Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0254(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0412/2018

Předložené texty :

A8-0412/2018

Rozpravy :

PV 11/12/2018 - 22
CRE 11/12/2018 - 22
PV 17/04/2019 - 23
CRE 17/04/2019 - 23

Hlasování :

PV 12/12/2018 - 19.1
CRE 12/12/2018 - 19.1
PV 18/04/2019 - 10.10
Vysvětlení hlasování

Přijaté texty :

P8_TA(2018)0516
P8_TA(2019)0430

Přijaté texty
PDF 335kWORD 98k
Čtvrtek, 18. dubna 2019 - Štrasburk Konečné znění
Evropský obranný fond ***I
P8_TA(2019)0430A8-0412/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Evropský obranný fond (COM(2018)0476 – C8-0268/2018 – 2018/0254(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0476),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2, čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 4 a článek 183 a čl. 188 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8‑0268/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 12. prosince 2018(1),

–  s ohledem na dopis svého předsedy ze dne 25. ledna 2019 adresovaný předsedům výborů, ve kterém je nastíněn přístup Parlamentu k odvětvovým programům v rámci víceletého finančního rámce (VFR) na období po roce 2020,

–  s ohledem na dopis Rady ze dne 1. dubna 2019 adresovaný předsedovi Evropského parlamentu, kterým Rada potvrzuje společnou dohodu dosaženou mezi spolunormotvůrci během jednání,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci, Rozpočtového výboru a Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A8-0412/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení(2);

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 110, 22.3.2019, s. 75.
(2) Tento postoj nahrazuje pozměňovací návrhy přijaté dne 12. prosince 2018 (Přijaté texty, P8_TA(2018)0516).


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) .../..., kterým se zřizuje Evropský obranný fond
P8_TC1-COD(2018)0254

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3, čl. 182 odst. 4, článek 183 a druhý odstavec článku 188 této smlouvy,

s ohledem na návrh Komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru,

v souladu s řádným legislativním postupem(1),

vzhledem k těmto důvodům:

(-1b)  V posledním desetiletí se dramaticky změnil geopolitický kontext Unie. Situace v sousedních regionech je nestabilní a Unie musí čelit komplexní a velmi náročné situaci, v níž se objevují nové hrozby, např. hybridní a kybernetické útoky, a zároveň se vracejí tradičnější problémy. V této situaci evropští občané i jejich političtí představitelé zastávají názor, že je třeba kolektivně učinit víc pro naši obranu.

(-1c)  Obranný průmysl se vyznačuje rostoucími náklady na obranné vybavení a vysokými náklady na výzkum a vývoj, které omezují možnosti provádění nových obranných programů a mají přímý vliv na konkurenceschopnost a inovační schopnost evropské technologické a průmyslové základny obrany. S ohledem na tento strmý růst nákladů, je třeba vývoj nové generace hlavních obranných systémů a nových obranných technologií podporovat na úrovni Unie, tak aby se posílila spolupráce mezi členskými státy v oblasti investic do obranného vybavení.

(1)  V evropském obranném akčním plánu přijatém dne 30. listopadu 2016 Komise uvedla, že je odhodlána doplňovat, posilovat pákovým efektem a konsolidovat spolupráci členských států při rozvoji obranných technologických a průmyslových kapacit v reakci na bezpečnostní výzvy, jakož i podporovat konkurenceschopný, inovativní a efektivní evropský obranný průmysl v celé Unii i mimo ni, a přispívat tak k vytvoření integrovanějšího evropského obranného trhu a podporovat přijetí evropských obranných produktů a technologií na vnitřním trhu, čímž se posílí nezávislost na zdrojích z oblastí mimo EU. Komise zejména navrhla zřídit Evropský obranný fond (dále jen „fond“) na podporu investic do společného výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, což přispěje k synergiím a nákladové efektivnosti, a na podporu toho, aby členské státy nakupovaly a udržovaly obranné vybavení společně. Fond by doplnil vnitrostátní finanční prostředky již používané k tomuto účelu a měl by působit jako pobídka pro členské státy, aby více spolupracovaly a investovaly do obrany. Z fondu by byla podporována spolupráce v průběhu celého cyklu obranných produktů a technologií.

(2)  Fond by přispěl k vytvoření silné, konkurenceschopné a inovativní evropské technologické a průmyslové ▌základny obrany a šel ruku v ruce s iniciativami Unie zaměřenými na integrovanější evropský obranný trh, a zejména pak se dvěma směrnicemi z roku 2009(2) o veřejných zakázkách a o transferech uvnitř EU v odvětví obrany.

(3)  Evropský obranný fond by měl být zřízen integrovaným přístupem a tak, aby přispěl ke zvýšení konkurenceschopnosti a inovativnosti obranného průmyslu Unie. Měl by být zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti, inovativnosti, efektivnosti a technologické autonomie obranného průmyslu Unie, a přispívat tak ke strategické autonomii Unie podporou přeshraniční spolupráce mezi členskými státy a spolupráce mezi podniky, výzkumnými středisky, vládami členských států, mezinárodními organizacemi a vysokými školami v celé Unii, a to jak ve fázi výzkumu, tak ve fázi vývoje obranných produktů a technologií. Aby bylo možné dosáhnout inovativnějších řešení a otevřeného vnitřního trhu, měl by fond podporovat a usnadňovat rozšiřování přeshraniční spolupráce malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v obranném odvětví.

V rámci Unie jsou nedostatky v oblasti společných obranných schopností určeny v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky zejména prostřednictvím plánu rozvoje schopností, zatímco zastřešující strategický plán výzkumu rovněž stanoví společné cíle v oblasti obranného výzkumu. Provádění příslušných priorit podpoří další procesy Unie, jako jsou koordinovaný každoroční přezkum v oblasti obrany a stálá strukturovaná spolupráce, a to prostřednictvím hledání a využívání příležitostí pro posílenou spolupráci s cílem splnit úroveň ambicí EU v oblasti bezpečnosti a obrany. Ve vhodných případech mohou být zohledněny také regionální a mezinárodní priority, včetně těch v kontextu Severoatlantické aliance, pokud jsou v souladu s prioritami Unie a nebrání tomu, aby se jich zúčastnil jakýkoli členský stát nebo přidružená země, přičemž bude zohledněno i to, že by nemělo docházet k zbytečné duplicitě.

(4)  ▌Fáze výzkumu je klíčová, neboť podmiňuje kapacitu a autonomii evropského průmyslu vyvíjet produkty a nezávislost členských států jako koncových uživatelů v oblasti obrany. Fáze výzkumu spojená s rozvojem obranných schopností může zahrnovat významná rizika, zejména rizika související s nízkou úrovní vyspělosti a přelomovostí technologií. Také fázi vývoje, jež obvykle následuje po fázi výzkumu ▌, provázejí značná rizika a náklady, které brání dalšímu využití výsledků výzkumu a mají nepříznivý vliv na konkurenceschopnost a inovativnost obranného průmyslu Unie. Fond by měl podporovat provázanost fáze výzkumu a vývoje.

(5)  Fond by neměl podporovat základní výzkum, který by měl využívat jiných režimů podpory, mohl by však podporovat základní výzkum zaměřený na obranu, který by mohl tvořit základ pro řešení zjištěných nebo očekávaných problémů nebo možností.

(6)  Fond by mohl podporovat akce týkající se jak nových produktů a technologií, tak modernizace těch stávajících. Akce zaměřené na modernizaci stávajících obranných produktů a technologií by měly být způsobilé pouze za předpokladu, že již existující informace potřebné pro provedení akce ▌nepodléhají jakémukoliv omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí stanovenému takovým způsobem, že danou akci nelze provést. Při podávání žádostí o financování z prostředků Unie by po právních subjektech mělo být požadováno, aby předložily informace relevantní pro prokázání neexistence těchto omezení. Pokud nebudou takové informace předloženy, financování z prostředků Unie by nemělo být možné.

(6a)   Fond by měl finančně podporovat akce usnadňující vývoj přelomových obranných technologií. Vzhledem k tomu, že přelomové technologie mohou vycházet z koncepcí či myšlenek, jež nepocházejí od subjektů působících v oblasti tradiční obrany, měl by fond zajistit dostatečnou flexibilitu pro konzultace se zúčastněnými stranami a pro provádění těchto akcí.

(7)  Aby bylo zajištěno, že při provádění tohoto nařízení budou dodržovány mezinárodní závazky Unie a členských států, neměl by fond finančně podporovat akce související s produkty nebo technologiemi, jejichž použití, vývoj nebo výroba jsou zakázány mezinárodním právem. V tomto ohledu by vývoji mezinárodního práva měla podléhat i způsobilost akcí souvisejících s novými obrannými produkty nebo technologiemi ▌. Způsobilé pro finanční podporu fondu by neměly být ani akce na vývoj smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné lidské kontroly nad rozhodnutími o výběru a použití při provádění útoků na člověka, aniž by byla dotčena možnost poskytnout finanční prostředky na akce zaměřené na vývoj systémů včasného varování a protiopatření pro obranné účely.

(8)  Obtížnost shody na konsolidovaných požadavcích na obranné schopnosti a na společných technických specifikacích nebo normách ztěžuje přeshraniční spolupráci mezi členskými státy a mezi právními subjekty usazenými v různých členských státech. Absence takových požadavků, specifikací a norem vedla k vysoké roztříštěnosti v odvětví obrany, technické komplexnosti, zdržením, nárůstu nákladů, zbytečnému zdvojování a nízké interoperabilitě. Shoda na společných technických specifikacích by měla být předpokladem pro akce, které zahrnují vyšší úroveň technologické připravenosti. Způsobilé pro podporu z fondu by měly být rovněž činnosti , které vedou ke společným požadavkům na obranné schopnosti, ▌jakož i činnosti zaměřené na podporu vytváření společné definice technických specifikací nebo norem, zejména pokud posilují interoperabilitu.

(9)  Jelikož cílem fondu je podpořit konkurenceschopnost, efektivitu a inovativnost obranného průmyslu Unie posilováním pákového efektu a doplňováním kooperativních činností v oblasti obranného výzkumu a technologií a snižováním rizika spojeného s vývojovou fází kooperativních projektů, měly by být pro podporu z fondu způsobilé rovněž akce, které se týkají výzkumu a vývoje obranného produktu nebo technologie. Totéž bude platit i pro modernizaci stávajících obranných produktů a technologií, včetně jejich interoperability.

(10)  Vzhledem k tomu, že fond usiluje zejména o posílení spolupráce mezi právními subjekty a členskými státy v Evropě, měla by být akce způsobilá k financování z fondu tehdy, ▌pokud je prováděna formou spolupráce v rámci konsorcia alespoň tří právních subjektů usazených nejméně ve třech různých členských státech ▌nebo přidružených zemích. Alespoň tři z těchto způsobilých ▌subjektů usazené nejméně ve dvou různých členských státech ▌nebo přidružených zemích by neměly být přímo ani nepřímo ▌kontrolovány týmž subjektem ani se nesmí kontrolovat navzájem. Kontrolu je třeba v tomto kontextu chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Tyto činnosti by s ohledem na specifičnost přelomových technologií pro obranné účely, jakož i studií by mohl provádět jediný právní subjekt. Pro posílení spolupráce mezi členskými státy může fond podporovat rovněž společné zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi.

