Seznam 
Přijaté texty
Úterý, 16. dubna 2019 - Štrasburk 
Statistika Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany ***I
 Přistoupení EU k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních ***
 Opatření Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních ***I
 Dohoda mezi EU a Filipínami o některých aspektech leteckých služeb ***
 Mezinárodní dohoda o olivovém oleji a stolních olivách ***
 Jmenování člena Účetního dvora – Viorel Ștefan
 Jmenování členky Účetního dvora – Ivana Maletićová
 Ochrana osob oznamujících porušení práva Unie ***I
 Přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování (směrnice) ***I
 Přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování (nařízení) ***I
 Kapitálové požadavky (nařízení) ***I
 Kapitálové požadavky (směrnice) ***I
 Schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a rekapitalizace (nařízení) ***I
 Schopnost úvěrových institucí a investičních podniků absorbovat ztráty a rekapitalizace (směrnice) ***I
 Cenné papíry zajištěné státními dluhopisy ***I
 Evropské orgány dohledu a finanční trhy ***I
 Makroobezřetnostní dohled nad finančním systémem na úrovni Evropské unie a zřízení Evropské rady pro systémová rizika ***I
 Trhy finančních nástrojů a přístup k pojišťovací a zajišťovací činnosti a její výkon (Solventnost II) ***I
 Obezřetnostní dohled nad investičními podniky (směrnice) ***I
 Obezřetnostní požadavky na investiční podniky (nařízení) ***I
 Transparentní a předvídatelné pracovní podmínky v Evropské unii ***I
 Evropský orgán pro pracovní záležitosti ***I
 Zachování rybolovných zdrojů a ochrana mořských ekosystémů pomocí technických opatření ***I
 Nařízení o evropských podnikových statistikách ***I
 Vyšetřování prováděné úřadem OLAF a spolupráce s Úřadem evropského veřejného žalobce ***I
 Zřízení nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly ***I
 Zavedení programu „Clo“ pro spolupráci v oblasti cel ***I
 Uvádění prekurzorů výbušnin na trh a jejich používání ***I
 Společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností ***I
 Interoperabilita mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz ***I
 Interoperabilita mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace ***I
 Evropská síť styčných úředníků pro přistěhovalectví ***I
 Požadavky pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska obecné bezpečnosti ***I

Statistika Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany ***I
PDF 262kWORD 65k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 862/2007 o statistice Společenství v oblasti migrace a mezinárodní ochrany (COM(2018)0307 – C8-0182/2018 – 2018/0154(COD))
P8_TA-PROV(2019)0359A8-0395/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0307),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0182/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na postoj v podobě pozměňovacích návrhů Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0395/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2
(2)  Vzhledem k novým potřebám Unie v oblasti statistik o azylucíleném přistěhovalectví a vzhledem k tomu, že charakteristiky migrace se rychle mění, je třeba stanovit rámec, který umožní rychle reagovat na měnící se potřeby v oblasti statistik o azylucíleném přistěhovalectví.
(2)  Vzhledem k novým potřebám Unie v oblasti statistik o migracimezinárodní ochraně a vzhledem k tomu, že migrační pohyby se rychle mění, je třeba stanovit rámec, který umožní rychle reagovat na měnící se potřeby v oblasti migracemezinárodní ochrany.
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 2 a (nový)
(2a)  S ohledem na měnící se a různorodou povahu současných migračních toků jsou pro porozumění reálné situaci, zajištění citlivých míst a nerovností a pro to, aby měli tvůrci politik k dispozici spolehlivé údaje a informace pro vytváření budoucích veřejných politik, zapotřebí souhrnné a srovnatelné statistické údaje o populaci migrantů, a to v členění podle genderu.
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 3
(3)  Aby měla Unie dostatečné podklady pro účinnou reakci na výzvy, které migrace přináší, je třeba zvýšit četnost sběru dat o azylu a cíleném přistěhovalectví z jednoho roku na kratší časové úseky.
(3)  Aby měla Unie dostatečné podklady pro účinnou reakci na výzvy, které migrace přináší, a na vytváření politik zohledňujících gender založených na lidských právech, je třeba zvýšit četnost sběru dat o azylu a cíleném přistěhovalectví z jednoho roku na kratší časové úseky.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4
(4)  Statistiky o azylu a cíleném přistěhovalectví jsou zásadní pro studium, definici a hodnocení širokého spektra politik, obzvlášť pokud jde o reakce na příchod osob hledajících v Evropě ochranu.
(4)  Statistiky o azylu a cíleném přistěhovalectví jsou zásadní pro studium, definici a hodnocení širokého spektra politik, obzvlášť pokud jde o reakce na příchod osob hledajících v Evropě ochranu, s cílem nalézt co nejlepší řešení.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 a (nový)
(4a)  Statistiky o migraci a mezinárodní ochraně jsou nezbytné pro přehled o migračních pohybech v rámci Unie a pro řádné uplatňování právních předpisů Unie ze strany členských států, pokud jde o základní práva uvedená v Listině základních práv Evropské unie a v Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 4 b (nový)
(4b)  Pronásledování na základě genderu je důvodem pro usilování o mezinárodní ochranu a pro to, aby byla tato ochrana poskytnuta. Vnitrostátní a unijní statistické orgány by měly shromažďovat genderové statistiky o žádostech o mezinárodní ochranu, včetně žádostí z důvodu genderově podmíněného násilí.
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 9 a (nový)
(9a)  V zájmu dosažení cílů nařízení (ES) č. 862/2007 by měly být vyčleněny dostatečné finanční zdroje na sběr, analýzu a šíření kvalitních vnitrostátních a unijních statistik o migraci a mezinárodní ochraně, zejména podporou opatření v tomto směru v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/20141a.
______________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10
(10)  Toto nařízení zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života a právo na ochranu osobních údajů podle článků 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie.
(10)  Toto nařízení zaručuje právo na respektování soukromého a rodinného života, na ochranu osobních údajů, nediskriminaci a genderovou rovnost podle článků 7, 8, 2123 Listiny základních práv Evropské unie a podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/6791a.
______________
1a Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 10 a (nový)
(10a)  Shromažďování genderově rozčleněných údajů by mělo umožňovat identifikaci a analýzu specifických zranitelných míst a schopností žen a mužů a odhalí slabá místa a nerovnosti. Genderově rozčleněné údaje o migraci umožní podpořit větší rovnost a poskytnou příslušné možnosti znevýhodněným skupinám. Statistiky o migraci by při shromažďování údajů o zkušenostech osob LGBTQI+ v procesu migrace a azylu měly rovněž zohledňovat takové proměnné, jako je genderová identita a sexuální orientace.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11
(11)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o specifikaci členění. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(25).
(11)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení pravidel pro vhodné formáty předávání údajů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.
__________________
__________________
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
25 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 a (nový)
(11a)  Aby bylo nařízení (ES) č. 862/2007 přizpůsobeno technologickému a hospodářskému vývoji, je třeba na Komisi přenést pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změnu nařízení (ES) č. 862/2007 s cílem aktualizovat určité definice a o doplnění nařízení s cílem určit seskupování údajů a možnosti dalšího členění a stanovit pravidla pro normy přesnosti a kvality. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů1a. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
________________
1a Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 11 b (nový)
(11b)  Účinné sledování uplatňování nařízení (ES) č. 862/2007 vyžaduje, aby bylo v pravidelných lhůtách hodnoceno. Komise by měla důkladně posoudit statistiky sestavené podle nařízení (ES) č. 862/2007, jejich kvalitu a včasné poskytování pro účely předkládání zpráv Evropskému parlamentu a Radě. Měly by být konzultovány všechny zúčastněné strany, které se zabývají shromažďováním údajů o azylu, včetně agentur Organizace spojených národů a dalších příslušných mezinárodních a nevládních organizací.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 (nový)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 1 – odst. 1 – písm. c
-1)  V článku 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
c)  správních a soudních řízeních a procesech v členských státech týkajících se přistěhovalectví, udělování povolení k pobytu, státního občanství, azylu a jiných forem mezinárodní ochrany a prevence nezákonného přistěhovalectví.
„c) správních a soudních řízeních a procesech v členských státech týkajících se přistěhovalectví, udělování povolení k pobytu, státního občanství, azylu a jiných forem mezinárodní ochrany, nedovoleného vstupupobytu a navracení.
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 1 – písm. j
-1a)  Článek 2 se mění takto:
a)  v odstavci 1 se písmeno j) nahrazuje tímto:
j)„žádostí o mezinárodní ochranu“ žádost o mezinárodní ochranu podle definice uvedené v čl. 2 písm. g) směrnice Rady 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (2);
„j) „žádostí o mezinárodní ochranu“ žádost o mezinárodní ochranu ve smyslu čl. 2 písm. h) směrnice Evropského parlamentuRady 2011/95/EU2;
_______________
_______________
2 Úř. věst L 304, 30.9.2004, s. 12.
2 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. b (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 1 – písm. k
b)  v odstavci 1 se písmeno k) nahrazuje tímto:
k)  „postavením uprchlíka“ postavení uprchlíka podle definice uvedené v čl. 2 písm. d) směrnice 2004/83/ES;
„k) „postavením uprchlíka“ postavení uprchlíka podle definice uvedené v čl. 2 písm. e) směrnice 2011/95/EU;
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. c (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 1 – písm. l
c)  v odstavci 1 se písmeno l) nahrazuje tímto:
l)„statusem podpůrné ochrany“ status podpůrné ochrany podle definice uvedené v čl. 2 písm. f) směrnice 2004/83/ES;
„l) „statusem podpůrné ochrany“ status podpůrné ochrany podle definice uvedené v čl. 2 písm. g) směrnice 2011/95/EU;
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. d (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 1 – písm. m
d)  v odstavci 1 se písmeno m) nahrazuje tímto:
m)„rodinnými příslušníky“ rodinní příslušníci podle definice uvedené v čl. 2 písm. i) nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (3);
„m) „rodinnými příslušníky“ rodinní příslušníci podle definice uvedené v čl. 2 písm. g) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/20133;
_______________
_______________
3 Úř. věst. L 50, 25.2.2003, s. 1.
3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).“
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. e (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 1 – písm. o
d)  v odstavci 1 se písmeno o) nahrazuje tímto:
o)„nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba bez doprovodu podle definice uvedené v čl. 2 písm. i) směrnice 2004/83/ES;
„o) „nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba bez doprovodu podle definice uvedené v čl. 2 písm. l) směrnice 2011/95/EU;
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. f (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 1 – písm. p
f)  v odstavci 1 se písmeno p) nahrazuje tímto:
p)  „vnějšími hranicemi“ vnější hranice podle definice uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 562/2006 ze dne 15. března 2006, kterým se stanoví kodex Společenství o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (12);
„p) „vnějšími hranicemi“ vnější hranice podle definice uvedené v čl. 2 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/3995;
________________
________________
5 Úř. věst. L 105, 13.4.2006, s. 1.
5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).“
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. g (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 1 – písm. q
g)  v odstavci 1 se písmeno q) nahrazuje tímto:
q)„státními příslušníky třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup do země“ příslušníci třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup do země na vnějších hranicích, protože nesplňují všechny podmínky vstupu stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení (ES) č. 562/2006 a nepatří do kategorií osob uvedených v čl. 5 odst. 4 uvedeného nařízení;
„q) „státními příslušníky třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup do země“ příslušníci třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup do země na vnějších hranicích, protože nesplňují všechny podmínky vstupu stanovené v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2016/399 a nepatří do kategorií osob uvedených v čl. 5 odst. 2 uvedeného nařízení;
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. h (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 1 – písm. s a (nové)
h)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„sa) „vyhoštěním“ se rozumí vyhoštění ve smyslu čl. 3 odst. 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES*;
________________
* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).“
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. i (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 1 – písm. s b (nové)
i)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„sb) „dobrovolným opuštěním území“ dobrovolné opuštění území ve smyslu čl. 3 odst. 8 směrnice 2008/115/ES;“
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. j (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 1 – písm. s c (nové)
j)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„sc) „asistovaným dobrovolným opuštěním území“ dobrovolné opuštění území ve smyslu čl. 3 odst. 8 směrnice 2008/115/ES s logistickou, finanční nebo jinou hmotnou pomocí.“
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 a – písm. k (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 2 – odst. 3
k)  Odstavec 3 se zrušuje.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod -1 b (nový)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Článek 3
-1b)  Článek 3 se nahrazuje tímto:
Článek 3
„Článek 3
Statistiky o mezinárodní migraci, obyvatelstvu s místem obvyklého pobytu na území členských států a nabývání státního občanství
Statistiky o mezinárodní migraci, obyvatelstvu s místem obvyklého pobytu na území členských států a nabývání státního občanství
1.  Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:
1.  Členské státy předkládají Komisi (Eurostatu) statistiky o počtech:
a)  přistěhovalců, kteří se stěhují na území členského státu, a to v tomto členění:
a)  přistěhovalců, kteří se stěhují na území členského státu, a to v tomto členění:
i)  podle státního občanství a dále podle věku a pohlaví,
i)  podle státního občanství a dále podle věku a genderu,
ii)  podle země narození a dále podle věku a pohlaví;
ii)  podle země narození a dále podle věku a genderu;
iii)  podle země předchozího místa obvyklého pobytu a dále podle věku a pohlaví;
iii)  podle země předchozího místa obvyklého pobytu a dále podle věku a genderu;
b)  vystěhovalců, kteří se stěhují z území členského státu, a to v tomto členění:
b)  vystěhovalců, kteří se stěhují z území členského státu, a to v tomto členění:
i)  podle státního občanství,
i)  podle státního občanství,
ii)  podle věku;
ii)  podle věku;
iii)  podle pohlaví
iii)  podle genderu;
iv)  podle země příštího místa obvyklého pobytu;
iv)  podle země příštího místa obvyklého pobytu;
c)  osob, které mají na konci referenčního období místo obvyklého pobytu v členském státě, a to v tomto členění:
c)  osob, které mají na konci referenčního období místo obvyklého pobytu v členském státě, a to v tomto členění:
i)  podle státního občanství a dále podle věku a pohlaví,
i)  podle státního občanství a dále podle věku a genderu,
ii)  podle země narození a dále podle věku a pohlaví;
ii)  podle země narození a dále podle věku a genderu;
d)  osob, které mají své místo obvyklého pobytu na území členského státu a v období referenčního roku získaly státní občanství tohoto členského státu a které měly dříve státní občanství jiného členského státu nebo třetí země nebo byly dříve bez státní příslušnosti, a to v členění podle věku a pohlaví a podle dřívějšího státního občanství dotčených osob a podle toho, zda osoby byly dříve bez státní příslušnosti.
d)  osob, které mají své místo obvyklého pobytu na území členského státu a v období referenčního roku získaly státní občanství tohoto členského státu a které měly dříve státní občanství jiného členského státu nebo třetí země nebo byly dříve bez státní příslušnosti, a to v členění podle věku a genderu a podle dřívějšího státního občanství dotčených osob a podle toho, zda osoby byly dříve bez státní příslušnosti.
da)  osob, které mají obvyklé bydliště na území členského státu a které získaly během referenčního roku povolení k dlouhodobému pobytu, a to v členění podle věku a genderu.
2.  Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvanácti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2008.
2.  Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvanácti měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2020.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. -a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. c
-a)  v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:
c)  žádostí o mezinárodní ochranu vzatých zpět v průběhu referenčního období.
„c) žádostí o mezinárodní ochranu vzatých zpět v průběhu referenčního období členěných podle typu vzetí zpět;“
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d a (nové)
da)  osob, které podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a jejichž žádosti byly zpracovány ve zrychleném řízení podle čl. 31 odst. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU*;
__________________
* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d b (nové)
db)  osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a jejichž žádosti byly zpracovány v řízení na hranicích podle článku 43 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU;
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d c (nové)
dc)  osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a které jsou vyloučeny ze zrychleného řízení nebo z řízení na hranicích podle čl. 24 odst. 3 a čl. 25 odst. 6 směrnice 2013/32/EU;
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d d (nové)
dd)  osob, které podaly žádost o mezinárodní ochranu, aniž by byly registrovány v systému Eurodac podle článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2003*;
__________________
* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d e (nové)
de)  osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a které jsou schopny předložit písemné doklady, jež mohou pomoci zjistit jejich totožnost;
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d f (nové)
df)  osob, které v průběhu referenčního období podaly další žádost o mezinárodní ochranu podle článku 40 směrnice 2013/32/EU nebo byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci;
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d g (nové)
dg)  osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a které byly na konci referenčního období zajištěny v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU*, a to v členění podle měsíce, v němž byly tyto osoby zajištěny, a podle důvodu jejich zajištění;
____________________
* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 96).
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d h (nové)
dh)  osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a na něž se vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující jejich zadržení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU;
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d i (nové)
di)  osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a na něž se vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující alternativní opatření k jejich zajištění podle směrnice 2013/33/EU, rozčleněných podle druhu alternativního opatření takto:
i)  ohlašování,
ii)  složení finanční záruky,
iii)  povinnost zdržovat se na určeném místě,
iv)  jiná alternativa k zajištění;
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d j (nové)
dj)  osob, které během referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a na něž se na konci referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující alternativní opatření k jejich zajištění podle směrnice 2013/33/EU, rozčleněných podle měsíce, kdy bylo vydáno správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt vztahující se na tyto osoby, a dále podle druhu alternativního opatření takto:
i)  ohlašování,
ii)  složení finanční záruky,
iii)  povinnost zdržovat se na určeném místě,
iv)  jiná alternativa k zajištění;
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d k (nové)
dk)  osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu a u nichž bylo provedeno posuzování věku;
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d l (nové)
dl)  rozhodnutí o provedení posouzení věku žadatele členěných takto:
i)  závěrem posouzení je, že žadatel je nezletilou osobou;
ii)  závěrem posouzení je, že žadatel je dospělou osobou;
iii)  neprůkazná nebo neprovedená posouzení;
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d m (nové)
dm)  osob, které během referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a jež byly určeny za osoby, které potřebují zvláštní procesní záruky podle článku 24 směrnice 2013/32/EU, nebo žadatele se zvláštními potřebami přijetí ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 2013/33/EU;
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d n (nové)
dn)  osob, které během referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a jež využívaly bezplatné právní pomoci podle článku 20 směrnice 2013/32/EU, v členění podle řízení v první a druhé instanci;
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d o (nové)
do)  osob, které podaly žádost o mezinárodní ochranu nebo které byly do takové žádosti zahrnuty jako rodinní příslušníci a jež na konci referenčního období splňovaly materiální podmínky přijetí umožňující odpovídající životní úroveň žadatelů podle článku 17 směrnice 2013/33/EU;
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d p (nové)
dp)  osob, které podaly žádost o mezinárodní ochranu jako nezletilé osoby bez doprovodu a kterým byl během referenčního období přidělen zástupce v souladu s článkem 25 směrnice 2013/32/EU;
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d q (nové)
dq)  osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu, byly uznány jako nezletilé osoby bez doprovodu a získaly přístup do vzdělávacího systému podle článku 14 směrnice 2013/33/EU;
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d r (nové)
dr)  osob, které v průběhu referenčního období podaly žádost o mezinárodní ochranu, byly jako nezletilé osoby bez doprovodu umístěny podle čl. 31 odst. 3 směrnice 2011/95/EU, a to v členění podle důvodu umístění;
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – písm. d s (nové)
ds)  průměrném počtu nezletilých osob bez doprovodu připadajících na jednoho zástupce během referenčního období;
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 1 – poslední pododstavec
Tyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví, podle státního občanství dotčených osob a podle toho, zda jde o nezletilé osoby bez doprovodu. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního měsíce a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního měsíce. Prvním referenčním měsícem je leden 2020.
Tyto statistiky jsou členěny podle věku a genderu a podle státního občanství dotčených osob a podle nezletilých osob bez doprovodu. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního měsíce a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního měsíce. Prvním referenčním měsícem je leden 2020.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 2 – písm. a
ba)  V odstavci 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
a)  osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, jako např. rozhodnutí, podle nichž jsou žádosti nepřípustné nebo nedůvodné, a rozhodnutí v rámci přednostního nebo zrychleného řízení, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;
„a) osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období, v následujícím členění:
i)  rozhodnutí, podle nichž jsou žádosti nepřípustné, dále členěná podle důvodu nepřípustnosti;
ii)  rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako nedůvodné;
iii)  rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné v řádném řízení, dále členěná podle důvodu zamítnutí;
iv)  rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné ve zrychleném řízení, dále členěná podle důvodu zrychlení a důvodu zamítnutí;
v)  rozhodnutí o zamítnutí žádosti z důvodu, že žadatel má přístup k ochraně v rámci své země původu podle článku 8 směrnice 2011/95/EU; „
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b b (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 2 – písm. b
bb)  v odstavci 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:
b)  osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o přiznání či odejmutí postavení uprchlíka, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;
„b) osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období a jimiž se přiznává, ruší, ukončuje nebo zamítá obnovení postavení uprchlíka z důvodu zániku tohoto postavení, vyloučení či z jiného důvodu; rozhodnutí o zániku či vyloučení jsou dále členěna podle konkrétního důvodu zániku či vyloučení; „
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b c (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 2 – písm. c
bc)  V odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:
c)  osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o přiznání či odejmutí statusu podpůrné ochrany, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období;
„c) osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období a jimiž se přiznává, ruší, ukončuje nebo zamítá obnovení statusu podpůrné ochrany z důvodu zániku tohoto statusu, vyloučení či z jiného důvodu; rozhodnutí o zániku či vyloučení jsou dále členěna podle konkrétního důvodu zániku či vyloučení; „
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. b d (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 2 – písm. e a (nové)
bd)  v odstavci 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ea) osob, na něž se vztahují prvoinstanční rozhodnutí o omezení či odnětí materiálních podmínek pro přijetí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období, a to v členění podle druhu rozhodnutí, doby trvání omezení či odnětí a důvodu tohoto omezení či odnětí.“
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. c
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 2 – poslední pododstavec
Tyto statistiky jsou členěny podle věku a pohlaví, podle státního občanství dotčených osob a podle toho, zda jde o nezletilé osoby bez doprovodu. Vztahují se k referenčnímu období tří kalendářních měsíců a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního období. Prvním referenčním obdobím je období od ledna do března 2020.
Tyto statistiky jsou členěny podle věku a genderu a podle státního občanství dotčených osob a podle nezletilých osob bez doprovodu. Vztahují se k referenčnímu období tří kalendářních měsíců a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního období. Prvním referenčním obdobím je období od ledna do března 2020.
Tyto statistiky budou dále rozčleněny na základě rozhodnutí přijatých po osobním pohovoru a rozhodnutí přijatých bez osobního pohovoru. Statistika rozhodnutí přijatých po osobním pohovoru je dále členěna podle osobních pohovorů, kde žadatel obdržel služby tlumočníka, a osobní pohovory, kde žadatel neobdržel služby tlumočníka.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. d a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 3 – písm. b
da)  v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:
b)  osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, jako např. rozhodnutí, podle nichž jsou žádosti nepřípustné nebo nedůvodné, a rozhodnutí přijatá v rámci přednostního nebo zrychleného řízení, která učinily správní nebo soudní orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;
„b) osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o zamítnutí žádosti o mezinárodní ochranu, která učinily správní nebo soudní orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období, v členění podle:
i)  rozhodnutí, podle nichž jsou žádosti nepřípustné, dále členěná podle důvodu nepřípustnosti;
ii)  rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako nedůvodné;
iii)  rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné v řádném řízení, dále členěná podle důvodu zamítnutí;
iv)  rozhodnutí o zamítnutí žádosti jako zjevně nedůvodné ve zrychleném řízení, dále členěná podle důvodu zrychlení a důvodu zamítnutí;
v)  rozhodnutí o zamítnutí žádosti z důvodu, že žadatel má přístup k ochraně v rámci své země původu podle článku 8 směrnice 2011/95/EU; „
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. d b (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 3 – písm. c
db)  v odstavci 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:
c)  osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o přiznání nebo odejmutí postavení uprchlíka učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;
„c) osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období a jimiž se přiznává, ruší, ukončuje nebo zamítá obnovení postavení uprchlíka z důvodu zániku tohoto postavení, vyloučení či z jiného důvodu; rozhodnutí o zániku či vyloučení jsou dále členěna podle konkrétního důvodu zániku či vyloučení; „
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. d c (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 3 – písm. d
dc)  V odstavci 3 se písmeno d) nahrazuje tímto:
d)  osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o přiznání nebo odejmutí statusu podpůrné ochrany učiněná správními nebo soudními orgány v odvolacím nebo přezkumném řízení v průběhu referenčního období;
„d) osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období a jimiž se přiznává, ruší, ukončuje nebo zamítá obnovení statusu podpůrné ochrany z důvodu zániku tohoto statusu, vyloučení či z jiného důvodu; rozhodnutí o zániku či vyloučení jsou dále členěna podle konkrétního důvodu zániku či vyloučení; „
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. d d (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 3 – písm. g a (nové)
dd)  v odstavci 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ga) osob, na něž se vztahují konečná rozhodnutí o omezení či odnětí materiálních podmínek pro přijetí, která učinily správní nebo soudní orgány v průběhu referenčního období, a to v členění podle druhu rozhodnutí, doby trvání omezení či odnětí a důvodu tohoto omezení či odnětí.“
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. e
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 3 – poslední pododstavec
Statistiky uvedené v písmenech b), c), d), e), f) a g) jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob a podle nezletilých osob bez doprovodu. Statistiky uvedené v písmenu g) jsou dále členěny podle země bydliště a podle druhu rozhodnutí o azylu. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2020.
Statistiky uvedené v písmenech b), c), d), e), f) a g) jsou členěny podle věku a genderu a podle státního občanství dotčených osob a podle nezletilých osob bez doprovodu. Statistiky uvedené v písmenu g) jsou dále členěny podle země bydliště a podle druhu rozhodnutí o azylu. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2020.
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. e a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 3 a (nový)
ea)  vkládá se nový odstavec, který zní:
„3a. Členské státy poskytnou Komisi (Eurostatu) statistiky o délce odvolání, v kalendářních dnech, ode dne podání odvolání až do doby, kdy je o odvolání rozhodnuto v prvním stupni.“
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. e
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 4 – poslední pododstavec
Tyto statistiky se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního roku a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním rokem je rok 2020.
Tyto statistiky jsou členěny podle věku a genderu a podle státního občanství dotčených osob a podle nezletilých osob bez doprovodu. Tyto statistiky se vztahují k referenčnímu období jednoho kalendářního měsíce a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do tří měsíců od konce referenčního roku. Prvním referenčním obdobím je leden 2020.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 – písm. h a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 4 – odst. 4 (nový)
ha)  doplňuje se nový odstavec, který zní:
„4a. Statistické údaje uvedené v odstavcích 1 až 4 jsou členěny podle měsíce podání žádosti.“
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a – písm. a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 5 – název
(Netýká se českého znění.)
Statistiky o prevenci nedovoleného vstupu a pobytu
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a – písm. b (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 5 – odst. 1 – písm. a
b)  v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
a)  státních příslušníků třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup na území členského státu na vnějších hranicích;
„a) státních příslušníků třetích zemí, kterým byl odmítnut vstup na území členského státu na vnějších hranicích, v členění podle věku, genderu a státní příslušnosti;
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a – písm. c (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 5 – odst. 1 – písm. b
(Netýká se českého znění.)
b)  státních příslušníků třetích zemí, u kterých bylo zjištěno, že nedovoleně pobývají na území členského státu podle vnitrostátního práva týkajícího se přistěhovalectví.
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 1 a – písm. d (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 5 – odst. 1 – pododstavec 3
b)  V odstavci 1 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:
Statistiky uvedené v písm. b) jsou členěny podle věku a pohlaví a podle státního občanství dotčených osob.
„Statistiky uvedené v písmenu b) jsou členěny podle věku a pohlaví, státního občanství dotčených osob, důvodů jejich zadržení a místa zadržení.
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 6 – odst. 1 – písm. -a (nové)
-a)  počtu žádostí o první povolení k pobytu podaných státními příslušníky třetích zemí v členění podle státního občanství, důvodu žádosti o povolení a podle věku a genderu;
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 6 – odst. 1 – písm. -a a (nové)
-aa)  počtu zamítnutých žádostí o první povolení k pobytu podaných státními příslušníky třetích zemí v členění podle státního občanství, důvodu podání žádosti o povolení a podle věku a genderu.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 6 – odst. 1 – písm. -a b (nové)
-ab)  počtu žádostí o povolení k pobytu, který mění přistěhovalecký status nebo důvod pro pobyt, který byl během referenčního období zamítnut, a to v členění podle státního občanství, důvodu zamítnutí povolení, věku a genderu;
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a – písm. i
i)  povolení vydaná v průběhu referenčního období, kterými se osobám uděluje první povolení k pobytu v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení, délky platnosti povolení, věku a pohlaví;
i)  povolení vydaná v průběhu referenčního období, kterými se osobám uděluje první povolení k pobytu v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení, délky platnosti povolení, věku a genderu;
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a – písm. ii
ii)  povolení vydaná v průběhu referenčního období a udělená při příležitosti změny přistěhovaleckého statusu osoby nebo důvodu pobytu v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení, délky platnosti povolení, věku a pohlaví;
ii)  povolení vydaná v průběhu referenčního období a udělená při příležitosti změny přistěhovaleckého statusu osoby nebo důvodu pobytu v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení, délky platnosti povolení, věku a genderu;
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 6 – odst. 1 – písm. a – písm. iii
iii)  platná povolení na konci referenčního období (počet vydaných povolení, která nebyla zrušena a jejichž platnost nevypršela) v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení, délky platnosti povolení, věku a pohlaví;
iii)  platná povolení na konci referenčního období (počet vydaných povolení, která nebyla zrušena a jejichž platnost nevypršela) v členění podle státního občanství, důvodu vydání povolení, délky platnosti povolení, věku a genderu;
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 6 – odst. 1 – písm. b
b)  počtu dlouhodobě pobývajících rezidentů na konci referenčního období v členění podle státního občanství, druhu právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, věku a pohlaví.
b)  počtu dlouhodobě pobývajících rezidentů na konci referenčního období v členění podle státního občanství, druhu právního postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta, věku a genderu.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1 a (nový)
Pro účely shromažďování statistických údajů podle písmene –a), –aa) a a) musí být povolení vydaná z rodinných důvodů dále členěna podle důvodu a postavení podporované osoby státního příslušníka třetí země.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 1 – písm. a
-a)  v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto:
a)  počtu státních příslušníků třetích zemí, o nichž se zjistí, že nedovoleně pobývají na území členského státu, a na něž se vztahuje správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt, v němž se stanovuje nebo prohlašuje, že jejich pobyt je nedovolený, a který jim ukládá povinnost opustit území členského státu, a to v členění podle státního občanství dotyčných osob;
„a) počtu státních příslušníků třetích zemí, o nichž se zjistí, že nedovoleně pobývají na území členského státu, a na něž se vztahuje správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt, v němž se stanovuje nebo prohlašuje, že jejich pobyt je nedovolený, a který jim ukládá povinnost opustit území členského státu, a to v členění podle státního občanství dotyčných osob a důvodů pro vydání příslušného rozhodnutí;
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 1 – písm. a a (nové)
-aa)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„aa) počtu státních příslušníků třetích zemí podle písmene a) tohoto odstavce, na něž se na konci referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující zákaz vstupu podle článku 11 směrnice 2008/115/ES, v členění podle státní příslušnosti dotčených osob;“
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a b (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 1 – písm. a b (nové)
-ab)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ab) počtu státních příslušníků třetích zemí, na něž se v průběhu referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující jejich zadržení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES*;
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a c (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 1 – písm. a c (nové)
-ac)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ac) počtu státních příslušníků třetích zemí, na něž se na konci referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující jejich zadržení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES, v členění podle měsíce, v němž byli tito státní příslušníci třetích zemí zadrženi;“
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a d (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 1 – písm. a d (nové)
-ad)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„-ad) počtu státních příslušníků třetích zemí, na něž se v průběhu referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující alternativní opatření k jejich zajištění podle směrnice 2008/115/ES, a to v členění podle druhu alternativního opatření takto:
i)  ohlašování,
ii)  složení finanční záruky,
iii)  povinnost zdržovat se na určeném místě,
iv)  jiná alternativa k zajištění;“
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a e (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 1 – písm. a e (nové)
-ae)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„(ae) počtu státních příslušníků třetích zemí, na něž se na konci referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující alternativní opatření k jejich zajištění podle směrnice 2008/115/ES, a to v členění podle měsíce, v němž bylo toto správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt vztahující se na tyto osoby vydán, a dále podle druhu alternativního opatření takto:
i)  ohlašování,
ii)  složení finanční záruky,
iii)  povinnost zdržovat se na určeném místě,
iv)  jiná alternativa k zajištění;“
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a f (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 1 – písm. a f (nové)
-af)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„af) osob, které jsou státními příslušníky třetí země, jimž byl v průběhu referenčního období přiznán odklad vyhoštění podle článku 9 směrnice 2008/115/EU, a to v členění podle důvodu odkladu a státní příslušnosti dotčených osob;“
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. -a g (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 1 – písm. a g (nové)
-ag)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ag) počtu státních příslušníků třetích zemí, na něž se v průběhu referenčního období vztahovalo správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt stanovující jejich zadržení a v jejichž věci byl zahájen soudní přezkum podle čl. 15 odst. 2 směrnice 2008/115/ES;“
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 1 – písm. b
b)  počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří skutečně opustili území členského státu na základě správního nebo soudního rozhodnutí nebo aktu uvedeného v písmenu a), a to v členění podle státního občanství vrácených osob, druhu navrácení a poskytnuté pomoci a podle cílové země.
b)  počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří skutečně opustili území členského státu na základě správního nebo soudního rozhodnutí nebo aktu uvedeného v písmenu a), a to v členění podle státního občanství vrácených osob, druhu navrácení a poskytnuté pomoci a podle cílové země dále rozčleněné podle navrácení do země původu státního příslušníka třetí země;
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. a a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 1 – písm. b a (nové)
aa)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:
„ba) počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří opustili území členského státu na základě správního nebo soudního rozhodnutí nebo aktu, a to v členění podle druhu rozhodnutí nebo aktu takto:
i)  v souladu s formální dohodou Unie o zpětném přebírání osob,
ii)  v souladu s neformálním ujednáním Unie o zpětném přebírání osob,
iii)  v souladu s vnitrostátní dohodou o zpětném přebírání osob.
Tyto statistiky jsou dále členěny podle cílové země a státní příslušnosti dotčené osoby.“
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 3 – písm. b
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 7 – odst. 2
2.  Statistiky uvedené v odstavci 1 se vztahují k referenčnímu období tří kalendářních měsíců a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou měsíců od konce referenčního období. Prvním referenčním obdobím je období od ledna do března 2020.
2.  Statistiky uvedené v odstavci 1 jsou rozčleněny podle věku a genderu příslušných osob a podle toho, zda jde o nezletilé osoby bez doprovodu. Vztahují se k referenčnímu období jednoho kalendářního měsíce a musí být předloženy Komisi (Eurostatu) do dvou týdnů od konce referenčního období. Prvním referenčním obdobím je leden 2020.
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 a (nový)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 9 – odst. 2
(4a)  v článku 9 se odstavec 2 nahrazuje tímto:
2.  Členské státy informují Komisi (Eurostat) o zdrojích údajů, důvodech pro výběr těchto zdrojů a vlivech zvolených zdrojů údajů na kvalitu statistiky a dále o použitých metodách odhadů a průběžně informují Komisi (Eurostat) o změnách těchto okolností.
„2. Členské státy informují Komisi (Eurostat) o zdrojích údajů, důvodech pro výběr těchto zdrojů a vlivech zvolených zdrojů údajů na kvalitu statistiky, mechanismech zavedených pro zajištění respektování osobních údajů a dále o použitých metodách odhadů a průběžně informují Komisi (Eurostat) o změnách těchto okolností.
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 4 b (nový)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Článek 9 a (nový)
(4b)  vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 9a
Akty v přenesené pravomoci
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, kterými se mění definice uvedené v čl. 2 odst. 1.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, kterými se mění toto nařízení, pokud jde o:
a)  definice kategorií země původu, země předchozího a příštího místa obvyklého pobytu a státního občanství stanovených v čl. 3 odst. 1,
b)  definice kategorií důvodů pro vydání povolení k pobytu, jak je uvedeno v čl. 6 odst. 1 písm. a),
c)  definice dalšího členění,
d)  stanovení pravidel týkajících se norem přesnosti a kvality.“
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 10 – odst. 1
Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí akty za účelem specifikace členění v souladu s články 4, 5, 6 a 7 a stanovení pravidel vhodných formátů pro předávání údajů, jak stanoví článek 9.
Komise přijímá prováděcí akty, kterými stanoví pravidla vhodných formátů pro předávání údajů, jak stanoví článek 9. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 11 odst. 2.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 – písm. b
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 10 – odst. 2 – písm. d
b)  V odstavci 2 se zrušuje písmeno d).
b)   Odstavec 2 se zrušuje.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 a (nový)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Článek 10 a (nový)
(5a)  vkládá se nový článek, který zní:
„Článek 10a
Výkon přenesené pravomoci
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 9a je svěřena Komisi na dobu neurčitou od ... [data vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise zároveň neprodleně oznámí Evropskému parlamentu a Radě.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 9a vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 b – písm. a (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 11 – název
5b)  článek 11 se mění takto:
a)  nadpis se nahrazuje tímto:
Výbor
„Postup projednávání ve výboru“
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 b – písm. b (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 11 – odst. 1
b)  Odstavec 1 se nahrazuje tímto:
1.  Komisi je při přijímání prováděcích opatření nápomocen Výbor pro statistické programy zřízený rozhodnutím 89/382/EHS, Euratom.
„1. Komisi je nápomocen Výbor pro evropský statistický systém zřízený nařízením (ES) č. 223/2009. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.“
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 b – písm. c (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 11 – odst. 2
c)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:
2.  V případě odkazu na tento odstavec se použijí články 5 a 7 rozhodnutí 1999/468/ES s ohledem na ustanovení článku 8 zmíněného rozhodnutí.
„2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se články 5 a 10 nařízení (EU) č. 182/2011 s ohledem na ustanovení článku 11 zmíněného nařízení.
Lhůta podle čl. 5 odst. 6 rozhodnutí 1999/468/ES je tři měsíce.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Čl. 1 – odst. 1 – bod 5 b – písm. d (nové)
Nařízení (ES) č. 862/2007
Čl. 11 – odst. 3
d)  odstavec 3 se zrušuje.

Přistoupení EU k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních ***
PDF 131kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (06929/2019 – C8-0133/2019 – 2018/0214(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0360A8-0187/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06929/2019),

–  s ohledem na Ženevský akt Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních podepsaný v Ženevě dne 20. května 2015 (11510/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s článkem 207 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0133/2019),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0187/2019),

1.  uděluje souhlas s přistoupením Evropské unie k tomuto aktu;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.


Opatření Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních ***I
PDF 253kWORD 65k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (COM(2018)0365 – C8-0383/2018 – 2018/0189(COD))
P8_TA-PROV(2019)0361A8-0036/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0365),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0383/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0036/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí tři prohlášení Komise , která jsou přílohou tohoto usnesení, přičemž první a druhé budou zveřejněna v řadě L Úředního věstníku Evropské unie spolu s konečným zněním legislativního aktu;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních(2)

P8_TC1-COD(2018)0189


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Aby mohla Unie plně vykonávat svou výlučnou pravomoc s ohledem na společnou obchodní politiku a v plném souladu se svými závazky v rámci Dohody Světové obchodní organizace o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), se stane smluvní stranou Ženevského aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“),(5) a to podle rozhodnutí Rady (EU) …/…(6), přičemž zmocňuje členské státy rovněž jej ratifikovat nebo k němu přistoupit v zájmu Unie. Smluvní strany Ženevského aktu jsou členy Zvláštní unie vytvořené Lisabonskou dohodou na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu(7) (dále jen „Zvláštní unie“). V souladu s článkem 4 rozhodnutí (EU)…/… má Unii a ty členské státy, jež akt ratifikovaly, nebo k němu přistoupily, ve Zvláštní unii, pokud jde o Ženevský akt, zastupovat Komise.

(2)  Je vhodné stanovit pravidla, která Unii umožní ▌vykonávat práva a plnit povinnosti Unie a těch členských států, které akt ratifikují či k němu přistoupí, vyplývající ze Ženevského aktu.

(3)  Ženevský akt chrání označení původu, včetně „označení původu“ a zeměpisných označení vymezených v nařízeních Evropského parlamentu a Rady ▌(ES) č. 110/2008(8), (EU) č. 1151/2012(9), (EU) č. 1308/2013(10)(EU) č. 251/2014(11), přičemž na oboje se dále odkazuje jako na „zeměpisná označení“.

(4)  Po přistoupení Unie k Ženevskému aktu a poté pravidelně by měla Komise ▌podávat Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádosti o mezinárodní zápis ▌ zeměpisných označení, která pocházejí z území Unie a jsou na jejím území chráněna, do jeho rejstříku (dále jen „mezinárodní rejstřík“). Tyto žádosti by měly být založeny na oznámeních od členských států jednajících z jejich vlastní iniciativy nebo na žádost fyzické osoby či právního subjektu, jak je uvedeno v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo na žádost uživatele, jak je vymezen v čl. 1 bodě xvii) Ženevského aktu. Při vypracovávání těchto oznámení by členské státy měly zvážit ekonomický zájem na mezinárodní ochraně dotčených zeměpisných označení a přihlížet zejména k produkční hodnotě a vývozní hodnotě, ochraně na základě jiných dohod a stávajícímu či potenciálnímu zneužití v dotčených třetích zemích.

(5)  Zápis zeměpisných označení na mezinárodní rejstřík by měl sloužit k zajištění kvalitních produktů, spravedlivé hospodářské soutěže a ochrany spotřebitelů. Doplnění zeměpisných označení, jež mají významnou kulturní a ekonomickou hodnotu, by mělo být posuzováno s ohledem na vytvořenou hodnotu pro místní společenství s cílem podporovat rozvoj venkova a nové pracovní příležitosti ve výrobě, zpracování a dalších souvisejících službách.

(6)  Komise by měla využívat stávající mechanismy pravidelných konzultací s členskými státy, obchodními sdruženími a unijními výrobci s cílem navázat stálý dialog s příslušnými zúčastněnými stranami.

(7)  Je třeba stanovit vhodné postupy, aby mohla Komise posoudit zeměpisná označení pocházející ze smluvních stran Ženevského aktu, které nejsou členskými státy (dále jen „třetí smluvní strany“), zapsaná v mezinárodním rejstříku za účelem stanovení postupu pro rozhodování o ochraně v Unii a případně o zneplatnění této ochrany.

(8)  Prosazování ochrany zeměpisných označení, která pocházejí ze třetích smluvních stran a která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku, ze strany Unie by se mělo uskutečňovat v souladu s hlavou III Ženevského aktu, zejména s článkem 14 Ženevského aktu, který vyžaduje, aby každá smluvní strana stanovila účinné právní prostředky na ochranu zapsaných zeměpisných označení a zajistila, aby soudní řízení na ochranu těchto označení mohl zahájit veřejný orgán nebo každá osoba s oprávněným zájmem, ať už fyzická osoba nebo právnická osoba nebo subjekt veřejného nebo soukromého práva, v závislosti na právním systému a právní praxi smluvní strany. K zajištění ochrany národních, regionálních a unijních ochranných známek spolu se zeměpisnými označeními a s ohledem na záruku týkající se práv z dřívějších ochranných známek podle čl. 13 odst. 1 Ženevského aktu by měla být zaručena koexistence dřívějších ochranných známek a zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku, která jsou chráněna nebo používána v Unii.

(9)  Vzhledem k výlučné pravomoci Unie by tuto dohodu neměly ratifikovat nebo k ní přistupovat členské státy, které dosud nejsou smluvními stranami Lisabonské dohody z roku 1958, jak byla revidována ve Stockholmu dne 14. července 1967 a pozměněna dne 28. září 1979 (dále jen „Lisabonská dohoda“).

(10)  Členské státy, které jsou již smluvními stranami Lisabonské dohody, jimi mohou zůstat, zejména proto, aby byla zajištěna kontinuita udělených práv a plnění povinností uložených podle této dohody. Měly by však jednat výhradně v zájmu Unie a při plném respektování výlučné pravomoci Unie. Uvedené členské státy by proto měly vykonávat svá práva a povinnosti podle Lisabonské dohody v plném souladu se zmocněním uděleným Unií podle pravidel stanovených v tomto nařízení. Za účelem dodržení jednotného sytému ochrany pro zeměpisná označení zavedeného v Unii, pokud jde o zemědělské produkty, a s cílem dále podpořit harmonizaci v rámci jednotného trhu by neměly zapisovat v rámci Lisabonské dohody žádná nová označení původu pro produkty, jež spadají do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 110/2008, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 1308/2013 nebo (EU) č. 251/2014.

(11)  Uvedené členské státy mají zapsaná označení původu v rámci Lisabonské dohody. Pro trvalou ochranu podle požadavků této dohody, Ženevského aktu a acquis Unie by měla být stanovena přechodná ustanovení.

(12)  Uvedené členské státy uznaly ochranu označení původu třetích smluvních stran. Aby byly těmto členským státům poskytnuty prostředky k plnění jejich mezinárodních povinností převzatých před přistoupením Unie k Ženevskému aktu, je nutno stanovit přechodné opatření, jež by mělo být účinné pouze na vnitrostátní úrovni a nemělo by mít vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.

(13)  Jeví se jako spravedlivé, aby poplatky, které mají být podle Ženevského aktu a společného prováděcího řádu k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu uhrazeny za podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisného označení u Mezinárodního úřadu, jakož i poplatky, které mají být uhrazeny za další záznamy do mezinárodního rejstříku a za vystavování výpisů, osvědčení nebo jiných informací ohledně obsahu tohoto mezinárodního zápisu, hradil členský stát, z něhož zeměpisné označení pochází, fyzická osoba nebo právní subjekt, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatel, jak je vymezen v čl. 1 bodě xvii) Ženevského aktu. Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby fyzická osoba, právní subjekt nebo uživatel uhradili veškeré poplatky nebo jejich část.

(14)  K uhrazení případného schodku ve vztahu k provoznímu rozpočtu Zvláštní unie by měla mít Unie možnost poskytnout v rámci prostředků, které jsou za tímto účelem dostupné v ročním rozpočtu Unie, zvláštní příspěvek, jak o něm bylo rozhodnuto Shromážděním Zvláštní unie podle čl. 24 odst. 4 Ženevského aktu vzhledem k ekonomické a kulturní hodnotě ochrany zeměpisných označení.

(15)  Aby byly zajištěny jednotné podmínky pro uplatňování členství Unie ve Zvláštní unii, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k vypracování seznamu zeměpisných označení za účelem podání žádosti o jejich mezinárodní zápis Mezinárodnímu úřadu po přistoupení k Ženevskému aktu, k následnému podání žádosti o mezinárodní zápis zeměpisného označení Mezinárodnímu úřadu, k zamítnutí námitky, k přijetí rozhodnutí o udělení či neudělení ochrany zeměpisného označení zapsaného v mezinárodním rejstříku, k zpětvzetí odmítnutí účinků mezinárodního zápisu, k žádosti o zrušení mezinárodního zápisu, k oznámení neplatnosti ochrany zeměpisného označení v Unii zapsaného v mezinárodním rejstříku a ke zmocnění členského státu stanovovat jakékoli nezbytné změny a oznamovat Mezinárodnímu úřadu, pokud jde o označení původu pro produkt, který je chráněn v rámci jednoho z nařízení uvedených v článku 1 tohoto nařízení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(12).

(16)  Je důležité zajistit, aby Komise průběžně monitorovala a vyhodnocovala účast Unie na tomto aktu. Za účelem provedení takového vyhodnocení by měla Komise mimo jiné zohlednit: počet zeměpisných označení chráněných a zapsaných podle práva Unie, pro něž byly podány žádosti o mezinárodní zápis, a případy, kdy byla ochrana zamítnuta třetími smluvními stranami, vývoj počtu třetích zemí účastnících se Ženevského aktu, opatření přijatá Komisí pro zvýšení tohoto počtu, jakož i dopad aktuálního stavu acquis EU, pokud jde o zeměpisná označení, na atraktivitu Ženevského aktu pro třetí země a počet a typ zeměpisných označení pocházejících ze smluvních stran třetích zemí, jež byly Unií zamítnuty,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla a postupy týkající se opatření Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (dále jen „Ženevský akt“).

Pro účely tohoto nařízení se na označení původu, včetně „označení původu“ a „zeměpisných označení“ vymezených v nařízení (ES) 110/2008, nařízení (EU) č. 1151/2012, nařízení (EU) č. 1308/2013nařízení (EU) č. 251/2014 dále odkazuje jako na „zeměpisná označení“.

Článek 2

Mezinárodní zápis zeměpisných označení ▌

1.  V návaznosti na přistoupení Unie k Ženevskému aktu a poté pravidelně podává Komise jakožto příslušný orgán Mezinárodnímu úřadu Světové organizace duševního vlastnictví (dále jen „Mezinárodní úřad“) žádosti o mezinárodní zápis zeměpisných označení chráněných a zapsaných podle práva Unie a náležících produktům, které pocházejí z Unie, a to v souladu s čl. 5 odst. 1 a 2 Ženevského aktu.

2.  Za tímto účelem mohou členské státy požádat Komisi, aby zapsala zeměpisné označení pocházející z jejich území, chráněné a zapsané podle práva Unie, do mezinárodního rejstříku. Taková žádost může být založena na:

a)  žádosti fyzické osoby či právního subjektu, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo na žádosti uživatele, jak je vymezen v čl. 1 bodě xvii) Ženevského aktu, nebo

b)  jejich vlastním podnětu.

3.  Na základě těchto žádostí přijme Komise prováděcí akty uvádějící seznam ▌zeměpisných označení uvedených ▌v odstavci 1 tohoto článku v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2.

Článek 3

Zrušení zeměpisného označení pocházejícího ze členského státu Unie a zapsaného v mezinárodním rejstříku

1.  Komise přijme prováděcí akt požadující zrušení zápisu určitého zeměpisného označení pocházejícího ze členského státu Unie do mezinárodního rejstříku:

a)  pokud dané zeměpisné označení již není v Unii chráněno, nebo

b)  na žádost členského státu, z nějž zeměpisné označení pochází, která může být založena na:

i)  žádosti fyzické osoby či právního subjektu, jak jsou uvedeny v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo na žádosti uživatele, jak je vymezen v čl. 1 bodě xvii) Ženevského aktu, nebo

ii)  jeho vlastním podnětu.

2.  Prováděcí akt uvedený v odstavci 1 tohoto článku se přijímá přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

3.  Komise o žádosti o zrušení neprodleně uvědomí Mezinárodní úřad.

Článek 4

Zveřejnění zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku

1.  Komise zveřejní každý mezinárodní zápis oznámený Mezinárodním úřadem podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu týkající se zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku, u nichž není smluvní stranou původu vymezenou v čl. 1 bodu xv) Ženevského aktu členský stát, pokud se toto zveřejnění týká produktu, ohledně kterého je poskytována ochrana zeměpisných označení na úrovni Unie.

2.  Zveřejnění mezinárodního zápisu se provádí v Úředním věstníku Evropské unie, řadě C, a zahrnuje typ produktu a zemi, odkud pochází.

Článek 5

Posouzení zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku

1.   Komise zveřejní každý mezinárodní zápis oznámený Mezinárodním úřadem podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, který se týká zeměpisných označení zapsaných v mezinárodním rejstříku, u nichž není smluvní stranou původu vymezenou v čl. 1 bodu xv) ▌Ženevského aktu, členský stát, aby určila, zda obsahuje povinné prvky stanovené v pravidle 5 odst. 2 společného prováděcího řádu k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu (dále jen „společný prováděcí řád“)(13) a údaje o jakosti, pověsti nebo vlastnostech, jak je stanoveno v pravidle 5 odst. 3 společného prováděcího řádu, a aby posoudila, zda se zveřejnění týká produktu, ohledně kterého je poskytována ochrana zeměpisných označení ▌na úrovni Unie.

2.  Lhůta pro provedení tohoto posouzení nepřesáhne čtyři měsíce ode dne zápisu zeměpisného označení do mezinárodního rejstříku a toto posouzení nezahrnuje posouzení jiných zvláštních ustanovení Unie týkajících se uvádění výrobků na trh, a zejména sanitárních a fytosanitárních norem, obchodních norem a označování potravin.

Článek 6

Námitkové řízení u zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku

1.   Do čtyř měsíců ode dne zveřejnění názvu zeměpisného označení v Úředním věstníku Evropské unie podle článku 4 mohou orgány členského státu nebo jiné třetí země, než je smluvní strana původu, nebo fyzická či právnická osoba s oprávněným zájmem, která je usazena v Unii nebo v jiné třetí zemi, než je smluvní strana původu, podat Komisi námitku v jednom z úředních jazyků Unie.

2.   Tato námitka, týkající se zeměpisného označení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie v souladu s článkem 4, je přípustná pouze tehdy, je-li podána ve lhůtě stanovené v odstavci 1 tohoto článku a je-li založena na jednom či více z těchto důvodů:

a)  zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku se shoduje s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat a mohlo by uvést spotřebitele v omyl ohledně skutečného původu produktu;

b)  zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku je zcela nebo částečně homonymní se zeměpisným označením, které je již v Unii chráněno, a v praxi neexistuje dostatečný rozdíl mezi podmínkami místního a tradičního užívání a prezentace zeměpisného označení navrhovaného pro ochranu a zeměpisného označení, které je již v Unii chráněno, a to s ohledem na nutnost zajistit, aby se s dotčenými producenty zacházelo rovným způsobem a aby spotřebitelé nebyli uváděni v omyl;

c)  ochrana zeměpisného označení zapsaného v mezinárodním rejstříku v Unii by znamenala porušení práva z dřívější ochranné známky na národní, regionální nebo unijní úrovni;

d)  ochrana navrhovaného zeměpisného označení v Unii by ohrozila užívání zcela nebo částečně totožného názvu nebo výlučnou povahu ochranné známky na národní, regionální nebo unijní úrovni či existenci produktů, které byly v souladu s právem uváděny na trh po dobu nejméně pěti let přede dnem zveřejnění názvu zeměpisného označení v Úředním věstníku Evropské unie podle článku 4;

e)  zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku se týká produktu, s ohledem na nějž není ▌na úrovni Unie poskytována ochrana zeměpisných označení;

f)  název, jehož zápis se požaduje, představuje na území Unie druhový výraz;

g)  podmínky uvedené v čl. 2 odst. 1 bodech i) a ii) Ženevského aktu nejsou splněny;

h)  zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku je homonymní název, který vzbuzuje u spotřebitele mylnou domněnku, že se jedná o produkty pocházející z jiného území, a to i v případě, že název svým zněním skutečně odpovídá území, regionu nebo místu původu daných produktů.

3.   Důvody námitky uvedené v odstavci 2 posoudí Komise ve vztahu k celému území Unie nebo jeho části.

Článek 7

Rozhodnutí o ochraně zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku, v Unii

1.  Pokud na základě posouzení provedeného podle čl. 5 odst. 1 jsou podmínky stanovené v uvedeném odstavci splněny a nebyly obdrženy žádné námitky, nebo byly obdrženy nepřípustné námitky, Komise obdržené nepřípustné námitky zamítne a přijme rozhodnutí o udělení ochrany zeměpisného označení prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

2.  Pokud na základě posouzení provedeného podle čl. 5 odst. 1 nejsou podmínky stanovené v uvedeném odstavci splněny, nebo byla obdržena přípustná námitka podle čl. 6 odst. 2, přijme Komise rozhodnutí o udělení či neudělení ochrany zeměpisného označení zapsaného v mezinárodním rejstříku prostřednictvím prováděcího aktu přijatého přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2. Pokud jde o zeměpisná označení vztahující se na produkty, jež nespadají do pravomoci výborů uvedených v čl. 15 odst. 1, přijme rozhodnutí Komise ▌.

3.   Rozhodnutí o udělení ochrany zeměpisného označení v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku stanoví rozsah poskytnuté ochrany a může obsahovat podmínky, které jsou slučitelné s Ženevským aktem, a zejména stanovit vymezené přechodné období uvedené v článku 17 Ženevského aktu a pravidle 14 společného prováděcího řádu.

4.   V souladu s čl. 15 odst. 1 Ženevského aktu oznámí Komise Mezinárodnímu úřadu odmítnutí účinků dotčeného mezinárodního zápisu na území Unie, a to do jednoho roku od přijetí oznámení o mezinárodním zápisu podle čl. 6 odst. 4 Ženevského aktu, nebo do dvou let v případech uvedených v prvním odstavci článku 5 rozhodnutí Rady (EU) ..../...(14)(15).

5.  Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti určitého členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem přijmout přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2 prováděcí akt, kterým vezme zpět, zcela nebo částečně, odmítnutí dříve oznámené Mezinárodnímu úřadu. Komise o takovém zpětvzetí neprodleně uvědomí Mezinárodní úřad.

Článek 8

Používání zeměpisných označení

1.   Prováděcí akty, které Komise přijme na základě článku 7, se použijí, aniž by byla dotčena jiná zvláštní ustanovení Unie týkající se uvádění výrobků na trh, a zejména společné organizace zemědělských trhů, sanitárních a fytosanitárních norem a označování potravin. ▌

2.   S výhradou odstavce 1 může zeměpisná označení chráněná podle tohoto nařízení používat kterýkoli hospodářský subjekt uvádějící výrobek na trh v souladu s mezinárodním zápisem.

Článek 9

Prohlášení neplatnosti účinků zeměpisných označení třetích zemí, která jsou zapsána v mezinárodním rejstříku, v Unii

1.  Komise může z vlastního podnětu nebo na základě řádně odůvodněné žádosti určitého členského státu, třetí země nebo fyzické či právnické osoby s oprávněným zájmem přijmout prováděcí akty, kterými prohlásí za neplatné, zcela nebo zčásti, účinky ochrany zeměpisného označení zapsaného v mezinárodním rejstříku v Unii, pokud nastane jedna či více těchto okolností:

a)  zeměpisné označení již není chráněno ve smluvní straně původu;

b)  zeměpisné označení již není zapsáno v mezinárodním rejstříku;

c)  nadále není zajištěn soulad s povinnými prvky uvedenými v pravidle 5 odst. 2 společného prováděcího řádu nebo s údaji týkajícími se jakosti, pověsti nebo vlastností, jak je stanoveno v pravidle 5 odst. 3 společného prováděcího řádu.

2.  Prováděcí akty uvedené v ▌odstavci 1 tohoto článku jsou přijímány přezkumným postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2 a až poté, co byla fyzickým osobám nebo právním subjektům uvedeným v čl. 5 odst. 2 bodu ii) Ženevského aktu, nebo uživatelům, jak jsou vymezeni v čl. 1 bodu xvii) Ženevského aktu, dána možnost hájit svá práva.

3.  Pokud proti prohlášení neplatnosti již nelze podat odvolání, Komise neprodleně vyrozumí Mezinárodní úřad o prohlášení neplatnosti účinků mezinárodního zápisu zeměpisného označení na území Unie ▌v souladu s písmeny a) nebo c) odstavce 1.

Článek 10

Vztah k ochranným známkám

1.   Ochranou zeměpisného označení není dotčena platnost dřívější ochranné známky na národní, regionální nebo unijní úrovni, přihlášené nebo zapsané v dobré víře, nebo získané v důsledku užívání v dobré víře na území členského státu, regionální unie členských států nebo Unie.

2.   Zeměpisné označení zapsané v mezinárodním rejstříku není na území Unie chráněno, pokud by s ohledem na pověst a proslulost ochranné známky a dobu, po kterou byla užívána, ochrana zmíněného zeměpisného označení na území Unie mohla uvést spotřebitele v omyl s ohledem na skutečnou totožnost produktu.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, může být ▌ochranná známka, o niž bylo zažádáno, jež byla zapsána nebo zavedena používáním, umožňují-li to dotčené právní předpisy, v dobré víře na území členského státu, regionální unie členských států nebo na území Unie přede dnem, kdy Mezinárodní úřad oznámil Komisi zveřejnění mezinárodního zápisu zeměpisného označení, jejíž používání by bylo v rozporu s ochranou daného zeměpisného označení, pro daný produkt používána a obnovována i nadále bez ohledu na ochranu zeměpisného označení, pokud neexistují důvody k prohlášení ochranné známky za neplatnou nebo k jejímu zrušení podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001(16) nebo podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436(17). V takových případech je povoleno používání zeměpisného označení i používání příslušné ochranné známky.

Článek 11

Přechodná ustanovení pro označení původu pocházející ze členských států EU, která jsou již zapsána podle Lisabonské dohody

1.  Ohledně každého označení původu pro produkt, který je chráněn podle jednoho z nařízení uvedených v článku 1 tohoto nařízení, pocházející ze členského státu, který je smluvní stranou Lisabonské dohody, si dotčený členský stát zvolí, zda bude:

a)  požadovat mezinárodní zápis uvedeného označení původu podle Ženevského aktu, pokud dotčený členský stát Ženevský akt ratifikoval nebo k němu přistoupil v souladu se zmocněním podle článku 3 rozhodnutí (EU) .…/…. (18), nebo

b)  požadovat zrušení zápisu uvedeného označení původu v mezinárodním rejstříku.

Dotčené členské státy si zvolí na základě:

a)  žádosti fyzické osoby či právního subjektu uvedených v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele, jak je vymezen v čl. 1 bodě xvii) Ženevského aktu, nebo

b)  jejich vlastního podnětu.

Dotčené členské státy oznámí Komisi volbu uvedenou v prvním pododstavci do tří let od dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

V případech uvedených v písmenu a) prvního pododstavce ověří dotčený členský stát v koordinaci s Komisí u Mezinárodního úřadu jakékoli změny, jež mají být provedeny podle pravidla 7 odstavce 4 společného prováděcího řádu pro účely zápisu podle Ženevského aktu.

Komise zmocní členský stát, aby mohl stanovovat nezbytné změny a oznamovat Mezinárodnímu úřadu prostřednictvím prováděcího aktu v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 15 odst. 2.

2.  Ohledně každého označení původu pro produkt, který spadá do oblasti působnosti jednoho z nařízení uvedených v článku 1 tohoto nařízení, avšak není chráněn podle žádného z těchto nařízení, pocházející ze členského státu, který je smluvní stranou Lisabonské dohody, dotčený členský stát:

a)  požádá o zápis podle dotčeného nařízení, nebo

b)  požádá o zrušení zápisu uvedeného označení původu v mezinárodním rejstříku.

Dotčené členské státy si zvolí na základě:

a)  žádosti fyzické osoby či právního subjektu uvedených v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatele, jak je vymezen v čl. 1 bodě xvii) Ženevského aktu, nebo

b)  jejich vlastního podnětu.

Dotčené členské státy oznámí Komisi volbu uvedenou v prvním pododstavci a podají příslušnou žádost do tří let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

V případech uvedených v písmenu a) prvního pododstavce bude dotčený členský stát požadovat mezinárodní zápis uvedeného označení původu podle Ženevského aktu, pokud dotčený členský stát Ženevský akt ratifikoval nebo k němu přistoupil v souladu se zmocněním podle článku 3 rozhodnutí (EU) .…/…. (19), do jednoho roku ode dne zápisu zeměpisného označení podle dotčeného nařízení. Použije se čtvrtý a pátý pododstavec odstavce 1.

Pokud je žádost o zápis podle dotčeného nařízení zamítnuta a související správní a soudní opravné prostředky byly vyčerpány, nebo pokud nebyla žádost o zápis v rámci Ženevského aktu učiněna podle čtvrtého pododstavce tohoto odstavce, požádá dotčený členský stát neprodleně o zrušení zápisu uvedeného zeměpisného označení v mezinárodním rejstříku.

3.  Pokud jde o označení původu pro produkty, které nespadají do oblasti působnosti jednoho z nařízení uvedených v článku 1 tohoto nařízení, ohledně nichž není ochrana zeměpisných označení na úrovni Unie poskytována, může členský stát, který je již smluvní stranou Lisabonské dohody, zachovat stávající zápis v mezinárodním rejstříku.

Takový členský stát může rovněž předložit další žádosti o zápis takových označení původu pocházejících z jeho území do mezinárodního rejstříku podle Lisabonské dohody, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)  dotčený členský stát oznámil Komisi návrh žádosti o zápis takových označení původu. Takové oznámení musí obsahovat důkaz, že daná žádost splňuje požadavky pro zápis podle Lisabonské dohody; a

b)  Komise do dvou měsíců od takového oznámení nevydá negativní stanovisko. Negativní stanovisko může být vydáno pouze po konzultaci dotčeného členského státu a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech, pokud důkaz požadovaný podle písmene a) dostatečně neprokazuje, že jsou požadavky pro zápis podle Lisabonské dohody splněny, nebo pokud by daný zápis měl negativní dopad na obchodní politiku Unie.

V případě žádosti o další informace ze strany Komise o oznámení učiněném podle písmene a) je lhůta pro reakci Komise jeden měsíc od obdržení požadovaných informací.

Komise okamžitě informuje ostatní členské státy o jakémkoli oznámení učiněném podle písmene a).

Článek 12

Přechodná ochrana pro označení původu pocházející ze třetí země, která jsou již zapsána podle Lisabonské dohody

1.   Členské státy, které byly smluvními stranami Lisabonské dohody před přistoupením Unie k Ženevskému aktu, mohou nadále chránit označení původu pocházející ze třetí země, která je smluvní stranou Lisabonské dohody ▌prostřednictvím vnitrostátního systému ochrany s účinností ode dne, k němuž se Unie stane smluvní stranou Ženevského aktu, pokud jde o označení původu zapsaná k tomuto dni v rámci Lisabonské dohody.

2.  Taková ochrana podle vnitrostátního systému ochrany:

a)  bude nahrazena ochranou v rámci systému ochrany EU pro konkrétní označení původu, pokud je ochrana poskytována podle určitého rozhodnutí v rámci článku 7 tohoto nařízení v návaznosti na přistoupení dotčené třetí země k Ženevskému aktu, za podmínky, že ochrana poskytovaná podle rozhodnutí v rámci článku 7 tohoto nařízení zachovává kontinuitu ochrany příslušného označení původu v příslušném členském státě;

b)  pro konkrétní označení původu zanikne, jakmile skončí účinek mezinárodního zápisu.

3.   Není-li určité označení původu pocházející ze třetí země ▌zapsáno podle tohoto nařízení, nebo není-li nahrazena vnitrostátní ochrana v souladu s písmenem a) odstavce 2, nese výlučnou odpovědnost za důsledky takové ▌vnitrostátní ▌ochrany dotčený členský stát.

4.   Opatření přijatá členskými státy podle odstavce 1 jsou účinná pouze na vnitrostátní úrovni a nemají vliv na obchod uvnitř Unie ani na mezinárodní obchod.

5.  Členský stát uvedený v odstavci 1 předá Komisi každé oznámení učiněné Mezinárodním úřadem podle Lisabonské dohody, jež Komise poté předá všem ostatním členským státům.

