Seznam 
Přijaté texty
Středa, 17. dubna 2019 - Štrasburk 
Zformulování či změna názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy (výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu)
 Politické prohlášení pro zřízení politické skupiny (výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky jednacího řádu)
 Protokol k Dohodě mezi EU a Dánskem o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl a o systému „Eurodac“ ***
 Zavedení programu Horizont Evropa – stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků ***I
 Program, kterým se provádí program Horizont Evropa ***I
 Dozor nad trhem a soulad výrobků ***I
 Podpora spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb ***I
 Lepší vymáhání a modernizace právních předpisů EU na ochranu spotřebitele ***I
 Transparentnost a udržitelnost hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci ***I
 Dodatková ochranná osvědčení pro léčivé přípravky ***I
 Kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program ***I
 Program Digitální Evropa na období 2021–2027 ***I
 Program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní ***I
 Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) ***I
 Program Spravedlnost ***I
 Program Práva a hodnoty ***I
 Počet meziparlamentních delegací, delegací ve smíšených meziparlamentních výborech a delegací ve výborech pro parlamentní spolupráci a ve vícestranných parlamentních shromážděních
 Přizpůsobení řady právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie – část II ***I
 Přizpůsobení řady právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování EU – část I***I
 Přizpůsobení řady právních aktů v oblasti justice stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou článku 290 Smlouvy o fungování EU ***I
 Plnění a financování souhrnného rozpočtu Unie v roce 2019 v souvislosti s vystoupením Spojeného království z Unie ***
 Dohoda o vědeckotechnické spolupráci mezi EU a Ruskem ***
 Změna statutu Evropské investiční banky *
 Evropská pohraniční a pobřežní stráž ***I
 Vízový kodex ***I
 Ochranná a kontrolní opatření v oblasti upravené předpisy Organizace pro rybolov v severozápadním Atlantiku ***I
 Pravidla usnadňující používání finančních a dalších informací ***I
 Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center ***I
 Nástroj pro propojení Evropy ***I
 Prevence šíření teroristického obsahu online ***I

Zformulování či změna názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy (výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu)
PDF 125kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o zformulování či změně názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy (výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu) (2019/2020(REG))
P8_TA-PROV(2019)0392

Evropský parlament,

–  ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 3. dubna 2019,

–  s ohledem na článek 226 jednacího řádu,

1.  rozhodl, že výklad čl. 149a odst. 2 jednacího řádu zní takto:"„Zformulování či změna názvu usnesení, které bylo předloženo při ukončení rozpravy podle článků 123, 128 nebo 135, se nepovažuje za změnu pořadu jednání, pokud se název vztahuje k předmětu rozpravy.”"

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.


Politické prohlášení pro zřízení politické skupiny (výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky jednacího řádu)
PDF 124kWORD 42k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 týkající se politického prohlášení pro zřízení politické skupiny (výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky jednacího řádu) (2019/2019(REG))
P8_TA-PROV(2019)0393

Evropský parlament,

–  s ohledem na dopis předsedkyně Výboru pro ústavní záležitosti ze dne 3. dubna 2019,

–  s ohledem na článek 226 jednacího řádu,

1.  rozhodl, že výklad čl. 32 odst. 5 prvního pododstavce druhé odrážky zní takto:"„Politické prohlášení politické skupiny stanoví hodnoty, které skupina zastává a hlavní politické cíle, jež její členové hodlají společně uskutečňovat v rámci výkonu svého mandátu. Prohlášení popisuje společné politické směry skupiny podstatným, zřetelným a věrohodným způsobem.”"

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí pro informaci Radě a Komisi.


Protokol k Dohodě mezi EU a Dánskem o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl a o systému „Eurodac“ ***
PDF 133kWORD 42k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému „Eurodac“ pro účely vymáhání práva (15822/2018 – C8-0151/2019 – 2018/0423(NLE))
P8_TA-PROV(2019)0394A8-0196/2019

(Souhlas)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh rozhodnutí Rady (15822/2018),

–  s ohledem na návrh Protokolu k Dohodě mezi Evropským společenstvím a Dánským královstvím o kritériích a mechanismech pro určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v Dánsku nebo jiném členském státě Evropské unie a o systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy, který se týká přístupu do systému Eurodac pro účely vymáhání práva (15823/2018),

–  s ohledem na žádost o udělení souhlasu, kterou předložila Rada v souladu s čl. 87 odst. 2 písm. a), čl. 88 odst. 2 prvním pododstavcem písm. a) a čl. 218 odst. 6 druhým pododstavcem písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (C8-0151/2019),

–  s ohledem na čl. 99 odst. 1 a 4 a čl. 108 odst. 7 jednacího řádu,

–  s ohledem na doporučení Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0196/2019),

1.  uděluje souhlas s uzavřením dohody;

2.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vládě a parlamentu Dánského království a vládám a parlamentům ostatních členských států.


Zavedení programu Horizont Evropa – stanovení pravidel pro účast a šíření výsledků ***I
PDF 768kWORD 161k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků (COM(2018)0435 – C8-0252/2018 – 2018/0224(COD))
P8_TA(2019)0395A8-0401/2018

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Program, kterým se provádí program Horizont Evropa ***I
PDF 612kWORD 211k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady o zavedení zvláštního programu, kterým se provádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa (COM(2018)0436 – C8-0253/2018 – 2018/0225(COD))
P8_TA(2019)0396A8-0410/2018

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Dozor nad trhem a soulad výrobků ***I
PDF 432kWORD 121k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla a postupy pro dodržování a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011, (EU) č. 528/2012, (EU) 2016/424, (EU) 2016/425, (EU) 2016/426 a (EU) 2017/1369 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES, 2009/48/ES, 2010/35/EU, 2013/29/EU, 2013/53/EU, 2014/28/EU, 2014/29/EU, 2014/30/EU, 2014/31/EU, 2014/32/EU, 2014/33/EU, 2014/34/EU, 2014/35/EU, 2014/53/EU, 2014/68/EU a 2014/90/EU (COM(2017)0795 – C8-0004/2018 – 2017/0353(COD))
P8_TA-PROV(2019)0397A8-0277/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Parlamentu a Radě (COM(2017)0795),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 33, 114 a 207 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0004/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněné stanovisko předložené švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 23. května 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0277/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011

P8_TC1-COD(2017)0353


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33 a 114 ▌této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Pro zaručení volného pohybu výrobků v Unii je nezbytné zajistit, aby byly v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie, a tudíž splňovaly požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako je zdraví a bezpečnost obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, veřejná bezpečnost a ochrana jakýchkoli jiných veřejných zájmů chráněných těmito právními předpisy. Důrazné vymáhání těchto požadavků je nezbytné, aby mohly být tyto zájmy řádně chráněny a aby se vytvořily podmínky, díky nimž se bude dařit spravedlivé hospodářské soutěži na trhu Unie se zbožím. Jsou proto nezbytná pravidla k zajištění tohoto vymáhání bez ohledu na to, zda jsou výrobky uváděny na trh off-line nebo on-line prostředky, a bez ohledu na to, zda jsou vyrobeny v Unii, či nikoli.

(2)  Harmonizační právní předpisy Unie pokrývají velkou část vyráběných výrobků. Nevyhovující a nebezpečné výrobky ohrožují občany a mohou narušovat hospodářskou soutěž s hospodářskými subjekty, které v Unii prodávají vyhovující výrobky.

(3)  Posílení jednotného trhu se zbožím dalším prohloubením snahy o zajištění toho, aby na trh Unie nebyly uváděny nevyhovující výrobky, bylo označeno za prioritu ve sdělení Komise ze dne 28. října 2015 nazvaném „Zlepšování jednotného trhu: více příležitostí pro lidi a podniky“. Toho by se mělo dosáhnout posílením dozoru nad trhem, poskytováním jasných, transparentních a komplexních pravidel hospodářským subjektům, zesílením kontrol souladu s předpisy a podporou užší přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány, a to i prostřednictvím spolupráce s celními orgány.

(4)  Rámec pro dozor nad trhem zavedený tímto nařízením by měl doplňovat a posilovat stávající ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se zajišťování souladu výrobků s předpisy a rámce pro spolupráci s organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty a konečné uživatele, dozor nad trhem s výrobky a kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie. Avšak v souladu se zásadou lex specialis by se toto nařízení mělo použít pouze tehdy, pokud v harmonizačních právních předpisech Unie neexistují zvláštní ustanovení se stejným cílem, povahou a účinkem. Odpovídající ustanovení tohoto nařízení by se proto neměla vztahovat na oblasti upravené takovými zvláštními ustanoveními, například ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009(4), (EU) 2017/745(5) a (EU) 2017/746(6), včetně používání Evropské databanky zdravotnických prostředků (EUDAMED), a nařízení (EU) 2018/858(7).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES(8) stanoví obecné bezpečnostní požadavky pro všechny spotřební výrobky a zvláštní povinnosti a pravomoci členských států v souvislosti s nebezpečnými výrobky a upravuje výměnu informací za tímto účelem prostřednictvím systému pro rychlou výměnu informací (dále jen „systém RAPEX“). Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost přijímat konkrétnější opatření, která mají podle uvedené směrnice k dispozici. Aby se dosáhlo vyšší úrovně bezpečnosti u spotřebních výrobků, je nutné zefektivnit mechanismy pro výměnu informací a pro situace vyžadující rychlý zásah stanovené ve směrnici 2001/95/ES.

(6)  Ustanovení tohoto nařízení o dozoru nad trhem by měla pokrývat výrobky, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v ▌příloze I týkající se jiných vyráběných výrobků než potravin, krmiv, humánních a veterinárních léčivých přípravků, živých rostlin a živočichů, produktů lidského původu a rostlinných a živočišných produktů, které přímo souvisejí s jejich budoucí reprodukcí. Tím se zajistí jednotný rámec pro dozor nad trhem s těmito výrobky na úrovni Unie a napomůže ke zvýšení důvěry spotřebitelů a ostatních konečných uživatelů ve výrobky uváděné na trh Unie. Budou-li v budoucnu přijaty nové harmonizační právní předpisy Unie, budou muset stanovit, zda se na ně toto nařízení vztahuje.

(7)  Články 15 až 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008(9), kterými se stanoví rámec Společenství pro dozor nad trhem a kontroly výrobků vstupujících na trh Společenství, by měly být zrušeny a odpovídající ustanovení nahrazena tímto nařízením. Uvedený rámec zahrnuje také ustanovení o kontrolách výrobků vstupujících na trh Společenství obsažená v článcích 27, 28 a 29nařízení (ES) č. 765/2008, která se uplatňují nejen na výrobky, na něž se vztahuje rámec pro dozor nad trhem, ale na všechny produkty, pokud jiné právní předpisy Unie neobsahují konkrétní ustanovení týkající se organizace kontrol výrobků vstupujících na trh Unie. Je proto nezbytné oblast působnosti ustanovení tohoto nařízení týkajících se výrobků vstupujících na trh Unie rozšířit na veškeré výrobky.

(8)  Aby se celkový legislativní rámec zracionalizoval a zjednodušil při současné snaze o zdokonalení tvorby právních předpisů, měla by být pravidla kontroly výrobků vstupujících na trh Unie revidována a včleněna do jediného legislativního rámce pro kontroly výrobků na vnějších hranicích Unie.

(9)  Odpovědnost za vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie by měla spočívat na členských státech a jejich orgány dozoru nad trhem by měly být povinny zajistit, aby se tyto předpisy plně dodržovaly. Členské státy by proto měly zavést systematické přístupy, které zajistí účinnost dozoru nad trhem a dalších činností k vymáhání práva. V této souvislosti by měly být ve všech členských státech dále harmonizovány metodika a kritéria pro posuzování rizik, aby se zajistily rovné podmínky pro všechny hospodářské subjekty.

(10)  S cílem pomoci orgánům dozoru nad trhem posílit důslednost jejich činností, pokud jde o uplatňování tohoto nařízení, měl by být zřízen účinný systém vzájemného hodnocení pro ty orgány dozoru nad trhem, které se do něj budou chtít zapojit.

(11)  Některé definice v současnosti stanovené v nařízení (ES) č. 765/2008 by měly být uvedeny do souladu s definicemi stanovenými v jiných právních aktech Unie a případně by měly odrážet strukturu moderních dodavatelských řetězců. Definice „výrobce“ v tomto nařízení by neměla výrobce zprošťovat žádných povinností, které pro ně mohou vyplývat z harmonizačních právních předpisů Unie, jež používají specifické definice výrobce, které mohou zahrnovat jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která upraví výrobek již uvedený na trh takovým způsobem, který může ovlivnit jeho soulad s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, a uvede jej na trh, nebo jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která na trh uvede výrobek pod svým jménem nebo ochrannou známkou.

(12)  Od hospodářských subjektů v celém dodavatelském řetězci by se mělo očekávat, že budou jednat zodpovědně a v plném souladu s právními požadavky platnými při uvádění nebo dodávání výrobků na trh, aby se zajistil soulad s harmonizačními právními předpisy Unie týkajícími se výrobků. Tímto nařízením by neměly být dotčeny povinnosti, které odpovídají úloze každého hospodářského subjektu v procesu dodávek a distribuce podle zvláštních ustanovení harmonizačních právních předpisů Unie, a konečná odpovědnost za soulad výrobku s požadavky harmonizačních právních předpisů Unie by měla i nadále spočívat na výrobci.

(13)  Výzvy na globálním trhu a stále komplexnější dodavatelský řetězec, jakož i nárůst počtu výrobků nabízených konečným uživatelům v rámci Unie k prodeji on-line, vyžadují posílení donucovacích opatření, aby se zajistila bezpečnost spotřebitelů. Praktické zkušenosti s dozorem nad trhem dále ukázaly, že dodavatelský řetězec někdy zahrnuje hospodářské subjekty, jejichž novátorská forma znamená, že snadno nezapadají do tradičních dodavatelských řetězců v souladu se stávajícím právním rámcem. To platí zejména pro poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek (fulfilment service providers), kteří vykonávají řadu stejných funkcí jako dovozci, nemusí však vždy odpovídat tradiční definici dovozce v právních předpisech Unie. Aby se zajistilo, že orgány dozoru nad trhem budou moci účinně vykonávat své povinnosti, a zabránilo se mezeře v systému vymáhání, je vhodné zahrnout poskytovatele služeb kompletního vyřízení objednávek na seznam hospodářských subjektů, vůči kterým mohou orgány dozoru nad trhem přijmout donucovací opatření. Tím, že budou do oblasti působnosti tohoto nařízení zahrnuti i poskytovatelé služeb kompletního vyřízení objednávek, budou orgány dozoru nad trhem moci lépe řešit nové formy hospodářské činnosti a zajišťovat tak bezpečnost spotřebitelů i hladké fungování vnitřního trhu, a to i v případech, kdy hospodářský subjekt jedná zároveň jako dovozce, pro určité výrobky a jako poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek na jiné výrobky.

(14)  Moderní dodavatelské řetězce zahrnují širokou škálu hospodářských subjektů, které by všechny měly podléhat vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie, přičemž je nutno náležitě zohlednit jejich úlohu v dodavatelském řetězci a rozsah, v jakém se podílejí na dodávání výrobků na trh Unie. Proto je nezbytné použít toto nařízení na hospodářské subjekty, kterých se přímo týkají harmonizační právní předpisy Unie uvedené v příloze I tohoto nařízení, jako jsou výrobce předmětu a následný uživatel ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006(10) a v nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1272/2008(11), dodavatel ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU(12), dodavatel ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1222/2009(13) nebo obchodník ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369(14).

(15)  Pokud je výrobek nabízen k prodeji on-line nebo jinými prostředky dálkového prodeje, měl by být považován za dodávaný na trh, pokud je nabídka prodeje zaměřena na konečné uživatele v Unii. V souladu s platnými pravidly Unie o mezinárodním právu soukromém by ke stanovení toho, zda je nabídka zaměřena na konečné uživatele v Unii, měla být provedena analýza každého jednotlivého případu. Nabídka prodeje by měla být považována za zaměřenou na konečné uživatele v Unii, pokud příslušný hospodářský subjekt jakýmkoli způsobem směřuje své činnosti do některého členského státu. Při analýze jednotlivých případů je třeba zohledňovat relevantní faktory, jako jsou zeměpisné oblasti, kam je možné zboží zaslat, dostupné jazyky použité v nabídce nebo při objednávce, nebo prostředky platby. V případě prodeje on-line nestačí pouhá skutečnost, že jsou internetové stránky hospodářských subjektů nebo zprostředkovatelů přístupné v členském státě, v němž je konečný uživatel usazen nebo tam má bydliště.

(16)  Rozvoj elektronického obchodování je také z velké části způsoben rozrůstáním se poskytovatelů služeb informační společnosti, obvykle prostřednictvím platforem a za úplatu, kteří nabízejí zprostředkovatelské služby spočívající v ukládání obsahu třetích stran, avšak přitom nemají nad takovým obsahem žádnou kontrolu, a proto nejednají jménem dotyčného hospodářského subjektu. Odstraněním obsahu týkajícího se nevyhovujících výrobků nebo – pokud toto nelze prakticky provést – omezením přístupu k nevyhovujícím výrobkům nabízeným prostřednictvím jejich služeb by neměla být dotčena pravidla stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES(15). Zejména by se na poskytovatele služeb informační společnosti neměla vztahovat žádná obecná povinnost sledovat informace, které přenášejí nebo ukládají, ani by jim neměla být uložena obecná povinnost aktivně hledat skutečnosti nebo okolnosti naznačující nezákonnou činnost. Kromě toho by poskytovatelé hostingových služeb neměli nést odpovědnost, pokud si nejsou protiprávní činnosti nebo informací skutečně vědomi a nejsou si vědomi skutečností nebo okolností, z nichž by byly protiprávní činnost nebo informace zjevné.

(17)  Ačkoli toto nařízení neupravuje ochranu práv duševního vlastnictví, je třeba mít na zřeteli, že padělané výrobky často nesplňují požadavky stanovené v harmonizačních právních předpisech Unie, představují riziko pro zdraví a bezpečnost konečných uživatelů, narušují hospodářskou soutěž, ohrožují veřejné zájmy a napomáhají dalším protiprávním činnostem. Členské státy by proto měly i nadále přijímat účinná opatření, která zabrání padělaným výrobkům vstoupit na trh Unie, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013(16).

(18)  Spravedlivější jednotný trh by měl zajistit rovné podmínky pro hospodářskou soutěž všem hospodářským subjektům a ochranu před nekalou soutěží. Za tímto účelem je nutné posílit vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Dobrá spolupráce mezi výrobci a orgány dozoru nad trhem je klíčovým prvkem, který umožňuje okamžitý zásah a nápravné opatření ve vztahu k danému výrobku. Je důležité, že by pro některé výrobky měl existovat hospodářský subjekt usazený v Unii, aby orgány dozoru nad trhem měly někoho, komu mohou adresovat své požadavky, včetně žádostí o informace o souladu výrobku s harmonizačními právními předpisy Unie, a kdo může s orgány dozoru nad trhem spolupracovat a zajistit, aby byla v případech nesouladu s předpisy okamžitě přijata nápravná opatření. Hospodářskými subjekty, které by měly tyto úkoly provádět, jsou výrobce, nebo pokud není výrobce usazen v Unii, tedy dovozce nebo zplnomocněný zástupce, kterého za tímto účelem pověřil výrobce, nebo poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek usazený v Unii v případě výrobků, které tento poskytovatel zpracovává, pokud v Unii není usazen žádný jiný hospodářský subjekt.

(19)  Rozvoj elektronického obchodování klade před orgány dozoru nad trhem určité výzvy, pokud jde o zajišťování souladu výrobků nabízených k prodeji on-line s předpisy a účinné vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie. Počet hospodářských subjektů, které elektronickými prostředky nabízejí výrobky přímo spotřebitelům, se zvyšuje. Proto mají hospodářské subjekty, jež mají určité úkoly v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, zásadní úlohu v tom, že pro orgány dozoru nad trhem představují partnera usazeného v Unii a včas plní konkrétní úkoly, aby se zajistilo, že výrobky splňují požadavky harmonizačních právních předpisů Unie, z čehož mají prospěch spotřebitelé, jiní koneční uživatelé i podniky v Unii.

(20)  Povinnostmi hospodářského subjektu, jenž má určité úkoly v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, by neměly být dotčeny stávající povinnosti a odpovědnost výrobce, dovozce a zplnomocněného zástupce podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie.

(21)  Povinnosti vyplývající z tohoto nařízení, jež vyžadují, aby byl hospodářský subjekt usazen v Unii, pokud chce na trh Unie uvádět výrobky, by se měly vztahovat pouze na oblasti, v nichž byla zjištěna potřeba existence hospodářského subjektu, který bude sloužit jako styčný bod pro kontakt s orgány dozoru nad trhem, s přihlédnutím k přístupu založenému na posouzení rizik, zásadě proporcionality a vysoké úrovni ochrany konečných uživatelů v Unii.

(22)  Tyto povinnosti by dále neměly platit v případě, kdy zvláštní požadavky stanovené v některých právních aktech týkajících se výrobků dosahují stejného výsledného účinku, jmenovitě nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004(17), nařízení (ES) č. 1223/2009, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013(18), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013(19), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU(20), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU(21), nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628(22), nařízení (EU) 2017/745, nařízení (EU) 2017/746, nařízení (EU) 2017/1369 a nařízení (EU) 2018/858. Dále je také třeba zohlednit situace, kdy jsou potenciální rizika nebo počty případů nesouladu s předpisy nízké, nebo kdy se s výrobky obchoduje zejména prostřednictvím tradičních dodavatelských řetězců, jako je tomu například u směrnice 2014/33/EU, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424/EU(23) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU(24).

(23)  Kontaktní informace hospodářských subjektů, jež mají určité úkoly v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, by měly být uvedeny na výrobku, aby se usnadnily kontroly v celém dodavatelském řetězci.

(24)  Hospodářské subjekty by měly plně spolupracovat s orgány dozoru nad trhem a jinými příslušnými orgány, aby se zajistil bezproblémový výkon dozoru nad trhem a aby tyto orgány mohly plnit své úkoly. K tomu patří, pokud to orgány požadují, poskytování kontaktních informací hospodářských subjektů, jež mají určité úkoly v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, pokud tyto informace mají.

(25)  Hospodářské subjekty by měly mít snadný přístup k vysoce kvalitním a komplexním informacím. Vzhledem k tomu, že jednotná digitální brána zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724(25) poskytuje jednotný on-line přístupový bod k informacím, je možné ji použít k poskytování příslušných informací o harmonizačních právních předpisech Unie hospodářským subjektům. Členské státy by však přesto měly zavést postupy k zajištění přístupu ke kontaktním místům pro výrobky zřízeným podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019...(26)(27), aby hospodářským subjektům pomohly řádně vyřizovat žádosti o informace. Pokyny k otázkám týkajícím se technických specifikací nebo harmonizovaných norem či designu by neměly být součástí povinností členských států při poskytování takových informací.

(26)  Orgány dozoru nad trhem mohou provádět společné činnosti s jinými orgány nebo s organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty nebo konečné uživatele s cílem podporovat soulad s předpisy, zjišťovat nesoulad s předpisy, zvyšovat informovanost a poskytovat poradenství k harmonizačním právním předpisům Unie a ke konkrétním kategoriím výrobků, včetně těch, které jsou nabízeny k prodeji on-line.

(27)  Členské státy by měly určit své vlastní orgány dozoru nad trhem. Toto nařízení by nemělo členským státům bránit, aby si samy zvolily příslušné orgány, které budou plnit úkoly v oblasti dozoru nad trhem. S cílem usnadnit správní pomoc a spolupráci by měly členské státy rovněž určit ústřední styčný úřad. Ústřední styčné úřady by měly zastupovat alespoň koordinovaný postoj orgánů dozoru nad trhem a orgánů pověřených kontrolou výrobků vstupujících na trh Unie.

(28)  Elektronický obchod přináší orgánům dozoru nad trhem určité výzvy, pokud jde o ochranu zdraví a bezpečnosti konečných uživatelů v případě nevyhovujících výrobků. Proto by členské státy měly zajistit, aby byl jejich dozor nad trhem organizován stejně účinně u výrobků dodávaných on-line jako u výrobků dodávaných off-line.

(29)  Při výkonu dozoru nad trhem s výrobky nabízenými k prodeji on-line se orgány dozoru nad trhem potýkají s řadou obtíží, například při zpětném sledování výrobků nabízených k prodeji on-line, určování odpovědných hospodářských subjektů, posuzování rizik nebo provádění zkoušek, neboť nemají k výrobkům fyzický přístup. Vedle požadavků, které zavádí toto nařízení, jsou členské státy vybízeny k tomu, aby v oblasti dozoru nad trhem a komunikace s podniky a spotřebiteli používaly doplňkové pokyny a osvědčené postupy.

(30)  Zvláštní pozornost by se měla věnovat nově vznikajícím technologiím vzhledem k tomu, že spotřebitelé ve svém každodenním životě stále častěji využívají propojená zařízení. Regulační rámec Unie by tedy měl tato nová rizika řešit s cílem zajistit ochranu konečných uživatelů.

(31)  V době soustavného rozvoje digitálních technologií je třeba hledat nová řešení, která by mohla přispět k účinnému dozoru nad trhem v Unii.

(32)  Dozor nad trhem by měl být důkladný a účinný, aby bylo zajištěno správné uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Jelikož kontroly mohou představovat zátěž pro hospodářské subjekty, měly by orgány dozoru nad trhem organizovat a provádět inspekční činnosti vycházející z přístupu založeného na rizicích s přihlédnutím k zájmům těchto hospodářských subjektů, a omezit zmíněnou zátěž na míru, která je nezbytná pro výkon účelných a účinných kontrol. Kromě toho by příslušné orgány členského státu měly vykonávat dozor nad trhem stejně pečlivě bez ohledu na to, zda je nesoulad daného výrobku s předpisy relevantní na území uvedeného členského státu, nebo zda je pravděpodobné, že bude mít dopad na trh jiného členského státu. Je vhodné, aby Komise stanovila jednotné podmínky pro některé inspekční činnosti prováděné orgány dozoru nad trhem, pokud výrobky nebo kategorie výrobků představují zvláštní riziko nebo závažně porušují příslušné harmonizační právní předpisy Unie.

(33)  Orgány dozoru nad trhem čelí při provádění svých povinností různým nedostatkům, pokud jde o zdroje, koordinační mechanismy i pravomoci v souvislosti s nevyhovujícími výrobky. Takové rozdíly vedou k nejednotnému vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie a k tomu, že dozor nad trhem je v některých členských státech důslednější než v jiných, což by mohlo ohrozit rovné podmínky mezi podniky a případně vést k nestejné úrovni bezpečnosti výrobků v Unii.

(34)  Aby se zajistilo správné vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků, měly by mít orgány dozoru nad trhem společný soubor vyšetřovacích a donucovacích pravomocí umožňující lepší spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem a účinnější odrazující efekt na hospodářské subjekty, které vědomě porušují harmonizační právní předpisy Unie. Tyto pravomoci by měly být dostatečně robustní, aby mohly řešit výzvy spojené s vymáháním harmonizačních právních předpisů Unie společně s problémy elektronického obchodování a digitálního prostředí a aby hospodářským subjektům zabránily využívat mezery v systému vymáhání práva přesunem do členských států, jejichž orgány dozoru nad trhem nejsou k řešení protiprávních praktik vybaveny. Zejména by tyto pravomoci měly umožnit výměnu informací a důkazů mezi příslušnými orgány, aby bylo možno vymáhat právo ve všech členských státech stejně.

(35)  Tímto nařízením by neměla být dotčena možnost členských států libovolně si zvolit systém vymáhání práva, který považují za vhodný. Členské státy by měly mít možnost volby, zda mohou jejich orgány dozoru nad trhem provádět šetření a vymáhání práva přímo v rámci svých vlastních pravomocí, prostřednictvím jiných veřejných orgánů, nebo předložením věci příslušným soudům.

(36)  Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost zahájit šetření z vlastního podnětu, pokud zjistí, že jsou na trh uváděny nevyhovující výrobky.

(37)  Orgány dozoru nad trhem by měly mít přístup ke všem nezbytným důkazům, údajům a informacím týkajícím se předmětu šetření, aby mohly zjistit, zda byly porušeny příslušné harmonizační právní předpisy Unie, a zejména aby určily odpovědný hospodářský subjekt, bez ohledu na to, kdo má dotyčné důkazy, údaje nebo informace v držení, kde se tyto nacházejí a v jakém jsou formátu. Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost požádat hospodářské subjekty, včetně těch v digitálním hodnotovém řetězci, o poskytnutí veškerých potřebných důkazů, údajů a informací.

(38)  Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost provádět nezbytné kontroly na místě a měly by mít pravomoc vstupovat do jakýchkoli prostor, na jakékoli pozemky nebo do jakýchkoli dopravních prostředků, které hospodářský subjekt používá pro účely své obchodní, podnikatelské nebo řemeslné činnosti či povolání.

(39)  Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost požadovat od kteréhokoli zástupce nebo příslušného pracovníka dotyčného hospodářského subjektu, aby poskytl vysvětlení, informace či dokumenty nebo sdělil skutečnosti týkající se předmětu kontroly na místě, a měly by mít možnost odpovědi poskytnuté tímto zástupcem nebo pracovníkem zaznamenat.

(40)  Orgány dozoru nad trhem by měly mít možnost kontrolovat soulad výrobků, které mají být dodány na trh, s harmonizačními právními předpisy Unie a získávat důkazy o nesouladu s předpisy. Měly by mít proto pravomoc výrobky pořídit, a pokud nelze získat důkazy jinými prostředky, nakupovat výrobky pod krycí identitou.

(41)  Zejména v digitálním prostředí by orgány dozoru nad trhem měly mít možnost rychle a účinně ukončit nesoulad s předpisy, zejména pokud hospodářský subjekt, který výrobek prodává, skrývá svou totožnost nebo přesídlí v rámci Unie nebo do třetí země, aby se vyhnul donucovacím opatřením. V případech, kdy existuje riziko vážného a nenapravitelného poškození konečných uživatelů z důvodu nesouladu s předpisy, by orgány dozoru nad trhem měly mít možnost přijímat ▌opatření, pokud je to řádně odůvodněné a přiměřené a pokud neexistují jiné prostředky, jak takové újmě předejít nebo ji zmírnit, a to včetně žádosti o odstranění obsahu z on-line rozhraní nebo o zobrazení varovného upozornění, je-li to nezbytné. Pokud tento požadavek není splněn, měl by mít příslušný orgán pravomoc vyžadovat od poskytovatelů služeb informační společnosti, aby k tomuto on-line rozhraní omezili přístup. Tato opatření by měla být přijímána v souladu se zásadami stanovenými ve směrnici 2000/31/ES. ▌

(42)  Provádění tohoto nařízení a výkon pravomocí při jeho uplatňování by rovněž měly být v souladu s ostatními unijními a vnitrostátními právními předpisy, například se směrnicí 2000/31/ES, i s platnými procesními zárukami a zásadami základních práv. Provádění a výkon pravomocí by také měly být přiměřené a odpovídat povaze a celkové skutečné nebo možné újmě způsobené porušením předpisů. Příslušné orgány by měly zohlednit veškeré skutečnosti a okolnosti případu a měly by zvolit nejvhodnější opatření, totiž ta, která jsou zásadní pro vyřešení porušení předpisů stanovených tímto nařízením. Tato opatření by měla být přiměřená, účinná a odrazující. Členské státy by měly mít i nadále možnost stanovovat podmínky a hranice pro výkon těchto pravomocí a plnění povinností ve vnitrostátním právu. Pokud je například v souladu s vnitrostátním právem při vstupu do prostor fyzických osob a právnických osob vyžadováno předchozí povolení justičního orgánu dotčeného členského státu, mělo by být možné pravomoc ke vstupu do takovýchto prostor uplatnit teprve po obdržení takového předchozího povolení.

(43)  Orgány dozoru nad trhem jednají v zájmu hospodářských subjektů, konečných uživatelů a veřejnosti s cílem zajistit důslednou ochranu veřejných zájmů, na něž se vztahují příslušné harmonizační právní předpisy Unie týkající se výrobků, pomocí vhodných donucovacích opatření a zajistit dodržování těchto právních předpisů v celém dodavatelském řetězci vhodnými kontrolami, se zohledněním skutečnosti, že pouhé správní kontroly nemohou v řadě případů nahradit fyzické a laboratorní kontroly při ověřování souladu výrobků s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie. Orgány dozoru nad trhem by tudíž měly při výkonu svých činností zajistit vysokou úroveň transparentnosti a měly by veřejnosti zpřístupňovat veškeré informace, které považují za důležité pro ochranu zájmů konečných uživatelů v Unii.

(44)  Tímto nařízením by nemělo být dotčeno fungování systému RAPEX v souladu se směrnicí 2001/95/ES ▌.

(45)  Tímto nařízením by neměl být dotčen postup podle ochranných ustanovení stanovený harmonizačními právními předpisy Unie pro jednotlivá odvětví podle čl. 114 odst. 10 Smlouvy o fungování Evropské unie. Aby se zajistila stejná úroveň ochrany v celé Unii, jsou členské státy oprávněny přijímat ▌opatření týkající se výrobků, které představují riziko pro zdraví a bezpečnost nebo pro jiné aspekty ochrany veřejného zájmu. Jsou rovněž povinny oznamovat tato opatření ostatním členským státům a Komisi a umožnit Komisi, aby se vyjádřila k tomu, zda jsou vnitrostátní opatření, která omezují volný pohyb výrobků s cílem zajistit fungování vnitřního trhu, důvodná.

(46)  Výměna informací mezi orgány dozoru nad trhem a používání důkazů a zjištění z šetření by měly dodržovat zásadu důvěrnosti. S informacemi je nutno zacházet v souladu s platným vnitrostátním právem, aby se zajistilo, že nebudou ohrožena šetření a že nebude poškozena pověst hospodářského subjektu.

(47)  Pokud je pro účely tohoto nařízení nezbytné zpracovávat osobní údaje, mělo by se tak dít v souladu s právními předpisy Unie o ochraně osobních údajů. Případné zpracování osobních údajů podle tohoto nařízení podléhá nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(28) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(29), podle okolností.

(48)  Aby byla v rámci dozoru nad trhem zajištěna účinnost a jednotnost zkoušení v celé Unii ve vztahu k určitým výrobkům nebo určité kategorii nebo skupině výrobků či ve vztahu k určitým rizikům souvisejícím s určitou kategorií nebo skupinou výrobků, měla by Komise moci určit vlastní zkušební zařízení nebo veřejné zkušební zařízení členského státu jako zkušební zařízení Unie. Všechna zkušební zařízení Unie by měla být akreditována v souladu s požadavky nařízení (ES) č. 765/2008. Aby se zabránilo střetům zájmů, měla by zkušební zařízení Unie poskytovat služby pouze orgánům dozoru nad trhem, Komisi, síti Unie pro soulad výrobků s předpisy (dále jen „síť“) a jiným vládním nebo mezivládním subjektům.

(49)  Členské státy by měly zajistit, že budou vždy k dispozici dostatečné finanční zdroje, aby orgány dozoru nad trhem měly náležité personální zajištění a vybavení. Účinný dozor nad trhem je náročný na zdroje, a je proto nezbytné poskytovat stabilní zdroje na úrovni, která v jakémkoli daném okamžiku odpovídá potřebám vymáhání práva. Členské státy by měly mít možnost doplnit veřejné financování vymáháním nákladů vznikajících při výkonu dozoru nad trhem ve vztahu k výrobkům, u nichž bylo zjištěno, že nejsou v souladu s předpisy, od příslušných hospodářských subjektů. ▌.

(50)  Je třeba zřídit mechanismy pro vzájemnou pomoc, jelikož pro trh Unie se zbožím je nezbytné, aby orgány dozoru nad trhem členských států účinně spolupracovaly. Orgány by měly jednat v dobré víře a žádosti o vzájemnou pomoc obecně přijímat, zejména ty, které se týkají přístupu k EU prohlášení o shodě, k prohlášení o vlastnostech a k technické dokumentaci.

(51)  Je vhodné, aby členské státy určily orgány odpovědné za uplatňování celních právních předpisů a jakékoli další orgány odpovědné podle vnitrostátního práva za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie.

(52)  Účinným způsobem, jak zajistit, aby se na trh Unie nedostávaly nebezpečné nebo nevyhovující výrobky, by bylo odhalit takové výrobky před jejich propuštěním do volného oběhu. ▌Orgány ▌ pověřené kontrolou výrobků vstupujících na trh Unie mají úplný přehled o obchodních tocích přes vnější hranice Unie, a proto by měly mít povinnost provádět vhodné kontroly na základě posouzení rizik, aby tak přispěly k vyšší bezpečnosti trhu, čímž se zajistí vysoká úroveň ochrany veřejných zájmů. Je na členských státech, aby určily konkrétní orgány, které mají odpovídat za příslušné kontroly dokladů a v případě nutnosti i za fyzické nebo laboratorní kontroly výrobků předtím, než jsou propuštěny do volného oběhu. Jednotného vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků lze dosáhnout pouze systematickou spoluprací a výměnou informací mezi orgány dozoru nad trhem a ostatními orgány určenými jakožto orgány pověřené kontrolou výrobků vstupujících na trh Unie. Tyto orgány by měly od orgánů dozoru nad trhem v dostatečném předstihu dostávat všechny nezbytné informace týkající se nevyhovujících výrobků nebo informace o hospodářských subjektech, u nichž bylo zjištěno vyšší riziko nesouladu s předpisy. ▌Orgány pověřené kontrolou výrobků vstupujících na celní území Unie by zase měly včas poskytnout orgánům dozoru nad trhem ty informace o propuštění výrobků do volného oběhu a o výsledcích kontrol, které jsou důležité pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků. Kromě toho, pokud se Komise dozví o vážném riziku, které představuje dovážený výrobek, měla by o tomto riziku informovat členské státy, aby se zajistily koordinované a účinnější kontroly dodržování a vymáhání předpisů v prvních místech vstupu do Unie.

(53)  Dovozcům je třeba připomenout, že články 220, 254, 256, 257 a 258 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013(30) stanoví, že výrobky vstupující na trh Unie, které vyžadují další zpracování k tomu, aby se dostaly do souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, musí být propuštěny do použitelného celního režimu, který takové zpracování ze strany dovozce umožní. Propuštění výrobků do volného oběhu by obecně nemělo být považováno za doklad o souladu s právem Unie, jelikož nemusí nezbytně zahrnovat úplnou kontrolu souladu s předpisy.

(54)  S cílem používat jednotný portál EU v celní oblasti, a tím optimalizovat a usnadnit přenos dat mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem je nezbytné vytvořit elektronická rozhraní umožňující automatický přenos dat. Celní orgány a orgány dozoru nad trhem by se měly zapojit do určování toho, jaká data mají být přenášena. Je třeba omezit dodatečnou zátěž pro celní orgány a dosáhnout toho, aby rozhraní byla vysoce automatizovaná a snadno se používala.

(55)  Je třeba zřídit síť, kterou by zajišťovala Komise, zaměřenou na strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi donucovacími orgány členských států a Komisí a na zefektivňování postupů dozoru nad trhem v Unii, jež usnadňují provádění společných činností členských států v oblasti prosazování práva, jako jsou společná šetření. Tato struktura správní podpory by měla umožnit sdružování zdrojů a udržovat komunikační a informační systém mezi členskými státy a Komisí, a tím přispět k posílení vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků a odrazovat od porušování práva. Zapojení skupin pro správní spolupráci (ADCO) do této sítě by nemělo bránit zapojení dalších podobných skupin zapojených do správní spolupráce. Komise by síti měla poskytovat nezbytnou správní a finanční podporu.

(56)  Mělo by docházet k účinné, rychlé a přesné výměně informací mezi členskými státy a Komisí. Řada stávajících nástrojů, jako jsou informační a komunikační systém pro dozor nad trhem (ICSMS) a systém RAPEX, umožňuje koordinaci mezi orgány dozoru nad trhem v Unii. Tyto nástroje spolu s rozhraním umožňujícím přenos dat z ICSMS do systému RAPEX by měly být zachovány a dále rozvíjeny s cílem využít jejich plný potenciál a pomoci zvýšit úroveň spolupráce a výměnu informací mezi členskými státy a Komisí.

(57)  V této souvislosti by měl být ICSMS za účelem shromažďování informací ohledně vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie týkajících se výrobků modernizován a zpřístupněn Komisi, ústředním styčným úřadům, ▌ celním orgánům a orgánům dozoru nad trhem. Dále by mělo být vytvořeno elektronické rozhraní, které umožní účinnou výměnu informací mezi vnitrostátními celními systémy a orgány dozoru nad trhem. Pokud jde o případy žádostí o vzájemnou pomoc, měly by ústřední styčné úřady poskytovat veškerou podporu, která je pro spolupráci mezi příslušnými orgány nezbytná. ICSMS by tedy měl poskytovat funkce umožňující ústřednímu styčnému úřadu automaticky hlásit případy nedodržování lhůt. Pokud odvětvové právní předpisy již stanoví elektronické systémy pro spolupráci a výměnu dat, jako je tomu například v případě systému EUDAMED u zdravotnických prostředků, měly by být tyto systémy i nadále využívány, pokud je to vhodné.

(58)  ICSMS by měl být obecně využíván k výměně informací považovaných za užitečné pro ostatní orgány dozoru nad trhem. To by mohlo zahrnovat kontroly prováděné v rámci projektů dozoru nad trhem, a to bez ohledu na výsledky zkoušek. Do ICSMS, by se mělo vkládat takové množství dat, aby se dosáhlo rovnováhy mezi přílišnou zátěží, kdy by úsilí nezbytné pro vložení dat přesahovalo úsilí vložené do samotných kontrol, a dostatečnou komplexností na podporu větší účinnosti a účelnosti činností orgánů. Data vkládaná do ICSMS by tedy měla zahrnovat i jednodušší kontroly než jen laboratorní zkoušky. Nemělo by však být třeba do něj zadávat pouhé krátké vizuální kontroly. Jako vodítko by mělo platit, že kontroly, které jsou zdokumentovány individuálně, by také měly být vloženy do ICSMS.

(59)  Členské státy jsou vybízeny k tomu, aby ICSMS používaly ke komunikaci mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem jako alternativu k vnitrostátním systémům. Neměl by však nahradit systém Společenství pro řízení rizik (CRMS) používaný celními orgány. Tyto dva systémy by mohly fungovat souběžně, jelikož plní odlišné, vzájemně se doplňující úlohy, kdy ICSMS usnadňuje komunikaci mezi celními orgány a orgány dozoru nad trhem a umožňuje tak hladké zpracovávání celních prohlášení, která spadají do působnosti rámce pro bezpečnost výrobků a jejich soulad s předpisy, zatímco systém CRMS je určený pro společné řízení rizik a kontroly celními orgány.

(60)  Zranění způsobená nevyhovujícími výrobky představují pro orgány dozoru nad trhem důležité informace. ICSMS by tedy měl poskytovat související datová pole, do nichž orgány dozoru nad trhem mohou zadávat snadno dostupné zprávy získané v průběhu jejich šetření, čímž se usnadní pozdější statistická hodnocení.

(61)  Komise by měla mít možnost vyměňovat si informace ohledně dozoru nad trhem s regulačními orgány třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi na základě rámcových dohod uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi, aby se zajistil soulad výrobků s předpisy před jejich vývozem na trh Unie.

(62)  Aby se dosáhlo vysoké úrovně souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie týkajícími se výrobků a zároveň bylo zajištěno účelné přidělování zdrojů a nákladově účinná kontrola výrobků vstupujících na trh Unie, měla by mít Komise možnost schvalovat konkrétní systémy pro předvývozní kontroly. Výrobky, na něž se takovéto schválené systémy vztahují, by mohly v rámci posuzování rizik prováděného orgány pověřenými kontrolou výrobků vstupujících na trh Unie, požívat vyšší úrovně důvěry než srovnatelné výrobky, které předvývozní kontrolou neprošly.

(63)  Komise by měla provádět hodnocení tohoto nařízení vzhledem k cílům, které sleduje, a přitom zohledňovat nový technologický, hospodářský, obchodní a právní vývoj. Podle bodu 22 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(31) by hodnocení založené na účinnosti, účelnosti, relevanci, soudržnosti a přidané hodnotě mělo sloužit jako základ pro posouzení dopadů možných budoucích kroků, zejména pokud jde o oblast působnosti tohoto nařízení, uplatňování a prosazování ustanovení týkajících se úkolů hospodářských subjektů, které dodávají výrobky na trh, a systém předvývozních kontrol souvisejících s výrobky.

(64)  Finanční zájmy Unie by měly být chráněny přiměřenými opatřeními v celém výdajovém cyklu, včetně prevence, odhalování a vyšetřování nesrovnalostí, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených nebo nesprávně použitých finančních prostředků a tam, kde je to vhodné, ukládání správních a finančních sankcí.

(65)  Rozmanitost sankcí v celé Unii je jedním z hlavních důvodů nedostatečného odrazování a nerovnoměrné ochrany. Pravidla pro stanovování sankcí, včetně peněžitých sankcí, spadají do pravomoci členských států, a měla by být tudíž určena vnitrostátním právem. ▌

(66)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení jednotných podmínek kontrol, kritérií pro určení četnosti kontrol a množství vzorků, které mají být zkontrolovány v případě některých výrobků nebo kategorií výrobků, u nichž byla opakovaně zjištěna konkrétní rizika nebo závažná porušení příslušných harmonizačních právních předpisů Unie; o postupy pro určování zkušebních zařízení Unie; o stanovení referenčních hodnot pro kontroly a technik kontroly na základě společné analýzy rizik na úrovni Unie; ▌o upřesnění podrobností ohledně statistických údajů týkajících se kontrol prováděných určenými orgány u výrobků podléhajících právu Unie; ▌o upřesnění podrobností prováděcích opatření ohledně informačního a komunikačního systému a o vymezení údajů týkajících se propouštění výrobků do celního režimu „propuštění do volného oběhu“ předávaných celními orgány; a o schvalování zvláštních systémů předvývozních kontrol týkajících se výrobků a o odnímání takových schválení ▌. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(32).

(67)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zlepšit fungování vnitřního trhu posílením dozoru nad trhem s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu potřeby velmi vysokého stupně spolupráce, interakce a soudržného jednání všech příslušných orgánů ve všech členských státech, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(68)  Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie a přítomné v ústavních tradicích členských států. Proto by mělo být toto nařízení vykládáno a uplatňováno v souladu s těmito právy a zásadami, včetně práv a zásad týkajících se svobody a plurality sdělovacích prostředků. Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné dodržování ochrany spotřebitele, svobody podnikání, svobody projevu a informací, práva na vlastnictví a ochrany osobních údajů,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

1.  Cílem tohoto nařízení je zlepšit fungování vnitřního trhu posílením dozoru nad trhem s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedené v článku 2, aby se zajistilo, že na trh Unie jsou dodávány pouze ty výrobky, které jsou v souladu s předpisy a splňují požadavky na vysokou úroveň ochrany veřejných zájmů, jako jsou zdraví a bezpečnost obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochrana spotřebitele, ochrana životního prostředí, veřejná bezpečnost a jakékoli jiné veřejné zájmy chráněné uvedenými právními předpisy.

2.  Toto nařízení stanoví pravidla a postupy pro hospodářské subjekty, pokud jde o výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie, a vytváří rámec pro spolupráci s hospodářskými subjekty.

3.   Toto nařízení také poskytuje rámec pro kontroly ▌výrobků vstupujících na trh Unie.

Článek 2

Oblast působnosti

1.  Toto nařízení se vztahuje na ▌výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie uvedenýé v příloze I (dále jen „harmonizační právní předpisy Unie“), pokud v tyto předpisy neobsahují žádná zvláštní ustanovení se stejným cílem, která upravují jednotlivé aspekty dozoru nad trhem a vymáhání práva konkrétněji.

2.   Články 25 až 28 se použijí na výrobky, na které se vztahuje právo Unie, v rozsahu, ve kterém v právu Unie neexistují zvláštní ustanovení o organizaci kontrol výrobků vstupujících na trh Unie.

3.  Použití tohoto nařízení nebrání orgánům dozoru nad trhem v tom, aby přijímaly zvláštní opatření podle směrnice 2001/95/ES.

4.  Tímto nařízením nejsou dotčeny články 12 až 15 směrnice 2000/31/ES.

Článek 3

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „dodáním na trh“ dodání výrobku k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu Unie v rámci obchodní činnosti, ať už za úplatu, nebo bezplatně;

2)  „uvedením na trh“ první dodání výrobku na trh Unie;

3)  „dozorem nad trhem“ činnosti a opatření orgánů dozoru nad trhem, které mají zajistit, aby byly výrobky v souladu s požadavky stanovenými v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie, a zajistit ochranu veřejného zájmu, kterého se uvedené právní předpisy týkají;

4)  „orgánem dozoru nad trhem“ orgán určený členským státem podle článku 10 jako orgán odpovědný za výkon dozoru nad trhem ▌na území tohoto členského státu;

5)  „dožadujícím orgánem“ orgán dozoru nad trhem, který žádá o vzájemnou pomoc;

6)  „dožádaným orgánem“ orgán dozoru nad trhem, který obdrží žádost o vzájemnou pomoc;

7)  „nesouladem s předpisy“ nesplnění kteréhokoli požadavku podle harmonizačních právních předpisů Unie nebo tohoto nařízení;

8)  „výrobcem“ fyzická nebo právnická osoba uvádějící na trh pod svým jménem nebo ochrannou známkou výrobek, který vyrábí, nebo který si nechává navrhnout nebo vyrobit;

9)  „dovozcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která uvádí na trh Unie výrobek ze třetí země;

10)  „distributorem“ fyzická nebo právnická osoba v dodavatelském řetězci, jiná než výrobce nebo dovozce, která dodává výrobek na trh;

11)  „poskytovatelem služeb kompletního vyřízení objednávek“ fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti nabízí alespoň dvě z těchto služeb: skladování, balení, adresování a rozesílání, aniž by byla vlastníkem dotčených výrobků, s vyloučením poštovních služeb ve smyslu čl. 2 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES(33), služeb dodávání balíků ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644(34) a jakýchkoli jiných poštovních služeb nebo služby nákladní dopravy;

12)  „zplnomocněným zástupcem“ fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, která byla písemně pověřena výrobcem, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi výrobce podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie nebo podle požadavků tohoto nařízení;

13)  „hospodářským subjektem“ výrobce, zplnomocněný zástupce, dovozce, distributor, poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek nebo jakákoli jiná fyzická nebo právnická osoba, která má povinnosti v souvislosti s výrobou výrobků, jejich dodáváním na trh nebo uváděním do provozu v souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie;

14)  „poskytovatelem služeb informační společnosti“ poskytovatel služby ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535(35);

15)  „on-line rozhraním“ jakýkoli software, včetně internetové stránky, části internetové stránky či aplikace, provozovaný hospodářským subjektem nebo jeho jménem a sloužící k tomu, aby umožňoval konečným uživatelům přístup k výrobkům tohoto hospodářského subjektu;

16)  „nápravným opatřením“ jakékoli opatření přijaté hospodářským subjektem k ukončení případného nesouladu s předpisy na vyžádání orgánu dozoru nad trhem nebo z vlastního podnětu;

17)  „dobrovolným opatřením“ nápravné opatření, které nepožaduje orgán dozoru nad trhem;

18)  „rizikem“ kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečí způsobujícího újmu a stupně závažnosti této újmy;

19)  „výrobkem představujícím riziko“ výrobek, který by mohl nepříznivě ovlivnit zdraví a bezpečnost osob obecně, zdraví a bezpečnost na pracovišti, ochranu spotřebitelů, životní prostředí, veřejnou bezpečnost a jiné veřejné zájmy chráněné příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie nad míru považovanou za důvodnou a přijatelnou vzhledem k jeho určenému účelu nebo za běžných nebo důvodně předvídatelných podmínek použití dotčeného výrobku, včetně životnosti a případně požadavků na jeho uvedení do provozu, instalaci a údržbu;

20)  „výrobkem představujícím vážné riziko“ výrobek představující riziko, u kterého se na základě posouzení rizik a s přihlédnutím k běžnému a předvídatelnému používání výrobku má za to, že kombinace pravděpodobnosti výskytu nebezpečí způsobujícího újmu a stupně závažnosti této újmy vyžaduje rychlý zásah orgánů dozoru nad trhem, a to i v případě, že účinky daného rizika nejsou okamžité ▌;

21)  „konečným uživatelem“ fyzická osoba s bydlištěm v Unii nebo právnická osoba usazená v Unii, jíž byl výrobek dodán buď jako spotřebiteli, mimo jakoukoli obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání, nebo jako profesionálnímu konečnému uživateli v rámci jeho podnikatelských nebo profesionálních činností;

22)  „stažením z oběhu“ opatření, jehož cílem je dosáhnout navrácení výrobku, který byl již zpřístupněn konečnému uživateli;

23)  „stažením z trhu“ opatření, jehož cílem je zabránit, aby byl výrobek, který se nachází v dodavatelském řetězci, dodáván na trh;

24)  „celními orgány“ celní orgány ve smyslu čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

25)  „propuštěním do volného oběhu“ režim stanovený v článku 201 nařízení (EU) č. 952/2013;

26)  „výrobky vstupujícími na trh Unie“ výrobky ze třetích zemí určené k uvedení na trh Unie nebo určené k soukromému použití či spotřebě na celním území Unie a propuštěné do celního režimu „propuštění do volného oběhu“.

Kapitola II

Úkoly hospodářských subjektů

Článek 4

Úkoly hospodářských subjektů v souvislosti s výrobky, na které se vztahují některé harmonizační právní předpisy Unie

1.  Bez ohledu na jakékoli povinnosti stanovené v příslušných harmonizačních právních předpisech Unie lze výrobek, na který se vztahují právní předpisy uvedené v odstavci 5, uvést na trh pouze v případě, že existuje hospodářský subjekt usazený v Unii, který ve vztahu k tomuto výrobku odpovídá za plnění úkolů stanovených v odstavci 3.

2.  Pro účely tohoto článku se hospodářským subjektem uvedeným v odstavci 1 rozumí:

a)  výrobce usazený v Unii ▌;

b)  dovozce, pokud není výrobce usazen v Unii;

c)  zplnomocněný zástupce, kterého výrobce písemně pověřil, aby jeho jménem plnil úkoly uvedené v odstavci 3;

d)  poskytovatel služeb kompletního vyřízení objednávek usazený v Unii u výrobků, se kterými nakládá, jestliže žádný jiný hospodářský subjekt uvedený v písmenech a), b) a c) není usazen v Unii.

3.  Aniž jsou dotčeny jakékoli povinnosti hospodářských subjektů podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, plní hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 následující úkoly:

a)  pokud harmonizační právní předpisy Unie, které se na výrobek vztahují, vyžadují EU prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech a technickou dokumentaci, ověřuje, že EU prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech a technická dokumentace byly vypracovány, uchovává toto prohlášení o shodě nebo prohlášení o vlastnostech, aby byly k dispozici orgánům dozoru nad trhem po dobu stanovenou uvedenými právními předpisy, a zajistí, aby mohla být technická dokumentace zpřístupněna těmto orgánům na jejich žádost;

b)  na základě odůvodněné žádosti orgánu dozoru nad trhem poskytuje tomuto orgánu všechny informace a dokumentaci nezbytné k prokázání shody výrobku v jazyce, kterému tento orgán může snadno rozumět;

c)  pokud má důvod se domnívat, že určitý výrobek představuje riziko, informuje o tom orgány dozoru nad trhem;

d)  spolupracuje s orgány dozoru nad trhem, mimo jiné na základě odůvodněné žádosti se ujistí, že jsou přijata okamžitá nezbytná nápravná opatření k nápravě jakéhokoli případu neplnění požadavků stanovených v harmonizačních právních předpisech Unie vztahujících se na daný výrobek, nebo pokud to není možné, ke zmírnění rizik, která daný výrobek představuje, na vyžádání orgánů dozoru nad trhem nebo z vlastního podnětu, pokud se hospodářský subjekt uvedený v odstavci 1 domnívá, nebo má důvod se domnívat, že daný výrobek představuje riziko.

4.  Aniž jsou dotčeny příslušné povinnosti hospodářských subjektů podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, musí být uvedeny na výrobku nebo na jeho obalu, na balíku či v průvodním dokladu jméno hospodářského subjektu uvedeného v odstavci 1, jeho zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a jeho kontaktní údaje, včetně poštovní adresy.

5.  Tento článek se použije pouze na výrobky, na které se vztahují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011(36), (EU) 2016/425(37) a (EU) 2016/426(38) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES(39), 2006/42/ES(40), 2009/48/ES(41), 2009/125/ES(42), 2011/65/EU(43), 2013/29/EU(44), 2013/53/EU(45), 2014/29/EU(46), 2014/30/EU(47), 2014/31/EU(48), 2014/32/EU(49), 2014/34/EU(50), 2014/35/EU(51), 2014/53/EU(52) a 2014/68/EU(53).

Článek 5

Zplnomocněný zástupce

1.  Pro účely čl. 4 odst. 2 písm. c) musí být zplnomocněný zástupce pověřen výrobcem k plnění úkolů uvedených v čl. 4 odst. 3, bez ohledu na jakékoli jiné úkoly, jimiž je pověřen podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie.

2.  Zplnomocněný zástupce vykonává úkoly stanovené v pověření. Kopii pověření poskytne na požádání orgánům dozoru nad trhem v jazyce Unie, který určí dotyčný orgán dozoru nad trhem.

3.  Zplnomocnění zástupci musí mít k dispozici vhodné prostředky k plnění svých úkolů.

Článek 6

Dálkový prodej

Výrobky nabízené k prodeji on-line nebo jinými prostředky dálkového prodeje se považují za dodávané na trh, pokud je nabídka zaměřena na konečné uživatele v Unii. Nabídka k prodeji je považována za zaměřenou na konečné uživatele v Unii, pokud příslušný hospodářský subjekt jakýmkoli způsobem směřuje své činnosti do některého členského státu.

Článek 7

Povinnost spolupracovat

1.  Hospodářské subjekty spolupracují s orgány dozoru nad trhem na opatřeních, která by mohla vyloučit nebo zmírnit rizika, která představují výrobky, jež tyto subjekty dodávají na trh.

2.  Poskytovatelé služeb informační společnosti spolupracují s orgány dozoru nad trhem, na žádost orgánů dozoru a v konkrétních případech, na usnadnění jakýchkoli přijatých opatření k vyloučení, nebo pokud to není možné, ke zmírnění rizik, která představuje výrobek, který je nebo byl nabízen k prodeji on-line prostřednictvím jejich služeb.

Kapitola III

Pomoc hospodářským subjektům a spolupráce s nimi

Článek 8

Informování hospodářských subjektů

1.  Komise v souladu s nařízením (EU) 2018/1724 zajistí, aby portál Vaše Evropa poskytoval uživatelům snadný on-line přístup k informacím o požadavcích na výrobky a o právech, povinnostech a pravidlech vyplývajících z harmonizačních právních předpisů Unie.

2.  Členské státy zavedou postupy, kterými budou hospodářským subjektům na jejich žádost a bezplatně poskytovat informace o provedení harmonizačních právních předpisů Unie, které se vztahují na výrobky, ve vnitrostátním právu a o jejich uplatňování. Pro tento účel se použijí čl. 9 odst. 1, 4 a 5 nařízení (EU) 2019/...(54).

Článek 9

Společné činnosti na podporu souladu s předpisy

1.  Orgány dozoru nad trhem se mohou dohodnout dalšími relevantními orgány nebo s organizacemi zastupujícími hospodářské subjekty nebo konečné uživatele na provádění ▌společných činností za účelem ▌podpory souladu s předpisy, zjišťování případů nesouladu s předpisy, zvyšování povědomí a poskytování pokynů v souvislosti s harmonizačními právními předpisy Unie s ohledem na určité kategorie výrobků, zejména kategorie výrobků, u nichž je často zjišťováno, že představují závažné riziko, včetně výrobků nabízených k prodeji on-line.

2.  Dotčený orgán dozoru nad trhem a strany uvedené v odstavci 1 zajistí, aby dohoda o společných činnostech nevedla k nekalé soutěži mezi hospodářskými subjekty a nenarušovala objektivitu, nezávislost a nestrannost stran.

3.  Orgán dozoru nad trhem může použít jakékoli informace vyplývající ze společných činností prováděných v rámci jakéhokoli jeho šetření nesouladu s předpisy.

4.  Dotčený orgán dozoru nad trhem zpřístupní veřejnosti dohodu o společných činnostech, včetně jmen stran dohody, a zanese ji do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34. Při vypracovávání dohody o společných činnostech pomáhá na žádost členského státu síť zřízená podle článku 29.

Kapitola IV

Organizace, činnosti a povinnosti orgánů dozoru nad trhem a ústřední styčný úřad

Článek 10

Určení orgánů dozoru nad trhem a ústředního styčného úřadu

1.  Členské státy organizují a provádějí dozor nad trhem, jak je stanoveno v tomto nařízení.

2.  Pro účely odstavce 1 tohoto článku určí každý členský stát na svém území jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem. Každý členský stát oznámí Komisi ▌a ostatním členským státům své orgány dozoru nad trhem ▌a působnost každého z nich, přičemž využije informační a komunikační systém uvedený v článku 34.

3.  Každý členský stát určí ústřední styčný úřad.

4.  Úlohou ústředního styčného úřadu členského státu je přinejmenším reprezentovat koordinovaný postoj orgánů dozoru nad trhem a orgánů určených podle čl. 25 odst. 1 a sdělovat vnitrostátní strategie dozoru nad trhem uvedené v článku 13. Pomáhá také při spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem v různých členských státech, jak je stanoveno v kapitole VI.

5.  S cílem vykonávat dozor nad trhem u výrobků prodávaných on-line a off-line stejně účinně ve všech distribučních kanálech členské státy zajistí, aby jejich orgány dozoru nad trhem a ústřední styčný úřad měly potřebné zdroje, včetně dostatečných rozpočtových a jiných zdrojů, jako jsou dostatečný počet odborně způsobilých pracovníků, odborné znalosti, postupy a další opatření pro řádné plnění jejich povinností.

6.  Pokud na jeho území existuje více orgánů dozoru nad trhem, členský stát zajistí, aby byly povinnosti těchto orgánů jasně vymezeny a aby byly zavedeny vhodné mechanismy komunikace a koordinace, které jim umožní úzce spolupracovat a účinně plnit své povinnosti.

Článek 11

Činnosti orgánů dozoru nad trhem

1.  Orgány dozoru nad trhem vykonávají své činnosti, aby zajistily:

a)  účinný dozor nad trhem na svém území u výrobků prodávaných on-line a off-line, na něž se vztahují harmonizační právní předpisy Unie ▌;

b)  ▌přijímání vhodných a přiměřených nápravných opatření hospodářskými subjekty v souvislosti s dodržováním uvedených předpisů a tohoto nařízení;

c)  přijímání vhodných a přiměřených opatření v případě, že hospodářský subjekt nepřijme nápravné opatření.

2.  Orgány dozoru nad trhem vykonávají své pravomoci a plní své povinnosti nezávisle, nestranně a nezaujatě.

3.  Orgány dozoru nad trhem provádějí v rámci svých činností stanovených v odstavci 1 tohoto článku v přiměřeném rozsahu vhodné kontroly vlastností výrobků, a to prostřednictvím kontrol dokladů a případně fyzických a laboratorních kontrol na základě odpovídajících vzorků, přičemž stanoví priority svých zdrojů a činností k zajištění účinného dozoru nad trhem a mají na zřeteli vnitrostátní strategie dozoru nad trhem uvedené v článku 13.

Při rozhodování o tom, jaké kontroly provádět, u jakých typů výrobků a v jakém rozsahu, uplatňují orgány dozoru nad trhem přístup založený na rizicích s přihlédnutím k těmto faktorům:

a)  možná nebezpečí a případy nesouladu s předpisy spojené s danými výrobky, a je-li to dostupné, jejich výskyt na trhu;

b)  činnosti a operace pod kontrolou hospodářského subjektu;

c)  dosavadní případy nesouladu hospodářského subjektu s předpisy;

d)  vytváření rizikového profilu prováděné orgány určenými podle čl. 25 odst. 1, je-li to relevantní;

e)  stížnosti spotřebitelů a jiné informace obdržené od jiných orgánů, hospodářských subjektů, sdělovacích prostředků a z jiných zdrojů, které by mohly svědčit o nesouladu s předpisy.

4.  Komise může po konzultaci se sítí přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví jednotné podmínky kontrol, kritéria pro určení četnosti kontrol a množství vzorků, které mají být zkontrolovány v případě některých výrobků nebo kategorií výrobků, u nichž byla opakovaně zjištěna konkrétní rizika nebo závažná porušení příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, s cílem zajistit vysokou úroveň ochrany zdraví a bezpečnosti či jiných veřejných zájmů chráněných uvedenými předpisy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

5.  Pokud hospodářské subjekty předloží protokoly o zkouškách nebo osvědčení shody jejich výrobků s harmonizačními právními předpisy Unie, vydané subjektem posuzování shody akreditovaným podle nařízení (ES) č. 765/2008, orgány dozoru nad trhem je řádně zohlední.

6.  Důkazy, které použije orgán dozoru nad trhem v jednom členském státě, lze bez dalších formálních požadavků použít při šetření k ověření souladu výrobků s předpisy prováděném orgány dozoru nad trhem v jiném členském státě.

