Evropský parlament
v akci
Nejvýznamnější úspěchy v letech 1999-2004

 
Evropský parlament
Volby do Evropského parlamentu
Organizace a chod
Evropského parlamentu
Spolurozhodování a další typy rozhodovacích procedur
Pravomoci v oblasti rozpočtu
Kontrola rozpočtu
Demokratická kontrola
Statut poslanců a politických stran
Dočasné a vyšetřovací výbory
Ostatní instituce EU
Reforma EU
Rozšíření
Občanská práva
Justice a vnitřní záležitosti
Vnější vztahy
Ochrana životního prostředí / spotřebitelů
Doprava / Regionální politika
Zemědělství / Rybolov
Hospodářská a měnová unie
Sociální politika / Zaměstnanost /
Ženská práva
Jednotný vnitřní trh / Průmysl / Energetika / Výzkum
 

EPP-ED PSE Group ELDR GUE/NGL The Greens| European Free Alliance UEN EDD/PDE


Parlament provádí vyšetřování

V letech 1996 - 1997 zřídil Evropský parlament dva vyšetřovací výbory, jeden pro tranzit ve Společenství a druhý, známější, pro řízení krize „nemoci šílených krav“. V průběhu tohoto volebního období neexistoval žádný skutečný vyšetřovací výbor, byly však zřízeny čtyři dočasné výbory. I když měly bezpochyby menší dopad, umožnily přesto poslancům objasnit veřejné diskuse a vyjádřit užitečné a podložené návrhy. Ty se týkaly systému „Echelon“ (systém pro sledování komunikací), lidské genetiky, slintavky a po ztroskotání tankerů Prestige a Erika také námořní bezpečnosti.

Vyšetřovací a dočasné výbory se připojily ke stálým parlamentním výborům a k veřejným slyšením v rámci kontrolních a informačních pravomocí, které mají poslanci. Parlament může zřídit vyšetřovací výbor na žádost jedné čtvrtiny poslanců a po schválení této žádosti Konferencí předsedů (tzn. vedoucími představiteli politických skupin) a následně plenárním zasedáním. Tento výbor je zřízen za účelem vyšetřování na dobu 12 měsíců, kterou lze dvakrát prodloužit o tři měsíce. Vyšetřování se však mohou týkat pouze údajného porušení práva Společenství, nebo údajných nesprávných úředních postupů při jeho uplatňování, kterého by se dopustil orgán nebo instituce Evropských společenství, nebo orgán veřejné moci členského státu. Vyšetřování „nemoci šílených krav“ se tedy týkalo způsobu, jakým řídila tuto zdraví nebezpečnou krizi Komise, Rada a britská vláda. Výsledky vyšetřování vedly k přísným doporučením a k vnitřní reformě Komise za účelem zvýšení ochrany spotřebitelů.

Dočasné výbory se zřizují na dobu 12 měsíců, kterou však lze prodloužit na dobu neomezenou. Také předmět vyšetřování může přesáhnout pevný rámec uplatňování práva Společenství. Z tohoto důvodu se při zjišťování údajů o systému Echelon upřednostnilo zřízení dočasného výboru před vyšetřovacím výborem, jehož důsledky přesahovaly hranice práva Společenství, které se na tuto oblast ještě nevztahovalo. Kromě toho by měl vyšetřovací výbor méně volnosti pro svoji činnost, protože ta by byla podle platných pravidel omezená z důvodů zachování tajemství nebo veřejné či národní bezpečnosti.

Systém Echelon existuje a je třeba se před ním chránit

V roce 1999 je Evropský parlament překvapen při pročítání zprávy, o kterou požádal britského vyšetřovacího novináře, pana Duncana Campbella. Tato zpráva přiznává skutečnost, že existuje celosvětový systém telekomunikačního odposlouchávání s názvem „Echelon“, jehož činnost údajně zdaleka přesahuje tradiční zpravodajské činnosti, a to zejména industriální špionáží a odposlechem soukromých komunikací. Tato zpráva odhaluje, že síť zahrnuje Spojené státy, Velkou Británii, Kanadu, Austrálii a Nový Zéland, a také to, že pomocí tohoto systému pomáhají zpravodajské služby Spojených států amerických svým firmám získávat smlouvy na úkor evropských konkurentů.