6.  Členské státy uvedené v odstavci 1 tohoto článku nahlásí Mezinárodnímu úřadu, že nemohou zajistit vnitrostátní ochranu označení původu pro výrobek, který spadá do oblasti působnosti jednoho z nařízení uvedených v článku 1 tohoto nařízení, zapsaného a jim oznámeného podle Lisabonské dohody, ode dne, kdy se Unie stala smluvní stranou Ženevského aktu.

Článek 13

Poplatky

Poplatky, které mají být uhrazeny podle článku 7 Ženevského aktu a upřesnění ve společném prováděcím řádu ▌, nese členský stát, z něhož zeměpisné označení pochází, nebo fyzická osoba či právní subjekt uvedené v čl. 5 odst. 2 bodě ii) Ženevského aktu, nebo uživatel, jak je vymezen v čl. 1 bodě xvii) Ženevského aktu. Členské státy mohou požadovat, aby fyzická osoba, právní subjekt nebo uživatel uhradili veškeré poplatky nebo jejich část.

Článek 14

Zvláštní finanční příspěvek

Jsou-li příjmy Zvláštní unie odvozeny v souladu s čl. 24 odst. 2 bodem v) Ženevského aktu, může Unie poskytnout zvláštní příspěvek v rámci prostředků, které jsou za tímto účelem dostupné v ročním rozpočtu Unie.

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.   S ohledem na níže uvedené produkty jsou Komisi nápomocny tyto výbory ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011:

a)  pro vinařské produkty spadající do oblasti působnosti čl. 92 odst. 1 nařízení (EU) č. 1308/2013 Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený podle článku 229 uvedeného nařízení;

b)  pro aromatizované vinné výrobky vymezené v článku 3 nařízení ▌ (EU) č. 251/2014 Výbor pro aromatizované vinné výrobky zřízený podle článku 34 uvedeného nařízení;

c)  pro lihoviny vymezené v článku 2 nařízení ▌(ES) č. 110/2008 Výbor pro lihoviny zřízený podle článku 25 uvedeného nařízení;

d)  Pro zemědělské produkty a potraviny spadající do oblasti působnosti čl. 2 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (EU) č. 1151/2012 Výbor pro politiku jakosti zemědělských produktů zřízený podle článku 57 uvedeného nařízení.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 16

Monitorování a přezkum

Do … [dvou let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise posoudí účast Unie na Ženevském aktu a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu a Radě. Toto posouzení bude založeno mimo jiné na těchto aspektech:

a)  počet zeměpisných označení chráněných a zapsaných podle práva Unie, pro která byly podány žádosti o mezinárodní zápis, a případů, kdy byly ochrana zamítnuta třetími smluvními stranami;

b)  vývoj počtu třetích zemí podílejících se na Ženevském aktu a opatření přijatá Komisí ke zvýšení tohoto počtu, jakož i dopad aktuálního stavu acquis Unie, pokud jde o zeměpisná označení, na atraktivitu Ženevského aktu pro třetí země; a

c)  počet a typ zeměpisných označení pocházejících ze třetích zemí, která Unie zamítla.

Článek 17

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

______________

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍNU USNESENÍ

Prohlášení Komise o možném rozšíření ochrany zeměpisných označení EU

na nezemědělské produkty

Komise bere na vědomí usnesení Evropského parlamentu ze dne 6. října 2015 o možném rozšíření ochrany zeměpisných označení EU na nezemědělské produkty.

Komise zahájila v listopadu 2018 studii, jejímž cílem bylo pro doplnění studie z roku 2013 získat další ekonomické a právní důkazy o ochraně zeměpisných označení nezemědělských produktů na jednotném trhu a další údaje o otázkách, jako je konkurenceschopnost, nekalá soutěž, padělání, vnímání spotřebitelů, náklady a přínosy, jakož i o účinnosti modelů ochrany zeměpisných označení nezemědělských produktů z hlediska zásady proporcionality.

V souladu se zásadami zlepšování právní úpravy a se závazky stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů bude Komise zkoumat studii, jakož i zprávu o účasti Unie na Ženevském aktu, jak je uvedeno v článku o monitorování a přezkumu nařízení o opatřeních Unie po jejím přistoupení k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních, a zváží všechny další možné kroky.

Prohlášení Komise o postupu uvedeném v čl. 9a odst. 3 nařízení

Komise konstatuje, že i když je postup uvedený v čl. 9a odst. 3 nařízení z právního hlediska nezbytný vzhledem k výlučné pravomoci Unie, může nicméně uvést, že v kontextu stávajícího acquis EU by jakýkoli takový zásah Komise byl výjimečný a řádně odůvodněný. V průběhu konzultací s členským státem vyvine Komise veškeré úsilí, aby společně s členským státem vyřešila případné obavy, a zabránila tak vydání záporného stanoviska. Komise konstatuje, že jakékoli záporné stanovisko by bylo písemně oznámeno dotčenému členskému státu a v souladu s článkem 296 SFEU by v něm byly uvedeny důvody, na nichž se zakládá. Komise by také ráda upozornila na to, že záporné stanovisko nebrání předložení další žádosti týkající se stejného označení původu, pokud byly důvody pro negativní stanovisko dále náležitě řešeny nebo již nejsou použitelné.

Prohlášení Komise k návrhu rozhodnutí Rady o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních

Komise konstatuje, že Unie má výlučnou vnější pravomoc v oblasti zeměpisných označení a jako samostatná smluvní strana přistupuje k Ženevskému aktu Lisabonské dohody. Výše uvedené vyplývá z rozsudku Evropského soudního dvora ze dne 25. října 2017 (věc C–389/15 – Komise v. Rada). S ohledem na výlučnou vnější pravomoc EU nemohou být členské státy samostatnými smluvními stranami Ženevského aktu a již by neměly samy chránit zeměpisná označení nově zapsaná třetími zeměmi, které jsou členy systému Lisabonské dohody. Vzhledem k výjimečným okolnostem daným tím, že sedm členských států je smluvní stranou Lisabonské dohody dlouhou dobu, že tyto státy mají na jejím základě zapsané značné duševní vlastnictví a že je nutný bezproblémový přechod, souhlasila by Komise výjimečně s tím, aby v zájmu EU byly v tomto konkrétním případě Bulharska, Česka, Slovenska, Francie, Maďarska, Itálie a Portugalska k přistoupení k Ženevskému aktu zmocněny.

Komise důrazně odmítá přetrvávající naléhání Rady, aby všechny členské státy EU, které tak budou chtít učinit, byly oprávněny ratifikovat Ženevský akt nebo k němu přistoupit zároveň s Unií, přičemž to zdůvodňuje regularizací hlasovacích práv Unie s ohledem na čl. 22 odst. 4 písm. b) bod ii) Ženevského aktu, a nikoli výše uvedenými výjimečnými okolnostmi.

Komise by dále chtěla připomenout, že vzhledem k tomu, že Unie u zeměpisných označení zemědělských produktů uplatňuje svou vnitřní pravomoc, nemohou mít členské státy EU vlastní vnitrostátní systémy ochrany zeměpisných označení zemědělských produktů.

Komise si tudíž vyhrazuje svá práva, včetně práva využít opravných prostředků proti rozhodnutí Rady, a v každém případě se domnívá, že tento případ nemůže představovat precedens pro jakékoli jiné stávající nebo budoucí mezinárodní dohody / dohody Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO), zejména pokud EU na základě své výlučné pravomoci již mezinárodní dohody ratifikovala, avšak nejen v těchto případech.

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 55.
(2)* DOSUD NEPROBĚHLA PRÁVNĚ JAZYKOVÁ REDAKCE TOHOTO TEXTU.
(3)Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 55.
(4)Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019.
(5)http://www.wipo.int/edocs/lexdocs/treaties/en/lisbon/trt_lisbon_009en.pdf.
(6)Úř. věst. L […], […], s. […].
(7)http://www.wipo.int/export/sites/www/lisbon/en/legal_texts/lisbon_agreement.pdf.
(8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 110/2008 ze dne 15. ledna 2008 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení lihovin a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1576/89 (Úř. věst. L 39, 13.2.2008, s. 16).
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 251/2014 ze dne 26. února 2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1601/91 (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 14).
(12)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(13)Společný prováděcí řád k Lisabonské dohodě a Ženevskému aktu Lisabonské dohody přijatý Shromážděním Lisabonské unie dne 11. října 2017, http://www.wipo.int/meetings/en/doc_details.jsp?doc_id=376416, dokument WIPO A/57/11 ze dne 11. října 2017.
(14) Rozhodnutí Rady (EU) ..../... o přistoupení Evropské unie k Ženevskému aktu Lisabonské dohody o označeních původu a zeměpisných označeních (Úř. věst. L ..., ..., s. ...).
(15)+Úř. věst.: prosím vložte do znění číslo rozhodnutí obsaženého v dokumentu ST 6929/19 a v poznámce pod čarou vložte číslo, datum a odkaz na vyhlášení uvedeného rozhodnutí v Úředním věstníku.
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. L 154, 16.7.2017, s. 1).
(17)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1).
(18)+Úř. věst.: vložte do znění číslo rozhodnutí obsaženého v dokumentu ST 6929/19.
(19)+Úř. věst.: vložte do znění číslo rozhodnutí obsaženého v dokumentu ST 6929/19.


Dohoda mezi EU a Filipínami o některých aspektech leteckých služeb ***
PDF 132kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi Evropskou unií a vládou Filipínské republiky o některých aspektech leteckých služeb jménem Unie (15056/2018 – C8-0051/2019 – 2016/0156(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0362A8-0191/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15056/2018),

–  s ohledem na návrh dohody mezi Evropskou unií a vládou Filipínské republiky o některých aspektech leteckých služeb(1),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 100 odst. 2 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0051/2019),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0191/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě a Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států a Filipínské republiky.

(1) Úř. věst. L 322, 18.12.2018, s. 3.


Mezinárodní dohoda o olivovém oleji a stolních olivách ***
PDF 130kWORD 41k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 jménem Evropské unie (06781/2019 – C8-0134/2019 – 2017/0107(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0363A8-0186/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (06781/2019),

–  s ohledem na návrh Mezinárodní dohody o olivovém oleji a stolních olivách z roku 2015 (11178/2016),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 207 odst. 4 a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) bodem v) a odst. 7 Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0134/2019),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro mezinárodní obchod a stanovisko Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0186/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.


Jmenování člena Účetního dvora – Viorel Ștefan
PDF 130kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu na jmenování Viorela Ştefana členem Účetního dvora (C8-0049/2019 – 2019/0802(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0364A8-0194/2019

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0049/2019),

–  s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0194/2019),

A.  vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 14. února 2019 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byl Viorel Ștefan jmenován do funkce člena Účetního dvora;

B.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhovaného kandidáta, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

C.  vzhledem k tomu, že na schůzi Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 8. dubna 2019 proběhlo slyšení kandidáta Rady na člena Účetního dvora;

1.  vydává záporné stanovisko k návrhu Rady, aby byl Viorel Ştefan jmenován členem Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.


Jmenování členky Účetního dvora – Ivana Maletićová
PDF 130kWORD 43k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu na jmenování Ivany Maletićové členkou Účetního dvora (C8-0116/2019 – 2019/0803(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0365A8-0195/2019

(Konzultace)

Evropský parlament,

–  s ohledem na čl. 286 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, podle kterého Rada konzultovala s Parlamentem (C8-0116/2019),

–  s ohledem na článek 121 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0195/2019),

A.  vzhledem k tomu, že dopisem ze dne 5. března 2019 Rada konzultovala s Parlamentem návrh, aby byla Ivana Maletićová jmenována do funkce člena Účetního dvora;

B.  vzhledem k tomu, že Výbor pro rozpočtovou kontrolu zhodnotil kvalifikaci navrhované kandidátky, zejména s ohledem na podmínky uvedené v čl. 286 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie;

C.  vzhledem k tomu, že na schůzi Výboru pro rozpočtovou kontrolu dne 8. dubna 2019 proběhlo slyšení kandidátky Rady na členku Účetního dvora;

1.  vydává kladné stanovisko k návrhu Rady, aby byla Ivana Maletićová jmenována členkou Účetního dvora;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě a pro informaci Účetnímu dvoru, jakož i ostatním orgánům a institucím Evropské unie a kontrolním institucím členských států.


Ochrana osob oznamujících porušení práva Unie ***I
PDF 436kWORD 123k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie (COM(2018)0218 – C8-0159/2018 – 2018/0106(COD))
P8_TA-PROV(2019)0366A8-0398/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0218),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 16, 33, 43, 50, čl. 53 odst. 1, články 62, 91, 100, 103, 109, 114, 168, 169, 192, 207 a čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a na článek 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0159/2018),

–  s ohledem na stanoviska Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3, článek 16, čl. 43 odst. 2, článek 50, čl. 53 odst. 1, články 91, 100, 114, čl. 168 odst. 4, článek 169, čl. 192 odst. 1 a čl. 325 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie a článek 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Účetního dvora ze dne 26. září 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018(2),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a stanoviska Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci, Výboru pro rozpočtovou kontrolu, Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro kulturu a vzdělávání a Výboru pro ústavní záležitosti (A8-0398/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a rady (EU) 2019/... o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie(3)

P8_TC1-COD(2018)0106


EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 16, ▌,čl. 43 odst. 2, článek 50, čl. 53 odst. 1, ▌články 91, 100, ▌114, čl. 168 odst. 4, článek 169, čl. 192 odst. 1 a čl. 325 odst. 4 této smlouvy a na Smlouvu o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a zejména na článek 31 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(5),

s ohledem na stanovisko Účetního dvora(6),

s ohledem na stanovisko skupiny osobností jmenovaných Výborem pro vědu a techniku z řad vědeckých odborníků členských států v souladu s článkem 31 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

v souladu s řádným legislativním postupem(7),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Osoby, které pracují pro určitou veřejnou nebo soukromou organizaci nebo jsou s ní v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jsou často prvními osobami, které se dozví o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu v této souvislosti. Tím, že záležitost oznámí, hrají klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva, při nichž je poškozován veřejný zájem, a jejich předcházení, jakož i zajišťování blaha společnosti. Potenciální oznamovatelé jsou však často od oznámení svých obav nebo podezření odrazeni kvůli strachu z odvetných opatření. V této souvislosti je na evropské i mezinárodní úrovni stále více uznávána důležitost zajištění vyvážené a účinné ochrany oznamovatelů.

(2)  Na úrovni Unie jsou oznámení a zveřejnění ze strany oznamovatelů jedním z počátečních prvků prosazování práva a politik Unie: vnitrostátním a unijním systémům prosazování práva poskytují informace, jež vedou k účinnému odhalení, vyšetřování a stíhání případů porušení práva Unie, a tím posilují transparentnost a odpovědnost.

(3)  V určitých oblastech politiky může porušování práva Unie – bez ohledu na to, zda je vnitrostátní právo kvalifikuje jako porušení správní, trestní nebo jiného druhu, – způsobit vážné poškození veřejného zájmu ve smyslu vytvoření značných rizik pro blaho společnosti. Jestliže byly v těchto oblastech zjištěny nedostatky při prosazování a oznamovatelé se nacházejí zpravidla v privilegovaném postavení, pokud jde o zveřejnění těchto porušení, je nutné prosazování posílit zavedením účinných, důvěrných a bezpečných kanálů pro oznamování a zajištěním účinné ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními ▌.

(4)  Ochrana oznamovatelů, která je v Evropské unii v současnosti dostupná, je mezi členskými státy roztříštěná a v jednotlivých oblastech politiky je rozdílná. Důsledky porušování práva Unie s přeshraničním rozměrem, která odhalili oznamovatelé, dokládají, že nedostatečná ochrana v jednom členském státě má negativní dopad nejen na fungování politik EU v tomto členském státě, nýbrž že se tento dopad může rozšířit i do ostatních členských států a celé EU.

(5)  Společné minimální normy zajišťující účinnou ochranu oznamovatelů by se proto měly uplatňovat v aktech a oblastech politiky, ve kterých:

i)  je nutné posílit prosazování;

ii)  klíčovým faktorem, který negativně ovlivňuje prosazování, je nedostatečné oznamování ze strany oznamovatelů a

iii)  porušování předpisů může mít za následek vážné poškození veřejného zájmu.

Členské státy mohou rozšířit uplatňování vnitrostátních předpisů na další oblasti s cílem zajistit soudržný a komplexní rámec na vnitrostátní úrovni.

(6)  Ochrana oznamovatelů je nezbytná k lepšímu prosazování práva Unie v oblasti zadávání veřejných zakázek. Kromě nutnosti předcházet podvodům a korupci v souvislosti s plněním rozpočtu Unie, včetně zadávání veřejných zakázek, a odhalovat je, je nezbytné zabývat se nedostatečným prosazováním pravidel pro zadávání veřejných zakázek ze strany vnitrostátních orgánů veřejné moci a určitých provozovatelů veřejných služeb při pořizování zboží, stavebních prací a služeb. Porušování těchto pravidel narušuje hospodářskou soutěž, zvyšuje náklady podnikání, porušuje zájmy investorů a akcionářů a celkově snižuje přitažlivost pro investice a vytváří pro všechny podniky v Evropě nerovné podmínky, čímž nepříznivě ovlivňuje řádné fungování vnitřního trhu.

(7)  V oblasti finančních služeb již normotvůrce Unie uznal přidanou hodnotu ochrany oznamovatelů. V období po finanční krizi, která odhalila vážné nedostatky v prosazování příslušných pravidel, byla ve značném počtu legislativních nástrojů v této oblasti zavedena opatření k ochraně oznamovatelů, včetně interních a externích kanálů pro oznamování a výslovného zákazu odvetných opatření(8). Konkrétně v souvislosti s obezřetnostním rámcem vztahujícím se na úvěrové instituce a investiční podniky stanoví směrnice 2013/36/EU ochranu oznamovatelů, která je rozšířena i na nařízení (EU) č. 575/2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky.

(8)  Co se týká bezpečnosti výrobků uváděných na vnitřní trh, hlavním zdrojem shromažďování důkazů jsou podniky zapojené ve výrobním a distribučním řetězci, takže oznamování ze strany oznamovatelů má vysokou přidanou hodnotu, jelikož jsou mnohem blíže zdroji možných nekalých a nedovolených praktik v oblasti výroby, dovozu či distribuce nebezpečných výrobků. To odůvodňuje zavedení ochrany oznamovatelů v souvislosti s bezpečnostními požadavky vztahujícími se jak na „harmonizované výrobky“(9), tak i „neharmonizované výrobky“(10). Ochrana oznamovatelů je účelná rovněž při zamezování odklonu palných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva, jakož i produktů pro obranné účely, jelikož podporuje oznamování případů porušení, jako jsou podvody s doklady, pozměněné označení ▌a podvodné pořizování palných zbraní v rámci Společenství, kdy porušení často znamená odklon z legálního trhu na trh nelegální. Ochrana oznamovatelů pomůže také předcházet nedovolené výrobě podomácku vyrobených výbušnin tím, že přispěje k správnému uplatňování omezení a kontrol týkajících se prekurzorů výbušnin.

(9)  Význam ochrany oznamovatelů z hlediska předcházení porušování pravidel Unie v oblasti bezpečnosti dopravy a odrazování od takovéhoto porušování, které může ohrozit životy lidí, již byl uznán v odvětvových nástrojích Unie v oblasti bezpečnosti letectví(11) a bezpečnosti námořní dopravy(12), které stanoví uzpůsobená opatření na ochranu oznamovatelů i zvláštní kanály pro oznamování. Tyto nástroje zahrnují rovněž ochranu pracovníků, kteří oznámí své vlastní neúmyslné chyby (tzv. „spravedlivé posuzování“), před odvetnými opatřeními. Stávající prvky ochrany oznamovatelů v těchto dvou oblastech je nezbytné doplnit a rozšířit a zajistit takovouto ochranu k lepšímu prosazování bezpečnostních norem rovněž u ostatních druhů dopravy, konkrétně vnitrozemské lodní, silniční a železniční dopravy.

(10)  Shromažďování důkazů, předcházení trestným činům proti životnímu prostředí a nezákonnému jednání či opomenutí, jakož i případnému porušení v souvislosti s ochranou životního prostředí a odhalování a řešení těchto činů, jednání, opomenutí či porušení je i nadále problematické a je třeba je posílit, jak bylo uznáno ve sdělení Komise nazvaném „Opatření EU ke zlepšení dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí a správy věcí veřejných v této oblasti“ ze dne 18. ledna 2018(13). Ačkoli v současnosti existují pravidla pro ochranu oznamovatelů pouze v jednom odvětvovém nástroji týkajícím se ochrany životního prostředí(14), zavedení takovéto ochrany je nezbytné k zajištění účinného prosazování acquis Unie v oblasti životního prostředí, jehož porušování může způsobit ▌poškození veřejného zájmu s možným efektem přelévání přes hranice států. To je důležité i v případech, kdy škody na životním prostředí mohou způsobit nebezpečné výrobky.

(11)  Posílení ochrany oznamovatelů by přispělo i k předcházení porušování pravidel Euratomu týkajících se jaderné bezpečnosti, radiační ochrany a odpovědného a bezpečného nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem a k odrazování od porušování těchto pravidel. Posílilo by rovněž prosazování stávajících ustanovení revidované směrnice o jaderné bezpečnosti(15), která se týkají účinné kultury jaderné bezpečnosti, a zejména ustanovení čl. 8b odst. 2 písm. a), jež mimo jiné vyžaduje, aby příslušný regulační orgán zavedl systémy řízení, ve kterých má jaderná bezpečnost náležitou prioritu a které podporují na všech pracovních a vedoucích úrovních možnost vyjadřovat se k účinnému provádění příslušných bezpečnostních zásad a postupů a včas hlásit bezpečnostní otázky.

(12)  Obdobné úvahy opodstatňují zavedení ochrany oznamovatelů v návaznosti na stávající ustanovení a k zabránění porušování pravidel EU v oblasti potravinového řetězce, a zejména bezpečnosti potravin a krmiv a rovněž zdraví, ochrany a dobrých životních podmínek zvířat. Různá unijní pravidla, která byla v těchto oblastech vypracována, jsou vzájemně propojena. Nařízení (ES) č. 178/2002(16) stanoví obecné zásady a požadavky, na nichž jsou založena veškerá opatření Unie a členských států týkající se potravin a krmiv, přičemž je zvláštní pozornost věnována bezpečnosti potravin, aby byla v souvislosti s potravinami zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů, jakož i účinné fungování vnitřního trhu. Toto nařízení mimo jiné stanoví, že provozovatelé potravinářských a krmivářských podniků nemohou odrazovat své zaměstnance a ostatní osoby od spolupráce s příslušnými orgány, lze-li tím předejít riziku spojenému s potravinami nebo toto riziko zmenšit či vyloučit. Normotvůrce Unie přijal obdobný přístup v oblasti „právního rámce pro zdraví zvířat“, a to prostřednictvím nařízení (EU) 2016/429, kterým se stanoví pravidla pro prevenci a tlumení nákaz zvířat, které se mohou přenášet na zvířata nebo na člověka(17). Směrnice Rady 98/58/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU a nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 stanoví pravidla týkající se ochrany a dobrých životních podmínek zvířat chovaných pro hospodářské účely, během přepravy, při usmrcování a při používání pro účely provádění pokusů na zvířatech.

(13)  Oznámení oznamovatelů mohou mít stejně tak klíčový význam při odhalování rizik pro veřejné zdraví a ochranu spotřebitelů vyplývajících z případů porušování pravidel Unie, které by jinak mohly zůstat skryty, a při předcházení těmto rizikům, jejich snižování nebo odstraňování. Zejména ochrana spotřebitele je úzce spojena s případy, kdy mohou nebezpečné výrobky způsobit spotřebitelům značnou újmu.▌

(14)  Ochrana soukromí a osobních údajů, která je zakotvena v článcích 7 a 8 Listiny základních práv, je další oblastí, v níž mohou oznamovatelé pomoci zveřejnit porušení práva Unie, jež mohou poškodit ▌veřejný zájem. Podobné úvahy platí i pro porušení směrnice o bezpečnosti sítí a informačních systémů(18), která zavádí hlášení incidentů (včetně těch, jež neohrožují ochranu osobních údajů) a bezpečnostní požadavky vztahující se na subjekty, které poskytují základní služby v mnoha odvětvích (např. v odvětví energetiky, zdravotnictví, dopravy, bankovnictví atd.), poskytovatele klíčových digitálních služeb (např. služby cloud computingu) a poskytovatele základních veřejných služeb, jako jsou dodávky vody, elektřiny a plynu. Oznamování ze strany oznamovatelů v této oblasti je obzvláště cenné, aby se dařilo předcházet bezpečnostním incidentům, jež by se nepříznivě dotkly klíčových hospodářských a sociálních činností a široce využívaných digitálních služeb, a předcházet porušování unijních právních předpisů na ochranu údajů. Pomáhá zajistit kontinuitu služeb, jež jsou nezbytné pro fungování vnitřního trhu a blaho společnosti.

(15)  Navíc ochrana finančních zájmů Unie, která souvisí s bojem proti podvodům, korupci a jiným protiprávním činnostem poškozujícím využívání výdajů Unie, s výběrem příjmů Unie a s finančními prostředky nebo aktivy Unie, je hlavní oblastí, v níž je zapotřebí prosazování práva Unie posílit. Posílení ochrany finančních zájmů Unie zahrnuje rovněž plnění rozpočtu Unie v souvislosti s výdaji vynaloženými na základě Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Neexistence účinného prosazování v oblasti finančních zájmů Unie, včetně podvodů a korupce na vnitrostátní úrovni, má za následek snížení příjmů Unie a zneužití finančních prostředků EU, což může narušit veřejné investice a růst a oslabit důvěru občanů v opatření EU. Článek 325 SFEU požaduje, aby Unie a členské státy proti takovému jednání bojovaly. Příslušná opatření Unie v tomto ohledu zahrnují zejména nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95, které je pro nejzávažnější typy jednání souvisejícího s podvody doplněno směrnicí (EU) 2017/1371 a Úmluvou o ochraně finančních zájmů Evropských společenství ze dne 26. července 1995, vypracovanou na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, včetně protokolů k této úmluvě ze dne 27. září 1996(19), 29. listopadu 1996(20) a 19. června 1997 (úmluva a protokoly, které jsou nadále v platnosti pro členské státy, pro něž není závazná směrnice (EU) 2017/1372), a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 (OLAF).

(16)  Společné minimální normy pro ochranu oznamovatelů by měly být stanoveny i pro porušení týkající se vnitřního trhu podle čl. 26 odst. 2 SFEU. Navíc v souladu s judikaturou Soudního dvora mají opatření Unie určená k vytvoření nebo zajištění fungování vnitřního trhu přispět k odstranění stávajících nebo vznikajících překážek volného pohybu zboží či svobody poskytování služeb nebo k odstranění narušování hospodářské soutěže.

(17)  Ochrana oznamovatelů v zájmu zlepšení prosazování práva Unie v oblasti hospodářské soutěže včetně státní podpory by sloužila k ochraně účinného fungování trhů v Unii a umožnila by rovné podmínky pro podniky a znamenala přínosy pro spotřebitele. Co se týká pravidel hospodářské soutěže, která se vztahují na podniky, význam oznamování zasvěcenými osobami při odhalování případů porušení práva hospodářské soutěže již byl uznán v politice shovívavosti uplatňované v EU a rovněž při nedávném zavedení anonymního nástroje pro oznamovatele Evropskou komisí. Porušení v oblasti hospodářské soutěže a státní podpory se týkají článků 101, 102, 106, 107 a 108 SFEU a ustanovení v oblasti sekundárního práva přijatých pro účely jejich uplatňování.

(18)  Jednání, které porušuje pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, a mechanismy, jejichž cílem je získání daňové výhody a vyhýbání se právním povinnostem a které maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob, mají negativní dopad na řádné fungování vnitřního trhu. Mohou vést k nekalé daňové soutěži a rozsáhlým daňovým únikům, u společností narušovat rovné podmínky a pro členské státy i pro rozpočet Unie jako celek mít za následek ztrátu daňových příjmů. Tato směrnice stanoví ochranu před odvetnými opatřeními pro osoby, které oznamují mechanismy vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužívání, jež by mohly jinak zůstat neodhaleny, s cílem posílit schopnost příslušných orgánů chránit řádné fungování vnitřního trhu a odstranit narušování a překážky obchodu, které nepříznivě ovlivňují konkurenceschopnost podniků na vnitřním trhu, což přímo souvisí s pravidly v oblasti volného pohybu a týká se to i uplatňování pravidel státní podpory. Ochrana oznamovatelů přispívá k nedávným iniciativám Komise, které mají zvýšit transparentnost a zlepšit výměnu informací v oblasti daní a vytvořit v Unii spravedlivější prostředí , pokud jde o daň z příjmů právnických osob, aby se zvýšila účinnost členských států při určování mechanismů umožňujících vyhýbání se daňovým povinnostem nebo zneužívání, jež by mohly jinak zůstat neodhaleny, a pomůže odrazovat od těchto mechanismů, přestože tato směrnice neharmonizuje ani věcná, ani procesní ustanovení týkající se daní.

(19)  Článek 1 odst. 1 písm. a) definuje věcnou působnost této směrnice odkazem na seznam aktů Unie uvedený v příloze (části I a II). To znamená, že pokud tyto akty Unie stanoví svou věcnou působnost odkazem na akty Unie uvedené v jejich přílohách, jsou součástí věcné působnosti této směrnice i uvedené akty. Odkaz na akty uvedené v příloze by navíc měl být chápán jako odkaz zahrnující všechna vnitrostátní či unijní prováděcí opatření nebo opatření v přenesené pravomoci přijatá na základě těchto aktů. Odkaz na akty Unie v příloze této směrnice by kromě toho měl být chápán jako dynamický odkaz, tj. pokud akt Unie uvedený v příloze byl nebo bude pozměněn, odkaz se týká aktu v pozměněném znění; pokud akt Unie uvedený v příloze byl nebo bude nahrazen, odkaz se týká nového aktu.

(20)  Určité akty Unie, zejména v oblasti finančních služeb, jako je nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu(21) a prováděcí směrnice Komise 2015/2392, přijatá na základě zmíněného nařízení(22), již obsahují podrobná pravidla pro ochranu oznamovatelů. Uvedené stávající právní předpisy Unie, včetně seznamu v části II přílohy, by měly zachovat případné zvláštnosti, které jsou v nich stanoveny a které jsou přizpůsobeny příslušným odvětvím. To má obzvláštní význam pro určení, které právní subjekty v oblasti finančních služeb, předcházení praní peněz a financování terorismu mají v současnosti povinnost zavést interní kanály pro oznamování. Pro zajištění soudržnosti a právní jistoty mezi členskými státy by se tato směrnice měla zároveň vztahovat na všechny záležitosti, jež nejsou upraveny v nástrojích pro jednotlivá odvětví, které by měla tato směrnice doplnit, a to v rozsahu, v němž v nich tyto záležitosti nejsou upraveny, aby byly zcela v souladu s minimálními normami. Tato směrnice by měla zejména dále upřesnit podobu interních a externích kanálů, povinnosti příslušných orgánů a konkrétní formy ochrany před odvetnými opatřeními, která má být poskytována na vnitrostátní úrovni. Článek 28 odst. 4 nařízení (EU) č. 1286/2014 v tomto ohledu uvádí pro členské státy možnost stanovit v oblasti, na kterou se uvedené nařízení vztahuje, interní kanál pro oznamování. Z důvodu soudržnosti s minimálními normami stanovenými v této směrnici by se povinnost zavést interní kanály pro oznamování stanovená v čl. 4 odst. 1 této směrnice měla uplatnit i v souvislosti s nařízením (EU) č. 1286/2014.

(21)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana, která je přiznána zaměstnancům v případě, že oznámí porušení pracovního práva Unie. Konkrétně v oblasti zdraví a ochrany bezpečnosti při práci již článek 11 rámcové směrnice 89/391/EHS vyžaduje, aby členské státy zajistily, že zaměstnancům ani jejich zástupcům nevzniknou žádné nevýhody kvůli jejich žádostem nebo návrhům, aby zaměstnavatelé přijali opatření k zmírnění rizik pro zaměstnance nebo k odstranění zdrojů nebezpečí. Zaměstnanci a jejich zástupci jsou oprávněni obracet se na příslušné vnitrostátní orgány, považují-li zaměstnavatelem přijatá opatření a použité prostředky za nedostatečné pro zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

(22)  Členské státy mohou stanovit, že oznámení ohledně stížností vyplývajících z osobních vztahů týkajících se výlučně oznamující osoby, tj. stížností v souvislosti s osobními spory mezi oznamující osobou a jiným zaměstnancem, lze provádět prostřednictvím jiných postupů, které jsou k dispozici.

(23)  Touto směrnicí není dotčena ochrana přiznávaná postupy pro oznamování případných protiprávních činností včetně podvodů a korupce, které poškozují zájmy Unie, nebo chování souvisejícího s plněním pracovních povinností, které může vážně porušovat povinnosti úředníků a ostatních zaměstnanců Evropské unie stanovené podle článků 22a, 22b a 22c služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie uvedených v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/69(23). Směrnice se použije v případě, že úředníci EU činí oznámení v pracovním kontextu mimo svých pracovněprávních vztahů s orgány EU.

(24)  Národní bezpečnost zůstává ve výhradní odpovědnosti každého členského státu. V souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie by se tato směrnice neměla vztahovat na oznámení o porušeních v souvislosti se zakázkami v oblasti obrany nebo bezpečnosti, pokud se na ně vztahuje článek 346 SFEU. Pokud se některé členské státy rozhodnou rozšířit ochranu stanovenou ve směrnici na další oblasti či akty, které nespadají do její oblasti působnosti, mohou tyto členské státy přijmout zvláštní ustanovení na ochranu podstatných zájmů národní bezpečnosti v tomto ohledu.

(25)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ani ochrana utajovaných informací, jež mají být podle práva Unie nebo podle právních a správních předpisů platných v dotčeném členském státě z bezpečnostních důvodů chráněny před neoprávněným přístupem. Ustanoveními této směrnice by mimoto neměly být dotčeny povinnosti vyplývající z rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU nebo rozhodnutí Rady ze dne 23. září 2013 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU.

(26)  Touto směrnicí by neměla být dotčena ochrana důvěrné povahy komunikací mezi advokáty a jejich klienty (povinnost mlčenlivosti) stanovená podle vnitrostátního a případně unijního práva, v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie. Směrnicí by neměla být dotčena ani povinnost zachování důvěrnosti komunikací poskytovatelů zdravotní péče včetně terapeutů s jejich pacienty a zdravotnické dokumentace (lékařské tajemství) stanovená podle vnitrostátního a unijního práva.

(27)  Příslušníci jiných profesí mají nárok na ochranu podle této směrnice v případě, že oznamují informace chráněné platnými profesními pravidly, a za předpokladu, že oznámení těchto informací je nezbytné pro odhalení porušení spadajícího do oblasti působnosti této směrnice.

(28)  Ačkoliv tato směrnice stanoví za určitých podmínek omezené zproštění odpovědnosti, a to i trestní, v případě porušení důvěrnosti, nejsou jí dotčeny vnitrostátní pravidla upravující trestní řízení, zejména pokud jde o zajištění integrity vyšetřování a řízení či práv dotčených osob na obhajobu. Tím není dotčeno zavedení ochranných opatření do jiných druhů vnitrostátního procesního práva, zejména obrácení důkazního břemene ve vnitrostátním správním, občanskoprávním či pracovněprávním řízení.

(29)  Touto směrnicí by neměly být dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se výkonu práva zástupců zaměstnanců na informace, konzultace a účast na kolektivním vyjednávání a jejich obranu zaměstnaneckých práv zaměstnanců. Neměla by tím být dotčena úroveň ochrany přiznaná touto směrnicí.

(30)  Tato směrnice by se neměla vztahovat na případy, kdy osoby, které byly na základě svého informovaného souhlasu identifikovány nebo registrovány jako oznamovatelé v databázích spravovaných pověřenými orgány na vnitrostátní úrovni, jako jsou například celní orgány, oznámí porušení donucovacím orgánům za úplatu nebo odměnu. Taková oznámení jsou činěna podle specifických postupů, jejichž cílem je zajistit anonymitu oznamovatelů v zájmu ochrany jejich tělesné integrity a jež jsou odlišné od kanálů pro oznamování stanovených v této směrnici.

(31)  Osoby, které oznámí informace o ohrožení nebo poškození veřejného zájmu, jež získaly v souvislosti se svou pracovní činností, využívají své právo na svobodu projevu. Právo na svobodu projevu a informací zakotvené v článku 11 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a v článku 10 Evropské úmluvy o lidských právech (dále jen „EÚLP“) zahrnuje právo přijímat a rozšiřovat informace a svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků.

(32)  Tato směrnice proto vychází z judikatury Evropského soudu pro lidská práva týkající se práva na svobodu projevu a ze zásad, které na tomto základě vypracovala Rada Evropy ve svém doporučení z roku 2014 o ochraně oznamovatelů(24).

(33)  Aby mohly oznamující osoby využít ochrany, měly by se vzhledem k okolnostem a informacím, které mají k dispozici v době oznámení, důvodně domnívat, že jimi oznamované záležitosti jsou pravdivé. Jedná se o nezbytné ochranné opatření před zlovolnými a neopodstatněnými či zneužívajícími oznámeními, jež zajišťuje, aby osobám, které v době oznámení úmyslně a vědomě oznámí nesprávné či zavádějící informace, nebyla ochrana poskytnuta. Současně zajišťuje, aby nedošlo k zbavení ochrany v případě, že oznamující osoba podala nepravdivé oznámení s poctivým úmyslem. Stejně tak by oznamující osoby měly mít nárok na ochranu podle této směrnice v případě, měly-li oprávněné důvody domnívat se, že oznámené informace spadají do její oblasti působnosti. Důvody, které oznamující osobu vedou k učinění oznámení, by neměly být podstatné, pokud jde o otázku, zda by této osobě měla být poskytnuta ochrana či nikoliv.

(34)  Oznamující osoby mají zpravidla pocit větší jistoty při interním oznamování, pokud nemají důvody učinit oznámení externě. Z empirických studií vyplývá, že většina oznamovatelů má tendenci činit interní oznámení v rámci organizace, v níž pracují. Interní oznamování je rovněž nejlepším způsobem, jak zajistit, že informace obdrží osoby, které mohou přispět k včasnému a účinnému odstranění rizik pro veřejný zájem. Současně by oznamující osoba měla mít možnost zvolit nejvhodnější kanál podle konkrétních okolností daného případu. Mimoto je nutné chránit zveřejnění s přihlédnutím k demokratickým zásadám, jako je transparentnost a odpovědnost, a základním právům, jako je svoboda projevu a svoboda sdělovacích prostředků, a současně zajistit rovnováhu mezi zájmem zaměstnavatelů, pokud jde o řízení jejich organizace a ochranu jejich zájmů, a zájmem veřejnosti týkajícím se ochrany před újmou, a to v souladu s kritérii stanovenými v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva.

(35)  Aniž jsou dotčeny stávající povinnosti stanovit anonymní oznamování podle práva Unie, mohou členské státy rozhodnout, zda mají soukromé a veřejné subjekty a příslušné orgány přijímat anonymní oznámení o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice a podnikat v návaznosti na tato oznámení opatření. Nicméně osobám, které učinily anonymní oznámení nebo zveřejnění spadající do oblasti působnosti a splňující podmínky této směrnice, by měla být poskytnuta ochrana podle této směrnice, pokud byly následně identifikovány a poškozeny odvetnými opatřeními.

(36)  Ochrana má být přiznána v případech, kdy osoby učiní oznámení podle právních předpisů Unie orgánům, institucím či jiným subjektům Unie, například v souvislosti s podvody týkajícími se rozpočtu Unie.

(37)  Osoby potřebují zvláštní právní ochranu, pokud oznámené informace získají prostřednictvím svých pracovních činností, a hrozí jim tudíž odvetná opatření v souvislosti s prací (například za porušení povinnosti zachovávat důvěrnost nebo loajalitu). Základním důvodem pro zajištění ochrany těchto osob je jejich ekonomická zranitelnost plynoucí ze vztahu k osobě, na níž jsou fakticky pracovně závislé. Neexistuje-li takováto nerovnováha sil v souvislosti s prací (např. v případě běžných stěžovatelů nebo nezúčastněných osob z řad občanů), není ochrana před odvetnými opatřeními nutná.

(38)  Účinné prosazování práva Unie vyžaduje, aby byla ochrana přiznána co nejširší možné škále kategorií osob, které bez ohledu na to, zda se jedná o občany EU, nebo státní příslušníky třetích zemí, mají vzhledem ke svým pracovním činnostem (nehledě na povahu těchto činností, ať už placených či neplacených) privilegovaný přístup k informacím o případech porušení, jejichž oznámení je ve veřejném zájmu, a které mohou být v případě jejich oznámení poškozeny odvetnými opatřeními. Členské státy by měly zajistit, aby byla potřeba ochrany stanovena s odkazem na všechny příslušné okolnosti, a nikoli pouze s odkazem na povahu vztahu, za účelem zahrnutí celé škály osob, které jsou v širokém smyslu spojeny s organizací, v níž došlo k porušení.

(39)  Ochrana by se měla vztahovat především na osoby, které mají status „pracovníků“ ve smyslu čl. 45 odst. 1 SFEU, jak jej vykládá Soudní dvůr Evropské unie, tj. osoby, které po určitou dobu vykonávají pro jinou osobu pod jejím vedením činnosti, za které pobírají odměnu. Tento pojem zahrnuje i úředníky. Ochrana by měla být přiznána rovněž pracovníkům v nestandardním pracovním poměru, včetně pracovníků na částečný úvazek a pracovníků s pracovní smlouvou na dobu určitou, jakož i osobám, které uzavřely pracovní smlouvu nebo jsou v pracovněprávním vztahu s agenturou práce, což jsou nejisté formy vztahů, u nichž lze často obtížně uplatňovat standardní ochranu před nespravedlivým zacházením.

(40)  Ochrana by se měla rozšířit i na další kategorie fyzických ▌osob, které sice nejsou „pracovníky“ ve smyslu čl. 45 odst. 1 SFEU, mohou však hrát klíčovou úlohu při odhalování případů porušení práva a v souvislosti se svými pracovními činnostmi se mohou z ekonomického hlediska nacházet ve zranitelné situaci. Například v oblastech, jako je bezpečnost výrobků, jsou dodavatelé mnohem blíže zdroji možných nekalých a nedovolených praktik v oblasti výroby, dovozu či distribuce nebezpečných výrobků; při vynakládání finančních prostředků Unie mají poradci poskytující své služby privilegované postavení, pokud jde o upozornění na případy porušení, jichž jsou svědky. Tyto kategorie osob, včetně osob samostatně výdělečně činných, které poskytují služby, osob ve svobodném povolání, zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů, jsou obvykle postiženy odvetnými opatřeními, která mohou mít například formu předčasného ukončení nebo zrušení smluv o poskytování služeb, licence nebo povolení, ztráty obchodních příležitostí, ztráty příjmů, nátlaku, zastrašování nebo obtěžování, zařazení na černou listinu / bojkotování podniku nebo poškození jejich dobré pověsti. Odvetnými opatřeními mohou být poškozeni i akcionáři a osoby v řídicích orgánech, například z finančního hlediska nebo ve formě zastrašování či obtěžování, zařazení na černou listinu nebo poškození jejich dobré pověsti. Ochrana by měla být přiznána také osobám, jejichž pracovní poměr skončil, a uchazečům o zaměstnání nebo zájemcům o poskytování služeb určité organizaci, kteří získali informace o porušení práva během přijímacího řízení nebo v jiné fázi předsmluvních jednání a kteří mohou být poškozeni odvetnými opatřeními například ve formě negativních pracovních referencí nebo zařazení na černou listinu / bojkotování podniku.

(41)  Účinná ochrana oznamovatelů znamená ochranu i dalších kategorií osob, které sice nejsou ekonomicky závislé na svých pracovních činnostech, ale mohou být za odhalení porušování předpisů poškozeny odvetnými opatřeními. Odvetnými opatřeními proti dobrovolníkům a placeným nebo neplaceným stážistům může být ukončení využívání jejich služeb nebo poskytnutí negativních referencí pro budoucí zaměstnavatele či jiné poškození jejich dobré pověsti či kariérních vyhlídek.

(42)  Účinné odhalování vážného poškození veřejného zájmu a předcházení takovému poškození vyžaduje, aby pojem porušení zahrnovalnekalé praktiky, jak je stanoví ustálená judikatura Evropského soudního dvora, konkrétně jednání či opomenutí, jež se z formálního hlediska nejeví jako protiprávní, maří však předmět nebo účel práva.

(43)  Účinné předcházení případům porušování práva Unie vyžaduje, aby byla ochrana přiznána ▌osobám, které poskytnou informace nezbytné k odhalení porušení, ke kterým již došlo, porušení, k nimž dosud nedošlo, ale je velmi pravděpodobné, že k nim dojde, jednání či opomenutí, která může oznamující osoba oprávněně považovat za porušení práva Unie, jakož i pokusů o utajení porušení. Z týchž důvodů je ochrana odůvodněná také u osob, které neposkytnou skutečné důkazy, nýbrž předloží odůvodněné obavy či podezření. Ochrana by se současně neměla vztahovat na oznámení informací, které již jsou zcela zpřístupněny veřejnosti, nebo na nepodložené zvěsti a zprávy z doslechu.

(44)  Odvetná opatření vyjadřují úzký (příčina a následek) vztah, který musí existovat mezi oznámením a nepříznivým zacházením s oznamující osobou, a to přímo či nepřímo, aby tato osoba mohla požívat právní ochrany. Účinná ochrana oznamujících osob jako způsob posílení prosazování práva Unie vyžaduje širokou definici odvetných opatření, jež zahrnuje jakékoli jednání či opomenutí, k němuž dojde v pracovním kontextu a které těmto osobám působí újmu. Tato směrnice nebrání zaměstnavatelům, aby přijímali rozhodnutí související se zaměstnáním, která nejsou důsledkem oznámení nebo zveřejnění informací.

(45)  Ochrana před odvetnými opatřeními jako způsob zaručení svobody projevu a svobody sdělovacích prostředků by měla být poskytnuta osobám, které oznámí informace o jednání či opomenutí v rámci organizace (interní oznamování) nebo externímu orgánu (externí oznamování), i osobám, které tyto informace veřejně zpřístupní (například přímo veřejnosti prostřednictvím internetových platforem nebo sociálních médií či sdělovacím prostředkům, voleným úředním osobám, organizacím občanské společnosti, odborovým svazům či profesním/obchodním organizacím).

(46)  Oznamovatelé jsou důležitým zdrojem zejména pro investigativní novináře. Zajištění účinné ochrany oznamovatelů před odvetnými opatřeními zvyšuje právní jistotu (potenciálních) oznamovatelů, a tím podporuje a usnadňuje rovněž whistleblowing pro sdělovací prostředky. V tomto ohledu má ochrana oznamovatelů jako zdrojů pro novináře zásadní význam pro zajištění funkce „hlídacího psa“, kterou investigativní žurnalistika plní v demokratických společnostech.

(47)  Pro účinné odhalování porušování práva Unie a předcházení takovémuto porušování má zásadní význam to, aby se příslušné informace dostaly rychle k těm, kdo jsou zdroji problému nejblíže, mohou jej nejlépe prošetřit a mají případně pravomoci k zjednání nápravy. V zásadě by proto oznamující osoby měly být nabádány, aby nejprve využily interní kanály a podaly oznámení svému zaměstnavateli, pokud mají tyto kanály k dispozici a lze důvodně předpokládat, že fungují. Je tomu tak zejména v případě, že oznamující osoby se domnívají, že porušení lze účinně řešit v rámci příslušné organizace a že nehrozí odvetná opatření. To rovněž zaručuje, že právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedou vhodné interní postupy pro přijímání oznámení a následná opatření v návaznosti na tato oznámení. Toto nabádání se týká i případů, kdy byly tyto kanály zavedeny, aniž by to vyžadovaly právní předpisy Unie či vnitrostátní právní předpisy. Tato zásada by měla v rámci organizací přispět k posílení kultury dobré komunikace a sociální odpovědnosti podniků, kdy se oznamovatelé považují za osoby, které významně přispívají k samonápravnému procesu a excelenci.

(48)  Co se týká právních subjektů v soukromém sektoru, povinnost zavést interní kanály je úměrná jejich velikosti a úrovni rizika, jež jejich činnosti představují pro veřejný zájem. Měla by se vztahovat na všechny podniky s 50 či více zaměstnanci bez ohledu na povahu jejich činností, a to na základě jejich povinnosti vybírat DPH. Na základě náležitého posouzení rizik mohou členské státy vyžadovat, aby i další podniky zavedly v určitých případech interní kanály pro oznamování (např. kvůli značným rizikům, jež mohou vyplývat z jejich činností).

(49)  Touto směrnicí není dotčena možnost členských států vybízet soukromé subjekty s méně než 50 zaměstnanci k zavedení interních kanálů pro oznamování a přijímání následných opatření, a to i stanovením méně preskriptivních požadavků pro tyto kanály než jsou požadavky stanovené podle článku 5 za předpokladu, že tyto požadavky zaručí důvěrnost a důsledná opatření v návaznosti na oznámení.

(50)  Osvobození malých podniků a mikropodniků od povinnosti zavést interní kanály pro oznamování by se nemělo vztahovat na soukromé podniky, které mají v současnosti povinnost zavést interní kanály pro oznamování podle aktů Unie uvedených v části I.B a části II přílohy.

(51)  Mělo by být zřejmé, že v případě soukromých právních subjektů, které neposkytují interní kanály pro oznamování, by měly mít oznamující osoby možnost podat oznámení externě přímo příslušným orgánům a že by tyto osoby měly požívat ochrany před odvetnými opatřeními, jež jsou uvedena v této směrnicí.

(52)  Aby bylo zajištěno zejména dodržování pravidel pro zadávání veřejných zakázek ve veřejném sektoru, měla by se povinnost zavést interní kanály pro oznamování vztahovat na všechny veřejné právní subjekty na místní, regionální a celostátní úrovni, přičemž by měla být úměrná jejich velikosti.

(53)  Za předpokladu, že je zajištěno utajení totožnosti oznamující osoby, je na každém jednotlivém soukromém a veřejném právním subjektu, aby stanovil druh kanálů pro oznamování. Konkrétně by měly umožnit písemná oznámení, která lze předložit poštou nebo prostřednictvím fyzické schránky (schránek) pro podávání stížností nebo on-line platformy (intranet nebo internet), nebo ústní oznámení prostřednictvím telefonní horké linky nebo jiného systému hlasových zpráv. Na žádost oznamující osoby by tyto kanály měly rovněž umožnit osobní schůzky v přiměřené lhůtě.

(54)  K přijímání oznámení jménem soukromých a veřejných subjektů mohou být oprávněny rovněž třetí osoby, pokud poskytují náležité záruky týkající se dodržování nezávislosti, důvěrnosti, ochrany údajů a tajemství. Může se jednat o externí poskytovatele platformy pro oznamování, externího poradce, ▌auditory, ▌zástupce odborových svazů nebo zástupce zaměstnanců.

(55)  Aniž je dotčena ochrana, které zástupci odborových organizací nebo zástupci zaměstnanců požívají ve své funkci podle jiných unijních a vnitrostátních pravidel, měli by požívat ochrany stanovené podle této směrnice jak v případě, kdy činí oznámení ve svém postavení zaměstnanců, tak i v případě, kdy poskytli poradenství a podporu oznamující osobě.

(56)  Postupy pro interní oznamování by měly soukromým právním subjektům umožňovat zcela důvěrné přijímání a prošetření oznámení zaměstnanců subjektu a jeho dceřiných společností nebo přidružených podniků (skupiny), avšak v možném rozsahu i veškerých zástupců a dodavatelů skupiny a jakýchkoli osob, které získají informace prostřednictvím svých pracovních činností v souvislosti s daným subjektem a skupinou.

(57)  Nejvhodnější osoby nebo odbory v rámci soukromého právního subjektu, jež by měly být určeny jako příslušné pro přijímání oznámení a následná opatření, závisí na struktuře subjektu, jejich funkce by však měla každopádně zajišťovat nezávislost a neexistenci střetu zájmů. V menších subjektech se může jednat o dvojí funkci, kterou zastává pracovník společnosti, jenž má vhodné předpoklady pro podávání zpráv přímo vedoucímu organizace, jako je vedoucí oddělení dodržování předpisů nebo lidských zdrojů, pracovník pro integritu, právník nebo osoba pověřená ochranou údajů, finanční ředitel, hlavní auditor nebo člen výkonného orgánu.

(58)  V rámci interního oznamování má informování oznamující osoby v rozsahu, v jakém to umožňuje právo, a co nejsrozumitelnějším způsobem o dalším postupu v návaznosti na oznámení zásadní význam pro vybudování důvěry v účinnost celkového systému ochrany oznamovatelů a snižuje pravděpodobnost dalších zbytečných oznámení či zveřejnění. Oznamující osoba by měla být v přiměřené lhůtě informována o plánovaných či přijatých opatřeních v návaznosti na oznámení a o důvodech těchto opatření (např. postoupení pro jiné kanály nebo postupy v případě oznámení, které výlučně postihuje individuální práva oznamující osoby, uzavření kvůli nedostatku důkazu či z jiných důvodů, zahájení interního šetření a případně jeho zjištění nebo opatření, která byla přijata k řešení předloženého problému, postoupení příslušnému orgánu za účelem dalšího šetření), pokud tyto informace neohrozí šetření či vyšetřování nebo se nedotknou práv dotčené osoby. Oznamující osoba by měla být ve všech případech informována o průběhu a výsledku vyšetřování. V průběhu vyšetřování může být požádána o poskytnutí dalších informací, aniž by však měla povinnost tak učinit.

(59)  Tato přiměřená lhůta by neměla přesahovat celkem tři měsíce. Není-li o vhodných následných opatřeních dosud rozhodnuto, měla by o tom být oznamující osoba vyrozuměna a měla by být informována jakékoli další zpětné vazbě.

(60)  Osoby, které zvažují oznámení porušení práva Unie, by měly mít možnost přijmout informované rozhodnutí ohledně toho, zda, jak a kdy oznámení podají. Soukromé a veřejné subjekty, které zavedly postupy pro interní oznamování, musí o těchto postupech, jakož i o postupech pro externí oznamování příslušným orgánům poskytnout informace. Tyto informace musí být snadno srozumitelné a snadno přístupné, v možném rozsahu i jiným osobám než zaměstnancům, které přicházejí do styku se subjektem prostřednictvím svých pracovních činností, jako jsou poskytovatelé služeb, distributoři, dodavatelé a obchodní partneři. Tyto informace mohou být například vyvěšeny na viditelném místě, k němuž mají všechny zmíněné osoby přístup, a na internetových stránkách subjektu a mohou být zařazeny rovněž v kurzech a vzdělávání týkajících se etiky a bezúhonnosti.

(61)  Účinné odhalování případů porušování práva Unie a předcházení těmto případům vyžaduje zajištění toho, aby mohli potenciální oznamovatelé snadno a zcela důvěrně sdělit informace, které mají k dispozici, dotčeným příslušným orgánům, jež mohou problém prošetřit a případně zjednat nápravu.

(62)  Může se stát, že interní kanály neexistují nebo že byly použity, avšak řádně nefungují (např. oznámení nebylo vyřízeno s řádnou péčí nebo v přiměřené lhůtě, nebo navzdory pozitivním výsledkům šetření nebylo přijato žádné vhodné opatření pro řešení porušení práva).

(63)  V jiných případech nelze důvodně předpokládat, že interní kanály budou řádně fungovat. Je tomu tak zejména v případech, kdy oznamující osoby mají oprávněné důvody se domnívat, že i) by v souvislosti s oznámením byly postiženy odvetnými opatřeními, a to i v důsledku porušení důvěrnosti, a ii) příslušné orgány by mohly lépe přijmout účinné opatření pro řešení porušení práva, například proto, že se na porušení podílela osoba mající v pracovním kontextu konečnou odpovědnost, nebo že existuje riziko, že porušení nebo související důkazy by mohly být zatajeny či zničeny, nebo obecněji, že by mohla být jinak ohrožena účinnost vyšetřovacích úkonů příslušných orgánů (jako příklad lze uvést oznámení o kartelových dohodách a jiných porušeních pravidel hospodářské soutěže), nebo že porušení vyžaduje bezodkladné opatření např. pro záchranu života, zdraví a bezpečnosti osob nebo pro ochranu životního prostředí. Ve všech případech jsou osoby podávající oznámení externě příslušným orgánům a případně orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie chráněny. Tato směrnice přiznává ochranu i v případech, kdy právo Unie nebo vnitrostátní právo vyžaduje, aby oznamující osoby učinily oznámení příslušným vnitrostátním orgánům v rámci svých pracovních povinností a úkolů, nebo je-li porušení trestným činem.

(64)  Nedostatečná důvěra v účinnost oznamování je jedním z hlavních faktorů, které potenciální oznamovatele odrazují. To odůvodňuje uložení jednoznačné povinnosti příslušným orgánům stanovit vhodné externí kanály pro oznamování, aby na základě obdržených oznámení jednaly s řádnou péčí a aby v přiměřené lhůtě poskytly oznamujícím osobám zpětnou vazbu .

(65)  Je na členských státech, aby určily orgány příslušné k přijímání oznámení , která spadají do oblasti působnosti této směrnice, a přijetí vhodných následných opatření. Těmito příslušnými orgány mohou být justiční orgány, regulační orgány nebo orgány dohledu příslušnékonkrétních dotčených oblastech nebo orgány s obecnější pravomocí na centrální státní úrovni, donucovací orgány, protikorupční orgány nebo veřejní ochránci práv.

(66)  Jakožto příjemci oznámení by orgány určené jako příslušné měly mít potřebné kapacity a pravomoci pro zajištění vhodných následných opatření – včetně posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a řešení oznámených porušení ▌zahájením interního šetření, vyšetřování, stíhání nebo přijetí opatření k zpětnému získání finančních prostředků či jiných vhodných nápravných opatření v souladu s jejich pověřením, nebo by měly mít nezbytné pravomoci k předložení oznámení jinému orgánu, který by měl vyšetřovat oznámené porušení, a zajistily přitom vhodná následná opatření ze strany tohoto orgánu. Zejména pokud si členské státy přejí zavést externí kanály na centrální státní úrovni, například v oblasti státní podpory, měly by zavést náležité záruky, aby zajistily dodržování požadavků na nezávislost a samostatnost stanovených v této směrnici. Zavedením těchto externích kanálů nejsou dotčeny pravomoci členských států nebo Komise, pokud jde o dohled v oblasti státní podpory, ani není touto směrnicí dotčena výlučná pravomoc Komise, pokud jde o prohlášení slučitelnosti opatření státní podpory zejména podle čl. 107 odst. 3 SFEU. Pokud jde o porušení článků 101 a 102 SFEU, členské státy by měly určit jako příslušné orgány uvedené v článku 35 nařízení (ES) č. 1/2003, aniž jsou dotčeny pravomoci Komise v této oblasti.

(67)  Příslušné orgány by rovněž měly oznamujícím osobám poskytnout zpětnou vazbu ohledně plánovaných či přijatých následných opatření (např. postoupení jinému orgánu, uzavření kvůli nedostatku důkazu či z jiných důvod nebo zahájení šetření a případně jeho zjištění nebo opatření, která byla přijata k řešení předloženého problému), jakož i ohledně důvodů takovýchto následných opatření. Sdělením konečného výsledku vyšetřování by neměla být dotčena platná pravidla Unie, která zahrnují případná omezení zveřejňování rozhodnutí v oblasti finanční regulace. To by se mělo obdobně použít v oblasti zdaňování právnických osob, jsou-li podobná omezení stanovena v platných vnitrostátních právních předpisech.

(68)  K přijetí následných opatření a k poskytnutí zpětné vazby by mělo dojít v přiměřené lhůtě; to je odůvodněno potřebou rychle vyřešit problém, který může být předmětem oznámení, a rovněž zabránit zbytečnému zveřejnění. Tato lhůta by neměla přesahovat tři měsíce, může se však prodloužit na šest měsíců, je-li to nezbytné kvůli zvláštním okolnostem daného případu, zejména povaze a složitosti předmětu oznámení, jenž může vyžadovat zdlouhavé šetření.

(69)  Právo Unie ve zvláštních oblastech, jako je zneužívání trhu(25), civilní letectví(26) nebo bezpečnost činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři(27), již stanoví zavedení interních a externích kanálů pro oznamování. Povinnosti týkající se zavedení takovýchto kanálů, které jsou uloženy v této směrnici, by měly být pokud možno založeny na stávajících kanálech stanovených v konkrétních aktech Unie.

(70)  Evropská komise, jakož i některé instituce a jiné subjekty Unie, například Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF), Evropská agentura pro námořní bezpečnost (EMSA), Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA), Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA), zavedly externí kanály a postupy pro přijímání oznámení o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice, jež zajišťují především utajení totožnosti oznamujících osob. Touto směrnicí nejsou takovéto externí kanály pro oznamování a postupy, pokud existují, dotčeny, je však zajištěno, aby osoby podávající oznámení těmto orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie mohly v rámci celé Unie využít společné minimální normy ochrany.

(71)  Pro zajištění účinnosti postupů pro následná opatření přijímaná v návaznosti na oznámení a řešení porušení dotčených pravidel Unie by měly mít členské státy možnost přijímat opatření na omezení zátěže příslušných orgánů v důsledku oznámení o méně závažných porušeních ustanovení spadajících do oblasti působnosti této směrnice, opakujících se oznámení či oznámení o porušení doplňkových ustanovení (např. ustanovení o povinnostech týkajících se dokumentace nebo oznamování). Tato opatření mohou spočívat v tom, že se příslušným orgánům umožní, aby po řádném přezkoumání věci rozhodly, že oznámené porušení je zjevně méně závažné povahy a nevyžaduje další následná opatření podle této směrnice. Členské státy mohou rovněž příslušným orgánům umožnit, aby ukončily řízení týkající se opakujících se oznámení, která neobsahují žádné nové smysluplné informace oproti dřívějšímu oznámení, v souvislosti s nímž již bylo řízení ukončeno, pokud nové právní či skutkové okolnosti neodůvodňují jiná následná opatření. Členské státy mohou navíc příslušným orgánům umožnit, aby se v případě vysokého počtu oznámení přednostně zabývaly oznámeními o závažných porušeních nebo o porušeních zásadních ustanovení spadajících do oblasti působnosti této směrnice.

(72)  Stanoví-li tak vnitrostátní právo nebo právo Unie, měly by příslušné orgány postoupit případy nebo relevantní informace orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie, včetně – pro účely této směrnice – Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřadu evropského veřejného žalobce, aniž by tím byla dotčena možnost oznamující osoby obrátit se přímo na tyto instituce nebo jiné subjekty Unie.

(73)  V řadě oblastí politiky spadajících do oblasti působnosti této směrnice existují mechanismy spolupráce, jejichž prostřednictvím si příslušné vnitrostátní orgány vyměňují informace a provádějí navazující činnosti v souvislosti s porušováním pravidel Unie s přeshraničním rozměrem. Příklady sahají od mechanismu správní pomoci a spolupráce v případech přeshraničních porušení právních předpisů Unie týkajících se zemědělsko-potravinového řetězce a sítě pro odhalování podvodů v potravinářství přes systém rychlého varování pro nebezpečné nepotravinářské výrobky a síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele až po síť pro dodržování právních předpisů v oblasti životního prostředí, Evropskou síť pro hospodářskou soutěž a správní spolupráci v oblasti daní. Příslušné orgány členských států by měly v případě potřeby tyto stávající mechanismy spolupráce plně využívat v rámci povinnosti přijímat následná opatření v návaznosti na oznámení o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice. Orgány členských států by navíc mohly spolupracovat i nad rámec stávajících mechanismů spolupráce v případech porušení s přeshraničním rozměrem v oblastech, v nichž takovéto mechanismy spolupráce neexistují.

(74)  Aby byla možná účinná komunikace s pracovníky odpovědnými za vyřizování oznámení, je nutné, aby příslušné orgány pro přijímání a zpracování informací poskytnutých oznamující osobou zavedly a používaly uživatelsky přívětivé kanály, které jsou bezpečné a zajišťují zachování důvěrnosti a umožňují uchovávání informací v trvalé podobě pro případ dalšího šetření. To může vyžadovat, aby byly odděleny od obecných komunikačních kanálů, které příslušné orgány používají ke komunikaci s veřejností, jako jsou běžné veřejné systémy pro podávání stížností nebo kanály, které příslušný orgán používá při své běžné činnosti k interní komunikaci a komunikaci se třetími stranami.

(75)  Pracovníci příslušných orgánů, kteří jsou odpovědní za vyřizování oznámení, by měli být odborně vyškoleni mimo jiné o platných pravidlech pro ochranu údajů, ▌aby mohli vyřizovat oznámení a zajišťovat komunikaci s oznamující osobou, jakož i přijímat v reakci na oznámení vhodná následná opatření.

(76)  Osoby, které mají v úmyslu podat oznámení, by měly mít možnost přijmout informované rozhodnutí ohledně toho, zda, jak a kdy oznámení podají. Příslušné orgány by proto měly zveřejnit informace o dostupných kanálech pro oznamování u příslušných orgánů, o platných postupech a o specializovaných pracovnících v těchto orgánech, kteří jsou odpovědní za vyřizování oznámení, a zajistit, aby byly tyto informace snadno přístupné. Veškeré informace ohledně oznámení by měly být transparentní, snadno srozumitelné a spolehlivé, aby podporovaly oznamování a neodrazovaly od něj.

(77)  Členské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány zavedly náležité postupy ochrany při zpracovávání oznámení o porušení a pro ochranu osobních údajů osob, jichž se oznámení týká. Tyto postupy by měly zajistit, aby ve všech fázích postupu byla chráněna totožnost každé oznamující osoby, dotčené osoby a případně třetích osob uvedených ve zprávě (např. svědků nebo kolegů).▌

(78)  Je nutné, aby ▌pracovníci příslušného orgánu, kteří jsou odpovědní za vyřizování oznámení, a jeho pracovníci, kteří mají právo přístupu k informacím poskytnutým ▌oznamující osobou, dodržovali povinnost zachovávat profesní tajemství a důvěrnost při předávání údajů jak uvnitř, tak vně příslušného orgánu, včetně případů, kdy příslušný orgán v souvislosti s oznámením o porušení zahájí vyšetřování nebo šetření nebo vykonává donucovací činnosti.

(79)  Pravidelný přezkum postupů příslušných orgánů a výměna osvědčených postupů mezi nimi by měly zaručit, že tyto postupy jsou přiměřené, a slouží tudíž svému účelu.

(80)  Osoby, které zveřejní informace ▌, by měly mít ▌nárok na ochranu v případech, kdy navzdory internímu nebo externímu oznámení není porušení řešeno, například v případech, kdy mají tyto osoby oprávněné důvody domnívat se, že porušení nebylo (náležitě) posouzeno nebo prošetřeno nebo nebyla přijata žádná vhodná nápravná opatření. Vhodnost následných opatření by měla být posouzena podle objektivních kritérií souvisejících s povinností příslušných orgánů posoudit správnost tvrzení a ukončit případné porušování práva Unie. Bude proto záviset na okolnostech jednotlivých případů a povaze pravidel, která byla porušena. Vhodným následným opatřením podle této směrnice může být zejména rozhodnutí orgánů o tom, že se jednoznačně jednalo o méně závažné porušení a že není zapotřebí následných opatření.