7.  Orgány dozoru nad trhem zavedou v souvislosti s výrobky, na které se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, tyto postupy:

a)  postupy pro přijímání opatření na základě stížností nebo zprávy o otázkách týkajících se rizik nebo nesouladu s předpisy;

b)  postupy pro ověření toho, že hospodářské subjekty skutečně přijaly nápravná opatření, která měla být přijata.

8.  Orgány dozoru nad trhem se za účelem zajištění komunikace a koordinace se svými protějšky v jiných členských státech aktivně účastní práce správních skupin pro správní spolupráci uvedených v čl. 30 odst. 2.

9.  Aniž je dotčen ochranný postup Unie podle příslušných harmonizačních právních předpisů Unie, považuje orgán dozoru nad trhem v jednom členském státě výrobky, které byly prohlášeny za nevyhovující na základě rozhodnutí orgánu dozoru nad trhem v jiném členském státě, rovněž za nevyhovující, pokud nedospěl na základě vlastního šetření a se zřetelem k případným podkladům, které mu poskytl hospodářský subjekt, k opačnému závěru.

Článek 12

Vzájemná hodnocení

1.  S cílem posílit jednotnost činností dozoru nad trhem v souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení jsou organizována vzájemná hodnocení pro ty orgány dozoru nad trhem, které se do nich chtějí zapojit.

2.  Síť vypracuje metodiku a průběžný plán pro vzájemná hodnocení mezi zúčastněnými orgány dozoru nad trhem. Při jejich vypracovávání zohlední přinejmenším počet a velikost orgánů dozoru nad trhem v členských státech, počet pracovníků, kteří jsou k dispozici, další zdroje k provedení vzájemného hodnocení a další relevantní kritéria.

3.  Vzájemná hodnocení se týkají osvědčených postupů vytvořených některými orgány dozoru nad trhem, které mohou být přínosné pro jiné orgány dozoru nad trhem, a dalších relevantních hledisek souvisejících s účinností činností dozoru nad trhem.

4.  Výsledek vzájemných hodnocení se oznamuje síti.

Článek 13

Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem

1.  Nejméně každé čtyři roky vypracuje každý členský stát zastřešující vnitrostátní strategii dozoru nad trhem. Každý členský stát vypracuje takovou strategii poprvé do ... [3 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem musí podporovat ucelený, komplexní a integrovaný přístup k dozoru nad trhem a vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie na území dotyčného členského státu. Při jejím vypracovávání se zohlední všechna odvětví, na která se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, a všechny stupně dodavatelského řetězce výrobku včetně dovozu a digitálních dodavatelských řetězců. Mohou být také zohledněny priority stanovené v pracovním programu sítě.

2.  Vnitrostátní strategie dozoru nad trhem musí obsahovat alespoň tyto prvky, pokud neohrožují výkon dozoru nad trhem:

a)  dostupné informace o výskytu nevyhovujících výrobků, zejména s ohledem na kontroly ▌podle čl. 11 odst. 3 a čl. 25 odst. 3, a v relevantních případech o trendech na trhu, které mohou ovlivnit míru výskytu nesouladu s předpisy u jednotlivých kategorií výrobků, a možných hrozbách a rizicích souvisejících s nově vznikajícími technologiemi;

b)  oblasti označené členskými státy jako prioritní pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie;

c)  plánované činnosti v oblasti vymáhání práva s cílem snížit výskyt nesouladu s předpisy v oblastech označených za prioritní, včetně případných minimálních úrovní kontrol předpokládaných u kategorií výrobků s významnou mírou nesouladu s předpisy;

d)  posouzení spolupráce s orgány dozoru nad trhem v jiných členských státech ve smyslu čl. 11 odst. 8 a kapitoly VI.

3.  Členské státy sdělují svou vnitrostátní strategii dozoru nad trhem Komisi a dalším členským státům prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34. Každý členský stát zveřejní shrnutí své strategie.

Kapitola V

Pravomoci a opatření v oblasti dozoru nad trhem

Článek 14

Pravomoci orgánů dozoru nad trhem

1.  Členské státy udělí svým orgánům dozoru nad trhem pravomoci k dozoru nad trhem, vyšetřování a vymáhání práva nezbytné pro uplatňování tohoto nařízení a harmonizačních právních předpisů Unie ▌.

2.  Orgány dozoru nad trhem vykonávají své pravomoci stanovené v tomto článku efektivně a účinně a v souladu se zásadou proporcionality, v rozsahu, který odpovídá předmětu, účelu opatření a povaze a celkové skutečné nebo potenciální újmě způsobené nesouladem s předpisy. Pravomoci musí být udělovány a vykonávány v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně zásad Listiny základních práv Evropské unie, a také se zásadami vnitrostátního práva týkajícími se svobody projevu a svobody a plurality sdělovacích prostředků, s platnými procesními zárukami a s pravidly Unie o ochraně údajů, zejména nařízením (EU) 2016/679.

3.  Při udělování pravomocí podle odstavce 1 ▌mohou členské státy stanovit, že pravomoc je v příslušných případech vykonatelná jedním z těchto způsobů:

a)  přímo orgány dozoru nad trhem v rámci jejich vlastních pravomocí;

b)  jinými veřejnými orgány v souladu s rozdělením pravomocí a institucionálním a správním uspořádáním daného členského státu;

c)  předložením věci soudům příslušným k přijetí nezbytného rozhodnutí o schválení výkonu dané pravomoci, včetně ve vhodných případech v odvolacím řízení, není-li návrhu na přijetí nezbytného rozhodnutí vyhověno.

4.  Pravomoci udělené orgánům dozoru nad trhem podle odstavce 1 zahrnují alespoň tyto pravomoci:

a)  pravomoc vyžadovat od hospodářských subjektů, aby předložily relevantní dokumenty, technické specifikace, údaje nebo informace o souladu výrobku s předpisy a jeho technických aspektech, včetně přístupu k vestavěnému softwaru, pokud je takový přístup nutný pro posouzení souladu výrobku s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, a to v jakékoli formě nebo formátu a bez ohledu na jejich paměťové médium nebo místo, kde jsou tyto dokumenty, specifikace, údaje nebo informace uloženy, a pořizovat nebo získávat jejich kopie;

b)  pravomoc vyžadovat od hospodářských subjektů, aby předložily relevantní informace o dodavatelském řetězci, o podrobnostech distribuční sítě, o množstvích výrobků na trhu a o jiných modelech výrobku, které mají stejné technické vlastnosti jako dotyčný výrobek, pokud jsou relevantní z hlediska souladu s platnými požadavky podle harmonizačních právních předpisů Unie;

c)  pravomoc vyžadovat od hospodářských subjektů, aby předložily relevantní informace potřebné ke zjištění vlastnictví webových stránek, pokud tyto informace souvisejí s předmětem šetření;

d)  pravomoc provádět bez předchozího ohlášení inspekce na místě a fyzické kontroly výrobků;

e)  pravomoc vstupovat do jakýchkoli prostor, na jakékoli pozemky nebo do jakýchkoli dopravních prostředků, které dotyčný hospodářský subjekt používá pro účely své obchodní, podnikatelské nebo řemeslné činnosti či povolání, za účelem zjištění nesouladu s předpisy a získání důkazů;

f)  pravomoc zahájit šetření ▌z vlastního podnětu s cílem zjistit případy nesouladu s předpisy a ukončit je;

g)  pravomoc vyžadovat od hospodářských subjektů, aby učinily vhodné kroky k ukončení nesouladu s předpisy nebo vyloučení rizika;

h)  pravomoc přijmout vhodná opatření, pokud hospodářský subjekt nepřijme vhodná nápravná opatření nebo pokud stav nesouladu s předpisy nebo dané riziko přetrvává, včetně pravomoci zakázat nebo omezit dodávání určitého výrobku na trh nebo nařídit jeho stažení z trhu nebo z oběhu;

i)  pravomoc ukládat sankce podle článku 41;

j)  pravomoc získávat vzorky výrobků, a to i pod krycí identitou, a provádět kontrolu a zpětnou analýzu těchto vzorků za účelem zjištění nesouladu s předpisy a získávání důkazů;

k)  jestliže neexistují žádné jiné dostupné účinné prostředky, jak vyloučit vážné riziko, pravomoc:

i)  požadovat odstranění obsahu odkazujícího na související výrobky z on-line rozhraní nebo explicitní zobrazení varovného upozornění konečným uživatelům v okamžiku jejich přístupu do on-line rozhraní, nebo

ii)  pokud požadavek stanovený v bodě i) nebyl splněn, požadovat od poskytovatelů služeb informační společnosti, aby k tomuto on-line rozhraní omezili přístup, a to i požádáním třetí strany, aby učinila takováto opatření.

5.  Orgány dozoru nad trhem mohou pro účely svých šetření použít jako důkaz jakoukoli informaci, dokument, zjištění, prohlášení nebo jakékoli poznatky bez ohledu na formát a médium, na kterém jsou uloženy.

Článek 15

Úhrada nákladů orgánů dozoru nad trhem

1.  Členské státy mohou povolit svým orgánům dozoru nad trhem vymáhat od příslušného hospodářského subjektu úhradu plné výše nákladů svých činností v souvislosti s případy nesouladu s předpisy.

2.  Náklady uvedené v odstavci 1 tohoto článku mohou zahrnovat náklady na provedení zkoušek, náklady na přijetí opatření podle čl. 28 odst. 1 a 2, náklady za skladování a náklady na činnosti týkající se výrobků, u nichž se zjistilo, že jsou nevyhovující, a jež podléhají nápravným opatřením před svým propuštěním do volného oběhu nebo uvedením na trh.

Článek 16

Opatření dozoru nad trhem

1.   Orgány dozoru nad trhem přijmou vhodná opatření, pokud výrobek, na který se vztahují harmonizační právní předpisy Unie, je-li používán v souladu se svým zamýšleným účelem nebo za podmínek, které lze rozumně předvídat a je-li řádně instalován a udržován:

a)  může ohrozit zdraví nebo bezpečnost uživatelů, nebo

b)  není v souladu s příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie.

2.  Pokud orgány dozoru nad trhem učiní zjištění uvedené v odst. 1 písm. a) nebo b), neprodleně požádají příslušný hospodářský subjekt, aby přijal vhodná a přiměřená nápravná opatření s cílem ukončit daný nesoulad s předpisy nebo vyloučit dané riziko ve lhůtě, kterou stanoví.

3.  Pro účely odstavce 2 mohou být nápravnými opatřeními, která má hospodářský subjekt přijmout, mimo jiné:

a)  uvedení výrobku do souladu s předpisy, včetně nápravy formálního nesouladu s předpisy vymezeného příslušnými harmonizačními právními předpisy Unie, nebo zajištění toho, aby daný výrobek již nadále nepředstavoval riziko;

b)  zabránění dodání výrobku na trh;

c)  okamžité stažení výrobku z trhu nebo z oběhu a varování veřejnosti před rizikem, které představuje;

d)  zničení výrobku nebo jiné jeho znehodnocení;

e)  opatření výrobku vhodným, jasně formulovaným, snadno srozumitelným varováním před riziky, která může představovat, v jazyce nebo v jazycích, které určí členský stát, v němž je výrobek dodáván na trh;

f)  stanovení předběžných podmínek pro dodávání dotčeného výrobku na trh;

g)  varování ohrožených konečných uživatelů, a to neprodleně a vhodným způsobem, mimo jiné zveřejněním zvláštních varování v jazyce nebo jazycích, které určí členský stát, v němž je výrobek dodáván na trh.

4.  Nápravná opatření uvedená v čl. 3 písm. e), f) a g) mohou být vyžadována pouze v případech, kdy výrobek může představovat riziko pouze za určitých podmínek nebo pouze pro určité konečné uživatele.

5.  Pokud hospodářský subjekt nepřijme nápravná opatření uvedená v odstavci 3 nebo nadále trvá nesoulad s předpisy nebo riziko uvedené v odstavci 1, zajistí orgány dozoru nad trhem, aby byl výrobek stažen z oběhu nebo z trhu nebo bylo zakázáno či omezeno jeho dodávání na trh a aby o tom byly informovány veřejnost, Komise a ostatní členské státy.

6.  Informace podle odstavce 5 tohoto článku jsou Komisi a ostatním členským státům sdělovány prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34. Má se za to, že tímto sdělováním informací se splňuje rovněž oznamovací povinnost pro účely příslušných ochranných postupů harmonizačních právních předpisů Unie.

7.  Pokud je vnitrostátní opatření považováno za opodstatněné v souladu s příslušným ochranným postupem nebo žádný orgán dozoru nad trhem jiného členského státu nedospěl k opačnému závěru, jak je uvedeno v čl. 11 odst. 9, přijmou příslušné orgány dozoru nad trhem v ostatních členských státech nezbytná opatření ve věci nevyhovujícího výrobku a zadají příslušné informace do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.

Článek 17

Používání informací, služební a obchodní tajemství

Orgány dozoru nad trhem vykonávají svou činnost s vysokou úrovní transparentnosti a zpřístupňují veřejnosti veškeré informace, o nichž se domnívají, že jsou důležité pro ochranu zájmů konečných uživatelů. Orgány dozoru nad trhem se řídí zásadou důvěrnosti ▌a zásadou služebního a obchodního tajemství a chrání osobní údaje v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem ▌.

Článek 18

Procesní práva hospodářských subjektů

1.  Jakékoli opatření, rozhodnutí nebo nařízení přijaté nebo učiněné orgány dozoru nad trhem podle harmonizačních právních předpisů Unie nebo podle tohoto nařízení ▌musí uvádět přesné důvody, na kterých se zakládá.

2.  Jakékoli takové opatření, rozhodnutí nebo nařízení se neprodleně oznámí příslušnému hospodářskému subjektu spolu s informací o prostředcích právní ochrany, jež má k dispozici podle práva dotčeného členského státu, a o lhůtách pro jejich podání.

3.  Před přijetím nebo učiněním opatření, rozhodnutí nebo nařízení uvedeného v odstavci 1 dostane dotyčný hospodářský subjekt příležitost, aby se v přiměřené lhůtě, která nebude kratší než deset pracovních dnů, vyjádřil, ledaže mu takovou příležitost nelze poskytnout kvůli naléhavosti opatření, rozhodnutí nebo nařízení na základě zdravotních nebo bezpečnostních požadavků nebo jiných důvodů týkajících se veřejných zájmů, na které se vztahují příslušné harmonizační právní předpisy Unie.

Pokud je opatření, rozhodnutí nebo nařízení přijato nebo učiněno, aniž hospodářský subjekt dostal příležitost se vyjádřit, je mu tato možnost co nejdříve poskytnuta dodatečně a orgán dozoru nad trhem dotyčné opatření, rozhodnutí nebo nařízení okamžitě přezkoumá.

Článek 19

Výrobky, které představují vážné riziko

1.  Orgány dozoru nad trhem zajišťují, aby výrobky, které představují vážné riziko, byly staženy z trhu nebo z oběhu, pokud nejsou k dispozici jiné účinné prostředky k vyloučení tohoto vážného rizika, nebo aby bylo zakázáno jejich dodávání na trh. Orgány dozoru nad trhem tento krok neprodleně oznámí Komisi v souladu s článkem 20.

2.  Rozhodnutí, zda výrobek představuje vážné riziko, vychází z náležitého posouzení rizik, které zohledňuje povahu nebezpečírizika a pravděpodobnost jeho výskytu. Možnost dosažení vyšší úrovně bezpečnosti ani dostupnost jiných výrobků, které představují nižší míru rizika, nejsou důvody k tomu, aby se mělo za to, že výrobek představuje vážné riziko.

Článek 20

Systém pro rychlou výměnu informací

1.  Pokud orgán dozoru nad trhem přijme opatření podle článku 19 nebo se chystá je přijmout a má za to, že důvody, které k přijetí opatření vedly, nebo účinky opatření přesahují území jeho členského státu, okamžitě toto opatření oznámí Komisi v souladu s odstavcem 4 tohoto článku. Orgán dozoru nad trhem rovněž neprodleně uvědomí Komisi o změně nebo zrušení takového opatření.

2.  Pokud byl výrobek představující vážné riziko dodán na trh, orgány dozoru nad trhem okamžitě oznámí Komisi každé dobrovolné opatření, které hospodářský subjekt přijal a sdělil orgánu dozoru nad trhem.

3.  Informace poskytované podle odstavců 1 a 2 zahrnují všechny dostupné podrobnosti, zejména údaje nezbytné pro identifikaci výrobku, původu a dodavatelského řetězce výrobku, rizika souvisejícího s výrobkem, povahy a trvání přijatého vnitrostátního opatření a každého dobrovolného opatření přijatého hospodářskými subjekty.

4.  Pro účely odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku se použije systém pro rychlou výměnu informací (dále jen „systém RAPEX“), stanovený článkem 12 směrnice 2001/95/ES. Ustanovení čl. 12 odst. 2, 3 a 4 uvedené směrnice se použijí obdobně.

5.  Komise poskytuje a udržuje datové rozhraní mezi systémem RAPEX a informačním a komunikačním systémem uvedeným v článku 34, aby údaje nebyly vkládány dvakrát.

Článek 21

Zkušební zařízení Unie

1.  Účelem zkušebních zařízení Unie je přispět k posílení laboratorní kapacity a k zajištění spolehlivého a důsledného provádění testů pro účely dozoru nad trhem v rámci Unie.

2.  Pro účely ustanovení odstavce 1 může Komise veřejné zkušební zařízení členského státu určit jako zkušební zařízení Unie pro určité kategorie výrobků nebo pro určitá rizika související s kategorií výrobků.

Komise může rovněž jako zkušební zařízení Unie pro určité kategorie výrobků, pro určitá rizika související s kategorií výrobků nebo pro výrobky, pro které zkušební kapacita chybí nebo není dostatečná, určit některé ze svých vlastních zkušebních zařízení.

3.   Zkušební zařízení Unie musí být akreditována v souladu s nařízením (ES) č. 765/2008.

4.  Určením zkušebních zařízení Unie není dotčena volnost orgánů dozoru nad trhem, sítě a Komise zvolit si zkušební zařízení pro účely své činnosti.

5.  Určená zkušební zařízení Unie poskytují své služby pouze orgánům dozoru nad trhem, síti, Komisi a ostatním vládním nebo mezivládním subjektům.

6.  Zkušební zařízení Unie v oblasti své působnosti vykonávají tyto činnosti:

a)  provádět zkoušení výrobků na žádost orgánů dozoru nad trhem, sítě nebo Komise;

b)  poskytovat nezávislé technické nebo vědecké poradenství na žádost sítě;

c)  vyvíjet nové techniky a metody analýzy.

7.  Za činnosti uvedené v odstavci 6 tohoto článku musí být poskytnuta odměna, přičemž tyto činnosti mohou být financovány Unií v souladu s čl. 36 odst. 2.

8.  Zkušební zařízení Unie mohou obdržet finanční prostředky od Unie v souladu s čl. 36 odst. 2 za účelem rozšíření své nové zkušební kapacity nebo vytvoření nové zkušební kapacity pro určité kategorie výrobků nebo určitá rizika související s kategorií výrobků, pro které zkušební kapacita chybí nebo není dostatečná.

9.  Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví postupy pro určování ▌zkušebních zařízení Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

Kapitola VI

Přeshraniční vzájemná pomoc

Článek 22

Vzájemná pomoc

1.  Mezi orgány dozoru nad trhem v členských státech a mezi orgány dozoru nad trhem, Komisí a příslušnými agenturami Unie musí probíhat účinná spolupráce a výměna informací.

2.  Pokud orgán dozoru nad trhem není schopen své šetření dokončit, protože nemá přístup k určitým informacím, i přesto, že vyvinul veškeré potřebné úsilí o jejich získání, může podat odůvodněnou žádost orgánu dozoru nad trhem v jiném členském státě, v němž lze přístup k těmto informacím vynutit. V takovém případě dožádaný orgán poskytne dožadujícímu orgánu bezodkladně, nejpozději však do 30 dnů, veškeré informace, které dožádaný orgán považuje za důležité pro zjištění nesouladu výrobku s předpisy.

3.  Dožádaný orgán provede vhodná šetření nebo přijme jakákoli jiná opatření, která jsou vhodná ke shromáždění požadovaných informací. V případě potřeby se tato šetření provádějí za pomoci dalších orgánů dozoru nad trhem.

4.  Dožadující orgán zůstane příslušný pro každé jím zahájené šetření, pokud dožádaný orgán nevyjádří souhlas s převzetím příslušnosti.

5.  V řádně odůvodněných případech může dožádaný orgán odmítnout vyhovět žádosti o informace podle odstavce 2, pokud:

a)  dožadující orgán dostatečně neodůvodnil, že jsou požadované informace nezbytné pro zjištění nesouladu s předpisy;

b)  dožádaný orgán hodnověrně prokáže, že by vyhovění žádosti podstatně narušilo výkon jeho činností.

Článek 23

Žádosti o donucovací opatření

1.  Pokud ukončení nesouladu výrobku s předpisy vyžaduje opatření v pravomoci jiného členského státu a pokud taková opatření nevyplývají z požadavků čl. 16. odst. 7, může dožadující orgán podat řádně odůvodněnou žádost o donucovací opatření u dožádaného orgánu v tomto jiném členském státě.

2.  Dožádaný orgán přijme neprodleně veškerá vhodná a nezbytná donucovací opatření s využitím pravomocí, které mu byly uděleny tímto nařízením, aby byl nesoulad s předpisy ukončen, a využije k tomu pravomoci stanovené v článku 14, jakož i jakékoli další pravomoci, které mu přiznává vnitrostátní právo.

3.  Dožádaný orgán ▌informuje dožadující orgán o opatřeních podle odstavce 2, která přijal nebo zamýšlí přijmout.

Dožádaný orgán může odmítnout vyhovět žádosti o uplatnění donucovacích opatření v kterékoli z následujících situací:

a)  dožádaný orgán dojde k závěru, že dožadující orgán neposkytl dostatečné informace;

b)  dožádaný orgán má za to, že žádost je v rozporu s harmonizačními právními předpisy Unie;

c)  dožádaný orgán hodnověrně prokáže, že by vyhovění žádosti podstatně narušilo výkon jeho činností.

Článek 24

Postup žádosti o vzájemnou pomoc

1.  Před podáním žádosti podle článku 22 nebo 23 se dožadující orgán pokusí provést veškerá rozumně možná šetření.

2.  Při podání žádosti podle článku 22 nebo 23 poskytne dožadující orgán veškeré dostupné informace, které umožní dožádanému orgánu žádosti vyhovět, včetně jakýchkoli nezbytných důkazů, které lze získat pouze v členském státě dožadujícího orgánu.

3.  Žádosti ▌podle článků 22 a 23 se podávají a veškerá s nimi související komunikace probíhá za použití elektronických standardních formulářů prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.

4.  Komunikace probíhá buď přímo mezi zapojenými orgány dozoru nad trhem, nebo prostřednictvím ústředních styčných úřadů dotčených členských států.

5.  Na jazycích, které se mají používat pro žádosti ▌podle článků 22 a 23 a pro veškerou s nimi související komunikaci, se dohodnou dotčené orgány dozoru nad trhem.

6.  Pokud nelze mezi dotčenými příslušnými orgány dozoru nad trhem dosáhnout dohody na jazycích, které se mají používat, zasílají se žádosti ▌podle článků 22 a 23 v úředním jazyce členského státu dožadujícího orgánu a odpovědi na tyto žádosti v úředním jazyce členského státu dožádaného orgánu. V takovém případě dožadující orgán a dožádaný orgán zajistí překlad žádostí, odpovědí nebo jiných dokumentů, které od druhého orgánu obdrží.

7.  Informační a komunikační systém uvedený v článku 34 poskytuje zapojenému ústřednímu styčnému úřadu strukturované informace o případech vzájemné pomoci. Za použití těchto informací ústřední styčný úřad poskytuje veškerou potřebnou podporu s cílem pomoc usnadnit.

Kapitola VII

Výrobky vstupující na trh Unie

Článek 25

Kontroly výrobků vstupujících na trh Unie

1.  Členské státy určí celní orgány, jeden nebo více orgánů dozoru nad trhem nebo jakýkoli jiný orgán na svém území jako orgány odpovědné za kontrolu výrobků vstupujících na trh Unie.

Prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34 vyrozumí každý členský stát Komisi a ostatní členské státy o orgánech určených podle prvního pododstavce a o jejich oblastech působnosti.

2.  Orgány určené podle odstavce 1 musí mít nezbytné pravomoci a zdroje pro řádné plnění svých úkolů stanovených v uvedeném odstavci.

3.  Výrobky podléhající ▌právu Unie, které mají být propuštěny do celního režimu „propuštění do volného oběhu“, podléhají kontrolám prováděným orgány určenými podle odstavce 1 tohoto článku. Ty provádějí uvedené kontroly na základě analýzy rizik v souladu s články 46 a 47 nařízení (EU) č. 952/2013 a případně i pomocí přístupu založeného na rizicích uvedeného v čl. 11 odst. 3 druhém pododstavci tohoto nařízení.

4.  Informace týkající se rizik se vyměňují mezi:

a)  orgány určenými podle odstavce 1 tohoto článku v souladu s čl. 47 odst. 2 nařízení (EU) č. 952/2013 a

b)  celními orgány podle čl. 46 odst. 5 nařízení (EU) č. 952/2013.

Pokud se celní orgány na prvním místě vstupu mají důvod domnívat, že výrobky podléhající ▌právu Unie, které se buď nacházejí v dočasném uskladnění, nebo jsou propuštěny do jiného celního režimu než „propuštění do volného oběhu“, nevyhovují platnému právu Unie nebo představují riziko, předají veškeré relevantní informace příslušnému celnímu úřadu určení.

5.  Orgány dozoru nad trhem poskytují orgánům určeným podle odstavce 1 informace o kategoriích výrobků nebo o totožnosti hospodářských subjektů, u nichž bylo zjištěno vyšší riziko nesouladu s předpisy.

6.  Do 31. března každého roku předloží členské státy Komisi podrobné statistické údaje o kontrolách ▌výrobků podléhajících právu Unie, které v průběhu předchozího kalendářního roku provedly orgány určené podle odstavce 1. Tyto statistické údaje zahrnují počet zásahů v oblasti kontroly takových výrobků ve vztahu k bezpečnosti výrobků a souladu výrobků s předpisy.

Komise vypracuje do 30. června každého roku zprávu obsahující informace poskytnuté členskými státy za předchozí kalendářní rok a analýzu předloženutých údajů. Zpráva se zveřejní v informačním a komunikačním systému uvedeném v článku 34.

7.  Pokud se Komise dozví o vážném riziku, které ▌představují výrobky podléhající ▌právu Unie dovážené ze třetí země, doporučí dotyčnému členskému státu, aby přijal vhodná opatření dozoru nad trhem.

8.  Komise po konzultaci se sítí může přijmout prováděcí akty, jimiž stanoví referenční hodnoty pro kontroly techniky kontroly na základě společné analýzy rizik na úrovni Unie s cílem zajistit důsledné vymáhání práva Unie, posílit kontroly výrobků vstupujících na trh Unie a zajistit účinnou a jednotnou úroveň těchto kontrol. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

9.  Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní podrobnosti ohledně údajů, jež mají být předloženy podle odstavce 6 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

Článek 26

Pozastavení propuštění do volného oběhu

1.  Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 pozastaví propuštění výrobku do volného oběhu, pokud se v průběhu kontrol podle čl. 25 odst. 3 zjistí, že:

a)  výrobek nedoprovází dokumentace vyžadovaná ▌právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, nebo existují důvodné pochybnosti ohledně pravosti, přesnosti či úplnosti této dokumentace;

b)  výrobek není označen v souladu s ▌právními předpisy Unie, které se na něj vztahují;

c)  výrobek nese označení CE nebo jiné označení požadované ▌právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, připojené nesprávným nebo zavádějícím způsobem;

d)  jméno hospodářského subjektu odpovědného za výrobek podléhající určitým harmonizačním právním předpisům Unie, jeho zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a jeho kontaktní údaje, včetně poštovní adresy, nejsou uvedeny nebo nejsou zjistitelné v souladu s čl. 4 odst. 4, nebo

e)  z jakéhokoli jiného důvodu existuje důvod se domnívat, že výrobek není v souladu s právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, nebo že představuje závažné riziko pro zdraví, bezpečnost, životní prostředí či jakýkoli jiný veřejný zájem uvedený v článku 1.

2.  Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 neprodleně oznámí orgánům dozoru nad trhem každé pozastavení propuštění podle odstavce 1 tohoto článku.

3.  Pokud mají orgány dozoru nad trhem rozumné důvody se domnívat, že výrobek není v souladu s právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, nebo že představuje vážné riziko, požádají orgány určené podle čl. 25 odst. 1 o pozastavení jeho propuštění do volného oběhu.

4.  Oznámení podle odstavce 2 tohoto článku a žádosti podle odstavce 3 tohoto článku mohou být podány prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34, mimo jiné za použití elektronického rozhraní mezi tímto systémem a systémy používanými celními orgány, je-li dostupné.

Článek 27

Propuštění do volného oběhu

Pokud bylo propuštění výrobku do volného oběhu v souladu s článkem 26 pozastaveno, výrobek se propustí do volného oběhu v případě, že jsou splněny všechny ostatní požadavky a formality týkající se takového propuštění, a je-li splněna kterákoli z těchto podmínek:

a)  orgány dozoru nad trhem nepožádaly do čtyř pracovních dnů od pozastavení orgány určené podle čl. 25 odst. 1 o to, aby pozastavení zůstalo v platnosti;

b)  orgány dozoru nad trhem informovaly orgány určené podle čl. 25 odst. 1 o propuštění výrobku do volného oběhu.

Propuštění výrobku do volného oběhu se nepovažuje za prokázání shody s právem Unie.

Článek 28

Odmítnutí propustit do volného oběhu

1.  Pokud orgány dozoru nad trhem dospějí k závěru, že výrobek představuje vážné riziko, přijmou opatření k zákazu uvedení výrobku na trh a požádají orgány určené podle čl. 25 odst. 1, aby výrobek nepropouštěly do volného oběhu. Rovněž tyto orgány požádají, aby do systému zpracování celních údajů a případně i na obchodní faktuře přiložené k výrobku a na jakémkoli jiném příslušném průvodním dokladu ▌ uvedly tuto poznámku:"

„Nebezpečný výrobek – propuštění do volného oběhu není povoleno – nařízení (EU) 2019/...(55)“.

"

Orgány dozoru nad trhem okamžitě zadají tyto informace do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.

2.  Pokud orgány dozoru nad trhem dospějí k závěru, že výrobek nesmí být uveden na trh, jelikož není v souladu s ▌právními předpisy Unie, které se na něj vztahují, přijmou opatření k zákazu uvedení výrobku na trh a požádají orgány určené podle čl. 25 odst. 1, aby výrobek nepropouštěly do volného oběhu. Rovněž tyto orgány požádají, aby do systému zpracování celních údajů a případně i na obchodní faktuře přiložené k výrobku a na jakémkoli jiném příslušném průvodním dokladu ▌ uvedly tuto poznámku:"

„Výrobek není ve shodě – propuštění do volného oběhu není povoleno – nařízení (EU) 2019/...(56).“

"

Orgány dozoru nad trhem okamžitě zadají tyto informace do informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34.

3.  Je-li výrobek uvedený v odstavci 1 nebo 2 následně navržen v celním prohlášení na jiný celní režim než propuštění do volného oběhu a nemají-li orgány dozoru nad trhem námitky, uvede se poznámka požadovaná podle odstavce 1 nebo 2 za stejných podmínek, jaké požaduje odstavec 1 nebo 2, rovněž v dokumentech použitých v souvislosti s tímto režimem.

4.  Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 mohou zničit nebo jinak znehodnotit výrobek, který představuje riziko pro zdraví a bezpečnost konečných uživatelů, pokud to považují za nezbytné a přiměřené. Náklady na takové opatření nese fyzická nebo právnická osoba, která výrobek navrhuje na propuštění do volného oběhu

Články 197 a 198 ▌nařízení (EU) č. 952/2013 se použijí přiměřeně.

Kapitola VIII

Koordinované vymáhání práva a mezinárodní spolupráce

Článek 29

Síť Unie pro soulad výrobků s předpisy

1.   Zřizuje se síť Unie pro soulad výrobků s předpisy.

2.  Síť slouží jako platforma pro strukturovanou koordinaci a spolupráci mezi donucovacími orgány členských států a Komisí a racionalizuje postupy dozoru nad trhem v rámci Unie, čímž se zvýší účinnost dozoru nad trhem.

Článek 30

Složení a fungování sítě

1.  Síť tvoří zástupci z každého členského státu, včetně jednoho zástupce každého ústředního styčného úřadu podle článku 10 a případně vnitrostátního odborníka, předsedové skupin pro správní spolupráci a zástupci Komise.

2.  Zřizují se samostatné či společné skupiny pro správní spolupráci za účelem jednotného uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie. Skupiny pro správní spolupráci se skládají ze zástupců vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem a případně i ze zástupců ústředních styčných úřadů.

Schůze skupin pro správní spolupráci jsou určeny pouze pro zástupce orgánů dozoru nad trhem a Komisi.

Příslušné zúčastněné strany, jako jsou organizace zastupující zájmy, které mají na úrovni Unie průmysl, malé a střední podniky, spotřebitelé, zkušební laboratoře, normalizační orgány a subjekty posuzování shody, mohou být přizvány k účasti na schůzích skupiny pro správní spolupráci v závislosti na předmětu diskuse.

3.  Komise podporuje a podněcuje spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem prostřednictvím sítě a účastní se jejích jednání, jednání jejích podskupin a skupin pro správní spolupráci.

4.  Síť se schází pravidelně a v případě nutnosti se sejde na základě odůvodněné žádosti Komise nebo členského státu.

5.  Síť může zřizovat stálé nebo dočasné podskupiny pro konkrétní otázky a úkoly.

6.  Síť může na svá zasedání zvát jako pozorovatele odborníky nebo jiné třetí strany, včetně organizací zastupujících zájmy průmyslu, malých a středních podniků, spotřebitelů, zkušebních laboratoří, normalizačních orgánů a subjektů posuzování shody na úrovni Unie, a případně je požádat o písemné příspěvky.

7.  Síť vynaloží maximální úsilí k dosažení konsenzu. Rozhodnutí přijatá sítí jsou právně nezávaznými doporučeními.

8.  Síť přijme svůj jednací řád.

Článek 31

Úloha a úkoly sítě

1.  Při plnění úkolů vymezených v odstavci 2 se síť zabývá obecnými horizontálními otázkami dozoru nad trhem s cílem usnadnit spolupráci mezi ústředními styčnými úřady, jakož i spolupráci s Komisí.

2.  Síť má tyto úkoly:

a)  vypracovat a přijmout pracovní program a sledovat jeho provádění;

b)  usnadňovat určování společných priorit v oblasti dozoru nad trhem a meziodvětvovou výměnu informací o hodnocení výrobků, včetně posouzení rizik, zkušebních metodách a výsledcích, nedávném vědeckém pokroku a nových technologiích, nově vznikajících rizicích a jiných záležitostech významných pro kontrolní činnosti, a o provádění vnitrostátních strategií a činností v rámci dozoru nad trhem;

c)  koordinovat skupiny pro správní spolupráci a jejich činnost;

d)  organizovat meziodvětvové projekty společného dozoru nad trhem a zkušební projekty a vymezovat jejich priority;

e)  zajišťovat výměnu odborných znalostí a osvědčených postupů, zejména pokud jde o provádění vnitrostátních strategií dozoru nad trhem;

f)  napomáhat organizování programů odborné přípravy a výměn pracovníků;

g)  organizovat ve spolupráci s Komisí informační kampaně a dobrovolné programy vzájemných návštěv mezi orgány dozoru nad trhem;

h)  projednávat otázky vznikající v souvislosti s mechanismy přeshraniční vzájemné pomoci;

i)  přispívat k tvorbě pokynů pro zajištění účinného a jednotného uplatňování tohoto nařízení;

j)  navrhovat financování činností uvedených v článku 36;

k)  přispívat k jednotné správní praxi, pokud jde o dozor nad trhem v členských státech;

l)  poskytovat Komisi poradenství a pomáhat jí v záležitostech týkajících se dalšího rozvoje systému RAPEX a informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34;

m)  podporovat spolupráci a výměnu odborných znalostí a osvědčených postupů mezi orgány dozoru nad trhem a orgány odpovědnými za kontroly na vnějších hranicích Unie;

n)  podporovat a usnadňovat spolupráci s dalšími příslušnými sítěmi a skupinami s cílem zkoumat možnosti použití nových technologií pro účely dozoru nad trhem a sledovatelnosti výrobků;

o)  pravidelně vyhodnocovat vnitrostátní strategie dozoru nad trhem, přičemž první takové hodnocení se uskuteční do ... [5 let po vstupu tohoto nařízení v platnost];

p)  věnovat se jakýmkoli jiným činnostem v rámci působnosti sítě s cílem přispět k účinnému fungování dozoru nad trhem v Unii.

Článek 32

Úloha a úkoly skupin pro správní spolupráci

1.  Při plnění úkolů stanovených v odstavci 2 se skupiny pro správní spolupráci zabývají specifickými otázkami týkajícími se dozoru nad trhem a otázkami týkajícími se jednotlivých odvětví.

2.  Úkoly skupin pro správní spolupráci jsou následující:

a)  usnadňovat jednotné uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie v oblasti své působnosti s cílem posilovat účinnost dozoru nad trhem na celém vnitřním trhu;

b)  podporovat komunikaci mezi orgány dozoru nad trhem a sítí a prohlubovat vzájemnou důvěru mezi orgány dozoru nad trhem;

c)  zavést a koordinovat společné projekty, jako jsou přeshraniční činnosti v oblasti dozoru nad trhem;

d)  vypracovat společné postupy a metodiky pro účinný dozor nad trhem;

e)  vzájemně se informovat o vnitrostátních metodách a činnostech v oblasti dozoru nad trhem a vypracovávat a podporovat osvědčené postupy;

f)  určovat otázky společného zájmu týkající se dozoru nad trhem a navrhovat společné přístupy, které je třeba zaujmout;

g)  usnadňovat odvětvově zaměřená hodnocení výrobků, včetně posouzení rizik, zkušebních metod a výsledků, nejnovějšího vědeckého pokroku a ostatních hledisek významných pro kontrolní činnosti.

Článek 33

Úloha a úkoly Komise

Komise má tyto úkoly:

a)  poskytovat pomoc síti, jejím podskupinám a skupinám pro správní spolupráci prostřednictvím výkonného sekretariátu, který poskytuje technickou a logistickou podporu;

b)  vést aktualizovaný seznam předsedů skupin pro správní spolupráci včetně jejich kontaktních údajů a zpřístupnit jej ústředním styčným úřadům a předsedům skupin pro správní spolupráci;

c)  poskytovat pomoc síti při přípravě jejího pracovního programu a při jeho sledování;

d)  podporovat fungování kontaktních míst pro výrobky, jež členské státy pověřily úkoly ve vztahu k harmonizačním právním předpisům Unie;

e)  stanovit po konzultaci se sítí, zda je třeba dodatečná zkušební kapacita, a navrhovat řešení za tímto účelem v souladu s článkem 21;

f)  uplatňovat nástroje mezinárodní spolupráce uvedené v článku 35;

g)  poskytovat podporu vytváření samostatných nebo společných skupin pro správní spolupráci;

h)  vybudovat a udržovat informační a komunikační systém uvedený v článku 34, včetně rozhraní ▌uvedeného v čl. 34 odst. 7, jakož i rozhraní s databázemi vnitrostátního dozoru nad trhem, a informovat veřejnost prostřednictvím uvedeného systému;

i)  pomáhat síti při vykonávání přípravných či doplňkových prací v souvislosti s prováděním činností v oblasti dozoru nad trhem týkajících se uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie, jako jsou studie, programy, hodnocení, ▌srovnávací analýzy, vzájemné společné návštěvy a programy návštěv, výměny pracovníků, výzkumné práce, ▌ laboratorní práce, zkoušky odborné způsobilosti, mezilaboratorní zkoušky a práce na posuzování shody ▌;

j)  připravovat kampaně Unie v oblasti dozoru nad trhem a podobné činnosti a pomáhat při jejich provádění;

k)  organizovat společné projekty dozoru nad trhem, zkušební projekty a společné programy odborné přípravy, usnadňovat výměnu pracovníků mezi orgány dozoru nad trhem a případně s orgány dozoru nad trhem ze třetích zemí nebo s mezinárodními organizacemi a organizovat informační kampaně a dobrovolné programy vzájemných návštěv mezi orgány dozoru nad trhem;

l)  provádět činnosti v rámci programů technické pomoci, spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zlepšení politik a systémů Unie pro dozor nad trhem mezi zúčastněnými stranami na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni;

m)  zprostředkovávat technické nebo vědecké odborné znalosti za účelem provádění správní spolupráce v oblasti dozoru nad trhem;

n)  zkoumat ▌na žádost sítě nebo z vlastního podnětu veškeré otázky týkající se uplatňování tohoto nařízení a vydávat pokyny, doporučení a osvědčené postupy s cílem podporovat důsledné uplatňování tohoto nařízení ▌.

Článek 34

Informační a komunikační systém

1.  Komise vytvoří, dále rozvíjí a udržuje informační a komunikační systém pro shromažďování, zpracovávání a uchovávání strukturovaných informací o otázkách vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie s cílem zlepšit způsob sdílení údajů mezi členskými státy, mimo jiné i v případě žádostí o informace, čímž se docílí komplexního přehledu o činnostech, výsledcích a vývoji v oblasti dozoru nad trhem. K tomuto systému mají přístup Komise, orgány dozoru nad trhem, ústřední styčné úřady a orgány určené podle čl. 25 odst. 1. Komise vytvoří a udržuje veřejné rozhraní tohoto systému pro uživatele, v němž jsou poskytovány klíčové informace pro konečné uživatele o dozoru nad trhem.

2.  Komise vytvoří, dále rozvíjí a udržuje elektronická rozhraní mezi systémem uvedeným v odstavci 1 a vnitrostátními systémy dozoru nad trhem.

3.  Ústřední styčné úřady zadávají do informačního a komunikačního systému tyto informace:

a)  totožnost orgánů dozoru nad trhem v jejich členském státě a oblasti působnosti těchto orgánů podle čl. 10 odst. 2;

b)  totožnost orgánů určených podle čl. 25 odst. 1;

c)  vnitrostátní strategii dozoru nad trhem vytvořenou jejich členským státem podle článku 13 a výsledky přezkumu a posouzení této strategie.

4.  Orgány dozoru nad trhem zadávají do informačního a komunikačního systému ▌v souvislosti s výrobky dodanými na trh na jejich území, u nichž byla provedena důkladná kontrola souladu s předpisy, aniž je dotčen článek 12 směrnice 2001/95/ES a článek 20 tohoto nařízení, a tam, kde je to relevantní, i v souvislosti s výrobky vstupujícími na trh Unie na jejich území, u nichž bylo propuštění do volného oběhu pozastaveno podle článku 26 tohoto nařízení, informace o:

a)  opatřeních podle čl. 16 odst. 5 přijatých příslušným orgánem dozoru nad trhem;

b)  protokolech o zkouškách, které tyto orgány provedly;

c)  nápravných opatřeních přijatých příslušnými hospodářskými subjekty;

d)  snadno dostupných zprávách o zranění způsobených dotyčným výrobkem;

e)  případných námitkách vznesených členským státem v souladu s použitelným ochranným postupem stanoveným v harmonizačních právních předpisech Unie, které se vztahují na daný výrobek, a o veškerých následných opatřeních;

f)  případech, kdy zplnomocnění zástupci neplní čl. 5 odst. 2, jsou-li tyto informace dostupné;

g)  případech, kdy výrobce neplní čl. 5 odst. 1, jsou-li tyto informace dostupné.

5.  Mají-li to orgány dozoru nad trhem za užitečné, mohou do informačního a komunikačního systému vložit jakékoli dodatečné informace týkající se jimi prováděných zkoušek a výsledků zkoušek, které byly provedeny jimi samými či na jejich žádost.

6.  Pokud je to důležité pro vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie a za účelem minimalizace rizik ▌, získají celní orgány z vnitrostátních celních systémů údaje týkající se výrobků propuštěných do celního režimu „propuštění do volného oběhu“ a ▌týkajících se vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie a předají je do informačního a komunikačního systému.

7.  Komise vytvoří elektronické rozhraní, aby umožnila přenos údajů mezi vnitrostátními celními systémy a informačním a komunikačním systémem. Toto rozhraní bude zavedeno do čtyř let ode dne přijetí příslušného prováděcího aktu uvedeného v odstavci 8.

8.  Komise přijme prováděcí akty, jimiž upřesní podrobnosti prováděcích opatření k odstavcům 1 až 7 tohoto článku, zejména ve vztahu ke zpracování údajů, které se uplatní na údaje shromážděné podle odstavce 1 tohoto článku, a vymezí údaje, které se mají předávat v souladu s odstavci 6 a 7 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

Článek 35

Mezinárodní spolupráce

1.  V zájmu zlepšení účinnosti dozoru nad trhem v Unii si může Komise vyměňovat ▌informace týkající se dozoru nad trhem s regulačními orgány třetích zemí nebo mezinárodními organizacemi a spolupracovat s nimi v rámci dohod uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi nebo mezinárodními organizacemi. Veškeré takové dohody se musí zakládat na vzájemnosti, musí obsahovat ustanovení o důvěrnosti odpovídající ustanovením platným v Unii a zajistit, aby jakákoli výměna informací proběhla v souladu s platným právem Unie.

2.  Spolupráce nebo výměna informací se může týkat mimo jiné těchto oblastí:

a)  použitých metod posuzování rizik a výsledků zkoušení výrobků;

b)  koordinovaného stahování výrobků z oběhu nebo jiných podobných opatření;

c)  opatření přijatých orgány dozoru nad trhem podle článku 16.

3.  Komise může schválit zvláštní systém předvývozní kontroly týkající se výrobků prováděné třetí zemí u výrobků bezprostředně před jejich vývozem do Unie, aby se ověřilo, zda tyto výrobky splňují požadavky harmonizačních právních předpisů Unie, které se na ně vztahují. Schválení může být uděleno pro jeden nebo více výrobků, pro jednu nebo více kategorií výrobků nebo pro výrobky či kategorie výrobků vyráběné určitými výrobci.

4.  Komise vypracuje a vede seznam výrobků nebo kategorií výrobků, pro něž bylo uděleno schválení podle odstavce 3, a tento seznam zpřístupní veřejnosti.

5.  Schválení podle odstavce 3 lze třetí zemi udělit po splnění těchto podmínek:

a)  třetí země disponuje účinným systémem ověřování souladu výrobků vyvážených do Unie s předpisy a kontroly prováděné v uvedené třetí zemi jsou dostatečně účinné a účelné pro to, aby jimi mohly být kontroly dovozu nahrazeny či s ohledem na ně omezeny;

b)  audity provedené v Unii nebo případně v třetí zemi prokáží, že výrobky vyvážené do Unie z této třetí země vyhovují požadavkům stanoveným v harmonizačních právních předpisech Unie.

6.  Pokud bylo schválení podle odstavce 3 uděleno, musí posouzení rizik uplatněné na dovozní kontroly u dotčených výrobků nebo kategorií výrobků vstupujících na trh Unie zahrnovat udělené schválení.

Orgány určené podle čl. 25 odst. 1 však mohou provádět kontroly těchto výrobků nebo kategorií výrobků, které vstupují na trh Unie, mimo jiné aby se zajistilo, že předvývozní kontroly prováděné třetí zemí jsou účinným prostředkem pro zjištění souladu s harmonizačními právními předpisy Unie.

7.  Ve schválení podle odstavce 3 se uvede příslušný orgán třetí země, na jehož odpovědnost se mají předvývozní kontroly provádět, a tento příslušný orgán je protějškem pro všechny kontakty s Unií.

8.  Příslušný orgán uvedený v odstavci 7 zajistí úřední ověření výrobků před jejich vstupem do Unie.

9.  Pokud kontroly výrobků vstupujících na trh Unie podle odstavce 3 tohoto článku odhalí závažný nesoulad s předpisy, orgány dozoru nad trhem okamžitě vyrozumí Komisi prostřednictvím informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34 a přizpůsobí úroveň kontrol těchto výrobků.

10.  Komise přijme prováděcí akty ke schválení každého zvláštního systému předvývozních kontrol týkajících se výrobků podle odstavce 3 tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2.

11.  Komise pravidelně sleduje správné fungování schválení uděleného podle odstavce 3 tohoto článku. Komise přijme prováděcí akty, jimiž toto schválení odejme, pokud se zjistí, že výrobky vstupující na trh Unie ve významném počtu případů nejsou v souladu s harmonizačními právními předpisy Unie. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 43 odst. 2. Komise o tom neprodleně informuje dotčenou třetí zemi.

12.  Systém předvývozních kontrol týkajících se výrobků je hodnocen v souladu s čl. 42 odst. 4.

Kapitola IX

Finanční ustanovení

Článek 36

Financování činností

1.  Plnění úkolů sítě uvedených v článku 31 a vzájemná hodnocení uvedená ve článku 12 financuje Unie.

2.  V souvislosti s uplatňováním tohoto nařízení může Unie financovat tyto činnosti:

a)  fungování kontaktních míst pro výrobky ▌;

b)  zřízení a provoz zkušebních zařízení Unie uvedených v článku 21;

c)  vývoj nástrojů mezinárodní spolupráce uvedených v článku 35;

d)  vypracovávání a aktualizaci příspěvků k pokynům pro dozor nad trhem;

e)  zpřístupnění technických nebo vědeckých odborných znalostí Komisi za účelem pomoci jí při provádění správní spolupráce v oblasti dozoru nad trhem;

f)  provádění vnitrostátních strategií dozoru nad trhem uvedených v článku 13;

g)   kampaně členských států a Unie v oblasti dozoru nad trhem a související činnosti včetně zdrojů a vybavení, nástrojů IT a odborné přípravy;

h)  vykonávání přípravných či doplňkových prací v souvislosti dozorem nad trhem týkajícím se uplatňování harmonizačních právních předpisů Unie, jako jsou studie, programy, hodnocení, pokyny, srovnávací analýzy, vzájemné společné návštěvy a programy návštěv, výměny pracovníků, výzkumné práce, činnosti odborné přípravy, laboratorní práce, zkoušky odborné způsobilosti, mezilaboratorní zkoušky a práce na posuzování shody;

i)  činnosti prováděné v rámci programů poskytování technické pomoci, spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zlepšení politik a systémů Unie pro dozor nad trhem mezi zúčastněnými stranami na úrovni Unie a na mezinárodní úrovni.

3.  Unie financuje elektronické rozhraní uvedené v čl. 34 odst. 7 včetně vývoje informačního a komunikačního systému uvedeného v článku 34, jenž umožní přijímat automatické toky elektronických údajů z vnitrostátních celních systémů.

4.  Unie financuje elektronické rozhraní uvedené v čl. 34 odst. 2 umožňující výměnu údajů mezi informačním a komunikačním systémem uvedeným v článku 34 a vnitrostátními systémy dozoru nad trhem.

5.  Finanční pomoc Unie určená na činnosti podle tohoto nařízení se provádí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046(57), a to buď přímo, nebo tím, že úkoly spojenými s plněním rozpočtu jsou pověřeny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) zmíněného nařízení.

6.  Prostředky přidělené na činnosti uvedené v tomto nařízení stanoví každoročně rozpočtový orgán v mezích platného finančního rámce.

7.  Prostředky určené rozpočtovým orgánem na financování dozoru nad trhem mohou rovněž pokrývat výdaje spojené s přípravnými pracemi, sledováním, kontrolou, audity a hodnocením, které jsou nezbytné pro řízení činností podle tohoto nařízení a pro dosažení jejich cílů. Tyto výdaje zahrnují náklady na studie, pořádání schůzí odborníků, informační a komunikační činnosti, včetně korporátní komunikace o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s obecnými cíli činností v oblasti dozoru nad trhem, výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, jakož i veškeré jiné související výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží.

Článek 37

Ochrana finančních zájmů Unie

1.  Komise přijme vhodná opatření, která zajistí, aby při provádění činností financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny uplatněním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoliv jiným protiprávním jednáním, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, získáním neoprávněně vyplacených částek zpět a případně uplatněním účinných, přiměřených a odrazujících správních a finančních sankcí.

2.  Komise nebo její zástupci a Účetní dvůr mají pravomoc provádět u všech příjemců grantů, dodavatelů a subdodavatelů, kteří získali finanční prostředky Unie podle tohoto nařízení, audit na základě kontroly dokladů i inspekcí na místě.

3.  Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) může provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(58) a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(59) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání ovlivňujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou financovanou podle tohoto nařízení.

4.  Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Komisi, Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Kapitola X

Změny

Článek 38

Změny směrnice 2004/42/ES

Články 6 a 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES(60) se zrušují.

Článek 39

Změny nařízení (ES) č. 765/2008

1.  Nařízení (ES) č. 765/2008 se mění takto:

1)  název se nahrazuje tímto:"

„Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93“;

"

2)  v článku 1 se zrušují odstavce 2 a 3;

3)  v článku 2 se zrušují body 1, 2, 14, 15, 17, 18 a 19;

4)  kapitola III, obsahující články 15 až 29, se zrušuje;

5)  v článku 32 se odstavec 1 mění takto:

a)  písmeno c) se nahrazuje tímto:"

„c) vypracování a aktualizace příspěvků k pokynům v oblasti akreditace, oznamování subjektů posuzování shody Komisi a posuzování shody;“

"

b)  písmena d) a e) se zrušují;

c)  písmena f) a g) se nahrazují tímto:"

„f) provádění přípravných či doplňkových prací pro provádění posuzování shody, metrologii a akreditačních činností související s prováděním právních předpisů Společenství, jako jsou studie, programy, hodnocení, pokyny, srovnávací analýzy, vzájemné společné návštěvy, výzkumná práce, vytváření a údržba databází, činnosti odborného vzdělávání, laboratorní práce, zkoušky odborné způsobilosti, mezilaboratorní zkoušky a práce na posuzování shody;

   g) činnosti prováděné v rámci programů technické pomoci, spolupráce s třetími zeměmi a k podpoře a zlepšení evropských politik a systémů pro posuzování shody a akreditačních politik a systémů mezi zúčastněnými stranami ve Společenství a na mezinárodní úrovni.“

"

2.  Odkazy na zrušená ustanovení nařízení (ES) č. 165/2008 se považují za odkazy na ustanovení tohoto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze III tohoto nařízení.

Článek 40

Změny nařízení (EU) č. 305/2011

V čl. 56 odst. 1 nařízení (EU) č. 305/2011 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„1. Pokud orgány dozoru nad trhem jednoho členského státu mají dostatečné důvody domnívat se, že stavební výrobek, na nějž se vztahuje harmonizovaná norma nebo pro nějž bylo vydáno evropské technické posouzení, nesplňuje vlastnosti uvedené v prohlášení a představuje riziko pro splnění základních požadavků na stavby, na něž se vztahuje toto nařízení, provedou hodnocení toho, zda dotčený výrobek splňuje všechny příslušné požadavky stanovené tímto nařízením. Příslušné hospodářské subjekty spolupracují v nezbytné míře s orgány dozoru nad trhem.“

"

Kapitola XI

Závěrečná ustanovení

Článek 41

Sankce

1.  Členské státy stanoví sankce za porušení tohoto nařízení ▌a harmonizačních právních předpisů Unie uvedených v příloze II ▌, které ukládají hospodářským subjektům povinnosti, ▌a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování v souladu s vnitrostátním právem.

2.  Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

3.   Členské státy tato ustanovení oznámí Komisi, pokud jí je neoznámily dříve, do ... [27 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost] a neprodleně ji oznámí všechny jejich následné změny

Článek 42

Hodnocení, přezkum a pokyny

1.   Do 31. prosince 2026 a poté každých pět let provede Komise hodnocení tohoto nařízení s ohledem na cíle, které sleduje, a předloží o něm zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.  Zpráva posoudí, zda toto nařízení dosáhlo svých cílů, zejména pokud se jedná o snížení počtu nevyhovujících výrobků na trhu Unie, zajištění účinného a účelného vymáhání harmonizačních právních předpisů Unie na jejím území, zlepšení spolupráce mezi příslušnými orgány a posílení kontrol výrobků vstupujících na trh Unie, s přihlédnutím k dopadům na podnikání, a zejména na malé a střední podniky. Hodnocení navíc posoudí oblast působnosti tohoto nařízení, účinnost systému vzájemného hodnocení a činností v oblasti dozoru nad trhem, které Unie financuje, a to s ohledem na požadavky politik a práva Unie a možnosti dalšího zlepšení spolupráce mezi orgány dozoru nad trhem a celními orgány.

3.  Do ... [4 let po vstupu tohoto nařízení v platnost] vypracuje Komise hodnotící zprávu o uplatňování článku 4. Tato zpráva zejména vyhodnotí rozsah uplatňování uvedeného článku a jeho účinky, náklady a přínosy. V případě potřeby ji provází legislativní návrh.

4.  Do čtyř let po prvním schválení zvláštního systému předvývozní kontroly týkající se výrobků uvedeného v čl. 35 odst. 3 provede Komise hodnocení jeho účinků a nákladové efektivnosti.

5.  Za účelem usnadnění uplatňování tohoto nařízení vypracuje Komise pokyny týkající se praktického uplatňování článku 4 pro účely orgánů dozoru nad trhem a hospodářských subjektů.

Článek 43

Postup projednávání ve výborech

1.  Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt s ohledem na prováděcí pravomoci uvedené ve čl. 11 odst. 4, čl. 21 odst. 9, čl. 25 odst. 8 a čl. 35 odst. 10 a 11 tohoto nařízení nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 44

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne ... [2 roky po vstupu tohoto nařízení v platnost]. Články 29, 30, 31, 32, 33 a 36 se však použijí ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA I

Seznam harmonizačních právních předpisů Unie

1.  Směrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla (Úř. věst. L 326, 29.12.1969, s. 36)

2.  Směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel (Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 16)

3.  Směrnice Rady 75/107/EHS ze dne 19. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se lahví používaných jako odměrné obalové nádoby (Úř. věst. L 42, 15.2.1975, s. 14)

4.  Směrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států se aerosolových rozprašovačů (Úř. věst. L 147, 9.6.1975, s. 40)

5.  Směrnice Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu (Úř. věst. L 46, 21.2.1976, s. 1)

6.  Směrnice Rady 80/181/EHS ze dne 20. prosince 1979 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se jednotek měření a o zrušení směrnice 71/354/EHS (Úř. věst. L 39, 15.2.1980, s. 40)

7.  Směrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21. května 1992 o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva (Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 17)

8.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 37)

9.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10)

10.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS (Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58)

11.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/79/ES ze dne 27. října 1998 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro (Úř. věst. L 331, 7.12.1998, s. 1)

12.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1)

13.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34)

14.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2003/2003 ze dne 13. října 2003 o hnojivech (Úř. věst. L 304, 21.11.2003, s. 1)

15.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1)

16.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 850/2004 ze dne 29. dubna 2004 o perzistentních organických znečišťujících látkách a o změně směrnice 79/117/EHS (Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 7)

17.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87)

18.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 10)

19.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24)

20.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12)

21.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES ze dne 6. září 2006 o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech a o zrušení směrnice 91/157/EHS (Úř. věst. L 266, 26.9.2006, s. 1)

22.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1)

23.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1)

24.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17)

25.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1)

26.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009 ze dne 14. ledna 2009 o schvalování typu motorových vozidel s ohledem na ochranu chodců a ostatních nechráněných účastníků silničního provozu, o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 2003/102/ES a 2005/66/ES (Úř. věst. L 35, 4.2.2009, s. 1)

27.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 79/2009 ze dne 14. ledna 2009 o schvalování typu vozidel na vodíkový pohon a o změně směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 35, 4.2.2009, s. 32)

28.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/34/ES ze dne 23. dubna 2009 o společných ustanoveních pro měřicí přístroje a pro metody metrologické kontroly (Úř. věst. L 106, 28.4.2009, s. 7)

29.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1)

30.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 ze dne 18. června 2009 o schvalování typu motorových vozidel a motorů z hlediska emisí z těžkých nákladních vozidel (Euro VI) a o přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidel, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnic 80/1269/EHS, 2005/55/ES a 2005/78/ES (Úř. věst. L 188, 18.7.2009, s. 1)

31.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009 ze dne 13. července 2009 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel, jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1)

32.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10)

33.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1005/2009 ze dne 16. září 2009 o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 1)

34.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46)

35.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59)

36.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 66/2010 ze dne 25. listopadu 2009 o ekoznačce EU (Úř. věst. L 27, 30.1.2010, s. 1)

37.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1)

38.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5)

39.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88)

40.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES (Úř. věst. L 272, 18.10.2011, s. 1)

41.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 ze dne 22. května 2012 o dodávání biocidních přípravků na trh a jejich používání (Úř. věst. L 167, 27.6.2012, s. 1)

42.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/19/EU ze dne 4. července 2012 o odpadních elektrických a elektronických zařízeních (OEEZ) (Úř. věst. L 197, 24.7.2012, s. 38)

43.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1)

44.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52)

45.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 27)

46.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 90)

47.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 1)

48.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 45)

49.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79)

50.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107)

51.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149)

52.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251)

53.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 309)

54.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357)

55.  Směrnice 2014/40/EU Evropského parlamentu a Rady ze dne 3. dubna 2014 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se výroby, obchodní úpravy a prodeje tabákových a souvisejících výrobků a o zrušení směrnice 2001/37/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014. s. 1)

56.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62)

57.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 164)

58.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146)

59.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 517/2014 ze dne 16. dubna 2014 o fluorovaných skleníkových plynech a o zrušení nařízení (ES) č. 842/2006 (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 195)

60.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 131)

61.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1)

62.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51)

63.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99)

64.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53)

65.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1)

66.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176)

67.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852 o rtuti a o zrušení nařízení (ES) č. 1102/2008 (Úř. věst. L 137, 24.5.2017, s. 1)

68.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1)

69.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1)

70.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1139 ze dne 4. července 2018 o společných pravidlech v oblasti civilního letectví a o zřízení Agentury Evropské unie pro bezpečnost letectví, kterým se mění nařízení (ES) č. 2111/2005, (ES) č. 1008/2008, (EU) č. 996/2010, (EU) č. 376/2014 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU a 2014/53/EU a kterým se zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 552/2004 a (ES) č. 216/2008 a nařízení Rady (EHS) č. 3922/91 (Úř. věst. L 212, 22.8.2018, s. 1), pokud návrh, výroba a uvádění na trh letadel uvedených v jeho čl. 2 odst. 1 písm. a) a b), pokud se týká bezpilotních vzdušných prostředků a jde-li o jejich motory, vrtule, součástky a zařízení na jejich dálkové řízení.

