Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0043(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0390/2018

Předložené texty :

A8-0390/2018

Rozpravy :

PV 17/04/2019 - 24
CRE 17/04/2019 - 24

Hlasování :

PV 18/04/2019 - 10.12

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0432

Přijaté texty
PDF 348kWORD 93k
Čtvrtek, 18. dubna 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Kryté dluhopisy a veřejný dohled nad nimi ***I
P8_TA-PROV(2019)0432A8-0390/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (COM(2018)0094 – C8-0113/2018 – 2018/0043(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0094),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a články 53 a 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0113/2018),

–  s ohledem na stanovisko Výboru pro právní záležitosti k navrženému právnímu základu,

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 11. července 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na články 59 a 39 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0390/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  bere na vědomí prohlášení Komise, které je přílohou tohoto usnesení;

3.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

4.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 56.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/... o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU(1)
P8_TC1-COD(2018)0043

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek ▌114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  V čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES(4) jsou stanoveny velmi obecné požadavky týkající se strukturálních prvků krytých dluhopisů. Tyto požadavky se omezují na to, že kryté dluhopisy musí být emitovány úvěrovou institucí se sídlem v členském státě a podléhat zvláštnímu veřejnému dohledu, jakož i mechanismu dvojího postihu. Vnitrostátní rámce pro kryté dluhopisy se těmito otázkami zabývají a upravují je mnohem podrobněji. Uvedené vnitrostátní rámce obsahují také další strukturální ustanovení, zejména pravidla složení krycího portfolia, kritéria způsobilosti aktiv, možnost seskupovat aktiva, povinnosti v oblasti transparentnosti a podávání zpráv a pravidla snižování rizika likvidity. Přístupy členských států k regulaci se liší rovněž z věcného hlediska. V několika členských státech neexistuje žádný zvláštní vnitrostátní rámec pro kryté dluhopisy. V důsledku toho v právu Unie dosud nejsou stanoveny klíčové strukturální prvky, jimž mají kryté dluhopisy vydané v Unii odpovídat.

(2)  Článek 129 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013(5) doplňuje k podmínkám uvedeným v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES další podmínky pro získání preferenčního obezřetnostního zacházení ohledně kapitálových požadavků, které úvěrovým institucím investujícím do krytých dluhopisů umožňuje držet méně kapitálu, než když investují do jiných aktiv. Tyto dodatečné požadavky sice zvyšují úroveň harmonizace krytých dluhopisů v Unii, ale slouží konkrétnímu účelu, tedy vymezení podmínek, za kterých mohou investoři do krytých dluhopisů získat uvedené preferenční zacházení, a nejsou použitelné mimo rámec nařízení (EU) č. 575/2013.

(3)  Další právní předpisy Unie, včetně nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61(6), nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35(7) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, za účelem identifikace krytých dluhopisů, které mohou využít preferenčního zacházení, jež tyto akty poskytují investorům do krytých dluhopisů, také odkazují na definici uvedenou ve směrnici 2009/65/ES(8). Znění těchto aktů se však liší podle jejich účelu a předmětu, a výraz „kryté dluhopisy“ se proto nepoužívá jednotně.

(4)  Zacházení s krytými dluhopisy lze považovat za celkově harmonizované, pokud jde o podmínky investování do těchto dluhopisů. Podmínky pro vydávání krytých dluhopisů však v rámci Unie harmonizovány nejsou a to má několik důsledků. Zaprvé je preferenční zacházení přiznáváno stejně nástrojům, které mohou mít různou povahu, míru rizika a míru ochrany investorů. Zadruhé rozdíly mezi vnitrostátními rámci nebo neexistence těchto rámců mohou spolu s neexistencí společné definice krytých dluhopisů vytvářet překážky pro rozvoj skutečně integrovaného jednotného trhu s krytými dluhopisy ▌. Zatřetí mohou rozdíly v zárukách poskytovaných vnitrostátními pravidly vytvářet rizika pro finanční stabilitu, pokud kryté dluhopisy spojené s různou úrovní ochrany investorů mohou být pod tímto označením kupovány v celé Unii a mohou využívat preferenčního obezřetnostního zacházení podle nařízení (EU) č. 575/2013 a dalších právních předpisů Unie.

(5)  Harmonizace některých aspektů vnitrostátních režimů spolu s identifikací osvědčených postupů by proto měla trvale zajistit bezproblémový rozvoj dobře fungujících trhů s krytými dluhopisy v Unii a omezit možná rizika a zranitelná místa ohrožující finanční stabilitu. Tato harmonizace založená na zásadách by měla vytvořit společnou referenční základnu pro vydávání všech krytých dluhopisů v Unii. Harmonizace vyžaduje, aby všechny členské státy zavedly rámce pro kryté dluhopisy, což by mělo také usnadnit rozvoj trhů s krytými dluhopisy v členských státech, ve kterých takový trh v současnosti neexistuje. Tento trh by zajistil stabilní zdroj financování pro úvěrové instituce, které by tak získaly větší schopnost poskytovat spotřebitelům a podnikům dostupné hypoteční úvěry, a investorům by zpřístupnil bezpečnější investice.

(6)  Evropská rada pro systémová rizika (dále jen „ESRB“) vydala doporučení(9), ve kterém příslušné vnitrostátní orgány a Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „EBA“) vyzývá, aby identifikovaly osvědčené postupy týkající se krytých dluhopisů a aby podpořily harmonizaci vnitrostátních rámců. Doporučuje také, aby orgán EBA koordinoval opatření přijímaná vnitrostátními orgány dohledu, zejména pokud se týkají kvality a oddělení souborů aktiv určených ke krytí, ochrany krytých dluhopisů v případě úpadku, rizik spojených s aktivy a závazky, která mají vliv na soubory aktiv určených ke krytí, a zveřejnění složení těchto souborů. V doporučení se orgán EBA dále vyzývá, aby po dobu dvou let sledoval fungování trhu s krytými dluhopisy z hlediska osvědčených postupů, které tento orgán identifikoval, s cílem posoudit potřebu legislativního opatření a aby tuto potřebu oznámil ESRB a Komisi.

(7)  V prosinci 2013 požádala Komise orgán EBA o poradenství v souladu s čl. 503 odst. 1 nařízení (EU) č. 575/2013.

(8)  V reakci na doporučení ESRB ze dne 20. prosince 2012 a na žádost Komise o poradenství z prosince 2013 vydal orgán EBA dne 1. července 2014 zprávu(10). V této zprávě se doporučuje větší sblížení vnitrostátních právních, regulačních a dohledových rámců pro kryté dluhopisy s cílem dále podpořit v Unii ▌jednotné preferenční zacházení s krytými dluhopisy z hlediska rizikových vah.

(9)  V souladu s doporučením ESRB orgán EBA po dobu dvou let dále sledoval fungování trhu s krytými dluhopisy z hlediska osvědčených postupů uvedených ve zmíněném doporučení. Na tomto základě podal orgán EBA dne 20. prosince 2016 ESRB, Radě a Komisi druhou zprávu o krytých dluhopisech(11). Tato zpráva dospěla k závěru, že za účelem zajištění jednotnějších definic a regulatorního zacházení s krytými dluhopisy v Unii je nezbytná další harmonizace. Zpráva dále obsahuje závěr, že by harmonizace měla vycházet ze stávajících dobře fungujících trhů v některých členských státech.

(10)  Kryté dluhopisy jsou tradičně vydávány úvěrovými institucemi. Podstatou tohoto nástroje je zajišťovat financování úvěrů, přičemž jednou z hlavních činností úvěrových institucí je poskytovat ve velkém měřítku úvěry. V souladu s tím právní předpisy Unie přiznávající preferenční zacházení krytým dluhopisům vyžadují, aby tyto dluhopisy vydávaly úvěrové instituce.

(11)  Vyhradí-li se vydávání krytých dluhopisů pouze úvěrovým institucím, zajistí se, aby měl emitent znalosti nezbytné k řízení úvěrového rizika spojeného s úvěry v krycím portfoliu. Zajistí se také, aby se na emitenta vztahovaly kapitálové požadavky, o něž se opírá ochrana investorů v rámci mechanismu dvojího postihu, který investorovi a protistraně derivátové smlouvy umožňuje uspokojit pohledávku jak u emitenta krytých dluhopisů, tak z krycích aktiv. Omezením vydávání krytých dluhopisů na úvěrové instituce se tedy dosáhne toho, aby kryté dluhopisy zůstaly bezpečným a efektivním nástrojem financování; to přispěje k ochraně investorů a finanční stabilitě, což jsou důležité cíle veřejné politiky v obecném zájmu. Toto omezení by bylo také v souladu s přístupem dobře fungujících vnitrostátních trhů, na nichž je vydávání krytých dluhopisů povoleno pouze úvěrovým institucím.

(12)  Proto je vhodné, aby vydávání krytých dluhopisů podle práva Unie bylo povoleno pouze úvěrovým institucím definovaným v čl. 4 odst. 1 bodě 1) nařízení (EU) č. 575/2013. Pro specializované hypoteční úvěrové instituce je typické, že od veřejnosti nepřijímají vklady, nýbrž jiné splatné prostředky, a splňují tedy uvedenou definici. Aniž by byly dotčeny další činnosti povolené podle vnitrostátních právních předpisů, specializované hypoteční úvěrové instituce jsou instituce, které poskytují pouze hypoteční úvěry a úvěry veřejnému sektoru, včetně financování úvěrů zakoupených od jiných úvěrových institucí. Hlavním účelem této směrnice je upravit podmínky, za kterých mohou tyto úvěrové instituce vydávat jako nástroj financování kryté dluhopisy, a to stanovením požadavků na produkt a zvláštního dohledu nad produktem, jimž v zájmu zajištění vysoké úrovně ochrany investorů podléhají.

(13)  Existence mechanismu dvojího postihu je stěžejní koncepcí a prvkem mnoha stávajících vnitrostátních rámců pro kryté dluhopisy a také klíčovým prvkem krytých dluhopisů uvedených v čl. 52 odst. 4) směrnice 2009/65/ES. Proto je nezbytné tuto koncepci upřesnit, aby bylo zajištěno, že investoři a protistrany derivátových smluv v celé Unii budou moci svou pohledávku uspokojit jak u emitenta krytých dluhopisů, tak z krycích aktiv za harmonizovaných podmínek.

(14)  Zásadní vlastností krytých dluhopisů by měla být také odolnost vůči úpadku, aby bylo zajištěno, že investoři do krytých dluhopisů dostanou zaplaceno v době splatnosti dluhopisu. Automatické zesplatnění v případě selhání emitenta může narušit pořadí subjektů, které investovaly do krytých dluhopisů. Proto je důležité zajistit, aby investoři do krytých dluhopisů dostali i v případě selhání zaplaceno podle smluvního harmonogramu. Odolnost vůči úpadku tedy přímo souvisí s mechanismem dvojího postihu, a tudíž by rovněž měla být klíčovou vlastností rámce pro kryté dluhopisy.

(15)  Další klíčovou vlastností stávajících vnitrostátních rámců pro kryté dluhopisy je požadavek, aby krycí aktiva měla velmi vysokou kvalitu, aby byla zajištěna spolehlivost krycího portfolia. Tato krycí aktiva mají specifické vlastnosti, které se týkají platebních nároků a kolaterálu zajišťujícího tato krycí aktiva. Je proto vhodné stanovit obecné kvalitativní vlastnosti, které by aktiva měla mít, aby byla způsobilá sloužit jako krycí aktiva. Za způsobilá krycí aktiva v rámci pro kryté dluhopisy by měla být považována aktiva uvedená v čl. 129 odst. 1 písm. a) až g) nařízení (EU) č. 575/2013. To zahrnuje případy, kdy tato krycí aktiva již nesplňují požadavky stanovené v uvedených písmenech, avšak jsou považována za způsobilá krycí aktiva podle odst. 1 písm. b), pokud splňují požadavky této směrnice. Úvěry veřejným podnikům ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES nebo úvěry jimi zaručené mohou být považovány za způsobilá krycí aktiva, pokud tyto veřejné podniky poskytují základní veřejné služby pro zachování kritických společenských činností. Tyto veřejné podniky by měly poskytovat své služby na základě koncesí nebo povolení udělených veřejným orgánem, měly by podléhat veřejnému dohledu a měly by mít pravomoci k vytváření dostatečných příjmů zajišťujících jejich solventnost. Pokud členské státy rozhodnou, že ve své vnitrostátní právní úpravě povolí aktiva ve formě úvěrů veřejným podnikům, měly by přihlédnout k případnému vlivu těchto aktiv na hospodářskou soutěž. Za veřejné podniky by neměly být považovány úvěrové instituce a pojišťovny bez ohledu na jejich vlastnickou strukturu. Expozice vůči úvěrovým institucím by měly být považovány za způsobilá krycí aktiva podle čl. 6 odst. 1 písm. a) nebo b) této směrnice v závislosti na tom, zda splňují požadavky článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013. Za způsobilá krycí aktiva by měly být rovněž považovány expozice vůči pojišťovnám podle čl. 6 odst. 1 písm. b) této směrnice. Za způsobilá podle této směrnice by mohla být rovněž považována další aktiva podobně vysoké kvality za předpokladu, že splňují požadavky této směrnice, včetně požadavků na kolaterál, jímž se kryje platební nárok. V případě fyzického kolaterálu by mělo být jeho vlastnictví v zájmu vymahatelnosti zaznamenáno ve veřejném rejstříku. Pokud takový rejstřík neexistuje, měly by mít členské státy možnost stanovit jinou formu certifikace vlastnictví a nároků, srovnatelnou s veřejnou registrací zatížených fyzických aktiv. Pokud členské státy stanoví tuto jinou formu certifikace, měly by rovněž stanovit postup pro změny v zaznamenávání vlastnictví a nároků. Členské státy by ▌měly mít možnost ve svých vnitrostátních rámcích některá aktiva vyloučit. Aby investoři do krytých dluhopisů mohli lépe posuzovat rizika programů krytých dluhopisů, měly by členské státy rovněž stanovit pravidla pro diverzifikaci rizik ve vztahu ke stupni podrobnosti a podstatné koncentraci, počtu úvěrů nebo expozic v krycím portfoliu a počtu protistran. Členské státy by rovněž měly mít možnost určit přiměřený stupeň podrobnosti a podstatné koncentrace požadované vnitrostátními právními předpisy.