(81)  Osoby, které zveřejní informace přímo, by měly mít rovněž nárok na ochranu v případech, kdy mají oprávněné důvody domnívat se, že existuje bezprostřední nebo zjevné ohrožení veřejného zájmu nebo hrozí-li nenapravitelná újma, ▌včetně zásahu do tělesné integrity.

(82)  Tyto osoby by měly mít rovněž nárok na ochranu v případech, kdy mají oprávněné důvody domnívat se, že v případě externího oznámení existuje riziko odvetných opatření nebo je malá vyhlídka účinného řešení porušení vzhledem ke zvláštním okolnostem daného případu, například že důkazy mohou být zatajeny či zničeny nebo že příslušný orgán je spolčen se subjektem porušení či se na porušení podílí.

(83)  Zajištění utajení totožnosti oznamující osoby v průběhu procesu oznamování a následného vyšetřování je zásadním opatřením ex-ante k zabránění odvetným opatřením. Totožnost oznamující osoby může být zveřejněna, pouze pokud se jedná o nezbytnou a přiměřenou povinnost požadovanou právními předpisy Unie nebo vnitrostátními právními předpisy v souvislosti s vyšetřováním orgány nebo soudním řízením, zejména v zájmu ochrany práva dotčených osob na obhajobu. Tato povinnost může vyplývat zejména ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/13 ze dne 22. května 2012 o právu na informace v trestním řízení. Ochrana utajení totožnosti by se neměla uplatnit, pokud oznamující osoba úmyslně odhalí svou totožnost v souvislosti se zveřejněním informací.

(84)  Veškeré zpracování osobních údajů prováděné podle této směrnice, včetně výměny nebo předávání osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 a se směrnicí (EU) 2016/680(28) a jakákoli výměna nebo předávání informací příslušnými orgány na úrovni Unie by měly být v souladu s nařízením (ES) č. 45/2001(29). Obzvláštní pozornost je třeba věnovat zásadám týkajícím se zpracovávání osobních údajů, které jsou stanoveny v článku 5 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, článku 4 směrnice (EU) 2016/680 a článku 4 nařízení (ES) č. 45/2001, a zásadě záměrné a standardní ochrany osobních údajů stanovené v článku 25 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, článku 20 směrnice (EU) 2016/680 a článku XX nařízení (EU) 2018/XX, kterým se zrušuje nařízení č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES.

(85)  Účinnost postupů stanovených v této směrnici v souvislosti s následnými opatřeními přijímanými v návaznosti na oznámení o porušení práva Unie v oblastech spadajících do její působnosti slouží k dosažení významného cíle obecného veřejného zájmu Unie a členských států ve smyslu čl. 23 odst. 1 písm. e) obecného nařízení o ochraně osobních údajů, jelikož má za cíl posílení prosazování práva a politik Unie v konkrétních oblastech, v nichž by porušení mohla způsobit vážné poškození veřejného zájmu. Účinná ochrana utajení totožnosti oznamujících osob je nezbytná pro ochranu práv a svobod jiných, zejména oznamujících osob, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 1 písm. i) obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Členské státy by měly zajistit účinnost této směrnice, a to případně i tak, že prostřednictvím legislativních opatření omezí výkon některých práv dotčených osob na ochranu údajů v souladu s čl. 23 odst. 1 písm. e) a i) a čl. 23 odst. 2 obecného nařízení o ochraně osobních údajů v rozsahu a na dobu, které jsou nezbytné k tomu, aby se předešlo pokusům o zabránění oznámení, zabránění, maření či zpomalení následných opatření přijatých v návaznosti na oznámení, zejména vyšetřování, nebo pokusům o odhalení totožnosti oznamujících osob a aby se tyto pokusy řešily.

(86)  Účinná ochrana utajení totožnosti oznamujících osob je rovněž nezbytná pro ochranu práv a svobod jiných, zejména oznamujících osob, pokud oznámení vyřizují orgány ve smyslu čl. 3 odst. 7 směrnice (EU) 2016/680. Členské státy by měly zajistit účinnost této směrnice, včetně případně tak, že prostřednictvím legislativních opatření omezí výkon některých práv dotčených osob na ochranu údajů v souladu s čl. 13 odst. 3 písm. a) a e), čl. 15 odst. 1 písm. a) a e), čl. 16 odst. 4 písm. a) a e) a čl. 31 odst. 5 směrnice (EU) 2016/680 v rozsahu a na dobu, které jsou nezbytné k tomu, aby se předešlo pokusům o zabránění oznámení, zabránění, maření či zpomalení následných opatření přijatých v návaznosti na oznámení, zejména vyšetřování, nebo pokusům o odhalení totožnosti oznamujících osob a aby se tyto pokusy řešily.

(87)  Členské státy by měly zajistit náležité vedení záznamů o všech oznámeních o porušení a dohledatelnost každého oznámení, jakož i to, aby informace získané prostřednictvím oznámení mohly být tam, kde je to vhodné, použity jako důkazy při donucovacích opatřeních.

(88)  Oznamující osoby by měly být chráněny před jakoukoli formou odvetných opatření, přímých či nepřímých, která přijal, doporučil či toleroval jejich zaměstnavatel nebo zákazník / příjemce služeb a osoby, které pro tyto osoby pracují či jednají jejich jménem, včetně spolupracovníků a vedoucích pracovníků v téže organizaci nebo v jiných organizacích, s nimiž je oznamující osoba v kontaktu v rámci svých pracovních činností ▌. Ochrana by měla být poskytnuta nejen před odvetnými opatřeními, která jsou přijata vůči oznamující osobě samotné, nýbrž také před odvetnými opatřeními, která mohou být přijata vůči právnímu subjektu, který oznamující osoba vlastní, pro který pracuje nebo s nímž je jinak spojena v pracovním kontextu, jako je neposkytnutí služeb, zařazení na černou listinu nebo bojkotování podniku. K nepřímým odvetným opatřením patří také kroky podniknuté proti prostředníkům, spolupracovníkům či příbuzným oznamující osoby, kteří jsou v pracovním kontextu také ve spojení se zaměstnavatelem oznamovatele či zákazníkem / příjemcem služeb ▌.

(89)  Není-li odvetným opatřením zabráněno a nejsou-li potrestána, odrazuje to potenciální oznamovatele. Jednoznačný zákaz odvetných opatření v právu má důležitý odrazující účinek, jenž je dále posílen ustanoveními o osobní odpovědnosti a sankcích uložených subjektům, které odvetná opatření přijmou.

(90)  Nezávislý orgán nebo informační středisko může poskytovat individuální poradenství a přesné informace.

(91)  Potenciální oznamovatelé, kteří si nejsou jisti tím, jak oznámení podat nebo zda budou chráněni, mohou být nakonec od oznámení odrazeni. Členské státy by měly zajistit, aby byly příslušné informace poskytovány ▌způsobem, který je snadno srozumitelný a snadno přístupný široké veřejnosti. Mělo by být dostupné individuální, nestranné a důvěrné poradenství, které je poskytováno bezplatně, například ohledně toho, zda se na dotyčné informace vztahují platná pravidla pro ochranu oznamovatelů, který kanál pro oznamování lze nejlépe využít a jaké alternativní postupy jsou k dispozici v případě, že se na informace platná pravidla nevztahují („odkazy na další zdroje“). Přístup k tomuto poradenství může pomoci zajistit, aby byla oznámení podávána prostřednictvím vhodných kanálů a odpovědně a aby byly případy porušení a protiprávního jednání odhaleny včas nebo aby jim bylo dokonce zabráněno. Členské státy mohou rozhodnout, že toto poradenství rozšíří na právní poradenství. Je-li takové poradenství oznamujícím osobám poskytnuto organizacemi občanské společnosti, které jsou vázány povinností zachování důvěrnosti získaných informací, měly by členské státy zajistit, aby tyto organizace nebyly poškozeny odvetnými opatřeními, například ve formě hospodářské újmy vzniklé v důsledku omezení jejich přístupu k financování nebo zařazení na černou listinu, což by mohlo bránit řádnému fungování dané organizace.

(92)  Příslušné orgány by měly oznamujícím osobám poskytnout podporu nezbytnou v zájmu účinného přístupu těchto osob k ochraně. Zejména by měly poskytnout důkazy nebo jiné dokumenty požadované k tomu, aby se u jiných orgánů nebo soudů potvrdilo provedení externího oznámení. Podle určitých vnitrostátních rámců a v určitých případech mohou oznamující osoby ▌využít formy potvrzení skutečnosti, že splňují podmínky platných pravidel. Bez ohledu na tyto možnosti by měly mít účinný přístup k soudnímu přezkumu, kdy je na soudech, aby na základě všech konkrétních okolností daného případu rozhodly, zda tyto osoby splňují podmínky platných pravidel.

(93)  ▌Právní nebo smluvní závazky jednotlivců, jako jsou doložky o loajalitě ve smlouvách nebo dohody o mlčenlivosti / zachování důvěrnosti, nelze využít k ▌zabránění v oznámení, k odepření ochrany nebo k potrestání oznamujících osob za to, že tak učinily, pokud je poskytnutí informací spadajících do oblasti působnost těchto doložek nebo dohod nezbytné k odhalení porušení. Jsou-li tyto podmínky splněny, neměla by oznamujícím osobám vzniknout žádná odpovědnost, ať již občanské, trestní, správní nebo pracovněprávní povahy. Ochrana před vznikem odpovědnosti za oznamování nebo zveřejnění informací podle této směrnice je zaručena v případě informací, u nichž měla oznamující osoba oprávněné důvody se domnívat, že jejich oznámení nebo zveřejnění bylo nezbytné k odhalení porušení podle této směrnice. Tato ochrana by se neměla vztahovat na nadbytečné informace, které tato osoba odhalila, aniž by k tomu měla tyto oprávněné důvody.

(94)  V případech, kdy oznamující osoby oprávněně získaly nebo obdržely přístup k oznámeným informacím nebo dokumentům, které tyto informace obsahují, by měly být zproštěny odpovědnosti. To platí jak v případech, kdy tyto osoby odhalí obsah dokumentů, k nimž mají oprávněný přístup, tak i v případech, kdy pořídí kopie těchto dokumentů nebo je odnesou z prostor organizace, v níž jsou zaměstnané, v rozporu se smluvními nebo jinými doložkami, podle kterých jsou příslušné dokumenty majetkem organizace. Oznamující osoby by měly být zproštěny odpovědnosti i v případech, kdy získání příslušných informací či dokumentů nebo přístup k nim vyvolává otázku občanské, správní nebo pracovněprávní odpovědnosti. Jako příklad lze uvést případy, kdy oznamující osoby získaly informace přístupem k elektronické poště spolupracovníka nebo k dokumentům, které v rámci své práce běžně nepoužívají, pořízením fotografií prostor organizace nebo vstupem do míst, kam běžně nemají přístup. Pokud oznamující osoby získaly přístup k příslušným informacím nebo dokumentům spácháním trestného činu, například neoprávněným vstupem do vyhrazených prostor nebo hackingem, měla by se jejich trestní odpovědnost i nadále řídit platnými vnitrostátními předpisy, aniž by byl dotčen čl. 15 odst. 7. Podobně jakákoli jiná odpovědnost oznamujících osob vzešlá z jednání či opomenutí, jež nesouvisejí s oznamováním nebo nejsou nezbytná pro odhalení porušení podle této směrnice, by se měla nadále řídit platným právem Unie nebo vnitrostátním právem. Odpovědnost oznamujících osob by v těchto případech měly posoudit vnitrostátní soudy s ohledem na všechny příslušné věcné informace a s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem daného případu, včetně nezbytnosti a přiměřenosti jednání nebo opomenutí v souvislosti s oznámením nebo zveřejněním.

(95)  Odvetná opatření budou pravděpodobně vysvětlena jako opodstatněná z jiných důvodů, než je oznámení, a pro oznamující osoby může být velmi obtížné prokázat souvislost mezi oznámením a odvetnými opatřeními, přičemž subjekty, které odvetná opatření přijmou, mohou mít větší moc a prostředky k doložení a odůvodnění přijatých opatření. Jakmile proto oznamující osoba prima facie prokáže, že podala oznámení nebo zveřejnila informace v souladu s touto směrnicí a utrpěla újmu, mělo by se důkazní břemeno přesunout na osobu, která přijala škodlivé opatření a která by měla poté prokázat, že ▌přijaté opatření nijak nesouviselo s oznámením či zveřejněním.

(96)  Kromě výslovného zákazu odvetných opatření stanoveného v právních předpisech je důležité, aby měly oznamující osoby, které jsou postiženy odvetnými opatřeními, přístup k právním prostředkům nápravy a náhradě škody. Vhodný právní prostředek nápravy bude v každém případě určovat druh utrpěných odvetných opatření a utrpěná škoda by měla být nahrazena v plné výši v souladu s vnitrostátním právem. Tento prostředek může mít podobu žalob, jejichž cílem je návrat na pracovní místo (např. v případě propuštění, přeložení nebo přeložení na nižší pozici, nebo neposkytnutí vzdělávání či nepovýšení) nebo obnovení zrušeného povolení, licence či smlouvy; náhrada skutečných a budoucích finančních ztrát (např. ušlá mzda, avšak rovněž ztráta příjmů v budoucnu, náklady spojené se změnou povolání); náhrada za jiné ekonomické škody, jako jsou výdaje na právní ochranu a náklady na lékařské ošetření, a za nehmotnou újmu (bolest a utrpení).

(97)  Druhy právních opatření se mohou mezi jednotlivými právními řády lišit, měly by však zajistit skutečnou a účinnou náhradu nebo vyrovnání škody způsobem, který je odrazující a přiměřený utrpěné škodě. V této souvislosti jsou relevantní zásady evropského pilíře sociálních práv, zejména zásada č. 7, podle níž „(p)řed propuštěním mají pracovníci právo být informováni o jeho důvodech a musí jim být dána přiměřená výpovědní doba. Mají právo na přístup k účinnému a nestrannému řešení sporů a v případě neoprávněného propuštění mají právo na nápravu, včetně přiměřené kompenzace“. Nápravná opatření stanovená na vnitrostátní úrovni by neměla potenciální budoucí oznamovatele odrazovat. Například možnost odškodnění jako alternativa návratu na pracovní místo v případě propuštění může vést k systematické praxi zejména u větších organizací, a mít tudíž na budoucí oznamovatele odrazující účinek.

(98)  Pro oznamující osoby mají obzvláštní význam předběžná opatření do ukončení soudního řízení, jež může být zdlouhavé. Pro ohlašující osoby by měla být zejména dostupná i předběžná opatření stanovená podle vnitrostátního práva k ukončení hrozeb, pokusů o odvetu nebo pokračujících odvetných opatření, jako je obtěžování ▌, nebo k zabránění formám odvetných opatření, jako je propuštění, jejichž zrušení může být po uplynutí dlouhé doby obtížné a která mohou jednotlivce finančně zničit, což je vyhlídka, která může potenciální oznamovatele vážně odrazovat.

(99)  Významný odrazující prostředek s ohledem na oznamování mohou představovat rovněž opatření přijatá proti oznamujícím osobám mimo pracovní kontext, například v rámci soudních řízení ve věci pomluvy, porušení autorského práva, obchodního tajemství, důvěrnosti a ochrany osobních údajů. V těchto řízeních by oznamující osoby měly mít možnost se při své obhajobě dovolávat skutečnosti, že oznámení nebo zveřejnění učinily v souladu s touto směrnicí, pokud oznámené nebo zveřejněné informace byly nezbytné pro odhalení porušení. V těchto případech by osoba podávající návrh na zahájení řízení měla nést důkazní břemeno, pokud jde o prokázání skutečnosti, že oznamující osoba nesplňuje podmínky stanovené v této směrnici.

(100)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 stanoví pravidla pro zajištění dostatečné a jednotné úrovně občanskoprávní ochrany v případě neoprávněného získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství. Nicméně rovněž stanoví, že získání, využití nebo zpřístupnění obchodního tajemství se považuje za oprávněné, pokud je povolují právní předpisy Unie. Osoby, které zpřístupní obchodní tajemství získané v pracovním kontextu, by měly mít nárok na ochranu podle této směrnice (i pokud jde o nevzniknutí občanské odpovědnosti), pouze splňují-li podmínky této směrnice, včetně podmínky, že zpřístupnění bylo nezbytné pro odhalení porušení spadajícího do věcné působnosti této směrnice. Jsou-li tyto podmínky splněny, zpřístupnění obchodního tajemství se považuje za „povolené“ právními předpisy Unie ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice (EU) 2016/943. Obě směrnice je navíc třeba považovat za vzájemně se doplňující akty a občanskoprávní prostředky ochrany, postupy a prostředky nápravy, jakož i výjimky stanovené ve směrnici (EU) 2016/943 by se měly i nadále vztahovat na veškerá zpřístupnění obchodního tajemství spadající do oblasti působnosti této směrnice. Příslušné orgány, které obdrží oznámení zahrnující obchodní tajemství, by měly zajistit, aby se nepoužila ani nezpřístupnila pro jiné účely nad rámec toho, co je nezbytné pro vhodná následná opatření.

(101)  Značné náklady mohou pro oznamující osoby, které soudně napadnou odvetná opatření, jež byla vůči nim přijata, představovat příslušné právní poplatky. Ačkoliv na konci řízení mohou získat tyto poplatky zpět, nemusí být schopné je uhradit předem, zejména tehdy, jsou-li nezaměstnané nebo zařazené na černou listinu. Pomoc v trestním řízení, zejména pokud oznamující osoby splňují podmínky směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919(30), a obecněji podpora osob, u nichž existuje vážná finanční potřeba, může mít v určitých případech zásadní význam pro účinné prosazování jejich práv na ochranu.

(102)  Práva dotčené osoby by měla být chráněna, aby se zabránilo poškození její dobré pověsti či jiným nepříznivým důsledkům. V každé fázi postupu na základě oznámení by mělo být mimoto plně respektováno právo dotčené osoby na obhajobu a na přístup k právní ochraně v souladu s články 47 a 48 Listiny základních práv Evropské unie. Členské státy by měly chránit utajení totožnosti dotčené osoby a zajistit právo na obhajobu, včetně práva na přístup ke spisu, práva být vyslechnut a práva využít účinný opravný prostředek proti rozhodnutí týkajícímu se této osoby podle platných postupů stanovených vnitrostátními právními předpisy v rámci vyšetřování nebo následných soudních řízení.

(103)  U každé osoby, která v důsledku oznámení či zveřejnění nepřesných nebo zavádějících informací utrpí přímo či nepřímo újmu, by měla být zachována ochrana a prostředky nápravy, které jsou dostupné podle pravidel obecného práva. Pokud bylo takovéto nepřesné nebo zavádějící oznámení nebo zveřejnění učiněno záměrně a vědomě, měla by mít dotčená osoba nárok na náhradu škody v souladu s vnitrostátním právem.

(104)  Aby byla zajištěna účinnost pravidel pro ochranu oznamovatelů, jsou nezbytné trestní, občanskoprávní či správní sankce. Sankce proti osobám, které vůči oznamujícím osobám přijmou odvetná či jiná negativní opatření, mohou od těchto opatření odrazovat. Sankce uložené osobám, které učiní oznámení nebo zveřejnění, s ohledem na něž bylo prokázáno, že jsou vědomě nepravdivé, jsou nezbytné i k odrazování od dalšího zlovolného oznamování a k zachování věrohodnosti systému. Přiměřenost těchto sankcí by měla zajistit, aby neměly na potenciální oznamovatele odrazující účinek.

(105)  Jakékoli rozhodnutí přijaté orgány, které má nepříznivý dopad na práva přiznaná touto směrnicí, zejména rozhodnutí přijaté podle článku 6, podléhá soudnímu přezkumu podle článku 47 Listiny základních práv Evropské unie.

(106)  Tato směrnice zavádí minimální normy a členské státy by měly mít pravomoc zavést nebo zachovat příznivější ustanovení vztahující se na oznamující osobu, pokud tato ustanovení nekolidují s opatřeními na ochranu dotčených osob. Provedení této směrnice ve vnitrostátním právu nepředstavuje za žádných okolností důvod ke snížení úrovně ochrany, která je oznamujícím osobám v oblastech, na něž se tato směrnice vztahuje, již nyní poskytována ve vnitrostátním právu.

(107)  V souladu s čl. 26 odst. 2 SFEU musí vnitřní trh zahrnovat prostor bez vnitřních hranic, v němž je zajištěn volný a bezpečný pohyb služeb a zboží. Vnitřní trh by měl občanům Unie poskytovat přidanou hodnotu ve formě vyšší kvality a bezpečnosti zboží a služeb, zajištění vysoké úrovně ochrany veřejného zdraví a životního prostředí, jakož i volného pohybu osobních údajů. Vhodným právním základem pro přijetí opatření nezbytných k vytvoření a fungování vnitřního trhu je proto článek 114 SFEU. Kromě článku 114 SFEU by tato směrnice měla mít další konkrétní právní základy, aby zahrnovala oblasti, které jsou založeny na článku 16, ▌čl. 43 odst. 2, článku 50, čl. 53 odst. 1, ▌článcích 91 a 100, ▌ čl. 168 odst. 4, článku 169, čl. 192 odst. 1 a čl. 325 odst. 4 SFEU a článku 31 Smlouvy o založení Euratomu, pokud jde o přijímání opatření Unie ▌.

(108)  Věcná působnost této směrnice je založena na určení oblastí, v nichž se zavedení ochrany oznamovatelů jeví vzhledem k důkazům, jež jsou v současnosti dostupné, jako opodstatněné a nezbytné. Tato věcná působnost může být rozšířena na další oblasti nebo akty Unie, pokud se to ukáže jako nezbytné k posílení jejich prosazování na základě důkazů, jež se mohou objevit v budoucnu, nebo na základě hodnocení způsobu fungování této směrnice.

(109)  Při každém přijímání následných právních předpisů, které jsou relevantní pro tuto směrnici, by mělo být v těchto předpisech případně uvedeno, že se použije tato směrnice. Bude-li to nutné, měly by se článek 1 a příloha pozměnit.

(110)  Cíle této směrnice, konkrétně posílení prosazování v určitých oblastech politiky a v případě aktů, kdy porušení práva Unie může vážně poškodit veřejný zájem, prostřednictvím účinné ochrany oznamovatelů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy jednajícími samostatně nebo nekoordinovaně, ale spíše jich může být lépe dosaženo opatřením Unie, které stanoví minimální normy pro harmonizaci ochrany oznamovatelů. Pouze opatření Unie může mimoto zajistit soudržnost a sladit stávající pravidla Unie týkající se ochrany oznamovatelů. Unie tudíž může přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(111)  Tato směrnice dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména v Listině základních práv Evropské unie, zejména v jejím článku 11. Tato směrnice musí být proto provedena v souladu s těmito právy a zásadami zajištěním plného dodržování mj. svobody projevu a informací, práva na ochranu osobních údajů, svobody podnikání, práva na vysokou úroveň ochrany spotřebitele, práva na vysokou úroveň ochrany lidského zdraví, práva na vysokou úroveň ochrany životního prostředí, práva na řádnou správu, práva na účinnou právní ochranu a práva na obhajobu.

(112)  V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení (ES) č. 45/2001 byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů ▌,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

KAPITOLA I

OBLAST PŮSOBNOSTI, PODMÍNKY OCHRANY A DEFINICE

Článek 1

Účel

Účelem této směrnice je zlepšit prosazování práva a politik Unie v konkrétních oblastech stanovením společných minimálních norem, které zajistí vysokou úroveň ochrany osob oznamujících porušení práva.

Článek 2

Věcná působnost

1.  ▌Tato směrnice stanoví společné minimální normy pro ochranu osob, které oznámí níže uvedené porušení práva Unie:

a)  porušení spadající do oblasti působnosti aktů Unie uvedených v příloze (část I a část II) této směrnice, pokud jde o tyto oblasti:

i)  zadávání veřejných zakázek;

ii)  finanční služby, produkty a trhy a předcházení praní peněz a financování terorismu;

iii)  bezpečnost výrobků;

iv)  bezpečnost dopravy;

v)  ochrana životního prostředí;

vi)  radiační ochrana a jaderná bezpečnost;

vii)  bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat;

viii)  veřejné zdraví;

ix)  ochrana spotřebitele;

x)  ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů;

b)  porušení ohrožující finanční zájmy Unie, jak jsou vymezeny v článku 325 SFEU a blíže upřesněny v příslušných opatřeních Unie;

c)  porušení týkající se vnitřního trhu, na nějž se odkazuje v čl. 26 odst. 2 SFEU, včetně porušení pravidel hospodářské soutěže a státní podpory, a pokud jde o jednání, které porušuje pravidla týkající se daně z příjmů právnických osob, nebo mechanismy, jejichž účelem je získání daňové výhody, která maří předmět nebo účel příslušného práva v oblasti daně z příjmů právnických osob.

2.  Touto směrnicí není dotčena možnost členských států rozšířit ochranu podle vnitrostátního práva na oblasti nebo akty, jež nezahrnuje odstavec 1.

Článek 3

Vztah k jiným aktům Unie a vnitrostátním ustanovením

1.  Pokud jsou v odvětvových aktech Unie uvedených v části II přílohy stanovena zvláštní pravidla týkající se oznamování porušení, použijí se tato pravidla. Ustanovení této směrnice ▌ jsou použitelná v rozsahu, v jakém není daná záležitost povinně upravena v těchto odvětvových aktech Unie.

2.  Touto směrnicí není dotčena odpovědnost členských států za zajištění národní bezpečnosti a jejich pravomoc chránit své podstatné bezpečnostní zájmy. Zejména se nevztahuje na oznámení o porušení pravidel pro zadávání zakázek v oblasti obrany nebo bezpečnosti, ledaže se na ně vztahují příslušné nástroje Unie.

3.  Touto směrnicí není dotčeno uplatňování práva Unie nebo vnitrostátního práva v oblasti:

a)  ochrany utajovaných informací;

b)  ochrany právní a lékařské profesní povinnosti zachovávat mlčenlivost;

c)  neveřejných porad soudců; a

d)   pravidel trestního řízení.

4.  Touto směrnicí nejsou dotčeny vnitrostátní předpisy týkající se výkonu práva zaměstnanců na konzultace s jejich zástupci nebo odborovými svazy a ochrany proti jakémukoli neoprávněnému škodlivému opatření, které tyto konzultace vyvolaly, jakož i nezávislosti sociálních partnerů a jejich práva uzavírat kolektivní smlouvy. Tímto není dotčena úroveň ochrany přiznaná touto směrnicí.

Článek 4

Osobní působnost

1.  Tato směrnice se vztahuje na oznamující osoby pracující v soukromém nebo veřejném sektoru, které získaly informace o porušení v pracovním kontextu, přinejmenším včetně :

a)  osob, které mají status pracovníka ve smyslu čl. 45 odst. 1 SFEU, včetně úředníků;

b)  osob, které mají status osob samostatně výdělečně činných ve smyslu článku 49 SFEU;

c)  akcionářů a osob náležejících do správního, řídicího nebo dohledového orgánu podniku, včetně nevýkonných členů, jakož i dobrovolníků a placených či neplacených stážistů;

d)  veškerých osob, které pracují pod dohledem a podle pokynů zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů.

2.  Tato směrnice se vztahuje i na oznamující osoby, které oznamují nebo poskytují informace získané v rámci pracovního poměru, který mezitím skončil.

3.  Tato směrnice se vztahuje rovněž na oznamující osoby, jejichž pracovní poměr má teprve začít, v případech, kdy byly informace o porušení získány během přijímacího řízení či jiných předsmluvních jednání.

4.  Opatření na ochranu oznamujících osob uvedená v kapitole IV se případně vztahují i na

a)  prostředníky,

b)  třetí osoby spojené s oznamujícími osobami, jež mohou být poškozeny odvetnými opatřeními v pracovním kontextu, jako jsou kolegové nebo příbuzní oznamující osoby, a

c)  právní subjekty, jež oznamující osoby vlastní, pro něž pracují nebo jsou s nimi jinak spojeny v pracovním kontextu.

Článek 5

Podmínky ochrany oznamujících osob

1.  Osoby, které oznámí informace o porušení spadající do oblasti působnosti této směrnice, mají nárok na ochranu, jestliže:

a)  měly oprávněné důvody se domnívat, že oznámené informace byly v době oznámení pravdivé a že tyto informace spadaly do oblasti působnosti této směrnice;

b)  podaly oznámení interně v souladu s článkem 7 a externě v souladu s článkem 10, nebo informace zpřístupnily přímo externě nebo veřejně v souladu s článkem 15 této směrnice.

2.  Aniž jsou dotčeny stávající povinnosti stanovit anonymní oznamování podle práva Unie, touto směrnicí není dotčena pravomoc členských států rozhodnout, zda mají soukromé nebo veřejné subjekty a příslušné orgány přijímat anonymní oznámení o porušení a následná opatření či nikoli.

3.  Nicméně osoby, které anonymně oznámily nebo zveřejnily informace, avšak byly následně identifikovány, mají nárok na ochranu v případě, že jsou poškozeny odvetnými opatřeními, pokud splňují podmínky stanovené v odstavci 1.

4.  Osoba podávající příslušným orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie oznámení týkající se porušení spadajících do oblasti působnosti této směrnice má nárok na ochranu stanovenou v této směrnici za stejných podmínek jako osoba, která podala oznámení externě.

Článek 6

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

1)  „porušením“ jednání nebo opomenutí,

i)  jež je protiprávní a týká se aktů Unie a oblastí spadajících do oblasti působnosti uvedené v článku 2 a v příloze; nebo

ii)  jež maří předmět nebo účel ▌pravidel stanovených v těchto aktech Unie a oblastech;

2)  „informacemi o porušení“ informace nebo důvodné podezření týkající se skutečného či možného porušení a pokusů o utajení porušení, k nimž ▌došlo nebo velmi pravděpodobně dojde v organizaci, ve které oznamující osoba pracuje nebo pracovala, či v jiné organizaci, s níž je nebo byla v kontaktu prostřednictvím své pracovní činnosti;

3)  „oznámením“ poskytnutí informací o porušení;

4)  „interním oznámením“ poskytnutí informací o porušení v rámci veřejného nebo soukromého právního subjektu;

5)  „externím oznámením“ poskytnutí informací o porušení příslušným orgánům;

6)  „zveřejněním“ zpřístupnění informací o porušení ▌ veřejnosti;

7)  „oznamující osobou“ fyzická ▌osoba, která oznámí či zveřejní informace o porušení, jež byly získány v kontextu její pracovní činnosti;

8)  „prostředníkem“ fyzická osoba, která v pracovním kontextu pomáhá oznamující osobě podat oznámení a jejíž pomoc by měla být důvěrná;

9)  „pracovním kontextem“ stávající či minulé pracovní činnosti ve veřejném nebo soukromém sektoru bez ohledu na jejich povahu, jejichž prostřednictvím mohou osoby získat informace o porušení a v jehož rámci mohou být tyto osoby poškozeny odvetnými opatřeními, pokud podají oznámení;

10)  „dotčenou osobou“ fyzická nebo právnická osoba, která je v oznámení či zveřejnění uvedena jako osoba, jíž se porušení přičítá nebo která je s ním spojována;

11)  „odvetnými opatřeními“ jakékoli přímé či nepřímé jednání nebo opomenutí, k němuž dochází v pracovním kontextu, které je vyvolané interním či externím oznámením nebo zveřejněnímkteré oznamující osobě působí nebo může způsobit neoprávněnou újmu;

12)  „následnými opatřeními“ jakákoli opatření přijatá příjemcem oznámení ▌nebo kterýmkoli příslušným orgánem za účelem posouzení správnosti tvrzení uvedených v oznámení a případně k řešení oznámeného porušení, mimo jiné prostřednictvím opatření, jako je interní šetření, vyšetřování, stíhání, opatření k zpětnému získání finančních prostředků a uzavření;

13)  „zpětnou vazbou“ poskytnutí informací oznamujícím osobám o plánovaných či přijatých opatřeních v návaznosti na jejich oznámení a o důvodech těchto následných opatření;

14)  „příslušným orgánem“ kterýkoli vnitrostátní orgán, který je oprávněn přijímat oznámení v souladu s kapitolou III a poskytovat oznamujícím osobám zpětnou vazbu, anebo který je určen k plnění povinností stanovených v této směrnici, zejména co se týká následných opatření přijatých v návaznosti na oznámení.

KAPITOLA II

INTERNÍ OZNAMOVÁNÍ A NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ PŘIJATÁ V NÁVAZNOSTI NA OZNÁMENÍ

Článek 7

Oznamování prostřednictvím interních kanálů

1.  Jako obecná zásada a aniž jsou dotčeny články 10 a 15, mohou být informace o porušení spadající do oblasti působnosti této směrnice oznamovány prostřednictvím interních kanálů a postupů stanovených v této kapitole.

2.  Členské státy vybízejí k využívání interních spíše než externích kanálů pro oznamování, pokud lze porušení účinně řešit interně a pokud se oznamující osoba domnívá, že nehrozí odvetná opatření.

3.  Odpovídající informace ohledně tohoto využívání interních kanálů jsou poskytovány v kontextu informací poskytovaných právními subjekty ve veřejném a soukromém sektoru podle čl. 9 odst. 1 písm. g) a příslušnými orgány podle čl. 12 odst. 4 písm. a) a článku 13.

Článek 8

Povinnost zavést interní kanály

1.  Členské státy zajistí, aby právní subjekty v soukromém a veřejném sektoru zavedly interní kanály a postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení, a to po konzultaci a po dohodě se sociálními partnery, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu.

2.  Tyto kanály a postupy umožňují zaměstnancům daného subjektu podávat oznámení. Mohou umožňovat také oznamování jinými osobami, které jsou s daným subjektem v kontaktu v rámci svých pracovních činností, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1 písm. b), c) a d) ▌.

3.  Právními subjekty v soukromém sektoru uvedenými v odstavci 1 jsou právní subjekty s 50 či více zaměstnanci.

4.  Práh podle odstavce 3 se nevztahuje na subjekty spadající do oblasti působnosti aktů Unie uvedených v části I.B a části II přílohy.

5.  Kanály pro oznamování mohou být provozovány interně osobou či odborem určenými k tomuto účelu, nebo poskytovány externě třetí stranou. Důvěryhodné třetí strany, které pro soukromý subjekt provozují kanál pro oznamování, musí rovněž dodržovat záruky a požadavky uvedené v čl. 9 odst. 1.

6.  Právní subjekty v soukromém sektoru s 50 až 249 zaměstnanci mohou sdílet zdroje, pokud jde přijímání a případně také vyšetřování oznámení. Tím není dotčena jejich povinnost zachovávat důvěrnost, poskytovat zpětnou vazbu a řešit oznámené porušení.

7.  Na základě příslušného posouzení rizik s přihlédnutím k povaze činností subjektů a výsledné úrovni rizika zejména pro životní prostředí a veřejné zdraví mohou členské státy požadovat, aby kanály a postupy pro interní oznamování zavedly i ▌soukromé právní subjekty ▌s méně než 50 zaměstnanci.

8.  Jakékoli rozhodnutí, kterým členský stát podle odstavce 7 ukládá soukromým právním subjektům zavedení interních kanálů pro oznamování, se společně s odůvodněním a kritérii použitými při posouzení rizik oznámí Komisi. Komise o něm uvědomí ostatní členské státy.

9.  Právními subjekty ve veřejném sektoru uvedenými v odstavci 1 jsou všechny veřejné právní subjekty, včetně veškerých subjektů, které veřejné právní subjekty vlastní nebo ovládají.

Členské státy mohou od povinnosti uvedené v odstavci 1 osvobodit obce s méně než 10 000 obyvateli, nebo s méně než 50 zaměstnanci, nebo jiné subjekty s méně než 50 zaměstnanci.

Členské státy mohou v souladu s vnitrostátním právem stanovit, že interní kanály pro oznamování budou obce sdílet, nebo že budou provozovány v rámci sdružení obcí, pokud jsou sdílené interní kanály odlišné od externích kanálů a na nich nezávislé.

Článek 9

Postupy pro interní oznamování a následná opatření v návaznosti na oznámení

1.  Postupy pro oznamování a pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení podle článku 8 zahrnují:

a)  kanály pro přijímání oznámení, které jsou navrženy, zřízeny a provozovány bezpečným způsobem, jenž zajišťuje utajení totožnosti oznamující osoby a veškerých třetích osob zmíněných v oznámení a zabraňuje přístupu neoprávněných pracovníků;

b)  potvrzení o přijetí oznámení poskytnuté oznamující osobě ve lhůtě nejvýše sedmi dnů od jeho přijetí;

c)  určení nestranné osoby nebo odboru příslušných pro přijímání následných opatření v návaznosti na oznámení, jimiž může být tatáž osoba nebo odbor, které oznámení přijímají a které budou komunikovat s oznamující osobou a v případě potřeby ji žádat o další informace a poskytovat jí zpětnou vazbu;

d)  přijetí následných opatření v návaznosti na oznámení určenou osobou nebo odborem postupujícími s řádnou péčí;

e)  přijetí následných opatření v návaznosti na oznámení s řádnou péčí, stanoví-li tak vnitrostátní právo, v případě anonymních oznámení;

f)  přiměřenou lhůtu ▌k poskytnutí zpětné vazby oznamující osobě ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení, jež nepřesahuje tři měsíce od potvrzení o přijetí oznámení, nebo pokud nebylo potvrzení zasláno, od uplynutí sedmidenní lhůty po podání oznámení;

g)  srozumitelné a snadno přístupné informace o ▌podmínkách a postupech pro podání oznámení externě příslušným orgánům podle článku 10 a případně orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie.

2.  Kanály stanovené v odst. 1 písm. a) umožňují oznamování písemně anebo ústně prostřednictvím telefonních linek nebo jiných systémů hlasových zpráv a na žádost oznamující osoby prostřednictvím osobní schůzky v přiměřené lhůtě.

KAPITOLA III

EXTERNÍ OZNAMOVÁNÍ A NÁSLEDNÁ OPATŘENÍ V NÁVAZNOSTI NA OZNÁMENÍ

Článek 10

Oznamování prostřednictvím externích kanálů

Aniž je dotčen článek 15, oznamující osoby poskytnou informace o porušení spadající do oblasti působnosti této směrnice prostřednictvím kanálů a postupů uvedených v článcích 11 a 12 poté, co využily interní kanál nebo podaly oznámení přímo příslušným orgánům.

Článek 11

Povinnost zavést externí kanály pro oznamování a přijmout následná opatření v návaznosti na oznámení

1.  Členské státy určí orgány příslušné k tomu, aby přijímaly oznámení, poskytovaly zpětnou vazbu nebo přijímaly následná opatření v návaznosti na oznámení, a poskytnou jim odpovídající zdroje.

2.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány:

a)  zavedly pro přijímání a zpracování informací poskytnutých oznamující osobou nezávislé a samostatné externí kanály pro oznamování ▌;

b)  neprodleně do sedmi dnů potvrdily přijetí oznámení, ledaže by oznamující osoba výslovně požádala jinak nebo pokud by se příslušný orgán důvodně domníval, že by potvrzení oznámení ohrozilo ochranu totožnosti oznamující osoby;

c)  v návaznosti na obdržená oznámení jednaly s řádnou péčí;

d)  poskytly oznamující osobě zpětnou vazbu ohledně následných opatření v návaznosti na oznámení v přiměřené lhůtě nepřesahující tři měsíce, nebo v řádně odůvodněných případech šest měsíců. Příslušné orgány sdělí oznamující osobě konečný výsledek vyšetřování v souladu s postupy stanovenými vnitrostátním právem;

e)  případně včas předaly informace obsažené v oznámení příslušným orgánům, institucím nebo jiným subjektům Unie za účelem dalšího vyšetřování, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu nebo právu Unie.

3.  Členské státy mohou stanovit, že příslušné orgány mohou po řádném přezkoumání věci rozhodnout, že oznámené porušení je zjevně méně závažné povahy a nevyžaduje další následná opatření podle této směrnice. Tím nejsou dotčeny jiné povinnosti ani jiné použitelné postupy k řešení oznámeného porušení, ani ochrana přiznaná touto směrnicí ve vztahu k oznamování prostřednictvím interních nebo externích kanálů. Příslušné orgány v takovém případě sdělí své rozhodnutí a jeho odůvodnění oznamující osobě.

4.  Členské státy mohou stanovit, že příslušné orgány mohou rozhodnout, že opakující se oznámení, která neobsahují žádné nové smysluplné informace oproti dřívějšímu oznámení, v souvislosti s nímž již bylo řízení ukončeno, nevyžadují následná opatření, pokud nové právní či skutkové okolnosti neodůvodňují jiná následná opatření. V takovém případě informují oznamující osobu o důvodech svého rozhodnutí.

5.  Členské státy mohou stanovit, že v případě vysokého počtu oznámení se příslušné orgány mohou přednostně zabývat oznámeními o závažných porušeních nebo o porušeních zásadních ustanovení spadajících do oblasti působnosti této směrnice, aniž je dotčena lhůta uvedená v odst. 2 písm. b) tohoto článku.

6.  Členské státy zajistí, aby orgán, který obdržel oznámení, avšak není oprávněn se oznámeným porušením zabývat, předal toto oznámení v přiměřené lhůtě a bezpečným způsobem příslušnému orgánu a aby o tomto předání bezodkladně informoval oznamující osobu.

Článek 12

Podoba externích kanálů pro oznamování

1.  ▌Externí kanály pro oznamování se považují za nezávislé a samostatné, pokud splňují všechna tato kritéria:

a)  jsou navrženy, vytvořeny a provozovány způsobem, který zajišťuje úplnost, celistvost a důvěrnost informací a brání přístupu neoprávněných pracovníků příslušného orgánu;

b)  umožňují uchovávání informací v trvalé podobě v souladu s článkem 18 pro případ dalšího šetření.

2.  Externí kanály pro oznamování umožňují oznamování písemně a ústně prostřednictvím telefonních linek nebo jiných systémů hlasových zpráv a na žádost oznamující osoby prostřednictvím osobní schůzky v přiměřené lhůtě.

3.  Příslušné orgány zajistí, že v případě, že je oznámení obdrženo prostřednictvím jiných kanálů než kanálů pro oznamování uvedených v odstavcích 1 a 2 nebo jinými pracovníky než pracovníky odpovědnými za vyřizování oznámení, zdrží se tito pracovníci zveřejnění jakýchkoli informací, jež by mohly identifikovat oznamující nebo dotčenou osobu a bezodkladně beze změny ▌předají oznámení pracovníkům odpovědným za vyřizování oznámení.

4.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určily pracovníky odpovědné za vyřizování oznámení, a zejména za:

a)  poskytování informací o postupech pro oznamování všem osobám, které projeví zájem,

b)  přijímání oznámení a následná opatření v návaznosti na oznámení;

c)  udržování kontaktu s oznamující osobou za účelem poskytnutí zpětné vazby a případně žádosti o další informace.

5.  Těmto pracovníkům je za účelem vyřizování oznámení poskytnuta zvláštní odborná příprava.

Článek 13

Informace týkající se přijímání oznámení a následných opatření

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány zveřejnily na svých internetových stránkách v samostatném, snadno identifikovatelném a přístupném oddíle přinejmenším tyto informace:

a)  podmínky, za nichž mají oznamující osoby nárok na ochranu podle této směrnice;

b)  kontaktní údaje k využití externích kanálů pro oznamování podle článku 12, zejména elektronickou a poštovní adresu, a telefonní čísla a informace, zda jsou telefonní hovory při využívání těchto telefonních linek zaznamenávány ▌;

c)  postupy vztahující se na oznamování případů porušení, včetně způsobu, jakým může příslušný orgán požádat oznamující osobu o objasnění oznámených informací nebo o poskytnutí dodatečných informací, lhůtu pro poskytnutí zpětné vazby oznamující osobě a druh a obsah této zpětné vazby;

d)  režim utajení vztahující se na oznámení, a zejména informace v souvislosti se zpracováváním osobních údajů v souladu s relevantními ustanoveními článku 17 této směrnice, článků 5 a 13 nařízení (EU) 2016/679, článku 13 směrnice (EU) 2016/680 a článku 11 nařízení (EU) 2018/1725;

e)  povaha následných opatření, která mají být přijata v návaznosti na oznámení;

f)  prostředky nápravy a postupy, které jsou k dispozici v případě odvetných opatření, a možnost osob, které zvažují oznámení, obdržet důvěrné poradenství;

g)  prohlášení, které jasně vysvětluje podmínky, za nichž by osoby podávající oznámení příslušnému orgánu nenesly žádnou odpovědnost v důsledku porušení důvěrnosti, jak je stanoveno v čl. 21 odst. 4;

h)  případně kontaktní informace o jednotném nezávislém správním orgánu, jak je stanoveno v čl. 20 odst. 2.

Článek 14

Přezkum postupů příslušnými orgány

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány své postupy pro přijímání oznámení a následná opatření pravidelně, nejméně však jednou za tři roky přezkoumávaly. Při přezkumu těchto postupů vezmou příslušné orgány v úvahu své zkušenosti a zkušenosti ostatních příslušných orgánů a v souladu s tím své postupy upraví.

KAPITOLA IV

ZVEŘEJŇOVÁNÍ INFORMACÍ

Článek 15

Zveřejňování informací

1.  Osoba, která zveřejní informace o porušení spadající do oblasti působnosti této směrnice, má nárok na ochranu podle této směrnice, pokud je splněna jedna z následujících podmínek:

a)  podala oznámení nejprve interně a externě nebo přímo externě v souladu s kapitolami II a III, v reakci na oznámení však nebyla ve lhůtě uvedené v čl. 9 odst. 1 písm. f) a čl. 11 odst. 2 písm. d) přijata žádná náležitá opatření, nebo

b)  měla oprávněné důvody se domnívat, že:

i)  porušení může představovat bezprostřední nebo zjevné ohrožení veřejného zájmu, jako je tomu v případě naléhavé situace nebo rizika nenapravitelné újmy, nebo že

ii)  v případě externího oznámení existuje riziko odvetných opatření nebo je malá vyhlídka účinného řešení porušení vzhledem ke zvláštním okolnostem daného případu, například že důkazy mohou být zatajeny či zničeny nebo že příslušný orgán je spolčen se subjektem porušení či se na porušení podílí.

2.  Tento článek se nevztahuje na případy, kdy osoba přímo zpřístupní informace tisku podle zvláštních vnitrostátních ustanovení, jimiž je zřízen systém ochrany týkající se svobody projevu a informací.

KAPITOLA V

PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE INTERNÍHO A EXTERNÍHO OZNAMOVÁNÍ

Článek 16

Povinnost zachovávat důvěrnost

1.  Členské státy zajistí, aby totožnost oznamující osoby nebyla sdělena bez jejího výslovného souhlasu nikomu kromě oprávněných pracovníků příslušných k přijímání oznámení anebo následných opatření. Totéž se vztahuje i na jakékoli další informace, z nichž by mohla být přímo či nepřímo vyvozena totožnost oznamující osoby.

2.  Odchylně od odstavce 1 může být totožnost oznamující osoby a jakékoli další informace uvedené v odstavci 1 zveřejněny, pouze pokud se jedná o nezbytnou a přiměřenou povinnost vyplývající z právních předpisů Unie nebo vnitrostátních právních předpisů v souvislosti s vyšetřováním nebo soudním řízením vedeným vnitrostátními orgány, včetně zachování práva dotčené osoby na obhajobu.

3.  Takováto zveřejnění podléhají náležitým zárukám podle platných pravidel. Konkrétně má být oznamující osoba informována o zveřejnění její totožnosti před tím, než k němu dojde, ledaže by tyto informace ohrozily vyšetřování nebo soudní řízení. Při informování oznamující osoby jí příslušné orgány zašlou písemné odůvodnění, v němž vysvětlí důvody pro zveřejnění dotčených důvěrných údajů.

4.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány přijímající oznámení včetně obchodních tajemství je nepoužily či nezveřejnily pro jiné účely nad rámec toho, co je nezbytné pro vhodná následná opatření.

Článek 17

Zpracovávání osobních údajů

Zpracovávání osobních údajů podle této směrnice, včetně výměny či předávání osobních údajů příslušnými orgány, se uskuteční v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí (EU) 2016/680. Jakákoli výměna či předávání informací ze strany orgánů, institucí nebo jiných subjektů Unie se uskuteční v souladu s nařízením (EU) 2018/1725.

Osobní údaje, které jsou pro vyřízení daného případu zjevně nepodstatné, se neshromažďují, a jsou-li získány náhodou, jsou bez zbytečného odkladu vymazány.

Článek 18

Vedení záznamů o oznámeních

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a soukromé a veřejné právní subjekty vedly záznamy o všech obdržených oznámeních, a to v souladu s požadavky v oblasti důvěrnosti stanovenými v článku 16 této směrnice. Oznámení jsou uchovávána pouze po dobu, která je nezbytná a přiměřená s ohledem na požadavky uložené podle této směrnice příslušným orgánům a soukromým a veřejným právním subjektům.

2.  Jestliže je pro oznámení použita telefonní linka se záznamem hovorů nebo jiný systém hlasových zpráv, jsou příslušné orgány a soukromé a veřejné právní subjekty s výhradou souhlasu oznamující osoby oprávněny ústní oznámení zdokumentovat jedním z těchto způsobů:

a)  záznam rozhovoru v trvalé a dohledatelné podobě,

b)  úplný a přesný přepis hovoru vypracovaný ▌ pracovníky příslušného orgánu odpovědnými za vyřizování oznámení.

Příslušné orgány a soukromé a veřejné právní subjekty nabídnou oznamující osobě možnost přepis hovoru zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.

3.  Jestliže je pro oznámení použita telefonní linka bez záznamů hovorů nebo jiný systém hlasových zpráv, jsou příslušné orgány a soukromé a veřejné právní subjekty oprávněny ústní oznámení zdokumentovat formou přesného zápisu o hovoru vypracovaného▌ pracovníky odpovědnými za vyřizování oznámení. Příslušné orgány a soukromé a veřejné právní subjekty nabídnou oznamující osobě možnost ▌zápis zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.

4.  Jestliže osoba požaduje za účelem oznámení setkání s pracovníky příslušných orgánů nebo soukromých a veřejných právních subjektů podle čl. 9 odst.2 a čl. 12 odst. 2▌, příslušné orgány a soukromé a veřejné právní subjekty zajistí, aby s výhradou souhlasu oznamující osoby byly o setkání vypracovány a uchovávány úplné a přesné záznamy v trvalé a dohledatelné podobě.

Příslušné orgány a soukromé a veřejné právní subjekty zdokumentují záznamy o setkání jedním z těchto způsobů:

a)  záznam rozhovoru v trvalé a dohledatelné podobě,

b)  přesný zápis setkání vypracovaný▌ pracovníky odpovědnými za vyřizování oznámení.

Příslušné orgány a soukromé a veřejné právní subjekty nabídnou oznamující osobě možnost zápis ze setkání zkontrolovat, opravit a odsouhlasit svým podpisem.

KAPITOLA VI

OCHRANNÁ OPATŘENÍ

Článek 19

Zákaz odvetných opatření ▌

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zakázaly jakoukoli formu odvetných opatření, včetně hrozeb a pokusů o odvetu, přímých či nepřímých,▌ mimo jiné zejména ve formě:

a)  dočasného zproštění výkonu služby, odvolání, propuštění či rovnocenných opatření;

b)  přeložení na nižší pozici nebo nepovýšení;

c)  přenosu úkolů, změny pracoviště, snížení mzdy, změny pracovní doby;

d)  neposkytnutí odborné přípravy;

e)  negativního hodnocení výkonnosti či pracovní reference;

f)  uložení nebo použití disciplinárních sankcí, důtky či jiných sankcí včetně finančního postihu;

g)  nátlaku, zastrašování, obtěžování nebo ostrakizace ▌;

h)  diskriminace, znevýhodnění nebo nespravedlivého zacházení;

i)  nepřevedení pracovní smlouvy na dobu určitou na pracovní smlouvu na dobu neurčitou v případě, kdy zaměstnanec měl legitimní očekávání, že mu bude nabídnut trvalý pracovní poměr;

j)  neobnovení nebo předčasné ukončení pracovní smlouvy na doby určitou;

k)  poškození, včetně dobré pověsti osoby, zejména na sociálních sítích, nebo finanční ztráty, včetně ztráty obchodních příležitostí a ztráty příjmů;

l)  zařazení na černou listinu na základě neformální či formální dohody v daném sektoru či průmyslovém odvětví, což znamená, že dotyčná osoba v budoucnu nenajde v tomto sektoru či průmyslovém odvětví zaměstnání;

m)  předčasného ukončení nebo zrušení smlouvy o dodávce zboží nebo poskytování služeb;

n)  zrušení licence nebo povolení.

o)  vyžadování psychiatrického nebo lékařského vyšetření.

Článek 20

Podpůrná opatření

1.  Členské státy zajistí, aby osoby uvedené v článku 4 měly případně přístup k podpůrným opatřením, zejména k těmto:

i)  přístup ke komplexním a nezávislým informacím a poradenství, jež jsou snadno přístupné veřejnostibezplatné a týkají se postupů a prostředků nápravy, které jsou k dispozici na ochranu před odvetnými opatřeními, a práv dotčené osoby;

ii)  ▌přístup k účinné pomoci ze strany příslušných orgánů u dotyčného orgánu podílejícího se na jejich ochraně před odvetnými opatřeními, včetně potvrzení skutečnosti, že mají nárok na ochranu podle této směrnice, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu;

iii)  přístup k právní pomoci v trestním a přeshraničním občanskoprávním řízení v souladu se směrnicí (EU) 2016/1919 a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES a přístup k právní pomoci v dalších řízeních a k právnímu poradenství nebo právní pomoci v jiných oblastech v souladu s vnitrostátním právem.

2.  Členské státy mohou stanovit finanční pomoc a podporu, včetně psychologické podpory, pro oznamující osoby v rámci soudního řízení.

3.  Podpůrná opatření podle tohoto článku může případně poskytovat informační středisko nebo jednotný a jasně určený nezávislý správní orgán.

Článek 21

Opatření na ochranu ▌před odvetnými opatřeními

1.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, jimiž zajistí ochranu oznamujících osob, které splňují podmínky stanovené v článku 5, před odvetnými opatřeními. Tato opatření zahrnují zejména opatření uvedená v odstavcích 2 až 8.

2.  Aniž je dotčen čl. 3 odst. 2 a 3, nemá se za to, že osoby podávající oznámení nebo zveřejňující informace v souladu s touto směrnicí porušily omezení týkající se zpřístupnění informací, a tyto osoby nenesou s ohledem na toto oznámení nebo zveřejnění žádnou odpovědnost za předpokladu, že měly oprávněné důvody se domnívat, že oznámení nebo zveřejnění těchto informací bylo nezbytné pro odhalení porušení podle této směrnice.

3.  Oznamující osoby nenesou žádnou odpovědnost, pokud jde o získávání relevantních informací nebo přístup k nim, za předpokladu, že toto získávání nebo přístup nezakládají samostatný trestný čin. Pokud ano, řídí se trestní odpovědnost nadále použitelným vnitrostátním právem.

4.  Jakákoli jiná odpovědnost oznamujících osob vzešlá z jednání či opomenutí, jež nesouvisejí s oznamováním nebo nejsou nezbytná pro odhalení porušení podle této směrnice, se nadále řídí použitelným právem Unie nebo vnitrostátním právem.

5.  V ▌řízeních před soudem nebo jiným orgánem týkajících se újmy utrpěné oznamující osobou a za předpokladu, že tato osoba doloží, že učinila oznámení či zveřejnění a utrpěla újmu, se má za to, že tato újma byla způsobena jako ▌odvetné opatření za podání oznámení či zveřejnění. V takových případech je na osobě, která přijala opatření vedoucí k újmě, aby prokázala, že toto opatření ▌se zakládalo na řádně odůvodněných důvodech.

6.  Oznamující osoby a prostředníci mají případně přístup k nápravným opatřením proti odvetě, včetně předběžných opatření do ukončení soudního řízení, a to v souladu s vnitrostátním rámcem.

7.  ▌V soudních řízeních, mimo jiné v souvislosti s pomluvou, porušením autorského práva, porušením tajemství, porušením pravidel ochrany údajů, zpřístupněním obchodního tajemství, či žádostmi o náhradu škody na základě soukromého, veřejného nebo kolektivního pracovního práva, nenesou oznamující osoby žádnou odpovědnost za oznámení či zveřejnění v souladu s touto směrnicí a mají právo dovolávat se tohoto oznámení či zveřejnění za účelem zamítnutí žaloby za předpokladu, že měly oprávněné důvody se domnívat, že oznámení nebo zveřejnění bylo nezbytné pro odhalení porušení podle této směrnice. Pokud osoba oznámí nebo zveřejní informace o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice, která zahrnují obchodní tajemství a splňují podmínky této směrnice, považuje se takové oznámení nebo zveřejnění za zákonné podle podmínek uvedených v čl. 3 odst. 2 směrnice (EU) 2016/943.

8.  Členské státy přijmou nezbytná opatření, jimiž zajistí nápravu a plnou náhradu škod, které vznikly oznamujícím osobám, jež splňují podmínky stanovené v článku 5 v souladu s vnitrostátním právem.

Článek 22

Opatření na ochranu dotčených osob

1.  Členské státy zajistí v souladu s Listinou základních práv Evropské unie, aby dotčené osoby požívaly plně práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces a rovněž presumpce neviny a práva na obhajobu, včetně práva být vyslechnut a práva na přístup ke spisu ▌.

2.   Příslušné orgány zajistí, aby totožnost dotčených osob byla po dobu probíhajícího šetření chráněna ▌v souladu s vnitrostátním právem

3.  Postupy stanovené v článcích 12, 1718 se vztahují i na ochranu totožnosti dotčených osob.

Článek 23

Sankce

1.  Členské stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce vztahující se na fyzické nebo právnické osoby, které

a)  brání nebo se snaží zabránit oznámení;

b)  přijmou odvetná opatření proti ▌ osobám uvedeným v článku 4;

c)  použijí šikanózní postupy proti ▌ osobám uvedeným v článku 4;

d)  poruší povinnost podle článku 16 týkající se utajení totožnosti oznamujících osob.

2.  Členské státy stanoví účinné, přiměřené a odrazující sankce vztahující se na osoby, o nichž je prokázáno, že učinily vědomě nepravdivá oznámení či zveřejnění. Členské státy stanoví rovněž opatření k náhradě škod vzniklých v důsledku takových oznámení či zveřejnění v souladu s vnitrostátním právem.

Článek 24

Nemožnost upustit od výkonu práv a uplatnění opravných prostředků

Členské státy zajistí, že od výkonu práv a uplatnění opravných prostředků stanovených v této směrnici nelze upustit ani je nelze omezit žádnou dohodou, politikou, formou nebo podmínkami pracovního poměru, a to ani předběžnou rozhodčí dohodou.

KAPITOLA VII

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Příznivější zacházení a doložka o zákazu snížení úrovně právní ochrany

1.  Členské státy mohou zavést nebo zachovat ustanovení, která jsou pro práva oznamujících osob příznivější než ustanovení obsažená v této směrnici, aniž je dotčen článek 22 a čl. 23 odst. 2.

2.  Provádění této směrnice nesmí být v žádném případě důvodem pro snížení úrovně ochrany, kterou členské státy již poskytují v oblastech upravených touto směrnicí.

Článek 26

Provedení a přechodné období

1.  Členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do ... [2 let od jejího přijetí].

2.  Odchylně od odstavce 1 členské státy uvedou v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s povinností zavést interní kanál stanovený v čl. 8 odst. 3, pokud jde o právní subjekty s více než 50 a méně než 250 zaměstnanci, do ... [2 let po provedení].

3.   Předpisy uvedené v odstavcích 1 a 2 přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Článek 27

Zpráva, hodnocení a přezkum

1.  Členské státy poskytují Komisi veškeré relevantní informace o provádění a uplatňování této směrnice. Na základě poskytnutých informací Komise do  [2 let po provedení] předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provedení a uplatňování této směrnice.

2.  Aniž jsou dotčeny povinnosti podávat zprávy stanovené v jiných právních aktech Unie, předloží členské státy Komisi každý rok tyto statistické údaje týkající se oznámení uvedených v kapitole III, nejlépe v souhrnné podobě, pokud jsou v dotčeném členském státě k dispozici na ústřední úrovni:

a)  počet oznámení, která příslušné orgány obdržely;

b)  počet šetření a řízení zahájených v důsledku těchto oznámení a jejich▌ výsledek;

c)  je-li zjištěna, odhadovanou finanční škodu▌ a částky získané zpět na základě šetření a řízení týkajících se oznámených případů porušení.

3.  Komise do … [4 let po provedení] s přihlédnutím ke zprávě předložené podle odstavce 1 a statistickým údajům poskytnutým členskými státy podle odstavce 2 podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu, ve které je posouzen dopad vnitrostátního práva provádějícího tuto směrnici. Ve zprávě bude vyhodnocen způsob fungování této směrnice a uvážena potřeba dalších opatření, případně včetně změn za účelem rozšíření oblasti působnosti této směrnice na další akty Unie či oblasti, zejména zlepšení pracovního prostředí tak, aby bylo chráněno zdraví a bezpečnost pracovníků, a zlepšení pracovních podmínek.

Ve zprávě bude navíc vyhodnoceno, jak členské státy využívají stávající mechanismy spolupráce v rámci své povinnosti přijímat opatření v návaznosti na oznámení o porušeních spadajících do oblasti působnosti této směrnice, a obecněji, jak spolupracují v případech porušení s přeshraničním rozměrem.

4.  Komise zprávy uvedené v odstavcích 1 a 3 zveřejní a zajistí, aby byly snadno přístupné.

Článek 28

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 29

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V … dne …

Za Evropský parlament Za Radu

předseda/předsedkyně předseda/předsedkyně

PŘÍLOHA

Část I

A.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu i) – zadávání veřejných zakázek:

1.  Pravidla postupu pro zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí, pro zadávání zakázek v oblasti obrany ▌a bezpečnosti a pro zadávání zakázek realizovaných subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a jakýchkoli jiných veřejných zakázek nebo služeb, jak jsou upravena:

i)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014 s. 1);

ii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65);

iii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243);

iv)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

2.  Přezkumná řízení upravená:

i)  směrnicí Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14);

ii)  směrnicí Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33).

B.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu ii) – finanční služby, produkty a trhy, předcházení praní peněz a financování terorismu:

Pravidla, která stanoví regulační a dohledový rámec a ochranu spotřebitele a investora na trzích finančních služeb a kapitálových trzích Unie, v oblasti bankovnictví, úvěrů, investic, pojištění a zajištění, zaměstnaneckých nebo osobních penzijních produktů, cenných papírů, investičních fondů, platebních ▌služeb a činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338), jak jsou upravena:

i)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/110/ES ze dne 16. září 2009 o přístupu k činnosti institucí elektronických peněz, o jejím výkonu a o obezřetnostním dohledu nad touto činností, o změně směrnic 2005/60/ES a 2006/48/ES a o zrušení směrnice 2000/46/ES (Úř. věst. L 267, 10.10.2009, s. 7);

ii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1);

iii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 236/2012 ze dne 14. března 2012 o prodeji na krátko a některých aspektech swapů úvěrového selhání (Úř. věst. L 86, 24.3.2012, s. 1);

iv)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1);

v)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18);

vi)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/17/EU ze dne 4. února 2014 o smlouvách o spotřebitelském úvěru na nemovitosti určené k bydlení a o změně směrnic 2008/48/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 34);

vii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 537/2014 ze dne 16. dubna 2014 o specifických požadavcích na povinný audit subjektů veřejného zájmu a o zrušení rozhodnutí Komise 2005/909/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 77);

viii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84);

ix)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2015/2366/EU ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35);

x)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12);

xi)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17);

xii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31. 12. 2004, s. 38);

xiii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1);

xiv)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1011 ze dne 8. června 2016 o indexech, které jsou používány jako referenční hodnoty ve finančních nástrojích a finančních smlouvách nebo k měření výkonnosti investičních fondů, a o změně směrnic 2008/48/ES a 2014/17/EU a nařízení (EU) č. 596/2014 (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 1);

xv)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1);

xvi)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190);

xvii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/87/ES ze dne 16. prosince 2002 o doplňkovém dozoru nad úvěrovými institucemi, pojišťovnami a investičními podniky ve finančním konglomerátu a o změně směrnice Rady 73/239/EHS, 79/267/EHS, 92/49/EHS, 92/96/EHS, 93/6/EHS a 93/22/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/78/ES a 2000/12/ES (Úř. věst. L 35, 11.2.2003, s. 1);

xviii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (přepracované znění) (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149);

xix)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 97/9/ES ze dne 3. března 1997 o systémech pro odškodnění investorů (Úř. věst. L 84, 26. 3. 1997, s. 22);

xx)  nařízením Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

C.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu iii) – bezpečnost a soulad výrobků s předpisy:

1.  ▌Požadavky na bezpečnost a soulad výrobků uváděných na trh v Unii s předpisy, jak jsou vymezeny a upraveny:

i)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4);

ii)  harmonizačními právními předpisy Unie, včetně požadavků na označování, týkajícími se jiných vyráběných výrobků než potravin, krmiv, humánních a veterinárních léčivých přípravků, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí, jak jsou uvedeny v přílohách nařízení XX o dozoru nad trhem a souladu výrobků(31);

iii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1).

2.  Uvádění citlivých a nebezpečných výrobků na trh a jejich používání, jak je upraveno:

i)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1);

ii)  směrnicí Rady 91/477/EHS ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (Úř. věst. L 256, 13.9.1991, s. 51);

iii)  nařízením (EU) č. 98/2013 ze dne 15. ledna 2013 o uvádění prekurzorů výbušnin na trh a o jejich používání (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 1).

D.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu iv) – bezpečnost dopravy:

1.  Požadavky na bezpečnost v odvětví železniční dopravy upravené směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102).

2.  Požadavky na bezpečnost v odvětví civilního letectví upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 ze dne 20. října 2010 o šetření a prevenci nehod a incidentů v civilním letectví a o zrušení směrnice 94/56/ES (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 35).

3.  Požadavky na bezpečnost v odvětví silniční dopravy upravené:

i)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59);

ii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě (Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 39);

iii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

4.  Požadavky na bezpečnost v odvětví námořní dopravy upravené:

i)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění) (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11);

ii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 24);

iii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146);

iv)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114);

v)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33);

vi)  směrnicí 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich (Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35);

vii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/96/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se stanoví harmonizované požadavky a postupy pro bezpečnou nakládku a vykládku lodí přepravujících hromadné náklady (Úř. věst. L 13, 16.1.2002, s. 9).

5.  Požadavky na bezpečnost, jak jsou upraveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí (Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13).

E.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu v) – ochrana životního prostředí:

1.   Trestné činy proti životnímu prostředí, jak jsou upraveny směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28), nebo protiprávní jednání porušující právní předpisy uvedené v příloze směrnice 2008/99/ES.

2.  Předpisy týkající se životního prostředí a klimatu, jak jsou upraveny:

i)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES (Úř. věst. L 275, 25.10.2003, p. 32);

ii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů a o změně a následném zrušení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 16); směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES (Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 1);

iii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13);

iv)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

3.  Předpisy týkající se udržitelného rozvoje a nakládání s odpady, jak jsou upraveny:

i)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Úř. věst. L 312, 22.11.2008, s. 3);

ii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1257/2013 ze dne 20. listopadu 2013 o recyklaci lodí a o změně nařízení (ES) č. 1013/2006 a směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 330, 10.12.2013, s. 1);

iii)   nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 649/2012 ze dne 4. července 2012 o vývozu a dovozu nebezpečných chemických látek (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 60).

