahu PEPP. V případě, že jsou podmínky splněny, měly by mít příslušné orgány možnost uložit zákaz nebo omezení z důvodu předběžné opatrnosti ještě předtím, než je určitý PEPP uveden na trh, distribuován nebo prodáván účastníkům PEPP. Tyto pravomoci nezbavují poskytovatele PEPP jeho odpovědnosti splnit veškeré relevantní požadavky podle tohoto nařízení.

(72)  Měla by být zaručena plná transparentnost nákladů a poplatků souvisejících s investováním do PEPP. Tak by se vytvořily rovné podmínky pro poskytovatele a zároveň by byla zaručena ochrana spotřebitelů. Byly by dostupné srovnávací informace o různých produktech, čímž by došlo k povzbuzení konkurenčních cenových praktik.

(73)  Ačkoliv průběžný dohled nad poskytovateli PEPP mají vykonávat jednotlivé příslušné orgány, EIOPA by měl tento dohled ve vztahu k PEPP koordinovat, aby tak bylo zaručeno konzistentní používání jednotné metodiky dohledu, a přispělo se tak k panevropské a dlouhodobé důchodové povaze PEPP.

(74)  S cílem posílit práva spotřebitele a usnadnit možnost podávat stížnosti by měli mít účastníci PEPP možnost buď individuálně, nebo kolektivně podávat stížnosti příslušným orgánům v členském státě svého bydliště, ať došlo k porušení předpisů kdekoli.

(75)  EIOPA by měl s příslušnými orgány spolupracovat a usnadnit jejich spolupráci a jednotnost jejich postupu. EIOPA by měl v tomto ohledu hrát roli v pravomoci příslušných orgánů týkající se uplatňování opatření dohledu, a to poskytováním důkazů o porušeních souvisejících s PEPP. EIOPA by měl rovněž poskytovat závaznou mediaci v případě sporů mezi příslušnými orgány v přeshraničních situacích.

(76)  S cílem zajistit, aby poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP dodržovali toto nařízení, a dále zajistit, aby podléhaly podobnému zacházení v celé Unii, by měly být stanoveny správní sankce a další opatření, které jsou účinné, přiměřené a odrazující.

(77)  V souladu se sdělením Komise ze dne 8. prosince 2010 nazvaném „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“ a s cílem zajistit splnění požadavků tohoto nařízení je nutné, aby členské státy učinily nezbytné kroky, jimiž zajistí, že z porušení tohoto nařízení vyplynou příslušné správní sankce a jiná opatření.

(78)  Ačkoliv členské státy mohou stanovit pravidla týkající se správních sankcí i trestních sankcí v případě týchž porušení předpisů, nemělo by se od členských států vyžadovat, aby stanovily správní sankce za porušení tohoto nařízení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo. Zachováním trestních sankcí namísto správních sankcí za porušení tohoto nařízení by však neměla být omezena či jinak ovlivněna schopnost příslušných orgánů pro účely tohoto nařízení včasně spolupracovat, mít přístup k informacím a vyměňovat si informace s příslušnými orgány v jiných členských státech, a to ani po postoupení daného porušení předpisů příslušným justičním orgánům k trestnímu stíhání.

(79)  Příslušné orgány by měly být oprávněny ukládat peněžité sankce, které jsou dostatečně vysoké, aby vyrovnaly skutečné či potenciální zisky, a odrazující i pro větší finanční podniky a jejich řídící pracovníky.

(80)  V zájmu zajištění důsledného uplatňování sankcí v celé Unii by příslušné orgány měly při stanovení druhu správních sankcí nebo jiných opatření a výše peněžitých sankcí zohlednit veškeré příslušné okolnosti.

(81)  K zajištění toho, aby rozhodnutí příslušných orgánů o porušeních předpisů a sankcích měla odrazující účinek pro širokou veřejnost, a k posílení ochrany spotřebitelů tím, že budou informováni o porušeních tohoto nařízení při distribuci PEPP, by měla být tato rozhodnutí zveřejněna, ledaže by toto zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající vyšetřování.

(82)  Ke zjištění možných porušení předpisů by příslušné orgány měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a měly by vytvořit účinné mechanismy, které by umožnily oznamování možných nebo skutečných porušení předpisů.

(83)  Tímto nařízením by neměla být dotčena žádná ustanovení práva členských států v oblasti trestných činů.

(84)  Veškeré zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení, jako je výměna nebo předávání osobních údajů příslušnými orgány nebo zpracování osobních údajů poskytovateli PEPP nebo distributory PEPP, by mělo být prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(15) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES(16). Jakákoli výměna nebo přenos informací ze strany evropských orgánů dohledu by měly být prováděny v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(17).

(85)   Vzhledem k citlivosti osobních finančních údajů má rozsáhlá ochrana údajů mimořádný význam. Doporučuje se proto, aby orgány pro ochranu osobních údajů byly úzce zapojeny do provádění tohoto nařízení a dohledu nad ním.

(86)  Postup registrace a oznámení stanovený v tomto nařízení by neměl nahrazovat žádný další již zavedený vnitrostátní postup, který dává možnost využívat výhod a pobídek stanovených na vnitrostátní úrovni.

(87)  Hodnocení tohoto nařízení má být provedeno, mimo jiné posouzením vývoje na trhu, jako je například vznik nových druhů PEPP, jakož i vývoje v jiných oblastech práva Unie a zkušeností členských států. Toto hodnocení by mělo zohlednit různé cíle a záměry zavedení dobře fungujícího trhu PEPP, a zvláště by mělo hodnotit, zda toto nařízení vedlo k tomu, že si na udržitelné a přiměřené důchody spoří více evropských občanů. Důležitost minimálních evropských norem pro dohled nad poskytovateli PEPP také vyžaduje hodnocení poskytovatelů PEPP co do dodržování tohoto nařízení a příslušného odvětvového práva.

(88)  Vzhledem k možným dlouhodobým důsledkům tohoto nařízení je nezbytné důkladně sledovat vývoj situace během úvodní fáze jeho uplatňování. Při provádění výše uvedeného hodnocení by měla Komise také zohlednit zkušenosti EIOPA, zúčastněných stran a odborníků a měla by Evropskému parlamentu a Radě sdělit veškeré své případné připomínky.

(89)  Toto nařízení by mělo zajistit respektování základních práv a řídit se zásadami uznávanými zejména Listinou základních práv Evropské unie, zejména pokud jde o právo starších osob vést důstojný a nezávislý život a podílet se na společenském a kulturním životě, právo na ochranu osobních údajů, právo na vlastnictví, svobodu podnikání, zásadu rovnosti žen a mužů a zásadu vysoké úrovně ochrany spotřebitele.

(90)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zvýšení ochrany účastníků PEPP a jejich důvěry v PEPP, včetně případů přeshraniční distribuce těchto produktů, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich z důvodu jejich účinků lze lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla pro registraci, vytváření a distribuci osobních penzijních produktů, které jsou v Unii distribuovány pod označením „panevropský osobní penzijní produkt“ nebo „PEPP“, a pro dohled nad těmito produkty.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „osobním penzijním produktem“ produkt, který:

a)  je založen na smlouvě mezi jednotlivým účastníkem a subjektem na dobrovolném základě a který je doplňkový k povinnému nebo zaměstnaneckému penzijnímu produktu;

b)  zajišťuje dlouhodobou akumulaci kapitálu s výslovným cílem zajistit příjem v důchodu a s ▌omezenými možnostmi předčasného výběru peněžních prostředků před tímto obdobím;

c)  není ani povinným, ani zaměstnaneckým penzijním produktem;

2)  „panevropským osobním penzijním produktem (PEPP)“ dlouhodobý spořicí osobní penzijní produkt, jenž je poskytován ▌finančním podnikem způsobilým podle čl. 6 odst. 1 na základě smlouvy o PEPP a k němuž se jednotlivý účastník PEPP nebo nezávislé sdružení účastníků PEPP jménem svých členů zavázali s ohledem na odchod do důchodu a který nemá žádnou nebo přísně omezenou možnost předčasné výplaty a je registrován v souladu s tímto nařízením;

3)  „účastníkem PEPP“ fyzická osoba, která uzavřela smlouvu o PEPP s poskytovatelem PEPP;

4)  „smlouvou o PEPP“ smlouva mezi účastníkem PEPP a poskytovatelem PEPP, která splňuje podmínky stanovené v článku 4;

5)  „účtem PEPP“ osobní důchodový účet vedený na jméno účastníka PEPP nebo příjemce z PEPP, který je využíván k zaznamenávání transakcí umožňujících účastníku PEPP pravidelně přispívat částkami na důchod a příjemci z PEPP pobírat dávky PEPP;

6)  „příjemcem z PEPP“ fyzická osoba pobírající dávky PEPP;

7)  „zákazníkem PEPP“ účastník PEPP, potenciální účastník PEPP nebo příjemce z PEPP;

8)  „distribucí PEPP“ poskytování poradenství týkajícího se smluv o PEPP, předkládání návrhů smluv o poskytování PEPP nebo provádění jiných přípravných prací pro jejich uzavírání, uzavírání smluv o PEPP nebo pomoc při jejich správě a plnění, včetně poskytování informací o jedné či více smlouvách o PEPP na základě kritérií, která si zákazníci PEPP zvolili prostřednictvím webových stránek či jiného média, a sestavování seznamů PEPP seřazených podle výhodnosti, včetně srovnání cen a produktů, nebo slev na smlouvy o PEPP, pokud je zákazník PEPP schopen prostřednictvím webových stránek či jiného média přímo nebo nepřímo uzavřít smlouvu o PEPP;

9)  „důchodovými dávkami PEPP“ dávky vyplácené s ohledem na dosažení nebo očekávané dosažení odchodu do důchodu v jedné z forem uvedených v čl. 58 odst. 1;

10)  „dávkami PEPP“ důchodové dávky PEPP a jiné další dávky, na které má nárok příjemce z PEPP na základě smlouvy o PEPP, zejména pro přísně omezené případy, kdy je možnost předčasné výplaty, nebo pokud poskytuje smlouva o PEPP krytí biometrických rizik;

11)  „akumulační fází“ období, během něhož se na účtu PEPP akumulují aktiva a které zpravidla trvá do doby, než začne výplatní fáze;

12)  „výplatní fází“ období, během něhož mohou být aktiva nahromaděná na účtu PEPP používána k financování důchodu nebo jiných požadavků na příjem;

13)  „rentou“ částka splatná v konkrétních intervalech během určitého období, jako je například život příjemce z PEPP nebo daný počet let, a to výměnou za investici;

14)  „postupným čerpáním“ možnost, aby příjemci z PEPP pravidelně a až do určité výše čerpali částky, které nejsou pevně stanoveny;

15)  ▌„poskytovatelem PEPP“ finanční podnik uvedený v čl. 6 odst. 1, který má povolení vytvářet PEPP a tento PEPP distribuovat;

16)  ▌„distributorem PEPP“ finanční podnik uvedený v čl. 6 odst. 1, který má povolení distribuovat PEPP, který nevytvořil, investiční podnik poskytující investiční poradenství nebo zprostředkovatel pojištění ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97(18);

17)  „trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který:

a)  umožňuje zákazníkům PEPP uchovávat informace určené jim osobně tak, že jsou dohledatelné a přístupné po dobu odpovídající účelu daných informací, a

b)  umožňuje nepozměněnou reprodukci uchovávaných informací;

18)  „příslušnými orgány“ vnitrostátní orgány určené členským státem pro dohled nad poskytovateli PEPP, popřípadě nad distributory PEPP, nebo pro výkon povinností stanovených v tomto nařízení;

19)  „domovským členským státem poskytovatele PEPP“ domovský členský stát, jak je definován v příslušném legislativním aktu uvedeném v čl. 6 odst. 1;

20)  „domovským členským státem distributora PEPP“:

a)  je-li zprostředkovatel fyzickou osobou, členský stát, v němž má bydliště;

b)  je-li zprostředkovatel právnickou osobou, členský stát, v němž má sídlo, nebo jestliže podle vnitrostátního práva svého státu nemá žádné sídlo, členský stát, v němž má ústředí;

21)  „hostitelským členským státem poskytovatele PEPP“ členský stát, který je jiný než domovský členský stát poskytovatele PEPP, ve kterém poskytovatel PEPP poskytuje PEPP v rámci volného pohybu služeb nebo svobody usazování nebo pro který poskytovatel PEPP otevřel podúčet;

22)  „hostitelským členským státem distributora PEPP“ členský stát, který je jiný než domovský členský stát distributora PEPP a ve kterém distributor PEPP distribuuje PEPP v rámci volného pohybu služeb nebo svobody usazování;

23)  „podúčtem“ vnitrostátní část, která je otevřena v rámci každého jednotlivého účtu PEPP a která odpovídá právním požadavkům a podmínkám pro využívání možných pobídek k investování do PEPP stanovených na vnitrostátní úrovni členským státem, v němž má účastník PEPP bydliště; jednotlivec může být účastníkem PEPP nebo příjemcem z PEPP v každém podúčtu, v závislosti na příslušných právních požadavcích pro akumulační fázi a výplatní fázi;

