Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0330A(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0076/2019

Předložené texty :

A8-0076/2019

Rozpravy :

PV 17/04/2019 - 13
CRE 17/04/2019 - 13

Hlasování :

PV 17/04/2019 - 16.8
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0415

Přijaté texty
PDF 929kWORD 247k
Středa, 17. dubna 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Evropská pohraniční a pobřežní stráž ***I
P8_TA-PROV(2019)0415A8-0076/2019
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení společné akce Rady 98/700/SVV, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624 (COM(2018)0631 – C8-0406/2018 – 2018/0330A(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0631),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0406/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na stanovisko Výboru regionů ze dne 6. února 2019(2),

–  s ohledem na rozhodnutí Konference předsedů, které bylo přijato dne 21. března 2019 a kterým byl Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci zmocněn k rozdělení výše uvedeného návrhu Komise a k vypracování dvou samostatných legislativních zpráv na základě tohoto návrhu,

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 1. dubna 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a stanovisko Rozpočtového výboru (A8-0076/2019),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  schvaluje společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 62.
(2) Dosud nezveřejněné v Úředním věstníku.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 17. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1624(1)

P8_TC1-COD(2018)0330A

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 písm. b) a d) a čl. 79 odst. 2 písm. c) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů(3),

v souladu s řádným legislativním postupem(4),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Cílem politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic je vyvinout a provádět na vnitrostátní úrovni i na úrovni Unie evropskou integrovanou správu hranic, jež je nezbytným doplňkem volného pohybu osob uvnitř Unie a jednou ze základních složek prostoru svobody, bezpečnosti a práva. Evropská integrovaná správa hranic má zásadní význam pro lepší řízení migrace. Jejím cílem je účinně řídit překračování vnějších hranic a řešit migrační výzvy a případné budoucí hrozby na těchto hranicích, a tím i přispívat k řešení závažné trestné činnosti s přeshraničním rozměrem a zajišťovat vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii. Současně je nutné jednat při plném dodržování základních práv a způsobem, jenž zajistí zachování volného pohybu osob uvnitř Unie.

(2)  Nařízením Rady (ES) č. 2007/2004 byla zřízena Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie(5). Od okamžiku, kdy se 1. května 2005 ujala svých povinností, úspěšně pomáhá členským státům s prováděním operativních aspektů správy vnějších hranic prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích i analýzou rizik, výměnou informací, vztahy se třetími zeměmi a navracením navracených osob.

(3)  Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie byla přejmenována na Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“), o které se obvykle hovoří jako o Frontexu, a její úkoly byly za úplné zajištění kontinuity všech jejích činností a postupů rozšířeny. Klíčovou úlohou agentury by mělo být vytvoření technické a operativní strategie, která je součástí víceletého cyklu strategické politiky pro provádění evropské integrované správy hranic, dohlížení na účinné fungování ochrany vnějších hranic, provádění analýzy rizik a hodnocení zranitelnosti, poskytování rozsáhlejší technické a operativní pomoci členským státům a třetím zemím prostřednictvím společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích, zaručení praktického výkonu opatření v případech, kdy situace vyžaduje okamžité kroky na vnějších hranicích, poskytování technické a operativní pomoci na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři a organizování, koordinace a provádění návratových operací ▌.

(4)  Od začátku migrační krize v roce 2015 přijala Komise významné iniciativy a navrhla řadu opatření s cílem posílit ochranu hranic Unie a obnovit normální fungování schengenského prostoru. V prosinci 2015 představila návrh na podstatné rozšíření mandátu Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích, který byl poté v průběhu roku 2016 urychleně projednán. Nařízení o Evropské pohraniční a pobřežní stráži vstoupilo v platnost dne 6. října 2016. Rámec Unie v oblasti ochrany vnějších hranic, navracení a azylu je však ještě třeba zlepšit.

(5)  Rámec Unie v oblasti ochrany vnějších hranic, navracení osob, boje proti přeshraniční trestné činnosti a azylu je však ještě třeba zlepšit. Za tímto účelem a pro další podporu současného i budoucího plánovaného operativního úsilí by měla být Evropská pohraniční a pobřežní stráž reformována: Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž by měla získat silnější mandát, a zejména nezbytné schopnosti v podobě stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, který by měl postupně, avšak rychle dosáhnout strategického cíle, kterým je 10 000 operačních pracovníků s případnými výkonnými pravomocemi, aby mohla účinně podporovat členské státy v terénu v úsilí o ochranu vnějších hranic, boj proti přeshraniční trestné činnosti a výrazné rozšíření účinného a udržitelného navracení nelegálních migrantů. To představuje maximální dostupné kapacity nutné k účinnému řešení stávajících a budoucích operativních potřeb v rámci pohraničních a návratových operací v Unii a třetích zemích, včetně kapacit pro zajištění rychlé reakce, aby bylo možné se postavit budoucím krizím.

(5a)  Komise by měla provádět přehodnocování celkového počtu a složení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, mj. rozsahu celkového příspěvku jednotlivých členských států k tomuto útvaru, a hodnotit také jeho odbornou přípravu, specializované odborné znalosti a profesionalitu. Do března 2024 Komise v případě nutnosti předloží příslušné návrhy na změnu přílohy I, III, IV a Va. Jestliže Komise tyto návrhy nepředloží, vysvětlí důvody, které ji k tomu vedly.

(5b)  Při uplatňování tohoto nařízení, zejména zřízení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, a to i po provedení uvedeného přehodnocení, je nutné se řídit rámcem a omezeními víceletého finančního rámce.

(6)  Ve svých závěrech ze dne 28. června 2018 vyzvala Evropská rada k dalšímu posílení podpůrné úlohy Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, a to i v rámci spolupráce se třetími zeměmi, prostřednictvím navýšení zdrojů a posílení mandátu, aby bylo možné zajistit účinnou kontrolu vnějších hranic a výrazně posílit účinné navracení nelegálních migrantů.

(7)  Je nezbytné účinně monitorovat překračování vnějších hranic, řešit migrační výzvy a případné budoucí hrozby na vnějších hranicích, zaručit vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v Unii, ochránit fungování schengenského prostoru a dodržovat zastřešující zásadu solidarity. To by mělo být doprovázeno aktivním řízením migrace včetně nezbytných opatření ve třetích zemích. Vzhledem k výše uvedenému je nezbytné konsolidovat Evropskou pohraniční a pobřežní stráž a více rozšířit mandát Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž. ▌

(9)  Při zajišťování evropské integrované správy hranic by měla být zajištěna provázanost s dalšími politickými cíli ▌.

(8a)  Evropská integrovaná správa hranic, založená na čtyřstupňovém modelu kontroly přístupu, sestává z opatření v třetích zemích, například v rámci společné vízové politiky, z opatření prováděných spolu se sousedními třetími zeměmi, opatření týkajících se ochrany vnějších hranic, analýzy rizik a opatření v rámci schengenského prostoru a navracení.

(10)  Evropskou integrovanou správu hranic by měly provádět jako sdílenou odpovědnost agentura a vnitrostátní orgány, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává operace v rámci ostrahy námořních hranic a jakékoli jiné úkoly spojené s ochranou hranic, a orgány, které jsou odpovědné za navracení. Zatímco členské státy si ponechávají prvořadou odpovědnost za řízení svých vnějších hranic ve vlastním zájmu a v zájmu všech ostatních členských států a nesou odpovědnost za vydávání rozhodnutí o navrácení, agentura by měla podporovat uplatňování opatření Unie týkajících se správy vnějších hranic a navracení posilováním, posuzováním a koordinací činností členských států, jimiž se uvedená opatření provádějí. Činnost agentury by měla doplňovat snahu členských států.

(11)  Aby se zaručilo účinné provádění evropské integrované správy hranic a zvýšila účinnost společné návratové politiky, měla by být zřízena Evropská pohraniční a pobřežní stráž. Té by měly být poskytnuty potřebné finanční a lidské zdroje a vybavení. Evropská pohraniční a pobřežní stráž by se měla skládat z Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a dále z orgánů, které jsou odpovědné za navracení. Bude se opírat o společné využívání informací, schopností a systémů na vnitrostátní úrovni a reakce agentury na úrovni Unie.

(10a)  Technické normy pro informační systémy a softwarové aplikace by měly být sladěny s normami využívanými agenturou eu-LISA pro jiné systémy informačních technologií v oblasti svobody, bezpečnosti a práva.

(12)  Evropskou integrovanou správou hranic nejsou dotčeny příslušné pravomoci Komise a členských států v celní oblasti, zejména pokud jde o kontroly, řízení rizik a výměnu informací.

(13)  Tvorba politiky a právních předpisů o ochraně vnějších hranic a navracení, včetně rozvoje evropské strategie integrované správy hranic, zůstává v pravomoci orgánů Unie. Měla by být zaručena těsná koordinace mezi agenturou a těmito orgány.

(14)  Účinné provádění evropské integrované správy hranic Evropskou pohraniční a pobřežní stráží by mělo být zajištěno prostřednictvím víceletého cyklu strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic. Víceletý cyklus by měl zavést integrovaný, jednotný a nepřetržitý postup pro poskytování strategických pokynů v oblasti správy hranic a navracení všem příslušným aktérům na úrovni Unie i v členských státech, aby tito aktéři mohli soudržně provádět evropskou integrovanou správu hranic. Rovněž bude pokrývat všechny relevantní interakce mezi Evropskou pohraniční a pobřežní stráží a Komisí, dalšími orgány a institucemi, stejně jako spolupráci s dalšími příslušnými partnery, včetně případných třetích zemí a třetích stran.

(15)  Evropská integrovaná správa hranic vyžaduje mezi členskými státy a agenturou integrované plánování operací týkajících se hranic a navracení, aby mohly připravovat reakce na výzvy na vnějších hranicích, plánování pro nepředvídané události a koordinace dlouhodobého rozvoje schopností, pokud jde o nábor a odbornou přípravu i o pořizování a vývoj vybavení.

(14a)  Agentura by měla vypracovat technické normy pro výměnu informací, jak je uvedeno v tomto nařízení. Kromě toho by měly být s řádným přihlédnutím k pravomocem členských států vypracovány společné minimální normy pro ostrahu vnějších hranic, aby bylo možné účinně uplatňovat Schengenský hraniční kodex. Za tímto účelem může agentura přispívat ke stanovování společných minimálních norem v souladu s pravomocemi členských států a Komise. Tyto společné minimální normy pro ostrahu vnějších hranic by měly být stanoveny v souladu s druhem hranic, s mírou dopadu nepříznivých vlivů, které agentura přičítá každému úseku vnějších hranic, a s dalšími faktory, jako jsou zeměpisné zvláštnosti. Při jejich vypracovávání je nutné přihlížet k možným omezením vyplývajícím z předpisů členských států.

(16)  Prováděním tohoto nařízení není dotčeno rozdělení pravomocí mezi Unií a členskými státy ani závazky členských států podle Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu, Mezinárodní úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři, Mezinárodní úmluvy o pátrání a záchraně na moři, Úmluvy Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu a jejího protokolu proti pašování přistěhovalců po zemi, po moři a letecky, Úmluvy o právním postavení uprchlíků, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Úmluvy OSN o právním postavení osob bez státní příslušnosti a dalších příslušných mezinárodních nástrojů.

(17)  Prováděním tohoto nařízení není dotčeno nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014(6). Námořní operace by se měly provádět tak, aby byla ve všech případech zajištěna bezpečnost zadržených nebo zachráněných osob, bezpečnost zasahujících jednotek a třetích stran.

(18)  Agentura by měla plnit své úkoly, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států v oblasti udržování veřejného pořádku a ochrany vnitřní bezpečnosti, a v souladu se zásadou subsidiarity.

(19)  Agentura by měla plnit své úkoly, aniž jsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti obrany.

(20)  Rozšířené úkoly a pravomoci agentury by měly být vyváženy většími zárukami, pokud jde o dodržování základních práv, a větší mírou odpovědnosti, zejména pokud jde o uplatňování výkonných pravomocí ze strany statutárních zaměstnanců.

(21)  Aby mohla agentura své úkoly plnit účinně, opírá se o spolupráci členských států. V tomto ohledu je důležité, aby agentura a členské státy jednaly v dobré víře a aby si včas vyměňovaly správné informace. Žádný členský stát by neměl být povinen poskytnout informace, jejichž sdělení je podle něj v rozporu s jeho zásadními bezpečnostními zájmy.

(21)  Členské státy by rovněž ve vlastním zájmu a v zájmu ostatních členských států měly poskytovat příslušné údaje nezbytné pro činnost agentury, a to i pro účely situační orientace, analýzy rizik, hodnocení zranitelnosti a integrovaného plánování. Měly by rovněž zajistit, aby tyto údaje byly správné a aktuální a aby byly získány a vloženy do databází v souladu s právem. Pokud tyto údaje zahrnují osobní údaje, mělo by se plně uplatňovat právo Unie týkající se ochrany údajů.

(22a)  Komunikační síť stanovená tímto nařízením by měla být založena na komunikační síti EUROSURu, která byla vypracována v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013(7) a kterou by měla nahradit. Tato komunikační síť by se měla používat pro veškerou zabezpečenou výměnu informací v rámci Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Její míra akreditace by se měla zvýšit na úroveň Confidentiel UE/EU Confidential, aby bylo zajištěno lepší zabezpečení informací mezi členskými státy a agenturou.

(23)  Aby mohla fungovat Evropská pohraniční a pobřežní stráž jako rámec pro výměnu informací a operativní spolupráci mezi vnitrostátními orgány členských států a také s agenturou, je nezbytné zřídit Evropský systém ostrahy hranic (dále jen „EUROSUR“). Tento systém poskytuje uvedeným orgánům a agentuře infrastrukturu a nástroje potřebné ke zlepšení jejich situační orientace a k rozšíření schopnosti reakce na vnějších hranicích pro účely odhalování nelegální migrace a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k záchraně životů migrantů a zajištění jejich ochrany.

(24)  Členské státy by měly zřídit národní koordinační centrum, aby se mezi nimi navzájem a mezi nimi a agenturou zlepšila výměna informací a spolupráce pro účely ostrahy hranic a provádění kontrol na hraničních přechodech mezi nimi. Pro náležité fungování EUROSURu je nezbytné, aby všechny vnitrostátní orgány příslušné podle vnitrostátního práva pro ostrahu vnějších hranic spolupracovaly prostřednictvím národních koordinačních center.

(23a)  Úlohou národního koordinačního centra, kterou je koordinace a výměna informací mezi všemi orgány odpovídajícími za ochranu vnějších hranic na úrovni členských států, nejsou dotčeny pravomoci členských států, pokud jde o plánování činnosti související s ochranou hranic a o její provádění.

(24)  Toto nařízení by nemělo členským státům bránit v tom, aby svému národnímu koordinačnímu centru svěřily také působnost v oblasti koordinace výměny informací a spolupráce týkající se dalších složek evropské integrované správy hranic▌.

(26)  Nezbytným předpokladem pro řádné fungování integrované správy hranic jsou kvalitní informace vyměňované mezi členskými státy a agenturou a také včasnost této výměny. V návaznosti na úspěch EUROSURu by jejich kvalita měla být zajištěna prostřednictvím standardizace, automatizace výměny informací v rámci sítí a systémů, zabezpečení informací a kontroly kvality předávaných údajů a informací.

(26)  Agentura by měla poskytovat nezbytnou pomoc při rozvíjení a provozování EUROSURu, včetně zajišťování interoperability systémů, zejména vytvořením, provozováním a koordinací rámce EUROSURu.

(27)  EUROSUR by měl poskytovat úplný obraz situace na vnějších hranicích, ale i v rámci schengenského prostoru a v předhraniční oblasti. Měl by zahrnovat ostrahu pozemní, námořní a vzdušné hranice, ale také kontroly na hraničních přechodech. Zajišťování přehledu o situaci v rámci schengenského prostoru by nemělo agentuře umožňovat, aby se zapojovala do operativní činnosti na vnitřních hranicích členských států.

(28)  Ostraha vzdušných hranic by měla být jedním z prvků správy hranic, jelikož komerční a soukromé lety i systémy dálkově řízených letadel se využívají k protiprávní činnosti související s přistěhovalectvím a k přeshraniční trestné činnosti. Cílem ostrahy vzdušných hranic je zachycování a sledování těchto podezřelých letů, které přetínají nebo mají v úmyslu přetnout vnější hranice EU, a provádění s tím spojené analýzy rizik, aby bylo možné spustit schopnost reakce ze strany příslušných orgánů EU a členských států. Z tohoto důvodu by bylo zapotřebí prosazovat mezirezortní spolupráci mezi agenturou, manažerem struktury Evropské sítě uspořádání letového provozu (EUROCONTROL) a Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví (EASA). Členské státy by měly v příslušných případech získávat informace o podezřelých vnějších letech a podle toho jednat. Agentura by měla sledovat činnost v této oblasti a podporovat příslušný výzkum a inovace.

(28a)  Nahlašování incidentů spojených s neoprávněným druhotným pohybem do EUROSURu přispěje k tomu, aby agentura mohla za účelem provádění analýzy rizik a zjišťování přehledu o situaci sledovat migrační toky do Unie a uvnitř Unie. V prováděcím aktu uvedeném v čl. 25 odst. 3 budou dále definovány druhy hlášení, aby bylo možné tento cíl plnit co nejlépe.

(30)  Služby fúze dat EUROSURu poskytované agenturou by měly být založeny na společném používání nástrojů ostrahy a meziagenturní spolupráci na úrovni Unie, včetně bezpečnostních služeb v rámci programu Copernicus. Měly by členským státům a agentuře poskytovat informační služby s přidanou hodnotou související s integrovanou správou hranic. V zájmu podpory kontroly na hraničních přechodech, ostrahy vzdušných hranic a monitorování migračních toků by měly být služby fúze dat EUROSURu rozšířeny.

(31)  Praxe cestování na malých plavidlech nezpůsobilých k plavbě na moři vedla k dramatickému zvýšení počtu migrantů utonulých v oblasti jižních námořních vnějších hranic. EUROSUR by měl podstatně zlepšit operační a technickou schopnost agentury a členských států odhalovat tato malá plavidla, jakož i schopnost pátrací a záchranné reakce členských států, což přispěje ke snížení počtu úmrtí migrantů, mj. v rámci pátracích a záchranných operací.

(32)  V tomto nařízení se uznává, že se po migračních trasách pohybují i osoby, které potřebují mezinárodní ochranu.

(33)  Agentura by měla připravovat obecné a cílené analýzy rizik na základě společného modelu integrované analýzy rizik, který má uplatňovat jak samotná agentura, tak členské státy. Agentura by měla – mimo jiné na základě informací od členských států – poskytovat náležité informace o všech aspektech důležitých pro evropskou integrovanou správu hranic, zejména o ochraně hranic, navracení, fenoménu nezákonného druhotného pohybu státních příslušníků třetích zemí uvnitř Unie, pokud jde o tendence, cesty a objem, předcházení přeshraniční trestné činnosti včetně napomáhání nedovolenému překračování hranic, obchodování s lidmi, terorismu a hrozeb hybridní povahy, jakož i o situaci v příslušných třetích zemích, aby bylo možné přijímat vhodná opatření nebo se vypořádat se zjištěnými hrozbami a riziky v zájmu zdokonalení integrované správy vnějších hranic.

(33)  Vzhledem ke své činnosti na vnějších hranicích by agentura měla přispívat k předcházení a odhalování ▌trestné činnosti s přeshraničním rozměrem, jako je převaděčství migrantů, obchodování s lidmi a terorismus, pokud je její zásah vhodný a pokud obdržela příslušné informace v rámci své činnosti. Svou činnost by měla koordinovat s Europolem jakožto agenturou, jejímž úkolem je podporovat a posilovat aktivity členských států a jejich vzájemnou spolupráci při předcházení závažné trestné činnosti ohrožující dva nebo více členských států a boji proti ní. Tento přeshraniční rozměr je příznačný pro trestné činy přímo související s nedovoleným překračováním vnějších hranic, včetně obchodování s lidmi nebo převaděčství migrantů. V souladu s čl. 1 odst. 2 směrnice Rady 2002/90/ES(8) , v němž je stanoveno, že členské státyse mohou rozhodnout, že nebudou ukládat sankce, jestliže je cílem daného jednání poskytnutí humanitární pomoci migrantům.

(35)  V duchu sdílené odpovědnosti by úlohou agentury mělo být pravidelně monitorovat správu vnějších hranic, včetně dodržování základních práv v rámci činnosti Agentury při správě hranic a navracení osob. Agentura by měla zaručit řádné a účinné monitorování nejen prostřednictvím situační orientace a analýzy rizik, ale také přítomností odborníků z řad vlastních zaměstnanců v členských státech. Agentura by proto měla být schopna vysílat do členských států na určitou dobu styčné úředníky a ti by měli během této doby podávat zprávy výkonnému řediteli. Zprávy styčných úředníků by měly být součástí hodnocení zranitelnosti.

(36)  Agentura by měla na základě objektivních kritérií provádět hodnocení zranitelnosti a posoudit v něm schopnost a připravenost členských států čelit výzvám na svých vnějších hranicích a přispívat do stálého útvaru a rezervy technického vybavení Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Hodnocení zranitelnosti by mělo obsahovat posouzení vybavení, infrastruktury, personálního zabezpečení, rozpočtu a finančních zdrojů členských států, jakož i jejich pohotovostních plánů pro řešení možných krizí na vnějších hranicích. Členské státy by měly přijmout opatření, aby nedostatky uvedené ve zmíněném hodnocení odstranily. Výkonný ředitel by měl určit opatření, která mají být přijata, a doporučit je dotyčnému členskému státu. Měl by také stanovit lhůtu, v níž by měla být tato opatření přijata, a bedlivě sledovat jejich včasné provedení. Nebudou-li nezbytná opatření přijata ve stanovené lhůtě, měla by být věc předána správní radě k dalšímu rozhodnutí.

(37)  Pokud agentuře nejsou poskytnuty přesné a včasné informace nezbytné k provedení hodnocení zranitelnosti a jejich neposkytnutí není řádně odůvodněno, měla by mít agentura možnost tuto skutečnost při provádění hodnocení zranitelnosti zohlednit.

(38)  Hodnocení zranitelnosti a schengenský hodnotící mechanismus, zavedený nařízením Rady (EU) č. 1053/2013(9), jsou dva vzájemně se doplňující mechanismy pro zaručení evropské kontroly kvality řádného fungování schengenského prostoru a zajištění trvalé připravenosti na úrovni EU i jednotlivých členských států k reakci na jakékoli výzvy na vnějších hranicích. Zatímco schengenský hodnotící mechanismus je základní metodou požívanou při hodnocení uplatňování a dodržování právních předpisů Unie v členských státech, mělo by být dosaženo co nejvyšší součinnosti mezi těmito mechanismy s cílem získat lepší situační obraz o fungování schengenského prostoru, zabránit co možná nejvíce duplicitě úsilí členských států a zajistit lépe koordinované využívání příslušných finančních nástrojů Unie na podporu správy vnějších hranic. Za tímto účelem by měla být zavedena pravidelná výměna informací mezi agenturou a Komisí o výsledcích obou těchto mechanismů.

(38)  Jelikož hraniční úseky, jimž agentura přiřazuje úroveň dopadu, určují členské státy a schopnosti reakce členských států a agentury by měly být s příslušnou úrovní dopadu provázány, měla by být dočasně stanovena čtvrtá kritická úroveň dopadu odpovídající situaci, kdy je schengenský prostor ohrožen a agentura by měla zasáhnout.

(39a)  Pokud by byla vysoká nebo kritická úroveň dopadu přiřazena v důsledku zvýšení nelegální migrace námořní hranici, vezmou příslušné členské státy při plánování a vedení pátracích a záchranných operací tyto informace v úvahu, jelikož by daná situace mohla vyžadovat vyšší poptávku po pomoci osobám, které se nacházejí na moři v tísni.

(40)  Agentura by měla organizovat vhodnou technickou a operativní pomoc členským státům, aby posílila jejich schopnost plnit závazky v souvislosti s ochranou vnějších hranic a čelit výzvám na vnějších hranicích, které vznikají v důsledku vyššího počtu příchozích nelegálních migrantů nebo přeshraniční trestné činnosti. Touto pomocí by neměla být dotčena pravomoc příslušných vnitrostátních orgánů zahájit trestní vyšetřování. V tomto ohledu by agentura měla na žádost členského státu či z vlastního podnětu a se souhlasem dotyčného členského státu organizovat a koordinovat společné operace pro jeden či více členských států a vysílat do nich jednotky stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže i poskytovat nezbytné technické vybavení.

(41)  V případech, kdy je vnější hranice vystavena zvláštní a nepřiměřené výzvě, by agentura měla na žádost členského státu nebo z vlastního podnětu a se souhlasem dotyčného členského státu organizovat a koordinovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat jednotky i technické vybavení v rámci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, a to i z rezervy vybavení pro rychlé nasazení. Zásahy rychlé reakce na hranicích by měly být po určitou omezenou dobu posilou v situacích, kdy je nutné okamžitě reagovat a kdy by takovýto zásah zajistil účinnou reakci. Aby se zaručilo účinné provedení takového zásahu, měly by členské státy pro sestavení příslušných jednotek uvolnit operativní pracovníky stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a poskytnout nezbytné technické vybavení. Pokud personál vyslaný s technickým vybavením některého členského státu pochází z tohoto členského státu, měl by se považovat za součást příspěvku daného členského státu ke stálému útvaru. Agentura a dotyčný členský stát by se měly dohodnout na operačním plánu.

(42)  V případě, že členský stát čelí zvláštním a nepřiměřeným migračním výzvám na konkrétních úsecích svých vnějších hranic, které se vyznačují silnými, dovnitř směřujícími smíšenými migračními toky, měl by se moci spolehnout na zvýšenou operativní a technickou posilu. Tuto posilu by měly poskytovat v hotspotech podpůrné týmy pro řízení migrace. Tyto týmy by se měly skládat z operativních pracovníků vysílaných ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a dále z odborníků z členských států vyslaných z Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, Europolu nebo dalších relevantních agentur Unie. Agentura by měla být nápomocna Komisi při koordinaci těchto různých agentur na místě. Komise by ve spolupráci s hostitelským členským státem a příslušnými agenturami Unie měla stanovit podmínky spolupráce v daném hotspotu a nést odpovědnost za koordinaci činnosti podpůrných týmů pro řízení migrace.

(43)  Členské státy by měly zajistit, aby byly veškerým orgánům, u nichž je pravděpodobné, že budou přijímat žádosti o mezinárodní ochranu, jako jsou policejní orgány, pohraniční stráž, imigrační orgány a pracovníci detenčních zařízení, poskytnuty příslušné informace. Měly by také zajistit, aby byla pracovníkům těchto orgánů poskytnuta úroveň školení nezbytná pro plnění jejich úkolů a povinností, pokyny pro poskytování informací žadatelům o místě a způsobu podávání žádostí o mezinárodní ochranu a pokyny týkající se toho, jak předávat osoby ve zranitelném postavení v rámci příslušných mechanismů pro předávání osob.

(43a)  Výcvik stálých útvarů by měl probíhat v úzké spolupráci Agentury s členskými státy, zejména s výcvikovými akademiemi, přičemž je třeba zajistit, aby byly vzdělávací programy harmonizovány a vedly k upevnění společných hodnot, které jsou zakotveny ve smlouvách. Agentura může po získání souhlasu správní rady zřídit vzdělávací středisko agentury s cílem dále usnadnit začleňování společné evropské kultury do poskytované odborné přípravy.

(44)  V červnu 2018 Evropská rada znovu potvrdila význam komplexního přístupu k migraci a konstatovala, že migrace není výzvou jen pro jeden členský stát, nýbrž pro Evropu jako celek. V této souvislosti zdůraznila, že je důležité, aby Unie poskytovala plnou podporu zajištění řádného řízení migračních toků. ▌

(45)  Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu by měly úzce spolupracovat s cílem účinně řešit výzvy v oblasti migrace, zejména na vnějších hranicích, které se vyznačují silnými, dovnitř směřujícími smíšenými migračními toky. Obě agentury by měly především koordinovat svou činnost a podporovat členské státy v zájmu usnadnění postupu pro mezinárodní ochranu a řízení o navrácení státních příslušníků třetích zemí, jejichž žádost o mezinárodní ochranu je zamítnuta. Agentura a Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu by měly spolupracovat také při další společné operativní činnosti, jako je společná analýza rizik, shromažďování statistických údajů, odborná příprava a podpora členských států při plánování pro nepředvídané události.

(44a)  Vnitrostátní orgány, které plní funkci pobřežní stráže, odpovídají za širokou škálu úkolů, které mohou zahrnovat bezpečnost námořní plavby a její ochranu před protiprávními činy, pátrání a záchranu, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné prosazování práva a ochranu životního prostředí. Agentura, Evropská agentura pro kontrolu rybolovu, zřízená nařízením Rady (ES) č. 768/2005, a Evropská agentura pro námořní bezpečnost, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002, by proto měly prohloubit vzájemnou spolupráci i spolupráci s vnitrostátními orgány, které plní funkci pobřežní stráže, s cílem zvýšit přehled o celkové situaci na moři a podpořit provázanou a nákladově efektivní činnost. Synergické působení jednotlivých aktérů v námořním prostředí by mělo být v souladu se strategií pro evropskou integrovanou správu hranic a strategií pro námořní bezpečnost.

(46)  Členské státy by se měly být schopny spolehnout na zvýšenou operativní a technickou posilu ze strany podpůrných týmů pro řízení migrace ▌v hotspotech ▌. Podpůrné týmy pro řízení migrace by se měly skládat z odborníků z řad statutárních zaměstnanců agentury a odborníků dočasně přidělených členskými státy, jakož i odborníků z řad pracovníků nebo odborníků členských států vyslaných Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Europolem, případně odborníků z Agentury Evropské unie pro základní práva a jiných agentur Unie. Vzhledem k zapojení různých agentur Unie by Komise měla zajistit potřebnou koordinaci posouzení potřeb a spolupráci s příslušnými agenturami v rámci jejich mandátu a stanovit podmínky spolupráce pro operace na místě.

(47)  V hotspotech by členské státy měly spolupracovat s příslušnými agenturami Unie, které by měly působit v mezích svých mandátů a pravomocí za koordinace Komise. Komise by ve spolupráci s příslušnými agenturami Unie měla zajistit, aby činnost v hotspotech byla v souladu s příslušnými právními předpisy Unie a základními právy.

(48)  Pokud to výsledky hodnocení zranitelnosti nebo analýzy rizik opodstatňují nebo v případě, že je jednomu či více úsekům hranice dočasně přiřazena kritická úroveň dopad, by výkonný ředitel agentury měl doporučit dotyčnému členskému státu, aby zahájil a provedl společné operace nebo zásahy rychlé reakce na hranicích.

(50)  Pokud se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru buď z toho důvodu, že členský stát nepřijme nezbytná opatření v souladu s hodnocením zranitelnosti, nebo protože členský stát, který čelí zvláštním a nepřiměřeným výzvám na vnějších hranicích, nepožádal agenturu o dostatečnou podporu nebo tuto podporu neprovádí, měla by být uskutečněna jednotná, rychlá a účinná reakce na úrovni Unie. Za účelem zmírnění těchto rizik a s cílem zajistit lepší koordinaci na úrovni Unie by Komise měla Radě navrhnout rozhodnutí, jimž se určí opatření, která má agentura provést, a současně vyzve dotyčný členský stát k tomu, aby s agenturou při provádění těchto opatření spolupracoval. Prováděcí pravomoc přijímat takové rozhodnutí by s ohledem na potenciální politicky citlivou povahu opatření, která se mohou týkat výkonných a donucovacích pravomocí států, měla být svěřena Radě.

Agentura by pak měla stanovit kroky, které je třeba provést za účelem praktického výkonu opatření uvedených v rozhodnutí Rady. Agentura by spolu s dotyčným členským státem měla vypracovat operační plán. Dotyčný členský stát by měl usnadnit provádění rozhodnutí Rady a operačního plánu mimo jiné tím, že splní své závazky podle článků 44, 83 a 84. V případě, že členský stát uvedené rozhodnutí Rady do 30 dnů nesplní a nespolupracuje s agenturou na provádění opatření v něm obsažených, by Komise měla mít možnost zahájit zvláštní postup podle článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/39921, aby mohla čelit mimořádným situacím ohrožujícím celkové fungování prostoru bez kontrol na vnitřních hranicích.

(51)  Stálý útvar Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž by měl být stálým útvarem složeným z ▌příslušníků pohraniční stráže, osob pověřených doprovodem nuceně navracených osob, specialistů na navracení a dalších příslušných pracovníků. Stálý útvar by se měl skládat ze čtyř kategorií operativních pracovníků: statutárních zaměstnanců Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, pracovníků dlouhodobě dočasně přidělených do agentury členskými státypracovníků poskytnutých členskými státy na krátkodobé vyslání a pracovníků, kteří jsou součástí rezervního týmu pro rychlé nasazení při zásazích rychlé reakce na hranicích. Stálý útvar Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž by měl být vysílán v rámci jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace nebo návratových jednotek. Skutečná velikost nasazených jednotek stálého útvaru by se měla odvíjet od operativních potřeb.

(52)  Operativní pracovníci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže vyslaní jakožto příslušníci těchto jednotek by měli mít veškeré nezbytné pravomoci k provádění úkolů spojených s ochranou hranic a navracením, včetně úkolů vyžadujících výkonné pravomoci, jak jsou stanoveny v příslušných vnitrostátních právních předpisech, nebo – v případě zaměstnanců agentury – v souladu s přílohou V. Pokud statutární zaměstnanci agentury uplatňují výkonné pravomoci, měla by za případné škody odpovídat agentura.

(53)  Členské státy by měly zajistit svůj příspěvek do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s přílohou III pro dlouhodobá dočasná přidělení a s přílohou IV pro krátkodobá vyslání. Příspěvky jednotlivých členských států byly určeny na základě distribučního klíče dohodnutého během jednání v roce 2016 pro rezervní tým pro rychlé nasazení a uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2016/1624. Tento distribuční klíč byl přiměřeně přizpůsoben velikosti stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Tyto příspěvky byly rovněž přiměřeným způsobem stanoveny pro země přidružené k Schengenu.

(53a)  Při výběru počtu a profilu, které mají být uvedeny v rozhodnutí správní rady podle čl. 55 odst. 4, by měl výkonný ředitel uplatňovat zásady rovného zacházení a proporcionality, zejména pokud jde o schopnosti jednotlivých členských států.

(53b)  O přesném načasování krátkodobého nasazení stálého útvaru a o poskytnutí technického vybavení spolufinancovaného v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost nebo na základě jiného účelového financování ze strany Unie by se měly jednotlivé členské státy dohodnout s agenturou na základě každoročních dvoustranných jednání, a to s přihlédnutím k příslušným kapacitám a proporcionalitě. V rámci žádostí o příspěvek členských států by měl výkonný ředitel jako obecné pravidlo uplatňovat zásadu proporcionality a rovného zacházejí s členskými státy, aby se vyhnul situaci, kdy by na základě žádosti a vyslání ročního příspěvku členského státu v určitém čtyřměsíčním období došlo v daném členském státě k významnému ovlivnění plnění vlastních úkolů. Mezi tyto možnosti patří možnost členského státu plnit povinné období vyslání příslušníků prostřednictvím období, která nejdou po sobě. Pokud jde o krátkodobé vysílání příslušníků do stálého útvaru, mohou členské státy plnit své povinnosti týkající se tohoto vysílání podle článku 58 také kumulativně, a to na základě vyslání většího počtu pracovníků na kratší období nebo na základě vyslání týchž pracovníků na období delší než 4 měsíce v souladu s plánováním, na kterém se dohodly v průběhu každoročních dvoustranných jednání.

(53c)  Aniž je tím dotčeno včasné dokončení operačního plánu týkajícího se námořních operací, měla by agentura v co nejranější fázi členským státům poskytnout konkrétní informace o uplatňování příslušné jurisdikce a příslušného práva, zejména pokud jde o výsady kapitánů lodí a letadel, podmínky použití síly a ukládání restriktivních nebo vazebních opatření.

(55)  Dlouhodobý rozvoj lidských zdrojů pro zajištění příspěvků členských států do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže by měl být podporován prostřednictvím systému finanční podpory. Za tímto účelem je vhodné agentuře povolit, aby využívala poskytování grantů členským státům bez výzvy k podávání návrhů v rámci „financování nesouvisejícího s náklady“ podle čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Finanční podpora by měla členským státům umožnit najmout a vyškolit další pracovníky, a získat tak flexibilitu nezbytnou ke splnění závazného příspěvku do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Přitom by se měla brát v úvahu přiměřená doba pro nábor a vyškolení pracovníků, která by se měla zakládat na pravidle n+2. Tento speciální systém financování by měl zajistit správnou rovnováhu mezi riziky nesrovnalostí a podvodů a náklady na kontrolu.

Nařízení stanovuje základní podmínky pro aktivaci finanční pomoci, konkrétně nábor a odbornou přípravu vhodného počtu příslušníků pohraniční stráže nebo jiných odborníků, který odpovídá počtu úředníků dlouhodobě dočasně přidělených do agentury nebo účinnému vyslání úředníků během operativních činností agentury po nepřetržitou nebo přerušenou dobu nejméně čtyř měsíců nebo poměrným dílem v případě vyslání na přerušenou nebo nepřetržitou dobu kratší než čtyři měsíce. Vzhledem k neexistenci relevantních a srovnatelných údajů o skutečných nákladech ve všech členských státech by bylo vytvoření systému financování založeného na nákladech příliš složité a neřešilo by potřebu jednoduchého, rychlého, účinného a efektivního plánu financování. Za tímto účelem je vhodné, jsou-li splněny podmínky podle čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, povolit agentuře poskytování grantů členským státům bez výzvy k podávání návrhů v podobě „financování nesouvisejícího s náklady“. Pro účely stanovení výše tohoto financování pro různé členské státy je vhodné jako referenční částku použít výši roční mzdy smluvního zaměstnance evropských institucí ve funkční skupině III, třídě 8, 1. stupni, upravenou pro jednotlivé členské státy opravným koeficientem v souladu se zásadou řádného finančního řízení a v zájmu uskutečňování rovného zacházení. Při poskytování této finanční podpory by agentura a členské státy měly zajistit dodržování zásady spolufinancování a zásady zamezení dvojímu financování.

(55a)  Aby byl možný dopad na služby členských států týkající se náboru statutárních pracovníků agentury pro stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže co nejnižší, mělo by se těmto službám dostat podpory, která by pokryla investice do vyškolování nových pracovníků, kteří nahradí odcházející pracovníky.

(56)  S ohledem na vyslání stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže na území třetích zemí by agentura měla rozvíjet schopnosti pro vlastní řídicí a kontrolní struktury a vypracovat náležité postupy k zajištění občanskoprávní a trestní odpovědnosti stálých útvarů.

(57)  S cílem umožnit účinné vyslání stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže od 1. ledna 2021 by se měla co nejdříve přijmout a zavést určitá rozhodnutí a prováděcí opatření. Proto by se do vypracování těchto prováděcích opatření a rozhodnutí, která by měla přijmout správní rada, měla vedle členských států a Komise zapojit i agentura. Tento pokročilý přípravný postup by měl zahrnovat příslušný nábor pracovníků ze strany agentury a členských států, jak je uvedeno v článku 120 tohoto nařízení.

(59)  Zároveň by v zájmu zajištění kontinuity podpory operativních činností organizovaných agenturou měla být v souladu s články 20, 30 a 31 nařízení (EU) 2016/1624 a s každoročními dvoustrannými jednáními konanými v roce 2019 naplánována a provedena všechna vyslání do 31. prosince 2020, včetně vyslání rezervního týmu pro rychlé nasazení. Tato ustanovení by proto měla být zrušena s účinkem až od 1. ledna 2021.

(60)  Personál agentury bude tvořen pracovníky vykonávajícími úkoly, jimiž bude agentura pověřena, a to v ústředí nebo jako součást stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže může zahrnovat statutární zaměstnance i pracovníky dlouhodobě dočasně přidělené nebo poskytnuté vnitrostátními orgány pro krátkodobé vyslání a rezervní tým pro rychlé nasazení. Statutární zaměstnanci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže budou v první řadě vysláni jakožto příslušníci jednotek; pouze omezená a jasně určená část těchto zaměstnanců může být najata k výkonu podpůrných funkcí pro zřízení stálého útvaru, zejména v ústředí.

(61)  S cílem překonat přetrvávající nedostatky v dobrovolném poskytování technického vybavení do rezervy členskými státy, zejména pokud jde o vybavení velkého rozsahu, by agentura měla disponovat vlastním nezbytným vybavením, které bude nasazováno při společných operacích či zásazích rychlé reakce na hranicích nebo jakýchkoli jiných operativních činnostech. Toto vybavení by měly jakožto vybavení ve správě členského státu schvalovat členské státy. Ačkoli si agentura mohla od roku 2011 legálně pořizovat nebo pronajímat vlastní technické vybavení, kvůli nedostatku rozpočtových prostředků byla tato možnost podstatně omezena.

(62)  Aby tedy bylo možné dosáhnout úrovně ambicí, na nichž se zřízení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže zakládá, vyčlenila Komise v rámci víceletého finančního rámce 2021–2027 značné finanční prostředky, aby si agentura mohla pořídit, udržovat a provozovat nezbytné vybavení pro letecké, pozemní a námořní operace odpovídající jejím operačním potřebám. Proces pořizování nezbytných prostředků by sice mohl být zdlouhavý, zejména u vybavení většího rozsahu, ale v konečném důsledku by se vlastní vybavení agentury mělo stát páteří operativního nasazení, přičemž za výjimečných okolností budou členské státy vyzvány k dodatečným příspěvkům. Vybavení agentury by mělo být z velké části provozováno technickým personálem agentury, který je součástí stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. V zájmu zajištění účinného využití navrhovaných finančních zdrojů by měl být tento proces založen na víceleté strategii, o níž co nejdříve rozhodne správní rada. Je třeba zajistit udržitelnost agentury prostřednictvím víceletých finančních rámců a zajistit komplexní evropskou integrovanou správu hranic.

(63)  Při provádění tohoto nařízení by agentura a členské státy měly co nejlépe využívat stávající schopnosti z hlediska lidských zdrojů a technického vybavení, a to jak na úrovni Unie, tak i na vnitrostátní úrovni.

(64)  Dlouhodobý rozvoj nových schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže by měly koordinovat členské státy a agentura v souladu s víceletým cyklem strategické politiky a s ohledem na dlouhou dobu trvání některých postupů. Ty zahrnují nábor a odbornou přípravu nových příslušníků pohraniční stráže (kteří by mohli během své kariéry sloužit jak v členských státech, tak jako součást stálého útvaru), pořízení, údržbu a likvidaci vybavení (zde by se měly využívat příležitosti k interoperabilitě a úsporám z rozsahu), ale také vývoj nového vybavení a souvisejících technologií, a to včetně výzkumu.

(65)  Celkový plán rozvoje schopností by měl sdružovat plány rozvoje schopností členských států a víceleté plánování zdrojů agentury, aby bylo možné optimalizovat dlouhodobé investice s cílem co nejlépe ochránit vnější hranice.

(66)  S ohledem na posílený mandát Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, vytvoření stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a její posílenou přítomnost na místě na vnějších hranicích a zvýšení jejího zapojení v oblasti navracení by měla mít agentura možnost zřídit dočasné pobočky umístěné v blízkosti jejích významných operativních činností, a to po dobu trvání těchto činností; tyto pobočky budou fungovat jako spojovací článek mezi agenturou a hostitelským členským státem a vyřizovat úkoly v oblasti koordinace, logistiky a podpory, ale také usnadňovat spolupráci mezi agenturou a hostitelským členským státem.

(66a)  V duchu spolupráce mezi agenturami, která je součástí integrované správy hranic, spolupracuje agentura úzce se všemi příslušnými agenturami EU, zejména s Europolem a s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu. Tato spolupráce by měla probíhat na úrovni velitelství, v operativních oblastech, příp. na úrovni poboček.

(66b)  Agentura by měla kromě toho vypracovat společné hlavní osnovy a přiměřené nástroje pro výcvik v oblasti správy hranic a navracení osob, včetně specifického proškolování týkajícího se ochrany zranitelných osob, včetně dětí. Měla by rovněž nabízet doplňkové kurzy odborné přípravy a semináře týkající se úkolů při integrované správě hranic, a to i pro úředníky příslušných vnitrostátních subjektů. Agentura by měla příslušníkům stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže zajistit specializovanou odbornou přípravu týkající se jejich úkolů a pravomocí. Tato odborná příprava by měla být zaměřena na příslušné právo Unie a mezinárodní právo a na základní práva. Agentura by měla být oprávněna organizovat činnost v rámci odborné přípravy ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi na jejich území.

(67)  Navracení státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky vstupu, pobytu nebo bydliště v členských státech podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES(10), je důležitou součástí komplexního úsilí o řešení nelegální migrace a představuje důležitou otázkou zásadního veřejného zájmu.

