Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0227(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0408/2018

Předložené texty :

A8-0408/2018

Rozpravy :

PV 12/12/2018 - 29
CRE 12/12/2018 - 29

Hlasování :

PV 13/12/2018 - 9.4
CRE 13/12/2018 - 9.4
PV 17/04/2019 - 8.11
CRE 17/04/2019 - 8.11

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0521
P8_TA(2019)0403

Přijaté texty
PDF 363kWORD 112k
Středa, 17. dubna 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Program Digitální Evropa na období 2021–2027 ***I
P8_TA-PROV(2019)0403A8-0408/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027 (COM(2018)0434 – C8-0256/2018 – 2018/0227(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0434),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 172 a čl. 173 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0256/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 18. října 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 5. prosince 2018(2),

–  s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020,

–  s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a stanoviska Výboru pro kulturu a vzdělávání, jakož i stanoviska Rozpočtového výboru, Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin, Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů, Výboru pro dopravu a cestovní ruch, Výboru pro právní záležitosti a Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci (A8-0408/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(3);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 292.
(2) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 272.
(3) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 13. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0521).


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se zavádí program Digitální Evropa na období 2021–2027
P8_TC1-COD(2018)0227

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 172 a čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Toto nařízení stanoví finanční krytí programu Digitální Evropa na období 2021–2027, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nové interinstitucionální dohody: bodu 17 interinstitucionální dohody ze dne 2. prosince 2013 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(4) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(2)  Na tento program se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ▌(dále jen „finanční nařízení“). Stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(3)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(5), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(6), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(7) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(8) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí a podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné trestné činy poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(9). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva. Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ:

(4)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článku 88 rozhodnutí Rady / /EU(10) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno. Jejich účinné zapojení do programu by mělo být monitorováno a pravidelně hodnoceno Evropskou komisí.

(5)  Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016(11) existuje potřeba vyhodnotit tento program na základě informací shromážděných prostřednictvím specifických požadavků na monitorování souvisejících se stávajícími potřebami a v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679(12) a zároveň zamezit nadměrné regulaci a administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a současně zohlednit rámce pro měření a referenční srovnávání, které jsou v digitální oblasti v současnosti k dispozici. Tyto požadavky mohou v příslušných případech zahrnovat měřitelné kvantitativní a kvalitativní ukazatele jakožto základ pro hodnocení účinků programu v praxi.

(5a)  Program by měl zajistit maximální transparentnost a odpovědnost inovativních finančních nástrojů a mechanismů, které čerpají prostředky z rozpočtu Unie, zejména pokud jde o jejich přínos k plnění cílů Unie, a to jak z hlediska původních očekávání, tak z hlediska konečných výsledků.

(6)  Tallinský summit k digitální problematice(13) ze září 2017 a závěry Evropské rady(14) ze dne 19. října 2017 uvedly, že Evropa musí investovat do ▌ našich hospodářství a řešení nedostatků v oblasti dovedností, aby udržela a posílila evropskou konkurenceschopnost a inovace, naši kvalitu života a sociální strukturu. Evropská rada dospěla k závěru, že digitální transformace nabízí obrovské příležitosti pro inovace, růst a pracovní příležitosti, přispěje k naší konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku a posílí tvůrčí a kulturní rozmanitost. Využití těchto příležitostí vyžaduje, abychom společně řešili výzvy plynoucí z digitální transformace a přezkoumali politiky ovlivněné digitální transformací.

(6a)  Budování silného evropského digitálního hospodářství a společnosti bude usnadněno řádným prováděním Nástroje pro propojení Evropy, programu WiFi4EU a evropského kodexu pro elektronické komunikace.

(7)  Evropská rada dospěla zejména k závěru, že by se Unie měla urychleně zabývat nově vznikajícími trendy: to zahrnuje otázky jako umělá inteligence ▌při současném zajištění vysoké úrovně ochrany údajů v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679, digitálních práv, základních práv a etických norem. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do začátku roku 2018 navrhla evropský přístup k umělé inteligenci a aby předložila nezbytné iniciativy pro posílení rámcových podmínek, jež by EU umožnily prozkoumat nové trhy na základě radikálních inovací zohledňujících rizika a potvrdit vedoucí úlohu svého průmyslu.

(7c)   Evropa musí provést rozhodující investice do své budoucnosti a vybudovat strategické digitální kapacity, aby mohla využít digitální revoluce. Na úrovni EU musí být pro tento účel zajištěn významný rozpočet (nejméně 9,2 miliardy EUR), který musí být doplněn rozsáhlými investicemi na vnitrostátní a regionální úrovni, a zejména jednotným a doplňkovým vztahem ke strukturálním fondům a fondům soudržnosti.

(8)  Sdělení Komise „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“(15), nastiňuje mezi možnostmi budoucího finančního rámce program digitální transformace Evropy s cílem zajistit „výrazný pokrok směrem k inteligentnímu růstu v oblastech, jako je například kvalitní datová infrastruktura, konektivita a kybernetická bezpečnost“. Snažil by se zabezpečit vedoucí úlohu Evropy v oblasti superpočítačů, internetu příští generace, umělé inteligence, robotiky a velkých dat. Posílil by konkurenční postavení průmyslu a podniků v Evropě v digitalizované ekonomice a měl by značný dopad na překlenutí a odstranění nedostatků v oblasti dovedností v celé Unii, přičemž by zároveň zajistil, aby evropští občané měli potřebné dovednosti a znalosti, a zvládli se tak vypořádat s digitální transformací.

(9)  Sdělení „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“(16) se zabývá novým opatřením, které je třeba považovat za klíčový krok ke společnému datovému prostoru v EU – souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj a inovaci nových výrobků a služeb založený na datech.

(10)  Obecným cílem programu by mělo být podporovat digitální transformaci průmyslu a pečovat o lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje ve prospěch podniků a občanů v celé Unii, včetně nejvzdálenějších a ekonomicky znevýhodněných regionů. Program by měl být strukturován do pěti specifických cílů, které odrážejí klíčové oblasti politiky, zejména: vysoce výkonnou výpočetní techniku, ▌ umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, pokročilé digitální dovednosti, zavádění, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilitu. Pro všechny tyto oblasti by cílem programu mělo být rovněž lepší sladění politik Unie, členských států a regionů a sdružování soukromých a průmyslových zdrojů za účelem zvýšení investic a rozvoje intenzivnější součinnosti. Kromě toho by program měl posílit konkurenceschopnost Unie a odolnost jejího hospodářství.

(10a)  Každý z pěti specifických cílů je odlišný, ale všechny jsou navzájem provázány. Například umělá inteligence potřebuje ke své spolehlivosti kybernetickou bezpečnost, vysoce výkonná výpočetní technika má klíčový význam pro podporu učení v kontextu umělé inteligence a všechny tři kapacity se zase neobejdou bez pokročilých digitálních dovedností. Ačkoliv mohou jednotlivá opatření v rámci tohoto programu patřit k jednomu konkrétnímu cíli, neměly by být cíle vnímány izolovaně, nýbrž jako součást uceleného souboru.

(10b)   Je nutné podporovat malé a střední podniky, které chtějí ve svých výrobních procesech využít digitální transformaci. Tím se malým a středním podnikům umožní přispět k růstu evropského hospodářství díky účinnému využívání zdrojů.

(11)  Ústřední role při provádění programu by měla být přidělena evropským centrům pro digitální inovace, jež by měla stimulovat široké přijetí pokročilých digitálních technologií průmyslem, a to zejména malými a středními podniky a subjekty zaměstnávajícími až 3 000 zaměstnanců, které nejsou malými a středními podniky (podniky se střední tržní kapitalizací), veřejnými organizacemi a akademickou obcí. Aby byl jasný rozdíl mezi centry pro digitální inovace, která splňují kritéria způsobilosti podle tohoto programu, a centry pro digitální inovace zřízenými v návaznosti na sdělení o digitalizaci evropského průmyslu (COM(2016) 180 final) a financovanými z jiných zdrojů, měla by se centra pro digitální inovace financovaná v rámci tohoto programu nazývat evropská centra pro digitální inovace. Evropská centra pro digitální inovace by měla spolupracovat v rámci decentralizované sítě. Měla by sloužit jako přístupová místa k nejnovějším digitálním kapacitám včetně vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, jakož i k jiným stávajícím inovativním technologiím, jako jsou klíčové základní technologie, dostupným rovněž v laboratořích pro projekty a produkty vytvářené na počítačem řízených strojích (tzv. fablabs) nebo v tzv. laboratořích citylabs (místa spolupráce akademické, vědecké a průmyslové komunity). Fungují jako jednotná vstupní místa při přístupu k vyzkoušeným a ověřeným technologiím a propagují otevřené inovace. Budou poskytovat podporu rovněž v oblasti pokročilých digitálních dovedností (např. koordinací poskytovatelů vzdělávání nabízejících krátkodobou odbornou přípravu pro pracovníky a stáže pro studenty). Síť evropských center pro digitální inovace by měla zajistit široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě(17) a také přispívat k účasti nejvzdálenějších regionů na jednotném digitálním trhu.

(11a)   Během prvního roku provádění programu by se měla vytvořit výchozí síť evropských center pro digitální inovace prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu, jehož se zúčastní subjekty jmenované členskými státy. Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost navrhnout kandidáty v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami a Komise by měla stanovisko každého členského státu v co nejvyšší míře zohlednit před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území. Členské státy mohou na základě otevřeného a soutěžního procesu jmenovat jako kandidáty také subjekty, které již slouží jako centra pro digitální inovace v rámci iniciativy digitalizace evropského průmyslu. Komise může do procesu výběru zapojit nezávislé externí odborníky. Komise a členské státy by měly předcházet zbytečnému zdvojování pravomocí a funkcí na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. Při určování center a při rozhodování o jejich činnostech a složení by se proto mělo postupovat s odpovídající flexibilitou. S cílem zajistit široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě a zároveň rovnoměrné pokrytí z hlediska technologií či odvětví může být síť na základě otevřeného a soutěžního procesu dále rozšiřována.

(11b)  Evropská centra pro digitální inovace by měla rozvíjet vhodné synergie s centry pro digitální inovace financovanými z programu Horizont Evropa či jiných programů výzkumu a inovací, s Evropským inovačním a technologickým institutem, zejména s EIT Digital, a také se zavedenými sítěmi, jako jsou European Enterprise Network nebo centra EU Invest.

(11c)  Evropská centra pro digitální inovace by měla působit jako platforma sdružující na straně jedné průmysl, podniky a veřejnou správu, které potřebují nová technologická řešení, a na straně druhé společnosti, zejména začínající podniky a MSP, které mají řešení, jež je možné uvést na trh.

(11d)  Jako evropská centra pro digitální inovace lze vybrat konsorcium právních subjektů podle ustanovení čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení, které umožňuje subjektům, které podle platného vnitrostátního práva nemají právní subjektivitu, účastnit se výzev k podávání návrhů za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost přijímat právní povinnosti jménem těchto subjektů a že tyto subjekty poskytují stejnou záruku ochrany finančních zájmů Unie jako právnické osoby.

(11e)  Evropská centra pro digitální inovace by měla mít možnost získávat příspěvky od členských států, zúčastněných třetích zemí nebo jejich veřejných orgánů, příspěvky od mezinárodních subjektů nebo institucí, příspěvky ze soukromého sektoru, zejména od členů, akcionářů nebo partnerů evropských center pro digitální inovace, výnosy ze svých aktiv a činností, odkazy, dary a příspěvky fyzických osob nebo financování, a to i ve formě grantů z programu Digitální Evropa a jiných programů Unie.

(12)  Program by měl být prováděn prostřednictvím projektů posilujících zásadní digitální kapacity a jejich široké využívání. To by mělo zahrnovat spolufinancování s členskými státy a v případě potřeby se soukromým sektorem. Míra spolufinancování by měla být stanovena v pracovním programu. Pouze ve výjimečných případech by financování Unie mohlo pokrývat až 100 % způsobilých nákladů. K tomu by bylo potřeba zejména dosáhnout kritického objemu zakázek a tím větší efektivnosti vynaložených prostředků a zaručit, že dodavatelé v Evropě zůstanou v čele pokroku technologií.

