Change language
 
Speeches
President Jerzy Buzek 
President Jerzy Buzek

Zahajovací projev předsedy Evropského parlamentu Jerzyho Buzka

Štrasburk: plenární zasedání Evropského parlamentu -
15/09/2009

Vážení předsedové Evropského parlamentu,
vážení ministři,
vážení předsedové a představitelé evropských orgánů a institucí,
vážené kolegyně, vážení kolegové, a zejména drazí přátelé,

stojím dnes před vámi jako třináctý předseda tohoto shromáždění zvoleného v přímých volbách. Je mi potěšením, že jsou mezi námi bývalí předsedové:

  • pan Emilio Colombo,
  • pan Enrique Barón Crespo,
  • pan Egon Klepsch,
  • pan Klaus Hänsch,
  • pan José Maria Gil-Robles,
  • paní Nicole Fontaine,
  • pan Pat Cox,
  • pan Hans-Gert Pöttering.

Vaše přítomnost je velká pocta.

Jak opakuje mnoho z vás, moje zvolení je rovněž symbolem - symbolem snů občanů naší části Evropy o jednotném kontinentu, které se staly skutečností.

Drahé kolegyně a drazí kolegové z Estonska, Lotyšska, Litvy, Slovenska, České republiky, Maďarska, Slovinska, Rumunska a Bulharska, Kypru a Malty,

znám obavy, potřeby a očekávání těch, kteří nedávno vstoupili do Unie, a rozumím jim. Znám je, protože obdobné existují v mé zemi. Právě teď však společně přebíráme odpovědnost za budoucnost našeho kontinentu. Stará a nová Evropa již neexistuje, existuje naše, společná Evropa! Chceme, aby byla moderní a silná a aby si toho byli naši občané vědomi.

To vyžaduje energii a práci. Tento cíl si zasluhuje velké úsilí, protože o něm sní celá pokolení Evropanů. Jsem připraven vynaložit takové úsilí, neboť tento sen byl vždy také mým snem.


Vážené kolegyně, vážení kolegové,

na začátku tohoto volebního období stojí Evropa i my, její představitelé, před četnými výzvami. Musíme na tyto výzvy umět reagovat. A musíme mít na vědomí, že Evropský parlament má specifickou, nejen institucionální, ale rovněž sociální úlohu, pokud jde o snahu o dosažení lepší Evropy. Tato úloha je vysoce symbolická, protože Evropský parlament je podstatou evropského demokratického systému.

Parlament je základem stálosti a stability tohoto systému, strážcem myšlenek a hodnot, které nabývají konkrétní podobu nikoli pouze v našich rozhodnutích a jejich důsledcích, ale i v našich rozpravách.

Řekové, kteří dali vzniknout demokracii, říkali slovy svého učitele Aristotela, že kritériem zralosti člověka, tedy i občana, je jeho schopnost řešit spory a konflikty zájmů nikoli násilím, ale diskusí a argumenty. Evropský parlament pokračuje v této tradici a zaručuje stabilní politickou scénu, na níž se odehrávají různé scénáře a na níž moc přísluší poslancům. Evropský parlament má však i jiné poslaní, a to dát Evropě novou vizi, která přesahuje současnost a to, co je, a směřuje k tomu, co by mělo být. K utváření a spoluutváření této vize je třeba představivosti, vědomostí, moudrosti a především odvahy.

Hannah Arendt, německá filozofka židovského původu, prohlásila, že politika je vedle náboženství jedinou oblastí, kde se mohou dít divy. Přesně před dvaceti lety jsme byli v Evropě svědky takového zázraku, a proto věříme v moc odvahy, představivosti a moudrosti. Myslím, že my všichni, kteří se zde nacházíme, tomu věříme.

Na výzvy, které před námi stojí, hledím s optimismem. Podle mého názoru mezi ně patří:
1. hospodářská krize a evropská solidarita,
2. energetika a ekologie,
3. zahraniční politika,
4. lidská práva a systém hodnot,
5. náš Parlament a jeho reforma.


