Tři sousední země Východního partnerství: Ukrajina, Moldavsko a Bělorusko  

Politika Východního partnerství EU, která byla zahájena v roce 2009, zahrnuje šest postsovětských států: Arménii, Ázerbájdžán, Bělorusko, Gruzii, Moldavsko a Ukrajinu. Toto partnerství má podporovat politické, společenské a hospodářské reformní snahy v těchto zemích a tak posílit demokratizaci a řádnou správu, energetickou bezpečnost, ochranu životního prostředí a hospodářský a společenský rozvoj. Všichni členové s výjimkou Běloruska se účastní Parlamentního shromáždění Euronest.

Ukrajina  

Dramatické události, které se na Ukrajině odehrály od listopadu 2013, začaly jako prounijní protesty proti rozhodnutí tehdejšího prezidenta Viktora Janukoviče nepodepsat dohodu o přidružení s EU, která byla parafována v březnu 2012. Protesty nakonec vedly k obměně vlády a parlamentním volbám (v říjnu 2014), v jejichž důsledku se k moci dostaly proevropské a proreformní strany.

Po protestech hnutí Euromajdan došlo v březnu 2014 k nezákonné anexi Krymu Ruskem a separatisté podporovaní Ruskem rozdmýchali ve východní části Ukrajiny ozbrojený konflikt. Podle OSN bylo na Ukrajině od počátku konfliktu zabito více než 10 000 osob[1]. Mezi oběti je zahrnuto i 298 osob cestujících letadlem na lince MH17 společnosti Malaysian Airlines, které se 17. července 2014 zřítilo v oblasti kontrolované separatisty.

Navzdory minským dohodám sjednaným v roce 2015 a vytvoření vyjednávacích platforem, jako jsou třístranná kontaktní skupina a normandská čtyřka, udržitelnost příměří zpochybňují pravidelně propukající boje. EU zavedla hospodářské sankce proti Rusku a jejich zrušení podmínila požadavkem, že Moskva musí plně dodržovat dohodu z Minsku. Sankce jsou stále v platnosti.

Jelikož Ukrajina splnila kritéria akčního plánu pro liberalizaci vízového režimu, vstoupil dne 11. června 2017 v platnost bezvízový styk, který ukrajinským občanům s biometrickým pasem umožňuje pobyt na území EU po dobu nejdéle 90 dnů. Bezvízový režim pro krátkodobé pobyty má usnadnit mezilidské kontakty a posílit obchodní, společenské a kulturní vazby mezi EU a Ukrajinou[2].

Dne 1. září 2017 vstoupila v platnost dohoda o přidružení, přičemž prozatímně a v částečném rozsahu byla uplatňována již od 1. listopadu 2014. Od 1. ledna 2016 je plně prováděna prohloubená a komplexní zóna volného obchodu (DCFTA), která představuje jeden z pilířů dohody.

Dohoda o přidružení nabízí EU i Ukrajině nové hospodářské příležitosti. EU tak posílila svou pozici nejdůležitějšího obchodního partnera Ukrajiny. V prvních měsících roku 2017 posílil dovoz z Ukrajiny do EU i vývoz EU na Ukrajinu o asi 27 % v porovnání se stejně dlouhým obdobím v předchozím roce[3].

EU podporuje Ukrajinu nejen politicky – oficiálně jí přislíbila i podpůrný balíček ve výši 12,8 miliardy EUR na pomoc s reformním procesem. Z této pomoci již poskytla 2,81 miliardy EUR v rámci makroekonomické pomoci. EU stanovila společně s Ukrajinou program reforem a pečlivě sleduje dosažené výsledky v několika prioritních oblastech: boj proti korupci, reforma soudnictví, ústavní reforma a novelizace volebního zákona, zlepšení podnikatelského prostředí a energetické účinnosti a reforma veřejné správy. Třetí a konečná splátka makroekonomické pomoci ve výši 600 milionů EUR byla zrušena 18. ledna 2018, protože Ukrajina nesplnila stanovené podmínky. Komise poté v březnu 2018 navrhla nový program makroekonomické pomoci ve výši 1 miliardy EUR. Konečnou podobu návrhu Evropský parlament schválil na svém plenárním zasedání v červnu 2018 a nyní jej musí přijmout Rada[4].