24)  „kapitálem“ souhrn kapitálových příspěvků,▌ počítáno na základě částky, kterou lze investovat, po odečtení všech poplatků, plateb a výdajů, které přímo či nepřímo hradí účastníci PEPP;

25)  „finančními nástroji“ finanční nástroje ve smyslu přílohy I oddílu C směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(19);

26)  „depozitářem“ instituce pověřená úschovou aktiv a dohledem nad dodržováním statutu fondu a použitelného práva;

27)   „základním PEPP“ investiční možnost stanovená v článku 45;

28)  „technikami snižování rizik“ techniky pro systematické snižování rozsahu vystavení riziku nebo pravděpodobnosti jeho výskytu;

29)  „biometrickými riziky“ rizika spojená s úmrtím, invaliditou nebo dlouhověkostí;

30)  „změnou poskytovatele“ situace, kdy jsou na žádost účastníka PEPP převedeny od jednoho poskytovatele PEPP k druhému odpovídající částky nebo případně nepeněžitá aktiva v souladu s čl. 52 odst. 4 z jednoho účtu PEPP na jiný ▌, s uzavřením původního účtu PEPP, aniž je tím dotčen čl. 53 odst. 4 písm. e);

31)  „poradenstvím“ poskytování osobního doporučení poskytovatelem PEPP nebo distributorem PEPP zákazníkovi PEPP v souvislosti s jednou či více smlouvami o PEPP ▌;

32)  „partnerstvím“ spolupráce mezi poskytovateli PEPP s cílem nabídnout podúčty v různých členských státech podle čl. 19 odst. 2 v souvislosti se službou přenositelnosti;

33)  „environmentálními a sociálními faktory a faktory týkajícími se správy a řízení“ nebo „faktory ESG“ environmentální a sociální záležitosti a záležitosti týkající se správy a řízení, jako jsou záležitosti, jimiž se zabývá Pařížská dohoda, cíle udržitelného rozvoje OSN, obecné zásady OSN v oblasti podnikání a lidských práv a zásady odpovědného investování podporované OSN.

Článek 3

Použitelná pravidla

Registrace, vytváření a distribuce PEPP a dohled nad nimi podléhá:

a)  tomuto nařízení a

b)   v případě záležitostí tímto nařízením neupravených ▌:

i)  příslušnému odvětvovému právu Unie včetně příslušných aktů v přenesené pravomoci a prováděcích aktů;

ii)  právním předpisům přijatým členskými státy k provedení příslušného odvětvového právaUnie a provedení opatření, která se týkají konkrétně PEPP;

iii)  dalším vnitrostátním právním předpisům, které se vztahují na PEPP.

Článek 4

Smlouva o PEPP

1.  Smlouva o PEPP stanoví zvláštní ustanovení pro PEPP v souladu s použitelnými pravidly uvedenými v článku 3.

2.  Smlouva o PEPP zahrnuje především:

a)  popis základního PEPP uvedeného v článku 45 včetně informací o záruce investovaného kapitálu nebo investiční strategii zaměřené na zajištění ochrany kapitálu;

b)  případně popis alternativních investičních možností podle čl. 42 odst. 2;

c)  podmínky pro změnu investiční možnosti podle článku 44;

d)  v případě, že PEPP nabízí krytí biometrických rizik, podrobnosti o tomto krytí, včetně okolností, které právo na krytí zakládají;

e)  popis důchodových dávek PEPP, zejména možné formy vyplácení a právo na změnu formy vyplacení podle článku 59;

f)  podmínky služby přenositelnosti podle článků 17 až 20 včetně informace o členských státech, pro něž je dostupný podúčet;

g)  podmínky služby změny podle článků 52 až 55;

h)  kategorie nákladů a celkové souhrnné náklady vyjádřené v příslušných případech v procentech i peněžně;

i)  podmínky týkající se akumulační fáze pro podúčet odpovídající členskému státu, v němž má účastník PEPP bydliště, podle článku 47;

j)  podmínky týkající se výplatní fáze pro podúčet odpovídající členskému státu, v němž má účastník PEPP bydliště, podle článku 57;

k)  případně podmínky, za nichž mají být udělené výhody a pobídky zpětně zaplaceny členskému státu, v němž má účastník PEPP bydliště.

KAPITOLA II

REGISTRACE

Článek 5

Registrace

1.  PEPP může být v Unii poskytován a distribuován, pouze byl-li registrován v centrálním veřejném registru vedeném EIOPA v souladu s článkem 13.

2.  Registrace PEPP je platná ve všech členských státech. Opravňuje poskytovatele PEPP k poskytování PEPP a distributora PEPP k distribuování PEPP registrovaného v centrálním veřejném registru uvedeném v článku 13.

V souladu s kapitolou IX je prováděno průběžné ověřování souladu s tímto nařízením.

Článek 6

Žádost o registraci PEPP

1.  O registraci PEPP mohou požádat pouze tyto finanční podniky povolené nebo registrované podle práva Unie:

a)  úvěrové instituce povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(20);

b)  pojišťovny povolené v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES(21), které se zabývají přímým životním pojištěním podle čl. 2 odst. 3 směrnice 2009/138/ES a přílohy II uvedené směrnice;

c)  instituce zaměstnaneckého penzijního pojištění povolené nebo registrované v souladu se směrnicí (EU) 2016/2341, jež jsou podle vnitrostátních právních předpisů oprávněné poskytovat rovněž osobní penzijní produkty a nad nimiž je podle těchto předpisů vykonáván dohled. V tomto případě musí být všechna aktiva a pasiva odpovídající činnostem PEPP účelově vyhrazena, bez možnosti převádět je do ostatních činností v oblasti penzijního pojištění dané instituce;

d)  investiční podniky povolené v souladu se směrnicí 2014/65/EU, které poskytují správu portfolia ;

e)  investiční společnosti nebo správcovské společnosti povolené podle směrnice 2009/65/ES;

f)   unijní správci alternativních investičních fondů, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice 2011/61/EU.

2.  Finanční podniky uvedené v odstavci 1 předloží žádost o registraci PEPP svým příslušným orgánům. Žádost obsahuje:

a)  standardní smluvní podmínky smlouvy o PEPP, které budou navrženy účastníkům PEPP v souladu s článkem 4;

b)  informace o totožnosti žadatele ;

c)  informace o opatřeních, pokud jde o správu portfolia, řízení rizik a administrativní úkony v souvislosti s PEPP, včetně opatření uvedených v čl. 19 odst. 2, čl. 42 odst. 5 a čl. 49 odst. 3;

d)  případně seznam členských států, v nichž chce poskytovatel PEPP podávající žádost tento produkt uvádět na trh;

e)  případně informace o totožnosti depozitáře;

f)  klíčové informace o PEPP uvedené v článku 26;

g)   seznam členských států, v nichž může poskytovatel PEPP podávající žádost zajistit okamžité otevření podúčtu.

3.   Příslušné orgány posoudí do 15 pracovních dnů od obdržení žádosti uvedené v odstavci 2, zda je žádost úplná.

Není-li žádost úplná, stanoví příslušné orgány lhůtu, do níž má žadatel poskytnout další informace. Jakmile je žádost považována za úplnou, příslušné orgány o tom vyrozumí žadatele.

4.   Do tří měsíců od předložení úplné žádosti podle odstavce 3 příslušné orgány přijmou rozhodnutí o registraci PEPP, pouze pokud je žadatel způsobilý k poskytování PEPP podle odstavce 1 a jsou-li informace a dokumenty předložené v žádosti o registraci uvedené v odstavci 2 v souladu s tímto nařízením.

5.   Příslušné orgány do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí o registraci PEPP sdělí EIOPA rozhodnutí a předají informace a dokumenty uvedené v odst. 2 písm. a), b), d), f) a g) a informují o tom poskytovatele PEPP, který žádost podal.

EIOPA nenese odpovědnost ani nemůže být činěn odpovědným za rozhodnutí o registraci přijaté příslušným orgánem.

Odmítnou-li příslušné orgány registraci udělit, vydají odůvodněné rozhodnutí, proti němuž je možné podat opravný prostředek.

6.  Existuje-li pro konkrétní typ finančních podniků uvedených v odstavci 1 ve členském státě více než jeden příslušný orgán, určí tento členský stát jediný příslušný orgán pro každý typ finančního podniku uvedený v odstavci 1, jež je odpovědný za postup registrace a za komunikaci s EIOPA.

Veškeré následné úpravy informací a dokumentů poskytovaných v žádosti uvedené v odstavci 2 se neprodleně oznámí příslušným orgánům. Týkají-li se úpravy informací a dokumentů uvedených v odst. 2 písm. a), b), d), f) a g), sdělí příslušné orgány tyto úpravy bez zbytečného odkladu EIOPA.

Článek 7

Registrace PEPP

1.  Do pěti pracovních dnů ode dne sdělení rozhodnutí o registraci a předání informací a dokumentů v souladu s čl. 6 odst. 5 EIOPA zaregistruje PEPP do centrálního veřejného registru podle článku 13 a uvědomí o tom bez zbytečného odkladu příslušné orgány.

2.  Do pěti pracovních dnů od obdržení oznámení o registraci PEPP podle odstavce 1 o tom příslušné orgány informují poskytovatele PEPP, který žádost podal.

3.   Poskytovatel PEPP může poskytovat PEPP a distributor PEPP může distribuovat PEPP ode dne registrace PEPP v centrálním veřejném registru podle článku 13.

Článek 8

Podmínky pro zrušení registrace PEPP

1.  Příslušné orgány vydají rozhodnutí o zrušení registrace PEPP v případě, že:

a)  se poskytovatel PEPP výslovně registrace vzdá;

b)  poskytovatel PEPP získal registraci na základě nepravdivých informací nebo jakýchkoli jiných nedovolených prostředků;

c)  poskytovatel PEPP vážně nebo soustavně porušuje toto nařízení nebo

d)  poskytovatel PEPP nebo PEPP již nesplňují podmínky, za nichž byla registrace udělena.

2.  Do pěti pracovních dnů od přijetí rozhodnutí o zrušení registrace PEPP to příslušné orgány oznámí EIOPA a informují o tom poskytovatele PEPP.

3.  EIOPA do pěti pracovních dnů od obdržení oznámení rozhodnutí o zrušení registrace podle odstavce 2 zruší registraci PEPP a informuje o tom příslušné orgány.

4.  Do pěti dnů od obdržení oznámení o zrušení registrace PEPP podle odstavce 3, včetně data zrušení registrace, o tom příslušné orgány vyrozumí poskytovatele PEPP.

5.  Poskytovatel PEPP ode dne zrušení registrace PEPP v centrálním veřejném registru podle článku 13 PEPP neposkytuje a distributor PEPP tento produkt nedistribuuje.

6.  Pokud EIOPA obdrží informace o existenci jedné nebo několika okolností uvedených v odst. 1 písm. b) nebo c) tohoto článku, požádá v souladu s povinností spolupráce mezi příslušnými orgány a EIOPA uvedenou v článku 66, příslušné orgány poskytovatele PEPP, aby ověřily existenci takových okolností, a příslušné orgány mu předloží svá zjištění a odpovídající informace.

7.  Před přijetím rozhodnutí o zrušení registrace PEPP příslušné orgány a EIOPA vyvinou veškeré úsilí, aby zajistily, že jsou chráněny zájmy účastníků PEPP.

Článek 9

Označení ▌

Označení „panevropský osobní penzijní produkt“ nebo „PEPP“ může být v souvislosti s osobním penzijním produktem používáno pouze tehdy, pokud EIOPA v souladu s tímto nařízením osobní penzijní produkt zaregistroval, aby mohl být distribuován pod označením „PEPP“.

Článek 10

Distribuce PEPP

1.  Finanční podniky uvedené v čl. 6 odst. 1 mohou distribuovat PEPP, které vytvořily. Rovněž mohou distribuovat PEPP, které nevytvořily, dodržuj-li příslušné odvětvové právo, podle něhož mohou distribuovat produkty, jež nevytvořily.

2.  Zprostředkovatelé pojištění registrovaní v souladu se směrnicí (EU) 2016/97 a investiční podniky povolené v souladu se směrnicí 2014/65/EU za účelem poskytování investičního poradenství ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 4 směrnice 2014/65/EU, mohou distribuovat PEPP, které nevytvořili.

Článek 11

Obezřetnostní režim použitelný pro různé druhy poskytovatelů

Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP ▌ dodržují toto nařízení, jakož i příslušný obezřetnostní režim, který je na ně použitelný v souladu s legislativními akty uvedenými v čl. 6 odst. 1 a v čl. 10 odst. 2.

Článek 12

Zveřejnění vnitrostátních ustanovení

1.  Příslušný vnitrostátní orgán zveřejňuje a aktualizuje znění vnitrostátních právních a správních předpisů ohledně podmínek týkajících se akumulační fáze podle článku 47 a podmínek týkajících se výplatní fáze podle článku 57, včetně informací o dodatečných vnitrostátních postupech při uplatňování výhod a pobídek zřízených na vnitrostátní úrovni.

