Seznam 
 Předchozí 
 Další 
 Úplné znění 
Postup : 2018/0165(COD)
Průběh na zasedání
Stadia projednávání dokumentu : A8-0437/2018

Předložené texty :

A8-0437/2018

Rozpravy :

Hlasování :

PV 18/04/2019 - 10.19

Přijaté texty :

P8_TA(2019)0439

Přijaté texty
PDF 233kWORD 63k
Čtvrtek, 18. dubna 2019 - Štrasburk Předběžné znění
Podpora využívání trhů pro růst malých a středních podniků ***I
P8_TA-PROV(2019)0439A8-0437/2018
Usnesení
 Úplné znění

Legislativní usnesení Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) 2017/1129, pokud jde o podporu využívání trhů pro růst malých a středních podniků (COM(2018)0331 – C8-0212/2018 – 2018/0165(COD))

(Řádný legislativní postup: první čtení)

Evropský parlament,

–  s ohledem na návrh Komise předložený Evropskému parlamentu a Radě (COM(2018)0331),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 2 a článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie, v souladu se kterými Komise předložila svůj návrh Parlamentu (C8-0212/2018),

–  s ohledem na čl. 294 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 19. září 2018(1),

–  s ohledem na předběžnou dohodu přijatou příslušným výborem podle čl. 69f odst. 4 jednacího řádu a s ohledem na to, že se zástupce Rady dopisem ze dne 20. března 2019 zavázal schválit postoj Parlamentu v souladu s čl. 294 odst. 4 Smlouvy o fungování Evropské unie,

–  s ohledem na článek 59 jednacího řádu,

–  s ohledem na zprávu Hospodářského a měnového výboru (A8-0437/2018),

1.  přijímá níže uvedený postoj v prvním čtení;

2.  vyzývá Komisi, aby věc znovu postoupila Parlamentu, jestliže svůj návrh nahradí jiným textem, podstatně jej změní nebo má v úmyslu jej podstatně změnit;

3.  pověřuje svého předsedu, aby předal postoj Parlamentu Radě, Komisi, jakož i vnitrostátním parlamentům.

(1) Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 79.


Postoj Evropského parlamentu přijatý v prvním čtení dne 18. dubna 2019 k přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/..., kterým se mění nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) 2017/1129, pokud jde o podporu využívání trhů pro růst malých a středních podniků(1)
P8_TC1-COD(2018)0165

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru(2),

v souladu s řádným legislativním postupem(3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)  Cílem iniciativy týkající se unie kapitálových trhů je snížit závislost na bankovních úvěrech, diverzifikovat tržní zdroje financování pro malé a střední podniky a podpořit emise dluhopisů a akcií malých a středních podniků na veřejných trzích. Společnosti usazené v Unii, které se snaží získat kapitál v obchodních systémech, se potýkají s vysokými jednorázovými a průběžnými náklady na zveřejňování informací a na dodržování předpisů, které je mohou odrazovat od toho, aby o přijetí k obchodování v unijních obchodních systémech vůbec usilovali. Kromě toho akcie emitované malými a středními podniky v unijních obchodních systémech často vykazují nižší míru likvidity a vyšší volatilitu, což zvyšuje náklady na kapitál a činí tento zdroj financování příliš zatěžujícím. Proto je zásadně nezbytná horizontální politika Unie pro malé a střední podniky. Tato politika musí být inkluzivní, soudržná a účinná a musí zohledňovat různé podskupiny malých a středních podniků a jejich různé potřeby.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU(4) vytvořila nový typ obchodních systémů – trhy pro růst malých a středních podniků, které jsou podskupinou mnohostranných obchodních systémů – s cílem usnadnit malým a středním podnikům přístup ke kapitálu, umožnit jim růst a usnadnit další rozvoj specializovaných trhů, jež jsou zaměřeny na uspokojování potřeb menších a středních emitentů, kteří mají růstový potenciál. Směrnice 2014/65/EU rovněž předpokládala, že „[p]ozornost by se měla zaměřit na to, jak by mělo být používání tohoto trhu podpořeno a prosazováno v budoucí právní úpravě, aby byl tento trh atraktivní pro investory, aby byla snížena administrativní zátěž a aby byly poskytnuty další pobídky pro přístup malých a středních podniků na kapitálové trhy prostřednictvím trhů pro růst malých a středních podniků“. Ve svém stanovisku k návrhu tohoto nařízení vypracovanému Komisí Evropský hospodářský a sociální výbor zdůraznil, že značné překážky představuje nízká úroveň komunikace a byrokratické přístupy a že na překonání těchto překážek je zapotřebí vynaložit mnohem větší úsilí. Uvedl dále, že je třeba se zaměřit na konec řetězce tím, že budou zapojena sdružení malých a středních podniků, sociální partneři a obchodní komory.