Komise na podzim 2014 vytvořila speciální podpůrnou skupinu pro Ukrajinu, jíž se účastní odborníci z orgánů EU a členských států, kteří zajišťují koordinaci a poradenství pro ukrajinské orgány v klíčových reformních oblastech.

V prosinci 2014 byla na Ukrajinu vyslána poradní mise EU pro reformu sektoru civilní bezpečnosti na Ukrajině (EUAM), která koordinuje mezinárodní pomoc při posilování civilní bezpečnosti a kromě běžných provozních činností také ukrajinským orgánům poskytuje strategické poradenství, jehož součástí jsou např. školení v otázkách budování udržitelných, veřejně odpovědných a účinných bezpečnostních služeb, které posílí právní stát.

A. Postoj Evropského parlamentu

Evropský parlament v tomto volebním období, které bylo zahájeno v červenci 2014, přijal deset usnesení o Ukrajině. Zatím poslední usnesení o případu turkotatarských vůdců Achtema Čijgoze a Ilmiho Umerova a novináře Mykoly Semena bylo přijato 5. října 2017. Vůdce krymských Tatarů Mustafa Džemilev byl 11. října 2016 zařazen do užšího výběru kandidátů na Sacharovovu cenu za rok 2016.

B. Meziparlamentní spolupráce

Evropský parlament pod vedením Elmara Broka, poslance EP, který se zasazuje o podporu demokracie na Ukrajině, rovněž realizuje rozsáhlý program pro budování kapacit ukrajinského parlamentu (Nejvyšší rady). V tomto úsilí se řídí doporučeními vydanými misí, která se pod vedením bývalého předsedy EP Coxe uskutečnila od září 2016 do února 2017 za účelem posouzení potřeb.

Parlament dále vede mediační proces, tzv. dialog Jeana Monneta, kterého se účastní předseda Nejvyšší rady a lídři poslaneckých klubů a který slouží ke sledování realizace těchto doporučení.

Dne 3. července 2015 Evropský parlament a Nejvyšší rada uzavřely memorandum o porozumění a v březnu 2016 generální tajemníci obou parlamentů podepsali dohodu o administrativní spolupráci, které představují právní rámce pro podporu a pomoc s budováním kapacit poskytovanými EP.

Ve dnech 18. a 19. dubna 2018 proběhla sedmá schůze Parlamentního výboru pro přidružení EU-Ukrajina. Výbor v závěrečném prohlášení a doporučeních znovu potvrdil, že rozhodně podporuje svrchovanost a územní integritu Ukrajiny v jejích mezinárodně uznávaných hranicích. S uspokojením si také všímá nedávných opatření, která mají usnadnit provádění dohody o přidružení, např. společného legislativního plánu z 28. února 2018. Dále oceňuje úsilí, které Ukrajina od roku 2014 vynakládá na reformní proces navzdory velmi nepříznivým podmínkám, a vítá především výsledky dosažené v oblastech, jako je zadávání veřejných zakázek, makroekonomická stabilizace, zdravotnictví, důchodová reforma a decentralizační proces. Rovněž zdůrazňuje, že pro úspěch reformního procesu a pro završení reformy soudnictví má naprosto klíčový význam boj proti korupci[5].

C. Sledování průběhu voleb

Evropský parlament velmi aktivně sleduje ukrajinské volby a v letech 2014 a 2015 na Ukrajinu vyslal tři pozorovatelské mise: 25. května 2014 pro sledování prezidentských voleb, 26. října 2014 pro parlamentní volby a 25. října 2015 pro volby do místních zastupitelstev.