(16)  Kryté dluhopisy mají zvláštní strukturální vlastnosti, jejichž cílem je zajistit trvalou ochranu investorů. Patří k nim požadavek, aby investoři do krytých dluhopisů měli možnost uspokojit pohledávku nejen u emitenta, ale také z aktiv ve vyhrazeném krycím portfoliu. ▌Tyto strukturální požadavky související s produktem se liší od obezřetnostních požadavků použitelných pro úvěrovou instituci vydávající kryté dluhopisy. První z uvedených požadavků by se neměly zaměřovat na zajištění zdraví vydávající instituce z obezřetnostního hlediska, nýbrž na ochranu investorů stanovením zvláštních požadavků na samotný krytý dluhopis. Vedle zvláštního požadavku, aby byla ▌ používána vysoce kvalitní krycí aktiva, je také vhodné dále posílit ochranu investorů prostřednictvím úpravy obecných požadavků na vlastnosti krycího portfolia. Tyto požadavky by měly zahrnovat zvláštní pravidla zaměřená na ochranu krycího portfolia, jako jsou pravidla pro oddělení krycích aktiv. Oddělení lze zajistit různými způsoby, například v rozvaze, prostřednictvím jednotky pro speciální účel nebo jinými prostředky. Účelem oddělení aktiv je umístit je mimo právní dosah jiných věřitelů než vlastníků krytých dluhopisů. Je třeba rovněž stanovit pravidla pro umístění aktiv ▌, která zajistí dodržení práv investora ▌. Je rovněž důležité, aby členské státy stanovily pravidla pro složení krycího portfolia ▌. Dále by měly být v této směrnici vymezeny požadavky na krytí, aniž by bylo dotčeno právo členských států povolit jiné prostředky pro snížení např. měnového rizika a úrokového rizika. Měl by být vymezen také výpočet krytí a podmínky, za nichž lze do krycího portfolia zařadit derivátové smlouvy, aby bylo zajištěno, že se na krycí portfolia budou v celé Unii vztahovat společné vysoké standardy kvality. Ve vztahu k jistině je třeba při výpočtu krytí uplatňovat zásadu nominální hodnoty. Členské státy by měly mít možnost použít jinou metodu výpočtu než zásadu nominální hodnotu, pokud je tato metoda obezřetnější, tzn. nevede k vyšším podílu krytí, jsou-li krycí aktiva při výpočtu použita jako čitatel a závazky z krytých dluhopisů jako jmenovatel. Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby míra přezajištění krytých dluhopisů vydaných úvěrovými institucemi se sídlem v členském státě převyšovala požadavek na krytí podle článku 15.

(17)  Řada členských států již vyžaduje, aby kontrolor krycího portfolia plnil konkrétní úkoly týkající se kvality způsobilých aktiv a zajišťoval soulad s vnitrostátními požadavky na krytí. Za účelem harmonizace zacházení s krytými dluhopisy v celé Unii je proto důležité, aby byly jasně vymezeny úkoly a povinnosti kontrolora krycího portfolia, pokud vnitrostátní rámec vyžaduje jeho jmenování. Existencí kontrolora krycího portfolia nejsou příslušné vnitrostátní orgány zbaveny povinností týkajících se výkonu veřejného dohledu nad krytými dluhopisy, zejména pokud jde o dodržování požadavků článků 6 až 12 a 14 až 17 této směrnice.

(17a)  Článek 129 nařízení (EU) č. 575/2013 stanoví řadu podmínek, které musí splnit kryté dluhopisy zajištěné sekuritizačními jednotkami. Jedna z podmínek se týká míry, do jaké lze tento typ kolaterálu použít, a omezuje použití příslušných struktur na 10 % nebo 15 % hodnoty nesplacených krytých dluhopisů. V souladu s nařízením (EU) č. 575/2013 mohou příslušné orgány od této podmínky upustit. Přezkum vhodnosti tohoto upuštění provedený Komisí vedl k závěru, že možnost používat jako kolaterál pro vydávání krytých dluhopisů sekuritizační nástroje nebo kryté dluhopisy by měla být povolena pouze v případě jiných krytých dluhopisů („seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny“) a měla by být povolena bez omezení vztaženého k hodnotě nesplacených krytých dluhopisů. V zájmu optimální úrovně transparentnosti by krycí portfolia pro externě vydané kryté dluhopisy neměla obsahovat interně vydané kryté dluhopisy od různých úvěrových institucí v rámci skupiny. Protože používání seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny znamená výjimku z omezení expozic úvěrových institucí podle článku 129 nařízení (EU) 575/2013, měl by být stanoven požadavek, aby interně vydané kryté dluhopisy splňovaly v okamžiku vydání stupeň úvěrové kvality 1, nebo v případě pozdější změny stupně úvěrové kvality a se souhlasem příslušných orgánů stupeň úvěrové kvality 2. Pokud externě nebo interně vydané kryté dluhopisy již tuto podmínku nesplňují, nejsou interně vydané kryté dluhopisy již způsobilými aktivy podle článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013 a v důsledku toho se na externě vydané dluhopisy z příslušného krycího portfolia nevztahuje výjimka stanovená v čl. 129 odst. 1aa uvedeného nařízení. Interně vydané kryté dluhopisy, které již nesplňují příslušný stupeň úvěrové kvality, by měly být přesto způsobilými krycími aktivy pro účely této směrnice, jestliže splňují všechny požadavky této směrnice, a externě vydané kryté dluhopisy zajištěné těmito interně vydanými krytými dluhopisy nebo jinými aktivy splňujícími požadavky této směrnice by proto měly mít možnost používat označení „evropské kryté dluhopisy“. Členské státy by měly mít možnost rozhodnout, zda povolí využívání těchto struktur. Z toho plyne, že pokud mají úvěrové instituce, které patří do skupiny umístěné v různých členských státech, tuto možnost účinně využívat, měly byt všechny příslušné členské státy tuto možnost zavést ve svém vnitrostátním právu.

(18)  Pro malé úvěrové instituce je vydávání krytých dluhopisů obtížné, protože zavádění programů krytých dluhopisů je často spojeno s vysokými počátečními náklady. Na trzích s krytými dluhopisy je zvláště důležitá také likvidita, která je z velké části určována objemem nesplacených dluhopisů. S cílem umožnit vydávání krytých dluhopisů menšími úvěrovými institucemi je proto vhodné stanovit možnost společného financování dvěma nebo více úvěrovými institucemi. To by umožnilo seskupování krycích aktiv několika úvěrovými institucemi jako kolaterálu pro kryté dluhopisy vydané jednou úvěrovou institucí a usnadnilo by to vydávání krytých dluhopisů v členských státech, kde v současnosti neexistuje rozvinutý trh. Požadavky na použití dohod o společném financování by měly zajišťovat, že krycí aktiva prodaná vydávajícím úvěrovým institucím nebo na ně převedená, pokud členský stát takovou možnost povolil, prostřednictvím dohody o finančním zajištění podle směrnice 2002/47/ES budou splňovat požadavky na způsobilost ▌a oddělení krycích aktiv podle práva Unie.

(20)  Transparentnost krycího portfolia zajišťujícího krytý dluhopis je zásadní součástí tohoto druhu finančního nástroje, protože zvyšuje srovnatelnost a umožňuje investorům provést nezbytné hodnocení rizik. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (ES) 2003/71/ES(12) obsahuje pravidla pro sestavování, schvalování a šíření prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce cenných papírů nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu umístěném nebo provozovaném v členském státě. Vnitrostátní zákonodárci a účastníci trhu postupně vytvořili několik iniciativ doplňujících směrnici 2003/71/ES ohledně informací, které mají být zpřístupňovány investorům do krytých dluhopisů. Je ovšem nezbytné stanovit v právu Unie, k jaké společné minimální míře informací by měli mít investoři před nákupem nebo při nákupu krytých dluhopisů přístup. Členské státy by měly mít možnost doplnit tyto minimální požadavky dalšími ustanoveními.

(21)  Klíčovým aspektem zajištění ochrany investorů do krytých dluhopisů je snížení rizika likvidity tohoto nástroje. To má zásadní význam pro zajištění včasného splacení závazků, které jsou s krytým dluhopisem spojeny. Proto je vhodné zavést rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia za účelem řešení rizik nedostatku likvidity, jako jsou nesoulad splatností a úrokových sazeb, přerušení plateb, rizika směšování, deriváty a další provozní závazky splatné v rámci programu krytých dluhopisů. Úvěrové instituce se mohou dostávat do situací, v nichž je obtížné splňovat požadavek na rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia, například v době vysoké zátěže, kdy je rezerva použita ke krytí odtoků likvidity. Dodržování požadavku na rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia by měly monitorovat příslušné orgány určené podle č. 18 odst. 2, které by v případě potřeby měly úvěrovým institucím uložit, aby rezervu obnovily. Rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia se od obecných požadavků na likviditu uložených úvěrovým institucím v souladu s jinými akty práva Unie odlišuje tím, že tato rezerva přímo souvisí s krycím portfoliem a je určena ke snížení rizik likvidity specifických pro toto portfolio. Za účelem minimalizace regulační zátěže by členské státy měly mít možnost povolit vhodnou interakci s požadavky na likviditu, které jsou stanoveny jinými akty práva Unie ▌a slouží jiným účelům než rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia. Členské státy by proto měly mít možnost rozhodnout, že až do data nabytí účinnosti změn těchto aktů Unie se požadavek na rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia použije pouze v případě, že úvěrové instituci není v době, na kterou se tyto jiné požadavky vztahují, právem Unie ▌uložen žádný jiný požadavek na likviditu. Tato rozhodnutí by neměla vést k tomu, aby se na úvěrové instituce vztahovala povinnost krýt tytéž odtoky likvidity ve stejném období různými likvidními aktivy. Toto ustanovení nicméně předpokládá, že možnost členských států rozhodnout, že se požadavek na rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia nebude uplatňovat, bude moci být znovu posouzena v kontextu budoucích změn požadavků na likviditu, které se podle práva Unie vztahují na úvěrové instituce, včetně nařízení přenesené pravomoci přijatého podle článku 460 nařízení (EU) 575/2013. Rizika likvidity by neměla být řešena poskytováním likvidních aktiv, nýbrž jinými prostředky, například vydáváním krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné platnosti, u nichž je rozhodnou událostí nedostatek likvidity. V tomto případě by členské státy měly mít možnost stanovit, že výpočet rezervy v oblasti likvidity bude vycházet z konečného data splatnosti krytého dluhopisu s ohledem na možnost prodloužení splatnosti, kdy je rozhodnou událostí nedostatek likvidity. Členské státy by dále měly mít možnost stanovit, že požadavky na likviditu krycího portfolia se nevztahují na kryté dluhopisy, pro něž platí požadavky na párovací financování, pokud příchozí platby jsou podle smlouvy splatné před odchozími platbami a jsou v mezidobí součástí vysoce likvidních aktiv.