PŘÍLOHA II

Seznam harmonizačních právních předpisů Unie bez ustanovení o sankcích

1.  Směrnice Rady 69/493/EHS ze dne 15. prosince 1969 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se křišťálového skla (Úř. věst. L 326, 29.12.1969, s. 36)

2.  Směrnice Rady 70/157/EHS ze dne 6. února 1970 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se přípustné hladiny akustického tlaku a výfukového systému motorových vozidel (Úř. věst. L 42, 23.2.1970, s. 16)

3.  Směrnice Rady 75/107/EHS ze dne 19. prosince 1974 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se lahví používaných jako odměrné obalové nádoby (Úř. věst. L 42, 15.2.1975, s. 14)

4.  Směrnice Rady 75/324/EHS ze dne 20. května 1975 o sbližování právních předpisů členských států se aerosolových rozprašovačů (Úř. věst. L 147, 9.6.1975, s. 40)

5.  směrnice Rady 76/211/EHS ze dne 20. ledna 1976 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zhotovení některých výrobků v hotovém balení podle hmotnosti nebo objemu (Úř. věst. L 46, 21.2.1976, s. 1)

6.  Směrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21. května 1992 o požadavcích na účinnost nových teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva (Úř. věst. L 167, 22.6.1992, s. 17)

7.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/11/ES ze dne 23. března 1994 o sbližování právních a správních předpisů členských států týkajících se označování materiálů používaných v hlavních částech obuvi prodávané spotřebiteli (Úř. věst. L 100, 19.4.1994, s. 37)

8.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10)

9.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1)

10.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES ze dne 18. září 2000 o vozidlech s ukončenou životností (Úř. věst. L 269, 21.10.2000, s. 34)

11.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/64/ES ze dne 26. října 2005 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich opětné použitelnosti, recyklovatelnosti a využitelnosti a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 10)

12.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/40/ES ze dne 17. května 2006 o emisích z klimatizačních systémů motorových vozidel a o změně směrnice Rady 70/156/EHS (Úř. věst. L 161, 14.6.2006, s. 12)

13.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/45/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví pravidla pro jmenovitá množství výrobků v hotovém balení, zrušují směrnice Rady 75/106/EHS a 80/232/EHS a mění směrnice Rady 76/211/EHS (Úř. věst. L 247, 21.9.2007, s. 17)

14.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 46)

15.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1)

16.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5)

17.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES (Úř. věst. L 272, 18.10.2011, s. 1)

18.  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146)

19.  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 540/2014 ze dne 16. dubna 2014 o hladině akustického tlaku motorových vozidel a náhradních systémů tlumení hluku a o změně směrnice 2007/46/ES a o zrušení směrnice 70/157/EHS (Úř. věst. L 158, 27.5.2014, s. 131)

PŘÍLOHA III

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 765/2008

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 3

Čl. 2 bod 1

Čl. 3 bod 1

Čl. 2 bod 2

Čl. 3 bod 2

Čl. 2 bod 14

Čl. 3 bod 22

Čl. 2 bod 15

Čl. 3 bod 23

Čl. 2 bod 17

Čl. 3 bod 3

Čl. 2 bod 18

Čl. 3 bod 4

Čl. 2 bod 19

Čl. 3 bod 25

Čl. 15 odst. 1 a 2

Čl. 2 odst. 1

Čl 15 odst. 3

Čl. 2 odst. 3

Čl. 15 odst. 4

-

Čl. 15 odst. 5

Čl. 2 odst. 2

Čl. 16 odst. 1

Čl. 10 odst. 1

Čl. 16 odst. 2

Čl. 16 odst. 5

Čl. 16 odst. 3

-

Čl. 16 odst. 4

—  

Čl. 17 odst. 1

Čl. 10 odst. 2

Čl. 17 odst. 2

Čl. 34 odst. 1 poslední věta a odst. 3 písm. a)-

Čl. 18 odst. 1

Čl. 10 odst. 6

Čl. 18 odst. 2 písm. a)

Čl. 11 odst. 7 písm. a)

Čl. 18 odst. 2 písm. b)

-

Čl. 18 odst. 2 písm. c)

Čl. 11 odst. 7 písm. b)

Čl. 18 odst. 2 písm. d)

-

Čl. 18 odst. 3

Čl. 10 odst. 5 a čl. 14 odst. 1

Čl. 18 odst. 4

Čl. 14 odst. 2

Čl. 18 odst. 5

Článek 13

Čl. 18 odst. 6

Čl. 31 odst. 2 písm. o)-

Čl. 19 odst. 1 první pododstavec

Čl. 11 odst. 3

Čl. 19 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 14 odst. 4 písm. a), b) e) a j)

Čl. 19 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 11 odst. 5

Čl. 19 odst. 2

Čl. 16 odst. 3 písm. g)

Čl. 19 odst. 3

Čl. 18 odst. 2

Čl. 19 odst. 4

Čl. 11 odst. 2

Čl. 19 odst. 5

Článek 17

Čl. 20 odst. 1

Čl. 19 odst. 1

Čl. 20 odst. 2

Čl. 19 odst. 2

Čl. 21 odst. 1

Čl. 18 odst. 1

Čl. 21 odst. 2

Čl. 18 odst. 2

Čl. 21 odst. 3

Čl. 18 odst. 3

Čl. 21 odst. 4

-

Čl. 22 odst. 1

Čl. 20 odst. 1

Čl. 22 odst. 2

Čl. 20 odst. 2

Čl. 22 odst. 3

Čl. 20 odst. 3

Čl. 22 odst. 4

Čl. 20 odst. 4

Čl. 23 odst. 1 a 3

Čl. 34 odst. 1

Čl. 23 odst. 2

Čl. 34 odst. 4

Čl. 24 odst. 1

Čl. 22 odst. 1

Čl. 24 odst. 2

Čl. 22 odst. 2 až 5

Čl. 24 odst. 3

-

Čl. 24 odst. 4

-

Čl. 25 odst. 1

-

Čl. 25 odst. 2 písm. a)

Čl. 31 odst. 2 písm. f) a čl. 33 odst. 1 písm. i) a k)

Čl. 25 odst. 2 písm. b)

Čl. 31 odst. 2 písm. g) a m) a čl. 33 odst. 1 písm. i) a k)

Čl. 25 odst. 3

-

Článek 26

-

Čl. 27 odst. 1 první věta

Čl. 25 odst. 2

Čl. 27 odst. 1 druhá věta

Čl. 25 odst. 3

Čl. 27 odst. 2

Čl. 25 odst. 4

Čl. 27 odst. 3 první pododstavec

Čl. 26 odst. 1

Čl. 27 odst. 3 druhý pododstavec

Čl. 26 odst. 2

Čl. 27 odst. 4

-

Čl. 27 odst. 5

-

Čl. 28 odst. 1

Čl. 27 první pododstavec písm. a)

Čl. 28 odst. 2

Čl. 27 první pododstavec písm. b)

Čl. 29 odst. 1

Čl. 28 odst. 1

Čl. 29 odst. 2

Čl. 28 odst. 2

Čl. 29 odst. 3

Čl. 28 odst. 3

Čl. 29 odst. 4

Čl. 28 odst. 4

Čl. 29 odst. 5

Čl. 25 odst. 5

Čl. 32 odst. 1 písm d)

 

Čl. 32 odst. 1 písm. e)

Čl. 36 odst. 2 písm. e)

(1) Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 19.
(2)Úř. věst. C 283, 10.8.2018, s. 19.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019.
(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009 ze dne 30. listopadu 2009 o kosmetických přípravcích (Úř. věst. L 342, 22.12.2009, s. 59).
(5)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/745 ze dne 5. dubna 2017 o zdravotnických prostředcích, změně směrnice 2001/83/ES, nařízení (ES) č. 178/2002 a nařízení (ES) č. 1223/2009 a o zrušení směrnic Rady 90/385/EHS a 93/42/EHS (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 1).
(6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/746 ze dne 5. dubna 2017 o diagnostických zdravotnických prostředcích in vitro a o zrušení směrnice 98/79/ES a rozhodnutí Komise 2010/227/EU (Úř. věst. L 117, 5.5.2017, s. 176).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 ze dne 30. května 2018 o schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla a o dozoru nad trhem s nimi, o změně nařízení (ES) č. 715/2007 a č. 595/2009 a o zrušení směrnice 2007/46/ES (Úř. věst. L 151, 14.6.2018, s. 1).
(8)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12 2006, s. 1);
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008 o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (Úř. věst. L 353, 31.12.2008, s. 1).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/33/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se výtahů a bezpečnostních komponent pro výtahy (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 251).
(13) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1222/2009 ze dne 25. listopadu 2009 o označování pneumatik s ohledem na palivovou účinnost a jiné důležité parametry (Úř. věst. L 342, 22. 12. 2009, s. 46).
(14) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 ze dne 4. července 2017, kterým se stanoví rámec pro označování energetickými štítky a zrušuje směrnice 2010/30/EU (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 1).
(15)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu (směrnice o elektronickém obchodu) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 648/2004 ze dne 31. března 2004 o detergentech (Úř. věst. L 104, 8.4.2004, s. 1).
(18) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 167/2013 ze dne 5. února 2013 o schvalování zemědělských a lesnických vozidel a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 1).
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 ze dne 15. ledna 2013 o schvalování dvoukolových nebo tříkolových vozidel a čtyřkolek a dozoru nad trhem s těmito vozidly (Úř. věst. L 60, 2.3.2013, s. 52).
(20) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 1).
(21) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES (Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146).
(22) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES (Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53).
(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/424 ze dne 9. března 2016 o lanových dráhách a o zrušení směrnice 2000/9/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 1).
(24) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES (Úř. věst. L 165, 30.6.2010, s. 1).
(25) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 1).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... ze dne ... o vzájemném uznávání zboží zákonně uvedeného na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (Úř. věst. L...).
(27)+Úř. věst.: vložte číslo do textu a do poznámky pod čarou číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení dokumentu v PE-CONS 70/18 - COD 2017/0354 v Úředním věstníku.
(28)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.
(29)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(30)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(31)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(32)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/67/ES ze dne 15. prosince 1997 o společných pravidlech pro rozvoj vnitřního trhu poštovních služeb Společenství a zvyšování kvality služby (Úř. věst. L 15, 21.1.1998, s. 14).
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/644 ze dne 18. dubna 2018 o službách přeshraničního dodávání balíků (Úř. věst. L 112, 2.5.2018, s. 19).
(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh a kterým se zrušuje směrnice Rady 89/106/EHS (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 5).
(37) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 51).
(38) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/426 ze dne 9. března 2016 o spotřebičích plynných paliv a o zrušení směrnice 2009/142/ES (Úř. věst. L 81, 31.3.2016, s. 99).
(39) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/14/ES ze dne 8. května 2000 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se emisí hluku zařízení, která jsou určena k použití ve venkovním prostoru, do okolního prostředí (Úř. věst. L 162, 3.7.2000, s. 1).
(40) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/42/ES ze dne 17. května 2006 o strojních zařízeních a o změně směrnice 95/16/ES (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 24).
(41) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/48/ES ze dne 18. června 2009 o bezpečnosti hraček (Úř. věst. L 170, 30.6.2009, s. 1).
(42) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10).
(43) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/65/EU ze dne 8. června 2011 o omezení používání některých nebezpečných látek v elektrických a elektronických zařízeních (Úř. věst. L 174, 1.7.2011, s. 88).
(44) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/29/EU ze dne 12. června 2013 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání pyrotechnických výrobků na trh (přepracované znění) (Úř. věst. L 178, 28.6.2013, s. 27).
(45) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/53/EU ze dne 20. listopadu 2013 o rekreačních plavidlech a vodních skútrech a o zrušení směrnice 94/25/ES (Úř. věst. L 354, 28.12.2013, s. 90).
(46) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/29/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání jednoduchých tlakových nádob na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 45).
(47) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/30/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se elektromagnetické kompatibility (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 79).
(48) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/31/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání vah s neautomatickou činností na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 107).
(49) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/32/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání měřidel na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 149).
(50) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/34/EU ze dne 26. února 2014 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zařízení a ochranných systémů určených k použití v prostředí s nebezpečím výbuchu (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 309).
(51) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/35/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání elektrických zařízení určených pro používání v určitých mezích napětí na trh (Úř. věst. L 96, 29.3.2014, s. 357).
(52) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/53/EU ze dne 16. dubna 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání rádiových zařízení na trh a zrušení směrnice 1999/5/ES (Úř. věst. L 153, 22.5.2014, s. 62).
(53) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/68/EU ze dne 15. května 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání tlakových zařízení na trh (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 164).
(54)+Úř. věst.: vložte prosím číslo nařízení obsaženého v dokumentu PE-CONS 70/18 - COD 2017/0354.
(55)+Úř. věst.: prosím vložte do textu číslo a datum obsažené v dokumentu PE-CONS 45/19 (COD 2017/0353).
(56)+Úř. věst.: prosím vložte do textu číslo a datum obsažené v dokumentu PE-CONS 45/19 (COD 2017/0353).
(57)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(58)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(59)Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(60) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/42/ES ze dne 21. dubna 2004 o omezování emisí těkavých organických sloučenin vznikajících při používání organických rozpouštědel v některých barvách a lacích a výrobcích pro opravy nátěru vozidel a o změně směrnice 1999/13/ES (Úř. věst. L 143, 30.4.2004, s. 87).


Podpora spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb ***I
PDF 319kWORD 85k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb (COM(2018)0238 – C8-0165/2018 – 2018/0112(COD))
P8_TA-PROV(2019)0398A8-0444/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0238),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0165/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  po konzultaci s Výborem regionů,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, jakož i na stanoviska Výboru pro právní záležitosti, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro dopravu a cestovní ruch (A8-0444/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/.... o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb

P8_TC1-COD(2018)0112


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Online zprostředkovatelské služby jsou klíčovým faktorem podnikání a nových obchodních modelů, obchodu a inovací, které mohou též zlepšit podmínky pro spotřebitele a čím dál tím víc je používají soukromé i veřejné sektory. Poskytují přístup k novým trhům a obchodní příležitosti, a tím umožňují podnikům využít výhod vnitřního trhu. Spotřebitelům v Unii umožňují ▌využít těchto výhod především rozšířením možností jejich volby zboží a služeb, jakož i tím, že přispívají k nabídce konkurenčních cen online, avšak vyvolávají i potíže, které je třeba v zájmu zajištění právní jistoty řešit.

(2)  Online zprostředkovatelské služby mohou být rozhodující pro obchodní úspěch podniků, které je používají k oslovování spotřebitelů. K plnému využití výhod ekonomiky online platforem je proto důležité, aby podniky online zprostředkovatelským službám, s nimiž vstupují do obchodních vztahů, mohly důvěřovat. To je důležité zejména proto, že vzrůstající zprostředkování transakcí prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb podporovaných silnými nepřímými síťovými účinky založenými na datech vede k vyšší závislosti těchto podnikatelských uživatelů, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, na těchto službách k oslovování spotřebitelů. Vzhledem k této zvyšující se závislosti mají poskytovatelé uvedených služeb často lepší vyjednávací pozici, která jim umožňuje chovat se v praxi jednostranně způsobem, který nemusí být poctivý a který může poškozovat oprávněné zájmy jejich podnikatelských uživatelů a nepřímo i spotřebitelů v Unii. Mohli by například vůči podnikatelským uživatelům jednostranně uplatňovat praktiky, které se závažným způsobem odchylují od zásad poctivého obchodního styku nebo odporují dobré víře a poctivému jednání. Takovými možnými spory v rámci ekonomiky online platforem se zabývá toto nařízení.

(3)  Spotřebitelé přijali online zprostředkovatelské služby za své. Konkurenční, spravedlivé a transparentní online prostředí, v němž se společnosti chovají zodpovědně, má zásadní význam i z hlediska podmínek pro spotřebitele. Zajištěním transparentnosti ekonomiky online platforem a důvěry v ni v rámci vztahů mezi podniky by se mohlo přispět i k posílení důvěry spotřebitele v ekonomiku online platforem. Přímými dopady rozvoje ekonomiky online platforem na spotřebitele se nicméně zabývají jiné právní předpisy Unie, zejména spotřebitelské acquis.

(4)  Podobně mohou být internetové vyhledávače důležitými zdroji internetového provozu pro podniky, které nabízejí spotřebitelům zboží nebo služby prostřednictvím internetových stránek, a mohou mít proto značný vliv na obchodní úspěch těch uživatelů firemních internetových stránek, kteří nabízejí zboží nebo služby online na vnitřním trhu. Pořadí internetových stránek určované poskytovateli internetových vyhledávačů, včetně internetových stránek, jejichž prostřednictvím uživatelé firemních internetových stránek nabízejí své zboží a služby spotřebitelům, má v tomto ohledu významný dopad na volbu spotřebitelů a obchodní úspěch uvedených uživatelů firemních internetových stránek. Poskytovatelé internetových vyhledávačů se proto mohou chovat v praxi jednostranně způsobem, který nemusí být poctivý a který může poškozovat oprávněné zájmy uživatelů firemních internetových stránek a nepřímo i spotřebitelů v Unii, a to i v případě neexistence smluvního vztahu s uživateli firemních internetových stránek.

(5)  Povaha vztahu mezi poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a podnikatelskými uživateli by mohla vést také k situacím, v nichž mají podnikatelští uživatelé často omezené možnosti usilovat o nápravu, pokud jednostranná opatření poskytovatelů těchto služeb vedou ke sporu. Tito poskytovatelé v mnoha případech nenabízejí dostupné a účinné interní systémy pro vyřizování stížností. Stávající alternativní mechanismy mimosoudního řešení sporů rovněž nemusí být účinné z různých důvodů, kromě jiného i kvůli chybějícím specializovaným mediátorům a obavám podnikatelských uživatelů z odplaty.

(6)  Online zprostředkovatelské služby a internetové vyhledávače, jakož i ▌transakce usnadněné těmito službami, mají opravdový přeshraniční potenciál a jsou mimořádně důležité pro řádné fungování vnitřního trhu Unie v současném hospodářství. Potenciálně nekalé a škodlivé obchodní praktiky některých poskytovatelů těchto služeb a neexistence účinných mechanismů nápravy brzdí plné využití tohoto potenciálu a negativně ovlivňuje řádné fungování vnitřního trhu. ▌

(7)  Na úrovni Unie by měl být stanoven cílený soubor závazných pravidel, aby bylo zajištěno spravedlivé, předvídatelné, udržitelné a důvěryhodné online podnikatelské prostředí v rámci vnitřního trhu. Zejména by se podnikatelským uživatelům online zprostředkovatelských služeb měla poskytnout odpovídající míra transparentnosti a také možnosti účinné nápravy v celé Unii s cílem usnadnit přeshraniční podnikání v jejím v rámci, a zlepšit tím řádné fungování vnitřního trhu, a také s cílem řešit potenciálně vznikající roztříštěnost v konkrétních oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení.

(8)  ▌Uvedená pravidla by měla stanovit také odpovídající podněty na podporu spravedlnosti a transparentnosti, zejména pokud jde o pořadí uživatelů firemních internetových stránek ve výsledcích vyhledávání generovaných internetovými vyhledávači. Tato pravidla by současně měla uznat a zajistit důležitý inovační potenciál širší ekonomiky online platforem a umožnila zdravou hospodářskou soutěž vedoucí k širším možnostem volby spotřebitelů. Je vhodné jasně uvést, že by se toto nařízení nemělo dotýkat vnitrostátního občanského práva, zejména práva smluvního, například pokud jde o úpravu platnosti, uzavírání, účinků nebo ukončení smlouvy, a to v rozsahu, v jakém jsou pravidla vnitrostátního občanského práva v souladu s právem Unie a v jakém nejsou příslušné aspekty upraveny tímto nařízením. Členským státům by měla být ponechána volnost při uplatňování vnitrostátních právních předpisů, které zakazují nebo postihují jednostranné jednání nebo nekalé obchodní praktiky, a to v rozsahu, v jakém nejsou příslušné aspekty upraveny tímto nařízením.

(9)  Jelikož online zprostředkovatelské služby a internetové vyhledávače mají zpravidla globální rozměr, mělo by se toto nařízení vztahovat na poskytovatele těchto služeb bez ohledu na to, zda jsou usazeni v členském státě nebo mimo Unii, pokud jsou splněny dvě kumulativní podmínky. Za prvé, podnikatelští uživatelé nebo uživatelé firemních internetových stránek by měli být usazeni v Unii. Za druhé, podnikatelští uživatelé nebo uživatelé firemních internetových stránek by při poskytování těchto služeb měli nabízet své zboží nebo služby spotřebitelům, kteří se nacházejí v Unii, alespoň pro část transakce. Aby se určilo, zda podnikatelští uživatelé nebo uživatelé firemních internetových stránek nabízejí zboží či služby spotřebitelům nacházejícím se v Unii, je nutné zjistit, zda je zřejmé, že zaměřují svou činnost na spotřebitele v jednom či více členských státech. Toto kritérium by mělo být vykládáno v souladu s relevantní judikaturou Soudního dvora Evropské unie k čl. 17 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1215/2012(4) a k čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008(5). Tito spotřebitelé by se měli nacházet v Unii, nemusí však mít bydliště v Unii, ani státní příslušnost některého členského státu. Toto nařízení by se tedy nemělo použít, nejsou-li podnikatelští uživatelé nebo uživatelé firemních internetových stránek usazeni v Unii, nebo tehdy, jsou-li usazeni v Unii, ale online zprostředkovatelské služby či internetové vyhledávače používají k nabízení zboží nebo služeb výlučně pro spotřebitele, kteří se nacházejí mimo Unii, nebo pro osoby, které nejsou spotřebiteli. Navíc by se toto nařízení mělo používat bez ohledu na právo, které by jinak bylo pro danou smlouvu rozhodné.

(10)  Velkou rozmanitost ▌vztahů mezi podniky a spotřebiteli zprostředkovávají online poskytovatelé, kteří poskytují mnohostranné služby založené v podstatě na stejném obchodním modelu budování prostředí. Aby se podchytily příslušné služby, měly by se online zprostředkovatelské služby definovat přesně a technologicky neutrálně. Služby by se měly skládat zejména ze služeb informační společnosti, které se vyznačují tím, že jejich cílem je usnadnit zahájení přímých transakcí mezi podnikatelskými uživateli a spotřebiteli bez ohledu na to, zda transakce jsou nakonec uzavřeny online na internetovém portálu dotčeného poskytovatele online zprostředkovatelských služeb nebo podnikatelského uživatele, offline, či zda nejsou uzavřeny vůbec, což znamená, že by neměla být vyžadována existence jakéhokoli smluvního vztahu mezi podnikatelskými uživateli a spotřebiteli jako nezbytný předpoklad pro to, aby online zprostředkovatelské služby spadaly do oblasti působnosti tohoto nařízení. Samotné zahrnutí služby okrajového významu by nemělo být nahlíženo jako úsilí o to, aby internetové stránky nebo služba usnadnily transakce ve smyslu online zprostředkovatelských služeb. Kromě toho by se služby měly poskytovat na základě smluvních vztahů mezi poskytovateli a podnikatelskými uživateli, kteří nabízejí zboží nebo služby spotřebitelům. Tyto smluvní vztahy by se měly považovat za existující, pokud obě dotčené strany jednoznačně vyjádří na trvalém nosiči svůj úmysl být vázány, aniž by byla nezbytně potřebná výslovná písemná dohoda.

(11)  Příklady online zprostředkovatelských služeb, na něž se vztahuje toto nařízení, by tedy měly zahrnovat online tržiště elektronického obchodování, včetně tržišť vytvářených ve spolupráci, na nichž jsou podnikatelští uživatelé aktivní, dále online služby softwarových aplikací, jako jsou obchody s aplikacemi, a online služby sociálních médií, bez ohledu na technologii, která je k poskytování těchto služeb použita. V tomto smyslu by mohly být online zprostředkovatelské služby rovněž poskytovány prostřednictvím technologie hlasového asistenta. Také by nemělo mít význam, zda tyto transakce mezi podnikatelskými uživateli a spotřebiteli zahrnují peněžitou platbu nebo zda jsou zčásti uzavřeny offline. Toto nařízení by se však nemělo vztahovat na online zprostředkovatelské služby mezi subjekty na stejné úrovni bez přítomnosti podnikatelských uživatelů, čistě mezipodnikové online zprostředkovatelské služby, které nejsou nabízeny spotřebitelům, online reklamní nástroje a online reklamní výměny, které se neposkytují s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí a které nezahrnují smluvní vztah se spotřebiteli. Z téhož důvodu by se toto nařízení nemělo vztahovat na softwarové služby provádějící optimalizaci pro vyhledávače ani na služby související se softwarem pro blokování reklam. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na technické funkce a rozhraní, které jen propojují hardware a aplikace, neboť obvykle nesplňují požadavky na online zprostředkovatelské služby. Takové funkce a rozhraní mohou být nicméně přímo propojeny s určitými online zprostředkovatelskými službami nebo vůči nim být doplňkové a je-li tomu tak, měli by příslušní poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb podléhat požadavkům na transparentnost vztahujícím se na rozdílné zacházení na základě funkcí a rozhraní. Toto nařízení by se rovněž nemělo vztahovat na online platební služby, neboť samy o sobě nesplňují platné požadavky, nýbrž ve své podstatě plní spíše pomocnou úlohu při transakcích dodávky zboží a poskytování služeb dotčeným spotřebitelům.

(12)  V souladu s relevantní judikaturou Soudního dvora Evropské unie a s ohledem na skutečnost, že závislé postavení podnikatelských uživatelů bylo zaznamenáno převážně s ohledem na online zprostředkovatelské služby, které slouží jako brána ke spotřebitelům ve formě fyzických osob, by se mělo pojmu spotřebitele použitému k vymezení oblasti působnosti tohoto nařízení rozumět tak, že se vztahuje výlučně na fyzické osoby, pokud provádějí činnost za účelem, který nelze považovat za jejich obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání.

(13)  Vzhledem k rychlému tempu inovací by definice internetového vyhledávače použitá v tomto nařízení měla být technologicky neutrální. Zejména by mělo být zřejmé, že definice zahrnuje rovněž hlasové žádosti.

(14)  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb mají sklon používat předem určené smluvní podmínky, a aby se v případě potřeby účinně chránili podnikatelští uživatelé, mělo by se toto nařízení použít v případě, že podmínky smluvních vztahů, bez ohledu na jejich název nebo formu, jsou jednostranně stanoveny poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb. Zda byly podmínky jednostranně stanoveny, by mělo být zhodnoceno případ od případu na základě celkového posouzení. Pro celkové posouzení by neměla být sama o sobě rozhodující relativní velikost dotčených stran, skutečnost, že došlo k jednání nebo že určitá ustanovení podmínek mohla být předmětem takového jednání a mohla být sjednána společně příslušným poskytovatelem a podnikatelským uživatelem. Kromě toho povinnost poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb učinit své podmínky snadno dostupnými pro podnikatelské uživatele, a to i v předsmluvní fázi jejich obchodního vztahu, znamená, že podnikatelští uživatelé nebudou připraveni o transparentnost vyplývající z tohoto nařízení v důsledku toho, že jsou tak či onak schopni vést jednání úspěšně.

(15)  S cílem zajistit, aby obecné podmínky smluvního vztahu umožnily podnikatelským uživatelům určit obchodní podmínky pro používání, ukončení a pozastavení online zprostředkovatelských služeb a dosáhnout předvídatelnosti jejich obchodního vztahu, měly by se tyto podmínky vypracovat v jasném a srozumitelném jazyce . Podmínky by se neměly považovat za vypracované v jasném a srozumitelném jazyce, jsou-li nejasné, neurčité, nebo postrádají podrobnosti o důležitých obchodních otázkách, takže podnikatelským uživatelům neposkytují přiměřenou míru předvídatelnosti nejdůležitějších aspektů smluvního vztahu. Zavádějící jazyk by přitom neměl být považován za jasný a srozumitelný.

(16)  Aby bylo podnikatelským uživatelům dostatečně zřejmé, kde a pro koho jsou jejich zboží nebo služby uváděny na trh, měli by poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zajistit transparentnost ve vztahu ke svým podnikatelským uživatelům, pokud jde o veškeré dodatečné distribuční kanály a potenciální přidružené programy, které by mohli využít k uvádění daného zboží nebo služeb na trh. Dodatečné kanály a přidružené programy by měly být pojímány v technologicky neutrálním smyslu, avšak mohly by mimo jiné zahrnovat jiné internetové stránky, aplikace či další online zprostředkovatelské služby, které podnikatelský uživatel používá k uvádění daného zboží nebo služeb na trh.

(17)  Práva duševního vlastnictví a online kontrola nad nimi mohou mít velký hospodářský význam jak pro poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, tak i pro jejich podnikatelské uživatele. Aby se zajistila srozumitelnost a transparentnost pro podnikatelské uživatele a lepší porozumění, měli by poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb do svých podmínek zahrnout obecné nebo, přejí-li si tak učinit, podrobnější informace týkající se celkových účinků, nastanou-li, daných podmínek na práva duševního vlastnictví a kontrolu nad nimi. Takové informace by mohly mimo jiné obsahovat informace například o obecném používání log, ochranných známek nebo názvů obchodních značek.

(18)  Zajištění transparentnosti v obecných podmínkách může být důležité pro podporu udržitelných obchodních vztahů a zamezení nepoctivému chování na újmu podnikatelských uživatelů. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by měli proto také zabezpečit, aby podmínky byly snadno dostupné ve všech fázích obchodního vztahu, kromě jiného i pro potenciální podnikatelské uživatele v předsmluvní fázi, a aby jakákoli jejich změna byla oznámena na trvalém nosiči dotčeným podnikatelským uživatelům ve lhůtě pro oznámení, která je rozumná a přiměřená s ohledem na konkrétní okolnosti, a činí nejméně 15 dnů. Přiměřené lhůty pro oznámení delší než 15 dnů by měly být stanoveny v případě, že navržené změny smluvních podmínek po podnikatelských uživatelích vyžadují, aby provedli technické nebo obchodní úpravy s cílem vyhovět změně, například pokud jsou povinni provést významné technické úpravy svého zboží a služeb. Lhůta pro oznámení by se neměla uplatnit, pokud a v tom rozsahu, v němž ji dotčený podnikatelský uživatel jednoznačně odmítne, nebo pokud a v tom rozsahu, v němž potřeba neprodleně provést změnu vyplývá z právního nebo regulačního závazku, který má za povinnost plnit poskytovatel služeb podle práva Unie nebo vnitrostátního práva. Návrhy redakčních změn by však neměly být zahrnuty pod pojmem „změna“, pokud nemění obsah nebo smysl podmínek. Požadavek na oznámení navrhovaných změn na trvalém nosiči by měl podnikatelským uživatelům umožnit účinně tyto změny přezkoumat v pozdější fázi. Podnikatelští uživatelé by měli být oprávněni ukončit smlouvu do 15 dnů od obdržení oznámení o změně, ledaže se na smlouvu vztahuje kratší lhůta, například na základě vnitrostátního občanského práva.

(19)  V obecné rovině by nabídka nového zboží a služeb, včetně softwarových aplikací, vložená do online zprostředkovatelských služeb měla být považována za zjevné potvrzení, jímž podnikatelský uživatel upouští od lhůty pro oznámení nutné ke změně podmínek. Avšak v případech, kdy rozumná a přiměřená lhůta pro oznámení činí více než 15 dnů, jelikož změny podmínek vyžadují, aby podnikatelský uživatel provedl významné technické a obchodní úpravy svého zboží nebo služeb, by nemělo dojít k automatickému upuštění od lhůty pro oznámení, pokud podnikatelský uživatel nabídne nové zboží a služby. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by měli očekávat, že změny podmínek budou vyžadovat, aby podnikatelští uživatelé provedli významné technické úpravy, pokud jsou například odstraněny celé prvky online zprostředkovatelské služby, k níž měli podnikatelští uživatelé přístup, nebo jsou přidány prvky nové nebo jestliže podnikatelští uživatelé mohou být nuceni upravit své zboží nebo přeprogramovat své služby, aby mohli nadále fungovat s využitím online zprostředkovatelských služeb.

(20)  V zájmu ochrany podnikatelských uživatelů a poskytnutí právní jistoty oběma stranám by příslušný soud měl mít možnost stanovit, že podmínky, které nesplňují právní požadavky, jsou neplatné, a to s účinky erga omnes a ex tunc. Každé takové zjištění soudu by se však mělo týkat pouze konkrétních ustanovení podmínek, která nesplňují právní požadavky. Zbývající ustanovení by měla zůstat platná a vymahatelná, pokud je lze oddělit od ustanovení, která nejsou v souladu s požadavky. Náhlé změny stávajících podmínek mohou značně narušit operace podnikatelských uživatelů. S cílem omezit takové negativní účinky na podnikatelské uživatele a odradit od takového chování, změny provedené v rozporu s povinností stanovit pevnou lhůtu pro oznámení by byly proto neplatné, tj. mělo by se za to, že nikdy neexistovaly, s účinky erga omnes a ex tunc.

(21)  K zajištění toho, aby podnikatelští uživatelé mohli využívat obchodních příležitostí nabízených online zprostředkovatelskými službami, by poskytovatelé těchto služeb neměli svým podnikatelským uživatelům zcela znemožnit uvádění jejich obchodní identity v rámci jejich nabídek nebo účasti v příslušných online zprostředkovatelských službách. Tento zákaz zasahování by však neměl být chápán jako právo podnikatelských uživatelů jednostranně určit, jakým způsobem se bude prezentovat jejich nabídka nebo účast v příslušných online zprostředkovatelských službách.

(22)  Poskytovatel online zprostředkovatelských služeb může mít oprávněné důvody rozhodnout, že omezí, pozastaví nebo ukončí ▌poskytování svých služeb danému podnikatelskému uživateli, a to i vyřazením jednotlivého zboží nebo služeb daného podnikatelského uživatele nebo účinným odstraněním výsledků vyhledávání. Pokud je nelze pozastavit, mohou poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb rovněž omezit jednotlivé uvádění podnikatelských uživatelů, například jejich degradací nebo negativním ovlivněním zobrazení podnikatelského uživatele (tzv. dimming) nebo snížením jejich pořadí. Avšak vzhledem k tomu, že taková rozhodnutí mohou značně ovlivnit zájmy dotčených podnikatelských uživatelů, mělo by být těmto uživatelům nejpozději v okamžiku, kdy omezení nebo pozastavení nabude účinnosti, poskytnuto na trvalém nosiči odůvodnění takového rozhodnutí. Aby se minimalizoval negativní dopad těchto rozhodnutí na podnikatelské uživatele, měli by poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb také umožnit objasnění skutečností, které k tomuto rozhodnutí v rámci interního postupu pro vyřizování stížností vedly, což napomůže podnikatelskému uživateli obnovit soulad s předpisy, je-li to možné. Pokud kromě toho poskytovatel online zprostředkovatelských služeb vezme zpět rozhodnutí omezit, pozastavit nebo ukončit poskytování služeb, například proto, že rozhodnutí bylo učiněno v omylu nebo jestliže porušení podmínek, které k tomuto rozhodnutí vedlo, nebylo učiněno ve zlé víře a bylo dostatečným způsobem napraveno, měl by poskytovatel obnovit podnikatelskému uživateli bez zbytečného odkladu služby, včetně poskytnutí přístupu k osobním nebo jiným údajům z doby před přijetím rozhodnutí. Odůvodnění týkající se rozhodnutí o omezení, pozastavení nebo ukončení poskytování online zprostředkovatelských služeb by mělo podnikatelským uživatelům umožnit, aby zjistili, zda existuje prostor pro napadení daného rozhodnutí, čímž se zvýší možnosti podnikatelských uživatelů usilovat v případě potřeby o účinnou nápravu. ▌Odůvodnění by mělo určit ▌příčiny pro rozhodnutí na základě důvodů, které poskytovatel stanovil předem ve svých podmínkách, a přiměřeně se odvolávat na příslušné zvláštní okolnosti, které k rozhodnutí vedly, včetně oznámení třetích stran. Poskytovatel online zprostředkovatelských služeb by však neměl být povinen odůvodnění omezení, pozastavení nebo ukončení poskytnout, pokud by tím porušil právní nebo regulační povinnost. Odůvodnění by rovněž nemělo být vyžadováno v případě, že je poskytovatel online zprostředkovatelských služeb schopen prokázat, že dotčený podnikatelský uživatel opakovaně porušil platné podmínky, což vedlo k ukončení poskytování všech dotčených online zprostředkovatelských služeb.

(23)  Ukončení veškerých online zprostředkovatelských služeb a související vymazání údajů poskytnutých k využívání nebo vytvořených prostřednictvím poskytování online zprostředkovatelských služeb představuje ztrátu podstatných informací, jež by mohla mít významný dopad na podnikatelské uživatele a mohla by rovněž zhoršit jejich schopnost řádně vykonávat další práva, která jim svěřuje toto nařízení. Poskytovatel online zprostředkovatelských služeb by proto měl dotčenému podnikatelskému uživateli poskytnout na trvalém nosiči odůvodnění nejméně 30 dní před tím, než ukončení poskytování online zprostředkovatelských služeb v plném rozsahu nabude účinnosti. V případech, kdy právní nebo regulační povinnost vyžaduje, aby poskytovatel online zprostředkovatelských služeb ukončil danému podnikatelskému uživateli poskytování svých online zprostředkovatelských služeb v plném rozsahu, tato lhůta by se neměla uplatnit. Stejně tak by se lhůta pro oznámení v délce 30 dní neměla uplatnit, pokud poskytovatel online zprostředkovatelských služeb uplatní právo na ukončení smlouvy podle vnitrostátních právních předpisů v souladu s právem Unie, jež umožňují okamžité ukončení smlouvy, pokud s přihlédnutím k veškerým okolnostem konkrétního případu a po zvážení zájmů obou stran nelze rozumně očekávat, že tento poskytovatel setrvá ve smluvním vztahu až do sjednané doby nebo do uplynutí výpovědní doby. Lhůta pro oznámení v délce 30 dní by se konečně neměla uplatnit tam, kde poskytovatel online zprostředkovatelských služeb může prokázat opakované porušení podmínek. Různé výjimky z této třicetidenní lhůty mohou zejména vyplynout v souvislosti s nelegálním či nevhodným obsahem, bezpečností zboží či služby, paděláním, podvodem, malwarem, spamem, narušením bezpečnosti dat, jinými kybernetickými riziky, vhodností zboží nebo služby pro nezletilé. V zájmu zajištění proporcionality by měli poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb vyloučit pouze jednotlivé zboží nebo služby podnikatelského uživatele, pokud je to přiměřené a technicky proveditelné. Ukončení všech online zprostředkovatelských služeb představuje nejpřísnější opatření.

(24)  Pořadí zboží a služeb určované poskytovateli online zprostředkovatelských služeb má významný vliv na volbu spotřebitelů, a tedy na obchodní úspěch podnikatelských uživatelů, kteří nabízejí takové zboží a služby spotřebitelům. Jako pořadí se označuje relativní důležitost nabídek podnikatelských uživatelů nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání v podobě, v jaké je poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelé online vyhledávačů prezentují, uspořádají nebo oznamují, a je výsledkem uplatnění algoritmického řazení, mechanismů hodnocení či recenzí, vizuálních označení či jiných nástrojů pro zvýraznění nebo jejich kombinace. Předvídatelností se rozumí, že poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb neurčují pořadí svévolně. Poskytovatelé ▌by měli proto předem uvést hlavní parametry, které určují pořadí, aby se zlepšila předvídatelnost pro podnikatelské uživatele, aby se jim umožnilo lépe porozumět fungování mechanismu určování pořadí a aby mohli porovnat postupy různých poskytovatelů v určování pořadí. Zvláštní podmínky tohoto požadavku na transparentnost jsou důležité pro podnikatelské uživatele, neboť obnášejí určení omezeného souboru parametrů, které z potenciálně o mnoho většího souboru parametrů s vlivem na pořadí mají největší význam. Odůvodněný popis by měl podnikatelským uživatelům pomoci zlepšit prezentaci svého zboží a služeb nebo některých inherentních vlastností tohoto zboží a služeb. Pojmu hlavního parametru by se mělo rozumět tak, že zahrnuje jakákoli obecná kritéria, procesy, zvláštní signály začleněné do algoritmů nebo jiné úpravy či mechanismy degradace používané v souvislosti s pořadím. ▌

(25)  Popis hlavních parametrů určujících pořadí by měl zahrnovat také vysvětlení jakékoli možnosti podnikatelských uživatelů aktivně ovlivnit pořadí za úplatu a jejích relativních účinků. „Úplatou“ by se v tomto ohledu mohly rozumět platby, jejichž hlavním nebo výhradním cílem je dosáhnout lepšího pořadí, jakož i nepřímá úplata spočívající v tom, že podnikatelský uživatel přijme jakékoli další závazky, jejichž praktickým účinkem je dosažení lepšího pořadí, například využívání jakýchkoli doplňkových služeb nebo prémiových prvků. Obsah popisu včetně počtu a typu hlavních parametrů se tak může výrazně lišit v závislosti na konkrétních online zprostředkovatelských službách, avšak měl by zajistit, aby podnikatelští uživatelé přiměřeně porozuměli tomu, jak mechanismus určování pořadí zohledňuje vlastnosti skutečného zboží nebo služeb, které nabízí podnikatelský uživatel, a relevantnost zvláštních online zprostředkovatelských služeb pro spotřebitele. Jsou-li součástí obecného popisu mechanismu určování pořadí formulovaného jasným a srozumitelným jazykem příklady hlavních parametrů, které by podnikatelským uživatelům měly pomoci přiměřeně porozumět fungování mechanismu určování pořadí, mohly by zahrnovat ukazatele používané pro měření kvality zboží nebo služeb podnikatelských uživatelů, používání editorů a jejich schopnost ovlivnit pořadí tohoto zboží a služeb, rozsah vlivu úplat na pořadí, jakož i prvky, které se samotným produktem nebo službou nesouvisejí nebo s nimi souvisejí jen vzdáleně, jako jsou prezentační prvky online nabídky.

(26)  Podobně má pořadí internetových stránek určované poskytovateli internetových vyhledávačů, zejména těch internetových stránek, jejichž prostřednictvím podniky nabízejí své zboží a služby spotřebitelům, významný dopad na volbu spotřebitelů a obchodní úspěch uživatelů firemních internetových stránek. Poskytovatelé internetových vyhledávačů by měli proto poskytnout popis hlavních parametrů určujících pořadí všech indexovaných internetových stránek a relativní důležitost těchto hlavních parametrů v porovnání s jinými parametry, včetně indexovaných stránek uživatelů firemních internetových stránek a také jiných internetových stránek. Kromě vlastností zboží a služeb a jejich relevantnosti pro spotřebitele by tento popis v případě internetových vyhledávačů měl uživatelům firemních internetových stránek rovněž umožnit přiměřeně porozumět tomu, zda, a pokud ano, v jakém rozsahu jsou zohledněny jisté charakteristické znaky koncepce použité internetové stránky, například jejich optimalizace pro zobrazení na mobilních telekomunikačních zařízeních. Měl by rovněž obsahovat vysvětlení jakékoli možnosti uživatelů firemních internetových stránek aktivně ovlivnit pořadí za úplatu a jejích relativních účinků. V případě, že mezi poskytovateli internetových vyhledávačů a uživateli firemních internetových stránek neexistuje smluvní vztah, měl by tento popis být dostupný pro veřejnost na zjevném a snadno přístupném místě na příslušném internetovém vyhledávači. Oblasti internetových stránek, které od uživatelů vyžadují přihlášení nebo registraci, by v tomto ohledu za snadno přístupné a veřejně dostupné považovány být neměly. Popis by měl z důvodu zajištění předvídatelnosti pro uživatele firemních internetových stránek být průběžně aktualizován, včetně možnosti snadné rozpoznatelnosti hlavních parametrů. Z existence aktualizovaného popisu hlavních parametrů by měli prospěch také jiní uživatelé než uživatelé firemních internetových stránek používající internetové vyhledávače. V některých případech mohou poskytovatelé internetových vyhledávačů rozhodnout, že v konkrétním případě ovlivní určování pořadí nebo vyřadí určitou internetovou stránku z pořadí na základě oznámení třetí strany. Na rozdíl od poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb nelze vzhledem k neexistenci smluvního vztahu mezi dotčenými stranami očekávat, že by poskytovatelé internetových vyhledávačů přímo informovali uživatele firemních internetových stránek o změně pořadí nebo vyřazení v důsledku oznámení třetí strany. Uživatel firemních internetových stránek by však měl mít možnost prověřit obsah oznámení, které vedlo v konkrétním případě ke změně pořadí nebo k vyřazení, a přezkoumat obsah oznámení, například ve veřejně přístupné online databázi. To by pomohlo omezit případy, kdy konkurenti zneužívají oznámení za účelem vyřazení ze soutěže.

(27)  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelé internetových vyhledávačů by neměli mít povinnost zpřístupňovat podle tohoto nařízení podrobné informace o fungování svého mechanismu určování pořadí včetně algoritmů. Rovněž by neměla být oslabována jejich schopnost zakročit, a to i v zájmu spotřebitelů, proti manipulaci s pořadím, které se ve zlém úmyslu dopustí třetí osoby. Obecný popis hlavních parametrů určujících pořadí by měl tyto zájmy chránit a současně umožnit podnikatelským uživatelům a uživatelům firemních internetových stránek, aby přiměřeně porozuměli tomu, jak určování pořadí v kontextu jejich využívání konkrétních online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů funguje. Aby bylo zajištěno dosažení cíle tohoto nařízení, neměly by proto úvahy týkající se obchodních zájmů poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelů internetových vyhledávačů nikdy vést k tomu, že bude zpřístupnění hlavních parametrů určujících pořadí odmítnuto. V tomto ohledu by měl poskytnutý popis vycházet přinejmenším ze skutečných údajů o relevantnosti používaných parametrů určujících pořadí, i když by tímto nařízením neměla být dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943(6).

(28)  Komise by měla vypracovat pokyny, které pomohou poskytovatelům online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů při uplatňování požadavků transparentnosti určování pořadí stanovených tímto nařízením. Tím by měl být optimalizován způsob, jímž jsou určovány hlavní parametry určující pořadí a jejich prezentace podnikatelským uživatelům a uživatelům firemních internetových stránek.

(29)  Doplňkovým zbožím a službami by se mělo rozumět zboží a služby, které jsou spotřebiteli nabízeny okamžitě před dokončením transakce zahájené v rámci online zprostředkovatelských služeb, a to jako doplněk k primárnímu zboží nebo službě nabízeným podnikatelským uživatelem. Jako doplňkové zboží a služby se označují produkty, které typicky závisí na primárním zboží či službě nebo jsou s nimi přímo spojeny, aby mohly plnit svou funkci. Proto by z tohoto pojmu měly být vyloučeny zboží a služby, které jsou prodávány pouze nádavkem k danému primárnímu zboží nebo službám, aniž by byly svou povahou doplňkové. Příkladem doplňkových služeb jsou služby oprav pro určité zboží nebo finanční produkty, jako je pojištění pronájmu vozidel nabízené jako doplněk k určitému zboží nebo službám nabízeným podnikatelským uživatelem. Podobně může doplňkové zboží zahrnovat zboží, které je doplňkem určitého produktu nabízeného podnikatelským uživatelem tím, že představuje jeho aktualizaci nebo nástroj přizpůsobení vztahující se k uvedenému určitému produktu. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nabízející zákazníkům prostřednictvím svých online zprostředkovatelských služeb zboží a služby, které jsou doplňkové ke zboží nebo službě prodávané podnikatelským uživatelem, kteří používají jejich internetové zprostředkovatelské služby, by měli stanovit ve svých podmínkách popis druhu nabízeného doplňkového zboží a služeb. Tento popis by měl být dostupný v podmínkách bez ohledu na to, zda je doplňkové zboží dodáváno nebo doplňková služba poskytována poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb samotným nebo třetí stranou. Tento popis by měl být dostatečně obsáhlý, aby umožňoval podnikatelskému uživateli porozumět tomu, zda jsou zboží nebo služby prodávány jako doplňkové ke zboží nebo službě podnikatelského uživatele. Popis by neměl nutně obsahovat určité zboží nebo službu, ale spíše druh produktu nabízeného jakožto doplněk k primárnímu produktu podnikatelského uživatele. Dále by tento popis měl za všech okolností obsahovat, zda a za jakých podmínek může podnikatelský uživatel nabízet navíc k primárnímu zboží nebo službám, které nabízí prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb, své vlastní doplňkové zboží a služby.

(30)  Pokud poskytovatel online zprostředkovatelských služeb nabízí sám určité zboží nebo služby spotřebitelům prostřednictvím vlastních online zprostředkovatelských služeb nebo tak činí prostřednictvím podnikatelského uživatele, jehož ovládá, může soutěžit přímo s jinými podnikatelskými uživateli svých online zprostředkovatelských služeb, které poskytovatel neovládá, což může poskytovatele ekonomicky motivovat a dát mu příležitost využít kontrolu nad online zprostředkovatelskou službou k tomu, aby zajistil technické a ekonomické výhody své vlastní nabídce nebo nabídce nabízené prostřednictvím jím ovládaného podnikatelského uživatele, které by mohl upřít konkurenčním podnikatelským uživatelům. Takové chování by mohlo narušit poctivou hospodářskou soutěž a omezit možnosti volby spotřebitele. Zejména v takových situacích je důležité, aby poskytovatel online zprostředkovatelských služeb jednal transparentně a aby, ať už prostřednictvím právních, obchodních, nebo technických prostředků, jako jsou funkce zahrnující operační systémy, poskytl náležitý popis nebo úvahy týkající se každého rozdílného zacházení, které by mohl uplatnit v souvislosti se zbožím nebo službami, jež nabízí sám, ve srovnání se zbožím a službami nabízenými podnikatelskými uživateli. V zájmu zajištění proporcionality by se tato povinnost měla vztahovat spíše na úroveň celkových online zprostředkovatelských služeb než na úroveň jednotlivého zboží nebo služeb nabízených prostřednictvím těchto služeb.

(31)  Pokud poskytovatel internetového vyhledávače nabízí sám určité zboží nebo služby spotřebitelům prostřednictvím vlastního internetového vyhledávače nebo tak činí prostřednictvím uživatele firemních internetových stránek, jehož ovládá, může soutěžit přímo s jinými uživateli firemních internetových stránek svého internetového vyhledávače, které poskytovatel neovládá. Zejména v takových situacích je důležité, aby poskytovatel internetového vyhledávače jednal transparentně a aby, ať už prostřednictvím právních, obchodních nebo technických prostředků, poskytl popis každého rozdílného zacházení, které by mohl uplatnit v souvislosti se zbožím nebo službami, jež nabízí sám nebo prostřednictvím uživatele firemních internetových stránek, jehož ovládá, v porovnání se zbožím a službami nabízenými soutěžícími uživateli firemních internetových stránek. V zájmu zajištění proporcionality by se tato povinnost měla vztahovat spíše na úroveň internetového vyhledávače jako takového než na úroveň jednotlivého zboží nebo služeb nabízených prostřednictvím těchto služeb.

(32)  Toto nařízení by mělo řešit také otázku zvláštních smluvních ujednání, zejména v situaci nevyrovnané vyjednávací síly, s cílem zajistit, aby smluvní vztahy byly v souladu s dobrou vírou a poctivým jednáním. V zájmu zajištění předvídatelnosti a transparentnosti by podnikatelští uživatelé měli dostat skutečnou příležitost seznámit se se změnami podmínek, a tyto změny by tedy neměly být vůči nim uplatněny se zpětnou účinností, jestliže nevycházejí z právní a regulační povinnosti nebo nejsou pro ně přínosné. Kromě toho by podnikatelští uživatelé měli dostat takové informace, aby získali jasnou představu o podmínkách, za kterých lze jejich smluvní vztah s poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb ukončit. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by měli zajistit, aby podmínky pro ukončení byly vždy přiměřené a bylo možné uplatňovat je bez zbytečných obtíží. V neposlední řadě by podnikatelští uživatelé měli být plně informováni o všech případech, kdy si poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb i po ukončení smlouvy zachovávají přístup k informacím, jež podnikatelští uživatelé poskytují nebo generují v rámci používání online zprostředkovatelských služeb.

(33)  Schopnost přístupu k údajům, včetně osobních údajů, a schopnost je používat může umožnit významnou tvorbu hodnoty v ekonomice online platforem jak obecně, tak i pro zapojené podnikatelské uživatele a online zprostředkovatelské služby. Je proto důležité, aby poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb poskytli podnikatelským uživatelům jasný popis rozsahu, povahy a podmínek jejich přístupu k určitým kategoriím údajů a jejich používání. Popis by měl být přiměřený a mohl by spíše odkazovat na obecné podmínky přístupu, než obsahovat vyčerpávající výčet skutečných údajů nebo kategorií údajů. Do popisu by však mohl být zahrnut rovněž výčet některých druhů skutečných údajů, které mohou být pro podnikatelské uživatele vysoce relevantní, a konkrétní podmínky přístupu k nim. Mezi tyto údaje by mohly patřit hodnocení a recenze, které podnikatelští uživatelé nashromáždili v souvislosti s online zprostředkovatelskými službami. Vcelku by měl popis podnikatelským uživatelům umožnit pochopit, zda mohou údaje používat ke zvýšení tvorby hodnot, a to i případným dalším využíváním datových služeb třetích stran. ▌

(34)  Stejně důležité je, aby podnikatelští uživatelé pochopili, zda poskytovatel sdílí údaje, které se generují při používání zprostředkovatelských služeb podnikatelským uživatelem, se třetími stranami. Podnikatelští uživatelé by měli být zejména upozorněni na sdílení údajů se třetími stranami, které se provádí pro účely, které nejsou nezbytné pro řádné fungování online zprostředkovatelských služeb, například v situaci, kdy poskytovatel zpeněží údaje z komerčních důvodů. Aby měli podnikatelští uživatelé možnost plně vykonat svá práva, na jejichž základě mohou takovéto sdílení údajů ovlivnit, měli by poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb výslovně uvádět také všechny možnosti zamezení sdílení údajů, které na základě smluvního vztahu s podnikatelským uživatelem existují.

(35)  Z těchto požadavků nevyplývá, že by poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb museli osobní či neosobní údaje předávat svým podnikatelským uživatelům, ani že by tak činit nesměli. Opatření v zájmu transparentnosti by však mohla přispět k většímu sdílení údajů a posílit cíle v oblasti vytvoření společného evropského datového prostoru, neboť jde o klíčový zdroj inovací a růstu. Zpracování osobních údajů by mělo být v souladu s právním rámcem Unie pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pro respektování soukromého života a ochranu osobních údajů v elektronických komunikacích, zejména s nařízením (EU) 2016/679(7), směrnicí (EU) 2016/680(8) a směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES(9).

(36)  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by v některých případech mohli ve svých podmínkách omezit schopnost podnikatelských uživatelů nabízet zboží a služby spotřebitelům za příznivějších podmínek jinými prostředky než prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb. V těchto případech by dotčení poskytovatelé měli uvést důvody tohoto omezení, zejména pokud jde o hlavní ekonomická, obchodní nebo právní hlediska omezení. Tato povinnost transparentnosti by však neměla být chápána tak, že má vliv na posouzení legality takových omezení na základě jiných aktů unijního práva nebo práva členských států v souladu s unijním právem, kromě jiného i v oblastech hospodářské soutěže a nekalých obchodních praktik a uplatňování takových právních předpisů.

(37)  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by měli zajistit interní systém pro vyřizování stížností, a umožnit tak podnikatelským uživatelům, včetně těch, jimž mohlo být používání příslušných online zprostředkovatelských služeb pozastaveno nebo ukončeno, přístup k okamžitým, vhodným a účinným možnostem nápravy. Cílem interního systému pro vyřizování stížností, který by měl být založen na zásadách transparentnosti a rovného zacházení ve stejných situacích, by mělo být zabezpečení toho, aby poskytovatel online zprostředkovatelských služeb a příslušný podnikatelský uživatel mohli podstatnou část stížností řešit dvoustraně v přiměřené lhůtě. V průběhu vyřizování stížnosti mohou poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb ponechat v platnosti rozhodnutí, jež přijali. Jakoukoli snahou dosáhnout dohody prostřednictvím interního mechanismu pro vyřizování stížností nejsou dotčena práva dotčených poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb nebo podnikatelských uživatelů zahájit soudní řízení kdykoli během vyřizování stížností nebo po něm. Kromě toho by poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb měli zveřejňovat a alespoň jednou ročně ověřit informace o fungování a efektivnosti svého interního systému pro vyřizování stížností, aby podnikatelským uživatelům pomohli porozumět hlavním druhům problémů, které mohou vzniknout v souvislosti s poskytováním různých online zprostředkovatelských služeb, a možnosti dosažení rychlého a účinného dvojstranného řešení.

(38)  Cílem požadavků tohoto nařízení týkajících se interního systému pro vyřizování stížností je umožnit poskytovatelům online zprostředkovatelských služeb přiměřený stupeň flexibility při provozování takových systémů a řešení jednotlivých stížností, aby se minimalizovala každá administrativní zátěž. Kromě toho interní systémy pro vyřizování stížností by měly poskytovatelům online zprostředkovatelských služeb umožnit v případě potřeby přiměřeně řešit každé využití těchto systémů ve zlém úmyslu, o něž by se někteří podnikatelští uživatelé mohli pokoušet. ▌ Vzhledem k nákladům na zavedení a fungování takových systémů je vhodné osvobodit od takových povinností všechny poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, kteří představují malé podniky, v souladu s příslušnými ustanoveními doporučení Komise 2003/361/ES(10). Pravidla konsolidace stanovená v uvedeném doporučení zajistí, aby nedocházelo k obcházení pravidel. Tímto osvobozením by nemělo být dotčeno právo těchto podniků zavést na dobrovolném základě interní systém pro vyřizování stížností, který splňuje kritéria stanovená v tomto nařízení.

(39)  Používání slova „interní“ by nemělo být chápáno tak, že brání v přesunu interních systémů pro vyřizování stížností na poskytovatele externích služeb nebo na jinou podnikatelskou strukturu, neboť poskytovatel nebo jiná podnikatelská struktura má plné oprávnění a možnost zajišťovat soulad interního systému pro vyřizování stížností s požadavky tohoto nařízení.

(40)  Mediace může poskytovatelům online zprostředkovatelských služeb a jejich podnikatelským uživatelům poskytnout prostředky pro uspokojivé řešení sporů, aniž by se musela použít soudní řízení, která mohou být zdlouhavá a nákladná. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by proto měli usnadnit mediaci zejména určením nejméně dvou veřejných či soukromých mediátorů, s nimiž jsou ochotni spolupracovat. Cílem určení minimálního počtu mediátorů je ochrana jejich neutrality. Mediátoři, kteří poskytují své služby z místa nacházejícího se mimo Unii, by měli být určeni pouze tehdy, je-li zaručeno, že použití jejich služeb nikterak nezbaví dotčené podnikatelské uživatele právní ochrany, která se jim poskytuje podle unijního práva nebo práva členských států, včetně požadavků tohoto nařízení a platného práva týkajícího se ochrany osobních údajů a obchodního tajemství. Aby tito mediátoři byli dostupní, spravedliví a co nejrychlejší, nejefektivnější a nejúčinnější, měli by splňovat určitá stanovená kritéria. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb a jejich podnikatelští uživatelé by však poté, co mezi nimi dojde ke sporu, měli mít i nadále možnost společně určit jakéhokoli mediátora podle svého výběru. V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES(11) by mediace podle tohoto nařízení měla být dobrovolná v tom smyslu, že odpovědnost za ni nesou strany samotné a mohou ji také kdykoli zahájit nebo ukončit. Bez ohledu na dobrovolný charakter mediace by měli poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb posuzovat žádosti o mediaci v dobré víře podle tohoto nařízení.

(41)  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by měli nést přiměřenou část celkových nákladů mediace s přihlédnutím ke všem příslušným prvkům daného případu. Za tímto účelem by měl mediátor navrhnout, jaká část je v jednotlivém případě přiměřená. ▌Vzhledem k nákladům a administrativní zátěži spojeným s nutností určit v podmínkách mediátory je vhodné osvobodit od této povinnosti všechny poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, kteří jsou malými podniky, v souladu s příslušnými ustanoveními doporučení 2003/361/ES. Pravidla konsolidace stanovená v uvedeném doporučení zajistí, aby nedocházelo k obcházení pravidel. Tím by však nemělo být dotčeno právo těchto podniků určit v podmínkách mediátory, kteří splňují kritéria stanovená v tomto nařízení.

(42)  Vzhledem k tomu, že poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by měli mít vždy povinnost určit mediátory, s nimiž jsou ochotni spolupracovat, a měli by mít povinnost jednat v dobré víře během jakéhokoli pokusu o mediaci v souladu s tímto nařízením., měly by být tyto povinnosti stanoveny tak, aby se zabránilo zneužívání mediačního systému podnikatelskými uživateli. Podnikatelští uživatelé by rovněž měli mít povinnost zúčastnit se mediace v dobré víře. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by neměli mít povinnost účastnit se mediačního řízení, pokud podnikatelský uživatel zahájí řízení, v jehož případě už dříve zahájil řízení ve snaze o mediaci, nebo pokud mediátor v daném případě zjistil, že daný podnikatelský uživatel nejednal v dobré víře. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by neměli mít povinnost účastnit se mediace s podnikatelskými uživateli, kteří mediátorovi opakovaně podali neúspěšný podnět k mediačnímu řízení. Tyto výjimečné situace by neměly omezovat možnost podnikatelského uživatele předložit věc k mediaci, pokud – jak stanoví mediátor – předmět mediace nesouvisí s předchozími případy.

(43)  Aby se v Unii usnadnilo řešení sporů týkajících se poskytování online zprostředkovatelských služeb pomocí mediace, Komise by měla ve spolupráci s členskými státy podpořit zřízení specializované mediační organizace, která v současné době chybí. Zapojení mediátorů, kteří mají odborné znalosti online zprostředkovatelských služeb a také specifických průmyslových odvětví, v nichž se tyto služby poskytují, by mělo zvýšit důvěru, kterou mají obě strany v mediační řízení, a pravděpodobnost, že takové řízení, povede k rychlému, spravedlivému a uspokojivému výsledku.

(44)  Různé faktory, například omezené finanční prostředky, obava z odplaty a ustanovení o výlučné volbě práva a soudu uvedená v podmínkách, mohou omezit efektivnost existujících možností soudní nápravy, zejména těch, které vyžadují, aby podnikatelští uživatelé nebo uživatelé firemních internetových stránek jednali samostatně, a aby byli identifikovatelní. Aby se zajistilo účinné uplatňování tohoto nařízení, měla by se organizacím, sdružením zastupujícím podnikatelské uživatele nebo uživatele firemních internetových stránek a rovněž některým veřejným subjektům zřízeným v členských státech poskytnout možnost podat žalobu u vnitrostátních soudů v souladu s vnitrostátními právními předpisy, včetně vnitrostátních procesních požadavků. Cílem takové žaloby u vnitrostátních soudů by mělo být ukončení nebo zákaz porušování pravidel stanovených v tomto nařízení a zamezení budoucím škodám, které by mohly podkopat udržitelné obchodní vztahy v ekonomice online platforem. K zajištění toho, aby takové organizace nebo sdružení účinně a náležitě využívaly tohoto práva, měly by splňovat určitá kritéria. Zejména musí být řádně založeny podle práva členského státu, být neziskové a trvale plnit své cíle. Tyto požadavky by měly zabránit jakémukoli ad hoc zakládání organizací nebo sdružení za účelem provádění zvláštní činnosti či činností nebo za účelem dosažení zisku. Dále by mělo být zajištěno, aby žádná třetí strana, která poskytuje financování, neměla nepatřičný vliv na rozhodování těchto organizací či sdružení. V zájmu zamezení střetu zájmů by se mělo zejména zabránit tomu, aby organizace či sdružení zastupující podnikatelské uživatele nebo uživatele firemních internetových stránek byly vystaveny nežádoucím vlivům ze strany poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelů internetových vyhledávačů. Zveřejnění úplných informací o členství a zdrojů financování by mělo vnitrostátním soudům usnadnit posuzování toho, zda byla splněna kritéria způsobilosti. Vzhledem ke zvláštnímu postavení příslušných veřejných subjektů v členských státech, kde byly takové subjekty zřízeny, by se mělo vyžadovat pouze to, aby tyto subjekty byly v souladu s příslušnými předpisy vnitrostátního práva výslovně pověřeny podávat uvedené žaloby ať už ve společném zájmu dotčených stran, nebo v obecném zájmu, aniž by bylo potřeba na takové veřejné subjekty uplatňovat zmíněná kritéria. Takové žaloby by se neměly nikterak dotýkat práv podnikatelských uživatelů a uživatelů firemních internetových stránek na podání samostatné soudní žaloby.

(45)  Totožnost organizací, sdružení a veřejných subjektů, které by podle názoru členských států měly být oprávněny podat žalobu podle tohoto nařízení, by měla být sdělena Komisi. V rámci tohoto sdělení by měly členské státy uvést konkrétní odkaz na příslušná ustanovení vnitrostátních předpisů, na jejichž základě byly organizace, sdružení nebo veřejný subjekt založeny, a případně odkaz na příslušný veřejný rejstřík, v němž jsou tyto organizace nebo sdružení zapsány. Tato další možnost označení členskými státy by měla zajistit určitou míru právní jistoty a předvídatelnosti, na niž se podnikatelští uživatelé a uživatelé firemních internetových stránek mohou spolehnout. Jejím cílem je zároveň také zefektivnění a zkrácení soudních řízení, což se v tomto kontextu jeví jako vhodné. Komise by měla zajistit zveřejnění seznamu těchto organizací, sdružení a veřejných subjektů v Úředním věstníku Evropské unie. Zařazení na tento seznam by mělo sloužit jako vyvratitelný důkaz právní způsobilosti organizace, sdružení nebo veřejného subjektu podávajících žalobu. Vyvstanou-li v souvislosti s určitým ustanovením obavy, měl by členský stát, jenž danou organizaci, sdružení nebo veřejný subjekt určil, tyto obavy prověřit. Organizace, sdružení a veřejné subjekty, které určitý členský stát neurčil, by měly mít možnost podat žalobu u vnitrostátního soudu, s výhradou posouzení právní způsobilosti podle kritérií stanovených v tomto nařízení.

(46)  Členské státy by měly mít povinnost zajistit odpovídající a účinné vymáhání tohoto nařízení. V členských státech existují různé systémy vymáhání a členské státy by neměly mít povinnost zřizovat nové vnitrostátní subjekty pro vymáhání. Členské státy by měly mít možnost svěřit vymáhání tohoto nařízení stávajícím orgánům, včetně soudů. Toto nařízení by nemělo členským státům ukládat povinnost stanovit vymáhání z moci úřední ani ukládat pokuty.

(47)  Komise by měla v úzké spolupráci s členskými státy nepřetržitě sledovat uplatňování tohoto nařízení. V tomto kontextu by Komise měla usilovat o zřízení široké sítě pro výměnu informací díky využití příslušných expertních subjektů, středisek excelence a skupiny pro sledování ekonomiky online platforem. Členské státy by měly Komisi poskytovat na požádání veškeré relevantní informace, jimiž v této souvislosti disponují. Toto opatření by rovněž mělo těžit z celkové posílené transparentnosti obchodních vztahů mezi podnikatelskými uživateli a poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a mezi uživateli firemních internetových stránek a internetovými vyhledávači, jejíž dosažení si toto nařízení klade za cíl. Za účelem účinného plnění úkolů sledování a přezkumu podle tohoto nařízení by se Komise měla snažit shromažďovat informace od poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb by měli ve vhodných případech v dobré víře spolupracovat na usnadňování shromažďování takových údajů.

(48)  Kodexy chování vypracované buď dotčeným poskytovatelem služeb, nebo organizacemi či sdruženími, které ho zastupují, mohou přispět k náležitému uplatňování tohoto nařízení, a měly by se proto podporovat. Pokud se takové kodexy chování vypracovávají v konzultaci se všemi příslušnými zúčastněnými stranami, měly by se zohlednit zvláštní rysy dotčených odvětví a také zvláštní rysy malých a středních podniků. Znění těchto kodexů by mělo být objektivní a nediskriminační.