Podle mezinárodních pozorovatelů byly parlamentní volby konané v říjnu 2014 dobře zorganizovány, transparentní, demokratické a všeobecně v souladu s mezinárodními normami. Volby byly považovány za potvrzení pozitivních volebních postupů, jež byly oceněny během dříve konaných prezidentských voleb. Některé nesrovnalosti nicméně zůstaly, převážně (v 90 % případů) na straně kandidátů ve volebních obvodech s jedním mandátem na jihu země. Dne 2. listopadu 2014 se ve východních regionech země konaly „prezidentské a parlamentní volby“. EU tyto volby neuznala a považuje je za nezákonné a odporující liteře a duchu minských dohod. Dne 18. září 2016 proběhly na celém území Krymu volby do ruské Dumy, avšak evropská pobočka Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE je nesledovala. Dne 18. března 2018 se na Krymu konaly i volby ruského prezidenta, které EU odsoudila a v odpověď zavedla nové sankce[6].

Moldavsko  

Dne 27. června 2014 EU a Moldavsko podepsaly dohodu o přidružení, jejíž součástí je prohloubená a komplexní dohoda o volném obchodu (DCFTA), která se prozatímně provádí od září 2014. Dohoda o přidružení posiluje politické a hospodářské vazby Moldavska s EU. Stanoví reformní plán v oblastech, které mají zásadní význam pro řádnou správu a hospodářský rozvoj, a prohlubuje spolupráci v několika odvětvích. Moldavsko se podepsáním této dohody zavázalo k zreformování svých vnitřních politik v souladu s právními předpisy a zvyklostmi EU. Plán provádění dohody o přidružení je stanoven v revidovaném programu přidružení na období 2017 – 2019 se 13 vytčenými prioritami, který byl přijat v srpnu 2017. Aby Moldavsko mohlo tento ambiciózní plán realizovat, EU mu poskytuje významnou podporu.

V dubnu 2014 se Moldavsko stalo první zemí Východního partnerství, která využívá výhod plynoucích ze zrušení vízové povinnosti. Po skandálu s bankovními podvody v roce 2014 však byla pomoc EU dočasně pozastavena. EU obnovila vyplácení rozpočtové pomoci poté, co na konci roku 2016 byla mezi Moldavskem a Mezinárodním měnovým fondem uzavřena dohoda o programu, jehož hlavním účelem byla stabilizace moldavského bankovního sektoru, a co Moldavsko splnilo další podmínky rozpočtové podpory (např. lepší hospodaření s veřejnými financemi). Dvoustranná pomoc Moldavsku z prostředků evropského nástroje sousedství se v letech 2014 až 2017 pohybovala mezi 335 miliony a 410 miliony EUR. V září 2017 byl přijat nový víceletý program EU na období 2017–2020 (284 milionů až 348 milionů EUR), který se zaměřuje na následující prioritní oblasti: hospodářský rozvoj a tržní příležitosti, posilování institucí, zásad právního státu a řádné správy, včetně právního státu a bezpečnosti, konektivitu, energetickou účinnost, životní prostředí a změnu klimatu a na mobilitu a mezilidské kontakty.

Z moldavských parlamentních voleb, které se uskutečnily 30. listopadu 2014 po poměrně klidné volební kampani soustředěné zejména na geopolitické otázky (EU vs. Euroasijská hospodářská unie), vzešla proevropská a proreformní liberální většinová koalice, ačkoli proruská Socialistická strana získala 21,37 % hlasů. Ve volbách do místních zastupitelstev konaných 14. června 2015 zaznamenaly proevropské strany těsné vítězství nad proruským táborem. Velké korupční skandály zažehly pouliční demonstrace, jichž se zúčastnily tisíce osob. Od voleb se postupně vystřídaly čtyři vlády, což zdůrazňuje politickou nestabilitu této země.