(22)  V řadě členských států byly vytvořeny inovativní struktury pro profily splatnosti s cílem řešit možná rizika likvidity, včetně nesouladu splatností. Tyto struktury zahrnují možnost prodloužit plánovanou splatnost krytého dluhopisu o určitou dobu nebo povolit, aby peněžní toky z krycích aktiv ▌směřovaly přímo k vlastníkům krytých dluhopisů. V zájmu harmonizace struktur prodloužitelné splatnosti v celé Unii je důležité vymezit podmínky, za kterých mohou členské státy tyto struktury povolit, aby bylo zajištěno, že nebudou příliš složité a nebudou investory vystavovat zvýšeným rizikům. Přitom je důležité zajistit, aby úvěrová instituce nemohla prodlužovat splatnost libovolně. Splatnost by měla být prodloužena pouze tehdy, nastane-li objektivní a jednoznačně vymezená rozhodná událost stanovená vnitrostátním právem, nebo se očekává, že nastane v blízké budoucnosti. Tato rozhodná událost by měla být stanovena tak, aby nemohlo dojít k úpadku, například tím, že bude řešit nedostatek likvidity či selhání nebo narušení trhu. Tím se rovněž usnadní řádné ukončování činnosti úvěrových institucí vydávajících kryté dluhopisy, protože bude možné prodloužit splatnost v případě platební neschopnosti, a zamezit tak rozprodeji aktiv pod cenou.

(23)  Existence rámce zvláštního veřejného dohledu je prvkem, který kryté dluhopisy definuje podle čl. 52 odst. 4. směrnice 2009/65/ES. Uvedená směrnice však nestanoví povahu a obsah tohoto dohledu ani orgány, které by měly být odpovědné za jeho výkon. Proto má zásadní význam, aby byly harmonizovány podstatné prvky tohoto veřejného dohledu nad krytými dluhopisy a aby byly jasně stanoveny úkoly a povinnosti příslušných vnitrostátních orgánů, které jej vykonávají.

(24)  Jelikož je veřejný dohled nad krytými dluhopisy odlišný od dohledu nad úvěrovými institucemi v Unii, měly by mít členské státy možnost jmenovat pro výkon těchto odlišných dohledových úloh jiné příslušné vnitrostátní orgány, než je orgán vykonávající obecný dohled nad úvěrovou institucí. Aby však bylo zajištěno jednotné uplatňování veřejného dohledu nad krytými dluhopisy v celé Unii, je nezbytné vyžadovat, aby příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy úzce spolupracovaly s příslušnými orgány provádějícími obecný dohled nad úvěrovými institucemi.

(25)  Veřejný dohled nad krytými dluhopisy by měl zahrnovat udělování povolení úvěrovým institucím k vydávání krytých dluhopisů. Jelikož by vydávání krytých dluhopisů mělo být povoleno pouze úvěrovým institucím, mělo by být uvedené povolení udělováno pouze držitelům povolení působit jako úvěrová instituce. Zatímco v členských státech účastnících se jednotného mechanismu dohledu je udělování povolení úvěrovým institucím v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. a) nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 úkolem Evropské centrální banky, pravomoc udělovat povolení k vydávání krytých dluhopisů a vykonávat veřejný dohled nad krytými dluhopisy by měly mít pouze orgány určené podle této směrnice. Tato směrnice by rovněž měla obsahovat ustanovení upravující podmínky, za kterých mohou úvěrové instituce povolené podle práva Unie získat povolení k výkonu činnosti vydávání krytých dluhopisů ▌.

(26)  ▌Rozsah povolení by se měl odvíjet od programu krytých dluhopisů. Tento program by měl podléhat dohledu podle této směrnice. Úvěrová instituce může mít více než jeden program krytých dluhopisů. V takovém případě by mělo být požadováno zvláštní povolení pro každý z programů. Program krytých dluhopisů může zahrnovat jedno nebo více krycích portfolií ▌. Více krycích portfolií nebo různé emise (různá mezinárodní identifikační čísla cenného papíru (ISIN)) v rámci stejného programu krytých dluhopisů nemusí představovat samostatné programy krytých dluhopisů.

(26a)  Současné programy krytých dluhopisů nebudou muset získat nové povolení po nabytí účinnosti vnitrostátních předpisů, jimiž bude provedena tato směrnice. Úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy by však měly splňovat veškeré požadavky této směrnice. Dohled nad dodržováním těchto požadavků by měly zajišťovat příslušné orgány určené podle této směrnice v rámci veřejného dohledu nad krytými dluhopisy. Členské státy by měly vydávat pokyny podle vnitrostátního práva ohledně postupů pro posuzování dodržování požadavků po datu, kdy členské státy mají začít uplatňovat ustanovení, jimiž se provádí tato směrnice. Příslušné orgány by měly být oprávněny provést hodnocení programu krytých dluhopisů s cílem posoudit, zda jsou nutné změny uděleného povolení. Důvodem ke změnám mohou být podstatné změny obchodního modelu úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy, například v důsledku změny vnitrostátního rámce pro kryté dluhopisy nebo na základě rozhodnutí učiněných touto úvěrovou institucí. Tyto změny jsou považovány za podstatné tehdy, vyžadují-li opětovné posouzení podmínek, za nichž bylo uděleno povolení vydávat kryté dluhopisy.

(26b)  Pokud členský stát stanoví jmenování zvláštního správce, měl by mít tento členský stát možnost stanovit pravidla pro jeho pravomoci a operační požadavky na něj kladené. Tato pravidla by neměla zvláštnímu správu povolit, aby přijímal vklady nebo jiné splatné prostředky od spotřebitelů a drobných investorů, avšak měla by povolit přijímání vkladů a jiných splatných prostředků od profesionálních investorů.

(27)  Aby bylo zabezpečeno dodržování povinností uložených úvěrovým institucím vydávajícím kryté dluhopisy a aby bylo zajištěno obdobné zacházení a dodržování předpisů v celé Unii, měly by mít členské státy povinnost stanovit účinné, přiměřené a odrazující správní sankce a jiná správní opatření. Členské státy by rovněž měly mít možnost stanovit trestní sankce. Pokud se členský stát rozhodne pro trestní sankce místo správních sankcí, měl by příslušná ustanovení trestního práva oznámit Komisi.

(28)  Tyto správní sankce a jiná správní opatření stanovené členskými státy by měly splňovat určité základní požadavky, pokud jde o subjekty, jimž jsou tyto sankce nebo opatření určeny, o kritéria, která mají být zohledněna při jejich uplatňování, o povinnosti příslušných orgánů vykonávajících veřejný dohled nad krytými dluhopisy v oblasti zveřejňování, o pravomoc ukládat sankce a o výši správních peněžitých sankcí, které mohou být uloženy. Před přijetím rozhodnutí o uložení správní sankce nebo jiného správního opatření by mělo být dotčenému subjektu vždy umožněno se vyjádřit. Členské státy by nicméně měly mít možnost stanovit výjimky z práva být vyslechnut ve vztahu k jiným správním opatřením. Tyto výjimky by měly být omezeny na případy bezprostředního ohrožení, kdy je nutné přijmout okamžitá opatření pro zamezení rozsáhlých ztrát třetích stran, jako jsou investoři do krytých dluhopisů, nebo pro zamezení či nápravu rozsáhlého narušení finančního systému. V těchto případech by dotčené subjekty měly mít možnost se vyjádřit po přijetí daného opatření.

(29)  Členské státy by měly mít povinnost zajistit, aby příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy při určování typu správních sankcí nebo jiných správních opatření a výše těchto sankcí zohledňovaly všechny důležité okolnosti, aby bylo zajištěno jednotné uplatňování správních sankcí nebo jiných správních opatření ve všech členských státech. Členské státy mohou správní opatření stanovit v souvislosti s prodlužováním splatnost v rámci struktur prodloužitelné splatnosti. Pokud členské státy taková opatření stanoví, mohou tato opatření umožnit příslušným orgánům zneplatnit prodloužení splatnosti a mohou pro toto zneplatnění stanovit určité podmínky s cílem zamezit situacím, kdy úvěrová instituce prodlužuje splatnost, aniž by nastala rozhodná událost podle vnitrostátního práva, nebo s cílem zajistit finanční stabilitu a ochranu investorů.

(30)  Za účelem odhalování možných porušení požadavků týkajících se vydávání krytých dluhopisů a jejich uvádění na trh by příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy měly mít nezbytné vyšetřovací pravomoci a účinné mechanismy na podporu ohlašování potenciálních či skutečných porušení. Těmito mechanismy by neměla být dotčena práva na obhajobu žádné osoby nebo subjektu, na které má uplatnění těchto pravomocí a mechanismů nepříznivý dopad.

(31)  Příslušné orgány vykonávající veřejný dohled nad krytými dluhopisy by měly mít také pravomoc ukládat správní sankce a přijímat jiná správní opatření, aby byla zajištěna co nejširší možnost reagovat na porušení právních předpisů a aby se zamezilo dalšímu porušování, bez ohledu na to, zda se tato opatření považují podle vnitrostátního práva za správní sankci nebo za jiné správní opatření. Členské státy by vedle sankcí stanovených v této směrnici měly mít možnost stanovit další sankce a vyšší úrovně správních peněžitých sankcí.

(32)  Stávající vnitrostátní právní předpisy o krytých dluhopisech se vyznačují tím, že stanoví podrobnou regulaci na vnitrostátní úrovni a dohled nad emisemi a programy krytých dluhopisů s cílem zajistit, aby byla v souvislosti s vydáváním krytých dluhopisů vždy dodržována práva investorů. Uvedený dohled zahrnuje trvalé sledování vlastností programu, požadavků na krytí a kvality krycího portfolia. Dostatečná úroveň informací pro investory o regulačním rámci upravujícím vydávání krytých dluhopisů je zásadním prvkem ochrany investorů. Proto je vhodné zajistit, aby příslušné orgány pravidelně zveřejňovaly informace o svých vnitrostátních opatřeních provádějících tuto směrnici a o způsobu, jakým vykonávají veřejný dohled nad krytými dluhopisy.

(33)  V současnosti jsou kryté dluhopisy v Unii uváděny na trh s vnitrostátními označeními, z nichž některá jsou dobře zavedená, zatímco jiná nikoliv. Proto se jeví jako rozumné povolit úvěrovým institucím, které v Unii vydávají kryté dluhopisy, používat při prodeji krytých dluhopisů investorům z Unie i třetích zemí zvláštní označení „evropské kryté dluhopisy“ za podmínky, že tyto kryté dluhopisy splňují požadavky stanovené touto směrnicí. Pokud kryté dluhopisy splňují i další požadavky stanovené v článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013, úvěrové instituce by měly mít povoleno používat označení „evropské kryté dluhopisy (prémiové)“. Toto označení, poukazující na zvláště vysokou a dobře srozumitelnou kvalitu, by mohlo být atraktivní dokonce i v členských státech, kde existují dobře zavedená vnitrostátní označení. Cílem dvou označení „evropské kryté dluhopisy“ a „evropské kryté dluhopisy (prémiové)“ je usnadňovat investorům posuzovat kvalitu krytých dluhopisů, a zvyšovat tak atraktivnost těchto dluhopisů jako investičního nástroje jak v rámci Unie, tak mimo Unii. Používání těchto označení by však mělo být nepovinné a členské státy by měly mít možnost ponechat si souběžně s označeními „evropské kryté dluhopisy“ vlastní vnitrostátní označení a rámec pro označování.