(13)  Cíle politik tohoto programu budou řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci ▌fondu InvestEU.

(14)  Opatření v rámci programu by měla být použita k dalšímu zlepšování digitálních kapacit Unie a k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášela jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovala nebo vytěsňovala soukromé financování.

(15)  Aby se dosáhlo maximální flexibility po celou dobu trvání programu a vyvinula se součinnost mezi jeho složkami, může být každý ze specifických cílů prováděn pomocí všech nástrojů dostupných v rámci finančního nařízení. Prováděcí mechanismy, jež mají být použity, jsou přímé řízení a nepřímé řízení v případě, že by financování Unie mělo být kombinováno s jinými zdroji financování nebo pokud provádění vyžaduje vytvoření společně řízených struktur. Aby bylo navíc možné reagovat zejména na nový vývoj a nové potřeby, například nové technologie, může Komise v rámci ročního rozpočtového procesu a v souladu s finančním nařízením navrhnout odchýlení od orientačních částek stanovených v tomto nařízení.

(15a)  Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků ze souhrnného rozpočtu Unie, je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech opatření a činností prováděných v rámci programu a jejich doplňkovost s činnostmi členských států, přičemž je třeba usilovat o soudržnost, doplňkovost a součinnost s programy financování na podporu navzájem úzce propojených oblastí politik. U přímo i nepřímo řízených opatření poskytují nástroj pro zajištění souladu příslušné pracovní programy, je však třeba navázat spolupráci mezi Komisí a příslušnými orgány členských států s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost rovněž mezi přímo nebo nepřímo řízenými fondy a fondy, na které se vztahuje sdílené řízení.

(16)  Vysoce výkonná výpočetní technika a související kapacity zpracování dat v Unii by měly umožňovat zajistit širší využívání vysoce výkonné výpočetní techniky ve výrobních odvětvích a obecněji v oblastech veřejného zájmu s cílem využít jedinečných příležitostí, které superpočítače přinášejí společnosti v oblastech jako zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, jakož i konkurenceschopnost průmyslu, zejména malých a středních podniků. Pořízení superpočítačů světové třídy zabezpečí systém dodávek Unie a pomůže zavést služby v oblasti simulace, vizualizace a prototypizace a současně zajistí systém vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC), který bude v souladu s hodnotami a zásadami Unie.

(17)  Podporu intervenci Unie v této oblasti vyjádřila Rada(18) i Evropský parlament(19). Kromě toho podepsalo v letech 2017–2018 devatenáct členských států prohlášení o iniciativě EuroHPC(20), což je dohoda mezi vládami, kde se zavazují spolupracovat s Komisí s cílem vybudovat a zavést v Evropě nejmodernější infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury, jež by byly v celé Unii dostupné pro vědecké obce, veřejnost a soukromé partnery.

(18)  U specifického cíle Vysoce výkonná výpočetní technika se za nejvhodnější prováděcí mechanismus považuje společný podnik, který by měl zejména koordinovat vnitrostátní a unijní strategie a investice do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a výzkumu a vývoje, sdílet prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a zajišťovat ekonomické a strategické zájmy Unie(21). Odborná střediska pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, jak jsou vymezena v čl. 2 bodě 4 nařízení Rady (EU) 2018/1488, v členských státech kromě toho poskytnou služby vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu včetně malých a středních podniků a začínajících podniků, akademické obci a orgánům veřejné správy.

(19)  Rozvíjení kapacity související s umělou inteligencí je rozhodující hnací silou digitální transformace průmyslu, služeb a veřejného sektoru. V továrnách, hlubokomořských aplikacích, domácnostech, městech a nemocnicích se využívají stále autonomnější roboty. Komerční platformy umělé inteligence pokročily od testování ke skutečným aplikacím v oblasti zdravotnictví a životního prostředí; všichni významní výrobci automobilů vyvíjejí autonomní vozidla a techniky strojového učení jsou ústředním prvkem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících velké objemy dat. V zájmu zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti je nezbytné, aby Evropa spojila síly na všech úrovních. Členské státy tuto skutečnost uznaly prostřednictvím konkrétních závazků spolupráce v rámci koordinovaného akčního plánu.

(19a)  Knihovny algoritmů mohou zahrnovat velký soubor algoritmů včetně jednoduchých řešení, jako jsou klasifikační algoritmy, algoritmy neuronových sítí nebo plánovací či rozhodovací algoritmy, nebo složitějších řešení, jako jsou algoritmy pro rozpoznávání řeči, navigační algoritmy v autonomních zařízeních, například v dronech nebo autonomních automobilech, či algoritmy umělé inteligence v robotech, které umožňují jejich interakci s okolním prostředím a adaptaci na toto prostředí. Knihovny algoritmů by měly být snadno přístupné všem za podmínek, jež budou spravedlivé, přiměřené a nediskriminační.

(19b)   Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu poukázal Evropský parlament na dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci. V tomto kontextu je pro zachování jazykové rozmanitosti, zajištění začlenění a pro umožnění komunikace mezi lidmi a mezi lidmi a stroji nezbytný rozvoj rozsáhlých jazykových technologií založených na umělé inteligenci, jako je automatický překlad, rozpoznávání řeči, analýzy textů o velkém objemu dat, systémy pro dialog a odpovídání na otázky.

(19c)  Výrobky a služby založené na umělé inteligenci by měly být vstřícné k uživatelům, od návrhu v souladu s právními předpisy a měly by spotřebitelům zajistit více možností a více informací, zejména o kvalitě výrobků a služeb.

(20)  Dostupnost rozsáhlých souborů dat a zkušebních a experimentálních zařízení má zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence včetně jazykových technologií.

(21)  Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu(22) zdůraznil Evropský parlament význam společného přístupu k evropské kybernetické bezpečnosti, přičemž uznal potřebu zvýšit informovanost a považoval kybernetickou odolnost za zásadní odpovědnost vedoucích podniků a tvůrců vnitrostátních a evropských politik průmyslové bezpečnosti a implementace bezpečnosti a soukromí již od návrhu a jako výchozího nastavení.

(22)  Kybernetická bezpečnost je úkolem pro celou Unii, jež nemůže být ▌ řešen pouze ▌ vnitrostátními iniciativami. Měla by být posílena kapacita Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem vybavit Evropu nezbytnými kapacitami pro ochranu ▌občanů, orgánů veřejné správy a podniků proti kybernetickým hrozbám. Spotřebitelé by navíc měli být chráněni, když používají propojené produkty, jež mohou být napadeny hackery a ohrozit jejich bezpečnost. Toho by mělo být dosaženo společně s členskými státy a soukromým sektorem vývojem projektů posilujících kapacity Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti a zabezpečením koordinace mezi nimi a zajištěním širokého zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice, jakož i shromážděním kompetencí v této oblasti s cílem zajistit kritický objem a excelenci.

(23)  V září 2017 Komise předložila balíček iniciativ(23), který stanoví komplexní přístup Unie ke kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu Evropy řešit kybernetické útoky a hrozby a posílit technologii a průmyslovou kapacitu v této oblasti. Balíček zahrnuje také nařízení o Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost (ENISA) a o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií (akt o kybernetické bezpečnosti).

(24)  Důvěra je nezbytným předpokladem pro fungování jednotného digitálního trhu. Technologie kybernetické bezpečnosti, jakými jsou digitální identity, šifrování nebo detekce narušení a jejich uplatňování v oblastech jako finance, průmysl 4.0, energetika, doprava, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti činnosti a transakcí on-line pro občany, orgány veřejné správy i společnosti.

(25)  Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila, že pro úspěšné budování digitální Evropy potřebuje Unie zejména trhy práce a systémy odborné přípravy a vzdělávání vhodné pro digitální věk a že existuje potřeba investovat do digitálních dovedností, aby všichni evropští občané měli silnější postavení a lepší dovednosti;

(26)  Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v realizaci agendy sociálního summitu, který se konal v Göteborgu v listopadu 2017, včetně evropského pilíře sociálních práv, vzdělávání a odborné přípravy a nové agendy dovedností pro Evropu. Evropská rada rovněž požádala Komisi, Radu a členské státy, aby posoudily možná opatření pro řešení výzev týkajících se dovedností spojených s digitalizací, kybernetickou bezpečností, mediální gramotností a umělou inteligencí a potřeby inkluzivního přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě založeného na celoživotním učení a zaměřeného na inovace. V reakci na to Komise dne 17. ledna 2018 představila první soubor opatření týkajících se klíčových kompetencí, digitálních dovedností(24), a také společných hodnot a inkluzivního vzdělávání. V květnu 2018 byl představen druhý balíček opatření věnovaný přípravě na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, v němž je zásadní význam digitálních dovedností rovněž zdůrazněn.

(26a)  Mediální gramotností se rozumí základní kompetence (znalosti, dovednosti a postoje), které občanům umožňují účinně vstupovat do dialogu s médii a dalšími poskytovateli informací a rozvíjet kritické myšlení a dovednosti potřebné k celoživotnímu učení v zájmu socializace a aktivního občanství.

(26b)   Vzhledem k potřebě celostního přístupu by měl program brát v úvahu také oblasti začleňování, kvalifikace, odborné přípravy a specializace, které jsou vedle pokročilých digitálních kompetencí rozhodující pro vytváření přidané hodnoty ve znalostní společnosti.

(27)  Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu(25) Evropský parlament uvedl, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním kamenem sociální soudržnosti v digitální společnosti. Dále požadoval, aby bylo do všech digitálních iniciativ začleněno hledisko rovnosti žen a mužů, a zdůraznil potřebu zabývat se genderovými rozdíly v odvětví IKT, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy.

(28)  Pokročilé digitální technologie podporované tímto programem, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, aby pokročily z výzkumného prostoru a byly zavedeny, prováděny a šířeny na úrovni Unie. Stejně jako zavedení těchto technologií vyžaduje reakci Unie také rozměr dovedností. Příležitosti k odborné přípravě v pokročilých digitálních dovednostech, včetně kompetencí v oblasti ochrany údajů, je nutné v celé EU rozšířit, zintenzivnit a zpřístupnit. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to bránit hladkému zavedení pokročilých digitálních technologií a omezit celkovou konkurenceschopnost hospodářství Unie. Opatření podporovaná tímto programem doplňují ta, jež jsou podporována z fondů ESF, EFRR, ERASMUS + a programu Horizont Evropa. Budou se zaměřovat na pracovní sílu v soukromém i veřejném sektoru, zejména na odborníky z oblasti IKT a další související odborníky, jakož i na studenty. Tyto kategorie zahrnují školené osoby i školitele. Termín pracovní síla označuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo a zahrnuje osoby zaměstnané (zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné) i nezaměstnané.

(29)  Modernizace orgánů veřejné správy a veřejných služeb pomocí digitálních nástrojů má zásadní význam pro snížení administrativní zátěže ▌občanů, a to ▌díky rychlejší, pohodlnější a méně nákladné interakci s veřejnými orgány a také účinnějším, transparentnějším a kvalitnějším službám poskytovaným občanům a podnikům, zatímco zároveň dojde ke zvýšení účinnosti veřejných výdajů. Jelikož řada služeb veřejného zájmu již má unijní rozměr, podpora jejich provádění a zavádění na úrovni Unie by měla zajistit, aby prospěch z přístupu k mnohojazyčným digitálním službám vysoké kvality mohli mít občané a podniky v celé Evropě. Kromě toho se předpokládá, že podpora Unie v této oblasti bude podnětem k opakovanému použití informací veřejného sektoru.

(29a)   Digitalizace může usnadnit a zlepšit bezbariérový přístup pro všechny občany, včetně starších osob, osob s omezenou mobilitou nebo se zdravotním postižením a osob žijících v odlehlých nebo venkovských oblastech.