Parlament rozhodne o zřízení dočasného výboru pro ověření těchto tvrzení a prozkoumání opatření. Od července 2000 vyslýchají poslanci velký počet odborníků na telekomunikační spoje a na ochranu údajů, členů zpravodajských služeb, novinářů, právníků a poslanců národních parlamentů. Dočasný výbor předloží svoje závěry v září 2001 ve formě usnesení přijatém plenárním zasedáním. Evropský parlament dojde k závěru, že tato síť skutečně existuje a důvodem její existence je sledování soukromých a obchodních komunikací.

Poslanci vyzývají všechny členské státy, aby vyvinuly evropský systém kódování a obrátily pozornost veřejnosti a obchodních společenství na nutnost chránit se. Vyzývají také Evropskou komisi, aby posílila svůj vlastní bezpečnostní systém, a obchodní společnosti, aby úzce spolupracovaly s protišpionážními službami. Na základě doporučení Parlamentu vznikla v Evropské unii Agentura pro bezpečnost informačních sítí.

Lidská genetika : citlivé téma

V prosinci 2000 vzniká další dočasný výbor, který má za úkol sledovat nejnovější vývoj v oblasti lidské genetiky a jiných nových lékařských technologií, jako je například klonování nebo výzkum kmenových buněk. Od narození první klonované ovce Dolly v roce 1996 se vyvíjí věda a biotechnologie závratnou rychlostí. V roce 2000 se britská vláda rozhodne podporovat terapeutické klonování. Tento vědecký vývoj se neobejde bez etických, právních, ekonomických a společenských dopadů, které znepokojují Evropský parlament. Parlament má v úmyslu důkladně prozkoumat podklady k dané věci, aby tak mohl na sebe co nejlépe převzít svoji politickou odpovědnost a formulovat své doporučení.

V lednu 2001 zahajují poslanci svoji práci. V průběhu šesti měsíců uspořádají jedenáct slyšení odborníků a jedno jednání u kulatého stolu s poslanci národních parlamentů. K návrhu závěrečné zprávy bude předloženo více než 500 pozměňovacích návrhů, což svědčí o citlivé a sporné povaze dané věci. Nakonec je výborem přijat 18 hlasy proti 13 a 3 poslanci se zdrželi hlasování. Dočasný výbor nesouhlasí s terapeutickým ani s reproduktivním klonováním. Nepřipouští ani použití zárodečných kmenových buněk ze zkumavek k jiným účelům než je těhotenství, ani financování výzkumů lidského klonování z rozpočtu Společenství. Rovněž nepřipouští obchodování s lidskými zárodky nebo zárodečnými kmenovými buňkami. Dočasný výbor požaduje, aby byly všechny výzkumy v rámci nových lékařských technologií podloženy právním rámcem, a navrhuje obecný rámec ochrany lidských práv. Výbor vystupuje proti „patentování“ živých bytostí, ale podporuje zároveň výzkum dospělých kmenových buněk.

Dne 29. listopadu 2001 probíhá velmi rozporuplná debata na plenárním zasedání. Mnoho protichůdných pozměňovacích návrhů by mohlo znepřehlednit postoje Parlamentu. Většina politických skupin již nepovažuje návrh usnesení za potřebný a návrh je nakonec převážnou většinou zamítnut: 319 hlasů proti 37 a 47 se zdrží hlasování. Práce, kterou dočasný výbor odvedl, přesto umožnila Parlamentu disponovat všemi podklady o těchto složitých otázkách a výrazně zviditelnit toto téma na veřejnosti. I přes zamítnutí tohoto usnesení Parlament zaujal postoj k určitým aspektům. Usnesením ze září 2000 se zakázal veškerý výzkum lidského klonování a v říjnu 2001 Parlament vyjádřil svůj nesouhlas s „patentováním“ lidských bytostí, jejich buněk nebo genů.