(34)  S cílem posoudit uplatňování této směrnice by Komise měla v těsné spolupráci s orgánem EBA sledovat vývoj krytých dluhopisů v Unii a podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o úrovni ochrany investorů a vývoji trhů s krytými dluhopisy. Tato zpráva by se měla zaměřit také na vývoj v oblasti aktiv sloužících jako kolaterál pro emise krytých dluhopisů ▌. Rostoucí měrou se používají struktury prodloužitelné splatnosti. Komise by proto měla podat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o fungování a o rizicích a výhodách vydávání krytých dluhopisů s prodlouženou splatností. Tržní i jiné subjekty navrhují, aby byla zavedená nová kategorie finančních nástrojů, která by bankám poskytovala další nástroj k financování reálné ekonomiky; tyto nástroje by se nazývaly „evropské zajištěné cenné papíry“ a byly by kryty aktivy, která jsou rizikovější než veřejné expozice a hypotéky a nejsou způsobilými krycími aktivy podle této směrnice. Komise konzultovala dne 3. října 2017 s EBA ve věci rozsahu, do nějž budou evropské zajištěné cenné papíry moci používat „osvědčené postupy“ stanovené EBA pro tradiční kryté dluhopisy, a ve věci přiměřeného ošetření rizika evropských zajištěných cenných papíru a jejich případného vlivu na míru zatížení rozvahy bank. V reakci na žádost Komise vydal EBA dne 24. července 2018 zprávu. Současně s touto zprávu zveřejnila Komise dne 12. října 2018 studii. Jak studie Komise, tak i zpráva EBA dospěly k závěru, že je zapotřebí provést další posouzení, týkající se mimo jiné otázky regulatorního zacházení. Komise by proto měla pokračovat v činnosti, jejímž cílem je posoudit přiměřenost legislativního rámce pro evropské zajištěné cenné papíry, a měla by své závěry sdělit Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

(35)  V současnosti neexistuje režim rovnocennosti pro uznávání krytých dluhopisů vydaných úvěrovými institucemi v třetích zemích ze strany Unie; pouze v obezřetnostní oblasti se za určitých podmínek některým dluhopisům z třetích zemí přiznává preferenční zacházení ohledně likvidity. Komise by proto měla v těsné spolupráci s orgánem EBA posoudit potřebnost a význam zavedení režimu rovnocennosti pro emitenty krytých dluhopisů a investory do krytých dluhopisů z třetích zemí. Nejpozději dva roky ode dne, od kterého mají členské státy používat předpisy provádějící tuto směrnici, by měla Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu o této otázce, případně spolu s legislativním návrhem.

(36)  Kryté dluhopisy se vyznačují tím, že mají plánovanou splatnost v délce několika let. Proto je nezbytné do této směrnice zařadit přechodná opatření zajišťující, že jí nebudou dotčeny kryté dluhopisy ▌ vydané před [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice]. Kryté dluhopisy vydané před tímto datem by měly proto být trvale v souladu s požadavky stanovenými v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES a měly by být osvobozeny od většiny nových požadavků stanovených touto směrnicí. Tyto kryté dluhopisy by měly být nadále označovány jako kryté dluhopisy, pokud jejich soulad s čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES ve znění platném v okamžiku jejich vydání a jejich soulad s příslušnými požadavky této směrnice podléhá dohledu, který vykonávají příslušné orgány určené podle této směrnice. Tento dohled by se neměl týkat požadavků této směrnice, od nichž jsou tyto kryté dluhopisy osvobozeny. V některých členských státech jsou mezinárodní identifikační čísla cenného papíru (ISIN) otevřeny po delší období a umožňují tak vydávat průběžně kryté dluhopisy pod tímto identifikačním číslem za účelem zvyšování objemu (jmenovité hodnoty) tohoto krytého dluhopisu (navyšované emise). Přechodná opatření by se měla vztahovat na navyšované emise krytých dluhopisů s ISIN otevřeným před … [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice], ovšem s několika výjimkami.

(37)  V důsledku stanovení jednotného rámce pro kryté dluhopisy by měl být změněn popis krytých dluhopisů uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES. Směrnice 2014/59/EU definuje kryté dluhopisy s odkazem na čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES, a protože by se popis v něm uvedený měl změnit, měla by být změněna také směrnice 2014/59/EU. Aby nebyly ovlivněny kryté dluhopisy vydané v souladu s čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES před [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice], měly by být tyto kryté dluhopisy až do své splatnosti nadále označovány nebo definovány jako kryté dluhopisy. Směrnice 2009/65/ES a 2014/59/EU by proto měly být odpovídajícím způsobem změněny.

(38)  Členské státy se v souladu se Společným politickým prohlášením členských států a Komise ze dne 28. září 2011 o informativních dokumentech(13) zavázaly, že v odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu o jeden či více dokumentů, které objasňují vztah mezi jednotlivými ustanoveními směrnice a příslušnými částmi vnitrostátních nástrojů přijatých k provedení směrnice ve vnitrostátním právu. V případě této směrnice považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(39)  Jelikož cílů této směrnice, jimiž je vytvoření společného rámce pro kryté dluhopisy a dosažení toho, aby strukturální vlastnosti krytých dluhopisů v celé Unii odpovídaly nižší rizikovému profilu opodstatňujícímu preferenční zacházení Unie, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale vzhledem k potřebě dále rozvíjet trh s krytými dluhopisy a podpořit přeshraniční investice v Unii jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je k dosažení těchto cílů nezbytné.

(39a)  Proběhla konzultace s Evropskou centrální bankou, která vydala své stanovisko dne 22. srpna 2018.

(40)  Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001(14) a své stanovisko vydal dne ... (15). Úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy zpracovávají značné množství osobních údajů. Toto zpracování osobních údajů by měly být vždy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (obecné nařízení o ochraně údajů). V souladu s nařízením (ES) č. 45/2001 musí být rovněž zpracování osobních údajů, které provádí orgán EBA, když podle této směrnice vede centrální databázi správních sankcí a jiných správních opatření, které mu oznámily příslušné vnitrostátní orgány.

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanoví pravidla pro ochranu investorů, která se týkají:

(1)  požadavků na vydávání krytých dluhopisů;

(2)  strukturálních vlastností krytých dluhopisů;

(3)  veřejného dohledu nad krytými dluhopisy;

(4)  požadavků na zveřejňování informací ▌v souvislosti s krytými dluhopisy.

Článek 2

Oblast působnosti

Tato směrnice se vztahuje na kryté dluhopisy vydané úvěrovými institucemi usazenými v Unii.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

(1)  „krytým dluhopisem“ dluhový závazek vydaný úvěrovou institucí v souladu s ustanoveními vnitrostátních právních předpisů, jimiž se provádějí povinná ustanovení této směrnice a zajištěný krycími aktivy, vůči kterému mají investoři do krytých dluhopisů právo přímého postihu jakožto přednostní věřitelé;

(2)  „programem krytých dluhopisů“ strukturální vlastnosti vydávání krytých dluhopisů stanovené zákonem nebo smlouvou v souladu s povolením uděleným úvěrové instituci vydávající kryté dluhopisy;

(3)  „krycím portfoliem“ jasně definovaný soubor aktiv, která zajišťují platební závazky spojené s krytými dluhopisy a která jsou oddělena od ostatních aktiv držených úvěrovou institucí vydávající kryté dluhopisy;

(3a)  „krycími aktivy“ aktiva obsažená v krycím portfoliu;

(3b)  „kolaterálem“ fyzická aktiva a aktiva ve formě expozic zajišťujících krycí aktiva;

(3c)  „oddělením“ činnosti úvěrových institucí vydávajících kryté dluhopisy, jež spočívají v identifikaci krycích aktiv a v jejich umístění mimo právní dosah věřitelů jiných než investorů do krytých dluhopisů a protistran derivátových smluv;

(4)  „úvěrovou institucí“ úvěrová instituce ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 1 nařízení (EU) č. 575/2013;

(5)  „specializovanou hypoteční úvěrovou institucí“ úvěrová instituce, která financuje úvěry výhradně nebo převážně vydáváním krytých dluhopisů, má ze zákona povoleno poskytovat pouze hypoteční úvěry a úvěry veřejnému sektoru a nesmí přijímat vklady, ale přijímá od veřejnosti jiné splatné prostředky;

(6)  „automatickým zesplatněním“ situace, kdy se krytý dluhopis automaticky stává okamžitě splatným v případě platební neschopnosti nebo řešení krize emitenta a v souvislosti s níž mají investoři do krytého dluhopisu vymahatelný nárok na splacení dříve než v původní datum splatnosti;

(7)  „tržní hodnotou“ v případě nemovitostí tržní hodnota ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 76) nařízení (EU) č. 575/2013;

(8)  „zástavní hodnotou nemovitosti“ v případě nemovitostí zástavní hodnota nemovitosti ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 74) nařízení (EU) č. 575/2013;

(10)  „primárními aktivy“ dominantní krycí aktiva, která určují povahu krycího portfolia;

(11)  „náhradními aktivykrycí aktiva jiná než primární aktiva, která přispívají ke splnění požadavků na krytí;

(12)  „přezajištěním“ celková zákonná, smluvní nebo dobrovolná úroveň kolaterálu překračující požadavek na krytí stanovený v článku 15;

(13)  „požadavky na párovací financování“ pravidla vyžadující, aby peněžní toky mezi závazky a aktivy, které se stávají splatnými, byly párovány tak, že bude smluvně zajištěno, aby platby od dlužníků a protistran derivátových smluv byly splatné před provedením plateb investorům do krytých dluhopisů a protistranám derivátových smluv, tyto částky ▌měly přinejmenším stejnou hodnotu jako platby investorům do krytých dluhopisů a protistranám derivátových smluv a aby částky obdržené od dlužníků a protistran derivátových smluv byly obsaženy v krycím portfoliu v souladu s čl. 16 odst. 3 až do doby splatnosti plateb investorům do krytých dluhopisů a protistranám derivátových smluv;

(14)  „čistým odtokem likvidity“ všechny odtoky plateb splatné v jeden kalendářní den, včetně plateb jistiny a úroků a plateb podle derivátových smluv programu krytých dluhopisů, po odečtení všech přítoků plateb splatných ve stejný kalendářní den a souvisejících s aktivy v krycím portfoliu;

(15)  „strukturou prodloužitelné splatnosti“ mechanismus umožňující prodloužit plánovanou splatnost krytých dluhopisů o určitou dobu v případě, že nastane předem vymezená rozhodná událost;

(16)  „veřejným dohledem nad krytými dluhopisy“ dohled nad programy krytých dluhopisů, který zajišťuje soulad s požadavky, jež se na vydávání krytých dluhopisů vztahují, a prosazování těchto požadavků;

(17)  „zvláštním správcem“ osoba nebo subjekt jmenovaný k tomu, aby spravoval program krytých dluhopisů v případě platební neschopnosti úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy v rámci tohoto programu, nebo pokud je podle čl. 32 odst. 1 směrnice 2014/59/EU zjištěno, že tato úvěrová instituce je v selhání nebo je její selhání pravděpodobné, nebo ve výjimečných případech pokud příslušný orgán určí, že je ohroženo řádné fungování této úvěrové instituce;

(17a)  „řešením krize“ řešení krize ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 1 směrnice 2014/59/EU;

(18)  „skupinou“ skupina ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 137 nařízení (EU) č. 575/2013;

HLAVA II

STRUKTURÁLNÍ VLASTNOSTI KRYTÝCH DLUHOPISŮ

Kapitola 1

Dvojí postih a odolnost vůči úpadku

Článek 4

Dvojí postih

1.  Členské státy stanoví pravidla opravňující investory do krytých dluhopisů a protistrany derivátových smluv splňující požadavky článku 11 k uplatnění těchto pohledávek:

a)  pohledávka za úvěrovou institucí vydávající kryté dluhopisy;

b)  v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy přednostní pohledávka vůči jistině a veškerým naběhlým a budoucím úrokům z krycích aktiv ▌;

c)  v případě, že se úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy dostane do platební neschopnosti a přednostní pohledávku uvedenou v písmeni b) nelze v plné výši uspokojit, pohledávka za majetkovou podstatou této úvěrové instituce, která je rovnocenná pohledávkám běžných nezajištěných věřitelů této úvěrové instituce určených podle vnitrostátních právních předpisů upravujících pořadí v běžném insolvenčním řízení.

2.  Pohledávky uvedené v odstavci 1 jsou omezené plnou výší platebních závazků spojených s krytými dluhopisy.

3.  Pro účely odst. 1 písm. c) mohou členské státy pro případ platební neschopnosti specializované hypoteční úvěrové instituce stanovit pravidla přiznávající investorům do krytých dluhopisů a protistranám derivátů pohledávku, která je přednostní vzhledem k pohledávkám běžných nezajištěných věřitelů této specializované hypoteční úvěrové instituce určených podle vnitrostátních právních předpisů upravujících pořadí věřitelů v běžném insolvenčním řízení, ale podřízená vzhledem ke všem ostatním přednostním věřitelům.

Článek 5

Odolnost krytých dluhopisů vůči úpadku

Členské státy zajistí, aby se na platební závazky spojené s krytými dluhopisy nevztahovalo automatické zesplatnění v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy.

Kapitola 2

Krycí portfolio a krytí

Oddíl I

Způsobilá aktiva

Článek 6

Způsobilá krycí aktiva

1.  Členské státy vyžadují, aby byly kryté dluhopisy trvale zajištěny:

a)  aktivy, která jsou v čl. 129 odst. 1 písm. a) až g) nařízení (EU) č. 575/2013 uvedena jako způsobilá, pokud úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy splňuje požadavky čl. 129 odst. 1a až 3 uvedeného nařízení:

b)  vysoce kvalitními krycími aktivy, která zajišťují, že úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy má platební nárok uvedený v odstavci 2, který je zajištěn kolaterálem uvedeným v odstavci 3; nebo

c)  aktivy v podobě úvěrů nebo aktivy zaručenými veřejnými podniky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Komise 2006/111/ES, s výhradou odstavce 4.