(3)  Bylo však zjištěno, že emitenti přijatí k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků mají ve srovnání s emitenty přijatými k obchodování v mnohostranných obchodních systémech nebo na regulovaných trzích k dispozici poměrně malý počet regulačních úlev. Většina povinností stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 se vztahuje stejným způsobem na všechny emitenty bez ohledu na jejich velikost nebo obchodní systém, v jehož rámci jsou jejich finanční nástroje přijaty k obchodování. Tak nízká úroveň diferenciace mezi emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků a emitenty v mnohostranných obchodních systémech odrazuje mnohostranné obchodní systémy od toho, aby se zaregistrovaly se jako trh pro růst malých a středních podniků, o čemž svědčí dosavadní nízká míra využívání statusu trhu pro růst malých a středních podniků. Je tudíž nezbytné zavést další přiměřené zmírnění požadavků s cílem adekvátně podpořit využívání trhů pro růst malých a středních podniků.

(4)  Atraktivita trhů pro růst malých a středních podniků by měla být posílena dalším snížením nákladů na dodržování předpisů a administrativní zátěže pro emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků. V zájmu udržení nejvyšších standardů dodržování předpisů na regulovaných trzích by zmírnění požadavků stanovená v tomto nařízení měla být omezena na společnosti kótované na trzích pro růst malých a středních podniků, a to bez ohledu na skutečnost, že ne všechny malé a střední podniky jsou kótovány na trzích pro růst malých a středních podniků a ne všechny společnosti kótované na trzích pro růst malých a středních podniků jsou malé a střední podniky. Podle směrnice 2014/65/EU lze až 50 % jiných než malých a středních podniků přijmout k obchodování na trzích pro růst malých a středních podniků, aby byla udržena rentabilita obchodního modelu trhů pro růst malých a středních podniků, mimo jiné pomocí likvidity ve formě cenných papírů jiných než malých a středních podniků. S ohledem na rizika spojená s uplatňováním různých pravidel na emitenty kótované v téže kategorii obchodního systému, jmenovitě na trzích pro růst malých a středních podniků, by změny stanovené v tomto nařízení neměly být omezeny pouze na emitenty z řad malých a středních podniků. V zájmu jednotnosti pro emitenty a jasnosti pro investory by se zmírnění nákladů na dodržování předpisů a administrativní zátěže mělo vztahovat na všechny emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků bez ohledu na jejich tržní kapitalizaci. Je zapotřebí se více zaměřit na malé a střední podniky, neboť právě pro ty by mělo být toto nařízení hlavním přínosem, a na jejich potřeby. Důležitou součástí tohoto procesu je omezování byrokracie, je však třeba přijmout i další opatření. V zájmu podpory rozvoje malých a středních podniků je nezbytné vynaložit úsilí na zkvalitnění informací, které jsou jim přímo k dispozici o dostupných možnostech jejich financování.

(4a)  Úspěšnost trhu pro růst malých a středních podniků by neměla být měřena pouze počtem kótovaných společností, ale spíše tempem růstu, kterého tyto společnosti dosáhnou. Zmírnění regulace by mělo být ku prospěchu těch menších společností, které mají růstový potenciál.

(5)  V souladu s článkem 11 nařízení (EU) č. 596/2014 dochází k nedovolenému zpřístupnění vnitřní informace tehdy, pokud osoba disponuje vnitřní informací a zpřístupní ji jakékoli jiné osobě, s výjimkou případů, kdy dojde k tomuto zpřístupnění informací v rámci běžného výkonu zaměstnání, povolání či plnění povinností. Podle čl. 11 odst. 4 se zpřístupnění vnitřní informace v průběhu sondování trhu považuje za zpřístupnění této informace v rámci běžného výkonu zaměstnání, povolání či plnění povinností, pokud jsou dodrženy určité postupy zavedené na základě rámce pro sondování trhu. Sondování trhu spočívá ve sdělení informací před oznámením obchodu jednomu či několika potenciálním investorům s cílem odhadnout zájem potenciálních investorů o případný obchod a podmínky týkající se tohoto obchodu, jako je jeho případný rozsah či cena. Během vyjednávací fáze soukromého umístění dluhopisů vedou emitenti ▌rozhovory s omezenou skupinou potenciálních kvalifikovaných investorů (jak je definuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129(5)) a s těmito kvalifikovanými investory sjednají všechny smluvní podmínky obchodu. Cílem sdělování informací v uvedené vyjednávací fází soukromého umístění dluhopisů je strukturovat a dokončit celou transakci, a nikoli odhadnout zájem potenciálních investorů o určitou předem definovanou transakci. Uložení povinnosti sondování trhu u soukromých umístění dluhopisů může být někdy zatěžující a může emitenty i investory odrazovat od toho, aby se do jednání o takových transakcích pustili. Aby se zvýšila atraktivnost soukromých umístění dluhopisů, zpřístupnění vnitřní informace kvalifikovaným investorům v případě těchto transakcí by se mělo považovat za zpřístupnění této informace v rámci běžného výkonu zaměstnání, povolání či plnění povinností a mělo by být vyloučeno z oblasti působnosti režimu sondování trhu za předpokladu, že se uplatňuje odpovídající dohoda o zachování mlčenlivosti.