(68)  Agentura by měla posílit pomoc, kterou poskytuje členským státům při navracení státních příslušníků třetích zemí v souladu s návratovou politikou Unie a se směrnicí 2008/115/ES. Zejména by měla koordinovat a organizovat návratové operace z jednoho či více členských států a organizovat a provádět návratové zásahy, aby posílila systémy navracení členských států, které vyžadují rozsáhlejší technickou a operativní pomoc, aby mohly tyto státy dostát svému závazku navracet státní příslušníky třetích zemí v souladu s uvedenou směrnicí.

(69)  Agentura by měla při plném dodržování základních práv, a aniž by byla dotčena odpovědnost členských států za vydávání rozhodnutí o navrácení, poskytovat technickou a operativní pomoc členským státům při navracení, včetně ▌zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí, a při další přednávratové činnosti členských států a jejich činnosti související s navracením. Agentura by dále ve spolupráci s orgány dotyčných třetích zemí měla napomáhat členským státům při získávání cestovních dokladů pro návrat.

(69a)  Agentura by měla po dohodě s příslušným členským státem umožnit výboru Rady Evropy pro zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, aby prováděla kontroly návratových operací, které daný členský stát vykonává, a to v rámci monitorovacího mechanismu, který členové Rady Evropy vytvořily v rámci opčního protokolu k úmluvě proti mučení.

(70)  Pomoc členským státům při vedení řízení o navrácení by měla zahrnovat poskytování praktických informací o třetích zemích návratu, které jsou relevantní pro provádění tohoto nařízení, jako je poskytnutí kontaktních údajů nebo jiných logistických informací nezbytných pro hladký a důstojný průběh návratových operací. Tato pomoc by měla rovněž zahrnovat provoz a údržbu platformy pro výměnu údajů a informací ▌, které agentura potřebuje k tomu, aby poskytovala technickou a operativní pomoc v souladu s nařízením. Tato platforma by měla mít komunikační infrastrukturu, která by umožňovala automatické předávání statistických údajů systémy členských států pro řízení navracení.

(72)  Případná existence ujednání mezi členským státem a třetí zemí nezprošťuje agenturu nebo členské státy povinností ani závazků vyplývajících z práva Unie nebo mezinárodního práva, zejména dodržování zásady nenavracení, zákazu mučení a jiného nelidského nebo ponižujícího zacházení.

(73)  Členské státy by měly mít možnost spolupracovat na operativní úrovni s jinými členskými státy, příp. třetími zeměmi na vnějších hranicích, včetně vojenských operací za účelem prosazování práva, pokud je taková spolupráce slučitelná s činností agentury.

(74)  Agentura by měla zdokonalit výměnu informací a spolupráci s dalšími institucemi a subjekty Unie, jako jsou Europol, Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Evropská agentura pro námořní bezpečnost a satelitní středisko Evropské unie, Evropská agentura pro bezpečnost letectví nebo manažer struktury vzdušného prostoru, s cílem zajistit co nejlepší využití stávajících informací, schopností a systémů, které již jsou na evropské úrovni dostupné, jako je například Evropský program monitorování Země Copernicus.

(75)  Spolupráce se třetími zeměmi je důležitým prvkem evropské integrované správy hranic. Měla by sloužit k prosazování standardů evropské správy hranic a navracení, výměně informací a analýze rizik, k usnadnění provádění navracení s cílem zvýšit jejich účinnost a kpodpoře třetích zemí v oblasti správy hranic a migrace, včetně vyslání stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, pokud je tato podpora nutná k ochraně vnějších hranic a účinnému řízení migrační politiky Unie.

(75a)  Pokud Komise doporučí Radě, aby ji pověřila vyjednáním dohody o postavení jednotek se třetí zemí, měla by posoudit situaci, pokud jde o základní práva, v oblastech, na které se daná dohoda s touto třetí zemí vztahuje, a informovat o tom Evropský parlament. 

(76)  Spolupráce se třetími zeměmi by měla probíhat v rámci vnější činnosti Unie a v souladu se zásadami a s cíli uvedenými v článku 21 Smlouvy o Evropské unii. Komise zajistí soulad mezi evropskou integrovanou správu hranic a ostatními politikami Unie v oblasti vnější činnosti Unie, a zejména společnou bezpečnostní a obrannou politikou. Komisi by měl být nápomocen vysoký představitel Unie a jeho útvary. Tato spolupráce by se měla vztahovat zejména na činnosti agentury prováděné na území třetích zemí nebo se zapojením úředníků třetích zemí v oblastech, jako je analýza rizik, plánování a průběh operací, odborná příprava, výměna informací a spolupráce.

(77)  Aby se zajistilo, že informace obsažené v EUROSURu jsou co nejúplnější a nejaktuálnější, zejména pokud jde o situaci ve třetích zemích, měla by agentura spolupracovat s orgány třetích zemí v rámci dvoustranných a mnohostranných dohod mezi členskými státy a třetími zeměmi, včetně regionálních sítí, nebo prostřednictvím pracovních ujednání mezi agenturou a příslušnými orgány třetích zemí. Evropská služba pro vnější činnost, delegace a jiné subjekty Unie by za tímto účelem měly poskytnout veškeré informace, které mohou být pro EUROSUR relevantní.

(78)  Toto nařízení obsahuje ustanovení o spolupráci se třetími zeměmi, protože dobře strukturovaná a trvalá výměna informací a spolupráce s těmito zeměmi, včetně sousedních třetích zemí, jsou klíčovými faktory pro dosažení cílů Evropské integrované správy hranic. Je nezbytné, aby jakákoli výměna informací a jakákoli spolupráce mezi členskými státy a třetími zeměmi probíhala v plném souladu se základními právy.

(78a)  Pomoc třetím zemím by měla doplňovat pomoc, již agentura poskytuje členským státům při uplatňování opatření Unie, která se týkají zajišťování evropské integrované správy hranic.

(78b)  Dvoustranné či mnohostranné dohody uzavřené mezi členskými státy a třetími zeměmi v oblastech, jimiž se zabývá integrovaná správa hranic, mohou obsahovat informace, které jsou citlivé z bezpečnostního hlediska. Pokud jsou tyto informace předávány Komisi, měla by s nimi zacházet v souladu s příslušnými pravidly v oblasti bezpečnosti.

(79)  Agentura a národní koordinační centra by měla shromažďovat informace a koordinovat svou činnost se styčnými úředníky pro přistěhovalectví vyslanými do třetích zemí členskými státy, Evropskou komisí, agenturou nebo jinými agenturami Unie, aby mohla vytvořit komplexní situační obraz a analýzu rizik zahrnující celou předhraniční oblast.

(80)  Systém Falešné a pravé doklady online (FADO) byl zřízen společnou akcí generálního sekretariátu Rady 98/700/SVV a poskytuje orgánům členských států přístup k informacím o všech nových metodách padělání, které byly odhaleny, a o nových pravých dokladech, které jsou v oběhu.

(81)  Rada ve svých závěrech ze dne 27. března 2017 konstatovala, že řízení systému FADO je zastaralé a je nutná změna jeho právního základu, aby nadále splňoval požadavky politik v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Rada dále poznamenala, že by v tomto ohledu bylo možné využít součinnosti využíváním odborných znalostí agentury v oblasti podvodů s doklady a práce, kterou již agentura v této oblasti vykonává. Agentura by proto měla poté, spolutvůrci právních předpisů přijmou příslušný akt o systému FADO, který nahradí společnou akci 98/700/SVV, od generálního sekretariátu Rady Evropské unie převzít správu i operativní a technické řízení systému FADO.

(83)  Během přechodného období by měla být zajištěna plná funkčnost systém FADO až do doby, kdy proběhne skutečný transfer a převod stávajících údajů do nového systému. Vlastnictví stávajících údajů by pak mělo být převedeno na agenturu.

(84)  Zpracování osobních údajů členskými státy v rámci tohoto nařízení by se mělo provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 nebo případně směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680(11).

(85)  V souvislosti s navracením často dochází k tomu, že státní příslušníci třetích zemí nemají žádný doklad totožnosti a nespolupracují při zjišťování své totožnosti, když neposkytují informace nebo uvádějí nesprávné osobní údaje. Vzhledem k obzvláštní potřebě urychlených řízení o navrácení je nezbytné, aby agentura mohla některá práva subjektů údajů omezit tak, aby se předešlo zneužívání těchto práv, jež by mohlo bránit členským státům v řádném provádění řízení o navrácení a úspěšném výkonu rozhodnutí o navrácení a agentuře v účinném výkonu jejích úkolů. Zejména výkon práva na omezení zpracování může významným způsobem zpomalit a mařit výkon návratových operací. V některých případech může kromě toho právo subjektu údajů na přístup k osobním údajům ohrozit návratovou operaci, jelikož pokud by subjekt údajů zjistil, že agentura zpracovává jeho údaje v souvislosti s plánovanou návratovou operací, zvýšilo by to riziko útěku. Na druhé straně právo na opravu může zvýšit riziko, že dotyčný státní příslušník třetí země bude orgány klamat poskytnutím nesprávných údajů. Agentura by měla za tímto účelem být schopna přijímat vnitřní pravidla týkající se těchto omezení.

(86)  Aby mohla řádně plnit své úkoly v oblasti navracení, mimo jiné prostřednictvím napomáhání členským státům při řádném provádění řízení o navrácení a úspěšném výkonu rozhodnutí o navrácení, jakož i v zájmu usnadnění návratových operací může být nutné, aby agentura předala osobní údaje navracených osob třetím zemím. Třetí země návratu nejsou často předmětem rozhodnutí o odpovídající ochraně přijatých Komisí podle článku 45 nařízení (EU) 2016/679 nebo podle článku 36 směrnice (EU) 2016/680 a často neuzavřely nebo nemají v úmyslu uzavřít dohodu o zpětném přebírání osob s Unií nebo jiným způsobem stanovit vhodné záruky ve smyslu článku 69 nařízení (EU) 2018/1725 nebo ve smyslu vnitrostátních předpisů, kterými se provádí článek 37 směrnice (EU) 2016/680. Navzdory značnému úsilí Unie o spolupráci s hlavními zeměmi původu neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, kteří podléhají povinnosti návratu, však není vždy možné zajistit, aby tyto třetí země systematicky plnily mezinárodním právem stanovený závazek přijmout zpět své vlastní státní příslušníky. Dohody o zpětném přebírání osob uzavřené nebo sjednávané Unií či členskými státy, které stanoví vhodné záruky pro osobní údaje, se vztahují na omezený počet těchto třetích zemí. Pokud takové dohody dosud neexistují, měly by být osobní údaje předávány agenturou pro účely usnadnění návratových operací Unie, jsou-li splněny podmínky stanovené v čl. 50 odst. 1 písm. d) ▌nařízení (EU) č. 2018/1725.

(86a)  Pokud jde o členské státy, k předávání jakýchkoli osobních údajů do třetích zemí by mělo docházet v souladu s nařízením 2016/679, příp. se směrnicí 2016/680. Pokud jde o agenturu, třetí země návratu nejsou často předmětem rozhodnutí o odpovídající ochraně přijatých Komisí podle článku 45 nařízení 2016/679, příp. podle článku 36 směrnice 2016/680. Navíc dohody o zpětném přebírání osob, které sjednala nebo právě sjednává Unie nebo členské státy a které stanovují vhodné záruky pro předávání údajů do třetích zemí podle článku 45 nařízení 2016/679, příp. článku 37 směrnice 2016/680, se vztahují jen na omezený počet třetích zemí. Za těchto okolností a jako výjimka z požadavku na existenci rozhodnutí o odpovídající ochraně nebo vhodných zárukách by mělo být umožněno předávání osobních údajů orgánům třetích zemí pro účely provádění návratové politiky Unie. Mělo by být možné využít výjimky stanovené v článku 49 nařízení 2016/679, příp. článku 38 směrnice 2016/680, a to za podmínek, které jsou v těchto článcích uvedeny.

(87)  Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané v článcích 2 a 6 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména respektování lidské důstojnosti, právo na život, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, zákaz obchodování s lidmi, právo na svobodu a bezpečnost, právo na ochranu osobních údajů, právo na přístup k dokumentům, právo na azyl a právo na ochranu proti vystěhování a vyhoštění, zákaz navracení, zákaz diskriminace a práva dítěte.

(88)  Toto nařízení by mělo zřídit mechanismus pro podávání a vyřizování stížností, který bude agentura používat ve spolupráci s úředníkem pro otázky základních práv s cílem zaručit dodržování základních práv při všech svých činnostech. Mělo by jít o administrativní mechanismus, jehož prostřednictvím by úředník pro otázky základních práv měl odpovídat za vyřizování stížností obdržených agenturou v souladu s právem na řádnou správu. Úředník pro otázky základních práv by měl posoudit přípustnost stížnosti, zaevidovat přípustné stížnosti, předat všechny zaevidované stížnosti výkonnému řediteli, postoupit stížnosti na příslušníky jednotek domovskému členskému státu a zaevidovat navazující opatření agentury nebo tohoto členského státu. Tento mechanismus by měl být účinný a zajišťovat, aby stížnosti byly řádně prošetřeny. Mechanismem pro podávání a vyřizování stížností by neměl být dotčen přístup ke správní a soudní ochraně a neměl by představovat nezbytný požadavek pro to, aby bylo možné se této ochrany dovolat. Vyšetřování trestné činnosti by měly provádět členské státy. S cílem zvýšit transparentnost a odpovědnost by agentura měla podat zprávu o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností ve své výroční zprávě.

Tato zpráva by měla zejména obsahovat informace o počtu obdržených stížností, o tom, jak byla základní práva porušena a při kterých úkonech, a pokud je to možné, o opatřeních, která agentura a členské státy následně přijaly. Úředník pro otázky základních práv by měl mít přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv při všech činnostech agentury. Úředník pro otázky základních práv by měl mít k dispozici zdroje a pracovníky nezbytné k tomu, aby mu umožnily účinně plnit veškeré úkoly v souladu s tímto nařízením. Pracovníci, kteří jsou přiděleni úředníkovi pro otázky základních práv, by měli mít dovednosti a zkušenosti přiměřené rozsahu činnosti a pravomocí agentury.

(89)  Agentura by měla být nezávislá ve vztahu k technickým a operativním záležitostem a mít právní, správní a finanční samostatnost. Proto je nezbytné a vhodné, aby byla subjektem Unie s právní subjektivitou a aby vykonávala prováděcí pravomoci, které jí svěřuje toto nařízení.

(90)  Komise a členské státy by měly být zastoupeny ve správní radě, aby vykonávaly nad agenturou dohled. Správní rada by se měla pokud možno skládat z operativních velitelů vnitrostátních služeb odpovědných za řízení ostrahy hranic nebo jejich zástupců. Strany zastoupené ve správní radě by měly usilovat o omezení fluktuace svých zástupců, aby se zajistila kontinuita činnosti správní rady. Správní radě by měly být svěřeny nezbytné pravomoci k sestavování rozpočtu agentury, ověřování jeho plnění, přijímání vhodných finančních pravidel, vypracovávání transparentních pracovních postupů pro rozhodování agentury a jmenování výkonného ředitele a tří zástupců výkonného ředitele, z nichž by každému mohla být přidělena odpovědnost v určité oblasti pravomocí agentury, jako je například řízení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, dohled nad úkoly agentury týkajícími se navracení nebo řízení zapojení do rozsáhlých informačních systémů. Agentura by měla být řízena a provozována při zohlednění zásad společného přístupu k decentralizovaným agenturám Unie, který dne 19. července 2012 přijaly Evropský parlament, Rada a Komise.

(90a)  Vzhledem k zapojení Evropského parlamentu do záležitostí, které se řídí tímto nařízením, může předseda správní rady pozvat na zasedání správní rady znalce Evropského parlamentu.

(90b)  Při vypracovávání závěrečného programového dokumentu by měla správní rada přihlížet k doporučením interinstitucionální pracovní skupiny pro zdroje agentur.

(91)  K zaručení samostatnosti agentury by jí měl být přidělen samostatný rozpočet, jehož příjem pochází především z příspěvku Unie. Rozpočet agentury by měl být připravován v souladu se zásadou sestavování rozpočtu podle výkonnosti, přičemž by měly být zohledňovány cíle agentury a očekávané výsledky její činnosti. Na příspěvek Unie a veškeré subvence ze souhrnného rozpočtu Evropské unie se vztahuje rozpočtový proces Unie. Kontrolu účtů by měl provádět Účetní dvůr. Pokud bude ve výjimečných situacích přidělený rozpočet považován za nedostatečný a s ohledem na rozpočtový proces nebude možné náležitě reagovat na rychlý vývoj situace, měla by mít agentura možnost obdržet výjimečně granty z fondů Unie, které by jí umožnily plnit přidělené úkoly.

(91a)  S ohledem na svou funkci schvalující osoby by měl výkonný ředitel provádět pravidelné hodnocení finančních rizik týkajících se činnosti agentury a přijímat v souladu s finančním rámcem platným pro agenturu nezbytná opatření na jejich zmírnění a informovat o nich správní radu.

(92)  Očekává se, že v nadcházejících letech bude agentura v náročné situaci, pokud jde o uspokojení výjimečné potřeby náboru a udržení kvalifikovaných pracovníků z co nejširší zeměpisné základny.

(92a)  Agentura by v rámci převzetí sdílené odpovědnosti měla vyžadovat, aby pracovníci, které zaměstnává, zejména v rámci stálého útvaru, včetně statutárních zaměstnanců vyslaných na provádění operativní činnosti, disponovali toutéž úrovní odborné přípravy, specializovaných odborných zkušeností a profesionality jako pracovníci vyslaní či zaměstnávaní členskými státy. Proto by měla agentura prověřit formou přezkumů a hodnocení, že její statutární zaměstnanci jednají řádně, pokud jde o operativní činnost v oblasti ochrany hranic a navracení.

(94)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(12) by se mělo bez omezení vztahovat na agenturu, která by měla přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF)(13).

(95)  V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371.

(96)  Na agenturu by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001(14). Agentura by měla být ohledně svých činností co nejtransparentnější, aniž by však ohrozila dosažení cíle svých operací. Měla by zveřejňovat informace o veškeré své činnosti. Měla by rovněž zajistit, aby o její činnosti byly rychle informovány veřejnost a všechny zúčastněné strany.

(97)  Agentura by měla také podávat co nejúplnější zprávy o své činnosti Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

(98)  Veškeré zpracování osobních údajů agenturou v rámci tohoto nařízení by se mělo provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1725(15).

(98a)  Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení. V rámci hodnocení by měla posoudit také přitažlivost agentury jakožto zaměstnavatele při náboru statutárních zaměstnanců s cílem zajistit kvalitu uchazečů a zeměpisnou rovnováhu.

(99)  Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž rozvoje a provádění systému integrované správy vnějších hranic za účelem zajištění řádného fungování schengenského prostoru, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni nekoordinovaně jednajících členských států, ale spíše jich může být z důvodu neexistence kontrol na vnitřních hranicích, velkých migračních výzev na vnějších hranicích, nutnosti účinně monitorovat překračování těchto hranic a přispívat k vysoké úrovni vnitřní bezpečnosti v Unii lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(100)  Vnějšími hranicemi, na něž se odkazuje v tomto nařízení, se rozumí ty, na které se vztahuje hlava II nařízení (EU) 2016/399, což zahrnuje vnější hranice členských států schengenského prostoru v souladu s Protokolem č. 19 o schengenském acquis začleněném do rámce Evropské unie, připojeným ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(102)  V zájmu zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o praktickou příručku pro provádění a řízení EUROSURu, podrobnosti o informačních vrstvách situačních obrazů a pravidla pro vytváření specifických situačních obrazů, opatření ke zmírnění rizik na vnějších hranicích, která má agentura provést a podle nichž mají členské státy při tomto provádění spolupracovat s agenturou, pravidla pro vyplácení finanční podpory na rozvoj stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a sledování podmínek pro finanční podporu, praktickou příručku o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže, technické specifikace a postupy systému FADO. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011(16).

(103)  Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(17), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodě A rozhodnutí Rady 1999/437/ES(18). Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Islandskou republikou a Norským královstvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie(19) stanovuje pravidla pro účast těchto zemí na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.

(104)  Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(20), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES(21).

(105)  Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu podepsaného mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis(22), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodu A rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU(23).

(106)  Ujednání mezi Evropským společenstvím na jedné straně a Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím na straně druhé o pravidlech pro účast těchto států v Evropské agentuře pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie(24) stanovuje pravidla pro účast těchto zemí na práci agentury, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.

(107)  V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení doplňuje schengenské acquis podle ustanovení hlavy 4 části třetí Smlouvy o založení Evropského společenství, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 5 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(108)  Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Spojené království v souladu s rozhodnutím Rady 2000/365/ES(25); Spojené království se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(109)  Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES(26); Irsko se tedy nepodílí na jeho přijímání a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(110)  Agentura by měla usnadnit organizaci konkrétních činností, ve kterých mohou členské státy využít odborné znalosti a nástroje, které jsou Irsko a Spojené království ochotny nabídnout, za podmínek, o kterých rozhodne v jednotlivých případech správní rada. K tomuto účelu mohou být zástupci Irska přizváni k účasti na zasedáních správní rady, aby se mohli plně zúčastnit přípravy takových konkrétních činností. Zástupci Spojeného království mohou být přizváni k účasti na zasedáních správní rady konaných do [data vystoupení Spojeného království z Evropské unie.

(111)  Přestože se Spojené království tohoto nařízení neúčastní, vzhledem k jeho postavení členského státu Unie má [mu byla poskytnuta] možnost spolupracovat s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž. Vzhledem k oznámení záměru Spojeného království vystoupit z Evropské unie by měla po dobu, dokud je Spojené království členským státem, nebo vstoupí-li v platnost dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím na základě článku 50 Smlouvy, dokud je Spojené království na základě takové dohody považováno za rovné členskému státu, platit pro operativní spolupráci se Spojeným královstvím na základě tohoto nařízení zvláštní ujednání.

(112)  Mezi Španělským královstvím a Spojeným královstvím existuje spor o vymezení hranic Gibraltaru.

(113)  Pozastavení použitelnosti tohoto nařízení na hranice Gibraltaru neznamená změnu postojů dotčených států.

(114)  ▌V souladu s čl. 45 písm. d) nařízení (ES) č. 45/2001 byl dne 7. listopadu 2018 konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který své stanovisko předložil dne 30. listopadu 2018.

(115)  Cílem tohoto nařízení je změnit a rozšířit ustanovení nařízení (EU) 2016/1624 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1052/2013 a upravit společnou akci Rady 98/700/SVV v souladu s institucionálním rámcem ustaveným Smlouvou o fungování EU. Jelikož změny, které mají být provedeny, jsou podstatné co do počtu i povahy, měly by být uvedené akty v zájmu jasnosti nahrazeny a zrušeny,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Evropská pohraniční a pobřežní stráž

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se za účelem zajištění evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích zřizuje Evropská pohraniční a pobřežní stráž, jejímž úkolem je účinně tyto hranice v souladu se základními právy spravovat a zvýšit účinnost společné návratové politiky ▌.

Toto nařízení řeší migrační ▌výzvy a případné budoucí výzvy a hrozby na těchto vnějších hranicích ▌. Zajišťuje vysokou míru vnitřní bezpečnosti v Unii při plném dodržování základních práv a zachovávání volného pohybu osob na jejím území. Přispívá k odhalování a prevenci přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích a k boji proti ní.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)  „vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399 ▌;

2)  „hraničním přechodem“ hraniční přechod ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2016/399;

3)  „ochranou hranic“ ochrana hranic ve smyslu čl. 2 bodu 10 nařízení (EU) 2016/399;

3a)  „hraničními kontrolami“ hraniční kontroly ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2016/399;

4)  „ostrahou hranic“ ostraha hranic ve smyslu čl. 2 bodu 12 nařízení (EU) 2016/399;

5)  „vnějším letem“ jakýkoli let pilotních nebo bezpilotních letadel a jejich cestujících nebo nákladu na území nebo z území členských států, který není vnitřním letem ve smyslu čl. 2 bodu 3 nařízení (EU) 2016/399;

6)  „ostrahou vzdušné hranice“ ostraha vnějších letů;

7)  „situační orientací“ schopnost monitorovat, odhalovat, identifikovat a sledovat nelegální přeshraniční činnosti a těmto činnostem porozumět s cílem nalézt dostatečné důvody pro reakci na základě kompilace nových informací a stávajících poznatků a zlepšit schopnost omezovat ztráty na životech migrantů na vnějších hranicích, podél těchto hranic či v jejich blízkosti;

8)  „schopností reakce“ schopnost činit kroky zaměřené na boj proti nelegálním přeshraničním činnostem na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti, včetně prostředků a harmonogramů pro přiměřenou reakci;

9)  „EUROSURem“ rámec pro výměnu informací a spolupráci mezi členskými státy a agenturou;

10)  „situačním obrazem“ agregace georeferenčních údajů a informací v téměř reálném čase získaných od různých orgánů, ze senzorů, platforem a jiných zdrojů, která je předávána prostřednictvím zabezpečených komunikačních a informačních kanálů a může být zpracovávána, výběrově zobrazována a sdílena s dalšími příslušnými orgány s cílem zajistit situační orientaci a podpořit schopnost reakce na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti a v předhraniční oblasti;

11)  „úsekem vnějších hranic“ celá vnější hranice členského státu nebo její část vymezená vnitrostátním právem nebo určená národním koordinačním centrem či jiným příslušným vnitrostátním orgánem;

12)  „přeshraniční trestnou činností“ jakákoli závažná trestná činnost s přeshraničním rozměrem, která je páchána nebo kterou se někdo pokouší páchat na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti;

13)  „předhraniční oblastí“ zeměpisná oblast za vnějšími hranicemi, která je relevantní z hlediska správy vnějších hranic na základě analýzy rizik a získávání přehledu o situaci;

14)  „incidentem“ situace spojená s nedovoleným přistěhovalectvím, přeshraniční trestnou činností nebo s ohrožením životů migrantů na vnějších hranicích, podél těchto hranic nebo v jejich blízkosti;

15)  „statutárními zaměstnanci“ pracovníci zaměstnaní agenturou v souladu se služebním řádem úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovním řádem ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „pracovní řád“) stanovenými nařízením Rady č. 259/68;

16)  „operativními pracovníky“ příslušníci pohraniční stráže, osoby pověřené doprovodem navracených osob, specialisté na navracení a další příslušní pracovníci tvořící „stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže“ ▌v souladu se čtyřmi kategoriemi vymezenými podle čl. 55 odst. 1; operativní pracovníci jsou buď zaměstnáni Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž jako statutární zaměstnanci (kategorie 1), dočasně přiděleni do agentury členskými státy (kategorie 2), poskytnuti pro krátkodobé vyslání členskými státy (kategorie 3) nebo vysláni z rezervního týmu pro rychlé nasazení při zásazích rychlé reakce na hranicích (kategorie 4). Operativní pracovníci mají působit jako příslušníci jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace, příp. návratových jednotek s výkonnými pravomocemi. K operativním pracovníkům patří i statutární zaměstnanci odpovědní za fungování ústřední jednotky ETIAS, kteří nejsou nasazováni jako členové týmů;

17)  „jednotkami pro správu hranic“ jednotky vytvořené ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, které mají být vyslány při společných operacích na vnějších hranicích a při zásazích rychlé reakce na hranicích do členských států a do třetích zemí;

18)  „příslušníkem jednotek“ příslušník stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže vyslaný prostřednictvím jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace a návratových jednotek;

19)  „podpůrným týmem pro řízení migrace“ tým odborníků, který poskytuje technickou a operativní posilu členským státům, a to i v hotspotech ▌, a který se skládá z operativních pracovníků ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu, případně z odborníků Agentury Evropské unie pro základní práva a jiných ▌agentur Unie, jakož i členských států;

20)  „hostitelským členským státem“ členský stát, v němž se provádí nebo z něhož se zahajuje společná operace či zásah rychlé reakce na hranici, návratová operace nebo návratový zásah, anebo členský stát, do nějž je vyslán podpůrný tým pro řízení migrace;

21)  „domovským členským státem“ členský stát, z něhož je vyslán nebo dočasně přidělen daný pracovník k operativním pracovníkům stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

22)  „zúčastněným členským státem“ členský stát, který se poskytnutím technického vybavení nebo operativních pracovníků stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže účastní společné operace, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace, návratového zásahu či vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace, jakož i členský stát, který se poskytnutím technického vybavení či pracovníků účastní návratových operací nebo návratových zásahů, avšak není hostitelským členským státem;

23)  „hotspotem“ oblast vytvořená na žádost hostitelského členského státu, v níž hostitelský členský stát, Komise, příslušné agentury Unie a zúčastněné členské státy spolupracují s cílem zvládnout existující nebo potenciální nepřiměřenou migrační výzvu vyznačující se významným nárůstem počtu migrantů přicházejících k vnějším hranicím;

25)  „navrácením“ navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 3 směrnice 2008/115/ES;

26)  „rozhodnutím o navrácení“ správní nebo soudní rozhodnutí nebo akt, kterým se rozhoduje nebo prohlašuje, že pobyt státního příslušníka třetí země je neoprávněný, a kterým se ukládá nebo prohlašuje povinnost návratu v souladu se směrnicí 2008/115/ES;

27)  „navracenou osobou“ neoprávněně pobývající státní příslušník třetí země, na něhož se vztahuje vykonatelné rozhodnutí o navrácení;

28)  „návratovou operací“ operace organizovaná nebo koordinovaná Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, při níž je jednomu či více členským státům ▌poskytována technická a operativní posila a navracené osoby z jednoho či více členských států ▌jsou navraceny buď nuceně, nebo dobrovolně, a to bez ohledu na dopravní prostředky;

29)  „návratovým zásahem“ činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, při níž je členským státům ▌poskytována rozsáhlejší technická a operativní pomoc tím, že jsou vyslány návratové jednotky a jsou organizovány návratové operace;

30)  „návratovými jednotkami“ jednotky vytvořené ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, které mají být vyslány při návratových operacích a návratových zásazích do členských států ▌nebo při jiných operativních činnostech spojených s prováděním úkolů souvisejících s navracením;

31)  „styčným úředníkem pro přistěhovalectví“ styčný úředník pro přistěhovalectví v [novém předpise MOP].

Článek 3

Evropská integrovaná správa hranic

Evropskou integrovanou správu hranic tvoří tyto složky:

a)  ochrana hranic, včetně opatření usnadňujících legitimní překračování hranic a případně opatření týkajících se prevence a odhalování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích se zaměřením na převaděčství, obchodování s lidmi a terorismus, a mechanismy a postupy v případěopatření spojených s vyhledáváním zranitelných osob a neplnoletých osob bez doprovodu a s vyhledávánímosob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, s jejich informováním a předáváním;

b)  pátrací a záchranné operace zaměřené na osoby v tísni na moři zahájené či prováděné v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a s mezinárodním právem, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;

c)  analýza rizik pro vnitřní bezpečnost a analýza hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic;

d)  výměna informací a spolupráce mezi členskými státy i mezi nimi a agenturou v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, mj. pomoc, kterou agentura koordinuje;

e)  meziagenturní spolupráce mezi vnitrostátními orgány v každém členském státě, které odpovídají za ochranu hranic a za další úkoly prováděné na hranicích, nebo mezi orgány v každém členském státě, které odpovídají za navracení, včetně pravidelné výměny informací prostřednictvím stávajících nástrojů pro výměnu informací. V příslušných případech by měla evropská integrovaná správa hranic zahrnovat i spolupráci s orgány členských států, které se zabývají ochranou základních práv.

f)  spolupráce mezi příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, včetně pravidelné výměny informací;

g)  spolupráce se třetími zeměmi v oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení, s důrazem zejména na sousední třetí země a na ty třetí země, které byly na základě analýzy rizik určeny jako země původu nebo tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví;

h)  technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a bojovat proti přeshraniční trestné činnosti;

i)  navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členským státem;

j)  využívání nejmodernější technologie, včetně rozsáhlých informačních systémů;

k)  mechanismy pro kontrolu kvality, zejména schengenský hodnotící mechanismus, hodnocení zranitelnosti a případné vnitrostátní mechanismy, které zaručují provádění právních předpisů Unie v oblasti správy hranic;

l)  mechanismy solidarity, zejména unijní nástroje financování.

2.  Při zajišťování evropské integrované správy hranic je nutné považovat základní práva, vzdělávání a odbornou přípravu a dále výzkum a inovace za zastřešující prvky.

Článek 4

Evropská pohraniční a pobřežní stráž

Evropskou pohraniční a pobřežní stráž tvoří ▌vnitrostátní orgány členských států odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i orgány odpovědné za navracení a Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž (dále jen „agentura“).

Článek 5

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž

1.   ▌Agentura ▌, původně zřízená nařízením (ES) č. 2007/2004, se řídí tímto nařízením.

2.  Agentura zahrnuje stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže vytvořený podle článku 55 s kapacitou až 10 000 operativních pracovníků podle přílohy I.

3.   Aby byla zajištěna jednotná evropská integrovaná správa hranic, agentura usnadňuje a zvyšuje účinnost uplatňování ▌ opatření Unie, která se týkají správy vnějších hranic ▌, zejména Schengenského hraničního kodexu stanoveného nařízením (EU) 2016/399, a navracení.

4.   Agentura přispívá k soustavnému a jednotnému uplatňování práva Unie na vnějších hranicích, včetně acquis Unie v oblasti základních práv, zejména Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Její příspěvek zahrnuje výměnu osvědčených postupů.

Článek 6

Odpovědnost

Agentura je v souladu s tímto nařízením odpovědná Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 7

Sdílená odpovědnost

1.   Evropská pohraniční a pobřežní stráž provádí evropskou integrovanou správu hranic jako sdílenou odpovědnost agentury a vnitrostátních orgánů, které jsou odpovědné za správu hranic, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává operace v rámci ostrahy námořních hranic a jakékoli jiné úkoly spojené s ochranou hranic. Členské státy nadále nesou primární odpovědnost za správu svých úseků vnějších hranic.

2.   Agentura poskytuje technickou a operativní pomoc při provádění opatření souvisejících s navracením podle článku 49 na žádost dotčeného členského státu nebo z podnětu agentury a ve shodě s dotčenými členskými státy. Členské státy nadále nesou výhradní odpovědnost za vydávání rozhodnutí o navrácení a přijímání opatření týkajících se zajištění navracených osob v souladu se směrnicí 2008/115/ES.

3.   Členské státy zajišťují správu svých vnějších hranic a prosazování rozhodnutí o navrácení ve vlastním zájmu a v obecném zájmu všech členských států, v plném souladu s právem Unie včetně dodržování základních práv, v souladu s článkem 8, kterým se zřizuje cyklus víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic ▌, a v úzké spolupráci s agenturou.

4.   Agentura podporuje uplatňování opatření Unie, která se týkají správy vnějších hranic a prosazování rozhodnutí o navrácení, a to posilováním, posuzováním a koordinací činností členských států, jakož i poskytováním ▌ technické a operativní pomoci při provádění uvedených opatření a v záležitostech navracení. Agentura nepodporuje žádná opatření týkající se kontrol na vnitřních hranicích ani se nezapojuje do žádných činností v této oblasti. Agentura plně odpovídá za všechna rozhodnutí, které přijímá, a za všechny činnosti, za něž nese výhradní odpovědnost podle tohoto nařízení.

5.   Členské státy mohou spolupracovat na operační úrovni s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi, je-li taková spolupráce slučitelná s úkoly agentury. Členské státy se zdrží jakékoli činnosti, která by mohla ohrozit fungování agentury nebo dosažení jejích cílů. Členské státy podávají agentuře zprávy o této operační spolupráci s jinými členskými státy nebo třetími zeměmi na vnějších hranicích a v oblasti navracení. Výkonný ředitel pravidelně a alespoň jednou ročně informuje o těchto otázkách správní radu.

Článek 8

Cyklus víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic

1.   Komise a Evropská pohraniční a pobřežní stráž zajistí účinnost evropské integrované správy hranic prostřednictvím cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic, jež je přijímána v souladu s postupem uvedeným v odstavci 4.

2.   Víceletá strategická politika pro evropskou integrovanou správu hranic vymezí, jak mají být výzvy v oblasti správy hranic a navracení řešeny soudržně, integrovaně a systematicky. Vymezí priority politiky a poskytne strategické pokyny na období pěti let, pokud jde o složky uvedené v článku 3.

3.   Cyklus víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic sestává ze čtyř fází stanovených v odstavcích 4 až 7.

4.   Na základě strategické analýzy rizik pro evropskou integrovanou správu hranic uvedené v čl. 30 odst. 2 vypracuje Komise politický dokument rozvíjející víceletou strategickou politiku pro evropskou integrovanou správu hranic. Komise jej předloží Evropskému parlamentu a Radě k diskusi. Po této diskusi přijme Komise sdělení stanovící víceletou strategickou politiku pro evropskou integrovanou správu hranic.

5.   Za účelem provádění víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic uvedené v odstavci 4 agentura stanoví rozhodnutím správní rady založeným na návrhu výkonného ředitele a připraveným v úzké spolupráci se členskými státy a s Komisí technickou a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic. Agentura v odůvodněných případech přihlédne ke specifické situaci jednotlivých členských států, zejména k jejich zeměpisné poloze. Tato strategie musí být v souladu s článkem 3 a s víceletou strategickou politikou pro evropskou integrovanou správu hranic. Prosazuje a podporuje provádění evropské integrované správy hranic ve všech členských státech.

6.   Za účelem provádění víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic uvedené v odstavci 4 stanoví členské státy své vnitrostátní strategie pro evropskou integrovanou správu hranic prostřednictvím úzké spolupráce mezi všemi vnitrostátními orgány odpovědnými za správu vnějších hranic a navracení. Tyto vnitrostátní strategie musí být v souladu s článkem 3, s víceletou strategickou politikou pro evropskou integrovanou správu hranic uvedenou v odstavci 4 a technickou a operativní strategií uvedenou v odstavci 5.

7.  Čtyři roky po přijetí víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic uvedeno v odstavci 4 provede Komise ▌důkladné hodnocení jejího provádění. Výsledky tohoto hodnocení se zohlední při přípravě následujícího cyklu. Členské státy a agentura poskytnou Komisi včas nezbytné informace, aby mohla vypracovat celkové hodnocení. Komise sdělí výsledky hodnocení Evropskému parlamentu a Radě.

8.   Pokud situace na vnějších hranicích nebo v oblasti navracení vyžaduje změnu priorit politiky, Komise pozmění víceletou strategickou politiku pro evropskou integrovanou správu hranic nebo její příslušné části v souladu s postupem stanoveným v odstavci 4.

Technické a operativní strategie agentury a vnitrostátní strategie členských států jsou následně v případě potřeby rovněž upraveny.

Článek 9

Integrované plánování

1.   Na základě cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic uvedeného v článku 8 vytvoří Evropská pohraniční a pobřežní stráž integrované plánování pro správu hranic a navracení zahrnující operační plánování, pohotovostní plánování a plánování rozvoje schopností, jež se vytváří v souladu s odstavci 2, 3 a 4.

2.  Členské státy a agentura sestaví operační plány pro správu hranic a navracení. Operační plány členských států týkající se hraničních úseků s vysokou [a kritickou] úrovní dopadu musí být koordinovány se sousedními členskými státy a s agenturou za účelem provádění nezbytných přeshraničních opatření [6] a za předpokladu podpory ze strany agentury. Pro činnosti agentury se operační plánování na následující rok vymezí v příloze jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 100 a pro každou konkrétní operativní činnost prostřednictvím operačního plánu uvedeného v článku 39 a čl. 75 odst. 3. Operační plány nebo jejich část lze podle potřeby utajit v souladu s rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 a 2015/444.

3.  Členské státy přijmou pohotovostní plán pro správu svých hranic a navracení. V souladu s vnitrostátní strategií integrované správy hranic tyto pohotovostní plány popíší veškerá nezbytná opatření a zdroje pro možné posílení schopností včetně logistiky a podpory na vnitrostátní úrovni i od agentury.

Část pohotovostních plánů vyžadující doplňkovou podporu od Evropské pohraniční a pobřežní stráže připraví společně každý členský stát a agentura v úzké spolupráci se sousedními členskými státy.

4.  Členské státy přijmou plán rozvoje schopností pro správu hranic a navracení v souladu se svou vnitrostátní strategií integrované správy hranic. Plán rozvoje schopností popíše středně- až dlouhodobý vývoj vnitrostátních schopností pro správu hranic a navracení.

Vnitrostátní plán rozvoje schopností řeší rozvoj každé ze složek evropské integrované správy hranic, zejména politiku náboru a odborné přípravy příslušníků pohraniční stráže a specialistů na navracení, pořizování a údržbu vybavení a nezbytné činnosti v oblasti výzkumu a vývoje a odpovídající finanční aspekty.

4a.  Plány uvedené v odstavcích 3 a 4 obsahují scénář, s ohledem na nějž jsou vypracovávány. Scénáře se vyvodí z analýzy rizik a zohlední možný vývoj situace na vnějších hranicích a v oblasti nelegální a nezákonné migrace a výzvy určené v cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic.

4b.  Metodiku a postup pro vytvoření plánů uvedených v odstavcích 3 a 4 přijme správní rada agentury po konzultaci se členskými státy na návrh výkonného ředitele.

5.  Agentura vypracuje syntézu vnitrostátních plánů rozvoje schopností a víceleté strategie pro pořizování vybavení agentury uvedené v článku 63 a víceletého plánování profilů pro stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Agentura tuto syntézu sdílí s členskými státy a Komisí s cílem identifikovat možné synergie a příležitosti ke spolupráci v různých oblastech, na něž se vztahují plány rozvoje schopností, včetně společného zadávání zakázek. Na základě identifikovaných synergií může agentura vyzvat členské státy k účasti na navazujících akcích za účelem spolupráce.

6.  Správní rada agentury se schází přinejmenším jednou za rok, aby projednala a schválila cestovní mapu schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Cestovní mapu schopností navrhne výkonný ředitel na základě syntézy vnitrostátních plánů rozvoje schopností mimo jiné s přihlédnutím k výsledkům analýzy rizik a hodnocení zranitelnosti provedeným v souladu s článkem 33 a vlastním víceletým plánům agentury. Jakmile správní rada cestovní mapu schopností schválí, tato cestovní mapa se připojí k technické a operativní strategii.