Paní poslankyně a páni poslanci,

nejcitlivější a nejsložitější je otázka hospodářské krize. Musíme krizi překonat a dokážeme to. Evropa se ujala vedení a navrhla na úrovni skupin G8 i G20 řešení, která zachovávají náš sociální model a která podporují oživení světové ekonomiky.

V globalizovaném světě musí Evropa vystupovat jednotně.

Právě teď, v době krize, musíme podporovat hospodářský růst a bojovat s nezaměstnaností, oživit myšlenky Lisabonské strategie a najít způsoby, jak investovat do nových technologií, inovací, vzdělávání a lidského kapitálu. Rozpočet Společenství má zásadní význam, pokud jde o stanovení jasných priorit a postupů evropských výzkumných programů.
Pokud jde o boj s krizí, vyslyšme ekonomy, kteří navrhují, aby byla současná krize využita k zásadní reformě evropské a světové ekonomiky. Když krizi překonáme, ztratíme motivaci k reformám a nezabezpečíme se před další krizí.

Podle nové Smlouvy si Parlament i Rada zachovají stejné rozpočtové pravomoci. Postup spolurozhodování se bude týkat zemědělství, rybolovu, zahraničního obchodu, spravedlnosti a vnitřních věcí, a tím nám zaručí stejné pravomoci rovněž v oblasti výdajů na zemědělství.

Máme tuto pravomoc a měli bychom ji uplatňovat, a to nejen proto, abychom překonali krizi.

Musíme se vystříhat snah o protekcionismus a opětovné převádění oblastí společných politik na národní úroveň. Politika soudržnosti musí zůstat prioritou příštího rozpočtu Společenství, jestliže chceme dosáhnout plné integrace nově sjednoceného kontinentu. Jednotný trh je naším velkým úspěchem, musíme jej bránit a konsolidovat, aby Evropa zůstala konkurenceschopným kontinentem.

To znamená posilovat, a nikoli oslabovat evropskou integraci. Mějme odvahu potvrdit naše přesvědčení. Vysvětleme občanům, proč je Evropa důležitá a proč mají postupy na úrovni Společenství přínos pro všechny Evropany.

Nemůžeme bojovat s krizí, aniž bychom přitom ocenili význam a potřeby veřejného života.

K tomu, aby Společenství, které budujeme, bylo dynamické, abychom mu rozuměli a mohli v něm žít, je třeba dvou základních prvků, a to solidarity a sociální soudržnosti.

Neboť nelze hovořit o skutečném společenství, pokud nevěnujeme péči všem, zejména těm nejzranitelnějším: nezaměstnaným, osobám, které nemají žádnou kvalifikaci nebo které bydlí ve vzdálených provinčních oblastech.

Boj s nezaměstnaností je hlavním cílem švédského předsednictví. Budeme ho v tomto směru aktivně podporovat.

Na druhé straně železné opony jsem kdysi na ulicích skandovali: "Bez solidarity není svobody". Dnes můžeme říci, že bez solidarity rovněž nelze budovat společenství, ani novou, silnou Evropu.


Vážení přátelé,

bez silného intelektuálních, ekonomického a tvůrčího potenciálu žen nepřekonáme současnou hospodářskou krizi.

Polovině členů našeho Společenství se nedostává rovných příležitostí.

Demografická krize vyžaduje podporu rodiny a porodnosti. Musíme dbát na to, aby ženy neobětovaly profesionální kariéru rodině a výchově dětí.

Chceme-li překonat demografickou krizi a zároveň dodržovat demokratické zásady, naše Společenství musí být otevřené. Imigrace byla pro Evropu vždy přínosem. Musíme navrhnout řešení, která nám umožní imigranty přijímat, vytvářet podmínky pro jejich integraci, ale také očekávat, že imigranti budou této integraci nakloněni.