6)  Určité likvidity lze u akcií emitenta dosáhnout prostřednictvím mechanismů likvidity, jako jsou mechanismy pro tvorbu trhu nebo smlouvy o zajištění likvidity. Mechanismus pro tvorbu trhu zahrnuje smlouvu mezi organizátorem trhu a třetí stranou, která se zavazuje udržovat likviditu určitých akcií a využívá za to slevy z poplatků za obchodování. Smlouva o zajištění likvidity zahrnuje smlouvu mezi emitentem a třetí stranou, která se zavazuje zajistit likviditu akcií emitenta jménem tohoto emitenta. V zájmu plného zachování integrity trhu by smlouvy o zajištění likvidity měly být k dispozici pro všechny emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků v celé Unii, s výhradou řady podmínek. Ne všechny příslušné orgány stanovily podle článku 13 nařízení (EU) č. 596/2014 uznávané tržní postupy týkající se smluv o zajištění likvidity ▌, což znamená, že ne všichni emitenti na trhu pro růst malých a středních podniků mají v současné době v celé Unii přístup k programům na podporu likvidity. Tato neexistence programů na podporu likvidity může být překážkou účinného rozvoje trhů pro růst malých a středních podniků. Je proto nutné vytvořit unijní rámec, který emitentům na trhu pro růst malých a středních podniků umožní uzavřít smlouvu o zajištění likvidity s poskytovatelem likvidity i v jiném členském státě, pokud na vnitrostátní úrovni nebyly zavedeny uznávané tržní postupy. Podle tohoto rámce EU by osoba, která takovou smlouvu o zajištění likvidity s poskytovatelem likvidity uzavírá, neměla být považována za osobu provádějící manipulaci s trhem. Je však zásadně důležité, aby unijní rámec týkající se smluv o zajištění likvidity pro trhy pro růst malých a středních podniků ▌stávající nebo budoucí uznávané vnitrostátní tržní postupy doplnil, nikoli nahradil. Je nezbytné, aby příslušné orgány zachovaly možnost zavést uznávané tržní postupy pro smlouvy o zajištění likvidity tak, aby přizpůsobily jejich podmínky zvláštním místním podmínkám nebo aby takové smlouvy rozšířily na nelikvidní cenné papíry jiné než akcie obchodované v obchodních systémech.

(7)  V zájmu zaručení jednotného uplatňování unijního rámce pro smlouvy o zajištění likvidity uvedeného v 6. bodě odůvodnění je třeba pozměnit nařízení (EU) č. 596/2014 tak, aby byla Komise zmocněna přijímat prováděcí technické normy vypracované Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy, jimiž se stanoví vzor pro tyto smlouvy. Komise by měla uvedené prováděcí technické normy přijímat prostřednictvím prováděcích aktů podle článku 291 Smlouvy a v souladu s článkem 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010(6).

(7a)  Mělo by být aktivně podporováno využívání trhů pro růst malých a středních podniků. Mnoho malých a středních podniků stále není o existenci této nové kategorie obchodního systému informováno.

(8)  Podle čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) č. 596/2014 se mohou emitenti rozhodnout odložit zveřejnění vnitřních informací, pokud je pravděpodobné, že toto zveřejnění ohrozí jejich oprávněné zájmy. Emitenti jsou však povinni vyrozumět o tom příslušný orgán a poskytnout vysvětlení důvodů, na nichž je takové rozhodnutí založeno. Povinnost emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování pouze na trhu pro růst malých a středních podniků, písemně doložit důvody, které je vedly k odkladu zveřejnění, může být zatěžující. Má se za to, že méně náročný požadavek týkající se emitentů, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování pouze na trhu pro růst malých a středních podniků, který by spočíval v povinnosti vysvětlit důvody odkladu pouze na žádost příslušného orgánu, by neměl významný dopad na schopnost příslušného orgánu monitorovat zpřístupňování vnitřních informací a současně by mohl ▌snížit administrativní zátěž emitentů na trzích pro růst malých a středních podniků, pokud by uvedené příslušné orgány ▌byly nadále informovány o rozhodnutí o odkladu a měly by možnost zahájit vyšetřování, jestliže by o uvedeném rozhodnutí měly pochybnosti.