30)  Digitální transformace oblastí veřejného zájmu jako zdravotní péče(26), mobilita, spravedlnost, monitorování země a životního prostředí, bezpečnost, snižování emisí uhlíku, energetická infrastruktura, vzdělávání a odborná příprava a kultura vyžaduje pokračování a rozšíření infrastruktur digitálních služeb, které umožňují bezpečnou přeshraniční výměnu údajů a podporují vnitrostátní rozvoj. Jejich koordinace na základě tohoto nařízení dosáhne potenciálu součinnosti nejlépe.

(30a)  Klíčový význam pro využití přínosů digitální transformace má zavedení potřebných digitálních technologií, zejména technologií v rámci specifických cílů vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence a kybernetické bezpečnosti a důvěry, přičemž tyto technologie by mohly být doplněny o další špičkové a budoucí technologie, jako jsou technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain).

(30b)   Digitální transformace by měla umožnit občanům EU bezpečný přeshraniční přístup, využívání a správu jejich osobních údajů bez ohledu na místo jejich pobytu nebo místo, kde se nacházejí údaje.

(31)  Ve svém Tallinském prohlášení ze dne 6. října 2017 dospěla Rada EU k závěru, že digitální pokrok od základu transformuje naše společnosti a hospodářství, zpochybňuje účinnost dříve vyvinutých politik v širokém spektru oblastí, jakož i úlohu a funkci veřejné správy obecně. Naší povinností je tyto úkoly předvídat a zvládat, abychom byli s to uspokojit potřeby a naplnit očekávání občanů a podniků.

(32)  Modernizace evropských orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit úspěšné realizace strategie pro jednotný digitální trh. Hodnocení strategie v polovině období zdůraznilo potřebu posílit transformaci orgánů veřejné správy a zajistit, aby občané měli snadný, důvěryhodný a bezproblémový přístup k veřejným službám.

(33)  Roční analýza růstu, kterou Komise zveřejnila v roce 2017(27), ukazuje, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro povzbuzení produktivity, konkurenceschopnosti, hospodářské spolupráce, udržitelného růstu, zaměstnanosti a vysoce kvalitních pracovních míst. Za účelem podpory hospodářského růstu a vysoce kvalitních služeb podnikům a občanům jsou nezbytné zejména účelná a transparentní veřejná správa a účinné soudní systémy.

(34)  Interoperabilita evropských veřejných služeb se týká všech úrovní správy: unijní, vnitrostátní, regionální a místní. Kromě toho, že odstraňuje překážky fungování jednotného trhu, interoperabilita usnadňuje přeshraniční spolupráci, prosazování evropských norem a úspěšné provádění politik, skýtá velký potenciál k překonání přeshraničních elektronických překážek a dále zabezpečuje vznik nových nebo upevnění rozvíjejících se společných veřejných služeb na úrovni Unie. Aby se odstranila roztříštěnost evropských služeb s cílem podpořit základní svobody a operativní vzájemné uznávání v EU, měl by být prosazován ucelený meziodvětvový a přeshraniční přístup k interoperabilitě způsobem, který je nejúčinnější a nejvstřícnější ke koncovým uživatelům. To znamená, že interoperabilitu je nutné chápat v širokém smyslu, od technických po právní vrstvy a včetně aspektů politiky pro danou oblast. Rozpětí činností by proto přesahovalo obvyklý životní cyklus řešení, aby zahrnulo všechny prvky intervencí, jež by podporovaly nezbytné rámcové podmínky pro trvalou celkovou interoperabilitu. Program by měl usnadňovat vzájemné obohacování různých vnitrostátních iniciativ, a vést tak k rozvoji digitální společnosti.

(34a)  Program by proto měl podporovat řešení s otevřeným zdrojovým kódem, aby umožnil opětovné používání, zvýšil důvěru a zajistil transparentnost. To bude mít pozitivní dopad na udržitelnost financovaných projektů.

(35)  Rozpočet přidělený na konkrétní činnosti věnované provádění rámce interoperability a interoperability vyvinutých řešení je 194 miliony EUR.

(36)  Usnesení Evropského parlamentu ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu(28) zdůrazňuje, že je důležité uvolnit dostatečné množství veřejných a soukromých finančních prostředků na digitalizaci evropského průmyslu.

(37)  V dubnu 2016 přijala Komise iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zajistit, aby „každý průmyslový podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací“. To má velký význam zejména pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích.

(38)  Evropský hospodářský a sociální výbor uvítal sdělení nazvané „Digitalizace evropského průmyslu“ a považoval je – společně s doprovodnými dokumenty – za „první krok v rámci rozsáhlého evropského pracovního programu, který je třeba realizovat v úzké vzájemné spolupráci mezi všemi zainteresovanými stranami z veřejného i soukromého sektoru“(29).

(39)  Dosažení cílů může vyžadovat využití pákového efektu potenciálu doplňkových technologií při vytváření sítí a výpočetních domén, jak je uvedeno ve sdělení „Digitalizace evropského průmyslu“(30) , které uznává „dostupnost špičkové síťové a cloudové infrastruktury“ jako zásadní prvek digitalizace průmyslu.

(40)  ▌Nařízení (EU) 2016/679 zaručuje stanovením jediného souboru pravidel přímo použitelných v právních řádech členských států volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy EU a posiluje důvěru a bezpečnost jednotlivců, dva nezbytné prvky skutečného jednotného digitálního trhu. Všechna opatření prováděná v rámci tohoto programu by proto měla, pokud zahrnují zpracování osobních údajů, podporovat použití nařízení (EU) 2016/679, například v oblasti umělé inteligence a technologie blockchain. Měla by podporovat rozvoj takových digitálních technologií, které jsou v souladu s povinnostmi „záměrné ochrany osobních údajů“.

(41)  Program by se měl provádět zcela v souladu s mezinárodním a unijním rámcem ochrany a vymáhání duševního vlastnictví. Účinná ochrana duševního vlastnictví hraje při inovacích klíčovou úlohu, a je proto pro účinné provádění programu nezbytná.

(42)  Subjekty, které tento program provádějí, by měly splňovat ustanovení platná pro orgány Unie a vnitrostátní právní předpisy o nakládání s informacemi, zejména s citlivými neutajovanými informacemi a utajovanými informacemi EU. U specifického cíle č. 3 může být z bezpečnostních důvodů zapotřebí vyloučit z výzev k předkládání návrhů a výzev k předkládání nabídek subjekty kontrolované ze třetích zemí. Ve výjimečných případech může být takové vyloučení zapotřebí u specifických cílů č. 1 a 2. Bezpečnostní důvody pro takové vyloučení by měly být přiměřené a řádně opodstatněné s odkazem na rizika, jež by zahrnutí těchto subjektů představovalo.

(43)  S ohledem na význam řešení problému změny klimatu v souladu se závazky Unie plnit Pařížskou dohodu a cíle udržitelného rozvoje Organizace spojených národů tento program přispěje k začlenění opatření v oblasti změny klimatu a povede k dosažení celkového cíle 25 % výdajů z rozpočtu EU podporujících cíle v oblasti klimatu(31). Příslušná opatření by měla být určována v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posouzena v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

(45)  Měly by být přijaty pracovní programy, aby bylo cílů programu dosaženo v souladu s prioritami Unie a členských států a aby byl současně zajištěn soulad, transparentnost a kontinuita společných opatření Unie a členských států. Pracovní programy by měly být v zásadě přijímány každé dva roky, nebo – je-li to odůvodněno potřebami souvisejícími s prováděním programu – každoročně. Druhy financování a způsoby čerpání podle tohoto nařízení by měly být voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů opatření a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. To by mělo zahrnovat zvážení využívání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(46)  Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie týkající se změn příloh I a II za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Zejména pak pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci Evropský parlament a Rada obdrží veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se přípravě aktů v přenesené pravomoci věnují.

(47)  Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie, zejména zásady uvedené v článcích [8], [11], [16], [21], [35], [38] a [47] o ochraně osobních údajů, svobodě projevu a informací, svobodě podnikání, zákazu diskriminace, zdravotní péči, ochraně spotřebitelů a právu na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Členské státy musí toto nařízení uplatňovat způsobem, který je s těmito právy a zásadami v souladu.

(49)  Horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie se vztahují na toto nařízení. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění a umožňují kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se týkají rovněž ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se dodržování zásad právního státu v členských státech, neboť jejich dodržování je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z prostředků Unie,

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program Digitální Evropa („program“).

Stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Evropské unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

a)  „operací kombinování zdrojů“ se rozumí opatření podporovaná z rozpočtu EU, včetně opatření v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, která kombinují nevratné formy podpory a/nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

b)  „právním subjektem“ se rozumí jakákoli fyzická nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

c)  „třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie;

d)  „přidruženou zemí“ se rozumí třetí země, jež je stranou dohody s Unií, která umožňuje její účast v programu podle článku [10];

da)   „mezinárodní organizací evropského zájmu“ se rozumí mezinárodní organizace, v níž většinu členů tvoří členské státy nebo jejíž sídlo se nachází v členském státě;

e)  „evropským centrem pro digitální inovace“ se rozumí právní subjekt ▌ zvolený v souladu s článkem 16, aby plnil úkoly v rámci programu ▌, zejména aby přímo zajišťoval nebo poskytoval přístup k technologickým odborným poznatkům a experimentálním zařízením jako vybavení a softwarové nástroje pro umožnění digitální transformace průmyslu, a aby také usnadňoval přístup k finančním prostředkům. Evropská centra pro digitální inovace jsou otevřená podnikům všech forem a velikostí, zejména malým a středním podnikům, podnikům se střední tržní kapitalizací, rozvíjejícím se podnikům a orgánům veřejné správy v celé Unii.

f)  „pokročilé digitální dovednosti“ jsou ty dovednosti a odborné kompetence vyžadující znalosti a zkušenosti nezbytné pro pochopení, koncepci, vývoj, řízení, testování, zavádění, využívání a údržbu technologií, produktů a služeb podporovaných tímto nařízením, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 2 písm. a), b), c) a e).

fa)  „evropské partnerství“ je iniciativa stanovená v [vložte odkaz na nařízení o rámcovém programu Horizont Evropa]

fb)  „malými a středními podniky“ se rozumějí mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES;

g)  „kybernetickou bezpečností“ se rozumí veškeré činnosti nezbytné k ochraně sítí a informačních systémů, jejich uživatelů a osob dotčených kybernetickými hrozbami;

h)  „infrastrukturami digitálních služeb“ se rozumějí infrastruktury, které umožňují poskytování síťových služeb elektronickou cestou, obvykle přes internet;

i)  „pečetí excelence“ se rozumí certifikační značka stanovená v [vložte odkaz na nařízení o rámcovém programu Horizont Evropa]

Článek 3

Cíle programu

1.  Program má tento obecný cíl: Podporovat a zrychlit digitální transformaci evropského hospodářství, průmyslu a společnosti, s cílem přinášet její výhody evropským občanům, veřejné správě a podnikům v celé Unii, zvyšovat konkurenceschopnost Evropy v globální digitální ekonomice a zároveň přispívat k překlenutí digitální propasti v celé Unii a posilovat strategickou autonomii Unie. K tomu je potřeba ucelený, meziodvětvová a přeshraniční podpora a výraznější příspěvek Unie. Program, prováděný v úzké spolupráci s dalšími příslušnými programy financování Unie:

a)  posílí a podpoří kapacity Evropy v klíčových oblastech digitálních technologií prostřednictvím jejich rozsáhlého zavádění,

b)  zvětší rozsah jejich šíření a využívání v soukromém sektoru a v oblastech veřejného zájmu a zároveň podpoří jejich digitální transformaci a přístup k digitálním technologiím.