(11)  Podle [odkaz bude dle potřeby aktualizován podle nového rozhodnutí o ZZÚ: článek 94 rozhodnutí Rady 2013/755/EU(3)] by subjekty usazené v zámořských zemích a územích (ZZÚ) měly být způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je příslušná zámořská země nebo území spojeno.

(12)  Jelikož je fond zaměřen na zvýšení konkurenceschopnosti a efektivnosti ▌ obranného průmyslu Unie, měly by být k podpoře v zásadě způsobilé pouze subjekty, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených zemích a které nepodléhají kontrole nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí. Kontrolu je třeba v tomto kontextu chápat jako schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů. Aby byla navíc zajištěna ochrana základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států, neměly by se infrastruktura, zařízení, prostředky a zdroje, které příjemci a jejich subdodavatelé používají u akcí finančně podporovaných z fondu, nacházet na území nepřidružených třetích zemí a jejich struktury výkonného vedení by měly být usazeny v Unii nebo v přidružené zemi. Subjekt usazený v nepřidružené třetí zemi nebo subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi, jehož struktury výkonného vedení jsou však usazeny v nepřidružené třetí zemi, tudíž není způsobilý stát se příjemcem nebo subdodavatelem zapojeným do akce. V zájmu zajištění základních bezpečnostních a obranných zájmů Unie a jejích členských států by se tyto podmínky způsobilosti měly rovněž vztahovat na finanční prostředky poskytované prostřednictvím veřejných zakázek, odchylně od článku 176 finančního nařízení.

(13)  Za určitých okolností ▌by mělo být možné odchýlit se od pravidla, že příjemci a jejich subdodavatelé zapojení do akce finančně podporované fondem nejsou kontrolováni nepřidruženými třetími zeměmi nebo subjekty nepřidružených třetích zemí. V této souvislosti by právní subjekty usazené v Unii nebo v přidružené zemi, které kontroluje nepřidružená třetí země nebo subjekt z nepřidružené třetí země, měly být způsobilé jakožto příjemci nebo subdodavatelé zapojení do akce, jestliže jsou splněny přísné podmínky související s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států. Účast takových právních subjektů by neměla být v rozporu s cíli fondu. Žadatelé by měli poskytnout veškeré relevantní informace o infrastruktuře, zařízeních, prostředcích a zdrojích, které mají být v rámci akce využívány. V tomto kontextu je třeba zohlednit i obavy členských států v souvislosti se zabezpečením dodávek.

(13-a)  V rámci omezujících opatření EU přijatých na základě článku 29 SEU a čl. 215 odst. 2 SFEU nesmějí být přímo ani nepřímo zpřístupněny žádné finanční prostředky ani hospodářské zdroje určeným právnickým osobám, subjektům či orgánům ani v jejich prospěch. Tyto určené subjekty a subjekty, které jsou jimi vlastněny nebo ovládány, proto nemohou být z fondu finančně podporovány.

(13a)  Finanční prostředky Unie by měly být přidělovány na základě konkurenčních výzev k podávání návrhů vydaných v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (dále jen „finanční nařízení“)(4). V řádně odůvodněných výjimečných případech však mohou být finanční prostředky Unie uděleny rovněž podle čl. 195 písm. e) finančního nařízení. Vzhledem k tomu, že přidělení finančních prostředků podle čl. 195 písm. e) finančního nařízení představuje odchylku od obecného pravidla, jímž jsou konkurenční výzvy k podávání návrhů, je třeba tyto výjimečné případy vykládat restriktivně. Aby mohl být udělen grant bez výzvy k podávání návrhů, měla by v této souvislosti Komise za pomoci výboru členských států (dále jen „výbor“) posoudit, do jaké míry navrhovaná akce odpovídá cílům fondu, pokud jde o přeshraniční průmyslovou spolupráci a hospodářskou soutěž v celém dodavatelském řetězci.

(14)  Hodlá-li se na způsobilé akci podílet konsorcium a finanční pomoc Unie má mít podobu grantu, mělo by konsorcium jmenovat jednoho ze svých členů jako koordinátora, který bude hlavní styčnou osobou.

(15)  V případě, že akci finančně podporovanou z fondu řídí projektový manažer jmenovaný členským státem nebo přidruženou zemí, měla by Komise před provedením platby příjemcům konzultovat projektového manažera, aby mohl zajistit, že příjemci dodrží časové rámce. ▌Projektový manažer by měl Komisi předávat ▌ poznámky k pokroku akce, aby Komise mohla ověřit, zda podmínky pro přistoupení k platbě byly splněny.

(15a)  Komise by měla provádět fond v rámci přímého řízení s cílem maximalizovat účinnost a účelnost realizace a zajistit plný soulad s ostatními iniciativami Unie. Komise by proto měla být i nadále odpovědná za výběrová řízení a postupy přidělování prostředků, a to i pokud jde o etické posudky. V odůvodněných případech však může Komise svěřit některé úkoly při provádění zvláštních činností za finanční podpory fondu subjektům uvedeným v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. Tak tomu může být například v případě, že je projektový manažer jmenován členskými státy, které spolufinancují akci za předpokladu, že jsou splněny požadavky finančního nařízení. Toto pověření by pomohlo zefektivnit řízení spolufinancovaných akcí a zajistit hladkou koordinaci dohody o financování se smlouvou podepsanou mezi konsorciem a projektovým manažerem jmenovaným členskými státy, které tuto akci spolufinancují.

(16)  Aby bylo zajištěno, že financované akce jsou finančně schůdné, je třeba, aby žadatelé prokázali, že náklady akce, na které se financování Unie nevztahuje, budou finančně pokryty jiným způsobem.

(17)  Členské státy by měly mít k dispozici různé druhy finančních mechanismů pro společný vývoj a pořizování obranných schopností. ▌Komise by mohla poskytnout různé druhy mechanismů, které by členské státy mohly dobrovolně využít k překonání překážek bránících kooperativnímu vývoji a zadávání veřejných zakázek z hlediska financování. Využívání takových finančních mechanismů by mohlo dále podpořit kooperativní a přeshraniční obranné projekty a zvýšit efektivnost výdajů na obranu, a to i pokud jde o projekty podporované fondem ▌ .

(18)  Vzhledem ke specifikům obranného průmyslu, kde poptávka přichází téměř výhradně jen od členských států a přidružených zemí, které také kontrolují veškeré pořizování produktů a technologií pro obranné účely, včetně vývozu, je fungování odvětví obrany jedinečné a neřídí se konvenčními pravidly a obchodními modely, které platí na tradičnějších trzích. Průmysl tudíž nemůže sám financovat významné projekty zaměřené na výzkum a vývoj v oblasti obrany, a veškeré náklady na výzkum a vývoj tak na sebe často berou členské státy a přidružené země. Aby bylo možné dosáhnout cílů fondu, především stimulovat spolupráci mezi právními subjekty z různých členských států a přidružených zemí, a vzhledem ke specifikům odvětví obrany by u akcí, které probíhají před fází vývoje prototypu, měly být způsobilé náklady hrazeny až do jejich celkové výše.

(19)  Prototypová fáze je důležitá fáze, kdy se členské státy a přidružené země obvykle domluví na svých konsolidovaných investicích a zahájí proces pořizování budoucích obranných produktů a technologií. To je důvod, proč se v této konkrétní fázi členské státy a přidružené země dohodnou na potřebných závazcích, včetně sdílení nákladů a odpovědnosti za projekt. Aby byla zajištěna důvěryhodnost jejich závazku, finanční pomoc Unie v rámci fondu by za normálních okolností neměla překročit 20 % způsobilých nákladů.

(20)  Pro akce po prototypové fázi by se mělo počítat s financováním ve výši 80 %. Tyto akce, které jsou blíže dokončení výrobku a technologií, mohou s sebou i tak nést velké náklady.

(21)  Subjekty v obranném odvětví čelí specifickým nákladům, jako jsou například bezpečnostní náklady. Tyto subjekty působí navíc na specifickém trhu, kde bez poptávky na straně kupujícího nedokáží získat zpět náklady na výzkum a vývoj, jak je to možné v civilním odvětví. Je tedy odůvodněné povolit paušální sazbu ve výši 25 % i možnost účtovat ▌ nepřímé náklady vypočtené v souladu s běžnými účetními postupy příjemců, které byly oznámeny Komisi, pokud tyto postupy uznávají jejich vnitrostátní orgány pro srovnatelné činnosti v oblasti obrany. ▌

(21a)  Akce, jichž se účastní přeshraniční malé a střední podniky a společnosti se střední tržní kapitalizací, podporují zpřístupňování dodavatelských řetězců a přispívají k dosažení cílů fondu. Tyto akce by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování, jíž by mohly využít všechny účastnící se subjekty.

(22)  Aby se zajistilo, že financované akce přispějí ke konkurenceschopnosti a efektivnosti evropského obranného průmyslu, je důležité, aby členské státy ▌měly v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo využívat technologii, zejména prostřednictvím společného přeshraničního zadávání veřejných zakázek, kdy členské státy organizují svá zadávací řízení společně, zejména s využitím centrálního zadavatele.

(22a)  Aby se zajistilo, že opatření finančně podporovaná fondem budou přispívat ke konkurenceschopnosti a efektivitě evropského obranného průmyslu, měla by být tržně orientována,, založena na poptávce a ve střednědobém až dlouhodobém horizontu obchodně životaschopná. Z tohoto důvodu by se u kritérií způsobilosti pro vývojové akce mělo přihlédnout ke skutečnosti, že členské státy mají v úmyslu, a to prostřednictvím memoranda o porozumění nebo prohlášení o záměru, pořídit konečný obranný produkt nebo používat technologii, a to koordinovaným způsobem. Kritéria pro udělení prostředků na vývojové akce by měla rovněž zohledňovat skutečnost, že se členské státy politicky nebo právně zaváží společně používat, vlastnit či udržovat konečný obranný produkt nebo technologii.

(23)  Podpora inovací a technologického rozvoje v obranném průmyslu Unie by měla probíhat v souladu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie. Z toho vyplývá, že jedním z kritérií pro přidělení by měly být přínosy daných akcí pro tyto zájmy a pro priority v oblasti obranného výzkumu a schopností, na nichž se členské státy dohodly. ▌

(24)  Způsobilé akce vyvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce ▌v institucionálním rámci Unie by měly průběžně umocňovat spolupráci mezi právními subjekty v různých členských státech, a bezprostředně tak přispívat k cílům fondu. Takové projekty, pokud by byly vybrány, by proto měly být způsobilé pro vyšší míru financování.

(25)  Komise vezme v potaz ostatní činnosti financované z rámcového programu Horizont Evropa, aby nedocházelo zbytečné duplicitě a aby bylo zajištěno vzájemné obohacování a součinnost civilního a obranného výzkumu.