(9)  Stávající méně přísné požadavky na emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků, kteří musí podle čl. 18 odst. 6 nařízení (EU) č. 596/2014 vypracovat seznam zasvěcených osob jen na žádost příslušného orgánu, mají v praxi jen omezený účinek, neboť na tyto emitenti se stále vztahuje povinnost průběžného monitorování osob, které splňují definici zasvěcené osoby, v rámci probíhajících projektů. Stávající zmírnění by tudíž mělo být nahrazeno možností, aby emitenti na trzích pro růst malých a středních podniků vedli pouze seznam ▌ osob, jež v rámci běžného plnění svých povinností mají pravidelný přístup k vnitřním informacím, jako jsou ředitelé, členové řídících orgánů nebo interní poradci. Pro emitenty na trzích pro růst malých a středních podniků by bylo zatěžující neprodleně aktualizovat úplný seznam zasvěcených osob stanovený v prováděcím nařízení Komise (EU) 2016/347. Avšak vzhledem k tomu, že některé členské státy považují seznamy zasvěcených osob za důležitý prvek pro zajištění vyšší míry integrity trhu, by členské státy měly mít možnost zavést požadavek, aby emitenti na trzích pro růst malých a středních podniků poskytovali rozsáhlejší seznamy zasvěcených osob, které by zahrnovaly všechny osoby, jež mají k vnitřním informacím přístup. S přihlédnutím k nutnosti zajistit přiměřenou administrativní zátěž pro malé a střední podniky by nicméně tyto seznamy měly ve srovnání s úplnými seznamy zasvěcených osob obsahovat snížené množství informací.

(9a)  Je nezbytné vyjasnit, že povinnost sestavovat seznamy zasvěcených osob přísluší emitentům i osobám jednajícím jejich jménem nebo na jejich účet. V zájmu zabránění rozdílným výkladům a postupům v celé Unii je třeba upřesnit odpovědnost osob jednajících jménem emitenta nebo na jeho účet, pokud jde o sestavení seznamů zasvěcených osob. Příslušná ustanovení nařízení (EU) č. 596/2014 by měla být odpovídajícím způsobem pozměněna.

(10)  Podle čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 596/2014 jsou emitenti povinni do tří dnů ode dne uskutečnění obchodu zveřejnit obchody, které provedly osoby s řídicí pravomocí a osoby s nimi úzce propojené. Tatáž lhůta platí pro osoby s řídicí pravomocí a osoby s nimi úzce propojené, pokud jde o jejich povinnost oznámit své obchody emitentovi. Jestliže osoby s řídicí pravomocí a osoby s nimi úzce propojené oznámí své obchody emitentůmúčastníkům trhu s povolenkami na emise se zpožděním, je pro uvedené emitentyúčastníky trhu s povolenkami na emise technicky složité dodržet třídenní lhůtu, z čehož mohou vzniknout problémy v oblasti odpovědnosti. ▌Emitenti a účastníci trhupovolenkami na emise by proto měli mít možnost zveřejnit obchody do dvou dnů ode dne, kdy jim tyto obchody osoby s řídicí pravomocí nebo osoby s nimi úzce propojené oznámily.

(10a)  Podle čl. 1 odst. 4 (týkajícího se veřejných nabídek cenných papírů) a čl. 1 odst. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 je povoleno, aby v případě výměnné nabídky, fúze nebo rozdělení emitent za určitých podmínek prospekt nesestavil. Namísto toho musí být dán trhu k dispozici dokument obsahující minimální informace, které popisují danou transakci a její dopad na emitenta. Tento dokument příslušný vnitrostátní orgán nepřezkoumává ani neschvaluje a jeho obsah by měl být ve srovnání s prospektem zjednodušen. Nezamýšleným důsledkem této výjimky je, že za určitých okolností může nekótovaná společnost, která je emitentem, provést první přijetí svých akcií k obchodování bez sestavení prospektu, a tím investory připravit o užitečné informace v něm uvedené a současně se vyhnout tomu, aby příslušný vnitrostátní orgán informace poskytnuté trhu jakkoli přezkoumal. Je proto vhodné zavést požadavek na sestavení prospektu vztahující se na nekótovaného emitenta, který usiluje o přijetí k obchodování v návaznosti na výměnnou nabídku, fúzi nebo rozdělení.

(10b)  Článek 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 v současnosti neumožňuje používat zjednodušený prospekt v případě emitentů, jejichž kapitálové cenné papíry byly přijaty k obchodování buď na regulovaném trhu, nebo na trhu pro růst malých a středních podniků, a to nepřetržitě alespoň po dobu posledních osmnácti měsíců, a kteří by usilovali o vydávání cenných papírů, jež umožňují přístup ke kapitálovým cenným papírům zastupitelným s cennými papíry, které byly vydány dříve. Článek 14 by proto měl být změněn s cílem umožnit emitentům používat zjednodušený prospekt.