V prezidentských volbách na podzim 2016 zvítězil proruský kandidát Socialistické strany Igor Dodon.

Navzdory velké neoblíbenosti přijala vládnoucí koalice 20. července 2017 nový volební zákon, kterým zrušila poměrný a zavedla smíšený systém. Nyní je 51 poslanců voleno v jednom kole v jednomandátových volebních obvodech a 50 poslanců je voleno poměrným systémem. Zákon byl odhlasován navzdory negativním stanoviskům Benátské komise Rady Evropy a Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE i dříve zveřejněným postojům vedoucích představitelů EU.

Hlavním problémem Moldavska zůstává otázka separatistického regionu Podněstří, který jednostranně vyhlásil nezávislost. EU se jako pozorovatel účastní jednání 5+2 o vyřešení podněsterského konfliktu a podporuje jeho úplné mírové urovnání, které bude respektovat svrchovanost a územní celistvost Moldavska a Podněstří přizná zvláštní status.

Na podzim roku 2016 navíc došlo k politickému napětí mezi Kišiněvem a Komratem (hlavním městem Gagauzska), jež bylo způsobeno výkladem zákona z roku 1994 o zvláštním statusu Gagauzska a dalšími politickými událostmi (včetně vydání zatykače na čtyři gagauzské politiky). Tento politický střet se podařilo vyřešit za přispění OBSE a velvyslanců USA a EU v Moldavsku.

A. Postoj Evropského parlamentu

Evropský parlament přijal 4. července 2017 stanovisko k návrhu Komise poskytnout Moldavsku makrofinanční pomoc ve výši maximálně 100 milionů EUR. Zdůraznil v něm, že tato pomoc by měla přispět k obnově udržitelného vnějšího financování Moldavska a podpořit jeho hospodářský a sociální rozvoj. Dále vyzval Komisi a Evropskou službu pro vnější činnost, aby sledovaly plnění předběžných podmínek a cílů financování. Ve společném prohlášení Parlamentu, Rady a Komise vydaném k tomuto rozhodnutí se zdůrazňuje, že uvolnění makrofinanční pomoci se váže na respektování účinných demokratických mechanismů, včetně systému parlamentní demokracie a právního státu.

B. Meziparlamentní spolupráce

Vztahy EU s Moldavskem byly posunuty na formální úroveň v roce 2014 podepsáním dohody o přidružení. První setkání Rady přidružení EU-Moldavsko se konalo 16. března 2015 a páté setkání Parlamentního výboru pro přidružení EU-Moldavsko proběhlo v dubnu 2018 ve Štrasburku[7]. Výbor v konečném prohlášení a doporučeních vybízí moldavské orgány ke konstruktivní spolupráci a k důrazu na hmatatelné reformy, jež by měly do životů moldavských občanů přinést konkrétní zlepšení, včetně růstu blahobytu a posilování právního státu, a zdůrazňuje, že je nutné se i nadále soustředit na provádění dohody o přidružení a na budování prohloubené a komplexní zóny volného obchodu. Výbor poukazuje na to, že při kontrole plnění dohody o přidružení hraje významnou úlohu moldavská občanská společnost, a vyzývá moldavské orgány, aby ji chránily a posilovaly a za tímto účelem vytvořily solidní právní rámec a naopak aby se vyhýbaly přijímání zbytečných a obtěžujících předpisů nebo vyšetřování, která mohou narušovat práci těchto organizací nebo plnění reformního programu. Výbor rovněž vyzývá všechny zúčastněné strany, aby zajistily, aby nadcházející parlamentní volby splňovaly mezinárodní podmínky a standardy demokratických voleb, a aby zohlednily doporučení vydaná předchozími mezinárodními misemi pro pozorování voleb. Výbor dále připomíná význam plurality sdělovacích prostředků, včetně televizních vysílacích stanic, a ochrany nezávislých médií a svobody slova. Na závěr klade mimořádný důraz na boj proti korupci a praní peněz a na potřebu podporovat nezávislou a řádně fungující justici a na to, že je třeba orgány vyzývat k tomu, aby nová strategie pro soudnictví na období 2018–2020 řešila stávající nedostatky.