Mezikulturní dialog, který zahájil můj předchůdce, Hans-Gert Pöttering, je účinným a osvědčeným nástrojem této integrace.


Vážené kolegyně, vážení kolegové,

čelíme energetické krizi. Evropané možná nerozumí geopolitice, chápou však, když se jim vypne topení. Musíme pokračovat v diverzifikaci zdrojů energie a investovat více do obnovitelných zdrojů energie a fosilních paliv. Členské státy mají k dispozici jadernou energii, o jejím využívání samy rozhodují. Musíme rozšířit síť plynovodů za naše hranice, abychom nebyli závislí na žádném státě. Musíme posílit vzájemné propojení mezi našimi rozvody plynu a elektřiny a také zvážit možnost společného nákupu plynu s cílem vytvořit skutečný evropský trh energetické solidarity. Myslím, že je na čase, aby Unie vedla skutečnou společnou energetickou politiku, a budu o to usilovat.

Založení Evropského společenství uhlí a oceli v roce 1951 bylo počátkem našeho Společenství.
Robert Schuman tehdy prohlásil, že "solidarita ve výrobě, k níž se takto dospěje, bude mít za důsledek, že jakákoli válka [...] bude nejenom nemyslitelná, nýbrž i prakticky nemožná".


Drazí přátelé,

naše energetická politika musí zohledňovat hrozby pro životní prostředí, které souvisí se změnou klimatu. Potřebujeme zelenou revoluci a etiku omezování vlastní spotřeby.

V Evropském parlamentu se o této otázce debatuje. S řadou kolegů a kolegyň jsem pracoval v dočasném výboru pro změnu klimatu. Znáte mé názory a víte, že s vámi budu spolupracovat s cílem dosáhnout v Kodani kompromisu, který bude prospěšný pro životní prostředí i pro naše hospodářství.


Vážené poslankyně a vážení poslanci,

náš orgán je důležitým hráčem na mezinárodní scéně. Ostatně naši spoluobčané to od nás očekávají. Potřebujeme více Evropy nejen v Evropské unii, ale také ve světě. Jednotná a účinná zahraniční politika zaměřená na určitou vizi globálního uspořádání by měla být jedním z hlavních úkolů tohoto volebního období Parlamentu.

Jean Monnet kdysi prohlásil, že každý člověk má ambice. Zůstává otázkou, jestli ambice slouží tomu, aby se člověk něčím stal, nebo aby něčeho dosáhl. Mějme ambici něčeho v tomto volebním období dosáhnou.

Co je nejdůležitější?

Za prvé:
Aktivní politika vůči sousedům na jihu a východě Evropy. Za tímto účelem musíme pokračovat v práci v rámci meziparlamentního shromáždění EU-Středomoří a zahájit činnost v rámci shromáždění Euronest.

Za druhé:
Podporovat demokracii a modely řádné veřejné správy. Musíme využít meziparlamentních shromáždění a našich delegací k uspořádání parlamentních schůzek na nejvyšší úrovni před bilaterálními schůzkami Unie na nejvyšší úrovni. Tyto schůzky jsou důležité, protože Evropský parlament bude spolurozhodovat o větším počtu politik. Dobrým příkladem takové spolupráce je EUROLAT.

Za třetí:
Je načase zavést skutečné transatlantické parlamentní partnerství a společně vypracovat nový rámec pro globální uspořádání. Budu usilovat o posílení vztahů s Kongresem Spojených států amerických na všech úrovních.

Za čtvrté:
Rozvíjet naše strategické partnerství s Ruskem, mít však při tom - stejně jako ve vztazích s Čínou - na vědomí, že ekonomické a politické aspekty nemohou být důležitější než lidská práva, právní řád a demokracie. Jako předseda Parlamentu se budu plně angažovat v dialogu s ruskými partnery, také v rámci nové strategie pro Baltské moře

Za páté:
Musíme posílit naše vztahy s Indií a dalšími novými mocnostmi, jako jsou Brazílie a Jihoafrická republika. Indie musí být naším partnerem jak na úrovni ekonomické, tak na úrovni politické.