(11)  Trhy pro růst malých a středních podniků by neměly být vnímány jako konečný krok v rozvoji emitentů a měly by úspěšným společnostem umožňovat, aby rostly a v určitý okamžik přešly na regulované trhy, aby mohly využít větší likvidity a větší skupiny investorů. Aby byl usnadněn přechod z trhu pro růst malých a středních podniků na regulovaný trh, měly by mít rostoucí společnosti možnost využít pro přijetí na regulovaný trh cenných papírů zastupitelných s cennými papíry, jež byly vydány dříve, ▌zjednodušeného režimu zpřístupňování informací, jak je stanoven v článku 14 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129, pokud již uvedené společnosti veřejně nabídly cenné papíry, které byly přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků nepřetržitě po dobu alespoň dvou let a které po celou dobu, kdy byly kótovány, plně dodržovaly povinnosti týkající se podávání zpráv a zveřejňování informací. Tato lhůta by měla umožnit, aby emitenti nashromáždili dostatek výsledků a aby poskytli trhu informace o své finanční výkonnosti a informace požadované podle pravidel směrnice 2014/65/EU.

(12)  Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002(7) nejsou emitenti na trhu pro růst malých a středních podniků povinni zveřejňovat své finanční výkazy podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Aby se však vyhnuli odchylkám od standardů regulovaného trhu, měli by emitenti na trzích pro růst malých a středních podniků, kteří by chtěli využít zjednodušeného režimu zpřístupňování informací pro přechod na regulovaný trh, vypracovat své poslední finanční výkazy včetně srovnávacích informací za předchozí rok v souladu s uvedeným nařízením, pokud by byli povinni sestavovat konsolidovanou účetní závěrku. Emitenti na trhu pro růst malých a středních podniků, kteří by nemuseli konsolidovanou účetní závěrku sestavovat, by měli dodržovat vnitrostátní právo členského státu, v němž je daná společnost registrována.

(12a)  Účel tohoto nařízení je plně v souladu s cíli unijního prospektu pro růst, jak je uveden v článku 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129. Unijní prospekt pro růst je stručný, a proto je jeho sestavení levné, čímž se snižují náklady pro malé a střední podniky. Malé a střední podniky by měly mít možnost se rozhodnout, zda budou unijní prospekt pro růst používat. Stávající definice malých a středních podniků uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 mohou být příliš restriktivní, a to zejména pro emitenty usilující o přijetí k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, kteří jsou obvykle větší než tradiční malé a střední podniky. Pokud jde o veřejné nabídky, po nichž bezprostředně následuje první přijetí k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, menší podniky by v důsledku toho neměly možnost unijní prospekt pro růst používat, a to ani v případě, že jejich tržní kapitalizace po jejich prvním přijetí k obchodování je nižší než 200 milionů EUR. Článek 15 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 by proto měl být změněn s cílem umožnit, aby unijní prospekt pro růst sestavovaly podniky usilující o první veřejnou nabídku s předpokládanou tržní kapitalizací nižší než 200 milionů EUR.

(12b)  Vzhledem k významu malých a středních podniků pro fungování ekonomiky Unie by měla být zvláštní pozornost věnována dopadu unijních právních předpisů v oblasti finančních služeb na financování malých a středních podniků. V zájmu zohlednění významu uvedeného typu podniků by Komise měla při přezkumu všech právních předpisů s vlivem na financování kótovaných a nekótovaných malých a středních podniků analyzovat regulační a administrativní překážky, a to i v oblasti výzkumu, které omezují investice do malých a středních podniků nebo těmto investicím brání. Při tomto přezkumu by Komise měla posoudit vývoj kapitálových toků do malých a středních podniků a usilovat o vytvoření příznivého regulačního prostředí s cílem posílit jejich financování.

(13)  Nařízení (EU) č. 596/2014 a (EU) č. 2017/1129 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(14)  Změny stanovené v tomto nařízení by se měly použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost. Článek 1 se však použije od 12 měsíců od vstupu v platnost,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení (EU) č. 596/2014

Nařízení (EU) č. 596/2014 se mění takto:

1.  V článku 11 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:"

„1a. Je-li nabídka cenných papírů určena výhradně kvalifikovaným investorům vymezeným v čl. 2 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129*, sdělení informací těmto kvalifikovaným investorům pro účely sjednání smluvních podmínek jejich účasti na emisi dluhopisů ze strany emitenta, jehož finanční nástroje jsou přijaty k obchodování v obchodním systému, nebo ze strany třetí strany jednající jeho jménem nebo na jeho účet, nepředstavuje sondování trhu. Toto sdělení informací se považuje za jejich zpřístupnění v rámci běžného výkonu zaměstnání, povolání či plnění povinností podle čl. 10 odst. 1, a neznamená proto nedovolené zpřístupnění vnitřních informací. Uvedený emitent zajistí, aby si byli kvalifikovaní investoři, kteří tyto informace obdrží, vědomi souvisejících právních a regulačních povinností a tuto znalost písemně potvrdili a aby si byli vědomi sankcí souvisejících s obchodováním zasvěcené osoby a nedovoleným zpřístupněním vnitřních informací.

