Přímý přístup k hlavnímu vyhledávání (klikněte na „ENTER“)
Přístup k obsahu stránky (stiskněte Enter)
Přímý přístup na seznam dalších stránek (klikněte na „ENTER“)

Obchod a zahraniční vztahy  

Demokratická kontrola vnějších vztahů EU


Parlament se od roku 2009 neúnavně snaží zajistit, aby základní hodnoty Unie - mír, demokracie a lidská práva - byly prosazovány i v jejích vnějších vztazích.


Zajistil, aby Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) zřízená v roce 2011 podléhala jeho politické a rozpočtové kontrole. Zodpovídá se mu také vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.


V řadě důležitých obchodních dohod prosadil doložky týkající se životního prostředí, sociální oblasti a lidských práv a z důvodu obav o soukromí a svobodu internetu odmítl kontroverzní dohodu o boji proti padělatelství. Prosadil též to, že v budoucnu bude těžební průmysl muset zveřejňovat všechny platby vládám zemí mimo evropský hospodářský prostor.


Evropský parlament podporoval přístupové rozhovory se zeměmi jako Srbsko a Albánie a prosazoval úzké vazby se zeměmi sousedícími s EU na a jihu a východě. Bránil také aspirace ukrajinských občanů na užší integraci s EU a vyzýval k významné pomoci EU Ukrajině. Podrobně též sledoval vývoj na Blízkém východě.


Od roku 2009 se ve funkci pozorovatelů zúčastnili europoslanci více než 35 voleb po celém světě. V roce 2011 udělil Evropský parlament svou výroční Sacharovovu cenu za svobodu myšlení pětici aktivistů Arabského jara. O rok později cenu získali dva aktivisté z Íránu a v roce 2013 to byla Malalaj Júsufzai, pákistánská bojovnice za vzdělání dívek.


[Zjistěte více o úloze EP v oblasti vnějších vztahů]

 

1. Promítnutí vlivu EU ve světě

Parlament požadoval, aby nová Evropská služba pro vnější činnost, jež byla zřízena v roce 2011 na základě Lisabonské smlouvy s cílem zefektivnit a posílit provoz všech vnějších vztahů EU, podléhala plné rozpočtové a politické kontrole poslanců Evropského parlamentu. Od té doby soustavně poukazuje na to, že je zapotřebí mít jednoduchý, transparentní a účinný evropský diplomatický sbor, který bude demokraticky odpovědný občanům EU.


Během rozhovorů o utváření nového diplomatického sboru EU zajistili poslanci Evropského parlamentu, aby ESVČ byla skutečně nezávislou službou EU, přičemž alespoň 60 % jejích zaměstnanců by mělo být najímáno z unijních orgánů. Díky Evropskému parlamentu musí ESVČ při náboru zaměstnanců také zachovávat zeměpisnou rovnováhu, aby nedocházelo k jejímu přílišnému ovlivnění ze strany jednotlivých členských států.


Europoslanci také prosazovali aktivnější roli EU ve vnějších vztazích a podporovali prohloubení obranné politiky EU.


Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku pravidelně předkládá zprávy Parlamentu na plenárních zasedáních i v příslušných výborech o tom, jak priority Evropského parlamentu utvářejí současné i plánované směřování vnějších politik EU. Názory poslanců Evropského parlamentu jsou také zohledňovány novými vedoucími delegací EU ve světě, kteří předtím, než se ujmou své funkce, musí podstoupit slyšení ve Výboru pro zahraniční věci. To rovněž umožňuje vytvořit přímé vazby mezi Evropským parlamentem a výkonnou složkou diplomacie EU.