(49)  Komise by měla toto nařízení pravidelně hodnotit a důkladně sledovat jeho dopady na ekonomiku online platforem, zejména s ohledem na určení, zda jsou nutné změny zohledňující příslušný vývoj techniky nebo vývoj na trhu. Toto hodnocení by mělo zahrnovat dopady na podnikatelské uživatele, které mohou být důsledkem obecného zahrnování ustanovení o výlučné volbě práva a soudu do smluvních podmínek, které určují jednostranně poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb. Za účelem získání širokého přehledu vývoje v tomto odvětví by hodnocení mělo zohledňovat zkušenosti členských států a relevantních zúčastněných stran. Expertní skupina pro sledování ekonomiky online platforem zřízená rozhodnutím Komise C(2018)2393 hraje klíčovou úlohu při sestavování hodnocení tohoto nařízení ze strany Komise. Komise by proto měla řádně zohlednit stanoviska a zprávy, které jí tato skupina předloží. Komise by v návaznosti na toto hodnocení měla přijmout příslušná opatření. Další opatření, včetně opatření legislativní povahy, mohou být vhodná v případě, že se ustanovení tohoto nařízení ukáží nedostatečnými pro řádné vyřešení problému setrvalé nerovnováhy a nekalých obchodních praktik v tomto odvětví.

(50)  Při poskytování informací vyžadovaných tímto nařízením by se měly co nejvíce vzít v úvahu zvláštní potřeby osob se zdravotním postižením, a to v souladu s cíli Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením(12).

(51)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zajištění spravedlivého, předvídatelného, udržitelného a důvěryhodného online podnikatelského prostředí na vnitřním trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu jeho rozsahu a účinků, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle.

(52)  Toto nařízení se snaží zajistit plné dodržování práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces stanoveného v článku 47 Listiny základních práv Evropské unie a podporuje uplatňování svobody podnikání stanovené v článku 16 uvedené Listiny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a rozsah

1.  Účelem tohoto nařízení je přispět k řádnému fungování vnitřního trhu stanovením pravidel k zajištění toho, aby podnikatelským uživatelům online zprostředkovatelských služeb a uživatelům firemních internetových stránek byla ve vztahu k internetovým vyhledávačům poskytnuta náležitá transparentnost, spravedlnost a možnosti účinné nápravy.

2.  Toto nařízení se vztahuje na online zprostředkovatelské služby a internetové vyhledávače poskytované, nebo nabízené k poskytnutí, podnikatelským uživatelům a uživatelům firemních internetových stránek, kteří jsou usazeni nebo mají místo pobytu v Unii a prostřednictvím těchto online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů nabízejí zboží nebo služby spotřebitelům nacházejícím se v Unii, bez ohledu na místo usazení nebo místo pobytu poskytovatelů takových služeb a bez ohledu na právo, které by jinak bylo rozhodné.

3.  Toto nařízení se nevztahuje na online platební služby nebo online reklamní nástroje nebo online reklamní výměny, které nejsou poskytovány s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí a které nezahrnují smluvní vztah se spotřebiteli.

4.  Tímto nařízením nejsou dotčeny vnitrostátní právní předpisy, které v souladu s právem Unie zakazují nebo postihují jednostranné jednání nebo nekalé obchodní praktiky, v rozsahu, v němž nejsou příslušné aspekty upraveny tímto nařízením. Toto nařízení se nedotýká vnitrostátního občanského práva, zejména práva smluvního, jako jsou pravidla platnosti, uzavírání, účinků nebo ukončení smlouvy, pokud jsou tato pravidla v souladu s právem Unie, a v rozsahu, v jakém nejsou příslušné aspekty upraveny tímto nařízením.

5.  Tímto nařízením není dotčeno právo Unie, zejména právo Unie použitelné v oblastech justiční spolupráce v občanských věcech, hospodářské soutěže, ochrany údajů, ochrany obchodního tajemství, ochrany spotřebitele, elektronického obchodování a finančních služeb.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „podnikatelským uživatelem“ jakákoli soukromá osoba jednající v rámci obchodní nebo profesní činnosti nebo jakákoli právnická osoba, která prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nabízí zboží nebo služby spotřebitelům za účelem, který lze považovat za jejich obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

2)  „online zprostředkovatelskými službami“ služby, které splňují všechna tato kritéria:

a)  představují služby informační společnosti ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535(13);

b)  umožňují podnikatelským uživatelům nabízet zboží nebo služby spotřebitelům s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí mezi těmito podnikatelskými uživateli a spotřebiteli, bez ohledu na to, kde jsou tyto transakce nakonec uzavřeny;

c)  jsou poskytovány podnikatelským uživatelům na základě smluvních vztahů mezi ▌poskytovatelem těchto služeb a ▌podnikatelskými uživateli, kteří nabízejí zboží nebo služby spotřebitelům;

3)  „poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje, nebo nabízí k poskytnutí, online zprostředkovatelské služby podnikatelským uživatelům;

4)  „spotřebitelem“ jakákoli fyzická osoba, která jedná za účelem, který nelze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

5)  „internetovým vyhledávačem“ digitální služba, která uživatelům umožňuje vkládat dotazy za účelem vyhledávání v zásadě na všech internetových stránkách nebo na všech internetových stránkách v určitém jazyce na základě dotazu na jakékoli téma v podobě klíčového slova, hlasové žádosti, sousloví nebo jiného zadání a která poskytuje výsledky v jakémkoli formátu, v nichž lze nalézt informace související s požadovaným obsahem;

6)  „poskytovatelem internetového vyhledávače“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, která poskytuje nebo nabízí k poskytnutí internetové vyhledávače spotřebitelům;

7)  „uživatelem firemních internetových stránek“ každá fyzická nebo právnická osoba, která používá online rozhraní, tj. jakýkoli software, včetně internetových stránek nebo jejich části a aplikací, včetně mobilních aplikací, k nabízení zboží nebo služeb spotřebitelům za účelem, který lze považovat za její obchodní činnost, podnikání, řemeslo nebo povolání;

8)  „pořadím“ relativní důležitost připisovaná zboží nebo službám nabízeným ▌ prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nebo ▌ relevantnost připisovaná ▌ výsledkům vyhledávání internetovými vyhledávači, jak je poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelé internetových vyhledávačů prezentují, uspořádávají nebo sdělují ▌, bez ohledu na technické prostředky používané pro takovou prezentaci, uspořádání nebo sdělení;

9)  „ovládáním“ vlastnictví nebo schopnost vyvíjet rozhodující vliv na podnik ve smyslu čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 139/2004(14);

10)  „podmínkami“ všechny podmínky nebo specifikace bez ohledu na jejich název nebo formu, kterými se řídí smluvní vztah mezi poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb a jeho podnikatelskými uživateli a které jednostranně stanoví poskytovatel online zprostředkovatelských služeb; otázka, zda došlo k jednostrannému stanovení podmínek, se zodpoví na základě celkového posouzení, pro které nejsou relativní velikost dotčených stran nebo skutečnost, že došlo k jednání nebo že určitá ustanovení podmínek mohla být předmětem takového jednání a mohla být sjednána společně příslušným poskytovatelem a podnikatelským uživatelem, samy o sobě rozhodující;

11)  „doplňkovým zbožím a službami“ zboží a služby, které spotřebiteli nabízí podnikatelský uživatel prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb před dokončením transakce zahájené v rámci online zprostředkovatelských služeb navíc k primárnímu zboží nebo službě a jako doplněk k nim;

12)  „mediací“ jakékoli formální řízení, jak je vymezeno v čl. 3 písm. a) směrnice 2008/52/ES ▌;

13)  „trvalým nosičem“ jakýkoli nástroj, který umožňuje podnikatelským uživatelům ukládat informace určené jim osobně způsobem vhodným pro jejich budoucí použití a po dobu přiměřenou jejich účelu a který umožňuje reprodukci uložených informací v nezměněném stavu.

Článek 3

Podmínky

1.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zajistí, aby jejich podmínky:

a)  byly sepsány v jasném a srozumitelném jazyce;

b)  byly snadno dostupné pro podnikatelské uživatele ve všech fázích jejich obchodního vztahu s poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb, včetně předsmluvní fáze;

c)  stanovily ▌ důvody pro rozhodnutí zcela nebo zčásti pozastavit, ukončit nebo jakkoli jinak omezit poskytování jejich online zprostředkovatelských služeb podnikatelským uživatelům;

d)  zahrnovaly informace o jakýchkoli dodatečných distribučních kanálech a potenciálních přidružených programech, jejichž prostřednictvím mohou poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb uvádět na trh zboží a služby nabízené podnikatelskými uživateli;

e)  obsahovaly všeobecné informace o účincích podmínek na práva duševního vlastnictví podnikatelských uživatelů a jejich kontrolu nad těmito právy.

2.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb oznámí na trvalém nosiči dotčeným podnikatelským uživatelům jakékoli navržené změny svých podmínek.

Navržené změny se neprovedou před uplynutím lhůty pro oznámení, která je rozumná a přiměřená povaze a rozsahu zamýšlených změn a jejich důsledků pro dotčeného podnikatelského uživatele. Tato lhůta pro oznámení činí nejméně 15 dnů ode dne, kdy poskytovatel online zprostředkovatelských služeb dotčeným podnikatelským uživatelům navržené změny oznámí. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb lhůtu pro oznámení prodlouží, je-li to nezbytné pro to, aby měli podnikatelští uživatelé dostatek času pro technické či obchodní úpravy umožňující přizpůsobit se těmto změnám.

Dotčený podnikatelský uživatel má právo ukončit smlouvu s poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb před skončením lhůty pro oznámení. Toto ukončení nabude účinnosti do 15 dnů od obdržení oznámení podle prvního pododstavce, pokud se na smlouvu neuplatní kratší lhůta.

Dotčený podnikatelský uživatel může kdykoli po oznámení podle prvního pododstavce buď písemným prohlášením, nebo jiným zjevným potvrzením upustit od lhůty pro oznámení uvedené ve druhém pododstavci.

Během lhůty pro oznámení se nabídka nového zboží nebo služeb učiněná prostřednictvím příslušných online zprostředkovatelských služeb považuje za jiné zjevné potvrzení, jímž se upouští od lhůty pro oznámení, s výjimkou případů, kdy rozumná a přiměřená lhůta pro oznámení činí více než 15 dnů, protože změny podmínek vyžadují, aby podnikatelský uživatel provedl významné technické úpravy svého zboží nebo služeb. V těchto případech není nabídka nového zboží či služeb učiněná podnikatelským uživatelem automaticky považována za upuštění od lhůty pro oznámení.

3.  Podmínky nebo jejich jednotlivá ustanovení, které nesplňují požadavky odstavce 1, jakož i změny podmínek, které poskytovatel online zprostředkovatelských služeb provedl v rozporu s odstavcem 2, jsou neplatné.

4.  Lhůta pro oznámení stanovená v odst. 2 druhém pododstavci se nepoužije, pokud poskytovatel online zprostředkovatelských služeb musí:

a)   na základě právní nebo regulační povinnosti změnit své podmínky takovým způsobem, který mu neumožňuje dodržet lhůtu pro oznámení uvedenou v odst. 2 druhém pododstavci;

b)  výjimečně změnit své podmínky s cílem čelit neočekávanému a bezprostředně hrozícímu nebezpečí spojenému s ochranou online zprostředkovatelských služeb, spotřebitelů či podnikatelských uživatelů před podvodem, malwarem, spamem, porušením zabezpečení údajů nebo jinými kybernetickými riziky.

5.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zajistí, aby byla identita podnikatelského uživatele poskytujícího zboží a služby prostřednictvím online zprostředkovatelské služby jasně viditelná.

Článek 4

Omezení, pozastavení a ukončení poskytování služeb

1.  Rozhodne-li se poskytovatel online zprostředkovatelských služeb omezit nebo pozastavit ▌ jejich poskytování některému podnikatelskému uživateli ve vztahu k určitému zboží či službám, jež tento podnikatelský uživatel nabízí, poskytne mu nejpozději v okamžiku, kdy omezení nebo pozastavení nabude účinnosti, na trvalém nosiči odůvodnění tohoto rozhodnutí.

2.  Rozhodne-li se poskytovatel online zprostředkovatelských služeb zcela ukončit poskytování všech těchto služeb některému podnikatelskému uživateli, poskytne mu nejméně 30 dní před tím, než ukončení nabude účinnosti, na trvalém nosiči odůvodnění tohoto rozhodnutí.

3.  V případě omezení, pozastavení nebo ukončení poskytování online zprostředkovatelských služeb dá jejich poskytovatel podnikatelskému uživateli příležitost vyjasnit skutečnosti a okolnosti v rámci interního postupu vyřizování stížností uvedeného v článku 11. Pokud poskytovatel online zprostředkovatelských služeb toto omezení, pozastavení nebo ukončení odvolá, bez zbytečného odkladu podnikatelskému uživateli služby obnoví a poskytne mu přístup k jakýmkoli osobním i jiným údajům, které vznikly v důsledku toho, že před tím, než toto omezení, pozastavení nebo ukončení nabylo účinnosti, podnikatelský uživatel využil dotyčné online zprostředkovatelské služby.

4.  Lhůta pro oznámení v odstavci 2 se nepoužije, pokud:

a)  se na poskytovatele online zprostředkovatelských služeb vztahuje právní nebo regulační povinnost vyžadující, aby ukončil poskytování všech těchto služeb některému podnikatelskému uživateli způsobem, který mu tuto lhůtu pro oznámení neumožňuje dodržet;

b)  poskytovatel online zprostředkovatelských služeb uplatní právo na ukončení poskytování služeb z naléhavého důvodu podle vnitrostátního práva, které je v souladu s právem Unie, nebo

c)  poskytovatel online zprostředkovatelských služeb je schopen prokázat, že dotčený podnikatelský uživatel opakovaně porušil platné podmínky, což vedlo k ukončení poskytování všech dotčených online zprostředkovatelských služeb.

Pokud se nepoužije lhůta pro oznámení podle odstavce 2, poskytovatel online zprostředkovatelských služeb poskytne dotčenému podnikatelskému uživateli bez zbytečného odkladu na trvalém nosiči odůvodnění tohoto rozhodnutí.

5.  Odůvodnění uvedené v odstavcích 1 a 2 a v odst. 4 druhém pododstavci musí obsahovat odkaz na konkrétní skutečnosti nebo okolnosti, včetně obsahu oznámení třetích stran, které vedly k rozhodnutí poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, jakož i odkaz na příslušné důvody pro rozhodnutí uvedené v čl. 3 odst. 1 písm. c).

Poskytovatel online zprostředkovatelských služeb nemusí odůvodnění poskytnout, pokud se na něj vztahuje právní nebo regulační povinnost neuvádět konkrétní skutečnosti či okolnosti nebo odkaz na příslušný důvod či důvody, nebo pokud je schopen prokázat, že dotčený podnikatelský uživatel opakovaně porušil platné podmínky, což vedlo k ukončení poskytování všech dotčených online zprostředkovatelských služeb.

Článek 5

Pořadí

1.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb stanoví ve svých podmínkách hlavní parametry určující pořadí a důvody relativní důležitosti těchto hlavních parametrů v porovnání s ostatními parametry.

2.  Poskytovatelé internetových vyhledávačů stanoví ▌ hlavní parametry, které jsou jednotlivě nebo společně nejvýznamnější při určování pořadí, a relativní důležitost těchto hlavních parametrů tak, že ve svých internetových vyhledávačích poskytnou snadno a veřejně přístupný popis v jasném a srozumitelném jazyce. Tento popis průběžně aktualizují.

3.  Obsahují-li hlavní parametry možnost ovlivnit pořadí za jakoukoli přímou nebo nepřímou úplatu zaplacenou podnikatelskými uživateli nebo uživateli firemních internetových stránek dotčenému poskytovateli, tento poskytovatel rovněž uvede popis těchto možností a účinků takové úplaty na pořadí v souladu s požadavky stanovenými v odstavcích 1 a 2.

4.  Pokud poskytovatel internetového vyhledávače na základě oznámení třetí strany změní v konkrétním případě pořadí nebo vyřadí určitou internetovou stránku, umožní uživateli firemních internetových stránek seznámit se s obsahem daného oznámení.

5.  Popis uvedený v odstavcích 1, 2 a 3 musí být dostačující, aby podnikatelským uživatelům nebo uživatelům firemních internetových stránek umožnil přiměřeně porozumět tomu, zda, a pokud ano, tak v jakém rozsahu mechanismus určování pořadí zohledňuje:

a)  vlastnosti zboží a služeb nabízených spotřebitelům prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů;

b)  relevantnost těchto vlastností pro uvedené spotřebitele;

c)  pokud jde o internetové vyhledávače, charakteristické znaky koncepce internetové stránky používané uživateli firemních internetových stránek.

6.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb a internetových vyhledávačů nejsou při plnění požadavků tohoto článku povinni zveřejnit algoritmy ani jakékoli informace, které by s dostatečnou jistotou vedly k tomu, že by bylo možné klamat nebo poškozovat spotřebitele prostřednictvím manipulace s výsledky vyhledávání. Tímto článkem není dotčena směrnice (EU) 2016/943.

7.  Pro účely snadnějšího dodržování požadavků tohoto článku poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a poskytovateli internetových vyhledávačů a jejich snadnějšího vymáhání vydá Komise pokyny doplňující požadavky na transparentnost stanovené v tomto článku.

Článek 6

Doplňkové zboží a služby

Jsou-li spotřebitelům prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb nabízeny doplňkové zboží a služby, včetně finančních produktů, ať už poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb nebo třetími stranami, uvede poskytovatel online zprostředkovatelských služeb ve svých podmínkách popis druhu nabízeného doplňkového zboží a služeb a popis toho, zda a za jakých okolností může podnikatelský uživatel nabízet prostřednictvím online zprostředkovatelských služeb své vlastní doplňkové zboží a služby.

Článek 7

Rozdílné zacházení

1.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zahrnou do svých podmínek popis jakéhokoli rozdílného zacházení, které uplatňují nebo mohou uplatňovat ve vztahu ke zboží a službám, jež spotřebitelům prostřednictvím těchto online zprostředkovatelských služeb nabízí jednak buď tento poskytovatel sám, nebo kteříkoli podnikatelští uživatelé ovládaní tímto poskytovatelem, a jednak jiní podnikatelští uživatelé. Tento popis se vztahuje na hlavní ekonomická, obchodní nebo právní hlediska uvedeného rozdílného zacházení.

2.  Poskytovatelé internetových vyhledávačů uvedou popis každého rozdílného způsobu zacházení, který uplatňují nebo mohou uplatňovat ve vztahu ke zboží a službám, jež spotřebitelům prostřednictvím těchto internetových vyhledávačů nabízí jednak buď tento poskytovatel sám, nebo uživatelé firemních internetových stránek ovládaní tímto poskytovatelem, a jednak jiní uživatelé firemních internetových stránek.

3.  Popisy uvedené v odstavcích 1 a 2 zahrnují zejména tam, kde je to relevantní, jakékoli rozdílné zacházení prostřednictvím zvláštních opatření nebo chování poskytovatele online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatele internetového vyhledávače, které se vztahují ke kterékoli z těchto skutečností:

a)  přístup, který poskytovatel nebo jím ovládaní podnikatelští uživatelé či uživatelé firemních internetových stránek mohou mít k jakýmkoli osobním či jiným údajům, jež podnikatelští uživatelé, uživatelé firemních internetových stránek nebo spotřebitelé poskytují pro účely používání dotyčných online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb;

b)  pořadí nebo jiná nastavení, které poskytovatel uplatňuje a které mají vliv na přístup spotřebitelů ke zboží nebo službám nabízeným prostřednictvím těchto online zprostředkovatelských služeb jinými podnikatelskými uživateli nebo prostřednictvím těchto internetových vyhledávačů jinými uživateli firemních internetových stránek;

c)  přímé nebo nepřímé úplaty účtované za používání dotčených online zprostředkovatelských služeb nebo služeb internetového vyhledávače;

d)  přístup ke službám nebo funkcím nebo technickým rozhraním, které jsou relevantní pro podnikatelského uživatele nebo uživatele firemních internetových stránek a které jsou přímo spojené s využíváním dotčených online zprostředkovatelských služeb či internetových vyhledávačů nebo jsou pro ně doplňkové, podmínky pro jejich používání ▌ nebo jakékoli přímé nebo nepřímé úplaty účtované za jejich používání.

Článek 8

Zvláštní smluvní ujednání

K zajištění toho, aby smluvní vztahy mezi poskytovateli online zprostředkovatelských služeb a podnikatelskými uživateli byly v souladu s dobrou vírou a poctivým jednáním, poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb:

a)  uplatňují změny podmínek se zpětnou působností pouze v případě, že vycházejí z právní nebo regulační povinnosti nebo jsou pro podnikatelské uživatele výhodné;

b)  zajistí, aby jejich podmínky zahrnovaly informace o podmínkách, za kterých mohou podnikatelští uživatelé svůj smluvní vztah s poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb ukončit, a

c)  zahrnou do svých podmínek popis technického a smluvního přístupu k informacím poskytnutým nebo vygenerovaným podnikatelským uživatelem, které uchovávají po ukončení smlouvy mezi poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb a podnikatelským uživatelem, nebo v nich uvedou, že takový technický a smluvní přístup neexistuje.

Článek 9

Přístup k údajům

1.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zahrnou do svých podmínek popis technického a smluvního přístupu podnikatelských uživatelů k jakýmkoli osobním či jiným údajům, jež podnikatelští uživatelé nebo spotřebitelé poskytují pro účely používání dotčených online zprostředkovatelských služeb, nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb, nebo uvedou, že technický a smluvní přístup neexistuje.

2.  Prostřednictvím popisu uvedeného v odstavci 1 poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb náležitě informují podnikatelské uživatele zejména o tom:

a)  zda má poskytovatel online zprostředkovatelských služeb přístup k osobním či jiným údajům, jež podnikatelští uživatelé nebo spotřebitelé poskytují pro účely používání těchto služeb nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek;

b)  zda má podnikatelský uživatel přístup k osobním nebo jiným údajům, které poskytuje v souvislosti se svým používáním dotčených online zprostředkovatelských služeb nebo které jsou generovány při poskytování těchto služeb tomuto podnikatelskému uživateli a spotřebitelům jeho zboží nebo služeb, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek;

c)  zda kromě písmene b) má podnikatelský uživatel přístup k osobním nebo jiným údajům, a to i v souhrnné formě, které jsou poskytovány nebo generovány při poskytování online zprostředkovatelských služeb všem jejich podnikatelským uživatelům a spotřebitelům, a pokud ano, ke kterým kategoriím těchto údajů a za jakých podmínek, a

d)  zda jsou kterékoli údaje podle písmene a) poskytovány třetím stranám, a pokud poskytování těchto údajů třetím stranám není pro řádné fungování online zprostředkovatelských služeb nezbytné, informace o účelu tohoto sdílení údajů a veškerých možnostech, jak mohou podnikatelští uživatelé vyloučit toto sdílení údajů.

3.  Tímto článkem není dotčeno uplatňování nařízení (EU) 2016/679, směrnice (EU) 2016/680 a směrnice 2002/58/ES.

Článek 10

Omezení nabízení různých podmínek jinými prostředky

1.  Pokud poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb omezí při poskytování svých služeb možnost podnikatelských uživatelů nabízet stejné zboží a služby spotřebitelům za různých podmínek jinými prostředky než prostřednictvím těchto služeb, zahrnou do svých podmínek důvody tohoto omezení a zajistí snadný přístup veřejnosti k nim. Tyto důvody musí zahrnovat hlavní ekonomická, obchodní nebo právní hlediska těchto omezení.

2.  Povinností stanovenou v odstavci 1 nejsou dotčeny žádné zákazy nebo omezení týkající se uložení takových omezení vyplývajících z uplatňování jiných aktů unijního práva nebo práva členských států, které jsou v souladu s právem Unie a které se vztahují na poskytovatele online zprostředkovatelských služeb.

Článek 11

Interní systém pro vyřizování stížností

1.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb zřídí interní systém pro vyřizování stížností podnikatelských uživatelů.

Tento interní systém pro vyřizování stížností musí být pro podnikatelské uživatele snadno přístupný a bezplatný a musí zajistit, že stížnosti budou vyřízeny v přiměřené lhůtě. Musí být založen na zásadách transparentnosti a rovného zacházení ve stejných situacích a řešit stížnosti způsobem, který je přiměřený jejich důležitosti a složitosti. Musí podnikatelským uživatelům umožnit podávat přímo u dotčeného poskytovatele stížnosti týkající se těchto otázek:

a)  domnělého neplnění ▌ závazků stanovených v tomto nařízení poskytovatelem, které se dotýká podnikatelského uživatele, který stížnost podal (dále jen „stěžovatel“);

b)  technické problémy, které přímo souvisejí s poskytováním online zprostředkovatelských služeb a ▌ které se dotýkají stěžovatele ▌;

c)  opatření nebo chování poskytovatele, které souvisejí přímo s poskytováním online zprostředkovatelských služeb a ▌ které se dotýkají stěžovatele ▌.

2.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb musí jako součást svého interního systému pro vyřizování stížností:

a)  náležitě posoudit podané stížnosti a navazující opatření, která možná budou muset přijmout ve věci stížnosti, aby vznesenou otázku náležitě vyřešili ▌;

b)  vyřizovat stížnosti rychle a účinně s přihlédnutím k důležitosti a složitosti vznesené otázky;

c)  individualizovaným způsobem oznámit stěžovateli výsledek interního procesu vyřizování stížnosti v jasném a srozumitelném jazyce.

3.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb uvedou ve svých podmínkách veškeré relevantní informace o přístupu k jejich internímu systému pro vyřizování stížností a o jeho fungování.

4.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb sestaví ▌informace o fungování a efektivnosti svého interního systému pro vyřizování stížností a veřejnosti k nim zajistí snadný přístup. Ověřují tyto informace alespoň jednou ročně a aktualizují je v případě, že jsou potřebné významné změny.

Tyto informace obsahují celkový počet podaných stížností, hlavní druhy stížností, průměrnou dobu potřebnou na jejich vyřízení a souhrnné informace o výsledku stížností.

5.  Tento článek se nevztahuje na poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, kteří jsou malými podniky ve smyslu přílohy k doporučení Komise 2003/361/ES.

Článek 12

Mediace

1.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb ve svých podmínkách určí dva nebo více mediátorů, ¨s nimiž jsou ochotni spolupracovat při pokusu o dosažení dohody s podnikatelskými uživateli o mimosoudním řešení sporů mezi poskytovatelem a podnikatelským uživatelem, které vzniknou v souvislosti s poskytováním dotčených online zprostředkovatelských služeb, včetně stížností, které nemohly být vyřešeny pomocí interního systému pro vyřizování stížností uvedeného v článku 11.

Mediátory, kteří poskytují mediační služby z místa mimo Unii, mohou poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb určit pouze tehdy, pokud je zajištěno, že dotčení podnikatelští uživatelé nebudou fakticky zbaveni jakýchkoli právních záruk stanovených v právu Unie nebo členských států v důsledku toho, že mediátoři poskytují tyto služby z místa mimo Unii.

2.  Mediátoři uvedení v odstavci 1 musí splňovat tyto požadavky:

a)  jsou nestranní a nezávislí;

b)  jejich mediační služby jsou cenově dostupné pro ▌podnikatelské uživatele dotčených online zprostředkovatelských služeb;

c)  jsou schopni poskytovat své mediační služby v jazyce podmínek, které upravují smluvní vztah mezi poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb a dotčeným podnikatelským uživatelem;

d)  jsou snadno dostupní buď fyzicky v místě usazení nebo v místě pobytu podnikatelského uživatele, nebo dálkově s použitím komunikačních technologií;

e)  jsou schopni poskytovat své mediační služby neprodleně;

f)  dostatečně rozumí všeobecným obchodním vztahům mezi podniky, což jim umožňuje účinně přispívat k pokusům o řešení sporů.

3.  Bez ohledu na dobrovolnou povahu mediace musí poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb a podnikatelští uživatelé jednat v dobré víře během jakéhokoli ▌ pokusu o ▌ mediaci v souladu s tímto článkem.

4.  Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nesou v každém jednotlivém případě přiměřenou část celkových nákladů na mediaci. Přiměřená část těchto celkových nákladů se určí na základě návrhu mediátora s přihlédnutím ke všem relevantním aspektům daného případu, zejména poměrným přednostem nároků stran ve sporu, chování stran a vzájemném poměru velikosti a finanční síly stran. ▌

5.  Jakýmkoli pokusem o dosažení dohody prostřednictvím mediace ve věci řešení sporu v souladu s tímto článkem nejsou dotčena práva dotčených poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb a podnikatelských uživatelů zahájit soudní řízení kdykoli během mediačního řízení, před ním či po něm.

6.  Pokud o to podnikatelský uživatel před zahájením mediace nebo v jejím průběhu požádá, zpřístupní mu poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb informace o fungování a efektivnosti mediace týkající se jeho činnosti.

7.  Povinnost stanovená v odstavci 1 se nevztahuje na poskytovatele online zprostředkovatelských služeb, kteří jsou malými podniky ve smyslu přílohy k doporučení 2003/361/ES.

Článek 13

Specializovaní mediátoři

Komise v úzké spolupráci s členskými státy vybízí poskytovatele online zprostředkovatelských služeb i organizace a sdružení, které je zastupují, k tomu, aby jednotlivě nebo společně založili jednu nebo více organizací poskytujících mediační služby, které splňují požadavky stanovené v čl. 12 odst. 2, za zvláštním účelem usnadnění mimosoudního řešení sporů s podnikatelskými uživateli, které vznikají v souvislosti s poskytováním těchto služeb, s přihlédnutím zejména k přeshraniční povaze online zprostředkovatelských služeb.

Článek 14

Soudní řízení vedená zastupujícími organizacemi nebo sdruženími a veřejnými subjekty

1.  Organizace a sdružení, která mají oprávněný zájem na zastupování podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek, a veřejné subjekty zřízené v členských státech mají právo podat žalobu u příslušných vnitrostátních soudů v Unii v souladu s právem členského státu, v němž je podána žaloba, na ukončení nebo zákaz neplnění příslušných požadavků tohoto nařízení poskytovateli online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovateli internetových vyhledávačů.

2.  Komise vybízí členské státy k tomu, aby si s dalšími členskými státy vyměňovaly osvědčené postupy a informace na základě rejstříků protiprávních jednání, která byla předmětem soudních příkazů u vnitrostátních soudů, pokud příslušné veřejné subjekty nebo orgány takové rejstříky zřídí.

3.  Organizace nebo sdružení mají právo uvedené v odstavci 1 pouze tehdy, pokud ▌ splňují všechna tato kritéria:

a)  jsou řádně založeny podle práva členského státu;

b)  sledují cíle, které jsou ve společném zájmu skupiny podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek, které trvale zastupují;

c)  jsou neziskové;

d)  na jejich rozhodování nemá nepatřičný vliv žádná třetí strana, která poskytuje financování, zejména poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb nebo internetových vyhledávačů.

Za tímto účelem zveřejní organizace nebo sdružení v plném rozsahu informace o svých členech a zdroji financování.

4.  Veřejné subjekty musí mít v členských státech, v nichž byly ▌ zřízeny, právo uvedené v odstavci 1, jsou-li pověřeny hájit společné zájmy podnikatelských uživatelů nebo uživatelů firemních internetových stránek nebo zajišťovat dodržování požadavků tohoto nařízení, v souladu s vnitrostátním právem dotčeného členského státu.

5.  Členské státy mohou určit:

a)  organizace nebo sdružení usazené v daném členském státě, které splňují alespoň požadavky stanovené v odstavci 3, a to na jejich žádost;

b)  veřejné subjekty v nich zřízené, které splňují požadavky stanovené v odstavci 4,

kterým přiznají právo uvedené v odstavci 1. Členské státy sdělí Komisi název a účel veškerých těchto určených organizací, sdružení nebo veřejných subjektů.

6.  Komise sestaví seznam organizací, sdružení a veřejných subjektů určených podle odstavce 5. Tento seznam uvádí účel těchto organizací, sdružení a veřejných subjektů. Zveřejní se v Úředním věstníku Evropské unie. Změny tohoto seznamu se zveřejní neprodleně a aktualizovaný seznam se v každém případě sestavuje a zveřejňuje každých šest měsíců.

7.  Soudy přijmou seznam uvedený v odstavci 6 jako důkaz právní způsobilosti organizace, sdružení nebo veřejného subjektu, aniž je dotčeno právo soudu zkoumat v konkrétním případě, zda účel žalobce opravňuje k podání žaloby.

8.  Vyjádří-li některý členský stát nebo Komise obavy ohledně toho, zda určitá organizace nebo sdružení splňuje kritéria stanovená v odstavci 3 nebo zda veřejný subjekt splňuje kritéria stanovená v odstavci 4, členský stát, jenž danou organizaci, sdružení nebo veřejný subjekt určil v souladu s odstavcem 5, tyto obavy prověří a případně určení zruší, není-li splněno jedno nebo více kritérií.

9.  Právem uvedeným v odstavci 1 nejsou dotčena práva podnikatelských uživatelů a uživatelů firemních internetových stránek podat jakoukoli žalobu u příslušných vnitrostátních soudů v souladu s právem členského státu, v němž je podána žaloba, která vychází z individuálních práv a má za cíl ukončit jakékoli neplnění příslušných požadavků tohoto nařízení poskytovatelem online zprostředkovatelských služeb nebo poskytovatelem internetového vyhledávače.

Článek 15

Vymáhání

1.  Každý členský stát zajistí přiměřené a účinné vymáhání tohoto nařízení.

2.  Členské státy stanoví pravidla pro ukládání opatření za porušení tohoto nařízení a zajistí jejich uplatňování. Tato opatření musí být účinná, přiměřená a odrazující.

Článek 16

Sledování

Komise v úzké spolupráci s členskými státy důkladně sleduje dopad tohoto nařízení na vztahy mezi online zprostředkovatelskými službami a jejich podnikatelskými uživateli a mezi internetovými vyhledávači a uživateli firemních internetových stránek. Za tímto účelem shromažďuje relevantní informace s cílem sledovat změny v těchto vztazích, a to i prováděním příslušných studií. Členské státy pomáhajíKomisi tím, že jí na požádání poskytují veškeré relevantní shromážděné informace včetně informací o konkrétních případech. Pro účely tohoto článku a článku 18 může Komise usilovat o shromáždění informací od poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb.

Článek 17

Kodexy chování

1.  Komise vybízí poskytovatele online zprostředkovatelských služeb a organizace a sdružení, která je zastupují, společně s podnikatelskými uživateli, včetně malých a středních podniků, a s organizacemi, které je zastupují, aby vypracovali kodexy chování, jejichž účelem je přispět k náležitému uplatňování tohoto nařízení s přihlédnutím ke zvláštním rysům různých odvětví, v nichž jsou online zprostředkovatelské služby poskytovány, a také ke zvláštním rysům malých a středních podniků.

2.  Komise vybízí poskytovatele internetových vyhledávačů a organizace a sdružení, které je zastupují, k tomu, aby vypracovali kodexy chování, jejichž specifickým účelem je přispět k náležitému uplatňování článku 5 ▌.

3.  Komise vybízí poskytovatele online zprostředkovatelských služeb k tomu, aby přijali a uplatňovali odvětvové kodexy chování, pokud existují a jsou široce používány.

Článek 18

Přezkum

1.  Do ... [18 měsíců po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] a poté každé tři roky Komise vyhodnotí toto nařízení a podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

2.  První hodnocení tohoto nařízení bude provedeno zejména za účelem:

a)   posouzení dodržování povinností stanovených v článcích 3 až 10 a jejich dopadu na ekonomiku online platforem;

b)  posouzení dopadu a účinnosti veškerých zavedených kodexů chování na zlepšování spravedlnosti a transparentnosti;

c)  dalšího zkoumání problémů způsobených závislostí podnikatelských uživatelů na online zprostředkovatelských službách a problémů způsobených nekalými obchodními praktikami poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb a dále za účelem zjištění, nakolik jsou tyto praktiky stále rozšířeny;

d)  zkoumání toho, zda konkurence mezi zbožím a službami, jež spotřebitelům nabízí podnikatelský uživatel, a zbožím a službami, jež nabízí nebo kontroluje poskytovatel online zprostředkovatelských služeb, představuje spravedlivou hospodářskou soutěž a zda poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb v této souvislosti nezneužívají privilegované informace;

e)  posouzení účinku tohoto nařízení na případnou nerovnováhu ve vztazích mezi poskytovateli operačních systémů a jejich podnikatelskými uživateli;

f)  posouzení toho, zda oblast působnosti tohoto nařízení, zejména v souvislosti s definicí „podnikatelského uživatele“, vyhovuje v tom smyslu, že nepodporuje falešnou samostatně výdělečnou činnost.

V rámci prvního a následných hodnocení se zjistí, zda jsou zapotřebí dodatečná pravidla, včetně pravidel týkajících se vymáhání, v zájmu zajištění spravedlivého, udržitelného a důvěryhodného online podnikatelského prostředí v rámci vnitřního trhu. Komise v návaznosti na tato hodnocení přijme vhodná opatření, která mohou zahrnovat legislativní návrhy.

3.  Členské státy poskytnou veškeré relevantní informace, kterými disponují a které Komise může požadovat pro účely vypracování zprávy uvedené v odstavci 1.

4.  Komise při provádění hodnocení tohoto nařízení zohlední mimo jiné stanoviska a zprávy, které jí předloží expertní skupina pro sledování ekonomiky online platforem. Tam, kde je to vhodné, přihlédne rovněž k obsahu a fungování všech kodexů chování uvedených v článku 17.

Článek 19

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Toto nařízení se použije se od ... [dvanáct měsíců po dni jeho vyhlášení].

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ...,

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 177.
(2)Úř. věst. L 440, 6.12.2008, s. 177.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019.
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 351, 20.12.2012, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) (Úř. věst. L 177, 4. 7. 2008, s. 6).
(6)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).
(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(9) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických telekomunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).
(10)Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).
(11) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech (Úř. věst. L 136, 24.5.2008, s. 3).
(12)Rozhodnutí Rady 2010/48/ES ze dne 26. listopadu 2009 o uzavření Úmluvy Organizace spojených národů o právech osob se zdravotním postižením Evropským společenstvím (Úř. věst. L 23, 27.1.2010, s. 37).
(13)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).
(14)Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování), (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1).


Lepší vymáhání a modernizace právních předpisů EU na ochranu spotřebitele ***I
PDF 340kWORD 87k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele (COM(2018)0185 – C8-0143/2018 – 2018/0090(COD))
P8_TA-PROV(2019)0399A8-0029/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0185),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0143/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na odůvodněná stanoviska předložená rakouskou Spolkovou radou a švédským parlamentem v rámci protokolu č. 2 o používání zásad subsidiarity a proporcionality uvádějící, že návrh legislativního aktu není v souladu se zásadou subsidiarity,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 20. září 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 29. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0029/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS ▌, směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů EU na ochranu spotřebitele(2)

P8_TC1-COD(2018)0090


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V čl. 169 odst. 1 a v čl. 169 odst. 2 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) se stanoví, že Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím opatření přijatých podle článku 114 Smlouvy o fungování EU. Článek 38 Listiny základních práv Evropské unie stanoví, že v politikách Unie je zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele.

(2)  Právní předpisy na ochranu spotřebitele by měly být účinně uplatňovány v celé Unii. Komplexní kontrola účelnosti směrnic v oblasti ochrany spotřebitele a marketingu, kterou Komise provedla v letech 2016 a 2017 v rámci Programu pro účelnost a účinnost právních předpisů (REFIT), dospěla k závěru, že účinnost právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele je ohrožena nedostatečným povědomím obchodníků a spotřebitelů, a v stávající prostředky ke zjednání nápravy by tudíž mohly být využívány častěji.

(3)  Unie již přijala řadu opatření na zvýšení povědomí spotřebitelů, obchodníků a právníků o právech spotřebitelů a na zlepšení vymáhání práv spotřebitelů a náhrady pro ně. Stále ale zbývají určité rezervy ohledně ▌skutečně účinných a přiměřených sankcí ve vnitrostátních právních předpisech pro odrazování a postihování protiprávního jednání uvnitř Unie, nedostatečné individuální nápravy pro spotřebitele poškozené porušením vnitrostátních právních předpisů, které provádějí směrnici 2005/29/ES(5), a nedostatky v postupu vydávání žalob na zdržení se jednání podle směrnice 2009/22/ES(6). Revizí postupu vydávání žalob na zdržení se jednání by se měl zabývat samostatný nástroj, který změní a nahradí směrnici 2009/22/ES.

(4)  Směrnice 98/6/ES(7), 2005/29/ES a 2011/83/EU(8) obsahují požadavky, aby členské státy zajistily účinné, přiměřené a odrazující sankce za protiprávní jednání v rozporu s vnitrostátními právními předpisy, které tyto směrnice provádějí. Dále článek 21 nařízení (EU) 2017/2394(9) o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele vyžaduje, aby členské státy přijaly donucovací opatření, včetně účinného, účelného a koordinovaného ukládání sankcí, které dosáhnou ukončení či zákazu rozsáhlých protiprávních jednání nebo rozsáhlých protiprávních jednání s unijním rozměrem.

(5)  Platné vnitrostátní předpisy o sankcích se v rámci Unie výrazně liší. Obzvláště platí, že ne všechny členské státy zajišťují možnost ukládání účinných, přiměřených a odrazujících pokut obchodníkům, kteří se dopouštějí rozsáhlých protiprávních jednání nebo rozsáhlých protiprávních jednání s unijním rozměrem. Proto je třeba zlepšit platná pravidla o sankcích ve směrnicích 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU a současně zavést nová pravidla o sankcích ve směrnici 93/13/EHS(10).

(6)   Členské státy by měly nadále mít možnost zvolit si druh sankce, která má být uložena, a stanovit ve svých vnitrostátních předpisech příslušné postupy ukládání sankcí v případě porušení směrnic změněných touto směrnicí.

(7)  Aby se zajistilo jednotnější uplatňování sankcí, zejména v případě protiprávních jednání uvnitř Unie, rozsáhlých protiprávních jednání a rozsáhlých protiprávních jednání s unijním rozměrem podle nařízení (EU) 2017/2394, měla by být zavedena společná pomocná a orientační kritéria pro ukládání sankcí. Tato kritéria by měla zahrnovat ▌například povahu, závažnost, rozsah a dobu trvání protiprávního jednání a případnou náhradu za způsobenou újmu poskytnutou obchodníkem spotřebitelům. Opakované protiprávní jednání téhož subjektu poukazuje na sklon k takovému protiprávnímu jednání a je významným projevem závažnosti chování, a tedy i nutnosti zvýšit úroveň sankce pro dosažení odrazujícího účinku. ▌Pokud jsou příslušné údaje k dispozici, měl by být zohledněn získaný finanční prospěch nebo zamezené ztráty kvůli protiprávnímu jednání. Mohou být zohledněny také jiné přitěžující nebo polehčující faktory, jež lze uplatnit na okolnosti daného případu.

(8)  Tato společná pomocná a orientační kritéria pro uplatňování sankcí nemusejí mít význam pro rozhodování o sankcích za každé protiprávní jednání, především za protiprávní jednání, které není závažné. Členské státy by také měly zohlednit další obecné právní zásady týkající se uplatňování sankcí, například zásadu non bis in idem.

(9)  V souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2017/2394 příslušné orgány členských států dotčené koordinovaným postupem přijmou v rámci své jurisdikce veškerá nezbytná donucovací opatření proti obchodníkovi odpovědnému za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu tohoto protiprávního jednání. V náležitých případech uloží obchodníkovi odpovědnému za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem sankce, jako jsou pokuty nebo penále. Donucovací opatření jsou přijímána účinně, efektivně a koordinovaně s cílem dosáhnout ukončení nebo zákazu rozsáhlého protiprávního jednání nebo rozsáhlého protiprávního jednání s unijním rozměrem. Příslušné orgány dotčené koordinovaným postupem usilují o přijetí donucovacích opatření souběžně ve všech členských státech dotčených tímto protiprávním jednáním.

(10)  Aby členské státy mohly ukládat účinné, přiměřené a odrazující sankce za rozsáhlá protiprávní jednání v rozporu s právními předpisy na ochranu spotřebitele a za rozsáhlá protiprávní jednání s unijním rozměrem, která jsou předmětem koordinovaného vyšetřování a vymáhání v souladu s nařízením (EU) 2017/2394, měly by být pokuty zavedeny jako součást sankcí za tato protiprávní jednání. Aby se zajistil odrazující účinek pokut, měly by členské státy ve svých vnitrostátních právních předpisech stanovit maximální výši pokuty za tato protiprávní jednání na úrovni, která dosahuje alespoň 4 % ročního obratu obchodníka v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech. Obchodníkem může být v určitých případech také skupina společností.

(11)  Jak stanoví články 9 a 10 nařízení (EU) 2017/2394, při ukládání sankcí by měly být případně řádně zohledněny povaha, závažnost a doba trvání dotčeného protiprávního jednání. Uložení sankcí by mělo být přiměřené a mělo by být v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem, včetně platných procesních záruk, a se zásadami Listiny základních práv Evropské unie. Přijaté sankce by měly odpovídat povaze a celkovému skutečnému nebo možnému poškození práva Unie chránícího zájmy spotřebitelů, k němuž došlo v důsledku protiprávního jednání. Pravomoc ukládat sankce je uplatňována buď přímo příslušnými orgány v souladu s jejich vlastní kompetencí, nebo případně obrácením se na jiné orgány s touto pravomocí nebo veřejné orgány, případně instruováním určených subjektů či podáním k soudům příslušným k přijetí nezbytného rozhodnutí, případně i řízením o opravném prostředku, pokud podání týkající se přijetí nezbytného rozhodnutí není úspěšné.

(12)  Pokud v důsledku koordinačního mechanismu podle nařízení (EU) 2017/2394 uloží pokutu obchodníkovi odpovědnému za rozsáhlé protiprávní jednání nebo rozsáhlé protiprávní jednání s unijním rozměrem ve smyslu uvedeného nařízení jeden příslušný vnitrostátní orgán, měl by mít možnost uložit pokutu ve výši alespoň 4 % ročního obratu tohoto obchodníka ve všech dotčených členských státech, kterých se koordinované donucovací opatření týká.

(13)  Členským státům by nemělo nic bránit v tom, aby ve svých vnitrostátních právních předpisech zachovaly nebo zavedly vyšší maximální pokuty vycházející z obratu za rozsáhlá protiprávní jednání nebo rozsáhlá protiprávní jednání s unijním rozměrem v rozporu s právními předpisy na ochranu spotřebitele podle definice v nařízení (EU) 2017/2394. Členské státy by také měly mít možnost založit tyto pokuty na celosvětovém obratu obchodníka nebo rozšířit pravidla pro pokuty na další protiprávní jednání, na něž se ustanovení této směrnice související s článkem 21 nařízení (EU) 2017/2394 nevztahují. Kromě toho by v případech, kdy nejsou k dispozici informace o ročním obratu obchodníka, nemělo členským státům nic bránit v tom, aby zachovaly nebo zavedly jiná pravidla stanovující pokuty. Požadavek na stanovení pokuty na úrovni alespoň 4 % obratu obchodníka by se neměl vztahovat na případné další předpisy členských států pro penále, například denní pokuty, za neplnění rozhodnutí, příkazu, předběžného opatření, závazku obchodníka nebo jiného opatření, s cílem zastavit protiprávní jednání.

(14)  Pravidla pro pokuty by s cílem posílit jejich odrazující účinek měla být stanovena ve směrnici 93/13/EHS. Pro uplatňování sankcí za porušení směrnice 93/13/EHS mohou členské státy zvolit správní nebo soudní postupy. Zejména správní orgány nebo vnitrostátní soudy by mohly ukládat sankce, jakmile stanoví, že charakter smluvních ujednání, byl nepřiměřený, mimo jiné na základě soudních řízení zahájených správním orgánem. Sankce by mohly vnitrostátní soudy nebo správní orgány uplatnit také v případě, že obchodník použije smluvní podmínky, které jsou podle vnitrostátního práva výslovně definovány jako nepřiměřené za všech okolností, nebo je za nepřiměřené považuje pravomocné závazné rozhodnutí. Členské státy by mohly rozhodnout, že správní orgány mají také právo stanovit, že charakter smluvních ujednání je nepřiměřený. Vnitrostátní soudy nebo správní orgány by také mohly uplatnit sankce prostřednictvím téhož rozhodnutí, které stanoví nepřiměřenost smluvních podmínek. Na členských státech je také to, aby stanovily vhodné mechanismy koordinace veškerých opatření na domácí úrovni, která se týkají individuální náhrady a sankcí.

(15)  Při rozdělování výnosů z pokut ▌by členské státy měly zvážit posílení ochrany obecného zájmu spotřebitelů a dalších chráněných veřejných zájmů. ▌

(16)  Členské státy by měly zajistit dostupnost náprav pro spotřebitele poškozené nekalými obchodními praktikami, aby se eliminovaly všechny dopady těchto praktik. Soukromé vymáhání by usnadnil jasný rámec pro individuální nápravu. Spotřebitelé by měli mít přístup k náhradě škody a případně ke snížení ceny nebo ukončení smlouvy, a to přiměřeným a účinným způsobem. Členským státům by nic nemělo bránit v zachování nebo zavedení práv na jiné nápravy, jako je oprava nebo nahrazení, pro spotřebitele poškozené nekalými obchodními praktikami, aby dosáhly plného odstranění dopadů takových praktik. Členským státům by nemělo nic bránit ve stanovení podmínek týkajících se uplatnění náprav pro spotřebitele a jejich účinků. Při uplatňování náprav by mohly být případně zohledněny závažnost a povaha nekalých obchodních praktik, škoda, kterou utrpěl spotřebitel, a další relevantní okolnosti, jako je pochybení obchodníka nebo porušení smlouvy.

(17)  Kontrola účelnosti směrnic v oblasti ochrany spotřebitele a marketingu a souběžné hodnocení směrnice 2011/83/EU také identifikovaly řadu oblastí, ve kterých by měla být stávající pravidla na ochranu spotřebitele modernizována ▌. V kontextu neustálého rozvoje digitálních nástrojů je nezbytné nepřetržité přizpůsobování právních předpisů na ochranu spotřebitele.

(18)  Vyšší umístění nebo jakékoli prominentní umístění obchodních nabídek v rámci výsledků internetového vyhledávání zajišťované poskytovateli funkce internetového vyhledávání na spotřebitele má významný dopad.

(19)  Jako pořadí se označuje relativní důležitost nabídek obchodníků nebo relevantnost připisovaná výsledkům vyhledávání, jak je poskytovatelé funkce internetového vyhledávání prezentují, uspořádají nebo oznamují, včetně výsledků uplatnění algoritmického řazení, mechanismů hodnocení či recenzí, vizuálních označení či jiných nástrojů pro zvýraznění nebo jejich kombinace.

(20)  V tomto ohledu by měla být do přílohy I směrnice 2005/29/ES doplněna nová položka, aby se upřesnilo, že postupy, kdy obchodník poskytuje spotřebiteli informace v podobě výsledků vyhledávání v reakci na dotaz spotřebitele při internetovém vyhledávání, aniž by sdělil, že jde o placenou reklamu nebo specifickou platbu za účelem dosažení vyššího umístění produktu v rámci výsledků vyhledávání, by měly být zakázány. Pokud obchodník přímo nebo nepřímo zaplatil poskytovateli funkce internetového vyhledávání za vyšší umístění produktu v rámci výsledků vyhledávání, měl by o tom poskytovatel funkce internetového vyhledávání spotřebitele stručnou, jednoduchou a srozumitelnou formou informovat. Nepřímá platba by mohla mít podobu přijetí dalších povinností ze strany obchodníka vůči poskytovateli funkce internetového vyhledávání jakéhokoli druhu, jejichž konkrétním dopadem je vyšší umístění. Nepřímou platbu by mohla tvořit zvýšená provize za transakci a různé systémy kompenzace, které konkrétně vedou k vyššímu umístění. Platby za obecné služby, jako jsou poplatky za zařazení na seznam nebo členské příspěvky, které řeší širokou škálu funkcí nabízených poskytovatelem funkce internetového vyhledávání obchodníkovi, by neměly být považovány za specifickou platbu za účelem dosažení vyššího umístění produktu za předpokladu, že tyto platby neslouží k dosažení vyššího umístění. Funkci internetového vyhledávání mohou poskytovat různé typy internetových obchodníků, včetně zprostředkovatelů, jako jsou internetová tržiště, vyhledávače a srovnávací internetové stránky.

(21)  Požadavky na transparentnost, pokud jde o hlavní parametry určování pořadí, upravuje také nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... (11)(12) o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikové uživatele internetových zprostředkovatelských služeb. Požadavky na transparentnost podle nařízení (EU) 2019/...(13)++ pokrývají širokou škálu internetových zprostředkovatelů, včetně internetových tržišť, ale uplatňují se pouze mezi obchodníky a internetovými zprostředkovateli. Podobné požadavky by tedy měly být zavedeny ve směrnici 2005/29/ES s cílem zajistit náležitou transparentnost vůči spotřebitelům, s výjimkou poskytovatelů internetových vyhledávačů, kteří již mají na základě nařízení (EU) 2019/...++ povinnost stanovit hlavní parametry, jež jsou jednotlivě nebo společně nejvýznamnější při určování pořadí, a relativní váhu těchto hlavních parametrů tím, že zajistí snadno a veřejně dostupný popis svých internetových vyhledávačů napsaný jednoduchým a srozumitelným jazykem.

(22)  Obchodníci, kteří spotřebitelům umožňují vyhledávat zboží a služby, jako je doprava, ubytování a volnočasové aktivity, nabízené různými obchodníky nebo spotřebiteli, by měli spotřebitele informovat o hlavních výchozích parametrech určujících pořadí nabídek předkládaných spotřebiteli jako výsledek dotazu při vyhledávání a o jejich relativní váze oproti ostatním parametrům. Tyto informace by měly být stručné a snadno, dobře viditelně a přímo dostupné. Parametry určujícími pořadí se rozumí jakákoli obecná kritéria, procesy, zvláštní signály začleněné do algoritmů nebo jiné úpravy či mechanismy degradace používané v souvislosti s pořadím.

(23)  Těmito požadavky na informace ohledně hlavních parametrů určování pořadí není dotčena směrnice (EU) 2016/943(14). Obchodníci by neměli mít povinnost uvádět podrobné fungování svých mechanismů určování pořadí, včetně algoritmů. Obchodníci by měli poskytnout obecný popis hlavních parametrů určujících pořadí, který by vysvětlil hlavní výchozí parametry používané daným obchodníkem a jejich poměrnou váhu oproti ostatním parametrům, ale nemusí být uváděn speciálně upravený pro každý jednotlivý dotaz při vyhledávání.

(24)  Když jsou spotřebitelům nabízeny výrobky na internetových tržištích, podílejí se na poskytování předsmluvních informací vyžadovaných směrnicí 2011/83/EU jak internetové tržiště, tak i externí dodavatel. Spotřebitelé používající internetové tržiště tak nemusí zcela pochopit, kdo jsou jejich smluvní partneři a jaký to má vliv na jejich práva a povinnosti.

(25)  Internetová tržiště by měla být pro účely směrnice 2011/83/EU definována podobně jako v nařízení (EU) č. 524/2013(15) a směrnici 2016/1148/EU(16). Definice by ale měla být aktualizována a měla by být technologicky neutrálnější, aby zahrnovala i nové technologie. Je tedy vhodné místo „internetových stránek“ odkazovat na software, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace, který je provozován obchodníkem nebo jeho jménem, v souladu s pojmem „on-line rozhraní“, jak uvádí nařízení (EU) 2017/2394 a nařízení (EU) 2018/302(17).

(26)  Ve směrnici 2005/29/EU a směrnici 2011/83/EU by tedy měly být uvedeny konkrétní požadavky na transparentnost internetových tržišť, na jejichž základě by měli být spotřebitelé používající tato tržiště informováni o hlavních parametrech, které určují řazení nabídek, a o tom, zda uzavírají smlouvu s obchodníkem nebo jinou osobou (například s jiným spotřebitelem) ▌.

(27)  Internetová tržiště by měla informovat spotřebitele o tom, zda je třetí strana nabízející zboží, služby nebo digitální obsah obchodníkem či nikoliv, a to na základě prohlášení této třetí strany poskytnutého internetovému tržišti. Pokud třetí strana nabízející zboží, služby nebo digitální obsah prohlásí, že není obchodníkem, internetová tržiště by měla poskytnout stručné prohlášení uvádějící, že práva spotřebitelů vyplývající z právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele se na uzavřenou smlouvu neuplatní. Kromě toho by spotřebitelé měli být informováni, jak jsou povinnosti související se smlouvou rozděleny mezi třetí stranu nabízející zboží, služby nebo digitální obsah a poskytovatele internetového tržiště. Tyto informace by měly být uvedeny jasně a srozumitelně a nikoliv pouze jako odkaz ve standardních podmínkách či podobném smluvním dokumentu. Požadavky na informace pro internetová tržiště by měly být přiměřené a musí být dosaženo rovnováhy mezi vysokou úrovní ochrany spotřebitele a konkurenceschopností internetových tržišť. Internetová tržiště by neměla mít povinnost uvádět konkrétní práva spotřebitelů, když spotřebitele informují o jejich použitelnosti či nepoužitelnosti. Tím nejsou dotčeny požadavky na informace pro spotřebitele stanovené ve směrnici 2011/83/EU, zejména čl. 6 odst. 1. Uváděné informace o odpovědnosti za zajištění práv spotřebitelů závisí na smluvních ujednáních mezi internetovým tržištěm a příslušnými externími obchodníky. Internetové tržiště může odkázat na externího obchodníka jako na stranu výlučně odpovědnou za zajištění práv spotřebitelů nebo popsat své konkrétní odpovědnosti, pokud přejímá odpovědnost za určité aspekty smlouvy, například za dodávku nebo uplatňování práva odstoupit od smlouvy.

(28)  V souladu s čl. 15 odst. 1 směrnice 2000/31/ES(18) by internetová tržiště neměla mít povinnost ověřovat právní postavení externích dodavatelů. Místo toho by měla po externích dodavatelích výrobků na internetovém tržišti požadovat, aby pro účely právních předpisů na ochranu spotřebitele uváděli své postavení obchodníka nebo jiné a tyto informace poskytovali internetovému tržišti.

(29)  S ohledem na rychlý technologický vývoj týkající se internetových tržišť a na nezbytnost zajištění vyšší úrovně ochrany spotřebitele by členské státy měly být schopny přijmout nebo zachovat za tímto účelem konkrétní dodatečná opatření. Taková ustanovení by měla být přiměřená, nediskriminační a neměla by jimi být dotčena směrnice 2003/31/ES.

(30)  Definice digitálního obsahu a digitálních služeb ve směrnici 2011/83/EU by měly být uvedeny do souladu s příslušnými definicemi ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... (19)(20). Digitální obsah, na který se vztahuje směrnice (EU) 2019/...(21)++, se týká jediného úkonu poskytnutí, řady jednotlivých úkonů poskytnutí nebo průběžného poskytování během určitého období. Průběžná povaha poskytování by neměla být nezbytně vázána na poskytování dlouhodobého charakteru. Jako průběžné poskytování během určitého období by měly být nahlíženy případy, jako je internetové vysílání videa, a to bez ohledu na reálnou délku příslušného audiovizuálního souboru. Může být tedy obtížné rozlišit mezi určitými typy digitálního obsahu a digitálních služeb, neboť obojí může zahrnovat nepřetržité poskytování ze strany obchodníka po celou dobu trvání smlouvy ▌. Mezi příklady digitálních služeb patří sdílení videonahrávek a audionahrávek a jiné sdílení souborů, zpracování textu nebo hry nabízené v cloudu, ukládání dat v cloudu, webový e-mail, sociální média a cloudové aplikace. Nepřetržité zapojení poskytovatele služeb odůvodňuje uplatňování pravidel o právu odstoupit od smlouvy uvedených ve směrnici 2011/83/EU, která fakticky umožňují spotřebiteli vyzkoušet si službu a během 14 dnů od uzavření smlouvy se rozhodnout, zda si ji ponechá. ▌Smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči, se vyznačují jediným úkonem, který spotřebiteli dodá konkrétní položku nebo položky digitálního obsahu, například konkrétní hudební nebo obrazové soubory. Nadále se na ně vztahuje výjimka z práva odstoupit od smlouvy podle čl. 16 písm. m), který stanoví, že spotřebitel přijde o právo odstoupit od smlouvy, když plnění smlouvy začne, například stažením nebo streamováním ▌obsahu, za podmínky předchozího výslovného souhlasu spotřebitele se zahájením plnění smlouvy během lhůty pro odstoupení od smlouvy, kdy spotřebitel současně vezme na vědomí, že tím své právo ztratí. V případě pochyb ohledně toho, zda se jedná o smlouvu o službách nebo o smlouvu o digitálním obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči, by se mělo uplatnit právo odstoupit od smlouvy týkající se služeb.

(31)  Digitální obsah a digitální služby se často poskytují on-line na základě smluv, podle kterých spotřebitel neplatí cenu, ale poskytuje obchodníkovi osobní údaje. Směrnice 2011/83/EU se již vztahuje na smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči (tj. poskytnutí digitálního obsahu on-line), bez ohledu na to, zda spotřebitel uhradí peněžní cenu nebo poskytne osobní údaje. Naproti tomu se směrnice 2011/83/EU vztahuje pouze na smlouvy o poskytování služeb, včetně smluv o poskytování digitálních služeb, podle kterých spotřebitel zaplatí cenu nebo se zavazuje ji zaplatit. Proto se uvedená směrnice nevztahuje na smlouvy o poskytování digitálních služeb, podle kterých spotřebitel poskytne osobní údaje, aniž by zaplatil cenu. S ohledem na jejich podobnost a zastupitelnost placených digitálních služeb a digitálních služeb poskytovaných výměnou za osobní údaje by se na ně měla vztahovat stejná pravidla podle směrnice 2011/83/EU.

(32)  Měla by být zajištěna konzistentnost mezi oblastí působnosti směrnice 2011/83/EU a směrnice (EU) 2019/...(22), jež se vztahuje na smlouvy o poskytování digitálního obsahu nebo digitálních služeb, podle kterých spotřebitel poskytne obchodníkovi osobní údaje nebo se zaváže k jejich poskytnutí.

(33)  Z toho důvodu by měla být oblast působnosti směrnice 2011/83/EU rozšířena i na smlouvy, podle kterých obchodník spotřebiteli dodá digitální službu nebo se zavazuje ji dodat a spotřebitel poskytne osobní údaje nebo se zavazuje je poskytnout. Podobně jako v případě smluv o poskytování digitálního obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči, by měla směrnice platit vždy, když spotřebitel obchodníkovi poskytne osobní údaje nebo se zavazuje je poskytnout, s výjimkou případů, kdy jsou osobní údaje poskytnuté spotřebitelem zpracovávány výhradně obchodníkem za účelem poskytnutí digitálního obsahu nebo digitální služby, a obchodník tyto údaje nezpracovává k jinému účelu. Veškeré zpracování osobních údajů by se mělo provádět v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

(34)  V zájmu zajištění úplného souladu se směrnicí (EU) 2019/...(23), pokud nejsou digitální obsah a digitální služby poskytovány za úplatu, neměla by směrnice 2011/83/EU platit ani pro situace, kdy obchodník shromažďuje osobní údaje ▌ výhradně za účelem plnění právních požadavků, které se na něj vztahují. Mezi takové situace mohou patřit případy, kdy je podle platných právních předpisů nutná registrace spotřebitele za účelem zajištění bezpečnosti a identifikace ▌.

(35)  Směrnice 2011/83/EU by se také neměla vztahovat na situace, kdy obchodník pouze shromažďuje metadata, například informace týkající se zařízení spotřebitele nebo historii procházení ▌, s výjimkou situací, kdy je to považováno podle vnitrostátních právních předpisů za smlouvu. Také by se neměla vztahovat na situace, kdy je spotřebitel vystaven reklamám výhradně za účelem získání přístupu k digitálnímu obsahu nebo digitálním službám, aniž by s obchodníkem uzavřel smlouvu. Členské státy by ale stále měly mít volnost rozšířit uplatňování pravidel směrnice 2011/83/EU na takové situace nebo jinak regulovat takové situace, které jsou vyloučeny z oblasti působnosti dané směrnice.

(36)  Pojem funkčnosti by se měl vztahovat na způsoby, jak lze digitální obsah nebo digitální službu využívat. Například chybějící či existující technická omezení, jako je například ochrana pomocí správy digitálních práv či regionální kódování, mohou mít dopad na možnost, aby digitální obsah nebo digitální služba plnily všechny své funkce z hlediska jejich účelu. Pojem interoperabilita popisuje, zda a do jaké míry mohou digitální obsah nebo digitální služba fungovat s hardwarem nebo softwarem, který se liší od hardwaru a softwaru, s nímž se digitální obsah nebo digitální služby stejného typu obvykle používají. Úspěšné fungování by zahrnovalo například schopnost digitálního obsahu nebo digitální služby vyměňovat si s takovým odlišným softwarem nebo hardwarem informace a takto získané informace využívat. Pojem kompatibilita je definován ve směrnici (EU) 2019/... (24).

(37)  Ustanovení čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 směrnice 2011/83/EU po obchodnících vyžadují, aby si v případě smluv uzavřených mimo obchodní prostory a smluv uzavřených na dálku obstarali předchozí výslovný souhlas spotřebitele se zahájením plnění ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy. Ustanovení čl. 14 odst. 4 písm. a) stanoví smluvní postih při nesplnění tohoto požadavku obchodníkem, tj. spotřebitel nemusí za poskytované služby platit. Požadavek na zajištění výslovného souhlasu spotřebitele má tedy význam pouze u služeb, včetně digitálních, které se poskytují po uhrazení ceny. Je tedy nezbytné změnit čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 v tom smyslu, že požadavek, aby si obchodníci obstarali předchozí souhlas spotřebitele, platí pouze pro smlouvy o poskytování služeb, které stanoví povinnost spotřebitele zaplatit.

