Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnější úspěchy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Volby do Evropského parlamentu
Organizace a chod
Evropského parlamentu
Spolurozhodování a další typy rozhodovacích procedur
Pravomoci v oblasti rozpočtu
Kontrola rozpočtu
Demokratická kontrola
Statut poslanců a politických stran
Dočasné a vyšetřovací výbory
Ostatní instituce EU
Reforma EU
Rozšíření
Občanská práva
Justice a vnitřní záležitosti
Vnější vztahy
Ochrana životního prostředí / spotřebitelů
Doprava / Regionální politika
Zemědělství / Rybolov
Hospodářská a měnová unie
Sociální politika / Zaměstnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitřní trh / Průmysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE


Kontrola správnosti výdajů z peněz daňových poplatníků

Když byla v r. 1999 Santerova komise přinucena odstoupit, otřásl tento skandál Evropou. Dvacet komisařů odstoupilo poté, co výbor pro kontrolu rozpočtu Evropského parlamentu zjistil nesrovnalosti v zadávání zakázek externím firmám, neboť Komise nepodala okamžité a dostatečné vysvětlení. O čtyři roky později se výbor pro kontrolu rozpočtu snažil přinutit Komisi, aby se zodpovídala ze svých závažných nedostatků zjištěných v údajích statistické kanceláře Eurostat a znovu tak prokázal, jak důležitou roli má orgán, který dohlíží na finanční aspekty EU.

Evropský parlament musí každý rok zhodnotit, jakým způsobem Komise řídila rozpočet. Vždy v dubnu Parlament hlasuje o uzavření rozpočtu postupem zvaným udělení absolutoria. Takto mohou poslanci EP vyslovit svůj souhlas či nesouhlas se způsobem, jakým bylo naloženo s fondy EU. Komise musí zaujmout stanovisko ke všem poznámkám a doporučením uvedeným v rozhodnutí Parlamentu. Pokud Parlament dospěje k závěru, že se vyskytly závažné problémy, kterými je třeba se zabývat, je udělení absolutoria odloženo. V takovém případě musí Komise rychle přijmout patřičná opatření k odstranění nedostatků.

Výsledky doporučení Parlamentu

Prostřednictvím svých doporučení, obsažených v rozhodnutích o udělení absolutoria, se Parlament zasloužil o zásadní vylepšení způsobu řízení financí evropských daňových poplatníků. Po pádu Santerovy komise se pravidla pro přidělování zakázek externím firmám zpřísnila. Začátkem téhož roku (1999) byl na žádost Parlamentu založen nezávislý orgán Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Přestože Komise v té době již měla oddělení pro boj proti podvodům, které také zahrnovalo fondy EU, v r. 1997 se ukázalo, že nesrovnalosti uvnitř samotných evropských institucí jsou natolik četné, že je nutné vytvořit nový orgán, který by mimo jiné řídil nezávislé vyšetřování v rámci institucí.

Parlament se kromě toho již dlouho snaží prosadit myšlenku, že je třeba vytvořit také úřad evropského veřejného prokurátora, který by dohlížel na Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Pravomoce úřadu OLAF se totiž omezují pouze na vyšetřování a veškeré soudní stíhání musí být přenecháno národním orgánům. Úřad OLAF může pouze čekat na výsledek. Návrh na vytvoření úřadu evrospkého veřejného prokurátora byl začleněn do návrhu ústavy, který sestavil Konvent.

Parlament také přispěl svými doporučeními při udělování absolutoria ke zlepšení kontroly výdajů na zemědělství, včetně nárůstu počtu zaměstnanců Komise pro tuto oblast. Poté co Parlament poukázal na slabé stránky starého účetního systému, Komise právě zavádí nový systém.

Pouze jednou, v r. 1998, odmítl Parlament udělit absolutorium, což vedlo k odstoupení Komise. Odmítnutí udělení absolutoria sice nemá žádnou právní účinnost, může se však považovat za politické varování. Poté co v r. 1998 odmítlo zasedání Parlamentu udělit absolutorium, byla vyšetřováním pověřena nezávislá skupina odborníkům. která podezření z podvodu a špatného způsobu řízení financí potvrdila. Závěry vyšetřování byly natolik zdrcující, že se celá Komise rozhodla odstoupit.