(26)  Stále významnějšími výzvami jsou kybernetická bezpečnost a kybernetická obrana; Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku uznaly v této souvislosti potřebu vytvořit synergie mezi akcemi v oblasti kybernetické obrany v rámci fondu a iniciativami Unie v oblasti kybernetické bezpečnosti, například těmi, jež byly oznámeny ve společném sdělení o kybernetické bezpečnosti. Konkrétně evropské výzkumné a odborné středisko pro kybernetickou bezpečnost, které má být zřízeno, by mělo hledat synergie mezi civilním a obranným rozměrem kybernetické bezpečnosti. Mohlo by aktivně podporovat členské státy a další relevantní aktéry poskytováním poradenství, sdílením odborných poznatků a usnadňováním spolupráce v rámci projektů a akcí, jakož i na žádost členských států působících jako projektový manažer ve vztahu k ▌fondu.]

(27)  Je třeba zajistit integrovaný přístup propojením činností, na něž se vztahuje přípravná akce v oblasti obranného výzkumu (Preparatory Action on Defence Research - PADR) zahájená Komisí ve smyslu čl. 58 odst. 2 písm. b) finančního nařízení a Evropský program rozvoje obranného průmyslu (European Defence Industrial Development Programme - EDIDP) zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092(5), za účelem harmonizace podmínek účasti, vytvoření soudržnějšího souboru nástrojů a zvýšení inovačního, kooperativního a hospodářského dopadu, přičemž současně je třeba zabránit zbytečné duplicitě a roztříštěnosti. Pomocí tohoto integrovaného přístupu by fond také přispěl k lepšímu využívání výsledků obranného výzkumu, neboť by překlenul mezeru mezi fázemi výzkumu a vývoje s přihlédnutím ke specifikům odvětví obrany a podporoval všechny formy inovací, včetně přelomových inovací ▌. Případné pozitivní dopady lze také očekávat na civilní oblast.

(28)  Tam, kde je to s ohledem na specifika dané akce vhodné, by ▌cíle fondu měly být řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk ▌fondu InvestEU.

(29)  Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby úměrným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou ▌ přidanou hodnotu pro Unii.

(30)  Druhy financování a způsoby provádění fondu by měly být voleny na základě jejich schopnosti dosáhnout specifických cílů akcí a přinášet výsledky, zejména s přihlédnutím k nákladům na kontroly, k administrativní zátěži a očekávanému riziku neplnění podmínek. To by mělo zahrnovat zvážení používání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle ▌čl. 125 odst. 1 ▌finančního nařízení.

(31)  Komise by měla sestavit roční ▌ pracovní programy odpovídající cílům fondu a zohledňovat přitom zkušenosti získané při provádění EDIDP a PADR. Při sestavování pracovního programu by měl být Komisi nápomocen výbor. Komise by měla usilovat o nalezení řešení, která mají ve výboru co nejširší podporu. V této souvislosti se může výbor scházet ve složení vnitrostátních odborníků na oblast obrany a bezpečnosti, aby Komisi poskytovali specifickou pomoc, včetně poradenství ohledně ochrany utajovaných informací v rámci akcí. Rozhodnutí jmenovat své zástupce v uvedeném výboru přísluší členským státům. Členové výboru by měli mít příležitost včas a účinně posoudit návrhy prováděcích aktů a vyjádřit své názory.

(31a)  Jednotlivé kategorie pracovních programů by měly obsahovat funkční požadavky s cílem vyjasnit pro potřeby průmyslu, jaké funkce a úkoly mají být zajišťovány prostřednictvím schopností, jež budou vyvinuty. Tyto požadavky by měly jasně naznačit očekávané funkční způsobilosti, ale neměly by být zaměřeny na konkrétní řešení nebo konkrétní subjekty a neměly by bránit konkurenci na úrovni výzev k podávání návrhů.

(31b)  Během přípravy pracovních programů by Komise rovněž měla prostřednictvím vhodných konzultací s výborem zajistit, aby navrhované výzkumné nebo vývojové akce nevedly ke zbytečnému zdvojování. V tomto kontextu může Komise vypracovat předběžné posouzení možných případů zdvojení stávajících schopností nebo již financovaných programů výzkumu a vývoje v EU.

(31bb)  Komise by měla zajistit soudržnost pracovních programů po celou dobu průmyslového cyklu obranných produktů a technologií.

(31bc)  V pracovních programech by se mělo zajistit, aby věrohodná část celkového rozpočtu byla určena ve prospěch opatření, která umožní přeshraniční účast malých a středních podniků.

(31c)   Aby bylo možné využívat v oblasti obrany odbornost Evropské obranné agentury, bude jí udělen status pozorovatele ve výboru. Vzhledem ke specifikům oblasti obrany by výboru měla být nápomocna i Evropská služba pro vnější činnost.

(32)  Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí pracovního programu a o přidělování finančních prostředků na vybrané vývojové akce. Při provádění vývojových akcí by zejména měla být zohledněna specifika odvětví obrany, především odpovědnost členských států nebo přidružených zemí za proces plánování a pořizování. Tyto prováděcí pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) ▌ č. 182/2011 ▌(6).

(32a)  Komise poté, co s pomocí nezávislých odborníků, jejichž bezpečnostní prověření by měly potvrdit příslušné členské státy, vyhodnotí návrhy, by měla vybrat akce, které mají být z fondu finančně podpořeny. Komise by měla vytvořit databázi nezávislých odborníků. Tato databáze by neměla být zveřejňována. Nezávislí odborníci by měli být jmenováni na základě svých dovedností, zkušeností a znalostí s ohledem na úkoly, jež jim mají být přiděleny. Při jmenování nezávislých odborníků by Komise měla v rámci možností a s ohledem na situaci v oblasti daného opatření přijmout vhodná opatření s cílem dosáhnout vyváženého složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska rozmanitosti jejich dovedností, zkušeností a znalostí, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů. Je rovněž třeba usilovat o přiměřenou obměnu odborníků a o vyvážené zastoupení soukromého a veřejného sektoru. O výsledcích hodnocení prezentovaných formou seznamu vybraných akcí seřazených podle významu i o pokroku ve financovaných akcí by měly být informovány členské státy. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o přijetí a provádění pracovního programu, jakož i o přijetí rozhodnutí o přidělení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011.

(32b)  Nezávislí odborníci by neměli hodnotit záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmu, zejména pokud jde o jejich stávající postavení, ani poskytovat poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí. Především by neměli být v postavení, v jehož rámci by mohli využívat získaných informací na úkor konsorcia, jež hodnotí.

(32bb)  ▌ Při navrhování nových obranných produktů nebo technologií či modernizace těch stávajících by se měli žadatelé zavázat k dodržování etických zásad, jako jsou zásady týkající se dobrých životních podmínek lidí a ochrany lidského genomu, které se odrážejí také v příslušných vnitrostátních, unijních a mezinárodních právních předpisech, včetně Listiny základních práv Evropské unie a Evropské úmluvy o lidských právech a případně jejích protokolů. Komise by měla zajistit, aby byly návrhy systematicky prověřovány s cílem určit akce, které vyvolávají závažné etické otázky, a předložit je k etickému posouzení.

(33)  Za účelem podpory otevřeného vnitřního trhu by měla být rovněž podporována účast přeshraničních malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, ať již jako členů konsorcií, ▌ subdodavatelů nebo jako subjektů v dodavatelském řetězci.

(34)  S cílem zajistit úspěšnost fondu by Komise měla usilovat o udržování dialogu s členskými státy a průmyslem. V tomto ohledu by měl být jako spolutvůrce právních předpisů a klíčový zainteresovaný subjekt zapojen i Evropský parlament.

(35)  Toto nařízení stanoví finanční krytí pro Evropský obranný fond, které má pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu [nové interinstitucionální dohody] mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení(7). Komise by měla zajistit, aby administrativní postupy byly co nejjednodušší a aby vznikaly co nejmenší dodatečné náklady.

(36)  Není-li stanoveno jinak, vztahuje se na fond finanční nařízení. To stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, finanční pomoci, finančních nástrojů a rozpočtových záruk.

(37)  Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen, nepřímého plnění a stanoví kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž vztahují na ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z EU.

(38)  V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013(8), nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95(9), nařízením Rady (Euratom, ES) č. 2185/96(10) a nařízením Rady (EU) 2017/1939(11) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména může Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) provádět v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 a nařízením (Euratom, ES) č. 2185/96 provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, aby zjistil, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 může Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) vyšetřovat a stíhat ▌trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371(12). V souladu s finančním nařízením musí všechny osoby nebo subjekty, které přijímají finanční prostředky Unie, plně spolupracovat při ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, úřadu OLAF, Úřadu evropského veřejného žalobce ve vztahu k členským státům, které se účastní posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939, a Evropskému účetnímu dvoru (EÚD) nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby třetí strany podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie udělily rovnocenná práva.

(39)  Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o EHP, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení za účelem udělení nezbytných práv a přístupu příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), jakož i Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(40)  V souladu s body 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů je potřeba toto nařízení hodnotit na základě informací shromážděných podle zvláštních požadavků na monitorování a zároveň omezit nadměrnou regulaci a administrativní zátěž, a to zejména pro členské státy. Tyto požadavky mohou případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení dopadu nařízení v praxi. Nejpozději čtyři roky po zahájení provádění fondu by Komise měla provést průběžné hodnocení – a to i s cílem předložit návrhy na jakékoli vhodné změny tohoto nařízení – a na konci prováděcího období fondu pak konečné hodnocení, které finanční činnosti přezkoumá z hlediska finančního plnění a, nakolik to v té chvíli bude možné, z hlediska výsledků a dopadů. V této souvislosti by závěrečná hodnotící zpráva měla rovněž napomoci k určení oblastí, ve kterých je Unie při vývoji obranných produktů a technologií závislá na třetích zemích. Tato závěrečná zpráva by rovněž měla analyzovat přeshraniční účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací v projektech finančně podporovaných z fondu, jakož i účast malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací na globálním hodnotovém řetězci a přínos fondu k řešení nedostatků zjištěných v plánu rozvoje schopností a měla by obsahovat informace o původu příjemců, počtu členských států a přidružených zemí zapojených do jednotlivých akcí a o rozložení vzniklých práv duševního vlastnictví. Komise může rovněž navrhnout změny tohoto nařízení, které budou reagovat na případný vývoj během provádění fondu.

(40a)  Komise by měla provádění fondu pravidelně monitorovat a každoročně podávat zprávu o dosaženém pokroku, včetně uplatňování poznatků a poučení získaných v rámci EDIDP a PADR při provádění fondu. Za tímto účelem by Komise měla zavést nezbytná opatření pro sledování. Tato zpráva by měla být předložena Evropskému parlamentu a Radě a neměla by obsahovat citlivé informace.