KAPITOLA II

Fungování Evropské pohraniční a pobřežní stráže

Oddíl 1

Úkoly Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

Článek 10

Úkoly Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

(1)  ▌Agentura plní tyto úkoly:

1.  monitoruje migrační toky a provádí analýzu rizik, která zahrnuje všechny aspekty významné pro integrovanou správu hranic;

2.  monitoruje operační potřeby členských států související s prováděním navracení, včetně shromažďování operativních údajů;

3.  provádí hodnocení zranitelnosti, včetně hodnocení schopnosti a připravenosti členských států čelit hrozbám a výzvám na vnějších hranicích;

4.   monitoruje správu vnějších hranic prostřednictvím styčných úředníků agentury v členských státech;

4a.  monitoruje dodržování základních práv ve všech svých činnostech na vnějších hranicích a při návratových operacích;

5.  podporuje rozvoj a provozování rámce EUROSURu;

6.  pomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích koordinací a organizováním společných operací s přihlédnutím k tomu, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři v souladu s právem Unie a mezinárodním právem;

7.  pomáhá členským státům za okolností vyžadujících zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích zahajováním zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích těch členských států, které jsou vystaveny zvláštním a nepřiměřeným výzvám, s přihlédnutím k tomu, že některé situace mohou představovat humanitární nouzi a vyžadovat záchranné operace na moři v souladu s právem Unie a mezinárodním právem;

8.  poskytuje členským státům a třetím zemím technickou a operativní pomoc v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a mezinárodním právem na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;

9.  vysílá stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže zřízený tímto nařízením v rámci jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace a návratových jednotek při společných operacích a zásazích rychlé reakce na hranicích, návratových operacích a návratových zásazích;

10.  vytvoří rezervu technického vybavení, včetně rezervy vybavení pro rychlé nasazení, která se má využívat během společných operací a zásahů rychlé reakce na hranicích, v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace a při návratových operacích a návratových zásazích;

11.  s podporou interního mechanismu kontroly kvality rozvíjí a řídí vlastní lidské a technické schopnosti přispívat do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a rezervy technického vybavení, včetně náboru a odborné přípravy svých zaměstnanců, kteří působí jako příslušníci jednotek;

12.  v rámci řízení migrace podporuje jednotky v hotspotech ▌, vysílá operativní pracovníky a technické vybavení s cílem poskytnout pomoc při kontrole, vedení pohovorů, určování totožnosti a snímání otisků prstů a ve spolupráci s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a příslušnými vnitrostátními orgány vytvoří postup pro předávání a poskytování počátečních informací osobám, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, který zahrnuje postup pro určení zranitelných skupin;

15.  poskytuje pomoc ve všech fázích procesu navracení, aniž by posuzovala oprávněnost rozhodnutí o navrácení, za něž nesou plnou odpovědnost i nadále pouze členské státy, a pomáhá při koordinaci a organizaci návratových operací a poskytuje technickou a operativní podporu při plnění povinnosti vracet navracené osoby, jakož i technickou a operativní podporu při návratových operacích a zásazích, a to i za okolností, které vyžadují zvýšenou pomoc;

17.  vytvoří rezervu osob pověřených sledováním nuceného navracení;

18.  vysílá návratové jednotky při návratových zásazích;

19.  spolupracuje s Europolem a Eurojustem v rámci jejich mandátů a poskytuje členským státům podporu za okolností, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích v boji proti ▌přeshraniční trestné činnosti a terorismu;

20.  spolupracuje s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu v mezích mandátů těchto dvou subjektů, a to zejména s cílem usnadnit opatření v případě, že státní příslušníci třetích zemí, jejichž žádost o mezinárodní ochranu byla zamítnuta konečným rozhodnutím, mají být navráceni;

20a.   v mezích jejího mandátu spolupracuje s Agenturou Evropské unie pro základní práva s cílem zajistit nepřetržité a jednotné uplatňování unijního acquis v oblasti základních práv;

21.  spolupracuje s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost v rámci jejich mandátů s cílem podporovat vnitrostátní orgány při výkonu funkcí pobřežní stráže, jak je stanoveno v článku 70, včetně záchrany života poskytováním služeb, informací, vybavení a odborné přípravy, jakož i koordinací víceúčelových operací;

22.  spolupracuje se třetími zeměmi v oblastech, na které se vztahuje nařízení, a to i prostřednictvím případného operativního vyslání jednotek pro správu hranic ▌do třetích zemí;

24.  pomáhá členským státům a třetím zemím v rámci jejich technické a operativní spolupráce v záležitostech, na něž se vztahuje toto nařízení;

25.  napomáhá členským státům a třetím zemím při odborné přípravě vnitrostátní pohraniční stráže, dalších příslušných pracovníků a odborníků na navracení, a to i prostřednictvím vypracovávání společných standardů a programů odborné přípravy, včetně těch, jež se týkají základních práv;

26.  podílí se na vývoji a řízení výzkumných a inovačních činností, které mají význam z hlediska ochrany vnějších hranic ▌, včetně využití vyspělé technologie ostrahy, a na vývoji vlastních pilotních projektů, je-li to nezbytné pro účely provádění činností stanovených v tomto nařízení;

26b.  vyvíjí technické normy pro výměnu informací;

27.  podporuje vývoj technických norem pro vybavení v oblasti ochrany hranic a navracení, a to i pro propojení systémů a sítí, jakož i případně společných minimálních norem pro ostrahu vnějších hranic v souladu s odpovědností členských států a Komise;

28.  vytvoří komunikační síť podle článku 14 a zajišťuje její funkčnost;

29.  v souladu s ▌nařízením (EU) 2017/1725 vyvíjí a provozuje informační systémy, které umožňují rychlou a spolehlivou výměnu informací o vznikajících rizicích při správě vnějších hranic, nedovoleném přistěhovalectví a navracení, a to v úzké spolupráci s Komisí, institucemi a jinými subjekty Unie, jakož i Evropskou migrační sítí, zřízenou rozhodnutím 2008/381/ES;

30.  poskytuje v případě potřeby nezbytnou pomoc při vytváření společného prostředí pro sdílení informací, včetně interoperability systémů;

30a.   dodržuje vysoké normy v oblasti správy hranic, které by zajistily transparentnost a veřejnou kontrolu a dodržování, ochranu a prosazování základních práv a právního státu;

31.  řídí a provozuje systém Falešné a pravé doklady online, uvedený v článku 80 a podporuje členské státy tím, že poskytuje podporu pro usnadnění odhalování padělaných dokumentů;

32.  plní úkoly a povinnosti svěřené agentuře podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240(27) [nařízení, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)] a zajišťuje zřízení a fungování ústřední jednotky ETIAS v souladu s článkem 7 uvedeného nařízení.

32b.  pomáhá členským státům usnadňovat překračování vnějších hranic.

(2)  Agentura komunikuje ▌ ve věcech spadajících do jejího mandátu. Poskytuje veřejnosti přesné, podrobné, včasné a komplexní informace o své činnosti.

Komunikační činnosti nesmějí být na újmu plnění úkolů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, zejména pokud jde o prorazení operativních informací, jejichž zveřejněním by bylo ohroženo dosažení cílů operací. Komunikační činnosti se provádí, aniž je dotčen článek 91, v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou a v případě potřeby v úzké spolupráci s jinými agenturami.

Oddíl 2

Výměna informací a spolupráce

Článek 11

Povinnost spolupracovat v dobré víře

Agentura a vnitrostátní orgány členských států, které jsou odpovědné za správu hranic a navracení, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, jakož i orgány členských států odpovědné za navracení jsou povinny spolupracovat v dobré víře a vyměňovat si informace.

Článek 12

Povinnost vyměňovat si informace

1.  Aby mohly vykonávat úkoly, které jim jsou svěřeny tímto nařízením, ▌ sdílejí agentura a vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic a navracení, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, v souladu s tímto nařízením a ostatními příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy v oblasti výměny informací včas a s přesností veškeré nezbytné informace.

2.  Agentura přijme vhodná opatření k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Komisí a členskými státy ▌.

Pokud jsou informace významné pro provádění jejich úkolů, agentura a další příslušné agentury Unie si vyměňují informace za účelem analýzy rizik, sběru statistických údajů, posouzení situace ve třetích zemích, odborné přípravy a podpory pro členské státy týkající se pohotovostního plánování.

Pro účely výměny informací podle odstavců 1 a 2 se mezi agenturami vypracují nezbytné nástroje a struktury.

4.  Agentura přijme veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Irskem a Spojeným královstvím, pokud se tyto informace vztahují k činnostem, jichž se účastní v souladu s článkem 71 a čl. 98 odst. 5.

Článek 13

Vnitrostátní kontaktní místo

1.  Pro komunikaci s agenturou ohledně všech záležitostí týkajících se činností agentury určí členské státy vnitrostátní kontaktní místo, aniž je dotčena úloha národních koordinačních center uvedených ve článku 21. Toto vnitrostátní kontaktní místo musí být nepřetržitě dostupné a zajišťuje včasné předávání veškerých informací z agentury všem příslušným orgánům v dotčeném členském státě, zejména členům správní rady a národního koordinačního centra.

2.  Členské státy mohou určit až dva zaměstnance zastupující vnitrostátní kontaktní místo, kteří budou vysláni do agentury jako styční úředníci. Styční úředníci mohou usnadňovat komunikaci mezi vnitrostátními kontaktními místy a agenturou, a to případně včetně účasti na důležitých schůzích.

3.  Agentura poskytne styčným úředníkům v rámci své budovy nezbytné prostory a přiměřenou podporu pro výkon jejich povinností. Všechny ostatní náklady vzniklé v souvislosti s vysláním styčných úředníků hradí členský stát. Správní rada stanoví pravidla a podmínky pro jejich vysílání a příslušnou podporu.

Článek 14

Komunikační síť

1.  Agentura vytvoří komunikační síť a zajišťuje její funkčnost s cílem poskytovat komunikační a analytické nástroje a umožnit výměnu citlivých neutajovaných informací a utajovaných informací jak s národními koordinačními centry, tak mezi nimi navzájem, a to zabezpečeným způsobem a v téměř reálném čase.

Veškeré systémy a aplikace využívající komunikační síť musí být v souladu se všemi právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů v průběhu celého svého životního cyklu.

Tato síť musí být v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dnů v týdnu a umožňuje:

a)  dvoustrannou a mnohostrannou výměnu informací v téměř reálném čase;

b)  pořádání audiokonferencí a videokonferencí;

c)  zabezpečené nakládání s citlivými neutajovanými informacemi, jejich ukládání, přenos a zpracování;

d)  zabezpečené nakládání s utajovanými informacemi EU až do stupně utajení CONFIDENTIEL UE / EU CONFIDENTIAL či do rovnocenné úrovně podle vnitrostátních klasifikací, jakož i zabezpečené ukládání, přenos a zpracování těchto informací, při zajištění toho, aby pro nakládání s utajovanými informacemi a jejich ukládání, přenos a zpracování byla vyhrazena samostatná a řádně akreditovaná část komunikační sítě.

2.  Agentura poskytuje technickou podporu a zajišťuje, aby byla komunikační síť neustále k dispozici a byla schopna podporovat komunikační a informační systém, který agentura spravuje.

Článek 15

Systémy výměny informací a aplikace spravované agenturou

1.  Agentura může přijmout veškerá opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jejích úkolů s Evropským parlamentem, Komisí a členskými státy a případně s mezinárodními organizacemi, orgány, institucemi, úřady a jinými subjekty Unie uvedenými v článku 69 a třetími zeměmi uvedenými v článku 72.

2.  Agentura vyvíjí, zavádí a provozuje informační systém umožňující výměnu utajovaných a citlivých neutajovaných informací s uvedenými subjekty a výměnu osobních údajů uvedených v  ▌ článcích 87 až 91 v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444(28), rozhodnutím Komise 2015/443(29) a nařízením ▌(EU) 2018/1725.

3.  Agentura zavádí informační systémy uvedené v odstavci 2 případně v komunikační síti uvedené v článku 14.

4.  Pokud jde o navracení, agentura v souladu s čl. 50 odst. 1 provozuje a udržuje platformu pro integrované řízení navracení.

Článek 16

Technické normy pro výměnu informací

Agentura vyvíjí ve spolupráci s členskými státy technické normy:

a)  k propojení komunikační sítě s vnitrostátními sítěmi používanými k vytvoření vnitrostátních situačních obrazů a dalšími příslušnými informačními systémy pro účely tohoto nařízení;

b)  k vývoji a propojení příslušných systémů pro výměnu informací a softwarových aplikací agentury a členských států pro účely tohoto nařízení;

c)  k vysílání situačních obrazů a případně specifických situačních obrazů a k zajištění komunikace mezi příslušnými jednotkami a středisky odpovědných vnitrostátních orgánů členských států a s jednotkami vyslanými agenturou s použitím různých komunikačních prostředků, jako jsou družicová komunikace a rádiové sítě;

d)  k podávání zpráv o poloze vlastních prostředků s co nejlepším využitím technologického rozvoje systému satelitní navigace zřízeného v rámci programu Galileo v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1285/2013 ▌.

Článek 17

Zabezpečení informací

Členské státy prostřednictvím svých národních koordinačních center a pod dohledem příslušných vnitrostátních orgánů zajistí, aby jejich vnitrostátní orgány, agentury a další subjekty, když používají komunikační síť a systémy pro výměnu informací agentury:

a)  měly náležitý a průběžný přístup k příslušným systémům a sítím z agentury nebo k agentuře připojeným;

b)  splňovaly příslušné technické normy uvedené v článku 16;

c)  uplatňovaly bezpečnostní pravidla a standardy rovnocenné pravidlům a standardům, které uplatňuje agentura při nakládání s utajovanými informacemi;

d)  vyměňovaly si, zpracovávaly a uchovávaly citlivé neutajované a utajované informace v souladu s rozhodnutím Komise 2015/44/EU.

Oddíl 3

EUROSUR

Článek 18

EUROSUR

Toto nařízení zřizuje EUROSUR jako integrovaný rámec pro výměnu informací a operační spolupráci v Evropské pohraniční a pobřežní stráži s cílem zlepšit situační orientaci a posílit schopnost reakce pro účely správy hranic, včetně odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.

Článek 19

Oblast působnosti EUROSURu

1.   EUROSUR se vztahuje na hraniční kontroly na povolených hraničních přechodech a na ostrahu vnějších pozemních, námořních a vzdušných hranic, včetně monitorování, odhalování, identifikace a sledování nedovoleného překračování hranic a jeho předcházení a zadržování osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem přispění k zajištění ochrany a záchrany životů migrantů.

2.   EUROSUR se nevztahuje na žádná právní ani správní opatření přijatá poté, co příslušné orgány členského státu zaznamenají přeshraniční trestnou činnost nebo nedovolené překročení vnějších hranic osobami.

Článek 20

Složky EUROSURu

1.  Pro účely výměny informací a spolupráce v oblasti ochrany hranic a s ohledem na stávající mechanismy výměny informací a spolupráce používají členské státy a agentura rámec EUROSURu, jenž sestává z těchto složek:

a)  národní koordinační centra;

b)  vnitrostátní situační obrazy;

c)  evropský situační obraz, včetně úseků vnějších hranic s odpovídajícími úrovněmi dopadu;

d)  specifické situační obrazy;

e)  služby fúze dat EUROSURu podle článku 29;

f)  integrované plánování v souladu s článkem 9 ▌.

2.   Národní koordinační centra poskytují prostřednictvím komunikační sítě a příslušných systémů agentuře informace ze svých vnitrostátních situačních obrazů a případně specifických situačních obrazů, jež jsou potřebné k vytvoření a zajišťování funkčnosti evropského situačního obrazu.

3.   Ke specifickým situačním obrazům a evropskému situačnímu obrazu poskytuje agentura národním koordinačním centrům neomezený přístup prostřednictvím komunikační sítě dvacet čtyři hodin denně a sedm dnů v týdnu.

Článek 21

Národní koordinační centrum

1.   Každý členský stát určí, provozuje a spravuje národní koordinační centrum, jež zajišťuje koordinaci a výměnu informací mezi všemi orgány příslušnými na vnitrostátní úrovni pro ochranu vnějších hranic, jakož i s ostatními národními koordinačními centry a agenturou. Každý členský stát oznámí zřízení svého národního koordinačního centra Komisi, která o tom neprodleně uvědomí ostatní členské státy a agenturu.

2.   V rámci EUROSURu, a aniž je dotčen článek 13, představuje národní koordinační centrum jediné kontaktní místo pro výměnu informací a spolupráci s ostatními národními koordinačními centry a agenturou.

3.   Národní koordinační centrum:

a)  zajišťuje včasnou výměnu informací a včasnou spolupráci mezi všemi vnitrostátními orgány příslušnými pro ochranu vnějších hranic, jakož i s jinými národními koordinačními centry a agenturou;

b)  zajišťuje včasnou výměnu informací s orgány činnými při pátrání a záchraně osob a s donucovacími, azylovými a imigračními orgány a řídí šíření relevantních informací na vnitrostátní úrovni;

c)  přispívá k účelnému a účinnému řízení zdrojů a personálu;

d)  vytváří vnitrostátní situační obraz podle článku 26 a zajišťuje jeho funkčnost;

e)  podporuje koordinaci, plánování a provádění činností v oblasti ochrany hranic na vnitrostátní úrovni;

f)  koordinuje vnitrostátní systém ochrany hranic v souladu s vnitrostátním právem;

g)  přispívá k pravidelnému měření účinnosti činností v oblasti ochrany hranic na vnitrostátní úrovni pro účely tohoto nařízení;

h)  koordinuje operativní opatření s jinými členskými státy a třetími zeměmi, aniž jsou dotčeny pravomoci agentury a ostatních členských států;

i)  při svém působení si vyměňuje relevantní informace s vnitrostátními styčnými úředníky pro přistěhovalectví, pokud byli určeni prostřednictvím vhodných struktur zřízených na vnitrostátní úrovni, s cílem přispět k evropskému situačnímu obrazu a podpořit operace ochrany hranic;

j)  pod dozorem příslušných vnitrostátních orgánů přispívá k zabezpečení informací vnitrostátních informačních systémů a informačních systémů agentury.

4.   Členské státy mohou pověřit regionální, místní, věcně specializované nebo jiné orgány, které mohou přijímat operativní rozhodnutí, aby v rámci své působnosti zajišťovaly situační orientaci a schopnost reakce, včetně úkolů a pravomocí podle čl. 21 odst. 3 písm. c), e) a f).

5.  Rozhodnutí členských států přidělit úkoly podle odstavce 1 nesmí mít vliv na schopnost národního koordinačního centra spolupracovat a vyměňovat si informace s ostatními národními koordinačními centry a agenturou.

6.   V předem vymezených případech stanovených na vnitrostátní úrovni může národní koordinační centrum pověřit orgán uvedený v odstavci 1 předáváním a výměnou informací s regionálními orgány nebo národním koordinačním centrem jiného členského státu nebo s příslušnými orgány třetí země za předpokladu, že tento orgán bude o tomto předávání a výměně informací pravidelně informovat vlastní národní koordinační centrum.

7.   Národní koordinační centrum je v provozu dvacet čtyři hodin denně a sedm dnů v týdnu.

Článek 23

Příručka EUROSURu

1.   Komise, jíž je nápomocen výbor postupem podle čl. 117 odst. 2, v úzké spolupráci s agenturou a jinými příslušnými institucemi a subjekty Unie přijme a zpřístupní praktickou příručku pro uplatňování a řízení EUROSURu (dále jen „příručka“). Příručka obsahuje technické a operativní pokyny, doporučení a osvědčené postupy týkající se mimo jiné spolupráce se třetími zeměmi. Komise příručku přijme ve formě doporučení.

2.   Komise může po konzultaci se členskými státy a agenturou rozhodnout, že v souladu s pravidly stanovenými v jednacím řádu Komise některé části příručky podléhají utajení ve stupni RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

Článek 24

Monitorování EUROSURu

1.  Agentura a členské státy zajistí, aby byly zavedeny postupy pro monitorování technických a operačních funkcí EUROSURu z hlediska cílů, které spočívají v dosažení náležité situační orientace a schopnosti reakce na vnějších hranicích.

2.  Agentura neustále a průběžně monitoruje kvalitu služby poskytované komunikační sítí a kvalitu údajů sdílených v situačním obrazu EUROSURu.

3.  Agentura předává informace o kontrole kvality národním koordinačním centrům a příslušným řídícím a kontrolním strukturám používaným pro operace agentury jako součást služeb fúze dat EUROSURu. Tyto informace musí být utajeny stupněm utajení RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

Oddíl 4

Situační orientace

Článek 25

Situační obrazy

(1)  Vnitrostátní situační obrazy, evropský situační obraz a specifické situační obrazy jsou vytvářeny shromažďováním, hodnocením, ověřováním, analýzou, interpretací, generováním, vizualizací a šířením informací.

Situační obrazy uvedené v odstavci 1 se skládají z těchto informačních vrstev:

a)   vrstva týkající se událostí ▌ a incidentů souvisejících s nedovoleným překročením hranice a přeshraniční trestnou činností a případně informace o neoprávněných druhotných pohybech za účelem pochopení trendů, objemů a cest;

b)  operační vrstva obsahující informace o operacích, včetně plánu nasazení, operační oblasti ▌ a o poloze, času, stavu a typu prostředků, jejichž účast je stanovena v operačním plánu;

c)  analytická vrstva obsahující analyzované informace relevantní pro účely tohoto nařízení, a zejména pro přiřazení úrovní dopadu k jednotlivým úsekům vnějších hranic, včetně snímků a geodat, údajů o hlavním vývoji a ukazatelů, analytických zpráv a dalších relevantních podkladových informací.

2.   Situační obrazy uvedené v odstavci 1 umožní určení a sledování událostí a operací a odpovídající analýzu týkající se situací, v nichž jsou ohroženy lidské životy.

4.   Podrobnosti o informačních vrstvách situačních obrazů a pravidla pro vytváření specifických situačních obrazů jsou stanovena v prováděcím aktu přijatém Komisí postupem podle čl. 117 odst. 3.

V prováděcím aktu je určen druh informací, které mají být poskytnuty, subjekty odpovědné za shromažďování, zpracovávání, archivaci a předávání specifických informací, maximální lhůty pro podávání zpráv, pravidla pro zabezpečení a ochranu údajů a související mechanismy kontroly kvality.

Článek 26

Vnitrostátní situační obraz

1.   Národní koordinační centrum vytváří vnitrostátní situační obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat všem orgánům příslušným pro ochranu hranic účelné, přesné a včasné informace.

2.   Vnitrostátní situační obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:

a)  vnitrostátní systém ostrahy hranic v souladu s vnitrostátním právem;

b)  stacionární a mobilní senzory, jež používají vnitrostátní orgány příslušné pro ostrahu vnějších hranic;

c)  hlídky v rámci ostrahy hranic a další kontrolní mise;

d)  místní, regionální a další koordinační centra;

e)  jiné příslušné vnitrostátní orgány a systémy, včetně styčných úředníků pro přistěhovalectví, operačních center a kontaktních míst;

f)  hraniční kontroly;

g)  agentura;

h)  národní koordinační centra v jiných členských státech;

i)  orgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a regionálních sítí uvedených v článku 75;

j)  systémy hlášení lodí v souladu s jejich příslušnými právními základy;

k)  jiné příslušné evropské a mezinárodní organizace;

l)  další zdroje.

3.   Národní koordinační centrum přiřadí každému incidentu ve vrstvě vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí jedinou orientační úroveň dopadu v rozmezí od „nízké“ přes „střední“ až po „vysokou“ a „velmi vysokou“. Všechny incidenty se oznamují agentuře.

4.   Národní koordinační centrum může na žádost příslušného vnitrostátního orgánu omezit přístup k informacím souvisejícím s národní bezpečností včetně vojenských prostředků podle zásady „vědět jen to nejnutnější“.

5.   Národní koordinační centra sousedních členských států vzájemně přímo a téměř v reálném čase mohou sdílet situační obraz sousedících úseků vnějších hranic, včetně polohy, stavu a typu vlastních prostředků působících v sousedících úsecích vnějších hranic.

Článek 27

Evropský situační obraz

1.   Agentura vytváří evropský situační obraz a zajišťuje jeho funkčnost s cílem poskytovat národním koordinačním centrům a Komisi účinné, přesné a včasné informace a analýzy týkající se vnějších hranic, předhraniční oblasti a neoprávněných druhotných pohybů.

2.   Evropský situační obraz je vytvářen z informací získaných z těchto zdrojů:

a)  národní koordinační centra a vnitrostátní situační obrazy v rozsahu stanoveném tímto článkem a informace a zprávy získané od styčných úředníků pro přistěhovalectví;

b)  agentura, informace a zprávy poskytnuté jejími styčnými úředníky v souladu s články 32 a 76;

c)  delegace a mise Unie a operace společné bezpečnostní a obranné politiky, jak je uvedeno ve čl. 69 odst. 1 písm. k);

d)  jiné příslušné instituce a subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v článku 69;

e)  orgány třetích zemí, na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod a regionálních sítí uvedených v článku 73 a pracovních ujednání uvedených v čl. 74 odst. 1;

f)  další zdroje.

3.   Vrstva evropského situačního obrazu týkající se událostí obsahuje informace o:

a)  incidentech a dalších událostech obsažených ve vrstvě vnitrostátního situačního obrazu týkající se událostí;

b)  incidentech a dalších událostech obsažených ve specifických situačních obrazech uvedených ve článku 28;

c)  incidentech v operační oblasti společné operace nebo zásahu rychlé reakce koordinovaných agenturou nebo v hotspotu ▌.

4.   Operační vrstva evropského situačního obrazu obsahuje informace o společných operacích a zásazích rychlé reakce koordinovaných agenturou a o hotspotech ▌, včetně informací o mandátu mise, jejím umístění, stavu a trvání, dále informace o členských státech a jiných aktérech, denní a týdenní situační zprávy, statistické údaje a soubory informací pro sdělovací prostředky;

5.   Informace o vlastních prostředcích v operační vrstvě evropského situačního obrazu mohou případně podléhat utajení ve stupni RESTREINT UE / EU RESTRICTED.

6.   V evropském situačním obraze agentura zohlední úroveň dopadu, jakou danému incidentu přiřadilo národní koordinační centrum ve vnitrostátním situačním obraze. Každému incidentu v předhraniční oblasti agentura přiřadí jedinou orientační úroveň dopadu a informuje národní koordinační centra.

Článek 28

Specifické situační obrazy

1.   Agentura a členské státy mohou vytvářet specifické situační obrazy a zajišťovat jejich funkčnost s cílem podporovat specifické operativní činnosti na vnějších hranicích nebo sdílet informace s mezinárodními organizacemi, orgány, institucemi, úřady a jinými subjekty Unie uvedenými v článku 69, či třetími zeměmi stanovenými v článku 76 ▌.

2.   Specifické situační obrazy se skládají z dílčího souboru informací vnitrostátních situačních obrazů a evropského situačního obrazu.

3.   Způsoby vytváření a sdílení specifických situačních obrazů se popíšou v operačním plánu dotčených operativních činností a v dvoustranné nebo mnohostranné dohodě, je-li specifický situační obraz vytvářen v rámci dvoustranné nebo mnohostranné spolupráce se třetími zeměmi. Uplatňuje se zásada souhlasu původců.

Článek 29

Služby fúze dat EUROSURu

1.   Agentura koordinuje služby fúze dat EUROSURu s cílem pravidelně, spolehlivě a nákladově efektivním způsobem zajišťovat národním koordinačním centrům, Komisi i pro svou potřebu informace o vnějších hranicích a o předhraniční oblasti.

2.   Agentura poskytne národnímu koordinačnímu centru na požádání informace o vnějších hranicích žádajícího členského státu a o předhraniční oblasti, jež mohou být získány:

a)  ze selektivního monitorování určených přístavů a úseků pobřeží třetí země, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako místa, která slouží k naloďování na plavidla nebo k nástupu do jiných dopravních prostředků, které jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, nebo jako místa tranzitu těchto plavidel a dopravních prostředků;

b)  ze sledování plavidel nebo jiných dopravních prostředků pohybujících se na volném moři a letadel, u nichž existuje podezření nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, a to i v případě osob v tísni na moři s cílem předat tyto informace příslušným orgánům za účelem pátracích a záchranných operací;

c)  z monitorování určených oblastí v námořním prostoru s cílem odhalit, identifikovat a sledovat plavidla a jiné dopravní prostředky, u nichž existuje podezření nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti, a to i v případě osob v tísni na moři s cílem předat tyto informace příslušným orgánům za účelem pátracích a záchranných operací;

ca)  z monitorování určených oblastí vzdušné hranice s cílem odhalit, identifikovat a sledovat letadla a jiné prostředky, u nichž existuje podezření nebo o nichž bylo zjištěno, že jsou používány k nedovolenému přistěhovalectví či přeshraniční trestné činnosti;

d)  z hodnocení prostředí v určených oblastech v námořním prostoru a na vnějších pozemních a vzdušných hranicích za účelem optimalizace monitorování a hlídkování;

e)  ze selektivního monitorování určených předhraničních oblastí na vnějších hranicích, které byly na základě analýzy rizik a informací označeny jako potenciální výchozí nebo tranzitní oblasti pro nedovolené přistěhovalectví či přeshraniční trestnou činnost;

f)  z monitorování trendů, objemu a cest migračních toků do Unie a uvnitř Unie;

g)  z monitorování médií, zpravodajských informací z otevřených zdrojů a analýzy činnosti na internetu v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 nebo případně nařízením (EU) 2016/679 za účelem prevence nelegální migrace či přeshraniční trestné činnosti;

h)  z analýzy informací získaných z rozsáhlých informačních systémů za účelem odhalení měnících se cest a metod využívaných při nedovoleném přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti.

3.   Agentura může zamítnout žádost národního koordinačního centra z technických, finančních nebo provozních důvodů. O důvodech takového zamítnutí agentura národní koordinační centrum včas uvědomí.

4.   Nástroje ostrahy podle odstavce 2 může agentura použít z vlastního podnětu ke shromažďování informací o předhraniční oblasti, které jsou relevantní pro evropský situační obraz.

Oddíl 5

ANALÝZA RIZIK

Článek 30

Analýza rizik

1.  Agentura monitoruje migrační toky do Unie a uvnitř Unie, pokud jde o migrační trendy, objem a trasy v rámci Unie, jakož i trendy a jiné případné výzvy na vnějších hranicích Unie a v souvislosti s navracením. Za tímto účelem agentura rozhodnutím správní rady přijatým na návrh výkonného ředitele vytvoří společný model integrované analýzy rizik, který bude uplatňovat jak sama agentura, tak členské státy. Společný model integrované analýzy rizik je v případě potřeby vytvořen a aktualizován na základě výsledku hodnocení cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic uvedeného v čl. 8 odst. 7. ▌

2.  Agentura připravuje obecné roční analýzy rizik, které předkládá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi v souladu s článkem 91, a cílené analýzy rizik pro operativní činnosti. Agentura každý druhý rok v úzké konzultaci s členskými státy připraví a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Komisi strategickou analýzu rizik pro evropskou integrovanou správu hranic, která se zohlední při přípravě cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic. Ve výsledcích těchto analýz rizik se osobní údaje anonymizují.

3.  Analýzy rizik připravené agenturou a uvedené v odstavci 2 na základě informací získaných také od členských států pokrývají všechny aspekty, které jsou relevantní pro evropskou integrovanou správu hranic, s cílem vytvořit mechanismus včasného varování.

3a.   Agentura zveřejní komplexní informace o společném integrovaném modelu analýzy rizik.

4.  Členské státy poskytují agentuře všechny nezbytné informace o situaci, vývojových tendencích a možných hrozbách na vnějších hranicích a v oblasti navracení. Členské státy agentuře pravidelně nebo na její žádost poskytují všechny relevantní informace, jako jsou statistické a operativní údaje shromážděné ve vztahu k evropské integrované správy hranic a v souladu s čl. 98 odst. 2 písm. e), jakož i informace získané z analytické vrstvy vnitrostátního situačního obrazu stanoveného v článku 26.

5.  Výsledky analýzy rizik se včas a s přesností předkládají správní radě a jsou sdíleny s příslušnými orgány členských států.

6.  Členské státy zohlední výsledky analýzy rizik při plánování svých operací a činností na vnějších hranicích i činností týkajících se navracení.

7.  Agentura začlení výsledky společného modelu integrované analýzy rizik do rozvoje společných hlavních osnov pro odbornou přípravu ▌.

Oddíl 6

Prevence a schopnost reakce

Článek 31

Určení úseků vnějších hranic

Pro účely tohoto nařízení rozdělí každý členský stát své vnější pozemní a námořní a případně vzdušné hranice na hraniční úseky a oznámí je agentuře.

Veškeré změny hraničních úseků ze strany členského státu jsou včas oznamovány agentuře, aby byla zajištěna kontinuita analýzy rizik prováděné agenturou.

Článek 32

Styční úředníci agentury v členských státech

1.  Agentura zajišťuje pravidelné monitorování správy vnějších hranic a navracení ve všech členských státech prostřednictvím styčných úředníků agentury.

Agentura může rozhodnout, že jeden styčný úředník bude mít na starost až čtyři členské státy, které si jsou zeměpisně blízko.

2.  Výkonný ředitel jmenuje odborníky z řad statutárních zaměstnanců agentury, kteří mají být vysíláni jako styční úředníci. Výkonný ředitel na základě analýzy rizik a po konzultaci s dotčenými členskými státy předloží návrh, jaká má být povaha a podmínky vyslání styčných úředníků, do kterého členského státu nebo regionu může být styčný úředník vyslán a jaké může mít úkoly neuvedené v odstavci 3. Tento návrh výkonného ředitele musí schválit správní rada. Výkonný ředitel uvědomí dotčený členský stát o jmenování styčného úředníka a společně s tímto členským státem určí místo, kam bude úředník vyslán.

3.  Styční úředníci jednají jménem agentury a jejich úloha spočívá v podpoře spolupráce a dialogu mezi agenturou a vnitrostátními orgány, které jsou odpovědné za správu hranic a navracení, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic. Styční úředníci zejména:

a)  fungují jako spojovací články mezi agenturou a vnitrostátními orgány, které jsou odpovědné za správu hranic a navracení, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic;

b)  podporují shromažďování informací, které agentura požaduje, aby mohla monitorovat nedovolené přistěhovalectví a provádět analýzy rizik uvedené v článku 30;

c)  podporují shromažďování informací uvedených v článku 33 a požadovaných agenturou k provedení hodnocení zranitelnosti a připravují k tomuto účelu zprávu uvedenou v odstavci 6;

d)  monitorují opatření přijatá členskými státy na úsecích hranice, jimž byla v souladu s článkem 35 přiřazena vysoká nebo kritická úroveň dopadu;

e)  přispívají k prosazování uplatňování acquis Unie v oblasti správy vnějších hranic a navracení, i pokud jde o dodržování základních práv;

b)  v případě potřeby spolupracují s úředníkem pro otázky základních práv s cílem přispět k podpoře dodržování základních práv při práci agentury v souladu s písmenem e);

f)  kde je to možné, pomáhají členským státům s přípravou jejich pohotovostních plánů týkajících se správy hranic;

g)  usnadňují komunikaci mezi členským státem a agenturou a sdílejí důležité informace agentury s členským státem, včetně informací o probíhajících operacích;

h)  pravidelně a přímo podávají výkonnému řediteli zprávy o situaci na vnějších hranicích a schopnosti dotčeného členského státu účinně zvládat situaci na vnějších hranicích; podávají rovněž zprávy o provádění návratových operací do příslušných třetích zemí;

i)  monitorují opatření přijatá členským státem ve vztahu k situaci, která vyžaduje okamžité kroky na vnějších hranicích, jak je uvedeno v článku 43;

j)  monitorují opatření přijatá členským státem v souvislosti s navracením a podporují shromažďování informací, které agentura potřebuje k provádění činností uvedených v článku 49.

4.  Pokud zpráva styčného úředníka uvedená v odst. 3 písm. h) vyvolává obavy v souvislosti s jedním či více hledisky relevantními pro dotčený členský stát, výkonný ředitel tento členský stát bezodkladně informuje.

5.  Pro účely odstavce 3 styčný úředník v souladu s vnitrostátními pravidly a pravidly Unie týkajícími se zabezpečení a ochrany údajů:

a)  dostává informace od národního koordinačního centra a z vnitrostátního situačního obrazu vytvořeného podle článku 26;

b)  udržuje pravidelné kontakty s vnitrostátními orgány, které jsou odpovědné za správu hranic a navracení, včetně pobřežní stráže, jestliže vykonává úkoly spojené s ochranou hranic, a informuje vnitrostátní kontaktní místo uvedené ve článku 13.

6.  Zpráva styčného úředníka je součástí hodnocení zranitelnosti uvedeného v článku 33. Zpráva se předá dotčenému členskému státu.

7.  Při plnění svých povinností přijímají styční úředníci pokyny pouze od agentury.

Článek 33

Hodnocení zranitelnosti

1.  Agentura rozhodnutím správní rady na návrh výkonného ředitele připravený v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí stanoví společnou metodiku pro hodnocení zranitelnosti. Tato metodika zahrnuje objektivní kritéria, podle nichž bude agentura hodnocení zranitelnosti provádět, četnost takových hodnocení, způsob, jakým mají být následná hodnocení zranitelnosti prováděna, a podmínky účinného systému pro monitorování provádění doporučení.

2.  Agentura monitoruje a hodnotí, zda mají členské státy k dispozici technické vybavení, systémy, schopnosti, zdroje, infrastrukturu a náležitě kvalifikované a proškolené pracovníky nezbytné pro ochranu hranic ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. a). V této souvislosti agentura hodnotí plány rozvoje schopností uvedené v čl. 9 odst. 4, pokud jde o schopnost provádět činnosti ochrany hranic, se zohledněním skutečnosti, že některé vnitrostátní kapacity mohou být částečně využívány i pro jiné cíle než pro ochranu hranic. U budoucího plánování tak činí jako preventivní opatření na základě analýzy rizik připravené v souladu s čl. 30 odst. 2. Agentura provádí toto monitorování a hodnocení nejméně jednou ročně, pokud výkonný ředitel na základě posouzení rizik nebo předchozího hodnocení zranitelnosti nerozhodne jinak. V každém případě musí být každý členský stát monitorován a hodnocen nejméně jednou za tři roky.

3.  Aniž je dotčen článek 9 ▌, členské státy poskytují agentuře na její žádost informace o technickém vybavení, pracovnících a v rámci možností i finančních zdrojích, které mají na vnitrostátní úrovni k dispozici pro ochranu hranic. Členské státy poskytují agentuře na její žádost rovněž informace o svých pohotovostních plánech pro správu hranic.

4.  Cílem hodnocení zranitelnosti je, aby agentura posoudila schopnost a připravenost členských států čelit současným a nadcházejícím ▌výzvám na vnějších hranicích; určila, zejména v případě členských států, které jsou vystaveny zvláštním a nepřiměřeným výzvám, možné bezprostřední důsledky na vnějších hranicích a následné důsledky pro fungování schengenského prostoru; a posoudila jejich schopnost přispívat do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a rezervy technického vybavení, včetně rezervy vybavení pro rychlé nasazení; a posoudila schopnost členských států přijímat evropskou podporu v souladu s čl. 9 odst. 3. Tímto hodnocením není dotčen schengenský hodnotící mechanismus.

5.  V hodnocení zranitelnosti agentura posoudí kvalitativní a kvantitativní schopnost členských států plnit veškeré úkoly správy hranic, včetně schopnosti zvládat potenciální příchod velkého počtu osob na jejich území.

6.  Předběžné výsledky hodnocení zranitelnosti se předkládají dotčeným členským státům. Ty se k němu mohou vyjádřit.

7.  V případě potřeby vydá výkonný ředitel po konzultaci s dotčeným členským státem doporučení, v němž určí nezbytná opatření, která má dotčený členský stát přijmout, a lhůtu, v níž mají být tato opatření provedena. Výkonný ředitel vyzve dotčené členské státy k přijetí nezbytných opatření na základě akčního plánu vypracovaného členským státem po konzultaci s výkonným ředitelem.

8.  Výkonný ředitel doporučí opatření dotčeným členským státům na základě výsledků hodnocení zranitelnosti, přičemž zohlední analýzu rizik provedenou agenturou, připomínky dotčeného členského státu a výsledky schengenského hodnotícího mechanismu.

Tato opatření by měla být zaměřena na odstranění nedostatků zjištěných v hodnocení, aby členské státy zvýšily svoji připravenost čelit současným a nadcházejícím výzvám na vnějších hranicích tím, že posílí nebo zlepší své schopnosti, technické vybavení, systémy, zdroje a pohotovostní plány. Výkonný ředitel může členským státům nabízet odbornou pomoc agentury na podporu provádění dotyčných opatření.

9.  Výkonný ředitel monitoruje provádění doporučení prostřednictvím pravidelných zpráv předkládaných členskými státy na základě akčních plánů uvedených v odstavci 7 tohoto článku.

V případě rizika zpoždění při provádění doporučení členským státem v stanovené lhůtě informuje výkonný ředitel okamžitě člena správní rady z dotčeného členského státu a Komisi. V konzultaci s členem správní rady z dotčeného členského státu se výkonný ředitel dotáže příslušných orgánů tohoto členského státu na důvody zpoždění a nabídne podporu ze strany agentury k usnadnění provedení daného opatření.

10.  Pokud členský stát neprovede nezbytná opatření uvedená v doporučení ve lhůtě uvedené v odstavci 7 tohoto článku, předá výkonný ředitel záležitost správní radě a uvědomí Komisi. Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele rozhodnutí, v němž určí nezbytná opatření, která má dotčený členský stát přijmout, a lhůtu, v níž mají být tato opatření provedena. Rozhodnutí správní rady je pro členský stát závazné. Jestliže členský stát daná opatření ve lhůtě stanovené v uvedeném rozhodnutí neprovede, uvědomí správní rada Radu a Komisi a mohou být učiněny další kroky v souladu s článkem 43.

11.  Výsledky hodnocení zranitelnosti, včetně podrobného popisu výsledku hodnocení zranitelnosti, opatření přijatých členskými státy a stavu provádění veškerých předchozích doporučení, se v souladu s článkem 91 pravidelně a nejméně jednou ročně předávají Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Článek 34

Synergie mezi hodnocením zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem

1.  Synergie mezi hodnoceními zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem vytvořeným nařízením (EU) č. 1053/2013 jsou maximalizovány s cílem vytvořit lepší situační obraz fungování schengenského prostoru, zabránit v co nejvyšší možné míře duplicitě úsilí členských států a zajistit lépe koordinované využívání příslušných finančních nástrojů Unie na podporu správy vnějších hranic.

2.  Za účelem uvedeným v odstavci 1 přijmou Komise a agentura ujednání nezbytná k pravidelnému, zabezpečenému a včasnému vzájemnému sdílení veškerých informací souvisejících s výsledky hodnocení zranitelnosti a schengenským hodnotícím mechanismem v oblasti správy hranic. Tento mechanismus výměny zahrne zprávy o hodnoceních zranitelnosti a o schengenských hodnotících návštěvách, následná doporučení, akční plány a veškeré aktualizace ohledně provádění akčních plánů poskytnuté členskými státy.

2a.  Pro účely schengenského hodnotícího mechanismu v souvislosti se správou vnějších hranic sdílí Komise výsledky hodnocení zranitelnosti se všemi členy schengenských hodnotících týmů zapojených do hodnocení dotčeného členského státu. Tyto informace jsou považovány za citlivé ve smyslu nařízení 1053/2013 a musí s nimi být nakládáno odpovídajícím způsobem.

3.  Ujednání uvedená v odstavci 2 zahrnou výsledky schengenského hodnotícího mechanismu v oblasti navracení, aby bylo zajištěno, že agentura je plně informována o zjištěných nedostatcích, a může tak v tomto ohledu navrhnout vhodná opatření na podporu dotčených členských států.

Článek 35

Přiřazení úrovní dopadů jednotlivým úsekům vnějších hranic

1.  Na základě vlastní analýzy rizik a hodnocení zranitelnosti a po dohodě s dotčeným členským státem agentura přiřadí každému z úseků vnějších pozemních, námořních a případně vzdušných hranic členských států některou z níže uvedených úrovní dopadu nebo změní jeho úroveň dopadu:

a)  nízkou úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nelegální migrací nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic nevýznamný dopad;

b)  střední úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nelegální migrací nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic mírný dopad;

c)  vysokou úroveň dopadu, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic významný dopad;

1a.   Za účelem rychlého řešení krizových situací na určitém hraničním úseku, mají-li incidenty související s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností, ke kterým na daném hraničním úseku dochází, na bezpečnost hranic rozhodující dopad do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru, agentura dočasně přiřadí na základě vlastní analýzy rizik a po dohodě s dotčeným členským státem danému hraničnímu úseku kritickou úroveň dopadu.

2.  Přiřazení úrovně dopadu vychází z modelu společné integrované analýzy rizik uvedeného ve čl. 30 odst. 1. Nedojde-li k dohodě dotčeného členského státu a agentury na přiřazení úrovně dopadu danému hraničnímu úseku, ta zůstane nezměněna.

▌Národní koordinační centrum v úzké spolupráci s dalšími příslušnými vnitrostátními orgány na základě informací obsažených ve vnitrostátním situačním obrazu neustále vyhodnocuje, zda je úroveň dopadu u některého z hraničních úseků třeba změnit, a uvědomí o tom agenturu.

3.  Úrovně dopadu přiřazené vnějším hranicím agentura vyznačí v evropském situačním obrazu.

Článek 36

Reakce odpovídající jednotlivým úrovním dopadu

1.  Členské státy zajistí, aby činnosti v oblasti ochrany hranic prováděné na úsecích vnějších hranic odpovídaly přiřazeným úrovním dopadu takto:

a)  je-li úseku vnějších hranic přiřazena nízká úroveň dopadu, vnitrostátní orgány příslušné pro ochranu vnějších hranic zajistí pravidelnou ochranu na základě analýzy rizik a zabezpečí, aby byl v příhraniční oblasti udržován dostatečný počet personálu a zdrojů dostupný pro daný úsek hranic;

b)  je-li úseku vnějších hranic přiřazena střední úroveň dopadu, vnitrostátní orgány příslušné pro ochranu vnějších hranic vedle opatření přijatých podle písmene a) zajistí, aby na tomto úseku hranice byla v oblasti ochrany přijata vhodná opatření. Přijetí těchto opatření v oblasti ochrany se oznamuje národnímu koordinačnímu centru. Národní koordinační centrum koordinuje veškerou podporu poskytovanou v souladu s čl. 21 odst. 3;

(c)  je-li úseku vnějších hranic přiřazena vysoká úroveň dopadu, dotčený členský stát vedle opatření přijatých podle písmene b) zajistí prostřednictvím národního koordinačního centra, aby byla vnitrostátním orgánům působícím na tomto úseku vnějších hranic poskytnuta nezbytná podpora a aby byla v oblasti ochrany přijata zesílená opatření. Uvedený členský stát může agenturu požádat o podporu v souladu s podmínkami pro zahájení společných operací nebo zásahů rychlé reakce na hranicích stanovenými v článku 37;

1a.  Je-li úseku vnějších hranic přiřazena kritická úroveň dopadu, agentura to oznámí Komisi. S přihlédnutím k probíhající podpoře ze strany agentury výkonný ředitel vedle opatření přijatých podle písmene c) vydá doporučení ▌v souladu s čl. 42 odst. 1. Dotčený členský stát na toto doporučení odpoví v souladu s čl. 42 odst. 2.