2.  Platební nárok uvedený v odst. 1 písm. b) splňuje  následující právní požadavky:

a)  aktiva představují nárok na výplatu peněžních částek, který má kdykoli určitelnou minimální hodnotu, je právně platný a vymahatelný, nepodléhá jiným podmínkám než podmínce, že nárok je splatný v budoucnosti a je zajištěn hypotékou, zatížením, zástavním právem nebo jinou zárukou;

b)  hypotéka, zatížení, zástavní právo nebo jiná záruka zajišťující platební nárok jsou vymahatelné;

c)  byly splněny všechny právní požadavky pro zřízení hypotéky, zatížení, zástavního práva nebo záruky zajišťující platební nárok;

d)  hypotéka, zatížení, zástavní právo nebo záruka zajišťující platební nárok umožňují úvěrové instituci vydávající kryté dluhopisy získat zpět hodnotu nároku bez zbytečného odkladu.

▌ Členské státy vyžadují, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy před zařazením platebních nároků a kolaterálu do krycího portfolia posuzovaly jejich vymahatelnost.

3.  Aktiva využívaná jako kolaterál uvedená v odst. 1 písm. b) splňují jeden z následujících požadavků:

a)  u fyzických aktiv existují standardy pro oceňování, které jsou široce přijímány odbornou veřejností a jsou vhodné k uplatnění na daná fyzická aktiva, a existuje rovněž veřejný rejstřík obsahující záznamy o vlastnictví těchto aktiv a souvisejících nárocích;

b)  u aktiv v podobě expozice se vychází z toho, že bezpečnost a řádnost protistrany expozice je zaručena tím, že má pravomoc vybírat poplatky nebo její provozní zdraví a platební schopnost podléhá soustavnému veřejnému dohledu.

Fyzický kolaterál uvedený v písmeni a) přispívá ke krytí závazků spojených s krytým dluhopisem až do výše nižší hodnoty jistoty zástavních práv kombinovaných s předchozími zástavními právy a 70 % hodnoty těchto fyzických kolaterálů. Fyzické kolaterály uvedené v písmeni a), které jsou způsobilé podle odst. 1 písm. a), nemusí splňovat limit 70 % ani limity uvedené v čl. 129 odst. 1 písm. a) až g) nařízení (EU) č. 575/2013.

Pokud pro účely písmene a) neexistuje veřejný rejstřík pro určité fyzické aktivum, mohou členské státy stanovit jinou formu certifikace vlastnictví fyzických aktiv a nároků s nimi spojených, poskytuje-li tato forma srovnatelnou ochranu jako veřejný rejstřík v tom smyslu, že v souladu s právními předpisy daného členského státu poskytuje třetím stranám přístup k informacím týkajícím se identifikace zatížených fyzických aktiv, zjištění jejich vlastníka, dokumentace a identifikace zatížení a vymahatelnosti bezpečnostních zájmů.

4.  Pro účely odst. 1 písm. c) musí kryté dluhopisy, které jsou jako primárními aktivy zajištěny úvěry veřejným podnikům nebo zaručeny veřejnými podniky, mít nejméně desetiprocentní míru přezajištění ve smyslu čl. 3 bodu 12, a to při splnění všech těchto podmínek:

a)  veřejné podniky poskytuje základní veřejné služby na základě licence, koncesní smlouvy nebo jiné formy pověření uděleného veřejným orgánem;

b)  veřejné podniky podléhají veřejnému dohledu;

c)  veřejné podniky mají dostatečné pravomoci k vytváření příjmů, a to díky těmto vlastnostem:

i)  mají přiměřenou flexibilitu při výběru a zvyšování poplatků za poskytované služby, aby byly schopny zajistit své finanční zdraví a platební schopnost,

ii)  mají statutární nárok na dostatečné granty k zajištění svého finančního zdraví a platební schopnosti výměnou za poskytování základních veřejných služeb, nebo

iii)  uzavřely smlouvu o ziscích a ztrátách s veřejným orgánem.

5.  Členské státy stanoví pravidla pro metodiku a proces oceňování fyzických aktiv používaných jako kolaterál uvedených v odst. 1 písm. a) a b). Tato pravidla stanoví přinejmenším:

a)  u každého fyzického kolaterálu existuje v okamžiku zahrnutí krycího aktiva do krycího portfolia aktuální ocenění v tržní hodnotě nebo pod tržní hodnotou nebo v zástavní hodnotě nemovitosti;

b)  ocenění provádí odhadce, který má potřebnou kvalifikaci, schopnosti a zkušenosti; a

c)  odhadce je nezávislý na procesu rozhodování o úvěru, při posuzování hodnoty kolaterálu nebere v úvahu spekulativní prvky a hodnotu kolaterálu dokumentuje transparentně a jednoznačně.

6.   Členské státy vyžadují, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy měly zavedeny postupy ke kontrole toho, že jsou fyzická aktiva používaná jako kolaterál uvedená v odst. 1 písm. a) a b) dostatečně pojištěna proti riziku poškození a že pohledávka z pojištění je oddělena v souladu s článkem 12.

7.  ▌ Členské státy vyžadují, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy dokumentovaly krycí aktiva uvedená v odst. 1 písm. a) a b)a soulad jejich úvěrové politiky s tímto odstavcem.

8.  Členské státy stanoví pravidla zajišťující diverzifikaci rizik v krycím portfoliu ve vztahu ke stupni podrobnosti a podstatné koncentraci aktiv, která nejsou v odst. 1 písm. a) uvedena jako způsobilá.

Článek 7

Aktiva využívaná jako kolaterál umístěná mimo Unii

1.  S výhradou odstavce 2 mohou členské státy povolit, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy zařazovaly do aktiv krycího portfolia zajištěných kolaterálem aktiva umístěná mimo Unii.

2.  Jestliže členské státy zařazení aktiv uvedených v odstavci 1 povolí, zajistí ochranu investorů tím, že budou požadovat, aby úvěrové instituce ověřovaly, že tato aktiva zajištěná kolaterálem splňují všechny požadavky stanovené v článku 6. Členské státy zajistí, aby tato aktiva zajištěná kolaterálem nabízela podobnou úroveň zabezpečení jako aktiva zajištěná kolaterálem umístěná v Unii a aby byla realizace těchto aktiv zajištěných kolaterálem právně vymahatelná způsobem, který je svými účinky rovnocenný realizaci aktiv zajištěných kolaterálem umístěných v Unii.

Článek 8

Seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny

Členské státy mohou stanovit pravidla týkající se použití seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny, v nichž jsou kryté dluhopisy vydané úvěrovou institucí patřící do skupiny („interně vydaných krytých dluhopisů“) používány jako krycí aktiva pro externí emisi krytých dluhopisů vydaných jinou úvěrovou institucí patřící do stejné skupiny („externě vydaných krytých dluhopisů“). Tato pravidla zahrnují alespoň následující požadavky ▌:

a)  interně vydané kryté dluhopisy jsou prodány úvěrové instituci vydávající externě vydané kryté dluhopisy;

b)  interně vydané kryté dluhopisy se použijí jako krycí aktiva v krycím portfoliu pro externě vydané kryté dluhopisy a jsou zaneseny do rozvahy úvěrové instituce vydávající externě vydané kryté dluhopisy;

ba)  krycí portfolio pro externě vydané kryté dluhopisy obsahuje pouze interně vydané kryté dluhopisy vydané jednou úvěrovou institucí v rámci skupiny;

c)  úvěrová instituce vydávající externě vydané kryté dluhopisy má v úmyslu prodat tyto dluhopisy investorům do krytých dluhopisů mimo skupinu;

d)  jak interně, tak externě vydané kryté dluhopisy splňují v okamžiku jejich vydání stupeň úvěrové kvality 1 uvedený v části třetí hlavě II kapitole 2 nařízení (EU) č. 575/2013 a jsou zajištěny způsobilými krycími aktivy uvedenými v článku 6;

da)  v případě přeshraničních seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny splňují krycí aktiva interně vydaných krytých dluhopisů požadavky v oblasti způsobilosti a krytí externě vydaných krytých dluhopisů.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) mohou příslušné orgány povolit, aby kryté dluhopisy, které splňují podmínky pro stupeň úvěrové kvality 2 v důsledku změny, která jejich stupeň úvěrové kvality snižuje, byly nadále součástí seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny, pokud příslušné orgány dospějí k závěru, že změna stupně úvěrové kvality není zapříčiněna nesplněním požadavků na povolení stanovených ve vnitrostátních právních předpisech, kterými se provádí čl. 19 odst. 2. Příslušné orgány o veškerých rozhodnutích podle tohoto pododstavce následně uvědomí orgán EBA.

Článek 9

Společné financování

1.  Členské státy povolí, aby způsobilá krycí aktiva, která byla vytvořena úvěrovou institucí a která byla nakoupena úvěrovou institucí vydávající kryté dluhopisy, byla použita jako krycí aktiva pro emisi krytých dluhopisů. Členské státy takové nákupy regulují, aby zajistily splnění požadavků stanovených v článcích 6 a 12.

2.  Kromě požadavků uvedených v odstavci 1 mohou členské státy povolit převody prostřednictvím dohody o finančním zajištění podle směrnice 2002/47/ES.

Členské státy mohou rovněž povolit, aby byla jako krycí aktiva použita aktiva vytvořená podnikem, jenž není úvěrovou institucí. Pokud členské státy tuto možnost využijí, musí vyžadovat, aby úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy buď posoudila standardy pro poskytování úvěrů podniku, od nějž nakupuje krycí aktiva, nebo sama provedla důkladné posouzení bonity dlužníka.

Článek 10

Složení krycího portfolia

Členské státy zajistí ochranu investorů stanovením pravidel pro složení krycího portfolia. Tato pravidla v relevantních případech stanovují podmínky pro úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy, které zahrnují primární aktiva, jež se od sebe liší z hlediska strukturálních vlastností, životnosti či rizikového profilu příslušných krycích aktiv.

Článek 11

Derivátové smlouvy v krycím portfoliu

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že zařazení derivátových smluv do krycího portfolia povolí pouze v případě, že jsou splněny alespoň tyto požadavky:

a)  derivátové smlouvy jsou do krycího portfolia zahrnuty výhradně pro účely zajištění proti riziku, v případě snížení zajištěného rizika se jejich objem upraví, a jakmile zajištěné riziko zanikne, jsou vyřazeny;

b)  derivátové smlouvy jsou dostatečně zdokumentovány;

c)  derivátové smlouvy jsou odděleny v souladu s článkem 12;

d)  derivátové smlouvy nemohou být ukončeny v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy;

e)  derivátové smlouvy odpovídají pravidlům stanoveným v souladu s odstavcem 2.

2.  Aby bylo zajištěno plnění požadavků uvedených v odstavci 1, stanoví členské státy pravidla pro derivátové smlouvy v krycím portfoliu:

Tato pravidla v příslušném rozsahu stanoví:

a)  kritéria způsobilosti protistran zajištění;

b)   nezbytnou dokumentaci, kterou je nutné v souvislosti s derivátovými smlouvami poskytnout.

Článek 12

Oddělení krycích aktiv ▌

1.  Členské státy stanoví pravidla upravující oddělování krycích aktiv. Tato pravidla zahrnují alespoň následující požadavky:

a)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy dokáže všechna krycí aktiva ▌vždy identifikovat;

b)  u všech krycích aktiv ▌provede úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy právně závazné a vymahatelné oddělení;

c)  všechna krycí aktiva ▌jsou chráněna před veškerými nároky třetích stran a v případě platební neschopnosti nejsou součástí majetkové podstaty úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy, dokud není uspokojeno uplatnění práva přednosti uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. b).

Pro účely prvního pododstavce zahrnují krycí aktiva ▌veškerý kolaterál obdržený v souvislosti s pozicemi v derivátových smlouvách.

2.  Oddělení krycích aktiv ▌uvedené v odstavci 1 se použije i v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy.

Článek 13

Kontrolor krycího portfolia

1.  Členské státy mohou vyžadovat, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy jmenovaly kontrolora krycího portfolia, který krycí portfolio průběžně sleduje s ohledem na požadavky uvedené v článcích 6 až 12 a článcích 14 až 17.

2.  Pokud členské státy možnost stanovenou v odstavci 1 využijí, stanoví pravidla alespoň pro tyto aspekty:

a)  jmenování a odvolávání kontrolora krycího portfolia;

b)  kritéria způsobilosti kontrolora krycího portfolia;

c)  úloha a povinnosti kontrolora krycího portfolia, mimo jiné v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy;

d)  povinnost podávat zprávy příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2;

e)  právo na přístup k informacím nezbytným pro plnění povinností kontrolora krycího portfolia.