Předseda komise Romano Prodi, který nastoupil do funkce po p. Santerovi, se spolu s místopředsedou Neilem Kinnockem zavázal, že provede celkovou reformu aparátu Komise. Přesto v r. 2003, kdy parlamentní výbor pro kontrolu rozpočtu provedl další vyšetřování a výslechy, musela Komise připustit, že existují závažné nesrovnalosti v údajích statistického úřadu Eurostat a musela přijmout přísná opatření nutná pro jejich nápravu.

Výroční zprávy Účetního dvora

Činnost Evropského účetního dvora je důležitá k zajištění efektivní kontroly financí. Tato instituce, která sídlí v Lucemburku, řídí nezávislou kontrolu procesu soustřeďování fondů EU a nakládání s nimi. Posuzuje, zda-li evropské instituce a agentury vykonávají dobře svou funkci a ověřuje, byly-li finanční operace správně zaznamenány a jestli byly provedeny a řízeny v souladu se zákony a předpisy.

Již několikátým rokem Účetní dvůr ve své souhrnné výroční zprávě udává, že se nesrovnalosti týkají asi 5% výdajů. Podvod však tvoří pouze zanedbatelou část tohoto procenta nesrovnalostí, které vznikají především díky jiným problémům, jako je např. nesprávné vyplnění žádosti. Navíc je samotná Komise přímo zodpovědná pouze ve velmi omezené míře, neboť 80-85% fondů EU řídí a kontrolují národní a místní administrativní orgány členských států.

Rozdělení práce

Vzhledem ke složitosti rozpočtu se jednotliví poslanci EP z výboru pro kontrolu rozpočtu specializují na konkrétní oblasti EU a připravují za svou oblast odpověď Parlamentu na zvláštní zprávy Učetního dvora. To se často děje formou pracovních dokumentů, které mají objasnit problematiku poslancům EP, zodpovědným za udělení absolutoria.

Vedle podrobné kontroly, jak Komise řídí hlavní rozpočet EU, hodnotí výbor pro kontrolu rozpočtu také řízení financí v dalších institucích EU, jako je např. Účetní dvůr, Soudní dvůr, Výbor regionů, Hospodářský a sociální výbor a také samotný Evropský parlament. Výbor pro kontrolu rozpočtu také prověřuje rozpočty jiných orgánů EU, jako jsou např. Agentura pro bezpečnost a zdraví při práci, Agentura pro životní prostředí, Překladatelské centrum, Monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost, Monitorovací středisko pro rasismus a xenofobii, Agentura pro obnovu Kosova a evropský veřejný ochránce práv.



  
Zpravodajové:
  
Absolutorium z r. 1997: Lousewies van der Laan (ELDR, NL) - není již poslancem Evropského parlamentu
Absolutorium z r. 1998: Gabriele Stauner (EPP-ED, D)
Absolutorium z r. 1999: Freddy Blak (GUE/NGL, DK)
Absolutorium z r. 2000: John Joseph McCartin (EPP-ED, IRL)
Absolutorium z r. 2001: Paulo Casaca (PES, P)
Absolutorium z r. 2002: Juan José Bayona de Perogordo (EPP-ED, E)
Absolutorium z r. 1996 (poslanci EP neudelili absolutorium): James E.M. Elles (EPP-ED, UK)
Boj proti podvodu ve Spolecenství: ochrana financních zájmu trestního zákona, evropský prokurátor: Diemut R. Theato (EPP-ED, D)
Boj proti podvodu: vyšetrování úradem OLAF: Herbert Bösch (PES, A)
Doplnení druhé zprávy výboru nezávislých expertu: Michiel van Hulten (PES, NL)
Evropský úrad pro boj proti podvodum (OLAF)
Evropský úcetní dvur
  
Úrední vestník - konecná znení:
  
Absolutorium z r. 1997 - text prijatý EP
Absolutorium z r. 1998 - text prijatý EP
Absolutorium z r. 1999 - text prijatý EP
Absolutorium z r. 2000- text prijatý EP
Absolutorium z r. 2001 - text prijatý EP
Absolutorium z r. 2002 - procedura ješte nebyla ukoncena
Absolutorium z r. 1996 (poslanci EP neudelili absolutorium) - text prijatý EP
Boj proti podvodu ve Spolecenství: ochrana financních zájmu trestního zákona, evropský prokurátor
Boj proti podvodu: vyšetrování úradem OLAF
Doplnení druhé zprávy výboru nezávislých expertu-text prijatý EP

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004