2.  O opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni podle odst. 1 písm. ▌c) ▌ a odstavce 1a národní koordinační centrum pravidelně informuje agenturu.

3.  Je-li úseku vnějších hranic, který přiléhá k hraničnímu úseku jiného členského státu nebo třetí země, se kterou byly uzavřeny dohody nebo zavedeny regionální sítě podle článku 73 a článku 74, přiřazena vysoká nebo kritická úroveň dopadu, národní koordinační centrum kontaktuje národní koordinační centrum tohoto sousedního členského státu nebo příslušný orgán sousední třetí země a vynasnaží se koordinovat spolu s agenturou nezbytná přeshraniční opatření.

4.  Přiřazení úrovně dopadu a odpovídající opatření přijatá na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie vyhodnocuje agentura spolu s dotčeným členským státem. Toto vyhodnocování přispívá k hodnocení zranitelnosti agenturou v souladu s článkem 33.

Oddíl 7

Činnost agentury na vnějších hranicích

Článek 37

Činnosti agentury na vnějších hranicích

1.  Členský stát může agenturu požádat o pomoc při plnění svých závazků, pokud jde o ochranu vnějších hranic. Agentura rovněž provádí opatření podle článku 42 a článku 43.

2.  Agentura organizuje vhodnou technickou a operativní pomoc hostitelskému členskému státu a v souladu s příslušným právem Unie a mezinárodním právem, včetně zásady nenavracení, může přijmout jedno či více následujících opatření:

a)  koordinovat společné operace pro jeden či více členských států a vysílat stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže a nasazovat technické vybavení;

b)  organizovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže a technické vybavení;

c)  koordinovat činnosti na vnějších hranicích pro jeden či více členských států a třetích zemí, včetně společných operací s třetími zeměmi;

d)  vysílat stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace, mimo jiné do hotspotů ▌, a v případě potřeby také poskytovat technickou a operativní pomoc při činnostech navracení;

e)  v rámci operací uvedených v písmenech a), b) a c) tohoto odstavce a v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014 a mezinárodním právem poskytovat členským státům a třetím zemím technickou a operativní pomoc na podporu pátracích a záchranných operací zaměřených na osoby v tísni na moři, k nimž může dojít v průběhu operací ostrahy hranic na moři;

f)  poskytovat přednostní zacházení službám fúze dat EUROSURu.

3.  Agentura financuje nebo spolufinancuje činnosti uvedené v odstavci 2 ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují.

4.  Vyvstanou-li agentuře v důsledku situace na vnějších hranicích značné potřeby dalších finančních prostředků, uvědomí o tom neprodleně Evropský parlament, Radu a Komisi.

Článek 38

Zahajování společných operací a zásahů rychlé reakce na vnějších hranicích

1.  Členský stát může při plnění svých závazků týkajících se ochrany vnějších hranic agenturu požádat, aby zahájila společné operace s cílem čelit nadcházejícím výzvám, včetně nedovoleného přistěhovalectví, současných či budoucích hrozeb na jeho vnějších hranicích či přeshraniční trestné činnosti, nebo aby mu poskytla zvýšenou technickou a operativní pomoc, jakož i žádat o potřebné profily včetně profilů, které případně vyžadují výkonné pravomoci.

2.  Na žádost členského státu, který je vystaven zvláštním a nepřiměřeným výzvám, zejména v případě, kdy do míst na vnější hranici dorazí velký počet státních příslušníků třetích zemí ve snaze vstoupit na území tohoto členského státu bez řádného oprávnění, může agentura po omezenou dobu provádět na území tohoto hostitelského členského státu zásah rychlé reakce na hranicích.

3.  Výkonný ředitel hodnotí, schvaluje a koordinuje návrhy členských států na společné operace. Společným operacím a zásahům rychlé reakce na hranicích předchází důkladná, spolehlivá a aktuální analýza rizik, která agentuře umožňuje určit pořadí priorit pro navrhované společné operace a zásahy rychlé reakce na hranicích s přihlédnutím k dopadu na úsecích vnějších hranic v souladu s článkem 35 a k dostupnosti zdrojů.

4.  Cílů společné operace nebo zásahu rychlé reakce na hranicích může být dosaženo v rámci víceúčelové operace. Takové operace mohou zahrnovat funkce pobřežní stráže a předcházení přeshraniční trestné činnosti, se zaměřením na boj proti převaděčství či obchodování s lidmi a řízení migrace se zaměřením na určování totožnosti, evidence, vedení pohovorů a navracení.

Článek 39

Operační plán pro společné operace

1.  Při přípravě společné operace výkonný ředitel ve spolupráci s hostitelským členským státem vypracuje seznam potřebného technického vybavení, pracovníků a profilů včetně výkonných pravomocí, které mají být případně schváleny podle čl. 83 odst. 1a, s přihlédnutím k dostupným zdrojům hostitelského členského státu a žádosti hostitelského členského státu podle článku 38. Na základě těchto prvků agentura vymezí soubor technických a operativních posil, jakož i činnosti na budování kapacit, které budou začleněny do operačního plánu.

2.  Výkonný ředitel vypracuje operační plán pro společné operace na vnějších hranicích. Výkonný ředitel a hostitelský členský stát se po úzké a včasné konzultaci se zúčastněnými členskými státy dohodnou na operačním plánu, v němž jsou podrobně popsány organizační a procedurální aspekty společné operace.

3.  Operační plán je pro agenturu, hostitelský členský stát a zúčastněné členské státy závazný. Pokrývá všechny aspekty, které jsou považovány za nezbytné pro společnou operaci, včetně:

a)  popisu situace, způsobu provedení a popisu cílů vyslání, včetně operačního cíle;

b)  předpokládané doby trvání společné operace nutné k dosažení jejich cílů;

c)  zeměpisné oblasti, ve které bude společná operace probíhat;

d)  popisu úkolů včetně těch, jež vyžadují výkonné pravomoci, odpovědností, a to i ve vztahu k dodržování základních práv a požadavkům v oblasti ochrany údajů, a zvláštních pokynů pro jednotky, včetně přípustného nahlížení do databází a přípustných služebních zbraní, střeliva a vybavení v hostitelském členském státě;

e)  složení jednotek a vyslání dalších příslušných pracovníků;

f)  ustanovení o velení a kontrole, včetně jmen a hodností příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu zodpovědných za spolupráci s příslušníky jednotek a agenturou, zejména jmen a hodností těch příslušníků pohraniční stráže, kteří jednotkám velí po dobu jejich vyslání, a postavení příslušníků jednotek v linii velení;

g)  technického vybavení, které bude nasazeno během společné operace, včetně specifických požadavků, jako jsou podmínky použití, požadovaný obslužný personál, doprava a jiné logistické aspekty, jakož i finanční ustanovení;

h)  podrobných ustanovení o okamžitém podávání zpráv o incidentech agenturou správní radě a příslušným vnitrostátním orgánům;

i)  režimu podávání zpráv a hodnocení, který obsahuje kritéria pro hodnotící zprávu, včetně ve vztahu k ochraně základních práv, a termín pro předložení závěrečné hodnotící zprávy;

j)  při operacích na moři konkrétních informací o uplatňování příslušné soudní pravomoci a právních předpisů použitelných v zeměpisné oblasti, ve které probíhá společná operace, včetně odkazů na vnitrostátní, mezinárodní a unijní právní předpisy týkající se zadržení, záchrany na moři a vylodění. V tomto ohledu musí být operační plán vypracován v souladu s nařízením (EU) č. 656/2014;

k)  podmínek spolupráce se třetími zeměmi, institucemi a jinými subjekty Unie nebo mezinárodními organizacemi;

l)  obecných pokynů o tom, jak mají být během operační činnosti agentury chráněna základní práva, a postupů, jimiž jsou osoby, které potřebují mezinárodní ochranu, oběti obchodování s lidmi, nezletilé osoby bez doprovodu a osoby ve zranitelném postavení nasměrovány na příslušné vnitrostátní orgány, které jim poskytnou odpovídající pomoc;

m)  postupů, které stanoví mechanismus, jehož prostřednictvím se přijímají a agentuře předávají stížnosti na všechny osoby účastnící se operační činnosti agentury, včetně příslušníků pohraniční stráže nebo dalších příslušných pracovníků hostitelského členského státu a příslušníků jednotek, které se týkají údajného porušení základních práv v rámci jejich účasti na operační činnosti agentury;

n)  logistických opatření, včetně informací o pracovních podmínkách a prostředí oblastí, v nichž se má společná operace uskutečnit.

4.  Všechny změny nebo aktualizace operačního plánu vyžadují souhlas výkonného ředitele a hostitelského členského státu, po konzultaci se zúčastněnými členskými státy. Kopii změněného nebo aktualizovaného operačního plánu agentura neprodleně zašle zúčastněným členským státům.

5.  Ustanovení tohoto článku se obdobně použijí na veškeré operace agentury.

Článek 40

Postup zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích

1.  Žádost členského státu o zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích musí obsahovat popis situace, možných cílů a předpokládaných potřeb a potřebné profily včetně těch, které případně vyžadují výkonné pravomoci. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, okamžitě vyslat odborníky agentury, aby situaci na vnějších hranicích dotčeného členského státu posoudili.

2.  O žádosti členského státu zahájit zásah rychlé reakce na hranicích výkonný ředitel okamžitě informuje správní radu.

3.  Při rozhodování o žádosti členského státu výkonný ředitel zohlední zjištění vyplývající z analýz rizik, které provedla agentura, a analytickou vrstvu evropského situačního obrazu, jakož i výsledek hodnocení zranitelnosti podle článku 33 a veškeré další relevantní informace poskytnuté dotčeným členským státem nebo jiným členským státem.

3a.  Výkonný ředitel okamžitě posoudí možnosti přesunu disponibilních příslušníků jednotek v rámci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, kteří jsou přítomni v jiných operačních oblastech, zejména statutárních zaměstnanců agentury a operativních pracovníků dočasně přidělených z členských států. Výkonný ředitel rovněž posoudí potřebu dalšího nasazení operativních pracovníků v souladu s článkem 58 a v případě, že v rámci těchto zdrojů již nebudou k dispozici požadované profily, také potřebu aktivovat rezervu pro rychlé nasazení v souladu s článkem 58a.

4.  Výkonný ředitel přijme rozhodnutí o žádosti o zahájení zásahu rychlé reakce na hranicích do dvou pracovních dnů ode dne jejího obdržení. Zároveň o svém rozhodnutí písemně uvědomí dotčený členský stát a správní radu. V rozhodnutí uvede hlavní důvody, o něž se opírá. ▌

4a.  Výkonný ředitel současně uvědomí členské státy o tom, že zvažuje možnost požádat o další operativní pracovníky v souladu s článkem 58 a případně i 58a, přičemž uvede, kolik operativních pracovníků by měl každý členský stát případně poskytnout a jaké by měli mít tito pracovníci profily.

5.  Pokud výkonný ředitel rozhodne, že bude zahájen zásah rychlé reakce na hranicích, vyšle disponibilní jednotky pro správu hranic ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a nasadí vybavení z rezervy technického vybavení v souladu s článkem 64 a, je-li to nezbytné, rozhodne o okamžitém posílení prostřednictvím jedné či více jednotek pro správu hranic v souladu s článkem 58.

6.  Výkonný ředitel společně s hostitelským členským státem neprodleně a v každém případě do tří pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí vypracuje a odsouhlasí operační plán uvedený v čl. 39 odst. 3.

7.  Jakmile je operační plán odsouhlasen a poskytnut členským státům, výkonný ředitel ▌ okamžité vyšle disponibilní operativní pracovníky prostřednictvím přesunů z jiných operačních oblastí nebo z plnění jiných povinností.

8.  Současně s vysláním uvedeným v odstavci 7 a v případech, kdy je to nezbytné pro zabezpečení okamžitého posílení jednotek pro správu hranic přesunutých z jiných oblastí nebo plnění jiných povinností, požádá výkonný ředitel každý členský stát o daný počet a profily dalších pracovníků z jejich vnitrostátních seznamů pro krátkodobá vyslání uvedená v článku 58, kteří mají být dodatečně vysláni. Tyto informace poskytne v písemné formě vnitrostátním kontaktním místům a uvede datum, kdy má k vyslání dojít. Zároveň jim poskytne kopii operačního plánu.

8a.  Pokud dojde k situaci, kdy zdroje popsané v odstavcích 5 a 8 tohoto článku nebudou dostatečné, může výkonný ředitel aktivovat rezervu pro rychlé nasazení tím, že požádá každý členský stát o vyslání určitého počtu dalších pracovníků s daným profilem, jak stanoví článek 58a.

8b.  Informace uvedené v odstavcích 8 a 8a poskytne v písemné formě vnitrostátním kontaktním místům a uvede datum, kdy má k vyslání jednotlivých kategorií dojít. Vnitrostátním kontaktním místům je zároveň poskytnuta kopie operačního plánu.

9.  Členské státy zajistí, aby počet a profily operativních pracovníků byly agentuře poskytnuty okamžitě, aby bylo zaručeno jejich úplné vyslání v souladu s článkem 58 a případně s článkem 58a.

10.  Vyslání prvních jednotek pro správu hranic přesunutých z jiných oblastí a plnění jiných povinností proběhne do pěti pracovních dnů ode dne, kdy výkonný ředitel společně s hostitelským členským státem odsouhlasí operační plán. Dodatečné vyslání jednotek pro správu hranic v nezbytných případech proběhne nejpozději do dvanácti pracovních dnů po odsouhlasení operačního plánu.

11.  Pokud se má uskutečnit zásah rychlé reakce na hranicích, výkonný ředitel po konzultaci se správní radou okamžitě posoudí priority s ohledem na probíhající a předpokládané společné operace agentury na jiných vnějších hranicích s cílem zajistit případné přemístění zdrojů do oblastí vnějších hranic, kde je posíleného nasazení nejvíce zapotřebí.

Článek 41

Podpůrné týmy pro řízení migrace

1.  Pokud je členský stát vystaven nepřiměřeným migračním výzvám v konkrétních hotspotech na svých vnějších hranicích, které se vyznačují silnými, dovnitř směřujícími smíšenými migračními toky, může požádat o technickou a operativní posilu od podpůrných týmů pro řízení migrace, které sestávají z odborníků z příslušných agentur Unie a které působí v souladu se svým mandátem.

Tento členský stát předloží žádost o posilua posouzení svých potřeb Komisi. Komise na základě posouzení potřeb uvedeného členského státu předá žádost agentuře, Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, Europolu nebo případně dalším příslušným agenturám Unie.

2.  Příslušné agentury Unie posoudí v souladu se svým mandátem žádost členského státu o posilu a posouzení jeho potřeb, aby mohl vymezit komplexní balíček posil, jenž sestává z různých činností koordinovaných příslušnými agenturami Unie, které musí schválit dotčený členský stát. Celý tento proces koordinuje Komise.

3.  Komise stanoví podmínky spolupráce v daném hotspotu ve spolupráci s hostitelským členským státem a příslušnými agenturami Unie, přičemž zohledňuje jejich mandát, a odpovídá za koordinaci činností týmů pro řízení migrace.

4.  Technická a operativní posila poskytnutá v souladu s článkem 83 a při plném dodržování základních práv operativními pracovníky ze stálého útvaru v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace může zahrnovat:

a)  poskytování pomoci při kontrole státních příslušníků třetích zemí, kteří přicházejí na vnější hranice, včetně určování totožnosti, evidence těchto státních příslušníků třetích zemí a vedení pohovorů s nimi a v případě, že o to daný členský stát požádá, snímání otisků prstů státních příslušníků třetích zemí ▌a poskytování informací o účelu těchto postupů, přičemž musí být plně dodržována základní práva;

b)  poskytování počátečních informací pro osoby, které chtějí požádat o mezinárodní ochranu, a jejich předání příslušným vnitrostátním orgánům dotčeného členského státu nebo odborníkům vyslaným Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu;

c)  technickou a operativní pomoc v oblasti navracení v souladu s článkem 49, včetně přípravy ▌a organizace návratových operací ▌;

d)  nezbytné technické vybavení.

6.  Podpůrné týmy pro řízení migrace v případě potřeby zahrnují odborníky na ochranu dětí, obchodování s lidmi, ochranu ▌proti pronásledování na základě pohlaví nebo na základní práva.

Článek 42

Navrhované činnosti na vnějších hranicích

1.  Na základě výsledků hodnocení zranitelnosti nebo v případě přiřazení kritického dopadu jednomu nebo více úsekům vnějších hranic a s ohledem na relevantní prvky v pohotovostních plánech členského státu, analýzu rizik provedenou agenturou a analytickou vrstvu evropského situačního obrazu doporučí výkonný ředitel dotčenému členskému státu, aby zahájil, provedl nebo upravil společné operace nebo zásahy rychlé reakce na hranicích, nebo jakoukoli jinou příslušnou činnost agentury vymezenou v článku 37.

2.  Dotčený členský stát odpoví na doporučení výkonného ředitele uvedené v odstavci 1 do šesti pracovních dnů. V případě záporné odpovědi, pokud jde o navrhované činnosti, členský stát poskytne rovněž odůvodnění této odpovědi. Výkonný ředitel neprodleně uvědomí správní radu a Komisi o navrhovaných činnostech a odůvodněních záporné odpovědi v zájmu posouzení, zda jsou nutné okamžité kroky v souladu s článkem 43.

Článek 43

Situace na vnějších hranicích, která vyžaduje okamžité kroky

1.  Pokud se ochrana vnějších hranic stane neúčinnou do takové míry, že vznikne riziko, že bude ohroženo fungování schengenského prostoru z toho důvodu, že:

a)  členský stát nepřijme nezbytná opatření v souladu s rozhodnutím správní rady uvedeným v čl. 33 odst. 10; nebo

b)  členský stát, který čelí zvláštním a nepřiměřeným výzvám na vnější hranici, buď nepožádal agenturu o dostatečnou podporu na základě článku 38, článku 40, článku 41a článku 42, nebo nečiní nezbytné kroky pro provedení opatření na základě uvedených článků,

Rada na návrh Komise ▌může prostřednictvím prováděcího aktu neprodleně přijmout rozhodnutí, v němž jsou vymezena opatření ke zmírnění uvedených rizik, která má agentura provést, a jímž se dotčený členský stát žádá o spolupráci s agenturou při provádění uvedených opatření.

Komise před předložením svého návrhu konzultuje s agenturou.

2.  Pokud nastane situace, která vyžaduje okamžité kroky, je o ní a o všech následných opatřeních a rozhodnutích přijatých v reakci na tuto situaci neprodleně informován Evropský parlament ▌.

3.  Za účelem zmírnění rizika, že bude ohrožen schengenský prostor, stanoví rozhodnutí Rady uvedené v odstavci 1, že agentura přijme jedno či více z těchto opatření:

a)  organizovat a koordinovat zásahy rychlé reakce na hranicích a vysílat stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže, včetně týmů z rezervy pro rychlé nasazení;

b)  vysílat stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace zejména do hotspotů;

c)  koordinovat činnosti na vnějších hranicích pro jeden či více členských států a třetích zemí, včetně společných operací s třetími zeměmi;

d)  nasazovat technické vybavení;

e)  organizovat návratové zásahy.

4.  Do dvou pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí Rady uvedeného v odstavci 1 výkonný ředitel:

a)  určí kroky, které je nutné učinit pro praktický výkon opatření určených v uvedeném rozhodnutí, včetně technického vybavení a počtu a profilů operativních pracovníků nutných k tomu, aby bylo dosaženo cílů uvedeného rozhodnutí;

b)  vypracuje návrh operačního plánu a předloží jej dotčeným členským státům.

5.  Výkonný ředitel a dotčený členský stát se dohodnou na operačním plánu do tří pracovních dnů ode dne jeho předložení.

6.  Agentura neprodleně a v každém případě do pěti pracovních dnů od vyhotovení operačního plánu vyšle operativní pracovníky ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže uvedeného v článku 55 nezbytné pro praktický výkon opatření určených v rozhodnutí Rady uvedeném v odstavci 1 tohoto článku. Ve druhé fázi a v každém případě do dvanácti pracovních dnů od vyhotovení operačního plánu se podle potřeby vyšlou dodatečné jednotky.

7.  Agentura a členské státy neprodleně a v každém případě do deseti pracovních dnů od vyhotovení operačního plánu pošle do místa určení za účelem nasazení technické vybavení a kompetentní pracovníky nezbytné pro praktický výkon opatření určených v rozhodnutí Rady uvedeném v odstavci 1.

Další technické vybavení se v případě potřeby nasadí ve druhé fázi v souladu s článkem 64.

8.  Dotčený členský stát vyhoví rozhodnutí Rady uvedenému v odstavci 1. Za tímto účelem neprodleně spolupracuje s agenturou a učiní nezbytné kroky, zejména splněním povinností stanovených v článcích 44, 83 a 84, k usnadnění provedení uvedeného rozhodnutí a k praktickému výkonu opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí a v operačním plánu dohodnutém s výkonným ředitelem.

9.  V souladu s článkem 58 a v příslušném případě s článkem 40 poskytnou členské státy operativní pracovníky určené výkonným ředitelem podle odstavce 4 tohoto článku.

Komise sleduje provádění opatření určených v rozhodnutí Rady uvedeném v odstavci 1 a opatření přijatá pro tento účel agenturou. Jestliže dotčený členský stát nevyhoví rozhodnutí Rady uvedenému v odstavci 1 do 30 dnů a nespolupracuje s agenturou podle odstavce 8 tohoto článku, může Komise zahájit postup podle článku 29 nařízení (EU) 2016/399.

Článek 44

Velení jednotkám

1.  Jednotkám pro správu hranic, návratovým jednotkám a podpůrným týmům pro řízení migrace po dobu jejich vyslání velí hostitelský členský stát nebo – v případě spolupráce se třetí zemí v souladu s dohodou o postavení jednotek – dotčená třetí země v souladu s operačním plánem.

2.  Agentura může prostřednictvím svého koordinátora sdělovat hostitelskému členskému státu své názory na velení jednotkám. V takovém případě vezme hostitelský členský stát tyto názory v úvahu a v největší možné míře se jimi řídí.

3.  Nejsou-li povely vydávané jednotkám v souladu s operačním plánem, informuje o tom koordinátor neprodleně výkonného ředitele a ten může ve vhodných případech učinit kroky podle čl. 47 odst. 3.

4.  Příslušníci jednotek při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí plně ctí základní práva, včetně přístupu k azylovému řízení, a lidskou důstojnost a věnují zvláštní pozornost zranitelným osobám. Veškerá opatření, která učiní při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí, musí být přiměřená cílům, jež uvedená opatření sledují. Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí nesmějí diskriminovat osoby z žádných důvodů, například na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání či přesvědčení, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace, a to v souladu s článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie.

5.  Příslušníci jednotek, kteří nejsou statutárními zaměstnanci agentury, nadále podléhají kázeňským opatřením svého domovského členského státu. Pokud jde o porušení základních práv nebo závazků v oblasti mezinárodní ochrany při provádění jakékoli operační činnosti agentury, stanoví domovský členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem vhodná kázeňská nebo jiná opatření.

6.  Příslušníci jednotek, kteří jsou statutárními zaměstnanci agentury, podléhají kázeňským opatřením v souladu se služebním řádem a opatřením stanoveným v rámci mechanismu dohledu uvedeného v čl. 56 odst. 3a písm. a).

Článek 45

Koordinátor

1.  Agentura zajišťuje operativní provádění všech organizačních aspektů společných operací, pilotních projektů či zásahů rychlé reakce na hranicích, včetně účasti statutárních zaměstnanců agentury.

2.  Aniž je dotčen článek 60, výkonný ředitel jmenuje z řad statutárních zaměstnanců agentury jednoho nebo více odborníků, kteří mohou být vysláni jako koordinátoři pro každou společnou operaci či zásah rychlé reakce na hranicích. Výkonný ředitel oznámí hostitelskému členskému státu jejich jména.

3.  Koordinátor jedná jménem agentury ve všech aspektech vyslání jednotek. Úkolem koordinátora je podporovat spolupráci a koordinaci mezi hostitelskými a zúčastněnými členskými státy. Koordinátorovi poskytuje pomoc a poradenství alespoň jeden pracovník pověřený sledováním základních práv. Koordinátor zejména:

a)  jedná jako spojovací článek mezi agenturou, hostitelským členským státem a příslušníky jednotek Evropské pohraniční a pobřežní stráže a zároveň poskytuje jménem agentury pomoc ve všech záležitostech souvisejících s podmínkami jejich nasazení v těchto jednotkách;

b)  monitoruje řádné provádění operačního plánu, včetně ochrany základních práv ve spolupráci s osobami pověřenými sledováním základních práv, a podává o tom výkonnému řediteli agentury zprávy;

c)  jedná jménem agentury ve všech aspektech vyslání jednotek a podává agentuře o všech těchto aspektech zprávy;

d)  podává výkonnému řediteli zprávy v případech, kdy povely vydané hostitelským státem jednotkám nejsou v souladu s operačním plánem, zejména pokud jde o základní práva, a ve vhodných případech navrhuje výkonnému řediteli, aby zvážil přijetí rozhodnutí podle článku 47.

4.  V souvislosti se společnými operacemi či zásahy rychlé reakce na hranicích může výkonný ředitel agentury pověřit koordinátora, aby byl nápomocen při řešení jakýchkoli sporů týkajících se provádění operačního plánu a vyslání jednotek.

Článek 46

Náklady

1.  Agentura v plném rozsahu hradí následující náklady, které členským státům vzniknou tím, že poskytnou své operativní pracovníky pro účely krátkodobého vyslání jako příslušníků jednotek ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže do členských států a třetích zemí podle ustanovení článku 58 nebo do členských států podle ustanovení článku 58a:

a)  náklady na dopravu z domovského členského státu do hostitelského členského státu a z hostitelského členského státu do domovského členského státu a v hostitelském členském státě pro účely vyslání nebo přesunu v rámci uvedeného členského státu nebo do jiného hostitelského členského státu. Totéž platí pro vyslání a přesuny v rámci třetí země nebo do jiné třetí země;

b)  náklady na očkování;

c)  náklady na zvláštní pojištění;

d)  náklady na zdravotní péči, a to i pokud jde o psychologickou pomoc;

e)  denní příspěvky, včetně nákladů na ubytování.

2.  ▌Správní rada přijme podrobná pravidla týkající se úhrady nákladů vzniklých krátkodobě vyslaným pracovníkům v souladu s článkem 58 a podle potřeby je aktualizuje. Rozhodnutí správní rady vychází z návrhu výkonného ředitele. V zájmu zajištění souladu s platným právním rámcem předkládá výkonný ředitel tento návrh po obdržení kladného stanoviska Komise. Podrobná pravidla musí v maximálně možné míře vycházet z možností zjednodušeného vykazování nákladů. V příslušném případě správní rada zajistí konzistenci s pravidly vztahujícími se na ▌výdaje na služební cesty statutárních zaměstnanců.

Článek 47

Pozastavení nebo ukončení činností nebo jejich nezahájení

1.  Výkonný ředitel ukončí veškeré činnosti agentury, jestliže již nejsou splněny podmínky pro jejich provádění. Výkonný ředitel o tomto ukončení předem informuje dotčený členský stát.

2.  Členské státy účastnící se operační činnosti agentury mohou požádat, aby výkonný ředitel danou operační činnost ukončil. Výkonný ředitel o této žádosti informuje správní radu.

3.  Výkonný ředitel může poté, co informuje dotčený členský stát, stáhnout financování určité činnosti nebo ji pozastavit či ukončit, pokud hostitelský členský stát nedodržuje operační plán.

4.  Výkonný ředitel po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv a poté, co informuje dotčený členský stát, stáhne financování veškeré činnosti agentury nebo tuto činnost zcela nebo částečně pozastaví či ukončí, pokud se domnívá, že byla v souvislosti s danou činností porušena základní práva či závazky týkající se mezinárodní ochrany a že tato porušení jsou závažná nebo mohou přetrvávat.

4a.  Výkonný ředitel nezahájí žádnou činnost, v souvislosti s níž by od počátku existovaly závažné důvody k jejímu přerušení nebo ukončení, pokud se domnívá, že by tato činnost mohla vést k porušení základních práv či závazků týkajících se mezinárodní ochrany, které by mělo závažný charakter.

4b.  Rozhodnutí uvedená v odstavcích 4 a 4a se přijímají na základě náležitého odůvodnění. Při přijímání takových rozhodnutí výkonný ředitel mimo jiné zohlední relevantní informace, jako jsou počet a obsah zaznamenaných stížností, pokud se jimi dosud nezabýval příslušný orgán dotčeného členského státu, zprávy o závažných incidentech, zprávy koordinátorů a dalších příslušných mezinárodních organizací a orgánů, institucí a jiných subjektů Unie v oblastech působnosti tohoto nařízení. Výkonný ředitel o těchto rozhodnutích informuje správní radu a náležitě je zdůvodní.

5.  Pokud výkonný ředitel rozhodne, že pozastaví nebo ukončí vyslání podpůrného týmu pro řízení migrace agenturou, informuje o tomto rozhodnutí ostatní příslušné agentury působící v daném hotspotu ▌.

Článek 48

Hodnocení činností

Výkonný ředitel vyhodnotí výsledky všech operativních činností agentury. Do 60 dnů po ukončení těchto činností předloží správní radě podrobné hodnotící zprávy spolu se zjištěními úředníka pro otázky základních práv. Výkonný ředitel provede komplexní ▌ analýzu těchto výsledků s cílem zvýšit kvalitu, soudržnost a účinnost budoucích činností a začlení tuto analýzu do výroční zprávy o činnosti agentury a zajistí, aby je agentura při budoucích činnostech zohlednila.

Oddíl 8

Činnost agentury v oblasti navracení

Článek 49

Navracení

1.  Pokud jde o navracení, agentura, aniž by posuzovala oprávněnost rozhodnutí o navrácení, která zůstávají ve výhradní odpovědnosti členských států, v souladu se základními právy, obecnými zásadami práva Unie a mezinárodního práva, včetně mezinárodní ochrany, dodržování zásady nenavracení a práv dětí:

a)  poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při navracení ▌, včetně ▌

i)   shromažďování informací nezbytných pro vydávání rozhodnutí o navrácení, zjišťování totožnosti státních příslušníků třetích zemí, na něž se vztahuje řízení o navrácení, a při dalších přednávratových činnostech členských států, jejich činnostech souvisejících s navracením a činnostech po příjezdu a po navrácení s cílem vytvořit integrovaný systém řízení navracení mezi příslušnými orgány členských států, jehož se budou účastnit příslušné orgány třetích zemí a další příslušné zúčastněné strany;

ii)   získávání cestovních dokladů, a to i prostřednictvím konzulární spolupráce, aniž zveřejňuje informace týkající se skutečnosti, že byla podána žádost o mezinárodní ochranu, nebo jakékoli jiné informace, které nejsou nezbytné pro účely návratu;

iii)  organizace a koordinace návratových operací a poskytování podpory při dobrovolných návratech ve spolupráci s členskými státy;

iv)   asistovaných dobrovolných návratů z členských států, poskytování pomoci vracející se osobě ve fázi před návratem, během návratu a po příjezdu a po návratu, s přihlédnutím k potřebám zranitelných osob;

b)  poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům, které jsou vystaveny výzvám v souvislosti se svými systémy navracení;

c)  po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv vypracuje nezávazný referenční vzor pro vnitrostátní informační systém řízení případů navracení popisující strukturu takových systémů a poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při vytváření takových systémů kompatibilních s tímto vzorem;

d)  ▌provozuje a dále rozvíjí platformu pro integrované řízení navracení a komunikační infrastrukturu, jež umožňuje spojení vnitrostátních systémů členských států pro řízení navracení s touto platformou za účelem výměny údajů a informací, včetně automatizované výměny statistických údajů, a poskytuje technickou a operativní pomoc členským státům při připojování se k této komunikační struktuře;

f)  organizuje, propaguje a koordinuje činnosti, které umožňují výměnu informací a identifikaci a sdílení osvědčených postupů ve věcech navracení mezi členskými státy;

g)  financuje nebo spolufinancuje operace, zásahy a činnosti včetně nákladů, které vznikly v souvislosti s nezbytnou úpravou vnitrostátních systémů pro řízení navracení za účelem zajištění bezpečné komunikace s platformou, uvedené v této kapitole ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují.

2.  Technická a operativní pomoc uvedená v odst. 1 písm. b) zahrnuje činnosti, jejichž cílem je pomáhat příslušným vnitrostátním orgánům členských států při provádění řízení o navrácení, a v jejich rámci jsou zejména poskytovány:

a)  tlumočnické služby,

b)  praktické informace, včetně jejich analýz, a doporučení týkající se třetích zemí návratu relevantní pro provádění tohoto nařízení, ve vhodných případech ve spolupráci s dalšími institucemi a jinými subjekty Unie, zejména Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu;

c)  poradenství ohledně provádění a řízení postupů navracení v souladu se směrnicí 2008/115/ES▌;

d)  poradenství a pomoc při provádění opatření přijatých členskými státy v souladu se směrnicí 2008/115/ES a mezinárodním právem, nezbytných k tomu, aby se zajistilo, že navracené osoby jsou k dispozici pro účely návratu, a aby se zabránilo jejich útěku, a poradenství ohledně alternativ k zadržení;

e)  vybavení, kapacity a odborné znalosti k provádění rozhodnutí o navrácení a k určování totožnosti státních příslušníků třetích zemí.

3.  Cílem agentury je v úzké spolupráci s Komisí a za podpory příslušných zúčastněných stran, včetně Evropské migrační sítě, vytvářet synergie a propojit sítě a programy v oblasti navracení financované Unií.

Článek 50

Systémy pro výměnu informací a řízení navracení

1.   Agentura ▌ provozuje a dále rozvíjí platformu pro integrované řízení navracení v souladu s čl. 49 odst. 1 písm. d) ke zpracovávání informací včetně osobních údajů ▌sdělovaných vnitrostátními systémy členských států pro řízení navracení, které agentura potřebuje k poskytování technické a operativní pomoci ▌. Osobní údaje mohou zahrnovat pouze biografické údaje nebo seznamy cestujících, pokud jsou tyto údaje nezbytné pro účely agentury napomáhající při koordinaci nebo organizaci návratových operací do třetích zemí bez ohledu na dopravní prostředek. Tyto údaje jsou předány platformě pouze v případě přijetí rozhodnutí o zahájení návratové operace a jsou vymazány, jakmile je operace ukončena.

Biografické údaje jsou platformě sděleny pouze v případě, že k nim nemají přístup příslušníci jednotek a týmů podle článku 17 nařízení (EU) 2018/1860 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí.

Platformu může agentura rovněž používat k bezpečnému přenosu biometrických nebo biografických údajů včetně všech druhů dokumentů, které lze považovat za důkaz prima facie státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení, pokud je přenos těchto osobních údajů nezbytný k tomu, aby agentura v jednotlivých případech na žádost členského státu poskytla pomoc při potvrzování totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí. Tyto údaje nesmějí být na platformě ukládány a musí být vymazány ihned poté, co je potvrzeno jejich přijetí.

2.  Agentura rovněž vyvíjí, zavádí a provozuje informační systémy a softwarové aplikace umožňující výměnu informací za účelem navracení v rámci Evropské pohraniční a pobřežní stráže a za účelem výměny osobních údajů uvedených v článcích 87 až 89.

3.  Osobní údaje jsou zpracovávány v souladu s příslušnými články 87, 88 a 89.

Článek 51

Návratové operace

1.  Aniž by posuzovala oprávněnost rozhodnutí o navrácení, poskytuje agentura nezbytnou technickou a operativní pomoc a zajišťuje koordinaci nebo organizaci návratových operací, mimo jiné na základě pronájmu letadel pro účely těchto operací nebo organizací návratů prostřednictvím pravidelných letů nebo jiného dopravního prostředku. Agentura může z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu koordinovat nebo organizovat návratové operace.

2.  Členské státy pomocí systému uvedeného v čl. 50 odst. 1 poskytují operativní údaje o navracení nezbytné k posouzení návratových potřeb agenturou a informují agenturu o svém orientačním plánování, pokud jde o počet navracených osob a o třetí země návratu v souvislosti s příslušnými vnitrostátními návratovými operacemi a o svých potřebách pomoci či koordinace ze strany agentury. Agentura vypracuje a vede průběžný operační plán, aby žádajícímu členskému státu poskytla nezbytnou operativní pomoc a posily, a to i prostřednictvím technického vybavení. Agentura může z vlastního podnětu a se souhlasem dotčeného členského státu nebo na žádost členského státu začlenit do průběžného operačního plánu data a místa určení návratových operací, která na základě posouzení potřeb považuje za nezbytná. Správní rada na návrh výkonného ředitele rozhodne o způsobu provádění průběžného operačního plánu. Dotčený členský stát zašle agentuře potvrzení o tom, že všechny navracené osoby, na něž se vztahuje návratová operace organizovaná nebo koordinovaná agenturou, obdržely vykonatelné rozhodnutí o navrácení.

V případě, že jsou nasazeny týmy uvedené v čl. 2 odst. 18, musí před navracením jakékoli navracené osoby nahlídnout do SIS, aby ověřily, zda nebylo rozhodnutí o navrácení pozastaveno nebo zda nebyl odložen jeho výkon.

Průběžný operační plán zahrnuje prvky nezbytné pro uskutečnění operace navracení, včetně prvků týkajících se dodržování základních práv, s odkazem na příslušné kodexy chování, a dále odkazy mj. na postupy pro mechanismus sledování, podávání zpráv a podávání stížností.

3.  Agentura může poskytovat technickou a operativní pomoc a může také buď na žádost zúčastněných členských států, či z vlastního podnětu se souhlasem dotčeného členského státu zajišťovat koordinaci či organizaci návratových operací, pro které třetí země návratu poskytla dopravní prostředky a osoby pověřené doprovodem nuceně navracených osob (dále jen „sběrné návratové operace“). Zúčastněné členské státy a agentura zaručují, že jsou během celé návratové operace dodržována základní práva a zásada nenavraceníže omezující prostředky jsou používány přiměřeně a že je zaručena důstojnost navracené osoby. Během celé návratové operace až do příjezdu do třetí země návratu je přítomen alespoň jeden zástupce členského státu a jedna osoba pověřená sledováním nuceného navracení z rezervy vytvořené podle článku 52 nebo z vnitrostátního systému zúčastněného členského státu pro sledování.

4.  Výkonný ředitel neprodleně vypracuje návratový plán pro sběrné návratové operace. Výkonný ředitel a jakýkoliv zúčastněný členský stát se dohodnou na návratovém plánu, v němž jsou podrobně popsány organizační a procedurální aspekty sběrné návratové operace, s přihlédnutím k důsledkům takových operací pro základní práva a k jejich rizikům. Každá změna nebo úprava tohoto plánu vyžaduje dohodu stran uvedených v odstavci 3 a v tomto odstavci.

▌Návratový plán sběrných návratových operací je pro agenturu a pro kterýkoliv zúčastněný členský stát závazný. Zahrnuje všechny kroky, které jsou pro provedení sběrné návratové operace nezbytné.

5.   Každá návratová operace organizovaná či koordinovaná agenturou je sledována v souladu s čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES. Sledování nucených návratových operací provádí osoba pověřená sledováním nuceného navracení na základě objektivních a transparentních kritérií a zahrnuje celou návratovou operaci od fáze před opuštěním území až po předání navracených osob v třetí zemi návratu. Osoba pověřená sledováním nuceného navracení předloží zprávu o každé nucené návratové operaci výkonnému řediteli, úředníkovi pro otázky základních práv a příslušným vnitrostátním orgánům všech členských států zapojených do dané operace. Výkonný ředitel a příslušné vnitrostátní orgány zajistí v případě nutnosti náležitá následná opatření.

5a.  Má-li agentura obavy o dodržování základních práv při jakékoli fázi návratové operace, sdělí je zúčastněným členským státům a Komisi.

6.  Výkonný ředitel vyhodnotí výsledky návratových operací a každých šest měsíců předá Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a správní radě podrobnou hodnotící zprávu týkající se všech návratových operací za uplynulé pololetí spolu se zjištěními úředníka pro otázky základních práv. Výkonný ředitel provede komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků s cílem zvýšit kvalitu, soudržnost a účinnost budoucích návratových operací. Výkonný ředitel začlení tuto analýzu do výroční zprávy o činnosti agentury.

7.  Agentura financuje nebo spolufinancuje návratové operace ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují, přičemž upřednostní operace prováděné více než jedním členským státem nebo operace z hotspotů ▌.

Článek 52

Rezerva osob pověřených sledováním nuceného navracení

1.  Agentura po řádném zohlednění stanoviska úředníka pro otázky základních práv vytvoří z pracovníků příslušných subjektů členských států rezervu osob pověřených sledováním nuceného navracení, které provádějí činnosti sledování nuceného navracení v souladu s čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES a které byly vyškoleny v souladu s článkem 62 tohoto nařízení.

2.  Správní rada na návrh výkonného ředitele určí profil a počet osob pověřených sledováním nuceného navracení, které mají být poskytnuti této rezervě. Tentýž postup se použije při všech následných změnách jejich profilu a celkového počtu.

Členské státy zodpovídají za přispívání do rezervy jmenováním osob pověřených sledováním nuceného navracení, které odpovídají definovanému profilu, aniž by případně byla dotčena nezávislost těchto osob pověřených sledováním podle vnitrostátního práva. Agentura do této rezervy přispívá rovněž osobami pověřenými sledováním základních práv uvedenými v článku 107a. Do rezervy musí být zahrnuty osoby pověřené sledováním nuceného navracení, které mají zvláštní odbornost v oblasti ochrany dětí.

3.  Příspěvek členských států, pokud jde o osoby pověřené sledováním nuceného navracení, pro návratové operace a zásahy pro následující rok se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami poskytnou členské státy na žádost agentury pro účely vyslání osoby pověřené sledováním nuceného navracení, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, která zásadním způsobem ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů. Tato žádost se podává nejméně 21 pracovních dnů před zamýšleným nasazením, nebo pět pracovních dnů v případě rychlého návratového zásahu.

4.  Agentura poskytne osoby pověřené sledováním nuceného navracení na žádost zúčastněným členským státům, aby jménem těchto států sledovaly správné provádění návratových operací a návratových zásahů po celou dobu jejich trvání. Poskytne rovněž osoby pověřené sledováním nuceného navracení se zvláštní odborností v oblasti ochrany dětí pro veškeré návratové operace zahrnující děti.

5.  Osoby pověřené sledováním nuceného navracení podléhají i v průběhu návratové operace nebo návratového zásahu kázeňským opatřením svého domovského členského státu. V souladu s článkem 94 podléhají zaměstnanci agentury vyslaní jakožto osoby pověřené sledováním kázeňským opatřením stanoveným ve služebním řádu.

Článek 53

Návratové jednotky

1.  Agentura může vysílat návratové jednotky, které se případně skládají také z úředníků s odbornými znalostmi v oblasti ochrany dětí, a to buď na žádost členského státu, či z vlastního podnětu se souhlasem dotyčného členského státu během návratových zásahů v rámci týmů pro řízení migrace nebo v případě potřeby poskytovat další technickou a operativní pomoc v oblasti navracení ▌.

2.  Na ▌návratové jednotky se obdobně použijí čl. 41 odst. 2, 3, 4 a 5 články 44, 45 a 46.

Článek 54

Návratové zásahy

1.  Za situací, kdy členský stát čelí zátěži při plnění povinnosti navracet navrácené osoby, poskytne agentura buď z vlastního podnětu se souhlasem dotyčného členského státu, nebo na žádost tohoto členského státu vhodnou technickou a operativní pomoc v podobě návratového zásahu. Tento zásah může spočívat ve vyslání návratových jednotek, které poskytují pomoc při provádění řízení o navrácení, do hostitelského členského státu a v organizaci návratových operací z hostitelského členského státu.

Ustanovení článku 51 se použijí rovněž na návratové operace organizované či koordinované agenturou v rámci návratových zásahů.

3.  Za situací, kdy je členský stát při plnění své povinnosti navracet navrácené osoby, vystaven zvláštním a nepřiměřeným výzvám, poskytne agentura buď z vlastního podnětu se souhlasem dotyčného členského státu, nebo na žádost tohoto členského státu vhodnou technickou a operativní pomoc v podobě rychlého návratového zásahu. Rychlý návratový zásah může spočívat v rychlém vyslání návratových jednotek, které poskytují pomoc při provádění řízení o navrácení, do hostitelského členského státu a v organizaci návratových operací z hostitelského členského státu.

4.  V souvislosti s návratovým zásahem vypracuje výkonný ředitel po dohodě s hostitelským členským státem a zúčastněnými členskými státy neprodleně operační plán. Použijí se příslušná ustanovení článku 39.