2.  Program bude mít pět vzájemně souvisejících specifických cílů:

a)  Specifický cíl č. 1: Vysoce výkonná výpočetní technika

b)  Specifický cíl č. 2: Umělá inteligence

c)  Specifický cíl č. 3: Kybernetická bezpečnost a důvěra

d)  Specifický cíl č. 4: Pokročilé digitální dovednosti

e)  Specifický cíl č. 5: Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita

Článek 4

Vysoce výkonná výpočetní technika

1.   Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 1. Vysoce výkonná výpočetní technika sleduje tyto operativní cíle:

a)  zavést, koordinovat na úrovni Unie a provozovat v Unii integrovanou infrastrukturu exakapacitních ▌superpočítačů a datovou infrastrukturu světové úrovně zaměřenou na poptávku a orientovanou na využití, jež bude snadno dostupná ▌veřejným a soukromým uživatelům, zejména malým a středním podnikům, bez ohledu na to, ve kterém členském státě se nacházejí, a pro účely výzkumu v souladu s {nařízením, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku};

b)  zavést hotovou/funkční technologii, která je výsledkem výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky Unie, jež zahrnuje různé aspekty ve vědeckých a průmyslových segmentech hodnotového řetězce, včetně hardwaru, softwaru, aplikací, služeb, propojení a digitálních dovedností, a zajistit vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany údajů;

c)  zavést a provozovat post-exakapacitní infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi a ▌výzkumné infrastruktury pro výpočetní vědu; povzbuzovat v Unii vývoj hardwaru a softwaru potřebného pro takové zavádění.

2.  Opatření v rámci specifického cíle 1 jsou prováděna především prostřednictvím společného podniku zřízeného nařízením Rady (EU) 2018/1488 ze dne 28. září 2018, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku(32).

Článek 5

Umělá inteligence

1.   Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 2. Umělá inteligence sleduje tyto operativní cíle:

a)  vybudovat a posílit základní kapacity a znalosti v oblasti umělé inteligence v Unii, včetně kvalitních datových zdrojů a odpovídajících mechanismů výměny a knihoven algoritmů, přičemž bude zaručen na člověka zaměřený a inkluzivní přístup respektující evropské hodnoty.

plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů musí řešení založená na umělé inteligenci a poskytnuté údaje dodržovat zásadu ochrany soukromí a bezpečnosti již od fáze návrhu.

b)  zpřístupnit tyto kapacity všem podnikům, zejména malým a středním podnikům a začínajícím podnikům, občanské společnosti, neziskovým organizacím, výzkumným institucím, univerzitám a orgánům veřejné správy, s cílem maximalizovat jejich přínos pro evropskou společnost a ekonomiku

c)  posílit a spojit do sítě ▌ zkušební a experimentální zařízení pro umělou inteligenci v členských státech.

ca)  s cílem vyvinout a posílit obchodní aplikace a produkční systémy a zároveň usnadňovat začleňování technologií do hodnotových řetězců, rozvoj inovativních podnikatelských modelů a zkracování časové prodlevy mezi inovací a průmyslovou výrobou; a podporovat využívání řešení založených na umělé inteligenci v oblastech veřejného zájmu a ve společnosti.

1b.  Komise v souladu s příslušnými unijními a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie stanoví podmínky týkající se etických otázek v pracovních programech v rámci specifického cíle č. 2 a zohlední při tom mimo jiné doporučení vydané odbornou skupinou na vysoké úrovni pro umělou inteligenci. Výzvy nebo grantové dohody musí obsahovat příslušné podmínky stanovené v pracovních programech.

Tam, kde je to vhodné, provádí Komise etické kontroly. Financování opatření, která nejsou v souladu s podmínkami etických otázek, může být kdykoli pozastaveno, ukončeno nebo sníženo v souladu s finančním nařízením.

1c.  Opatření v rámci tohoto specifického cíle jsou primárně prováděna prostřednictvím přímého řízení.

Etické a právní požadavky stanovené v tomto článku se uplatní na všechna opatření specifického cíle 2, bez ohledu na způsob provádění.

Článek 6

Kybernetická bezpečnost a důvěra

1.   Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 3. Kybernetická bezpečnost a důvěra sleduje tyto operativní cíle:

a)  podporovat společně s členskými státy veřejné zakázky na pokročilé vybavení, nástroje a datové infrastruktury pro kybernetickou bezpečnost a zvyšování jejich objemu s cílem dosáhnout společné vysoké úrovně kybernetické bezpečnosti na evropské úrovni, a to v plném souladu s právními předpisy o ochraně údajů a základními právy a při zajištění strategické nezávislosti EU.

b)  podporovat zvyšování objemu a co nejlepší využívání evropských znalostí, kapacity a dovedností souvisejících s kybernetickou bezpečností; a sdílení a začleňování osvědčených postupů;

c)  zajistit široké zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v celé ekonomice; se zvláštní pozorností věnovanou veřejným službám a základním hospodářským subjektům, jako jsou malé a střední podniky;

d)  posílit schopnosti v členských státech a soukromém sektoru s cílem pomoci jim splnit směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii79, mimo jiné prostřednictvím opatření zaměřených na rozvoj kultury kybernetické bezpečnosti v rámci organizací.

da)  zlepšovat odolnost vůči kybernetickým útokům, zvyšovat povědomí o rizicích a vědomosti o základních bezpečnostních postupech mezi uživateli, zejména veřejnými službami, malými a středními podniky a začínajícími podniky, zajišťovat, aby společnosti splňovaly základní úroveň bezpečnosti, jako je šifrování údajů a sdělení mezi koncovými body a aktualizace softwaru, a podporovat využívání konceptů bezpečnosti již od fáze návrhu a na základě výchozí znalosti základních bezpečnostních postupů, jakož i kybernetické hygieny.

1a.  Opatření v rámci specifického cíle č. 3 Kybernetická bezpečnost a důvěra se provádějí především prostřednictvím Evropského průmyslového, technologického a výzkumného centra kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a sítě kompetencí pro kybernetickou bezpečnost v souladu s [nařízením Evropského parlamentu a Rady(33)].

Článek 7

Pokročilé digitální dovednosti

1.   Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 4. Cíl Pokročilé digitální dovednosti podpoří rozvoj pokročilých digitálních dovedností v oblastech podporovaných tímto programem, čímž přispěje ke zvětšení talentového potenciálu Evropy, překlenutí digitální propasti, a k větší profesionalitě s přihlédnutím k vyváženému zastoupení žen a mužů, zvláště pokud jde o vysoce výkonnou výpočetní techniku využívající cloud computing, analýzu dat velkého objemu, kybernetickou bezpečnost, technologie distribuované účetní knihy (například blockchain), kvantové technologie, robotiku, umělou inteligenci. S cílem řešit nesoulad mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi a podpořit specializaci v oblasti digitálních technologií a aplikací, finanční intervence sleduje tyto operativní cíle:

a)  podporovat koncepci a realizaci vysoce kvalitní dlouhodobé odborné přípravy a kurzů pro studenty ▌a pracovníky, včetně smíšeného učení;

b)  podporovat koncipování a realizaci vysoce kvalitní krátkodobé odborné přípravy a kurzů pro ▌pracovníky, zejména v rámci malých a středních podniků a ve veřejném sektoru;

c)  podporovat vysoce kvalitní profesní přípravu na pracovišti a pracovní stáže a stáže pro studenty ▌a pracovníky, zejména v rámci malých a středních podniků a ve veřejném sektoru.

2.  Opatření v rámci tohoto specifického cíle Pokročilé digitální dovednosti se primárně provádějí prostřednictvím přímého řízení.

Článek 8

Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita

1.  Finanční intervence Unie v rámci specifického cíle 5. Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita má tyto operativní cíle při současném překlenutí digitální propasti:

a)  podporovat veřejný sektor a oblasti veřejných zájmů, jako jsou zdravotnictví a péče, vzdělávání, soudnictví, celní oblast, doprava, mobilita, energetika, životní prostředí, kulturní a kreativní odvětví, včetně příslušných podniků usazených v Unii, aby mohly účinně zavést nejmodernější digitální technologie, například vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci a kybernetickou bezpečnost, a měly k nim přístup;

b)  zavést, provozovat a udržovat nejmodernější infrastruktury transevropských interoperabilních digitálních služeb v celé Unii (včetně služeb souvisejících) vzájemně se doplňujících s vnitrostátními a regionálními opatřeními;

ba)  podporovat začleňování a využívání transevropských infrastruktur digitálních služeb a dohodnutých evropských digitálních norem ve veřejném sektoru a oblastech veřejných zájmů s cílem usnadnit nákladově efektivní provádění a interoperabilitu;

c)  usnadnit vývoj, aktualizace a využívání řešení a rámců evropskými orgány veřejné správy, podniky a občany, včetně řešení s otevřeným zdrojem a opakovaného použití řešení a rámců interoperability;

d)  Nabídnout veřejnému sektoru a výrobním odvětvím Unie, zvláště malým a středním podnikům, snadný přístup k testování a pilotním projektům digitálních technologií a k jejich širšímu využití, včetně jejich přeshraničního využívání;

e)  podpořit využívání ze strany veřejného sektoru a průmyslových odvětví Unie, zejména malých a středních podniků a začínajících podniků, pokročilých digitálních a souvisejících technologií zahrnujících zejména vysoce výkonnou výpočetní techniku, umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, další špičkové a budoucí ▌ technologie, jako jsou technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain);

f)  podpořit koncepci, testování, provádění, zavádění a údržbu interoperabilních digitálních řešení, včetně řešení digitální veřejné správy, pro veřejné služby na úrovni EU poskytované prostřednictvím platformy daty podložených opětovně využitelných řešení podporující inovace a zavádějící společné rámce za účelem uvolnění plného potenciálu služeb orgánů veřejné správy pro evropské občany a podniky;

g)  zajistit trvalou kapacitu na úrovni Unie k prosazování digitálního rozvoje, a rovněž pro pozorování a analyzování rychle se vyvíjejících digitálních trendů a přizpůsobení se jim, jakož i pro sdílení a začleňování osvědčených postupů;

h)  podpořit spolupráci k dosažení evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury pro sdílení údajů a digitální infrastruktury využívající mimo jiné služeb a aplikací distribuované účetní knihy, včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací EU na základě zabezpečení a ochrany soukromí již od fáze návrhu, a zároveň dodržovat právní předpisy na ochranu spotřebitelů a údajů;

i)  vybudovat a upevnit evropská centra pro digitální inovace a jejich síť.

2.  Opatření v rámci tohoto specifického cíle jsou primárně prováděna prostřednictvím přímého řízení.

Článek 9

Rozpočet

1.  Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 8 192 391 000 EUR v cenách roku 2018 (9 194 000 000 EUR v běžných cenách).

2.  Orientační rozdělení uvedené částky je následující:

a)  2 404 289 438 EUR v cenách roku 2018 (2 698 240 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika;

b)  2 226 192 703 EUR v cenách roku 2018 (2 498 369 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence;

c)  1 780 954 875 EUR v cenách roku 2018 (1 998 696 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra;

d)  623 333 672 EUR v cenách roku 2018 (699 543 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti;

e)  1 157 620 312 EUR v cenách roku 2018 (1 299 152 000 EUR v běžných cenách) pro specifický cíl č. 5 – Zavedení, co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita.

3.  Částku uvedenou v odstavci 1 lze rovněž použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4.  Rozpočtové závazky na opatření trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

5.  Do programu mohou být na žádost členských států převedeny zdroje, jež jim byly přiděleny v rámci sdíleného řízení, včetně doplnění grantů udělených na dané opatření až do výše 100 % celkových způsobilých nákladů tam, kde je to možné, aniž je dotčena zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení a v pravidlech pro státní podporu. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného článku. Tyto zdroje se použijí pouze ve prospěch dotčeného členského státu.

6.  Aniž je dotčeno finanční nařízení, mohou být výdaje na opatření z projektů zařazených do prvního pracovního programu způsobilé od 1. ledna 2021.