(38)  Ustanovení čl. 16 písm. m) směrnice 2011/83/EU zakládá výjimku z práva odstoupit od smlouvy týkající se digitálního obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči, pokud dal spotřebitel předchozí souhlas se zahájením plnění ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy a vzal na vědomí, že tím právo odstoupit od smlouvy ztrácí. V čl. 14 odst. 4 písm. b) směrnice 2011/83/EU je stanoven smluvní postih při nesplnění tohoto požadavku obchodníkem, tj. spotřebitel nemusí za čerpaný digitální obsah platit. Požadavek na zajištění výslovného souhlasu spotřebitele a jeho vzetí na vědomí se tedy týká pouze digitálního obsahu, jenž je poskytován po uhrazení ceny. Je tedy nezbytné změnit čl. 16 písm. m) v tom smyslu, že požadavek, aby si obchodníci obstarali předchozí souhlas a potvrzení spotřebitele, platí pouze pro smlouvy, které stanoví povinnost spotřebitele zaplatit.

(39)  V čl. 7 odst. 4 směrnice 2005/29/ES jsou stanoveny požadavky na informace pro „výzvu ke koupi“ výrobku za konkrétní cenu. Tyto požadavky na informace platí již ve fázi propagace, zatímco směrnice 2011/83/EU stanoví tytéž požadavky i další, ještě podrobnější požadavky na informace v pozdější předsmluvní fázi (tj. bezprostředně předtím, než spotřebitel uzavře smlouvu). Obchodníci tedy mohou mít povinnost poskytovat stejné informace při propagaci (např. on-line reklama na internetových stránkách nějakého média) a v předsmluvní fázi (např. na stránkách svých on-line internetových obchodů).

(40)  Požadavky na informace podle čl. 7 odst. 4 směrnice 2005/29/ES zahrnují požadavek na informování spotřebitele o podmínkách vyřizování reklamací a stížností obchodníkem. Zjištění z kontroly účelnosti ukazují, že tyto informace mají největší význam v předsmluvní fázi, která se řídí směrnicí 2011/83/EU. Požadavek na uvedení těchto informací ve výzvách ke koupi ve fázi propagace podle směrnice 2005/29/ES by tedy měl být zrušen.

(41)  V čl. 6 odst. 1 písm. h) směrnice 2011/83/EU se po obchodnících vyžaduje, aby spotřebitelům poskytovali předsmluvní informace o právu odstoupit od smlouvy, včetně vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy podle části B přílohy I této směrnice. Ustanovení čl. 8 odst. 4 směrnice 2011/83/EU stanoví jednodušší požadavky na předsmluvní informace, pokud se smlouva uzavírá prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, který poskytuje jen omezený prostor nebo čas na uvedení informací, například telefonicky, pomocí nákupních asistentů ovládaných hlasem nebo přes SMS. Mezi povinně požadované předsmluvní informace, které musejí být prostřednictvím takového prostředku komunikace na dálku poskytnuty, patří informace o právu odstoupit od smlouvy podle čl. 6 odst. 1 písm. h). Dále mezi ně patří předložení vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy podle části B přílohy I směrnice. Předložení formuláře pro odstoupení od smlouvy ale není možné, pokud je smlouva uzavřena například telefonicky nebo pomocí nákupního asistenta ovládaného hlasem, a nemusí být uživatelsky přívětivým způsobem technicky proveditelné ani u jiných prostředků komunikace na dálku, na které se vztahuje čl. 8 odst. 4. Je tedy vhodné vyjmout poskytnutí vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy z informací, které obchodníci musí v každém případě poskytovat prostřednictvím daného prostředku komunikace na dálku použitého k uzavření smlouvy podle čl. 8 odst. 4 směrnice 2011/83/EU.

(42)  V čl. 16 písm. a) směrnice 2011/83/EU je stanovena výjimku z práva odstoupit od smlouvy v případě smluv o poskytování služeb poté, co tyto služby byly v plném rozsahu poskytnuty, přičemž plnění těchto smluv začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele a s jeho vědomím, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, ztratí své právo odstoupit od smlouvy. Naproti tomu čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 směrnice 2011/83/EU, které se zabývají povinnostmi obchodníka v situacích, kdy plnění smlouvy začne ještě před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, vyžadují po obchodnících pouze získání předchozího výslovného souhlasu spotřebitele, aniž by ale spotřebitel potvrdil, že si uvědomuje, že po splnění smlouvy pozbývá své právo od ní odstoupit. Aby byla zajištěna konzistentnost mezi výše uvedenými právními předpisy, je nezbytné doplnit v čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 směrnice 2011/83/EU povinnost obchodníka rovněž zajistit, aby vzal spotřebitel na vědomí, že právo odstoupit od smlouvy zaniká, jakmile je plnění smlouvy dokončeno. Kromě toho by mělo být znění čl. 16 písm. a) přizpůsobeno změnám v čl. 7 odst. 3 a čl. 8 odst. 8 tak, aby požadavek, aby si obchodníci obstarali předchozí souhlas spotřebitele, platil pouze pro smlouvy o poskytování služeb, které stanoví povinnost spotřebitele zaplatit. Členské státy by nicméně měly mít možnost neuplatňovat požadavek zajistit, aby vzal spotřebitel na vědomí, že právo odstoupit od smlouvy zaniká, jakmile je plnění smlouvy dokončeno, na smlouvy o poskytování služeb, u nichž spotřebitel výslovně požádal obchodníka o to, aby jej navštívil za účelem provedení opravy. Ustanovení čl. 16 písm. c) směrnice 2011/83/EU stanoví výjimku z práva odstoupit od smlouvy v případě dodání zboží vyrobeného podle požadavků spotřebitele nebo zboží přizpůsobeného osobním potřebám. Tato výjimka se vztahuje například na výrobu nábytku na zakázku a jeho instalaci doma u zákazníka, pokud jsou předmětem jedné kupní smlouvy.

(43)  Mělo by se také mít za to, že výjimka z práva odstoupit od smlouvy stanovená v čl. 16 písm. b) směrnice 2011/83/EU se uplatní na smlouvy o individuálních dodávkách nesíťové energie, protože její cena závisí na kolísání cen na komoditních trzích nebo energetických trzích, které obchodník nemůže ovlivnit a k němuž může dojít během lhůty pro odstoupení od smlouvy.

(44)  V čl. 14 odst. 4 směrnice 2011/83/EU jsou stanoveny podmínky, za nichž v případě uplatnění práva odstoupit od smlouvy spotřebitel nenese náklady na poskytování služeb, dodávku veřejných služeb a dodání digitálního obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči. Pokud je splněna jakákoliv z těchto podmínek, nemusí spotřebitel zaplatit cenu obdržené služby, veřejných služeb nebo digitálního obsahu před uplatněním práva odstoupit od smlouvy. Pokud jde o digitální obsah, jednou z těchto nekumulativních podmínek v souladu s čl. 14 odst. 4 písm. b) bodem iii) je nepředložení potvrzení smlouvy, včetně potvrzení předchozího výslovného souhlasu spotřebitele se zahájením plnění smlouvy před uplynutím lhůty pro odstoupení od smlouvy, kdy spotřebitel současně vezme na vědomí, že v důsledku toho ztratí právo odstoupit od smlouvy. Tato podmínka však není zahrnuta mezi podmínky týkající se ztráty práva odstoupit od smlouvy v čl. 16 písm. m), což vede k nejistotě, pokud jde o možnost spotřebitele uplatnit čl. 14 odst. 4 písm. b) bod iii), pokud jsou splněny další dvě podmínky stanovené v čl. 14 odst. 4 písm. b) a je v důsledku toho ztraceno právo odstoupit od smlouvy podle čl. 16 písm. m). Podmínka stanovená v čl. 14 odst. 4 písm. b) bodě iii) by tedy měla být doplněna do čl. 16 písm. m) s cílem umožnit spotřebiteli uplatnit právo odstoupit od smlouvy, pokud není splněna, a v souladu s tím nárokovat práva stanovená v čl. 14 odst. 4.

(45)  Obchodníci mohou personalizovat cenu svých nabídek pro konkrétní spotřebitele nebo konkrétních kategorie spotřebitelů na základě automatizovaného rozhodování a sestavování profilů chování spotřebitelů, které obchodníkům umožní posoudit kupní sílu spotřebitele. Spotřebitelé by tedy měli být jasně informováni, pokud je cena, která je jim předkládána, přizpůsobena na základě automatizovaného rozhodování, aby zvážili možná rizika svého rozhodnutí. V důsledku toho by měl být do směrnice 2011/83/EU doplněn konkrétní požadavek na informace týkající se informování spotřebitele, pokud je cena personalizována na základě automatizovaného rozhodování. Tento požadavek na informace by se neměl vztahovat na metody, jako je „dynamické“ stanovení ceny nebo stanovení ceny „v reálném čase“, které zahrnují velmi flexibilní a rychlé změny cen v reakci na požadavky trhu, pokud jejich součástí není přizpůsobení na základě automatizovaného rozhodování. Tímto požadavkem na informace není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679(25), které mimo jiné stanoví právo jednotlivce nebýt předmětem automatizovaného individuálního rozhodování, včetně profilování.

(46)  S ohledem na technologický rozvoj je nezbytné odstranit odkaz na faxové číslo ze seznamu komunikačních prostředků v čl. 6 odst. 1 písm. c) směrnice 2011/83/EU, protože fax je velmi vzácně používaný a značně zastaralý prostředek.

(47)  Spotřebitelé se při svých kupních rozhodnutích stále častěji spoléhají na spotřebitelské recenze a doporučení. Pokud tedy obchodníci poskytují přístup ke spotřebitelským recenzím produktů, měli by uvést, zda jsou zavedeny procesy a postupy, které zajistí, aby zveřejněné informace pocházely od spotřebitelů, kteří si produkty zakoupili nebo je použili. Pokud jsou takové procesy nebo postupy zavedeny, měli by uvádět, jak probíhají kontroly, a poskytnout spotřebitelům jasné informace o tom, jak jsou recenze zpracovávány, například zda jsou zveřejňovány veškeré recenze, ať už pozitivní nebo negativní, nebo zda byly tyto recenze sponzorovány či ovlivněny smluvním vztahem s obchodníkem. Kromě toho by tedy klamání spotřebitelů tvrzením, že recenze produktů předložili spotřebitelé, kteří produkt skutečně použili nebo zakoupili, přestože nebyly uskutečněny žádné opodstatněné a přiměřené kroky k zajištění toho, aby recenze pocházely od těchto spotřebitelů, mělo být považováno za nekalou obchodní praktiku. K těmto krokům by například mohly patřit technické prostředky k ověření spolehlivosti osoby, která recenzi napsala, a požadování informací k ověření toho, zda spotřebitel produkt skutečně zakoupil nebo použil.

(48)  Ustanoveními zabývajícími se spotřebitelskými recenzemi a potvrzeními nejsou dotčeny běžné a oprávněné reklamní praktiky zveličených prohlášení nebo prohlášení, která nejsou míněna doslovně.

(49)  Mělo by být také zakázáno, aby obchodníci zveřejňovali falešné spotřebitelské recenze a potvrzení, jako jsou označení „to se mi líbí“ na sociálních médiích, nebo zadali jiným osobám, aby tak učinily s cílem podpořit jejich produkty, nebo aby manipulovali se spotřebitelskými recenzemi a potvrzeními, například tím, že zveřejní pouze pozitivní recenze a smažou recenze negativní. K tomu může rovněž dojít pomocí extrapolace uživatelského hodnocení na sociální síti, pokud je pozitivní interakce uživatele týkající se určitého on-line obsahu propojena s odlišným, avšak souvisejícím obsahem, nebo k tomuto obsahu přesunuta, což vytváří zdání, že tento uživatel zaujímá pozitivní postoj také k souvisejícímu obsahu.

(50)  Obchodníkům by měl být také zakázán druhotný prodej vstupenek spotřebitelům na různé kulturní nebo sportovní akce, kdy tyto vstupenky získali pomocí softwaru, jako jsou tzv. boty, který jim umožňuje nakoupit tyto vstupenky v počtu převyšujícím technické limity stanovené prvotním prodejcem vstupenek nebo obejít jiné technické prostředky, které prvotní prodejce zavedl s cílem zajistit dostupnost vstupenek pro všechny. Tímto konkrétním zákazem nejsou dotčena jakákoli další vnitrostátní opatření, která mohou členské státy přijmout za účelem ochrany legitimních zájmů spotřebitelů a zajištění kulturní politiky a širokého přístupu ke kulturním a sportovním akcím pro všechny osoby, jako je regulace cen vstupenek při dalším prodeji.

(51)  Článek 16 Listiny základních práv EU zaručuje svobodu podnikání v souladu s právními předpisy Unie a vnitrostátními právními předpisy a postupy. Uvádění zboží vydávaného za totožné na trh členských států, i když ve skutečnosti podstatně odlišné složení nebo znaky, může klamat spotřebitele a způsobit, že učiní rozhodnutí o obchodní transakci, které by jinak neučinil.

(52)  Takový postup tedy může být na základě individuálního posouzení příslušných prvků vyhodnocen jako porušení směrnice 2005/29/ES. Aby se usnadnilo uplatňování platných právních předpisů orgány členských států v oblasti potravin a ochrany spotřebitele, jsou v oznámení Komise ze dne 26. září 2017 „o uplatňování právních předpisů EU v oblasti potravin a ochrany spotřebitele v případech dvojí kvality výrobků – konkrétní případ potravin“(26) uvedeny pokyny pro uplatňování platných pravidel EU v situacích dvojí kvality potravin ▌. V této souvislosti Společné výzkumné středisko Evropské komise představilo společný přístup ke srovnávacímu testování potravin ▌(27).

(53)  Zkušenosti s vymáháním ale ukazují, že spotřebitelům, obchodníkům a příslušným vnitrostátním orgánům nemusí být jasné, které obchodní praktiky by mohly být při neexistenci výslovného ustanovení v rozporu se směrnicí 2005/29/ES. Proto by měla být směrnice 2005/29/ES změněna, aby se zajistila právní jistota pro obchodníky i pro donucovací orgány, a to tak, že se bude výslovně zabývat uváděním na trh zboží vydávaného za totožné se zbožím uváděným na trh v ▌dalších členských státech, ačkoliv takové zboží má podstatně odlišné složení nebo znaky. Příslušné orgány by měly podle ustanovení směrnice tyto praktiky posoudit a individuálně se jimi zabývat. Při posuzování by měl příslušný orgán zohlednit skutečnost, zda spotřebitelé mohou tyto rozdíly snadno rozpoznat, právo obchodníka přizpůsobovat zboží stejné značky různým geografickým trhům s ohledem na odůvodněné a objektivní faktory, jako jsou vnitrostátní právní předpisy, dostupnost nebo sezónnost surovin ▌nebo dobrovolné strategie zaměřené na zlepšení přístupu ke zdravým a výživným potravinám a právo obchodníka nabízet na různých geografických trzích zboží stejné značky v obalech různé hmotnosti či objemu. Příslušné orgány by měly posoudit, zda spotřebitelé mohou tyto rozdíly snadno rozpoznat, tím, že budou zjišťovat dostupnost a přiměřenost informací. Je důležité, aby spotřebitelé byli informováni o rozdílech mezi zbožím z důvodu oprávněných a objektivních faktorů. Obchodníci by měli mít možnost poskytovat tyto informace různými způsoby, které spotřebitelům umožní získat přístup k nezbytným informacím. Obchodníci by obecně měli dávat přednost alternativám k poskytování informací na etiketě zboží. Měla by být dodržována příslušná odvětvová pravidla Unie a pravidla Unie pro volný pohyb zboží.

(54)  Zatímco prodej mimo obchodní prostory představuje legitimní a zavedený prodejní kanál, jakým je například i prodej v obchodních prostorech obchodníka a prodej na dálku, mohou některé obzvláště agresivní či klamavé prodejní praktiky související s návštěvami u spotřebitele doma ▌nebo ▌exkurzemi, jak jsou uvedeny v čl. 2 odst. 8 směrnice 2011/83/EU, nutit spotřebitele ke koupi zboží nebo služeb, které by jinak nekoupil, a/nebo aby je koupil za přemrštěnou cenu, často s okamžitou platbou. Tyto praktiky jsou často zacíleny na starší osoby nebo jiné zranitelné spotřebitele. Některé členské státy považují tyto praktiky za nežádoucí a mají za to, že je nezbytné omezit určité formy a aspekty prodeje mimo obchodní prostory ve smyslu směrnice 2011/83/EU, například agresivní a klamavý marketing či prodej výrobku v souvislosti s nevyžádanou návštěvou u spotřebitele doma nebo ▌exkurzemi. Pokud jsou tato omezení přijata na základě jiného důvodu, než je ochrana spotřebitele, například z důvodu veřejného zájmu nebo respektování soukromého života spotřebitelů, jenž je chráněn článkem 7 Listiny základních práv Evropské unie, spadají mimo oblast působnosti směrnice 2005/29/ES.

(55)  V souladu se zásadou subsidiarity a pro usnadnění vymáhání by se tedy mělo vyjasnit, že směrnicí 2005/29/ES není dotčena svoboda členských států přijímat vnitrostátní předpisy, které více ochrání oprávněné zájmy spotřebitelů před nekalými obchodními praktikami v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u nich doma, jejichž cílem je nabízet či prodávat produkty, nebo s exkurzemi pořádanými obchodníkem s cílem nebo úmyslem propagovat či prodat spotřebitelům produkty, kdy jsou tato opatření opodstatněná z důvodu ochrany spotřebitele. Veškeré tyto právní předpisy by měly být přiměřené a nediskriminační a neměly by zakazovat tyto prodejní kanály jako takové. Vnitrostátní předpisy přijaté členskými státy by mohly například definovat období dne, kdy návštěvy spotřebitelů u nich doma bez jejich výslovné žádosti nejsou dovoleny, nebo tyto návštěvy zakázat, pokud dal spotřebitel očividně najevo, že tyto návštěvy nejsou přijatelné, nebo stanovit platební postup. Kromě toho by tyto předpisy mohly stanovit pravidla, která zajistí větší ochranu v oblastech harmonizovaných směrnicí 2011/83/EU. Směrnice 2011/83/EU by tedy měla být změněna, aby členské státy mohly přijímat vnitrostátní opatření s cílem poskytnout delší období pro právo odstoupit od smlouvy a odchýlit se od konkrétních výjimek z tohoto práva. Členské státy by měly mít povinnost oznámit veškeré vnitrostátní právní předpisy přijaté v této souvislosti Komisi, aby Komise mohla tyto informace poskytnout všem zúčastněným stranám a sledovat přiměřenost a zákonnost opatření.

(56)  Pokud jde o agresivní a klamavé praktiky v souvislosti s akcemi pořádanými na jiných místech, než jsou prostory obchodníka, směrnicí 2005/29/ES nejsou dotčeny žádné podmínky pro usazování nebo režimy vydávání osvědčení, které mohou členské státy obchodníkům ukládat. Kromě toho směrnicí 2005/29/ES není dotčeno vnitrostátní smluvní právo, zejména pravidla týkající se platnosti, vzniku nebo účinků smlouvy. Agresivní a klamavé praktiky v souvislosti s akcemi pořádanými na jiných místech, než jsou prostory obchodníka, mohou být zakázány pod podmínkou posouzení jednotlivých případů v souladu s články 5 až 9 směrnice 2005/29/ES. Kromě toho příloha I směrnice 2005/29/ES obsahuje obecný zákaz praktik, kdy obchodník vzbuzuje dojem, že nejedná za účelem souvisejícím s jeho profesí, a praktik, které vytvářejí dojem, že spotřebitel nemůže provozovnu opustit bez uzavření smlouvy. Komise by měla posoudit, zda současná pravidla poskytují náležitou úroveň ochrany spotřebitelů a nástroje, které členským státům umožní účinně se těmito praktikami zabývat.

(57)  Touto směrnicí by tedy neměly být dotčeny vnitrostátní právní předpisy v oblasti smluvního práva ve věci těch aspektů smluvního práva, které nejsou touto směrnicí upraveny. Touto směrnicí by tudíž neměly být dotčeny vnitrostátní právní předpisy upravující například uzavírání či platnost smluv v případech, jako je např. absence souhlasu nebo nepovolená obchodní činnost.

(58)  Aby se zajistilo, že občané mají přístup k aktuálním informacím o svých spotřebitelských právech a právech v oblasti náhrady v souladu s právem Unie, mělo by být on-line vstupní místo, které Komise vytvoří, v co největší míře uživatelsky vstřícné, použitelné v mobilech, snadno přístupné a využitelné ze strany všech, včetně osob se zdravotním postižením („design pro všechny“).

(59)  Členské státy se v souladu se společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(28) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů s informacemi o vztahu mezi jednotlivými složkami směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním právu. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(60)  Jelikož cílů této směrnice, totiž lepšího vymáhání a modernizace právních předpisů na ochranu spotřebitele, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich může být z důvodu celounijního charakteru problému lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku tato směrnice nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice 2005/29/ES

Směrnice 2005/29/ES se mění takto:

1.  V článku 2 se odstavec 1 mění takto:

a)  písmeno c) se nahrazuje tímto:"

„c) „produktem“ zboží nebo služby včetně nemovitostí, digitální služby a digitálního obsah, jakož i práv a závazků;“;

"

b)  doplňují se nová písmena, která znějí:"

„m) „pořadím“ relativní důležitost připisovaná produktům, jak je předkládá, organizuje nebo sděluje obchodník, bez ohledu na technologické prostředky použité pro tuto prezentaci, organizaci nebo sdělení;

   n) „on-line tržištěm“ služba, která spotřebitelům umožňuje uzavírat na dálku smlouvy s jinými obchodníky nebo spotřebiteli za využití softwaru, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace, který je provozován obchodníkem nebo jeho jménem.“;

"

2.  V článku 3 se odstavce 5 a 6 nahrazují tímto: ▌"

„5. „Tato směrnice nebrání členským státům přijímat právní předpisy na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů týkajících se agresivních či klamavých marketingových nebo prodejních praktik v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma nebo s ▌exkurzemi pořádanými obchodníkem s cílem nebo úmyslem propagovat či prodat spotřebitelům výrobky. ▌Tyto právní předpisy by měly být přiměřené, nediskriminační a odůvodněny na základě ochrany spotřebitele.

6.   „Členské státy neprodleně oznámí Komisi veškeré vnitrostátní předpisy uplatňované na základě odstavce 5 a veškeré následné změny. Komise zajistí spotřebitelům a obchodníkům snadný přístup k těmto informacím na zvláštních internetových stránkách.“;

"

3.  V čl. 6 odst. 2 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

c) jakékoliv uvádění zboží na trh v jednom členském státě jako zboží totožného se stejným zbožím uváděným na trh v jiných členských státech, ačkoliv takové zboží má podstatně odlišné složení nebo znaky, pokud to není odůvodněno oprávněnými a objektivními faktory.“;

"

4.  ▌Článek 7 ▌se mění takto:

a)  odstavec 4 se mění takto:

i)  písmeno d) se nahrazuje tímto:"

d) ujednání o platebních podmínkách, dodání a plnění, pokud se odchylují od požadavků náležité profesionální péče;;

"

ii)  Doplňuje se nové písmeno, které zní:"

„f) v případě produktů nabízených na on-line tržištích, zda je třetí strana nabízející produkty obchodníkem či nikoliv, a to na základě prohlášení této třetí strany poskytnutého internetovému tržišti.“;

"

b)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„4a. Pokud je spotřebitelům umožněno vyhledávat produkty nabízené různými obchodníky nebo spotřebiteli na základě dotazu v podobě klíčového slova, fráze nebo jiných vstupů, bez ohledu na to, kde mohou být transakce nakonec uzavřeny, považují se obecné informace zpřístupněné v konkrétním oddílu on-line rozhraní, které jsou přímo a snadno dostupné ze stránky, na níž jsou předloženy výsledky dotazu, o hlavních parametrech určujících pořadí produktů předložených spotřebiteli jako výsledek dotazu při vyhledávání a relativní váze těchto parametrů oproti ostatním parametrům, za podstatné. Tento odstavec se neuplatní na poskytovatele on-line internetových vyhledávačů, jak jsou definováni v nařízení (EU) 2019/...*(29).

__________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... ze dne ... (Úř. věst. ...).“;

"

c)  doplňuje se nový odstavec, který zní:"

„6. Pokud obchodník poskytuje přístup ke spotřebitelským recenzím produktů, považují se informace o tom, zda a jak obchodník zajišťuje, aby zveřejněné recenze pocházely od spotřebitelů, kteří si produkt zakoupili nebo jej použili, za podstatné.“;

"

5.  vkládá se nový článek ▌, který zní:"

„Článek 11a

Náhrada

1.  ▌Spotřebitelé poškození nekalými obchodními praktikami mají přístup k přiměřeným a účinným nápravám, včetně náhrady škody, kterou utrpěli, a případně snížení ceny nebo ukončení smlouvy. Členské státy mohou určit podmínky pro uplatnění těchto náprav a pro jejich účinky. Členské státy mohou případně zohlednit závažnost a povahu nekalých obchodních praktik, škodu, kterou utrpěl spotřebitel, a další náležité okolnosti.

2.  Těmito nápravami není dotčeno uplatnění ostatních náprav, které má spotřebitel k dispozici podle práva Unie nebo vnitrostátního práva.“;

"

6.  Článek 13 se nahrazuje tímto:"

„Článek 13

Sankce

1.  Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Členské státy zajistí, aby byla při ▌ukládání sankcí případně zohledněna následující pomocná a orientační kritéria:

   a) povaha, závažnost, rozsahdélka trvání ▌protiprávního jednání;

   b) případná opatření přijatá obchodníkem ke zmírnění nebo nápravě škod utrpěných spotřebiteli;

   c) případná předchozí protiprávní jednání obchodníka;
   d) získaný finanční prospěch nebo zamezené ztráty obchodníka kvůli protiprávnímu jednání, pokud jsou příslušné údaje k dispozici;
   e) sankce uložené obchodníkovi za totéž protiprávní jednání v jiných členských státech v přeshraničních případech, kde jsou informace o těchto sankcích k dispozici prostřednictvím mechanismu stanoveného nařízením (EU) 2017/2394;
   f) jakoukoliv jinou přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu.

3.  Členské státy zajistí, aby v případě, kdy mají být uloženy sankce v souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2017/2394, tyto sankce zahrnovaly buď možnost uložení pokuty prostřednictvím správního postupu, nebo zahájení soudního řízení ohledně uložení pokuty, nebo obojí, a to v maximální výši alespoň 4 % ročního obratu obchodníka v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech. Aniž by bylo dotčeno toto nařízení, členské státy mohou z vnitrostátních ústavních důvodů omezit ukládání pokut na:

   a) porušení článků 6, 7, 8, 9 a přílohy I; a
   b) trvalé používání obchodních praktik, které příslušný vnitrostátní orgán nebo soud považují za nekalé, ze strany obchodníka, pokud se na protiprávní jednání nevztahuje písmeno a).

4.  V případech, kdy má být uložena pokuta v souladu s odstavcem 3, ale informace o ročním obratu obchodníka není k dispozici, členské státy zavedou možnost uložit pokutu v maximální výši nejméně 2 miliony EUR.

5.  Členské státy uvědomí o svých pravidlech o sankcích Komisi do ... [data provedení této novelizační směrnice] a neprodleně ji informují také o jakýchkoliv pozdějších změnách těchto předpisů.“;

"

7.  ▌Příloha I se mění takto:

a)  vkládá se nový bod, který zní:"

„11a. Poskytnutí výsledků vyhledávání v reakci na dotaz spotřebitele při on-line vyhledávání bez jasného uvedení placené reklamy nebo platby za účelem dosažení vyššího umístění produktu v rámci výsledků vyhledávání.“;

"

b)  vkládají se nové body, které znějí:"

„23a. Druhotný prodej vstupenek spotřebitelům, pokud je obchodník získal na základě využití automatizovaných prostředků s cílem obejít stanovené limity pro počet vstupenek, které může zakoupit jedna osoba, nebo jakákoli jiná pravidla použitelná na nákup vstupenek.

23b.  Tvrzení, že recenze produktu podávají spotřebitelé, kteří produkt skutečně použili nebo zakoupili, aniž by byly přijaty opodstatněné a přiměřené kroky k ověření toho, zda pocházejí od těchto spotřebitelů.

23c.  Podávání falešných spotřebitelských recenzí či uživatelského hodnocení nebo zadávání jiným právnickým či fyzickým osobám, aby takové recenze podaly, nebo zkreslování spotřebitelských recenzí či sociálních potvrzení s cílem propagovat produkty.“.

"

Článek 2

Změny směrnice 2011/83/EU

Směrnice 2011/83/EU se mění takto:

1.  článek 2 se mění takto:

a)  bod 3 se nahrazuje tímto:"

„3) „zbožím“ zboží ve smyslu čl. 2 bodu 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…*(30);

__________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… ze dne ..., (Úř. věst. …).“;

"

b)  vkládá se ▌nový bod, který zní:"

„4a) „osobními údaji“ osobní údaje definované v čl. 4 bodě 1 ▌nařízení (EU) 2016/679;“;

"

c)   body 5 a 6 se nahrazují tímto:"

„5) „kupní smlouvou“ smlouva, na jejímž základě obchodník převádí vlastnictví zboží spotřebiteli nebo se zavazuje k převedení tohoto vlastnictví, včetně smluv majících za předmět zboží i služby;

   6) „smlouvou o poskytování služeb“ jakákoli smlouva jiná než kupní smlouva, na jejímž základě obchodník poskytuje službu, včetně digitální služby, spotřebiteli nebo se zavazuje k jejímu poskytnutí ▌;“;

"

d)  bod 11 se nahrazuje tímto:"

„11) „digitálním obsahem“ digitální obsah definovaný v čl. 2 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/…*(31);“;

__________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… ze dne ..., (Úř. věst. …).“;

"

e)  doplňují se nové body, které znějí:"

„ ▌16) „digitální službou“ digitální služba definovaná v čl. 2 bodě 2 směrnice (EU) 2019/...(32)++;

   17) „internetovým tržištěm“ služba, ▌která umožňuje spotřebitelům uzavírat na dálku smlouvy s jinými obchodníky nebo spotřebiteli za využití softwaru, včetně internetových stránek, části internetových stránek nebo aplikace, který je provozován obchodníkem nebo jeho jménem;
   18) „poskytovatelem internetového tržiště“ jakýkoli poskytovatel služeb poskytující spotřebitelům internetové tržiště;

   19) „kompatibilitou“ kompatibilita definovaná v čl. 2 bodě 10 směrnice (EU) 2019/...(33);
   20) „funkcí“ funkce definovaná v čl. 2 bodě 11 směrnice (EU) 2019/...+;
   21) „interoperabilitou“ interoperabilita definovaná v čl. 2 bodě 12 směrnice (EU) 2019/...+.“;

"

2.  Článek 3 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Tato směrnice se použije za podmínek a v rozsahu uvedeném v jejích ustanoveních na smlouvy uzavírané mezi obchodníkem a spotřebitelem tam, kde spotřebitel hradí danou cenu nebo se zavazuje k její úhradě. Vztahuje se na smlouvy týkající se dodávek vody, plynu, elektřiny nebo tepla z dálkového vytápění, též zajišťovaných veřejnými poskytovateli, v rozsahu, ve kterém jsou tyto komodity poskytovány na smluvním základě.“;

"

b)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„1a. Tato směrnice se uplatní také tam, kde obchodník dodává digitální obsah, který není dodáván na hmotném nosiči, nebo digitální službu spotřebiteli nebo se zavazuje k jejich dodání a spotřebitel obchodníkovi poskytuje osobní údaje nebo se zavazuje k jejich poskytnutí, s výjimkou případů, kdy jsou osobní údaje poskytnuté spotřebitelem zpracovávány výhradně obchodníkem za účelem poskytnutí digitálního obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči, nebo digitální služby v souladu s touto směrnicí nebo za účelem splnění právních požadavků, které se na obchodníka vztahují, a obchodník tyto údaje nezpracovává za jiným účelem.“;

"

c)  odstavec 3 se mění takto:

i)  písmeno k) se nahrazuje tímto:"

„k) týkající se služeb v oblasti přepravy cestujících, s výjimkou čl. 8 odst. 2 a článků 19, 21 a 22;“;

"

ii)  Doplňuje se nové písmeno, které zní:"

„n) týkající se zboží, které se prodává na základě výkonu rozhodnutí nebo jiných soudních opatření.“;

"

3.  V ▌článku 5 se odstavec 1 mění takto:

a)  písmeno e) se nahrazuje tímto:"

„e) kromě připomenutí existence zákonné záruky za soulad zboží, digitálního obsahu a digitálních služeb se smlouvou i existenci a podmínky případného poprodejního servisu a obchodních záruk;“;

"

b)  písmena g) a h) se nahrazují tímto:"

g) případně funkčnost zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb, včetně příslušných technických ochranných opatření;

   h) případně informace o jakékoli příslušné kompatibilitě a interoperabilitě zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb ▌, které jsou obchodníkovi známy nebo o nichž lze rozumně očekávat, že by mu měly být známy.“;

"

4.  ▌Článek 6 se mění takto:

a)  odstavec 1 se mění takto:

i)  písmeno c) se nahrazuje tímto:"

c) zeměpisnou adresu, na níž je obchodník usazen, a jeho telefonní číslo a e-mailovou adresu. Kromě toho v případě, že obchodník poskytuje jiné prostředky on-line komunikace, které zaručují, že si spotřebitel může uchovat veškerou písemnou korespondenci s obchodníkem, včetně data a času této korespondence, na trvalém nosiči, tyto informace zahrnují také podrobnosti o těchto jiných prostředcích. Všechny tyto prostředky komunikace poskytované obchodníkem umožňují spotřebiteli, aby mohl obchodníka urychleně kontaktovat a efektivně s ním komunikovat. Obchodník případně uvede také zeměpisnou adresu a totožnost obchodníka, v jehož zastoupení jedná.“;

"

ii)  vkládá se nový bod, který zní:"

„ea) případně aby byla cena přizpůsobena na základě automatizovaného rozhodování;“;

"

iii)  písmeno l) se nahrazuje tímto:"

„l) připomenutí existence zákonné záruky za soulad zboží, digitálního obsahu a digitálních služeb se smlouvou;“;

"

iv)  písmena r) a s) se nahrazují tímto:"

r) případně funkčnost zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb, včetně příslušných technických ochranných opatření;

   s) případně informace o jakékoli příslušné kompatibilitě a interoperabilitě zboží s digitálními prvky, digitálního obsahu a digitálních služeb ▌, které jsou obchodníkovi známy nebo u nichž lze rozumně očekávat, že by mu měly být známy.“;

"

b)  Odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

„4. Informace uvedené v odst. 1 písm. h), i) a j) mohou být poskytnuty prostřednictvím vzorového poučení o odstoupení od smlouvy uvedeného v části A přílohy I. Pokud obchodník poskytl spotřebiteli toto poučení se správně vyplněnými údaji, splnil informační požadavky uvedené v odst. 1 písm. h), i) a j). Odkazy na čtrnáctidenní lhůtu pro odstoupení od smlouvy ve vzorovém poučení o odstoupení od smlouvy uvedené v části A přílohy I se nahrazují odkazy na třicetidenní lhůtu pro odstoupení od smlouvy v případech, kdy členské státy přijaly pravidla v souladu s čl. 9 odst. 1a).“;

"

5.  Vkládá se nový článek ▌, který zní:"

Článek 6a

Další konkrétní požadavky na informace u smluv uzavřených na internetových tržištích

1.  Předtím, než bude spotřebitel vázán smlouvou uzavřenou na dálku nebo jakoukoli odpovídající nabídkou na internetovém tržišti, poskytne poskytovatel internetového tržiště, aniž jsou dotčena ustanovení směrnice 2005/29/ES, následující informace, a to jasným a srozumitelným způsobem, který je vhodný pro prostředky komunikace na dálku:

   a) obecné informace zpřístupněné v konkrétním oddílu on-line rozhraní, které jsou přímo a snadno dostupné ze stránky, na níž jsou předloženy nabídky, o hlavních parametrech, jak jsou definovány v čl. 2 odst. 1 písm. m) směrnice 2005/29/ES, určujících pořadí nabídek předkládaných spotřebiteli jako výsledek dotazu při vyhledávání a o jejich relativní váze oproti ostatním parametrům;
   b) zda je třetí strana nabízející zboží, služby nebo digitální obsah obchodníkem či nikoliv, a to na základě prohlášení této třetí strany poskytnutého internetovému tržišti;
   c) pokud třetí strana nabízející zboží, služby nebo digitální obsah není obchodníkem, že ▌se na smlouvu nevztahují práva spotřebitele vyplývající z právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele ▌; ▌
   d) případně jak jsou povinnosti související se smlouvou rozděleny mezi třetí stranu nabízející zboží, služby nebo digitální obsah a poskytovatele internetového tržiště. Těmito informacemi není dotčena odpovědnost, kterou internetové tržiště nebo poskytovatel nese v souvislosti se smlouvou podle ostatních právních předpisů Unie nebo vnitrostátního práva.

2.  Aniž by byla dotčena směrnice 2000/31/ES, tento článek nebrání členským státům v tom, aby na internetová tržiště uložily další požadavky na informace. Tyto právní předpisy musí být přiměřené, nediskriminační a odůvodněny na základě ochrany spotřebitele.“;

"

6.  V článku 7 se odstavec 3 nahrazuje tímto:"

3. Pokud si spotřebitel přeje, aby poskytování služeb nebo dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, či tepla z dálkového vytápění začaly během lhůty pro odstoupení od smlouvy stanovené v čl. 9 odst. 2, a smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, obchodník požádá spotřebitele, aby podal výslovnou žádost na trvalém nosiči. Obchodník také požádá spotřebitele, aby vzal na vědomí, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, ztratí spotřebitel své právo od smlouvy odstoupit.“;

"

7.  Článek 8 se mění takto:

(a)  Odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

4. Pokud se smlouva uzavírá prostřednictvím prostředku komunikace na dálku, který poskytuje jen omezený prostor nebo čas pro uvedení informací, obchodník na tomto konkrétním prostředku nebo jeho prostřednictvím před uzavřením takové smlouvy uvede přinejmenším předsmluvní informace o hlavních znacích zboží nebo služby, svou totožnost, celkovou cenu, informace o právu odstoupit od smlouvy a době platnosti smlouvy a v případě smlouvy na dobu neurčitou podmínky ukončení smlouvy podle čl. 6 odst. 1 písm. a), b), e), h) a o), s výjimkou vzorového formuláře pro odstoupení od smlouvy podle části B přílohy I směrnice, který je uveden v bodě h). Ostatní informace podle čl. 6 odst. 1, včetně formuláře pro odstoupení, poskytne obchodník spotřebiteli vhodným způsobem v souladu s odstavcem 1 tohoto článku.“;

"

(b)  odstavec 8 se nahrazuje tímto:"

8. Pokud si spotřebitel přeje, aby poskytování služeb nebo dodávka vody, plynu nebo elektřiny, které nejsou prodávány v omezeném objemu nebo ve stanoveném množství, či tepla z dálkového vytápění začaly během lhůty pro odstoupení od smlouvy stanovené v čl. 9 odst. 2, a smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, obchodník požádá spotřebitele, aby podal výslovnou žádost. Obchodník také požádá spotřebitele, aby vzal na vědomí, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, ztratí spotřebitel své právo od smlouvy odstoupit.“;

"

8.  Článek 9 se mění takto:

a)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„1a. Členské státy mohou přijímat pravidla, v souladu s nimiž bude čtrnáctidenní lhůta pro odstoupení od smlouvy uvedená v odstavci 1 prodloužena na 30 dnů v případě smluv uzavřených v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma nebo s exkurzemi pořádanými obchodníkem s cílem nebo úmyslem propagovat či prodat spotřebitelům výrobky, a to za účelem ochrany legitimních zájmů spotřebitele s ohledem na agresivní či klamavé marketingové nebo prodejní praktiky. Tyto právní předpisy musí být přiměřené, nediskriminační a odůvodněny na základě ochrany spotřebitele.“;

"

b)  v odstavci 2 se návětí nahrazuje tímto:"

„2. Aniž je dotčen článek 10, lhůta pro odstoupení od smlouvy uvedená v odstavci 1 tohoto článku končí po uplynutí 14 dnů nebo 30 dnů v případě, že členské státy přijaly pravidla v souladu s odstavcem 1a tohoto článku, od:“;

"

9.  V článku 10 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Pokud obchodník poskytl spotřebiteli informace podle odstavce 1 tohoto článku do 12 měsíců ode dne uvedeného v čl. 9 odst. 2, uplyne lhůta pro odstoupení od smlouvy 14 dnů nebo 30 dnů, v případě, že členské státy přijaly pravidla v souladu s čl. 9 odst. 1a, ode dne, kdy spotřebitel tyto informace obdrží.“;

"

10.  V článku 13 se doplňují nové odstavce, které zní:"

4. Pokud jde o osobní údaje spotřebitele, řídí se obchodník povinnostmi vyplývajícími z nařízení (EU) 2016/679.

5.  Obchodník se zdrží toho, aby využíval jakýkoli jiný obsah, než jsou osobní údaje, které spotřebitel poskytl nebo vytvořil, když používal digitální obsah nebo digitální službu poskytnutou obchodníkem, s výjimkou případů, kdy tento obsah:

   a) nemá užitek mimo kontext digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnuté obchodníkem;
   b) týká se pouze činnosti spotřebitele při používání digitálního obsahu nebo digitální služby poskytnuté obchodníkem;
   c) byl obchodníkem sloučen s ostatními údaji a nemůže být rozdělen nebo pouze za vyvinutí nepřiměřeného úsilí; nebo
   d) byl vytvořen společně spotřebitelem a dalšími subjekty a další spotřebitelé jej mohou nadále využívat.

6.  S výjimkou situací uvedených v odst. 5 písm. a), b) nebo c) obchodník spotřebiteli na jeho žádost zpřístupní jakýkoli jiný obsah, než jsou osobní údaje, které spotřebitel poskytl nebo vytvořil, když používal digitální obsah nebo digitální službu poskytnutou obchodníkem.

7.  Spotřebitel má nárok na opětovné získání uvedeného digitálního obsahu bezplatně, bez překážek ze strany obchodníka, v přiměřené době a v běžně používaném strojově čitelném formátu.

8.  V případě odstoupení od smlouvy může obchodník zabránit jakémukoli dalšímu používání digitálního obsahu nebo digitální služby ze strany spotřebitele, zejména tím, že digitální obsah nebo digitální službu učiní pro spotřebitele nadále nepřístupnými nebo deaktivuje uživatelský účet spotřebitele, aniž je dotčen odstavec 6.“;

"

11.  Článek 14 se mění takto:

a)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„2a. V případě odstoupení od smlouvy se spotřebitel zdrží používání digitálního obsahu nebo digitální služby a jejich zpřístupňování třetím stranám.“;

"

b)  V odst. 4 písm. b) se bod i) nahrazuje tímto:"

„i) spotřebitel nedal předchozí výslovný souhlas k zahájení jeho poskytování před uplynutím čtrnáctidenní nebo třicetidenní lhůty uvedené v článku 9;“;

"

12.  Článek 16 se mění takto:

a)  Písmeno a) se nahrazuje tímto:"

a) smlouvy o službách poté, co tyto služby byly v plném rozsahu poskytnuty, a pokud ze smluv vyplývá povinnost pro spotřebitele zaplatit, přičemž plnění těchto smluv začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele a s jeho vědomím, že jakmile obchodník své závazky ze smlouvy zcela splní, ztratí své právo odstoupit od smlouvy;“;

"

b)  Písmeno m) se nahrazuje tímto:"

„m) smlouvy o poskytování digitálního obsahu, který není dodáván na hmotném nosiči, pokud plnění již začalo a, jestliže smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit, pokud:

   i) spotřebitel poskytl předchozí výslovný souhlas k zahájení plnění během lhůty pro odstoupení od smlouvy;
   ii) spotřebitel vzal na vědomí, že tím ztrácí své právo odstoupit od smlouvy; a
   iii) obchodník poskytl potvrzení podle čl. 7 odst. 2 nebo čl. 8 odst. 7.“;

"

c)  Doplňují se nové odstavce, které znějí:"

„Tato směrnice nebrání členským státům přijímat právní předpisy na ochranu oprávněných zájmů spotřebitelů týkajících se agresivních či klamavých marketingových nebo prodejních praktik v souvislosti s nevyžádanými návštěvami obchodníka u spotřebitele doma nebo s komerčními exkurzemi pořádanými obchodníkem s cílem nebo úmyslem propagovat či prodat spotřebitelům produkty, a to za předpokladu, že tyto právní předpisy jsou odůvodněny veřejným pořádkem nebo ochranou práva na respektování soukromého života.“ Tyto právní předpisy musí být přiměřené, nediskriminační a odůvodněné na základě ochrany spotřebitele.

Členské státy mohou stanovit, že spotřebitel ztrácí právo odstoupit od smlouvy v případě smluv o službách poté, co byla služba v plném rozsahu poskytnuta, a pokud spotřebitel výslovně požádal obchodníka o to, aby jej navštívil za účelem provedení opravy, pokud plnění těchto smluv začalo s předchozím výslovným souhlasem spotřebitele, jestliže smlouva stanoví povinnost spotřebitele zaplatit.“;

"

13.  Článek 24 se nahrazuje tímto:"

„Článek 24

Sankce

1.  Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Členské státy zajistí, aby byla při ▌ukládání sankcí případně zohledněna následující pomocná a orientační kritéria:

   a) povaha, závažnost, rozsahdélka trvání ▌protiprávního jednání;

   b) případná opatření přijatá obchodníkem ke zmírnění nebo nápravě škod utrpěných spotřebiteli;

   c) případná předchozí protiprávní jednání obchodníka;
   d) získaný finanční prospěch nebo zamezené ztráty obchodníka kvůli protiprávnímu jednání, pokud jsou příslušné údaje k dispozici;
   e) sankce uložené obchodníkovi za totéž protiprávní jednání v jiných členských státech v přeshraničních případech, kde jsou informace o těchto sankcích k dispozici prostřednictvím mechanismu stanoveného nařízením (EU) 2017/2394;
   f) jakoukoliv jinou přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu.

3.  Členské státy zajistí, aby v případě, kdy mají být uloženy sankce v souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2017/2394, tyto sankce zahrnovaly buď možnost uložení pokuty prostřednictvím správního postupu, nebo zahájení soudního řízení ohledně uložení pokuty, nebo obojí, a to v maximální výši alespoň 4 % ročního obratu obchodníka v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech.

4.  V případech, kdy má být uložena pokuta v souladu s odstavcem 3, ale informace o ročním obratu obchodníka není k dispozici, členské státy zavedou možnost uložit pokutu v maximální výši nejméně 2 miliony EUR.

5.  Členské státy uvědomí o svých pravidlech o sankcích Komisi do ... [data provedení této novelizační směrnice] a neprodleně ji informují také o jakýchkoliv pozdějších změnách těchto předpisů.“;

"

14.  V článku 29 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Pokud členský stát využije jakoukoliv z možností regulace podle čl. 3 odst. 4, čl. 6 odst. 7, čl. 6 odst. 8, čl. 7 odst. 4, čl. 8 odst. 6, čl. 9 odst. 1a, čl. 9 odst. 3 a čl. 16 druhého pododstavce, uvědomí o tom Komisi do ... [data provedení stanoveného v článku 5 této novelizační směrnice], jakož i pak o veškerých následných změnách.“;

"

15.  Příloha I se mění takto:

a)  část A se mění takto:

i)  třetí odstavec ▌pod slovy „Právo odstoupit od smlouvy“ se nahrazuje tímto:"

„Pro účely uplatnění práva odstoupit od smlouvy nás [2] musíte o svém rozhodnutí odstoupit od této smlouvy informovat formou jednoznačného prohlášení (např. dopisu zaslaného poštou nebo e-mailu). Můžete použít přiložený vzorový formulář pro odstoupení od smlouvy, není to však Vaší povinností. [3]“;

"

ii)   Druhý odstavec pod slovy „Pokyny pro vyplnění formuláře“ se nahrazuje tímto:"

„[2.] Vložte Vaše jméno/název, zeměpisnou adresu, Vaše telefonní číslo a e‑mailovou adresu.“;

"

b)  v části B se první odrážka nahrazuje tímto:"

„Adresát [zde obchodník vloží jméno/název, zeměpisnou adresu a ▌e‑mailovou adresu]:“.

"

Článek 3

Změny směrnice 93/13/ES

Směrnice 93/13/EHS se mění takto:

Vkládá se nový článek ▌, který zní:"

Článek 8b

1.  Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Členské státy mohou tyto sankce omezit na situace, kdy jsou smluvní podmínky výslovně definovány jako nepřiměřené za všech okolností podle vnitrostátního práva nebo kdy prodejce nebo dodavatel nadále používá smluvní podmínky, které byly stanoveny jako nepřiměřené v pravomocném rozhodnutí přijatém v souladu s čl. 7 odst. 2.

3.  Členské státy zajistí, aby byla při ▌ukládání sankcí případně zohledněna následující pomocná a orientační kritéria:

   a) povaha, závažnost, rozsahdélka trvání ▌protiprávního jednání;

   b) případná opatření přijatá prodejcem nebo dodavatelem ke zmírnění nebo nápravě škod utrpěných spotřebiteli;

   c) případná předchozí protiprávní jednání prodejce nebo dodavatele;
   d) získaný finanční prospěch nebo zamezené ztráty prodejce nebo dodavatele kvůli protiprávnímu jednání, pokud jsou k dispozici příslušné údaje;
   e) sankce uložené prodejci nebo dodavateli za totéž protiprávní jednání v jiných členských státech v přeshraničních případech, kde jsou informace o těchto sankcích k dispozici prostřednictvím mechanismu stanoveného nařízením (EU) 2017/2394;
   f) jakoukoliv jinou přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu.

4.  Aniž by byl dotčen odstavec 2, členské státy zajistí, aby v případě, kdy mají být uloženy sankce v souladu s článkem 21 nařízení (EU) 2017/2394, tyto sankce zahrnovaly buď možnost uložení pokuty prostřednictvím správního postupu, nebo zahájení soudního řízení ohledně uložení pokuty, nebo obojí, a to v maximální výši alespoň 4 % ročního obratu prodejce či dodavatele v dotčeném členském státě nebo dotčených členských státech.

5.  V případech, kdy má být uložena pokuta v souladu s odstavcem 4, ale informace o ročním obratu prodejce či dodavatele není k dispozici, členské státy zavedou možnost uložit pokutu v maximální výši nejméně 2 miliony EUR.

6.  Členské státy uvědomí o svých pravidlech o sankcích Komisi do ... [data provedení této novelizační směrnice] a neprodleně ji informují také o jakýchkoliv pozdějších změnách těchto předpisů.;

"

Článek 4

Změny směrnice 98/6/ES

Směrnice 98/6/ES se mění takto:

a)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 6a

1.  Veškerá oznámení o slevě z ceny uvedou předchozí cenu, kterou obchodník uplatňoval po určité období před uplatněním slevy z ceny.

2.  Předchozí cenou se rozumí nejnižší cena, kterou obchodník uplatňoval po určité období, jež nesmí být kratší než jeden měsíc před uplatněním slevy z ceny.

3.  Členské státy mohou stanovit odlišná pravidla pro zboží, které snadno podléhá zkáze nebo má krátkou dobu spotřeby.

4.  Pokud byl produkt na trhu po dobu kratší než 30 dnů, členské státy mohou také stanovit kratší období, než je období upřesněné v odstavci 2.

5.  Členské státy mohou stanovit, že v případě, kdy se sleva z ceny postupně zvyšuje, rozumí se předchozí cenou cena bez slevy z ceny před jejím prvním uplatněním.“;

"

b)   Článek 8 se nahrazuje tímto:"

Článek 8

1.  Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých podle této směrnice a přijmou veškerá opatření nezbytná pro jejich provádění. Tyto sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.  Členské státy zajistí, aby byla při ▌ukládání sankcí případně zohledněna následující pomocná a orientační kritéria:

   a) povaha, závažnost, rozsahdélka trvání ▌protiprávního jednání;

   b) případná opatření přijatá obchodníkem ke zmírnění nebo nápravě škod utrpěných spotřebiteli;

   c) případná předchozí protiprávní jednání obchodníka;
   d) získaný finanční prospěch nebo zamezené ztráty obchodníka kvůli protiprávnímu jednání, pokud jsou příslušné údaje k dispozici;
   e) sankce uložené obchodníkovi za totéž protiprávní jednání v jiných členských státech v přeshraničních případech, kde jsou informace o těchto sankcích k dispozici prostřednictvím mechanismu stanoveného nařízením (EU) 2017/2394;
   f) jakoukoliv jinou přitěžující nebo polehčující okolnost vztahující se na okolnosti daného případu.

3.  Členské státy uvědomí o svých pravidlech o sankcích Komisi do ... [data provedení této novelizační směrnice] a neprodleně ji informují také o jakýchkoliv pozdějších změnách těchto předpisů.;

"

Článek 5

Informace o právech spotřebitelů

Komise zajistí, aby občané, kteří hledají informace o svých spotřebitelských právech nebo usilují o mimosoudní vyřešení sporů, mohli využít on-line vstupní místo pomocí jednotné digitální brány stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724(34), které jim umožní:

a)  získat přístup k aktuálním informacím o jejich spotřebitelských právech v souladu s právem Unie, a to jasným, pochopitelným a snadno přístupným způsobem; a

b)  předložit stížnost prostřednictvím platformy pro řešení sporů on-line zřízené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013(35) a příslušnému evropskému spotřebitelskému centru, podle toho, jaké strany jsou do daného případu zapojeny.

Článek 6

Zprávy Komise a revize

Do ... [dvou let od data uplatňování této směrnice] předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o jejím uplatňování. V této zprávě zejména posoudí opatření této směrnice týkající se:

a)  akcí pořádaných na jiných místech, než jsou prostory obchodníka; a

b)  případů zboží uváděného na trh jako totožné, které má však podstatně odlišné složení nebo znaky, včetně toho, zda by tyto případy měly podléhat přísnějším požadavkům, mimo jiné zákazu podle přílohy I směrnice 2005/29/ES, a zda jsou nezbytná podrobnější ustanovení o informacích o rozdílech mezi zbožím;

V případě potřeby se k této zprávě přiloží legislativní návrh.

Článek 7

Provedení

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí [nejpozději do 24 měsíců od jejího přijetí]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Budou tyto předpisy používat od ... [6 měsíců po uplynutí lhůty pro provedení].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 8

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 9

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ... dne ...

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 66.
(2)* DOSUD NEPROBĚHLA KONEČNÁ PRÁVNĚ JAZYKOVÁ REDAKCE TOHOTO TEXTU.
(3)Úř. věst. 440, 6.12.2018, s. 66.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019.
(5)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).
(6)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/22/ES ze dne 23. dubna 2009 o žalobách na zdržení se jednání v oblasti ochrany zájmů spotřebitelů (Úř. věst. L 110, 1.5.2009, s. 30).
(7)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).
(8)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2394 ze dne 12. prosince 2017 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování právních předpisů na ochranu zájmů spotřebitelů a o zrušení nařízení (ES) č. 2006/2004 (Úř. věst. L 345, 27.12.2017, s. 1).
(10)Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách (Úř. věst. L 95, 21.4.1993, s. 29).
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... ze dne ... (Úř. věst. …).
(12)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace nařízení obsažené v dokumentu PE-CONS č./RR (2018/0112(COD)) a doplňte číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku ve vkládané poznámce pod čarou.
(13)++ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace nařízení obsažené v dokumentu PE-CONS č./RR (2018/0112(COD)).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/943 ze dne 8. června 2016 o ochraně nezveřejněného know-how a obchodních informací (obchodního tajemství) před jejich neoprávněným získáním, využitím a zpřístupněním (Úř. věst. L 157, 15.6.2016, s. 1).
(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1).
(16)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii (Úř. věst. L 194, 19.7.2016, s. 1).
(17)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/302 ze dne 28. února 2018 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 60, 2.3.2018, s. 1).
(18)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES ze dne 8. června 2000 o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu („směrnice o elektronickém obchodu“) (Úř. věst. L 178, 17.7.2000, s. 1).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/… ze dne ..., (Úř. věst. …).
(20)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace směrnice obsažené v dokumentu PE-CONS 26/19 (2015/0287(COD)) a doplňte číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku ve vkládané poznámce pod čarou.
(21)++ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace směrnice obsažené v dokumentu PE-CONS 26/19 (2015/0287(COD)).
(22)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace směrnice obsažené v dokumentu PE-CONS 26/19 (2015/0287(COD)).
(23)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace směrnice obsažené v dokumentu PE-CONS 26/19 (2015/0287(COD)).
(24)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace směrnice obsažené v dokumentu PE-CONS 26/19 (2015/0287(COD)).
(25)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1.).
(26)C(2017)6532.
(27)https://ec.europa.eu/jrc/sites/jrcsh/files/eu_harmonised_testing_methodology__framework_for_selecting_and_testing_of_food_products_to_assess_quality_related_characteristics.pdf
(28)Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(29)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace nařízení obsažené v dokumentu PE-CONS č./RR (2018/0112(COD)) a doplňte číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku ve vkládané poznámce pod čarou.
(30)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo směrnice obsažené v dokumentu PE-CONS 27/19 (2015/0288(COD)) a doplňte číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku ve vkládané poznámce pod čarou.
(31)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace směrnice obsažené v dokumentu PE-CONS 26/19 (2015/0287(COD)) a doplňte číslo, datum, název a odkaz na vyhlášení v Úředním věstníku ve vkládané poznámce pod čarou.
(32)++ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace směrnice obsažené v dokumentu PE-CONS 26/19 (2015/0287(COD)).
(33)+ Úř. věst.: vložte prosím číslo seriálové publikace směrnice obsažené v dokumentu PE-CONS 26/19 (2015/0287(COD)).
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1724 ze dne 2. října 2018, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (Úř. věst. 295, 21.11.2018, s. 1).
(35) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 524/2013 ze dne 21. května 2013 o řešení spotřebitelských sporů on-line a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (nařízení o řešení spotřebitelských sporů on-line) (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 1).


Transparentnost a udržitelnost hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci ***I
PDF 364kWORD 98k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002 [o obecném potravinovém právu], směrnice 2001/18/ES [o záměrném uvolňování GMO do životního prostředí], nařízení (ES) č. 1829/2003 [o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech], nařízení (ES) č. 1831/2003 [o doplňkových látkách], nařízení (ES) č. 2065/2003 [o kouřových aromatech], nařízení (ES) č. 1935/2004 [o materiálech určených pro styk s potravinami], nařízení (ES) č. 1331/2008 [o jednotném povolovacím řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata], nařízení (ES) č. 1107/2009 [o přípravcích na ochranu rostlin] a nařízení (EU) 2015/2283 [o nových potravinách] (COM(2018)0179 – C8-0144/2018 – 2018/0088(COD))
P8_TA-PROV(2019)0400A8-0417/2018

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0179),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, články 43 a 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0144/2018),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 10. října 2018(2),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 15. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin a na stanoviska Výboru pro rybolov a Výboru pro právní záležitosti (A8-0417/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o transparentnosti a udržitelnosti hodnocení rizika ze strany EU v potravinovém řetězci, kterým se mění nařízení (ES) č. 178/2002, (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 2065/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES

P8_TC1-COD(2018)0088


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, článek 114 a čl. 168 odst. 4 písm. b) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(4),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(5),

v souladu s řádným legislativním postupem(6),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002(7) stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, aby byla vytvořena společná základna pro opatření upravující potravinové právo jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni. Mimo jiné stanoví, že potravinové právo musí vycházet z analýzy rizika, kromě případů, kdy to není vhodné vzhledem k okolnostem nebo povaze opatření.

(2)  Nařízení (ES) č. 178/2002 definuje „analýzu rizika“ jako proces skládající se ze tří vzájemně propojených součástí: hodnocení rizika, řízení rizika a sdělování o riziku. Pro účely hodnocení rizika na úrovni Unie zřizuje uvedené nařízení Evropský úřad pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“) jako příslušný subjekt Unie pro hodnocení rizika v záležitostech týkajících se bezpečnosti potravin a krmiv.

(3)  Nezbytnou součástí procesu analýzy rizika je sdělování o riziku. ▌ Z hodnocení REFIT obecného potravinového práva (nařízení (ES) č. 178/2002) z roku 2018 (dále jen „kontrola účelnosti obecného potravinového práva“) vyplynulo, že sdělování o riziku se obecně nepovažuje za dostatečně účinné. To má dopad na důvěru spotřebitelů ve výsledky procesu analýzy rizika.

(4)  Je proto nezbytné zajistit v celém průběhu analýzy rizika transparentní, průběžné a inkluzivní sdělování o riziku, do nějž se zapojí osoby, které provádějí hodnocení rizika, a osoby, které provádějí řízení rizika, na unijní a vnitrostátní úrovni. Takovéto sdělování o riziku by mělo posílit důvěru občanů v to, že se analýza rizika opírá o cíl, jímž je zajištění vysoké úrovně ochrany lidského zdraví a zájmů spotřebitelů. Rovněž by toto sdělování o riziku mělo přispět k participativnímu a otevřenému dialogu mezi všemi zúčastněnými stranami, aby se zajistilo, že v procesu analýzy rizika bude zohledněna převaha veřejného zájmu, správnost, úplnost, transparentnost, soudržnost a odpovědnost.

(5)  Při sdělování o riziku by měl být zvláštní důraz ▌kladen na to, aby byly přesným, jasným, komplexním, soudržným, vhodným a včasným způsobem vysvětleny nejen samotné výsledky hodnocení rizika, ale i způsob, jakým jsou používány v zájmu informovaných rozhodnutí týkajících se řízení rizika, v případě potřeby společně s dalšími legitimními faktory. Měly by být poskytnuty informace o tom, jak bylo dosaženo rozhodnutí týkajících se řízení rizika, které faktory kromě výsledků hodnocení rizika vzaly v úvahu osoby, jež provádějí hodnocení rizika, a jak byly tyto faktory vzájemně porovnány.

(6)  Vzhledem k tomu, že veřejnost vnímá rozdíl mezi nebezpečím a rizikem nejednoznačně, by se při sdělování o riziku mělo usilovat o objasnění tohoto rozdílu, a tak zajistit, aby tento rozdíl široká veřejnost lépe chápala.

(7)  Existují-li dostatečné důvody pro podezření, že určitá potravina nebo krmivo mohou představovat riziko pro lidské zdraví nebo zdraví zvířat kvůli nesouladu vyplývajícímu z úmyslného porušení příslušných právních předpisů Unie prostřednictvím podvodných nebo klamavých praktik, měly by o tom veřejné orgány co nejdříve informovat veřejnost a co nejpřesněji identifikovat dotčené produkty a riziko, jaké mohou představovat.

(8)  Je nezbytné stanovit obecné cíle a zásady sdělování o riziku, zohlednit při tom příslušné úlohy osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika, a zaručit jejich nezávislost.

(9)  Na základě obecných ▌cílů a zásad by měl být vytvořen obecný plán sdělování o riziku, a to v úzké spolupráci s úřadem a členskými státy a po provedení příslušných veřejných konzultací. Tento obecný plán by měl podporovat integrovaný rámec pro sdělování o riziku týkající se všech záležitostí spojených s potravinovým řetězcem a určený pro všechny osoby, které provádějí hodnocení rizika, i osoby, které provádějí řízení rizika, a to na unijní i vnitrostátní úrovni. Měl by rovněž poskytovat nezbytnou flexibilitu a neměl by se zabývat situacemi, které jsou specificky upravené v obecném plánu řízení krizí.

(10)  Obecný plán sdělování o riziku by měl určit klíčové faktory, jež je třeba zohlednit při zvažování druhu a úrovně potřebných činností týkajících se sdělování o riziku, jako jsou různé úrovně rizika, povaha rizika a jeho možný dopad na lidské zdraví, zdraví zvířat a případně na životní prostředí, koho a čeho se riziko přímo či nepřímo dotýká, úrovně expozice ▌nebezpečí, míra naléhavosti a schopnost ovládání rizika a další faktory, které ovlivňují vnímání rizika, včetně ▌příslušného právního rámce a relevantní situace na trhu.

(11)  Obecný plán sdělování o riziku by měl rovněž určovat nástroje a kanály, které mají být používány, a zavést odpovídající mechanismy koordinace a spolupráce mezi osobami, které provádějí hodnocení rizika, a osobami, které provádějí řízení rizika, na unijní a vnitrostátní úrovni, jež jsou zapojeny do procesu analýzy rizika, zejména v případě, že několik agentur Unie poskytuje vědecké výstupy týkající se stejného nebo souvisejícího předmětu, s cílem zajistit soudržné sdělování o riziku a otevřený dialog mezi všemi zúčastněnými stranami.

(12)  Transparentnost procesu hodnocení rizika přispívá k tomu, že úřad získává větší legitimitu v očích spotřebitelů a široké veřejnosti při plnění svého poslání, zvyšuje jejich důvěru v práci úřadu a zajišťuje, že úřad nese větší odpovědnost vůči občanům Unie v demokratickém systému. Zásadní význam má proto posilování důvěry široké veřejnosti a jiných zúčastněných stran v analýzu rizik, z níž vychází příslušné právní předpisy Unie, a zejména důvěry v hodnocení rizika, včetně jeho transparentnosti, jakož i v organizaci, fungování a nezávislost úřadu.

(13)  Je vhodné posilovat úlohu členských států, jakož i úsilí a zapojení všech stran působících ve správní radě úřadu ▌(dále jen „správní rada“).