4.  Předpisy týkající se znečištění moří, ovzduší a znečištění hlukem, jak jsou upraveny:

i)  směrnicí 1999/94/ES o dostupnosti informací pro spotřebitele o spotřebě paliva a emisích CO2 při prodeji nových osobních automobilů (Úř. věst. L 12, 18.1.2000, s. 16);

ii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady č. 2001/81/ES ze dne 23. října 2001 o národních emisních stropech pro některé látky znečisťující ovzduší (Úř. věst. L 309, 27.11.2001, s. 22);

iii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/49/ES ze dne 25. června 2002 o hodnocení a řízení hluku ve venkovním prostředí (Úř. věst. L 189, 18.7.2002, s. 12);

iv)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 782/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zákazu organických sloučenin cínu na lodích (Úř. věst. EU L 115, 9.5.2003, s. 1);

v)   směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/35/ES ze dne 21. dubna 2004 o odpovědnosti za životní prostředí v souvislosti s prevencí a nápravou škod na životním prostředí (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 56);

vi)  směrnicí 2005/35/ES o znečištění z lodí a o zavedení sankcí za protiprávní jednání (Úř. věst. L 255, 30.9.2015, s. 11);

vii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 166/2006 ze dne 18. ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES (Úř. věst. L 33, 4.2.2006, s. 1);

viii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel (Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 12);

ix)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 443/2009 ze dne 23. dubna 2009, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nové osobní automobily v rámci integrovaného přístupu Společenství ke snižování emisí CO2 z lehkých užitkových vozidel (Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 1);

x)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1);

xi)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/126/ES ze dne 21. října 2009 o etapě II rekuperace benzinových par při čerpání pohonných hmot do motorových vozidel na čerpacích stanicích (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 36);

xii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 510/2011 ze dne 11. května 2011, kterým se stanoví výkonnostní emisní normy pro nová lehká užitková vozidla v rámci integrovaného přístupu Unie ke snižování emisí CO2 z lehkých vozidel (Úř. věst. L 145, 31.5.2011, s. 1);

xiii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1);

xiv)   nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 55);

xv)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 ze dne 25. listopadu 2015 o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší ze středních spalovacích zařízení (Úř. věst. L 313, 28.11.2015, s. 1).

5.  Předpisy týkající se ochrany vody a půdy a hospodaření s nimi, jak jsou upraveny:

i)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/60/ES ze dne 23. října 2007 o vyhodnocování a zvládání povodňových rizik (Úř. věst. L 288, 6.11.2007, s. 27);

ii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/105/ES ze dne 16. prosince 2008 o normách environmentální kvality v oblasti vodní politiky, změně a následném zrušení směrnic Rady 82/176/EHS, 83/513/EHS, 84/156/EHS, 84/491/EHS a 86/280/EHS a změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 84);

iii)  směrnicí 2011/92/EU o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí (Úř. věst. L 26, 18.1.2012, s. 1).

6.  Předpisy týkající se ochrany přírody a biologické rozmanitosti, jak jsou upraveny:

i)  nařízením Rady (ES) č. 1936/2001 ze dne 27. září 2001, kterým se stanoví kontrolní opatření pro rybolov některých populací vysoce stěhovavých ryb (Úř. věst. L 263, 3.10.2001, s. 1);

ii)  nařízením Rady (ES) č. 812/2004 ze dne 26. dubna 2004, kterým se stanoví opatření týkající se náhodných úlovků kytovců při rybolovu a kterým se mění nařízení (ES) č. 88/98 (Úř. věst. L 150, 30.4.2004, s. 12);

iii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 36);

iv)  nařízením Rady (ES) č. 734/2008 ze dne 15. července 2008 o ochraně citlivých mořských ekosystémů na volném moři před nepříznivým dopadem používání lovných zařízení pro rybolov při dně (Úř. věst. L 201, 30.7. 2008, s. 8);

v)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES ze dne 30. listopadu 2009 o ochraně volně žijících ptáků (Úř. věst. L 20, 26.1.2010, s. 7);

vi)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 ze dne 20. října 2010, kterým se stanoví povinnosti hospodářských subjektů uvádějících na trh dřevo a dřevařské výrobky (Úř. věst. L 295, 12.11.2010, s. 23);

vii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 35).

7.  Předpisy týkající se chemických látek, jak jsou upraveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

8.  Předpisy týkající se ekologických produktů, jak jsou upraveny nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/848 ze dne 30. května 2018 o ekologické produkci a označování ekologických produktů a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 834/2007 (Úř. věst. L 150, 14.6.2018, s. 1).

F.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu vi) – radiační ochrana a jaderná bezpečnost

Pravidla týkající se jaderné bezpečnosti upravená:

i)  směrnicí Rady 2009/71/Euratom ze dne 25. června 2009, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 172, 2.7.2009, s. 18);

ii)  směrnicí Rady 2013/51/Euratom ze dne 22. října 2013, kterou se stanoví požadavky na ochranu zdraví obyvatelstva, pokud jde o radioaktivní látky ve vodě určené k lidské spotřebě (Úř. věst. L 296, 7.11.2013, s. 12);

iii)  směrnicí Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření a zrušují se směrnice 89/618/Euratom, 90/641/Euratom, 96/29/Euratom, 97/43/Euratom a 2003/122/Euratom (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1);

iv)  směrnicí Rady 2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011, kterou se stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem (Úř. věst. L 199, 2.8.2011, s. 48);

v)  směrnicí Rady 2006/117/Euratom ze dne 20. listopadu 2006 o dozoru nad přepravou radioaktivního odpadu a vyhořelého paliva a o její kontrole (Úř. věst. L 337, 5.12.2006, s. 21);

vi)  nařízením Rady (Euratom) 2016/52 ze dne 15. ledna 2016, kterým se stanoví nejvyšší přípustné úrovně radioaktivní kontaminace potravin a krmiv po jaderné havárii nebo jiném případu radiační mimořádné situace a zrušují nařízení (Euratom) č. 3954/87 a nařízení Komise (Euratom) č. 944/89 a (Euratom) č. 770/90 (Úř. věst. L 13, 20.1.2016, s. 2);

vii)  nařízením Rady (Euratom) č. 1493/93 ze dne 8. června 1993 o přepravě radioaktivních látek mezi členskými státy.

G.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu vii) – bezpečnost potravin a krmiv, zdraví a dobré životní podmínky zvířat:

1.  Potravinové a krmivové právo Unie upravené obecnými zásadami a požadavky vymezenými nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

2.  Zdraví zvířat, jak je upraveno:

i)   nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1);

ii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 ze dne 21. října 2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 1).

3.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnice Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

4.   Předpisy a normy týkající se ochrany a dobrých životních podmínek zvířat, jak jsou upraveny:

i)  směrnicí Rady 98/58/ES ze dne 20. července 1998 o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (Úř. věst. L 221, 8.8.1998, s. 23);

ii)  nařízením Rady (ES) č. 1/2005 ze dne 22. prosince 2004 o ochraně zvířat během přepravy a souvisejících činností a o změně směrnic 64/432/EHS a 93/119/ES a nařízení (ES) č. 1255/97 (Úř. věst. L 3, 5.1.2005, s. 1);

iii)  nařízením Rady (ES) č. 1099/2009 ze dne 24. září 2009 o ochraně zvířat při usmrcování (Úř. věst. L 303, 18.11.2009, s. 1);

iv)  směrnicí Rady 1999/22/ES ze dne 29. března 1999 o chovu volně žijících živočichů v zoologických zahradách (Úř. věst L 94, 9.4.1999, s. 24).

H.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu viii) – veřejné zdraví:

1.  Opatření ke stanovení vysokých standardů kvality a bezpečnosti pro orgány a látky lidského původu, jak jsou upravena:

i)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/98/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví standardy jakosti a bezpečnosti pro odběr, vyšetření, zpracování, skladování a distribuci lidské krve a krevních složek a kterou se mění směrnice 2001/83/ES (Úř. věst. L 33, 8.2.2003, s. 30);

ii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/23/ES ze dne 31. března 2004 o stanovení jakostních a bezpečnostních norem pro darování, odběr, vyšetřování, zpracování, konzervaci, skladování a distribuci lidských tkání a buněk (Úř. věst. L 102, 7.4.2004, s. 48);

iii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/53/EU ze dne 7. července 2010 o jakostních a bezpečnostních normách pro lidské orgány určené k transplantaci (Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 14).

2.  Opatření ke stanovení vysokých standardů kvality a bezpečnosti léčivých přípravků a zdravotnických prostředků, jak jsou upravena:

i)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 141/2000 ze dne 16. prosince 1999 o léčivých přípravcích pro vzácná onemocnění (Úř. věst. L 18, 22.1.2000, s. 1);

ii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67);

iii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř. věst. L 4, 7.1.2019, s. 43);

iv)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 ze dne 31. března 2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 136, 30.4.2004, s. 1);

v)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1901/2006 ze dne 12. prosince 2006 o léčivých přípravcích pro pediatrické použití a o změně nařízení (EHS) č. 1768/92, směrnice 2001/20/ES, směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 378, 27.12.2006, s. 1);

vi)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1394/2007 ze dne 13. listopadu 2007 o léčivých přípravcích pro moderní terapii a o změně směrnice 2001/83/ES a nařízení (ES) č. 726/2004 (Úř. věst. L 324, 10.12.2007, s. 121);

vii)  nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 536/2014 ze dne 16. dubna 2014 o klinických hodnoceních humánních léčivých přípravků a o zrušení směrnice 2001/20/ES (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 1).

3.  Práva pacientů upravená směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

4.  Výroba, obchodní úprava a prodej tabákových a souvisejících výrobků, jak je upraveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/40/EU ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 1).

I.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu ix) – ochrana spotřebitele:

Práva spotřebitelů a ochrana spotřebitele, jak jsou upravena:

i)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27);

ii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje spotřebního zboží a záruk na toto zboží (Úř. věst. L 171, 7.7.1999, s. 12);

iii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/65/ES ze dne 23. září 2002 o uvádění finančních služeb pro spotřebitele na trh na dálku a o změně směrnice Rady 90/619/EHS a směrnic 97/7/ES a 98/27/ES (Úř. věst. L 271, 9.10.2002, s. 16);

iv)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22);

v)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (Úř. věst. L 133, 22.5.2008, s. 66);

vi)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64);

vii)  směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU ze dne 23. července 2014 o porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změně platebního účtu a přístupu k platebním účtům se základními prvky (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 214).

J.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu x) – ochrana soukromí a osobních údajů a bezpečnost sítí a informačních systémů:

i)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37);

ii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1);

iii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).

Část II

Ustanovení čl. 3 odst. 1 směrnice se vztahuje na tyto právní předpisy Unie:

A.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu ii) – finanční služby, produkty a trhy, předcházení praní peněz a financování terorismu:

1.  Finanční služby:

i)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32);

ii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2341 ze dne 14. prosince 2016 o činnostech institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění (IZPP) a dohledu nad nimi (Úř. věst. L 354, 23.12.2016, s. 37);

iii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87);

iv)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/6/ES a směrnic Komise 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1);

v)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338);

vi)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349);

vii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1);

viii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1);

ix)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1);

x)  směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97 ze dne 20. ledna 2016 o distribuci pojištění (přepracované znění) (Úř. věst. L 26, 2.2.2016, s. 19);

xi)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

2.  Předcházení praní peněz a financování terorismu:

i)  směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73);

ii)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 ze dne 20. května 2015 o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č. 1781/2006 (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 1).

B.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu iv) – bezpečnost dopravy:

i)  nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 996/2010 a zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/42/ES, nařízení Komise (ES) č. 1321/2007 a nařízení Komise (ES) č. 1330/2007 (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 18);

ii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, 10.12.2013, s. 1);

iii)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57).

C.  Ustanovení čl. 2 písm. a) bodu v) – ochrana životního prostředí:

i)  směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66).

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení Komise týkající se směrnice o ochraně osob oznamujících porušení práva Unie

Během přezkumu, jenž musí být proveden v souladu s článkem 27 směrnice, Komise zváží možnost navrhnout rozšíření oblasti působnosti směrnice na některé akty, které jsou založeny na článcích 153 Smlouvy o fungování EU a 157 Smlouvy o fungování EU, a to v případě potřeby po konzultaci se sociálními partnery v souladu s článkem 154 Smlouvy o fungování EU.

(1) Úř. věst. C 405, 20.12.2013, s. 1.
(2) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 155.
(3)* DOSUD NEPROBĚHLA PRÁVNĚ JAZYKOVÁ REDAKCE TOHOTO TEXTU.
(4)Úř. věst. C […], […], s. […].
(5)Úř. věst. C […], […], s. […].
(6)Úř. věst. C […], […], s. […].
(7) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019.
(8) Sdělení ze dne 8. prosince 2010 s názvem „Posílení sankčních režimů v odvětví finančních služeb“.
(9)Soubor příslušných „harmonizačních právních předpisů Unie“ je vymezen a uveden v nařízení [XXX], kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie, dokument 2017/0353 (COD).
(10)Upraveno směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, s. 4).
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních(Úř. věst. L 122, s. 18).
(12)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci na moři z roku 2006 a jejího prosazování (Úř. věst. L 329, s. 1), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne 23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci (Úř. věst. L 131, s. 57).
(13)Dokument COM (2018) 10 final.
(14)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři (Úř. věst. L 178, s. 66).
(15)Směrnice Rady 2014/87/Euratom ze dne 8. července 2014, kterou se mění směrnice 2009/71/Euratom, kterou se stanoví rámec Společenství pro jadernou bezpečnost jaderných zařízení (Úř. věst. L 219, 25.7.2014, s. 42).
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, s. 1).
(17)Úř. věst. L 84, s. 1.
(18)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii.
(19)Úř. věst. C 313, 1.3.2016, s. 1.
(20)Úř. věst. C 151, 1.3.2016, s. 1.
(21)Úř. věst. L 173, s. 1.
(22)Prováděcí směrnice Komise (EU) 2015/2392 ze dne 17. prosince 2015 k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o oznamování skutečných nebo možných porušení tohoto nařízení příslušným orgánům (Úř. věst. L 332, s. 126).
(23)Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.
(24)CM/Rec (2014)7.
(25)Citováno výše.
(26)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 376/2014 ze dne 3. dubna 2014 o hlášení událostí v civilním letectví, analýze těchto hlášení a navazujících opatřeních(Úř. věst. L 122, s. 18).
(27)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/30/EU ze dne 12. června 2013 o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři a o změně směrnice 2004/35/ES (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 66).
(28)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(29)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(30)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1919 ze dne 26. října 2016 o právní pomoci pro podezřelé nebo obviněné osoby v trestním řízení a pro osoby vyžádané v rámci řízení týkajícího se evropského zatýkacího rozkazu (Úř. věst. L 297 4.11.2016, s. 1).
(31)2017/0353(COD) – V současnosti se jedná o návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy, kterým se mění směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011, v jehož příloze jsou uvedeny veškeré harmonizované právní předpisy obsahující požadavky na design a označování výrobku.


Přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování (směrnice) ***I
PDF 229kWORD 66k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci fondů kolektivního investování (COM(2018)0092 – C8-0111/2018 – 2018/0041(COD))
P8_TA-PROV(2019)0367A8-0430/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0092),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 53 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0111/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0430/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se mění směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci subjektů kolektivního investování

P8_TC1-COD(2018)0041


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 53 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Ke společným cílům směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(4) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU(5) patří zajištění rovných podmínek mezi subjekty kolektivního investování a odstranění překážek volného pohybu podílových jednotek a akcií subjektů kolektivního investování v Unii a zároveň zajištění jednotnější ochrany investorů. I když byly tyto cíle z velké části splněny, určité překážky stále brání správcům fondů v tom, aby plně využívali výhod vnitřního trhu.

(2)  Tuto směrnici doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2019/...(6)(7). Uvedené nařízení stanoví další pravidla a postupy týkající se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a správců alternativních investičních fondů. Uvedené nařízení a tato směrnice by měly společně koordinovat podmínky pro správce fondů, kteří působí na vnitřním trhu, a usnadnit přeshraniční distribuci fondů, které spravují.

(3)  Je nutné vyplnit mezery v právní úpravě a sladit postup pro oznamování ▌změn týkajících se SKIPCP příslušným orgánům s postupem pro oznamování stanoveným ve směrnici 2011/61/EU.

(4)  Nařízení (EU) č. 2019/...+ dále posiluje zásady platné pro propagační sdělení, jež se řídí směrnicí 2009/65/ES, a rozšiřuje použití těchto zásad na správce alternativních investičních fondů, čímž pomáhá k dosažení vysoké úrovně ochrany investorů bez ohledu na typ investora. Odpovídající ustanovení směrnice 2009/65/ES, která se týkají propagačních sdělení a dostupnosti vnitrostátních právních a správních předpisů upravujících nabízení podílových jednotek SKIPCP, již nejsou proto nezbytná, a měla by být proto zrušena.

(5)  Ustanovení směrnice 2009/65/ES, jež od SKIPCP požadují zajistit zařízení ve prospěch investorů, jak byla provedena v některých vnitrostátních právních systémech, se ukázala být těžkopádná. Kromě toho investoři místní zařízení jen zřídka využívají tak, jak bylo zamýšleno v uvedené směrnici. Upřednostňovaný způsob kontaktů se posunul k přímé interakci mezi investory a správci fondu, a to buď elektronicky, nebo telefonicky, přičemž platby a odkupy se provádějí prostřednictvím jiných kanálů. Zatímco tato místní zařízení slouží v současnosti pro administrativní účely, jako je přeshraniční vymáhání regulačních poplatků, měly by být tyto otázky řešeny jinak, mimo jiné spoluprací mezi příslušnými orgány. Proto by měla být stanovena pravidla, která zmodernizují a upřesní požadavky, pokud jde o zajištění zařízení pro neprofesionální investory, a ▌členské státy by neměly vyžadovat jejich místní fyzickou přítomnost za účelem zajištění těchto zařízení. V každém případě by tato pravidla měla investorům zajistit přístup k informacím, na něž mají nárok.

(6)  Pro zajištění jednotného zacházení s neprofesionálními investory je nezbytné, aby byly tyto požadavky ve vztahu k zařízením uplatňovány rovněž na správce alternativních investičních fondů v případech, kdy jim členské státy na svém území umožňují nabízet podílové jednotky nebo akcie alternativních investičních fondů pro neprofesionální investory.

(7)  Neexistence jasných a jednotných podmínek pro ukončení nabízení podílových jednotek nebo akcií SKIPCP nebo alternativního investičního fondu v hostitelském členském státě vytváří pro správce fondů hospodářskou a právní nejistotu. Směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU by proto měly stanovit jasné podmínky ▌, za kterých by mohlo dojít ke zrušení oznámení o opatřeních přijatých za účelem nabízení, pokud jde o některé nebo všechny podílové jednotky nebo akcie. ▌Tyto podmínky by měly vyvážit na jedné straně možnost subjektů kolektivního investování nebo jejich správců ukončit opatření, která přijali za účelem nabízení svých akcií nebo podílových jednotek, při naplnění stanovených podmínek a na druhé straně zájmy investorů v těchto subjektech.

(8)  Možnost ukončit nabízení SKIPCP nebo alternativního investičního fondu v určitém členském státě by neměla jít na úkor investorů, ani zmenšit jejich ochranu podle směrnice 2009/65/ES nebo směrnice 2011/61/EU, zejména s ohledem na jejich právo na přesné informace o pokračující činnosti těchto fondů.

(9)  Mohou nastat případy, kdy správce alternativního investičního fondu, který si přeje prověřit zájem investorů o konkrétní představu o investicích nebo investiční strategii, se potýká s rozdílným přístupem k předběžnému nabízení v jednotlivých vnitrostátních právních řádech. Definice předběžného nabízení a podmínky, za nichž je povoleno, se v jednotlivých členských státech, v nichž je povoleno, značně liší a v některých členských státech žádný pojem předběžného nabízení vůbec neexistuje. K řešení těchto rozdílů by měla být vytvořena jednotná definice pojmu předběžné nabízení a měly by být stanoveny podmínky, za kterých může správce unijního alternativního investičního fondu předběžné nabízení vykonávat.

(10)  V zájmu uznání předběžného nabízení jako takového podle směrnice 2011/61/EU by se předběžné nabízení mělo zaměřit na potenciální profesionální investory a mělo by se týkat představy o investicích či investiční strategie s cílem prověřit jejich zájem o alternativní investiční fond nebo podfond, který nebyl dosud zřízen, nebo o alternativní investiční fond, který je zřízen, avšak pro který dosud nebylo předloženo oznámení o nabízení podle uvedené směrnice. V průběhu předběžného nabízení by tudíž investoři neměli mít možnost upisovat podílové jednotky nebo akcie alternativního investičního fondu a nemělo by být povoleno distribuovat potenciálním profesionálním investorům upisovací formuláře nebo podobné dokument, ať již v návrhu nebo v konečné podobě. Unijní správci alternativních investičních fondů by měli zajistit, aby investoři nezískávali podílové jednotky ani akcie alternativního investičního fondu prostřednictvím předběžného nabízení a aby investoři kontaktovaní v rámci předběžného nabízení mohli získat podílové jednotky nebo akcie v daném alternativním podílovém fondu pouze v rámci nabízení povoleného podle směrnice 2011/61/EU. Každé upsání podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu uvedeného v informaci poskytnuté v souvislosti s předběžným nabízením, nebo alternativního investičního fondu, ke kterému došlo na základě předběžného nabízení ze strany profesionálních investorů ve lhůtě 18 měsíců poté, co unijní správce alternativních investičních fondů zahájil předběžné nabízení, by mělo být považováno za výsledek nabízení a mělo by podléhat platným oznamovacím postupům uvedeným ve směrnici 2011/61/EU. Aby bylo zajištěno, že příslušné vnitrostátní orgány mohou kontrolovat předběžné nabízení ve svém členském státě, měl by unijní správce alternativního investičního fondu do dvou týdnů od zahájení předběžného nabízení zaslat neformální dopis v listinné nebo elektronické podobě příslušným orgánům svého domovského členského státu, v němž by mimo jiné uvedl, ve kterých členských státech vykonává předběžné nabízení a po jakou dobu předběžné nabízení je nebo bylo vykonáváno, a případně připojil seznam alternativních investičních fondů a podfondů alternativních investičních fondů, jež jsou nebo byly předmětem předběžného nabízení. Příslušné orgány domovského členského státu unijního správce alternativního investičního fondu by o tom měly neprodleně informovat příslušné orgány členských států, v nichž správce vykonával nebo vykonává předběžné nabízení.

(11)  Unijní správci alternativního investičního fondu by měli zajistit, aby bylo předběžné nabízení řádně zdokumentováno.

(12)  Vnitrostátní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí 2011/61/EU a zejména s harmonizovanými pravidly pro předběžné nabízení by neměly žádným způsobem znevýhodňovat unijní správce alternativních investičních fondů vůči mimounijním správcům alternativních investičních fondů. To se týká jak aktuální situace, kdy mimounijní správci alternativních investičních fondů ještě nemají právo k používání pasu, tak i situace, kdy se budou uplatňovat ustanovení o tomto pasu podle směrnice 2011/61/EU.

(13)  V zájmu zajištění právní jistoty je nezbytné sladit dny použitelnosti vnitrostátních právních a správních předpisů provádějících tuto směrnici a nařízení (EU) č. 2019/...(8), pokud jde o ustanovení o propagačních sděleních a předběžném nabízení.

(14)  Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(9) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotrůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2009/65/ES

Směrnice 2009/65/ES se mění takto:

1)  V čl. 17 odst. 8 se doplňují nové pododstavce, které znějí:

▌"

„Pokud v důsledku změny uvedené v prvním pododstavci správcovská společnost již nebude v souladu s touto směrnicí, příslušné orgány domovského členského státu správcovské společnosti uvědomí do 15 pracovních dnů od obdržení veškerých informací uvedených v prvním pododstavci správcovskou společnost o tom, že uvedenou změnu nesmí provést. V tomto případě příslušné orgány domovského členského státu správcovské společnosti náležitě informují příslušné orgány hostitelského členského státu správcovské společnosti.

Pokud změna uvedená v prvním pododstavci byla provedena po předání informace podle prvního pododstavce a v důsledku uvedené změny již správcovská společnost není v souladu v souladu s touto směrnicí, přijmou příslušné orgány domovského členského státu správcovské společnosti veškerá vhodná opatření v souladu s článkem 98 a bez zbytečného odkladu oznámí příslušným orgánům hostitelského členského státu správcovské společnosti přijatá opatření.“

"

2)  Článek 77 se zrušuje;

3)  V článku 91 se zrušuje odstavec 3;

4)  Článek 92 se nahrazuje tímto:"

„Článek 92

1.  Členské státy zajistí, aby SKIPCP v každém členském státě, ve kterém zamýšlí nabízet své podílové jednotky, zpřístupnil zařízení k plnění těchto úkolů:

   a) zpracovávat pokyny ▌k úpisu, ▌odkupu a vyplacení podílových jednotek SKIPCP a provádět další platby ve prospěch držitelů podílových jednotek v souladu s podmínkami stanovenými v ▌dokumentech požadovaných podle kapitoly IX;
   b) poskytovat investorům informace, jak mohou být pokyny uvedené v písmenu a) prováděny a jak se vyplácí výnosy z odkupu a vyplacení;
   c) usnadňovat nakládání s informacemi o uplatňování práv investorů a přístup k souvisejícím postupům a opatřením podle článku 15 vyplývajícím z jejich investic do SKIPCP v členském státě, ve kterém jsou podílové jednotky SKIPCP nabízeny;
   d) zpřístupňovat investorům ke kontrole a k získání kopií informace a dokumenty vyžadované podle kapitoly IX za podmínek stanovených v článku 94;
   e) poskytovat investorům informace týkající se úkolů, které zařízení plní, na trvalém nosiči; a
   f) působit jako kontaktní místo pro komunikaci s příslušnými orgány.

2.  Členské státy po ▌SKIPCP nepožadují, aby pro účely odstavce 1 byl v hostitelském členském státě fyzicky přítomen nebo aby jmenoval třetí osobu.

3.  ▌SKIPCP zajistí, aby zařízení k plnění úkolů uvedených v odstavci 1, včetně plnění elektronickými prostředky, bylo zajištěno:

   a) ▌v úředním jazyce nebo v některém z úředních jazyků členského státu, ve kterém je SKIPCP nabízen, či v jazyce schváleném příslušnými orgány uvedeného členského státu;
   b) samotným SKIPCP nebo třetí osobou podléhající předpisům a dohledu týkajícím se úkolů, které mají být plněny, nebo oběma těmito subjekty,.

Pro účely písmene b) v případě, kdy úkoly vykonává třetí osoba, musí být jmenování třetí osoby doloženo písemnou smlouvou, která stanoví, které z úkolů uvedených v odstavci 1 neprovádí ▌SKIPCP, a že třetí osoba obdrží veškeré relevantní informace a dokumenty od ▌ SKIPCP.“;

"

5)  ▌Článek 93 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„Oznámení obsahuje také potřebné údaje, včetně adresy pro fakturaci nebo pro sdělování veškerých použitelných regulačních poplatků a uplatnitelných nákladů ze strany příslušných orgánů hostitelského členského státu a informací o zařízeních pro plnění úkolů podle čl. 92 odst. 1.“;

"

b)   odstavec 8 se nahrazuje tímto:"

„8. V případě změny informací v oznámení podle odstavce 1 nebo změny ohledně tříd akcií, které mají být nabízeny, uvědomí SKIPCP o této změně písemně příslušné orgány jak domovského, tak hostitelského členského státu SKIPCP alespoň jeden měsíc před provedením uvedené změny.

Pokud v důsledku změny uvedené v prvním pododstavci SKIPCP již není v souladu s touto směrnicí, příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP uvědomí SKIPCP do 15 pracovních dnů od obdržení veškerých informací uvedených v prvním pododstavci o tom, že uvedenou změnu nesmí provést. V takovém případě příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP náležitě informují příslušné orgány hostitelského členského státu SKIPCP.

Pokud byla změna uvedená v prvním pododstavci provedena po předání informace podle druhého pododstavce a v důsledku uvedené změny SKIPCP již není v souladu s touto směrnicí, přijmou příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP veškerá vhodná opatření v souladu s článkem 98, včetně výslovného zákazu nabízení SKIPCP, pokud je to nezbytné, a bez zbytečného odkladu oznámí příslušným orgánům hostitelského členského státu SKIPCP přijatá opatření.“;

"

6)  vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 93a

1.  ▌Členské státy zajistí, aby SKIPCP mohl zrušit oznámení o opatřeních učiněných za účelem nabízení svých podílových jednotek, včetně v příslušných případech tříd akcií, v členském státě, ohledně kterých učinil oznámení ▌ v souladu s článkem 93, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

   a) je učiněna paušální nabídka na odkup nebo vyplacení, bez jakýchkoli poplatků, nákladů nebo srážek, všech takových podílových jednotek držených investory v uvedeném členském státě, která ▌je zveřejněna po dobu nejméně 30 pracovních dnů a je přímo nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů adresována jednotlivě všem investorům v uvedeném členském státě, jejichž totožnost je známa;
   b) úmysl zrušit opatření přijatá za účelem nabízení takových podílových jednotek v uvedeném členském státě se zveřejní, mimo jiné elektronickými prostředky, ve veřejně dostupném médiu, které je běžně používáno pro nabízení SKIPCP a vhodné pro typického investora SKIPCP;
   c) veškerá smluvní ujednání s finančními zprostředkovateli nebo zástupci jsou pozměněna nebo zrušena s účinností ode dne zrušení oznámení, aby se zabránilo jakémukoli novému nebo dalšímu přímému či nepřímému nabízení nebo umístění podílových jednotek, jichž se týká oznámení uvedené v odstavci 2.

V informaci podle písmen a) a b) jsou jasně popsány důsledky pro investory, jestliže nepřijmou nabídku na odkup nebo vyplacení jejich podílových jednotek.

Informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) a b) se poskytují v úředním jazyce nebo v některém z úředních jazyků členského státu, ohledně nějž SKIPCP učinil oznámení v souladu s článkem 93, nebo v jazyce schváleném příslušnými orgány uvedeného členského státu. Ode dne uvedeného v prvním pododstavci písm. c) SKIPCP ukončí veškeré nové či další přímé i nepřímé nabízení nebo umisťování svých podílových jednotek, na které se vztahuje zrušení oznámení, v uvedeném členském státě.

2.  SKIPCP zašle příslušným orgánům svého domovského členského státu oznámení obsahující informace uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c).

3.  Příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP ověří úplnost oznámení, které SKIPCP předložil podle odstavce 2. Příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP předají oznámení příslušným orgánům členského státu uvedeného v oznámení podle odstavce 2 a orgánu ESMA, a to nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy úplné oznámení obdržely.

Bezprostředně po předání oznámení podle prvního pododstavce příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP oznámí SKIPCP toto předání.

4.  SKIPCP musí investorům, kteří v něm stále mají své investice, jakož i příslušným orgánům domovského členského státu SKIPCP, poskytovat informace vyžadované podle článků 68 až 82 a podle článku 94.

5.  Příslušné orgány domovského členského státu SKIPCP předají příslušným orgánům členského státu uvedeného v oznámení podle odstavce 2 tohoto článku informace o veškerých změnách v dokumentech uvedených v čl. 93 odst. 2.

6.   Příslušné orgány členského státu uvedeného v oznámení podle odstavce 2 tohoto článku mají stejná práva a povinnosti jako příslušné orgány hostitelského členského státu SKIPCP podle čl. 21 odst. 2, čl. 97 odst. 3 a článek 108. Aniž jsou dotčeny jiné kontrolní činnosti a dohledové pravomoci uvedené v čl. 21 odst. 2 a v článku 97, ode dne předání podle odstavce 5 tohoto článku příslušné orgány členského státu uvedeného v oznámení podle odstavce 2 tohoto článku nepožadují po dotčeném SKIPCP, aby prokázal soulad s vnitrostátními právními a správními předpisy upravujícími požadavky na nabízení podle článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/...*(10).

7.  Pro účely odstavce 4 členské státy umožní používat elektronické nebo jiné prostředky komunikace na dálku, pokud jsou informační a komunikační prostředky investorům dostupné v úředním jazyce nebo v jednom z úředních jazyků členského státu, v němž se investor nachází, nebo v jazyce schváleném příslušnými orgány uvedeného členského státu.

_____________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... ze dne ... o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014 (Úř. věst. L...).“;

"

(7)  V čl. 95 odst. 1 se zrušuje písmeno a).

Článek 2

Změny směrnice 2011/61/EU

Směrnice 2011/61/EU se mění takto:

1)  V čl. 4 odst. 1 se vkládá nové písmeno, které zní:"

„aea) „předběžným nabízením“ ▌poskytování informací nebo sdělení, přímo či nepřímo, o investičních strategiích nebo představách o investicích ze strany unijního správce nebo jeho jménem potenciálním profesionálním investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii s cílem prověřit jejich zájem o alternativní investiční fond nebo podfond, který nebyl dosud zřízen, nebo o alternativní investiční fond nebo podfond, který je zřízen, avšak pro jehož nabízení dosud nebylo předloženo oznámení podle článku 31 nebo 32, v členském státě, v němž mají potenciální investoři své bydliště nebo sídlo, které v žádném případě nepředstavuje nabídku ani umístění potenciálnímu investorovi s cílem investovat do podílových jednotek nebo akcií daného alternativního investičního fondu nebo podfondu;“;

"

2)  Na začátku KAPITOLY VI se vkládá nový článek, který zní:"

„Článek 30a

Podmínky předběžného nabízení ze strany unijního správce v Unii

1.  Členské státy zajistí, aby povolený unijní správce mohl vykonávat předběžné nabízení v Unii, s výjimkou případů, kdy informace předložené potenciálním profesionálním investorům:

   a) jsou dostatečné k tomu, aby investorům umožnily zavázat se k nabytí podílových jednotek nebo akcií konkrétního alternativního investičního fondu;
   b) představují upisovací formuláře nebo podobné dokumenty ve formě návrhu nebo v konečné podobě; nebo
   c) představují ▌zakládací dokumenty, prospekt nebo dokumenty související s nabízením alternativního investičního fondu, který nebyl dosud zřízen, v konečné podobě ▌.

Je-li poskytnut návrh prospektu nebo dokumentů souvisejících s nabízením, nesmí obsahovat dostatečné informace, které by umožnily investorům učinit investiční rozhodnutí, a musí jasně stanovit, že:

   a) nepředstavuje nabídku ani výzvu k upisování podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu a
   b) nelze na informace v něm uvedené spoléhat, neboť jsou neúplné a mohou podléhat změně.

▌Členské státy zajistí, aby unijní správce nemohl oznámit příslušným orgánům obsah ani adresáty předběžného nabízení ani splnit před vykonáním předběžného nabízení jakékoli další podmínky či požadavky kromě těch, které jsou uvedeny v tomto článku.

2.  Unijní správce zajistí, aby investoři neumisťovali podílové jednotky nebo akcie v alternativním investičním fondu prostřednictvím předběžného nabízení a aby investoři kontaktovaní v rámci předběžného nabízení mohli získat podílové jednotky nebo akcie v daném alternativním investičním fondu pouze v rámci nabízení povoleného podle článků 31 nebo 32.

Každé upsání podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu uvedeného v informacích poskytnutých v souvislosti s předběžným nabízením nebo alternativního investičního fondu zřízeného na základě předběžného nabízení profesionálními investory ve lhůtě 18 měsíců poté, co unijní správce zahájil předběžné nabízení, se považuje za výsledek nabízení a podléhá platným oznamovacím postupům uvedeným v článcích 31 a 32.

Členské státy zajistí, aby unijní správce do dvou týdnů poté, co zahájil předběžné nabízení, zaslal neformální dopis v listinné nebo elektronické podobě příslušným orgánům svého domovského členského státu. V tomto dopise uvede, ve kterých členských státech je nebo bylo předběžné nabízení vykonáváno a po jakou dobu, stručný popis předběžného nabízení včetně informací o představených investičních strategiích a v případě potřeby i seznam alternativních investičních fondů a podfondů alternativních investičních fondů, jež jsou nebo byly předmětem předběžného nabízení. Příslušné orgány domovského členského státu unijního správce o tom neprodleně informují příslušné orgány členských států, v nichž unijní správce vykonává nebo vykonával předběžné nabízení. Příslušné orgány členského státu, v němž bylo vykonáváno předběžné nabízení, mohou příslušné orgány domovského členského státu správce požádat o další informace týkající se předběžného nabízení, které je nebo bylo vykonáváno na jeho území.

3.  Třetí osoba smí vykonávat předběžné nabízení jménem povoleného unijního správce pouze, pokud je povolena jako investiční podnik v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU*, jako úvěrová instituce v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU**, jako správcovská společnost SKIPCP v souladu se směrnicí 2009/65/ES, jako správce alternativního investičního fondu v souladu s touto směrnicí, nebo jedná jako vázaný zástupce v souladu se směrnicí 2014/65/EU. Tato třetí osoba musí splňovat podmínky stanovené v tomto článku.

4.  Unijní správce zajistí, aby bylo předběžné nabízení řádně zdokumentováno.

_____________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).“;

"

3)  ▌V čl. 32 odst. 7 se druhý, třetí a čtvrtý pododstavec nahrazují tímto:"

„Pokud by v důsledku plánované změny správa alternativního investičního fondu prováděná správcem přestala být v souladu s touto směrnicí nebo pokud by v jejím důsledku již správce jinak nedodržoval tuto směrnici, oznámí příslušné orgány domovského členského státu správce do 15 pracovních dnů od obdržení veškerých informací uvedených v prvním pododstavci správci, že takovou změnu nesmí provést. V tom případě příslušné orgány domovského členského státu správce o tom informují příslušné orgány hostitelského členského státu správce.

Je-li plánovaná změna provedena bez ohledu na první a druhý pododstavec, nebo dojde-li k neplánované změně, v jejímž důsledku by správa alternativního investičního fondu prováděná správcem přestala být v souladu s touto směrnicí nebo v jejímž důsledku by správce jinak nedodržoval tuto směrnici, přijmou příslušné orgány domovského členského státu správce veškerá vhodná opatření podle článku 46, včetně výslovného zákazu nabízení tohoto alternativního investičního fondu, je-li to nezbytné, a neprodleně o tom informují příslušné orgány hostitelského členského státu správce.

Pokud se změny nedotýkají souladu správy alternativního investičního fondu prováděné dotyčným správcem s touto směrnicí nebo jiného dodržování této směrnice správcem, uvědomí příslušné orgány domovského členského státu správce do jednoho měsíce o těchto změnách příslušné orgány jeho hostitelského členského státu.“;

"

4)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 32a

Zrušení oznámení o opatřeních přijatých za účelem nabízení podílových jednotek nebo akcií některých nebo všech unijních alternativních investičních fondů v jiných členských státech, než je domovský členský stát správce

1.  Členské státy zajistí, aby unijní správce mohl zrušit oznámení o opatřeních přijatých za účelem nabízení podílových jednotek nebo akcií některých nebo všech alternativních investičních fondů v členském státě, které byly oznámeny ▌ v souladu s článkem 32, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

   a) s výjimkou uzavřených alternativních investičních fondů a fondů, které upravuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760*, je učiněna paušální nabídka na odkup nebo vyplacení, bez jakýchkoli poplatků, nákladů nebo srážek, všech těchto podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu držených investory v uvedeném členském státě, je zveřejněna po dobu nejméně 30 pracovních dnů a je adresována přímo nebo prostřednictvím finančních zprostředkovatelů jednotlivě všem investorům v uvedeném členském státě, jejichž totožnost je známa;
   b) úmysl zrušit opatření přijatá za účelem nabízení podílových jednotek nebo akcií některých nebo všech alternativních investičních fondů v uvedeném členském státě se zveřejní, mimo jiné elektronicky, ve veřejně dostupném médiu, které je běžně používáno k nabízení alternativního investičního fondu a je vhodné pro typického investora alternativního investičního fondu;
   c) veškerá smluvní ujednání s finančními zprostředkovateli nebo zástupci jsou pozměněna nebo zrušena s účinností ode dne zrušení oznámení, aby se zabránilo jakémukoli novému nebo dalšímu přímému či nepřímému nabízení nebo umístění podílových jednotek nebo akcií, jichž se týká oznámení uvedené v odstavci 2.

Ode dne uvedeného v prvním pododstavci písm. c) správce ukončí veškeré nové nebo další přímé i nepřímé nabízení nebo umisťování podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu, který spravuje, v členském státě, ohledně nějž předložil oznámení podle odstavce 2.

2.  Správce předloží příslušným orgánům svého domovského členského státu oznámení obsahující informace uvedené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c).

3.  Příslušné orgány domovského členského státu správce ověří úplnost oznámení předloženého správcem podle odstavce 2. Příslušné orgány domovského členského státu správce nejpozději do 15 pracovních dnů ode dne, kdy obdržely úplné oznámení, předají toto oznámení příslušným orgánům členského státu uvedeného v oznámení podle odstavce 2 a orgánu pro cenné papíry a trhy.

Bezprostředně po předání oznámení podle prvního pododstavce oznámí příslušné orgány domovského členského státu správce tomuto správci toto předání.

Správce v členském státě uvedeném v oznámení v odstavci 2 po dobu 36 měsíců ode dne uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) nesmí vykonávat předběžné nabízení podílových jednotek nebo akcií unijního alternativního investičního fondu uvedeného v oznámení ani se podílet na obdobných investičních strategiích či představách o investicích.

4.  Správce musí investorům, kteří v unijním alternativním investičním fondu stále mají své investice, jakož i příslušným orgánům domovského členského státu správce poskytovat informace vyžadované podle článků 22 a 23.

5.  Příslušné orgány domovského členského státu správce předají příslušným orgánům členského státu uvedeného v oznámení podle odstavce 2 informace o veškerých změnách v dokumentech a informace uvedené v příloze IV písmenech b) až f).

6.  Příslušné orgány členského státu uvedeného v oznámení podle odstavce 2 tohoto článku mají stejná práva a povinnosti jako příslušné orgány hostitelského členského státu správce uvedené v článku 45.

7.   Aniž jsou dotčeny jiné dohledové pravomoci uvedené v čl. 45 odst. 3, ode dne předání podle odstavce 5 tohoto článku příslušné orgány členského státu uvedeného v oznámení podle odstavce 2 tohoto článku nepožadují po dotčených správcích, aby prokázali soulad s vnitrostátními právními a správními předpisy upravujícími požadavky na nabízení uvedené v článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/...**(11).

8.  Pro účely odstavce 4 členské státy umožní používat jakékoli elektronické nebo jiné prostředky komunikace na dálku.

_____________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... ze dne ... o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014 (Úř. věst. L...).“;

"

5)  V čl. 33 odst. 6 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto:"

„Pokud by v důsledku plánované změny správa alternativního investičního fondu prováděná správcem přestala být v souladu s touto směrnicí nebo pokud by v jejím důsledku již správce jinak nedodržoval tuto směrnici, oznámí příslušné orgány domovského členského státu správce do 15 pracovních dnů od obdržení veškerých informací uvedených v prvním pododstavci správci, že takovou změnu nesmí provést.

Je-li plánovaná změna provedena bez ohledu na první a druhý pododstavec nebo dojde-li k neplánované změně, v jejímž důsledku by správa alternativního investičního fondu prováděná tímto správcem přestala být v souladu s touto směrnicí nebo v jejímž důsledku by již správce jinak nedodržoval tuto směrnici, přijmou příslušné orgány domovského členského státu správce veškerá vhodná opatření podle článku 46 a neprodleně tuto skutečnost oznámí příslušným orgánům hostitelského členského státu správce.“;

"

6)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 43a

Zařízení dostupné pro neprofesionální investory

1.  Aniž je dotčen článek 26 nařízení (EU) 2015/760 , členské státy zajistí, aby správce v každém členském státě, v němž zamýšlí nabízet podílové jednotky či akcie některého alternativního investičního fondu neprofesionálním investorům, zajistil zařízení k zajištění těchto úkolů:

   a) zpracovávat pokyny investorů k úpisu, platbě, odkupu a vyplacení souvisejících s podílovými jednotkami nebo akciemi alternativního investičního fondu v souladu s podmínkami stanovenými v ▌dokumentech alternativního investičního fondu;
   b) poskytovat investorům informace, jak mohou být pokyny uvedené v písmenu a) prováděny a jak se vyplácí výnosy z odkupu a vyplacení;
   c) usnadňovat nakládání s informacemi o uplatňování práv investorů vyplývajících z jejich investic do alternativního investičního fondu v členském státě, ve kterém je alternativní investiční fond nabízen;
   d) zpřístupňovat informace a dokumenty podle článků 22 a 23 investorům pro účely kontroly a pořizování jejich kopií;
   e) poskytovat investorům informace týkající se úkolů, které zařízení plní, na trvalém nosiči vymezeném v čl. 2 odst. 1 písm. m) směrnice 2009/65/ES a
   f) působit jako kontaktní místo pro komunikaci s příslušnými orgány.

2.  Členské státy po správci nepožadují, aby byl v hostitelském členském státě fyzicky přítomen, ani aby jmenoval třetí osobu pro účely odstavce 1.

3.  Správce zajistí, aby zařízení k plnění úkolů uvedených v odstavci 1, včetně plnění elektronickými prostředky, bylo zajištěno:

   a) ▌v úředním jazyce nebo v některém z úředních jazyků členského státu, ve kterém je alternativní investiční fond nabízen, či v jazyce schváleném příslušnými orgány uvedeného členského státu;
   b) samotným správcem, nebo třetí osobou podléhající předpisům a dohledu týkajícím se úkolů, které mají být provedeny, nebo oběma těmito subjekty;

Pro účely písmene b) v případě, kdy úkoly plní třetí osoba, musí být pověření této třetí osoby doloženo písemnou smlouvou, která stanoví, které z úkolů uvedených v odstavci 1 neprovádí správce, a že třetí osoba obdrží od správce veškeré relevantní informace a dokumenty.“;

"

7)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 69a

Posouzení režimu pasu

Před tím, než vstoupí v platnost akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 67 odst. 6, na jejichž základě se pravidla stanovená v článku 35 a v článcích 37 až 41 stávají použitelnými, předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v níž zohlední výsledek posouzení režimu pasu stanoveného v této směrnici, včetně rozšíření tohoto režimu na mimounijní správce. Ke zprávě případně připojí legislativní návrh.“;

"

8)  V příloze IV se doplňují nové body, které znějí:"

‘i) nezbytné informace, včetně adresy pro fakturaci nebo pro sdělování veškerých použitelných regulačních poplatků nebo uplatnitelných nákladů ze strany příslušného orgánu hostitelského členského státu;

   j) informace o zařízeních pro plnění úkolů podle článku 43a.“;

"

Článek 3

Provedení ve vnitrostátním právu

1.  Členské státy do ... [24 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] přijmou a zveřejní vnitrostátní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tyto předpisy ode dne ... [24 měsíců od vstupu této směrnice v platnost].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení  vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 4

Hodnocení

Komise nejpozději ... [60 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] na základě veřejné konzultace a v návaznosti na jednání s orgánem ESMA a příslušnými orgány provede vyhodnocení uplatňování této směrnice. Do ... [72 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] předloží Komise zprávu o uplatňování této směrnice.

Článek 5

Přezkum

Do ... [48 měsíců od vstupu této směrnice v platnost] Komise předloží zprávu, v níž posoudí mimo jiné přínosy harmonizace ustanovení vztahujících se na správcovské společnosti SKIPCP, které testují zájem investorů o konkrétní představu o investicích nebo investiční strategii, a případně nutnost předložit za tímto účelem jakékoli návrhy na změnu směrnice 2009/65/ES.

Článek 6

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 7

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.
(2)Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... ze dne ... o usnadnění přeshraniční distribuce subjektů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014 (Úř. věst. L...).
(7)+ Úř. věst.: vložte číslo nařízení uvedené v dokumentu PE-CONS .../... (2018/0045(COD)) a do poznámky pod čarou číslo, datum a odkaz na vyhlášení uvedeného nařízení v Úředním věstníku.
(8)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení uvedeného v dokumentu PE-CONS 54/19 (2018/0045(COD)).
(9)Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(10)+ Úř. věst.: vložte číslo nařízení uvedené v dokumentu PE-CONS .../... (2018/0045(COD)) a do poznámky pod čarou číslo, datum a odkaz na vyhlášení uvedeného nařízení v Úředním věstníku.
(11)+ Úř. věst.: vložte číslo nařízení uvedené v dokumentu PE-CONS .../... (2018/0045(COD)) a do poznámky pod čarou číslo, datum a odkaz na vyhlášení uvedeného nařízení v Úředním věstníku.


Přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování (nařízení) ***I
PDF 245kWORD 61k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení Evropského parlamentu (EU) č. 345/2013 a (EU) č. 346/2013 (COM(2018)0110 – C8-0110/2018 – 2018/0045(COD))
P8_TA-PROV(2019)0368A8-0431/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0110),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0110/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 27. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0431/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o usnadnění přeshraniční distribuce fondů kolektivního investování a o změně nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) č. 1286/2014

P8_TC1-COD(2018)0045


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Odlišné přístupy v oblasti regulace a dohledu týkající se přeshraniční distribuce alternativních investičních fondů ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU(4), včetně evropských fondů rizikového kapitálu (EuVECA) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013(5), evropských fondů sociálního podnikání (EuSEF) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013(6) a evropských fondů dlouhodobých investic (ELTIF) ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760(7) a subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(8), vedou k roztříštěnosti a překážkám u přeshraničního nabízení a přístupu alternativních investičních fondů a SKIPCP, což by mohlo bránit jejich nabízení v jiných členských státech. SKIPCP mohou být v závislosti na své právní formě spravovány externě nebo interně. Jakékoli ustanovení tohoto nařízení týkající se správcovských společností SKIPCP by se mělo vztahovat jak na společnosti, jejichž předmětem podnikatelské činnosti je správa SKIPCP, tak na SKIPCP, které nestanovily správcovskou společnost SKIPCP.

(2)  Pro posílení regulačního rámce pro subjekty kolektivního investování a lepší ochranu investorů by propagační sdělení určená investorům do alternativních investičních fondů a SKIPCP měla být rozpoznatelná jako taková a měla by stejně zřetelně popisovat rizika i přínosy plynoucí z nákupu podílových jednotek nebo akcií alternativních investičních fondů nebo SKIPCP. Veškeré informace obsažené v propagačních sděleních určených investorům by vedle toho měly být předloženy nestranně, jasně a nezavádějícím způsobem. K zajištění ochrany investorů a rovných podmínek mezi alternativními investičními fondy a SKIPCP by se standardy pro propagační sdělení měly použít na propagační sdělení týkající se alternativních investičních fondů a SKIPCP.

(3)  Propagační sdělení určená investorům do alternativních investičních fondů a SKIPCP by měla uvádět, kde, jak a v jakém jazyce mohou investoři získat shrnutí informací o právech investorů a měla by také jasně uvádět, že správce alternativního investičního fondu, správce fondu EuVECA, správce fondu EuSEF nebo správcovská společnost SKIPCP (dále společně jen „správci subjektů kolektivního investování“) mají právo zrušit opatření přijatá za účelem nabízení.

(4)  Za účelem zvýšení transparentnosti a ochrany investorů a usnadnění přístupu k informacím o vnitrostátních právních a správních předpisech týkajících se propagačních sdělení by příslušné orgány měly tyto texty zveřejnit na svých internetových stránkách alespoň v některém jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, včetně jejich neoficiálních souhrnů, které by umožnily správcům subjektů kolektivního investování vytvořit si o těchto právních a správních předpisech obecný přehled. Zveřejněné znění by mělo být pouze pro informační účely a nemělo by zakládat právní povinnosti. Ze stejných důvodů by měl Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(9) (dále jen „orgán ESMA“) vytvořit centrální databázi s přehledy požadavků jednotlivých členských států týkajících se propagačních sdělení a hypertextovými odkazy na informace zveřejněné na internetových stránkách příslušných orgánů.

(5)  Za účelem podpory osvědčených postupů v oblasti ochrany investorů, které jsou zakotveny ve vnitrostátních požadavcích na nestranná a jasná propagační sdělení, včetně online aspektů těchto propagačních sdělení, by měl orgán ESMA vydat pokyny pro uplatňování těchto požadavků na propagační sdělení.

(6)  Příslušné orgány by měly mít možnost vyžadovat předběžné oznamování propagačních sdělení pro účely ex-ante ověřování souladu těchto sdělení s tímto nařízením a jinými použitelnými požadavky, jako například zda jsou propagační sdělení rozpoznatelná jako taková, zda popisují rizika a přínosy plynoucí z nákupu podílových jednotek SKIPCP, a pokud členský stát dovoluje nabízet alternativní investiční fondy neprofesionálním investorům, i rizika a přínosy plynoucí z nákupu podílových jednotek nebo akcií alternativních investičních fondů stejně zřetelným způsobem, a zda všechny informace v propagačních sděleních jsou prezentována způsobem, který je nestranný, jasný a nezavádějící. Toto ověření by mělo být provedeno ve stanoveném časovém rámci. Skutečnost, že příslušné orgány vyžadují předběžné oznamování, by neměla bránit v ex-post ověřování propagačních sdělení.

(7)  Příslušné orgány by měly informovat orgán ESMA o výsledcích tohoto ověřování, požadavcích na změny a jakýchkoli sankcích uložených správcům subjektů kolektivního investování. S cílem zvýšit informovanost o pravidlech pro propagační sdělení a jejich transparentnost na jedné straně a zajistit ochranu investorů na straně druhé by měl orgán ESMA jednou za dva roky vypracovat a zaslat Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu o těchto pravidlech a jejich praktickém používání na základě ex-ante a ex-post ověřování propagačních sdělení příslušnými orgány.

(8)  Pro zajištění rovného zacházení se správci subjektů kolektivního investování a usnadnění jejich rozhodování o tom, zda mají zahájit přeshraniční distribuci investičních fondů, je důležité, aby poplatky vybírané a náklady účtované příslušnými orgány za ▌dohled nad přeshraničními činnostmi byly přiměřené prováděným dohledovým úkolům a veřejně přístupné a aby tyto poplatky a náklady byly v zájmu zvýšení transparentnosti zveřejněny na jejich internetových stránkách. Ze stejného důvodu by hypertextové odkazy na informace zveřejňované na internetových stránkách příslušných orgánů ve vztahu k poplatkům a nákladům měly být zveřejněny na internetových stránkách orgánu ESMA, aby existovalo jedno ústřední informační místo. Internetové stránky orgánu ESMA by také měly zahrnovat interaktivní nástroj umožňující orientační výpočet těchto poplatků vybíraných a nákladů účtovaných příslušnými orgány.

(9)  Pro zajištění lepšího výběru poplatků a nákladů a pro zvýšení transparentnosti a přehlednosti struktury poplatků a nákladů by v případě, kdy jsou tyto poplatky vybírány a náklady účtovány příslušnými orgány, měli správci subjektů kolektivního investování obdržet fakturu, individuální vyúčtování nebo pokyn k úhradě jasně stanovující výši splatných poplatků a nákladů a způsob úhrady.

(10)  Jelikož orgán ESMA by v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 měl sledovat a posuzovat tržní vývoj v oblasti své působnosti, je vhodné a nezbytné zvýšit úroveň znalostí orgánu ESMA rozšířením stávajících databází orgánu ESMA tak, aby obsahovaly seznam centrální databázi uvádějící všechny alternativní investiční fondy a SKIPCP, které jsou nabízeny přeshraničně, správce těchto subjektů kolektivního investování a členské státy, v nichž jsou nabízeny. Za tímto účelem, a aby mohl orgán ESMA vést centrální databázi obsahující aktualizované informace, by měly příslušné orgány předávat orgánu ESMA informace o oznámeních a oznamovacích dopisech a informace, které obdržely podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU v souvislosti s přeshraničními činnostmi nabízení, stejně jako informace o jakékoli změně těchto informací, která by se měla projevit v uvedené databázi. V této souvislosti by měl orgán ESMA vytvořit oznamovací portál, na který by měly příslušné orgány nahrávat veškeré dokumenty týkající se přeshraniční distribuce SKIPCP a alternativních investičních fondů.

(11)  K zajištění rovných podmínek mezi kvalifikovanými fondy rizikového kapitálu ve smyslu nařízení (EU) č. 345/2013 nebo kvalifikovanými fondy sociálního podnikání ve smyslu nařízení (EU) č. 346/2013 na jedné straně a ostatními alternativními investičními fondy na straně druhé je nezbytné zahrnout do uvedených nařízení pravidla pro předběžné nabízení, která jsou totožná s pravidly pro předběžné nabízení stanovenými ve směrnici 2011/61/EU. Tato pravidla by měla umožnit správcům registrovaným v souladu s uvedenými nařízeními, aby se zaměřili na investory ověřováním jejich zájmu, pokud jde o nadcházející investiční příležitosti nebo strategie, prostřednictvím kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu a kvalifikovaných fondů sociálního podnikání.

(12)  V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014(10) jsou určité společnosti a osoby podle článku 32 uvedeného nařízení osvobozeny od povinností uvedených v nařízení (EU) č. 1286/2014 do 31. prosince 2019. Uvedené nařízení také stanoví, že Komise provede do 31. prosince 2018 jeho přezkum s cílem posoudit mimo jiné to, zda by toto přechodné osvobození mělo být prodlouženo, nebo pokud dojde ke zjištění jakýchkoli nezbytných úprav, zda by ustanovení o klíčových informacích pro investory ve směrnici 2009/65/ES měla být nahrazena ustanoveními o sdělení klíčových informací podle uvedeného nařízení nebo považována za rovnocenná těmto ustanovením.

(13)  Aby Komise mohla provést přezkum v souladu s nařízením (EU) č. 1286/2014 tak, jak původně stanovily Evropský parlament a Rada, měla by být lhůta pro tento přezkum prodloužena o 12 měsíců. Příslušný výbor Evropského parlamentu by měl podpořit proces přezkumu vedeného Komisí tím, že uspořádá slyšení k této problematice se zúčastněnými stranami zastupujícími zájmy odvětví a spotřebitelů.

(14)  Aby investoři nedostávali dva rozdílné dokumenty předcházející zveřejnění, a sice sdělení klíčových informací pro investory vyžadované podle směrnice 2009/65/ES a sdělení klíčových informací vyžadované podle nařízení (EU) č. 1286/2014, pro stejný subjekt kolektivního investování, zatímco jsou přijímány a prováděny legislativní akty vyplývající z přezkumu provedeného Komisí v souladu s uvedeným nařízením, mělo by být přechodné osvobození od povinností podle uvedeného nařízení prodlouženo o 24 měsíců. Aniž je dotčeno toto prodloužení, měly by všechny dotčené instituce a orgány dohledu usilovat o co nejrychlejší kroky, aby se usnadnilo ukončení tohoto přechodného osvobození.

(15)  Komisi by měla být svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy vypracované orgánem ESMA, pokud jde o standardní formuláře, šablony a postupy pro zveřejňování a oznamování vnitrostátních právních a správních předpisů a jejich shrnutí týkajících se požadavků na nabízení platných na jejich území ze strany příslušných orgánů, výši poplatků vybíraných nebo nákladů účtovaných těmito orgány za přeshraniční činnosti a případně relevantní metody výpočtu. Pro zlepšení předávání informací orgánu ESMA by prováděcí technické normy měly být přijaty rovněž pro oznámení, oznamovací dopisy a informace ohledně přeshraničních činností nabízení, které jsou vyžadovány směrnicemi 2009/65/ES a 2011/61/EU a technické podmínky nezbytné pro fungování oznamovacího portálu zřízeného orgánem ESMA. Komise by měla tyto prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU") a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

(16)  Je nezbytné upřesnit, které informace mají být každé čtvrtletí předávány orgánu ESMA za účelem aktualizace databází všech subjektů kolektivního investování a jejich správců.

(17)  Zpracování osobních údajů prováděné v rámci tohoto nařízení, jako je výměna nebo předávání osobních údajů příslušnými orgány, by mělo být prováděno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(11) a výměna či předávání informací ze strany orgánu ESMA by měly probíhat v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(12).

(18)  Aby mohly příslušné vnitrostátní orgány vykonávat pravomoci svěřené jim tímto nařízením, měly by členské státy zajistit, aby měly tyto orgány veškeré nezbytné dohledové a vyšetřovací pravomoci.

(19)  Do ... [pět let od vstupu tohoto nařízení v platnost] by Komise měla provést hodnocení uplatňování tohoto nařízení. Hodnocení by mělo zohlednit vývoj na trhu a posoudit, zda zavedená opatření zlepšila přeshraniční distribuci subjektů kolektivního investování.

(20)  Do ... [dva roky od vstupu tohoto nařízení v platnost] by Komise měla zveřejnit zprávu ve věci rozhodnutí investovat z vlastního podnětu a na žádost investora z vlastního podnětu, která specifikuje rozsah tohoto způsobu upisování fondů, jeho zeměpisné rozložení, včetně třetích zemí, a jeho dopad na pasový režim.

(21)  V zájmu zajištění právní jistoty je nezbytné sladit dny použitelnosti vnitrostátních právních a správních předpisů provádějících směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/ ...(13)(14) a tohoto nařízení, pokud jde o ustanovení o propagačních sděleních a předběžném nabízení.

(22)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení efektivnosti trhu a zároveň vytvoření unie kapitálových trhů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla pro zveřejňování vnitrostátních ustanovení týkajících se požadavků na nabízení pro subjekty kolektivního investování a jednotná pravidla pro propagační sdělení určená investorům, jakož i společné zásady týkající se poplatků vybíraných nebo nákladů účtovaných správci subjektů kolektivního investování za své přeshraniční činnosti. Stanoví rovněž zřízení centrální databáze pro přeshraniční nabízení subjektů kolektivního investování.

Článek 2

Oblast působnosti

Toto nařízení se vztahuje na:

a)  správce alternativních investičních fondů;

b)  správcovské společnosti SKIPCP, včetně SKIPCP, které nestanovily správcovskou společnost SKIPCP;

c)  správce fondů EuVECA; a

d)  správce fondů EuSEF.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)  „alternativními investičními fondy“ alternativní investiční fondy ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU a zahrnují fondy EuVECA, EuSEF a ELTIF;

b)  „správci alternativních investičních fondů“ správci alternativních investičních fondů ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. b) směrnice 2011/61/EU, jimž bylo uděleno povolení podle článku 6 uvedené směrnice;

c)  „správcem evropského fondu rizikového kapitálu“ nebo „správcem fondu EuVECA“ správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu ve smyslu čl. 3 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU) č. 345/2013 registrovaný v souladu s článkem 14 uvedeného nařízení;

d)  „správcem evropského fondu sociálního podnikání“ nebo „správce fondu EuSEF“ správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 346/2013 registrovaný v souladu s článkem 15 uvedeného nařízení;

e)  „příslušnými orgány“ příslušné orgány ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. h) směrnice 2009/65/ES, čl. 4 odst. 1 písm. f) směrnice 2011/61/EU nebo příslušné orgány unijního alternativního investičního fondu ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. h) směrnice 2011/61/EU;

f)  „domovským členským státem“ členský stát, v němž má sídlo správce alternativního investičního fondu, správce fondu EuVECA, správce fondu EuSEF nebo správcovská společnost SKIPCP;

g)  „SKIPCP“ subjekt kolektivního investování do převoditelných cenných papírů povolený podle článku 5 směrnice 2009/65/ES;

h)  „správcovskou společností SKIPCP“ správcovská společnost ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2009/65/ES.

Článek 4

Požadavky na propagační sdělení

1.  Správci alternativních investičních fondů, správci fondů EuVECA, správci fondů EuSEF a správcovské společnosti SKIPCP musejí zajistit, aby veškerá propagační sdělení určená investorům byla identifikovatelná jako taková a popisovala rizika a přínosy plynoucí z nákupu podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu nebo jednotek SKIPCP stejně zřetelným způsobem a aby veškeré informace obsažené v propagačních sděleních byly nestranné, jasné a nezavádějící.

2.  Správcovské společnosti SKIPCP zajistí, aby ▌ propagační sdělení obsahující konkrétní informace o SKIPCP nebyla v rozporu s informacemi ▌obsaženými v prospektu podle článku 68 směrnice 2009/65/ES nebo s klíčovými informacemi pro investory podle článku 78 uvedené směrnice ani, aby nesnižovala význam těchto informací. Správcovské společnosti SKIPCP zajistí, aby ve všech propagačních sděleních bylo uvedeno, že existuje prospekt a že jsou k dispozici klíčové informace pro investory. Taková propagační sdělení musí uvádět, kde, jak a v jakém jazyce mohou investoři nebo potenciální investoři získat prospekt a klíčové informace pro investory, a musí obsahovat hypertextové odkazy na tyto dokumenty nebo jejich internetové stránky.

3.  Propagační sdělení uvedená v odstavci 2 musí uvádět, jakým způsobem a v jakém jazyce mohou investoři nebo potenciální investoři získat přehled práv investorů, a musí obsahovat hypertextový odkaz na tento přehled, který musí v případě potřeby zahrnovat informace o dostupnosti mechanismu hromadné žaloby na unijní a vnitrostátní úrovni v případě sporu.

Tato propagační sdělení musí také obsahovat jasné informace o tom, že správce nebo správcovská společnost podle odstavce 1 tohoto článku se mohou rozhodnout zrušit opatření přijatá za účelem nabízení svých subjektů kolektivního investování v souladu s článkem 93a směrnice 2009/65/ES a článkem 32a směrnice 2011/61/EU.

4.  Správci alternativních investičních fondů, správci fondů EuVECA a správci fondů EuSEF zajistí, aby ▌ propagační sdělení obsahující výzvu k nákupu podílových jednotek nebo akcií alternativního investičního fondu, která obsahují konkrétní informace o alternativním investičním fondu, nebyla v rozporu s informacemi, které mají být zpřístupněny investorům podle článku 23 směrnice 2011/61/EU, článku 13 nařízení (EU) č. 345/2013 nebo článku 14 nařízení (EU) č. 346/2013, ani nesnižovalo význam těchto informací.

5.  Odstavec 2 tohoto článku se použije obdobně na alternativní investiční fondy, které uveřejňují prospekt v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129(15) nebo v souladu s vnitrostátním právem nebo uplatňují pravidla týkající se formátu a obsahu klíčových informací pro investory podle článku 78 směrnice 2009/65/ES.

6.  Orgán ESMA do ... [24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] vydá a poté pravidelně aktualizuje pokyny pro uplatňování požadavků na propagační sdělení uvedená v odstavci 1, s přihlédnutím k online aspektům u těchto propagačních sdělení.

Článek 5

Zveřejňování vnitrostátních předpisů týkajících se požadavků na nabízení

1.  Příslušné orgány zveřejní a dále povedou na svých internetových stránkách aktualizované a úplné informace o použitelných vnitrostátních právních a správních předpisech upravujících požadavky na nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP a shrnutí těchto předpisů alespoň v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

2.  Příslušné orgány oznámí orgánu ESMA ▌hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů, kde jsou informace uvedené v odstavci 1 zveřejněny.