(41)  S ohledem na význam boje proti změnám klimatu v souladu se závazky Unie k provádění Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje OSN tento program přispěje k začlenění oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení toho, aby celkem 25 % výdajů z rozpočtu EU přispívalo k cílům v oblasti klimatu. Příslušné akce budou identifikovány během přípravy a provádění fondu a znovu posouzeny v kontextu jeho hodnocení v polovině období.

(42)  Jelikož fond podporuje pouze fáze výzkumu a vývoje obranných produktů a technologií, Unie by v zásadě neměla nabýt vlastnictví nebo práv duševního vlastnictví, pokud jde o produkty nebo technologie, jež jsou výsledkem financovaných akcí, ledaže by pomoc Unie byla poskytnuta prostřednictvím zadání veřejné zakázky. U výzkumných akcí by však členské státy a přidružené země, které o to mají zájem, měly mít možnost využít výsledky financovaných akcí k účasti na návazném kooperativním vývoji ▌.

(43)  Finanční podpora Unie by neměla mít vliv na transfery produktů pro obranné účely uvnitř Unie v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES(13) ani na vývoz produktů, zařízení nebo technologií. Vývoz vojenského materiálu a technologií členskými státy je upraven společným postojem 944/2008/SZBP.

(44)  Použití citlivých základních informací, včetně údajů, know-how nebo informací vzniklých před zahájením fungování fondu či mimo jeho fungování, nebo přístup neoprávněných osob k ▌výsledkům vzniklým v souvislosti s akcemi finančně podporovanými z fondu může mít nepříznivý dopad na zájmy Unie nebo jednoho či více členských států. Nakládání s citlivými informacemi by se proto mělo řídit ▌příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy ▌.

(44a)  V zájmu zajištění bezpečnosti utajovaných informací na požadované úrovni by se při podpisu utajovaných dohod o financování měly dodržovat minimální normy v oblasti průmyslové bezpečnosti. Komise by za tímto účelem měla v souladu s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 poskytnout odborníkům jmenovaným členskými státy jako vodítko pokyny k zajištění bezpečnosti programů včetně příručky pro stanovování stupňů utajení.

(45)  Za účelem doplňování nebo změny ukazatelů způsobu dosahování dopadů, pokud je to považováno za nezbytné, by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě o zdokonalení tvorby právních předpisů ze dne 13. dubna 2016. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na setkání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci..“

(46)  Komise by měla fond řídit s patřičným ohledem na požadavky na důvěrnost a bezpečnost, zejména pokud jde o utajované informace a citlivé informace,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PLATNÁ PRO VÝZKUM A VÝVOJ ▌

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Evropský obranný fond (dále jen „fond“), jak je stanoveno v čl. 1 odst. 3 písm. b) nařízení .../.../EU [Horizont - 2018/0224(COD)].

Stanoví cíle fondu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

0)  „žadatelem“ právní subjekt, který podá žádost o podporu z fondu v návaznosti na výzvu k překládání návrhů nebo v souladu s čl. 195 písm. e) finančního nařízení;

1)  „operacemi kombinování zdrojů“ se rozumí akce podporované z rozpočtu EU, včetně akcí v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 odst. 6 finančního nařízení, které kombinují nevratné formy podpory ▌nebo finanční nástroje z rozpočtu EU s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

1a)  „certifikací“ postup, jímž vnitrostátní orgán osvědčí, že obranný produkt, hmotná či nehmotná součást nebo technologie je v souladu s platnými předpisy;

1b)  „utajovanými informacemi“ jakékoli informace či materiál v jakékoli formě, jejichž neoprávněné vyzrazení by mohlo různou měrou poškodit zájmy Evropské unie nebo jednoho či více členských států a které nesou označení stupně utajení EU nebo jiné odpovídající označení stupně utajení v souladu s dohodou mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (2011/C 202/05);

1c)  „konsorciem“ skupina spolupracujících žadatelů nebo příjemců vázaná dohodou o konsorciu a vytvořená za účelem provádění akce v rámci fondu;

1d)  „koordinátorem“ právní subjekt, který je členem konsorcia a byl všemi členy konsorcia jmenován hlavním styčným bodem v rámci vztahů s Komisí;

2)  „kontrolou“ se rozumí schopnost přímo nebo nepřímo vykonávat rozhodující vliv na právní subjekt prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů;

3)  „vývojovou akcí“ jakákoli akce spočívající ▌v činnostech zaměřených na obranu především ve fázi vývoje, která zahrnuje nové produkty nebo technologie nebo modernizaci těch stávajících, s výjimkou výroby nebo používání zbraní;

4)  „přelomovou obrannou technologií“ technologie, která způsobuje radikální změnu, včetně zdokonalené nebo zcela nové technologie způsobující změnu paradigmatu v koncepci a vedení obranných záležitostí, a to i tím, že stávající obranné technologie nahrazuje nebo vede k jejich zastarání;

5)  „strukturou výkonného vedení“ orgán právního subjektu jmenovaný v souladu s vnitrostátním právem a případně podléhající generálnímu řediteli, který je oprávněn určovat strategii, cíle a celkové směřování právního subjektu a který vykonává dohled nad rozhodováním vedení a sleduje jej;

5a)  „novými informacemi“ údaje, know-how nebo informace získané při fungování fondu bez ohledu na jejich formu či povahu;

6)  „právním subjektem“ jakákoli ▌právnická osoba založená a uznaná jako taková podle vnitrostátního práva, práva Unie nebo mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která smí vlastním jménem vykonávat práva a mít povinnosti, nebo subjekt bez právní subjektivity v souladu s ▌čl. 197 odst. 2 písm. c) ▌finančního nařízení;

7)  „společností se střední tržní kapitalizací“ podnik, který není ▌malým nebo středním podnikem a který má až 3 000 zaměstnanců, přičemž počet zaměstnanců se stanoví v souladu s články 3 ▌až 6 ▌přílohy doporučení Komise 2003/361/ES(14);

8)  „zadáváním zakázek v předobchodní fázi“ se rozumí zadávání zakázek na služby ve výzkumu a vývoji zahrnující sdílení rizik a zisků v tržních podmínkách a vývoj po jednotlivých fázích v konkurenčním prostředí, pokud jsou zadávané služby ve výzkumu a vývoji jasně odděleny od komerční výroby a distribuce konečných výrobků;

9)  „projektovým manažerem“ jakýkoli veřejný zadavatel usazený v některém členském státě nebo přidružené zemi, pověřený členským státem nebo přidruženou zemí nebo skupinou členských států ▌nebo přidružených zemí za účelem trvalého nebo příležitostného řízení nadnárodních zbrojních projektů;

9a)  „kvalifikací“ celý proces, jímž se prokazuje, že návrh obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie splňuje stanovené požadavky, a poskytuje se objektivní důkaz, že byly splněny konkrétní požadavky návrhu;

10)  „příjemcem“ jakýkoli právní subjekt, s nímž byla podepsána dohoda o financování nebo jemuž bylo oznámeno rozhodnutí o financování;

11)  „výzkumnou akcí“ jakákoli akce spočívající především ve výzkumných činnostech, a to zejména aplikovaném a případně základním výzkumu, s cílem získat nové znalosti a s výlučným zaměřením na obranné aplikace;

12)  „výsledky“ se rozumí jakékoli hmotné či nehmotné účinky akce, jako jsou údaje, znalosti nebo informace, bez ohledu na jejich formu či povahu a bez ohledu na to, zda mohou být chráněny, jakož i veškerá práva s nimi spojená, včetně práv duševního vlastnictví;

12a)  „citlivými informacemi“ informace a údaje, včetně utajovaných informací, které musejí být chráněny před neoprávněným přístupem nebo vyzrazením z důvodu povinností stanovených ve vnitrostátním nebo unijním právu nebo v zájmu zajištění soukromí či bezpečnosti daného jednotlivce nebo organizace;

12b)  „malými a středními podniky“ neboli „MSP“ malé a střední podniky, jak jsou definovány v doporučení Komise 2003/361/ES;

13)  „zvláštní zprávou“ konkrétní výstup výzkumné akce, který shrnuje její výsledky a poskytuje podrobné informace o hlavních zásadách, cílech, skutečných výsledcích, základních vlastnostech, provedených zkouškách, možných přínosech, možných obranných aplikacích a předpokládaném způsobu využití výzkumu pro účely vývoje, včetně informací o vlastnictví práv duševního vlastnictví, avšak nevyžaduje zahrnutí informací o těchto právech;

14)  „systémovým prototypem“ se rozumí model produktu nebo technologie, kterým lze prokázat jeho vlastnosti v operačním prostředí;

15)  „třetí zemí“ se rozumí země, která není členem Unie;

16)  „nepřidruženou třetí zemí“ se rozumí třetí země, která není přidruženou zemí ve smyslu článku 5;

17)  „subjektem nepřidružené třetí země“ právní subjekt, který je usazen v nepřidružené třetí zemi, nebo je-li usazen v Unii nebo v přidružené zemi, má v nepřidružené třetí zemi své struktury výkonného řízení.

Článek 3

Cíle fondu

1.  Fond má obecný cíl podporovat konkurenceschopnost, výkonnost a inovační schopnosti evropské technologické a průmyslové základny obrany v celé Unii, která přispívá ke strategické autonomii Unie a její svobodné akceschopnosti, tím, že bude podporovat kooperativní akce a rozšiřovat přeshraniční spolupráci mezi právními subjekty v celé Unii, zejména malými a středními podniky a společnostmi se střední tržní kapitalizací, a také zvyšovat a zlepšovat rychlost dodavatelského a hodnotového řetězce v oblasti obrany, rozšiřovat přeshraniční spolupráci právních subjektů a napomáhat využívání průmyslového potenciálu inovací, výzkumu a technologického vývoje v každé fázi průmyslového životního cyklu obranných produktů a technologií, a přispěje tak k autonomii průmyslu Unie. ▌

2.  Fond má tyto specifické cíle:

a)  podporovat kooperativní výzkum, který by mohl významně podpořit přínos budoucích schopností v celé Unii, s cílem maximalizovat inovace a zavádět nové obranné produkty a technologie, včetně těch přelomových, a zajistit co nejefektivnější vynakládání prostředků na obranný výzkum v Unii;

b)  podporovat ▌ kooperativní vývoj obranných produktů a technologií, a přispívat tak k vyšší efektivnosti výdajů na obranu v Unii, dosahovat větších úspor z rozsahu, snižovat riziko zbytečné duplicity a tím také stimulovat přijetí evropských produktů a technologií na trhu a omezovat roztříštěnost, pokud jde o obranné produkty a technologie v celé Unii. V konečném důsledku fond napomůže ke zvýšení míry standardizace obranných systémů a větší interoperabilitě mezi schopnostmi členských států.

Tato spolupráce probíhá v souladu s prioritami v oblasti obranných schopností, na nichž se obecně dohodly členské státy v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, a zejména v kontextu plánu rozvoje schopností.

V tomto ohledu platí, že nevylučují-li možnost účasti kteréhokoli členského státu nebo přidružené země, mohou být ve vhodných případech též zohledněny regionální a mezinárodní priority, pokud slouží bezpečnostním a obranným zájmům Unie, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky, berouce v úvahu nutnost vyhnout se zbytečné duplicitě.