Za šesté:
Klíčem ke globální stabilizaci je Blízký východ. Evropa proto v tomto regionu musí hrát aktivní roli.

Za sedmé:
Rozšiřování je jednou z našich nejúspěšnějších politických strategií. Žili někdy naši předkové v tak dlouhodobém míru a blahobytu, v jakém žijeme my teď? Zdá se, že Chorvatsko a možná i Island jsou nejblíže členství v Unii.

Za osmé:
Unie je prvním světovým dárcem, pokud jde o rozvojovou pomoc. Musíme sestavit seznam našich současných a potenciálních příjemců a pamatovat na závazky, které vůči nim máme v souladu s rozvojovými cíli tisíciletí. Pokud zavíráme dveře některým nově příchozím, nezavírejme jim svá srdce a v rámci našich možností usilujme o to, aby se životní úroveň v jejich zemích přibližovala našim evropským standardům.

Za deváté:
Musíme posílit mise vysílané Unií v rámci evropské bezpečnostní a obranné politiky. Za posledních šest let bylo vysláno 22 misí. Tyto mise musí mít jasný mandát a musí být vybaveny prostředky nezbytnými pro jejich činnost. Evropský parlament hodlá zajistit přísnější kontrolu a dozor nad těmito misemi. Posílené rozpočtové pravomoci, které Parlament získá na základě Lisabonské smlouvy, mohou zlepšit naši flexibilitu, pokud jde o poskytování prostředků na důležité mise, které podporujeme.


Vážené kolegyně, vážení kolegové,

uplatňování nové Smlouvy musí být naší prioritou pro nejbližší budoucnost. Slibuji, že připravím Parlament na to, aby začal fungovat v souladu s novými ustanoveními v den, kdy Smlouva vstoupí v platnost.

Avšak i bez ohledu na Smlouvu cítíme potřebu změn. Cítíme potřebu dynamizovat parlamentní povahu našeho shromáždění.

Jako předseda Parlamentu se chci opřít o cennou práci, kterou v posledních letech ve věci reformy Parlamentu iniciovali jiní. Uskutečnili jsme velmi mnoho užitečných změn. Musíme však pokračovat...

Udělám, co je v mých silách, aby se v našem shromáždění zvětšil prostor pro kreativní politickou debatu.

Musíme rozhodně zdůrazňovat nadřazenost demokracie nad technokracií.

Já sám jsem rozhodným zastáncem častějších žádostí o přidělení slova ze strany poslanců, protože to přispívá k oživení rozprav v plénu. Domnívám se, že se jedná o velmi důležitou záruku práv menšiny, s ohledem na kolegy a kolegyně, kteří nezastávají v Parlamentu žádnou funkci, nebo jejich skupiny.

Jako členové parlamentu máme povinnost vyslechnout hlas našich občanů, ale musíme je rovněž přesvědčit o výhodách, které jim přinese jednotnější a lépe fungující kontinent.

Zásadní otázkou, kterou reforma neřeší, je zlepšení vztahů s ostatními orgány EU, s Komisí a Radou. Této otázce budu věnovat značnou část mého funkčního období.

Jako předseda Parlamentu budu usilovat o vypracování nového modelu partnerství s Evropskou komisí, o posílení parlamentní kontroly výkonné moci a o posílení odpovědnosti orgánů výkonné moci vůči Parlamentu.

V červenci jsem vyzval předsedu Komise k účasti na době vyhrazené pro otázky, která by se v Parlamentu konala každý měsíc a během které by otázku mohli položit ti poslanci, kteří v jednacím sále požádali o přidělení slova. Navrhuji, abychom s těmi rozpravami začali co nejdříve.

Před dvěma týdny nám předseda Barroso představil své "politické cíle" pro druhé funkční období. Jedná se o skutečnou novinku a o uznání skutečnosti, že předsedu Komise volí Evropský parlament. Jsem velmi potěšen tímto přístupem.