Příslušné orgány bez zbytečného odkladu oznámí orgánu ESMA každou změnu v informacích poskytnutých podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

3.  Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení standardních formulářů, šablon a postupů pro zveřejňování a oznamování podle tohoto článku.

Orgán ESMA předloží uvedené návrhy prováděcích technických norem Komisi do … [18 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 6

Centrální databáze orgánu ESMA s vnitrostátními předpisy pro požadavky na nabízení

Orgán ESMA do ... [30 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] na svých internetových stránkách zveřejní a dále povede centrální databázi obsahující ▌shrnutí podle čl. 5 odst. 1 a hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů podle čl. 5 odst. 2.

Článek 7

Ověření propagačních sdělení ex ante

1.  Pouze pro účely ověření souladu s tímto nařízením a s vnitrostátními předpisy týkajícími se požadavků na nabízení mohou příslušné orgány požadovat předběžné oznamování propagačních sdělení, která správcovské společnosti SKIPCP ▌hodlají přímo či nepřímo použít ve vztazích s investory.

Požadavek předběžného oznamování uvedený v prvním pododstavci nesmí představovat předběžnou podmínku pro nabízení podílových jednotek SKIPCP a nesmí být součástí oznamovacího postupu podle článku 93 směrnice 2009/65/ES.

V případě, že příslušné orgány požadují předběžné oznamování podle prvního pododstavce, informují do deseti pracovních dnů od obdržení propagačních sdělení, správcovskou společnost SKIPCP o jakékoli žádosti o změnu jejích propagačních sdělení.

Předběžné oznamování podle prvního pododstavce může být požadováno soustavně nebo v souladu s jakýmikoli jinými postupy ověřování, aniž jsou dotčeny dohledové pravomoci za účelem ověřování propagačních sdělení ex post.

2.  Příslušné orgány, které vyžadují předběžné oznamování propagačních sdělení, musí zavést, uplatňovat a zveřejňovat na svých internetových stránkách postupy pro takové předběžné oznamování. Vnitřní pravidla a postupy musí zajistit transparentní a nediskriminační zacházení se všemi SKIPCP, bez ohledu na členský stát, v němž je SKIPCP povolen.

3.  Pokud ▌správci alternativních investičních fondů, správci fondů EuVECA nebo správci fondů EuSEF nabízí neprofesionálním investorům podílové jednotky nebo akcie ▌svých alternativních investičních fondů, použijí se na tyto správce obdobně odstavce 1 a 2 ▌.

Článek 8

Zpráva orgánu ESMA o propagačních sděleních

1.   Do 31. března 2021 a poté každé dva roky ▌podají příslušné orgány orgánu ESMA zprávu obsahující tyto informace ▌:

a)  ▌počet žádostí o změnu propagačních sdělení na základě ověření ex ante v příslušných případech;

b)  počet žádostí o změnu a rozhodnutí přijatých na základě ověřování ex post, a to s jasným rozlišením nejčastějších porušení pravidel, včetně popisu a povahy těchto porušení;

c)  popis nejčastějších porušení požadavků uvedených v článku 4; a

d)  jeden ▌příklad pro každé porušení pravidel uvedených v písmenech b) a c).

2.   Do 30. června 2021 a poté každé dva roky předloží orgán ESMA Evropskému parlamentu, Radě a Komisi zprávu obsahující přehled marketingových požadavků uvedených v čl. 5 odst. 1 ve všech členských státech a analyzující dopady vnitrostátních právních a správních předpisů pro propagační sdělení vycházející také z informací obdržených v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.

Článek 9

Společné zásady týkající se poplatků nebo nákladů

1.  Pokud jsou poplatky vybírány nebo náklady účtovány příslušnými orgány, které plní své povinnosti ve vztahu k přeshraničním činnostem správců alternativních investičních fondů, správců fondů EuVECA, správců fondů EuSEF a správcovských společností SKIPCP, tyto poplatky nebo náklady musí být v souladu s celkovými náklady souvisejícími s výkonem funkcí příslušného orgánu.

2.  U poplatků nebo nákladů uvedených v odstavci 1 tohoto článku příslušné orgány zasílají fakturu, individuální vyúčtování nebo pokyn k úhradě, které jasně stanoví způsob úhrady a datum splatnosti, na adresu uvedenou v čl. 93 odst. 1 třetím pododstavci směrnice 2009/65/ES nebo v příloze IV bodu i) směrnice 2011/61/EU.

Článek 10

Zveřejnění vnitrostátních předpisů týkajících se poplatků a nákladů

1.  Do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní příslušné orgány na svých internetových stránkách ▌a průběžně aktualizují informace s výčtem poplatků nebo nákladů uvedených v čl. 9 odst. 1 nebo případně metody výpočtu těchto poplatků nebo nákladů, a to alespoň v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí.

2.  Příslušné orgány sdělí orgánu ESMA hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů, kde jsou informace uvedené v odstavci 1 zveřejněny.

3.  Orgán ESMA vypracuje návrhy prováděcích technických norem ke stanovení standardních formulářů, šablon a postupů pro zveřejnění a oznamování podle tohoto článku.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích norem Komisi do … [18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 11

Zveřejnění orgánu ESMA týkající se poplatků a nákladů

1.  Do … [30 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] zveřejní orgán ESMA na svých internetových stránkách hypertextové odkazy na internetové stránky příslušných orgánů uvedených v čl. 10 odst. 2. Tyto hypertextové odkazy musí být pravidelně aktualizovány.

2.  Do ... [30 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] orgán ESMA na svých internetových stránkách vytvoří a zpřístupní interaktivní nástroj veřejně dostupný alespoň v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, s uvedením orientačního výpočtu poplatků nebo nákladů uvedených v čl. 9 odst. 1 ▌. Tento nástroj pravidelně aktualizuje.

Článek 12

Centrální databáze orgánu ESMA o přeshraničním nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP

1.  Do ... [30 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] orgán ESMA na svých internetových stránkách zveřejní ▌centrální databázi o přeshraničním nabízení alternativních investičních fondů a SKIPCP, veřejně dostupnou v jazyce obvyklém v oblasti mezinárodních financí, s výčtem ▌:

a)  všech alternativních investičních fondů, které jsou nabízeny v jiném členském státě, než je domovský členský stát, jejich správců, správců fondů EuSEF nebo správců fondů EuVECA a členských států, v nichž jsou nabízeny; a

b)  všech SKIPCP, které jsou nabízeny v jiném členském státě, než je domovský členský stát SKIPCP ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. e) směrnice 2009/65/ES, jejich správcovské společnosti SKIPCP a členských států, v nichž jsou nabízeny.

Tuto centrální databázi průběžně aktualizuje.

2.  Povinnostmi uvedenými v tomto článku a v článku 13 souvisejícími s databází podle odstavce 1 tohoto článku nejsou dotčeny povinnosti související se seznamem podle čl. 6 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2009/65/ES, s centrálním veřejným rejstříkem podle čl. 7 odst. 5 druhého pododstavce směrnice 2011/61/EU, s centrální databází podle článku 17 nařízení (EU) č. 345/2013 a s centrální databází podle článku 18 nařízení (EU) č. 346/2013.

Článek 13

Standardizace oznámení orgánu ESMA

1.  Příslušné orgány domovského členského státu čtvrtletně předávají orgánu ESMA informace, které jsou nezbytné pro vytvoření a vedení centrální databáze uvedené v článku 12 tohoto nařízení, pokud jde o každé oznámení, ▌oznamovací dopis ▌nebo informace podle ▌ čl. 93 odst. 1 a čl. 93a odst. 2 směrnice 2009/65/ES a čl. 31 odst. 2, ▌čl. 32 odst. 2 a čl. 32a odst. 2 ▌směrnice 2011/61/EU a veškeré změny těchto informací, pokud by tyto změny vedly ke změně informací v uvedené centrální databázi.

2.  Orgán ESMA zřídí oznamovací portál, do nějž každý příslušný orgán vloží veškeré dokumenty uvedené v odstavci 1.

3.  Orgán ESMA vypracuje návrh prováděcích technických norem, jimiž se upřesní informace, které mají být sděleny, a také formuláře, šablony a postupy pro sdělování informací příslušnými orgány pro účely odstavce 1 a technické podmínky nezbytné pro fungování oznamovacího portálu uvedeného v odstavci 2.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do … [18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 14

Pravomoci orgánu ESMA a příslušných orgánů

1.  Orgán ESMA má pravomoci nezbytné pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

2.  Pravomoci svěřené příslušným orgánům podle směrnic 2009/65/ES a 2011/61/EU a nařízení (EU) č. 345/2013, (EU) č. 346/2013 a (EU) 2015/760, včetně pravomocí týkajících se ukládání sankcí nebo dalších opatření, musí být rovněž vykonávány s ohledem na správce uvedené v článku 4 tohoto nařízení.

Článek 15

Změny nařízení (EU) č. 345/2013

Nařízení (EU) č. 345/2013 se mění takto:

1)  V článku 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„o) „předběžným nabízením“ ▌poskytování informací nebo sdělení, přímo či nepřímo, o investičních strategiích nebo představách o investicích ze strany správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu nebo jeho jménem potenciálním investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii s cílem prověřit jejich zájem o kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, který nebyl dosud zřízen, nebo o kvalifikovaný fond rizikového kapitálu, který je zřízen, avšak pro jehož nabízení dosud nebylo předloženo oznámení podle článku 15 v členském státě, v němž mají potenciální investoři bydliště nebo své sídlo, a který v každém případě nepředstavuje nabídku ani umístění pro potenciálního investora s cílem investovat do podílových jednotek nebo akcií daného kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu.“;

"

2)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 4a

1.  Správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu může vykonávat předběžné nabízení v Unii kromě případů, kdy informace předložené potenciálním investorům:

   a) jsou dostatečné k tomu, aby investorům umožnily zavázat se k nabytí podílových jednotek nebo akcií konkrétního kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu;
   b) představují ▌upisovací formuláře nebo podobné dokumenty ve formě návrhu nebo v konečné podobě ▌; nebo
   c) představují zakládací dokumenty, prospekt nebo dokumenty související s nabízením kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, který dosud nebyl zřízen, v konečné podobě.

Je-li poskytnut návrh prospektu nebo dokumentů souvisejících s nabízením, nesmí tyto dokumenty obsahovat informace dostatečné k tomu, aby investorům umožnily učinit investiční rozhodnutí, a zároveň jasně stanoví, že:

   a) nepředstavují nabídku nebo výzvu k upisování podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu; a
   b) nelze na informace uvedené v daných dokumentech spoléhat, neboť jsou neúplné a mohou podléhat změně.

2.  Příslušné orgány nesmí požadovat po správci kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, aby oznámil svůj záměr vykonávat předběžné nabízení, ani aby před vykonáním předběžného nabízení splňoval jakékoli jiné podmínky nebo požadavky, než jsou ty stanovené v tomto článku.

3.   Správci kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu zajistí, aby investoři nezískávali podílové jednotky nebo akcie kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu prostřednictvím předběžného nabízení a aby investoři kontaktovaní v rámci předběžného nabízení mohli získat podílové jednotky nebo akcie v tomto kvalifikovaném fondu rizikového kapitálu pouze v rámci nabízení povoleného podle článku 15.

Za výsledek nabízení, který podléhá příslušným oznamovacím postupům uvedeným v článku 15, se považuje každé upsání podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu uvedeného v informaci poskytnuté v souvislosti s předběžným nabízením, nebo kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, který je zřízen na základě předběžného nabízení, ze strany profesionálních investorů ve lhůtě 18 měsíců poté, co správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu zahájil předběžné nabízení.

4.  Do dvou týdnů od zahájení předběžného nabízení správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu zašle neformální dopis v listinné nebo elektronické podobě příslušným orgánům svého domovského členského státu V tomto dopise uvede členské státy, v nichž je nebo bylo vykonáváno předběžné nabízení a po jakou dobu, stručný popis předběžného nabízení včetně informací o předložených investičních strategiích, a případně i seznam kvalifikovaných fondů rizikového kapitálu, jež jsou nebo byly předmětem předběžného nabízení. Příslušné orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu neprodleně informují příslušné orgány členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu vykonává nebo vykonával předběžné nabízení. Příslušné orgány členského státu, v němž předběžné nabízení je nebo bylo vykonáváno, mohou požádat příslušné orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu o poskytnutí dalších informací o předběžném nabízení, které je nebo bylo vykonáváno na jeho území.

5.  Třetí osoba smí vykonávat předběžné nabízení jménem povoleného správce kvalifikovaného fondu rizikového kapitálu, pouze pokud má povolení vykonávat činnost jako investiční podnik v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU*, jako úvěrová instituce v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU**, jako správcovská společnost SKIPCP v souladu se směrnicí 2009/65/ES, jako správce alternativního investičního fondu v souladu se směrnicí 2011/61/EU, nebo jedná jako vázaný zástupce v souladu se směrnicí 2014/65/EU. Tato třetí osoba musí splňovat veškeré podmínky stanovené v tomto článku.

6.  Správce kvalifikovaného fondů rizikového kapitálu ▌zajistí, aby bylo předběžné nabízení náležitě zdokumentováno.

_____________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnice 2002/92/ES a směrnice 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).“

"

Článek 16

Změny nařízení (EU) č. 346/2013

Nařízení (EU) č. 346/2013 se mění takto:

1)  V článku 3 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„o) „předběžným nabízením“ ▌poskytování informací nebo sdělení, přímo či nepřímo, o investičních strategiích nebo představách o investicích ze strany správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání nebo jeho jménem potenciálním investorům s bydlištěm nebo se sídlem v Unii s cílem prověřit jejich zájem o ▌ kvalifikovaný fond sociálního podnikání, který nebyl dosud zřízen, nebo o kvalifikovaný fond sociálního podnikání, který je zřízen, avšak pro jehož nabízení dosud nebylo předloženo oznámení podle článku 16 v členském státě, v němž mají potenciální investoři bydliště nebo své sídlo, a který v každém případě nepředstavuje nabídku ani umístění pro potenciálního investora s cílem investovat do podílových jednotek nebo akcií daného kvalifikovaného fondu sociálního podnikání.“;

"

2)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 4a

1.  Správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání může vykonávat předběžné nabízení v Unii kromě případů, kdy informace předložené potenciálním investorům:

   a) jsou dostatečné k tomu, aby investorům umožnily zavázat se k nabytí podílových jednotek nebo akcií konkrétního kvalifikovaného fondu sociálního podnikání;
   b) představují ▌upisovací formuláře nebo podobné dokumenty ve formě návrhu nebo v konečné podobě ▌; nebo
   c) představují zakládací dokumenty, prospekt nebo dokumenty související s nabízením kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, který dosud nebyl zřízen, v konečné podobě.

Je-li poskytnut návrh prospektu nebo dokumentů souvisejících s nabízením, nesmí tyto dokumenty obsahovat informace dostatečné k tomu, aby investorům umožnily učinit investiční rozhodnutí, a zároveň musí jasně stanovit, že:

   a) nepředstavují nabídku nebo výzvu k upisování podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu sociálního podnikání; a
   b) nelze na informace uvedené v daných dokumentech spoléhat, neboť jsou neúplné a mohou podléhat změně.

2.  Příslušné orgány nesmí požadovat po správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, aby oznámil příslušným orgánům obsah nebo adresy předběžného nabízení, ani aby před vykonáním předběžného nabízení splňoval jakékoli jiné podmínky nebo požadavky, než jsou ty stanovené v tomto článku.

3.  Správci kvalifikovaných fondů sociálního podnikání zajistí, aby investoři nezískávali podílové jednotky nebo akcie kvalifikovaného fondu sociálního podnikání prostřednictvím předběžného nabízení a aby investoři kontaktovaní v rámci předběžného nabízení mohli získat podílové jednotky nebo akcie v tomto kvalifikovaném fondu sociálního podnikání pouze v rámci nabízení povoleného podle článku 16.

Za výsledek nabízení, který podléhá příslušným oznamovacím postupům uvedeným v článku 16, se považuje každé upsání podílových jednotek nebo akcií kvalifikovaného fondu sociálního podnikání uvedeného v informaci poskytnuté v souvislosti s předběžným nabízením, nebo kvalifikovaného fondu sociálního podnikání, který je zřízen na základě předběžného nabízení, ze strany profesionálních investorů ve lhůtě 18 měsíců poté, co správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání zahájil předběžné nabízení.

4.  Do dvou týdnů od zahájení předběžného nabízení správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání zašle neformální dopis v listinné nebo elektronické podobě příslušným orgánům svého domovského členského státu. V tomto dopise uvede členské státy, v nichž je nebo bylo vykonáváno předběžné nabízení a po jakou dobu, stručný popis předběžného nabízení včetně informací o předložených investičních strategiích, a případně i seznam kvalifikovaných fondů sociálního podnikání, jež jsou nebo byly předmětem předběžného nabízení. Příslušné orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání neprodleně informují příslušné orgány členských států, v nichž správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání vykonává nebo vykonával předběžné nabízení. Příslušné orgány členského státu, v němž je nebo bylo předběžné nabízení vykonáváno, mohou požádat příslušné orgány domovského členského státu správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání o poskytnutí dalších informací o předběžném nabízení, které je nebo bylo vykonáváno na území tohoto státu.

5.  Třetí osoba smí vykonávat předběžné nabízení jménem povoleného správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání pouze, pokud má povolení vykonávat činnost jako investiční podnik v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU*, jako úvěrová instituce v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU**, jako správcovská společnost SKIPCP v souladu se směrnicí 2009/65/ES, jako správce alternativního investičního fondu v souladu se směrnicí 2011/61/EU, nebo jedná jako vázaný zástupce v souladu se směrnicí 2014/65/EU. Tato třetí strana podléhá veškerým podmínkám stanoveným v tomto článku.

6.  Správce kvalifikovaného fondu sociálního podnikání ▌zajistí, aby bylo předběžné nabízení náležitě zdokumentováno.

__________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).“

"

Článek 17

Změny nařízení (EU) č. 1286/2014

Nařízení (EU) č. 1286/2014 se mění takto:

1)  V čl. 32 odst. 1 se datum „31. prosince 2019“ nahrazuje datem „31. prosince 2021“.

2)  Článek 33 se mění takto:

a)  v odst. 1 prvním podostavci se datum „31. prosince 2018“ nahrazuje datem „31. prosince 2019“;

b)  v odst. 2 prvním pododstavci se datum „31. prosince 2018“ nahrazuje datem „31. prosince 2019“;

c)  v odst. 4 prvním pododstavci se datum „31. prosince 2018“ nahrazuje datem „31. prosince 2019“.

Článek 18

Hodnocení

Do ... [60 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise na základě veřejné konzultace a v návaznosti na jednání s orgánem ESMA a příslušnými orgány provede vyhodnocení uplatňování tohoto nařízení.

Do ... [24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] Komise na základě konzultace s příslušnými orgány, orgánem ESMA a dalšími důležitými zúčastněnými stranami předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu ve věci rozhodnutí investovat z vlastního podnětu a na žádost investora z vlastního podnětu, která specifikuje rozsah tohoto způsobu upisování fondů, jeho zeměpisné rozložení, včetně třetích zemí, a jeho dopad na pasový režim. Tato zpráva obsahuje také přezkum, zda by oznamovací portál zřízený v souladu s čl. 13 odst. 2 měl být vyvinut tak, aby k veškerému předávání těchto dokumentů mezi příslušnými orgány docházelo jeho prostřednictvím.

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se od … [datum vstupu tohoto nařízení v platnost].

Ustanovení čl. 4 odst. 1 až 5, čl. 5 odst. 1 a 2, články 15 a 16 se však použijí od ... [24 měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.
(2) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 50.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019.
(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 345/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech rizikového kapitálu (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 1).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 346/2013 ze dne 17. dubna 2013 o evropských fondech sociálního podnikání (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 18).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/760 ze dne 29. dubna 2015 o evropských fondech dlouhodobých investic (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 98).
(8)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
(9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o sděleních klíčových informací týkajících se strukturovaných retailových investičních produktů a pojistných produktů s investiční složkou (Úř. věst. L 352, 9.12.2014, s. 1).
(11)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(12)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... Ze dne …, kterou se mění směrnice 2009/65/ES a 2011/61/EU, pokud jde o přeshraniční distribuci fondů kolektivního investování (Úř. věst. L …).
(14)+ Úř. věst.: vložte prosím do textu číslo směrnice uvedené v dokumentu PE-CONS 54/19 (2018/0041(COD)) a do poznámky pod čarou číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení uvedené směrnice v Úředním věstníku.
(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).


Kapitálové požadavky (nařízení) ***I
PDF 1558kWORD 434k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zveřejňování informací, a kterým se mění nařízení (EU) č. 648/2012 (COM(2016)0850 – C8-0480/2016 – 2016/0360A(COD))
P8_TA-PROV(2019)0369A8-0242/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2016)0850),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0480/2016),

—  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky ze dne 8. listopadu 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 30. března 2017(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů, které bylo přijato dne 18. května 2017 a kterým byl Hospodářský a měnový výbor zmocněn k rozdělení výše uvedeného návrhu Komise a k vypracování dvou samostatných legislativních zpráv na základě tohoto návrhu,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0242/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 16. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012

P8_TC1-COD(2016)0360A


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky(3),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

v souladu s řádným legislativním postupem(5),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V důsledku finanční krize, která vypukla v letech 2007–2008, Unie provedla zásadní reformu regulačního rámce pro finanční služby, aby posílila odolnost svých finančních institucí. Tato reforma do značné míry vycházela z mezinárodních standardů, jež v roce 2010 schválil Basilejský výbor pro bankovní dohled (BCBS) a které vešly ve známost jako rámec Basilej III. Mezi řadu opatření reformního balíčku patřilo přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU(7) , jež posílily obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce a investiční podniky (instituce).

(2)  I když provedená reforma zvýšila stabilitu finančního systému a jeho odolnost vůči řadě možných budoucích šoků a krizí, neřešila všechny známé problémy. Důležitým důvodem této skutečnosti bylo, že tvůrci mezinárodních standardů, jako BCBS a Rada pro finanční stabilitu (FSB), v té době ještě stále pracovali na mezinárodně dohodnutých řešeních těchto problémů. Nyní byla tato práce na dalších důležitých reformách dokončena a tyto zbývající problémy by měly být vyřešeny.

(3)  Ve svém sdělení ze dne 24. listopadu 2015 nazvaném „Dokončení bankovní unie“ Komise uznala potřebu dalšího snižování rizik a zavázala se, že předloží legislativní návrh, který by stavěl na mezinárodně dohodnutých standardech. Rada ve svých závěrech ze dne 17. června 2016 a Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 10. března 2016 o bankovní unii – výroční zpráva za rok 2015(8) rovněž uznaly, že je třeba učinit další konkrétní legislativní opatření, pokud jde o snížení rizik ve finančním sektoru.

(4)  Opatření ke snížení rizik by měla nejen dále posílit odolnost evropského bankovního systému a důvěru trhu v něj, ale také poskytnout základ pro další pokrok při dokončování bankovní unie. Tato opatření by měla být rovněž zvažována v kontextu širších problémů, které mají vliv na ekonomiku Unie, zejména potřeby podporovat růst a pracovní místa v dobách nejistého ekonomického výhledu. V této souvislosti byly na posílení ekonomiky Unie zahájeny různé významné politické iniciativy, jako jsou investiční plán pro Evropu a unie kapitálových trhů. Je proto důležité, aby všechna opatření ke snížení rizik hladce interagovala s uvedenými politickými iniciativami, jakož i s nedávnými širšími reformami ve finančním sektoru.

(5)  Ustanovení tohoto nařízení by měla odpovídat mezinárodně dohodnutým standardům a zajistit, aby směrnice 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 575/2013 byly nadále rovnocenné rámci Basilej III. Cílené úpravy, které mají zohlednit specifika Unie a širší politické úvahy, by měly být omezeny co do rozsahu působnosti nebo času, aby neměly negativní dopad na celkovou přiměřenost obezřetnostního rámce.

(6)  Rovněž je třeba zlepšit stávající opatření ke snížení rizik, jakož i zejména požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, aby bylo zajištěno, že mohou být uplatňovány přiměřenějším způsobem a že nevytvářejí nadměrnou zátěž související s jejich dodržováním, zvláště u malých a nepříliš složitých institucí.

(7)  Za účelem cíleného zjednodušení požadavků a s ohledem na uplatňování zásady proporcionality je nutné tyto malé a nepříliš složité instituce přesně definovat. Jednotná absolutní hraniční hodnota sama o sobě specifika národních bankovních trhů nezohledňuje. Proto je nutné, aby členské státy mohly dle vlastního uvážení a v souladu s vnitrostátními podmínkami tuto hraniční hodnotu upravovat a případně ji snížit. Jelikož pro určení rizikového profilu instituce není rozhodná její velikost sama o sobě, použitím dalších kvalitativních kritérií je navíc nutné zajistit, aby instituce byla považována za malou a nepříliš složitou a mohla těžit z přiměřenějších pravidel pouze v případě, kdy splňuje všechna relevantní kritéria.

(8)  Pákové poměry přispívají k zachování finanční stability tím, že působí jako pojistky u kapitálových požadavků založených na riziku a omezují vytváření nadměrné páky během hospodářského vzestupu. BCBS revidoval mezinárodní standard o pákovém poměru, aby blíže určil některé aspekty koncepce tohoto poměru. Nařízení Rady (EU) č. 575/2013 by mělo být uvedeno do souladu s tímto revidovaným standardem tak, aby zajistilo rovné podmínky na mezinárodní úrovni pro instituce usazené v Unii, ale působící mimo Unii, a aby zajistilo, že pákový poměr zůstane účinným doplňkem kapitálových požadavků založených na riziku. Proto by měl být zaveden požadavek na pákový poměr, který doplní současný systém podávání zpráv a zpřístupňování informací o pákovém poměru.

(9)  Aby nedošlo ke zbytečnému omezení poskytování úvěrů podnikům a domácnostem ze strany institucí a aby se zabránilo neodůvodněným nepříznivým dopadům na likviditu trhu, měl by být požadavek na pákový poměr stanoven na úrovni, kde působí jako důvěryhodná pojistka proti riziku nadměrné páky, aniž by narušoval hospodářský růst.

(10)  Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (EBA), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010(9), dospěl ve své zprávě ze dne 3. srpna 2016 o požadavku na pákový poměr k závěru, že pákový poměr kapitálu tier 1 stanovený ve výši 3 % pro všechny typy úvěrových institucí by představoval spolehlivou pojistku. Požadavek na 3% pákový poměr byl také dohodnut na mezinárodní úrovni BCBS. Požadavek na pákový poměr by proto měl být kalibrován na úrovni 3 %.

(11)  Požadavek na 3% pákový poměr by však některé modely a linie podnikání omezil více než jiné. Nepřiměřeně postiženy by byly zejména veřejné úvěry poskytované veřejnými rozvojovými bankami a státem podporované vývozní úvěry. Pákový poměr by tedy pro uvedené typy expozic měl být upraven. Měla by tudíž být stanovena jasná kritéria, která pomohou ověřit veřejný mandát těchto úvěrových institucí a obsáhnou takové aspekty, jako je například jejich zřízení, druh vykonávaných činností, jejich účel, režimy záruk ze strany orgánů veřejné správy a omezení činností souvisejících s přijímáním vkladů. Forma a způsob zřízení takových úvěrových institucí by však měly být i nadále ponechány na rozhodnutí ústřední vlády, regionální vlády nebo místního orgánu členského státu, přičemž se může jednat o založení nové úvěrové instituce, akvizici nebo převzetí již existujícího subjektu těmito orgány veřejné správy, a to i prostřednictvím koncesí a v kontextu postupů k řešení krize.

(12)  Pákový poměr by rovněž neměl narušit poskytování služeb centrálního clearingu institucemi klientům. Proto by počáteční marže na derivátové transakce, u nichž se provádí centrální clearing, přijaté institucemi ▌od klientů a přenášené na ústřední protistrany měly být z celkové míry expozic vyloučeny.

(13)  Za výjimečných okolností, které odůvodňují vynětí některých expozic vůči centrálním bankám z pákového poměru, a s cílem usnadnit provádění měnových politik by příslušné orgány měly mít možnost takové expozice z celkové míry expozic dočasně vyloučit. Za tímto účelem by po konzultaci s příslušnou centrální bankou měly veřejně vyhlásit, že takové výjimečné okolnosti nastaly. Požadavek na pákový poměr by měl být znovu úměrně kalibrován, aby kompenzoval dopad vynětí. Takovým překalibrováním by mělo být zajištěno vyloučení rizik ohrožujících finanční stabilitu, která postihují příslušné bankovní sektory, a také by měla zůstat zachována odolnost zajišťovaná pákovým poměrem.

(14)  Pro instituce určené jako globální systémově významné instituce (dále jen „G-SVI“) je vhodné zavést požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru v souladu se směrnicí 2013/36/EU a standardem BCBS ohledně kapitálové rezervy k pákovému poměru pro globální systémově významné banky (G-SVB), který byl zveřejněn v prosinci 2017. Kapitálová rezerva k pákovému poměru byla BCBS kalibrována specificky za účelem zmírnění srovnatelně vyšších rizik, která G-SVB pro finanční stabilitu představují, a vzhledem k této skutečnosti by se měla v této fázi vztahovat pouze na G-SVI. Je však třeba provést další analýzu s cílem určit, zda by bylo vhodné uplatňovat požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru i na jiné systémově významné instituce (J-SVI), jak jsou vymezeny ve směrnici 2013/36/EU, a pokud ano, jakým způsobem by jeho kalibrace měla být přizpůsobena specifikům těchto institucí.

(15)  Dne 9. listopadu 2015 zveřejnila Rada pro finanční stabilitu ▌ specifikaci celkové kapacity pro absorpci ztrát (dále jen „standard TLAC“), která byla potvrzena skupinou G20 na summitu v Turecku v listopadu 2015. Standard TLAC vyžaduje, aby G-SVB držely dostatečný objem závazků (způsobilých k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů) s vysokou schopností absorbovat ztráty pro zajištění rychlé a hladké absorpce ztrát a rekapitalizace v případě řešení krize. Standard TLAC by měl být zaveden do práva Unie.

(16)  Provedení standardu TLAC v právu Unie musí vzít v úvahu stávající minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky stanovený ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU(10). Jelikož standard TLAC a minimální požadavek na kapitál a způsobilé závazky sledují stejný cíl, tedy zajistit, aby instituce měly dostatečnou kapacitu pro absorpci ztrát, měly by tyto dva požadavky představovat vzájemně se doplňující prvky společného rámce. Z operačního hlediska by harmonizovaná minimální úroveň standardu TLAC měla být do nařízení (EU) č. 575/2013 zavedena prostřednictvím nového požadavku na kapitál a způsobilé závazky, zatímco specifický doplněk pro G-SVI a specifický požadavek na instituce, které nejsou G-SVI, by měl být zaveden prostřednictvím cílených změn směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014(11). Ustanovení zavádějící standard TLAC v nařízení (EU) č. 575/2013 by měla být vykládána společně s ustanoveními uvedenými ve směrnici 2014/59/EU a nařízení (EU) č. 806/2014 a ve směrnici 2013/36/EU.

(17)  V souladu se standardem TLAC, který se týká pouze G-SVB, by se minimální požadavek na dostatečný objem kapitálu a závazků s vysokou schopností absorbovat ztráty zavedený tímto nařízením měl vztahovat pouze na G-SVI. Nicméně pravidla týkající se způsobilých závazků zavedená v tomto nařízení by měla platit pro všechny instituce, a to v souladu s doplňujícími úpravami a požadavky uvedenými ve směrnici 2014/59/EU.

(18)  V souladu se standardem TLAC by se požadavek na kapitál a způsobilé závazky měl vztahovat na subjekty řešící krizi, které buď jsou samy o sobě G-SVI, nebo jsou součástí skupiny označené jako G-SVI. Požadavek na kapitál a způsobilé závazky by se měl uplatňovat buď na individuálním, nebo konsolidovaném základě, v závislosti na tom, zda jsou tyto subjekty řešící krizi samostatnými institucemi bez dceřiných podniků, nebo mateřskými podniky.

(19)  Směrnice 2014/59/EU umožňuje využití nástrojů k řešení krize nejen pro instituce, ale také pro finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti. Mateřské finanční holdingové společnosti a mateřské smíšené finanční holdingové společnosti by proto měly mít tak jako mateřské instituce dostatečnou schopnost absorbovat ztráty.

(20)  Aby byla zajištěna účinnost požadavku na kapitál a způsobilé závazky, je nezbytné, aby nástroje držené za účelem splnění tohoto požadavku měly vysokou schopnost absorbovat ztráty. Závazky, které jsou vyloučeny z nástroje rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve smyslu směrnice 2014/59/EU, tuto schopnost nemají a nemají ji ani jiné závazky, které k rekapitalizaci z vnitřních zdrojů v zásadě sice způsobilé jsou, ale v praxi by při rekapitalizaci z vnitřních zdrojů mohly způsobovat potíže. Tyto závazky by proto neměly být považovány za způsobilé pro požadavek na kapitál a způsobilé závazky. Na druhou stranu kapitálové nástroje, stejně jako podřízené závazky, mají vysokou schopnost absorbovat ztráty. Do určité míry by měl být v souladu se standardem TLAC uznán rovněž potenciál absorbovat ztráty u závazků, které jsou na stejné úrovni jako některé vyloučené závazky.

(21)  Aby se zamezilo dvojímu započtení závazků pro účely požadavku na kapitál a způsobilé závazky, měla by být zavedena pravidla pro odpočet držených položek způsobilých závazků, která odrážejí odpovídající přístup k odpočtu již vyvinutý v nařízení (EU) č. 575/2013 pro kapitálové nástroje. Na základě tohoto přístupu by držené položky nástrojů způsobilých závazků měly být nejprve odečteny od způsobilých závazků, a pokud neexistují dostatečné způsobilé závazky, měly by být tyto nástroje způsobilých závazků odečteny od nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2.

(22)  Standard TLAC obsahuje některá kritéria způsobilosti pro závazky, která jsou přísnější než současná kritéria způsobilosti pro kapitálové nástroje. Aby byla zajištěna jednotnost, kritéria způsobilosti pro kapitálové nástroje by měla být sladěna, pokud jde o nezpůsobilost nástrojů vydaných prostřednictvím jednotek pro speciální účel, a to ke dni 1. ledna 2022.

(23)  Pro nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 je nezbytné stanovit jasný a transparentní schvalovací postup, který může přispět k zachování vysoké kvality těchto nástrojů. Za tímto účelem by příslušné orgány měly odpovídat za schvalování těchto nástrojů před tím, než je instituce mohou klasifikovat jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. Příslušné orgány by však nemusely vyžadovat předchozí svolení pro nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 vydané na základě právní dokumentace, kterou již příslušný orgán schválil, a které se řídí v podstatě shodnými ustanoveními, jakými se řídí kapitálové nástroje, pro něž instituce již získala od příslušného orgánu předchozí svolení klasifikovat je jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. V takovém případě by instituce namísto žádosti o předchozí schválení měly mít možnost příslušným orgánům oznámit svůj úmysl takové nástroje vydat. Měly by tak učinit v dostatečném předstihu, než nástroje klasifikují jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, aby příslušné orgány měly v případě potřeby čas tyto nástroje přezkoumat. S ohledem na to, že úlohou orgánu EBA je dále sbližovat postupy v oblasti dohledu a zvyšovat kvalitu kapitálových nástrojů, měly by jej příslušné orgány konzultovat před schválením jakékoli nové formy nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1.

(24)  Kapitálové nástroje jsou způsobilé jako nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 pouze tehdy, jsou-li v souladu s příslušnými kritérii způsobilosti. Tyto kapitálové nástroje mohou zahrnovat vlastní kapitál nebo závazky, včetně podřízených půjček, jež splňují tato kritéria.

(25)  Kapitálové nástroje nebo jejich části by měly být způsobilé jako kapitálové nástroje pouze v rozsahu, v jakém jsou splacené. Pokud části určitého nástroje splaceny nejsou, neměly by být tyto části způsobilé jako kapitálové nástroje.

(26)  Kapitálové nástroje a způsobilé závazky by neměly být předmětem ujednání o kompenzaci nebo započtení, jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty při řešení krize. Nemělo by to znamenat, že by smluvní ustanovení, kterými se závazky řídí, měla obsahovat ustanovení výslovně uvádějící, že nástroj nepodléhá právům na kompenzaci nebo započtení.

(27)  Protože se bankovní sektor vyvíjí ve stále digitalizovanějším prostředí, stále významnějším druhem aktiva se stává software. Na obezřetně oceněná aktiva v podobě softwaru, jejichž hodnota není podstatně ovlivněna řešením krize, platební neschopností nebo likvidací instituce, by se neměly vztahovat odpočty nehmotných aktiv z položek kmenového kapitálu tier 1. Tato specifikace je důležitá, protože pojetí softwaru je široké a zahrnuje mnoho různých druhů aktiv, z nichž ne všechna si po ukončení činnosti podniku uchovávají svou hodnotu. V tomto ohledu by se měly vzít v úvahu rozdíly v ocenění a amortizaci aktiv v podobě softwaru a realizované prodeje těchto aktiv. Kromě toho by se měl zohlednit i mezinárodní vývoj a rozdíly v právní úpravě investic do softwaru, různá obezřetnostní pravidla vztahující se na instituce a pojišťovny i různorodost finančního sektoru v Unii včetně neregulovaných subjektů, jako jsou společnosti finančních technologií.

(28)  Aby se zabránilo prudké změně situace, je nutné zachovat právní účinky stávajících nástrojů, pokud jde o některá kritéria způsobilosti. V případě závazků vydaných před ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] by od některých kritérií způsobilosti pro kapitálové nástroje a způsobilé závazky mělo být upuštěno. Takovéto zachování právních účinků by se mělo vztahovat na závazky započítávané v příslušných případech do podřízené části TLAC a podřízené části minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle směrnice 2014/59/EU, jakož i na závazky započítávané v příslušných případech do nepodřízené části TLAC a nepodřízené části minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky podle směrnice 2014/59/EU. V případě kapitálových nástrojů by zachování právních účinků mělo skončit dne ... [šest let po datu vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

(29)  Nástroje způsobilých závazků včetně těch, které mají zbytkovou splatnost kratší než jeden rok, mohou být umořeny až poté, co orgán příslušný k řešení krize udělil předchozí svolení. Takovým předchozím svolením by rovněž mohlo být obecné předchozí svolení, přičemž by k umoření muselo dojít během omezené doby a v předem stanovené výši v mezích obecného předchozího svolení.

(30)  Od přijetí nařízení (EU) č. 575/2013 byl mezinárodní standard o obezřetnostním zacházení s expozicemi institucí vůči ústředním protistranám pozměněn s cílem zlepšit zacházení s expozicemi institucí vůči způsobilým ústředním protistranám. Významné revize tohoto standardu zahrnovaly použití jednotné metody pro stanovení kapitálového požadavku pro expozice z důvodu příspěvků do fondu pro riziko selhání, explicitní limit na celkové požadavky na kapitál používané pro expozice vůči způsobilým ústředním protistranám a k rizikům citlivější přístup k zachycení hodnoty derivátů při výpočtu hypotetických zdrojů způsobilých ústředních protistran. Zacházení s expozicemi vůči nezpůsobilým ústředním protistranám bylo zároveň ponecháno beze změn. Vzhledem k tomu, že revidované mezinárodní standardy zavedly zacházení, které je pro prostředí centrálního clearingu vhodnější, právní předpisy Unie by měly být změněny, aby tyto standardy začlenily.

(31)  Aby bylo zajištěno, že instituce odpovídajícím způsobem řídí své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování, pravidla stanovící zacházení s těmito expozicemi by měla být citlivá na rizika a měla by podporovat transparentnost ve vztahu k podkladovým expozicím subjektů kolektivního investování. BCBS proto přijal revidovaný standard, který stanoví jasnou hierarchii přístupů k výpočtu objemů rizikově vážených expozic pro tyto expozice. Tato hierarchie odráží míru transparentnosti, pokud jde o podkladové expozice. Nařízení (EU) č. 575/2013 by mělo být sladěno s těmito mezinárodně dohodnutými pravidly.

(32)  V případě instituce, která k investici do podílové jednotky nebo akcie v subjektu kolektivního investování, a to i v rámci systému soukromého důchodového pojištění se státním příspěvkem, poskytuje v konečný prospěch neprofesionálních zákazníků příslib minimální hodnoty, se nevyžaduje žádná platba ze strany instituce ani podniku, jenž je zahrnut do téže působnosti obezřetnostní konsolidace, pokud hodnota akcií nebo podílových jednotek zákazníka v subjektu kolektivního investování neklesne v jednom nebo více okamžicích v čase, jak je stanoveno ve smlouvě, pod garantovanou částku. Pravděpodobnost uplatnění závazku je proto v praxi nízká. Pokud je institucí poskytnutý příslib minimální hodnoty omezen na procento částky, kterou zákazník původně investoval do akcií nebo podílových jednotek v subjektu kolektivního investování (příslib minimální hodnoty v pevné výši) nebo na částku, která závisí na vývoji finančních ukazatelů nebo tržních indexů do vypršení určitého období, veškerý stávající kladný rozdíl mezi hodnotou akcií nebo podílových jednotek zákazníka a současnou hodnotou garantované částky k danému datu tvoří rezervu a snižuje riziko, že instituce bude muset vyplatit garantovanou částku. Všechny tyto důvody ospravedlňují snížený úvěrový konverzní faktor.

(33)  Pro výpočet hodnoty expozice derivátových transakcí podle rámce úvěrového rizika protistrany dává nařízení (EU) č. 575/2013 v současné době institucím na výběr mezi třemi různými standardizovanými přístupy: standardizovanou metodou, metodou oceňování podle tržní hodnoty a metodou původní expozice.

(34)  Tyto standardizované přístupy však přiměřeně nezohledňují skutečnost, že kolaterál snižuje riziko v těchto expozicích. Jejich kalibrace je zastaralá a neodráží vysokou míru volatility zaznamenanou v průběhu finanční krize. Ani přiměřeně nezohledňují prospěch ze započtení. K řešení těchto nedostatků se BCBS rozhodl nahradit standardizovanou metodu a metodu oceňování podle tržní hodnoty novým standardizovaným přístupem pro výpočet hodnoty expozice derivátových expozic – tzv. standardizovaným přístupem k úvěrovému riziku protistrany (SA-CCR). Vzhledem k tomu, že revidované mezinárodní standardy zavedly nový standardizovaný přístup, který je pro prostředí centrálního clearingu vhodnější, právní předpisy Unie by měly být změněny, aby tyto standardy začlenily.

(35)  Přístup SA-CCR je citlivější na rizika než standardizovaná metoda a metoda oceňování podle tržní hodnoty, a proto by měl vést ke kapitálovým požadavkům, které lépe odrážejí rizika spojená s derivátovými transakcemi institucí. Současně se může ukázat, že pro některé instituce, které v současné době používají metodu oceňování podle tržní hodnoty, je přístup SA-CCR příliš složitý a jeho uplatňování příliš zatěžující. Pro ty instituce, které splňují předem definovaná kritéria způsobilosti, a pro instituce, které jsou součástí skupiny, jež tato kritéria splňuje na konsolidovaném základě, by měla být zavedena zjednodušená verze přístupu SA-CCR (dále jen „zjednodušený přístup SA-CCR“). Jelikož taková zjednodušená verze bude méně citlivá na rizika než SA-CCR, měla by být odpovídajícím způsobem kalibrována, aby se zajistilo, že nebude podceňovat hodnotu expozice derivátových transakcí.

(36)  Pro instituce, které mají ▌ omezené derivátové expozice a které v současné době používají metodu oceňování podle tržní hodnoty nebo metodu původní expozice, by uplatňování přístupu SA-CCR i zjednodušeného přístupu SA-CCR mohlo být příliš složité. Metoda původní expozice by proto měla být vyhrazena jako alternativní přístup pro ty instituce, které splňují předem definovaná kritéria způsobilosti, a pro instituce, které jsou součástí skupiny, jež tato kritéria splňuje na konsolidovaném základě, ale měla by být revidována s cílem vyřešit její hlavní nedostatky.

(37)  Měla by být zavedena jasná kritéria, která poslouží institucím jako vodítko při výběru z povolených přístupů. Tato kritéria by se měla zakládat na rozsahu derivátových aktivit instituce, který ukazuje na míru sofistikovanosti, jež by instituce při výpočtu hodnoty expozice měla být schopna splnit.

(38)  Během finanční krize byly ztráty v obchodním portfoliu u některých institucí usazených v Unii značné. Pro některé z nich se výše kapitálu požadovaná proti těmto ztrátám ukázala jako nedostatečná, což vedlo k tomu, že žádaly o mimořádnou veřejnou finanční podporu. Tyto poznatky vedly BCBS k odstranění řady nedostatků v obezřetnostním zacházení s pozicemi v obchodním portfoliu v souvislosti s kapitálovými požadavky k tržnímu riziku.

(39)  V roce 2009 byl na mezinárodní úrovni dokončen první soubor reforem, jenž byl v unijním právu proveden směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/76/EU(12). Reforma z roku 2009 se však nezabývala strukturálními nedostatky kapitálových požadavků pro standardy tržního rizika. Nejasné vytyčení hranice mezi obchodním a investičním portfoliem poskytovalo příležitosti k regulatorní arbitráži, zatímco vůči riziku nedostatečná citlivost kapitálových požadavků k tržnímu riziku neumožnila zachytit úplné spektrum rizik, kterým byly instituce vystaveny.

(40)  BCBS zahájil zásadní přezkum obchodního portfolia (FRTB) s cílem vyřešit strukturální nedostatky kapitálových požadavků pro standardy tržního rizika. Výsledkem této práce byl revidovaný rámec pro tržní riziko, který byl zveřejněn v lednu 2016. V prosinci 2017 se skupina guvernérů centrálních bank a vedoucích orgánů dohledu dohodla, že lhůtu pro provedení tohoto revidovaného rámce pro tržní riziko prodlouží, aby institucím poskytla dodatečný čas na vytvoření nezbytné systémové infrastruktury, ale také aby BCBS mohl vyřešit některé specifické otázky související s tímto rámcem. Mezi ně patří přezkum kalibrací standardizovaného přístupu a přístupu interního modelu, který by měl zajistit soudržnost s původními očekáváními BCBS. Po dokončení tohoto přezkumu a dříve než bude provedeno posouzení dopadů výsledných revizí rámce FRTB na instituce v Unii, by měly všechny instituce, které by v Unii podléhaly rámci FRTB, začít podávat zprávy o výpočtech odvozených z revidovaného standardizovaného přístupu. Za tímto účelem, aby výpočty pro požadavky na podávání zpráv byly plně funkční v souladu s mezinárodním vývojem, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijmout akt v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Komise by měla tento akt v přenesené pravomoci přijmout do 31. prosince 2019. Instituce by měly začít podávat zprávy o tomto výpočtu nejpozději do jednoho roku po přijetí uvedeného aktu v přenesené pravomoci. Dále by instituce, které získají souhlas k použití revidovaného přístupu interního modelu rámce FRTB pro účely podávání zpráv, měly rovněž podávat zprávy o výpočtu podle přístupu interního modelu tři roky poté, co bude plně použitelný.

(41)  Zavedení požadavků na podávání zpráv vyplývajících z přístupů FRTB je třeba považovat za první krok k plnému zavedení rámce FRTB v Unii. Komise by s přihlédnutím ke konečným revizím rámce FRTB, které provede BCBS, k výsledkům dopadů těchto revizí na instituce v Unii a k přístupům FRTB, které jsou pro požadavky na podávání zpráv již stanoveny v tomto nařízení, měla do 30. června 2020 Evropskému parlamentu a Radě případně předložit legislativní návrh týkající se toho, jakým způsobem by měl být rámec FRTB prováděn v Unii za účelem stanovení kapitálových požadavků k tržnímu riziku.

(42)  Přiměřené zacházení s tržním rizikem by se rovněž mělo vztahovat na instituce s omezenými činnostmi v rámci obchodního portfolia, což umožní více institucím s nízkou činností v rámci obchodního portfolia uplatnit rámec úvěrového rizika pro pozice v investičním portfoliu, jak je stanoveno v revidované verzi odchylky pro malá obchodní portfolia. Zásada proporcionality by měla být rovněž zohledněna, až bude Komise znovu posuzovat, jakým způsobem by kapitálové požadavky k tržnímu riziku měly vypočítávat instituce se středně velkým obchodním portfoliem. S ohledem na vývoj na mezinárodní úrovni by se u institucí se středně velkým obchodním portfoliem měla přezkoumat zejména kalibrace kapitálových požadavků k tržnímu riziku. V mezidobí by tyto instituce se středně velkým obchodním portfoliem, jakož i instituce s malým obchodním portfoliem, měly být od požadavků na podávání zpráv podle FRTB osvobozeny.

(43)  Rámec velkých expozic by měl být posílen s cílem zlepšit schopnost institucí absorbovat ztráty a lépe dodržovat mezinárodní standardy. K tomuto účelu by měla být jako kapitálový základ pro výpočet limitu velkých expozic používána vyšší kvalita kapitálu a expozice vůči úvěrovým derivátům by měly být počítány v souladu s přístupem SA-CCR. Kromě toho by měl být snížen limit na expozice, které G-SVI mohou mít vůči jiným G-SVI, s cílem omezit systémová rizika související se vzájemnou provázaností velkých institucí a dopad, jenž selhání protistrany G-SVI může mít na finanční stabilitu.

(44)  I když ukazatel krytí likvidity (LCR) zajišťuje, že instituce budou schopny odolat vážnému tlaku krátkodobě, nezaručuje, že tyto instituce budou mít stabilní strukturu financování v dlouhodobějším horizontu. Je tedy zřejmé, že by na úrovni Unie měl být vytvořen podrobný závazný požadavek stabilního financování, který by měl být vždy dodržován, aby se zabránilo nadměrnému nesouladu splatností aktiv a závazků a přílišnému spoléhání se na krátkodobé velkoobchodní financování.

(45)  V souladu se standardem stabilního financování stanoveným BCBS by proto měla být přijata pravidla pro definování požadavku stabilního financování jakožto poměru objemu dostupného stabilního financování instituce k objemu jejího požadovaného stabilního financování v průběhu jednoho roku. Tento ▌ závazný požadavek by se měl nazývat ukazatel čistého stabilního financování (NSFR). Objem dostupného stabilního financování by se měl vypočítat vynásobením závazků a kapitálu instituce příslušnými faktory, které odrážejí jejich míru spolehlivosti v jednoletém horizontu NSFR. Objem požadovaného stabilního financování by se měl vypočítat vynásobením aktiv a podrozvahových expozic instituce příslušnými faktory, které odrážejí jejich charakteristiky likvidity a zbytkové splatnosti v jednoletém horizontu NSFR.

(46)  NSFR by měl být vyjádřen v procentech a nastaven na minimální úroveň 100 %, která vyjadřuje, že instituce drží dostatečné stabilní financování k pokrytí svých finančních potřeb v období jednoho roku za běžných i krizových podmínek. Pokud by NSFR klesl pod úroveň 100 %, měla by instituce plnit zvláštní požadavky stanovené nařízením (EU) č. 575/2013 pro včasné navrácení svého NSFR na minimální úroveň. V případech nedodržení požadavku NSFR by se opatření dohledu neměla uplatňovat automaticky ▌. Namísto toho by příslušné orgány měly důvody nesouladu s požadavkem NSFR posoudit, dříve než stanoví případná opatření v oblasti dohledu.

(47)  V souladu s doporučeními vydanými orgánem EBA ve zprávě ze dne 15. prosince 2015 o požadavcích čistého stabilního financování vypracované podle článku 510 nařízení (EU) č. 575/2013 by pravidla pro výpočet NSFR měla být úzce sladěna se standardy BCBS včetně vývoje těchto standardů, pokud jde o zacházení s derivátovými transakcemi. Nutnost vzít v úvahu některá evropská specifika, aby bylo zajištěno, že požadavek NSFR nebrání financování evropské reálné ekonomiky, však pro definici požadavku evropského NSFR odůvodňuje přijetí některých úprav NSFR vypracovaného BCBS. Tyto úpravy kvůli evropskému kontextu jsou doporučeny orgánem EBA a souvisejí především se specifickým zacházením pro: průchozí modely obecně a emise krytých dluhopisů zvláště; aktivity v oblasti financování obchodu; centralizované regulované úspory; zajištěné půjčky na bydlení; ▌ úvěrová sdružení; ústřední protistrany a centrální depozitáře cenných papírů neprovádějící žádnou významnou transformaci splatnosti. Tato navrhovaná specifická zacházení do značné míry odrážejí přednostní zacházení s danými činnostmi v evropském LCR ve srovnání s LCR vypracovaným BCBS. Vzhledem k tomu, že NSFR doplňuje LCR, měly by tyto dva ukazatele být konzistentní, pokud jde o jejich definici a kalibraci. To se týká zejména faktorů požadovaného stabilního financování uplatňovaných na vysoce kvalitní likvidní aktiva LCR pro výpočet NSFR, které by měly odrážet definice a srážky u evropského LCR, bez ohledu na dodržování obecných a provozních požadavků stanovených pro výpočet LCR, které nejsou pro jednoletý horizont výpočtu NSFR přiměřené.

(48)  Vedle evropských specifik by ▌ zacházení s derivátovými transakcemi v rámci NSFR vypracovaného BCBS mohlo mít významný dopad na derivátové aktivity institucí, a v důsledku toho na evropské finanční trhy a na přístup koncových uživatelů k některým operacím. Derivátové transakce a některé vzájemně propojené transakce, včetně clearingových činností, by mohly být zavedením NSFR vypracovaného BCBS neodůvodněně a nepřiměřeně ovlivněny, aniž by byly předmětem rozsáhlých studií kvantitativních dopadů a veřejných konzultací. Dodatečný požadavek držet 5 % až 20 % stabilního financování proti hrubým derivátovým závazkům je obecně považován za hrubé měřítko pro zachycení dodatečných rizik financování spojených s možným nárůstem derivátových závazků v průběhu jednoho roku a je předmětem přezkumu na úrovni BCBS. Tento požadavek zavedený na úrovni 5 % v souladu s pravomocí, kterou BCBS ponechal jurisdikcím za účelem snížení faktoru požadovaného stabilního financování ve vztahu k hrubým derivátovým závazkům, by následně mohl být pozměněn s cílem zohlednit vývoj na úrovni BCBS a vyhnout se případným nezamýšleným důsledkům, jako například bránění dobrému fungování evropských finančních trhů a poskytování zajišťovacích nástrojů institucím a koncovým uživatelům, včetně podniků, se záměrem zajistit jejich financování jakožto jeden z cílů unie kapitálových trhů.

(49)  Asymetrické zacházení podle BCBS s krátkodobým financováním, jako jsou repo obchody (stabilní financování není uznáváno), a krátkodobými půjčkami, jako jsou reverzní repo obchody (je požadováno určité stabilní financování – 10 % v případě transakcí zajištěných vysoce kvalitními likvidními aktivy úrovně 1 podle definice v LCR a 15 % pro ostatní transakce), má v případě finančních zákazníků odrazovat od rozsáhlých vazeb krátkodobého financování mezi finančními zákazníky, protože tyto vazby jsou zdrojem propojení a ztěžují řešení krize konkrétní instituce bez toho, aby se v případě selhání riziko rozšířilo do zbytku finančního systému. Nicméně kalibrace této asymetrie je ▌ konzervativní a může mít vliv na likviditu cenných papírů, které se obvykle používají jako kolaterál u krátkodobých transakcí, zejména státních dluhopisů, protože instituce pravděpodobně sníží objem svých operací na repo trzích. Mohla by také narušit činnosti tvorby trhu, jelikož repo trhy usnadňují správu potřebného inventáře, což je v rozporu s cíli unie kapitálových trhů. Aby instituce měly dostatek času na postupné přizpůsobení se této konzervativní kalibraci, mělo by být zavedeno přechodné období, během něhož by byly faktory požadovaného stabilního financování dočasně sníženy. Rozsah dočasného snížení faktorů požadovaného stabilního financování by se měl odvíjet od typů transakcí a typu kolaterálu použitého pro tyto transakce.

(50)  Kromě dočasného překalibrování faktoru požadovaného stabilního financování vypracovaného BCBS, který se vztahuje na krátkodobé reverzní repo obchody s finančními zákazníky zajištěné státními dluhopisy ▌, se jako nezbytné ukázaly některé další úpravy, aby bylo zajištěno, že zavedení požadavku NSFR nebrání likviditě trhů se státními dluhopisy. BCBS vypracovaný 5% faktor požadovaného stabilního financování, který se vztahuje na vysoce kvalitní likvidní aktiva úrovně 1 včetně státních dluhopisů, znamená, že by instituce musely držet uvedený podíl dostupného dlouhodobého nezajištěného financování bez ohledu na dobu, po kterou se chystají takové státní dluhopisy držet. Tato skutečnost by mohla instituce dále motivovat k tomu, aby ukládaly hotovost u centrálních bank, spíše než k tomu, aby jednaly jako primární dealeři a poskytovaly likviditu na trzích se státními dluhopisy. Kromě toho není v souladu s LCR, který uznává plnou likviditu těchto aktiv i v době závažného nedostatku likvidity (0% srážka). Faktor požadovaného stabilního financování u vysoce kvalitních likvidních aktiv úrovně 1, jak je definován v evropském LCR, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality, by proto měl být snížen z 5 % na 0 %.

(51)  Kromě toho by všechna vysoce kvalitní likvidní aktiva úrovně 1, jak jsou definována v evropském LCR, s výjimkou krytých dluhopisů mimořádně vysoké kvality, přijatá jako variační marže v derivátových smlouvách měla kompenzovat derivátová aktiva, zatímco NSFR vypracovaný BCBS přijímá ke kompenzaci derivátových aktiv pouze hotovost splňující podmínky rámce pro pákový poměr. Toto širší uznání aktiv přijatých jako variační marže přispěje k likviditě trhů se státními dluhopisy, zabrání penalizaci koncových uživatelů, kteří drží velké množství státních dluhopisů, ale jen málo hotovosti (jako jsou penzijní fondy), a nebude přispívat k dalšímu napětí z hlediska poptávky po hotovosti na repo trzích.

(52)  Požadavek NSFR by se měl vztahovat na instituce na individuálním i konsolidovaném základě, pokud příslušné orgány neupustí od uplatňování požadavku NSFR na individuálním základě. Pokud nebylo upuštěno od uplatňování požadavku NSFR na individuálním základě, transakce mezi dvěma institucemi náležejícími do stejné skupiny nebo téhož institucionálního systému ochrany by měly v zásadě obdržet symetrické faktory dostupného a požadovaného stabilního financování, aby nedošlo ke ztrátě finančních prostředků na vnitřním trhu a nebránilo se účinnému řízení likvidity v evropských skupinách, kde je likvidita centrálně řízená. Taková preferenční symetrická zacházení by měla být přiznávána pouze transakcím uvnitř skupiny, kde fungují všechny nezbytné záruky, na základě dodatečných kritérií pro přeshraniční transakce a pouze s předchozím souhlasem dotčených příslušných orgánů, neboť nelze předpokládat, že instituce mající potíže s plněním svých platebních povinností vždy obdrží finanční podporu od jiných podniků náležejících do stejné skupiny nebo téhož institucionálního systému ochrany.

(53)  Malé a nepříliš složité instituce by měly mít možnost používat zjednodušenou verzi požadavku NSFR. Zjednodušená, méně členěná verze NSFR by měla zahrnovat shromažďování omezeného objemu údajů, což sice na jedné straně snižuje složitost výpočtu pro tyto instituce v souladu se zásadou proporcionality, na straně druhé však zajišťuje, že tyto instituce budou přesto dodržovat dostatečný faktor stabilního financování prostřednictvím kalibrace, která by měla být alespoň tak konzervativní jako ta v rámci plnohodnotného požadavku NSFR. Příslušné orgány by však měly mít možnost vyžadovat, aby malé a nepříliš složité instituce použily plnohodnotný požadavek NSFR namísto zjednodušené verze.

(54)  Konsolidace dceřiných podniků ve třetích zemích by měla řádně zohlednit požadavky stabilního financování platné v těchto zemích. V souladu s tím by pravidla pro konsolidaci v Unii neměla zavádět příznivější zacházení pro dostupné a požadované stabilní financování v dceřiných podnicích ve třetích zemích, než je zacházení, které je k dispozici podle vnitrostátních právních předpisů těchto třetích zemí.

(55)  Instituce by měly mít povinnost podávat svým příslušným orgánům ve vykazovací měně zprávy o závazném podrobném NSFR pro všechny položky a odděleně pro položky denominované v každé významné měně, aby bylo zajištěno odpovídající sledování možných nesouladů měn. Požadavek NSFR by neměl institucím ukládat žádné požadavky na zdvojené podávání zpráv nebo požadavky na podávání zpráv, které nejsou v souladu s platnými předpisy, a institucím by měl být poskytnut dostatek času, aby se připravily na vstup nových požadavků na podávaní zpráv v platnost.

(56)  Jelikož poskytování smysluplných a srovnatelných informací trhu o společných klíčových ukazatelích používaných institucemi k měření rizika trhu je základním principem zdravého bankovního systému, je nezbytné co nejvíce snížit informační asymetrii a usnadnit srovnatelnost rizikových profilů úvěrových institucí uvnitř jurisdikce i napříč jurisdikcemi. BCBS zveřejnil v lednu 2015 revidované standardy pro zpřístupňování informací v rámci pilíře 3, aby se zvýšila srovnatelnost, kvalita a konzistence povinného zpřístupňování informací trhu ze strany institucí. Je proto vhodné změnit stávající požadavky na zpřístupňování informací, aby se provedly tyto nové mezinárodní standardy.

(57)  Respondenti výzvy Komise ke sdělení skutečností o regulačním rámci EU pro finanční služby považovali současné požadavky na zpřístupňování informací za nepřiměřené a zatěžující v případě menších institucí. Aniž by bylo dotčeno užší sladění zpřístupňování informací s mezinárodními standardy, po malých a nepříliš složitých institucích by se mělo požadovat méně časté a podrobné zpřístupňování informací než od jejich větších protějšků, čímž se sníží administrativní zátěž, které jsou vystaveny.

(58)   Mělo by dojít k určitým vyjasněním ohledně zpřístupňování informací o odměňování. Požadavky na zpřístupňování informací o odměnách stanovené v tomto nařízení by měly být v souladu s cíli pravidel odměňování, tj. u těch kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil institucí, stanovit a udržovat takové zásady a postupy odměňování, které jsou v souladu s účinným řízením rizik. Kromě toho by instituce využívající odchylku od určitých pravidel odměňování měly mít povinnost zpřístupňovat informace týkající se této odchylky.

(59)  Malé a střední podniky jsou jedním z pilířů hospodářství Unie, jelikož hrají zásadní roli při vytváření ekonomického růstu a zajišťování pracovních míst. Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky nesou nižší systémové riziko než větší podniky, kapitálové požadavky pro expozice vůči malým a středním podnikům by měly být nižší než pro expozice vůči velkým podnikům, aby se zajistilo optimální bankovní financování malých a středních podniků. V současné době se na expozice vůči malým a středním podnikům až do výše 1,5 milionu EUR vztahuje 23,81% snížení objemu rizikově vážené expozice. Vzhledem k tomu, že hraniční hodnota ve výši 1,5 milionu EUR pro expozici vůči malým a středním podnikům nenaznačuje změnu rizikovosti malých a středních podniků, snížení kapitálových požadavků mělo být rozšířeno na expozice vůči malým a středním podnikům ▌ do výše 2,5milionu EUR a ▌ část expozice vůči malým a středním podnikům překračující hodnotu 2,5 milionu EUR by měla podléhat 15% snížení kapitálových požadavků.

(60)  Investice do infrastruktury jsou nezbytné pro posílení konkurenceschopnosti Evropy a stimulaci tvorby pracovních míst. Oživení a budoucí růst ekonomiky Unie závisí do značné míry na dostupnosti kapitálu pro strategické investice evropského významu do infrastruktury, zejména širokopásmových a energetických sítí, jakož i dopravní infrastruktury včetně infrastruktury elektromobility, zejména v průmyslových centrech, do vzdělávání, výzkumu a inovací a do energie z obnovitelných zdrojů a energetické účinnosti. Investiční plán pro Evropu si klade za cíl podpořit další financování životaschopných infrastrukturních projektů, mimo jiné prostřednictvím mobilizace dalších soukromých zdrojů financování. Pro řadu potenciálních investorů je největší obavou pociťovaná absence životaschopných projektů a omezená schopnost správně vyhodnotit riziko vzhledem k jejich přirozeně komplexní povaze.

(61)  S cílem podpořit soukromé a veřejné investice do infrastrukturních projektů je nutné stanovit regulatorní prostředí, které je schopno podporovat vysoce kvalitní infrastrukturní projekty a snížit rizika pro investory. Zejména by měly být omezeny kapitálové požadavky pro expozice vůči infrastrukturním projektům za předpokladu, že splňují soubor kritérií schopných snížit jejich rizikový profil a zvýšit předvídatelnost peněžních toků. Komise by měla ustanovení týkající se vysoce kvalitních infrastrukturních projektů přezkoumat s cílem posoudit jeho dopad na objem investic do infrastruktury ze strany institucí a kvalitu investic s ohledem na cíle Unie v oblasti přechodu na nízkouhlíkové a oběhové hospodářství odolné vůči změně klimatu a jeho přiměřenost z obezřetnostního hlediska. Komise by měla také zvážit, zda by oblast působnosti těchto ustanovení měla být rozšířena na investice do infrastruktury ze strany podniků.

(62)  Jak doporučují Evropský orgán pro bankovnictví, Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (ESMA), který byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(13), a Evropská centrální banka, ústřední protistrany by měly být vzhledem ke svému odlišnému modelu podnikání osvobozeny od požadavku na pákový poměr, protože jsou povinny získat bankovní licenci jenom proto, aby měly přístup k jednodenním facilitám centrálních bank a mohly plnit svou úlohu klíčových zprostředkovatelů pro dosahování důležitých politických a regulačních cílů ve finančním sektoru.

(63)  Kromě toho expozice centrálních depozitářů cenných papírů s povolením působit jako úvěrové instituce a expozice úvěrových institucí určených podle čl. 54 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014(14), jako jsou peněžní zůstatky vyplývající z vedení peněžních účtů účastníkům systému vypořádání obchodů s cennými papíry a majitelům účtů cenných papírů a z přijímání jejich vkladů, by měly být z celkové míry expozic vyloučeny, protože nevytvářejí riziko nadměrné páky, neboť tyto peněžní zůstatky se používají výhradně za účelem vypořádání transakce v systému vypořádání obchodů s cennými papíry.

(64)  Vzhledem k tomu, že pokyn k držení dodatečného kapitálu uvedený ve směrnici 2013/36/EU představuje kapitálový cíl, který odráží očekávání dohledu, podle nařízení (EU) č. 575/2013 nebo uvedené směrnice by neměl být ani předmětem povinného zveřejňování, ani zákazu týkajícího se zveřejnění ze strany příslušných orgánů.