Článek 10

Třetí země přidružené k programu

1.  Program je otevřen členům Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

2.  Plné či částečné přidružení třetích zemí, které nejsou uvedeny v odstavci 1, k programu vychází z individuálního posouzení specifických cílů, a to v souladu s ▌podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě o účasti třetí země v kterémkoli programu Unie, za předpokladu, že tato zvláštní dohoda beze zbytku zohledňuje následující kritéria:

—  účast třetí země je v zájmu Unie,

—  účast přispívá k dosažení cílů stanovených v článku 3,

—  účast nevyvolává žádné obavy v oblasti bezpečnosti a plně dodržuje příslušné bezpečnostní požadavky stanovené v článku 12,

—  dohoda zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky a výhodami účasti třetí země, která se účastní programů Unie;

—  dohoda stanoví podmínky účasti v daných programech, včetně výpočtu finančních příspěvků k jednotlivým programům a jejich správních nákladů. Tyto příspěvky představují v souladu s [čl. 21 odst. 5 nového finančního nařízení] účelově vázané příjmy;

—  dohoda nesvěřuje třetí zemi rozhodovací pravomoc ohledně programu,

—  dohoda zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

2a.  Během přípravy pracovních programů Evropská komise nebo jiné příslušné prováděcí subjekty individuálně posoudí, zda jsou v případě opatření zahrnutých do těchto pracovních programů splněny podmínky stanovené v dohodě uvedené v odstavci 2.

Článek 11

Mezinárodní spolupráce

1.  Unie může spolupracovat se třetími zeměmi uvedenými v článku 10, s jinými třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi či subjekty zřízenými v těchto zemích, zejména v rámci evropsko-středomořského partnerství a Východního partnerství a ve vztahu k sousedním zemím, především zemím západního Balkánu a černomořské oblasti. Aniž je dotčen článek [18], program nehradí související náklady.

2.  Spolupráce se třetími zeměmi a organizacemi uvedená v odstavci 1 v rámci specifického cíle č. 1. Vysoce výkonná výpočetní technika, specifický cíl č. 2, Umělá inteligence, a specifického cíle č. 3. Kybernetická bezpečnost a důvěra, podléhá článku [12].

Článek 12

Bezpečnost

1.   Opatření prováděná v rámci programu jsou v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly, a zejména s ochranou utajovaných informací před neoprávněným vyzrazením, včetně souladu s veškerými příslušnými vnitrostátními a unijními právními předpisy. V případě opatření prováděných mimo Unii, při kterých jsou využívány utajované informace nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby navíc kromě souladu s výše uvedenými požadavky byla uzavřena bezpečnostní dohoda mezi Unií a třetí zemí, ve které se činnost provádí.

2.   Kde je to vhodné, zahrnují návrhy a nabídky vlastní posouzení bezpečnosti, které identifikuje veškeré bezpečnostní problémy a podrobně popisuje, jak budou tyto problémy řešeny, aby byly dodrženy příslušné vnitrostátní a unijní právní předpisy.

3.   Komise nebo financující subjekt provedou v příslušných případech bezpečnostní kontrolu návrhů, které vzbuzují otázky v oblasti bezpečnosti.

4.   Opatření musí být v příslušných případech v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444(34), a s jeho prováděcími pravidly.

5.   Pracovní program může rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v EU, ale řízené ze třetích zemí nejsou z řádně odůvodněných bezpečnostních důvodů způsobilé k účasti ve všech nebo některých opatřeních v rámci specifického cíle č. 3. V těchto případech se výzvy k předkládání návrhů a výzvy k předkládání nabídek omezí na subjekty usazené nebo považované za usazené v členských státech a řízené členskými státy a/nebo státními příslušníky členských států.

Pokud je to náležitě odůvodněno z bezpečnostních důvodů, může pracovní program rovněž stanovit, že právní subjekty usazené v přidružených zemích a právní subjekty usazené v EU, ale řízené ze třetích zemí mohou být způsobilé k účasti ve všech nebo některých opatřeních v rámci specifických cílů č. 1 a 2, pouze pokud jsou v souladu s podmínkami odkazujícími na požadavky, jež tyto právní subjekty musí splnit s cílem zaručit ochranu základního bezpečnostního zájmu Unie a jejích členských států a zajistit ochranu informací obsažených v utajovaných dokumentech. Uvedené podmínky jsou stanoveny v pracovním programu.

5a.  Komise v příslušných případech provádí bezpečnostní kontroly. Financování opatření, která nejsou v souladu s podmínkami souvisejícími s bezpečnostními otázkami, může být kdykoli pozastaveno, ukončeno nebo sníženo v souladu s finančním nařízením.

Článek 13

Součinnost s jinými programy Unie

1.  Program je navržen tak, aby při provádění umožňoval součinnost s jinými programy financování Unie, jak je blíže popsáno v příloze III, zejména prostřednictvím ujednání pro doplňkové financování z programů EU, pokud to umožňují způsoby správy; následně, střídavě nebo prostřednictvím kombinování fondů, včetně společného financování opatření. Komise zajistí, aby při využívání doplňkové povahy programu ve vztahu k jiným evropským programům financování, nebylo narušeno dosažení specifických cílů 1 až 5.

2.  Komise ve spolupráci s členskými státy zajistí celkovou soudržnost a doplňkovost programu s příslušnými politikami a programy Unie. Komise za tímto účelem usnadní vytvoření vhodných mechanismů koordinace mezi příslušnými orgány a mezi orgány a Evropskou komisí a zavede odpovídající monitorovací nástroje s cílem systematicky zajišťovat synergie mezi programem a všemi relevantními nástroji financování EU. Ujednání přispějí k zamezení zdvojování a maximalizaci dopadu výdajů.

Článek 14

Provádění a formy financování

1.  Program se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením nebo v rámci nepřímého řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) ▌finančního nařízení v souladu s články 4–8. Financující subjekty se mohou odchýlit od pravidel účasti a šíření stanovených v tomto nařízení, pouze je-li tak stanoveno v základním právním aktu zřizujícím financující subjekt a/nebo pověřujícím jej úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu nebo – v případě financujících subjektů podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodů ii), iii) nebo v) finančního nařízení – je-li tak stanoveno v dohodě o přiznání příspěvku a jejich zvláštní provozní potřeby nebo povaha opatření to vyžadují.

2.  Program může poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, včetně zejména zadávání veřejných zakázek jako základní formy, jakož i grantů a cen.

Pokud dosažení cíle opatření vyžaduje zadávání zakázek na inovační zboží a služby, mohou být granty uděleny pouze příjemcům, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli, jak je stanoveno ve směrnicích 2014/24/EU(35), 2014/25/EU(36) a 2009/81/ES(37).

Pokud je pro dosažení cílů opatření nezbytná nabídka inovačního digitálního zboží nebo služeb, které dosud nejsou ve velkém rozsahu k dispozici na trhu, postup zadávání zakázek může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení.

V řádně odůvodněných případech týkajících se veřejné bezpečnosti může zadavatel stanovit podmínku, aby se místo plnění smlouvy nacházelo na území Unie.

Program může zároveň poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.  Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení uvedená v [článku X ▌nařízení XXX ▌nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 15

Evropská partnerství

Program se může provádět prostřednictvím evropských partnerství vytvořených v souladu s nařízením o programu Horizont Evropa v rámci procesu strategického plánování mezi Evropskou komisí a členskými státy. To může zahrnovat zejména příspěvky na stávající nebo nová partnerství veřejného a soukromého sektoru ve formě společných podniků zřízených podle článku 187 SFEU. Na tyto příspěvky se použijí ustanovení vztahující se na evropská partnerství podle [nařízení o programu Horizont Evropa, odkaz nutno doplnit].

Článek 16

Centra pro digitální inovace

1.  Během prvního roku provádění programu se zřídí výchozí síť evropských center pro digitální inovace, tvořených alespoň jedním centrem v každém členském státě, aniž jsou dotčeny odstavce 2 a 3.

2.  Pro účely zřízení sítě uvedené v odstavci 1 jmenuje každý členský stát v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami kandidátské subjekty prostřednictvím otevřeného a soutěžního procesu na základě těchto kritérií:

a)  vhodné kompetence související s funkcemi evropských center pro digitální inovace stanovené v čl. 16 odst. 5 a kompetence v jedné nebo několika oblastech uvedených v čl. 3 odst. 2;

b)  vhodná kapacita v oblasti řízení, pracovníků a infrastruktury nezbytná pro plnění funkcí uvedených v čl. 16 odst. 5;

c)  provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

d)  odpovídající finanční životaschopnost v souladu s výší prostředků Unie, jež bude spravovat, a která bude, pokud je to vhodné, prokázána prostřednictvím záruk, poskytnutých pokud možno orgánem veřejné moci. ▌

3.  Komise přijme rozhodnutí o výběru subjektů tvořících výchozí síť v souladu s postupem uvedeným v čl. 27a odst. 2, přičemž v maximální míře zohlední stanovisko každého členského státu před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území. Komise zvolí tyto subjekty z kandidátských subjektů jmenovaných členskými státy na základě kritérií uvedených v odstavci 2 a těchto doplňujících kritérií:

a)  dostupný rozpočet na financování výchozí sítě;

b)  schopnost výchozí sítě zajistit pokrytí potřeb průmyslu a oblastí veřejného zájmu a ucelené a vyvážené zeměpisné pokrytí, jež zlepší sbližování mezi zeměmi podporovanými v rámci programů soudržnosti a ostatními členskými státy například tím, že ze zeměpisného hlediska překlene digitální propast.

4.  Na základě otevřeného a soutěžního procesu při maximálním zohlednění stanoviska každého členského státu před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území vybere Komise v případě potřeby další evropská centra pro digitální inovace v souladu s postupem uvedeným v čl. 27a odst. 2 tak, aby se zajistilo široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě. Počet subjektů sítě odpovídá poptávce po službách centra v daných členských státech. K řešení zvláštních omezení, kterým čelí nejvzdálenější regiony EU, mohou být navrženy specifické subjekty, které jejich potřeby pokryjí.

4a.  Evropská centra pro digitální inovace mají značnou celkovou nezávislost při určování své organizace, struktury a pracovních postupů.

5.  Evropská centra pro digitální inovace ▌se zapojí do provádění programu plněním těchto funkcí ve prospěch výrobních odvětví Unie, zejména malých a středních podniků a podniků se střední tržní kapitalizací, jakož i veřejného sektoru:

a)  zvyšovat informovanost a poskytovat nebo zajišťovat přístup k odborným poznatkům, know-how a poskytování služeb digitální transformace, včetně zkušebních a experimentálních zařízení ▌;

aa)  podporovat podniky, zvláště malé a střední podpory a začínající podniky, a organizace při dosahování větší konkurenceschopnosti a zlepšování jejich obchodních modelů díky používání nových technologií, na něž se program vztahuje;

b)  usnadňovat přenos odborných poznatků a know-how mezi regiony, zejména vytvářením sítí malých a středních podniků, začínajících podniků a podniků se střední tržní kapitalizací usazených v jednom regionu s evropskými centry pro digitální inovace usazenými v jiných regionech, jež jsou nejlépe způsobilá poskytovat příslušné služby; povzbuzovat výměny dovedností, společné iniciativy a správné postupy;

c)  poskytovat tematické služby, zejména včetně služeb souvisejících s umělou inteligencí, vysoce výkonnou výpočetní technikou a kybernetickou bezpečností a důvěrou, orgánům veřejné správy, organizacím veřejného sektoru, malým a středním podnikům nebo podnikům se střední tržní kapitalizací, nebo k nim zajišťovat přístup. Evropská centra pro digitální inovace se mohou specializovat na konkrétní tematické služby a nemusí poskytovat všechny tematické služby ani poskytovat tyto služby všem kategoriím subjektů uvedeným v tomto odstavci;

d)  poskytovat finanční podporu třetím stranám v rámci specifického cíle č. 4, Pokročilé digitální dovednosti.

6.  Pokud Evropská centra pro digitální inovace získávají financování v rámci tohoto programu, jsou financována formou grantů.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 17

Způsobilá opatření

1.  Pro financování jsou způsobilá pouze opatření přispívající k dosažení cílů uvedených v článku ▌3▌ a v článcích ▌4▌-▌8▌.