Vyzval jsem rovněž parlamentní výbory, aby vypracovaly přehled právních předpisů, které zatím nebyly přijaty, a aby posoudily, zda má nová Komise v úmyslu zamítnout, změnit nebo případně zachovat své legislativní návrhy. Vyzývám rovněž výbory, aby důkladně zvážily budoucí politickou strategii tak, aby slyšení kandidátů na komisaře vycházela z podrobného legislativního plánu a nebyla založena pouze na posouzení životopisu a profesní zkušenosti.

Musíme upevnit vztahy s Radou. Aby tyto vztahy byly věrohodné, musí odrážet skutečnost, že v současné Evropské unii je skutečným zákonodárcem Parlament.

Musíme rovněž společně hledat řešení institucionálních problémů, které vyplývají z Lisabonské smlouvy. Jedná se o širší uplatňování postupu spolurozhodování, nový systém projednávání ve výboru, jmenování nového vysokého představitele a místopředsedy Komise, demokratickou kontrolu nové služby pro vnější činnost nebo postoj, který na svých plenárních zasedáních Parlament zaujme ke "zdvojenému předsednictví Rady".

Naše vztahy s 27 vnitrostátními parlamenty Evropské unie by se měly rozvíjet ve stejném duchu. V posledních letech naše spolupráce vzrůstá a Lisabonská smlouva naše vztahy ještě posílí a uzná jejich význam pro vypracovávání právních předpisů vycházejících vstříc občanům. Dokonalým příkladem takové spolupráce je stockholmský program, který se týká spravedlnosti a bezpečnosti občanů. Klíčovým cílem tohoto programu je boj proti organizovanému zločinu uvnitř Unie i mimo ni ve shodě s nejdůležitějšími světovými partnery.

Jako předseda  Parlamentu hodlám prohlubovat tyto vztahy ve všech oblastech.

Přeji si pokračovat v reformách využívání lidských zdrojů a prostředků Parlamentu s cílem použít je přímo pro naplánované činnosti.

Výbory, do jejichž pravomoci spadají jednotlivé politické strategie, musí mít k dispozici vysoce kvalitní odborné vědomosti.

Rozmanitost na úrovni národnostní, povahové a jazykové činí Evropu fascinující; musíme však mít k dispozici účinné nástroje pro vzájemné porozumění. Poslanci musí mít proto možnost, pokud si to přejí, vyjadřovat se v mateřském jazyce, aby skutečně reprezentovali své voliče. Jsem si vědom tohoto problému a budu se zabývat jeho řešením.


Vážené poslankyně, vážení poslanci,

je třeba mít stále na paměti, že Unie, to nejsou jen výzvy budoucnosti a vize stále většího blahobytu a stability. Unie, to jsou především lidská práva. Musí být především chráněna práva menšin - národnostních, etnických, náboženských, či menšin z důvodu přesvědčení a práva osob fyzicky či mentálně zdravotně postižených.

Se znepokojením sleduji současné napjaté poměry mezi Slovenskem a Maďarskem, pokud jde o národnostní menšiny. Chtěl bych přispět k vyřešení tohoto sporu v souladu s hodnotami našeho Parlamentu.

Dobrým příkladem takového jednání je Sacharovova cena udělovaná ochráncům lidských práv, kteří dnes tvoří základ tzv. "Sacharovovy sítě", kterou mám v úmyslu dále rozvíjet ... Přeji si, abychom pokračovali v projektu Domu evropských dějin, který inicioval můj předchůdce, Hans-Gert Pöttering.

Rád bych v tomto shromáždění ještě jednou připomněl, že Unie je společenstvím ideálů a hodnot.

Všichni tyto hodnoty známe a respektujeme. Jde o svobodu, rovnost, solidaritu, právní řád, toleranci a lásku k bližnímu, bezpečnost a ochranu soukromí, víru a racionálnost, lidská práva a blaho jednotlivce, a konečně majetek, rodinu a vzájemnou důvěru. Jde o paměť a dějiny, stejně jako o společnou budoucnost.