 
 

2. Prosazování lidských práv, demokracie a právního státu

Výroční Sacharovova cena za svobodu myšlení se stala nejviditelnějším symbolem odhodlaného boje Evropského parlamentu za lidská práva a demokracii. V roce 2011 byla tato cena udělena pětici aktivistů Arabského jara, čímž Evropský parlament zdůraznil význam, který přikládá přelomovým povstáním v jižním Středomoří již od jejich úplného počátku. V roce 2012 cenu získala dvojice aktivistů z Íránu a v roce 2013 pákistánská bojovnice za právo dívek na vzdělání Malalaj Júsufzai.


Evropský parlament se díky své jasné a rozhodné činnosti na poli lidských práv významně zviditelnil po celém světě, což mu pomohlo upozornit na závažná porušování lidských práv jednotlivců i skupin a zastavit je.


Parlament upozornil na problém dodržování zásad právního státu a nezávislosti a odpovědnosti soudnictví v Rusku, když opakovaně požadoval, aby EU uložila sankce ruským úředníkům zapojeným do případu Sergeje Magnitského.


Během svého volebního období Evropský parlament pracoval na prosazování základních hodnot EU prostřednictvím svých 40 delegací pro vztahy s parlamenty zemí mimo EU a delegací do vícestranných parlamentních shromáždění. Poslanci Evropského parlamentu se od roku 2009 zúčastnili více než 35 volebních pozorovatelských misí po celém světě, včetně všeobecných voleb v Súdánu v roce 2010, voleb do ústavodárného shromáždění v Tunisku v roce 2011 a parlamentních voleb v Gruzii v roce 2012, čímž pomohli posílit dodržování svobodného, spravedlivého a transparentního demokratického politického procesu.


Parlament dojednal pravidla pro rozpočet EU v oblasti zahraniční politiky pro léta 2014 – 2020 a zajistil, že využívání rozpočtu ve výši přes 51 miliard EUR na projekty a programy pokrývající předvstupní pomoc, podporu soused a partnerským zemím a udržování míru, bude účinnější a efektivnější a bude podléhat větší demokratické kontrole.

 
 

3. Šíření hodnot EU prostřednictvím dohod o volném a spravedlivém obchodu

V souladu s Lisabonskou smlouvou je nyní nutný souhlas Parlamentu předtím, než mohou vstoupit v platnost obchodní dohody a dohody EU o přidružení se zeměmi nebo regiony mimo EU. Svou novou pravomoc využili europoslanci dvojím způsobem.


Zaprvé se Parlament snaží posílit ekonomický růst a zaměstnanost v Unii podnícením poptávky po unijních produktech a službách ze zemí mimo EU. Toho chce dosáhnout uvolněním ochodu s velkými hráči světové ekonomiky.


Poslanci dali zelenou rozhovorům o převratné obchodní a investiční dohodě s USA (tzv. transatlantické obchodní a investiční partnerství, the Transatlantic Trade and Investment Partnership - TTIP), jednání o dohodě o volném obchodu s Japonskem a investičním rozhovorům s Čínou. Ve všech případech usiloval Parlament o ulehčení pravidel pro podniky EU ve strategických sektorech, v nichž stojí Unie na světové špičce, jako jsou například finanční služby, automobilismus, technologie a inovativní a na znalostech založené produkty a služby.


Za účelem zachování a šíření hodnot EU při jednání s USA a Čínou prosazoval Evropský parlament v zájmu ochrany evropské kultury výjimku pro kulturní a audiovizuální produkty a u čínských dohod zároveň trval na tom, že čínský průmysl využívající nucené práce nesmí z nadcházejících dohod s EU mít žádný užitek.


V roce 2012 Parlament poprvé využil svých pravomocí daných Lisabonskou smlouvou k zamítnutí obchodní dohody, když odmítl kontroverzní Obchodní dohodu proti padělatelství (ACTA), neboť se obával, že by mohla narušit soukromí a omezit svobodu běžných uživatelů internetu.


Parlament také prosadil opětovné projednání dohod s USA o přístupu k bankovním údajům (nakonec schválena v červenci 2010) a o předávání osobních údajů cestujících (schválena v roce 2012), jejichž cílem je sledovat financování terorismu, a zajistil tak, že jsou do těchto dohod včleněny odpovídající záruky občanských svobod a soukromí jednotlivců.