5.  Výkonný ředitel přijme co nejdříve a v případě uvedeném v odstavci 2 do pěti pracovních dnů rozhodnutí o operačním plánu. Rozhodnutí se neprodleně písemně oznámí dotčeným členským státům a správní radě.

6.  Agentura financuje nebo spolufinancuje návratové zásahy ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují.

Oddíl 9

Schopnosti

Článek 55

Stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže

1.  Součástí agentury je stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže s kapacitou, která je vymezena v příloze. Tento stálý útvar je složen z těchto čtyř kategorií zaměstnanců v souladu s ročním režimem disponibility stanoveným v příloze I:

a)  kategorie 1: operativní pracovníci agentury zaměstnaní v souladu s čl. 94 odst. 1 a nasazení jako příslušníci jednotek v operačních oblastech v souladu s článkem 56 a pracovníci odpovědní za fungování ústřední jednotky ETIAS;

b)  kategorie 2: operativní pracovníci dlouhodobě dočasně přidělení z členských států do agentury jako součást stálého útvaru v souladu s článkem 57;

c)  kategorie 3: operativní pracovníci z členských států připravení na poskytnutí do agentury pro krátkodobé vyslání jako součást stálého útvaru v souladu s článkem 58;

ca)  kategorie 4: rezerva pro rychlé nasazení, kterou tvoří operativní pracovníci z členských států a která je připravena na vyslání za účelem provedení zásahů rychlé reakce na hranicích podle článků 40 a 58a.

2.  Agentura vysílá příslušníky stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže jako příslušníky jednotek pro správu hranic, podpůrných týmů pro řízení migrace, návratových jednotek při společných operacích, zásazích rychlé reakce na hranicích či návratových zásazích nebo jakýchkoliv dalších relevantních operativních činnostech v členských státech nebo ve třetích zemích. V souladu s článkem 83 mohou být tyto činnosti vykonávány pouze na základě povolení ze strany dotčeného členského státu nebo třetí země. Skutečný počet vyslaných příslušníků stálého útvaru závisí na operativních potřebách.

Vyslání stálého útvaru by mělo doplňovat úsilí vynakládané členskými státy.

3.  Při poskytování podpory členským státům v souladu s článkem 83 mají ▌ příslušníci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže vyslaní jakožto příslušníci jednotek možnost provádět úkoly spojené s ochranou hranic nebo navracením, včetně úkolů vyžadujících výkonné pravomoci vymezených v příslušných vnitrostátních právních předpisech nebo v případě zaměstnanců agentury v souladu s čl. 56 odst. 5.

Příslušníci stálého útvaru, včetně statutárních zaměstnanců, splňují požadavky na specializovanou odbornou přípravu a profesionalitu stanovené v čl. 16 odst. 1 nařízení (EU) 2016/399 či v dalších příslušných nástrojích.

4.  Na návrh výkonného ředitele s přihlédnutím k analýze rizik provedené agenturou, výsledkům hodnocení zranitelnosti a cyklu víceleté strategické politiky a na základě počtů a profilů, které má agentura k dispozici prostřednictvím svých statutárních zaměstnanců a probíhajících dočasných přidělení, rozhodne správní rada do 31. března každého roku:

-a)  o definování profilů a požadavků týkajících se operativních pracovníků stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

a)  na základě očekávaných operativních potřeb pro následující rok o počtu operativních pracovníků pro každý konkrétní profil v rámci ▌ kategorií 1 až 3 ve stálém útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže pro účely sestavení jednotek v následujícím roce;

b)  o vymezení kapacit uvedených v příloze III a IV stanovením konkrétních počtů a profilů operativních pracovníků z každého členského státu, kteří budou dočasně přiděleni do agentury v souladu s článkem 57 a budou jmenováni v souladu s článkem 58 v rámci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže v následujícím roce;

ba)  o vymezení kapacit uvedených v příloze Va stanovením konkrétních počtů a profilů operativních pracovníků z každého členského státu v rezervě pro rychlé nasazení, kteří budou v následujícím roce vysíláni v případě zásahů rychlé reakce na hranicích podle článků 40 a 58a v rámci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

c)  o orientačním víceletém plánování profilů pro následující roky za účelem usnadnění dlouhodobého plánování příspěvků členských států a náboru statutárních zaměstnanců agentury.

4a.  Personál pro obsluhu technického vybavení poskytnutého v souladu s článkem 64 se započítává do příspěvků, které členské státy poskytují pro krátkodobá vyslání podle článku 58 pro následující rok. Aby mohla správní rada připravit příslušné rozhodnutí uvedené v odstavci 4, dotčený členský stát do konce ledna každého roku informuje agenturu o záměru vyslat technické vybavení a odpovídající obslužný personál.

5.  Pro účely článku 74 agentura vyvine a zajistí struktury velení a kontroly pro účinné nasazení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže na území třetích zemí.

6.  Agentura může přijmout dostatečný počet pracovníků, který může činit až 4 % celkového počtu stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, jak jej definuje příloha I, z řad personálu v rámci kategorie 1, jako zaměstnance mající podpůrné nebo monitorovací funkce pro zřízení stálého útvaru, plánování a řízení jeho operací a pro pořizování vlastního vybavení agentury.

7.  Pracovníci uvedení v odstavci 6 a pracovníci odpovědní za fungování ústřední jednotky ETIAS nejsou vysíláni jako příslušníci jednotek, jsou však započítáváni v rámci přílohy I.

Článek 56

Statutární zaměstnanci agentury ve stálém útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže

1.  Agentura přispívá do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže svými statutárními zaměstnanci (kategorie 1), kteří budou vysláni do operačních oblastí jako příslušníci jednotek s ▌ úkoly a pravomocemi podle článku 83, včetně úkolu obsluhovat vlastní vybavení agentury.

1a.  Agentura zajistí, aby byli při náboru vybráni uchazeči, kteří prokazují vysokou úroveň profesionality, vyznávají vysoké etické hodnoty a mají odpovídající jazykové znalosti.

2.  V souladu s čl. 62 odst. 2 podstoupí po svém náboru ▌zaměstnanci, kteří mají být vysláni jako příslušníci jednotek, potřebnou odbornou přípravu související s ostrahou hranic nebo případně navracením, včetně přípravy změřené na základní práva, v závislosti na profilech stanovených správní radou v souladu s čl. 55 odst. 4, přičemž se vezmou v potaz kvalifikace získané v dřívějším období a odborná praxe v příslušných oblastech.

Tento proces odborné přípravy je realizován v rámci speciálních programů odborné přípravy vytvořených agenturou a na základě dohod s vybranými členskými státy v jejich specializovaných školících a vzdělávacích institucích, včetně partnerských akademií agentury v členských státech. Pro každého zaměstnance se po náboru navrhne adekvátní plán odborné přípravy zajišťující jeho neustálou profesní kvalifikaci pro plnění úkolů souvisejících s ostrahou hranic nebo navracením a tyto plány odborné přípravy se pravidelně aktualizují. Náklady na odbornou přípravu hradí v plné výši agentura.

Plnou odbornou přípravu související s ostrahou hranic nebo navracením nemusí absolvovat zaměstnanci působící na místě technické obsluhy vlastního vybavení agentury.

3.  Během jejich zaměstnání agentura zajistí, aby její statutární zaměstnanci plnili své povinnosti jako příslušníci jednotek v souladu s nejvyššími standardy a v plném souladu se základními právy. Pro každého zaměstnance se navrhne adekvátní plán odborné přípravy zajišťující jeho neustálou profesní kvalifikaci pro plnění úkolů souvisejících s ostrahou hranic nebo navracením.

3a.  Správní rada na návrh výkonného ředitele:

a)  zřídí vhodný mechanismus dohledu, pomocí něhož bude možné sledovat uplatňování ustanovení o použití síly ze strany statutárních zaměstnanců, včetně pravidel podávání zpráv o použití síly v rámci vyslání a souvisejících zvláštních opatření, včetně opatření disciplinární povahy;

b)  stanoví pravidla, podle nichž může výkonný ředitel opravňovat statutární zaměstnance k nošení a použití zbraně v souladu s čl. 83 odst. 5, včetně povinné spolupráce s příslušnými vnitrostátními orgány, zejména pokud jde o členský stát, jehož je státním příslušníkem, členský stát pobytu a členský stát úvodní odborné přípravy. Tato pravidla rovněž stanoví, jak by si měli statutární zaměstnanci tuto způsobilost udržovat, zejména pokud jde o manipulaci se zbraní včetně pravidelných střeleckých prověrek;

c)  stanoví konkrétní pravidla, aby usnadnila skladování zbraní, střeliva a dalšího vybavení v zabezpečených zařízeních a jejich přepravu do operační oblasti.

V souvislosti s pravidly uvedenými v písmeni a) by Komise měla podle článku 110 služebního řádu vydat stanovisko týkající se souladu se služebním řádem. O návrhu výkonného ředitele se v souvislosti s písmenem a) vedou konzultace s úředníkem pro otázky základních práv.

4.  Ostatní pracovníci zaměstnaní agenturou, kteří nemají kvalifikaci k výkonu funkcí ochrany hranic, sledování dodržování základních práv nebo navracení, se vysílají pouze během společných operací za účelem koordinace, sledování situace v oblasti základních práv a plnění jiných souvisejících úkolů. Nejsou součástí jednotek.

5.  Statutární zaměstnanci agentury, kteří mají být vysláni jako příslušníci jednotek v souladu s článkem 83, mohou vykonávat následující úkoly vyžadující výkonné pravomoci v závislosti na profilu stanoveném agenturou a příslušné odborné přípravě:

a)  ověřování totožnosti a státní příslušnosti osob, včetně nahlížení do příslušných unijních a vnitrostátních databází;

b)  povolování vstupu při hraniční kontrole provedené na hraničních přechodech v případě, že jsou splněny podmínky vstupu stanovené v článku 6 Schengenského hraničního kodexu;

c)  odepření vstupu při hraniční kontrole provedené na hraničních přechodech v souladu s článkem 14 Schengenského hraničního kodexu;

d)  opatřování cestovních dokladů otiskem razítka v souladu s článkem 11 Schengenského hraničního kodexu;

e)  udělování nebo zamítání víz na hranicích v souladu s článkem 35 vízového kodexu a vkládání příslušných údajů do systému VIS;

f)  ostraha hranic včetně hlídkování mezi hraničními přechody s cílem zabránit nedovoleným překročením hranice, bojovat proti přeshraniční kriminalitě a přijímat opatření proti osobám, které nezákonně překročily hranici, včetně zadržení/zajištění;

g)  registrace otisků prstů osob zadržených v souvislosti s nezákonným překročením vnější hranice v systému Eurodac (kategorie 2) v souladu s kapitolou III nařízení o Eurodacu;

h)  navázání kontaktu se třetími zeměmi za účelem identifikace státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení, a získání cestovních dokladů pro tyto osoby;

i)  poskytování doprovodu státním příslušníkům třetích zemí podléhajícím postupu nuceného návratu.

Článek 57

Účast členských států ve stálém útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže prostřednictvím dlouhodobého dočasného přidělení

1.  Členské státy přispívají do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže svými operativními pracovníky dočasně přidělenými jako příslušníci jednotek do agentury (kategorie 2). Doba trvání jednotlivých dočasných přidělení je 24 měsíců. Po dohodě domovského členského státu a agentury mohou být jednotlivá dočasná přidělení jednou prodloužena o dalších 12 nebo 24 měsíců. Aby se usnadnila realizace systému finanční podpory uvedeného v článku 61, začíná dočasné přidělení zpravidla na začátku kalendářního roku.

2.  Každý členský stát je odpovědný za průběžné přispívání k počtu operativních pracovníků jako dočasně přidělených příslušníků jednotek v souladu s přílohou III. Úhrada nákladů vzniklých pracovníkům vyslaným podle tohoto článku se provede v souladu s čl. 94 odst. 7.

3.  Operativní pracovníci dočasně přidělení do agentury mají ▌ úkoly a pravomoci jako příslušníci jednotek v souladu s článkem 83. Členský stát, který dočasně přidělil tyto operativní pracovníky, se považuje za jejich domovský členský stát. Během dočasného přidělení o místu (místech) a době trvání vyslání dočasně přiděleného příslušníka jednotek rozhoduje výkonný ředitel podle operativních potřeb. Agentura zajistí průběžné vzdělávání operativních pracovníků v době jejich dočasného přidělení.

4.  Do 30. června každého roku uvede každý členský stát kandidáty pro účely dočasného přidělení z řad operativních pracovníků v souladu s konkrétními počty a profily, o nichž pro následující rok rozhodla správní rada, jak je uvedeno v čl. 55 odst. 4. Agentura ověří, zda operativní pracovníci navržení členskými státy odpovídají stanoveným profilům a mají potřebné jazykové znalosti. Do 15. září agentura navržené kandidáty akceptuje, nebo je v případě nesouladu s požadovanými profily, nedostatečných jazykových znalostí, nesprávného jednání nebo porušení platných předpisů během předchozích vyslání odmítne a požádá daný členský stát, aby navrhl jiného kandidáta na dočasné přidělení.

5.  Pokud z důvodu vyšší moci nemůže být individuální operativní pracovník dočasně přidělen nebo není schopen ve svém dočasném přidělení pokračovat, zajistí dotčený členský stát jeho nahrazení jiným operativním pracovníkem s požadovaným profilem.

Článek 58

Účast členských států ve stálém útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže prostřednictvím krátkodobých vyslání

1.  Kromě dočasných přidělení v souladu s článkem 57 přispějí do 30. června každého roku členské státy rovněž do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže jmenováním příslušníků pohraniční stráže a dalších příslušných pracovníků na vnitrostátní předběžný seznam operativních pracovníků, kteří jsou k dispozici pro krátkodobá vyslání (kategorie 3), v souladu s příspěvky uvedenými v příloze IV a v souladu s konkrétními počty a profily, o nichž pro následující rok rozhodla správní rada, jak je uvedeno v čl. 55 odst. 4. Vnitrostátní předběžné seznamy jmenovaných operativních pracovníků se předají agentuře. Konečnou podobu seznamu na daný rok je nutné agentuře potvrdit po uzavření každoročních dvoustranných jednání do 1. prosince daného roku.

2.  Každý členský stát je odpovědný za zajištění toho, že jmenovaní operativní pracovníci jsou na vyžádání agentury k dispozici v souladu s ujednáními vymezenými v tomto článku. Každý operativní pracovník je k dispozici na dobu čtyř měsíců v daném kalendářním roce. Členské státy však mohou rozhodnout o vyslání jednotlivých pracovníků na dobu delší 4 měsíců. V případě pracovníků s potřebnou odborností se toto prodloužení započítá jako zvláštní příspěvek členského státu k témuž profilu nebo jinému požadovanému profilu. Úhrada nákladů vzniklých pracovníkům vyslaným podle tohoto článku se provede v souladu s čl. 46 odst. 2.

2a.  Operativní pracovníci dočasně přidělení do agentury mají úkoly a pravomoci jako příslušníci jednotek v souladu s článkem 83.

3.  Agentura může ověřit, zda operativní pracovníci jmenovaní členskými státy pro účely krátkodobých vyslání odpovídají stanoveným profilům a mají potřebné jazykové znalosti. Agentura odmítne jmenovaného operativního pracovníka ▌ v případě ▌nedostatečných jazykových znalostí, nesprávného jednání nebo porušení platných předpisů během předchozích vyslání. Agentura odmítne jmenovaného operativního pracovníka rovněž v případě nesouladu s požadovanými profily, s výjimkou případů, kdy tento pracovník odpovídá jinému profilu přidělenému členskému státu. V případě odmítnutí pracovníka zajistí dotčený členský stát jeho nahrazení jiným operativním pracovníkem s požadovaným profilem.

4.  Do 31. července každého roku agentura požádá, aby členské státy přispěly svými individuálními operativními pracovníky na společné operace pro následující rok v požadovaném počtu a s požadovanými profily. O dobách trvání individuálního vyslání se rozhodne v každoročních dvoustranných jednáních a dohodách mezi agenturou a členskými státy.

4a.   V konečném výsledku však členské státy na základě ročních dvojstranných jednání dají k dispozici operativní pracovníky z vnitrostátních seznamů uvedených v odstavci 1 pro účely konkrétních vyslání v rámci počtů a profilů vymezených v žádosti agentury.

5.  Pokud z důvodu vyšší moci nemůže být individuální operativní pracovník vyslán v souladu s dohodami, zajistí dotčený členský stát jeho nahrazení operativním pracovníkem ze seznamu s požadovaným profilem.

6.  V případě zvýšených potřeb pro posílení probíhající společné operace, potřeby zahájit zásah rychlé reakce na hranicích nebo novou společnou operaci nespecifikovanou v příslušném ročním pracovním programu ani v odpovídajícím výsledku každoročních dvoustranných jednání se vyslání uskuteční v rámci kapacit uvedených v příloze IV. Výkonný ředitel neprodleně uvědomí členské státy o těchto dalších potřebách uvedením případných počtů operativních pracovníků a profilů, které má každý členský stát poskytnout. Jakmile pozměněný operační plán nebo v příslušném případě nový operační plán odsouhlasí výkonný ředitel a hostitelský členský stát, výkonný ředitel podá formální žádost o daný počet a profily operativních pracovníků. Tito příslušníci jednotek jsou vysláni z každého členského státu do 20 pracovních dnů od uvedené formální žádosti, aniž je dotčen článek 40.

7.  Jestliže analýza rizik a hodnocení zranitelnosti, je-li k dispozici, ukáží, že určitý členský stát čelí situaci, která by zásadním způsobem ovlivňovala plnění jeho vnitrostátních úkolů, dotčený členský stát přispěje operativními pracovníky v souladu s požadavky agentury uvedenými v odstavcích 4 nebo 6 tohoto článku. Uvedený příspěvek však nesmí v souhrnu přesáhnout polovinu jeho kapacit na daný rok stanovených v příloze IV. Jestliže se členský stát odvolá na výjimečnou situaci, musí agentuře poskytnout písemnou formou podrobné odůvodnění a informace o situaci a jejich obsah zahrnout do zprávy uvedené v článku 65.

8.  Dobu vyslání na konkrétní operaci určí hostitelský členský stát, avšak v žádném případě není kratší než 30 dnů, ledaže operace, jejíž součástí je vyslání, trvá méně než 30 dnů.

9.  Technický personál započítávaný do příspěvku členských států v souladu s čl. 55 odst. 4a je vyslán pouze na základě dohod o odpovídajících položkách technického vybavení uvedených v čl. 64 odst. 9, které byly uzavřeny na každoročních dvoustranných jednáních.

Odchylně od odstavce 1 uvádějí členské státy na seznamu pro daný rok technický personál uvedený v předchozím odstavci až po skončení každoročních dvoustranných jednání. V případě jakýchkoli změn týkajících se technického personálu, k nimž by došlo v daném roce, mohou příslušný seznam pro daný rok upravit a uvědomit o těchto změnách agenturu.

Ověřování uvedené v odstavci 3 se netýká způsobilosti obsluhovat technické vybavení.

Členové technického personálu, kteří mají provádět výlučně technické úkoly, se ve vnitrostátních ročních seznamech uvedou pouze podle funkcí.

Doba trvání dočasných přidělení technického personálu se stanoví v souladu s článkem 64.

Článek 58a

Účast členských států ve stálém útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení

1.  Členské státy přispívají do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže prostřednictvím rezervy pro rychlé nasazení (kategorie 4), která se aktivuje za účelem provedení zásahu rychlé reakce na hranicích v souladu s čl. 38 odst. 2 a článku 40, pokud již byli v souvislosti s tímtéž zásahem rychlé reakce na hranicích v plném počtu vysláni pracovníci kategorie 1 až 3.

2.  Každý členský stát odpovídá za zajištění toho, aby byli na žádost agentury v rámci kapacit stanovených v příloze Va a v souladu s opatřeními stanovenými v tomto článku k dispozici operativní pracovníci v daném počtu a s profily odpovídajícími rozhodnutí správní rady pro daný rok, jak je uvedeno v čl. 55 odst. 4. Každý operativní pracovník je k dispozici na dobu až čtyř měsíců v daném kalendářním roce.

3.  Konkrétní vyslání v rámci zásahů rychlé reakce na hranicích z rezervy pro rychlé nasazení se uskutečňují v souladu s čl. 40 odst. 8a a 9.

Článek 59

Přezkum ▌stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže ▌

1.  Do 31. prosince 2023 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zejména na základě zpráv uvedených v článku 65 a čl. 62 odst. 8a přezkum celkového počtu a složení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, včetně rozsahu příspěvku jednotlivých členských států k tomuto útvaru, přičemž se zaměří také na odbornou přípravu, specializované odborné znalosti a profesionalitu. Přezkum se bude věnovat rovněž otázce, zda by měla být rezerva pro rychlé nasazení i nadále součástí stálého útvaru.

Přezkum popíše a zohlední stávající i potenciální operativní potřeby stálého útvaru plnícího úlohu jednotek rychlé reakce, významné okolnosti mající dopad na národní kapacity členských států při zajišťování příspěvku ke stálému útvaru a vývoj situace týkající se statutárních zaměstnanců, pokud jde o příspěvky agentury.

2.  Do března 2024 Komise v případě potřeby předloží příslušné návrhy na změnu příloh I, III, IV a Va. Jestliže Komise tyto návrhy nepředloží, vysvětlí důvody, které ji k tomu vedly.

Článek 60

Pobočky

1.  Pokud s tím hostitelský členský stát souhlasí nebo pokud je tato možnost explicitně zahrnuta do dohody o postavení jednotek uzavřené s hostitelskou třetí zemí, může agentura zřídit na území uvedeného členského státu nebo třetí země pobočky pro usnadnění a zlepšení koordinace operativních činností, včetně v oblasti navracení, organizovaných agenturou v uvedeném členském státě, v sousedním regionu nebo ve třetí zemi a pro zajištění účinného řízení lidských a technických zdrojů agentury. Tyto pobočky jsou zřízeny na základě operativních potřeb po dobu, kterou agentura potřebuje k provádění významných operativních činností v uvedeném konkrétním členském státě, v dotčeném sousedním regionu či třetí zemi. Doba trvání může být v případě potřeby prodloužena.

Před zřízením pobočky jsou náležitě vyhodnoceny a vyčísleny všechny rozpočtové důsledky a příslušné částky jsou předem zahrnuty do rozpočtu.

2.  Agentura a hostitelský členský stát nebo hostitelská třetí země, v nichž je pobočka zřízena, přijmou nezbytná opatření, aby byly vytvořeny co nejlepší podmínky potřebné pro plnění úkolů přidělených pobočce. Místo výkonu zaměstnání pro pracovníky působící v pobočkách se stanoví podle čl. 94 odst. 2.

3.  Pobočky v příslušném případě:

a)  poskytují operativní a logistickou podporu a zajišťují koordinaci činností agentury v dotčených operačních oblastech;

b)  poskytují operativní podporu členskému státu nebo třetí zemi v dotčených operačních oblastech;

c)  monitorují činnosti jednotek agentury a pravidelně podávají zprávu do jejího sídla;

d)  spolupracují s hostitelským členským státem (hostitelskými členskými státy) nebo hostitelskou třetí zemí ve všech záležitostech týkajících se praktického provádění operativních činností organizovaných agenturou v uvedeném členském státě (členských státech) nebo třetí zemi, včetně jakýchkoliv dalších záležitostí, které se v průběhu těchto činností případně vyskytnou;

e)  podporují koordinátora uvedeného v článku 45 při jeho spolupráci s účastnickými členskými státy ve všech záležitostech spojených s jejich příspěvkem na operativní činnosti organizované agenturou a v případě potřeby udržují styk s jejím sídlem;

f)  podporují koordinátora a osoby pověřené sledováním základních práv dohlížející na operativní činnost při usnadňování, je-li to potřeba, koordinace a komunikace mezi jednotkami agentury a příslušnými orgány hostitelského členského státu nebo hostitelské třetí země a jakýchkoli dalších příslušných úkolů;

g)  organizují logistickou podporu související s vysíláním příslušníků jednotek a nasazením a použitím technického vybavení;

h)  poskytují veškerou další logistickou podporu týkající se operační oblasti, za kterou jsou odpovědné, s cílem usnadnit hladký průběh operativních činností organizovaných agenturou;

i)  podporují styčného úředníka agentury, aniž jsou dotčeny jeho úkoly a funkce uvedené v článku 32, za účelem identifikace jakýchkoliv současných nebo budoucích výzev pro správu hranic oblasti, za kterou jsou odpovědné, nebo za účelem provádění acquis o navracení a pravidelně podávají zprávy do sídla agentury;

j)  zajišťují účinnou správu vlastního vybavení agentury v oblastech, na něž se vztahují její činnosti, včetně jeho případné registrace, dlouhodobé údržby a jakékoliv potřebné logistické podpory.

4.  Každou pobočku řídí zástupce agentury jmenovaný výkonným ředitelem. Jmenovaný vedoucí pobočky dohlíží na její celkovou činnost a funguje jako její jednotný bod pro kontakt se sídlem agentury.

5.  Správní rada na návrh výkonného ředitele rozhoduje o zřízení, složení, době trvání a v případě potřeby o případném prodloužení doby trvání pobočky s přihlédnutím ke stanovisku Komise a souhlasu členského státu, na jehož území se má uvedená pobočka nacházet. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

5a.  Hostitelský členský stát, v němž se zřizuje pobočka, poskytne agentuře pomoc s cílem zajistit operační schopnosti.

6.  Výkonný ředitel podává správní radě každé čtvrtletí o činnostech poboček zprávu. Činnosti poboček se popíší ve zvláštním oddíle výroční zprávy o činnosti uvedené v čl. 98 odst. 2 písm. j.

Článek 61

Finanční podpora pro rozvoj stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže

1.  Členské státy mají nárok obdržet každoročně finanční prostředky ve formě financování, které není spojeno s náklady, na podporu rozvoje lidských zdrojů pro zajištění svých příspěvků do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s přílohami III a IV, v souladu s čl. 125 odst. 1 písm. a) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, které se uhradí po skončení dotčeného roku a při splnění podmínek stanovených v souladu s odstavci 3 a 4. Uvedené financování je založeno na referenční částce stanovené v odstavci 2 a činí:

a)  100 % referenční částky vynásobené počtem operativních pracovníků uvedených pro rok n+ pro účely dočasného přidělení v souladu s přílohou III;

b)  37 % referenční částky vynásobené počtem operativních pracovníků skutečně vyslaných v souladu s článkem 58 v rámci limitu stanoveného přílohou IV a článkem 58a v rámci limitu stanoveného přílohou Va;

c)  50 % referenční částky vynásobené počtem operativních pracovníků přijatých agenturou jako statutární zaměstnanci. Tato jednorázová platba se uplatní v případě pracovníků odcházejících ze služeb členských států, kteří nebyli v době náboru prováděného agenturou v aktivním služebním poměru déle než 15 let.

2.  Referenční částka uvedená v odstavci 1 je ekvivalentem ročního základního platu smluvního zaměstnance funkční skupiny III platové třídy 8 stupně 1 vymezeného v souladu s článkem 93 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie a podléhá opravnému koeficientu použitelnému v dotčeném členském státě.

3.  Roční úhrada částky uvedené v odst. 1 písm. a) se provede za podmínky, že členské státy v dotčeném období odpovídajícím způsobem navýší celkový počet příslušníků své vnitrostátní pohraniční stráže prostřednictvím náboru nových operativních pracovníků. Příslušné informace pro účely vykazování se poskytnou agentuře při každoročních dvoustranných jednáních a ověří se prostřednictvím hodnocení zranitelnosti v následujícím roce. Roční úhrada částky uvedené v odst. 1 písm. b) se provede v plné výši ve spojení s počtem operativních pracovníků skutečně vyslaných na nepřetržitou či přetržitou dobu čtyř měsíců v souladu s článkem 58 v rámci limitu stanoveného přílohou IV a článkem 58a v rámci limitu stanoveného přílohou Va. V případě skutečně vyslaných pracovníků uvedených v odst. 1 písm. b) se úhrada vypočítá poměrným dílem na základě referenčního období 4 měsíců.

Na základě předložení konkrétní a odůvodněné žádosti přispívajícím členským státem se provede zálohová platba spojená s ročními úhradami částek uvedených v odst. 1 písm. a) a b).

4.  Komise přijme podrobná pravidla pro způsob roční úhrady a monitorování příslušných podmínek stanovených v odstavci 3 prostřednictvím prováděcího aktu postupem uvedeným v čl. 117 odst. 3. Tato pravidla stanoví také způsob provedení zálohové platby v případě splnění podmínek uvedených v odstavci 3 a způsob výpočtů poměrným dílem včetně případů, kdy by vyslání technického personálu výjimečně přesáhlo maximální příspěvky členských států stanovené v příloze IV.

4a.  Při provádění finanční podpory podle tohoto článku zajistí agentura a členské státy dodržování zásady spolufinancování a zásady zamezení dvojímu financování.

Článek 62

Odborná příprava

1.  Agentura s přihlédnutím k cestovní mapě schopností uvedené v čl. 9 odst. 4, je-li k dispozici, a ve spolupráci s příslušnými subjekty členských států, které jsou odpovědné za odbornou přípravu, a případně i s Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Agenturou Evropské unie pro základní práva, agenturou eu-LISA a agenturou CEPOL vypracuje konkrétní nástroje odborné přípravy, včetně zvláštní odborné přípravy v oblasti ochrany dětí a jiných osob ve zranitelném postavení. Obsah odborné přípravy zohlední významné výsledky výzkumu a osvědčené postupy. Příslušníkům pohraniční stráže, specialistům na navracení, osobám pověřeným doprovodem nuceně navracených osob, osobám pověřeným sledováním nuceného navracení a dalším příslušným pracovníkům, kteří jsou příslušníky stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, stejně jako osobám pověřeným sledováním nuceného navracení a osobám pověřeným sledováním základních práv agentura zajistí specializovanou odbornou přípravu týkající se jejich úkolů a pravomocí. Agentura provádí pravidelný výcvik těchto příslušníků pohraniční stráže a dalších příslušníků jednotek podle plánu specializované odborné přípravy ▌ uvedené v ročním pracovním programu agentury.

2.  Agentura zajistí, že všichni zaměstnanci přijatí k výkonu funkce operativních pracovníků stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, kteří mají být vysláni jako příslušníci jednotek, absolvují ještě před svým prvním vysláním do operativních činností organizovaných agenturou kromě odborné přípravy uvedené v čl. 56 odst. 2 také náležitou odbornou přípravu v oblasti relevantního práva Unie a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně, pokynů pro identifikaci osob, které žádají o ochranu, a jejich nasměrování k příslušným postupům, pokynů pro řešení zvláštních potřeb dětí včetně nezletilých osob bez doprovodu, obětí obchodování s lidmi, osob vyžadujících neodkladnou lékařskou pomoc a dalších zvláště zranitelných osob, a v případě, že se počítá s jejich účastí na námořních operacích, i odbornou přípravu v oblasti pátrání a záchrany. Tato odborná příprava se týká také použití síly v souladu s přílohou V. Za tímto účelem agentura na základě dohod s vybranými členskými státy zavede nezbytné programy odborné přípravy v jejich specializovaných školících a vzdělávacích institucích, včetně partnerských akademií agentury v členských státech. Náklady na odbornou přípravu hradí v plné výši agentura.

2a.  Za tímto účelem popsaným v odstavci 2 agentura na základě dohod s vybranými členskými státy zavede nezbytné programy odborné přípravy v jejich specializovaných školících a vzdělávacích institucích, včetně partnerských akademií agentury v členských státech. Agentura zajistí, aby se odborná příprava řídila společnými hlavními osnovami, byla harmonizovaná a podporovala vzájemné porozumění a společnou kulturu na základě hodnot zakotvených ve Smlouvách. Náklady na odbornou přípravu hradí v plné výši agentura.

Agentura může po získání souhlasu správní rady zřídit vzdělávací středisko agentury s cílem dále usnadnit začleňování společné evropské kultury do poskytované odborné přípravy.

3.  Agentura provádí nezbytné iniciativy, aby zajistila, že všichni operativní pracovníci členských států, kteří jsou součástí jednotek ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, absolvují ještě před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu v oblasti relevantního práva Unie a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně, pokynů pro identifikaci osob, které žádají o ochranu, a jejich nasměrování k příslušným postupům, pokynů pro řešení zvláštních potřeb dětí včetně nezletilých osob bez doprovodu, obětí obchodování s lidmi, osob vyžadujících neodkladnou lékařskou pomoc a dalších zvláště zranitelných osob, a v případě, že se počítá s jejich účastí na námořních operacích, i odbornou přípravu v oblasti  pátrání a záchrany.

4.  Agentura provádí nezbytné iniciativy, aby zajistila odbornou přípravu pracovníků podílejících na úkolech spojených s navracením, kteří jsou přiděleni do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a rezervy uvedené v článku 52. Agentura zajistí, aby všichni pracovníci, kteří se podílejí na návratových operacích a návratových zásazích, jakož i zaměstnanci agentury absolvovali ještě před svou účastí na operativních činnostech organizovaných agenturou odbornou přípravu v oblasti relevantního práva Unie a mezinárodního práva, včetně oblasti základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a postupování případů zranitelných osob.

5.  Agentura vypracuje a dále rozvíjí společné hlavní osnovy pro odbornou přípravu pohraniční stráže a poskytuje odbornou přípravu na evropské úrovni pro školitele vnitrostátní pohraniční stráže členských států, včetně odborné přípravy týkající se základních práv, přístupu k mezinárodní ochraně a příslušného námořního práva, a společné osnovy pro odbornou přípravu pracovníků, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením. Společné hlavní osnovy si kladou za cíl prosazování nejvyšších standardů a osvědčených postupů při provádění právních předpisů Unie týkajících se správy hranic a navracení. Agentura vypracuje společné hlavní osnovy po konzultaci s poradním fórem a úředníkem pro otázky základních práv. Členské státy začlení společné hlavní osnovy do odborné přípravy poskytované příslušníkům své vnitrostátní pohraniční stráže a pracovníkům, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením.

6.  Agentura rovněž nabízí doplňkové kurzy odborné přípravy a semináře o tématech, která se týkají ochrany vnějších hranic a navracení státních příslušníků třetích zemí, pro příslušníky příslušných vnitrostátních služeb členských států a případně třetích zemí.

7.  Agentura může organizovat odbornou přípravu ve spolupráci s členskými státy a třetími zeměmi na jejich území.

8.  Agentura zavede výměnný program, jenž umožní příslušníkům pohraniční stráže, kteří jsou zapojeni do jejích jednotek, a pracovníkům, kteří jsou zapojeni do evropských jednotek pro návratové zásahy, získat znalosti či konkrétní praktické poznatky na základě zkušeností a osvědčených postupů nabytých v zahraničí při práci s příslušníky pohraniční stráže a pracovníky, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením, v jiném než jejich vlastním členském státě.

8a.  Agentura vytvoří a dále rozpracuje interní mechanismus kontroly kvality, aby zajistila vysokou úroveň odborné přípravy, odborných znalostí a profesionality pro všechny své statutární zaměstnance, zejména pro operativní pracovníky, kteří se podílejí na operativních činnostech agentury. Na základě provádění mechanismu kontroly kvality agentura připraví výroční hodnotící zprávu jako přílohu k výroční zprávě o činnosti a předloží ji Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Článek 63

Pořizování či pronájem technického vybavení

1.  Agentura může v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují, sama nebo společně s členským státem pořizovat nebo si pronajímat technické vybavení, jež má být nasazeno během společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích, činností v oblasti navracení, včetně návratových operací, návratových zásahů, v rámci vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace nebo v rámci projektů technické pomoci.

2.  ▌Správní rada sestaví ucelenou víceletou strategii způsobu rozvoje vlastních technických schopností agentury s přihlédnutím k cyklu víceleté strategické politiky pro evropskou integrovanou správu hranic včetně cestovní mapy schopností uvedené v čl. 9 odst. 4, je-li k dispozici, a rozpočtových zdrojů vyčleněných pro tento účel ve víceletém finančním rámci. Rozhodnutí správní rady vychází z návrhu výkonného ředitele. V zájmu zajištění souladu s platným právním, finančním a politickým rámcem předkládá výkonný ředitel tento návrh po obdržení kladného stanoviska Komise.

Ke strategii se připojí podrobný prováděcí plán s uvedením harmonogramu pořízení či pronájmu, plánování zadávání zakázek a zmírňování rizik. Neřídí-li se strategie a plán stanoviskem Komise, zašle agentura zdůvodnění svých rozhodnutí Komisi. Po přijetí strategie se prováděcí plán stane součástí víceleté programové složky programového dokumentu uvedeného v čl. 98 odst. 2 písm. k.

3.  Agentura může pořizovat technické vybavení rozhodnutím výkonného ředitele po konzultaci se správní radou a v souladu s příslušnými pravidly pro zadávání zakázek. Před pořízením nebo pronájmem jakéhokoliv vybavení, jež pro agenturu obnáší značné náklady, se provede důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů. Každý takovýto výdaj musí být stanoven v rozpočtu agentury přijatém správní radou.

4.  Pořizuje-li nebo pronajímá-li si agentura důležité technické vybavení, jako jsou letadla, vrtulníky, servisní vozidla či plavidla, platí tyto podmínky:

a)  v případě jeho pořízení agenturou nebo spoluvlastnictví se agentura dohodne s jedním členským státem, že tento členský stát zajistí registraci vybavení jakožto vybavení v rámci státní služby v souladu s použitelnými právními předpisy tohoto členského státu, včetně výsad a imunit vztahujících se na toto technické vybavení v souladu s mezinárodním právem;

b)  v případě pronájmu musí být vybavení registrováno v některém členském státě.

5.  Na základě vzorové dohody vypracované agenturou a schválené správní radou se členský stát registrace a agentura dohodnou na podmínkách zajišťujících operabilitu vybavení. V případě spoluvlastněných prostředků musí podmínky rovněž stanovit období, kdy je vybavení k dispozici výhradně agentuře, a upravit využívání tohoto vybavení včetně zvláštních ustanovení o rychlém nasazení během zásahů rychlé reakce na hranicích a financování těchto aktiv.

6.  Nemá-li agentura požadované kvalifikované statutární zaměstnance, členský stát, v němž je technické vybavení registrováno, nebo dodavatel technického vybavení poskytnou potřebné odborníky a technický personál pro jeho právně podloženou a bezpečnou obsluhu, a to v souladu se vzorovou dohodou uvedenou v odstavci 5 a plánovanou na základě každoročních dvoustranných jednání uvedených v čl. 64 odst. 9. V takovém případě se technické vybavení ve výhradním vlastnictví agentury dá agentuře k dispozici na její žádost a členský stát, v němž je vybavení registrováno, se nesmí odvolat na výjimečnou situaci uvedenou v čl. 64 odst. 8.

Pokud agentura požádá členský stát o poskytnutí technického vybavení a operativních pracovníků, zohlední konkrétní operační problémy, jimž daný členský stát čelí v okamžiku podání žádosti.

Článek 64

Rezerva technického vybavení

1.  Agentura zřizuje a vede centralizované záznamy o technickém vybavení v rezervě technického vybavení složené z vybavení vlastněného buď členskými státy, nebo agenturou a vybavení spoluvlastněného členskými státy a agenturou určeného pro její operativní činnost.

2.  Vybavení ve výhradním vlastnictví agentury je kdykoli plně k dispozici pro účely nasazení, jak je uvedeno v čl. 63 odst. 5.

3.  Vybavení, na jehož vlastnictví má agentura více než 50% podíl, je v souladu s dohodou mezi členským státem a agenturou uvedenou v čl. 63 odst. 5 rovněž k dispozici pro účely nasazení.

4.  Agentura zajistí soulad a interoperabilitu vybavení zařazeného do rezervy technického vybavení.

5.  Za tím účelem agentura v úzké spolupráci s členskými státy a Komisí vymezí technické normy, které má splňovat vybavení, jež má být použito během činnosti agentury, pokud je to nezbytné. Vybavení, které má být agenturou pořízeno, ať už do výhradního vlastnictví, nebo do spoluvlastnictví, a vybavení vlastněné členskými státy, které je zařazeno do rezervy technického vybavení, musí splňovat uvedené technické normy.

6.  Na návrh výkonného ředitele s přihlédnutím k analýze rizik provedené agenturou a k výsledkům hodnocení zranitelnosti stanoví správní rada do 31. března minimální kontingent technického vybavení, které má splňovat potřeby agentury v následujícím roce, zejména pokud jde o provádění společných operací, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahy rychlé reakce na hranicích a činnosti v oblasti navracení, včetně návratových operací a návratových zásahů. Vlastní vybavení agentury je zahrnuto do minimálního kontingentu technického vybavení. Stejným rozhodnutím se stanoví pravidla týkající se nasazení technického vybavení při operativních činnostech.

Pokud se ukáže, že minimální kontingent technického vybavení nepostačuje na provádění operačního plánu schváleného pro takové činnosti, provede agentura jeho revizi na základě svých oprávněných potřeb a po dohodě s členskými státy.

7.  Rezerva technického vybavení obsahuje minimální kontingent vybavení, které agentura určila jako nezbytné, od každého typu technického vybavení. Vybavení zařazené do rezervy technického vybavení se nasazuje během společných operací, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových operací či návratových zásahů.

8.  Součástí rezervy technického vybavení je rezerva vybavení pro rychlé nasazení s omezeným kontingentem vybavení, které je potřebné pro případné zásahy rychlé reakce na hranicích. Příspěvky členských států do rezervy vybavení pro rychlé nasazení se plánují na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod uvedených v odstavci 9. Pokud jde o vybavení zařazené do této rezervy, nesmějí se členské státy odvolat na výjimečnou situaci uvedenou v odstavci 9.

Vybavení zařazené do této rezervy spolu s příslušnými zaměstnanci musí být co nejdříve a v každém případě nejpozději deset dnů po dni schválení operačního plánu posláno dotčeným členským státem do místa určení za účelem nasazení.

Agentura do této rezervy přispívá vybavením, které má k dispozici podle čl. 63 odst. 1.

9.  Členské státy přispívají do rezervy technického vybavení. Příspěvek členských států do rezervy a nasazení technického vybavení při konkrétních operacích se plánuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a členskými státy. V souladu s těmito dohodami a tvoří-li to součást minimálního kontingentu technického vybavení pro daný rok, dají členské státy své technické vybavení k dispozici pro účely nasazení na žádost agentury, pokud nejsou vystaveny výjimečné situaci, která zásadním způsobem ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů. Pokud se členský stát odvolá na výjimečnou situaci, musí agentuře poskytnout písemnou formou podrobné odůvodnění a informace o situaci a jejich obsah zahrnout do zprávy uvedené v odstavci 13. V případě důležitého technického vybavení podá agentura žádost nejméně 45 dnů před zamýšleným nasazením a v případě ostatního vybavení nejméně 30 dnů před zamýšleným nasazením. Příspěvky členských států do rezervy technického vybavení jsou každoročně přezkoumány.

10.  O pravidlech pro technické vybavení, včetně požadovaného celkového minimálního kontingentu každého typu technického vybavení, podmínkách pro nasazení a náhradě nákladů a rovněž o omezeném kontingentu technického vybavení pro rezervu vybavení pro rychlé nasazení rozhoduje každoročně správní rada na návrh výkonného ředitele. Pro účely rozpočtu by správní rada měla toto rozhodnutí přijmout do 31. března každého roku.

11.  V případě zásahu rychlé reakce na hranicích se přiměřeně použije čl. 40 odst. 11.

12.  Pokud vznikne nepředvídaná potřeba technického vybavení v souvislosti se společnou operací nebo zásahem rychlé reakce na hranicích poté, co byl stanoven minimální kontingent technického vybavení, a tuto potřebu nelze uspokojit využitím rezervy technického vybavení ani rezervy vybavení pro rychlé nasazení, dají členské státy agentuře na její žádost v jednotlivých případech k dispozici nezbytné technické vybavení pro účely nasazení, bude-li to možné.

13.  Výkonný ředitel podává pravidelně správní radě zprávu o složení a nasazení vybavení, jež tvoří součást rezervy technického vybavení. Pokud není dosaženo minimálního kontingentu technického vybavení vyžadovaného rezervou, výkonný ředitel o tom neprodleně informuje správní radu. Správní rada přijme neprodleně rozhodnutí o prioritách při nasazení technického vybavení a podnikne patřičná opatření k nápravě zjištěných nedostatků. Správní rada informuje o zjištěných nedostatcích a přijatých opatřeních Komisi. Komise následně tyto informace spolu s vlastním posouzením postoupí Evropskému parlamentu a Radě.

14.  Členské státy zaregistrují do rezervy technického vybavení všechny dopravní prostředky a operativní vybavení pořízené v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost podle čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014(30) nebo, je-li to relevantní, za použití jakýchkoli jiných budoucích speciálně vyčleněných finančních prostředků Unie, které jsou dány k dispozici členským státům s jasným cílem zvýšení operační schopnosti agentury. Toto technické vybavení je součástí minimálního kontingentu technického vybavení pro daný rok.