2.  Kritéria způsobilosti opatření jsou stanovena v pracovních programech.

Článek 18

Způsobilé subjekty

1.   Způsobilé jsou tyto právní subjekty:

a)  právní subjekty usazené v:

i)  členském státě nebo zámořské zemi nebo na území s ním spojeném;

ii)  třetích zemích přidružených k programu v souladu s články 10 a 12;

b)  jakýkoli právní subjekt založený podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace.

2.   Právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružena k programu, jsou ve výjimečných případech způsobilé k účasti na konkrétních opatřeních, pokud je to nezbytné k dosažení cílů daného programu. Takové subjekty nesou náklady své účasti, není-li v pracovních programech stanoveno jinak.

3.  Fyzické osoby nejsou způsobilé s výjimkou grantů udělovaných v rámci specifického cíle č. 4, Pokročilé digitální dovednosti. Pokročilé digitální dovednosti.

4.  Pracovní program uvedený v článku 23 může stanovit, že účast je z bezpečnostních důvodů nebo z důvodů opatření přímo souvisejících se strategickou nezávislostí EU omezena pouze na příjemce usazené v členských státech nebo na příjemce usazené v členských státech a určených přidružených nebo jiných třetích zemích. Veškerá omezení účasti právních subjektů usazených v přidružených zemích jsou v souladu s tímto nařízením a s podmínkami příslušné dohody.

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 19

Granty

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení a mohou pokrývat až 100 % způsobilých nákladů, aniž je dotčena zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení, a v souladu se specifikacemi v rámci každého cíle.

Článek 20

Kritéria pro udělení grantu

1.  Kritéria pro udělení grantu se definují v pracovních programech a ve výzvách k předkládání návrhů se zohledněním alespoň těchto prvků:

a)  připravenost opatření z hlediska vývoje projektu;

b)  racionalita navrhovaného prováděcího plánu;

c)   nutnost překonat finanční překážky, jako je nedostatek tržního financování.

2.  Ve vhodných případech se zohlední tyto prvky:

a)  stimulační účinek podpory Unie na veřejné a soukromé investice;

b)   očekávaný hospodářský a sociální dopad, dopad z hlediska klimatu a životního prostředí;

c)   ▌dostupnost jednotlivých služeb a snadnost přístupu k nim;

d)   ▌transevropský rozměr;

e)   ▌vyváženost zeměpisného zastoupení v celé Unii včetně překlenutí zeměpisné propasti a při zahrnutí nejvzdálenějších regionů;

f)   ▌existence dlouhodobého plánu udržitelnosti;

g)  možnost volně opakovaně využívat a přizpůsobovat výsledky projektů;

h)  součinnost a doplňkovost s jiným programy Unie.

Článek 20a

Hodnocení

V souladu s článkem 150 finančního nařízení hodnotí žádosti o granty hodnotící výbor, jenž může být zcela či částečně složen z externích nezávislých odborníků.

KAPITOLA IV

OPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ A JINÉ KOMBINOVANÉ FINANCOVÁNÍ

Článek 21

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci tohoto programu se provádějí v souladu s nařízením o fondu InvestEU a hlavou X finančního nařízení.

Článek 22

Kumulativní, doplňkové a kombinované financování

1.  Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů se sdíleným řízením, lze získat příspěvek rovněž v rámci tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Příspěvek k opatření z jednotlivých programů Unie podléhá pravidlům těchto programů. Kumulativní financování nepřesáhne celkovou výši způsobilých nákladů opatření a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.  Opatření, která získala osvědčení „Pečeť excelence“, nebo která splňují následující kumulativní srovnávací podmínky:

a)  byla posouzena ve výzvě k podávání návrhů v rámci programu;

b)  splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené ve výzvě k podávání návrhů;

c)  nesmějí být financována v rámci dotyčné výzvy k podávání návrhů kvůli rozpočtovým omezením;

mohou získat podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Fondu soudržnosti, Evropského sociálního fondu + a Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v souladu s čl. [67] odst. 5 nařízení (EU) XX [nařízení o společných ustanoveních] a článkem [8] nařízení (EU) XX [o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky] za předpokladu, že jsou v souladu s cíli příslušného programu. Použijí se pravidla pro poskytování podpory z fondu.

2a.  Pokud opatření již získalo nebo pobírá příspěvky z jiného programu Unie nebo podporu z jiného fondu EU, tento příspěvek či podpora se uvede v žádosti o příspěvek v rámci tohoto programu.

KAPITOLA V

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 23

Pracovní programy

1.  Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.

2.  Tyto pracovní programy se přijmou jako víceleté programy pro celý program. Je-li to odůvodněno specifickými potřebami provádění, mohou být rovněž přijaty jako roční programy, které zahrnují jeden nebo více ze specifických cílů.

3.  ▌Pracovní programy se zaměří na činnosti stanovené v příloze I a zajistí, aby opatření podporovaná jejich prostřednictvím nevytlačovala soukromé financování.

3a.  Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27 s cílem změnit přílohu I za účelem přezkumu nebo doplnění v příloze uvedených činností, a to způsobem, který bude v souladu s cíli tohoto nařízení, jak jsou stanoveny v článcích ▌4–8▌.

4.  V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

Článek 24

Monitorování a vykazování

1.  Měřitelné ukazatele monitorování provádění a pokroku programu při dosahování obecných a specifických cílů stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.

1a.  Komise stanoví metodiku pro zajištění ukazatelů pro přesné posouzení pokroku směrem k plnění obecných cílů stanovených v čl. 3 odst. 1.

2.  V zájmu účinného posouzení pokroku dosaženého při plnění cílů programu je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 27, jimiž se v případě potřeby mění příloha II za účelem přezkumu nebo doplnění měřitelných ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se stanovení rámce monitorování a hodnocení.

3.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu ▌byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aby byly výsledky vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a zaznamenaných obtíží. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie a členským státům uloží přiměřené požadavky na vykazování.

4.  V maximální možné míře se jako kontextové ukazatele využijí oficiální statistiky EU jako pravidelné statistické průzkumy v oblasti informačních a komunikačních technologií. Ohledně prvotního návrhu a následného vývoje statistických ukazatelů používaných k monitorování provádění programu a dosaženého pokroku, pokud jde o digitální transformaci, se konzultují národní statistické úřady a podílejí se na nich společně s Eurostatem.

Článek 25

Hodnocení programu

1.  Hodnocení se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu. Obsahují kvalitativní posouzení pokroku při plnění obecných cílů programu.

2.  Kromě pravidelného monitorování provádění programu provede Komise průběžné hodnocení programu, které se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Průběžné hodnocení je základem pro případné úpravy provádění programu, a to rovněž se zohledněním nového relevantního technologického vývoje.

Průběžné hodnocení se předkládá Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

3.  Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku ▌1▌, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

Závěrečné hodnocení posoudí dlouhodobější dopady programu a jeho udržitelnost.

4.  Systém vykazování hodnocení zajistí, aby údaje pro hodnocení programu byly příjemci finančních prostředků Unie shromažďovány účinně, efektivně, včas a na vhodné úrovni granularity.

4a.  Komise předloží závěrečnou hodnotící zprávu uvedenou v odstavci 3 Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 26

Audity

1.  Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

2.  Kontrolní systém zajistí náležitou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou, přičemž bere ohled na správní a jiné náklady na kontroly na všech úrovních.

3.  Audity výdajů se provádějí důsledně v souladu se zásadami hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti.

4.  Jako součást kontrolního systému může být auditní strategie založená na finančním auditu reprezentativního vzorku výdajů. Tento reprezentativní vzorek je doplněn výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji.

5.  Audit opatření, která získávají kumulativní financování z různých programů Unie, se provádí pouze jednou a pokrývá všechny zúčastněné programy a jejich příslušná platná pravidla.

Článek 27

Výkon přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v článcích 23 a 24 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 23 a 24 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 23 a 24 vstoupí v platnost, pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27a

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen koordinační výbor programu Digitální Evropa. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se programu třetí země na základě rozhodnutí v rámci mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje, udělí tato třetí země nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své příslušné pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě stanovených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

KAPITOLA VI

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Informace, komunikace, publicita, politická podpora a šíření

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci opatření a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.  Komise provádí k programu a jeho opatřením a výsledkům informační a komunikační kampaně. Zajišťuje rovněž integrované informace a přístup pro potenciální žadatele o financování z prostředků Unie v digitálním odvětví. Finanční zdroje vyčleněné na program rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie na úrovni organizace, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku ▌3▌.

3.  Program poskytne podporu rozvoji politiky, informačním činnostem, zvyšování povědomí, šíření činností, propagaci spolupráce a výměně zkušeností v oblastech uvedených v článcích 4 až 8.

Článek 30

Zrušení

▌Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 31

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna příslušných opatření podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014(38) a podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240(39), která se na příslušná opatření použijí až do jejich ukončení.

2.  Finanční krytí programu může zahrnovat rovněž výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné k zajištění přechodu k programu od opatření přijatých podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 a podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240(40).

3.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů uvedených v čl. 9 odst. 4, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 32

Vstup v platnost

▌Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

PŘÍLOHA 1

ČINNOSTI

Technický popis programu – počáteční rozsah činnosti

Počáteční činnosti v rámci programu budou realizovány dle tohoto technického popisu:

Specifický cíl č. 1 Vysoce výkonná výpočetní technika

Prostřednictvím programu bude realizována evropská strategie pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, a sice tím, že bude podporován celounijní ekosystém, který poskytne nezbytnou vysoce výkonnou výpočetní techniku a schopnost zpracování dat, s nimiž bude Evropa globálně konkurenceschopná. Cílem strategie je zavést do roku 2022/2023 exa-kapacitní vysoce výkonnou výpočetní techniku a datovou infrastrukturu světové úrovně a do roku 2026/2027 pak post-exakapacitní techniku a infrastrukturu, tak aby měla Unie k dispozici své vlastní nezávislé a konkurenceschopné vysoce výkonné výpočetní technologie, dosáhla špičkové úrovně v oboru aplikací vysoce výkonné výpočetní techniky a rozšířila její dostupnost a využití.

Počáteční činnosti zahrnují:

1.  Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek umožňující přístup založený na společném vytváření koncepce a zaměřený na pořízení integrované sítě vysoce výkonné výpočetní techniky světové úrovně včetně exa-kapacitní (provádějící deset na osmnáctou operací za sekundu) superpočítačové a datové infrastruktury. Ta bude snadno dostupná ▌veřejným a soukromým uživatelům, zejména malým a středním podnikům, bez ohledu na členský stát, v němž se nacházejí, a pro výzkumné účely ▌v souladu s {nařízením, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku}.

2.  Rámec pro společné zadávání veřejných zakázek pro post-exakapacitní (provádějící deset na dvacátou první operací za sekundu) superpočítačovou infrastrukturu, včetně integrace s kvantovými výpočetními technologiemi.

3.  Koordinaci na úrovni EU a odpovídající finanční prostředky na podporu vývoje, zadávání zakázek a provoz této infrastruktury.

4.  Vytváření sítí vysoce výkonné výpočetní techniky a datové kapacity členských států a podpora členských států, které budou chtít svou vysoce výkonnou výpočetní techniku a kapacitu modernizovat nebo získat novou.

5.  Vytváření sítí odborných středisek vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC Competence Centres), z nichž se v každém členském státě bude nacházet alespoň jedno a bude přidružené k národnímu superpočítačovému středisku; účelem bude poskytování služeb vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu (zejména malým a středním podnikům), akademické obci a orgánům veřejné správy.

6.  Zavedení hotové/funkční technologie: superpočítače coby služba vzešlá z výzkumu a inovací s cílem vybudovat integrovaný evropský ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky, jenž zahrnuje všechny vědecké a průmyslové segmenty hodnotového řetězce (hardware, software, aplikace, služby, propojení a pokročilé digitální dovednosti).