Evropské společenství není cílem samo o sobě, je nástrojem, který zajišťuje ochranu těchto hodnot a dává nám naději, že tato ochrana bude trvalá a účinná.


Vážené kolegyně, vážení kolegové,

Jako předseda Parlamentu se zavazuji s Vámi spolupracovat, abychom nalezli způsob, jak podporovat skutečně evropský "démos". Jsem rozhodnut zajistit, aby všechny výbory a delegace měly přístup k satelitní a internetové televizi. Občané by měli vědět, jak se jejich práva projednávají, jak jsou měněna a jak se o nich hlasuje.

Musíme se také zaměřit na způsob organizace voleb do Evropského parlamentu. Měli bychom např. podporovat využívání nových technologií při volbách s cílem zvýšit účast občanů. Nadešla rovněž doba pro zahájení diskuse o evropských politických stranách. Občané musí vědět, pro koho hlasují, a to nejen ve své zemi, ale i v Evropě.

Velkou váhu kladu na spolupráci s Konferencí předsedů politických skupin. Odpovědnost za činnosti našeho shromáždění poneseme společně a solidárně spolu se 14 místopředsedy, kterým děkuji za toto prohlášení. Oceňuji partnerského ducha, kterého prokázali předsedové výborů. Chtěl bych, aby předsedové stálých meziparlamentních delegací měli možnost významným způsobem ovlivňovat zahraniční politiku Unie. Co se týče kvestorů, budeme společně kontrolovat rozpočet Parlamentu.

Především však počítám s vaší spoluprací, vážení kolegové. Jako předseda EP si uvědomuji, že je mou odpovědností vytvořit vám dobré pracovní podmínky, rovněž vás však také vybízím k tomu, abyste sami přispěli vlastním podílem.


Vážené dámy, vážení pánové,

Pro většinu z nás je Lisabonská smlouva dlouho očekávaným institucionálním řešením. Smlouva umožní Unii lépe řešit běžné problémy a přiblížit evropské orgány a instituce občanům.

Bronisław Geremek, po němž jsme pojmenovali hlavní vnitřní dvoranu našeho Parlamentu ve Štrasburku, rád opakoval známé přirovnání, že evropská integrace je jako jízda na kole: je třeba neustále šlapat, pokud si chceme udržet rovnováhu a jet správným směrem.
To velmi dobře ukazuje, jak je nezbytné, abychom ratifikovali Lisabonskou smlouvu.


Drazí přátelé,

před necelým týdnem jsem se v polském parlamentu zúčastnil oslav 20. výročí vytvoření vlády Tadeusze Mazowieckého, která byla první nekomunistickou vládou v této části Evropy. Hnutí Solidarność tehdy zvítězilo, protože jsme jednali svorně, jednotně a solidárně. Je to velmi pohnuté výročí, protože tím začal bleskový pád totalitního systému v ostatních zemích střední Evropy. Byla to první trhlina, která vedla k pádu zdi rozdělující Evropu na dvě části.

Hovořím k vám dnes ve Štrasburku, hlavním městě regionu, jehož osud mi velmi připomíná osud mého Slezska, příhraničního regionu, jehož obyvatelé museli často měnit státní příslušnost, aniž by přitom měnili bydliště.

Slavnostně slibuji, že jako předseda Parlamentu v příštích letech budu vaším vyslancem a budu mezi občany Evropy a světa šířit poselství o nově sjednoceném kontinentu.

Usilujme společně o nalezení konkrétních a praktických odpovědí na výzvy, před kterými dnes Evropa i svět stojí.

Pracujme tak, aby se naše sny staly skutečností. Přistupujme k tomuto úkolu s nadšením, moudrostí a odvahou.

Protože to je naše Evropa. Společná, moderní a silná Evropa.

Děkuji vám za pozornost.