Členské státy dají uvedené technické vybavení spolufinancované v rámci specifických akcí Fondu pro vnitřní bezpečnost nebo za použití jakýchkoli jiných budoucích speciálně vyčleněných finančních prostředků Unie vymezených v prvním pododstavci k dispozici pro nasazení agentuře na její žádost prostřednictvím každoročních dvoustranných jednání. Každá položka vybavení se dá k dispozici na dobu nejvíce čtyř měsíců, jak je plánováno při každoročních dvoustranných jednáních. Členské státy mohou rozhodnout o nasazení příslušného vybavení na dobu delší než 4 měsíce. V případě operace uvedené v článku 40 nebo 43 tohoto nařízení se nesmějí odvolat na výjimečnou situaci podle odstavce 9 tohoto článku.

15.  Agentura spravuje záznamy o rezervě technického vybavení takto:

a)  roztřídění podle druhu vybavení a typu operace;

b)  roztřídění podle vlastníka (členský stát, agentura, ostatní);

c)  celkový počet položek v kontingentu požadovaného vybavení;

d)  případně požadovaný obslužný personál;

e)  další informace, jako například podrobnosti registrace, požadavky týkající se přepravy a údržby, platné vnitrostátní vývozní režimy, technické pokyny nebo jiné údaje potřebné k správnému zacházení s vybavením;

f)  údaj o tom, zda byla některá položka vybavení financována z finančních prostředků Unie.

16.  Agentura financuje 100 % nasazení technického vybavení, jež tvoří součást minimálního kontingentu technického vybavení poskytnutého daným členským státem pro daný rok. Nasazení technického vybavení, jež součást minimálního kontingentu technického vybavení netvoří, agentura spolufinancuje do výše 100 % způsobilých výdajů, přičemž zohlední konkrétní okolnosti, jež panují v členském státě, který toto technické vybavení nasazuje.

Článek 65

Podávání zpráv o schopnostech agentury

1.  Na základě návrhu výkonného ředitele správní rada přijme a předloží Evropskému parlamentu, Radě a Evropské komisi výroční zprávu o provádění článků 52, 56, 57, 58, 63 a 64.

2.  Tato zpráva zahrnuje zejména

a)  počet operativních pracovníků, který se každý členský stát zavázal poskytnout do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže, a to i prostřednictvím rezervy pro rychlou reakci a rezervy osob pověřených sledováním nuceného navracení;

b)  počet operativních pracovníků, který se agentura zavázala poskytnout do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

c)  počet operativních pracovníků skutečně vyslaných ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže jednotlivými členskými státy a agenturou podle profilů v předchozím roce;

d)  počet položek kontingentu technického vybavení, které se každý členský stát a agentura zavázaly poskytnout do rezervy technického vybavení;

e)  počet položek kontingentu technického vybavení, které každý členský stát a agentura nasadily v předchozím roce z rezervy technického vybavení ▌;

f)  závazky poskytnout vybavení do rezervy vybavení pro rychlé nasazení a nasazení vybavení z této rezervy;

g)  rozvoj vlastních lidských a technických schopností agentury.

3.  V této zprávě jsou uvedeny členské státy, které se v předchozím roce odvolaly na výjimečnou situaci uvedenou v čl. 58 odst. 7 a čl. 64 odst. 8, a odůvodnění a informace, jež dotčený členský stát poskytl.

4.  K zajištění transparentnosti musí být správní rada informována každé čtvrtletí o prvcích uvedených v odstavci 2 ve spojení s probíhajícím rokem.

Článek 66

Výzkum a inovace

1.  Agentura aktivně monitoruje výzkumné a inovační činnosti, které jsou důležité z hlediska evropské integrované správy hranic, včetně využívání vyspělých technologií ochrany hranic, a k těmto činnostem přispívá, s přihlédnutím k cestovní mapě schopností uvedené v čl. 9 odst. 4. Agentura předává výsledky tohoto výzkumu Evropskému parlamentu, členským státům a Komisi v souladu s článkem 50. Může tyto výsledky podle potřeby používat při společných operacích, zásazích rychlé reakce na hranicích, návratových operacích a návratových zásazích.

2.  Agentura, s přihlédnutím k cestovní mapě schopností uvedené v čl. 9 odst. 6, pomáhá členským státům a Komisi při určování klíčových témat výzkumu. Agentura pomáhá členským státům a Komisi při vypracování a provádění relevantních rámcových programů Unie pro výzkumné a inovační činnosti.

3.  Agentura provádí ty části rámcového programu pro výzkum a inovace, které se týkají bezpečnosti hranic. Za tímto účelem, a pokud ji k tomu Komise zmocnila v pověřovacím aktu, provádí agentura tyto úkoly:

a)  řídí některé fáze provádění programu a některé fáze cyklu konkrétních projektů na základě příslušných pracovních programů přijatých Komisí;

b)  přijímá nástroje pro plnění rozpočtových příjmů a výdajů a vykonává všechny činnosti potřebné pro správu programu;

c)  poskytuje podporu při provádění programu.

4.  Agentura může plánovat a provádět pilotní projekty týkající se záležitostí, na které se vztahuje toto nařízení.

5.   Agentura zveřejní všechny informace o svých výzkumných projektech, včetně demonstračních projektů, zúčastněných spolupracujících partnerů a rozpočtu projektu.

Oddíl 10

Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS)

Článek 68

Vytvoření ústřední jednotky ETIAS

1.  Zřizuje se ústřední jednotka ETIAS.

2.  Agentura zajistí zřízení a provoz ústřední jednotky ETIAS uvedené v článku 7 ▌nařízení (EU) č. 2018/1240, kterým se zřizuje evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) ▌.

Oddíl 11

Spolupráce

Článek 69

Spolupráce agentury s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s mezinárodními organizacemi

1.  Agentura spolupracuje s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a s mezinárodními organizacemi v mezích jejich příslušných právních rámců a využívá existující informace, schopnosti a systémy, jež jsou k dispozici v rámci EUROSURu.

V souladu s odstavcem 1 agentura spolupracuje zejména s:

a)  Komisí a Evropskou službou pro vnější činnost;

b)  Evropským policejním úřadem (Europol);

c)  Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu;

d)  Agenturou Evropské unie pro základní práva;

e)  Eurojustem;

f)  Satelitním střediskem Evropské unie;

g)  Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu;

h)  Evropskou agenturou pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva;

i)  Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a manažerem struktury vzdušného prostoru zřízeným podle nařízení (EU) č. 677/2011, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro funkce sítě uspořádání letového provozu (ATM);

k)  misemi a operacemi společné bezpečnostní a obranné politiky v souladu s jejich mandáty s cílem zajistit:

i)  podporu standardů evropské integrované správy hranic,

ii)  situační orientaci a analýzu rizik.

Agentura může v rámci svých příslušných právních rámců spolupracovat také s mezinárodními organizacemi příslušnými pro její úkoly, jako jsou:

a)  Organizace spojených národů prostřednictvím jejích příslušných úřadů, agentur, organizací a dalších subjektů, což jsou zejména Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky, Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, Mezinárodní organizace pro migraci, Úřad OSN pro drogy a kriminalitu a Mezinárodní organizace pro civilní letectví;

b)  Mezinárodní organizace kriminální policie (INTERPOL);

c)  Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě;

d)  Rada Evropy a komisař Rady Evropy pro lidská práva;

e)  Centrum pro námořní analýzu a operace – narkotika (MAOC-N).

2.  Spolupráce uvedená v odstavci 1 probíhá v rámci pracovních ujednání uzavřených se subjekty uvedenými v odstavci 1. Tato ujednání nejprve schválí Komise. Agentura v každém případě informuje o každém takovém ujednání Evropský parlament a Radu.

3.  Pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi, tato ujednání stanoví, že dotčená instituce nebo jiný subjekt Unie či mezinárodní organizace dodržuje bezpečnostní pravidla a standardy rovnocenné pravidlům a standardům, které uplatňuje agentura. Před uzavřením ujednání se uskuteční hodnotící návštěva a Komise je o výsledku hodnotící návštěvy informována.

4.  Při provádění činností na základě tohoto nařízení agentura spolupracuje s Komisí a ve vhodných případech s členskými státy a Evropskou službou pro vnější činnost. Přestože nespadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, spolupracuje agentura rovněž při činnostech souvisejících s oblastí cel, včetně řízení rizika, pokud se tyto činnosti mohou vzájemně podporovat s činnostmi na základě tohoto nařízení. Touto spoluprací nejsou dotčeny stávající pravomoci Komise, vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a členských států.

5.  Orgány, instituce a jiné subjekty Unie a mezinárodní organizace uvedené v odstavci 1 využívají informace obdržené od agentury pouze v mezích svých pravomocí a pouze tehdy, pokud respektují základní práva včetně požadavků na ochranu údajů.

Jakékoli předávání ▌osobních údajů, které zpracovává agentura, orgánům, institucím a jiným subjektům Unie uvedeným v čl. 88 odst. 1 písm. c) a d) podléhá zvláštním pracovním ujednáním o výměně osobních údajů ▌.

Tato ujednání zahrnují ustanovení, které zajistí, aby osobní údaje, které agentura předá subjektům, úřadům a agenturám Unie, mohly být zpracovávány pro jiný účel pouze v případě, že to agentura schválí a pokud je to slučitelné s původním účelem, pro který byly údaje shromážděny a předány agenturou. Orgány, instituce a jiné subjekty Unie vedou písemné záznamy o posouzení slučitelnosti jednotlivých případů.

Každé předání osobních údajů agenturou mezinárodním organizacím uvedeným v čl. 88 odst. 1 písm. c) probíhá v souladu s ustanoveními o ochraně údajů uvedenými v článcích 87 až 90a.

Agentura zejména zajistí, aby jakékoli pracovní ujednání uzavřené s těmito mezinárodními organizacemi o výměně osobních údajů bylo v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2018/1725 a podléhalo povolení evropského inspektora ochrany údajů, je-li tak stanoveno v uvedeném nařízení.

Agentura zajistí, aby osobní údaje předávané mezinárodním organizacím byly zpracovávány pouze pro účely, pro které byly předány.

Pokud jde o nakládání s utajovanými informacemi, tato ujednání stanoví, že dotčený orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie či mezinárodní organizace dodržuje bezpečnostní pravidla a standardy rovnocenné pravidlům a standardům, které uplatňuje agentura.

6.  Výměna informací mezi agenturou, institucemi a jinými subjekty Unie a mezinárodními organizacemi podle odstavce 2 se uskutečňuje prostřednictvím komunikační sítě podle článku 14 nebo prostřednictvím jiných akreditovaných systémů pro výměnu informací, které splňují kritéria dostupnosti, důvěrnosti a integrity.

Článek 70

Evropská spolupráce v oblasti funkcí pobřežní stráže

1.  Aniž je dotčen EUROSUR, agentura ve spolupráci s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost podporuje vnitrostátní orgány, které vykonávají funkce pobřežní stráže, na vnitrostátní úrovni i úrovni Unie a je-li to vhodné, na úrovni mezinárodní:

a)  sdílením, slučováním a analýzou informací, které jsou k dispozici v systémech hlášení lodí a jiných informačních systémech, jež tyto agentury provozují nebo k nimž mají přístup, v souladu s jejich příslušnými právními základy a aniž je tím dotčeno vlastnictví údajů členskými státy;

b)  poskytováním služeb v oblasti dohledu a komunikace pomocí nejmodernějších technologií včetně vesmírné a pozemní infrastruktury a čidel upevněných na jakémkoli typu platformy;

c)  budováním kapacit tvorbou pokynů a doporučení a určováním osvědčených postupů, jakož i poskytováním odborné přípravy a výměny pracovníků;

d)  posílením výměny informací a spolupráce v souvislosti s funkcemi pobřežní stráže, včetně analýzy operačních problémů a nově se objevujících rizik v námořní oblasti;

e)  sdílením kapacit prostřednictvím plánování a provádění víceúčelových operací a sdílením prostředků a jiných schopností, a to v takovém rozsahu, v jakém jsou tyto činnosti koordinovány uvedenými agenturami a prováděny se souhlasem příslušných orgánů dotčených členských států.

2.  Konkrétní formy spolupráce agentury s Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu a Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost při výkonu funkcí pohraniční stráže se určí v pracovním ujednání v souladu s mandáty těchto agentur a finančními pravidly, která se na tyto agentury vztahují. Toto ujednání schválí správní rada agentury a správní rady Evropské agentury pro námořní bezpečnost a Evropské agentury pro kontrolu rybolovu. Agentury využívají informace získané v rámci své spolupráce pouze v mezích svého právního rámce a v souladu se základními právy, včetně požadavků na ochranu údajů.

3.  Komise v úzké spolupráci s členskými státy, agenturou, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu vypracuje praktickou příručku o evropské spolupráci při výkonu funkcí pobřežní stráže. Tato příručka obsahuje pokyny, doporučení a osvědčené postupy pro výměnu informací. Komise přijme příručku ve formě doporučení postupem podle čl. 117 odst. 3.

Článek 71

Spolupráce s Irskem a Spojeným královstvím

1.  Agentura usnadňuje operativní spolupráci členských států s Irskem a Spojeným královstvím při konkrétních činnostech.

2.  Pro účely EUROSURu může výměna informací a spolupráce s Irskem a Spojeným královstvím probíhat na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod mezi Irskem nebo Spojeným královstvím a jedním či více sousedními členskými státy nebo prostřednictvím regionálních sítí založených na těchto dohodách. Kontaktními místy pro výměnu informací s odpovídajícími orgány Irska a Spojeného království v EUROSURu jsou národní koordinační centra členských států.

3.  Dohody uvedené v odstavci 2 se omezí na následující výměnu informací mezi národním koordinačním centrem členského státu a odpovídajícím orgánem Irska nebo Spojeného království:

a)  informace obsažené ve vnitrostátním situačním obrazu členského státu v rozsahu, v jakém jsou předávány agentuře pro účely evropského situačního obrazu;

b)  informace shromážděné Irskem a Spojeným královstvím, které jsou relevantní pro účely evropského situačního obrazu;

c)  informace podle čl. 26 odst. 5.

4.  Informace poskytnuté v souvislosti s EUROSURem agenturou nebo členským státem, který není stranou žádné z dohod podle odstavce 2, nelze sdílet s Irskem nebo Spojeným královstvím bez předchozího souhlasu agentury nebo tohoto členského státu. Členské státy a agentura jsou povinny odmítnutí sdílení daných informací s Irskem nebo Spojeným královstvím respektovat.

5.  Informace vyměněné podle tohoto článku nesmějí být dále předány ani sděleny třetím zemím či jiným třetím stranám.

6.  Dohody uvedené v odstavci 2 musí obsahovat ustanovení o finančních nákladech vzniklých v souvislosti s účastí Irska a Spojeného království na provádění uvedených dohod.

7.  Podpora, kterou agentura poskytuje podle čl. 10 odst. 1 bodů 12, 13 a 15, zahrnuje organizaci návratových operací prováděných členskými státy, kterých se účastní rovněž Irsko nebo Spojené království.

8.  Uplatňování tohoto nařízení na hranice Gibraltaru se pozastavuje do dne, kdy bude dosaženo shody o oblasti působnosti opatření týkajících se překračování vnějších hranic osobami.

Článek 72

Spolupráce se třetími zeměmi

1.  V souladu s čl. 3 písm. g) spolupracují členské státy a agentura se třetími zeměmi za účelem evropské integrované politiky správy hranic a migrace ▌.

2.  Na základě priorit politiky stanovených v souladu s čl. 8 odst. 4 agentura poskytuje technickou a operativní pomoc třetím zemím v rámci politiky vnější činnosti Unie, mimo jiné pokud jde o ochranu základních práv a osobních údajů a zásadu nenavracení.

3.  Agentura a členské státy dodržují právo Unie, včetně standardů, které jsou součástí acquis Unie, také v případě, že spolupráce se třetími zeměmi probíhá na území těchto zemí.

4.   Navázání spolupráce s třetími zeměmi slouží k prosazování standardů evropské integrované správy hranic.

Článek 73

Spolupráce členských států se třetími zeměmi

1.  ▌Členské státy mohou v oblastech spadajících do oblasti působnosti tohoto nařízení na operativní úrovni ▌spolupracovat s jednou nebo více třetími zeměmi. Tato spolupráce může zahrnovat výměnu informací a může probíhat na základě dvoustranných nebo mnohostranných dohod, jiných druhů ujednání nebo prostřednictvím regionálních sítí zřízených na základě uvedených dohod.

2.  Členské státy do uzavíraných dvoustranných a mnohostranných dohod uvedených v odstavci 1 mohou začlenit ustanovení týkající se výměny informací a spolupráce pro účely EUROSURu v souladu s článkem 76 a článkem 90.

3.  Dohody uvedené v odstavci 1 musí být v souladu s právem v oblasti základních práv a mezinárodní ochrany na úrovni Unie i na mezinárodní úrovni, včetně Listiny základních práv Evropské unie, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Úmluvy o právním postavení uprchlíků, zejména pokud jde o zásadu zákazu navracení. Při provádění takových dohod, rovněž s přihlédnutím k článku 8, členské státy ▌pravidelně posuzují a zohledňují obecnou situaci v dané třetí zemi.

Článek 74

Spolupráce mezi agenturou a třetími zeměmi

1.  Agentura může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro záležitosti, které upravuje toto nařízení, a v míře nutné pro plnění svých úkolů.

2.  Agentura přitom jedná v rámci politiky vnější činnosti Unie, a to i pokud jde o ochranu základních práv a zásadu nenavracení, zákaz svévolného zadržování a zákaz mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení nebo trestání, za podpory a koordinace ze strany delegací Unie a, je-li to relevantní, misí a operací SBOP v souladu s článkem 69.

3.  Za okolností vyžadujících nasazení jednotek pro správu hranic ▌ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže ve třetí zemi, při nichž budou mít příslušníci těchto jednotek výkonné pravomoci, uzavře Unie s dotčenou třetí zemí podle článku 218 SFEU dohodu o postavení jednotek vypracovanou na základě vzorové dohody o postavení jednotek uvedené v čl. 77 odst. 1a. Dohoda o postavení jednotek se bude týkat všech aspektů nezbytných pro provádění těchto činností. Zejména v ní bude vymezen rozsah operace, občanskoprávní a trestní odpovědnost a úkoly a pravomoci příslušníků jednotek, opatření týkající se zřízení pobočky a praktická opatření týkající se dodržování základních práv. Dohoda o postavení jednotek zajistí plné dodržování základních práv během operací a stanoví mechanismus podávání a vyřizování stížností. S evropským inspektorem ochrany údajů se konzultuje ohledně ustanovení dohody o postavení, která se týkají předávání údajů, pokud se tato ustanovení podstatně liší od vzoru dohody o postavení.

4.  Jsou-li k dispozici, jedná agentura rovněž v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito orgány v souladu s právem a politikou Unie, v souladu s čl. 77 odst. 5.

Tato pracovní ujednání určují rozsah, charakter a účel spolupráce a týkají se řízení operativní spolupráce a mohou zahrnovat ustanovení týkající se výměny citlivých neutajovaných informací a spolupráce v rámci EUROSURu v souladu s čl. 75 odst. 3.

Agentura zajistí, aby informace předávané třetím zemím byly zpracovávány pouze pro účely, pro které byly předány. Jakákoliv pracovní ujednání o výměně utajovaných informací se uzavřou v souladu s čl. 77 odst. 6. Agentura dodržuje právo Unie, včetně standardů, které jsou součástí acquis Unie. Agentura požádá evropského inspektora ochrany údajů o předběžné povolení, pokud tato pracovní ujednání stanoví předávání osobních údajů a je-li to uvedeno v nařízení (EU) 2018/1725.

5.   Agentura přispívá k provádění vnější politiky Unie v oblasti návratu a zpětného přebírání osob, v rámci politiky vnější činnosti Unie a ve vztahu k záležitostem upraveným tímto nařízením.

6.  Agentura může využívat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu třetích zemí a ve vztahu k nim. Může ve třetích zemích zahájit a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí upravených tímto nařízením a v souladu s finančními pravidly, která se vztahují na agenturu. Tyto projekty se zahrnou do jednotného programového dokumentu uvedeného v článku 100.

7.  O činnostech prováděných v souladu s tímto článkem a zejména o činnostech souvisejících s technickou a operativní pomocí v oblasti správy hranic a navracení do třetích zemí a s vysláním styčných úředníků, včetně podrobných informací o dodržování základních práv, agentura informuje Evropský parlament, Radu a Komisi. Agentura v plném souladu s čl. 110 odst. 2 zveřejní všechny dohody, pracovní ujednání, pilotní projekty a projekty technické pomoci se třetími zeměmi.

8.  Agentura do svých výročních zpráv zahrne posouzení spolupráce se třetími zeměmi.

Článek 75

Technická a operativní pomoc poskytovaná agenturou třetím zemím

1.  Agentura může koordinovat operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi a poskytovat tuto pomoc třetím zemím v oblasti evropské integrované správy vnějších hranic včetně navracení.

2.  Agentura má možnost provádět činnosti související s evropskou integrovanou správou hranic na území třetí země, pokud s tím tato třetí země souhlasí ▌.

3.  Operace na území třetí země se zahrnují do ročního pracovního programu, který přijímá správní rada v souladu s čl. 100 odst. 1 a 7, a provádějí se na základě operačního plánu dohodnutého mezi agenturou a dotčenou třetí zemí a po konzultaci se zúčastněnými členskými státy. V případě, že členský stát nebo členské státy sousedí s třetí zemí nebo hraničí s operační oblastí této třetí země, musí souhlasit s operačním plánem, jakož i s veškerými jeho změnami. Na vyslání do třetích zemí se obdobně použijí články 39, 44, 47, 48, 55 až 58.

3a.  Výkonný ředitel zajistí bezpečnost personálu vyslaného do třetích zemí.

Za tímto účelem členský stát informuje výkonného ředitele o jakýchkoli obavách spojených s bezpečností svých státních příslušníků, kteří jsou vysláni na území některých třetích zemí.

Pokud nelze zaručit bezpečnost jakéhokoli personálu vyslaného do třetích zemí, přijme výkonný ředitel vhodná opatření, a to pozastavením nebo ukončením odpovídajících aspektů technické a operativní pomoci, kterou agentura této třetí zemi poskytuje.

3b.  Aniž je dotčeno vyslání příslušníků stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s články 55 až 58, účast členských států na operacích na území třetích zemí je dobrovolná.

Kromě příslušného mechanismu uvedeného v čl. 58 odst. 7 a v odstavci 3a, pokud nelze zaručit bezpečnost zúčastněných pracovníků ke spokojenosti tohoto členského státu, má členský stát možnost se rozhodnout, že se nebude účastnit operace ve třetí zemi. Jestliže se členský stát odvolá na tuto výjimečnou situaci, poskytne agentuře písemnou formou podrobné odůvodnění a informace o situaci během každoročních dvoustranných jednání nebo nejpozději 21 dnů před vysláním, přičemž obsah této komunikace se zahrne do zprávy uvedené v článku 65. Vyslání operativních pracovníků přidělených v souladu s článkem 57 podléhá souhlasu domovského členského státu na základě oznámení agentury, a to nejpozději 21 dnů před vysláním.

3c.  Operační plány uvedené v odstavci 3 mohou zahrnovat ustanovení týkající se výměny informací a spolupráce pro účely EUROSURu v souladu s čl. 76 odst. 2 a článkem 90.

Článek 76

Výměna informací se třetími zeměmi v rámci EUROSURu

1.  Kontaktními místy pro výměnu informací a spolupráci se třetími zeměmi pro účely EUROSURu jsou národní koordinační centra členských států uvedená v článku 21 a, je-li to relevantní, agentura.

2.  Ustanovení pro výměnu informací pro účely EUROSURu uvedená v čl. 73 odst. 2 upravují:

a)  specifické situační obrazy sdílené se třetími zeměmi;

b)  údaje pocházející ze třetích zemí, které lze sdílet v evropském situačním obrazu, a postupy pro sdílení těchto údajů;

c)  postupy a podmínky, za nichž lze služby fúze dat EUROSURu poskytnout orgánům třetích zemí;

d)  způsoby spolupráce a výměny informací s pozorovateli ze třetích zemí pro účely EUROSURu.

3.  Informace poskytnuté v souvislosti s EUROSURem agenturou nebo členským státem, který není stranou žádné z dohod podle čl. 73 odst. 1, nelze sdílet se třetí zemí podle takové dohody bez předchozího souhlasu agentury nebo tohoto členského státu. Členské státy a agentura jsou povinny odmítnutí sdílení daných informací s dotčenou třetí zemí respektovat.

Článek 77

Úloha Komise, pokud jde o spolupráci se třetími zeměmi

1a.  Komise po konzultaci s členskými státy, agenturou, agenturou pro základní práva a evropským inspektorem ochrany údajů vypracuje vzorovou dohodu o postavení pro akce prováděné na území třetích zemí.

2.  Komise ve spolupráci s členskými státy a s agenturou vypracuje vzorová ustanovení ▌pro výměnu informací v rámci EUROSURu v souladu s čl. 71 odst. 2 a čl. 73 odst. 2.

Komise, po konzultaci s agenturou a dalšími příslušnými orgány nebo subjekty, včetně Agentury Evropské unie pro základní práva a evropského inspektora ochrany údajů, vypracuje vzor pro pracovní ujednání uvedená v článku 74. Tento vzor musí obsahovat ustanovení týkající se základních práv a záruk v oblasti ochrany údajů zabývající se praktickými opatřeními.

3.  Před uzavřením nové dvoustranné nebo mnohostranné dohody uvedené v čl. 73 odst. 1 dotčené členské státy oznámí Komisi návrh jejích ustanovení týkajících se správy hranic a navracení ▌.

Dotčené členské státy oznámí ustanovení stávajících a nových dvoustranných a mnohostranných dohod uvedených v čl. 73 odst. 1 týkající se správy hranic a navracení Komisi, která o nich informuje Radu a agenturu.

5.  Agentura oznámí Komisi jakékoliv pracovní ujednání mezi agenturou a příslušnými orgány třetích zemí před jeho schválením správní radou. Před uzavřením pracovního ujednání poskytne Agentura Evropskému parlamentu podrobné informace o smluvních stranách pracovního ujednání a o jeho předpokládaném obsahu.

6.  Agentura oznámí operační plány uvedené v čl. 75 odst. 3 Komisi. K rozhodnutí vyslat styčné úředníky do třetích zemí v souladu s článkem 78 musí Komise předem vydat stanovisko. Evropský parlament je o těchto činnostech neprodleně plně informován.

Článek 78

Styční úředníci agentury ve třetích zemích

1.  Agentura může do třetích zemí vysílat odborníky z řad vlastních statutárních zaměstnanců nebo jiné odborníky jako styčné úředníky, kteří by měli při plnění svých povinností požívat nejvyšší možné ochrany. Tito úředníci jsou zapojeni do místních nebo regionálních sítí spolupráce styčných úředníků pro přistěhovalectví a bezpečnostních odborníků Unie a členských států včetně sítě vytvořené podle [nařízení (ES) č. 377/2004]. Na základě rozhodnutí správní rady může agentura stanovit specifické profily styčných úředníků, ▌v závislosti na operativních potřebách, pokud jde o dotčenou třetí zemi.

2.  Při vysílání styčných úředníků by měly být v rámci politiky vnější činnosti Unie upřednostněny ty třetí země, které podle analýzy rizik představují zemi původu nebo zemi tranzitu pro nedovolené přistěhovalectví. Agentura může na základě vzájemnosti přijímat styčné úředníky vysílané těmito třetími zeměmi. Správní rada přijme každý rok na návrh výkonného ředitele seznam priorit. Vyslání styčných úředníků schvaluje správní rada na základě stanoviska Komise.

3.  V souladu s právem Unie a při dodržování základních práv zahrnují úkoly styčných úředníků agentury navazování a udržování kontaktů s příslušnými orgány třetí země, do které jsou vysláni, aby se přispělo k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a k boji proti němu a k navracení navracených osob, včetně poskytování technické pomoci při určování totožnosti státních příslušníků třetích zemí a získávání cestovních dokladů. Tito styční úředníci svou činnost úzce koordinují s delegacemi Unie, s členskými státy v souladu s [nařízením (ES) č. 377/2004] a, je-li to relevantní, s misemi a operacemi SBOP. Ve všech případech, kdy je to možné, mají kanceláře ve stejných prostorech jako delegace Unie.

4.  Ve třetích zemích, do nichž agentura styčné úředníky pro navracení nevyslala, může agentura podporovat vyslání styčného úředníka pro navracení členským státem za účelem poskytování podpory členským státům, jakož i činnostem agentury v souladu s článkem 49.

Článek 79

Pozorovatelé účastnící se činností agentury

1.  Agentura může se souhlasem dotčených členských států zvát pozorovatele z orgánů, institucí a jiných subjektů Unie nebo z mezinárodních organizací a misí a operací SBOP v souladu s článkem 69 k účasti na svých činnostech, zejména společných operacích a pilotních projektech, analýzách rizik a odborné přípravě, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností. K účasti těchto pozorovatelů na analýze rizik a odborné přípravě může dojít pouze se souhlasem dotčených členských států. Pokud jde o společné operace a pilotní projekty, je k účasti pozorovatelů nutný souhlas hostitelského členského státu. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu.

2.  Agentura může se souhlasem dotčených členských států vyzvat pozorovatele ze třetích zemí k účasti na svých činnostech na vnějších hranicích podle článku 37, návratových operacích podle článku 51, návratových zásazích podle článku 54 a odborné přípravě podle článku 62, pokud je jejich přítomnost v souladu s cíli těchto činností, může přispět ke zlepšení spolupráce a k výměně osvědčených postupů a nenaruší celkovou bezpečnost těchto činností ani bezpečnost státních příslušníků třetí země. K účasti těchto pozorovatelů může dojít pouze se souhlasem dotčených členských států ▌. Podrobná pravidla pro účast pozorovatelů se zahrnou do operačního plánu. Těmto pozorovatelům poskytne agentura před jejich účastí odpovídající odbornou přípravu. Pozorovatelé jsou při účasti na jejích činnostech povinni dodržovat kodexy chování agentury.

3.  Agentura zajistí, aby přítomnost pozorovatelů nepředstavovala žádné riziko z hlediska dodržování základních práv.

KAPITOLA III

Falešné a pravé doklady online (FADO)

Článek 80

Agentura převezme a provozuje systém Falešné a pravé doklady online (FADO) vytvořený v souladu se společnou akcí 98/700/SVV. ▌

KAPITOLA IV

Obecná ustanovení

Oddíl 1

Obecná pravidla

Článek 81

Ochrana základních práv a strategie pro základní práva

1.  Evropská pohraniční a pobřežní stráž při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení zaručuje ochranu základních práv v souladu s relevantním právem Unie, zejména Listinou, a relevantním mezinárodním právem, včetně Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a protokolu k této úmluvě z roku 1967, s Úmluvou o právech dítěte a se závazky týkajícími se přístupu k mezinárodní ochraně, zejména zásadou nenavracení.

Za tímto účelem agentura s přispěním úředníka pro otázky základních práv a s jeho schválením vypracuje, dále rozvíjí a provádí strategii a akční plán pro základní práva, včetně účinného mechanismu monitorování dodržování základních práv při všech činnostech agentury.

Ohledně strategie pro základní práva je v souladu s čl. 106 odst. 3 konzultováno poradní fórum.

2.  Při plnění svých úkolů Evropská pohraniční a pobřežní stráž zajistí, aby žádná osoba nebyla vysazena v určité zemi, přinucena vstoupit do této země nebo odvedena nebo jinak předána nebo vrácena orgánům této země, v níž existuje mimo jiné vážné riziko, že bude vystavena trestu smrti, mučení, pronásledování nebo jinému nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, nebo v níž by byl její život ohrožen z důvodu její rasy, náboženského vyznání, státní příslušnosti, sexuální orientace, příslušnosti k určité sociální skupině nebo politického názoru v rozporu se zásadou nenavracení, ani nebyla vysazena v zemi, přinucena vstoupit do země nebo odvedena nebo jinak předána nebo vrácena orgánům země, z níž jí hrozí vyhoštění, vystěhování, vydání nebo navrácení do jiné země v rozporu s uvedenou zásadou

3.  Evropská pohraniční a pobřežní stráž při plnění svých úkolů zohledňuje a v rámci svého mandátu řeší zvláštní potřeby dětí, nezletilých osob bez doprovodu, osob se zdravotním postižením, obětí obchodování s lidmi, osob, které potřebují lékařskou pomoc, osob, které potřebují mezinárodní ochranu, osob v tísni na moři a dalších osob ve zvláště zranitelném postavení. Evropská pohraniční a pobřežní stráž při všech svých činnostech věnuje zvláštní pozornost právům dítěte a zajišťuje, aby byly respektovány nejlepší zájmy dítěte.

4.  Při plnění všech svých úkolů a ve vztazích s členskými státy a při spolupráci se třetími zeměmi agentura zohledňuje zprávy poradního fóra uvedeného v článku 70 a úředníka pro otázky základních práv.

Článek 82

Kodex chování

1.  Agentura ve spolupráci s poradním fórem vypracuje a dále rozvíjí kodex chování, který se vztahuje na veškeré operace ochrany hranic koordinované agenturou a všechny osoby zapojené do činností agentury. Kodex chování stanoví postupy, jejichž cílem je zaručit dodržování zásad právního státu a základních práv, se zvláštním zaměřením na zranitelné osoby včetně dětí, nezletilých osob bez doprovodu a jiných osob ve zranitelném postavení, jakož i na osoby žádající o mezinárodní ochranu.

2.  Agentura ve spolupráci s poradním fórem vypracuje a dále rozvíjí kodex chování pro návratové operace, který bude uplatňovat při všech návratových operacích a návratových zásazích jí koordinovaných nebo organizovaných. Uvedený kodex chování popisuje společné standardizované postupy, jež zjednoduší organizaci návratových operací a návratových zásahů a zajistí navracení humánním způsobem a při plném respektování základních práv, zejména zásad lidské důstojnosti, zákazu mučení a nelidského či ponižujícího zacházení anebo trestu, práva na svobodu a bezpečnost, práva na ochranu osobních údajů a zákazu diskriminace.

3.  Kodex chování pro navracení přihlédne zejména k povinnosti členských států zavést účinný systém pro sledování nuceného navracení, stanovené v čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES, a ke strategii pro základní práva.

Článek 83

Úkoly a pravomoci příslušníků jednotek

1.  Příslušníci jednotek vyslaní ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže musí být způsobilí plnit ▌úkoly a vykonávat ▌pravomoci týkající se ochrany hranic a navracení, jakož i úkoly a pravomoci, které jsou nezbytné pro dosažení cílů nařízení (EU) č. 656/2014, nařízení (EU) č. 2016/399, jakož i směrnice 2008/115/ES.

1a.  Plnění úkolů a výkon pravomocí, zejména těch, které vyžadují výkonné pravomoci, podléhá povolení hostitelského členského státu na jeho území, jakož i platným vnitrostátním nebo mezinárodním právním předpisům Unie, zejména nařízení (EU) č. 656/2014, jak je popsáno v operačním plánu uvedeném v článku 39.

2.  Při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí příslušníci jednotek plně zajišťují dodržování základních práv a dodržují právo Unie a mezinárodní právo, jakož i vnitrostátní právo hostitelského členského státu.

3.  Aniž je dotčen čl. 94 odst. 1, pokud jde o statutární zaměstnance agentury, příslušníci jednotek mohou plnit úkoly a vykonávat pravomoci pouze pod velením a zpravidla za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže nebo pracovníků hostitelského členského státu, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením. Hostitelský členský stát může příslušníky jednotek zmocnit k tomu, aby jednali jeho jménem.

3a.  Hostitelský členský stát může agentuře prostřednictvím koordinátora hlásit případy nedodržení operačního plánu ze strany příslušníka jednotek, a to i v souvislosti se základními právy, s cílem přijmout případná následná opatření včetně disciplinárních opatření.

4.  ▌Příslušníci jednotek vyslaní z řad statutárních operativních zaměstnanců agentury ▌používají při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí uniformy stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. ▌Příslušníci jednotek dlouhodobě přidělení nebo krátkodobě vyslaní z členských států používají při plnění svých úkolů a výkonu svých pravomocí své vlastní uniformy.

Odchylně od tohoto pravidla se v rozhodnutí správní rady podle čl. 55 odst. 4 písm. -a) uvedou profily, na něž se vzhledem ke zvláštní povaze operativní činnosti nemusí vztahovat povinnost nosit uniformu.

Na těchto uniformách nosí všichni příslušníci jednotek rovněž viditelné identifikační osobní údaje a na rukávě modrou pásku se znakem Unie a agentury sloužící k jejich identifikaci jakožto účastníků společné operace, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, pilotního projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace nebo návratového zásahu. Pro účely identifikace vůči vnitrostátním orgánům hostitelského členského státu nosí u sebe příslušníci jednotek úřední doklad, který na požádání předloží.

Návrh a specifikace uniforem statutárních zaměstnanců se stanoví rozhodnutím správní rady na základě návrhu výkonného ředitele po obdržení stanoviska Komise ▌.

5.  ▌U pracovníků přidělených nebo vyslaných z členského státu krátkodobě ▌do agentury podléhá možnost nošení a používání služebních zbraní, střeliva a vybavení vnitrostátnímu právu domovského členského státu.

Možnost nošení a používání služebních zbraní, střeliva a vybavení statutárními ▌zaměstnanci agentury vyslanými coby příslušníci jednotek podléhá rámci a podrobným pravidlům stanoveným v tomto článku a příloze V.

Pro účely provádění tohoto odstavce může výkonný ředitel oprávnit statutární zaměstnance k nošení a používání zbraní v souladu s pravidly přijatými správní radou podle čl. 56 odst. 3a písm. b).

6.  Výkon úkolů během vyslání, které vyžadují použití síly, včetně nošení a používání služebních zbraní, střeliva a vybavení, ze strany příslušníků jednotek, zahrnujících i statutární zaměstnance, povoluje pro příslušné profily hostitelský členský stát a podléhá souhlasu buď domovského členského státu nebo, v případě statutárních zaměstnanců, souhlasu agentury. Použití síly, včetně nošení a používání služebních zbraní, střeliva a vybavení, se vykonává v souladu s vnitrostátním právem hostitelského členského státu a za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu. Hostitelský členský stát může se souhlasem domovského členského státu nebo v příslušném případě se souhlasem agentury povolit příslušníkům jednotek, aby použili na jeho území sílu v nepřítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu.

Hostitelský členský stát může zakázat nošení některých služebních zbraní, střeliva a vybavení za předpokladu, že se takový zákaz podle jeho právních předpisů vztahuje i na jeho vlastní pohraniční stráž nebo pracovníky, kteří se podílejí na úkolech spojených s navracením. Hostitelský členský stát před vysláním příslušníků jednotek informuje agenturu o přípustných služebních zbraních, střelivu a vybavení, jakož i o podmínkách, za kterých mohou být použity. Agentura tyto informace zpřístupní členským státům.

7.  Služební zbraně, střelivo a vybavení mohou být použity v případě oprávněné sebeobrany a oprávněné obrany příslušníků jednotek nebo jiných osob v souladu s vnitrostátním právem hostitelského členského státu podle mezinárodního práva v oblasti lidských práv a Listiny základních práv.

8.  Pro účely tohoto nařízení hostitelský členský stát zmocní příslušníky jednotek k tomu, aby mohli nahlížet do evropských databází, je-li to nezbytné pro plnění operačních cílů uvedených v operačním plánu pro hraniční kontrolu, ostrahu hranic a navracení, a toprostřednictvím jejich vnitrostátních rozhraní nebo jiných forem přístupu stanovených v legislativních nástrojích, kterými se tyto databáze zřizují. Hostitelský členský stát může rovněž příslušníky jednotek zmocnit k tomu, aby mohli nahlížet do jeho vnitrostátních databází, je-li to nezbytné ze stejných důvodů. Členské státy zajistí, aby byl přístup do těchto databází poskytován účinně a účelně. Příslušníci jednotek mají přístup pouze k těm údajům, které jsou zcela nezbytné pro plnění jejich úkolů a výkon jejich pravomocí. Hostitelský členský stát před vysláním příslušníků jednotek informuje agenturu o vnitrostátních a evropských databázích, do kterých lze nahlížet. Agentura tuto informaci zpřístupní všem členským státům, které se podílejí na vyslání jednotek.

Toto nahlížení probíhá v souladu s právem Unie v oblasti ochrany údajů a vnitrostátním právem hostitelského členského státu v oblasti ochrany údajů.

9.  Rozhodnutí o odepření vstupu podle článku 14 nařízení (EU) 2016/399 a rozhodnutí o zamítnutí víz na hranicích v souladu s článkem 35 nařízení o vízovém kodexu (ES) č. 810/2009 přijímají pouze příslušníci pohraniční stráže hostitelského členského státu nebo příslušníci jednotek, jsou-li hostitelským členským státem oprávněni k tomu, aby jednali jeho jménem.

Článek 84

Úřední doklad

1.  Agentura vydává ve spolupráci s hostitelským členským státem příslušníkům jednotek doklad v úředním jazyce hostitelského členského státu a v jiném úředním jazyce orgánů Unie pro účely prokázání jejich totožnosti a jako důkaz o tom, že mají právo plnit úkoly a vykonávat pravomoci uvedené v článku 83. Tento doklad obsahuje tyto údaje o každém příslušníku jednotek:

a)  jméno a státní příslušnost;

b)  hodnost nebo název pracovní pozice;

c)  aktuální digitální fotografii; a

d)  úkoly, k jejichž provádění je během svého nasazení oprávněn.

2.  Doklad se po skončení společné operace, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, pilotního projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace či návratového zásahu vrátí agentuře.

Článek 85

Občanskoprávní odpovědnost příslušníků jednotek

1.  Aniž je dotčen článek 94, působí-li příslušníci jednotek v hostitelském členském státě, odpovídá tento členský stát v souladu se svým vnitrostátním právem za jakoukoli škodu, kterou tito příslušníci způsobí během trvání svých operací.

2.  Pokud tato škoda vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání příslušníků jednotek přidělených nebo vyslaných členskými státy, může hostitelský členský stát požádat domovský členský stát o částku, kterou zaplatí jako náhradu škody obětem nebo osobám oprávněným jménem obětí.

Rovněž pokud tato škoda vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání statutárních zaměstnanců agentury, může hostitelský členský stát požádat agenturu o částku, kterou zaplatí jako náhradu škody obětem nebo osobám oprávněným jménem obětí. Tímto není dotčena žádná žaloba proti agentuře podaná k Soudnímu dvoru podle článku 96a.

3.  Aniž je dotčeno uplatňování jeho práv vůči třetím stranám, zdrží se každý členský stát uplatňování nároků vůči hostitelskému členskému státu nebo kterémukoli jinému členskému státu za škodu, již utrpěl, ledaže vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání.

4.  Veškeré spory mezi členskými státy nebo mezi členským státem a agenturou týkající se použití odstavců 2 a 3 tohoto článku, jež nemohou být vyřešeny jednáním mezi nimi, tyto státy nebo agentura předloží Soudnímu dvoru Evropské unie v souladu s článkem 273 Smlouvy o fungování EU.

5.  Aniž je dotčeno uplatňování jejích práv vůči třetím stranám, nese náklady související se škodami vzniklými na vybavení agentury během vyslání jednotek agentura, ledaže vznikly v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání.

Článek 86

Trestní odpovědnost příslušníků jednotek

Aniž je dotčen článek 94, v průběhu společné operace, pilotního projektu, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahu rychlé reakce na hranicích, návratové operace nebo návratového zásahu se na příslušníky jednotek, včetně statutárních zaměstnanců agentury, pokud jde o trestné činy, které spáchali nebo které proti nim byly spáchány, pohlíží na území hostitelského členského státu stejně jako na příslušníky jednotek hostitelského členského státu.

Oddíl 2

Zpracování osobních údajů Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž

Článek 87

Obecná pravidla zpracování osobních údajů agenturou

1.  Při zpracování osobních údajů agenturauplatňuje ▌nařízení (EU) č. 2018/1725▌.

2.  Správní rada přijme interní pravidla pro uplatňování nařízení (EU) č. 2018/1725 agenturou, včetně opatření týkajících se pověřence agentury pro ochranu osobních údajů.

Agentura může v souladu s čl. 25 nařízení (EU) 2018/1725 přijmout vnitřní pravidla pro omezení uplatňování práv podle článků 14 až 22, 35 a 36 nařízení (EU) 2018/1725. Zejména pro účely plnění úkolů agentury v oblasti návratových činností stanoví agentura vnitřní pravidla pro omezení uplatňování těchto práv v jednotlivých případech, pokud by výkon takového práva ohrozil řízení o navrácení. Tato omezení respektují podstatu základních práv a svobod, jsou nezbytná a přiměřená sledovaným cílům a případně obsahují zvláštní ustanovení uvedená v čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) č. 2018/1725.