2.  Všechny příslušné orgány ve členském státě na svých webových stránkách zveřejní a udržují aktualizované odkazy na předpisy uvedené v odstavci 1.

3.  Zveřejnění znění předpisů uvedených v odstavci 1 je pouze pro informační účely a nevytváří pro příslušné vnitrostátní orgány právní závazky nebo odpovědnost.

Článek 13

Centrální veřejný registr

1.  EIOPA vede centrální veřejný registr, který zahrnuje každý PEPP registrovaný podle tohoto nařízení, registrační číslo PEPP, poskytovatele tohoto PEPP, příslušné orgány poskytovatele PEPP, datum registrace PEPP, úplný seznam členských států, v nichž je PEPP poskytován a úplný seznam členských států, pro něž poskytovatel PEPP nabízí podúčet. Tento registr je zpřístupněn veřejnosti v elektronické podobě a je aktualizován.

2.  Příslušné orgány informují EIOPA o odkazech uvedených v čl. 12 odst. 2 a tyto informace aktualizují.

3.  EIOPA zveřejňuje a aktualizuje odkazy uvedené v odstavci 2 v centrálním veřejném registru uvedeném v odstavci 1.

KAPITOLA III

PŘESHRANIČNÍ POSKYTOVÁNÍ A PŘENOSITELNOST PEPP

ODDÍL I

VOLNÝ POHYB SLUŽEB A SVOBODA USAZOVÁNÍ

Článek 14

Výkon volného pohybu služeb a svobody usazování poskytovateli PEPP a distributory PEPP

1.   V rámci volného pohybu služeb a svobody usazování mohou poskytovatelé PEPP poskytovat a distributoři PEPP distribuovat PEPP na území hostitelského členského státu, pokud tak činí v souladu s příslušnými pravidly a postupy stanovenými právem Unie, které se na ně použijí podle čl. 6 odst. 1 písm. a), b), d) a e) nebo v čl. 10 odst. 2, nebo na jejich základě, a po oznámení svého záměru otevřít podúčet v tomto hostitelském členském státě v souladu s článkem 21.

2.   Poskytovatelé PEPP podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a f) dodržují pravidla stanovená v článku 15.

Článek 15

Výkon volného pohybu služeb institucemi zaměstnaneckého penzijního pojištění a unijními správci alternativních finančních fondů

1.  Poskytovatelé PEPP uvedení v čl. 6 odst. 1 písm. c) a f), kteří hodlají poprvé poskytovat PEPP účastníkům PEPP na území hostitelského členského státu v rámci volného pohybu služeb a oznámili svůj záměr otevřít pro tento hostitelský členský stát podúčet v souladu s článkem 21, sdělí příslušným orgánům svého domovského členského státu tyto informace:

a)  jméno či název a adresu poskytovatele PEPP;

b)  členský stát, v němž hodlá poskytovatel PEPP poskytovat nebo distribuovat PEPP účastníkům PEPP.

2.  Příslušné orgány domovského členského státu předají tyto informace do 10 pracovních dnů ode dne jejich přijetí hostitelskému členskému státu spolu s potvrzením toho, že poskytovatel PEPP uvedený v odstavci 1 tohoto článku splňuje požadavky stanovené v čl. 6 odst. 1. Tyto informace se sdělí příslušným orgánům hostitelského členského státu, pokud příslušné orgány domovského členského státu nemají důvod k pochybám o přiměřenosti správní struktury ve vztahu k poskytování PEPP nebo finanční situaci poskytovatele PEPP podle čl. 6 odst. 1 písm. c) a f).

Pokud příslušné orgány domovského členského státu odmítnou sdělit informace příslušnému orgánu hostitelského členského státu, zdůvodní své odmítnutí dotyčnému poskytovateli PEPP do jednoho měsíce ode dne, kdy obdržel veškeré informace a dokumenty. V případě takového odmítnutí nebo neposkytnutí odpovědi je možné podat opravný prostředek u soudů v domovském členském státě poskytovatele PEPP.

3.  Příslušné orgány hostitelského členského státu potvrdí do 10 pracovních dnů, že přijaly informace uvedené v odstavci 1. Příslušné orgány domovského členského státu následně informují poskytovatele PEPP o tom, že příslušné orgány hostitelského členského státu tyto informace obdržely, a že poskytovatel PEPP může v tomto členském státě zahájit poskytování PEPP účastníkům PEPP.

4.  Nedojde-li k potvrzení přijetí uvedeného v odstavci 3 do 10 pracovních dnů ode dne předání informací podle odstavce 2, informují příslušné orgány domovského členského státu poskytovatele PEPP, že může v tomto hostitelském členském státě začít poskytovat služby.

5.  V případě změny jakékoli z informací uvedených v odstavci 1 oznámí poskytovatel PEPP tuto změnu příslušným orgánům domovského členského státu nejméně jeden měsíc předtím, než se tato změna uskuteční. Příslušné orgány domovského členského státu informují příslušné orgány hostitelského členského státu o změně co nejdříve, a nejpozději do jednoho měsíce po obdržení oznámení.

6.   Hostitelské členské státy mohou za účelem tohoto postupu stanovit jiné příslušné orgány, než jsou orgány uvedené v čl. 2 bodu 18, pro výkon pravomocí svěřených příslušným orgánům hostitelského členského státu. Uvědomí o tom Komisi a EIOPA, přičemž uvedou případné rozdělení úkolů.

Článek 16

Pravomoc příslušných orgánů hostitelského členského státu

1.  Mají-li se příslušné orgány hostitelského členského státu důvod domnívat, že PEPP je distribuován na jejich území nebo byl otevřen podúčet pro tento členský stát a byly přitom porušeny jakékoli povinnosti vyplývající z použitelných pravidel uvedených v článku 3, předají svá zjištění příslušným orgánům domovského členského státu poskytovatele PEPP nebo distributora PEPP.

2.  Příslušné orgány domovského členského státu po posouzení informací přijatých podle odstavce 1 případně bezodkladně přistoupí ke vhodným opatřením pro nápravu situace. O jakýchkoli takových opatřeních informují příslušné orgány hostitelského členského státu.

3.  Pokud jsou opatření přijatá příslušnými orgány domovského členského státu nedostatečná nebo tato opatření chybí a poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP nadále distribuuje PEPP způsobem jasně poškozujícím zájmy účastníků PEPP hostitelského členského státu nebo řádné fungování trhu s osobními penzijními produkty v tomto členském státě, mohou příslušné orgány hostitelského členského státu po informování příslušných orgánů domovského členského státu přijmout vhodná opatření na zabránění tohoto porušování včetně toho, že v přísně nezbytných případech zamezí na svém území poskytovateli PEPP nebo distributorovi PEPP nadále PEPP distribuovat.

Kromě toho mohou příslušné orgány domovského nebo hostitelského členského státu postoupit záležitost EIOPA a požádat jej o pomoc v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1094/2010.

4.  Odstavci 1 až 3 není dotčena pravomoc hostitelského členského státu přijímat vhodná a nediskriminační opatření k předcházení nebo sankcionování případů porušování, k němuž došlo na jeho území, za situací, kdy je nezbytně nutné přikročit k okamžitým krokům na ochranu práva spotřebitelů v hostitelském členském státě a kdy jsou rovnocenná opatření v domovském členském státě nedostatečná nebo tato opatření chybí, nebo v případech, kdy je toto porušování v rozporu s vnitrostátními právními předpisy na ochranu veřejného zájmu, a to v nezbytně nutné míře. V takových situacích mají hostitelské členské státy možnost zabránit poskytovateli PEPP nebo distributorovi PEPP, aby na jejich území zahájili nové podnikání.

5.  Jakékoli opatření přijaté příslušnými orgány hostitelského členského státu poskytovatele PEPP podle tohoto článku je bez zbytečného odkladu sděleno v řádně odůvodněném dokumentu poskytovateli PEPP nebo distributoru PEPP a oznámeno přísluným orgánům domovského členského státu.

ODDÍL II

PŘENOSITELNOST

Článek 17

Služba přenositelnosti

1.  Účastníci PEPP mají právo využívat službu přenositelnosti, jež jim dává právo nadále přispívat na stávající účet PEPP, pokud změní bydliště do jiného členského státu.

2.  V případě využití služby přenositelnosti mají účastníci PEPP nárok ponechat si veškeré výhody a pobídky, které jim poskytovatel PEPP přiznal a které jsou spojené s nepřerušeným investováním do jejich PEPP.

Článek 18

Poskytování služby přenositelnosti

1.  Poskytovatelé PEPP poskytnou službu přenositelnosti uvedenou v článku 17 účastníkům PEPP, kteří u nich mají účet PEPP a o tuto službu požádají.

2.  Při nabízení PEPP poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP potenciálním účastníkům PEPP poskytne informace o přenositelnosti služeb a o tom, které podúčty jsou okamžitě k dispozici.

3.  Do tří let ode dne použitelnosti tohoto nařízení musí každý poskytovatel PEPP na žádost nabízet vnitrostátní podúčty pro alespoň dva členské státy.

Článek 19

Podúčty PEPP

1.  Pokud v souladu s článkem 17 poskytovatelé PEPP poskytují službu přenositelnosti účastníkům PEPPje-li v rámci účtu PEPP otevřen nový podúčet, poskytovatelé PEPP zajistí, aby tento podúčet odpovídal právním požadavkům a podmínkám pro PEPP stanoveným na vnitrostátní úrovni podle článků 47 a 57 novým členským státem, v němž má bydliště účastník PEPP. Všechny transakce na účtu PEPP jsou evidovány na odpovídajícím podúčtu. Na příspěvky a výběry z podúčtů se mohou vztahovat samostatné smluvní podmínky.

2.  Aniž jsou dotčeny použitelné odvětvové právní předpisy, mohou poskytovatelé PEPP rovněž zajišťovat dodržování požadavků uvedených v odstavci 1 zřízením partnerství s dalším registrovaným poskytovatelem PEPP (dále jen „partner“).

S ohledem na rozsah funkcí, jež má zastávat, musí být partner kvalifikovaný a schopný plnit svěřené funkce. Poskytovatel PEPP uzavře s partnerem písemnou dohodu. Dohoda musí být právně vymahatelná a musí jasně vymezit práva a povinnosti poskytovatele PEPP a partnera. Dohoda musí být v souladu s příslušnými pravidly a postupy pro svěřené a externě zajišťované funkce stanovenými právem Unie, které se na ně použije podle čl. 6 odst. 1, nebo na jeho základě. Bez ohledu na takovou dohodu zůstává poskytovatel PEPP výlučně odpovědný za plnění svých povinností podle tohoto nařízení.

Článek 20

Otevření nového podúčtu

1.   Bezprostředně poté, co byl poskytovatel PEPP informován o změně bydliště účastníka PEPP do jiného členského státu, informuje poskytovatel PEPP účastníka PEPP o možnosti otevření nového podúčtu v rámci účtu PEPP daného účastníka PEPP a o časovém rámci, v němž může být tento podúčet otevřen.

V tomto případě poskytne poskytovatel PEPP účastníkovi PEPP bezplatně PEPP-KID obsahující zvláštní požadavky uvedené v čl. 28 odst. 3 písm. g) pro podúčet odpovídající novému členskému státu, v němž má účastník PEPP bydliště.

V případě, že nový podúčet není k dispozici, informuje poskytovatel PEPP účastníka PEPP o jeho právu změnit bezodkladně a bezplatně poskytovatele a o možnosti pokračovat ve spoření na posledně otevřeném podúčtu.

2.  Pokud má účastník PEPP v úmyslu využít možnost otevření podúčtu, zašle poskytovateli PEPP tyto informace:

a)  nový členský stát, v němž má účastník PEPP bydliště;

b)  datum, od něhož budou příspěvky směrovány na nově otevřený podúčet;

c)  veškeré příslušné informace o ▌ dalších podmínkách PEPP.

3.  Účastník PEPP může nadále přispívat na poslední otevřený podúčet.

4.   Poskytovatel PEPP nabídne účastníkovi PEPP osobní doporučení vysvětlující, zda je otevření nového podúčtu v rámci účtu PEPP účastníka PEPP a přispívání na nový podúčet výhodnější než připívání na poslední otevřený podúčet.

5.  Pokud poskytovatel PEPP nemůže zajistit otevření nového podúčtu odpovídajícího novému členskému státu, v němž má účastník PEPP bydliště, musí mít účastník PEPP podle své volby možnost:

a)  změnit bezodkladně a bezplatně poskytovatele PEPP bez ohledu na požadavky čl. 52 odst. 3 týkající se četnosti změn poskytovatele; nebo

b)  nadále přispívat na poslední otevřený podúčet.

6.  Nový podúčet se otevře ▌ změnou stávající smlouvy o PEPP mezi účastníkem PEPP a poskytovatelem PEPP, a to v souladu s použitelným smluvním právem. Ve smlouvě je uvedeno datum otevření ▌.