3.   Pokud členské státy možnost stanovenou v odstavci 1 využijí, kontrolor krycího portfolia je oddělený od úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy a od auditora této úvěrové instituce a je na nich nezávislý.

4.  Členské státy mohou povolit kontrolora krycího portfolia, který není oddělený od úvěrové instituce, pokud:

a)  interní kontrolor krycího portfolia je nezávislý na procesu úvěrového rozhodování úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy;

b)  aniž je dotčen odst. 2 písm. a), členské státy zajistí, aby interní kontrolor krycího portfolia nebyl zbaven funkce kontrolora krycího portfolia bez předchozího souhlasu správního orgánu úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy v rámci jeho funkce dohledu; a

c)  v případě potřeby má interní kontrolor krycího portfolia přímý přístup ke správnímu orgánu v rámci jeho funkce dohledu.

4.  Pokud členské státy využijí možnost stanovenou v odstavci 1, oznámí to orgánu EBA.

Článek 14

Informace pro investory

1.  Členské státy zajistí, aby úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy poskytovala informace o programech krytých dluhopisů, které jsou dostatečně podrobné na to, aby mohli investoři posoudit profil a rizika daného programu a postupovat s náležitou péčí.

2.  Pro účely odstavce 1 členské státy zajistí, aby tyto informace byly investorům poskytovány alespoň jednou za čtvrtletí a aby zahrnovaly tyto minimální informace o portfoliu:

a)  hodnota krycího portfolia a nesplacených krytých dluhopisů;

aa)  seznam mezinárodních identifikačních čísel cenných papírů (ISIN) pro všechny emise krytých dluhopisů v rámci daného programu;

b)  zeměpisné rozdělení a typ krycích aktiv ▌, velikost příslušných úvěrů a metoda ocenění;

c)  údaje ▌týkající se tržního rizika, včetně úrokového rizika a měnového rizika, a rizik ve vztahu k úvěrům ▌a likviditě;

d)  struktura splatnosti krycích aktiv a krytých dluhopisů, včetně případného přehledu událostí rozhodných pro prodloužení splatnosti;

e)  úrovně požadovaného a dostupného krytí a zákonného, smluvního a dobrovolného přezajištění;

f)  procentní podíl úvěrů, u nichž se má za to, že došlo k selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013, a v každém případě pokud jsou úvěry více než 90 dnů po splatnosti.

Členské státy zajistí, aby pro externě vydané kryté dluhopisy v rámci seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny podle článku 8 byly poskytovány investorům informace uvedené v prvním pododstavci písm. a) až f) tohoto odstavce, pokud jde o všechny interně vydané kryté dluhopisy skupiny, nebo odkaz na tyto informace.

Členské státy zajistí, aby tyto informace byly investorům poskytovány alespoň v agregované podobě. ▌

3.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby informace poskytované investorům podle odstavců 1 a 2 úvěrové instituce vydávajícími kryté dluhopisy zveřejňovaly na svých internetových stránkách. Členské státy nesmějí od těchto úvěrových institucí požadovat, aby tyto informace zveřejňovaly v tištěné podobě.

Oddíl II

Požadavky na krytí a likviditu

Článek 15

Požadavky na krytí

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby programy krytých dluhopisů byly trvale v souladu alespoň s ▌požadavky na krytí uvedenými v odstavcích 2 až 8:

2.  Všechny závazky spojené s krytými dluhopisy musí být kryty žádostmi o platbu vztahujícími se ke krycím aktivům.

3.  Závazky uvedené v odstavci 2 zahrnují:

a)  povinnosti splácet jistinu u nesplacených krytých dluhopisů;

b)  povinnosti splácet úrok u nesplacených krytých dluhopisů;

c)  platební závazky spojené s derivátovými smlouvami drženými v souladu s článkem 11; a

d)  předpokládané náklady na vedení a správu spojené s uzavřením programu krytých dluhopisů ▌.

Pro účely písmene d) mohou členské státy povolit paušální výpočet.

4.  Ke splnění požadavku na krytí přispívají tato krycí aktiva ▌:

a)   primární aktiva;

b)   náhradní aktiva;

c)   likvidní aktiva držená v souladu s článkem 16; a

d)  platební nároky spojené s derivátovými smlouvami drženými v souladu s článkem 11.

Nezajištěné pohledávky, u nichž se v souladu s článkem 178 nařízení (EU) č. 575/2013 má za to, že došlo k selhání, nejsou součástí krytí.

5.  Pro účely odst. 3 písm. c) a odst. 4 písm. d) stanoví členské státy pravidla pro oceňování derivátových smluv.

6.  Výpočet požadovaného krytí zajistí, aby celková jistina u všech krycích aktiv byla stejná jako nebo větší než celková jistina u nesplacených krytých dluhopisů („zásada nominální hodnoty“);

▌Členské státy mohou povolit jiné zásady pro výpočet za předpokladu, že nepovedou k vyšší míře krytí, než jaká se vypočítá podle zásady nominální hodnoty.

Členské státy stanoví pravidla pro výpočet nákladových nebo výnosových úroků u nesplacených krytých dluhopisů, která odrážejí zásady řádné obezřetnosti v souladu s platnými účetními standardy.

7.  Odchylně od odst. 6 prvního pododstavce mohou členské státy způsobem, který odráží zásady řádné obezřetnosti, a v souladu s platnými účetními standardy, povolit, aby byly budoucí výnosové úroky u krycích aktiv po odečtení budoucích nákladových úroků u odpovídajících krytých dluhopisů zohledněny za účelem vyrovnání případného nedostatečného krytí závazku platby jistiny spojeného s krytým dluhopisem, pokud existuje úzká spojitost ve smyslu článku 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 523/2014, jsou-li splněny následující podmínky:

a)  platby přijaté v průběhu životního cyklu krycího aktiva a nezbytné krytí platebního závazku spojeného s odpovídajícím krytým dluhopisem jsou odděleny v souladu s článkem 12 nebo zahrnuty do krycího portfolia ve formě krycích aktiv uvedených v článku 6 až do doby, kdy jsou platby splatné; a

b)  předčasné splacení krycího aktiva je možné pouze při uplatnění možnosti dodání, jak je stanovena v nařízení v přenesené pravomoci přijatém podle čl. 33 odst. 4 nařízení (EU) č. 575/2013, nebo, v případě krytých dluhopisů vypověditelných ve jmenovité hodnotě úvěrovou institucí emitující kryté dluhopisy, tak, že dlužník krycího aktiva zaplatí alespoň jmenovitou hodnotu vypovězeného krytého dluhopisu.

8.   Členské státy zajistí, aby výpočet aktiv a výpočet závazků vycházely ze stejné metodiky. Členské státy mohou povolit jiné postupy výpočtu za předpokladu, že nepovedou k vyšší míře krytí, než jaká je vypočtena podle stejného postupu.

Článek 16

Požadavek na rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby krycí portfolio trvale obsahovalo rezervu v oblasti likvidity složenou z likvidních aktiv, která jsou k dispozici pro krytí čistého odtoku likvidity programu krytých dluhopisů.

2.  Rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia kryje maximální kumulativní čistý odtok likvidity po dobu 180 kalendářních dnů.

3.  Členské státy zajistí, aby se rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia uvedená v odstavci 1 skládala z těchto typů aktiv, oddělených v souladu s článkem 12 této směrnice:

a)  aktiva považovaná za aktiva úrovně 1, úrovně 2A nebo úrovně 2B podle článků 10, 11 a 12 nařízení v přenesené pravomoci přijatého podle článku 460 nařízení (EU) 575/2013 oceněná v souladu s článkem 9 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci, která neemitovala samotná úvěrová instituce v souladu s čl. 7 odst. 3 uvedeného nařízení v přenesené pravomoci;

b)  krátkodobé expozice vůči úvěrovým institucím, které patří do stupně úvěrové kvality 1 nebo 2, nebo krátkodobé vklady u úvěrových institucí, které patří do stupně úvěrové kvality 1, 2 nebo 3 v souladu s čl. 129 odst. 1 písm. c) nařízení (EU) č. 575/2013.

Členské státy mohou rozhodnout o omezení druhů likvidních aktiv uvedených v prvním pododstavci písm. a) a b).

▌Členské státy zajistí, aby součástí rezervy v oblasti likvidity krycího portfolia nemohly být nezajištěné pohledávky z expozic, které jsou považovány za pohledávky v selhání podle článku 178 nařízení (EU) č. 575/2013.

4.  Pokud se na úvěrovou instituci vydávající kryté dluhopisy vztahují požadavky na likviditu stanovené v jiných právních aktech Unie, jež vedou k překrývání s rezervou v oblasti likvidity krycího portfolia, mohou členské státy rozhodnout, že se vnitrostátní pravidla provádějící odstavce 1, 2 a 3 nepoužijí po dobu stanovenou v těchto právních aktech Unie. Členské státy mohou tuto možnost využívat až do dne, kdy dojde ke změně těchto právních aktů Unie za účelem vyloučení tohoto překrývání, přičemž o využití této možnosti informují Komisi a orgán EBA.

5.  Členské státy mohou umožnit, aby výpočet jistiny pro struktury prodloužitelné splatnosti vycházel z konečného data splatnosti v souladu s podmínkami krytého dluhopisu.

6.  Členské státy mohou povolit, aby se požadavky uvedené v odstavci 1 nepoužily pro kryté dluhopisy, na něž se vztahují požadavky na párovací financování.

Článek 17

Podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti

1.  Členské státy mohou umožnit vydávání krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné splatnosti, pokud je ochrana investorů zajištěna alespoň těmito způsoby:

a)  splatnost lze prodloužit výhradně na základě objektivních událostí stanovených ve vnitrostátních právních předpisech, a nikoli podle uvážení úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy;

b)  události rozhodné pro prodloužení splatnosti jsou stanoveny ve smluvních podmínkách krytého dluhopisu;

c)  informace poskytované investorům o struktuře splatnosti jim dostatečně umožňují určit riziko krytého dluhopisu a zahrnují podrobný popis:

i)  událostí rozhodných pro prodloužení splatnosti;

ii)  důsledků platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy pro prodloužení splatnosti;

iii)  ▌úlohy příslušných orgánů určených podle čl. 18 odst. 2 a popřípadě zvláštního správce ve vztahu k prodloužení splatnosti;

d)  vždy lze určit konečné datum splatnosti krytého dluhopisu;

e)  v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy nemá prodloužení splatnosti vliv na pořadí investorů do krytých dluhopisů ani nemění pořadí splatnosti krytých dluhopisů podle původního harmonogramu programu;

f)  prodloužení splatnosti nemění strukturální vlastnosti krytých dluhopisů, pokud jde o dvojí postih uvedený v článku 4 a o odolnost vůči úpadku uvedenou v článku 5.

2.  Členské státy, které povolí vydávání krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné splatnosti, o tom uvědomí orgán EBA.

HLAVA III

VEŘEJNÝ DOHLED NAD KRYTÝMI DLUHOPISY

Článek 18

Veřejný dohled nad krytými dluhopisy

1.  Členské státy v zájmu ochrany investorů stanoví, že se na vydávání krytých dluhopisů vztahuje veřejný dohled nad krytými dluhopisy.

2.  Pro účely veřejného dohledu nad krytými dluhopisy uvedeného v odstavci 1 určí členské státy jeden nebo více příslušných orgánů. O těchto určených orgánech uvědomí Komisi a orgán EBA a uvedou případné rozdělení funkcí a povinností.

3.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle odstavce 2 sledovaly vydávání krytých dluhopisů s cílem posuzovat soulad s požadavky stanovenými ve vnitrostátních předpisech přijatých k provedení této směrnice.

4.  Členské státy zajistí, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy vedly záznamy o všech svých operacích souvisejících s programem krytých dluhopisů a měly zavedeny dostatečné a vhodné dokumentační systémy a procesy.

5.  Členské státy dále zajistí, aby byla zavedena vhodná opatření umožňující příslušným orgánům určeným podle odstavce 2 získávat informace nutné pro posuzování souladu s požadavky stanovenými ve vnitrostátních předpisech přijatých k provedení této směrnice, pro šetření možných porušení těchto požadavků a pro ukládání správních sankcí a jiných správních opatření v souladu s vnitrostátními předpisy provádějícími článek 23.

6.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle odstavce 2 měly odborné znalosti, zdroje, provozní kapacitu, pravomoci a nezávislost potřebné k výkonu funkcí souvisejících s veřejným dohledem nad krytými dluhopisy.