(65)  Za účelem zajistit vhodnou definici některých specifických technických ustanovení nařízení (EU) č. 575/2013 a zohlednit možný vývoj standardů na mezinárodní úrovni by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie, pokud jde o změny seznamu produktů nebo služeb, jejichž aktiva a závazky mohou být považovány za vzájemně závislé; pokud jde o změny seznamu mezinárodních rozvojových bank; pokud jde o změny požadavků na vykazování tržního rizika; a pokud jde o stanovení dodatečných požadavků na likviditu. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(15). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(66)  Technické normy by měly zajistit důslednou harmonizaci požadavků stanovenou v nařízení (EU) č. 575/2013. EBA jako orgán, jenž disponuje vysoce specializovanými odbornými znalostmi, by měl být pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem, jejichž součástí nejsou politická rozhodnutí, a jejich předložením Komisi. Regulační technické normy by měly být vypracovány v oblasti obezřetnostní konsolidace, kapitálu, standardu TLAC, zacházení s expozicemi zajištěnými nemovitostmi, kapitálových investic do fondů, výpočtu ztrátovosti ze selhání podle přístupu založeného na interním ratingu pro úvěrové riziko, tržního rizika, velkých expozic a likvidity. Komise by měla být zmocněna přijímat tyto regulační technické normy prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci podle článku 290 Smlouvy o fungování EU a v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.Komise a EBA by měly zajistit, aby tyto normy a požadavky mohly všechny dotčené instituce uplatňovat způsobem, který je přiměřený povaze, rozsahu a složitosti těchto institucí a jejich činností.

(67)  K usnadnění srovnatelnosti zpřístupňovaných informací by měl být EBA pověřen vypracováním návrhů prováděcích technických norem, které stanoví standardizované šablony pro zpřístupňování informací pokrývající všechny podstatné požadavky na zpřístupňování informací stanovené v nařízení (EU) č. 575/2013. Při vypracovávání těchto norem by měl EBA zohlednit velikost a složitost institucí, jakož i povahu a míru rizika jejich činností. EBA by měl podat zprávu o tom, kde by se mohla zlepšit přiměřenost unijního balíčku v oblasti podávání zpráv orgánům dohledu, pokud jde o rozsah, míru členění nebo četnost, a přinejmenším předložit konkrétní doporučení, jak lze pomocí vhodného zjednodušení požadavků snížit průměrné náklady na dodržování tohoto nařízení pro malé instituce ideálně o 20 % a více nebo nejméně o 10 %. EBA by měl být pověřen vypracováním návrhů prováděcích technických norem, které budou součástí této zprávy. Komise by měla být zmocněna přijímat tyto prováděcí technické normy prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy o fungování EU a v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1093/2010.

(68)  S cílem usnadnit dodržování pravidel stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, jakož i regulačních technických norem, prováděcích technických norem, obecných pokynů a šablon přijatých k provádění těchto pravidel by orgán EBA měl vytvořit IT nástroj s cílem provést instituce příslušnými ustanoveními, normami, obecnými pokyny a šablonami v závislosti na jejich velikosti a modelu podnikání.

(69)  Kromě zprávy o možném snížení nákladů do ... [dvanáct měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] by EBA měl – ve spolupráci se všemi příslušnými orgány, jmenovitě těmi orgány, které odpovídají za obezřetnostní dohled, řešení krizí a systémy pojištění vkladů, a zejména ve spolupráci s Evropským systémem centrálních bank (ESCB) – připravit zprávu o proveditelnosti týkající se vývoje jednotného a integrovaného systému pro shromažďování statistických údajů, údajů týkajících se řešení krizí a obezřetnostních údajů. S ohledem na předchozí práci ESCB v oblasti integrovaného shromažďování údajů by tato zpráva měla obsahovat analýzu nákladů a přínosů týkající se vytvoření ústředního místa shromažďování údajů v rámci integrovaného systému vykazování údajů, pokud jde o statistické a regulační údaje pro všechny instituce nacházející se v Unii. Tento systém by pro shromažďování údajů měl mezi jiným používat jednotné definice a standardy a měl by zaručit spolehlivou a stálou výměnu informací mezi příslušnými orgány, a tím zajistit přísnou důvěrnost shromážděných údajů, silné ověření přístupového práva do systému a jeho správu, jakož i kybernetickou bezpečnost. Cílem této centralizace a harmonizace evropského výkaznictví je zabránit tomu, aby docházelo k násobnému podávání žádostí o podobné nebo stejné údaje od různých orgánů, a tím podstatně snížit správní a finanční zátěž jak pro příslušné orgány, tak pro instituce. Komise by případně s ohledem na zprávu o proveditelnosti vypracovanou orgánem EBA měla Evropskému parlamentu a Radě předložit legislativní návrh.

(70)  Relevantní příslušné nebo pověřené orgány by se měly zaměřit na to, jak zamezit všem formám duplicitního nebo nekonzistentního používání makroobezřetnostních pravomocí stanovených v nařízení (EU) č. 575/2013 a ve směrnici 2013/36/EU. Relevantní příslušné nebo pověřené orgány by zejména měly řádně zvážit, zda opatření, která přijímají podle článku 124, 164 nebo 458 nařízení (EU) č. 575/2013 nejsou duplicitní nebo nekonzistentní s ohledem na další existující nebo připravovaná opatření podle článku 133 směrnice 2013/36/EU.

(71)  S ohledem na změny v zacházení s expozicemi vůči způsobilým ústředním protistranám, konkrétně v zacházení s příspěvky institucí do fondů způsobilých ústředních protistran pro riziko selhání, stanovené v tomto nařízení by měla být odpovídajícím způsobem změněna příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 648/2012(16), která do něj byla zavedena nařízením (EU) č. 575/2013 a která upřesňují výpočet hypotetického kapitálu ústředních protistran, který pak používají instituce pro výpočet svých kapitálových požadavků.

(72)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž posílit a vylepšit již existující právní předpisy Unie zajišťující jednotné obezřetnostní požadavky, které se vztahují na instituce v celé Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu jejich rozsahu a účinků, můžebýt lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(73)  S cílem umožnit řádné vyvázání investic z pojišťovacích holdingových společností, které nepodléhají doplňkovému dohledu, by se měla použít změněná verze přechodného ustanovení týkajícího se neodečítání kapitálových investic do pojišťoven, a to se zpětným účinkem od 1. ledna 2019.

(74)  Nařízení (EU) č. 575/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 575/2013

Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:

1)  Články 1 a 2 se nahrazují tímto:"

„Článek 1

Oblast působnosti

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se obecných obezřetnostních požadavků, které musí instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti podléhající dohledu podle směrnice č. 2013/36/EU splňovat v souvislosti:

   a) s kapitálovými požadavky týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků úvěrového rizika, tržního rizika, operačního rizika ▌, vypořádacího rizika a páky;
   b) s požadavky na omezení velkých expozic;
   c) s požadavky na likviditu týkajícími se zcela vyčíslitelných, jednotných a standardizovaných prvků rizika likvidity;
   d) s požadavky na podávání zpráv, které se týkají písmen a), b) a c);
   e) s požadavky na zveřejňování informací.

Toto nařízení stanoví jednotná pravidla týkající se požadavků na kapitál a způsobilé závazky, které musí splňovat subjekty řešící krizi, jež jsou globálními systémově významnými institucemi (G-SVI) nebo součástí G-SVI a významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU.

Toto nařízení neupravuje požadavky na zveřejňování uložené příslušným orgánům v oblasti obezřetnostní regulace a dohledu nad institucemi, které jsou stanoveny ve směrnici 2013/36/EU.

Článek 2

Pravomoci v oblasti dohledu

   1. Pro účely zajišťování souladu s tímto nařízením mají příslušné orgány pravomoci a dodržují postupy stanovené ve směrnici 2013/36/EU a v tomto nařízení.
   2. Pro účely zajišťování souladu s tímto nařízením mají orgány příslušné k řešení krize pravomoci a dodržují postupy stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU* a v tomto nařízení.
   3. Pro účely zajišťování souladu s požadavky na kapitál a způsobilé závazky příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize spolupracují.
   4. Pro účely zajišťování souladu v rámci svých příslušných pravomocí Jednotný výbor pro řešení krizí zřízený podle článku 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014**Evropská centrální banka s ohledem na záležitosti týkající se úkolů svěřených jí nařízením Rady (EU) č. 1024/2013*** zabezpečují pravidelnou a spolehlivou výměnu příslušných informací.

__________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014 , kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

*** Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).“;

"

2)  Článek 4 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  bod 7) se nahrazuje tímto:"

„7. „subjektem kolektivního investování“ SKIPCP ve smyslu čl. 1 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES* nebo alternativní investiční fond ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU**;

__________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/61/EU ze dne 8. června 2011 o správcích alternativních investičních fondů a o změně směrnic 2003/41/ES a 2009/65/ES a nařízení (ES) č. 1060/2009 a (EU) č. 1095/2010 (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 1).“,

"

ii)  bod 20) se nahrazuje tímto:"

„20) „finanční holdingovou společností“ finanční instituce, jejíž dceřiné podniky jsou buď výlučně, nebo převážně institucemi nebo finančními institucemi a která není smíšenou finanční holdingovou společností; dceřiné podniky finanční instituce jsou převážně institucemi nebo finančními institucemi, jestliže alespoň jeden z nich je institucí a jestliže je více než 50 % vlastního kapitálu, konsolidovaných aktiv, výnosů, zaměstnanců nebo jiného ukazatele finanční instituce považovaného příslušným orgánem ▌ za relevantní spojeno s dceřinými podniky, které jsou institucemi nebo finančními institucemi;“,

"

iii)  bod 26) se nahrazuje tímto:"

„26) „finanční institucí“ podnik jiný než instituce a jiný než čistě průmyslová holdingová společnost, jehož hlavní činností je nabývání účastí nebo výkon jedné nebo více činností uvedených v bodech 2 až 12 a v bodě 15 přílohy I směrnice 2013/36/EU, včetně finanční holdingové společnosti, smíšené finanční holdingové společnosti, platební instituce ve smyslu čl. 4 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366* a společnosti spravující aktiva, avšak s výjimkou pojišťovacích holdingových společností a pojišťovacích holdingových společností se smíšenou činností ve smyslu čl. 212 odst. 1 písm. f) a g) směrnice 2009/138/ES;

______________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu, kterou se mění směrnice 2002/65/ES, 2009/110/ES a 2013/36/EU a nařízení (EU) č. 1093/2010 a zrušuje směrnice 2007/64/ES (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 35).“,

"

iv)  bod 28) se nahrazuje tímto:"

„28) „mateřskou institucí v členském státě“ instituce v členském státě, která má dceřiný podnik ve formě instituce, finanční instituce nebo podniku pomocných služeb nebo která drží v  instituci, finanční instituci nebo podniku pomocných služeb účast a zároveň sama není dceřiným podnikem jiné instituce povolené v témže členském státě ani dceřiným podnikem finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti zřízené v témže členském státě“,

"

v)  vkládají se nové body, které znějí:"

„29a) „mateřským investičním podnikem v členském státě“ mateřská instituce v členském státě, která je investičním podnikem;

   29b) „mateřským investičním podnikem v EU“ mateřská instituce v EU, která je investičním podnikem;
   29c) „mateřskou úvěrovou institucí v členském státě“ mateřská instituce v členském státě, která je úvěrovou institucí;
   29d) „mateřskou úvěrovou institucí v EU“ mateřská instituce v EU, která je úvěrovou institucí;“,

"

vi)  v bodě 39 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„Dvě nebo více fyzických nebo právnických osob, které splňují podmínky stanovené v písmenech a) nebo b) z důvodu své přímé expozice vůči stejné ústřední protistraně pro účely clearingových činností, nejsou považovány za ekonomicky spjatou skupinu klientů.“,

"

vii)  bod 41) se nahrazuje tímto:"

„41) „orgánem vykonávajícím dohled na konsolidovaném základě“ příslušný orgán odpovědný za výkon dohledu na konsolidovaném základě v souladu s článkem 111 směrnice 2013/36/EU;“,

"

viii)  v bodě 71 písm. b) se návětí nahrazuje tímto:"

„b) pro účely článku 97 součet:“,

"

ix)  v bodě 72 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

„a) je regulovaným trhem nebo trhem třetí země, který je považován za rovnocenný regulovanému trhu v souladu s postupem stanoveným v čl. 25 odst. 4 písm. a) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU*;

__________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).“,

"

x)  bod 86) se nahrazuje tímto:"

„86) „obchodním portfoliem“ veškeré pozice ve finančních nástrojích a komoditách, jež instituce drží se záměrem obchodovat nebo s cílem zajistit pozice držené se záměrem obchodovat ▌ v souladu s článkem 104 ▌;“,

"

xi)  bod 91) se nahrazuje tímto:"

„91) „obchodní expozicí“ současná expozice vůči ústřední protistraně vyplývající ze smluv a transakcí uvedených v čl. 301 odst. 1 písm. a), b) a c), včetně variační marže, kterou má člen clearingového systému obdržet, ale dosud neobdržel, a jakákoli potenciální budoucí expozice člena clearingového systému nebo klienta vůči ústřední protistraně vyplývající z uvedených smluv a transakcí, jakož i počáteční marže;“,

"

xii)  bod 96) se nahrazuje tímto:"

„96) „vnitřním zajištěním“ pozice, která podstatně kompenzuje složky rizika mezi pozicí v obchodním portfoliu a jednou nebo více pozicemi v investičním portfoliu nebo mezi dvěma obchodními útvary;“,

"

xiii)  v bodě 127 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

„a) instituce spadají do stejného institucionálního systému ochrany uvedeného v čl. 113 odst. 7 nebo jsou trvale přidružené v síti k ústřednímu subjektu;“,

"

xiv)  bod 128) se nahrazuje tímto:"

„128) „položkami k rozdělení“ výše zisku na konci posledního účetního období zvýšená o veškerý zisk z předchozích období a fondy určené k tomuto účelu před rozdělením mezi držitele kapitálových nástrojů a snížená o veškeré ztráty z předchozích období, o veškerý zisk, který podle právních předpisů Unie nebo členských států nebo pravidel instituce rozdělit nelze, a o platby vložené do nedělitelných fondů v souladu s vnitrostátním právem nebo stanovami instituce, přičemž se vždy zohlední konkrétní kategorie kapitálových nástrojů, na kterou se právní předpisy Unie nebo členských států a pravidla nebo stanovy institucí vztahují; tyto zisky, ztráty a fondy se určují na základě individuální, nikoliv konsolidované účetní závěrky instituce;”,

"

xv)  doplňují se nové body, které znějí:"

„130) „orgánem příslušným k řešení krize“ orgán příslušný k řešení krize ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 18 směrnice 2014/59/EU;

   131) „subjektem řešícím krizi“ subjekt řešící krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 83a směrnice 2014/59/EU;
   132) „skupinou řešící krizi“ skupina řešící krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 83b směrnice 2014/59/EU;
   133) „globální systémově významnou institucí“ neboli „G-SVI“ globální systémově významná instituce, která byla určena v souladu s čl. 131 odst. 1 směrnice 2013/36/EU;
   134) „globální systémově významnou institucí mimo EU“ neboli „G-SVI mimo EU“ globální systémově významná bankovní skupina nebo banka (G-SVB), která není G-SVI a která je uvedena na pravidelně aktualizovaném seznamu G-SVB zveřejňovaném Radou pro finanční stabilitu;
   135) „významným dceřiným podnikem“ dceřiný podnik, který na individuálním nebo konsolidovaném základě splňuje některou z těchto podmínek:
   a) dceřiný podnik drží více než 5 % konsolidovaných rizikově vážených aktiv svého původního mateřského podniku;
   b) dceřiný podnik vytváří více než 5 % celkových provozních výnosů svého původního mateřského podniku;
   c) celková míra expozic podle čl. 429 odst. 4 tohoto nařízení dceřiného podniku představuje více než 5 % konsolidované celkové míry expozic jeho původního mateřského podniku;

Použije-li se čl. 21b odst. 2 směrnice 2013/36/EU, považují se pro účely určení významného dceřiného podniku dva zprostředkující mateřské podniky v EU za jeden dceřiný podnik na základě jejich konsolidované situace;

   136) „subjektem G-SVI“ subjekt s právní subjektivitou, který je G-SVI nebo je součástí G-SVI či součástí G-SVI mimo EU;
   137) „nástrojem rekapitalizace z vnitřních zdrojů“ nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 57 směrnice 2014/59/EU;
   138) „skupinou“ skupina podniků, z nichž alespoň jeden je institucí a která se skládá z mateřského podniku a jeho dceřiných podniků nebo z podniků navzájem propojených ve smyslu článku 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2013/34/EU*;
   139) „transakcí s financováním cenných papírů“ repo operace, půjčka či výpůjčka cenných papírů či komodit nebo maržový obchod;
   140) „počáteční marží“ jakýkoli kolaterál jiný než variační marže, získaný od subjektu nebo poskytnutý subjektu na pokrytí současné a potenciální budoucí expozice transakce nebo portfolia transakcí v období potřebném k likvidaci těchto transakcí nebo na opětovné zajištění jejich tržního rizika po selhání protistrany transakce nebo portfolia transakcí;
   141) „tržním rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů tržních cen, a to i směnných kurzů nebo cen komodit;
   142) „měnovým rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů směnných kurzů;
   143) „komoditním rizikem“ riziko ztrát vyplývající z pohybů cen komodit;
   144) „obchodním útvarem“ přesně vymezená skupina obchodníků vytvořená institucí tak, aby společně spravovala portfolio pozic v obchodním portfoliu v souladu s přesně stanovenou a konzistentní obchodní strategií, která působí v rámci téže struktury řízení rizik;;
   145) „malou a nepříliš složitou institucí“ instituce, která  splňuje všechny tyto podmínky:
   a) není velkou institucí ;
   b) celková hodnota jejích aktiv na individuálním základě, nebo v příslušných případech na konsolidovaném základě, v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU je za období čtyř let bezprostředně předcházejících aktuálnímu ročnímu vykazovanému období v průměru rovna hraniční hodnotě 5 miliard EUR nebo je nižší; členské státy mohou tuto hraniční hodnotu snížit;
   c) nepodléhá ve vztahu k plánování ozdravných postupů a řešení krize v souladu s článkem 4 směrnice 2014/59/EU žádným povinnostem nebo podléhá zjednodušeným povinnostem;
   d) její obchodní portfolio se podle čl. 94 odst. 1 považuje za malé obchodní portfolio;
   e) celková hodnota jejích derivátových pozic, jež drží se záměrem obchodovat, nepřekračuje 2 % jejích rozvahových a podrozvahových aktiv a celková hodnota jejích celkových derivátových pozic nepřekračuje 5 %, přičemž obě hodnoty se vypočítají podle čl. 273a odst. 3;
   f) více než 75 % konsolidovaných celkových aktiv a závazků instituce – v obou případech s vyloučením expozic uvnitř skupiny – se týká aktivit s protistranami, které se nacházejí v Evropském hospodářském prostoru;
   g) instituce ke splnění obezřetnostních požadavků podle tohoto nařízení nepoužívá interní modely, přičemž tato podmínka neplatí pro dceřiné podniky, které používají interní modely vytvořené na úrovni skupiny, pokud daná skupina podléhá požadavkům na zpřístupňování informací stanoveným v článcích 433a nebo 433c na konsolidovaném základě;
   h) instituce nevznesla u příslušného orgánu námitku proti tomu, aby byla považována za malou a nepříliš složitou instituci;
   i) příslušný orgán nerozhodl, že na základě analýzy velikosti, propojenosti, složitosti či rizikového profilu nelze instituci považovat za malou a nepříliš složitou instituci;
   146) „velkou institucí“ instituce splňující kteroukoli z těchto podmínek:
   a) je G-SVI;
   b) byla v souladu s čl. 131 odst. 1 a 3 směrnice 2013/36/EU určena jako jiná systémově významná instituce (J-SVI);
   c) představuje v členském státě, ve kterém je usazena, jednu ze tří největších institucí z hlediska celkové hodnoty aktiv;
   d) celková hodnota jejích aktiv na individuálním základě, nebo v příslušných případech na základě její konsolidované situace, v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU je 30 miliard EUR nebo vyšší;
   147) „velkým dceřiným podnikem“ dceřiný podnik, který se kvalifikuje jako velká instituce;
   148) „nekotovanou institucí“ instituce, která v žádném z členských států nevydala cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu kteréhokoli členského státu ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 21 směrnice 2014/65/EU;
   149) „finanční zprávou“ pro účely části osmé finanční zpráva ve smyslu článků 4 a 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES**.

__________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).“;

"

b)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„4. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které stanoví, za jakých okolností jsou splněny podmínky stanovené v ▌ odst. 1 bodě 39.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [jeden rok ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

"

3)  Článek 6 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Instituce plní na individuálním základě povinnosti stanovené v části druhé, třetí, čtvrté, sedmé, sedmé A a osmé tohoto nařízení a v kapitole 2 nařízení (EU) 2017/2402, s výjimkou čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení. “;

"

b)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„1a. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku plní požadavek stanovený v článku 92a na individuálním základě pouze instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou zároveň G-SVI nebo jsou součástí G-SVI a které nemají dceřiné podniky.

Významné dceřiné podniky G-SVI mimo EU ▌ plní ustanovení článku 92b na individuálním základě, pokud splňují všechny tyto podmínky:

   a) nejsou subjekty řešící krizi;
   b) nemají dceřiné podniky;
   c) nejsou dceřiným podnikem mateřské instituce v EU.“;

"

c)  odstavce 3, 4 a 5 se nahrazují tímto:"

„3. Od instituce, která je buď mateřským, nebo dceřiným podnikem, ani od instituce, která je zahrnuta do konsolidace podle článku 18, se nevyžaduje, aby na individuálním základě plnila povinnosti stanovené v části osmé.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce plní instituce uvedené v odstavci 1a tohoto článku povinnosti článku 437a a čl. 447 písm. h) na individuálním základě.

   4. Úvěrové instituce a investiční podniky, které jsou oprávněny poskytovat investiční služby a činnosti uvedené v oddílu A bodech 3 a 6 přílohy I směrnice 2014/65/EU, plní na individuálním základě povinnosti stanovené v části šesté a v čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení.

Povinnosti stanovené v čl. 413 odst. 1 a související požadavky na podávání zpráv o likviditě stanovené v části sedmé A tohoto nařízení nemusí plnit tyto instituce:

   a) instituce, které jsou zároveň povoleny v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012;
   b) instituce, které jsou zároveň povoleny v souladu s článkem 16 a čl. 54 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014*, za předpokladu, že neprovádějí žádnou významnou transformaci splatnosti, a
   c) instituce určené podle čl. 54 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) č. 909/2014 za předpokladu, že:
   i) je jejich činnost omezena na nabízení služeb bankovního typu, které jsou uvedeny v písmenech a) až e) oddílu C přílohy uvedeného nařízení, centrálním depozitářům cenných papírů povoleným podle článku 16 uvedeného nařízení a
   ii) neprovádějí žádnou významnou transformaci splatnosti.

Do předložení zprávy Komise v souladu s čl. 508 odst. 3 mohou příslušné orgány osvobodit investiční podniky od požadavku plnit povinnosti stanovené v části šesté a v čl. 430 odst. 1 písm. d) s ohledem na povahu, rozsah a složitost jejich činnosti.

   5. Investiční podniky uvedené v čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 tohoto nařízení, instituce, v jejichž případě příslušné orgány uplatnily výjimku stanovenou v čl. 7 odst. 1 nebo 3 tohoto nařízení, a instituce, které jsou zároveň povoleny v souladu s článkem 14 nařízení (EU) č. 648/2012, nemusí na individuálním základě plnit povinnosti stanovené v části sedmé a související požadavky na podávání zpráv o pákovém poměru stanovené v části sedmé A tohoto nařízení.“

___________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 909/2014 ze dne 23. července 2014 o zlepšení vypořádání obchodů s cennými papíry v Evropské unii a centrálních depozitářích cenných papírů a o změně směrnic 98/26/ES a 2014/65/EU a nařízení (EU) č. 236/2012 (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 1).;

"

4)   Článek 8 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

b) mateřská instituce na konsolidovaném základě nebo dceřiná instituce na subkonsolidovaném základě neustále sleduje a dohlíží na likviditní pozice všech institucí uvnitř skupiny nebo podskupiny, na něž se vztahuje výjimka, neustále sleduje a dohlíží na pozice financování všech institucí uvnitř skupiny nebo podskupiny, pokud se upouští od požadavku na ukazatel čistého stabilního financování (NSFR) uvedeného v části šesté hlavě IV, ▌a zajišťuje dostatečnou úroveň likvidity a stabilního financování, pokud se upouští od požadavku na NSFR uvedeného v části šesté hlavě IV, pro všechny tyto instituce;

"

b)  v odstavci 3 se písmena b) a c) nahrazují tímto:"

„b) rozdělení objemů, umístění a vlastnictví požadovaných likvidních aktiv, která mají být v jediné podskupině pro účely likvidity držena, pokud se upouští od požadavku na ukazatele krytí likvidity (LCR) vymezeného v aktu v přenesené pravomoci, který je uveden v čl. 460 odst. 1, a rozdělení objemů a umístění dostupného stabilního financování v jediné podskupině pro účely likvidity, pokud se upouští od požadavku na NSFR uvedeného v části šesté hlavě IV;

   c) stanovení minimálních objemů likvidních aktiv, která mají držet instituce, u nichž se upouští od uplatňování požadavku na LCR vymezeného v aktu v přenesené pravomoci, který je uveden v čl. 460 odst. 1, a stanovení minimálních objemů dostupného stabilního financování, které mají držet instituce, u nichž se upouští od uplatňování požadavku na NSFR uvedeného v části šesté hlavě IV;“

"

c)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„6. Pokud v souladu s tímto článkem příslušný orgán zcela nebo částečně upustí od uplatňování části šesté na instituci, může ve vztahu k této instituci rovněž upustit od uplatňování souvisejících požadavků na podávání zpráv o likviditě podle čl. 430 odst. 1 písm. d).“

"

5)  V čl. 10 odst. 1 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:"

„1. Příslušné orgány mohou v souladu s vnitrostátním právem částečně nebo zcela upustit od uplatňování požadavků stanovených v části druhé až osmé tohoto nařízení a kapitoly 2 nařízení (EU) 2014/2402 na jednu nebo více úvěrových institucí, které se nacházejí v témže členském státě a které jsou trvale přidruženy k ústřednímu subjektu, jenž nad nimi vykonává dohled a je usazen v témže členském státě, pokud jsou splněny tyto podmínky:“.

"

6)  Článek 11 se mění takto:

a)  odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:"

„1. Mateřské instituce v členském státě plní na základě své konsolidované situace povinnosti stanovené v části druhé, třetí, čtvrté, sedmé a sedmé A, s výjimkou čl. 430 odst. 1 písm. d), v rozsahu a způsobem uvedeným v článku 18. Mateřské podniky a jejich dceřiné podniky, na něž se vztahuje toto nařízení, mají zavedenu řádnou organizační strukturu a odpovídající mechanismy vnitřní kontroly, aby zajistily řádné zpracovávání a předávání údajů nezbytných ke konsolidaci. Zejména zajistí, aby dceřiné podniky, na něž se nevztahuje toto nařízení, zavedly opatření, postupy a mechanismy pro zajištění náležité konsolidace.

   2. Pro účely zajištění toho, aby požadavky tohoto nařízení byly uplatňovány na konsolidovaném základě, odkazují pojmy „instituce“, „mateřská instituce v členském státě“, „mateřská instituce v EU“ a „mateřský podnik“ podle situace rovněž na:
   a) finanční holdingovou společnost nebo smíšenou finanční holdingovou společnost schválenou v souladu s článkem 21a směrnice 2013/36/EU;
   b) označenou instituci ovládanou mateřskou finanční holdingovou společností nebo mateřskou smíšenou finanční holdingovou společností, pokud tato nepodléhá schválení v souladu s čl. 21a odst. 4 směrnice 2013/36/EU;
   c) finanční holdingovou společnost, smíšenou finanční holdingovou společnost nebo instituci označenou podle čl. 21a odst. 6 písm. d) směrnice 2013/36/EU.

Konsolidovanou situací podniku uvedeného v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce je konsolidovaná situace mateřské finanční holdingové společnosti nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti, která nepodléhá schválení v souladu s čl. 21a odst. 4 směrnice 2013/36/EU. Konsolidovanou situací podniku uvedeného v prvním pododstavci písm. c) tohoto odstavce je konsolidovaná situace jeho mateřské finanční holdingové společnosti nebo mateřské smíšené finanční holdingové společnosti.“;

"

b)  odstavec 3 se zrušuje;

c)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„3a. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku plní povinnosti stanovené v článku 92a tohoto nařízení na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem stanoveným v článku 18 tohoto nařízení pouze mateřské instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI, součástí G-SVI nebo součástí G-SVI mimo EU.

Povinnosti stanovené v článku 92b tohoto nařízení plní na konsolidovaném základě v rozsahu a způsobem popsaným v článku 18 tohoto nařízení pouze mateřské podniky v EU, které jsou významným dceřiným podnikem G-SVI mimo EU a nejsou subjektem řešícím krizi. Pokud se použije čl. 21b odst. 2 směrnice 2013/36/EU, v případě dvou zprostředkujících mateřských podniků v EU, které byly společně určeny jako významný dceřiný podnik, plní každý z těchto podniků požadavky podle článku 92b tohoto nařízení na základě své konsolidované situace.“;

"

d)  odstavce 4 a 5 se nahrazují tímto:"

„4. Mateřské instituce v EU plní požadavky části šesté a čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení na základě své konsolidované situace ▌, pokud se skupina skládá z jedné nebo více úvěrových institucí nebo investičních podniků, které jsou oprávněny poskytovat investiční služby a činnosti uvedené v oddílu A bodech 3 a 6 přílohy I směrnice 2014/65/EU. Do předložení zprávy Komise v souladu s čl. 508 odst. 2 tohoto nařízení, a pokud skupina sestává pouze z investičních podniků, mohou příslušné orgány osvobodit mateřské instituce v EU od požadavku plnit povinnosti stanovené v části šesté a čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení na konsolidovaném základě, s ohledem na povahu, rozsah a složitost činnosti daných investičních podniků.

Pokud byla udělena výjimka podle čl. 8 odst. 1 až 5, plní instituce a případně finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti, které jsou součástí podskupiny pro účely likvidity, povinnosti stanovené v části šesté a čl. 430 odst. 1 písm. d) na konsolidovaném základě nebo na subkonsolidovaném základě v rámci dané podskupiny pro účely likvidity.

   5. Pokud se použije článek 10 tohoto nařízení, ústřední subjekt uvedený v daném článku plní požadavky části druhé až osmé tohoto nařízení a kapitoly 2 nařízení (EU) 2017/2402 na základě konsolidované situace celku tvořeného ústředním subjektem a jeho přidruženými institucemi.
   6. Vedle požadavků podle odstavců 1 až 5 tohoto článku, a aniž jsou dotčena jiná ustanovení tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU, mohou příslušné orgány od instituce vyžadovat plnění povinností stanovených v části druhé a osmé tohoto nařízení a v hlavě VII směrnice 2013/36/EU na subkonsolidovaném základě, jestliže k tomu pro účely dohledu existují důvody plynoucí ze zvláštností rizika nebo kapitálové struktury instituce nebo jestliže členské státy přijmou vnitrostátní právní předpisy, které vyžadují strukturální oddělení činností v rámci bankovní skupiny.

Uplatněním přístupu uvedeného v prvním pododstavci nesmí být dotčen účinný dohled na konsolidovaném základě a jeho uplatnění rovněž nesmí vést k neúměrným nepříznivým účinkům na finanční systém jako celek nebo jeho části v jiných členských státech nebo v Unii jako celku ani nesmí vytvářet překážku bránící fungování vnitřního trhu.“

"

7)  Článek 12 se zrušuje.

8)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 12a

Konsolidovaný výpočet pro G-SVI s více subjekty řešícími krizi

Pokud nejméně dva subjekty G-SVI patřící ke stejné G-SVI jsou subjekty řešícími krizi, mateřská instituce v EU této G-SVI vypočítá objem kapitálu a způsobilých závazků podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení. Tento výpočet se provádí na základě konsolidované situace mateřské instituce v EU, jako by byla jediným subjektem řešícím krizi v rámci dané G-SVI.

Pokud je objem vypočtený podle prvního pododstavce tohoto článku nižší než součet objemů kapitálu a způsobilých závazků všech subjektů řešících krizi v rámci dané G-SVI podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, postupují orgány příslušné k řešení krize v souladu s čl. 45d odst. 3 a čl. 45h odst. 2 směrnice 2014/59/EU.

Pokud je objem vypočtený podle prvního pododstavce tohoto článku vyšší než součet objemů kapitálu a způsobilých závazků všech subjektů řešících krizi v rámci dané G-SVI podle čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení, mohou orgány příslušné k řešení krize postupovat v souladu s čl. 45d odst. 3 a čl. 45h odst. 2 směrnice 2014/59/EU.“

"

9)  Články 13 a 14 se nahrazují tímto:"

„Článek 13

Uplatňování požadavků na zpřístupňování na konsolidovaném základě

   1. Mateřské instituce v EU plní povinnosti stanovené v části osmé na základě své konsolidované situace.

Velké dceřiné podniky mateřských institucí v EU zpřístupňují informace uvedené v článcích 437, 438, 440, 442, 450, 451, 451a ▌ a 453 na individuálním základě, nebo je-li to v souladu s tímto nařízením a směrnicí 2013/36/EU relevantní, na subkonsolidovaném základě.

   2. Instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo součástí G-SVI, plní povinnosti stanovené v článku 437a a v čl. 447 písm. h) na základě konsolidované ▌ situace své skupiny řešící krizi.
   3. Ustanovení odst. 1 prvního pododstavce se nepoužije na mateřské instituce v EU, mateřské finanční holdingové společnosti v EU, mateřské smíšené finanční holdingové společnosti v EU ani subjekty řešící krizi, pokud jsou zahrnuty do rovnocenného zpřístupňování informací, které na konsolidovaném základě provádí mateřský podnik usazený ve třetí zemi.

Ustanovení odst. 1 druhého pododstavce se použije na dceřiné podniky mateřských podniků usazených ve třetí zemi, jestliže jsou tyto dceřiné podniky považovány za velké dceřiné podniky.

   4. Pokud se použije článek 10, ústřední subjekt uvedený v daném článku plní povinnosti stanovené v části osmé na základě konsolidované situace ústředního subjektu. Na ústřední subjekt se použije čl. 18 odst. 1 a s přidruženými institucemi se nakládá jako s dceřinými podniky ústředního subjektu.

Článek 14

Uplatňování požadavků článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 na konsolidovaném základě

   1. Mateřské a dceřiné podniky, na něž se vztahuje toto nařízení, musí plnit povinnosti stanovené v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, aby zajistily, že jejich opatření, postupy a mechanismy požadované danými ustanoveními jsou konzistentní a řádně integrované a že je možné získat veškeré údaje a informace, které mají význam pro účely dohledu. Zejména zajistí, aby dceřiné podniky, na něž se nevztahuje toto nařízení, zavedly opatření, postupy a mechanismy pro zajištění souladu s uvedenými ustanoveními.
   2. Při uplatňování článku 92 tohoto nařízení na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě použijí instituce dodatečnou rizikovou váhu podle článku 270a tohoto nařízení, pokud jsou na úrovni subjektu usazeného ve třetí zemi, který je zahrnut do konsolidace v souladu s článkem 18 tohoto nařízení, porušeny požadavky uvedené v článku 5 nařízení (EU) 2017/2402 a porušení je podstatné ve vztahu k celkovému rizikovému profilu skupiny.“

"

10)  V čl. 15 odst. 1 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:"

„1. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě může v konkrétních případech upustit od uplatňování části třetí, souvisejících požadavků na podávání zpráv stanovených v části sedmé A tohoto nařízení a hlavy VII kapitoly 4 směrnice 2013/36/EU, s výjimkou čl. 430 odst. 1 písm. d) tohoto nařízení, na konsolidovaném základě za předpokladu, že platí tyto podmínky:“.

"

11)  Článek 16 se nahrazuje tímto:"

„Článek 16

Výjimky z uplatňování požadavků na pákový poměr na konsolidovaném základě pro skupiny investičních podniků

Pokud jsou všechny subjekty v rámci skupiny investičních podniků, včetně mateřského podniku, investičními podniky, které jsou vyňaty z uplatňování požadavků stanovených v části sedmé na individuálním základě v souladu s čl. 6 odst. 5, může se mateřský investiční podnik rozhodnout, že neuplatní požadavky stanovené v části sedmé a související požadavky na podávání zpráv o pákovém poměru stanovené v části sedmé A na konsolidovaném základě.“

"

12)  Článek 18 se nahrazuje tímto:"

„Článek 18

Metody obezřetnostní konsolidace

   1. Instituce, finanční holdingové společnosti a smíšené finanční holdingové společnosti, které jsou povinny plnit požadavky uvedené v oddíle 1 této kapitoly na základě konsolidované situace, provedou plnou konsolidaci všech institucí a finančních institucí, které jsou jejich dceřinými podniky. Odstavce 3 až 6 a odstavec 9 tohoto článku se nepoužijí, pokud se část šestá a čl. 430 odst. 1 písm. d) uplatňuje na základě konsolidované situace instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti nebo subkonsolidované situace podskupiny pro účely likvidity podle článků 8 a 10.

Pro účely čl. 11 odst. 3a provedou instituce, které jsou povinny plnit požadavky uvedené v článku 92a nebo 92b na konsolidovaném základě, plnou konsolidaci všech institucí a finančních institucí, které jsou jejich dceřinými podniky v příslušných skupinách řešících krizi.

   2. Podniky pomocných služeb se do konsolidace zahrnují v případech uvedených v tomto článku a v souladu s metodami v něm stanovenými.
   3. Jsou-li podniky propojeny ve smyslu čl. 22 odst. 7 směrnice 2013/34/EU, určí způsob provedení konsolidace příslušné orgány.
   4. Orgán vykonávající dohled na konsolidovaném základě vyžaduje poměrnou konsolidaci podle podílů na kapitálu držených v institucích a finančních institucích, které jsou řízeny podnikem zahrnutým do konsolidace spolu s jedním nebo více podniky nezahrnutými do konsolidace, je-li ručení těchto podniků omezeno do výše drženého podílu na kapitálu.
   5. V případě jiných účastí nebo kapitálových vazeb, než které jsou uvedeny v odstavcích 1 a 4, určí příslušné orgány, zda a jak má být konsolidace provedena. Zejména mohou povolit nebo požadovat použití ekvivalenční metody. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.
   6. Příslušné orgány určí, zda a jak má být konsolidace provedena v těchto případech:
   a) pokud podle názoru příslušných orgánů instituce uplatňuje významný vliv na jednu nebo více institucí nebo finančních institucí, ale nemá v těchto institucích účast ani k nim nemá jiné kapitálové vazby, a
   b) pokud jsou dvě nebo více institucí nebo finančních institucí podřízeny jednomu vedení jinak než na základě smlouvy, zakládací listiny nebo stanov.

Příslušné orgány mohou zejména povolit ▌ nebo požadovat použití ▌ metody uvedené v čl. 22 odst. 7, 8 a 9 směrnice 2013/34/EU. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

   7. Má-li instituce dceřiný podnik jiný než ve formě instituce, finanční instituce nebo podniku pomocných služeb nebo drží v takovém podniku účast, použije pro daný dceřiný podnik nebo danou účast ekvivalenční metodu. Tato metoda však nevede k zahrnutí daných podniků do dohledu na konsolidovaném základě.

Odchylně od prvního pododstavce mohou příslušné orgány povolit nebo požadovat, aby instituce na tyto dceřiné podniky či účasti uplatňovaly odlišnou metodu, včetně metody požadované příslušným účetním rámcem, za podmínky, že:

   a) instituce neuplatňuje ekvivalenční metodu ke dni ... [18 měsíců po dni vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost];
   b) uplatňování ekvivalenční metody by představovalo nepřiměřenou zátěž nebo ekvivalenční metoda přiměřeně nezohledňuje rizika, která tento podnik uvedený v prvním pododstavci pro instituci představuje, a
   c) uplatňovaná metoda nevede k plné nebo poměrné konsolidaci tohoto podniku.
   8. Příslušné orgány mohou požadovat plnou nebo poměrnou konsolidaci dceřiného podniku nebo podniku, v němž instituce drží účast, pokud tento dceřiný podnik nebo podnik není institucí, finanční institucí ani podnikem pomocných služeb a pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
   a) podnik není pojišťovnou, pojišťovnou ze třetí země, zajišťovnou, zajišťovnou ze třetí země, pojišťovací holdingovou společností ani podnikem vyloučeným z oblasti působnosti směrnice 2009/138/ES v souladu s článkem 4 uvedené směrnice;
   b) existuje významné riziko, že se instituce rozhodne poskytnout tomuto podniku za krizových podmínek finanční podporu, ačkoliv neexistují smluvní závazky k poskytnutí takové podpory, nebo nad rámec těchto smluvních závazků.
   9. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, podle nichž se provádí konsolidace v případech uvedených v odstavcích 3 až 6 a 8.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do 31. prosince 2020.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

"

13)  Článek 22 se nahrazuje tímto:"

„Článek 22

Subkonsolidace v případě subjektů ve třetích zemích

   1. Dceřiné instituce uplatňují požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, jestliže tyto instituce mají ve třetí zemi dceřiný podnik ve formě instituce nebo finanční instituce nebo v takovém podniku drží účast.
   2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku se mohou dceřiné instituce rozhodnout neuplatňovat požadavky stanovené v článcích 89, 90 a 91 a v části třetí, čtvrté a sedmé a související požadavky na podávání zpráv stanovené v části sedmé A na základě své subkonsolidované situace, pokud celková aktiva a podrozvahové položky jejich dceřiných podniků a účasti ve třetích zemích představují méně než 10 % celkového objemu aktiv a podrozvahových položek dané dceřiné instituce.“

"

14)  Název části druhé se nahrazuje tímto:"

„KAPITÁL A ZPŮSOBILÉ ZÁVAZKY“

"

15)  V článku 26 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

„3. Příslušné orgány vyhodnotí, zda emise kapitálových nástrojů splňují kritéria stanovená v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29. Instituce zařadí emise kapitálových nástrojů mezi nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 až poté, co příslušné orgány udělí svolení.

Odchylně od prvního pododstavce mohou instituce jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1 klasifikovat následné emise ve formě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, pro které již získaly svolení, za předpokladu, že jsou splněny obě tyto podmínky:

   a) ustanovení, kterými se tyto následné emise řídí, jsou v zásadě totožné s ustanoveními, kterými se řídí ty emise, pro které již instituce získaly svolení;
   b) instituce oznámily tyto následné emise příslušným orgánům v dostatečném časovém předstihu, než je klasifikovaly jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1.

Před udělením svolení pro nové formy kapitálových nástrojů, jež mají být klasifikovány jako nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, konzultují příslušné orgány orgán EBA. Příslušné orgány stanovisko orgánu EBA náležitě zohlední, a pokud se rozhodnou od něj odchýlit, zašlou orgánu EBA do tří měsíců ode dne doručení stanoviska orgánu EBA písemné oznámení vymezující důvody odchýlení od příslušného stanoviska. Tento pododstavec se nepoužije na kapitálové nástroje uvedené v článku 31.

Na základě informací shromážděných od příslušných orgánů EBA vypracuje, udržuje a zveřejňuje seznam všech forem kapitálových nástrojů v každém členském státě, které jsou považovány za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1. V souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1093/2010 může EBA v souvislosti s nástroji zahrnovanými do kmenového kapitálu tier 1 shromažďovat veškeré informace, které považuje za nezbytné pro prokázání souladu s kritérii uvedenými v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29 tohoto nařízení a za účelem udržování a aktualizace seznamu uvedeného v tomto pododstavci.

V návaznosti na proces přezkumu uvedený v článku 80 a existují-li dostatečné důkazy, že příslušné kapitálové nástroje nesplňují nebo přestaly splňovat kritéria uvedená v článku 28 nebo v příslušných případech v článku 29, může orgán EBA rozhodnout, že tyto nástroje na seznam uvedený ve čtvrtém pododstavci nezařadí nebo je případně z tohoto seznamu vyřadí. EBA učiní v tomto smyslu oznámení, které musí rovněž odkazovat na postoj daného příslušného orgánu k dané otázce. Tento pododstavec se nepoužije na kapitálové nástroje uvedené v článku 31.“;

"

16)  Článek 28 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  písmeno b) se nahrazuje tímto:"

„b) nástroje jsou plně splaceny a nabytí vlastnického práva k těmto nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;“

"

ii)  doplňuje se nový pododstavec, který zní:"

„Pro účely prvního pododstavce písm. b) lze za kapitálový nástroj považovat pouze tu část nástroje zahrnovaného do kmenového kapitálu tier 1, která je plně splacena.“

"

b)  v odstavci 3 se doplňují nové pododstavce, které znějí:"

„Podmínka stanovená v odst. 1 písm. h) bodě v) v prvním pododstavci se považuje za splněnou bez ohledu na to, zda se na dceřiný podnik vztahuje dohoda s mateřským podnikem o převodu zisku a ztrát, podle které se dceřiný podnik po vypracování roční účetní závěrky zavazuje převést svůj roční výsledek mateřskému podniku, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

   a) mateřský podnik vlastní 90 % nebo více hlasovacích práv a kapitálu dceřiného podniku;
   b) mateřský podnik a dceřiný podnik se nacházejí ve stejném členském státě;
   c) dohoda byla uzavřena za legitimním daňovým účelem;
   d) dceřiný podnik má při vypracování roční účetní závěrky možnost snížit objem rozdělovaných výnosů dle vlastního uvážení převedením části nebo celého svého zisku do svých vlastních fondů nebo do rezervních fondů na všeobecná bankovní rizika, a to dříve než provede jakoukoli platbu ve prospěch mateřského podniku;
   e) mateřský podnik je podle dohody povinen dceřinému podniku plně kompenzovat veškeré jeho ztráty;
   f) na dohodu se vztahuje výpovědní lhůta, na základě které lze dohodu ukončit pouze ke konci účetního období a toto ukončení nabude účinnosti nejdříve od začátku následujícího účetního období, přičemž na povinnosti mateřského podniku plně kompenzovat veškeré ztráty dceřiného podniku vzniklé během běžného účetního období se nic nemění.

Pokud instituce uzavřela dohodu o převodu zisku a ztrát, neodkladně to oznámí příslušnému orgánu a poskytne mu kopii této dohody. Instituce rovněž příslušnému orgánu neodkladně oznámí jakékoli změny dohody o převodu zisku a ztrát a její ukončení. Instituce neuzavře více než jednu dohodu o převodu zisku a ztrát.“

"

17)  V čl. 33 odst. 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:"

„c) v reálné hodnotě vyjádřené zisky a ztráty z derivátových závazků instituce, které vyplývají ze změn vlastního úvěrového rizika instituce.“

"

18)  Článek 36 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  písmeno b) se nahrazuje tímto:"

„b) nehmotná aktiva s výjimkou obezřetně oceněných aktiv v podobě softwaru, jejichž hodnota není negativně ovlivněna řešením krize, platební neschopností nebo likvidací instituce;“

"

ii)  doplňuje se nové písmeno, které zní:"

n) v případě příslibu minimální hodnoty uvedeného v čl. 132c odst. 2 jakákoli částka, o kterou je současná tržní hodnota podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování ve vztahu k příslibu minimální hodnoty nižší než současná hodnota příslibu minimální hodnoty a pro kterou instituce dosud neuznala snížení položek kmenového kapitálu tier 1.“

"

b)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„4. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit, jak mají být uplatňovány odpočty uvedené v odst. 1 písm. b) včetně závažnosti negativních dopadů na hodnotu, které nezpůsobují obavy z hlediska obezřetnosti.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [12 měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

"

19)  V článku 37 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„c) částka, která má být odečtena, se sníží o částku účetního přecenění nehmotných aktiv dceřiných podniků odvozených z konsolidace dceřiných podniků a přiřaditelných osobám jiným než podnikům zahrnutým do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.“

"

20)  V čl. 39 odst. 2 prvním pododstavci se návětí nahrazuje tímto:"

„Odložené daňové pohledávky nezávislé na budoucím zisku jsou omezeny na odložené daňové pohledávky, které byly vytvořeny před 23. listopadem 2016 a vyplývají z přechodných rozdílů, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“.

"

21)  V čl. 45 písm. a) se bod i) nahrazuje tímto:"

„i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti ▌ dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;.

"

22)  Článek 49 se mění takto:

a)  v odstavci 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

„Tento odstavec se nepoužije při výpočtu kapitálu pro účely požadavků stanovených v článcích 92a a 92b, který se vypočte v souladu s odpočtovým rámcem uvedeným v čl. 72e odst. 4.“;

"

b)  odstavec 3 se mění takto:

i)  v písm. a) bodě iv) se poslední věta nahrazuje tímto:"

„Konsolidovaná rozvaha nebo rozšířený souhrnný výpočet se oznamují příslušným orgánům s četností stanovenou v prováděcích technických normách uvedených v  čl. 430 odst. 7.“;

"

ii)  v písm. a) bodě v) se první věta nahrazuje tímto:"

„v) instituce zahrnuté do institucionálního systému ochrany společně splňují na konsolidovaném nebo rozšířeném souhrnném základě požadavky stanovené v článku 92 a podávají zprávy o dodržování těchto požadavků v souladu s článkem 430.“

"

23)  V článku 52 se odstavec 1 mění takto:

a)  písmeno a) se nahrazuje tímto:"

„a) nástroje jsou přímo vydány institucí a plně splaceny;“

"

b)  v písmeni b) se návětí nahrazuje tímto:"

„b) nástroje nevlastní žádný z těchto subjektů:“;

"

c)  písmeno c) se nahrazuje tímto:"

„c) nabytí vlastnického práva k nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;“

"

d)  písmeno h) se nahrazuje tímto:"

„h) pokud nástroje zahrnují jednu nebo více opcí předčasného umoření včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta;

"

e)  písmeno j) se nahrazuje tímto:"

„j) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by nástroje byly institucí vypovězeny, umořeny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;

"

f)  písmeno p) se nahrazuje tímto:"

„p) je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize uplatnit pravomoce k odpisu a konverzi podle článku 59 uvedené směrnice  hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

je-li emitent usazen ve třetí zemi a nebyl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí příslušného orgánu třetí země hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;“

"

g)  ▌ doplňují se nová písmena ▌, která znějí:"

„q) je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, mohou být nástroje vydávány podle právních předpisů třetí země nebo jim jinak podléhat pouze tehdy, pokud je podle uvedených právních předpisů výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi nástrojů ve smyslu článku 59 uvedené směrnice účinný a vymahatelný na základě zákonných ustanovení nebo právně vymahatelných smluvních ustanovení, která uznávají řešení krize nebo jiná opatření v oblasti odpisu či konverze;

   r) nástroje nejsou předmětem ▌ ujednání o kompenzaci nebo započtení ▌ , jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty.“;

"

h)  doplňuje se nový pododstavec, který zní:"

„Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za  nástroj zahrnovaný do vedlejšího kapitálu tier 1 považovat pouze tu část kapitálového nástroje, která je plně splacena.“

"

24)  V čl. 54 odst. 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„e) pokud byly nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 vydány dceřiným podnikem usazeným ve třetí zemi, hraniční hodnota 5,125 % nebo vyšší podle písmene a) se vypočítá v souladu s vnitrostátními právními předpisy této třetí země nebo smluvními ustanoveními, jimiž se nástroje řídí, jestliže se příslušný orgán po konzultaci s orgánem EBA přesvědčí, že daná ustanovení jsou přinejmenším rovnocenná požadavkům uvedeným v tomto článku.“

"

25)  V článku 59 se písmeno a) bod i) nahrazuje tímto:"

„i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;“.

"

26)  V článku 62 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

„a) kapitálové nástroje ▌ za předpokladu splnění podmínek stanovených v článku 63 a v rozsahu stanoveném v článku 64;“.

"

27)  Článek 63 se mění takto:

a)  návětí se nahrazuje tímto:"

„Kapitálové nástroje lze považovat za nástroje zahrnované do kapitálu tier 2, pokud jsou splněny tyto podmínky:“;

"

b)  písmeno a) se nahrazuje tímto:"

„a) nástroje jsou přímo vydány ▌ institucí a plně splaceny;“

"

c)  v písmenu b) se návětí nahrazuje tímto:"

„b) nástroje nevlastní žádný z těchto subjektů:“;

"

d)  písmena c) a d) se nahrazují tímto:"

„c) nabytí vlastnického práva k nástrojům není přímo ani nepřímo financováno institucí;

   d) nárok na částku jistiny nástrojů podle ustanovení, kterými se nástroje řídí, se řadí za veškeré pohledávky z nástrojů způsobilých závazků;

"

e)   v písmenu e) se návětí nahrazuje tímto:"

„e) nástroje nejsou zajištěny žádným z níže uvedených subjektů ani se na ně nevztahuje záruka žádného z níže uvedených subjektů, která by zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek:“;

"

f)  písmena f) až n) se nahrazují tímto:"

„f) nástroje nejsou předmětem žádných ujednání, která by jinak zvyšovala pořadí uspokojení pohledávek z nich plynoucích;

   g) nástroje mají původní dobu splatnosti nejméně pět let;
   h) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, neobsahují žádnou pobídku pro instituci, aby umořila nebo případně splatila jejich jistinu přede dnem splatnosti;
   i) pokud nástroje zahrnují jednu nebo více opcí předčasného splacení včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta;
   j) nástroje mohou být předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článku 77, a nejdříve po uplynutí pěti let ode dne jejich vydání, s výjimkou případů, kdy jsou splněny podmínky stanovené v čl. 78 odst. 4;
   k) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by nástroje byly institucí případně předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;
   l) ustanovení, jimiž se nástroje řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce;
   m) výše vyplácených úroků nebo případně dividend z nástrojů se nebude měnit na základě úvěrového hodnocení instituce nebo jejího mateřského podniku;
   n) je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize uplatnit pravomoce k odpisu a konverzi podle článku 59 uvedené směrnice  hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;

je-li emitent usazen ve třetí zemi a nebyl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, právní předpisy nebo smluvní ustanovení, jimiž se nástroje řídí, vyžadují, aby se v případě rozhodnutí příslušného orgánu třetí země hodnota jistiny nástrojů trvale odepsala nebo aby byly nástroje konvertovány na nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1;“

"

g)  doplňují se nová písmena, která znějí:"

„o) je-li emitent usazen ve třetí zemi a byl podle článku 12 směrnice 2014/59/EU určen jako součást skupiny řešící krizi, jejíž subjekt řešící krizi je usazen v Unii, nebo je-li emitent usazen v členském státě, mohou být nástroje vydávány podle právních předpisů třetí země nebo jim jinak podléhat pouze tehdy, pokud je podle uvedených právních předpisů výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi nástrojů ve smyslu článku 59 uvedené směrnice účinný a vymahatelný na základě zákonných ustanovení nebo právně vymahatelných smluvních ustanovení, která uznávají řešení krize nebo jiná opatření v oblasti odpisu či konverze;

   p) nástroje nejsou předmětem ▌ ujednání o kompenzaci nebo započtení ▌ , jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty.“;

"

h)  doplňuje se nový pododstavec, který zní:"

„Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za  nástroj zahrnovaný do kapitálu tier 2 považovat pouze tu část kapitálového nástroje, která je plně splacena.“

"

28)  Článek 64 se nahrazuje tímto:"

Článek 64

Umořování nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2

   1. Plná hodnota nástrojů zahrnovaných do kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností delší než pět let se považuje za položky kapitálu tier 2.
   2. Nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 lze v posledních pěti letech před splatností považovat za položky kapitálu tier 2 v míře, která se určí vynásobením výsledku výpočtu uvedeného níže v písmenu a) hodnotou uvedenou níže v písmenu b):
   a) účetní hodnota nástrojů ▌ k prvnímu dni závěrečného pětiletého období jejich smluvní splatnosti vydělená počtem kalendářních dnů v tomto období;
   b) počet zbývajících kalendářních dní smluvní splatnosti nástrojů ▌ .“

"

29)  V článku 66 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

e) hodnota položek, jež mají být odečteny od položek způsobilých závazků podle článku 72e, která převyšuje položky způsobilé závazky instituce.

"

30)  V čl. 69 písm. a) se bod i) nahrazuje tímto:"

„i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok;“.

"

31)  Za článek 72 se vkládá nová kapitola, která zní:"

KAPITOLA 5a

Způsobilé závazky

Oddíl 1

Položky a nástroje způsobilých závazků

Článek 72a

Položky způsobilých závazků

   1. Položky způsobilých závazků zahrnují tyto položky, pokud nespadají do žádné z kategorií vyloučených závazků podle odstavce 2 tohoto článku, a v rozsahu stanoveném v článku 72c:
   a) nástroje způsobilých závazků, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 72b, pokud nejsou považovány za položky kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2;
   b) nástroje zahrnované do kapitálu tier 2 se zbytkovou splatností nejméně jeden rok, pokud nejsou považovány za položky kapitálu tier 2 v souladu s článkem 64.
   2. Z položek způsobilých závazků jsou vyloučeny tyto závazky:
   a) pojištěné vklady;
   b) vklady na viděnou a krátkodobé vklady s původní splatností kratší než jeden rok;
   c) část způsobilých vkladů fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, která přesahuje limit pojištění uvedený v článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU*;
   d) vklady, které by byly způsobilými vklady fyzických osob, mikropodniků a malých a středních podniků, kdyby nebyly provedeny prostřednictvím poboček nacházejících se mimo Unii, které jsou pobočkami institucí usazených v Unii;
   e) zajištěné závazky, včetně krytých dluhopisů a závazků ve formě finančních nástrojů používaných pro zajištění, které tvoří nedílnou součást krycího portfolia a které jsou podle vnitrostátních právních předpisů zajištěny podobně jako kryté dluhopisy, pokud všechna zajištěná aktiva související s krycím portfoliem krytých dluhopisů zůstanou nedotčena, oddělena a s dostatečným financováním, a s vyloučením veškerých částí zajištěného závazku nebo závazku, pro nějž byl poskytnut kolaterál, přesahujících hodnotu aktiv, zástavy nebo kolaterálu, vůči nimž je zajištěn;
   f) veškeré závazky vzniklé z držení aktiv nebo finančních prostředků klienta včetně aktiv nebo finančních prostředků klienta držených jménem subjektů kolektivního investování, jestliže je tento klient chráněn podle použitelného insolvenčního práva;
   g) veškeré závazky vzniklé v důsledku svěřenského vztahu mezi subjektem řešícím krizi nebo kterýmkoli jeho dceřiným podnikem (jako svěřenským správcem) a jinou osobou (jako obmyšleným), jestliže je takový obmyšlený chráněn podle použitelného insolvenčního nebo občanského práva;
   h) závazky vůči institucím, s vyloučením závazků vůči subjektům, které jsou částí téže skupiny, s původní splatností kratší než sedm dní;
   i) závazky se zbývající dobou splatnosti kratší než sedm dní vůči:
   i) systémům nebo provozovatelům systémů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES**,
   ii) účastníkům systému určeného v souladu se směrnicí 98/26/ES a závazky vyplývající z účasti v tomto systému nebo
   iii) ústředním protistranám ze třetích zemí uznaným v souladu s článkem 25 nařízení (EU) č. 648/2012;
   j) závazek vůči kterémukoli z těchto subjektů:
   i) zaměstnanci ▌, a to ve vztahu ke splatné mzdě, důchodovým dávkám nebo jiné pevné odměně, s výjimkou pohyblivé složky odměny, která není regulována kolektivní smlouvou, a s výjimkou pohyblivé složky odměny osob podstupujících podstatné riziko podle čl. 92 odst. 2 směrnice 2013/36/EU,
   ii) obchodnímu věřiteli ▌ , pokud závazek vznikl na základě poskytování zboží nebo služeb instituci nebo mateřskému podniku, jež jsou nezbytné pro každodenní fungování jejich operací, včetně IT služeb, energií a pronájmu, obsluhy a údržby prostor,
   iii) daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení, pokud jsou tyto závazky podle příslušného práva prioritní,
   iv) systémům pojištění vkladů ▌ , pokud závazek vznikl z příspěvků splatných v souladu se směrnicí 2014/49/EU;
   k) závazky vzniklé z derivátů;
   l) závazky vzniklé z dluhových nástrojů s vloženými deriváty.

Pro účely prvního pododstavce písm. l) se dluhové nástroje obsahující opce předčasného umoření, které lze uplatnit dle vlastního uvážení emitenta nebo držitele, a dluhové nástroje s pohyblivým úrokem odvozeným z široce používané referenční úrokové sazby, jako jsou Euribor nebo Libor, za dluhové nástroje s vloženými deriváty pouze na základě těchto prvků nepovažují.

Článek 72b

Nástroje způsobilých závazků

   1. Závazky jsou považovány za nástroje způsobilých závazků ▌ , pokud splňují podmínky stanovené v tomto článku, a pouze v rozsahu uvedeném v tomto článku.
   2. Závazky jsou považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
   a) závazky jsou přímo vydány nebo případně získány institucí a jsou plně splaceny;
   b) závazky nevlastní žádný z těchto subjektů:
   i) instituce nebo subjekt zahrnutý do stejné skupiny řešící krizi,
   ii) podnik, v němž má instituce přímou nebo nepřímou účast ve formě vlastnictví, a to přímého nebo kontrolou, nejméně 20 % hlasovacích práv nebo kapitálu daného podniku;
   c) nabytí vlastnického práva k závazkům není přímo ani nepřímo financováno subjektem řešícím krizi;
   d) nárok na částku jistiny závazků podle ustanovení, kterými se nástroje řídí, je zcela podřízen pohledávkám vyplývajícím z vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2; tento požadavek podřízenosti se považuje za splněný v kterékoli z těchto situací:
   i) ve smluvních ustanoveních, kterými se závazky řídí, se stanoví, že v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU je nárok na částku jistiny nástrojů podřízen pohledávkám vyplývajícím z kterýchkoli vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení,
   ii) v použitelných právních předpisech ▌ se stanoví, že v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU je nárok na částku jistiny nástrojů podřízen pohledávkám vyplývajícím z kterýchkoli vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení,
   iii) nástroje vydal subjekt řešící krizi, který nemá v rozvaze žádné vyloučené závazky podle čl. 72a odst. 2 tohoto nařízení, které jsou na stejné úrovni jako nástroje způsobilých závazků nebo jsou jim podřízené;
   e) závazky nejsou zajištěny žádným z níže uvedených subjektů ani se na ně nevztahuje záruka nebo jiné ujednání ze strany žádného z níže uvedených subjektů, které by zvyšovaly pořadí uspokojení pohledávek:
   i) instituce nebo její dceřiné podniky,
   ii) mateřský podnik instituce nebo jeho dceřiné podniky,
   iii) podnik, který má úzké vazby se subjekty uvedenými v bodech i) a ii);
   f) závazky nejsou předmětem ▌ ujednání o kompenzaci nebo započtení ▌ , jež by ohrozila jejich schopnost absorbovat ztráty při řešení krize;
   g) ustanovení, jimiž se závazky řídí, nezahrnují žádnou pobídku k vypovězení, umoření nebo zpětnému odkupu částky jistiny před splatností nebo případně k předčasnému splacení institucí, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 3;
   h) držitelé nástrojů nemohou závazky umořit před splatností, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 2;
   i) s výhradou čl. 72c odst. 3 a 4, pokud závazky zahrnují jednu nebo více ▌ opcí předčasného splacení včetně kupních opcí, mohou být tyto opce uplatněny dle vlastního uvážení emitenta, s výjimkou případů uvedených v čl. 72c odst. 2;
   j) závazky mohou být předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny, pouze pokud jsou splněny podmínky stanovené v článcích 77 a 78a;
   k) ustanovení, jimiž se závazky řídí, výslovně ani implicitně neuvádějí, že by závazky ▌ byly subjektem řešícím krizi případně předčasně vypovězeny, umořeny, splaceny nebo zpětně odkoupeny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace instituce, a instituce nic takového ani jinak neuvádí;
   l) ustanovení, jimiž se závazky řídí, nedávají držiteli právo na urychlení plánované budoucí výplaty úroků nebo jistiny jindy než v případě platební neschopnosti nebo likvidace subjektu řešícího krizi;
   m) výše vyplácených úroků nebo případně dividend ze závazků se nemění ▌ na základě úvěrového hodnocení subjektu řešícího krizi nebo jeho mateřského podniku;
   n) v případě nástrojů vydaných po ... [dva roky po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] příslušná smluvní dokumentace a případně prospekt týkající se jejich emise výslovně uvádí možnost výkonu pravomocí k odpisu a konverzi v souladu s článkem 48 směrnice 2014/59/EU. ▌

Pro účely prvního pododstavce písm. a) lze za nástroje způsobilých závazků považovat pouze ty části závazků, které jsou plně splaceny.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto článku platí, že pokud jsou některé z vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2 podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám podle vnitrostátního insolvenčního práva mimo jiné proto, že je drží věřitel, který je s dlužníkem úzce propojen, tj. je nebo byl akcionářem, je nebo byl ve vztahu kontroly nebo člena skupiny, je nebo byl členem vedoucího orgánu nebo je nebo byl v nějakém vztahu k jakékoli z těchto osob, neposuzuje se podřízenost s odkazem na nároky vyplývající z takovýchto vyloučených závazků.

   3. Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 tohoto článku byly za nástroje způsobilých závazků považovány i závazky do souhrnné hodnoty, která nepřesahuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 a 4, pokud:
   a) jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 2 kromě podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. d);
   b) závazky jsou na stejné úrovni jako nejníže postavené vyloučené závazky uvedené v čl. 72a odst. 2, s výjimkou vyloučených závazků, jež jsou podle vnitrostátního insolvenčního práva podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám, jak je uvedeno v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku; a
   c) zahrnutí těchto závazků mezi položky způsobilých závazků by na základě posouzení orgánem příslušným k řešení krize ve vztahu k zásadám uvedeným v čl. 34 odst. 1 písm. g)článku 75 směrnice 2014/59/EU nevedlo ke vzniku významného rizika úspěšného právního napadení nebo platných nároků na náhradu.

   4. Orgán příslušný k řešení krize může povolit, aby vedle závazků uvedených v odstavci 2 byly závazky považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud:
   a) ▌instituce nemá povoleno zahrnovat do položek způsobilých závazků závazky uvedené v ▌odstavci 3 ▌;
   b) jsou splněny všechny podmínky stanovené v odstavci 2 kromě podmínky stanovené v odst. 2 prvním pododstavci písm. d);
   c) závazky jsou na stejné úrovni jako nejníže postavené vyloučené závazky uvedené v čl. 72a odst. 2 nebo jsou jim nadřazené, s výjimkou vyloučených závazků, jež jsou podle vnitrostátního insolvenčního práva podřízeny běžným nezajištěným pohledávkám, jak je uvedeno v odst. 2 třetím pododstavci tohoto článku;
   d) v rozvaze instituce objem vyloučených závazků podle čl. 72a odst. 2, které jsou na stejné úrovni jako tyto závazky nebo jsou jim podřízené v rámci platební neschopnosti, nepřesáhne 5 % objemu kapitálu a způsobilých závazků instituce;
   e) zahrnutí těchto závazků mezi položky způsobilých závazků by na základě posouzení orgánem příslušným k řešení krize ve vztahu k zásadám uvedeným v čl. 34 odst. 1 písm. g)článku 75 směrnice 2014/59/EU nevedlo ke vzniku významného rizika úspěšného právního napadení nebo platných nároků na náhradu.
   5. Orgán příslušný k řešení krize může instituci povolit, aby mezi položky způsobilých závazků ▌ zahrnula ▌ pouze závazky uvedené buď v odstavci 3, nebo 4.