Specifický cíl č. 2 Umělá inteligence

Program vybuduje a posílí základní kapacity umělé inteligence v Evropě, jako jsou datové zdroje a knihovny algoritmů, a zpřístupní je všem podnikům a orgánům veřejné správy, a dále upevní a podpoří vytváření sítí mezi stávajícími zkušebními a nově zřízenými experimentálními zařízeními pro umělou inteligenci v členských státech.

Počáteční činnosti zahrnují:

1.  Vytvoření společného evropského datového prostoru, v němž se budou shromažďovat veřejné informace z celé Evropy včetně opakovaného použití informací veřejného sektoru a který se stane zdrojem vstupních dat pro řešení v oblasti umělé inteligence. Tento prostor bude otevřený ▌veřejnosti a soukromému sektoru. V zájmu většího využívání by data v tomto prostoru měla být interoperabilní, zejména prostřednictvím datových formátů, jež by byly otevřené, strojově čitelné, standardizované a zdokumentované, a to jak v interakcích mezi veřejným a soukromým sektorem, tak i uvnitř jednotlivých sektorů a napříč jimi (sémantická interoperabilita).

2.  Rozvoj společných evropských knihoven nebo rozhraní ke knihovnám algoritmů snadno přístupných všem za podmínek, jež by byly spravedlivé, přiměřené a nediskriminační. Společnosti a veřejný sektor by byly schopné identifikovat a získat řešení, jež nejlépe odpovídají jejich potřebám.

3.  Společné investování spolu s členskými státy do referenčních zkušebních a experimentálních zařízení pro testování v reálných podmínkách zaměřené na aplikace umělé inteligence v základních odvětvích, jako je zdravotnictví, monitorování země a životního prostředí, doprava a mobilita, bezpečnost, výroba či finance, jakož i v dalších oblastech veřejného zájmu. Zařízení by byla přístupná všem subjektům z celé Evropy a napojená na síť center pro digitální inovace. Měla by být vybavena nebo propojena s velkými výpočetními zařízeními a zařízeními na zpracování dat, jakož i nejmodernějšími technologiemi umělé inteligence, včetně nových oborů, jako je mimo jiné neuromorfní výpočetní technika, hluboké učení a robotika.

Specifický cíl č. 3 Kybernetická bezpečnost a důvěra

Program podpoří posilování, budování a pořizování základní kapacity potřebné k zabezpečení digitálního hospodářství, společnosti a demokracie v EU tím, že bude prohlubovat průmyslový potenciál a konkurenceschopnost kybernetické bezpečnosti EU a schopnost soukromého i veřejného sektoru chránit evropské občany a podniky před kybernetickými hrozbami, a také podporovat provedení směrnice o bezpečnosti sítí a informací.

Počáteční činnosti v rámci tohoto cíle zahrnují:

1.  Společné investování spolu s členskými státy do vyspělého zařízení, infrastruktury a know-how pro kybernetickou bezpečnost, jež jsou zásadní pro ochranu klíčových infrastruktur a jednotného digitálního trhu jako takového. Patřit sem mohou investice do kvantových zařízení a datových zdrojů pro kybernetickou bezpečnost, povědomí o situaci v kyberprostoru a další nástroje, které budou zpřístupněny veřejnému i soukromému sektoru v celé Evropě.

2.  Rozšiřování stávajících technických kapacit a propojování odborných středisek v členských státech tak, aby tyto kapacity odpovídaly potřebám veřejného sektoru a výrobního odvětví, a to i u produktů a služeb, jež upevňují kybernetickou bezpečnost a důvěru v rámci jednotného digitálního trhu.

3.  Široké zavádění účinných nejmodernějších řešení v oblasti kybernetické bezpečnosti a důvěry ve všech členských státech. To zahrnuje posílení bezpečnosti produktů již od fáze jejich návrhu až po jejich uvedení na trh.

4.  Podpora na odstraňování nedostatků v dovednostech v oblasti kybernetické bezpečnosti, např. slaďováním vzdělávacích programů v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejich přizpůsobováním potřebám konkrétních odvětví a usnadňováním přístupu ke specializovaným výcvikovým kurzům.

Specifický cíl č. 4 Pokročilé digitální dovednosti

Program bude podporovat vzdělávací příležitosti v oblasti pokročilých digitálních dovedností, zejména v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, analýzy dat velkého objemu, umělé inteligence, technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) a kybernetické bezpečnosti pro současnou a budoucí pracovní sílu tím, že bude např. studentům, absolventům nebo občanům jakéhokoli věku, kteří si potřebují rozšířit dovednosti, a stávajícím pracovníkům, ať sídlí kdekoli, nabízet prostředky, jak tyto dovednosti získat a rozvíjet.

Počáteční činnosti zahrnují:

1.  Přístup k profesní přípravě na pracovišti formou stáží v odborných střediscích a společnostech a jiných organizacích zavádějících vyspělé digitální technologie.

2.  Přístup ke kurzům zaměřeným na vyspělé digitální technologie, jež budou nabízet vysokoškolské instituce, výzkumné instituty a profesní certifikační orgány v oblasti průmyslu, ve spolupráci s orgány zapojenými do programu (témata budou dle očekávání zahrnovat umělou inteligenci, kybernetickou bezpečnost, distribuované účetní knihy (např. technologii blockchain), vysoce výkonnou výpočetní techniku a kvantové technologie).

3.  Účast na certifikovaných krátkodobých specializovaných odborných kurzech, např. v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Intervence se zaměří na pokročilé digitální dovednosti spojené s konkrétními technologiemi.

Evropská centra pro digitální inovace, jak jsou vymezena v článku 16, působí jako zprostředkovatelé při zajišťování možností odborné přípravy, přičemž spolupracují s poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy.

Specifický cíl č. 5 Zavedení a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperability

I.  Počáteční činnosti týkající se digitální transformace oblastí veřejného zájmu zahrnují:

Projekty zaměřené na zavádění a co nejlepší využití digitálních kapacit nebo interoperability jsou projekty společného zájmu.

1.  Modernizace orgánů veřejné správy

1.1.  Podpora členských států při naplňování zásad Tallinského prohlášení o elektronické veřejné správě (eGovernmentu) ve všech oblastech politiky a v případě potřeby vytváření registrů a jejich propojování zcela v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů.

1.2.  Podpora vytváření koncepcí, pilotních projektů, zavádění, údržby, vývoje a propagace koherentního ekosystému infrastruktur přeshraničních digitálních služeb a usnadnění bezproblémových, bezpečných, interoperabilních, mnohojazyčných přeshraničně nebo meziodvětvově fungujících „end-to-end“ řešení a společných rámců v orgánech veřejné správy. Zahrnuty budou rovněž metodiky posuzování dopadů a přínosů.

1.3.  Podpora posouzení, aktualizace a prosazování stávajících společných specifikací a norem a vývoje, vytváření a prosazování nových společných specifikací, otevřených specifikací a norem pomocí normalizačních platforem Unie a případně ve spolupráci s evropskými nebo mezinárodními normalizačními organizacemi.

1.4.  Spolupráce na vytvoření evropského ekosystému pro důvěryhodné infrastruktury případně využívající služeb a aplikací distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain), včetně podpory interoperability a normalizace a pomoci při zavádění přeshraničních aplikací EU.

2.  Zdravotnictví(41)

2.1.  Zajistit, aby občané EU měli kontrolu nad svými osobními daty týkajícími se zdraví a aby k nim mohli mít přístup, mohli je sdílet, využívat a spravovat bezpečně a bez ohledu na hranice států takovým způsobem, který zaručuje jejich soukromí, ať už se občané nebo jejich data nachází kdekoliv, v souladu s platnými právními předpisy pro ochranu údajů. Dokončit evropskou infrastrukturu digitálních zdravotnických služeb (eHDSI) a rozšířit ji o nové digitální služby související s prevencí nemocí, zdravím a zdravotní péčí, podporovat jejich zavádění na základě široké podpory v podobě činností EU a ze strany členských států, zejména v síti elektronického zdravotnictví (eHealth) podle článku 14 směrnice 2011/24/EU.

2.2.  Zpřístupnit lepší data pro potřeby výzkumu, prevenci nemocí a personalizované zdravotní péče. Zajistit evropským zdravotnickým výzkumným pracovníkům a klinickým lékařům přístup ke zdrojům v nezbytném rozsahu (sdílené datové prostory, včetně ukládání dat a výpočetní techniky, know-how a analytické kapacity), aby byli schopni dosáhnout pokroku u běžných i u vzácných onemocnění. Cílem je získat kohortu založenou na populacích o velikosti alespoň 10 milionů lidí. ▌

2.3.  Zpřístupnit digitální nástroje pro aktivnější účast občanů a individuální péči podporováním výměny inovativní a osvědčené praxe v oblasti digitálního zdraví, budování kapacit a technické pomoci, zejména týkající se kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a vysoce účinné výpočetní techniky.

3.  Soudnictví: Umožnit bezproblémovou a bezpečnou přeshraniční elektronickou komunikaci v soudnictví a mezi orgány soudní moci a ostatními příslušnými orgány civilního a trestního soudnictví. Zlepšit přístup občanů, podniků, právníků a soudců ke spravedlnosti a soudním informacím a řízením, a to pomocí sémanticky operabilních propojení ▌databází a registrů, a dále usnadnit mimosoudní řešení sporů online. Prosazovat vývoj a zavádění inovativních technologií pro soudy a příslušníky právnické profese založených mimo jiné na řešeních v oblasti umělé inteligence, jež mohou zjednodušit a zrychlit řízení (např. aplikace „legal tech“).

4.  Doprava, mobilita, energetika a životní prostředí: Zavádět decentralizovaná řešení a infrastrukturu nutné pro rozsáhlé digitální aplikace, jako jsou propojený automatizovaný silniční provoz, bezpilotní vzdušné prostředky, koncepce inteligentní mobility, inteligentní města, inteligentní venkovské oblasti nebo nejvzdálenější regiony, na podporu politik v oblasti dopravy, energetiky a životního prostředí, a to v koordinaci s opatřeními pro digitalizaci odvětví dopravy a energetiky v rámci Nástroje pro propojení Evropy.

5.  Vzdělávání, kultura a sdělovací prostředky: Poskytnout evropským tvůrcům, kreativnímu a kulturnímu odvětví přístup k nejnovějším digitálním technologiím, od umělé inteligence po vyspělou výpočetní techniku. Využít evropské kulturní dědictví, včetně knihovny Europeana, k podpoře vzdělávání a výzkumu a k podpoře kulturní rozmanitosti, sociální soudržnosti a evropské společnosti. Podporovat zavádění digitálních technologií ve vzdělávání, jakož i v soukromých a veřejně financových kulturních institucích.

6.   Další aktivity na podporu jednotného digitálního trhu, například zvyšování počítačové a mediální gramotnosti a informovanosti nezletilých, rodičů a učitelů o rizicích, jimž jsou nezletilí vystavováni online, a o způsobech, jak je chránit, boj proti internetové šikaně a šíření dětské pornografie na internetu, a to na základě podpory celoevropské sítě center pro bezpečnější internet; podpora opatření zaměřených na odhalování záměrného šíření dezinformací a boj proti němu, čímž se zvýší celková odolnost Unie; podpora evropského střediska pro sledování ekonomiky digitálních platforem, jakož i studií a informační činnosti.

Činnosti uvedené v bodech 1 až 6 mohou být částečně podporovány evropskými centry pro digitální inovace, a to prostřednictvím týchž kapacit, jež jsou budovány na podporu digitální transformace průmyslu (viz bod II).