(14)  Zkušenosti ukazují, že úloha správní rady je zaměřena na administrativní a finanční aspekty a nemá vliv na nezávislost vědecké práce prováděné úřadem. Proto je vhodné zahrnout do správní rady zástupce z každého členského státu, z Evropského parlamentu a Komise, jakož i z organizací občanské společnosti a průmyslových organizací, a současně zajistit, aby tito zástupci měli zkušenosti ▌a odborné znalosti nejen v oblasti práva a politiky týkajících se potravinového řetězce, včetně hodnocení rizika, ale rovněž v oblasti řídících, administrativních, finančních a právních záležitostí, aby se zajistilo, že budou jednat nezávisle a ve veřejném zájmu.

(15)  Členové správní rady by měli být vybíráni a jmenováni takovým způsobem, aby byla zajištěna nejvyšší úroveň způsobilosti a nejširší rozsah odpovídajících zkušeností.

(16)  Kontrola účelnosti obecného potravinového práva odhalila určité nedostatky v dlouhodobé schopnosti úřadu zachovat si své odborné znalosti na vysoké úrovni. Zejména došlo k poklesu počtu uchazečů o místa členů vědeckých komisí úřadu. Systém proto musí být posílen a členské státy by měly zaujmout aktivnější přístup, aby se zajistilo, že bude k dispozici dostatečný počet odborníků, kteří odpovídají potřebám unijního systému hodnocení rizika, pokud jde o vysokou úroveň odborných znalostí, nezávislost a multidisciplinární odbornost.

(17)  Aby bylo možné zachovat nezávislost hodnocení rizika na řízení rizika a jiných zájmech na úrovni Unie, je vhodné, aby výběr členů vědeckého výboru a vědeckých komisí úřadu ▌výkonným ředitelem úřadu a jejich jmenování správní radou byly založeny na přísných kritériích, která pro každou vědeckou komisi zajistí excelenci a nezávislost odborníků a zároveň potřebné multidisciplinární odborné znalosti. V této souvislosti je rovněž nezbytné, aby výkonný ředitel, jehož úkolem je hájit zájmy úřadu, a zejména nezávislost jeho odborných znalostí, hrál roli při výběru ▌uvedených vědeckých odborníků. Správní rada by měla usilovat o největší možnou míru zajištění toho, aby odborníci jmenovaní jako členové vědeckých komisí byli vědci, kteří rovněž aktivně provádějí výzkum a zveřejňují výsledky svého výzkumu v recenzovaných vědeckých časopisech, za předpokladu, že splňují přísná kritéria excelence a nezávislosti. Měla by být zajištěna řádná finanční kompenzace těchto odborníků. Rovněž by měla být zavedena další opatření s cílem zajistit, aby vědečtí odborníci měli prostředky k tomu, aby mohli jednat nezávisle.

(18)  Je nezbytné zajistit účinné fungování úřadu a zlepšit udržitelnost jeho odborných znalostí. Proto je nezbytné posílit podporu, kterou poskytuje úřad a členské státy pro práci vědeckého výboru a vědeckých komisí. Úřad by měl zejména organizovat přípravné práce na podporu úkolů vědeckých komisí, včetně možnosti požádat zaměstnance úřadu nebo vnitrostátní vědecké organizace o navázání kontaktů s úřadem pro účely vypracovávání přípravných vědeckých stanovisek, která budou vědecké komise posuzovat a přijímat. Neměla by tím být nijak dotčena nezávislost vědeckých hodnocení prováděných úřadem.

(19)  Postupy povolování jsou založeny na zásadě, že je na žadateli nebo oznamovateli, aby prokázal, že předmět žádosti či oznámení splňuje požadavky Unie. Tato zásada vychází z předpokladu, že lidské zdraví, zdraví zvířat a případně životní prostředí, jsou lépe chráněny, pokud důkazní břemeno nese žadatel nebo oznamovatel, neboť ten musí prokázat, že  předmět uvedený v jeho žádosti nebo oznámení je bezpečný ještě před jeho uvedením na trh namísto toho, aby veřejné orgány musely prokazovat, že je tento předmět nebezpečný, a mohly tak jeho uvádění na trh zakázat. ▌ V souladu s touto zásadou a s příslušnými regulačními požadavky jsou žadatelé nebo oznamovatelé povinni předložit na podporu žádosti nebo oznámení podle ▌odvětvového práva Unie příslušné studie včetně zkoušek za účelem prokázání bezpečnosti a v některých případech účinnosti určitého předmětu.

(20)  Právo Unie stanoví obsah žádostí a oznámení. Je nezbytné, aby žádost nebo oznámení ▌předložená úřadu k provedení hodnocení rizika splňovala příslušné specifikace, aby byla zajištěna co nejlepší kvalita vědeckého hodnocení prováděného úřadem. Žadatelé nebo oznamovatelé, a zejména malé a střední podniky, nemají vždy jasnou představu o těchto specifikacích. Proto je vhodné, aby v případech, kdy může být úřad požádán o poskytnutí vědeckého výstupu, poskytl potenciálnímu žadateli nebo oznamovateli na jeho žádost poradenství před tím, než jsou žádost nebo oznámení formálně předloženy. Toto poradenství před předložením žádosti nebo oznámení by se mělo týkat příslušných pravidel a požadovaného obsahu žádosti nebo oznámení, aniž by zasahovalo do koncipování studií, jež mají být předloženy, které zůstává odpovědností žadatele. ▌

(21)  V případech, kdy může být úřad požádán o poskytnutí vědeckého výstupu, měly by mu být známy všechny studie provedené žadatelem s cílem podpořit žádost ▌ podle ▌ práva Unie. Za tímto účelem je nutné a vhodné zajistit, aby provozovatelé podniků, kteří zadají nebo provedou studie s cílem předložit žádost nebo oznámení, oznámili tyto studie úřadu Povinnost oznámit tyto studie by se měla vztahovat i na laboratoře a další zkušební zařízení, které je provádějí. Informace o oznámených studiích by měly být zveřejněny až poté, co byla zveřejněna daná žádost ▌v souladu s platnými pravidly o transparentnosti. Za účelem zajištění účinného provádění této povinnosti je v případě jejího nesplnění vhodné stanovit určité procesní důsledky. Úřad by měl v tomto ohledu stanovit praktická opatření k provádění této povinnosti, včetně postupů pro vyžádání a zveřejnění odůvodnění v případě nesplnění této povinnosti.

(22)  V souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU(8) by mělo dojít k nahrazení a omezení používání zvířat pro účely zkoušek, nebo by se při zkouškách mělo se zvířaty zacházet šetrně. V rámci oblasti působnosti tohoto nařízení by se proto mělo pokud možno zabránit opakování zkoušek na zvířatech.

(23)  V případě žádostí nebo oznámení týkajících se obnovení povolení či schválení je povolená či schválená látka nebo výrobek na trhu již několik let. Jsou proto již k dispozici zkušenosti s touto látkou nebo výrobkem a znalosti o nich. V případech, kdy může být úřad požádán o poskytnutí vědeckého výstupu, je ▌vhodné, aby byly předloženy ke konzultaci třetích stran plánované studie na podporu žádostí o obnovení, včetně informací o navrhovaném koncipování, které žadatel či oznamovatel oznámil úřadu. Úřad by měl žadatelům nebo oznamovatelům systematicky poskytovat poradenství ohledně obsahu zamýšlené žádosti nebo oznámení týkajících se obnovení i ohledně koncipování studií, přičemž zohlední obdržené připomínky.

(24)  Veřejnost pociťuje jisté obavy ohledně toho, že hodnocení prováděné úřadem v rámci povolování se zakládá především na studiích poskytnutých výrobním odvětvím. Je nesmírně důležité, aby úřad dohledával údaje v odborné literatuře, aby mohl zohlednit i jiné údaje a studie, které již existují a týkají se předmětu, který je mu předložen k hodnocení. Aby bylo možné poskytnout ještě vyšší úroveň záruky, která zajistí, že úřad bude mít přístup k veškerým relevantním vědeckým údajům a studiím, které jsou dostupné o předmětu žádosti nebo oznámení týkajících se povolení nebo o obnovení povolení či schválení, je vhodné stanovit konzultace třetích stran s cílem určit, zda jsou dostupné jiné relevantní vědecké údaje nebo studie. Aby se zvýšila účinnost konzultace, mělo by k ní dojít okamžitě poté, co jsou studie předkládané výrobním odvětvím a obsažené v žádosti či oznámení zveřejněny, a to na základě příslušných pravidel transparentnosti. Existuje-li riziko, že výsledky veřejné konzultace nebude možné v důsledku příslušných lhůt náležitě zohlednit, je vhodné stanovit omezené prodloužení těchto lhůt.

(25)  Bezpečnost potravin je pro všechny občany Unie citlivá záležitost prvořadého zájmu. Je třeba zachovat zásadu, že důkazní břemeno spočívající v prokázání souladu s požadavky Unie nese výrobní odvětví, a zároveň je třeba zavést doplňkový ověřovací nástroj, který by spočíval v zadávání doplňujících studií s cílem ověřit důkazy použité v souvislosti s hodnocením rizika, aby bylo možné řešit konkrétní případy velkého společenského významu, kdy se objeví závažné spory nebo rozporuplné výsledky. Vzhledem k tomu, že tyto ověřovací studie by byly financovány z rozpočtu Unie a že používání tohoto výjimečného ověřovacího nástroje by mělo zůstat přiměřené, měla by být za rozhodnutí o zadání těchto ověřovacích studií odpovědná Komise, která zohlední názory  Evropského parlamentu a členských států. Měla by být zohledněna skutečnost, že v některých specifických případech může být nutné, aby zadané ověřovací studie měly širší působnost než příslušné důkazy, například když se objeví nové vědecké poznatky.

(26)  Kontrola účelnosti obecného potravinového práva prokázala, že ačkoli úřad dosáhl značného pokroku, pokud jde o transparentnost, proces hodnocení rizika, zejména v souvislosti s postupy povolování týkajícími se potravinového řetězce, není vždy považován za plně transparentní. To je částečně způsobeno také odlišnými pravidly týkajícími se transparentnosti a důvěrnosti, která jsou stanovena v nařízení (ES) č. 178/2002 a i v dalších odvětvových legislativních aktech Unie ▌. Vzájemné působení mezi těmito akty může ovlivňovat přijímání hodnocení rizika ze strany široké veřejnosti.

(27)  Evropská občanská iniciativa nazvaná „Zakažte glyfosát a chraňte lidi a životní prostředí před toxickými pesticidy“ dále potvrdila obavy týkající se transparentnosti, pokud jde o studie zadávané výrobním odvětvím a předložené v rámci postupů povolování.

(28)  Je proto nezbytné proaktivně posílit transparentnost hodnocení rizika. Všechny vědecké údaje a informace na podporu žádostí o povolení či schválení podle ▌práva Unie, jakož i jiné žádosti o vědecké výstupy, by se měly proaktivně zpřístupňovat veřejnosti a měly by být snadno dostupné, a to co možná nejdříve v průběhu procesu hodnocení rizika. Tímto zpřístupňováním informací veřejnosti by však neměla být dotčena žádná pravidla týkající se práv duševního vlastnictví ani žádná ustanovení ▌práva Unie, která chrání investice inovátorů do shromažďování informací a údajů na podporu příslušných žádostí nebo oznámení. Mělo by být zajištěno, aby se zpřístupňování informací veřejnosti nepovažovalo za povolení k dalšímu používání nebo využívání, aniž by ovšem byla ohrožena proaktivní povaha zpřístupňování veřejnosti a snadný přístup veřejnosti ke zveřejněným údajům a informacím.

(29)  K zajištění transparentnosti hodnocení rizika by shrnutí poradenství před předložením žádosti nebo oznámení mělo být zveřejněno až poté, co se v souladu s příslušnými pravidly transparentnosti zveřejní odpovídající žádost nebo oznámení.

(30)  Žádá-li se o stanovisko úřadu v souvislosti s žádostmi nebo oznámeními předloženými podle ▌práva Unie, a s ohledem na jeho povinnost zajistit veřejnosti přístup k veškerým podpůrným informacím, pokud jde o poskytování jeho vědeckých výstupů, měl by mít úřad odpovědnost za posuzování žádostí o zachování důvěrnosti.

(31)  Aby bylo možné určit, při jaké úrovni proaktivního zpřístupňování veřejnosti bude dosaženo přiměřené rovnováhy, měla by být příslušná práva veřejnosti na transparentnost procesu hodnocení rizika zvážena oproti právům žadatelů nebo oznamovatelů ▌při zohlednění cílů nařízení (ES) č. 178/2002.

(32)  S ohledem na postupy předkládání žádosti nebo oznámení stanovené v ▌právu Unie ukázaly dosud získané zkušenosti, že některé informace jsou obecně považovány za citlivé a měly by zůstat důvěrné v rámci různých ▌postupů pro jednotlivá odvětví. Je proto vhodné stanovit v nařízení (ES) č. 178/2002 horizontální seznam informací, jejichž zveřejnění, jak to prokázal žadatel nebo oznamovatel, by mohlo značně poškodit dotčené obchodní zájmy, a které by proto neměly být veřejnosti zpřístupněny ▌. Tyto informace by měly zahrnovat zpracovatelský a výrobní proces, včetně metody a souvisejících inovativních aspektů, jakož i technické a průmyslové specifikace, například nečistot, které s takovým procesem souvisejí, odlišných od informací relevantních pro posuzování bezpečnosti. Tyto informace by měly být zpřístupněny pouze za velmi omezených a výjimečných okolností, které se týkají předvídatelných účinků na zdraví nebo v případech, kdy se podle odvětvových právních předpisů Unie požaduje environmentální hodnocení nebo kdy příslušné orgány určí naléhavou potřebu chránit lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí.

(33)  Pro účely srozumitelnosti a zvýšení právní jistoty je nutné stanovit zvláštní procedurální požadavky, které musí žadatel nebo oznamovatel dodržet v případě žádosti o to, aby se s informacemi předloženými na podporu žádosti nebo oznámení podle ▌práva Unie zacházelo jako s důvěrnými.

(34)  Rovněž je nezbytné stanovit zvláštní požadavky s ohledem na ochranu a důvěrnost osobních údajů pro účely transparentnosti procesu hodnocení rizika s přihlédnutím k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725(9) a (EU) 2016/679(10). Žádné osobní údaje by tedy podle tohoto nařízení neměly být veřejně přístupné, pokud to není nezbytné a přiměřené pro účely zajištění transparentnosti, nezávislosti a spolehlivosti procesu hodnocení rizika a zároveň předcházení střetu zájmů. K zajištění transparentnosti a zabránění střetu zájmů je zejména nezbytné, aby byla zveřejněna jména účastníků a pozorovatelů některých schůzí úřadu.

(35)  Za účelem zvýšení transparentnosti a s cílem zajistit, aby se žádosti o vědecké výstupy zaslané úřadu zpracovávaly efektivně, by měly být vypracovány standardní datové formáty.

(36)  S ohledem na skutečnost, že úřad bude povinen uchovávat vědecké údaje, včetně důvěrných a osobních údajů, je nezbytné zajistit, aby bylo toto uchovávání údajů prováděno v souladu s vysokou úrovní bezpečnosti.

(37)  Kromě toho, aby bylo možné posoudit účinnost a efektivitu různých právních ustanovení, která se vztahují na úřad, je rovněž vhodné ▌poskytnout nezávislé hodnocení úřadu vypracované Komisí. Toto hodnocení by mělo zejména přezkoumávat postupy pro výběr členů vědeckého výboru a vědeckých komisí, pokud jde o stupeň transparentnosti, nákladovou efektivnost a jejich vhodnost pro zajištění nezávislosti a kompetentnosti a bránění střetům zájmů.

(38)  Studie, včetně zkoušek, předložené provozovateli podniků na podporu žádostí ▌jsou obvykle v souladu s mezinárodně uznávanými zásadami, které představují jednotný základ pro jejich kvalitu, zejména z hlediska reprodukovatelnosti výsledků. Nicméně v některých případech mohou vyvstat otázky týkající se souladu s použitelnými normami, například s normami stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES (11) nebo s normami vypracovanými Mezinárodní organizací pro normalizaci, což je důvod, proč byly zavedeny mezinárodní a vnitrostátní systémy k ověřování tohoto souladu. Je proto vhodné, aby Komise pořádala zjišťovací mise s cílem posoudit, zda laboratoře a další zkušební zařízení uplatňují příslušné normy pro provádění zkoušek a studií předkládaných úřadu jako součást žádosti. Tyto zjišťovací mise by umožnily, aby Komise určila případná slabá místa systému a nesoulad, zaměřila se na jejich nápravu a stanovila dodatečnou úroveň záruk pro ujištění široké veřejnosti o kvalitě studií. Na základě závěrů těchto zjišťovacích misí by Komise mohla navrhnout vhodná legislativní opatření zaměřená na zlepšení souladu s příslušnými normami.

(39)  Aby bylo možné zajistit soulad s navrženými úpravami v nařízení (ES) č. 178/2002, měla by být změněna ustanovení týkající se přístupu veřejnosti a ochrany důvěrných informací v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003(12), (ES) č. 1831/2003(13), (ES) č. 2065/2003(14), (ES) č. 1935/2004(15), (ES) č. 1331/2008(16), (ES) č. 1107/2009(17) a (EU) 2015/2283(18) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES(19).

(40)  Aby se zajistilo, že bude zohledněna zvláštní situace jednotlivých odvětví, pokud jde o důvěrné informace, je nutné zvážit veškerá příslušná práva veřejnosti na transparentnost v procesu hodnocení rizika ▌oproti právům žadatelů nebo oznamovatelů▌, při zohlednění konkrétních cílů odvětvového práva Unie, jakož i získaných zkušeností. Proto je nezbytné změnit některá ustanovení nařízení (ES) č. 1829/2003, (ES) č. 1831/2003, (ES) č. 1935/2004, (ES) č. 1331/2008, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 2015/2283 a směrnice 2001/18/ES, aby bylo možné stanovit další důvěrné prvky kromě těch, které jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 178/2002.

(41)   Právo na přístup k dokumentům zakotvené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001(20) a, pokud jde o informace o životním prostředí, práva zakotvená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006(21) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES(22) nejsou tímto nařízením dotčena. Práva stanovená v uvedených aktech by neměla v žádném případě omezovat ustanovení o proaktivním šíření uvedená v tomto nařízení a příslušné posouzení žádosti o zachování důvěrnosti.

(42)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení nařízení (ES) č. 178/2002, pokud jde o přijetí obecného plánu sdělování o riziku a přijetí standardních datových formátů, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(23).

(43)  Aby se Komisi, členským státům, úřadu a provozovatelům podniků umožnilo přizpůsobit se novým požadavkům stanoveným v tomto nařízení a zároveň se zajistilo, že úřad bude nadále bezproblémově fungovat, je třeba stanovit přechodná opatření pro uplatňování tohoto nařízení.

(44)  Jelikož jmenování členů vědeckého výboru a vědeckých komisí závisí na nástupu nové správní rady do funkce, je třeba stanovit zvláštní přechodná ustanovení umožňující prodloužení stávajícího funkčního období členů vědeckého výboru a vědeckých komisí.

(45)  Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(24),

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (ES) č. 178/2002

Nařízení (ES) č. 178/2002 se mění takto:

1)  V článku 6 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„4. Sdělování o riziku naplňuje cíle a respektuje obecné zásady stanovené v článcích 8a a 8b.“

"

2)  V kapitole II se vkládá nový oddíl, který zní:"

„ODDÍL 1a

SDĚLOVÁNÍ O RIZIKU

Článek 8a

Cíle sdělování o riziku

S přihlédnutím k příslušným úlohám osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika, sdělování o riziku sleduje tyto cíle:

   a) zvyšovat povědomí o specifických zvažovaných záležitostech a porozumění jim, a to i v případech rozdílů ve vědeckém hodnocení, v průběhu celého procesu analýzy rizika;
   b) zajišťovat soudržnost, transparentnost a jednoznačnost při tvorbě doporučení a rozhodnutí týkajících se řízení rizika;
   c) poskytovat spolehlivý základ, případně včetně vědeckého základu, pro pochopení rozhodnutí týkajících se řízení rizika;
   d) zlepšovat celkovou účinnost a efektivitu analýzy rizika;
   e) posilovat veřejné porozumění analýze rizika, včetně odpovídajících úkolů a odpovědnosti osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika, a posilovat tak důvěru v jeho výsledek;
   f) zajišťovat náležité zapojení spotřebitelů, krmivářských a potravinářských podniků, akademické obce a všech dalších zúčastněných osob; ▌
   g) zajišťovat odpovídající a transparentní výměnu informací se zúčastněnými osobami, pokud jde o rizika spojená s ▌potravinovým řetězcem;
   h) zajišťovat poskytování informací spotřebitelům o strategiích ke snížení rizik; a
   i) přispívat k boji proti šíření nepravdivých informací a jejich zdrojům.

Článek 8b

Obecné zásady sdělování o riziku

S přihlédnutím k příslušným úlohám osob, které provádějí hodnocení rizika, a osob, které provádějí řízení rizika, sdělování o riziku:

   a) zajišťuje, aby byly se všemi zúčastněnými osobami interaktivně a včas vyměňovány přesné a veškeré vhodné ▌informace ▌na základě zásad transparentnosti, otevřenosti a schopnosti reakce;
   b) poskytuje transparentní informace v každé fázi procesu analýzy rizika od formulování žádosti o vědecké poradenství až po provedení hodnocení rizika a přijetí rozhodnutí týkajících se řízení rizika, včetně informací o tom, jak bylo dosaženo rozhodnutí týkajících se řízení rizika a které faktory byly vzaty v úvahu;
   c) zohledňuje vnímání rizika všemi zúčastněnými osobami;
   d) usnadňuje porozumění a dialog mezi všemi zúčastněnými osobami; a
   e) je jasné a dostupné, a to i pro osoby, které nejsou přímo zapojeny do tohoto procesu nebo nemají vědecké vzdělání, přičemž náležitě dodržuje použitelná ustanovení právních předpisů týkající se důvěrnosti a ochrany osobních údajů.

Článek 8c

Obecný plán sdělování o riziku

1.  Komise přijme prostřednictvím prováděcích aktů obecný plán sdělování o riziku za účelem dosažení ▌cílů uvedených v článku 8a, v souladu s obecnými zásadami uvedenými v článku 8b. Komise tento obecný plán s ohledem na technický a vědecký pokrok a na získané zkušenosti aktualizuje. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 58 odst. 2. Při přípravě uvedených prováděcích aktů konzultuje Komise úřad.

2.  Obecný plán sdělování o riziku podporuje integrovaný rámec pro sdělování o riziku, který musí soudržným a systematickým způsobem dodržovat osoby, které provádějí hodnocení rizika, i osoby, které provádějí řízení rizika, jak na úrovni Unie, tak na vnitrostátní úrovni. V tomto plánu se:

   a) určí zásadní faktory, které je třeba zohlednit při posuzování druhu a úrovně potřebných činností týkajících se sdělování o riziku;
   b) určí různé druhy a úrovně činností týkajících se sdělování o riziku a vhodné hlavní nástroje a kanály k použití pro účely sdělování o riziku s přihlédnutím k potřebám příslušných cílových skupin; ▌
   c) zavedou vhodné mechanismy koordinace a spolupráce za účelem posílení soudržnosti sdělování o riziku mezi osobami, které provádějí hodnocení rizika, a osobami, které provádějí řízení rizika, a
   d) zavedou vhodné mechanismy za účelem zajištění otevřeného dialogu mezi spotřebiteli, potravinářskými a krmivářskými podniky, akademickou obcí a všemi dalšími zúčastněnými osobami a jejich náležitého zapojení.

"

3)  V čl. 22 odst. 7 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Jedná v úzké spolupráci s příslušnými subjekty v členských státech, které vykonávají podobné úkoly jako úřad, a případně s příslušnými agenturami Unie.“

"

4)  Článek 25 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Každý členský stát navrhne do správní rady jako své zástupce jednoho člena a jednoho náhradníka. Takto navržení členové a náhradníci jsou jmenováni Radou a mají hlasovací právo.“;

"

b)  vkládají se nové odstavce, které znějí:"

„1a. Kromě členů a náhradníků uvedených v odstavci 1 zahrnuje správní rada:

   a) dva členy a dva náhradníky jmenované Komisí jako její zástupce s hlasovacím právem;
   b) dva členy jmenované Evropským parlamentem s hlasovacím právem;
   c) čtyři členy a čtyři náhradníky s hlasovacím právem jako zástupce zájmů občanské společnosti a potravinového řetězce, konkrétně jednoho člena a jednoho náhradníka z organizací spotřebitelů, jednoho člena a jednoho náhradníka z environmentálních nevládních organizací, jednoho člena a jednoho náhradníka z organizací zemědělců a jednoho člena a jednoho náhradníka z průmyslových organizací.

Členy a náhradníky uvedené v prvním pododstavci písm. c) jmenuje Rada po konzultaci s Evropským parlamentem na základě seznamu sestaveného Komisí a zaslaného Radě. Tento seznam obsahuje více jmen, než kolik míst má být obsazeno. Seznam sestavený Komisí zašle Rada Evropskému parlamentu spolu se souvisejícími podklady. Evropský parlament může co nejdříve, nejpozději však do tří měsíců od obdržení uvedeného seznamu, předložit své stanovisko ke zvážení Radě, která poté uvedené členy a náhradníky jmenuje.

1b.  Členové a ▌náhradníci správní rady jsou navrženi a jmenováni na základě odpovídajících zkušeností a odborných znalostí v oblasti práva a politiky týkajících se potravinového řetězce, včetně hodnocení rizika, přičemž se zajistí, aby měli rovněž odpovídající odborné znalosti v oblasti řídících, administrativních, finančních a právních záležitostí ve správní radě.“;

"

c)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Funkční období členů a náhradníků činí čtyři roky a může být prodlouženo. Funkční období členů a náhradníků uvedených v odst. 1a prvním pododstavci písm. c) však může být prodlouženo pouze jednou.“;

"

d)  v odstavci 5 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Pokud není stanoveno jinak, přijímají se rozhodnutí správní rady většinou jejích členů. Náhradníci zastupují členyjejich nepřítomnosti a hlasují jejich jménem.“

"

5)  Článek 28 se mění takto:

a)  odstavec 5 se nahrazuje tímto:"

„5. Členy vědeckého výboru, kteří nejsou členy vědeckých komisí, a ▌členy vědeckých komisí jmenuje správní rada na návrh výkonného ředitele na pětileté funkční období, které může být prodlouženo, a to po výzvě k vyjádření zájmu zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie, v relevantních předních vědeckých publikacích a na internetových stránkách úřadu. Úřad zveřejní tuto výzvu k vyjádření zájmu poté, co informuje členské státy o nezbytných kritériích a oblastech odborných znalostí.

Členské státy:

   a) zveřejní výzvu k vyjádření zájmu na internetových stránkách příslušných orgánů a příslušných subjektů, které plní podobné úkoly jako úřad;
   b) informují odpovídající vědecké organizace, které se nacházejí na jejich území;
   c) podněcují případné uchazeče, aby se přihlásili; a
   d) přijmou veškerá další vhodná opatření na podporu výzvy k vyjádření zájmu.“;

"

b)  vkládají se nové odstavce, které znějí:"

„5a. Členové vědeckého výboru, kteří nejsou členy vědeckých komisí, a členové vědeckých komisí se vybírají a ▌jmenují v souladu s tímto postupem:

   a) na základě žádostí obdržených v reakci na výzvu k vyjádření zájmu vyhotoví výkonný ředitel návrh seznamu vhodných uchazečů, kam zařadí alespoň dvojnásobný počet uchazečů, než je nezbytné k obsazení míst vědeckého výboru a vědeckých komisí, a zašle návrh seznamu správní radě, přičemž uvede specifické multidisciplinární odborné znalosti potřebné v jednotlivých vědeckých komisích ▌;
   b) na základě tohoto návrhu seznamu správní rada jmenuje členy vědeckého výboru, kteří nejsou členy vědeckých komisí, a členy vědeckých komisí a vyhotoví seznam náhradníků vědeckého výboru a vědeckých komisí;

   c) postup pro výběr ▌a jmenování členů vědeckého výboru, kteří nejsou členy vědeckých komisí, a členů vědeckých komisí se uskuteční na základě těchto kritérií:
   i) vysoká úroveň odborných vědeckých znalostí;
   ii) nezávislost a neexistence střetu zájmů v souladu s čl. 37 odst. 2 a s politikou nezávislosti úřadu a  prováděním této politiky ve vztahu k členům vědeckých komisí;
   iii) splnění potřeby specifických multidisciplinárních odborných znalostí vědecké komise, do níž budou jmenováni, a použitelný jazykový režim;
   d) pokud mají účastníci srovnatelnou úroveň odborných vědeckých znalostí, správní rada zajistí, aby bylo při ▌jmenování dosaženo co nejširšího zeměpisného rozložení.

5b.  Pokud úřad zjistí, že v jedné nebo několika vědeckých komisích chybí specifické odborné znalosti, navrhne ▌výkonný ředitel správní radě, v souladu s postupem stanoveným v odstavcích 5 a 5a, jmenování dalších členů příslušných vědeckých komisí.

5c.  Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele pravidla pro podrobnou organizaci a načasování postupů stanovených v odstavcích 5a a 5b.

5d.  ▌Členské státy a zaměstnavatelé členů vědeckého výboru a vědeckých komisí neposkytují těmto členům ani externím odborníkům účastnícím se pracovních skupin vědeckého výboru nebo vědeckých komisí žádné pokyny, které nejsou slučitelné s individuálními úkoly těchto členů nebo odborníků nebo s úkoly, odpovědností a nezávislostí úřadu.

5e.  ▌Úřad podporuje úlohu vědeckého výboru a vědeckých komisí tím, že organizuje jejich práci, zejména přípravné práce prováděné zaměstnanci úřadu nebo určenými vnitrostátními vědeckými organizacemi podle článku 36, a mimo jiné zajišťuje příležitost, aby připravovaná vědecká stanoviska mohla být podrobena vzájemnému posouzení ze strany vědeckých komisí před tím, než je vědecké komise přijmou.

5f.  Každá vědecká komise může mít nejvýše 21 členů.

5g.  Členové vědeckých komisí mají k dispozici podrobné školení v  hodnocení rizika.“;

"

c)  v odstavci 9 se písmeno b) nahrazuje tímto:"

„b) počtu členů každé vědecké komise, avšak ne více než maximálního počtu stanoveného v odstavci 5f.

"

6)  Vkládají se nové články, které znějí:"

„Článek 32a

Poradenství před předložením žádosti nebo oznámení

1.  Pokud právo Unie obsahuje ustanovení, podle kterých má úřad poskytnout vědecký výstup, včetně vědeckého stanoviska, poskytnou zaměstnanci úřadu na žádost potenciálního žadatele nebo oznamovatele poradenství ohledně příslušných pravidel a požadovaného obsahu žádosti nebo oznámení, a to před jejich předložením. Takovým poradenstvím poskytovaným zaměstnanci úřadu není dotčeno žádné následné posuzování žádostí nebo oznámení vědeckými komisemi ani není pro ně zavazující. Zaměstnanci úřadu poskytující poradenství nesmí být zapojeni do žádné přípravné vědecké nebo technické činnosti, která se přímo nebo nepřímo týká žádosti nebo oznámení, jež jsou předmětem poradenství.

2.  Úřad zveřejní obecné pokyny ohledně příslušných pravidel a požadovaného obsahu žádostí a oznámení na svých internetových stránkách, případně včetně obecných pokynů týkajících se koncipování požadovaných studií.

Článek 32b

Oznámení studií

1.  Úřad zřídí a spravuje databázi studií zadaných nebo provedených provozovateli podniků na podporu žádosti nebo oznámení, v souvislosti s nimiž obsahuje právo Unie ustanovení týkající se poskytování vědeckého výstupu, včetně vědeckého stanoviska, úřadem.

2.  Pro účely odstavce 1 provozovatelé podniků úřadu neprodleně oznámí název a oblast působnosti studie, již zadali či provedli na podporu žádosti nebo oznámení, jakož i laboratoř či zkušební zařízení, které tuto studii provádí, a datum jejího zahájení a plánového dokončení.

3.  Pro účely odstavce 1 laboratoře a další zkušební zařízení, které se nacházejí v Unii, úřadu neprodleně oznámí název a oblast působnosti studie, kterou si u nich zadali provozovatelé podniků a kterou provedly na podporu žádosti nebo oznámení, datum jejího zahájení a plánového dokončení, jakož i název provozovatele podniku, který studii zadal.

Tento odstavec se obdobně použije na laboratoře a další zkušební zařízení, která se nacházejí ve třetích zemích, je-li to stanoveno v příslušných dohodách a ujednáních s těmito třetími zeměmi, jak je rovněž uvedeno v článku 49.

4.  Žádost nebo oznámení nebudou považovány za platné nebo přípustné, pokud se opírají o studie, které nebyly předem oznámeny v souladu s odstavcem 2 nebo 3, pokud žadatel nebo oznamovatel neposkytne přesvědčivé zdůvodnění toho, proč nebyly tyto studie oznámeny.

Pokud studie nebyly předem oznámeny v souladu s odstavcem 2 nebo 3 a pokud nebylo poskytnuto přesvědčivé zdůvodnění, může být žádost nebo oznámení podáno znovu za předpokladu, že žadatel nebo oznamovatel tyto studie oznámí úřadu, zejména pak jejich název a jejich oblast působnosti, laboratoř či zkušební zařízení, které je provádí, jakož i datum jejich zahájení a plánovaného dokončení.

S posuzováním platnosti nebo přípustnosti takové žádosti nebo oznámení, které byly podány znovu, se začne šest měsíců po oznámení studií podle druhého pododstavce.

5.  Žádost nebo oznámení se nepovažují za platné nebo přípustné, jestliže k žádosti nebo oznámení nejsou přiloženy studie, které byly předem oznámeny podle odstavce 2 nebo 3, pokud žadatel nebo oznamovatel neposkytne přesvědčivé zdůvodnění toho, proč studie nebyly přiloženy.

Pokud studie, které byly předem oznámeny v souladu s odstavcem 2 nebo 3, nebyly přiloženy k žádosti nebo oznámení a pokud nebylo poskytnuto přesvědčivé zdůvodnění, může být žádost nebo oznámení podáno znovu za předpokladu, že žadatel nebo oznamovatel předloží všechny studie, které byly podle odstavce 2 nebo 3 oznámeny.

S posuzováním platnosti nebo přípustnosti žádosti nebo oznámení, které byly podány znovu, se začne šest měsíců po předložení studií podle druhého pododstavce.

6.  Jestliže úřad během hodnocení rizika zjistí, že studie oznámené podle odstavce 2 nebo  3 nejsou v příslušné žádosti nebo oznámení zahrnuty v plném rozsahu a chybí přesvědčivé zdůvodnění této skutečnosti žadatelem nebo oznamovatelem, pozastavuje se běh příslušných lhůt, ve kterých má úřad předložit svůj vědecký výstup. Tyto lhůty začnou znovu běžet šest měsíců od předložení všech údajů z těchto studií.

7.  Oznámené informace zveřejní úřad pouze v případě, že obdržel odpovídající žádost nebo oznámení ▌, a poté, co rozhodl o zveřejnění doprovodných studií v souladu s články 38 až 39e.

8.  Úřad stanoví ▌praktická opatření k provedení ustanovení tohoto článku, včetně opatření pro účely vyžádání a zveřejnění přesvědčivých zdůvodnění v případech uvedených v odstavcích 4, 5 a 6. Uvedená opatření ▌musejí být v souladu s tímto nařízením a dalšími příslušnými právními předpisy Unie ▌.

Článek 32c

Konzultace se třetími stranami

1.  V případech, kdy příslušné právní předpisy Unie stanoví, že schválení nebo povolení může být obnoveno, a to i prostřednictvím oznámení, oznámí potenciální žadatel nebo oznamovatel v souvislosti s obnovením úřadu studie, které hodlá za tímto účelem provést, včetně informací o tom, jak mají být různé studie provedeny, aby byl zajištěn soulad s regulačními požadavky. Po tomto oznámení studií zahájí úřad konzultaci se zúčastněnými osobami a s veřejností o zamýšlených studiích pro účely obnovení, mimo jiné i o navrhovaném koncipování studií. Po zohlednění obdržených připomínek od zúčastněných osob a veřejnosti, které jsou relevantní pro hodnocení rizika zamýšleného obnovení, poskytne úřad poradenství ohledně obsahu zamýšlené žádosti nebo oznámení týkajících se obnovení, jakož i ohledně koncipování studií. Poradenstvím poskytovaným úřadem není dotčeno následné posuzování žádostí nebo oznámení týkajících se obnovení vědeckými komisemi a není pro ně zavazující.

2.  Úřad konzultuje se zúčastněnými osobami a s veřejností na základě nedůvěrného znění žádosti nebo oznámení, které úřad zveřejnil v souladu s články 38 až 39e, a okamžitě po takovém zpřístupnění veřejnosti, aby mohl určit, zda jsou k dispozici jiné relevantní vědecké údaje nebo studie týkající se předmětu žádosti nebo oznámení. V náležitě odůvodněných případech, pokud existuje riziko, že výsledky veřejné konzultace provedené v souladu s tímto odstavcem nelze náležitě zohlednit vzhledem k příslušným lhůtám, ve kterých musí úřad předložit svůj vědecký výstup, mohou být tyto lhůty prodlouženy o nejvýše sedm týdnů. Tímto odstavcem nejsou dotčeny povinnosti úřadu podle článku 33 a nevztahuje se na předkládání jakýchkoli doplňujících informací žadatelem nebo oznamovatelem během procesu hodnocení rizika.

3.  Úřad ▌stanoví praktická opatření k provádění postupů uvedených v tomto článku a v článku 32a.▌

Článek 32d

Ověřovací studie

Aniž je dotčena povinnost žadatelů ▌prokázat bezpečnost předmětu předkládaného k povolení, může Komise ve výjimečných případech, kdy existují závažné spory nebo rozporuplné výsledky, požádat úřad, aby zadal vědecké studie s cílem ověřit důkazy používané v procesu hodnocení rizika. Zadané studie mohou mít širší rozsah než důkazy, na které se vztahuje ověřování.“;

"

7)  Článek 38 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Úřad vykonává své činnosti s vysokou mírou transparentnosti. Zveřejní zejména:

   a) programy jednání, prezenční listiny a zápisy ze schůzí správní rady, poradního sboru, vědeckého výboru a vědeckých komisí a jejich pracovních skupin;
   b) veškeré své vědecké výstupy, včetně stanovisek vědeckého výboru a vědeckých komisí po jejich přijetí, vždy společně s menšinovými názory a výsledky konzultací provedených v průběhu procesu hodnocení rizika;
   c) vědecké údaje, studie a další informace na podporu žádostí ▌, včetně doplňujících informací poskytnutých žadateli, jakož i další vědecké údaje a informace na podporu žádostí Evropského parlamentu, Komise a členských států o vědecký výstup, včetně vědeckého stanoviska, přičemž se zohlední ochrana důvěrných informací a ochrana osobních údajů v souladu s články 39 až 39e;
   d) informace, z nichž jeho vědecké výstupy včetně vědeckých stanovisek vycházejí, přičemž se zohlední ochrana důvěrných informací a ochrana osobních údajů v souladu s články 39 až 39e;
   e) každoroční prohlášení o zájmech učiněná členy správní rady, výkonným ředitelem a členy poradního sboru, vědeckého výboru a vědeckých komisí jakož i členy jejich pracovních skupin, a prohlášení o zájmech učiněná k bodům programu na schůzích;
   f) své vědecké studie v souladu s články 32 a 32d;
   g) výroční zprávu o své činnosti;
   h) žádosti o vědecká stanoviska, které podal Evropský parlament, Komise nebo členské státy a které byly zamítnuty nebo změněny, a důvody jejich zamítnutí nebo změny ▌;
   i) shrnutí poradenství poskytnutého ▌potenciálním žadatelům ve fázi poradenství před předložením žádosti nebo oznámení podle článků 32a a 32c.

Informace uvedené v prvním pododstavci se neprodleně zveřejní, s výjimkou informací uvedených v písmenu c) uvedeného odstavce, pokud jde o žádosti, a informací uvedených v písmenu i) uvedeného odstavce, které se neprodleně zveřejní, jakmile je žádost považována za platnou nebo přípustnou.

Informace uvedené v druhém pododstavci se zveřejní ve zvláštním oddílu na internetových stránkách úřadu. Tento zvláštní oddíl musí být veřejně dostupný a snadno přístupný. Tyto informace musí být k dispozici ke stažení, tisku a prohledávání v elektronickém formátu.“;

"

b)  vkládá se nový odstavec, který zní:"

„1a. Zpřístupněním informací uvedených v odst. 1 prvním pododstavci ▌písm. c), d) a i) veřejnosti nejsou dotčena:

   a) ▌žádná stávající pravidla týkající se práv duševního vlastnictví, která stanoví omezení určitého používání zveřejněných dokumentů nebo jejich obsahu; a
   b) žádná ustanovení ▌práva Unie, která chrání investice inovátorů do shromažďování informací a údajů na podporu příslušných žádostí o povolení („pravidla exkluzivity údajů“).

Zpřístupnění informací uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. c) veřejnosti se nepovažuje za explicitní nebo implicitní souhlas nebo povolení k použití, množení nebo jinému využití příslušných údajů, informací a jejich obsahu, které je v rozporu s jakýmkoli právem duševního vlastnictví nebo pravidly exkluzivity údajů, a jejich použití třetími stranami nezakládá odpovědnost Unie. Úřad zajistí, aby ti, kdo mají přístup k příslušným informacím, učinili před jejich zpřístupněním veřejnosti v tomto smyslu jasný závazek nebo předložili podepsaná prohlášení.“;

"

c)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Úřad ▌stanoví praktická opatření k provádění pravidel transparentnosti uvedených v odstavcích 1, 1a a 2 tohoto článku s přihlédnutím k článkům 39 až 39g a článku 41.“;

"

8)  Ćlánek 39 se nahrazuje tímto:"

„Článek 39

Důvěrnost

1.  Odchylně od článku 38 úřad nezveřejní žádné informace, u nichž bylo požádáno o důvěrné zacházení podle podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Na žádost žadatele může úřad povolit důvěrné zacházení s informacemi pouze pokud žadatel prokáže, že jejich zveřejnění by mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:

   a) zpracovatelský nebo výrobní proces, včetně metody a souvisejících inovativních aspektů, jakož i dalších technických a průmyslových specifikací, které s takovým procesem či metodou souvisejí, s výjimkou informací relevantních pro posuzování bezpečnosti;
   b) obchodní vazby mezi výrobcem nebo dovozcem a žadatelem nebo držitelem povolení, v příslušných případech;
   c) obchodní informace odhalující původ zdrojů, podíly na trhu nebo obchodní strategii žadatele a
   d) kvantitativní složení předmětu žádosti, s výjimkou informací relevantních pro posuzování bezpečnosti.

3.  Seznamem informací uvedeným v odstavci 2 není dotčen žádný odvětvový ▌legislativní akt Unie.

4.  Bez ohledu na odstavce 2 a 3:

   a) je-li nutné přijmout naléhavé opatření pro ochranu lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, například při mimořádných situacích, může úřad informace uvedené v odstavcích 2 a 3▌zveřejnit;
   b) informace, které tvoří součást závěrů vědeckých výstupů, včetně vědeckých stanovisek, vydaných úřadem, a které se týkají předvídatelných ▌účinků na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, se přesto zveřejní.“;

"

9)  Vkládají se nové články, které znějí:"

„Článek 39a

Žádost o zachování důvěrnosti

1.  Při předkládání žádosti ▌, podpůrných vědeckých údajů a jiných doplňujících informací v souladu s ▌právem Unie může žadatel požádat, aby s některými předkládanými informacemi bylo zacházeno jako s důvěrnými v souladu s čl. 39 odst. 2 a 3. K této žádosti se přiloží ověřitelné zdůvodnění prokazující, jakým způsobem zveřejnění dotčených informací značně poškozuje dotčené zájmy v souladu s čl. 39 odst. 2 a 3.

2.  Pokud žadatel předkládá žádost o zachování důvěrnosti, poskytne nedůvěrné znění a důvěrné znění předkládaných informací v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny, podle článku 39f. Nedůvěrné znění nesmí obsahovat informace, které žadatel považuje za důvěrné na základě čl. 39 odst. 2 a 3 a musí v něm být označena místa, kde byly tyto informace odstraněny. Důvěrné znění musí obsahovat veškeré předkládané informace, včetně informací, které žadatel považuje za důvěrné. Informace uvedené v důvěrném znění, u nichž se žádá o důvěrné zacházení, se zřetelně označí. Žadatel jasně uvede důvody, na jejichž základě se žádá o zachování důvěrnosti pro jednotlivé informace.

Článek 39b

Rozhodnutí o důvěrnosti

1.  Úřad:

   a) neprodleně zveřejní nedůvěrné znění žádosti, ▌které předložil žadatel, jakmile je uvedená žádost uznána za platnou nebo přípustnou;
   b) neprodleně zahájí konkrétní a individuální zkoumání žádosti o zachování důvěrnosti v souladu s tímto článkem;
   c) písemně informuje žadatele o svém úmyslu zveřejnit informace a související důvody před tím, než úřad o žádosti o zachování důvěrnosti oficiálně přijme rozhodnutí. Pokud žadatel nesouhlasí s hodnocením úřadu, může vyjádřit svůj názor nebo vzít svou žádost zpět ve lhůtě dvou týdnů ode dne, kdy mu byl oznámen postoj úřadu;
   d) přijme odůvodněné rozhodnutí ohledně žádosti o zachování důvěrnosti s přihlédnutím k připomínkám žadatele do deseti týdnů ode dne obdržení žádosti o zachování důvěrnosti, pokud jde o žádosti samotné a neprodleně v případě doplňujících údajů a informací své rozhodnutí oznámí žadateli a poskytne informace o právu podat potvrzující žádost v souladu s odstavcem 2 a informuje o něm Komisi a případně členské státy; a
   e) zveřejní veškeré doplňující údaje a informace, v jejichž případě nebyla žádost o zachování důvěrnosti uznána jako odůvodněná, nejdříve dva týdny od oznámení svého rozhodnutí žadateli podle písmene d).

2.  Do dvou týdnů poté, co úřad oznámí žadateli rozhodnutí ohledně žádosti o zachování důvěrnosti podle odstavce 1, může žadatel podat potvrzující žádost, ve které úřad požádá, aby přezkoumal své rozhodnutí. Potvrzující žádost má odkladný účinek. Úřad posoudí důvody potvrzující žádosti a přijme k ní odůvodněné rozhodnutí. Do tří týdnů od podání této potvrzující žádosti oznámí své rozhodnutí žadateli a v tomto oznámení uvede informaci o dostupných opravných prostředcích, konkrétně o možnosti podat proti úřadu žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) podle odstavce 3. Úřad zveřejní veškeré doplňující údaje a informace, v jejichž případě žádost o zachování důvěrnosti neuznal za odůvodněnou, nejdříve za dva týdny poté, co žadateli oznámí své odůvodněné rozhodnutí k potvrzující žádosti podle tohoto odstavce.

3.  Rozhodnutí přijatá úřadem podle tohoto článku mohou být předmětem žaloby u Soudního dvora za podmínek stanovených v článcích 263 a 278 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen "Smlouva o fungování EU").

Článek 39c

Přezkum důvěrnosti

Před tím, než úřad vydá své vědecké výstupy, včetně vědeckých stanovisek, přezkoumá, zda informace, které byly dříve schváleny jako důvěrné, mohou být přesto zveřejněny v souladu s čl. 39 odst. 4 písm. b). Pokud tomu tak je, dodrží úřad postup stanovený v článku 39b, který se použije obdobně.

Článek 39d

Povinnosti týkající se důvěrnosti

1.  Úřad na požádání zpřístupní Komisi a členským státům veškeré informace, které má k dispozici a které se týkají žádosti ▌nebo žádosti Evropského parlamentu, Komise nebo členských států o vědecký výstup, včetně vědeckého stanoviska, nestanoví-li právo Unie ▌ jinak.

2.  Komise a členské státy přijmou nezbytná opatření, aby informace, které obdržely podle ▌ práva Unie a u nichž bylo požádáno o důvěrné zacházení, nebyly zveřejněny, dokud úřad ohledně žádosti o zachování důvěrnosti nerozhodne a toto rozhodnutí nenabude právní moci. Komise a členské státy rovněž přijmou nezbytná opatření, aby informace, v jejichž případě úřad uznal důvěrné zacházení, nebyly zveřejněny.

3.  Pokud žadatel ▌vezme svou žádost zpět, úřad, Komise a členské státy respektují důvěrnost ▌informací, jak byla úřadem ▌povolena v souladu s články 39 až 39e. Žádost se považuje za vzatou zpět od okamžiku, kdy o to byl příslušný subjekt, který obdržel původní žádost, písemně požádán. Pokud ke zpětvzetí žádosti dojde dříve, než úřad přijme konečné rozhodnutí o ▌žádosti o zachování důvěrnosti podle čl. 39b odst. 1 nebo 2, nezveřejní Komise, členské státy ani úřad informace, pro něž byla důvěrnost požadována.

4.  Členové správní rady, výkonný ředitel, členové vědeckého výboru a vědeckých komisí a externí odborníci působící v jejich pracovních skupinách, členové poradního sboru a zaměstnanci úřadu jsou povinni i po skončení svých funkcí nevyzrazovat informace, které jsou profesním tajemstvím podle článku 339 Smlouvy o fungování EU.

5.  Úřad za konzultace s Komisí stanoví praktická opatření k provádění pravidel důvěrnosti stanovených v článcích 39, 39a, 39b, 39e a v tomto článku, včetně opatření týkajících se předkládání a zpracovávání žádostí o zachování důvěrnosti s ohledem na informace, které mají být zveřejněny podle článku 38, a s přihlédnutím k článkům 39f a 39g. Pokud jde o čl. 39b odst. 2, úřad zajistí, aby u hodnocení potvrzujících žádostí byly vhodným způsobem odděleny úkoly.

Článek 39e

Ochrana osobních údajů

1.  Pokud jde o žádosti o vědecké výstupy, včetně vědeckých stanovisek podle ▌práva Unie, úřad vždy zveřejní:

   a) jméno (název) a adresu žadatele;
   b) jména autorů zveřejněných nebo veřejně dostupných studií na podporu takových žádostí a
   c) jména všech účastníků a pozorovatelů schůzí vědeckého výboru a vědeckých komisí, jejich pracovních skupin a jakýchkoli jiných ad hoc skupin účastnících se schůzí ohledně daného předmětu.

2.  Bez ohledu na odstavec 1, v případě zveřejnění jmen a adres fyzických osob, které se podílely na zkouškách na obratlovcích nebo na získávání toxikologických informací, se má za to, že toto zveřejnění by značně poškodilo soukromí a integritu uvedených fyzických osob, a tyto informace nesmí být veřejně přístupné, ledaže je v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(25) a (EU) 2018/1725(26) stanoveno jinak.

3.  Na zpracování osobních údajů prováděné podle tohoto nařízení se vztahují nařízení (EU) 2016/679 a nařízení (EU) 2018/1725. Jakékoli osobní údaje zveřejněné podle článku 38 tohoto nařízení a tohoto článku se použijí pouze k zajištění transparentnosti hodnocení rizika podle tohoto nařízení a nesmí být dále zpracovávány způsobem neslučitelným s těmito účely, v souladu s čl. 5 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2016/679 a čl. 4 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2018/1725, v závislosti na případu.

Článek 39f

Standardní datové formáty

1.  Pro účely čl. 38 odst. 1 písm. c) a k zajištění efektivního zpracovávání žádostí o vědecké výstupy úřadu se přijmou standardní datové formáty v souladu s odstavcem 2 tohoto článku ▌, aby bylo možné dokumenty předkládat, vyhledávat, kopírovat a tisknout a zároveň zajistit soulad s regulačními požadavky stanovenými v ▌právu Unie. Tyto ▌standardní datové formáty ▌:

   a) nevycházejí z autorsky chráněných norem;
   b) zajistí co největší interoperabilitu se stávajícími způsoby předkládání údajů;
   c) jsou uživatelsky vstřícné a přizpůsobené pro používání malými a středními podniky.

2.  Při přijímání standardních datových formátů uvedených v odstavci 1▌je třeba dodržet tento postup:

   a) Úřad vypracuje návrh standardních datových formátů ▌pro účely různých postupů povolování ▌a příslušných žádostí Evropského parlamentu, Komise a členských států o vědecké výstupy.
   b) S přihlédnutím k použitelným požadavkům v různých postupech povolování a dalších právních rámcích a po provedení veškerých nezbytných úprav přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů standardní datové formáty ▌. Tyto prováděcí akty se přijmou postupem podle čl. 58 odst. 2.
   c) Úřad zveřejní přijaté standardní datové formáty ▌na svých internetových stránkách.
   d) Pokud byly podle tohoto článku přijaty standardní datové formáty ▌, předkládají se žádosti o povolení i žádosti Evropského parlamentu, Komise a členských států o vědecký výstup, včetně vědeckého stanoviska, ▌pouze v souladu s těmito standardními datovými formáty ▌.

Článek 39g

Informační systémy

Informační systémy provozované úřadem pro účely uchovávání jeho údajů, včetně důvěrných a osobních údajů, jsou navrženy tak, aby zajišťovaly, že každý přístup bude plně kontrolovatelný a bude dosaženo nejvyšších standardů zabezpečení odpovídajících daným bezpečnostním rizikům, s přihlédnutím k článkům 39 až 39f. ▌“;

"

10)  V čl. 40 odst. 3 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:"

„Úřad zveřejní veškeré vědecké výstupy, včetně vědeckých stanovisek, které vydal, a podpůrné vědecké údaje a jiné informace v souladu s články 38 až 39e.“;

"

11)  Článek 41 se mění takto▌:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Bez ohledu na pravidla týkající se důvěrnosti stanovená v článcích 39 až 39d tohoto nařízení se na dokumenty v držení úřadu vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001*.

Pokud jde o informace o životním prostředí, použije se rovněž ▌ nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006**. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES*** se použije na informace o životním prostředí, které jsou v držení členských států, bez ohledu na pravidla týkající se důvěrnosti stanovená v článcích 39 až 39d tohoto nařízení.

--------------------------------------

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodovánía přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).

*** Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26). “;

"

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Správní rada do… [šest měsíců ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] přijme praktická opatření k provádění nařízení (ES) č. 1049/2001 a článků 6 a 7 nařízení (ES) č. 1367/2006 zajišťující co nejširší přístup k dokumentům v jejím držení.“;

"

12)  Článek 61 se nahrazuje tímto:"

„Článek 61

Ustanovení o přezkumu

1.  Komise zajistí pravidelný přezkum uplatňování tohoto nařízení.

2.  Do …  pět let ode dne použitelnosti tohoto pozměňujícího nařízení  a poté každých pět let vyhodnotí Komise výsledky úřadu z hlediska jeho cílů, pravomocí, úkolů, postupů a umístění v souladu s pokyny Komise. Toto hodnocení rovněž zahrnuje dopad článku 32a na fungování úřadu se zvláštním zaměřením na relevantní pracovní zatížení a mobilizaci zaměstnanců a na jakékoli změny v přidělování prostředků úřadu, k nimž mohlo dojít, na úkor činností veřejného zájmu. Toto hodnocení se zabývá případnou potřebou upravit pravomoci úřadu a finančními dopady jakékoli takové úpravy.

3.  V hodnocení uvedeném v odstavci 2 Komise rovněž posoudí, zda by měl být dále aktualizován organizační rámec úřadu s ohledem na rozhodnutí o žádostech o zachování důvěrnosti a potvrzujících žádostech, zejména ustavením zvláštního odvolacího senátu nebo jinými prostředky.

4.  Pokud Komise usoudí, že další fungování úřadu již není s ohledem na cíle, pravomoci a úkoly, které mu byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby příslušná ustanovení tohoto nařízení byla odpovídajícím způsobem změněna nebo zrušena.

5.  Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z přezkumů a hodnocení podle tohoto článku vyplynou. Tato zjištění se zveřejní.“;

"

3)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 61a

Zjišťovací mise

▌Odborníci Komise provádějí do …čtyři roky ode dne použitelnosti tohoto pozměňujícího nařízení členských státech zjišťovací mise s cílem posoudit, jak laboratoře a další zkušební zařízení uplatňují příslušné normy pro provádění zkoušek a studií předkládaných úřadu v rámci žádosti, a jak je dodržována oznamovací povinnost uvedená v čl. 32b odst. 3. Do uvedeného data provádějí odborníci Komise rovněž zjišťovací mise s cílem posoudit, jak tyto normy uplatňují laboratoře a další zkušební zařízení, které se nacházejí ve třetích zemích, je-li to stanoveno v příslušných dohodách a ujednáních s těmito třetími zeměmi, jak je mimo jiné uvedeno v článku 49.

Na nesoulady zjištěné během těchto zjišťovacích misí se upozorní Komise, členské státy, úřad, jakož i hodnocené laboratoře a další zkušební zařízení. Komise, úřad a členské státy zajistí s ohledem na tyto zjištěné nesoulady vhodná navazující opatření.

Výsledky těchto zjišťovacích misí se uvedou v souhrnné zprávě. Je-li to vhodné, předloží Komise na základě této zprávy legislativní návrh, zejména ohledně jakýchkoli nezbytných kontrol, včetně auditů.“

"

Článek 2

Změny nařízení (ES) č. 1829/2003

Nařízení (ES) č. 1829/2003 se mění takto:

1)  V článku 5 se odstavec 3 mění takto:

a)  návětí se nahrazuje tímto:"

„Žádost se podává v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, a uvede se v ní nebo se k ní přiloží:“;

"

b)  písmeno l) se nahrazuje tímto:"

„l) části žádosti a veškeré další doplňující informace, u nichž žadatel požaduje, aby s nimi bylo zacházeno jako s důvěrnými, spolu s ověřitelným zdůvodněním, podle článku 30 tohoto nařízení a článku 39 nařízení (ES) č. 178/2002;“

"

c)  doplňuje se nové písmeno, které zní:"

„m) shrnutí dokumentace v normalizované formě.“

"

2)  V článku 6 se odstavec 7 nahrazuje tímto:"

„7. Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své stanovisko zveřejní po odstranění veškerých informací považovaných v souladu s články 39 až 39e uvedeného nařízení a článkem 30 tohoto nařízení za důvěrné. Veřejnost může předložit své připomínky Komisi do 30 dnů od tohoto zveřejnění.“

"

3)  V článku 10 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Úřad vydá z vlastního podnětu nebo na žádost Komise nebo členského státu stanovisko k tomu, zda povolení produktu uvedeného v čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení nadále splňuje podmínky stanovené tímto nařízením. Úřad neprodleně předá toto stanovisko Komisi, členským států a držiteli povolení Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své stanovisko zveřejní po odstranění veškerých informací považovaných v souladu s články 39 až 39e uvedeného nařízení a článkem 30 tohoto nařízení za důvěrné. Veřejnost může předložit své připomínky Komisi do 30 dnů od tohoto zveřejnění.“

"

4)  V čl. 11 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:"

„2. Žádost se podává v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, a uvede se v ní nebo se k ní přiloží:“;

"

5.  V článku 17 se odstavec 3 se mění takto:

a)  návětí se nahrazuje tímto:"

„Žádost se podává v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, a uvede se v ní nebo se k ní přiloží:“;

"

b)  písmeno l) se nahrazuje tímto:"

„l) části žádosti a veškeré další doplňující informace, u nichž žadatel požaduje, aby s nimi bylo zacházeno jako s důvěrnými, spolu s ověřitelným zdůvodněním, podle článku 30 tohoto nařízení a článků 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002;“

"

c)  doplňuje se nové písmeno, které zní:"

„m) shrnutí dokumentace v normalizované formě.“

"

6)  v článku 18 se odstavec 7 nahrazuje tímto:"

„7. Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své stanovisko zveřejní po odstranění veškerých informací považovaných v souladu s články 39 až 39e uvedeného nařízení a článkem 30 tohoto nařízení za důvěrné. Veřejnost může předložit své připomínky Komisi do 30 dnů od tohoto zveřejnění.“

"

7)  v článku 22 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Úřad vydá z vlastního podnětu nebo na žádost Komise nebo členského státu stanovisko k tomu, zda povolení produktu uvedeného v čl. 15 odst. 1 nadále splňuje podmínky stanovené tímto nařízením. Úřad neprodleně předá toto stanovisko Komisi, členským státům a držiteli povolení. Úřad v souladu s čl. 38 odst. 1 nařízení (ES) č. 178/2002 své stanovisko zveřejní po odstranění veškerých informací považovaných v souladu s články 39 až 39e uvedeného nařízení a článkem 30 tohoto nařízení za důvěrné. Veřejnost může předložit své připomínky Komisi do 30 dnů od tohoto zveřejnění.“

"

8)  V čl. 23 odst. 2 se návětí nahrazuje tímto:"

„2. Žádost se podává v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, a uvede se v ní nebo se k ní přiloží:“

"

9)  V článku 29 se odstavce 1 a 2 nahrazují tímto:"

„1. Úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska a stanoviska příslušných orgánů uvedených v článku 4 směrnice 2001/18/ES, v souladu s články 38 až 39e ▌nařízení (ES) č. 178/2002 a s přihlédnutím k článku 30 tohoto nařízení.

2.  Při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům, které má v držení, uplatňuje úřad nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise*.

_____________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001ze dne 30. května 2001o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).”;

"

10)  článek 30 se nahrazuje tímto:"

„Článek 30

Důvěrnost

1.  V souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článcích 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a v tomto článku:

   a) může žadatel podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění a
   b) úřad posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem.

2.  Kromě informací uvedených v čl. 39 odst. 2 písmenech a), b) a c) nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad rovněž povolit důvěrné zacházení s informacemi, pokud žadatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy a pokud se jedná o tyto informace:

   a) informace o sekvencích DNA, s výjimkou sekvencí použitých pro detekci, identifikaci a kvantifikaci transformační události; a
   b) šlechtitelské metody a strategie.

3.  Použití detekčních metod a množení referenčních materiálů stanovené podle čl. 5 odst. 3 a čl. 17 odst. 3 pro účely použití tohoto nařízení na GMO, potraviny nebo krmiva, na něž se vztahuje žádost, není omezeno výkonem práv duševního vlastnictví nebo jiným způsobem.

4.  Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“

"

Článek 3

Změny nařízení (ES) č. 1831/2003

Nařízení (ES) č. 1831/2003 se mění takto:

1)  Článek 7 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Žádost o povolení podle článku 4 tohoto nařízení se zašle Komisi v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, který se použije obdobně. Komise neprodleně informuje členské státy a předá žádost Evropskému úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“).“;

"

b)  v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:"

„c) zveřejní ▌žádost a veškeré informace předložené žadatelem v souladu s článkem 18.“

"

2)  Článek 18 se nahrazuje tímto:"

„Článek 18

Transparentnost a důvěrnost

1.  Úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, v souladu s články 38 až  39e ▌nařízení (ES) č. 178/2002, které se použijí obdobně.

2.  V souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článcích 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a  v tomto článku může žadatel podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění. Úřad posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem.

3.  Kromě informací uvedených v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad rovněž povolit důvěrné zacházení s informacemi, pokud žadatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy a pokud se jedná o tyto informace:

   a) plán pro studie prokazující účinnost doplňkové látky, pokud jde o cíle jejího předpokládaného užití, jak je stanoveno v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení a v příloze I tohoto nařízení a
   b) specifikace nečistot účinné látky a příslušných metod analýzy interně vyvinuté žadatelem, kromě nečistot, které mohou mít nepříznivé účinky na zdraví zvířat, lidské zdraví nebo na životní prostředí.

4.  Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“

"

Článek 4

Změny nařízení (ES) č. 2065/2003

Nařízení (ES) č. 2065/2003 se mění takto:

1)  Článek 7 se mění takto:

a)  v odstavci 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:"

„c) Úřad:

   i) neprodleně o žádosti uvědomí  Komisi a ostatní členské státy a zpřístupní jim žádost a veškeré doplňující informace poskytnuté žadatelem a
   ii) v souladu s články 14 a 15 zveřejní ▌žádost, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem.“;

"

b)  odstavec 4 se nahrazuje tímto:"

„4. Úřad zveřejní po dohodě s Komisí podrobné pokyny týkající se přípravy a podávání žádosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku, s přihlédnutím ke standardním datovým formátům, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002.“;

"

2)  V článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, v souladu s články 38 až 39e ▌nařízení (ES) č. 178/2002.“;

"

3)  Článek 15 se nahrazuje tímto:"

„Článek 15

Důvěrnost

1.  V souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článcích 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002:

   a) může žadatel podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění a
   b) úřad posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem.

2.  Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“

"

Článek 5

Změny nařízení (ES) č. 1935/2004

Nařízení (ES) č. 1935/2004 se mění takto:

1)  Článek 9 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se písmeno c) nahrazuje tímto:"

„c) úřad neprodleně:

   i) o žádosti informuje  Komisi a ostatní členské státy a zpřístupní jim žádost a veškeré doplňující informace poskytnuté žadatelem a
   ii) v souladu s články 19 a 20 zveřejní ▌žádost, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem.“;

"

b)  odstavec 2 se nahrazuje tímto:"

„2. Úřad zveřejní po dohodě s Komisí podrobné pokyny týkající se přípravy a podávání žádosti, s přihlédnutím ke standardním datovým formátům, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, který se použije obdobně.“

"

2)  V článku 19 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, v souladu s články 38 až 39e ▌nařízení (ES) č. 178/2002, které se použijí obdobně, a s článkem 20 tohoto nařízení.“

"

3)  Článek 20 se nahrazuje tímto:"

„Článek 20

Důvěrnost

1.  V souladu s podmínkami a postupy stanovenými v článcích 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a v tomto článku:

   a) může žadatel podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění a
   b) úřad posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem.