Článek 21

Poskytování informací o přenositelnosti příslušným orgánům

1.  Poskytovatel PEPP, který hodlá otevřít nový podúčet pro hostitelský členský stát, oznámí tuto skutečnost příslušným orgánům domovského členského státu.

2.  Poskytovatel PEPP zahrne do oznámení následující informace a dokumenty:

a)  standardní smluvní podmínky smlouvy o PEPP, jak jsou uvedeny v článku 4, včetně přílohy pro nový podúčet;

b)  PEPP KID obsahující zvláštní požadavky na podúčet odpovídající novému podúčtu podle čl. 28 odst. 3 písm. g);

c)   přehled dávek PEPP uvedený v článku 36;

d)  případně informace o smluvních ujednáních podle čl. 19 odst. 2.

3.  Příslušné orgány domovského členského státu ověří úplnost dodané dokumentace a do 10 pracovních dnů od přijetí úplné dokumentace ji předají příslušným orgánům hostitelského členského státu.

4.  Příslušné orgány hostitelského členského státu bezodkladně potvrdí přijetí informací a dokumentů uvedených v odstavci 2.

5.  Příslušné orgány domovského členského státu následně informují poskytovatele PEPP o tom, že příslušné orgány hostitelského členského státu tyto informace obdržely, a že poskytovatel PEPP může otevřít podúčet pro uvedený členský stát.

Neobdrží-li potvrzení o přijetí uvedené v odstavci 4 do 10 pracovních dnů ode dne předání dokumentace uvedené v odstavci 3, informují příslušné orgány domovského členského státu poskytovatele PEPP, že může být otevřen podúčet pro uvedený členský stát.

6.  V případě změny informací a dokumentů uvedených v odstavci 2 oznámí poskytovatel PEPP tuto změnu příslušným orgánům domovského členského státu nejméně jeden měsíc předtím, než se tato změna uskuteční. Příslušné orgány domovského členského státu informují příslušné orgány hostitelského členského státu o změně co nejdříve a nejpozději jeden měsíc před obdržením oznámení.

KAPITOLA IV

DISTRIBUCE A POŽADAVKY NA INFORMACE

ODDÍL I

Obecná ustanovení

Článek 22

Obecná zásada

Při provádění distribučních činností pro PEPP poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP jednají čestně, spravedlivě a profesionálně a v souladu s nejlepšími zájmy svých zákazníků PEPP.

Článek 23

Režim distribuce použitelný pro různé druhy poskytovatelů PEPP a distributorů PEPP.

1.   Pro účely distribuce PEPP poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP dodržují tato pravidla:

a)  pojišťovny podle čl. 6 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení a zprostředkovatelé pojištění podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení dodržují použitelné vnitrostátní právo provádějící pravidla distribuce pojistných produktů s investiční složkou stanovená v kapitolách V a VI směrnice (EU) 2016/97, s výjimkou článků 20, 23, 25 a čl. 30 odst. 3 uvedené směrnice, veškeré přímo použitelné právo Unie přijaté podle uvedených pravidel, pokud jde o distribuci těchto produktů, a toto nařízení s výjimkou čl. 34 odst. 4;

b)  investiční podniky podle čl. 10 odst. 2 tohoto nařízení dodržují použitelné vnitrostátní právo provádějící pravidla uvádění na trh nebo distribuce finančních nástrojů stanovená v čl. 16 odst. 3 ▌prvním pododstavci a v článcích 23, 24 a 25 směrnice2014/65/EU, s výjimkou čl. 24 odst. 2 a čl. 25 odst. 3 a 4 uvedené směrnice, veškeré přímo použitelné právní předpisy Unie přijaté podle těchto ustanovení a toto nařízení s výjimkou čl. 34 odst. 4;

c)  všichni ostatní poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP dodržují použitelné vnitrostátní právo provádějící pravidla uvádění na trh nebo distribuce finančních nástrojů stanovená v čl. 16 odst. 3 prvním pododstavci a v článcích 23, 24 a 25 směrnice 2014/65/EU, s výjimkou čl. 24 odst. 2 a čl. 25 odst. 2, 3 a 4 uvedené směrnice, veškeré přímo použitelné právo Unie přijaté podle těchto ustanovení a toto nařízení.

2.  Pravidla stanovená v odst. 1 písm. a) se uplatní pouze tehdy, pokud použitelné vnitrostátní právo neobsahuje přísnější ustanovení provádějící pravidla stanovená v kapitolách V a VI směrnice (EU) 2016/97.

Článek 24

Elektronická distribuce a jiné trvalé nosiče

Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP bezplatně poskytnou veškeré dokumenty a informace podle této kapitoly zákazníkům PEPP elektronicky za předpokladu, že zákazník PEPP má možnost tyto informace uchovávat způsobem, který zajistí jejich přístupnost pro budoucí využití, a po dobu odpovídající účelům těchto informací, a že tento nástroj umožňuje nepozměněnou reprodukci uchovávaných informací.

Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP tyto dokumenty a informace na žádost bezplatně poskytnou také na jiném trvalém nosiči, včetně tištěné podoby. Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP informují zákazníky PEPP o jejich právu požádat o bezplatnou kopii těchto dokumentů na jiném trvalém nosiči, včetně tištěné podoby.

Článek 25

Požadavky na dohled nad produktem a na jeho řízení

1.  Poskytovatelé PEPP zachovávají, provozují a přezkoumávají postup pro schvalování každého PEPP nebo významné úpravy stávajícího PEPP před tím, než je distribuován zákazníkům PEPP.

Postup schvalování produktu musí být přiměřený a vhodný s ohledem na povahu PEPP.

Postup schvalování produktu stanoví pro každý PEPP určený cílový trh, zajišťuje posouzení veškerých rizik souvisejících s tímto určeným cílovým trhem a soulad zamýšlené distribuční strategie s určeným cílovým trhem a přijímá přiměřená opatření, jež zajistí distribuci PEPP na určený cílový trh.

Poskytovatel PEPP rozumí PEPP, které poskytuje, a pravidelně je přezkoumává, přičemž zohledňuje veškeré události, které by mohly významně ovlivnit potenciální riziko spojené s určeným cílovým trhem, aby bylo možné posoudit alespoň to, zda PEPP nadále naplňuje potřeby určeného cílového trhu a zda je zamýšlená distribuční strategie nadále vhodná.

Poskytovatelé PEPP zpřístupní distributorům PEPP veškeré příslušné informace o PEPP a postupu schvalování tohoto produktu, a to včetně určeného cílového trhu PEPP.

Distributoři PEPP zavedou odpovídající opatření pro získávání informací uvedených v pátém pododstavci a pro pochopení charakteristik a určeného cílového trhu každého PEPP.

2.  Politikami, postupy a opatřeními uvedenými v tomto článku nejsou dotčeny žádné další požadavky stanovené v tomto nařízení nebo použitelné na základě tohoto nařízení, včetně požadavků týkajících se sdělování informací, vhodnosti nebo přiměřenosti, odhalování a řešení střetů zájmů ▌ pobídek a faktorů ESG.

ODDÍL II

PŘEDSMLUVNÍ INFORMACE

Článek 26

Sdělení klíčových informací o PEPP (PEPP KID)

1.  Předtím, než se PEPP začne nabízet účastníkům PEPP, vypracuje poskytovatel PEPP pro uvedený produkt PEPP KID v souladu s požadavky stanovenými v tomto oddíle a  zveřejní PEPP KID na svých webových stránkách.

2.  PEPP KID představuje předsmluvní informace. Musí být přesné, pravdivé, srozumitelné a nesmí být zavádějící. Musí poskytovat klíčové informace a být v souladu s veškerými závaznými smluvními dokumenty, s relevantními částmi nabídek a s podmínkami PEPP.

3.  PEPP KID je samostatným dokumentme, zřetelně odděleným od propagačních materiálů. Nesmí obsahovat odkazy na propagační materiály. Může obsahovat odkazy na jiné dokumenty, případně včetně prospektu, ale pouze pokud tyto odkazy souvisí s informacemi, které podle tohoto nařízení musí být v PEPP KID obsaženy.

Pro základní PEPP se vypracuje samostatné PEPP KID.

4.  Pokud poskytovatel PEPP nabízí účastníkovi PEPP takovou škálu alternativních investičních možností, že informace o každé z možností podkladových investic požadované v čl. 28 odst. 3 nelze všechny poskytnout v jediném stručném a samostatném PEPP KID, vytvoří poskytovatelé PEPP jedno z těchto sdělení:

a)  samostatné PEPP KID pro každou alternativní investiční možnost;

b)  všeobecné PEPP KID obsahující alespoň všeobecný popis alternativních investičních možností a informaci, kde a jak lze nalézt podrobnější předsmluvní informace týkající se investic, na nichž jsou tyto investiční možnosti založeny.

5.  V souladu s článkem 24 musí být PEPP KID vypracováno jako krátký a stručný dokument. Musí:

a)  být prezentováno a uspořádáno tak, aby se snadno četlo, přičemž je použito písmo čitelné velikosti;

b)  být zaměřeno na klíčové informace, které zákazníci PEPP potřebují;

c)  být jasně formulováno a napsáno jazykem a stylem, který usnadňuje pochopení informací, přičemž se především používá jazyk, který je jasný, stručný a srozumitelný.

6.  Pokud jsou v PEPP KID použity barvy, nesmí se srozumitelnost informací zhoršit, je-li PEPP KID vytištěno nebo kopírováno černobíle.

7.  Pokud je v PEPP KID použita značka nebo logo poskytovatele PEPP nebo skupiny, jejímž je členem, nesmí odvádět pozornost od informací, které jsou ve sdělení uvedeny, ani zakrývat text.

8.  Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP poskytnou potenciálním účastníkům PEPP kromě PEPP KID také odkazy na veškeré veřejně dostupné zprávy o ▌ finanční situaci poskytovatele PEPP, včetně jeho solventnosti, a umožní potenciálním účastníkům PEPP snadný přístup k těmto informacím.

9.   Potenciálním účastníkům PEPP se poskytnou rovněž informace o dosavadní výkonnosti investiční možnosti účastníka PEPP týkající se výkonnosti za období minimálně deseti let, nebo v případě, že byl PEPP poskytován po dobu kratší než deset let, informace za všechny roky, kdy byl PEPP poskytován. K informacím o dosavadní výkonnosti je připojeno prohlášení „dosavadní výkonnost nevypovídá o budoucí výkonnosti“.

Článek 27

Jazyk PEPP KID

1.  PEPP KID musí být sepsáno v úředních jazycích nebo alespoň v jednom z úředních jazyků používaných v té části členského státu, kde je PEPP distribuován, nebo v jiném jazyce, který příslušné orgány tohoto členského státu přijímají, nebo v případě, že bylo sepsáno v jiném jazyce, musí být do jednoho z uvedených jazyků přeloženo.

Tento překlad musí věrně a přesně zachycovat obsah původního PEPP KID.

2.  Je-li PEPP v členském státě uváděn na trh prostřednictvím propagačních dokumentů sepsaných v jednom nebo více úředních jazycích tohoto členského státu, musí být PEPP KID sepsáno alespoň v odpovídajících úředních jazycích.

3.  Účastníkům PEPP se zrakovým postižením je PEPP KID na požádání poskytnuto ve vhodném formátu.

Článek 28

Obsah PEPP KID

1.  V horní části první strany PEPP KID musí být výrazně uveden název „Sdělení klíčových informací o PEPP“.

PEPP KID musí být prezentováno v pořadí uvedeném v odstavcích 2 a 3.