Článek 4

Rozpočet

1.  V souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení .../.../EU finanční krytí pro provádění Evropského obranného fondu na období 2021–2027 činí 11 453 260 000 EUR v cenách roku 2018, 13 000 000 000 EUR v běžných cenách.

2.  ▌Rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)  ▌ 3 612 182 000 EUR v cenách roku 2018 (4 100 000 000 EUR na výzkumné akce;

b)  7 841 078 000 EUR v cenách roku 2018 (EUR 8 900 000 000 v běžných cenách) na vývojové akce.

2a.  Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo na nový vývoj a potřeby, může Komise mezi sebou přerozdělit prostředky z částek na výzkumné akce a vývojové akce uvedených v odstavci 2 až do maximální výše 20 %.

3.  Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a správní pomoc určenou na provádění fondu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4.  Nejméně 4 a nejvýše 8 % finančního krytí uvedeného v odstavci 1 bude přiděleno na výzvy k podávání návrhů a udělování finančních prostředků na podporu přelomových obranných technologií.

Článek 5

Přidružené země

Fond je otevřen členům Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru. Veškeré finanční příspěvky do fondu na základě tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. [21 odst. 5] finančního nařízení.

Článek 6

Podpora přelomových obranných technologií

1.  Komise udělí financování v návaznosti na otevřené a veřejné konzultace o ▌ technologiích zaměřených na obranné uplatnění s potenciálem způsobit přelom v obranných záležitostech v oblastech intervencí stanovených v pracovních programech.

2.  Pracovní programy stanoví nejvhodnější formu financování těchto přelomových obranných technologií.

Článek 7

Etické otázky

1.  Akce prováděné v rámci fondu musí být v souladu s příslušnými vnitrostátními, unijními a mezinárodními právními předpisy, včetně Listiny základních práv Evropské unie. Tyto akce musí být rovněž v souladu s etickými zásadami, které jsou zakotveny i v příslušných vnitrostátních, unijních a mezinárodních právních předpisech.

2.  Komise návrhy před podpisem dohody o financování prověří na základě etického sebehodnocení vypracovaného konsorciem s cílem identifikovat ty akce, které vzbuzují ▌závažné etické otázky, a to i v souvislosti s podmínkami provádění, a v případě potřeby je podrobí etickému posouzení.

Etické prověřování a hodnocení provádí Komise za pomoci nezávislých odborníků z různých oblastí, zejména s uznávanými odbornými znalostmi v oblasti etiky obrany.

Podmínky provádění činností, které se dotýkají eticky citlivých otázek, se upřesní v dohodě o financování.

Komise v co největší míře zajistí transparentnost postupů týkajících se etiky a informuje o nich v rámci svých povinností podle článku 32. Odborníci musí být státními příslušníky co největšího počtu členských států.

3.  Subjekty účastnící se dané akce musí před zahájením relevantních činností získat všechna příslušná povolení nebo jiné povinné dokumenty vyžadované celostátními nebo místními etickými komisemi nebo jinými subjekty, například úřady pro ochranu údajů. Tyto dokumenty jsou součástí dokumentace a na vyžádání se předkládají ▌Komisi.

5.  Návrhy, které nejsou z etického hlediska přijatelné, musí být zamítnuty ▌.

Článek 8

Provádění a formy financování z prostředků EU

1.  Fond se provádí v rámci přímého řízení v souladu s finančním nařízením.

1a.  Odchylně od odstavce 1 mohou v odůvodněných případech provádět zvláštní činnosti v rámci nepřímého řízení subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. To však nesmí zahrnovat výběrové řízení a postup přidělování prostředků podle článku 12.

2.  Fond může poskytovat financování v souladu s finančním nařízením ▌ formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek a případně s ohledem na specifika dané akce i formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

2a.  Operace kombinování zdrojů se provádějí v souladu s hlavou X finančního nařízení a nařízením o fondu InvestEU.

2b.  Finanční nástroje jsou řízeny výhradně příjemci.

Článek 10

Způsobilé subjekty

1.  Příjemci a ▌subdodavatelé zapojení do akce finančně podpořené z fondu musí být usazeni v Unii nebo v přidružené zemi ▌.

1a.  Infrastruktura, zařízení, majetek a zdroje příjemců a subdodavatelů zapojených do akce, které se pro účely akcí finančně podpořených z fondu používají, se po celou dobu trvání akce musí nacházet na území členského státu nebo přidružené země a struktury výkonného vedení příjemců a subdodavatelů musí být usazeny v Unii nebo v přidružené zemi.

1b.  Pro účely akce finančně podpořené z fondu nesmí příjemci ani subdodavatelé zapojení do akce podléhat kontrole nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země.

2.  Právní subjekt usazený v Unii nebo v přidružené zemi a kontrolovaný nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země je, odchylně od odstavce 1b tohoto článku, způsobilý jako příjemce nebo subdodavatel zapojený do akce pouze tehdy, pokud jsou Komisi poskytnuty záruky schválené členským státem nebo přidruženou zemí, v nichž je usazen, v souladu s jejich vnitrostátními postupy. Tyto záruky se mohou týkat struktury výkonného vedení právního subjektu usazené v Unii nebo v přidružené zemi. Považuje-li to členský stát nebo přidružená země, v nichž je právní subjekt usazen, za vhodné, mohou se tyto záruky také týkat zvláštních práv vlády v oblasti kontroly nad právním subjektem.

Tyto záruky poskytují pojistku, že zapojení takového právního subjektu do akce nebude v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, jak jsou stanoveny v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU nebo s cíli stanovenými v článku 3. Záruky musí být také v souladu s články 22 a 25. Tyto záruky musí zejména doložit, že pro účely dané akce byla přijata opatření, jimiž se zajistí, že:

a)  nad právním subjektem není vykonávána kontrola takovým způsobem, který by omezoval jeho schopnost provádět ▌akci a dosáhnout výsledků nebo mu v tom bránil, ukládal omezení ohledně jeho infrastruktury, zařízení, majetku, zdrojů, duševního vlastnictví nebo know-how, jež jsou nezbytné pro účely dané akce, nebo narušoval jeho schopnosti a normy nutné pro provedení akce;

b)  nepřidružená třetí země nebo subjekt nepřidružené třetí země nemají přístup k citlivým ▌informacím týkajícím se příslušné akce; a zaměstnanci a jiné osoby zapojené do akce mají v případě potřeby vnitrostátní bezpečnostní prověrku vydanou členským státem nebo přidruženou zemí;

c)  duševní vlastnictví vzniklé na základě akce a výsledky akce zůstanou příjemci během provádění akce i po jejím dokončení, nepodléhají kontrole nebo omezením nepřidružených třetích zemí či jiného subjektu nepřidružené třetí země a nejsou vyváženy mimo Unii nebo mimo přidružené země bez souhlasu členských států nebo přidružené země, v nichž je právní subjekt usazen, ani není mimo Unii nebo mimo přidružené země umožněn přístup k nim, v souladu s cíli stanovenými v článku 3.

Považuje-li to členský stát nebo přidružená země, v nichž je právní subjekt usazen, za vhodné, mohou být poskytnuty další záruky.

Komise informuje výbor uvedený v článku 28 o každém právním subjektu, který se považuje za způsobilý v souladu s tímto odstavcem.

4.  Nejsou-li v Unii nebo v přidružené zemi bezprostředně k dispozici konkurenceschopná náhradní řešení, mohou příjemci a subdodavatelé zapojení do akce používat svoje prostředky, infrastrukturu, zařízení a zdroje nacházející se nebo držené mimo území členských států Unie nebo přidružených zemí, pokud ▌to není v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států a je to slučitelné s cíli stanovenými v článku 3 a plně v souladu s články 22 a 25. ▌Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k finanční podpoře ze strany fondu.

4a.  Není-li to v rozporu s bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států, mohou příjemci a subdodavatelé zapojení do akce při provádění způsobilé akce rovněž spolupracovat s právními subjekty usazenými mimo území členských států nebo přidružených zemí či kontrolovanými nepřidruženou třetí zemí nebo subjektem nepřidružené třetí země, a to včetně použití majetku, infrastruktury, zařízení a zdrojů takových právních subjektů. Taková spolupráce musí být v slučitelná s cíli stanovenými v článku 3 a plně v souladu s články 22 a 25.

Nesmí dojít k nepovolenému přístupu nepřidružené třetí země nebo jiného subjektu nepřidružené třetí země k utajovaným informacím týkajícím se provádění akce a je třeba zabránit potenciálním negativním dopadům na bezpečnost dodávek vstupů kritických pro danou akci.

Náklady spojené s těmito činnostmi nejsou způsobilé k podpoře ze strany fondu.

6.  Žadatelé musí poskytnout všechny relevantní informace, které jsou nezbytné pro posouzení kritérií způsobilosti ▌. Dojde-li během provádění akce ke změně, která by mohla vést k pochybnostem ohledně splnění kritérií způsobilosti, informuje o tom příslušný právní subjekt Komisi, která posoudí, zda jsou tato kritéria a podmínky způsobilosti nadále splněny, a bude řešit případný dopad na financování akce.

7.  ▌

8.  ▌

9.  Pro účely tohoto článku se subdodavateli zapojenými do akce finančně podpořené z fondu rozumí subdodavatelé s přímým smluvním vztahem s příjemcem, ostatní subdodavatelé, kterým je přiděleno nejméně 10 % celkových způsobilých nákladů na akci, a subdodavatelé, kteří mohou za účelem provádění akce vyžadovat přístup k utajovaným informacím a kteří nejsou členy konsorcia.

Článek 11

Způsobilé akce

1.  Pro financování jsou způsobilé pouze akce zaměřené na provádění cílů uvedených v článku 3.

2.  Fond podpoří akce týkající se ▌nových obranných produktů a technologií a modernizace těch stávajících za předpokladu, že použití již existujících informací potřebných k provedení akcí zaměřených na modernizaci nepodléhá ▌omezením ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, ať již přímo, nebo nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, stanoveným takovým způsobem, že danou akci nelze provést.