3.  Agentura může předat osobní údaje uvedené v článcích 50, 89 a 90 třetí zemi nebo mezinárodní organizaci v souladu s ustanoveními kapitoly V nařízení (EU) č. 2018/1725, pokud je takové předání nezbytné pro plnění úkolů agentury. Agentura zajistí, aby osobní údaje předávané třetí zemi nebo mezinárodní organizaci byly zpracovávány pouze pro účely, pro které byly poskytnuty. Při předávání osobních údajů třetí zemi nebo mezinárodní organizaci agentura určí jakákoli omezení přístupu k nim či omezení jejich použití, ať obecná, nebo konkrétní, včetně omezení týkajících se předávání, vymazání nebo zničení údajů. Pokud potřeba takových omezení vyjde najevo po předání osobních údajů, agentura o tom informuje třetí zemi nebo mezinárodní organizaci. Třetí země nebo mezinárodní organizace musí taková omezení dodržet.

4.  Předáním osobních údajů třetím zemím nesmí být dotčena práva žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany, zejména pokud jde o zásadu nenavracení (non-refoulement) a zákaz sdělit nebo získávat informace podle článku 30 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU.

5.   Členské státy a agentura případně zajistí, aby informace předávané nebo zpřístupňované třetím zemím podle tohoto nařízení nebyly dále předány jiným třetím zemím či jakýmkoli jiným třetím stranám. Ustanovení v tomto ohledu jsou zahrnuta do jakékoli dohody nebo ujednání uzavřených se třetí zemí ohledně výměny informací.

Článek 88

Účely zpracování osobních údajů

1.  Agentura smí zpracovávat osobní údaje pouze pro tyto účely:

a)  plnění úkolů spočívajících v organizaci a koordinaci společných operací, pilotních projektů, zásahů rychlé reakce na hranicích a v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace podle článků 38 až 41;

b)  plnění úkolů spočívajících v podpoře členských států a třetích zemí při přednávratových činnostech a činnostech navracení, provozu systémů řízení navracení a v koordinaci nebo organizaci návratových operací a poskytování technické a operativní pomoci členským státům a třetím zemím v souladu s článkem 49;

c)  usnadňování výměny informací s členskými státy, Komisí, ESVČ a následujícími agenturami Unie a mezinárodními organizacemi: Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu, Satelitním střediskem Evropské unie, EMSA, EFCA, Evropskou agenturou pro bezpečnost letectví a manažerem struktury vzdušného prostoru s ohledem na funkce sítě uspořádání letového provozu v souladu s článkem 89;

d)  usnadňování výměny informací s donucovacími orgány členských států, Europolem nebo Eurojustem v souladu s článkem 90a;

e)   analýzu rizik prováděnou agenturou v souladu s článkem 30;

f)   plnění jejích úkolů v rámci EUROSURu v souladu s článkem 90;

g)  provozování systému FADO v souladu s článkem 80;

h)   administrativní úkoly.

2.  Členský stát nebo jiná agentura Unie, které poskytují osobní údaje agentuře, určí účel nebo účely, pro něž lze uvedené údaje zpracovat, jak je uvedeno v odstavci 1. Agentura může rozhodnout, že tyto osobní údaje zpracuje pro jiný účel, který rovněž spadá do oblasti působnosti odstavce 1 v jednotlivých případech a pouze poté, co posoudí, že zpracování pro jiný účel je slučitelné s původním účelem, pro který byla data shromážděna a poskytovatel osobních údajů ji k tomu oprávní. Agentura vede písemné záznamy o posouzení slučitelnosti jednotlivých případů.

3.  Agentura, členské státy a jiné agentury Unie mohou při předávání osobních údajů určit jakákoli omezení přístupu k uvedeným údajům či omezení jejich použití, ať obecná, nebo konkrétní, a to i v souvislosti s jejich předáváním, vymazáním nebo zničením. Pokud potřeba těchto omezení vyjde najevo po předání osobních údajů, členské státy a jiné agentury Unie o tom uvědomí příjemce. Příjemci tato omezení dodrží.

Článek 89

Zpracování osobních údajů shromážděných během společných operací, návratových operací, pilotních projektů a zásahů rychlé reakce na hranicích a podpůrnými týmy pro řízení migrace

1.  Agentura a hostitelský členský stát před každou společnou operací, návratovou operací, pilotním projektem, zásahem rychlé reakce na hranicích nebo nasazením podpůrného týmu pro řízení migrace určí transparentním způsobem odpovědnost za dodržování povinností v oblasti ochrany údajů. Pokud účel a prostředky zpracování určí společně agentura a hostitelský členský stát, jsou společnými správci na základě ujednání.

Pro účely uvedené v čl. 88 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) agentura zpracovává výhradně následující kategorie osobních údajů, které byly shromážděny ▌ členskými státy, příslušníky jednotek, jejími zaměstnanci nebo Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu a jí předány v souvislosti se společnými operacemi, návratovými operacemi, pilotními projekty a zásahy rychlé reakce na hranicích a podpůrnými týmy pro řízení migrace:

a)   osobní údaje osob, které překračují vnější hranice bez řádného oprávnění ▌;

b)  osobní údaje nezbytné k potvrzení totožnosti a státní příslušnosti státních příslušníků třetích zemí pro rámec činností navracení, včetně seznamů cestujících;

c)  čísla registračních značek, identifikační čísla vozidel, telefonní čísla nebo identifikační čísla lodí a letadel, která jsou spojena s osobami uvedenými v písmenu a) ▌a jsou nezbytná pro ▌analýzu cest a metod používaných pro nedovolené přistěhovalectví ▌.

2.  Osobní údaje uvedené v odstavci 1 může agentura zpracovat pouze v těchto případech:

a)   je-li předání údajů orgánům relevantních členských států, které jsou odpovědné za ochranu hranic, migraci, azyl a navracení, nebo relevantním agenturám EU nutné pro plnění jejich úkolů v souladu s unijními a vnitrostátními právními předpisy;

b)   je-li předání údajů orgánům relevantních členských států, relevantních agentur EU, třetích zemí návratu nebo mezinárodním organizacím nutné pro účely určení totožnosti státních příslušníků třetích zemí, získání cestovních dokladů, umožnění nebo podporu návratu;

c)   je-li to nutné pro vypracování analýz rizik;

Článek 90

Zpracování osobních údajů v rámci EUROSURu

1.  Vyžaduje-li vnitrostátní situační obraz zpracování osobních údajů, zpracovávají se uvedené údaje v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a případně se směrnicí 2016/680. Každý členský stát určí orgán, který má být považován za správce v souladu s čl. 4 odst. 7 nařízení (EU) 2016/679 nebo čl. 3 odst. 8 směrnice 2016/680 a který má ústřední odpovědnost za zpracování osobních údajů uvedeným členským státem. Každý členský stát oznámí údaje o tomto orgánu Komisi.

2.  Jediné osobní údaje, které lze zpřístupnit v evropském situačním obrazu a specifickém situačním obrazu a ve službách fúze dat EUROSURu, jsou identifikační čísla lodí a letadel.

2a.  Zpracování informací v systému EUROSUR může výjimečně vyžadovat zpracování jiných osobních údajů než identifikačních čísel lodí a letadel. Zpracování takových osobních údajů v rámci EUROSURu je přísně omezeno na úroveň, která je nezbytná pro účely EUROSURu v souladu s článkem 18.

3.  Výměna osobních údajů se třetími zeměmi v rámci EUROSURu je přísně omezena na úroveň, která je naprosto nezbytná pro účely tohoto nařízení. V souladu s kapitolou V nařízení 2018/1725 ji provádí agentura a v souladu s kapitolou V nařízení (EU) 2016/679 a případně kapitolou V směrnice (EU) 2016/680, včetně příslušných vnitrostátních předpisů o ochraně údajů, ji provádějí členské státy.

4.  Výměna informací podle čl. 73 odst. 2, čl. 74 odst. 3 a čl. 75 odst. 3, jejímž prostřednictvím jsou třetí zemi poskytovány údaje, které by mohly být využity k identifikaci osob nebo skupin osob, jejichž žádost o přístup k mezinárodní ochraně se v daném okamžiku posuzuje nebo které čelí vážnému riziku mučení, nelidského nebo ponižujícího zacházení či trestu nebo dalšího porušování základních práv, je zakázána.

4a.  Členské státy a agentura vedou záznamy o činnostech zpracování v souladu s článkem 31 nařízení (EU) 2018/1725, článkem 30 nařízení (EU) č. 2016/679 a případně článkem 24 směrnice (EU) 2016/680.

Článek 90a

Zpracování operativních osobních údajů

1.  V případě, že agentura při plnění svých úkolů podle čl. 10 odst. 19 zpracovává osobní údaje, které shromáždila při sledování migračních toků, provádění analýz rizik nebo během svých operací za účelem identifikace osob podezřelých z přeshraniční trestné činnosti, zpracuje takové osobní údaje v souladu s kapitolou IX nařízení (EU) 2018/1725. Osobní údaje zpracovávané za tímto účelem se vztahují na fyzické osoby, které příslušné orgány členských států, Europol nebo Eurojust či agentura důvodně podezírají ze zapojení do přeshraniční trestné činnosti, a tyto údaje zahrnují čísla poznávacích značek, identifikační čísla vozidel, telefonní čísla, identifikační čísla lodí nebo letadel, která jsou s těmito osobami spojena, jakož i osobní údaje týkající se obětí nebo svědků, které doplňují operativní osobní údaje o podezřelých osobách, jež agentura zpracovává v souladu s tímto článkem.

2.  Agentura si takové osobní údaje vymění:

a)  s Europolem nebo Eurojustem, je-li předání takových osobních údajů nezbytně nutné pro výkon jejích příslušných mandátů a v souladu s článkem 69;

b)  s příslušnými donucovacími orgány členských států, je-li to nezbytně nutné pro účely prevence, odhalování, vyšetřování nebo stíhání závažných přeshraničních trestných činů.

Článek 90b

Uchovávání údajů

1.  Agentura vymaže osobní údaje ihned po jejich předání příslušným orgánům členských států, jiným agenturám Unie a zejména Evropskému podpůrnému úřadu pro otázky azylu, nebo třetím zemím či mezinárodním organizacím, nebo jakmile jsou použity pro vypracování analýz rizik. Doba uchovávání údajů v žádném případě nepřekročí 90 dnů ode dne jejich shromáždění. Ve výsledku analýz rizik se údaje anonymizují.

2.  Osobní údaje zpracovávané pro účely plnění úkolů souvisejících s navracením se vymažou, jakmile je dosaženo účelu, pro který byly shromážděny, a nejpozději třicet dnů po skončení úkolů souvisejících s navracením.

3.  Operativní osobní údaje zpracovávané pro účely článku 90a se vymažou, jakmile agentura dosáhne účelu, pro který byly shromážděny. Agentura průběžně přezkoumává potřebu uchovávání těchto údajů, zejména osobních údajů obětí a svědků. Agentura v každém případě přezkoumá potřebu uchovávání těchto údajů nejpozději 3 měsíců po zahájení prvotního zpracování těchto údajů a poté každých 6 měsíců. Agentura rozhodne o nepřetržitém uchovávání osobních údajů, zejména osobních údajů obětí a svědků, a to až do následujícího přezkumu, pouze pokud je toto uchovávání nadále nezbytné pro plnění úkolů agentury podle čl. 90a.

4.  Výše uvedená ustanovení se nevztahují na osobní údaje shromážděné v rámci systému FADO.

Článek 91

Bezpečnostní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

1.  Agentura přijme své vlastní bezpečnostní předpisy založené na zásadách a pravidlech stanovených v bezpečnostních předpisech Komise pro ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých informací nepodléhajících utajení, mimo jiné v předpisech o výměně těchto informací se třetími státy, jejich zpracovávání a uchovávání, které jsou vymezeny v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 a 2015/444. Jakékoliv správní ujednání o výměně utajovaných informací s příslušnými orgány třetího státu nebo při neexistenci takového ujednání jakékoliv výjimečné ad hoc uvolnění utajovaných informací Evropské unie uvedeným orgánům musí předem schválit Komise.

2.  Bezpečnostní předpisy přijme správní rada po schválení Komisí s cílem zajistit slučitelnost s rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 a 2015/444.

3.  Utajení nebrání tomu, aby byly informace zpřístupněny Evropskému parlamentu. Předání informací a dokumentů Evropskému parlamentu podle tohoto nařízení a nakládání s nimi probíhá v souladu s pravidly pro předávání utajovaných informací a nakládání s nimi, která platí mezi Evropským parlamentem a Komisí.

Oddíl 3

Obecný rámec a organizace agentury

Článek 92

Právní postavení a umístění

1.  Agentura je subjektem Unie. Má právní subjektivitu.

2.  Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jeho právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.  Agentura je nezávislá při provádění svého technického a operativního mandátu.

4.  Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

5.  Agentura má sídlo ve Varšavě (Polsko).

Článek 93

Dohoda o sídle

1.  V dohodě o sídle mezi agenturou a členským státem, ve kterém agentura sídlí, se stanoví nezbytná opatření související s umístěním agentury poskytnutým v tomto členském státě a s prostory, které dá tento členský stát k dispozici, jakož i zvláštní pravidla, která se v tomto členském státě vztahují na výkonného ředitele, zástupce výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky.

2.  Dohoda o sídle se uzavře poté, co byl získán souhlas správní rady.

3.  Členský stát, ve kterém agentura sídlí, vytvoří co nejlepší podmínky pro zajištění řádného fungování agentury, včetně vícejazyčného a evropsky orientovaného vzdělávání a vhodného dopravního spojení.

Článek 94

Zaměstnanci

1.  Na statutární zaměstnance se vztahuje služební řád úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „pracovní řád“), stanovené v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(31), a pravidla společně přijatá orgány Unie za účelem uplatňování služebního a pracovního řádu.

2.  Místo výkonu zaměstnání stanoví v zásadě členský stát, v němž se nachází sídlo agentury.

3.  Zaměstnanci, na které se vztahuje pracovní řád, jsou v zásadě zprvu přijati na dobu určitou v délce pěti let. Jejich smlouvy lze v zásadě prodloužit pouze jednou, na dobu určitou v délce nejvýše pěti let. Další prodloužení je na dobu neurčitou.

4.   Pro účely provedení článků 32 a 45 ▌ mohou být koordinátorem nebo styčným úředníkem jmenováni pouze zaměstnanci agentury, na které se vztahuje služební řád nebo hlava II pracovního řádu. Pro účely provedení článku 56 mohou být jako příslušníci jednotek vysláni pouze zaměstnanci agentury, na které se vztahuje služební řád nebo pracovní řád.

5.  Správní rada přijme po dohodě s Komisí prováděcí pravidla ke služebnímu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu.

6.  Po předchozím souhlasu Komise přijme správní rada pravidla týkající se operativních pracovníků z členských států, kteří mají být dočasně přiděleni do agentury v souladu s článkem 57, a v případě potřeby je aktualizuje. Tato pravidla zahrnují zejména finanční ujednání týkající se těchto dočasných přidělení, včetně pojištění, a odborné přípravy. Uvedená ustanovení zohlední skutečnost, že operativní pracovníci jsou dočasně přiděleni za účelem vyslání jako příslušníci jednotek a mají úkoly a pravomoci stanovené v článku 83. Musí zahrnovat ustanovení o podmínkách vyslání. V příslušném případě správní rada usiluje o zajištění konzistence s pravidly vztahujícími se na náhradu výdajů na služební cesty statutárních zaměstnanců.

Článek 95

Výsady a imunity

Na agenturu a její statutární zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 96

Odpovědnost

-1.  Aniž by byly dotčeny články 85 a 86, agentura je odpovědná za veškeré činnosti, které provádí v souladu s tímto nařízením.

1.  Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

2.  Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.  V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou škodu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností, včetně povinností souvisejících s použitím výkonných pravomocí.

4.  Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc rozhodovat spory o náhradu škody podle odstavce 3.

5.  Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči agentuře se řídí ustanoveními služebního a pracovního řádu, která se na ně vztahují.

Článek 96a

Žaloby podané k Soudnímu dvoru Evropské unie

1.  U Soudního dvora může být v souladu s článkem 263 SFEU zahájeno řízení o zrušení aktů agentury, které mají právní účinky vůči třetím osobám, v souladu s článkem 265 SFEU řízení o nečinnosti, v souladu s článkem 340 SFEU řízení o mimosmluvní odpovědnosti za škody způsobené agenturou a v souladu s rozhodčí doložkou řízení o smluvní odpovědnosti za škody způsobené jednáním agentury.

2.  Agentura přijme nezbytná opatření vyplývající z rozsudků Soudního dvora Evropské unie.

Článek 97

Správní a řídicí struktura agentury

Agenturu tvoří:

a)  správní rada;

b)  výkonný ředitel;

c)  zástupci výkonného ředitele;

d)  úředník pro otázky základních práv.

e)  poradní fórum jako poradenský orgán.

Článek 98

Funkce správní rady

1.  Správní rada nese odpovědnost za přijímání strategických rozhodnutí agentury v souladu s tímto nařízením.

2.  Správní rada:

a)  jmenuje výkonného ředitele na návrh Komise v souladu s článkem 105;

b)  jmenuje zástupce výkonného ředitele na návrh Komise v souladu s článkem 105;

c)  přijímá rozhodnutí zřídit pobočku nebo prodloužit její trvání v souladu s čl. 60 odst. 6;

d)  přijímá rozhodnutí o provádění hodnocení zranitelnosti v souladu s čl. 33 odst. 1 a 9, přičemž rozhodnutí, jimiž se stanoví opatření podle čl. 33 odst. 9, se přijímají dvoutřetinovou většinou hlasů členů s hlasovacím právem;

e)  přijímá rozhodnutí o seznamech povinných informací a údajů, které si s agenturou mají vyměňovat vnitrostátní orgány odpovědné za správu hranic a navracení, aby mohla agentura plnit své úkoly, aniž by tím byly dotčeny povinnosti stanovené tímto nařízením, zejména v článku 50, článku 87, článku 88, článku 89 a článku 90;

f)  přijímá rozhodnutí o vypracování společného modelu integrované analýzy rizik v souladu s čl. 30 odst. 1; přijímá rozhodnutí o povaze a podmínkách vyslání styčných úředníků do členských států v souladu s čl. 32 odst. 2;

g)  přijímá technickou a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic v souladu s čl. 8 odst. 5;

h)  přijímá technickou a operativní strategii pro evropskou integrovanou správu hranic v souladu s čl. 8 odst. 5;

i)  přijímá rozhodnutí o profilech a počtech operativních pracovníků pro správu hranic a řízení migrace v rámci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže v souladu s čl. 55 odst. 4;

j)  přijímá výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok a do 1. července ji předává Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru;

k)  do 30. listopadu každého roku a s řádným ohledem na stanovisko Komise přijímá dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem jednotný programový dokument, který obsahuje mimo jiné víceletý program agentury a její pracovní program pro nadcházející rok, a předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi;

l)  stanoví postupy, jimiž výkonný ředitel přijímá rozhodnutí týkající se technických a operativních úkolů agentury;

m)  dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet agentury a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu agentury podle oddílu 5 této kapitoly;

n)  vykonává disciplinární pravomoc nad výkonným ředitelem a po konzultaci s výkonným ředitelem nad zástupci výkonného ředitele;

o)  přijímá svůj jednací řád;

p)  stanoví organizační strukturu agentury a přijímá zaměstnaneckou politiku agentury;

q)  přijímá strategii boje proti podvodům, která je úměrná riziku podvodů, přičemž zohlední náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

r)  přijímá vnitřní pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů;

s)  v souladu s odstavcem 8 vykonává ve vztahu k zaměstnancům agentury pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a pracovní řád orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

t)  přijímá prováděcí pravidla ke služebnímu a pracovnímu řádu v souladu s čl. 110 odst. 2 služebního řádu;

u)  přijímá vhodná následná opatření na základě zjištění a doporučení plynoucích ze zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i z vyšetřování OLAFu;

v)  přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro komunikaci a šíření informací uvedené v čl. 10 odst. 2 druhém pododstavci;

w)  jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební a pracovní řád a který je při výkonu svých funkcí zcela nezávislý;

x)  rozhoduje o společné metodice hodnocení zranitelnosti, včetně objektivních kritérií, podle kterých agentura tato hodnocení provádí, četnosti těchto hodnocení a způsobu, jakým mají být následná hodnocení zranitelnosti prováděna;

y)  rozhoduje o posílené intenzitě hodnocení a monitorování určitého členského státu podle čl. 33 odst. 2;

z)  jmenuje úředníka pro otázky základních práv a zástupce úředníka pro otázky základních práv v souladu s článkem 107 ▌;

za)  stanoví zvláštní pravidla s cílem zaručit nezávislost úředníka pro otázky základních práv při výkonu jeho povinností;

zb)  rozhoduje o jakékoli jiné záležitosti, je-li tak stanoveno v tomto nařízení;

aa)  schvaluje pracovní ujednání se třetími zeměmi;

bb)  přijme po předchozím schválení Komisí bezpečnostní předpisy agentury týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací EU, jak je uvedeno v článku 91;

cc)  jmenuje úředníka pro otázky bezpečnosti, na něhož se vztahuje služební a pracovní řád a který je odpovědný za bezpečnost v rámci agentury včetně ochrany citlivých a utajovaných informací.

Výroční zpráva o činnosti uvedená v písmenu j) se zveřejní.

3.  K přijetí návrhů rozhodnutí správní rady, která vyplývají z odstavce 2 a týkají se konkrétních činností agentury prováděných na vnějších hranicích určitého členského státu nebo v jejich bezprostřední blízkosti, nebo pracovních ujednání se třetími zeměmi uvedenými v čl. 74 odst. 4, je nezbytné, aby pro ně hlasoval člen správní rady zastupující tento konkrétní členský stát nebo členský stát sousedící s danou třetí zemí.

4.  Správní rada může výkonnému řediteli radit v jakékoli záležitosti, která se týká rozvoje operativního řízení na vnějších hranicích a odborné přípravy, včetně činností týkajících se výzkumu.

5.  Správní rada rozhodne na žádost Irska nebo Spojeného království o jejich účasti na konkrétních činnostech.

Správní rada přijímá svá rozhodnutí v jednotlivých případech nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Správní rada ve svém rozhodnutí zváží, zda účast Irska nebo Spojeného království přispívá k uskutečnění dané činnosti. Rozhodnutí stanoví finanční příspěvek Irska nebo Spojeného království na činnost, jíž se žádost o účast týká.

6.  Správní rada předkládá každoročně Evropskému parlamentu a Radě (dále jen „rozpočtový orgán“) veškeré informace týkající se výsledku hodnoticích postupů prováděných agenturou.

7.  Správní rada může zřídit výkonnou radu složenou z nejvýše čtyř zástupců správní rady, včetně jejího předsedy, a zástupce Komise, která bude jí a výkonnému řediteli nápomocna při přípravě rozhodnutí, programů a činností, jež má správní rada přijmout, a která bude oprávněna, je-li to z naléhavých důvodů nezbytné, přijímat určitá prozatímní rozhodnutí jménem správní rady. Výkonná rada nepřijímá rozhodnutí, která musí správní rada přijmout dvoutřetinovou nebo tříčtvrtinovou většinou. Správní rada může pověřit výkonnou radu některými jasně vymezenými úkoly, zejména pokud to zvyšuje efektivitu agentury. Správní rada nemůže výkonnou radu pověřit úkoly, které se týkají rozhodnutí, která musí správní rada přijmout dvoutřetinovou nebo tříčtvrtinovou většinou.

8.  Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést tyto pravomoci na další osoby.

Vyžaduje-li to mimořádná situace, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby. Může je pak vykonávat sama, nebo je přenést na některého ze svých členů nebo na některého zaměstnance jiného než výkonného ředitele.

Článek 99

Složení správní rady

1.  Aniž je dotčen odstavec 3, skládá se správní rada z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo. Každý členský stát za tímto účelem jmenuje člena správní rady a náhradníka, který člena zastupuje v jeho nepřítomnosti. Komise jmenuje dva členy a jejich náhradníky. Funkční období trvá čtyři roky. Může být prodlouženo.

2.  Členové správní rady jsou jmenováni na základě vysokého stupně relevantní zkušenosti a odbornosti v oblasti operativní spolupráce při správě hranic a navracení, s ohledem na své relevantní manažerské, správní a rozpočtové dovednosti. Členské státy a Komise usilují o vyvážené zastoupení žen a mužů ve správní radě.

3.  Činnosti agentury se účastní země přidružené k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis. Ve správní radě mají jednoho zástupce a jednoho náhradníka. Použijí se ujednání vypracovaná na základě odpovídajících ustanovení jejich dohod o přidružení, která určují povahu a rozsah účasti těchto zemí na činnosti agentury a podrobná pravidla pro tuto účast, včetně ustanovení o finančních příspěvcích a zaměstnancích.

Článek 100

Víceletý program a roční pracovní programy

1.  Správní rada každoročně nejpozději 30. listopadu přijme konečný programový dokument obsahující mimo jiné víceletý program a roční program agentury pro nadcházející rok založený na návrhu předloženém výkonným ředitelem a schváleným správní radou. Konečný programový dokument se přijme po kladném stanovisku Komise, pokud jde o víceletý program, po konzultaci s Evropským parlamentem a Radou. Rozhodne-li se agentura nezohlednit prvky stanoviska Komise, poskytne důkladné zdůvodnění. Povinnost poskytnout důkladné zdůvodnění se uplatní také na prvky vznesené Evropským parlamentem a Radou během konzultace. Správní rada předá tento dokument neprodleně Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

2.  Dokument uvedený v odstavci 1 se považuje za konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

3.  V souladu s cyklem víceleté strategické politiky stanoví víceletý program celkové strategické plánování ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, včetně cílů, očekávaných výsledků, ukazatelů výkonnosti a plánování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu, zaměstnanců a rozvoje vlastních schopností agentury, včetně orientačního víceletého plánování profilů pro stálý útvar. Víceletý program vymezuje strategické oblasti zásahů a vysvětluje, co je třeba učinit, aby bylo dosaženo cílů. Obsahuje strategická opatření pro provádění strategie pro základní práva uvedené v čl. 81 odst. 1 a strategii pro vztahy se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jakož i činnosti, které s touto strategií souvisejí.

4.  Víceletý program se uskutečňuje prostřednictvím ročních pracovních programů a v případě potřeby se aktualizuje podle výsledků hodnocení provedeného podle článku 116. Závěry těchto hodnocení se případně zohlední v ročním pracovním programu na následující rok.

5.  Roční pracovní program obsahuje popis činností, které mají být financovány, včetně podrobných cílů a očekávaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Obsahuje také údaje o finančních a lidských zdrojích, které byly přiděleny každé činnosti, v souladu se zásadami sestavování rozpočtu podle činností a řízení podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programem. Zřetelně označuje úkoly, které byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny či zrušeny.

6.  Roční pracovní program se přijímá v souladu s legislativním programem Unie v příslušných oblastech správy vnějších hranic a navracení.

7.  Pokud je agentura po přijetí ročního pracovního programu pověřena novým úkolem, správní rada roční pracovní program změní.

8.  Každá podstatná změna ročního pracovního programu, zejména změna mající za následek přerozdělení rozpočtových zdrojů nad 2 % ročního rozpočtu, se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může výkonnému řediteli svěřit pravomoc k provedení nepodstatných změn ročního pracovního programu.

Článek 101

Předsednictví správní rady

1.  Správní rada volí z řad svých členů, kteří mají hlasovací právo, předsedu a místopředsedu. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady s hlasovacím právem. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo z úřední moci místopředseda.

2.  Funkční období předsedy a místopředsedy končí zároveň s členstvím ve správní radě. S výhradou tohoto ustanovení trvá funkční období předsedy nebo místopředsedy čtyři roky. Tato funkční období mohou být jednou prodloužena.

Článek 102

Zasedání správní rady

1.  Zasedání správní rady svolává předseda.

2.  Výkonný ředitel se účastní jednání, avšak bez hlasovacího práva.

3.  Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu předsedy, na žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů. V případě potřeby může správní rada pořádat společná zasedání se správní radou Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a EUROPOLem.

4.  Irsko je přizváno k účasti na zasedáních správní rady.

5.  Spojené království je přizváno k účasti na zasedáních správní rady konaných před datem vystoupení Spojeného království z Unie.

6.  Zástupci Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu a EUROPOLu jsou přizváni k účasti na zasedáních správní rady. Zástupce Agentury Evropské unie pro základní práva je zván k účasti na bodech relevantních pro ochranu základních práv na pořadu jednání schůzí správní rady. Předseda správní rady může také přizvat odborníka Evropského parlamentu k účasti na schůzích správní rady. Správní rada může rovněž přizvat zástupce dalších příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie.

7.  Správní rada může přizvat v souladu se svým jednacím řádem jakoukoli další osobu, jejíž stanovisko může být důležité, aby se zúčastnila jejích zasedání jako pozorovatel.

8.  Členům správní rady mohou být, s výhradou ustanovení jejího jednacího řádu, nápomocni poradci nebo odborníci.

9.  Sekretariát správní rady zajišťuje agentura.

Článek 103

Hlasování

1.  Aniž jsou dotčeny čl. 55 odst. 4, čl. 98 odst. 2 písm. d), i), k) a m), čl. 100 odst. 1 a 8 a čl. 105 odst. 2 a 4, přijímá správní rada rozhodnutí nadpoloviční většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

2.  Každý člen má jeden hlas. V nepřítomnosti člena je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník. Výkonný ředitel agentury nehlasuje.

3.  Jednací řád podrobněji upravuje způsob hlasování. Zahrnuje zejména podmínky pro jednání člena v zastoupení jiného člena, jakož i případné požadavky na usnášeníschopnost.

4.  Zástupci zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis mají omezená hlasovací práva na základě svých příslušných ujednání. Aby mohly přidružené země vykonávat své hlasovací právo, vypracuje agentura podrobný program, v němž určí body, pro které bylo uděleno omezené hlasovací právo.

Článek 104

Funkce a pravomoci výkonného ředitele

1.  Agenturu řídí výkonný ředitel, který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý. Aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci orgánů Unie a správní rady, nevyhledává ani nepřijímá výkonný ředitel žádné pokyny od jakékoli vlády ani od jakéhokoli jiného subjektu.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou výkonného ředitele vyzvat, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů. To zahrnuje zprávu o činnostech agentury, o provádění a monitorování strategie pro základní práva, výroční zprávu o činnosti agentury za předchozí rok, pracovní program pro nadcházející rok a víceletý program agentury nebo jakékoli jiné záležitosti související s činnostmi agentury. Je-li o to požádán, učiní výkonný ředitel též prohlášení v Evropském parlamentu a písemně zodpoví veškeré dotazy předložené kterýmkoliv poslancem Evropského parlamentu ve lhůtě 15 kalendářních dnů. Výkonný ředitel ▌pravidelně podává zprávy příslušným subjektům a výborům Evropského parlamentu.

2a.   Nejsou-li již v tomto nařízení stanoveny konkrétní lhůty, výkonný ředitel zajistí, aby zprávy byly předkládány Evropskému parlamentu, Radě nebo Komisi co nejdříve, nejpozději však do šesti měsíců po skončení vykazovaného období, s výjimkou případů, kdy je zpoždění řádně písemně odůvodněno.

3.  Výkonný ředitel nese odpovědnost za přípravu a provádění strategických rozhodnutí správní rady a za přijímání rozhodnutí týkajících se operativních činností agentury v souladu s tímto nařízením. Výkonný ředitel má tyto funkce a pravomoci:

a)  navrhovat, připravovat a provádět strategická rozhodnutí, programy a činnosti přijímané správní radou v mezích pravomocí stanovených tímto nařízením, prováděcími pravidly k němu a dalšími použitelnými právními předpisy;

b)  přijímat veškerá opatření nezbytná k zajištění každodenní správy a chodu agentury v souladu s tímto nařízením, včetně přijímání vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení;

c)  vypracovat každý rok návrh jednotného programového dokumentu a předložit jej správní radě ke schválení před jeho zasláním orgánům do 31. ledna;

d)  vypracovat každý rok výroční zprávu o činnostech agentury a předložit ji správní radě;

e)  sestavovat návrh odhadu příjmů a výdajů agentury jako součást jednotného programového dokumentu podle článku 111 a plnit rozpočet podle článku 112;

f)  přenášet své pravomoci na jiné zaměstnance agentury s výhradou pravidel přijatých postupem podle čl. 98 odst. 2 bodu 15;

g)  přijímat doporučení k opatřením podle čl. 33 odst. 9, včetně rozhodnutí navrhujících členským státům, aby zahájily a prováděly společné operace, zásahy rychlé reakce na hranicích či jiné činnosti uvedené v čl. 37 odst. 2;

h)  vyhodnocovat, schvalovat a koordinovat návrhy členských států na společné operace či zásahy rychlé reakce na hranicích podle čl. 38 odst. 3;

i)  vyhodnocovat, schvalovat a koordinovat žádosti členských států o společné návratové operace či návratové zásahy podle článků 51 a 54;

j)  zajišťovat provádění operačních plánů uvedených v článcích 39 a 43 a čl. 54 odst. 4;

k)  posuzovat žádosti členského státu o pomoc ze strany podpůrných týmů pro řízení migrace a posuzovat jeho potřeby v koordinaci s příslušnými agenturami Unie podle čl. 41 odst. 3;

l)  zajišťovat provádění rozhodnutí Rady uvedeného v čl. 43 odst. 1;

m)  stáhnout financování činností podle článku 47;

ma)  posoudit před každou činností, zda nedochází k porušování základních práv nebo závazků v oblasti mezinárodní ochrany, která jsou závažné povahy nebo mohou přetrvávat, v souladu s čl. 47 odst. 4a a 4b;

n)  vyhodnocovat výsledky činností podle článku 48;

o)  určovat minimální kontingent technického vybavení vyžadovaného pro splnění potřeb agentury, zejména pokud jde o provádění společných operací, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, zásahů rychlé reakce na hranicích, návratových zásahů a návratových operací v souladu s čl. 64 odst. 5;

p)  navrhnout zřízení pobočky nebo prodloužení jejího trvání v souladu s čl. 60 odst. 6;

q)  jmenovat vedoucí poboček v souladu s čl. 60 odst. 4;

r)  vypracovat akční plán pro provádění opatření v návaznosti na závěry zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i na vyšetřování OLAFu, a podávat zprávy o jeho plnění dvakrát za rok Komisi a pravidelně správní radě;

s)  chránit finanční zájmy Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, korupci a jakýmkoli jiným protiprávním činnostem, účinnými kontrolami a zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek v případech, kdy jsou zjištěny nesrovnalosti, a případně ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních a peněžitých sankcí;

t)  vypracovat strategii agentury pro boj proti podvodům a předložit ji správní radě ke schválení.

4.  Výkonný ředitel odpovídá za svou činnost správní radě.

5.  Výkonný ředitel právně zastupuje agenturu.

Článek 105

Jmenování výkonného ředitele a zástupců výkonného ředitele

1.  Komise navrhne alespoň tři kandidáty na místo výkonného ředitele a na místa každého ze zástupců výkonného ředitele na základě seznamu sestaveného po zveřejnění volného místa v Úředním věstníku Evropské unie a případně v jiných tiskovinách nebo na internetových stránkách.

2.  Výkonného ředitele jmenuje na návrh Komise uvedený v odstavci 1 správní rada na základě zásluh a doložených správních a řídicích schopností na vysoké úrovni, včetně relevantních odborných zkušeností ve vysoké funkci v oblasti správy vnějších hranic a navracení. Před jmenováním jsou kandidáti navržení Komisí požádáni, aby učinili prohlášení před příslušným výborem nebo příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděli otázky členů tohoto výboru nebo výborů.

Po tomto prohlášení přijímá Evropský parlament stanovisko, v němž uvede svůj názor, a může uvést, kterého kandidáta upřednostňuje.

Správní rada jmenuje výkonného ředitele, přičemž tento názor zohlední. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

Jestliže se správní rada rozhodne jmenovat jiného kandidáta, než kterého upřednostnil Evropský parlament, vyrozumí písemně Evropský parlament a Radu o tom, jakým způsobem bylo stanovisko Evropského parlamentu zohledněno.

Správní rada může výkonného ředitele na návrh Komise odvolat.

3.  Výkonnému řediteli jsou nápomocni tři zástupci výkonného ředitele. Každému zástupci výkonného ředitele je přidělena zvláštní oblast odpovědnosti. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý k výkonu funkce, zaujme jeden ze zástupců výkonného ředitele jeho místo.

4.  Zástupce výkonného ředitele jmenuje na návrh Komise uvedený v odstavci 1 ▌ správní rada na základě zásluh a patřičných správních a řídicích schopností, včetně relevantních odborných zkušeností v oblasti správy vnějších hranic a navracení. Výkonný ředitel je zapojen do procesu výběru. Správní rada přijímá rozhodnutí dvoutřetinovou většinou hlasů všech svých členů s hlasovacím právem.

Správní rada je oprávněna zástupce výkonného ředitele postupem stanoveným v prvním pododstavci i odvolat.

5.  Funkční období výkonného ředitele je pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.

6.  Správní rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 5, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit o dobu nepřesahující pět let.

7.  Funkční období zástupců výkonného ředitele je pět let. Správní rada je může jednou prodloužit o dobu nepřesahující pět let.

8.  Výkonný ředitel a zástupci výkonného ředitele jsou přijati jako dočasní zaměstnanci agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Článek 106

Poradní fórum

1.  Agentura zřídí poradní fórum, které bude formou nezávislého poradenství nápomocno v otázkách základních práv. Výkonný ředitel a správní rada mohou v koordinaci s úředníkem pro otázky základních práv konzultovat s poradním fórem o jakékoliv otázce týkající se základních práv.

2.  Agentura vyzve Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu, Agenturu Evropské unie pro základní práva, vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky a další příslušné organizace k účasti na poradním fóru. Správní rada přijme na návrh úředníka pro otázky základních práv a po konzultaci s výkonným ředitelemrozhodnutí o složení poradního fóra a o podmínkách předávání informací tomuto fóru. Po konzultaci se správní radou a výkonným ředitelem si poradní fórum stanoví vlastní pracovní metody a vypracuje pracovní program.

3.  S poradním fórem se vedou konzultace o dalším rozvoji a provádění strategie pro základní práva, o fungování mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, o kodexech chování a o společných hlavních osnovách. Agentura informuje poradní fórum o opatřeních přijatých v návaznosti na její doporučení.

4.  Poradní fórum vypracuje každoročně zprávu o své činnosti. Tato zpráva se zveřejní.

5.  Aniž jsou dotčeny úkoly úředníka pro otázky základních práv, má poradní fórum včas a efektivně skutečný přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv, mimo jiné prostřednictvím návštěv na místě v průběhu společných operací nebo zásahů rychlé reakce na hranicích, pokud s tím hostitelský členský stát nebo případně třetí země vyjádří souhlas, návštěv v hotspotech ▌a návštěv v průběhu návratových operací a zásahů, a to i ve třetích zemích. Pokud hostitelský členský stát nesouhlasí s návštěvou poradního fóra na místě při společné operaci nebo zásahu rychlé reakce na hranicích na svém území, podá k tomu agentuře řádné písemné odůvodnění.

Článek 107

Úředník pro otázky základních práv

1.  Správní rada jmenuje úředníka pro otázky základních práv na základě seznamu tří kandidátů a po konzultaci s poradním fórem. ▌Úředník pro otázky základních práv má nezbytnou kvalifikaci, odborné znalosti a profesní zkušenosti v oblasti základních práv.

1a.   Úředník pro otázky základních práv plní tyto úkoly:

i)  přispívá ke strategii agentury v oblasti základních práv a příslušnému akčnímu plánu, a to i prostřednictvím vydávání doporučení k jejich zlepšení;

ii)  monitoruje, zda agentura dodržuje základní práva, a to i prostřednictvím vyšetřování kterýchkoliv jejích činností;

iii)  podporuje agenturu při dodržování základních práv;

iv)  poskytuje agentuře poradenství v případech, kdy to považuje za potřebné, nebo pokud jej o to agentura v souvislosti s kteroukoliv činností požádá, aniž by to vedlo ke zpoždění těchto činností;

v)  poskytuje stanoviska k operačním plánům vypracovaným podle článků 39, 40, 41, 43, 51, 54 a 75 i k pilotním projektům a projektům technické pomoci ve třetích zemích;

vi)   poskytuje stanoviska k pracovním ujednáním;

vii)  vykonává návštěvy na místě v rámci jakékoliv společné operace, zásahu rychlé reakce na hranicích, pilotního projektu, podpůrného týmu pro řízení migrace, návratové operace nebo zásahu, a to i ve třetích zemích;

viii)  poskytuje sekretariát poradnímu fóru; sekretariát dostává pokyny přímo od spolupředsedů poradního fóra;

ix)  informuje výkonného ředitele o případném porušování základních práv během činností agentury;

x)  jakékoliv další úkoly stanovené tímto nařízením;

xi)  výběr a řízení osob pověřených sledováním základních práv.

V této souvislosti úředník pro otázky základních práv zejména:

–  jmenuje osoby pověřené sledováním základních práv,

–  nominuje osoby pověřené sledováním základních práv, jak je stanoveno v čl. 107 odst. 2a,

–  nominuje osoby pověřené sledováním základních práv jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení pro rezervu uvedenou v článku 52,

–  zajišťuje, aby osoby pověřené sledováním základních práv byly náležitě vyškoleny;

–  informuje výkonného ředitele o případném porušování základních práv, které mu nahlásily osoby pověřené sledováním základních práv, pokud to považuje za nezbytné. Výkonný ředitel úředníkovi pro otázky základních práv odpoví, jakým způsobem jsou problémy řešeny.

Úředník pro otázky základních práv může některou z osob pověřených sledováním základních práv pověřit kterýmkoliv z konkrétních úkolů uvedených v odst. 1a písm. i) až x).

2.  Správní rada stanoví zvláštní pravidla pro úředníka pro otázky základních práv, aby se zaručilo, že úředník pro otázky základních práv i jeho podřízení jsou při plnění svých funkcí nezávislí. Je odpovědný přímo správní radě a spolupracuje s poradním fórem. Správní rada zajistí, aby byla přijímána opatření s ohledem na doporučení úředníka pro otázky základních práv. Úředník pro otázky základních práv dále zveřejňuje výroční zprávy o svých činnostech a o dodržování základních práv v rámci všech činností agentury. Tyto zprávy obsahují informace o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností a o provádění strategie pro základní práva.

2a.  Agentura zajistí, aby úředník pro otázky základních práv mohl jednat nezávisle a být při výkonu svých povinností nezávislý. Úředník pro otázky základních práv má k dispozici dostatečné a přiměřené lidské a finanční zdroje, které jsou nezbytné k plnění jeho úkolů.

Své podřízené si úředník pro otázky základních práv vybírá sám a zodpovídají se pouze jemu.

2b.   Úředníkovi pro otázky základních práv je nápomocen zástupce úředníka pro otázky základních práv. Zástupce úředníka pro otázky základních práv je jmenován správní radou na základě seznamu nejméně tří kandidátů předloženého úředníkem pro otázky základních práv. Zástupce úředníka pro otázky základních práv má nezbytnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti základních práv a je při výkonu svých povinností nezávislý. Pokud je úředník pro otázky základních práv nepřítomen nebo indisponován, převezme jeho povinnosti a úkoly zástupce úředníka pro otázky základních práv.

3.  ▌Úředník pro otázky základních práv má přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv při všech činnostech agentury.

Článek 107a

Osoby pověřené sledováním základních práv

1a.  Pracovníci agentury jednají jako osoby pověřené sledováním základních práv, jejichž úlohou je neustále posuzovat dodržování základních práv při operativních činnostech, poskytovat v tomto ohledu poradenství a pomoc a přispívat k podpoře základních práv v rámci evropské integrované správy hranic.

1.  Osoby pověřené sledováním základních práv plní tyto úkoly:

a)  sledují dodržování základních práv a poskytují poradenství a pomoc v oblasti základních práv při přípravě, výkonu a hodnocení operativních činností agentury, jejímž monitorováním je pověřil úředník pro otázky základních práv;

V tomto ohledu zejména:

i)  sledují přípravu operačních plánů a podávají zprávy úředníkovi pro otázky základních práv, aby mohl plnit své úkoly stanovené v čl. 107 odst. 1a písm. v);

ii)  navštěvují místa, kde jsou prováděny operativní činnosti, a to i dlouhodobě;

iii)  spolupracují s koordinátorem ve smyslu článku 45 a poskytují mu pomoc a poradenství;

iv)  informují koordinátora a podávají zprávy úředníkovi pro otázky základních práv o veškerých obavách souvisejících s případným porušováním základních práv v rámci operativních činností agentury;

v)  přispívají k hodnocení činností, jak je uvedeno v článku 48;

b)  jednají jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení;

c)  přispívají ke vzdělávacím činnostem agentury v oblasti základních práv, jak je stanoveno v článku 62, a to i poskytováním školení v oblasti základních práv.