Jak bojovat proti slintavce ?

Na jaře 2001 se objevují ohniska slintavky ve Spojeném království, v Nizozemsku a v menší míře také ve Francii a v Irsku. Jsou přijata rozsáhlá opatření týkající se porážek, které jsou upřednostněny před očkováním. Většina britských chovatelů nesouhlasí s očkováním, které by znemožnilo dodávat jejich výrobky do potravinářského průmyslu. Pouze ve Spojeném království je poraženo 6,5 milionů zvířat. Ekonomické důsledky epidemie budou stejně tak značné jako znepokojení veřejnosti. Byly právní předpisy Společenství dostačující? Byly správně uplatňovány? Jak předcházet dalším krizím?

V lednu 2002 se Evropský parlament rozhodne zřídit dočasný výbor, který bude odpovídat na tyto otázky a podávat doporučení. Bude pořádat četná slyšení úředníků a odpovědných politických činitelů na národní i evropské úrovni, vědců, představitelů zemědělského sektoru. Několik delegací navštíví nejvíce postižené oblasti Spojeného království a Nizozemska.

V prosinci 2002 předá dočasný výbor výsledky své práce plenárnímu zasedání, které přijme usnesení. Usnesení doporučuje vrátit se při výskytu slintavky na prvním místě k očkování, aby se tak zabránilo hromadným porážkám. Vzhledem k velkému množství kmenů bakterií však nelze provádět preventivní očkování pouze jedinou vakcínou.

V souladu se závěry a doporučeními Parlamentu vzápětí Komise navrhne novou směrnici s cílem aktualizovat metody, jak bojovat proti slintavce. Směrnice doporučuje na přání poslanců v naléhavých případech očkování, které však nebude povinné. To bude pouze v případě, že nakažená stáda nelze porazit do 24 hodin a stáda, která jsou nejvíce vystavena epidemii, do 48 hodin. V další zprávě Parlament podpoří tento návrh Komise a zároveň trvá na tom, aby se navrhovaná opatření týkala také společenských a psychologických dopadů v případě nových krizí.

Posílit námořní bezpečnost

Po ztroskotání tankerů Erika a Prestige a jiných nehodách byl v průběhu tohoto volebního období zřízen čtvrtý dočasný výbor. Jeho cílem je zkoumat způsob, jakým se tyto katastrofy odehrály, vyhodnotit ekonomické a sociální důsledky, ověřovat uplatňování pravidel Společenství a navrhovat doplňující opatření.

Průběh těchto činností je popsán ve zvláštním dokumentu věnovaném námořní bezpečnosti, tedy oblasti, ve které vzniklo několik právních předpisů Společenství a ve které hrál Parlament důležitou úlohu spoluzákonodárce.



  
Zpravodajové:
  
Odposlouchávací systém Echelon: Gerhard Schmid (PES, D)
Lidská genetika a jiné nové technologie v moderním lékarství: Francesco Fiori (EPP-ED, I)
Slintavka v Evropské unii v roce 2001: Wolfgang Kreissl-Dörfler (PES, D)
Opatrení pro boj proti slintavce: Wolfgang Kreissl-Dörfler (PES, D)
  
Úrední vestník - konecná znení aktu:
  
Odposlouchávací systém Echelon - znení prijaté Parlamentem
Lidská genetika a jiné nové technologie v moderním lékarství - Parlament zamítl návrh ustanovení
Slintavka v Evropské unii v roce 2001- znení prijaté Parlamentem
Opatrení pro boj proti slintavce

 

 

 
  Publishing deadline: 2 April 2004