_____________________

* Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).“;

"

2.  V článku 13 se doplňují nové odstavce 12 a 13, které znějí:"

„12. Aniž jsou dotčeny vnitrostátní uznávané tržní postupy zavedené v souladu s odstavci 1 až 11, emitent, jehož finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, je oprávněn uzavřít smlouvu o zajištění likvidity pro své akcie za použití unijního vzoru, který má vypracovat Evropský orgán pro cenné papíry a trhy v souladu s odstavcem 13, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

   a) podmínky smlouvy o zajištění likvidity splňují kritéria stanovená v čl. 13 odst. 2 tohoto nařízení a v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/908**;
   b) smlouva o zajištění likvidity je vypracována v souladu se vzorem podle odstavce 13;
   c) poskytovatel likvidity je řádně oprávněn příslušným orgánem v souladu se směrnicí 2014/65/EU a je u organizátora trhu nebo investičního podniku, který provozuje trh pro růst malých a středních podniků, zaregistrován jako člen trhu;
   d) organizátor trhu nebo investiční podnik, který provozuje trh pro růst malých a středních podniků, emitentovi písemně potvrdí, že obdržel exemplář smlouvy o zajištění likvidity a že s podmínkami této smlouvy souhlasí.

Emitent uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce musí být schopen kdykoli prokázat, že podmínky, za nichž byla smlouva uzavřena, jsou soustavně dodržovány. Tento emitent a investiční podnik, který provozuje trh pro růst malých a středních podniků, poskytnou dotčeným příslušným orgánům na jejich žádost exemplář smlouvy o zajištění likvidity.

13.  Orgán ESMA vypracuje návrh regulačních technických norem za účelem stanovení vzoru smlouvy podle odstavce 12, jenž se použije pro účely uzavření smlouvy o zajištění likvidity, aby bylo zajištěno dodržování podmínek stanovených v odstavci 2, a to i pokud jde o transparentnost a provádění zajištění likvidity.

Uvedený návrh předloží Komisi do ... [osm měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost].

Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat regulační technické normy uvedené v prvním pododstavci postupem stanoveným v článcích 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

___________________________

** Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/908 ze dne 26. února 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014, pokud jde o stanovení regulačních technických norem týkajících se kritérií, postupu a požadavků pro zavedení uznávaného tržního postupu a požadavků na jeho zachování, ukončení nebo změnu podmínek jeho uznání (Úř. věst. L 153, 10.6.2016, s. 3).“;

"

3.  V čl. 17 odst. 4 se doplňuje nový pododstavec, který zní:"

Odchylně od třetího pododstavce emitent, jehož finanční nástroje jsou přijaty k obchodování pouze na trhu pro růst malých a středních podniků, ▌předloží písemné vysvětlení příslušnému orgánu pouze na jeho žádost. Pokud je emitent schopen své rozhodnutí o odkladu zdůvodnit, není povinen uchovávat záznam o tomto vysvětlení.“;

"

4.  V článku 18 se odstavce 1 až 6 nahrazují tímto:"

1. Emitenti a jakékoli osoby jednající jejich jménem nebo na jejich účet jsou povinni:

   a) sestavit seznam všech osob, které mají přístup k vnitřním informacím a které pro ně pracují na základě pracovní smlouvy nebo provádějí úkoly, na jejichž základě mají přístup k vnitřním informacím, jako jsou poradci, účetní či ratingové agentury (seznam zasvěcených osob);
   b) neprodleně seznam zasvěcených osob aktualizovat v souladu s odstavcem 4 a
   c) seznam zasvěcených osob na vyžádaní co nejdříve poskytnout příslušnému orgánu.

2.  Emitenti a jakákoli osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet učiní veškeré přiměřené kroky k zajištění toho, aby veškeré osoby uvedené na seznamu zasvěcených osob písemně potvrdily právní a regulační povinnosti, které pro ně z této skutečnosti vyplývají, a aby si byly vědomy sankcí souvisejících s obchodováním zasvěcené osoby a nedovoleným zpřístupněním vnitřní informace.

Pokud emitent požádá jinou osobu, aby sestavila a aktualizovala jeho seznam zasvěcených osob ▌, je emitent nadále plně odpovědný za dodržení tohoto článku. Emitent si vždy zachovává právo přístupu k seznamu zasvěcených osob, který sestavuje jiná osoba.

3.  Seznam zasvěcených osob obsahuje přinejmenším tyto údaje:

   a) totožnost každé osoby, která má přístup k vnitřním informacím;
   b) důvod, proč je tato osoba uvedena na seznamu zasvěcených osob;
   c) datum a čas, kdy tato osoba obdržela přístup k vnitřním informacím, a
   d) datum sestavení seznamu zasvěcených osob.

4.  Emitenti i jakákoli osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet neprodleně aktualizují svůj seznam zasvěcených osob, včetně data aktualizace, za těchto okolností:

   a) pokud dojde ke změně důvodu zařazení osoby, která je již na seznamu zasvěcených osob uvedena;
   b) pokud nová osoba získá přístup k vnitřním informacím, a je tedy třeba ji zařadit na seznam zasvěcených osob, a
   c) pokud osoba ztratí přístup k vnitřním informacím.