2a.  Aniž je dotčen odstavec 3, nominuje úředník pro otázky základních práv nejméně jednu osobu pověřenou sledováním základních práv pro každou operaci. úředník pro otázky základních práv také rozhoduje o nominování osob pověřených sledováním základních práv ke sledování kterékoliv operativní činnosti, již považuje za relevantní.

Osoba pověřená sledováním základních práv má přístup do všech míst, v nichž se odehrává operativní činnost agentury, a ke všem dokumentům relevantním pro provádění této činnosti.

3.  Úředník pro otázky základních práv může osoby pověřené sledováním základních práv nominovat jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení pro rezervu uvedenou v článku 52. Pokud osoby pověřené sledováním základních práv jednají jako osoby pověřené sledováním nuceného navracení, ustanovení čl. 51 odst. 5 a článku 52 se na ně vztahují mutatis mutandis.

4.  Osoby pověřené sledováním základních práv jsou jmenovány úředníkem pro otázky základních práv pod jeho hierarchickým dohledem. Při výkonu své funkce musí být nezávislí. Pokud se nacházejí v operační oblasti, jsou jasně označeny, aby bylo možné je identifikovat jako osoby pověřené sledováním základních práv.

5.  Agentura zajistí, aby do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost přijala nejméně 40 osob pověřených sledováním základních práv. Potřebu zvyšovat jejich počet každoročně posoudí výkonný ředitel po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv. Na základě posouzení navrhne výkonný ředitel správní radě případné navýšení počtu osob pověřených sledováním základních práv na následující rok na základě operativních potřeb.

6.  Po svém náboru projdou osoby pověřené sledováním základních práv rozšířeným školením v oblasti základních práv, které zohlední dříve nabyté kvalifikace a profesní zkušenosti v příslušných oblastech. Agentura zajistí, aby osoby pověřené sledováním základních práv plnili své povinnosti v průběhu svého zaměstnání v souladu s nejvyššími standardy. Pro každou osobu pověřenou sledováním základních práv se navrhne přiměřený plán odborné přípravy zajišťující její průběžnou profesní kvalifikaci pro plnění úkolů souvisejících s její funkcí.

Článek 108

Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností

1.  Agentura ve spolupráci s úředníkem pro otázky základních práv přijme nezbytná opatření s cílem zřídit a dále rozvíjet nezávislý a účinný mechanismus pro podávání a vyřizování stížností v souladu s tímto článkem, aby bylo možné při všech činnostech agentury monitorovat a zajišťovat dodržování základních práv.

2.  Každý, kdo je přímo dotčen činností nebo nečinností pracovníků podílejících se na společné operaci, pilotním projektu, zásahu rychlé reakce na hranicích, vyslání podpůrných týmů pro řízení migrace, společné návratové operaci, návratovém zásahu nebo jinou operativní činností agentury ve třetí zemi a kdo se domnívá, že byla v důsledku těchto činností nebo nečinnosti porušena jeho základní práva, nebo jakákoli strana zastupující takovou osobu může podat písemnou stížnost agentuře.

3.  Přípustné jsou pouze odůvodněné stížnosti, které se týkají konkrétních případů porušení základních práv.

4.  Za vyřízení stížností obdržených agenturou v souladu s právem na řádnou správu odpovídá úředník pro otázky základních práv. Za tímto účelem posoudí přípustnost stížnosti, zaeviduje přípustné stížnosti, předá všechny zaevidované stížnosti výkonnému řediteli a stížnosti týkající se příslušníků jednotek domovskému členskému státu, a to i příslušnému orgánu nebo subjektu, do jehož působnosti spadají základní práva v členském státě, k dalšímu postupu v souladu s jejich mandátem. Úředník pro otázky základních práv také zaeviduje a zajistí navazující opatření agentury nebo uvedeného členského státu.

5.  Je-li stížnost přípustná, jsou stěžovatelé v souladu s právem na řádnou správu vyrozuměni o tom, že stížnost byla zaevidována, že bylo zahájeno její posuzování a že odpověď lze očekávat, jakmile bude k dispozici. Je-li stížnost postoupena vnitrostátním orgánům či subjektům, jsou stěžovateli poskytnuty jejich kontaktní údaje. Pokud je stížnost prohlášena za nepřípustnou, jsou stěžovatelé informováni o důvodech a jsou jim případně poskytnuty další možnosti, jak záležitost řešit.

Agentura stanoví vhodný postup pro případ stížností, které jsou prohlášeny za nepřípustné nebo neodůvodněné.

Každé rozhodnutí musí mít písemnou formu a obsahovat odůvodnění. Úředník pro otázky základních práv znovu otevře případ, pokud stěžovatel předloží nové důkazy v situacích, kdy byl případ považován za nepřípustný.

6.  V případě, že je zaevidována stížnost na zaměstnance agentury, doporučí úředník pro otázky základních práv výkonnému řediteli vhodné navazující kroky, včetně případných nezbytných kázeňských opatření ▌a případného použití občanskoprávních nebo trestněprávních postupů v souladu s tímto nařízením a vnitrostátním právem. Výkonný ředitel zajistí vhodné navazující kroky a podá úředníkovi pro otázky základních práv ve stanovené lhůtě a dále podle potřeby v pravidelných odstupech zprávu o uplatňování kázeňských opatření, v souvislosti se zjištěními a opatřeními, které agentura v návaznosti na stížnost přijala, v nezbytném případě včetně kázeňských opatření.

V případě, že se stížnost týká otázek ochrany údajů, konzultuje výkonný ředitel ještě před přijetím rozhodnutí ve věci stížnosti pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Úředník pro otázky základních práv a pověřenec pro ochranu osobních údajů vypracují písemné memorandum o porozumění, v němž popíší rozdělení svých úkolů a spolupráci v souvislosti s obdrženými stížnostmi.

V případě, že je zaevidována stížnost týkající se příslušníka jednotek hostitelského členského státu nebo ▌ jiných zúčastněných členských států včetně dočasně přidělených příslušníků jednotek či dočasně přidělených národních odborníků, zajistí domovský členský stát vhodná navazující opatření, včetně případných nezbytných kázeňských opatření a použití občanskoprávních nebo trestněprávních postupů nebo jiných opatření v souladu s vnitrostátním právem. Příslušný členský stát podá úředníkovi pro otázky základních práv ve stanovené lhůtě a poté podle potřeby v pravidelných odstupech zprávu o zjištěních a o opatřeních přijatých v návaznosti na stížnost.. Nepodá-li příslušný členský stát žádnou zprávu, agentura danou záležitost dále sleduje.

Pokud příslušný členský stát ve stanovené časové lhůtě nepodá žádnou zprávu nebo poskytne jen nejednoznačnou odpověď, informuje úředník pro otázky základních práv výkonného ředitele a správní radu.

8.  Zjistí-li se, že příslušník jednotek porušil základní práva nebo povinnosti vyplývající z mezinárodní ochrany, požádá agentura příslušný členský stát, aby ho neprodleně odvolal z činnosti agentury nebo stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

9.  V souladu s čl. 107 odst. 2 zahrne úředník pro otázky základních práv do své výroční zprávy informace o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností, včetně konkrétních odkazů na zjištění agentury a členských států a na opatření, která přijaly v návaznosti na stížnosti. ▌

10.  V souladu s odstavci 1 až 9 vypracuje úředník pro otázky základních práv po konzultaci s poradním fórem standardní formulář stížnosti, v němž bude nutné uvést podrobné a konkrétní informace o údajném porušení základních práv. Vypracuje rovněž další nezbytná podrobná pravidla. Úředník pro otázky základních práv předloží uvedený formulář a další podrobná pravidla výkonnému řediteli a správní radě.

Agentura zajistí, aby byly informace o možnosti podat stížnost a o postupu podávání stížnosti snadno dostupné, a to i osobám ve zranitelném postavení. Standardní formulář stížnosti musí být k dispozici na webových stránkách agentury a v tištěné podobě v průběhu všech činností agentury v jazycích, kterým státní příslušníci třetích zemí rozumí, nebo u nichž je rozumný předpoklad, že jim rozumí, a být snadno dostupný, a to i na mobilních zařízeních. Agentura zajistí, aby stěžovatelům bylo poskytnuto další vedení a pomoc v souvislosti s postupem pro podávání a vyřizování stížností. Úředník pro otázky základních práv stížnosti zváží i v případě, že nejsou předloženy prostřednictvím standardního formuláře stížnosti.

11.  S veškerými osobními údaji ve stížnosti agentura i úředník pro otázky základních práv nakládají a zpracovávají je v souladu s nařízením (EU) 2018/1725 a členské státy s nimi nakládají a zpracovávají je v souladu s nařízením (EU) 2016/679 a směrnicí (EU) 2016/680.

Má se za to, že stěžovatel podáním stížnosti vyjadřuje souhlas s tím, že agentura a úředník pro otázky základních zpráv zpracují jeho osobní údaje ve smyslu čl. 5 písm. d) nařízení (EU)  2018/1725.

Aby byly chráněny zájmy stěžovatelů, zachází úředník pro otázky základních práv se stížnostmi v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie důvěrně, nevzdá-li se stěžovatel výslovně svého práva na důvěrnost. Má se za to, že stěžovatelé, kteří se vzdají práva na důvěrnost, souhlasí s tím, aby úředník pro otázky základních práv nebo agentura v případě nutnosti sdělili jejich totožnost orgánům či subjektům příslušným ve vztahu k předmětu stížnosti.

Článek 108a

Meziparlamentní spolupráce

1.  Aby bylo možné zohlednit zvláštní povahu Evropské pohraniční a pobřežní stráže, která je složena z vnitrostátních orgánů a agentury, a zajistit, aby mohl Evropský parlament vůči agentuře účinně vykonávat svou kontrolní úlohu, které mu přisoudily Smlouvy, a aby mohly vnitrostátní parlamenty vůči příslušným vnitrostátním orgánům účinně vykonávat svou kontrolní úlohu, kterou jim přisoudily vnitrostátní ústavní systémy, mohou Evropský parlament a vnitrostátní parlamenty spolupracovat v rámci článku 9 Protokolu č. 1.

2.  Výkonný ředitel a předseda správní rady se v této souvislosti na pozvání účastní setkání Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů.

3.  Agentura předkládá svou výroční zprávu o činnosti vnitrostátním parlamentům.

Článek 109

Jazykový režim

1.  Na agenturu se vztahují ustanovení nařízení č. 1▌.

2.  Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá podle článku 342 Smlouvy o fungování EU, vypracovávají se výroční zpráva o činnosti a pracovní program uvedené v čl. 98 odst. 2 bodech 10 a 11 ve všech úředních jazycích Unie.

3.  Překladatelské služby potřebné pro činnost agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 110

Transparentnost a poskytování informací

1.  Při vyřizování žádostí o přístup k dokumentům ve svém držení agentura podléhá nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.  Agentura poskytuje z vlastního podnětu informace o věcech spadajících do oblasti jejích úkolů. Činí tak, aniž by odhalila operativní informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo dosažení cíle operací.

3.  Správní rada stanoví nezbytná praktická opatření pro uplatňování odstavců 1 a 2.

4.  Každá fyzická či právnická osoba má právo písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z úředních jazyků Unie. Má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.

5.  Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

Oddíl 5

Finanční požadavky

Článek 111

Rozpočet

1.  Aniž jsou dotčeny jiné druhy příjmů, sestávají příjmy agentury:

a)  z příspěvku Unie zaneseného do souhrnného rozpočtu Evropské unie (oddíl Komise);

b)  z příspěvku od zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis, jenž je stanoven v příslušných ujednáních, která upřesňují jejich finanční příspěvek;

c)  z finančních prostředků Unie ve formě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s finančními pravidly agentury uvedenými v článku 115 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;

d)  z poplatků za poskytované služby;

e)  z jakéhokoli dobrovolného příspěvku členských států.

2.  Výdaje agentury zahrnují výdaje na její správu, infrastrukturu, provoz a zaměstnance.

3.  Výkonný ředitel vypracuje každý rok návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předloží jej správní radě.

4.  Příjmy a výdaje musí být vyrovnané.

5.  Správní rada na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů vypracovaného výkonným ředitelem přijme prozatímní návrh odhadu příjmů a výdajů agentury včetně prozatímního plánu pracovních míst. Správní rada je každoročně do 31. ledna předá Evropskému parlamentu, Radě a Komisi jako součást návrhu jednotného programového dokumentu.

6.  Správní rada zašle každoročně do 31. března Komisi konečný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury včetně návrhu plánu pracovních míst, k němuž přiloží předběžný pracovní program.

7.  Komise předloží odhad společně s návrhem rozpočtu Evropské unie rozpočtovému orgánu.

8.  Na základě odhadu zařadí Komise odhady, jež považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu do návrhu souhrnného rozpočtu Evropské unie, který předkládá rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

9.  Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek pro agenturu.

10.  Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst agentury.

11.  Rozpočet agentury přijímá správní rada. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

12.  Pro každou změnu rozpočtu, včetně plánu pracovních míst, se použije stejný postup.

13.  Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013(32).

14.  K financování zásahů rychlé reakce na hranicích a návratových zásahů obsahuje rozpočet agentury přijatý správní radou finanční operativní rezervu, která činí alespoň 2 % prostředků přidělených společně pro společné operace na vnějších hranicích a operativní činnosti v oblasti navracení. Po skončení každého měsíce může výkonný ředitel rozhodnout přerozdělit částku rovnající se jedné dvanáctině prostředků rezervy na jiné operativní činnosti agentury. V takovém případě o tom výkonný ředitel informuje správní radu.

15.  Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let.

Článek 112

Plnění a kontrola rozpočtu

1.  Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.  Do 1. března rozpočtového roku N + 1 předá účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok N. Účetní Komise konsoliduje předběžné účetní závěrky orgánů a decentralizovaných subjektů podle článku 147 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012.

3.  Agentura předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

4.  Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku agentury za rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

5.  Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury za rok N podle článku 148 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.

6.  Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce agentury za rok N stanovisko.

7.  Do 1. července roku N + 1 předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

8.  Konečná účetní závěrka za rok N se nejpozději 15. listopadu roku N + 1 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

9.  Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září roku N + 1. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

10.  Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 165 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria za rok N.

11.  Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

Článek 113

Boj proti podvodům

1.  V zájmu boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním se bez omezení použije nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a neprodleně přijme vhodné předpisy vztahující se na veškeré zaměstnance agentury za použití vzoru obsaženého v příloze uvedené dohody.

2.  Účetní dvůr má pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

3.  OLAF může provádět správní vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ▌, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jiné protiprávní činnosti ovlivňující finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou financovanou agenturou.

4.  V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat podvody a jiné protiprávní jednání poškozující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371.

5.  Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2, 3 a 4, musí pracovní ujednání se třetími zeměmi a s mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu přijaté agenturou obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Účetní dvůr, Úřad evropského veřejného žalobce a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 114

Předcházení střetům zájmů

Agentura přijme vnitřní předpisy požadující, aby se členové jejích orgánů a její zaměstnanci během svého zaměstnání nebo funkčního období vyhýbali jakékoli situaci, která by mohla vést ke střetu zájmů, a aby takové situace hlásili.

Agentura zajistí transparentnost lobbování prostřednictvím rejstříku transparentnosti na základě zveřejňování všech svých schůzek s třetími zainteresovanými stranami. Rejstřík transparentnosti zahrnuje všechny schůzky a kontakty výkonného ředitele, zástupců výkonného ředitele a vedoucích oddělení ve věci veřejných zakázek a veřejných soutěží na služby, vybavení nebo externě zajišťované projekty a studie. Agentura si vede záznamy o všech schůzkách svých zaměstnanců s třetími zainteresovanými stranami ve věci veřejných zakázek a veřejných soutěží na služby, vybavení nebo externě zajišťované projekty a studie.

Článek 114a

Správní šetření

Činnost Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž podléhá šetřením evropského veřejného ochránce práv podle článku 228 SFEU.

Článek 115

Finanční ustanovení

Správní rada po konzultaci s Komisí přijme finanční pravidla použitelná na agenturu. Tato pravidla se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise. V tomto rámci správní rada přijme zvláštní finanční pravidla použitelná na činnosti agentury týkající se spolupráce se třetími zeměmi v oblasti navracení.

Článek 116

Hodnocení

1.  Aniž je dotčen článek 59, čtyři roky po vstupu tohoto nařízení v platnost a následně každé čtyři roky Komise provede hodnocení tohoto nařízení. Hodnocení posoudí zejména:

a)  výsledky, jichž agentura dosáhla při plnění svých cílů, mandátu, zdrojů a úkolů;

b)  dopad, účinnost a účelnost činností agentury a jejích pracovních postupů ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům;

c)  meziagenturní spolupráci na evropské úrovni, včetně provádění evropské spolupráce při výkonu funkční pobřežní stráže;

d)  případnou potřebu upravit mandát agentury;

e)  finanční dopady jakékoli takové úpravy;

f)  fungování stálého útvaru Evropské pobřežní a pohraniční stráže a od druhého hodnocení také celkový počet jeho členů a jeho složení;

fa)  úroveň odborné přípravy, specializovaných odborných znalostí a profesionality, jíž disponují pracovníci stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže.

Hodnocení zahrnuje zvláštní analýzu způsobu, jak byla při uplatňování tohoto nařízení dodržována Listina a další příslušné právo Unie.

1a.  Hodnocení také posoudí přitažlivost agentury jakožto zaměstnavatele při náboru statutárních zaměstnanců s cílem zajistit kvalitu uchazečů a zeměpisnou rovnováhu.

1b.  Při provádění hodnocení konzultuje Komise s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně poradního fóra a Agentury Evropské unie pro základní práva.

2.  Zprávu o hodnocení společně se svými závěry o ní Komise zašle Evropskému parlamentu, Radě a správní radě. Správní rada může Komisi podat doporučení ke změnám v tomto nařízení. Zpráva o hodnocení a závěry o ní se zveřejní. Členské státy a agentura poskytnou Komisi informace nezbytné k vypracování návrhu této zprávy. Pokud je to nezbytné, připojí se ke zprávě legislativní návrh.

3.  Zprávu o fungování EUROSURu předloží agentura Evropskému parlamentu a Radě do 1. prosince 2021 a poté každé dva roky.

Členské státy poskytnou agentuře informace nezbytné k vypracování návrhu této zprávy.

4.  Jako součást hodnocení uvedeného v odstavci 1 poskytne Komise celkové hodnocení EUROSURu doplněné v případě potřeby o vhodné návrhy na jeho lepší fungování.

Členské státy a agentura poskytnou Komisi informace nezbytné k vypracování hodnocení uvedeného v odstavci 3.

Při provádění hodnocení konzultuje Komise s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně poradního fóra a Agentury Evropské unie pro základní práva.

KAPITOLA IV

Závěrečná ustanovení

Článek 117

Postup projednávání ve výboru

1.  Komisi je nápomocen výbor („Výbor Evropské pohraniční a pobřežní stráže“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 119

Zrušení a přechodná ustanovení

1.  Nařízení (EU) č. 1052/2013 se zrušuje s výjimkou čl. 9 odst. 3, 5, 7–10 a čl. 10 odst. 5 a 7, které budou nadále platit, dokud nevstoupí v platnost prováděcí akt uvedený v čl. 25 odst. 4 tohoto nařízení.

2.  Nařízení (EU) 2016/1624 se zrušuje s výjimkou článků 20, 30 a 31 uvedeného nařízení, které se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

3.  Odkazy na zrušené akty se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI tohoto nařízení.

4.  Článek 80 začne platit od data účinného převedení systému uvedeného v článku 80.

Článek 120

Vstup v platnost a použitelnost

1.  Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

2.  Ustanovení čl. 12 odst. 4, článku 71 a čl. 98 odst. 5, pokud se týkají spolupráce se Spojeným královstvím, jsou použitelná do data vystoupení Spojeného království z Unie nebo, za předpokladu, že vstoupí v platnost dohoda mezi Unií a Spojeným královstvím na základě článku 50 Smlouvy o Evropské unii, do konce přechodného období stanoveného v uvedené dohodě.

3.  Odchylně mohou členské státy pokračovat v dobrovolném uplatňování ustanovení článku 19 a příslušných ustanovení o EUROSURu týkajících se hraničních kontrol a ostrahy vzdušné hranice až dva roky po vstupu tohoto nařízení v platnost.

4.  Vyslání v souladu s články 55 až 58 se uskuteční ode dne 1. ledna 2021.

5.  Pokud se jedná o vyslání v roce 2021, rozhodnutí uvedená v čl. 55 odst. 4 a v čl. 64 odst. 6 přijme správní rada do 31. března 2020.

6.  Za účelem podpory rozvoje lidských zdrojů k zajištění svých příspěvků do stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže mají členské státy nárok obdržet v roce 2020 financování v souladu s čl. 61 odst. 1 písm. a). Čísla v příloze III pro rok 2022 se použijí jako reference pro příslušné financování v roce 2020.

7.  Aby bylo možné účinně přispět požadovanými kapacitami zaměstnanců kategorie I k prvním vysláním stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže a ke zřízení ústřední jednotky ETIAS, zahájí agentura ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost a v souladu s rozpočtovými pravidly nezbytnou přípravu včetně náboru a odborného vzdělávání.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

V … dne ….

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda

PŘÍLOHA I

Složení stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže na rok a kategorii v souladu s článkem XX

Kategorie

Rok

Kategorie 1

Zaměstnanci agentury

Kategorie 2

Operativní pracovníci pro dlouhodobé vyslání

Kategorie 3

Operativní pracovníci pro krátkodobé vyslání

Stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže celkem

Kategorie 4

 

2021

1000

400

3600

5000

1500

2022

1000

500

3500

5000

1500

2023

1500

500

4000

6000

1500

2024

1500

750

4250

6500

1500

2025

000

1000

5000

8000

0

2026

2500

1250

5250

9000

0

2027

3000

1500

5500

10000

0

PŘÍLOHA III

Tabulka s ročními kapacitami, které mají členské státy poskytnout stálému útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže prostřednictvím dlouhodobého dočasného přidělení operativních pracovníků v souladu s článkem 57

Země/Rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Belgie

8

10

10

15

20

25

30

Bulharsko

11

13

13

20

27

33

40

Česká republika

5

7

7

10

13

17

20

Dánsko

8

10

10

15

19

24

29

Německo

61

73

73

110

152

187

225

Estonsko

5

6

6

9

12

15

18

Řecko

13

17

17

25

33

42

50

Španělsko

30

37

37

56

74

93

11

Francie

46

56

56

83

114

141

170

Chorvatsko

17

22

22

33

43

54

65

Itálie

33

42

42

63

83

104

125

Kypr

2

3

3

4

5

7

8

Lotyšsko

8

10

10

15

20

25

30

Litva

10

13

13

20

26

33

39

Lucembursko

2

3

3

4

5

7

8

Maďarsko

17

22

22

33

43

54

65

Malta

2

2

2

3

4

5

6

Nizozemsko

13

17

17

25

33

42

50

Rakousko

9

11

11

17

23

28

34

Polsko

27

33

33

50

67

83

100

Portugalsko

8

10

10

15

20

25

30

Rumunsko

20

25

25

38

50

63

75

Slovinsko

9

12

12

18

23

29

35

Slovensko

9

12

12

18

23

29

35

Finsko

8

10

10

15

20

25

30

Švédsko

9

11

11

17

23

28

34

[Švýcarsko]

4

5

5

8

11

13

16

[Island]

1

1

1

1

1

2

2

[Lichtenštejnsko]*

0

0

0

0

0

0

0

0

[Norsko]

5

7

7

10

13

17

20

CELKEM

400

500

500

750

1000

1250

1500

PŘÍLOHA IV

Roční kapacity členských států pro stálý útvar Evropské pohraniční a pobřežní stráže na krátkodobá vyslání operativních pracovníků v souladu s článkem 58

Země/Rok

2021

2022

2023

2024

2025

2026

2027

Belgie

72

70

80

85

100

105

110

Bulharsko

96

93

107

113

133

140

147

Česká republika

48

47

53

57

67

70

73

Dánsko

70

68

77

82

97

102

106

Německo

540

523

602

637

748

785

827

Estonsko

43

42

48

51

60

63

66

Řecko

120

117

133

142

167

175

183

Španělsko

266

259

296

315

370

389

407

Francie

408

396

454

481

566

593

624

Chorvatsko

156

152

173

184

217

228

238

Itálie

300

292

333

354

417

438

458

Kypr

19

19

21

23

27

28

29

Lotyšsko

72

70

80

85

100

105

110

Litva

94

91

104

111

130

137

143

Lucembursko

19

19

21

23

27

28

29

Maďarsko

156

152

173

184

217

228

238

Malta

14

14

16

17

20

21

22

Nizozemsko

120

117

133

142

167

175

183

Rakousko

82

79

91

96

113

119

125

Polsko

240

233

267

283

333

350

367

Portugalsko

72

0

80

85

100

105

110

Rumunsko

180

175

200

213

250

263

275

Slovinsko

84

82

93

99

117

123

128

Slovensko

84

82

93

99

117

123

128

Finsko

72

70

80

85

100

105

110

Švédsko

82

79

91

96

113

119

125

[Švýcarsko]

38

37

43

45

53

56

59

[Island]

5

5

5

6

7

7

7

[Lichtenštejnsko]*

0

0

0

0

0

0

0

[Norsko]

48

47

53

57

67

70

73

CELKEM

3600

3500

4000

4250

5000

5250

5500

PŘÍLOHA V

Pravidla pro použití síly, včetně vybavení služebními palnými zbraněmi a nesmrtícím vybavením, jejich kontroly a použití a odborné přípravy v této oblasti, která platí pro statutární zaměstnance agentury, pokud působí jako příslušníci jednotek během svého vyslání ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže

1.  Obecné zásady použití síly a zbraní

Pro účely tohoto nařízení se „použitím síly“ rozumí to, že statutární operativní zaměstnanci agentury použijí fyzické prostředky pro výkon svých funkcí nebo k zajištění sebeobrany, což zahrnuje použití rukou a těla, jakýchkoli nástrojů, zbraní nebo vybavení a palných zbraní.

Zbraně, střelivo a vybavení lze nosit a používat pouze během operací. Není dovoleno je nosit nebo používat mimo dobu služby.

V souladu s čl. 83 odst. 6 používají statutární operativní zaměstnanci agentury sílu nebo zbraně v souladu s vnitrostátními právními předpisy hostitelského členského státu a za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu.

Aniž je dotčeno svolení hostitelského členského státu a použitelnost vnitrostátních právních předpisů na použití síly během operací, při použití síly a zbraní příslušníků jednotek, kteří jsou vysláni z řad statutárních operativních zaměstnanců agentury, musí být dodrženy níže uvedené zásady nezbytnosti, přiměřenosti a prevence („hlavní zásady“).

Operační plán dohodnutý mezi výkonným ředitelem a hostitelským členským státem definuje podmínky pro nošení a používání palných zbraní v souladu s vnitrostátními právními předpisy nebo operativními postupy během operací.

Zásada nezbytnosti

K použití síly, ať již přímým fyzickým kontaktem nebo použitím zbraní či vybavení, smí dojít jen výjimečně a pouze tehdy, pokud je to nezbytně nutné pro zajištění výkonu povinností agentury nebo v sebeobraně. Sílu lze použít pouze jako poslední možnost, po vynaložení veškerého úsilí o vyřešení situace nenásilnými prostředky, včetně přesvědčování, vyjednávání nebo mediace. Použití síly nebo donucovacích opatření nesmí být nikdy svévolné nebo zneužívající.

Zásada přiměřenosti

Kdykoli je zákonné použití síly nebo palných zbraní nevyhnutelné, jednají statutární operativní zaměstnanci agentury přiměřeně k závažnosti činu a legitimnímu cíli, kterého má být dosaženo. Během operativních činností by se jak povaha použité síly (např. nutnost použít zbraně), tak rozsah použité síly měly řídit zásadou přiměřenosti. Statutární operativní zaměstnanci agentury nesmí použít více síly, než je naprosto nezbytné pro dosažení legitimního cíle prosazování práva. Je-li použita palná zbraň, statutární operativní zaměstnanci agentury zajistí, aby toto použití způsobilo co nejmenší zranění a aby se v co největším rozsahu minimalizovala zranění nebo škody. Pokud opatření vedou k nepřijatelnému důsledku, mohou operativní pracovníci od provádění daného opatření upustit. Podle této zásady musí agentura své statutární zaměstnance vybavit vybavením a nástroji sebeobrany, které jsou nutné pro uplatnění vhodné míry síly.

Zásada prevence

Operativní činnosti prováděné statutárními operativními zaměstnanci agentury plně respektují lidský život a lidskou důstojnost a usilují o jejich zachování. Je třeba učinit veškeré nezbytné kroky, které mohou minimalizovat riziko zranění a škod během operací. Tato povinnost zahrnuje obecnou povinnost pro statutární operativní zaměstnance agentury vydat jasné varování ohledně úmyslu použít sílu, s výjimkou případů, kdy by takové varování nepřiměřeně ohrozilo příslušníky jednotek, nebo by mohlo vést ke smrti nebo těžkému zranění jiných osob, nebo by za daných okolností bylo jednoznačně nepřiměřené nebo neúčinné.

Specifická ▌ pravidla pro nejčastěji používané nástroje pro použití síly ▌ (▌ vybavení statutárních operativních zaměstnanců agentury)

V souladu s hlavními zásadami je použití síly přípustné pouze v míře nezbytné pro dosažení bezprostředního cíle prosazování práva a pouze poté, co:

–  pokusy vyřešit potenciálně násilnou konfrontaci cestou přesvědčování, vyjednávání a mediace byly vyčerpány a ztroskotaly,

–  bylo vydáno varování ohledně úmyslu použít sílu.

V případě, kdy je nutné zvýšit úroveň intervence (například použití zbraně nebo použití jiné formy zbraně), mělo by být rovněž vydáno jasné varování ohledně této eskalace, s výjimkou případů, kdy by takové varování nepřiměřeně ohrozilo příslušníky jednotek, nebo by mohlo vést ke vzniku rizika smrti nebo těžkého zranění jiných osob, nebo by za daných okolností bylo jednoznačně nepřiměřené nebo neúčinné.

Palné zbraně

Statutární operativní zaměstnanci agentury nepoužijí palné zbraně proti osobám, s výjimkou následujících okolností a pouze v případě, že nejsou méně extrémní prostředky dostatečné pro dosažení požadovaných cílů:

–  statutární operativní zaměstnanci agentury mohou použít palné zbraně pouze jako poslední možnost, v mimořádně naléhavé situaci, zejména pokud jsou riziku ohrožení vystaveny nezúčastněné osoby,

–  ochrana sebe nebo ostatních osob před bezprostředně hrozícím nebezpečím smrti nebo těžkého zranění,

–  prevence bezprostředně hrozícího nebezpečí smrti nebo těžkého zranění,

–  odvrácení skutečného útoku nebo zabránění hrozícímu nebezpečnému útoku na základní instituce, služby nebo zařízení.

Před použitím palných zbraní musí operativní zaměstnanci agentury vydat jasné varování ohledně úmyslu tyto zbraně použít. Varování může být vydáno vyhlášením nebo vypálením varovných výstřelů.

Nesmrtící zbraně

Obušek

Schválené obušky mohou být použity jako ▌ prostředek obrany nebo případně jako zbraně v souladu s hlavními zásadami:

–  pokud se menší použití síly považuje jednoznačně za nevhodné pro zamýšlený účel,

–  k odvrácení skutečného nebo hrozícího útoku na majetek.

Před použitím obušků musí operativní zaměstnanci agentury vydat jasné varování ohledně úmyslu obušky použít. Jsou-li použity obušky, vyslaní operativní pracovníci vždy usilují o to, aby riziko zranění bylo co nejmenší a aby nedošlo ke kontaktu s hlavou.

Slzné látky (např. pepřový sprej)

Schválené slzné látky mohou být použity jako prostředek obrany nebo případně jako zbraně v souladu s hlavními zásadami:

–  pokud se menší použití síly považuje jednoznačně za nevhodné pro zamýšlený účel,

–  k odvrácení skutečného nebo hrozícího útoku.

Jiné vybavení

Pouta

–  Pouty mohou být spoutány pouze osoby, které se považují za nebezpečné samy pro sebe nebo pro jiné osoby s cílem zajistit jejich bezpečné zadržení nebo převoz a bezpečnost statutárních operativních zaměstnanců agentury a dalších příslušníků jednotek. Mohou být použita pouze po co nejkratší možnou dobu a pouze v nezbytně nutných případech.

3.  Praktická pravidla pro použití síly, služební zbraně, střeliva a vybavení během operací

Všeobecná praktická pravidla pro použití síly, zbraní a jiného vybavení během operací

V souladu s čl. 83 odst. 6 vykonávají statutární operativní zaměstnanci agentury svou výkonnou pravomoc včetně použití síly pod velením a kontrolou hostitelského členského státu a mohou tuto sílu, včetně zbraní, střeliva a vybavení, použít pouze po získání souhlasu příslušných orgánů hostitelského členského státu a za přítomnosti příslušníků pohraniční stráže hostitelského členského státu. Nicméně příslušné orgány hostitelského členského státu mohou se souhlasem agentury povolit, aby její statutární operativní zaměstnanci použili sílu za nepřítomnosti úředníků hostitelského členského státu.

Hostitelský členský stát může zakázat nošení určitých služebních zbraní, střeliva a vybavení v souladu s čl. 83 odst. 6 druhou odrážkou.

Aniž je dotčeno svolení hostitelského členského státu a použitelnost vnitrostátních právních předpisů na použití síly během operací, použití síly a zbraní statutárními operativními zaměstnanci agentury musí:

a)  být v souladu s hlavními zásadami uvedenými v části 1 a se specifickými pravidly uvedenými v části 2

b)  respektovat základní práva zaručená mezinárodním a unijním právem, mimo jiné zejména Listinou základních práv, Evropskou úmluvou o lidských právech, Základními zásadami OSN pro použití síly a střelných zbraní příslušníky donucovacích orgánů (1990) a Kodexem chování OSN pro příslušníky donucovacích orgánů (1979)

c)  dodržovat kodex chování agentury

4.   Kontrolní mechanismus

Agentura poskytne v souvislosti s použitím síly, zbraní, střeliva a vybavení tyto záruky a provede v tomto ohledu hodnocení ve své výroční zprávě.

Odborná příprava

Odborná příprava poskytovaná v souladu s čl. 62 odst. 2 zahrnuje teoretické a praktické aspekty prevence a použití síly. Teoretická odborná příprava zahrnuje psychologická školení (včetně tréninku odolnosti a zvládání práce v situacích, kdy je vyvíjen velký tlak) a techniky, jak předcházet použití síly, jako vyjednávání a mediace. Po teoretické přípravě následuje povinná a přiměřená teoretická a praktická odborná příprava týkající se použití síly, zbraní, střeliva a vybavení, jakož i platných záruk v oblasti základních práv. Aby bylo zajištěno společné praktické chápání a společný přístup, uzavírá se praktická odborná příprava simulací relevantní pro činnosti prováděné během vyslání a zahrnuje praktickou simulaci včetně praktického uplatňování záruk v oblasti základních práv.

Agentura poskytuje statutárním zaměstnancům průběžnou odbornou přípravu na téma užití síly. Tato odborná příprava se provádí podle pravidel odborné přípravy stanovených v čl. 62 odst. 2. Aby mohli statutární zaměstnanci získat povolení nosit služební zbraně a používat sílu, musí úspěšně absolvovat každoroční průběžnou odbornou přípravu. Každoroční průběžná odborná příprava zahrnuje teoretické a praktické aspekty uvedené výše. Každoroční průběžná odborná příprava trvá celkem nejméně 24 hodin, přičemž teoretická odborná příprava trvá nejméně 8 hodin a praktická odborná příprava nejméně 16 hodin. Praktická odborná příprava je rozdělena na fyzickou přípravu týkající se používání technik pro omezení fyzického pohybu v délce nejméně 8 hodin a přípravu v oblasti používání palných zbraní v délce nejméně 8 hodin.

Užívání drog a požívání alkoholu

Statutární operativní zaměstnanci agentury nesmí ve službě požívat alkohol nebo být v této době pod vlivem alkoholu.

Nesmí vlastnit ani užívat drogy, s výjimkou případů, kdy jim byly předepsány z lékařských důvodů. Pracovníci, kteří potřebují drogy k lékařským účelům, o této nutnosti neprodleně informují svého přímého nadřízeného. Účast na operativních činnostech může být s ohledem na případné účinky i vedlejší účinky spojené s užíváním látky přezkoumána.

Agentura zavede kontrolní mechanismus k zajištění toho, aby její statutární operativní zaměstnanci vykonávali své funkce bez jakéhokoli vlivu konzumace drog nebo alkoholu. Tento mechanismus je založen na pravidelných lékařských vyšetřeních, která musí pracovníci podstoupit s ohledem na možnou konzumaci drog nebo alkoholu. Veškeré pozitivní výsledky těchto vyšetření se neprodleně hlásí výkonnému řediteli agentury.

Podávání zpráv

Každý incident, při němž bylo použito síly, se neprodleně hlásí po linii velení koordinační struktuře příslušné pro každou operaci, úředníkovi pro otázky základních práv a výkonnému řediteli agentury. Zpráva musí obsahovat všechny podrobnosti k okolnostem, za nichž k tomuto použití síly došlo.

Povinnost spolupracovat a informovat

Statutární operativní zaměstnanci agentury a všichni ostatní účastníci operace spolupracují při zjišťování skutečností ke každému incidentu, který byl během operativní činnosti hlášen.

Mechanismus dohledu

Agentura zavede mechanismus dohledu uvedený v čl. 56 odst. 3 písm. a).

Mechanismus pro podávání a vyřizování stížností

Každá osoba může ohlásit domnělé porušení pravidel pro použití síly platných podle této přílohy v rámci mechanismu pro podávání a vyřizování stížností podle článku 108, které způsobili statutární operativní zaměstnanci agentury.

Sankce

Pokud agentura zjistí, že některý z jejích statutárních operativních zaměstnanců prováděl činnosti, kterými porušil pravidla platná podle tohoto nařízení, včetně základních práv chráněných Listinou, Evropskou úmluvou o lidských právech a mezinárodním právem, přijme výkonný ředitel, aniž je dotčen článek 86, přiměřená opatření, která mohou zahrnovat okamžité odvolání zaměstnance z operativní činnosti a jakákoli disciplinární opatření v souladu se služebním řádem, včetně odvolání zaměstnance z agentury.

Úloha úředníka pro otázky základních práv

Úředník pro otázky základních práv ověří obsah úvodní a průběžné odborné přípravy se zvláštním zřetelem na aspekty základních práv a jejich ▌uplatňování v situaci, kdy je použití síly nutné, poskytne zpětnou vazbu a zajistí, aby do této odborné přípravy byly zahrnuty relevantní techniky prevence.

Úředník pro otázky základních práv podává zprávy o dodržování základních práv v praxi prosazování práva v hostitelském členském státě nebo v hostitelské třetí zemi. Tato zpráva se předkládá výkonnému řediteli a je zohledněna při vypracovávání operačního plánu.

Úředník pro otázky základních práv zajistí, aby byly všechny incidenty v souvislosti s použitím síly, zbraní, střeliva a vybavení důkladně vyšetřeny a bezodkladně hlášeny výkonnému řediteli. Výsledky vyšetřování jsou předloženy poradnímu fóru.

Úředník pro otázky základních práv pravidelně monitoruje veškeré činnosti v souvislosti s použitím síly, zbraní, střeliva a vybavení a všechny incidenty jsou uvedeny v jeho zprávách i ve výroční zprávě agentury.

5.   Poskytnutí služebních zbraní

Povolení zbraní

Aby bylo možné přesně určit, jaké služební zbraně, střelivo a další vybavení mají statutární operativní zaměstnanci agentury používat, stanoví agentura vyčerpávající seznam věcí, které mají patřit k osobnímu vybavení.

Toto osobní vybavení používají všichni statutární operativní zaměstnanci agentury vyslaní jako příslušníci tří typů jednotek ze stálého útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže. Agentura může rovněž doplnit osobní vybavení o další zbraně, střelivo nebo jiné vybavení specifické pro provádění konkrétních úkolů v rámci jednoho nebo dvou typů jednotek.

Agentura zajistí, aby veškeré vybavení poskytnuté jejím statutárním operativním zaměstnancům, včetně palných zbraní, splňovalo všechny nezbytné technické normy.

Zbraně, střelivo a vybavení, které jsou povoleny k použití, jsou uvedeny v operačním plánu v souladu s požadavky hostitelského členského státu ohledně přípustných a zakázaných zbraní.

Instrukce pro dobu služby

Zbraně, střelivo a vybavení lze nosit ▌během operací a používat pouze jako krajní opatření. Není dovoleno je nosit nebo používat mimo dobu služby. Agentura stanoví konkrétní pravidla a opatření, aby usnadnila skladování zbraní, střeliva a dalšího vybavení statutárních operativních zaměstnanců agentury mimo dobu služby v zabezpečených zařízeních, jak je uvedeno v čl. 56 odst. 3a).

PŘÍLOHA Va

Kapacity, které mají členské státy poskytnout stálému útvaru Evropské pohraniční a pobřežní stráže prostřednictvím rezervy pro rychlou reakci v souladu s článkem 58a

Země/Rok

 

Belgie

30

Bulharsko

40

Česká republika

20

Dánsko

29

Německo

225

Estonsko

18

Řecko

50

Španělsko

111

Francie

170

Chorvatsko

65

Itálie

125

Kypr

8

Lotyšsko

30

Litva

39

Lucembursko

8

Maďarsko

65

Malta

6

Nizozemsko

50

Rakousko

34

Polsko

100

Portugalsko

30

Rumunsko

75

Slovinsko

35

Slovensko

35

Finsko

30

Švédsko

34

[Švýcarsko]

16

[Island]

2

[Lichtenštejnsko]*

0

[Norsko]

20

CELKEM

1500

(*) Lichtenštejnsko přispěje poskytnutím poměrné finanční podpory.

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Společné prohlášení Evropského parlamentu a Rady o možných mechanismech k zajištění přitažlivosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

Očekává se, že v nadcházejících letech bude Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v náročné situaci, pokud jde o uspokojení výjimečných potřeb v oblasti náboru, odborné přípravy a udržení kvalifikovaných pracovníků z co nejširší zeměpisné základny. Vzhledem k mandátu agentury a značnému počtu jejích zaměstnanců je klíčové zkoumat mechanismy, které by umožnily zajistit přitažlivost agentury jakožto zaměstnavatele úpravou odměny zaměstnanců v agentuře ve Varšavě, v souladu s použitelným právem Unie.

Evropský parlament a Rada tedy vyzývají Komisi, aby posoudila základ a podmínky pro takovýto vhodný mechanismus, zejména při předkládání návrhů na revizi služebního řádu úředníků Evropské unie a pracovního řádu ostatních zaměstnanců Unie stanovených v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68(33). Každý takový mechanismus musí být úměrný významu sledovaných cílů a nesmí způsobit nerovné zacházení se zaměstnanci orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, pokud tyto orgány, instituce a jiné subjekty Unie čelí podobné situaci.

(1)* DOSUD NEPROBĚHLA KONEČNÁ PRÁVNĚ JAZYKOVÁ REDAKCE TOHOTO TEXTU.
(2) Úř. věst. C , , s. .
(3) Úř. věst. C , , s. .
(4)Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019.
(5)Nařízení Rady (ES) č. 2007/2004 ze dne 26. října 2004 o zřízení Evropské agentury pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 349, 25.11.2004, s. 1).
(6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 656/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanovují pravidla pro ostrahu vnějších námořních hranic v kontextu operativní spolupráce koordinované Evropskou agenturou pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států Evropské unie (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 93).
(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1052/2013, kterým se zřizuje Evropský systém ostrahy hranic (Eurosur) (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 11).
(8)Směrnice Rady 2002/90/ES ze dne 28. listopadu 2002, kterou se definuje napomáhání k nepovolenému vstupu, přechodu a pobytu (Úř. věst. L 328, 5.12.2002, s. 17).
(9)Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).
(10)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).
(11)Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 89).
(12)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(13)Úř. věst. L 136, 31.5.1999, s. 15.
(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).
(15) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(16)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(17)Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.
(18)Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10. 7. 1999, s. 31).
(19)Úř. věst. L 188, 20.7.2007, s. 19.
(20)Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.
(21)Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).
(22)Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.
(23)Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).
(24)Úř. věst. L 243, 16.9.2010, s. 4.
(25)Rozhodnutí Rady 2000/365/ES ze dne 29. května 2000 o žádosti Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 131, 1.6.2000, s. 43).
(26)Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).
(27) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).
(28)Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).
(29)Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).
(30) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).
(31) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1, naposledy pozměněné nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1023/2013 ze dne 22. října 2013 (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s.15).
(32) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).
(33) Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

Poslední aktualizace: 26. dubna 2019Právní upozornění