Článek 19

Povolení pro programy krytých dluhopisů

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby před vydáním krytých dluhopisů v rámci programu krytých dluhopisů bylo pro tento program získáno povolení. Pravomoc vydávat tato povolení svěří členské státy příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2.

2.  Členské státy stanoví požadavky pro povolení uvedené v odstavci 1, které zahrnují alespoň:

a)  odpovídající plán obchodních činností, v němž je uvedeno vydávání krytých dluhopisů;

b)  odpovídající politiky, procesy a metodiky zaměřené na ochranu investorů pro schvalování, změny, obnovu a refinancování úvěrů zařazených do krycího portfolia;

c)  vedoucí pracovníky a zaměstnance vyhrazené pro program krytých dluhopisů, kteří mají odpovídající kvalifikaci a znalosti v oblasti vydávání krytých dluhopisů a správy programu krytých dluhopisů;

d)  správní uspořádání a monitorování krycího portfolia, které splňuje příslušné požadavky stanovené ve vnitrostátních předpisech přijatých k provedení této směrnice.

Článek 20

Veřejný dohled nad krytými dluhopisy v případě platební neschopnosti nebo řešení krize

1.  V případě řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy spolupracují příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 s orgánem příslušným k řešení krize s cílem zajistit, aby byla zachována práva a zájmy investorů do krytých dluhopisů, přinejmenším ověřováním toho, že je program krytých dluhopisů po dobu trvání procesu řešení krize nepřetržitě a řádně řízen.

2.  Členské státy mohou stanovit jmenování zvláštního správce s cílem zajistit, aby byla zachována práva a zájmy investorů do krytých dluhopisů, přinejmenším ověřováním toho, že je program krytých dluhopisů po nezbytnou dobu ▌nepřetržitě a řádně řízen.

Pokud členské státy tuto možnost využijí, mohou požadovat, aby jejich příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 schválily jmenování a odvolání zvláštního správce, a musí přinejmenším požadovat, aby bylo jmenování a odvolání zvláštního správce konzultováno s příslušnými orgány.

3.  Pokud členské státy vyžadují jmenování zvláštního správce v souladu s odstavcem 2, přijmou pravidla upravující úkoly a povinnosti tohoto zvláštního správce alespoň ve vztahu k těmto oblastem:

a)  splácení závazků spojených s krytými dluhopisy;

b)  správa a realizace krycích aktiv ▌, včetně jejich převodu – spolu se závazky z krytých dluhopisů – na jinou úvěrovou instituci vydávající kryté dluhopisy;

c)  provádění právních úkonů nezbytných pro řádnou správu krycího portfolia, pro průběžné sledování krytí závazků spojených s krytými dluhopisy, pro zahajování řízení s cílem navrátit aktiva do krycího portfolia a pro převod zbývajících aktiv ▌do majetkové podstaty úvěrové instituce, která vydala dané kryté dluhopisy, po úhradě všech závazků z krytých dluhopisů. Za tímto účelem mohou členské státy povolit zvláštnímu správci, aby v případě platební neschopnosti úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy vykonával činnost na základě povolení drženého touto úvěrovou institucí za stejných provozních podmínek.

4.  Členské státy zajistí koordinaci a výměnu informací pro účely insolvenčního řízení nebo procesu řešení krize mezi příslušnými orgány určenými podle čl. 18 odst. 2, zvláštním správcem, pokud byl jmenován, a orgánem příslušným k řešení krize.

Článek 21

Podávání zpráv příslušným orgánům

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že budou vyžadovat, aby úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy podávaly příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2 zprávy s informacemi o programech krytých dluhopisů uvedenými v odstavci 2. Tyto zprávy podávají příslušné orgány pravidelně a na vyžádání. Členské státy stanoví pravidla pro četnost tohoto pravidelného podávání zpráv.

2.  Povinnosti v oblasti podávání zpráv, které se stanoví v souladu s odstavcem 1, vyžadují, aby poskytované informace zahrnovaly alespoň následující:

c)  způsobilost aktiv a požadavky na krycí portfolio v souladu s články 6 až 11;

d)  oddělení krycích aktiv ▌v souladu s článkem 12;

e)  činnost kontrolora krycího portfolia v souladu s článkem 13;

g)  požadavky na krytí v souladu s článkem 15;

h)  rezerva v oblasti likvidity krycího portfolia v souladu s článkem 16;

i)  podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti v souladu s článkem 17.

3.  Členské státy stanoví pravidla pro podávání zpráv ▌uvedených v odstavci 2 úvěrovými institucemi vydávajícími kryté dluhopisy příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2 v případě platební neschopnosti nebo řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy.

Článek 22

Pravomoci příslušných orgánů pro účely veřejného dohledu nad krytými dluhopisy

1.  Členské státy zajistí ochranu investorů tím, že příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2 svěří veškeré dohledové, vyšetřovací a sankční pravomoci, které jsou nezbytné pro výkon veřejného dohledu nad krytými dluhopisy.

2.  Pravomoci uvedené v odstavci 1 zahrnují alespoň:

a)  pravomoc vydat nebo odmítnout vydat povolení v souladu s článkem 19;

b)  pravomoc pravidelně přezkoumávat program krytých dluhopisů s cílem posuzovat soulad s touto směrnicí;

c)  pravomoc provádět kontroly na místě a na dálku;

d)  pravomoc ukládat správní sankce a jiná správní opatření v souladu s vnitrostátními předpisy, jimiž se provádí článek 23;

e)  pravomoc přijímat a uplatňovat dohledové pokyny týkající se vydávání krytých dluhopisů.

Článek 23

Správní sankce a jiná správní opatření

1.  Aniž je dotčeno právo členských států stanovit trestní sankce, členské státy stanoví pravidla zavádějící vhodné správní sankce a jiná správní opatření, které jsou použitelné alespoň v těchto situacích:

a)  úvěrová instituce získala povolení pro program krytých dluhopisů na základě nepravdivých prohlášení nebo pomocí jiných protiprávních prostředků;

b)  úvěrová instituce již nesplňuje podmínky, za kterých bylo povolení pro program krytých dluhopisů vydáno;

c)  úvěrová instituce vydá kryté dluhopisy, aniž by získala povolení v souladu s předpisy, jimiž se provádí článek 19;

d)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní požadavky stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 4;

e)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy vydá kryté dluhopisy nesplňující požadavky stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 5;

f)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy vydá kryté dluhopisy, které nejsou zajištěné v souladu s předpisy, jimiž se provádí článek 6;

g)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy vydá kryté dluhopisy, které jsou zajištěné aktivy umístěnými mimo Unii v rozporu s požadavky stanovenými v předpisech, jimiž se provádí článek 7;

h)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy zajistí kryté dluhopisy v seskupení struktur využívajících kryté dluhopisy v rámci skupiny v rozporu s požadavky stanovenými v předpisech, jimiž se provádí článek 8;

i)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní podmínky pro společné financování stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 9;

j)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní požadavky na složení krycího portfolia stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 10;

k)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy do krycího portfolia zařadí derivátové smlouvy pro jiné účely než účely zajištění nebo nesplní požadavky stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 11;

l)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nesplní požadavky na oddělení krycích aktiv ▌ v souladu s předpisy, jimiž se provádí článek 12;

m)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nepodá zprávu s příslušnými informacemi nebo poskytne neúplné či nepřesné informace v rozporu s předpisy, jimiž se provádí článek 14;

n)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy opakovaně nebo trvale neudržuje rezervu v oblasti likvidity krycího portfolia v rozporu s předpisy, jimiž se provádí článek 16;

o)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy se strukturami prodloužitelné splatnosti nesplní podmínky pro struktury prodloužitelné splatnosti stanovené v předpisech, jimiž se provádí článek 17;

p)  úvěrová instituce vydávající kryté dluhopisy nepodá zprávu s příslušnými informacemi nebo poskytne neúplné či nepřesné informace o povinnostech v rozporu s předpisy, jimiž se provádí čl. 21 odst. 2 písm. a) až i).

Členské státy se mohou rozhodnout, že nestanoví pravidla pro správní sankce nebo jiná správní opatření za porušení předpisů, na které se podle jejich vnitrostátního trestního práva vztahují trestní sankce. V takovém případě členské státy sdělí Komisi příslušná trestněprávní ustanovení.

2.  Sankce a opatření uvedené v odstavci 1 jsou účinné, přiměřené a odrazující a zahrnují alespoň:

a)  odnětí povolení pro program krytých dluhopisů;

b)  veřejné oznámení v souladu s článkem 24, v němž je uvedena totožnost fyzické nebo právnické osoby a povaha porušení předpisů;

c)  příkaz fyzické nebo právnické osobě, aby upustila od určitého jednání a zdržela se jeho opakování;

d)  správní peněžité sankce.

3.  Členské státy rovněž zajistí, aby byly ▌sankce a ▌ opatření uvedené v odstavci 1 účinně uplatňovány.

4.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány při určování typu správních sankcí nebo jiných správních opatření a výše uvedených správních peněžitých sankcí zohlednily všechny tyto okolnosti, pokud mají význam:

a)  závažnost a doba trvání porušení předpisů;

b)  stupeň odpovědnosti fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

c)  finanční situace fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení, mimo jiné podle celkového obratu právnické osoby nebo ročního příjmu fyzické osoby;

d)  význam zisku, který fyzická nebo právnická osoba odpovědná za porušení předpisů v důsledku porušení nabyla, nebo ztráty, které se takto vyhnula, pokud je lze stanovit;

e)  ztráty způsobené porušením předpisů třetím stranám, pokud je lze stanovit;

f)  úroveň spolupráce fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení předpisů s příslušnými orgány;

g)  předchozí porušení předpisů ze strany fyzické nebo právnické osoby odpovědné za porušení;

h)  případné skutečné nebo potenciální systémové důsledky porušení.

5.  Pokud se ustanovení odstavce 1 použijí pro právnické osoby, členské státy rovněž zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 uplatnily správní sankce a jiná správní opatření stanovené v odstavci 2 tohoto článku na členy řídícího orgánu a na další fyzické osoby, které nesou podle vnitrostátního práva odpovědnost za dané porušení předpisů.

6.  Členské státy zajistí, aby před přijetím rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo jiných správních opatření uvedených v odstavci 2 poskytly příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 dotčené fyzické nebo právnické osobě možnost vyjádřit se. Pro přijetí těchto jiných správních opatření mohou být uplatněny výjimky z práva vyjádřit se, je-li třeba učinit bezodkladné kroky, aby se předešlo významným ztrátám způsobeným třetím osobám nebo závažnému poškození finančního systému. V takovém případě musí mít dotyčná osoba právo vyjádřit se co nejdříve po přijetí takového správního opatření a v případě potřeby musí být toto opatření přezkoumáno.

7.  Členské státy zajistí, aby veškerá rozhodnutí o uložení správních sankcí nebo jiných správních opatření uvedených v odstavci 2 byla řádně odůvodněna a aby bylo možné podat proti nim opravný prostředek.

Článek 24

Zveřejnění správních sankcí a jiných správních opatření

1.  Členské státy zajistí, aby předpisy přijaté k provedení této směrnice obsahovaly pravidla vyžadující, aby byly správní sankce a jiná správní opatření bez zbytečného odkladu zveřejňovány na úředních internetových stránkách příslušných orgánů určených podle čl. 18 odst. 2. Stejné povinnosti platí v případě, kdy se členský stát rozhodne stanovit trestní sankce podle první věty a čl. 23 odst. 1 posledního pododstavce.

2.  Pravidla přijatá podle odstavce 1 vyžadují přinejmenším to, aby bylo zveřejněno každé rozhodnutí, proti kterému nebyl a již nemůže být podán opravný prostředek, a které bylo přijato kvůli porušení předpisů přijatých k provedení této směrnice.

3.  Členské státy zajistí, aby toto zveřejnění zahrnovalo informace o typu a povaze porušení právních předpisů a totožnosti fyzické nebo právnické osoby, které se sankce nebo opatření ukládá. S výhradou odstavce 4 členské státy dále zajistí, aby byly tyto informace zveřejněny bez zbytečného odkladu poté, co je adresát o této sankci či o tomto opatření informován, jakož i o zveřejnění rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření na úředních internetových stránkách příslušných orgánů.

4.  Pokud členské státy povolí zveřejňování rozhodnutí o uložení sankcí, proti nimž lze podat opravný prostředek, zveřejní příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 bez zbytečného odkladu na svých úředních internetových stránkách také informace o stavu řízení o opravném prostředku a jeho výsledku.