Evropský parlament prosadil ochranné obchodní doložky, které zajistí evropskému průmyslu spravedlivé podmínky v řadě dohod o volném obchodu, jako je ambiciózní dohoda o volném obchodu s Jižní Koreou, která byla schválena v roce 2011 s doložkou chránící zájmy evropských výrobců automobilů.


Jako spolutvůrce právních předpisů usiluje Evropský parlament od roku 2009 o to, aby obchodní dohody, jež EU uzavírá, dbaly více než v minulosti na ochranu životního prostředí a dodržování lidských a sociálních práv. Předtím, než Parlament svolil k uzavření dohod s Kolumbií, Peru a zeměmi Střední Ameriky, zavázaly se tyto země díky jeho tlaku k plnění závazných plánů ohledně norem v oblasti životního prostředí a pracovních a lidských práv, čímž zajistil, že tyto dohody budou plně v souladu s hodnotami a právními předpisy EU.


Významným úspěchem Parlamentu bylo protlačení ve tvrdých jednáních s členskými zeměmi pravidel transparentnosti po celé EU. 

Díky těmto pravidlům budou muset velké firmy těžící ropu, zemní plyn, nerostné suroviny a dřevo zveřejňovat od roku 2015 podrobnosti o platbách vládám třetích zemí za každý projekt těžby. Díky poslancům Evropského parlamentu bylo vyškrtnuta klauzule přezdívaná "tyranské veto", která by umožnila vyhnout se požadavkům na zveřejňování plateb v případech, kdy trestní právo hostitelské země zveřejňování zakazuje.


EP také na globální úrovni prosazoval zlepšení demokratické kontroly nad obchodními dohodami mezi státy, mj. spuštěním a spoluorganizací parlamentního fóra Světové obchodní organizace.

 
 

4. Podpora rozšiřování EU a stabilního a prosperujícího sousedství


Každé další přistoupení k EU musí odsouhlasit Parlament, který soustavně vyzývá k dalšímu rozšiřování. EP aktivně podporoval přístupové rozhovory se Srbskem a udělení kandidátského statutu Albánii a požadoval, aby bylo urychleno jednání s Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie. Současně systematicky žádal, aby se prioritami všech kandidátských zemí stala lidská práva a základní svobody, právní stát, dobré sousedské vztahy a boj proti korupci.


Poslední usnesení o pokroku Turecka, které schválil stávající Parlament, kritizovalo nedostatky v oblasti dělby moci a dodržování základních svobod.


Parlament byl hybnou silou radikální reformy politiky sousedství EU. V důsledku povstání Arabského jara trval na zvýšení politické a finanční podpory jižním sousedům EU výměnou za vnitrostátní reformy a posun směrem k demokracii a požadoval pozastavení platnosti dohod v případě, že by došlo k porušování lidských práv.


Usiloval též o posílení norem a hodnot EU v jejím východním sousedství. Z iniciativy Evropského parlamentu bylo v květnu 2011 ustaveno nové parlamentní shromáždění sdružující poslance Evropského parlamentu a poslance vnitrostátních parlamentů zemí Východního partnerství – Euronest. Parlament  odsoudil tlaky Ruska na státy východní Evropy, které se snaží posílit integraci s EU, a EU zároveň vyzval, aby tyto země podporovala 

konkrétněji.


Během protestů na Majdanu v průběhu zimy byli poslanci v čele podporovatelů proevropských aspirací ukrajinských občanů a tlačili na zavedení cílených sankcí vůči ukrajinským představitelům odpovědných za násilí a porušování lidských práv.


Poslanci ostře odsoudili ruskou agresi v podobě invaze na Krym a krymské referendum označili za “nelegitimní a nezákonné”. Parlament se též vyslovil pro významnou unijní pomoc Ukrajině.