II Počáteční činnosti týkající se digitalizace průmyslu:

1.  Přispívat ke zkvalitňování ▌sítě evropských center pro digitální inovace, tak aby všechny podniky, zejména malé a střední, z kteréhokoliv regionu v EU, měly přístup k digitálním kapacitám. To zahrnuje zejména:

1.1.  Přístup ke společnému evropskému datovému prostoru a platformám umělé inteligence a k vysoce výkonné výpočetní technice pro účely datových analýz a výpočetně náročných aplikací

1.2.  Přístup k zařízením pro rozsáhlé testování umělé inteligence a k vyspělým nástrojům kybernetické bezpečnosti

1.3.  Přístup k pokročilým digitálním dovednostem

2.  Činnosti budou koordinovány s inovačními opatřeními v oblasti digitálních technologií podporovanými zejména z programu Horizont Evropa a s investicemi do evropských center pro digitální inovace financovanými z evropských regionálních a rozvojových fondů a budou je doplňovat. Z programu Digitální Evropa lze poskytovat rovněž granty na tržní replikaci, a to v souladu s pravidly státní podpory. Podpora přístupu k financování dalších kroků digitální transformace bude financována pomocí finančních nástrojů využívajících fond InvestEU.

PŘÍLOHA 2

Ukazatele výkonnosti

Specifický cíl č. 1 – Vysoce výkonná výpočetní technika

1.1  Počet infrastruktur vysoce výkonné výpočetní techniky pořízených na základě společné veřejné zakázky

1.2  Používání exa-kapacitních a post-exakapacitních počítačů celkem a různými skupinami zúčastněných stran (univerzitami, malými a středními podniky apod.)

Specifický cíl č. 2 – Umělá inteligence

2.1  Celková částka společně investovaná do zkušebních a experimentálních zařízení

2.2   Používání společných evropských knihoven nebo rozhraní ke knihovnám algoritmů, používání společného evropského datového prostoru a využívání zkušebních a experimentálních zařízení v souvislosti s činnostmi podle tohoto nařízení

2.2a  Počet případů, kdy se organizace rozhodnou v návaznosti na tento program integrovat umělou inteligenci do svých výrobků, procesů nebo služeb

Specifický cíl č. 3 – Kybernetická bezpečnost a důvěra

3.1  Počet infrastruktur a/nebo nástrojů kybernetické bezpečnosti pořízených na základě společné veřejné zakázky

3.2  Počet uživatelů a uživatelských skupin s přístupem k evropským zařízením kybernetické bezpečnosti

Specifický cíl č. 4 – Pokročilé digitální dovednosti

4.1  Počet osob, jež absolvovaly odbornou přípravu podporovanou z tohoto programu v zájmu nabytí pokročilých digitálních dovedností

4.2  Počet podniků, zejména malých a středních podniků, majících problémy získat specialisty v oblasti informačních a komunikačních technologií

4.2b   Počet osob, které po skončení odborné přípravy podporované z tohoto programu hlásí lepší situaci v oblasti zaměstnání

Specifický cíl č. 5 – Zavedení, co nejlepší využívání digitální kapacity a interoperabilita

5.1  Zavádění veřejných digitálních služeb

5.2  Podniky intenzívně využívající digitální kapacity

5.3  Míra sladění vnitrostátního rámce interoperability s Evropským rámcem interoperability

5.4  Počet podniků a subjektů veřejného sektoru, které využily služeb evropských center pro digitální inovace

PŘÍLOHA 3

Synergie s jinými programy Unie

1.  Synergie s programem Horizont Evropa zajistí, že:

a)  i když se několik tematických oblastí, jimiž se zabývají programy Digitální Evropa a Horizont Evropa, navzájem přibližuje, budou se lišit a navzájem doplňovat druhy opatření, která mají být podporována, jejich očekávané výstupy a intervenční logika;

b)  program Horizont Evropa poskytne rozsáhlou podporu pro výzkum, technický vývoj, demonstrace, pilotní projekty, ověření koncepce, testování a inovace inovativních digitálních technologií, včetně jejich zavádění v předkomerční fázi, a to zejména prostřednictvím i) zvláštního rozpočtu pro „digitální oblast a průmysl“ v pilíři Globální výzvy určeného na vývoj základních technologií (umělé inteligence a robotiky, internetu nové generace, vysoce výkonné výpočetní techniky a dat velkého objemu a klíčových digitálních technologií, které kombinují digitální technologie s jinými technologiemi), ii) podpory elektronických infrastruktur v rámci pilíře Otevřená věda, iii) začlenění digitální oblasti do všech „Globálních výzev“ (zdraví, bezpečnost, energetika a mobilita, klima atd.) a iv) podporu rozšiřování průlomových inovací v pilíři Otevřené inovace (z nichž mnohé budou kombinovat digitální a fyzické technologie);

c)  program Digitální Evropa bude investovat do i) budování digitálních kapacit v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, technologie distribuované účetní knihy, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností a ii) zavádění digitálních kapacit a nejnovějších digitálních technologií na základě rámce EU na vnitrostátní, regionální a místní úrovni v oblastech veřejného zájmu (jako je zdraví, veřejná správa, spravedlnost a vzdělávání) nebo v oblastech selhání trhu (jako je digitalizace podniků, zejména malých a středních podniků);

d)  kapacity a infrastruktury programu Digitální Evropa budou k dispozici výzkumné a inovační komunitě, též pro činnosti podporované z programu Horizont Evropa, včetně testování, experimentů a demonstrací napříč všemi sektory a disciplínami;

e)  jak bude díky programu Horizont Evropa dozrávat vývoj nových digitálních technologií, program Digitální Evropa je postupně převezme a zajistí jejich zavedení;

f)  iniciativy programu Horizont Evropa na rozvoj vzdělávacích programů v oblasti dovedností a schopností, včetně těch, které se realizují v centrech společného umístění v rámci znalostního a inovačního společenství KIC-Digital při Evropském inovačním a technologickém institutu, budou doplněny budováním kapacit v oblasti pokročilých digitálních dovedností podporovaným z programu Digitální Evropa;

g)  budou zavedeny těsné koordinační mechanismy pro programování a provádění, které v co možná největším rozsahu sladí všechny postupy u obou programů. Do jejich řídicích struktur budou zapojeny všechny příslušné útvary Komise.

2.  Synergie s programy Unie v rámci sdíleného řízení, včetně Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), zajistí, že:

a)  mechanismy doplňkového financování z programů Unie v rámci sdíleného řízení a programu Digitální Evropa budou využívány na podporu činností, které propojují inteligentní specializace s podporou digitální transformace evropského hospodářství a společnosti;

b)  EFRR bude přispívat k rozvoji a posilování místních a regionálních inovačních ekosystémů, průmyslové transformace a digitální transformace společnosti a veřejné správy, čímž bude stimulovat rovněž provádění Tallinského prohlášení o elektronické veřejné správě. To zahrnuje podporu digitalizace průmyslu a zavádění výsledků, jakož i nasazování nových technologií a inovativních řešení. Program Digitální Evropa bude doplňovat a podporovat vytváření nadnárodních sítí a mapování digitálních kapacit tak, aby tyto sítě a kapacity byly přístupné malým a středním podnikům a aby interoperabilní řešení v oblasti informačních technologií byla přístupná všem regionům EU.

3.  Synergie s Nástrojem pro propojení Evropy (CEF) zajistí, že:

a)  budoucí program Digitální Evropa se zaměří na budování rozsáhlých digitálních kapacit a infrastruktury v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností, přičemž cílem je v celé Evropě v široké míře na základě rámce EU zavádět a využívat kritická stávající nebo vyzkoušená inovativní digitální řešení v oblastech veřejného zájmu nebo selhání trhu. Program Digitální Evropa se provádí zejména prostřednictvím koordinovaných a strategických investic s členskými státy, zejména prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek, do digitálních kapacit, které budou sdíleny v celé Evropě, a do celounijních opatření, která jako součást rozvoje jednotného digitálního trhu podpoří interoperabilitu a standardizaci;

b)  kapacity a infrastruktury programu Digitální Evropa budou k dispozici pro zavádění inovativních nových technologií a řešení v oblasti mobility a dopravy. Nástroj pro propojení Evropy podporuje zavádění a nasazování inovativních nových technologií a řešení v oblasti mobility a dopravy;

c)  budou zřízeny mechanismy koordinace, zejména prostřednictvím vhodných řídicích struktur.

4.  Synergie s programem InvestEU zajistí, že:

a)  podpora prostřednictvím tržního financování, včetně sledování cílů politiky v rámci tohoto programu, bude poskytována na základě nařízení o fondu InvestEU. Toto tržní financování by mohlo být spojeno s grantovou podporou;

b)  podpora poskytovaná prostřednictvím center pro digitální inovace usnadní podnikům přístup k finančním nástrojům.

5.  Synergie s programem Erasmus zajistí, že:

a)  program bude podporovat rozvoj a získávání pokročilých digitálních dovedností potřebných k zavádění špičkových technologií, jako je umělá inteligence nebo vysoce výkonná výpočetní technika, ve spolupráci s příslušnými odvětvími;

b)  ta část programu Erasmus, která se týká pokročilých dovedností, bude doplňovat intervence programu Digitální Evropa a zabývat se získáváním dovedností prostřednictvím mobility ve všech oborech a na všech úrovních.

5a.  Synergie s programem Kreativní Evropa zajistí, že:

a)  dílčí program MEDIA v rámci programu Kreativní Evropa bude podporovat iniciativy, které mohou zajišťovat reálný dopad pro kulturní a kreativní odvětví v celé Evropě, a napomáhat tak jejich přizpůsobení se digitální transformaci;

b)  program Digitální Evropa bude mimo jiné poskytovat evropským tvůrcům, kreativnímu a kulturnímu odvětví v Evropě přístup k nejnovějším digitálním technologiím, od umělé inteligence po vyspělou výpočetní techniku.

6.  Budou zajištěny synergie s dalšími programy a iniciativami EU, jež se týkají kompetencí nebo dovedností.

(1)Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 292.
(2)Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 272.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019. Text zvýrazněný šedě nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(4)Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je dostupná zde: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/EN/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2013.373.01.0001.01.ENG&toc=OJ:C:2013:373:TOC
(5)Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32013R0883&rid=1.
(6)Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:31995R2988&rid=1
(7)Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:31996R2185&rid=1
(8)Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1. Nařízení je dostupné na adrese: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32017R1939&rid=1
(9)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(10)Rozhodnutí Rady / /EU.
(11)Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016, Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(12) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5. 2016, s. 1).
(13)https://www.eu2017.ee/news/insights/conclusions-after-tallinn-digital-summit
(14)https://www.consilium.europa.eu/media/21620/19-euco-final-conclusions-en.pdf
(15)COM(2018)0098 final.
(16) COM(2018)0125 final.
(17)Jak je uvedeno ve sdělení Digitalizace evropského průmyslu (COM(2016)0180 final).
(18)
(19)
(20)
(21)Posouzení dopadů, průvodní dokument k „Návrhu nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku“ (https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/proposal-council-regulation-establishing-eurohpc-joint-undertaking-impact-assessment).
(22)Odkaz na dokument A8-0183/2017, dostupný je na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2017-0240.
(23) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/policies/cybersecurity.
(24)Akční plán digitálního vzdělávání (COM(2018)0022 final) v rámci tohoto balíčku stanoví soubor opatření na podporu členských států v rozvíjení digitálních dovedností a kompetencí ve formálním vzdělávání.
(25)Odkaz na dokument A8-0183/2017, dostupný je na adrese: http://www.europarl.europa.eu/sides/getDoc.do?type=TA&language=EN&reference=P8-TA-2017-0240
(26)http://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=51628
(27) COM(2016)0725 final.
(28)
(29)
(30) COM (2016)0180 final: Digitalizace evropského průmyslu – Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu.
(31)COM(2018)0321 final, strana 1.
(32) Nařízení, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku. 10594/18. Brusel 18. září 2018 (OR. en). http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-10594-2018-INIT/cs/pdf.
(33)Nařízení Evropského parlamentu a Rady ..., kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center.
(34)Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(35) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES Text s významem pro EHP
(36) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES Text s významem pro EHP
(37) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Text s významem pro EHP)
(38)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).
(39)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru.
(40)Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru.
(41)COM(2018)0233 final o usnadnění digitální transformace v oblasti zdravotnictví a péče na jednotném digitálním trhu; posílení postavení občanů a budování zdravější společnosti.

Poslední aktualizace: 24. dubna 2019Právní upozornění