2.  Přímo pod názvem je umístěna vysvětlivka. Tato vysvětlivka zní:"

„V tomto dokumentu naleznete klíčové informace o tomto panevropském osobním penzijním produktu (PEPP). Nejedná se o propagační materiál. Poskytnutí těchto informací vyžaduje zákon, abyste lépe porozuměli podstatě, rizikům, nákladům i možným výnosům a ztrátám spojeným s tímto osobním penzijním produktem a mohli jej porovnat s jinými PEPP.“

"

3.  PEPP KID musí obsahovat tyto informace:

a)  na začátku dokumentu: název PEPP, informaci, zda se jedná o základní PEPP, či nikoli, totožnost poskytovatele PEPP a jeho kontaktní údaje, informace o příslušných orgánech poskytovatele PEPP, registrační číslo PEPP v centrálním veřejném registru a datum vypracování sdělení;

b)  prohlášení: „Penzijní produkt popsaný v tomto sdělení je dlouhodobým produktem s omezenou možností předčasné výplaty, který nelze kdykoli vypovědět.“;

c)  v oddíle nazvaném „O jaký produkt se jedná?“ podstatu a hlavní vlastnosti daného PEPP včetně:

i)  jeho dlouhodobých cílů a prostředků k jejich dosažení, zejména pak toho, zda je cílů dosahováno přímou nebo nepřímou expozicí vůči aktivům z podkladových investic, včetně popisu příslušných podkladových nástrojů nebo referenčních hodnot, uvedení trhů, do kterých poskytovatel PEPP investuje, jakož i vysvětlení způsobu, kterým je určována návratnost;

ii)  popisu typu účastníka PEPP, kterému má být PEPP nabízen, zejména pokud jde o schopnost účastníka PEPP nést investiční ztráty a o investiční horizont;

iii)  prohlášení ohledně toho,

­  zda základní PEPP poskytuje záruku na kapitál nebo má formu techniky snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníkovi PEPP získat kapitál zpět nebo

­  zda a v jakém rozsahu poskytuje takovou záruku nebo techniku snižování rizik případná alternativní investiční možnost;

iv)  popisu důchodových dávek PEPP, zejména informace o možných formách vyplácení dávek a právu změnit formu vyplácení dávek, jak je uvedeno v čl. 59 odst. 1;

v)  pokud PEPP kryje také biometrická rizika: podrobností o krytých rizicích a pojistných plněních, včetně okolností, za nichž je možné o tato plnění žádat;

vi)  informací o službě přenositelnosti, včetně odkazu na centrální veřejný registr uvedený v článku 13, který obsahuje informace o podmínkách pro akumulační fázi a výplatní fázi stanovených členskými státy v souladu s články 47 a 57;

vii)  prohlášení o důsledcích předčasného vypovězení smlouvy o PEPP pro účastníka PEPP, včetně všech poplatků, sankcí a případné ztráty ochrany kapitálu a dalších možných výhod a pobídek;

viii)  prohlášení o důsledcích pro účastníka PEPP, pokud přestane do PEPP přispívat;

ix)  informací o dostupných podúčtech a právech účastníka PEPP podle čl. 20 odst. 5;

x)  informací o právu účastníka PEPP změnit službu a o jeho právu obdržet informace o službě změny podle článku 56;

xi)  podmínek pro změnu zvolené investiční možnosti podle článku 44;

xii)  informací, pokud jsou dostupné, týkající se výkonnosti investic poskytovatele PEPP z hlediska faktorů ESG;

xiii)  rozhodného práva pro smlouvu o PEPP, pokud strany nemají možnost svobodné volby použitelného práva, nebo v případě, že si strany použitelné právo zvolit mohou, práva, jehož volbu poskytovatel PEPP navrhuje;

xiv)  zda se účastníkovi PEPP případně poskytuje lhůta na rozmyšlenou nebo lhůta pro zrušení;

d)  v oddíle nazvaném „Jaká podstupuji rizika a jakého výnosu bych mohl/a dosáhnout?“ stručný popis profilu rizik a výnosů zahrnující mimo jiné tyto údaje:

i)  souhrnný ukazatel rizik doplněný o slovní vysvětlení tohoto ukazatele, jeho hlavních omezení a slovní vysvětlení rizik, která mají pro PEPP zásadní význam, avšak nejsou souhrnným ukazatelem rizik náležitě zachycena;

ii)  maximální možná ztráta investovaného kapitálu včetně informací o tom, zda:

­  účastník PEPP může přijít o veškerý investovaný kapitál nebo

­  zda účastník PEPP nese riziko vzniku dalších finančních závazků nebo povinností;

iii)  příslušné scénáře výkonnosti a předpoklady, na nichž jsou založeny;

iv)  případně podmínky návratnosti pro účastníky PEPP nebo stanovených hranicích výkonnosti;

v)  prohlášení o tom, že daňové předpisy členského státu, v němž má účastník PEPP bydliště, mohou ovlivnit skutečnou výši vyplácené částky;

e)  v oddíle nazvaném „Co se stane, když [název poskytovatele PEPP] není schopen vyplatit dávky?“ stručný popis toho, zda se na příslušnou ztrátu vztahuje systém odškodnění nebo záruk pro investory, a pokud ano, o jaký systém se jedná, jaké je jméno ručitele a na která rizika se systém vztahuje a která jsou vyloučena;

f)  v oddíle nazvaném „S jakými náklady je investice spojena?“ náklady spojené s investicí do PEPP, zahrnující přímé i nepřímé náklady účastníka PEPP, včetně jednorázových a opakovaných nákladů, vyjádřené pomocí souhrnných ukazatelů těchto nákladů, a pro zajištění porovnatelnosti celkové souhrnné náklady vyjádřené peněžně i procentně, aby byl ilustrován souhrnný dopad celkových nákladů na investici.

V PEPP KID musí být jasně uvedeno, že poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP poskytne podrobné informace o veškerých nákladech spojených s distribucí, jež nebyly zahrnuty do výše uvedených nákladů, tak aby účastníkovi PEPP umožnil pochopit kumulativní účinek souhrnných nákladů na návratnost investice;

g)  v oddíle nazvaném „Jaké jsou konkrétní požadavky na podúčet odpovídající [členskému státu, v němž mám bydliště]?“:

i)  v pododdíle: „Požadavky na období vkládání příspěvků“

popis podmínek pro akumulační fázi, jak je stanoví členský stát, v němž má účastník PEPP bydliště, v souladu s článkem 47;

ii)  v pododdíle: „Požadavky na období vyplácení dávek“

popis podmínek pro výplatní fázi, jak je stanoví členský stát, v němž má účastník PEPP bydliště, v souladu s článkem 57;

h)  v oddíle nazvaném „Jakým způsobem mohu podat stížnost?“ informace o tom, jakým způsobem a ke komu může účastník PEPP podat stížnost ohledně PEPP nebo ohledně jednání poskytovatele PEPP či distributora PEPP.

4.  Vrstvení informací požadované podle odstavce 3 je přípustné, pokud je PEPP KID poskytnuto v elektronickém formátu, přičemž podrobné části informací mohou být prezentovány prostřednictvím automaticky otevíraných oken nebo prostřednictvím odkazů na související vrstvy. V takovém případě by mělo být možné vytisknout PEPP KID jako jediný dokument.

5.  Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, vypracuje EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a po provedení spotřebitelských testů a odvětvových testů návrhy regulačních technických norem upřesňující:

a)  podrobnosti prezentace, včetně formy a délky dokumentu, a obsah každé z informací uvedených v odstavci 3;

b)  metodiku, na níž je založena prezentace rizik a výnosů podle odst. 3 písm. d) bodů i) a iv);

c)  metodiku pro výpočet nákladů, včetně konkrétních souhrnných ukazatelů podle odst. 3 písm. f);

d)  pokud jsou informace prezentovány v elektronickém formátu s vrstvením informací, jaké informace mají být v první vrstvě a jaké informace mohou být poskytnuty v dodatečných podrobných vrstvách.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem zohlední EIOPA jednotlivé druhy PEPP, dlouhodobou povahu PEPP, schopnosti účastníků PEPP, jakož i vlastnosti PEPP s cílem umožnit účastníkům PEPP výběr z různých investičních i jiných možností poskytovaných PEPP, včetně případů, kdy lze tuto volbu provést v různých časových obdobích nebo ji v budoucnu změnit.

EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do … [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Článek 29

Propagační materiály

Propagační materiály obsahující konkrétní informace o PEPP nesmějí obsahovat tvrzení, která by byla v rozporu s informacemi uvedenými v PEPP KID nebo by snižovala jeho význam. V propagačních materiálech musí být uvedeno, že je k dispozici PEPP KID a jak a kde je možné je získat, včetně adresy webových stránek poskytovatele PEPP.

Článek 30

Přezkum PEPP KID

1.  Poskytovatel PEPP nejméně jednou ročně přezkoumá informace obsažené v PEPP KID, a pokud z tohoto přezkumu vyplyne potřeba změny, PEPP KID upraví. Upravenou verzi PEPP KID neprodleně zpřístupní.

2.  Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, vypracuje EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a po provedení spotřebitelských testů a odvětvových testů návrhy regulačních technických norem upřesňujících podmínky, za nichž musí být PEPP KID přezkoumáváno a revidováno.

EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do ... [12 měsíců ode dne po vstupu tohoto nařízení v platnost]

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Článek 31

Občanskoprávní odpovědnost

1.  Poskytovateli PEPP nevzniká občanskoprávní odpovědnost na základě pouhého PEPP KID, včetně jeho případného překladu, ledaže je PEPP KID zavádějící, nepřesné nebo v rozporu s příslušnými částmi právně závazných předsmluvních a smluvních dokumentů nebo s požadavky stanovenými v článku 28.

2.  Účastník PEPP, který prokazatelně utrpí ztrátu v důsledku toho, že při uzavírání smlouvy o PEPP, k němuž bylo PEPP KID vytvořeno, spoléhal na toto PEPP KID za okolností uvedených v odstavci 1, může v souladu s vnitrostátním právem požadovat od poskytovatele PEPP náhradu škody za utrpěnou ztrátu.

3.  Pojmy jako „ztráta“ nebo „náhrada škody“ uvedené v odstavci 2, které nejsou vymezeny, se vykládají a uplatňují v souladu s použitelným vnitrostátním právem určeným příslušnými pravidly mezinárodního práva soukromého.

4.  Tento článek nevylučuje další nároky z občanskoprávní odpovědnosti v souladu s vnitrostátními právními předpisy.

5.  Povinnosti vyplývající z tohoto článku nelze smluvně omezit ani vyloučit.

Článek 32

Smlouvy o PEPP, které kryjí biometrická rizika

Pokud se PEPP KID týká smlouvy o PEPP, která kryje biometrická rizika, jsou povinnosti poskytovatele PEPP v rámci tohoto oddílu namířeny pouze vůči účastníkům PEPP.

Článek 33

Poskytnutí PEPP KID

1.  Poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP, který poskytuje poradenství ohledně PEPP nebo jej nabízí k prodeji, potenciálním účastníkům PEPP poskytne PEPP KID vypracovaná v souladu s článkem 26 v dostatečném předstihu předtím, než budou účastníci PEPP vázáni jakoukoli smlouvou o PEPP nebo nabídkou týkající se této smlouvy o PEPP.

2.  Poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP může vyhovět požadavkům odstavce 1 tím, že poskytne PEPP KID fyzické osobě písemně zmocněné přijímat investiční rozhodnutí jménem účastníka PEPP ve vztahu k transakcím uzavíraným v rámci daného písemného zmocnění.

3.  Aby se zajistilo jednotné uplatňování tohoto článku, vypracuje EIOPA, případně po konzultaci ostatních evropských orgánů dohledu, návrhy regulačních technických norem upřesňující podmínky pro splnění požadavku na poskytnutí PEPP KID podle odstavce 1.

EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do … [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

ODDÍL III

PORADENSTVÍ ▌

Článek 34

Upřesnění požadavků a potřeb a poskytování poradenství

1.  Před uzavřením smlouvy o PEPP ▌poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP ▌na základě informací požadovaných a získaných od potenciálního účastníka PEPP upřesní požadavky a potřeby potenciálního účastníka PEPP týkající se důchodu, včetně případné potřeby zakoupit produkt, který poskytuje rentu, a srozumitelnou formou potenciálnímu účastníkovi PEPP poskytne objektivní informace o PEPP, aby mohl účastník PEPP učinit informované rozhodnutí.

Každá navrhovaná smlouva o PEPP musí být v souladu s požadavky a potřebami účastníka PEPP týkajícími se důchodu a zohledňovat jeho nabyté důchodové nároky.

2.  Poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP poskytne před uzavřením smlouvy o PEPP potenciálnímu účastníkovi PEPP poradenství i osobní doporučení vysvětlující, proč by konkrétní PEPP, včetně případné konkrétní investiční možnosti, nejlépe uspokojil požadavky a potřeby daného účastníka PEPP.

Poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP potenciálnímu účastníkovi PEPP také poskytne personalizovanou projekci důchodových dávek pro doporučovaný produkt na základě nejbližšího možného data, kdy může být zahájena výplatní fáze, a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek PEPP. Pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu smlouvy o PEPP.

3.  Pokud je nabízen základní PEPP, který nezahrnuje ani záruku na kapitál, poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP jasně vysvětlí existenci produktů PEPP se zárukou na kapitál, důvody pro doporučení základního PEPP založeného na technice snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníkovi PEPP získat kapitál zpět, a jasně informuje o všech dalších rizicích, která takovéto PEPP mohou zahrnovat ve srovnání se základním PEPP založeným na kapitálové záruce, který poskytuje záruku na kapitál. Toto vysvětlení je poskytnuto v písemné podobě.

4.  Při poskytování poradenství poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP uvedený v čl. 23 odst. 1 písm. c) potenciálního účastníka PEPP požádá, aby poskytl informace o svých znalostech a zkušenostech v oblasti investic, které jsou pro nabízené PEPP relevantní, své finanční situaci, včetně jeho schopnosti nést ztráty, a o svých investičních cílech, včetně tolerance vůči riziku, což poskytovateli PEPP nebo distributorovi PEPP umožní doporučit potenciálnímu účastníkovi PEPP jeden nebo více PEPP, které jsou pro něj vhodné a jsou zejména v souladu s jeho tolerancí vůči riziku a jeho schopností nést ztráty.

5.  Odpovědnost poskytovatele PEPP nebo distributora PEPP nesmí být omezena kvůli tomu, že celé toto poradenství nebo jeho část jsou poskytovány prostřednictvím automatizovaného nebo poloautomatizovaného systému.