3.  Způsobilá akce se musí týkat jedné nebo více těchto činností:

a)  činností zaměřených na získávání, podporu a zlepšování ▌znalostí, produktů a technologií, včetně přelomových technologií, které mohou mít na ▌oblast obrany významný dopad;

b)  činností zaměřených na zvýšení interoperability a odolnosti, včetně zabezpečeného vytváření a výměny údajů, hlavních kritických obranných technologií, posílení bezpečnosti dodávek nebo umožnění účinného využívání výsledků pro obranné produkty a technologie;

c)  studií, jako jsou studie proveditelnosti s cílem prozkoumat možnost zavedení nových nebo zdokonalených technologií, produktů, postupů, služeb a řešení ▌;

d)  návrhu obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie, jakož i vymezení technických specifikací, podle kterých byl tento návrh vyvinut a které mohou zahrnovat částečné zkoušky pro snížení rizik v průmyslovém či reprezentativním prostředí;

e)  vývoje modelu obranného produktu, hmotné nebo nehmotné součásti nebo technologie, které mohou prokázat výkonnost tohoto prvku v provozním prostředí (systémového prototypu);

f)  zkoušení obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie;

g)  kvalifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie ▌;

h)  certifikace obranného produktu, hmotné či nehmotné součásti nebo technologie ▌;

i)  vývoje technologií nebo prostředků zvyšujících účinnost během celého životního cyklu obranných produktů a technologií;

4.  Akce se provádí ▌ve spolupráci v rámci konsorcia alespoň tří způsobilých subjektů usazených nejméně ve třech různých členských státech ▌nebo přidružených zemích. Alespoň tři z těchto způsobilých subjektů usazené nejméně ve dvou členských státech ▌nebo přidružených zemích nesmí během celého provádění akce přímo ani nepřímo podléhat kontrole stejného subjektu ani se ovládat navzájem.

5.  Odstavec 4 se nepoužije na akci týkající se přelomových obranných technologií ani na akce uvedené v odst. 3 písm. c) ▌.

6.  Akce zaměřené na vývoj produktů a technologií, jejichž použití, vývoj nebo výroba jsou zakázány platnými mezinárodními právními předpisy, nejsou způsobilé.

Způsobilé pro finanční podporu fondu nejsou ani akce na vývoj smrtících autonomních zbraní bez možnosti smysluplné lidské kontroly nad rozhodnutími o výběru a použití při provádění útoků na člověka, aniž by byla dotčena možnost poskytnout finanční prostředky na akce zaměřené na vývoj systémů včasného varování a protiopatření pro obranné účely.

Článek 12

Kritéria pro výběr a udělení grantu

1.  Finanční prostředky Unie se přidělí na základě konkurenčních výzev k podávání návrhů vydaných v souladu s finančním nařízením. V řádně odůvodněných výjimečných případech mohou být finanční prostředky Unie uděleny rovněž v souladu s ▌čl. 195 písm. e) ▌finančního nařízení.

2a.  Při udělování financování ▌jedná Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijatých v souladu s postupem uvedeným v čl. 28 odst. 2.

Článek 13

Kritéria pro udělení grantu

Každý návrh se hodnotí podle těchto kritérií:

a)  příspěvek k excelenci nebo potenciální přelomovosti v oblasti obrany, zejména prokázáním, že očekávané výsledky navrhované akce představují výrazné výhody oproti stávajícím obranným produktům nebo technologiím;

b)  příspěvek k inovacím a technologickému rozvoji evropského obranného průmyslu, zejména prokázáním, že navrhovaná akce zahrnuje průlomovou nebo novou koncepci a přístupy, nová slibná budoucí technická zlepšení nebo aplikaci technologií nebo koncepcí, které dříve nebyly v odvětví obrany uplatňovány, přičemž je třeba zabránit zbytečné duplicitě;

c)  příspěvek ke konkurenceschopnosti evropského obranného průmyslu prokázáním toho, že navrhovaná akce vykazuje prokazatelně pozitivní vyváženost mezi nákladovou efektivitou a účinností, a vytváří tak v Unii i za jejími hranicemi nové tržní příležitosti a urychluje růst podniků v celé Unii;

d)  příspěvek k autonomii evropské obranné technologické a průmyslové základny, a to i zvýšením nezávislosti na zdrojích mimo EU a posílením bezpečnosti dodávek, a k bezpečnostním a obranným zájmům Unie v souladu s prioritami uvedenými v článku 3 ▌;

e)  příspěvek k vytvoření nové přeshraniční spolupráce mezi právními subjekty usazenými v členských státech nebo přidružených zemích, zejména malými a středními podniky a společnostmi se střední tržní kapitalizací výrazně se akce účastnícími jako příjemci, subdodavatelé nebo jiné subjekty v rámci dodavatelského řetězce, které jsou usazeny v členských státech ▌nebo přidružených zemích jiných než těch, kde jsou usazeny subjekty v konsorciu, jež malými a středními podniky nejsou;

f)  kvalita a efektivita provádění akce.

Článek 14

Míra spolufinancování

1.  Aniž je dotčen článek 190 finančního nařízení, financuje fond ▌až 100 % způsobilých nákladů činnosti uvedené v čl. 11 odst. 3.

2.  Odchylně od odstavce 1:

a)  pro činnosti, jež jsou vymezeny v čl. 11 odst. 3 písm. e), finanční pomoc z fondu nepřevýší 20 % způsobilých nákladů na danou činnost;

b)  pro činnosti, jež jsou vymezeny v čl. 11 odst. 3 písm. f) až h), finanční pomoc z fondu nepřevýší 80 % způsobilých nákladů na danou činnost.

3.  U vývojových akcí se míra financování zvýší v těchto případech:

a)  u činnosti rozvíjené v rámci stálé strukturované spolupráce, jak stanoví rozhodnutí Rady (SZBP) 2017/2315 ze dne 11. prosince 2017, lze využít míry financování zvýšené o 10 procentních bodů;

b)  u činnosti lze využít navýšené míry financování podle druhého a třetího pododstavce tohoto odstavce, pokud je alespoň 10 % z jejích celkových způsobilých nákladů přiděleno malým a středním podnikům usazeným v členském státě nebo v přidružené zemi, které se dané činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako subjekty v rámci dodavatelského řetězce.

Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající procentuálnímu podílu celkových způsobilých nákladů na činnost přidělenému malým a středním podnikům usazeným v členských státech nebo v přidružených zemích, v nichž jsou usazeni příjemci, kteří nejsou malými a středními podniky a kteří se činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako subjekty v rámci dodavatelského řetězce, a to nejvýše o dalších 5 procentních bodů.

Míru financování lze navýšit o procentní body odpovídající dvojnásobku procentuálního podílu celkových způsobilých nákladů na činnost přiděleného malým a středním podnikům usazeným v členských státech nebo v přidružených zemích jiných než těch, v nichž jsou usazeni příjemci, kteří nejsou malými a středními podniky a kteří se činnosti účastní jako příjemci, subdodavatelé nebo jako subjekty v rámci dodavatelského řetězce;

c)  u činnosti lze využít míry financování navýšené o dalších 10 procentních bodů, pokud je alespoň 15 % z jejích celkových způsobilých nákladů přiděleno společnostem se střední tržní kapitalizací usazeným v Unii nebo v přidružené zemi;

d)  celkově se nesmí míra financování činnosti zvýšit o více než 35 procentních bodů.

Finanční pomoc Unie poskytnutá v rámci fondu včetně navýšené míry financování nesmí pokrývat více než 100 % způsobilých nákladů akce.

Článek 15

Finanční způsobilost

Odchylně od článku ▌198▌finančního nařízení:

a)  finanční způsobilost se ověřuje pouze u koordinátora a pouze v případě, kdy je požadováno financování z prostředků Unie nejméně ve výši 500 000 EUR. Pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční způsobilosti, ověří Komise rovněž finanční způsobilost dalších žadatelů nebo koordinátorů pod prahovou hodnotou uvedenou v první větě;

b)  finanční způsobilost se neověřuje u právních subjektů, jejichž životaschopnost je zaručena příslušnými orgány členských států;

c)  zaručuje-li strukturálně finanční způsobilost jiný právní subjekt, ověří se finanční způsobilost u tohoto právního subjektu.

Článek 16

Nepřímé náklady

1.  Odchylně od čl. 181 odst. 6 finančního nařízení se nepřímé způsobilé náklady ▌stanoví za použití paušální sazby ve výši 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky a finanční podpory třetím stranám a jednotkových nákladů nebo paušálních částek, které zahrnují nepřímé náklady.

2.  Alternativně mohou být nepřímé způsobilé náklady ▌stanoveny v souladu s běžnými postupy příjemce pro účtování nákladů na základě skutečných nepřímých nákladů, a to za předpokladu, že jsou tyto postupy účtování nákladů schváleny vnitrostátními orgány pro srovnatelné činnosti v oblasti obrany v souladu s článkem ▌185▌finančního nařízení a sděleny Komisi.

Článek 17

Využití jediné jednorázové částky nebo příspěvku, které nejsou spojeny s náklady

1.  Pokud je z grantu Unie spolufinancováno méně než 50 % celkových nákladů na akci, může Komise použít:

a)  příspěvku, který není spojen s náklady uvedenými v ▌čl. 180 odst. 3 ▌ finančního nařízení a je založen na dosažení výsledků měřených podle předem stanovených milníků nebo prostřednictvím ukazatelů výkonnosti; nebo

b)  jediné jednorázové částky uvedené v článku ▌182 ▌ finančního nařízení a na základě předběžného rozpočtu akce, který již byl schválen vnitrostátními orgány spolufinancujících členských států a přidružených zemí.

2.  Do jednorázové částky jsou zahrnuty nepřímé náklady.

Článek 18

Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi

1.  Unie může podpořit zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi udělením grantu veřejným zadavatelům nebo zadavatelům ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU(15), 2014/25/EU(16) a 2009/81/ES(17), kteří společně zadávají veřejnou zakázku na služby výzkumuvývoje v oblasti obrany nebo koordinují své postupy zadávání veřejných zakázek.

2.  Zadávací řízení:

a)  musí být v souladu s ustanoveními tohoto nařízení;

b)  může opravňovat k zadání několika zakázek v rámci jednoho řízení (pořizování z více zdrojů);

c)  stanoví zadání zakázek hospodářsky nejvýhodnější(m) nabídce (nabídkám), přičemž zajistí, aby nedocházelo ke střetu zájmů.

Článek 19

Garanční fond

Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použijí se ustanovení stanovená v [článku X] nařízení XXX [nástupce nařízení o záručním fondu].

Článek 20

Podmínky způsobilosti pro zadávání veřejných zakázek a ceny

1.  Články 10 a 11 se použijí obdobně na ceny.

2.  Článek 10, odchylně od článku 176 finančního nařízení, a článek 11 se použijí obdobně na zadávání studií podle čl. 11 odst. 3 písm. c).

▌HLAVA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PLATNÁ PRO VÝZKUMNÉ AKCE

Článek 22

Vlastnictví výsledků výzkumných akcí

1.  Vlastníky výsledků výzkumných akcí finančně podpořených z fondu jsou příjemci, kteří je vytvořili. Pokud právní subjekty vytvoří výsledky společně, přičemž nelze s jistotou určit jejich příslušný příspěvek nebo tyto společně vytvořené výsledky nelze rozdělit, jsou právní subjekty společnými vlastníky těchto výsledků. Spoluvlastníci uzavřou dohodu o rozdělení a podmínkách výkonu tohoto společného vlastnictví v souladu se svými povinnostmi podle grantové dohody.

2.  Odchylně od odstavce 1, pokud je podpora Unie poskytnuta formou veřejné zakázky, ▌vlastníkem výsledků výzkumných akcí finančně podpořených z fondu je Unie. Členské státy a přidružené země na svoji písemnou žádost bezplatně získají přístupová práva k výsledkům.