2.  Kromě informací uvedených v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad povolit důvěrné zacházení s informacemi, pokud žadatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:

   a) veškeré informace poskytnuté v podrobném popisu výchozích látek a směsí používaných k výrobě látky, na niž se vztahuje povolení, složení směsí, materiálů nebo předmětů, v nichž žadatel hodlá tuto látku používat, výrobní metody těchto směsí, materiálů nebo předmětů, nečistoty a výsledky zkoušek migrace, s výjimkou informací relevantních pro posuzování bezpečnosti;
   b) ochranná známka, pod kterou má být látka uváděna na trh, jakož i obchodní název směsí, materiálů nebo předmětů, v nichž se má používat, v příslušných případech, a
   c) veškeré další informace, které se považují za důvěrné v rámci zvláštních procesních pravidel uvedených v čl. 5 odst. 1 písm. n) tohoto nařízení.

3.  Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“

"

Článek 6

Změny nařízení (ES) č. 1331/2008

Nařízení (ES) č. 1331/2008 se mění takto:

1)  V článku 6 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„5. Úřad zveřejní ▌doplňující informace předložené žadatelem v souladu s články 11 a 12.“;

"

2)  Článek 11 se nahrazuje tímto:"

„Článek 11

Transparentnost

Pokud si Komise vyžádá stanovisko úřadu v souladu s čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, úřad neprodleně zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, v souladu s články 38 až 39e ▌nařízení (ES) č. 178/2002. Úřad zveřejní rovněž veškeré žádosti o jeho stanovisko, jakož i veškerá prodloužení lhůt podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení.“;

"

3)  Článek 12 se nahrazuje tímto:"

„Článek 12

Důvěrnost

1.  Žadatel může podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění.

2.  Pokud je vyžadováno stanovisko úřadu podle čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, posoudí úřad žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem v souladu s články 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002.

3.  Kromě informací uvedených v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad povolit důvěrné zacházení s informacemi, pokud žadatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:

   a) v náležitých případech informace uvedené v podrobných popisech výchozích látek a výchozích přípravků a jak jsou používány pro výrobu látky, o jejíž povolení se žádá, a podrobné informace o povaze a složení materiálů či výrobků, v nichž žadatel zamýšlí látku, o jejíž povolení se žádá, použít, s výjimkou informací relevantních pro posuzování bezpečnosti;
   b) v náležitých případech podrobné analytické informace o variabilitě a stabilitě jednotlivých výrobních šarží látky, o jejíž povolení se žádá, s výjimkou informací relevantních pro posuzování bezpečnosti.

4.  Pokud není vyžadováno stanovisko úřadu v souladu s čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení, posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem Komise. Články 39, 39a a 39d nařízení (ES) č. 178/2002 a odstavec 3 tohoto článku se použijí obdobně.

5.  Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“

"

Článek 7

Změny nařízení (ES) č. 1107/2009

Nařízení (ES) č. 1107/2009 se mění takto:

1)  Článek 7 se mění takto:

a)  v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:"

„▌ Žádost o schválení účinné látky nebo o změnu podmínek schválení podává výrobce účinné látky členskému státu (dále jen „zpravodajský členský stát“) spolu se souhrnnou a úplnou dokumentací podle čl. 8 odst. 1 a 2 tohoto nařízení nebo vědecky doloženým odůvodněním neposkytnutí některých částí této dokumentace, které prokazují, že účinná látka splňuje kritéria pro schválení stanovená v článku 4 tohoto nařízení. Žádost se předloží v souladu se standardními datovými formáty, pokud jsou zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, který se použije obdobně.“;

"

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Při podání žádosti může žadatel v souladu s článkem 63 podat žádost, aby s určitými informacemi, včetně určitých částí dokumentace, bylo zacházeno jako s důvěrnými, a tyto informace fyzicky oddělí od ostatních.

Žádosti o zachování důvěrnosti posoudí členské státy. Po konzultaci s úřadem rozhodne zpravodajský členský stát, se kterými informacemi má být zacházeno jako s důvěrnými v souladu s článkem 63.

Úřad po konzultacích s členskými státy stanoví praktická opatření s cílem zajistit konzistentnost těchto posouzení.“

"

2)  Článek 10 se nahrazuje tímto:"

„Článek 10

Přístup veřejnosti k dokumentaci

Úřad neprodleně zpřístupní veřejnosti dokumentaci uvedenou v článku 8, včetně veškerých doplňujících informací předložených žadatelem, s výjimkou veškerých informací, u nichž zpravodajský členský stát povolil důvěrné zacházení ▌podle článku 63.“

"

3)  V článku 15 se odstavec 1 nahrazuje tímto:"

„1. Výrobce účinné látky podá členskému státu žádost uvedenou v článku 14 tohoto nařízení a současně zašle opis Komisi, ostatním členským státům a úřadu nejpozději tři roky před uplynutím doby platnosti schválení. Žádost se předloží v souladu se standardními datovými formáty, pokud jsou zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002, který se použije obdobně.“

"

4)  Článek 16 se nahrazuje tímto:"

„Článek 16

Přístup veřejnosti k informacím týkajícím se obnovení

Úřad neprodleně posoudí každou žádost o zachování důvěrnosti a zpřístupní veřejnosti informace předložené žadatelem podle článku 15, jakož i veškeré další doplňující informace předložené žadatelem, kromě informací, u nichž bylo požádáno o důvěrné zacházení, které úřad povolil podle článku 63.

Úřad po konzultacích s členskými státy stanoví praktická opatření s cílem zajistit konzistentnost těchto posouzení.“;

"

5)  V článku 63 se odstavce 1, 2 a 3 nahrazují tímto:"

„1. Žadatel může podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění.

2.  Důvěrné zacházení lze povolit, pokud žadatel prokáže, že zveřejnění těchto informací by mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:

   a) informace uvedené v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002;
   b) specifikace nečistoty účinné látky a související analytické metody pro stanovení nečistot v technické účinné látce, kromě nečistot považovaných za významné z hlediska toxicity, ekotoxicity nebo životního prostředí a souvisejících analytických metod pro stanovení těchto nečistot;
   c) výsledky výrobních šarží účinné látky včetně nečistot a
   d) informace o úplném složení přípravku na ochranu rostlin.

2a.  Pokud úřad posuzuje žádosti o zachování důvěrnosti podle tohoto nařízení, použijí se podmínky a postupy stanovené v článcích 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a odstavci 2 tohoto článku.

2b.  Pokud členské státy posuzují žádosti o zachování důvěrnosti podle tohoto nařízení, použijí se tyto požadavky a postupy:

   a) důvěrné zacházení lze povolit pouze u informací uvedených v odstavci 2;
   b) pokud členský stát rozhodl, se kterými informacemi má být zacházeno jako s důvěrnými, informuje o svém rozhodnutí žadatele;
   c) členské státy, Komise a úřad rovněž přijmou nezbytná opatření, aby informace, v jejichž případě úřad povolil důvěrné zacházení, nebyly zveřejněny;
   d) článek 39e nařízení (ES) č. 178/2002 se použije obdobně;
   e) aniž je dotčen odstavec 2 a písmena c) a d) tohoto odstavce:
   i) je-li nutné přijmout naléhavé opatření pro ochranu lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, například při mimořádných situacích, může členský stát zveřejnit informace uvedené v odstavci 2;
   ii) informace, které jsou součástí závěrů vědeckých výstupů vydaných úřadem a které se týkají předvídatelných účinků na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, se přesto zveřejní. V tomto případě se použije článek 39c nařízení (ES) č. 178/2002;
   f) pokud žadatel vezme svou žádost zpět, členské státy, Komise a úřad respektují důvěrnost povolenou podle tohoto článku. Pokud ke zpětvzetí žádosti dojde dříve, než členský stát o příslušné žádosti o zachování důvěrnosti rozhodne, členské státy, Komise a úřad nezveřejní informace, pro něž byla důvěrnost požadována.

3.  Tímto článkem není dotčena směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES* a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001** a (ES) č. 1367/2006***

_____________________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).

** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).”

"

Článek 8

Změny nařízení (EU) 2015/2283

Nařízení (EU) 2015/2283 se mění takto:

1)  Článek 10 se mění takto:

a)  odstavec 1 se nahrazuje tímto:"

„1. Řízení pro účely povolení uvedení nové potraviny na trh v Unii a aktualizace seznamu Unie stanovené v článku 9 tohoto nařízení se zahájí buď z podnětu Komise, nebo na základě žádosti předložené Komisi žadatelem v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002. Komise tuto žádost bezodkladně zpřístupní členským státům. Komise zveřejní souhrn žádosti na základě informací uvedených v odst. 2 písm. a), b) a e) tohoto článku.“;

"

b)  odstavec 3 se nahrazuje tímto:"

„3. Pokud si Komise vyžádá stanovisko Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (dále jen „úřad“), úřad žádost zveřejní ▌ v souladu s článkem 23 a vydá své stanovisko k tomu, zda může mít aktualizace seznamu vliv na lidské zdraví.“

"

2)  ▌ V článku 15 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Členské státy nebo úřad mohou do čtyř měsíců ode dne, kdy jim Komise předala platné oznámení v souladu s odstavcem 1 tohoto článku, předložit Komisi náležitě odůvodněné námitky, které se týkají bezpečnosti, proti uvedení dotčené tradiční potraviny na trh v Unii. Pokud úřad předloží náležitě odůvodněné námitky týkající se bezpečnosti, zveřejní neprodleně oznámení podle článku 23, které se použije obdobně.“

"

3)  Článek 16 se mění takto:

a)  v prvním odstavci se doplňuje nová věta, která zní:"

„Žádost se předloží v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002.“;

"

b)  v druhém odstavci se doplňuje nová věta, která zní:"

„V souladu s článkem 23 zveřejní úřad ▌žádost, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem.“

"

4)  Článek 23 se nahrazuje tímto:"

„Článek 23

Transparentnost a důvěrnost

1.  Pokud si Komise vyžádá stanovisko úřadu v souladu s čl. 10 odst. 3 a článkem 16 tohoto nařízení, úřad zveřejní žádost o povolení, příslušné podpůrné informace a veškeré doplňující informace předložené žadatelem, jakož i svá vědecká stanoviska, v souladu s články 38 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002 a s tímto článkem.

2.  Žadatel může podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle tohoto nařízení bylo zacházeno jako s důvěrnými, a přiložit ověřitelné zdůvodnění.

3.  Pokud si Komise vyžádá stanovisko úřadu podle čl. 10 odst. 3 a článku 16 tohoto nařízení, posoudí úřad žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem v souladu s články 39 až 39e nařízení (ES) č. 178/2002.

4.  Kromě informací uvedených v čl. 39 odst. 2 nařízení (ES) č. 178/2002 a podle čl. 39 odst. 3 uvedeného nařízení může úřad povolit důvěrné zacházení s informacemi, pokud žadatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:

   a) v příslušných případech informace uvedené v podrobných popisech výchozích látek a výchozích přípravků a jak jsou používány pro výrobu nové potraviny, o jejíž povolení se žádá, a podrobné informace o povaze a složení konkrétních potravin nebo kategorií potravin, v nichž žadatel zamýšlí tuto novou potravinu použít, s výjimkou informací relevantních pro posuzování bezpečnosti;
   b) v příslušných případech podrobné analytické informace o variabilitě a stabilitě jednotlivých výrobních šarží, s výjimkou informací relevantních pro posuzování bezpečnosti.

5.  Pokud si Komise nevyžádá stanovisko úřadu podle článků 10 a 16 tohoto nařízení, posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou žadatelem Komise. Články 39, 39a a 39d nařízení (ES) č. 178/2002 a odstavec 4 tohoto článku se použijí obdobně.

6.  Tímto článkem není dotčen článek 41 nařízení (ES) č. 178/2002.“

"

Článek 9

Změny směrnice 2001/18/ES

Směrnice 2001/18/ES se mění takto:

1)  V článku 6 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„2a. Oznámení uvedené v odstavci 1 se předkládá v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle práva Unie.“;

"

2)  V článku 13 se vkládá nový odstavec, který zní:"

„2a. Oznámení uvedené v  odstavci 1 se předkládá v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle práva Unie.“

"

3)  Článek 25 se nahrazuje tímto:"

„Článek 25

Důvěrnost

1.  Oznamovatel může ▌u příslušného orgánu podat žádost, aby s některými informacemi předloženými podle této směrnice bylo zacházeno jako s důvěrnými, a musí přiložit ověřitelné zdůvodnění v souladu s odstavci 3 a 6.

2.  Příslušný orgán posoudí žádost o zachování důvěrnosti předloženou oznamovatelem ▌.

3.  Příslušný orgán může na žádost oznamovatele povolit důvěrné zacházení s informacemi na základě ověřitelného zdůvodnění, pouze pokud oznamovatel prokáže, že by jejich zveřejnění mohlo značně poškodit jeho zájmy, a pokud se jedná o tyto informace:

   a) informace uvedené v čl. 39 odst. 2 písm. a), b) a c) nařízení (ES) č. 178/2002;
   b) informace o sekvencích DNA, s výjimkou sekvencí použitých pro detekci, identifikaci a kvantifikaci transformační události; a
   c) šlechtitelské metody a strategie.

4.  Příslušný orgán po konzultaci s oznamovatelem rozhodne, se kterými informacemi má být zacházeno jako s důvěrnými, a uvědomí o svém rozhodnutí oznamovatele.

5.  Členské státy, Komise a příslušný vědecký výbor či vědecké výbory přijmou nezbytná opatření k zajištění toho, aby důvěrné informace oznámené nebo vyměňované podle této směrnice nebyly zveřejněny.

6.  Příslušná ustanovení článků 39e a 41 nařízení (ES) č. 178/2002 se použijí obdobně.

7.  Bez ohledu na odstavce 3, 5 a 6 tohoto článku:

   a) je-li nutné přijmout naléhavé opatření pro ochranu lidského zdraví, zdraví zvířat nebo životního prostředí, například při mimořádných situacích, může příslušný orgán zveřejnit informace uvedené v odstavci 3, a
   b) informace, které jsou součástí závěrů vědeckých výstupů vydaných příslušným vědeckým výborem či vědeckými výbory nebo závěrů hodnotících zpráv a které se týkají předvídatelných účinků na lidské zdraví, zdraví zvířat nebo životní prostředí, se přesto zveřejní. V tomto případě se použije článek 39c nařízení (ES) č. 178/2002.

8.  Pokud oznamovatel oznámení vezme zpět, členské státy, Komise a příslušný vědecký výbor či vědecké výbory respektují důvěrnost informací povolenou příslušným orgánem v souladu s tímto článkem. Pokud ke zpětvzetí oznámení dojde dříve, než příslušný orgán o příslušné žádosti o zachování důvěrnosti rozhodne, členské státy, Komise a příslušný vědecký výbor či vědecké výbory nezveřejní informace, pro něž byla požadována důvěrnost.“;

"

4)  V článku 28 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:"

„4. Pokud je příslušný vědecký výbor konzultován podle odstavce 1 tohoto článku, neprodleně zveřejní oznámení ▌, relevantní podpůrné informace a veškeré doplňující informace poskytnuté oznamovatelem ▌, jakož i svá vědecká stanoviska, s výjimkou informací, jejichž důvěrné zacházení povolil příslušný orgán v souladu s článkem ▌25.“

"

Článek 10

Přechodná opatření

1.  Toto nařízení se nepoužije na žádosti ▌ podle ▌ právních předpisů Unie ani na žádosti o vědecké výstupy předložené úřadu přede dnem … [18 měsíců po vstupu tohoto nařízení v platnost].

2.  Funkční období členů správní rady úřadu (dále jen „správní rada“), kteří vykonávají funkci ke dni 30. června 2022, uvedeným dnem končí. Bez ohledu na data použitelnosti uvedená v článku 11 se postup pro navrhování a jmenování členů správní rady uvedený v čl. 1 bodu 4 použije s cílem umožnit členům jmenovaným na základě těchto pravidel, aby své funkční období zahájili dne 1. července 2022.

3.  Bez ohledu na data použitelnosti uvedená v článku 11 se funkční období členů vědeckého výboru a vědeckých komisí, kteří vykonávají funkci ke dni 30. června 2021, prodlužuje do doby, než bude zahájeno funkční období členů tohoto vědeckého výboru a těchto vědeckých komisí jmenovaných na základě postupu pro výběr a jmenování uvedeného v čl. 1 bodu 5.

Článek 11

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne ... [18 měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost].▌

Ustanovení čl. 1 bodů 4 a 5 se však použijí ode dne 1. července 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 158.
(2) Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 225.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 11. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0489).
(4)Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 158.
(5)Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 225.
(6) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019.
(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin ▌ (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).
(8) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/63/EU ze dne 22. září 2010 o ochraně zvířat používaných pro vědecké účely (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 33).
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(10)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(11)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/10/ES ze dne 11. února 2004 o harmonizaci právních a správních předpisů týkajících se používání zásad správné laboratorní praxe a ověřování jejich používání při zkouškách chemických látek (Úř. věst. L 50, 20.2.2004, s. 44).
(12)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003 ze dne 22. září 2003 o geneticky modifikovaných potravinách a krmivech (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 1).
(13)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1831/2003 ze dne 22. září 2003 o doplňkových látkách používaných ve výživě zvířat (Úř. věst. L 268, 18.10.2003, s. 29).
(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2065/2003 ze dne 10. listopadu 2003 o kouřových aromatech používaných nebo určených k použití v potravinách nebo na jejich povrchu (Úř. věst. L 309, 26.11.2003, s. 1).
(15)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1331/2008 ze dne 16. prosince 2008, kterým se stanoví jednotné povolovací řízení pro potravinářské přídatné látky, potravinářské enzymy a potravinářská aromata (Úř. věst. L 354, 31.12.2008, s. 1).
(17)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 ze dne 21. října 2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh a o zrušení směrnic Rady 79/117/EHS a 91/414/EHS (Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 1).
(18)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001 (Úř. věst. L 327, 11.12.2015, s. 1).
(19) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/18/ES ze dne 12. března 2001 o záměrném uvolňování geneticky modifikovaných organismů do životního prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/220/EHS.
(20)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(21)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1367/2006 ze dne 6. září 2006 o použití ustanovení Aarhuské úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí na orgány a subjekty Společenství (Úř. věst. L 264, 25.9.2006, s. 13).
(22)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES ze dne 28. ledna 2003 o přístupu veřejnosti k informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady 90/313/EHS (Úř. věst. L 41, 14.2.2003, s. 26).
(23)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(24)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(25)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(26)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).


Dodatková ochranná osvědčení pro léčivé přípravky ***I
PDF 261kWORD 88k
Usnesení
Úplné znění
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 469/2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (COM(2018)0317 – C8-0217/2018 – 2018/0161(COD))
P8_TA-PROV(2019)0401A8-0039/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0317),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0217/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. února 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a také na stanoviska Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (A8-0039/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení (ES) č. 469/2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky

P8_TC1-COD(2018)0161


(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009(4) stanoví, že pro výrobek, který je na území některého členského státu chráněn patentem a který před uvedením na trh jako léčivý přípravek podléhá správnímu řízení o registraci podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES(5) nebo 2001/83/ES(6), může být při splnění náležitostí a podmínek stanovených v nařízení (ES) č. 469/2009 vydáno dodatkové ochranné osvědčení (dále jen „osvědčení“).

(2)  Poskytnutím dodatkové ochrany se nařízení (ES) č. 469/2009 snaží podpořit v rámci Unie výzkum a inovace, které jsou nezbytné k vývoji léčivých přípravků, a přispět k zabránění přemístění farmaceutického výzkumu mimo Unii do zemí, které by mohly poskytovat vyšší úroveň ochrany.

(3)  Od roku 1992, kdy bylo přijato nařízení předcházející nařízení (ES) č. 469/2009, se trhy významně rozvinuly a došlo k obrovskému nárůstu výroby generik, a zvláště biologicky podobných léčivých přípravků, a výroby jejich účinných látek, zejména v ▌zemích mimo Unii (dále jen „třetí země“), kde tato ochrana neexistuje nebo kde její doba uplynula.

(4)  Neexistence jakékoli výjimky z ochrany zajištěné osvědčením podle nařízení (ES) č. 469/2009 měla nezamýšlený důsledek v tom, že brání výrobcům usazeným v Unii vyrábět generika a biologicky podobné léčivé přípravky v Unii, a to i pro ▌účel vývozu na trhy třetích zemí, ve kterých ▌ochrana neexistuje nebo v nichž její doba uplynula. Tito výrobci ani nesmějí vyrábět generika a biologicky podobné léčivé přípravky za účelem jejich skladování po omezenou dobu před uplynutím doby platnosti osvědčení. Tyto okolnosti znesnadňují uvedeným výrobcům, na rozdíl od výrobců nacházejících se ve třetích zemích, kde tato ochrana neexistuje nebo kde její doba uplynula, vstoupit na trh Unie ihned po uplynutí doby platnosti osvědčení, protože nejsou schopni vybudovat výrobní kapacity pro vývoz nebo pro účely vstupu na trh členského státu, dokud doba ochrany zajištěné osvědčením neuplyne.

(5)  Tyto okolnosti staví výrobce generik a biologicky podobných léčivých přípravků usazené v Unii do značně nevýhodného konkurenčního postavení oproti výrobcům usazeným ve třetích zemích, které poskytují nižší úroveň ochrany nebo neposkytují žádnou ochranu. Unie by měla nalézt rovnováhu mezi obnovením rovných podmínek mezi těmito výrobci a zajištěním toho, aby ve vztahu k trhu Unie byla zaručena podstata výlučných práv majitelů osvědčení.

(6)  Bez zásahu by mohla být životaschopnost výrobců generik a biologicky podobných léčivých přípravků usazených v Unii ohrožena, což by mělo následky pro farmaceutickou průmyslovou základnu Unie jako celek. Tato situace by mohla mít dopad na plně účinné fungování vnitřního trhu v důsledku ztráty potenciálních nových obchodních příležitostí pro výrobce generik a biologicky podobných léčivých přípravků, a tím vést k možnému snížení souvisejících investic a bránit tvorbě pracovních míst v Unii.

(7)  Včasný vstup generik a biologicky podobných léčivých přípravků na trh Unie je důležitý zejména za účelem posílení hospodářské soutěže, snížení cen a zajištění udržitelnosti vnitrostátních systémů zdravotní péče, jakož i lepšího přístupu pacientů v Unii k cenově dostupným léčivým přípravkům. Význam včasné dostupnosti generik a biologicky podobných léčivých přípravků zdůraznila Rada ve svých závěrech ze dne 17. června 2016 o posílení rovnováhy farmaceutických systémů v Evropské unii a jejích členských státech. Nařízení (ES) č. 469/2009 by proto mělo být změněno, aby umožňovalo výrobu generik a biologicky podobných léčivých přípravků pro vývoz a skladování, přičemž je třeba mít na paměti, že práva duševního vlastnictví zůstávají jedním z pilířů inovací, konkurenceschopnosti a růstu na vnitřním trhu.

(8)  Cílem tohoto nařízení je podporovat konkurenceschopnost Unie, zvýšit tím růst a tvorbu pracovních míst na vnitřním trhu a přispět k širší nabídce výrobků za stejných podmínek tím, že výrobcům generik a biologicky podobných léčivých přípravků usazeným v Unii umožní vyrábět v Unii výrobky nebo léčivé přípravky obsahující tyto výrobky pro účely vývozu na trhy třetích zemí, kde ochrana neexistuje nebo kde její doba uplynula, což těmto výrobcům napomůže účinně konkurovat na trzích těchto třetích zemí. Toto nařízení by rovněž mělo těmto výrobcům umožnit vyrábět a skladovat výrobky nebo léčivé přípravky obsahující tyto výrobky členském státě po vymezenou dobu až do uplynutí doby platnosti příslušného osvědčení pro účely vstupu na trh kteréhokoliv členského státu prvním dnem po uplynutí doby platnosti tohoto osvědčení, což těmto výrobcům napomůže účinně konkurovat v Unii ihned poté, co doba ochrany uplynula. Toto nařízení by rovněž mělo doplnit úsilí obchodní politiky Unie zajistit otevřené trhy pro výrobce výrobků nebo léčivých přípravků obsahujících tyto výrobky, kteří jsou usazeni v Unii. V průběhu času by tak z tohoto nařízení mělo mít prospěch celé farmaceutické odvětví v Unii, neboť umožní všem zúčastněným stranám, včetně nových společností, využít výhod nových příležitostí, které se objevují na rychle se měnícím celosvětovém farmaceutickém trhu. Posílením dodavatelských řetězců léčivých přípravků se sídlem v Unii a umožněním skladování těchto přípravků s cílem uvést je na trh Unie po uplynutí doby platnosti osvědčení by se kromě toho podpořil obecný zájem Unie, jelikož by se zlepšila dostupnost léčivých přípravků pro pacienty v Unii po uplynutí doby platnosti ▌osvědčení.

(9)  Za těchto zvláštních a omezených okolností a s cílem vytvořit rovné podmínky mezi výrobci usazenými v Unii a výrobci v třetích zemích je vhodné stanovit výjimku z ochrany zajištěné ▌osvědčením tak, aby byla umožněna výroba výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek na vývoz do třetích zemí nebo za účelem skladování a jakékoli související úkony v Unii nezbytně nutné pro uvedenou výrobu nebo pro samotný vývoz nebo samotné skladování, které by jinak vyžadovaly souhlas majitele osvědčení (dále jen „související úkony“). Takové související úkony by například mohly zahrnovat držení, nabídku dodávky, dodávku, dovoz, používání nebo syntézu účinné látky za účelem výroby léčivého přípravku, ▌ nebo dočasné skladování nebo reklamu pro výhradní účel vývozu do destinací v třetích zemích. Tato výjimka by se měla vztahovat i na související úkony, které vykonávají třetí strany, jež jsou ve smluvním vztahu s výrobcem.

(10)  Výjimka by se měla vztahovat na výrobek nebo léčivý přípravek obsahující tento výrobek chráněný osvědčením. Měla by zahrnovat výrobu výrobku chráněného osvědčením na území členského státu a výrobu léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek.

(11)  Výjimka by se neměla vztahovat na uvádění výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek, který je vyroben na vývoz do třetích zemí nebo za účelem skladování s cílem zajistit vstup na trh Unie prvním dnem po uplynutí doby platnosti osvědčení, na trh členského státu, ve kterém je ▌osvědčení v platnosti, ať už přímo, nebo nepřímo po vývozu, ani na jeho zpětný dovoz na trh členského státu, ve kterém je osvědčení v platnosti. Dále by se neměla vztahovat na žádný úkon nebo činnosti prováděné za účelem dovozu ▌výrobků nebo ▌léčivých přípravků obsahujících tyto výrobky do Unie pouze k přebalení a zpětnému vývozu. Výjimka by se navíc neměla vztahovat ani na skladování výrobků nebo léčivých přípravků obsahujících tyto výrobky pro jakékoliv jiné účely než účely stanovené v tomto nařízení.

(12)  Tím, že se omezí působnost výjimky na výrobu na vývoz mimo Unii nebo za účelem skladování a úkony nezbytně nutné pro takovou výrobu nebo pro samotný vývoz nebo samotné skladování, by výjimka stanovená v tomto nařízení neměla být v ▌rozporu s běžným využitím výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek v členském státě, ve kterém je osvědčení v platnosti, totiž se základním výlučným právem majitele osvědčení vyrábět tento výrobek za účelem uvedení na trh Unie během doby platnosti osvědčení. Touto výjimkou by také neměly být nepřiměřeně dotčeny legitimní zájmy majitele osvědčení, přičemž se rovněž přihlédne k legitimním zájmům třetích stran.

(13)  V souvislosti s výjimkou by se měly použít účinné a přiměřené záruky s cílem zvýšit transparentnost, pomoci majiteli ▌ osvědčení prosadit svou ochranu v Unii a ověřit splnění podmínek stanovených v tomto nařízení a  snížit riziko nezákonného přesměrování na trh Unie v době platnosti osvědčení.

(14)  Toto nařízení by mělo uložit informační povinnost výrobci, totiž osobě usazené v Unii, jejímž jménem se vyrábí výrobek nebo léčivý přípravek obsahující tento výrobek, pro ▌účely vývozu nebo skladování. Vyrábět může přímo výrobce. Informační povinnost by měla sestávat z požadavku, aby výrobce poskytl určité informace příslušnému úřadu průmyslového vlastnictví nebo jinému určenému orgánu, který vydal ▌osvědčení (dále jen „orgán“), v členském státě, v němž má výroba probíhat. Za tímto účelem by měl být k dispozici standardní oznamovací formulář. Informace by se měly poskytnout před ▌prvním zahájením výroby výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek v daném členském státě, nebo před jakýmkoli souvisejícím úkonem uskutečněným před výrobou, podle toho, co nastane dříve. Podle potřeby by měly být informace aktualizovány. Výroba výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek a s ní související úkony, včetně úkonů prováděných v jiných členských státech než v tom, v němž probíhá výroba, pokud je výrobek v těchto dalších členských státech rovněž chráněn osvědčením, by měly spadat do působnosti výjimky pouze tehdy, pokud výrobce zaslal oznámení orgánu členského státu výroby a pokud výrobce informoval majitele osvědčení uděleného v tomto členském státě. Pokud výroba probíhá ve více než jednom členském státě, je třeba vyžadovat oznámení v každém z těchto členských států. V zájmu transparentnosti by orgán měl mít povinnost co nejdříve zveřejnit obdržené informace spolu s datem oznámení těchto informací. Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby oznámení a aktualizace oznámení podléhaly uhrazení jednorázového poplatku. Tento poplatek by měl být stanoven na úrovni, která nebude přesahovat administrativní náklady na zpracování oznámení a aktualizací.

(15)  Výrobce by měl také vhodnými a zdokumentovanými prostředky informovat majitele osvědčení o svém záměru vyrábět v souladu s výjimkou výrobek nebo léčivý přípravek obsahující tento výrobek tím, že mu poskytne tytéž informace, které oznámil orgánu. Rozsah těchto informací by měl být omezen na to, co je potřebné a vhodné k tomu, aby mohl majitel osvědčení posoudit, zda jsou dodržována práva vyplývající z osvědčení, a v těchto informacích by neměly být zahrnuty důvěrné nebo citlivé obchodní informace. Standardní oznamovací formulář by mělo být možné použít i k informování majitele osvědčení a poskytnuté informace by se měly podle potřeby aktualizovat.

(16)  V případě jakýchkoli souvisejících úkonů uskutečňovaných před výrobou výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek by v oznámení měl být uveden název členského státu, v němž má proběhnout první související úkon, který by jinak vyžadoval souhlas majitele osvědčení, jelikož tato informace je relevantní pro načasování oznámení.

(17)  Pokud je v případě určitého léčivého přípravku zveřejněna místní registrace či rovnocenný dokument v konkrétní třetí zemi až poté, co bylo oznámení zasláno orgánu, mělo by být oznámení urychleně aktualizováno, aby obsahovalo referenční číslo dané registrace či rovnocenného dokumentu, jakmile bude veřejně dostupné. Pokud referenční číslo registrace nebo rovnocenného dokumentu dosud nebylo zveřejněno, mělo by být od výrobce požadováno, aby toto číslo uvedl v oznámení, jakmile bude veřejně dostupné.

(18)  Nesplnění požadavků ohledně některé třetí země by z důvodů přiměřenosti mělo ovlivnit pouze vývoz do této země, a na vývoz do této země by se tedy neměla vztahovat výjimka stanovená v tomto nařízení. Mělo by být odpovědností výrobce usazeného v Unii, aby ověřil, že v zemi vývozu ochrana neexistuje nebo v ní její doba uplynula, nebo zda tato ochrana v dané zemi podléhá jakýmkoli omezením nebo výjimkám.

(19)  Oznámení orgánu a odpovídající informace, které mají být sděleny majiteli osvědčení, by mohly být sdělovány během období mezi dnem vstupu tohoto nařízení v platnost a dnem, kdy se na dané osvědčení použije výjimka stanovená v tomto nařízení.

(20)  Toto nařízení by mělo uložit výrobci určité požadavky náležité péče jakožto podmínku pro využití výjimky. Výrobce by měl mít povinnost informovat osoby ve svém dodavatelském řetězci v Unii, včetně vývozce a skladovatele, vhodnými a zdokumentovanými prostředky, zejména smluvními prostředky, že se na výrobek nebo léčivý přípravek obsahující tento výrobek vztahuje výjimka stanovená v tomto nařízení a že je výroba určena pro ▌ vývoz nebo skladování. Z výjimky by neměl mít prospěch ani výrobce, který nedodrží tyto požadavky náležité péče, ani jakákoli třetí strana provádějící související úkon v členském státě výroby nebo v jiném členském státě, kde je v platnosti osvědčení zajišťující ochranu výrobku. Majitel příslušného osvědčení by pak byl oprávněn vymáhat svá práva vyplývající z osvědčení s náležitým přihlédnutím ke všeobecné povinnosti nezneužívat soudní spory, stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES(7).

(21)  Toto nařízení by mělo uložit výrobci požadavky na označení výrobků nebo léčivých přípravků obsahujících tyto výrobky, které mají být vyvezeny, formou loga za účelem usnadnění identifikace těchto výrobků nebo léčivých přípravků, jakožto výrobků nebo léčivých přípravků určených výhradně k vývozu do třetích zemí. Výroba na vývoz a související úkony by měly spadat do působnosti výjimky pouze v případě, že je výrobek nebo léčivý přípravek obsahující tento výrobek označen způsobem stanoveným v tomto nařízení. Touto označovací povinností by neměly být dotčeny označovací požadavky třetích zemí.

(22)  Jakýkoli úkon mimo působnost výjimky stanovené v tomto nařízení by měl zůstat v oblasti působnosti ochrany zajištěné ▌osvědčením. Nadále by mělo být zakázáno přesměrovávat na trh Unie během doby platnosti osvědčení jakýkoli výrobek nebo jakýkoli léčivý přípravek obsahující tento výrobek vyrobený na základě výjimky.

(23)  Tímto nařízením nejsou dotčena ostatní práva duševního vlastnictví, která by mohla chránit jiné aspekty výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek. Tímto nařízením není dotčeno uplatňování aktů Unie, které mají za cíl zabránit porušování a usnadnit vymáhání práv duševního vlastnictví, včetně směrnice 2004/48/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013(8).

(24)  Tímto nařízením nejsou dotčena pravidla týkající se jedinečného identifikátoru stanovená směrnicí 2001/83/ES. Výrobce by měl zajistit, aby léčivý přípravek vyrobený za účelem vývozu podle tohoto nařízení nebyl opatřen aktivním jedinečným identifikátorem ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/161(9). Podle uvedeného nařízení v přenesené pravomoci se však požadavek na opatření takovým aktivním jedinečným identifikátorem vztahuje na ty léčivé přípravky, které mají být uvedeny na trh členského státu po uplynutí doby platnosti příslušného osvědčení.

(25)  Tímto nařízením není dotčeno uplatňování směrnic 2001/82/ES a 2001/83/ES, zejména požadavků týkajících se povolení výroby léčivých přípravků vyráběných na vývoz. To zahrnuje dodržování zásad a pokynů pro správnou výrobní praxi u léčivých přípravků a používání výhradně účinných látek, které byly vyrobeny a distribuovány v souladu se správnou výrobní a distribuční praxí pro účinné látky.

(26)  Aby se zaručila práva majitelů osvědčení, neměla by se výjimka stanovená v tomto nařízení uplatňovat na osvědčení, které nabylo účinnosti již ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost. Aby se zabránilo přílišnému omezování práv majitelů osvědčení, měla by se tato výjimka vztahovat na osvědčení, o něž bylo požádáno v den vstupu tohoto nařízení v platnost nebo později. Vzhledem k tomu, že osvědčení nabývá účinnosti uplynutím zákonem stanovené doby platnosti základního patentu, což může být relativně dlouhá doba po dni podání žádosti o osvědčení, a s cílem zajistit dosažení cíle tohoto nařízení, je odůvodněné, aby se toto nařízení po určitou dobu vztahovalo i na osvědčení, o něž bylo požádáno přede dnem vstupu tohoto nařízení v platnost, jež však nenabylo účinnosti před tímto dnem, bez ohledu na to, zda bylo vydáno před tímto dnem, či nikoli. Na osvědčení, které nabude účinnosti dnem nebo po dni vstupu tohoto nařízení v platnost, by se tedy výjimka měla začít vztahovat od ... 1. července 2022(10). Pojem „po určitou dobu“ pro každé jednotlivé osvědčení, které nabude účinnosti po dni vstupu tohoto nařízení v platnost, by měl zajistit, aby se na ně výjimka uplatňovala na progresivním základě v závislosti na dni, kdy nabude účinnosti, a na době jeho platnosti. Takové uplatňování výjimky by majiteli osvědčení, které bylo vydáno, avšak ke dni vstupu tohoto nařízení v platnost ještě nenabylo účinnosti, poskytlo přiměřené přechodné období, aby se přizpůsobil změněnému právnímu kontextu, a zároveň by zajistilo, aby výrobci generik a biologicky podobných léčivých přípravků mohli výjimku využívat účinně a bez zbytečného prodlení.

(27)  Žadatel o osvědčení zpravidla podává žádost přibližně ve stejnou dobu v každém členském státě. Avšak vzhledem k rozdílům ve vnitrostátních postupech pro posuzování žádostí se může datum vydání osvědčení mezi jednotlivými členskými státy významně lišit, což vytváří rozdíly v právní situaci žadatele v členských státech, v nichž o osvědčení požádal. Zavedení výjimky na základě data, kdy byla podána žádost o osvědčení, by tedy přispělo k jednotnosti a omezilo riziko rozdílů.

(28)  Komise by měla provádět pravidelné hodnocení tohoto nařízení. Podle Interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů(11) by mělo toto hodnocení vycházet z pěti kritérií – účelnosti, účinnosti, relevance, soudržnosti a přidané hodnoty – a mělo by poskytnout základ k posouzení dopadů možných dalších opatření. Toto hodnocení by mělo na jedné straně zohlednit vývoz mimo Unii a na straně druhé účinky skladování na rychlejší vstup generik, a zejména biologicky podobných léčivých přípravků, na trhy v Unii co nejdříve po uplynutí doby platnosti osvědčení. Takovéto pravidelné hodnocení by se mělo také zabývat dopady tohoto nařízení na výrobu generik a biologicky podobných léčivých přípravků v Unii výrobci generik a biologicky podobných léčivých přípravků usazenými v Unii. V této souvislosti by bylo důležité zjistit, zda by se výroba, která doposud probíhala mimo Unii, přesunula na území Unie. Zejména by mělo toto hodnocení přezkoumat účinnost výjimky s ohledem na cíl obnovit globální rovné podmínky pro výrobce generik a biologicky podobných léčivých přípravků v Unii ▌. Rovněž by mělo prozkoumat dopad výjimky na výzkum a výrobu inovativních léčivých přípravků v Unii, které provádějí majitelé osvědčení, ▌a posoudit rovnováhu mezi různými dotčenými zájmy, zejména s ohledem na veřejné zdraví, veřejné výdaje a v této souvislosti také na dostupnost léčivých přípravků v Unii. Hodnocení by mělo rovněž zkoumat, zda je období stanovené pro výrobu generik a biologicky podobných léčivých přípravků za účelem skladování dostatečné k dosažení cíle, totiž vstupu na trh Unie prvním dnem po uplynutí doby platnosti osvědčení, včetně jeho dopadů na veřejné zdraví.

(29)  Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž podpořit konkurenceschopnost Unie způsobem, který vytváří rovné podmínky pro výrobce generik a biologicky podobných léčivých přípravků ve vztahu k jejich konkurentům na trzích v třetích zemích, kde ochrana neexistuje nebo kde její doba uplynula, stanovením pravidel umožňujících vyrábět výrobek nebo léčivý přípravek obsahující tento výrobek během doby platnosti příslušného osvědčení a rovněž uložením výrobcům, kteří tato pravidla používají, určité informační, označovací povinnosti a povinnosti týkající se náležité péče, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku toto nařízení nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(30)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Zejména má toto nařízení zajistit plné dodržování práva na vlastnictví a práva na ochranu zdraví stanovených v článcích 17 a 35 Listiny. Toto nařízení by mělo zachovat základní práva plynoucí z osvědčení omezením výjimky stanovené v tomto nařízení na výrobu výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek pouze na vývoz mimo Unii nebo za účelem jeho skladování po omezenou dobu s cílem uvést jej na trh Unie po uplynutí doby ochrany a na úkony, které jsou nezbytně nutné pro tuto výrobu nebo pro samotný vývoz nebo samotné skladování. S ohledem na uvedená základní práva a zásady nepřesahuje tato výjimka rámec toho, co je nezbytné a vhodné vzhledem k celkovému cíli tohoto nařízení, jímž je podpořit konkurenceschopnost Unie tím, že se zabrání přemísťování výroby a že výrobci generik a biologicky podobných léčivých přípravků, kteří jsou usazeni v Unii, budou mít možnost konkurovat na jedné straně na rychle rostoucích celosvětových trzích, kde ochrana neexistuje nebo kde její doba uplynula, a na straně druhé na trhu Unie po uplynutí doby platnosti osvědčení. Je třeba skutečně využít pozitivních hospodářských dopadů vyplývajících z výjimky, jelikož v opačném případě by hrozilo výrazné oslabení postavení Unie coby centra farmaceutického vývoje a výroby. Proto je vhodné tuto výjimku zavést s cílem zvýšit konkurenční postavení výrobců generik a biologicky podobných léčivých přípravků, kteří jsou usazeni v Unii, ve třetích zemích, jejichž trhy jsou i tak otevřeny konkurenci, a zároveň zachovat rozsah a trvání ochrany udělené osvědčením v Unii. Vhodnost dotyčného opatření je dále zajištěna stanovením vhodných záruk, jimiž se řídí používání této výjimky. Toto nařízení by mělo poskytnout veřejným orgánům dostatečnou dobu na zavedení nezbytných opatření k přijímání a zveřejňování oznámení,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změna nařízení (ES) č. 469/2009

Nařízení (ES) č. 469/2009 se mění takto:

1)   V článku 1 se doplňuje nové písmeno, které zní:"

„f) „výrobcem“ osoba, která je usazena v Unii a jejímž jménem je výrobek nebo léčivý přípravek obsahující tento výrobek vyráběn za účelem vývozu do třetích zemí nebo za účelem skladování.“

"

2)  ▌Článek 5 se nahrazuje tímto:"

Článek 5

Účinky osvědčení

1.  S výhradou článku 4 vyplývají z osvědčení stejná práva jako ze základního patentu a osvědčení podléhá stejným omezením a stejným povinnostem.

2.  Odchylně od odstavce 1 neposkytuje osvědčení uvedené v odstavci 1 ochranu před určitými úkony, které by jinak vyžadovaly souhlas majitele osvědčení, jestliže jsou splněny tyto podmínky:

   a) úkony zahrnují:
   i) výrobu výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek za ▌účelem vývozu do třetích zemí, nebo
   ii) jakýkoli související úkon, který je nezbytně nutný pro výrobu v Unii uvedenou v bodě i) nebo pro samotný vývoz, nebo
   iii) výrobu, nejdříve šest měsíců před uplynutím doby platnosti osvědčení, výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek za účelem jeho skladování v členském státě výroby s cílem uvést ho na trh členských států po uplynutí doby platnosti příslušného osvědčení, nebo
   iv) jakýkoli související úkon, který je nezbytně nutný pro výrobu uvedenou v bodě iii) v Unii nebo pro samotné skladování, za předpokladu, že se tento související úkon uskuteční nejdříve šest měsíců před uplynutím doby platnosti osvědčení;
   b) výrobce tyto úkony vhodnými a zdokumentovanými prostředky oznámí orgánu uvedenému v čl. 9 odst. 1 v členském státě, kde se má výroba uskutečnit, a sdělí majiteli osvědčení informace uvedené v odstavci 5 nejpozději tři měsíce před zahájením výroby v tomto členském státě nebo nejpozději tři měsíce před prvním souvisejícím úkonem uskutečněným před výrobou, které by byly jinak na základě ochrany vyplývající z osvědčení zakázány, podle toho, co nastane dříve;
   c) pokud se informace uvedené v odstavci 5 změní, oznámí to výrobce orgánu uvedenému v čl. 9 odst. 1 a informuje majitele osvědčení před tím, než tyto změny nabudou účinnosti;
   d) v případě výrobků nebo léčivých přípravků obsahujících tyto výrobky vyrobených za účelem vývozu do třetích zemí výrobce zajistí, aby bylo na vnější obal a, je-li to proveditelné, na vnitřní obal výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek uvedeného v písm. a) bodu i) tohoto odstavce umístěno logo v podobě uvedené v příloze -I;
   e) výrobce splní požadavky odstavce 9 tohoto článku, a pokud je to relevantní, čl. 12 odst. 2.

3.  Výjimka uvedená v odstavci 2 se nevztahuje na žádný úkon nebo činnost prováděné za účelem dovozu výrobků nebo léčivých přípravků obsahujících tyto výrobky do Unie pouze k přebalení, zpětnému vývozu nebo skladování.

4.  Informace poskytnuté majiteli osvědčení pro účely odst. 2 písm. b) a c) se použijí výhradně k ověření toho, zda byly splněny požadavky tohoto nařízení, a případně pro zahájení soudního řízení pro porušení tohoto nařízení.

5.  Informace poskytované výrobcem pro účely odst. 2 písm. b) jsou tyto:

   a) název a adresa výrobce;
   b) údaj o tom, zda je výroba uskutečňována za účelem vývozu, za účelem skladování, nebo za účelem vývozu i skladování;
   c) členský stát, ve kterém se má výroba a případně i skladování uskutečnit, a členský stát, kde se má uskutečnit případný první související úkon před výrobou;
   d) číslo osvědčení vydaného v ▌členském státě výroby a číslo osvědčení vydaného v členském státě případného prvního souvisejícího úkonu před výrobou a
   e) u léčivých přípravků, které mají být vyvezeny do třetích zemí, referenční číslo registrace nebo rovnocenného dokumentu v každé třetí zemi vývozu, jakmile je veřejně dostupné.

6.  K oznámení orgánu podle odst. 2 písm. b) a c) použije výrobce standardní oznamovací formulář obsažený v příloze -Ia.

7.  Nesplnění požadavků odst. 5 písm. e) ohledně některé třetí země má vliv pouze na vývoz do této země, a na tento vývoz se tedy výjimka nevztahuje.

8.  Výrobce zajistí, aby léčivé přípravky vyrobené podle odst. 2 písm. a) bodu i) nebyly opatřeny aktivním jedinečným identifikátorem ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/161*.

9.  Výrobce vhodnými a zdokumentovanými prostředky zajistí, aby osoba, která je ve smluvním vztahu s výrobcem a která provádí úkony spadající do působnosti odst. 2 písm. a), byla plně informována a poučena o těchto skutečnostech:

   a) na tyto úkony se vztahují ustanovení odstavce 2;
   b) uvedení na trh, dovoz nebo zpětný dovoz výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek uvedeného v odst. 2 písm. a) bodě i) nebo uvedení na trh výrobku nebo léčivého přípravku obsahujícího tento výrobek uvedeného v odst. 2 písm. a) bodě iii) by mohlo představovat porušení osvědčení uvedeného v odstavci 2, pokud a dokud uvedené osvědčení platí.

10.  Odstavec 2 se použije na osvědčení, o něž bylo požádáno ke dni ... den vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost nebo později.

Odstavec 2 se použije také na osvědčení, o něž bylo požádáno přede dnem ... [den vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost] a která nabývají účinnosti k tomuto dni nebo později. Odstavec 2 se použije na tato osvědčení až od ... 1. července 2022(12).

Odstavec 2 se nepoužije na osvědčení, která nabývají účinnosti přede dnem ... den vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost.

____________________

* Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/161 ze dne 2. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES stanovením podrobných pravidel pro ochranné prvky uvedené na obalu humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 32, 9.2.2016, s. 1).“

"

3)  V článku 11 se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„4. „▌Orgán uvedený v čl. 9 odst. 1 co nejdříve zveřejní informace uvedené v čl. 5 odst. 5, spolu s datem oznámení těchto informací. Co nejdříve rovněž zveřejní veškeré změny těchto informací oznámené podle čl. 5 odst. 2 písm. c).“

"

4)  Článek 12 se nahrazuje tímto:"

„Článek 12

Poplatky

1.  Členské státy mohou vyžadovat, aby osvědčení podléhalo placení ročních poplatků.

2.  Členské státy mohou vyžadovat, aby oznámení uvedená v čl. 5 odst. 2 písm. b) a c) podléhala zaplacení poplatku.

"

5)  Vkládá se nový článek, který zní:"

„Článek 21a

Hodnocení

Nejpozději pět let po dni uvedeném v čl. 5 odst. 10 a poté každých pět let provede Komise hodnocení čl. 5 odst. 2 až 9 a článku 11 s cílem posoudit, zda cíle těchto ustanovení byly splněny, a předloží zprávu o hlavních zjištěních Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Kromě zhodnocení dopadu výjimky výroby za účelem vývozu věnuje zvláštní pozornost účinkům výroby za účelem skladování s cílem uvést daný výrobek nebo léčivý přípravek obsahující tento výrobek na trh členských států po uplynutí doby platnosti příslušného osvědčení na přístup k léčivým přípravkům a veřejné výdaje na zdravotnictví, jakož i otázce, zda výjimka, zejména pak období stanovené v čl. 5 odst. 2 písm. a) bodě iii), postačí ke splnění cílů uvedených v článku 5, včetně veřejného zdraví.

"

6)  Vkládají se nové přílohy -I a -Ia obsažené v příloze tohoto nařízení.

Článek 2

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V …,

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

PŘÍLOHA

Vkládají se nové přílohy, které znějí:

„PŘÍLOHA -I

Logo

Toto logo se zobrazí černě a v takovém rozměru, aby bylo dostatečně viditelné.

20190417-P8_TA-PROV(2019)0401_CS-p0000002.png

PŘÍLOHA -Ia

Standardní oznamovací formulář pro oznámení podle čl. 5 odst. 2 písm. b) a c)

Zaškrtněte příslušnou kolonku

Nové oznámení

Aktualizace stávajícího oznámení

a)   Název a adresa výrobce

 

b)  Účel výroby

Vývoz

Skladování

Vývoz a skladování

c)  Členský stát, kde se má výroba uskutečnit, a členský stát, kde se má uskutečnit případný první související úkon před výrobou

Členský stát výroby:

(Členský stát, kde se má uskutečnit případný první související úkon)

d)  Číslo osvědčení vydaného v členském státě výroby a číslo osvědčení vydaného v členském státě, kde se má uskutečnit případný první související úkon před výrobou

Osvědčení členského státu výroby

(Osvědčení členského státu, kde se má uskutečnit případný první související úkon

e)  U léčivých přípravků, které mají být vyvezeny do třetích zemí, referenční číslo registrace či rovnocenného dokumentu v každé třetí zemi vývozu

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 100.
(2) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 100.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019.
(4)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 469/2009 ze dne 6. května 2009 o dodatkových ochranných osvědčeních pro léčivé přípravky (Úř. věst. L 152, 16.6.2009, s. 1).
(5)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se veterinárních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 1). Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/82/ES se s účinkem od 28. ledna 2022 zrušuje a nahrazuje nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/6 ze dne 11. prosince 2018 o veterinárních léčivých přípravcích a o zrušení směrnice 2001/82/ES (Úř.věst. L 4, 7.1.2019, s. 43).
(6)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES ze dne 6. listopadu 2001 o kodexu Společenství týkajícím se humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 311, 28.11.2001, s. 67).
(7) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (Úř. věst. L 157, 30.4.2004, s. 45).
(8)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15).
(9) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/161 ze dne 2. října 2015, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/83/ES stanovením podrobných pravidel pro ochranné prvky uvedené na obalu humánních léčivých přípravků (Úř. věst. L 32, 9.2.2016, s. 1).
(10)+ Úř. věst.: datum, které má být nahrazeno datem odpovídajícím třem rokům ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost.
(11)Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(12)+ Úř. věst.: datum, které má být nahrazeno datem odpovídajícím třem rokům ode dne vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost.


Kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program ***I
PDF 543kWORD 177k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí kosmický program Unie a Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (COM(2018)0447 – C8-0258/2018 – 2018/0236(COD))
P8_TA(2019)0402A8-0405/2018

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Program Digitální Evropa na období 2021–2027 ***I
PDF 353kWORD 112k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018)0434 – C8-0256/2018 – 2018/0227(COD))
P8_TA(2019)0403A8-0408/2018

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní ***I
PDF 242kWORD 65k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (COM(2018)0443 – C8-0260/2018 – 2018/0233(COD))
P8_TA(2019)0404A8-0421/2018

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Program pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) ***I
PDF 342kWORD 121k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o zavedení programu pro životní prostředí a oblast klimatu (LIFE) a o zrušení nařízení (EU) č. 1293/2013 (COM(2018)0385 - C8-0249/2018 – 2018/0209(COD))
P8_TA(2019)0405A8-0397/2018

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Program Spravedlnost ***I
PDF 329kWORD 77k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Spravedlnost (COM(2018)0384 – C8-0235/2018 – 2018/0208(COD))
P8_TA(2019)0406A8-0068/2019

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Program Práva a hodnoty ***I
PDF 278kWORD 80k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Práva a hodnoty (COM(2018)0383 – C8-0234/2018 – 2018/0207(COD))
P8_TA(2019)0407A8-0468/2018

Znění ve vašem jazyce se stále ještě připravuje ke zveřejnění. Verze ve formátu PDF nebo Word je již k dispozici, zobrazí se kliknutím na ikonu vpravo nahoře.


Počet meziparlamentních delegací, delegací ve smíšených meziparlamentních výborech a delegací ve výborech pro parlamentní spolupráci a ve vícestranných parlamentních shromážděních
PDF 142kWORD 44k
Rozhodnutí Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o počtu meziparlamentních delegací, delegací ve smíšených meziparlamentních výborech a delegací ve výborech pro parlamentní spolupráci a vícestranných parlamentních shromážděních (2019/2698(RSO))
P8_TA-PROV(2019)0408B8-0240/2019

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Konference předsedů,

–  s ohledem na dohody o přidružení, dohody o spolupráci a další dohody uzavřené mezi Evropskou unií a třetími zeměmi,

–  s ohledem na články 212 a 214 jednacího řádu,

A.  ve snaze posílit parlamentní demokracii prostřednictvím soustavného meziparlamentního dialogu,

1.  se rozhodl stanovit počet meziparlamentních delegací a jejich regionálních seskupení takto:

   a) Evropa, západní Balkán a Turecko

Delegace ve

   Smíšeném parlamentním výboru EU-Severní Makedonie
   Smíšeném parlamentním výboru EU-Turecko

Delegace pro severní spolupráci a pro vztahy se Švýcarskem a Norskem, ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Island a ve Smíšeném parlamentním výboru Evropského hospodářského prostoru

Delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko

Delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Albánie

Delegace v Parlamentním výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Černá Hora

Delegace pro vztahy s Bosnou a Hercegovinou a s Kosovem

   b) Rusko a státy Východního partnerství

Delegace ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Rusko

Delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Ukrajina

Delegace v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Moldavsko

Delegace pro vztahy s Běloruskem

Delegace v Parlamentním výboru pro partnerství EU-Arménie, ve Výboru pro parlamentní spolupráci EU-Ázerbájdžán a v Parlamentním výboru pro přidružení EU-Gruzie

   c) Maghreb, Mašrek, Izrael a Palestina

Delegace pro vztahy s

   Izraelem
   Palestinou
   zeměmi Maghrebu a Arabskou maghrebskou unií, včetně Smíšených parlamentních výborů EU-Maroko, EU-Tunisko a EU-Alžírsko
   zeměmi Mašreku
   d) Arabský poloostrov, Irák a Írán

Delegace pro vztahy s

   Arabským poloostrovem
   Irákem
   Íránem
   e) Severní, Střední a Jižní Amerika

Delegace pro vztahy s

   Spojenými státy americkými
   Kanadou
   Brazilskou federativní republikou
   zeměmi Střední Ameriky
   zeměmi Andského společenství
   Mercosurem

Delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Mexiko

Delegace ve Smíšeném parlamentním výboru EU-Chile

Delegace v Parlamentním výboru EU-Cariforum

   f) Asie/Tichomoří

Delegace pro vztahy s

   Japonskem
   Čínskou lidovou republikou
   Indií
   Afghánistánem
   zeměmi jižní Asie
   zeměmi jihovýchodní Asie a Sdružením států jihovýchodní Asie (ASEAN)
   Korejským poloostrovem
   Austrálií a Novým Zélandem

Delegace ve Výborech pro parlamentní spolupráci EU-Kazachstán, EU-Kyrgyzstán, EU-Uzbekistán a EU-Tádžikistán a pro vztahy s Turkmenistánem a Mongolskem

   g) Afrika

Delegace pro vztahy s

   Jižní Afrikou
   Panafrickým parlamentem
   h) Vícestranná shromáždění

Delegace ve Smíšeném parlamentním shromáždění AKT-EU

Delegace v Parlamentním shromáždění Unie pro Středomoří

Delegace v Parlamentním shromáždění EU-Latinská Amerika

Delegace v Parlamentním shromáždění Euronest

Delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO;

2.  přijímá rozhodnutí, že členové parlamentních výborů zřízených na základě dohod o hospodářském partnerství budou vybráni výhradně z Výboru pro mezinárodní obchod a Výboru pro rozvoj – čímž se zajistí, že vedoucí úloha Výboru pro mezinárodní obchod jakožto příslušného výboru zůstane zachována – a že budou aktivně koordinovat svou práci s činností Smíšeného parlamentního shromáždění AKT-EU;

3.  přijímá rozhodnutí, že členové Parlamentního shromáždění Unie pro Středomoří, Parlamentního shromáždění EU-Latinská Amerika a Parlamentního shromáždění Euronest budou vybráni výhradně z dvoustranných nebo subregionálních delegací pro každé shromáždění;

4.  přijímá rozhodnutí, že členové Delegace pro vztahy s Parlamentním shromážděním NATO budou vybráni výhradně z podvýboru pro bezpečnost a obranu;

5.  přijímá rozhodnutí, že Konference předsedů delegací by měla po konzultaci s Výbory pro zahraniční věci, pro rozvoj a pro mezinárodní obchod vypracovat šestiměsíční harmonogram činností; v zájmu zajištění uceleného přístupu by měl tento harmonogram řádně zohledňovat šestiměsíční harmonogram delegací výborů Konference předsedů výborů a roční pracovní program skupiny pro podporu demokracie a koordinaci voleb; tento společný návrh šestiměsíčního harmonogramu činností se následně předá Konferenci předsedů ke schválení; Konference předsedů může navrhovaný harmonogram změnit tak, aby zohledňoval politické události a aby byla zajištěna soudržnost veškerých vnějších činností Parlamentu;

6.  připomíná, že pouze oficiální delegace, které byly řádně schváleny Konferencí předsedů, mohou provádět činnosti jménem Evropského parlamentu a zastupovat jeho oficiální stanovisko;

7.  přijímá rozhodnutí, že politické skupiny a nezařazení poslanci jmenují do každého typu delegace stálé náhradníky a že počet těchto náhradníků nepřesáhne počet řádných členů zastupujících politické skupiny a nezařazené poslance;

8.  přijímá rozhodnutí, že řádní členové stálých meziparlamentních delegací jsou oprávněni účastnit se meziparlamentních setkání mimo pracovní místa Parlamentu; pokud se řádný člen nemůže setkání zúčastnit, může být zastoupen jedním ze stálých náhradníků; není-li náhradník k dispozici, může jej zastoupit člen meziparlamentního shromáždění příslušného pro danou delegaci, kterého jmenovala politická skupina, kam řádný člen patří; pokud není člen meziparlamentního shromáždění příslušného pro danou delegaci k dispozici, mohou se setkání zúčastnit členové Výboru pro zahraniční věci , Výboru pro rozvoj a Výboru pro mezinárodní obchod ;

9.  domnívá se, že před konáním meziparlamentního setkání s protější stranou (Parlamentní výbor pro stabilizaci a přidružení, Smíšený parlamentní výbor, Parlamentní výbor pro přidružení, Výbor pro parlamentní spolupráci, meziparlamentní setkání atd.) nebo před cestou delegace by měla proběhnout úzká konzultace s příslušným výborem či výbory ohledně možných politických témat nebo otázkách legislativního přezkumu, které by delegace měla nadnést při setkáních s protějšky dotyčné země;

10.  bude usilovat o zajištění toho, aby se jednání delegací, smíšených meziparlamentních výborů, výborů pro parlamentní spolupráci a vícestranných parlamentních shromáždění mohl v praxi účastnit rovněž jeden nebo více zpravodajů nebo předsedů parlamentních výborů, a přijímá rozhodnutí, že předseda na základě společné žádosti předsedů příslušné delegace a výboru tento druh pracovních cest povolí;

11.  stanoví, že toto rozhodnutí vstoupí v platnost na prvním dílčím zasedání devátého volebního období;

12.  pověřuje svého předsedu, aby předal toto rozhodnutí Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost.