Vždy se uvádí datum a čas změny, která vedla k aktualizaci.

5.  Emitenti a jakákoli osoba jednající jejich jménem nebo na jejich účet uchovávají svůj seznam zasvěcených osob po dobu alespoň pěti let od chvíle, kdy byl sestaven či aktualizován.

6.  Emitenti, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, jsou oprávněni zapsat na svůj seznam zasvěcených osob pouze ty osoby, které mají z důvodu povahy svých úkolů nebo své funkce v rámci emitenta pravidelný přístup k vnitřním informacím.

Odchylně od prvního pododstavce a v případech, které jsou zdůvodněny specifickými obavami ohledně integrity vnitrostátního trhu, může členský stát emitenty, jejichž finanční nástroje jsou přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, požádat, aby seznamy všech zasvěcených osob ve smyslu odst. 1 písm. a), které obsahují informace specifikované ve formátu vypracovaném orgánem ESMA, používali v souladu se třetím pododstavcem.

Orgán ESMA vypracuje návrh prováděcích technických norem s cílem stanovit přesný formát seznamů zasvěcených osob podle druhého pododstavce vypracováním prováděcích technických norem. Formát seznamů zasvěcených osob je ve srovnání s formátem seznamů zasvěcených osob podle odstavce 9 tohoto článku přiměřený a zjednodušený.

Orgán ESMA předloží tyto návrhy prováděcích technických norem Komisi do [osm měsíců ode dne vstupu v platnost]. Komisi je svěřena pravomoc přijímat prováděcí technické normy uvedené ve třetím pododstavci v souladu s článkem 15 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Uvedený seznam se na vyžádání co nejdříve poskytne příslušnému orgánu.“

"

5.  V ▌čl. 19 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto ▌:"

„Emitent nebo účastník trhu s povolenkami na emise má dva pracovní dny po obdržení oznámení podle odstavce 1 na to, aby informace uvedené v tomto oznámení zveřejnil.“

"

5a.  V článku 35 se odstavec 2 nahrazuje tímto:"

„2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 5 a 6, čl. 12 odst. 5, čl. 17 odst. 2 třetím pododstavci, čl. 17 odst. 3 a čl. 19 odst. 13 a 14 je svěřena Komisi na dobu pěti let od ... [datum vstupu pozměňujícího aktu v platnost]. Komise vyhotoví zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.“

"

Článek 2

Změny nařízení (EU) ▌2017/1129

▌Nařízení (EU) 2017/1129 se mění takto:

1.  V článku 1 se doplňují nové odstavce 6a a 6b, které znějí:"

„6a. Výjimky uvedené v odst. 4 písm. f) a v odst. 5 písm. e) se vztahují na kapitálové cenné papíry pouze v těchto případech:

   a) nabízené kapitálové cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu již před převzetím a transakcí a převzetí není považováno za zpětnou akvizici ve smyslu bodu B19 standardu IFRS 3, Podnikové kombinace, ve znění schváleném Evropskou unií, nebo
   b) orgán, který má pravomoc přezkoumat nabídkový dokument podle směrnice 2004/25/ES, vydal předchozí schválení dokumentu uvedeného v odst. 4 písm. f) nebo v odst. 5 písm. e).

6b.  Výjimky uvedené v odst. 4 písm. g) a v odst. 5 písm. f) se vztahují na kapitálové cenné papíry pouze v těchto případech:

   a) kapitálové cenné papíry nástupnického subjektu byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu již před transakcí;
   b) kapitálové cenné papíry subjektu, který je předmětem rozdělení, byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu již před transakcí;
   c) fúzi nelze považovat za „zpětnou akvizici“ ve smyslu bodu B19 standardu IFRS 3, Podnikové kombinace, ve znění potvrzeném Evropskou unií.“

"

2.   Článek 14 se mění takto:

a)   v odstavci 1 se první pododstavec mění takto:

i)  písmeno b) se nahrazuje tímto:"

„b) aniž je dotčen čl. 1 odst. 5, emitenti, jejichž kapitálové cenné papíry byly přijaty k obchodování na regulovaném trhu nebo na trhu pro růst malých a středních podniků, a to nepřetržitě alespoň po dobu posledních osmnácti měsíců, a kteří vydávají nekapitálové cenné papíry nebo cenné papíry, jež umožňují přístup ke kapitálovým cenným papírům zastupitelným se stávajícími kapitálovými cennými papíry emitenta, které již byly k obchodování přijaty;“;

"

ii)  doplňuje se nové písmeno d), které zní:"