5.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 zveřejnily rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření anonymně a ▌ v souladu s vnitrostátními právními předpisy, ve všech níže uvedených případech:

a)  pokud jsou sankce nebo opatření uloženy fyzické osobě a zveřejnění osobních údajů je shledáno jako nepřiměřené;

b)  pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování;

c)  v případě, že by zveřejnění, pokud to lze zjistit, způsobilo zúčastněným institucím nebo fyzickým osobám nepřiměřenou škodu.

6.  Pokud členský stát zveřejňuje rozhodnutí o uložení sankce nebo opatření anonymně, může povolit, aby bylo zveřejnění příslušných údajů odloženo.

7.  Členské státy zajistí, aby bylo zveřejněno také každé pravomocné rozhodnutí soudu, kterým se zrušuje rozhodnutí o uložení ▌sankce nebo ▌opatření.

8.  Členské státy zajistí, aby informace zveřejněné podle odstavců 2 až 6 zůstaly na úředních internetových stránkách příslušných orgánů určeného podle čl. 18 odst. 2 po dobu nejméně pěti let od data jejich zveřejnění. Osobní údaje, jež takové zveřejněné informace obsahují, jsou na úředních internetových stránkách uchovávány pouze po nezbytnou dobu a v souladu s platnými pravidly ochrany osobních údajů. Tato doba uchovávání se stanoví s ohledem na promlčecí lhůty stanovené v právních předpisech dotčených členských států, avšak v žádném případě nesmí být delší než deset let.

9.  Příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 informují orgán EBA o veškerých uložených správních sankcích a jiných správních opatřeních, případně včetně veškerých opravných prostředků podaných proti nim a jejich výsledků. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány obdržely informace a podrobnosti o pravomocném rozsudku v souvislosti s uložením případné trestní sankceaby je předaly také orgánu EBA.

10.  Orgán EBA vede centrální databázi správních sankcí a jiných správních opatření, které mu byly oznámeny. Tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a aktualizuje se na základě informací poskytnutých příslušnými orgány v souladu s odstavcem 9.

Článek 25

Povinnosti spolupráce

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 úzce spolupracovaly s příslušnými orgány vykonávajícími obecný dohled nad úvěrovými institucemi v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, které se na tyto instituce vztahují, a v případě řešení krize úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy s orgánem příslušným k řešení krize.

2.  Členské státy dále zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 úzce spolupracovaly mezi sebou navzájem. Tato spolupráce zahrnuje vzájemné poskytování veškerých informací, které jsou významné pro výkon úkolů dohledu dotčeného jiného orgánu podle vnitrostátních předpisů, jimiž se provádí tato směrnice.

3.  Pro účely druhé věty odstavce 2 členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2:

a)  na žádost jiného příslušného orgánu určeného podle čl. 18 odst. 2 sdělovaly veškeré významné informace;

b)  z vlastní iniciativy sdělovaly jiným příslušným orgánům určeným podle čl. 18 odst. 2 v jiných členských státech veškeré zásadní informace.

4.  Členské státy zajistí také, aby příslušné orgány uvedené v odstavci 1 pro účely této směrnice spolupracovaly s orgánem EBA nebo, je-li to relevantní, s orgánem ESMA.

5.  Pro účely tohoto článku se informace považují za zásadní, jestliže by mohly podstatně ovlivnit posouzení vydávání krytých dluhopisů v jiném členském státě.

Článek 26

Požadavky na zveřejňování

1.  Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 na svých úředních internetových stránkách zveřejňovaly tyto informace:

a)  znění přijatých vnitrostátních právních a správních předpisů a obecných pokynů týkajících se vydávání krytých dluhopisů;

b)  seznam úvěrových institucí, jimž bylo uděleno povolení vydávat kryté dluhopisy;

c)  seznam krytých dluhopisů, které mohou používat označení „evropský krytý dluhopis“ a seznam krytých dluhopisů, které mohou používat označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“.

2.  Informace zveřejňované v souladu s odstavcem 1 jsou dostatečné k tomu, aby bylo možné smysluplně srovnávat přístupy uplatňované příslušnými orgány různých členských států. Tyto informace se aktualizují, tak aby zohledňovaly veškeré změny.

3.  Pro účely odst. 1 písm. b) a c) příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 každoročně oznamují orgánu EBA seznamy úvěrových institucí a krytých dluhopisů.

HLAVA IV

OZNAČOVÁNÍ

Článek 27

Označování

1.   Členské státy zajistí, aby se označení „evropský krytý dluhopis“ a jeho úřední překlad do všech úředních jazyků Unie používaly pouze pro kryté dluhopisy, které splňují požadavky stanovené v předpisech přijatých k provedení této směrnice.

2.  Členské státy zajistí, aby se označení „evropský krytý dluhopis (prémiový)“ a jeho úřední překlad do všech úředních jazyků Unie používaly pouze pro kryté dluhopisy, které splňují požadavky stanovené v předpisech přijatých k provedení této směrnice a požadavky způsobilosti stanovené v článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013.

HLAVA V

ZMĚNY DALŠÍCH SMĚRNIC

Článek 28

Změna směrnice 2009/65/ES

V článku 52 směrnice 2009/65/ES se odstavec 4 mění takto:

(1)  první pododstavec se nahrazuje tímto:"

„Členské státy mohou limit ve výši 5 % stanovený v odst. 1 prvním pododstavci zvýšit nejvýše na 25 % v případě dluhopisů, které byly vydány před [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den] a splňovaly požadavky stanovené v tomto odstavci ve znění použitelném ke dni jejich vydání, nebo dluhopisů odpovídajících definici krytých dluhopisů podle čl. 3 bodu 1) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 20XX/XX*.

____________________________

* [OP: Vložit odkaz na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne … o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. C […], […], s. […])].“;

"

(2)  třetí pododstavec se zrušuje.

Článek 29

Změny směrnice 2014/59/EU

V čl. 2 odst. 1 směrnice 2014/59/EU se bod 96 nahrazuje tímto:"

"(96) „krytým dluhopisem“ nástroj uvedený v čl. 52 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES* ve znění použitelném ke dni jeho vydání a vydaný před ... [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den] nebo krytý dluhopis definovaný v čl. 3 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 20XX/XX**;

__________________________________

* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).

** [OP: Vložit odkaz na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) …/… ze dne … o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. C […], […], s. […])].“.

"

HLAVA VI

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Přechodná opatření

1.   Členské státy zajistí, aby kryté dluhopisy vydané před [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den] a splňující požadavky stanovené v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES ve znění použitelném ke dni jejich vydání nepodléhaly požadavkům stanoveným v článcích 5 až 12 a článcích 15, 16, 17 a 19 této směrnice, ale mohly být až do své splatnosti nadále označovány jako kryté dluhopisy v souladu s touto směrnicí.

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené podle čl. 18 odst. 2 této směrnice dohlížely na soulad krytých dluhopisů vydaných před … [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den] s požadavky stanovenými v čl. 52 odst. 4 směrnice 2009/65/ES ve znění platném k datu jejich vydání, jakož i s platnými požadavky této směrnice podle prvního pododstavce tohoto odstavce.

2.  Členské státy mohou povolit, aby se první odstavec vztahoval i na navyšované emise krytých dluhopisů, u nichž je ISIN otevřeno před … [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice] po dobu až 24 měsíců po …[OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice], pokud tyto emise splňují všechny následující požadavky:

a)  datum splatnosti krytého dluhopisu je před …[OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 5 let];

b)  celkový objem navýšení emisí provedených po … [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den], pokud nepřesahuje dvojnásobek celkového objemu emise nesplacených krytých dluhopisů ke dni …[OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 1 den];

c)  celkový objem emise krytého dluhopisu v době splatnosti nepřesahuje 6 000 000 000 EUR nebo ekvivalentní částku v domácí měně;

d)  aktiva kolaterálu se nacházejí v členském státě, který uplatnil tuto možnost při provedení této směrnice ve vnitrostátních právních předpisech.

Článek 31

Přezkumy a zprávy

1.  Do XX [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 2 roky] Komise v těsné spolupráci s orgánem EBA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, případně spolu s legislativním návrhem, ohledně toho, zda a jakým způsobem by mohl být zaveden režim rovnocennosti pro úvěrové instituce vydávající kryté dluhopisy a investory do těchto krytých dluhopisů z třetích zemí, přičemž zohlední mezinárodní vývoj v oblasti krytých dluhopisů, zejména vývoj legislativních rámců v třetích zemích.

2.  Do ... [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 3 roky] Komise v těsné spolupráci s orgánem EBA předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění této směrnice s ohledem na úroveň ochrany investorů a vývoj v oblasti vydávání krytých dluhopisů v Unii a doporučení ohledně dalších kroků. Tato zpráva obsahuje informace o:

a)  vývoji počtu povolení k vydávání krytých dluhopisů;

b)  vývoji počtu krytých dluhopisů vydaných v souladu s předpisy, jimiž se provádí tato směrnice, a s článkem 129 nařízení (EU) č. 575/2013;

c)  vývoji v oblasti aktiv využívaných jako kolaterál při vydávání krytých dluhopisů;

d)  vývoji míry přezajištění;

e)  přeshraničních investicích do krytých dluhopisů, včetně přílivu investic z třetích zemí a odlivu investic do třetích zemí;

f)  vývoji v oblasti vydávání krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné splatnosti;

g)  vývoji v oblasti rizik a přínosů plynoucích z použití expozic podle článku 129 nařízení (EU) č. 575/2013;

h)  fungování trhů s krytými dluhopisy.

3.  Pro účely odstavce 2 členské státy do ... [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 2 roky] předají Komisi informace o písmenech a) až g).

4.  Do ... [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 2 roky] po zadání a obdržení studie o posouzení rizik a přínosů vyplývajících z krytých dluhopisů se strukturami prodloužitelné splatnosti a po konzultaci s orgánem EBA předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu, případně spolu s legislativním návrhem.

5.  Do ... [OP: vložit datum stanovené v čl. 32 odst. 1 druhém pododstavci této směrnice + 2 roky] přijme Komise zprávu o možnosti zavedení nástroje dvojího postihu pod názvem „evropské zajištěné cenné papíry“. Komise tuto zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě, případně spolu s legislativním návrhem.

Článek 32

Provedení

1.  Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do dne [vložit – vstup v platnost + 18 měsíců]. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Použijí tyto předpisy nejpozději od ... [lhůta pro provedení ve vnitrostátním právu + 12 měsíců].

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.  Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 33

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 34

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V ...,

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda / předsedkyně

PŘÍLOHA K LEGISLATIVNÍMU USNESENÍ

Prohlášení týkající se změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61, pokud jde o požadavky na krytí likvidity úvěrovými institucemi

Požadavky na speciální rezervu v oblasti likvidity pro kryté dluhopisy stanovené v článku 16 návrhu [směrnice Evropského parlamentu a Rady o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU] se mohou překrývat s požadavky na úvěrové instituce udržovat obecnou rezervu v oblasti likvidity, jak jsou stanoveny v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61.

Aby k takovému překrývání nedocházelo a zároveň bylo zajištěno, že speciální rezerva v oblasti likvidity pro kryté dluhopisy bude uplatňována i během období, na něž se vztahuje ukazatel krytí likvidity (LCR), je Komise ochotna změnit nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 s cílem zajistit úpravu pro zvláštní situaci krytých dluhopisů. Taková změna by měla být přijata včas, aby mohla vstoupit v platnost před datem použitelnosti směrnice o vydávání krytých dluhopisů a dohledu nad krytými dluhopisy.

(1)* DOSUD NEPROBĚHLA PRÁVNĚ JAZYKOVÁ REDAKCE TOHOTO TEXTU.
(2)Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 56.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019.
(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/65/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 32).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(6)Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/61 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, pokud jde o požadavek na úvěrové instituce týkající se krytí likvidity (Úř. věst. L 11, 17.1.2015, s. 1).
(7)Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).
(8)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).
(9) Doporučení Evropské rady pro systémová rizika ze dne 20. prosince 2012 o financování úvěrových institucí (ESRB/2012/2) (2013/C 119/01).
(10) Zpráva orgánu EBA o rámcích a kapitálových požadavcích pro kryté dluhopisy v EU (EBA Report on EU covered bond frameworks and capital treatment), 2014.
(11) Zpráva orgánu EBA o krytých dluhopisech – doporučení k harmonizaci rámců pro kryté dluhopisy v EU (EBA Report on covered bonds — recommendations on harmonisation of covered bond frameworks in the EU), EBA-Op-2016-23, 2016.
(12)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/71/ES ze dne 4. listopadu 2003 o prospektu, který má být zveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 345, 31.12.2003, s. 64).
(13)Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.
(14)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).
(15)[Úř. věst. C (…).]

Poslední aktualizace: 24. dubna 2019Právní upozornění