3.  ▌Výsledky výzkumných akcí finančně podpořených z fondu nepodléhají žádné ▌kontrole či omezení ze strany nepřidružené třetí země nebo subjektu nepřidružené třetí země, a to přímo ani nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, včetně pokud jde o transfer technologií.

4.  Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci prostřednictvím akcí finančně podpořených z fondu a aniž je dotčen odstavec 8a tohoto článku, je Komise předem informována o každém převodu vlastnictví ▌nebo udělení výhradní licence ▌na nepřidruženou třetí zemi nebo na subjekt nepřidružené třetí země ▌. Pokud tento převod vlastnictví ohrožuje bezpečnostní a obranné zájmy Unie a jejích členských států nebo cíle tohoto nařízení, jak jsou uvedeny v článku 3, je nutné finanční prostředky poskytnuté z fondu vrátit.

5.  Vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí mají přístupová práva ke zvláštní zprávě o výzkumné akci, která získala finanční prostředky Unie. Tato přístupová práva se udělují bezplatně a Komise je převede na členské státy a přidružené země po zajištění odpovídajících závazků zachování důvěrnosti.

6.  Vnitrostátní orgány členských států a přidružených zemí použijí tuto zvláštní zprávu výhradně pro účely související s jejím použitím ozbrojenými, bezpečnostními nebo zpravodajskými silami nebo pro ozbrojené, bezpečnostní nebo zpravodajské síly a také v rámci jejich programů spolupráce. Takové použití zahrnuje mimo jiné studium, hodnocení, posouzení, výzkum, návrh ▌a přijetí a certifikaci produktu, provoz, školení a likvidaci ▌, jakož i posouzení a vypracování technických požadavků na zadávání veřejných zakázek.

7.  Příjemci bezplatně udělí přístupová práva k výsledkům výzkumných činností finančně podpořených z fondu orgánům, subjektům nebo agenturám Unie pro řádně odůvodněné účely vývoje, provádění a sledování stávajících politik nebo programů Unie v oblasti její působnosti. Tato přístupová práva jsou omezena na neobchodní a nekonkurenční použití.

8.  Dohody o financování a smlouvy v případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi obsahují zvláštní ustanovení o vlastnictví, přístupových právech a udělování licencí, aby bylo zajištěno co největší využití výsledků a nedocházelo k nespravedlivému zvýhodnění. Zadavatelé získají alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků za spravedlivých a přiměřených podmínek, bez práva udělovat sublicence, nebo právo vyžadovat, aby tyto licence udělovali příjemci. Všechny členské státy a přidružené země mají bezplatný přístup ke zvláštní zprávě. Jestliže dodavatel po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi ve lhůtě, která je stanovena ve smlouvě, výsledky obchodně nevyužije, převede veškeré vlastnictví výsledků na zadavatele.

8a.  Ustanoveními tohoto nařízení není dotčen vývoz produktů, vybavení nebo technologií, které zahrnují výsledky výzkumných činností finančně podpořených z fondu, a nejsou jimi dotčeny pravomoci členských států v oblasti politiky vývozu produktů pro obranné účely.

8b.   Jakékoli dva nebo více členských států nebo přidružených zemí, které na vícestranném základě nebo v rámci organizace Unie uzavřely společně jednu nebo několik smluv s jedním nebo více příjemci s cílem dále společně rozvíjet výsledky výzkumných činností podpořených z fondu, mají přístupová práva k těmto výsledkům, které jsou ve vlastnictví těchto příjemců a které jsou nezbytné pro plnění této smlouvy nebo těchto smluv. Tato přístupová práva se udělují bezplatně a na základě zvláštních podmínek, jejichž cílem je zajistit, že tato práva budou použita pouze pro účel této smlouvy nebo těchto smluv a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti.

HLAVA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PLATNÁ PRO VÝVOJOVÉ AKCE

Článek 23

Dodatečná kritéria způsobilosti pro vývojové akce

1.  ▌Konsorcium prokáže, že zbývající náklady na činnost, na něž se podpora Unie nevztahuje, budou pokryty jinými způsoby financování, jako jsou příspěvky členských států ▌nebo přidružených zemí nebo spolufinancování ze strany právních subjektů.

2.  Činnosti uvedené v čl. 11 odst. 3 písm. d) musí být ▌založeny na harmonizovaných požadavcích na způsobilost, které společně schválily přinejmenším dva členské státy ▌nebo přidružené země.

3.  Pokud jde o činnosti uvedené v čl. 11 odst. 3 písm. e) až h), konsorcium prokáže prostřednictvím dokumentů vydaných vnitrostátními orgány, že:

a)  nejméně dva členské státy ▌nebo přidružené země mají v úmyslu pořídit si konečný produkt nebo používat technologii koordinovaným způsobem, a to případně i prostřednictvím společného zadávání veřejných zakázek;

b)  činnost je založena na společných technických specifikacích, které si společně dohodly členské státy ▌nebo přidružené země, jež mají akci spolufinancovat nebo mají v úmyslu společně pořídit konečný produkt nebo společně používat dotyčnou technologii.

Článek 24

Dodatečná kritéria pro udělení grantu na vývojové akce

Kromě kritérií pro udělení uvedených v článku 13 ▌pracovní program rovněž zohlední:

a)  příspěvek ke zvýšení efektivnosti v průběhu životního cyklu obranných produktů a technologií, včetně nákladové účinnosti a potenciálu synergií v procesech pořízení, údržby a likvidace;

b)  přínos k další integraci evropského obranného průmyslu v Unii tím, že příjemci prokáží, že se členské státy zavázaly společně používat, vlastnit či udržovat konečný produkt nebo technologii koordinovaným způsobem.

Článek 25

Vlastnictví výsledků vývojových akcí

1.  Unie není vlastníkem produktů ani technologií, které z vývojových akcí finančně podpořených z fondu vzejdou, ani nemá žádná práva duševního vlastnictví týkající se výsledků těchto akcí.

2.  Výsledky akcí finančně podpořených z fondu nepodléhají žádné kontrole ani omezení ze strany nepřidružených třetích zemí nebo subjektů nepřidružených třetích zemí, a to přímo ani nepřímo prostřednictvím jednoho nebo více zprostředkujících právních subjektů, včetně pokud jde o přenos technologií.

2a.  Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států v oblasti politiky vývozu produktů pro obranné účely.

3.  Pokud jde o výsledky vytvořené příjemci prostřednictvím akcí finančně podpořených z fondu a aniž je dotčen odstavec 2a tohoto článku, Komise musí být předem informována o každém převodu vlastnictví ▌nepřidruženým třetím zemím nebo subjektům nepřidružené třetí země. Je-li tento převod vlastnictví ▌v rozporu s ▌bezpečnostními a obrannými zájmy Unie a jejích členských států nebo s cíli stanovenými v článku 3, je nutné finanční prostředky poskytnuté z fondu vrátit.

4.  Je-li pomoc Unie poskytována ve formě veřejné zakázky na studii, mají členské státy ▌nebo přidružené země ▌na základě své písemné žádosti bezplatné právo na nevýhradní licenci na její používání ▌.

HLAVA IV

SPRÁVA, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 27

Pracovní programy

1.  Fond bude prováděn prostřednictvím ročních ▌pracovních programů stanovených v souladu s článkem ▌110 ▌ finančního nařízení. V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. V pracovních programech se stanoví celkový rozpočet určený na přeshraniční účast malých a středních podniků.

2.  Komise přijme pracovní programy prostřednictvím prováděcích aktů postupem podle čl. 28 odst. 2.

3.  V pracovních programech se podrobně stanoví témata výzkumu a kategorie akcí, které mají být finančně podpořeny z fondu. Tyto kategorie jsou v souladu s obrannými prioritami uvedenými v článku 3.

S výjimkou části pracovního programu, která se věnuje přelomovým technologiím pro obranné účely, zahrnují tato témata výzkumu a kategorie akcí produkty a technologie v těchto oblastech:

a)  příprava, ochrana, zavádění a udržitelnost;

b)  správa informací a informační převaha a velení, řízení, spojení, komunikační a informační systémy, zpravodajství, sledování a průzkum (C4ISR), kybernetická obrana a kybernetická bezpečnost; a

c)  zapojení do střetu a efektory.

4.  Pracovní programy případně obsahují funkční požadavky a upřesňují formu financování EU v souladu s článkem 8, aniž by bránily konkurenci na úrovni výzev k podávání návrhů.

V pracovních programech lze rovněž zohlednit přenos výsledků výzkumných akcí s prokázanou přidanou hodnotu, které již byly finančně podpořeny z fondu, do vývojové fáze.

Článek 28

Výbor

1.  Komisi je nápomocen výbor ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Evropská obranná agentura je přizvána jako pozorovatel, aby poskytla své názory a odborné znalosti. Evropská služba pro vnější činnost je rovněž přizvána k účasti.

Výbor se schází rovněž ve zvláštních složeních, mimo jiné i k projednání obranných a bezpečnostních aspektů, které se týkají akcí v rámci fondu.

2.  Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 28a

Konzultace s projektovým manažerem

Byl-li členským státem nebo přidruženou zemí jmenován projektový manažer, Komise s ním před provedením platby konzultuje pokrok, jehož bylo v souvislosti s akcí dosaženo.

Článek 29

Nezávislí odborníci

1.  Komise jmenuje nezávislé odborníky na pomoc při etickém šetření článku 7 a při hodnocení návrhů v souladu s článkem ▌237 ▌ finančního nařízení. ▌

2.  Nezávislými odborníky jsou občané Unie zastupující co největší počet členských států, kteří byli vybráni na základě výzev k projevení zájmu adresovaných ▌ministerstvům obrany a podřízeným agenturám, jiným příslušným vládním orgánům, výzkumným ústavům, univerzitám, obchodním sdružením nebo podnikům v odvětví obrany, s cílem vytvořit seznam odborníků. Odchylně od článku ▌237 ▌finančního nařízení se tento seznam nezveřejňuje.

3.  Bezpečnostní prověrky jmenovaných nezávislých odborníků ověří příslušný členský stát.

4.  V zájmu transparentnosti ohledně bezpečnostních prověrek odborníků je výboru uvedenému v článku 28 seznam odborníků každoročně předložen. Komise rovněž zajistí, aby odborníci nehodnotili záležitosti, ohledně kterých se nacházejí ve střetu zájmu, ani neposkytovali poradenství či pomoc týkající se takových záležitostí.

5.  Nezávislí odborníci se vyberou podle jejich dovedností, zkušeností a znalostí vhodných ke splnění úkolů, kterými jsou pověřeni.