   6. ▌ Orgán příslušný k řešení krize při zkoumání toho, zda jsou splněny podmínky stanovené v tomto článku, konzultuje s příslušným orgánem.
   7. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
   a) použitelné formy a povahu nepřímého financování nástrojů způsobilých závazků;
   b) formu a povahu možných pobídek k umoření nástrojů pro účely podmínky uvedené v odst. 2 prvním pododstavci písm. g) tohoto článku a čl. 72c odst. 3.

Tyto návrhy regulačních technických norem musí být plně v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v čl. 28 odst. 5 písm. a) a čl. 52 odst. 2 písm. a).

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [šest měsíců po vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 72c

Umořování nástrojů způsobilých závazků

   1. Nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností nejméně jeden rok se v plném rozsahu považují za položky způsobilých závazků.

Nástroje způsobilých závazků se zbytkovou splatností kratší než jeden rok se za položky způsobilých závazků nepovažují.

   2. Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje opci umoření držitelem uplatnitelnou před původně stanovenou splatností nástroje, je splatnost nástroje stanovena jako první možné datum, ke kterému může držitel tuto opci uplatnit a požádat o umoření nebo splacení nástroje.
   3. Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje pobídku pro emitenta k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu před původně stanovenou splatností nástroje, je splatnost nástroje stanovena jako první možné datum, ke kterému může emitent tuto opci uplatnit a požádat o umoření nebo splacení nástroje.
   4. Pro účely odstavce 1 platí, že pokud nástroj způsobilých závazků zahrnuje opce předčasného umoření, které lze uplatnit dle vlastního uvážení emitenta před původně stanovenou splatností nástroje, ale ustanovení, kterými se tento nástroj řídí, nezahrnují žádnou pobídku k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástroje před splatností a nezahrnují ani žádnou opci na umoření nebo splacení dle uvážení držitelů, potom se splatností nástroje rozumí jeho původně stanovená splatnost.

Článek 72d

Důsledky toho, že přestanou být splněny podmínky způsobilosti

Pokud v případě nástroje způsobilých závazků přestanou být splněny příslušné podmínky stanovené v článku 72b, závazky ihned přestanou být považovány za nástroje způsobilých závazků.

Závazky podle čl. 72b odst. 2 mohou nadále být považovány za nástroje způsobilých závazků, pokud jsou považovány za nástroje způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 nebo 4.

Oddíl 2

Odpočty od položek způsobilých závazků

Článek 72e

Odpočty od položek způsobilých závazků

   1. Instituce, na které se vztahuje článek 92a, odečítají od položek způsobilých závazků:
   a) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do vlastních nástrojů způsobilých závazků, včetně vlastních závazků, které by instituce mohla být povinna odkoupit na základě stávajících smluvních závazků;
   b) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, s nimiž je instituce ve vztahu vzájemné účasti a příslušné orgány se domnívají, že jeho účelem je uměle zvýšit schopnost subjektu řešícího krizi absorbovat ztráty a jeho schopnost rekapitalizace;
   c) příslušnou výši přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI určenou v souladu s článkem 72i, v nichž instituce nemá významnou investici;
   d) přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž má instituce významnou investici, s výjimkou pozic z upisování držených pět obchodních dní nebo méně.
   2. Pro účely tohoto oddílu se se všemi nástroji, jež jsou na stejné úrovni jako nástroje způsobilých závazků, zachází jako s nástroji způsobilých závazků, s výjimkou nástrojů, které jsou na stejné úrovni jako nástroje uznané za způsobilé závazky podle čl. 72b odst. 3 a 4.
   3. Pro účely tohoto oddílu mohou instituce vypočítat objem kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků podle čl. 72b odst. 3 takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000002.png

kde:

h = objem kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků uvedených v čl. 72b odst. 3;

i = index označující vydávající instituci;

Hi = celkový objem kapitálových investic do způsobilých závazků vydávající instituce i uvedených v čl. 72b odst. 3;

li = výše závazků zahrnutých vydávající institucí i mezi položky způsobilých závazků v rámci limitů uvedených v čl. 72b odst. 3 podle posledních informací zpřístupněných vydávající institucí; a

Li = celková výše nesplacených závazků vydávající instituce i uvedených v čl. 72b odst. 3 podle posledních informací zpřístupněných emitentem.

   4. Pokud mateřská instituce v EU nebo mateřská instituce v členském státě, na niž se vztahuje článek 92a, má přímé, nepřímé nebo syntetické kapitálové investice do kapitálových nástrojů nebo nástrojů způsobilých závazků jednoho nebo více dceřiných podniků, které nepatří do stejné skupiny řešící krizi jako daná mateřská instituce, může orgán příslušný k řešení krize této mateřské instituce po náležitém přihlédnutí ke stanovisku orgánů příslušných k řešení krize kteréhokoli dotčeného dceřiného podniku povolit mateřské instituci odečíst tyto kapitálové investice odečtením nižší částky, kterou určí orgán příslušný k řešení krize této mateřské instituce. Tato upravená částka se však musí rovnat minimálně částce m, která se vypočte takto:

𝑚𝑖=max{0;𝑂𝑃𝑖+𝐿𝑃𝑖−𝑚𝑎𝑥{0;𝛽∙[𝑂𝑖+𝐿𝑖−𝑟𝑖∙a𝑅𝑊𝐴𝑖]}}

kde:

i = index označující dceřiný podnik;

OPi = objem kapitálových nástrojů vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřskou institucí;

Lpii = objem položek způsobilých závazků vydaných dceřiným podnikem i a držených mateřskou institucí;

𝛽 = procentní podíl kapitálových nástrojů a položek způsobilých závazků vydaných dceřiným podnikem i ▌a držených mateřským podnikem;

Oi = objem kapitálu dceřiného podniku i, bez zohlednění odpočtu vypočteného v souladu s tímto odstavcem;

Li = objem způsobilých závazků dceřiného podniku i, bez zohlednění odpočtu vypočteného v souladu s tímto odstavcem;

ri = poměr platný pro dceřiný podnik i na úrovni jeho skupiny řešící krizi v souladu s čl. 92a odst. 1 písm. a) tohoto nařízení a článkem 45d směrnice 2014/59/EU; a

aRWAi = celkový objem rizikové expozice subjektu G-SVI i vypočtený podle čl. 92 odst. 3 a 4 s přihlédnutím k úpravám stanoveným v článku 12.

Pokud je mateřské instituci v souladu s prvním pododstavcem povoleno odečíst upravenou částku, dceřiný podnik odečte rozdíl mezi objemem investic do kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků podle prvního pododstavce a touto upravenou částkou ▌.

Článek 72f

Odpočty kapitálových investic do vlastních nástrojů způsobilých závazků

Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. a) počítají instituce kapitálové investice na základě hrubých dlouhých pozic s těmito výjimkami:

   a) instituce mohou vypočítat objem kapitálových investic na základě čisté dlouhé pozice, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
   i) dlouhé a krátké pozice jsou v téže podkladové expozici a s krátkými pozicemi není spojeno žádné riziko protistrany,
   ii) buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou pozice obojího druhu drženy v investičním portfoliu;
   b) instituce určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči vlastním nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do těchto indexů;
   c) instituce mohou vzájemně započíst hrubé dlouhé pozice ve vlastních nástrojích způsobilých závazků vyplývající z kapitálových investic do indexových cenných papírů proti krátkým pozicím ve vlastních nástrojích způsobilých závazků vyplývajícím z krátkých pozic v podkladových indexech, včetně případů, kdy je s těmito krátkými pozicemi spojeno riziko protistrany, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
   i) dlouhé a krátké pozice jsou v týchž podkladových indexech,
   ii) buď jsou dlouhé i krátké pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou pozice obojího druhu drženy v investičním portfoliu.

Článek 72g

Základ odpočtů pro položky způsobilých závazků

Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. b), c) a d) instituce odečítají hrubé dlouhé pozice s výjimkami stanovenými v článcích 72h a 72i.

Článek 72h

Odpočet kapitálových investic do způsobilých závazků jiných subjektů G-SVI

Instituce nevyužívající výjimku stanovenou v článku 72j ▌ provádí odpočty podle čl. 72e odst. 1 písm. c) a d) takto:

   a) mohou vypočítat přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do nástrojů způsobilých závazků na základě čisté dlouhé pozice v téže podkladové expozici, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
   i) datum splatnosti krátké pozice je buď stejné, nebo pozdější než datum splatnosti dlouhé pozice nebo zbytková splatnost krátké pozice činí nejméně jeden rok ▌,
   ii) buď je krátká i dlouhá pozice držena v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu.
   b) určí částku, která má být odečtena za přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice do indexových cenných papírů, pomocí výpočtu podkladové expozice vůči nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do těchto indexů.

Článek 72i

Odpočet způsobilých závazků, pokud instituce nemá významnou investici v subjektech G­SVI

   1. Pro účely čl. 72e odst. 1 písm. c) instituce vypočítají příslušnou částku, která má být odečtena, vynásobením hodnoty uvedené v písmenu a) tohoto odstavce faktorem získaným z výpočtu uvedeného v písmenu b) tohoto odstavce:
   a) souhrnná částka, o niž přímé, nepřímé a syntetické kapitálové investice instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru a do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž instituce nemá významnou investici, převyšují 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění těchto ustanovení:
   i) článků 32 až 35,
   ii) čl. 36 odst. 1 písm. a) až g), písm. k) bodů ii) až v) a písm. l), s výjimkou částky, která má být odečtena za odložené daňové pohledávky závislé na budoucím zisku a vyplývající z přechodných rozdílů,
   iii) článků 44 a 45;
   b) hodnota přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů G-SVI, v nichž instituce nemá významnou investici, vydělená souhrnnou hodnotou přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru a do nástrojů způsobilých závazků subjektů G­SVI, v nichž subjekt řešící krizi nemá významnou investici.
   2. Instituce z částky uvedené v odst. 1 písm. a) a z výpočtu faktoru podle odst. 1 písm. b) vyloučí pozice z upisování držené pět nebo méně obchodní dní.
   3. Částka, která má být podle odstavce 1 odečtena, se rozdělí mezi všechny nástroje způsobilých závazků subjektu G-SVI držené institucí. Instituce určí hodnotu každého nástroje způsobilých závazků, která má být odečtena podle odstavce 1, vynásobením hodnoty stanovené v písmenu a) tohoto odstavce poměrnou částí stanovenou v písmenu b) tohoto odstavce:
   a) hodnota kapitálových investic, která má být odečtena podle odstavce 1;
   b) poměrná část souhrnné hodnoty přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic instituce do nástrojů způsobilých závazků subjektů G­SVI, v nichž instituce nemá významnou investici, kterou představuje každý nástroj způsobilých závazků držený institucí.
   4. Hodnota kapitálových investic uvedená v čl. 72e odst. 1 písm. c), která je nejvýše rovna 10 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění ustanovení uvedených v odst. 1 písm. a) bodech i), ii) a iii) tohoto článku, se neodečítá a podléhá příslušným rizikovým vahám v souladu s částí třetí hlavou II kapitolou 2 nebo 3 a případně požadavkům stanoveným v části třetí hlavě IV.
   5. Instituce určí hodnotu každého nástroje způsobilých závazků, na niž se použijí rizikové váhy podle odstavce 4, vynásobením objemu kapitálových investic, u nichž se vyžaduje použití rizikové váhy podle odstavce 4, poměrnou částí vyplývající z výpočtu uvedeného v odst. 3 písm. b).

Článek 72j

Výjimka z odpočtů od položek způsobilých závazků u obchodního portfolia

   1. Instituce se mohou rozhodnout neodečítat určenou část svých přímých, nepřímých a syntetických kapitálových investic do nástrojů způsobilých závazků, jejichž souhrnná výše měřená na hrubém dlouhém základě je nejvýše rovna 5 % položek kmenového kapitálu tier 1 instituce po uplatnění článků 32 až 36, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
   a) kapitálové investice jsou v obchodním portfoliu;
   b) nástroje způsobilých závazků jsou drženy nejvýše 30 obchodních dní.
   2. Objemy položek, které nejsou odečteny podle odstavce 1, podléhají kapitálovým požadavkům pro položky v obchodním portfoliu.
   3. Pokud v případě kapitálových investic neodečtených podle odstavce 1 přestanou být splněny podmínky stanovené v uvedeném odstavci, odečtou se tyto kapitálové investice v souladu s článkem 72g bez uplatnění výjimek stanovených v článcích 72h a 72i.

Oddíl 3

Kapitál a způsobilé závazky

Článek 72k

Způsobilé závazky

Způsobilé závazky instituce tvoří položky způsobilých závazků instituce po odpočtech uvedených v článku 72e.

Článek 72l

Kapitál a způsobilé závazky

Kapitál a způsobilé závazky instituce tvoří součet jejího kapitálu a jejích způsobilých závazků.

__________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/49/EU ze dne 16. dubna 2014 o systémech pojištění vkladů (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 149).

** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).“

"

32)  V části druhé hlavě I se název kapitoly 6 nahrazuje tímto:"

Obecné požadavky na kapitál a způsobilé závazky.

"

33)  Článek 73 se mění takto:

a)  název se nahrazuje tímto:"

Rozdělení výnosů z nástrojů;

"

b)  odstavce 1 až 4 se nahrazují tímto:"

1. Kapitálové nástroje a závazky, u nichž může instituce podle svého uvážení rozhodnout o vyplacení rozdělených výnosů jinou formou než formou hotovosti či kapitálového nástroje, nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo za nástroje způsobilých závazků, pokud instituce neobdržela předchozí svolení příslušného orgánu.

   2. Příslušné orgány udělí předchozí svolení podle odstavce 1, pouze pokud jsou podle jejich názoru splněny všechny tyto podmínky:
   a) možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by neměly nepříznivý vliv na schopnost instituce zrušit výplaty spojené s daným nástrojem;
   b) možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by neměly nepříznivý vliv na schopnost kapitálového nástroje nebo závazku absorbovat ztráty;
   c) možnost volného uvážení podle odstavce 1 ani forma, v níž by mohlo být rozdělení výnosů provedeno, by žádným jiným způsobem nesnižovaly kvalitu kapitálového nástroje nebo závazku.

Před udělením předchozího svolení podle odstavce 1 příslušný orgán konzultuje s orgánem příslušným k řešení krize o tom, zda instituce uvedené podmínky splňuje.

   3. Kapitálové nástroje a závazky, u nichž právo rozhodnout nebo požadovat, aby rozdělené výnosy z nástroje nebo závazku byly vyplaceny jinou formou než formou hotovosti či kapitálového nástroje, náleží jiné právnické osobě než instituci, která tyto kapitálové nástroje a závazky vydává, nelze považovat za nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 ani za nástroje způsobilých závazků.
   4. Instituce mohou využít široký tržní index jako jeden ze základů pro stanovení výše rozdělených výnosů z nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo tier 2 a nástrojů způsobilých závazků.;

"

c)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:"

6. Instituce podávají zprávy o širokých tržních indexech, o něž se jejich kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků opírají, a zveřejňují je.

"

34)  V článku 75 se návětí nahrazuje tímto:"

„Požadavky týkající se splatnosti se v případě krátkých pozic podle čl. 45 písm. a), čl. 59 písm. a), čl. 69 písm. a) a čl. 72h písm. a) považují ve vztahu k drženým pozicím za splněné, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:“.

"

35)  V článku 76 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:"

„1. Pro účely čl. 42 písm. a), čl. 45 písm. a), čl. 57 písm. a), čl. 59 písm. a), čl. 67 písm. a), čl. 69 písm. a) a čl. 72h písm. a) může instituce snížit hodnotu dlouhé pozice v kapitálovém nástroji o tu část indexu, která je tvořena stejnou podkladovou expozicí, jež je zajišťována, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

   a) buď jsou zajišťovaná dlouhá pozice i krátká pozice v indexu použitá k zajištění této dlouhé pozice drženy v obchodním portfoliu, nebo jsou obě pozice drženy v investičním portfoliu;
   b) pozice uvedené v písmenu a) jsou v rozvaze instituce oceněny reálnou hodnotou;
   c) krátkou pozici uvedenou v písmenu a) lze v rámci postupů vnitřní kontroly uplatňovaných institucí považovat za účinné zajištění;
   d) příslušné orgány alespoň jednou ročně posuzují přiměřenost interních kontrolních postupů podle písmene c) a přesvědčí se, že tyto postupy jsou i nadále přiměřené.
   2. S předchozím svolením příslušného orgánu může instituce místo výpočtu své expozice vůči položkám uvedeným v jednom nebo více následujících písmenech jako alternativní postup použít konzervativní odhad své podkladové expozice vůči těmto nástrojům zahrnutým do indexů:
   a) vlastním nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástrojům způsobilých závazků zahrnutým do indexů;
   b) nástrojům zahrnovaným do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 subjektů finančního sektoru zahrnutým do indexů;
   c) nástrojům způsobilých závazků institucí zahrnutým do indexů.
   3. Příslušné orgány udělí předchozí svolení uvedené v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže instituce k jejich spokojenosti prokázala, že by pro ni sledování podkladové expozice vůči položkám uvedeným v jednom nebo případně více písmenech odstavce 2 bylo provozně nepřiměřeně náročné.“

"

36)  Článek 77 se nahrazuje tímto:"

Článek 77

Podmínky pro snížení kapitálu a způsobilých závazků

   1. Instituce získá předchozí svolení příslušného orgánu k provedení kteréhokoli z těchto kroků:
   a) ke snížení, umoření nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 a vydaných institucí způsobem, který je povolen podle použitelného vnitrostátního práva;
   b) ke snížení nebo rozdělení emisního ážia souvisejícího s kapitálovými nástroji nebo k jeho reklasifikaci na jinou položku kapitálu;
   c) k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo do kapitálu tier 2 před datem jejich smluvní splatnosti.
   2. Instituce získá předchozí svolení orgánu příslušného k řešení krize k případnému vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků, na které se nevztahuje odstavec 1, před datem jejich smluvní splatnosti.“

"

37)  Článek 78 se nahrazuje tímto:"

„Článek 78

Svolení příslušných orgánů ke snížení kapitálu ▌

   1. Příslušný orgán udělí instituci svolení ke snížení, vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 ▌nebo ke snížení, rozdělení nebo reklasifikaci souvisejícího emisního ážia, pokud je splněna kterákoli z těchto podmínek:
   a) nejpozději současně s jakýmikoli postupy podle čl. 77 odst. 1 instituce nahradí nástroje nebo související emisní ážio uvedené v čl. 77 odst. 1 kapitálovými ▌ nástroji stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností;
   b) instituce ke spokojenosti příslušného orgánu prokázala, že její kapitál a způsobilé závazky by v důsledku postupu podle čl. 77 odst. 1 tohoto nařízení překročily požadavky stanovené v tomto nařízení, ve ▌ směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou příslušný orgán považuje za nezbytnou.

Pokud instituce poskytne dostatečné záruky toho, že je schopna operovat s kapitálem v objemu nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU ▌, může ▌ příslušný orgán ▌ instituci udělit obecné předběžné svolení k provedení kteréhokoli z kroků stanovených v čl. 77 odst. 1 tohoto nařízení, pokud jsou splněna kritéria zajišťující, že jakýkoli tento budoucí krok bude v souladu s podmínkami stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Toto obecné předběžné svolení se uděluje pouze na sjednanou dobu, jež nepřesáhne jeden rok, po jejímž uplynutí může být obnoveno. Uděluje se pro určitou předem danou částku, kterou určí příslušný orgán. V případě nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 nesmí tato předem daná částka překročit 3 % příslušné emise a 10 % hodnoty, o niž kmenový kapitál tier 1 převyšuje součet kapitálových požadavků na kmenový kapitál tier 1 stanovených v tomto nařízení, ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou příslušný orgán považuje za nezbytnou. V případě nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nesmí tato předem daná částka překročit 10 % příslušné emise a 3 % celkového objemu nesplacených nástrojů zahrnovaných do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo případně kapitálu tier 2. ▌

Příslušný orgán toto obecné předběžné svolení odvolá, pokud instituce poruší kterékoliv kritérium stanovené pro účely tohoto svolení.

   2. Při posuzování udržitelnosti náhradních nástrojů z hlediska ekonomických možností instituce podle odst. 1 písm. a) příslušné orgány zváží, nakolik by tyto náhradní kapitálové nástroje ▌byly pro instituci nákladnější než ty kapitálové nástroje nebo emisní ážio, které by jimi byly nahrazeny.
   3. Pokud instituce postupuje podle čl. 77 odst. 1 písm. a) a použitelné vnitrostátní právo zakazuje odmítnout splacení nástrojů zahrnovaných do kmenového kapitálu tier 1 uvedených v článku 27, může příslušný orgán upustit od podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku za předpokladu, že vyžaduje, aby instituce přiměřeně omezila splacení těchto nástrojů.
   4. Příslušné orgány mohou institucím povolit, aby nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo související emisní ážio vypověděly, umořily, splatily nebo zpětně odkoupily před uplynutím pěti let ode dne vydání, pokud jsou splněny podmínky stanovené v odstavci 1 a některá z těchto podmínek:
   a) dochází ke změně regulační klasifikace těchto nástrojů, která by pravděpodobně vedla k tomu, že by tyto nástroje byly vyloučeny z kapitálu nebo reklasifikovány jako kvalitativně nižší kapitál, a jsou splněny obě tyto podmínky:
   i) příslušný orgán považuje tuto změnu za dostatečně jistou,
   ii) instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že regulační reklasifikace těchto nástrojů nebyla v době jejich vydání reálně předvídatelná;
   b) dochází ke změně použitelného daňového režimu pro tyto nástroje, u níž instituce příslušnému orgánu uspokojivě prokáže, že je podstatná a nebyla v době jejich vydání reálně předvídatelná;
   c) pro nástroje a související emisní ážio platí zachování právních účinků podle článku 494b;
   d) nejpozději současně s postupem podle článku 77 odst. 1 instituce nahradí nástroje nebo související emisní ážio uvedené v článku 77 odst. 1 kapitálovými ▌ nástroji stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností, a příslušný orgán tento postup povolil na základě určení, že by byl z obezřetnostního hlediska přínosný a odůvodněný mimořádnými okolnostmi;
   e) nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 jsou zpětně odkoupeny pro účely tvorby trhu.

   5. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:
   a) významu spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“;
   b) přiměřenosti omezení splacení uvedeného v odstavci 3;
   c) postupu, jakým příslušné orgány udělují předběžné svolení s provedením kroků uvedených v článku 77 odst. 1, včetně omezení a postupů, a požadavky na údaje v žádosti instituce o svolení příslušného orgánu k provedení kroků uvedených ve zmíněném ustanovení, včetně postupu, který se použije v případě odkupu podílů vydaných členům družstev, a lhůty pro vyřízení těchto žádostí.

EBA předloží Komisi tyto návrhy regulačních technických norem do dne 28. července 2013.

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

"

38)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 78a

Svolení ke snížení nástrojů způsobilých závazků

   1. Orgán příslušný k řešení krize udělí instituci svolení k vypovězení, umoření, splacení nebo zpětnému odkupu nástrojů způsobilých závazků, pokud je splněna některá z těchto podmínek:
   a) nejpozději současně s jakýmkoli postupem podle čl. 77 odst. 2 instituce nahradí nástroje způsobilých závazků kapitálovými nástroji nebo nástroji způsobilých závazků stejné nebo vyšší kvality za podmínek, které jsou udržitelné z hlediska jejích ekonomických možností;
   b) instituce ke spokojenosti orgánu příslušného k řešení krize prokázala, že její kapitál a způsobilé závazky by v důsledku postupu podle čl. 77 odst. 2 tohoto nařízení překročily požadavky na kapitál a způsobilé závazky stanovené v tomto nařízení a ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU v míře, kterou orgán příslušný k řešení krize po dohodě s příslušným orgánem považuje za nezbytnou;
   c) instituce ke spokojenosti orgánu příslušného k řešení krize prokázala, že částečné nebo úplné nahrazení způsobilých závazků kapitálovými nástroji je nezbytné k zajištění souladu s kapitálovými požadavky stanovenými v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU pro účely pokračujícího povolení.

Pokud instituce poskytne dostatečné záruky toho, že je schopna operovat s kapitálem a způsobilými závazky v objemu nad rámec požadavků stanovených v tomto nařízení a ve směrnicích 2013/36/EU a 2014/59/EU, může orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem udělit instituci obecné předběžné svolení k provádění vypovězení, umoření, splacení nebo zpětných odkupů nástrojů způsobilých závazků, pokud jsou splněna kritéria zajišťující, že jakýkoli tento budoucí krok bude v souladu s podmínkami stanovenými v písmenech a) a b) tohoto odstavce. Toto obecné předběžné svolení se uděluje pouze na sjednanou dobu, jež nepřesáhne jeden rok, po jejímž uplynutí může být obnoveno. Uděluje se pouze pro určitou předem danou částku, kterou určí orgán příslušný k řešení krize. Orgány příslušné k řešení krize informují příslušné orgány o veškerých udělených obecných předběžných svoleních.

Orgán příslušný k řešení krize toto obecné předběžné svolení odvolá, pokud instituce poruší kterékoliv kritérium stanovené pro účely tohoto svolení.

   2. Při posuzování udržitelnosti náhradních nástrojů z hlediska ekonomických možností instituce podle odst. 1 písm. a) orgány příslušné k řešení krize zváží, nakolik by tyto náhradní kapitálové nástroje nebo náhradní způsobilé závazky byly pro instituci nákladnější než ty, které by jimi byly nahrazeny.
   3. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem pro upřesnění následujícího:
   a) postupu spolupráce mezi příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize;
   b) postupu pro udělování svolení v souladu s odst. 1 prvním pododstavcem včetně lhůt a požadavků na informace;
   c) postupu pro udělování obecného předběžného svolení v souladu s odst. 1 druhým pododstavcem, včetně lhůt a požadavků na informace;
   d) významu spojení „udržitelné z hlediska ekonomických možností instituce“.

Tyto návrhy regulačních technických norem musí být pro účely prvního pododstavce písm. d) tohoto odstavce plně v souladu s aktem v přenesené pravomoci uvedeným v článku 78.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.“

"

39)  Článek 79 se mění takto:

a)  název se nahrazuje tímto:"

Dočasná výjimka z odpočtů od kapitálu a způsobilých závazků;

"

b)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Pokud instituce drží kapitálové nástroje nebo závazky ▌, které se považují za kapitálové nástroje v subjektu finančního sektoru nebo za nástroje způsobilých závazků v instituci a jejichž účelem je podle názoru příslušného orgánu finanční pomoc určená k reorganizaci a obnově životaschopnosti daného subjektu nebo instituce, může příslušný orgán dočasně upustit od uplatňování ustanovení o odpočtech, která by se jinak na tyto nástroje vztahovala.“

"

40)  Za článek 79 se vkládá nový článek, který zní:"

„Článek 79a

Posouzení souladu s podmínkami pro kapitálové nástroje a nástroje způsobilých závazků

Při posuzování souladu s požadavky stanovenými v části druhé přihlédnou instituce k podstatným prvkům nástrojů, a nikoliv pouze k jejich právní formě. Posouzení podstatných prvků nástroje zohlední veškerá ujednání související s nástroji, a to i v případě, že tato nejsou výslovně uvedena v podmínkách nástrojů samotných, aby bylo možné určit, zda spojené ekonomické účinky těchto ujednání jsou v souladu s cílem příslušných ustanovení.“

"

41)  Článek 80 se mění takto:

a)  název se nahrazuje tímto:"

Průběžný přezkum kvality kapitálu a nástrojů způsobilých závazků;

"

b)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

1. EBA sleduje kvalitu kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků vydávaných institucemi po celé Unii a neprodleně informuje Komisi, pokud se objeví významné důkazy, že uvedené nástroje nesplňují příslušná kritéria způsobilosti stanovená v tomto nařízení.

Aby mohl orgán EBA sledovat kvalitu kapitálových nástrojů a nástrojů způsobilých závazků vydávaných institucemi po celé Unii, příslušné orgány mu na jeho žádost neprodleně postoupí veškeré informace o nově emitovaných kapitálových nástrojích nebo nových druzích závazků, jež považuje za relevantní.;

"

c)  v odstavci 3 se návětí nahrazuje tímto:"

3. EBA poskytne Komisi odborné poradenství k významným změnám definice kapitálu a způsobilých závazků, které považuje za nutné v důsledku některé z následujících příčin:.

"

42)  V článku 81 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Menšinové podíly zahrnují součet položek kmenového kapitálu tier 1 dceřiného podniku, pokud jsou splněny tyto podmínky:

   a) dceřiný podnik je jedním z těchto subjektů:
   i) institucí,
   ii) podnikem, který na základě použitelného vnitrostátního práva podléhá požadavkům tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU,
   iii) zprostředkující finanční holdingovou společností ve třetí zemi, která podléhá obezřetnostním požadavkům, jež jsou stejně přísné jako obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce dané třetí země, pokud Komise v souladu s čl. 107 odst. 4 rozhodla, že tyto obezřetnostní požadavky jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;
   b) dceřiný podnik je v plném rozsahu zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;
   c) položky kmenového kapitálu tier 1 uvedené v úvodní části tohoto odstavce vlastní jiné osoby než podniky zahrnuté do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.“

"

43)  Článek 82 se nahrazuje tímto:"

Článek 82

Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 1 a tier 2 a kvalifikovaný kapitál

Kvalifikovaný vedlejší kapitál tier 1, kapitál tier 1 a tier 2 a kvalifikovaný kapitál zahrnuje menšinový podíl, nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 včetně souvisejícího nerozděleného zisku a emisního ážia dceřiného podniku, pokud jsou splněny tyto podmínky:

   a) dceřiný podnik je jedním z těchto subjektů:
   i) institucí,
   ii) podnikem, který na základě použitelného vnitrostátního práva podléhá požadavkům tohoto nařízení a směrnice 2013/36/EU,
   iii) zprostředkující finanční holdingovou společností ve třetí zemi, která podléhá obezřetnostním požadavkům, jež jsou stejně přísné jako obezřetnostní požadavky pro úvěrové instituce dané třetí země, pokud Komise v souladu s čl. 107 odst. 4 rozhodla, že tyto obezřetnostní požadavky jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům stanoveným v tomto nařízení;
   b) dceřiný podnik je v plném rozsahu zahrnut do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2;
   c) tyto nástroje vlastní jiné osoby než podniky zahrnuté do konsolidace podle části první hlavy II kapitoly 2.

"

44)  V čl. 83 odst. 1 se návětí nahrazuje tímto:"

1. Nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 vydané jednotkou pro speciální účel a související emisní ážio se do 31. prosince 2021 zahrnují do kvalifikovaného vedlejšího kapitálu tier 1, kapitálu tier 1 nebo kapitálu tier 2 nebo případně kvalifikovaného kapitálu, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:.

"

45)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 88a

Kvalifikované nástroje způsobilých závazků

Závazky vydané dceřiným podnikem usazeným v Unii, jenž patří do téže skupiny řešící krizi jako subjekt řešící krizi, se kvalifikují k zahrnutí do nástrojů konsolidovaných způsobilých závazků instituce podle článku 92a, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

   a) jsou vydány v souladu s čl. 45f odst. 2 písm. a) směrnice 2014/59/EU;
   b) jsou zakoupeny stávajícím akcionářem, který není součástí téže skupiny řešící krizi, za podmínky, že výkon pravomocí k odpisu nebo konverzi v souladu s články 59 až 62 směrnice 2014/59/EU nemá vliv na kontrolu subjektu řešícího krizi nad daným dceřiným podnikem;
   c) tyto závazky nepřekročí částku stanovenou odečtením částky uvedené v bodě i) od částky uvedené v bodě ii):
   i) součet výše závazků vydaných subjektu řešícímu krizi a zakoupených tímto subjektem buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v téže skupině řešící krizi a výše kapitálových nástrojů vydaných v souladu s čl. 45f odst. 2 písm. b) směrnice 2014/59/EU,
   ii) částka požadovaná podle čl. 45f odst. 1 směrnice 2014/59/EU.“

"

46)  Článek 92 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„d) pákový poměr ve výši 3 %.“;

"

b)   vkládá se nový odstavec, který zní:"

1a. Vedle požadavku stanoveného v odst. 1 písm. d) tohoto článku udržují G-SVI kapitálovou rezervu k pákovému poměru ve výši celkové míry expozic G-SVI podle čl. 429 odst. 4 tohoto nařízení vynásobené 50 % kapitálové rezervy vztahující se na G-SVI v souladu s článkem 131 směrnice 2013/36/EU.

Požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru plní G-SVI pouze prostřednictvím kapitálu tier 1. Kapitál tier 1, který se používá ke splnění požadavku kapitálové rezervy k pákovému poměru, se nepoužije ke splnění žádných požadavků založených na páce, jež jsou stanoveny v tomto nařízení a ve směrnici 2013/36/EU, není-li v nich výslovně stanoveno jinak.

Jestliže G-SVI požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru neplní, vztahuje se na ni požadavek na zachování kapitálu v souladu s článkem 141b směrnice 2013/36/EU.

Neplní-li G-SVI současně požadavek kapitálové rezervy k pákovému poměru a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv ve smyslu čl. 128 bodu 6 směrnice 2013/36/EU, vztahuje se na ni vyšší z požadavků na zachování kapitálu v souladu s články 141 a 141b uvedené směrnice.“;

"

c)  odstavec 3 se mění takto:

i)  písmena b) a c) se ▌ nahrazují tímto:"

b) požadavky na kapitál pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia instituce:

   i) k tržnímu riziku stanovené v souladu s  hlavou IV této části, s výjimkou přístupu stanoveného v kapitolách 1a a 1b uvedené hlavy;
   ii) pro velké expozice přesahující limity stanovené v článcích 395 až 401, pokud je instituci povoleno tyto limity překročit, jak je určeno v souladu s částí čtvrtou;
   c) požadavky na kapitál k tržnímu riziku stanovené v  hlavě IV této části, s výjimkou přístupu stanoveného v kapitolách 1a a 1b uvedené hlavy, pro veškerou obchodní činnost vystavenou měnovému nebo komoditnímu riziku;

"

ii)  vkládá se nové písmeno, které zní:"

„ca) požadavky na kapitál vypočtené v souladu s  hlavou V této části, s výjimkou článku 379 pro vypořádací riziko.“

"

47)  Vkládají se nové články, které znějí:"

Článek 92a

Požadavky na kapitál a způsobilé závazky G-SVI

   1. S výhradou článků 93 a 94 a výjimek stanovených v odstavci 2 tohoto článku platí, že instituce určené jako subjekty řešící krizi, které jsou G-SVI nebo součástí G-SVI, musí vždy splňovat tyto požadavky na kapitál a způsobilé závazky:
   a) na riziku založený poměr ve výši 18 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkového objemu rizikové expozice vypočteného podle ▌ čl. 92 odst. 3 a 4;
   b) na riziku nezaložený poměr ve výši 6,75 %, představující kapitál a způsobilé závazky instituce vyjádřené jako procento celkové míry expozic podle čl. 429 odst. 4.
   2. Požadavky stanovené v odstavci 1 se nepoužijí v těchto případech:
   a) do tří let od data, kdy instituce nebo skupina, jejíž je instituce součástí, byla určena jako G-SVI;
   b) do dvou let od data, kdy orgán příslušný k řešení krize uplatnil nástroj rekapitalizace z vnitřních zdrojů podle směrnice 2014/59/EU;
   c) do dvou let od data, kdy subjekt řešící krizi zavedl alternativní opatření soukromého sektoru uvedené v čl. 32 odst. 1 písm. b) směrnice 2014/59/EU, jímž byly kapitálové nástroje a další závazky odepsány nebo konvertovány na položky kmenového kapitálu tier 1 za účelem rekapitalizace subjektu řešícího krizi bez uplatnění nástrojů k řešení krize.
   3. Pokud souhrn plynoucí z uplatnění požadavku stanoveného v odst. 1 písm. a) tohoto článku na každý subjekt řešící krizi ze stejné G-SVI překročí požadavek na kapitál a způsobilé závazky vypočtený v souladu s článkem 12 tohoto nařízení, může orgán příslušný k řešení krize mateřské instituce v EU po konzultaci s ostatními relevantními orgány příslušnými k řešení krize postupovat v souladu s čl. 45d odst. 3 nebo čl. 45h odst. 1 směrnice 2014/59/EU.

Článek 92b

Požadavek na kapitál a způsobilé závazky G-SVI mimo EU

   1. Instituce, které jsou významnými dceřinými podniky G-SVI mimo EU a nejsou subjekty řešícími krizi, musí vždy splňovat požadavky na kapitál a způsobilé závazky, které se rovnají 90 % požadavků na kapitál a způsobilé závazky stanovených v článku 92a.
   2. Pro účely dodržení odstavce 1 se nástroje zahrnované do vedlejšího kapitálu tier 1 a kapitálu tier 2 a nástroje způsobilých závazků zohlední pouze tehdy, pokud je vlastní nejvyšší mateřský podnik G-SVI mimo EU a byly vydány buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jiných subjektů v rámci téže skupiny, jsou-li všechny tyto subjekty usazeny ve stejné třetí zemi jako nejvyšší mateřský podnik nebo v členském státě.
   3. Nástroj způsobilých závazků se pro účely dodržení odstavce 1 zohlední pouze tehdy, pokud splňuje všechny tyto další podmínky:
   a) v případě běžného úpadkového řízení ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 47 směrnice 2014/59/EU stojí pohledávka plynoucí z tohoto závazku až za pohledávkami plynoucími ze závazků, které nesplňují podmínky stanovené v odstavci 2 tohoto článku a které nelze považovat za kapitál;
   b) podléhá pravomoci k odpisu nebo konverzi v souladu s články 59 až 62 směrnice 2014/59/EU.“

"

48)  Článek 94 se nahrazuje tímto:"

„Článek 94

Výjimka pro malá obchodní portfolia

   1. Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. b) mohou instituce vypočítat kapitálový požadavek pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2 tohoto článku, pokud objem jejich rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni měsíce nejvýše roven oběma těmto hodnotám:
   a) 5 % celkových aktiv instituce;
   b) 50 milionům EUR.
   2. Pokud jsou podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) i b) splněny, může instituce vypočítat kapitálový požadavek pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia takto:
   a) u kontraktů uvedených v příloze II bodě 1, kontraktů týkajících se akcií uvedených v příloze II bodě 3 a úvěrových derivátů mohou instituce vyjmout tyto pozice z kapitálového požadavku podle čl. 92 odst. 3 písm. b);
   b) u pozic v obchodním portfoliu neuvedených v písmeni a) tohoto odstavce mohou instituce nahradit kapitálový požadavek podle čl. 92 odst. 3 písm. b) požadavkem vypočteným v souladu s čl. 92 odst. 3 písm. a).
   3. Instituce vypočítají objem svých rozvahových a podrozvahových položek zahrnutých do obchodního portfolia pro účely odstavce 1 na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:
   a) do výpočtu jsou zahrnuty všechny pozice zařazené do obchodního portfolia v souladu s článkem 104 s výjimkou těchto pozic:
   i) pozic týkajících se cizích měn a komodit,
   ii) pozic v úvěrových derivátech, které jsou uznány jako vnitřní zajištění vůči expozicím úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu, a transakcí s úvěrovými deriváty, jež dokonale kompenzují tržní riziko tohoto vnitřního zajištění, jak je uvedeno v čl. 106 odst. 3;
   b) všechny pozice zahrnuté do výpočtu v souladu s písmenem a) jsou k danému dni oceněny v tržní hodnotě; pokud není tržní hodnota určité pozice k danému dni k dispozici, použijí instituce reálnou hodnotu této pozice k danému dni; pokud k danému dni není k dispozici reálná ani tržní hodnota, použijí instituce tu tržní nebo reálnou hodnotu dané pozice, která je nejaktuálnější;
   c) absolutní hodnota dlouhé pozice se sčítá s absolutní hodnotou krátké pozice.
   4. Pokud jsou podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) i b) tohoto článku splněny, a to bez ohledu na povinnosti stanovené v článcích 74 a 83 směrnice 2013/36/EU, čl. 102 odst. 3 a 4 a články 103 a 104b tohoto nařízení se nepoužijí.
   5. Instituce oznámí příslušným orgánům, pokud vypočítávají nebo přestanou vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s ▌ odstavcem 2.
   6. Instituce, která přestala splňovat jednu nebo více podmínek stanovených v odstavci 1, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu.
   7. Instituce do tří měsíců přestane vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnované do obchodního portfolia v souladu s odstavcem 2 v některém z těchto případů:
   a) instituce nesplňuje ▌ podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b) po dobu tří po sobě jdoucích měsíců;
   b) instituce nesplňuje ▌ podmínky stanovené v odst. 1 písm. a) nebo b) po dobu více než šesti z uplynulých dvanácti měsíců.
   8. Pokud instituce přestala vypočítávat kapitálové požadavky pro transakce zahrnuté do obchodního portfolia v souladu s tímto článkem, může tyto požadavky pro své transakce zahrnuté do obchodního portfolia znovu vypočítávat v souladu s tímto článkem pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v odstavci 1 byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.
   9. Instituce neotevře, nekoupí ani neprodá pozici v obchodním portfoliu pouze za účelem splnění některé z podmínek odstavce 1 během měsíčního posuzování.“

"

49)  V části třetí hlavě I se zrušuje kapitola 2.

50)  Článek 102 se mění takto:

a)  odstavce 2, 3 a 4 se nahrazují tímto:"

2. Záměr obchodovat je třeba prokázat pomocí strategií, zásad a postupů vytvořených institucí pro řízení pozice nebo portfolia v souladu s články 103, 104 a 104a.

   3. Instituce vytvoří a udržují systémy a kontrolní mechanismy pro řízení svého obchodního portfolia v souladu s článkem 103.
   4. Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 se pozice v obchodním portfoliu přiřazují obchodním útvarům vytvořeným ▌ v souladu s článkem 104b. ▌“;

"

b)  doplňují se nové odstavce, které znějí:"

5. Pozice v obchodním portfoliu podléhají požadavkům na obezřetné oceňování uvedeným v článku 105.

   6. Instituce zachází s vnitřním zajištěním v souladu s článkem 106.

"

51)  Článek 103 ▌ se nahrazuje tímto:"

„Článek 103

Řízení obchodního portfolia

   1. Instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro celkové řízení obchodního portfolia. Tyto zásady a postupy vymezují alespoň:
   a) činnosti, které instituce považuje za obchodování a za součást obchodního portfolia pro účely kapitálových požadavků;
   b) rozsah, v jakém lze pozici denně přeceňovat tržní hodnotou podle situace na aktivním a likvidním obousměrném trhu;
   c) u pozic oceňovaných pomocí modelu rozsah, v jakém instituce může:
   i) určit všechna podstatná rizika spojená s pozicí,
   ii) zajistit se proti všem podstatným rizikům spojeným s pozicí pomocí nástrojů, pro které existuje aktivní a likvidní obousměrný trh,
   iii) spolehlivě odhadnout klíčové předpoklady a parametry použité v modelu;
   d) rozsah, v jakém instituce může a je povinna generovat ocenění pozice, které lze systematicky externě validovat;
   e) rozsah, v jakém by právní omezení nebo jiné provozní požadavky ovlivnily schopnost instituce uzavřít nebo zajistit pozici v krátkém období;
   f) rozsah, v jakém instituce může a je povinna aktivně řídit rizika spojená s pozicemi v rámci obchodních operací;
   g) rozsah, v jakém instituce může reklasifikovat riziko nebo pozice mezi investičním a obchodním portfoliem, a požadavky na tuto reklasifikaci podle článku 104a.

   2. Při řízení svých pozic či portfolií pozic v obchodním portfoliu musí instituce splňovat všechny tyto požadavky:

   a) instituce musí mít zavedenu jednoznačně zdokumentovanou strategii obchodování pro pozice nebo portfolia v obchodním portfoliu, která je schválená vrcholným vedením a zahrnuje očekávané období držení;

   b) instituce musí mít zavedeny jasně definované zásady a postupy pro aktivní řízení pozic nebo portfolií v obchodním portfoliu; tyto zásady a postupy zahrnují:

   i) vymezení pozic nebo portfolií pozic, které může každý obchodní útvar nebo případně určený obchodník otevírat,
   ii) stanovení limitů na pozice a sledování jejich přiměřenosti,
   iii) zajištění toho, aby obchodníci byli oprávněni otevírat a řídit pozici v rámci schválených limitů a v souladu se schválenou strategií,
   iv) zajištění toho, aby pozice byly hlášeny vrcholnému vedení jako nedílná součást procesu řízení rizik instituce,
   v) zajištění toho, aby pozice byly aktivně sledovány s ohledem na zdroje informací o trhu a byla posouzena prodejnost či realizovatelnost zajištění pozice či rizik jejích složek, včetně posouzení, kvality a dostupnosti tržních vstupů pro proces oceňování, úrovně obratu a objemu pozic obchodovaných na trhu,
   vi) aktivní postupy a kontroly pro boj proti podvodům;
   c) instituce musí mít jasně definované zásady a postupy pro sledování pozic vzhledem ke své strategii obchodování, včetně sledování obratu a pozic, u nichž byla překročena původně zamýšlená doba držení.“

"

52)  V článku 104 se zrušuje odstavec 2.

53)  Vkládají se nové články, které znějí:"

„Článek 104a

Reklasifikace pozice

   1. Instituce mají zavedeny jasně definované zásady pro určení výjimečných okolností, které odůvodňují reklasifikaci pozice v obchodním portfoliu na pozici v investičním portfoliu nebo naopak reklasifikaci pozice v investičním portfoliu na pozici v ▌obchodním portfoliu za účelem stanovení kapitálových požadavků ke spokojenosti příslušných orgánů. Instituce tyto zásady alespoň jednou ročně přezkoumají.

EBA sleduje spektrum postupů v oblasti dohledu a do ... [pět let ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] vydá v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1093/2010 obecné pokyny o pojetí výjimečných okolností pro účely odstavce 1 tohoto článku. Dokud EBA tyto obecné pokyny nevydá, příslušné orgány vyrozumí EBA o svém rozhodnutí udělit instituci svolení k reklasifikaci pozice podle odstavce 2 tohoto článku a k tomuto rozhodnutí poskytnou důvody.

   2. Příslušné orgány udělí svolení k reklasifikaci pozice v obchodním portfoliu na pozici v investičním portfoliu nebo naopak pozice v investičním portfoliu na pozici v ▌obchodním portfoliu pro účely stanovení kapitálových požadavků pouze tehdy, pokud instituce poskytla příslušným orgánům písemné důkazy, že její rozhodnutí reklasifikovat tuto pozici je výsledkem výjimečné okolnosti, která je v souladu se zásadami, jež má instituce zavedeny v souladu s odstavcem 1 tohoto článku. K tomuto účelu instituce poskytne dostatečné důkazy o tom, že pozice již nesplňuje podmínku, aby byla zařazena jako pozice v obchodním portfoliu nebo investičním portfoliu podle článku 104.

Rozhodnutí uvedené v prvním pododstavci schválí vedoucí orgán.

   3. V případech, kdy příslušný orgán udělil svolení k reklasifikaci pozice v souladu s odstavcem 2, instituce, která toto svolení obdržela:
   a) neprodleně veřejně zpřístupní:
   i) informaci, že její pozice byla reklasifikována, a
   ii) má-li tato reklasifikace za účinek snížení kapitálových požadavků instituce, objem tohoto snížení, a
   b) má-li tato reklasifikace za účinek snížení kapitálových požadavků instituce, neuzná tento účinek, dokud daná pozice nedosáhne splatnosti, ledaže jí příslušný orgán povolí tento účinek uznat k dřívějšímu dni.
   4. Instituce vypočítá čistou změnu výše svých kapitálových požadavků vyplývající z reklasifikace pozice jako rozdíl mezi kapitálovými požadavky bezprostředně po reklasifikaci a kapitálovými požadavky bezprostředně před reklasifikací, přičemž každé vypočítá v souladu s článkem 92. Při výpočtu se nezohledňují účinky žádných jiných faktorů než reklasifikace.
   5. Reklasifikace pozice v souladu s tímto článkem je neodvolatelná.

Článek 104b

Požadavky na obchodní útvar

   1. Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 instituce vytvoří obchodní útvary a přiřadí každou ze svých pozic v obchodním portfoliu jednomu z těchto obchodních útvarů. Pozice v obchodním portfoliu se přiřadí stejnému obchodnímu útvaru pouze tehdy, pokud splňují dohodnutou obchodní strategii pro obchodní útvar a jsou důsledně řízeny a sledovány v souladu s odstavcem 2 tohoto článku.
   2. Obchodní útvary instituce vždy splňují všechny tyto požadavky:
   a) každý obchodní útvar má jasnou a specifickou obchodní strategii a strukturu řízení rizik, která je přiměřená jeho obchodní strategii;
   b) každý obchodní útvar má jasnou organizační strukturu; pozice v daném obchodním útvaru jsou řízeny určenými obchodníky v rámci instituce; každý obchodník má v rámci obchodního útvaru zvláštní funkce; každý obchodník je přidělen pouze jednomu obchodnímu útvaru; ▌
   c) limity pozice jsou v každém obchodním útvaru stanoveny v souladu s obchodní strategií tohoto obchodního útvaru;
   d) zprávy o činnosti, ziskovosti, řízení rizik a regulatorních požadavcích na úrovni obchodního útvaru se vypracovávají alespoň jednou týdně a pravidelně se sdělují vedoucímu orgánu;
   e) každý obchodní útvar má jasný roční obchodní plán včetně řádně vymezených zásad odměňování na základě spolehlivých kritérií používaných k měření výkonnosti;
   f) jednou měsíčně se za každý obchodní útvar vypracovávají zprávy o splatných pozicích, případech porušení vnitrodenních a denních limitů obchodování, jakož i opatřeních, jež instituce přijala k řešení těchto porušení, a posouzení likvidity trhu, které jsou poskytovány příslušným orgánům.
   3. Odchylně od odst. 2 písm. b) může instituce přidělit obchodníka více než jednomu obchodnímu útvaru, pokud ke spokojenosti příslušného orgánu prokáže, že přidělení bylo provedeno v důsledku úvah souvisejících s obchodováním nebo zdroji a jsou při něm dodrženy ostatní kvalitativní požadavky, které tento článek stanoví pro obchodníky a obchodní útvary.
   4. Instituce oznámí příslušným orgánům způsob, jakým zajišťují soulad s odstavcem 2. Příslušné orgány mohou požadovat, aby instituce změnila strukturu nebo organizaci svých obchodních útvarů za účelem zajištění souladu s tímto článkem.“

"

54)  Článek 105 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Veškeré pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu oceňované reálnou hodnotou se řídí zásadami obezřetného oceňování uvedenými v tomto článku. Instituce zejména zajistí, aby obezřetné oceňování pozic v obchodním portfoliu bylo prováděno s odpovídajícím stupněm jistoty s ohledem na dynamickou povahu pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu oceňovaných reálnou hodnotou, požadavky obezřetnosti a přiměřenosti a způsob fungování a účel kapitálových požadavků týkajících se pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu oceňovaných reálnou hodnotou.“;

"

b)  odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:"

„3. Instituce přeceňují pozice v obchodním portfoliu reálnou hodnotou alespoň jednou denně. Změny hodnoty těchto pozic se vykazují ve výsledovce instituce.

   4. Instituce provádějí tržní přecenění pozic v obchodním portfoliu a pozic v investičním portfoliu oceňovaných reálnou hodnotou, kdykoli je to možné, a to rovněž při uplatnění příslušného kapitálového zacházení na tyto pozice.“;

"

c)  odstavec 6 se nahrazuje tímto:"

„6. Kde tržní ocenění není možné, používají instituce konzervativní ocenění pozic a portfolií pomocí modelu, a to rovněž při výpočtu kapitálových požadavků pro pozice v obchodním portfoliu a pozice v investičním portfoliu oceňované reálnou hodnotou.“;

"

d)  v odstavci 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Pro účely prvního pododstavce písm. d) musí být model vyvinut nebo schválen nezávisle na obchodních útvarech a nezávisle testován, včetně validace matematické stránky, předpokladů a softwarového provedení.“;

"

e)  v odstavci 11 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

„a) dodatečný čas, který by byl zapotřebí k zajištění pozice nebo rizik v rámci pozice za horizonty likvidity, které byly přiřazeny rizikovým faktorům pozice v souladu s článkem 325bd;“.

"

55)  Článek 106 se mění takto:

a)  odstavce 2 a 3 se nahrazují tímto:"

„2. Požadavky stanovené v odstavci 1 se uplatňují, aniž jsou dotčeny požadavky vztahující se na zajištěnou pozici v investičním portfoliu nebo případně v obchodním portfoliu.

   3. Pokud instituce zajišťuje expozici úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu pomocí úvěrového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, považuje se tato pozice v úvěrovém derivátu pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a) za vnitřní zajištění expozice úvěrového rizika nebo rizika protistrany v investičním portfoliu, jestliže instituce vstoupí do jiné transakce s úvěrovým derivátem se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění, která splňuje požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu a dokonale kompenzuje tržní riziko vnitřního zajištění.

Vnitřní zajištění uznané v souladu s prvním pododstavcem i úvěrový derivát uzavřený s třetí stranou jsou za účelem výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku zahrnuty do obchodního portfolia.“;

"

b)  doplňují se nové odstavce, které znějí:"

„4. Pokud instituce zajišťuje expozici akciového rizika v investičním portfoliu pomocí akciového derivátu zařazeného do jejího obchodního portfolia, považuje se tato akciová derivátová pozice pro účely výpočtu objemů rizikově vážených expozic uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a) za vnitřní zajištění expozice akciového rizika v investičním portfoliu, jestliže instituce vstoupí do jiné akciové derivátové transakce se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění, která splňuje požadavky na osobní zajištění úvěrového rizika v investičním portfoliu a dokonale kompenzuje tržní riziko vnitřního zajištění.

Vnitřní zajištění uznané v souladu s prvním pododstavcem i akciový derivát uzavřený se způsobilou třetí stranou poskytující zajištění jsou pro účely výpočtu kapitálových požadavků k tržnímu riziku zahrnuty do obchodního portfolia.

   5. Pokud instituce zajišťuje expozice úrokového rizika v investičním portfoliu pomocí pozice v úrokovém riziku zařazené do jejího obchodního portfolia, považuje se tato pozice v úrokovém riziku pro účely posouzení úrokového rizika plynoucího z investičních pozic v souladu s články 84 a 98 směrnice 2013/36/EU za vnitřní zajištění, jsou-li splněny tyto podmínky:
   a) pozice byla zařazena do samostatného portfolia odděleného od ostatních pozic v obchodním portfoliu, jehož obchodní strategie je určena pouze k řízení a zmírnění tržního rizika vnitřního zajištění expozice úrokového rizika; za tímto účelem může instituce do tohoto portfolia zařadit i jiné pozice v úrokovém riziku otevřené s třetími stranami nebo se svým vlastním obchodním portfoliem, pokud může tržní riziko těchto pozic v úrokovém riziku otevřených s vlastním obchodním portfoliem dokonale kompenzovat otevřením opačných pozic v úrokovém riziku s třetími stranami;
   b) pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v čl. 430b odst. 3 byla pozice přiřazena obchodnímu útvaru vytvořenému v souladu s článkem 104b, jehož obchodní strategie je určena pouze k řízení a zmírnění tržního rizika vnitřního zajištění expozice úrokového rizika; za tímto účelem může obchodní útvar otevřít jiné pozice v úrokovém riziku s třetími stranami nebo jinými obchodními útvary instituce, pokud tyto jiné obchodní útvary dokonale kompenzují tržní riziko těchto jiných pozic v úrokovém riziku otevřením opačných pozic v úrokovém riziku s třetími stranami;
   c) instituce plně zdokumentovala, jak pozice zmírňuje úrokové riziko vyplývající z pozic v investičním portfoliu pro účely požadavků stanovených v článcích 84 a 98 směrnice 2013/36/EU.
   6. Kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic zařazených do samostatného portfolia podle odst. 5 písm. a) se vypočítají samostatně a doplňují kapitálové požadavky pro ostatní pozice v obchodním portfoliu.
   7. Pro účely požadavků na podávání zpráv stanovených v článku 430b se kapitálové požadavky k tržnímu riziku všech pozic zařazených do samostatného portfolia podle odst. 5 písm. a) tohoto článku nebo případně přiřazených obchodnímu útvaru nebo otevřených tímto útvarem podle odst. 5 písm. b) tohoto článku vypočítají samostatně jako samostatné portfolio a doplňují výpočet kapitálových požadavků pro ostatní pozice v obchodním portfoliu.“

"

56)  V článku 107 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

3. Pro účely tohoto nařízení se s expozicemi vůči investičnímu podniku ze třetí země, úvěrové instituci ze třetí země a burze ze třetí země zachází jako s expozicemi vůči instituci pouze v případě, že třetí země uplatňuje na uvedený subjekt požadavky v oblasti obezřetnostního dohledu a regulace, jež jsou přinejmenším rovnocenné požadavkům uplatňovaným v Unii.

"

57)  V článku 117 se odstavec 2 mění takto:

a)  doplňují se nová písmena, která znějí:"

„o) Mezinárodní asociace pro rozvoj (International Development Association);

   p) Asijská banka pro investice do infrastruktury (Asian Infrastructure Investment Bank).“;

"

b)  doplňuje se nový pododstavec, který zní:"

„Komise je zmocněna změnit toto nařízení přijetím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 462 s cílem pozměnit v souladu s mezinárodními standardy seznam mezinárodních rozvojových bank uvedený v prvním pododstavci.“

"

58)  V článku 118 se písmeno a) nahrazuje tímto:"

„a) Evropská unie a Evropské společenství pro atomovou energii;“.

"

59)  V článku 123 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„Expozicím plynoucím z půjček poskytnutých úvěrovou institucí důchodcům nebo zaměstnancům se smlouvou na dobu neurčitou proti bezpodmínečnému převodu části důchodu nebo platu dlužníka se přidělí riziková váha 35 %, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

   a) za účelem splacení půjčky udělí dlužník penzijnímu fondu nebo zaměstnavateli bezpodmínečný souhlas s tím, aby prováděl přímé platby dané úvěrové instituci a tyto měsíční platby týkající se půjčky odečítal od dlužníkova měsíčního důchodu nebo platu;
   b) rizika úmrtí, pracovní neschopnosti, ztráty zaměstnání nebo snížení čistého měsíčního důchodu nebo platu dlužníka jsou řádně kryta pojištěním, které dlužník uzavřel ve prospěch úvěrové instituce;
   c) měsíční platby, které má dlužník provádět v souvislosti se všemi půjčkami splňujícími podmínky stanovené v písmenech a) a b) nepřekračují ve svém úhrnu 20 % jeho čistého měsíčního důchodu nebo platu;
   d) maximální původní doba splatnosti půjčky nepřesahuje 10 let.“

"

60)  Článek 124 se nahrazuje tímto:"

„Článek 124

Expozice zajištěné nemovitostmi

   1. Pokud nejsou splněny podmínky stanovené v článcích 125 nebo 126, přidělí se expozici nebo jakékoli její části plně zajištěné nemovitostmi riziková váha 100 %, s výjimkou jakékoli části expozice, která je zařazena do jiné kategorie expozic. Části expozice převyšující hodnotu zástavního práva nemovitosti se přidělí riziková váha použitelná pro nezajištěné expozice zapojené protistrany.

Část expozice, která je považována za plně zajištěnou nemovitostmi, nesmí být vyšší než zastavená výše tržní hodnoty daných nemovitostí nebo v těch členských státech, které stanovily přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti v zákonných nebo regulačních ustanoveních, zástavní hodnota daných nemovitostí.

   1a. Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 2. Tímto orgánem je příslušný orgán, nebo pověřený orgán.

Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 2.

Není-li orgán určený tímto členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které mohou být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež určenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nesourodých opatření a aby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU.

   2. Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a všech ostatních relevantních ukazatelů posuzuje orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku pravidelně a nejméně jednou ročně, zda riziková váha 35 % uvedená v článku 125 v případě nemovitostí, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, pro expozice vůči jednomu nebo více segmentům nemovitostí zajištěné obytnými nemovitostmi, a riziková váha 50 % uvedená v článku 126 v případě nemovitostí, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi jsou odpovídajícím způsobem založeny na:
   a) realizovaných ztrátách z expozic zajištěných nemovitostmi;
   b) budoucím vývoji trhů s nemovitostmi.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce tohoto odstavce k závěru, že rizikové váhy stanovené v čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2 neodrážejí přiměřeně skutečná rizika spojená s jedním nebo více segmenty nemovitostí tvořícími součást těchto expozic plně zajištěných obytnými nemovitostmi nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost rizikových vah mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může zvýšit rizikové váhy použitelné na dané expozice v rozpětích stanovených ve čtvrtém pododstavci tohoto odstavce nebo stanovit přísnější kritéria než ta, jež jsou stanovena v čl. 125 odst. 2 nebo čl. 126 odst. 2.

Orgán určený v souladu s odstavcem 1a tohoto článku vyrozumí EBA a ESRB o veškerých úpravách rizikových vah a uplatňovaných kritérií provedených podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto vyrozumění poskytnou EBA a ESRB dotyčnému členskému státu své stanovisko. EBA a ESRB zveřejní rizikové váhy a kritéria pro expozice uvedené v článcích 125 a 126 a v čl. 199 odst. 1 písm. a), jak byly zavedeny relevantním orgánem.

Pro účely druhého pododstavce tohoto odstavce může orgán určený v souladu s odstavcem 1a stanovit rizikové váhy v těchto rozpětích:

   a) 35 až 150 % pro expozice zajištěné obytnými nemovitostmi;
   b) 50 % až 150 % pro expozice zajištěné obchodními nemovitostmi.
   3. Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 1a stanoví vyšší rizikové váhy nebo přísnější kritéria podle odst. 2 druhého pododstavce, mají instituce před jejich uplatněním k dispozici šestiměsíční přechodné období.
   4. EBA vypracuje v úzké spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní přísná kritéria pro stanovení zástavní hodnoty nemovitosti podle odstavce 1 a druhy faktorů, které je třeba zohlednit při posuzování vhodnosti rizikových vah uvedeném v odst. 2 prvním pododstavci.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

   5. ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 1a tohoto článku vodítka, pokud jde o:
   a) faktory, které by mohly „nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu“, jak je uvedeno v odst. 2 druhém pododstavci,
   b) orientační hodnoty, k nimž má orgán určený v souladu s odstavcem 1a při stanovování vyšších rizikových vah přihlédnout.
   6. Instituce jednoho členského státu použijí rizikové váhy a kritéria, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 2, na veškeré své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí na jedné nebo více částech daného jiného členského státu.“

"

61)  V článku 128 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:"

„1. Instituce přidělí rizikovou váhu 150 % expozicím, které jsou spojeny s obzvláště vysokým rizikem.

   2. Pro účely tohoto článku zachází instituce s kteroukoli z níže uvedených expozic jako s expozicemi spojenými s obzvláště vysokým rizikem:
   a) investice do podniků rizikového kapitálu s výjimkou případů, kdy se s těmito investicemi zachází podle článku 132;
   b) investice do soukromého kapitálu s výjimkou případů, kdy se s těmito investicemi zachází podle článku 132;
   c) spekulativní financování nemovitostí.“

"

62)  Článek 132 se nahrazuje tímto:"

„Článek 132

Kapitálové požadavky pro expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování

   1. Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování, vypočtený v souladu s přístupy uvedenými v odst. 2 prvním pododstavci, vynásobí procentem podílových jednotek nebo akcií držených těmito institucemi.
   2. Jsou-li splněny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, mohou instituce uplatnit průhledový přístup v souladu s čl. 132a odst. 1 nebo přístup založený na pověření v souladu s čl. 132a odst. 2.

S výhradou čl. 132b odst. 2 přidělí instituce, které neuplatňují průhledový přístup ani přístup založený na pověření, svým expozicím ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování rizikovou váhu 1 250 % („záložní přístup“).

Instituce mohou vypočítat objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování pomocí kombinace přístupů uvedených v tomto odstavci za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro použití těchto přístupů.

   3. Instituce mohou určit objem rizikově vážené expozice ▌ expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
   a) subjekt kolektivního investování je jedním z těchto subjektů:
   i) subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP), který se řídí směrnicí 2009/65/ES,
   ii) ▌ alternativním investičním fondem spravovaným unijním správcem alternativních investičních fondů registrovaným podle čl. 3 odst. 3 směrnice 2011/61/EU,
   iii) alternativním investičním fondem spravovaným unijním správcem alternativních investičních fondů, jemuž bylo uděleno povolení podle článku 6 směrnice 2011/61/EU,
   iv) alternativním investičním fondem spravovaným mimounijním správcem alternativních investičních fondů, jemuž bylo uděleno povolení podle článku 37 směrnice 2011/61/EU,
   v) mimounijním alternativním investičním fondem spravovaným mimounijním správcem alternativních investičních fondů a nabízeným podle článku 42 směrnice 2011/61/EU,
   vi) mimounijním alternativním investičním fondem nenabízeným v Unii a spravovaným mimounijním správcem alternativních investičních fondů usazeným ve třetí zemi, na niž se vztahuje akt v přenesené pravomoci uvedený v čl. 67 odst. 6 směrnice 2011/61/EU;
   b) prospekt subjektu kolektivního investování nebo jiný rovnocenný dokument zahrnuje:
   i) kategorie aktiv, do kterých je danému subjektu kolektivního investování povoleno investovat,
   ii) pokud pro jeho investice platí určité limity, pak tyto relativní limity a způsoby jejich výpočtu;
   c) podávání zpráv instituci ze strany subjektu kolektivního investování nebo jeho správcovské společnosti splňuje tyto požadavky:
   i) o expozicích subjektu kolektivního investování jsou podávány zprávy alespoň stejně často jako o expozicích instituce,
   ii) členění finančních informací je dostatečné k tomu, aby instituci umožnilo vypočítat objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s přístupem, který zvolila,
   iii) pokud instituce použije průhledový přístup, informace o podkladových expozicích jsou ověřeny nezávislou třetí stranou.

Odchylně od prvního pododstavce písm. a) tohoto článku mohou mnohostranné a dvoustranné rozvojové banky a jiné instituce, které do subjektu kolektivního investování investují společně s mnohostrannými nebo dvoustrannými rozvojovými bankami, určit objem rizikově vážené expozice expozic daného subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, jestliže jsou splněny podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. b) a c) tohoto článku a investiční pověření subjektu kolektivního investování omezuje druhy aktiv, do nichž může subjekt kolektivního investování investovat, na aktiva podporující udržitelný rozvoj v rozvojových zemích.

Instituce oznámí svému příslušnému orgánu subjekty kolektivního investování, u kterých uplatňují zacházení uvedené v druhém pododstavci.