6.  Aniž je dotčeno přísnější uplatňování odvětvových právních předpisů, poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP ▌zajistí a na žádost příslušných orgánů prokážou, že fyzické osoby poskytující poradenství týkající se produktů PEPP mají znalosti a schopnosti nezbytné pro to, aby mohly plnit své povinnosti podle tohoto nařízení. Členské státy zveřejní kritéria, která se pro hodnocení těchto znalostí a schopností použijí.

ODDÍL IV

INFORMACE BĚHEM DOBY TRVÁNÍ SMLOUVY

Článek 35

Obecná ustanovení

1.  Poskytovatelé PEPP vypracují stručný personalizovaný dokument poskytovaný během akumulační fáze, který obsahuje klíčové informace pro každého účastníka PEPP, přičemž zohledňuje specifickou povahu vnitrostátních důchodových systémů a všech relevantních právních předpisů, včetně vnitrostátních sociálních, pracovněprávních a daňových předpisů (dále jen „přehled dávek PEPP“). Název tohoto dokumentu obsahuje slova „přehled dávek PEPP“.

2.  Přesné datum, k němuž se informace uvedené v přehledu dávek PEPP vztahují, musí být uvedeno výrazně.

3.  Informace obsažené v přehledu dávek PEPP musí být přesné a aktuální.

4.  Poskytovatel PEPP poskytuje přehled dávek PEPP každému účastníkovi PEPP jednou ročně.

5.  Každá podstatná změna informací obsažených v přehledu dávek PEPP oproti předchozímu přehledu musí být jasně uvedena.

6.  Kromě přehledu dávek PEPP musí být účastník PEPP ▌bezodkladně informován o všech změnách týkajících se těchto informací:

a)  smluvních podmínek, včetně všeobecných a zvláštních pojistných podmínek;

b)  názvu ▌poskytovatele PEPP, jeho právní formy nebo adresy jejího sídla a případně pobočky, s níž je smlouva uzavřena;

c)  informací o tom, jak investiční politika zohledňuje faktory ESG.

Článek 36

Přehled dávek PEPP

1.  Přehled dávek PEPP zahrnuje alespoň tyto klíčové informace pro účastníky PEPP:

a)  osobní údaje účastníka PEPP a nejbližší možné datum, kdy může být zahájena výplatní fáze, a to pro každý podúčet;

b)  název a kontaktní adresu poskytovatele PEPP a identifikační číslo smlouvy o PEPP;

c)  členský stát, v němž má poskytovatel PEPP povolení nebo v němž je registrován, a názvy příslušných orgánů;

d)  informace o projekci důchodových dávek založené na datu uvedeném v písmeni a) a prohlášení, že se tato projekce může lišit od konečné hodnoty vyplacených dávek PEPP. Pokud projekce důchodových dávek vycházejí z ekonomických scénářů, zahrnují tyto informace také odhad nejlepšího scénáře a nepříznivého scénáře s ohledem na konkrétní povahu smlouvy o PEPP;

e)  informace o příspěvcích, které účastník PEPP nebo kterákoliv třetí strana odvedla na účet PEPP za posledních 12 měsíců;

f)   rozpis všech nákladů, které přímo i nepřímo vznikly účastníkovi PEPP za posledních 12 měsíců, v němž jsou uvedeny správní náklady, náklady na úschovu aktiv, náklady související s portfoliovými transakcemi a další náklady, jakož i odhadovaný dopad těchto nákladů na konečné dávky PEPP; tyto náklady by měly být vyjádřeny jak v peněžních částkách, tak jako procentní podíl příspěvků za posledních 12 měsíců;

g)  případně povaha a způsob fungování záruky nebo technik snižování rizik uvedených v článku 46;

h)  případně počet a hodnota jednotek odpovídajících příspěvkům účastníka PEPP za posledních 12 měsíců;

i)  celková částka na účtu PEPP účastníka PEPP k datu vydání přehledu podle článku 35;

j)   informace o dosavadní výkonnosti investiční možnosti účastníka PEPP týkající se výkonnosti za období minimálně deseti let, nebo v případě, že byl PEPP poskytován po dobu kratší než deset let, informace za všechny roky, kdy byl PEPP poskytován. K informacím o dosavadní výkonnosti je připojeno prohlášení „dosavadní výkonnost nevypovídá o budoucí výkonnosti“;

k)  v případě účtů PEPP s více než jedním podúčtem musí být informace v přehledu dávek PEPP rozděleny podle všech existujících podúčtů;

l)  souhrnné informace o investiční politice týkající se faktorů ESG.

2.  EIOPA po konzultaci s Evropskou centrální bankou a příslušnými orgány vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže stanoví pravidla pro určování projekcí důchodových dávek podle odst. 1 písm. d) tohoto článku a čl. 34 odst. 2. Tato pravidla poskytovatelé PEPP uplatňují za účelem stanovení roční míry nominální výnosnosti investic, roční míry inflace a vývoje v oblasti budoucích mezd, jsou-li relevantní.

EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do … [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

Článek 37

Doplňující informace

1.  Přehled dávek PEPP uvádí, kde a jakým způsobem lze získat doplňující informace, včetně:

a)  dalších praktických informací o právech a možnostech účastníků PEPP, včetně informací o investicích, výplatní fázi, službě změny a službě přenositelnosti;

b)  ▌ročních účetních závěrek a výročních zpráv poskytovatele PEPP, které jsou veřejně dostupné;

c)  písemného prohlášení o zásadách investiční politiky poskytovatele PEPP, obsahujícího alespoň informace o metodách hodnocení investičního rizika, zavedených postupech řízení rizika a strategickém umisťování aktiv s ohledem na povahu a trvání závazků týkajících se PEPP a o způsobech, jakými investiční politika zohledňuje faktory ESG;

d)  informací o předpokladech použitých pro částky vyjádřené jako renta, zejména pokud jde o sazbu renty, druh poskytovatele PEPP a trvání renty, jsou-li v daném případě použitelné;

e)  výše dávek PEPP v případě ▌vyplacení před datem uvedeným v čl. 36 odst. 1 písm. a).

2.  Aby se zajistilo jednotné uplatňování článku 36 a tohoto článku, vypracuje EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a po provedení spotřebitelských testů a odvětvových testů návrhy regulačních technických norem upřesňující podrobnosti týkající se prezentace informací uvedených v článku 36 a v tomto článku. Pokud jde o prezentaci informací o dosavadní výkonnosti podle čl. 36 odst. 1 písm. j), zohlední se rozdíly mezi investičními možnostmi, zejména pokud účastník PEPP nese investiční riziko, je-li investiční možnost závislá na věku nebo zahrnuje-li sladění doby trvání.

EIOPA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do … [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

3.  Aniž je dotčen čl. 34 odst. 2 a čl. 36 odst. 1 písm. d), mohou členské státy v zájmu srovnání s vnitrostátními produkty vyžadovat, aby poskytovatelé PEPP poskytli účastníkům PEPP dodatečné projekce důchodových dávek, pokud příslušné členské státy stanoví pravidla pro určení předpokladů.

Článek 38

Informace, které je nutno poskytnout účastníkům PEPP během fáze před odchodem do důchodu a příjemcům z PEPP během výplatní fáze

1.  Kromě přehledu dávek PEPP poskytovatelé PEPP každému účastníkovi PEPP poskytnou dva měsíce před datem uvedeným v čl. 59 odst. 1 písm. a) a b) nebo na žádost účastníka PEPP informace o blížícím se zahájení výplatní fáze, možných formách vyplácení dávek a možnosti účastníka PEPP změnit formu vyplácení dávek v souladu s čl. 59 odst. 1.

2.   Během výplatní fáze poskytovatelé PEPP příjemcům z PEPP každoročně poskytují informace o dávkách PEPP, které jim náleží, a odpovídajících formách vyplácení dávek.

Pokud účastník PEPP během výplatní fáze nadále platí příspěvky nebo nese investiční riziko, poskytuje mu poskytovatel PEPP nadále přehled dávek PEPP obsahující příslušné informace.

Článek 39

▌Informace, které je nutno poskytnout účastníkům PEPP a příjemcům z PEPP na jejich žádost

Na žádost účastníka PEPP, příjemce z PEPP nebo jejich zástupců poskytovatel PEPP poskytne doplňující informace uvedené v čl. 37 odst. 1 a doplňující informace o předpokladech použitých k vytvoření projekcí uvedených v čl. 36 odst. 1 písm. d).

ODDÍL V

OZNAMOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍM ORGÁNŮM

Článek 40

Obecná ustanovení

1.  Poskytovatelé PEPP svým příslušným orgánům předloží kromě informací poskytovaných v souladu s příslušnými odvětvovými právními předpisy informace nezbytné pro účely dohledu. Tyto dodatečné informace zahrnují v příslušných případech informace nezbytné pro to, aby mohly být v rámci procesu kontroly orgánem dohledu prováděny tyto činnosti:

a)  posouzení systému správy a řízení uplatňovaného poskytovateli PEPP, činnosti, kterou provádějí, zásad oceňování používaných pro účely solventnosti, rizik, jimž čelí, a systémů řízení rizik, jejich kapitálové struktury, potřeb a řízení;

b)  přijímání vhodných rozhodnutí vyplývajících z výkonu jejich práv a povinností dohledu.

2.  Příslušné orgány mají kromě pravomocí, které jim jsou svěřeny podle vnitrostátního práva, tyto pravomoci:

a)  určit povahu, rozsah a formát informací uvedených v odstavci 1, jejichž předložení požadují od poskytovatelů PEPP v předem stanovených odstupech, nastanou-li předem stanovené události, nebo během šetření týkajících se situace poskytovatele PEPP;

b)  získat od poskytovatelů PEPP veškeré informace o smlouvách, které poskytovatelé PEPP mají, nebo o smlouvách, které uzavřeli s třetími osobami, a

c)  požadovat informace od externích odborníků, jako jsou auditoři a pojistní matematici.

3.  Informace uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují:

a)  kvalitativní nebo kvantitativní prvky nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci;

b)  historické, nynější nebo očekávané prvky nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci;

c)  údaje z vnitřních nebo vnějších zdrojů nebo jakoukoli jejich vhodnou kombinaci.

4.  Informace podle odstavců 1 a 2 musí:

a)  odrážet povahu, rozsah a komplexnost činnosti dotyčného poskytovatele PEPP, a zejména rizik spjatých s jeho činností;

b)  být přístupné, úplné ve všech podstatných ohledech, srovnatelné a v průběhu času konzistentní;

c)  být relevantní, spolehlivé a srozumitelné.

5.  Poskytovatelé PEPP předloží příslušným orgánům každoročně následující informace:

a)  pro které členské státy nabízí poskytovatel PEPP podúčty;

b)  počet oznámení podle čl. 20 odst. 1 obdržených od účastníků PEPP, kteří změnili bydliště do jiného členského státu;

c)  počet žádostí o otevření podúčtu a počet podúčtů otevřených podle čl. 20 odst. 2;

d)  počet žádostí účastníků PEPP o změnu poskytovatele a skutečné převody provedené podle čl. 20 odst. 5 písm. a);

e)  počet žádostí účastníků PEPP o změnu poskytovatele a skutečné převody provedené podle čl. 52 odst. 3.

Příslušné orgány předají tyto informace EIOPA.

6.  Poskytovatelé PEPP mají vhodné systémy a struktury za účelem splnění požadavků stanovených v odstavcích 1 až 5, jakož i písemnou koncepci, schválenou řídícím orgánem, kontrolním nebo správním orgánem poskytovatele PEPP a zajišťující průběžnou přiměřenost předkládaných informací.

7.  Na základě žádosti předložené příslušným orgánům a aby mohl plnit úkoly, které mu ukládá toto nařízení, má EIOPA přístup k informacím předloženým poskytovateli PEPP.

8.  Pokud jsou příspěvky a dávky PEPP způsobilé pro výhody nebo pobídky, předloží případně poskytovatel PEPP v souladu s příslušným vnitrostátním právem příslušnému vnitrostátnímu orgánu všechny informace nezbytné pro poskytování nebo uplatňování takových výhod a pobídek získaných v souvislosti s těmito příspěvky a dávkami.

9.  Komise přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 72 s cílem doplnit toto nařízení tím, že upřesní dodatečné informace uvedené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku za účelem zajištění přiměřeného rozsahu sbližování, pokud jde o oznamování orgánům dohledu.

EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a příslušnými orgány a po provedení odvětvových testů vypracuje návrhy prováděcích technických norem týkajících se formátu oznamování orgánům dohledu.

EIPA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do … [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve druhém pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1094/2010.