Přizpůsobení řady právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie – část II ***I
PDF 729kWORD 173k
Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se řada právních aktů stanovujících použití regulativního postupu s kontrolou přizpůsobuje článkům 290 a 291 Smlouvy o fungování Evropské unie (COM(2016)0799 – C8-0148/2019 – 2016/0400B(COD))
P8_TA-PROV(2019)0409A8-0190/2019

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému Parlamentu a Radě (COM(2016)0799),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 33, čl. 43 odst. 2, čl. 53 odst. 1, článek 62, čl. 64 odst. 2, článek 91, čl. 100 odst. 2, článek 114, čl. 153 odst. 2 písm. b, čl. 168 odst. 4 písm. a, čl. 168 odst. 4 písm. b, článek 172, čl. 192 odst. 1, článek 207, čl. 214 odst. 3 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0148/2019),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a čl. 43 odst. 2, čl. 53 odst. 1, článek 62, článek 91, čl. 100 odst. 2, článek 114, čl. 153 odst. 2 písm. b), čl. 168 odst. 4 písm. a), čl. 168 odst. 4 písm. b), čl. 192 odst. 1 a čl. 338 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 1. června 2017(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 1. prosince 2017(2),

–  s ohledem na dopisy Výboru pro zaměstnanost a sociální věci, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů,

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů ze dne 7. března 2019, kterým bylo Výboru pro právní záležitosti uděleno svolení rozdělit výše uvedený návrh Komise a vypracovat na jeho základě dvě samostatné legislativní zprávy;

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti (A8-0020/2018),

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro právní záležitosti a na stanoviska a postoje ve formě pozměňovacích návrhů Hospodářského a měnového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro dopravu a cestovní ruch Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova (A8-0190/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

Znění navržené Komisí   Pozměňovací návrh
Pozměňovací návrh 1
Návrh nařízení
Právní východisko 2
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 33, čl. 43 odst. 2, čl. 53 odst. 1, článek 62, čl. 64 odst. 2, článek 91, čl. 100 odst. 2, článek 114, čl. 153 odst. 2 písm. b), čl. 168 odst. 4 písm. a) a b), článek 172, čl. 192 odst. 1, článek 207, čl. 214 odst. 3 a čl. 338 odst. 1 uvedené smlouvy,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, čl. 53 odst. 1, článek 62, článek 91, čl. 100 odst. 2, článek 114, čl. 153 odst. 2 písm. b), čl. 168 odst. 4 písm. a), čl. 168 odst. 4 písm. b), čl. 192 odst. 1 a čl. 338 odst. 1 uvedené smlouvy,
Pozměňovací návrh 2
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 1
(1)  Lisabonskou smlouvou bylo zavedeno rozlišení mezi pravomocemi přenesenými na Komisi, aby mohla přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné (akty v přenesené pravomoci), a pravomocemi svěřenými Komisi, aby mohla přijímat akty, jež zaručí jednotné podmínky pro provedení právně závazných aktů Unie (prováděcí akty).
(1)  Lisabonská smlouva podstatným způsobem změnila právní rámec, jímž se řídí přenášení pravomocí na Komisi ze strany normotvůrce, a jasně rozlišuje mezi pravomocemi přenesenými na Komisi, aby mohla přijímat nelegislativní akty s obecnou působností, kterými se doplňují nebo mění některé prvky legislativního aktu, které nejsou podstatné (akty v přenesené pravomoci), a pravomocemi svěřenými Komisi, aby mohla přijímat akty, jež zaručí jednotné podmínky pro provedení právně závazných aktů Unie (prováděcí akty).
Pozměňovací návrh 3
Návrh nařízení
Bod odůvodnění 8 a (nový)
(8a)   Sloučení přenesených pravomocí, které nejsou navzájem úzce propojeny, a jejich předložení v rámci jediného aktu Komise v přenesené pravomoci brání Parlamentu ve výkonu jeho kontrolní pravomoci, neboť je takto nucen pouze přijmout nebo zamítnout celý akt v přenesené pravomoci, v důsledku čehož nemůže vyjádřit své stanovisko ke každému přenesení pravomoci jednotlivě.
Pozměňovací návrh 4
Návrh nařízení
Příloha I – část I – odst. 2 – bod 1
Směrnice 2009/31/ES
Čl. 29 – odst. 1
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29a za účelem změny příloh.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 29a za účelem změny příloh této směrnice s cílem přizpůsobit je technickému a vědeckému pokroku.
Pozměňovací návrh 5
Návrh nařízení
Příloha I – část I – odst. 2 – bod 2
Směrnice 2009/31/ES
Čl. 29 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 29 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 29 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 6
Návrh nařízení
Příloha I – část I – odst. 2 – bod 3
Směrnice 2009/31/ES
Článek 30
(3)   Článek 30 se zrušuje.
(3)  Článek 30 se nahrazuje tímto:
Článek 30
Postup ve výboru
1.  Komisi je nápomocen Výbor pro změnu klimatu zřízený článkem 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013*. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011**.
2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.“
___________________
* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 ze dne 21. května 2013 o mechanismu monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů a podávání dalších informací na úrovni členských států a Unie vztahujících se ke změně klimatu a o zrušení rozhodnutí č. 280/2004/ES (Úř. věst. L 165, 18.6.2013, s. 13).
** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
Pozměňovací návrh 7
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 2
[...]
vypouští se
Pozměňovací návrh 8
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 1
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 2
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, pokud jde o podobu a obsah štítku, který se má použít.“;
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, pokud jde o podobu a obsah štítku, který se má použít.
Pozměňovací návrh 9
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 8 – odst. 3 – pododstavec 2
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, pokud jde o podobu a obsah štítku, který se má použít.“;
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, pokud jde o podobu a obsah štítku, který se má použít.
Pozměňovací návrh 10
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 3 – písm. a
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 10 – odst. 3 – pododstavec 2
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, pokud jde o podobu a obsah štítku, který se má použít.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, pokud jde o podobu a obsah štítku, který se má použít.
Pozměňovací návrh 11
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 3 – písm. b
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 10 – odst. 6 – pododstavec 3
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, pokud jde o mechanismus pro přidělování kvót výrobcům a dovozcům.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, pokud jde o mechanismus pro přidělování kvót výrobcům a dovozcům.
Pozměňovací návrh 12
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 6
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 19 – odst. 1
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, pokud jde o dodatečná opatření pro sledování regulovaných látek nebo nových látek a výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, které se nacházejí v režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma anebo v tranzitu přes celní území Unie a následně jsou zpětně vyvezeny, a to na základě posouzení možných rizik nedovoleného obchodu v souvislosti s uvedeným pohybem zboží, přičemž se přihlédne k socioekonomickým dopadům těchto opatření a jejich přínosu pro životní prostředí.
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, pokud jde o dodatečná opatření pro sledování regulovaných látek nebo nových látek a výrobků a zařízení, jež obsahují regulované látky nebo jsou na nich závislé, které se nacházejí v režimu dočasného uskladnění, uskladnění v celním skladu nebo svobodného pásma anebo v tranzitu přes celní území Unie a následně jsou zpětně vyvezeny, a to na základě posouzení možných rizik nedovoleného obchodu v souvislosti s uvedeným pohybem zboží, přičemž se přihlédne k socioekonomickým dopadům těchto opatření a jejich přínosu pro životní prostředí.
Pozměňovací návrh 13
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 7
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 20 – odst. 2
„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, pokud jde o pravidla pro propouštění výrobků a zařízení dovážených ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, které jsou vyrobeny za použití regulovaných látek, avšak neobsahují látky, které lze jednoznačně označit za regulované, do oběhu uvnitř Unie, a to s ohledem na rozhodnutí přijatá smluvními stranami. Identifikace těchto výrobků a zařízení se provádí podle technických pokynů pravidelně poskytovaných smluvním stranám.“
„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel pro propouštění výrobků a zařízení dovážených ze státu, který není smluvní stranou Montrealského protokolu, které jsou vyrobeny za použití regulovaných látek, avšak neobsahují látky, které lze jednoznačně označit za regulované, do oběhu uvnitř Unie, a to s ohledem na rozhodnutí přijatá smluvními stranami. Identifikace těchto výrobků a zařízení se provádí podle technických pokynů pravidelně poskytovaných smluvním stranám.“
Pozměňovací návrh 14
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 8 – písm. b
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 22 – odst. 4 – pododstavec 2
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, pokud jde o seznam výrobků a zařízení, u nichž je technicky a ekonomicky proveditelné znovuzískání regulovaných látek nebo zneškodnění výrobků a zařízení bez předchozího znovuzískání regulovaných látek, a podle potřeby upřesnění toho, jaké technologie mají být použity, a to s ohledem na rozhodnutí přijatá smluvními stranami.
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, pokud jde o seznam výrobků a zařízení, u nichž je technicky a ekonomicky proveditelné znovuzískání regulovaných látek nebo zneškodnění výrobků a zařízení bez předchozího znovuzískání regulovaných látek, a podle potřeby upřesnění toho, jaké technologie mají být použity, a to s ohledem na rozhodnutí přijatá smluvními stranami.
Pozměňovací návrh 15
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 8 – písm. c
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 22 – odst. 5 – pododstavce 2 a 3
„Komise zhodnotí opatření přijatá členskými státy a je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, pokud jde o tyto požadavky na minimální kvalifikaci, a to na základě tohoto hodnocení a technických a jiných významných informací.“
„Komise zhodnotí opatření přijatá členskými státy a je jí svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, pokud jde o tyto požadavky na minimální kvalifikaci, a to na základě tohoto hodnocení a technických a jiných významných informací.“
Pozměňovací návrh 16
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 9 – písm. a – bod i
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 23 – odst. 4 – pododstavec 1
„Členské státy vymezí požadavky na minimální kvalifikaci pro pracovníky provádějící činnosti podle odstavce 2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat na základě hodnocení uvedených opatření uskutečněných členskými státy a technických a jiných významných informací akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, pokud jde o harmonizaci těchto požadavků na minimální kvalifikaci.
„Členské státy vymezí požadavky na minimální kvalifikaci pro pracovníky provádějící činnosti podle odstavce 2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat na základě hodnocení uvedených opatření uskutečněných členskými státy a technických a jiných významných informací akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, pokud jde o harmonizaci těchto požadavků na minimální kvalifikaci.
Pozměňovací návrh 17
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 9 – písm. b
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 23 – odst. 7
„7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem stanovení seznamu technologií a postupů, které mají podniky používat pro předcházení jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek a jejich minimalizaci.
„7. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením seznamu technologií a postupů, které mají podniky používat pro předcházení jakýmkoli únikům a emisím regulovaných látek a jejich minimalizaci.
Pozměňovací návrh 18
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 11
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 24 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 3 a 5, čl. 10 odst. 3 a 6, čl. 13 odst. 2, čl. 18 odst. 9, článku 19, čl. 20 odst. 2, čl. 22 odst. 3, 4 a 5, čl. 23 odst. 4 a 7, čl. 24 odst. 2 a 3, čl. 26 odst. 3 a čl. 27 odst. 10 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2, čl. 8 odst. 3 a 5, čl. 10 odst. 3 a 6, čl. 13 odst. 2, čl. 18 odst. 9, článku 19, čl. 20 odst. 2, čl. 22 odst. 3, 4 a 5, čl. 23 odst. 4 a 7, čl. 24 odst. 2 a 3, čl. 26 odst. 3 a čl. 27 odst. 10 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 19
Návrh nařízení
Příloha I – část I – bod 3 – odst. 3 – bod 14
Nařízení (ES) č. 1005/2009
Čl. 27 – odst. 10
„10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, pokud jde o změny požadavků na podávání zpráv podle odstavců 1 až 7 tohoto článku s cílem splnit závazky podle Montrealského protokolu nebo usnadnit jejich uplatňování.
„10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem změny požadavků na podávání zpráv podle odstavců 1 až 7 tohoto článku s cílem splnit závazky podle Montrealského protokolu nebo usnadnit jejich uplatňování.
Pozměňovací návrh 20
Návrh nařízení
Příloha I – část II – bod 4 – odst. 2 – bod 1
Směrnice 2002/58/ES
Čl. 4 – odst. 5
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14b, pokud jde o okolnosti, formát a postupy, jež se vztahují na požadavky informování a oznamování stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku, a to po konzultaci s Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), pracovní skupinou pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízenou článkem 29 směrnice 95/46/ES a s evropským inspektorem ochrany údajů.
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14b za účelem doplnění této směrnice, pokud jde o okolnosti, formát a postupy, jež se vztahují na požadavky informování a oznamování stanovené v odstavcích 2, 3 a 4 tohoto článku, a to po konzultaci s Evropskou agenturou pro bezpečnost sítí a informací (ENISA), pracovní skupinou pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů zřízenou článkem 29 směrnice 95/46/ES a s evropským inspektorem ochrany údajů.
Pozměňovací návrh 21
Návrh nařízení
Příloha I – část II – bod 4 – odst. 2 – bod 3
Směrnice 2002/58/ES
Čl. 14 b – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 22
Návrh nařízení
Příloha I – část IV – bod 8 – odst. 2 – bod 3
Směrnice 89/391/EHS
Čl. 17 b – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 16a je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 16a je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 23
Návrh nařízení
Příloha I – část IV – bod 16 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 92/91/EHS
Čl. 11 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 11 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 11 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 24
Návrh nařízení
Příloha I – část IV – bod 17 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 92/104/EHS
Čl. 11 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 11 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 11 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 25
Návrh nařízení
Příloha I – část IV – bod 18 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 93/103/ES
Čl. 12 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 12 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 12 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 26
Návrh nařízení
Příloha I – část IV – bod 21 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 1999/92/ES
Čl. 10 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 10 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 10 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 27
Návrh nařízení
Příloha I – část IV – bod 22 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 2000/54/ES
Čl. 19 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 19 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 19 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 28
Návrh nařízení
Příloha I – část IV – bod 27 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 2009/104/ES
Čl. 11 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 11 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 11 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 29
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 29 – odst. 2 – bod 1
Směrnice 2009/73/ES
Čl. 6 – odst. 4
„4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a, kterými se stanoví rámcové pokyny pro regionální spolupráci založenou na solidaritě.“
„4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a za účelem doplnění této směrnice stanovením rámcových pokynů pro regionální spolupráci založenou na solidaritě.“
Pozměňovací návrh 30
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 29 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 2009/73/ES
Čl. 11 – odst. 10
„10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a za účelem přijetí rámcových pokynů, které podrobně stanoví postup pro uplatňování tohoto článku.“
„10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a za účelem doplnění této směrnice přijetím rámcových pokynů, které podrobně stanoví postup pro uplatňování tohoto článku.“
Pozměňovací návrh 31
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 29 – odst. 2 – bod 3
Směrnice 2009/73/ES
Čl. 15 – odst. 3
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a, kterými se stanoví rámcové pokyny k zajištění úplného a účinného dodržování odstavce 2 tohoto článku ze strany vlastníka přepravní soustavy a provozovatele skladovacího zařízení.
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a za účelem doplnění této směrnice stanovením rámcových pokynů k zajištění úplného a účinného dodržování odstavce 2 tohoto článku ze strany vlastníka přepravní soustavy a provozovatele skladovacího zařízení.
Pozměňovací návrh 32
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 29 – odst. 2 – bod 4
Směrnice 2009/73/ES
Čl. 36 – odst. 10
„10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a, kterými se stanoví rámcové pokyny k uplatňování podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku a ke stanovení postupu pro uplatňování odstavců 3, 6, 8 a 9 tohoto článku.“
„10. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a za účelem doplnění této směrnice stanovením rámcových pokynů k uplatňování podmínek uvedených v odstavci 1 tohoto článku a ke stanovení postupu pro uplatňování odstavců 6, 8 a 9 tohoto článku.“
Pozměňovací návrh 33
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 29 – odst. 2 – bod 5
Směrnice 2009/73/ES
Čl. 42 – odst. 5
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a, kterými se stanoví rámcové pokyny ohledně rozsahu povinností regulačních orgánů týkajících se vzájemné spolupráce a spolupráce s agenturou.
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a za účelem doplnění této směrnice stanovením rámcových pokynů ohledně rozsahu povinností regulačních orgánů týkajících se vzájemné spolupráce a spolupráce s agenturou.
Pozměňovací návrh 34
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 29 – odst. 2 – bod 6
Směrnice 2009/73/ES
Čl. 43 – odst. 9
„9. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a za účelem přijetí rámcových pokynů, které podrobně stanoví, jak mají regulační orgány, agentura a Komise postupovat, pokud jde o zajištění souladu rozhodnutí přijímaných regulačními orgány s rámcovými pokyny, na něž odkazuje tento článek.
„9. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a za účelem doplnění této směrnice přijetím rámcových pokynů, které podrobně stanoví, jak mají regulační orgány, agentura a Komise postupovat, pokud jde o zajištění souladu rozhodnutí přijímaných regulačními orgány s rámcovými pokyny, na něž odkazuje tento článek.
Pozměňovací návrh 35
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 29 – odst. 2 – bod 7
Směrnice 2009/73/ES
Čl. 44 – odst. 4
„4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a, kterými se stanoví rámcové pokyny vymezující metodiky a opatření pro vedení záznamů, jakož i formu a obsah údajů, které mají být uchovávány.
„4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 50a za účelem doplnění této směrnice stanovením rámcových pokynů vymezujících metodiky a opatření pro vedení záznamů, jakož i formu a obsah údajů, které mají být uchovávány.
Pozměňovací návrh 36
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 29 – odst. 2 – bod 8
Směrnice 2009/73/ES
Čl. 50 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 4, čl. 11 odst. 10, čl. 15 odst. 3, čl. 36 odst. 10, čl. 42 odst. 5, čl. 43 odst. 9 a čl. 44 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 4, čl. 11 odst. 10, čl. 15 odst. 3, čl. 36 odst. 10, čl. 42 odst. 5, čl. 43 odst. 9 a čl. 44 odst. 4 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 37
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 30 – odst. 2 – bod 1
Nařízení (ES) č. 715/2009
Čl. 3 – odst. 5
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27a za účelem přijetí rámcových pokynů, které podrobně stanoví postup pro uplatňování odstavců 1 a 2 tohoto článku.“
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27a za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím rámcových pokynů, které podrobně stanoví postup pro uplatňování odstavců 1 a 2 tohoto článku.“
Pozměňovací návrh 38
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 30 – odst. 2 – bod 2
Nařízení (ES) č. 715/2009
Čl. 6 – odst. 11 – pododstavec 2
„Navrhne-li Komise přijetí kodexu sítě z vlastního podnětu, konzultuje návrh kodexu s agenturou, se sítí ENTSO pro zemní plyn a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu nejméně dvou měsíců. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27a za účelem přijetí takovýchto kodexů sítě.“
„Navrhne-li Komise přijetí kodexu sítě z vlastního podnětu, konzultuje návrh kodexu s agenturou, se sítí ENTSO pro zemní plyn a se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty po dobu nejméně dvou měsíců. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27a za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím takovýchto kodexů sítě.“
Pozměňovací návrh 39
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 30 – odst. 2 – bod 4
Nařízení (ES) č. 715/2009
Čl. 12 – odst. 3 – pododstavec 1
„V zájmu dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27a za účelem vymezení zeměpisné oblasti, na kterou se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce, a to s ohledem na stávající struktury regionální spolupráce. Za tím účelem vede Komise konzultace s agenturou a se sítí ENTSO pro zemní plyn.“
„V zájmu dosažení cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27a za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením zeměpisné oblasti, na kterou se vztahují jednotlivé struktury regionální spolupráce, a to s ohledem na stávající struktury regionální spolupráce. Za tím účelem vede Komise konzultace s agenturou a se sítí ENTSO pro zemní plyn.“
Pozměňovací návrh 40
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 30 – odst. 2 – bod 5
Nařízení (ES) č. 715/2009
Čl. 23 – odst. 2 – pododstavec 2
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27a, kterými se stanoví rámcové pokyny pro záležitosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku a kterými se mění rámcové pokyny uvedené v písmenech a), b) a c) zmíněného odstavce.“
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením rámcových pokynů pro záležitosti uvedené v odstavci 1 tohoto článku a změnou rámcových pokynů uvedených v písmenech a), b) a c) zmíněného odstavce.“
Pozměňovací návrh 41
Návrh nařízení
Příloha I – část V – bod 30 – odst. 2 – bod 6
Nařízení (ES) č. 715/2009
Čl. 27 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 5, čl. 6 odst. 11, čl. 7 odst. 3, čl. 12 odst. 3 a čl. 23 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 5, čl. 6 odst. 11, čl. 7 odst. 3, čl. 12 odst. 3 a čl. 23 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 42
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 32 – odst. 2 – bod 6
Směrnice 91/271/EHS
Čl. 17 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 3, čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 3, čl. 5 odst. 3, čl. 11 odst. 2 a čl. 12 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 43
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 33 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 91/676/ESH
Čl. 8 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 8 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 44
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 35 – odst. 2 – bod 1
Směrnice 96/59/ES
Čl. 10 – odst. 2 – návětí
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10b, kterými se:
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10b, kterými se doplní tato směrnice s ohledem na tyto účely:
Pozměňovací návrh 45
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 35 – odst. 2 – bod 3
Směrnice 96/59/ES
Čl. 10 b – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 10 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 46
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 36 – odst. 4 – bod 2
Směrnice 98/83/ES
Čl. 11 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 47
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 37 – odst. 3 – bod 2
Směrnice 2000/53/ES
Čl. 5 – odst. 5 – pododstavec 2
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, pokud jde o minimální požadavky platné pro osvědčení o likvidaci vozidla.“
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a za účelem doplnění této směrnice stanovením minimálních požadavků platných pro osvědčení o likvidaci vozidla.“
Pozměňovací návrh 48
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 37 – odst. 3 – bod 4
Směrnice 2000/53/ES
Čl. 7 – odst. 2 – pododstavec 3
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, pokud jde o prováděcí pravidla pro kontrolu souladu členských států s cíli stanovenými v prvním pododstavci. Při vypracovávání těchto pravidel přihlédne Komise ke všem relevantním faktorům, zejména k dostupnosti údajů a k situaci ve vývozu a dovozu vozidel s ukončenou životností.“
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a za účelem doplnění této směrnice vypracováním prováděcích pravidel pro kontrolu souladu členských států s cíli stanovenými v prvním pododstavci. Při vypracovávání těchto pravidel přihlédne Komise ke všem relevantním faktorům, zejména k dostupnosti údajů a k situaci ve vývozu a dovozu vozidel s ukončenou životností.“
Pozměňovací návrh 49
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 37 – odst. 3 – bod 5
Směrnice 2000/53/ES
Čl. 8 – odst. 2
„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, pokud jde o normy uvedené v odstavci 1. Při vypracovávání těchto norem Komise zohlední práci probíhající v této oblasti v rámci mezinárodních fór a vhodným způsobem k ní přispěje.“
„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a za účelem doplnění této směrnice stanovením norem uvedených v odstavci 1. Při vypracovávání těchto norem Komise zohlední práci probíhající v této oblasti v rámci mezinárodních fór a vhodným způsobem k ní přispěje.“
Pozměňovací návrh 50
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 37 – odst. 3 – bod 6
Směrnice 2000/53/ES
Čl. 9 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. b), čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 6, čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. b), čl. 5 odst. 5, čl. 6 odst. 6, čl. 7 odst. 2 a čl. 8 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 51
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 38 – odst. 3 – bod 1
Směrnice 2000/60/ES
Čl. 8 – odst. 3
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a, kterými se stanoví technické specifikace a normalizované metody pro analýzy a monitorování stavu vod.
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a za účelem doplnění této směrnice stanovením technických specifikací a normalizovaných metod pro analýzy a monitorování stavu vod.
Pozměňovací návrh 52
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 38 – odst. 3 – bod 3
Směrnice 2000/60/ES
Čl. 20 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 3, v čl. 20 odst. 1 prvním pododstavci a v příloze V bodu 1.4.1 podbodu ix) je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 3, v čl. 20 odst. 1 prvním pododstavci a v příloze V bodu 1.4.1 podbodu ix) je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 53
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 38 – odst. 3 – bod 5
Směrnice 2000/60/ES
Příloha V – část 1.4.1 – bod ix
„ix) Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a, kterými se přijímají výsledky mezikalibračního porovnání a hodnoty stanovené pro klasifikace monitorovacích systémů členských států v souladu s body i) až viii). Zveřejní se do šesti měsíců od dokončení mezikalibračního porovnání.“
„ix) Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 20a za účelem doplnění této směrnice přijetím výsledků mezikalibračního porovnání a hodnot stanovených pro klasifikace monitorovacích systémů členských států v souladu s body i) až viii). Zveřejní se do šesti měsíců od dokončení mezikalibračního porovnání.“
Pozměňovací návrh 54
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 41 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 2004/107/ES
Čl. 5 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 15 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 15 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 55
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 42 – odst. 3 – bod 1
Směrnice 2006/7/ES
Čl. 15 – odst. 2 – písm. a
a)  stanoví specifikace normy EN/ISO týkající se rovnocennosti mikrobiologických metod pro účely čl. 3 odst. 9;
a)  za účelem doplnění této směrnice specifikují normy EN/ISO týkající se rovnocennosti mikrobiologických metod pro účely čl. 3 odst. 9;
Pozměňovací návrh 56
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 42 – odst. 3 – bod 1
Směrnice 2006/7/ES
Čl. 15 – odst. 2 – písm. b
b)  mění příloha I, je-li to nezbytné pro přizpůsobení metod rozborů pro ukazatele stanovené ve zmíněné příloze vědeckému a technickému pokroku;
b)  za účelem změny přílohy I, je-li to nezbytné pro přizpůsobení metod rozborů pro ukazatele stanovené ve zmíněné příloze vědeckému a technickému pokroku;
Pozměňovací návrh 57
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 42 – odst. 3 – bod 1
Směrnice 2006/7/ES
Čl. 15 – odst. 2 – písm. c
c)  mění příloha V, je-li to nezbytné pro její přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.“
c)  za účelem změny přílohy V, je-li to nezbytné pro její přizpůsobení vědeckému a technickému pokroku.“
Pozměňovací návrh 58
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 42 – odst. 3 – bod 2
Směrnice 2006/7/ES
Čl. 15 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 15 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 59
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 43 – odst. 3 – bod 1
Směrnice 2006/21/ES
Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 1 – návětí
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22a, které jsou nezbytné pro:
2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 22a, kterými se doplní tato směrnice s ohledem na tyto účely:
Pozměňovací návrh 60
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 43 – odst. 3 – bod 1
Směrnice 2006/21/ES
Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. a
a)  vypracování technických požadavků pro účely čl. 13 odst. 6, včetně technických požadavků týkajících se definice kyanidu rozložitelného ve slabé kyselině a metody jeho měření;
a)  za účelem vypracování technických požadavků pro účely čl. 13 odst. 6, včetně technických požadavků týkajících se definice kyanidu rozložitelného ve slabé kyselině a metody jeho měření;
Pozměňovací návrh 61
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 43 – odst. 3 – bod 1
Směrnice 2006/21/ES
Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. b
b)  doplnění technických požadavků pro popis vlastností odpadu, obsažených v příloze II;
b)  za účelem doplnění technických požadavků pro popis vlastností odpadu, obsažených v příloze II;
Pozměňovací návrh 62
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 43 – odst. 3 – bod 1
Směrnice 2006/21/ES
Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. c
c)  výklady definice obsažené v čl. 3 bodu 3;
c)  za účelem výkladu definice obsažené v čl. 3 bodu 3;
Pozměňovací návrh 63
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 43 – odst. 3 – bod 1
Směrnice 2006/21/ES
Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d
d)  určení kritérií pro klasifikaci zařízení pro nakládání s odpady v souladu s přílohou III;
d)  za účelem určení kritérií pro klasifikaci zařízení pro nakládání s odpady v souladu s přílohou III;
Pozměňovací návrh 64
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 43 – odst. 3 – bod 1
Směrnice 2006/21/ES
Čl. 22 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. e
e)  určení harmonizovaných norem pro metody odběru vzorků a analýzy nezbytné pro technické provádění této směrnice.
e)  za účelem určení harmonizovaných norem pro metody odběru vzorků a analýzy nezbytné pro technické provádění této směrnice.
Pozměňovací návrh 65
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 43 – odst. 3 – bod 2
Směrnice 2006/21/ES
Čl. 22 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 22 odst. 2 a 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 22 odst. 2 a 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 66
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 44 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 2006/118/ES
Čl. 8 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 8 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 67
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 46 – odst. 3 – bod 2
Směrnice 2007/2/ES
Čl. 7 – odst. 1
„1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21a, kterými se stanoví technická opatření pro interoperabilitu a tam, kde je to prakticky možné, pro harmonizaci souborů prostorových dat a služeb založených na prostorových datech. Při vypracovávání těchto opatření se přihlíží k odpovídajícím uživatelským požadavkům, předloženým podnětům a k mezinárodním normám pro harmonizaci souborů prostorových dat, jakož i k proveditelnosti a poměru nákladů a přínosů.
„1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21a za účelem doplnění této směrnice stanovením technických opatření pro interoperabilitu a tam, kde je to prakticky možné, pro harmonizaci souborů prostorových dat a služeb založených na prostorových datech. Při vypracovávání těchto opatření se přihlíží k odpovídajícím uživatelským požadavkům, předloženým podnětům a k mezinárodním normám pro harmonizaci souborů prostorových dat, jakož i k proveditelnosti a poměru nákladů a přínosů.
Pozměňovací návrh 68
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 46 – odst. 3 – bod 3
Směrnice 2007/2/ES
Čl. 16 – odst. 1 – návětí
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21a, pokud jde o doplnění této kapitoly o:
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21a za účelem doplnění této směrnice tím, že stanoví zejména:
Pozměňovací návrh 69
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 46 – odst. 3 – bod 4
Směrnice 2007/2/ES
Čl. 17 – odst. 8 – pododstavec 2
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21a, kterými se stanoví pravidla týkající se těchto podmínek. Tato pravidla plně dodržují zásady uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku.“
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 21a za účelem doplnění této směrnice stanovením pravidel týkajících se těchto podmínek. Tato pravidla plně dodržují zásady uvedené v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku.“
Pozměňovací návrh 70
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 46 – odst. 3 – bod 5
Směrnice 2007/2/ES
Čl. 21 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 7, čl. 7 odst. 1, článku 16 a čl. 17 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 7, čl. 7 odst. 1, článku 16 a čl. 17 odst. 8 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 71
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 47 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 2007/60/ES
Čl. 11 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 72
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 48 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 2008/50/ES
Čl. 28 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 28 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl.28 odst.1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 73
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 49 – odst. 2 – bod 1
Směrnice 2008/56/ES
Čl. 9 – odst. 3 – pododstavec 1
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, kterými se do 15. července 2010 stanoví kritéria a metodické normy, které použijí členské státy, na základě příloh I a III tak, aby byla zajištěna jednotnost a umožnilo se srovnání mořských oblastí nebo podoblastí, pokud jde o rozsah, v jakém bylo dobrého stavu prostředí dosaženo.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění této směrnice tím, že do 15. července 2010 stanoví kritéria a metodické normy, které použijí členské státy, na základě příloh I a III tak, aby byla zajištěna jednotnost a umožnilo se srovnání mořských oblastí nebo podoblastí, pokud jde o rozsah, v jakém bylo dobrého stavu prostředí dosaženo.
Pozměňovací návrh 74
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 49 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 2008/56/ES
Čl. 11 – odst. 4
„4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a, kterými se stanoví technické předpisy a standardizované metody sledování a posuzování, které zohledňují stávající závazky a zajišťují srovnatelnost výsledků sledování a posuzování.
„4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 24a za účelem doplnění této směrnice stanovením technických předpisů a standardizovaných metod sledování a posuzování, které zohledňují stávající závazky a zajišťují srovnatelnost výsledků sledování a posuzování.
Pozměňovací návrh 75
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 49 – odst. 2 – bod 4
Směrnice 2008/56/ES
Čl. 24 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 3, čl. 11 odst. 4 a čl. 24 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 3, čl. 11 odst. 4 a čl. 24 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 76
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 52 – odst. 2 – bod 2
Směrnice 2009/147/ES
Čl. 15 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 15 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 15 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 77
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 53 – odst. 1
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 1221/2009 a stanovení postupu hodnocení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení a o jeho doplnění o postupy pro vzájemné hodnocení příslušných orgánů EMAS. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Za účelem aktualizace nařízení (ES) č. 1221/2009 a stanovení postupu hodnocení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o změny příloh uvedeného nařízení a o jeho doplnění o postupy pro vzájemné hodnocení příslušných orgánů EMAS, a vypracovat odvětvové referenční dokumenty a pokyny týkající se registrace organizací a harmonizačních postupů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 78
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 53 – odst. 2
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 1221/2009 by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o harmonizaci některých postupů a odvětvové referenční dokumenty. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
vypouští se
Pozměňovací návrh 79
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 53 – odst. 3 – bod 1
Nařízení (ES) č. 1221/2009
Čl. 16 – odst. 4 – pododstavec 1
Komise přijme pokyny týkající se harmonizačních postupů, které schválilo fórum příslušných orgánů, prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 49 odst. 2.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 48a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pokynů týkajících se harmonizačních postupů, které schválilo fórum příslušných orgánů.
Pozměňovací návrh 80
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 53 – odst. 3 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1221/2009
Čl. 17 – odst. 3
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 48a, pokud jde o postupy k provádění vzájemného hodnocení příslušných orgánů EMAS, včetně postupů pro odvolání proti rozhodnutím přijatým v důsledku vzájemného hodnocení.
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 48a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením postupů k provádění vzájemného hodnocení příslušných orgánů EMAS, včetně postupů pro odvolání proti rozhodnutím přijatým v důsledku vzájemného hodnocení.
Pozměňovací návrh 81
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 53 – odst. 3 – bod 3
Nařízení (ES) č. 1221/2009
Čl. 30 – odst. 6 – pododstavec 1
Komise přijme pokyny týkající se harmonizačních postupů, které schválí fórum akreditačních a licenčních orgánů, prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 49 odst. 2.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 48a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pokynů týkajících se harmonizačních postupů, které schválí fórum akreditačních a licenčních orgánů.
Pozměňovací návrh 82
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 53 – odst. 3 – bod 4
Nařízení (ES) č. 1221/2009
Čl. 46 – odst. 6
„6. Komise přijme odvětvové referenční dokumenty uvedené v odstavci 1 a příručku uvedenou v odstavci 4 prostřednictvím prováděcích aktů postupem podle čl. 49 odst. 2.“
„6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 48a za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím odvětvových referenčních dokumentů uvedených odstavci 1 a příručku uvedenou v odstavci 4.“
Pozměňovací návrh 83
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 53 – odst. 3 – bod 6
Nařízení (ES) č. 1221/2009
Článek 48 a (nový)
Článek 48a
Článek 48a
Výkon přenesené pravomoci
Výkon přenesené pravomoci
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 3 a článku 48 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 4, čl. 17 odst. 3, čl. 30 odst. 6, čl. 46 odst. 6 a článku 48 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 17 odst. 3 a článku 48 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 16 odst. 4, čl. 17 odst. 3, čl. 30 odst. 6, čl. 46 odst. 6 a článku 48 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů*.
4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů*.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 17 odst. 3 a článku 48 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 16 odst. 4, čl. 17 odst. 3, čl. 30 odst. 6, čl. 46 odst. 6 a článku 48 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
_______________
_______________
* Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.”
* Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.”
Pozměňovací návrh 84
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 54 – odst. 4 – bod 1 – písm. b
Nařízení (ES) č. 66/2010
Čl. 6 – odst. 7 – pododstavec 1
Pro specifické kategorie zboží, které obsahuje látky uvedené v odstavci 6, a pouze v případě, že z technického hlediska není proveditelné nahrazení těchto látek buď jinými látkami, nebo použitím alternativních materiálů či konstrukcí, nebo v případě produktů, které mají ve srovnání s jiným zbožím stejné kategorie mnohem vyšší celkový environmentální profil, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15a, kterými se stanoví výjimky z odstavce 6 tohoto článku.
Pro specifické kategorie zboží, které obsahuje látky uvedené v odstavci 6, a pouze v případě, že z technického hlediska není proveditelné nahrazení těchto látek buď jinými látkami, nebo použitím alternativních materiálů či konstrukcí, nebo v případě produktů, které mají ve srovnání s jiným zbožím stejné kategorie mnohem vyšší celkový environmentální profil, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením opatření pro udělování výjimek z odstavce 6 tohoto článku.
Pozměňovací návrh 85
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 54 – odst. 4 – bod 2
Nařízení (ES) č. 66/2010
Čl. 8 – odst. 2 – pododstavec 1
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15a, kterými se nejpozději devět měsíců po konzultaci s výborem pro ekoznačku EU přijímají opatření ke stanovení konkrétních kritérií ekoznačky EU pro každou skupinu produktů. Tato opatření se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 15a za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že nejpozději devět měsíců po konzultaci s výborem pro ekoznačku EU přijme opatření ke stanovení konkrétních kritérií ekoznačky EU pro každou skupinu produktů. Tato opatření se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.
Pozměňovací návrh 86
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 54 – odst. 4 – bod 4
Nařízení (ES) č. 66/2010
Čl. 15 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 7, čl. 8 odst. 2 a článku 15 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 7, čl. 8 odst. 2 a článku 15 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 87
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 55 – odst. 3 – bod 1
Nařízení (EHS) č. 3924/91
Čl. 2 – odst. 6
„6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, kterými se aktualizuje seznam Prodcom a informace shromažďované pro jednotlivé položky.“
„6.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a za účelem doplnění tohoto nařízení aktualizováním seznamu Prodcom a informací shromažďovaných pro jednotlivé položky.“
Pozměňovací návrh 88
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 55 – odst. 3 – bod 2
Nařízení (EHS) č. 3924/91
Čl. 3 – odst. 5
„5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, pokud jde o podrobná prováděcí pravidla k odstavci 3 tohoto článku včetně opatření s cílem přizpůsobení technickému pokroku.“
„5.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a za účelem doplnění tohoto nařízení přijetím podrobných prováděcích pravidel k odstavci 3 tohoto článku včetně opatření s cílem přizpůsobení technickému pokroku.“
Pozměňovací návrh 89
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 55 – odst. 3 – bod 3
Nařízení (EHS) č. 3924/91
Čl. 4 – odst. 2
„S ohledem na některé položky seznamu Prodcom je však Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, kterými se stanoví konání měsíčních nebo čtvrtletních zjišťování.“
„S ohledem na některé položky seznamu Prodcom je však Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že stanoví konání měsíčních nebo čtvrtletních zjišťování.“
Pozměňovací návrh 90
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 55 – odst. 3 – bod 4
Nařízení (EHS) č. 3924/91
Čl. 5 – odst. 1
„1.  Shromažďování požadovaných informací se v členských státech provádí pomocí dotazníků, jejichž obsah vyhovuje podmínkám, které stanoví Komise. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, pokud jde o tyto podmínky.
„1.  Shromažďování požadovaných informací se v členských státech provádí pomocí dotazníků, jejichž obsah vyhovuje podmínkám, které stanoví Komise. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a za účelem doplnění tohoto nařízení vymezením těchto podmínek.
Pozměňovací návrh 91
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 55 – odst. 3 – bod 5
Nařízení (EHS) č. 3924/91
Čl. 6 – odst. 1
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a, pokud jde o pravidla, podle nichž členské státy zpracovávají vyplněné dotazníky podle čl. 5 odst. 1 nebo informace z jiných zdrojů podle čl. 5 odst. 3.“
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 9a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením pravidel, podle nichž členské státy zpracovávají vyplněné dotazníky podle čl. 5 odst. 1 nebo informace z jiných zdrojů podle čl. 5 odst. 3.“
Pozměňovací návrh 92
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 55 – odst. 3 – bod 6
Nařízení (EHS) č. 3924/91
Čl. 9 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 6, čl. 3 odst. 5, článku 4, čl. 5 odst. 1 a článku 6 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 6, čl. 3 odst. 5, článku 4, čl. 5 odst. 1 a článku 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 93
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 56 – odst. 2 – bod 1
Nařízení (EHS) č. 696/93
Čl. 6 – odst. 1
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6a, kterými se mění zejména statistické jednotky výrobního systému, použitá kritéria a definice uvedené v příloze za účelem jejich přizpůsobení hospodářskému a technickému pokroku.“
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 6a, kterými se mění statistické jednotky výrobního systému, použitá kritéria a definice uvedené v příloze za účelem jejich přizpůsobení hospodářskému a technickému pokroku.“
Pozměňovací návrh 94
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 56 – odst. 2 – bod 2
Nařízení (EHS) č. 696/93
Čl. 6 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 6 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článku 6 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 95
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 1 – odrážka 4
–  doplnění uvedeného nařízení o kritéria pro hodnocení kvality,
–  doplnění uvedeného nařízení o kritéria pro hodnocení kvality proměnných,
Pozměňovací návrh 96
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 2 – návětí
2)  V čl. 4 odst. 2 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
2)  V čl. 4 odst. 2 písm. d) prvním pododstavci se druhý pododstavec nahrazuje tímto:
Pozměňovací návrh 97
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1165/98
Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 1 – písm. d – pododstavec 2
„Podrobnosti programů uvedených v prvním pododstavci jsou uvedeny v přílohách. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o jejich schválení a zavedení.“
„Podrobnosti programů uvedených v prvním pododstavci jsou uvedeny v přílohách. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a za účelem doplnění tohoto nařízení tím, že dále upřesní způsob jejich schválení a zavedení.“
Pozměňovací návrh 98
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 3
Nařízení (ES) č. 1165/98
Čl. 10 – odst. 5
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o kritéria pro hodnocení kvality.
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním kritérií pro hodnocení kvality proměnných.“
Pozměňovací návrh 99
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 4 a (nový)
Nařízení (ES) č. 1165/98
Čl. 18 – odst. 3
4a)  v článku 18 se zrušuje odstavec 3;
Pozměňovací návrh 100
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 5
Nařízení (ES) č. 1165/98
Čl. 18 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 2, článku 10, příloze A písm. a), písm. b) bodu 3, písm. c) bodech 2 a 10, písm. d) bodu 2, písm. f) bodech 8 a 9, příloze B písm. b) bodu 4 a písm. d) bodu 2, příloze C písm. b) bodu 2, písm. d) bodu 2 a písm. g) bodu 2 a příloze D písm. b) bodu 2 a písm. d) bodu 2 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. d) druhém pododstavci, čl. 10 odst. 5, příloze A písm. a), písm. b) bodu 3, písm. c) bodech 2 a 10, písm. d) bodu 2, písm. f) bodech 8 a 9, příloze B písm. b) bodu 4 a písm. d) bodu 2, příloze C písm. b) bodu 2, písm. d) bodu 2 a písm. g) bodu 2 a příloze D písm. b) bodu 2 a písm. d) bodu 2 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise předloží zprávu o přenesených pravomocech nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 101
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 5
Nařízení (ES) č. 1165/98
Čl. 18 a – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 2, článku 10, příloze A písm. a), písm. b) bodu 3, písm. c) bodech 2 a 10, písm. d) bodu 2, písm. f) bodech 8 a 9, příloze B písm. b) bodu 4 a písm. d) bodu 2, příloze C písm. b) bodu 2, písm. d) bodu 2 a písm. g) bodu 2 a příloze D písm. b) bodu 2 a písm. d) bodu 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. d) druhém pododstavci, čl. 10 odst. 5, příloze A písm. a), písm. b) bodu 3, písm. c) bodech 2 a 10, písm. d) bodu 2, písm. f) bodech 8 a 9, příloze B písm. b) bodu 4 a písm. d) bodu 2, příloze C písm. b) bodu 2, písm. d) bodu 2 a písm. g) bodu 2 a příloze D písm. b) bodu 2 a písm. d) bodu 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 102
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 5
Nařízení (ES) č. 1165/98
Čl. 18 a – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 2, článku 10, přílohy A písm. a), písm. b) bodu 3, písm. c) bodů 2 a 10, písm. d) bodu 2, písm. f) bodů 8 a 9, přílohy B písm. b) bodu 4 a písm. d) bodu 2, přílohy C písm. b) bodu 2, písm. d) bodu 2 a písm. g) bodu 2 a přílohy D písm. b) bodu 2 a písm. d) bodu 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 3 odst. 3, čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. d) druhého pododstavce, čl. 10 odst. 5, přílohy A písm. a), písm. b) bodu 3, písm. c) bodů 2 a 10, písm. d) bodu 2, písm. f) bodů 8 a 9, přílohy B písm. b) bodu 4 a písm. d) bodu 2, přílohy C písm. b) bodu 2, písm. d) bodu 2 a písm. g) bodu 2 a přílohy D písm. b) bodu 2 a písm. d) bodu 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Pozměňovací návrh 103
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 6 – bod ii
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha A – písm. b – bod 3
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o použití dalších jednotek zjišťování.
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením možnosti použít další jednotky zjišťování.
Pozměňovací návrh 104
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 6 – bod iii
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha A – písm. c – bod 2
„2. Údaje o zahraničních výrobních cenách (č. 312) a o dovozních cenách (č. 340) je možné sestavovat prostřednictvím jednotkových hodnot pro produkty pocházející ze zahraničního obchodu nebo z jiných zdrojů pouze v případě, že v porovnání s konkrétními cenovými informacemi nedochází k významnému snížení kvality. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o podmínky pro zabezpečení nezbytné kvality údajů.“
„2. Údaje o zahraničních výrobních cenách (č. 312) a o dovozních cenách (č. 340) je možné sestavovat prostřednictvím jednotkových hodnot pro produkty pocházející ze zahraničního obchodu nebo z jiných zdrojů pouze v případě, že v porovnání s konkrétními cenovými informacemi nedochází k významnému snížení kvality. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro zabezpečení nezbytné kvality údajů.“
Pozměňovací návrh 105
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 6 – bod iv
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha A – písm. d – bod 2
„2. Proměnné „hodnota výroby“ (č. 110) a „pracovní doba“ (č. 220) je nutno navíc předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Pokud jiné proměnné podléhají účinku počtu pracovních dnů, mohou je členské státy rovněž předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o změnu seznamu proměnných, které je nutno předávat ve formě upravené podle pracovních dnů.“;
„2. Proměnné „hodnota výroby“ (č. 110) a „pracovní doba“ (č. 220) je nutno navíc předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Pokud jiné proměnné podléhají účinku počtu pracovních dnů, mohou je členské státy rovněž předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, jimiž se mění seznam proměnných, které je nutno předávat ve formě upravené podle pracovních dnů.“
Pozměňovací návrh 106
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 6 – bod vii
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha A – písm. f – bod 8
„8. S ohledem na proměnnou „dovozní ceny“ (č. 340) je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o stanovení podmínek pro zavedení evropského programu výběrových šetření stanoveného v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. d).“;
„8. S ohledem na proměnnou „dovozní ceny“ (č. 340) je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro zavedení evropského programu výběrových šetření stanoveného v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. d).“
Pozměňovací návrh 107
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 6 – bod viii
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha A – písm. f – bod 9
„9. Proměnné pro zahraniční trhy (č. 122 a 312) je nutno předávat s rozlišením na eurozónu a na oblast mimo eurozónu. Toto rozlišení je nutno použít na celkový průmysl definovaný jako sekce B až E NACE Rev. 2, HPS, jakož i úrovně sekce (jedno místo alfabetického kódu) a oddílu (dvě místa číselného kódu) NACE Rev. 2. Informace o sekcích D a E NACE Rev. 2 nejsou pro proměnnou č. 122 požadovány. Proměnná „dovozní ceny“ (č. 340) se předává s rozlišením na eurozónu a na oblast mimo eurozónu. Toto rozlišení je nutno použít na celkový průmysl definovaný jako sekce B až E CPA, HPS, jakož i úrovně sekce (jedno místo alfabetického kódu) a oddílu (dvě místa číselného kódu) CPA. S ohledem na rozlišení na eurozónu a oblast mimo eurozónu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o stanovení podmínek pro použití evropského programu výběrových šetření stanoveného v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. d). Evropský program výběrových šetření může omezit rozsah proměnné „dovozní ceny“ na dovoz produktů ze zemí mimo eurozónu. Rozlišení na eurozónu a na oblast mimo eurozónu u proměnných č. 122, 312 a 340 nemusí předávat členské státy, které nepřijaly euro jako svou měnu.
„9. Proměnné pro zahraniční trhy (č. 122 a 312) je nutno předávat s rozlišením na eurozónu a na oblast mimo eurozónu. Toto rozlišení je nutno použít na celkový průmysl definovaný jako sekce B až E NACE Rev. 2, HPS, jakož i úrovně sekce (jedno místo alfabetického kódu) a oddílu (dvě místa číselného kódu) NACE Rev. 2. Informace o sekcích D a E NACE Rev. 2 nejsou pro proměnnou č. 122 požadovány. Proměnná „dovozní ceny“ (č. 340) se navíc předává s rozlišením na eurozónu a na oblast mimo eurozónu. Toto rozlišení je nutno použít na celkový průmysl definovaný jako sekce B až E CPA, HPS, jakož i úrovně sekce (jedno místo alfabetického kódu) a oddílu (dvě místa číselného kódu) CPA. S ohledem na rozlišení na eurozónu a oblast mimo eurozónu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v  souladu s článkem 18a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro použití evropského programu výběrových šetření stanoveného v čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci písm. d). Evropský program výběrových šetření může omezit rozsah proměnné „dovozní ceny“ na dovoz produktů ze zemí mimo eurozónu. Rozlišení na eurozónu a na oblast mimo eurozónu u proměnných č. 122, 312 a 340 nemusí předávat členské státy, které nepřijaly euro jako svou měnu.
Pozměňovací návrh 108
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 7 – bod i
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha B – písm. b – bod 4
„4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o použití dalších jednotek zjišťování.
„4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením možnosti použití dalších jednotek zjišťování.
Pozměňovací návrh 109
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 7 – bod iv
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha B – písm. d – bod 2 – pododstavec 2
Pokud jiné proměnné podléhají účinku počtu pracovních dnů, mohou je členské státy rovněž předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o změnu seznamu proměnných, které je nutno předávat ve formě upravené podle pracovních dnů.“;
Pokud jiné proměnné podléhají účinku počtu pracovních dnů, mohou je členské státy rovněž předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, jimiž se mění seznam proměnných, které je nutno předávat ve formě upravené podle pracovních dnů.“
Pozměňovací návrh 110
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 8 – bod i
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha C – písm. b – bod 2
„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o použití dalších jednotek zjišťování.
„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením možnosti použití dalších jednotek zjišťování.
Pozměňovací návrh 111
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 8 – bod iii
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha C – písm. c – bod 4
iii)  v písm. c) bodu 4 se zrušuje poslední pododstavec;
iii)  v písm. c) bodu 4 se zrušuje třetí pododstavec;
Pozměňovací návrh 112
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 8 – bod iv
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha C – písm. d – bod 2
„2. Proměnné „obrat“ (č. 120) a „objem tržeb“ (č. 123) je navíc nutno předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Pokud jiné proměnné podléhají účinku počtu pracovních dnů, mohou je členské státy rovněž předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o změnu seznamu proměnných, které je nutno předávat ve formě upravené podle pracovních dnů.“;
„2. Proměnné „obrat“ (č. 120) a „objem tržeb“ (č. 123) je navíc nutno předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Pokud jiné proměnné podléhají účinku počtu pracovních dnů, mohou je členské státy rovněž předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, jimiž se mění seznam proměnných, které je nutno předávat ve formě upravené podle pracovních dnů.“
Pozměňovací návrh 113
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 8 – bod v
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha C – písm. g – bod 2
„2. Proměnné „obrat“ (č. 120) a „deflátor tržeb/objem tržeb“ (č. 330/123) se předávají do jednoho měsíce na úrovni podrobnosti členění uvedené v odst. 3 písm. f) této přílohy. U proměnných č. 120 a č. 330/123 „obrat“ a „deflátor tržeb / objem tržeb“ se členské státy mohou účastnit v souladu s odpovídající alokací v evropském programu výběrových šetření podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. d). Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o podmínky alokace v evropském programu výběrových šetření.
„2. Proměnné „obrat“ (č. 120) a „deflátor tržeb/objem tržeb“ (č. 330/123) se předávají do jednoho měsíce na úrovni podrobnosti členění uvedené v odst. 3 písm. f) této přílohy. U proměnných č. 120 a č. 330/123 „obrat“ a „deflátor tržeb / objem tržeb“ se členské státy mohou účastnit v souladu s odpovídající alokací v evropském programu výběrových šetření podle čl. 4 odst. 2 prvního pododstavce písm. d). Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek alokace v evropském programu výběrových šetření.
Pozměňovací návrh 114
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 9 – bod i
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha D – písm. b – bod 2
„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o použití dalších jednotek zjišťování.
„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením možnosti použití dalších jednotek zjišťování.
Pozměňovací návrh 115
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 57 – odst. 4 – bod 9 – bod iv
Nařízení (ES) č. 1165/98
Příloha D – písm. d – bod 2
„2. Proměnná „obrat“ (č. 120) se navíc předává ve formě upravené podle pracovních dnů. Pokud jiné proměnné podléhají účinku počtu pracovních dnů, mohou je členské státy rovněž předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, pokud jde o změnu seznamu proměnných, které je nutno předávat ve formě upravené podle pracovních dnů.“;
„2. Proměnná „obrat“ (č. 120) se navíc předává ve formě upravené podle pracovních dnů. Pokud jiné proměnné podléhají účinku počtu pracovních dnů, mohou je členské státy rovněž předávat ve formě upravené podle pracovních dnů. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 18a, jimiž se mění seznam proměnných, které je nutno předávat ve formě upravené podle pracovních dnů.“
Pozměňovací návrh 116
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 58 – odst. 1
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 530/1999 k zohlednění hospodářských a technických změn by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění nařízení o definice a členění informací, které mají být poskytovány, a kritéria pro hodnocení kvality. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Za účelem přizpůsobení nařízení (ES) č. 530/1999 k zohlednění hospodářských a technických změn by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o doplnění nařízení o definice a členění informací, které mají být poskytovány, a kritéria pro hodnocení kvality statistik. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání expertních skupin Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 117
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 58 – odst. 3 – bod 1
Nařízení (ES) č. 530/1999
Čl. 6 – odst. 3
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, pokud jde o definice a členění informací, které mají být poskytovány podle odstavců 1 a 2 tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci se pro každé sledované období přijímají alespoň devět měsíců před začátkem sledovaného období.“
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením definic a členění informací, které mají být poskytovány podle odstavců 1 a 2 tohoto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci se pro každé sledované období přijímají alespoň devět měsíců před začátkem sledovaného období.“
Pozměňovací návrh 118
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 58 – odst. 3 – bod 3
Nařízení (ES) č. 530/1999
Čl. 10 – odst. 3
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, pokud jde o kritéria pro hodnocení kvality. Tyto akty v přenesené pravomoci se pro každé sledované období přijímají alespoň devět měsíců před začátkem sledovaného období.“
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a za účelem doplnění tohoto nařízení upřesněním kritérií pro hodnocení kvality statistik. Tyto akty v přenesené pravomoci se pro každé sledované období přijímají alespoň devět měsíců před začátkem sledovaného období.“
Pozměňovací návrh 119
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 58 – odst. 3 – bod 4
Nařízení (ES) č. 530/1999
Čl. 10 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3 a čl. 10 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 3 a čl. 10 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 120
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 58 – odst. 3 – bod 4
Nařízení (ES) č. 530/1999
Čl. 10 a – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 3 a čl. 10 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 3 a čl. 10 odst. 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Pozměňovací návrh 121
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 59 – odst. 4
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 2150/2002, pokud jde o vypracování výsledků, vhodný formát pro přenos výsledků a obsah zpráv o kvalitě, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 2150/2002, pokud jde o vypracování výsledků, vhodný formát pro přenos výsledků a strukturu a podrobné náležitosti zpráv o kvalitě, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
Pozměňovací návrh 122
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 59 – odst. 5 – bod 1
Nařízení (ES) č. 2150/2002
Čl. 1 – odst. 5
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5b, pokud jde o vypracování tabulky ekvivalentů mezi statistickou nomenklaturou přílohy III tohoto nařízení a seznamem odpadů stanoveným rozhodnutím Komise 2000/532/ES*.
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5b za účelem doplnění tohoto nařízení vypracováním tabulky ekvivalentů mezi statistickou nomenklaturou přílohy III tohoto nařízení a seznamem odpadů stanoveným rozhodnutím Komise 2000/532/ES*.
____________________
____________________
* Rozhodnutí Komise ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3).
* Rozhodnutí Komise ze dne 3. května 2000, kterým se nahrazuje rozhodnutí 94/3/ES, kterým se stanoví seznam odpadů podle čl. 1 písm. a) směrnice Rady 75/442/EHS o odpadech, a rozhodnutí Rady 94/904/ES, kterým se stanoví seznam nebezpečných odpadů ve smyslu čl. 1 odst. 4 směrnice Rady 91/689/EHS o nebezpečných odpadech (Úř. věst. L 226, 6.9.2000, s. 3).
Pozměňovací návrh 123
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 59 – odst. 5 – bod 2 – písm. a
Nařízení (ES) č. 2150/2002
Čl. 3 – odst. 1 – pododstavec 2
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5b, pokud jde o stanovení podmínek pro kvalitu a přesnost.“;
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5b za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením podmínek pro kvalitu a přesnost.“
Pozměňovací návrh 124
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 59 – odst. 5 – bod 4
Nařízení (ES) č. 2150/2002
Čl. 5 a – odst. 1
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5b, pokud jde o přizpůsobení hospodářskému a technickému rozvoji při sběru a statistickém zpracování údajů, jakož i zpracování a přenosu výsledků a přizpůsobení specifikací uvedených v přílohách.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 5b za účelem změny tohoto nařízení jeho přizpůsobením hospodářskému a technickému rozvoji při sběru a statistickém zpracování údajů, jakož i zpracování a přenosu výsledků a přizpůsobení specifikací uvedených v přílohách.
Pozměňovací návrh 125
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 59 – odst. 5 – bod 4
Nařízení (ES) č. 2150/2002
Čl. 5 b – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 5, čl. 3 odst. 1 a 4 a článku 5a je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 1 odst. 5, čl. 3 odst. 1 a 4 a článku 5a je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 126
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 59 – odst. 5 – bod 5
Nařízení (ES) č. 2150/2002
Čl. 6 – odst. 1 – písm. c
c)  obsahu zpráv o kvalitě podle oddílu 7 přílohy I a oddílu 7 přílohy II.
c)  struktury a podrobných náležitostí zpráv o kvalitě podle oddílu 7 přílohy I a oddílu 7 přílohy II.
Pozměňovací návrh 127
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 60 – odst. 3 – bod 2
Nařízení (ES) č. 437/2003
Čl. 5 – odst. 2
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a, pokud jde o stanovení jiných norem přesnosti.“
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 10a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením jiných norem přesnosti.“
Pozměňovací návrh 128
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 60 – odst. 3 – bod 5
Nařízení (ES) č. 437/2003
Čl. 10 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 1 a článku 5 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 3 odst. 1 a článku 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 129
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 1 – odrážka 3 a (nová)
–  doplnění uvedeného nařízení přijetím opatření týkajících se poskytnutí údajů na základě výsledků studií proveditelnosti.
Pozměňovací návrh 130
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 3
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 450/2003, pokud jde o obsah zprávy o kvalitě, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provádění nařízení (ES) č. 450/2003, pokud jde o strukturu a podrobné náležitosti zprávy o kvalitě, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.
Pozměňovací návrh 131
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 1
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 2 – odst. 4
„4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a, pokud jde o změny za účelem stanovení technické specifikace indexu, včetně přepracování způsobu jeho vážení.
„4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a, kterými provede změny přílohy za účelem stanovení technické specifikace indexu, včetně přepracování způsobu jeho vážení.
Pozměňovací návrh 132
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 2
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 3 – odst. 2
„2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a, pokud jde o změny za účelem začlenění ekonomických činností definovaných v sekcích O až S NACE Rev. 2 do oblasti působnosti tohoto nařízení s přihlédnutím ke studiím proveditelnosti uvedeným v článku 10.“
„2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a, jimiž se mění toto nařízení, pokud jde o začlenění ekonomických činností definovaných v sekcích O až S NACE Rev. 2 do oblasti působnosti tohoto nařízení s přihlédnutím ke studiím proveditelnosti uvedeným v článku 10.“
Pozměňovací návrh 133
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 3
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 4 – odst. 1 – pododstavec 1
Komisi je svěřena pravomoc přijímat s přihlédnutím k příspěvkům k úplné zaměstnanosti a k nákladům práce na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a, pokud jde o určení ekonomických činností definovaných sekcemi NACE Rev. 2 a dalším členěním, ne však za úroveň oddílů NACE Rev. 2 (dvoumístný číselný kód) nebo skupin oddílů, u nichž se přihlíží k hospodářskému a sociálnímu rozvoji.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat s přihlédnutím k příspěvkům k úplné zaměstnanosti a k nákladům práce na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a za účelem doplnění tohoto nařízení o rozdělení podle ekonomických činností definovaných sekcemi NACE Rev. 2 a dalším členěním, ne však za úroveň oddílů NACE Rev. 2 (dvoumístný číselný kód) nebo skupin oddílů, u nichž se přihlíží k hospodářskému a sociálnímu rozvoji.
Pozměňovací návrh 134
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 3
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 4 – odst. 2 – pododstavec 2
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a, pokud jde o určení těchto ekonomických činností, s přihlédnutím ke studiím proveditelnosti definovaným v článku 10.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a za účelem doplnění tohoto nařízení určením těchto ekonomických činností, s přihlédnutím ke studiím proveditelnosti stanoveným v článku 10.
Pozměňovací návrh 135
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 3
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 4 – odst. 3
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a, pokud jde o stanovení metodologie, která má být použita na řetězení indexu.“
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením metodologie, která má být použita na řetězení indexu.“
Pozměňovací návrh 136
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 4
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 8 – odst. 1
“1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a, pokud jde o stanovení rozdílných kritérií kvality. Předávané současné i zpětné údaje musí splňovat tato kritéria kvality.
„1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením rozdílných kritérií kvality. Předávané současné i zpětné údaje musí splňovat tato kritéria kvality.
Pozměňovací návrh 137
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 4
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 8 – odst. 2
„2. Členské státy předkládají Komisi výroční zprávy o kvalitě počínaje rokem 2003. Komise definuje obsah zpráv prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 12 odst. 2.
„2. Členské státy předkládají Komisi výroční zprávy o kvalitě počínaje rokem 2003. Komise definuje strukturu a podrobnou formu zpráv prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 12 odst. 2.
Pozměňovací návrh 138
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 4 a (nový)
Nařízení (ES) č. 450/2003
Článek 9
4a)  Článek 9 se zrušuje.
Pozměňovací návrh 139
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 5 – písm. a
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 10 – odst. 5
„5. Komise přijme opatření na základě výsledků studií proveditelnosti prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 12 odst. 2. Tato opatření dodrží zásadu efektivnosti nákladů definovanou v článku 2 nařízení (ES) č. 223/2009, včetně co nejmenšího zatížení respondentů“;
„5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 11a za účelem doplnění tohoto nařízení, pokud jde o poskytování údajů uvedených v odstavci 2 tohoto článku, a to na základě výsledků studií proveditelnosti uvedených v tomto článku. Tyto akty v přenesené pravomoci dodržují zásadu efektivnosti nákladů definovanou v článku 2 nařízení (ES) č. 223/2009, včetně co nejmenšího zatížení respondentů.“;
Pozměňovací návrh 140
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 7
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 11 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 4, čl. 3 odst. 2 a článku 4 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 4, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 1 a čl. 10 odst. 5 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 141
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 7
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 11 a – odst. 3
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 4, čl. 3 odst. 2 a článku 4 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 4, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 1 a čl. 10 odst. 5 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
Pozměňovací návrh 142
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 61 – odst. 4 – bod 7
Nařízení (ES) č. 450/2003
Čl. 11 a – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 4, čl. 3 odst. 2 a článku 4 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 4, čl. 3 odst. 2, čl. 4 odst. 1, 2 a 3, čl. 8 odst. 1 a čl. 10 odst. 5 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Pozměňovací návrh 143
Návrh nařízení
Příloha I – část VI – bod 62 – odst. 3 – bod 2
Nařízení (ES) č. 808/2004
Čl. 8 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 8 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 144
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 63 – odst. 1 – odrážka 2
–  změny uvedeného nařízení za účelem úpravy podílu souhrnu Unie,
–  změny uvedeného nařízení za účelem přizpůsobení podílu souhrnu Unie,
Pozměňovací návrh 145
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 63 – odst. 3 – bod 1 – písm. a
Nařízení (ES) č. 1161/2005
Čl. 2 – odst. 2
„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a, pokud jde o časový plán pro předávání každé z položek P.1, P.2, D.42, D.43, D.44, D.45 a B.4G a případné rozhodnutí požadovat rozpis operací uvedených v příloze podle odpovídajícího sektoru. Toto rozhodnutí bude přijato až poté, co Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení v souladu s článkem 9.“;
„2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a za účelem doplnění tohoto nařízení na základě upřesnění časového plánu pro předávání každé z položek P.1, P.2, D.42, D.43, D.44, D.45 a B.4G a stanovení požadavku na rozpis operací uvedených v příloze podle odpovídajícího sektoru. Tento akt v přenesené pravomoci bude přijat až poté, co Komise podá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto nařízení v souladu s článkem 9.“;
Pozměňovací návrh 146
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 63 – odst. 3 – bod 1 – písm. b a (nové)
Nařízení (ES) č. 1161/2005
Čl. 2 – odst. 5
ba)  odstavec 5 se zrušuje.
Odůvodnění
Odstavec 5 se týká údajů předávaných v roce 2004, a je tudíž zastaralý; měl by proto být zrušen.
Pozměňovací návrh 147
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 63 – odst. 3 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1161/2005
Čl. 3 – odst. 3
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a, kterými se mění odstavec 1 tohoto článku, pokud jde o podíl souhrnu Unie.
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem7a, kterými se mění odstavec 1 tohoto článku, za účelem přizpůsobení (1%) podílu souhrnu Unie.
Pozměňovací návrh 148
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 63 – odst. 3 – bod 3
Nařízení (ES) č. 1161/2005
Čl. 6 – odst. 1 – pododstavec 1
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a, pokud jde o přijetí společných norem kvality.
„Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 7a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením společných norem kvality.
Pozměňovací návrh 149
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 63 – odst. 3 – bod 4
Nařízení (ES) č. 1161/2005
Čl. 7 a – odst. 2
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2 a 4, čl. 3 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu neurčitou od [datum vstupu tohoto souhrnného nařízení v platnost].
2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 2 odst. 2 a 4, čl. 3 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
Pozměňovací návrh 150
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 63 – odst. 3 – bod 4
Nařízení (ES) č. 1161/2005
Čl. 7 a – odst. 6
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2 a 4, čl. 3 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 2 odst. 2 a 4, čl. 3 odst. 3 a čl. 6 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o tři měsíce.
Pozměňovací návrh 151
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 64 – odst. 4 – bod 1
Nařízení (ES) č. 1552/2005
Čl. 5 – odst. 2 – pododstavec 2
Komisi je mimoto svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a, pokud jde o rozšíření této definice, pokud by takové rozšíření podstatně zlepšilo reprezentativnost a kvalitu výsledků zjišťování v dotčených členských státech.“
Komisi je mimoto svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a za účelem doplnění tohoto nařízením přijetím rozšíření této definice, pokud by takové rozšíření podstatně zlepšilo reprezentativnost a kvalitu výsledků zjišťování v dotčených členských státech.“
Pozměňovací návrh 152
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 64 – odst. 4 – bod 2
Nařízení (ES) č. 1552/2005
Čl. 7 – odst. 3
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a, kterými se stanoví požadavky na výběr šetřených jednotek a na přesnost, velikost výběrového souboru, který musí splňovat tyto požadavky, jakož i podrobné specifikace kategorií NACE Rev. 2 a velikostních kategorií, na které se výsledky mohou členit.“
„3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků na výběr šetřených jednotek a na přesnost, velikosti výběrového souboru, který musí splňovat tyto požadavky, jakož i podrobných specifikací kategorií NACE Rev. 2 a velikostních kategorií, na které se výsledky mohou členit.“
Pozměňovací návrh 153
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 64 – odst. 4 – bod 3
Nařízení (ES) č. 1552/2005
Čl. 8 – odst. 2
„2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a, pokud jde o zvláštní údaje, které budou shromažďovány s ohledem na podniky s odborným vzděláváním a bez odborného vzdělávání a na různé formy odborného vzdělávání.“
„2.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením zvláštních údajů, které budou shromažďovány s ohledem na podniky s odborným vzděláváním a bez odborného vzdělávání a na různé formy odborného vzdělávání.“
Pozměňovací návrh 154
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 64 – odst. 4 – bod 4 – písm. a
Nařízení (ES) č. 1552/2005
Čl. 9 – odst. 4
„4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a, pokud jde o požadavky na kvalitu údajů shromažďovaných a předávaných pro evropské statistiky týkající se odborného vzdělávání v podnicích a veškerá opatření nutná pro vyhodnocení nebo zlepšení kvality údajů.“
„4.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 13a za účelem doplnění tohoto nařízení stanovením požadavků na kvalitu údajů shromažďovaných a předávaných pro evropské statistiky týkající se odborného vzdělávání v podnicích a přijetím veškerých opatření nutných pro vyhodnocení nebo zlepšení kvality údajů.“
Pozměňovací návrh 155
Návrh nařízení
Příloha I – část VII – bod 64 – odst. 4 – bod 4 – písm. b
Nařízení (ES) č. 1552/2005
Čl. 9 – odst. 5
„5. Komise stanoví strukturu zpráv o kvalitě uvedených v odstavci 2 prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 14 odst. 2.“
„5. Při vypracovávání zpráv o kvalitě uvedených v odstavci 2 se členské státy řídí požad