C. Sledování průběhu voleb

Parlament byl přizván ke sledování průběhu všech parlamentních voleb, které se v poslední době v Moldavsku konaly. Parlamentní volby konané 30. listopadu 2014 byly mezinárodními pozorovateli dlouhodobé pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE hodnoceny poměrně kladně. Parlamentní volby konané 8. října 2016 sledovaly Úřad pro demokratické instituce a lidská práva OBSE, Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE), Parlamentním shromážděním OBSE a pozorovatelská mise EP. Pozorovatelská mise EP rovněž sledovala prezidentské volby v roce 2016. Delegace vyslovila uznání práci ústřední volební komise a vyzdvihla vysoký počet žen mezi kandidáty, odsoudila však zneužívání administrativních zdrojů, netransparentní financování volebních kampaní a nevyvážené zpravodajství sdělovacích prostředků.

Bělorusko  

V posledních desetiletích jsou vztahy EU s Běloruskem napjaté kvůli neustálému porušování lidských a občanských práv. Od roku 2015 však Bělorusko zaujímá k EU a Východnímu partnerství otevřenější postoj. Jeho vztahy se západními zeměmi se zlepšily před prezidentskými volbami v říjnu 2015 a také hrálo významnou úlohu hostitele jednání o ukrajinské krizi prostředkovaných EU. EU se na oplátku zavázala k politice „kritické angažovanosti“ vůči Bělorusku popsané v závěrech Rady ze dne 15. února 2016.

EU odsuzuje dobře zdokumentované porušování lidských práv v Bělorusku, ale Brusel je zároveň nakloněn další angažovanosti EU a odvětvové spolupráci za podmínky, že se tento vztah bude zakládat na společných hodnotách. Pro utváření politiky EU vůči Bělorusku budou mít i v následujících letech klíčový význam konkrétní kroky Běloruska, pokud jde o dodržování všeobecných základních svobod, zásad právního státu a lidských práv včetně otázky trestu smrti.

Rada 25. února 2016 rozhodla, že neprodlouží restriktivní opatření vztahující se na 170 osob a tři společnosti, jejichž zařazení na seznam již bylo dříve pozastaveno. Prodloužila však platnost jiných opatření, včetně zbrojního embarga, zmrazení majetku a zákazu vstupu na území EU pro čtyři osoby uvedené na seznamu v souvislosti s nevyřešeným zmizením dvou opozičních politiků, jednoho podnikatele a jednoho novináře. Dne 22. února 2018 Rada rozhodla o prodloužení omezujících opatření o jeden rok, tj. do 28. února 2019[8].

V roce 2016 obnovila EU s Běloruskem dialog o lidských právech a zatím poslední kolo jednání proběhlo v červenci 2017. V roce 2016 byla ustavena koordinační skupina EU-Bělorusko s cílem vytvořit fórum pro politický dialog na úrovni vysoce postavených úředníků. Tato skupina má především řídit spolupráci mezi EU a Běloruskem a dohlížet na další rozvoj vztahů. V dubnu 2018 proběhlo její páté setkání, na němž EU opět zdůraznila, že je zapotřebí rozsáhlá reforma volebních zákonů a že se rozhodně staví proti trestu smrti[9].

Bělorusko se aktivně účastní dvoustranných i vícestranných formátů Východního partnerství. V roce 2017 byla uzavřena jednání o partnerství v oblasti mobility a v současné době probíhají jednání o dohodě o zjednodušení vízového režimu a o dohodě o zpětném přebírání osob. Obě stany jsou nyní v závěrečné fázi diskuse o prioritách partnerství, což má být první dokument podepsaný mezi Běloruskem a EU.