KAPITOLA V

AKUMULAČNÍ FÁZE

ODDÍL I

INVESTIČNÍ PRAVIDLA PRO POSKYTOVATELE PEPP

Článek 41

Investiční pravidla

1.  Poskytovatelé PEPP investují aktiva, která odpovídají PEPP, v souladu s „pravidlem obezřetnosti“, a zejména v souladu s těmito pravidly:

a)  aktiva se investují s ohledem na co nejlepší dlouhodobý prospěch účastníků PEPP jako celku. V případě možného střetu zájmů zajistí poskytovatel PEPP nebo subjekt, který spravuje jeho portfolio, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu účastníků PEPP;

b)  na základě zásady obezřetnosti přihlédnou poskytovatelé PEPP k rizikům souvisejícím s potenciálním dlouhodobým dopadem investičních rozhodnutí na faktory ESG;

c)  aktiva se investují takovým způsobem, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

d)  aktiva se investují hlavně na regulovaných trzích. Investice do aktiv, která nejsou přijata k obchodování na regulovaných finančních trzích, se ▌udržují na obezřetné úrovni;

e)  investice do derivátových finančních nástrojů jsou možné, pokud tyto nástroje přispívají ke snížení investičních rizik nebo usnadňují účinnou správu portfolia. Tyto nástroje se obezřetně ocení s ohledem na podkladová aktiva a zahrnou do ocenění aktiv daného poskytovatele PEPP. Poskytovatelé PEPP se také vyhnou nadměrné expozici vůči riziku jediné protistrany a jiných operací s derivátovými nástroji;

f)  aktiva jsou vhodně diverzifikována tak, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu, emitentovi nebo skupině podniků a akumulaci rizika v celém portfoliu. Investice do aktiv stejného emitenta nebo emitentů patřících do stejné skupiny nesmí poskytovatele PEPP vystavovat nadměrné koncentraci rizika;

g)  aktiva nesmí být investována v nespolupracujících jurisdikcích v daňové oblasti, které jsou identifikovány v příslušných závěrech Rady o seznamu jurisdikcí nespolupracujících v daňové oblasti, ani ve vysoce rizikových třetích zemích vykazujících strategické nedostatky, které jsou identifikovány v použitelném nařízení Komise v přenesené pravomoci přijatém na základě článku 9 směrnice (EU) 2015/849;

h)  poskytovatel PEPP ▌nesmí vystavovat sám sebe ani aktiva, která odpovídají PEPP rizikům vyplývajícím z nadměrné páky a nadměrné transformace splatnosti.

2.  Pravidla stanovená v odst. 1 písm. a) až h) se uplatní pouze tehdy, pokud příslušné odvětvové právo použitelné na poskytovatele PEPP neobsahují přísnější ustanovení.

ODDÍL II

INVESTIČNÍ MOŽNOSTI PRO ÚČASTNÍKY PEPP

Článek 42

Obecná ustanovení

1.  Poskytovatelé PEPP mohou účastníkům PEPP nabídnout až šest investičních možností.

2.  Investiční možnosti zahrnují základní PEPP a mohou zahrnovat alternativní investiční možnosti.

3.  Veškeré investiční možnosti navrhují poskytovatelé PEPP na základě záruky nebo techniky snižování rizik zajišťujících účastníkům PEPP dostatečnou ochranu.

4.  Na poskytování záruk se vztahuje příslušné odvětvové právo, které se vztahuje na poskytovatele PEPP.

5.  Poskytovatelé PEPP uvedení v čl. 6 odst. 1 písm. c), d), e) a f) mohou nabízet PEPP se zárukou pouze na základě spolupráce s úvěrovými institucemi nebo pojišťovnami, které mohou poskytovat takové záruky v souladu s na ně použitelným odvětvovým právem. Tyto instituce nebo podniky nesou za záruku výlučnou odpovědnost.

Článek 43

Volba investiční možnosti účastníkem PEPP

Poté, co obdrží příslušné informace a poradenství, zvolí si účastník PEPP při uzavření smlouvy o PEPP investiční možnost.

Článek 44

Podmínky pro změnu zvolené investiční možnosti

1.  Pokud poskytovatel PEPP poskytuje alternativní investiční možnosti, musí mít účastník PEPP během akumulační fáze v PEPP možnost po nejméně pěti letech od uzavření smlouvy o PEPP a v případě následných změn po pěti letech od poslední změny investiční možnosti zvolit jinou investiční možnost. Poskytovatel PEPP může účastníkovi PEPP povolit, aby měnil zvolenou investiční možnost častěji.

2.  Změna investiční možnosti je pro účastníka PEPP bezplatná.

Článek 45

Základní PEPP

1.  Základní PEPP je bezpečný produkt představující standardní investiční možnost. Je navržen poskytovateli PEPP na základě záruky za kapitál, která je splatná na začátku výplatní fáze a případně během výplatní fáze, nebo na základě techniky snižování rizik, která je v souladu s cílem umožnit účastníkovi PEPP získat zpět kapitál.

2.  Náklady a poplatky za základní PEPP nepřekročí 1 % akumulovaného kapitálu ročně.

3.  Aby byly zajištěny rovné podmínky pro různé poskytovatele PEPP a různé druhy PEPP, vypracuje EIOPA, případně po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu, návrh regulačních technických norem, které upřesní druhy nákladů a poplatků uvedených v odstavci 2.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem EIOPA zohlední různé možné druhy PEPP, dlouhodobou důchodovou povahu PEPP a různé možné vlastnosti PEPP, zejména výplaty ve formě dlouhodobých rent nebo každoročního postupného čerpání alespoň do dosažení věku odpovídajícího střední délce života účastníka PEPP. EIOPA rovněž posoudí zvláštní povahu ochrany kapitálu se zvláštním ohledem na kapitálové záruky. EIOPA předloží tento návrh regulačních technických norem Komisi do ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

4.  Poprvé dva roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení a poté v každé dva roky Komise po konzultaci s EIOPA a případně ostatními evropskými orgány dohledu přezkoumá přiměřenost procentní hodnoty uvedené v odstavci 2. Komise zohlední zejména skutečnou úroveň a změny současné úrovně nákladů a poplatků a dopad na dostupnost PEPP.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 72, kterými změní procentní hodnotu uvedenou v odstavci 2 tohoto článku na základě jejího přezkoumání s cílem umožnit poskytovatelům PEPP náležitý přístup na trh.

Článek 46

Techniky snižování rizik

1.  Použití technik snižování rizik zajistí, aby byla investiční strategie PEPP navržena tak, aby z PEPP vytvořila stabilní a přiměřený budoucí individuální důchodový příjem a aby zajistila spravedlivé zacházení se všemi generacemi účastníků PEPP.

Všechny techniky snižování rizik, ať už jsou používány v rámci základního PEPP, nebo pro alternativní investiční možnosti, musí být spolehlivé, stabilní a v souladu s rizikovým profilem příslušné investiční možnosti.

2.  Příslušné techniky snižování rizik mohou zahrnovat mimo jiné ustanovení:

a)  pro postupnou úpravu rozdělení investic s cílem zmírnit finanční rizika investic pro věkové skupiny na základě zbývající doby trvání (životní cyklus);

b)  o vytváření rezerv z příspěvků nebo z výnosů investic, které jsou přiděleny jednotlivým účastníkům PEPP spravedlivým a transparentním způsobem s cílem zmírnit investiční ztráty; nebo

c)  pro využívání vhodných záruk na ochranu před investičními ztrátami.

3.  Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto článku, vypracuje EIOPA po konzultaci s ostatními evropskými orgány dohledu a po provedení odvětvových testů návrh regulačních technických norem, které upřesní minimální kritéria, která musí techniky snižování rizik splňovat, přičemž zohlední různé druhy PEPP a jejich specifické vlastnosti, jakož i různé druhy poskytovatelů PEPP a rozdíly mezi jejich obezřetnostním režimem.

EIOPA uvedený návrh regulačních technických norem předloží Komisi do ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedenýchv prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1094/2010.

ODDÍL III

DALŠÍ ASPEKTY TÝKAJÍCÍ SE AKUMULAČNÍ FÁZE

Článek 47

Podmínky týkající se akumulační fáze

1.  ▌Podmínky související s akumulační fází vnitrostátních podúčtů určí členské státy, s výjimkou případů, kdy jsou stanoveny v tomto nařízení.

2.  Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména věkové hranice pro zahájení akumulační fáze, minimální dobu trvání akumulační fáze, maximální a minimální výši příspěvků a jejich kontinuitu .

KAPITOLA VI

OCHRANA INVESTORA

Článek 48

Depozitář

1.  Poskytovatelé PEPP uvedení v čl. 6. odst. 1 písm. c), e) a f) jmenují za účelem úschovy aktiv v souvislosti s podnikáním v oblasti poskytování PEPP a plnění povinnosti dohledu jednoho nebo více depozitářů.

2.  Pro jmenování depozitáře a plnění jeho úkolů ve vztahu k úschově aktiv a odpovědnosti depozitáře a povinností dohledu depozitáře se odpovídajícím způsobem použije kapitola IV směrnice 2009/65/ES.

Článek 49

Krytí biometrických rizik

1.  Poskytovatelé PEPP mohou nabízet PEPP zajišťující krytí biometrických rizik ▌.

2.  Kkrytí biometrických rizik se řídí příslušným odvětvovým právem, které se vztahuje na poskytovatele PEPP. Krytí biometrických rizik se může v jednotlivých podúčtech lišit.

3.  Poskytovatelé PEPP uvedení v čl. 6 odst. 1 písm. a), c), d), e) a f) mohou nabízet PEPP s možností zajistit krytí biometrických rizik. V takovém případě se krytí poskytuje pouze na základě spolupráce s pojišťovnami, které mohou tato rizika krýt v souladu s na ně použitelným odvětvovým právem. Pojišťovna nese plnou odpovědnost za krytí biometrických rizik.

Článek 50

Stížnosti

1.  Pro vyřizování stížností podaných zákazníky PEPP týkajících se jejich práv a povinností podle tohoto nařízení poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP zavedou a použijí odpovídající a účinné postupy ▌.

2.  Tyto postupy se použijí v každém členském státě, kde poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP nabízí své služby, a jsou dostupné v úředním jazyce příslušného členského státu, který si zvolí zákazník PEPP, nebo v jiném jazyce, pokud se na tom poskytovatel PEPP či distributor PEPP a zákazník PEPP dohodnou.

3.  Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP vynaloží veškeré úsilí, aby na stížnosti zákazníků PEPP odpověděli buď elektronicky, nebo na jiném trvalém nosiči v souladu s článkem 24. Odpověď obsahuje vyjádření ke všem vzneseným bodům a poskytne se v přiměřené lhůtě, nejpozději však do 15 pracovních dnů od obdržení stížnosti. Ve výjimečných situacích, kdy nelze odpověď poskytnout do 15 pracovních dnů z důvodů, které jsou mimo kontrolu poskytovatele PEPP nebo distributora PEPP, je poskytovatel PEPP nebo distributor PEPP povinen zaslat předběžnou odpověď, v níž podá jasné důvody prodlení při odpovědi na stížnost a uvede lhůtu, do kdy zákazník PEPP obdrží konečnou odpověď. Lhůta pro obdržení konečné odpovědi však nesmí přesáhnout 35 pracovních dní.

4.  Poskytovatelé PEPP a distributoři PEPP informují zákazníka PEPP alespoň o jednom subjektu alternativního řešení sporů, který je příslušný pro řešení sporů týkajících se práv a povinností zákazníků PEPP podle tohoto nařízení.

5.  Informace o postupech uvedené v odstavci 1 jsou jasným, srozumitelným a snadno přístupným způsobem uvedeny na webových stránkách poskytovatele PEPP nebo distributora PEPP, na pobočce a ve všeobecných podmínkách smlouvy mezi poskytovatelem PEPP či distributorem PEPP a zákazníkem PEPP. V těchto informacích je dále uvedeno, jakým způsobem lze získat další informace o subjektu alternativního řešení sporů a o podmínkách jeho využití.

6.  Příslušné orgány zavedou postupy, které zákazníkům PEPP a dalším zúčastněným stranám včetně spotřebitelských sdružení umožní podávat příslušným orgánům stížnosti ohledně údajného porušení tohoto nařízení ze strany poskytovatelů PEPP a distributorů PEPP. Stěžovatelé obdrží v každém případě odpověď.

7.  V případech, které se týkají více než jednoho členského státu, se může stěžovatel rozhodnout, že svou stížnost předloží prostřednictvím příslušných orgánů členského státu, v němž má bydliště, bez ohledu na to, kde k porušení předpisů došlo.

Článek 51

Mimosoudní řešení sporů

1.  V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU(22) se zavedou odpovídající, nezávislé, nestranné, transparentní a účinné postupy alternativního řešení sporů mezi zákazníky PEPP a poskytovateli PEPP či distributory PEPP týkajících se práv a povinností vyplývajících z tohoto nařízení a případně se využijí stávající příslušné subjekty. Tyto postupy alternativního řešení sporů se použijí a pravomoci subjektů alternativního řešení sporů se účinně rozšíří na poskytovatele PEPP nebo distributory PEPP, ve vztahu k nimž byly postupy zahájeny.

2.  Subjekty uvedené v odstavci 1 jsou povinny účinně spolupracovat na řešení přeshraničních sporů týkajících se práv a povinností vyplývajících z tohoto nařízení.