„d) emitenti, jejichž cenné papíry byly veřejně nabízeny a přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků nepřetržitě po dobu alespoň dvou let a kteří po celou dobu, kdy byly jejich cenné papíry přijaty k obchodování, plně dodržovali povinnosti týkající se podávání zpráv a zpřístupňování informacíkteří žádají o přijetí ▌cenných papírů zastupitelných s cennými papíry, jež byly vydány dříve, k obchodování na regulovaném trhu.“;

"

b)   ▌ odstavec 2 se mění takto:

i)  ve druhém pododstavci se doplňuje nová věta, která zní:"

„V případě emitentů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. d), jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků a kteří budou povinni sestavit konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU po přijetí jejich cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, se poslední finanční výkazy podle čl. 14 odst. 3 písm. a) obsahující srovnávací informace za předcházející rok zařazené do zjednodušeného prospektu vypracují v souladu s mezinárodními standardy účetního výkaznictví potvrzenými v Unii na základě nařízení (ES) č. 1606/2002***.

________________________________

*** Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).“;

"

ii)  doplňují se nové pododstavce, které znějí:"

„V případě emitentů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci písm. d), jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků a kteří nebudou povinni sestavit konsolidovanou účetní závěrku podle směrnice 2013/34/EU po přijetí jejich cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, se poslední finanční výkazy podle čl. 14 odst. 3 písm. a) obsahující srovnávací informace za předcházející rok zařazené do zjednodušeného prospektu vypracují v souladu s vnitrostátními právními předpisy členského státu, v němž je daná společnost registrována.

V případě emitentů ze třetích zemí, jejichž cenné papíry byly přijaty k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, se poslední finanční výkazy podle čl. 14 odst. 3 písm. a) obsahující srovnávací informace za předcházející rok zařazené do zjednodušeného prospektu vypracují v souladu s vnitrostátním účetním standardem dané třetí země rovnocenným nařízení (ES) č. 1606/2002. Pokud tyto vnitrostátní účetní standardy třetí země nejsou rovnocenné standardům IFRS, finanční výkazy se přepracují podle nařízení (ES) č. 1606/2002.“;

"

c)  v odstavci 3 se druhý pododstavec písm. e) mění takto:"

„e) v případě kapitálových cenných papírů, včetně cenných papírů, které umožňují přístup ke kapitálovým cenným papírům, prohlášení o provozním kapitálu, prohlášení o kapitalizaci a zadlužení, uvedení relevantních střetů zájmů a transakcí se spřízněnými osobami, hlavních akcionářů a případně pro forma finančních informací.“;

"

3.  V čl. 15 odst. 1 prvním pododstavci se vkládá nové písmeno, které zní:"

„ca) emitenti jiní než malé a střední podniky, kteří nabízejí akcie veřejnosti a současně usilují o přijetí těchto akcií k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků, pokud již nemají akcie přijaté k obchodování na trhu pro růst malých a středních podniků a pokud je součin dvou následujících složek nižší než 200 000 000 EUR:

   i) konečná cena nabídky nebo maximální cena v případě uvedeném v čl. 17 odst. 1 písm. b) bodě i);
   ii) celkový počet akcií v oběhu okamžitě po nabídce akcií veřejnosti vypočítaný buď na základě objemu veřejně nabídnutých akcií, nebo na základě maximálního objemu veřejně nabídnutých akcií v případě uvedeném v čl. 17 odst. 1 písm. b) bodě i).“;

"

4.  V příloze V se bod II nahrazuje tímto:"

„II. Prohlášení o kapitalizaci a o zadlužení (pouze v případě kapitálových cenných papírů vydaných společnostmi s tržní kapitalizací vyšší než 200 000 000 EUR) a prohlášení o provozním kapitálu (pouze v případě kapitálových cenných papírů).

Účelem je poskytnout informace o kapitalizaci a zadlužení emitenta a informace o tom, zda provozní kapitál postačuje k pokrytí stávajících požadavků emitenta, a pokud ne, jakým způsobem má být potřebný dodatečný provozní kapitál podle návrhu emitenta zajištěn.“

"

Článek 2a

Změny směrnice 2014/65/EU

V článku 33 směrnice 2014/65/EU se doplňuje nový odstavec, který zní:"

„9. Komise do [šest měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] zřídí skupinu odborníků z řad zainteresovaných subjektů, která bude sledovat úspěšnost a fungování trhů pro růst malých a středních podniků. Do [osmnáct měsíců od vstupu tohoto nařízení v platnost] skupina zainteresovaných subjektů zveřejní zprávu o svých závěrech.“

"

Článek 3

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne... [den vstupu v platnost]. Článek 1 se však použije od [12 měsíců od vstupu v platnost.]

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament Za Radu

předseda předseda nebo předsedkyně

(1)* DOSUD NEPROBĚHLA PRÁVNĚ JAZYKOVÁ REDAKCE TOHOTO TEXTU.
(2)Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 79.
(3)Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. dubna 2019.
(4)Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).
(5)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES.
(6)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).
(7)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

Poslední aktualizace: 24. dubna 2019Právní upozornění