Navzdory nezpochybnitelnému pokroku však stav lidských práv v Bělorusku zůstává znepokojivý; Zlomový moment bilaterálních vztahů nastal v únoru a březnu 2017, kdy Běloruskem prošlo několik vln protestů. EU rozhodně odsoudila tvrdé zákroky proti pokojným demonstrantům. Stejně tak neuspokojivý a politováníhodný byl nečekaný policejní zákrok proti vůdcům opozice, kteří 25. března uspořádali mítink u příležitosti stoletého výročí vyhlášení Běloruské národní republiky, která však neměla dlouhého trvání. Kromě toho byl v říjnu 2017 vykonán trest smrti nad jedním vězněm a nad dalšími dvěma osobami v květnu 2018. Bělorusko tak zůstává poslední zemí na evropském kontinentu, která používá trest smrti. Pravidelně, avšak zatím neúspěšně jsou vyvolávány debaty o možném moratoriu na výkon trestu smrti, jejichž konečným cílem je tento trest zcela zrušit.

A. Postoj Evropského parlamentu

Evropský parlament přijal několik usnesení, v nichž kritizuje Bělorusko kvůli politickým vězňům, omezování svobody sdělovacích prostředků a občanské společnosti, nedodržování lidských práv, včetně výkonu trestu smrti, a zmanipulovaným parlamentním volbám. Dne 6. dubna 2017 Parlament přijal naléhavé usnesení o situaci v Bělorusku, v němž odsoudil zátahy proti pokojným protestům, které po celé zemi probíhaly v únoru a březnu 2017. V usnesení z 19. dubna 2018 pak podporuje kritickou angažovanost EU vůči Bělorusku pod podmínkou, že Bělorusko přijme konkrétní opatření na demokratizaci společnosti a bude dodržovat základní svobody a lidská práva. Parlament vyjadřuje politování nad pronásledováním novinářů a nezávislých sdělovacích prostředků po volbách do místních zastupitelstev. Vyzývá běloruské orgány, aby za všech okolností zajistily dodržování demokratických zásad, lidských práv a základních svobod v souladu se Všeobecnou deklarací lidských práv a s mezinárodními a regionálními nástroji v oblasti lidských práv, které Bělorusko ratifikovalo. Zejména pak Bělorusko vyzývá, aby se připojilo k celosvětovému moratoriu na používání trestu smrti, což by bylo prvním krokem na cestě k jeho trvalému zrušení;

B. Meziparlamentní spolupráce

Parlament neuznává běloruské Národní shromáždění kvůli způsobu, jakým v Bělorusku probíhají volby. Z tohoto důvodu s ním ani neudržuje dvoustranné vztahy. Delegace Parlamentu pro vztahy s Běloruskem se místo toho pravidelně schází s členy běloruské opozice a občanské společnosti, aby s nimi diskutovala o politickém a hospodářském vývoji v zemi. Splnění kritérií OBSE pro konání voleb je podmínkou pro přizvání Běloruska do Parlamentního shromáždění Euronest (tzn. že dokud nebudou splněny demokratické standardy pro průběh parlamentních voleb, nemohou běloruští poslanci zasedat v Parlamentním shromáždění Euronest a jeho různých orgánech). Nedávné sblížení EU s Běloruskem přimělo delegaci Evropského parlamentu, aby do této země vycestovala v červnu 2015 a červenci 2017.

C. Sledování průběhu voleb

Parlament nebyl Běloruskem přizván ke sledování průběhu voleb od roku 2001. Poslední parlamentní volby se konaly 11. září 2016 a sledovaly je pozorovatelské mise Úřadu pro demokratické instituce a lidská práva OBSE (OBSE/ODIHR) a Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE).

 

[6]http://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2018/05/14/ukraine-eu-adds-five-persons-involved-in-the-organisation-of-russian-presidential-elections-in-illegally-annexed-crimea-and-sevastopol-to-sanctions-list/ 

Mario Damen