KAPITOLA VII

ZMĚNA POSKYTOVATELE PEPP

Článek 52

Poskytování služby změny

1.  Poskytovatelé PEPP poskytují službu změny, v rámci níž se na žádost účastníka PEPP převedou odpovídající částky nebo případně nepeněžitá aktiva podle odstavce 4 z účtu PEPP vedeného u převádějícího poskytovatele PEPP na nový účet PEPP se stejnými podúčty otevřený u přijímajícího poskytovatele PEPP, přičemž původní účet PEPP se uzavře.

Při využívání služby změny převede převádějící poskytovatel PEPP všechny informace spojené se všemi podúčty původního účtu PEPP, včetně požadavků na podávání zpráv, přijímajícímu poskytovateli PEPP. Přijímající poskytovatel PEPP tyto informace zaznamená k příslušným podúčtům.

Účastník PEPP může požádat o změnu poskytovatele PEPP usazeného ve stejném členském státě (vnitrostátní změna) nebo v jiném členském státě (přeshraniční změna). Účastník PEPP může uplatnit právo na změnu poskytovatele během akumulační fáze i výplatní fáze PEPP.

2.  Aniž je dotčen odstavec 1, poskytovatelé PEPP nejsou během výplatní fáze povinni poskytovat službu změny PEPP, pokud jsou účastníkům PEPP vypláceny dávky ve formě doživotní renty.

3.  Aniž je dotčen čl. 20 odst. 5 písm. a), může účastník PEPP změnit poskytovatele PEPP po nejméně pěti letech od uzavření smlouvy o PEPP a v případě následných změn po pěti letech od poslední změny. Poskytovatel PEPP může účastníkovi PEPP povolit, aby měnil poskytovatele PEPP častěji.

4.  Pokud se změna poskytovatele odehrává mezi poskytovateli PEPP, kteří vykonávají správu jednotlivých portfolií pro účastníky PEPP, mohou se účastníci PEPP rozhodnout převést nepeněžitá aktiva nebo odpovídající částky. Ve všech ostatních případech je povolen pouze převod odpovídajících částek.

Pokud účastník PEPP požaduje převod nepeněžitých aktiv, vyžaduje se písemný souhlas přijímajícího poskytovatele PEPP.

Článek 53

Služba změny poskytovatele

1.  Službu změny poskytovatele zahájí na žádost účastníka PEPP přijímající poskytovatel PEPP poté, co účastník PEPP učinil informované rozhodnutí na základě informací získaných od poskytovatelů PEPP podle článku 56.

2.  Žádost účastníka PEPP je napsána v úředním jazyce členského státu, v němž je služba změny poskytovatele zahajována, nebo v jakémkoli jiném jazyce, na němž se strany dohodnou. V žádosti účastník PEPP:

a)  poskytne zvláštní souhlas s tím, aby převádějící poskytovatel PEPP provedl každý z úkolů uvedených v odstavci 4, a poskytne zvláštní souhlas s tím, aby přijímající poskytovatel PEPP provedl každý z úkolů uvedených v odstavci 5;

b)   po dohodě s přijímajícím poskytovatelem PEPP určí datum, od něhož mají být platby prováděny na účet PEPP otevřený u přijímajícího poskytovatele PEPP.

Toto datum není dřívější než dva týdny ode dne, kdy přijímající poskytovatel PEPP obdrží dokumenty převedené podle odstavce 4 od převádějícího poskytovatele PEPP.

Členské státy mohou vyžadovat, aby žádost od účastníka PEPP byla písemná a aby byla kopie přijaté žádosti poskytnuta účastníkovi PEPP.

3.  Přijímající poskytovatel PEPP do pěti pracovních dnů od přijetí žádosti uvedené v odstavci 2 požádá převádějícího poskytovatele PEPP, aby provedl ▌úkoly uvedené v odstavci 4.

4.  Po obdržení žádosti od přijímajícího poskytovatele PEPP převádějící poskytovatel PEPP ▌:

a)  do pěti pracovních dnů zašle účastníkovi PEPP a přijímajícímu poskytovateli PEPP přehled dávek PEPP za období od data posledního vypracovaného přehledu dávek PEPP do data žádosti;

b)  do pěti pracovních dnů zašle přijímajícímu poskytovateli PEPP seznam stávajících aktiv, která se převádějí v případě převodu nepeněžitých aktiv, jak je uvedeno v čl. 52 odst. 4;

c)  přestane přijímat příchozí platby na účet PEPP, a to s účinností od data, které účastník PEPP určí v žádosti podle odst. 2 písm. b);

d)  převede odpovídající částky nebo případně nepeněžitá aktiva podle čl. 52 odst. 4 z účtu PEPP na nový účet PEPP otevřený u přijímajícího poskytovatele PEPP, a to k datu určenému účastníkem PEPP v žádosti;

e)  k datu, které určí účastník PEPP, uzavře účet PEPP, nemá-li účastník PEPP ▌neuhrazené závazky. Převádějící poskytovatel PEPP účastníka PEPP neprodleně uvědomí, pokud tyto neuhrazené závazky brání uzavření účtu účastníka PEPP.

5.  Přijímající poskytovatel PEPP provede způsobem ▌stanoveným v žádosti a v rozsahu, v jakém to umožňují informace, které mu převádějící poskytovatel PEPP nebo účastník PEPP za tím účelem poskytli, ▌nezbytné přípravy na to, aby mohl přijímat příchozí platby a s účinností od data určeného účastníkem PEPP v žádosti je přijímá.

Článek 54

Poplatky a úplaty související se službou změny poskytovatele

1.  Účastníci PEPP mají bezplatný přístup ke svým osobním údajům uchovávaným převádějícím nebo přijímajícím poskytovatelem PEPP.

2.  Převádějící poskytovatel PEPP poskytne informace požadované přijímajícím poskytovatelem PEPP podle čl. 53 odst. 4 písm. a), aniž by účastníkovi PEPP nebo přijímajícímu poskytovateli PEPP cokoliv účtoval.

3.  Celkové poplatky a úplaty účtované převádějícím poskytovatelem PEPP účastníkovi PEPP za uzavření účtu PEPP, který je u něj veden, musí být omezeny na skutečně vzniklé administrativní náklady poskytovatele PEPP a nesmí přesáhnout 0,5 % odpovídajících částek nebo peněžní hodnoty nepeněžitých aktiv, které mají být převedeny k přijímajícímu poskytovateli PEPP.

Členské státy mohou stanovit nižší procentní podíl poplatků a úplat, než je uveden v prvním pododstavci, a odlišný procentní podíl, pokud poskytovatel PEPP umožňuje účastníkům PEPP častější změny poskytovatele PEPP podle čl. 52 odst. 3.

Převádějící poskytovatel PEPP neúčtuje přijímajícímu poskytovateli PEPP žádné další poplatky ani úplaty.

4.  Přijímající poskytovatel PEPP může za službu změny poskytovatele účtovat pouze skutečné administrativní náklady.

Článek 55

Ochrana účastníků PEPP před finanční ztrátou

1.  Poskytovatel PEPP neprodleně nahradí jakoukoli finanční ztrátu, včetně poplatků, plateb a úroků, která vznikla účastníkovi PEPP a která je přímým důsledkem toho, že poskytovatel PEPP účastnící se procesu změny nedodržel své povinnosti podle článku 53.

2.  Odpovědnost podle odstavce 1 se nepoužije v případech neobvyklých a nepředvídatelných okolností, které poskytovatel PEPP dovolávající se těchto okolností nemůže ovlivnit a jejichž následkům by nebylo možné přes veškeré úsilí zabránit, nebo v případech, kdy je poskytovatel PEPP vázán jinými právními závazky, na něž se vztahuje unijní nebo vnitrostátní právo.

3.  Odpovědnost podle odstavce 1 se stanoví v souladu s právními požadavky použitelnými na vnitrostátní úrovni.

4.  Účastník PEPP nese ▌riziko finanční ztráty související se skutečným zpeněžením aktiv držených na účtu PEPP v zájmu jejich převodu od převádějícího poskytovatele PEPP k přijímajícímu poskytovateli PEPP, jak je uvedeno v čl. 52 odst. 4.

5.  Převádějící poskytovatel PEPP není povinen zajistit ochranu kapitálu nebo poskytnout záruku během změny poskytovatele.

Článek 56

Informace o službě změny poskytovatele

1.  Aby bylo účastníkovi PEPP umožněno učinit informované rozhodnutí o službě změny poskytovatele, poskytnou poskytovatelé PEPP ▌účastníkům PEPP tyto informace o službě změny:

a)  úlohy převádějícího a přijímajícího poskytovatele PEPP v každé fázi procesu změny poskytovatele, jak jsou uvedeny v článku 53;

b)  časový rámec pro dokončení jednotlivých fází;

c)  poplatky a úplaty za proces změny poskytovatele;

d)   možné dopady změny poskytovatele, zejména na ochranu kapitálu nebo záruku, a další informace týkající se služby změny poskytovatele;

e)  informace o možnosti případného převodu nepeněžitých aktiv.

Přijímající poskytovatel PEPP musí splňovat požadavky kapitoly IV.

Přijímající poskytovatel PEPP případně informuje účastníka PEPP o existenci všech systémů záruk, včetně systému pojištění vkladů, systému pro odškodnění investorů nebo záručního systému pojištění, které se na účastníka PEPP vztahují ▌.

2.  Informace uvedené v odstavci 1 tohoto článku jsou ▌dostupné ▌na webových stránkách poskytovatele PEPP. Mohou být poskytnuty rovněž na žádost účastníků PEPP v souladu s požadavky článku 24.

KAPITOLA VIII

VÝPLATNÍ FÁZE

Článek 57

Podmínky týkající se výplatní fáze

1.   ▌Podmínky související s výplatní fází a částkami vyplácenými z vnitrostátních podúčtů určí členské státy, nejsou-li stanoveny v tomto nařízení.

2.  Tyto podmínky mohou zahrnovat zejména stanovení minimálního věku pro zahájení výplaní fáze, maximální doby před dosažením věku odchodu do důchodu, kdy je možné se do PEPP zapojit, jakož i podmínky pro vyplacení před dosažením minimálního věku pro zahájení výplatní fáze, zejména v případě zvlášť závažných problémů.

Článek 58

Formy vyplácení dávek

1.  Poskytovatelé PEPP poskytnou účastníkům PEPP jednu nebo více z těchto forem vyplácení dávek:

a)  rentu;

b)  jednorázovou výplatu;

c)  postupné čerpání;

d)  kombinace výše uvedených forem.

2.  Účastníci PEPP si zvolí formu vyplácení dávek ve výplatní fázi při uzavření smlouvy o PEPP a v případě, že požadují otevření nového podúčtu. Forma vyplácení dávek se může u jednotlivých podúčtů lišit.

3.  Aniž je dotčen odstavec 1 tohoto článku nebo články 57 nebo 59, mohou členské státy přijmout opatření, která zvýhodní určité formy vyplácení. Tato opatření mohou zahrnovat množstevní limity pro jednorázové výplaty, aby dále podpořily ostatní formy vyplácení dávek uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Tyto množstevní limity se vztahují pouze na vyplácené dávky odpovídající kapitálu naspořenému na podúčtu PEPP, který je propojený s členským státem, v jehož vnitrostátním právu jsou stanoveny množstevní limity pro jednorázové výplaty.

4.  Členské státy mohou specifikovat podmínky, podle nichž jim budou přiznané výhody a pobídky vyplaceny.

Článek 59

Změny ve formě vyplácení dávek

1.  Pokud poskytovatel PEPP poskytuje různé formy vyplácení dávek, musí mít účastník PEPP možnost měnit formu vyplácení dávek u každého otevřeného podúčtu:

a)  jeden rok před začátkem výplatní fáze;

b)  na začátku výplatní fáze;

c)  při změně poskytovatele.

Změna formy vyplácení dávek je pro účastníky PEPP bezplatná.

2.  Po obdržení žádosti účastníka PEPP o změnu formy vyplácení dávek poskytne poskytovatel PEPP účastníkovi PEPP v jasné a srozumitelné formě informace o finančních dopadech této změny na účastníky PEPP nebo příjemce z PEPP, zejména pokud jde o jakýkoli dopad na vnitrostátní pobídky, které by se mohly vztahovat na stávající podúčty PEPP daného účastníka PEPP.

Článek 60

Plánování odchodu do důchodu a poradenství týkající se vyplácených dávek

1.  V případě základního PEPP nabídne poskytovatel PEPP na začátku výplatní fáze účastníkovi PEPP osobní plán jeho odchodu do důchodu týkající se udržitelného využívání kapitálu naspořeného na podúčtech PEPP, přičemž zohlední alespoň:

a)  hodnotu kapitálu naspořeného na podúčtech PEPP,

b)  celkovou výši ostatních nabytých důchodových nároků a

c)  dlouhodobé požadavky a potřeby účastníka PEPP týkající se důchodu.

2.  Plán odchodu do důchodu uvedený v odstavci 1 zahrnuje osobní doporučení pro účastníka PEPP týkající se jeho optimální formy vyplác