Odchylně od prvního pododstavce písm. c) bodu i), určuje-li instituce objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupem založeným na pověření, může být podávání zpráv instituci ze strany subjektu kolektivního investování nebo jeho správcovské společnosti omezeno na investiční pověření subjektu kolektivního investování a jakékoli jeho změny a pouze na okamžiky, kdy instituce expozici vůči subjektu kolektivního investování nabude poprvé a kdy dochází ke změně investičního pověření subjektu kolektivního investování.

   4. Instituce, které nemají dostatečné údaje nebo informace pro výpočet objemu rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v článku 132a, mohou spoléhat na výpočty třetí strany za předpokladu, že jsou splněny všechny tyto podmínky:
   a) třetí stranou je jeden z těchto subjektů:
   i) depozitář nebo finanční instituce ve funkci depozitáře subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry u tohoto depozitáře nebo této finanční instituce,
   ii) v případě subjektů kolektivního investování, na které se nevztahuje bod i) tohoto odstavce, společnost, která subjekt kolektivního investování spravuje, za předpokladu, že tato společnost splňuje podmínku stanovenou v odst. 3 písm. a);
   b) třetí strana provádí v závislosti na daném případě výpočet v souladu s přístupy uvedenými v čl. 132a odst. 1, 2 nebo 3;
   c) správnost výpočtu třetí strany potvrdil externí auditor.

Instituce, které spoléhají na výpočty třetích stran, vynásobí objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování vyplývající z těchto výpočtů koeficientem 1,2.

Odchylně od druhého pododstavce se koeficient 1,2 neuplatní, má-li instituce neomezený přístup k podrobným výpočtům provedeným třetí stranou. Instituce poskytne na vyžádání tyto výpočty svému příslušnému orgánu.

   5. Pokud instituce použije pro účely výpočtu objemu rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování („subjekt kolektivního investování úrovně 1“) přístupy uvedené v článku 132a a kterákoli z podkladových expozic subjektu kolektivního investování úrovně 1 je expozicí ve formě podílových jednotek nebo akcií v jiném subjektu kolektivního investování („subjekt kolektivního investování úrovně 2“), lze objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování úrovně 2 vypočítat pomocí kteréhokoli ze tří přístupů popsaných v odstavci 2 tohoto článku. K výpočtu objemů rizikově vážené expozice expozic subjektů kolektivního investování úrovně 3 a jakékoli následné úrovně může instituce použít průhledový přístup pouze tehdy, pokud tento přístup použila pro výpočet na předchozí úrovni. Ve všech ostatních případech použije záložní přístup.
   6. Objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu s průhledovým přístupem a přístupem založeným na pověření stanoveným v čl. 132a odst. 1 a 2 nepřesáhne objem rizikově vážené expozice expozic tohoto subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu se záložním přístupem.
   7. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku mohou instituce uplatňující průhledový přístup v souladu s čl. 132a odst. 1 vypočítat objem rizikově vážené expozice svých expozic ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že hodnoty těchto expozic vypočtené v souladu s článkem 111 vynásobí rizikovou váhou (RWi*) vypočtenou v souladu se vzorcem stanoveným v článku 132c, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
   a) instituce oceňují podílové jednotky nebo akcie držené v subjektu kolektivního investování v historických cenách, avšak při uplatňování průhledového přístupu oceňují podkladová aktiva tohoto subjektu kolektivního investování reálnou hodnotou;
   b) změna tržní hodnoty podílových jednotek nebo akcií, jejichž hodnotu instituce oceňují v historických cenách, nemění ani objem kapitálu těchto institucí, ani hodnotu expozice spojené s takto drženými podílovými jednotkami nebo akciemi.“

"

63)  Vkládají se nové články, které znějí:"

„Článek 132a

Přístupy k výpočtu objemů rizikově vážené expozice subjektů kolektivního investování

   1. Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, zohlední instituce, které mají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, při výpočtu jeho objemu rizikově vážené expozice průhledem přímo tyto expozice, přičemž rizikově váží všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování, jako by byly přímo drženy těmito institucemi.
   2. Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, mohou instituce, které nemají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování k uplatnění průhledového přístupu, vypočítat objem rizikově vážené expozice těchto expozic v souladu s limity stanovenými v pověření subjektu kolektivního investování a příslušném právu.

Výpočty uvedené v prvním pododstavci provedou instituce za uplatnění předpokladu, že subjektu kolektivního investování nejprve vzniknou expozice v maximální míře povolené na základě jeho pověření nebo příslušného práva v expozicích, k nimž se váže nejvyšší kapitálový požadavek, a poté mu vznikají expozice v sestupném pořadí, dokud není dosaženo limitu maximální celkové expozice, a že subjekt kolektivního investování v příslušných případech uplatňuje páku v maximální míře povolené na základě jeho pověření nebo příslušného práva.

Instituce provedou výpočty uvedené v prvním pododstavci v souladu s metodami stanovenými v této kapitole, v kapitole 5 a v oddílech 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy.

   3. Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. d) mohou instituce, které vypočítávají objem rizikově vážené expozice expozic subjektu kolektivního investování v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, vypočítat kapitálový požadavek k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových expozic tohoto subjektu jako částku, která se rovná 50 % kapitálového požadavku pro tyto derivátové expozice vypočteného v souladu s oddíly 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy, v závislosti na daném případu.

Odchylně od prvního pododstavce může instituce vyloučit z výpočtu kapitálového požadavku k riziku úvěrové úpravy v ocenění ty derivátové expozice, které by tomuto požadavku nepodléhaly, pokud by vznikly přímo instituci.

   4. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní způsob, jakým instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice podle odstavce 2, pokud jeden nebo několik vstupů potřebných pro tento výpočet není k dispozici.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [devět měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 132b

Vynětí z přístupů k výpočtu objemů rizikově vážené expozice subjektů kolektivního investování

   1. Instituce mohou z výpočtů uvedených v článku 132 vyjmout nástroje zahrnované do kmenového kapitálu tier 1, vedlejšího kapitálu tier 1 ▌ a kapitálu tier 2 a nástroje způsobilých závazků držené subjektem kolektivního investování, které odečítají v souladu s čl. 36 odst. 1 a články 56, 6672e.
   2. Instituce mohou z výpočtů uvedených v článku 132 vyjmout expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování uvedených v čl. 150 odst. 1 písm. g) a h) a namísto toho u těchto expozic použít zacházení podle článku 133.

Článek 132c

Zacházení s podrozvahovými expozicemi vůči subjektům kolektivního investování

   1. Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své podrozvahové položky s potenciálem konverze na expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že hodnoty expozice těchto expozic vypočtené v souladu s článkem 111 vynásobí touto rizikovou váhou:
   a) v případě všech expozic, u nichž instituce uplatňují jeden z přístupů uvedených v článku 132a:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000003.png

kde:

RWi* = riziková váha;

i = index označující subjekt kolektivního investování;

RW20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000004.png = objem vypočtený v souladu s článkem 132a pro subjekt kolektivního investování i;

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000005.png = hodnota expozice expozic subjektu kolektivního investování i;

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000006.png = účetní hodnota aktiv subjektu kolektivního investování i; a

EQi = účetní hodnota vlastního kapitálu subjektu kolektivního investování i;

   b) v případě všech ostatních expozic 20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000007.png.
   2. Instituce vypočítají hodnotu expozice příslibu minimální hodnoty, který splňuje podmínky podle odstavce 3 tohoto článku, jako diskontovanou současnou hodnotu zaručené částky za použití bezrizikového diskontního faktoru. Hodnotu expozice příslibu minimální hodnoty mohou snížit o jakékoli ztráty uznané ve vztahu k tomuto příslibu podle příslušného mezinárodního účetního standardu.

Instituce vypočítají objem rizikově vážené expozice pro své podrozvahové expozice vyplývající z příslibů minimální hodnoty, které splňují všechny podmínky stanovené v odstavci 3 tohoto článku, tak, že hodnotu expozice těchto expozic vynásobí úvěrovým konverzním faktorem ve výši 20 % a rizikovou váhou odvozenou podle článku 132 nebo 152.

   3. Instituce určí objem rizikově vážené expozice pro podrozvahové expozice vyplývající z příslibů minimální hodnoty v souladu s odstavcem 2, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
   a) podrozvahová expozice instituce je příslibem minimální hodnoty pro investice do podílových jednotek nebo akcií jednoho nebo více subjektů kolektivního investování, kterou je instituce povinna v rámci příslibu minimální hodnoty vyplatit, pokud je v jednom nebo více okamžicích v čase tržní hodnota podkladových expozic subjektu nebo subjektů kolektivního investování nižší než předem určený limit, jak je stanoveno ve smlouvě;
   b) subjekt kolektivního investování je kterýmkoli z těchto subjektů:
   i) subjektem kolektivního investování do převoditelných cenných papírů ve smyslu směrnice 2009/65/ES nebo
   ii) alternativním investičním fondem ve smyslu čl. 4 odst. 1 písm. a) směrnice 2011/61/EU, který investuje výhradně do převoditelných cenných papírů nebo jiných likvidních finančních aktiv uvedených v čl. 50 odst. 1 směrnice 2009/65/ES, jestliže pověření alternativního investičního fondu neumožňuje využít páky, která by převyšovala páku povolenou podle čl. 51 odst. 3 směrnice 2009/65/ES;
   c) současná tržní hodnota podkladových expozic subjektu kolektivního investování, které jsou podkladem příslibu minimální hodnoty, bez zohlednění účinku podrozvahových příslibů minimální hodnoty pokrývá současnou hodnotu limitu uvedeného v tomto příslibu nebo ji převyšuje;
   d) jestliže se rozdíl, o který tržní hodnota podkladových expozic subjektu nebo subjektů kolektivního investování převyšuje současnou hodnotu příslibu minimální hodnoty, sníží, může instituce nebo jiný podnik, podléhá-li témuž dohledu na konsolidovaném základě jako sama instituce v souladu s tímto nařízením, směrnicí 2013/36/EU nebo směrnicí 2002/87/ES, ovlivnit složení podkladových expozic subjektu nebo subjektů kolektivního investování nebo jinak omezit potenciál dalšího snižování tohoto rozdílu;
   e) koncovým přímým nebo nepřímým beneficientem příslibu minimální hodnoty je obvykle neprofesionální zákazník ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 11 směrnice 2014/65/EU.“

"

64)  V čl. 144 odst. 1 se písmeno g) nahrazuje tímto:"

„g) instituce vypočítala kapitálové požadavky vyplývající z jejích odhadů rizikových parametrů podle přístupu IRB a je schopna předkládat zprávy, jak vyžaduje článek 430;“.

"

65)  Článek 152 se nahrazuje tímto:"

„Článek 152

Zacházení s expozicemi ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování

   1. Instituce vypočítají objemy rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování tak, že objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování vypočtený v souladu s přístupy stanovenými v odstavcích 2 a 5 vynásobí procentem podílových jednotek nebo akcií držených těmito institucemi.
   2. Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, zohlední instituce, které mají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, při výpočtu jeho objemu rizikově vážené expozice průhledem přímo tyto podkladové expozice, přičemž rizikově váží všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování, jako by byly přímo drženy institucemi.
   3. Odchylně od čl. 92 odst. 3 písm. d) mohou instituce, které vypočítávají objem rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s odstavcem 1 nebo 2 tohoto článku, vypočítat kapitálový požadavek k riziku úvěrové úpravy v ocenění derivátových expozic tohoto subjektu jako částku, která se rovná 50 % kapitálového požadavku pro tyto derivátové expozice vypočteného v souladu s oddíly 3, 4 nebo 5 kapitoly 6 této hlavy, v závislosti na daném případu.

Odchylně od prvního pododstavce může instituce vyloučit z výpočtu kapitálového požadavku k riziku úvěrové úpravy v ocenění ty derivátové expozice, které by tomuto požadavku nepodléhaly, pokud by vznikly přímo instituci.

   4. Instituce, které uplatňují průhledový přístup v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku a které splňují podmínky pro trvalé částečné použití v souladu s článkem 150 nebo které nesplňují podmínky pro používání metod stanovených v této kapitole nebo jedné či více metod stanovených v kapitole 5 pro všechny podkladové expozice subjektu kolektivního investování či pro jejich části, vypočítají objemy rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v souladu s těmito zásadami:
   a) pro expozice, které jsou zařazeny do kategorie akciových expozic uvedené v čl. 147 odst. 2 písm. e), použijí instituce metodu zjednodušené rizikové váhy stanovenou v čl. 155 odst. 2;
   b) pro expozice, které jsou zařazeny do položek představujících kategorii sekuritizovaných pozic uvedených v čl. 147 odst. 2 písm. f), použijí instituce zacházení stanovené v článku 254, jako by tyto expozice držely přímo uvedené instituce;
   c) pro všechny ostatní podkladové expozice použijí instituce standardizovaný přístup stanovený v kapitole 2 této hlavy.

Pokud není instituce pro účely prvního pododstavce písm. a) schopna rozlišit mezi akciovými expozicemi neobchodovanými a obchodovanými na regulovaných trzích a ostatními akciovými expozicemi, zachází s těmito expozicemi jako s ostatními akciovými expozicemi.

   5. Jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 132 odst. 3, mohou instituce, které nemají dostatečné informace o jednotlivých podkladových expozicích subjektu kolektivního investování, vypočítat objem rizikově vážené expozice pro tyto expozice v souladu s přístupem založeným na pověření stanoveným v čl. 132a odst. 2. Nicméně pro expozice uvedené v odst. 4 písm. a), b) a c) tohoto článku použijí instituce přístupy stanovené v příslušném písmenu.
   6. S výhradou čl. 132b odst. 2 použijí instituce, které neuplatňují průhledový přístup v souladu s odstavci 2 a 3 tohoto článku ani přístup založený na pověření v souladu s odstavcem 5 tohoto článku, záložní přístup uvedený v čl. 132 odst. 2.
   7. Instituce mohou vypočítat objem rizikově vážené expozice pro své expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektu kolektivního investování pomocí kombinace přístupů uvedených v tomto článku za předpokladu, že jsou splněny podmínky pro použití těchto přístupů.
   8. Instituce, které nemají dostatečné údaje nebo informace pro výpočet objemu rizikově vážené expozice subjektu kolektivního investování v souladu s přístupy stanovenými v odstavcích 2, 3, 4 a 5, mohou spoléhat na výpočty třetí strany, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:
   a) třetí stranou je jeden z těchto subjektů:
   i) depozitář nebo finanční instituce ve funkci depozitáře subjektu kolektivního investování za předpokladu, že subjekt kolektivního investování investuje výhradně do cenných papírů a ukládá všechny cenné papíry u tohoto depozitáře nebo této finanční instituce,
   ii) v případě subjektů kolektivního investování, na které se nevztahuje bod i) tohoto písmena, společnost, která subjekt kolektivního investování spravuje, za předpokladu, že tato společnost splňuje kritéria stanovená v čl. 132 odst. 3 písm. a);
   b) pro jiné expozice než ty, které jsou uvedeny v odst. 4 písm. a), b) a c), třetí strana provádí výpočet v souladu s průhledovým přístupem stanoveným v odstavcích 2 a 3;
   c) pro expozice uvedené v odst. 4 písm. a), b) a c) třetí strana provádí výpočet v souladu s přístupy stanovenými v příslušném písmenu;
   d) správnost výpočtu třetí strany potvrdil externí auditor.

Instituce, které spoléhají na výpočty třetích stran, vynásobí objemy rizikově vážených expozic u expozic subjektu kolektivního investování vyplývající z těchto výpočtů koeficientem 1,2.

Odchylně od druhého pododstavce se koeficient 1,2 neuplatní, má-li instituce neomezený přístup k podrobným výpočtům provedeným třetí stranou. Instituce poskytne na vyžádání tyto výpočty svému příslušnému orgánu.

   9. Pro účely tohoto článku se použijí čl. 132 odst. 5 a 6 a článek 132b▌. Pro účely tohoto článku se použije článek 132c a uplatní se rizikové váhy vypočtené v souladu s kapitolou 3 této hlavy.“

"

66)  V článku 158 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„9a. Výše očekávaných ztrát pro příslib minimální hodnoty splňující všechny požadavky stanovené v čl. 132c odst. 3 je nula.“

"

67)  Článek 164 se nahrazuje tímto:"

„Článek 164

Ztrátovost ze selhání (LGD)

   1. Instituce stanovují vlastní odhady LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v oddíle 6 této kapitoly a svolení příslušných orgánů vydanému podle článku 143. Pro účely rizika rozmělnění se u pohledávek nabytých za úplatu použije hodnota LGD ve výši 75 %. Pokud je instituce schopna své odhady EL pro riziko rozmělnění u pohledávek nabytých za úplatu spolehlivě rozkládat na hodnoty PD a LGD, může použít vlastní odhad LGD.
   2. Osobní zajištění úvěrového rizika lze uznat za způsobilé úpravou odhadů hodnot PD nebo LGD s přihlédnutím k požadavkům uvedeným v čl. 183 odst. 1, 2 a 3 a svolení příslušných orgánů, a to pro jednotlivou expozici nebo seskupení expozic. Instituce nesmí zaručeným expozicím přidělit upravené hodnoty PD nebo LGD tak, že by upravená riziková váha byla nižší než riziková váha srovnatelné přímé expozice vůči danému ručiteli.
   3. Pro účely čl. 154 odst. 2 je LGD srovnatelné přímé expozice vůči poskytovateli zajištění podle čl. 153 odst. 3 buď LGD související s nezajištěnou transakcí vůči ručiteli, nebo s nezajištěnou transakcí dlužníka podle toho, zda z dostupné dokumentace a ze struktury záruky vyplývá, že navrácená částka by závisela na finanční situaci ručitele, případně dlužníka, pokud se ručitel či dlužník dopustí během zajištěné transakce platebního selhání.
   4. Průměrná vážená hodnota LGD, kde vahou jsou expozice, nesmí být pro žádnou retailovou expozici, která je zajištěna obytnými nemovitostmi a na kterou se nevztahují záruky ústředních vlád, nižší než 10 %.

Průměrná vážená hodnota LGD, kde vahou jsou expozice, nesmí být pro žádnou retailovou expozici, která je zajištěna obchodními nemovitostmi a na kterou se nevztahují záruky ústředních vlád, nižší než 15 %.

   5. Členské státy určí orgán odpovědný za uplatňování odstavce 6. Tímto orgánem je příslušný orgán, nebo pověřený orgán.

Je-li orgánem určeným členským státem pro uplatňování tohoto článku příslušný orgán, zajistí, aby byly relevantní vnitrostátní subjekty a orgány s makroobezřetnostním mandátem řádně informovány o jeho záměru uplatnit tento článek a byly náležitě zapojeny do posuzování souvisejícího s obavami ohledně finanční stability v jeho členském státě v souladu s odstavcem 6.

Není-li orgán určený tímto členským státem pro uplatňování tohoto článku totožný s příslušným orgánem, přijme členský stát nezbytné právní předpisy k zajištění náležité koordinace a výměny informací mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem pro účely řádného uplatňování tohoto článku. Od orgánů se zejména vyžaduje úzká spolupráce a sdílení veškerých informací, které mohou být nezbytné pro náležité plnění úkolů, jež určenému orgánu ukládá tento článek. Uvedená spolupráce usiluje o zajištění toho, aby mezi příslušným orgánem a pověřeným orgánem nedocházelo k žádné formě duplicitních nebo nesourodých opatřeníaby bylo patřičně zohledněno vzájemné působení s dalšími opatřeními, zejména opatřeními přijatými podle článku 458 tohoto nařízení a článku 133 směrnice 2013/36/EU.

   6. Na základě údajů shromážděných podle článku 430a a veškerých dalších relevantních ukazatelů a s přihlédnutím k budoucímu vývoji trhu s nemovitostmi posuzuje orgán určený v souladu s odstavcem 5 tohoto článku pravidelně, alespoň jednou ročně, zda jsou minimální hodnoty LGD uvedené v odstavci 4 tohoto článku vhodné pro expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi nacházejícími se na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu.

Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 5 dojde na základě posouzení podle prvního pododstavce tohoto odstavce k závěru, že minimální hodnoty LGD uvedené v odstavci 4 nejsou přiměřené, a má-li za to, že by tato nepřiměřenost hodnot LGD mohla nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu v jeho členském státě, může pro tyto expozice nacházející se na jedné nebo více částech území členského státu relevantního orgánu stanovit vyšší minimální hodnoty LGD. Tyto vyšší minimální hodnoty mohou být rovněž uplatňovány na úrovni jednoho nebo více segmentů nemovitostí tvořících součást těchto expozic.

Orgán určený v souladu s odstavcem 5 vyrozumí EBA a ESRB předtím, než učiní jakékoli rozhodnutí podle tohoto odstavce. Do jednoho měsíce od obdržení tohoto vyrozumění poskytnou EBA a ESRB dotyčnému členskému státu své stanovisko. EBA a ESRB tyto hodnoty LGD zveřejní.

   7. Pokud orgán určený v souladu s odstavcem 5 stanoví vyšší minimální hodnoty LGD podle odstavce 6, mají instituce před jejich uplatněním k dispozici šestiměsíční přechodné období.
   8. EBA vypracuje ve spolupráci s ESRB návrhy regulačních technických norem pro upřesnění podmínek, k nimž musí orgán určený v souladu s odstavcem 5 přihlédnout při posuzování přiměřenosti hodnot LGD v rámci posuzování podle odstavce 6.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 31. prosince 2019.

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

   9. ESRB může prostřednictvím doporučení v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1092/2010 a v úzké spolupráci s EBA poskytnout orgánům určeným v souladu s odstavcem 5 tohoto článku vodítka, pokud jde o:
   a) faktory, které by mohly „nepříznivě ovlivnit současnou nebo budoucí finanční stabilitu“, jak je uvedeno v odstavci 6, a
   b) orientační hodnoty, k nimž orgán určený v souladu s odstavcem 5 při stanovování vyšších minimálních hodnot LGD přihlíží.
   10. Instituce jednoho členského státu použijí vyšší minimální hodnoty LGD, které byly určeny orgány jiného členského státu v souladu s odstavcem 6, na veškeré své odpovídající expozice zajištěné obytnými nebo obchodními nemovitostmi, které se nacházejí v jedné nebo více částech daného jiného členského státu.“

"

68)  V čl. 201 odst. 1 se písmeno h) nahrazuje tímto:"

h) způsobilé ústřední protistrany.

"

69)  Vkládá se nový článek, který zní:"

Článek 204a

Způsobilé druhy akciových derivátů

   1. Instituce mohou používat akciové deriváty, které jsou swapy veškerých výnosů nebo mají obdobnou ekonomickou podstatu jako způsobilé zajištění úvěrového rizika pouze za účelem provádění vnitřního zajištění.

Zajištění úvěrového rizika se nepovažuje za způsobilé zajištění úvěrového rizika v případě, kdy instituce toto zajištění koupí prostřednictvím swapu veškerých výnosů a čisté platby obdržené ze swapu eviduje jako čistý příjem, avšak v evidenci nezohledňuje odpovídající snížení hodnoty zajištěných aktiv ani snížením reálné hodnoty, ani tvorbou opravných položek.

   2. Pokud instituce provádí vnitřní zajištění pomocí akciového derivátu, aby toto vnitřní zajištění bylo považováno za způsobilé zajištění úvěrového rizika pro účely této kapitoly, musí být úvěrové riziko, které je převedeno do obchodního portfolia, převedeno na třetí stranu nebo strany.

Pokud bylo vnitřní zajištění provedeno v souladu s prvním pododstavcem a požadavky uvedené v této kapitole byly splněny, instituce použijí pro výpočet objemů rizikově vážených expozic a výše očekávaných ztrát v případě pořizování osobního zajištění úvěrového rizika pravidla stanovená v oddílech 4 až 6 této kapitoly.

"

70)  Článek 223 se mění takto:

a)  v odstavci 3 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:"

„V případě transakcí s OTC deriváty vypočítají instituce, které používají metodu stanovenou v kapitole 6 oddílu 6, hodnotu EVA takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000008.png.“;

"

b)  v odstavci 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

V případě transakcí s OTC deriváty vezmou instituce, které používají metody stanovené v oddílech 3, 4 a 5 kapitoly 6, v úvahu účinky kolaterálu snižující riziko v souladu s ustanoveními v příslušných oddílech 3, 4 a 5 kapitoly 6.

"

71)  Článek 272 se mění takto:

a)  bod 6) se nahrazuje tímto:"

6) „skupinou zajistitelných transakcí“ (hedging set) skupina transakcí v rámci jedné skupiny transakcí se započtením, u které je povoleno úplné nebo částečné započtení pro stanovení potenciální budoucí expozice podle metod uvedených v oddíle 3 nebo 4 této kapitoly;“

"

b)  vkládá se nový bod, který zní:"

7a) „dohodou o jednosměrné marži“ maržová dohoda, podle níž musí instituce variační marže protistraně poskytnout, ale nemá nárok variační marži od této protistrany obdržet, nebo naopak;“

"

c)  bod 12) se nahrazuje tímto:"

„12) „současnou tržní hodnotou“ (dále jen „CMV“) čistá tržní hodnota všech transakcí v rámci skupiny transakcí se započtením bez zohlednění drženého nebo poskytnutého kolaterálu;“

"

d)  vkládá se nový bod, který zní:"

12a) částkou čistého nezávislého kolaterálu ▌(dále jen NICA) úhrn o volatilitu upravené hodnoty čistého přijatého nebo případně poskytnutého kolaterálu v souvislosti se skupinou transakcí se započtením, s výjimkou variační marže;.

"

72)  Článek 273 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Instituce vypočítají hodnotu expozice pro kontrakty uvedené na seznamu v příloze II na základě jedné z metod uvedených v oddílech 3 až 6 v souladu s tímto článkem.

Instituce, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 273a odst. 1, nesmí použít metodu uvedenou v oddíle 4. Instituce, která nesplňuje podmínky stanovené v čl. 273a odst. 2, nesmí použít metodu uvedenou v oddíle 5.

Instituce mohou v rámci skupiny trvale používat kombinaci metod uvedených v oddílech 3 až 6. Jednotlivá instituce nesmí trvale používat kombinaci metod uvedených v oddílech 3 až 6.“;

"

b)  odstavce 6, 78 se nahrazují tímto:"

„6. Podle metod uvedených v oddílech 3 až 6 se hodnota expozice u dané protistrany rovná součtu hodnot expozic počítaných pro každou skupinu transakcí se započtením prováděných s touto protistranou.

Odchylně od prvního pododstavce se hodnota expozice v případech, kde se jedna maržová dohoda vztahuje na více skupin transakcí se započtením prováděných s touto protistranou a instituce používá k výpočtu hodnoty expozice těchto skupin transakcí se započtením jednu z metod stanovených v oddílech 3 6, vypočítá v souladu s příslušným oddílem.

Pro danou protistranu je hodnotou expozice u dané skupiny transakcí se započtením nástrojů OTC derivátů uvedených v příloze II vypočítanou podle této kapitoly větší z těchto hodnot: 0 a rozdíl mezi celkovou hodnotou expozice napříč všemi skupinami transakcí se započtením s touto protistranou a celkovou výší CVA u této protistrany zaúčtovanou institucí jako již nastalý odpis. Při výpočtu úvěrových úprav v ocenění se nezohlední žádné vyrovnávací úpravy debetní hodnoty přiřazené vlastnímu úvěrovému riziku podniku, která již byla odečtena od kapitálu v souladu s čl. 33 odst. 1 písm. c).

   7. Při výpočtu hodnoty expozice v souladu s metodami stanovenými v oddílech 3, 4 a 5 mohou instituce zacházet se dvěma OTC derivátovými smlouvami zahrnutými v téže dohodě o započtení, které si dokonale odpovídají, jako s jediným kontraktem, jehož pomyslná jistina se rovná nule.

Pro účely prvního pododstavce si dvě OTC derivátové smlouvy dokonale odpovídají, pokud splňují všechny tyto podmínky:

   a) jejich rizikové pozice jsou opačné;
   b) jejich vlastnosti, s výjimkou dne uzavření obchodu, jsou totožné;
   c) jejich peněžní toky se v plném rozsahu vzájemně kompenzují.
   8. U expozic vyplývajících z transakcí s delší dobou vypořádání určí instituce hodnotu expozice za použití kterékoli z metod uvedených v oddílech 3 až 6 této kapitoly bez ohledu na metodu zvolenou pro zacházení s OTC deriváty a s repo obchody, půjčkami či výpůjčkami cenných papírů nebo komodit a s maržovými obchody. Při výpočtu kapitálových požadavků pro transakce s delší dobou vypořádání může instituce, která uplatňuje přístup uvedený v kapitole 3, trvale a bez ohledu na důležitost takových pozic přidělit rizikové váhy podle přístupu uvedeného v kapitole 2.“;

"

c)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

9. Pro účely metod uvedených v oddílech 3 až 6 této kapitoly zacházejí instituce s transakcemi, u nichž bylo zjištěno specifické riziko pozitivní korelace, v souladu s čl. 291 odst. 2, 4, 5 a 6.

"

73)  Vkládají se nové články, které znějí:"

„Článek 273a

Podmínky pro použití zjednodušených metod výpočtu hodnoty expozice

   1. Instituce může hodnotu expozice svých derivátových pozic vypočítat v souladu s metodou uvedenou v oddíle 4 za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven oběma těmto hraničním hodnotám:
   a) 10 % celkových aktiv instituce;
   b) 300 milionům EUR.

   2. Instituce může hodnotu expozice ▌ svých derivátových pozic vypočítat v souladu s metodou uvedenou v oddíle 5 za předpokladu, že objem jejích rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů je na základě posouzení prováděného měsíčně s použitím údajů k poslednímu dni v měsíci nejvýše roven oběma těmto hraničním hodnotám:
   a) 5 % celkových aktiv instituce;
   b) 100 milionům EUR.

   3. Pro účely odstavců 1 a 2 vypočítají instituce objem svých rozvahových a podrozvahových derivátových obchodů na základě údajů k poslednímu dni každého měsíce v souladu s těmito požadavky:
   a) derivátové pozice jsou oceněny tržními hodnotami k danému dni; pokud není tržní hodnota určité pozice k danému dni k dispozici, použijí instituce reálnou hodnotu této pozice k danému dni; pokud k danému dni není k dispozici reálná ani tržní hodnota, použijí instituce tu tržní nebo reálnou hodnotu dané pozice, která je nejaktuálnější;
   b) absolutní hodnota dlouhé derivátové pozice se sčítá s absolutní hodnotou krátké derivátové pozice;
   c) musí být zahrnuty všechny derivátové pozice kromě úvěrových derivátů, které jsou uznány jako vnitřní zajištění vůči expozicím úvěrového rizika v investičním portfoliu.
   4. Odchylně od odstavce 1 nebo případně odstavce 2 platí, že pokud derivátové obchody na konsolidovaném základě nepřekračují hraniční hodnoty uvedené v odstavci 1nebo případně 2, může se instituce, která je do dané konsolidace zahrnuta a která by jinak z důvodu toho, že dané hraniční hodnoty překračuje na individuálním základě, musela uplatnit metodu stanovenou v oddíle 3 nebo 4, s výhradou souhlasu příslušných orgánů namísto toho rozhodnout, že bude uplatňovat metodu, jež by se použila na konsolidovaném základě.
   5. Instituce oznámí příslušným orgánům metody stanovené v oddílech 4 nebo 5, které používají nebo případně přestanou používat k výpočtu hodnoty expozice svých derivátových pozic.
   6. Instituce neotevře, nekoupí ani neprodá derivátovou transakci pouze za účelem splnění některé z podmínek odstavců 1 a 2 během měsíčního posuzování.

Článek 273b

Nedodržení podmínek pro použití zjednodušených metod výpočtu hodnoty expozice derivátů

   1. Instituce, která přestala splňovat  jednu nebo více podmínek uvedených v čl. 273a odst. 1 nebo 2, tuto skutečnost ihned oznámí příslušnému orgánu.
   2. Instituce přestane vypočítávat hodnoty expozice svých derivátových pozic v souladu s oddílem 4 nebo případně 5 do tří měsíců poté, co nastane jedna z těchto situací:
   a) instituce nesplňuje ▌ podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. a) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. a) nebo podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. b) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. b) po dobu tří po sobě jdoucích měsíců;
   b) instituce nesplňuje podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. a) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. a) nebo podmínky uvedené v čl. 273a odst. 1 písm. b) nebo případně v čl. 273a odst. 2 písm. b) déle než šest měsíců během předchozích 12 měsíců.
   3. V případě, že instituce přestane vypočítávat hodnoty expozice svých derivátových pozic v souladu s oddílem 4 nebo případně 5, může hodnoty expozice svých derivátových pozic pomocí metod stanovených v oddíle 4 nebo 5 znovu vypočítávat pouze tehdy, prokáže-li příslušnému orgánu, že všechny podmínky stanovené v čl. 273a odst. 1 nebo 2 byly splněny nepřetržitě po dobu jednoho roku.“

"

74)  V části třetí hlavě II kapitole 6 se oddíly 3, 4 a 5 nahrazují tímto:"

„Oddíl 3

Standardizovaný přístup k úvěrovému riziku protistrany

Článek 274

Hodnota expozice

   1. Instituce mohou vypočítat jedinou hodnotu expozice na úrovni skupiny transakcí se započtením pro všechny transakce spadající pod dohodu o započtení, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:
   a) dohoda o započtení patří k jednomu z druhů dohod o započtení uvedených v článku 295;
   b) dohoda o započtení byla uznána příslušnými orgány v souladu s článkem 296;
   c) v souvislosti s dohodou o započtení splnila instituce povinnosti stanovené v článku 297 ▌.

Pokud některá z podmínek stanovených v prvním pododstavci není splněna, musí instituce zacházet s každou transakcí, jako by to byla skupina transakcí se započtením sama o sobě.

   2. Instituce vypočítají hodnotu expozice skupiny transakcí se započtením podle standardizovaného přístupu k úvěrovému riziku protistrany takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000009.png

kde:

RC = reprodukční náklady vypočítané v souladu s článkem 275; a

PFE = potenciální budoucí expozice vypočítaná v souladu s článkem 278;

α = 1,4.

   3. Hodnota expozice skupiny transakcí se započtením podléhající dohodě o smluvní marži je omezena na hodnotu expozice stejné skupiny transakcí se započtením nepodléhající žádné formě maržové dohody.
   4. Pokud se ke stejné skupině transakcí se započtením vztahuje více maržových dohod, přidělí instituce každou maržovou dohodu skupině transakcí ve skupině transakcí se započtením, ke které se tato maržová dohoda smluvně vztahuje, a vypočítá hodnotu expozice zvlášť pro každou z těchto seskupených transakcí.
   5. Instituce mohou nastavit na nulu hodnotu expozice skupiny transakcí se započtením, která splňuje všechny následující podmínky:
   a) skupina transakcí se započtením je složena výhradně z prodaných opcí;
   b) současná tržní hodnota skupiny transakcí se započtením je vždy negativní;
   c) prémie všech opcí zahrnutých do skupiny transakcí se započtením obdržela instituce předem k zajištění plnění smluv;
   d) skupina transakcí se započtením nepodléhá žádné maržové dohodě.

   6. Pro účely výpočtu hodnoty expozice skupiny transakcí se započtením v souladu s tímto oddílem instituce ve skupině transakcí se započtením nahradí transakci, která je konečnou lineární kombinací nakoupených nebo prodaných kupních nebo prodejních opcí, všemi jednotlivými opcemi, které tvoří danou lineární kombinaci, branými jako jednotlivá transakce. S každou takovou kombinací opcí se zachází jako s jednotlivou transakcí ve skupině transakcí se započtením, v níž je kombinace pro účely výpočtu hodnoty expozice zahrnuta.
   7. Hodnota expozice transakce s úvěrovými deriváty, která představuje dlouhou pozici v podkladovém nástroji, může být omezena na výši nevypořádané neuhrazené prémie, pokud se s ní zachází jako se skupinou transakcí se započtením samou o sobě, která nepodléhá maržové dohodě.

Článek 275

Reprodukční náklady

   1. Instituce vypočítají reprodukční náklady (RC) pro skupiny transakcí se započtením, které nepodléhají maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000010.png

   2. Instituce vypočítají reprodukční náklady pro jednotlivé skupiny transakcí se započtením, které podléhají maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000011.png

kde:

RC = reprodukční náklady;

VM = hodnota čisté variační marže ke skupině transakcí se započtením, která je pravidelně přijímána nebo poskytována ke zmírnění změn v CMV skupiny transakcí se započtením, upravená o volatilitu;

TH = maržový práh vztahující se na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody, pod jehož úrovní instituce nemůže zažádat o kolaterál; a

MTA = minimální hodnota převodu použitelná na skupinu transakcí se započtením podle maržové dohody.

   3. Instituce vypočítají reprodukční náklady pro více skupin transakcí se započtením, které podléhají téže maržové dohodě, v souladu s tímto vzorcem:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000012.png

kde:

RC = reprodukční náklady;

i = index označující skupiny transakcí se započtením, které podléhají jediné maržové dohodě;

CMVi = CMV skupiny transakcí se započtením „i“;

VMMA = celková hodnota kolaterálu, který je pravidelně přijímán nebo případně poskytován ke zmírnění změn v CMV více skupin transakcí se započtením, upravená o volatilitu; a

NICAMA = celková hodnota kolaterálu, který je pravidelně přijímán nebo případně poskytován k více skupinám transakcí se započtením jiným než VMMA, upravená o volatilitu.

Pro účely prvního pododstavce může být NICAMA vypočítávána na úrovni obchodu, na úrovni skupiny transakcí se započtením nebo na úrovni všech skupin transakcí se započtením, na něž se maržová dohoda vztahuje, v závislosti na úrovni, na níž se maržová dohoda uplatňuje.

Článek 276

Uznání kolaterálu a zacházení s kolaterálem

   1. Pro účely tohoto oddílu vypočítají instituce výše kolaterálu VM, VMMA, NICA a NICAMA uplatněním všech těchto požadavků:
   a) pokud všechny transakce zahrnuté do skupiny transakcí se započtením patří do obchodního portfolia, je uznán pouze kolaterál způsobilý podle článků 197 a 299;
   b) pokud skupina transakcí se započtením obsahuje alespoň jednu transakci patřící do investičního portfolia, je uznán pouze kolaterál způsobilý podle článku 197;
   c) kolaterál přijatý od protistrany je uznán s kladným znaménkem a kolaterál poskytnutý protistraně je uznán se záporným znaménkem;
   d) o volatilitu upravená hodnota jakéhokoli druhu přijatého nebo poskytnutého kolaterálu se vypočítá v souladu s článkem 223; pro účely tohoto výpočtu instituce nepoužívají metodu stanovenou v článku 225;
   e) stejnou položku kolaterálu nelze zahrnout zároveň do VM i NICA;
   f) stejnou položku kolaterálu nelze zahrnout zároveň do VMMA i NICAMA;
   g) jakýkoli kolaterál poskytnutý protistraně, který je oddělen od aktiv dané protistrany, a v důsledku tohoto oddělení je odolný vůči úpadku v případě selhání nebo platební neschopnosti této protistrany, není při výpočtu NICA a NICAMA uznán.
   2. Pro výpočet o volatilitu upravené hodnoty poskytnutého kolaterálu podle odst. 1 písm. d) tohoto článku instituce nahradí vzorec stanovený v čl. 223 odst. 2 tímto vzorcem:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000013.png

kde:

CVA = volatilita upravené hodnoty poskytnutého kolaterálu;a

C = kolaterál;

Hc a Hfx jsou vymezeny v souladu s čl. 223 odst. 2.

   3. Pro účely odst. 1 písm. d) instituce stanoví dobu do realizace relevantní pro výpočet o volatilitu upravené hodnoty jakéhokoli přijatého či poskytnutého kolaterálu v souladu s jedním z těchto časových horizontů:
   a) jeden rok pro skupiny transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 1;
   b) období krytí rizika marží určené v souladu s čl. 279c odst. 1 písm. b) pro skupiny transakcí se započtením uvedené v čl. 275 odst. 2 a 3.

Článek 277

Přiřazování transakcí ke kategoriím rizika

   1. K určení potenciální budoucí expozice souboru transakcí se započtením podle článku 278 musí instituce přiřadit každou transakci ze skupiny transakcí se započtením k jedné z těchto kategorií rizika:
   a) úrokové riziko;
   b) měnové riziko;
   c) úvěrové riziko;
   d) akciové riziko;
   e) komoditní riziko;
   f) ostatní rizika.
   2. Instituce musí provést přiřazení uvedené v odstavci 1 na základě primárního rizikového faktoru derivátové transakce. Primární rizikový faktor je jediným významným rizikovým faktorem derivátové transakce.

   3. Odchylně od odstavce 2 přiřadí instituce derivátové transakce, které mají více než jeden podstatný rizikový faktor, k více než jedné kategorii rizika. Pokud všechny podstatné rizikové faktory jedné z těchto transakcí patří do stejné kategorie rizika, mají instituce povinnost přiřadit danou transakci k této kategorii rizika pouze jednou na základě nejvýznamnějšího rizikového faktoru. V případě, že významné rizikové faktory jedné z těchto transakcí patří do různých kategorií rizika, přiřadí instituce tuto transakci jednou do každé kategorie rizika, pro kterou má transakce alespoň jeden významný rizikový faktor, na základě nejvýznamnějšího rizikového faktoru v dané kategorii rizik.
   4. Bez ohledu na odstavce 1, 2 a 3 instituce při přiřazování transakcí ke kategoriím rizika uvedeným v odstavci 1 použijí tyto požadavky:
   a) pokud primárním rizikovým faktorem transakce, nebo pro transakce uvedené v odstavci 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, je inflační proměnná, přiřadí instituce transakci ke kategorii úrokového rizika;
   b) pokud primárním rizikovým faktorem transakce, nebo pro transakce uvedené v odstavci 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, je proměnná klimatických podmínek, přiřadí instituce transakci ke kategorii komoditního rizika.
   5. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
   a) metodu pro identifikaci transakcí s pouze jedním významným rizikovým faktorem ▌;
   b) metodu pro identifikaci transakcí s více než jedním významným rizikovým faktorem a pro identifikaci nejvýznamnějšího z těchto rizikových faktorů pro účely odstavce 3.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 277a

Skupiny zajistitelných transakcí

   1. Instituce vytvoří příslušné skupiny zajistitelných transakcí pro každou kategorii rizika skupiny transakcí se započtením a zařadí každou transakci do těchto skupin zajistitelných transakcí takto:
   a) transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, denominován ve stejné měně;
   b) transakce přiřazené ke kategorii měnového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, založen na stejném měnovém páru;
   c) všechny transakce přiřazené ke kategorii úvěrového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí;
   d) všechny transakce přiřazené ke kategorii akciového rizika se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí;
   e) transakce přiřazené ke kategorii komoditního rizika se zařadí do jedné z těchto pěti skupin zajistitelných transakcí na základě povahy jejich primárního rizikového faktoru nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 jejich nejvýznamnějšího rizikového faktoru dané kategorie rizika:
   i) energie,
   ii) kovy,
   iii) zemědělské produkty,
   iv) další komodity,
   v) klimatické podmínky;
   f) transakce přiřazené ke kategorii ostatních rizik se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, pokud je jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, totožný.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce se transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika, které mají jako primární rizikový faktor inflační proměnnou, zařadí do samostatných skupin zajistitelných transakcí jiných, než jsou skupiny zajistitelných transakcí vytvořené pro transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika, které inflační proměnnou jako primární rizikový faktor nemají. Tyto transakce se zařadí do stejné skupiny zajistitelných transakcí pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, denominován ve stejné měně.

   2. Odchylně od odstavce 1 tohoto článku instituce vytvoří samostatné individuální skupiny zajistitelných transakcí v každé kategorii rizika pro tyto transakce:
   a) transakce, pro které je primárním rizikovým faktorem, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, buď tržně implikovaná volatilita, nebo realizovaná volatilita rizikového faktoru nebo korelace mezi dvěma rizikovými faktory;
   b) transakce, pro které je primárním rizikovým faktorem, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, rozdíl mezi dvěma rizikovými faktory přiřazenými ke stejné kategorii rizika, nebo transakce, které se skládají ze dvou platebních komponent denominovaných v téže měně a pro které je rizikový faktor ze stejné kategorie rizika primárního rizikového faktoru obsažen ve druhé platební komponentě, než je ta, která obsahuje primární rizikový faktor.

Pro účely prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce zařadí instituce transakce do téže skupiny zajistitelných transakcí příslušné kategorie rizika pouze tehdy, je-li jejich primární rizikový faktor, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnější rizikový faktor dané kategorie rizika, totožný.

Pro účely prvního pododstavce písm. b) zařadí instituce transakce do téže skupiny zajistitelných transakcí příslušné kategorie rizika pouze tehdy, je-li pár rizikových faktorů v těchto transakcích podle písmene b) totožný a oba rizikové faktory obsažené v tomto páru jsou pozitivně korelovány. V opačném případě instituce zařadí transakce uvedené v prvním pododstavci písm. b) do jedné ze skupin zajistitelných transakcí vytvořených v souladu s odstavcem 1 na základě pouze jednoho z obou rizikových faktorů uvedených v prvním pododstavci písm. b).

   3. Instituce zpřístupní na žádost příslušných orgánů počet skupin zajistitelných transakcí vytvořených v souladu s odstavcem 2 tohoto článku pro každou kategorii rizika, spolu s primárním rizikovým faktorem, nebo pro transakce uvedené v čl. 277 odst. 3 nejvýznamnějším rizikovým faktorem dané kategorie rizika, nebo párem rizikových faktorů každé z těchto skupin zajistitelných transakcí a s počtem transakcí v každé z těchto skupin zajistitelných transakcí.

Článek 278

Potenciální budoucí expozice

   1. Instituce vypočítají potenciální budoucí expozici skupiny transakcí se započtením takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000014.png

kde:

PFE = potenciální budoucí expozice;

a = index označující kategorie rizika zahrnuté do výpočtu potenciální budoucí expozice skupiny transakcí se započtením;

Navýšení(a) = navýšení pro kategorii rizika „a“ vypočtené v příslušných případech v souladu s články 280a až 280f; a

multiplikátor = násobící koeficient vypočtený v souladu se vzorcem uvedeným v odstavci 3.

Pro účely tohoto výpočtu instituce zahrnou navýšení pro danou kategorii rizika do výpočtu potenciální budoucí expozice skupiny transakcí se započtením, pokud k této kategorii rizika byla přiřazena alespoň jedna transakce ze skupiny transakcí se započtením.

   2. Potenciální budoucí expozice více skupin transakcí se zajištěním podléhajících jedné maržové dohodě, jak je uvedeno v čl. 275 odst. 3, se vypočte jako součet potenciálních budoucích expozic všech jednotlivých skupin transakcí se započtením, jako by nepodléhaly žádné formě maržové dohody.
   3. Pro účely odstavce 1 se multiplikátor vypočítá takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000015.png

kde:

DolníMezm = 5 %; a

y = 20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000016.png

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000017.png

NICAi = částka čistého nezávislého kolaterálu vypočtená pouze pro transakce, které jsou zahrnuty do skupiny transakcí se započtením „i“. NICAi se vypočítá na úrovni obchodu nebo na úrovni skupiny transakcí se započtením v závislosti na maržové dohodě.

Článek 279

Výpočet rizikové pozice

Pro účely výpočtu navýšení pro kategorie rizika podle článků 280a až 280f instituce vypočítají rizikovou pozici každé transakce ze skupiny transakcí se započtením takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000018.png

kde:

δ = dohledová delta transakce vypočtená v souladu se vzorcem uvedeným v článku 279a;

AdjNot = upravená pomyslná částka transakce vypočtená v souladu s článkem 279b; a

MF = faktor splatnosti transakce vypočtený v souladu se vzorcem uvedeným v článku 279c.

Článek 279a

Dohledová delta

   1. Instituce vypočítají dohledovou deltu takto:
   a) pro kupní a prodejní opce, které opravňují kupujícího opce k nákupu nebo prodeji podkladového nástroje za kladnou cenu k jednomu nebo více než jednomu budoucímu dni vyjma případů, kdy jsou tyto opce přiřazeny ke kategorii úrokového rizika, použijí instituce tento vzorec:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000019.png

kde:

δ = dohledová delta;

znaménko = –1, pokud je transakce prodanou kupní opcí nebo koupenou prodejní opcí;

znaménko = +1, pokud je transakce koupenou kupní opcí nebo prodanou prodejní opcí;

druh = –1, pokud je transakce prodejní opcí;

druh = +1, pokud je transakce kupní opcí;

N(x) = kumulativní distribuční funkce normovaného normálního rozdělení náhodné veličiny, tj. pravděpodobnost, že náhodná veličina se střední hodnotou 0 a rozptylem 1 nabývá hodnoty menší nebo rovné „x“;

P = spotová nebo forwardová cena podkladového nástroje opce. U opcí, jejichž peněžní toky závisejí na průměrné hodnotě ceny podkladového nástroje, se P rovná této průměrné hodnotě ke dni výpočtu;

K = realizační cena opce;

T = datum skončení platnosti opce. U opcí, které lze uplatnit pouze k jednomu budoucímu dni, je datem skončení platnosti tento budoucí den. U opcí, které lze uplatnit k více než jednomu budoucímu dni, je datem skončení platnosti nejpozdější z těchto dní. Datum skončení platnosti musí být vyjádřeno v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní; a

σ = regulatorní volatilita opce stanovená v souladu s tabulkou 1 na základě kategorie rizika transakce a povahy podkladového nástroje opce.

Tabulka 1

Kategorie rizika

Podkladový nástroj

Regulatorní volatilita

Měnové riziko

Všechny

15 %

Úvěrové riziko

Nástroj na jedno jméno

100 %

Nástroj na více jmen

80 %

Akciové riziko

Nástroj na jedno jméno

120 %

Nástroj na více jmen

75 %

Komoditní riziko

Elektřina

150 %

Ostatní komodity (kromě elektřiny)

70 %

Ostatní rizika

Všechny

150 %

Instituce používající forwardovou cenu podkladového nástroje opce zajistí, že:

   i) forwardová cena je v souladu s charakteristikami opce,
   ii) forwardová cena se vypočte pomocí příslušné úrokové míry platné k datu vykázání,
   iii) forwardová cena integruje očekávané peněžní toky podkladového nástroje před skončením platnosti opce;
   b) pro tranše syntetické sekuritizace a úvěrového derivátu n-tého selhání použijí instituce tento vzorec:

ẟ = 20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000020.png

kde:

znaménko =20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000021.png

A = záchytný bod tranše; u transakce s úvěrovým derivátem n-tého selhání založené na „k“ referenčních jednotkách A = (n–1)/k; a

D = uvolňující bod tranše; u transakce s úvěrovým derivátem n-tého selhání založené na „k“ referenčních jednotkách D = n/k;

   c) pro transakce, které nejsou uvedeny v písmenech a) nebo b), používají instituce tuto dohledovou deltu:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000022.png

   2. Pro účely tohoto oddílu se dlouhou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3 rozumí to, že se tržní hodnota transakce s rostoucí hodnotou tohoto rizikového faktoru zvyšuje, a krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3 se rozumí to, že se tržní hodnota transakce s rostoucí hodnotou tohoto rizikového faktoru snižuje.

   3. EBA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní:
   a) vzorec, který instituce použijí pro výpočet dohledové delty kupních a prodejních opcí přiřazených ke kategorii úrokového rizika kompatibilní s tržními podmínkami, za nichž mohou být úrokové míry negativní, jakož i regulatorní volatilitu, která je vhodná pro tento vzorec, v souladu s vývojem v oblasti mezinárodní regulace;
   b) způsob určení toho, zda je transakce ▌ dlouhou nebo krátkou pozicí v primárním rizikovém faktoru nebo v nejvýznamnějším rizikovém faktoru dané kategorie rizika uvedeným v čl. 277 odst. 3 ▌.

EBA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do ... [šest měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1093/2010.

Článek 279b

Upravená pomyslná částka

   1. Instituce vypočítají upravenou pomyslnou částku takto:
   a) pro transakce přiřazené ke kategorii úrokového rizika nebo kategorii úvěrového rizika vypočítají instituce upravenou pomyslnou částku jako součin pomyslné částky derivátové smlouvydohledového duračního faktoru, který se vypočte takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000023.png

kde:

R = dohledová diskontní sazba; R = 5 %;

S = doba mezi dnem zahájení transakce a dnem vykázání, která je vyjádřena v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní.

E = doba mezi dnem ukončení ▌ transakce ▌ a dnem vykázání, která je vyjádřena v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní.

Dnem zahájení transakce je nejbližší možný den, k němuž je stanovena nebo realizována alespoň jedna smluvní platba v rámci dané transakce ve prospěch instituce nebo ze strany instituce, jiná než platby související s výměnou kolaterálu v maržové dohodě. V případě, že ke dni vykázání již transakce platby stanovila nebo realizovala, se den zahájení transakce rovná 0. ▌

Zahrnuje-li transakce jeden nebo více smluvně stanovených budoucích dní, ke kterým se instituce nebo protistrana mohou rozhodnout ukončit transakci před uplynutím její smluvní splatnosti, rovná se den zahájení transakce nejbližšímu z těchto dní:

   i) den nebo nejbližší z více budoucích dní, ke kterým se instituce nebo protistrana mohou rozhodnout ukončit transakci před uplynutím její smluvní splatnosti,
   ii) den, kdy v rámci transakce začíná stanovování nebo realizace plateb jiných než plateb souvisejících s výměnou kolaterálu v maržové dohodě.

Pokud má transakce jako podkladový nástroj finanční nástroj, který může zakládat další smluvní závazky vedle těch, které vyplývají z vlastní transakce, určí se den zahájení transakce na základě nejbližšího dne, k němuž tento podkladový nástroj začíná stanovovat nebo realizovat platby.

Dnem ukončení transakce je nejzazší možný den, k němuž smluvní platba v rámci transakce ve prospěch instituce nebo ze strany instituce je nebo může být realizována.

Pokud má transakce jako podkladový nástroj finanční nástroj, který může zakládat další smluvní závazky vedle těch, které vyplývají z vlastní transakce, určí se den ukončení transakce na základě poslední smluvní platby v rámci podkladového nástroje transakce.

Pokud je transakce strukturována tak, aby k vypořádání nesplacené expozice docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota transakce k těmto specifickým datům byla nulová, se vypořádání nesplacené expozice k těmto specifickým datům považuje za smluvní platbu v rámci též transakce;

   b) pro transakce přiřazené ke kategorii měnového rizika vypočte instituce upravenou pomyslnou částku takto:
   i) pokud je transakce tvořena jedinou platební komponentou, je upravenou pomyslnou částkou pomyslná částka derivátové smlouvy,
   ii) pokud je transakce tvořena dvěma platebními komponentami a pomyslná částka jedné platební komponenty je denominována ve vykazovací měně instituce, je upravenou pomyslnou částkou pomyslná částka druhé z obou platebních komponent,
   iii) pokud je transakce tvořena dvěma platebními komponentami a pomyslná částka každé z nich je denominována v jiné měně než vykazovací měně instituce, je upravenou pomyslnou částkou nejvyšší z pomyslných částek obou platebních komponent poté, co byly tyto částky převedeny na vykazovací měnu instituce podle platného spotového směnného kurzu;
   c) pro transakce přiřazené ke kategorii akciového nebo komoditního rizika vypočtou instituce upravenou pomyslnou částku jako součin tržní ceny jednotky podkladového nástroje transakce a počtu jednotek v podkladovém nástroji, k němuž transakce odkazuje;

je-li transakce přiřazená ke kategorii akciového nebo komoditního rizika smluvně vyjádřena jako pomyslná částka, použijí instituce tuto pomyslnou částku transakce jako upravenou pomyslnou částku namísto počtu jednotek v podkladovém nástroji;

   d) pro transakce přiřazené ke kategorii ostatních rizik vypočítají instituce upravenou pomyslnou částku na základě nejvhodnější z metod uvedených v písmenech a), b) a c) v závislosti na povaze a vlastnostech podkladového nástroje transakce.
   2. Instituce určí pomyslnou částku nebo počet jednotek podkladového nástroje pro účely výpočtu upravené pomyslné částky transakce podle odstavce 1 takto:
   a) pokud pomyslná částka nebo počet jednotek podkladového nástroje transakce nejsou stanoveny až do smluvního termínu splatnosti ▌:
   i) pro deterministické pomyslné částky a počty jednotek podkladového nástroje je pomyslnou částkou vážený průměr všech deterministických hodnot pomyslných částek nebo případně počtů jednotek podkladového nástroje až do smluvního data splatnosti transakce, přičemž váhou je poměrný podíl doby, po kterou příslušná hodnota pomyslné částky platí,
   ii) pro stochastické pomyslné částky a počty jednotek podkladového nástroje je pomyslnou částkou částka určená stanovením současných tržních hodnot v rámci vzorce pro výpočet budoucích tržních hodnot;

   b) pro kontrakty s vícenásobnými výměnami pomyslné částky se pomyslná částka vynásobí počtem zbývajících plateb, které mají být podle kontraktů ještě provedeny;
   c) pro kontrakty stanovící multiplikaci peněžních toků nebo multiplikaci podkladového nástroje derivátové smlouvy je pomyslná částka institucí upravena, aby byly vzaty v úvahu účinky multiplikace na strukturu rizik těchto kontraktů.
   3. Instituce převedou upravenou pomyslnou částku transakce na svou vykazovací měnu podle platného spotového směnného kurzu, přičemž tato upravená pomyslná částka se vypočítá podle tohoto článku ze smluvní pomyslné částky nebo tržní ceny počtu jednotek podkladového nástroje denominovaného v jiné měně.

Článek 279c

Faktor splatnosti

   1. Instituce vypočítají faktor splatnosti takto:
   a) pro transakce zahrnuté ve skupinách transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 1 použijí instituce tento vzorec:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000024.png

kde:

MF = faktor splatnosti;

M = zbývající doba splatnosti transakce, která se rovná době potřebné k ukončení všech smluvních závazků vyplývajících z transakce. Za tímto účelem se opční prvek derivátové smlouvy považuje za smluvní závazek. Zbývající doba splatnosti musí být vyjádřena v letech pomocí příslušné konvence obchodních dní;

pokud má transakce jako podkladový nástroj jinou derivátovou smlouvu, která může zakládat další smluvní závazky vedle smluvních závazků transakce, je zbývající doba splatnosti rovna době potřebné k ukončení všech smluvních závazků vyplývajících z daného podkladového nástroje;

pokud je transakce strukturována tak, aby k vypořádání nesplacených expozic docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota transakce k těmto specifickým datům byla nulová, se zbytková splatnost transakce rovná době do následujícího data stanovení termínu; a

JedenObchodníRok = období jednoho roku vyjádřené v obchodních dnech pomocí příslušné konvence obchodních dní;

   b) pro transakce zahrnuté ve skupinách transakcí se započtením podle čl. 275 odst. 2 a 3 je faktor splatnosti definován jako:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000025.png

kde:

MF = faktor splatnosti; a

MPOR = období krytí rizika marží u skupiny transakcí se započtením v souladu s čl. 285 odst. 2 až 5.

Při určování období krytí rizika marží pro transakce mezi klientem a členem clearingového systému nahradí instituce jednající jako klient či jako člen clearingového systému minimální období stanovené v čl. 285 odst. 2 písm. b) obdobím pěti obchodních dní.

   2. Pro účely odstavce 1 se pro transakce strukturované tak, aby k vypořádání nesplacených expozic docházelo po určitých dnech plateb, a v případech, kdy jsou termíny znovu stanoveny tak, aby tržní hodnota kontraktu byla k těmto specifickým platebním datům nulová, se zbývající doba splatnosti rovná době do následujícího data stanovení termínu transakce.

Článek 280

Koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí

Pro účely výpočtu navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí podle článků 280a až 280f je koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí „ϵ“ určen takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000026.png

Článek 280a

Navýšení pro kategorii úrokového rizika

   1. Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii úrokového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000027.png

kde:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000028.png= navýšení pro kategorii úrokového rizika;

j = index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí úrokového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. a) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000029.png= navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úrokového rizika vypočtené podle odstavce 2.

   2. Navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úrokového rizika vypočítají instituce takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000030.png

kde:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000031.png= koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s příslušnou hodnotou stanovenou v článku 280;

SFÚrokové = dohledový faktor pro kategorii úrokového rizika o hodnotě rovnající se 0,5 %; a

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000032.png= efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená v souladu s odstavcem 3.

   3. Pro účely výpočtu efektivní pomyslné částky skupiny zajistitelných transakcí „j“ instituce nejprve přiřadí každou transakci skupiny zajistitelných transakcí příslušnému koši v tabulce 2. Učiní tak na základě dne ukončení každé transakce určeného podle čl. 279b odst. 1 písm. a):

Tabulka 2

Koš

Den ukončení

(v letech)

1

>0 a <=1

2

>1 a <=5

3

>5

Instituce pak vypočítají efektivní pomyslnou částku skupiny zajistitelných transakcí „j“ podle tohoto vzorce:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000033.png

kde:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000034.png= pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“; a

Dj,k = efektivní pomyslná částka koše „k“ skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000035.png

kde:

l = index označující rizikovou pozici.

Článek 280b

Navýšení pro kategorii měnového rizika

   1. Pro účely článku 278 vypočítají instituce navýšení pro kategorii měnového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000036.png

kde:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000037.png= navýšení pro kategorii měnového rizika;

j = index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí měnového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. b) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000038.png = navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úrokového rizika vypočtené podle odstavce 2.

   2. Navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii měnového rizika vypočítají instituce takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000039.png

kde:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000040.png= koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280;

SFMěnovéj = dohledový faktor pro kategorii měnového rizika o hodnotě rovnající se 4 %;

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000041.png = efektivní pomyslná částka skupiny zajistitelných transakcí „j“ vypočtená takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000042.png

kde:

l = index označující rizikovou pozici.

Článek 280c

Navýšení pro kategorii úvěrového rizika

   1. Pro účely odstavce 2 stanoví instituce příslušné úvěrové referenční jednotky skupiny transakcí se započtením takto:
   a) je stanovena jedna úvěrová referenční jednotka pro každého emitenta referenčního dluhového nástroje, který je podkladem transakce na jedno jméno přidělené ke kategorii úvěrového rizika;. transakce na jedno jméno se přiřadí stejné úvěrové referenční jednotce pouze v případě, že podkladový referenční dluhový nástroj těchto transakcí vydal stejný emitent;
   b) je stanovena jedna úvěrová referenční jednotka pro každou skupinu referenčních dluhových nástrojů nebo úvěrových derivátů na jedno jméno, které jsou podkladem transakce na více jmen přidělené ke kategorii úvěrového rizika;. transakce na více jmen se přiřadí stejné úvěrové referenční jednotce pouze v případě, že skupina podkladových referenčních dluhových nástrojů nebo úvěrových derivátů na jedno jméno těchto transakcí má stejné složky.
   2. Pro účely článku 278 vypočítá instituce navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro danou skupinu transakcí se započtením takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000043.png

kde:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000044.png= navýšení pro kategorii úvěrového rizika;

j = index označující všechny skupiny zajistitelných transakcí úvěrového rizika vytvořené v souladu s čl. 277a odst. 1 písm. c) a čl. 277a odst. 2 pro skupinu transakcí se započtením; a

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000045.png= navýšení pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ pro kategorii úvěrového rizika vypočtené v souladu s odstavcem 3.

   3. Instituce vypočítají navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000046.png

kde:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000047.png = navýšení pro kategorii úvěrového rizika pro skupinu zajistitelných transakcí „j“;

ϵj = koeficient dohledového faktoru skupiny zajistitelných transakcí pro skupinu zajistitelných transakcí „j“ určený v souladu s článkem 280 ▌;

k = index označující úvěrové referenční jednotky skupiny transakcí se započtením stanovené v souladu s odstavcem 1;

ρkÚvěrové = korelační faktor úvěrové referenční jednotky „k“; pokud byla úvěrová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. a), potom ρkÚvěrové = 50 %. Pokud byla úvěrová referenční jednotka „k“ stanovena v souladu s odst. 1 písm. b), potom ρkÚvěrové = 80 %.

Navýšení(Jednotkak) = navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“ určené v souladu s odstavcem 4; a

   4. Instituce vypočítají navýšení pro úvěrovou referenční jednotku „k“ takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000048.png

kde:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000049.png= efektivní pomyslná částka úvěrové referenční jednotky „k“ vypočtená takto:

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000050.png

kde:

l = index označující rizikovou pozici; a

20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000051.png= dohledový faktor použitelný na úvěrovou referenční jednotku „k“ vypočtený v souladu s odstavcem 5.

   5. Instituce vypočítají dohledový faktor pro úvěrovou referenční jednotku „k“ takto:
   a) pro úvěrovou referenční jednotku „k“ stanovenou v souladu s odst. 1 písm. a) se 20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000052.pngpřiřadí k jednomu z šesti dohledových faktorů podle tabulky 3 v tomto odstavci na základě externího úvěrového hodnocení vypracovaného určenou externí ratingovou agenturou příslušného individuálního emitenta; u individuálního emitenta, pro nějž není k dispozici úvěrové hodnocení vypracované určenou externí ratingovou agenturou:
   i) instituce používající přístup podle kapitoly 3 přiřadí interní rating individuálního emitenta k jednomu z externích úvěrových hodnocení,
   ii) instituce používající přístup podle kapitoly 2 přidělí této úvěrové referenční jednotce hodnotu SFk,lÚvěrové = 0,54 %; pokud však instituce použije na rizikovou váhu expozice úvěrového rizika protistrany vůči tomuto individuálnímu emitentovi článek 128, přidělí se této úvěrové referenční jednotce 20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000053.png= 1,6 %;
   b) pro úvěrovou referenční jednotku „k“ stanovenou v souladu s odst. 1 písm. b):
   i) pokud je pozice „l“ přiřazená úvěrové referenční jednotce „k“ úvěrovým indexem kotovaným na uznané burze, 20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000054.png se přiřadí k jednomu ze dvou dohledových faktorů podle tabulky 4 v tomto článku ▌ na základě úvěrové kvality většiny jeho jednotlivých složek,
   ii) pokud není riziková pozice „l“ přiřazená úvěrové referenční jednotce „k“ uvedena v písm. b) bodě i), je hodnotou 20190416-P8_TA-PROV(2019)0369_CS-p0000055.pngvážený průměr dohledových faktorů přiřazených ke každé složce v souladu s metodou stanovenou v písmeni a), přičemž váhy jsou stanoveny poměrným podílem pomyslné částky složek v dané pozici.

Tabulka 3

Stupeň úvěrové kvality

Dohledový faktor pro transakce na jedno jméno

1

0,38 %

2

0,42 %

3

0,54 %

4

1,06 %

5

1,6 %

6

6,0 %

Tabulka 4

Dominantní úvěrová kvalita

Dohledový faktor pro kotované indexy

Investiční stupeň

0,38 %

Neinvestiční stupeň

1,06 %

Článek 280d

Navýšení pro kategorii akciového rizika

   1. Pro účely odstavce 2 stanoví instituce příslušné akciové referenční jednotky pro skupinu transakcí se započtením takto:
   a) je stanovena jedna akciová referenční jednotka pro každého emitenta referenčního akciového nástroje, který je podkladem transakce na jedno jméno přidělené ke kategorii akciového rizika; transakce na jedno jméno se přiřadí stejné akciové referenční jednotce pouze v případě, že