Článek 30

Použití předpisů o utajovaných informacích

1.  V rámci působnosti tohoto nařízení:

a)  každý členský stát ▌zajistí, aby ▌poskytoval pro utajované informace Evropské unie stupeň ochrany rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly ▌Rady stanovenými v přílohách rozhodnutí 2013/488/EU(18);

a1)  Komise chrání utajované informace v souladu s bezpečnostními pravidly stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU;

c)  fyzické osoby s bydlištěm v ▌třetích zemích a právnické osoby usazené v ▌třetích zemích mohou přicházet do styku s utajovanými informacemi EU týkajícími se fondu, pouze pokud se na ně v těchto zemích vztahují bezpečnostní předpisy poskytující stupeň ochrany přinejmenším rovnocenný stupni zaručenému bezpečnostními pravidly Komise stanovenými v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 a bezpečnostními pravidly Rady stanovenými v ▌rozhodnutí 2013/488/EU;

c1)   rovnocennost bezpečnostních předpisů uplatňovaných ve třetí zemi nebo v mezinárodní organizaci se stanoví v rámci dohody o bezpečnosti informací, která řeší i případné otázky průmyslové bezpečnosti, uzavřené mezi Unií a danou třetí zemí nebo mezinárodní organizací postupem podle článku 218 Smlouvy o fungování EU a s ohledem na článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU;

d)  aniž je dotčen článek 13 rozhodnutí 2013/488/EU a pravidla upravující průmyslovou bezpečnost, jak jsou stanovena v rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444, může být fyzické osobě nebo právnické osobě, třetí zemi nebo mezinárodní organizaci umožněn přístup k utajovaným informacím Evropské unie, je-li to na základě posouzení jednotlivých případů považováno za nezbytné, a to s ohledem na povahu a obsah těchto informací, potřebu příjemce znát tyto informace a míru prospěchu pro Unii.

2.  Pokud se akce týkají utajovaných informací či takové informace vyžadují nebo obsahují, upřesní příslušný financující subjekt v dokumentaci k výzvě k překládání nabídek / zadávacímu řízení opatření a požadavky nezbytné k zajištění bezpečnosti těchto informací na požadované úrovni.

3.  ▌Komise zřídí zabezpečený systém ▌výměny informací s cílem usnadnit výměnu citlivých a utajovaných informací mezi Komisí a členskými státy a přidruženými zeměmi a případně i s žadateli a příjemci. Systém zohlední vnitrostátní bezpečnostní předpisy členských států.

4.  O původcovství utajovaných nových informací získaných na základě výzkumné nebo vývojové akce rozhodnou členské státy, na jejichž území jsou příjemci usazeni. K tomuto účelu mohou tyto členské státy rozhodnout o zvláštním bezpečnostním rámci na ochranu utajovaných informací, které se týkají akce, a nakládání s nimi a informují o tom Komisi. Tímto bezpečnostním rámcem není dotčena možnost Komise mít přístup k informacím potřebným k provádění akce.

Pokud tyto členské státy nezavedou takový zvláštní bezpečnostní rámec, zřídí Komise bezpečnostní rámec pro akci v souladu s ustanoveními rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444.

Bezpečnostní rámec platný pro akci musí být zaveden nejpozději před podpisem dohody o financování nebo smlouvy.

Článek 31

Monitorování a podávání zpráv

1.  Ukazatele pro monitorování provádění a pokroku dosaženého při plnění obecných a specifických cílů fondu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze.

2.  Aby se zajistilo účinné posouzení pokroku při plnění cílů fondu, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 36, jimiž se v případě potřeby mění příloha za účelem přezkumu nebo doplnění těchto ukazatelů a doplňuje toto nařízení o ustanovení týkající se rámce pro monitorování a hodnocení.

3.  Komise provádění fondu pravidelně monitoruje a o dosaženém pokroku každoročně podává zprávu Evropskému parlamentu a Radě, která mj. uvádí, jak jsou při provádění fondu zohledňovány získané poznatky a poučení vyvozená v rámci EDIDP a PADR. Za tímto účelem Komise zavede nezbytná opatření pro monitorování.

4.  Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění fondu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na vykazování.

Článek 32

Hodnocení fondu

1.  Hodnocení se provádějí včas, aby bylo možné je promítnout do rozhodovacího procesu.

2.  Průběžné hodnocení fondu se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku jeho provádění ▌. Předmětem zprávy o průběžném hodnocení, která bude vypracována do 31. července 2024, je zejména posouzení správy fondu, a to i pokud jde o ustanovení týkající se nezávislých odborníků, uplatňování etických postupů podle článku 7 a poznatků vyvozených z EDIDP a PADR, míry plnění, výsledků udělování finančních prostředků projektům, včetně míry účasti malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací a míry jejich přeshraniční účasti, sazeb náhrady nepřímých nákladů ve smyslu článku 16, částek vyčleněných na přelomové technologie ve výzvách k podávání návrhů, a financování poskytnutého v souladu s článkem ▌195 ▌finančního nařízení. Průběžné hodnocení bude rovněž obsahovat informace o zemích původu příjemců, počtu zemí účastnících se jednotlivých projektů a případně rozdělení vzniklých práv duševního vlastnictví. Komise může předložit návrhy na jakékoli vhodné změny tohoto nařízení.

3.  Na konci prováděcího období, avšak nejpozději do čtyř let od 31. prosince 2027 provede Komise závěrečné hodnocení provádění fondu. Závěrečná hodnotící zpráva bude obsahovat výsledky provádění a v co největším možném rozsahu, s přihlédnutí k časovým důvodům, dopad fondu. Zpráva – v návaznosti na příslušné konzultace s členskými státy a přidruženými zeměmi a klíčovými zúčastněnými stranami – zejména posoudí, do jaké míry se podařilo splnit cíle stanovené v článku 3. Napomůže též k určení oblastí, ve kterých je Unie při vývoji obranných produktů a technologií závislá na třetích zemích. Rovněž bude analyzovat přeshraniční účast v projektech prováděných v rámci fondu, a to včetně malých a středních podniků a společností se střední tržní kapitalizací, a také zapojení těchto podniků a společností do globálního hodnotového řetězce a příspěvek fondu k odstraňování nedostatků zjištěných v plánu rozvoje schopností. Hodnocení bude rovněž obsahovat informace o zemích původu příjemců a případně rozdělení udělených práv duševního vlastnictví.

4.  Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 33

Audity

Audity týkající se použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku ▌127 ▌ finančního nařízení. Podle článku 287 SFEU Evropský účetní dvůr přezkoumává účetnictví všech příjmů a výdajů Unie.

Článek 34

Ochrana finančních zájmů Unie

Pokud se třetí země účastní fondu na základě rozhodnutí podle mezinárodní dohody nebo jiného právního nástroje, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, ▌úřadu ▌OLAF ▌a Evropskému účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě úřadu OLAF tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům ▌.

Článek 35

Informace, komunikace a publicita

1.  Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ a zajišťují viditelnost těchto prostředků (zejména při propagaci akcí a jejich výsledků) tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti. Možnost vydávat akademické práce o výsledcích výzkumných akcí je upravena dohodou o financování.

2.  Komise provádí k fondu a jeho akcím a výsledkům informační a komunikační kampaně. Finanční zdroje vyčleněné na fond rovněž přispívají ke sdělování politických priorit Unie ▌, souvisejí-li s cíli uvedenými v článku 3.

2a.  Finanční zdroje vyčleněné pro fond mohou rovněž přispívat k organizaci činností v oblasti šíření informací, událostí k navazování kontaktů a osvětových činností, které jsou zejména zaměřeny na otevření dodavatelských řetězců s cílem posílit přeshraniční účast malých a středních podniků.

HLAVA V

AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 36

Akty v přenesené pravomoci

1.  Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 31 je svěřena Komisi na dobu neurčitou počínaje dnem vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.  Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 31 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

3.  Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

4.  Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.  Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 31 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 37

Zrušení

Nařízení (EU) č. 2018/1092 (Evropský program rozvoje obranného průmyslu) se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 38

Přechodná ustanovení

1.  Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změny dotčených akcí, a to až do jejich ukončení, v rámci ▌nařízení (EU) 2018/1092 a přípravné akce pro obranný výzkum, které se nadále použijí na dotčené akce až do doby jejich ukončení, jakož i na výsledky těchto akcí.

2.  Finanční krytí fondu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a správní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k fondu od akcí přijatých podle jeho předchůdců, ▌ Evropského programu rozvoje obranného průmyslu ▌a přípravné akce pro obranný výzkum.

3.  V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 4, aby bylo možno řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

Článek 39

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V ... dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA

UKAZATELE PRO VYKAZOVÁNÍ POKROKU FONDU PŘI PLNĚNÍ JEHO SPECIFICKÝCH CÍLŮ

Specifický cíl vymezený v čl. 3 odst. 2 písm. a):

Ukazatel 1 Účastníci

Měří se: Počet zúčastněných právních subjektů (dále rozděleno podle velikosti, druhu a státní příslušnosti)

Ukazatel 2 Kooperativní výzkum

Měří se:

2.1  Počet a hodnota financovaných projektů

2.2  Přeshraniční spolupráce: podíl zakázek zadaných malým a středním podnikům a společnostem se střední tržní kapitalizací s hodnotou zakázek na přeshraniční spolupráci

2.3  Podíl příjemců, kteří před vstupem fondu v platnost neprováděli výzkumnou činnost zaměřenou na obranné uplatnění

Ukazatel 3 Inovativní produkty

Měří se:

3.1   Počet nových patentů vycházejících z projektů finančně podpořených z fondu

3.2  Souhrnné rozložení patentů mezi společnosti se střední tržní kapitalizací, malé a střední podniky a právní subjekty, které nepatří mezi společnosti se střední tržní kapitalizací ani mezi malé a střední podniky

3.3  Souhrnné rozložení patentů podle členských států

Specifický cíl vymezený v čl. 3 odst. 2 písm. b):

Ukazatel 4 Kooperativní vývoj schopností

Měří se: Počet a hodnota financovaných akcí na odstraňování nedostatků ve schopnostech zjištěných v plánu rozvoje schopností

Ukazatel 4 Nepřetržitá podpora během celého cyklu výzkumu a vývoje

Měří se: Přítomnost práv duševního vlastnictví nebo výsledků získaných v rámci předchozích podporovaných akcí v podkladových informacích

Ukazatel 5 Vytváření/podpora pracovních míst

Měří se: Počet podporovaných zaměstnanců v oblasti obranného výzkumu a vývoje za členský stát

(1) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019. Text zvýrazněný šedě nebyl dohodnut v rámci interinstitucionálních jednání.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství, Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1; směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
(3) Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1092 ze dne 18. července 2018, kterým se zřizuje Evropský program rozvoje obranného průmyslu s cílem podpořit konkurenceschopnost a inovační kapacitu obranného průmyslu Unie (Úř. věst. L 200, 7.8.2018, s. 30).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(7) Odkaz bude aktualizován: Úř. věst. C 373, 20.12.2013, s. 1. Dohoda je k dispozici na internetové adrese: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32013Q1220(01)&from=CS
(8) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(9) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(10) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(11) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(12) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(13) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství (Úř. věst. L 146, 10.6.2009, s. 1).
(14)
(15) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(16) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).
(17) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).
(18) Úř. věst. L 274, 15.10.2013, s. 1.

Poslední aktualizace: 17. července 2019Právní upozornění